V pozdějších teoriích je jako klíčová označována silueta slova, někdy též označovaná jako Boumova silueta – tento termín se poprvé objevuje pravděpodobně až v knize Space between Words: The Origins of Silent Reading (1997) od Paula Saengera. Už v roce 1972 se ale objevuje teorie sériového rozpoznávání písmen (čteme postupně písmeno po písmeni) uvedenou P. B. Goughem. Tím vysvětlil několik nejasností v předchozích text
Jak čteme? Faktory ovlivňující čitelnost písma
text s naznačenou siluetou
silueta
Matěj Málek
Obr. 1 Ukázka Boumovy siluety slov
Anotace: Cílem článku je seznámit čtenářě se základními faktory ovlivňujícími čitelnost písma. V úvodní části se článek zabývá výzkumy a teoriemi o rozpoznávání textu a principech čtení. Z těchto poznatků jsou potom vyvozeny hlavní faktory ovlivňující čitelnost písma a jak je možné při návrhy písma tyto faktory ovlivnit. Klíčová slova: typografie, písmo, textové písmo, návrh písma, čitelnost, faktory čitelnosti
Č
itelnost je základním a stále silně diskutovaným pojmem a měřítkem kvality v typografii. Oproti češtině, která pod tímto jediným slovem skrývá několik významů, je angličtina o něco méně matoucí a rozlišuje dva výrazy: 1. readability – vlastnost samotného textu a jeho úpravy ovlivněná sazbou, grafickou úpravou a v neposlední řadě i jazykovými kvalitami textu 2. legibility – zaměřuje se výhradně na kvality konkrétního písma. [1, str. 195] V následujícím textu se zaměřím spíše na faktory ovlivňující čitelnost v druhém významu. Aby však bylo možné posuzovat čitelnost písma, je nutné se nejprve obeznámit s principem toho, jak rozeznáváme text a jak čteme. Poprvé se této problematice ve své studii věnoval James Cattell (1886). Jeho výsledky ukázaly větší úspěšnost při rozpoznávání celých slov než při rozpoznávání jednotlivých písmen – jev dnes známý jako efekt nadřazenosti slov – a z toho intuitivně vyvodil, že minimální jednotkou čtení je celé slovo. Na dlouho tak nasměroval vývoj kognitivní psychologie.
experimentech a skutečnosti se přiblížil mnohem lépe. Nícméně ani toto přesvědčení nepřetrvalo, v současnosti převládá teorie paralelního rozpoznávání písmen (rozpoznáváme zároveň více písmen a získané informace porovnáváme se zapamatovanými vzory), která je podepřena mnoha experimenty včetně těch, které původně ukazovaly na rozpoznávání slovní siluety a interpretace jejich výsledků je dnes považována za chybnou. I navzdory tomu je mnoho typografů, patrně vlivem Saengerovy knihy, stále mylně přesvědčeno o pravdivosti původní Cattellovy hypotézy. [2] Ze zmíněných výzkumů v oboru kognitivní psychlogie tedy vyplývá, že při čtení vnímáme jednotlivé znaky a jejich tvarová rozlišitelnost je tím nejdůležitějším faktorem čitelnosti. Testovat tuto kvalitu písma je možné velice jednoduše využitím široce známého faktu, že pro čitelnost je zásadní horní polovina liter. Tuto skutečnost lze velice jednoduše ověřit, stačí si střídavě zakrýt horní a dolní polovinu řádku. Zatímco v prvním případě bychom se čtením neměli mít větší problém, v druhém se text může stát téměř nerozluštitelným. Písma, která se stávají i po zakrytí dolní poloviny liter nečitelnými
Obr. 2 Porovnání čitelnosti textového a geometricky konstruovaného písma při zakrytí jeho horní a dolní poloviny.