Turistická encyklopedie České republiky :: Listování v knize

001-007_TECR_uvod:vzor

2/1/10

12:27 PM

Stránka 3

Turistická encyklopedie âeské republiky

092-115_TECR_C:TECR_C

â

1/26/10

1:03 PM

Stránka 104

âertova stûna – Luã, NPR (C)

âervená Hora (H) 26 C7

13 E6

Strm˘ skalnat˘ svah abalvanité fieãi‰tû vmeandru horní Vltavy zvaném âertovy proudy, spolu spro tilehl˘mi svahy hory Luã mezi LIPNEM a VY··ÍM BRODEM. Skalní stûna je zajímavátypick˘m kvádrovit˘m rozpadem Ïuly, pod ní mohutné balvanové mofie, zasahující aÏ do fieãi‰tû vkaÀonovitém údolí. Na vrcholu pfievislá skála mrazového srubu svyhlídkou pojmenovanou âertova kazatelna. Vnûkter˘ch balvanech vfieãi‰ti vymlela voda obfií hrnce – okrouhlé prohlubnû hrncovitého tvaru. Botanicky jsou cenné porosty reliktních borovic na skalách nebo vfiesovce pleÈového vfiíãním údolí, na skalách ana lesních svûtlinách nad lev˘m bfiehem Vltavy. Tam je zachován ipfiirozen˘ suÈov˘ les sbfiízou, jefiábem, jívou a jedlí.

Info: www.blanskyles.ochranaprirody.cz.

âertova zeì (L) 11 G5

Vypreparovaná neovulkanická Ïíla (494 m), pruh ‰irok˘ 1,5–2 km, sdrobn˘mi vulkanick˘mi tûlesy (pfieváÏnû Ïílami) v pískovcích stfiedního turonu.

Hlavní vulkanická Ïíla, mocná vût‰inou 2–4 m (povût‰inou ale vytûÏená), tvofiící soustavu hfibetÛ âertovy zdi, se táhne od je‰tûdského úpatí kjihozá padu na vzdálenost zhruba 12 km. Vlastní âertovu zeì tvofií 1,5km dlouh˘ pískovcov˘ hfibet mezi SmrÏovem aZábrdím. PÛvodní ráz zdi pfiedstavuje âertÛv stolec, dlouh˘ 12 m, ‰irok˘ 1,6–2,4m a vysok˘ 2,5–6 m. Ve vulkanické zdi mÛÏeme pozorovat sloupovitou odluãnost horniny, pfiipomínající do hranic vyskládaná polena dfiíví. Kromû âertova stolce je na stejném hfibetu âertova hlava, viklanovit˘ blok (1,2x1,2x1,5 m) anûkolik skalek vysok˘ch 3–5 m.

Info: zabrdka.wz.cz.

PÛvodnû tu stával hrad zkonce 13. stol., kter˘ v˘chodoãe‰tí husité-sirotci dobyli arozbofiili 8. ãervna 1427. Nebyl obnoven adnes jsou znûj dochovány nevelké zbytky. Vobci stojí jen kaple P.Marie se zvoniãkou z18. století, kvidûní tu je historick˘ hraniãní kámen zroku 1732.

Obec je zato proslavena literárnû – vnedaleké Îebrácké rokli utopila podle povûsti Viktorka z Babiãky BoÏeny Nûmcové své dítû. Pod hradem stojí b˘val˘ Slatinsk˘ ml˘n, jedno zdûji‰È Jiráskovy románové kroniky U nás.

Info: www.hrady.cz.

âervená Lhota (C) 27 G2

Vlesnaté krajinû smnoha rybníky byla uÏ ve 13. stol. zbudována tvrz. Pfiehrazením potoka vznikl rybník askála z nûj ãnûla jako ostrov. R.1531 tvrz pfiestavûna na renesanãní zámek Nová nebo Kábova Lhota. Poãátkem 17. stol. se vzhledem kbarvû zdí astfiechy vÏil název âervená Lhota. R.1641 získali majetek Slavatové, ktefií provedli fiadu úprav interiéru apfiistavûli barokní portál. Vl. 1903–12 zámek dostal novorenesanãní oblouãkové ‰títy, charakteristické pro jeho dne‰ní vzhled. Na zámku byl hostem nûmeck˘ skladatel ajeden ze zakladatelÛ nûmecké opery Karl Ditter von Dittersdorf (1739–99).

Kâervené Lhotû se vztahuje ãást dûje povídky A. Sovy Pankrác Budecius, kantor. Most, kter˘ zámek spojuje se sou‰í, nahradilr.1622 most padací. Uzám ku zahrádka, park scizokrajn˘mi dfievinami, okruÏní cestou arenesanãní kaplí se rozkládá kolem jezírka. Otevfieno: IV. aX. So, Ne, Sv. 9.30–16, V.aIX. Út–Ne 9.30–16, VI.–VIII. Út–Ne 9.30–17.

Info: 384384228; www.zamek-cervenalhota.cz.

âervená nad Vltavou (C) 26 D1

âertovy hrady, PP (H) 12 C7

DÛvodem ochrany je v˘razn˘ morfologick˘ útvar zvûtrávajících v˘chozÛ kfiemenn˘ch kvádrov˘ch pískovcÛ na Záleském vrchu. Skalnat˘ hfieben je 200m dlouh˘ aasi 20m ‰irok˘. Na sz. stranû jsou vûÏe abloky aÏ 7m vysoké. Skály hfiebene jsou rozru‰ené do skalisek, velk˘ch kvádrov˘ch blokÛ, vûÏí abalvanÛ. Balvanové mofie je ãásteãnû zakryto pÛdou, vyãnívají jen jeho svrchní ãásti. Kolem skal jsou umûle vysazené smrãiny schudou kvûtenou, zkteré lze zmínit plavuÀ vidlaãku abradáãek vej ãit˘.

PÛvodní vesnice patfiila odpoãátku milevsk˘m premonstrátÛm, por.1420 pfiipadla kezvíkovskému panství. Pfii v˘stavbû pfiehrady byl pozdnû románsk˘ kostel sv. Bartolomûjerozebrán apfienesen mimo zátopové území; dnes vosadû âervená II asi 4km níÏe po proudu od vlastní vsi.

Nedaleko âervené vede pfies Vltavu ocelov˘ Ïel. most zl. 1886–89, vdobû stavby druh˘ nejvy‰‰í vRakousko-Uhersku (253 metrÛ dlouh˘, na 67,5m vysok˘ch kamenn˘ch pilífiích).

Info: www.jiznicechy.org.

âervené blato, NPR (C) 27 F5

âertovy skály, PP (Z) 31 G2

Pískovcová skalní hradba na levém bfiehu Senice na poãátku prÛlomového údolí Lomensko. Odolné, vypreparované pískovce ãní do v˘‰ky aÏ 25m atáhnou se vdélce 250 m. Hradba, ‰iroká 2–3 m, je ãlenûna puklinami do mohutn˘ch, stupÀovitû uspofiádan˘ch kvádrÛ. Povrch skalní stûny je obrácen kjihov˘chodu aposet mnoha drobn˘mi tvary zvûtrávání (‰krapy, vo‰tiny, skalní v˘klenky).

Drobné puklinové jeskynû, pískovcová vûÏ tvaru palice. Cviãn˘ horolezeck˘ terén.

Info: www.beskydy.cz.

Na poãátku 19. stol. bylo v místû zapoãato s tûÏbou ra‰eliny, která byla vyuÏívána jako topivo pro sklárnu vJifiíkovû údolí. Navzdory tûÏbû bylo území po ‰kozeno jen málo. Vlastní ra‰elini‰tû je témûfi nedotãeno odvodnûním aje skoro souvisle porostlé borovicí blatkou, resp. její stromovou formou. Blatka zde dosahuje aÏ dvacetimetrové v˘‰ky, porosty jsou staré od 100 do 150, nejstar‰í exempláfie aÏ 200 let.

Vpodrostu roste rojovník bahenní, dále brusinka, borÛvka, vlochynû, klikva aãetné druhy mechÛ. Na plo‰e se vyskytuje fiada men‰ích ra‰elini‰È, pfiecházejících vpod máãené smrãiny. NS, vstup zJifiíkova údolí.

Info: www.cittadella.cz.

104

092-115_TECR_C:TECR_C

1/26/10

1:03 PM

Stránka 105

âertova stûna – Luã, NPR (C) Ve vrcholové partii jsou mohutné skalní útvary, napfiíklad Stra‰idelník s mrtv˘mi stromy nebo âertova (také ëáblova) kazatelna, která se tyãí nad balvanov˘m mofiem, tvofien˘m velk˘m Ïulov˘mi bloky.

Mofie spadá z vrcholu aÏ do fieãi‰tû Vltavy. Vrchol je pfiístupn˘ od parkovi‰tû pfii silnici z Vy‰‰ího Brodu do Louãovic.

â

âertova zeì (L) Dílo lidsk˘ch rukou pfiipomíná ãediãová Ïíla, která se dostala na povrch nedaleko âeského Dubu. Místy vypadá jako zeì, jinde zase jako hranice naskládaného dfieva. âervená nad Vltavou (C) Kostel sv. Bartolomûje (zde zvonice), zaloÏen˘ koncem 12. století, stával v obci zatopené vodami Orlické pfiehrady.

Obyvatelé se rozhodli kostel rozebrat a vzít ho s sebou.

âervená Lhota (C) Pohádkov˘ zámek byl podle filmového zpracování sídlem Zlatovlásky. Pfii zámku je jen malá zahrádka. Kolem jezírka se vine vyhlídková cesta, která se obchází a vrací se k zámku, ti pohodlnûj‰í se mohou nechat povozit v koãáfie nebo si poslechnout koncert v kapli stojící v parku nedaleko zámecké budovy.

âervené blato, NPR (C) PfiestoÏe se zdej‰í ra‰elina tûÏila jako topivo, zÛstalo ra‰elini‰tû témûfi neporu‰ené.

Aby si zájemci mohli prohlédnout ra‰elini‰tû zblízka, byla tu pro nû zfiízena nauãná stezka se ‰esti informaãními panely.

105

240-269_TECR_J_05OKRUH:TECR_J

J

1/27/10

4:08 PM

nemocnice ĂŁp. 4, radnice ĂŁp. 40 zr.1835 apo sĂĄdkovĂŠho kostela. Kostel NanebevstoupenĂ­ PĂĄnĂť (1805–11) je klasicistnĂ­ jednolodnĂ­ stavba shrano lovou vĂťĂ?Ă­, zdĂĄlky dobďŹ e patrnou. KlasicistnĂ­ ka‰na je dĂ­lem Josefa MalĂ­nskĂŠho (1817). Hradba centrĂĄlnĂ­ pevnosti mĂťla celkem osm bastionĂ› akurtin apďŹ edsunutĂŠ raveliny, tvoďŹ enĂŠ nasypanou zeminou aobezdĂťnĂŠ cihlami. VnitďŹ nĂ­ prostory sestĂĄvaly zďŹ ady navzĂĄjem propojen˘ch chodeb. Do pevnosti bylo moĂ?nĂŠ vstoupit tďŹ emi branami – JaromĂťďŹ skou, NovomĂťstskou aHradeckou, u kterĂŠ se zachovala obĂť boĂŁnĂ­ pole. Vpevnosti Koruna stĂĄle existuje roz sĂĄhlĂĄ sĂ­Ăˆ podzemnĂ­ch chodeb. Zreduty Brdce zbyl jen po‰kozen˘ azĂŁĂĄsti zasypan˘ pďŹ Ă­kop. Pevnost byla zru‰ena vr.1888.

OtevďŹ eno: IV. aX. So, Ne, Sv. 9–16, V., VI. aIX. Ăšt–Ne 9–17, VII. aVIII. Ăšt–Ne 9–18.

Info: IC JaromĂťďŹ 491847220; www.josefov-jaromer.cz.

JosefovskĂŠ ĂşdolĂ­, NPR (B) 29 H2

HlubokĂŠ ĂşdolĂ­ pďŹ i dolnĂ­m toku KďŹ tinskĂŠho potoka, nĂĄzev mĂĄ podle osady Josefov. ZĂĄp. ĂŁĂĄst ĂşdolĂ­ je nekrasovĂĄ, dal‰í ĂŁĂĄst krasovĂĄ ve vĂĄpencĂ­ch MoravskĂŠho krasu. Hranici tvoďŹ Ă­ velk˘ ďŹ Ă­ĂŁnĂ­ meandr KďŹ tinskĂŠho potoka. âåst vĂĄpencovĂĄ je bohatĂĄ na krasovĂŠ jevy, knimĂ? patďŹ Ă­ pďŹ edev‰ím jeskynĂť, skal nĂ­ Ăştvary asuĂˆovĂĄ pole. TakĂŠ vegetace vĂĄpencĂ› je bohat‰í. NPR JosefovskĂŠ ĂşdolĂ­ zahrnuje krasovou inekrasovou ĂŁĂĄst ĂşdolĂ­ spovrchov˘mi ipodzem -

StrĂĄnka 268

nĂ­mi krasov˘mi jevy ase vzĂĄcnou kvĂťtenou. NS (zaĂŁĂ­nĂĄ na palouku USedmi dubĂ›) seznamuje se zvlå‰tnostmi Ă?ivĂŠ ineĂ?ivĂŠ pďŹ Ă­rody aTP. Info: www.turistika.cz/turisticke-cile/josefovskeudoli.

JosefÛv DÛl (L) 12 A4

ZnĂĄm˘ pďŹ edev‰ím sklĂĄďŹ skou tradicĂ­, vnovĂťj‰í dobĂť ijako rekreaĂŁnĂ­, hlavnĂť lyĂ?. centrum, na zdej‰í lokĂĄlce byla nedĂĄvno vybudovĂĄna zastĂĄvka Tanvaldsk˘ ¡piĂŁĂĄk, kterĂĄ je pďŹ Ă­mo pod sjezdovkami.

Zalo�en byl vr.1701 apojmenovån podle syna tehdej‰ího majitele panství Karla Josefa Desfourse, dr�itele SMRÎOVKY. Ve vsi ståvala od konce 17. stol.

Zenkerova huĂˆ, kterĂĄ byla vprovozu aĂ? do r.1910, kdy ji nahradila novĂĄ sklĂĄrna (budova dochovĂĄna avyuĂ?Ă­vĂĄna jako rekreaĂŁnĂ­ objekt). R.1909 byl JosefĂ›v DĂ›l pov˘‰en na mĂťstys. JednolodnĂ­ novogotick˘ kostel PromĂťnĂťnĂ­ PĂĄnĂť (1862–65) mĂĄ 45m vysokou vĂťĂ?, uvnitďŹ jej zdobĂ­ obrazy od V.Kandlera; po rekonstrukci vysvĂťcen r.1996. ZĂĄmeĂŁek zpolo viny 19. stol. byl letnĂ­m sĂ­dlem nĂťkolika pďŹ Ă­slu‰nĂ­kĂ› rodiny DesfoursĂ›. Pod nĂĄdraĂ?Ă­m roste pamĂĄtnĂĄ lĂ­pa malolistĂĄ, ĂşdajnĂť nejstar‰í strom Jablonecka. Nad obcĂ­ zbudovĂĄna stejnojmennĂĄ pďŹ ehrada zlet 1978–82, nejvĂťt‰í vJizersk˘ch horĂĄch. JejĂ­ sypanĂĄ hrĂĄz zadrĂ?uje 23 mil. m3 vody, kterĂĄ se podzemnĂ­ ‰tolou pďŹ evĂĄdĂ­ do Ăşpravny vB ED¤ICHOVĂš a zĂĄsobuje pitnou vodou mĂťsta LIBEREC a JABLONEC NAD NISOU. Info: IC 493381110; www.josefuvdul.cz.

PutovĂĄnĂ­ Chodskem (50 km) DomaĂ?lice – Na Hamru – Trhanov – Chodov – V˘hledy – KlenĂŁĂ­ pod âerchovem – PostďŹ ekov – Nov˘ KramolĂ­n – PobĂťĂ?ovice – Meclov – DraĂ?enov – DomaĂ?lice HornatĂĄ alesnatĂĄ oblast pďŹ i ĂŁesko-nĂťmeck˘ch hranicĂ­ch je povĂťstnĂĄ sv˘m nĂĄrodopisem, po staletĂ­ budovan˘m aopatrovan˘m generacemi ChodĂ›. Je‰tĂť dnes tu atam nosĂ­ na venkovĂť star‰í Ă?eny chodsk˘ kroj ahovoďŹ Ă­ zvlå‰tnĂ­m zpĂťvav˘m nĂĄďŹ eĂŁĂ­m. Koupit si mĂ›Ă?eme originĂĄlnĂ­ chodskou keramiku, ale pĂ­snĂť atance uĂ? nejspí‰ zhlĂŠdneme jen na nĂĄrodopisn˘ch slavnostech.

í˘ą DOMAĂŽLICE

17 E7

Centrum Chodska snĂťkolika v˘znamn˘mi pamĂĄtkami. Nav‰tĂ­vit mĂ›Ă?eme hrad sMuzeem Chodska, za prohlĂ­dku stojĂ­ nĂĄmĂťstĂ­ skostelem NanebevzetĂ­ P.Marie a‰ikmou mĂťstskou vĂťĂ?Ă­ (vyhlĂ­dka). Jedna znejza jĂ­mavĂťj‰ích anejstar‰ích pamĂĄtek v‰ak leĂ?Ă­ mimo centrum.

Je to kostel na hďŹ bitovĂť USva t˘ch, pochĂĄzejĂ­cĂ­ ze 14. stol.

Kdysi byl naz˘vĂĄn kostelem Nav‰tĂ­venĂ­ P.Marie, souĂŁasnĂŠ pojmenovĂĄnĂ­ zĂ­skal podle toho, Ă?e vnĂťm byly uklĂĄdĂĄny ostat ky svat˘ch, kterĂŠ do âech pďŹ ivĂĄĂ?eli panovnĂ­ci nebo pďŹ Ă­slu‰nĂ­ci rĂ›zn˘ch ďŹ ĂĄdĂ›. Vinte riĂŠru upoutĂĄ hlavnĂ­ oltĂĄďŹ ska mennou sochou Krista acennĂŠ, pďŹ evĂĄĂ?nĂť renesanĂŁnĂ­ nĂĄhrobnĂ­ky domaĂ?lick˘ch mĂťâ€°ĂˆanĂ›.

í˘˛ TRHANOV

Trhanov a DomaĂ?lice z V˘hledĂ›

Obec je znĂĄma pďŹ edev‰ím z PsohlavcĂ› Aloise JirĂĄska.

PrĂĄvĂť ve zdej‰ím zĂĄmku sĂ­dlil neblaze proslul˘ Lomikar, tedy Wolf MaxmiliĂĄn Lamingen zAlbenreuthu, kter˘ dal sĂ­dlo 268

postavit vl. 1676–77. KzĂĄmku patďŹ Ă­ ikaple svĂťĂ?Ă­ (1818). PamĂťtnĂ­ deska pďŹ ipomĂ­nĂĄ, Ă?e se zde narodil MUDr.Josef Thomayer, jehoĂ? jmĂŠno nese jedna znejvĂťt‰ích praĂ?sk˘ch nemocnic.

Od zĂĄmku vede tzv. Lomikarova alej se stromy star˘mi aĂ?

350 let. SloupkovĂĄ boĂ?Ă­ muka (1697) pr˘ byla postavena na zĂĄchranu Lomikarovy du‰e.

í˘ł Chodov Jedna zpĂ›vodnĂ­ch privilegovan˘ch chodsk˘ch vsĂ­ je prvnĂť uvĂĄdĂťna r.1365. Zlid. staveb jsou chrĂĄnĂťna dvĂť stavenĂ­, ĂŁp.

70 a71. PozdnĂť baroknĂ­ kaple sv. Jana KďŹ titele se zvoniĂŁkou pochĂĄzĂ­ z2. poloviny 18. stol.

PďŹ i silnici na V˘hledy stojĂ­ pomnĂ­k mistra Jana Husa (1922) asmĂ­rĂŁĂ­ kďŹ Ă­Ă?. PodĂŠl silnice do Pece si mĂ›Ă?eme prohlĂŠdnout tzv. ChodovskĂŠ skĂĄly, obnaĂ?en˘ kďŹ emencov˘ val dlouh˘ nĂťkolik set metrĂ›.

240-269_TECR_J_05OKRUH:TECR_J

1/27/10

4:09 PM

StrĂĄnka 269

z18. stol. Na okraji obce smĂťrem na ValtË˜ďŹ ov si mĂ›Ă?eme prohlĂŠdnout obnaĂ?enou ĂŁĂĄst ĂŁeskĂŠho kďŹ emennĂŠho valu, na jehoĂ? vrcholu stojĂ­ dďŹ evĂťn˘ kďŹ Ă­Ă?.

í˘¸ POBÚÎOVICE

PrvnĂť je pďŹ ipomĂ­nĂĄn r.1325.

Nikdy se nestal zemĂťdĂťlskou vsĂ­, proslul ĂŁetn˘mi dĂ­lnami, textilnĂ­mi manufakturami ato vĂĄrniĂŁkami. Vobci stojĂ­ kap liĂŁka sv. Jakuba (1900, A.âen sk˘), na jejĂ­Ă? v˘zdobĂť se podĂ­lel J. ¡pilar.

VPobĂťĂ?ovicĂ­ch, kterĂŠ do r.1945 nesly nĂĄzev Ron‰perk, zaujme tďŹ Ă­patrov˘ blok zĂĄmeck˘ch budov, kterĂŠ prochĂĄzejĂ­ nĂĄkladnou rekonstrukcĂ­. ZajĂ­mavostĂ­ je, Ă?e na zĂĄmku dva roky Ă?il atvoďŹ il slavn˘ baroknĂ­ sochaďŹ J. Brokoff. Jeho dĂ­lem je ranĂť baroknĂ­ socha sv. Jana NepomuckĂŠho (1682). PĂťknĂŠ je isouso‰í KorunovĂĄnĂ­ P.Marie (1736). Vkostele NanebevzetĂ­ P.Marie se dochoval dďŹ evĂťn˘ kazetov˘ strop anĂĄhrobnĂ­ky ze 16. stol.

Vl. 1864–1945 patďŹ il zĂĄmek hrabatĂ›m Coudenhove. NejznĂĄmĂťj‰í znich, Richard Mikulå‰, byl duchovnĂ­m otcem Spojen˘ch stĂĄtĂ› evropsk˘ch, tzv.

Panevropy.

ZĂĄmek je spojen ise jmĂŠnem hrabĂťnky Mitsuko, jednĂŠ zprv nĂ­ch Japonek, kterĂŠ se provdaly do Evropy. JejĂ­ manĂ?el, JindďŹ ich Maria Coudenhove, pĂ›sobil na sklonku 19. stol. na velvyslanectvĂ­ vTokiu, apanĂ­ Mitsuko ho nĂĄsledovala do âech. HrabĂťnĂŁiny osudy se staly nĂĄmĂťtem nĂťkolika knih afilmĂ›.

í˘ˇ Nov˘ KramolĂ­n

í˘š Meclov

PrvnĂ­ zprĂĄva je zr.1379, kdy ves patďŹ ila kpanstvĂ­ MutĂťnĂ­n.

Zdrobn˘ch pamĂĄtek stojĂ­ za pozornost baroknĂ­ souso‰í Nejsv. Trojice (1755), skrytĂŠ ve dvoďŹ e ‰koly na nĂĄvsi, apďŹ i silnici do PobĂťĂ?ovic kapliĂŁka

VMeclovĂť-BďŹ ezĂ­ bylo odhaleno prehistorickĂŠ hradi‰tĂť, pravdĂťpodobnĂť nejstar‰í doklad oosĂ­dlenĂ­ DomaĂ?licka.

Odkryta byla ĂŁtyďŹ i obytnĂĄ stavenĂ­ scentrĂĄlnĂ­m ohni‰tĂťm, datovanĂĄ do 16. stol. pďŹ . n.l., tedy do star‰í doby bronzovĂŠ.

Architektonickou pamĂĄtkou je kostel ArchandĂťla Michaela, zaloĂ?en˘ r.1384.

HďŹ eben âeskĂŠho lesa

í˘´ V˘hledy MĂ­sto, odkud lze pďŹ ehlĂŠdnout celou trasu v˘letu. Na V˘hledech stojĂ­ 12m vysok˘ po mnĂ­k sbronzovou sochou J. ¡. Baara (1933,L. ¡aloun, F. KuĂ?elka).

í˘ľ KLENâĂ?

POD

âERCHOVEM

KlenĂŁĂ­ bylo zaloĂ?eno ve 13. stol. jako jedna zjedenĂĄcti chodsk˘ch vesnic. Dominuje mu kostel sv. Martina (1737–45) shrobkou LamingenĂ› aStadio nĂ›. Do krypty bylo uloĂ?eno itĂťlo nechvalnĂť znĂĄmĂŠho Lomikara. Na nĂĄmĂťstĂ­ lze nav‰tĂ­vit Muzeum J. ¡. Baara.

í˘ś PostďŹ ekov

í˘¸

í˘š

í˘ťíŁŽ DraĂ?enov í˘ˇ í˘ś í˘ťíŁŽ

Dal‰í zprivilegovan˘ch chodsk˘ch obcĂ­, vnĂ­Ă? se roku 1634 narodil Kry‰tof Hrub˘, jeden zvĂ›dcĂ› ChodĂ› ve sporu sW.M. Lamingenem; pamĂťtnĂ­ deska na rodnĂŠm statku. Hrub˘

JindďŹ ich ¡imon Baar (1869–1925) âesk˘ katolick˘ knĂťz, bĂĄsnĂ­k aspisovatel pochĂĄzel ze starĂŠho selskĂŠho rodu arodiĂŁe mu umoĂ?nili absolvovat gymnĂĄzium vDomaĂ?licĂ­ch. Potom, pďŹ edev‰ím na pďŹ ĂĄnĂ­ matky, odjel do Prahy studovat teologii. Na knĂťze byl Baar vysvĂťcen vr.1892. VystďŹ Ă­dal nĂťkolik mĂ­st, nejdĂŠle setrval vOďŹ echu, kdy byl spďŹ estĂĄvkou dvanĂĄct let, avKlobukĂĄch, kde pobyl deset let.

Kdy� byla r.1918 vyhlå‰ena republika, zapojil se do úsilí oreformu katolickÊ církve.

Prudk˘ odpor, na kter˘ narazil pďŹ edev‰ím uvysokĂŠho klĂŠru, ho natolik znechutil, Ă?e se dal r.1919 penzionovat avrĂĄtil se do rodnĂŠho KlenĂŁĂ­ pod âerchovem.

Dnes uĂ? Baar nepatďŹ Ă­ knejĂŁtenĂťj‰ím autorĂ›m avĂťt‰ina znĂĄs si nedovede pďŹ edstavit, jak populĂĄrnĂ­ jeho knihy byly. Po ďŹ adu generacĂ­ v‰ak byl obraz Ă?ivota na Chodsku v19. stol. zakotven prĂĄvĂť tak, jak ho Baar vylĂ­ĂŁil ve sv˘ch dĂ­lech. KstĂťĂ?ejnĂ­m pracĂ­m patďŹ Ă­ chodskĂĄ trilogie – PanĂ­ komisarka, OsmaĂŁtyďŹ icĂĄtnĂ­ci a LĂ›sy, ChodskĂŠ povĂ­dky apohĂĄdky nebo pĂ›vabnĂŠ vyprĂĄvĂťnĂ­ Han˘Ă?ka a MartĂ­nek. NejvĂťt‰í popularity ale dosĂĄhl Jan Cimbura, romĂĄn osedlĂĄkovi, kter˘ ctĂ­ tradiĂŁnĂ­ hodnoty, spoĂŁĂ­vajĂ­cĂ­ vprĂĄci na hospodĂĄďŹ stvĂ­ av˘chovĂť dĂťtĂ­. po porĂĄĂ?ce povstĂĄnĂ­ zemďŹ el ve vĂťzenĂ­ novomĂťstskĂŠ radnice vPraze, zatĂ­mco jeho spolubojovnĂ­k, Jan Sladk˘-Kozina, byl r.1695 popraven vPlzni.

Na nĂĄvsi stojĂ­ dva pĂ›vodnĂ­ chodskĂŠ statky; ĂŁp. 8 svysu nut˘m sroubkem aĂŁp. 5 s gotick˘m portĂĄlem na ‰p˘charu.

í˘ą í˘ľ

í˘´

í˘ł

í˘˛

NåmÝstí v PobÝ�ovicích 269

J

270-271_Kutna_Hora.qxp:Brno.qxp

1/27/10

4:33 PM

Stránka 270

Kutná Hora (S)

mapa str. 20 A3

Historie mûsta je svázána stûÏbou bohat˘ch loÏisek stfiíbrné rudy, která byla zahájena ve 13. stol. Kolem jednotliv˘ch dolÛ vyrÛstaly osady, postupnû srÛstající vmûstsk˘ celek. Vr.1300 vydal král Václav II. nov˘ horní zákoník Ius Regale Montanorum, kter˘ upravil regule dÛlního podnikání azároveÀ reformoval penûÏní systém. Dosavadních 17 mincoven bylo zru‰eno avKutné Hofie byla zaloÏena centrální mincovna Království ãeského. Zapoãala raÏba nové stfiíbrné mince zv. praÏsk˘ gro‰. Mincovna byla umístûna ve Vla‰ském dvofie. Dal‰í období pfii‰lo za Václava IV., kter˘ vKutné Hofie ãasto pob˘val aza sídlo si vybral Vla‰sk˘ dvÛr, jenÏ dal za tímto úãelem pfiestavût. Vr.1409 zde král vydal tzv. Dekret kutnohorsk˘, kter˘m upravil pomûry na PraÏské univerzitû. Po husitsk˘ch válkách se do ãela mûstského patriciátu dostává ãeské mû‰Èanstvo (nejznámûj‰í byli Smí‰kové zVrchovi‰È, jejichÏ pfiepy chov˘m sídlem byla budova Hrádku). Období nového rozkvûtu nastává za vlády Vladislava II. Jagellonského (zvolen na ãesk˘ trÛn r.1471). Vr.1485 se zde schází Kutnohorsk˘ snûm jednající osmíru mezi stranou katolickou astranou podobojí. Od 16. stol. v˘tûÏnost dolÛ klesala, r.1547 se tu praÏské gro‰e razily naposled, r.1726 byla mincovna uzavfiena. Vr.1995 bylo historické centrum zapsáno na Seznam svûtového kulturního apfiírodního dûdictví UNESCO.

Vla‰sk˘ dvÛr: vpravo jsou vidût v˘klenky pro raziãe mincí Nejv˘znamnûj‰í památky: Chrám sv. Barbory , patronky horníkÛ, byl zaloÏen na konci 14. stol. jako hornick˘ kostel.

Plány pravdûpodobnû vypracoval Jan, syn Petra Parléfie.

Presbytáfi chrámu byl zaklenut Matyá‰em Rejskem (1489–99).

Pozdnû gotická klenba chóru

byla provedena vl. 1512–47 podle plánÛ Benedikta Rejta zPístova. Vle tech 1886–1905 pro‰el objekt novogotickou renovací (J. Mocker,L. Lábler), která mu mj. vrátila pÛvodní pozdnû gotické stanové stfiechy.

Vrcholem umûlecké tvorby je fresková v˘zdoba kaplí

Pohled z Mostu u jezuitské koleje na sv. Jakuba a historické mûsto 270

smotivy spojen˘mi sdolová ním araÏ bou mincí. Pfiístupno celoroãnû.

Kaple BoÏího tûla vblízkosti chrámu pochází zkonce 14. stol. PÛvodnû to mûla b˘t dvoupodlaÏní hfibitovní kaple skostnicí, ale patro nebylo do stavûno. Rekonstruována vr.2000. Otevfieno dennû.

Jezuitská kolej (1667, G. D. Orsi) je monumentální stavbou, která mûla dokládat úlohu jezuitÛ vâechách. ·iroké cestû podél koleje se fiíkalo Most apodle vzoru Karlova mostu vPraze bylo zábradlí osazeno sochami svûtcÛ (1703–17, F.Baugut). Po zru‰ení fiádu slouÏila kolej vojensk˘m úãelÛm. Vr.2004 byla zahájena rekonstrukce celého areálu.

Farní kostel sv. Jakuba (1330–1420), upraven v17. stol. Plánované prÛãelní dvojvûÏí nebylo dokonãeno pro potíÏe se statikou na poddolovaném území. Severní vûÏ je 82mvysoká. Pfiístupno vdobû bohosluÏeb.

KostelP.Marie na Námûti patfií knejstar‰ím chrámÛm ve mûstû; byl zaloÏen v1. polovinû 14. stol. adochoval se v podobû, která mu byla dána pfii pfiestavbû po poÏáru r.1470. Vkostele je pochován vynikající barokní malífi Jan Petr Brandl (1668–1735).

Kostelsv. Jana Nepomuckého byl vybudován vletech 1734–52 ajeho v˘zdoba je koncipována jako oslava ãesk˘ch zemsk˘ch patronÛ.

Vposledních letech 20. stol. byl restaurován barokní interiér. Otevfieno IV.–X. dennû, jindy na tel. objednávku.

Barokní morov˘ sloup zakonãen˘ sochou P.Marie Immaculaty v ·ultysovû ul. je dílem jezuitského sochafie F.Bauguta (1713–15) abyl postaven po morové epidemii r.1713. Sloup je vysok˘ 16m azdobí ho postavy horníkÛ.

Hrádek zaloÏen˘ ve 13. stol. byl upravován kolem r.1400 (sloupová síÀ) apozd nû goticky pfiestavûn vletech 1485–1504 (dva ark˘fie) na okázalé patricijské sídlo. Dnes zde sídlí âeské muzeum stfiíbra.

Vzahradû dfievûn˘ tûÏní stroj

270-271_Kutna_Hora.qxp:Brno.qxp

1/27/10

4:33 PM

Stránka 271

VKutné Hofie se narodili: MikulበDaãick˘ zHeslova (1555–1626), Josef Kajetán Tyl (1818–56, vrodném domû nedaleko námûstí je umístûn památník), spisovatelka Gabriela Preissová (1862–1946), básník Jifií Orten (1919–41), básník Miroslav Florian (1931–96).

Info: IC 327512378; www.kh.cz.

Chrám sv. Barbory je symbolem b˘valého bohatství mûsta trejv pfievezen˘ zJáchymov ska. Souãástí prohlídky je náv‰tûva ‰toly sv. Jifií vodûvu stfiedovûk˘ch horníkÛ, tzv. perkytli (omezená kapacita, vse zonû doporuãujeme telefonickou objednávku, otevfieno celoroãnû Út–Pá).

Vla‰sk˘ dvÛr ,NKP. Zdoby zaloÏení zachován pouze tzv. preghaus. Dnes muzeum sex pozicí raÏby praÏského gro‰e amincovnictví, souãástí prohlídky je ikrálovská síÀ akaple se secesní v˘malbou manÏelÛ Urbanov˘ch. Otevfieno celoroãnû.

Klá‰ter sester vor‰ilek zl. 1733–43 je dílem architekta K.I.Dienzen hofera. Klá‰ter do r.1950 slouÏil jako dívãí ‰kola pro ‰lechtické amû‰Èan ské dívky, dnes je tu Církevní gymnázium.

Kamenn˘ dÛm ãp.

183zl. 1485–95, ukázka honosného mû‰Èanského domu sexpozicí mûstského bydlení, která je souãástí âeského muzea stfiíbra. Zdal‰ích hodnotn˘ch domÛ jmenujme je‰tû Sankturinovsk˘ dÛm vrohu Palackého námûstí se zajímav˘m pozdnû gotick˘m zaklenutím b˘valé domácí kaple. Vpfiízemí domu je IC, vpatfie kongresové centrum av˘stavní prostory.

Dvanáctiboká Kamenná ka‰na (TP)zr.1495 je pozdnû gotick˘m dílem Matyá‰e Rejska. Ka‰na slouÏila jako vodojem,

voda sem byla pfiivádûna dfievûn˘m potrubím aka‰na b˘vala zastfie‰ena.

Na pfiedmûstí vSedlci (viz SEDLEC) stával cisterciáck˘ klá‰terzaloÏen˘ r.1142. Klá‰terní kostel P.Marie vsouãas né podobû vznikl pfiestavbou gotické katedrály architektem J. B. Santinim-Aichlem vle tech 1699–1707 vojedinûlém stylu tzv. barokní gotiky; vr.1812 vklá‰tefie zfiízena tabáková továrna. PoblíÏ klá‰tera hfibitov skaplí V‰ech svat˘ch , vjejíÏ kryptû je kostnice. Otev fieno dennû.

Kamenn˘ dÛm, ukázka pozdnû gotického mû‰Èanského sídla

271

422-423_07OKRUH-Palava.qxp:QXP-1009632353.qxp

1/28/10

11:09 AM

StrĂĄnka 422

Za hrady, zĂĄmky a vĂ­nem na jiĂ?nĂ­ Moravu (50 km) Mikulov – Sedlec – Valtice – LednickĂŠ rybnĂ­ky – Lednice – Bulhary – NovĂŠ Ml˘ny – Milovice – DolnĂ­ VĂťstonice – Pavlov – Klentnice – Mikulov SluneĂŁn˘ kraj pod PĂĄlavou nabĂ­zĂ­ historickĂŠ pamĂĄtky od sĂ­dli‰tĂť lovcĂ› mamutĂ›, pďŹ es zďŹ Ă­ceniny stďŹ edovĂťk˘ch hradĂ› aĂ? po honosnĂĄ ‰lechtickĂĄ sĂ­dla. Ve stĂ­nu vinn˘ch sklĂ­pkĂ› pak ochutnĂĄme tekutĂŠ slunce vpodobĂť mnoha druhĂ› vynikajĂ­cĂ­ch vĂ­n.

í˘ą MIKULOV

29 H6

StarobylĂŠ mĂťsto aproslulĂŠ vinaďŹ skĂŠ stďŹ edisko nabĂ­zĂ­ kpro hlĂ­dce zĂĄmeckĂŠ muzeum svinaďŹ skou expozicĂ­, pozdnĂť gotick˘ kostel sv. VĂĄclava aDitrich‰tejnskou hrobku. Kdo si chce prohlĂŠdnout mĂťsto svrchu azpovzdĂĄlĂ­ nakouknout do sousednĂ­ho Rakouska, pustĂ­ se strmou cestou na SVATÂŻ KOPEâEK sbaroknĂ­ poutnĂ­ kaplĂ­ sv. ¡ebestiĂĄna.

í˘˛ Sedlec Vyhlå‰enĂĄ vinaďŹ skĂĄ obec, proslavenĂĄ pďŹ edev‰ím pĂťstovĂĄnĂ­m bĂ­l˘ch odrĂ›d ve svazĂ­ch nad nejvĂťt‰ím moravsk˘m rybnĂ­kem, Nesytem.

í˘ł VALTICE PohraniĂŁnĂ­ mĂťsto smonumen tĂĄlnĂ­ rezidencĂ­, hlavnĂ­m sĂ­dlem

kní�ecího rodu Lichten‰tejnÛ.

VĂŁĂĄsti zĂĄmku sĂ­dlĂ­ NĂĄrodnĂ­ vinaďŹ skĂŠ centrum sNĂĄrodnĂ­m salonem vĂ­n; nĂĄv‰tĂťvnĂ­ci tu mohou ochutnat na‰e nejlep‰í vĂ­na. ZĂĄmek apďŹ ilehl˘ park je souĂŁĂĄstĂ­ LEDNICKO-VALTICKÉHO AREĂ LU, zapsanĂŠho na Seznam pamĂĄtek UNESCO.

í˘´ LEDNICKÉ

RYBNĂ?KY

Soustava ĂŁtyďŹ rybnĂ­kĂ› se zajĂ­mavou faunou aflĂłrou. ZĂĄjemci mohou absolvovat nauĂŁnou stezku, jejĂ­Ă? panely je seznĂĄmĂ­ se zdej‰ími pďŹ Ă­rodnĂ­mi pomĂťry.

í˘ľ LEDNICE ProhlĂ­dku Lednicko-valtickĂŠho areĂĄlu zakonĂŁĂ­me ulednickĂŠho zĂĄmku. KromĂť zĂĄmeck˘ch expozic lĂĄkĂĄ nĂĄv‰tĂťvnĂ­ky sklenĂ­k sexotick˘mi rostlinami. PĂťknĂĄ je prochĂĄzka parkem sĂŁetn˘mi romantick˘mi stavbami, jak˘mi jsou napďŹ Ă­klad minaret, umĂťlĂĄ zďŹ Ă­cenina, ApollonĂ›v aDianin chrĂĄm adal‰í stavby.

Parkem vede sĂ­Ăˆ znaĂŁen˘ch cest, kterĂĄ umoĂ?Ă€uje zvolit rĂ›znĂť dlouhĂŠ okruhy.

í˘ś Bulhary

Kostel NanebevzetĂ­ P. Marie

Ves, zmiÀovanou poprvÊ r.1244, zalo�ili nÝmeãtí kolonistÊ. PozdÝji ji získali Lichten-

BaroknĂ­ madona v DolnĂ­ch VĂťstonicĂ­ch ‰tejnovĂŠ klednickĂŠmu panstvĂ­, ukterĂŠho zĂ›stala aĂ? do roku 1948. KcĂ­rkevnĂ­m pamĂĄtkĂĄm patďŹ Ă­ kostel sv. JiljĂ­ (1772) adrobnĂŠ plastiky, socha sv.Ja na NepomuckĂŠho advoje boĂ?Ă­ muka.

í˘ˇ NovĂŠ Ml˘ny VesniĂŁka na levĂŠm bďŹ ehu Dyje, dnes mĂ­stnĂ­ ĂŁĂĄst PďŹ Ă­tluk, b˘vala jednou znejv˘znam nĂťj‰ích obcĂ­ novokďŹ tĂťncĂ›, kteďŹ Ă­ se zde se svolenĂ­m Lichten‰tejnĂ› usadili po r.1558.

Vsouãasnosti må obec spí‰e rekreaãní charakter.

í˘¸ Milovice PďŹ edchĂ›dkynĂ­ Milovic byla staroslovanskĂĄ osada patďŹ Ă­cĂ­ khradu DĂťviĂŁky azmiĂ€ovanĂĄ r.1298. Na mĂ­stĂť pĂ›vodnĂ­ho kostelĂ­ka stojĂ­ baroknĂ­ kostel sv. Osvalda (1742), poblĂ­Ă? si mĂ›Ă?eme prohlĂŠdnout kapliĂŁku sv. Jana NepomuckĂŠho ahďŹ bitovnĂ­ brĂĄnu ze 17. stol. srenesanĂŁnĂ­mi prvky.

JiĂ?nĂť od vsi leĂ?Ă­ pďŹ Ă­rodnĂ­ rezervace MilovickĂĄ strĂĄĂ€ steplomiln˘mi doubravami asmnoha chrĂĄnĂťn˘mi druhy rostlin, mezi nĂťĂ? patďŹ Ă­ napďŹ . divizna brunĂĄtnĂĄ, medovnĂ­k velkokvĂťt˘, sinokvĂťt mĂťkk˘, zvonek sibiďŹ sk˘, kavyl IvanĂ›v asliĂŁn˘ azdej‰í endemit zĂĄraza oĂ?ankovĂĄ.

í˘š DOLNĂ? VĂšSTONICE SlovanskĂĄ ves je poprvĂŠ zmiĂ€ovĂĄna r.1312, ale historie osĂ­dlenĂ­ sahĂĄ hluboko do pravĂťku. ArcheologickĂŠ nĂĄlezy proslavily obec po celĂŠm svĂťtĂť.

Mikulov ze SvatĂŠho kopeĂŁku 422

422-423_07OKRUH-Palava.qxp:QXP-1009632353.qxp

1/28/10

11:09 AM

StrĂĄnka 423

Prof. Karel Absolon (1877–1960) Archeolog, muzeolog, entomolog, badatel, speleolog ajeden zprvnĂ­ch popularizĂĄtorĂ› vĂťdy unĂĄs vystudoval zoologii vPraze, kam se poslĂŠze vrĂĄtil jako ďŹ ĂĄdn˘ profesor. Od konce 19. stol. se vĂťnoval v˘zkumu Sloupsk˘ch jeskynĂ­ asbĂťru jeskynnĂ­ho hmyzu.

Vr.1908 nastoupil jako kustod zoologick˘ch sbĂ­rek do MoravskĂŠho muzea vBrnĂť aod r.1918 se zab˘val paleolitem; rozhodujĂ­cĂ­m impulzem ktomu byl dopis vĂ­deĂ€skĂŠho profesora J. Bayera, kter˘ Absolona upozorĂ€oval na Ăşsp݉nĂŠ sondĂĄĂ?e vdosud nedotĂŁen˘ch DolnĂ­ch VĂťstonicĂ­ch. Absolon se chopil pďŹ Ă­leĂ?itosti apatnĂĄct let se touto lokalitou zab˘val.

Mezi lety 1925–30 nechal paralelnÝ zkoumat jeskyni Pekårnu, stal se objevitelem Punkevních jeskyní aprokåzal jejich propojení sjeskyní Macochou.

VDolnĂ­ch VĂťstonicĂ­ch vedl prĂĄce jeho laborant Emanuel Dania, kter˘ spolu sJ. Seidlem na‰el r.1925 VĂťstonickou venu‰i (viz str. 141).

Za 2. svĂťtovĂŠ vĂĄlky se morav‰tĂ­ vĂťdci snaĂ?ili uchrĂĄnit Absolonovy sbĂ­rky aukryli je vmikulovskĂŠm zĂĄmku. Ten v‰ak vdubnu 1945 vyhoďŹ el avĂťt‰ina materiĂĄlĂ› byla zniĂŁena. Jakoby zĂĄzrakem se v‰ak zachrĂĄnila proslulĂĄ so‰ka VĂťstonickĂŠ venu‰e.

VodnĂ­ nĂĄdrĂ? NovĂŠ Ml˘ny, v pozadĂ­ PĂĄlava V˘zkumnĂŠ prĂĄce zahĂĄjil r.1924 prof.K.Absolon amezi ďŹ adou objevĂ› byla iproslulĂĄ so‰ka Ă?eny, pojmenovanĂĄ VĂťstonickĂĄ venu‰e.

NĂĄlezy jsou soustďŹ edĂťny vmĂ­stnĂ­m muzeu.

í˘ťíŁŽ PAVLOV Pod romantickou zďŹ Ă­ceninou DĂ?VâĂ?CH HRADĂ’ leĂ?Ă­ ve svahu vi-

í˘š í˘ťíŁŽ

í˘¸

kde bydleli drobnĂ­ majitelĂŠ vinic.

í˘ťíŁ… Klentnice Ves, poprvĂŠ zmiĂ€ovanĂĄ r.1332, b˘vala souĂŁĂĄstĂ­ majetku nedalekĂŠho SirotĂŁĂ­ho hradu. Nejstar‰ím dochovan˘m stavenĂ­m je fara ĂŁp. 37, kterou postavil Karel Jan HromĂĄdko nĂťkdy v80. letech 18. stol. souĂŁasnĂť skostelem sv. JiďŹ Ă­ (1783–85). Vkostele stojĂ­ za vidĂťnĂ­ pďŹ ekrĂĄsnĂĄ varhannĂ­ skďŹ Ă­Ă€ z2. poloviny 18. stol., kterĂĄ byla do Klentnice pďŹ evezena z minoritskĂŠho kostela v Olomouci. í˘ˇ

í˘ťíŁ… í˘ś

í˘ą í˘ľ

í˘´

naďŹ skĂĄ í˘˛ obec Pavlov, rezervace staveb lid. architektury.

Dominantou obce je renesanĂŁnĂ­ kostel sv. Barbory (1578), pozoruhodn˘ je soubor selsk˘ch statkĂ› shonosn˘mi fasĂĄdami. Za prohlĂ­dku stojĂ­ ivinaďŹ skĂŠ domy vâeskĂŠ ulici,

í˘ł

423

Pavlov, vinaďŹ skĂŠ domky

664-707_TECR_V:TECR_V

V

1/29/10

1:08 PM

Stránka 692

Vlãí rokle, PP (S) 19 E4

Rokli vyhloubil potok, kter˘ se zde nejspí‰ koncem tfietihor zaãal zafiezávat do tvrdého Ïulového aÏ granodioritového podkladu. Vledov˘ch ahlavnû poledov˘ch dobách star‰ích ãtvrtohor docházelo kintenzivnímu mrazovému zvûtrávání skály nad lev˘m údolním svahem (kóta 428), atak vznikly mrazové sruby apod nimi balvanová suÈ. Velké balvany, nûkteré skuteãnû obrovsk˘ch rozmûrÛ, napadaly do potoka apokryly dno. Bystfiina sprud k˘m spádem ohladila azaoblila balvany do tvarÛ, které mÛÏeme spatfiit dnes. Nejde tedy okamenné mofie, jak se nûkdy udává, neboÈ balvany se sesuly ze svého b˘valého stanovi‰tû. Vût‰inou jsou porostlé mechem avpolo‰eru bukového lesa pfiispívají kromantickému vzhledu místa nedaleko od hlavního mûsta. Územím prochází Ïlutá zn.zProseãnice do K OSTELCE U K¤ÍÎKÒ.

Info: priroda.kr-stredocesky.cz.

Vlãnov (Z) 31 E4

Rázovitá slovácká obec je poprvé zmínûna kr.1264, zmínka ofafie je zr.1373. Majitelé se velmi ãasto stfiídali, od r.1611 patfiila KounicÛm. Vobci stávala tvrz aopevnûn˘, pÛvodnû gotick˘ kostel. Zachoval se znûj pouze portál pod vûÏí. Kostel sv. Jakuba Star‰ího pochází zr.1779. Vbudovû staré ‰koly byla vr.2005 otevfiena Galerie Mû‰Èanka, kte rá nabízí expozice se vztahem kfolkloru (kroje, modrotisk apod.). Vobci jsou vinice avinné sklepy.

UdrÏují se lidové tradice, proslulá je „jízda králÛ“ na konci kvûtna.

Info: www.vlcnov.cz.

Vlãtejn (P) 17 H6

Stavebníky hradu byli nejspí‰ RoÏmberkové, ktefií hrad vlastnili od poloviny 14. stol. Existence hradu je spjata sváleãn˘mi událostmi husitské doby isdiplomatick˘mi snahami Jifiího zPodûbrad, kter˘ zde r.1450 jednal se zástupci strakonické jednoty, kterou porazil vbitvû uR OKYCAN. Smlouva, nazvaná vlãtejnská, pfiispûla ke stabilizaci pomûrÛ vães kém království. Hrad pozbyl funkãnosti ztrátou strategického v˘znamu. Nakonec byl opu‰tûn jako nepfiíli‰ vhodné sídlo ana konci 17. stol. uÏ byl zfiíceninou. Je‰tû jednou byl romanticky upraven na poãátku 19. stol., ale pak byly ãásti zdiva pouÏity na stavbu silnice. Zpfiedhradí chránûného dvojím mohutn˘m náspem apfiíkopem azastavûného hospodáfisk˘mi budovami se dnes ksamotnému hradu vystupuje po dfievûném schodi‰ti. Hrad pfiedstavuje jednopatrov˘ vûÏovit˘ obdélníkov˘ palác se zaoblen˘mi rohy na sev. stranû.

Info: www.hrady.cz.

Vlho‰È, PR (S) 11 E5

Zdaleka viditelná anezamûnitelná hora (614 m); stfiedem pískovcového základu pronikl vtfietihorách v˘lev znûlcového magmatu atato sopeãná horni na tvofií zalesnûn˘ vrchol nejvy‰‰í hory na Kokofiínsku. DÛvodem ochrany je zachování smí‰en˘ch porostÛ spfievládajícím bukem na znûlcov˘ch su-

tích; na pískovcích rostou spí‰e borovice avysazené smrky.

Info: www.kokorinsko.ochranaprirody.cz.

Vodûradské buãiny, NPR (S) 19 F3

Vodûradské buãiny pfiedstavují rozsáhl˘ zbytek pÛvodního lesa spfiirozenou skladbou dfievin; ãást tvofií odumírající dubohabrové pafieziny, vkter˘ch se vyskytují solitery dubÛ ve stáfií kolem 300 let. Místy se vyskytuje ibfiíza, buk, pfiípadnû smrk. Buãiny, zaujímající nejvût‰í plochu, najdeme pfieváÏnû na sev. svazích. Nejstar‰í znich jsou ve v˘ch. ãásti rezervace avystupují aÏ na vrchol hfiebenu. Rezervace leÏí vhojnû nav‰tûvované rekreaãní oblasti, která poskytuje ideální moÏnosti pro sportovní vyÏití, koupání aprocházky. Územím vede iNS. Info: www.stezky.info.

VodÀany (C) 26 C3

Slovanská osada pfii obchodní cestû je poprvé zaznamenána kr.1317. Od r.1336 královské mûsto.

V15. stol. se vokolí r˘Ïovalo zlato, od 16. stol. bylyzakládány rybníky. V19. stol. byl rozvoj mûsta spojen se zfiízením formanství na císafiské silnici z âESK¯CH BUDùJOVIC do PLZNù. Îeleznice mûsto minula aive 20. stol. zÛstalo stfiediskem pfieváÏnû lokálního v˘znamu. Zachoval se pravideln˘ gotick˘ pÛdorys (MPZ). Zbytky opevnûní sba‰tami avod ním pfiíkopem pocházejí z15. stol. Farní kostel Narození P.Marie je pÛvodnû ranû gotick˘, pfiestavûn vl. 1415–35, znovu r.1584. Vl. 1894–96 byl upraven novogoticky J. Mockerem avyzdoben malbami Mikolá‰e Al‰e. Dochovalo se nûkolik pozdnû gotick˘ch, renesanãních abarokních mû‰Èansk˘ch domÛ. Vedle kostela je lékárna ze 16. stol. Empírov˘ kostel sv. Jana Kfititele pochází z1. poloviny 19.stol., kaple sv. Vojtûcha zr.1730. Klasicistní synagoga (muzeum agalerie) je zkonce 18. stol. aÏidovsk˘ hfibitov z19. stol.

Nejznámûj‰ím rodákem je Jan Kampanus VodÀansk˘ (1572–1622), rektor Univerzity Karlovy, jehoÏ Ïivotní osudy popsal vhistorickém románu Zikmund Winter.

Info: IC 383384934; www.vodnany.eu.

Vojslavice (J) 20 A6

ZmiÀovány jsou ve 14. stol., pozdûji patfiily Ïelivskému klá‰teru. Tamní opat Daniel Schnidler se zaslouÏil také opoutní tradici Vojslavic, kdyÏ zdej‰ímu kostelu vûnoval milostnou so‰ku P.Marie zUtrechtu, pocházející z14.–15. století. Barokní kostel Nanebevzetí P.Marie je zfiejmû dílem J. B. Santiniho-Aichla svyuÏitím star‰í stfiedovûké stavby. Jde ojednolodní stavbu spravoúhl˘m presbytáfiem ahranolovou vûÏí vprÛãelí; fresky vytvofiil vletech 1740–43 v˘znamn˘ malífi Siard Noseck˘. Oltáfie jsou pfieváÏnû barokní. Vblízkosti obce se nachází dvojit˘ most pfies údolní nádrÏ Îelivka: po spodním patfie, dlouhém 138 m, zlet 1939–42, vede místní silnice (projektované pro tzv. váleãnou dálnici, stavûn firmou Brázdil a Je‰; vliteratufie uvádûn téÏ jako most uPí‰tû), horní patro zr.1976 vyuÏívá dálnice D1.

Info: IC Humpolec 565532479; www.infohumpolec.cz.

692

664-707_TECR_V:TECR_V

2/3/10

 Vlãí rokle, PP (S) V Posázaví severnû od Proseãnice, v blízkosti tamních Ïulov˘ch lomÛ, najdeme rokli s kamenn˘m mofiem Ïulov˘ch balvanÛ.

3:34 PM

Stránka 693



V

 Vlãnov (Z) Vlãnovské búdy, vinné sklípky ve vinohradech, jsou dodnes místem setkávání vinafiÛ a jejich pfiátel pfii ko‰tování lahodného vína.  Vlãtejn (P) Na buliÏníkové skále ãní zfiícenina nevelkého hradu, jehoÏ nejrozsáhlej‰í prostorou byl patrov˘ plochostrop˘ palác. V nûm se dochovalo i gotické ostûní okna.









 Vlho‰È, PR (S) DÛvodem ochrany jsou kvûtnaté buãiny na vyvfiel˘ch horninách v severní a v˘chodní ãásti vrchu a reliktní bory na pískovcích v jiÏní a západní ãásti rezervace.  Vodûradské buãiny, NPR (S) Rozlehlá plocha lesÛ se prostírá na pravém bfiehu Jevanského potoka. Druhová skladba bukov˘ch porostÛ odpovídá kyselému podkladu, kter˘ je tvofien pfiedev‰ím Ïulami. Rezervací vede fiada pohodln˘ch vycházkov˘ch cest.



 VodÀany (C) V rohu námûstí stojí dûkansk˘ kostel Narození Panny Marie. DÛm s renesanãní atikou je b˘valá lékárna. Ka‰na se sochafiskou v˘zdobou, tzv. sochou svobody, pochází z roku 1928.

693