Endele, bendele, tak i tak, budeme si spolu hrát – ukázkové strany by Nakladatelství Dr. Josef Raabe

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

ENDELE, BENDELE, TAK I TAK, BUDEME SI SPOLU HRÁT

Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. Radlická 2487/99, 150 00 Praha 5 Tel: 284 028 940, 941 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz dobraskola.raabe.cz

Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.

Autor: Vedoucí projektu: Jednatelka nakladatelství: Tisk: ISBN 978-80-7496-078-9

Mgr. Hana Švejdová Mgr. Petr Šimek Mgr. Stanislava Andršová Tisk AS, s.r.o., Jaroměř

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

OBSAH

Endele, bendele, tak i tak, budeme si spolu hrát M g r. H a n a Š v e j d o v á

Obsah Sám tu šišku neunese .......................................................................................5 My jsme malí trpaslíci, to nám každý dosvědčí ........................................... 25 Endele, bendele, tak i tak, budeme si spolu hrát ......................................... 65

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Sám tu šišku neunese M g r. H a n a Š v e j d o v á , M Š S t u d e n t s k á a L D O Z U Š , K l a t o v y

Obsah METODIKA 1.

Úvod

Kdo jsem já a kdo jsi ty?

Každá ručka má prstíčky aneb Co předchází vlastnímu příběhu

Za horama, za dolama u čarovné zahrádky, za horama, za dolama začínají pohádky

Mámo, usmaž koblížky aneb Rozvíjení příběhu

Bum, bum, bum, šiška jako dům aneb Řešení problémové situace

Když je nás víc, je na světě líp aneb Závěr příběhu

Zazvonil zvonec, pohádky je konec

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Úvod

Předpokládané východisko: drobná říkadla a hry s prsty, říkadla a básničky mapující podzimní roční období a veršovaná pohádka F. Hrubína „Paleček a jeho kamarádi“, případně i další lidová říkadla a písničky Záměry celku aneb O čem to pro děti bude: l

Budeme vnímat první podzimní stopy na zahradě, na poli, v parku, na louce i v lese, sbírat podzimní poklady a využívat je ke hře, dalšímu zpracování i ke společné výzdobě prostor naší školy. JAK: formou pobytu venku, zajímavých vycházek, pozorováním přírody, vnímáním barev, vůní, chutí, počasí, výtvarnými i pracovními činnostmi, motivovanými zážitky, nasbíraným materiálem, ale i formou společných her, při nichž si na všechno, co jsme objevili, zahrajeme, vymyslíme si podzimní honičky a nové hry. A také prostřednictvím příběhu a hlavně té jeho části, kdy s Palečkem sdílíme zážitky z lesa…

Budeme se navzájem poznávat, zjistíme, co kdo z nás dovede, co mu jde lépe a co se mu ještě nedaří, ale i to, že když spojíme síly dohromady, dokážeme postavit větší stavbu, můžeme společně postavit i to, co bych sám ještě nedokázal, a jít na zahradu dřív, pokud si v šatně pomůžeme. JAK: formou seznamovacích kruhových her, her na jména, kruhů „bratrství“, prostorem pro volnou hru a její rozvíjení, ale i tím, že si paní učitelky s námi budou zejména v prvních dnech hodně hrát a poradí nám, co se dá všechno dělat a vymyslet, kde se dá co najít i kam co patří. Dále pak formou využití každé přirozené situace k tomu, aby děti zjistily, že když je nás víc a každý přispěje svou troškou „do mlýna“, bude nám ve školce líp a nebudeme se nudit.

Vytvoříme prostor, podmínky i pravidla pro společnou hru v herně, zprostředkujeme dětem první zkušenosti, že dělat něco spolu, společně a dohromady je zajímavé a zažije se při tom legrace. JAK: prostřednictvím lákavých startovacích momentů, rituálů, zajímavých činností, dostatečného prostoru pro pohybové vyžití, ale i tím, že začneme od her a hříček dětem známých, aby šly do společných činností bez obav a s chutí.

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Společně prozkoumáme, jak se pozná kamarád, a zjistíme, že je fajn, že člověk není na světě sám. JAK: prostřednictvím činností motivovaných pohádkovým příběhem, v němž se Paleček bez pomoci ostatních neobejde, prostřednictvím záměrně nabídnutých her, které si člověk sám nezahraje, honiček, stolních a námětových her, ale i v průběhu běžných dnů, kdy mi někdo pomůže a poradí, a příště to budu zase já, kdo se zachová jako kamarád.

Orientační tematické části: l

Kdo jsem já a kdo jsi ty? – pozorování, dostatečný prostor pro volnou hru a seznámení dětí s prostředím, seznamovací hry, hry se jmény, ozvěnové hry, pantomimické hry, sólové výstupy s ozvěnou, výstavy výsledných produktů z volné hry, vnímání a hodnocení, co se komu povedlo a co kdo z nás už dokáže… Každá ručka má prstíčky aneb Co předchází vlastnímu příběhu – blok činností zaměřených na hry a činnosti s rukama a prsty, a to jak individuálně, tak se zaměřením na elementární spolupráci ve dvojicích, hry s říkadly a popěvky s cílem postupného zapojování dětí do společné hry a navázání vzájemného kontaktu. Za horama, za dolama u čarovné zahrádky, za horama, za dolama začínají pohádky – vstup do příběhu, zobrazující a námětové hry, motivační cvičení, pohybové hry, hry ve dvojicích, rozvíjení dialogu, elementární dramatické hry, a to vše na námět života Palečkovy rodiny v kontextu s životem rodiny vlastní. Mámo, usmaž koblížky aneb Rozvíjení příběhu – co mám rád a co nejraději jím, co je pro člověka zdravé a co není, Kimovy a smyslové hry spojené s ochutnáváním ovoce a zeleniny, kdo je to Paleček a na co dostal chuť. Bum, bum, bum, šiška jako dům aneb Řešení problémové situace – co se skrývá v lese, jak šumí les, říkadla, písničky, básničky o lese, houbách i šiškách, vycházky do lesa, sbírání šišek, výtvarné vyjadřování zážitků. První část veršované pohádky s pohybovou ilustrací, řešení problémové situace, jak si Paleček poradí s šiškou. Když je nás víc, je na světě líp aneb Závěr příběhu – prostřednictvím charakteristických vlastností a určitého modelu chování a jednání postav z příběhu společně konkretizujeme pravidla soužití ve třídě. Prostor pro samostatné řešení situace, ale i legraci při přemísťování šišky. Zkušenost, dobraskola.raabe.cz

METODIKA

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

Nevěříte? Můžeme se tam jít podívat… Každému dítěti nalepíme na paleček ze samolepky vyrobenou hlavičku s dokresleným obličejem děťátka a už si můžeme pohrát s říkadlem a jeho ztvárňováním, kdy si druhou rukou vytváříme náprstek, Palečka kolébáme na dlani, naučíme se říkadlo a možná si zazpíváme i nějakou ukolébavku. l

Maminka s tatínkem měli s Palečkem hodně starostí. Prostor pro zdravotní cviky a motivační říkadla spojená s pohybovým vyjadřováním: Prali pleny, máchali je a sušili: „Peru pleny drum, drum, drum, až se třese celý dům, cachty, cachty, máchám prádlo, aby někam neupadlo, ždímy, ždímy, ždímání, vodu z prádla vyhání, suším pleny ší, ší, ší, větřík pleny usuší.“ A protože byl podzim, nebylo to snadné. Když svítí sluníčko, pleny visí na zahradě, když prší, pleny visí na půdě. A už máme prostor pro hru – zahrádka je na koberci, půda znamená vylézt rychle na židli. A žehlili pleny a skládali. Skládáme papír, textil, vlastní oblečení, které máme před sebou na hromadě. A vařili kaši, mlíčko, polívčičku a dřív, než ji děťátku dali, radši ji někdo ochutnal. Zahrajeme si hru „Polívka se vaří, kaše na talíři, přijde na to, ochutná to…“ – obdoba výše uvedené hry „Co si tady uvaříme…“ A společně koupali děťátko. Potřebujeme vanu: utvoříme kruh, zahrajeme si „Spadla lžička do kafíčka“ a koupeme a mydlíme Palečka. Následuje kontaktní hra ve dvojici, kdy jeden je Paleček a druhý maminka, a zahrajeme si výše uvedenou hru „Hlava, ramena, kolena, palce“. A máma si s Palečkem hrála paci, paci a kolo mlýnský, táta s ním dělal berany berany duc a vozil ho na koni. Prostor pro hru ve dvojici a spolupráci mladších a starších dětí, střídání rolí ve dvojici a hlavně základy spolupráce mezi dětmi.

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

My jsme malí trpaslíci, to nám každý dosvědčí… M g r. H a n a Š v e j d o v á , M Š S t u d e n t s k á u l i c e , K l a t o v y

Obsah METODIKA 1.

Úvod

Šlapu si to do školky, pro kluky i pro holky…

Víš, co chřestí v makovici?

Jel pantáta za soumraku

My jsme malí trpaslíci

Ze života trpaslíků aneb Jak žili a trpasličili

Jak trpaslíci malí Sněhurce nový domov dali

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Jel pantáta za soumraku

Tato část nabízí práci s říkadlem z lidové poezie tematicky i námětově se vztahující k části 3. Jel pantáta za soumraku, roztrhl se mu pytel máku. Rozsypal se mák po dlouhých cestách. Navážeme na básničku „Víš co chřestí v makovici“ (uvedenou v předchozí části) a spojíme ji přímo s konkrétními činnostmi a hrami na konkrétní námět či téma, jež báseň nabízí.

PŘÍKLAD Co je to štěstí? Co je to neštěstí? Kdy jsem měl štěstí a nebo kdy mě naopak, potkalo neštěstí?

Ztracená bačkorka Zahrajeme si na Ztracenou bačkorku: s pomocí kamarádů hledáme ukrytou bačkorku v prostoru (mám štěstí, když ji najdu, štěstí, že mám dobré kamarády, kteří mi ji pomohli najít.). V reflexi reagujeme na pocity dětí, kdo našel první, kdo poslední, hodnotíme vytrvalost a odhodlání nevzdat se, kdo měl při hledání větší štěstí atd. Mlsná koza Zahrajeme si na mlsnou kozu. Děti sedí v kruhu, drží před tělem ruce spojené dlaněmi k sobě. Jedno či dvě děti jsou stranou a představují mlsnou kozu. Hra spočívá v ukrývání prstýnku do dlaní některého dítěte. Mlsná koza přichází na zavolání „Mlsná kozo, pojď na zelí, máme dobrý kyselý…“ a snaží se uhodnout, kdo prstýnek skrývá. Reflektujeme, kdo měl štěstí a trefil se. Šťastný a nešťastný kocourek Zahrajeme si na šťastného a nešťastného kocourka, jde o improvizaci postavenou na kontrastu. Nejprve si společně pojmenujeme, kdy je kocourek šťastný a kdy nešťastný, co ho může těšit a co trápit, potom realizujeme v akci.

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Zkrátka na svou čepičku je každý trpaslík náležitě pyšný. Ilustruje nám to i básnička Jiřího Žáčka: Já mám čapku, ty máš čapku, to je důvod k oslavě, kdo má čapku, to je chlapík, nechte, prosím, na hlavě. Ti, co chodí prostovlasí, na to brzo doplatí, nebudou mít pod čepicí čili budou hloupatí. Básnička nabízí pohybové zpracování, popř. i práci s úslovím „mít pod čepicí“. V průběhu drobných her a cvičení získáváme další informace o trpaslících, jejich vlastnostech a o způsobu života, které budeme průběžně uplatňovat v následujících činnostech. Například jsme se dozvěděli, že jsou trochu nepořádní, vzájemně si pomáhají, jsou dobří kamarádi a musí se o sebe sami starat a občas s tím mají asi problémy. Konfrontujeme a reflektujeme získané informace i zkušenosti ze života trpaslíků s vlastním životem v mateřské škole, se sebou, vyhodnocujeme, jestli si umíme ve školce pomoci i poradit nebo místo toho chodíme jen žalovat paní učitelce, třebaže dobře víme, že žalování to nevyřeší.

Ze života trpaslíků aneb Jak žili a trpasličili

Jak se žilo v trpasličím domečku Trpaslíci měli jeden dům (znázorníme každý svou židličkou), kolem domu zahrádku (na pojem zahrádka reagujeme oběhnutím židličky), v domě půdu (vystoupíme na židli), pod domem sklep (zalezeme pod židli). A hned domeček navštívíme. Učitelka rychle střídá pojmy a děti reagují: na půdu, do sklepa, vedle domu, na zahrádku atd. Co všechno měli trpaslíci v domečku? (Něco sedmkrát, o něco se museli dělit – to necháme na zvážení dětem, opírat se mohou o zkušenosti z předchozích činností.) Prostor domu vytyčíme např. sololitovou deskou, kusem textilu nebo nakreslíme křídou. Děti umísťují kostky jako zástupné předměty do prostoru. Například: měli uprostřed jeden stůl (kostka doprostřed), sedm židlí (sedm kostek okolo stolu) atd. Vyjdeme z uvedeného a využijeme pohybového ztvárnění s daným vzorcem pohybu. Děti reagují na pokyn a stávají se věcí. Postel = lehnout si na záda dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

d) Společně zhlédneme filmovou podobu pohádky o Sněhurce a sedmi trpaslících. e)

Projdeme s dětmi celou pohádkou a obdobně jako v části trpasličí nabízíme dětem různé činnosti, hry, techniky tak, aby se samy staly tvůrci i aktéry příběhu, a na všechno si společně zahrajeme.

Jak trpaslíci malí Sněhurce nový domov dali

Tato část vychází z předpokladu, že zvolíme cestu, kdy dětem přečteme či vyprávíme pohádku o životě Sněhurky až do okamžiku, kdy je macechou vyhnána do lesa a potkává se s trpaslíky – odtud navážeme společnými činnostmi. Víme, že v lese bydlí trpaslíci, a víme, že „za jedním hlubokým mořem, dvěma dolinami, za třemi vysokými horami a čtyřmi lesy na vysokém kopci stál KRÁSNÝ ZÁMEK a v tom zámku se dějí podivné věci…“ Opakovací část: a)

Ze života trpaslíků v lese – prostřednictvím zopakování některých aktivit z bloku trpasličího.

b) Vyprávění, co se stalo na zámku a proč princezna Sněhurka zůstala sama v lese. Dlouho Sněhurka bloudila lesem až objevila zvláštní domeček: máme prostor pro zopakování aktivit ze druhé části a zobrazit pohybově s dětmi domeček se špičatou střechou, vrzavými okénky, můžeme si zkusit domeček nakreslit tak, jak si ho pamatujeme, atd. Sněhurka vstoupila do domečku – vchod mohou zastupovat třeba štafle, v průběhu dalšího vyprávění současně s dětmi instalujeme interiér domečku s využitím vlastního těla. Sněhurka usedla na každou židličku, vykoukla z každého okénka, ochutnala trošku z každé mističky a vklouzla rovnou do měkoučké postele (jedno dítě v roli Sněhurky ilustruje vyprávění v kontaktu s ostatními vytvářejícími okna, židle, misky apod. a končí zabaleno v teplé dece).

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Endele, bendele, tak i tak, budeme si spolu hrát M g r. H a n a Š v e j d o v á , M Š S t u d e n t s k á u l i c e , K l a t o v y

Obsah METODIKA 1.

Úvod

Jsem předškolák aneb Nikdy není na škodu si připomenout…

Jedna, dvanda, třinda, špánek aneb Říkadlo je, když…

Endele, bendele, tak i tak aneb Budeme si spolu hrát

Závěr

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

V předškolním věku vrcholí dětská sugestibilita To znamená, že dítě přijímá za pravdivé a dobré to, co mu jeho lidé předloží a nabídnou. Velkou předností předškolního období je fakt, že dítě přichází do MŠ nespoutané konvencemi, předsudky, přetvářkou, všechno v podstatě zažívá poprvé, je pro ně nové, tudíž zajímavé a neobyčejné. Předškolní věk je obdobím, kdy dítě sbírá své první sociální i životní zkušenosti, a tím spíše nese učitelka mateřské školy na svých bedrech odpovědnost za to, jaké budou, ať už směrem ve vztahu k lidem, škole, přírodě, zemi, nebo umění. Dovětek: Když zavzpomínáme na své dětství i na svou docházku do mateřské školy, zpravidla si nepamatujeme, na co jsme si ve školce hráli s paní učitelkou, jestli to byl ten či onen námět, ale dobře si pamatujeme, jak nám tam bylo, často vzpomínáme právě na ty „Velké maličkosti“, které vůbec nebyly v žádných plánech ani v žádných přípravách (např. jak jsme nesnášeli školkové spaní, jak nám ve školce vypadl zub, jak se nám ztratil medvídek, jak jsme jednou byli navštívit paní učitelku doma atd. Zbyly vzpomínky v podobě pocitů. Chodila jsem do školky ráda, nebo ne? A zrovna tak to budou mít i naše školkové děti. Na nás záleží, jakou první zkušenost se vzděláváním a školou jako takovou si dítě odnese.

Specifičností dětí předškolního věku, která s přibývajícím věkem ustupuje, je vyvrcholení hravého předstírání a symbolické hry Eva Machková hovoří o tzv. principu znakovosti a hře „jakoby“. V Základech dramatické výchovy dále uvádí: „Používá-li dítě při hře rekvizitu, spokojí se, jestliže má jeden prvek znázorňovaného reálného předmětu schopný stát se znakem – označením: prášek z cihly je paprika, protože je červený, útržky papíru nebo knoflíky zastupují peníze, protože jsou ploché nebo kulaté.“ Jean Piaget obdobně nazývá předškolní věk obdobím tzv. symbolické reprezentace, kdy vrcholí symbolizace hry a transformace reality, tzn. hra „na něco, na někoho“, vymýšlení si jako, jakoby, hry s fantazijním přetvářením. Prostřednictvím symbolických her „na něco“ dochází v podstatě k dalšímu upevnění dětské emoční zkušenosti. Hravé předstírání má svou nezastupitelnou funkci, dítě prozkoumává své emoce, experimentuje s nimi, proměňuje události, uchovává, prověřuje, překódovává informace a zkušenosti. Předstírání a vymýšlení si „jako“ jde cestou od náhodných výmyslů k integrovanému a vnitřně důslednému předstírání. Hravé předstírání je typické pro fázi předlogického myšlení, které kolem sedmého roku mizí a ustupuje logickému.

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Jedna, dvanda, třinda, špánek aneb Říkadlo je, když…

Říkadlo je svébytný žánr lidové slovesnosti. Jde o krátká, většinou dětská rčení, která jsou založena na: 1.

rytmickém textu a potlačení sémantiky – poskytují příjemný rytmický zvuk, často nedávají žádný velký smysl a obsahují slova, která nic neznamenají. A nebo přece jen znamenají? (Opět se vracím ke specifičnosti vývoje dítěte předškolního věku, a sice k vyvrcholení hravého předstírání a k „průzračné“ fantazii.)

záměrné hře s významy slov a z toho plynoucí komiky.

UMBA Děti stojí v kruhu a z drobného říkadla si s učitelkou vytvořili jeden ze společných úvodních rituálů:

Umba má má má,

tlesknutí do kolen na umba a tři tlesknutí do dlaní má má má

umba tá tá tá,

tlesknutí do kolen a tři dupnutí

umba cepe cepe cepe,

tlesknutí do kolen a tři souběžné pohyby předloktími před tělem

umba tepe tepe tepe,

tlesknutí do kolen a tři kroky do kruhu s pohybem předloktí

umba ej ej ej,

tlesknutí do kolen a tři kroky couváme zpět z kruhu ven s pohybem předloktí

s námi do party se dej. Hej!

hluboký předklon a na slovo hej výskok do výše se vzpažením

Zajímavá je obměna rychlosti. Říkadlo a jeho provedení v základní rychlosti známe a pak už se jen stačí domluvit, jakou rychlost zvolíme dnes. Tu si navolíme na těle „vlastním vypínačem“ a pokoušíme se o provedení říkadla rychlostí číslo 2, 3, a troufnete-li si, tak třeba klidně 10. Proměna rychlosti provedení jakékoli hry s říkadly je jedna z výborných technik, která opakování říkadla dětem nejen ozvláštní, ale kde samy rozhodují, na co si troufnou, a mám zkušenost, že i potají trénují doma, aby nad paní učitelkou vyhrály.

dobraskola.raabe.cz

METODIKA

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

Endele, bendele, tak i tak aneb Budeme si spolu hrát

Ukázka společné řízené činnosti, jejíž rytmus i obsah udávají autorská říkadla s prostorem pro společnou hru respektující tři základní cíle RVP PV: příležitost k učení, prostor pro posilování prosociálního chování a žádoucích lidských hodnot a samozřejmě příležitost pro rozvíjení samostatnosti dětí (samostatné rozhodnutí i ovlivnění činnosti atd.). l

Svolávací říkadlo Děti se po svačině posazují na lavičku a židle, učitelka klečí na koberci a začíná svolávat děti ke společné hře říkadlem doprovázeným pohybem rukou: Endele,

nabídnout jednu ruku dlaní vzhůru

bendele,

nabídnout druhou ruku dlaní vzhůru

tak i tak,

na první tak otočit první ruku dlaní dolů, na druhé tak druhou ruku dlaní dolů

pojď si se mnou taky hrát,

rychlé rytmické pleskání do kolen

Maruško! Vojtíku!

učitelka přivolá dvě děti, ty si kleknou na koberec vedle ní, každé z jedné strany

Svolávací říkadlo se opakuje, na závěr každé z dětí přivolá k sobě jednoho dalšího kamaráda. Hra pokračuje, tempo se zrychluje, až jsme na koberci svolaní všichni. l

Společné pozdravení Spojíme se do kruhu a před námi je společné pozdravení. Abychom se mohli společně pozdravit, musíme nejprve zjistit, jaký máme dneska den. Děti odpovídají na otázku: Jaký máme dnes den? První odpověď zní např. hezký. Nebo zlobivý. A jaký ještě? Cílem je získat co nejširší škálu názorů dětí – je úterý, takže třeba úterní, zmrzlý, jarní, Martínkový (protože má Martin svátek), hádavý, žalovací, pěkný, krásný atd.

dobraskola.raabe.cz