Rozumím sobě, poznávám ostatní

Rozumím sob , poznávám ostatní Nácvik emo ních a sociálních dovednos d v p ed kolním a mlad ím kolním v ku

Mgr. Juliana Gardo ová Mgr. Jaroslava Budíková

ilustrace Bc. Jind ich Kobr

Rozumím sob , poznávám ostatní

Obsah

Rozumím sob , poznávám ostatní Nácvik emo ních a sociálních dovednos d a mlad ím kolním v ku

v p ed kolním

1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2. Jak funguje mozek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3. P íb h Nezvyklé setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 4. Povídání a nám ty pro pedagogy a rodi e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 5. Práce s pracovními listy (PL) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 6. Já a moje t lo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Doporu ení pro u itele a rodi e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Ak vity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 7. Já a moje pocity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Doporu ení pro pedagogy a rodi e: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Povídání a nám ty pro pedagogy a rodi e o d v e a vytvá ení pravidel . . . . . . . . 46 Zásady pro vytvá ení pravidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Doporu ení pro pedagogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Doporu ení pro rodi e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Kdy nastanou konikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 P edcházení konikt m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Ak vity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 8. Já a moje rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Doporu ení pro pedagogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Ak vity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 9. Já a sv t kolem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Ak vity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 10. Záv r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 11. Doporu ená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

DOBRASKOLA.RAABE.CZ

P íb h

Rozumím sob , poznávám ostatní

Já a moje pocity (Viz s. 45.)

DOBRASKOLA.RAABE.CZ

Rozumím sob , poznávám ostatní

DOBRASKOLA.RAABE.CZ

P íb h

P íb h

Rozumím sob , poznávám ostatní

U nich se asi lidi nehladí

DOBRASKOLA.RAABE.CZ

Rozumím sob , poznávám ostatní

DOBRASKOLA.RAABE.CZ

P íb h

Rozumím sob , poznávám ostatní

Já a moje pocity

7. Já a moje pocity Nejlep í a nejkrásn j í v ci na sv t nejsou vid t a nikdo si na n nem e ani sáhnout. Tyto v ci m e lov k poznat pouze srdcem.

Na e pocity jsou poutem, které v ichni sdílíme. Pocity nás spojují dohromady jako lidskou rodinu.

Lidé se rodí s celou kálou emocí, které do zna né míry formují na e chování. V rodinách se u í d r zným zp sob m vyjad ování svých emocí. V na ich kulturních podmínkách jsme byli v minulos vedeni k nevyjad ování a asto i potla ování svých emocí, co rozhodn nevede ke zdravému du evnímu rozvoji jedince. Dnes se to d je také, i kdy ji mnoho pedagog a rodi si uv domuje nega vní dopad takového jednání. D dostávají málo p íle itos , jak by se mohly vyrovnat se svými nega vními emocemi. asto pak u nich nastupuje pocit viny, zmatení, frustrace nebo zahanbení. N které d se stanou plachými, stáhnou se do sebe, jiné se za nou projevovat jako agresivní a bezohlední jedinci.

Mnoho d a také dosp lých si myslí, e tyto patné, hluboké pocity mají jenom oni, a bojí se, e jsou jiní ne ostatní. Kdy d pro ívají a dávají najevo nega vní emoce, asto sly í: Nebre , kluci p ece nebre í. P esta se vztekat. Bu hodný. Chová se jako hlupák. To vede k pozd j ím problém m se sebep ije m a sebeúctou. Jestli e chceme u it d empa i, nejd íve je musíme nau it sebep ije .

Ned v ující pedagog i rodi se sna í udr et kontrolu nad dít tem a nad situací. Postoj záchraná e mu p iná í v domí hodnoty, chce získat p íze , ocen ní, vztah je na tom závislý. Nechává se vydírat, p ebírá p íli nou odpov dnost, nemá odvahu odmítnout, proto e je závislý, hraje roli ob Zachra ováním dr í v rukou moc a kontrolu a podma uje si dít . Podman né dít je v pozici ob , pochybuje o svých schopnostech a ned v uje si, stává se nesvobodnou osobou, která je závislá na uznání. Cílem rodi i pedagog je budovat zralý, zdravý vztah, který je postaven na d v e, svobod a odpov dnos . D v ra je klí ová vlastnost v procesu dozrávání osobnos , roste vnit n z nehodno cího a s mulujícího prost edí a vedení: schopnost podpo it sám sebe, akceptovat svou osobnost a vzhled, d v ovat si, být si v dom reality vlastních schopnos s p esv d ením, e zítra mohu být lep í, být si v dom vlastní hodnoty, kterou si mohu dát sám. Nesni ovat se. To je cesta ke zralé osobnos , kterou by si p ál ka dý rodi pro své dít .

Doporu ení pro pedagogy a rodi e Umo ujme d tem, aby se ka dý den mohly pod lit o své emoce s ostatními d tmi slovn , n kdy sta í smajlíkem nebo barometrem nálady zjis t, jak se d cí (Barometr nálady m e být nakreslený na velkém balicím papíru; stupnice barometru od nuly do es sm rem nahoru ervenou barvou a od nuly do es sm rem dol modrou barvou. D vyberou smajlíka a umís ho na stupnici barometru podle toho, jak se cí .). M eme pomoci tak, e pojmenujeme emoci za dít : Vidím, e jsi smutný Mohu n jak pomoci? D (a mnohdy i dosp lí) neumí asto pojmenovat to, jak se cí , co pro ívají.

U me d své pocity pojmenovat (mám vztek, zlost, smutek, ) a uka me jim, e se svými pocity nejsou samy.

P ijímejme to, co d íkají, bez hodnocení.

P ipojujme se k d tem s vyjád ením svých emocí. (Já mám také n kdy vztek a pom e mi, kdy o tom n komu eknu nebo si zab hám To je v po ádku, e má vztek.)

V ímáme si neverbální komunikace d n které d mají po e vyjád it se slovn .

Nabízíme d tem mo nost, jak se odreagovat v p ípad nega vních emocí boxovací pytel, kopací pytel, ply áci na pomazlení, relaxa ní hudba, tení, kresba nebo malba, Medita ní idli ka, na kterou si dít m e sednout, vydýchat se, vyk i et, vyplakat a rozjímat, jak jinak e it situaci.

DOBRASKOLA.RAABE.CZ

Já a moje pocity

Rozumím sob , poznávám ostatní

Ukazujme d tem projevy empa ckých reakcí pohlazení, povzbuzení kamaráda, U íme d zvládat koniktní situace bez fyzické agrese v dy se ptáme d jinak, kdyby se pot ebovaly domluvit na p j ení hra ky apod.

, jak by to ud laly

Nabízíme mo nos r zných zp sob ven lování a vyjad ování nega vních emocí.

Povídání a nám ty pro pedagogy a rodi e o d v e a vytvá ení pravidel V p ed kolním v ku je vhodná doba pracovat s d tmi na pocitu zodpov dnos . K zodpov dnos je mo né dojít cestou postupného p edávání kompetencí do rukou d . Mám svobodu v rámci pravidel mohu si sám rozhodnout, mám svobodnou volbu a d v ru dosp lých, e to doká u tudí mám odpov dnost za to, co d lám. Tyto hodnoty reprezentují nejvy í kompetence zralé osobnos , ke kterým vedeme d krok po kroku. P i em na prvním míst je práv d v ra. K tomu, abychom mohli d v ovat d tem, pot ebujeme d v ovat sami sob . Jen sebev domá u itelka, u itel i rodi vychovává sebev domé dít .

Záchraná vychovává ob a ob je rezignované, zlomené dít i jedinec. Dosp lý, který je plný strachu, který v ude vidí nebezpe í, nemoci, bakterie a jiné nástrahy ivota, t ko nabídne dít mo nost podstoupit zdravé riziko pro poznávání sv ta. Jestli e se dít klepne p i práci kladívkem do prstu p i zatloukání h ebí ku, tak by to v první ad m lo být bráno jako ivotní zku enost, ne jako úraz. Jedin tak m e dít poznávat sv t kolem sebe p es osobní zku enost a pro itek.

K tomu, abychom mohli realizovat jednotlivé kroky sm rem ke kompetencím, pot ebujeme vytvo it bezpe né prost edí fyzické i psychické. K psychicky bezpe nému prost edí pat í také nastavení pravidel.

Zásady pro vytvá ení pravidel Pravidla chrání lidskou d stojnost v p ípad , e pla pro v echny zú astn né, tedy i pro dosp lé. Je velmi d le ité, aby v ichni zú astn ní, kte í se na pravidlech domluví, je také dodr ovali. D jsou velmi vnímavé a citlivé na to, kdy zjis , e n co jiného pla pro n a n co jiného pro dosp lé. Jestli e máme pravidlo, e do herny se vstupuje jen v p ez vkách, a dosp lý tam vejde v botách, je to signál pro d , e jsme to s pravidly nemysleli tak docela vá n . Kdy chceme, aby d mluvily na sebe e, tak je nep ípustné, aby pedagog pok ikoval na d p es celou t ídu, hernu.

Pravidla mohou zdárn fungovat v p ípad , e jsme d slední k sob i k d tem p i jejich napl ování.

Pravidla tvo íme v dy spole n s d tmi jsou to pak na e spole ná pravidla. D hem ochotn ji, ne kdybychom pravidla stanovili my dosp lí, bez jejich ú as .

P i tvorb pravidel dbáme na to, aby byla p im ená v ku d rozum ly.

ve skupin , aby jim d

je p ijímají mnodob e a správn

Pravidla mají být jasn a pozi vn formulovaná (bez p edpony ne místo neb hej ekneme chodíme pomalu apod.), nejlépe vizualizovaná.

Napsané pravidlo je vhodné doplnit piktogramem. Necháme d , a si vytvo í svou verzi piktogram vyjad ujících dané pravidlo lépe ho p ijmou a budou ho ochotn ji dodr ovat.

Pravidla by m la být vyv ená na viditelném míst , ve vý ce o í d

.

D le ité je také vhodné umíst ní pravidel pravidla týkající se hygieny by m la být nap . v koupeln , na WC nebo p ed vstupem do jídelny.

Pozor na zahlcení pravidly. Je vhodné za ínat s men ím po tem pravidel a postupn je dopl ovat nebo obm ovat.

46

DOBRASKOLA.RAABE.CZ

Rozumím sob , poznávám ostatní

Já a moje pocity

Pravidla by m la d tem jasn signalizovat jaké chování je ádoucí v prost edí, ve kterém se nachází (v hern chodíme krokem, boty pat í do botníku apod.). Jasná pravidla jasn vymezené hranice dávají d tem pocit bezpe í, jistoty, sounále itos , co je p edpokladem pro nekoniktní innos , spokojenou hru. D se m u í sebeovládání, empa i, respektu.

Z hlediska pedagoga a rodi e je d le ité si uv domit, e d pravidla budou poru ovat hlavn ze za átku, a to do doby, ne se je nau í. Zvládnu pravidel je proces. P ehnaná o ekávání pedagog se mohou stát frustrací pro ob strany.

Trefn to popsala jedna matka: Tisíckrát si mohu p e íst, e bych m la být ve vedení syna nebo dcery pevn j í. Pokud se ale pro to sama vnit n nerozhodnu a neza nu to d sledn uplat ovat, zm na v chování nenastane.

D le itá je formulace pravidel: 1. Je vhodné formulovat pravidla v 1. osob mno ného ísla.

2. Vyhnout se maximalis ckým pravidl m pravidla musí být splnitelná.

3. Vyhnout se nastavování pravidel pro emo ní stavy (nap . budeme se na sebe usmívat, budeme veselí, astní apod. v p ípad vy adování dodr ování takových pravidel u íme d p etvá ce, lhaní).

4. Vynechat nejasné fráze (nap . slu né chování).

5. Pravidla by m la být nastavená hlavn pro chování.

N kolik p íklad vhodných pravidel: sna íme se ukládat v ci na své místo (ka dý pracuje, jak nejlépe umí t íleté dít zvládá úklid s dopomocí dosp lého, ale n kdy pot ebuje pomoc i dít star í); sna íme se udr et po ádek; u íme se domluvit se mezi sebou; u íme se respektovat soukromí vysv tlit d tem pojem respektovat a soukromí ; u íme se ohleduplnému chování pomáháme kamarád m, dosp lým podr íme dve e, dáme p ednost star ím,

U íme se: dodr ovat pravidla hygieny, pomáhat si navzájem, respektovat jeden druhého, naslouchat si, chovat se k sob kamarádsky, chceme, aby bylo v hern hezky.

Pro d je n kdy t ké p ijímat zm ny v rodinách, a se jedná o p íchod sourozence i o odchod jednoho z len rodiny. Dochází k p irozenému árlení nebo jiným odli nostem chování. Jedná se o upoutávání pozornos , za kterým se skrývá pocit nejistoty, ohro ení, frustrace. Takovému chování lze p edejít. D DOBRASKOLA.RAABE.CZ

Rozumím sob , poznávám ostatní

DOBRASKOLA.RAABE.CZ

Pracovní list 25

Rozumím sob , poznávám ostatní

1.

2.

Pracovní list 29

3.

NALEP

DOBRASKOLA.RAABE.CZ