Ředitelem školy v každodenní praxi – PhDr. Václav Trojan, Ph.D.

Ředitel školy

C1

MANAŽERSKÉ VÝZVY V ŘÍZENÍ PEDAGOGICKÉHO PROCESU PhDr. Václav Trojan, Ph.D.

OBSAH 1.

Úvod .......................................................................................................... 2

2.

Východiska .............................................................................................. 3

3.

Stávající stav ........................................................................................... 4

4.

Očekávaná budoucnost ..................................................................... 10

5.

Každodenní pedagogické řízení ..................................................... 12

6.

Doporučení možných cest ................................................................ 14

7.

Závěr ....................................................................................................... 15

8.

Literatura k rozšíření obzorů .......................................................... 16

ZD 3/2015

1

C1

Ředitel školy

1.

ÚVOD

Mnohokrát bylo poukazováno na skutečnost, že ředitel školy nemá časový prostor na pedagogické řízení, na starost o výsledky žáků a kvalitu výstupů školy. Článek se zabývá touto situací a snaží se čtenářům nejen osvětlit stávající situaci, ale také navrhnout různé možnosti řešení této neudržitelné skutečnosti.

Bude pojednáno o možnostech daných delegováním kompetencí, vzájemnými návštěvami mezi jednotlivými pedagogickými pracovníky, reflexemi a vzájemným obohacováním. Jedním z cílů bude i významové posunutí dosud obávaného slova hospitace a rozšířením jeho významu ve smyslu pomoci, komunikace a vzájemné podpory. Ředitel školy je základním faktorem rozvoje kvalitní školy, je klíčovým hráčem ovlivňujícím pedagogický proces a výsledky žáků. Mnohokrát bylo poukazováno na tento fakt, tvrzení je opřeno o reflexi české skutečnosti, stejně tak rezonuje v mezinárodních doporučeních, popř. je patrno z analýzy úspěšných vzdělávacích modelů.

V následujícím článku bude pracováno právě s oblastí pedagogického řízení školy. Rozhodně nebude upozaďována ředitelova odpovědnost v jiných oblastech, avšak cílem článku je právě oblast řízení pedagogického procesu, možné záludnosti a dílčí doporučení pro ředitele škol i ostatní pedagogické pracovníky vstupující do této zásadní oblasti života každé školy.

Pro zjednodušení a vyšší míru čtenářské komfortnosti budou používány termíny řízení pedagogického procesu, vyučovací hodina, ředitel školy, pedagogický pracovník. Autor si uvědomuje plasticitu pedagogického působení ve třídě i mimo ni, projektové vyučování či akce mimo školu. Uvedené postupy lze samozřejmě použít i mimo třídu, kdy nelze např. vyučovací hodinu přesně stanovit. Stejně tak maskulinní tvar slov ředitel 2

ZD 3/2015

Ředitel školy

C1

a učitel (pedagogický pracovník) v sobě zahrnuje osoby obou pohlaví tedy ředitelky i ředitele, učitelky i učitele. Článek je členěn následujícím způsobem: n

Východiska sloužící k pochopení stávajícího stavu

n

Stávající stav

n

Očekávaná budoucnost

n

Každodenní pedagogické řízení

n

Doporučení možných cest

2.

VÝCHODISKA

n

Současné pojetí funkce ředitele školy

n

Zahraničí zkušenosti

n

Tradiční chápání ředitele jako prvního z pedagogů

Současná podoba funkce ředitele je nevyhovující. Ředitel školy je permanentně přetížen, jeho pozornost je odváděna od pedagogické práce a jejího řízení, nemá na ni čas, prostor ani odpovídající podmínky. Tuto skutečnost popisuje známá tzv.

McKinsey zpráva analyzující činnosti ředitele a časový snímek jeho práce, stejné závěry obsahují mezinárodní doporučení expertů OECD. V neposlední řadě autor reflektuje výsledky vlastních výzkumů v této oblasti a zkušenosti pedagogických pracovníků, s nimiž se setkává ve vzdělávacích programech.

Dalším východiskem je současná podoba pojetí ředitele jako pedagogického pracovníka. Ředitel české školy musí mít předepsané pedagogické vzdělání i pedagogickou praxi. Ani v nedávno zveřejněných návrzích kariérového systému ředitele školy se nepočítá s odklonem od tohoto tradičního chápání ZD 3/2015

3

C1

Ředitel školy

ředitele. V uplynulých letech byla několikrát otevřena otázka, zdali se ředitelem nemůže stát někdo mimo pedagogický prostor bez pedagogické zkušenosti a vzdělání, ale tendence je nyní zcela opačná. Již uchazeč o ředitelskou funkci bude muset být vynikajícím učitelem s odpovídajícím vzděláním a pedagogickou praxí.

Jinou otázkou zůstává pojetí tzv. přímé vyučovací povinnosti, která je skutečně zejména u ředitelů velkých škol diskutabilní. Lze očekávat pokračující proces uvolnění dosavadního striktního vyžadování ředitele v pravidelné výuce žáků směrem k individualizaci pedagogické práce, nahrazení pravidelné výuky např. hospitacemi, zastupováním, účastí na edukačních projektech a podobných aktivitách.

3.

STÁVAJÍCÍ STAV

n

Zatížení ředitele mnoha povinnostmi

n

Hospitační rozpor

n

Rozdíly mezi řediteli různých druhů škol

n

Omezený počet používaných nástrojů a metod

n

Očekávání učitelů – obavy z hospitace x vyžadování zpětné vazby

n

Práce se zprostředkovanou informací

Struktura ředitelské práce ve skutečnosti neumožňuje, aby ředitel chodil na hospitace pravidelně, rozebíral jejich průběh nebo diskutoval o inovacích vzdělávacích postupů. Právní otázky, zajištění finančních prostředků, komunikace se zřizovatelem, školskou radou a dalšími partnery školy pohlcuje většinu času. V poslední době je ředitel zatěžován zvyšující se mírou administrativní zátěže – ovšem tato skutečnost byla 4

ZD 3/2015

Ředitel školy

C1

pojmenovávána mnohokrát, bohužel dosud bez výrazného úspěchu.

Hospitace je na jedné straně chápána jako základní nástroj přímého pozorování pedagogického procesu, na druhé straně vidíme alarmující nízký počet konkrétních návštěv vyučovacích hodin. Ředitelé často pojmenovávají, že se v posledním období nedostali na hospitaci ani jednou, u zástupců ředitele nebývá situace o mnoho lepší. Lze to interpretovat jako nezájem o pedagogický proces nebo rezignaci danou stávajícími podmínkami?

Nepoučená veřejnost si často neuvědomí rozdíly, které jsou v oblasti pedagogického procesu mezi různými druhy škol.

Vychází to z tradičního pojetí a chápání různé náročnosti výuky, dnes již překonaného, ale stále platného. Učitel v mateřské, základní a střední škole nemá stejnou míru vyučovací povinnosti, to stejné platí pro ředitele těchto škol. Vůbec není zohledněn např. počet pracovišť, náročnost konkrétní situace a rozdíly mezi přímou vyučovací povinností ředitelů různých druhů škol je značný. Jsou známy případy, kdy ředitelka mateřské školy má několik odloučených pracovišť a je přímo u dětí několikanásobně delší dobu než ředitel střední školy sídlící v jedné budově.

Pohledem do škol zjistíme, že paleta používaných metod bývá často chudá a omezuje se na pasivní návštěvu ředitele ve vyučovací hodině. Řada učitelů si ředitele v jiné roli ani představit nedovede.

Na následujícím obrázku je ukázáno, že návštěva ředitele ve vyučovací hodině (pochopitelně také v jiné podobě pedagogického procesu) je pouze jednou z možností, jak může ředitel školy vstupovat do pedagogického procesu, získávat potřebné informace a na jejich základě jej řídit. Kromě tradičně používaného způsobu známého jako hospitační činnost může ZD 3/2015

5

C1

Ředitel školy

společně učit s některým ze svých kolegů, zapojit se do výuky více pedagogů a v neposlední řadě také realizovat vlastní (ukázkovou) hodinu. společná výuka s jiným učitelem hospitace s jným hospitujícím

ukázková hodina ředitele

ředitel školy

návštěva vyučovací hodiny

akce více pedagogů mimo třídu

Obrázek 1 – Zapojení ředitele do pedagogického procesu

Má-li se stát ředitel pedagogickým lídrem, musí být schopen zapojit do řízení pedagogického procesu co největší skupinu svých spolupracovníků, sdílet jejich zkušenosti a budovat společnou reflektivní základnu. Systém umí tradičně pracovat s hospitací ředitele či jeho zástupce. Přitom je často pojmenováváno řediteli, že na tuto činnost nemají čas nebo že návštěva je formální. Návštěva vedoucího pracovníka v pedagogickém procesu není vyjádřením nedůvěry v učitelovu práci, není také pouhou kontrolou či formální povinností. Pro učitele to také je vyjádřením zájmu o jeho práci a můžeme právě v této oblasti najít nepochopení mezi učitelem a ředitelem. Ředitel školy nechce učitele hospitací zatěžovat, a přitom učitel může čekat, až ředitel se zájmem navštíví jeho vyučovací hodinu a projeví tím zájem o učitelovu práci a provede tolik potřebnou reflexi a rozbor.

6

ZD 3/2015