konec vzdělání jak jsme jej dosud znali … a jeh o r enesa nc e v S edl ni c í c h
Robin Müller
V nepálské vesnici Thapagau, jedné z nejchudších a nej-
zkonzumuje a spíš si zdravotně přilepší, Američanovi
odlehlejších vesnic na světě, ve výšce přibližně dvou
ke zlepšení zdraví stačí dokonce 60 %. Jsou ale místa,
kilometrů, kde lze jakž takž pěstovat i něco jiného než
kde lidé jedí jen 30 % toho, co Američan, co víc, v těchto
brambory a ječmen, obklopeni velehorskými masívy,
oblastech se lidé navíc pohybují daleko více a často odo-
vědí i domorodci něco o životě v moderní civilizaci. Mají
lávají náporu dalších „energetických nepřátel“, napří-
za to, že nejlepší cestou z bídy je vzdělání. Nejen v téhle
klad zimy nebo UV záření. Takzvané ostrovy dlouhově-
vesnici, ale obecně v těchto končinách se jí obvykle
kosti (údajně je těchto míst asi pět na planetě), o nichž
pouze dvakrát denně.� Ovšem než ochutnáte první jídlo,
slýcháváme v souvislosti s ohromným zdravím zdejších
uběhne ještě pět hodin, kdy už jste dávno vzhůru. Sní-
obyvatel, jsou místa blahobytu, kde je množství potravy
daně se podává v 10 a večeře v 18 hodin, každá porce je
vyvážené tak, aby tělo blahodárně „trpělo“ hlady, tam jsou
mimořádně chudá na tuky, většinou jen rýže a vařená
těla namáhána neviditenou rukou nutnosti tak akorát
zelenina, k tomu voda a občas slaný čaj „kořeněný“
k hranici mentálního a fyzického prospěchu.
jačím mlékem. Kde berou místní energii k celoden-
Navzdory těmto výjimkám většina domorodého
ním vysilujícím pracím na poli ? Všechno je proti nim:
světa trpí jako čert. Navzdory tělesné námaze, navzdory
chudá strava, řídký vzduch, nevyzpytatelné a drsné kli-
čistému vzduchu, čistému jídlu i klidu. Vystihnuvší, až
matické podmínky, přesto tady pracují všichni — děti,
nadávkou zavánějící větou konečně prakticky neznámá
dospělí, starci. Kdyby si dovolili zahálet, byli by nejspíš
přírodopisecká blogařka Alena Augustová odhalila,
mrtví. Kvůli extrémním zimám děti chodí do škol jen
kde je vlastně problém: „Kdyby aspoň v Nepálu věděli, jak
několik měsíců v roce, co je však nejhorší je samotná
zacházejí s přírodou Švýcaři…“ Geniální procitnutí mladé
úroveň výuky. Hltání informací a praxe žádná. Jen
autorky ! Ono Švýcarsko je skutečný fenomén. Možná
těch pár dobrovolníků, kteří tady stále častěji příjíž-
nejlepší příklad na Zemi, kde moderna a primitivismus
dějí ze všech koutů světa, jim může dopřát rozhovor
žijí v symbióze. Málokde najdete tak úžasný vztah lidí
v angličtině. Totiž umět anglicky je bohužel jedna (ne-li
k přírodě, čistotě a zdraví na jedné straně, spolu s eko-
jediná) z mála hodnot, jež tu stojí nad všudypřítomným
nomickým blahobytem na straně druhé. Je jasné, že
aide-mémoire.
znalosti jsou nezbytné.
Nabydeme snadno dojmu, že tak odříznutí lidé díky
1.
Jenže je tu problém…
nepředstavitelnému úmoru mají vyvinutou silnou těles-
Vzdělání v České republice jde cestou z knihy
nou kulturu a odolnost, že umírají v daleko pozdějším
přímo do mozku — a tam končí. Přitom má naše země
věku než my — je to však mýtus ! Průměrnému Evropa-
tolik zdojů, a to zvlášť pokrokových, u nichž vzdělání
novi stačí spotřebovat jen 70 % z množství, které denně
neproudí z knihy do mozku, proudí neustále mezi
augustová, Alena. Jídlo dvakrát denně a vši… [online]. 2011-10-17. Dostupné na: <http://www.munimedia.cz/prispevek/jidlo-dvakrat-denne-a-vsi-i-to-obnasi-vyucovani-v-nepalu-1966/>.
2
Dostavená Sluneční škola v himálajském Kargyaku ve výšce 4000 m n. m.
›tělem›mozkem›knihou›, tam a zpět, pořád dokola,
výzkum zjistil ? Každý osmý Čech dobrovolničí. Má-li
v nikdy nekončící smyšce. Co myslím tím, že znalost
naše republika deset milionů obyvatel, potom více než
proudí tělem ? Že se ze znalosti stává dovednost. Doved-
milion lidí dělá práci bez nároku na finanční odměnu.
nost je znalost spojená se schopností jednat a pokud
Milion lidí. Kolik času činnosti věnovali ? Tak například
uplatňujeme v praxi opakovaně, co jsme se naučili,
v roce 2006 dobrovolničilo 891 472 lidí�, ti odpracovali
stává se z dovednosti nejcennější kapitál kteréhoko-
celkem 49 milionů hodin. Vypadá to jako obrovské číslo,
liv studenta — zkušenost. Kde se u nás vytváří nejcen-
ve skutečnosti, přepočteme-li to na jednoho pracovníka,
nější kapitál ? V roce 2011 si nechala společnost Vodafone
celkem tento pracovník odpracoval jen 50 hodin ročně.
udělat výzkum o dobrovolnictví� v České republice. Co
Vezmeme-li v úvahu klasickou osmihodinovou pracovní
2.
nohl, Radek. Vodafone: Zájem o dobrovolnictví roste [online]. 2012-06-27. Dostupné na: <http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/byznys-a-spolecnost/clanek.phtml?id=750105>.
3.
hladká, Marie. Význam dobrovolnictví jako specifického lidského zdroje [online]. 2008-11---. Dostupné na: <http://www.e-cvns.cz/soubory/Konference_Pardubice_Hladka.pdf>.
3
dobu, pak jeden tento pracovník odpracoval jen pou-
nároku na mzdu vstříc nezvyklým podmínkám, aby to
hých sedm dní za rok. Pouhých sedm dní bez nároku
mohl aplikovat dejme tomu v České republice ? Ukažme
na mzdu. Ale vraťme se zpět do Himálají.
si to na již realizovaném stavebním projektu Sluneční
Děti rodin, co mají sotva nějaké možnosti se vůbec
školy v Kargyaku, který leží ve výšce 4000 m n. m. a má
uživit, musí za znalostí výuku platit školné. „Naštěstí“
ročně neuvěřitelných 300 slunečných dnů� a zimy ata-
mají na vybranou. Buď zaplatit 700 korun� za půl-
kující hranici – 40 °C. Už jen to poskytuje dobrovolní-
roční studium v nejhorší a zajzaostalejší škole, kde se
kovi ideální laboratoř, kterou v podmínkách Severní
učí výhradně nazpaměť, nebo zaplatit jinak: přinést
Moravy mít nemůže. Proces výstavby je univerzita sama o sobě… Píše se rok 2007. Honza Tilinger a Jára Pecháček organizují dopravu dřeva po zamrzlé řece ke staveništi. Materiály na výstavbu jsou veskrze přírodní: hlína, jíl, kamení, sláma, yakzee (mistní křovina), písek, dřevo, sklo a voda. Projekt je budován na základě diplomové práce z roku 2004 od Jana Tilingera z fakulty ČVUT v Praze nazvané Ekologická škola. Škola je dokončena v neuvěřitelně krátkém čase — ani ne za rok. Čemu všemu všechny zainteresované naučila ještě dřív, než se v ní začalo učit ? Škola nebyla zadarmo, ovšem na to že je zbudována pro 60 studentů stála pouhých 1 200 000 korun�.
Stavba kamenného základu Sluneční školy z místních zdrojů
Bylo při ní vykopáno (ručními nástroji) 1200 kubíků zeminy�, to je pro představu množství hlíny, které se rovná stu plně naložených Tatrovek ! Na práci se vystří-
50 kg dřeva nebo stejné množství hoven — vysušený
dalo 80 dobrovolníků z Česka, Francie, Švýcarska i USA,
jačí trus, na který se tady většinou vaří. To je systém
29 nepálských a 9 indických dělníků. Celý tým vytvo-
vzdělávání ve vesnici Dho Tarap ve výšce 4200 m n. m.
řil z hlíny 1000 nepálených cihel [v některých zdrojích
Jak je možné, že tyto místa navštěvuje i moderní člo-
se uvádí 3500 nepálených cihel, pozn. autora], které se
věk s cílem „získat zkušenosti“ ? Co tady asi tak může
dva týdny sušily na slunci a které nebyly v žádném pří-
získat evropsky vzdělaný jedinec, který tu pracuje bez
padě těžké jako klasické pálené cihly, nýbrž vážily asi
4.
hartman, Ivan. Do Himálaje proniká moderní život… [online]. 2012-10-15. Dostupné na: <http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-57905600-do-himalaje-pronika-moderni-zivot-v-nejvyssi-vesnici-sveta-sleduji-wrestling>.
5.
tilinger, Jan. Projekt Sluneční školy [online]. 2007------. Dostupné na: <http://www.surya.cz/projekt-slunecni-skoly>.
6.
rambousková, Bohdana. Stavba Sluneční školy v Himalájích začíná [online]. 2007-06-05. Dostupné na: <http://www.pohora.cz/indie/5656-stavba-slunecni-skoly-v-himalajich-zacina/>.
7.
tilinger, Jan; kulhánek, František. Solární škola pro Kargyak v Himaláji [online]. 2010-01-25. Dostupné na: <http://www.asb-portal.cz/tzb/ solarni-kolektory/solarni-skola-pro-kargyak-v-himalaji-1733.html>.
4
25 kg a vyráběly se na břehu řeky vzdálené 1500 m od staveniště, tyto vepřovice byly převáženy po zamrzlé řece pomocí jaků, koní a oslů. Celý proces nebyl idylický ani omylem, mnohým dobrovolníkům se nechtělo, přijeli se jen kochat krajinou atp., byla to obrovská dřina i organizačně. Naprosto výjimečná konstrukční opatření umožňují dokonalou absenci topidla, slovy tvůrců: „[…] škola je vyhřívána slunečním zářením procházejícím jižní fasádou a přirozenou cirkulací vzduchu ve vnitřních prostorách, teplotu interiéru lze v průběhu dne regulovat pomoci ventilačních průduchů na základě zákonů termodynamiky…“ Dodám jen, že škola je navržena tak, aby po celý rok vnitřní teplota během dne neklesla pod 15 °C. Nutno podotknout, že zdejším lidem Češi radí, aby v co největší míře využívali místní materiály (škola je z 90 % z místních materiálů) a nenechali se navádět k použití betonu, který tolik protěžuje zdejší vláda, ta v okolních vesnicích buduje betonové krychle. Dobrovolník zde na stavbě získal dovednosti, jak je ale uplatnit ? Na Severní Moravě snad svítí Slunce 300 dnů v roce ? Jak by měl takový Čech uplatnit poznatky, které získal v Himálaji ? Pojďme si ukázat
Výroba vepřovic z místní hlíny pro Sluneční školu
jeden modelový příklad, jak tuto praxi konkrétně využít. Na vrcholu Lysé hory právě probíhá výstavba Bez-
občas tomu tak i je) podílet dobrovolníci. Jak je možné,
ručovy chaty. Přestože má tato chata ve srovnání se
že dvakrát menší budova je třicetkrát drahší ? Kdo nebo
Sluneční školou poloviční kapacitu, její výstavba si
co za to může ? Budu citovat prosbu předsedy komise
žádá investici ve výši 30 milionů korun�, takže je skoro
pro výstavbu Bezručovy chaty Ing. Jana Havelku�:
o 29 milonů drahší ! To je obrovský nepoměr, a to
„Na jedné paletě je 80 ks cihelných tvárnic Porotherm. Cel-
i přesto, že na výstavbě Bezručovy chaty se mohou (a
kem budeme potřebovat 300 palet cihelných tvarovek. Jedna
8.
havelka, Jan. Nová Bezručova chata [online]. 2012-10---. Dostupné na: <http://www.bezrucovachata.cz/vystavba-nove-chaty/>.
9.
havelka, Jan. Obnova Bezručovy chaty na Lysé hoře [online]. 2012-10---. Dostupné na: <http://www.bezrucovachata.cz/>.
5
paleta cihel stojí 3700 korun. Částku zašlete na účet Veřejné
využívat slunce jako zdroj energie a postavit budovu
sbírky, na účet zřízený u Raiffeisenbank, jehož číslo je
pasivním způsobem, jako u Sluneční školy. Mimořádně
330010033/5500.“ Je naprosto zřejmé, že tady o úspor-
inspirující jsou data o rychlosti větru v Kargyaku, kdy
ném ekologickém stavitelství ještě neslyšeli (nebo
jejich měřiče zaznamenaly roční průmernou rychlost
nechtějí slyšet). Navíc má vrchol Lysé hory meteoro-
větru 6,2 m/s, díky tomu se tam Češi rozhodli postavit
logickou stanici, kterou si v odlehlém Himálaji museli
malou větrnou elektrárnu o výkonu 400 W na dobíjení baterií v noci a za nepříznivých podmínek. Jakou hodnotu o rychlosti větru jsem zjistil, když jsem se podíval na data z meteorologické stanice na Lysé hoře ? Průmerná roční rychlost větru je 6,7 m/s — rozdíl pouhého půl metru za sekundu ! Pokud škola úspěšně využívá tento další zdroj energie, proč by nemohla i Bezručova chata ? Diplomová práce s projektem leží na stole a je dokonce odskoušena v praxi. Sluneční škola úspěšně funguje pátým rokem a učí děti gramotnosti (psát tady dřív umělo jen 10 lidí z 200), angličtině i práci s počítačem. Češi dokonce zašli tak daleko ve využívání poznatků o Slunci a vlhkosti, že místním trvale předali jednu z nejcennějších znalostí. V České republice
Na Lysé hoře v Beskydech se bohužel staví z betonu
si můžeme dopřávat zeleninu celý rok, u nich to byla ještě donedávna záležitost na pár měsíců v roce, v zimě
(až po vybudování školy) postavit, díky později získa-
byli odkázáni na zásoby. Češi zde vybudovali několik
ným datům tak zjistily, jestli se vyplatí vyrábět elektřinu
akumulačních skleníku��, díky kterým si tito obyvatelé
ze Slunce pro napájení notebooků. Vrchol Lysé hory je v teplotním rozmezí ± 30 °C, což se moc neliší od podmí-
dopřávají třeba čerstvý špenát po celý rok, i když okolo
nek panujících v Kargyaku. Na nejvyšším vrcholu Beskyd
skleníků podílely i domorodci, získali tak nejen znalost,
by přicházelo v úvahu spíše dřevo a kámen než nepálené
ale onu daleko důležitější vlastnost — dovednost. Schop-
cihly, neboť co se týče vlhkosti, tady příměr s Kargyakem
nost postavit skleník a pěstovat v něm zeleninu je jim
končí. Lysá hora má průměrně 252 slunečných dnů��;
nyní vlastní a je velmi ceněna, o čemž svědčí i to, že se
protože se její vrchol často tyčí nad mraky, je možné
tato dovednost roznesla do okolních vesnic a nabourala
padají teploty pod minus třicet. Protože se na stavbě
10. ondruch, Vladimír. Meteorologická stanice Lysá hora [online]. 2012-09-04. Dostupné na: <http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1. phtml?id=107685>. 11. štráfeldová, Milena. Češi staví solární školu v severoindickém Kargyaku [online]. 2011-05-13. Dostupné na: <http://www.radio.cz/cz/rubrika/ udalosti/cesi-stavi-solarni-skolu-v-severoindickem-kargyaku>.
6
stovky let zažitou mizérii z nedostatku potravy.
ství, že směle konkuruje i oborům veskrze nezemě-
Tyto dobrovolné stavební akce učí mimořádné
dělským. K roku 2011 je v naší republice registrováno
finanční úspornosti se zachováním vynikající funkč-
neuvěřitelných 3920 ekofarem��, všechny tyto farmy
ních parametrů.
dohromady tvoří plochu stejně velkou jako má Morav-
Jen o kus dál na severozápad od Moravskoslezských
skoslezský kraj ! Jak je velká půda v zemědělství, kde
Beskyd leží další chráněná krajinná oblast — Poodří.
se tržby odhadují podle intenzity chemického postřiku
Jeho součástí je zapadlá vesnička Sedlnice s ani ne dvěma tisící obyvateli. Právě zde se rozhodl jeden mladý muž koupit dům a usadit se natrvalo. Jenže koupil ruinu. Čím podrobněji Bohumil Kovalský svůj „nový“ objekt pozoroval, tím víc mu docházelo, že to jediné, co teď bude muset odložit, je spánek. Sice dopředu věděl, že dům je postaven z nepálených hliněných cihel, ale — jak to občas bývá — ani sami původní majitelé nemohou tušit, co všechno předávají dál. S tím, jak se odstraňovala stará omítka, stále víc vycházelo najevo, že zdivo je spíš kombinací nepálených a pálených cihel, a co hůř — dokonce kombinací zvětralých a nezvětralých. Tehnicky vzato to znamená, že dvě cihly položené vedle sebe mohli mít věkový odstup třeba i sto let. Změnit tenhle komplex na plně fungující hospodářství bude trvat mnoho sezón. Jedině snad, že by se našlo jiné řešení v podobě lidské práce — jako takové by muselo
Práce dává znalostem podobu… a mění je v dovednosti a zkušenosti. [zleva: Bohumil Kovalský, Petr Sedláček]
být finančně velmi úsporné a hlavně by muselo počítat s obrovskou výhodou pro obě strany.
a zvířata nikoho moc nezajímají ? Konvenční zeměděl-
Ještě v roce 1990 byly v České republice pouhé tři
ství zabírá plochu jen o málo menší než je velikost Čech.
ekofarmy, a tyto farmy hospodařily na ploše velikosti
Tady vidíme, že je třeba ještě mnoho práce, aby se roz-
jedné třetiny Sedlnic ! V nadcházejících dvaceti letech
loha Moravskoslezského kraje rozrostla do velikosti
se udál tak dramatický vývoj v organickém zeměděl-
Čech, a aby konvenční zemědělství definitivně padlo.
12. hrabalová, Andrea. Statistická šetření ekologického zemědělství… [online]. 2011-08---. Dostupné na: <http://eagri.cz/public/web/file/173050/ Zprava_EZ_2011_final.pdf>.
7
Dům Kovalských — nejspíš jediné místo v Sedlnicích, kam na „stavebněhospodářskou zkušenou“
*
Málokdo však tuší, že v samotné struktuře organického
zanost. Zmíním např. projekt wwoof *, kde si dobro-
hospodářství se rozrůstá něco tak pozoruhodného, že
volník může vybrat jednu z farem a zdarma na ni pra-
to bude mít obrovský důsledek hlavně pro dva druhy
covat. Tento projekt je navíc mezikontinentální. Ale
oborů — stavebnictví a zemědělství. Nikde jinde než
i třeba do jeho české sítě se zaregistrovala jedna farma
v soustavě ekofarem nenajdete tak dokonalou prová-
ze Severní Moravy, jejichž majitelé jsou cizinci mluvící
Projekt wwoof je celosvětová výměnná síť ekologických hospodářství. Vznikla v Anglii v sedmdesátých letech a dodnes tam je nejvíce zainteresovaných farem na světě.
8
anglicky a úspěšně zde hospodaří. Netřeba domýšlet,
ve Francii potýkali s daleko horší situací. Postihly je
co lze v tomto případě získat navíc.
naprosto ničivé záplavy, které byly způsobeny hlavně
Součástí dobrovolnické práce u Kovalských v poz-
odlesňováním. Až desítky mrtvých a stamilionové škody
dějších letech jistě nebude jen stavebnictví, práce bude
donutily vládu jednat — byl přijat zákon o znovuzales-
daleko komplexnější: půjde o provázanost se zahrad-
nění.�� Pochopitelně i dnes se odborníci shodují, že je
nictvím, chovem atp. Představte si výrobu kozího
užitečnější zalesňování listnatými stromy; nejlepšímy
jogurtu. Není to jako jít na exkurzi do mlékárny a civět
kandidáty jsou: buk, dub, olše a vrba, ale i třeba takový
do obrovské nádoby, kde houstne mléko, tady uvidíte zrození jogurtu doslova „od kůzlete do skla“. Taky zrání sýru, přípravu masa, sušeného ovoce, ale též teoretické texty o pěstování a stavařině, které budou odskoušeny v praxi ! Žádné hospodářství se taky neobejde bez reklamy a propagace, a protože pozemek Kovalských je součástí Sedlnic, nepochybně zde bude iniciativa o zkulturnění krajiny ve všech myslitelných ohledech. Zrovna na ukázce Sedlnic si dejme příklad hloupé intervence ze strany úřadů v porovnaní s tím, jak by stejnou situaci řešili lidé znalí metod přirozeného hospodaření. Sedlnice v minulosti několikrát postihly katastrofální povodně, největší škody naposledy napáchaly v roce 2009. Na celém Novojičínsku (do níž Sedlnice spadají) bylo zničeno 800 ha půdy��, v celém Moravskoslezském kraji tehdy zahynulo 690 hospodářských zvířat ! Tři roky nato jsou Sedlnice svědkem jedné z nejroz-
Stáří si vyžádalo své — Bohumil Kovalský při opravě zřícené klenby
sáhlejších stavebních akcí: cílem je zvětšit koryto řeky Sedlnice, aby byl umožněn průtok vody v případě dalších
platan, který dnes vidíme hodně v parcích. Přestože plo-
povodní. Bude vykopáno mnoho kubíků zeminy, bude
cha lesů v Sedlnicích činí sotva 15 %, úřady upřednost-
lito mnoho tun betonu, bude placeno velké množství
ňují rozšíření koryta před výsadbou stromů. Můžeme
lidské práce a celá investice se „snad“ vejde do 40 mili-
namítnout, že než vyroste pořádný les bude to trvat
onů korun.�� Před 150 lety se v oblasti Savojských Alp
nejméně sto let, ovšem už jen vrba nebo platan vysa-
13. hron, Jan. Záplavy na Novojičínsku… [online]. 2009-06-30. Dostupné na: <http://www.agris.cz/clanek/163777/zaplavy-na-novojicinsku-znicily-800-ha-pudy>. 14. šmíd, Ondřej. Úpravy řeky Sedlnice budou stát desítky milionů [online]. 2012-08-03. Dostupné na: <http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/ upravy-reky-sedlnice-budou-stat-desitky-milionu-20120803.html>. 15. polák, Stanislav. Lesotechnické meliorace a hrazení bystřin [online]. 2007------. Dostupné na: <http://www.mezistromy.cz/cz/les/pestovani-lesa/ hospodareni-v-lese/lesotechnicke-meliorace-a-hrazeni-bystrin>.
9
zený kolem řeky je schopen vyrůst mimořádně rychle.
s dubovým lesem Španělé, je hodno úcty, i proto jak
Je to otázka pouhých deseti/dvaceti let ! Ale co když jen
do „mrtě“ využijí každý žalud, aby díky tomu prodávali
„postavit“ les o velikosti 10 % Sedlnic stojí daleko víc
nejkvalitnější šunku na světě.�� A to pěkně draho. Jednu
než těch 40 milionů korun ? Kolik vlastně taková sadba
pětikilovou kýtu z iberských vepřů šunky Jamón ibérico
může stát ?
těžko seženete za méně jak 3000 korun, mimo to Špa-
Nemusí stát téměř nic…
nělé své vepře živí žaludy korkových dubů, takže sklízejí
Nadace Partnerství před dvěma lety uspořádala
a zároveň prodávají i korek.
monstrózní dobrovolnickou akci, které se zúčastnilo
A listnatými stromy to nekončí…
neuvěřitelných 3892 lidí. Na dvou stovkách míst po celé
Těsně u hrází je možné využít rychlerostoucí mra-
republice bylo vysazeno 6910 stromků��, hlavně ovoc-
zuvzdorný bambus, který se mnohokrát osvědčil na
ných. Největší množství stromků se podařilo vysadit
zpevňování břehů. To že se rychle rozrůstá ? Tak jej
podél silnice vedoucí z Jeseníku nad Odrou do Vraž-
budeme průběžně kácet a bambusové tyče používat
ného na Novojičínsku — celkem 625 stromů.
na různá stavení, výrobu kuchyňských desek, jeho
Švestek.
vlákna na látky a pokud se nějaké výhonky rozšíří dále
Za jediný den !
do lesa, tak ty výhonky sesbíráme a budeme prodá-
Stačily k tomu semena a řízky, lidská práce byla
vat jako zdravé jídlo. Už chápete ? První [40milionová]
zadarmo. Tato akce, co do množství vysazených stromů
investice zaplatí dělníkům večeři na dva roky. Druhá
v tak krátkém čase, byla největší v dějinách republiky.
investice [vysazení stromů] vyústí v ekonomický roz-
Možná panuje představa, že ona sedlnická investice na
voj obce. První investice je cestou k průmyslu, druhá je
rozšíření kortyta ve výši 40 milionů korun zaměstná
cestou k životu. Bohužel na tu přírodní cestu potřebu-
mnoho lidí napříč obory: řidiče, míchače, kopáče,
jeme mnoho pěstitelských, stavebních i hospodářských
cementárny, manažery…, a tudíž je to investice do
zkušeností, kterých je stále málo. Naštěstí je v Sedlni-
pracovních míst. Samozřejmě je to pravda. Takové
cích jedna stará univerzita, co se to snaží změnit. Uni-
finančně úsporné vysazení dubových a vrbových stromů
verzita, kde si studenti poznatky navzájem vyměňují,
vydělá na večeři možná tak organizátorům dobrovol-
diskutují a používají je. Ptejte se u domu číslo devět.
nické práce. Ale… uvědomme si, že z vrby lze sbírat kůru — Robin Müller
a prodávat ji; z ořecháče lze sbírat kvalitní plody, těžit vynikající dřevo (nábytkářství); z dubu (který plodí po 30 — 40 letech) lze využít žaludy, jako krmivo pro prasata. U žaludů se zastavím, protože to jak zacházejí
16. procházková, Martina. Češi vysadili téměř sedm tisíc stromů… [online]. 2011-11-04. Dostupné na: <http://zpravy.idnes.cz/cesi-vysadili-temer-sedm-tisic-stromu-vytvorili-tak-neobvykly-rekord-1es-/domaci.aspx?c=A111104_105751_domaci_taj>. 17. urban, Traian. Španělskou šunku mám tak rád… [online]. 2011------. Dostupné na: <http://www.gastroprofesor.cz/clanek/sunka-jamon-iberico>.
10
11