V pozdějších teoriích je jako klíčová označována silueta slova, někdy též označovaná jako Boumova silueta – tento termín se poprvé objevuje pravděpodobně až v knize Space between Words: The Origins of Silent Reading (1997) od Paula Saengera. Už v roce 1972 se ale objevuje teorie sériového rozpoznávání písmen (čteme postupně písmeno po písmeni) uvedenou P. B. Goughem. Tím vysvětlil několik nejasností v předchozích text
Jak čteme? Faktory ovlivňující čitelnost písma
text s naznačenou siluetou
silueta
Matěj Málek
Obr. 1 Ukázka Boumovy siluety slov
Anotace: Cílem článku je seznámit čtenářě se základními faktory ovlivňujícími čitelnost písma. V úvodní části se článek zabývá výzkumy a teoriemi o rozpoznávání textu a principech čtení. Z těchto poznatků jsou potom vyvozeny hlavní faktory ovlivňující čitelnost písma a jak je možné při návrhy písma tyto faktory ovlivnit. Klíčová slova: typografie, písmo, textové písmo, návrh písma, čitelnost, faktory čitelnosti
Č
itelnost je základním a stále silně diskutovaným pojmem a měřítkem kvality v typografii. Oproti češtině, která pod tímto jediným slovem skrývá několik významů, je angličtina o něco méně matoucí a rozlišuje dva výrazy: 1. readability – vlastnost samotného textu a jeho úpravy ovlivněná sazbou, grafickou úpravou a v neposlední řadě i jazykovými kvalitami textu 2. legibility – zaměřuje se výhradně na kvality konkrétního písma. [1, str. 195] V následujícím textu se zaměřím spíše na faktory ovlivňující čitelnost v druhém významu. Aby však bylo možné posuzovat čitelnost písma, je nutné se nejprve obeznámit s principem toho, jak rozeznáváme text a jak čteme. Poprvé se této problematice ve své studii věnoval James Cattell (1886). Jeho výsledky ukázaly větší úspěšnost při rozpoznávání celých slov než při rozpoznávání jednotlivých písmen – jev dnes známý jako efekt nadřazenosti slov – a z toho intuitivně vyvodil, že minimální jednotkou čtení je celé slovo. Na dlouho tak nasměroval vývoj kognitivní psychologie.
experimentech a skutečnosti se přiblížil mnohem lépe. Nícméně ani toto přesvědčení nepřetrvalo, v současnosti převládá teorie paralelního rozpoznávání písmen (rozpoznáváme zároveň více písmen a získané informace porovnáváme se zapamatovanými vzory), která je podepřena mnoha experimenty včetně těch, které původně ukazovaly na rozpoznávání slovní siluety a interpretace jejich výsledků je dnes považována za chybnou. I navzdory tomu je mnoho typografů, patrně vlivem Saengerovy knihy, stále mylně přesvědčeno o pravdivosti původní Cattellovy hypotézy. [2] Ze zmíněných výzkumů v oboru kognitivní psychlogie tedy vyplývá, že při čtení vnímáme jednotlivé znaky a jejich tvarová rozlišitelnost je tím nejdůležitějším faktorem čitelnosti. Testovat tuto kvalitu písma je možné velice jednoduše využitím široce známého faktu, že pro čitelnost je zásadní horní polovina liter. Tuto skutečnost lze velice jednoduše ověřit, stačí si střídavě zakrýt horní a dolní polovinu řádku. Zatímco v prvním případě bychom se čtením neměli mít větší problém, v druhém se text může stát téměř nerozluštitelným. Písma, která se stávají i po zakrytí dolní poloviny liter nečitelnými
Obr. 2 Porovnání čitelnosti textového a geometricky konstruovaného písma při zakrytí jeho horní a dolní poloviny.
(obvykle jsou to písma geometrická, skládaná z opakujících se prvků), jsou z hlediska čitelnosti špatná, pro delší texty nepoužitelná, ale stále mohou mít svůj význam při použití na propagačních materiálech a plakátech, kde specifická kresba přitáhne chtěnou pozornost. Sázet s nimi knihu by samozřejmě byl nesmysl. Využít tohoto poznatku je možné i při návrhu písma mírným zkrácením dolních dotahů. Výšší horní dotažnice přitáhne pozornost k důležitější horní polovině řádku a zmenšením dolních dotahů se při zachování stejné střední výšky písma zvětší přirozený meziřádkový proklad a v konečném důsledku i zlepší jeho čitelnost. Také lze tímto pokusem vcelku jednoduše vyvrátit předpoklad Boumovy siluety – pokud je porušena celá polovina siluety, nemělo by být jeho přečtení jednoduché, ale přesto je takto „poškozený text“ vcelku plynule čitelný. Z hlediska tvarové rozlišitelnosti získávají poměrně velkou výhodu písma serifová, která mají díky serifům mnohem variablinější a výraznější rozdíly v kresbě znaků. Toto je ale až sekundární funkce serifů, jejich hlavním úkolem je totiž vést čtenářovo oko po řádku. Latinka, která je ve své podstatě výrazně vertikální, může oko mást a nutit přeskakovat ze řádku na řádek, odtud zřejmě pochází zvyk zakončovat svislé tahy serify. [1, str. 205] Serifová písma navíc mívají podstatně výraznější kontrast v šířce tahů. Tím písmo získává další nástroj, jak od sebe jednotlivé litery odlišit. I zde je však nutné hledat rovnováhu, vysoký kontrast v kresbě unavuje oči a v malých velikostech nebo při nekvalitním tisku se mohou příliš tenké tahy ztrácet, příliš široké tahy slévat a obojí bude výrazně narušovat sazbu. Naopak monolineární písma mají tendenci při delším čtení uspávat. Vhodně zvolený kontrast zaručí plynulý tok textu, který nebude náročný na oči a podpoří rozlišitelnost liter. [1, str. 197] S tvarem znaků pochopitelně úzce souvisejí šířkové proporce písma, které mají na jeho čitelnost také velmi výrazný vliv. Písma, která mají téměř unifikovanou šířku znaků, mají sice pravidelný tok textu, ale bývají náročnější na udržení pozornosti a mohou mít až hypnotický účinek. Taková písma jsou pro delší texty nevhodná. Úspěch neslaví ani písma, kde jsou šířky znaků přísně rozlišovány. V sazbě totiž působí příliš dynamicky a mohou tak unavovat čtenářovo oko. Kvalitní, dobře čitelné textové písmo by mělo mít dobře diferencované šířky liter a zároveň udržet plynulost sazby. Většina předchozích poznatků se týkala především písem textových a tedy primárně serifových. Čitelnost je ovšem důležitá i například na dopravním značení, kde při zhoršené viditelnosti mizí veškeré detaily písma a zůstává jen kostra znaků. Použití bezserifových písem je zde proto mnohem vhodnější a klíčovým se zde stává správné zvolení tloušťky tahů a výraznost důležitých detailů. Problematikou návrhu tohoto typu písem se velmi dobře zabývá článek Ralfa Herrmanna The Design of Signange Typeface. [3]
Literatura: [1] PECINA, Martin. Knihy a typografie. 1. vyd. Brno: Host, 2011, 221 s. ISBN 9788072943937. »» jedná se o tištěný zdroj od ověřeného nakladatelství »» autor je přední český knižní designér, v oboru je vzdělaný, dlouhodobě s písmem pracuje a je tedy kompetentní o čitelnosti psát »» text obsahuje odkazy na zdroje a používá odbornou terminologii »» text poskytuje objektivní a aktuální informace v daném oboru »» obsažená tematika je rozebírána do velké hloubky [2] LARSON, Kevin. The Science of Word Recognition or how I learned to stop worrying and love the bouma [online]. Poslední revize červen 2004 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: <http:// www.microsoft.com/typography/ctfonts/wordrecognition. aspx> »» zdrojem dokumentu je webová stránka světově známé korporace »» autor je v oboru vzdělaný v oboru kognitivní psychologie a ve svých výzkumech se zaměřuje na rozpoznávání textu »» text je psaný objektivně, obsahuje odkazy na zdroje a používá odbornou terminologii »» i přes své stáří lze poskytované informace stále považovat za aktuální »» v článku uvedené informace jdou do velké hloubky, jsou podloženy studiemi a autor dokonce prezentuje závěry vlastních výzkumů [3] HERRMANN, Ralf. The development of the signage typeface Wayfinding Sans Pro [online]. Poslední revize 19. dubna 2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: <http://ilovetypography. com/2012/04/19/the-design-of-a-signage-typeface/> »» zdrojem je webový portál zaměřený na typografii s mnoha přispěvovateli, kteří jsou ve svém oboru uznávaní »» autor je odborně vzdělaný, článek prezentuje jeho dlouhodobý projekt »» autor své závěry podkládá vlastními experimenty »» článek je velmi úzce zaměřen, ale jde do velké hloubky »» i přes úzké zaměření jsou obsažené informace aplikovatelné obecně
Argumentace výběru tématu Téma jsem zvolil, protože se dlouhodobě o typografii zajímám, má diplomová práce se zabývá čitelností a návrhem písma s vysokou čitelností a zároveň se jedná o nadstavbu nad standardní rozsah ateliérových předmětů na Fakultě informatiky. Čitelnost je tou vůbec nejzásadnější a v odborných kruzích stále silně diskutovanou vlastností písma. Téma je zamýšleno jako shrnutí dosavadních poznatků a nalezení základních charakteristik písma podporujících jeho čitelnost. Vizualizace tématu:
Význam slova čitelnost
readability legibility
Jak čteme?
Rozpoznávání celých slov
Boumova silueta
Sériové rozpoznávání písmen Paralelní rozpoznávání písmen
rozlišitelnost znaků střední výška
Čitelnost Faktory ovlivňující čitelnost písma
typ písma
serifové bezserifové
kontrast síly tahů síla tahů šířkové proporce písma