Kůry, můry, ven, ať je krásný den – ukázkové strany

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

KŮRY, MŮRY, VEN, AŤ JE KRÁSNÝ DEN

Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o.

Radlická 2487/99, 150 00 Praha 5 Tel: 284 028 940, 941 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz dobraskola.raabe.cz

Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o., Praha 2014

Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.

Autor: Vedoucí projektu: Jednatelka nakladatelství: Tisk: ISBN 978-80-7496-079-6

Mgr. Hana Švejdová Mgr. Petr Šimek Mgr. Stanislava Andršová Tisk AS, s.r.o., Jaroměř

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

OBSAH

Kůry, můry, ven, ať je krásný den M g r. H a n a Š v e j d o v á

Obsah Tři medvědi a babka Chňapka .........................................................................5 Zelená se louka ...............................................................................................31 Kůry, můry, ven, ať je krásný den ...................................................................51 Každý strom je trošku králem .......................................................................73

dobraskola.raabe.cz

3

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Tři medvědi a babka Chňapka M g r. H a n a Š v e j d o v á , M Š S t u d e n t s k á a L D O Z U Š , K l a t o v y

Obsah METODIKA 1.

Úvod

2.

1. část: Podzim klepe na dveře ve strakaté zástěře…

11

3.

2. část: V jednom lese, v jednom kraji, všichni lidé povídají, že tam žijí medvědi…

13

3.1 3.2

Byl jednou jeden Mramorový les… (mapování prostředí lesa) Prý tam žijí medvědi… (vstup do příběhu)

13 16

3.3

Fouká, prší, jen se leje a medvědům zle je, zle je…

18

4.

4.1

3. část: Medvědi si žili hezky, ale potom třesky, plesky, na obzoru babka Jak se žije medvědům…

19 19

4.2

Kudy chodím, tudy chňapu aneb Na obzoru babka

21

4.3

Co se šeptá od ucha k uchu?

25

5.

Zavírám, zavírám les, aby sem nikdo nevlez…

25

6.

Závěr

26

8

MATERIÁL Příloha

28

dobraskola.raabe.cz

5

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

neohřejí. Venku hustá mlha, ale už se trhá. Už se třepí, už se páře, sluníčku jsou vidět tváře…“ Chceme-li se vydat na podzimní výlet do Mramorového lesa, kde se dějí zvláštní věci, je nejvyšší čas se pořádně obléknout:

l

Co si oblékneme, abychom nenastydli? Je šikovné si zapnout bundu a teprve potom si obouvat boty? Kdy se zapíná bunda? Když se zdálo, že si s oblékáním víme rady, dali jsme se do toho: „Čapka, mikina, kalhoty, boty, kalhoty, boty, kalhoty, boty, čapka, mikina, kalhoty, boty, bundu zapni nakonec!“ Jednoduchá písnička byla v podstatě další variantou hry Hlava, ramena, kolena, palce, kdy děti zpočátku zpívají velmi pomalu a zároveň se rukama dotýkají té části těla, na kterou se dané oblečení obléká. Verš bundu zapni nakonec znázorňujeme pevným objetím vlastního trupu. Ale protože s tímhle loudáním bychom se nikam nedostali, je potřeba zrychlit. A tak zkoušíme opakovaně, zrychlujeme tempo do maxima, až je z toho legrace, ale zima už rozhodně nikomu není.

TIP A tak jsme se přirozenou cestou – na základě svých zážitků a zkušeností s tím, co se děje v přírodě, pozvolna připravili k další společné hře situované do jednoho konkrétního lesa, kde se odehrává jeden konkrétní příběh (a kdoví, jestli je jen pohádkový).

3.

2. část: V jednom lese, v jednom kraji, všichni lidé povídají, že tam žijí medvědi…

3.1

Byl jednou jeden Mramorový les… (mapování prostředí lesa)

l

Co tě napadne, když se řekne les…

Začali jsme asociačním kruhem vsedě. Po kruhu si předáváme šišku, kdo ji drží, má slovo a odpovídá na otázku: „Co tě napadne, když se řekne LES?“ Je vhodné, aby děti opakovaly stále stejný začátek věty: „Když se řekne les, napadne mě šiška, zajíc, strom…“

dobraskola.raabe.cz

13

METODIKA

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

l

Jak se chodí do lesa?

Kdo tam zná cestu a povede nás? Hned se hlásí dobrovolníci. Písnička povede děti v několika zástupech prostorem na určité místo – na koberec a odtud lze začít s činností. Text písničky: „Kudy kudy kudy cestička, jdeme do lesíčka, kudy kudy kudy cestička do lesíčka. Pošlapte za námi, cesta je před vámi, tudy tudy tudy cestička do lesíčka.“

l

Zdá se, že jsme už blízko, stačí les otevřít a vstoupit…

K otevření lesa nám poslouží vlastní autorské říkadlo, které se stane jistým magickým kouzelným zaříkadlem. To si nejdřív musíte pořádně třením zahřát ruce a pak se může čarovat: „Otevírám les, navštívím ho dnes. Stromy, šišky, pařízky, najdu houby na řízky. Odemyky tiše, tence, ať nešlápneš na mravence. Otevírám les, navštívím ho dnes.“ Zaříkadlo děti současně pohybově znázorňují, v průběhu se proměňujeme ve stromy, šišky, pařízky, ale předvádíme i opatrné našlapování a vyhýbání se mravencům apod.

Můžeme do lesa opatrně vstoupit, potichu se lesem projít a pozorně se dívat kolem sebe, co kdo z nás objeví. K procházce lesem nám pomůže krátká básnička motivující děti k pomalé a opatrné chůzi: „V tichém lese se jen šeptá, tam se nikdo na nic neptá. Nemusíš se bát, když to ťukne, zůstaň stát.“ Na ťuknutí či prasknutí se děti zastaví, rozhlédnou se kolem sebe a pak zase pokračují v cestě.

Po procházce si na chvilku sedneme nebo lehneme do mechu (na polštářky), abychom si odpočinuli, zavřeme oči a posloucháme, jak šumí a mluví les. Když se totiž v lese jenom šeptá, je plno věcí k vidění i slyšení. A kdo má to štěstí, že se do Mramorového lesa vypravil právě na podzim, uslyší a uvidí, co všechno podzim dovede v lese zařídit.

Zařadíme krátkou poslechovou relaxační činnost – zvážíme, zda si děti poslechnou nahrávku skutečných zvuků lesa nebo pocitovou nekonkrétní nahrávku, která víc provokuje jejich fantazii (záleží samozřejmě na zkušenostech a vyspělosti skupiny). Ve společné reflexi si navzájem sdělíme své zážitky (i představy) z imaginární návštěvy lesa. Tím se podařilo zkonkretizovat zkušenosti dětí z prostředí lesa a vznikly podmínky pro vytvoření našeho konkrétního Mramorového lesa.

14

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

l

METODIKA

A tak se taky stalo, Medvědisko postavil v lese pro svoji rodinu pořádný dům Z čeho mohl Medvědisko v lese postavit dům? Zkoušíme stavět medvědí dům (plošně i prostorově) z přírodních materiálů, podzimních listů, klacíků, kaštanů, šišek atd. A taky si na to zahrajeme – opět s využitím říkadla s pohybovým zobrazením: „Medvědisko brum, brum, brum, postavil si velký dům. Medvědice kouká, kudy dovnitř fouká. Medvěďánek vzdychá, že jehličí píchá… Jauuu“ (Medvěďánek se na závěr svalí na zadeček).

Rozdělujeme se do trojic, každá trojice je medvědí rodinka, z dostupných materiálů (nábytku, dek, kostek, tyčí, Polykarpovy stavebnice) si na vhodném místě v interiéru herny staví svůj dům. Necháme dětem (medvědí rodině) prostor pro navazující volnou hru, medvědi se velmi rychle zabydlí, vzájemně se navštěvují, vodí malého na procházku, vychovávají ho, aby se mu nic špatného nestalo, atd.

4.

3. část: Medvědi si žili hezky, ale potom třesky, plesky, na obzoru babka

4.1

Jak se žije medvědům…

l

I když venku začaly podzimní plískanice a déšť a mlha a vítr foukal i zle koukal, medvědi už byli v teple. A kde spali medvědi? Inu přece v posteli, to medvědi věděli. Velikánský medvěd spal ve velikánské posteli velikánským spánkem, veliký medvěd spal ve veliké posteli velikým spánkem a maličký medvídek spal v úplně maličké postýlce úplně maličkým spánečkem.

Touto informací nám vznikl vhodný prostor pro porovnávání, poměřování, řazení podle velikostí. Školáci se zkusili seřadit podle velikosti, holky poměřovaly polštářky a peřiny, stavěli jsme postele i židle z nejrůznějších kostek, poměřovali kaštany, listy i brambory. A taky jsme si vyzkoušeli vymyslet a postavit medvědí postele tří velikostí vlastními těly.

dobraskola.raabe.cz

19

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

MATERIÁL

A když to dořekla, postavila se k veliké misce a velikou lžící nabrala ovesnou kaši. Byla studená! Babka Chňapka se rozzlobila a tohle řekla: „Řeřicha, křen, ředkev, tuřín, břečťan, vřes, chřest – tak já zuřím!

Brukev, celer, ryngle, hrách, chrpa, choroš – mějte strach!“ A když to dořekla, postavila se k docela malé misce a docela malou lžící nabrala ovesnou kaši. Nebyla horká ani studená, ale bylo jí málo! Babka Chňapka se rozzlobila, už nic neřekla a posadila se na velikánskou židli. Byla tvrdá! A to ji tak rozzlobilo, že řekla: „Reřicha, křen, ředkev, tuřín!“ a posadila se na velikou židli. Byla měkká. A to ji tak rozzlobilo, že řekla: „Brukev, celer, ryngle, hrách!“ a posadila se na docela malou židli. Ta nebyla ani tvrdá ani měkká, ale byla malá.

Babka Chňapka prosedla sedátko, spadla na podlahu a to ji tak rozzlobilo, že už nic neřekla.

Zvedla se z podlahy a vyšla po schůdcích do ložnice. Stála tam velikánská postýlka a veliká postýlka a docela malá postýlka. Babka Chňapka se uložila do velikánské postýlky. Měla těžkou peřinu! A to babku tak rozzlobilo, že řekla: „Břečťan, vřes, chřest, ředkev, tuřín!“ a uložila se do veliké postýlky. Měla lehkou peřinu! A to babku Chňapku tak rozzlobilo, že řekla: „Chrpa, choroš, ryngle, hrách!“ a uložila se do docela malé postýlky. Ta neměla ani těžkou peřinu ani lehkou peřinu, a tak v ní babka Chňapka usnula.

Jenomže mezitím přišli z lesa Medvědisko, Medvěd a Medvěďánek. Hned se hrnuli ke svým miskám. Medvědisko k velikánské, Medvěd k veliké a Medvěďánek k docela malé. A tu Medvědisko spatřil, že v jeho kaši stojí lžíce, a velikánským hlasem si postěžoval: „NĚKDO MI UJEDL KAŠI!“ Ale to už i Medvěd spatřil, že v jeho kaši stojí lžíce, a velikým hlasem si postěžoval: „NĚKDO MI UJEDL KAŠI!“ Ale to už i Medvěďánek spatřil svou misku a docela malým hlasem si postěžoval:

dobraskola.raabe.cz

29

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Zelená se louka M g r. H a n a Š v e j d o v á , M Š S t u d e n t s k á a L D O Z U Š , K l a t o v y

Obsah METODIKA 1.

Úvod

34

2.

1. část: Už je pár dní do Vánoc…

35

2.1 2.2

Některé čekání je dlouhé jako dlouhá cesta Vánoce jsou, věř mi, skoro přede dveřmi…

36 38

3.

3.1

2. část: Co se tenkrát stalo na Zelené louce…

Pastýři na Zelené louce a starosti s ovečkami

40 40

3.2 3.3

Jak se stalo něco, co nikdo z pastýřů nečekal…

O Ježíškovi

43 45

3.4

Návrat na Zelenou louku

47

4.

3. část: Půjdem spolu do Betléma…

49

5.

Závěr

49

MATERIÁL Příloha

dobraskola.raabe.cz

50

31

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Společně si zazpíváme a zahrajeme část koledy, kterou již známe. Učitelka poté přidá další kousek, který společně s pastýři-dětmi rytmizuje: „Když tu kaši snědli, dokola si sedli, //:písničku si zazpívali, že by ještě jedli://.“ Poté učitelka vstupuje též do role pastýře a oslovuje své pastýře-bratry: „Já mám ještě hlad. Já bych si dal pořádný řízek s bramborovým salátem…

A co vy, bratři, máte dost?“ Rozproudí se diskuse hladových pastýřů na Zelené louce, při níž zveřejní svá oblíbená jídla a pokrmy.

Zajímavý námět pro výtvarné zpracování je – O čem se pastýřům tu noc zdálo? Děti se libovolnou či předem danou technikou pokusí zobrazit sen hladového pastýře. A opět je tu prostor pro vyprávění o svých snech, hladových, legračních i strašidelných…

V této fázi už umíme nejen zazpívat část koledy, ale také ji zobrazit díky dovednostem získaným při hrách.

3.2

Jak se stalo něco, co nikdo z pastýřů nečekal…

Pastýři den co den časně ráno vstávali, celý den pásli ovečky a večer co večer s nimi uléhali na louce a zdály se jim bohaté „jedlé“ sny. (Prostor pro zopakování všeho, co již známe, včetně písničky.) l

„Jednoho dne se ale stalo to, co nikdo nečekal. Na Zelenou louku přiletěl za pastýři anděl, lehoučce se vznášel nad loukou a přinesl jim důležité zprávy.“ Následuje akce s velkou záclonou zastupující anděla – děti společně rozhýbáváním záclony zobrazují vznášejícího se anděla s využitím motivačního říkadla: „Letí, letí, křídly mává, jaká bude jeho zpráva?“ Poté se anděl snesl na Zelenou louku. Jaké zprávy mohl pastýřům přinést? Dobré? Špatné?

O počasí? Nebo snad o tom, že už sekají obilí, bude dost krupice a dost kaše?

Kdo ví?

Kdo z dětí ví, jakou zprávu mohl anděl pastýřům přinést, si může na anděla zahrát. Vstoupí pod záclonu (což byla pro děti velmi lákavá aktivita, která je velmi motivovala k přemýšlení), stane se andělem a promluví.

TIP U méně zkušené skupiny je vhodné, aby se jako první role anděla zhostila učitelka a nabídla určitý vzorec sdělení, např.: „Pastýři, nesu vám dobrou zprávu. Celý týden bude hezky a nezmoknete.“

dobraskola.raabe.cz

43

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Kůry, můry, ven, ať je krásný den…

M g r. H a n a Š v e j d o v á , M Š S t u d e n t s k á a L D O Z U Š , K l a t o v y

Obsah METODIKA 1.

Úvod

54

2.

1. část: Zařídit si hezký den

56

2.1 2.2

Zimo, Zimo, táhni pryč Kůry, můry, ven, ať je krásný den…

56 59

3.

3.1

2. část: Ententýny tralala, pojedeme do jara…

Jaro ťuká na vrata

60 60

3.2

Jak se jezdí do jara?

61

4.

3. část: Hřej, sluníčko, hřej…

63

4.1 4.2

Rok je dlouhý copánek Volám tě, sluníčko, volám…

63 64

4.3

Kdyby sluníčko nebylo, to by se vlastně nežilo…

66

5.

Závěr

70

dobraskola.raabe.cz

51

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

2.

1. část: Zařídit si hezký den

2.1

Zimo, Zimo, táhni pryč

l

METODIKA

Venku vládne březen a my se všichni tralala chystáme už do jara, jenom paní Zimě se ještě odejít pryč nechce Plíží se v noci kolem vrat, scvrklá, ošklivá, zimomřivá babice, která už by si víc než zasloužila odpočinek na příštích devět měsíců, ale ona ne a ne se dobrovolně vzdát.

Zahrajeme si s dětmi na ošklivou babici Zimu, plížící se kolem stěn, opírající se a sténající s oporou o text: Zi-ma, zi-ma, sa-má rý-ma, zi-ma, zi-ma, sa-má rý-ma… Zima se plíží, ale jakmile uslyší sebemenší zvuk, cinknutí slunečního paprsku, písknutí ptáčka apod., zpozorní a zůstane stát bez hnutí, co kdyby… Po chvilce zase opatrně pokračuje dál.

l

I v březnu se bohužel často stává, že Zima ještě olízne, co může, ublíží mrazivým dotykem Zahrajeme si zmrzlou březnovou honičku: Jeden honič je v roli Zimy, drží v ruce bílý šátek (ledový jazyk), koho se dotkne, ten zůstane stát s rozkročenýma nohama, je zmrzlý. Zachránit ho mohou kamarádi např. podlezením, pohlazením, pošeptáním teplého slovíčka.

l

Ještě v březnu jsme často svědky setkání i hádek dvou ročních období – Zimy a Jara Ráno mrazík, přes den hřejivé sluníčko, rozkvetlé sněženky a petrklíče pod sněhem, tam, kde večer byly louže, tam to ráno pěkně klouže. Zima a Jaro se hádají jako dvě tetky, kdo bude na světě vládnout.

A vypadá to takhle: Děti utvoří dvojice a domluví se, kdo je Jaro a kdo Zima.

Jako motivace pro hádavou hru ve dvojici nám může posloužit říkadlo, hádka může probíhat ve stoje i ve dřepu, děti jsou otočené k sobě a tleskají v rytmu říkadla dlaněmi vzájemně o sebe: „Moje tetka, tvoje tetka, obě byly tetky, hádaly se, popraly se, měly spolu pletky.“ Hádka skončí vzájemným přetlačováním. Ve dvojicích se děti prostřídají, protože hádka byla v pondělí a taky… (děti doplňují zbylé dny v týdnu).

Situaci společně reflektujeme: Jaké to bylo? Už ses někdy s někým hádal?

Třeba o nějakou hračku? Proč? Jak to dopadlo? Je hádanice dobré řešení, nebo ne?

56

dobraskola.raabe.cz

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

2.2 l

METODIKA

Kůry, můry, ven, ať je krásný den…

Jak se dá zařídit hezký den?

Třeba ve školce? Má někdo nějaký nápad? Děti okamžitě navrhují: Nevařit ve školce špenát, nemít pomazánku na chlebu, dát Filipa k páťákům, jít na výlet, hrát fotbal atd. Učitelka si zapisuje, protože jak známo, ona zařizování může pomoci. Hlavně je to ale malá diagnostika toho, co by si děti přály, i co naopak nechtějí a co jim vadí. Samozřejmě že špenát se bude vařit dál, protože je zdravý a některým dětem pro změnu chutná, ale dá se zařídit, aby špenát k obědu nekazil někomu ve školce celý den: Vymyslíme společně, jak by se to dalo zařídit?

l

Jak se dá zařídit hezký den na obloze?

Jak se dá zařídit hezký den na obloze, abychom už mohli jít ven a na zahradu? Aby už konečně bylo jaro a tepleji? Má někdo nápad? Děti navrhují s oporou o předchozí zkušenosti: Znovu vyhnat Zimu, někam ji zavřít.

(Vzniká prostor pro hru s obrázky: vybíráme obrázky charakterizující zimní roční období a zavíráme Zimu pevně do kufru nebo pod kostku z Polykarpovy stavebnice – pozor, tam je nutné ucpat všechny díry, nebo nám Zima uteče, a tak už se mačkají noviny do koulí a ucpává se). Mezi návrhy pravděpodobně zazní i zařídit to čarováním, kouzlem. A protože zkusit se má všechno, znovu vyháníme, zavíráme, ale taky čarujeme.

l

Protože na Zimu platí teplo, je třeba si třením pořádně zahřát ruce Jak se dá ještě vyrobit teplo, jak a čím se můžeme zahřát, aby kouzlo skutečně fungovalo? Dětské návrhy na sebe nenechají dlouho čekat, a tak se vzápětí honíme, balíme do dek, ohříváme u radiátoru, vaříme horký čaj, myjeme si ruce v teplé vodě, zahříváme se teplými slovíčky např. formou hry Líbí se mi na tobě… (že jsi dobrý kamarád atd.).

Příprava nám zabrala dost času, ale o to bude kouzlo účinnější.

dobraskola.raabe.cz

59

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

l

METODIKA

Ententýny tralala, už jedeme do jara Jak a čím pojedeš do jara? A tak jsme do jara cestovali dle návrhů dětí vlakem, autem, autobusem, na kole, na koloběžce, na trakaři, po svých, lodí atd. A na všechno jsme si zahráli – prostor dostaly pohybové aktivity motivované různými říkadly a písničkami podle zvoleného dopravního prostředku. Např. na trakaři se cestovalo ve dvojicích – jeden druhému zvedl nohy a už se jelo: „Antonín veze kmín, veze Káču na tragaču, posadil ji za komín.“ Cestování po svých jsme realizovali při nejbližší procházce. Také jsme se těšili na opravdickou jízdu vlakem.

4.

3. část: Hřej, sluníčko, hřej…

4.1

Rok je dlouhý copánek

Jaro nelenilo a jarních objevů přibývalo den po dni. Však jsme si je poctivě zaznamenávali – kreslili, malovali, modelovali, stříhali, lepili a oslavovali: „Jaro, jaro, jaro už je tu. Sníh se mění na sněženky, slunce sype z peněženky na zem tisíc zlatých dukátů…“ Prostor dostaly různé básničky, písničky, jarní říkadla i koledy, které zaznívaly v průběhu celého dne. l

Rok je dlouhý copánek, na konci má korálek Copánek je upletený ze čtyř kousků. Jeden se jmenuje Jaro a bez něj by se copánek neupletl. Jenže sám o sobě by nestačil. Ví někdo, jak se jmenují zbylé tři kousky? Jaká roční období známe? Jaké má kdo z nás nejraději a proč?

Po krátké společné diskusi jsme udělali pokus. Kdo má rád sníh a zimu, postavil se k bílému šátku, kdo se rád koupe, postavil se k modrému šátku, kdo rád pouští draka, stoupl si k pestrému šátku a kdo má rád jarní nevěstu, když všechno venku kvete, postavil se k růžovému šátku. Jednoznačně vévodilo léto a zima.

Následovala pohybová hra, kdy jsme si pro jednotlivá roční období vymysleli pohybový vzorec. Např. řekne-li se léto, všichni plavou v rybníce v lehu na břiše, řekne-li se jaro, všichni poletují jako motýli, apod. Pak se děti v rytmu procházejí prostorem (ve smíšené třídě doporučuji procházku ve dvojici, starší a mladší dítě, aby i mladší měli šanci), učitelka střídá slovní pokyny: jaro, léto, podzim, zima, léto, léto, zima atd. Děti na signál reagují patřičným pohybem. A protože léta letí, lze též zrychlit tempo a ze hry je legrace a pak už těžko říct, které období má kdo z nás nejraději.

dobraskola.raabe.cz

63

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

METODIKA

Každý strom je trošku králem…

M g r. H a n a Š v e j d o v á , M Š S t u d e n t s k á a L D O Z U Š , K l a t o v y

Obsah METODIKA 1.

Úvod

76

2.

1. lekce: Mezi rostlinami je jediný král s korunou – strom

77

3.

2. lekce: Od kořenů ke koruně…

79

4.

3. lekce: Nejen stromy, i lidé mají své kořeny

81

5.

4. lekce: K čemu jsou na světě stromy?

82

6.

5. lekce: Proč se zlomí strom?

84

7.

6. lekce: Co by strom řekl lidem, kdyby uměl mluvit…

85

8.

7. lekce: Nejen stromům, ale i lidem se to stává…

87

9.

Závěr: Na rozloučení mý potěšení…

88

MATERIÁL Příloha

dobraskola.raabe.cz

92

73

Náměty na tvořivé a dramatické činnosti

4.

METODIKA

3. lekce: Nejen stromy, i lidé mají své kořeny

Hned po svačině jsme se vypravili do městského parku, kde jsme objevovali a pozorovali nejrůznější stromy: l

l

l

l

l

l

Porovnávali jsme tloušťku jejich kmenů rituálním objetím. Některé stromy objal jeden člověk, k objetí jiných se musely spojit troje ruce, našli jsme i nejurostlejší strom v parku, k jehož objetí se muselo do kruhu spojit šest dětí a paní učitelka. Odhadovali jsme, kolik mu může být roků. Z pramenů jsme se dodatečně dozvěděli, že dub byl ještě mnohem starší, než jsme mysleli, a byl zde vysazen při zakládání někdejších městských sadů.

Sbírali jsme frotáže z kůry různých stromů pomocí tenkého papíru přiloženého na kůru, přes nějž jsme lehce plošně přejížděli rudkou, voskovkou či uhlem. Vznikly různé velmi zajímavé struktury.

Pozorovali jsme strukturu kořenů prodírajících se na povrch, zkoumali, kam až dosahují, a hledali podobnosti, co nám kořeny připomínají (někdy spleť hadů, jindy nohu pravěkého dinosaura apod.).

Zkoumali jsme pevnost stromů. Opírali jsme se o ně zády a dlaněmi, sami jsme zkoušeli pevně zapustit své kořeny (nohy) do země ve stoji rozkročném, a to tak, aby náš postoj odolával tlakům zepředu, zboku i zezadu.

Zahráli jsme si Na pikanou, Na schovávanou i Škatulata, hejbejte se z místa na místo a stromy nám pro tyto hry poskytly zázemí. Staly se oporou, úkrytem, stanovištěm a svědkem dětské hry.

Zkoumali jsme, co všechno už asi stromy zažily, čeho byly svědky, kdo se pod nimi potkal, co viděly, co slyšely. Stačilo chvilku naslouchat. Přiložili jsme ucho k urostlému dubu a poslouchali. Společně jsme si zveřejňovali, co starý dub vyprávěl. Děti uplatnily svoji fantazii i zkušenost. Dozvěděli jsme se, že jednou do něj uhodil blesk, a proto má svěšenou jednu větev, že pod ním každý rok vyroste nový stromeček ze žaludu, ale vždycky ho někdo zašlápne, že sem chodí venčit pejska paní sousedka, že na něm bydlí dvě

dobraskola.raabe.cz

81