001-007_SAJA_CZ_001-007_SAJA_CZ 16.1.12 9:59 Stránka 1
ABCúspěšného zahradníka
126-137_SAJA_CZ_126-137_SAJA_CZ 13.1.12 9:38 Strรกnka 136
126-137_SAJA_CZ_126-137_SAJA_CZ 13.1.12 9:39 Stránka 137
pěstování zeleniny
Zeleninová zahrada pro šestičlennou rodinu Druh
povrch v m2
vzdálenost (v cm) v řádku mezi řádky
množství množství rostlin rostlin na záhonku na m2
ZÁHON 1 plodová zelenina
lilek okurka pálivá paprika tykev obrovská rajče cuketa (různé odrůdy)
luštěniny
boby fazol na lusky (3 postupné výsevy) hrách (2 postupné výsevy)
5 6 3 3 6 6
50 60 50 50 50 100
60 120 60 60 50 100
2,5 1,5 3 3 4 1
10–12 9 9 9 24 6
3 15 10
15 8 5
30 40 40
22 30 50
66 450 500
3 2 6
15 15 10
20 20 15
30 30 70
90 60 420
ZÁHON 2 cibulová zelenina
česnek šalotka různé typy cibule
kořenová zelenina
řepa mrkev (3 postupné výsevy) celer fenykl řapíkatý řepa ředkvička (mnoho výsevů) kozí brada a černý kořen
6 10 3 3 6 3 5
12 5 30 20 10 5 10
25 25 40 40 25 10 30
25 80 8 10 40 100 30
150 800 24 30 240 300 150
listová zelenina
mangold celer naťový špenát salát (různé druhy)
2 3 10 6
30 30 10 30
25 30 30 30
10 10 30 10
20 30 300 60
košťáloviny
zelí (různé druhy) květák růžičková kapusta
3 5 3
30 40 40
40 50 50
8 5 5
24 25 15
cibulová zelenina s jedlými výhonky
pór
12
15
25
25
300
ZÁHON 3
ZELENINOVÁ ZAHRADA
137
232-289_SAJA_CZ_222-289_Saja07, 6.1.12 17:21 Stránka 282
Rybíz černý
n VÝSADBA Keře vysazujeme na podzim a udržujeme mezi nimi vzdálenost 1,8 m. Keře sázíme o 5 cm hlouběji než ve školce tak, aby nové výhony vyrůstaly přímo z půdy. A
Hned po výsadbě všechny výhony zkrátíme, přičemž zachováme pouze 2 pupeny nad úrovní půdy.
Nasteleme (mulčujeme) 5 cm silnou vrstvou dobře rozloženého hnoje, kompostu nebo rašeliny.
A
Několik odrůd ‘Ben Gairn’ Středně vysoký kulovitý keř. Bobule v hroznu středně velké až velké. Raná až poloraná odrůda. ‘Ben Hope’ Vysoký štíhlejší keř. Bobule v hroznu středně velké až velké. Odrůda středně raná. ‘Ceres’ Odrůda vyšlechtěná v Polsku. Keř středně vysoký, kulovitý. Bobule v hroznu velké. Odrůda poloraná. ‘Démon’ Odrůda vzniklá novošlechtěním v České republice. Vyšší kulovitý keř. Bobule v hroznu středně velké. Odrůda velmi raná.
Rybíz černý (Ribes nigrum) se dobře cítí na slunném stanovišti nebo v polostínu. Je choulostivý na jarní mrazíky, proto ho nesázíme na nechráněná místa. Vyhovuje mu jakýkoli druh vlhčí, ale propustné půdy, nicméně v půdě bohatší na živiny se vyvíjí daleko lépe. Keřům dodáváme dobře rozložený hnůj nebo listovku. Snažíme se kupovat zdravé rostliny, bez viditelných příznaků virózy, nejlépe z dobrých školek a zahradnictví. Pro průměrnou rodinu stačí 9–12 keřů.
n PÉČE Každý rok koncem února, pokud není půda příliš zmrzlá, nasypeme kolem keře vrstvu hnoje nebo kompostu (zhruba 2 kbelíky na čtvereční metr). Na stejnou plochu přidáme 35 g síranu
282
draselného a jednou za 3 roky i 70 g superfosfátu. V březnu pak každý rok na stejnou plochu rozhodíme ještě 20 g síranu amonného. Během období sucha hojně zaléváme. Protože kořeny leží blízko povrchu, keře neokopáváme. Růst plevele můžeme omezit tak, že pod keři rybízu budeme udržovat stále dostatečně silnou vrstvu nastýlky (mulče). Mulč rovněž chrání půdu před odpařováním vody. Poupata a plody těsně před dozráním chráníme (sítí a podobně) před napadením ptáky. Plody dozrávají ve druhé polovině července. Nesklízíme je dříve, dokud úplně nedozrají. Už 1–2 týdny před dozráním se přitom bobule začínají zbarvovat do černa. Ne všechny plody však dozrávají ve stejnou dobu. Bobule u báze hroznů dozrávají jako první. Aby byly plody co nejkvalitnější, museli bychom bobule sklízet jednotlivě.
‘Focus’ Odrůda rovněž vyšlechtěná v České republice. Keř středně vysoký, poněkud zploštěle kulovitý. Bobule v hroznu velké až velmi velké. Raná odrůda.
Škůdci a choroby VLNOVNÍK RYBÍZOVÝ Ze škůdců rybízu se musíme nejvíce obávat vlnovníka rybízového. Pupeny napadené tímto škůdcem dosahují několikanásobně větších rozměrů než zdravé a na jaře rychle zasychají. Napadené listy a výhony odstraňujeme a pálíme. Chemický boj je neefektivní.
VIROVÝ ZVRAT RYBÍZU Snižuje tvorbu plodů a keře oslabuje. Listy jsou menší než obvykle. Počet laloků listu se zmenšuje na 3–4. Nakažené keře je potřeba vykopat a spálit a následně zasadit keře odrůd odolných vůči virózám. Pro posouzení příznaků, které zde nebyly popsané, nahlédneme do kapitoly Škůdci a choroby.
232-289_SAJA_CZ_222-289_Saja07, 6.1.12 17:21 Stránka 283
ovocné stromy a keře
n MNOŽENÍ RYBÍZU
n ŘEZ ČERNÉHO RYBÍZU VE 2 KROCÍCH
Černý rybíz snadno zakořeňuje, proto je nejlepší metodou jeho množení řízkování. V říjnu odebereme určité množství ročních zdřevnatělých výhonů (prutů) a ujistíme se, zda na nich nejsou patrné známky virózy.
Rybíz obvykle plodí na loňských výhoncích. Řez přitom spočívá v odstranění starých zdřevnatělých výhonů, což umožní růst nových. Mladé výhony rostou buď na koncích starých větví, nebo vyrůstají přímo ze země. Musíme udržet rovnováhu růstu keře, a proto zachováme část starých větví s novými výhony na koncích a také výhradně plodonosné (loňské) výhony.
A
Výhony uřízneme těsně nad pupenem.
Nezdřevnatělý konec výhonu odstraníme tak, že ho uřízneme také nad pupenem.
tou připravíme brázdu ve tvaru písmene V hlubokou 15–20 cm. Na dno nasypeme trochu písku, abychom zlepšili drenáž. C
B
Řízek zkrátíme na délku 20 cm. Řez provedeme těsně nad pupenem.
Řízky dáme do brázdy připravené na zakořeňování. (Na stálé místo je zasadíme teprve následující rok.) Lopa-
Řízky postavíme do svislé polohy vždy po 15 cm a opřeme je o svislý okraj brázdy. Nad povrch země by měly vyčnívat jenom 2 pupeny.
Brázdu zasypeme a půdu opatrně udusáme. V létě ji udržujeme vlhkou. Řízky zakoření v průběhu následujícího roku. Jakmile na podzim opadá listí, můžeme řízkovance vyrýt vidlemi a zasadit na určené místo. Vysazujeme je o 5 cm hlouběji než byly založeny do brázdy, a sice do řad vždy po 1,8 m. Hned po zasazení řízkovance seřízneme tak, že necháme pouze 1 pupen nad úrovní půdy. Podruhé rybíz seřízneme na podzim následujícího roku, pokud je keř příliš bujný a veliký. Keře plodí na výhonech z předchozího roku. ŘEZ V PRVNÍM ROCE Mladé keře potřebují pouze slabý řez. Na podzim po zasazení zkracujeme nejslabší výhony na jedno očko.
A
ŘEZ VE DRUHÉM A VE TŘETÍM ROCE Již ve druhém roce po výsadbě výhony z prvního roku dosahují očekávané velikosti. Keř prosvětlíme tak, že úplně odstraníme několik starých větví, které už neplodí. Při tomto zákroku sice odstraníme také část jednoletých výhonů, ale zároveň podpoříme vyrůstání nových výhonů přímo ze země.
283 B
C
OVOCNÝ SAD
283
290-302_SAJA_CZ_290-302_SAJA_CZ 13.1.12 9:51 Stránka 294
Výsadba stromů 4 KROKY
2 PŘÍPRAVA PŮDY
1 NEJLEPŠÍ DOBA PRO VÝSADBU STROMŮ Nejvhodnější doba pro výsadbu opadavých stromů je od konce října do konce března. Stálezelené druhy je nejlepší vysazovat v říjnu a listopadu, případně v březnu a dubnu, kdy je půda poměrně teplá a vlhká. Jehličnaté stromy, jejichž kořeny nemají rády nadbytek vody, vysazujeme nejlépe na jaře, v březnu a dubnu. Půda tehdy není ani příliš vlhká, ani už zmrzlá. Pokud nám počasí nepřeje, je potřeba ochránit sazenice před mrazem, takže je musíme umístit na nějaké chráněné místo. Nemůžeme-li vzhledem k počasí ihned sázet, kořeny dřevin zasypeme zeminou, aby nevyschly. Sazenice tak mohou počkat do příchodu jara. Stromky koupené v nádobách můžeme vysazovat kdykoli, samozřejmě pod podmínkou, že půda není zmrzlá. Jestliže se rozhodneme sázet stromy v létě, pamatujeme na to, že je budeme muset až do pozdního podzimu pravidelně zalévat.
jámu. Do země zarazíme kolík, připevníme k němu provázek dlouhý 50 cm a klacíkem přivázaným ke druhému konci provázku vyznačíme kruh.
A VYKOPÁNÍ JAM Nejčastěji se prodávají tří- nebo čtyřleté semenáčky. Měli bychom je zasadit do stejné hloubky, v jaké rostly ve školce (na kmínku obvykle zůstává zřetelná hranice, k níž sahala zemina). Hloubka jámy pro středně velký semenáč je asi 60 cm a průměr 1 m. Tyto rozměry je samozřejmě potřeba přizpůsobit skutečné velikosti kořenového balu. A
B
Ve vyznačeném kruhu odstraníme rýčem drny. Dáme je na stranu.
C
S kopáním jámy začínáme od středu kruhu. Jakmile se změní barva půdy, znamená to, že jsme se dostali do hlubší vrstvy. Nejčastěji je to méně úrodná hlinitá půda. Dáváme ji na jinou hromadu, aby se nesmíchala s vrchní, tmavší a úrodnější vrstvou. Rycími vidlemi zkypříme dno jámy, což zajistí lepší drenáž i provzdušnění a mladé rostlině usnadní zakořenění.
Pokud jsme jako místo pro zasazení nového stromu vybrali trávník, musíme nejprve vyříznout do trávy kruh a teprve pak vykopat
A
B
C
D
E
F
G
H
294
290-302_SAJA_CZ_290-302_SAJA_CZ 13.1.12 9:51 Stránka 295
stromy na zahradě
D
Ze stejného důvodu zkypříme vidlemi i boční stěny jámy.
E
Všechny mladé stromky je dobré podepřít kůly. Používáme k tomu dostatečně silné kolíky vyrobené z impregnovaného dřeva. Podpírají kmen stromku až do výšky, kde se začíná rozvětvovat. Kolík zarazíme do dna jámy dříve, než do ní vsadíme stromek, jinak bychom mohli poškodit kořeny. Kůl musí být pořádně upevněný. Zarazíme ho do jámy co nejhlouběji, pak kolem něho udusáme půdu a nakonec kůl ještě trochu zarazíme kladivem. Pokud je v místě, kam sázíme strom, půda vlhká a hodně slehlá, nasypeme na dno jámy asi 15 cm silnou vrstvu štěrku. Zajistí to lepší odvodnění.
F
Na dno jámy naházíme drny, které jsme dali stranou, a to listy dolů. Rýčem je pak rozsekáme na kousky.
G
Pak do jámy nasypeme 10–15 cm silnou vrstvu dobře rozloženého hnoje, kompostu nebo humózní zeminy (třeba listovky).
H
Další vrstvu vytvoří vrchní (tmavá) vrstva půdy bohaté na živiny, kterou jsme vykopali nejdřív. Můžeme ji smíchat s částí méně úrodné půdy, jež byla vespodu. Jakmile je jáma zaplněná asi do poloviny, všechny vrstvy silně udusáme.
Škůdci a choroby
3 VÝSADBA MLADÝCH STROMKŮ Před výsadbou stromků pocházejících ze školky zkontrolujeme stav jejich větví. A
Zkontrolujeme stav výhonů sazenice. Části větví, které jsou zaschlé nebo se poškodily během přepravy, uřízneme či odstřihneme. Řez provádíme nad posledním očkem zdravé části větve.
B
Pokud jsme koupili prostokořenné sazenice, zkontrolujeme i stav kořenů a podle potřeby mrtvé nebo zlomené části odřízneme. Abychom předešli napadení houbami, zařízneme kořen až do zdravého dřeva.
C
D
Výsadba je jednodušší, máme-li pomocníka. Jedna osoba položí přes jámu lať a druhá k této lati přiloží kmínek stromku v místě, které ukazuje, jak hluboko byl stromek zasazený ve školce. Do této úrovně se kmínek opět zasype.
E
Během zasypávání držíme stromek rovně a rovnoběžně s dříve zaraženým kolíkem. Občas stromkem lehce zatřepeme, aby sypaná zemina dobře pronikla mezi kořeny. Tím předcházíme vzniku prázdných míst (vzduchových bublin) mezi kořeny. Během zasypávání půdu důkladně udusáváme. Je to zvlášť důležité
u výsadby prostokořenných stromků. Jakmile jsou kořeny úplně zakryté zeminou, přisypeme dvě vrchovaté hrsti organického hnojiva (krevní nebo kostní moučka, případně mletá rohovina) smíchaného s kbelíkem rašeliny. F
Z větších větví odstraníme všechny suché pahýly či zbytky větví.
A
B
C
D
E
F
Jámu zasypeme tak, aby byla ve stejné úrovni jako okolní terén, a půdu pořádně udusáme. Místo na kmínku, které ukazuje, do jaké úrovně byl strom zasypaný ve školce, by mělo být sotva viditelné.
Plíseň šedá, hniloba, mšice, housenky – to jsou nejčastější problémy, se kterými se zahradníci při pěstování dřevin potýkají. Příznaky chorob napadajících stromy jsou detailně popsané v kapitole Škůdci a choroby.
OKRASNÉ DŘEVINY
295
330-353_SAJA_CZ_330-353_Saja07 6.1.12 9:34 Stránka 335
keře a popínavé dřeviny
6 JAK OMEZIT RŮST POPÍNAVÝCH ROSTLIN Běžné popínavé rostliny necháváme růst bez omezení, dokud nezačnou přerůstat mimo plochu pro ně určenou. V takovém případě je třeba je upravit řezem. Výhony druhů kvetoucích na jaře a v létě řežeme po odkvětu. Druhy, které se samy přichycují k podkladu, jako je břečťan nebo hortenzie řapíkatá, řežeme, aniž bychom je odtrhávali ode zdi. Druhy, jež se pnou po speciální opěrné konstrukci, jako jsou zimolez a plamének, odpoutáme od této opěry nebo i s ní ode zdi před řezem. Odstraníme všechny postranní výhony, necháme pouze výhony hlavní. A
Pokud jsou výhony staré, můžeme je odstranit. Ponecháme pouze několik mladých výhonů vyrůstajících z půdy nebo z báze (dolní části) starších výhonů.
B
Seříznutý keř opět přichytíme ke konstrukci (mříži, treláži či roštu), případně i s konstrukcí ke zdi. Rostliny ale po řezu pokvetou až příští rok.
Tato doporučení se týkají rodů a druhů: Aktinidie Hortenzie řapíkatá Křivouš kořenující Loubinec Opletka čínská
Plaménky (p. Armandův, p. velkokvětý, p. horský) Réva Zimolez
PŘED PO
A
B
OKRASNÉ DŘEVINY
335
330-353_SAJA_CZ_330-353_Saja07 6.1.12 9:34 Stránka 336
Řez 36 oblíbených druhů keřů n BERBERIS JULIANAE – DŘIŠŤÁL JULIANIN PO ODKVĚTU VÝHONY LEHCE ZKRÁTÍME, ABY BYLA ZACHOVANÁ SYMETRIE KEŘE. Dřišťál Julianin je stálezelený keř, který vyžaduje jen malý tvarovací řez. Výhony zaštipujeme nebo lehce zastřiháváme, aby si rostlina udržela tvar. Tento druh je nejmrazuvzdornější ze všech stálezelených dřišťálů.
PŘED
n BUDDLEJA ALTERNIFOLIA – KOMULE STŘÍDAVOLISTÁ PO ODKVĚTU ODSTŘIHNEME VŠECHNY STARÉ VÝHONY, ABYCHOM USNADNILI RŮST MLADÝM. PŘED
Komule střídavolistá kvete na loňských výhonech. Po odkvětu je třeba odstranit všechny výhony s odkvetlými květy. Řez vedeme nad místem, z něhož vyrůstají nové výhony. Na mladých keřích necháváme dost dlouhé části zdřevnatělých větví, aby z nich mohly vyrůst mladé, pevné výhony, na nichž se příští rok objeví květenství. Dobře zakořeněné, starší keře můžeme zastřihávat více.
PO
336
418-435_SAJA_CZ_SAJA-CG-INT3/XP4 6.1.12 9:47 Stránka 428
Biologická rovnováha v zahradě V době zakládání zahrady, v níž mají růst různé druhy rostlin, je samozřejmě nutné se dobře zamyslet nad jejich vhodnou kompozicí. Vybíráme takové druhy okrasných rostlin, zeleniny, keřů a ovocných stromů, které rostou běžně v okolí včetně okolních zahrad a jsou dobře přizpůsobené místním klimatickým a půdním podmínkám i oslunění pozemku. Samozřejmě můžeme pěstovat také vzácnější nebo exotické rostliny. Mohou být zajímavým doplňkem, ale v zahradě by neměly tvořit většinu porostu. Jejich pěstování může být náročné, neboť je třeba je chránit před neodpovídajícími půdními podmínkami a počasím. Také je třeba je více ochraňovat před chorobami, neboť rostliny oslabené nevhodnými podmínkami se stávají snadněji obětí škodlivých organismů.
n JAK PŘILÁKAT OPYLOVAČE Opylující hmyz, jako jsou včely, čmeláci, motýli a vosičky, hrají v ekologické zahradě důležitou roli. Díky úspěšnému opylení vytvoří ovocné stromy i další rostliny dostatek plodů. Ukazuje se, že ve vzorně udržovaných zahrádkách, ve kterých ale není místo pro planě rostoucí rostliny, které produkují pyl a nektar lákající užitečné opylovače, jsou sklizně ovoce často skromné. To platí ještě více, když pěstitel používá insekticidní prostředky, které hmyz ničí. V každé zahradě je dobré nalézt alespoň malý kousek půdy pro plané rostliny. Mohou růst pod živým plotem nebo poblíž kompostu. Jejich květy přilákají hmyz, za jehož přítomnost v zahradě se nám pěstované rostliny odvděčí. V zahradě je velmi vhodné mít fragment květnaté „přírodní“ louky s rostlinami vyrůstajícími v okolí. Pokud budeme v zahradě pěstovat nejrůznější rostlinné formy – od vzrostlých stromů až po půdopokryvné plazivé rostliny, zajistíme životní prostředí pro řadu druhů drobných zvířat a užitečných druhů hmyzu. Tím si můžeme značně usnadnit práci. Druhová rozmanitost totiž zajistí biologickou rovnováhu, rostliny díky ní získají přirozeným způsobem vyšší odolnost proti chorobám, a nejsou tak snadným cílem škůdců. Pro zahrádkáře to znamená konec používání chemických prostředků na ochranu rostlin, nebo alespoň jejich nižší spotřebu a snazší boj s plevely.
n ROZMANITÉ ROSTLINSTVO Ve venkovských zahrádkách, ve městech, kde mají zahrádky jen ozdobnou funkci, stejně jako v zahradách, které kombinují dekorativní rostliny s ovocem a zeleninou, je důležité zakládat kultury tak, aby v nich bylo mnoho druhů rostlin. Stromy a keře budou v zimě chránit nižší rostliny před silnými větry a mrazem a v létě zase budou zdrojem vlídného stínu. Vůně letních květů přivábí do zahrady užitečný hmyz, plazivé rostliny omezí růst plevelů a zadrží v půdě vlhkost, některé aromatické rostliny dokonce odpuzují škůdce. Druhová rozmanitost v zahradě pomáhá omezovat rozvoj chorob vyvolaných houbami, plísněmi, viry nebo škůdci vázanými na určité rostliny. I když část kultur onemocní, choroba se nedotkne celé zahrady a léčba pak bude jednodušší. Nejčastěji postačí otrhat nemocné výhony, odstranit květy nebo část postižené zeleniny.
428
Bourovec trnkový, kdysi poměrně běžný, je dnes vzácný druh teplých oblastí.
418-435_SAJA_CZ_SAJA-CG-INT3/XP4 6.1.12 9:47 Stránka 429
biologická rovnováha v zahradě
n JAK VYUŽÍVAT A ZÍSKÁVAT VODU Voda hraje důležitou roli v zachování biologické rovnováhy v zahradě, je nezbytná pro život živočichů i rostlin. Její nadbytek i nedostatek může způsobovat výrazné ztráty úrody. Proto je tak důležitý výběr rostlin dobře přizpůsobených klimatickým podmínkám daného regionu: druhů odolných k přísušku tam, kde jsou léta dlouhá a horká, a naproti tomu rostlin milujících vlhko v místech, kde často prší. V ekologické zahradě omezujeme nešetrné užívání vody dobrým výběrem rostlin uzpůsobených klimatickým podmínkám a také mulčováním. Pokrytí povrchu půdy mulčem (nastýlkou) omezuje výpar vody z jejího povrchu a usnadní zachování vlhkosti půdy. Letní zálivka je samozřejmě nezbytná, mnohdy ji ale stačí omezit pouze na choulostivé rostliny, sazenice nebo na zeleninu, která vyžaduje více vody. Ježci se živí plži.
A
Ve snaze o šetrné využívání vody se snažíme maximálně shromažďovat vodu dešťovou. Ta také nejlépe odpovídá požadavkům rostlin. Dobrým řešením je velká nádrž v zemi pod okapem. V ní se hromadí dešťová voda ze střechy.
B
Po dlouhém období sucha obsahuje prvních několik minut déšť mnoho nečistot. Voda, která teče okapem, smývá všechny nečistoty a pyly ze střechy. Pomocí speciálního pohyblivého okapu vedeme první sběr do menší nádrže. Později, když už z okapu teče voda čistá, odvádíme ji do velké nádrže.
Nádrž je možné umístit také na povrchu země a u jejího dna instalovat kohout, který odebírání vody usnadní. Jiným řešením může být ponorné čerpadlo. V místech, kde je vody nedostatek, je možné vytvořit soustavu spojených nádrží, umístěných na málo viditelném místě. Vodní nádržky v zahradě přilákají také užitečnou ropuchu.
n POMOCNÍCI ZAHRÁDKÁŘŮ Kromě opylovačů jsou v každé ekologické zahradě vítáni také další hosté: hmyz, ptáci nebo malí savci, kteří omezují škůdce. Zahrádkářům pomáhají v práci přírodní likvidátoři mšic, nejčastěji slunéčka a pestřenky. Tyto druhy se dobře cítí v zahradách, kde se neužívají chemické prostředky, a tam, kde rostou četné plané i pěstované květiny. Užitečný hmyz ale potřebuje odpovídající místo k přezimování. Zanechme mu nevelké trsy suché trávy nebo chvojí, například poblíž živého plotu. Přítomnost ježků v zahradě je velkým přínosem. Jejich potravou jsou totiž plži (slimáci a plzáci) i jiní škůdci rostlin. Ježci rádi přezimují v tichém koutě zahrady pod hromadou větví nebo listí. Ropuchy a skokani hnědí žijí velmi často v zahradách, kde jsou malé vodní nádrže nebo jen vlhký terén. Zimují zahrabaní v listí nebo v hromadě větví. Smíšené živé ploty, složené ze stálezelených i opadavých dřevin, jsou oblíbeným útočištěm mnoha hmyzožravých ptáků. V takových živých plotech se zdržují sýkory, kosi, červenky nebo rehci. Nacházejí zde podmínky pro stavbu hnízd nebo v zimě i potravu, pokud zde ovšem rostou keře, které mají plody. Je proto vhodné zasadit do živého plotu několik plodících keřů, třeba hlohyně, bezu černého nebo jeřábu ptačího. Poblíž by neměly chybět ani mělké vodní nádrže, které ptáci rádi využijí jako svá koupaliště a napajedla.
A
B
EKOLOGICKÁ ZAHRADA
429
466-477_SAJA_CZ_466-477_Saja07 9.1.12 11:10 Stránka 475
Obnova trávníku n ODSTRANĚNÍ NEROVNOSTÍ, VYPLNĚNÍ PRÁZDNÝCH MÍST Tyto zákroky se provádějí po konci vegetačního období, tedy zhruba od října do března. A
Na místě vyvýšeniny, nebo naopak propadlého místa rozřízneme drn obyčejným rýčem nebo rýčem na okraje trávníků do tvaru kříže a poté ještě vedeme 2 řezy rovnoběžné s jednou z takto vytvořených linií.
B
Rýčem drn nadzvedneme a odkryjeme půdu.
n OBNOVENÍ ZANEDBANÉHO TRÁVNÍKU
C
Podklad na tomto místě prokypříme vidlemi, které zapichujeme do hloubky asi 10 cm, a poté půdu nohama opět upěchujeme.
Nejdříve prozkoumáme stav našeho trávníku. Jestliže ho hustě porůstají pýr, mech a jiné vytrvalé plevele, bude jednodušší založit nový trávník. Pokud ale pěstovaná tráva převládá, můžeme se v časném jaru pustit do jeho obnovy podle níže uvedeného plánu: Rotační sekačkou, kosou nebo speciálními elektrickými nůžkami zkrátíme vysokou trávu na výšku 5 cm. Povrch trávníku důkladně shrabeme a posekané části rostlin zlikvidujeme. Poté celou plochu zameteme, abychom měli jistotu, že na něm nejsou žádné nečistoty. Teď už můžeme sekat trávu sekačkou nastavenou na nejvyšší úroveň sečení. V budoucnu budeme trávu sekat pravidelně, frekvence přitom závisí na tempu jejího růstu. Pozdě na jaře nebo brzy v létě rozhodíme plné hnojivo, o dva týdny později použijeme herbicid. Pro boj s mechem zvolíme prostředky obsahující síran železnatý nebo hnojiva obsahující tuto látku. Na podzim dodáváme půdě živiny kombinovaným hnojivem. Trsy plevele vytrháváme z půdy rukou nebo použijeme nástroj na odstraňování plevele. O trochu později, na podzim, by se trávník měl provzdušnit a pohnojit dobře rozloženým hnojem, kompostovkou a rašelinou. Pokud je tráva řídká, přidáme ke hnojivu osivo v dávce 15 g na čtvereční metr. Po použití herbicidů se mohou na trávníku objevit holé skvrny. Na ně musíme vysít trávu. Na jaře dalšího roku provádíme už běžnou údržbu trávníku.
Nakonec podle potřeby zeminu přidáváme nebo odebíráme. D
Kusy drnu položíme zpět na podklad, k němuž je přitlačíme nohama nebo válcem.
E
Vzniklé mezery zasypeme lehkou zeminou nebo pískem. Pomačkanou trávu narovnáme.
A
B
C
D
E
A
Poškozené okraje trávníku odřízneme obyčejným rýčem nebo rýčem na okraje. Vyříznutý kus by měl mít tvar obdélníku.
B
Pomocí rýče oddělíme drn od podkladu a otočíme ho poškozeným okrajem dovnitř plochy trávníku.
C
Prázdné místo doplníme zeminou, již upěchujeme a osejeme trávou. B
A
C
ZAKLÁDÁNÍ ZAHRADY
475
466-477_SAJA_CZ_466-477_Saja07 9.1.12 11:11 Stránka 477
Broušení žacích nožů sekaček n OSTŘENÍ A NASTAVENÍ BŘITŮ
B
VŘETENOVÉ SEKAČKY Aby vřetenová sekačka dobře odvedla svou práci, musejí se břity nožů v žací (pohyblivé) jednotce jemně třít o břity nožů upevněných v kostře. Budou-li od sebe příliš vzdálené, nebudou trávu sekat dobře, budou-li příliš těsně u sebe, může se sekačka zablokovat. A
A
Břity nožů nastavujeme tak, aby vzdálenost mezi nimi byla minimální, ale aby se nedotýkaly. Odšroubujeme regulační šrouby na obou stranách žací jednotky (válce). Vy jmeme
C
n JAK NAOSTŘÍT
Ostrost nožů a jejich seřízení zkontrolujeme pomocí listu papíru, který by nože měly rovně přeříznout.
V rotační sekačce se řez provádí rychlým úderem nože o rostlinu. Sekačku nakloníme (elektrickou nejdříve odpojíme ze sítě). U benzinové dáváme pozor, abychom nevylili olej nebo benzin.
šrouby, nože připevníme na žací jednotku, regulační šrouby vrátíme zpět a po seřízení utáhneme.
B
n OSTŘENÍ POMOCÍ ZÁMĚNY SMĚRU
C
A
V modelech s řetězovým převodem nejdříve odstraníme řetěz, abychom náhodou nepoškodili ozubené kolo. Žací jednotku spojíme s klikou a otáčením uvedeme nože do pohybu.
B
V sekačkách s ozubenými převody odstraníme menší kolo převodu a opět klikou uvedeme žací jednotku do pohybu.
C
Abychom mohli otáčet žací jednotkou v ruční vřetenové sekačce, vyrobíme si pomocný nástroj ze starého nástrčného klíče.
OTÁČENÍ ŠROUBOVÝCH BŘITŮ Nože ve vřetenových sekačkách se mohou ostřit i tak, že změníme směr jejich otáčení. (Pokud jsou však opotřebované nepohyblivé nože upevněné ke kostře sekačky, musíme nabrousit nejdřív ty.) Povolíme šrouby upevňující kryt sekačky a kryt odstraníme. Sekačku umístíme na podstavec třeba z cihel tak, aby se nože nedotýkaly země. Pokud má daný model klínový řemen, nesundáváme jej, pouze odpojíme pohon. Připojenou klikou pak uvedeme žací jednotku do pohybu v opačném směru, než se obvykle otáčí.
A
Nože namažeme brusnou pastou. Nabrousíme je a vyvážíme. Po provedení všech těchto prací všechny nože důkladně vyčistíme.
B
C
NOŽE ROTAČNÍ SEKAČKY?
A
Abychom vyňali jediný nůž rotační sekačky, povolíme klíčem centrální šroub. Sundáme podložku.
B
Nůž upneme do svěráku a nabrousíme jej pilníkem s tím, že udržíme stejný úhel ostří.
Pilníkem nabrousíme obě strany nože. Nabroušený nůž vyvážíme na tužce zastrčené do centrálního otvoru. Pokud jedna ze stran převažuje, musíme z ní pilníkem ještě nějaký materiál odebrat. Jsou-li nože výměnné, můžeme je pouze vyměnit, a broušení tak nebude nutné.
A
B
ZAKLÁDÁNÍ ZAHRADY
477
494-503_SAJA_CZ_494-503_Saja07 6.1.12 10:05 Stránka 496
Vodní plocha v zahradě A
Vyhloubíme jámu podle plánu, přičemž vytvoříme vhodný tvar (pamatujme i na to, že jednoduché tvary bývají estetičtější). Na celou plochu dna položíme fólii, kterou po okrajích (na březích) zatížíme cihlami nebo kameny.
Do takto vystlaného výkopu postupně napouštíme vodu. Po úplném napuštění přečnívající okraje fólie zastřihneme, přičemž necháme asi 20 cm široký přesah. B
Přesahující fólie nevypadá hezky. Proto upravíme břehy vysypáním půdy nebo kamenů. Můžeme je také obložit vrstvou bentonitu, který nepropouští vodu.
C
Břeh jezírka, který leží po svahu (tedy níž), by měl být zvýšený, aby při silném dešti voda nevytékala a nezaplavovala níže rostoucí rostliny, zvlášť pokud jsou to druhy, kterým se v podmáčených podmínkách příliš nedaří.
n JEZÍRKO Z PLASTOVÉ FÓLIE Pokud chceme v zahradě vytvořit zahradní jezírko střední velikosti, ale dost hluboké na to, aby se v něm daly pěstovat rostliny a chovat ryby, stačí použít speciální plastovou fólii na tvorbu jezírek, kterou pokryjeme dno předem vyhloubené jámy. Tato fólie se dá sehnat v zahradních centrech nebo prostřednictvím internetu. Vyrábí se v různých šířkách z pevného materiálu a slouží jako zabezpečení proti prosakování vody do půdy. Nejlepší je fólie tmavé barvy, protože černá zvětšuje dojem hloubky dokonce i u dost mělkých nádrží. Pokud chceme, aby se v jezírku zabydlely ryby, musíme vyhloubit jámu hlubší než 50 cm. V takovém jezírku budou moci ryby přezimovat, protože voda nepromrzne až ke dnu. Když totiž nádrž není hlubší než 30 cm, je velké riziko, že ryby zmrznou!
Vodu v nádrži uvádí stále do pohybu čerpadlo ponořené do vody (v jezírkách hlubších 50 cm) nebo skryté na břehu. Pohon čerpadla zajišťuje elektrický motor uložený ve vodotěsném kontejneru zakopaném v zemi.
n STAVBA BETONOVÉ Chceme-li mít na zahradě velkou vodní nádrž podobající se rybníku, musíme zbudovat betonový základ. Je to dost těžký úkol, navíc vyžadující přesnost. Pokud tedy nejsme experti v oboru stavebních prací, svěřme tuto úlohu raději odborníkům. I ta nejmenší chyba totiž může způsobit pozdější prasklinu s vážnými následky.
B
496
B
vody napojený na podzemní potrubí. Armovací mříž pak zalijeme betonem. Jeho vrstva na dně nádrže musí být silnější než po stranách, aby udržela tíhu vody (proporce betonu: 3 kolečka písku na 2 kolečka štěrku na 50 kg cementu).
NÁDRŽE
A
A
C
Nejdřív musíme udělat výkop. Měl by být o 8–10 cm větší (a hlubší) než zamýšlená velikost nádrže, protože tak silné budou betonové břehy a dno. Vyhloubená zemina může posloužit třeba při stavbě skalky nebo při terénních úpravách v zahradě. Na dno položíme armovací mříž z kovových tyčí. Tu postavíme na kamenné (ne dřevěné!) opěrky vysoké 5–6 cm. Instalujeme odtok
C
Když beton nalitý na dno zatvrdne, obložíme hustou armovací sítí boční stěny nádrže.
D
Kolem bočních stěn postavíme dřevěné obložení (šalování) z prken. Stěny mohou být ke dnu kolmé nebo mírně nakloněné. Můžeme také vytvořit různě vysoké stupně, které posléze osázíme rostlinami. Prostory mezi prkny a půdou opět zalijeme betonem.
E
Dřevěné obložení odstraníme asi za 10–15 dní. Celý povrch stěn vyrovnáme tak, že všechny plochy pokryjeme tenčí vrstvou lehké cementové malty, přičemž vytvoříme mírný sklon směrem k místu odtoku vody. Stěny a dno bazénu pak ještě přetřeme dvěma vrstvami speciální barvy.
494-503_SAJA_CZ_494-503_Saja07 6.1.12 10:05 Stránka 497
zahradní jezírka a vodní rostliny
Armovací mříž (síť)
Odtok vody
Husté armovací pletivo Spojení armovacích tyčí drátem B
A
D
E
Dřevěné obložení pro 8–10 cm silnou vrstvu betonu Po 15–20 dnech, když je beton zatvrdlý a barva suchá, obložíme břehy nádrže kamennou obezdívkou nebo je zasypeme půdou. Nádrž (bazén) alespoň dvakrát propláchneme tekoucí vodou, abychom odstranili zbytky cementu a jiných látek. Poté bazén naplníme vodou a můžeme se pustit do výsadby prvních rostlin.
C
Spád (sklon) zhruba 1 procento
Odtokový (výpustní) otvor
Položení a ukotvení kamenné obezdívky
Spád 3 procenta
Jímka nebo vpusť do kanalizace
Potrubí z kameniny nebo betonu Chceme-li osadit jezírko rybami nebo vodními ptáky (například kachnami), musíme počkat, dokud se v rybníčku neustanoví biologická rovnováha. Je-li nádrž menší a nepříliš hluboká, musíme do ledu vysekávat díry, aby ryby měly dost kyslíku.
ZAKLÁDÁNÍ ZAHRADY
497
640-653_SAJA_CZ_662-675_Saja09 6.1.12 11:49 Stránka 641
Rok v zahradě 642 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653
Leden – únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
640-653_SAJA_CZ_662-675_Saja09 6.1.12 11:49 Stránka 646
Květen n OKRASNÉ DŘEVINY A ŽIVÉ PLOTY
n TRÁVNÍK A OKRASNÉ TRÁVY
• Čerstvě zasazené rostliny zaléváme a dbáme o nastýlku. • Odstraňujeme kořenové odnože (například škumpy) a překážející vedlejší výhony (třeba dřínu a svídy). • Choulostivé dřeviny z květináčů můžeme po „zmrzlých“ přesadit do volné půdy. • Po odkvětu seřízneme keře kvetoucí brzy na jaře a v zimě. • Odstraníme odnože vyrůstající na podnožích růží i na kmíncích stromkových růží. • Začátkem května upravíme řezem zanedbané živé ploty. • Koncem května provedeme tvarující řez (střihání) živých plotů.
• Trávník sečeme každý týden, ale přinejmenším jednou za 2 týdny, v případě potřeby ho zaléváme a hnojíme. • Vyrýváme či vykopáváme bodláky a další plevel. • Opravíme poškozená místa po plevelu a vysejeme nové travní semeno. • Trávník, ve kterém rostou cibuloviny, posečeme teprve poté, co odumřou jejich listy.
n OKRASNÉ BYLINY • Na chráněná prázdná místa záhonů zasadíme za dobrého počasí macešky a další dvouletky. • Do volné půdy vsadíme chryzantémy a jiřinky. • Do volné půdy vsadíme předpěstované jednoletky (letničky). • Vyséváme trvalky, končíme s výsevem jednoletek. • V případě potřeby podpíráme velké trvalky. • Odstraňujeme odkvetlé květy cibulovin. • Vyrýváme plevel a záhonky nastýláme (mulčujeme).
n ZAHRADNÍ JEZÍRKO • Dělíme trsy leknínů. • Dělíme a znovu sázíme břehové rostliny. • Odstraňujeme nadbytek řas. • Zkontrolujeme stav fontán a pump. • Naimpregnujeme olejem suché dřevěné plošiny a kryty. • Vyčistíme bazény a prohlédneme filtry. • Zakládáme vodní minizahrádky v nádobách.
n ZELENINA A OVOCNÉ DŘEVINY • Provedeme probírku plodů peckovin. • U dřevin tvarovaných do kordonu (špalíru) přichytíme nové výhony. • Jahodníky obložíme vrstvou slámy. • Připravíme záhonky pro okurky, cukety, rajčata a papriky. • Vysejeme fazoly a umístíme podpěry pro tyčkové fazoly. • Předpěstované sazenice zeleniny sázíme do volné půdy (po „zmrzlých“). • Dělíme trsovité trvalky. • Chráníme květy ovocných stromů a keřů před mrazíky. • Chráníme ovocné stromy a keře před chorobami a škůdci. • Zaléváme sazenice zasazené do volné půdy. • Plejeme a kypříme půdu.
n NÁDOBOVÉ ROSTLINY • Kvetoucí keře po odkvětu upravíme řezem do správného tvaru. • Odstraníme cibuloviny z balkonových květináčů a truhlíků a uložíme je na místo, kde je budeme skladovat. • Nádoby na rostliny naplníme novým substrátem se schopností udržet vodu a s dostatečným množstvím hnojiva s postupným uvolňováním. • Sázíme letničky do závěsných košů, květináčů a truhlíků. • Po odkvětu upravíme řezem stálezelené tvarované keře a azalky.
n INFRASTRUKTURA A NÁŘADÍ • Vyzdobíme terasu, zařídíme místa pro stolování, odpočinek a opalování. • Zkontrolujeme zajištění před sluncem (markýzy, slunečníky a další kryty), eventuálně je opravíme a vyčistíme. • Vyčistíme místo ke grilování, případně samotný gril, a připravíme ho pro grilování. • Znovu zprovozníme venkovní jímky na dešťovou vodu.
646