Dítě a jeho psychika – poznávací schopnosti a funkce Vnímání
C1
Vnímání Mgr. Hana Nádvorníková
1.
Charakteristika smyslového vnímání
Vnímání, tedy získávání poznatků a zkušeností pomocí smyslů, má pro dítě předškolního věku zcela nezastupitelný význam. Základní smysly, které dítě nejvíce využívá i v základní škole, jsou zejména zrak a sluch. To je do jisté míry ochuzující. Čím je však dítě mladší, tím větší význam má i poznávání skutečnosti pomocí dalších smyslů – hmatu, čichu a chuti. I když některé informace může dítě předškolního věku získávat i zprostředkovaně (dozvídá se o vlastnostech a vztazích pomocí slovního vyjádření), je typickým znakem předškolního věku velká potřeba zmocňovat se „světa kolem sebe“ přímo. Děti samy intenzivně usilují o to, co nejvíce pozorovat skutečné předměty, zvířata, poslouchat zvuky, moci si věci ohmatat, případně i ochutnat. Takto získané představy se pak dítěti vybaví i za delší dobu a jsou konkrétnější, přesnější, barvitější a jejich získávání dítěti přináší pocit uspokojení. Naopak situace, ve kterých dítěti ukazujeme nějaký předmět, ale nedovolíme mu jej osahat, probádat, může být zejména v raném věku pro dítě stresující. Kromě výše uvedených smyslových podnětů jsou pro dítě významné i vjemy spojené s taktilními podněty – tedy vnímání celým tělem, vnímání polohy, rovnováhy. Pro dítě významné jsou i vjemy spojené s vnímáním stavu vlastního těla – pocity tepla či chladu, aktivity či únavy, sytosti či hladu atd. Učitelka by měla dbát na to, aby se děti učily svému tělu naslouchat a rozumět a reagovat na jeho potřeby.
Očekávané výstupy v praxi MŠ
ZD
1
C