PrímaLEX 2013

T�m

�:

ZIMNÍ SEMESTR

O�� �ut� r�n� r��� h� �r� v�

ČASOPIS PRÁVNICKÝCH FAKULT

ZDARMA PRO CELOU PRÁVNICKOU OBEC

ÚVAHA:

Etika v právu PROFIL:

Právník, který hájí bulvár ROZHOVOR:

Eliška Wagnerová O PRÁVNÍM STÁTU A ÚSTAVNÍM SOUDU

GENERÁLNÍ PARTNER ELSA ČR

PARTNEŘI ELSA ČESKÁ REPUBLIKA A LOKÁLNÍCH SKUPIN

PARTNEŘI ELSA PRAHA

PARTNEŘI ELSA BRNO

PARTNEŘI ELSA PLZEŇ

PARTNEŘI ELSA OLOMOUC

PrímaLex má

15

let

…píšeme pro vás

EDITORIAL

Vážení čtenáři,

časopis prímaleX Zimní semestr 2013/2014 ŠéFredaKtorKa:

Daniela Wurzlová wurzlova@elsa.cz

editor:

David Budai Jiří Bálek, Tereza Heraltová, Lukáš Herma, Martin Loučka, Michaela Lysková, Monika Marčíková, Michaela Prokopová

JaZYKová KoreKtura:

Daniela Wurzlová, David Budai

saZba, graFiKa:

Tomáš Wurzel wurzel.tomas@gmail.com

KresbY:

Monika Chromečková

FotograFie na titulní straně: Benjamin Tilley

Foto: Daniela Wurzlová

redaKtoři:

číslo, které nyní držíte v ruce je z mé pozice nové šéfredaktorky malou premiérou. Snažila jsem se společně s redakčním týmem udělat pro Vás časopis ještě pestřejším a přitažlivějším, než jakým byl doposud. Nebudu zastírat, že naplnění všech mých vizí s sebou nepřineslo nějaké ty porodní bolesti, doufám však, že ve Vašich očích v konečném důsledku všechna ta práce stála za to.

Při sestavování obsahu tohoto čísla jsem se snažila zohlednit výsledky letního dotazníku.

V PrímaLEXu proto nyní najdete trochu humoru v podobě fejetonu, úvahy a komentáře s právní tématikou, recenze na knihy, ale také zajímavé judikáty z poslední doby. Rozšíření se dočkala rovněž rubrika KARIÉRA, která nově přináší jednak články o lidech, kteří se na právním poli prosadili, jednak pak také články prakticky zaměřené na Váš kariérní růst.

V tomto čísle se mimo jiné můžete také těšit na rozhovor s Eliškou Wagnerovou, na povídání o právní praxi v bulvárních médiích s Janem Staňkem nebo na zpověď Jaroslava Baiera, právníka roku pro bono. Hlavním tématem vydání se pro tentokrát stalo autorské právo.

vYdavatel:

Na samotný konec mi již zbývá jen jediné. Věřit, že nadšení, se kterým toto číslo vznikalo, prostřednictvím článků doputuje až k Vám a že své pocity z jeho nové podoby si nenecháte pouze pro sebe. Podělit se o ně můžete buď prostřednictvím naší facebookové fan page, nebo prostřednictvím e-mailu primalex@elsa.cz.

Tel.: 221 005 240 Web: www.elsa.cz/primalex Email: primalex@elsa.cz

Inspirativní čtení Vám přeje,

ELSA Česká Republika, Evropské sdružení student práva Nám. Curleových 7, 116 40 Praha 1 Kancelář č. 32 IČ: 00553751, DIČ: CZ005537

Registrováno u MK ČR č. 8151 ISSN: 1212-494X

tisK:

Wolters Kluwer ČR

Daniela Wurzlová, šéfredaktorka časopisu PrímaLEX

Časopis PrímaLEX vychází na akademické půdě: Právnické fakulty UK v Praze, Právnické fakulty Západočeské Univerzity v Plzni, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

3

OBSAH

Obsah a Ktualit Y

Foto: Daniela Wurzlová

obecné ……………………………………………………………………………… 5 studenti studentům ……………………………………………………………… 8 petr němec ………………………………………………………………………… 9

n áZorY

a Komentáře

právo s lásKou ………………………………………………………………… 10 peripetie s noZ ……………………………………………………………… 10

14

PROFIL:

Jan Staněk právník, který hájí bulvár

p roFil

studenta

veroniKa ŠebeKová …………………………………………………………… 11

K ariéra Jaroslav baier ………………………………………………………………… 12 Jan staněK ……………………………………………………………………… 14 Kariérní rádce ………………………………………………………………… 15

r oZhovor eliŠKa wagnerová …………………………………………………………… 16 článKY

právo (se) roZmnožovat ……………………………………………………… neoprávněný Zásah do autorsKého práva K FotograFii ……………… autorsKá díla na internetu ………………………………………………… poZitivní opatření ………………………………………………………………

s táže

16

ROZHOVOR:

Eliška Wagnerová K pávnímu státu se budeme vždy jen blížit

20 24 28 31

a Zahraniční pobY t Y

norsKo …………………………………………………………………………… 35 paKistán ………………………………………………………………………… 36 portugalsKo …………………………………………………………………… 37

e lsa

international

the importance oF Knowledge ……………………………………………… 38

J udiKatura K eXistenci obecných principů naKládání s veřeJným maJetKem …… 40 roZsudeK eslp ve věci Kummer proti čr ……………………………… 40 o usmrcení Z nedbalosti při předJíždění ………………………………… 41

r ecenZe Foto: Monika Chromečková

Konec proKrastinace v čechách …………………………………………… 42

s oFt

sKills

JaK na eFeKtivní plánování …………………………………………………… 43

Ú vaha

44 4

KrátKé ZamYŠlení nad otáZKami etiKY s morálKou …………………… 44

ÚVAHA:

Krátké zamyšlení nad otázkami etiky s morálkou

F eJeton KruŠné, a přece slibné ZačátKY …………………………………………… 46

There is no easter egg!

Foto: Daniela Wurzlová

o dborné

AKTUALITY

Mezinárodním právem soukromým ke dvaceti tisícům

C

ze ch Moot Court Competition (CMCC) v mezinárodním právu soukromém je celonárodní simulovaný soudní spor, který každoročně pořádá studentské sdružení ELSA Česká republika. Soutěžící v něm mají možnost ověřit si své argumentační schopnosti, ale také rychlou orientaci v teoretických poznatcích před odbornou porotou.

Foto: Vladimír Sokolík

Kauzu letošního CMCC vytvořila Katedra mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Úkolem studentů v písemném

kole bylo vytvořit žalobu a vyjádření žalovaného k této žalobě. Z celkové počtu patnácti dvoučlenných týmů, které se zúčastnily písemného kola, postoupilo osm nejlepších do finálového kola ústního. To se pak konalo 21. listopadu na půdě brněnské právnické fakulty.

Na základě rozhodnutí tříčlenné poroty z prvního kola postoupily čtyři týmy do semifinále, z něhož vzešly dva nejlepší. Ve finále se tak utkal tým Vladimíra Janoška a Zdeňka Rohovského z Právnické fakulty v Olomouci a soutěžní dvojice Marcely Kašpárkové a Michala Vítka z brněnských práv.

Kašpárková a Vítek se nakonec v tomto vyrovnaném souboji stali vítězi a získali 20 tisíc korun. „Ústní kolo pro nás na jedné straně představovalo možnost ověření našich schopností právní argumentace, a na druhé straně jsme k němu přistupovali jako ke hře, kterou jsme si užili s potřebnou dávkou soutěživosti,“ řekla ča-

Sponzorem soutěže byla advokátní kancelář BBH, kterou v ústním kole zastoupili hodnotitelé: Mgr. Andrea Bačáková Mgr. Martin Doucha Mgr. Pavel Tesařík

V porotě dále zasedli: JUDr. Miluše Hrnčiříková, Ph.D. JUDr. Jiří Valdhans, Ph.D. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. JUDr. Tereza Kyselovská, Ph.D. Mgr. Zdeněk Nový, Ph.D., LL.M.

sopisu PrímaLEX Marcela Kašpárková.

Dodala, že motivací v soutěži jim nebyla pouze lákavá finanční výhra, ale také zisk titulu pro Masarykovu univerzitu.

Druhý tým, který od prvního místa dělilo pouhých 0,3 bodů z 200 možných, získal 15 tisíc korun. ■ Hana Pavlišová

Boj proti nenávistným projevům na internetu

P

rojevy nenávisti v kybernetickém prostoru se v poslední době staly hlavní formou zneužívání lidských práv, a to s důsledky v reálném životě. Boj proti šíření, podněcování a podporování jakýchkoli projevů nenávisti na internetu se stává jednou z hlav-

ních výzev moderní společnosti. Právě tyto důvody se staly impulsem pro Radu Evropy k zahájení projektu s názvem No Hate Speech Movement, který byl spuštěn 22. března a poběží až do roku 2014.

Cílem kampaně je přijetí opatření a podniknutí rozhodných kroků proti

veškerým formám nenávisti, které se objevují na internetu. Je založena na osvětě v oblasti lidských práv, zapojení mladých lidí a podpoře mediální gramotnosti.

Studentské sdružení ELSA se do tohoto projektu zapojilo prostřednictvím Legal Research Group. Podstatou Legal Research Group je vytvoření právního výzkumu, na kterém spolupracují jednotliví členové ELSA International.

Každá národní skupina měla za úkol vypracovat zprávu o právní úpravě nenávistných projevů v jejich zemi. Tato zpráva se skládala z odpovědí na 11 otázek, které byly po vypracování odeslány zpět ELSA International.

Jednotlivé zprávy poté byly zpracovány v jednu souhrnou, jež byla začátkem prosince prezentována na mezinárodní

No Hate Speech konferenci v Norsku.

Nyní bude zpráva předáná Radě Evropy a bude zpřístupněná jak široké veřejnosti, tak odborníkům, kteří se zaměřují na svobodu projevu a nenávistné projevy na internetu. Do budoucna by se tak mohly tyto zprávy stát podkladem pro vylepšení celkové situace ve společnosti.

ELSA Česká Republika se do podobného projektu zapojila poprvé ve své historii. Na zprávě za Českou republiku se ve spolupráci s JUDr. Štěpánem, odborníkem na nenávistné projevy z MU v Brně, podílel tým složený z Kateřiny Kapkové, Luboše Mazance, Lenky Pekařové, Ivy Šimkové a Františka Vinopala. Práce bude uveřejněna v souhrnném sborníku. ■ Helena Morozová Více o projektu se můžete dočíst zde: www.beznenavisti.sk www.nohatespeechmovement.org

5

AKTUALITY

Praha pošle studenty řešit spor před WTO

V Foto: Fotoarchiv ELSA Praha

tomto akademickém roce se uskuteční již dvanáctý ročník největší akce ELSA International, kterou je ELSA Moot Court Competiton on WTO, simulované soudní jednání. Poprvé v historii této soutěže se bude jedno z letošních pěti regionálních kol konat v České republice, konkrétně v Praze.

Za podpory Světové obchodní organizace (WTO) budou mít studenti z právnických fakult po celém světě za úkol vypracovat a obhájit případ týkající se právě práva WTO a předvést tak své teoretické znalosti v praxi. Za jejich hodnocení bude zodpovědná porota tvořená odborníky v oboru.

V březnu se tak v Praze setkají desítky budoucích právníků, kteří budou bojovat o postup do finálového kola. To se bude konat v centrále WTO v Ženevě. Mezi porotci pražského regionálního kola by se měli objevit také odborníci z Česka. To, zda však uvidíme také české soutěžící, se dozvíme až po uzavření přihlašování. ■ Pavlína Trchalíková

S&C ELSA Praha:

S

Mezinárodně!

ekce Semináře a konference (S&C) lokální skupiny ELSA Praha získává novou mezinárodní podobu. Po letech útlumu mezinárodního přesahu našeho spolku se klíčovou agendou pro celý Výbor ELSA Praha stala spolupráce se zahraničními zeměmi. Vedle své stálé agendy, při níž S&C zprostředkovává studentům všech ročníků přednášky, diskuse, semináře a konference, tato sekce nabízí našim členům mnoho zahraničních výměnných pobytů. Spolupráci navazujeme také se studijním programem Erasmus.

V zimním semestru se nejen studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy dočkali hned několika zajímavých akcí.

V říjnu jsme pořádali diskusi o zákazu kouření s Doc. MUDr. Králíkovou, CSc. a senátorem Jaroslavem Kuberou a přednášku o Ústavním soudu jako ochránci lidských práv s ústavní soudkyní JUDr. Šimáčkovou, Ph.D. Listopad nabídl studentům panelovou diskusi o ústavních pravomocích prezidenta republiky, přednášku o kastraci sexuálních deviantů a nakonec debatu o zákonu o státním zastupitelství. Nově byli na akce S&C kromě studentů práv a právníků pozváni také odborníci z oboru politologie, sociologie, psychologie či filosofie a posluchači z řad studentů z celé Prahy.

Co se týče mezinárodních akcí, Praha se stává velmi žádanou lokalitou. Je to jednak kvalitními bilaterálními studijními výměnami, které byly pořádány v minulých letech, dále pak cenovou přívětivostí či zajímavým akademickým a večerním programem. Letošní akademický rok byla členům ELSA nabídnuta cesta do Berlína a Vídně. Během letního semestru se mohou zúčastnit také návštěvy Tel Avivu či Londýna.

Začátkem prosince patřilo pět dní Multilateral study visit Prague, kdy Prahu navštívilo 65 členů ELSA Berlin, ELSA Vienna, ELSA Graz a ELSA Rzeszów. Z Prahy se jí zúčastnilo 25 studentů, a tak v celkovém počtu 90 účastníků jsme se vyrovnali mezinárodním akcím ELSA International.

Tento velkolepý projekt se zařadil mezi akce s největším rozsahem v roce 2013 ve střední Evropě. ■ Matěj Benda

Foto: Fotoarchiv ELSA Praha

Simulovaný soudní proces s novým občanským zákoníkem

V

polovině letního semestru roku 2013 proběhla každoroční soutěž Czech Moot Court Competiton (CMCC), tentokrát s kauzou upravenou již novým občanským zákoníkem. Toto simulované soudní jednání, které každoročně láká desítky studentů ze všech právnických fakult v České republice, pořádala studentská organizace ELSA Česká republika.

Studenti se v rámci kauzy, kterou vypracoval JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M, vyjadřovali k problematice nemovitostí.

Celkem se do soutěže přihlásilo 17 týmů, z nichž se nakonec šest utkalo před porotou složenou z odborníků na občanské právo, kterými byli již zmíněný Filip Melzer a dále pak JUDr.

6

Renáta Šínová, Ph.D a JUDr. Petr Tégl, Ph.D. Vítězem se stal olomoucký tým Marka Zemana a Báry Hudkové, který ve finále, jež se konalo 4. května v Olomouci, porazil brněnský tým Rostislava Andrlíka a Miloslava Kabrhela.

Finanční příspěvek k pořádání akce poskytl projekt Právo moderně při Právnické fakultě UP v Olomouci. Cenami Foto: Jan Dobeš do soutěže přispěla společnost e-pravo, Codexis Academia a C.H.Beck. Díky nim si finalisté odnesli hodnotné ceny, například lístky na konferenci Právník roku 2014, Právní prostor 2014, licenci na software Codexis a učebnice k novému občanskému zákoníku. ■ Kateřina Kapková

AKTUALITY

Foto: Tereza Krejčí

Studenti přispěli dětské klinice osmi tisíci korunami

R

Z

akoupením 120 vánočních hvězd přispěli studenti a vyučující z Právnické fakulty univerzity Palackého na charitativní sbírku sdružení Šance, která proběhla 26. listopadu. V rámci sbírky bylo celkem vybráno osm tisíc korun. Výtěžek z této akce byl předán hemato-onkologickému oddělení Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

Sdružení rodičů a přátel hematologicky a onkologicky nemocných dětí zahájilo spolupráci s ELSA Olomouc na podzim roku 2012. Samotná akce charitativního prodeje vánočních hvězd letos proběhla již šestnáctým rokem. ■ Daniela Wurzlová

Římské právo is not dead

ostoucí popularitu simulovaných soudních procesů dokazuje jejich rozmanitost a zaměření na nejrůznější právní odvětví. Jedním z těchto důkazů je také Římskoprávní Moot Court, který proběhl na jaře letošního roku, a to hned v mezinárodním měřítku. Mezi sebou se utkali nejen studenti práv z České republiky, ale také slovenští studenti z právnických fakult v Banské Bystrici, Bratislavě a Trnavě.

Simulovaný proces s římskoprávní tématikou je specifický hlavně tím, že jeho průběh se podobá vystupování před římským Preatorem. Přestože finále Řimskoprávního Moot

Courtu proběhlo 19. dubna na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, domácí na vítězné příčky nedosáhli.

Na prvním místě se umístil tým z Brna ve složení Jana Brože, Václava Dvorského a Tomáše Křivánka, který získal výhru ve výši devíti tisíc korun. Druhý byl bratislavský tým Tomáše Vala, Juraje Lackoviče a L‘udmily Hrnčiarové, jenž byl odměněn šesti tisíci korunami. Třetí místo obsadil Jan Gregor a Jakub Šefrna. Jejich výhra činila tři tisíce korun.

Sponzory akce byl projekt Právo moderně a Katedra právních dějin z PF Univerzity Palackého v Olomouci. ■ Daniela Wurzlová

PRÁVNÍ SLUŽBY S VYSOKOU PŘIDANOU HODNOTOU

Přidejte se k nám, ROZVINEME VÁŠ TALENT Jsme středně velká, stále rostoucí advokátní kancelář, která na českém trhu působí již deset let. Dlouhodobým partnerstvím se sdružením ELSA ČR se snažíme přispívat k dalšímu vzdělávání studentů právnických fakult.

Klademe důraz na vysokou přidanou hodnotu našich právních služeb, jež poskytujeme tuzemské i mezinárodní klientele. Do našeho týmu proto hledáme talentované právní asistenty/-ky a advokátní koncipienty/-ky, kteří mají zájem všestranně rozvíjet a trvale zlepšovat své právní i jazykové schopnosti.

Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o.

Longin Business Center Na Rybníčku 1329/5, 120 00 Praha 2 tel.: 296 368 350, fax: 296 368 351 e-mail: law.office@mn-legal.eu, url: www.mn-legal.eu

AKTUALITY

Studenti studentům: Entoo jako platforma pro sdílení zápisků jaký chaos v nich je a jak málo funkcí pro třídění email nabízí, řekl jsem si, že jednodušší a přehlednější bude vytvořit vlastní webové stránky.

Foto: Daniela Wurzlová

Provozuješ stránku sám, nebo se na tvorbě podílejí další lidé?

Nejdříve jsme s Entoo začínali dva, můj bývalý spolužák ze střední školy Ondra Henek a já. Ten momentálně studuje informatiku na VUT a zabývá se webovými stránkami, takže se stará o technickou stránku tohoto projektu. Nyní se nám ale náš tým rozrůstá. Nedávno se k nám přidal David Polách z mého ročníku na právech, který se stará o kontakt se studenty a marketing.

Rozrůstá se také počet lidí spravujících fórum se soubory. Momentálně máme tři moderátory.

N

e daří se vám sehnat vhodné studijní materiály? Co dělat, když nemůžete dorazit na některou přednášku? S řešením přišel John Gealfow z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

John, dříve známý jako Jan Janíček, je studentem 3. ročníku.

Už dva roky shromažďuje a pro studenty zpřístupňuje semináře a přednášky místních vyučujících, zápisy z konferencí a besed konaných na fakultě či vypracované otázky ke zkouškám a základní informace pro nově příchozí studenty.

Tento milovník čaje tráví denně mnoho hodin správou portálu Entoo, který funguje na adrese www.entoo.cz. Rád by z něj vytvořil užitečnou sociální platformu pro sdílení informací z oblasti práva. Už dnes má přes 1300 registrovaných uživatelů a denně stránku navštíví přes 200 z nich.

Co tě vedlo k tomu založit Entoo?

V létě v roce 2012 po zkouškách jsem chtěl udělat pořádek v dokumentech, které jsme si za zkouškové období nahromadili na společném emailu našeho ročníku. Když jsem ale viděl,

8

Jak vidíš další vývoj projektu?

Plánuješ nějaká vylepšení do budoucna?

Rád bych vybudoval něco víc než jen platformu pro sdílení souborů. Už teď je fórum pro sdílení souborů v podstatě jen jedním z pilířů. Do budoucna bych chtěl mít jakousi sociální síť pro studenty práv, právníky, ale i jiné právní nadšence. To je ale samozřejmě ještě vzdálená budoucnost. Spoustu vylepšení už máme vymyšlených, čas na jejich realizaci nám nějak nezbývá.

Zároveň bychom se rádi stali největším serverem pro sdílení informací mezi studenty práv v České republice. Z toho důvodu se budeme spojovat s portálem Právuška, což je projekt velmi podobný Entoo a používají ho studenti Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ten je zavedenější a má už přes čtyři tisíce uživatelů.

Jaký bude mít Entoo osud po tvém odchodu ze školy?

To je složitá otázka. Záleží samozřejmě na tom, jestli se nám podaří vybudovat tuto sociální síť. Zároveň ale doufám, že zůstane zachována i funkce Entoo jakožto úložiště souborů. Pokud se tedy podaří najít nějakého nadšence mladší generace, který by po mně funkci správce fóra v budoucnosti převzal, bylo by to určitě skvělé. To by ale samozřejmě předpokládalo také to, že se lidé začnou více aktivně podílet na tvorbě obsahu. Momentálně na Entoo přispívá jen pár lidí a zbytek obsah pouze konzumuje.

Uvažoval jsi o tom, že bys služby zpoplatnil?

Takové úvahy tu byly, ale ne u mě, spíš u spolužáků. Já o tom určitě neuvažuji a nesouhlasil bych s tím. Bylo by to proti vizi, se kterou jsem Entoo zakládal. Entoo stojí na myšlence volné výměny informací. Kdybychom ho zpoplatnili, otočili bychom se zády ke všemu, s čím jsme začínali. ■ Michaela Prokopová

AKTUALITY

Petr Němec

Rozhodnout naše návrhy by trvalo 1400 let

P

etr Němec je absolvent právnické fakulty v Brně, mediátor a jednatel společnosti Český spotřebitel, která provozuje server Hromadné žaloby.cz. Veřejnosti je mimo jiné znám jako tvář iniciativy usilující o vrácení bankovních poplatků za správu a vedení úvěru. A na tohle téma jsme s ním také hovořili.

Tak vznikla masivní kampaň proti bankovním poplatkům, k níž se připojily další iniciativy?

Na začátku letošního roku jsem začal úzce spolupracovat s iniciativou bankovnipoplatky.com. Později došlo také ke spojení s poplatkyzpet.cz. Dnes společně pokrýváme cca 95% klientů vymáhajících poplatky po bankách.

Jak jste se dostal k problematice bankovních poplatků?

Díky přípravnému kurzu pro mediátory. Cena kurzu byla přibližně 35 tisíc korun, což je částka, kterou koncipienti běžně nemají. Nezbývalo, než si vzít bankovní úvěr. Pak jsem se dostal k článku Ondřeje Hrudy z Nejvyššího soudu ČR, kde rozebírá důvody pravděpodobné neplatnosti poplatku za správu a vedení úvěru. Ve stejné době již existovalo rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora, které tyto poplatky prohlašuje za neplatné. Tak jsem si řekl, že zkusím zažalovat Komerční banku o vrácení poplatku.

Může se spotřebitel, který si přečte tento rozhovor, připojit se svou plnou mocí?

Sběr plných mocí je pro tuto chvíli ukončen. Soudní spory v této oblasti již probíhají. Přestože jsme první spor u soudu vyhráli, dnes je poměr vyhraných sporů někde kolem 50:3 ve prospěch bank. A protože jde o bagatelní spory, je vyloučeno podání opravného prostředku.

Jaký byl průběh vašeho řízení?

Podal jsem žalobu o 50 korun, to je měsíční poplatek, který jsem platil za vedení účtu. O druhou padesátikorunu jsem zahájil řízení u finančního arbitra, abych věděl, jak o tom rozhodnou tyto dvě příslušné instituce. Banka mi ale peníze vrátila ještě předtím, než bylo rozhodnuto. Rozhodnutí německého soudu bylo inspirací, avšak nelze jej jednoduše aplikovat na naše právní prostředí.

Tím ale příběh bankovních poplatků neskončil…

Na základě medializace mého případu mě začali kontaktovat lidé se žádostí o pomoc. V srpnu 2012 jsem založil stránky JDETO.DE, na kterých jsem poskytl klientům vzor výzvy k vydání bezdůvodného obohacení a návrh na zahájení řízení u finančního arbitra.

Vzor žaloby jsem poskytl jen kvalifikovaným lidem, tedy právníkům a advokátům, nikoliv běžným spotřebitelům.

Jaký bude tedy další postup ze strany vaší iniciativy?

Podání ústavní stížnosti. Jádrem ústavní stížnosti je konflikt autonomie vůle a ochrany slabší strany. Klient samozřejmě věděl, že předmětný poplatek bude platit, neví však, za co ho platí. Podle mého názoru lze poplatek za správu a vedení úvěru formulovat i platně.

Kolik žalob jste podali?

Plných mocí jsme obdrželi cca 300 tisíc. V jednotlivých návrzích ale byla velká chybovost, práce se spotřebiteli je v tomto ohledu velmi náročná. Samotných podaných žalob je pak přibližně 20 tisíc. Více žalob momentálně ani nemá smysl podávat. Česká bankovní asociace však do médií uvádí okolo 800 evidovaných žalob…

Banky evidují žaloby až tehdy, když jim přijde platební rozkaz či „něco“ od soudu.

Kolik návrhů jste doručili finančnímu arbitrovi?

Podali jsme přibližně sto tisíc návrhů, které byly v pořádku a nebyl u nich

dosud zaplacen soudní poplatek. Zde ale musím uvést, že finanční arbitr jako celek vyřeší ročně přibližně 300 případů. Přestože má zákonnou lhůtu pro rozhodnutí 30 dnů, nevyřídil v ní ani můj návrh. Rozhodnout všechny námi podané návrhy by při současném rozhodovacím tempu daného odboru trvalo finančnímu arbitrovi přibližně 1400 let.

Znamená to tedy, že se chystáte ústavnímu soudu doručit přibližně 20 tisíc ústavních stížností?

Rozsudků je aktuálně 50 až 60, do finalizace naší ústavní stížnosti jich očekáváme celkem 100. Předpokládáme tedy přibližně sto ústavních stížností.

Pak budeme po soudech požadovat přerušení všech jednání v této věci.

Nařídit jim to však nikdo nemůže.

Jak by se tento problém dal vyřešit?

Podle mého názoru institutem hromadné žaloby. Kdyby se lidé svých práv mohli domáhat společně. Dnes nemají jinou možnost, než se svých práv domáhat individuálně a pokud dosáhnou takového počtu, jako se podařilo dosáhnout nám, systém se pod tímto množstvím zhroutí.

Vaším dalším projektem jsou hromadnezaloby.cz.

K čemu slouží?

Ukázalo se, že mezi spotřebiteli je poptávka po hromadném uplatnění práva. Existují různá diskusní fóra, na kterých si lidé stěžují. Tím to ale také končí. My jsme vytvořili stránky, kde si kdokoliv může podle určitých zásad založit svůj problém jako hromadnou žalobu a následně ji propagovat a sdružovat v ní další lidi. Naším úkolem je najít pro danou věc advokáta a celou věc poslat dál tak, aby došla zdárnému konci. Cílem není jen soud, ale i vytvořit určitý tlak a tím pomoci spotřebitelům. ■ Filip Drnec

9

?

NÁZORY A KOMENTÁŘE

Právo s Láskou: Má smysl hledat spravedlnost

M

ám tu hloupou vlastnost, že po mých Na druhou stranu je to kolbiště, které si každý přednáškách odcházejí lidé domů skleslí zvolí sám. Kolbiště, kde jsou pravidla pokřivena a smutní. A pod fousy si brumlají něco o stejně jako v jiných oborech. Není totiž špatné prátom, že jsem jim zkazil víkend. Obdobně mi čtenáři vo, je cosi nezdravého v české společnosti. píší po dočtení mé knížky Advokát – O dravcích v V právu to jenom trošku více bolí. Vždy totiž právní džungli, že jsem jim zkazil prázdniny a že si více zraní, když se s nespravedlností potkáte tam, jenom toužebně přejí, abych si ty příběhy alespoň kam se postižený člověk vydal hledat právě spravev polovině případů vymyslel. dlnost. Třeba před soudní stolicí. A jako budoucí Jenže já si říkám, že lepší je lidem sundat růžové právníci budete nezřídka svědky právě toho, jak Foto: Archiv autora brýle při přednášce, než jim je (z pravidla i s částí člověk, jemuž bylo už jednou ublíženo zločincem, obličeje) rozbije život sám. A tak mi dovolte vám tímto komen- podvodníkem, lumpem, gaunerem, dostane druhý úder v rámtářem zkazit den. ci „české cesty“ vykládání spravedlnosti. Úder, který třeba už Právo, ve své teoretické podobě, je ušlechtilý obor, v němž se ani nerozdýchá. Jste na to připraveni? výborně uplatní lidé s logickým a analytickým myšlením. Obor, Že by to chtělo na závěr něco optimistického, povzbuzujícíkterý může být při studiu zábavný, protože pronikáte do tajů ho? Tak jo. Znáte jméno advokáta Sergeje Magnitskijeho? Byl jeho paragrafů a vzájemné provázanosti. Nebo vyplňujete jeho to ruský advokát, který rozkryl rozsáhlé podvody vysokých nejasná či neprozkoumaná místa. Píšete teoretická pojednání, státních úředníků. Za odměnu byl zatčen, umístěn do vazby a v hrajete role v zábavných nahraných přích či soudních sporech. ní za podivných okolností zemřel. Ale ani smrt někdy jako trest Praxe práva v reáliích České republiky je tvrdý boj. Boj, ve nestačí. Pět let na to byl ještě posmrtně sám za podvody odsoukterém i perfektně napsaná žaloba čeká zpravidla několik let zen. Tenhle příběh se odehrál v Moskvě. Nedávno. na to, než se promění v pravomocný rozsudek. Záleží na vytíCo jsem tím chtěl říci? Že nikdy není tak špatně, aby nemohženosti daného soudu a obstrukčních schopnostech protistra- lo být hůř. A proto, přes všechnu tu pesimistickou vizi, má smyny. Boj, ve kterém je vám tvrdě vydřený exekuční titul zcela na sl se za spravedlnost prát. Má smysl spravedlnost hledat a prohouby, neboť protistrana mezitím zdárně ukončila svoji činnost sazovat. I když to někdy bude bolet a budete mít stokrát chuť s firmou Bebeta s.r.o. (dlužník vašeho klienta) a už vesele pod- změnit profesi. Jste-li čestní, nevzdejte se. Važme si toho, že niká s firmou Bebata s.r.o. Boj, v němž známost advokáta se žijeme v zemi, kde prát se za spravedlivější společnost má smysoudcem na malém městě je více než váš červený diplom. Boj, sl. V zemi, kde existuje i určitá šance, že tenhle boj bude sem při kterém o úspěchu rozhodne schopnost rychle a správně na- tam i úspěšný. Ne všichni obyvatelé této planety to štěstí mají. ■ jít určitý tělesný otvor mocného více, než schopnost rychle naVáclav Láska Autor je advokát jít správné a účinné ustanovení zákona. Boj, v němž si zpravidla nejlépe žijí ti, co více než na své znalosti a schopnosti, sázejí na své známosti a schopnost podrazit kdykoli kohokoli.

B

Peripetie s NOZ

ude mít nový občanský zákoník (NOZ) po dvanácti letech konečně zelenou? Jak to vypadá, Senát, ministryně spravedlnosti, premiér i prezident novému zákoníku fandí. Po schválení potřebné doprovodné legislativy, vyjma dvou daňových zákonů, to vypadá, že nabytí účinnosti NOZ k 1. lednu 2014 již nestojí nic v cestě. O uklidnění paniky ohledně neschválených daní se postaralo ministerstvo financí formou zákonného opatření Senátu. Žádné další překážky nejsou na obzoru. Že by to konečně vypadalo slibně?

Snahy o odložení účinnosti byly a možná stále ještě budou. Po všech překonaných úskalích si už nikdo nemůže být jis-

10

tý, zda ještě někdo něco nezkusí. Dvouletá legisvakanční lhůta totiž zjevně není pro všechny dost dlouhá. Za ten čas se odehrálo bezpočet protestů, objevilo mnoho nesouhlasných statusů, veřejných debat, zkusil se i komunistický návrh na odklad, padla vláda a rozpustila se Sněmovna. Úsilí, kterého museli vynaložit příznivci i odpůrci NOZ, bylo opravdu hodně.

Zdá se však, že svítá na dobré časy, jelikož mnozí již pochopili, že lepší než odložit, je kodex vyložit. Odložení účinnosti NOZ před začátkem jeho účinnosti by totiž znamenalo obrovské narušení právní jistoty a současně zrazení důvěry v právo těch, kteří se na rekodifikaci připravovali a investovali do ní nemalé částky

a energii. I stále dokola omílaní soudci se vyjádřili, že si odklad nepřejí. Takže, kdo jej žádá? Ti, kteří novému právu nerozumí pro svou omezenost a lenost učit se novým věcem. Znamená to ale, že mají brzdit ostatní?

Vyvstává otázka, proč by ti, kteří věnují čas, úsilí i peníze tomu, aby pochopili novou právní úprava, měli doplácet na ty, kteří jen vedou plané řeči a snaží se všem vysvětlit, proč se to naučit nelze. Se sklopenou hlavou se však daleko nedojde. Proto i když třeba nevěříte ve šťastné konce, můžete alespoň doufat ve šťastný začátek. ■ Michaela Prokopová

PROFIL STUDENTA

Veronika Šebeková

Příležitosti přicházejí, když je nejméně čekáte

V

eroni k a získ ala dr u hé místo v p osl e dním ro ční ku s outě ž e Al l en & O ver y E ssay C omp etiti on.

Zkuš enosti, které uplatni la i ve svém s outě žním es eji, dů k ladně sbír ala na stu dijním p oby tu v Singapur u, v r ámci stáž e u nadnáro dní konzu ltační firmy neb o při ro čním p ostg r aduálním stu diu na Oxfordu. Toto je její inspir ativ ní příb ěh...

Jelikož jsem v posledním ročníku gymnázia nepatřila mezi ty, kteří přesně věděli, co chtějí v životě dělat, vybrala jsem si klasické obory pro nerozhodné – ekonomii a právo. Řekla jsem si, že se pak v průběhu prvního ročníku rozhodnu, co mě baví více, a tomu se pak budu dál věnovat. Samozřejmě k takovému rozhodnutí nikdy nedošlo. Oba obory byly něčím zajímavé a já jsem je studovala nějakou dobu paralelně.

Propojení práva s téměř s jakýmkoliv jiným oborem považuji za hodně přínosné. Umožňuje vám to totiž získat vhled do konkrétní oblasti právní regulace a přinášet tak řešení, která nejsou jen technicky právně v pořádku, ale zároveň reflektují reálné potřeby praxe, které jsou člověku pouze s právnickým vzděláním často vzdálené. Je proto škoda, že na českých univerzitách, na rozdíl od těch zahraničních, zatím není obvyklé studovat právo jako „joint degree“ s nějakým jiným oborem (např. s medicínou, podnikáním aj.). Jistě by to bylo mnohém efektivnější, než kombinovat rozvrhy na dvou univerzitách.

Mně se naštěstí pedagogové a vedení fakulty snažili vyjít vstříc, abych mohla studovat současně oba programy. Třeba v případě, kdy jsem ve čtvrťáku vycestovala přes VŠE na studijní pobyt do Singapuru, mohla jsem práva na čas přerušit. Zatímco způsob výuky na Singapore Management University místy připomínal „školu hrou“, pokud šlo o výsledky, tak Singapurci přistupovali ke studiu až moc seriózně – všichni aspirovali na A+. Vzhledem k tomu, že toto nejlepší hodnocení mohlo získat jen pár nejlepších, existovala mezi studenty jistá rivalita, s níž jsem se na českých školách nesetkala.

Po návratu ze Singapuru jsem dělala letní stáž u mezinárodní konzultační firmy v Praze se zaměřením na strategické poradenství. Jelikož mi práce konzultanta přišla inspirativní (šlo o zajímavé projekty v různých oblastech, hodně cestování, efektivní teamová práce v kolektivu skvělých a chytrých lidí, kteří mají motivaci neustále se zlepšovat), přijala jsem pracovní nabídku na plný úvazek po skončení studia.

Nakonec jsem nenastoupila hned po obdržení titulu, ale požádala jsem o odklad nástupu o rok. Měla jsem tak čas splnit si svůj sen a vyrazit do Austrálie. Tentokrát přes bilaterální dohodu PF UK a University of Melbourne Law School. Díky tamním skvěle vybaveným knihovnám jsem v průběhu studijního pobytu shromáždila spoustu relevantních materiálů ke své diplomové práci

zaměřené na komparaci anglo-amerického a kontinentálního smluvního práva, konkrétně dvou institutů, kauzy a consideration. Volný čas jsem pak využila na cestování.

Zároveň jsem v tomto „volné roce“ měla možnost absolvovat dvě kratší stáže v právních kancelářích a získat tak alespoň nějakou praktickou zkušenost běžného právníka.

Po návratu z Austrálie jsem začala pracovat jako konzultantka. Jelikož jsem na právech ještě neměla zakončené všechny zkoušky, požádala jsem o individuální studijní plán a škola mi opět vyšla vstříc. Předpokládala jsem, že pokud budu při práci studovat o víkendech, školu v průběhu roku dodělám.

Avšak při 70hodinovém pracovním týdnu se Foto: Archiv autorky to ukázalo jako hodně naivní představa.

Asi po dvou letech v consultingu jsem si vzala roční neplacené volno a přihlásila jsem se na roční postgraduální studium teologie na Oxfordu. Na čas jsem tak vyměnila analýzu manažerských problémů za řešení metafyzických otázek, a to v nádherném prostředí starodávné univerzity a ve společnosti chytrých lidí, kteří „žijí“ tím, co studují nebo přednášejí. Byl to nezapomenutelný rok plný podnětných konverzací se špičkovými teology a filozofy, které nutí člověka přehodnotit mnohé ze svých postojů a názorů.

Když jsem tak seděla ve svém pokoji s výhledem na jeden z mnoha oxfordských trávníků, dostala jsem od kamaráda e-mail, že ELSA ve spolupráci s Allen & Overy vypsali soutěž na téma: „Kauza jako předpoklad platnosti závazku.“ Musela jsem se usmát. Na podobné téma jsem totiž právě (konečně!) dopsala svou diplomku na PF UK a čekala jsem na obhajoby. Jelikož je to problematika, které se v Čechách dlouho téměř nikdo nevěnoval, byla jsem hodně zvědavá, co si o tomto tématu myslí ostatní studenti a profesoři, a zároveň jsem si chtěla ověřit, jestli moje právní závěry jsou správné. Je totiž jiné, když vaše práce obstojí na obhajobách na vaší alma mater a když obstojí v soutěži se studenty z jiných univerzit. Možnost vyhrát zajímavou finanční odměnu a výlet do londýnského sídla prestižní právní kanceláře byla navíc lákavá. Proto jsem napsala esej a do soutěže ji přihlásila. Když mi o pár týdnů později od organizátorů soutěže přišla SMS, že jsem vyhrála druhé místo, moc mě to potěšilo.

Po roční dovolené se vracím zpátky ke consultingu a znovu se budu věnovat praktickým problémům světa businessu. Tentokrát v tom americkém, jelikož jsem se z rodinných důvodů přesunula do newyorkské kanceláře naší společnosti.

Do budoucna bych ráda dělala něco na pomezí práva, managementu a etiky. I když ještě nevím, v jakém konextu to bude, věřím, že to v správnou chvíli to zjistím... ■ Pokud Vás soutěž Essay Competition pořádaná AK Allen & Overy zaujala, přihlásit se do ní se svou prací můžete do 28. února 2014. Tématem letošního ročníku jsou Hybridní cenné papíry a obdobné nástroje vydávané českými emitenty.

11

Foto: Jiří Bálek

JAROSLAV BAIER ADVOKACIE BY MĚLA MÍT VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝ ROZMĚR

J

aroslav Baier je od ukončení studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v roce 2010 advokátním koncipientem v pražské advokátní kanceláři Allen & Overy. V rámci této praxe se zaměřuje především na oblast práva obchodních společností, pojišťovnictví, insolvence a ochranu osobních údajů.

Dlouhodobě spolupracuje s několika neziskovými organizacemi v oblasti pro bono. Za svou činnost na tomto poli získal titul Právník roku 2012.

Jak byste charakterizoval sebe jako studenta na vysoké škole?

Nemyslím, že bych byl nejpoctivějším studentem, kterého si dokážete představit. Ale na druhou stranu jsem se v průběhu studia nesetkal v podstatě s žádnými prospěchovými problémy.

S červeným diplomem jsem sice neodpromoval, ale prospěchově bych se zařadil mezi studenty s lepším průměrem. Zkouškami jsem procházel vcelku úspěšně, s takovým tím nutným minimem úsilí.

Přiznám se, že během studia jsem úplně neporozuměl, a ani sama fakulta mě nijak nemotivovala k porozumění toho, proč bych se učební látce měl věnovat do větší hloubky, než bylo nezbytně nutné.

Kdybyste měl možnost vrátit se v čase a mít opět možnost vybrat si vysokou školu, změnil byste nějak své dosavadní směřování?

12

Rozhodně ne. Mohu říci, že ať už můj vztah ke studiu na fakultě byl jakýkoliv, jsem velice rád, že jsem právo vystudoval. Právo se dobře hodí k mému naturelu a za žádných okolností bych v tomto směru neměnil. Ještě před právnickou fakultou jsem rok studoval VŠE, srovnání tedy mám. A na právnické fakultě jsem byl rozhodně o mnoho šťastnější.

Nicméně zastávám názor, že vzdělávání právníků se v našich zeměpisných šířkách neodehrává v tom úplně nejlepším možném gardu.

Věděl jste již při svém studiu na VŠ, že se v budoucnu chcete věnovat právě advokacii?

V podstatě se to dost záhy rozlousklo.

A co bylo tím zásadním momentem?

Jistým způsobem jsem tušil, že bych se chtěl po skončení studia věnovat advokacii. Je to činnost, která nejlépe konvenuje mé povaze. A protože jsem i v minulosti tíhl k oblasti byznysu a ekonomii, byla toto pro mě přirozená cesta.

Nyní míříte do Německa na postgraduální právnické studium. Proč právě Německo?

Rád bych se zaměřil na oblast Evropského práva s ohledem na regulované instituce finančního trhu, kam patří především pojišťovny, banky, a různé kapitálové fondy. Vycházím z přesvědčení, že studijní program tohoto zaměření je pro mě nejpřínosnější. Také

si myslím, že je lepší Evropské právo studovat na kontinentu, než ve Spojeném království či USA. Nezanedbatelnou roli rovněž sehrála otázka nákladů.

A ty jsou na život a studium jako takové v Německu výrazně nižší.

Co vás vedlo k práci v advokátní kanceláři Allen & Overy?

Byl to můj kamarád, který zde v té době pracoval na pozici koncipienta a byl s prací v této kanceláři nad míru spokojený. Tak jsem se rozhodl jim poslat svůj životopis. A&O nebyla jediná firma, kde jsem se o pracovní pozici ucházel, ale v závěru to jednoduše vyšlo. Jsem za to rád, protože ty tři roky mého působení v A&O byly mimořádná zkušenost po všech stránkách.

Nedávno jste složil advokátní zkoušky. Jaké z toho máte pocity?

Ta zkouška je těžká. Jako taková je velice praktická a je šitá především na míru luční advokacie a pro koncipienta z mezinárodní kanceláře, který nepraktikuje právo v tak širokém spektru, je prostě fakt náročná. Nicméně, to není nic nového pod sluncem a holt se na tu zkoušku musíme pořádně připravit.

Stal jste se Právníkem roku 2012 v kategorii Pro bono. Jak jste se k této činnosti dostal?

Nechci, aby to vyznělo, že celý můj život je dílem náhody, ale je to do značné míry další náhoda v mém životě.

KARIÉRA

V podstatě tři roky, co jsem koncipi- má smysl. Chtěl bych ale také poukázat ent, se snažím být v této oblasti aktivní, na to, že pro bono má také dosti pragjelikož tato činnost má více rozměrů. matický aspekt, který si člověk uvědoZa prvé si myslím, že je dobré poskyto- mí, až pár případů udělá. Dostane se vat pro bono právní služby. Advokacie, tak k normálnímu právu a každodeni když má svá specifika, je podnikání nímu životu, a to vše je velice obohacujako každé jiné a jsem přesvědčen, že jící pro začínajícího právníka, zvláště podnikání každého člověka by mělo toho z oblasti obchodního práva. mít nějaký, byť zanedbatelný, veřejně prospěšný rozměr. Tu a tam by prostě Již na gymnáziu jste každý z nás právníků mohl udělat něco prý spolupořádal pro všeobecné blaho, ideálně zadarmo. benefiční koncert…

Druhá věc je, že jsem tři roky spolupra- Ten benefiční koncert jsme pořádali coval s několika neziskovými kancelá- v rámci semináře zaměřeného na podřemi. Jsem taky rád, že mi naše kance- nikání. Vedoucí našeho semináře přilář v rámci našeho pro bono systému šla s tímto nápadem zakončení semináře a my jsme se umožnila se této s nadšením přidačinnosti věnovat Pro bono je práce nad rámec li, jelikož jsme tai v pracovní době a dělá se vesměs doma kovouhle aktivitu a využívat provečer nebo o víkendech. považovali za velstředky kanceláře. ké dobrodružství.

Považuji to projev Ale že by tyto popudy byly primárně vysoké firemní kultury.

Rozhodně si ale nelze představovat, že samaritánské, nebo snaha o extrémní právník naší kanceláře denně po dobu dobročinnost, to bych nejspíš lhal. osmi hodin pracuje na pro bono klientech. Je to práce nad rámec a dělá se Máte ve svém profesním vesměs doma večer nebo o víkendech. životě nějaký idol či Ale je příjemné, že když se naskytne inspirativního člověka? příležitost, tak se lze v rámci pracovní Myslím, že těch vzorů je celá řada. Pokud bych měl jmenovat jeden konkrétčinnosti pro bonu věnovat.

Do soutěže jsem se nepřihlásil já. Byla ní, nejspíš bych toho nebyl schopen. to hodně paradoxní situace. Volal mi Vůbec bych se nebál začít s některými jeden z pro bono klientů, že se dozvěděl seniorními kolegy advokáty. Obdivuo existenci takové soutěže, a že mě ji jejich schopnost nahlížet na právní tedy nominoval. Byl jsem přesvědčený problém ze všech možných úhlů pohleo tom, že nemůžu uspět, protože jsem du. Toho bych rád jednou také dosáhl. nebyl advokát, ale jen koncipient po Nevnímat právo izolovaně, po jednotdvou a půl letech praxe. Šel jsem tedy livých odvětvích nebo paragrafech, ale za naší office manažerkou Marcelou vidět ho v celém kontextu, v celé své Hogenovou a řekl jí: „Nominovali mě šíři.

Dále si vážím právníků a advokátů, a nevím, co si o tom mám myslet.“ A Marcela odpověděla: „To je legrační, kteří působí svým příkladem pozitivně protože my jsme tě taky nominova- ve veřejném prostoru. A domnívám se, li.“ Ve finále mi bylo řečeno, že moje že jich zase není úplně mnoho. Napřínominace byla velice silná, a tak jsem klad doktorka Burešová, doktor Motejl. cenu obdržel. Dodnes tomu nemohu To jsou mimořádní lidé, protože působili v době, která nebyla vůbec snaduvěřit. ná a dokázali si svůj kredit vybudovat Má pro vás pro bono nějaký a pak i udržet. Z těch mladších si vážím individuální význam? Co pro doktorky Bradáčové a doktora Zemavás tato práce znamená? na. Věřím, že tito lidé jsou ve správnou Když člověk dělá něco nad rámec prá- dobu na tom správném místě, zvláště ce, která je dosti často hodně vyčer- pak ve srovnání se svými předchůdci. pávající, musí minimálně dělat něco, čemu věří a ideálně, něco, co ho dobije. Jaký zaujímáte postoj k Novému Proto si myslím, že dělat tuto činnost občanskému zákoníku? z donucení, jenom proto, že se to ode K tomuto tématu se stavím velice pozimě očekává, vůbec nemůže fungovat. tivně. Současná účinná právní úprava Takže to musíte mít rád a věřit, že to občanského práva absolutně nesplňuje

„

kritéria obecného předpisu soukromého práva pro společnost 21. století. Tento svůj názor opírám o vlastní zkušenost právníka, který se pohybuje v oblasti obchodního práva.

Jsem přesvědčen, že současný občanský zákoník není schopen komplexně odrážet požadavky na soukromoprávní vztah, které si každodennost vyžaduje.

Teoreticky staví na koncepci, která nám byla vnucena sovětskou civilistikou.

Koncepci, která staví na absolutní neplatnosti právního jednání, na přemíře prekluzí, zákazů, povinných náležitostí právních úkonů, přehnané formálnosti a řadě dalších nežádoucích jevů, které potlačují vůli smluvních stran a nahrazující ji vůlí státu, respektive vůlí soudů. K tomu si připočtěte rozvětvenou judikaturu našich soudů, především pak Nejvyššího soudu a zjistíte, že největší obavou při sepisování jakékoli smlouvy není ani tak její obsah, ale především to, zda bude vůbec platná.

To je naprosto nepřijatelné. S tímto zákoníkem se nedá dělat nic jiného než ho nahradit jiným, byť za cenu právní nejistoty, která rekodifikaci bude ještě dlouho po účinnosti NOZu procházet.

Co byste poradil studentům, kteří by projevili zájem ucházet se také o pracovní pozici v A&O? Těžko radit. Každý člověk je unikát a má svou cestu životem. Lidi se nedají zarovnat do jedné řady. Existují ale jistá kritéria, která je třeba naplnit, pokud se chcete ucházet o takové místo.

Všechno je obecně známo, je to takový čtyřúhelník: cizí jazyk, dobré právní myšlení, jinak selský rozum, pracovní zkušenost a ideálně také zahraniční studijní zkušenost. Byť nejsem ten, kdo dělá pohovory, řekl bych si, že nejcennější nejsou teoretické znalosti, ale lidská osobnost.

Ale k tomu, aby člověk dělal špičkově práci advokáta, nemusí pracovat v žádné velké ani mezinárodní advokátní kanceláři, dokonce ani ve velkém městě. Může to být luční advokát na malém městě, jehož argumentace, zkušenosti a právní myšlení přebijí všechny slovutné advokáty s plastickými logy svých kanceláří na vizitkách. Některé z nich mám tu čest znát…■ Jiří Bálek

13

KARIÉRA

Jan Staněk

O právním zastupování vydavatele bulváru

Ď

áblův advokát. Bezcharakterní právník ve službách zlotřilého bulváru, který sebevědomě obhajuje bulvární novináře, jejich mediální lži a šmírování slavných osobností. Také si podobně představujete advokáta, který zastupuje bulvární média? „Je to zajímavá práce, ale žádné megalomanské spory a odškodné v řádech milionů nečekejte,“ říká advokát Jan Staněk. Většina sporů se totiž vyřeší mimosoudně a bez větší publicity. A celebrity? Ty často o pozornost bulváru samy stojí…

Mgr. Jan Staněk v současné době působí jako spolupracující advokát v AK Fialová. Mezi klienty této kanceláře patří také nadnárodní vydavatelství, které v Česku vydává řadu bulvárních titulů.

A právě k problematice bulváru má pan Staněk docela blízko. Co tedy nejčastěji řeší? „Agenda se nejčastěji týká toho, co chce vydavatel publikovat. Tedy především zda text není v rozporu se zákonem o regulaci reklamy, tiskovým zákonem nebo zda nezasahuje do osobnostních práv,“ říká Jan Staněk s tím, že jeho klienti obvykle v případě pochybností sporné texty předkládají předem k autorizaci. Díky tomu se velké části potenciálních sporů daří předcházet.

K soudu? Jen výjimečně Žaloby jsou podle něj spíše výjimkou, a to i v případech, kdy se dotčená osoba ozve až po otištění článku nebo fotografií. Většinu sporů se totiž podaří vyřešit mimosoudně, ať už formou barteru (například publikování pozitivního článku), nebo finančním odškodněním. „Málokdy ale tato částka překročí sto tisíc,“ vysvětluje Staněk.

Najdou se však i výjimky. V roce 2011 herec Marek Vašut s deníkem Aha! vysoudil rekordní odškodné ve výši jednoho milionu korun. Významný byl také spor Lukáše Vaculíka s týdeníkem Pestrý svět, ve kterém dostal 300 tisíc korun. Většině mediálně známých osobností však bulvár zpravidla nevadí, a to i v případech, kdy o nich nepíše úplně pozitivně. „Pozornost a popularita jim svědčí a oni vědí, že jim je bulvární média zajistí,“ dodává Staněk.

I když tedy pracuje pro vydavatele bulváru, značnou část jeho pracovní náplně tvoří běžná pracovněprávní a obchodněprávní agenda. Smlouvy, ochranné známky, jednání s dodavateli, fúze, obchodní záležitosti. Když už dojde na nějakou mediální kauzu, většinou si všechno vyříká s advokátem, který celebritu zastupuje. Domluvou se nedávno řešily i exkluzivní fotografie novorozence známé herečky, které pořídili paparazzi. Vydavatel řešil, zda je možné takové fotogra-

14

fie bez vědomí rodičů publikovat. Na radu advokáta novináři rodiče kontaktovali a oni s otištěním souhlasili.

A když už se něco dostane k soudu? „V podstatě není rozdíl, jestli řešíte mediální, nebo obchodní spor. Jen se musíte vyrovnat s tím, že při sporu s celebritou se u soudu objeví nějací novináři,“ popisuje své zkušenosti Staněk.

Nebýt koncipient-nástroj Dnes osmadvacetiletý Jan Staněk vystudoval práva na Univerzitě Palackého v Olomouci a nyní studuje program zaměřený na obchodní právo na soukromé škole Brno International Business School. Pro práva se rozhodl spontánně, protože v nich spatřoval možnost univerzálního společenskovědního Foto: Daniela Wurzlová vzdělání. „Nebyl jsem nadšenec od začátku, právo mě začalo bavit až na vysoké škole,“ říká Staněk při vzpomínce na svá studia.

Po získání titulu působil jako koncipient u advokáta JUDr. Pavla Nováka. „Měl jsem velmi dobrého školitele, který dbal na to, abychom mezi sebou s kolegy diskutovali. Koncipientům navíc dával dostatek volnosti, aby se mohli realizovat,“ vzpomíná Staněk. V této souvislosti zmiňuje, že není příliš nadšený z přístupu některých větších advokátních kanceláří, které koncipienty využívají hlavně jako administrativní nástroj. „Kdyby po mě někdo chtěl, abych dva roky dělal jednu a tutéž činnost, třeba sepisoval stále stejné smlouvy, za čtrnáct dní by mě tam už neviděli,“ říká Staněk a hned dodává, že je velmi důležité, jak moc si člověk věří a na co se cítí. A absolventům doporučuje, aby se v rámci své koncipientské praxe orientovali spíše na menší kanceláře, ve kterých zpravidla dostanou více prostoru.

Práce musí hlavně bavit Dostatek sebedůvěry se podle něj hodí i při hledání budoucího zaměstnání. „Je potřeba mít odvahu. Raději vyzkoušet čtyř práce a zkusit najít to, co vás baví, než se zbytečně trápit,“ říká Staněk a zmiňuje některé kolegy, které jejich práce nebaví, ale nedokáží se odhodlat ke změně.

Jan Staněk se jako aktivní sportovec zajímá také o oblast sportovního práva, ale už od začátku ho fascinovala především sporná agenda. „Je to atraktivnější než třeba smlouvy.

A protože jde o soutěž dvou stran, využijete tady své argumentační schopnosti. Musíte být zkrátka chytřejší než ten druhý. A samozřejmě se taky občas dostanete i mimo kancelář,“ uzavírá se smíchem. ■ David Budai

KARIÉRA

Kariérní rádce

Jak získat studentskou stáž a práci po studiu?

S

amotné studium práv z vás dobrého právníka neudělá. To vám řekne každý, kdo už se určitou dobu v právní praxi pohybuje. Zeptali jsme se proto personálních manažerů z advokátních kanceláří, co požadují po zájemcích o studentské stáže a po absolventech. Stručně řečeno: dostatek sebevědomí a motivace, kritické myšlení, pečlivost a dobrou znalost angličtiny.

advokátních kancelářích je pak angličtina obvykle hlavním komunikačním jazykem.

Znalost dalších jazyků je vždy vítaná, byť žádný z oslovených personalistů ji nepovažoval za rozhodující. „Je výhodou, když mluvíte ještě dalším jazykem, třeba německy nebo rusky,“ říká Eva Straková, podle níž i v úrovni znalosti angličtiny mezi studenty existují poměrně velké rozdíly.

Generace workoholiků, která v práci trávila dvanáct čtrnáct hodin denně, je dnes výjimkou. „Řada lidí dnes nahlíží na práci oportunisticky a vnímají ji spíše jako nástroj pro dosažení jiných cílů. Když to řeknu lidově, tak k zaplacení účtů, koníčků a podobných věcí,“ říká Martin Hruška, HR ředitel v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners.

Přesto byste neměli podceňovat průběžnou praxi při studiu. Všichni oslovení personalisté se totiž shodují, že svou motivaci člověk prokáže i tím, že se na absolventskou pozici hlásí s nějakou předchozí praxí. „Uchazeč tím navíc dává najevo, že je motivovaný a dokáže efektivně skloubit studium a práci,“ říká Eva Straková, supervisor oddělení Human Resources v KPMG Česká republika.

Žádné

Ze

stáže rovnou do práce

Pracovní stáži při studiu bystě měli věnovat alespoň dvacet hodin týdně, aby měla nějaký smysl. Pokud jde o krátkodobou stáž, není výjimkou ani plný pracovní úvazek. Důležité je, že se v rámci stáže seznámíte s pracovním prostředím, v němž se budete v budoucnu pohybovat, a získáte první zkušenosti. A to nejen co se týče práce, ale také komunikace s kolegy. „Studenti pracují převážně na rešerších, vyhledávají judikaturu, připravují drafty základních dokumentů a smluv a pomáhají koncipientům i advokátům,“ popisuje pracovní náplň stážistů Pavlína Broďáni, Human Resources Manager českého zastoupení advokátní kanceláře Clifford Chance.

Získané kontakty vám mohou do budoucna velmi usnadnit hledání nového zaměstnání. Například AK Havel, Holásek & Partners si své spolupracovníky velmi často vybírají právě z řad těch, kteří s nimi dlouhodoběji spolupracují už od doby studia. A podobně hovoří i Broďáni: „V kanceláři máme několik úspěšných advokátů, kteří začínali na pozici office juniora. Pak se stali paralegalem, byla jim nabídnuta pozice koncipienta a dnes jsou z nich seniorní advokáti.“ Nejen v mezinárodní, ale i české advokátní kanceláři se dnes rozhodně neobejdete bez výborné znalosti angličtiny, a to jak v mluvené, tak písemné formě. V mezinárodních

univerzální

CV

Mnohdy své šance zájemce o stáž nebo pracovní pozici výrazně sníží už tím, že do firmy pošle nevodně připravený životopis. Třeba nadnárodní právnické společnosti dostávají ročně stovky CV, proto byste se měli snažit, abyste mezi ostatními vynikli.

Vedle spíše estetických chyb, jako je například přiložení nevhodné fotografie (výřez obličeje z dovolené u moře), bývá problémem hlavně pečlivost. „Spousta kandidátů píše do životopisu jako jednu z vlastností pečlivost a smysl pro detail. A pak v tom stejném životopise najdete mnoho chyb a překlepů,“ popisuje zkušenosti Pavlína Broďáni.

Jako uchazeči byste si neměli v životopise nic výrazně přikrášlovat. A velmi pomáhá, když pro konkrétní firmu CV přizpůsobíte tak, aby lépe odpovídalo jejich předpokladům a požadavkům. „Chybou je, že rozešlete univerzální CV do různých advokátních kanceláří nebo firem,“ říká Martin Hruška s tím, že vůbec nejhorší je hromadné rozesílání emailů, ve kterých příjemce vidí i všechny ostatní firmy.

Pohovor:

hlavně důkladná příprava

Když už jste pozváni na pohovor, rozhodně nepodceňujte přípravu. Buďte si jisti, že personalisté nepřipravenost dokáží velice rychle odhalit a žádné „vaření z vody“ vám příliš nepomůže.

Určitě byste si měli nastudovat, čím se potenciální zaměstnavatel zabývá, protože častým trikem personalistů je jednoduchá otázka: „Co jste si o nás zjistili?“ A rozhodně není výjimkou trapné mlčení, které vaší šanci rozhodně nepřidá. A v neposlední řadě je ideální mít jasnou představu o tom, co od dané pozice očekáváte.

V případě koncipientských pozic mohou být vyžadovány i další znalosti. „Advokáti a partneři, kteří pohovory obvykle vedou, s uchazečem diskutují i o posledních změnách v zákonech, aby si ověřili nejen samotné znalosti, ale i zájem o obor,“ říká Hruška. „Když si navíc připravíte otázky, na které se chcete zeptat, dáváte tím najevo, že máte o danou pozici vážný zájem,“ dodává Eva Straková s tím, že třeba včasný příchod na pohovor považuje za samozřejmost. ■ David Budai

15

ROZHOVOR

ELIŠKA WAGNEROVÁ K

PRÁVNÍMU STÁTU SE VŽDY BUDEME JEN BLÍŽIT

S

byli schopni napsat esej. To mi připadalo zvláštní. U právníka bych předpokládala, že to svede a přitom zdaleka ne všichni to dokázali.

Pak mi vadí ještě jedna věc. Jelikož stále zkouším u disertačních řízení, tak vím, že když jsou lidé na zkoušce, tak někteří páni profesoři „rajtujou“ na tom, že studenti musí znát předpisy zpaměti. Není vůbec běžné, že by mohli pracovat s texty Paní doktorko, když porovnáte studium práv dnes zákonů. Přitom je to nonsens. Já sama vůbec nenosím v hlavě a v době, kdy jste studovala vy, jak se změnilo? texty právních předpisů. Proč bych to dělala? Abych si zaneOno je to téměř nesrovnatelné, protože tehdy byl právní řád řádila mozek něčím, co se dnes neustále mění? jednodušší. Zákonů zdaleka nebylo tolik jako dnes a ty re- Student se samozřejmě musí orientovat v právním předpisu levantní, které opravdu člověk potřeboval, byly většinou ko- a musí vědět, kde co hledat. Ale měl by u všech těch zkoudexy, ať už hmotněprávní, nebo procesní. A ty se tak často šek, ať už to jsou klauzury nebo jiné testy, mít texty zákonů neměnily. Bylo více méně stabilní právní prostředí a jediné, při ruce, aby s nimi mohl pracovat. Koneckonců ta písmenka, co se měnilo, byly správní předpisy. Pokud jde o správní prá- to není právo. Představa laiků, že když znám nazpaměť texvo, byl to vždycky tak trochu ty zákonů, tak jsem právník, chaos, ale zdaleka to nebylo je nesmysl. Právník musí být Sama v hlavě vůbec nenosím texty tak komplikované jako dnes. schopen hledat účel a smysl právních předpisů. Právník musí být Takže to studium bylo pochozákona a zasazovat ho do určischopen hledat účel a smysl zákona a pitelně jednodušší. tého kontextu celého právního zasazovat ho do určitého kontextu.

Na druhou stranu internet řádu. A to se dnes nedělá. dneska přináší obrovské možnosti. Tehdy musel člověk pro každý článek nebo text vyhle- Když mluvíme o praxi, Ústavní soud dávat informace v papírové podobě, dnes si řadu věcí stáhne- poskytuje studentům stáže… te z internetu. Dozvíte se i zahraniční úpravy, máte možnost Já sama jsem k sobě na Ústavním soudu brala praktikanty kasrovnávat a tak dále. Taková možnost tehdy vůbec nebyla ždý rok. a v tom dnes vidím obrovské plus. Samozřejmě, někdy je ten přísun informací až zahlcující a student se musí naučit to Kolik jich tam celkem je? podstatné, aby se nezahlcoval nepodstatnými věcmi. Infor- Nevím přesně kolik jich je, ale zase tolik jich nebylo. Já jsem měla každý rok minimálně jednoho, někdy dva. Přeci jen mace se musí třídit. víc jich mít nemůžete, protože je ani nemáte kam posadit Myslíte si, že české právnické fakulty umí studenty a nemůžete je vybavit potřebnými věcmi. Byli soudci, kteří naučit, jak pracovat kriticky a třídit informace? stážisty brali, ale i tací, kteří za celou dobu neměli ani jednoho To si nejsem úplně jistá. Těžko hovořit, když nechodím na vý- stážistu. uku ostatních kolegů. Ale podle toho, co si občas někde přečtu ke způsobu výuky, je zřejmé, že celá řada zejména starších Jaké jsou kritéria, která by měl stážista vyučujících to jede pořád stejným způsobem. To znamená, že splňovat? Podle čeho se soudci rozhodují? něco dvě hodiny přednáší a na semináři se to pak probírá. Záleží, o co má student zájem. Pokud mi někdo řekne, že je Zkoušky probíhají stále více méně ústně. Sice už se sem tam orientován čistě na podústavní právo, pak je pro něj taková zavádí nějaké ty klauzury, ale co jsem slyšela, zdaleka to není stáž ztrátou času. Měl by mít alespoň takové ambice, že to podústavní právo chce vidět i v ústavním kontextu. Takovéještě pravidlo. To jsou věci, které by se měly posouvat. ho studenta bych už vzala. Měla jsem třeba stážistu, který byl Jste tedy spíše zastánkyně klauzur výrazně orientovaný na právněhistorické disciplíny. Tak to než ústních zkoušek? bylo těžké. Ale každému, kdo přijde do té praxe, to alespoň Ano, jsem zastánkyně klauzur. Z doby, kdy jsem zkoušela něco dá. své studenty, vím, že u té ústní zkoušky může člověk leccos okecat. V klauzuře se člověk musí vyjadřovat samostatně a na Jaká je pracovní náplň stážistů? zkoušejícího působí opravdu tím, co píše. Když jsem psala se Občas jsem si s nimi sedla a promluvila si o věcech, na které svými studenty klauzury, docela mě překvapilo, že jejich vy- se ptali, ale jinak s nimi pracovali především asistenti. Někdy jadřování bylo poměrně heslovité. Byla to pouze hesla a ne- jsem jim nechávala vyhledávat potřebnou literaturu. Třeba bývalou ústavní soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D. jsme se setkali v její brněnské kanceláři. Hovořili jsme s ní o studiu práv, právním státě a také o budoucnosti Ústavního soudu. Ten totiž v roce 2013 oslavil dvacáté výročí od svého založení. Co se Ústavnímu soudu povedlo a v čem naopak vidí jeho nedostatky?

„

16

ROZHOVOR

jsem vytyčila problém a řekla jsem jim, aby se k tomu pokusili najít rozhodnutí ESLP nebo německého ústavního soudu.

A musím říct, že mi mnozí velmi pomohli. Některým jsem dokonce zkoušela dávat i nějakou jednoduchou odmítačku.

Před časem jste prohlásila, že právní stát u nás se ještě buduje a optimalizuje. Kdy si budeme moci říct, že jsme s právním státem spokojeni?

Samotný koncept právního státu není nic statického. On se vyvíjí a tato skutečnost je akceptována i evropskou doktrínou.

Původně byl formální právní stát, potom materiální právní stát a pak k tomu máte ještě sociální právní stát a tak podobně. Jsou určitá vývojová stádia, ke kterým se Evropa posouvá, a doufám, že i posouvat bude.

Vždy se ovšem k právnímu státu jen přibližujeme a nikdy s ním nebudeme hotovi. Vůbec si netroufnu říct, kdy budeme moci říct, že tady v základních obrysech právní stát funguje tak, jak si jej momentálně všichni představujeme. Zvláště teď, když mám vhled i z té druhé strany, ze strany politiky.

Velmi mě například rozčílila technika přijímání doprovodné legislativy k novému občanskému zákoníku. Protože to je věc, která je skutečně neuvěřitelná. Ve slušném státě by se takto postupovat nemělo. Tady už nejde o právní stát, ale o obyčejnou slušnost.

Narážíte na krátkou legisvakanční lhůtu u doprovodné legislativy?

No samozřejmě! U té doprovodné legislativy to je tragédie.

Co dělalo to ministerstvo? Občanský zákoník byl přijat někdy v březnu 2012 a ta doprovodná legislativa měla jít hned. Když už to nešlo, tak to mělo jít vzápětí poté, co byl zákoník přijat.

Mělo se na tom pracovat souběžně se zákoníkem. Ale ono to přišlo až za rok do Sněmovny.

Kde nastala ta chyba?

Na ministerstvu prioritně. Protože to bylo povinno vše připravit a poslat dále. Tohle nejsou věci, které by mohli připravit poslanci nebo senátoři, to musí dělat ministerstvo. Takže tam došlo ke zločinu. Dokonce i na celý kodex rok a půl legisvakance není moc. Vsadím se, že to by se v Evropě nestalo, tam by ta doba byla alespoň pět let. Aby se na to právníci, soudci, notáři či advokáti mohli komplexně připravit.

Vyskytují se i názory, že na české poměry je tato legisvakance docela dlouhá. České poměry pro mě nejsou měřítko a nikdy nebyly. Měli jsme tady revoluci, začínali jsme v bodě nula. Takže pokud si chceme hrát na české poměry, tak bychom se nikdy nikam neposunuli. Já hraju na evropský standart a vím, že tato technika není evropským standardem. A tudíž s ním nemohu být

Foto: Daniela Wurzlová

Když jste se stážisty pracovala, zaznamenala jste nějaké rozdíly z jednotlivých fakult?

Srovnání vlastně úplně nemám. U mě byli prakticky jen lidé z Brna, protože u studentů z jiných fakult je vždycky problém, kde je ubytujete. Ústavní soud nemá žádné ubytovací možnosti a najít si ubytování v Brně není úplně snadné. A navíc ještě si ho platit za stavu, kdy stážisti nejsou honorovaní. Měla jsem jen jedno děvče, které bylo z Prahy a chtělo tuto stáž absolvovat. Vydrželo jen 14 dnů, což byla poměrně krátká doba.

Ostatní stážisti tam byli třeba měsíc.

spokojena. Například když v Německu zavádějí elektronizaci justice, tak dají deset let na přípravu. Deset let na „pitomou“ elektronizaci…

Když posuneme tento spor trochu výše, proč se ani odborná veřejnost nedokáže shodnout, zda ten nový kodex přijmout a v jaké lhůtě?

Já si opravdu myslím, že se tady kolem toho vytvořila atmosféra táboru přátel NOZu a nepřátel NOZu. To prostě není východisko. I ti tvůrci, jak jsem slyšela, byli dost zarputilí a nechtěli diskutovat o těch svých koncepcích. Pro mě není normální, aby se nedokázal dohodnout pan Eliáš s paní Pelikánovou. Tak hrozně se nedokázali dohodnout! Já nevím…

Nebo je to možná skutečně svět, do kterého, zaplať pánbůh, nepatřím, kde všichni jsou s odpuštěním tak samožerní, že tedy nesleví ani o píď, aby jim nespadl klobouk z hlavy. Já si to neumím jinak vysvětlit. Ale v každém případě vím, že je to nezdravé. Toto měl moderovat politik. Měl říct: „Tak takhle ne, vy se musíte dohodnout!“ Pojďme se nyní podívat na Ústavní soud. Letos je to dvacet let od jeho vzniku. Myslíte, že za tuto dobu dokázal naplnit předpoklady, které na něj v kontextu západních zemí byly kladeny?

Já si myslím, že ano. Alespoň částečně určitě ano. Obecně se instituce, které byly zakládány jako nové po revoluci, podařilo budovat celkem dobře. Co byl problém, to byla transformace těch stávajících institucí, například transformace obecného soudnictví. Ta trvala mnohem déle a pořád ještě trvá. Ale ústavní soudnictví vznikalo na zelené louce a první Ústavní

17

Foto: Daniela Wurzlová

ROZHOVOR

soud se z valné části podařilo naplnit skutečně osobnostmi, které u veřejnosti požívaly velké důvěry. Ústavní soud se v té první dekádě velice dobře etabloval.

Ve druhé dekádě hodně bylo důležité i to, že se udělaly jisté vnitřní administrativní a organizační změny, což je potřeba přičíst k dobru Pavlu Rychetskému. Bylo obsazeno takzvané analytické oddělení, které soudcům připravuje podkladové materiály.

Já jsem s tím pracovala od počátku sama, hledala jsem si všechno sama, nebo mojí asistenti a stážisti. Ale zdaleka ne všichni soudci tohle dělali a ne všichni asistenti jim byli schopni dodávat kvalitní rešerše. Až zřízením analytického oddělení se podařilo to zprostředkovat ty znalosti systematicky. To si myslím, že pozdvihlo celkovou úroveň, protože opravdu soudci jsou tlačeni k tomu, aby se konfrontovali s rozhodnutími cizích soudů. A to působilo výchovně.

Doktor Rychetský ve svém knižním rozhovoru s Tomášem Němečkem hovořil o tom, že se za posledních deset let na ÚS významně rozvinuly počítačové technologie. Zmínil, že hodně úkonů a komunikace v senátech probíhá na dálku elektronicky. Jak se na tohle díváte?

Zajisté jsou věci, které takto řešit jde. Ale na druhou stranu vím, že jsou věci, o které je třeba svést osobní bitvu. Možná je chyba, že ne všichni soudci jsou srozumění s tím, aby u rozhovorů soudců byli i asistenti, kteří to buď připravují, nebo na tom mají spolupracovat. Bylo lepší, kdyby slyšeli tu debatu autenticky, než když jim ji převykládám. To bych viděla jako deficit.

Plenární věci se nikdy nedělají přes internet. Plénum vždycky zasedne, ať je to cokoliv, a diskutuje se o tom. Pokud jde o senátní věci, tam se praxe v jednotlivých senátech různí. Někteří se scházejí pravidelně každý týden, jiní to skutečně dělají tak, že si věci posílají. Což mi přijde jako poměrně zdlouhavé.

Můžete přiblížit, jak plénum probíhá?

Jak se soudci vyjadřují? Jsou emotivní, nebo spíše předkládají fakta?

Na plénu má při rozhodování konkrétní věci poměrně zásadní roli soudce zpravodaj. On zpracuje zpravodajskou zprávu, která je většinou návrhem rozhodnutí, a obhajuje ji.

A to víte, soudci jsou různí. Někteří jsou dobře připraveni, někteří bývají méně a teprve to tam chytají ze vzduchu. Někdy bývá problém, a to mě místy hrozně štvalo, že ten, co řídí tu

18

diskuzi, ji neuřídí potud, že není strukturovaná. Že tam prostě někdo začne mluvit o problému té věci a už se hlásí další a mluví o úplně jiných problémech. Takže k problému, který byl na začátku vyřčen, se dostanete buď až třeba další kolo, nebo už se k tomu nedostanete vůbec. Tím ty diskuse trpí.

Nestrukturovaností a neefektivností.

Dochází k dohodám soudců? Toto téma je pro mě důležité, pojď hlasovat se mnou. A já příště budu hlasovat pro téma, které je blízké tobě…

Tak slyšela jsem, že i k takovým situacím dochází. (smích) Za mnou takhle nikdo nepřišel, protože věděl, že se mnou je těžko se takhle dohadovat.

Jakou roli při rozhodování hraje to, z jaké profese soudce přichází? Tedy jestli byl advokát, akademik nebo soudce…

Ono to ovlivňuje především citlivost k tématům, třeba v trestních věcech. Jako advokáti, a já jsem byla taky původní profesí advokátkou, jsme byli mnohem citlivější na omezování osobní svobody v trestních věcech, než byli soudci, akademici a nedej pánbůh člověk s profesní minulostí profesora Musila, rektora policejní akademie.

Mohou se tam vyskytnout různě ladění lidé. Určitě je to však věc zkušenosti. A to také predeterminuje váš přístup. Jak řekl jeden americký právník, právo není věc logiky, ale věc zkušenosti. A já na to věřím.

Do jaké míry může předseda ovlivnit tvář ústavního soudu? Ptám se v souvislosti s tím, že doktor Rychetský byl jmenován podruhé…

To je trochu složitější. My jsme odešli celé, jak říkával Klokočka, politbyro. (smích). To znamená, že skončil mandát mně, Holländerovi i předsedovi. A pokud jde o organizační vedení soudu, je na něj napojen rozpočet a řada dalších důležitých věcí. Byla proto potřeba jakési kontinuity. Jinými slovy, kdyby se to bývalo úplně obměnilo, přišel by tam někdo úplně nový, který by byl totálně nepolíbený. A to by nebylo úplně dobré. Musí to být osoba, která pro toto všechno má předpoklady a má nějakou exekutivní zkušenost. Navíc Rychetský řekl, že to bude dělat po určitou dobu, tak mi to přišlo jako nouzové řešení a byl to také jediný motiv, proč jsem jej vlastně v pokračování podpořila. Aby nastartoval rytmus. Ale jinak jsem přesvědčena o

ROZHOVOR

tom, že to opakování je zhoubné, že by nemělo být. Není to obvyklé a v Evropě jsme za exoty.

zasahovat. Takže pokud se tam nezmění přístup, očekávám, že se to po určité době začne valit i na Ústavní soud.

Měli by ústavní soudci svá rozhodnutí přibližovat veřejnosti prostřednictvím médií?

Je známo, že třeba pan profesor Holländer s médii prakticky nekomunikoval a nechával za sebe hovořit jen svá zdůvodnění.

Obecně bych řekla, že ústavní soudci víc mluví s médii než soudci obecných soudů. A mluvit by rozhodně měli, protože, marná sláva, zastupují ten soud a jsou povinni přibližovat rozhodnutí i veřejnosti už jen proto, aby Ústavní soud mohl být akceptován veřejností. Je naprostý nonsens si myslet, že K tomu právě mířím. Pozice ústavního soudce je si veřejnost bude číst v těch rozhodnutích. Je potřeba to převrchol a například Eva Zarembová se po skončení dat takovými slovy, která budou srozumitelnější než ta rozsvého mandátu stala asistentkou. Nebo Miloš hodnutí. Už u prvního Ústavního soudu většina soudců poté, Holeček, který se vrátil na krajský soud v Brně. co vynesli nějaké rozhodnutí, s médii hovořila. Celé je to o Ano, to je naprostý nonsens. Když jsem o tom vykláda- důvěryhodnosti této instituce. Ona čerpá svou prestiž z důvěla německým ústavním soudcům, tak se po sobě dívali a já ry a z pochopení veřejnosti. Nad Ústavním soudem už nikdo úplně viděla, jak náš rating jiný není. Takže on je tím spíš strmě klesá. To je pro ně nepovinen usilovat o tu důvěru Soudci by měli svá rozhodnutí přibližovat představitelné.

Naprosto veřejnosti, protože to je vlastveřejnosti, veřejnosti, aby mohl být Ústavní soud akceptován nepředstavitelné. ně to jediné, co ho legitimuje k veřejností. Je potřeba to předat takovými slovy, Ostatně, hodně věcí je zde nevýkonu jeho kompetencí. která budou srozumitelnější než ta rozhodnutí. představitelných a my se tady, Jaké jsou na i na tom Ústavním soudu, muÚstavním soudě vztahy?

Můžete říci, že jste síme učit. V Německu je například nepředstavitelné vnímat s některými kolegy navázala přátelství? předsedu jinak než prvního mezi rovnými, který má jenom částečně jiné úkoly. Kupříkladu když vyjedou do zahraničí, Samozřejmě je naprosto lidské, že někdo vám padne do oka tak striktně trvají na tom, že nesmí být žádný extra program míň a někdo víc. Já jsem se s kolegy také scházela, občas jsme něco vypili a pak se tam žertovalo. A jednomu jsem říkala, že pro předsedu. To u nás tak úplně nefunguje a je to chyba.

My jsme tohle s kolegou Klokočkou razili. On už v té první je můj nejmilejší pozitivista, jakkoliv jsem s ním jinak bojodekádě napsal takové memorandum, přičemž si vzal za mustr vala. (smích) memorandum, které kdysi napsali soudci německého Ústav- Ale z druhé strany, já jsem měla to štěstí, že jako místopředního soudu. Když přišel na soud Pavel Rychetský, tak jsem sedkyně jsem nebyla zařazena do žádného senátu. Zdá se mi, mu to memorandum dala jako dědictví. Ale nakonec raději že se ukazuje, že deset let v setrvání v neměnné trojici není zdravé. Tam už si pak opravdu musíte utvořit nějaký bližší nebudu komentovat, jestli si ho úplně osvojil. (smích) vztah nebo přátelství, protože se těmi lidmi často stýkáte. A Jaké další rozdíly ještě vidíte mezi českým a to není dobré, protože přeci jenom ten vztah, když jek tomu německým ústavním soudem? Nebo jinými člověku blízký, predeterminuje váš kritický odstup od jeho ústavními soudy v západní Evropě… rozhodnutí. Někomu nechcete prostě rozšlapat bábovičky, Němci to mají trochu jinak v tom, že mají dvě komory, při- protože ho máte ráda a vidíte, jak je nešťastný, když mu je čemž každá komora má trochu jinou agendu. To umožňuje rozšlapete. větší ústavněprávní specializaci. Možná je to cesta. Ale co Já jsem si vědomě nechávala určitou rezervu v těch vztazích vím jistě, tak ten soud měl původně 24 členů, čili ty komory právě proto, abych do toho lidsky nebyla potopená a mohla byly dvanáctičlenné, ale oni to nakonec srazili na šestnáct s si ponechat kritický odstup. Myslím si, že to je povinen dělat odůvodněním, že v tom dvanáctičlenném komorovém plénu každý soudce. A pak je na vedení soudu, aby nastavilo mechanebyla produktivní diskuze. Takže dvanáct už je moc. A teď si nismy, které budou obměňovat složení senátů. Zase se vrátím vezměte patnáct, to je skutečně strašně moc. k Němcům, kteří dokonce mají zakotvené v zákoně, že ta tříčlenná tělesa nesmí v tom stejném složení fungovat déle než Na druhou stranu Pavel Rychetský zmiňuje, že dva roky. počty podání na Ústavní soud neustále stoupají My jsme se sice pokoušeli to nějak udělat, ale samozřejmě něa s tím rostou i případy na jednoho soudce. kteří už byli zvyklí na sebe, medvídci, a hrozně se bránili, že je Ony ty nápady sice stoupají, ale ve skutečnosti případů, které vlastně chce ten předseda rozstrkat. Čili teď, kdy se obměňuje jsou skutečně k řešení, je někde kolem tří a půl tisíc ročně. A valná většina členů, by se mělo využít příležitost nastavit něteď už to dle mého názoru bude stagnovat. Ano, určitě bude jaká vnitřní pravidla obměňování. ■ třeba počítat s větším nárůstem stížností třeba po vypuknutí David Budai, NOZ, protože samozřejmě každá zásadní nová právní úprava Daniela Wurzlová bude přinášet otázky. Ty by měl sice prioritně odpovídat Nejvyšší soud, ale ten ne vždy odpovídá způsobem, který je pro veřejnost přijatelný, a bohužel jsme už i my museli mnohokrát Co si myslíte o tom, že v ostatních státech, ať už jde o Slovensko nebo Německo, mají ústavní soudci doživotní rentu?

No to víte, je to jakýsi evropský úzus. Bylo by dobré o tom uvažovat, protože když se můžou dávat výsluhy policistům, tak je celkem legrační, že se nedávají ústavním soudcům. Ono by jim to umožnilo, aby byli trochu vybíravější, když potom skončí a jdou do nějakého jiného zaměstnání. Aby nemuseli brát všechno, protože to je potom směšné.

„

19

0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 1 1 0 1010 1 110 1100 10011 000 0 11000 1 001 1110 00111 010 11 11101 0 100 1110 01100 00 10 11001 1 1 0 111 10 0 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 0 1 001 110 1001 0100 01 00 11111 0111 0001 1000 10 11 0100 1100 1110 01011 01 11 1000 11 1 1 0 1 0 0 1 1 1 0 0 1 111 1 0 111 00 01100 01 00 1011 0001 1111 0 11010 10 10 00100 0001 111 0 11011 00 011 01101 010 0 11 10 0 1 0 101 010 0 1 1 0 1 1 0 111 1 101 0001 01100 011 0 11100 1 111 1011 11100 111 00 00000 1 100 1011 1010 0 0 0 011 1 1 1 1 0 1 1 1 001 0 100 1110 1001 01 10 01001 0 0110 0011 0010 11 10 11001 0111 0001 1111 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 111 1 1 100 10 01011 10 10 0101 1100 1010 1 01110 01 10 00111 0001 001 1 11011 1 00 11 1 0 001 011 0 1 0 0 1 0 101 0 010 1110 10011 111 0 00001 1 110 0011 00100 111 11 10101 1 001 11 1 0 0 1 1 0 001 110 0111 0111 01 11 11011 1 0011 0110 1101 00 01 00001 1 0 1 1 1 0 0 0 1 001 1 111 11 01010 11 01 1111 1111 0000 0 00100 01 01 10011 0 01 11 1 101 100 0 1 1 1 0 011 1 010 0100 10000 100 0 01010 1 011 0011 1 0 001 01 0 0 1 1 1 111 100 1010 0001 00 11 00110 0 1111 0101 1 0 0 1 1 0 0 001 1 100 00 10110 01 00 1011 1100 1001 1 00 0 11 1 001 010 1 1 0 1 111 0 111 1010 11111 001 0 10 1 000 11 1 0 1 101 011 0101 1001 00 01 000 1 0 0 0 000 1 111 01 10110 11 00 010 1 11 000 0 0 0 0 0010 0 110 1110 101 00 1 100 100 0110 1 1 011 010 00 110 1 10 1

PR ÁV O pr (S o E) os ob R OZ ní po MNOŽ tř O VA eb T u

100

PR Á V O p r ( o os SE) o R b O n Z í M N p O o Ž t O ř V e A b T u

ODBORNÝ ČLÁNEK

C

o se změnilo od doby, kdy právo nehmotného vlastnictví prakticky neexistovalao? A co český právní řád dovoluje v případě rozmnožování autorského díla pro osobní potřebu? Autor se v článku zaměřuje na limity zákonných vyjímek i na takzvaný třístupňový test při pořizování rozmnoženiny.

Skutečnost, že předměty nehmotného vlastnictví jsou snáze zcizitelné, než je tomu v případě věcí s povahou hmotnou, není zdaleka ničím novým.

Zatímco však ve středověku opisoval plagiátor knihu po bezesných nocích při svitu svíčky, dnes pro získání rozmnoženiny kompletního Shakespearova díla postačí deset vteřin na některém z tzv. „one-click hosting“ serverů.

Je tomu tak vzhledem k možnostem nehmotných statků umožňujícím neoprávněné přisvojení myšlenky bez jakéhokoli nezbytného násilí od chvíle, kdy ta se dostane mezi třetí osoby, na rozdíl od zcizení hmotného předmětu, který osoba považující tento předmět za své výlučné vlastnictví je nejenže připravena, ale také schopna bránit.

Co se tedy změnilo od doby, kdy jakékoli právo nehmotného vlastnictví nebylo třeba, respektive kdy právo nehmotného vlastnictví vůbec neexistovalo?

Snad to má cosi společného s vyšší mírou gramotnosti, zvýšeným počtem tvůrčích forem, zatížením naší současné kultury na materiální hodnoty a tím pádem maximálním vytěžením nehmotného díla ze strany autora, s procesem globalizace, který působí autorům škody dalece rychleji a v nebývalých rozměrech. Nebo je to zkrátka tím, že práva autorů a dalších tvůrců nehmotných statků nebyla dříve žádným způsobem řešena a až dnes se jim konečně dostává určitých jistot, které však i nadále narážejí na fakt, že nelze zcela zabránit šíření originálních myšlenek na nosičích, které daná doba aktuálně přináší.

Proto se také nikdy nedalo vyhnout určité formě rozmnožování autorských děl i bez souhlasu autora. Není totiž dobře možné zamezit, aby si někdo doma jen tak pro vlastní potěšení překreslil oblíbenou postavu od Walta Disneyho, přepisoval si při čtení do sešitu básně, na které nechce zapomenout, ale ani aby si vypálil nejnovější album hudební skupiny, nezabrání-li mu

v tom dostatečně účinný technický prostředek, nebo aby si stáhnul film, který není dostupný v místní videopůjčovně.

Z toho důvodu byl do zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), v platném znění (dále jen „Autorský zákon“), mezi výjimky a omezení z autorského práva zařazen institut tzv. rozmnoženiny pro osobní potřebu.

Ten není podle odborné literatury subjektivním právem na pořízení díla, ale údajně pouhým liberačním důvodem, který vyjímá jinak neoprávněné uživatele z hlediska autorskoprávní odpovědnosti.1 Je to však podobné, jako bychom tvrdili, že napadená osoba neměla právo se bránit, ale že se jedná jen o liberační důvod a pro příště by se měla vyhnout takovému svému nepatřičnému chování (byť právním řádem aprobovanému), jakým je uchýlit se k násilí, třebaže se jednalo o obranu nutnou a nezbytnou.

Právní řád buď něco zakazuje, anebo dovoluje. Tvrdit, že rozmnožovat autorské dílo pro osobní potřebu není právem, vyjadřuje jen značně striktní limity pro výkon tohoto práva, které naráží na práva autorů chráněná autorským právem.

Dokud však bude právo na rozmnoženinu pro osobní potřebu součástí Autorského zákona, bude se jednat o právo bez ohledu na to, jak explicitně se k tomu Autorský zákon vyjádří a jakými pravidly bude jeho výkon omezen. Přesto je nutné zdůraznit, že se nejedná o právo v podobě nároku na rozmnoženinu s možností jeho uplatnění ve vztahu k autorovi. To vyplývá ostatně ze samé povahy tohoto insitutu, kdy se nejdříve předpokládá rozšíření originálu autorského díla a až jeho následný záznam, popřípadě vyhotovení rozmnoženiny či napodobeniny.

1

TELEC, I. TŮMA, P. Autorský zákon.

Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 348.

Autorovi však právo na rozmnoženinu nebrání v uplatňování technických prostředků ochrany na rozmnoženině díla. Obcházení těchto technických prostředků tedy nelze provádět s odkazem na pořizování rozmnoženiny díla pro osobní potřebu.2

limitY roZmnoženinY pro osobní potřebu

Jaké jsou tedy zákonné podmínky, které je třeba naplnit, aby mohlo být jednání uživatele kvalifikováno jako pořizování rozmnoženiny pro osobní potřebu a tedy jednání nezakládající autorskoprávní odpovědnost za zásah do výlučných autorských práv?

Za užití díla podle Autorského zákona se nepovažuje (a je tedy dovoleno), i přestože autor neposkytl faktickému uživateli licenci, užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého

„

Není totiž dobře možné zamezit, aby si někdo doma jen tak pro vlastní potěšení překreslil oblíbenou postavu od Walta Disneyho

hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li Autorský zákon jinak. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.3 Užití díla v souladu se zákonnou výjimkou je tak třeba činit výlučně pro „osobní potřebu“, tedy v soukromí uživatele, v souladu s osobnostním právem na ochranu soukromí fyzické osoby. Účelem této potřeby může být jak zábava, tak například samostudium, a to i v případě, že takto nabyté znalosti jsou následně použity pro určitý výdělek.

Neznamená to však použití díla v rámci podniku, jelikož ten nepatří do sféry soukromí ve smyslu osobní potřeby, ale do sféry podnikání. Osobní potřeba není také vázána na přítomnost jediné osoby (uživatele), který záznam, roz2 3

Ustanovení § 30 odst. 6 Autorského zákona.

Ustanovení § 30 odst. 1 a 2 Autorského zákona.

21

ODBORNÝ ČLÁNEK

množeninu či napodobeninu vytvořil, předloha. V Německu proto na rozdíl ale zahrnuje i členy domácnosti, okruh od České republiky například i prosté osob blízkých apod.4 stažení filmu zakládá autorskoprávní Dalším omezením je vyloučení dosa- odpovědnost.8 žení přímého nebo i nepřímého hospoRozmnoženinu (jakož i záznam či nadářského nebo obchodního prospěchu. podobeninu) díla si koncový uživatel Tímto způsobem je zakázáno například musí zhotovit sám, tj. na svůj účet a na promítání rozmnoženin filmů v okru- vlastní odpovědnost. Rozmnožování díla hu svých známých, ale za určitý popla- na objednávku proto spadá mimo rozsah tek. Vyloučeno je vůbec veřejné užití tohoto omezení autorského práva. Jako díla, jelikož to přímo definičně vyplý- určitou výjimku stanoví Autorský zákon vá z rozsahu autorského práva na uži- v ustanovení § 30a možnost volného potí způsobem, které se děje pro „osobní řizování rozmnoženin na objednávku, potřebu.“5 avšak výhradně ve vztahu k pořizování Podmínkou volného užití díla je zve- tiskových rozmnoženin děl pro osobní řejnění předmětného díla ještě před potřebu či vlastní vnitřní potřebu právpořízením rozmnonických osob a podženiny pro osobní nikajících fyzických Kopírování z ilegálního zdroje potřebu (stejně tak osob. Tiskové služtak tak samo o sobě autorskoprávní i před pořízením záby jsou tedy oproti (popřípadě trestněprávní) poskytování služeb znamu nebo napoodpovědnost nezakládá. spočívajících ve vydobeniny). I pouhé tváření například stažení filmu, tedy audiovizuálního kinematografické- kopií hudebních či filmových nosičů záho díla, před oficiálním zveřejněním konem dovolené.9 („premiérou“) tak zakládá objektivní Pro některé druhy autorských děl exisautorskoprávní odpovědnost.6 tují z práva na rozmnoženinu pro osobní Autorský zákon nestanoví nic potřebu výjimky, které jsou stanoveny v o právní povaze zdroje, ze kterého lze § 30 odst. 3 Autorského zákona. Jedná se rozmnoženinu díla pro osobní potře- o počítačové programy, elektronické bu pořizovat. Podle názoru Nejvyš- databáze, architektonická díla v podošího soudu České republiky se může bě stavby a audiovizuální díla při jejich jednat jak o originál, tak i o roz- provozování ze záznamu nebo jejich množeninu díla, „přičemž není bez přenosem. dalšího nikterak vyloučeno, aby Pro vytváření rozmnoženin jakýchkoli zdrojová rozmnoženina, ze které si počítačových programů tedy platí absozhotovitel pořídí vlastní rozmnoženi- lutní zákaz týkající se jak počítačových nu pro osobní potřebu, byla pořízena programů sloužících ke vzdělávání, tak i na základě jednání, které je v rozpo- například i počítačových her apod. To ru s autorským zákonem.“7 Kopírování samé platí i pro elektronické databáze. z ilegálního zdroje tak samo o sobě au- Pro zhotovení rozmnoženiny díla architorskoprávní (popřípadě trestněprávní) tektonického platí zákaz pouze co do zhoodpovědnost nezakládá. Oproti tomu tovování staveb, nikoliv tedy v jiném pronapříklad ve Spolkové republice Ně- vedení (například modelem). Vesměs by mecko zákonodárce výslovně zakotvil, totiž nebylo dobře možné zřetelně rozlišit že rozmnoženina pro osobní potřebu originální dílo od jeho kopie či napodoje dovolená jen tehdy, pokud k jejímu beniny. Nemělo by proto dojít například zhotovení nebyla použita zjevně proti- ke stavbě kopie Eiffelovy věže10, zatímco právně zhotovená nebo veřejně sdílená model již bude spadat pod rozmnoženinu vytvářenou pro osobní potřebu.11

„

4 5 6

7

TELEC, I. TŮMA, P. Autorský zákon.

Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 345-346.

Tamtéž.

MYŠKA. M. Limity rozmnoženiny pro osobní potřebu. 1. vydání. Dny práva – 2010, Brno: Masarykova univerzita, 2010, dostupné z: http://www.law.muni.cz/content/cs/proceedings/ .

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 3. 2009, sp. Zn. 5 Tdo 234/2009.

22

8

MYŠKA. M. Limity rozmnoženiny pro osobní potřebu. 1. vydání. Dny práva – 2010, Brno: Masarykova univerzita, 2010, dostupné z: http://www.law.muni.cz/content/cs/proceedings/ .

9 TELEC, I. TŮMA, P. Autorský zákon.

Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 349.

10 Srov. Petřínskou rozhlednu, která je volnou kopií Eiffelovy věže.

11 Většina dostupných modelů Eiffelovy věže

V praxi je také velice významné omezení práva na vytvoření rozmnoženiny pro osobní potřebu limitem daným u audiovizuálního díla. Zakázán je pouze specifický způsob pořizování rozmnoženin audiovizuálních děl, a to pořizováním jejich rozmnoženin pro osobní potřebu při jejich provozování ze záznamu nebo přenosu, tzn. zpravidla při jejich veřejném promítání (tzv. kinorip).12 Tato výjimka byla zavedena teprve novelizací Autorského zákona v roce 2006 (zákon č. 216/2006 Sb.).

Do té doby tedy platila pouze obecná omezení pro pořizování rozmnoženin stanovená zejména třístupňovým testem podle ustanovení § 29 odst. 1 Autorského zákona.

Počet rozmnoženin díla není zákonem omezen, a to i přes užití jednotného čísla v ustanovení § 30 Autorského zákona. Kupříkladu v případě hudebního nosiče lze uvažovat o pořízení jedné rozmnoženiny doma, další do práce, na chalupu, do auta apod.13 Pro všechna omezení autorského práva však platí tzv. třístupňový test.

třístupŇový test Pro veškeré výjimky a omezení z autorského práva je třeba provést mimo jiné také tzv. třístupňový test. Pro vytvoření řádné rozmnoženiny pro osobní potřebu tedy nepostačí naplnit podmínky uvedené v ustanovení § 30 Autorského zákona, ale musí být splněny také podmínky v ustanovení § 29 odst. 1 Autorského zákona, podle kterých lze omezit práva autorů pouze ve zvláštních případech stanovených v Autorském zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

První podmínka, že výjimky lze aplikovat pouze ve zvláštních případech, je v zásadě splněna jejich zákonným zakotvením (stanovením práva na rozmnoženinu v českém Autorském by však sotva splňovala přísné požadavky Autorského zákona pro rozmnoženiny pro osobní potřebu, zejména pak nedosažení přímého nebo nepřímého hospodářského či obchodního prospěchu.

12 TELEC, I. TŮMA, P. Autorský zákon.

Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 350.

13 TELEC, I. TŮMA, P. Autorský zákon.

Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 347.

ODBORNÝ ČLÁNEK

„

zákoně). Tříkrokový test je totiž upra- snižují hodnotu audiovizuálních děl, unie v jeho rozsudku ze dne 21. 10. ven nejen v českém právním řádu, ale což je v důsledku zásahem nejen do 2010 ve věci Padawan, C 467/08. i v řadě mezinámajetkových, ale Současná koncepce vybírání aurodních úmluv i do nemajetko- torských odměn je dlouhodobě nePro vytváření rozmnoženin upravujících právých práv autora. udržitelná i z toho důvodu, že autoři jakýchkoli počítačových vo autorské (naJe zřejmé, že mají k ochraně svých autorských práv programů tedy platí příklad Bernská málokterý poři- možnost využít technických prostředabsolutní zákaz týkající úmluva o ochraně zovatel rozmno- ků podle ustanovení § 43 Autorskése jak počítačových literárních a uměženiny pro osob- ho zákona. Mají-li autoři, respektive programů sloužících ke leckých děl z roku ní potřebu bude majitelé majetkových práv, k dispozivzdělávání, tak například 1967) a také v evschopen provést ci nástroj k individuální správě užití i počítačových her apod. ropské legislativě třístupňový test, díla, není plošné vybírání náhradních (směrnice Evropa to mnohdy ani autorských odměn ospravedlnitelné.16 ského parlamentu a Rady č. 2001/29/ tehdy, bude-li mít jisté právní a/nebo ES, o harmonizaci určitých aspektů ekonomické vzdělání. Nezbývá pak shrnutí autorského práva a práv s ním sou- než být při pořizování rozmnoženiPořizování rozmnoženin pro osobní visejících v informační společnosti, ny pro osobní potřebu dostatečně potřebu je za splnění podmínek stanov platném znění). zdrženlivý, popřípadě riskovat exces vených Autorským zákonem naprosto Druhá podmínka, že dovolené užití z práva pořizovat rozmnoženinu auv pořádku, a to včetně rozmnoženin díla v rámci aplikované výjimky není torského díla. pořizovaných v digitální podobě. Je v rozporu s běžným způsobem užití však třeba splnit nejen zvláštní poddíla, je v podstatě kritériem ekono- náhradní odměna autorům díla mínky podle ustanovení § 30 Autormickým. To však nelze chápat zjedVzhledem k tomu, že zavedením ského zákona, ale i obecné podmínky nodušeně, jelikož ze samé podstaty práva na rozmnoženinu pro osobní třístupňového testu podle ustanovení autorských práv by bylo každé neautopotřebu došlo k omezení některých § 29 odst. 1 Autorského zákona. rizované užití díla v rozporu s běžným Například stažení filmu z internetu práv autorů, byl vytvořen systém pro užitím. V tomto ohledu je proto třeba vybírání náhradních autorských od- tak nebude nutně protiprávní, vždy zkoumat zejména účinky výjimky na měn podle ustanovení § 25 Autorské- ale bude záležet na konkrétních okolrelevantním trhu, tedy zda a do jaké ho zákona a podle vyhlášky Minister- nostech případu. Třístupňový test je míry vstupují rozmnoženiny vytvostva kultury č. 488/2006 Sb., kterou se nástrojem k dalšímu omezování již řené pro osobní potřebu do soutěže stanoví typy přístrojů k zhotovování tak poměrně úzce formulovaných s rozmnoženinami schválenými autorozmnoženin, typy nenahraných no- výjimek z autorského práva, kterému rem takovým způsobem, že dochází ke právní laici nejsou sičů záznamů a ztrátě podstatných výnosů na straně schopni v zásadě výše paušálních 14 autora. správným způsoodměn, v platném Třístupňový test je nástrojem Třetí podmínka stanoví, že užitím bem porozumět. znění. k dalšímu omezování již tak díla v rámci výjimky nesmí být neS ohledem na skuNáhradní odpoměrně úzce formulovaných přiměřeně dotčeny oprávněné zájmy tečnost, že v souměna je podle této výjimek z autorského práva, autora. Jedná se tedy o vyjádření prinčasné době je větprávní úpravy plakterému právní laici nejsou cipu proporcionality. V tomto rámci šina pořizovatelů cena specifickým schopni v zásadě správným musí být zkoumáno zejména, zda je rozmnoženin neokruhem osob vyzpůsobem porozumět. zásah do autorových práv odůvodněný přímým plátcem mezených v ustaa ospravedlnitelný zájmy společnosti poplatků za tuto novení § 25 odst. 2 15 a zda je přiměřený a nezbytný. Proto Autorského zákona (například výrob- zákonnou licenci (ačkoli si jejich platby například natáčení filmů v kině na cem či dovozcem přístrojů k zhotovo- bu zpravidla ani neuvědomují), měly videokameru nemělo v zásadě obstát vání tiskových rozmnoženin, tedy ko- by být podmínky práva na rozmnožeani před novelizací Autorského zákopírovacích zařízení), a to bez ohledu ninu vykládány pokud možno co nejna v roce 2006, jelikož takové jednání na skutečnost, zda jsou výrobky a mé- extenzivnějším způsobem. ■ jistě do autorských práv tvůrců audioMgr. Martin Pelikán dia, na které je tento poplatek uvalen, vizuálních děl nepřiměřeným způsoadvokátní koncipient, skutečně použity k rozmnožování bem zasahuje. Není ostatně výjimkou, Achour & Hájek s.r.o. autorskoprávně chráněných děl pro že někteří diváci chodí na film opakoosobní potřebu. vaně. Ke všemu tzv. „kinoripy“ často Jelikož tato zařízení bývají nezřídka používána i ke zcela jiným účelům, než 14 DOBEŠ, P. Rozmnožování autorských děl k pořizování rozmnoženin pro osobní pro soukromou potřebu I. Právní rádce, 2001, roč. 15, č. 4, s. 4 – 14. potřebu, jedná se fakticky o zavedení 15 MYŠKA. M. Limity rozmnoženiny pro „slepého“ poplatku, který je v rozporu 16 MYŠKA. M. Limity rozmnoženiny pro osobní potřebu. 1. vydání. Dny práva – osobní potřebu. 1. vydání. Dny práva – s evropskou legislativou, což bylo roz2010, Brno: Masarykova univerzita, 2010, 2010, Brno: Masarykova univerzita, 2010, hodnuto i Soudním dvorem Evropské

„

dostupné z: http://www.law.muni.cz/content/cs/proceedings/ .

dostupné z: http://www.law.muni.cz/content/cs/proceedings/ .

23

do

au

rs

A

to

NE pr a

ĚN

áv

VN

HO

ho

RÁ

JE

ké

OP Ý Z H A ÁS

f k

L S DŮ

g o ot

i fi ra

Y K ED

ODBORNÝ ČLÁNEK

V

postupem podobným fotografii, zatímco jiným dílům, jako je dílo hudební či audiovizuální, je autorskoprávní ochrana poskytována pouze v případě, že se jedná o dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Jinými slovy, jedná se o dílo, u nějž je v zásadě vyloučeno, aby vznikla dvě totožná. V případě fotografií pak postačí, bude-li dílem předpis tak již vychází nejen z kon- původním v tom smyslu, že je autotinentální autorskoprávní úpravy, je- rovým vlastním duševním výtvorem jíž základy položila Bernská úmluva (§ 2 odst. 2 AutZ). o ochraně literárních a uměleckých Autorskoprávní ochrana je tak dle děl z roku 1886, ale také reflektuje ev- českého práva poskytována nejen fotoropskou legislativu reprezentovanou grafiím jedinečné povahy, nýbrž všem především směrnicí Rady Evropských fotografiím, které jsou původní, tedy společenství 93/98/EHS ze dne 29. říj- které odráží osobnost svého autora na 1993 o harmonizaci ochranné doby a jsou výrazem jeho rozhodnutí při repráva autorského a některých práv alizaci díla. Tedy takovým, které jsou příbuzných (dále jen „Směrnice“). autorovým vlastním duševním výtvoNutno poznamenat, že cílem směr- rem. Nutno podotknout, že v tomto nice je harmonizace minimální, kdy směru český zákon v zásadě kopíruje jednotlivé členské státy mohou opro- čl. 6 Směrnice. Také evropská úprava ti směrnici poskytovat vyšší právní tak vychází ze zásady, že je ochrana ochranu dílům ve smyslu autorské- poskytována všem fotografiím, které ho zákona. Dle čl. 6 této směrnice jsou původní, což je jediným kritériplatí, že „fotografie, které jsou pů- em při rozhodování o tom, zda požívodní v tom smyslu, že jsou autoro- vají autorskoprávní ochrany, či nikoli. vým vlastním duševním výtvorem, S ohledem na tuto skutečnost lze konjsou chráněny podle článku 1. Na statovat, že česká právní úprava ochrarozhodování o jejich způsobilosti ny původních fotografií je v souladu k ochraně se nepoužijí žádná další se směrnicí. kritéria. Členské státy mohou stanovit Na tomto místě je vhodné poukázat i ochranu ostatních fotografií.“ Je tedy na judikaturu Soudního dvora Evtřeba rozlišovat ropské unie, který fotografie na půk výkladu slova Zcela volně dostupných vodní a ostatní, „původní“ uvedl fotografií je ve skutečnosti kdy původní fove svém rozhodv prostoru internetu pouhý tografie požívají nutí Eva-Maria zlomek a obecně platí, že ochrany dle směrPainer ca Standard každá fotografie je chráněna nice a ostatní foVerlags GmbH autorským právem. tografie mohou a další (C 145/10), a nemusí požívat že ochrany půprávní ochrany na základě vnitrostát- vodní fotografie užívá dle směrnice ních předpisů jednotlivých členských taková fotografie, která je duševním států. Dle judikatury Soudního dvora výtvorem autora, který odráží jeho Evropské unie však ochrana poskyt- osobnost a je výrazem jeho rozhodnuta původním fotografiím nesmí být nutí učiněných na základě jeho tvůrčí nižší, než ta, která je dána fotografiím svobody při realizaci této fotografie. původním.1 S ohledem na výše uvedené je tedy Jak vyplývá z ustanovení z pohledu autorského práva zcela bez§ 2 odst. 1 AutZ je autorským dílem předmětné zkoumat, zda fotografie ve smyslu zákona mimo jiné také má, či nemá uměleckou hodnotu nebo dílo fotografické a dílo vyjádřené zda se jedná pouze o ilustrativní snímek, či fotografii čistě technické nebo 1 Rozh. SD EU ve věci Eva-Maria Painer ca Standard Verlags GmbH a další (C 145/10) administrativní povahy. K užití tako-

souvislosti s rozvojem informačních technologií a dnes již téměř všudypřítomnou dostupností internetu, se v běžné advokátní praxi čím dál častěji objevuje také problematika ochrany autorských práv. Zatímco hlavní pozornost laické veřejnosti se soustředí především na oblast ochrany audiovizuálních děl a počítačových programů, otázka ochrany fotografií bývá v zásadě opomíjena, a to i přesto, že je neméně významná a skrývá řadu rizik, která často nejsou širší veřejnosti vůbec známa, přestože ji mohou velmi snadno postihnout.

Především v rámci podnikatelské činnosti drobných a středních podnikatelů se nezřídka setkáváme s případy, kdy pro vyplnění obsahu svých webových stránek užívají tito podnikatelé fotografie zdánlivě volně dostupné na různých internetových vyhledávačích. Typicky bývá nabídka zboží doprovázena jeho fotografií v cenících různých e-shopů, k jejímuž užití a šíření však provozovatel webové stránky nemá v zásadě žádné oprávnění.

Zcela volně dostupných fotografií je ve skutečnosti v prostoru internetu pouhý zlomek a obecně platí, že každá fotografie je chráněna autorským právem. Přestože je tedy možné fotografii volně vyhledat a stáhnout, neznamená to, že je ji také možné nadále šířit. Významná část fotografických děl umístěných na internetu pochází z fotografických databází zpravidla zahraničních subjektů, kterým je ze strany autorů těchto děl za úplatu poskytována licence k jejich užití a šíření. V případě dohledání neoprávněného užití fotografie pak bývá ze strany regionálních zástupců provozovatelů těchto databází vymáháno vedle negatorních nároků také vydání bezdůvodného obohacení, a to často v řádech desítek tisíc korun.

Do jaké míry je tento nárok oprávněný a jakým způsobem je možné se proti němu bránit, bude předmětem následujících řádků.

právní

Úprava

Základem právní úpravy autorského práva je pro území České republiky zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen „AutZ“), který v roce 2000 nahradil již nevyhovující zákon č. 35/1965 Sb. o dílech literárních, vědeckých a uměleckých. Současný

„

25

ODBORNÝ ČLÁNEK

vého díla je tak oprávněn pouze jeho autor resp. osoba, které byla za tímto účelem autorem poskytnuta licence.

Výjimku v tomto směru tvoří tzv. volná díla, tedy díla, u nichž již uplynula doba trvání majetkových práv (v případě fotografie je to dle ustanovení § 27 odst. 1 AutZ po dobu života autora a 70 let po jeho smrti) a tzv. volné užití díla, kterým se rozumí užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jejímž účelem není získání hospodářského prospěchu.

Užití fotografie mimo tyto limity je tak nutné chápat jako neoprávněné. V takovém případě pak nastupují nároky oprávněných osob zakotvené v ustanovení § 40 autorského zákona.

Tedy vedle práva na určení autorství a nároku, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, také právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny za získání licence k takovému dílu v době nakládání s dílem, případně nároku na náhradu škody.

autorů, doručena předžalobní výzva od některé ze společností zastupující držitele majetkových práv k předmětným snímkům, kterou je vyzván, aby upustil od užívání snímku a zejména pak uhradil bezdůvodné obohacení, jehož výše pravidelně dosahuje řádů deseti tisíců korun.

Přestože tyto nároky jsou ve své podstatě oprávněné, neznamená to, že by snad bylo nutné jim zcela vyhovět v uplatněné podobě.

že autorem předmětné fotografie je osoba zde uvedená, resp. že příslušná fotobanka skutečně disponuje majetkovými právy k danému dílu.

Při posuzování oprávněnosti uplatněného nároku je tak vhodné si vyžádat nejen zmíněné výstupy, pokud již nebyly poskytnuty, ale také všechny smlouvy a plné moci, kterými lze dovodit právo vymáhající společnosti nárok plynoucí z neoprávněného užití autorského díla vymáhat. Jinými slovy, všechna zmocnění od autora až po vymáhající společnost. V praxi to pak výŠe a oprávněnost nároKu nejčastěji znamená licenční smlouvu Předně je nutné, aby vymáhající mezi autorem fotografie a fotobanspolečnost dostatečně určitým způkou, smlouvu o zastoupení mezi fosobem prokázala, tobankou a jejím že skutečně disregionálním partJak již bylo naznačeno ponuje majetkonerem a konečně výše, v praxi bývá spíše vými právy k fotoplnou moc pro méně obvyklé, že by se proti grafii, pro jejichž společnost, která neoprávněnému zásahu do porušení svůj předmětný nárok svých autorských práv bránil nárok uplatňuje. vymáhá. samotný autor fotografie.

V praxi, kdy jsou Přestože lze nanároky plynoucí mítat, že informaz neoprávněného užití díla vymáhány ce obsažené v takovýchto dokumenzástupci regionálních partnerů fototech nemusí být pravdivé, je nutné bank, kterým byla licence k užití díla uzavřít, že právě předložením všech praXe autorem poskytnuta, bývá prokázání těchto smluv osvědčujících dispozici Jak již bylo naznačeno výše, v pra- dispozice s majetkovými právy v předs majetkovými právy k dané konkrétxi bývá spíše méně obvyklé, že by se soudním stadiu poměrně obtížné. Vyní fotografii, poskytuje podnikateli proti neoprávněnému zásahu do svých máhající společnosti se tento problém dostatečně rozumnou míru jistoty, že autorských práv bránil samotný autor snaží překonat tím, že spolu s výzvami byl nárok uplatněn osobou skutečně fotografie. Daleko četnější jsou pří- zasílají také kopie výstupů z vyhledáoprávněnou. pady, kdy autor za úplatu poskytuje vacího softwaru, na kterém bylo neŽe to není požadavek nedůvodný, či licenci k užití své fotografie některé oprávněné užití detekováno, případně dokonce pouze obstrukční povahy pak z řady velkých fotobank obsahující ti- snímky z webových stránek fotobanprokazuje i praxe. Na tomto místě lze síce takových děl. Tyto fotobanky pak ky, včetně označení autora a dnu vzninapř. citovat obsah smlouvy o zastounásledně poskytují licence k užití foto- ku licence. Je ovšem otázkou, do jaké pení uzavřené mezi jednou z fotobank míry takové podgrafie konečným a jejím regionálním zástupcem, kde klady majetková uživatelům. v ustanovení věnovanému otázce Žalobce pro úspěch ve věci práva k předmětPro případ neneoprávněného užití díla je mimo musí taktéž prokázat, že je nému snímku skuoprávněného užijiné uvedeno, že pouze podepsaná osobou užívající ochrany ve tečně osvědčují. tí fotografie mají fotobanka má „pod kontrolou vešsmyslu autorského práva, Uvedené výstutyto fotobanky kerá práva a opravné prostředky, tedy že je autorem díla. py jsou pravidelně sjednané regiopomocí kterých může vymáhat svá nální partnery, poskytovány ve práva k Zastupovaným snímkům, které užití spraformě pdf. nebo i jiná práva duševního vlastnictví vovaných autorských děl monitorují v tištěné podobě bez označení softwaa další práva a soudní žaloby“. a v případě neoprávněného užití díla, ru či elektronického podpisu. Ověřit V případě, kdy již regionální partner ať už sami, nebo prostřednictvím dal- jejich autenticitu tedy v zásadě nelze. fotobanky není oprávněn nároky plyších smluvních partnerů, vymáhají Obdobné platí o snímcích z webových noucí z neoprávněného užití spravoz toho plynoucí nároky. Monitoring stránek fotobank. Přestože lze souhlavaných děl vymáhat, je pouze logické, webových stránek probíhá zcela au- sit s tím, že pořízená fotografie musí že v souladu s římskou zásadou, že nitomaticky a necíleně prostřednic- mít autora a není-li jím osoba, která kdo nemůže převést více práv než sám tvím některého z řady softwarových fotografii užívá, případně nemá-li má, nemůže být k vymáhání takovýchproduktů. k jejímu užití licenci, musí ji užívat to nároků oprávněn ani jeho zástupce, Nebývá tak výjimkou, že je podni- neoprávněně, nelze v zásadě pouze na přestože k tomu byl tímto regionálním kateli, který na svých webových strán- základě údajů z webové stránky třepartnerem zmocněn. Dle českého kách užívá díla bez souhlasu jejich tího subjektu dojít a priory k závěru,

„

26

„

ODBORNÝ ČLÁNEK

právního řádu je přitom osobou věcně aktivně legitimovanou autor díla a pouze autor díla může k výkonu tohoto práva zmocnit třetí osobu.

Nad to je nutno upozornit také na skutečnost, že případné soudní řízení o nároku plynoucího z neoprávněného užívání díla je řízením sporným. Žalobce tedy pro úspěch ve věci musí taktéž prokázat, že je osobou užívající ochrany ve smyslu autorského práva, tedy že je autorem díla. Pokud by žalovaný toto tvrzení zpochybnil, dá se zcela legitimně předpokládat, že prokázání tohoto tvrzení může být v praxi s ohledem na povahu digitální fotografie velmi složité. Je třeba poukázat na to, že fotobanky jsou povětšinou nadnárodní společnosti a autoři děl se jen zřídka nachází na území České republiky.

Druhou otázkou, kterou je nutné se ve vztahu k vzneseným nárokům zabývat, je problematika výše bezdůvodného obohacení. Jak vyplývá z ustanovení § 40 odst. 4 AutZ, činí výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně

„

V praxi lze narazit i na případy, kdy za neoprávněné užití fotografií čistě ilustrativní povahy, bez jakékoliv umělecké hodnoty, byla ze strany fotbanky požadována částka 17 tisíc korun. A to i přesto, že snímek byl umístěn na webových stránkách s minimální návštěvností.

toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem“.

Při určení výše bezdůvodného obohacení vycházejí vymáhající společnosti tradičně z odměny, kterou si účtuje za poskytnutí díla příslušný držitel majetkových práv. Takový postup však s ohledem na ustálenou teoretickou doktrínu nelze hodnotit jako správný. Jak vyplývá již z komentáře k předmětnému ustanovení zákona, je obvyklost třeba vnímat zejména objektivně ve smyslu obvyklé výše odměny v čase a místě … V situaci, kdy dojde

„

k neoprávněnému užití bez zřejmého úmyslu porušit práva autora, má soud vzhledem k dalším okolnostem přípaJak otázka majetkových práv k dílu, tak otázka výše bezdůvodného obohacení musí být ze strany oprávněné osoby v rozumné míře podložena a dostatečným způsobem odůvodněna.

du možnost úhradu snížit, neboť placení dvojnásobku obvyklé odměny by v některých případech nebylo namístě a bylo by v rozporu s dobrými mravy2.

Jak výše ceny skutečně v čase a místě obvyklé za dílo obdobné kvality, tak moderační právo soudu, může mít na stanovení její hodnoty oproti katalogové ceně fotobanky poměrně zásadní vliv. Zatímco tedy povaha a jedinečnost fotografického díla není pro existenci autorskoprávní ochrany rozhodná, může mít zcela zásadní význam pro určení výše případného nároku plynoucího z neoprávněného užití díla.

Již při běžném pohledu na ceníky fotobank je zřejmé, že vzorce zde uvedené pouze zřídkakdy reflektují povahu snímků, osobu uživatele nebo návštěvnost webové stránky, kde mají být snímky uveřejněny. Z takového výpočtu odměny pak lze jen těžko vycházet při stanovení hodnoty, o kterou se měl neoprávněný uživatel obohatit.

V praxi pak lze tak narazit i na případy, kdy za neoprávněné užití fotografie o rozměrech v řádech několika centimetrů, čistě ilustrativní povahy bez jakékoli umělecké hodnoty, byla ze strany společnosti vymáhající nároky fotobanky požadována částka 17.000 korun, a to i přesto, že předmětný snímek byl umístěn na webových stránkách s minimální návštěvností. Otázka obvyklosti odměny se v takovém případě přímo nabízí a je zcela na místě se ptát, zda by uvedená výše byla v případě soudního sporu shledána v souladu s dobrými mravy.

Z rozhodovací praxe českých soudů však odpověď na otázku obvyklosti odměny nelze zcela jasně nalézt. Nároky shora uvedených vymáhacích 2

společností, ač jsou podle všeho hojně uplatňovány v předsoudní fázi, však v této fázi mnohdy i zůstanou. Soudní praxe tak zatím jasnou odpověď na důvodnost těchto nároků nedává.

Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2009, č.j. 3 Co 55/2008-147, lze nicméně dovodit, že výše nárokovaného bezdůvodného obohacení se pohybuje ve zcela jiných sumách, než v jakých je mnohdy vymáhacími společnostmi nárokována.

Soud v tomto konkrétním případě účastníkovi, jímž byla cestovní kancelář, uložil povinnost uhradit částku rovnající se 8.000 korun za neoprávněné užití celkem pěti fotografií v katalogu nabízených služeb. Fotografie byly přitom pořízeny v zahraničí, přičemž příkladně oproti fotografiím spotřebního zboží tyto měly pravděpodobně i kromě vyšších pořizovacích nákladů také vyšší uměleckou hodnotu. Nadto se lze i důvodně domnívat, že právě vizuální stránka spočívající ve fotografickém zobrazení nabízených služeb je v otázce jejich prodeje rozhodně jedním z hlavních faktorů.

Závěrem S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že každý kdo chce užít fotografická díla na svých webových stránkách, by si měl nejprve ověřit, zda k jejich užití skutečně disponuje oprávněním nebo zda má souhlas či licenci od jejich autora. V opačném případě se bezprostředně vystavuje riziku, že u něj budou uplatněny nároky ze strany osob disponujících majetkovými právy k těmto dílům. I v takovém případě však nelze přijmout uplatněný nárok bez toho, že bude do svého důvodu a do své výše řádně doložen. Jak otázka majetkových práv k dílu, tak otázka výše bezdůvodného obohacení musí být ze strany oprávněné osoby v rozumné míře podložena a dostatečným způsobem odůvodněna. Bez toho, aby tak oprávněná osoba učinila, nelze jí uplatněným nárokům s ohledem na péči řádného hospodáře vyhovět. ■ Mgr. Martin Novák a Mgr. Sára Zavoralová koncipienti v A.K. Brož & Sokol & Novák s.r.o

Srov. H. Chaloupková, P. Holý. Autorský zákon, 4. vydání, 2012, s. 79

27

ors

ká

D íl

a

na

a u živ ate le

A ut

8M~, ,M,I .. ,,,, ,,,, ,D~M . .:,, NM,. .,,, ,,,: M=O .. .N,, :ZZZ ZZ$Z ,,,, ,,,, ,:+N ?... .,,, ZZZZ ZZZZ ZZZM :,,, ,,,, ,,N, M.. =,,Z ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZOO$ $,,, ,,,, :,,O Z.. :,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZD,, ,,,, ,:M: M.N. .:,, M$ZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZOZI ,,,: ,,M: ::OI + .8,, .ZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZO ZZZZ ZZZO N,,, ,:,, ,,,$ ,M. ... .,,, $ZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZO=. ,,,, ,=OZ OZZZ ZZZZ O8,, :,,, ,,,, MD$. ,.. ~,,8 ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZ,, ,?,, ,,,, ,,ZZ ZZZZ ZZZZ ZM,, ,,,, ,,,, Z~M ,,,: OZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ .

ZZ., ,+?? ??+: ,,,, ,,~O ZZZZ ZZZZ ZO7~ ,,,, ,,,, :,,M ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,MO =..

ZZ,, ,??? ???? ??I, ,,,, ,::O ZZZZ ZZZZ ZOZM ,,,, .8,, =OZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,, :,Z= M. ZZZ, ,:?? ???? ???? ???? ?,,, ,,.: ZZZZ ZZZZ ZZZZ .,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ $Z:, :,,, ,,,, ,M?I .

ZZZ, ,,?? ???? ???? ???? ???? ?:,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ~,,M ZZZZ ZZZZ ZZZO ZZOZ ZZZ$ ZOM, ,,,, ,,,, ,~$ ZZ,, ,??? ???? ???? ???? ???? ?,,, OZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,Z ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZOZ OZOI ,,:. ,.M $7:, :??? ???? ???? ???? ???? ?:,: OZZZ ZZZZ ZZZZ .,,, MZZZ ZOZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZOZ Z,,, ,I= ZZZ, ,,?? ???? ???? ???? ???? ??:, ,$ZZ ZZZZ ZZZZ .+,, ,OZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZM, ,,,M ZZZ+ ,,:? ???? ???? ???? ???? ??~, ,ZZZ ZZZZ ZZZZ ,,:7 ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZ$: ,:,= OZ:, ,??? ???? ???? ???? ???? ?,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ 8,,M ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ Z:,, ,$~ ZO~, ,??? ???? ???? ???? ???? ?,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,Z ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ Z+,, ,,8 ZZ,, ,??? ???? ???? ???? ???? ~,,+ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ~,,M ZZZZ ZZZZ ZZI: ,,OZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ $,,, :,.

ZO,, ,??? ???? ???? ???? ???? ?,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ =,,, $ZZZ ZZZZ ZZ:, ,,,.

ZZZZ ZZZZ ZZZZ Z,,, ,M . ,:Z, ,,?? ???? ???? ???? ???? ?:,, OZZO 8ZZO ZOZZ :,,$ ZZZZ ZZZZ ZZ,, ,??, ZZZZ ZZZZ ZZZZ OZ,, ,.M ,,,, ,I?? ???? ???? ???? ???? ::,+ OZZZ ZZZZ ZZZZ M:,M ZZZZ ZZZZ ZZZZ :,,?

ZZZZ ZZZZ ZZZZ D,,, ,, ???, ,:?? ???? ???? ???? ???? I,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,:Z ZZZZ ZZZZ ZZZZ Z,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ Z,,, :8, ???? ???? ???? ???? ???? ???? ,,,Z ZZZZ ZZZZ ZZZZ .~,, MZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZ. ZZZZ ZZZZ ZZZZ :,,, .D. ,,+? ???? ???? ???? ???? ???? ??,, ,ZZZ ZZZZ ZZZZ =,,, OZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZO ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZO,, ,,, ,,,? ???? ???? ???? ???? ???? ?:,: OZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,Z ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZO ZZZZ ZZZZ ZZZZ O:,, ,M..

Z,,, ???? ???? ???? ???? ???? ,,,O ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,M:, ,ZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ I,,, .M ZZZO ,,,? ???? ???? ???? ???? ?+,, ,ZZZ ZZZZ ZZZZ .:,, $OZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZM,, ,, .

ZZZO ,,,+ ???? ???? ???? ???? ?,,, :,IO ZZZZ ZZZZ ,,,M OZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ Z:,, ,7.

ZZZZ Z:,. ???? ???? ???? ???? ???, ,,,, ,ZZZ ZZZZ 8,=Z DM,, ,8ZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,, +O, ZZZZ ZZZZ ZZ,, .??? ???? ???? ???? ???? ?+,, ,,,+ .DMN ,:,, ,,M: ,,,, OOOZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZ$ ,,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZ7, ,~?? : . ???? ???? ???? ???? ???? . M:~: ,,,8 O,,, M,,M .,,, ?,,, ZZZZ ZZOZ ZZZZ ZZZ, :8ZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ Z,,, ,,,M ????

ON,: ,,,: M,=, :MI, ,,,, ???? ???? ???? ??,, ,,,, ,M,: :,.$ OZZZ ZZZZ ZZZZ ,,ZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ :,,, O,,, ?I?? I??+ ~,,, ,,,, ,M ?O,: ,,:, :,,, ,,Z: .7:M ,,,: ,,,: OZZZ ZZZZ ZZZZ ~,,~ :DM, ,+,, ,7OZ ZZZZ ZZD, ,,,, .

ZZOZ $,,, ,,,, ,,,, ,,,, . ,M., $,,, ,,,, M,,, D,,, ,,IZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ M:,, ,+,, :=,, M:.? .,,O ZZZZ O.,, ,$.

ZZZZ ZZZZ O,,, ,,,, ?ZOZ MM,, ,,,, ,M,: ~,,, .M:, OZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,. ,M,, ,:M. ,,+: ,M,, ZZZZ ZZZ+ ,,,+ O ?,,~ $ZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ .M,, ,,,, N,,, ,,+. O,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ I:,, N,,, ,,,$ ?7,, =M.: ZZZZ ZZZO $,,, ,: :=,: N.,? ,,:Z ZZZZ ZZZZ .M,. ,D,, ,,,, :I,N ,,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,$,: ,,,: ,~,, M,,, ,:,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,, N. ,MMM ,:~~ ,,8, ,?., ?ZZZ .MM, :,:, ,M,I ,,,, ,.,M ZZZZ ,,,= ,,,M ,M:, ,,,7 ,,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ M,,I ,,,, MM,, D.., 8:,N ZZZZ ZZZZ ZZ., ,,MM . .O., ,,:? ,=., ,,,. D:,Z ,,?O ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,, :?:, ,.,D ,Z:, ~,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ M,,, :M,, ,,,. ,N,, .,DZ :,M: ,,., ,,,, ,,:M M,,. =,,, ,Z ,:+, ,N,, 7OZ$ ZZZZ ZZZZ ,7,, :,7. :MD, ,,,, ~,., ZZZZ ZZZZ :,,: ZZZZ ZZZZ ZOZ. ,,,~ M:$: 8,,, ,.M, ,O.? ?:,M I:,, ,,,, ,,,, ,,,~ ,,., :.:: :,M, :7ZO ZZZZ ZZZZ ,,,= .Z$, :,,, ,MN, ,.=, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ~,,, ,,I: =,,, ,,~~ ,,,~ ~,,7 .D,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, 7O ,::, +:,, M.,, :,:M .,ZO ,,8M ,M,, ,,,, M..: ,,,, ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ .:,, ,,,N ,$., :M,, ,I,, .M,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, OM,, ,,+. ,,,, ,M=, 7:OI .,,M :.:, ,,,, ,,,8 =.,, ,,:I :+.. ::M: :8OZ ZZZZ ZZZZ ZZZZ ,,,, ~,M, ,.,, ,,:, .,,, M,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ZZZZ O,,, ,7. ,::M :,Z, :,.+ ,,,: MZ,: ,,,, ,,,, ,,,, .~:+ ,,,, ,M:, ,,:, M::M OZZZ ZZZZ ZZZZ ,,MM ,,,, ,,~M ,,:M ,,.Z ::., ,,,, =+?? I7$Z O8DN ZZO: ,,,M M ,:.: ,,:: 7,,, ,,8, O:,, MMMM MMI, ,,,, ,,,: :8N, :MM: ,:N, ,$,: ,,:M $ZZZ ,,,, ,,,~ ,,,, M.:, M,,, N:,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ZZZZ ZZZM ,,,, N. ,,,, M?,, ,,,, =Z,M ,.,, ,,?7 7$II I?I+ ,,,, ,:,, .:D, ,::+ ?:,= .$M+ ~,,, ZO., ,,,, ,,:Z ,,,, ,,,N $$:, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, :,8O ZZZZ 7,,Z ZZZ: ,,,= :,:, 8O,: ,,,, ,M,, ,,O, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,: ::,: ~,:, ,,,7 ,,,, ,,,~ +,,, ,,,, ,=,, ,.,, ~O=N ,,:, ,,,, ,,,, ,,,, ,,DZ ZZZZ ,,,= N . ,,,. .,,, ,I:M ,,,? ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,~:, D,,, ,,:. Z,,~ ,Z~, ,:,, .~,, ,ON, ,,,, ,,,, M,,, .,,: M.,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,8, ,,,, :DM, ,,,+ . ,,,, :M,D ,,,, ,,D: .,,: ,,,, ,,,, ,,,, ,,,? D,,, .M?~ ~.=, ,,,Z :,,, NZ,: Z.M, ,M,, ,,,= =,,, ,,,, ,~~$ M:,, .8:, ,,,, ,,,, ,,,, ,M,: ,,,, ,:,. .,,, ,,,: :,:: M:,= ..N: ,,,, ,,,, ,,,: N+,, ,,,, ,,,, $,,, ,,,M :NN, ..MM ,,ZD ,,,: MM~, ,,,, ,,,M . O,,, :8:, ,,,, ,,,, ,,,, :,,, ,,:N ,,,N :. .,, ::,, O8,, ,,,, ~M,, ,,,, ,,,I M.,, ,,,, ,,,, ,,,. ,:M, M,,, ,,,M .,:: ,,:M .,,, ,,., ,,,, ,,,, .~,, .,$. :,,, ,,,, ,,,, ZZ:, ,.+, D,:7 Z,,, ,,,, ,M:, ,N,, ,,$, ,,,. =,:, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,D ,,,, ,Z,, :.,: ,,.. M,,, ,~MM :,,, ,M., =,,+ ,M:, ,,,, ,,,, ,,M: .~Z, ,~Z: = :8:, ,.+, ,,+~ :,,, ,,:D ,M,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, :8:, ,ZM, ,,,, ,~., ,,.: M,,, ,I7, ,:., ,,,, . .::, :M:: ,,,, ,.8, ,+$? ,?~, :.. ,D., ,,,, ,IM, ,.~, :,,N M,., ,,,, ~:., ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, 7,,, ,,,, ,,,, $,,, :..N M, ,,O7 ,,,, ,,Z, ,Z,, ,M:, .~,, :D8: ,,,M :,,, ,,,, ,,,= ,,,, ,,I, M,,, ,D,, ,,+: ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,M,, ,:~8 =M . :?,, ,,,, ,,$O .,Z, ,,,, :,:, NM,, ,,$: :,,, ,,,, ,,Z, ,,,, ,,.I ,,:: ,,,, ,O,: ,,,, ,,,, ,,,N ,,,, ,M,, ,,,, ,:+O ,Z. ,,,, ,,,, ,,~+ :,,, ,,M, $,,, +M,, ,,M, ,,,, ,,,, ,:.: :~,, ,,,N ,,,, ,,,, ,N~, ,,,, ,,,M :,,, ,,,, 8,:, :7,: Z, ,,,, ,,,, ,,MM ,,D, +,:, .I., .+D: ~~:M ,:,, ,,,, ,,N, ,,,, ,,,. :.,, ,,,, ,,I. ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, NM:: , ,,,, ,,,, ,,., :.,, ,.M, ..M8 =D.O ND,, $=,, ,,,, ?,,~ :.,, ,,,, ,Z,, ,MM, ,,:, 8,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,, . ,,,, ,,,, ,,,, :$M, ,D., .OM: $,~, ,,:7 D,,, ,,,M :,,, ,M,, ,,,, ,,MI ,,?= ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, . ,,,, ,,,, ,,,, 7Z:, ,,,M ,MD~ M:=: ,,,+ M:NM ,.,, ,,:, ,?,, ,NI, O?Z ,,,, ,:MM NZ77 ?=:: :::: :::: ,,,, ..8D :?:~ ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, :7?: ..:, 8,,, .M,: ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, :IOO ZIM ZZZO ZDO, ,,,, ,:NM ,,,, D~M, ~:,, ,,,, ,,,, +=++ ,M,: :~$? . ++=~ ~:,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, O+:, :,7, .M,: ,.,, ,,,, ,,,, ,,,, 7,.. ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,?8 ,:,, .M:, ,:~: ::,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,:$M :, 8.

M:,, .~8, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, .NM. ~:N M:,, NOD, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,MM, ,,M. O,,8 :DM: ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,Z8, ,,M. .:~, .,MM ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,O8 D::N .:,, ,:$+ ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,O: ,8I. .. ..., ,,,7 +,,, ,,,, ,,,, ,,,, ,,,, :,,, ,.. ~,,, ~,:: ,,,, ,,,, ,,,, ,,:, ,,. =,,, :::, ,,,, ,,,: .:~: ,.~ 8,,, .:~, ,,,, .,Z, ,,O D,,, .+N, ,N$, ,,8. .M,, ,7+, :,~N , .M,: .,,M .$I.

te

In

et

rn

u z

p

l h o

u d e

w

m b e

t s a

a r e

ODBORNÝ ČLÁNEK

Ř

ada čtenářů se s tímto problémem již v praxi setkala. Pro dnešního uživatele internetu představují činnosti jako sdílení dat s přáteli, výměna souborů či informací přenosem po síti, sdělování svých názorů veřejnosti prostřednictvím blogovacího systému či stahování různých dat základní pilíře fungování této sítě.

Nutno podotknout, že právě k výměně informací jejich přenosem po síti byly internet a související technologie vytvořeny. V článku bych se chtěl zaměřit na problematiku autorských děl na internetu a alespoň v základním rozsahu nastínit koncepci zákonné úpravy z hlediska dvou nejdůležitějších subjektů na síti – poskytovatele (provozovatele) webové služby a jejího uživatele.

Zákonodárce v § 2 autorského zákona poskytuje poměrně podrobnou definici autorského díla. Důležité je ovšem shrnout jeho podstatné znaky: autorské dílo musí vykazovat charakteristiku jedinečnosti, tvůrčího zpracování a musí být vyjádřeno ve smysly vnímatelné podobě. Takovýmto dílem je většina informací přenášených po internetu – ať už se jedná o díla třetích osob, nebo o díla vytvořená přímo iniciátorem přenosu. Zároveň je zde dobré podotknout, že přenos díla on-line i jeho samotné poskytnutí k následnému stažení jsou formy užití autorského díla ve smyslu § 18 autorského zákona.

Přenos díla se odehrává povětšinou prostřednictvím nějaké (webové) služby.

Ta je zajišťována poskytovatelem (ISP, Information service provider / Poskytovatel služby informační společnosti). Tím může být fyzická nebo právnická osoba a v rámci této problematiky ji lze nazvat též tzv. definiční autoritou.1 Definiční autority hrají významnou roli nejen při vytváření pravidel (norem) v jejich rámci, ale i při aplikaci práva na internetu.

Uživatelem služby je kterákoli osoba odlišná od provozovatele, která službu využívá. Může se jednat o fyzickou nebo právnickou osobu, tedy například zákazníka e-shopu, uživatele freemailového serveru, sociálních sítí nebo třeba internetové telefonie.

Služby mohou být rozděleny do tří legálních tříd: a) služby spočívající v prostém přenosu informací (mere conduit), b) služby spočívající v automatickém meziukládání (caching) a c) služby spočívající v ukládání informací (hosting).2 Na základě této klasifikace jsou pak odlišeny jednotlivé podmínky odpovědnosti a povinnosti poskytovatele služby (§ 3 až 6 zákona o některých službách informační společnosti). V tomto článku se zaměříme pouze na 1 2

POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium. 2012.

Tamtéž, str. 148

obsah e-mailů, telefonních hovorů uskutečňovaných přes VoIP (Voice over Internet Protocol), zpráv posílaných v rámci IM a jakýchkoli příspěvků publikovaných on-line. Jak správně k tomuto poznamenává Radim Polčák, „kromě faktické nemožnosti kontrolovat obrovské množství informací (často anonymně) komunikovaných v informačních sítích pak můžeme vidět důvod k omezení objektivní odpovědnosti ISP za kvalitu informací i v právní nemožslužby typu hosting, neboť mezi ty se řadí nosti provádět takovou kontrolu uživatelů webové servery, diskuse, sociální sítě nebo dané především soukromoprávní i veřeje-shopy. noprávní ochranou osobní integrity včetně ochrany osobnosti, soukromí, osobních pohled webmastera údajů apod.“5 Z výše uvedených důvodů se evropský Provozovatel (populárně označovaný často jako webmaster) může mít v zása- zákonodárce (harmonizační směrnice dě dva důvody pro vytvoření a spuštění 97/2003/ES) a posléze v rámci harmonizace (webové) služby: ekonomický (obchodní) i tuzemský zákonodárce přiklonili ke kona „altruistický“ (pomoc společnosti), při- cepci omezení odpovědnosti ISP. Pokud čemž tyto důvody se mohou prolínat. Budu nevykovává provozovatel služby rozhodunadále optimisticky předpokládat, že služ- jící vliv na činnost uživatele (tedy např. ba nevznikne za účelem porušování práva; podněcování k porušování autorských v takovém případě lze shrnout, že pro- práv či šíření protiprávního obsahu), je vozovatel za protiprávní obsah odpovídá jeho odpovědnost výrazně omezena, a to vždy.3 Stejně tak odpovídá, pokud autor- pouze na případy, kdy „a) mohl vzhledem ské (nebo jiné) právo sám bezprostředně k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu věporuší. To je ovšem dět, že obsah uklámimo zaměření toPokud P okud nevykovává provozovatel daných informací hoto příspěvku. služby rozhodující vliv na nebo jednání uživaSlužba často předčinnost uživatele (tedy např. tele jsou protiprávpokládá ukládápodněcování k porušování ní“ (což je v podstaní a zpracovávání autorských práv či šíření tě výše optimisticky velkého množství protiprávního obsahu), je jeho vyloučená možnost obsahu (dat), které odpovědnost výrazně omezena provozování služnení možné efektivby s protiprávní ně v reálném čase intencí), nebo „b) kontrolovat. Pro zajímavost, na YouTube je každou minutu nahráno 100 hodin au- dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní diovizuálního záznamu.4 Kontrola na pro- povaze obsahu ukládaných informací nebo tiprávnost obsahu je v takovémto množství o protiprávním jednání uživatele a neprotechnologicky nemožná. Vzhledem k tolik dleně neučinil veškeré kroky, (…), k odpopulární otevřené registraci uživatelů stranění nebo znepřístupnění takovýchto (bez nutnosti ověřovat totožnost např. po- informací.“6 Ze zákona tedy provozovatel výslovně mocí občanského průkazu) je navíc složité nemá povinnost kontrolovat uživateli vkláblokovat činnost konkrétního člověka.

Pokud by mělo právo stát na koncepci daný obsah a aktivně vyhledávat porušení objektivní odpovědnosti ISP za protipráv- autorských práv.7 ISP má vlastně v rámci legálního poskyní obsah, bylo by na jejich bedra uloženo několik fakticky (při zachování stávající tování služby jedinou důležitou povinnost, provozu služby) nesplnitelných povinnos- a to bezodkladně reagovat na informace tí navíc. Museli by sledovat (a cenzurovat) 5 POLČÁK, Radim. Internet a proměny

„

3 4

§ 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnost, ve znění pozdějších přepisů Zdroj: http://www.youtube.com/yt/press/ statistics.html

6 7

práva. Praha: Auditorium. 2012. str. 146. § 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnost, ve znění pozdějších přepisů § 6 výše citovaného zákona

29

ODBORNÝ ČLÁNEK

o výskytu protiprávního obsahu, tedy která platí ohledně počítačových progranapř. děl porušujících autorská práva. Tyto mů. Ty jsou vyloučeny z možnosti užití informace přitom mohou přijít od libo- díla pro osobní potřebu a je třeba licencovolné osoby, nikoli jen od osoby vykoná- vat je vždy. Opačný postup – tedy sdílení vající majetková práva k dílu. Jako projev či nahrávání dat na internet – je mnohem respektu vůči této povinnosti a možná i ošemetnější a možnost, že svým jednásnahy působit seriózněji můžeme často ve ním uživatel neoprávněně zasáhne do webových službách (ale samozřejmě nejen autorského práva, je velmi reálná. Probletam) nalézt tlačítko pro označení či nahlá- matiku autorskoprávní licence,10 jakožto šení možného porušení práv u právě zob- i veřejných licencí a jejich úskalí,11 vyčerrazovaného díla (vžitý výraz „flag“, který pání majetkových práv k dílu12 ovšem mubývá symbolizován ikonou vlaječky).8 síme ponechat stranou.

Můžeme shrnout, že i přes riziko horšího Výše zmíněné se propojí v situaci, která vymáhání práva (viz dále) je ISP chráněn nastává při používání a stahování autorpřed neúměrným zatížením povinnostmi, ských děl pomocí peer-to-peer distribuce nicméně není ji zbaven úplně a je tímto souborů, zvané BitTorrent. Logika této sítě způsobem legálně totiž kromě stahovánucen velmi efekní dat předpokládá Provozovatel P rovozovatel nemá povinnost tivně spolupracovat také jejich zpětné kkontrolovat ontrolovat uživateli vkládaný při zamezování šísdílení s dalšími poobsah a aktivně vyhledávat ření protiprávního čítači. A právě tam je porušení autorských práv. Má obsahu.

Zároveň kámen úrazu. Opět však povinnost bezodkladně můžeme dodat, že tedy platí, že sareagovat na informace o v případě osobních motné stahování by výskytu protiprávního obsahu. blogů či obdobných nemuselo být protiprezentací, kdy je právní, nicméně dalobsah publikován přímo provozovatelem ší sdílení bez řádné licence už protiprávní webu, odpovídá za porušení práv samo- je. zřejmě on sám.

Dalším, nejvýznamnějším problémem v rámci uživatelského pohledu na autorská díla na internetu je přímé sdílení autorpohled uživatele ských děl v rámci různých komunikačních Na rozdíl od ISP je uživatel služby ten, služeb, ať už se jedná o sociální sítě, blogokdo fakticky v rámci našeho modelu (tj. vací servery, diskuse pod články, výměnu kdy provozovatel zajišťuje službu, ale niko(audio)vizuálních děl či programů. Právě li data) manipuluje s informacemi (daty), při takovýchto činnostech může dochákteré mohou být právě autorskými díly. To zet (a také dochází) k vědomému či nevěje také důvod, proč se omezení odpověddomému zasahování do autorských práv. nosti za protiprávní obsah vztahuje pouJe důležité poznamenat, že uživatel za jím ze na provozovatele a nikoli na uživatele. způsobený zásah odpovídá na objektivní Uživatel je naopak tím, kdo za své jednání bázi, tedy nezávisle na jeho zlém úmyslu. odpovídá bez omezení (samozřejmě v míře V souvislosti s internetovou komunikací se způsobilosti k právním a protiprávním nejčastěji bude uplatňovat užití díla jeho úkonům). Zjednodušeně by se dalo říct, že sdělováním veřejnosti bez patřičné licence „uživatel je odpovědný sám za sebe“. (nebo v rozporu s ní) ve smyslu § 18 autorZa co ale uživatel z hlediska autorskéského zákona. ho práva odpovídá? Za tzv. stahování nelegální hudby, filmů, obrázků? Ne, tedy Závěr alespoň většinou ne.9 Podstata věci je v tom, že nezasahuje do autorského práva, Celkový problém je v tom, že konkdo zhotoví rozmnoženinu díla pro svou krétní uživatel sice za své jednání odosobní potřebu. Tedy „běžné“ stahování povídá, nicméně velmi často nemusí z internetu je v pořádku. Zde je na místě připomenout výjimku z tohoto pravidla, 10 § 46 výše citovaného zákona

„

8

9

Takovouto možnost poskytuje např. Youtube.com, Facebook.com, z českých např. služba pro sdílení fotografií Rajče.net (dostupné na http://www.rajce.idnes.cz) § 30, odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů

30

11 MYŠKA, Matěj; KYNCL, Libor; POLČÁK, Radim a ŠAVELKA, Jaromír.

Veřejné licence v České republice. Brno: Masarykova univerzita. 2012. ISBN 978-80-263-0344-2. Dostupné on-line z <http://is.muni.cz/www/102870/Prirucka. pdf> 12 § 14 výše citovaného zákona

být dohledatelný. ISP je naproti tomu velice dobře dohledatelný, ale za splnění zákonných podmínek a povinností neodpovídá. Autorský zákon k tomuto výslovně připouští, že „Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo […] může se domáhat zejména […] sdělení údajů o […] osobách, které se neoprávněného užití díla účastní […]; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která […] poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují [...].“ Naposled zmiňovanou službou může být právě některá z webových služeb v rámci tohoto příspěvku13.

Předcházet problémům a neřešit je až ex post je také komplikované. Ač existují automatizované algoritmy procházející internet, které jsou schopny s velkou úspěšností detekovat kopie např. hudebních a vizuálních děl a identifikovat tak neoprávněné kopie, jejich nasazení je z technologických a kapacitních důvodů v globálním měřítku velice problematické; navíc provozovatelé různých služeb by automatickým blokováním museli razantně navýšit výkon svého hardware, přišli o cenný provoz z uživatelského sektoru a pravděpodobně by museli zavést systém manuálního řešení případů, kdy by se algoritmus zmýlil, což by vyžadovalo zaměstnat dodatečný personál.

Všechny tyto okolnosti by vedly ke snížení zisků ISP nebo ke zvýšení nákladů u zpoplatněných služeb, což je oboustranně – pro ISP i uživatele – nevýhodné.

Můžeme uzavřít, že při vymáhání práva, zejm. autorského, v souvislosti s působením anonymních uživatelů na internetu je tedy třeba spolupráce státní moci a tzv. definičních autorit (srov.

Polčák)14, jinak není stát dost dobře schopen dostát svému implicitnímu závazku právo vymáhat. ■ Martin Loučka 13 MYŠKA, Matěj; ŠAVELKA, Jaromír.

Sdělení údajů o zákaznících porušujících autorská práva. in: Revue pro právo a technologie. Brno: Masarykova univerzita.

Vyd. 6/2012, str. 43. Dostupné on-line z <http://www.law.muni.cz/dokumenty/21141> 14 POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium. 2012. str. 107.

STUDENTSKÝ ČLÁNEK

Pozitivní opatření

S

lovo diskriminace v průběhu věků ztratilo svou hodnotovou neutralitu a dnes jej vnímáme jako negativní rozlišování, tedy rozlišování, které mluvčí považuje za nespravedlivé, ke kterému by zkrátka nemělo docházet. Tento posun je tak výrazný, že v současné době je pojem diskriminace nadužíván a někdy dokonce používán jako obecné označení nespravedlnosti, případně jednání, které se osobě nelíbí.

A tak se stalo, že náš jazyk má pojmy pro negativní rozlišování, diskriminace, a pozitivní rozlišování, afirmativní akce. A právě pozitivní akce, nebo taky pozitivní opatření, či vyrovnávací opatření1 jsou tématem předkládaného článku.

Pozitivní akce bývá vymezena jako „úmyslné zvýhodnění určité skupiny, které není poskytováno zbytkové populaci“2.

Vrátím-li se k latinskému „discriminare“, pak musím přiznat, že nevnímám rozdíl mezi diskriminací a pozitivní akcí.

Obojí představuje odlišné zacházení, obojí vybranou skupinu osob zvýhodňuje, respektive znevýhodňuje, oproti zbytku populace. Není možné, aby někdo byl zvýhodněn a jiný zůstal neznevýhodněn. Jediný rozdíl tak spočívá v hodnotovém obsahu pojmu, respektive zacházení. Diskriminační jednání je vnímáno jako „špatné“, nespravedlivé,

1

2

Mnohdy se lze setkat s pojmem pozitivní diskriminace, respektive obrácená diskriminace. Tyto pojmy ale nepovažuji za vhodné a v této práci jich neužívám, neboť právě zmíněné negativní vnímání pojmu diskriminace do nich vnáší negativní hodnocení.

BOBEK, M., BOUČKOVÁ, P., KÜHN, Z. (eds.) Rovnost a diskriminace. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 22.

zatímco pozitivní opatření jako „dobré“, spravedlivé rozdílné zacházení. Proč tomu tak je a potřebujeme vůbec tyto situace odlišovat, když v obou případech jde o rozlišování?

Spravedlnost, nejvyšší ctnost3, zůstává přes tisíciletou snahu lidstva stále zahalena pláštíkem tajemství. Přestože existují mnohé spravedlnostní teorie, neexistuje jediná, o níž by se dalo říct, že je tou pravou. Každý jedinec vnímá spravedlnost odlišně, značně subjektivně a především všechny teorie odráží

„

Spravedlnost, S pravedlnost, nejvyšší ctnost, zzůstává ůstává přes tisíciletou snahu lidstva stále zahalena pláštíkem tajemství. Přestože existují mnohé spravedlnostní teorie, neexistuje jediná, o níž by se dalo říct, že je tou pravou.

hodnoty a morální přesvědčení, jež jejich autor zastává4. Navíc různé koncepty spravedlnosti si mohou vzájemně konkurovat. Například spravedlnost boží nebude vždy splývat se spravedlností zákonnou (pozitivního práva), apod. A tato nejasná spravedlnost má býti hranicí mezi zavrhovanou diskriminací a uznávanou pozitivní akcí?

Právo se nemůže spoléhat výhradně na takto vágní kritérium, a proto stanoví vlastní podmínky, podle nichž některé rozdílné zacházení považuje za zakázané, neboli diskriminační, a jiné za po3 4

ARISTOTELES. Etika Níkomachova.

Praha: Petr Rezek, 2009, s. 113.

Jako příklad značné názorové plurality lze zmínit zcela rozcházející se názory na podobu sociální spravedlnosti.

volené, tedy pozitivní akci. Na ústavní úrovni právního řádu je právo na rovné zacházení obsaženo v ustanovení čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jako „Listina“). Text čl.

1 Listiny prohlašuje, že „lidé jsou rovni v důstojnosti a právech“, což Ústavní soud interpretuje takto: „Ústavní zásadu rovnosti v právech, zakotvenou v čl. l Listiny, nelze pojímat absolutně a rovnost chápat jako kategorii abstraktní. Již Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky vyjádřil své chápání rovnosti, v uvedeném článku zakotvené, jako rovnosti relativní, jak ji mají na mysli všechny demokratické ústavy, požadující pouze odstranění neodůvodněných rozdílů (nález Ústavního soudu ČSFR uveřejněný pod č. 11 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR).

Zásadě rovnosti v právech je proto třeba rozumět také tak, že právní rozlišování v přístupu k určitým právům mezi právními subjekty nesmí být projevem libovůle, neplyne z ní však, že by každému muselo být přiznáno jakékoliv právo“.5 A tak již ustanovení čl. 3 odst. 1 Listiny deklaruje, že „základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“.

Právo na rovné zacházení tak omezuje pouze na vybrané případy (základní práva a svobody) a pouze pro vymezené skupiny osob (srov. taxativní výčet zakázaných důvodů rozlišování). Právo na rovné zacházení je dále konkretizováno 5

Nález Ústavního soudu ze dne 5. listopadu 1996, sp. zn. Pl. ÚS 6/96.

31

STUDENTSKÝ ČLÁNEK

různými zákony6, mezi nimi především jeho prodejny je pozitivním opatřením rovnosti nezbytné se záměrně dopustit antidiskriminačním zákonem7, na který směřujícím k podpoře vybrané skupiny nerovného zacházení. Nerovnost (pose dále zaměříme. osob? zitivní opatření) pomáhá dosáhnout Antidiskriminační zákon postupuje Pozitivní opatření v oblastech uprave- rovnosti (vyrovnaných podmínek pro obdobně, když v ustanovení § 1 odst. ných antidiskriminačním zákonem jsou všechny osoby bez ohledu na jejich 1 vymezuje oblasti, na něž se vztahuje umožněna díky ustanovení § 7 odst. rasu, etnický původ, národnost, pohlaa v ustanovení § 2 odst. 3 definuje zaká- 2 AntiDZ, které ví, sexuální orienzané důvody rozlišování. Samotná dis- uvádí, že lze mezi taci, věk, zdravotní Příkladem nepřiměřeného kriminace je definována jako „jednání, lidmi rozlišovat na postižení, náboženzastoupení skupiny může být včetně opomenutí, kdy se s jednou oso- základě některéské vyznání, víru zastoupení žen ve volbách bou zachází méně příznivě, než se zachá- ho ze zakázaných či světový názor). do Poslanecké sněmovny zí nebo zacházelo nebo by se zacházelo důvodů, pokud Vyrovnávací opatParlamentu České republiky s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to toto rozlišování ření jsou nezbytná v roce 2010. Zatímco žen z důvodu rasy, etnického původu, národ- předchází nebo vytam, kde je některá kandidovalo 1364 a zvoleno nosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, rovnává nevýhody ze skupin vymezejich bylo 44, mužů kandidovalo zdravotního postižení, náboženského vyplývající z příných chráněným 3658 a zvoleno jich bylo 156. znakem zastoupena vyznání, víry či světového názoru“.8 Ne- slušnosti ke skupivýrazně méně, příboli, diskriminace je znevýhodnění, byť ně a zajišťuje těmto neúmyslné, osoby z některého zákonem osobám rovné zacházení a příležitosti. padně vůbec, než činí její podíl ve spozakázaného důvodů ve vybraných chrá- Čím se tedy pozitivní opatření od dis- lečnosti. Z nižšího zastoupení lze totiž něných oblastech. Jestliže je někdo zne- kriminace liší? Jednak tím, že přísluš- usuzovat, že existuje nějaká, byť skrytá, výhodněn, pak někdo jiný musí být zvý- nost ke skupině definované některým překážka bránící této skupině ve větší hodněn, záleží pouze na úhlu pohledu. z chráněných znaků objektivně přináší účasti. Příkladem nepřiměřeného zaTak například obchodník neuzpůsobí jejím příslušníkům nevýhodu. (Vrátíme- stoupení skupiny může být zastoupení vstup do své prodejny osobám neschop- -li se k příkladu s obchodníkem, museli žen ve volbách do Poslanecké sněmovným chůze do schodů. Hendikepovaní by zdraví lidé být znevýhodněni tím, že ny Parlamentu České republiky v roce jsou schopni pře- 2010. Zatímco žen kandidovalo 1364 lidé jsou tak diskonávat schody. a zvoleno jich bylo 44, mužů kandidokriminováni v obJJedním edním z legitimních pozitivních Absurdita takové- valo 3658 a zvoleno jich bylo 156.11 To lasti přístupu ke opatření o patření v nastíněném případu zboží a službám9 ho tvrzení je zcela znamená, že ženy tvoří asi 27% kandiby mohla být bezplatná zjevná.) Druhou dátů a 22% poslanců, přičemž asi 51% z důvodu zdravotdonáška zboží osobám, které a hlavní odlišností obyvatel České republiky jsou ženy12. ního postižení.10 se pro své zdravotní postižení Hendikepované pozitivních opat- Z těchto dat je zjevné, že ženy jsou nemohou, anebo jen s velkými osoby se do proření je, že směřují v Poslanecké sněmovně nedostatečně obtížemi, samostatně dostat dejny nedostanou, k zajištění rovného zastoupeny, což může signalizovat, že do předmětného obchodu. jsou znevýhodnězacházení a rov- jsou oproti mužům znevýhodněny. Výny, zatímco relativných příležitostí. kon veřejné funkce a přístup k ní ale ně zdraví lidé se do prodejny dostanou Pozitivní opatření tak mohou pouze vy- nespadá do žádné z oblastí chráněných bez problému a z pohledu dostupnosti rovnávat objektivní slabiny vybraných antidiskriminačním zákonem. Mezi zboží jsou zvýhodněni – nabízené zboží skupin osob. Proto by opatření z našeho chráněné oblasti však patří přístup k zaje dostupné pouze jim. Proč by prodej- příkladu muselo vyrovnávat příležitosti, městnání�13 a v této věci již rozhodoval ce nemohl tvrdit, že úprava vstupu do nikoliv jednu skupinu osob zcela vylou- Soudní dvůr Evropské unie.

Jde především o případy Kalanke14 čit a jiné umožnit výhradní přístup ke 6 Např. zákoník práce, zákon o ochraně zboží. Jedním z legitimních pozitivních a Marschall15. Jádrem případu Kalanke spotřebitele, atd. opatření v nastíněném případu by moh11 Zaostřeno na muže a ženy 2012: Volby do 7 zákon č. 198/2009 Sb., o rovném la být bezplatná donáška zboží osobám, Poslanecké sněmovny Parlamentu České zacházení a o právních prostředcích které se pro své zdravotní postižení nerepubliky v roce 2010. Český statistický ochrany před diskriminací a o změně mohou, anebo jen s velkými obtížemi, úřad některých zákonů, ve znění pozdějších samostatně dostat do předmětného ob- 12 Statistická ročenka 2011: Složení předpisů (dále jako „antidiskriminační zákon“ nebo jen „AntiDZ“) obyvatelstva podle pohlaví a jednotek chodu. Řečeno ve zkratce, vyrovnávací věku v roce 2010. Český statistický úřad opatření nesměřují k tomu, aby men8 Oproti ustanovení čl. 3 odst. 1 Listiny ustanovení § 2 odst. 3 AntiDZ jako 13 § 1 odst. 1 písm. a) AntiDZ šina „předběhla“ většinu, ale k tomu, zakázaný důvod uvádí navíc sexuální 14 Rozsudek Soudního dvora EU ze dne aby znevýhodněná menšina měla stejné orientaci, nad druhou stranu nezakazuje 17. října 1995, ve věci C-450/93, Eckhard šance jako majorita. rozlišovat z důvodu sociálního původu, Kalanke proti Freie Hansestadt Bremen Pozorný čtenář si už jistě stačil pomajetku, rodu nebo jiného postavení. všimnout jednoho z paradoxů rovnosti. 15 Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 9 § 1 odst. 1 písm. j) AntiDZ 11. listopadu 1997, ve věci C-409/95, V některých situacích je pro dosažení 10 Srov. ustanovení § 2 odst. 3 AntiDZ Hellmut Marschall proti Land Nordrhein-

„

„

32

STUDENTSKÝ ČLÁNEK

byl výklad ustanovení čl. 2 odst. 1 a 4 Pan Eckhard Kalanke se ucházel o místo manažera ve Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. státní společnosti spravující městské parky města Brémy, února 1976 o zavedení zásady rovného nicméně místo něj byla na toto místo povýšena žena. Tehzacházení pro muže a ženy, pokud jde dejší brémský zákon o rovném zacházení mezi muži a žeo přístup k zaměstnání, odbornému nami ve veřejné službě stanovil, že v odvětvích, v nichž ženy vzdělávání a postupu v zaměstnání a o nemají alespoň 50% zastoupení, budou přednostně do pracovní podmínky (dále jen „směrni- funkce ustanoveny anebo povýšeny právě ženy. Toto ce č. 76/207/EHS“). Tato směrnice je opatření se tak svou podstatou blížilo kvótám, které dnes nahrazena Směrnicí Evropského představují nejtvrdší a nejkontroverznější pozitivní parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne opatření. Účelem směrnice č. 76/207/EHS je zavést 5. července 2006 o zavedení zásady v členských státech zásadu rovného zacházení pro rovných příležitostí a rovného zachá- muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání zení pro muže a ženy v oblasti zaměst- včetně postupu v zaměstnání.20 Výjimky z této nání a povolání (dále jen „směrnice č. zásady jsou povoleny pouze v rámci ustanovení 2006/54/ES“). Předmětná ustanovení čl. 2 odst. 4 směrnice č. 76/207/EHS, které pobyla transformována do čl. 2 odst. 2 a čl. dle Soudního dvora umožňuje přijmout opat14 odst. 1 směrnice ření směřující k potlačení č.

2006/54/ES.16 existujících nerovností, Pan Eckhard Kalanke se Původní znění připročež jsou přípustná ta ucházel o místo manažera ve pouštělo opatření, opatření, která poskytují státní společnosti spravující která odstraňují ženám zvláštní výhodu, městské parky města Brémy, stávající nerovnosti díky níž mohou s muži vynicméně místo něj byla na ovlivňující příležirovnaně soutěžit na trhu toto místo povýšena žena. tosti žen.17 Zatímpráce. Soudní dvůr sice má za to, že ženy jsou co současné znění umožňuje rozlišování na základě pohla- znevýhodněny oproti mužům kvůli předsudví pouze v případě, že vlastnosti spojené kům21, jež jsou zakořeněny ve společnosti. s jedním, či druhým pohlavím jsou pro Avšak nepovažuje opatření, které dává ženám výkon profese podstatné a určující, při- při přijímání do služby, respektive povyšováčemž cíl rozlišování musí být legitimní a ní, bezpodmínečnou přednost před muži za použitý prostředek přiměřený.18 Účinné slučitelné se směrnicí č. 76/207/EHS, protože znění ustanovení § 7 odst. 2 antidis- nesměřuje k rovnému zacházení (rovnost příkriminačního zákona se v zásadě sho- ležitostí), ale k rovnému zastoupení bez ohleduje se zněním ustanovení čl. 2 odst. 4 du na jedinečnost uchazečů (rovnost výsledsměrnice č. 76/207/EHS,19 a proto po- ků). Můžeme tak shrnout, že pokud osobám važuji zmíněná rozhodnutí za přínosná svědčí právo na rovné zacházení, lze mezi nimi pro interpretaci podmínek pozitivních rozlišovat pouze v mezích legitimních pozitivopatření. ních opatření. Pokud nejsou tyto požadavky na pozitivní opatření naplněny, jde o diskriminaci.

Soudní dvůr dovodil, že podmínkou legitimity Westfalen vyrovnávacích opatření je existence nerovnosti 16 Příloha II směrnice č. 2006/54/ES mezi dotčenými skupinami osob způsobená cha17 ustanovení čl. 2 odst. 4 směrnice č. rakteristickou vlastností jedné skupiny22. Pozitiv76/207/EHS ní opatření ovšem musí směřovat pouze k rovné18 ustanovení čl. 14 odst. 2 směrnice č. mu zacházení a překonání znevýhodnění. Nikoliv 2006/54/ES k vyrovnání výsledků členů jednotlivých skupin 19 Srov. „Touto směrnicí nejsou dotčena bez ohledu na jejich snahu. opatření na podporu rovných příležitostí V případu Marschall požádal Verwaltungspro muže i ženy, zejména odstraňování stávajících nerovností ovlivňujících gericht Gelsenkirchen Evropský soudní dvůr

„

příležitosti žen v oblastech uvedených v čl. 1 odst. 1.“ (ustanovení čl. 2 odst.

4 směrnice č. 76/207/EHS) a „Za diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti.“ (ustanovení § 7 odst. 2 AntiDZ)

20 Ustanovení čl. 1 odst. 1 směrnice č. 76/207/EHS 21 Typicky jde o strach, že ženy často přerušují kariéru kvůli mateřství. (viz bod 29 rozsudku ve věci Marschall) 22 Není rozhodné, kým nebo čím je toto znevýhodnění zapříčiněno.

Například osoby zdravotně postižené jsou znevýhodněny svým zdravotním stavem, tedy jakousi vyšší mocí. Naproti tomu například homosexuálové jsou znevýhodněni právě společností sdílenými předsudky a jednáním jednotlivých osob podle těchto předsudků.

33

STUDENTSKÝ ČLÁNEK

o výklad ustanovení čl. 2 odst. 1 a 4 směrnice č. 76/207/EHS, přestože již byla vyložena v případu Kalanke. Pan Hellmut Marschall byl neúspěšným uchazečem o povýšení na státní škole.

Tehdy platný zákona o úřednících země Nordrhein – Westfalen zvýhodňoval ženy a pan Marschall se tím cítil diskriminován. Dotčená úprava stanovila pravidlo, podle kterého budou v oblastech s převahou mužů přednostně povýšeny ženy. Muži mohli být povýšeni pouze v případě, když byli pro danou pozici vhodnější. Pokud byly předpoklady (vlastnosti) uchazečů o povýšení srovnatelné, rozhodovalo pohlaví a přednost dostala žena. Stát tak usiloval o vyrovnání možností žen a mužů, neboť podle jeho názoru jsou kvůli stereotypnímu uvažování častěji povyšování muži. Bylo takové opatření v souladu s předestřenou směrnicí? Soudní dvůr přece v případu Kalanke uvedl, že pravidlo, podle kterého jsou při povyšování automaticky zvýhodněny ženy, je diskriminační a tudíž v rozporu s unijním právem. Nicméně v tomto případě pravidlo obsahovalo tzv. Öffnungsklausel, která umožňovala mužům, aby byli při splnění stanovených podmínek povýšeni. Tato možnost v případě Kalanke absentovala, tudíž docházelo k hodnocení jednotlivce na základě vlastností obecně připisovaných jeho skupině neboli předsudku. Přitom jedním z hlavních cílů antidiskriminační legislativy je vymýtit stereotypní jednání založená na předsudcích a tím chránit důstojnost jednotlivce. Soudní dvůr proto aplikujíc hlediska stanovená rozsudkem v případu Kalanke dospěl k závěru, že opatření, která při vyrovnanosti kandidátů o zaměstnání stanoví dodatečné kritérium ve prospěch méně zastoupeného pohlaví, představují legitimní vyrovnávací opatření.

Právo na rovné zacházení mezi muži a ženami v oblasti zaměstnanosti je dnes nově upraveno již zmíněným ustanovením čl. 14 odst. 2 směrnice č.

2006/54/ES, které na základě přesvědčení o zlepšení situace v otázce rovného zacházení s muži a ženami v oblasti zaměstnanosti, zpřísnilo podmínky pro tato pozitivní opatření. Závěry přijaté Soudním dvorem v případech Kalanke a Marschall jsou ale stále platné pro posouzení pozitivních opatření přijatých na základě § 7 odst. 2 AntiDZ. Rovněž vývoj v této oblasti potvrzuje výše na-

34

značené chápání pozitivních opatření jako výjimky z práva na rovné zacházení – opatření jsou přípustná jen díky jejich dočasnosti.

Pozitivní opatření představují výjimku ze zákazu diskriminace, tudíž narušují právo na rovné zacházení a mohou se dotknout lidské důstojnosti, stejně jako kterékoliv jiné nerovné zacházení. Mají-li být tato opatření legitimní, pak musí být ospravedlnitelná. Mohou tak poskytovat výhody pouze skupinám skutečně znevýhodněným, a zároveň musí co nejmenší měrou zasahovat do práv ostatních, tj. směřovat pouze k rovnému zacházení, nikoliv k bezpodmínečnému upřednostnění znevýhodněné skupiny, přičemž i tato podpora musí v co největší možné míře šetřit právo na rovné zacházení a lidskou důstojnost. Zcela nepřípustná jsou proto opatření, která popírají individualitu jedince a rozlišují mezi lidmi pouze na základě zobecněných vlastností. Jednou z podmínek ospravedlnění takového konstruktu je kromě přesvědčení o potřebnosti vyrovnávacích opatření k dosažení rovného zacházení také víra, že tato opatření jsou pouze dočasná a jednou nebudou již nadále potřeba, neboť lidé opustí stereotypní uvažování a nesnášenlivost v jejich srdcích bude nahrazena porozuměním. Usilujme o takový svět! ■ Vojtěch Pospíšil

použité pramenY ARISTOTELES. Etika Níkomachova. Přeložil: Antonín Kříž. 3. vydání, Praha: Petr Rezek, 2009, 291 s. ISBN 80-86027-29-5.

BOBEK, M., BOUČKOVÁ, P., KÜHN, Z. (eds.) Rovnost a diskriminace. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, 471 s. ISBN 978-80-7179-584-1.

Statistická ročenka 2011: Složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku v roce 2010. Český statistický úřad [online] Český statistický úřad, 2013 [cit. 21. 9.

2013] Dostupné z: http://csugeo.i-server. cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/34004EADA9/$File/0001110402.xls Zaostřeno na muže a ženy 2012: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010. Český statistický úřad [online] Český statistický úřad, 2013 [cit. 21. 9. 2013] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu /2012edicniplan.nsf/t/F00036927B/$File/1413127702.pdf

právní pramenY Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky. In: Codexis Academia [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 27. 9. 2013].

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. In: Codexis Academia [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 27. 9.

2013].

Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Codexis Academia [právní informační systém].

ATLAS consulting [cit. 21. 9. 2013].

Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Codexis Academia [právní informační systém].

ATLAS consulting [cit. 27. 9. 2013].

soudní roZhodnutí Nález Ústavního soudu ze dne 5. listopadu 1996, sp. zn. Pl. ÚS 6/96. In: NALUS: Vyhledávání rozhodnutí Ústavního soudu [online] Ústavní soud [cit.

27. 9. 2013]. Dostupné z: http://nalus. usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=29195&pos=1&cnt=1&typ=result Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 17. října 1995, ve věci C-450/93, Eckhard Kalanke proti Freie Hansestadt Bremen.

In: InfoCuria – Judikatura Soudního dvora [online] Soudní dvůr Evropské unie [cit. 21. 9. 2013] Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/ Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. listopadu 1997, ve věci C-409/95, Hellmut Marschall proti Land Nordrhein-Westfalen. In: InfoCuria – Judikatura Soudního dvora [online] Soudní dvůr Evropské unie [cit. 21. 9. 2013] Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/

ilustrace v článKu

http://www.shutterstock.com

ZAHRANIČNÍ POBYTY

Za zkušenostmi do N orska: Při st udiu máte vlastní zo

dpovědnost

Vzpomínám si, že v dobách, kdy jsem byl vystrašený malý primán, čerstvě přijatý na gympl, viděl jsem před sebou budoucích osm let jako na dlani – výměnné pobyty, exkurze, tolik nových zkušeností! Když jsem začal chodit na práva v Brně a všichni okolo začali jezdit na Erasmus do všech možných evropských koutů, staré cestovatelské sny se ozvaly znovu. No, a proč to nezkusit?

„He that travels far knows much.“ (Anglické přísloví)

B

ez nadsázky by se dalo říci, že cestování je jedním z největších fenoménů moderních dějin. Od dob, kdy se člověku naskytla možnost opustit rodnou vesnici a nahlédnout dále – alespoň přes pár polí – jakoby nás přitahovalo to, co je nám neznámé, nové, exotické. A kdo dnes necestuje, jako by snad ani nebyl.

Po výběrovém řízení na Erasmus následovaly týdny okusování nehtů nervozitou, ale nakonec jsem se dozvěděl, že jsem byl z Brna „převelen“ do norského Bergenu! O městě jsem toho příliš nevěděl, ale na první pohled vypadalo úžasně. A tak jsem na začátku srpna sbalil buchty do rance a ostatní nezbytnosti a vyrazil přes Polsko na sever.

I nyní, přestože jsem v Norsku už delší dobu, má Bergen stále co nabídnout.

Mnoho věcí je tady hodně jiných než v Čechách. Příroda i způsob, jakým se k ní lidé chovají. Také město samotné je velmi odlišné od všech, která lze poznat u nás. Větší než Praha, přesto s tváří maloměsta, klidné, plné dřeva a zeleně.

Originální. Jednou z nejlepších věcí na Erasmu je, že všechno, počínaje výukou a konče hraním fotbalu, můžete dělat s lidmi opravdu ze všech koutů světa.

A kdo by si nechtěl zahrát proti Brazilcům, že? Můžete tak poznat nejen kulturu země hostující univerzity, ale dozvědět se i mnoho zajímavostí o jiných národech.

Výuka na Universitetet i Bergen probíhá více americkým způsobem než v Čechách. Jde více o samostudium než hromadu času stráveného ve škole. Pro českého studenta je to nezvyklé v tom, že má zodpovědnost za to, jak dobře se během semestru připravuje. Na konci tak může čekat i nějaké to nepříjemné překvapení, neboť průběžné zpětné vazby je minimum.

Ale jak se říká, štěstí přeje připraveným.

Ať už jste tedy v dětství měli cestovatelské fantazie, nebo ne, je Erasmus skvělou příležitostí, jak využít studia a podívat se na nová místa, poznat nové lidi, zvyky nebo zjistit, jak se v zahraničí praktikuje obor, který studujete. Takže vzhůru do světa! ■ Lukáš Hotový

Foto: Lukáš Hotový

35

ZAHRANIČNÍ POBYTY

P��ist�� „Pákistán? Ty se chystáš do Pákistánu? Vždyť tě unesou!“ To byla jedna z mnohých reakcí na moje oznámení, že pojedu na STEP do této bývalé britské kolonie. Následovaly další otázky, například „a to tam budeš muset nosit burku?“ (nemusela jsem) nebo „a tam se mluví arabsky?“ (nemluví), ale naprosto oprávněná otázka zněla: „A co tam budeš vlastně dělat?“ Nutno dodat, že na spoustu otázek jsem v té době sama neznala odpověď.

P

řesně měsíc jsem strávila na Center for Law and Policy v Láhauru, druhém největším městě Pákistánu. Jak to tak bývá, přihlášku na STEP jsem posílala na poslední chvíli poté, co jsem spíše náhodou prohlížela Newsletter a zaujala mě tato neobvyklá země. Pákistán, říkala jsem si, co o něm vlastně vím?

Téměř nic, kromě občasných nepříliš příznivých zpráv, které se obvykle zabývají bombovými útoky, vraždami nebo válkou v Afghánistánu. Už dříve jsem byla na STEPu v Turecku, ale Pákistán byl přece jen větší výzva.

A to jak co se týče příprav, tak pozornosti, kterou to budilo. O to příjemnější a přínosnější však byl samotný pobyt.

Center for Law and Policy, kde jsem svou stáž vykonávala, je poměrně mladá instituce, kterou založil v roce 2009 pákistánský právník Syed Imad-ud-Din Asad. Pořádá přednášky a konference, vydává odborný časopis Law and Policy Review a má vlastní výzkumné záměry. Kromě toho zve zahraniční stážisty, aby se účastnili těchto výzkumů, seznámili se s právní kulturou Pákistánu a vzdělali se v klíčových oblastech pákistánského práva. Center for Law and Policy je partnerskou organizací ELSA, ale je

36

otevřené stážistům i z jiných zemí. Spolu se mnou tak v Láhauru své léto trávili stážisté z Finska, Španělska a USA. Bezpečnost je ve spojení s Pákistánem jedním z nečastějších témat.

A to nejen pro cizince, ale i pro Pákistánce samotné. Vzhledem k obrazu, jaký má Pákistán v médiích, se není čemu divit. Je to ale neuvěřitelně rozmanitá země a je nutné si to uvědomit i v souvislosti s bezpečím. Ačkoliv existují oblasti, kam ani Pákistánci nejezdí, tak Láhaur a celá provincie Paňdžáb je naprosto bezpečná oblast. Sami Pákistánci si cizinců velmi váží a součástí jejich pohostinnosti je i zajištění bezpečnosti svých hostů.

Právní řád Pákistánu je podobně rozmanitý jako země samotná. Do velké míry je založen na právu, které v této oblasti existovalo v době Britské Indie. Jedná se o variantu systému common law, který je ale doplněn o prvky islámského práva. Spolu s ostatními stážisty jsme nejdříve studovali právě základy islámského práva a poté se věnovali svému vlastnímu výzkumu. Jako své téma jsem si zvolila islámské finance (na podobné téma totiž budu psát diplomovou práci), další stážisti si zvolili například práva nemuslimů v muslimských zemích.

Naší náplní ovšem nebylo jen suché studium. Center for Law and Policy a jeho zakladatel i další zaměstnanci nám chtěli ukázat Pákistán jako živou zemi, ve které realita ne vždy odpovídá teorii zapsané do knih a učebnic. Tak je to ostatně snad ve všech zemích na světě. Setkali jsme se mnoha zajímavými osobnostmi od soudců Nejvyššího soudu, přes právníky, politiky, příslušníky ozbrojených sil a policie, a také s dalšími lidmi, kteří svou profesí spojují s právem.

Navštívili jsme i policejní stanice, jednání na soudu nebo vládní úřady, a získali tak mnohem lepší představu o pákistánském právu, než kdybychom pouze četli knihy a odborné články.

Za nejpřínosnější považuji právě tato setkání a čas strávený nejen návštěvou památek, ale i společnými večeřemi a dokonce i nákupy (Pákistánky o sebe velmi dbají a rády nakupují). To vše mi umožnilo udělat si o této často démonizované zemi lepší obraz. To je ostatně jedna z nejdůležitějších zkušeností, kterou vám STEP přinese, ať už jedete do Litvy, Portugalska nebo Pákistánu.

Seznámí vás se zemí, kterou do té doby pořádně neznáte, a ukáže vám, že každá země má problémy se svými soudci, politiky a právníky. Přímá zkušenost je zkrátka lepší než sto přečtených knih a shlédnutých reportáží. ■ Sára Valachová

ZAHRANIČNÍ POBYTY

Stáž v Portugalsku?

Z

Díky ní vím, kam mířím

ačalo to na jaře 2013, kdy se mi dostal do rukou STEP Newsletter s nabídkou letních stáží. Zaujala mě jedna ze stáží v portugalském městě Porto, která měla trvat jeden měsíc. Na jinou stáž jsem se ani nehlásila, a tak jsem vůbec nedoufala, že bych byla na tuto stáž vybrána. Šlo totiž o atraktivní stáž a hlásilo se na ni plno uchazečů z celé Evropy.

Stáž vyhlásila renomovaná mezinárodní advokátní kanceláři Pacheco, Amorim et Associates, která se specializuje na správní právo. Když mi v polovině června přišel e-mail, že jsem byla na tuto stáž vybrána, byla jsem v šoku. Ale také neuvěřitelně šťastná a nadšená z této příležitosti.

Hned první den jsem byla velmi dobře přijata. Všichni byli velmi přátelští a nápomocní. Stáž se mnou vykonávala ještě jedna milá slečna z Vídně.

Portugalsky sice neumím, ale naštěstí ostatní mluvili plynule anglicky, tedy jsem neměla žádný jazykový problém.

Práce spočívala především v překládání různých právních textů (požadavek na jazyk byla angličtina, francouzština a španělština), studiu rozhodnutí evropských soudů nebo v práci na projektu Partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP smlouvách). Práce v advokátní kanceláři mě velmi bavila. Šlo o obrovskou zkušenost, díky které jsem si uvědomila, že by se mi jednou líbilo pracovat pro mezinárodní advokátní kancelář, jako byla tato.

Místní členové ELSA se o mě velmi dobře starali. Pomohli mi najít ubytování, vyzvedli mě na letišti, ukázali mi město, šli se mnou první den do práce a kdykoli jsem měla jakýkoliv problém, byli velmi ochotní.

Do práce jsem chodila každý den, ale i tak mi zbyl dostatek času k prozkoumání Porta a procestování Portugalska. Portugalsko je nádherná země s asi nejpřátelštějším obyvatelstvem z celé Evropy. Člení se na severní a jižní část, kdy obě tyto části jsou naprosto rozličné, a to jak teplotně, tak architektonicky a kulturně. Díky stáži v Portu jsem se podívala na řadu zajímavých míst, jako je Guimaraes (město, kde bylo zrozeno Portugalsko), Braga, Aveiro a samozřejmě do hlavního města Lisabonu i královského paláce v Sintře.

Díky ELSA stáži jsem si uvědomila, že mohu jednou pracovat v právní praxi i v cizí zemi, a získala jsem mnoho nových zkušeností, které v budoucnu rozhodně využiji. ■ Simona Novotná

Foto: Simona Novotná

37

ELSA INTERNATIONAL

The importance of beginnings A new term in office in the ELSA Network has begun and we are all trying to use this time to build a stable foundation for our upcoming work.

in total, when we were living together with our predecessors in the Board of ELSA International 2012/2013.

I can imagine that we were not the only ones feeling a bit overwhelmed at this day. In many countries all over this wonderful and unique Network this was a special day for new officer, both on local and national level. No matter how experienced you are before entering a new term in office, it is still a new term with fresh challenges waiting to be faced and memories waiting to be made and remembered.

The 1st of August was not only a day to remember because it was the beginning of our term in office, but it was also a special day for no less than three extraordinary projects within ELSA! Two of these projects were long term implementation projects, meaning that they are projects that we, as a Network, will be working with for a longer period of time than just one year. These two projects include our new International Focus Programme with the topic „Media Law“ that we will focus on for three years and our new Strategic Goals, which will be a part of our work within ELSA for the five upcoming years. Last, but not least, we had the launch of the second edition of our European Human Rights Moot Court Competition that ELSA International organizes in cooperation with our Human Rights Partner, the Council of Europe.

Foto: shutterstock.com

International Focus Programme: Media Law

For most of us, the 1st of August was the beginning of a bright new ELSA Year. In the ELSA House in Brussels, eight people woke up on this morning; full of energy and ready to get to work, because as the Greek philosopher Plato said „The beginning is the most important part of any work“.

A

new beginning

To prepare for this first day in office, we had spent one entire month of Transition in the ELSA House with our predecessors, trying to soak in as much information as possible and getting to know the people we will be working and living with for the upcoming months. A month of Transition might seem a long time, but there was a lot to learn and the weeks flew by quickly. In what felt like the blink of an eye, it was time for us to take over.

So there we were, all of a sudden alone in the ELSA House. A house that suddenly felt very quiet and empty.

Even though we were still eight people left in the house, it was a big difference from the sixteen people we were,

38

One of our first tasks for this term was to launch the new International Focus Programme (IFP) on the new topic of „Media Law“. The IFP was introduced in ELSA in 1994, as an opportunity provided to the Network to work together on a hot legal topic. By working together with a fixed topic, such as Media Law, for a longer period of time and all over the Network we create a forum within ELSA where all our National and Local groups can work together with a common focus.

The main objective of this IFP is to create awareness within our Network about the chosen topic, to form a forum where this topic can be discussed so that law students and young lawyers can gather their opinions and ideas about it, to set out a common goal that can involve all local and national groups in similar activities.

For the last three years we, as a Network, have had a focus on the topic of „Health Law“. But during the International Council Meeting in Batumi, last fall, it was time to choose a new „hot legal topic“ to pay extra attention to. The Council voted for the topic „Media Law“ and at the International Council Meeting in Cologne, this spring, it was decided that this topic should be a part of our International Focus Programme for the upcoming three years.

Since we are now in the beginning of this three year period it is important that we all get off to a good start with this new topic, so that we can build a good foundation for development of it. This will be done by bringing it closer to our members during the next three years and by giving them an opportunity to learn more about a

ELSA INTERNATIONAL

topic that is usually not taught at the universities. By do- contributions to the first written round. Among these ing this we will hopefully show our members and offi- 120 teams, the best sixteen were chosen to compete in cer what an interesting topic this is, so that they will be the Final Oral Round in the European Court of Human motivated to work with not only this year, but in three Rights in Strasbourg, France.

The trend concerning the functioyears too! ning of the European Human Rights It is important that we have long term The European Human Rights system is to increase the role of natiprojects within the Network that can Moot Court Competition is a onal courts in human rights matters help build a foundation for contiprime opportunity to make a and to reduce the case burden of the nuity. To stress the importance of significant impact on the way European Court of Human Rights. the new IFP it has been included in future lawyers understand As a consequence, Council of Europe the new Strategic Goals that will be and apply the European member states will need lawyers with on the agenda for the upcoming five Convention on Human Rights a strong command of the European years Convention on Human Rights and its implementation on national level.

This is why the European Human Rights Moot Court strategic goals 2018 Competition is a prime opportunity to make a signifiTo help us in our work with developing continuity wicant impact on the way future lawyers understand and thin our Network and to work for the constant developapply the European Convention on Human Rights. ment of ELSA, we have new Strategic Goals that we are The second edition of this Moot Court Competition was, working with since the 1st of August and that we will as you might know now, launched on the 1st of August. keep on focusing on for no less than five years!

These goals consist of six focus areas, which the CounworKing together – For the Future oF our cil has decided need extra attention within the next five years. The focus areas are then in turn divided into ope- organiZation rational and strategic goals that gives the Network some As you can see, the 1st of August was indeed a very spemore concrete areas to focus on. cial day and the start of a diverse variety of new exciting Together, during the International Council Meeting in things! It was an important day for us as ELSA InternaCologne this spring we, as a Network, were able to set tional 2013/2014, but also for ELSA as a Network, as it out these guidelines that can be used by groups on all le- was a day when a lot of new projects were launched and vels: local, national and international, when structuring started. and making long term plans.

Plato might have said that „the beginning is the most

„

the european human rights moot court competition The European Human Rights Moot Court Competition is organized by ELSA, in cooperation with ELSA’s Human Rights Partner the Council of Europe. This moot court competition allow students to gain practical experience in the field of Human Rights, as it gives participating teams the opportunity to participate in a simulated procedure of complaints to the European Court of Human Rights.

The first edition of this Human Rights Moot Court Competition was a success as 120 teams submitted their

important part“, but the importance in the beginning lies in the role it plays in building a steady ground for the future. Hopefully, we will be able to lay this solid foundation together during this upcoming year. So that future generations of ELSA Officers will have the best conditions possible when it is their turn to face their new ELSA beginnings.

Rebecca Yourstone Deputy Treasurer, ELSA International, 2013/2014

Contract Competition 2014 Soutěž studentů práv z celého Česka se opět blíží. Změřte síly při simulovaném vyjednávání obchodních smluv podle předem zveřejněného zadání. Odměnou vám bude zpětná vazba od zkušených advokátů přední české advokátní kanceláře a pro ty nejlepší i zajímavé ceny.

Termín soutěže: březen/duben 2014. Pro přesné termíny sledujte www.elsa.cz, kde najdete i informace o posledním konaném ročníku.

Soutěž pořádá ELSA Praha ve spolupráci s Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o. www.ksb.cz

K EXISTENCI OBECNÝCH PRINCIPŮ NAKLÁDÁNÍ S VEŘEJNÝM MAJETKEM Nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2012, sp. zn. IV. ÚS 1167/11 Na konci června roku 2012 Ústavní soud prolomil pravidlo, které stanovovalo, že legitimován k podání žaloby na neplatnost smlouvy o prodeji majetku obce je jen neúspěšný účastník nabídkového řízení.

P

okud bychom si měli ve stručnosti přiblížit skutkovou podstatu našeho případu, dozvíme se, že stěžovatelem je občanské sdružení „Zubatého 1“ založené nájemci bytů v budově č. p. 269, Zubatého 1, Praha 5 za účelem privatizace domu i pozemku, na kterém stojí.

Stěžovatel se v letech 1992 a 1997 neúspěšně pokoušel vyjednat s Prahou 5 prodej bytů v tomto domě. Teprve na základě jejich třetí žádosti z roku 2002 radnice schválila záměr o přímém prodeji předmětných nemovitostí.

Konečná kupní cena nabídnutá stěžovatelem byla ve výši 33 300 000 Kč.

Rada městské části však s prodejem na základě tohoto záměru nesouhlasila a dne 3. 6. 2003 schválila záměr nový, tentokrát s minimální nabízenou cenou 33 400 000 Kč. Tento záměr byl zveřejněn ode dne 6. 6. 2003 do dne 23. 6.

2003, přičemž navíc obsahoval podmínku přijetí nabídky složením jistiny ve výši 5 000 000 Kč. Žádosti stěžovatele o prodloužení lhůty z důvodu získání úvěru ke složení jistiny nebylo vyhověno a kupní smlouva ohledně předmětných nemovitostí byla uzavřena se společností DENIKA REAL 2000, a. s., která se s nabídkou 33 500 000 Kč se jako jediná zúčastnila nabídkového řízení a složila jistinu.

Stěžovatel byl přesvědčen, že uzavřená kupní smlouva je neplatná, ovšem Obvodní soud pro Prahu 5 shledal nedostatek aktivní legitimace stěžovatele k podání žaloby, protože poté, kdy s ním žalovaný neuzavřel kupní smlouvu ohledně těchto nemovitostí na základě stěžovatelovy nabídky v prvním nabídkovém řízení vedeném Městskou částí Praha 5, v nabídkovém řízení o novém záměru již stěžovatel žádnou nabídku nepředložil. Odvolací soud rozsudek potvrdil a dovolání bylo zamítnuto. Ústavní soud otázku posoudil jinak a z jeho odůvodnění vybíráme toto: „Je vyloučeno, aby obec, jakožto územní společenství občanů majících právo na samosprávu (článek 100 odst. 1 Ústavy) a jsoucí veřejnoprávní korporací (článek 101 odst. 3 Ústavy) hospodařila s jí vyvlastněným majetkem prostřednictvím svých volených orgánů tak, že by na prvý pohled pochybným charakterem tohoto hospodaření podlamovala důvěru občanů, kteří obec tvoří, v to, že její správa je správou ve prospěch obce a nikoliv ve pro-

40

spěch jiných subjektů. Samostatné spravování obce zastupitelstvem (článek 101 odst. 1 Ústavy) neznamená, že by zvolené zastupitelstvo a představitelé obce stáli nad společenstvím těch, kteří je k výkonu samosprávy zvolili.

Ti, kdo obec spravují, neměli by ztratit ani na okamžik ze zřetele, že nejsou majiteli obce a že správa obce není poručníkováním těch, kteří obec tvoří. Vymkne-li se správa obce z těchto ústavních mantinelů, pak byť by i byla formálně ve shodě se zákonem, nelze jí přiznat soudní ochranu; je naopak úkolem soudů, aby takové ve své podstatě proti skutečné samosprávě namířené a tudíž protiústavní chování zastupitelstva neaprobovaly.“ Na základě těchto argumentů Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil a zároveň prolomil ustálenou praxi rozhodování soudů. ■

ROZSUDEK ESLP VE VĚCI KUMMER PROTI ČR Stížnost č. 32133/11 Tento případ není prvním, kdy byla Česká republika uznána odpovědnou za porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, který stanoví, že: „Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.“ Jeho jedinečnost ovšem spočívá v něčem jiném. V tomto případě totiž k porušení práv vyplývajících z článku 3 Úmluvy došlo během krátkodobého zajištění poškozeného na Obvodním oddělení Policie ČR.

S

těžovatelem proti České republice je v tomto případě Vladimír Kummer, který byl v květnu roku 2010 zastaven v podnapilém stavu policejní hlídkou při cestě z restauračního zařízení. Byl vyzván, aby předložil průkaz totožnosti, který sebou stěžovatel neměl. Místo toho nabídl hlídce, aby ho doprovodila do jeho několik desítek metrů vzdáleného bydliště, kde bude schopen svou identitu prokázat.

Místo toho byl odvezen na stanici, kde mu bylo oznámeno, že se dopustil přestupku proti veřejnému soužití močením na veřejném místě. Dechovou zkouškou bylo u stěžovatele zjištěno dvě promile alkoholu v krvi.

Podle Policie ČR došlo ze strany stěžovatele k poškozování majetku (poničení dveří cely) a proto měl stěžovatel spoutány ruce za zády a nohy zajištěny poutacím opaskem. Policie seznámila stěžovatele s možností přivolat policisty zvonkem v případě potřeby, jenže tlačítko bylo umístěno mimo jeho dosah.

Stěžovatel na sebe proto upozorňoval křičením a boucháním, reakcí ze strany policistů na toto chování bylo zvyšování rozsahu připoutání a to až do podoby připoutání s rukama za zády ke kruhu umístěnému ve stěně s rukama vykloubenýma nahoru a s nohama spoutanýma poutacím opaskem. Stěžovatel se podrobil

ještě téhož dne vyšetření v nemocnici, přičemž ošetřující lékař konstatoval poranění na několika místech na těle včetně zad, krku, hlavy a zápěstí. Případ byl vyšetřován Inspekcí Policie ČR, která jej uzavřela s tím, že k pochybení ze strany Policie ČR nedošlo.

ESLP nevyloučil, že by si stěžovatel – vzhledem ke své intoxikaci – mohl zranění způsobit sám. Ovšem konstatoval, že když je při vzetí do vazby zdravotní stav osoby dobrý a při jejím propuštění jsou zjištěna zranění, je povinností státu věrohodně vysvětlit, jak k nim došlo. Předmětem dalšího posuzování se stalo postupné připoutávání stěžovatele v cele. Konkrétně argumentoval takto: „ESLP konstatoval, že použití opatření omezujících v pohybu osobu umístěnou do policejní cely, která je sama o sobě bezpečným prostorem, jsou ospravedlnitelná jen ve výjimečných případech. Malé poškození dveří způsobené stěžovatelem neshledal za natolik závažné, že by ospravedlnilo opatření takového rozsahu, jak byly uplatněny vůči p. Kummerovi.

Soud zdůraznil, že s ohledem na zamezení přístupu ke zvonku nezbývalo stěžovateli v dané situaci nic jiného, než křičet nebo na sebe upozornit boucháním, přičemž následkem tohoto chování bylo postupné zvyšování intenzity opatření ze strany Policie ČR. Taková situace musela podle Soudu vyvolat u stěžovatele pocity strachu, utrpění, méněcennosti a byla tudíž útokem na jeho lidskou důstojnost.

Spoutání s rukama za zády muselo stěžovateli způsobovat značnou bolest, což je důležitým faktorem při posuzování zacházení ve světle čl. 3 Úmluvy.“ Z těchto důvodů zacházení se stěžovatelem představuje porušení článku 3 Úmluvy a dá se předpokládat změna pravidel pro zacházení se zajištěnými osobami na služebnách PČR. ■

O USMRCENÍ Z NEDBALOSTI PŘI PŘEDJÍŽDĚNÍ Usnesení NS ČR sp. zn. 4 Tdo 947/2012 z 11.9.2012 V září roku 2012 byl Nejvyšším soudem vynesen rozsudek týkající se trestního práva a dopravních nehod.

Obviněný Ing. P. Ž. dne 20. 4. 2011 jako řidič osobního automobilu předjížděl traktor s přívěsem před mírnou levotočivou zatáčkou, přičemž se plně nevěnoval řízení. Když byl se svým vozidlem na úrovni kabiny traktoru, čelně se srazil s protijedoucím motocyklem značky Yamaha, řízeným panem J. Č. Pan J. Č. překročil povolenou rychlost, v okamžiku srážky jel 117 km/h a při střetu utrpěl zranění, kterým na místě podlehl.

Z

a to byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, dále dostal trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti let a náhradě škody pozůstalým dětem poškozeného a zdravotní pojišťovně.

Obviněný podal odvolání ke krajskému soudu a následně dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolacím důvodem označil, že dovoláním napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Podle obviněného předešlé soudy neposoudily jako jednu z příčin vzniku střetu automobilu obviněného a motocyklu poškozeného jednání samotného poškozeného, který významně překročil povolenou rychlost, a nevzaly to v úvahu při rozhodování o vině. Následkem toho byla uložena přísnější sankce. V tom spatřuje poškozený nesprávné posouzení skutku, což nenapravil ani odvolací soud.

Z argumentace Nejvyššího soudu vybíráme toto: „Za zcela rozhodující je pak třeba prohlásit úvahu, že pokud by obviněný se svým vozidlem při předjíždění traktoru s vlekem nevytvořil poškozenému překážku, která mu zabránila v obvyklém projetí, byť nadměrnou rychlostí, kolem protijedoucích vozidel jeho jízdním pruhem, nebylo by lze dovodit, že by i tak došlo k havárii motocyklu a k úmrtí poškozeného. Naopak lze důvodně předpokládat, že poškozený by kritickým místem bez evidentních problémů projel, a k žádnému střetu s vozidlem obviněného by nedošlo. Tudíž míra zavinění obviněného byla v daném případě rozhodující.

Poškozeného mohl a měl vidět přijíždět v protisměru před uskutečněním předjížděcího manévru a to v dostatečném časovém předstihu. Čili byl povinen předjížděcí manévr nezahájit nebo přerušit.

V daném případě se rozhodně nejednalo o situaci, kdy řidič má k předjetí dostatečný výhled před sebe a též potřebný čas k uskutečnění bezpečného předjetí vozidla, které jede před ním, přičemž v protisměru není viditelné žádné přijíždějící vozidlo. Pokud pak v naznačené situaci se nepřiměřenou rychlostí přiblíží v protisměru přijíždějící vozidlo a dojde ke střetu vozidel, jelikož předjíždějící řidič v důsledku zcela neočekávatelného, rychlého přiblížení protijedoucího vozidla již nestihne předjížděcí manévr přerušit či dokončit, lze podle okolností dokonce uvažovat o neexistenci trestní odpovědnosti předjíždějícího řidiče.“ Na základě tohoto odmítl Nejvyšší soud dovolání jako zcela neopodstatněné. Z tohoto rozhodnutí se dá dovodit závěr, že překročení nejvyšší povolené rychlosti je „slabší“ porušení povinnosti, než zahájení předjížděcího manévru v situaci, kdy si řidič mohl všimnout protijedoucího vozidla. Zároveň však lze dovodit, že v některých situacích, kdy protijedoucí vozidlo vidět nemohl, lze uvažovat i o jeho beztrestnosti. ■ Lukáš Herma Monika Marčíková

41

RECENZE

Konec prokrastinace v Čechách Petr Ludwig: Konec prokrastinace Jan Melvil publishing, 2013 Počet stran: 272 Barevnost: plnobarevná Běžná cena: 349 Kč www.konec-prokrastinace.cz

K

dyž jsem se měla začít učit na zkoušku, upoutala mou pozornost kniha Konec prokrastinace. A tak jsem začala vytloukat klín klínem s vírou, že příště mě už nic nedostane na scestí. Už nikdy nebudu prokrastinovat, už nikdy nebudu trpět chorobným odkládáním úkolů a povinností... Nebo snad ano?

V několika posledních letech publikace zabývající se osobním rozvojem doslova zaplavily knižní trh. Přestože většina z nich se zaměřuje na podobné techniky sebezdokonalování, autor knihy Konec prokrastinace Petr Ludwig hned v úvodu vyzdvihuje její jedinečnost, neotřelost a slibuje čtenářům zcela jiný přístup, než ten, který najdou ve většině knih s obdobnou tématikou.

A skutečně. Zatímco drtivá většina knih osobního rozvoje se snaží své čtenáře vést cestou pozitivní psychologie, Petr Ludwig se je rozhodl motivovat tak trochu po svém. Pokud máte problém s prokrastinací, postačí podle něj jediné.

Uvědomit si, že brzy umřete. Pak hned zatoužíte po smysluplném vyplnění času.

Aby však kniha nezůstala pouze u jediné myšlenky, nabízí autor čtenářům také několik nástrojů, za pomocí kterých by se měli ve svém životě prokrastinace zbavit. Každý z nástrojů je zaměřen na jinou stránku čtenářovy osobnosti a kniha se jim postupně ve čtyřech samostatných částech věnuje.

42

I cesta může být cíl První blok se zaměřuje na čtenářovu osobní vizi. Ta je mnohem důležitější než vnější motivace v podobě odměny a trestu, při níž se vyplavuje málo dopaminu, což má za následek nespokojenost jedince. Také vnitřní motivace za osobní vizí pokulhává. Právě na jejím základě si totiž často určujeme příliš vysoké a vzdálené cíle. Osobní vize vyjadřuje, v čem člověk vidí smysl svého života. Oproti předchozím dvěma motivacím se tedy zaměřuje na cestu ke stanoveným cílům, nikoliv na cíle jako takové. K vytvoření vlastní osobní vize by měl podle Ludwiga čtenář obětovat nejlépe celé jedno odpoledne.

(Je jen škoda, že toto přemýšlení bylo pro mě formou prokrastinace.)

Pro odhalení osobní vize by měla čtenářovi pomoci analýza činností, které by člověk chtěl ve svém životě dělat, nebo například sestavení seznamu osobních úspěchů. Jinými slovy, člověk by se před svým sebezdokonalováním měl taky trochu poplácat po zádech.

Slon v každém z nás Druhá část knihy ze zaměřuje na takzvanou akceschopnost a věnuje se překonávání averzí k plnění některých úkolů.

Ludwig zde pro ilustraci rozděluje osobnost každého jedince na dva nezávislé tvory – slona a jezdce, přičemž jezdec vyjadřuje čtenářovo racionální myšlení

a slon jeho emoce. Cílem je tedy donutit našeho slona překonat postupně všechny překážky. Cestou k jejich překonání je snížení si svého cíle na minimum a pomyslnou laťku si zvyšovat teprve postupem času.

Dle Ludwigova návodu si svého slona můžete zkrotit za pomocí takzvaného buzer-lístku, tedy soupisu předsevzetí, jež si čtenář na daný měsíc stanovil se statistikou, jak si s jejich plněním vede.

Obdobným nástrojem je pak Todo-today, kterým v konečném důsledku není nic jiného než seznam úkolů na daný den. K překonání počáteční averze také pomůže rozdělení jednoho velkého úkolu na tři malé.

Denní

dávka

papírování

pro

dobrou náladu

Třetí kapitolu knihy tvoří návod, jak si svou těžce vydobytou spokojenost udržet.

Jak jinak, také zde by k udržení si dobré nálady měla čtenáři postačit malá denní dávka papírování. Navrhovanou metodou s povzbudivým efektem je například sestrojení flow-lístku, na který bychom si měli vždy zapsat alespoň tři pozitivní události z uběhlého dne.

Jinou variantou je pak křečko-lístek.

Křečkem autor nazývá frustraci, která občas u jedince může vzniknout a je mu do budoucna překážkou, aby se nedosaženého cíle pokusil dosáhnout znovu.

Křečko-lístek má být potom našim reflektivním záznamem s hledáním pozitivních stránek v nepříznivých situacích. Na konci knihy autor zdůrazňuje důležitou roli, kterou při našem rozhodování hraje objektivita. Věřit nepravdivým věcem znamená také dělat více chyb.

Po dočtení knihy jsem došla k poznatku, že k překonání prokrastinace je třeba každý den vyplnit tolik lejster, že bych si pro svůj život mohla najmout sekretářku.

Nakonec jsem tedy došla k rozhodnutí, že pro příště budu svůj čas raději znovu věnovat prozkoumávání kancelářské svorky. Nebo již třetímu přerovnávání knih v měsíci podle jejich odstínu barev. ■ Daniela Wurzlová

SOFT SKILLS

Jak na efektivní plánování aneb v kurzu je mentální mapování „Čas je půjčka, kterou nemůže vrátit ani vděčný dlužník.“ Lucius Annaeus Seneca

Martin Škop: ...právo, jazyk a příběh Audtorium, 2013

Právo, to nejsou jen texty právních předpisů. Je to samostatný a zvláštní svět. Je to také způsob myšlení plný interpretace, přesvědčování a příběhů. Je zvláštní formou jazyka, kterým se popisují složité vztahy mezi lidmi.

Tento jazyk musí dokázat přesně popsat to, co právní normy vyžadují: podat příběhy lidí a příběhy norem tak, aby jim kterýkoli příjemce uvěřil a dobrovolně se jim podřídil. To je pohled, který tato kniha přináší. ■

M

entální mapy jsou takovou malou GPS ve vaší hlavě.

Tedy snadnou, rychlou a efektivní pomůckou pro využití techniky efektivního plánování času, a to ať už pro rozvržení povinností v jednotlivých dnech a týdnech (mentální mapu lze vytvořit pro jakýkoli časový úsek), nebo k

Ilustrace: Tomáš Wurzel

podpoře tvůrčího myšlení a přípravě ke zkouškám. Mentální mapy jsou rovněž velmi užitečné při třídění a uspořádávání informací.

JaKo da vinci

Simon Synek: Začněte s proč

Jan Melvil Publishing, 2013 Další z řady příruček, které se zaměřují na komunikační dovednosti a rozvoj osobnosti. Knihu ocení hlavně ti, kteří podnikají, něco budují nebo teprve plánují, že se do něčeho pustí. Kniha slibuje, že pokud si osvojíte probírané principy, stanete se sami přínosem pro malé i velké podniky, neziskové organizace i politické strany. ■

devším představivost. A jak na to? Na bílý papír formátu A4, otočený na šířku do středu napište například „týdenní plán“.

Ideální je také přidat malý obrázek či piktogram – třeba stránku z diáře, kalendáře, obrázek hodin apod. Dále k obrázku ve středu papíru přikreslete hlavní větve, které budou symbolizovat sedm dní v týdnu. Kreslete je spíše jako „chapadla“ než přímky, protože mozek má raději oblé tvary křivek nežli

A třebaže se to nezdá, rozhodně nejsou novinkou moderní doby. Dokonce je využívaly i také osobnosti jako Leonardo Da Vinci, Galileo Galilei či Albert Einstein.

A jak vypadá taková mentální mapa?

Nejlépe si ji představte jako strom. U mapy s týdenním plánem tedy kmen představuje obrázek ve středu papíru, neboli „týdenní plán“. Hlavní větve pak symbolizují dny v týdnu a všechny ostatní větve činnosti, které je třeba v daný den zvládnout.

Na obrázku je nastíněn skromný příklad využití poznámek z diáře v podobě mentální mapy vytvořené ve volně dostupném programu FreeMind. Na webu lze nalézt mnoho podobných bezplatných volně stažitelných aplikací.

Mentální mapy je však možné nakreslit ručně, což je navíc mnohem kreativnější a zábavnější. K vytvoření mentální mapy totiž nepotřebujete nic než čistý papír, tužku, pastelky, svoji hlavu a pře-

přímek. K rozlišení jednotlivých větví pak používejte pastelky a každou větev barevně zvýrazněte. Tím ji odlišíte od ostatních.

Nakonec k hlavním větvím připojte větve vedlejší – ke druhým třetí větev, ke třetím čtvrté. Tyto větve ponesou důležitou informaci o tom, co je třeba v daný den udělat. Ani zde se nebojte používat obrázky. A to takové, které jsou vám milé a blízké.

ŠíleněJŠí Je lepŠí Zkrátka popusťte uzdu fantazii a kreativitě! Čím na první pohled šílenější a nesrozumitelnější obrázek, tím se vám daná informace bude lépe a snadněji vybavovat.

Určitě se nebojte toho, že by si někdo po prohlídce vaší mapy myslel, že na tom mentálně nejste nejlépe. Mentální mapě totiž musíte rozumět především vy sami.

Pokud vás mentální mapy zaujaly a rádi byste se o nich dozvěděli více, doporučujeme sáhnout po knize Mentální mapování od Tonyho Buzana, která vyšla v Portálu v roce 2007, nebo navštívit stránku www.mindmaps.cz. ■ Tereza Heraltová

43

ÚVAHA

Krátké zamyšlení nad otázkami etiky s morálkou S otázkou, jaké místo mají etika s morálkou v profesi advokáta, jsme se již určitě všichni setkali. Jde nepochybně o legitimní problém, a myslím, že bychom se nad ním každý z nás měli zamýšlet. I když se podle mého názoru vystavujeme nebezpečí, že sklouzneme k řešení toho, jestli bylo dřív vejce, nebo slepice, a jak to vlastně je s onou pověstnou a v určitých kruzích tak strašně oblíbenou nesmrtelností chrousta.

S

lovo etika - pocházející z řeckého ethos – mrav, nám označuje filosofickou disciplínu zkoumající morálku a morálně relevantní jednání. Tohle možná někomu pomohlo, je to samozřejmě krásná definice, ale mám dojem, že nám toho moc neřekla. Zkusím být konkrétnější.

S pomocí etiky zkoumáme lidské jednání v situacích, kdy má člověk možnost volby, kdy se rozhoduje s pomocí svobodné vůle. Hodnotí ho z hlediska dobra a zla.

Nemůžeme ji zaměňovat s morálkou, která má blíže k závazným pravidlům, která dokonce mohou mít i určitou formu donucení ve formě jakýchsi společenských stigmat, která na nás ulpí ve chvíli, kdy ji ignorujeme. Když nebudu zdravit, lidé si o mně budou myslet, že jsem nezdvořák nebo namyšlený blbec.

Navíc mi hrozí určitá forma sociálního vyloučení. Etika nám spíše hledá určité základy, na kterých morálka stojí, pokouší se ji zdůvodnit.

V hlavě mi vyskočilo několik modelových otázek, které zkusím použít k vysvětlení svých úvah. Takže, co se vlastně stalo:

advoKát svědKa.

se poKusil ovlivnit

Jak tuhle situaci posoudit z hlediska morálky? Obecně je to hlavně nezákonné, něco, čeho by se žádný advokát rozhodně neměl dopouštět. A když už to udělá, musí mu být jasné, že se do-

44

pouští něčeho, co není zcela správné a může za to být tvrdě potrestán, stejně jako jakýkoliv jiný člověk. Je to něco, co v ideálním světě nemá místo.

Ovšem, mám-li být zcela upřímný, dokážu si představit situaci, kdy bych byl dokonce ochoten polemizovat o tom, jestli je takové jednání morálně správné, nebo ne. Například, jak byste řešili situaci, když byste si byli jako obhájci jisti, že svědek protistrany lže, ale nemohli to legální cestou dokázat?

Přihoďme si ještě pár polehčujících okolností, jakože třeba zastupujete psí útulek proti zlotřilé korporaci, jejímž představitelem je Cruela de Vil.

„

Stačí, aby se někde v hospůdce, ve vinárně, mezi širším rodinným kruhem, či kdekoliv jinde zmínil o faktu, že studuje právnickou fakultu. „A ty bys jako mohl obhajovat ty vrahy?“ Upřímně? Ano.

A potom, ve chvíli, kdy na vás malí dalmatinci spoléhají, kdo by neměl nutkání porušit zákon? A bylo by to vážně nemorální? Advokát by se měl samozřejmě od takových věcí oprostit, měl by to být profesionál, který dělá svou práci a dělá ji nejlépe, jak umí. Ale já osobně si dokážu představit situaci, kdy bych sám byl na vážkách, co je vlastně správné a špatné, nebo jestli se pohybuji v jednom z mnoha odstínů šedé.

Mnou popsaná situace je samozřejmě značně nereálná, ale když jsem absolvoval studentskou právní poradnu, lhal bych, když bych tvrdil, že jsem se k některým případům a klientům neupnul. Takže by ode mě bylo nespravedlivé soudit někoho v podobné situaci slovy o morálce. Myslím si, že bychom měli zůstat u toho, že porušil zákon a měl by pykat za porušení zákona.

A šetřit dalšími soudy a slovy o morálce bez znalosti celkového pozadí.

Možná si někdo z vás vybaví nesmrtelný citát z knížky Němá barikáda od Jana Drdy o vyšším principu mravním.

Jsem si jistý, že ho můžeme vztáhnout i sem. Protože občas, v absolutně krajních a nepravděpodobných situacích, mohu podle mého názoru jednat správně z hlediska svého vnitřního vyššího principu mravního správně, i když by snad zákon byl s mým jednáním nesouhlasil.

advoKát si Je vědom toho, že Je Jeho Klient beZpochYbY vinen .

Myslím, že až nad touhle otázkou můžeme vážně polemizovat a diskutovat s ní. Je to věc, se kterou se setkal snad každý. Stačí, aby se někde v hospůdce, ve vinárně, mezi širším rodinným kruhem, či kdekoliv jinde zmínil o faktu, že studuje právnickou fakultu. „A ty bys jako mohl obhajovat ty vrahy?“ Upřímně? Ano. Z mého pohledu to totiž nejsem já, kdo rozhoduje o vině či nevinně. Já

ÚVAHA

nejsem ten, na kom je odpovědnost za to, aby bylo spravedlnosti učiněno za dost. Já nejsem ten, kdo by se měl něčím takovým vůbec zabývat.

Je to samozřejmě věc, kterou si musí posoudit každý člověk sám za sebe. Pro někoho by to bylo zcela nemyslitelné a já jeho názor chápu, pouze ho nesdílím. Myslím si, že sebešpatnější člověk má právo, aby alespoň někdo stál na jeho straně. Někdo, kdo ho bude hájit.

Ve chvíli, kdy by tohoto člověka propustili, neodsoudili, není podle mě chyba na straně jeho obhájce a není to on, kdo by se měl cítit špatně nebo na koho by se měla obrátit zloba. To justice selhala, policie, státní zástupce, možná i soudce. To jsou ti, kteří by se měli cítit špatně a kteří zjevně něco zanedbali.

Velice dobře to popisuje český film Ex offo z roku 1998, kdy sledujeme proces s říšským protektorem Karlem Hermanem Frankem z pohledu jeho obhájce, JUDr. Reslera, který před druhou světovou válkou patřil mezi nejlepší české advokáty. Ten také musel řešit, co je správné a co ne. Během války podporoval odboj, a přesto neodmítl obhajovat jednu z největších nacistických zrůd v asi nejsledovanějším procesu své doby, který se odehrával mimo Norimberk. Hájil ho takovým způsobem, že dokázal několik obvinění dokonce vyvrátit. A zaplatil za to svou cenu, neboť jeho činy nikdy nemohla česká veřejnost pochopit.

Ale vážně se zachoval v rozporu s morálkou? Vážně bylo špatné, že dělal svou práci, že neupřel někomu – i když bezesporu šílené zrůdě – toho jednoho člověka, který byl na jeho straně? Podle mě ne.

měl

bY

advoKát

Klientovi

promlouvat do duŠe?

Jednoho dne za advokátem přijde jeho dlouholetá klientka Cruela de Vil a řekne mu, že by chtěla ožebračit psí útulek, všechny psy nechat zabavit a použít na výrobu nejkrásnějšího kožichu na světě. Poté, co si uvědomí, že nejde o žádný šílený sen způsobený tím, že si dal hned ráno panáka zelené víly, má několik možností.

pravdu. Jen z mého pohledu se potom cpe do věcí, kde není jeho místo. Myslím, že by neměl plnit funkci kněze, který říká, co je správné, a co ne. Samozřejmě, když by Cruela de Vil byla jeho spolužačka ze střední školy a dodnes by se občas vídali, potom nemám nic proti tomu, aby řekl svůj názor. Ale jako kamarád, ne jako právník. Protože jinak by vynášel soudy, které mu z mého pohledu nepřísluší. On může říct, v čem je to špatně z hlediska práva, to by udělat samozřejmě i měl. Ale tak podle mě jeho práce končí. A pokud chce klientka pokračovat ve sporu, on sám by se měl dle svého svědomí a náhledu na morálku a etiku rozhodnout, jestli ji bude zastupovat, nebo ne.

To je vše.

Obávám se, že jsem ve své úvaze nedošel, a ani nemohl dojít, k nějakému velkému převratnému závěru a vnitřIlustrace: Monika Chromečková nímu osvícení, po kterém se rozhodnu Může souhlasit a udělat všechno pro- stát se kazatelem nového věku. Dokonce to, aby vyhrála. Nejen pomoci Cruele mám dojem, že občas sám sebe vylučuji, proti dalmatinům. Myslím, že tako- kdy na jednu stranu silně obhajuji právo vých případů, ze kterých by se normál- na obhajobu v podobě, jak je dáno zákoní člověk cítil špinavý, můžeme najít nem, jindy, když se mi to hodí, dokonce víc. Když přijme, měl by to být podle porušení zákona nepřímo schvaluji. Domě hlavně on sám, kdo bude hodnotit, stal jsem sám sebe do situace, kdy vážně jestli je to etické, řeším, jestli bylo nebo ne. Pokud dřív vejce, anebo Jednoho dne za advokátem svou klientku zná, slepice. A kdybych přijde přijde jeho dlouholetá klientka může vidět mochtěl, mohl se sám Cruela de Vil a řekne mu, tivace, které my se sebou pěkně že by chtěla ožebračit psí ostatní ne – a nepohádat (to možútulek, všechny psy nechat mluvím jen o pená přijde v příštím zabavit a použít na výrobu nězích. A to do čísle). nejkrásnějšího kožichu na světě. toho samozřejmě Myslím, že se ale netahám nějakou můžeme shodnout, šílenou situaci, kdy by měl náš nebohý že otázka etiky a morálky v právu je sloadvokát doma deset hladovějících dětí, žitá, dokonce se mi dere na jazyk i slovo hypotéku na krku, ženu upoutanou ně- neřešitelná, které obvykle nerad použíjakou šílenou nemocí na lůžko a tohle vám. A přesto se jí musíme zabývat, proby byla jeho jediná klientka za poslední tože každého jednoho z nás ovlivňuje měsíc a ovlivňovat bude celý život, pokud si Může odmítnout. To bych asi udělal vážně tuto profesi zvolíme. já. V situaci, kdy bych neměl dojem, že A ať už se v nějakých hraničních sitím klientovi vznikne újma, že se mu ne- tuacích rozhodneme jakkoliv, vždy se děje bezpráví a že si klidně a bez větších najdou lidé, kteří to nepochopí. To je obtíží najde nějakého jiného advokáta. normální. Ale myslím si, že vždy by se Prostě do toho sporu nejít. Tečka. Oželet člověk měl chovat tak, aby se chápal alehonorář a pokusit se bez něj vyjít. spoň on sám. A nemusel se bát podívat Může se to pokusit naší milé Cruele ráno do zrcadla, aby se nevyděsil, co za rozmluvit. Již několikrát jsem se setkal člověka v něm spatří. ■ s názorem, že tohle je to správné, co Lukáš Herma by měl advokát udělat. A možná mají

„

45

ZAHRANIČNÍ POBYTY

Krušné, a přece Slibné

začátky

Studium práv není žádná legrace, a to vám řekne každý. Nejpřesnější představu o tom, jak se budete pět let ve dne v noci učit zpaměti paragrafy, mají samozřejmě ti, kdo o studiu tohoto krásného oboru nikdy vážně neuvažovali.

Nejsou přeci blázni. Tohle přece při více jak třech hodinách spánku denně nemůže nikdo rozumně zvládnout!

S

íla a děsivost jejich argumentace dosahují takových kvalit, že za období mezi podáním přihlášky a první návštěvou přednášky stačí zviklat i vás. V polovině září by se ve vás proto krve nedořezal a proklínáte už před návštěvou školy den, kdy jste učinili toto zásadní rozhodnutí.

Když se dobelháte do už hodinu dopředu plné posluchárny, nic nevypadá na to, že byste se měli důvod se uklidnit.

Sedíte na okně, nikoho z těch pár set lidí neznáte, přestože to vypadá, že ostatní se znají navzájem úplně všichni.

Z prvních lavic k vám doléhají učené debaty o nedokonalostech nového občanského zákoníku, o jehož existenci jste se dozvěděli teprve nedávno (Cože, on už je dokonce platný?), z těch prostředních se vám zas potvrzují zvěsti o pověstných právnických pitkách, ačkoliv nemáte tušení, kdy to ti lidé už zvládali stíhat. První přednášející spustí svůj výklad, pero ve vaší ruce absolutně nestíhá a vnímat kromě zapisování cokoliv jiného je nadlidský úkol.

A ani další přednášky nenasvědčují tomu, že by se mělo jednat o výjimečnou situaci. Po několika hodinách se vypotácíte znaveni a snažíte si vzpomenout, proč jste se na práva vůbec přihlásili.

Dvanáct týdnů uteče jako voda a jen co se zbavíte prvotního zoufalství, přichází zoufalství další: zápočty a zkoušky. Ne vše se daří napoprvé, neprospané noci vám dávají pěkně zabrat a tělo křičí, že příště musíte začít se samostudiem o dva měsíce dříve. S lepším či horším výsledkem ale stejně projdete a se začátkem druhého semestru koloběh začíná znova.

Vybaveni cennými zkušenostmi a navyklí na vyšší stresovou zátěž míříte vpřed k dalším výzvám. Najde se i pár takových, kteří se cítí posilněni víc než dost a na jejich rozvrhu je to poznat. Nadšený lidskoprávník už má „záhul“, zvlášť když si jako přehnaně aktivní vybere i předměty určené pro o dva roky starší kolegy, kdežto budoucí obchodníci a rozvodoví advokáti si ještě můžou na chvíli užívat oněch právnických kaleb. Fakultu navštěvujete tři dny v týdnu, takže jakmile se od vás něco vyžaduje, je vám záhadou, čím vlastně zbytek týdne trávíte. A hlavně silně závidíte všem svým spolužákům, kteří Foto: shutterstock.com

46

jsou schopni nedopisovat úkoly ve stresu pár hodin před deadlinem.

Jak se ale v průběhu roku rozkoukáváte, nestačíte se divit.

Lidé kolem vás totiž už nepřekvapují ani tak svou nadřazeností, jako tím, kolik lidství se najde i v oněch právnících.

Akademici s pěti tituly se po mírném oťukání tváří vlastně jako milí chlápci, s přednášejícími dámami byste si možná i zašli na kafe a každý týden očekáváte jejich další slušivý model. Strach pak přechází v obrovský obdiv a úctu a vy zjistíte, že i tady si dokážete najít svůj vzor.

Pět stovek vašich spolužáků mýty o právnících každodenně potvrzuje a zároveň vyvrací, takže ani sami nevíte, jak si sami stojíte. Pořád ještě si neúspěšně snažíte najít své místečko na ose mezi těmi, kdo přišli na práva vydělávat libovolným způsobem miliony a idealisty, co se nebojí z levného kamrlíku celý život pomocí práva měnit svět.

A když ne celý, tak alespoň něčí. Těžko říct, který extrém považujete za větší blázny, a přece je na obou stranách pólu co obdivovat.

Během těchto úvah si ani pořádně nestihnete všimnout, že už uteklo léto, během něhož jste byli škole čtvrt roku alespoň dvě stě kilometrů vzdáleni, a přesto cítíte, že po tu dobu ve vašem životě něco chybělo. Dezorientováni nastupujete další cyklus drobných úspěchů i pádů, neprospaných nocí a zaspaných přednášek, užíváte si každého dne a zároveň hned teď víte, že nic nestíháte. Stejně už ale tak trochu začínáte přicházet na kloub tomu, proč o dekádu starší kolegové označují studentská léta za nejlepší období jejich života. Čas běží, dva a půl semestru studia práv za vámi, a i když možná máte pořád dojem, že ještě z práva jako takového téměř nic nevíte, i když vás průběžné úkoly ještě tak úplně nepřestaly děsit, i když každé ráno vstáváte s obavou, že toho neumíte dost, díky tomu, co se dozvíte tak nějak mimo paragrafy a dějinná fakta víte, že jste rozhodně na správném místě. ■ Michaela Lysková

Explore & grow Law Firm of the Year for Best Client Service and Best Law Firm in Corporate Law Czech Law Firm of the Year Awards 2013

recruitment.prague@allenovery.com Allen & Overy means Allen & Overy LLP and/or its affiliated undertakings. Š Allen & Overy 2013

allenovery.com