Soft Secrets na festivalech 2. Část / Výzkum

BuSHPlANET / GROW CITY / CITY GROW

První „zárodek“ Bushplanet byl otevřen v červenci 1997 v samém srdci Vídně. Parta chlapíků podepsala smlouvu již s existujícím obchodem na pronájem 20 m2. Tak nějak vznikl první malý obchod společnosti Bushplanet ve Vídni, kde si bylo možné koupit vše ohledně profesionálního pěstování – v praxi to byl první opravdový Head a Growshop v rakouském hlavním městě.

Díky neustále zvyšujícímu se zájmu ze strany zákazníků bylo více než jasné, že je na čase se porozhlédnout po větších prostorách. Asi po 18 měsících od otevření převzali do užívání celý obchod – tím získali více než 300 m2.

Od roku 1998 Bushplanet využíval plně rakouského právního systému, kde je definováno, že je plně legální prodávat konopné rostliny pro „dekorativní účely“. To byl začátek tohoto odvětví, který se nadále v následujících letech vyvíjel. Důsledkem stoupající poptávky dokonce nechali zřídit „továrnu na klony“, která mimo svou vlastní nabídku nabízela i mnoho originální genetiky od významných společností jako Paradise Seeds, Greenhouse či Advanced Hydroponics.

Poté, co se Bushplanet stala první firmou v Rakousku s oficiálním povolením od úřadů pro pěstování konopných rostliny, tato produkce klonů jen rostla. Takto vše fungovalo až do roku 2003, kdy to vláda začala více a více potlačovat a mnohem častěji vypěstovaný materiál skončil v rukách policie. Dalším důvodem, proč se rakouská justice zaměřila právě na firmu Bushplanet, byly i aktivity vedené zakladatelem a obchodním ředitelem společnosti Stivi Wolyniecem. Ten se nerozhodl pro založení growshopu jako stroje na vydělávání peněz, ale celým svým srdcem se vrhl na to, aby tato starobylá kulturní rostliny byla legalizována. Mimo jiných aktivit mezi léty 1998 až 2003 zorganizoval politickou demonstraci, známou jako „konopný oheň“, která si jako svůj hlavní cíl vzala úplné liberalizování distribuce konopí. Tato demonstrace rok co rok přitahovala do Vídeňského centra více a více lidí.

Nakonec celá produkce klonů byla pozastavena, protože povolení od úřádů pro společnost Bushplanet nebylo prodlouženo bohužel. Konopí nebylo již klasifikováno jako dekorativní rostlina, ale v okamžiku, kdy rostlina dozrála, byla brána jako producent THC. Pokud někde byla zahlédnuta rostlina konopí jako zemědělský produkt, nyní to již bylo kriminalizováno a Stivi byl jistým viníkem. Dle rozhodnutí soudu, právě Stivi byl zodpovědný za distribuci velkého množství THC na trh, což mu ve finále přineslo rozsudek ve výši 20 měsíců podmíněně. Firma se začala opět soustředit na hlavní část obchodu, který enormně rostl.

V roce 2006 začal tým Bushplanet uvažovat, jak by mohli úplně znovu objevit smysl, co bylo dáno pod termínem „grow shop“. Vlastně nebylo nic jednoduššího, než se podívat po nějakém vhodném prostoru, aby tento ambiciózní plán mohl dostat konkrétnější obrysy. Nakonec vše bylo vyřešeno k vší spokojenosti: získali jsme prostor. Strašně moc prostoru.

Zatímco zbývalo jen několik týdnů do Cultiva Hennep veletrhu, sebrali jsme veškeré své síly, abychom našli odpovídající prostor, který jsme nakonec našli a přestěhovali se do výborného místa na okraji Vídně. Nachází se v úplné blízkosti evropského největšího nákupního střediska SCS a je velmi dobře dosažitelný ze všech různých směrů, díky velmi dobrému systému silnic.

Pouhý nápad se stal realitou, ale pořád zde zbýval prostor pro kompetentního partnera. Po prezentaci konceptu GROW CITY na veletrhu Cultiva, najednou se začalo velmi rychle hýbat. Zpětná vazba byla opravdu velmi pozitivní a i ty největší společnosti z konopného průmyslu byly okamžitě připraveny podpořit tento unikátní koncept evropského největšího centra pro pěstitele. Prostory jsou to více než unikátní. 1000 metrů čtverečních určených k prezentaci a dalších 1000 metrů čtverečných určených pro samotný obchod. Všichni zákazníci, ať začátečníci nebo profesionálové, si zde mohou najít opravdu vše týkající se celého procesu pěstování. Samozřejmostí je obsluha v minimálně pěti evropských jazycích. Kdykoliv se obrátíte na obsluhu s otázkou v němčině, angličtině, slovenštině, češtině či maďarštině, bude vám důkladně odpovězeno ve vašem vlastním jazyce.

Toto prostorné prostředí Grow centra je úžasná procházka mezi různými odděleními a opravdovým svátkem pro všechny smysly. Nejenom že zde můžete vše vidět, zeptat se a poslouchat, ale zároveň i cítit, přivonět a vyzkoušet si mnoho různých a kompletně funkčních systémů (s rostlinami samozřejmě) a to v plně reálných podmínkách přímo v obchodě. Jako zákazník získáte ten nejpřesnější obrázek o tom, jak vše funguje, je sestaveno, a co vše lze získat.

Samozřejmostí je i zodpovězení vašich dotazů. Všech 25zaměstnanců je milovníky konopí, kteří mezi sebou dohromady mají více než 100 let zkušeností z pěstování. Všichni také plně vyznávají motto společnosti Bushplanet: „Pěstujme dohromady“. Což znamená, že každý problém se snaží vymyslet to nejlepší řešení pro daného zákazníka. Mezi nejdůležitější aspekty patří pozornost k individuálním zákazníkům. Můžete si být absolutně jisti, že s námi jste v těch nejlepších rukou. Roman, chlapík z Bushplanet GROW CITY, jen do dneška vytvořil a vyzkoušel různé kombinace světel pro více než 300 zákazníků Bushplanet.

Jako doplněk ke klasickým znalostem a poznatkům, Bushplanet GROW CITY nabízí svým partnerům prostory pro prezentaci svých nových výrobků a služeb. Existují zde velmi specifické workshopy a i kurzy, jak s kterým produktem pracovat anebo například klonovat rostliny. Plán na vytvoření a vybudování největšího evropského centra pěstování je již úplnou skutečností. Bushplanet GROW CITY si zároveň splnilo i svůj velký sen – stát se epicentrem konopné kultury. Pokud by někdy byla na obchodě namalována cedule, která sděluje něco úplně nového, potom to bude odraz momentálního designu, s důrazem na mnohostrannost a důraz na individuálního zákazníka.

Abychom nabídli těm zákazníkům z Vídně, kteří využívají veřejnou dopravu, ještě vetší a lepší servis, v polovině listopadu 2010 jsme otevřeli nový Bushplanet CITY GROW obchod. Tato pobočka se nachází asi 500 metrů od naší hlavní centrály ve velmi diskrétní zahradě. Diskrétnost je jedna z hodnot, kterou jako i naši zákazníci, považujeme za velmi důležitou. Je to něco, co jsme se v průběhu let naučili. Protože poté, co

jsme navštívili některé naše zákazníky a vystavili jsme fota s jejich úrodou a jimi samotnými u nás v obchodě, byli jsme jedním z nich požádáni o zretušování obličeje. Vše jsme během chvilky provedli ke spokojenosti našeho zákazníka.

Bushplanet CITY GROW nabízí na svých 400 metrech čtverečních tu nejrozsáhlejší možnou nabídku všech potřeb pro pěstitele ve Vídni. V naší budově si můžete vybrat mezi rozsáhlou nabídkou produktů všech možných značek, kombinované s jakoukoliv radou, kterou si dokážete představit.

Na internetu Bushplanet naleznete velmi lehce, stačí zadat do vyhledávače www.bushplanet.com a uvidíte naší celou nabídku, aniž byste vkročili do nějakého z našich obchodů. Pokud již teď víte, co byste potřebovali, můžete si to jednoduše objednat online. Ale v hloubce našeho srdce, my z týmu Bushplanet, preferujeme přímý kontakt se zákazník, protože jen takto může naplno profitovat z našich bohatých zkušeností a rozsáhlého know-how.

Bushplanet GROW CITY Industriestrasse D/5 2345 Brunnam Gebirge Rakousko

Tel: +43 (0) 2236-31 55 690 www.growcity.com

Veřejná reprodukce hudby Z pohledu právníka

Téma veřejné reprodukce hudby bývá často diskutováno a to zejména s ohledem na to, co už je a co ještě není veřejnou reprodukcí hudby. Zda se jedná nebo nejedná o veřejnou reprodukci hudby, nemusí paradoxně vždy záležet pouze na počtu posluchačů, či třeba na tom zda se posluchači navzájem znají. Napsal Wrapirin

Pokud si člověk doma uspořádá oslavu narozenin v kruhu rodiny, může na oslavu přijít např. 15 lidí. Těmto lidem pak jako zvukovou kulisu oslavenec pouští hudbu, v tomto případě se ještě dle mého názoru nejedná o veřejnou hudební reprodukci a lze ho ještě podřadit pod užívání pro vlastní potřebu.

Ovšem například v drtivé většině běžných kadeřnictví hraje jako kulisa hudba. Přestože do kadeřnictví nemusí za celý den přijít ani těch 15 lidí, jako přišlo na narozeninovou oslavu, jedná se už o veřejnou reprodukci hudby a provozovatel kadeřnictví by za pouštění hudby měl platit poplatky za reprodukci hudby. O veřejnou

reprodukci hudby se jedná proto, že kdokoliv z ulice může do kadeřnictví zavítat a hudbu si tam poslechnout.

Další příklad, kdy jsou vybírány poplatky, lze označit za poněkud bizarní. Jedná se o situaci, kdy například tři zaměstnanci v uzavřené kanceláři poslouchají rozhlasové vysílání. I v takovém případě je nutno hradit poplatky, jelikož toto užívání dle kolektivních správců překračuje užívání pro vlastní potřebu a jedná se již o veřejnou reprodukci hudby.

O veřejnou reprodukci hudby se tedy jedná vždy, když je umožněno si tuto reprodukci vyslechnout blíže neurčenému počtu lidí. Typicky tak jde o bary, kavárny, diskotéky, ale třeba i o nákupní centra, plovárny nebo malé obchůdky, kde si samotná obsluha krátí dlouhou chvíli poslechem hudby, kterou pak mohou slyšet i zákazníci.

Jestliže člověk tedy veřejně reprodukuje hudbu, měl by za tuto reprodukci odvádět poplatky autorům hudebních děl. Naše právní úprava obsahuje institut kolektivní správy autorský děl. Kolektivní správa autorských práv bývá definována jako zastupování většího počtu osob a spravování majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících. Kolektivní správa je jistě efektivnějším nástrojem, než kdyby si autoři sami svá autorská práva spravovali sami. I pro osoby, které hudbu reprodukují, by bylo značně nákladné uzavírat s každým autorem zvláštní licenční smlouvu.

Vykonávat činnost kolektivního správce práv podle autorského zákona lze pouze na základě povolení ministerstva kultury. V současné době u nás existuje 6 kolektivních správců autorských práv. Jsou to OSA, DILIA, INTERGRAM, OOA-S, Gestor a OAZA. Kolektivní správci vykonávají správu autorský práv vždy v určité oblasti, např. OSA v oblasti pro práva k dílům hudebním a DILIA v oblasti pro práva divadelní, literární a audiovizuální. Kolektivní správci práv jsou

podle § 97 autorského zákona právnické osoby, které sdružují nositele práv, tedy autory, výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.

V praxi se lze velmi často setkat se skutečností, že jeden provozovatel musí platit více kolektivním správcům za jednu činnost. Nemusí jít ovšem o protizákonnou situaci a svévůli kolektivních správců. Jak již jsem výše psal, jednotliví správci zastupují vždy autory z určitých oblastí, přičemž výsledné dílo nemusí být nutně pouze dílem jednoho autora a z jedné oblasti. Příkladem může být píseň zazpívaná v televizním filmu. Hudbu složí jeden autor, text napíše druhý, výsledný zvuk připraví třetí, výtvarné kulisy čtvrtý, a konečně píseň zazpívá herec. V tomto případě by měl tedy provozovatel veřejné reprodukce uzavřít licenční smlouvu s OSA, DILIA, OOS-A, INTERGRAM a s OAZA. Z uvedeného plyne, že každý, kdo má ve své provozovně veřejně přístupnou televizi, by měl uzavřít licenční smlouvu s uvedenými kolektivními správci.

Které kolektivní správce je tedy nutno požádat o povolení v případě pořádání veřejné reprodukce hudby? V prvé řadě je nutno oslovit kolektivního správce OSA. Dle § 100 odst. 5 autorského zákona musí pořadatel oznámit OSA program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 10 dnů před konáním produkce. Tento správce má přímo na svých stránkách návrhy licenčních smluv (žádosti), které je nutno zaslat vyplněné zpět na příslušnou adresu. Než pořadatel začne vyplňovat formulář, musí si ujasnit, zda se jedná o živou hudbu, reprodukovanou hudbu či jen o reprodukční přístroj. V případě živé hudby se jedná o hudební reprodukci, která je prováděná živými hudebníky. V případě reprodukované hudby, se jedná o hudbu reprodukovanou pomocí přístrojů přehrávajících hudbu ve veřejně přístupných prostorech, přičemž je na akci vybíráno vstupné nebo je akce moderována uvaděčem anebo má akce charakter programu. O povolení reprodukčních přístrojů se na rozdíl od reprodukované hudby jedná v případech, kdy jsou díla sice přehrávána pomocí technických přístrojů ve veřejně přístupných prostorech, ale nemají charakter programu, nevybírá se vstupné a díla nejsou zprostředkována moderátorem. V případě pouhého povolení reprodukčních přístrojů se tedy jedná například o hudbu reprodukovanou v nákupních centrech, kadeřnictvích, koupalištích apod.

Pokud budou užita díla zastupovaných autorů, uzavře OSA po obdržení žádosti s pořadatelem hudební reprodukce licenční smlouvu podle § 46 autorského zákona, kterou je pořadateli poskytnuto oprávnění k výkonu práva dílo užít a pořadatel se zavazuje zaplatit autorovi prostřednictvím OSA odměnu. V případě, že jde jen o díla nezastupovaných autorů, se s OSA licenční smlouva neuzavírá.

Dalším kolektivním správcem, kterého je nutno oslovit, je INTERGRAM. Tento kolektivní správce vykonává správu práv duševního vlastnictví výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů. INTERGRAM není třeba oslovovat v případě, že se jedná o vystoupení živé hudby, INTERGRAM uděluje za výkonné umělce a výrobce pouze oprávnění k výkonu práva užít jejich zaznamenané (neživé) umělecké výkony a záznamy. V obou dalších výše uvedených případech (reprodukovaná hudba, reprodukční přístroje) již je nutné o povolení požádat. Mnoho začínajících kapel pořádá svépomocí své vlastní koncerty a také nahrává své demonahrávky, které pak na koncertech prodává. Je nutné i v tomto případě uzavírat licenční smlouvy s některým s kolektivních správců? Odpověď zní, že nemusí. Pokud kapela není zastupována žádným správcem kolektivních práv a hraje pouze svoji hudbu se svými texty, nemusí k pořádání svého koncertu uzavírat licenční smlouvu s kolektivním správcem práv. Totéž pak platí i v případě, pokud si kapela pořídí záznam svých autorských děl. Ke každé hudební nahrávce se váže triáda práv duševního vlastnictví. Jde o právo autora k hudebnímu dílu a textu, právo výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu a právo výrobce zvukového záznamu. Jestliže je tedy kapela autorem hudby a textu, sama tuto hudbu a text nahraje a pořídí záznam, náleží celá triáda práv jí a záleží pouze na ní, jak s těmito právy naloží.

Jak lze vidět z výše uvedeného textu, povinnost platit poplatky se dotýká velmi širokého okruhu provozovatelů rozličných zařízení a to od zaměstnance pouštějícího si rádio při práci až po pořadatele hudebních festivalů. Pokud by tedy někdo měl pochybnosti, zda mu vznikne povinnost platit poplatky některému ze správců kolektivních práv podle autorského zákona, je nejlepší se s dotazem obrátit přímo na tyto správce. To ovšem neznamená, že by tito správci byli neomezení ve svém chování a ve vymáhání práv. Dozor nad těmito správci vykonává stát, konkrétně je tímto pověřeno Ministerstvo kultury České republiky. Pokud by tedy někdo měl pochyby o správnosti postupů kolektivních správců, může se obrátit s podnětem přímo na toto ministerstvo. V současnosti je tak například s kolektivním správcem OAZA vedeno správní řízení o odnětí části oprávnění k výkonu kolektivní správy a dále proto, že dle názoru ministerstva vybírá neúměrně vysoké poplatky. Závěrem lze tedy konstatovat, že ani správci si nemohou počínat zcela svévolně.

Mokrá tráva!

Nakoupil jsem si několik pěkných sklenic, s uzávěrem a gumičkou, takový ten typ, kam naše babičky ukládaly sladkosti. Když jsem do nich dal své palice, tak po několika dnech se na stěnách začala objevovat vlhkost, která je cítit nakysle, skoro jako ocet. To se stává, i když sklenice pravidelně otevírám a tráva je řádně vysušená. Co je teda za problém?

Da Rev

Máte mokrou trávu. V uzavřené sklenici se vlhkost dostává ven z palic a sráží se na stěnách sklenice. Musíte rozhodně palice pořádně vysušit. Vyjměte palice ven a rozložte je na noviny. Můžete je i přikrýt, ale není to nutné. Nechte palice na novinách přes noc. Pokud jsou opravdu mokré, tak je takto nechejte po dobu dvou až tří dnů. Poté je vložte zpět do sklenice na 3 až 4 hodiny. Uvolní ještě nějakou vlhkost. Otevřete sklenici a nechte palice několik minut větrat. Zavřete sklenici a nechte opět uvolnit vlhkost. Tento postup opakujte ještě několikrát až do té doby, než budou všechny palice rovnoměrně usušené. Palice by měly být připraveny ke kouření.

Pokud se vám stane, že se palice začnou rozpadat, odtud vzniká ten octový zápach, budete je muset nechat znovu vysušit a předejít tak plísni. Nejlepší obranou proti plísni jsou dokonale vysušené palice

Tato malá 400 W zahrádka byla trošku zneužita, ale velice dobře ukazuje, jak je možné si vytvořit prostor pro pěstování v rohu místnosti. Vyvýšená nádrž o rozměrech jednoho metru čtverečního umístěná pod květináči vyřeší veškeré problémy s odtokem vody. Tento pěstitel si upravil část své ložnici pro pěstování. Jednoduše ji oddělil fólií a nechal si tam malá dvířka, aby se tam co nejjednodušeji dostal.

Otázky prO JOrge

Jorge Cervantes je autorem: Marijuana Horticulture: the Indoor/Outdoor Medical Grower’s Bible (Jan. 2006), Jorge Cervantes’ Ultimate Grow DVD I & II, Indoor Marijuana Horticulture: The Indoor Bible, Marijuana Indoors: Five Easy Gardens, Marijuana Outdoors: Guerrilla Growing and Jorge’s Rx. Píše do dvanácti časopisů v šesti jazycích. Knihy Jorge jsou vydávány v holandštině, angličtině, francouzštině, němčině a španělštině. Pro více informací se podívejte na www.marijuanagrowing.com.

Bloom Box

Opravdu si cením vašich odpovědí na tak někdy záludné otázky! Chtěl bych si koupit semínka Quick Grow do Bloom Boxu. Stojí to za ty peníze? Zkoušel jste to někdy? Co o nich víte? Jaká je průměrná sklizeň?

Mr.Dank

Quick Grow je perfektní komora pro pěstování palic. Výrobce je velmi pečlivý a dodává perfektní servis. Jak můžete vidět níže, existuje více než tucet různých komor, ze kterých lze vybírat. Během posledních dvou let se tyto komory staly více a více populárnější. Tyto systémy, určené k okamžitému použití bez nutných zdlouhavých příprav, jsou vybaveny světly, větráky a filtry, hydroponickými systémy, časovými spínači a kontrolními měřidly, jednoduše vším, co potřebujete k vypěstování dobré úrody. Výrobce se opravdu snažil a vychytal všechny možné mouchy, takže to vás už nečeká! Prostě jen sežeňte semínka a můžete začít. Můžete si zvolit mezi super drahou strukturou anebo levnější variantu připomínající spíše stan. Je také možné zakoupit komoru bez vybavení. Oboje funguje velmi dobře a je to velmi dobře ovladatelné.

Komory se vyrábí v různých rozměrech, od malých 60 x 90 cm až po obrovská monstra 120 x 120 x 180 cm. Větší komory jsou často rozdělené na prostor pro kvetení a pod tím je pak umístěn prostor pro vegetativní fázi. Menší komory lze sestavit na pěstování klonů, semenáčků či rostlin ve vegetativní nebo ve fázi kvetení.

Nezapomeňte, že i nadále potřebujete ventilační vývod pro odvod starého vzduchu a přívodu čerstvého. Na to potřebujete také prostor. Také myslete na to, že transformátor světla a větrák jsou hlučné. Komoru umístěte na suchém chladném místě. Úprava teploty a vlhkosti uvnitř je vodítkem k úspěchu nebo propadáku.

Předtím, než pojedete na nákup, projděte si pořádně web, kde najdete mnoho firem. Zeptejte si jich na všechno, co vás napadne. Určitě stojí za to se optat, zda vám telefonicky pomohou v případě nějakých problémů při pěstování rajčat a zeleniny. To je velmi důležité, pokud se setkáte s nějakým problémem. Rozhodně se nenechte odbýt. Je dobré si projít i různé reklamy v novinách, co se kde inzeruje a tím získat ještě více informací.