2. ledna 2015 – č. 1 – samostatně neprodejné
Jsem Jen holka z lesa Ze šumavské samoty dobývá Blanka Milfaitová svět svými marmeládami.
Obsah
› S Blankou Milfaitovou o nejlepších marmeládách na světě a životě na samotě. › Havlova první ochranka. Kdo byli muži, kteří jako první kryli záda vůdci listopadové revoluce. › Chvála varšavského trhu. Poláci nemuseli znovu objevovat kouzlo farmářských trhů. Nikdy u nich nezmizeli. › S kontroverzním izraelským režisérem Tomere Heymannem o tom, proč nevypíná kameru ani doma.
+ TV program do konce roku
Magazín Pátek LN
SLOUPEK PÁTKU
OBSAH Foto na titulu: Michal Sváček
Cyril Höschl (psychiatr)
Halíkův dotazník 3 ODPOVÍDÁ MARTA KUBIŠOVÁ
Příště: Nora Grundová (novinářka) Tomáš Belko (textař) Karel Oliva (jazykovědec) Olga Sommerová (režisérka)
Sloupek Pátku 4 KRÁSNÁ MYŠLENKA Cyril Höschl 4 POROTA 4 Naše věc PADÁ SNÍH Vladan Šír
(režisérka)
6 Rozhovor BLANKA MILFAITOVÁ Nora Grundová
KRÁSNÁ MYŠLENKA
K
dekoli islám sousedí s jiným náboženstvím, jsou krvavé střety. Nejhorší zvěrstva na civilistech mají nyní skoro vždy co do činění s islámem, naposledy před Vánocemi vraždění rukojmích v australské kavárně i masakr v Péšávaru, kde talibanci povraždili přes sto dětí ve věku od 12 do 16 let. Můžeme slyšet, že islám je náboženství míru, že teroristé z Islámského státu, již podřezávají humanitární pracovníky jako podsvinčata a chlubí se tím na internetu, vlastně nejsou islamisti. Jistě, náboženství není subjektem, který bychom mohli hnát k odpovědnosti, to jsou vždycky lidé. Názor, že „myšlenka je dobrá, ale zkazili ji lidé“, se v dějinách opakuje. Mohlo by se to říkat i o národním či reálném socialismu a o každém náboženství, jež se kdy dopouštělo hrůz a útrpným právem dosahovalo svého. Je s podivem, jak lidé každou „krásnou myšlenku“ vždycky nakonec zkazí. Boha vinit asi nemá smysl, i když si nelze nepovšimnout, že nutně není něco v pořádku buď s jeho všemohoucností, nebo s jeho dobrotou. Buď je dobrý, a pak se mu to pěkně vymyká z ruky, nebo je všemohoucí, a pak je tedy občas strašlivě krutý a nespravedlivý. Správný věřící si s tím ovšem neláme hlavu, to by se z toho zjevil. Nabízí se postřeh, že některé ideologie či náboženství slouží jako záštita čirého zla daleko více než jiné, a že ačkoli za zlo mohou lidé, je v těch idejích či bozích něco děsného, co jim to usnadňuje. Proti nařčení islamistů z obzvláštní krutosti se nabízí argument, že křesťanství ve středověku se vším tím flagelantstvím, křižácký-
mi výpravami, mučením a upalováním kritiků a nevinných žen a dívek si s dnešním islámem nezadalo. Po staletích je dnes vesměs mírumilovné, byť se občas chybička vloudí v podobě vysvěcených prznitelů dětí. To však není argument pro jakoukoliv omluvu příšerného zla, jež je spojeno s islámem. Jistě, vraždí i bezvěrci, katolíci a hinduisti, střílí se na amerických školách i v poklidném Norsku. Ale neřve se u toho „ve jménu Ježíše Krista“, protože ten v tom už dávno nejede, zatímco podřezávání nevinných civilistů islamisty je provázeno výkřiky „Alláhu akbar“. Takže si to nemalujme – tak jako komunismus nebyl dobrá myšlenka, kterou jenom lidé zkazili, tak současný islám není dobré náboženství, od něhož se vrazi pouze odchýlili. Naopak, vraždí v jeho jménu. Je možné, že po staletích změkne do příjemnější podoby a převáží jeho kultivující poslání, jako tomu je u jiných vyznání dnes. Bude však zřejmě ještě prolito mnoho nevinné krve, než se tak stane. Zdá se, že k posouzení zdrojů zla musíme započítat taky epochu a kontext, ve kterých uvažujeme: islám dnes je něco jiného než před pěti sty lety nebo než bude za tisíc let. Totéž křesťanství. Některá religia jsou z principu mírumilovnější, jsouce spíše filozofií neprotivení se zlu než nositeli svaté pravdy, například buddhismus. Započítáme-li tedy čas, měli bychom přestat relativizovat a znovu důsledně zlo nazývat zlem a dobro dobrem. A vážit si těch, kdož nasazují své životy i za nás, aby zlu postavili hráz, není-li už pozdě.
Téma 14 HAVLOVA PRVNÍ OCHRANKA 20 Z STB MEZI DISIDENTY Vojtěch Gibiš 22 Fokus CHVÁLA VARŠAVSKÉHO TRHU Petr Janyška 26 Rozhovor TOMER HEYMANN Magdalena Sodomková 46 Křížovka
PÁTEK, TÝDENNÍ PŘÍLOHA LN šéfredaktor: István Léko, ředitel redakce: Veselin Vačkov, vedoucí magazínu: Vladan Šír, art director: Petr Puch, redakce magazínu: Nora Grundová, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková, jazyková redakce: Petra Klimešová, Kontakt na redaktory: jmeno.prijmeni@lidovky.cz Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovenoviny.cz www.lidovky.cz Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
4
Magazín Pátek LN
Téma
Havlova první ocHranka v judu, karate či jiu-jitsu patřili k nejlepším v tehdejším Československu. v listopadu 1989 se přidali k občanskému fóru a stali se z nich první bodyguardi václava Havla a lidí z občanského fóra. Text: Foto:
Vojtěch Gibiš Petr Kozlík, ČTK
Havlovi bodyguardi po pětadvaceti letech: (zleva) Jiří Vrbský, Petr Jákl, František Kollman a (dole) Milan Hofman.
14
15
Fokus
Magazín Pátek LN
Chvála varšavského trhu Zatímco se úřady v Praze a varšavě přetahují o kvalitu potravin, Poláci dál nakupují tak, jak jsou desítky let zvyklí, a na místech, jež u nás s notnou dávkou snobismu v posledních letech znovu objevujeme. Na farmářských tržištích, jako je třeba varšavská Hala Mirowska. Petr Janyška
Foto Profimedia.cz
Text a foto:
V
22
centru Varšavy narazíte na klasickou středoevropskou předválečnou tržnici: červená cihla, neogotický monumentální vchod jako do katedrály, nad hlavou skleněná rozeta a dvě věžičky, uvnitř hala s ocelovou klenbou. Hala Mirowska. A kolem dokola záplava stánků a krámků, hodně přes stovku, kupující se proplétají mezi pyramidami všeho možného ovoce a zeleniny, jaké si lze jen představit, chvílemi se jejich proud zpomalí, když se dva tři najednou zastaví před ostružinami nebo když se proudu napříč postaví kočárek. Mumraj se však hned zase rozjíždí. Masa barev, moře zralých tvarů vybíhají daleko před stánky pod loubí ohromných plachet nad hlavami kupců nebo pod ochranu skleněné střechy pavilonů. Na jedné straně kupující městských způsobů a šatů, na druhé venkovští zelináři. Toho ovoce tu jsou hory, břicho velkoměsta, vše po metrácích a tunách, veletuctech. Jako pravá tržnice nabízí místní produkty,
nikoli zboží z druhého konce zeměkoule, které se vozí zelené a uměle dozrává v oparu plynů průmyslových hal. Produkty, které jsou Poláci zvyklí kupovat po generace a na něž mají kritický čich: jehněčí chodí moje známá kupovat jen do krámku č. 79 a zeleninu nejčastěji k tomu sedmému zprava – rajčata tam jsou masitější než u jiných a brambory se nikdy nerozvaří. Poláci, kteří se vyznají ve vaření (můj děda by kdysi řekl „hospodyně“, ale tady nakupují často muži), berou jiný druh brambor na hranolky, jiný na salát a jiný na pečení, a to už po generace. Jmenují se jaza, irga nebo iris. Jsou tu ale i produkty, jaké hledá nová generace bio: vodnici, rukolu, šťovík. Nabízejí je venkované se svým přízvukem, bodrostí, jejichž hlasy nelze neslyšet: „Nepřidáme k tomu, paninko, ještě petržel? A co ten lileček, takovej kulaťoučkej?“ Vždy úslužní, žádná obhroublost či sexismus, klient může klidně taky o dva stánky dál.
23
Tržnice se nachází v samém centru Varšavy, jen pár bloků od dominanty města – Paláce kultury a vědy. Dovnitř však pro ovoce a zeleninu nechoďte, najdete tam hlavně drogerii nebo domácí potřeby. Stánky farmářů se na halu lepí zvenku.
Chcete si to dočíst? Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
PLNÁ VERZE V TRAFICE
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ
Stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Více informací na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: