Akvárium - 8. číslo by peter s

bulletin občianskeho združenia

KLUB.AKVA.SK

/5.11.2007/

REPORTÁŽE:

Výstava bojovníc Martin AKVA EXPO Rychnov 2007 Akvaristický podzim Brno Akvárium 2007 Praha

AKVAJESEŇ n ávšte va u p án a Ešp an dr a Pro fi- Aq ua ri um – „Pap í k“ Akvár i um B ac h Ho do ní n

PATROX

i r i d i zu jí c í bo jo vn ic e

BLACKWATER akvárium Neo he te randr ia e le gans

Apistogramma borellii za ují m avo sti z AQUATABu editoriál vychádza ako dvojmesačník v elektronickej podobe /formát .pdf/

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Milé akvaristky, milí akvaristé, zkrátka to nešlo jinak – museli jsme osmé číslo Akvária věnovat reportážím z akcí, které letošní podzim přinesl. Museli proto, že jsme jejich návštěvami (a v případě Akvajeseně samozřejmě i organizací) žili naplno. Ve věku digitálním, kdy je snadné všechno vyfotit, zdokumentovat a podělit se o své dojmy s ostatními, by byl hřích to neudělat. Paradoxní je přitom fakt, že to, co bylo na tomto podzimu obzvlášť krásné a hodné zachycení, je právě setkávání lidí z masa a kostí. Zanícené debaty, potřásání rukama a pošilhávání po známých osobnostech, plány do budoucna, výměny sáčků s rybami... a hlavně uvolněná a radostná atmosféra. Takže s nadsázkou řečeno, zvedněte zadky od počítače a běžte taky někdy mezi lidi – stojí to za to. Třeba zrovna na výstavu rostlin a miniakvárií v rámci chystané Akvazimy v Bratislavě. (pozn. red. skrytá reklama, vyškrtnout) Osobně mám ve zvyku si na každém klubovém výletě něco koupit. A tak si pamatuji, jaké rostliny jsem si koupila loni v Rychnově, jako památku na výlet k cichlidářům mám zase šnekáče, z oslav stoletého výročí Cyperu na jaře mám Pogostemon helferi... a pokračovat by se tak dalo donekonečna. Proč to píšu – letošní podzim byl pro mě bohatý na úlovky, které jen tak nezapomenu. V důsledku toho teď každou chvíli vstávám od počítače a obcházím akvária ve snaze zachytit zase aspoň na zlomek sekundy ten pohled, který má na akvaristu zázračné účinky.

editoriál

Minulou neděli jsem totiž náhodou zachytila koutkem oka nějaké pohyblivé čárečky pod hladinou mého nejnovějšího akvária. No vida, přece jen se ty potvůrky povede rozmnožit, i když tření jsem neviděla... marná sláva, můžu zírat do akvária jak se mi zachce, některé ryby si zkrátka svoje intimity nechávají pro sebe. Čárečky se za ten týden zdvojnásobily a neustále přibývají další – úspěch číslo jedna. Popravdě řečeno by mi ta radost stačila na dlouhou dobu. V úterý jsem ale viděla, jak se mi přímo před nosem třou drobnoústky. Výlet do Hodonína přináší své ovoce! Ve středu jsem si všimla, že v ulitě jedné ze samiček, které jsem konečně po roce sehnala mým šnekáčím samečkům (výlet k Papíkovi), „něco“ leží. Zmizelo mi to z očí a já jsem se dlouhou dobu snažila zoufale přesvědčovat, že to nebyl přelud. Nebyl, okolo ulity teď plavou dva krásní prckové. Jen tak mimochodem, dneska ráno samička akarky zelené postávala před vchodem do úkrytu, vyparáděná v bojových barvách a dávající všem okolo najevo, že je mámou. To doufám vysvětluje všechno – nemám prostě náladu vymýšlet do úvodníku něco duchaplného. Omluvte mě, ale musím se teď jít – dneska už po dvanácté – podívat, jak se všechny ty moje ryby mají. Baví mě to, tenhle podzim mě to zatraceně moc baví :-) Příjemné počtení – a těšte se příště na rostliny!

Markéta Rejlková

(Foto: Miloš Chmelko)

Akvárium – dvojmesačník, vydáva KLUB.AKVA.SK – 8. číslo (vyšlo 5.11. 2007) Redakčná rada: Branislav Barčin, Norman Durný, Peter Kaclík, Miloslav Pešek, Markéta Rejlková

// klub@akva.sk

Na vzniku tohto čísla sa podieľali: Branislav Barčin (alias barky), Patrik Bíro (alias Patrox), Dominika, Norbert Dokoupil, Norman Durný (alias Norman), Martin Haláč (alias roger), Miloš Chmelko (alias Miloš), Tomáš Chuda (alias ToChu, www.splendenspower.cz), Tomáš Jarkovský, Peter Kaclík (alias skala, www.sozo.sk), Suporn Khumhom, Karel Krček, Peter Máčada (alias Macadlo), Miloslav Pešek (alias milop), Jiří Plíštil (www.aquatab.net), Markéta Rejlková (alias Raviolka, sweb.cz/maniakva), Roman Slaboch (alias SoRex, www.akvarium.cz/1899), Khanh Ta (alias Khanh) Zákaz kopírovania a rozširovania textového či obrazového materiálu bez písomného súhlasu redakcie. © KLUB.AKVA.SK

Akvárium, číslo 8

editoriál

KLUB.AKVA.SK

Akvárium, číslo 8: 4

Editoriál..............................................................................2 Obsah.....................................................................................3 Ryby: Apistogramma borellii...............................................4

Aquadesign: Blackwater akvárium..................................................9

Z AQUATABu: Nové importy ryb......................................................12 Hlaváč Gobioides peruanus......................................13

Zaujímavosti: Iridizující bojovnice..................................................14

Živorodky: Neoheterandria elegans...........................................19

Reportáže : Rychnov 2007 (1): Akva Expo..................................23 Rychnov 2007 (2): Návšteva u pána Ešpandra.......30 Rychnov 2007 (3): Papík..........................................34 Medzinárodná výstava bojovníc v Martine..............36 Akvárium 2007, Praha.............................................39 IV. Medzinárodná výstava halančíkov.....................43 Akvapodzim na Moravě............................................46 Akvaristická jeseň v Bratislave.................................50

57 Klub:

Medzinárodná výstava bojovníc – Akvajeseň..........57 Patrox.......................................................................66 Patrox: Ryby, ktoré sú pre mňa naj.........................70

Recenzie:

Christian W. Hofstätter – Garnelen & Krebse.........73

Aktuálne: Pozvánka na Akvaristickú zimu v Bratislave...........75 Propozície na súťažnú výstavu miniakvárií.............76 ryby

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

ryby

AKO SA TO KONEČNE PODARILO, ALEBO AKO SOM ZAČAL CHOVAŤ DROBNÉ JUHOAMERICKÉ CICHLIDY Norman Durný Po drobnejších cichlidkách som poškuľoval už dávno, kvôli spestreniu skladby rybičiek v mojom okrasnom akváriu v obývačke a aj na reguláciu neustále a nekontrolovateľne sa množiacich živorodiek, kreviet a pancierničkov. Po naštudovaní niekoľkých knižných publikácií a surfovaní po internete som sa rozhodol, že najlepšie by bolo začať s tými, ktoré sú takmer vo všetkých dostupných zdrojoch považované za bezproblémové a najvhodnejšie pre začiatočníkov. Konkrétne Apistogramma borellii.

vždy v opačnom konci akvária, ako zvyknem kŕmiť. Nezvyknuté na kŕmenie v novom prostredí sa ho samozrejme nezúčastňovali a aj keď som sa ich snažil dokrmovať mimo krmoviska, príliš si na potrave nepochutnali, keďže im väčšinu extra podávanej potravy vychytali šikovné tetry a drobnoústky. Po začiatočných problémoch s kŕmením mi z pôvodného tria nakoniec ostal pár, čo nebolo teda tragické. Po pár týždňoch, keď si privykli na kŕmne miesto a čas kŕmenia a trošku podrástli, začal sa samček zaujímať o samičku. Táto cichlidka je v anglicky hovoriacich končinách nazývaná „umbrella cichlid“, v preklade „dáždniková cichlida“, čomu vďačí veľkej chrbtovej plutve samčekov, ktorí ju prezentujú pred samičkou a ostatnými samcami. Dvorenie sa samičke je teda „podívaná“ ako sa patrí, aj keď väčšinou netrvá dlho. Dospelý, plne vyfarbený samček farbou svojho tela a najmä rozmanitosťou odleskov upúta hádam každé oči. Samčekovo dvorenie sa o niekoľko týždňov dočkalo úspechu a cichlidky sa vytreli do dutiny koreňa obrasteného husto jávskym machom. Nanešťastie samček na druhý deň zahynul bez zjavných príčin. Keďže výter prebehol v spoločenskom akváriu s dodávkou CO2, a teda udržiavaným pH okolo 6,8 a tvrdosťou cca 10 °dGH, čakal som, či sa z ikier vôbec niečo vyvinie. Dutinka koreňa bola veľmi malá, takže sa do nej nemohli dostať prísavníky ani tetry a pred drobnými slimákmi a krevetkami samička ikry udatne bránila. Po niekoľkých dňoch však ikry zmizli.

Samec A. borellii. (Foto: Norman Durný)

Ako to však väčšinou býva, ak si človek dopredu niečo vyberie, zrovna to nikde nedostane kúpiť. Moje odhodlanie však nezlomila ponuka bežnej A. cacatuoides v jej rôznych chovných formách, ktoré ma našťastie vôbec nepriťahujú; prírodnú formu, nad ktorou by som ešte uvažoval, už nechová asi nikto. Na apistogrammy menej často sa vyskytujúce v našich obchodoch, ako napríklad agassizii alebo trifasciata, som si na začiatok netrúfol. Čakanie sa mi nakoniec oplatilo. Po niekoľkomesačnom poškuľovaní po akvapredajniach som konečne na moje vysnívané A. borellii natrafil. Po zakúpení odporúčaného „tria“, t.j. samčeka a dvoch samičiek, som ich doma slávnostne vypustil do 350 l bohato zarasteného spoločenského akvária s tetrami, pancierničkami, prísavníkmi, živorodkami a rôznymi krevetkami. Chorôb som sa neobával, nakoľko obchod, odkiaľ som ich mal, je podľa mojich skúseností jeden z tých poctivých a choré rybky nepredávajú. Čo som však podcenil bola veľkosť a plachosť mojich nových rybičiek. Borelky boli spočiatku veľmi utiahnuté a väčšinou schované za interným filtrom alebo v húšti rastlín. Nanešťastie

Samica A. borellii strážiaca ikry v skalnej jaskynke. (Foto: Norman Durný)

Ikry boli pôvodne prilepené na hornú stenu dutiny, takže odhrnutím machu a zasvietením baterkou boli jasne viditeľné. Samotná samička začala podnikať dlhšie výlety von, takže moje očakávanie úspechu značne skleslo.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

O ďalších pár dní sa mi však z väčšej vzdialenosti od akvária podarilo zahliadnuť malý mráčik drobnučkých rybičiek okolo samičky. Ihneď ma to samozrejme potešilo a dalo nádej, že ešte nie je všetko stratené. Kedže som však nemal pripravenú žiabronôžku, použil som jemné prachové sušené krmivo rozmočené vo vode a aplikoval som ho rozprášením v okolí vchodu do dutiny. Mladé sa mi nepodarilo pozorovať z blízka, pretože akonáhle samička zaregistrovala nejaký pohyb, ihneď zavelila spiatočku aj s malými do dutiny. Niekoľko dní samička vodila mladé z dutiny von a zas naspäť dnu, no už z diaľky mi bolo jasné, že ich každým dňom ubúda. Rozhodol som sa preto v rámci záchrany dlho zháňaného druhu pre odsatie mladých a ich odchov v samostatnom akváriu, bez cudzích rýb. Odsatie sa však neskončilo úspešne, keďže koreň bol značne členitý a vodu nasávalo odvšadiaľ, len nie odtiaľ, kde boli ukryté mladé. Prvý pokus mať doma A. borellii teda bol bez úspechu a ostala po ňom len samička.

ryby

Mladé A. borellii vo veku 10-14 dní po odlovení. (Foto: Norman Durný)

Po pár dňoch som spozoroval, ako samička začala vodiť mladé a samec na mňa „zle zazeral“ pri čelnom skle. Keďže som už mal tentokrát artémiu pripravenú, začal som po kvapkách prikrmovať pipetou v miestach, kde zrovna bola samička. Podarilo sa a mladé začali artémiu naháňať ihneď po tom, ako si z nej zobla samička. Vtedy som ich konečne mohol spočítať. Bolo ich sedem, nie veľa, ale aj to poteší. Keď mali mladé niečo menej ako centimeter, odlovil som ich, ostalo ich päť. Postupne som z artémie prešiel na drobný lovený planktón, prevažne cyklop. Mladé rástli veľmi pomaly, aj keď po každom kŕmení mali bruchá plné na prasknutie. Všetkých päť sa mi nakoniec podarilo odchovať.

Moje odhodlanie však aj po tomto neúspechu nekleslo, avšak v obchode, v ktorom som kúpil tieto cichlidky, ich už vypredali. No čo, začal som teda znova pátrať, kde by som ich zohnal. Podarilo sa mi to až náhodou v jednom obchode v Rakúsku. Rybky boli prekrásne vyfarbené, síce malé, ale predsa som si kúpil najdrahšiu rybu v mojom živote, nového samčeka. Po príchode domov som už však poučený s počiatočnou výživovou problematikou dal samca do samostatného akvária na vykŕmenie, nakoľko bol aj menší od mojej samičky, ktorá medzitým pekne vyrástla. Samček nezaháľal, a keďže mu spoločnosť robilo len zopár kotúľok, zmohutnel a podrástol behom pár týždňov.

Malí banditi od boreliek sa sprvu nelíšia od iných mladých cichlidiek. (Foto: Norman Durný)

Samec A. borellii. (Foto: Norman Durný)

Po neúspechu odchovať mladé v spoločenskej nádrži som z nej samičku odlovil a vpustil ju do samčekovho kráľovstva. Nasledovalo jemné oťukanie sa. Po pár dňoch som však zistil, že samička akosi nechodí žrať. Po chvíľke hľadania v husto zarastenom akváriu som ju našiel strážiť ikry. Tak sa to predsa podarilo. Nič som v nádrži nemenil a nechal aj vodu na pokoji. Teplota bola okolo 24 °C, pH cca 7,5 a 10 °dGH.

(Foto: Norman Durný)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Druhý pokus o odchov som sa pokúsil realizovať zhruba o mesiac, keď už boli rodičia kľudní a samička bola znova pekne pribratá. Tentoraz som to ale nenechal na náhode. Pripravil som si termostat nastavený na 27-28 °C, demineralizovanú vodu s pH okolo 5. Nasadil som ohrievač a vymenil cca 1/3 vody za demineralizovanú, ktorá v akváriu po zmiešaní vytvorila prostredie s cca 5 °dGH a pH pod 7. Výter na seba nenechal dlho čakať, už na druhý deň som na spodnej strane kameňa spozoroval ikry a strážiacu samičku, ako ich ovieva. Pridal som teda niekoľko kvapiek Acriflavínu „pre istou“ a čakal. Keďže kameň bol správne otočený, aby som doň videl, mohol som kontrolovať priebeh „vykulenia“ mladých a ich rozplav. Po rozplávaní som bol veľmi milo prekvapený, koľko sa rozplávalo mladých. Až neskôr, keď boli mladé počítateľné, som zistil, že ich bolo okolo osemdesiat. Keď som sa však priblížil k akváriu, spozoroval som, že samec „požiera“ mladé, z čoho som bol zhrozený. Po chvíľke som si však vydýchol, keďže ich len preniesol od čelného skla a „vypľul“ na substrát na druhej strane akvária. U samičky som bol na takúto starostlivosť zvyknutý, no samec ma prekvapil. Dovtedy som bol som zvyknutý, že úloha samca je strážiť okolie. Darmo, možno to bol „rakúsky gentleman“. Tentokrát pri takej úspešnosti výteru som sa rozhodol odsať mladé asi po dvoch týždňoch od rozplávania, keďže taký počet mladých sa mi v husto zarastenom akváriu ťažko kŕmil a rodičia ich neustále museli premiestňovať, pretože vo vedľajšom akváriu sa neustále naparoval samec Nannacara anomala. Ten si zo zastrašovania o tretinu menšieho samca A. borellii vonkoncom nič nerobil, a tak borelkám neostávalo nič iné, ako neustále premiestňovanie mladých od bočného skla. Mladé som odsal do samostatného akvária, no rodičom som ponechal zopár mladých, pretože po predošlom odlovení všetkých mladých plávali obaja po akváriu veľmi nešťastne. Tu však nastal menší problém, čo s toľkými mladými. Osemdesiat rastúcich rybičiek, ktoré potrebujú veľa krmiva, v 30 l akváriu nie je práve šťastné riešenie. Takže som musel kúpiť adekvátne akvárium. V 130 l akváriu to už bolo lepšie, ale o chvíľku sa už tesnali so stovkou mladých N. anomala, ktoré sú značne žravejšie, a teda boli znova mladé borelky značne obmedzované.

ryby

Zhruba toľko ku mojej „akvastory“, ako som s drobnými juhoamerickými cichlidkami začal. Po tomto „úspechu“ som ostal tejto krásnej cichlidke verný a neostalo samozrejme iba pri nej. Medzitým mám okrem klasickej formy A. borellii, ktorej samci majú telo a plutvy vo farbách zelenkavej a žltej so slabomodrým leskom na tele a slabomodrou maskou na žltom podklade hlavy, aj formu A. borellii sp. Opal, ktorej samci majú výraznú červenú kresbu na hlave a lesklá modrá na ich tele je podstatne výraznejšia.

Chov a odchov Apistogramma borellii K samotnému druhu A. borellii môžem len skonštatovať, že tradovanú jednoduchosť a nenáročnosť chovu a odchovu musím potvrdiť. Starostlivosť o potomstvo je vskutku vynikajúca. O potomstvo sa starajú pri väčšom počte mladých obaja rodičia, pri menšom zväčša samička a samček len stráži okolie a „robí sa dôležitým“. Dospelé ryby medzi sebou občas zdravo súperia zastrašovaním, občas jemným šťuchnutím, no v žiadnom prípade som nepozoroval prílišnú bojovnosť vedúcu k zraneniam či usmrteniu. Taktiež sú samce veľmi ohľaduplné k samiciam, čo pri iných drobných cichlidkách nie je pravidlom. Niekedy majú dokonca samičky, ktoré sú zhruba o polovicu menšie, dokonca miernu presilu. Mladé sú taktiež bezproblémové, bez šarvátok, či už sa ich pošťastí desať alebo osemdesiat. Mladé však rastú dosť pomaly a značne sa medzi nimi prejavuje rozdielnosť rýchlosti rastu. Keď má asi jedna tretina po 8-9 mesiacoch veľkosť 3-4 cm, nájdu sa jedince, ktoré majú len jeden centimeter, pritom sú rovnako bohato kŕmené a majú rovnaký apetít.

Mláďa staré približne 2 mesiace. (Foto: Norman Durný)

Za tých niekoľko rokov, čo chovám A. borellii, sa mi ich nenáročnosť viackrát potvrdila, keď sa niekoľkokrát vytreli s pozitívnym výsledkom aj v tvrdej bratislavskej vode s cca 16 °dGH. Výtery mávam značne kolísajúce čo do počtu mladých s priemerom okolo 30 kusov; minimum rozplávaných mladých bolo spomínaných 7 a maximum 80 kusov z môjho druhého kontrolovaného výteru, ktorý sa mi ani po viacerých

Mláďa približne po mesiaci. (Foto: Norman Durný)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

ryby

výteroch nepodarilo prekonať. Ikry nezvyknú plesnivieť, skôr zaznamenávam ich ubúdanie počas noci, čo pripisujem na vrub slimákom, keďže mám chovný pár samostatne. Drobné, čerstvo rozplávané mladé sú svojim maskovaním majstri v splynutí s podkladom. Keď samica zavelí ľahnúť, je ťažké nájsť čo i len jedno na štrku, čo niekedy vedie k prekvapeniam v počte mladých.

Mladý samček so začínajúcim vyfarbovaním masky na hlave. (Foto: Norman Durný)

Mláďa staré približne 2 mesiace. (Foto: Norman Durný)

Približne 4 mesiace staré mladé sa začínajú vyfarbovať. (Foto: Norman Durný)

Chovný pár chovám dlhodobo v 35 l kompletne zariadenom akváriu s rozmermi 45 x 30 x 30 cm, s molitanovým filtrom poháňaným vzduchom. Akvárium je bohato zarastené nenáročnými rastlinami Echinodorus uruguayensis a Hygrophila polysperma. Vodu mením 1x týždenne približne jednu tretinu s parametrami pH cca 7,5 a cca 8 °dGH. Podľa mojich skúseností nemajú borelky radi príliš starú vodu a pri častejších výmenách sú vitálnejšie s lepšou chuťou do jedla. Vytierajú sa väčšinou na spodok nejakej dutinky, či už ide o kokosovú škrupinu, črepník, skalu, koreň a podobne, no niekedy aj na nezvyčajnejšie miesta ako napríklad na rúrku filtra. Pri takejto starostlivosti sa vyskytujú nepravidelné sporadické výtery aj pri teplote medzi 22-24 °C. Pre cielený výter stačí vymeniť jednu tretinu vody za kyslejšiu demineralizovanú alebo mäkkú a zvýšiť teplotu na 26-28 °C. Výtery prebiehajú pravdepodobne neskoro podvečer alebo v noci, ikry nachádzam väčšinou ráno. Aj keď ikry nezvyknú u mňa plesnivieť, 2-3 kvapky Acriflavinu zvyknem pridať. Mladé sa liahnu v závislosti od teploty o dva dni, žĺtkový vačok strávia asi za ďalšie 3-4 dni, kedy sa rozplávajú. Mladé ihneď po rozplávaní prijímajú nauplie žiabronôžky soľnej (artémie) a zhruba od dvoch týždňov je možné prejsť na živý či mrazený jemný cyklop.

Mladý samček vs. samička. (Foto: Norman Durný)

Nie som zástancom príliš „umelých“ odchovov, preto ani neodlovujem dospelé ryby kvôli výteru do zvláštnych akvárií a ak je to čo len trošku možné, nechávam mladé s rodičmi jeden až tri týždne. U boreliek je to bezproblémovo možné pri dostatočnom priestore až do úplnej dospelosti. Rodičia sú k mladým tolerantní a dokonca nechajú vplávať mladé z predošlého výteru do hniezda k novým ikrám. Taktiež sa mi stalo, že pri čistení akvárií som odsal niekoľko mladých o veľkosti asi 1 cm a keďže klasickú a Opal formu v tejto veľkosti nie je možné rozoznať, vrátil som ich do akvária s klasickou formou a „dospeláci“ nič nepostrehli, pritom som k nim určite vpustil aj cudzie mladé. Taktiež keď odlovujem mladé, vždy ich niekoľko ponechám s rodičmi. Jednak títo majú tendenciu sa v priebehu dvoch týždňov znova vytrieť, ak prídu o všetky mladé; a za druhé ak je s nimi len zopár mladých, na počudovanie tieto rastú rýchlejšie – a dokonca aj bez špeciálneho kŕmenia drobnou živou potravou – ako ich odlovení súrodenci. Táto vec mi doteraz nie je príliš jasná, ako môžu rásť rýchlejšie z menej potravy, čo si prácne nájdu, oproti ich súrodencom s neustále napratanými bruškami artémiou alebo cyklopom.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

ryby

je v dvoch zadných tretinách prekrytá modro-zelenou, ktorá mení svoj lesk podľa dopadajúceho svetla. Na hlave majú nepravidelnú masku tiež v odlesku modro-zelenej. Samci majú ako väčšina z rodu väčšie a predĺžené chrbtovú, brušné a análnu plutvu. Samičky sú sfarbené nenápadnejšie, podkladová farba je žltá, výraznejšie sú len čierny pásik cez hlavu a v prvých lúčoch prsných plutiev a chrbtovej plutvy.

Na úspešný odchov nie je potrebné veľa. (Foto: Norman Durný)

A. borellii je vhodná aj do spoločenských akvárií, avšak najmä zo začiatku je treba sledovať dostatočný prísun potravy. Na samotnú stravu je nenáročný chovanec, potravu prijíma najradšej z vodného stĺpca, prípadne dna. Bezproblémovo prijíma drobnú granulovanú potravu, mrazené patentky, mrazený cyklop a iný drobný planktón. Pri vyšších akváriách prijíma potravu z hladiny veľmi neochotne, najmä vločkované krmivá, keďže sa zdržuje skôr pri dne a v spodnej polovici vodného stĺpca. Obľubuje zarastené akváriá, kde sa cíti bezpečne, no po udomácnení ju nie je problém pozorovať aj vo voľnej vode. Najmä ak sa kŕmi pravidelne v rovnaký čas, zvykne chovateľa čakať. Na parametre vody je z môjho pohľadu nenáročná, u mňa zvláda bez problémov pH od 6,0 do 8,0 a až 16 °dGH.

Samec A. borellii sp. Opal s výraznejším modrým zafarbením a červenou farbou na hlave. (Foto: Norman Durný)

Samica A. borellii sp. Opal. (Foto: Norman Durný)

Tak ako však u všetkých zástupcov rodu Apistogramma, v závislosti od psychického rozpoloženia a zdravotného stavu sa môžu na bokoch tela vyskytnúť tmavé kresby spolu s vyblednutím základnej žltej. Pre každý „stav mysle“ je typický iný vzor, to by však vydalo na ďalší článok. Tu však ešte spomeniem, že pripravenosť samičky na trenie sa prejaví jej sýto žltým sfarbením a zvýraznením spomenutých tmavých pruhov. Farebná variácia samcov môže u formy sp. Opal obsahovať aj červenú kresbu masky hlavy a sýtejšie modré vyfarbenie tela.

Čelný pohľad na hlavu samca sp. Opal. (Foto: Norman Durný) aquadesign

Samci dorastajúci do 7 cm majú mohutnejšiu stavbu tela ako samičky, ktoré dosahujú maximálne cca 4 cm. Farebnosť samcov značne varíruje, podkladová farba je zväčša žltá s tmavým sieťovaním šupín. Základná farba na tele

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

aquadesign

BLACKWATER Khanh Ta Proč vzniklo jsem už nastínil v úvodu. Všechno to ale začalo tím, že se mi uvolnilo 530 litrové akvárium s prakticky žádnou dekorací a pouze několika rostlinami. Měl jsem nyní na výběr spoustu možností, jak akvárium zařídit a jaké osazenstvo v něm zabydlet. Rostlinné akvárium už mám, Afrika je lákavá, ale pozadí se mi dělat nechtělo. Tak a co dál? Chtěl jsem něco zajímavého, ale přitom jednoduchého. První pokusy o něco nového byly vyloženě škaredé. Už jsem to málem vzdal. Několik dní na to jsem ale uviděl dokument o Amazonce a ryby proplouvající mezi kořeny v tmavé vodě mě naprosto dostaly... Hned jsem měl jasno! Ještě bylo potřeba nastudovat několik věcí na internetu a hned druhý den jsem šel na věc.

Rozměry: 160 x 60 x 55 cm (528 l) Osvětlení: 2 x 36 W Philips blue + Narva oceanic nature Filtrace: Fluval 404 (biomolitan, vata, rašelina) Topení: Atman 300 W Substrát: Aquaclay ground Rostliny: Pistia stratiotes, Limnobium laevigatum, Najas guadelupensis Živočichové: 25 x Paracheirodon axelrodi, 1 x 'Blue turquoise discus', 3 x 'Green Wild Discus' Hnojivo: žádné Výměny vody: 20-30 % týdně Jako spousta jiných akvaristů jsem už vyzkoušel téměř všechny typy akvárií. Od akvária bez substrátu s umělými rostlinami, až po snahu vytvořit „amanovské“ akvárium. Dnes jsou v módě přesvětlená akvária s uměle nasycenou vodou CO2, tunou hnojiva a krásnými rostlinami. Ale co když se člověk tímto až moc nabaží? Nebo jednoduše chce vyzkoušet něco nového? U mě to byly oba pocity, které mě dovedly k vytvoření blackwater akvária.

Chtěl jsem vytvořit břeh řeky s vodou čajové barvy a napadanými kořeny. A protože se mělo jednat o tmavší blackwater akvárium, zvolil jsem jako pozadí černou tapetu. Jako u každého akvária nejdříve uvažujeme o vhodném substrátu. V Amazonce je většinou dno písčité, pokryté silnou vrstvou kalu a listí. Písek by sehnat problém nebyl, ale věděl jsem, že pod umělým osvětlením by to bylo příliš světlé a písek by příliš bil do očí. A my přeci chceme tmavé akvárium. Úplně černé dno by také nebylo to pravé ořechové... Trochu jsem zapátral v místních akvaristikách a narazil jsem na Aquaclay substrát. Zrnitost byla trochu větší, než jsem si představoval, a barva byla také příliš do červena, ale jiný tmavý substrát v podobné cenové relaci jsem nenašel. Koupil jsem dva desetilitrové pytle a jel domů. Po pořádném proprání jsem jej nasypal do už napuštěného akvária a nechal usadit jeho nejmenší části.

Takže co vlastně to blackwater akvárium je? Zjednodušeně je to akvárium, které by mělo připomínat černé vody některých jihoamerických řek. Mělo by být tmavé, téměř bez rostlin, s velikým množstvím kořenů a listí. Zní to velice nezajímavě a prostě, že? Tak jestli už nad tím někdo uvažoval a doteď neměl odvahu se pustit do úplného opaku snů akvaristů o kvetoucí podvodní zahradě, tak Vám zde popíšu svůj pokus. Když jsem se rozmýšlel, jakým způsobem tento článek napíšu, řekl jsem si, co by tak čtenáře mohlo zajímat. Napadly mě tyto základní otázky: proč takové akvárium vzniklo, jak probíhala jeho realizace, jaké má výhody a nevýhody a jak se musí udržovat?

Druhý den jsem šel nakoupit nejdůležitější věc. A tou jsou kořeny. Nejlepší kořeny, co se týče poměru cena/velikost + vzhled, jsou podle mě Driftwood. Neplavou a za slušný peníz lze sehnat velice pěkné rozvětvené kusy. Při první návštěvě

(Foto: Khanh Ta)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Hornbachu jsem si vybral dva hlavní velké kořeny. Nedoporučuji kupovat všechny kořeny najednou, protože potom v akváriu to nemusí vypadat tak, jak to vypadalo ve Vaší hlavě v prodejně. Měl jsem v úmyslu vytvořit z těch kořenů jakoby pozadí, takže jsem je umístil úplně dozadu k zadní stěně akvária. Nyní jsem měl už dva hlavní kořeny rozmístěné a měl jasno, jaké další kořeny by se tam asi tak hodily. Další návštěva Hornbachu už byla rychlejší, než ta předchozí. Měl jsem jasno, jaké kořeny bych asi potřeboval, což mi velice urychlilo vybírání. Výhoda blackwater akvária je, že kořeny koupené v obchodě nemusíme měsíce vyluhovat a stačí je pouze dobře vyčistit a propláchnout vařící vodou. Kořeny mají vlastnost, kterou většina akvaristů vůbec nemá v lásce, a to je taková, že barví vodu do hnědožluta. V takovém rostlinném akváriu to není hezký pohled, ale pro naše blackwater akvárium je to dokonce žádoucí.

aquadesign

Doporučuji sbírat spadané listí a větvičky v lese daleko od hlavních cestiček. Zde jsou téměř neznečištěné a stačí je před vložením do akvária upravit jen málo. Listí jsem pouze přelil vroucí vodou a nechal je několik minut louhovat. Toto jsem opakoval asi třikrát. Neměli byste ho vařit, jinak se může rozpadnout a bylo by nepoužitelné. Listí ale i po louhování stále plave a je nutné ho v akváriu nějak zatížit. Je to krátkodobé opatření, během pár dní by už plavat nemělo. Větvičky jsem zpočátku upravil tak, že jsem odstranil všechnu kůru a několikrát je přelil vařící vodou. Ale později jsem zjistil, že pokud seberete čisté větvičky (ne někde u silnice), tak ta kůra se odstraňovat nemusí. Stačí několikrát přelít vařící vodou. Může se stát, že se na nich bude v akváriu vytvářet bílý povlak, ale o to se postará nějaký krunýřovec. Hlavně větvě musí být suché a ne čerstvě utržené!

(Foto: Khanh Ta) (Foto: Khanh Ta)

Kořeny byly doma a rozestavěné po akváriu, ale stále tomu něco chybělo. Napadlo mě, že bych mohl nechat nějaké kořeny viset z hladiny dolů. Byly ale velice velké a nepůsobilo to přirozeně. Chtělo to něco menšího. Proto jsem se rozhodl, že si udělám procházku v lese a nasbírám nějaké suché větvičky. Byl zrovna podzim a při pátrání v lese po větvích jsem narazil na spoustu opadaného listí. Listí k blackwater akváriu bezpochyby patří, tak jsem ho spoustu nasbíral do pytlíku. Jeho výluhy jsou pro ryby z tohoto prostředí velice prospěšné a dodávají vodě tu čajovou barvu, kterou si přejeme mít.

Větve a listy máme upravené, tak jsem se mohl pustit do aranžování. I větve zpočátku plavou. Nejen pár dní, jako listy, ale klidně i měsíce. Proto se s tím musí při aranžování počítat. Větvě měly trčet jakoby z hladiny, tak jsem je umístil na příčné a podélné výztuhy akvária a upevnil. Listy jsem částečně zatížil lávovými kameny. Ty mají podobnou barvu, jako Aquaclay substrát, takže to dobře ladilo. Při zapnutém osvětlení jsem měl ale pocit, že substrát je velice červený a působí trochu nepřirozeně. To jsem vyřešil změnou osvětlovacích trubic. Vyměnil jsem původní nafialovělou zářivku za obyčejnou denní bílou; druhou studenou bílou jsem ponechal. Stále to nemělo takovou atmosféru, jakou jsem chtěl. Chtělo to si s tím světlem trochu více pohrát. Denní bílou zářivku jsem vyměnil za modrou a už se to začalo rýsovat. Něco mi říkalo, že bude potřeba trochu zelenější barvy, tak jsem studenou bílou zářivku obalil zeleným tenkým igelitem. Zářivky napojené na elektronický předřadník tolik nehřejí, takže jsem se o roztavení igelitu nebál. No a s výsledkem jsem byl velice spokojený.

(Foto: Khanh Ta)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

aquadesign

Jak jsem na začátku říkal, má to být akvárium téměř bez rostlin, ale přeci jenom tam nějaké mohou být. Já jsem si vybral plovoucí rostliny Pistia stratiotes a Limnobium laevigatum. Tyto rostliny nejsou moc náročné na mikroprvky a CO2, ale vyžadují celkem hodně světla. Nyní ještě zkouším Najas guadelupensis, ale nevím, jestli se chytí. Celkový vzhled byl tedy uspokojující a mohl jsem začít řešit rybí osádku. Terčovci se mi líbí už hodně dlouho, ale kvůli jejich požadavkům na teplotu vody jsem se je v rostlinném akváriu neodvážil dlouhodobě chovat. Nyní se naskytla dobrá šance. Říkal jsem si, že když už akvárium, které má být skoro kopií břehu Amazonky, tak by se tam hodili i přírodní formy terčovců, jenž by doplňovalo hejno neonek červených. Zajel jsem proto do Dřítěče pro odchyty terčovčů a pro neonky. Po řádné karanténě jsem je pustil do akvária a mohl se kochat jeho krásou.

(Foto: Khanh Ta)

Pár nevýhod se zde tedy určitě najde, ale abych Vás povzbudil, vylíčím zde také několik výhod. Za prvé asi nejpodstatnější věc je, že se ryby většinou v tmavších akváriích cítí lépe a ve větším bezpečí. A to i díky přítomnosti velkého množství kořenů, kde si každá ryba může najít svůj úkryt. Navíc takové akvárium není vůbec náročné na technické příslušenství. Jediná dražší věc, kterou budete potřebovat, je výkonný filtr s dostatečně velkým objemem. Nemusíte se starat o CO2 zařízení ani výkonné osvětlení. Osvětlení je zde pouze na efekt, pokud tedy nehodláte mít hladinu pokrytou plovoucími rostlinami. z AQUATABu

Ještě několik rad na závěr. Hodně lidí se mě ptalo, jak jsem docílil toho, že akvárium působí velice hluboce a tajemně. Je to tím, že akvárium je poměrně dost široké. Další věcí je, že osvětlení nedáváme úplně dozadu, ale spíše dopředu. Neosvětluje se tím zadní stěna, ale hlavně kořeny a přední část, a proto to působí tak, že nevidíme, kde zadní stěna je. K focení jsem využil 300 W halogenové světlo, protože na 530 litru dvě zářivky s nízkým světelným tokem nestačí. Přesto ale akvárium ve skutečnosti působí skoro stejně, ať už s přídavným světlem, nebo bez něj. Atmosféru si zachovává, jenom je tmavší. V blackwater akváriu nemusíme chovat jen terčovce. Velice dobře si tam dokážu představit několik přírodních forem skalárů nebo rodinku geophagů (potom nezapomeňte písek). Nemusím asi zmiňovat, že pro většinu krunýřovců je takové akvárium rájem. V případě menších akvárií to mohou být různé jihoamerické akary nebo apistogrammy. Voleb je samozřejmě více. Je jen na Vás, pro co se rozhodnete; já doufám, že jste aspoň někdo našel odvahu a pustíte se do díla.

(Foto: Khanh Ta)

Akvárium je v porovnání s rostliným akváriem téměř bezúdržbové. Provádím normální týdenní odkalování a částečnou výměnu vody. Zásadní rozdíl je pouze v obměně listí a větviček. Listí se poměrně brzy rozloží a větvičky časem začínají být čim dál tím křehčí. Po pár měsících by měly být vyměněny za nové. Rychlost rozkladu závisí na teplotě vody a na tom, jestli máte v akváriu nějaké krunýřovce, kteří si na dřevě rádi pochutnají. V začátcích se bude voda zabarvovat docela rychle, proto je nutná častější výměna. Časem se to ustálí a voda bude lehce zbarvená jako čaj. Mezi nevýhody blackwater akvária patří to, že byste měli spíše chovat ryby, které žijí v podobných podmínkách, protože ne všechny typy se tam hodí. Kvůli kořenům a listí se musí dodržovat pravidelná týdenní výměna vody. Nemáme zde moc rostlin, které by odbourávaly odpadní látky, a díky výluhům se voda do dvou týdnů jistě zabarví více, než je přijatelné. Odpadní látky můžeme odbourávat pomocí plovoucích rostlin, které v blackwater akváriu vypadají velice hezky a přirozeně. Bohužel musíme ale zainvestovat více do osvětlení.

(Foto: Khanh Ta)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

z AQUATABu

NOVÉ IMPORTY RYB Jiří Plíštil Rasbora pauciperforata Weber & de Beaufort, 1916 – razbora červenopruhá

Pro dnešní díl importů jsem vybral několik druhů z čeledi Cyprinidae, které k nám byly v poslední době dovezeny. Všechny zde uvedené druhy ryb jsou mírumilovné a vhodné do společenských akvárií. Fotografované ryby pocházejí vesměs z akvárií firmy Profi-Aquarium – Roman Papík, Dříteč.

Inlecypris auropurpurea (Annandale, 1918) – razbora oranžovopruhá

(Foto: Jiří Plíštil)

Oblast výskytu těchto rybek je poměrně rozsáhlá, táhne se od Thajska a Kambodži až po Malajský poloostrov a Indonésii. Rybky vyniknou ve větším hejnu a jejich nádherný oranžový pruh se „rozsvítí“ pouze při horním osvětlení nádrže. Dorůstají velikosti 7 cm.

(Foto: Jiří Plíštil)

Pochází z jezera Inle a jeho přítoků. Rybky dorůstají velikosti 10 cm. Jsou to velmi živé rybky vhodné do větších společenských akvárií.

Rasbora trilineata Steindachner, 1870 – razbora průsvitná

Rasbora dorsiocellata Duncker, 1904 – razbora okoskvrnná

(Foto: Jiří Plíštil) (Foto: Jiří Plíštil)

Pochází z Malajského poloostrova, Sumatry a Bornea a dorůstá velikosti 13 cm. V přírodě tyto razbory najdeme v pomalu tekoucích částech řek a v jezerech.

Tato velmi pěkná razbora pochází z Malajského polostrova a Indonésie. Rybky dorůstají velikosti 6 cm.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Microrasbora erythromicron Annandale, 1918 – razborka barmská

z AQUATABu

Eirmotus octozona Schultz, 1959 – parmička osmipruhá

(Foto: Jiří Plíštil)

(Foto: Jiří Plíštil) zaujímavosti

Tato překrásně zbarvená rybka pochází z Barmy. Dorůstá velikosti pouhých 2 cm. V akvarijních podmínkách je to velmi plachý druh.

Pochází z Thajska a severní části Bornea, dorůstá velikosti okolo 4 cm. V akvarijních podmínkách se jedná o další poměrně plachý druh.

HLAVÁČ GOBIOIDES PERUANUS Jiří Plíštil Do České republiky jej dovezla firma Profi Aquarium – Roman Papík pod názvem „Peru botia“. Ve chvíli, kdy importér objednával dodávku, nikdo netušil, jaké ryby dorazí. Soudím, že se s největší pravděpodobností jedná o druh Gobioides peruanus (Steindachner, 1880).

Potravu přijímá prakticky jakoukoli. Zkoušel jsem podávat mražené patentky i cyklop; hlaváč nepohrdl ani vločkovým krmením, které ovšem nepožíral s takovou chutí jako krmiva přírodní. Přes den je hlaváč ukrytý za filtrem, o který se dělí se sumci rodu Brachyrhamdia, a prakticky nevylézá. Nepozoroval jsem ani náznaky rytí v nádrži. Jeho agresivita vůči ostatním chovancům v akváriu je téměř nulová. Sice se občas ožene po jiné rybě, ale nepozoroval jsem, že by měl nějaký úspěch. Jeho způsob „plavání“ je velmi zajímavý. Za neustálého vlnění se pohybuje po dně a velmi často místo toho, aby se otočil, raději couvá. Občas využívá svých velmi silných břišních ploutví spojených v přísavný terč, postaví se na nich a sleduje malýma očkama okolí. Nepozoroval jsem však, že by se díky svému přísavnému terči udržel přichycen na skle akvária, jako je tomu u některých jiných druhů čeledi Gobiidae.

(Foto: Jiří Plíštil)

Z dosud popsaných druhů rodu se pouze tento vyskytuje v oblasti Peru, odkud k nám také ryby dorazily. Tito hlaváči dorůstají do velikosti 45 cm, importované ryby byly dlouhé zhruba 18 cm. Informace o rodu Gobioides publikoval v ATF 3/2005 Dr. Jaroslav Hofmann. Já bych zde jen rád doplnil drobné informace z mého pozorování při chovu tohoto hlaváče v akváriu. Jak uvádí Dr. Hofmann ve svém článku, hlaváči nejsou opravdu nijak výraznými lovci, naopak mi připadá, že se jedná o poměrně líné ryby. Ve chvíli, kdy jsem krmil, povysunul se hlaváč do prostoru a za neustálého otvírání a zavírání své obrovské tlamy chytal veškerou potravu, která díky proudění vody kolem něj proplouvala.

(Foto: Jiří Plíštil)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

zaujímavosti

IRIDIZUJÍCÍ BOJOVNICE Tomáš Chuda Základem a cílem našich šlechtitelských snah při chovu bojovnic je dosáhnout čistého a vyrovnaného chovu ve sledovaných znacích. Vyvstává zde ale otázka, jak těchto výsledků docílit? Nasnadě je i odpověď – tou je genetika. S nadsázkou lze ale říct, že to jde i bez jakýchkoliv znalostí obecné genetiky. S náležitou praxí a citem pro věc můžeme vyšlechtit nespočet krásných variet bojovnice pestré v mnoha různých tvarových a barevných mutacích, které v několika málo příbuzenských generacích dědičně ustálíme jako čistý kmen.

nými varietami – šlechtitelskými cíli. Sahají-li naše ambice právě tímto směrem, k prezentaci vlastních odchovů na výstavách a získání patřičného uznání, měli bychom své subjektivní vnímání sladit s adekvátními standardy. Jak již bylo výše zmíněno, pomineme-li tvarové formy, barevné standardy staví na obecné biologii. V následujícím textu se pokusím právě tyto elementární informace s důrazem na iridescentní zbarvení vylíčit tak, aby se s nimi chovatelé obeznámili a porozuměli jim. Následně pak pochopíme, jak například správným výběrem ryb a využitím iridescence vyšlechtíme purpurové či růžové ryby, které zrovna nejsou prezentovány pouze jedním barevným pigmentem, ale interakcí několika odlišných chromatoforů generujících danou barvu.

Práce s iridescencí je takřka neomezená – barevná kresba mramor (bílá/tmavě modrá). (Foto: Suporn Khumhom)

Jednotlivé variety bojovnic jsou navzájem odlišné v barvě (depozici rozličných pigmentů a formování guaninu v pokožce) a proporcích ploutví (tvar ploutví, počet a větevní paprsků). Abychom s tímto mohli cíleně pracovat, akvarista musí mít alespoň elementární znalosti z všeobecné akvaristické praxe, měl by porozumět stavbě a funkci rybího těla a paradoxně i těm popíraným znalostem genetiky – alespoň obecným pojmům a prvním dvěma Mendelovým zákonům o dědičnosti kvalitativních znaků. Díky nim si snáze uvědomíme základní selekci jedinců, nesoucí kýžené rysy k dosažení námi vytyčeného cíle, a na početném potomstvu v několika dalších generacích objevíme genetický potenciál našich ryb a základy dědičnosti (dominanci a recesivnost) sledovaných znaků. Jak by ale měl vypadat náš vytyčený šlechtitelský cíl, co je vlastně ideálem dané variety? I nepravidelné uspořádání více barev na uniformě oploutvené a vitální bojovnici může být pěkný výsledek. Avšak mnohé úzce specializované spolky ustanovili na základě biologie a fenotypových znaků jednotlivé barevné a tvarové výstavní třídy korespondující s ustále-

Práce s iridescencí je takřka neomezená – vícebarevný Halfmoon samec. (Foto: Suporn Khumhom)

Šupiny jsou v podstatě průsvitné a pigmentová zrna, způsobující změnu zbarvení založenou na selektivní absorpci světla, jsou vsazena převážně až ve spodní vrstvě kůže, kterou tvoří škára. Zbarvení bojovnice (nyní, obecně platí u všech ryb) je tvořené rozličnými buňkami vně pokožky, nesoucími barevný pigment. Každá z nich má zvláštní pojmenování a souhrnně je označujeme jako chromatofory. Například buňky obsahující tmavý (černohnědý) pigment melanin se jmenují melanofory. Chromatofory se vůči sobě vyskytují v různých vrstvách pokožky, kdy se navzájem překrývají, a vzájemnou interakcí jednotlivých pigmentů (vč. jejich rozptýlení nebo nahloučení v cytoplazmě) mohou vytvářet rozličná zbarvení a jeho odlišné nuance v širokém spektru. V podstatě rozlišujeme tři druhy chromatoforů, kdy čtvrtou a nejsvrchnější barevnou vrstvu tvoří guanofory (iridofory), známé také jako iridocyty.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

zaujímavosti

Iridescenci nelze považovat za pravý pigment (barvivo), ale za fyzický fenomén, který je hlouběji ovlivněn pravou pigmentací. Je to zvláštní typ buněk obsahující bezbarvý, krystalicky formovaný guanin (C2H5H2O – z pokožky a ploutví vylučovaná odpadní sloučenina netoxického polymeru amonia, což je odpadní produkt metabolizmu, vznikající při rozkladu bílkovin). Díky přítomnosti těchto krystalů dojde k rozložení a odražení světla o různé vlnové délce, která je taktéž ovlivněna přítomností melaninu – to je základ, díky kterému se mnohdy na těle ryb zrcadlí až metalicky modrý lesk v různých odstínech. Odražené světlo o vlnové délce 530 nm se nám na rybce jeví jako zelená barva; modrá odpovídá 480 nm vlnové délky. Takovéto barvy jsou často označovány jako „strukturální barvy“ kvůli odlišení od barev, vytvořených pravou pigmentací (červené, černé). Obecně je označujeme jako iridescentní lesk. Zvláštní mutací iridescentních ryb jsou matně až mléčně zbarvené rybky (jeví se nám jako bílé), kdy guanin je v pokožce formován v podobě granulí (nikoliv krystalů) a nereflektuje světlo. Usazeniny guaninu jsou v pokožce neškodné, pokud ale expandují až do očí (depozice guaninu roste se stářím), mohou způsobit slepotu. I přes úzkou souvislost s běžnou iridescencí se rybám bílým, pastelovým a jejich variacím v tomto článku věnovat nebudeme.

Metalický tmavě modrý Halfmoon Plakat samec s barevným krytím celé hlavy vč. pektorálních a ventralních ploutví. (Foto: Tomáš Chuda)

Uniformně žluté, červené, černé, modré a další oslnivě zbarvené bojovnice existují již delší dobu díky horlivému úsilí zapálených chovatelů a jejich přísné selekci těch správných jedinců. Žlutá, červená, černá a modrá jsou na buněčné úrovni právě těmi základními stavebními barvami bojovnic. Selektivním šlechtěním se pozměnila a zintenzivnila distribuce požadované barvy, zatímco ostatní byly potlačeny, a tím zavdaly vzniku čistých, uniformě barevných variet. Nediskriminační selekcí a křížením zcela nepříbuzenských linií vznikali náhodně zbarvené variety a různé mutace v podobě dnešních ustálených kreseb. V případě divokých bojovnic je prezence chromatoforů vně pokožky následující: nejhlubší a nejméně viditelnou vrstvu chromatoforů tvoří xantofory, obsahující žlutý pigment. Následují melanofory a o vrstvu výše erytrofory, nesoucí červené barvivo. Žádná z buněk ale nemůže nést dva nebo více rozličných pigmentů, jako je tomu například u Xiphophorus helleri, kde se můžeme setkat s xantoerytrofory. Nejsvrchnější barevnou vrstvou je iridescentní vrstva, reflektující modré zbarvení. U domestikovaných, jasně zbarvených bojovnic je rozšíření těchto buněk v jednotlivých vrstvách nepatrně odlišné od přírodních forem. Nutno také poznamenat, že toto barevné rozložení do různých vrstev se vztahuje hlavně k pokožce těla. Protože ploutve jsou značně tenké, prezence chromatoforů v oploutvení bude zřejmě trochu odlišná.

Pastelový Crowntail samec. (Foto: Suporn Khumhom

Normální distribuce iridescentního lesku na přírodních formách Betta splendens je vůči domestikovaným formám sporadická, omezená jen na všechny nepárové ploutve mezi paprsky tmavočervené barvy a na pár fleků v jednotlivých řadách šupin (nejvíce patrných podél horních tří řad) téměř černě zbarveného těla, dále v oblastech hlavy, hlavně na skřelích a očích. Selektivní šlechtění zavdalo vzniku pozměněného genu zodpovědného za plošné rozprostření iridescentních barev a jejich hutnější prezenci po celém těle včetně hlavy, kdy vytvoří kompletní barevnou masku namísto běžně černé hlavy. Tento gen je dominantní vůči divokému projevu. Využití a dosažení těchto vloh je nejsnazší u metalicky zbarvených jedinců. Zde barevné krytí zasahuje dokonce i do párových ploutví včetně pektorálních.

Tmavě modrý Halfmoon samec. (Foto: Suporn Khumhom)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

zaujímavosti

Díky adaptaci na podmínky, ve kterých divoké formy bojovnic z druhové skupiny Betta splendens žijí (kalné vody močálů, zavlažovacích kanálů a rýžovišť), je jejich zbarvení pro lepší komunikaci mezi sebou samými křišťálově jasné – třpytivé, iridizující. To je způsobeno iridofory, jež reflektují i část žlutého spektra. Paradoxně byly v počátcích šlechtěny čistě modré barvy, kdy se chovatelé snažili právě tento lesk potlačit. Zhruba před osmy lety se objevily zcela nové odstíny iridescentních barev s metalickým leskem. Ty vznikly mezidruhovým křížením domestikovaných forem s divokými bojovnicemi z druhové skupiny splendens (Betta imbellis, B. smaragdina nebo B. sp. 'Mahachai'). Na první reference těchto chovatelských praktik narazíme i v literatuře z 80. let minulého století. Například v prvním vydání knihy W. Mauruse – Bettas: A Complete Introduction z roku 1981 – nebo v knize H. Gonelli a R. Masillamoniho – Kampffische z roku 1997 – narazíme na typové fotografie závojových, metalicky modrých hybridů Betta splendens a Betta imbellis. O stejném mezidruhovém křížení referoval i RNDr. Stanislav Frank, Csc. dokonce už v roce 1976 v časopise Akvárium Terárium.

Metalicky modrý samec s barevným krytím celé hlavy a ventralí. (Foto: Suporn Khumhom)

Jelikož je iridescentní zbarvení v případě přírodních bojovnic zelené (díky širokému rozsahu barevných tonů ji lze přirovnat i k tyrkysové), je zřejmé, že modrá a všechny ostatní odstíny jsou její anomální variací. Domestikované formy Betta splendens se běžně vyskytují ve třech základních odstínech iridescentních barev. Jimi jsou ocelově modrá (světlejší až šedomodrá se stříbřitým nádechem), tmavě modrá a tyrkysová/zelená. Pouze tyrkysové a kovově modré ryby lze považovat za ustálený barevný kmen (tyrkys x tyrkys = tyrkys). Mezi sebou samými ale neprojeví úplnou dominanci jedna vůči druhé. Navzájem se doplňují a jejich křížením vyprodukujeme nový odstín modré – tmavě modré, v angličtině chovateli označované jako „Royal Blue“ (královská modrá). Tento typ dědičnosti označujeme jako intermediální dominance (neúplná nebo částečná). Známe tady dva mutantní geny, zodpovědné za projevy modrého zbarvení. Jeden ovlivňuje samotný odstín iridoforů a druhý jeho plošné rozprostření po těle ryby.

Betta smaragdina. (Foto: Tomáš Chuda)

V komunitě chovatelů, jež chovají bojovnice pro zápasy, není hybridizace přírodních forem nic neobvyklého a je praktikována už desítky let pro získání lepších bojových vlastností. Teprve v poslední dekádě se křížení přírodních a domestikovaných forem promítlo i do našeho hobby s cílem získat nové barevné variety. Asijští chovatelé přísně vybírali jedince, kteří nesli jasně metalické barvy s natolik těžkou a hustou prezencí iridoforů, že tyto barevné odstíny v nás evokovali asociace se zlatem či mědí. Prvně byly vyšlechtěny krátkoploutvé formy podobné Betta imbellis s rozličným metalickým zbarvením. Byly nazývány jako „Indo Betta“ nebo „Copper Imbellis“. Později byli tito metalicky modře zbarvení hybridi dále kříženi s ocelově modrými homozygoty Betta splendens. To zavdalo vzniku čistého kmenu té nejkovovější barvy dnes v angličtině označované jako „Copper“ (měď). Samci těchto krátkoploutvých forem byly nabízeny už někdy kolem roku 2002. Horlivou šlechtitelskou prací asijských chovatelů z nich byly vyšlechtěny i moderní Halfmoon formy.

Tmavě modrý Halfmoon Plakat samec. (Foto: Tomáš Chuda)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

zaujímavosti

V roce 2003 tyto závojové formy na aukčním akvaristickém serveru Aquabid.com způsobily doslova pozdvižení. Barevná varieta označená jako „Copper Gold“ byla na serveru vydražena za neuvěřitelných 1000 amerických dolarů! Dnes jsou hojně rozšířeny i mezi našimi chovateli.

Metalický kovově modrý Halfmoon Plakat samec. (Foto: Suporn Khumhom) Měděný Halfmoon Plakat samec; poměrně mladá metalicky modrá varieta. (Foto: Tomáš Chuda)

Tímto ale rozmanitost iridescentního zbarvení nekončí. Pár let po tom, co byly metalické mutace ustáleny v uniformě zbarvené kmeny, se objevily nové variety v angličtině označované jako „Dragons“. Jejich původ není znám, ale stejně jako v případě metalických barev bude jejich počátek v mezidruhovém křížení divokých a domestikovaných forem bojovnic z druhové skupiny splendens. Jen jejich selekce se ubírala trochu jiným směrem. Jedná se o natolik hutnou prezenci iridoforů, že nevstupují v interakci s jinou pigmentací a jsou pro nižší barevné vrstvy zcela neprůsvitné. I struktura krystalů guaninu bude trochu odlišná od jeho nominální formace. Obchodní označení Dragon, v českém překladu drak, dokonale vystihuje vzhled prvotních forem (barevná kresba Dvoubarevný – metalicky „bílá“/červená), které lze asociovat s draky z pohádek nebo fantasy knih. V nich jsou popisováni jako rudí ještěři, jež mají z nastřádaného zlata a dalších drahých kovů opancéřovány šupiny. Tato barevná varieta se může vyskytovat v mnoha různých kombinacích, například se žlutou nebo černou.

Samici imponující metalicky zelený samec. (Foto: Tomáš Chuda)

Tímto jsme se ve stručnosti seznámili s obecnými základy a podstatou iridescentních ryb. Pro mě osobně jsou uniformně modré a metalicky modré bojovnice jedny z nejpůvabnějších barevných variet. Využití iridescence je nejčastěji konzultováno ve vztahu k modrým, zeleným/tyrkysovým a metalickým výstavním třídám soutěžních standardů. Hlavním cílem je samozřejmě vyšlechtit ryby s co nejbohatší prezencí iridoforů jednotného odstínu s dostatečně hustým krytím, kdy všechny základní barvy, obvykle červená nebo černá, nebudou skrze něj prosvítat. Běžnou chybou těchto variet je nedostatečné barevné krytí hlavy a hřbetu, na ventralích můžeme téměř vždy pozorovat červenou a stejně tak i při trupu těla u kořene všech nepárových ploutvích, hlavně na ploutvi anální. Tyto chyby jsou snadno pozorovatelné, když si ploutve prosvítíme příruční baterkou. Takto důkladně vybíráme i ryby do dalšího chovu. Nutno si také uvědomit, že sporadická prezence iridescentního lesku se v případě uniformě barevných neiridescentních variet považuje za chybu. Zelená iridescence se nám jeví nejvíce reflektivní v širším barevném spektru a v kontrastu s odlišnou pigmentací je nejvíce postřehnutelná.

Dragon – dnes velmi populární barevná mutace metalických ryb. (Foto: Suporn Khumhom)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

zaujímavosti

Kovově modrý Halfmoon samec. (Foto: Suporn Khumhom)

Práce s iridescencí je takřka neomezená – platinově žlutý motýlek. (Foto: Suporn Khumhom) živorodky

Kovově modrý lesk je nejméně reflektivní a více zanedbatelný. Vyšlechtíme-li ale žluté ryby prosté melaninu s celoplošným, nejlépe metalickým krytím, lze je považovat za metalickou podskupinu dané barvy. Marketingově je můžeme označit třeba jako „Gold“ (zlaté) nebo „Platinum Yellow“ (platinově žluté). Bez melaninu iridescence ztrácí svůj kontrast a prolíná se s jinou pigmentací. Tím tento lesk interferuje a zavdá vzniku nové, „jednotné“ barvy. Například fialová ve skutečnosti není fialová. Je to jen souhra červené, černé a iridescentní pigmentace.

Na závěr a pro pořádek ještě upřesním použité názvosloví. Metalickými barvami označujeme mutantní variety základních modrých barev, které jsou natolik reflexní, že v nás skutečně evokují právě tohle označení. Jako kovově modré běžně označujeme šedavý odstín modré. I přesto, že se jedná o synonyma, v komunitě chovatelů bojovnic označují genetickým potenciálem zcela odlišné variety. A měděné (Copper) zbarvení je natolik specifická varieta metalicky modrých ryb, že si zaslouží vlastní označení a samostatnou výstavní třídu.

Interference několika odlišných pigmentů v jednotný odstín. (Foto: Tomáš Chuda)

Detail iridizující pigmentace metalicky modré samice. (Foto: Tomáš Chuda)

Barevných variet s využitím iridescence může vzniknout nespočet. V poslední době jsou velmi populární barevné kresby s kontrastními odstíny metalických a světlých (např. žlutých) barev. Nejčastěji to jsou barevné kresby jako „dvoubarevný“ nebo „motýlek“. Metalické barvy získali v dnešní době natolik na oblibě, že bychom mohli brzy přijít o staré dobré kmeny kovově modrých a tmavě modrých ryb. Ne tak docela jejich vytlačením na pokraj našeho zájmu, ale zavlečením metalických vloh právě do těchto základních kmenů.

[1] Baum L. L.: The utilization of iridescence. Technical Assistance Library of IBC. [2] Buss L: Naming the new metelic gene. Technical Assistance Library of IBC. [3] Buss L.: Structural color. Technical Assistance Library of IBC. [4] Parnell V. (2005): The New Betta. Thimble Publishing. [5] Goldstein R.J. (2004): The Betta Handbook. Baron’s Educational Series, New York. [6] Lucas G.A.: Siamese fighting fish. T.F.H. Publications, New Jersey. [7] Hofmann J., Novák J. (1996): Akvaristika, X-Egem, Nova, Praha.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

živorodky

INTÍMNE O ŽIVORODKE ÚTLEJ – NEOHETERANDRIA ELEGANS Norbert Dokoupil Vedecký opis Americký bádateľ A. W. Henn (mimochodom, bol obdivuhodných 17 rokov pokladníkom ASIH – American society of ichthyology and herpetology) sa r. 1916 stal stanoviteľom nového rodu Neoheterandria s typovým druhom Neoheterandria elegans. Holotypom bol jedinec z Rio Truando, ktoré je v Kolumbii prítokom spodného úseku Rio Atrato [4]. Veda teda druh poznala, ale akvaristi na jeho znovuobjavenie museli čakať dlhých 72 rokov.

Príbeh prvých rybiek v Európe Senzačný import v novodobej histórii druhu sa podaril viedenskému klenotníkovi a akvaristovi H. Mörthovi. Roku 1988 sa, s cieľom získať pre svoj obchod prvotriedne drahokamy – smaragdy, zafíry a rubíny za výhodnú cenu, vydal na riskantnú cestu do Kolumbie. Počas cesty na severe krajiny upútali jeho akvaristickú pozornosť malé, plytké jazierka dolného Rio Atrato, nachádzajúce sa v blízkosti hraníc s Panamou pri Dariéne. V jednom z nich objavil živý klenot, v prírode veľmi vzácnu a akvaristicky dovtedy neznámu živorodku útlu. Žila v spoločenstve s ďalšou živorodkou – Poecilia butleri. Mörthovi sa podarilo doviezť rybky živé a úspešne ich odchovať. Zakrátko od neho získal mláďatá známy viedenský akvarista O. Böhm. Od neho som už 9. decembra 1988 doviezol do Bratislavy cenný dar – prvých 3 samčekov a 4 samičky – a rozšíril tak počet niekoľkých absolútne prvých chovateľov [3]. Údaj v Aquarien Atlase [1] o prvom dovoze do Rakúska a Nemecka r. 1989 nie je správny. Je pravdepodobne iba rokom dovozu do Nemecka.

Etymológia názvu Rodový názov neoheterandria je gréckeho pôvodu a značí noví rozliční samci. Druhový názov elegans, vzťahujúci sa na obe rovnako (monochromaticky) sfarbené pohlavia, je latinský. Značí sličný, pôvabný, jemný. Nemecký preklad [6] „geschmackvoll“ ako vkusný, chutný je nezmysel.

Sfarbenie Sfarbenie je zrejmé z obrázkov. Je pri oboch pohlaviach rovnaké. Tvrdenie, že priečne pásiky začínajú v polovici tela, je nepresné. V skutočnosti začínajú už na úrovni koreňa prsnej plutvy. Obe pohlavia majú jeden až dva pásiky rozšírené do oválnej škvrny až písmena „Y“ v zlatom poli. Rozdiel je v tom, že pri samčekovi táto škvrna končí takmer pod prvým lúčom chrbtovej plutvy, pokým pri samičke je posunutá približne o tri-štyri rady šupín dopredu. Jedinci s dvomi škvrnami majú túto kresbu zvyčajne iba na jednej stane tela. Zlaté pole okolia škvŕn pri akváriových populáciách v dôsledku nevhodnej výživy často bledne. Počet pásikov a intenzita ich sfarbenia v kľude je premenlivá podľa lokality. Súvisí to pravdepodobne s predačným tlakom a výskytom (či absenciou) submerznej vegetácie. Kolmé pásiky sfarbenia umožňujú nielen splynúť s prostredím (mimetické sfarbenie), ale súčasne môžu predstavovať aj ochranný – kryptický vzor. Tieto podmienky sa na rôznych miestach lokality menia, preto sa mení aj optimálne sfarbenie.

Samička N. elegans, Rio Atrato. (Foto: Norbert Dokoupil)

Chov Chov je jednoduchý. Osvedčili sa malé akváriá s obsahom 10-20 litrov, naplnené vodou o tvrdosti 8 až 15 °dGH s pH 7,0 až 7,5. Teplota by nemala byť stála. Rybky potrebujú aj niekoľkotýždňové obdobie „oddychu“ znížením metabolizmu

Samček N. elegans, Rio Atrato. (Foto: Norbert Dokoupil)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

pri nižšej teplote. I keď vyhovuje rozpätie medzi 22-26 °C, pre intenzívne rozmnožovanie je však na kratšie obdobie vhodná skôr horná hranica. Osadenie rastlinami nie je podstatné. Nie je potrebné ani vzduchovanie či filtrovanie. Stačí obligátna výmena ¼ obsahu vody pri čistení. Spočiatku pri výmene vody vždy niekoľko dospelých rybiek uhynulo. Je otázne, či druh je všeobecne citlivý na čerstvú vodu, alebo takto reagovali vtedajšie, ešte nedomestifikované generácie F2 a nasledujúce. Mohla to byť tiež reakcia na prudkú zmenu koncentrácie látok biologickej záťaže. Prípadne sa im jednoducho nepáčila voda z našej siete? Do nádrže uvedeného obsahu môžeme umiestniť približne 2-5 párov rybiek. Keďže si rodičia mláďatá nevšímajú, i pri zdanlivo malej plodnosti dokážu 2-3 samičky vo veľmi krátkom čase akvárium zaplniť! Hustota osádky je nesmierne dôležitým momentom chovu! Zatiaľ čo bežné živorodky sú k hustote populácie relatívne tolerantné, živorodka útla je v tomto smere veľmi citlivá. Skúsenosti chovateľov sa zhodujú v tom, že na prerybnenie reagujú rybky krpatením v raste a prílišná hustota čriedy je pravdepodobne aj jednou z príčin porúch rozmnožovacieho cyklu samičiek. Vo výžive sa osvedčila malá živá potrava – planktón a žiabronôžka. Keď sa objavili mláďatá, výživu tvorili iba žiabronôžky. Zo suchej potravy boli vyskúšané viaceré kvalitné druhy, avšak ani jedno krmivo rybky nežrali v dostatočnom množstve. Súčasné akváriové populácie sú už adaptované aj na rôzne druhy jemne rozdrvených vločiek a granúl.

živorodky

Komplikácie s hermafroditmi V chove sa objavili aj samičky, ktorým sa síce vytvorilo objemné bruško, ale sa nemnožili. Proti svetlu bolo vidieť iba oranžovú brušnú dutinu bez očí budúcich zárodkov (obr. A). Neskôr sa objem bruška zmenšoval a ritná plutva sa väčšmi zahrocovala a predlžovala (obr. B). Keď týmto „samičkám“ narástlo gonopódium, bolo jasné, že sú to maskulinizované samičky – nefunkční hermafroditi (obr. C). Pri porovnaní koncovej časti gonopódia normálneho a zmeneného samčeka bol zistený tiež atypický tvar koncových segmentov. S cieľom preveriť, či takýto jedinec je alebo nie je plodný, bol pokusne chovaný v osobitnom akváriu s normálnou samičkou. Potomstvo sa nepodarilo docieliť, čím sa potvrdila jeho sterilita. Pohlavne zmenené rybky mali aj skrátenú dĺžku života. Ostala mi po nich iba unikátna fotodokumentácia.

Samička N. elegans. (Foto: Norbert Dokoupil) (Foto: Norbert Dokoupil)

Epigamné prejavy Samce sa samičkám nedvoria, pokúšajú sa o párenie tzv. narážaním. Používajú pritom dve hlavné stratégie: Vo voľnej vode bez úkrytov začína príprava k páreniu vyčkávaním šikmo vzadu za samičkou (schéma 1). V tejto polohe je samček pre samičku zrejme buď menej viditeľný, alebo využíva jej mŕtvy zorný uhol. Niekedy prechádza do polohy pred samičku a prehradzuje jej dráhu. Ak sa podarí ju zastaviť vracia sa späť za ňu, odkiaľ potom začína výpad s prípadným pokusom o párenie uvedeným spôsobom (viď schéma 3).

Samček N. elegans. (Foto: Norbert Dokoupil)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

živorodky

Superfetácia je typickou formou rozmnožovania malých druhov, kde v samičke nie je priestor pre „stotorčatá“ naraz. Vyskytuje sa pri všetkých zástupcoch rodu Poeciliopsis, niektorých druhov rodov Heterandria, Neoheterandria, Phalloptychus, Priapichthys, jednoho Dermogenys a prekvapivo aj Hemirhamphodon. Pri žiadnom druhu poeciliidae, ktorého oplodnené vajíčka obsahujú dostatok výživných látok pre vývoj zárodku, superfetácia nebola zistená [9]. Vajíčka živorodky útlej sú chudobné na výživný žĺtok. Embryá preto musia byť v priebehu vývinu zásobované aj matkou. To je riešené folikulami, malými hrbolčekmi tkaniva, umiestnenými v prednej časti bruška každého zárodku. Podľa tohto patrí živorodka útla k tzv. folikulovému vývinovému typu. Podľa Böhma [2] „jedno“ oplodnenie stačí na pravidelné pôrody počas jedného roku. I keď ako „jedno oplodnenie“ chápeme celú sériu oplodnení napr. v priebehu dňa, bolo by dobré tento údaj preveriť a spresniť cieleným pokusom.

Schéma dvorenia – prehradzovanie dráhy samičke. (Autor: Norbert Dokoupil)

Šikmý postoj so zmenou strany. (Autor: Norbert Dokoupil)

N. elegans – fáza dvorenia – oboplávanie (samček otvára ústa). (Foto: Norbert Dokoupil)

Pokus o párenie. (Autor: Norbert Dokoupil)

V zarastenom akváriu samček využíva k nebadanému priblíženiu sa k samičke zozadu úkryt rastlín, dekorácií či nerovností dna. V ďalšom okamihu buď striehne za samičkou s roztiahnutými plutvami (schéma 2), alebo sa hneď pokúša o párenie. Ak situácia pre kopuláciu nie je priaznivá, so stiahnutými plutvami obíde samičku (prípadne jej prehradzuje dráhu) a rituál sa môže opakovať.

N. elegans – fáza dvorenia – približovanie z úkrytu rastlín. (Foto: Norbert Dokoupil)

Rozmnožovanie Tak ako väčšina živorodiek aj ž. útla má oplodnenie zo zásoby. Funguje to tak, že zásobné spermie sú uložené v záhyboch ovária a gonoduktu, odkiaľ sú vajíčka po ovulácii oplodnené. Viacerí autori sa zhodujú v názore, že samičky „skladované“ spermie živia. Mláďatá sa však nerodia naraz, ale postupne tak, ako sa vyvinú. Tento z hľadiska evolučného vývoja mladší spôsob rozmnožovania „na bežiacom páse“ sa nazýva superfetácia. Samičky pritom môžu opatrovať zárodky dvoch až deviatich rozdielnych vývinových štádií.

Rozmnožovacie obdobie prebieha v rôzne dlhých cykloch (12-32 dní). V tomto období sa rodia, zväčša v odstupe 2-5 dní (niekedy iba 1 deň), 1 až 4 štíhle a už vyfarbené mláďatá. V mojom prípade merali 6 mm (TL) a bez problémov požierali najjemnejšie žiabronôžky. Literatúra uvádza veľkosť 2-3 mm. Tieto rozmery, napriek tomu, že reprezentujú pravdepodobne štandardnú veľkosť (SL), sú na úrovni veľkosti mláďat vajcorodých druhov a zdajú sa mi abnormálne malé.

Akvárium, číslo 8

živorodky

KLUB.AKVA.SK

Ich rast je veľmi rýchly. Za 25 dní od narodenia je podľa gonopódia už možné rozlíšiť samčekov. Dospievajú vo veku okolo 70-90 dní. Samičky potrebujú do plodného veku približne 210-230 dní. Rast, a teda aj celková veľkosť (ak vynecháme genetické vlohy a hormonálne poruchy), je vždy výrazom podmienok chovu. V dospelosti dorastajú samce dĺžku až 20 mm a samičky 25 mm, výnimočne až 35 mm.

Rosen a Bailey [9] po prihliadnutí k podobe stavby skeletu a gonopódia (?) preradili X. umbratilis do rodu Neoheterandria. Pri porovnaní obrázkov gonopódií oboch druhov sa vynára otázka, kdeže to uvedení páni našli tie markantné podobnosti? Našťastie chybu napravili Radda a Meyer [7], ktorí vyňali umbratilis z rodu Neoheterandria a revalidizovali (uviedli znovu do platnosti) zaradenie Hubbsa.

Areál prírodného rozšírenia druhov Rozšírenie v prírode nie je presne známe. Pri Neoheterandria tridentiger chýba údaj o typovej lokalite. Preto poznáme (aj to nedokonale) iba rozšírenie dvoch druhov. Predpokladá sa rozšírenie v Paname a na malom území severnej Kolumbie, hraničiacej s Panamou. Koncová časť gonopódia N. elegans. (Foto: Norbert Dokoupil)

Gonopódium X. umbratilis podla Meyer et al. [6]. Kvôli chýbajúcim typickým štruktúram ako porovnávacia predloha takmer nepoužitelná a bezcenná. (Foto: Norbert Dokoupil) (Autor: Norbert Dokoupil)

Súčasná systematika Po obvyklých presunoch v rôznych systematických „škatuľkách” sa v súčasnosti [5] ustálilo nasledovné rozdelenie: Tribus: Heterandriini Hubbs, 1925 Rod: Neoheterandria Henn, 1916 Druhy: Neoheteradria elegans Henn, 1916 – Rio Truando, Kolumbia Neoheterandria tridentiger (Garman, 1895) – Panama, typová lokalita? Neoheterandria cana (Meek et Hildebrand, 1913) – Rio Satiganti, Cana, Panama Isté nejasnosti boli pri N. cana. Rosen a Bailey [9] porovnaním gonopódií N. cana a N. tridentiger zistili, že N. cana je identický so starším N. tridentiger, a preto je jeho synonymom. Novší autori však N. cana uznávajú ako samostatný, platný druh. V období rokov 1963–1981 bola v rode ešte aj Neoheterandria umbratilis. Druh, podľa materiálu z Guapilis v Kostarike, pôvodne opísal Meek (1912) ako Gambusia umbratilis. Hubbs však zohľadnil unikátnu stavbu gonopódia a roku 1924 vytvoril nový, monotypický rod Xenophallus, do ktorého Gambusia umbratilis preradil s novým označením Xenophallus umbratilis. Pozn.: Vo vedeckej literatúre [8] sa v prehľade druhov opakovane objavil tvar N. umbritalis. Jedná sa iba o preklep, ktorý ušiel korektúre.

X. umbratilis – unikátne asymetrické gonopódium s kosákovitým výrastkom vpravo hore a trnom dole. (Foto: Norbert Dokoupil)

reportáže Literatúra: [1] Baensch H. A., Riehl R. (1996): Aquarien Atlas, Bd.4, Mergus Verlag, Melle, p. 514. [2] Böhm O. (1990): Das Aquarium 24 (5): 7-8. [3] Dokoupil N. (1991): Akvárium terárium 34 (3): 10-11. [4] Henn A. W. (1916): Ann, Carnegie Mus., vol.10, nos.1-2, art.9 (93-142). [5] Lucinda P. H. F., Reis R. E. (2005): Neotrop.Ichthyol. 3 (1): 1-60. [6] Meyer M. K., Wischnath L., Foerster W. (1985): Lebengebärende Zierfische, Arten der Welt. Mergus-Verlag, Melle, p.254. [7] Radda A. C., Meyer M. K. (1981): Aquaria 28 (7): 115-118. [8] Rauchenberger M. (1989): In: Ecology and evolution of livebearing fishes (Poeciliidae). Meffe G.K., Snelson F.F.Jr. (Eds.) Prentice-Hall, Englewood Cliffs, New Jersey, p. 366. [9] Scrimshaw N.S. (1944): Copeia 1944 (3): 180-183.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

RYCHNOV 2007 (1): AKVA EXPO Patrik Bíro Rok ubehol ako voda cez nový filter a po dobrých skúsenostiach som sa rozhodol aj tento rok navštíviť bránu Orlických hôr – Rychnov nad Kněžnou. Ako spolujazdci sa ku mne pridali Raviolka a Miloš. V sobotu 15.9. ráno sme teda vyrazili na dlhú cestu k západným susedom. Cesta ubehla bez komplikácií, a tak sme dorazili do Rychnova v stanovený čas a zaparkovali pred „Sokolovňou“. Po podaní si rúk s domácimi sme už vošli dnu a začala prehliadka predajcov. Dlhšia zástavka nastala pri firme Fytosel u pána Sýkoru, kde sme objavili u nás ešte horúcu novinku – Utricularia graminifolia. Po našom odchode mu ostala už len jedna krabička, ktorú nám nechcel predať, lebo ju sľúbil Jirkovi Plíštilovi. Čas tlačil a pred prednáškami sme chceli ešte uzrieť aj výstavu. A tak naše kroky smerovali na malú prechádzku do Domu chovateľov, kde bola hlavná časť celej akcie.

Objem výstavy sa oproti predošlému, jubilejnému ročníku príliš nezmenil. Znovu boli akvária krásne zariadené a bohato osadené rastlinami. Každé akvaristické srdce muselo plesať. Návštevníkov bolo dosť a aj kopec už známych tvárí, a tak popri prezeraní výstavy bol aj čas na srdečné stretnutia (čo mňa na týchto podujatiach strašne teší). Ale ako vždy čas nezastavíš, prednášky sa blížili a my sme museli vyraziť na ďalšiu prechádzku do mestského informačného centra, kde sa prednášky konali. Trochu sa človek viac zarozpráva a miesto obeda sa musí znížiť len k nejakému fastfoodu, ale čo človek neurobí pre svoju záľubu. Na úvod prednášok sme spoločne zagratulovali k jubileu členovi rychnovského klubu, Pánovi Ešpandrovi (to veľké P nie je preklep :-)), ktorý mal na výstave vyhradenú veľkú časť pre svojich chovancov. Pán Ešpander oslavoval svojich šestdesiať rokov aktívnej akvaristiky. A potom nasledovala prednáška nám už známeho Kaja Andersena o jeho cestách necestách po svete za rybkami. Po jeho nádhernom a pútavom rozprávaní nasledovala druhá prednáška, skôr prezentácia firmy Moeller o tom, ako využiť najmodernejšiu elektroniku v akvaristike. A nakoniec tretia časť – prednášal Pavel Srb o využitiu odbornej literatúry pre akvaristiku. Keď sa chce niekto venovať svojím rybkám až na vedeckú úroveň, tak mu táto prednáška určite pomohla.

V záhrade Domu chovateľov. (Foto: Miloš Chmelko)

Ing. Hulman pri gratulácii pánovi Ešpandrovi k oslave šestdiesatich rokov aktívnej akvaristiky. (Foto: Miloš Chmelko) Z teraristickej výstavky. (Foto: Miloš Chmelko)

Kaj Andersen. (Foto: Miloš Chmelko)

Z teraristickej výstavky. (Foto: Patrik Bíro)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Po prednáškach sme sa vybrali vybaviť ubytovanie a navečerať sa. No a potom ešte ostalo dosť času na opätovné prezretie si celej výstavy v kľude. Nakoniec sme museli priestory opustiť po tom, čo rybky išli spať.

(Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková) (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Časť expozície pána Ešpandra. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

(Foto: Markéta Rejlková)

Pterophyllum altum. (Foto: Markéta Rejlková)

Výstavku preparovaných lebiek rýb (na snímke je Osphronemus goramy) pripravil Mgr. Pavel Zuber. (Foto: Miloš Chmelko)

Symphysodon aequifasciatus. (Foto: Miloš Chmelko) Pterophyllum scalare 'Manacapuru'. (Foto: Miloš Chmelko)

Mikrogeophagus ramirezi. (Foto: Miloš Chmelko)

Symphysodon aequifasciatus.(Foto: Markéta Rejlková)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Vieja bifasciata. (Foto: Miloš Chmelko) Placidochromis phenochilus spolu s Melanochromis cyaneorhabdos. (Foto: Markéta Rejlková)

Petenia splendida. (Foto: Miloš Chmelko)

Cyrtocara moorii. (Foto: Miloš Chmelko)

Pseudocrenilabrus nicholsi. (Foto: Miloš Chmelko)

Mesonauta festivus. (Foto: Markéta Rejlková)

Trichogaster trichopterus. (Foto: Miloš Chmelko)

Heros efasciatus. (Foto: Markéta Rejlková)

Trichogaster leerii. (Foto: Miloš Chmelko)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Puntius sp. 'Odessa'. (Foto: Miloš Chmelko)

Puntius semifasciolatus, 'Barbus' schuberti (Foto: Patrik Bíro)

Puntius conchonius. (Foto: Miloš Chmelko)

Puntius tetrazona. (Foto: Miloš Chmelko)

Tanichthys albonubes. (Foto: Patrik Bíro)

Danio rerio a Dabio choprai. (Foto: Miloš Chmelko)

Puntius tetrazona – mechová forma. (Foto: Miloš Chmelko)

Puntius denisonii. (Foto: Miloš Chmelko)

Erpetoichthys calabaricus. (Foto: Miloš Chmelko)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Polypterus ornatipinnis. (Foto: Patrik Bíro) Tetraodon palembagensis. (Foto: Miloš Chmelko)

Polypterus senegalus. (Foto: Markéta Rejlková)

Tetraodon suvattii. (Foto: Markéta Rejlková) Potamotrygon sp. (Foto: Miloš Chmelko)

Hemirhamphodon pogonognathus. (Foto: Markéta Rejlková)

Typhlonectes natans. (Foto: Markéta Rejlková)

Nomorhamphus liemi. (Foto: Miloš Chmelko)

Chaca chaca. (Foto: Markéta Rejlková)

Poecilia velifera 'Marble Copper'. (Foto: Miloš Chmelko)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Scleromystax barbatus. (Foto: Markéta Rejlková)

Thayeria boehlkei. (Foto: Patrik Bíro)

Panaque sp. cf. nigrolineatus L027. (Foto: Markéta Rejlková)

Thoracocharax securis. (Foto: Markéta Rejlková)

Cherax papuanus. (Foto: Markéta Rejlková)

Oreichthys sp. (Foto: Miloš Chmelko)

Cherax destructor. (Foto: Miloš Chmelko)

Večerné posedenie v prízemí Domu chovateľov bolo príjemné ukončenie tohto trochu uzimeného septembrového dňa. Okrem iného sme sa porozprávali s miestnými akvaristami – pánmi Ešpandrom a Rejfířom a samozrejme s Jirkom Plíštilom. Záverečná nás zastihla v družnom rozhovore s Jiřím Sýkorom a Milošom Kroupom. A keďže sme mali na druhý deň naplánovaný dlhý program, tak sme zamierili na kute.

Synodontis angelicus. (Foto: Miloš Chmelko)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

RYCHNOV 2007 (2): NÁVŠTEVA U PÁNA EŠPANDRA Patrik Bíro Nedeľné ráno sme sa stretli po dohovore s pánom Sýkorom, ktorý nám vybavil návštevu u pána Ešpandra. Bohužiaľ, pán Ešpander na nás nemal čas, keďže nás predbehli nemeckí návštevníci, ktorí mu trošku prerieďovali akvária. A tak sa sprievodcovstva ujal pán Sýkora a previedol nás po pivničných priestoroch rodinného domu. Pre mňa to bol raj – v akváriách plávalo veľa tetričiek, od práve vyfarbených žiarivým pruhom, teda veľkosti necelého 1 cm, až po dospelé kusy, krásne sfarbené a plné života. Puntius tetrazona veľkosť 1. (Foto: Miloš Chmelko)

Puntius tetrazona veľkosť 2. (Foto: Miloš Chmelko) Neónky ešte ako drobizg... (Foto: Patrik Bíro)

A konečne Puntius tetrazona veľkosť 3. (Foto: Miloš Chmelko) ...už väčšie a pekne napapané... (Foto: Patrik Bíro)

Pivnica pána Ešpandra. (Foto: Markéta Rejlková)

...neónková polievka? (Foto: Markéta Rejlková)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Gymnocorymbus ternetzi. (Foto: Miloš Chmelko) (Foto: Markéta Rejlková)

Opäť neónky. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Rôzne tetry a mrenky. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Záverečným prekvapením bola návšteva záhrady, kde bol umiestnený skleník. Ten, miesto aby bol plný paprík, paradajok, uhoriek, bol plný echinodorov, bacop, hygrophil a ja neviem ešte akých rastlín. Ale keďže sme mali naplánovaný ďalší program, s prísľubom, že nabudúce si vyhradíme väčší čas, sme sa rozlúčili s oboma akvaristami.

(Foto: Markéta Rejlková)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

(Foto: Miloš Chmelko) Skleník pána Ešpandra. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Miloš Chmelko)

(Foto: Markéta Rejlková) Miloš v akcii... (Foto: Patrik Bíro)

(Foto: Patrik Bíro)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Jirka Sýkora a Raviolka pri obhliadke skleníku. (Foto: Patrik Bíro)

reportáže

(Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Patrik Bíro) Bolo tu naozaj čo fotografovať. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Ďakujeme ešte raz pánovi Sýkorovi za sprievodcovanie. Veľká vďaka patrí samozrejme aj pánovi Ešpandrovi za to, že nám umožnil prezrieť si jeho kráľovstvo a fotografovať v ňom.

Patrox skúma vošky na rastlinách. (Foto: Markéta Rejlková)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

RYCHNOV 2007 (3): PAPÍK Patrik Bíro Odubytovanie v Rychnove prebehlo rýchlo a my sme už nasadali do auta, kde navigácia ukazovala smer Dříteč. Po krkolomnej ceste, keď prejazd bol zakázaný a po značení obchádzkovej trasy nebolo ani spomienky, sme dorazili pred „Papíka“. Že tu bude výnimočne otvorené aj v nedeľu nám povedali slovenskí kolegovia z bystrického klubu a potvrdil to aj Miloš Kroupa, ktorý nám mal otvoriť dvere do „raja“. Tu však nikde nikoho. Našťastie po 10 minútach rozhodovania, či čakať alebo ísť domov, sa na parkovisku zastavili autá a brána sa otvorila. Nebudem popisovať, čo som uvidel, to bolo už popísané v reportáži v Akváriu č. 3. Tlačil ma trochu čas, pretože som vedel, že každú chvíľu sem má doraziť autobus z Banskej Bystrice, a to potom bude dosť tesno. Aj bolo. Nakoniec sme si vybrali, čo sme sa rozhodli kúpiť, a poniektorí si vystáli aj dlhý rad, kým zaplatili. Ostalo sa len rozlúčiť a dať sa na spiatočnú cestu do Bratislavy.

(Foto: Markéta Rejlková)

Kŕmenie kapríkov v Dříteči. (Foto: Miloš Chmelko)

(Foto: Markéta Rejlková) Táto ryba mala „zaujímavé“ zuby. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Potamotrygon sp. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Nannostomus mortenthaleri. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Živá pyramída. (Foto: Markéta Rejlková)

(Foto: Markéta Rejlková)

Akvárium, číslo 8

reportáže

KLUB.AKVA.SK

MEDZINÁRODNÁ VÝSTAVA BOJOVNÍC V MARTINE Peter Kaclík ZO SZCH AKVA Martin usporiadala medzinárodnú súťaž samcov bojovníc v dňoch 15.-16.9.2007 v Martine, v priestoroch Centra voľného času Kamarát na ul. A. Kmeťa 22. Súčasťou akcie bola aj kolekcia niekoľkých výstavných nádrži a burza akváriových rýb.

Mňa osobne najviac oslovil samec Slávka Boudného. Okrem bojovníc tu boli pekné nádrže, kde boli napríklad aj nádherné tetry čiene, perlovky, krásne guramy perleťové, tetry cisárske. Ponuku pre návštevníkov dopĺňala burza rybičiek, rastlín a iného akvaristického tovaru. Ostatne pozrite sa na fotografie nižšie. Na akcii sme si vymenili informácie najmä s martinskými kolegami, dokonca aj s pánom Norbertom Dokoupilom z Bratislavy. Veľmi ma teší, že som spoznal Igora Bukového z martinskej organizácie a pevne verím, že spolupráca s ním mne aj celému nášmu klubu prinesie osoh. Dúfam, že sa vám fotografie budú páčiť, a želám vám úspešný chov.

Sedím v reštaurácii, podotýkam v mexickej, je mi veľmi dobre. Polievka mi chutí ako málokedy, nevadí, že je štipľavá ako čert. V uliciach Martina nie je veľmi rušno, vládne sobotná poludňajšia siesta a ja so Silvom si pochutnávame na obede. Asi po 5. lyžičke fazuľovej dobroty mi napadlo napísať svoje dojmy z výstavy v Martine. Priznávam, že tento rok som, čo sa týka akvaristických akcií, skôr pokojný, ale Martin som si zaumienil pozrieť. Slušne som sa, keďže ma chlapci v Martine poznajú, ohlásil deň vopred. Našiel som si spoločnosť, bolo mi potešením cestovať so Silvestrom. Obaja máme radi vzduch a voľný priestor, tak sme pekne krásne šli vlakom. Keď sme dorazili do Martina, zašli sme sa hneď ukázať, že sme krásni, zdraví a silní a sme tu. Samozrejme v Martine. Veleniu výstavy sme oboznámili, že sme hladní, a keďže vlkov treba nasýtiť, tak sme šli nájsť nejaké ovečky. Obdoba amerického občerstvenia v matičnom meste sa nám nijako nepáčila, tak sme hľadali niečo vhodnejšie. Mali sme trošku problémy s navigáciou, akosi sme nevedeli podľa smerových šípok nájsť dvere, ani iný podobný otvor, ale napokon sme sa úspešne ocitli na masívnom drevenom nábytku miestnej mexičanky. Zrejme pošleme demarš európskej únii s tým, že máme pocit, že apači by označkovali cestu na salaš lepšie. Budem galantný, a poviem, že ja som sa naozaj výborne najedol. Rúno mi síce nezostalo, ale jedlo bolo božské a aj množstvo sa mi pozdávalo.

Najúspešnejší chovatelia: (Poradie Meno Klub Nádrž Varieta Farebná skupina

Body)

1. Alfred Górny

PTAT/PL 53 R CT modrá

2. Janusz Oziomek

PTAT/PL 88 F červená

3. Holm Arndt

RGC/D

4. Katarzyna Oziomek

PTAT/PL 82 R CT červená

5. Hans-Jürgen Ende

RGC/D

6.-7. Ján Janečko

1 F celofán 30 F červená

SZCH/SK 18 F červená

6.-7. Zbigniew Giemza PTAT/PL 23 F červená

8. Ľudovít Fujko

SZCH/SK 35 F modrá

9.-12. Slavomil Boudný RGC/CZ

3 RCT opalin červená 62

9.-12. Ivan Vyslúžil

SZCH/SK 15 F červená

9.-12. Maria Górny

PTAT/PL 62 F zelená

9.-12. Róbert Mateidess SZCH/SK 71 F oceľovo modrá 62 Fotoreportáž:

Na výstave nás pekne privítali. Zaujalo ma dobrovoľné vstupné. Martinský klub sa pochlapil, vyhotovil pre bojovnice pekné, drevom obložené stojany. Na vrchu sa pýšil nápis „Medzinárodná súťaž bojovníc Betta splendens Martin 2007“. Oficiálny názov akcie bol „Medzinárodné majstrovstvá Betta splendens, 3. kolo Martin 14.9.2007“. Posudzovali: Holm Arndt, Slavomil Boudný a Ján Budai. Ako adept posudzovateľ bol prítomný Alfred Górny. Predsedom posudzovateľskej komisie bol Janusz Oziomek. Posudzovalo sa podľa štandardu, ktorý preferuje SZCH a ktorého takpovediac krstným otcom je Holm Arndt. Výstavy sa zúčastnilo 39 chovateľov zo štyroch štátov a ôsmich organizácií, ktorí poslali 90 kolekcií. Náš klub sa takisto zúčastnil vďaka Branislavovi Barčinovi. Riaditeľom výstavy bol Ľudovít Fujko.

CVČ Kamarát, Martin. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Medzinárodná výstava bojovníc. (Foto: Peter Kaclík)

reportáže

(Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Nematobrycon palmeri. (Foto: Peter Kaclík)

Okrasné akváriá. (Foto: Peter Kaclík)

Hyphessobrycon callistus. (Foto: Peter Kaclík)

Z ponuky rýb a vodných rastlín. (Foto: Peter Kaclík)

Trigonostigma heteromorpha. (Foto: Peter Kaclík)

Predaj rýb. (Foto: Peter Kaclík) Apistogramma cacatuoides. (Foto: Peter Kaclík)

Gymnocorymbus ternetzi. (Foto: Peter Kaclík)

Hemichromis lifalili. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

AKVÁRIUM 2007, PRAHA Roman Slaboch Po loňských bouřlivých internetových diskusích na téma „propadák AkvaFestivalu“ za mnou přišli zástupci Českého klubu chovatelů terčovců s návrhem, zda bychom v příští výstavní sezóně nemohli uspořádat výstavu společně. V prostorách skleníků Botanické zahrady PřF-UK v Praze na Slupi mají totiž akvaristické výstavy mnohaletou tradici, odpovídající kvalitu i očekávanou návštěvnost. Předběžné ano spustilo více než půlroční kaskádu příprav, plánů, jednání a dohod, které postupně odhalily další a další alternativy. V okamžiku, kdy se k tomuto společnému projektu přidala Česká halančíkářská společnost, rozrostly se plány do rozměrů, kterých jsem se sám zalekl. Naše (Akvárium zal. 1899) dosavadní výstavy v Botanické zahradě byly vždy orientovány výhradně na mistrovské soutěže v chovu šlechtěných gupek a Xipho-Molly (národní, evropské i světové), které svým rozsahem zpravidla nepřesahovaly 200 nádrží s objemem 20 litrů a doprovodnou obecnou výstavu s maximálně 40-50 akvárii s průměrným objemem 50 litrů, celkem tedy do 300 relativně malých nádrží s čistým objemem kolem 6000 litrů. Není to málo, ale letošní kombinovaná výstava slibovala přinejmenším trojnásobný objem vody. Ve finále jsme se ale dostali téměř na čtyřnásobek! Konkrétní data najdete v závěru článku.

Sestavené stojany a připravená akvária pro halančíky. (Foto: Roman Slaboch)

Část kapotovaných akvárií pro terčovce. (Foto: Roman Slaboch)

Největší výstavní prostor (27 x 15 m). (Foto: Roman Slaboch)

Výstava v plném proudu. (Foto: Roman Slaboch)

Pohled na výstavbu jedné z prodejních částí. (Foto: Roman Slaboch)

Výstava v plném proudu. (Foto: Roman Slaboch)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Vzhledem k nepříliš početné národní soutěži živorodek byla první část postavena především na kolekcích studenovodních organismů, které zorganizoval nejmladší člen našeho spolku, Tomáš Göndör. Spolu s dalšími kamarády, členy o. s. Laguna, připravil nádrže pro rovných 30 druhů našich bezobratlých a doplnil je texty s bližšími informacemi o jejich životě, rozmnožování, nárocích na prostředí atp. Zřejmě poprvé se tak předvedla veřejnosti tak bohatá sbírka plžů, mlžů, korýšů, pijavek a larev vodního hmyzu. Tato kolekce byla ještě rozšířena o několik zajímavých druhů našich ryb, např. zlaté líny a karase, albinotické sumce velké, amury nebo početné hejno nádherných koljušek tříostných, které budily opravdu zaslouženou pozornost.

reportáže

Krátkoploutvá gupka. (Foto: Roman Slaboch)

Dlouhoploutvá gupka. (Foto: Roman Slaboch) Zlatý karas. (Foto: Karel Krček)

Vystavované kolekci 7 druhů divokých mečovek, které poskytl náš přední specialista na tento rod, Libor Balnar z Ostravy, dominovali opravdu překrásní samci Xiphophorus montezumae a nezahualcoyotl. Zajímavé byly jistě i drobné živoroděnky svítivé (Poeciliopsis prolifica), které byly v ČR vystavovány vůbec poprvé. Stojan s rovnými 20 druhy divokých živorodek uzavírala nádrž s mohutnými, 18 cm dlouhými Belonesox belizanus přítele Zdeňka Fučíka.

„Přírodní“ Poecilia velifera. (Foto: Karel Krček)

Soutěžních nádrží na I. Evropský a III. Český šampionát chovatelů terčovců bylo 83 a lemovaly větší část výstavní plochy v délce přibližně 40 metrů. Chovatelé si velmi pochvalovali sluneční světlo, které dělalo s barvami jejich terčovců opravdová kouzla. Některé z ryb se dokonce do druhého dne vybarvily do barev, o kterých ani jejich majitelé neměli tušení. Sestava soutěžních nádrží byla doplněna o 3 velká výstavní akvária celkového objemu přes 1000 litrů, ve kterých byly předváděny chovné skupiny a páry. Některé z nich se pod vlivem slunečních paprsků začaly připravovat na tření, a to bez ohledu na rušivý proud návštěvníků a ťukajících dětí. Terčovcům se v Botanické prostě líbilo.

Mečovka KOI. (Foto: Karel Krček)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

(Foto: Roman Slaboch) (Foto: Roman Slaboch)

(Foto: Roman Slaboch)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

(Foto: Roman Slaboch)

Podrobnější popis halančíkářské části výstavy je součástí jiného článku, takže za sebe uvedu jenom tolik, že jsem byl doslova unesen křehkou krásou rybek rodu Oryzias, které jsou nesmírně zajímavé originalitou rozmnožování a jsou chovány a vystavovány jen velmi vzácně.

Výstava Akvárium 2007 v datech: (Foto: Roman Slaboch)

Výstavní plocha: 580 m2 Celková délka všech stojanů: 92 m Počet akvárií: cca 450 Celkový objem: cca 21 300 litrů vody Počet druhů vystavovaných ryb: cca 170 Počet vystavovaných ryb: cca 1750 Počet druhů vystavovaných bezobratlých: 30 Celková prodejní plocha: 110 m2 Plocha prodejních pultů: 25 m2 Celkový počet odpracovaných člověkohodin: cca 1100 Návštěvnost: přes 3000 Internetové stránky s dalšími informacemi: http://vystava.info

Speciální internetové stránky jsme připravili jako pilotní projekt pro zájemce o zákulisí výstavy. Zájem o ně předčil všechna očekávání, v průběhu příprav a vlastní výstavy (16 dní) zaznamenaly tyto stránky přes 29 000 návštěv. Zájemci na nich jen s minimálním zpožděním několika hodin viděli, jak se výstava staví, co se vystavuje, prodává, jak se kdo umístil v soutěžích apod.

[1] www.vystava.info

Akvárium, číslo 8

reportáže

KLUB.AKVA.SK

IV. MEDZINÁRODNÁ VÝSTAVA HALANČÍKOV Peter Máčada V dňoch 22.9. až 30.9.2007 sa v Botanickej záhrade Univerzity Karlovy v Prahe konala výstava Akvárium 2007. Záštitu nad touto akciou a jej organizovanie prevzal klub Akvárium založeno 1899 v spolupráci s Českým klubem chovatelů terčovců, Českou halančíkařskou společností, Českomoravskou společností Guppy, Českomoravskou společností Xipho-molly a Klubem přátel divokých živorodek. Počas trvania výstavy prebehli nasledujúce akcie „pod jednou strechou“: Majstrovstvá ČR GUPPY, Majstrovstvá ČR Xipho-molly, I. Európsky šampionát chovateľov terčovcov, III. Český šampionát chovateľov terčovcov a IV. Medzinárodná výstava halančíkov. Vzhľadom k tomu, že sa venujem hlavne chovu halančíkov, tak sa v tomto príspevku zameriam prevažne na výstavu halančíkov.

Chromaphyosemion poliaki. (Foto: Peter Máčada)

IV. Medzinárodná výstava halančíkov sa už tradične konala za účasti vystavovateľov z ôsmich krajín Európy vrátane Slovenska. Zo skúseností z minulých ročníkov sa organizátori z Českej halančíkarskej spoločnosti rozhodli posunúť začiatok výstavy až na 27. 9., a to z dôvodu nadmerného zaťaženia vystavovaných rýb pri celotýždňovom trvaní výstavy. Celkovo bolo vystavovaných 214 kolekcií v desiatich skupinách, a to: 1. sk. 2. sk. 3. sk.

Euroázia a ostatné, rod Rivulus, rody Nothobranchius, Fundulosoma, Pronothobranchius, 4. sk. Južná Amerika (Aphyolebias, Leptolebias, Austrolebias, Simpsonichthys, Nematolebias, Rachovia, Renova, Terranatos), 5. sk. rody Aplocheilus, Epiplatys, Pachypanchax, 6. sk. rod Aphyosemion I. (podrod Chromaphyosemion), 7. sk. rod Aphyosemion II. (podrody Diapteron, Kathetys, a skupiny striatum a ogoense), 8. sk. rod Aphyosemion III. (ostatné), 9. sk. rod Fundulopanchax, 10. sk. rody Callopanchax, Scriptaphyosemion, Archiaphyosemion.

Chromaphyosemion splendopleure. (Foto: Roman Slaboch)

Každú kolekciu pritom predstavoval jeden pár rýb, prípadne pri chovnej skupinke tri páry alebo dve triá. V každej skupine vybrala porota prvé tri miesta a jedno prvé miesto pre chovnú skupinku. Posudzovanie rýb medzinárodnou porotou prebehlo vo štvrtok 27.9. Ryby boli vystavované v blokoch lepených nádrží s oddielmi o objeme cca 10 litrov (20 x 20 x 25 cm).

Epiplatys infrafasciatus radkei. (Foto: Peter Máčada)

Chromaphyosemion bivittatum Funge. (Foto: Roman Slaboch)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Epiplatys dageti monroviae. (Foto: Roman Slaboch) Aphanius sp. (Foto: Roman Slaboch)

Pseudepiplatys annulatus. (Foto: Peter Máčada)

Nothobranchius rachovii. (Foto: Karel Krček)

Fundulopanchax amieti. (Foto: Roman Slaboch)

Simpsonichthys fulminantis. (Foto: Peter Máčada)

Simpsonichthys magnificus. (Foto: Peter Máčada)

Aphyosemion australe. (Foto: Roman Slaboch)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Hlavný program výstavy – prednášky, odovzdávanie cien a dražba rýb sa odohrávali v sobotu a v nedeľu. Prednáškovú časť zahájil p. Wildekamp prednáškou o systematike rodu Nothobranchius, doplnenú množstvom obrazového materiálu z jeho výprav za nothobranchiusmi po Afrike. Druhou prednáškou nás RNDr. Ondra Sedláček oboznámil s expedíciou za halančíkami po Kamerune, ktorú podnikol v máji tohto roku spolu s Pascalom Severom, Pavlom Berounským a V. Sedláčkem. Prednáška obsahovala okrem množstva fotografií aj video lovu halančíkov priamo na lokalitách v Kamerune. Po krátkej prestávke na obed v neďalekej reštaurácii pokračoval blok prednášok rozprávaním Ing. Vlada Fábryho o jeho expedícií po Francúzskej Guyane, ktorú podnikol v júni tohto roku. Prednáška bola robená formou videa, doplneného komentárom autora.

reportáže

(Foto: Peter Máčada)

V nedeľu pokračovala výstava záverečnou prehliadkou vystavovaných rýb účastníkmi dražby, ktorí mali poslednú príležitosť vytipovať si ryby, za ktoré budú v nasledujúcej dražbe licitovať. Samotná dražba prebiehala v duchu súťaživosti a túžby získať ryby, ku ktorým sa dá len ťažko dostať. Licitátorom bol už tradične pán Karel Brückler. Vyvolávacia cena pre jeden pár rýb bola 1 € alebo 30 Kč, u chovnej skupinky 3 € alebo 90 kč. Vždy po ukončení dražby jednotlivej vystavovanej skupiny sa pristúpilo k vyplateniu a prebratiu vydražených rýb. Najvyššia suma padla za párik rýb Rivulus mahdiaensis, a to 23 €. Tým šťastným dražiteľom som sa stal práve ja. Po ukončení aukcie, a tým vlastne aj programu výstavy, sa jej účastníci pomaly začali rozchádzať domov.

(Foto: Peter Máčada)

Po ukončení bloku prednášok sme sa presunuli do neďalekej reštaurácie, kde už bolo všetko pripravené na spoločenský večer a predávanie cien víťazom. Ceny pre víťazov odovzdávali za Českou halančíkřaskou společnosť páni Brückler a Horáček. Asi najúspešnejším vystavovateľom sa stal pán Karel Růžička, ktorý si dohromady z výstavy odniesol 8 ocenení, z toho tri za 1. miesto. Mne sa podarilo získať ocenenie klubu APK (Portugalsko) za najlepšiu rybu Pseudepiplatys annulatus. Spoločenský večer ďalej pokračoval veľkou večerou a posedením s priateľmi halančíkarmi z Česka aj zo zahraničia.

(Foto: Peter Máčada)

Čo dodať na záver? Organizátori opäť pripravili pre návštevníkov bohatý a zaujímavý sprievodný program a spolu s rozsahom samotnej výstavy predpokladám, že si na svoje prišiel aj ten najnáročnejší návštevník. Týmto by som chcel poďakovať organizátorom za skvelo odvedenú prácu a rád by som im poprial veľa šťastia do budúcnosti.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

AKVAPODZIM NA MORAVĚ Markéta Rejlková Na naší bratislavské akci zaznělo mnoho slov z tolika úst, že si už nevybavím, kdo s tím přišel poprvé – na Moravu prý jeseň dorazí o dva týdny později, 20. října 2007, kdy se koná tradiční Akvaristický podzim. Tradicí je tahle přednášková akce pro pořádající spolek Cyperus [1] a pro mnohé zanícené akvaristy, kteří se do Brna v říjnu vydávají pravidelně (letošní Podzim byl v pořadí jedenáctým). Pro nás to bylo poprvé.

tolika nádržemi a vidět okolo sebe to bohatství druhů. Už jen to vědomí, že výběr je obrovský, že spoustu druhů ještě vůbec neznám, ale že není kam spěchat, mě pokaždé rozveselí a vnitřně utvrdí v tom, že akvaristika je krásná a že se s ní nudit nebudu. V tak velké prodejně se dojem znásobuje, protože najednou zjistíte, že se na vás, jak procházíte úzkou uličkou mezi akvárii, dívají stovky očí. Rybí oči vůbec nejsou studené – když si při pohledu do nich uvědomíte, že ten tvor je jedinečný a svůj život prožije tak, jak mu to ten „jeho“ akvarista zařídí, nemůže to ve vás nevyvolat pocit zodpovědnosti. Zodpovědnost a taky touhu běžet domů se podívat do očí těch vašich ryb a ujistit se, že to neflákáte... Já jsem těm mým v Hodoníně samou láskou v duchu naslibovala modré z nebe – a některým jsem ho pak opravdu dala!

Z mnoha teoretických zájemců jsme nakonec jako „praktikové“ zůstali čtyři – tedy šofér známý pod krycím jménem Peter-Trnava, velitel zájezdu Norman, fotograf Miloš a akvaturistka Raviolka. Po drobném zdržení – pravda, nevím přesně, co ho způsobilo, když jsem totiž dorazila na místo setkání, byli už všichni ostatní naštěstí v pořádku naskládaní v autě :-) – jsme vyrazili směr Hodonín. Tuhle zajížďku jsme zvolili zcela záměrně, vybavení polystyrenovými přepravkami a tajnými sny o tom, co ulovíme – v prodejně firmy Akvárium Bach Hodonín [2]. Reportáž z Hodonína jste si v Akváriu už mohli přečíst [3]. Četla jsem ji samozřejmě i já, přesto jsem nevěděla, co od téhle zastávky přesně očekávat. Pamatovala jsem si jen to, že posledně si odsud naši „klubisti“ dovezli mimo jiné i hlaváče Chlamydogobius eremius a drobnoústky Nannostomus eques. První druh bych ráda viděla na vlastní oči, druhý už mám skoro rok, ale krásná devítičlenná skupinka je složená ze samých samců :-( Hlaváče jsem nakonec neviděla; beztak jsem na ně ten den dokonale zapomněla. Prošla jsem polovinu první uličky a nenašla nic, co by mi zvýšilo tepovou frekvenci. Tušila jsem fiasko; velmi rychle mě z toho ale vyléčilo pár dalších akvárií, druhá a třetí ulička a hlavně pohled za zeď, kde těch nádrží bylo ještě pěkných pár řádek. Hned za rohem bylo jedno akvárium s Nannostomus eques – desítku pěkně buclatých rybek jsem si odnesla. Pancéřníčci, různé tetry, parmičky, duhovky, cichlidy, čtverzubci, živorodky... snad každý akvarista by si tu přišel na své. Obzvlášť mi padly do oka ryby z Tanganiky, kterých tu bylo požehnaně – přehlédnout se třeba nedaly 4 druhy rodu Julidochromis. Milo Pešek si přál dovézt Neolamprologus signatus – i tyhle cichlidy jsme našli a byly prostě překrásné. Ale škoda slov, zlomek toho bohatství si můžete prohlédnout na fotografiích, případně se příště přidat k nám a vidět Akvárium Bach na vlastní oči. Neodpustím si poznamenat, že takový zážitek akvaristu potěší, motivuje, rozveselí a rozesmutní zároveň. Cítila jsem samozřejmě zoufalství, že nemám všechny ty nádherné ryby kam dát – na druhou stranu je zkrátka parádní, že se můžu procházet mezi

Mladé Heros sp. (Foto: Miloš Chmelko)

Krab označený jako Sesarma mederi. (Foto: Miloš Chmelko)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Loricaria similimma. (Foto: Miloš Chmelko)

reportáže

Hyphessobrycon bentosi White Fin. (Foto: Miloš Chmelko)

Pestrá směsice. (Foto: Miloš Chmelko) Colisa lalia. (Foto: Miloš Chmelko)

Pomacea bridgesii. (Foto: Miloš Chmelko) Nannostomus marginatus. (Foto: Miloš Chmelko)

Tropheus moorii Chimba. (Foto: Miloš Chmelko)

Nannostomus beckfordi. (Foto: Miloš Chmelko)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Neolamprologus caudopunctatus. (Foto: Miloš Chmelko)

Julidochromis dickfeldi. (Foto: Miloš Chmelko)

Ale zpátky do auta – sáčky s rybami jsme horko těžko napěchovali do přepravky – a pokračovat do Brna. První přednáška by už podle časového rozvrhu měla běžet, ale utěšovali jsme se tím, že na podobných akcích je zpožděný začátek téměř pravidlem. Nakonec jsme dorazili na místo konání až v jedenáct, zrovna začínala druhá přednáška. Ale pojďme pěkně popořadě podle programu, který nám organizátoři ze spolku Cyperus připravili:

Lamprologus ocellatus. (Foto: Miloš Chmelko)

RNDr. Jiří Vítek, Csc., Jaroslav Kadlec: Rod Aphyosemion – biologie, ekologie, chov a fotogalerie Jak už jsem psala, tuhle přednášku jsme si nevyslechli. Podle ohlasu některých přítomných to byla z velké části spíše prezentace nového datového CD autorů; nicméně pro halančíkáře určitě dost zajímavá. Budiž tedy. Ing. Vlado Fábry: Francouzské Guyana Vlado Fábry nám předvedl snímky ze země, kam se asi většina z nás nikdy nepodívá (i když, nikdy neříkej nikdy). Jeho vyprávění bylo zajímavé, i když jsem se nemohla ubránit dojmu, že cestovat takový kus světa jenom kvůli třem či čtyřem druhům halančíků je celkem úlet. To nemyslím nijak zle, každý jsme prostě „postižený“ jinak. V druhé části prezentace jsme viděli film z této cesty – upřímné řečeno, mohl být trochu kratší, ale jinak se mi tohle médium moc zalíbilo. Prostředí guyanských tropů jsme si tak mohli osahat více zblízka. Lov halančíků v kaluži na lesní cestě je nezapomenutelný :-)

(Foto: Miloš Chmelko)

Julidochromis regani. (Foto: Markéta Rejlková)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

RNDr. Roman Slaboch: Zajímavosti z jihoamerických lokalit akvarijních ryb Roman mívá graficky velmi pěkně zpracované prezentace; nezklamal ani tentokrát. Svižný přehled zajímavostí z různých lokalit od Argentinu po Nikaraguu se myslím posluchačům líbil, přednáška měla spád a leckdo (já) asi potají záviděl, co tenhle pražský živorodkář už stihl procestovat. Bohužel částečně selhala technika, takže některá zajímavá čísla jsme neviděli. I tak jsem měla z přednášky dobrý dojem a navzdory očekávání jsem viděla a slyšela věci, které jsem si z předchozích článků a vyprávění nepamatovala. MUDr. Vladko Bydžovský: Drobnoústky Že je Vladko Bydžovský specialista na tetřičky a drobnoústky jsem věděla – ale že nám ve své prezentaci předvede takovou plejádu krásných druhů a okoření to notnou dávkou zkušeností s jejich chovem a odchovem, to jsem netušila. Mám drobnoústky hodně ráda, takže tahle přednáška mě potěšila nejvíc. Rozhodně jsem měla nutkání dělat si poznámky; naštěstí velká část přednášky vyšla jako článek ve sborníku akce, který jsme dostali spolu se vstupenkou. Přednáška nebyla bohatá na detaily odchovu (i když doporučené parametry vody, snímky zařízení třecích nádržek a tipy MUDr. Bydžovského samozřejmě nechyběly), ale byla nabitá fotografiemi a udělaná tak akorát na to, aby případné váhavce přiměla si nějakou tu drobnoústku opatřit.

O přednášky byl poměrně velký zájem. (Foto: Norman Durný)

Na závěr snad jen tolik, že kdo zůstal tuhle podzimní sobotu doma, může jen litovat. K podobným akcím patří neodmyslitelně setkání s jinými, podobně naladěnými lidmi – debaty o všem a o ničem probíhaly v přestávkách mezi přednáškami, při obědě (byl zahrnutý v ceně stopadesátikorunové vstupenky), po ukončení akce a potom i v nedaleké restauraci, kam jsme si šli posedět. Veskrze příjemná akce, škoda, že den tak rychle uběhl. A abych nalákala i ty z vás, co si už víkend bez nákupního šílenství nedokáží představit – součástí akce byla i malá burza s možností koupě ryb a rostlin.

Slovensko-české posezení. (Foto: Norman Durný)

Dodatek na úplný konec: Já si na tenhle klubový výlet vzpomenu pokaždé, když se podívám do akvária, kde chovám Nannostomus eques. Starousedlíci se nejdřív pokusili na nové spolubydlící zhurta obořit (mimochodem samečci tohoto druhu jsou poměrně rvaví), ale po prvním kontaktu se jejich chování totálně proměnilo. Teď je dokonale fascinují oblá bříška přivandrovalců a přibližují se k nim s posvátnou něhou a zároveň naprosto konsternovaně, jako by tomu zázraku ženské přítomnosti nemohli uvěřit. Jak jsem říkala – dovezla jsem jim z Hodonína modré z nebe...

MUDr. Bydžovský při přednášce. (Foto: Norman Durný)

Jan Burzanovský: Hledání kolébky cichlid „Mlynář“ překvapil skoro vědeckou přednáškou – až jsme místy ztráceli přehled o tom, co je vědecká hypotéza a co Honzovy domněnky. Pro mnohé přírodovědným vzděláním netknuté akvaristy mohla být nová a zajímavá informace o tom, jak vypadala Země kdysi dávno a jaké to má následky pro rozšíření a příbuzenské vztahy některých skupin ryb (přednáška se zaměřovala na cichlidy, ale podobné souvislosti můžeme vidět třeba i u teter). Pro mě byla zase nová informace ta, že zkamenělina cichlidy byla nalezena dokonce i v Itálii.

[1] www.catfish.cz/cyperus [2] www.akvariumbach.cz [3] www.klub.akva.sk/akvarium.php – Durný N. (2007): Akvárium Bach Hodonín, Akvárium č. 6.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

AKVARISTICKÁ JESEŇ V BRATISLAVE, 6.-7.10.2007 Peter Kaclík KLUB.AKVA.SK usporiadal v dňoch 6.-7.10.2007 Akvaristickú jeseň. Keďže sme boli spokojní s miestom konania našich predchádzajúcich akcií, tak sme aj „Akvajeseň“ pripravili v Dome kultúry Ružinov v Bratislave. Zaznamenali sme cca 1000 návštevníkov. Hlavnou časťou podujatia bola Medzinárodná výstava bojovníc (Betta splendens). Výstava bojovníc niesla jeden veľmi významný znak – posudzovanie prebehlo prvýkrát podľa nového štandardu ČLA [1]. Viac o výstave bojovníc sa môžete dočítať v samostatnom článku. Snažili sme sa pripraviť výstavu tak, aby sa vám páčila. (Foto: Peter Kaclík)

Vchod do Domu kultúry zdobil pútač, ktorý informoval o našej akcii. (Foto: Peter Kaclík)

Josef Ešpandr nás prišiel pozrieť z Rychnova nad Knežnou. (Foto: Peter Kaclík)

Naľavo vidíme akvatrhový priestor, vpredu je detský kútik, za ním klubová výstava, fotografie, náučné materiály. (Foto: Peter Kaclík)

Rozhovor medzi rychnováckym Vladimírom Hulmanom (naľavo) s našími členmi, Norbertom Dokoupilom a Miloslavom Peškom. (Foto: Peter Kaclík)

Ako je dobrým zvykom, súčasťou akcie boli akvatrhy, kde si návštevníci mohli zakúpiť rastliny, rybičky, techniku, krmivá od 23-och predajcov. Potešil nás záujem „zabehaných firiem“, aj účasť nových ľudí. Budeme sa aj do budúcnosti snažiť ponuku vytvoriť tak, aby boli zastúpení aj chovatelia,

Záujem o výstavu bojovníc. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

aj akvaristické firmy. Samozrejmosťou bol klubový stánok, v ktorom to žilo snáď najviac, predovšetkým množstvom rýb, rastlín, kreviet. Dostupné boli samozrejme aj živé krmivá, rôzne chovateľské zlepšováky ako vlastnoručne zhotovené pôrodničky, ale trebárs aj jelšové šišky. Niektoré zaujímavé druhy dostupné na akvatrhoch: Agamyxis pectiniforms Ancistrus sp. Barbus titteya Betta splendens Caridina cf. babaulti 'Green' Caridina gracilirostris Carinotetraodon travancoricus Colisa lalia Danio dangila Danio kyathit Dario dario Erethistes jerdoni Helostoma temminkii Channa bleheri Channa orientalis Chela dadiburjori Labidochromis caeruleus Macrobrachium cf. scabriculus 'Chameleon' Macrobrachium peguensis Macrobrachium 'Red Banded' Macrobrachium 'Red Claw' Macrobrachium scabriculus Maylandia estherae Nannacara anomala Neocaridina cf. zhangjiajiensis var. 'White' Poecilia reticulata Pseudosphromenus cupanus Pterophyllum scalare Xiphophorus helleri Xiphophorus maculatus Xiphophorus variatus

Ten pán v krikľavej košeli nie je nik iný ako Igor Heriban. (Foto: Peter Kaclík)

V akcii Ivan Vyslúžil a Peťo Benčúrik. (Foto: Peter Kaclík)

Napravo člen nášho klubu Norman za klubovým stánkom. (Foto: Peter Kaclík)

Akvatrhy v poobedňajších hodinách. (Foto: Peter Kaclík)

Akvatrhy – ponúkalo sa od pozadia cez vodné rastliny, ryby, krmivá, pH-metre až po lampy a ktoviečo ešte. (Foto: Peter Kaclík)

Ludvík Šabršula prišiel z Ostravy. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Peťo Neubauer prišiel síce neskoro, ale neľutoval. Nabudúce sa snáď polepší. (Foto: Peter Kaclík)

Inventár akvaristiky Slovenska, Dano Holý. (Foto: Peter Kaclík)

Dušan Andris (naľavo) tentokrát neposilnil rady predajcov, ale ako vidno, nielenže sa prišiel pozrieť, ale niečo si aj odniesol domov. (Foto: Peter Kaclík)

Prosím všimnite si, ako jemne drží Dano sieťku! (Foto: Peter Kaclík)

Jeden z užívateľov fóra Akva.sk so svojimi deťmi. (Foto: Peter Kaclík)

Bojovnice treba riadne pozrieť, potom je to v poriadku. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

reportáže

KLUB.AKVA.SK

Náš klub chcel k výstave bojovníc pridať nejaký bonus a rozhodol sa pre menšiu výstavu labyrintiek a slimákov zo zásob jednotlivých členov klubu. Verím, že aj táto výstavka obohatila náš program. Vystavené boli tieto labyrintky: Betta sp. mahachai Betta pugnax Colisa lalia Helostoma temminkii Macropodus opercularis Pseudosphronemus dayi Pseudosphronemus dayi sp. Burma Trichogaster trichopterus Trichogaster trichopterus 'Gold' Trichopsis schalleri Trichopsis vittata

Pseudosphronemus dayi. (Foto: Peter Kaclík)

Pseudosphronemus dayi sp. Burma. (Foto: Peter Kaclík)

Trichogaster trichopterus 'Gold'. (Foto: Peter Kaclík)

Betta pugnax. (Foto: Peter Kaclík)

Trichopsis schalleri. (Foto: Peter Kaclík)

Slimáky: Clithon sp. Dreissena polymorpha Gyraulus sp. Melanoides granifera Melanoides tuberculata Neritina natalensis Physa sp. Pisidium sp. Planorbella sp. Pomacea bridgesii Pomacea bridgesii modrá forma Pomacea cf. lineata Radix peregra Sphaerium rivicola

Helostoma temminkii. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Pomacea bridgesii modrá forma. (Foto: Peter Kaclík)

Radix peregra. (Foto: Peter Kaclík)

Pomacea bridgesii. (Foto: Peter Kaclík)

Melanoides tuberculata. (Foto: Peter Kaclík)

Pomacea cf. lineata. (Foto: Peter Kaclík)

Neritina natalensis. (Foto: Peter Kaclík)

Pisidium sp. si spravilo počas príprav výstavy takúto cestičku. (Foto: Peter Kaclík)

Physa sp. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

reportáže

Planorbella sp. (Foto: Peter Kaclík) Sphaerium rivicola. (Foto: Peter Kaclík)

Clithon sp. (Foto: Peter Kaclík) Chlapec obdivuje ampulárie. (Foto: Peter Kaclík)

Návštevníci si prehliadajú labyrintky, za nimi sú panely, na ktorých je zopár bojovníc na fotografiách a tri plagáty jednotlivých foriem bojovníc. (Foto: Peter Kaclík)

Dreissena polymorpha. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

Doplnkom podujatia bol detský kútik, v ktorom si deti kreslili podľa vlastnej fantázie svoje bojovnice. Iste viacerým rodičom padol vhod tento priestor a deťom sa pritom páčilo. Samozrejme niektorí dospelí sa takisto výtvarne realizovali. Najkrajšie z týchto bojovníc budú vystavené na Akvaristickej zime 8.-9.12.2007.

reportáže

štandard a predovšetkým nové formy, ktoré sú mimochodom všade medzi chovateľmi rozšírené, dostanú možnosť sa naplno presadiť, a potom sa môžeme tešiť aj na väčšie množstvo bojovníc na výstavách.

Prednášková sála – vpredu Marián Stieranka. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

Druhá prednáška o standarde ČLA. (Foto: Peter Kaclík)

Našu akciu podporili: shop.akva.sk Biotop ČLA – Česká labyrintkářská asociace splendenspower.cz Everest Foto Stein akvashop.sk SERA EXOT HOBBY Ďakujeme najmä firmám SERA, akvashop.sk, EXOT HOBBY a shop.akva.sk za vecné ceny pre súťažiacich a návštevníkov. Verím, že sa opäť stretneme na Akvaristickej zime 8.-9.12.2007 a budeme obdivovať vodné rastliny, ktoré budú hlavným bodom programu tohto podujatia. klub

(Kresba: Dominika)

V sobotu 6.10. od 13:00 prebiehali dve prednášky. Prvú prednášku mal Marián Stieranka, ktorý nám porozprával o štandardoch gupiek – Poecilia reticulata. Druhá prednáška Rostislava Pantůčka a Tomáša Chudu bola venovaná bojovniciam, konkrétne novému štandardu bojovníc, ktorý vypracovala ČLA. Tento nový štandard oproti starej, dodnes používanej metodike „objavil“ nové formy ako napr. populárny crowntail. Tieto formy neboli doteraz hodnotené správne, pretože takéto formy štandard nepoznal. Verím, že nový

[1] www.splendenspower.cz/viewtopic.php?t=580 – Standard České labyrintkářské asociace

Akvárium, číslo 8

klub

KLUB.AKVA.SK

MEDZINÁRODNÁ VÝSTAVA BOJOVNÍC BETTA SPLENDENS – AKVAJESEŇ 2007, BRATISLAVA Branislav Barčin Čitateľom nášho časopisu určite neušiel fakt, že v rámci Akvajesene sa konala aj medzinárodná výstava bojovníc, čiže výstava rybiek druhu Betta splendens a nie bojovne naladených žien alebo dievčat, aj keď to možno na prvý pohľad viacerým ľuďom napadne :-) Už na začiatku, keď padol návrh zorganizovať výstavu bojovníc, sme si povedali, že by sme chceli urobiť niečo nové, niečo, čo tu ešte nebolo. Aj kvôli tomu sme sa rozhodli, že súťažné kolekcie budú posudzované podľa nového štandardu, ktorý je dielom ČLA – čiže Českej labyrintkárskej asociácie. Tento štandard bol použitý na výstave vôbec prvýkrát, a tak sme všetci s napätím očakávali, ako súťaž dopadne a ako na nový štandard zareagujú chovatelia a aj posudzovatelia. V prípade, že vás tento nový štandard zaujal, môžete ho nájsť na stránkach splendenspower fóra [1]. Dokopy si prechodné bydlisko vo výstavných nádržiach našlo 97 samcov ale aj samičiek, ktoré boli zaradené do jednotlivých súťažných tried. Tých je v štandarde definovaných 9. Treba povedať, že návštevníci mohli na výstave vidieť len zástupcov 8 súťažných tried, keďže trieda RT – roundtail (po slovensky je to skrátka forma, ktorá ma okrúhly chvost) – nebola obsadená.

Viacero návštevníkov sa ma pýtalo, čo vlastne znamená fakt, že táto výstava je medzinárodná. Odpoveď je jednoduchá – znamená to, že medzi sebou tu súťažilo 25 chovateľov z viacerých krajín. Aby som bol konkrétnejší, v Bratislave sa zišli bojovnice od chovateľov zo štyroch rôznych krajín, a to Slovenska, Českej republiky, Poľska a Indonézie. Prisľúbené boli bojovnice aj z Thajska, žiaľ zásielka bola zadržaná ešte na colnici v Thajsku.

Branislav Barčin vyhlasuje výsledky. (Foto: Peter Kaclík)

Pohľad na výstavné nádrže. (Foto: Peter Kaclík)

Lenka Vránová a Tomáš Jarkovský, ktorí získali prvé ceny za triedy HM a CV. (Foto: Peter Kaclík)

Poďme si ale teraz predstaviť jednotlivých súťažných tried:

Pohľad na výstavné nádrže. (Foto: Peter Kaclík)

víťazov

víťazky

Akvárium, číslo 8

klub

KLUB.AKVA.SK

(Foto: Tomáš Jarkovský)

Súťažná trieda HM-Halfmoon Chovateľ – Lenka Vránová Spolok – ČLA Číslo nádrže - 14 Počet bodov – 76

(Foto: Tomáš Chuda)

Súťažná trieda PK-Plakat – a zároveň celkový víťaz výstavy Chovateľ – Hermanus J. Haryanto Spolok – BCI Číslo nádrže - 67 Počet bodov – 91

(Foto: Tomáš Chuda)

Súťažná trieda DT-Doubletail Chovateľ – Hermanus J. Haryanto Spolok – BCI Číslo nádrže - 64 Počet bodov – 82

(Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Tomáš Chuda)

Súťažná trieda CT-Crowntail

Súťažná trieda CV-Kombinované variety

Chovateľ – Hermanus J. Haryanto Spolok – BCI Číslo nádrže - 66 Počet bodov – 87

Chovateľ – Tomáš Jarkovský Spolok – ČLA Číslo nádrže - 9 Počet bodov – 81

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

klub

Ako posudzovatelia boli na výstavu pozvaní Miroslav Konôpka (SZCH), Tomáš Chuda (ČLA) a Tomáš Jarkovský (ČLA). Na dodržiavanie pravidiel štandardu pri posudzovaní dohliadal Marián Stieranka (SZCH) ako medzinárodný posudzovateľ.

(Foto: Tomáš Chuda)

Súťažná trieda VT-Veiltail Chovateľ – Krzysztof Synowski Spolok – KPR Číslo nádrže - 59 Počet bodov – 84

Posudzovanie. (Foto: Peter Kaclík)

(Foto: Peter Kaclík)

Posudzovanie. (Foto: Peter Kaclík)

Súťažná trieda STF-Singletail female Na záver výstavy sa konala dražba vystavených bojovníc a ukázalo sa, že za kvalitné ryby sú chovatelia ochotní sa priam pobiť – samozrejme v rámci možností dražby :-) – a zároveň načrieť do svojej peňaženky dosť hlboko. Vyvolávacia cena každej bojovnice bola 100 Sk. Najviac sa prihadzovalo pri samičke z nádrže číslo 74, ktorá bola vydražená za konečnú sumu 2050 Sk. Ak sa tejto sume čudujete, dodám len, že to bola samička do páru k víťaznému samcovi :-)

Chovateľ – Tomáš Chuda Spolok – ČLA Číslo nádrže - 41 Počet bodov – 78

(Foto: Tomáš Chuda)

Súťažná trieda DTF-Doubletail female Chovateľ – Hermanus J. Haryanto Spolok – BCI Číslo nádrže - 73 Počet bodov – 81

Priebeh dražby. (Foto: Peter Kaclík)

Akvárium, číslo 8

klub

KLUB.AKVA.SK

Každý návštevník mal možnosť prostredníctvom hlasovacieho lístka, ktorým bola každá vstupenka, zvoliť si tú svoju najkrajšiu bojovnicu, dalo by sa povedať niečo ako Miss sympatia :-) Túto možnosť využilo 288 návštevníkov Akvajesene, ktorí vhodili do urny vstupenku s číslom nádrže svojej naj bojovnice. Po vyhodnotení všetkých hlasov nastalo prekvapenie, ktorého príčinou bola vzácna zhoda vkusu oficiálnych posudzovateľov a vkusu návštevníkov. Určite ste už pochopili, že aj z hlasovania návštevníkov vyšiel ako víťaz samec z nádrže s číslom 67. Ak vás zaujíma, koľko návštevníckych hlasov dostali ostatné bojovnice, prinášame vám prehľad desiatich najúspešnejších rýb. Výsledky ostatných si môžete pozrieť v minigalérii všetkých vystavovaných bojovníc, ktorú nájdete na konci tohto článku.

Priebeh dražby. (Foto: Peter Kaclík)

Čakanie na výsledok. (Foto: Peter Kaclík)

Umiestnenie

Nádrž

Hlasov

10.

Spomedzi všetkých hlasujúcich návštevníkov sme vylosovali desiatich šťastlivcov, ktorí vyhrávajú vecné ceny, ktoré poskytli firmy SERA, AKVASHOP.SK, SHOP.AKVA.SK, EXOT HOBBY. Tými desiatimi sú: Žaneta Kováčiková Xénia Ozdínová Martin Kiš Drahoslav Petrovič Tomáš Molnár Frederika Karellová Jana Samuhelová Eva Viteková pán Katuščák Lukáš Vitek

Milo Pešek sa spokojne usmieva po získaní bojovnice. (Foto: Peter Kaclík)

Výhercom srdečne gratulujeme!

Keďže sme boli zvedaví, ako sa táto výstava páčila návštevníkom, položili sme otázku zástupcom rôznych spolkov, ktorí majú s poriadaním podobných výstav už určité skúsenosti a majú teda s čím porovnávať. A tu sú ich reakcie:

Samička z nádrže 74. (Foto: Tomáš Chuda)

Akvárium, číslo 8

klub

KLUB.AKVA.SK

Roman Slaboch (Akvárium zal. 1899 - Praha): Šlo o vůbec první – pilotní – soutěž podle nového standardu vytvořeného pod záštitou ČLA (Česká labyrintkářská asociace). Přestože jsem sám choval ve větší míře jen rájovčíky, takže o bojovnicích prakticky nic nevím, musím říci, že ryby se zde sešly nádherné. Nový standard bojovnic bohužel neprošel žádnou širší, natož pak mezinárodní diskusí, takže se nemohu zbavit dojmu, že i přes všudypřítomné a okázalé poplácávání se po ramenou jsou jeho autoři na okraji pozornosti etablovaných evropských klubů. Je to škoda, protože soutěže šlechtěných forem bojovnic si modernizaci standardu jistě zaslouží.

Vladimír Hulman (Akva-Tera Klub – Rychnov n. K.): Děkuji nejen za sebe, ale i za p. Ešpandra za příjemné a velmi přátelské přijetí v Bratislavě. Vaše akce se nám líbila a domů jsme jeli plni příjemných dojmů. Ještě jednou děkuji. Tomáš Jarkovský (ČLA – Partizánske): Jednoducho povedané perfektná akcia. Každý, kto prišiel, si našiel to „svoje“. Najväčším stredobodom pozornosti sa stalo takmer 100 bojovnic z ôsmich výstavných tried. Členovia Akva klubu nám dokázali predstaviť a otestovať nový moderný štandard pre druhovú skupinu rýb Betta splendens, a otvoriť tak nový trend súťažných podujatí tohto žánru už aj na Slovensku. Patrí im za to veľké uznanie a verím, že sa budúci rok stretneme v ešte hojnejšom počte.

Marián Stieranka (SZCH – Banská Bystrica): Akciu ako takú považujem za veľmi vydarenú. Nemá však význam hovoriť si len superlatívy. Takže k samotnej súťažnej časti bojovníc. Nádrže super, čisté, s možnosťou premiestňovania. Množstvo kolekcií na špičkovej európskej úrovni. Kvalita kolekcií výborná, široký farebný a tvarový sortiment kolekcií. Osvetlenie nie celkom vydarené (nerovnomerné, slabá intenzita a jeho vypadávanie vypaľovaním výbojok). Podcenená doba posudzovania (začalo sa síce skôr ako sa malo, ale aj to bolo neskoro). Výsledková listina OK. Čo sa týka predaja, nemám čo vytknúť. Aj napriek týmto pripomienkam, ešte raz opakujem, akcia veľmi vydarená.

Toľko teda z môjho pera, respektíve klávesnice :-) k Medzinárodnej výstave bojovníc. Po kliknutí na nasledovnú stránku [2] si môžete pozrieť kompletnú výsledkovú listinu. Ak vás súťaže bojovníc zaujali, môžem už teraz prezradiť, že rovnakú súťaž bude KLUB.AKVA.SK organizovať určite aj v roku 2008. [1] www.splendenspower.cz [2] www.klub.akva.sk/vysledky.php

Minigaléria vystavovaných bojovníc (autorom všetkých fotografií je Peter Kaclík) V popise: číslo nádrže, chovateľ, spolok, výstavná trieda, farebná trieda, body, počet hlasov od návštevníkov

3, Ján Pavlovič, ČLA/SK, STF, A1, 69, 1 6, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, HM, B3, 74, 0

1, Ján Pavlovič, ČLA/SK, STF, A1, 67, 1

4, Ján Pavlovič, ČLA/SK, CT, A8a, 57, 0

7, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, CV, A10, 74, 3

2, Ján Pavlovič, ČLA/SK, STF, A9, 68, 1

9, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, CV, A10, 81, 6

10, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, HM, A8a, 69, 0

5, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, CV, A10, 76, 4

8, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, PK1, A8b, 70, 0

11, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, STF, A5, 62, 1

Akvárium, číslo 8

12, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, STF, B3, 59, 0

KLUB.AKVA.SK

18, Lenka Vránová, ČLA/CZ, HM, A12, 67,5, 0

klub

29, Branislav Barčin, KAS/SK, CT, A8b, 50, 7 23, Milan Vetrák, SZCH/SK, VT, A1, 55, 1

13, Lenka Vránová, ČLA/CZ, HM, A4, 63, 0

14, Lenka Vránová, ČLA/CZ, HM, B2, 76, 2

15, Lenka Vránová, ČLA/CZ, HM, A12, 65, 0

19, Ľudovít Fujko, SZCH/SK, VT, A9, 77, 7

20, Boris Burger, SZCH/SK, VT, B1, 60, 0

24, Martin Fodor, SZCH/SK, VT, A1, 62, 0 30, Branislav Barčin, KAS/SK, VT, B1, 58, 0

25, Richard Tokušev, SZCH/SK, VT, A1, 56, 0

31, Branislav Barčin, KAS/SK, VT, A1, 75, 0

32, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ, CT, B5, 45, 0 21, Boris Burger, SZCH/SK, VT, B1, 73, 7

26, Miroslav Konôpka, SZCH/SK, VT, A8a, 59, 0

16, Lenka Vránová, ČLA/CZ, HM, A12, 75,5, 5

33, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ, VT, A8a, 71, 2

22, Ľudovít Fujko, SZCH/SK, CT, A9, 49, 1

27, Marián Stieranka SZCH/SK, CT, A1, 48, 1

17, Lenka Vránová, ČLA/CZ, HM, A4, 74, 0

28, Marián Stieranka SZCH/SK, VT, A10, 72, 0

34, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ, VT, A1, 65, 3

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

35, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ, VT, A1, 67, 3

47, Juraj Bachár, KAS/SK, VT, A1, 69, 12

klub

53, Miloslav Pešek, KAS/SK, PK1, A12, 71, 1

40 Tomáš Chuda, ČLA/CZ, PK1, A12, 73, 1

41, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, STF, A6, 78, 2 36, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ, DT, A5, 59,5, 0

37, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ, PK1, A7, 74, 0

48, Juraj Bachár, KAS/SK, VT, A8a, 56, 2 54, Miloslav Pešek, KAS/SK, CV, A9x, 78, 3

49, Miloslav Pešek, KAS/SK, CV, B5, 76, 1 42, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, PK1, A6, 71, 0 55, Katarína Pindrochová, FREE/SK, VT, A10, 65, 1 43, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, STF, A6, 71, 0 50, Miloslav Pešek, KAS/SK, CT, A8a, 66,5, 28

38, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ, VT, A4, 68, 2

56, Katarína Pindrochová, FREE/SK, VT, A8a, 63, 0 44, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, VT, A8b, 67, 0

51, Miloslav Pešek, KAS/SK, PK1, A8b, 79, 1

57, Anton Domin, SZCH/SK, VT, A1, 68, 2

45, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, STF, A12, 73, 0

39, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ, PK1, A6, 80, 0 52, Miloslav Pešek, KAS/SK, STF, A3, 75, 2 46, Juraj Bachár, KAS/SK, VT. B1, 61, 0

58, Anton Domin, SZCH/SK, VT, A1, 66, 2

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

69, Hermanus J. Haryanto, IBC, PK1, B2, 86, 3 59, Krzysztof Synowski, KPR/PL, VT, A8a, 84, 9

62, Hermanus J. Haryanto, IBC, HM, A1, 73, 6

77, Janusz Oziomek, PTAT/PL, VT, A1, 68, 1

66, Hermanus J. Haryanto, IBC, CT, A12, 87, 11

67, Hermanus J. Haryanto, IBC, PK2, B2, 91, 33

72, Hermanus J. Haryanto, IBC, STF, A9x, 72, 0

73, Hermanus J. Haryanto, IBC, DTF, A1, 81, 5

68, Hermanus J. Haryanto, IBC, PK1, A8a, 79, 0

63, Miloslav Pešek, KAS/SK, VT, B2, 74, 15

76, Hermanus J. Haryanto, IBC, STF, B5, 76, 1

65, Hermanus J. Haryanto, IBC, CT, B1, 64, 1

71, Hermanus J. Haryanto, IBC, PK1, B2, 82, 6

61, Hermanus J. Haryanto, IBC, CT, A1, 83, 10

75, Hermanus J. Haryanto, IBC, STF, A8a, 70, 1

64, Hermanus J. Haryanto, IBC, DT. A1, 82, 7

70, Hermanus J. Haryanto, IBC, PK1, A8b, 78, 1 60, Krzysztof Synowski, KPR/PL, VT, A8a, 65, 0

klub

74, Hermanus J. Haryanto, IBC, STF, B2, 75, 0

78, Janusz Oziomek, PTAT/PL, VT, A1, 76, 6

79, Maria Górny, PTAT/PL, CT, B5, 59, 13

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

klub

93, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, PK1, A8a, 63, 0 B5, 61, 11

80, Maria Górny, PTAT/PL, VT, A8a, 63, 5

94, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, STF, B3, 73, 0 90, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, PK1, A6, 70, 0 81, Maria Górny, PTAT/PL, VT, A10, 74, 3

86, Józef Kánia, PTAT/PL, CT, B5, 56, 4 95, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, STF, A10, 72, 0

82, Maria Górny, PTAT/PL, CT, A8a, 65, 12

91, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, HM, A8b, 63, 1

87, Libor Šprysl, FREE/CZ, VT, B1, 81, 1

96, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, STF, B5, 58, 0

92, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, HM, A8b, 65, 1 83, Katarzyna Oziomek, PTAT/PL, VT, A1, 56, 0

88, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, STF, A1, 64, 0

97, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK, STF, B3, 69, 0

84, Katarzyna Oziomek, PTAT/PL, VT, A8a, 71, 4

85, Alfred Górny, PTAT/PL, CT,

89, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, VT, A1, 60, 1

Akvárium, číslo 8

klub

KLUB.AKVA.SK

PATROX Branislav Barčin, Miloslav Pešek V rubrike klub by sme vám chceli postupne predstaviť a priblížiť niektorých členov KLUBu.AKVA.SK (teda všetkých, ktorí budú ochotní spolupracovať a zdôveriť sa :-) !!!). Ich akvaristické zázemie, názory, vízie a nielen to, chceli by sme aj nakuknúť pod pokrývku ich akvaristickej kuchyne a umenia a s prísľubom, že sa to nikto nedozvie, zistiť od nich nejaké drobné, alebo veľké tajomstvá o ich akvaristických úspechoch alebo neúspechoch... a tieto pre čitateľov nášho „časáku“ okamžite zverejniť. V tomto čísle časopisu skúsime nazrieť trochu viac do súkromia jedného z najviac aktívnych členov nášho klubu – PATROXa.

Meno: Nick: Bydlisko: Vek: Zameranie: Akváriá:

Patrik Bíro Patrox Bratislava 33 Južná Amerika 3

S akvaristikou som sa stretol ešte ako veľmi malý. Môj strýko v tých časoch mal doma malú chovňu... Ako asi všetky deti, aj ja som drankal od rodičov, že chcem mať nejaké zvieratko. Lenže prvý zádrheľ bol ten, že som panelákové dieťa, a tak koník neprichádzal do úvahy. Druhý zádrheľ bol môj ocko, ktorý bol veľmi zásadový – a ani pes, ani mačka podľa neho do paneláku nepatria. Tretí zádrheľ bola mamka, a tak neprichádzali do úvahy ani myšky, škrečky, potkany, pavúky... A keďže strýko mal rybičky, tak po jednej návšteve sa k nám nieslo jedno malé (cca 60 x 30 x 40 cm) akvárko aj s rybkami. Dodnes si ich pamätám – 2 skaláre mramorové, gupky, mečúne a tetry citrónové. Z rastliniek to boli hlavne kryptokoryny. Po veľkom sťahovaní z Ružomberka do Banskej Štiavnice (to som bol štvrták na ZŠ) sa mi podarilo získať povolenie na ďalšie akvárium, a keďže v tom čase začal strýko s útlmom, tak som si od neho doniesol už pekné akvárko (80 x 40 x 60 cm). Tam bola potom taká všehochuť – guramy, skaláre, neónky, pancierničky, gupky, prísavníky... Proste rybky, ktoré v tých časoch (vrcholný socializmus) bolo možné kúpiť bežne v akvaristikách. Po odchode na VŠ do Bratislavy som akvária zrušil. K aktívnej akvaristike som sa vrátil až cca pred troma rokmi, keď som sa nasťahoval do vlastného. Momentálne mám doma jedno veľké akvárko (130 x 50 x 50 cm) a jedno malé (50 x 25 x 30 cm); tretie akvárium mám v robote. Napísať, ktoré rybky a ktoré rastlinky sa mi páčia, je veľmi ťažké, pretože každá je niečím zaujímavá. Ale predsa len mi najviac učarovala Južná Amerika so svojimi tetrami, pancierničkami a trpasličími cichlidkami. Toto o sebe napísal Patrox a je to v podstate jeho malý akvaristický životopis. Patrox pre mňa, ale aj pre ostatných členov klubu, predstavuje človeka, ktorý je vždy ochotný pomôcť, či už nejakou dobrou radou alebo rovno tým, že priloží ruku k dielu a spolu s ostatnými tvorí takzvané zdravé jadro nášho klubu, ktorého osud sprevádza a ovplyvňuje od samotného začiatku. Okrem iného sa Patroxove meno spája už s takmer tradičným detským kútikom na našich akciách.

Teraz už ale dáme slovo Patroxovi a pokúsime sa z neho pomocou nasledujúcich otázok dostať nejaké iné informácie, zaujímavosti, tajnosti – ktoré nezahrnul do svojho akvaživotopisu. 1. V úvode sme sa mohli dozvedieť, že sa venuješ najmä rybám z oblasti Južnej Ameriky. Môžeš povedať, prečo práve táto oblasť, a uviesť tri druhy, ktoré považuješ za svoje naj?

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

klub

To slovo „venuješ“ je trochu prisilné :-) Povedzme, že v mojich akváriách plávajú hlavne rybky z oblasti Južnej Ameriky. Prečo práve tie, ťažko povedať. Už od detstva ma fascinovala najväčšia rieka sveta – Amazonka. Strašne rád som vždy pozeral dokumenty z tejto oblasti. A keďže nemám a ani nikdy som nemal veľa akvárií, tak sa musím uskromniť. Ale občas ujdem aj do iných oblastí... Zamiloval som sa do húfu, na jedincovi nezáleží – sila je v počte :-) A teda tetričky sú moja slabosť. V súčasnosti Paracheirodon simulans.

Bacopa caroliniana. (Foto: Patrik Bíro)

4. Starší akvaristi hovoria, že voľakedy na akvaristické akcie konané na Slovensku chodilo oveľa viac ľudí. V čom vidíš dôvod faktu, že dnes je to inak? Tak to je ťažká otázka. To by mohla byť aj samostatná téma pre článok. Neviem, ako to bolo v minulosti. Ale v súčasnosti to ja osobne beriem v dvoch rovinách. Prvá je propagácia. Bolo to krásne vidieť na poslednej akcii, keď prišlo veľa ľudí na základe televízie. Darmo, ľudia sú dnes strašne pohodlní a pokiaľ ich nechytíme za „frňák” a nepritiahneme ich zaň, tak proste pôjdu do obchodného centra. Druhá rovina je ešte komplikovanejšia. A to hlavne v ponuke a v pridanej hodnote. Aspoň v Bratislave sa nájdu akvaristiky, kde ponúkaný sortiment a počet akvárií je úchvatný a ľuďom to stačí. Prísť na výstavu, kde je menej na pozeranie ako v obchode... nebudem to rozvádzať. Na druhú stranu viem, čo to obnáša, a je to neľahká úloha. Čo sa týka burzy, tam je to tiež zložité. V súčasnosti každá dobrá akvaristika, keď sa dohodnete, vám zoženie skoro čokoľvek. A prísť na burzu, kde sa predáva sortiment, ktorý je skoro v každej akvaristike, tiež moc nepriláka. Áno, ja viem, ryby a rastliny sú lacnejšie a priamo od chovateľa, ale pre človeka, čo má jedno 60-80 litrové akvárium, je to skoro jedno. Už končím....

(Foto: Miloslav Pešek)

2. Čo považuješ za svoj najväčší akvaristický úspech? Že mám akvárium, ktoré dokáže fungovať, a nemusím každý týždeň kupovať novú rastlinku alebo rybku. 3. Momentálne sú „moderné“ miniakváriá, nature akváriá štýlu Amano, aquascaping... ako tieto smery ovplyvňujú teba a tvoju akvaristiku? Dalo by sa povedať, že Amano ma trafil priamo do srdca. Pre mňa boli vždy dôležité nielen rybky, ale aj rastliny. Ohľadne veľkosti nie som prieberčivý. Každé akvárko sa dá pekne zariadiť. Na druhú stranu viem, že udržať takéto akváriá je veľmi pracné a vyžaduje si to veľa času.

7/2007. (Foto: Patrik Bíro)

Corydoras nanus. (Foto: Patrik Bíro)

10/ 2007. (Foto: Miloslav Pešek)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

klub

7. Zo stránky www.akva.sk ťa poznáme ako šikovného akvadizajnéra – prezradíš nám, kam chodíš pre inšpiráciu pri zariaďovaní akvária? Všade okolo nás sú inšpirácie, niekto to vie použiť, niekto nie, je to ako v maliarstve. Samozrejme veľa inšpirácie som získal z netu. Základ toho všetkého je dodržať pár základných pravidiel.

10/2005. (Foto: Patrik Bíro) (Foto: Miloslav Pešek)

5. Využívaš pri starostlivosti o svoje akváriá nejaké zvláštne postupy, triky – ktoré by si chcel prezradiť našim čitateľom? Ako vyzerá starostlivosť o tvoje akváriá? Používam jednu veľmi starú a veľmi tajnú (naozaj veľmi tajnú) metódu, ktorá sa dedí z generácie na generáciu. Túto metódu z pochopiteľných dôvodov nemôžem prezradiť :-) Teraz vážne. Žiadne špeciálne postupy nepoužívam. Aspoň nie pre bežných akvaristov. Filtrujem, svietim, hnojím, kŕmim, mením vodu, prestrihávam... Niekedy sa darí viac, niekedy sa darí viac riase. A to najdôležitejšie – kochám sa :-)

12/2005. (Foto: Patrik Bíro)

3/2006. (Foto: Patrik Bíro)

(Foto: Miloslav Pešek) 6/2006. (Foto: Patrik Bíro)

6. Čo pre teba znamená akvaristika? Relax, únik od reality všedných dní. A hlavne stretávanie sa so super ľuďmi.

11/2006. (Foto: Patrik Bíro)

10/ 2007. (Foto: Miloslav Pešek)

Apistogramma cacatuoides. (Foto: Patrik Bíro)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

klub

pokiaľ by ma niečo naozaj zaujalo a zistil by som, že dokážem poskytnúť adekvátne podmienky pre život danej rybke/rastlinke, tak možno by som neodolal... 10. Obľúbená herečka? Moja akara hnedá v práci. 11. Obľúbený nápoj (nealkoholický a alkoholický)? Kofola. 12. Fajčíš? Nie. Na škatuľkách píšu, že to škodí zdraviu, tak si neprosím. 13. Chcel by si našim čitateľom odkázať, povedať? Niečo, na čo sme ti neumožnili reagovať prostredníctvom našich otázok? Ak veľmi chcete, milí čitatelia, tak mi môžete svoje finančné príspevky posielať na účet. Ten vám pošlem na požiadanie cez SS na akva.sk :-)

Riccia fluitans. (Foto: Patrik Bíro)

8. Ako by vyzeralo Tvoje vysnené akvárium? Možno niekoho sklamem, preto že to nebude nič špeciálneho a podobné akvária je možné nájsť aj na nete. Samozrejme ako hádam každý – čo sa týka objemu, tak ako hovoril krtko v jednej rozprávke: veľké, vééééľké. Dno by bolo upravené do konvexného tvaru (pre nematematikov – v strede nižšie). V jednom zlatom reze by bola umiestnená buď kompozícia z kameňov, alebo koreňov. Čo sa týka rastlín, tak len monokultúra Echinodorus tennelus. A na záver veľké prekvapenie: pár desiatok Paracheirodon simulans. To by mi úplne stačilo a v súčasnosti je to moje top.

(Foto: Patrik Bíro)

9. Ako často navštevuješ akvaristické obchody? A čo v nich hľadáš? Bez akej ryby alebo rastliny by si z obchodu neodišiel? Pomerne často, dalo by sa povedať, že skoro každý týždeň. Som ale zlý návštevník. Nechodím tam na nákup. Chodím tam na „čumendu”. Keďže momentálne nemám možnosť na viac akvárií, tak si to kompenzujem návštevami. Nie som typ, že musím mať niečo stoj čo stoj, ale

Vážení akvapriatelia, to bol náš PATROX. Nabudúce príde na rad zase niekto „akva–iný“. Ak mate želanie spoznať niekoho konkrétneho, sem s tipom → píšte na adresu klub@akva.sk! Ak nie, potom sa nechajte prekvapiť naším výberom.

(Foto: Miloslav Pešek)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

klub

RYBY, KTORÉ SÚ PRE MŇA NAJ... Patrik Bíro Čo sa týka potravy, nepatria medzi príliš náročné rybky. Ja poväčšine kŕmim mrazenou potravou, a to patentkou, koretrou a cyklopom. Občas im spestrím potravu živou artémiou a nejakým suchým krmivkom. Pri konzumácii väčších častí, ako sú napríklad patentky a koretry, si vedia poradiť (predsa len sú to príbuzné piraní :-)). Ako problém vidím to, že v našich zemepisných šírkach bežný akvarista o túto rybku v predajni nezavadí. Je to podľa mňa veľká škoda, pretože si myslím, že je vhodnejšia ako iné druhy, pretože sa akvaristi poväčšine potýkajú všetci s hlavným problémom, a tým je priestor. Možno čakáte, že teraz popíšem, ako je to s rozmnožovaním. No sklamem vás. Moja akvaristická prax je na úrovni okrasných – byt spríjemňujúcich – akvárií. Teda sa nesnažím o množenie rýb. Ale v súčastnosti nevidím problém, ak by chcel niekto modré neónky množiť. A pokiaľ máte skúsenosti s rozmnožovaním axelrodi alebo innesi, tak by sa odchov mohol podariť aj na prvýkrát. Simulansky sú ideálne rybky do takzvaných „prírodných“ akvárií, kde svojou veľkosťou a správaním krásne dopĺňajú podvodnú záhradu. A keďže ma uchvátili takéto typy akvárií a navyše preferujem rybky z Južnej Ameriky, patrí Paracheirodon simulans medzi moje naj.

(Foto: Peter Kaclík)

Paracheirodon simulans Čeľaď: Characidae Veľkosť: 2-3 cm Výskyt: Južná Amerika, rieky Rio Negro a Orinoco

Paracheirodon simulans, alebo po slovensky neónka modrá, je pre verejnosť dosť neznáma rybka. Je to menší brat Paracheirodon axelrodi a Paracheirodon innesi. Už od doby mojich akvaristických začiatkov ma neónky fascinovali svojim žiarivým pruhom. „Simulansky“ sa svojou veľkosťou výborne hodia do stredne veľkých akvárií. Je to hlavne z dvoch dôvodov: tým, že sú menšie, môžeme si dovoliť ich mať viac (ako platí pri húfových rybách – čím viac, tým lepšie); druhý dôvod je, že vďaka svojej veľkosti majú väčšiu tendenciu tvoriť húf. Pre niekoho môže byť ich veľkosť naopak nevýhodou, a to z jednoduchého dôvodu – väčšie ryby ich môžu považovať za výdatné spestrenie svojho jedálnička. Tvar tela je pretiahnutý a zo strán mierne stlačený. Od oka sa cez celú hornú časť tela až ku koreňu chvosta tiahne žiarivý modro-zelený pruh. Brucho je strieborné. Od brušných plutiev až ku koreňu chvosta sa k žiarivému pruhu pridáva druhý, načervenalý pruh. Plutvy sú bezfarebné. Rozdiel pohlaví je obdobný ako u väčších bratov, a síce samička je plnšia v brušku a predná časť chrbta nastupuje strmšie, ako je tomu u samčeka. Čo sa týka náročnosti na chov, z môjho pohľadu nepatria medzi náročné druhy. Sú spoločenské, ostatných rýb si moc nevšímajú. Väčšinu času trávia v strednej časti vodného stĺpca, ale nemajú problém zmeniť pôsobisko či už smerom hore alebo dolu. Pokiaľ nehľadajú potravu, čas trávia minisúbojmi samčekov (samozrejme je to súboj v podaní tetier, teda žiadna ostrá výmena názorov) a imponovaním samičkám.

(Foto: Miloslav Pešek)

Ja a moj húfik simulansiek. (Foto: Miloslav Pešek)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

klub

(Foto: Patrik Bíro)

Zábavné je taktiež sledovať lov krevetiek (pokiaľ nemáte veľmi drahé a ťažko sa množiace krevetky). Akonáhle akara nejakú krevetku zbadá, tak na ňu okamžite nezaútočí, ale pripláva k nej spôsobom „ja nič ja muzikant“. Tváriac sa nevšímavo ku krevetke, ako keby tam ani nebola, sa presunie do najvýhodnejšej polohy a potom bleskurýchle zaútočí. Ale samozrejme spapajú aj všetky bežné krmivá, ktoré je dostať na našom trhu, teda nemusíte si kvôli nim zakladať chovňu kreviet a slimákov :-) V čase trenia sú rybky viac teritoriálne a snažia sa odohnať všetky ryby vo svojom okolí. Prípravy na trenie začínajú tak, že ryby tvoriace pár sa začnú pred sebou triasť, akonáhle sa k sebe priblížia. Následne si vyhliadnu nejaký kameň, poprípade širší list, ktorý je pri dne, a ten dôkladne očistia. Znáška ikier je primeraná veľkosti rybiek. O ikry sa starajú spoločne a poctivo ich ovievajú. Tu moje pozorovania končia, pretože v spoločenskom akváriu nemajú dostatočný kľud, a tak postupne ikry zmiznú. Každá akara je individualita (tak ako väčšina cichlíd) a jej pozorovanie prináša vždy niečo nové a zábavné. Aj vďaka veľkosti a vlastnostiam, ktoré nie sú až tak vlastné väčším cichlidám, si táto rybka u mňa vydobyla kúsok akvaristického srdca.

(Foto: Patrik Bíro)

Cleithracara maronii Čeľaď: Cichlidae Veľkosť: 8-10 cm Výskyt: Južná Amerika, Trinidad, Guyana, Orinoco

Cleithracara maronii – rybka, ktorú starí akvaristi veľmi dobre poznajú a ktorá sa opäť vracia. Maronii patrí medzi menšie cichlidy Južnej Ameriky, čo je pre milovníkov juhoamerických cichlíd s nedostatkom miesta vynikajúca vlastnosť. A keďže patrí ešte aj medzi mierumilovné a k rastlinám tolerantné druhy, je veľmi vhodná do stredných a väčších rastlinných akvárií, kde bude tvoriť dominantu akvária. Tvar tela je nie veľmi pretiahnutý obdĺžnik, zo strán stlačený. Čelo rýchlo stúpa až k chrbtu, kde začína chrbtová plutva. Je hnedo žltej farby a smerom k bruchu sa zosvetluje. Od konca čela cez oko až dolu k papuľe sa tiahne tmavohnedý širší pruh. V zadnej časti pod chrbtovou plutvou je umiestnená tmavohnedá škvrna, ktorá je „ozátvorkovaná“ dvoma do žlta sfarbenými škvrnami. Táto škvrna sa podľa nálady rybky vie zmeniť na pás, ktorý končí až pri análnej plutve. Oči sú výrazné, tmavé, rohovka je naopak číra, s odleskami podľa toho, ako dopadá svetlo. Plutvy sú priesvitné s modrozeleným odleskom. Sýtosť farby tela závisí od nálady rybky. Rozdiel medzi pohlaviami je u mladých rýb ťažko rozoznateľný. Až neskôr, keď samček zmohutnie a predĺžia sa mu konce nepárových plutiev, je rozdiel ľahko zbadateľný. Chov je bezproblémový, rybky si všímajú len seba a dajú pokoj aj menším rybkám. No znášky slimákov a menšie krevety sú pre ne vyhľadávanou pochúťkou. Je zaujímavé pozorovať, ako rybka prezerá jednotlivé listy rastlín veľmi dôkladne kúsok po kúsku a akonáhle objaví nejakú anomáliu na liste, okamžite ju ochutná.

(Foto: Patrik Bíro)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

klub

(Foto: Patrik Bíro)

Otocinclus affinis Čeľaď: Loricariidae Veľkosť: 4 cm Výskyt: Južná Amerika, Brazília

(Foto: Patrik Bíro)

recenzie V dobre zarastenom akváriu ich možno ani nezbadáte, keďže sa vo voľnej vode veľmi často nevyskytujú. Nedokážu sa vo vode totiž veľmi dobre vznášať. Teda sa pohybujú ako „malí žraločkovia“. Ale keď začnete podrobnejšie prezerať húštiny rastlín vo vašom akváriu, tak ich určite objavíte zavesené na rastlinách ako ozdoby na vianočnom stromčeku.

Ďalšia rybka, ktorú milovníci rastlinných akvárií určite poznajú. Drobný zástupca čeľade Loricariidae je vyhľadávaný hlavne pre svoj jedálniček – a ten tvoria riasy. Telo je torpédovitého tvaru. Chýba mu tuková plutvička (ostatné plutvy má :-)). Papuľka je otočená smerom dolu a prispôsobená na prisávanie. Brušnú časť má sfarbenú do bledožlta. Vrchná časť je hnedožltá s menšími nepravidelnými škvrnkami. Tieto dve farby rozdeľuje po celej dĺžke tela sa tiahnúci tmavohnedý pruh. Plutvy sú číre až na chvostovú plutvu, do ktorej čiastočne zasahuje tmavohnedý pruh, a sú na nej hnedé škvrny. Pohlavie je ťažko rozoznateľné, samička je o niečo zavalitejšia. Chov tejto rybky je bez závažnejších problémov, aj keď sa v literatúre píše, že sú náročnejšie na kvalitu vody. No pri našej bežnej vode a správnej údržbe akvária by nemal chov predstavovať nič zložitého. Jediná prekážka môže byť pri aklimatizovaní, kedy väčšinou majú akvaristi s touto rybičkou problém.

(Foto: Patrik Bíro)

Svojou veľkosťou sa hodia aj do menších akvárií. Sú to spoločenské rybky, a preto by sme im mali dopriať viac príbuzných. Čo je aj pre boj s riasou žiadúce, predsa len sú dosť malé, a teda toho ani veľa zjesť nedokážu. Oproti svojim väčším príbuzným majú pre „rastlinného akvaristu“ veľkú výhodu – neničia rastliny (každý sa už určite stretol s tým, ako mu veľký prísavník Ancistrus zoškrabal celý list echinodoru až na žilnatinu). Otocinclus by u žiadneho akvaristu, ktorého smerovanie je k rastlinným akváriám, určite nemal chýbať.

(Foto: Patrik Bíro)

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

recenzie

GARNELEN & KREBSE Christian W. Hofstätter, KOSMOS Verlag , 2007 Norman Durný Kniha je už v úvodnom registri delená na niekoľko sekcií – tém. Samotné témy sú v knihe oddeľované dvojstránkou s podkladom fotografie, drobným registrom preberaných otázok v téme a niekoľkými malými obrázkami. Ostatné stránky s textom obsahujú samozrejme aj ilustračné obrázky, súvisiace s textom, ktorého je však dostatok.

Kniha v úvode čitateľovi priblíži, čo sú to krevety a raky, stručne popíše, ako sa líšia a rozdeľujú, a priblíži ich prirodzené biotopy. Ďalej sú popísané najčastejšie chované druhy kreviet a rakov. Samotné opisy druhov sú veľmi dobre, avšak nie príliš odborne spracované. Obsahujú aj najčastejšie synonymá pomenovaní v nemčine a angličtine, čo menej skúsenému akvaristovi značne uľahčí orientáciu. Latinské názvy sú podľa poslednej revízie z konca minulého roka, no pri niektorých druhoch sú v zátvorke staré názvy. Samozrejmosťou v popisoch sú nároky na chov jednotlivých druhov.

Keďže sa v Európe v posledných rokoch rozmáha obchod s krevetami, rakmi a krabmi, prichádzajú na trh postupne aj viaceré knihy a začínajú vychádzať aj časopisy so zameraním špeciálne na bezstavovce. Rok 2007 bol na knižné publikácie v tejto oblasti veľmi štedrý a dúfam, že znamenal začiatok šírenia sa vedomostí od odborníkov a skúsených chovateľov smerom k nám, bežným akvaristom, aj do budúcnosti. Moja druhá kniha, ktorú som si tento rok zadovážil, je GARNELEN & KREBSE od autora Christiana W. Hofstättera. Na začiatok by som tohto v našich končinách takmer neznámeho autora mierne priblížil. Christian W. Hofstätter je pôvodom Nemec, avšak dlhodobo žijúci vo Venezuele, kde vlastní farmu na chov a export kreviet, rakov, krabov a ulitníkov. Je častým účastníkom expedícií v oblasti Južnej Ameriky, pri ktorých skúma prirodzené biotopy bezstavovcov. Samotná kniha je opäť formátu A5 v tvrdej väzbe, celofarebná a ako to už s Nemcami býva, na kvalite nešetrili. Kniha má niečo cez 120 strán a jediná reklama v nej je na predposlednej stránke, decentne upozorňujúca na dve ďalšie akvaristické publikácie vydavateľstva.

Akvárium, číslo 8

KLUB.AKVA.SK

recenzie

chovateľovi kreviet a rakov. Obrázky, ktorých autor je z drvivej väčšiny sám Christian W. Hofstätter, sú kvalitné a dostatočne detailné. Knihu by som odporučil širokej akvaristickej verejnosti so záujmom chovať krevety a raky, či už v akváriu spoločenskom, alebo druhovom. Poskytne dostatočné informácie začínajúcim aj pokročilejším akvaristom. Vysloveným špecialistom na krevety či raky bude chýbať obsiahlejší atlas druhov, no v texte si nájdu aj oni zaujímavé informácie.

Druhá časť knihy sa zaoberá samotnými technickými prostriedkami potrebnými pre chov, ako sú výber akvária, potrebná technika a vybavenie akvárií, nákup a udomácnenie živočíchov, ich vzájomné spolunažívanie.

Jediným hendikepom tejto knihy je opäť v našich končinách nie príliš ovládaný jazyk – nemčina, ktorá však má v akvaristickej praxi stále „navrch“ oproti angličtine, najmä v Európe.

Kde nakupovať: Tretia časť je voľným pokračovaním druhej a poskytne informácie o vhodnej vode, jej parametroch a znečistení. Štvrtá časť sa zaoberá komplexne výživou a piata dáva predstavu o zdraví, resp. chorobách a škodcoch kreviet a rakov. Posledná časť sa zaoberá množením a odchovom. V každej téme sa vyskytujú aj zvýraznené užitočné „tipy a triky“.

V Nemecku a v Rakúsku menej bežne v lepších kníhkupectvách a v niektorých ZOO obchodoch: 17,- EUR Na Slovensku v lepších kníhkupectvách na objednávku: cca 700,- SK Internetové kníhkupectvá

Jazyk:

Kniha obsahuje rozsiahle vedomosti autora, ktoré sú prezentované veľmi dobrou formou a zvládne ich aj začiatočník. Informácie sú však obsiahle a pomôžu aj pokročilejšiemu

Hodnotenie:

17,- EUR + poštovné nemecký

4/5

… a to je všechno! Doufáme, že při čtení našich reportáží jste alespoň na chvíli zatoužili být také při tom, až se zase v akvaristickém světě bude něco dít. KLUB.AKVA.SK chystá za měsíc „Akvazimu“ – kromě tradičních akvatrhů a přednášek se můžete přijít podívat na výstavu rostlin a miniakvárií. A co víc, můžete se sami aktivně zúčastnit příprav a přispět tak k tomu, že naše akce se stanou také vašimi. Máte pěkné rostliny a chcete je ukázat ostatním? Máte chuť naaranžovat vlastní miniakvárium? Máte návrhy, jak klubové akce vylepšit? --> Pište nám na klub@akva.sk a diskutujte s námi na www.akva.sk :-) 74

Akvaristická zima 2007 Bratislava, DK Ružinov, 8.-9.12.2007

Súťažná výstava

miniakvárií Pravidla súťaže: ● ● ● ● ● ● ●

●

● ●

●

zúčastniť súťaže sa môže každý priaznivec akvaristiky bez ohľadu na vek; účastnícky poplatok sa nevyberá záujemcovia sa musia prihlásiť na e-mailovou adresu klub@akva.sk najneskôr do 15.11.2007 s uvedením svojho mena a tel. kontaktu každý účastník môže prezentovať max. 3 miniakvária súťažné miniakváriá budú mať štandardný rozmer 30 x 20 x 20 cm a budú opatrené krycím sklom KLUB.AKVA.SK zabezpečí akvárium, stojan, osvetlenie a vzduchovanie; za každé akvárium účastník zloží zálohu 150 Sk, ktorá mu bude vrátená po odovzdaní akvária inštalácia a zariaďovanie miniakvárií bude prebiehať v piatok 7.12.2007 v čase medzi 12:00-22:00 najneskôr do 5.12.2007 musí každý súťažiaci poskytnúť organizátorom zoznam rastlín a živočíchov, ktoré v miniakváriu použije – organizátori sa zaväzujú nezverejňovať túto informáciu až do zahájenia výstavy každý účastník si musí sám zaistiť substrát, rastliny, prípadne živočíchy – ich výber závisí plne na voľbe súťažiaceho; vzhľadom k veľkosti nádržiek odporúčame zvoliť živočíchy primeranej veľkosti! dekorácia a celková štylizácia miniakvárií nie je predpísaná, podmienkou je využitie minimálne jedného druhu akváriových rastlín v rámci výstavy je súťažiacim povolený predaj miniakvárií – podmienkou je ponechanie miniakvária v expozícii až do úplného skončenia výstavy a zaplatenie 10 % z ceny do pokladne KLUBu.AKVA.SK nedodržanie týchto pravidiel je dôvodom k vylúčeniu účastníka/miniakvária zo súťažnej výstavy

Hodnotenie vystavených miniakvárií: ● ● ● ● ● ● ● ●

hodnotenie vystavených miniakvárií bude prebiehať hlasovaním verejnosti a poroty každý návštevník Akvaristickej zimy 2007 po zaplatení vstupného obdrží hlasovací lístok, ktorého prostredníctvom môže odovzdať hlas jednému súťažnému miniakváriu kritéria hodnotenia porotou budú zverejňené 15.11.2007 na stránke www.klub.akva.sk porota vyhlási svoje výsledky v sobotu 8.12.2007 v rámci prednáškového popoludnia vyhodnotenie hlasovania verejnosťou vykoná Rada KLUBu.AKVA.SK bezprostredne po ukončení výstavy v nedeľu 9.12.2007 o 15:00 za päť najúspešnejších súťažných miniakvárií budú ich vystavovatelia odmenení cenami venovanými firmami akvashop.sk, shop.akva.sk, Sera, EXOT HOBBY zvláštnu cenu KLUBu.AKVA.SK získa najúspešnejší súťažiaci z radov členov klubu vecné ceny obdrží aj päť vylosovaných návštevníkov, ktorí odovzdajú hlasovací lístok s kontaktnými údajmi – platné budú len lístky s vyznačením zvoleného súťažného akvária