002003ASGLS_CZ 18.4.2007 16:48 Stránka 3
READER’S DIGEST VÝBĚR
Ilustrovaný průvodce zahrádkáře
pozdní léto
012013ASGLS_CZ 18.4.2007 17:40 Stránka 12
12 I N S P I R A C E
syté barvy vzáhonech a lemech V žádném jiném ročním období nejsou barvy vzahradě jásavější než vpozdním létě. Ve venkovské zahrádce působí dobře náhodná směs barev, jinde se však lépe uplatní promyšlený výběr jemných odstínů. Jednobarevné záhony mohou mít silný účinek, vyžadují však pečlivý výběr. Tato výsadba včervených tónech využívá škálu různorodých rostlin: dračíky, petúnie, tabáky ajiřinky patří knejzářivějším, tmavolistý laskavec naopak tóny tlumí.
Jiřinky jsou spolehlivé trvalky pro pozdní léto. Mají však někdy velké „květy“ akřiklavé barvy, proto je důležité uvážit, kam je vysadíme. Hlízy jiřinek je třeba vždy na podzim vyrýt apřes zimu uschovat.
Dosny jsou sice subtropické rostliny (vlevo), rostou však velmi rychle. Vysadíme-li je vkvětnu, stihnou přes léto vyrůst ivykvést. Vyžadují vlhkou, bohatou půdu aplné slunce. Na obrázku je kultivar ‘Rosemonde Coles’.
012013ASGLS_CZ 18.4.2007 17:42 Stránka 13
Neobvyklá směs tropických rostlin adruhů mírného pásma může být využita vnápadité výsadbě, jako je na obrázku vlevo. Velké listy banánovníku tvoří kontrastní pozadí pro lobelku Gerardovu (Lobelia x gerardii) apaznehtník trnitý (Acanthus spinosus). Syté barvy jsou nejnádhernější v plném slunci, jak dokazují tyto odvážně osázené záhony. Velké úbory jiřinek ladí s jemnými, matně nachovými květenstvími sporýšů argentinských (Verbena bonariensis), které se samovolně vysemeňují.
Široká vlnovka oživuje aopticky prodlužuje tento smíšený záhon; poskytuje více možností výsadby. Chladně modré hortenzie na jednom konci se pěkně doplňují sjasně červenými a oranžovými montbréciemi adalšími rostlinami.
034035ASGLS_CZ 19.4.2007 11:44 Stránka 34
34
cibuloviny Letní cibuloviny jsou vplném květu apodzimní jsou už bezpečně pod zemí.Věnujeme se proto jarním cibulovinám,ať již vysázeným vzahradách,nebo rychleným pro oživení zimního interiéru.
nyní je vhodná doba…
Jedna znejkrásněji zbarvených dominant pozdně letních záhonů, montbrécie (Crocosmia ‘Lucifer’), kvete koncem léta celé týdny.
vyzvednout anechat zaschnout cibule tulipánů, narcisů, hyacintů adalších jarních cibulovin, které jsme nechali zatáhnout na záhonech nebo které byly založené ve volné půdě. Měli bychom to udělat začátkem srpna. Až do doby nové výsadby je uskladníme na chladném suchém místě (viz str. 36). vyzvednout arozdělit nahloučené trsy cibulí, které by na jaře špatně kvetly. Nemocné cibule vyřadíme. Můžeme také vyzvednout arozdělit tří- až čtyřleté trsy jarních cibulovin avyčlenit je pro rychlení do interiéru. za suchého počasí zalévat cibuloviny, zejména zasazené vnádobách nebo poblíž zdí, adále třeba litošky (Galtonia), pocházející zoblastí svysokým úhrnem letních srážek. Lehká nastýlka po zalití pomáhá udržet půdu vlhkou. hnojit letní cibuloviny vnádobách vdobě jejich plného květu aznovu za tři až čtyři týdny. řezat celé kvetoucí stonky mečíků do váz vdobě, kdy je nejspodnější květ již téměř rozkvetlý, apoté rostliny každých sedm až čtrnáct dnů přihnojovat draselným hnojivem, které podpoří tvorbu dalších květů. vyvazovat jiřinky, odstraňovat jejich zvadlé „květy“ avyštipovat poupata, aby úbory byly větší (viz Léto). Nadále pravidelně hnojíme, od poloviny srpna pouze draselnými hnojivy. plánovat výsadbu jarních cibulovin aco nejdříve poslat objednávky firmám se zásilkovou službou. Od konce srpna bude vzahradních centrech stále širší nabídka (viz str. 36), cibule však budou dražší. začít svýsadbou venkovních jarních cibulovin; koncem srpna se sázejí narcisy, modřence akandíky, vzáří pak většina ostatních druhů. Tulipány je lepší nechat na listopad (viz Podzim), neboť časnější výsadba pouze podporuje choroby, například botrytidu tulipánů. rozmyslet si, které jarní cibuloviny vysadíme volně do trávníku (viz str. 37). začátkem září začít svýsadbou rychlených cibulí tak, aby kvetly na Vánoce ana Nový rok (viz str. 71). od začátku září hrnkovat pro zimní kvetení kornoutovky jihoafrické (habešské – Zantedeschia aethiopica – viz str. 70). shromažďovat pacibulky lilií – tmavé, cibulkovité útvary vyrůstající na stonku ubáze listů – avysazovat je 2–3cm od sebe do výsevních misek, do studeného pařeniště nebo do skleníku. ulilií sledovat výskyt chřestovníčka, známky virózy nebo jiných chorob aškůdců.
034035ASGLS_CZ 19.4.2007 11:44 Stránka 35
35
vtomtéž substrátu, vyžadují během růstového období pravidelné hnojení, mají-li dobře kvést. Je to zvláště důležité uletních cibulovin sesazených do jedné nádoby se záhonovými rostlinami, protože snimi soutěží otytéž živiny. Vtakovém případě použijeme draselné hnojivo vdoporučeném ředění při každé druhé zálivce, nebo při každém zalévání vpoloviční koncentraci.
pěstování cibulovin vpodrostu stromů aživých plotů
apokud nám zbude čas… vysazujeme cibuloviny kvetoucí na podzim, jako jsou ocúny apodzimní šafrány. Výsadbu se snažíme ukončit do konce srpna. podzimní cibuloviny zasazené volně vtrávníku přihnojíme během srpna jedenkrát kostní moučkou vdávce 65g/m 2, případně draselným hnojivem podle návodu. sbíráme semena jarních aletních cibulovin aokamžitě je vyséváme do květináčů nebo na misky, případně přímo ven do řádků na volný záhon. Zralá semena lilií můžeme vysévat teď, nebo je uložíme do chladničky avyséváme až příští jaro. jiřinky můžeme přihnojit na list univerzálním hnojivem, abychom podpořili jejich růst akvetení na co nejdelší dobu.
hnojení letních cibulovin vnádobách Cibulovinám vnádobách, které každoročně přesazujeme nebo nakrýváme vrstvou čerstvé půdy, prospěje jednorázové přihnojení draselným hnojivem bezprostředně po odkvětu, není však zcela nezbytné. Naproti tomu cibuloviny, ponechané několik let
cibuloviny
pod stromy aživé ploty
• česneky (Allium), zvláště česnek trojhranný (A. triquetrum) a medvědí (A. ursinum) • hyacintovec nepopsaný (Hyacinthoides non-scripta) • ladonička (Chionodoxa) • árón plamatý (Arum maculatum) • brambořík (Cyclamen) • kandík (Erythronium) • narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus) • lilie (Lilium), zvláště L. auratum, L. henryi, L. martagon a L. pyrenaicum • snědek (Ornithogalum) • sněženka (Galanthus) • talovín (Eranthis) • sasanka hajní (Anemone nemorosa) • trojčetka (Trillium) Brambořík břečťanolistý (Cyclamen hederifolium) vykvétá na podzim.
Třebaže mnohé cibuloviny dávají přednost plnému slunci, některé snášejí stín opadavých stromů akeřů nebo mu dokonce dávají přednost (viz dále). Obvykle jsou přizpůsobeny podmínkám listnatých hájů, takže vykvétají nebo vytvářejí listy ještě před olistěním stromů, nebo vytvářejí zásobní látky pomaleji aodumírají, když začne být světlo ateplo příliš intenzivní. Jiné cibuloviny dobře rostou kdekoli, avšak na přímém slunci obvykle rychleji odkvétají. před výsadbou zapravíme do horní vrstvy půdy organickou hmotu zadržující vláhu, třeba kompost nebo listovku, avždy na podzim ji přidáme jako nastýlku. zastíněná místa prosvětlíme prořezáním větví, aby rostliny měly více světla aaby se knim dostala vláha zdeště. vždy si ověříme, na jakém stanovišti avjakých podmínkách roste daný druh či odrůda, neboť všem cibulovinám se ve stínu či pod stromy nebude dařit.
C I B U L O V I N Y
Mečíkům, třeba druhu mečík krásnokvětý (Gladiolus callianthus), prospívá bezprostředně po odkvětu přihnojení draselným hnojivem.
106107ASGLS_CZ 20.4.2007 13:48 Stránka 106
106
fuchsie
V Ý B Ě R R O S T L I N
Převislé (nicí) květy fuchsií rozkvétají ve velkém počtu po celé léto. Fuchsie pěstujeme na osluněných či mírně zastíněných záhonech ve vlhké, ale propustné půdě, případně vnádobách sbohatým zahradním substrátem nebo substrátem bez zeminy. Druhy ne plně mrazuvzdorné venku většinou přezimují, pokud jsou dostatečně hluboko zapuštěné anastlané. Chladuvzdorné fuchsie přezimujeme ve skleníku při teplotách nad 2 °C. Začátkem jara je seřízneme až do dřeva, pokojové fuchsie až kbázi. Svýjimkou velmi mírných oblastí jsou fuchsie opadavé.
1 Fuchsia ‘Leonora’
2 Fuchsia ‘La Campanella’
Vzpřímený keř tvořící četné jednoduché růžové květy se zeleně naběhlými, nazpět obrácenými kalichy. Chladuvzdorná. Výška: 75 cm Šířka: 50 cm Doprovodné druhy: Fuchsia magellanica ‘Versicolor’; Hebe ‘Autumn Glory’; Hydrangea ‘Preziosa’
Ideální do závěsných košíků, protože na převislých stoncích tohoto keře se tvoří četné plné květy. Suknice zkorunních lístků jsou nachové akališní trubka arozložené kališní lístky bílé srůžovým nádechem. Chladuvzdorná. Výška: 25 cm Šířka: 45 cm Doprovodné druhy: Fuchsia ‘Leonora’; Lobelia erinus, série Cascade; Pelargonium ‘L’Elégante’
1
5 Fuchsia magellanica ‘Versicolor’
3 Fuchsia ‘Red Spider’ Rozložitý keř schabými stonky, na kterých visí spousty malých jednoduchých květů vodstínech karmínové ačervené. Chladuvzdorná. Výška: 25 cm Šířka: 45 cm Doprovodné druhy: Fuchsia ‘Annabel’; Heliotropium arborescens ‘Marine’; Viola x wittrockiana ‘Baby Lucia’
4 Fuchsia ‘Mrs Popple’ Přímý statný keř bohatě kvetoucí středně velkými jednoduchými květy. Kališní trubky alístky jsou šarlatové, koruna tmavě fialová. Není plně mrazuvzdorná. Výška ašířka: 1 m Doprovodné druhy: Hosta ‘Snowden’; Hydrangea macrophylla ‘Ayesha’; Spiraea japonica ‘Anthony Waterer’
3
4
2
5
Fuchsie magellanská Keř selegantně obloukovitými větvemi smalými špičatými panašovanými listy, které jsou šedozelené, avšak často srůžovým nádechem. Má četné štíhlé, nicí karmínové květy snachovou korunou. Není plně mrazuvzdorná. Výška: 1,5 m Šířka: 1,2 m Doprovodné druhy: Hebe ‘Autumn Glory’; Hydrangea macrophylla ‘Madame Emile Mouillère’; Viola cornuta, skupina Alba
6 Fuchsia ‘Annabel’ Velmi bohatě kvetoucí vzpřímený keř splnými bílými květy. Jsou růžově žilkované a prašníky jim dodávají silnější růžový nádech. Chladuvzdorná. Výška: 60 cm Šířka: 45 cm Doprovodné druhy: Geranium wallichianum; Hebe ‘Autumn Glory’; Lilium regale
6
106107ASGLS_CZ 20.4.2007 13:49 Stránka 107
hortenzie Mnohé keřovité hortenzie kvetou koncem léta ana podzim. Květenství jsou obvykle složena zmalých plodných středových květů obklopených většími květy sterilními; ztěch se však někdy skládá celé květenství. Hortenzie se pěstují vpolostínu nebo na slunci vhumózní, vlhké, ale propustné půdě. Při pěstování vnádobách použijeme bohatý zahradní substrát spřídavkem listovky nebo substrátu pro vřesovištní rostliny. Ukultivarů druhu Hydrangea macrophylla ovlivňuje zásaditost půdy barvu květů. 1 Hydrangea macrophylla ‘Altona’
4 Hydrangea macrophylla ‘Blue Wave’
Hortenzie velkolistá Kulovitý opadavý keř svelkými květenstvími složenými zpřekrývajících se sterilních květů. Na zásaditých nebo neutrálních půdách jsou květy sytě růžové, na kyselých modré apostupně znachoví. Nejlépe se jí daří vpolostínu. Vhodná do nádob. Mrazuvzdorná. Výška: 1 m Šířka: 1,5 m Doprovodné druhy: Fuchsia magellanica ‘Riccartonii’; Hydrangea macrophylla ‘Ayesha’; Lilium ‘Journey’s End’
Hortenzie velkolistá Tento kulovitý opadavý keř má plochá „krajkovitá“květenství složená zhustě nahloučených fertilních květů obklopených věncem světleji zbarvených květů sterilních – na kyselých půdách sytě modrých, na zásaditých slézových až růžových. Mrazuvzdorná. Výška: 2 m Šířka: 2,5 m Doprovodné druhy: Cercidiphyllum japonicum; Hamamelis x intermedia ‘Pallida’; Hydrangea macrophylla ‘Madame Emile Mouillère’
2 Hydrangea arborescens
5 Hydrangea macrophylla ‘Ayesha’
‘Annabelle’ Hortenzie stromová Poměrně řídký opadavý keř sjasně zelenými listy akvětenstvími oprůměru 20cm, složenými zkrémově bílých sterilních květů; ty mají zpočátku zelený nádech, později se zbarvují do světle hněda. Mrazuvzdorná. Výška ašířka: 2,5 m Doprovodné druhy: Cornus alternifolia ‘Argentea’; Hydrangea macrophylla ‘Blue Wave’; Magnolia stellata
Hortenzie velkolistá Kulovitý opadavý keř slesklými, hrubě zubatými vejčitými listy. Poměrně řídká květenství jsou tvořena miskovitými květy, na zásaditých půdách šedorůžovými nebo růžovými, na kyselých modrými. Vhodná do nádob. Mrazuvzdorná. Výška: 2 m Šířka: 2,5 m Doprovodné druhy: Deutzia x rosea; Hydrangea paniculata ‘Unique’; Spiraea japonica ‘Anthony Waterer’
3 Hydrangea serrata ‘Bluebird’
6 Hydrangea paniculata ‘Unique’
Hortenzie pilovitá Kompaktní opadavý keř se zašpičatělými listy, které na podzim zčervenají. Květenství jsou složená ze sytě modrých fertilních květů obklopených světle růžovomodrými květy sterilními. Je hezká po dlouhou dobu. Není plně mrazuvzdorná. Výška ašířka: 1,2 m Doprovodné druhy: Acer palmatum ‘Corallinum’; Amelanchier canadensis; Osmanthus delavayi
Hortenzie latnatá Vzpřímený opadavý keř se zašpičatělými vejčitými listy. Velká kuželovitá květenství jsou složená zdrobných fertilních avětších, nápadnějších sterilních květů, které jsou zpočátku smetanově bílé, později však zrůžoví. Vhodná pro pěstování vnádobách. Mrazuvzdorná. Výška ašířka: 5 m Doprovodné druhy: Acer griseum; Cornus alba ‘Elegantissima’; Hydrangea ‘Preziosa’
3 4
5
6
7 Hydrangea aspera, skupina Villosa
2
1
Hortenzie drsná Opadavý keř nebo stromek se sametovými tmavozelenými listy akvětenstvími oprůměru 15cm, složenými zdrobných nachově modrých středových květů avětších okrajových světle slézových květů stmavším okem. Nejlépe prospívá vpolostínu. Mrazuvzdorná. Výška: 2,5 m Šířka: 3 m Doprovodné druhy: Cornus alternifolia ‘Argentea’; Fargesia murielae; Hydrangea serrata ‘Bluebird’
7
134135ASGLS_CZ 20.4.2007 15:34 Stránka 134
134
bylinky vnádobách Mnohé bylinky snášejí sucho,ajsou proto ideální pro pěstování vnádobách:je to výborné řešení,pokud máme potíže spůdou nebo nedostatek místa.Seskupené ozdobné nádoby jsou navíc pěkným význačným prvkem.
výhody pěstování bylinek v nádobách možnost přemisťování Kuchyňské by-
linky můžeme umístit do blízkosti domu, kde je k nim v době, kdy se sklízejí, snazší přístup. Poté je můžeme stěhovat po zahradě na slunce, případně na místa chráněná před studeným větrem a mrazem. omezení růstu Máme pod kontrolou růst kořenového systému máty, estragonu a podobných silně se rozrůstajících rostlin, které by ve volné půdě mohly být snadno invazivní. individuální přístup Rostliny se zvláštními nároky (třeba vyžadující vyšší či nižší zálivku, časté hnojení nebo nevápnitý substrát) se snadno pěstují odděleně od ostatních bylinek. tvořivost Rostliny můžeme libovolně seskupovat a měnit jejich sestavy nebo jednotlivé exempláře odnášet, když jsou za zenitem své ozdobnosti. Opravdu velká nádoba (nahoře) pojme sbírku aromatických bylinek vhodných do kuchyně. Na obrázku je tymián, smil vlašský amalý stromkový vavřín. Květináče sjedním druhem bylinek – rozmarýnou, petrželí, tymiánem amátou – vypadají pěkně jako obruba schodiště (vlevo).
pěstitelské
rady
JARO: ostřiháme loňské anamrzlé výhony • přesadíme nebo rozdělíme velké rostliny • ve velkých nádobách vyměníme horní vrstvu půdy otloušťce asi 5cm za čerstvou • zvýšíme zálivku • nastýláme povrch LÉTO: pokud je třeba, zaléváme aobčas přihnojíme • rostliny přemístíme podle jejich požadavků do stínu nebo na slunce • pravidelně sklízíme PODZIM: omezíme zálivku apřestaneme hnojit • ostřiháme trvalky • choulostivé rostliny včetně těch, které dosud sklízíme, přemístíme pod střechu nebo do skleníku ZIMA: nádoby shromáždíme do větších skupin na chráněné místo achráníme je před mrazem • zaléváme jen tolik, aby půda zcela nevyschla
praktické úvahy Výběr nádoby je sice záležitostí osobního vkusu, měli bychom však vždy nadřazovat praktická hlediska nad vzhled, abychom rostlinám zajistili zdravý růst. zajistíme dostatečnou drenáž nejméně jedním velkým odtokovým otvorem ve dně nádoby; otvor zakryjeme vrstvou kamínků, štěrku nebo střepů z rozbitého květináče. nádoby musí být dostatečně velké, aby se do nich rostliny pohodlně vešly. důležitá je stabilita. Vyšší rostliny sázíme do širokých nádob se zahradní zeminou, aby se ve větru nepřekotily. Hluboké nádoby vyhradíme pro rostliny s kůlovým kořenem, jako je fenykl nebo libeček. pokusíme se volit nádobu podle typu rostliny. Dekorativní bylinky vypadají dobře v terakotových květináčích, dřevě-
134135ASGLS_CZ 20.4.2007 15:34 Stránka 135
135
národní kuchyně s bylinkami Některé bylinky jsou typické pro určité kuchyně aodlišují je specifickou chutí. Vysadíme si své oblíbené bylinky pro kulinářské použití. FRANCIE: bobkový list (vavřín), estragon, fenykl, kerblík, petržel, tymián ŘECKO: dobromysl (oregano), kopr, majoránka, petržel, šabrej (římský kmín)
V
ITÁLIE: bazalka, bobkový list (vavřín), dobromysl (oregano), petržel (ne kadeřavá), šalvěj
N Á D O B Á C H
BLÍZKÝ VÝCHOD: bazalka, fenykl, kopr, koriandr, majoránka, máta, petržel, rozmarýna, šabrej (římský kmín), šalvěj, tymián SEVERNÍ AFRIKA: anýz, kmín, koriandr, levandule, máta, pažitka, pískavice řecké seno, šabrej (římský kmín) SEVERNÍ EVROPA: estragon, fenykl, kopr, křen, petržel, šťovík, tymián
Ve velkých nádobách, jako jsou sudy, kamenné žlaby nebo dřevěné či okenní truhlíky, můžeme pěstovat celou sbírku bylinek. Máme-li méně místa, sesadíme kompaktní nebo poléhavé bylinky do velkých květináčů nebo do speciálního květináče s kapsami („petrželáku“).
tových květináčích, které po okraj zapustíme do truhlíku se zeminou. Když přestanou být pěkné, vyměníme je za bylinky stejného druhu, předpěstované jinde. V truhlících můžeme pěstovat i větší bylinky, jako je rozmarýna nebo vavřín, vypěstované z řízků v malých květináčcích, dokud prostory truhlíku nepřerostou.
okenní truhlíky
žlaby akoryta
Jsou ideální pro menší bylinky. Ujistíme se, že je truhlík na okně dobře připevněn a že má dostatečnou hloubku, aby rostliny měly kam zakořenit; většině rostlin vyhovuje asi 20–25 cm. Chceme-li sklízet kontinuálně, pěstujeme rostliny v samostatných 10cm plas-
Jsou dostatečně velké, aby se do nich vešla řada bylinek nebo sbírka zakrslých druhů. Kvůli účinnému odvodnění podložíme nádoby dlaždicemi, kousky břidlice nebo ozdobnými klíny, aby byly nad úrovní půdy. Na dno nasypeme 5cm vrstvu štěrku nebo oblázků a potom koryto
výběr nádob
naplníme po okraj zeminou. Několikrát přitiskneme lopatkou, aby se obsah sesedl. Po výsadbě nakryjeme povrch třeba ozdobnými kamínky, které umožňují průsak vody a zároveň zadržují vláhu.
závěsné košíky Mnoho bylinek dobře roste v závěsných košících (viz dále). Aby měly kořeny dost místa pro zdravý růst, potřebujeme košík o průměru alespoň 35 cm. Vysteleme ho fólií a naplníme substrátem bez zeminy, do něhož můžeme přidat granule nebo gel zadržující vodu, aby substrát příliš rychle nevysychal. Potřebu vláhy kontrolujeme za teplého počasí alespoň jednou denně. Závěsný košík hnojíme každých 10 až 14 dnů plným tekutým hnojivem.
osazujeme okenní truhlík bylinkami Prověříme odtokové otvory ve dně truhlíku azakryjeme je keramickými střepy. Truhlík naplníme zeminou asi 5cm pod horní okraj avysadíme bylinky.
1
koření ajedlé květy do závěsných košíků • bazalka • heřmánek • jahodník (měsíční) • lichořeřišnice (Tropaeolum) • majoránka: kompaktní azlatolisté odrůdy • máta polej • máta vonná (Mentha suaveolens) • mateřídouška •
Kolem každé rostliny necháme dostatek místa, aby se mohla dále rozrůstat. Drobnolisté bylinky jako majoránku můžeme střihat do tvaru polokoule.
2
B Y L I N K Y
né polosoudky a truhlíky jsou vhodné pro tvarované keříky, jako je rozmarýna nebo vavřín. Invazivním bylinkám, jako je máta, vymezíme prostor nádobami, třeba vědry bez dna nebo velkými plechovkami od barev. při sesazování různých bylinek do jedné nádoby se snažíme sjednotit jejich požadavky na zálivku a hnojení i rychlost jejich růstu, aby rostliny se silnými kořeny, jako meduňka, neprorůstaly do slabších kobercovitých rostlin, jako jsou třeba mateřídoušky.
pažitka • pelargonie nejvonnější (Pelargonium odoratissimum) • rozmarýna: nízké kultivary, třeba skupina Prostratus • saturejka kláskonosná (Satureja spicigera) • violka vonná
148149ASGLS_CZ 20.4.2007 16:31 Stránka 148
148
změny úrovně terénu/2
Ú P R AV Y
stavba schodů
Z A H R A D Y
Schody se skládají ze svislé (podstupnice) a vodorovné části, na kterou se šlape. Kvůli pohodlnosti a bezpečnosti by výška schodu měla být 8–18 cm, hloubka schodu (šířka nášlapné plochy) by nikdy neměla být menší než 30 cm. Přesvědčíme se, že rozměry schodů nejsou příliš velké, aby zahradě nedominovaly. Důležité je dodržet co nejpřesněji jednotnou velikost schodů. Abychom zjistili přesně, kolik schodů máme udělat, musíme změřit výšku a délku svahu a vydělit ji rozměry stupňů (viz protější strana). K ověření výpočtů si vyznačíme umístění a tvar schodiště a zhruba odkopeme zem, abychom viděli, zda se schody na místo opravdu vejdou.
stavba schodů vysekaných do svahu BUDEME POTŘEBOVAT • zahradní šňůru • rýč • pěch (trámek oprůřezu alespoň 10x10cm, případně splechem připevněným na čelní ploše) • pilu na dřevo • silné dřevěné kolíky oprůřezu asi 3x3cm adélce 60cm • dřevěnou kulatinu ominimálním průměru 10cm odélce 75cm • šotolinu nebo štěrk • vodováhu
Vyznačíme obrys schodiště aumístění každého schodu pomocí zahradní šňůry. Potom vykopeme nejspodnější schod zhruba na polovinu jeho hloubky (šířky nášlapné plochy).
1
venkovské schody Do neformálního prostředí, kde by cihlové, betonové nebo kamenné schody působily nepatřičně, se hodí schody dřevěné. Jednoduše se vyseká svah a schodiště se postaví podle půdního reliéfu. Kulatina (buď jedno silné poleno, nebo několik menších) se použije k vybudování podstupnic, nášlapná plocha se pak upraví vrstvou drnu nebo drcenou borkou, případně se na povrchu ponechá jen holá půda. Na půdě vyrostou rostliny a schody brzy splynou s okolím, proto jsou velmi oblíbené v lesních zahradách a zahradách s planými rostlinami. Aby schody vydržely co nejdéle, použijeme tvrdé nebo impregnované dřevo. Podstupnice drží na místě silné rovné dřevěné kolíky, které brání tomu, aby se kulatina skutálela ze svahu. Prostor za kulatinou vyplníme šotolinou nebo štěrkem, který zlepší drenáž a zároveň vytváří horní část každého stupně, než se provede konečná povrchová úprava.
terasy Do neformální zahrady se hodí i svah, ve formálnější zahradě ho však lze proměnit v terasu – velkou plochu vysekanou do
Asi 10cm před okraj spodního schodu zatlučeme do země dva kolíky (asi 15cm od vnějších okrajů schodu) avodorovně za ně položíme jedno nebo více polen (kulatin), tak aby vytvořila stupeň.
2
Místo za kulatinou vyplníme vrstvou štěrku. Tloušťka vrstvy sice závisí na výšce schodu, ale štěrk se obvykle trochu slehne. Pěchem (tloukem) štěrk udusáme tak, aby dosahoval asi 5cm pod horní okraj nejvyšší kulatiny. Uspodních schodů možná bude nutné udělat postranní bednění zprken nebo fošen, které budou zboku zadržovat půdu abránit jejímu odnosu.
3
Kolíky držící zepředu kulatiny seřízneme na výšku těsně pod vodorovnou plochu schodu. Většinou se řežou šikmo, aby se odstranily nepříjemně vyčnívající ostré hrany.
4
rozměry schodů Čím vyšší je schod, tím mělčí (užší) by měla být jeho nášlapná plocha. Následující vzorec je jednoduchým návodem kvytvoření bezpečných, dobře vyvážených schodů do průměrně velké zahrady. hloubka schodu + dvojnásobek výšky schodu = 65cm. Například chceme-li 30cm hluboký schod, pak dvojnásobná výška schodu = 65cm – 30cm = 35cm, takže schody by měly být vysoké 17,5cm.
148149ASGLS_CZ 20.4.2007 16:31 Stránka 149
149
Nahoře na svahu, odkud má vést schodiště, zatlučeme svisle dřevěný kolík audolního konce schodiště zapíchneme do země dlouhou tyč. Ke kolíku přivážeme vúrovni terénu délku tyče od výše uvedeného bodu kspodnímu konci atoto číslo vydělit požadovanou výškou schodu. Potom změříme délku provázku vodorovně nataženého mezi tyčí akolíkem avydělíme počtem schodů – tím získáme hloubku schodu (šířku nášlapné
Udusaný štěrk posypeme 5cm vrstvou půdy, čímž vzniknou jednotlivé nášlapné plochy. Ty můžeme nechat holé, aby mohly porůst planými rostlinami, nebo je pokryjeme drnem či vrstvou drcené borky; musíme stím ale počítat už při stavbě schodů – povrchová vrstva totiž musí být vrovině shorní hranou podstupnice.
5
Pokračujeme vpráci vzhůru po svahu, až je schodiště hotové. Zem odkopaná zhorního schodu se může použít na překrytí štěrku na nižších schodech.
6
Dřevěná kulatina je vhodným materiálem na schody vedoucí do přírodnějšího lesního úseku vhorní části zahrady.
svahu nebo postavenou na svahu ve tvaru velmi širokého stupně. Terasa svah rozdělí na několik stupňů a úrovní a umožní mnohem nápaditější výsadbu než jen samotný svah. Pod každým stupněm je třeba zadržovat půdu opěrnou zdí (viz Podzim). Šířka terasy a výška zdí závisí na sklonu svahu a na uspořádání zahrady. Čím je svah mírnější, tím může být terasa širší. Čím je svah strmější, tím vyšší a silnější musí být opěrné zdi, aby udržely hmotnost půdy.
Než začneme pracovat na návrhu terasy nebo na její stavbě, vyznačíme místo a prověříme požadované stupně, abychom se ujistili, že plánovaný počet opěrných zdí vytvoří terasy podle našich představ. Práci si přitom naplánujeme tak, aby bylo třeba co nejmenších přesunů půdy. Hloubka základů opěrných zdí bude dána jejich výškou a tloušťkou. Na hodně strmých svazích a u návrhů teras o velké ploše je však vždy lepší poradit se s odborníkem – architektem.
T E R É N U
plochy). Tyto rozměry potom podle potřeby můžeme ještě upravit.
Ú R O V N Ě
provázek anatáhneme ho vodorovně ktyči. Ke zjištění počtu schodů musíme změřit
Z M Ě N Y
výpočet počtu schodů