Obora - průzkumy a rozbory by re: architekti

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE OBORA PRŮZKUMY A ROZBORY 2012/2013

* iIi -=<*O*>=-

-=<*O*>=iIi *

OBSAH

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

objednavatel:

obec Obora

zpracovatel:

MgA. Ondřej Synek Ing. arch. Jan Vlach Synek Vlach architekti Brodecká 9, Praha 6 169 00 T: +420 737 287 134 @: architekti@synekvlach.cz W: synekvlach.cz

autorský kolektiv:

MgA. Ondřej Synek Ing. arch. Jan Vlach Vojtěch Rada Mgr. Linda Krajčovič (TQPMVQS DF OB dotazníkV) Ing. Jaroslav Knotek (vodovod, kanalizace)

-=<*O*>=-

A: ÚVOD A1: Obora u Tachova A2: Mapa - soutisk všech jevů A3: Mapa - limity

5 6 8 10

B B: NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ-PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

B1: Výpisy PUR

B2: B3: B4: B5: B6:

15 17 18 24 25

Výpisy ZUR Strategie rozvoje mikroregionu Lučina Výpisy UAP (text) Výpisy UAP (výkresy) Výpisy UAP 2012

C: REGION

C1: Turismus C2: Hraniční přechod a doprava C3: Spolupráce nejen obcí

28 34 35

D: KRAJINA A TECHICKÁ VYBAVENOST

D1: Příroda, krajina a životní prostředí

D2: Technická vybavenost

E: OBEC OBORA

E1: Statistická data E2: Dotazník E3: Historie a vývoj osídlení E4: Historické fotografie E5: Pasport domů E6: Drobná architektura E7: Pasport cest

48 51 56 62 65 76 78

E8: Stávající územní plán, žádosti o změnu, vlastnické vztahy

-<o¤o>D

-<o¤o>* i E

F F: SEZNAMY A PŘÍLOHY F1: Seznamy

99 100

F2: Přílohy

SEKCE A: ÚVOD

A1:OBORA U TACHOVA A2:MAPA - SOUTISK VŠECH JEVŮ A3:MAPA - LIMITY

Prùzkumy a rozbory obce èi mìsta jsou nedílnou souèástí zpracování územního plánu, jsou odborným pøehledem informací a dat, potøebných pro jeho zpracování. V našem pøípadì jsme se pokusili zpracovat prùzkumy a rozbory tak, aby nebyly “pouze” odborným fasciklem, ale aby mohly posloužit i laIcké veøenosti k seznámení se s Oborou, její historií, vývojem i souèasností, aby každý, kdo si tuto “knížku” vezme do ruky, jí byl schopen porozumnìt a na základì dat a informací v ní obsažených, si mohl dìlat vlastní názor nebo byl kompetentním partnerem v diskusi o dalším rozvoji obce. Prùzkumy a rozbory jsou rozdìleny podle mìøítka do 4 kapitol, kdy se postupnì pøibližujeme z širších souvislostí Èech a kraje do souvislostí intravilánu obce, charakterù cest a domù.

D * iIi -=<*O*>=-

E -=<*O*>=iIi *

PRAHA

D OBORA

1-;&캐

C Obec Obora leží v Západních Èechách nedaleko Tachova na území bývalých Sudet. Její osud je sledem postupných pokusù podmanit si a využít zdejší horskou krajinu a bohatství, které skýtají místní lesy a potoky, završený v 20. století vystìhováním pùvodních obyvatel, uzavøením hranic a stavební úzávìrou - tedy utlumením jakýchkoliv aktivit v obci. Po zmìnì režimu, otevøení hranic a vstupu ÈR do Evropské unie vypadá situace optimistiètìji a krajina mùže opìt žít - paradoxnì i z toho, jak zajímavì se vyvinula pøíroda v døíve zakázaném pásmu. Souèasná pøibližnì sto hlavá Obora je stále rozptýlenou horskou vesnicí na jižních stráních Èeského lesa s krásnou vyhlídkou na vodní nádrž Luèina a hlubokými lesy, které ji obklopují a chrání proti severnímu vìtru. Je vesnicí, která mùže díky své poloze poskytnout komfort blízkého Tachova a bydlení doslova uprostøed pøírody s neobvyklým výhledem do kraje. Vedle toho také vesnicí na jejímž katastru leží dùležitý, od pradávna používaný hranièní pøechod mezi Èechy a Bavorskem, kudy prochází také významené evropské turistické a cykloturistické tahy. Souèástí katastru obce se po dìjinných zvratech minulosti staly dvì zmizelé obce - Pavlùm Studenec, Luèina. I s jejich územím zabírá katastr obce pøibližnì 1650 hektarù pøevážnì lesa, horských luk a pastvin.

DKOLK@ ØOG ³HAOU

DN=JE?A³G=P=OPN HJ ?D³§VAI

LNRJ ³PØ @=³>LAF

DN=JE?A³K>?

@NQD ³PØ @=³>LAF

OP PJ ³DN=JE?A

JERJ ³LÞ@U

)EH ØA

J VAR³K>?A

IKGØ=@U

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

J VAR³G=P=OPN HJ DK³§VAI

K@RK@JÎJ ³LHK?DU RK@J ³LHK?DU

OEHJE?A DN=JE?A³G=P=OPN HJ ?D³§VAI

DN=JE?A³K>? OP PJ ³DN=JE?A

)EH ØA

J VAR³K>?A

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

J VAR³G=P=OPN HJ DK³§VAI DN=JEÊJ ³LØA?DK@

OEHJE?A

HAOU³VRH ÚPJ DK³QNÊAJ

DN=JEÊJ ³LØA?DK@

k.ú. Štokov

G § ³2ÃÚEJ=

MAPA (LESY, PŮDY, VODA)

Branka - Hermannsbreuth

G § ³$=HàA

$=HàA

199

G § ³2ÃÚEJ=

G § ³ N=JG=³Q³0=?DKR= B 199 199 $KNJ ³2ÃÚEJ= 23

Branka

1992

1991

8 9

KHJ ³2ÃÚEJ=

19919

(%' ³*Í)

199

G § ³/RK>K@G=

Obora

s³.!,1

*=³'ØEàKR=P?A

G § ³ PE>KØ³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

! '+

,=RHÞR³/PQ@AJA?³¬³ NJ=Q

199

/,+('+2

G § ³+>KN=³Q³0=?DKR=

199

/RK>K@G= 12

Obora

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

)EH ØA 21

19912

199

0=?DKR

G § ³(QÊEJ=³ Q³0=?DKR=

G § ³0=?DKR=

Oborská Hájenka

Hruškovna

199

G § ³)EH ØA³Q³0=?DKR=

)EH ØA G § ³,=RHÞR³/PQ@AJA?³

Lesná

199

Mýto

G § ³)ÃPK³Q³0=?DKR=

6=@J ³)EH ØA 19922

*ÎIAÊAG

G § ³, O=ØKR=³2AO?A

G § ³/PQ@ JG=³Q³0=?DKR=

1991

LØ NK@J ³L=NG

DN=JE?A³G=P=OPN HJ ?D³§VAI

$'+³%%% ³V J=

DN=JE?A³K>?

$'+³%2 ³V J=

OP PJ ³DN=JE?A

USES

)EH ØA

J VAR³K>?A

/!/³¬³J=@NACEKJ HJ ³GKNE@KN

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

J VAR³G=P=OPN HJ DK³§VAI

, OIK³DUCEAJE?G ³K?DN=JU³% ³OPQLJÎ , OIK³DUCEAJE?G ³K?DN=JU³%% ³OPQLJÎ

OEHJE?A DN=JE?A³G=P=OPN HJ ?D³§VAI

DN=JE?A³K>? OP PJ ³DN=JE?A

)EH ØA

J VAR³K>?A

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

J VAR³G=P=OPN HJ DK³§VAI DN=JEÊJ ³LØA?DK@

OEHJE?A

$'+³%% ³V J=

DN=JEÊJ ³LØA?DK@

k.ú. Štokov

G § ³2ÃÚEJ=

HLAVNÍ LIMITY

Branka - Hermannsbreuth

G § ³2ÃÚEJ=

G § ³$=HàA

$=HàA

G § ³ N=JG=³Q³0=?DKR= B

$KNJ ³2ÃÚEJ=

Branka

G § ³ PE>KØ³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

KHJ ³2ÃÚEJ=

(%' ³*Í)

! '+

,=RHÞR³/PQ@AJA?³¬³ NJ=Q

Obora

G § ³/RK>K@G=

s³.!,1

*=³'ØEàKR=P?A

/,+('+2

Obora

$'+³ÉAOGÃ³HAO )EH ØA G § ³(QÊEJ=³ Q³0=?DKR= Hruškovna

0=?DKR F

,,³ÉAOGÃ³HAO³¬³0=?DKR

G § ³)EH ØA³Q³0=?DKR=

Mýto

)EH ØA

G § ³0=?DKR=

Oborská Hájenka

*ÎIAÊAG

G § ³)ÃPK³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³/PQ@AJA?³

Lesná

/RK>K@G=

G § ³+>KN=³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

6=@J ³)EH ØA G § ³, O=ØKR=³2AO?A

G § ³/PQ@ JG=³Q³0=?DKR=

SEKCE B: NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

B1:VÝPISY ZUR B2:VÝPISY PUR B3:STRATEGIE MIKROREGIONU LUČINA B4:VÝPISY ÚAP (TEXT) B4:VÝPISY ÚAP (VÝKRESY) B4:VÝPISY ÚAP 2012

Nadøazené územnì plánovací dokumentace. Od plánu pro celý stát (politika územního rozvoje), pøes kraj (zásady územního rozvoje) po plán pro mikroregion Luèina. Plus Územnì analytické podklady pro obec s rozšíøenou pùsobností Tachov. Tato èást obsahuje body, které se nìjakým zpùsobem dotýkají obce Obora, pøípadnì sousedních obcí pro ujasnìní kontextu. Body od tìch úplnì obecných jako “zvyšovat a udržovat rozmanitost venkovské krajiny” až po konkrétní požadavky pro Èeský les.

D * iIi -=<*O*>=-

E -=<*O*>=iIi *

B1: VÝPISY PUR

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY (PUR 2008) TEDY ÚZEMNÍ PLÁN ČR. BODY, KTERÉ SE DOTÝKAJÍ UZEMÍ OBCE OBORA.

ÚČEL POLITKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE

REPUBLIKOVÉ PRIORITY

Politika územního rozvoje ÈR je nástrojem územního plánování, který urèuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákonì obecnì uvádìných úkolù územního plánování v republikových, pøeshranièních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje ÈR urèuje strategii a základní podmínky pro naplòování úkolù územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecnì prospìšný rozvoj hodnot území. Úèelem PÚR ÈR je s ohledem na možnosti a pøedpoklady území a na požadavky územního rozvoje zajistit koordinaci územnì plánovacích èinnosti krajù a obcí. Politika územního rozvoje ÈR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územnì plánovací èinnost a pro stanovování podmínek pro pøedpokládané rozvojové zámìry s cílem zvyšovat jejich pøínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Politika územního rozvoje ÈR slouží rovnìž ke koordinaci dalších nástrojù veøejné správy ovlivòujících územní rozvoj, kterými jsou napø. program rozvoje územního obvodu kraje a program rozvoje územního obvodu obce. Pøi shora uvedené koordinaci PÚR ÈR vychází mj. z dokumentù urèených k podpoøe regionálního rozvoje a podkladù a dokumentù veøejné správy, které mají v mezinárodních a republikových souvislostech vliv na využívání území státu.

(14) Ve veøejném zájmu chránit a rozvíjet pøírodní, civilizaèní a kulturní hodnoty území, vèetnì urbanistického, architektonického a archeologického dìdictví. Zachovat ráz jedineèné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedineèné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají znaènou hodnotu, napø. jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by mìla být provázána s potøebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V nìkterých pøípadech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných pøípadech je tøeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v èase promìnným celkem, který vyžaduje tvùrèí, avšak citlivý pøístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stìžejní kulturní, pøírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako dùsledku nedostatku lidských zásahù. (16) Pøi stanovování zpùsobu využití území v územnì plánovací dokumentaci dávat pøednost komplexním øešením pøed uplatòováním jednostranných hledisek a požadavkù, které ve svých dùsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Pøi øešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledòovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodáøského rozvoje území. Vhodná øešení územního rozvoje je zapotøebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s urèením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorù vymezených v PÚR ÈR.

(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytváøet pøedpoklady pro posílení partnerství mezi mìstskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. (20) Rozvojové zámìry, které mohou významnì ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejménì konfliktních lokalit a následnì podporovat potøebná kompenzaèní opatøení. S ohledem na to pøi územnì plánovací èinnosti, pokud je to možné a odùvodnìné, respektovat veøejné zájmy napø. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostøedí, zejména formou dùsledné ochrany zvláštì chránìných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokøadù, ochranných pásem vodních zdrojù, chránìné oblasti pøirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemìdìlského a lesního pùdního fondu. Vytváøet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémù ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištìní ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajinì a pro ochranu krajinných prvkù pøírodního charakteru v zastavìných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územnì plánovací èinnosti vytváøet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytváøet podmínky pro využití pøírodních zdrojù. (22) Vytváøet podmínky pro rozvoj a využití pøedpokladù území pro rùzné formy cestovního ruchu (napø. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), obzvláštì ve specifických oblastech, s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožòují celosezónní využití pro rùzné formy turistiky (napø. pìší, cyklo, lyžaøská, hipo).

-<o¤o>-

-<o¤o>* i

B2: VÝPISY ZUR

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE. BODY, KTERÉ SE KONKRÉTNĚ TÝKAJÍ ÚZEMÍ OBCE OBORA.

4.2.1. SON1 SPECIFICKÁ OBLAST ČESKÝ LES

5.5.3. ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ

7. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY

´´Vymezení bylo provedeno v hranicích tìchto obcí: Babylon, Bìlá nad Radbuzou, Broumov, Ctiboø, Èástkov, Èeská Kubice, Díly, Dlouhý Újezd, Drahotín, Halže, Hora Svatého Václava, Hošťka, Hvožïany, Chodov, Chodský Újezd, Klenèí pod Èerchovem, Lesná, Lom u Tachova, Milíøe, Mnichov, Mutìnín, Nemanice, Nový Kramolín, Obora (TC), Paseènice, Pec, Pelechy, Postøekov, Pøimda, Rozvadov, Rybník, Staré Sedlištì, Studánka, Tachov, Tisová, Tøemešné, Zadní Chodov." (ZUR PK_vý zrok, str. 20)

"V územních plánech je nutné zpøesnit území vymezených èástí regionálního a nadregionálního ÚSES. Øešení územních plánù musí vytváøet podmínky pro spojitost a funkènost ÚSES a jeho návaznost na sousedící území. Na skladebné èásti ÚSES vyšších úrovní navazuje ÚSES lokální úrovnì pro jednotlivé obce a mìsta." (ZUR PK_výrok, str. 35)

"Cílové charakteristiky krajiny: jednotlivé složky krajiny jsou samostatnì stanoveny a chránìny pøíslušnými složkovými zákony, stejnì jako cílové charakteristiky kulturnì historické. Mimo tuto ochranu zùstávají komplexní hodnoty krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajinì, tedy tak, jak jsou vnímány populací. Tyto hodnoty jsou u nás chránìny jako krajinný ráz. Cílové krajinné charakteristiky Plzeòského kraje, tedy jsou jednak charakteristiky krajinných typù, jednak individuální charakteristiky, v nadhledech pohledovì propojených (supervizuálních) krajinných prostorù krajinných oblastí. Ochrana cílových charakteristik krajin Plzeòska se opírá o zásady diferencované územní péèe o krajinu: V krajinných typech vzácných horských reliéfù Šumavy je pøedmìtem prioritní ochrany utváøení reliéfu a pøírodì blízká lesní i bezlesá spoleèenstva. Cílem je i ochrana historických zpùsobù využívání tìchto území, vèetnì zpùsobù a typù zástavby. Podrobnìji cíle stanoví správa Národního parku a CHKO ve svých plánech péèe, V krajinných typech zalesnìných kup a kuželù jsou pøedmìtem zvláštní ochrany zalesnìné kopce, vèetnì svých úpatí a zalesnìných údolí, bez souvislejší zástavby, zejména rekreaèní. Cílem je i ochrana historicky vzniklé zástavby, pøíp. její dotvoøení. V krajinných typech hluboce zaøíznutých údolí je cílem ochrany uspoøádání ploch v typické údolní katénì, zalesnìné srázné svahy, zaluènìné úzké údolní nivy a pro pastviny využívaná boèní, mírnìjší údolí, bez souvislejší zástavby, navazující na tradièní zpùsoby hospodaøení i využívání. V krajinných typech rybnièních soustav je cílem ochrana stávajících malých, pøíp. výstavba nových vodních nádrží s mokøinami a vzrostlými bøehovými porosty, s tradièním chovem ryb.“

4.2.1.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o zmìnách v území "Posilovat sídelní funkci s ohledem na místní možnosti vèetnì posílení infrastruktury, zejména rekreaèní vybavenosti a dopravní propojení navazující na zvýšení prostupnosti hranice se SRN. Pøi rozvoji podnikatelských aktivit preferovat charakter specifické oblasti a potøeby zachování podmínek kvalitního životního prostøedí. Vytváøet územní podmínky pro zaøízení zimní rekreace i mimo hlavní støediska. Vytváøet územní pøedpoklady pro rozvíjení systému pøeshranièní dopravy, pìších a cyklistických tras." (ZUR PK_výrok, str. 20) 4.2.1.2. Úkoly pro územní plánování obcí „Vytváøet územní pøedpoklady pro komplexní stabilizaci a posílení sídelní struktury regionu. Rozšiøovat plochy pro bydlení vèetnì pøimìøeného rozvoje druhého bydlení (s ohledem na rekreaèní zatížení území). Vytváøet podmínky pro lokalizaci podnikatelských aktivit opírajících se o tradièní obory podnikání a služby pøi minimálních negativních dopadech na životní prostøedí a posílení soudržnosti obyvatel území. Koordinovat územnì plánovací èinnost pøíhranièních obcí a územní rozvoj oblasti s nìmeckou stranou. Do územních plánù zapracovat návrhy zmìn vedení silnic II/197 a II/201 vèetnì výhledù uvedených v kapitole 5, které budou zapracovány jako územní rezervy. Územnì provìøit vodotechnická opatøení na komunikaci Halže-Branka na hranici II. pásma hygienické ochrany vodárenské nádrže Luèina, vèetnì rekonstrukce a pøeložky silnice II/199 v úseku Halže-Pavlùv Studenec.“ (ZUR PK_výrok, str. 20)

"V územních plánech je nutné zabezpeèit ochranu krajinných typù, jejichž typové charakteristiky jsou souèástí ochrany krajinného rázu. Cílové charakteristiky v bìžných typech krajin nejsou územnì diferencovány a jejich ochrana je souèástí obecných ustanovení zákona o ochranì pøírody a krajiny. V územních plánech je nutné respektovat zásady ochrany urbanistických hodnot území, prostorové uspoøádání krajiny a sídel, chránit historický pùdorys sídel, v návaznosti na hodnotné soubory staveb respektovat charakter zástavby." (ZUR PK_výrok, str. 35)

-=<*O*>=-

TACHOVSKO

CHKO ČESKÝ LES

¨Území Tachovska patøí z hlediska ekonomického potenciálu k nejvíce zaostalým oblastem kraje. Hlavními nedostatky jsou øídké osídlení, stagnující ekonomika a sociální problémy s vysokou mírou nezamìstnanosti. Území bylo znevýhodnìno odsunem nìmeckého obyvatelstva po 2. svìt válce a následnou stagnací. Ekonomický propad území jez hlediska udržitelného rozvoje do jisté míry vyvažován vysokou kvalitou životního prostøedí s relativnì nižší mírou ochrany, než je v oblasti NP Šumava, což pøedurèuje Tachovsko k rozvoji rekreace a cestovního ruchu. Silné rozvojové impulsy také pøináší blízkost dálnice D5.“ (ZUR PK_odùvodnìní, str. 29)

"CHKO Èeský les byla zøízena naøízením vlády è.70/2005 Sb. Èeský les tvoøí pohranièní pohoøí od domažlické èásti Èeského lesa po Dyleò. Do roku 1990 byla velká èást oblasti v hranièním pásmu a tím byla veškerá hospodáøská èinnost dosti omezena. Vìtšina sídel po r. 1945 zanikla, což vedlo k tomu, že se nyní jedná o území relativnì nenarušené lidskými zásahy. Velkoplošná ochrana tohoto území nebyla v minulosti zvažována právì z dùvodù existence hranièního pásma, i když siochrana pøírody uvìdomovala pøírodovìdecký význam celé oblasti. Dnes se ukazuje význam Èeského lesa z hlediska ochrany pøírody v podobì pùvodních lesních spoleèenstvech na rùzných stanovištích, které jsou cenné pro svoji zachovalost v rámci celé Èeské republiky. Èeský les se stále více ukazuje jako významné studijní území vývoje vegetace v jednotlivých sukcesních stádiích v jednotlivých vegetaèních stupních na plochách zaniklých obcí." (ZUR PK_výrok, str. 59-60)

VÝKRESOVÁ ČÁST

-=<*O*>=C SON1 SPECIFICKÁ OBLAST ČESKÝ LES

"Vymezená specifická oblast SON1 Èeský les vykazuje velmi pøíznivé podmínky životního prostøedí, zaostává však její sociální a ekonomický (omezené hospodáøské podmínky rozvoje území) rozvoj. Jedná se o pøíhranièní území se SRN, jeho rozvoj je po všech stránkách dlouhodobì nevyvážený. Oblast je charakteristická nízkou hustotou osídlení a znaèným rekreaèním potenciálem území, který není využit. Specifická oblast SON1 Èeský les by mìla být i v budoucnosti oblastí s kvalitním životním prostøedím, s pøimìøeným rozvojem rekreace a podnikatelských aktivit, nízkou hustotou stabilizovaného osídlení vytváøející jedineèné hodnoty regionu (napø. pro vyhrazené rekreaèní aktivity - kontrastující napø. se specifickou oblastí Šumava). Úkoly pro územní plánování v SON1 smìøují k posílení sídelní struktury regionu - zejména posilováním funkce bydlení, pøitom je však nezbytnou podmínkou posílení hospodáøských podmínek území pøi minimalizaci negativních dopadù na životní prostøedí. " (ZUR PK_výrok, str. 32)

-=<*O*>=-

Dále je ve výroku i v odùvodnìní PUR nìkolikrát zmínìna pøedpokládaná plynofikace obce.

-=<*O*>=-

Ve výkresové èásti jsou zachyceny tyto informace: Výkres A1: uspoøádání kraje - obec Obora se nachází ve specifické oblasti Èeský les. Výkres A2: nadmístní význam - pøedpokládá se plynofikace obce Obora (také A5, B5 a B9). Výkres A3: ÚSES - obcí prochází podél hranice s Nìmeckem nadregionální biokoridor K52, okolo vn Luèina se nachází regionální koridor RK2025 a uvnitø katastru regionální biocentrum. Výkres A4: krajinný typ - Obora se nachází v krajinné oblasti Halžensko. Výkres A5: VPS - je zaznamenána plynofikace obce P05 (také A2, B5 a B9) a systém ÚSES (také A3). Výkres A6: provìøení ÚS - bez jevù na území obce Obora. Výkres B1: koordinaèní - kromì jinde zaznamenaných jevù zachycuje prùbìh hranice ochranného pásma III. stupnì vodního zdroje v území obce Obora. Výkres B2: doprava - silnice - zachycuje stav silnic II. a III. Tøídy na území obce. Výkres B3: doprava - ostatní - bez jevù na území obce Obora. Výkres B4: vodní hospodáøství - Oborou protéká øeka Mže se stanoveným záplavovým územím. Výkres B5: plyn, elektro - zachycuje plynofikaci ob ce (také A2, B5 a B9). Výkres B6: památky, pøíroda - na území se nachází CHKO Èeský les a PP Èeský les - Tachov. Výkres B7: pøírodní zdroje - bez jevù na území obce Obora. Výkres B8: širší vztahy - zachycuje hranièní pøechod na Pavlovì Studenci a umístìní obce Obora ve specifické oblasti Èeský les (také A1). Výkres B9: pøevzaté zámìry - je zaznamenána plynofikace obce (také A2, A5 a 9). Výkres B10: zpf - bez jevù na území obce Obora. Výkres C1: ochrana pøírody - nejsou zachyceny žádné nové jevy. Tyto jevy jsou konkrétnì zachyceny na první mapì v sekci A.

-=<*O*>=*

B3: STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU LUČINA A

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU LUČINA Mikroregion Luèina byl tvoøen obcemi v severozápadním koutu okresu Tachov (mìsto Tachov a okolní obce, pøedevším na západ). V roce 2001 mìl 16,5 tisíce obyvatel, pøièemž více než tøi ètvrtiny žili v Tachovì. S 17,1 obyvatel na km2 je jedním z nejøídèeji zalidnìných mikroregionù ve støední Evropì. V roce 2013 už ale Tachov èlenem není. Cílem strategie z roku 2003 je “identifikování vhodných projektových námìtù pro získání grantù.” Dokument se dìlí na analytickou a strategickou èást. Ta první se obšírnì vìnuje historii (dle turistického prùvodce Zdeòka Procházky), demografickým a socioekonomickým podmínkám mikroregionu (vzhledem ke stáøí dokumentu se jedná o neaktuální data). Následuje dotazník mezi zastupiteli, který oznaèuje za kvalitu obcí “pøírodu, pìkné okolí, klid, atp.” a za problém “mezilidské vztahy.” A konstatuje, že: “Obyvatelé mikroregionu Luèina sice životní a pracovní podmínky hodnotí spíše negativnì, ale neuvažují o tom, že by tuto oblast opustili.” Další rozvoj by dle dotazníku mìl smìøovat k: vytváøení nových pracovních míst (obecnì) výstavbì nových rodinných domù a v té souvislosti podpoøe životních podmínek a stabilizaci obyvatelstva, pøedevším mladých lidí rozvoj zemìdìlství a lesnictví jako tradièních ekonomických oborù zlepšení možností trávení volného èasu (kultura, sport, zábava) rozvoj cestovního ruchu Poslední èást dotazníku se ptá na ochotu spolupracovat na jednotlivých projektech v rámci mikroregionu: “Pouze tøetiny zastupitelù uvedla, že jsou ochotni financovat projekty, které nemusí být nutnì realizovány na území jejich obce (mìsta).” A na zpùsobu financování: “Zástupci obcí a mìst … jsou ochotni spolufinancovat spoleèné projekty jednak podle poètu obyvatel … anebo pøípad od pøípadu.” Analytickou èást uzavírá SWOT analýza. Strategická èást zaèíná definováním obecného cíle: “Rùst kvality života obyvatel založený na principech udržitelného ekonomického, ekologického a sociálnì-kulturního rozvoje.” Pod nìjž se vejde sedm opìt všeobecných priorit (viz níže) a sedmnáct nekonkrétních opatøení jako napøíklad: “2.2 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, 3.2 Obnova a výstavba technické infrastruktury, 4.2 Obnova venkovské zástavby, 4.3 Úprava veøejných prostranství a zelenì, 4.4 Rozvoj spoleèenského života, 5.2 Zlepšení kontaktù a komunikace, 6.3 Podpora rozvoje aktivit volného èasu s dùrazem na vytváøení a obnovu zaøízení pro volný èas a formování obèanské spoleènosti.”

Dále se dokument zabývá možností finanèních zdrojù z Èeských i Evropských zdrojù. A v pøíloze jsou tabulárnì zaznamenány jednotlivé konkrétní projekty. Obce Obora se týkají tyto: Hospodáøství --Obèanská vybavenost Obora - bezdrátový veøejný rozhlas a varovný systém, 2005–6, realizováno Obora - výstavba inženýrských sítí, 2004–5, èásteènì realizováno Plynofikace obcí Lesná, Milíøe, Obora, 2004–7, nerealizováno Výstavba kanalizace a ÈOV v obci Obora, pøipravené územní øízení, 2003–4, nerealizováno Vodovod Obora, proveden prùzkum, zamìøení a sledování pramene, 2004–5, nerealizováno

-<o¤o>D

Zemìdìlství --Lidský potenciál Program rozvoje spolkové èinnosti

-<o¤o>* i

Životní prostøedí ---

Cestovní ruch Znaèení cyklotras (celkem cca 200 km), 2003–5, realizováno Vytvoøení turistického centra Pavlùv Studenec nebo Branka, pøedpoklad jako soukromá investice ve spolupráci s obcí za cca 30 mil. Kè, 2005–8, nerealizováno Zøízení znaèených turistických a nauèných cest (pìší, cyklo, lyžaøi), 2003–5, èásteènì realizováno

Vnìjší vztahy Rozvoj pøeshranièní spolupráce, realizace spoleèných projektù

-=<*O*>=*

B4: VÝPIS UAP (text)

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP TACHOV. BODY TÝKAJÍCÍ SE OBCE OBORA A SOUSEDNÍCH OBCÍ

ÚVODNÍ ANALÝZA

Na tomto správním území stále nejsou vyèerpány možnosti rozvoje cestovního ruchu, zejména v oblasti Èeského lesa – je zahrnuta mezi specifické oblasti nadmístního významu SON1 Specifická oblast Èeský les -a to z hlediska rozvoje atraktivit, služeb, aktivit a informaèních tokù. Pro Èeský les by mìla být zpracována studie rozvoje pro pøimìøené rekreaèní zatížení území, respektující požadavky CHKO. Studie by mìla zmapovat stávající nabídku i možnosti rozšíøení a potøebu rozmístìní služeb na území Èeského lesa. (ÚAP_ORP T, str. 14) Samotné mìsto Tachov je trochu stranou tìchto os, ale sbíhají se v nìm dvì trasy dálnièních pøivadìèù II/198 a II/199 a podaøí-li se upravit silnici II/199 k hraniènímu pøechodu Pavlùv Studenec a rozšíøit tak mezinárodní provoz, pak se jeho možnosti rozvoje také zvýší. (ÚAP_ORP T, str. 15)

Vzhledem ke stavu silnic je potøeba silnici III/19920 Tachov - Halže a silnici III/19923 Halže - køižovatka se silnicí II/199 mezi Brankou a Horní Výšinou pøeøadit na II/199 a naopak stávající silnici II/199 z Tachova po zmínìnou køižovatku se silnicí II/19923 zmìnit na silnici III/19920. Dále budoucí silnici min. v úseku Horní Výšina – návrší za Brankou upravit tak aby nebyla ohrožena kvalita vody v øehradì Luèina a ešit ji obchvatem okolo Horní Výšiny. Toto opatøení by umožnilo otevøít hranièní pøechod Pavlùv Studenec – Bärnau pro neomezenou osobní dopravu, což by významnì prospìlo cestovnímu ruchu v sídlech Branka, Halže a v Tachovì. Dále na silnici II/199 zahrnout obchvaty Tachova (spoleèný obchvat s II/198), Trnové a Tisové – dle dopravní studie z 12/2007, var. C. Silnice II/198 bude v úseku Pøimda – køižovatka se silnicí II/197 pøeøazena na silnici III. tøídy. (ÚAP_ORP T, str. 15) Pozornost je potøeba vìnovat i kapacitám domù s peèovatelskou službou a domovùm dùchodcù, jejichž potøeba se s rostoucím poètem seniorù trvale zvyšuje. Velký podíl èiní objekty druhého bydlení, využívané k rekreaci a pozdìji v seniorském vìku èást i k trvalému bydlení. Plochy pro objekty druhého bydlení je potøeba plánovat zejména v oblasti SON1 Specifická oblast Èeský les a to s ohledem na únosné rekreaèní zatížení území. Zvláštním jevem je velký poèet zrušených sídel, vìtšinou podél státní hranice. V rámci zpracování územních plánù by mìla být pøezkoumána možnost a úèelnost jejich obnovy k obytnému nebo rekreaènímu využití a to ve všech souvislostech (ochrana pøírody, dopravní pøipojení, odpady apod.).

(ÚAP_ORP T, str. 16)

Nìkteré obce mají nadobecní vybavení, napø. … koupalištì jsou v Plané, Halži, Studánce a Rozvadovì, kryté plavecké bazény v Tachovì a Pøimdì a zimní stadion v Tachovì, lyžaøské sjezdovky na Pøimdì a v Tachovì. Vìtšinu cyklotras vyznaèily mikroregiony Borsko a Luèina, o síť turistických tras peèuje Klub èeských turistù. ÒU Oldøichova byly vyznaèeny hipotrasy. ÒNauèné stezky mají na svém území vyznaèeny obce Halže, Lesná, Pøimda a Rozvadov. Na území obce Lesná jsou i vyznaèené bìžkaøské trasy napojené na nìmecký skiareál Silberhütte. Odpovídajícím zpùsobem ke stávajícímu cestovnímu ruchu jsou vybaveny mìsta a obce pøechodným ubytováním a veøejným stravováním. Èást ubytovacích kapacit je trvale obsazena pracovníky z východních zemí. Schází levné a také kvalitnìjší ubytování. Zatím podnikatelé nereagovali na vyznaèené cyklotrasy, jen nìkteré obce plánují zøízení turistických ubytoven. Nedoøešen nadále je rozvoj turistiky v oblasti Èeského lesa, kde nejsou služby pro turisty. (ÚAP_ORP T, str. 16)

-=<*O*>=*

-<o¤o>-

-<o¤o>* i

IV. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH 2.

A/ PRIORITY TACHOVSKA

Dopravní a hygienické závad 2. Realizace akce Èistá Berounka – odkanalizování a èištìní odpadních vod sídel u VN Luèina. 3. Návrh odkanalizování a èištìní odpadních vod v obcích, kde to dosud není øešeno. Podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace 7. Rozšiøování a zkvalitòování infrastruktury pro cestovní ruch, zajištìní prùchodnosti území. 8. Návrh rozvojových ploch pro sport a rekreaci. Revitalice krajiny 9. Ochrana pøírody a krajiny. 11. Návrh nových vodních ploch. 12. Sladìní nadregionálního, regionálního a lokálního systému ekologické stability. (ÚAP_ORP T, str. 16)

B/ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ORP TACHOV

Vzájemné støety zámìrù na provedení zmìn v území SZ 3. Zámìr rozšíøení provozu na pøilehlé silnici II/199 je ve støetu s plánovaným rozvojem sídla Branka jako klidového rekreaènì obytného sídla. 7. Støet zámìru rekreaèní vybavenosti s registrovaným významným krajinným prvkem è. 239/11-34-14 – porost nelesní zelenì na vrchu Javoøina – navrhnout kompromisní úpravy VKP v místech, kde brání realizaci zámìru obce. (ÚAP_ORP T, str. 17, 18)

C/ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH TACHOVSKA

7. Obec Halže Doprava 1. Úprava silnice II/199 v úseku Halže-Branka-st.hranice dle dopravní studie (tj. posunutí jižnì u Halže, obchvat Horní Výšiny, rozšíøení jižním smìrem u Branky a úprava obloukù na Pavlovì Studenci) a vè. úpravy zatøídìní tj. II/199 Tachov - hranice ÈR ze souèasných III/19923 (Halže-Branka), III/19920 (Tachov - Halže) a II/199 (Branka - hranice ÈR). Dotèené: Halže, Výšina, Branka, Pavlùv Studenec 3, (ZÚR PK 4.2.1.2, 5.2.2)

Úprava zatøídìní II/199 Tachov-Svìtce-Svobodka- Branka na silnici III.tøídy. dotèené: Svobodka, Výšina, Branka, (ZÚR PK) 16. Obnova pøístupové komunikace ke høbitovu. Dotèené: Pavlùv Studenec 3, (ÚP Halže) Technická infrastruktura 18. Pro bývalý areál policie a bývalý areál PS budou zachovány stávající ÈOV. Dotèené: Pavlùv Studenec 3, Branka (ÚP Halže) 20. Nová splašková kanalizace s èerpáním na ÈOV v Halži (akce Èistá Berounka). Dotèené: Branka, Výšina, (ÚP Halže) 21. Napojení Horní Výšiny na vodovod z Halže. Dotèené: Halže, Výšina, (ÚP Halže) Obèanská infrastruktura 24. Areál PS nad Brankou bude pøestavìn na zaøízení sociální péèe - sociální a zdravotní služby seniorùm, chránìné bydlení a dílny. Dotèené: Branka, (ÚP Halže) Sport a rekreace 30. Areál pohranièní policie ÈR pøi silnici II/199 v Pavlovì Studenci bude pøestavìn na kompletnì vybavené turistické centrum (ubytování, stravování, rekreace, sport). dotèené: Pavlùv Studenec 3, (ÚP Halže) 31. Návrh 2 nových cyklostezek /v soubìhu se silnicí II/199 (Tachov - Halže - Branka - Bärnau a druhá Halže - Branka - Hermannsreuth). dotèené: Halže, Výšina, Branka, Pavlùv Studenec 3, (ÚP Halže) 37. Plochy hromadné rekreace (kemp, bungalovy s obslužným zázemím). Dotèené: Branka, (ÚP Halže) Eliminace hygienických závad 45. Výstavba nové èistírny odpadních vod (s kapacitou i pro Branku, Oboru, Horní a Dolní Výšinu). Dotèené: Halže, (ÚP Halže) Krajina a sídelní zeleò 47. Nebude obnovována døívìjší roztroušená zástavba. Dotèené: Pavlùv Studenec 3, (ÚP Halže) (ÚAP_ORP T, str. 24)

12. Obec Lesná Obèanská infrastruktura 9. Služby pro cestovní ruch. Dotèené: Lesná, (ÚPO Lesná) Bydlení 11. Obnova pùvodního zastavìného území sídel Háje a Stará Knížecí Huť rodinné domy se zahradami. Dotèené: Stará Knížecí Huť, (ÚPO Lesná) Sport a rekreace 12. Rozhledna na Havranu s dalšími službami pro cestovní ruch. Dotèené: Pavlùv Studenec 1, (Obec Lesná) (ÚAP_ORP T, str. 31)

15. Obec Milíøe Obèanská infrastruktura 6. Turistická ubytovna na Javoøinì s rozhlednou. Dotèené: Milíøe, (ÚPO Milíøe) (ÚAP_ORP T, str. 34)

16. Obec Obora Doprava 1. Komunikace k parcelám pro výstavbu RD. dotèené: Obora, (ÚPO Obora) 2. Zmìna zatøídìní úseku stávající silnice II/199 od Svobodky k Brance pøes Dolní Výšinu do III.tøídy. Dotèené: Obora, (ZÚR PK) Technická infrastruktura 3. Inženýrské sítì k parcelám pro výstavbu RD. Dotèené: Obora, (ÚPO Obora) 4. Plynofikace Obory. Dotèené: Obora, (ZÚR PK 5.4.2,8.1.8.1) 5. Odkanalizování Obory /akce Èistá Berounka/. Dotèené: Obora Obèanská infrastruktura 6. Plocha pro zaøízení sociálního systému - domov dùchodcù (penzion) nebo DPS s parkem. Dotèené: Obora, (Obec Obora) 7. Plocha pro další objekt pøechodného bydlení vè. doprovodného vybavení (høištì, bazén, parkovištì) – min 0,5 ha. Dotèené: Obora, (Obec Obora) Bydlení 8. Plochy pro výstavbu RD se zahradami. Dotèené: Obora, (ÚPO Obora) Krajina a sídelní zeleò 9. Soulad prvkù lokálního ÚSES s regionálním a nadregionálním ÚSES vymezeným v ZÚR PK. Dotèené: Obora, (ZÚR PK 6.1) (ÚAP_ORP T, str. 34)

24. Mìsto Tachov Technická infrastruktura 31. Plynovod pro Oboru, Milíøe a Lesnou Tachov. Dotèené: Mýto, (ZÚR PK) Krajina a sídelní zeleò 57. Obnova historického zámeckého parku ve Svìtcích u jízdárny. Dotèené: Tachov, (ÚP Tachov) (ÚAP_ORP T, str. 43)

-=<*O*>=*

ÚZEMNÍ ANALYTICKÉ PODKLADY - JEDNOTLIVÉ OBCE A

OBEC HALŽE

OBEC LESNÁ

I. Zjištìní a vyhodnocení udržitelného rozvoje území 9. rekreace Silné stránky Na území obce znaèené cyklotrasy mikroregionu Luèina: 37 z Chebu na Tachov – Dianu a Železnou, 2169 Pomezná - Brod nad Tichou, 2170 Branka - Nová Knížecí Huť. Pìší pøeshranièní turistická stezka è.1462 Hermannsreuth - køižovatka Nová Huť. Nauèná cykloturistická stezka Branka. Nejvýznamnìjší památkou je kostel sv. Jana a Pavla muèedníka v Halži. Novì otevøené zemìdìlské muzeum v Halži v bývalém špýcharu vedle kaple (obecnì prospìšná spoleènost Agroèas). Pøírodní koupalištì u Halže. Rybník Jalovák na Brance – koupání a rybolov. Penzion na Brance a turistická ubytovna v Halži. Obchod a restaurace v Halži. Lyžaøský vlek – zámìr mezi Halží a Horní Výšinou na severním svahu. Pøíležitosti: Využití prostøedkù evropských fondù pro úpravy silnice II/199 a následné rozšíøení provozu pøes hranièní pøechod od Bärnau.

I. Zjištìní a vyhodnocení udržitelného rozvoje území 9. Rekreace Silné stránky Na území obce 1 èervená a 3 modøe znaèené pìší turistické stezky. Na území obce je sedm znaèených cyklotras, z toho jedna pøes Lesnou. Dvì trasy jsou vedeny do SRN – na Waldheim a Silberhütte. Znaèené lyžaøské stopy propojené na lyžaøský areál Silberhütte pøed Køížový Kámen. Na území obce 2 nauèné stezky: Nauèná stezka Lesná /z Lesné/, Skláøství v okolí Lesné /ze S.K.Huti/. V Lesné je zámek, restaurace a obchod s potravinami. Rota za Starou Knížecí Hutí soukromá, bude zde skanzen Pohranièní stráže. Pøevážná èást území obce je pohoøí Èeský les, vè. nejvyššího vrcholu na okrese Tachov (Havran 894 m n.m.). Na Zlatém Potoce chata SKI klubu s obèerstvením. Na Ostrùvku rekreaèní støedisko s chatovým táborem a restaurací /nyní zavøené/ - bývalý lovecký zámeèek knížete Windischgrätze, v sousedství roubená kaple a poblíž trosky hradu Šelmberk. Zámek i kostel sv. Mikuláše v Lesné jsou opraveny.

II. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro pøíznivé životní prostøedí, pro hospodáøský rozvoj a pro soudržnost spoleèenství obyvatel území Svobodka a Halže jsou též odkanalizovány na ÈOV a napojeny na skupinový vodovod. Branka a Horní Výšina jsou odkázány na realizaci pøipravené akce Èistá Berounka, jež by mìla být dotována z prostøedkù EU. Obec se zamìøí na vyšší využití možností v cestovním ruchu – využití rekreaèní vodní plochy Olšového rybníka v Brance, tj. rozšíøení služeb na Brance (ubytování a stravování), realizace lyžaøské sjezdovky pod Horní Výšinou a také na Pavlovì Studenci s využitím bývalé roty PS. V zásadách územního rozvoje Plzeòského kraje je území obce Halže zahrnuto ve specifické oblasti Èeský les SON1. Požaduje se: Vytváøet pøedpoklady pro komplexní stabilizaci a posílení sídelní struktury regionu. Rozšiøovat plochy pro bydlení vè. pøimìøeného rozvoje druhého bydlení. Vytváøet podmínky pro lokalizaci podnikatelských aktivit opírajících se o tradièní obory a služby pøi min. negativních dopadech na životní prostøedí a pro posílení soudržnosti obyvatel území. Koordinovat územnì plánovací èinnost s nìmeckou stranou. Zahrnout zmìny dopravní sítì – silnice II/199 v úseku Halže-Branka vè. vodotechnických opatøení na hranici II. pásma ochrany vodárenské nádrže Luèina. (ÚAP_jednotlivé obce, str. 24)

II. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro pøíznivé životní prostøedí, pro hospodáøský rozvoj a pro soudržnost spoleèenství obyvatel území

Západní hranicí obce je státní hranice, ale pøes ni vedou jen 2 turistické pøechody. Západní èást obce je pøevážnì zalesnìná. Je to liduprázdné území, kde po válce byly vesnice vysídleny a srovnány se zemí. Stávající hustota zalidnìní v obci Lesná je 6 obyvatel na km2, osídlená je ale jen východní èást. Pro posílení možností cestovního ruchu je potøeba zatraktivnit území Èeského lesa – rozhledna na Havranu, zlepšit možnosti ubytování, napø. na Zlatém Potoce, ve Staré Knížecí Huti vè. možnosti obèerstvení. Povýšit pøechod Pøední Zahájí – Waldheim na silnièní. Dát možnost dodateèné výstavby v místech bývalých i stávajících obcí – napø. Háje, Jedlina, Zahájí, Stoupa, Zlatý Potok. Další možností by bylo do území vnést nové atraktivity (podobnì jako je napø. lanové centrum v Dolní Polžici - vždy jako doplòkovou èinnost k nìjaké provozovnì doèasného ubytování). Zde jsou již vyšší nadmoøské polohy, je zde chladnìji a pøíp. plocha pro koupání by mìla mít dohøev solárními panely. Další šancí by mohl být rozvoj døevozpracujícího prùmyslu. Bylo by dobré navrhnout na tocích vhodné lokality pro nové chovné rybníky. Rozvojové plochy pro rodinné domky bude tøeba situovat pøedevším v Lesné, kde je vodovod a kanalizace. Obec je do znaèné míry odkázána na hromadnou autobusovou doprava. (ÚAP_jednotlivé obce, str. 40)

OBEC MILÍŘE

I. Zjištìní a vyhodnocení udržitelného rozvoje území 9. Rekreace Silné stránky Pøes obec vede cyklotrasa è. 2171 z Tachova a na Silberhütte (SRN). V obci je poutní kostel Petra a Pavla (pouť probíhá za silné úèasti nìmeckých rodákù). Obec plánuje vybudovat na Javoøinì ubytovnu a rozhlednu, rozšíøení nabídky služeb. 10. Hospodáøské podmínky Silné stránky V obci prosperující zemìdìlská firma KRAS s.r.o. (pastevectví, bažantnice). Pracovní pøíležitosti poskytuje i výchovný ústav pro mentálnì postiženou mládež. II. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro pøíznivé životní prostøedí, pro hospodáøský rozvoj a pro soudržnost spoleèenství obyvatel území Dá se pøedpokládat, že obec mùže mít úspìch v rozvoji služeb pro cestovní ruch, neboť obcí prochází mezinárodní cyklotrasa z Tachova na Silberhütte (výhledovì až do Weidenu). Obec poèítá s výstavbou ubytovny a rozhledny na Javoøinì. Obec mùže umožnit i výstavbu rekreaèních objektù v atraktivnìjších polohách. Obec se mùže i rozvíjet jako obytná – lidé ale budou muset, jako už pøevážnì nyní, dojíždìt za prací do Tachova a borských prùmyslových zón. Dìti dojíždí do škol, vè. mateøské, do Tachova. Obec je odkázána na dopravu autobusem. V zásadách územního rozvoje Plzeòského kraje je území obce Milíøe zahrnuto ve specifické oblasti Èeský les SON1. Požaduje se: Vytváøet pøedpoklady pro komplexní stabilizaci a posílení sídelní struktury regionu. Rozšiøovat plochy pro bydlení vè. pøimìøeného rozvoje druhého bydlení. Vytváøet podmínky pro lokalizaci podnikatelských aktivit opírajících se o tradièní obory a služby pøi min. negativních dopadech na životní prostøedí a pro posílení soudržnosti obyvatel území. Koordinovat územnì plánovací èinnost a územní rozvoj oblasti s nìmeckou stranou. (ÚAP_jednotlivé obce, str. 49)

-=<*O*>=*

OBEC OBORA

I. Zjištìní a vyhodnocení udržitelného rozvoje území 1. Horninové prostøedí a geologie Silné stránky Pøevaha únosných základových pùd. Slabé stránky Území obce je bez ložisek nerostných surovin 2. Vodní režim Silné stránky Zastoupení vodních ploch na území obce 40 ha, tj. 2,4% území (z toho 25 ha je èást vodní plochy nádrže Luèina) Èást vodního zdroje – vodárenské nádrže Luèina. Èást k.ú. Obora spadá do I. a II. ochranného pásma vodního zdroje Luèina. Dobrá retenèní schopnost krajiny vlivem dobrého zalesnìní a malé plochy zornìné pùdy. Skláøský potok i tok Mže mají pøírodní charakter. 3. Hygiena životního prostøedí Silné stránky Velký podíl lesa na území obce. Pomìrnì èisté ovzduší obce. Asi polovina obce je zásobována z obecního vodovodu (správa obec Obora). Zaveden systém tøídìní odpadu (svoz nebezpeèného a objemového 2 x roènì). Splašková kanalizace a pøeèerpávání na ÈOV Halže je pøipraveno k realizaci v rámci akce Èistá Berounka. Slabé stránky Plynofikace obce, i když byla plánována, je nepravdìpodobná. Obec není dosud odkanalizována – pøesto, že je v ochranném pásmu pøehrady na pitnou vodu. Obec nemá høbitov (smlouva s obcí Milíøe). 4. Ochrana pøírody a krajiny Silné stránky Celé území obce je souèástí chránìné krajinné oblasti Èeský les. Nelesní zeleò chránìna v 7 lokalitách jako registrovaný významný krajinný prvek. Východní èást území obce je v I. a II. ochranném pásmu vodní nádrže Luèina. Památné stromy – 8 dubù u Oborské hájenky. Vysoký podíl lesa na území obce. Zachovaný krajinný ráz. Vymezený a funkèní územní systém ekologické stability od r. 2001. 5. Zemìdìlský pùdní fond a pozemky urèené k plnìní funkce lesa Silné stránky Zastoupení lesních ploch 1 003,8 ha, tj. 62,2 % území obce. Zastoupení TTP 385,1 ha tj. 23,8 % území obce (85.9 % zemìdìlské pùdy). Orná pùda 60 ha, tj. 3,7 % území obce a 13,4 % zemìdìlské pùdy. 6. Veøejná dopravní a technická infrastruktura

Silné stránky Vodovod z jímacích záøezù a akumulaèní nádrže. Nezásobuje celou obec, protože zbytek se napojit nechtìl (mají vlastní studny). V obci je 5 autobusových zastávek (vè. Dolní Výšiny). Všechny jsou opatøeny èekárnami, z toho 1 je zdìná, ostatní døevìné. Slabé stránky Místní komunikace jsou jen štìrkové. Potøebují rekonstrukci na živièné. Realizace kanalizace je závislá na spoleèném projektu VAK Èistá Berounka (splašková kanalizace, 3 èerpací stanice – pøeèerpávání do ÈOV Halže). Telefonní spojení èasto není funkèní. Slabý signál pro mobilní telefony 7. Sociodemografické podmínky Silné stránky Obec má kulturní dùm. Souží i jako klubovna – hraje se tam ping pong. Je v nìm také umístìn obecní úøad. Na ObÚ je pøístupný veøejný internet. V bývalé škole je restaurace. Slabé stránky Vysoká vyjížïka do zamìstnání – pøevážnì do Tachova. Zvyšuje se podíl domácností starých obèanù. Peèovatelská služba sem zatím nezajíždí. V obci není prodejna (byla v objektu KD, není pravdìpodobné obnovení provozu). V obci není žádné høištì. 8. Bydlení Silné stránky Bydlení jen v rodinných domcích. Je zájem o stavební parcely v obci. Slabé stránky Pøevažují domy z poèátku 20. století, jsou udržované. Nezasíťované pozemky pro stavu RD. 9. Rekreace Silné stránky Oborou jsou vedeny 3 pìší turistické stezky, 1462 modrá, 3605 zelená a 6643 žlutá. Pøes k.ú. Pavlùv Studenec je vedena cyklotrasa 2170 (bohužel míjí osídlené území). Kvalitní pøírodní zázemí obce - 1000 ha lesa za obcí, pìkná krajina. V obci je v budovì bývalé školy penzion Obora s restaurací. V obci je velký podíl rekreaèních chalup. Slabé stránky Chybìjící zaøízení pro sport. Pøíležitosti Zmìna charakteru silnièního hranièního pøechodu Branka / Bärnau.

10. Hospodáøské podmínky Silné stránky Hospodáøské subjekty: soukromý zemìdìlec (bez zamìstnancù), KRAS Milíøe (má zde i bažantnici), penzion Obora s restaurací. Slabé stránky Obec je v ochranném pásmu VN Luèina. Území obce v CHKO Èeský les. Obec nemá dosud vyøešenu splaškovou kanalizaci.

II. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro pøíznivé životní prostøedí, pro hospodáøský rozvoj a pro soudržnost spoleèenství obyvatel území Obec Obora má velice skrovné možnosti hospodáøského rozvoje. Jednak je v ochranném pásmu VN Luèina a celé území obce je souèástí CHKO Èeský les. Je i dopravnì stranou hlavních dopravních komunikací a na území obce je omezena nákladní doprava. Krajina a èisté ovzduší jsou hlavní devizou obce. Její hlavní možnosti rozvoje jsou v poskytování služeb cestovnímu ruchu a pøípadnì ve zøízení nìjakého objektu pro sociální služby, napø. vìtšího domova dùchodcù nebo DPS – v dohodì s mikroregionem. Lidé, kteøí upøednostòují pro své obydlí pìknou krajinu by zde rovnìž mìli mít šanci. Naprostá vìtšina obyvatel bude muset i nadále za prací dojíždìt, proto je nutné udržet spojení s okresním mìstem hromadnou dopravou alespoò ve všední dny. Rozvoj obce limituje realizace splaškové kanalizace, tj. realizace akce VAK Karlovy Vary pod názvem Èistá Berounka. V zásadách územního rozvoje Plzeòského kraje je území obce Obora zahrnuto ve specifické oblasti Èeský les SON1. Požaduje se: Vytváøet pøedpoklady pro komplexní stabilizaci a posílení sídelní struktury regionu. Rozšiøovat plochy pro bydlení vè. pøimìøeného rozvoje druhého bydlení. Vytváøet podmínky pro lokalizaci podnikatelských aktivit opírajících se o tradièní obory a služby pøi min. negativních dopadech na životní prostøedí a pro posílení soudržnosti obyvatel území. Koordinovat územnì plánovací èinnost s nìmeckou stranou. (ÚAP_jednotlivé obce, str. 52)

-=<*O*>=*

MĚSTO TACHOV A

I. Zjištìní a vyhodnocení udržitelného rozvoje území 7. Sociodemografické podmínky Slabé stránky Vylidòování mìsta v dùsledku neuplatnìní obyvatel na trhu práce a nedostatku bytù. Nezamìstnanost se stále drží okolo 10-12%. Dlouhodobý pokles trvale bydlících obyvatel ve mìstì Tachov. 9. Rekreace Silné stránky Mìstské centrum – památková zóna. Kino, galerie, knihovna, REVIS, mraveništì, muzeum Èeského lesa. Blízkost Èeského lesa a hranièních pøechodù Mìstem prochází cyklotrasy – neregionální è.36 Cheb-Domažlice a regionální è. 2138 M.Láznì – Waldheim a mezinárodní è.2171 z Tachov Weiden. Tachov má i svou mìstskou okružní cyklotrasu è. 2200. Pìší trasy – Tachovem prochází zelená stezka è. 3605 P.Studenec – Ústí a vychází modrá stezka è. 1407 Tachov – K. Láznì. V Tachovì-Prameny a v Oldøichovì jsou chovy koní a v okolí Oldøichova vyznaèeny 3 hipotrasy. Letištì u Oldøichova – vyhlídkové lety. V Tachovì je sportovní areál vè. plaveckého bazénu, pøírodního koupalištì a zimního stadionu. V Tachovì jsou 3 hotely a 3 penziony, levné ubytování. Ve Svìtcích hotelové ubytování v domovì mládeže prùmyslové školy. II. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro pøíznivé životní prostøedí, pro hospodáøský rozvoj a pro soudržnost spoleèenství obyvatel území Pøes mìsto prochází dvì ménì významné regionální silnice II/198 a II/199 hranièní pøechod Bärnau - Pavlùv Studenec – Benešovice zajišťující pøipojení na dálnièní køižovatky Mlýnec a Nová Hospoda. Územím mìsta dále prochází regionální železnièní trať è. 184 Planá – Domažlice. Mìstem prochází nìkolik cyklotras a pìších turistických stezek, v okolí mìsta jsou vyznaèeny i hipotrasy. Mìsto Tachov mùže tìžit ze své pozice okresního mìsta, relativní blízkosti státních hranic i dálnice, ze své historie a zachovalých památek, z rozvoje tradic a jako vstupní lokalita do oblasti Èeského lesa s pomìrnì slušným sortimentem služeb. Jeho území je vymezeno jako nadmístní rozvojová oblast Tachov RO6. Mìsto musí mít dostateèné rozvojové prùmyslové plochy, aby mohlo zabezpeèovat své hospodáøské funkce s pozitivními dopady na stabilitu regionu. K tomu potøebuje i dostateèné rozvojové plochy pro bytovou výstavbu, služby a obèanskou vybavenost. Zástavba bude postupnì koncentrována v návaznosti na stávající zástavbu a dopravní vybavenost. K rekreaci má mìsto mimoøádnou sportovnì rekreaèní zónu s pøírodním koupalištìm /již uzavøeným/ a krytým bazénem, sportovní halou a stadionem, zimním, stadionem, fitcentrem a sjezdovkou. Je snaha o zmìnu pøírodního koupalištì za menší pøi plaveckém bazénu a v místì stávajícího koupalištì vybudovat autokemp. Souèástí rekreaèní zóny jsou vycházkové trasy k minerálce a do Svìtcù a okružní mìstská cyklostezka. Ve mìstì jsou

jezdecké kluby na Pramenech a v Oldøichovì, další fitcentrum a letištì v Oldøichovì. Letištì u Vítkova je využíváno modeláøi. Ke koupání je dále využíván rybník Hejèák, rybník Velký Bøezský a Kumpolecká pøehrada, jejíž levý bøeh je souèástí území mìsta – je zde chatová oblast. Mìstské centrum je památková zóna a jízdárna ve Svìtcích je významný turistický cíl i víceúèelový objekt pro kulturní a jiné akce. Rekreaèní možnosti doplòuje kino Mže se spoleèenským sálem, galerie, Mraveništì, knihovna, REVIS a také muzeum Èeského lesa. Možnosti rozvoje bydlení v Tachovì a dalších sídlech mìsta jsou omezené a zdaleka nestaèí poptávce, která je jak po nájemních bytech, tak po výstavì rodinných domù se zahradami. Lidé pak odchází do lépe pøipravených satelitù napø. Dlouhého Újezda, Èástkova a Studánky. Kapacita mateøských, základních a støedních škol je i výhledovì postaèující. Nepožaduje se navyšovat zdravotnická zaøízení. Lze pøedpokládat, že kapacity stávajících penzionù a domu s peèovatelskou službou nebudou postaèovat s ohledem na trend zvyšování podílu starších obyvatel mìsta i okolních obcí. V zásadách územního rozvoje Plzeòského kraje je území mìsta Tachov zahrnuto také ve specifické oblasti Èeský les SON1 a rozvojové oblasti RO6. Požaduje se: Vytváøet pøedpoklady pro komplexní stabilizaci a posílení sídelní struktury regionu. Rozšiøovat plochy pro bydlení vè. pøimìøeného rozvoje druhého bydlení. Vytváøet podmínky pro optimální lokalizaci podnikatelských aktivit opírajících se o tradièní obory a služby pøi min. negativních dopadech na životní prostøedí a pro posílení soudržnosti obyvatel území. Provìøit návrhy zmìn silnièní sítì, vè. výhledù, které budou zapracovány jako územní rezervy, tj. II/198 a II/199. (ÚAP_jednotlivé obce, str. 79)

-=<*O*>=*

-<o¤o>-

-<o¤o>* i

ÚZEMNÍ ANALYTICKÉ PODKLADY - VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI A

OBEC OBORA

Environmentální pilíø + Ekonomický pilíø – Sociální pilíø – Kategorie zaøazení obce: 3a Zdùvodnìní vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek: V území neprobíhá tìžba. Nadprùmìrné zastoupení vodních ploch, nachází se zde vodní zdroj Luèina, èást území je v ochranném pásmu tohoto vodního zdroje. Èistì ovzduší, zaveden systém tøídìní odpadu, zcela chybí veøejná splašková kanalizace s ÈOV. Celé území obce je souèástí chránìné krajinné oblasti Èeský les, chránìná mimoletní zeleò, památné stromy. Území je více jak z poloviny zalesnìno, z 1/4 trvalé travní porosty, malé množství orné pùdy. Minimální cestní síť v území, je zde pouze jedna silnice a to III. tøídy. Pøipravují se parcely pro rodinné domy na Oboøe. Obec nedisponuje kvalitní zázemím a hodnotnými atributy pro významnìjší rozvoj rekreace a turismu. Rozvoj a rozsah hospodáøských aktivit je omezen existencí CHKO Èeský les a ochranným pásmem vodního zdroje Luèina. Špatné dopravní napojení, chybí systém èištìní odpadních vod, nedostateèná obèanská vybavenost, vysoká vyjížïka do zamìstnání. Bydlení jen v rodinných domech, nejsou pøipraveny inženýrské sítì pro novou výstavbu RD. V obci je velký podíl rekreaèních chalup. (ÚAP_vyhodnocení vyváženosti, str. 14)

-<o¤o>D

-<o¤o>* i E

B4: VÝPIS UAP (výkresy) TATO ČÁST OBSAHUJE VÝPISKY Z VÝKRESOVÉ ČÁSTI ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ. A Výkres 1 - Správní území ORP Tachov: S obcí Obora sousedí obce (a mìsta) Tachov, Lesná, Milíøe, Halže a území Spolkové republiky Nìmecko.

Výkres 2 - Dopravní infrastruktura: Územím obce prochází silnice III. tøídy 19912 a 19918 a po hranici území prochází silnice II. tøídy èíslo 199 spojující silnièní hranièní pøechod Pavlùv Studenec na hranici obce s mìstem Tachov. Nicménì doprava mezi hranièním pøechodem a Tachovem je nyní vedena po silnicích 19923 a 19920, takže se vyhýbá PHO vn Luèina a èásti obce Dolní Výšina. Výkres 3 - Technická infrastruktura: Vedení vln pøes Pavlùv Studenec a do Obory vèetnì transformoven a rozvoden, radioreléové trasy na hranièní pøechod, do areálu pohranièní policie ÈR na k.ú. Halže a do obce Obora, silnice II., III. tøídy, místní komunikace, silnièní pøechod a telekomunikaèní kabel podél vn Luèina. Výkres 4 - Ochrana pøírody: Hranice CHKO Èeský les a jednotlivých zón (na území obce se nachází IV., III. a II. zóna), území obce mimo CHKO Èeský les je chránìno jako pøírodní park. Dále jsou zde zachyceny stromy u Oborské hájovny.

na Pavlovì Studenci; další: hranice zastavìného území a dálková cyklotrasa pøes Pavlùv Studenec. Výkres 9 - Výkres zámìrù na provedení zmìn: Jediným zámìrem zachyceným na území obce je transformovna/rozvodna v Dolní Výšinì, která již byla realizována. Výkres 10 - Výkres problémù k øešení: ORP Tachov neeviduje žádný problém na území obce Obora. Výkres 11 - Vztah území obce podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Vyváženost vztahù územních podmínek pro udržitelný rozvoj území je v Oboøe ve dvou pilíøích ze tøí špatná (pilíø pro hospodáøský rozvoj území a pilíø pro soudržnost spoleèenství obyvatel)

-<o¤o>-

D Výkres 5 - ÚSES – souèasný stav: Kromì nadregionálního (koridor podél hranice) a regionálního systému (koridor podél vn Luèina a centrum ve støedu území obce) zaznamenává též místní systém situovaný pøedevším podél Mže a Skláøského potoka.

Výkres 6 - Pøedpoklady rozvoje: Obec se nachází ve specifické oblasti SON1: Èeský les. Výkres 7 - Výkres hodnot území: Obec obora je zaznamenána jako urbanistický kompozièní prvek a urbanistická hodnota plošná, Oborská hájenka je evidována jako významná architektura a na území obce jsou dále zachyceny dvì drobné historické památky: jedna na køižovatce u Turnerù a druhá na køižovatce na Pavlovì Studenci – Böttgerùv pomník. Výkres zachycuje síť turistických tras, která má na území obce klíèové body na Pavlovì Studenci, u Oborské hájenky a pøímo v Oboøe. Zaznamenané pøírodní hodnoty: CHKO Èeský les, regionální biokoridor podél vn Luèina a regionální biocentrum ve støedu území obce, které se èásteènì kryje s lesem zvláštního urèení, stromy u Oborské Hájenky a lesy hospodáøské, vodní toky, plochy, mokøiny a bažiny, plochy BPEJ I. a II. tøídy. Výkres 8 - Výkres limitù: Obsahuje tyto jevy: Pøíroda: CHKO Èeský les, Pøírodní park Èeský les, regionální biokoridor podél vn Luèina a regionální biocentrum ve støedu území obce, stromy u Oborské Hájenky; technická infrastruktura zachycená ve výkresu 3 kromì telekomunikaèního kabelu podél vn Luèina a trafostanice v obci Obora; vodní režim: hranice I. a II. pásma hygienické ochrany vn Luèina, vodní toky, plochy (vèetnì vn Luèina – zdroje skupinového vodovodu), bažiny a moèály; zemìdìlství a lesnictví: hranice lesa, plochy BPEJ I. a II. tøídy a odvodnìné plochy

-<o¤o>* i

B5: VÝPIS UAP 2012 OBEC OBORA

Bìhem zpracovávání tohoto dokumentu byly v prosinci 2012 vydány aktualizované ÚAP pro obec s rozšíøenou pùsobností Tachov. Klíèovou zmìnou oproti ÚAP 2010 je pøedevším upravená evidence problémù k øešení (viz níže) a doplnìní archeologických lokalit do výkresu hodnot: nìkolik lokalit podél silnice Obora - hranièní pøechod Pavlùv Studenec, Zlatá stezka mezi Oborskou hájenkou a samotou Hruškovna (k. ú. Milíøe), jádro zaniklé obce Luèina - Sorghof.

zhoršená kvalita ovzduší

nemožnost rozšíření vodovodní sítě

lokalizace

k.ú. Obora u Tachova

lokalizace

k.ú. Obora u Tachova

druh problému

závada hygienická

druh problému

závada technická

označení

0bH1

označení

0bT3

vznik údaje

součástí prvních vydaných ÚAP v 12/2008

vznik údaje

součástí prvních vydaných ÚAP v 12/2008

vývoj v čase

trvá

vývoj v čase

trvá

řešení v ÚPD

ÚP (RP)

řešení v ÚPD

ÚP (RP)

popis

Vytápění pouze na tuhá paliva znečištění ovzduší spalinami.

popis

Stávající umístění vodojemu nedovoluje rozšířit vodovodní síť (výškové rozdíly, rozsah).

schází veřejná kanalizace lokalizace

sídlo Obora - k.ú. Obora u Tachova

schází sportovní plocha

druh problému

závada hygienická

lokalizace

sídlo Obora - k.ú. Obora u Tachova

označení

0bH2

druh problému

závada urbanistická

vznik údaje

součástí prvních vydaných ÚAP v 12/2008

označení

0bU1

vznik údaje

součástí prvních vydaných ÚAP v 12/2008

vývoj v čase

řešeno v ÚPD

řešení v ÚPD

ÚP (RP)

vývoj v čase

trvá

popis

Chybí veřejná kanalizace s ČOV – obec je v ochranném pásmu zdroje pitné vody (vod.nádrž Lučina).

řešení v ÚPD

ÚP (RP)

popis

V obci není žádné hřiště

schází veřejná kanalizace

lokalizace druh problému

závada technická

druh problému

závada technická

označení

0bT4

označení

0bT1

vznik údaje

součástí prvních vydaných ÚAP v 12/2008

vývoj v čase

řešeno v ÚPD

vývoj v čase

řešeno v ÚPD

řešení v ÚPD

ÚP (RP)

řešení v ÚPD

ÚP (RP)

popis

Nerealizovaná splašková kanalizace (společný projekt VAK Čistá Berounka) - 3 čerpací stanice, přečerpávání do ČOV Halže.

Zatím nedokončení stavba dopravní a technické infrastruktury pro pozemky určené k výstavbě RD.

k.ú. Obora u Tachova

druh problému

závada technická

označení

0bT2

vznik údaje

součástí prvních vydaných ÚAP v 12/2008

vývoj v čase

řešeno v ÚPD

řešení v ÚPD

ÚP (RP)

popis

Na části obce chybí veřejná vodovodní síť, v obci nedostatek pitné vody.

sídlo Obora - k.ú. Obora u Tachova

k.ú. Obora u Tachova

lokalizace

schází dopravní a technická infrastruktura

lokalizace

schází veřejný vodovod

podmínky pro hospodářský rozvoj území a soudržnost společenství obyvatel lokalizace

území obce Obora

druh problému

problém z vyváženosti vztahu ÚP

označení

0bV1

vznik údaje

součástí 1. úplné aktualizace ÚAP 2010

vývoj v čase

trvá

řešení v ÚPD

ÚP (RP)

popis

Posílit pilíř pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel: minimální cestní síť v území, rozvoj a rozsah hospodářských aktivit je omezen existencí CHKO Český les a ochranným pásmem vodního zdroje Lučina, špatné dopravní napojení, chybí systém čištění odpadních vod, nedostatečná občanská vybavenost, vysoká vyjížďka do zaměstnání.

SEKCE C: REGION Na území obce Obora se nachází pøechod na Pavlovì Studenci - protnutí hranice a silnice z Tachova do Bärnau. Pokud se ale na toto køížení podíváme z vìtší dálky, zjistíme, že se jedná o køížení “dálnice støedovìku” - Zlaté cesty nazývané také Via Carolina, spojující Èeské království s Norinberkem a západem a bývalé železné opony dìlící Evropu bìhem Studené války. Zatímco smìr východo-západní pøedstavuje a vždy pøedstavoval hlavnì obchodní spojnici, smìr severo-jižní se díky své nepøístupnosti zmìnil v souvislý zelený pás (European Green Belt), ve kterém se v souèasnosti realizuje turistická trasa Iron Curtain Trail procházející Evropou od Finska po Øecko. Je to pás zajímavé nedotèené pøírody, kde zde v prostoru sudet láká místní poetikou prázdnoty, divokosti a sentimentem zmizelého. Toto køížení je nìco navíc, co nemá každá obec v okolí.

C1:TURISMUS TURISMUS VIA CAROLINA - ZLATÁ (NORIMBERSKÁ) CESTA NADREGIONÁLNÍ CYKLOSTEZKY MÍSTNÍ CYKLOSTEZKY BĚŽKY HIPOSTEZKA

C2:HRANIČNÍ PŘECHOD A DOPRAVA C3:SPOLUPRÁCE NEJEN OBCÍ B

* iIi -=<*O*>=-

-=<*O*>=iIi *

C1: TURISMUS A

PĚŠÍ TURISTIKA

Katastrem obce Obora prochází trojice turistických znaèek, èervená kopírující høebeny Èeského lesa, modrá spojující Nìmecko, Oboru a Lesnou a zelená pøibližnì sledující pùvodní trasu Zlaté cesty vedoucí z Tachova pøes Svìtce, kolem oborské hájovny na Pavlùv Studenec a dál do Nìmecka. Také se zde nachází nauèná stezka tvoøící okruh Branka - Obora Hájenka - Pavlova Huť - bývalá kasárna.

-=<*O*>=*

Pìší turistika

F červená turistická cesta modrá turistická cesta žlutá turistická cesta zelená turistická cesta naučná stezka

VIA CAROLINA ZLATÁ (NORIMBERSKÁ) CESTA A

Obèanské sdružení Terra Tachovia hledá a obnovuje pùvodní stezku Via Carolina, nejdùležitìjší obchodní stezku 13. století mezi Norimberkem a Prahou. Její velkou výhodou bylo, že Karel IV. získla koupí, manželstvím, dìdictvím a diplomacií v padesátých a šedesátých letech 14. století Horní Falc. Sjednotil tuto zemi a pøipojil jí k Èechám, èímž docílil toho, že bylo možné z Prahy cestovat témìø až do Norimberku jednou zemí bez placení cel. Více ze stránek zlatacesta.cz: Jednou ze základních snah èeského krále a císaøe Øíše øímské Karla IV. bylo posílení ekonomiky èeských zemí. Do geograficky uzavøených Èech, kterým se dálkové obchodní cesty vyhýbaly, chtìl pøivést mezinárodní obchod a tím zmìnit celou ekonomiku èeských zemí. Jako jeden z prvních projektù vypracoval koncepci obchodního propojení èeských zemí se západní Evropou v hlavní horizontální ose západ - východ. Stará obchodní cesta vedoucí z Kolína nad Rýnem pøes Drážïany na Krakov a Kyjev mìla být oslabena novou hlavní obchodní tepnou z bohatého Porýní, kam se soustøeïoval západoevropský obchod, na Norimberk a odtud do Prahy a dále na Brno. Zde se mìla trasa štìpit jednak na sever do Vratislavi a dále na Krakov a Kyjev, jednak na jih pøes Bratislavu do Uher. Oživení Norimberské cesty vedlo ještì za Jana Lucemburského k vytvoøení tzv. Øíšské silnice. Tato „silná cesta“ postupnì pøekonala významem doposud nejfrekventovanìjší pøístupovou cestu do Èech - tzv. Øezenskou cestu. Z Norimberku se Øíšská silnice vydala pøes Lauf a Sulzbach do Bärnau. Pøekonáním hranièního hvozdu mezi Bärnau a Tachovem vstoupila tato dálnice støedovìku do èeských zemí. Tachov byl prvním èeským mìstem na její trase. Tachovský hrad strážil bezpeènost Èeského království i bezpeènost samotných pocestných již od první poloviny 12. století, kdy ho nechal zbudovat kníže Sobìslav. Za Tachovem cesta pokraèovala na Kladruby, kde se spojila s cestou vedoucí od Norimberku pøes Pøimdu. Z Kladrub vedla na Plzeò, Rokycany, Beroun a Prahu. V pozdním støedovìku popisovaná cesta pøinesla oblastem, jimiž procházela, nebývalý ekonomický rozkvìt. Císaø Karel IV. vydal navíc naøízení, aby k „volbì a korunovaci císaøù byli èeští králové povinni jezdit výhradnì po této cestì“. Údajnì sám Karel IV. po ní jel dvaapadesátkrát. Poèátkem 16. století byla silnice prvnì i písemnì pojmenována „Gûlden Strasse“. Staré cesty, ty nejstarší, vznikly tak, že lidé prostì nìkudy chodili. Když lidé tudy pøestali chodit, cesta zanikla a pøíroda si ji vzala nazpátek. V roce 2006 si sdružení Terra Tachovia vzalo za cíl najít, kudy vedla nejstarší „Zlatá cesta“ z Tachova do Bärnau a co po ní zbylo. Zaènìme z Tachova smìrem na Bärnau. V Tachovì nám zùstal nejhlubší a nejširší úvoz, který smìøoval od dolní Øíšské brány k jihozápadu. Nachází se na okraji mìsta vlevo, asi 150 metrù od silnice na Studánku. Nyní jsou na jeho místì zahrádky a obora pro jeleny. Cesta dále pokraèuje smìrem na západ. Pøechází silnici na Studánku, brodí se potokem v zahrádkáøské kolonii, prochází pøímo mezi loukami, pokraèuje potokem pod Studánkou, dále úvozem zarostlým stromy, ztrácí se v poli, pøechází po hrázi Støíbrného rybníka a ztrácí se v pastvinách, aby vyústila na silnici z Mýta

Via Carolina

zlatá cesta

na Písaøovu Ves. V lese pod silnicí je na nìkterých místech až 15 úvozù vedle sebe. Pod lesem je ještì patrné místo, kde stával starý hostinec. Cesta dále pokraèuje pøes hráz bývalého Písaøovského rybníka a stoupajíc k vrcholu kopce u hájovny „Hruškovna“ pøetíná silnici na Zadních Milíøích. V lese za „Hruškovnou“ klesá hlubokými úvozy k další hájovnì „Obora“. Za ní vede cesta brodem pøes Skláøský a Studenetský potok a dále stoupá po úboèí Uhlíøského vršku až k bývalé celnici. Odtud kopíruje silnici pøes Pavlùv Studenec až do Bärnau. Z mapy Josefovského mapování je zøejmé, že již v 18. století byla tato cesta dávno opuštìna. Jednalo se o nejstarší a také nejpøímìjší trasu z Tachova - Bärnau. Tu mohli využívat pøevážnì pìší, jezdci na koních a døívìjší povozy. V dobách následných, pravdìpodobnì od 17. století, se zaèaly využívat jiné trasy, které více vyhovovaly tìžkým povozùm. Vedly pøes Luèinu, oborskou hájovnu, údolím Skláøského potoka pøes Pavlovu Huť do Bärnau. Jiné smìøovaly pøes Svobodku na Oboru a Pavlùv Studenec. Zlatá cesta je nádherná a zatím utajená památka, která by si zasloužila „odtajnit.“ Co se o ní ví ? Mimo císaøe Karla IV. a jiných králù jel po Zlaté cestì se svým doprovodem i mistr Jan Hus na své poslední životní cestì do Kostnice. Projel Tachovem a pøenocoval v Bärnau. Tato historická trasa „zažila“ také ètvrtou a pátou køižáckou výpravu proti husitùm. O využití Zlaté cesty se v kronice Franze Schustera v souvislosti se ètvrtou køižáckou výpravou proti husitùm v roce 1427 píše, že 13. èervence vytáhl první oddíl køižáckého vojska „pøes les“ a pøes Tachov proti pohusitštìnému Støíbru. 3. srpna však došlo k úprku køižákù od Støíbra smìrem k Tachovu. Pøes hranici od Bärnau poøád ještì postupovala nová køižácká vojska smìrem proti Èechám.

Papežský kardinálský legát spoleènì s kurfiøtem von Brandenburg v té dobì pobývali v Tachovì. Stateèný rytíø Kamrovec pøesvìdèil pøítomná knížata, aby zastavila køižácký ústup a pod vedením kardinála se rozhodla vytáhnout nazítøí proti husitùm. Když však pøešla noc, nejvìtší èást køižáckého vojska uprchla mezitím k hranici. Ihned nastal všeobecný úprk všech ostatních køižákù. Právì tohoto 4. srpna vytáhli husité zrána ze svého ležení kolem Støíbra a udeøili proti Tachovu. Kolem poledne dostihli v lese rozprášené útvary køižáckého vojska. Po zahnání køižákù se vrhli na Tachov a po nìkolika dnech jej dobyli a vyplenili. V souvisloti s pátou køižáckou výpravou Anton Blobner ve své kronice píše, že dne 1. srpna 1431 pøekroèili køižáci pod velením kardinála Juliána Cesariniho hranice u Tachova s úmyslem dobýt útokem toto mìsto, stále ještì husity obsazené. Bez váhání uskuteènìný útok by se musel setkat s úspìchem. Samotní hlavní vùdci oddílù však prohlašovali, že vojsko je namáhavými pochody velmi unaveno a že potøebuje klid. Proto musel být útok odložen na pøíští den. Jenom s odporem svolil kardinál k odkladu a tušil správnì, neboť zatím co køižáci po okolí rozbíjeli své tábory, opravili husité poškozené hradby mìsta, takže pøíštího rána nebylo možno na uskuteènìní náhlého pøepadení ani pomyslet. Po týdnu táboøení u Tachova se køižácké vojsko 8. srpna zvedlo a znièilo mìsteèko Brod u Plané. 12. srpna odtáhli k Domažlicím, kde dopadli stejnì jako pøed ètyømi lety u Tachova.“

NADREGIONÁLNÍ CYKLOSTEZKY A

Pøes Pavlùv Studenec prochází významná transevropská cyklostezka kopírující bývalé hranice mezi západním a východním blokem. O smyslu, výhodách a zajímavostech této trasy viz níže: Green Belt a Iron Curtain Trail. Nedaleko obce Obora také prochází významná pøeshranièní stezka Euregio Ergensis, o ní více viz poslední èást této sekce. Projekt Green Belt - Zelený pás (dle: greenbelt.oziveni.cz) (Ochrana a zhodnocení nejdelšího systému biotopù v Evropì.) Železná opona více než ètyøicet let rozdìlovala Evropu od Severního až k Èernému moøi na východní a západní èást. Díky nepøístupnosti tohoto pøísnì støeženého území se zde pøíroda mohla pomìrnì nerušenì vyvíjet. Díky absenci intenzivního zemìdìlského a lesního hospodaøení byl umožnìn vznik nìkolik desítek až stovek metrù širokého pásu, nazývaného dnes Green Belt – Zelený pás. Zachování nejdelšího biokoridoru (propojuje jednotlivá biocentra a umožòuje migraci jednotlivých organismù) napøíè Evropou na místì bývalé Železné opony má dnes podporu místních samospráv, státních institucí a i Evropské unie. Zelený pás o délce témìø 8500 km prochází 22 evropskými zemìmi. Zelený pás – Green Belt – existuje napøíklad podél bývalé vnitøní nìmeckonìmecké hranice. Spolková vláda rozhodla, že neobhospodaøované státní pozemky budou použity k ochranì pøírody. Vzniklo zde 150 chránìných území a plánuje se 40 dalších. Nìmecká Spoleènost na ochranu pøírody organizuje výkup soukromých pozemkù. V Nìmecku je pás 1393 km dlouhý a široký 50 až 200 metrù. Také v Èeské republice se v pásu podél bývalé železné opony dochovaly vzácné druhy rostlin a živoèichù, které z intenzivnì využívané krajiny vymizely. Zøízením Zeleného pásu vznikne unikátní koridor propojující pøírodní biotopy chránìných území umožòující návrat vzácných druhù živoèichù do míst, kde byly vyhubeny. Obèanské sdružení Oživení pokraèuje v rámci projektu Green Belt v realizaci cyklotrasy Greenway Železná opona podél státní hranice. Využívá pøi tom stávající asfaltové komunikace podél bývalé signální stìny. Tato cesta byla døíve používána pohranièníky ke kontrole hranic a i v souèasné dobì je v dobrém stavu. V projektu Greenway Železná opona bylo vyznaèeno již 400 km cyklotrasy v úsecích Aš – Domažlice a Zadní Zvonková – Slavonice. Úsek Slavonice - Bøeclav byl oznaèen logem projektu Green Belt. V projektu Green Belt je realizován pilotní projekt vybavení 50 km cyklotrasy v Èeském lese smìrovkami, informaèními panely a dalším bìžným vybavením. Tato cyklotrasa pøispívá k rozvoji pohranièních regionù, jejichž pøednostmi jsou právì zachovalá pøíroda a na ní vázaný nárùst turistického ruchu. Naším cílem je také kontaktovat zástupce místních samospráv, projekt jim pøedstavit a navázat další spolupráci pøi vybavování cyklotrasy. Již 40 zástupcù mìst a obcí podél bývalé Železné opony vyjádøilo projektu podporu podpisem deklarace. Oživení navázalo v rámci projektu Green Belt spolupráci s dalšími evropskými cyklistickými organizacemi z Nìmecka, Maïarska a Slovenska, které budou pracovat na vzniku dalších èástí této cyklotrasy na území svých státù. Iron Curtain Trail - Stezka železné opony (dle: ironcurtaintrail.eu/en/die_ etappen)

Historie: Takzvaná železná opona vedoucí od Barentsova moøe na hranici mezi Ruskem, Norskem a Finskem až po Bospor na hranici mezi Bulharskem, Øeckem a Tureckem rozdìlovala Evropu témìø 40 let. Jednalo se o politickou, ideologickou a fyzickou bariéru. V roce 2004 zapoèal Svìtový svaz ochrany pøírody (IUCN) iniciativu Zelený pás (Green Belt), která se snaží motivovat partnery k zahajování a koordinování projektù v oblastech bývalé železné opony, která neúmyslnì pøispìla k zachování dùležitých ekosystémù a cenných pøirozených prostøedí. Dle vizí iniciativy by se Zelený pás od Barentsova po Èerné moøe mohl stát páteøí ekologické sítì, která by byla symbolem spolupráce sousedících státù v záležitostech zachování pøírody a udržitelného rozvoje - a turismus mùže rozhodnì v tomto procesu hrát dùležitou roli. Idea Stezky železné opony Po pádu železné opony se podél døívìjší hranice rozvinulo množství projektù týkajících se cykloturistiky. Vìtšina z nich vznikla v Nìmecku, Rakousku, Maïarsku a Èeské republice a nìkolik i v Pobaltí a na Balkánì. Vìtšina z nich však byla provozována s dùrazem na menší regiony. Nyní se lobuje za cyklistickou stezku vedoucí podél bývalé železné opony, která by spojovala chránìné oblasti v obou sousedících státech. Vizí je souvislá cyklistická stezka procházející mnoha zemìmi vèetnì 14 èlenských státù EU. Cykloturistika jde ruku v ruce se strategií rozvoje a distribuce turistických produktù s nízkým vlivem na životní prostøedí a nízkou uhlíkovou stopou, které by pomáhaly vytvoøit autentické zážitky a podpoøily by místní pøíjmy a ekonomickou pøidanou hodnotu. Trasa „Stezky železné opony“ Trasa zaèíná u Barentsova moøe, sleduje norsko-ruskou hranici k finsko-ruské hranici a Baltskému moøi. Následnì zamíøí k pobøeží Estonska, dále pak do Lotyšska, Litvy, Kaliningradu, Polska a bývalé Demokratické republiky Nìmecko (DDR). Z Lübecku pokraèuje podél bývalé hranice mezi východním a západním Nìmeckem až do místa, kde spolu hranièí Sasko, Bavorsko a Èeská republika, dále pak výšinami Šumavy, okolo Moravy a Bratislavy, hlavního mìsta Slovenska, a pøekroèí Dunaj u Vídnì. Podél jižní hranice Maïarska trasa objíždí Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko. Dále pak sleduje Dunaj mezi Rumunskem a Srbskem, køíží Bulharsko a bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, nìkolikrát zavítá do Øecka a Turecka a konèí na bøehu Èerného moøe v Buharsku. Trasa vede mnohými národními parky a velkým množstvím unikátních krajin, které zùstaly nedotèené vzhledem ke své poloze na hranici a v bývalých zónách zakázaného vstupu. Trasa také spojuje mnohé památníky, muzea a pamìtihodnosti pod širým nebem, které pøipomínají historii rozdìlení Evropy a jejího opìtovného stmelení, ke kterému došlo pomocí pokojných revolucí ve støední a východní Evropì. Navrhovaná trasa vede co nejblíže bývalé hranici (a èasto ji køíží) po površích, po kterých se dobøe jede na kole, vyhýbá se rušným silnicím, poskytuje informace o památnících a muzeích a zahrnuje mnoho míst, která byla svìdky historie.

Green Belt

Euregio Egrensis Další dálkovou cyklostezkou nedaleko Obory je pøes 600 km dlouhá trasa Euregio Egrensis, která je blíže popsána v èásti D3.

MÍSTNÍ CYKLOSTEZKY A

Vedle toho prochází oborským katastrem nìkolik lokálních cyklostezek (2169, 2170, 2173). S køížením cyklostezek na Pavlovì Studenci, respektive Pavlovì Huti. Kromì toho je v okolí mnoho dalších stezek, které mají „na svìdomí Mikroregion Luèina, Euregio Ergensis, nebo SK Zlatý potok. Samotnou obcí Obora žádná stezka neprochází.

-=<*O*>=*

E Cyklostezky

silince cyklostezka

F iron curten greenway (ICG)

BĚŽKY A

Zdejší lyžaøské trasy se nachází ve výšce 700 - 820 m n.m., tedy vcelku stabilní snìhové oblasti. Jedná se neosídlené území charakteristické klidem a nedotèenou pøírodou. Ideální nástupní body na lyžaøské trasy jsou na jih od Obory - na Zlatém Potoce a v Nìmecku na Silberhütte. Severní konec bìžkaøských tras zasahuje na Pavlùv Studenec - místo kam je zároveò možné dojet autem. STARÁ KNÍŽECÍ HUŤ - HERMANNSREUTH (DLE: turista.tachov-mesto.cz/l_trasy.htm) Trasy jsou vedeny hlubokými lesy, pouze v severní èásti je delší úsek v pastvinách. Hlavní prùbìžná ... trasa vychází z turistického hranièního pøechodu Hermannsreuth - Branka a vede pøes bývalý Pavlùv Studenec, bývalou Pavlovu Huť k hájovnì Nìmeèek (zde je též možná volba paralelní trasy po bývalé signálce), dále na bývalý Zlatý Potok, bývalou osadu Stoupa a konèí ve Staré Knížecí Huti.Mìøí 20 km a je upravován rolbou.Tato trasa má dvì èásteèné paralelní odboèky: Severní ... vede od hájovny Vašíèek po Zlatý potok po lesních cestách asi 6 km. Jižní ... vede od hájovny Vašíèek po Zlatý potok, pøes Knížecí Kámen a Ostrùvek v délce 10 km. Kolem Staré Knížecí Huti vede ještì malý ... okruh v lukách, zhruba 2 km rovinatý, vhodný pro dìti a fyzicky handicapované návštìvníky. ZLATÝ POTOK - SILBERHÜTTE (DLE: turista.tachov-mesto.cz/l_trasy.htm) Pøístup autem na èeské stranì je na Ostrùvek nebo Starou Knížecí Huť - dále na lyžích nebo na nìmecké stranì až k Silberhütte. Na èeské stranì jsou dva okruhy propojené pøes turistický hranièní pøechod Køížový kámen - Kreuzstein na bavorský lyžaøský areál Silberhütte: Severní ... v délce 7 km vede na Zlatý Potok a severním smìrem zpìt po lesních cestách. Jižní ... vede od pøechodu na bývalou samotu Skláøe, dále na Zlatý Potok a kolem vrcholu Havran zpìt na pøechod Køížový kámen - Kreuzstein. Délka 9 km. Na Silberhütte je 7 rùznì obtížných tras v délkách 2 - 10 km a vè. tras pro skating (bruslení) 3 - 6 km. Okruh 2 km má dokonce umìlé osvìtlení. Souèástí areálu je velká šatna, kde lze v teple posvaèit èi namazat lyže. ZLATÝ POTOK (DLE: xn--slz-silberhtte-qsb.de) Na základech bývalé hájovny stojí turistická chata, kolem které vedou lyžaøské stopy a cykloturistické trasy. Každou zimní nedìli a letní sobotu, bìhem sezóny, je chata otevøená veøejnosti. Jsou zde pøipraveny mapy, posezení, prodej nápojù a cukrovinek, toalety. Provoz chaty zajišťuje Ski klub Zlatý Potok.

Bìžecké tratì

běžecká trasa z Hemannsreuthu běžecké trasy na Silberhütte

-=<*O*>=*

Broumov HIPOSTEZKA A

V Tachovì pùsobí jezdecký oddíl Tachov - Respo a Jezecký klub Tachov Oldøichov.ÒHipoturistika je perspektivní odnož turistiky, podporovaná dle rùzných rozvojových materiálù (viz sekce B). V Èeském lese se chystá cca 90 km stezek (viz èlánek níže), proto stojí za úvahu usilovat o protažení tras i na území obce. Na domažlickém a tachovském okrese má pøi projektu „Na koni po západì Èech“ vzniknout pøibližnì 90 km stezek pro jezdce na koních. Tento projekt realizují místní akèní skupiny MAS Èeský západ- Místní partnerství, MAS Èeský les a MAS Svìtovina ve spolupráci s Klubem hipoturistiky. V rajonu MAS Èeský les se jedná o navržení a realizaci tøí okruhù (v okolí Velkých Dvorcù, Tøemešného a Starého Sedla). Tyto stezky budou navazovat na páteøní hipostezku západními Èechami. Stezky budou voleny ve volné pøírodì, aby nebyly vedeny po asfaltových a jinak nadmíru zpevnìných cestách. Na druhou stranu tak, aby neprotínaly pole, kde by mohlo docházet k nièení porostu. Trasy budou lemovány odpoèívadly a informativními tabulemi popisujícími vyhlídky a historicko – kulturní místa. Dále budou po projednání problematiky s Klubem èeských turistù umístìny rozcestníky a kilometráže. Každá stezka bude procházet alespoò jedním ranèem, na kterém bude možné ustájení koní i ubytování vèetnì pohostinství pro vyznavaèe této ekologické formy cestování. Cestování proto, že v blízkém Bavorsku, na Karlovarsku a ve støedních Èechách tyto stezky již fungují. Jednotlivé hipostanice na páteøní trase a okruzích mají v budoucnu tvoøit ucelenou síť. V prosinci loòského roku provedl Klub hipoturistiky Plzeòského kraje se svými spolupracovníky mapování funkèních hipostanic. Jejich provozovatelé byli následnì požádáni o vyplnìní dotazníku. Na tomto základì pak vznikla evidence pøibližnì devadesáti stanic v našem kraji. Nyní je projekt ve fázi rozpracovanosti zamìstnanci jednotlivých místních akèních skupin, kteøí jednají s majiteli jednotlivých pozemkù, sbírají informace o jednotlivých hipostanicích a pracují v terénu. (Domažlický deník 15.2.2012)

Tachov Jezdecký klub Tachov (Oldřichov)

Přimda

-=<*O*>=*

Bělá nad Radbůzou

C2: HRANIČNÍ PŘECHOD A DOPRAVA A

Na katastru obce leží automobilový hranièní pøechod Pavlùv Studenec / Bärnau na silnici II. tøídy èíslo 119 spojující místní významná mìsta Tachov a Bärnau. Další automobilové hranièní pøechody jsou pøibližnì 20 km vzdušnou èarou smìrem na jih pøechod Rozvadov / Waidhaus a pøibližnì 13 km vzdušnou èarou smìrem na sever v Broumovì / Mähring. Vzhledem ke své poloze - vzdálenosti od sousedních, nadmoøské výšce 750 m. n. m. je tento pøechod významným potenciálem obce Obora, èehož zatím využívá pouze èerpací stanice. Silnice II/119 samotnou obci Obora a místní èást Dolní Výšina míjí - . mapy dostupné na portále ØSD zpracované k 1.7.2012 neodpovídají skuteènosti..

-=<*O*>=*

Doprava a hranièní pøechody

F silince silniční hraniční přechod turistický hraniční přechod

C3: SPOLUPRÁCE NEJEN OBCÍ VODÁRENSKÉ SDRUŽENÍ OBCÍ ZÁPADNÍCH ÈECH Jednotná správa a øízení obecních vodovodù a kanalizací a dalších spoleèných èástí z majetku obcí, které slouží výrobì a rozvodu vody, k odvodu a likvidaci odpadních vod na principu investièní a cenové solidarity èlenù svazku. Obec Obora je èlenem.

MAS ÈESKÝ LES Zaujímá území západní èásti Plzeòského kraje pøi hranicích se Spolkovou republikou Nìmecko v okresech Tachov a Domažlice. MAS Má rozlohu 1505,8 km2, 60469 obyvatel a je v ní sdruženo 74 obcí.Hlavním smyslem MAS je rozdìlování prostøedkù z Evropské unie na základì strategie rozvoje území. Obec Obora je èlenem MAS Èeský les.

EUROREGIO EGRENSIS Cílem Sdružení je všestrannì pùsobit ve prospìch prohloubení a rozvíjení pøátelských vztahù nejen v rámci západoèeského regionu, ale také mezi Èeskou republikou a Spolkovou republikou Nìmecko. K naplnìní tohoto cíle se Sdružení zamìøuje pøedevším na iniciování a podporu všech forem spolupráce mezi mìsty, obcemi, institucemi, organizacemi i jednotlivci v pøíhranièním regionu trojmezí Èech, Bavorska a Saska/Duryòska. Jedním z výsledkù práce Euregia Ergensis je d álková cyklotrasa Bavorsko - Durynsko - Sasko - Èechy o délce pøes 600 km. Cyklotrasa je okružní a je urèena pøedevším pro cykloturisty, kteøí chtìjí poznat tyto zemì. Trasa navštìvuje atraktivní regiony jako Smrèiny, Frankenwald, Durynské bøidliènaté pohoøí, Durynské a Saské Vogtlandsko, Krušné hory, Sokolovskou pánev, Slavkovský les, èi lázeòská mìsta. Cyklotrasa vede pøes hranièní

pøechod Halže/Griesbach. Obec Obora není èlenem.

VODÁRENSKÉ SDRUŽENÍ OBCÍ - HALŽE Výroba a dodávky pitné vody èlenùm sdružení a dalším odbìratelùm.Majetek sdružení je vložen do správy Vodohospodáøskému sdružení obcí západních Èech, se sídlem v Karlových Varech. Obec Obora není èlenem. Obec Obora je èlenem.

LUÈINA - SDRUŽENÍ OBCÍ Øešení hospodáøského, ekonomického a spoleèenského rozvoje pøíhranièního území, zejména v oblasti dopravy, vzdìlávání, cestovního ruchu a turistiky, zdravotnictví, školství a zamìstnanosti. Mikroregion je souèástí MAS Èeský les. Další infomace o nìm naleznete v sekci B. Obec Obora je èlenem mikroregionu.

MAS ZLATÁ CESTA Sdružuje pøedstavitele obcí a veøejné správy, neziskového sektoru, a hospodáøských subjektù, jejichž spoleèným úkolem je pøedevším: Uvést v život spoleènou strategii; Peèovat o kulturní a hospodáøský rozvoj regionu; Peèovat o zvýšení kvality a rozvoj lidských zdrojù; Vytváøet podmínky pro nejširší spolupráci pøi obnovì a rozvoji mikroregionu; Propagovat obnovu venkova a získávat ji vážnost ve spoleènosti; Úèastnit se evropské spolupráce pøi obnovì venkova. Obec Obora není èlenem.

SEKCE D: PŘÍRODA, KRAJINA A SÍTĚ

D1:PŘÍRODA, KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK OCHRANA PŘÍRODY NADREGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) REGIONÁLNÍ ÚSES LOKÁLNÍ ÚSES CHKO ČESKÝ LES

D2:TECHNICKÁ VYBAVENOST

VODOVOC ELEKTŘINA, SPOJE A PLYN KANALIZACE

Péèe o pøírodu a krajinu a sítì technické infrastruktury v širších souvislostech. Tedy veøejné zájmy v území obce a jejím okolí. Jak jsou úøednì chránìny.

D * iIi -=<*O*>=-

E -=<*O*>=iIi *

D1: PĹ&#x2DC;Ă?RODA, KRAJINA A Ĺ˝IVOTNĂ? PROSTĹ&#x2DC;EDĂ? A

CHARAKTERISTIKA PĹ&#x2DC;Ă?RODNĂ?CH PODMĂ?NEK (DLE UP 2000):

OCHRANA PĹ&#x2DC;Ă?RODY

LEGENDA

Klimatologie Pro svou polohu a nadmoĂ¸skou vĂ˝ĹĄku klimatickĂ˝ region (8), kterĂ˝ je charakterizovĂĄn jako mĂrnĂŹ chladnĂ˝, vlhkĂ˝ (MCH). PrĂšmĂŹrnĂĄ roĂ¨nĂ teplota: 4 - 6 oC; prĂšmĂŹrnĂ˝ roĂ¨nĂ Ăşhrn srĂĄĹžek: 700 - 800 mm; suma teplot nad +10oC: 2000 - 2200; pravdĂŹpodobnost suchĂ˝ch vegetaĂ¨nĂch obdobĂ: 0 - 5; vlĂĄhovĂĄ jistota: 10.

ZvlĂĄĹĄtĂŹ chrĂĄnĂŹnĂĄ ĂşzemĂ CelĂŠ ĂşzemĂ obce Obora se nachĂĄzĂ v CHKO Ă&#x2C6;eskĂ˝ les, kromĂŹ vĂ˝chodnĂho cĂpu okolo vodnĂ nĂĄdrĹže LuĂ¨ina, kterĂŠ je souĂ¨ĂĄstĂ PĂ¸ĂrodnĂho parku Ă&#x2C6;eskĂ˝ les. PrĂšbĂŹh jednotlivĂ˝ch zĂłn abliĹžĹĄĂ informace k CHKO a PP jsou na dalĹĄĂch stranĂĄch.

Pedologie SledovanĂĄ poloha zemĂŹdĂŹlskĂ˝ch pozemkĂš udĂĄvĂĄ pĂ¸evahu hlavnĂ pĂšdnĂ jednotky (34), to jsou hnĂŹdĂŠ pĂšdy kyselĂŠ, hnĂŹdĂŠ pĂšdy podzolovĂŠ a jejich slabĂŹ oglejenĂŠ formy v chladnĂŠ oblasti, vĂŹtĹĄinou na ĹžulĂĄch, rulĂĄch a na rĂšznĂ˝ch jinĂ˝ch horninĂĄch, vĂŹtĹĄinou zrnitostnĂŹ lehkĂŠ, slabĂŠ aĹž stĂ¸ednĂŹ ĹĄtĂŹrkovitĂŠ. V ĂşdolnĂch polohĂĄch podĂŠl vodnĂch tokĂš (MĹže, SklĂĄĂ¸skĂ˝ potok) jsou pĂšdy zraĹĄelinĂŹnĂŠ aĹž raĹĄeliniĹĄtnĂ tzv. hydrogleje, stĂ¸ednĂŹ tĂŹĹžkĂŠ, vĂ˝raznĂŹ zamokĂ¸enĂŠ a i po odvodnĂŹnĂ vhodnĂŠ pouze pro trvalĂŠ louky. Na mnohĂ˝ch mĂstech ĂşdolnĂch niv jsou patrny oglejenĂŠ pĂšdy zbaĹžinĂŹlĂŠ, glejovĂŠ pĂšdy zraĹĄinĂŹlĂŠ, zrnitosnĂŹ jsou velmi tĂŹĹžkĂŠ, zamokĂ¸enĂŠ a s vĂ˝skytem svahovĂ˝ch prameniĹĄĹĽ. Pozemky jsou vhodnĂŠ opĂŹt pro kulturu luĂ¨nĂch porostĂš.

Fytocenologie: Na Ă¸eĹĄenĂŠm ĂşzemĂ se nachĂĄzĂ pomĂŹrnĂŹ velkĂŠ mnoĹžstvĂ ekostabilizaĂ¨nĂch prvkĂš, Ăästo i ĂşzemĂ s vĂŹtĹĄĂ rozlohou. Na tato ĂşzemĂ pak navazujĂ pestrĂĄ rostlinnĂĄ a ĹživoĂïĹĄnĂĄ spoleĂënstva. JednĂĄ se zejmĂŠna o ĂşdolnĂ nivy vĂ˝ĹĄe citovanĂ˝ch vodnĂch tokĂš s pĂ¸ilehlĂ˝mi zalesnĂŹnĂ˝mi svahy. VĂ˝znamnou Ăşlohu v tomto Ăştvaru krajiny majĂ soustavy rybnĂkĂš v okolĂ sĂdla Branka. Na tyto polohy jsou vĂĄzĂĄna vlhkomilnĂĄ aĹž mokĂ¸adnĂ bylinnĂĄ spoleĂënstva s fragmenty pĂ¸irozenĂ˝ch velmi rĂšznorodĂ˝ch biocenoz (Alveta, Cariceta) s ĂästĂ˝m vĂ˝skytem vzĂĄcnĂ˝ch aĹž chrĂĄnĂŹnĂ˝ch druhĂš.

-=<*O*>=*

Â&#x160;/!/ÂłÂŹÂłHKGÂ?HJÂ&#x203A;Âł?AJPNQI

RegistrovanĂŠ VKP (UP 2000): Katastr Obora Obora Obora

Obora Hydrologie: Ă&#x2DC;eĹĄenĂŠ ĂşzemĂ se vyznaĂüje vysokou vodnatostĂ, to je velkĂĄ Ăëtnost vodnĂch tokĂš, vodnĂch vĂ˝vĂŹrĂš a zejmĂŠna mokĂ¸adĂš a mĂstnĂch tĂšnĂŹk s bohatou skladbou mokĂ¸adnĂch plodin. Ă&#x161;zemnĂ poloha se vyznaĂüje i velmi dobrou Ăïstotou vod (Ăïstota vody hodnocena ve II. a III. tĂ¸.), jednĂĄ se o pstruhovou vodu. Nad Tachovem leĹžĂ vodnĂ nĂĄdrĹž LuĂïna, kterĂĄ mĂĄ charakter vodĂĄrenskĂŠ zĂĄsobĂĄrny pitnĂŠ vody pro mĂŹsto. ... VĂ˝znamnĂ˝ pĂ¸Ătok do vodĂĄrenskĂŠ nĂĄdrĹže tvoĂ¸Ă MĹže, Ĺ evcovskĂ˝ a SklĂĄĂ¸skĂ˝ potok. VodnĂ toky jsou vĂ˝raznĂ˝m prvkem v krajinĂŹ s vysokou ekologickou stabilitou, vhodnou polohou pro uvedenĂ biokoridorĂš.

Â&#x160;/!/ÂłÂŹÂłHKGÂ?HJÂ&#x203A;ÂłGKNE@KN

Obora

Ä&#x152;Ăslo registrace 117/11-34-09 456/11-34-09 457/11-34-09

458/11-34-09

Druh mimolesnĂ porost dĹ&#x2122;evin porost nelesnĂ zelenÄ&#x203A; porost nelesnĂ zelenÄ&#x203A;

porost nelesnĂ zelenÄ&#x203A;

382/11-34-09

1/!/ÂłÂŹÂłNACEKJÂ?HJÂ&#x203A;Âł?AJPNQI

79/1/5, 179/1, 823, 824, 198/1, 827, 179/1/2, 793/1, 199, 210/1, 236/6, 793/2, 172, 173, 236/5, 264, 268, 261/4, 265, 174/2, 168, 794/1, 261/1 780/2, 778/5, 784/1, 293/2 Ä?ĂĄst, 261/5, 261/5, 413, 409 561, 616/2, 588

porost nelesnĂ zelenÄ&#x203A; KromĂŹ toho dle Â§ 3 zak. 114/92 jsou vyznamnymi prvky vĹĄechny lesy, raĹĄeliniĹĄtĂŹ, vodni toky, rybniky, jezera a ĂşdolnĂ nivy. PamĂĄtnĂŠ stromy: U OborskĂŠ hĂĄjenky chrĂĄnĂŹna skupina 3 dubĂš - dub letnĂ (obvod 284, 347, 358 cm, vĂ˝ĹĄka 17 m, stĂĄĂ¸Ă cca 150 let. (tachov-mesto.cz) Dub a lĂpa na mĂstĂŹ pĂšvodnĂho severnĂho vstupu do oplocenky (nedaleko bĂ˝valĂ˝ch kasĂĄren PS). NATURA 2000: Ă&#x161;zemĂ NATURA 2000 se v ĂşzemĂ nevyskytuje.

-=<*O*>=*

Â&#x160;/!/ÂłÂŹÂłNACEKJÂ?HJÂ&#x203A;ÂłGKNE@KN

Pozemek 293/2

Â&#x160;/!/ÂłÂŹÂłJ=@NACEKJÂ?HJÂ&#x203A;ÂłGKNE@KN

OEHJE?A DN=JE?AÂłG=P=OPNÂ?HJÂ&#x203A;?DÂłÂ§VAIÂ&#x203A; DN=JE?AÂłK>?Â&#x203A; OPÂ?PJÂ&#x203A;ÂłDN=JE?A

)EHÂ&#x203A;Ă&#x2DC;A

JÂ?VARÂłK>?A

G Â§ Âł,=RHĂ&#x17E;RÂł /PQ@AJA?Âł

JÂ?VARÂłG=P=OPNÂ?HJÂ&#x203A;DKÂłÂ§VAIÂ&#x203A; DN=JEĂ&#x160;JÂ&#x203A;ÂłLĂ&#x2DC;A?DK@

k.ú. Štokov

G § ³2ÃÚEJ=

ÚSES

G § ³2ÃÚEJ=

G § ³$=HàA

$=HàA G § ³ N=JG=³Q³0=?DKR=

G § ³+>KN=³Q³0=?DKR=

Obora

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

G § ³(QÊEJ=³ Q³0=?DKR=

0=?DKR F

G § ³0=?DKR=

/,+('+2

s³.!,1

G § ³/RK>K@G=

G § ³ PE>KØ³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

(%' ³*Í)

! '+

G § ³)EH ØA³Q³0=?DKR=

)EH ØA

G § ³)ÃPK³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³/PQ@AJA?³

Lesná G § ³, O=ØKR=³2AO?A

G § ³/PQ@ JG=³Q³0=?DKR=

pořadové číslo

NADREGIONÁLNÍ ÚSES

LOKÁLNÍ ÚSES (DLE ÚP 2000)

název

údolí Mže u Dolní Výšiny

prvek

vymezený

katastrální území 2

Územím obce prochází osa nadregionálního biokoridoru. vede soubìžnì s hranicemi pøibližnì pøes bývalou rotu pohranièní stráže. Úkolem územního plánu je upøesnìní trasy biokoridoru.

B REGIONÁLNÍ ÚSES

Na území obce se nachází regionální biocentrum pøibližnì uprostøed území obce a regionální biokoridor podél vodní nádrže Luèina.

pořadové číslo název prvek katastrální území plocha v m2 geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav opatření

-=<*O*>=iIi * F

8.50.04

geobiocenologická typizace

4BC4, 4B4

charakteristika

nelesní zeleň, údolní niva, tok

cílový stav

jasanová olšina potoční, svěží buková jedlina

opatření

Extenzvní hospodaření na lukách, v porostech mimolesní zeleně zajistit sukcesní vývoj.

pořadové číslo název

pod lokalitou v bažinách

prvek

vymezený 2

pořadové číslo název prvek katastrální území plocha v m2 geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav opatření

prvek katastrální území délka v m geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav opatření

pořadové číslo název prvek katastrální území plocha v m2 geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav opatření

plocha v m

katastrální území

pořadové číslo název

Sklářský potok pod Oborou vymezený 117 Obora, 094 Lučina, 106 Milíře 19.79.30 4BC4 údolní niva jasanová olšina zajistit nerušený sukcesní vývoj, kosení možné jen výše ve svahu

Mlýnský rybník vymezený 094 Lučina 3.71.53 5BC3 údolní niva, rybník vrbová olšina, jasanový luh potoční Zachovat sukcesní vývoj, s ohledem na PHO vodárenské nádrže 1 nejsou problémy

Sklářský potok nad ústím do přehrady nádrže Lučina vymezený 094 Lučina 500 5B5 údolní niva, tok vrbová olšina Likvidace bolševníku (vyrýpáváním - ochranné pásmo pitné vody), Zajistit nerušený vývoj.

117 Obora

plocha v m

32.01.40

geobiocenologická typizace

6AB3, 6AB4, 6A5

charakteristika

les

cílový stav

kyselá smBK, kyselá smrková jedlina, svěží raš. SM

opatření

Mokřadům zaručit nerušený vývoj, příležitostné botanické sledování a následná managementová opatření. V lese při obnově zajistit maximální předepsaný podíl M a ZD.

pořadové číslo název prvek katastrální území plocha v m2 geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav

vrch Pupek vymezený 117 Obora 91.60.76 6B3, 6AB5, 5B3 les kamenitá kyselá jdBK, svěží smBK, podmáčená smJD Při obnově udržet podíl buku, využít maximálně přirozené obnovy, vnést JD.

opatření

pořadové číslo Dolní Obora vymezený 117 Obora, 168 Svobodka 6.76.46 5AB5 nelesní zeleň, údolní niva, tok, jiná nádrž podmáčená jedlina ponechat bez zásahu

název

Sklářský potok od Zanvita k Oboře

prvek

vymezený

katastrální území délka v m

106 Milíře, 117 Obora

geobiocenologická typizace

5B5

charakteristika

les

cílový stav opatření

vrbová olšina Při obnově soustředit k toku M a ZD, hlavně OL.

1200

pořadové číslo

název

U Zanvita (U Oborské hájenky)

název

JV od Pavlova Studence

prvek

vymezený

prvek

vymezený

106 Milíře, 117 Obora

katastrální území

117 Obora

plocha v m

18.18.29

délka v m

700

geobiocenologická typizace

6AB4

geobiocenologická typizace

6AB4, 7AB4

charakteristika

les

charakteristika

les, louka, údolní niva

cílový stav

podmáčená smrková jedlina, vlhká jedlová bučina

cílový stav

kyselá jedlová smrčina a keyselá smrková jedlina

opatření

Bezlesí vyjmout z lesa, využívat jako pastvinu při zachování rozptýlené dřevinné zeleně a zajištění nejvlhčích částí před rozšlapáním. V lese při výchovných zásazích

V otevřené nivě zajistit botanické zhodnocení, podle ceny zvážit management (zatlačování náletu) nebo ponechat přirozenému vývoji. V lesní části při obnově

katastrální území 2

pořadové číslo

pořadové číslo název

U Vokatého

název

horní tok Studeneckého potoka

prvek

vymezený

prvek

vymezený

katastrální území

214 Pavlův Studenec 2, 117 Obora, 131 Pavlův Studenec 1

katastrální území

117 Obora

délka v m

900

plocha v m

12.52.39

5AB5

geobiocenologická typizace

6AB5

geobiocenologická typizace charakteristika

les, údolní niva, tok

charakteristika

údolní niva

cílový stav

březová olšina

cílový stav opatření

březová olišna Při obnově soustředit M a ZD do břehů potoka.

opatření

Zajistit nerušený sukcesní vývoj, případně doplnění výsadeb.

pořadové číslo pořadové číslo název

Ošklivá paseka

prvek

navržený k vymezení

katastrální území

117 Obora

plocha v m2

18.76.90

geobiocenologická typizace

5B3

charakteristika

les

cílový stav

svěží smrková bučina

opatření

Při obnově zajistit maximální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, hlavně buku.

pořadové číslo název prvek katastrální území délka v m geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav opatření

Sklářský potok od Vokatého k Pupku vymezený 117 Obora 1300 6AB5 les, údolní niva, tok březová olšina Při obnově soustředit M a ZD do břehů potoka.

název

okolí Steinerky

prvek

vymezený

katastrální území

117 Obora

délka v m

500

geobiocenologická typizace

6A3, 6AB3

charakteristika

les

pořadové číslo název prvek katastrální území délka v m geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav opatření

od Pupku ke Školce vymezený 117 Obora, 106 Milíře, 131 Pavlův Studenec 1 1500 6B3 les svěží smrková bučina Při obnově soustředit M a ZD do osy bk.

B Sklářský potok od Pupku k Zanvitovi vymezený 117 Obora 1200 6AB4 les, údolní niva, tok kyselá smrková jedlina Při obnově soustředit M a ZD, hlavně OL k toku.

J od Jezvince vymezený 117 Obora 950 5B3, 6B3 les svěží jedlová bučina, svěží smrková bučina Při obnově soustředit M a ZD do osy bk.

cílový stav

chudá smrková bučina, kyselá smrková bučina

opatření

Při obnově zajstit soustředění M a ZD do osy biokoridoru.

pořadové číslo název prvek katastrální území délka v m geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav opatření

Mže nad Dolní Výšinou vymezený 117 Obora, 201 Výšina 800 5B5 les, údolní niva vrbová olšina V lese při obnově soustřeďovat M a ZD, hlavně olši do osy bk, k toku doplnit souvislou olšinu.

pořadové číslo název prvek katastrální území délka v m geobiocenologická typizace charakteristika cílový stav opatření

U Výra a Dřevěnka vymezený 117 Obora, 106 Milíře 700 5B3, 5AB4 les svěží jedlová bučina, kyselá jedlina Při obnově soustředit M a ZD do osy biokoridoru.

Mže pod Dolní Výšinou vymezený 117 Obora 600 5B5 nelesní zeleň, údolní niva, tok vrbová olšina Zajistit nerušený vývoj.

CHKO Ä&#x152;ESKĂ? LES

LEGENDA

CHKO Ă&#x2C6;eskĂ˝ les byla zĂ¸Ăzena naĂ¸ĂzenĂm vlĂĄdy Ă¨.70/2005 Sb. Ă&#x2C6;eskĂ˝ les tvoĂ¸Ă pohraniĂ¨nĂ pohoĂ¸Ă od domaĹžlickĂŠ Ă¨ĂĄsti Ă&#x2C6;eskĂŠho lesa po DyleĂ˛. Do roku 1990 byla velkĂĄ Ă¨ĂĄst oblasti v hraniĂ¨nĂm pĂĄsmu a tĂm byla veĹĄkerĂĄ hospodĂĄĂ¸skĂĄ Ăïnnost dosti omezena. VĂŹtĹĄina sĂdel po r. 1945 zanikla, coĹž vedlo k tomu, Ĺže se nynĂ jednĂĄ o ĂşzemĂ relativnĂŹ nenaruĹĄenĂŠ lidskĂ˝mi zĂĄsahy. VelkoploĹĄnĂĄ ochrana tohoto ĂşzemĂ nebyla v minulosti zvaĹžovĂĄna prĂĄvĂŹ z dĂšvodĂš existence hraniĂ¨nĂho pĂĄsma, i kdyĹž si ochrana pĂ¸Ărody uvĂŹdomovala pĂ¸ĂrodovĂŹdeckĂ˝ vĂ˝znam celĂŠ oblasti. Dnes se ukazuje vĂ˝znam Ă&#x2C6;eskĂŠho lesa z hlediska ochrany pĂ¸Ărody v podobĂŹ pĂšvodnĂch lesnĂch spoleĂënstvech na rĂšznĂ˝ch stanoviĹĄtĂch, kterĂŠ jsou cennĂŠ pro svoji zachovalost v rĂĄmci celĂŠ Ă&#x2C6;eskĂŠ republiky. Ă&#x2C6;eskĂ˝ les se stĂĄle vĂce ukazuje jako vĂ˝znamnĂŠ studijnĂ ĂşzemĂ vĂ˝voje vegetace v jednotlivĂ˝ch sukcesnĂch stĂĄdiĂch v jednotlivĂ˝ch vegetaĂ¨nĂch stupnĂch na plochĂĄch zaniklĂ˝ch obcĂ. (ZUR PK_vyrok, str. 59-60) Â§ 4 PĂ¸edpis Ă¨. 70/2005 Sb. NaĂ¸ĂzenĂ vlĂĄdy, kterĂ˝m se vyhlaĹĄuje ChrĂĄnĂŹnĂĄ krajinnĂĄ oblast Ă&#x2C6;eskĂ˝ les 1. Ă&#x161;zemĂ oblasti se Ă¨lenĂ do Ă¨tyĂ¸ zĂłn odstupĂ˛ovanĂŠ ochrany pĂ¸Ărody. 2. Do I. zĂłny se zaĂ¸azuje ĂşzemĂ s nejvĂ˝znamnĂŹjĹĄĂmi pĂ¸ĂrodnĂmi hodnotami, zejmĂŠna pĂ¸irozenĂŠ nebo mĂĄlo pozmĂŹnĂŹnĂŠ ekosystĂŠmy a dalĹĄĂ mimoĂ¸ĂĄdnĂŹ hodnotnĂĄ ĂşzemĂ, zejmĂŠna zvlĂĄĹĄtĂŹ chrĂĄnĂŹnĂĄ ĂşzemĂ (nĂĄrodnĂ pĂ¸ĂrodnĂ rezervace, nĂĄrodnĂ pĂ¸ĂrodnĂ pamĂĄtky, pĂ¸ĂrodnĂ rezervace, pĂ¸ĂrodnĂ pamĂĄtky) a vybranĂŠ Ă¨ĂĄsti ĂşzemnĂho systĂŠmu ekologickĂŠ stability krajiny (dĂĄle jen â&#x20AC;&#x17E;systĂŠm ekologickĂŠ stabilityâ&#x20AC;&#x153;) nadregionĂĄlnĂho a regionĂĄlnĂho vĂ˝znamu. CĂlem je uchovĂĄnĂ nebo postupnĂĄ obnova samoĂ¸ĂdĂcĂch funkcĂ a omezenĂ lidskĂ˝ch zĂĄsahĂš do pĂ¸ĂrodnĂho prostĂ¸edĂ na nejniĹžĹĄĂ moĹžnou mĂru. 3. Do II. zĂłny se zaĂ¸azujĂ ĂşzemĂ hospodĂĄĂ¸sky vyuĹžĂvanĂ˝ch lesnĂch a zemĂŹdĂŹlskĂ˝ch ekosystĂŠmĂš s mĂstnĂŹ uchovalĂ˝mi pĂ¸ĂrodnĂmi hodnotami vhodnĂĄ pro hospodĂĄĂ¸skĂŠ vyuĹžĂvĂĄnĂ k pĂ¸ĂrodĂŹ ĹĄetrnĂ˝m zpĂšsobem. DĂĄle se do tĂŠto zĂłny zaĂ¨leĂ˛ujĂ i ĂşzemĂ nezbytnĂĄ pro uchovĂĄnĂ pĂ¸ĂrodnĂch hodnot v I. zĂłnĂŹ. CĂlem je udrĹženĂ pĂ¸ĂrodnĂch hodnot a postupnĂŠ zvyĹĄovĂĄnĂ druhovĂŠ a prostorovĂŠ rozmanitosti ekosystĂŠmĂš, zejmĂŠna vytvĂĄĂ¸enĂm funkĂ¨nĂho systĂŠmu ekologickĂŠ stability. 4. Do III. zĂłny se zaĂ¸azujĂ lidskou ĂïnnostĂ znaĂ¨nĂŹ pozmĂŹnĂŹnĂŠ ekosystĂŠmy, intenzivnĂŹ vyuĹžĂvanĂŠ lesnĂ a zemĂŹdĂŹlskĂŠ pozemky a rozptĂ˝lenĂĄ venkovskĂĄ zĂĄstavba. CĂlem je udrĹženĂ a podpora vyuĹžĂvĂĄnĂ ĂşzemĂ pro ekologicky optimalizovanĂŠ lesnĂ hospodĂĄĂ¸stvĂ a zemĂŹdĂŹlstvĂ a vhodnĂŠ formy turistiky a rekreace. 5. Do IV. zĂłny se zaĂ¸azujĂ lidskou ĂïnnostĂ silnĂŹ pozmĂŹnĂŹnĂŠ Ă¨ĂĄsti pĂ¸Ărody a souvisle zastavĂŹnĂĄ ĂşzemĂ sĂdel s ĂşzemnĂ rezervou a navazujĂcĂ obdĂŹlĂĄvanĂĄ zemĂŹdĂŹlskĂĄ pĂšda. 6. Dojde-li v dĂšsledku hospodaĂ¸enĂ v lesĂch, zemĂŹdĂŹlstvĂ a revitalizace krajiny ke zlepĹĄenĂ stavu pĂ¸ĂrodnĂho prostĂ¸edĂ, budou pĂ¸ĂpadnĂŠ zmĂŹny ploch jednotlivĂ˝ch zĂłn provĂĄdĂŹny po projednĂĄnĂ s vlastnĂky a uĹživateli pozemkĂš.

PlĂĄn pĂŠĂ¨e o ChrĂĄnĂŹnou krajinnou oblast Ă&#x2C6;eskĂ˝ les na obdobĂ 2007-2016 1.2.Strategie ochrany pĂ¸Ărody a krajiny v CHKO V ochranĂŹ krajiny bude pozornost soustĂ¸edĂŹna na zachovĂĄnĂ a ochranu typickĂŠho krajinnĂŠho rĂĄzu a udrĹženĂ pestrosti a relativnĂ nezastavenosti krajiny, vĂ¨etnĂŹ zachovĂĄnĂ, pĂ¸ĂpadnĂŹ obnovy vybranĂ˝ch kulturnĂch a historickĂ˝ch charakteristik.

$'+Âł%% ÂłVÂ J= $'+Âł%%% ÂłVÂ J=

2.1.8. CĂle OPK v ochrankrajinnĂŠho rĂĄzu Z hlediska ochrany krajinnĂŠho rĂĄzu jsou nejvĂce ohroĹženy bezlesĂŠ enklĂĄvy existujĂcĂch i zaniklĂ˝ch obcĂ. ProblĂŠmy ve vztahu ke krajinnĂŠmu rĂĄzu mĂšĹže pĂšsobit pĂ¸edevĹĄĂm novĂĄ vĂ˝stavba, pĂ¸estavby a novĂŠ vyuĹžitĂ stĂĄvajĂcĂch objekt, zejmĂŠna vojenskĂ˝ch areĂĄl. VĂ˝raznĂ˝ vliv mĹže mĂt i zpĂšsob lesnĂho a zemĂŹdĂŹlskĂŠho. V letech 2006-2007 byla zpracovĂĄna studie PreventivnĂ hodnocenĂ krajinnĂŠho rĂĄzu CHKO Ă&#x2C6;eskĂ˝ les. Podle zĂĄkona (Â§ 12) je na ĂşzemĂ CHKO moĹžnĂŠ provĂĄdĂŹt Ă¨innosti, kterĂŠ by mohly snĂĹžit estetickou a pĂ¸ĂrodnĂ hodnotu krajinnĂŠho rĂĄzu, jen se souhlasem orgĂĄnu ochrany pĂ¸Ărody. DĂĄle uvedenĂĄ opatĂ¸enĂ platĂ obecnĂŹ pro celĂŠ ĂşzemĂ CHKO, pĂ¸iĂ¨emĹž hlavnĂ dĂšraz je kladen na pohledovĂŹexponovanĂŠ plochy.

$'+Âł%2 ÂłVÂ J= LĂ&#x2DC;Â&#x203A;NK@JÂ&#x203A;ÂłL=NG

OEHJE?A DN=JE?AÂłG=P=OPNÂ?HJÂ&#x203A;?DÂłÂ§VAIÂ&#x203A;

DlouhodobĂ˝ cĂl ZachovĂĄnĂ souĂ¨asnĂŠho krajinnĂŠho rĂĄzu ĂşzemĂ.

DN=JE?AÂłK>?Â&#x203A;

NavrhovanĂĄ opatĂ¸enĂ Âť Do novĂŹ zpracovĂĄvanĂ˝ch ĂşzemnĂŹplĂĄnovacĂch dokumentacĂ zakotvit podmĂnky pro ochranu krajinnĂŠho rĂĄzu, pĂ¸itom zajistit zachovĂĄnĂ: - NenaruĹĄenosti krajinnĂ˝ch panoramat s pĂ¸evlĂĄdajĂcĂm lesnĂm charakterem - NenaruĹĄenosti pĂ¸ĂrodĂŹ blĂzkĂ˝ch segmentĂš a partiĂ krajiny - existujĂcĂho charakteru a identity opuĹĄtĂŹnĂŠ kulturnĂ krajiny s relikty zaniklĂ˝ch sĂdel (rozvaliny, hĂ¸bitovy atd.) - MĂŹĂ¸Ătka a formy zĂĄstavby vybranĂ˝ch sĂdel. Âť PĂ¸i posuzovĂĄnĂ Ă&#x161;PD a staveb vyuĹžĂvat studii PreventivnĂ hodnocenĂ krajinnĂŠho rĂĄzu a v nĂ obsaĹženĂŠ zĂĄsady a vymezenĂĄ pĂĄsma ochrany krajinnĂŠho rĂĄzu. Âť UmoĹžnit novodobĂ˝ charakter vĂ˝stavby za pĂ¸edpokladu dodrĹženĂ obvyklĂŠ formy vychĂĄzejĂcĂ z historickĂŠ zĂĄstavby. Âť PĂ¸i rekonstrukcĂch objektĂš usilovat o odstranĂŹnĂ i zmĂrnĂŹnĂ vlivu negativnĂch (ruĹĄivĂ˝ch) prvkĂš na krajinnĂ˝ rĂĄz, zejmĂŠna bĂ˝valĂ˝ch zemĂŹdĂŹlskĂ˝ch areĂĄlĂš a vojenskĂ˝ch objektĂš v pohledovĂŹ exponovanĂ˝ch mĂstech, udrĹžovat nelesnĂ zeleĂ˛ v sĂdlech i podĂŠl komunikacĂ. Âť Podporovat pĂ¸Ăstupnost krajiny (neruĹĄit polnĂ cesty, umoĹžnit prĂšchod po cestĂĄch pĂ¸es pastevnĂ areĂĄly, nezaklĂĄdat obory apod.). Âť Nepodporovat zalesĂ˛ovĂĄnĂ vĂŹtĹĄĂch ploch v bezlesĂ˝ch enklĂĄvĂĄch.

OPÂ?PJÂ&#x203A;ÂłDN=JE?A

)EHÂ&#x203A;Ă&#x2DC;A

JÂ?VARÂłK>?A

G Â§ Âł,=RHĂ&#x17E;RÂł /PQ@AJA?Âł

JÂ?VARÂłG=P=OPNÂ?HJÂ&#x203A;DKÂłÂ§VAIÂ&#x203A; DN=JEĂ&#x160;JÂ&#x203A;ÂłLĂ&#x2DC;A?DK@

k.ú. Štokov

G § ³2ÃÚEJ=

CHKO

G § ³2ÃÚEJ=

G § ³$=HàA

$=HàA G § ³ N=JG=³Q³0=?DKR=

G § ³+>KN=³Q³0=?DKR=

Obora

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

G § ³(QÊEJ=³ Q³0=?DKR=

0=?DKR F

G § ³0=?DKR=

/,+('+2

s³.!,1

G § ³/RK>K@G=

G § ³ PE>KØ³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

(%' ³*Í)

! '+

G § ³)EH ØA³Q³0=?DKR=

)EH ØA

G § ³)ÃPK³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³/PQ@AJA?³

Lesná G § ³, O=ØKR=³2AO?A

G § ³/PQ@ JG=³Q³0=?DKR=

D2: TECHNICKÁ VYBAVENOST A

VODOVOD

ELEKTŘINA, SPOJE A PLYN

KANALIZACE

Zásobování vodou V obci Obora je vìtšina obyvatel zásobována vodou z domovních studní. Kapacita studní je nedostateèná, ani kvalita vody nevyhovuje souèasným požadavkùm.

ELEKTØINA (DLE ÚP 2000) Vedení velmi vysokého napìtí V øešeném území není vedena trasa vedení velmi vysokého napìtí.

Obec nemá splaškovou ani dešťovou kanalizaci, odpadní vody splaškového charakteru jsou z jednotlivých nemovitostí jednak shromažïovány v žumpách sporné kvality, jednak vypouštìny pøes jímky volnì do terénu èi zasakovány.

V èásti zástavby je ve správì obce provozován veøejný vodovod z roku 1935, èásteènì rekonstruovaný v roce 1999. Zdrojem vody jsou jímací záøezy umístìné v zastavìné èásti obce na soukromé zahradì. Voda je rozvádìna gravitaèním vìtevným potrubím vnitøního profilu DN 50 z podzemního vodojemu umístìného v centru obce. Malá èást obce je zásobována vodou z místní studny situované na návsi.

Vedení vysokého napìtí Stávající stav: Obec Obora je elektrickou energií zásobována z transformovny 110/22 kV Tachov, z vývodu „Halže“. Z hlavního vedení odboèuje pøípojka 22kV do transformaèní stanice TS-1 „Obec“, která slouží k zásobování elektøinou nejen obce Obora, ale i dalších osad, ... Pøípojka vysokého napìtí k transformaèní stanici je prùøezu 3x35mm2, transformaèní stanice je pøíhradová do 100kVA. Ochranná pásma vedení VN a transformaèních stanic jsou urèena Zákonem è. 222/1992 Sb.

V rámci akce „Èistá Berounka – I. etapa“ vypracovala projektová kanceláø KV engineering, spol. s r.o. v roce 2004 pro Vodohospodáøské sdružení obcí západních Èech dokumentaci pro územní øízení. V této dokumentaci (projekt è. 10, Luèina - ochrana vodního zdroje) je navrženo velkorysé a nepochybnì ekologické øešení zájmové oblasti formou skupinové kanalizace s centrální intezifikovanou èistírnou v Halži. Toto øešení respektuje ochranu vodní nádrže Luèina jako zdroje pitné vody se statutem CHKO Èeský les.

Oba zdroje, jak jímací záøezy, tak studna nezabezpeèují v obci dostatek vody, v letních mìsících témìø každoroènì vysychají a zásobování obyvatel vodou øeší obec dovážením vody v cisternách. Navíc kvalita vody neodpovídá souèasným požadavkùm kladeným na pitnou vodu pro veøejné zásobování, a proto na základì výsledkù provedených rozborù je celý systém oznaèen jako vodovod užitkový. Pro uvedené zdroje vody není vyhlášeno žádné ochranné pásmo. Zbytek obyvatel používá vodu z vlastních soukromých studní, tato voda je nekvalitní, obsahuje vyšší množství železa i bakteriální zneèištìní a jejich kapacita je nedostateèná. Vzhledem k popsanému naprosto nevyhovujícímu stavu v oboru zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou pøipravuje obec v souladu se schváleným územním plánem a Plánem rozvoje vodovodù a kanalizací Plzeòského kraje rozšíøení vodovodní sítì vèetnì vybudování nového zdroje vody. V lednu 2011 vypracovala projektová kanceláø Ing. Jaroslav Vaníèek dokumentaci v úrovni DÚR s názvem „Obora – vodojem a posílení vodovodu v obci“ pod è. zakázky 2010-07. Dle této dokumentace je plánováno provedení nového vrtu hloubky cca 70 m, výstavba vodojemu o objemu 2 x15 m3 a rozšíøení vodovodní sítì v obci. Dokumentace je zpracována kvalitnì a její realizace by zøejmì pokryla požadovanou maximální denní potøebu vody ve výpoètové výši 28,68 m3, tj 0,33 l.s-1. Je na zvážení zvýšit dimenzi rozvodného potrubí a místo profilu PE 63 realizovat profil PE 90 a umožnit tak, pøi nepodstatné zvýšení investièních nákladù, využití vodovodní sítì i pro hasební a jiné úèely.

Bilance potøeb elektrické energie: V souèasné dobì není do øešeného území zaveden plyn. Pøedpokládá se, že bìhem krátké doby plyn bude zaveden (cca 5 let), proto nové rodinné domy budou zásobovány elektrickou energií. Rozvody nízkého napìtí: Stávající stav: Stávající rozvody nízkého napìtí jsou provedeny izolovanými vodièi AES 4x120mm2 a 4x70mm2 po opìrných bodech a závìsnými kabely AYKYz 4x35mm2 a 4x16mm2. Rozvody nízkého napìtí byly rekonstruovány v letech 1998 a 1999. SPOJE Obec obora je souèástí UTO Tachov, MTO Halže. PLYN Obec není zásobována plynem. Existuje platná koncepce plynofikace: Generel plynofikace obcí Mýto, Písaøova Vesce, Lesná, Milíøe a Obora; INGEM - inženýrská kanceláø, Barrandova 26, Plzeò; leden 2000, z které vychází platný územní plán. Tento zámìr bude do nového plánu pøenesen, nicménì se v nejbližší dobì realizace tohoto zámìru nepøedpokládá.

Problémem však jsou znaèné investièní náklady na tento projekt a z toho vyplývající vzdálený èasový horizont realizace, èímž je prakticky znemožnìn rozvoj dotèených obcí a lokalit. Považujeme proto za nutné hledat další doèasná øešení, jejichž realizace by požadovaný rozvoj umožnila a to pøi splnìní souèasných požadavkù na kvalitu vypouštìných odpadních vod. Výhodné øešení vidíme v provizoriu nenarušujícím základní koncept shora popsaného projektu. V úvahu pøichází uplatnìní klasických nepropustných žump pro osamocené objekty až po doèasné dílèí èistírny odpadních vod s využitím vícestupòového doèištìní a pøípadným zasakováním pro omezenou zástavbu. Další pøedložená dokumentace v úrovni DSP, vypracovaná Inženýrskou spoleèností s.r.o. PROVOD v kvìtnu 2004, na èistírnu odpadních vod umístìnou ve východní èásti obce zøejmì nemá nadìji na uplatnìní vzhledem k recipientu Skláøský potok, který je následnì zaústìn do vodárenské nádrže Luèina. Nahrazena je pøeèerpávací stanicí v pøedchozí dokumentaci. Dokumentaci k stavebnímu povolení vypracovanou Hydroprojektem a. s. v prosinci 2005 nehodnotíme, neboť nedosahuje obsahem ani kvalitou tohoto stupnì projektové pøípravy.

OEHJKLNKQ@

LHUJ

RK@KRK@

N @EKNAH KR ³PN=OU

G=J=HEV=?A

GKIQJEG=ÊJ ³RA@AJ

k.ú. Štokov

G § ³2ÃÚEJ=

Branka - Hermannsbreuth

G § ³2ÃÚEJ=

G § ³$=HàA

$=HàA

G § ³ N=JG=³Q³0=?DKR=

$KNJ ³2ÃÚEJ=

Branka

G § ³ PE>KØ³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

KHJ ³2ÃÚEJ=

(%' ³*Í)

! '+

,=RHÞR³/PQ@AJA?³¬³ NJ=Q

Obora

G § ³/RK>K@G=

s³.!,1

*=³'ØEàKR=P?A

/,+('+2

Obora

$'+³ÉAOGÃ³HAO )EH ØA

,,³ÉAOGÃ³HAO³¬³0=?DKR

G § ³)EH ØA³Q³0=?DKR=

Mýto

)EH ØA

G § ³0=?DKR=

Hruškovna

0=?DKR

G § ³(QÊEJ=³ Q³0=?DKR=

Oborská Hájenka

*ÎIAÊAG

/RK>K@G=

G § ³+>KN=³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³ /PQ@AJA?³

G § ³)ÃPK³Q³0=?DKR=

G § ³,=RHÞR³/PQ@AJA?³

Lesná

6=@J ³)EH ØA G § ³, O=ØKR=³2AO?A

G § ³/PQ@ JG=³Q³0=?DKR=

SEKCE E: SAMOTNÁ OBEC Samotná obec Obora a to, co ji tvoøí: domy, cesty, její historie a hlavnì lidé, co zde žijí a jejich postoje. S tím související souèasný územní plán a oèekávání do budoucna.

E1:STATISTICKÁ DATA E2:DOTAZNÍK E3:HISTORIE A VÝVOJ OSÍDLENÍ E4:HISTORICKÉ FOTOGRAFIE E5:PASPORT DOMŮ E6:DROBNÁ ARCHITEKTURA E7:PASPORT CEST E8:STÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN, ŽÁDOSTI O ZMĚNU A VLASTNICKÉ VZTAHY

E1: STATISTICKÁ DATA VYBRANÉ STATISTICKÉ UKAZATELE A

SOUHRNÉ INFORMACE

OBYVATELSTVO

NEZAMĚSTANOST

Status Typ města ZUJ (kód obce) NUTS5 LAU 1 (NUTS 4): NUTS3: NUTS2: Obec s pověřeným obecním úřadem Obec s rozšířenou působností Katastrální plocha (ha) Počet bydlících obyvatel k 1.1:2012 Nadmořská výška (m. n. m.) Zeměpisné souřadnice (WGS-84) První písemná zpráva (rok) PSČ

Obec Ostatní obce 541443 CZ0327541443 CZ0327 - Tachov CZ032 - Plzeňský kraj CZ03 - Jihozápad Tachov Tachov 1 615 112 540 - 800 (600) m.n.m 12° 32’ 16’’ E , 49° 48’ 53’’ N 1626 34701

Míra registrované nezaměstnanosti - dosažitelní

Počet obyvatel k datu 31.12.2011 Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

112

20,00 %

24,14 %

14,29 %

Celkem 17 71 13 11

Muži 10 35 8 3

Ženy 7 36 5 8

Celkem

Muži

Ženy

Počet obyvatel dle věku

Počet uchazečů o práci

0-14 let 15-59 let 60-64 let 65 a více let Střední stav obyvatel k 1.7.2011

Celkem 105

Muži 52

Ženy 53

Přírůstek obyvatelstva

-=<*O*>=* E

Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek

Celkem 0 2 -2

Muži 0 1 -1

Ženy 0 1 -1

Saldo Migrace Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace

Celkem 7 1 6

Muži 5 0 5

Ženy 2 1 1

Celkem 4

Muži 4

Ženy 0

Přírůstek/úbytek

Počet sňatků Počet rozvodů

-=<*O*>=*

uchazeči o práci

OZP

mladiství

18-24 let

50 a více let

absolventi VŠ

základní vzdělání

vyučení

s maturitou

evidence nad 6 měsíců

evidence nad 12 měsíců

mladiství nad 6 měsíců

absolventů VŠ nad 6 měsíců

počet dosažitelných uchazečů

Počet hlášených volných míst

HOSPODÁŘSTVÍ

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 A

Hospodářská činnost Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů Školství a zdravotnictví - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Druhy pozemků Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Hospodářská činnost podle právní formy Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Finanční podniky Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy

Obyvatelstvo podle pohlaví 45 15 3 5 2 14

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání

Obyvatelstvo celkem k 1.3.2001

104

Obyvatelstvo 15leté a starší

z toho muži

bez vzdělání, základní, vč. neukončeného

z toho ženy

vyučení a stř. odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

Obyvatelstvo podle věku

vyšší odborné a nástavbové

0-14

15-64

65 a více

vysokoškolské

nezjištěné vzdělání

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu

Muži

0 2 Ženy

1 615 60 0 0 3 0 385 448 1 006 37 4 120

1 31 7 5

104

ženatí

rozvedení

pracující důchodci

ovdovělí

ženy na mateřské dovolené

nezjištěno

nezaměstnaní

svobodné

Ekonomicky neaktivní celkem

vdané

nepracující důchodci

rozvedené

žáci, studenti, učni

ovdovělé

nezjištěno

3 1

Obyvatelstvo celkem

svobodní

Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní

Osoby s nezjištěnou ekon. aktivitou

Ekonomicky aktivní podle odvětví Obyvatelstvo podle národnosti česká

Ekonomicky aktivní celkem 79

zemědělství, lesnictví, rybolov

50 6

moravská

průmysl

slezská

stavebnictví

slovenská

doprava, pošty a telekomunikace

romská

veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

polská

školství, zdravotnictví, veteráni a soc. činnost

německá

ukrajinská

Vyjíždějící do zaměstnání

vietnamská

celkem mimo obec

denně mimo obec

Obyvatelstvo celkem

104

denně mimo obec nad 60min.

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání Obyvatelstvo celkem Věřící

104 37

církev římskokatolická

c. československá husitská

českobratrská c. evangelická

pravoslavná c. Nábož. spol. Svědkové Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

29 0 34 33

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 A

Počty domácností podle typu domácností Bytové domácnosti

osob na byt

2,89

s 1 HD

osob na obytnou místnost (+8m2)

0,87

se 2 HD

průměrný počet

obytné plochy na byt

70,14

Hospodařící domácnosti

obytné plochy na osobu

23,61

Cenzové domácnosti

obytných místností na byt

3,43

úplné rodiny

Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení

z toho se závisl. dětmi

Technické vybavení bytů

neúplné rodiny

plyn v bytě

z toho se závisl. dětmi

vodovod v bytě

nerodinné domácnosti

připojení na veřejnu kanalizační síť

domácnosti jednotlivců

2 32 0

ústřední topení, etážové topení

vlastní koupelna, sprchový kout

Domovní fond

Domy úhrnem

Obydlené byty podle právního důvodu užívání

z toho domy obydlené

Obydlené byty úhrnem

rodinné domy

bytové domy

0 soukromých osob

domy podle vlastnictví

obce, státu

SBD

Domy podle počtu podlaží a technického vybavení Domy úhrnem

E podle podlaží

počet domů vybavených

35 1-2

3-4

přípojkou na kanalizační síť

vodovodem

plynem

ústředním topením

F Bytový fond Byty úhrnem

46 byty obydlené v rodinných domech

v bytových domech

byty neobydlené v obydl. domech

byty neobydlené v neobydl. domech

obydleno přechodně slouží k rekreaci

0 7

ve vlastním domě z toho podle právního důvodu užívání

36 30

v osobní vlastnictví

nájemní

člena bytového družstva

-=<*O*>=iIi *

E2: DOTAZNÍK A

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU

0. '0+.

2Ý*Í³ ×!2 ß *0

&!(!*

$+/,+ ×!*

%2+'s³62Í× Cílem dotazníku bylo zjistit postoje obèanù ke své obci - jak ji chápou, jaký mají názor na její budoucí vývoj, jak na nì pùsobí jednotlivá místa. Dotazník øešil otázku životního stylu - zamìstnání obèanù (vèetnì dojížïky za prací) a trávení volného èasu. Na závìr se ptal na sociologická data respondentù (vìk, pohlaví, vzdìlání). Celý dotazník je souèástí pøíloh na konci dokumentu. Výsledek první èásti „co je pro mì Obora a jak jí hodnotím“ je zachycen vedle na schématu, kde je èetnost výskytu jednotlivých pojmù vyjádøena velikostí písma. Barevnost dle legendy znamená libost - neutralitu - nelibost. Jednotlivé pojmy jsou uspoøádány podle vzájemných vztahù (pøíbuznosti a pøípadné podøadnosti a nadøazenosti). Ze schémata je patrné, že pro obèany je nejvýraznìjší vlastností Obory její umístìní “v krajinì” a zároveò je to její nejvìtší kvalita. Další ètyøi významné nadøazené fenomény a jejich hodnocení jsou “hospodaøení” (neutrálnì), spoleèenství (“mezilidské vztahy” - výraznì zápornì), Obora jako “domov” (kvality domova jsou hodnoceny kladnì) a “vesnice” ve smyslu fyzické struktury (zde je kladnì hodnoceno dìdictví minulosti, ale zápornì stav veøejné infrastruktury a jsou patrné obavy z dalšího vývoje, aby nebyly poškozeny stávající kvality).

CHKO

$+1 5

(!/

/!*sß

/0.+)5

, /02%*5

2+(*+/0

KOPEC

'.s/*s

+ %( )+1 $5

,× .+ '. &%*

,×!$.

0% $+

'(%

) (+³¬³2!('s³,+(%0%' 6 0 )³'.s/*s³ ³'(%

)!6%(% /'{³260 $5 0Íß'+³/!³,.+/ 61& ³*+2{³2Í %

,+$+

6 $.

DOMOV

*s2!/ 2!/*% !³2³(!/!

2!/*% !

*s /,+.5 6s2%/0 + ! * ³ × ,+)(125 '1(01.* ³ Ý) " (!Ù*s³+ 2%*Í* $s '5 * / $2s(5

PES

'+É'

.5 * É'5 2!*'+2/'s³*!1/,+×s *+/0

$%/0+.%!³,+$. *%É

'ÝÓ

+)s ³62 × 0

2À$(!

.1)1*% *!256,50 0!(* ³(% {

0!(!

'.s2

/01 !*s³6%)

B 6!)Í Í(/02

/!*+

(+1'5

,.+/0+.

PRÁCE

( %*!

/ )+0 ,. !(³ ³'+*! ³/2Í0 *!,+×s !' É%/0+0 +,. 2* ³*! +/01,*+/0

$5 Í& ³' * (%6 !³ ³2+ +2+ &! *+ 1 $+/0

!/05

/,+.0+2* ³25ß%0 .+6,0À(!*+/0 * .1Ù+2s* ³26$(! 1³+ !

*!/ $+,* ³+ 52 0!({³ ³1 2 É%

UKLIZENOU ,3y4/06

UPRAVENOU A

Schémata na této stranì obdobným zpùsobem zachycují to, co si obèané pøejí dvìma hlavními nadøezenými fenomény tu jsou “vzkvétající” a doplnìný souhrnný pojem “harmonická.” Pøièemž harmonickou se myslí zachování stávajících kvalit vztahu obce a krajiny a zlepšení mezilidských vztahù; vzkvétající pak zlepšení veøejné infrastruktury (cesty, vodovod, kanalizace, kulturní dùm) a opatrný rozvoj mìkké turistiky, právì aby nedošlo k poškození kvality obce (Mìkká turistika nezatìžující a nepøemìòující místo, konkrétnìji ve srovnání s „tvrdou„ turistikou viz následující seznam).

ù*4506

HEZKOU

KLIDNOU

)"3.0/*$,06

64.ć7"706 1ł 7ć5*706

+",0 /:/ 30;5306Ŋ&/06 7 ,3"+*/ć

-&1Ŋ .&;*-*%4, 7;5"):

TVRDÝ TURISMUS MÌKKÝ TURISMUS masové cestování individuální rodinné cesty, s malou skupinou pøátel málo èasu dost èasu rychlé dopravní prostøedky pøimìøené a pomalé dopravní prostøedky daleko blízko pevný program spontánní rozhodnutí podle situace øízení zvenku (cestovní kanceláø) øízení zevnitø importovaný styl života styl života blízký danému místu pamìtihodnosti zážitky pohodlnì a pasivnì s úsilím a aktivnì žádná duševní pøíprava pøíprava vztahující se k danému místu pocit pøevahy empatie nákupy, „shopping“ vzpomínky suvenýry nové zážitky prospekty a pohlednice kresby, malby zvìdavost takt hlasitý tichý upraveno pro tuzemskou turistiku z naboso.org

Následující obrázek zachycuje trávení volného èasu - nadøazenými pojmy zde jsou “doma” a “v krajinì” s pøibližnì rovnomìrnou váhou. Tedy opìt zde vidíme význam krajiny pro obyvatele Obory. Zajímavé je, že pod kategorií doma se skrývá i øeèené trávení èasu s rodinou, ale zcela chybí trávení èasu se sousedy a s pøáteli - znak fungující komunity. Aposlední obrázek na této stranì zachycuje, co by obèané chtìli dìlat v ideálním pøípadì, nepøináší žádnou výraznou další informaci. Nejsilnìjší hlas øíká, že “již se vìnuji, èemu chci.” Další èást zjišťovala postoj k jednotlivým místùm. Výsledek mùžete vidìt na mapì na následující dvou stranì. Všeobecnì øeèeno, jako oblíbená jsou oznaèena místa související s krajinou a pøírodou (19 krát oznaèeno) - výhledy (6), potoky (5), pøehrada (5), les (3). A místa související s historií (9) - kaple (2), bývalá škola (2), staré domy (2), náves (3). Do obou tìchto kategorií pak spadají cesty (6), které mùžeme chápat zároveò jako procházku krajinou, nebo jako kontakt s minulými generacemi, které je vybudovaly, používaly a udržovaly. Jako další oblíbená jsou zakreslena místa, která znamenají “doma” (8). Negativnì jsou hodnoceny vìci související s novou výstavbou, pøedevším, když není dokonèená (8), nepoøádek v obci (7) a špatný stav veøejných vìcí (7) - obecní dùm, popelnice, zastávka na návsi. Šipkami jsou v mapì zachyceny pohledy, které pro obyvatele obce nejlépe vyjadøují Oboru - “už jsem doma.” Tyto pohledy jsou také pøibližnì zachyceny na následující dvou stranì .

4 30;7*/65 . 563*45*$, )0 36$)6 4 013"7&/è. ,6-563/ . %0.&.

7;,7 5"+ $

4 30;7*/65 . 54103507/ $) " ,6-563/ $) .0Ŧ/045

4 013"7&/è.* $&45".*

4 ,"/"-*;"$ 4 70%070%&.

+",06 #:$) 0#036 $)5ć- " . 5 ,0/ ù,: )3"/ . 4 7/06ù"5:

7")".*

%0." #*;0/Ř

ù5&/ .

5y#0ł&/ .

7 ,3"+*/ć NA VYCHÁZCE '050(3"'07y/

4& 14:

/*ù .

$)"-61"ł&/ . /" ;")3"%ć

$)07"5&-457 .

;" )06#".*

0%10ù*/,&.

563*45*,06 /" #364- $)

NA KOLE NA KONI

+", 53y7 . 70-/è ù"4 7&%&/ 0#$&

+*Ŧ 4& 7ć/6+*

506-y/ .

563*45*,06

7 ,3"+*/ć /" #364- $)

%ć5&.

;".ć45/y/ 7 . 45ć #:%-*Ŋ5ć

%0."

10;/"5 +&+ )*4503**

+", #:$) 3y% 53y7*- " 70-/è ù"4

E2:SWOT ANALÝZA A ,× 0+)*+/0

STAVBA³ ,/³ ³/³ +,.+2+ *À)%³"1*' !)% ROZVOJ NOVÉ ZÁSTAVBY PRO BYDLENÍ ROZVOJ PODNIKÁNÍ³ ³26*%'³,. +2* $³) /0

;")6Ŋ5ć/ ³+ !³*+2+1³6s/0 2 +1 ³.+62+&³,+ *%'s* ³ ³26*%'³,+0×! *{³ZÁSTAVBY

MEZILIDSKÉ VZTAHY /0 2³' * (%6 !

/0 2³2!×!&*{$+³2+ +2+ 1

/0 2³ !/0

/,+(!É!*/'À³,.+/0+.³+ !

)*+ß/02 ³,. +2* $³,× (!ß%0+/0

30;70+ 4-6Ŧ&# PRO SENIORY .+62+&³%* %2% 1s(* ³.!'.! !³ CHATY, CHALUPY

.+6/ $³ $ 0 0×!* ³ ³ $ (1, ×!* ³³³ '1(01.* ³ ³³/,+(!É!*/'À $³³ '0%2%05³,.+³2Ù! $*5

DOPRAVNÍ DOSTUPNOST

,× (!ß%0+/0%

,+,( 0'5³6 ³2+ 1³ ³' * (%6 %

.+62+&³ 5'(+01.%/0%'

.+62+&³ !/0+2* $+³.1 $1

+.# *%6 !³/,+(!É!*/'À $³ '0%2%0

.+62+&³.5 ×!*

'1(01.* ³ ³/,+(!É!*/'{³ '0%2%05³,.+³ Í0%

!4%/0!* !³ $'+³³³³³³!4%/0!* !³2+ * ³*s .ß!³(1É%* .+62+&³$%,,+01.%/0%'5³ ,10+2s* ³* ³'+* $

.+62+&³/,+.0+2%ÙÛ³2³+ %

ÚZKÝ KONTAKT S BAVORSKEM

POZITIVNÍ

SLABÉ STRÁNKY

ROZTROUŠENÁ ZÁSTAVBA

/0 2³ß%2+0* $+³,.+/0×! 0% $+

VÝHLEDY DO KRAJE

SILNÉ STRÁNKY

,× .+

Poslední schéma zachycuje SWOT analýzu obce dle jejích obèanù. Tedy analýzu silných stránek, slabých stránek, hrozeb a pøíležitostí, kde v dotazníku mohli k vybraným pojmùm z pøítomnosti a pøípadnì budoucnosti zaujmout kladné, záporné nebo neutrální stanovisko. Hodnocení pøítomnosti potvrzuje již døíve øeèené. Zajímavostí je hodnocení existence CHKO a vodní nádrže Luèina jako vcelku rozporuplné (množství negativních hlasù, ale poèet tìch kladných pøevažoval). Vyplývá tedy, že obèané vcelku oceòují kvality tìchto prvkù, zároveò však vnímají omezení, která jsou dána jejich ochranou. V porovnání s hodnocením souèasného stavu je patrný ménì vyhranìný názor na možný vývoj obce v budoucnosti, který se projevuje menším rozsahem na stupnici +/-. Nicménì je zøejmé, že jako hrozba jsou všeobecnì vnímány pøedevším akce, které znamenají stavební èinnost. Podmínìnì pøípustný je pak rozvoj cestovního ruchu (zøejmì v intencích mìkkého turismu) a jako nejvìtší pøíležitost je vnímáno využití blízkosti Bavorska. Dotazník vyplnilo cca 20% obyvatelstva obce, stejný poèet žen jako mužù. Prùmìrný vìk respondentù je 40 let a prùmìrnì žijí v Oboøe 30 let. Polovina z nich má støední vzdìlání, nebo je vyuèených, 44% mají vyšší, nebo vysokoškolské vzdìlání. Pouze tøetina dotazovaných zde žije od narození a témìø všichni zde mají trvalé bydlištì a trvale zde žijí. Ètvrtina z dotazovaných jsou dùchodci, ètvrtina má místo zamìstnání v Tachovì. Pouze sedmina dotázaných pracuje v místì (v Oboøe, nebo v lese). Zajímavostí je velká ochota dojíždìt do práce (130 km, 155 km). K porovnání prùmìrná data dle èeského statistického úøadu z roku 2001 jsou pro Oboru tato: 53% mužù, prùmìrný vìk 46 let, 54% obèanù má støední vzdìlání, nebo je vyuèených a jen 4% mají vyšší, nebo vysokoškolské vzdìlání. Markantní rozdíl mezi pomìrem obèanù s vyšším a vysokým vzdìláním v našem dotazníku a v šetøení Èeského statistického úøadu je vysvìtlováno jednak ochotou vyplnit dotazník, jednak profilem novì pøíchozích obyvatel. Pøi 20% úèasti na dotazníku máme v absolutních èíslech dvojnásobný poèet obèanù s vyšším a vysokoškolským vzdìláním, než Èeský statistický úøad.

NEGATIVNÍ

HROZBY 1 +1 *+/0

) %2 (!* ! LHOSTEJNOST

-=<*O*>=* F

pohled z Obory smìrem na Milíøe

pohled z Obory na Luèinu

E pohled na Oboru od Milíøù

pohled na Oboru pøi pøíjezdu u Skláøského potoka

pohled do údolí Skláøského potoka z Køižovatky

pohled ze staré silnice smìrem na Luèinu

zbořeniště

2x 2x

popelnice

jako nevyužité místo

jako potenciál

2 3x zlatá stezka

2x 3x

zastávka 5x

3 3x E 2x

Pøi hodnocení konkrétních míst byly zjištìny tyto názory: Obecní úøad - obecní dùm: “Zchátralá budova,” která “potøebuje opravit.” Z nìkolika odpovìdí jsou patrné špatné vztahy mezi lidmi. Bývalá škola, souèasný pension: “Mohl by být hezèí, ale hlavnì, že tu je (i když škoda, že tu nefunguje hospoda).” Bývalá škola je “èást historie obce.” Z nìkolika odpovìdí jsou patrné špatné vztahy mezi lidmi. Køižovatka na Pavlovì Studenci s Bottgerovým památníkem: “Turistický” a „historický bod,“ ale “málo uržovaný.” Podle nìkoho “krásný”, “vzkazy pøedkù”, „køižovatka dìjin.” Øada dotazovaných k tomuto bodu nic nenapsala. Posezení pod stromem v Dolní Výšinì: “Pìkná kamenná zeï”, “mám svùj strom”, “ale ty kontejnery.” Pozitivnì hodnocené místo s výhradou k umístìní kontejnerù na tøídìný odpad. Øada dotazovaných k tomuto bodu nic nenapsala - doma jsou v Oboøe a k Dolní Výšinì, nemají konkrétní vztah.

F Hranièní pøechod do Bärnau: Radost z volných hranic (“koneènì volní”, “tajemno”, “sousedé”). Vnímání krajiny “kopec, vítr, pìkný výhled.” A pragmaticky: “pumpa se slevou” pro obyvatele obce. Nová zástavba “u školy”: Tato “zástavba sem nepatøí, protože pro obec je typická náhodnì rozptýlená” a “narušuje vzhled a kouzlo obce,” ale i menšinový hlas (v pomìru 3:1), že to je “pìkné místo pro nové domy.” Vodní nádrž Luèina: “Dominanta ve výhledu z obce”, “jako by tam byla odjakživa”, “ale díky zákazu vstupu nevyužité.” Tedy krásný prvek v krajinì, který je bohužel pouze na koukání. Náves s rybníèkem: “Srdce”, “støed”, “centrum” vesnice. “Pìkné místo.” Místo okolo rybníèku je vnímáno jako tìžištì obce a pozitivnì, z další èásti je patrné, že jako problém je vnímána zastávka autobusu a stanovištì kontejnerù.

výhled

ošklivé místo

hezké místo

Autobusové zastávky: “Každá jiná” a “mohly by vypadat lépe, tøeba ze døeva”, nebo “v podobì klasického srubu.” Tedy obèané nejsou spokojeni s jejich vzhledem a s tím, že nemají jednotný vzhled. Lesy: “Krása”, “klid, pohoda, ticho”, “volnost.” Lesy vzbuzují jednoznaènì pozitivní emoce. Existuje-li další pro Vás významné místo, vyznaète jej a obdobnì popište: “Kaplièka”, “odpoèívadlo u lesa nad vesnicí”, “Mže”, “Signálka.”

E3: HISTORIE A VÝVOJ OSÍDLENÍ A

ÚVOD

Historie tohoto území je historií postupných pokusù podmanit si a využít zdejší horskou krajinu a bohatství, které skýtají místní lesy a potoky. Úsilí, které se periodicky vzmáhalo, aby bylo vždy vnìjšími okolnostmi pøidušeno (tøicetiletá válka, hospodáøské zmìny prùmyslové revoluce, 2. svìtová a studená válka). Dnešní hranice obce Obora (Thiergarten) se od historických liší (napø. stabilní katastr 1838). V prùbìhu doby se souèástí Obory stala støední èást Pavlova Studence (Paulusbrunn k. ú. Pavlùv Studenec 2), podstatná èást zaniklé Luèiny (Sorghof), zv roce 1960 Dolní Výšina (Ringelberg, samoty položené v údolí Mže, døíve nazývané Wallerhof a Rahbergahmmer na úkor Výšiny, která je dnes souèásti Halže) a nepatrná èást území Milíøù. Proto, když mluvíme o historii Obory mluvíme i o historii Pavlova Studence a Luèiny. Z hlediska charakteru krajiny, lze území obce rozdìlit do tøí èástí - od západu - 1) ojedinìlé hranièní planiny bývalého osídlení Pavlova Studence, 2) hranièního hvozdu, 3) kulturní krajiny proøídlého, ale stále kontinuálního osídlení, jehož souèástí je samotná Obora. Tím nejpùvodnìjším je samozøejmì hvozd (i když pùvodnì hlavnì bukový) sloužící k strážení hranic a poskytující hojnost divoké zvìøe. Od støedovìku zde tedy máme dva dùležité fenomény (ochrana hranic a myslivost), k nim pøipoètìme tøetí, døíve popsanou Zlatou stezku (cesta na západ).

-=<*O*>=E

vojenské mapování, polovina 18.století

WINDISCHGRÄTZSKÁ OPLOCENKA A

S myslivostí souvisí první konkrétní zmínka o Oboøe z roku 1626, kdy zde byla za majitele tachovského panství J. F. Husmanna založena obora s myslivnou, po která byla pozdìji pojmenována i samotná obec. Z roku 1680 je záznam o staré hájovnì vybudované kolem roku 1650. Po pøechodu do majetku Windischgrätzù byla obora zvìtšena, aby pojmula na 350 ks vysoké, 130 kusù danèí a 40-50 kusù èerné zvìøe. Na mapì Königreich Böhmen, kterou vydal Carl Ritter von Kummersberg (1844, výøez níže) je jasnì patrný tvar a poloha Windischgrätzské obory. Na mapì vedle je zachycena na podkladu stabilního katastru (1838). Tehdy se rozkládala na katastrálním území Obory, Pavlova Studence (dnes Obora a Lesná) a Milíøù. Z Milíøù jí procházely v severozápadním smìru dvì cesty, pøièemž u všech vstupù byl “strážní” domek. Do dnešních dob se zachoval pouze jeden - Hruškovna na Milíøském katastru. Uvnitø obory je skupinka domù okolo hájenky a na západním konci osada Pavlova Huť. Za pozornost stojí rozdíl mezi cestou údolím Skláøského potoka vinoucí se pøirozenì údolím a pøímou cestou (jako podle pravítka) od Hruškovny pøes hájenku k pomníèku, pøièemž pomníèek funguje jako tak zvané “point de vue,” tedy objekt ukonèující osu (cestu) v krajinì. Tato cesta je doplnìna pravidelnou alejí. O nìco starší je první záznam o Luèinì, kde nejprv stával statek, poprvé pøipomínaný roku 1508.

-=<*O*>=*

mapa Königreich Böhmen, Carl Ritter von Kummersberg, 1844

stabilní katastr, 1838

OBORA A

V první polovinì 17. století po rozsáhlých majetkových zmìnách v Èeském lese, dochází i k zmìnì jeho využití. Ustupuje význam hvozdu jako ochrany hranic a zdroje døeva a rostou nové (prùmyslové) možnosti - sklárny, železárny, papírny, výroba uhlí. Nicménì tato první prùmyslová etapa trvala jen krátce; nepøeèkala tøicetiletou válku. Úspìšnìjší byla druhá etapa cca od poloviny 18. století, kdy vznikla napøíklad i sklárna na Pavlovì Huti (Paulushütte, Jan Michael Fuchs pøed rokem 1740, zastavení výroby 1810), k ní patøící pila, nebo železárna v Luèinì založená po roce 1744 a fungující do roku 1850 (v letech 1880 - 1904 byl objekt využíván jako sklárna). A další navazující provozy fungující v lesích využívající jejich døevo a sílu vody jako leštírny a brusírny skla, drtírny køemene, varny potaše, výrobny cínových fólií, hamry. Luèina ostatnì tehdy fungovala vyloženì jako prùmyslová obec s hamry, hutí, válcovnou plechu a slévárnou cínu a mìdi. Také tu byli další drobné provozy, jako brusírny skla, soustružny døeva a jiné dílny pohánìné vodní silou. Nìkteré vydržely v provozu až do 2. svìtové války. Kromì toho se pálilo døevìné uhlí, vyrábìla kolomaz a tìžilo døevo pro pily a papírny. Všechny tyto nové možnosti lákaly nové osadníky - dìlníky. V roce 1722 je v Oboøe evidováno už 21 usedlostí. A v dobì poøízení stabilního katastru (1838) je v Oboøe uvádìno 58 domù a 11 stájí. Na Pavlovì Huti lovecký zámeèek, mlýn s pilou, hájovna a varna na potaš. Druhá prùmyslová etapa konèí po polovinì 19. století. Malé horské provozy nejspíš nebyly schopné konkurovat tìm novým - zrozeným z prùmyslové revoluce a zásoby døeva v místních lesích se povážlivì ztenèily. Až jako náhradní zdroj obživy se ve zdejším kraji, který proto nemá úplnì vhodné pøedpoklady, rozvíjí zemìdìlství - pole a pastviny. Pøípadnì soustružení døeva a zpracování perleti. Vrchnost se v té dobì soustøedila na obnovu lesù a následnou plánovanou (udržitelnou) tìžbu a myslivost. A od poèátku 20. století jsou datovány i nesmìlé pokusy o rozvoj turistiky. Všechny tyto snahy byly pøerušeny druhou svìtovou válkou a následným odsunem nìmeckého obyvatelstva, pøed válkou mìla Obora 448 obyvatel a 135 domù, Luèina 101 domù a 602 obyvatel, Pavlova Huť 14 usedlostí. Po odsunu a následných demolicích zbyl zlomek. Obec byla dosídlena pøedevším reemigranty z Rumunska a Volyòskými Èechy. Poèet obyvatel se od té doby pohybuje kolem stovky. Zanikly vodní díla a les postupnou sukcesí zaèal zpìt dobývat pracnì vytvoøené pastviny a pole. Lidé pracovali v zemìdìlství a lesnictví, po nìkolika stech letech se vrátil význam hranièního hvozdu - se vznikem hranièního pásma - jako neprostupné hranice. V letech 1971 až 1974 byla vybudována 87 hektarová vodní nádrž Luèina jako zdroj pitné vody pro mìsto Tachov. To znamenalo definitivní zánik stejnojmenné obce a po vzniku hranièního pásma další omezení života v Oboøe. Radikální zmìnu pøedstavovalo otevøení hranic po zmìnì režimu a zpøístupnìní místní krajiny, která zatím láká pøedevším novousedlíky z Tachova, ale na vìtší objevení a docenìní teprve èeká.

-=<*O*>=-

Vývoj osídlení obce Obora, soutisk

zaniklé stavby nově postavené domy (2006 - 2012) rozestavěné domy (stav k 2012) stávající zástavba

Na tøech plánech je zachycen stav východní èásti obce v letech 1838, pøibližnì 1939 a 2012. Domy, které postupnì pøibývaly, aby po roce 1946 prudce ubyly. Od roku 2006 však zase pøibývají. Lesy, jak hlavnì po roce 1946 zarùstají døíve obhospodaøovávanou krajinu. Cesty, které døíve propojovaly samoty, osady a vesnice, aby byly posléze zapomenuty. Vodu, náhony a rybníèky, které sloužily pro mlýny, hamry a hutì - na druhé mapì pøibývají Samoty u Skláøského potoka, na souèasné mapì vìtšina tìchto staveb mizí, ale objevuje se jedna nová - mìøítkovì diametrálnì odlišná - vodní nádrž Luèina.

Mies

aF luß

Neuhammer

h Miesa Bac

Neuhammer

h Miesa Bac

Mü hlb ac h

Mü

hlb

Zahnhammer

Zahnhammer Galtenhöfner Revier

Galtenhöfner Revier

Blätterlberg

Schusterberg

Schusterberg Blätterlberg

Blätterlberg Ha

Waldflur in Schmidberg

3ter Hammer In Schmidberg

Abendbergflur

Die tiefe Flur

Die Rangflur

Schusterberg S

In Schmidberg

Die tiefe Flur

Ringlbergflur

Tieflochtflur Miesa

Miesa

Fluß

Die Hüblflur

Ringlbergflur

Tieflochtflur

Thiergarten

Die Hüblflur

Thiergarten Bei der Kapelle

Straßflur

Bei der Kapelle

Straßflur

Mie

Fluß

Mie

Die Edtflur

Mie

Die Edtflur

Die Flötzflur an der Bernauer Straße links

Mühlbac h

Kreuzwirtshaus

Flu

Die Flötzflur an der Bernauer Straße links

Stomaberg Kreuzwirtshaus

Hammelberg

Stomaberg

Hammelberg

Flur an Thiergartenweg

Flur an Thiergartenweg Waldflur

Waldflur

Die Flötzflur an der Flötzwies anfangdend

Sorghof

Flötzbach

Flötz

Sorghöfner Weiher

Flötz

In der Flötz

h ac hlb Mü

Sorghöfner Weiher

Zeugmühle Flötzbach

Flötzbach

Sorghöfnermühle

In der Flötz

obec Obora, 1838

obec Obora, 1939

Mies

aF luß

Horní Výšina

6 NJM úLB

ŧF

Neuhammer

h Miesa Bac

ŧF

6 NJM úLB

Horní Výšina

6 NJM úLB Mü hlb ac h

6 NJM úLB Zahnhammer

Galtenhöfner Revier

Blätterlberg 7FMLë WSDI

Velký vrch

Dolní Výšina

Blätterlberg Ha

Waldflur in Schmidberg Pod Výšinou

0CPSTLë WSDI TLë

Pod Výšinou Die Rangflur

Na Šmídku .ŧ

3ter Hammer

Schusterberg S

ŊFWDPWOB

mídku

.ŧ

In Schmidberg

Abendbergflur Ševcovna

pot ok

Ringlbergflur

WDP

WTL

ë Q

Die tiefe Flur

Še vco vsk ý

PUP

mídku

Oborský rsk ský vrch

Na Šmídku

Schusterberg

ŊF

Na posledním plánu jsou zachyceny místní názvy z dostupných map, jako jedna z rovin historie krajiny.

Die Rangflur

3ter Hammer

Schusterberg Abendbergflur

Waldflur in Schmidberg

Tieflochtflur

Miesa

Obora

Obora Thiergarten

Die Hüblflur

Bei der Kapelle

Straßflur

U školy

Na špici

Fluß

Za vsí

Na špici

Mie

U školy

;B WT¡

Pod cestou

Skalka

Mie

Die Edtflur Pod cestou

Dolní obora

Fluß

Dolní obora

Flu ß

Die Flötzflur an der Bernauer Straße links Mühlbac h

/B LŃJŧPWBUDF

V lesích

V lesích Flur an Thiergartenweg

Mlýnský rybník Na drahách

Kreuzwirtshaus /B LŃJŧPWBUDF

Waldflur

Na špici

Mlýnský rybník Die Flötzflur an der Flötzwies anfangdend Na drahách

Stomaberg

Hammelberg

Na špici Sorghof 4LM ŃTLë QPUPL Flötzbach

4LM ŃTLë QPUPL

Sorghöfner Weiher

hlb

Mü

Flötz Sorghofský mlýn Zeugmühle Flötzbach

Sorghofský mlýn In der Flötz

WPEO¡ O ESŧ -VúJOB

obec Obora, 2012

obec Obora, místní názvy z dostupných map

Sorghöfnermühle

WPEO¡ O ESŧ -VúJOB

PAVLŮV STUDENEC A

Obdobný osud, i když se smutnìjším koncem postihl západní díl území Obory: dnešní opuštìnou náhorní pláò, kde jen zbytky cest, stromy a nepøirozené vyvýšeniny dávají tušit, že zde stávala provázaná skupina vesnic a samot, z nichž byl nejvýznamnìjší Pavlùv Studenec a která patøila k nejvìtším osadám v místním pohranièí. Ze severu se pláò táhla od Hranièné (Hermannsreuth, nyní Halže) pøes Vìtrov (Baderwinkel, také Halže) a na jih k Pavlovì Huti (Paulushütte, k.ú. Obora - z ní zbyl jen rybník). V centrální èásti se nacházely Pomezná (Wittichstahl, nyní pod Halží - je zde obnoven høbitov), Šance (Schanzhausel) a samotný Pavlùv Studenec, který se dìlil na pøední (Vorder Paulusbrunn) a zadní (Hinter Paulusbrunn). Dále k Pavlovì studenci náležely lesní osady (nyní obce Lesná): Skláøe (Neuwindischgratz), Zlatý potok (Goldbach), Ostrùvek (Insenthal), myslivna Nìmeèek. Poèátky užívání místní pùdy sahají do roku 1503, kdy byly zdejší pozemky majitelem Tachovského panství Jindøichem z Gutštejna pronajaty Bärnauským mìšťanùm. Jako první stavba je zde uvádìna roku 1618 hájovna - Waldhauserova usedlost, pozdìji Schiffl-Haus nedaleko nìmecké kaplièky. V té dobì jsou èasté hranièní spory - poslední úprava státních hranic probìhla až v roce 1849. Samotná vesnice vznikla až poèátkem 18. století na staré obchodní stezce Zlaté. V roce 1713 mìla 16 usedlostí, a osdaníci pøicházeli pøedevším z Bärnau. V roce 1900 956 obyvatel a pøed druhou svìtovou válkou dle nìkterých pramenù 1523 obyvatel a 135 domù. V obci byla celnice a èetnická stanice, proto zde žilo i 29 Èechù. Dále škola, fara a empírový kostel. Na historických fotografiích vidíme nìkolik dvoupatrových staveb a hostince. Pøed válkou jich tu bývalo 7 a obec mìla nakroèeno k tomu stát se turistickým letoviskem. Zástavba zde byla znaènì rozptýlená, jádro zástavby se nacházelo v okolí kostela, na jih od silnice z Tachova, na sever od silnice stála øada budov zvaná Pomezná. Typické byly samoty na pùdoryse uzavøených dvorcù, chudší verze Chebského typu. Tìsnì pøed hranicí osada Šance, pojmenovaná po zdejších švédských šancích z 30. leté války, kdy se v tomto kraji vedly urputné boje. Opevnìní se tehdy táhlo od Hranièné na Studenecký vrch. Po válce byl Pavlùv Studenec èásteènì dosídlen, ale po uzavøení hranic se ocitl v tzv. zakázaném pásmu, a všechny stavby nevyužívané Pohranièní Stráží byly zboøeny. Zùstala jen škola, fara, celnice, nìkolik domù a kostel pøemìnìný na pozorovatelnu. (Stavby jsou patrné spoleènì se zástavbou na Pavlovì huti na topografické mapì ze 60. let.) Tyto stavby byly zboøeny v 70. letech po vybudování nových kasáren. Z území vsi jsou dnes louky a pastviny, na èeské stranì nezbyl žádný dùm. Dnes Pavlùv Studenec znamená výše zmínìný høbitov na území Halže; Bottgerùv památník z roku 1893 na pøipomínku okresního hejtmana J. Bottgera, který se zasloužil o výstavbu 15 km dlouhé silnice z Pavlova Studence do Zahájí dokonèené ve stejném roce; benzinová pumpu a stavby na nìmecké stranì - nìkolik chalup, bývalá celnice, kaple, blízký kostel a Èervená vìž rozhledna - rekreaèní sídlo profesora F. X. Mayera z roku 1913.

-=<*O*>=-

zaniklé stavby stávající zástavba Vývoj osídlení na Pavlovì Studenci, soutisk

Na dvou plánech je zachycena zástavba v letech 1947 a 2012 a tedy vlastnì její zmizení.

Baderwinkel B derw Bernauer rnna We Wegflur

Větrovv

Drechster hster

Bernauer Be erna rnnaauer We Wegflur

Moklseph ok

Wolfgruben Wol

Baderwinkel derw Větrovv

Wolfgruben Wol

Hintere Steinberg

Drechst hst

Moklseph ok

Hintere Steinberg

Na samostatném plánu jsou zachyceny místní názvy z dostupných map, jako jedna z rovin historie krajiny.

Na N statku

Naa celnici ln

Baderwinklwegflur Baderw flu

Na šancích

Tillischanze

Schanzhäusl äusl äu Na šancích

Tillischanze

Schanzhäusl Schanzflur

U věžičky

Wittichsthal

U věžičky

Schanzflur

Studenecký vrch

Balzerkones

Studenecký vrch

Paulusbrunn

ein oder Smucker Berg

Stein oder Smucker Berg Beerg rgg

Pavlův studenec

Balzerkones

Paulusbrunn Pavlův studenec

Hansadlfranz

Mühlseph

Schmuknerberg

Wittichsthal Pomezná

Pomezná

Bergerdroht

Hansadlfranz

Mühlseph

Schmuknerberg Bergerdroht Tränkelflur

Berghäusl

Tränkelflur Berghäusl

V bažině

Schaufler

Gosslblas

V bažině

Gosslblas

Francovy Domky

Waldflur

Francovy Domky

Bergerdroht

Waldflur

Bergerdroht Franzhäuser

Franzhäuser Schmucherbrunnen

Schmucherbrunnen

D V údolí

V údolí in Grafenrang

in Grafenrang Grafenrang

tok ecký po Studen

Grafenrang potok Studenecký

Schmidlkones

Schmidlkones Schmidadl

Bocknigl

U kapličky

Kostaňuk

Hannsandreas

Vorderhausl

Schmidadl Bocknigl

U kapličky

Kostaňuk

Hannsandreas Vorderhausl

Grafenrang

Lenzentotl

Grafenrang

Lenzentotl U Předních Chalup

U Předních Chalup

Häuslpeter Herrenegarten

Häuslpeter

Herrenegarten Auf den hintern Brand

Auf den hintern Brand A

Auf den hintern Brand rra Balzerseph

Balzerseph

Auf den hintern Brand

F beim Miror

beim Miror

Sklářskýý potok okk

Sklářskýý potok

Mühlwastl von Paul Paulusbrunn un

Herrnspitze

enl h Brentenloh

Herrnspitze

Drechsler

Herrnspitze Drechsler

Paulusbrunner Glashütte

Brentenloh enl h U Pavlovy Hutě

Herrnspitze U Pavlovy Hutě

Untere Spitzl

Untere Spitzl Rothe Bach

Pavlùv Studenec, 1947

Spálenec ec

Pavlùv Studenec, 2012

Spálenec ec

Pavlùv Studenec, místní názvy z dostupných map

Paulusbrunner Glashütte Rothe Bach

E4: HISTORICKÉ FOTOGRAFIE A

Pavlùv Studenec, nedatováno

Pavlùv Studenec, èást pomezná, kde je vidìt Bottgerùv pomník, 1906

F Pavlùv Studenec, nedatováno

Pavlùv Studenec, nedatováno

Pavlùv Studenec, nová celnice, nedatováno Pavlùv Studenec, letní byt prof. F. X. Mayera na bavorské stranì, nedatováno

Pavlùv Studenec, nedatováno

E Pavlùv Studenec, nedatováno

Pavlùv Studenec, v „péèi“ pohranièní stráže, po roce 1959

Pavlùv Studenec, okolo roku 1940

Luèina, okolo roku 1900

D -=<*O*>=iIi * E

Pavlova Huť, nedatováno

E5: PASPORT DOMŮ A

DOMY V OBOŘE

V této èásti se vìnujeme jednotlivým domùm. Cílem je zjistit, jaký dùm je pro Oboru typický a jak v tomto ohledu obstojí regulace navrhovaná minulým územním plánem. Tedy jaké by mìly domy být, aby byly ke svému okolí ohleduplné. Pøedchozí územní plán pøedpokládal regulativ pro rodinné domy: jedno nadzemní podlaží (splòuje 91% domù), sedlová støecha (splòuje 74% domù) se sklonem 38° - 45° (splòuje 80% domù), krytina pálená, nebo betonová taška (splòuje 26% domù). Celkovì splòuje tyto regulativy jen 15 domù (23%), a z toho 12 je novodobých, jeden po razantní rekonstrukci a jeden dùm alpského typu. Tedy pouze o jednom domu, který regulativy splòuje lze mluvit jako o skuteènì tradièním. Oborský bìžný typ tedy budeme muset hledat jinde. Na následujících stránkách jsou v tabulkách zachyceny základní data ke všem domùm. Pro zjednodušení jsme je roztøídili do sedmi kategorií: A nejstarší domy: (6%) Nejstarší objekty v obci bez jednotícího znaku - každý atyp, celkem jsou ètyøi. Z toho tøi se starým typem krovu, tedy bez nadezdívky a pøesahù a jeden s mansardovou støechou. Dva s výrazným podílem døevìných konstrukcí a dva s výraznou kultivovanou štukatérskou výzdobou. B podlouhlý dùm starší typ: (14%) Podlouhlý objekt s obytnou a hospodáøskou (zemìdìlskou) èástí. Starší typ krovu bez pøesahù a s nízkou nadezdívkou. Hospodáøská èást domu je èasto døevìná. C podlouhlý dùm novìjší typ: (15%) Typický podlouhlý objekt s obytnou a hospodáøskou (zemìdìlskou) èástí. Novìjší typ krovu uložený na nadezdívce s pøesahy. D krátký dùm: (35%) Krátký dùm (pomìr stran ménì než 2:1), bez hospodáøské èásti - obyvatelé se neživili vlastním zemìdìlstvím, ale spíše v lese, nebo ve výrobì. V drtivé vìtšinì pøípadù s novìjším typem krovu s pøesahy a vysokou nadezdívkou. E moderní dùm: (12%) Novodobé objekty s velmi volným, nebo žádným vztahem k místní tradici, bez jednotících znakù. Nejstarší z nich mohly vzniknout i pøed II. svìtovou válkou. Tedy mìstský domek U miláèka, “alpská” chata v Samotách, nebo domy s asymetrickou støechou z druhé poloviny 20. století. F chatka (12%) Drobné rekreaèní objekty, vìtšinou s døevìným podkrovím a strmou støechou. G velký dùm (6%) Atypické velké objekty: bývalá škola, obecní úøad, èerpací stanice, dvoupatrový dùm na návsi.

Všechny domy kategorie F vznikly v 2. polovinì 20. století stejnì jako vìtšina domù kategorie E. Domy kategorie A a G jsou co kus to atyp. Tedy pro hledání bìžného typu nepoužitelné. Ve zbývajících kategoriích jsou v Oboøe domy vzniklé pøed polovinou 20. století zastoupeny takto: B - 9 domù, C - 9 domù a D - 15 domù, pøièemž drtivá vìtšina novì vzniklých domù (8 z 11) také patøí do kategorie D. Z toho plyne, že tato poèetnì nejrozšíøenìjší kategorie je v Oboøe nejživotaschopnìjší a doporuèeníhodná (za inspiraci stojí nenápadná elegance domù èp. 80, nebo èp. 87). Ale kategorie D není rozhodnì jediná možná, neboť precedent se zde najdete pro ledacos (kategorie A, G). Zvlášť pak když se podíváme na historické fotografie na pøedchozích stránkách, kde vidíme novogotickou huť v Luèinì, dvoupatrovou faru na Pavlovì Studenci, nebo hostinec ve stylu sudetské pøímìstské vilky tamtéž. Zajímavým typem jsou také jednoduché, ale pùsobivé døevìné pøevýšené stodoly, kterých je v Oboøe nìkolik. Domy v Oboøe jsou orientovány spíše po vrstevnici, než po spádnici (pøibližnì v pomìru 2:1). Stodoly jsou pak èasto k domu orintovány kolmo po spádnici. Podle sèítání Èeského statistického úøadu z roku 2001 bylo v Oboøe 44 domù s prùmìrným stáøím 48 let v rozložení: 6 domù do roku 1919, 9 domù do 1945, 11 domù do roku 1980 a 8 domù do roku 2001. Dle našeho prùzkumu je v Oboøe domù dnes témìø 70 a domníváme se dle použitých konstrukcí, že jsou ve skuteènosti starší než uvádí ÈSU. Po válce vznikaly témìø výhradnì rekreaèní objekty kategorie E a F. Nové obytné objekty se zde staví až na výjimky teprve po roce 2006.

B C: podlouhlý dùm novìjšího typu

D: krátký dùm

-=<*O*>=*

E: moderní dùm

F A: nejstarší domy

F: chatka

B: podlouhlý dùm staršího typu

G: velký dùm

číslo popisné

střecha

sedlová, 40

materiál střechy

číslo popisné o

střecha

sedlová, 45

betonová taška

materiál střechy

éra vzniku

současnost

počet podlaží

V zásadì novostavba na pùdoryse pùvodního staršího objektu. Odpovídá domu kategorie C. Z tìchto dùvodù lze oèekávat nenápadné splynutí s okolím. K domu patøí nìkolik drobných stavení.

číslo popisné o

74 o

číslo popisné

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, 20

eternit

materiál střechy

plech

materiál střechy

eternit

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie C s velkým boèním štítem a modernizovanou fasádou. K domu patøí garáž a vysoká døevìná stodola..

Pùvodnì dùm kategorie C se støedním rizalitem s novodobou nástavbou 2. np a pøístavkem. Pùdorys objektu do L vytváøí zdání ještì vìtšího objektu, než jakým dùm je. Pro svou velikost dominantní objekt návsi.

Zrekonstruovaný dùm kategorie D s èetnými pøístavky.

38 E

76 F číslo popisné

číslo popisné

100

střecha

polovalbová, 45o

střecha

sedlová, 38o

střecha

20o

materiál střechy

eternit

materiál střechy

keramická

materiál střechy

sedlová

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

90. léta 20. století

éra vzniku

2003 - 2010

počet podlaží

Dùm kategorie D se zachovalou modernistickou dekorací ostìní.

Rozlehlá novostavba s døevìnou fasádou èlenìná do nìkolika samostatných objemù. Dùm skryt za masou stromù.

Èerpací stanice. Hlavní dvoupodlažní objekt s nízkou sedlovou støechou s výraznými pøesahy doplòuje jeden technický objekt a výrazné zastøešení èerpacích stojanù.

100

číslo popisné

střecha

sedlová, 45

materiál střechy

číslo popisné o

střecha

sedlová, 40

eternit

materiál střechy

éra vzniku

okolo 1900

počet podlaží

Dùm kategorie B v celkovì zanedbaném stavu, ale zachovaný tradièní objem a vzhled.

číslo popisné o

34 o

číslo popisné

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, 45

eternit

materiál střechy

eternit

materiál střechy

betonová taška

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

okolo 1900

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie C s rozmìrným boèním rizalitem a fasádou z druhé poloviny 20. století (èlenìní oken, bøizolit).

Dùm kategorie B v pùvodním, celkovì zanedbaném stavu. K domu patøí vysoká døevìná stodola umístìná po spádnici a nìkolik dalších hospodáøských objektù.

Kompletnì zrekonstruovaný dùm kategorie D.

34 číslo popisné

číslo popisné

zatím bez čp.

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, 45o

sklon střechy

sedlová, 40o

materiál střechy

plech

materiál střechy

eternit

materiál střechy

keramická

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

po 2012

počet podlaží

Dùm kategorie D po rekonstrukci, pøístavek zádveøí z druhé poloviny 20. století.

Dùm kategorie D v pìkném stavu se zachovalými pùvodními detaily.

Menší dùm s výraznými pøesahy a netradiènì rozmístìnými okenními otvory (vèetnì vstupu v prùèelí).

84 28

55 87

číslo evidenční

střecha

sedlová, 60

materiál střechy

číslo evidenční o

střecha

sedlová, 40

eternit

materiál střechy

éra vzniku

1960-2000

počet podlaží

Zdìná chata s lodžií v prùèelí.

číslo popisné o

31 o

číslo popisné

střecha

polovalbová, 45o

střecha

sedlová, 45

eternit

materiál střechy

eternit

materiál střechy

eternit

éra vzniku

1960-2000

éra vzniku

okolo 1900

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Zdìná chata s lodžií v prùèelí.

Dùm kategorie B v pùvodním, celkovì zanedbaném stavu. K domu patøí vysoká døevìná stodola umístìná po spádnici. Další døevìná stodola je pøímo souèástí domu.

Dùm kategorie D v pùvodním stavu se svéráznou dvoupatrovou pøístavbou.

82 85 31

113 F číslo popisné

číslo popisné

113

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, 45o

materiál střechy

eternit

materiál střechy

plech

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

2006 - 2012

počet podlaží

Dùm kategorie D s boèním štítem a fasádou z druhé poloviny 20. století. K objektu patøí nìkolik hospodáøských stavení vèetnì stodoly umístìné po spádnici.

Mírnì skrytá souèasná døevostavba s asymetrickým krovem a velkou terasou.

číslo popisné

střecha

sedlová, 45

materiál střechy

číslo popisné o

střecha

sedlová, 45

plech

materiál střechy

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie C, stejný jako èp. 6.

číslo popisné o

95 o

číslo popisné

112

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, 45

plastová šindel

materiál střechy

betonová taška

materiál střechy

betonová taška

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

2006 - 2012

éra vzniku

2006 - 2012

počet podlaží

Dùm kategorie C s velkými atypickými volskými oky. K domu patøí vysoká døevìná stodola umístìná po spádnici.

Novostavba odpovídající pøibližnì kategorii domu D.

V zásadì nenápadná hmota objektu uvnitø obce odpovídající pøibližnì typu D. Pro dobu vzniku typická vyšší nadezdívka nad 1. np, výrazné pøesahy støechy a arkýø.

95 12 číslo popisné

zatím bez čp

číslo popisné

zatím bez čp

číslo popisné

zatím bez čp

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, 45o

materiál střechy

keramická

materiál střechy

keramická

éra vzniku

po 2012

éra vzniku

po 2012

éra vzniku

po 2012

počet podlaží

Nedokonèený dùm kategorie D s pøístavkem garáže a vícestìným rizalitem. Vzhledem k tomu, kde je umístìn, snadno splyne se svým okolím.

Nedokonèený dùm kategorie D s výraznými pøedimenzovanými vykýøi. K objektu patøí taktéž neúmìrnì veliký objekt nedokonèené garáže.

112

Nedokonèený dùm kategorie D s výraznými pøedimenzovanými vykýøi. K objektu patøí taktéž neúmìrnì veliký objekt nedokonèené garáže.

číslo popisné

střecha

sedlová, 45

materiál střechy

číslo popisné o

střecha

sedlová, 45

eternit

materiál střechy

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie B s vyšší nadezdívkou se zachovalými elegantními ranì modernistickými detaily (okna a jejich ostìní). K objektu patøí typická místní døevìná vysoká stodola uzavírající intimní dvùr vùèi obci. Dùm se zajímavì otáèí k pøístupové cestì boèním štítem.

číslo popisné o

54 o

číslo popisné

střecha

polovalbová, 45o

střecha

sedlová, 45

plech

materiál střechy

eternit

materiál střechy

eternit

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie C se zachovalým pùvodním objemem, ale po rozsáhlé rekonstrukci v rámci které byly zvìtšeny okenní otvory. K domu patøí velké hospodáøské stavení orientované po spádnici vymezující soukromý dvùr.

Dùm kategorie B s vyšší nadezdívkou. Podkroví s døevìným obkladem. K objektu patøí dlouhá vysoká døevìná stodola umístìná po vrstevnici.

Objekt obecního úøadu na pùdorysu písmene L s èetnými pøístavky s nízkou plechovou støechou. Hlavní èást s vyšší nadezdívkou a bez pøesahù.

F číslo popisné

číslo popisné

zatím bez čp

střecha

sedlová, 20o

střecha

sedlová, 40o

střecha

sedlová, 45o

materiál střechy

eternit

materiál střechy

eternit

materiál střechy

betonová taška

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

po 2012

počet podlaží

Bývalý objekt školy se svým objemem vymyká všem ostatním domùm v obci - výškou, pùdorysem i pùdorysným pomìrem stran. Nízká støecha nad 2. np s pøesahy a bez nadezdívky.

Zøejmì razantnì pøestavìný objekt kategorie D.

Témìø dokonèený dùm kategorie D jednoduché formy. Vzhledem k tomu, kde je umístìn, snadno splyne se svým okolím.

18 92 54 57 19 70

číslo evidenční

střecha

sedlová, 60

materiál střechy

číslo evidenční o

střecha

sedlová, 60

eternit

materiál střechy

éra vzniku

1960-2000

počet podlaží

Zdìná chata s lodžií v prùèelí.

číslo popisné o

9 o

číslo popisné

střecha

sedlová, 40o

střecha

sedlová, 20

eternit

materiál střechy

eternit

materiál střechy

betonová taška

éra vzniku

1960-2000

éra vzniku

před 1900

éra vzniku

2006 - 2012

počet podlaží

Zdìná chata s verandou.

Typický podlouhlý objekt s obytnou a hospodáøskou èástí. Døevìný štít nad 1. np a neobvykle nízký sklon støechy.

Dùm pøibližnì odpovídající kategorii D s velmi výraznými pøesahy, pøízemním rizalitem, neproporèním boèním štítem a balkónem v prùèelí. Výraznì umístìný dùm, také proto, že okolo nìj nejsou žádné vzrostlé stromy a keøe (novostavba uprostøed pole).

F číslo popisné

číslo popisné

zatím bez čp

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, asymetrická

střecha

sedlová, 20o

materiál střechy

eternit

materiál střechy

betonová taška

materiál střechy

betonová taška

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

1975-2000

éra vzniku

po 2012

počet podlaží

Dùm kategorie D s rozsáhlým pøístavkem garáží a dalšími pøevážnì hospodáøskými staveními. Dùm má smìrem do ulice výrazný boèní štít. Smìrem do dvora zvednutý - asymetrický krov.

Netradièní objekt s asymetrickou støechou.

Atypicky tvarovaný dùm se štítem delším než høeben. Ve vedutì vsi výraznì umístìný dùm, také proto, že okolo nìj nejsou žádné vzrostlé stromy a keøe (novostavba uprostøed pole).

77 9

číslo evidenční

střecha

sedlová, 45

materiál střechy

číslo evidenční o

střecha

jiná, 10

eternit

materiál střechy

éra vzniku

1960-2000

počet podlaží

Døevìná chata svým objemem a tvarem odpovídající tradièní chalupì.

číslo evidenční o

4 o

číslo popisné

střecha

sedlová, 45o

střecha

jiná, 10

ipa

materiál střechy

ipa

materiál střechy

plech

éra vzniku

1960-2000

éra vzniku

1960-2000

éra vzniku

před 1900

počet podlaží

Døevìná dvojchata. Skrumáž drobných dvoupodlažních a jednopodlažních objemù krytá sedlovými a pultovými støechami.

Jeden z nejstarších domù a jediný roubený dùm v obci. Typická venkovská podélná stavba s èástí pro bydlení a hospodáøskou èástí.

viz. è. 3

F číslo popisné

číslo popisné

střecha

sedlová, 45o

střecha

sedlová, 40o

střecha

sedlová, 45o

materiál střechy

eternit

materiál střechy

eternit

materiál střechy

keramická

éra vzniku

okolo 1900

éra vzniku

1975-2000

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie B s v zásadì zachovaným tradièním objemem a vzhledem, souèástí podlouhlého objektu je døevìná stodola.

Dùm témìø ètvrcového pùdorysu s generickým výrazem náležícím spíše k alpské tradici. K objektu pøináleží dvì hospodáøská stavení vytváøející uzavøený dvùr.

Dùm kategorie C. Stejný dùm jako èp. 12. K objektu patøí øada dalších stavení vèetnì malé rekreaèní chaty a novostavby rodinného domu na místì staršího objektu.

4 3

3,4

číslo popisné

47 (Dolní Výšina)

střecha

polovalbová, 45

materiál střechy

číslo popisné

53 (Dolní Výšina)

střecha

polovalbová, 45

plech

materiál střechy

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie D s øadou pøístavkù.

číslo popisné

77 (Dolní Výšina) o

číslo popisné

93 (Dolní Výšina)

střecha

sedlová, 45o

střecha

polovalbová, 40

eternit

materiál střechy

eternit

materiál střechy

betonová taška

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

okolo 1900

počet podlaží

Malebnì umístìný - schovaný dùm v údolí Mže s øadou pøístavkù a hospodáøských staveb.

Dùm odpovídající kategorii D, ale bez pøesahù støechy s výrazným boèním rizalitem a s nìkolika hospodáøskými staveními.

Dùm kategorie B s vyšší nadezdívkou. V nedávné dobì vymìnìna okna za jiný formát. Pod jednou støechou je dùm i s døevìnou hospodáøskou èástí.

115 E

110 107 47 číslo popisné

107 (Dolní Výšina)

číslo popisné

110 (Dolní Výšina)

číslo popisné

115 (Dolní Výšina)

střecha

polovalbová, 45o

střecha

polovalbová, 45o

střecha

stanová, 40o

materiál střechy

eternit

materiál střechy

eternit

materiál střechy

eternit

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

druhá třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie D s boèním štítem a pùvodními detaily fasády v horším stavu. K objektu patøí nìkolik hospodáøských stavení.

Dùm kategorie D s rekonstruovanou fasádou. K objektu patøí stodola.

77 53

Atypický objekt charakteru pøedmìstského rodinného domu se stanovou støechou. Jediný svého druhu.

číslo popisné

střecha

sedlová, 45

materiál střechy

číslo popisné o

23 (Dolní Výšina)

střecha

sedlová, 45

eternit

materiál střechy

éra vzniku

okolo 1900

počet podlaží

Malebnì umístìný dùm kategorie B s zachovaným tradièním objemem a až na nìkterá okna i vzhledem. K domu patøí vysoká døevìná stodola umístìná po spádnici.

číslo popisné

75 (Dolní Výšina) o

číslo popisné

střecha

polovalbová, 45o

střecha

polovalbová, 40

asfaltová šindel

materiál střechy

eternit

materiál střechy

eternit

éra vzniku

okolo 1900

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

počet podlaží

Dùm kategorie B s zachovaným tradièním objemem a modernizovaným vzhledem. Na dùm navazuje dlouhý hospodáøský objekt.

Dùm kategorie D s výrazným boèním štítem. K objektu patøí nìkolik hospodáøských stavení.

Dùm kategorie C s polovalbovou støechou a fasádou z druhé poloviny 20. století. K objektu patøí stodola umístìná po spádnici.

23 75 E

83 22

F číslo popisné

číslo popisné

střecha

polovalbová, 35o

střecha

sedlová, asymetrická

materiál střechy

plech

materiál střechy

keramická

éra vzniku

před 1900

éra vzniku

1975-2000

počet podlaží

Podlouhlý dùm s na pomìry chudého kraje bohatou štukatérskou výzdobou fasády. Dùm po citlivé rekonstrukci. S vyšší nadezdívkou bez pøesahù.

Netradièní objekt s asymetrickou støechou.

číslo popisné

střecha

mansardová

střecha

sedlová, 45

materiál střechy

eternit

materiál střechy

éra vzniku

okolo 1800

počet podlaží

Klasicistní hájenka, pùvodnì symetrická stavba se vstupním rizalitem ukonèeným jemnì štukatérsky øešeným tympanonem. K domu patøí stodola a hospodáøské stavení zpola hrázdìné s režným zdivem a zpola vyzdìné z kyklopských kamenù.

číslo popisné o

89 o

číslo popisné

střecha

sedlová, 40o

střecha

polovalbová, 45

eternit

materiál střechy

plech

materiál střechy

keramická

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

první třetina 20. století

éra vzniku

druhá třetina 20. století

počet podlaží

Samota kategorie C s dlouhým hospodáøským objektem umístìným po vrstevnici. Pùvodnì v katastru obce Milíøe.

Podlouhlý dùm pøibližnì kategorie C, pøízemí z dvora se má k silnici jako suterén. K domu patøí nìkolik hospodáøských stavení.

Cizorodý dùm odvozeného romantického - alpského vzhledu. Se vstupem z èela a balkónem v prùèelí. Dùm s vysokou nadezdívkou a pøesahy.

F číslo popisné

109

střecha

sedlová, 60o

materiál střechy

keramická

éra vzniku

1960-2000

počet podlaží

Rekreaèní chata vestavìná do ruiny podlouhého domu nejspíš kategorie B.

109

89 90

E6: DROBNÁ ARCHITEKTURA A

NA TÉTO MAPĚ JSOU ZACHYCENY DROBNÉ PAMÁTKY A STAVBY JAKO DOKLAD TECHNICKÉHO UMU MINULÝCH GENERACÍ A DUCHOVNÍHO ŽIVOTA MINULOSTI I SOUČASNOSTI

13 14

5 1

3 4

2 12 11

8 9 E

DROBNÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA

PAMÁTNÍKY

TECHNICKÉ PAMÁTKY A

C kaple zrekonstruovaná a vysvìcené v roce 2012 Pravoslavnou církevní obcí Halže - Milíøe

køížek na køižovatce

Bottgerùv památník na Pavlovì Studenci

pomník v bývalé oplocence

štìtovaná cesta na Bärnau

štìtovaná cesta na Milíøe

13 D

sloup

torzo køížku

památeèní kámen s vytesaným nápisem

kamenné pilíøky bývalého mostku pøes Skláøský potok

kamenné pilíøky mostku pøes Mži

14 F

torzo køížku

milník sv. Vojtìcha na Zlaté stezce u hájenky

zachovaný náhon a trojúhelníkový rybníèek s kamenou hrází

E7: PASPORT CEST A

Mapy cest na katastru obce z hlediska stavu a vlastnictví. Dále tabulkový výpis tìchto cest vycházející z pravidelnì aktualizovaného pasportu cest obce Obora a vlastního terénního prùzkumu. Z tìchto dokladù je patrné, že mnoho cest, které døíve propojovaly samoty, osady a sousední obce je stále ve veøejném vlastnictví, i když jsou dnes zarostlé a nepoužívané. Vyplývá z toho nadìje, že obnova nìkterých cest pro pìší, cyklisty, konì by nemusela být nároèná. Tøída komunikace znaèí: C - obvyklá silnice/ulice, D1 - obytná ulice, D2 - stezka bez provozu motorových vozidel.

hlavní cesty

-<o¤o>-

-<o¤o>* i

CESTY DLE VLASTNICTVÍ

obec lesy ČR

-<o¤o>-

SÚS Plzeň Stát Soukromé vlastnictví

-<o¤o>* i

cesty dle majetku

CESTY V OBCI DLE STAVU 3:20000 A

používané nepoužívané

kód

v pasportu

199

v pasportu

19918

v pasportu

19912

označení

silnice Dolní Výšinou

označení

silnice Oborou

označení

povrch

asfalt

silnice přes křižovatku

povrch

asfalt

třída cca

povrch

asfalt

třída cca

šířka

5,0 m

třída cca

šířka

5,0 m

délka

450 m (intravilán)

šířka

6,0 m

délka

200 m (intravilán)

v majetku

SÚS Plzeň

délka

mimo ves

v majetku

SÚS Plzeň

v majetku

SÚS Plzeň

silnice procházející Dolní Výšinou

silnice Oborou, pod obcí lemována stromoøadím, v obci postrádán chodník

silnice kolem pøehrady

C kód

C01 9d

popis

slepá

povrch

nezpevněná

třída cca

šířka

2,5 m

délka

100 m (intravilán)

v majetku

obec Obora

slepá cesta k jednomu domu

S1 E

kód

C02

v pasportu

popis

okolo rybníčku

povrch

štěrk

třída cca

šířka

3,5 m

délka

350 m

v majetku

obec Obora

C0 1

C02 S3

vrstevnicová cesta, pøecházející v lesní

kód

C03

kód

C04

kód

C05

v pasportu

11c

označení

stará silnice na Bärnau

označení

serpentýna

označení

k vodárně

povrch

nezpevněná

povrch

tráva / štěrk

povrch

štěrk

třída cca

šířka

2,0 m

šířka

2,5 m

šířka

3,5 m

délka

150 m (intravilán)

délka

250 m

délka

300 m (intravilán)

v majetku

obec Obora

v majetku

obec Obora

v majetku

obec Obora strmá propojka, nyní pouze pro pìší

pùvodní silnice na západ, pøecházející v lesní cestu

kód

C06

v pasportu

11c

popis

na Oborský vrch

povrch

štěrk, nezpevněná

předběžná kategorie

D1/D2

šířka

3,5 m

délka

350 m (intravilán)

v majetku

obec Obora

cesta vedoucí na louky nad Oborou

C03

6 C0

C07

C05 C04

C03 kód

C07 3c

popis

na spádnici

povrch

štěrk

předběžná kategorie

šířka

2,5 m

délka

150 m

v majetku

obec Obora

cesta k novým domùm ve støedu obce

C06

v zásadì záhumenní cesta

kód

C08

kód

C09

kód

C10

v pasportu

13c, 3b

v pasportu

označení

k č.p. 12

označení

povrch

štěrk

u obecního úřadu

za obecním úřadem

třída cca

povrch

asfalt

povrch

nezpevněná

šířka

2,5 m

třída cca

délka

100 m (intravilán)

šířka

3,0 m

šířka

2,5 m

v majetku

obec Obora

délka

100 m (intravilán)

délka

100 m

v majetku

obec Obora

v majetku

obec Obora

cesta k domu èp. 12

cesta okolo obecního úøadu s horním napojením na silnici okolo stromu a parkovacími místy pro úøad

nezpevnìná cesta za obecním úøadem k novým do mùm

C kód

C11

v pasportu

5c, 6c

popis

okolo Oborského vrchu

povrch

štěrk

třída cca

D1/D2

šířka

3,5 m

délka

200 m

v majetku

obec Obora

cesta k zaniklým pokraèující jako P3

usedlostem

C10 C08 C11 C09 kód

C12

v pasportu

popis

před školou

povrch

asfalt

třída cca

šířka

4,0 m

délka

300 m

v majetku

obec Obora

C12

cesta pøed školou, souèást staré pøíjezdové silnice

kód

C13

kód

C14

kód

C15

v pasportu

10d

v pasportu

označení

pod školou

označení

za školou

označení

pod kapličkou

povrch

štěrk, nezpevněná

povrch

štěrk

povrch

štěrk

třída cca

D1/D2

šířka

2,5 m

šířka

2,5 m

šířka

2,5 m

délka

100 m

délka

650 m

délka

600 m

v majetku

Alexandr Kopča

v majetku

obec Obora

v majetku

obec Obora (150m) Kras s.r.o. (450m)

úvozová cesta do dolní Obory okolo nìkolika chalup, obklopená stromy

soukromá cesta k domu majitele cesty

cesta k usedlosti vlastnìné majitelem vìtšiny cesty

kód

C16

v pasportu

popis

stará silnice na křižovatku

povrch

nezpevněná

třída cca

šířka

2,5 m

délka

300 m

v majetku

obec Obora

stará silnice - úvoz od kaplièky na køižovatku

C13

kód

C17

v pasportu

popis

na drahách

povrch

asfalt

třída cca

šířka

5,0/3,5 m

délka

500 m

v majetku

obec Obora

asfaltová cesta, v èásti rozšíøená a s chodníkem z betonové dlažby

C14 C15 C17

C16

kód

C18

kód

C19

kód

C20

v pasportu

12d

v pasportu

označení

nová

označení

pod Výšinou

označení

okolo Samot

povrch

označení

povrch

nezpevněná

povrch

asfalt

třída cca

D1/D2

třída cca

šířka

5,0/3,0 m

šířka

2,5 m

šířka

3,5 m

délka

600 m

délka

700 m

délka

xxx m Lesy ČR

v majetku

Lesy ČR (400m) obec Obora (200m) Tomáš Svoboda (100m)

v majetku

obec Obora (150m) Kras s.r.o. (450m)

nová asfaltová cesta s chodníkem z betonové dlažby

cesta podél Skláøského potoka pokraèující do lesa smìrem na hájenku, podél cesty vzrostlá alej

cesta k jednomu stavení okolo Mže, v èásti témìø nepoužívaná

C kód

C21

v pasportu

popis

nepoužívaná

povrch

třída cca

D1/D2

šířka

délka

115 m

v majetku

obec Obora (25m) pan Vávra (50m) Milbachovi (40m)

stará silnice - úvoz od kaplièky na køižovatku

C19

C21

C18 F

C20

kód

v pasportu

6c,-

popis

za Vsí

označení

na Branku

povrch

štěrk/ nezpevněná

povrch

nepoužívaná

třída cca

D1/D2

šířka

-m

šířka

2,5 m

délka

400 m v katastru

délka

600 m v majetku

v majetku

Obec Obora (550m) Pozemkový fond (50 m)

Obec Obora (100m) Pozemkový fond (350 m)

označení povrch třída cca šířka délka

v majetku

nepoužívaná lesní cesta na Branku navazující na C06

cesta ke dvìma rekreaèním objektùm na jih od obce podél mezí a stromoøadí

nepoužívaná lesní cesta na Branku navazující na C11

kód

v pasportu

popis

stará silnice na Lučinu

povrch

štěrk

třída cca

šířka

4,0 m

délka

600 m

v majetku

SÚS Plzeň (50 m)

stará silnice vedoucí od køižovatky do pøehrady, doplnìná alejí

kód

v pasportu

popis

okolo Drah

povrch

nepoužívaná

třída cca

šířka

-m

délka

celá síť 3 km

v majetku

Pozemkový fond

P1 P1 P5

P5 P5

nefunkèní síť cest od Samot do obce, cesty jsou èásteènì ve veøejném majetku a most pøes Skláøský potok èásteènì stojí

okolo Oborského vrchu nepoužívaná D2 -m 500 m v katastru Obec Obora (850m) Pozemkový fond (1300m) Lesy ČR (300m) Soukromé (550 m)

kód

v pasportu

popis

kód

v pasportu -

v pasportu

na Milíře

označení

do Horní Výšiny

označení

do Dolní Výšiny

povrch

štěrk/ nezpevněná

povrch

nezpevněná

povrch

nepoužívaná

třída cca

D1/D2

šířka

1,5 m

šířka

-m

šířka

2,5 m

délka

100 m v katastru

délka

600 m v

délka

300 m v katastru

v majetku

Pozemkový fond

v majetku

Pozemkový fond v majetku

Kras s.r.o. (300m), Pozemkový fond (250m), Úřad pro zastupování státu (50m))

udržovaná lesní cesta od Samot na Milíøe

udržovaná polní cesta spojující obì Výšiny, vìtšina mimo katastr obce

nefunkèní síť cest z Obory (C11) do Dolní Výšina (C19), cesty jsou èásteènì ve veøejném majetku a most pøes Mži stojí

P7 D

P8 E

E8: STÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN, ŽÁDOSTI O ZMĚNU A VLASTNICKÉ VZTAHY A

ZHODNOCENÍ EXISTUJÍCÍHO ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE OBORA

B Obec Obora má platný územní plán z roku 2001 pro k.ú. Obora. Pro k.ú. Pavlùv Studenec II žádný územní plán neexistuje, v k.ú. Pavlùv Studenec II z dùvodu existence pohranièního pásma a s tím související likvidace osídlení není ani vymezen intravilán. Územní plán vznikl aktualizací územní studie z roku 1992 vytvoøené v rámci programu obnova vesnice. Doèkal se dvou zmìn: v roce 2002 a v roce 2007.

pravdìpodobnì vyøešen úpravou ústøedny mimo území obce) + po vzájemném projednání umístìní penzionu a menšího hotelu, (nerealizováno) sdruženého objektu obèanské vybavenosti (prodej potravin, buffet, obecní úøad, hasièská zbrojnice) (nerealizováno), umístìní objektu služeb a drobné výroby (výroba knoflíkù, šití atp. se zøetelem k zamìstnanosti žen) (nerealizováno), vymezení prostoru pro pøípadné umístìní rodinné farmy (nerealizováno).

Platný územní plán i pøes níže uvedené nedostatky umožnil obci plus mínus normální život. Úspìchem byla revize pásma hygienické ochrany vodní nádrže Luèina, která poskytla obci prostor pro nadechnutí. Èímž byla také ukonèena stavební úzávìru z øíjna 1990.

V dobì zpracování studie mìla Obora 100 obyvatel. Studie pøedpokládala nárùst na 205. Domù bylo 45, nárùst pøedpokládán na 65. (V roce 2012 je obyvatel 107 a domù pøibylo pøibližnì 10 - domù s èíslem popisným, èíslem evidenèním a rozestavìných je celkem 66.)

Nicménì plán ideovì vychází z pøekonaných teorií 20. století, které chápali venkovský život jako nemoderní a ménìcenný - z toho plyne nerespektování specifièností venkova a touha pøiblížit jej mìstu, jak to odhaluje používaný slovník, kdy je venkovská chalupa rodinným domem a tedy urèena jen pro bydlení, ale už ne pro hospodaøení, které je výslovnì chápáno jako nechtìné. Pøípadnì navrhovaná zástavba má èasto spíše charakter pøedmìstské vilkové kolonie, než horské vsi, kterou by mìla být. S èímž souvisí otazník nad proklamovaným zámìrem zkompaktnìní vsi - odpovídá to charakteru krajiny, který opeèovává CHKO?

Studie navrhuje zástavbu také na severní okraj sídla, na hranu Oborského vrchu, od této zástavby bylo pøi zpracování plánu opuštìno kvùli obtížnosti vybudování gravitaèního vodovodu.

komunikacích navrženo veøejné osvìtlení. Navržený vodovod je oproti studii gravitaèní se zdrojem pitné vody na severozápad od obce. S pøivadìèem délky 800 m a délkou rozvodné sítì 2400 m jako návrh + 600 m stávající. Systém odkanalizování odpovídá územní studii. Je navrženo 2310 m stok, 1480 m pøípojek a 340 m výtlaèného øádu. Do 5 let pøedpokládán plyn. Návrhové období do roku 2015.

Dalším problémem, bylo ignorování vlastnických vztahù, což je zøejmì dìdictví vycházející ze základu plánu z roku 1991, kdy ještì nebylo majetkoprávní uspoøádání jasné. Ve vesnické komunitì je to ale zøejmý nedostatek, bránící v realizaci plánu, jak dokládá zmìna èíslo 2. územního plánu poøízená pøedevším z tohoto dùvodu.

Dle studie mìlo v roce 1992 39 obyvatel pøístup k obecnímu vodovodu. Ostatní využívají studny. Od roku 1970 se voda po èást roku dováží. Byl navržen vodovod s pøeèerpáváním do vodojemu s délkou 700 m a délkou vodovodu 3500 m.

Øeší zmìnu systému odkanalizování obce pøeèerpáváním odpadních vod mimo katastr obce, tedy bez vlastní ÈOV.

Navržena gravitaèní kanalizace o délce 3950 m s ÈOV. Vzhledem k existenci PHO se poèítá i s èištìním dešťové vody z dvorkù a silnic. Bylo konstatováno, že bez vybudování kanalizace není možná další výstavba domù, ale ani vodovodu.

ZMÌNA 2. (2007)

Výhled studie do roku 2010.

ÚZEMNÍ PLÁN (2001)

Pravdìpodobnì také dìdictvím roku 1991 byl nerealisticky optimistický odhad možností obce, který pøedpokládal výstavbu obecního úøadu, informaèní kanceláøe, klubovny, hasièské zbrojnice, obchodu. Dále sítí technické infrastruktury - plyn, kanalizace, (vodovod). Ale tyto zámìry nebylo možné z objektivních dùvodù realizovat (ekonomické podmínky, hustota osídlení, okrajová poloha obce, limity vyplývající z existence CHKO a vodní nádrže Luèina). V tuto chvíli obec usiluje o realizaci vodovodu a prostou rekonstrukci obecního domu.

ÚZEMNÍ STUDIE (1992) Územní studie si definovala tyto cíle: 1/ dobudování vodovodní sítì (stále nerealizováno), 2/ výstavba kanalizace a èistièky odpadních vod (stále nerealizováno), 3/ úprava cest (realizováno v minimální míøe), 4/ výstavba rodinných domkù (realizováno), 5/ realizace telekomunikaèní sítì (problém

ZMÌNA 1. (2002 )

Pøináší zmìnu PHO do trasy silnice III/19912. Požaduje zemìdìlskou èinnost provozovat mimo intravilán obce. Navrhuje využít parcel bývalých zdemolovaných objektù. V dobì zpracování plánu mìla Obora 94 obyvatel. Plán pøedpokládala nárùst na 160. Domù bylo 44, nárùst pøedpokládán na 65 + 7 rezerva. (V roce 2012 je obyvatel 107 a domù pøibylo pøibližnì 10 - domù s èíslem popisným, èíslem evidenèním a rozestavìných je celkem 66.) Novì navržené komunikace tøídy C3 - místní stísnìné s chodníkem. Ve stísnìných podmínkách jako D1 - obytná ulice se vzdáleností ulièních èar 7 m pøi obousmìrném provozu a 6 m pøi jednosmìrném. Na novì navržených

Zmìna rozvojových ploch reagující na realitu vlastnických vztahù - tedy pøedevším posunutí lokality Pod cestou západním smìrem. .

-=<*O*>=*

STÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN, PŘED ZMĚNAMI A

STÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN, PŘED ZMĚNAMI - DETAIL INTRAVILÁNU A

STÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN, ZMĚNA Č. 2 - NÁVRH KANALIZACE A

ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ 3:20000

ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ A

hranice skutečně zastavěného území (dle vlastních průzkumů) hranice zastavitelného území dle ÚP

zastavěné plochy dle ÚP zvýraznění jevu

k.ú. Pavlův Studec 2

Hájenka

Horní Výšina

U miláčka

ŽÁDOST O ZMĚNU VYUŽITÍ 3:20000

e Mž

U miláčka

Velký vrch

Dolní Výšina

Jezvinec

Pod Výšinou

Oborský ský vrch Na Šmídku

Mž e

Ševcovna

Še vco vsk ý

pot ok

Na Šmídku

D Dolní obora

Obora U školy

Za vsí

Na špici

Pod cestou

Skalka

Na křižovatce

V lesích

Mlýnský rybník Na drahách

Na špici

Sklářský potok

záměr výstavby domu(ů)

Sorghofský mlýn jiný záměr

vodní nádrž Lučina

POZEMKY VE VEŘEJNÉM VLASTNICTVÍ 1:20000 A

F lesy ČR

státní statek Jeneč

povodí Vltavy

obec Milíře

SÚS Plzeň

obec Halže

pozemkový fond

obec Obora

úřad pro zast. státu

VÝZNAMNÍ POZEMKOVÍ VLASTNÍCÍ 1:20000 A

SEKCE F: SEZNAMY A PŘÍLOHY

F1:SEZNAMY SEZNAMY PŘÍLOH SEZNAMY LITERATURY A PODKLADŮ

F2:PŘÍLOHY MAPY DOTAZNÍK

D * iIi -=<*O*>=-

E -=<*O*>=iIi *

F1:SEZNAMY A

SEZNAM PŘÍLOH

SEZNAM LITERATURY A PODKLADŮ

B Mapové pøílohy A. mapa stabilního katastru, 1838 B. historická ortofoto mapa, Obora 1958, Pavlùv Studenec, 1947 C. historická topografická mapa s52, pøevážnì 1961 D. ortofoto mapa, 2012 E. topografická mapa, 2012 Dotazník k územnímu plánu

C -=<*O*>=*

Chrt, Jaroslav. Územní plán obce Obora. Plzeò, 2000. (dále UP 2000) Chrt, Jaroslav. Zmìna è. 1 územního plánu obce Obora. Plzeò, 2002. (dále Z1) Hucl, Václav. Zmìna è. 2 územního plánu obce Obora. Plzeò, 2007. (dále Z2) Potocký, Štefan. Pasport místních komunikací - obec Obora - 2003. Obora, 2003. Kol. autorù. Strategie rozvoje mikroregionu Luèina. Karlovy Vary, Plzeò: RRA Ergensis, ZÈU v Plzni - SVRR, 2003. MìÚ Tachov, odbor výstavby a územního plánování. Územnì analytické podklady ORP Tachov. Tachov, 2010. (dále UAP) MìÚ Tachov, odbor výstavby a územního plánování. Územnì analytické podklady ORP Tachov. Tachov, 2012. (dále UAP 2012) Hadlaè Michal (Sdruþení L & I, Institut regionálních informací, s.r.o., Löw & spol., s.r.o. ). Zásady územního rozvoje Plzeòského kraje. Plzeò: Zastupitelstvo plzeòského kraje, 2008. (dále ZUR) Ministerstvo pro místní rozvoj. Politika územního rozvoje Èeské republiky 2008. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009. 90 s. (dále PUR)

Kol. autorù. Atlas krajiny Èeské republiky. Praha : Ministerstvo životního prostøedí ÈR; Prùhonice : Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2009, 331 s. Kol. autorù (antikomplex). Zmizelé Sudety: Das verschwundene Sudetenland : [der Katalog zur Ausstellung]. 5., upr. a rozš. vyd. Domažlice: Nakladatelství Èeského lesa, 2007, 726 s. Procházka, Zdenìk. Èeský les - Tachovsko (è. 2) : historicko - turistický prùvodce. 1. vyd. Domažlice : Nakladatelství Èeského lesa, 1994. 194 s. Procházka, Zdenìk. Putování po zaniklých místech Èeského lesa. 1. vyd. Domažlice : Nakladatelství Èeského lesa, 2011. 328 s. Spurný, Matìj (ed. antikomplex). Promìny sudetské krajiny. 1. vyd. Domažlice : Nakladatelství Èeského lesa, 2006. 238 s.

100

archivnimapy.cuzk.cz, 20. 12. 2012 czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/541443?OpenDocument, 28. 1. 2013 euregio-ergensis.org, 8. 12. 2012 geoportal.bayern.de, 26. 12. 2012 geoportal.gov.cz, 21. 12. 2012 greenbelt.oziveni.cz, 3. 2. 2013 ironcurtaintrail.eu/en/die_etappen, 3. 2. 2013 kr-karlovarsky.cz/cyklo/cyklotrasy/Euregio+Egrensis.htm, 8. 12. 2012 m.denik.cz/domazlicky_denik/c/v-zapadnich-cechach-budouhipostezky20120215.html, 3. 2. 2013 mapy.crr.cz, 10. 3. 2013 mapy.cz, 28. 12. 2012 mapy.nature.cz, 6. 2. 2013 masceskyles.cz, 10. 3. 2013

naboso.org/news/tvrdy-versus-mekky-turismus1/, 31. 1. 2013 nahlizenidokn.cuzk.cz, 10. 11. 2012 oldmaps.geolab.cz, 18. 11. 2012 pravoslavnacirkev.cz/pozvanky/2012/pozvani-obora2012.pdf, 1. 2. 2013 risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=541443, 28. 1. 2013 rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/pl.png, 28. 1. 2013 turista.tachov-mesto.cz, 5. 1. 2013 vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_ id=5&pro_1_154=541443&cislotab=MOS+ZV01, 28. 1. 2013 vso-halze.cz, 10. 3. 2013 vwv.cz/hipostezky/ta.html, 8. 12. 2012 xn--slz-silberhtte-qsb.de, 4. 3. 2013 zanikleobce.cz, 20. 12. 2012 zlatacesta.cz,. 4. 3. 2013v

-<o造o>D

-<o造o>* i E

101

E2:MAPA STABILNÍHO KATASTRU, 1838 1:20000

E2:HISTORICKÁ ORTOFOTO MAPA, OBORA 1958, PAVLŮV STUDENEC 1947 1:20000

E2:TOPOGRAFICKÁ MAPA S52, PŘEVÁŽNĚ 1961 1:20000

E2:ORTOFOTO MAPA, 2012 1:20000

E2:TOPOGRAFICKÁ MAPA, 2012 1:20000

D. MOJE CHARAKTERISTIKA: +TFN ŧFOB NVŧ Je mi:..............let. 7[EĈM O¡ N N [ LMBEO¡ KTFN WZVúFO ë TUŃFEO¡ WZŋŋ¡ WZTPL 1SBDVKJ W 0CPŃF W MFTF W 5BDIPWĈ W /ĈNFDLV KJOEF EPK¡ŧE¡N LN OFQSBDVKJ KTFN EřDIPEDF OF[BNĈTUOBOë OB NBUFŃTL SPEJúPWTL EPWPMFO TUVEFOU KJO 5. 7 0CPŃF N N USWBM CZEMJŋUĈ B USWBMF [EF ŧJKJ OFN N USWBM CZEMJŋUĈ BMF USWBMF [EF ŧJKJ N N USWBM CZEMJŋUĈ BMF ŧJKJ [EF KFO ú TUFúOĈ OFN N USWBM CZEMJŋUĈ B QPCëW N [EF QPV[F ú TUFúOĈ W¡LFOEZ BQPE 6. 7 0CPŃF ŧJKJ J ú TUFúOĈ MFU 7. +N OP EPCSPWPMOĈ

1. 2. 3. 4.

OBEC OBORA

E. DALŠÍ 1PLVE N UF KBL LPMJ EBMŋ¡ QP[O NLZ úJ QŃJQPN¡OLZ LUFS CZTUF O N OFCP WFEFO¡ PCDF S EJ TEĈMJMJ [EF KF QSP OĈ QSPTUPS .....

%05";/ , , ;&./ .6 1-y/6

$ 10$*507y ."1" 1. 7 NBQฤ KTPV [WรซSB[Oฤ OB B PรบยกTMPWย OB LPOLSย UOยก NยกTUB WF 7Bล ยก PCDJ 1PLVTUF TF OBQTBU QPDJU LUFSรซ WF 7ย T W[CV[VKยก รบJ QSWOยก BTPDJBDJ LUFSย 7ย T OBQBEย L KFEOPUMJWรซN MPLBMJUย N %PCSรซ EFO

PCFDOยก ยญล BE PCFDOยก Eล N CรซWBMย ล LPMB TPVรบBTOรซ QFOTJPO Lล JลงPWBULB OB 1BWMPWฤ 4UVEFODJ T #PUUHFSPWรซN QBNย UOยกLFN QPTF[FOยก QPE TUSPNFN W %PMOยก 7รซล JOฤ ISBOJรบOยก Qล FDIPE EP #ย SOBV OPWย [ย TUBWCB ร V ล LPMZร WPEOยก Oย ESลง -VรบJOB Oย WFT T SZCOยกรบLFN BVUPCVTPWย [BTUย WLZ MFTZ FYJTUVKF MJ EBMล ยก QSP 7ย T Wรซ[OBNOย NยกTUP WZ[OBรบUF KFK B PCEPCOฤ QPQJล UF .....

Sย EJ CZDIPN 7ย T QPลงย EBMJ P WZQMOฤ Oยก UPIPUP EPUB[OยกLV LUFSรซN PTMPWVKFNF KBL TUย Mย PCZWBUFMF PCDF 0CPSB UBL NBKJUFMF [EFKล ยกDI DIBU B DIBMVQ %PUB[OยกLV LUFSรซ QPTMPVลงยก KBLP KFEFO [ QPELMBEล QSP [QSBDPWย Oยก OPWฤ W[OJLBKยกDยกIP ยญ[FNOยกIP QMย OV PCDF 0CPSB $IDFNF UPUJลง WZVลงยกU 7ย ล QPIMFE B [OBMPTU NยกTUOยกDI QPNฤ Sล รบยกN WยกDF TF PE 7ย T EP[WยกNF UยกN WยกDF UPIP CVEFNF NPDJ [PIMFEOJU W CVEPVDยกN ยญ[FNOยกN QMย OV PCDF 5BLย 7ย T UยกNUP [WFNF OB TPVISOOย Qล FETUBWFOยก WรซTMFELล UPIPUP EPUB[OยกLV LUFSย QSPCฤ IOF ล ยกKOB WF TQPMFรบFOTLย NยกTUOPTUJ PCFDOยกIP ยญล BEV /BE WรซTMFELZ [EF QPWFEFNF EJTLV[J [ LUFSย CZ Nฤ MZ WZTUPVQJU LMยกรบPWย QSPCMย NZ B LWBMJUZ PCDF 0CPSB B NPลงOย B QSFGFSPWBOย DFTUZ KFKยกIP EBMล ยกIP SP[WPKF $FTUZ LUFSย UBLUP Nล ลงFUF PWMJWOJU B TQPMVWZUWย ล FU %PUB[OยกL Nล ลงFUF WZQMOJU BOPOZNOฤ 1PLVE CVEFUF NยกU KBLย LPMJ EPUB[Z OFWย IFKUF TF PCSย UJU OB 1FUSV 1Mย ล JMPWPV [ PCFDOยกIP ยญล BEV PTPCOฤ รบJ UFMFGPOJDLZ 3ย EB 7ย N [PEQPWยก 7Bล F EPUB[Z Qล ยกQBEOฤ T 7ย NJ W ยญล FEOยกDI IPEJOย DI EPUB[OยกL WZQMOยก 0EFW[Eย Oยก KF NPลงOย EWฤ NB [Qล TPCZ CVรผ OB PCFDOยกN ยญล BEฤ EP TDISย OLZ P[OBรบFOย ร VSCBOJTUJDLย TUVEJFร OFCP W EJHJUย MOยก GPSNฤ OB BESFTV BSDIJUFLUJ!TZOFLWMBDI D[ EPUB[OยกL KF UBLย NPลงOP TUย IOPVU zde: XXX UJOZVSM DPN EPUB[OJL PCPSB %PUB[OยกLZ QSPTยกN PEFW[EFKUF EP รบUWSULB ล ยกKOB .

2. ;BLSFTMFUF EP NBQZ Uล J NยกTUB LUFSย TF 7ย N MยกCยก LUFSย Nย UF Sย EJ P[OBรบUF B รบยกTMFN Qล ยกQBEOฤ OBQJล UF QSPรบ 1. ..... 2. ..... 3. ..... 3. ;BLSFTMFUF EP NBQZ Uล J NยกTUB LUFSย TF 7ย N OFMยกCยก P[OBรบUF B รบยกTMFN Qล ยกQBEOฤ OBQJล UF QSPรบ 1. ..... 2. ..... 3. .....

T EยกLZ B QP[ESBWFN

4. .ย UF T PCDยก 0CPSB TQPKFOรซ Oฤ KBLรซ PCSB[ OBQล ยกLMBE QPIMFE LUFSรซ CZ NPIM CรซU OB QPIMFEOJDJ OFCP Oฤ DP DP QSP 7ย T PCFD OFKMย QF WZTUJIVKF 1ล ยกQBEOฤ PCSB[ LUFSรซ ล ยกLย ร Vลง KTFN EPNB ร 1PLVE BOP [BLSFTMFUF UFOUP QPIMFE ล JQLPV [BรบยกOBKยกDยก W NยกTUฤ PELVE TF LPVLย UF Nยกล ยกDยก WF TNฤ SV LBN TF EยกWย UF 1ล ยกQBEOฤ KFK WZGPล UF B QPล MFUF FNBJMFN รบJ Qล JOFTUF OB PCFDOยก ยญล BE

.H" 0OEล FK 4ZOFL B *OH BSDI +BO 7MBDI

# 7-"45/045* 0#$&

" 0#&$ 0#03" " ลฆ*705 7 รน&4,ย . -&4&

,WBMJUZ PCDF [BLSPVลงLVK 4MBCJOZ PCDF Qล Fล LSUOJ. /FOยก OVUOย P[OBรบJU Wล FDIOZ KFWZ

1. 7ZQJล Uฤ BTPDJBDF QPKNZ DP 7ย T QSWOยก OBQBEOPV LUFSย TF QSP 7ย T Wย ลงยก L 7Bล ยก WTJ OFCPKUF TF KJDI OBQTBU DFMPV ล BEV B J UBLPWย LUFSย OFCVEPV OB QSWOยก QPIMFE TSP[VNJUFMOย $P KF 0CPSB OBQล EPNPW KFUFM USBLUPS UJDIP WรซIMFE

.....

SP[USPVล FOPV [ย TUBWCV EPQSBWOยก EPTUVQOPTU TUBW ลงJWPUOยกIP QSPTUล FEยก NOPลงTUWยก QSBDPWOยกDI Qล ยกMFลงJUPTUยก UJDIP NOPลงTUWยก LVMUVSOยกDI B TQPMFรบFOTLรซDI BLUJWJU QSP TFOJPSZ QSP TUล FEOยก HFOFSBDJ QSP Eฤ UJ QSP Wล FDIOZ TUBW LBOBMJ[BDF TUBW WFล FKOย IP WPEPWPEV TQPMFรบFOTLรซ QSPTUPS QSP QPล ย Eย Oยก Sล [OรซDI BLUJWJU TUBW LPNVOJLBDยก Qล ยกSPEV NF[JMJETLย W[UBIZ ลงF WFMLย รบย TU [ย TUBWCZ TMPVลงยก QSP ยญรบFMZ DIBUBล FOยก B DIBMVQBล FOยก FYJTUFODF $),0 WรซIMFEZ EP LSBKF FYJTUFODJ WPEOยก Oย ESลงF -VรบJOB EBMล ยก

2. $P TF 7ย N MยกCยก DP Nย UF Sย EJ OB 0CPล F %PMOยก 7รซล JOฤ WTJ LEF CZEMยกUF B NยกTUฤ LEF ลงJKFUF .....

.PลงOPTUJ QSP SP[WPK PCDF [BLSPVลงLVK 0CBWZ P PCDJ Qล FTLSUOJ. /FOยก OVUOย P[OBรบJU Wล FDIOZ KFWZ

3. $P 7ย T OB Oยก OBPQBL ล UWF .....

SP[WPK DFTUPWOยกIP SVDIV SP[WPK DZLMPUVSJTUJLZ SP[WPK SZCBล FOยก SP[WPK IJQQPUVSJTUJLZ QVUPWย Oยก OB LPOJ ยญ[Lรซ LPOUBLU T #BWPSTLFN SP[WPK JOEJWJEVย MOยก SFLSFBDF DIBUBล FOยก DIBMVQBล FOยก SP[WPK OPWย [ย TUBWCZ QSP CZEMFOยก [BIVล Uฤ Oยก PCDF OPWPV [ย TUBWCPV PSHBOJ[BDF Sล [OรซDI TQPMFรบFOTLรซDI BLUJWJU QSP TFOJPSZ QSP TUล FEOยก HFOFSBDJ QSP Eฤ UJ QSP Wล FDIOZ TUBWCV EPNV T QFรบPWBUFMTLPV TMVลงCPV B EPQSPWPEOรซNJ TMVลงCBNJ J QSP PCรบBOZ PCDF SP[WPK QPEOJLBUFMTLรซDI BLUJWJU B UFEZ W[OJL QSBDPWOยกDI NยกTU QPQMBULZ [B WPEV B LBOBMJ[BDJ SP[WPK QPEOJLBUFMTLรซDI BLUJWJU B UFEZ WรซTUBWCB PEQPWยกEBKยกDยก [ย TUBWCZ SP[WPK TMVลงFC QSP TFOJPSZ QFรบPWBUFMTLย TMVลงCB SP[WP[ KยกEMB SP[WPK TQPSUPWOยกDI Qล ยกMFลงJUPTUยก W PCDJ Qล ยกQBEOฤ KBLย TQPSUZ EBMล ยก

4. +BLPV CZTUF KJ DIUฤ MJ NยกU .....

5. รนFNV TF W 0CPล F %PMOยก 7รซล JOฤ WFEMF Cฤ ลงOรซDI Wฤ Dยก CZEMFOยก TUBSPTU P IPTQPEย ล TUWยก QSย DJ BUE Wฤ OVKFUF .....

6. รนFNV CZTUF TF Wฤ OPWBU DIUฤ MJ W JEFย MOยกN Qล ยกQBEฤ .....

Dolní Výšina

4 Obora

obecní úřad

kaplička

Pavlův Studenec

1,2,6,8,9

Böttgerův památník

Spolkov á repub lika Něm ec-

Samoty Lučina

Milíře hájovna Obora

Hansl - Peter kapelle

1 2

Zadní Milíře