Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
INDIÁNI
Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. Radlická 2487/99, 150 00 Praha 5 Tel: 284 028 940, 941 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz dobraskola.raabe.cz
Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o., Praha 2014
Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.
Autoři:
Bc. Markéta Košťálová, DiS. Bc. Lenka Nováčková Bc. Ivana Polerecká Vedoucí projektu: Mgr. Petr Šimek Jednatelka nakladatelství: Mgr. Stanislava Andršová Tisk: Tisk AS, s.r.o., Jaroměř ISBN 978-80-7496-080-2
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
OBSAH
Indiáni Bc. Markéta Košťálová, DiS., Bc. Lenka Nováčková, Bc. Ivana Polerecká
Obsah Dítě a jeho prožívání .........................................................................................5 (Bc. Ivana Polerecká) Rozvíjíme empatii u dětí předškolního věku ............................................... 47 (Bc. Lenka Nováčková) Indiáni ..............................................................................................................77 (Bc. Markéta Košťálová, DiS.)
dobraskola.raabe.cz
3
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
METODIKA
Dítě a jeho prožívání Bc. Ivana Polerecká, MŠ Šumavská, Strakonice
Obsah METODIKA 1.
Dítě a jeho prožívání
8
1.1
Úvod
8
1.2
Jak podporovat emocionální vývoj, prožívání a sociální vztahy
8
2.
Projekt
10
2.1 2.2
Naše emoce Maruška a její polštář
10 11
2.3 2.4
Anička a její sen Počasí a jeho proměny
13 15
2.5 2.6
Loutky a my O koťátku, které zapomnělo mňoukat
16 17
2.7 2.8
Situační obrázky Hrajeme si s balonky
19 21
2.9 2.10
Zpíváme pro radost O smutném tygrovi
22 23
2.11
Terezka a její deštník
25
2.12 2.13
Zajícova chaloupka Kamarádi
27 28
2.14 2.15
Honzík a bouřka Andulčina ustrašená spolužačka
29 31
2.16 2.17
Klauní den Hrajeme si na malíře
32 34
3.
Očekávané výstupy
35
4.
Literatura
36
MATERIÁL Přílohy
37
dobraskola.raabe.cz
5
METODIKA
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
2.
Projekt
Projekt probíhá v sedmnácti dnech, které jsou provázány konkrétními tematicky zaměřenými činnostmi. Následuje popis organizace jednotlivých dnů projektu.
2.1 l
Naše emoce
Úvod, rozhovor s dětmi Organizace: kontaktní kruh Motivace: „Představte si, děti, že mám dnes celý den radostnou náladu. Jestlipak víte, co je to nálada?“ Pokud děti nebudou umět odpovědět, vysvětlí učitelka: „Nálada je např. to, když se smějeme nebo se mračíme, zlobíme se, jsme smutní a pláčeme nebo se něčeho bojíme. Jak se pozná radostná nálada?“ (smějeme se, nepláčeme…) Ukázka čtyř obrázků, na každém je dítě znázorňující určitý druh emoce (Příloha 1.1): radost – smějící se dítě, smutek – smutné dítě, strach – vystrašené dítě, zlost – rozzlobené dítě. Učitelka ukazuje obrázky postupně a o každém z nich si s dětmi povídá, aby zjistila, jak určité druhy emocí chápou, popř. aby je s nimi seznámila a přiblížila jejich porozumění. Děti dají společně dítěti, které je nakresleno na obrázcích, jméno, např. Klárka: „Co Klárka dělá? Jak se tváří? Poznáte podle toho, jak se cítí? Proč? Co myslíte? Co můžeš říci?“ Děti uvádějí důvody, které je napadnou. Např. Klárka je smutná, protože se jí stýská…
l
Přiřazování (matematické představy – tvoření dvojic) Organizace: sed v kruhu na zemi Motivace: Ukázka čtyř emocionálních masek (Příloha 1.5): „Který obličej (maska) a obrázek Klárky patří k sobě? Co obličej a obrázek vyjadřují? Jaký obličej byste Klárce přidělily?“ Obrázky s maskami jsou rozloženy na zemi a děti se společně snaží obličeje k obrázkům přiřadit. Masky si děti mohou vyzkoušet, zahrát si s nimi volnou hru, samy si masku vyrobit.
l
Vyjádření nálady pomocí emocionálních masek Organizace: kontaktní kruh „Jak se dnes cítíte vy? Jakou máte náladu?“ Děti odpovídají postupně jeden po druhém a každý se pokusí vybrat příhodnou emocionální masku ke své náladě (pocitu) a vyjádří, proč se tak cítí.
10
dobraskola.raabe.cz
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
METODIKA
ce ukazují rukama do všech stran. Ostatní jsou větrné oblaky, které fičí a funí jako vítr – foukají a volně vlají rukama. Na znamení, kdy učitelka ukáže obrázek sluníčka a doprovodí jej zvukem trianglu, se všechny děti změní na volně poletující obláčky. Na znamení mraku doprovozené zvukem bubínku nebo činelu se děti opět stávají mraky. Hra se opakuje. Vhodné je děti odlišit, aby si zapamatovaly, kdo který mrak představuje (např. barevně). Organizace: stoj v kruhu „Uděláme z nás jedno obrovské sluníčko.“ – Děti se chytnou za ruce a udělají jeden velký kruh, co nejvíce se roztáhnou. „Sluníčko hodně hřeje, protože má ze všech stran dlouhé paprsky.“ – Děti vytáhnou ruce až do konečků prstů, jak nejvíc dokážou. „Paprsky se nás hřejivě dotýkají.“ – Každé dítě pohladí toho, koho má vedle sebe. „Teď se z nás stal velký kulatý zamračený mrak. Sluníčko je ale silnější a mrak se zmenšuje.“ – Děti se drží za ruce a postupují směrem dovnitř kruhu. „Jak se cítíte?“ l
Rozhovor s dětmi Organizace: kontaktní kruh Motivace: Obrázky počasí. „Už jste se někdy dívaly z okna, když byla bouřka? Jaký to byl pocit? Jak jste se cítily? Bály jste se?“
Pomůcky: l l
BOF – žádné ostatní – vymyšlený příběh (inspirace z knihy Houpací pohádky), triangl, obrázek sluníčka, bubínek nebo činely, obrázek mraku, barevná trička nebo stuhy pro odlišení dětí-mraků při hře na počasí
2.5 l
Loutky a my
Moment překvapení Organizace: kontaktní kruh Motivace: Krabička s překvapením. Uvnitř krabičky jsou různé druhy prstových loutek (Příloha 1.4). Každé dítě si jednu vezme a nasadí si ji na prst. Svou loutku si prohlédne a pokusí se zamyslet, co představuje, co je to za postavu, jak se postava cítí a proč?
16
dobraskola.raabe.cz
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
METODIKA
Pomůcky: l l
BOF – situační obrázek 9 ostatní – barevné balonky, černé fixy
2.9
Zpíváme pro radost
Motivace: Ukázka situačního obrázku 10A: Na obrázku jsou čtyři děti. Lucinka musí sedět na invalidním vozíku, protože nemůže chodit, a hraje s Péťou, Karolínkou a Terezkou nějakou veselou píseň. Lucinka hraje na tamburínu, velmi ji to baví a jde jí to. l
Rozhovor s dětmi Organizace: kontaktní kruh „Jak se postavy na obrázku tváří? Jak se Lucinka cítí? Cítí Terezka, Péťa a Karolínka to samé jako Lucinka? Proč?“
l
Zpěv písně s rytmizací Organizace: stoj/klek/sed v kontaktním kruhu „My si také vezmeme nástroje a zazpíváme si nějakou veselou píseň jako děti na obrázku.“ (písně dle výběru dětí) Využijeme Orffovy nástroje pro rytmizaci a hry na tělo (tleskání, pleskání, dupání, louskání…). Každé dítě si může vybrat jednu píseň, která se mu líbí, a společně si ji zazpíváme a zahrajeme na nástroje.
l
Hra dle písně Mám šáteček, mám Organizace: kontaktní kruh „Mám šáteček, mám, komu já ho dám? Jen tomu hodnému, jen tomu milému, tomu já ho dám.“
22
dobraskola.raabe.cz
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
METODIKA
pozdrav dále svému kamarádovi a ten opět dalšímu, až dojde pozdrav zpět k učitelce z druhé strany. Učitelka může poslat pozdrav opět zpět. Děti mohou posílat pozdrav stále jedním směrem či libovolně směr měnit stisknutím druhé ruky, která směr pozdravu mění. Tato hra může být zpestřena zrychlováním tempa posílání pozdravu. l
Hra Na mrkanou Organizace: kontaktní kruh Děti stojí v kruhu. Jedno začíná hru, vybere si kamaráda či kamarádku a zamrká na něj/ni. Poté, co se jejich pohledy setkají, vymění si spolu místo a vybrané dítě pokračuje v mrkání na některé z dalších dětí. Hra se hraje beze slov a je založena na očním kontaktu, proto je zde důležitá pozornost dětí, které musí sledovat, na koho dotyčný mrkne.
l
Masáže ve dvojicích Organizace: ve dvojicích na koberci Každý si najde jednoho kamaráda a rozdělí se tak do dvojic. „Už vás někdy někdo masíroval nebo jste vy někoho masírovaly?“ Děti si zkusí navzájem se namasírovat (v sedě, v lehu) libovolnými pohyby (hlazení, ťukání, mačkání…). Můžeme využít masážní míčky. „Jak jste se cítily? Jaké to bylo?“
Pomůcky: l l
BOF – situační obrázek 38, čtyři emocionální masky (zlost) ostatní – masážní míčky
2.14 Honzík a bouřka Motivace: Ukázka situačního obrázku: l
Rozhovor o obrázku Organizace: kontaktní kruh „Co se tam děje? Jaké jsou na obrázku postavy? Jak se postavy cítí? Jaký je jejich výraz ve tváři (veselý, smutný, vystrašený…)? Tváří se všechny postavy stejně? Co si myslíte?“
dobraskola.raabe.cz
29
MATERIÁL
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
2.
Některé další pomůcky použité v projektu
Příloha 2.1: předlohy s postavami pro emocionální kresbu dětí (o velikosti A4) Kdy mám radost?
2.1.1: Kdy mám radost?
Kdy mám strach?
2.1.3: Kdy mám strach?
40
Kdy jsem smutný?
2.1.2: Kdy jsem smutný ?
Kdy mám zlost?
2.1.4: Kdy mám zlost?
dobraskola.raabe.cz
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
METODIKA
Rozvíjíme empatii u dětí předškolního věku Bc. Lenka Nováčková, Mateřská škola Borovany
Obsah METODIKA 1.
Úvod
49
2.
O ovečce
50
3. 3.1
O rozezpívané vrbě O kouzelném lese a vrbě u potoka
52 52
3.2 3.3
Jak byla vrba smutná O veselé vrbě
53 55
3.4 3.5
Jdeme vrbu navštívit Kamarádka vrba
57 58
3.6
Závěr tematického bloku
59
4.
Ptáci
60
4.1 4.2
Úvod do tématu, motivace Zlobíme se
60 61
4.3
Radujeme se
63
4.4 4.5
Ptačí království Ošklivé káčátko
65 66
4.6
Závěr tematického bloku
69
5.
Emoce a možnosti jejich rozvíjení v předškolním věku
69
5.1 5.2
Radost Smutek
70 71
5.3
Zlost
71
6.
Vyjadřujeme své pocity
72
7.
Poznáváme emoce druhých
73
8.
Literatura
75
dobraskola.raabe.cz
47
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
3.
O rozezpívané vrbě
3.1
O kouzelném lese a vrbě u potoka
l
METODIKA
Ranní kruh s náladoměrem Paní učitelka se s dětmi přivítá v ranním kroužku. Řekne jim, aby každý zkusil popsat svou náladu. Zvednutá ruka nahoru nám ukáže na nejlepší náladu a radost, ruka dole zase na smutek. Učitelka dětem ukáže, že mohou ruku ponechat i uprostřed, protože někomu může být docela dobře, ale zároveň ho něco může trápit. Děti zavřou oči, aby se chvíli soustředily, jak jim je, a teprve poté s pomocí ruky projeví, jak se cítí. Když mají všichni ruce před sebou, podíváme se, jak to dopadlo.
l
Komunitní kruh Komunitní kruh je rituálem třídy. Jeho cílem je rozvoj vztahů ve skupině a rozvoj emocionálního cítění. Je to vzájemné sdílení. V kruhu se posílá předmět, mluví jen ten, kdo jej drží v ruce. Toto pravidlo dodržuje i učitelka! Dnešní otázka zní: Proč mám takovou náladu? Děti vysvětlují, proč mají radost (např. se dobře vyspaly, těšily se do školky, někdo má narozeniny, jiný byl v neděli na výletě…), případně proč mají špatnou náladu. O náladě si pak můžeme ještě chvíli povídat.
l
Pohádka Děti sedí s paní učitelkou v kroužku a poslouchají pohádku „O kouzelném lese a vrbě u potoka“: Byl jednou jeden les. Byla tam spousta starých moudrých stromů a také tam bydlelo plno zvířat. Vysoko ve větvích smrků žily moudré sovy (učitelka ukáže obrázek sovy), které se budily, když ostatní zvířata spala. Ráno zase ze stromů vylétávali drobní, různě barevní ptáčci a les obveselovali svým zpěvem. V norách pod kořeny stromů bydlely lišky a zajíci (děti předvedou zajíce s ušima). Kdo ještě mohl v lese bydlet? Děti jmenují různé živočichy. Učitelka pokračuje ve vyprávění. Rostly tam modříny, smrky, buky (děti se samy začaly hlásit a vyjmenovávají další stromy, které by tam ještě mohly růst, poté učitelka pokračuje ve vyprávění). Hned vedle lesa zurčel potok, u kterého rostla stará vrba. Byla moudrá. Lidé chodili do její dutiny šeptat své starosti a svá trápení, chodili se k ní vypovídat. (Dětí se můžeme zeptat, jestli už viděly vrbu. Jak vypadá? Je spíš veselá, nebo smutná?)
52
dobraskola.raabe.cz
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
METODIKA
Učitelka vstoupí do role vrby a děkuje dětem, že jí pomohly. Učí je za to písničku („Když máš radost a víš o tom, zatleskej“), protože děti měly radost, že úkol i cesta se jim podařily.
3.5 l
Kamarádka vrba
Komunitní kruh Téma komunitního kruhu zní: S čím nám může pomoci kamarád? Učitelka může otázku vysvětlit, zopakovat s dětmi pravidla komunitního kruhu.
l
Pohybová hra „Na domečky“ Kruh ukončujeme s tím, že dobrý kamarád nám může pomoci se vším. Tak si na to zahrajeme. Každé dítě stojí v kroužku – to je jeho dům. Začne hrát hudba, děti chodí nebo běhají, když hudba přestane hrát, mají si najít domeček. V prvním kole ponecháme všechny domečky, ale od druhého kola obruče ubíráme – domečků je čím dál méně, protože přišlo zemětřesení. Děti se zachraňují, zvou kamarády k sobě, ptají se, jestli mohou jít bydlet k někomu jinému. Rozvíjí se vzájemná komunikace.
58
dobraskola.raabe.cz
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
5.1
METODIKA
Radost
Radost je kladná emoce, cítíme se při ní příjemně. Radost můžeme prožívat, když se nám podaří dosáhnout vytyčeného cíle a když nás něco mile překvapí. Radost máme, když nás někdo obdaruje, ještě větší radost můžeme pociťovat, když dárek dáváme my. Obvykle jsme při ní veselí a usmíváme se. Děti se umí radost spontánně projevit. Od rozzářených očí a zatajeného dechu až po výkřiky, poskakování a prozpěvování si. Učitelka projeví radost jednoduše: „Děti, to mám radost, že se umíte tak hezky domluvit.“ Nebo: „Venku přestalo pršet. Mám radost, že můžeme jít na procházku.“ Popisujeme rovněž pocity dětí: „To máš asi radost, Šimonku, že tě čekalo takové překvapení, viď?“ O radosti si povídáme, učitelka vypráví nějaký příběh ze svého života, kdy prožívala radost. Pak položí otázku do komunitního kruhu: „Vzpomenete si, děti, kdy jste se radovaly. Co vám udělalo radost?“ Děti budou na toto téma určitě rády vyprávět. Věnujeme pozornost i neverbálním projevům a výrazům obličeje. Ptáme se dětí, jak vypadá někdo, kdo má radost, jak se tváří, zda se usmívá, nebo mračí. Děti předvádějí, jak vypadají, když se z něčeho radují. l
Hra „Na radost“ (podle Hany Švejdové) Chodí radost z města k městu, ke každému najde cestu. Kde jsou lidé laskaví, tam se radost zastaví. Děti recitují říkadlo a při tom chodí v kruzích okolo sebe. Polovina dětí utvoří menší kruh a chodí po směru hodinových ručiček, druhá polovina dětí chodí proti směru okolo nich. Učitelka s dětmi říká říkanku, na slovo „zastaví“ se všichni zastaví, otočí se ke kamarádům v druhém kruhu a pohladí toho, kdo je právě naproti nim. S ním si vymění místo a hra pokračuje.
l
Výtvarné činnosti: Jakou barvu má radost? Děti ve výtvarných činnostech volně ztvárňují, jak asi vypadá radost nebo jaká barva by se k radosti hodila. Malovat mohou štětcem i prstovými barvami. Učitelka se pak dětí ptá: „Máte radost, že se vám obrázky tak pěkně povedly?“ Je důležité, aby si děti uvědomovaly i malé radosti dne.
70
dobraskola.raabe.cz
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
METODIKA
Indiáni B c . M a r k é t a K o š ť á l o v á , D i S . , M Š S u l a n s k é h o, P r a h a
Obsah METODIKA 1.
Úvod
80
1.1
Skupinová pravidla soužití v projektu
80
1.2 1.3
Struktura projektu Struktura dílčích částí
81 81
2.
Úvod do projektu, motivace: Zkouška poznání
81
3.
Relaxace
83
3.1
Ukázky relaxace
84
4.
Pozdravení
85
4.1
Ukázky pozdravení
85
5.
Smyslové vnímání a poznávání
87
5.1 5.2
Zrak Hmat
88 89
5.3
Sluch
92
5.4
Čich a chuť
93
6.
Motivované pití
94
7. 7.1
Emoce provázející základní životní situace Hry prohlubující neverbální dovednosti
94 95
7.2 7.3
Radost, štěstí Smutek
97 98
7.4 7.5
Strach, úzkost Odvaha
100 101
7.6
Zlost, hněv, agrese
102
8.
Tanec – vnímání a ovládání těla
105
dobraskola.raabe.cz
77
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
METODIKA
Před relaxací si připravíme kamínky, které se svou velikostí vejdou do dětské dlaně. Během relaxace mají děti kamínek položený na břiše a soustředí se na jeho pohyby při dýchání. Zcela přirozeně a bez další instruktáže se tak samy snaží nadechovat do břicha a tím procvičovat brániční dýchání. Po skončení relaxace si s dětmi povídáme o jejich pocitech; co si představovaly při poslechu hudby, jestli jim bylo příjemně, nebo ne a proč.
4.
Pozdravení
Po relaxaci, která má dětem navodit pocit duševní pohody, je pozdrav jasným znamením začátku lekce. Náš pozdrav není pouze formálním projevem slušnosti. Snažíme se jej spojit s fyzickým kontaktem, jehož variace jsou svobodné. Formu pozdravení navrhujeme společně s dětmi. Při našem prvním setkání se spolu s pozdravením zároveň představíme. l
Seznámení v kruhu Postavíme se s dětmi do kruhu. Dlaň pravé ruky položíme na srdce a jeden z nás řekne své jméno. Upažením pravé ruky do strany pak vyzve dítě, které stojí po jeho boku, aby se představilo stejným způsobem. Postupně se takto představíme všichni.
l
Pozdravení Podání ruky je jedna z mnoha forem pozdravu, jimiž se lidé přátelsky vítají. Navrhneme dětem, že se při našich setkáních mohou vítat způsobem, který si sami vymyslíme. Vítáme se beze slov a své sympatie si navzájem vyjadřujeme formou dotyku. Smyslem takového uvítání je vnímat sebe a své pocity v kontaktu s druhým, umět je přijmout, prožít a dát.
4.1 l
Ukázky pozdravů
Pozdravení čelem Dítě se postaví k druhému čelem a obě děti se jemně chytí za hlavu. Potom se čely navzájem dotknou a jedno druhému se dívá do očí. Tento pozdrav vybízí k soustředění se na druhého. Je to velmi jemný způsob kontaktu, kdy jeden druhého opravdu vnímá. Řekneme dětem, aby v průběhu zdravení nespěchaly. Smyslem pozdravení je vnímat druhého jiným způsobem, než jsme většinou zvyklí.
dobraskola.raabe.cz
85
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
l
METODIKA
Lechtání Děti rozdělíme do dvojic. Jedno dítě z dvojice může lechtat kamaráda až do chvíle, kdy lechtaný kamarád řekne: „Dost!“ Abychom vytvořili jasně vymezený herní prostor, hrají děti tuto hru na pěnové podložce.
l
Kdyby prase mělo křídla Při této hře spolu s dětmi vymýšlíme legrační, v reálném životě těžko uvěřitelné situace. Čím směšnější možnosti děti navrhují, tím je hra lepší. Při této hře jsme se opravdu skvěle bavili. Zpočátku jsme s dětmi vymýšleli jenom krátká slovní spojení. Děti působily velice uvolněně, a jak vzrůstala jejich dobrá nálada, tak se hra rozvíjela o nové prvky. Děti na sebe spontánně navazovaly a vymýšlely stále nové absurdní možnosti: „Dědeček na stromě věší prádlo – a přiletí slon – sedne si na strom – a ten spadne – na zadek – a začne válet sudy – i s dědou a se slonem? Jo.“ S dětmi si můžeme zahrát také hru, která je založena na volném asociování slov: „Guma – puma – skočí – frčí – plác – tác – pták – letí – smetí – smrdí – nohy – tvoje – moje – břicho – velký – jako Afrika – paprika…“
l
Klub smíchu Společně s dětmi si stoupneme do půlkruhu tak, abychom na sebe dobře viděli. Nejdříve se všichni zhluboka nadechujeme a vydechujeme. Spolu s nádechem vždy vzpažíme. Ze vzpažení se pak s hlubokým výdechem předkloníme. Po tomto úvodu začneme pomalu opakovat slabiky „ho, ho, ha, ha“. Vedoucí skupiny tleskáním zrychluje rytmus vyslovovaných slabik a po krátké chvíli se všichni smějí zcela spontánně. Ke smíchu provokuje i pohled na ostatní, kteří se smějí s námi. Při hře neměníme pouze rytmus smíchu, ale i jeho modulaci. Mezi jednotlivými epizodami smíchu vždy zhluboka dýcháme a různě se protahujeme.
7.3
Smutek
Smutek je pocit, který vyjadřuje naše prožívání ztráty někoho nebo něčeho. Projevuje se poklesem energie, potlačením zájmu o nejrůznější činnosti, především o potěšení a zábavu. To, co je v případě prožívaného smutku důležité, je přijmout jej, prožít a chápat jako v zásadě zdravou emoční reakci s hlubokým terapeutickým účinkem. Neméně podstatné je umět pracovat s mechanismy, které nám pomohou smutek překonat, a ne se jím nechat ovládnout. Zkušenost, že už jednou jsme smutnou životní událost zvládli, nám pomůže překonat další možné skličující momenty našeho života.
98
dobraskola.raabe.cz
Náměty na tvořivé a dramatické činnosti
MATERIÁL
Příloha 5d: Mandala – Totem
dobraskola.raabe.cz
115