Ředitelem školy v každodenní praxi – PhDr. Jitka Kendíková

Vzdělávací proces

D1

ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PhDr. Jitka Kendíková

OBSAH 1.

Úvod .......................................................................................................... 3

2.

Práva žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ................................................................................................ 5

3.

Vyrovnávací a podpůrná opatření .................................................... 5

4.

Formy speciálního vzdělávání ........................................................... 6

5.

Poradenské služby ................................................................................ 7

6.

Komunikace ......................................................................................... 12

7.

Individuální vzdělávací plán ............................................................ 14

8.

Hodnocení ............................................................................................ 18

9.

Personální zajištění ............................................................................ 21

ZD 3/2015

1

D1

Vzdělávací proces

10. Financování .......................................................................................... 24 11. Připravované změny .......................................................................... 27 12. Závěr ....................................................................................................... 28 13. Legislativa ............................................................................................ 28

2

ZD 3/2015

Vzdělávací proces

1.

D1

ÚVOD

V poslední době se ukazuje, že se problematika vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami dostává do popředí veřejných diskusí. Odborníci, politici i laikové vyjadřují svůj názor na tuto problematiku. Téma je řešeno jak globálně, tak v jednotlivých detailech. V diskusích se často objevují protichůdné argumenty. Mnohdy se však zapomíná na fakt, že problematika vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je již poměrně dlouhou dobu zakotvena v české legislativě. Z uvedených diskusí však vyplývá, že ani mnozí debatující se uvedených právních předpisech neorientují a v diskusích prezentují převážně své osobní názory.

Tato stať se však vydává opačnou cestou. Bude se snažit čtenáři představit některá základní pravidla vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami tak, jak je zakotvují právní předpisy, především školský zákon a k němu vydané prováděcí předpisy.

V textu se objeví definice jednotlivých důležitých pojmů, které s problematikou souvisejí. Zaměří se také na opatření, která musí školy při vzdělávání tohoto typu žáků realizovat.

Nevynechá ani přehled odborných pracovišť, se kterými by školy měly v této oblasti spolupracovat. Prostor bude věnován i komunikaci se zákonnými zástupci. Nezapomeneme ani na problematiku tvorby individuálního vzdělávacího plánu.

Zaměříme se také na hodnocení výsledků žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Na tematiku se podíváme i z hlediska personálního zajištění. V této oblasti se budeme věnovat zejména asistentům pedagoga. Soustředíme se i na financování vzdělávání těchto žáků. Text zakončí přehled základních právních předpisů, jimiž se školy v dané oblasti řídí.

ZD 3/2015

3

D1

Vzdělávací proces

Než se začneme zabývat jednotlivými aspekty vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, musíme si umět odpovědět na základní otázku, jaké osoby tímto pojmem vlastně označujeme. Odpověď nalezneme v § 16 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon), v platném znění, který uvádí: „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.“ Pojmem zdravotní postižení se označuje mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, dále vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus, vývojové poruchy učení a chování.

Zdravotní znevýhodnění se z hlediska školského zákona chápe jako zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc či lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.

Za sociálně znevýhodněné žáky se považují ti, kteří pocházejí z rodinného prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením, ohrožení sociálněpatologickými jevy. Dále ti, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Do této skupiny patří i osoby v postavení azylanta, jedinci požívající doplňkové ochrany a účastníci řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky. Řadíme sem také jedince s odlišným mateřským jazykem.

Jak již bylo uvedeno, výše uvedené pojmy jsou takto definovány ve školském zákoně, avšak je třeba si uvědomit, že v některých případech plně neodpovídají definicím v jiných právních předpisech – např. pro účely státní sociální podpory.

4

ZD 3/2015

Vzdělávací proces

2.

D1

PRÁVA ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Práva žáků se speciálními potřebami definuje § 16 školského zákona. Tyto osoby mají podle tohoto předpisu právo na takové vzdělávání, jehož „obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem.“ Škola má povinnost takovému žákovi vytvořit podmínky, kterou jsou pro jeho vzdělávání nezbytné. Tyto osoby mají právo na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Je třeba zmínit i zajištění vhodných podmínek při přijímání ke vzdělávání a při ukončování vzdělávání.

Také při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami musí škola přihlížet k povaze jejich postižení či znevýhodnění. Tito žáci mají právo bezplatně používat speciální učebnice a didaktické a kompenzační pomůcky, které jim poskytuje škola.

3.

VYROVNÁVACÍ A PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají nárok na tzv. vyrovnávací a podpůrná opatření.

Vyrovnávacími opatřeními máme na mysli využívání pedagogických a speciálněpedagogických metod a postupů, jež odpovídají potřebám žáků. Rozumí se tím i poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku. Do této kategorie řadíme i využívání poradenských služeb školy a školského poradenského zařízení. Patří sem sestavování

ZD 3/2015

5

D1

Vzdělávací proces

a realizace individuálního vzdělávacího plánu i služby asistenta pedagoga.

Podpůrná opatření chápeme jako využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů. Řadíme sem i zařazení předmětů speciálněpedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině, popř. jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka.

4.

FORMY SPECIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a student zjišťuje školské poradenské zařízení – tedy pedagogicko-psychologická poradna či speciálněpedagogické centrum. Na základě vyšetření v uvedeném pracovišti lze stanovit rozsah a závažnost speciálních vzdělávacích potřeb konkrétního žáka a také rozhodnout o zařazení do režimu speciálního vzdělávání. To lze zajistit: n

formou individuální integrace

n

formou skupinové integrace

n

ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením

n

kombinací výše uvedených forem

Individuální integrací se rozumí zařazení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do třídy v běžné škole. Přitom je třeba zajistit odpovídající vzdělávací podmínky a nezbytnou speciálněpedagogickou či psychologickou péči. Jde o upřednostňovanou formu speciálního vzdělávání.

6

ZD 3/2015