001-005_BAT_CZ:001-005_Cerv
9.6.2011
11:43
Stránka 3
Procvičte si
mozek
Jak si v každém věku udržet čilou paměť
008-023_BAT_CZ:008-023_Cerv
25.5.2011
10:50
Stránka 10
Záhadný orgán elký mozek, který je v běžné mluvě často zaměňován s mozkem, ačkoli tvoří pouze jeho část, byl po dlouhou dobu orgánem očím neviditelný.
V
Hippokampus Levý mozkový lalok
Talamus
Mozek Mozek je chráněn lebkou a třemi obaly tvořenými mozkovými plenami. Skládá se z mozečku, který zajišťuje udržování rovnováhy a koordinaci pohybů, z mozkového kmene, spojovacího článku mezi míchou a mozkem, který řídí zejména procesy dýchání Mozková kůra a srdeční rytmus, a z velkého mozku. čelního laloku Čichový bulbus
Zdání klame
ANATOMIE MOZKU
Mozek byl dlouho skryt pohledům a skutečně zkoumat jej bylo možno až v 18. století, kdy se orgány začaly konzervovat lihem, tedy technikou, která otevřela cestu k jejich studiu pod mikroskopem. Elektroencefalogram, který se ještě dnes používá například ke stanovování diagnózy různých druhů epilepsie, umožnil na začátku 20. století záznam elektrické činnosti mozku. K hlubšímu průzkumu jeho fungování a zkoumání jeho činnosti se však doopravdy přistoupilo až v sedmdesátých letech s vývojem stále dokonalejších lékařských zobrazovacích technik. Jedna z nich, CT skener, odhaluje zhoubné nádory a závažná onemocnění postupným rentgenováním jednotlivých vrstev orgánu, jehož obraz rozčleněný na tenké řezy podle toho, jaké množství rentgenových paprsků pohltila každá z jeho tkání, se následně zobrazí na počítači.
10
1
2
Mozeček Amygdala
Mozkový kmen
3
Magnetická rezonance umožňuje zobrazit mozek do nejmenších podrobností a odhalit případné anomálie. Snímek č. 1 ukazuje přítomnost dvou tumorů (ve žlutých kroužcích). Snímek č. 2 znázorňuje amygdaly ve spánkových lalocích (na každé straně jedna), hlavní centra emoční paměti. Snímek č. 3 potvrzuje jednu z teorií související se schizofrenií: u pacientů postižených touto nemocí jsou dopaminové receptory (zabarvená místa) méně početné.
008-023_BAT_CZ:008-023_Cerv
9.6.2011
14:04
Stránka 12
Jak mozek rostl Jak lze vidět na tomto srovnávacím obrázku, je mozek Homo sapiens (1450 cm2) mnohem větší než mozek jeho předchůdců.
Pro povrch šedé kůry mozkové člověka je charakteristický značný počet záhybů. Tato zvláštnost typická pro savce vyplývá z podstatného nárůstu mozkové hmoty v průběhu vývoje. A protože se do obdobných rozměrů nemohla současně zvětšovat i lebka, byl mozek nucen poskládat se do četných závitů. Kdyby se rozprostřel, zaujímal by plochu větší než jeden metr čtvereční. Tento jev – vlastní nejvyvinutějším druhům – u nich vedl k rozvoji šedé kůry mozkové, která postupně představovala stále větší část jejich mozku. A tak zatímco ryba nemá mozkovou kůru vůbec, u ježka představuje tato struktura přibližně 15 procent objemu mozku, u delfína 60 procent, u gorily 68 procent, u šimpanze 72 procent a 80 procent u člověka.
– 10
Australopithecus africanus
Homo habilis (Člověk zručný) 500
PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA –9
1000
Homo erectus (Člověk vzpřímený)
Orrorin tugenensis
Miliony let
–8
–7
–6
LIDÉ –5
–4
–3
–2
–1
0
ANATOMIE MOZKU
Nenasytný orgán
12
1500
Homo sapiens neandertalensis (Člověk neandrtálský)
Lidoop
LIDOOPI
Homo sapiens sapiens (Člověk rozumný)
Kapacita mozku v cm2
Mozek dospělého člověka sice váží v průměru 1,4 kilogramu a představuje tak jen asi 2 procenta tělesné váhy, ale spotřebuje 20 procent glukózy organismu, což svědčí o výši jeho energetických nároků. Mozkové buňky si nevytvářejí zásoby, a proto musí být neustále zásobovány krví. Každou minutu jsou tak obnovovány dvě třetiny jejich glukózy. Dalším důsledkem vysoké aktivity mozku je to, že mozek spotřebovává velké množství kyslíku – asi 20 procent kyslíku, který vdechne organismus, když je v klidu. Z těchto důvodů může mít sebemenší přerušení zásobování mozku kyslíkem velmi vážné následky. Krev je k němu přiváděna dvěma větvemi tepen – vnitřními krkavicemi a páteřními tepnami, které se samy dělí na množství cév umožňujících mozku zachycovat více než 10 procent tělního krevního oběhu. Tyto hlavní toky jsou mezi sebou spojeny zvláště na spodině mozku, kde tvoří část krevního oběhu zvanou Willisův okruh. Ten funguje jako náhradní cévní síť a do určité míry umožňuje zásobovat mozek bez přerušení krví v případě tepenné poruchy.
106-121_BAT_CZ:106-121_Cerv
30.5.2011
13:51
Stránka 111
PEuT-on défInIr l’InTEllIGEncE ?
Jak chápeme inteligenci
Paradoxní schopnosti
IQ
Tato křivka představuje rozložení hodnot IQ v populaci.
68,2 %
70
85
100
115
Inteligence géniů
34,1 % 34,1 % 13,6 %
Einstein
Výjimečná (superiorní) inteligence
13,6 %
Vysoce nadprůměrná inteligence
Průměrná inteligence
Slabě podprůměrná inteligence
2,3 %
55
Nadprůměrná inteligence
lidí
Lehká mentální retardace
Někteří lidé projevují v určitých oblastech mentální zaostalost a v jiných zase mimořádné schopnosti. Jistě nejznámějším příkladem je Kim Peek, autista, který byl předobrazem Raymonda Babbitta ve filmu Rain Man. Výrazný talent se obvykle pojí se zázračnou pamětí a velmi přesně vymezenými dovednostmi či okruhy znalostí, jako je například paměť na data, zpěv nebo hra na hudební nástroj, matematika, kreslení nebo prostorová představivost (odhad vzdálenosti, stavba maket nebo zmenšených modelů a podobně). Tento stav se nazývá savant syndrom a řadí se k mírným formám autismu (patří mezi ně i Aspergerův syndrom), ale nejen k nim: odborníci pozorovali stejný jev u osob trpících jinými poruchami vývoje nebo osob s poškozením mozku, a to většinou v levé hemisféře. Savant syndrom by tedy mohl vznikat určitou snahou pravé hemisféry kompenzovat nedostatečnost hemisféry levé. Někteří badatelé jdou ve svých soudech ještě dál a tvrdí, že tyto schopnosti, které se podle nich rodí v pravé hemisféře, jsou projevem vlastností, které v ní dříve existovaly, ale byly potlačeny dominantní levou hemisférou.
2,1 %
0,2 %
130
145
a vy?
160
Co víte o IQ? 1. Od jakého stupně IQ se může člověk stát členem Mensy (sdružení nadprůměrně inteligentních lidí)?
a. 121 b. 131 c. 141
4. V roce 1926 vypracovala psycholožka Catherine Morris Coxová metodu, která hodnotí IQ nežijících spisovatelů na základě jejich spisů. Který autor měl podle této metody nejvyšší IQ?
a. Descartes b. Goethe
2. Která americká herečka je členkou Mensy?
a. Sharon Stoneová b. Jodie Fosterová c. Julia Robertsová
c. Voltaire 5. Jaké je podle posledních výzkumů průměrné IQ více než poloviny české populace?
6. William James Sidis (1898–1944) je známý tím, že měl nejvyšší IQ na světě. Co dělal ve věku 11 let?
a. Studoval na Harwardu. b. Četl Homéra v řečtině. c. Ovládal ruštinu, němčinu, hebrejštinu, turečtinu a arménštinu.
7. Kolik procent dospělé populace Země má IQ nad 180?
a. 85–95
a. méně než 0,5 %
3. Kolik let bylo nejmladšímu členovi Mensy,
b. 90–110
b. 0,5–1 %
když byl v roce 2009 přijat s IQ oceněným na 156?
c. 95–115
c. více než 1 %
a. 2 roky b. 8 let c. 12 let
Řešení: 1. b. 2. b. Sharon Stoneová v roce 2002 přiznala, že její tvrzení o členství v této organizaci bylo lživé. 3. a. 4. b. Soudí se, že Voltaire měl IQ 170, Descartes IQ 180 a Goethe IQ 210. 5. b. 6. a. 7. a.
111
106-121_BAT_CZ:106-121_Cerv
30.5.2011
13:51
Stránka 112
Otestujte si svou inteligenci
4 1. Prohlédněte si pozorně obrázek a pak jej zakryjte.
následující otázky vám pomohou osvětlit, v kterých oblastech jste silní a v kterých se musíte zlepšit. Pokud přibližně do jedné minuty nenajdete odpověď, nezastavujte se u otázky a přejděte k další.
Testované schopnosti Podle barevných koleček si můžete zjistit, jaká schopnost se v dané otázce prověřuje.
Logika
Paměť Všímavost
a uvažování
Jazyk Počítání
– Jak daleko je Biarritz?
.............
– O kolik minut jsou ručičky na hodinkách řidičky posunuty oproti hodinám na palubní desce? ............. – Kolik předmětů je na střeše nákladního vozu?
a prostorové vnímání
.............
5
1 1. Prohlédněte si pozorně následující dva obrázky s geometrickými tvary a pak je zakryjte.
2. Odpovězte na následující otázky:
2. Jaký tvar na obrázku chybí?
Prohlédněte si následující logickou řadu. Jaké číslo napíšete do posledního obdélníčku?
4319
7410
1151
266
.........
6 Jak dojdete s uvedenými číslicemi k číslu 92,5?
2 Jaké slovo lze připojit ke každému z následujících přídavných jmen, aby vznikl běžně užívaný výraz?
prostá
mlčící
Pozor – každé číslo lze použít jen jednou a ne všechna upotřebíte.
2
4 75
......................................................
Uděláte-li dva kroky vpravo, dva kroky vpřed a jeden krok vlevo, kde se nacházíte vzhledem k místu, z něhož jste vyšli?
= 92,5
7
3 INTELIGENCE
3
relativní .................
112
10 5
Můžete je sčítat, odečítat, násobit a dělit.
Najděte mezi pěti obrázky jeden, který k nim nepatří.
a. jeden krok vpřed b. dva kroky vzad a jeden krok vpravo c. jeden krok vpřed a jeden krok vpravo d. jeden krok vpřed a jeden krok vlevo
1
2
3
4
5
122-163_BAT_CZ:122-163_Cerv
30.5.2011
14:23
Stránka 129
Fungování paměti
Různé formy paměti aměť dnes dělíme na pět hlavních oblastí, které se vzájemně ovlivňují: pracovní (nebo též operativní či krátkodobou) paměť, dlouhodobou paměť epizodickou, sémantickou a perceptivní, a procedurální (implicitní) paměť.
P
Paměť na sto způsobů
Pracovní paměť je krátkodobá paměť. Používáme ji, chceme-li si zapamatovat na chvíli telefonní číslo, než ho vyťukáme, nebo abychom si připomněli, pro co jsme právě přišli do místnosti. Díky tomuto typu paměti také dokážeme v mysli podržet informace, které potřebujeme, když mluvíme, počítáme nebo přemýšlíme. Používáme ji tedy v každodenním životě neustále.
Perceptivní paměť odpovídá otiskům zanechaným v mozku obrazy, zvuky a vůněmi, které jsme vnímali ještě dřív, než začaly mít nějaký význam. Díky ní může mozek ze zlomků a z detailů jednotlivých prvků rekonstruovat celkovou představu.
Epizodická paměť je paměť osobních vzpomínek na události prožívané v určité době a místě. Právě ona nám umožňuje vzpomínat si na scénky z minulosti s celou jejich emoční intenzitou. Tento typ paměti bývá většinou zasažen v případech amnézie.
Procedurální paměť zahrnuje repertoár našich dovedností: umění jezdit na kole, hrát na flétnu, recitovat nazpaměť báseň a dokonce i umění chodit; dovednosti naučené tréninkem, které se zautomatizovaly.
Sémantická paměť se týká obecných znalostí jako slovní zásoby, pojmů nebo historických faktů, ale také informací o nás samotných a o našich blízkých, jako jejich jmen či dat narození. Tyto údaje se nespojují s žádným určitým kontextem vštípení. Většinou nevíme, kdy a kde jsme je získali.
129
122-163_BAT_CZ:122-163_Cerv
30.5.2011
14:26
Stránka 163
1
2
Zájem a motivace
Lépe si pamatujeme to, co si pamatovat chceme, ale také to, co si pamatovat musíme. To platí pro všechny: stanovit si cíl nebo vymyslet nějaký záměr, třeba i bezvýznamný (jako zapamatovat si zábavné historky, abychom rozesmáli kamarády, naučit se slavné citáty, abychom udělali dojem ve společnosti...) je tím nejlepším podnětem.
Vytváření mentálních obrazů
3
Pozornost To je nezbytná podmínka pro zapamatování: bez pozornosti informace nevnímáme správně. Pro správné zaznamenání informací, které si máme zapamatovat, je důležitý odpočinek, vhodné prostředí (klid, dobré osvětlení...), dobré smyslové vnímání (kvalita zraku a sluchu) a absence stresu.
Uspořádání informací Uspořádání informací do smysluplných celků napomáhá jejich konsolidaci a náležitému uložení do dlouhodobé paměti (viz strany 142 a 160).
To, co nám předávají naše smysly, si uvědomujeme vytvářením obrazů v mysli: informaci si představujeme vizuálně a zaznamenáváme ji v podobě slov. Toto duševní osvojování vjemů je první etapou procesu memorizace (viz strana 158).
5
Memorizační techniky
6 ETAP PRO DOBRÉ PAMATOVÁNÍ
Opakování
4
K dobrému zapamatování je třeba přimět se opakovat a někdy i učit se nazpaměť. Pravidelným vybavováním informací – jejich opakováním – zvětšujeme šanci vštípit si je do dlouhodobé paměti (viz strana 162).
Pozorování nočního nebe
6
2
3 Vytváření mentálních
Pozornost
.
obrazů
Předávání informací Transformace a přeformulování faktů nebo poznatků vlastními slovy, když je vyprávíme, zapisujeme, vysvětlujeme nebo shrnujeme, je velice účinný i aktivní způsob, jak si vzpomínky upevnit (viz strana 162).
6 Předávání
5
.
4
Uspořádání informací
. .
Americký fotograf John O’Neill se chystá zachytit krásy noční oblohy.
informací
Opakování
1
. .
.
.
Zájem a motivace
5
.
Opakování
163
184-185_BAT_CZ:184-185_Cerv
9.6.2011
14:06
Stránka 185
Hádanky a hlavolamy
35 dnů na procvičení mozku Tento pětatřicetidenní program byl vypracován k procvičení mozku – vždy po dvaceti minutách denně – pomocí testů rozdělených do šesti různých kategorií:
logika
paměť
jazyk
všímavost
počítání
prostorová orientace
S každým dalším dnem bude úroveň obtížnosti mírně stoupat, takže cvičení budou vyžadovat stále větší pozornost a soustředění. Nejde zde o zjišťování vašich
znalostí. Každý z nás má klíč ke každému cvičení, jde jen o to naučit se ho co nejlépe používat. Pokud se u řešení nějakého úkolu „zaseknete“, udělejte jiný, který vám bude připadat snazší, a k tomu prvnímu se vraťte na konci své dvacetiminutovky. Stále se vám to nedaří? Jen žádnou paniku! Vždy se k tomu můžete vrátit později. Někdy stačí trochu si provětrat hlavu a řešení problému, s nímž jste strávili tolik času, se dostaví vmžiku! Řešení všech úloh najdete na konci tohoto oddílu knihy. Neváhejte do nich nahlížet: tak se seznámíte s mechanismem, který vám pomůže řešit podobným postupem další hlavolamy. Po námaze odměna! Vždy po deseti dnech najdete oddechovou dvoustranu, abyste se trochu osvěžili před dalším cvičením...
186-197_BAT_CZ:Layout 1
25.5.2011
9:53
Stránka 186
den
1
Prostorová orientace Který obrazec logicky doplní řadu?
Jazyk 1. Vytečkovaná místa nahraďte stejným písmenem a uvidíte název zvířete:
O
......
Č
A
......
2. Boris Vian byl francouzský spisovatel, dramatik, hudebník, zpěvák, malíř a filmový herec. Z písmen jeho příjmení (V, I, A, N) utvořte dvě jiná slova:
......
......
......
......
......
......
......
......
......
......
......
......
3. S šesti a pak pěti písmeny ze sedmi, která tvoří slovo VARHANY, utvořte:
a. Kovově lesklého černého ptáka z příbuzenstva vrány.
......
......
......
......
......
Možnosti:
......
b. Mohutného masožravého ještěra žijícího v tropech.
......
......
......
......
......
a
b
HÁDANKY A HLAVOLAMY
Logika
186
Počty
V každé řadě najděte místo, kde došlo k porušení logiky. Který člen byl vynechán? (Písmena se používají bez háčků a čárek.)
1.
1
1/2
1/3
1/4
1/5
1/7
1/8
1/9
Pokuste se základními početními operacemi (+, -, x, :) používanými po libosti dospět k uvedenému výsledku za použití všech níže uvedených čísel, každého vždy jen jednou.
5 2.
A C E G I M O Q S U W Y
3
4
......................................
= 12
......................................
= 19
......................................
=7
236-249_BAT_CZ:236-249_Cerv
30.5.2011
14:31
Stránka 246
Grafické znázornění znalostí bychom lépe pochopili a zapamatovali si nějaký text, je nejjednodušší metodou vypsat si z něj klíčové myšlenky nebo je v něm podtrhat. Grafické zaznamenávání znalostí je také způsob, jak nejen vypíchnout základní údaje, ale navíc jim dodat obrazný tvar, který mozek okamžitě chápe. Správně používaná schémata jsou lepší než sáhodlouhé vysvětlování.
A
strom poznání...
Uspo˘rádání svatby
tý
P rs
ri
Mat
e bní cest O a
a li
ty
vat
M ís t o
ípi
P r˘
l ady dok í n c˘
Úr˘e
fo d ní
Ob lec˘e
Ozná Sve˘d
u to
ny
Kader˘ neínkí a líc˘
Šaty
ní
men í
Kytice
Družic˘ ky
ci
tex C˘tené ty A a písne˘ e˘ti
rm
í formality Církevn d Pojiš í pro pr˘ípa teˇn í z r uš e n Ma nžel ská smlouva
Roz Tex t e ní
Sezna m hostu˚ Papír a ti s k
slá
ZVLÁDÁNÍ PROSTORU
S
Kv
246
í y L etentekl ván o o h a c˘k
ký ens Civilní i náboožb r˘ad
te
Dodav
Men u
Lie
u
Klasickými způsoby používanými pro vizuální převod kvantitativních údajů jsou koláčové grafy, křivky či různé diagramy. Méně známé jsou mentální nebo heuristické mapy, které zaznamenál vají rozmanité informace ve formě a te stromu: hlavní téma se zapíše doprostřed stránky, od něj vybíhají různé větve vedoucí ke klíčovým slovům, a ty se dále větví na tenčí větvičky. Celá síť na jediný poSv Ho ate ˘ ky hled ukazuje všechny aspekty s ti bní kolác na daného tématu s logickými n á í sto d propojeními i hierarchickým á r˘ lu po uspořádáním. Tyto mapy Us používají jak jazyk (klíčová Výzdoba s tolu° Zábava slova), tak grafickou symbok liku, která využívá barev, piktogramů nebo silnějších či slabších šipek podle povahy Místo jednotlivých propojení. Tyto mapy původně vymyslel Dodavatel Fot Aristoteles a formálně je zdokoog r a f d o z b Výveˇt a nalil Brit Tony Buzan pod označea k iny ní l a ním mind mapping. Skýtají syntetický obe oste nky d z k a panoramatický pohled na potřebné Vy téma nebo projekt. Jejich využití může být rozmanité: od poznámek až po znázornění složité organizace nebo plánování určitého projektu.
celkové cvičení mozku Podle Tonyho Buzana je tento způsob uspořádání myšlenek nebo úvah obzvlášť účinný, protože využívá všech oblastí mozku: levou hemisféru spojenou s logikou, s řečí a s postupnou analýzou, ale i pravou hemisféru, která bývá při učení mnohdy opomíjena a která souvisí spíše s celkovým zpracováním, s tvořivostí a vizuálně prostorovými schopnostmi. I když toto rozdělení funkcí mezi obě hemisféry není jednomyslně přijímáno, tyto mapy jsou zajímavé z několika ohledů. Před-
pokládají předběžné uvažování, kdy je třeba najít to nejpodstatnější a vyvinout určité úsilí k uspořádání myšlenek nebo akcí, což jsou postupy, jimiž se myšlení tříbí a usnadňuje se zapamatování. Vyžadují a cvičí kreativitu i smysl pro prostorové uspořádání. A konečně obrazné zakreslení zřejmě dost dobře odráží způsob, jak mozek přijímá informace: totiž asociacemi a vizualizací.
236-249_BAT_CZ:236-249_Cerv
30.5.2011
14:31
Stránka 247
Geometrické vnímání prostoru a představu o množství zpracovává stejná oblast mozku, a to parietální kortex. každý z nás má tyto schopnosti, aniž jsme se je museli nějak formálně učit: dokážeme odhadovat vzdálenosti, nacházet orientační body nebo porovnávat přibližná množství bez použití čísel. Z těchto prostorových nebo numerických odhadů vznikla geometrie a aritmetika: ty se vyvinuly jako
Tvary a objemy
Máte sMysl Pro Míry?
vědy, které k výsledku dospějí uvažováním spíše než pokusem. Podobně jako lze jazykové schopnosti nebo uvažování trénovat pomocí slovních či logických her, i prostorové schopnosti lze cvičit úlohami týkajícími se geometrických tvarů, poměrů či objemů.
Geometrické tvary 1. Jak se vypočítá obvod trojúhelníku?
6. Tato skládanka je složená ze 6 trojúhelníků tvořených sbíhajícími se přímkami, které se protínají v jednom bodě a spojují vrcholy velkého trojúhelníku s prostředky protilehlých stran (A, B, C).
............................................................ ........................................................
=
...................................................
Mají stejný obsah? Pokud ano, tak proč? ......................... ...................... ..................
2. Co dostaneme, vynásobíme-li průměr kruhu číslem ?
X
A
C
? ?
? ................................
?
? ?
B 7. Každý z těchto 5 rovnoramenných trojúhelníků má obsah 1 m2. Dokážete bez počítání říci, jak velká je plocha vyznačená tečkovaně?
3. Jak se vypočítá plocha obdélníku? .......................................... .......................................... .........................................
?
?
.......................................... ...................................................................................
4. Těžnice – úsečka spojující vrchol (a) s prostředkem
..........................................
protilehlé strany (b) – dělí tento trojúhelník na dva trojúhelníky o stejném obsahu. A
8. Jestliže zdesetinásobíme obě strany obdélníku, jeho plocha bude znásobena:
Ano
Ne
a. 10x b. 20x B
?
c. 100x
5. Jak se vypočítá obsah trojúhelníku? A
.......................................
9. Jestliže poloměr kruhu vydělíme dvěma, jeho obsah se zmenší čtyřnásobně.
..................................... ................................... ......................
?
?
................................. B
Ano C
Ne Řešení: viz strana 248
247
306-323_BAT_CZ:306-323_Cerv
30.5.2011
14:02
Stránka 314
Jako šípková Růženka aše vnitřní hodiny určují, po jak dlouhé období cirkadiánního cyklu budeme spát, obvykle v noci. Ačkoli v tomto období, složeném z několika cyklů, je tělo zcela pasivní, o mozku se to říci nedá. Jeho činnost nikdy neustává.
N
Centra spánku v mozku
Životní nutnost
Talamus
Locus coeruleus
Vlivem našich vnitřních hodin neuronální obvody nacházející se v mozkovém kmenu a podporující spánek prostřednictvím některých neuropřenašečů tlumí jiné neuronální obvody, které podmiňují bdělost. Podle odborníků je průměrná potřeba spánku u člověka sedm až osm hodin v čtyřiadvacetihodinovém cyklu, přičemž rozvržení tohoto času stráveného spánkem může být různé podle kulturních
Hypotalamus
Přední část rafeálního jádra (raphe magnus)
Meynertovo bazální jádro
Přední oblast hypotalamu
V ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH
Retikulární formace
314
Cholinergická jádra mediapontis (Valorův pons)
Bulbární retikulární jádra Mozkový kmen
Náš mozek nikdy nespí kritérií – například obyčeje dodržovat siestu v teplých krajích – nebo věku – biologické rytmy střídání spánku a bdělosti u starších osob bývají obvykle špatně synchronizované. Následky spánkového deficitu ukazují, do jaké míry je spaní pro náležité fungování našeho organismu nezbytné. Lidé, kteří dostatečně nespí, mívají zejména poruchy nálady, obtížně se soustřeďují, chybí jim energie, bdělost a výkonnost (31 procent lidí, kteří špatně spí, zažilo pracovní úraz oproti 19 procentům dobrých spáčů) a bývá jim neustále zima.
Hluboce spící člověk vypadá naprosto nečinně. Pasivita je to však jen zdánlivá, protože aktivita organismu v plné fázi fyzické a intelektuální regenerace není navenek patrná. Během periody hlubokého spánku vylučuje hypofýza většinu své každodenní produkce růstového hormonu. Tato látka je nezbytná pro fyziologický vývoj dětí a dospívající mládeže a u dospělých podněcuje syntézu glykogenu a proteinů, díky nimž může organismus znovu získat energii, a napomáhá regeneraci kostí, svalů i tkání. Hluboký spánek také podporuje vylučování některých toxinů, odpočinek svalů namáhaných během
306-323_BAT_CZ:306-323_Cerv
30.5.2011
14:02
Stránka 315
Spánek
Kolik spánku potřebujeme?
dne a lepší fungování obranyschopnosti. Výzkumy prováděné na osobách trpících nespavostí totiž ukázaly, že je u nich hladina lymfocytů podílejících se na boji proti infekcím nižší než u lidí, kteří spí dobře. Jiné studie – provedené na lidech spících méně než šest hodin denně – potvrdily, že zkrácení hlubokého spánku podporuje vznik nadváhy a diabetu druhého typu, protože tkáně, na které působí inzulin, jsou tomuto působení odolnější.
Novorozenec: šestnáct hodin denně, z toho polovinu zabírá paradoxní spánek.
6 měsíců: čtrnáct až šestnáct hodin.
3 roky: dvanáct až čtrnáct hodin, z toho přibližně 60 procent hlubokého pomalého spánku.
6 až 12 let: devět až dvanáct hodin. Spánek je noční. Děti spí obvykle o půl hodiny víc o víkendu než ve všední den. Pomalý spánek představuje přibližně 75 procent celkové doby spánku. Uspořádání spánkových cyklů se podobá spánku dospělých.
Ráno moudřejší večera Během fáze takzvaně paradoxního spánku (NREM) mozek spotřebuje stejné, ne-li větší množství kyslíku jako v bdělém stavu a stejné množství glukózy, což svědčí o tom, že spotřebovává energii, a je tudíž aktivní. Toto zjištění je potvrzeno elektroencefalogramem, který ukazuje, že mozková kůra je v této fázi spánku stejně aktivní jako v bdělosti. Moderní zobrazovací metody dokládají, že některé oblasti mozku jsou aktivovány obzvlášť silně. Limbický systém související s emocemi a některé zrakové oblasti mozku jsou mimořádně dynamické v době, kdy se člověku zdají sny, k čemuž dochází právě ve fázi paradoxního spánku. Ten tedy plní přirozenou funkci emočního a psychického ventilu. Tomografické snímky spících lidí ukázaly, že oblasti podílející se za dne na učení, například hippokampus, jsou znovu aktivovány rovněž v noci během epizod paradoxního spánku. Tyto pokusy ukázaly, jak zásadní je úloha spánku v upevňování paměti. Hippokampus zřejmě působí během paradoxního spánku i na proces regenerace neuronů souvisejících s naším vrozeným chováním a na jejich přizpůsobování se vnějším vlivům.
Dospívající: devět až jedenáct hodin. Podíl hlubokého pomalého spánku a paradoxního spánku se snižuje, přibývá lehkého spánku.
Dospělí: šest až deset hodin, z toho 20 procent paradoxního spánku.
Dospělí nad 60 let: průměrně sedm a půl hodiny.
Staří lidé: fáze nočního spánku jsou kratší, kompenzuje je spánek po obědě. Doba paradoxního spánku a hlubokého pomalého spánku se stále zkracuje.
Spánkové cykly 23 hodin
Půlnoc
1 hodina
2 hodiny
3 hodiny
4 hodiny
5 hodin
6 hodin
Bdění Paradoxní spánek Pomalý lehký spánek 1 Pomalý lehký spánek 2 Pomalý hluboký spánek 1 Pomalý hluboký spánek 2
Cyklus 1
Cyklus 2
Cyklus 3
Cyklus 4
Cyklus 5
1
2
3
4
5
Spánek obvykle tvoří sled čtyř až pěti cyklů spánku po přibližně devadesáti minutách. Všechny zahrnují fázi pomalého spánku, která se dělí na čtyři stádia (dvě stádia lehkého spánku, zabírající 40–50 procent jednoho cyklu, a dvě stádia spánku hlubokého, zabírající 10 až 20 procent cyklu), a jednu fázi spánku paradoxního, jehož trvání se prodlužuje s postupující nocí. Pořadí těchto jednotlivých sekvencí řídí neurony hypotalamu.
315