Sanquis 86

číslo 86 / únor 2011 / cena 79 kč

Evropa 2011: Kam za uměním?

zdravý život je umění

Umění • Antonín Kratochvíl a jeho pravda • Jak se točí

Fimfárum 3

• Civilizace podle

Kamila Lhotáka

• Moderní umění a Kutná Hora Zdraví • Lymeská borelióza, příběh plný omylů • Medicína

v 21. století

Foto: Robert Vano

F U N K Č N Í

Značkové prodejny MOIRA: Brno - Grohova 17, Brno 1 � České Budějovice - Nám. Přemysla Otakara II. č. 23. � H. Králové - V Kopečku 88 � Jihlava - Masarykovo nám.

1220/53 � Karlovy Vary - Dr. Davida Bechera 908/29 � Liberec - 5. května 70/37 � M. Boleslav - U Kasáren 1379/3 � Olomouc - Ostružnická 332/20; OC Olomouc City, Pražská 41 � Ostrava - OC LASO - Masarykovo nám. 15 � Písek - Smetanova 78 � Plzeň - Americká 1125/62 � Praha - Malá Štěpánská 14, Praha 2; Hybernská 1, Praha 1; Antala Staška 114/20, Praha 4; Veverkova 1411/6, Praha 7; J. Plachty 28, Praha 5 � Strakonice - Kochana z Prachové 121 � Ústí nad Labem - Mírové nám. 66/18 � Zlín - Zarámí 89 � KATALOG PRO VÁS NA ADRESE: MOIRA CZ, a.s., Kochana z Prachové 121, 386 01 Strakonice, e-mail: info@moira.cz � www.moira.cz

P R Á D L O

v tomto č ísle

umění

14 Když neříkám pravdu, je to proto, že pravda je ještě mnohem zajímavější, ale prostě ji říct nemohu, tvrdí fotograf Antonín Kratochvíl.

26 Kamil Lhoták. V Moravské galerii probíhá výstava s originální koncepcí.

28 Fimfárum potřetí. Animovaný příběh Kristiny Dufkové a Denisy Grimmové-Abrhámové – aneb dva roky práce na desetiminutovém filmu.

32 Světlo také hraje! Harfii, neobyčejný hudební nástroj, těší malé i velké na výstavě PLAY. Viděly ji už desetitisíce lidí, pokračuje do 20. února!

Na titulní straně: Portrét herečky Liv Tyler od fotografa Antonína Kratochvíla, jehož díla ilustrují toto číslo Sanquisu.

věda

36 Nový poklad Kutné Hory, to je Galerie Středočeského kraje.

42 Posvátná krajina severu a neprávem přehlížené megalitické památky.

48 Medicína v 21. století. Fundované předpovědi pro vývoj lékařství.

54 Převratné novinky v medicíně: sci-fi se stává realitou. Které objevy

z minulého roku by nám mohly začít už brzy reálně pomáhat?

58 Sen a sexualita. Sny tohoto typu nebývají každonoční realitou.

cesty

„Je pro mě důležité, abych dělal věci dobře, pravdivě, aby nešlo o peníze.” Antonín Kratochvíl raději fotí válku než celebrity. (s. 14)

84 Přes Kokořín na věčnost. Günter Bartoš na stopě K. H. Máchy.

88 Automobily: Co nás čeká na jaře 2011. Nové modely ze světa.

90 Valle de Viñales. Krasové údolí na Kubě je památkou UNESCO. 92 Zima v závějích. Co jednou zkusit kromě lyží vzít na hory i sáňky?

Foto: archiv, © Antonín Kratochvíl, © Oblastní galerie v Liberci, © archiv MG, kresba: Luděk Bárta

styl

96 Hedy Lamarr a její vynález. Rakouská herečka a její přínos elektronice.

99 Dvůr zaslíbený umění. Uprostřed Paříže se nachází kouzelné místo,

kde se tvoří. Pracuje tu také český sochař, malíř a kreslíř Jan Zelenka.

110 Dřevo se vrací. Tradiční materiál dobře vypadá a skvěle izoluje.

112 Ekologická stopa. Planeta Země není nezničitelná. Chraňme ji!

kalendář

Expozice „Kamil Lhoták čili Útěcha v technice“ vedle obrazů významného umělce představuje i historické dopravní prostředky. (str. 26)

116 Nuberg 2010. Soutěž soudobých skladatelů právě vrcholí!

118 Kulturní tipy v Evropě na rok 2011. Jaké termíny si zapsat do diáře?

120 Galerie, film, knihy, koncerty, divadlo... Další kulturní radosti.

125 Zápisník Jany Klusákové. Čtení na všední dny, na víkendy, na svátky.

130 Únor v Madridu. Potěšte všechny smysly ve španělské metropoli.

Psychoanalýza je od počátku spjata se sexualitou a jejím výkladem. (s. 58)

zaostřeno na zdraví

Jak svět objevil spirochéty: bakterie, které

způsobují syfilis a lymeskou boreliózu, mají podobný osud.

Vše o lymeské borelióze: přední čeští lékaři píší

o nemoci, jež v posledních letech poutá stále více pozornosti.

Paradentóza: chronickému onemocnění dásní lze předcházet – účinná prevence bolí méně než náročná léčba.

Umělé plíce, transplantace obličeje, přeměna kožních buněk v neurony. Převratné objevy! (s. 54)

3

špa n ě l s k á 10 ? Poj

ďme

si hrát

!

2010 / cena 79 kč

dzim

číslo

83 / list

opad

/ cen 2010

a 95 kč

číslo 84–85 / prosinec

Na po

zdr avý

živo t

je um

ění

Kam na Nový rok?

zdravý život je

Do galerie!

umění

Umění • Barokní příběh :

Karel Škréta

• Temná optimi stka

í Uměn ánes: ský M • Praž

Monika Načeva

PLAvýYstavní síň

• Rezavé květy

. se Když í v hřiště.. ěn prom obrazy niknou e ... a vz Mrkus

Pavla

Čestmíra Sušky

na Vltavě

ikla

etra N oje P ty

... nástr ální objek in ... orig ělců

38 um

Zdraví • Co všechno víme o mozku • Lze nahradit

zrak?

ví Zdra •

me at Stárne zachov

Jak si ysl i tělo m svěží mí je lék

•

vědo

Sebe

ský

vý če

• Zdra

venkov

Napsali jste nám

Vydavatel Audabiac, o. s.

Adresa Španělská 10, 120 00 Praha 2 DIČ CZ26524163

Přátelé, chci Vám poděkovat za trojí prosincové překvapení. Váš časopis

Šéfredaktorka Irena Jirků / jirku@sanquis.cz

jsem objednala manželovi jako vánoční dárek. První překvapení bylo nádherné prosincové číslo s díly Karla Škréty, druhé překvapení nádherné diáře na rok 2011 a třetí klubová karta, díky které jsme byli na výstavě v Moravské galerii v Brně za příjemné vstupné. Váš časopis se mi dostal do ruky zhruba před rokem v mém zaměstnání, kde jsme měli jeho předplatné. O práci jsem přišla, ale s časopisem jsem se nechtěla rozloučit. Nyní z něj máme doma radost všichni. Ještě jednou moc díky a vše dobré do nového roku. Člověk nemusí přijít o všechno, co má rád. S pozdravem Renata Hubáčová, Znojmo

Vážená paní, děkuji Vám za krásný dopis a do nového roku Vám přeji jen samé dobré zprávy. Zdraví Irena Jirků

Editorka, zástupkyně šéfredaktorky Eva Pivodová / pivodova@sanquis.cz Produkční Markéta Cempírková / produkce@sanquis.cz Redaktoři Jana Nekolová / nekolova@sanquis.cz Günter Bartoš / bartos@sanquis.cz Jazyková lektorka Marcela Píchová Odborná produkční Hana Novotná Artdirector Luděk Bárta Grafička Lenka Klimtová / klimtova@sanquis.cz Fotograf a grafik Ondřej Petrlík / grafik@sanquis.cz Webové stránky www.sanquis.cz Filip a Blanka Peškovi / info@address.cz Stálí spolupracovníci Jan Andreska, Eva Bobůrková, Kristýna Čillíková, Boris Dočekal, Martin Frouz, Jan Gregor, Tereza Herz, Miloslav Hirsch (Řím), František Houdek, Vladimír Hulec, Josef Chuchma, Jarmila Jelínková, Cecílie Jílková, Klára Klempířová, Jana Klusáková, Jiří Kocourek, Libuše Koubská, Stanislav Mihulka, Josef Mlejnek, Milan Nakonečný, Milan Odehnal, Karel Pacner, Aleš Pejchal, Michael W. Pospíšil, Jitka de Préval (Paříž), Lenka Procházková, Maria Procházková, Bela Schenková, Petr Sobotka, Zuzana Sobotková, Ondřej Šefců, Petr Šolar, Marek Tomin (Londýn), Josef Tuček, Ivana Vajnerová, Jana Vlková, Zdeněk Zahradník, Hana Zallmannová

že jsem si předplatil celý rok. Děkuji i za zaslané dárky a zejména za kartu.

Píšete, že když si předplatím časopis na celý rok, mohu také kartu využívat celý rok. Na kartě je však platnost omezena do 31. 1. 2011. To bych si musel objednat to předplatné na rok ještě jedno? Já tu kartu totiž chci předat své vnučce, která bydlí v Praze. V Havlíčkově Brodě bych ji nevyužil, nehledě na to, že jsem starý dědek a kosmetika, zážitky, zdravá péče, to už pro mne není. Pro mne zbývá jen ten časopis. Děkuji za zprávu a jsem s pozdravem „AŤ ŽIJE SANQUIS“, Václav Vorel

Dobrý den, děkujeme za vtipnou reakci. Tady vysvětlení: kartu s dočasnou platností jste dostal v rámci našeho vánočního balíčku – posílali jsme ho obratem, abychom stihli Štědrý den, a tedy laminovaná karta nebyla vystavena na jméno. Právě teď tiskneme karty nové, plastové, se jmény nových předplatitelů a neomezenou platností, rozesílat je budeme na začátku února. Přejeme Vaší vnučce skvělé zážitky, Vám pak dobré počtení! Zdraví redakce Sanquisu Dobrý den, jsem velice spokojen s úrovní časopisu, s bohatými informa-

Odborná rada EDICE PROFESIONÁL prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., prof. MUDr. Pavel Gregor, DrSc., prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc., prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc., doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. Inzerce Kateřina Čásenská, ředitelka, tel. 221 180 190 / casenska@sanquis.cz Veronika Měchurová, tel. 221 180 191 / mechurova@sanquis.cz Předplatné tel. 221 180 229, 221 180 194 / predplatne@sanquis.cz / www.sanquis.cz Adresa redakce Španělská 10, 120 00 Praha 2, tel. 221 180 190–9, fax 221 180 280

cemi, kvalitními články i s jeho krásným designem. Přeji do nového roku hodně zdaru, hodně dalších předplatitelů i sponzorů.

S pozdravem dr. Charif Bahbouh, PhD., Brandýs n. L.

Tisk ART living, s.r.o., Praha Distribuce ADLEX, spol. s r.o., PNS a. s., Kosmas s. r. o.

Vážená redakce, na jaře 2010 jsem si předplatil Váš časopis Sanquis.

V prosinci jsem si opět předplatil Sanquis na rok 2011, ale předplatné se asi bude překrývat několik měsíců s předplatným z loňského roku. Posílejte mně však jen jeden časopis měsíčně. Případně bych uvítal, pokud by se předplatné na rok 2011 posunulo o ty měsíce, které mám předplaceny z roku 2010. Také klubovou kartu mám platnou do roku 2013, takže novou kartu nepotřebuju.

Děkuju za hezký a zajímavý časopis. S pozdravem dr. Jiří Popelář, Praha Milí čtenáři, děkujeme za přízeň, kterou jste nám po celý rok projevovali.

Máme velkou radost, že si Sanquis předplácíte i pro rok, který je před námi.

Samozřejmě, činíte-li tak za neobvyklých okolností či s předstihem, hned nás prosím informujte – rádi vyjdeme vstříc. Pište na predplatne@sanquis.cz či volejte 221 180 194, 221 180 229. Hezký nový rok Vám přeje redakce

4

Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou správnost ručí autoři. Právní režim autorských děl nabídnutých redakci se řídí zejména autorským zákonem č. 121/2000 Sb. a dalšími českými právními normami. Přijetím díla k uveřejnění nabývá vydavatel práva k šíření přijatého díla časopiseckou formou včetně možnosti zveřejnění na www stránkách časopisu, vydání na CD-ROM nebo jiným způsobem v elektronické podobě. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Autorské právo časopisu a navazujícím elektronickým publikacím vykonává vydavatel.

Registrace SANQUIS – MK ČR E 8319 Registrace SANQUIS – EDICE PROFESIONÁL – MK ČR E 18887 ISSN 1212-6535 Cena za předplatné (10 výtisků vč. 2 dvojčísel) 690 Kč Cena výtisku 79 Kč

Foto: Martin Frouz, Günter Bartoš, Jana Rabenhauptová, Dreamstime

Dnes jsem dostal časopis SANQUIS. Je to moc pěkné a jsem rád,

Interaktivní výstava 4.11. 2010 – 20.2. 2011 v Mánesu koncepce Petr Nikl

M iro sla v

Če rn ý

iáš rem řej E Ond

láš iku M

ý sk ov am Ad

ová Michael Delia Maja Dvořák

r idle oš F Lub

Štěpán Soutn er

Generální partner výstavy

Pořádající organizace:

Marianna Str ánská

Petr Korecký

Bar bar a Jä ggi

Roma n Ťals ký D ušan Váňa

Cih lář ová

Václav Smol ka

...prostě pomáhá

Mart in Jan íček Ondř ej Jan ouše k

Sen uido Q vá tero h c i R nika Pavel M rkus O Vero ndřej Pu chta M ojmír Pu ova kl g u H iler e S i Uel

And reas Sche nk Kri stý na

ley an t nS ma t bo Ro

da vo Po

Kateřina Joselová

Ond řej S mey kal Jan T urzo

Jiří Wald

Filip Jevič

š fá ár y G ej at M

Jiří Konvrzek

l d o pr

Ingrid Višňovská

an m z Ho ich ř d Ol

1 1 0 2 .

2 .

0 2 o d

renc Petr Lo

o n e ž u o Milan Cais

vá šíko ajdo ie G Silv

osek Lukáš K

Přineste si s sebou do Mánesu jakoukoli věc, která se vám vejde do kapsy, jako svého zástupce, pobývajícího zde až do konce výstavy.

Kořán Jaroslav

otevřeno denně 10:00–19:00 kromě pondělí

Čestmír Sušk a

Zdeněk Šmíd

VÝSTAVA – WORKSHOPY – KONCERTY – FILMY Hlavní mediální partner:

WWW.ORBIS-PICTUS.COM WWW.GALERIEMANES.CZ Exkluzivní partner: Časopis o umění zdravě žít

Hlavní partner:

Partneři:

špa ně l s k á 1 0

V Ateliéru SANQUIS pokračujeme!

Interaktivní výstava PLAY, kterou pro pražskou výstavní síň Mánes koncipoval Petr Nikl s dalšími výtvarníky a hudebníky a již pořádá občanské sdružení Audabiac, láme právě teď rekordy návštěvnosti.

Stovky dětí, které na ni denně přicházejí, se také zapojují do naší hry v Ateliéru Sanquis. Každý den tady – přímo na výstavě – vznikají originální návrhy pro titulní stránky časopisu. Dětí je kreslí, vystřihují, píší také krátké texty nebo básničky. Všechny práce ukládáme, nejnápaditější autory odměníme a ke konci výstavy vydáme speciální číslo SANQUIS – EDICE JUNIOR. Více o soutěži najdete na www.sanquis.cz, tam s předstihem oznámíme datum, kdy budeme rozdávat ceny a křtít dětské vydání.

PLAY je pro velký zájem prodloužena až do 20. 2. 2011.

Nenechte si ji ujít a vítejte v Ateliéru Sanquis!

Karel Škréta,

to je téma unikátní pražské výstavy a také Sanquisu č. 84–85.

Prodává se ve Valdštejnské jízdárně, přímo na výstavě děl Karla Škréty.

Mánes, Galerie Havel-

ka, Topičův salon, Museum Kampa, kavárna Kaaba či Museum Montanelli v Praze, pak třeba Centrum Egona Schieleho v Českém Krumlově, Dům umění v Brně... Tam také najdete časopis Sanquis.

Seznam všech prodejních míst je na www.sanquis.cz, stejně jako formulář pro objednání předplatného.

František Wald (1861–1930) Před 150 lety, 9. ledna 1861, se narodil

František Wald. Specialista na analytickou chemii, metalurgii a fyzikální chemii, svébytný matematik a originální filozof stál svého času krůček od Nobelovy ceny. Jeho definice chemického individua jako fáze blíže specifikovaných vlastností mu přinesla uznání ve světě i doma, čehož dokladem může být například fakt, že v letech 1919 až 1920 vykonával funkci rektora právě založeného Českého vysokého učení technického.

Jméno vědce, který patřil ke špičce národa, však po roce 1948 komunisté vygumovali z učebnic, naštěstí však nestačili vymazat lidskou paměť.

František Wald byl rehabilitován po roce 1989, kdy Univerzita Karlova vydala jeho zásadní vědeckou práci, nakladatelství WALD Press publikovalo jeho eseje a další knihy.

Osobní krédo profesora Walda – „Šel jsem po celý život se slabším“ – je dnes vyryto do plakety, jíž každý rok toto nakladatelství oceňuje výjimečné lidské počiny. Zatím posledním držitelem WALD Press Award je renomovaný waldorfský pedagog Ueli Seiler-Hugova ze Švýcarska, který cenu převzal při zahájení výstavy PLAY v Praze.

6

Foto: Ondřej Petrlík, archiv, © NG v Praze

Kde nás v únoru určitě potkáte...

FOLLOW YOUR CONVICTIONS ”FREE ACCESS TO ALL HUMAN KNOWLEDGE. SOME CALLED IT IMPOSSIBLE, I CALLED IT WIKIPEDIA.” Jimmy Wales, Founder of Wikipedia

V roce 2003 následoval Jimmy Wales vlastní přesvědčení. Založil Wikipedii a zdarma otevřel cestu k vědění pro celý svět.

Maurice Lacroix, stejně tak jako Jimmy Wales, jdou za svým cílem a vytváří jedinečné strojky a mnohokrát oceněné hodinky dle vlastní filozofie a přesvědčení.

Více informací na www.MauriceLacroix.com

Pontos Décentrique GMT

Výhradní zastoupení: NEST, spol. s r.o.

Informace o modelech a prodejních místech: www.svycarskehodinky.cz

w ww.s a n q u i s . cz

Krása ženy v literatuře Soutěžte s námi v dalším kvízu! Ti z vás, kteří vyberou správnou odpověď na všech 11 otázek, postupují do slosování o 20 cen a získají také 2 body na kartu Sanquis (pro připsání bodů prosím vždy uvádějte číslo vaší klubové karty – ať už na této stránce, anebo v internetovém formluáři).

Půvabné Hance Kaudersové z románu Krásné zelené oči Arnošta Lustiga přezdívají: Rybička Kůstka Květinka

Krásná Ulrike von Levetzow, poslední Goetheho láska a inspirace, se nikdy nevdala vstoupila do kláštera vdala se později a záhy ovdověla

Hlavními hrdinkami románu spisovatelky Françoise Sagan Za měsíc, za rok jsou krásná Fanny, bystrá Berenice a tolerantní Josée krásná Josée, bystrá Fanny a tolerantní Berenice krásná Berenice, bystrá Josée a tolerantní Fanny

V americkém filmu Hodiny (2002) ztvárnila Virginii Woolf herečka Nicole Kidman. Aby se spisovatelce co nejvíce podobala, musela mít falešný nos modré kontaktní čočky bohatou paruku Paní Bovaryová, hrdinka románu Gustava Flauberta, se stala novým fenoménem, protože: její krása se odlišovala od dobových konvencí byla psychologicky rozpolcená emancipovala se od manžela Předlohou filmu Jana Hřebejka Kráska v nesnázích byla báseň Roberta Gravese román Thomase Hardyho povídka Petra Jarchovského Erika z knihy Pianistka Elfriede Jelinek se snaží dohnat domnělý nedostatek své krásy romantickými účesy novými šaty vysokými podpatky

Průvodkyně Pamela z Účastníků zájezdu Michala Viewegha je krásná a chytrá ošklivá, ale chytrá krásná, ale hloupá Tertullianus, nejvýznamnější latinsky píšící křesťanský spisovatel přelomu 2. a 3. století, ve svém spisu De cultu feminarum nabádá ženy k tomu, aby se pěstily a zdobily kritizuje nadměrné krášlení a vylepšování se vyzdvihuje svůdnost a šarm žen Krásná Francouzka Marie Duplessis se stala předlohou hrdinky Manon v Prévostově Manon Lescaut hrdinky Markéty v Dumasově Dámě s kaméliemi hrdinky Mathildy de la Mole ve Stendhalově Červený a černý

Ve hře je 20x výpravná kniha Probuďte svou krásu Jak funguje pokožka a jak její zdraví koresponduje s jinými částmi těla? Tajemství celostního přístupu Dr. Hauschka odhalují Susan West Kurz a Tom Monte, autoři originální a obrazově bohatě vypravené publikace (hodnota 690 Kč).

Soutěžní formulář, popis ceny a znění podmínek soutěže najdete na

www.sanquis.cz/ soutez Soutěžit můžete až do 18. 2. 2011 Vyplněný formulář buď zašlete na adresu redakce, nebo odpovídejte v soutěžním formuláři přímo na našich webových stránkách. Jména vylosovaných výherců a správné odpovědi zveřejníme 28. 2. 2011 na www.sanquis.cz.

Přihlašuji se do soutěže: Jméno: ...............................................

Adresa: ..............................................

Vyhodnocení soutěže z č. 83

...........................................................

V kvízu Co víte o českých městech jsme hráli celkem o 20 cen. Vouchery na víkendové pobyty pro dva jsme poslali těmto deseti vylosovaným výhercům: Alice Hauptová, Nina Růžičková, Veronika Molnárová, Stanislav Jermář, Pavla Franců, Eva Bažantová, Petr Horník, Jiřina Hellerová, Jan Němčanský, MUDr. Šárka Škorpíková. Seznam výherců publikací z nakladatelství Grada a správné odpovědi najdete na www.sanquis.cz.

E-mail: ...............................................

8

Číslo klubové karty Sanquis: .............

Připravili Eva Pivodová a Günter Bartoš, foto: archiv

Elizabeth Bennet, hrdinka novely Pýcha a předsudek, byla z pěti sester Bennetových svým „věkem a krásou“ první druhá třetí

Revoluční 10, Praha 1 www.drhauschka.cz www.yinyang.cz

klub sanquis

www.sanquis.cz/klub S Galerie, Praha 6: sleva 10 % z prodejní ceny autorských šperků a grafiky: S Galerie, tel.: 605 149 838, www.sgalerie.cz.

Klub SANQUIS I v únoru vám přinášíme zajímavé výhody a slevy!

Když kartu SANQUIS předložíte v institucích či obchodech, s nimiž spolupracujeme a jejichž adresy najdete na této stránce a na www.sanquis.cz/klub, máte zaručenu řadu výhod. Při nákupech přes internet stačí uvést heslo SANQUIS a číslo karty. Body získané na kartu měníme za zajímavé prémie!

Do klubu v únoru vstoupil další partner: Dům umění města Brna: sleva 50 % na vstup pro dospělého. Více na www.dum-umeni.cz.

Speciální akce: MINISOUTĚŽ Prvních 15 čtenářů, kteří pošlou správnou odpověď a své kontaktní údaje na e-mail pivodova@sanquis.cz, získává volný vstup pro dva na expozici Česká malba generace 90. let v Domě umění města Brna.

SOUTĚŽNÍ OTÁZKA: Jak se označuje nezávislá galerie Domu umění?

A55

G99

Z33

Galerie a výstavní síně Výstava PLAY, Galerie Mánes, Praha 1: až do 20. února sleva 30 % na vstupence pro dospělého. Více na www.orbis-pictus.com.

Galerie kritiků, Praha 1: volné vstupné a sleva 20 % na všechny publikace vydané Galerií kritiků, www.galeriekritiku.cz, Facebook – Galerie kritiků.

Topičův Salon, Praha 1: sleva 50 % na vstup do výstavní síně.

Moravská galerie v Brně: sleva 30 % na publikace a 2x do roka vstup zdarma.

Galerie výtvarného umění v Ostravě: sleva 30 % na publikace a 3x do roka vstup zdarma.

Národní galerie v Praze: sleva 30 % pro vstup na výstavu Karla Škréty (do 10. 4. 2011), www.ngprague.cz Galerie Havelka, Praha 1: sleva 30 % na katalog k aktuální výstavě, www.galeriehavelka.cz.

Muzeum Montanelli, Praha 1: sleva 20 % na vstup – více na www.muzeummontanelli.com.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze: sleva 20 % na publikace vydávané UPM, www.upm.cz.

Museum Kampa, Praha 1: 2x za rok volný vstup pro 2 osoby (majitel karty + doprovod) a sleva 15 % na katalogy. 257 286 148, www.museumkampa.cz.

knihy, DIVADLo, hudba...

WALD Press, s. r. o.: sleva 30 % na veškerou produkci – knihy, CD, DVD. Objednávky: info@sanquis.cz, tel. 221 180 194.

Nakladatelství Listen: sleva 30 % na knížky (při objednání nejméně 3). Objednávky: listen.docekal@tiscali.cz, tel. 777 620 143.

Nakladatelství Práh s. r. o.: sleva 30 % na knihy objednané přes www.prah.cz nebo na prah@prah.cz.

Nakladatelství TITANIC, spol. s r. o.: sleva 30 % na všechny knihy. Objednávky: www.titanic.n.cz, titanic.n@gmail.com, tel.: 257 211 257.

Musica Florea: sleva 30 % na všechny koncerty v sezoně 2010/2011. Objednávky: vstupenky@musicaflorea.cz, tel. 603 832 501.

Nakladatelství Mladá fronta a. s.: sleva 20 % na knižní produkci objednanou přes www.bookcafe.cz nebo prodej@mf.cz, tel. 225 347 313.

Nakladatelství Slovart, s. r. o.: sleva 20 % na knihy v českém jazyce zakoupené přes www.slovart.cz.

Pražská komorní filharmonie: sleva 20 % na všechny koncerty v roce 2010, www.pkf.cz.

Nakladatelství Meander: sleva 20 % na knihy objednané na www.meander.cz. Tel.: 773 902 100.

Nakladatelství LIBRI, spol. s r. o.: sleva 20 % na knihy objednané přes www.libri.cz.

Labyrint, nakladatelství a kulturní revue: sleva 20 % na publikace objednané přes internet na www.labyrint.net/labshop.

Nakladatelství Galén: sleva 20 % z prodejní ceny veškeré produkce objednané přes www.galen.cz.

Nakladatelství HOST: sleva 20 % na veškerou knižní produkci při objednání na www.hostbrno.cz.

Nakladatelství Brio: sleva 20 % na všechny knihy nakladatelství objednané přes internetové stránky www.briopublishing.cz.

Orchestr Berg: sleva 20 % při koupi vstupenky těsně před koncertem nebo v kamenných prodejnách Via Musica, více na www.berg.cz.

Nakladatelství GRADA Publishing, a. s.: sleva 15 % na knižní produkci. Objednávky přes www.grada.cz, obchod@grada.cz.

Nakladatelství FORTUNA: sleva 15 % na nákup knih Nástin dějin evropského umění (1. a 2. díl) v Centru učebnic, Ostrovní 30, Praha 1.

Divadlo v Dlouhé, Praha 1: sleva 60 Kč z ceny jedné vstupenky na představení ve velkém sále (mimo dětská představení).

Divadlo pod Palmovkou, Praha 8: sleva 20 % na všechna představení z repertoáru. Rezervace: 283 011 127, www.divadlopodpalmovkou.cz.

Nakladatelství Academia: sleva 10 % na nákup v knihkupectvích Academia v Praze a v Brně a sleva 25 % na knihu Zdeňka Ježka Ve znamení neštovic. www.academia.cz Ostatní Terapea, ­Praha: sleva 25 % na rytmickou masáž, www.terapea.cz, 775 584 485.

10 10

Módní ordinace: sleva 25 % na odborné pora­ denství známé stylistky Kláry Klempířové, www. modniordinace.cz, info@modniordinace.cz.

Kr studio & nehtová pohotovost, Praha: sleva 21 % na veškeré služby: www.krstudio.cz, info@krstudio.cz, tel.: 241 431 513.

Distylelab: sleva 20 % na luxusní dámskou konfekci s kožešinou Goddess. www.distylelab.cz Kadeřnický salon La Vida: sleva 20 % na dámské kadeřnické služby. Objednávky: 222 233 297, 724 005 520, lavida@lavida.cz.

Veva.cz: sleva 20 % na semináře. Objednávky: veva@veva.cz, 271 752 098, www.veva.cz.

Lavera: sleva 20 % na značky alva, BEMA bio, HennaPlus, lavera, LAVERÉ, nature friends, PURITY VISION, Tautropfen, Florascent, Star-glide, AlmaWin, Klar, Sonett, ImmiFlex a Sanatur. www. organictime.cz, objednavky@organictime.cz Studio Visage, Jafra Cosmetics, Praha: sleva 20 % na kosmetickou péči a vybrané sady kosmetiky. Tel.: 604 605 350, www.jafracosmetics.cz.

Trigger Divers PADI 5 Star IDC Center, Praha: sleva 20 % na potápěčskou masku a další vybavení, sleva 10 % na kterýkoli kurz potápění.

Kontakty: 233 351 711, www.trigger.cz.

Alia Optic, Praha 1: sleva 15 % na brýle, měření zraku, aplikaci kontaktních čoček. www.aliaoptic.cz, optika@aliaoptic.cz, tel.: 731 417 173.

InteriorStudio, Praha: sleva 10 % na kuchyňský a obývací nábytek. Tel.: 224 913 187, 224 912 562, info@interiorstudio.cz, www.interiorstudio.cz.

Parkhotel Průhonice: sleva 10 % na hotelové služby. Kontakty: www.parkhotel-pruhonice.cz, info@parkhotel-pruhonice.cz, 267 750 405.

Kitl s.r.o., Jablonec nad Nisou: sleva 10 % v e-shopu a sleva 20 % při nákupu zboží v prodejně Pasířská 60, Jablonec n. N., www.kitl.cz.

AMWA: sleva 10 % na biotextil barvený bylinami (kromě položek již v akci). www.amwa.cz.

Merten Dental: sleva 10 % na veškeré zboží objednané přes www.merten-dental.cz.

Galerie módy Heleny Fejkové: sleva 10 % na oděvní tvorbu Heleny Fejkové v kategorii vycházka, byznys, společnost i svatba, Palác Lucerna, Praha / www.helenafejkova.cz.

Klub Měsíček, přirozená podpora zdraví: sleva 10 % na služby a zboží v kamenném i internetovém obchodě www.klubmesicek.cz. Kontakt info@klubmesicek.cz, tel. 603 303 146.

Cestovní kancelář Juklík, spol. s r. o.: sleva 10 % na služby, www.ckjuklik.cz, tel.: 777 719 966.

Studio DIRES: DIagnosticko RElaxační Studio – kineziologický rozbor, bodystat, starvac, IPL. Sleva 10 % na služby, www.dires.cz, tel. 777 811 481.

Architektonický ateliér Art Interier, Praha 8: sleva 10 % z ceny projektu. Ateliér nabízí designové návrhy a kreativní řešení. atelier.sedlackova@email.cz, 603 718 586, www.art-interier.cz China Tours, spol. s r. o., specialista na poznávací cesty do Číny a Asie: sleva 7 % z ceny zájezdu.

Více na www.chinatours.cz, tel. 222 958 203-4, 731 440 070.

edi to ri a l

Text Irena Jirků šéfredaktorka

Ještě tolik nevíme, nedokážeme... Španělští lékaři zachránili muže, který měl po nehodě

Foto: Tomáš Beran, © Antonín Kratochvíl

zcela zdeformovanou tvář. Pacient dostal novou svalovou tkáň, kůži, nos, rty, čelist, zuby, patro a lícní kosti. O několik týdnů později francouzští lékaři transplantovali dalšímu nemocnému také oční víčka a slzovody.

Podařilo se nám vypěstovat plíce! vzkázaly světu dva týmy amerických vědců. Nenechávají přitom nikoho na pochybách, že další „náhradní“ orgány budou záhy následovat.

Britští vědci zase tvrdí, že už dokážou zabránit přenosu závažného dědičného onemocnění z matky na dítě, jejich němečtí kolegové pro změnu úspěšně implantovali do očí nevidomého pacienta speciální mikročip, jenž mu vrátil zrak.

Science fiction? Ale kdepak, vážení. Neopisuju z žádné povídky, ale pouze vybírám z textu Evy Bobůrkové, která se v tomto čísle Sanquisu ohlíží za událostmi roku 2010. Až se věřit nechce, kam moderní věda a medicína došly. Co všechno lidé už vědí, dokážou! I když – stačí otočit vedlejší stránku a začíst se do příběhu Antonína Kratochvíla. Jezdí po světě a fotí, co vidí. Tedy například oběti krvavých diamantů v Sierra Leone, mrtvé na ulicích v Iráku, oběti malárie v Zambezi, sirotky Hutuů, kteří onemocněli cholerou v táboře v Zairu...

Ne, ještě hodně nevíme, mnohé nedokážeme.

12

AntonĂ­n KratochvĂ­l: Komparzistka ve filmu Pod ochranou nebe Bernarda Bertolucciho, Maroko

13

se t k á n í

Text Martina Leierová / foto © Antonín Kratochvíl

Když neříkám pravdu, je to proto, že pravda je ještě mnohem zajímavější, ale prostě ji říct nemůžu

Je mrazivé prosincové odpoledne a my spěcháme zabořeni do kabátů ve snaze ukrýt tváře před manhattanským ledovým větrem. Míjíme do tmy žhnoucí neony Times Square, odbočujeme na Osmou Avenue a za chvíli už vcházíme do loftu českého fotografa věhlasného jména. Podsaditý umělec nepřipomíná české ani americké muže svého věku. V bílých kalhotách a bílé košili, bos, vlnité vlasy stažené do culíku křiklavě červenou stužkou, si nás nedůvěřivě měří bystrýma modrýma očima. Jeho vysoká štíhlá žena Gabriela vaří čaj a krájí papáju s citronem, malý synek Waynne jezdí zběsile dokola na tříkolce.

Antonín Kratochvíl vypíná zprávy v televizi polepené samolepkami, usedáme k hovoru k nízkému stolku, na kterém svítí první bílá svíce adventního věnce.

14

Můj učitel mě poslal ven: patříš na ulici. Ostatní fotili hrušky v ateliéru.

15

Antonín Kratochvíl

se t k á n í

16

Fotka bohužel nic nezmění,

jen na něco poukáže, Foto: © Antonín Kratochvíl

dokumentuje historii

Patricia Arquette

17

setkání

Rozhlížím se, za oknem město topící se v šedi, uvnitř září bílé stěny a sedačky, bílé police plné fotografických knih, na zdech desítky dřevěných masek ze vzdálených zemí.

Antonín Kratochvíl se svou černobílou fotografií nedávno vyhrál první cenu ve World Press Photo a vydal svou první knihu Broken Dream. O fotografii a svých úspěších se ale bavit nechce. Chce vyprávět příběhy, které ho na jeho cestách světem potkaly. Je těch zážitků plný, a i když vypráví klidně a s odstupem, je znát, že ho smrt, bída, nespravedlnost a útisk, kterých se v životě takřka dotknul, hluboce zasáhly a poznamenaly. Naše setkání se protáhne do noci a přesáhne svůj původní účel: zařídit výstavu jeho fotografií na českém velvyslanectví ve Washingtonu. „Myslel jsem, že přijdou kreténi z Washingtonu, a přišli normální lidi. Doby se mění,“ směje se Antonín o několik hodin později, když se loučíme. Mladá je svoboda a jen pomalu se zvyká na změny, které přineslo necelých deset let od pádu komunismu v Čechách. Tehdy se psal rok 1997 a z onoho setkání vznikla první Antonínova výstava na české půdě a naše přátelství, trvající dodnes.

Nad desítkami cappuccin a spoustou asijského jídla jsme v následujících letech řešili různé teorie a mnoho politických otázek. Slyšela jsem nesčetně příběhů, které fotograf prožil a které do jeho života vnesly odstup, protože když nejde o život, nejde o nic. Jeho konstantou je klid, nejvýraznější vlastností zostřený smysl pro nespravedlnost, výhodou v práci i v životě velká intuice a neúprosným ho dělá fakt, že jako velmi citlivý pozorovatel okamžitě detekuje falešný tón a dotyčnému nejenže faleš nebere, ale ani nedaruje. Důležitý je pro něho detail a snadno vystihne syrovost reality právě v pouhé drobnosti, již lidé kolem mnohdy ani nepostřehnou. Mluví výstižně, přímočaře a často sahá ke slovům neotisknutelným, kterými – česky nebo anglicky – vystihne situaci bez příkras.

Proti bezpráví Antonín poznal nespravedlnost jako dítě. „Když mi byly dva roky, vtrhli k nám domů pánové v kožených kabátech, zabavili nám veškerý majetek, zbavili nás občanských práv a na valníku nás odvezli z pěkné vily v Lovosicích do pracovního tábora ve Vinoři.“ Z tatínka fotografa se přes noc stal dělník v továrně a maminku poslali komunisté pracovat do kravína. Po pěti letech v chudobě, mezi dobytkem a krysami, převezli rodinu Kratochvílů do pavlačového domu v Karlíně, kde šel Antonín do první třídy. „Všichni se nás báli, nikdo s námi nemluvil,“ vzpomíná na karlínské období. „Sousedi nám nadávali do buržoustů a házeli nám do okna kameny. Dodnes si pamatuju, že jsme se museli schovat takhle nalevo od okna, aby nás ty kameny nezasáhly. Tehdy jsem cítil strašnou nespravedlnost, byl jsem dítě a komunisti mi byli jedno, neměl jsem žádný protinázor. Možná proto jsem na nespravedlnost tak háklivý.“

Z Československa uprchl, když mu bylo devatenáct let. Měl se stát novopečeným otcem, ale jeho žena odmítla odejít z Čech s ním. Se synem Michalem, kterého vychovávala hlavně babička a děda, se setkal až po osmnácti letech. Společná gesta i naprostá podoba je ale okamžitě stmelila. Antonín ho seznámil s fotografií, bral ho s sebou na různé zakázky do světa a z Michala se stal také fotograf. „Naše fotografie se hodně liší. Můj pohled je víc sociální, Michal nezažil tu nespravedlnost, ten útisk.“ I když Antonín dostal první fotoaparát Kodak Brownie od tatínka v sedmi letech, jeho vlastní cesta k fotografii vedla mnoha oklikami a nebyla jednoduchá. Poté, co překročil rakouské hranice, balancoval na hraně šikmé plochy, bez peněz se protloukal ilegálně Evropou, často spal v pangejtech u silnic a nakonec skončil ve vězení. „Od znásilnění mě

18

Keith Richards (nahoře), David Bowie (dole)

Foto: © Antonín Kratochvíl

Můj syn tvoří jinak, nezažil takový útisk

Celebrity zรกhy opustil.

Jel radฤ ji fotit vรกlku.

Porno Stars

19

Jen tak se nevzdám Člověk se stává fotografem celý život, ale studium fotografie považuje Antonín za důležitý mezník. „Nešel jsem po pohodlné cestě, nevydělával jsem peníze, uznání přišlo až po letech.“ V Holandsku také poznal svou druhou ženu, Američanku, kvůli které se přestěhoval do Los Angeles. „Otec mojí bývalé ženy mi říkal – Antoníne, to, co děláš ty, se u nás v Kalifornii dělá o víkendu jako hobby! – protože chtěl, abych šel pracovat

20

Night Butterfly

Foto: © Antonín Kratochvíl

tehdy zachránil vězeň Ustaša, kterému jsem fakt vděčný. Dostal doživotí, protože snad vyhodil do vzduchu nějakou ambasádu. Zastal se mě a ty lumpy pobil.“ Z vězení Antonína vytáhly francouzské legie. Po osmi měsících se mu podařilo dezertovat.

Výrazným mezníkem bylo přijetí na holandskou akademii fotografie Gerrit Rietveld v Amsterdamu. S půjčeným fotoaparátem se vydal k přijímacím zkouškám a k vlastnímu překvapení uspěl. Ačkoli už tehdy cítil, že se jeho život zásadně mění, mezi spolužáky příliš nezapadl. „Naštěstí jsem měl skvělého učitele. Rozuměl mi a řekl – ty patříš na ulici – a poslal mě fotit ven, zatímco ostatní spolužáci fotili hrušky v ateliéru. Strašně je to štvalo a měl jsem mezi nimi málo přátel. Když vidím svoje staré fotky, vidím tam ty základy, tu ideu spontánnosti a třeba i to, že jsem ani tehdy nedělal výřezy.“

s e tkání

k němu do stavební firmy. A já jsem mohl odpovědět, že jsem to vystudoval a nemůžu to hned vzdát. Protože začátky jsou těžké a ze začátku to nejde skoro nikomu.“ Netrvalo příliš dlouho a stal se vyhledávaným fotografem hollywoodských celebrit. „Brzy jsem ale cítil, že tohle není život pro mě.“ Ve chvíli, kdy se schylovalo k tomu, že bude mít vilu s bazénem a úspěšnou kariéru, znovu prchnul, tentokrát pryč od pohodlí. Svůj těžce dobývaný kousek na hollywoodském slunci opustil s lehkým srdcem. Říkalo se dokonce, že se stal úspěšným válečným fotografem právě proto, že jeho bývalá žena, jež dosud používá příjmení Kratochvil, mu nemohla jeho útěk odpustit, a tak ho jako editorka známých amerických časopisů často posílala fotit válečné konflikty. „To jsou fámy, z nichž většinu jsem si vymyslel sám,“ směje se dnes Antonín.

Na cestách strávil s malými přestávkami třicet pět let a s fotoaparátem zachytil bezčetné formy bezpráví ve světě. Fotil v Černobylu, oběti krvavých diamantů v Sierra Leone, v Dárfúru či Afghánistánu, byl na mušce ostřelovače v Iráku, sjižděl řeku Zambezi a fotil oběti malárie, utíkal před rozzuřeným nosorožcem v Kongu, fotil sirotky Hutuů nemocné cholerou v táboře v Zairu. „Cítím soucit s lidmi, které někdo ochcává. Když je fotím, fotím vlastně sebe. Jsi to, co jsi prožil. Já fotím to, co jsem byl. Ne až do toho tragického konce, ale byl jsem utečencem, bezdomovcem, vězněm. Je pro mě podstatné, abych dělal věci dobře, pravdivě, aby nešlo o peníze.”

Bez přetvářky „Důležitá je kombinace talentu, píle a štěstí, ale chce to vytrvalost. Já jsem dosáhl úspěchu až po dvaceti letech, vlastně až ve chvíli, kdy jsem vydal knihu Broken Dream.”

Kratochvílova kniha o mizérii postkomunistických zemí zaujala čtenáře a také získala čestné místo ve studiu fotografie. Dnes Antonín učí fotografii na různých workshopech po celém světě. „Minulý měsíc mi dali studenti jako dárek koště a poděkovali mi, že jsem jim vymetl smetí z hlavy,“ pochvaluje si, jak studenti pochopili hlavní myšlenku jeho workshopu. „Pro mě je nejpodstatnější přiblížit se co nejvíc pravdě. Samozřejmě to není obecná pravda, ale pravda moje. Když se něco předstírá, lidi to stejně poznají.“ Jeho pojetí reality se stalo vyhledávaným úhlem pohledu mnohých zahraničních časopisů od New York Times přes Vanity Fair až po Rolling Stone. „Fotka bohužel nic nezmění, jen na něco poukáže, dokumentuje historii.“

Jsi to, co jsi prožil. Já fotím to, co jsem byl. Chci hlavně dělat věci pravdivě.

O tom, že právě jeho fotografie na realitu poukážou ostře, vypovídá třeba jeho nedávná zakázka pro nadaci Lékaři bez hranic, která pomáhá obětem válek. „Civilisti nikoho nezajímají a tahle nadace pomáhá právě jim. Doktoři je léčí třeba v jeskyních. Dělali jsme pro ně knihu Zapomenutý svět o Kongu.“ Antonínův rukopis je jasně viditelný, ať fotí komerční zakázky jako například reklamu na brýle Ray Ban, nebo atmosféru zákulisí Zlatých glóbů pro New York Times Magazine. Spoluzaložil newyorskou fotografickou agenturu VII, která spojuje významné fotografy jako Jamese Nachwaye či Stephanii Sinclair.

I když má Antonín Kratochvíl New York rád, říká, že „vždy hleděl, aby z New Yorku taky vypadl. Žije se tam moc rychle.“ V poslední době se tedy vrací z cest po světě stále častěji do Prahy, kam se dočasně přesunula i jeho rodina. Ve své ženě Gabriele našel velkou oporu, dvacet společně strávených let to bezpochyby dokazuje. Synovi Waynnovi je dnes šestnáct a v Čechách studuje, mladší syn Gavyn (3) právě nastoupil do pražské školky.

21

Antonín Kratochvíl (*1947) V roce 1967 odešel do exilu. Dostal se do Holandska, kde vystudoval fotografii. Po přesunu do USA v roce 1972 začal pracovat pro významné americké časopisy a noviny, nejprve fotografoval především celebrity.

Pak se ale přeorientoval na fotografie dokumentární, cestoval po celém světě. V roce 2001 spoluzaložil fotografickou agenturu VII Photo Agency. Fotil válečné konflikty a podmínky lidí ve třetím světě, obdržel tři ceny World Press Photo.

Je autorem řady fotografických publikací.

Ze čtyř manželství má tři syny: Michaela z prvního manželství a Waynna a Gavyna ze čtvrtého.

Se ženou Gabrielou žijí v New Yorku, často přebývají také v Praze.

Jeho fotografie se u nás dají koupit v Galerii Pecka na Praze 2 (kontakty: Jaroslav Pecka – 603 510 520, www.galeriepecka.cz) a v ateliéru 4D PHOTO na Praze 1 (kontakt: Zuzana Picková, www.4d-photo.cz).

koktejl

Doporučuje Eva Pivodová

Tisíc a jedna noc v novém Od vydání prvního překladu známého díla z dob Orientu do evropského jazyka uplynulo již 300 let. V češtině letos opět vychází v Odeonu – ve speciální osmisvazkové sérii a v luxusním provedení v hedvábí a se zlatou ražbou.

Každý díl doprovázejí ilustrace jiného výtvarníka. Termíny vydání jednotlivých svazků a další informace jsou na www.1000ajednanoc.cz.

Pozvánka do divadla Dva osudy, dva naprosto odlišné příběhy sportovce Miloše Dobrého a herečky Hany Pravdové. Spojuje je nejen to, že přežili holocaust… Příběh lidí, kteří se ocitli na stejných místech a prožili podobné tragédie, a přesto se nikdy nepoznali, vznikl z autentických výpovědí a podle knihy Krátké povídky z dlouhého života. V režii Daniela Hrbka hrají v inscenaci ŠOA Miroslav Hruška a Zuzana Onufráková. studio švandova divadla, 9. a 17. 2., www.svandovodivadlo.cz

Tančírna s českými orchestry Výběr nahrávek z archivu Tanečního orchestru Československého rozhlasu a dalších předních českých kapel přináší kvalitní instrumentální aranžmá skladeb k tancům, které se vyučují v tanečních kurzech. Každý si tak může vytvořit plesovou atmosféru i doma! www.radioservis.cz

Užitečný rádce

Barevná paleta Kartáčky Swissdent Profi se celosvětově prodávají právě rok. V souladu s novými pohledy na péči o chrup pak před šesti měsíci přišel na trh černo-červený kartáček soft-medium. Stal se nejprodávanějším z celé řady a obdržel ve Švýcarsku prestižní cenu za design. Od ledna je kartáček v nabídce hned v několika extravagantních barevných variantách. Více na www.profimed.cz

Přírodní péče Regenerační krém na krk a dekolt a denní oční krém od Dr. Hauschka působí na bázi vzácných rostlinných výtažků a olejů. Pokožku zpevní a oživí. k dostání v prodejně dr. hauschka, revoluční 10, praha 1 a přes e-shop www.yinyang.cz

Novinky z kultury, doporučení pro zdravý životní styl Svátek jídla

Exotika doma

Thajská jídla v Restaurantu NOI v Praze na Újezdě připravuje šéfkuchařka Thanedsorn Polpatana s týmem kuchařských mistrů přesně podle tradičních thajských receptur a výhradně z čerstvých surovin. Na den sv. Valentýna připravili speciální výhodné menu pro dva. www.noirestaurant.cz

Bio kokosový olej lisovaný za studena skvěle pečuje o suchou a citlivou pokožku.

Bio Kokosová péče je k dostání v prodejnách zdravé výživy či v bylinkářstvích. www.saloos.cz

22

Foto: archiv redakce, Odeon, Radioservis, 2media

Christian Stock vysvětluje v publikaci Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout, plné příkladů ze života, čím se vyhoření liší od „normálního stresu“, jak jej poznat a jak zjistit, zda jsme sami kandidáty na vyhoření. www.grada.cz

12%

až

SLEVY do 15. 3. 2011

Vaše vysněná dovolená - Maroko -Keňa - San Andrés - Panama - Chile - Peru - Kuba - Isla Margarita - Kapverdy - Emiráty - Tunisko

- Egypt - Dominikánská republika - Kypr - Itálie - Španělsko - Řecko - Turecká riviéra - Egejská riviéra - Malta a Gozo - Bulharsko

on-line prodej na www.eximtours.cz

www.facebook.com/eximtours call centrum 841 115 115

Předplaťte si SANQUIS Časopis vychází ve dvou mutacích: předplatné Sanquisu – edice profesionál stejně jako Sanquis, verzi pro veřejnost, si můžete objednat několika způsoby. Ušetříte peníze, pošleme vám dárek. Všichni předplatitelé automaticky dostávají klubovou kartu Sanquis, která přináší řadu výhod. Předplatné také můžete věnovat!

Únorové předplatné s dárkem za 690 Kč!

Každý předplatitel získává ještě klubovou kartu Sanquis.

Ta vám poskytne zajímavé slevy a další výhody v galeriích, knihkupectvích či nakladatelstvích, v kosmetických a wellness centrech, prodejnách zdravé výživy a v řadě dalších obchodů.

10 číslo 86 / únor 2011 / cena 79 kč

čísel časopisu, zaplatíte za rok pouze 690 Kč

1 dárek výpravná stolní hra od firmy ALBI v hodnotě 699 nebo 799 Kč

klubová karta výrazné slevy v knihkupectvích, galeriích, dalších institucích...

Evropa 2011: Kam za uměním?

zdravý život je umění

Jak objednat předplatné telefonicky Zavolejte na +420 221 180 229 či +420 221 180 194 ve všední dny od 9 do 17 hod.

Umění • Antonín Kratochvíl a jeho pravda • Jak se točí

Fimfárum 3

• Civilizace podle

Kamila Lhotáka

• Moderní umění a Kutná Hora Zdraví • Lymeská borelióza, příběh plný omylů • Medicína

v 21. století

Sleva pro studenty: ISIC, ITIC, ALIVE – 40 %* ostatní – 30 %* * Sleva se počítá z prodejní ceny časopisu na pultech, tedy celkem ze 790 Kč.

Zašlete kopii adekvátního průkazu.

přes internet Vyplňte a odešlete formulář na webové stránce www.sanquis.cz/predplatne, vyberte EDICI PROFESIONÁL nebo EDICI LAIK.

e-mailem Na predplatne@sanquis.cz pošlete e-mail, uveďte jméno, příjmení a adresu, vyberte EDICI PROFESIONÁL nebo EDICI LAIK.

zprávou sms Na +420 731 479 423 pošlete SMS zprávu bez diakritiky ve formátu: SQS, LAIK nebo PROFI, jméno, příjmení, ulice, číslo domu, město, PSČ, VARIANTA X (například: SQS, PROFI, ales, novak, dlouha, 15, praha, 110 00, VARIANTA 2).

Zálohovou fakturu dostanete obratem, po zaplacení Vám pošleme dárek, březnové číslo vychází 25. února 2011. Do poznámky v objednávce vždy uveďte, kterou hru si vybíráte.

Všeobecné podmínky Dárek dostane prvních 100 čtenářů, kteří si objednají roční předplatné a zaplatí danou částku do 24. 2. 2011. Dárek a klubovou kartu zašleme nejpozději do 2 měsíců po úhradě předplatného. Nabídka jednotlivých typů her je limitovaná, v případě, že bude jeden druh vyčerpán, pošleme vám jiný. S dotazy nás kontaktujte na telefonu +420 221 180 229 nebo +420 221 180 194, na e-mailu predplatne@sanquis.cz nebo na redakční adrese.

pro pr s u

vn

100

př

ed

ích

bon

a dostanete od nás:

platitelů

DÁREK K PŘEDPLATNÉMU: Vyberte si jednu ze společenských her ALBI VARIANTA 1: Svět – otázky a odpovědi (v hodnotě 699 Kč) – v této vědomostní hře najdete 2400 otázek týkajících se planety Země a jejích obyvatel v 6 okruzích podle jednotlivých kontinentů.

VARIANTA 2: Klasika (v hodnotě 799 Kč) – zábavná hra o vážné hudbě. Platí „co Čech, to muzikant“? Otázky se dělí do kategorií dějiny hudby, opera, lidé a hudba, hudební nástroje a hudební úryvky.

VARIANTA 3: Horoskop (v hodnotě 699 Kč) – Vytvořte si vlastní horoskop v této hře o věštbě a osudu. Dozvíte se, co vás čeká v oblasti zdraví, vztahů, peněz a práce. Více na www.albi.cz.

v ý stava m ě s í ce

Doporučuje Jana Nekolová

Kamil Lhoták

Výstava Kamil Lhoták čili Útěcha v technice nabízí dvojí zážitek: abstraktní na obrazech významného malíře, hmatatelný v podobě historických dopravních prostředků. „Zpočátku jsem kreslil a maloval jakousi iluzi světa dětství. Stará technika mě

inspirovala ke klukovskému snění. Postupně si mě namluvila moderní civilizace – já jsem totiž přítel civilizace, postupně jsem se v ní zhlídnul. Civilizace má tvář techniky.

Začal jsem tou starou a objevil jsem novou. Staré zázraky omládly, jezdily kolem, přitahovaly mě.“ Tato slova Kamila Lhotáka zaznamenal ve své knize jeho dlouholetý přítel, spisovatel Adolf Branald. Malířova obliba historických dopravních prostředků je na jeho obrazech dominantní – nad melancholickými krajinami a zákoutími zadních dvorků se vznášejí balony, vzducholodě, projíždějí tudy automobily, velocipédy...

Výstava představuje na čtyřicet obrazů, dvě desítky knižních titulů a osm filmů malíře, grafika a ilustrátora Kamila Lhotáka (1912–1990). Výstavní prostor Umě-

Nahoře: Plovatka, 1945, dole: Triplet a kolo na závodní dráze (Na závodní dráze), 1941

26

Repro: © Oblastní galerie v Liberci, © archiv MG, literatura: Adolf Branald – Můj přítel Kamil, Mladá fronta, 1998

Gordon Bennett – Stanoviště balonů, 1940

leckoprůmyslového muzea zaplnily kromě fantaskních obrazových výjevů i reálné technické zázraky z objevné doby počátku minulého století, zapůjčené z Technického muzea v Brně. Zastaví-li se návštěvníci u obrazu Gordon Bennett – Stanoviště balonů a vzhlédnou vzhůru, spatří skutečný žlutý horkovzdušný balon. Pod stropem galerie „poletují“ zavěšené modely letadel jako z dílny průkopníka české aviatiky Jana Kašpara, nechybí tu ani staré motocykly a před obrazem Na závodní dráze se – jak jinak – kupí hromada bicyklů.

Lhotákova útěcha z techniky sálá nejzřetelněji z obrazů ze 40. a 50. let dvacátého století a můžeme v ní podle kurátora výstavy Marka Pokorného vnímat „kompenzační bdělý sen, jehož smyslem je udržet ve hře lidskou důstojnost a naději.“ uměleckoprůmyslové muzeum (respirium), moravská galerie v brně, do 3. 4.

27

Civilizace má

tvář techniky.

Začal jsem tou starou a objevil jsem novou.

film měsíce

Text Jana Nekolová / foto Ondřej Petrlík

Fimfárum potřetí

„Nejdříve si zopakujeme, jak vlastně obr vypadal. Můžeme klidně říct, že obr byl

na první pohled chlap, ale obrovský, náramný a celkem co do velikosti téměř přehnaný.“ Tak začíná Werichova pohádka o obrech, kteří si hrají „na většího“. Animovaný příběh Kristiny Dufkové (na snímku vlevo) a Denisy Grimmové-Abrhámové však začíná před filmovým studiem. Právě od něj odjíždí štáb na Šumavu, aby zjistil, zda tam opravdu nějací obři žijí. „S nápadem, aby původní Werichovu pohádku provázelo další vyprávění, přišel producent Martin Vandas. Původní pohádka je krátká, obři se v ní hlavně přetahují, kdo je větší, což je pro desetiminutový film málo,“ vysvětluje Denisa. „Parta filmařů posunuje příběh dál, jede sice něco objevit, ale všichni se k tomu staví skepticky. I když kolem obrů neustále chodí, nevidí je.“ Na plátně se nakonec neperou jen obři, ale i štáb.

Nová zkušenost Když Martin Vandas oslovil Kristinu Dufkovou, aby natočila jednu z pohádek, chvíli váhala. Právě dokončovala svůj absolventský film, měla malého syna, chtěla si užívat mateřství. Navíc s loutkou neměla zkušenosti. Jenže točit Fimfárum se přece neodmítá.

Obrátila se na kamarádku a spolužačku z FAMU Denisu, aby se na filmu podílela výtvarně.

Ta neváhala. Natáčení bylo pro obě nové – na svých dosavadních filmech si vše dělaly samy, kreslily, animovaly i režírovaly. Najednou je z Denisy pouze výtvarnice a z Kristiny

28

Foto vpravo: www.fimfarum.cz

Dvě mladé dámy českého animovaného filmu si rády hrají. A z jejich hraní vznikají snímky, které těší malé i velké – tak jako pohádka Jak na Šumavě obři vyhynuli. Je součástí filmu Fimfárum, do třetice všeho dobrého, který má premiéru 10. února. Denisa Grimmová-Abrhámová se postarala o výtvarnou stránku, Kristina Dufková režírovala.

Filmový štáb odjíždí na Šumavu

„Obr byl na první pohled chlap, ale obrovský!”

Malý protivný režisér, který pořád kouří

Foto: Günter Bartoš

Paní hospodská vše komentuje s nadhledem

29

V hospůdce se nejlépe přemýšlí...

... třeba o tom, kam se šumavští obři poděli

f i l m m ě s í ce

Bylo pro nás poctou točit film podle pohádky Jana Wericha režisérka. Jak se s tím srovnaly? „Když si děláte všechno bez pomoci, ztrácíte nadhled.

Spolupracovat s někým, kdo vám sedí, přináší vývoj pro vás samotné,“ říká Denisa a Kristina se přidává: „Pro mě bylo zvláštní, že mi práce neprocházela rukama. Byla jsem najednou více odtržená, ztratila jsem trochu jistotu. Otevřel se mi ale nový svět.“ Neměly sem tam nutkání zasahovat do práce té druhé? „Možná bych něco udělala jinak, ale Denise jsem nechala volné pole působnosti. Na place jsem jen občas, s jejím svolením, figurky a pozadí poupravila, jak jsem potřebovala,“ říká režisérka Kristina. Denisa souhlasí: „Já se zase snažila nemluvit do režie. Někdy jsem sice přehnaně aktivní, ale tentokrát jsem se hlídala.“

Samí chlapi, kuřáci a hospoda

Kristina Dufková (*1978) Vystudovala animovaný film na Vyšší odborné škole filmové v Písku, poté i na FAMU. Její absolventský snímek „Usnula jsem” získal na Anifestu 2009 cenu za nejlepší český animovaný film.

Momentálně připravuje Večerníček pro Českou televizi. Má dceru Bertu (8) a syna Tondu (3).

Denisa Grimmová-Abrhámová (*1976) Na FAMU absolvovala obor animovaný fim. Natočila například reklamu Orion – Čokoládové město a také krátké filmy Škytavka, Čapí film a Lavičkáři.

Právě chystá svůj první celovečerní film Klapzubova jedenáctka.

Má syny Josefa (4) a Tondu (2).

V ateliéru se ani moc nepotkávaly. Jenom na začátku spolu seděly nad scénářem.

Přemýšlely o charakteru postav, co se mezi nimi bude odehrávat, v jakém prostředí.

Najednou neměly jako nejdůležitější postavy obry, ale členy filmového štábu: protivného mrňavého režiséra, hubeného zvukaře a kliďase kameramana. A místo šumavských kopců se děj odehrával převážně v hospodě. „Dvě maminky od dvou dětí – a máme tam samé kuřáky, hospodu a pivo. Asi jsme potřebovaly změnu, uniknout jinam.“ Když měla Denisa všechny figurky hotové, uvědomily si, že to jsou samí chlapi. Žádná ženská postavička. Tak dodatečně do příběhu zakomponovaly paní hospodskou. „Je ze všech nejmoudřejší, vše sleduje s nadhledem, kroutí nad tím hlavou. Ti chlapi jsou ale vtipnější,“ dodává Denisa. Při hledání a výrobě postaviček se výborně bavily.

Předobrazem vzteklého režiséra bylo několik režisérů dohromady, zvukař je vysoký, hubený a pořád něco jí, s přesně takovým spolupracuje Denisa.

Dva roky práce v deseti minutách Jedna tedy kreslila, modelovala postavičky a zvířátka. K tomu scény z hospody, z lesa. Druhá v ateliéru určovala, odkud kam všechny postavičky půjdou, kde se zastaví, jak se budou chovat. Dva roky práce. Výsledek? Desetiminutový film. Obě to berou stoicky. Zvykly si. Tentokrát se však práce protáhla ještě z jiného důvodu. Během příprav se dozvěděly, že se celý film bude natáčet stereoskopicky, ve 3D – u nás poprvé. Všichni se učili za pochodu, natáčení to zkomplikovalo a tím pádem i protáhlo. Jak se celé dva roky intenzivní práce podepsaly na jejich rodinách? Obě dvě si vše dokázaly zařídit ke všeobecné spokojenosti. Rodiny zapojily. Manžel Denisy je režisér, pracuje nárazově, když bylo potřeba, hlídal. Děti s ní často byly ve studiu, pomáhaly, inspirovaly, natíraly loutky. I Kristina si poradila, starší Berta byla jedním z prvních diváků, manžel – herec Jiří Macháček – namluvil hlavní postavu.

Vraťme se ale na začátek pohádky Jana Wericha. Jak vypadá obr v pojetí Denisy a Kristiny? Jako obrovský chlap? „Spíš je otázka, jestli si ho divák vůbec všimne. Chtěly jsme, aby byl vidět skrytě, on je vlastně takový…, ale to neprozradím. Moje osmiletá dcera si ho všimla ve správné chvíli, kdy jej snad odhalí také každý pozorný divák,“ věří Kristina.

„Fimfárum” je kouzelný proutek, který pomůže potrestat zlo, faleš a přetvářku. Alespoň podle královny Koloběžky první ze souboru pohádek Jana Wericha, jenž poprvé vyšel roku 1960 s ilustracemi Jiřího Trnky. Od té doby byla kniha vydána nesčetněkrát a zaujala i filmové tvůrce. Roku 2002 se příběhy plné laskavého a moudrého humoru staly námětem celovečerního animovaného snímku Vlasty Pospíšilové a Aurela Klimta Fimfárum Jana Wericha. O čtyři roky později čtveřice režisérů (Vlasta Pospíšilová, Břetislav Pojar, Aurel Klimt, Jan Balej) natočila Fimfárum 2. Oba filmy získaly Českého lva, první za výtvarný počin, druhý za výpravu. 10. února bude mít premiéru 3D snímek Fimfárum, do třetice všeho dobrého, který zahrnuje tři pohádky. Vlasta Pospíšilová režírovala příběh O kloboučku s pérkem sojčím aneb Král měl tři syny, Kristina Dufková Jak na Šumavě obři vyhynuli a David Súkup Rozum a Štěstí.

30

Foto: Ondřej Petrlík, archiv

Jan Werich: Fimfárum

Pod záštitou Jeho Eminence Kardinála Miloslava Vlka a paní hraběnky Mathildy Nostitzové se koná 30. ledna 2011 v 19 hodin ve Stavovském divadle

BENEFIČNÍ KONCERT zrakově postižených sólistů a Pražské komorní filharmonie Dámy a pánové, jsem ráda, že Nadační fond Mathilda pořádá 30. ledna 2011 benefiční koncert ve Stavovském divadle. Vystoupení Kateřiny Englichové, Ludmily Peterkové, Petry Musilové, Miroslava Orsága, Martina Davida, Milana Arnera, Zorana Škrinjara, Narimichiho Kawabaty s Pražskou komorní filharmonií vedenou Leošem Svárovským přinese nám všem posluchačům krásný hudební zážitek.

Osobně se velice těším na jejich vystoupení.

Doporučuji Vám tento koncert a pevně doufám, že jej podpoříte jako sponzor, či tím, že přijmete pozvání. Vím, že veškerá Vaše podpora pomůže dobré věci.

S úctou

Na koncertě si můžete zakoupit kalendář Psí oči 2011 a keramické a košíkářské výrobky nevidomých.

V případě, že na koncert nepřijdete, a přesto chcete podpořit Nadační fond Mathilda, který pomáhá zrakově postiženým, můžete si kalendář také objednat na www.mathilda.cz, koupit v kanceláři nadace (Krakovská 22, Praha1) či přímo poslat svůj dar na bankovní účet 227201552/0300.

Výtěžek z prodeje jednoho kalendáře odpovídá nákladům na jeden týden výchovy jednoho vodicího psa, respektive štěněte.

p lay

Text Irena Jirků

Interaktivní výstavu PLAY v pražském Mánesu dosud navštívily desítky tisíc lidí. V čem je tak výjimečná? Ať na ni přijdete kdykoli, vždy objevíte něco nového. Však se také malí i velcí vracejí.

Jednou, dvakrát...

Vracejí se, aby si hráli. Tedy aby v Krystalíze, již tu na počátku vystavěl Petr Nikl, vytvářeli fantaskní labyrinty, tunely a věže, aby budovali podivné světy, jejichž hranice už dávno opustily podlahu a rozlézají se po zdech. Aby si zašlapali a zahráli na „kolostroji“ Jiřího Konvrzka či vyluzovali tóny z hracího stromu. Aby si také zastříleli z veselého kanonu Ondřeje Janouška, aby malovali nekonečné příběhy v Leporelohře, aby si po sté hodili hrách na zeď, aby vyzkoušeli svých dvanáct (!) smyslů v jedinečné laboratoři Jiřího Walda a Oldřicha Hozmana...

32

Co krok, to v téhle hravé expozici znamená jiný, často nečekaný prožitek, a to i přesto, že jste tu už podruhé či potřetí a celým prostorem stále zmítá škála zvuků, třesku a hluku. Uprostřed toho náležitě divokého mumraje však najednou zazní melodie.

Křehká až neskutečná. Jdete za ní po schodech dolů a uprostřed tmavé chodby najdete Harfii. Jakási dívka se na ní právě pokouší zahrát první takty Měsíční sonáty.

Zní to až přízračně, neskutečně, a vypadá vlastně stejně tak. Neboť Harfii není žádný klasický hudební nástroj, ale elegantní světelný kruh. Jak to, že hraje? „Je

Foto: Ondřej Petrlík

Světlo také hraje!

Interaktivní výstava Petra Nikla a spol. je otevřena až do 20. února to čistě elektronická záležitost,“ vysvětluje designér Ondřej Puchta, který Harfii vymyslel. „Do horní kruhové části jsem umístil senzory, které reagují na změnu světelných podmínek. Pokud je zastíněno světlo vytvářené výkonovými LED diodami, senzory vyšlou signál do MIDI modulu, který určí výšku tónu a odešle ji do zvukové banky. Ta přiřadí tónu zvuk nástroje, který konečně zazní díky reproduktoru.“ Svůj světelný hudební nástroj popisuje prostě, technicky, zcela bez emocí, zatímco jeho objekt je naopak probouzí ve všech, co na něm zkoušejí preludovat.

Dá se takový nástroj ještě nějak vylepšit, nápad rozvinout do nástroje s větším rozsahem, než je jedna oktáva? „Ano, občas se přistihnu, jak přemýšlím o tom, kam by se to dalo ještě posunout. A Harfii ani po ukončení PLAY jistě nebude odpočívat ve skladu,“ usmívá se její tvůrce.

To se jistě dá říct o většině objektů, které dnes přinášejí radost na PLAY. Hra expozicí neskončí. Než ale tvůrci vymyslí další pokračování tohoto unikátního projektu, máme ještě čas si v Mánesu dosyta pohrát. PLAY je pro velký zájem prodloužena až do 20. února 2011.

Festival PLAY 1. 2. – 19:00 Večer filmu Nachové plachty s Miroslavem Jankem 2. 2. – 19:00 Hrajeme si se vztahy 3. 2. – 16:00 Workshop s didgeridistou Ondřejem Smeykalem (na snímku vpravo) 3. 2. – 19:00 Smeykal a Dvořáček 4. 2. – 19:00 Hromosvod a Reindl 5. 2. – 19:00 Agnes Kutas a Jaroslav Kořán 8. 2. – 19:00 Večer dokumentárního filmu s Bernardem Šafaříkem IV 9. 2. – 19:00 Dvanáct smyslů člověka – Ueli Seiler-Hugova 10. 2. – 19:00 KVĚTY 11. 2. – 19:00 Martin Janíček a Petr Ferenc 12. 2. – 19:00 Janatková, Kořán a jejich Orloj Snivců 12. 2. – 20:30 Inaktes 15. 2. – 19:00 Večer animovaného filmu a diskuse s Anifestem IV. 16. 2. – 19:00 Integrální nauka o hvězdách – Ueli Seiler-Hugova 17. 2. – 16:00 Workshop s Oldřichem Hozmanem 17. 2. – 19:00 Korbelář, Kotulán, Richter a syn 18. 2. – 19:00 Kvašňák a Kapela Snoo 19. 2. – 19:00 Michael Delia a Martin Alacam, Fanfán Tulipán 20. 2. – 19:00 Robert Balzar Trio

Festival a workshopy se konají zároveň s výstavou PLAY ve výstavní síni Mánes, Masarykovo nábřeží 250, Praha 1, www.orbis-pictus-com, www.galeriemanes.cz

Workshopy Ondřej Puchta (*1986) Žije ve Zlíně, kde studuje 5. ročník ateliéru průmyslového designu na Univerzitě Tomáše Bati. Harfii je jeho první hudební nástroj. Nápad vznikl v rámci semestrální práce, na samotné realizaci pracoval čtyři měsíce.

V současné době dokončuje diplomovou práci, jejímž tématem je ergonomická klávesnice ovládaná jednou rukou a určená pro hendikepované.

1. 2. – 10:00–17:00 Hudba sfér a Chlodnyho obrazce (SŠ, VŠ studenti a učitelé psychologie, sociálního a pedagogického zaměření) Co je vlastně „hudba sfér“? A můžeme ji dnes ještě slyšet? Pokusíme se nalézt odpověď pod vedením zkušených muzikoterapeutů z Ateliéru Délos. www.delos.cz 3. 2. – 10:00–13:00 Síla linorytu – ručně vyráběná přání a pohledy (ZŠ) S pomocí rydel nejprve vyryjeme obrázek, který si pak vytiskneme s pomocí tiskařského lisu.

Kolektiv Společenství Dobromysl, absolventi Akademie sociálního umění Tabor 8. 2. – 10:00–14:00 Hra s barevnými písky: sypání forem a obrazů (od 5. třídy ZŠ i SŠ) Materiál: Čtvrtky papíru, voskové pastely, křemičitý písek obarvený temperovými barvami. Vede Eva Vejražková, lektorka WŠ Jinonice

33

8. 2. – 14.15–17.15 Škola hrou a rytmem (matematika, eurytmie, němčina) Waldorfská škola – škola života, škola pro život.

Pojďte s námi nahlédnout do jejího zákulisí!

Kolektiv lektorů WŠ Jinonice 15. 2. – 10:00–14:00 Hra s hmotou (2.–7. třída ZŠ) Modelování základních tvarů hmoty a jejich proměna ve tvary zvířecí a rostlinné.

Eva Vejražková, lektorka WŠ Jinonice 15. 2. – 14.00-17.15 Hra s temperamenty – známe se?

Prostřednictvím zdramatizovaných situací a uměleckého tvoření se vynoří obraz temperamentů...

Naďa Štuksová, lektorka WŠ Jinonice 17. 2. – 10:00–13:00 Šití zvířátek (MŠ, ZŠ) Vede Kateřina Brzáková, Camphill České Kopisty

Antonín Kratochvíl: Jean Reno

34

POZNÁNÍ

Nový poklad Kutné Hory •

Posvátná krajina severu

Foto: © Antonín Kratochvíl

• Objevy v černém taláru •

Medicína v 21. století

Novinky z různých oborů 35

gen i u s l o ci

Text a foto Günter Bartoš

Nový poklad

Panorama Kutné Hory ovládá Jezuitská kolej. Vystavěli ji vedle chrámu sv. Barbory jako pevnost, symbol moci nad městem i dušemi obyvatel. Nyní se v jejích prostorách zabydluje Galerie Středočeského kraje.

Sídlilo tu kdysi Tovaryšstvo Ježíšovo i několik armád. Teď moderní umění vymítá kle-

rikálně militantního ducha místa. Církevní stavby sousedící s kolejí nesou rozdílná poselství. Vertikální odhmotněná gotika svaté Barbory míří vzhůru, k transcendenci, k Bohu.

Barokní Jezuitská kolej je zase svou velkou hmotou a dominantním umístěním typickou propagandistickou architekturou období rekatolizace. Symbolizuje změnu mocenských poměrů v tehdy utrakvistické Kutné Hoře. Vedle dynamických křivek sv. Barbory působí ovšem pevnostní architektura G. D. Orsiho fádně a stroze. Nic než okna, tlusté zdi a dvě věže po krajích – už jen chůze podél dlouhého průčelí může být únavná. „Je to zavětrovaná fasáda. Kulisa bez vnitřku. Třetinu objemu vnitřního prostoru tvoří chodby,“ vysvětluje Ondřej Chrobák. Strohý charakter koleje však odpovídal duchu jezuitského řádu. Po jeho zrušení tu byla vojenská kasárna. „Ty tlusté zdi jsou nabité, mají v sobě něco strašidelného.

Cítili jsme, že se do toho musí dát strašně silná energie, která to mentálně přebije.“ Duchy jezuitů, vojáků a nakonec i Metrostavu, který kolej rekonstruoval, vymítá už několik měsíců nová Galerie Středočeského kraje, zkráceně GASK, jíž je Ondřej Chrobák šéfkurátorem. Památkově chráněné baroko však nešlo uvnitř přestavět, a tak se galerie

36

Kutné Hory Dvě stavby, dvě poselství

sžívá se specifickým prostorem. „Musí se tomu dát čas. První reakcí je s tím bojovat, předělávat. Pak se ale postupně smiřujete,“ dodává Chrobák. První osvobozující pocit zažil během festivalu alternativní hudby Creepy Teepee, kdy zvuková agrese hardcorové kapely v prostorách galerie provedla něco na způsob exorcismu.

Sexy galerie Původně měla v Jezuitské koleji vzniknout nová univerzita, jenže plán jako megalomanský a neufinancovatelný spadl pod stůl. Megalomanství však ke Kutné Hoře historicky jaksi patří – chrám sv. Barbory vznikl jako konkurence gotickým chrámům v Sedlci a v Praze a měl být podle původních plánů dvakrát větší než dnes. Nadsazená je i místní obdoba pražské královské cesty – vede od Barbory přes sochami vyzdobenou terasu před Jezuitskou kolejí, „jako na Karlově mostě“, k Vlašskému dvoru. Samotné město se ve středověku s Prahou srovnávalo, takže vlastně nic nového, a GASK se zdá být na přišlápnuté české poměry zdravě megalomanský. Na aukci v Londýně koupili pro galerii její „Monu Lisu“ – středověkou iluminaci s motivem těžby stříbra v Kutné Hoře – za 17 milionů.

37

Chodby a zase chodby,

v nich strašidelné tlusté zdi.

A přece tu dokázali vytvořit moderní galerii.

gen i u s l o c i

Chceme být pružní a otevření, nepodlehnout byrokracii A na jaro připravují výstavu jedné z největších hvězd současného umění Damiena Hirsta.

Konečně uvidíme žraloka ve formaldehydu!

Za necelý rok od otevření se kutnohorská galerie etablovala na instituci, kterou někteří návštěvníci pro její kvalitní výstavní program a služby označují za „nečeskou“. GASK je prostě „sexy“. Vstupní kasárenskou chodbu oživují neony. Obvyklé zázemí pro návštěvníky, jako jsou pokladny, šatny či obchod, tu mají designově vyvedené. Výtvarný dětský koutek vytvořila umělkyně Eva Koťátková.

Samotné výstavní prostory v druhém a třetím podlaží však trochu bojují s původní dispozicí koleje, která asi napořád zůstane omezující překážkou a výzvou. Hlavně pro architekty výstav. Ale třeba návštěvnice Hana Zavřelová od Kolína, kterou tu potkávám, oceňuje stálou expozici Sbírka 123 jako „intimní, krásně zasvícenou a vůbec pozitivně působící“. Celkově má GASK atmosféru vstřícné a fungující instituce, jak je známe z Vídně nebo Berlína. Ani bezpečnostní služba se tu netváří jako dozorci v koncentráku.

Nový pohled, nová energie

Interiér koleje před instalací sbírek

Vzkazy a dojmy na zdi lektorského centra

GASK je funkční instituce evropské

úrovně

Kasárenskou strohost chodeb zmírňuje zaoblený sádrokarton

38

Foto: Günter Bartoš, archiv GASK

„Nemusíme být Popelkou. Česko je relativně bohatá a vyspělá země, může si tedy dovolit kvalitní kulturní instituce,“ říká Ondřej Chrobák. Na výtvarném provozu v řadě institucí to ale není moc vidět. Národní galerii zabetonovalo ego Milana Knížáka a další státní galerie připomínají až na výjimky spíš zaprášená muzea. O umělecký kvas se starají hlavně soukromé subjekty jako třeba pražský DOX, La Fabrika a další.

Když se politický sekerník a středočeský hejtman David Rath rozhodl překopat nevýrazné České muzeum výtvarného umění (předchůdce GASKu), pověřil vedením málo známého právníka a ředitele soukromé galerie Jana Třeštíka. Ten zase „našel styčnou plochu“ s Ondřejem Chrobákem, zakladatelem již zaniklé experimentální galerie Display.

Chrobák pracoval před lety v Národní galerii, ale po konfliktu s Knížákem ohledně interpretace Mikoláše Alše odešel. Má tedy zkušenost se státním molochem, kde se všechno

Barokní Jezuitská kolej – strohá, mohutná a dominantní

složitě úřaduje, i s nezávislou galerií, kde se pracuje stylem „udělej si sám“. V Display měl rozpočet postavený na grantech, okolo pěti set tisíc ročně na přípravu deseti výstav: „Stačí vlastní aktivita a okamžitě něco vzniká.“ GASK ukázal, že to takhle může fungovat i ve státní sféře. A že vybudování funkční instituce, navíc na evropské úrovni, nemusí být běh na dlouhou trať. Stačí najít správné lidi, kteří dokáží dát věci jiný pohled, jinou energii.

Pružná instituce GASK se zatím profiluje jako šťastná syntéza obou modelů. Coby státní kamenná instituce se musí chovat standardně, starat se o sbírky, platit faktury a podobně. Zároveň si chtějí zachovat pružnost, rychlost a otevřenost, nepodlehnout ubíjející byrokracii. Výstavní plán má pevné segmenty, které se dlouhodobě připravují, ale není úplným dogmatem. Zůstal v něm prostor pro aktuální podněty. Vedle strukturovaného pohledu na umění a realitu by galerie měla být také pařeništěm myšlenek a idejí. Tohle se podle Chrobáka za rok a půl existence zatím nepovedlo: „Skutečná vědecká práce se bude etablovat daleko delší dobu. V Praze by to bylo jednodušší.“ V galerii potkávám manžele Lachnitovy. Přijeli z Prahy a samozřejmě se půjdou podívat také do Barbory. Ale do Kutné Hory je přitáhl hlavně GASK a jeho pozitivní reference v médiích. Lidé musí mít prostě důvod, proč nějaké město navštívit nebo se tam vracet.

Mrtvé historické památky a zápis na seznamu UNESCO už nemusí nestačit. Proto se turistické destinace profilují též galeriemi a výstavami (Vídeň, Drážďany) nebo je živá kultura tím hlavním důvodem proč přijet (Berlín). V tom je Praha hodně pozadu.

39

„Odkladiště dětí“ od Evy Koťátkové

gen i u s l o c i

Galerie dala nový smysl monumentální historické stavbě Galerie Středočeského kraje vytvořila z malého města třetí největší galerijní centrum v zemi po Praze a Brně. Za osm měsíců od otevření navštívilo její expozice 30 tisíc lidí.

Konkuruje nejen Národní galerii, ale možná trochu překvapivě i velkým obchodním centrům, kde lidé zabíjejí čas. „Lidé mají jen jeden volný čas. Rozhodují se, co z obrovské nabídky je pro ně příjemné. V Čechách neexistuje klasické galerijní publikum. Musíte je přesvědčovat,“ míní Chrobák. To se ponejvíc děje lákáním na velká jména – Muchu, Warhola, Cranacha, byť zde od dvou posledně jmenovaných viselo jen po jednom díle – a samozřejmě Hirsta. Aby si nové publikum vychovali, pracuje v GASKu lektorské centrum.

Otevřeli se také návštěvníkům, kteří mohou konzumovat výtvarné umění už z principu obtížně – nevidomým. „Je to jako metafora, hledání krajního bodu publika.“

Bude to stačit?

Otázkou je, nakolik GASK pomůže samotné Kutné Hoře. V informačním centru potvrzují zvýšený zájem, návštěvníci mají důvod se zdržet déle, možná tu nechají o něco víc peněz, avšak večer jsou náměstí a ulice liduprázdné. Mladí odcházejí do Prahy. Typickým příkladem je Monika Bradáčová, s níž mluvím už v jedné pražské čajovně. I když se v Kutné Hoře narodila a vlastní tam dům, raději se odstěhovala a platí krvavý pražský nájem: „Je to tam takové mrtvé. Nemáte večer kam jít, co dělat. Klídek tak akorát pro rodiny s malými dětmi. Ani pořádná práce tam není.“ Megalomanský GASK dal nový smysl jedné monumentální historické stavbě, rozšířil kulturní nabídku, ale skomírající město by možná potřebovalo impuls ještě silnější. Uvidíme. www.gask.cz

Chrám svaté Barbory je na dotek

Foto: Günter Bartoš

Pohled ze střechy koleje

40

Nepřehlédnutelné znaky a symboly, náboženské, orientační body...

Rituální stéla v Ceavccegeadge, Varangerfjord, Norsko, s jedenáctiprstencovým labyrintem

Dolmen Skegrie Dösen, Skåne, Švédsko Dolmen Havang Dösen, Skåne, Švédsko

42

hi stor ie

Text a foto Jan Pohribný

severu Posvátná krajina V knize Magické kameny fotograf Jan Pohribný zmapoval jak známé, tak z pohledu běžné turistiky okrajové památky z období megalitu v Evropě. Jedním z cílů mnohaletého projektu bylo ukázat lokality a země, které jinak zůstávají bez povšimnutí – a neprávem.

Vedle českých menhirů, jejichž původnost archeologové stále zpochybňují, či ku-

jawských dlouhých mohyl a kruhů Gótů na severu Polska mě zajímala především Skandinávie. Dánsko a jih Švédska jsou doslova poseté megalitickými památkami, zvláště dolmeny nebo dlouhými chodbovými hroby a mohylami. Směrem na sever ale náhle klasické megality mizí a ve Finsku je nenajdeme takřka vůbec. Vyskytují se zde jen jejich mladší varianty v podobě mohylových pohřebišť doby bronzové anebo typické funerální sestavy kamenů do tvaru lodi z doby předvikingské. Kámen – i osamělý – se zejména v rituálech spojených s duší zemřelého a s Matkou Zemí uplatňoval i v dobách středověku. Zde se mísily křesťanské a pohanské tradice, a to nejen na severu Evropy. Koneckonců mnoho kultur, které následovaly po prvních stavitelích menhirů, kromlechů, rituálních kamenných řad či dolmenů, tuto tradici převzalo anebo vytvořilo svou verzi trvalého a v krajině nepřehlédnutelného znaku či symbolu. I tuto funkci mají kamenné sestavy – vedle účelů náboženských, orientačních, astronomických či ryze praktických.

Obrazy z doby kamenné V dávné minulosti nebýval sever Evropy tak drsný, jak se může zdát mnohým návštěvníkům dnes. Po ústupu severského ledovce po poslední době ledové (asi před 10 000 lety), se klima severní Evropy výrazně zmírnilo a některé kmeny, zejména předchůdci dnešních Sámů (Laponců), se tu proto po své dlouhé pouti patrně až zpoza Uralu začaly usazovat. Rozsáhlé nálezy skalních rytin ze 70. let 20. století, ukrytých pod mechem na skalách u městečka Alta, svědčí nejen o klasických loveckých námětech prapůvodních obyvatel a o způsobech jejich vzájemné spolupráce, ale také o řadě šamanských praktik a jejich celkové spirituální orientaci. Skalní rytiny v Alta, jež se dnes nacházejí pod ochranou UNESCO, představují jednu z nejbohatších obrazáren našich dávných evropských předků, vedle daleko mladších skalních rytin z doby bronzové na jižní švédsko-norské hranici v krajích Bohuslän a Ostfold či rytin v údolí Val Camonica v severní Itálii.

43

Skalní obrazce v Altě, Finnmark, Norsko

hi s to ri e

Vytvářeli vůbec pradávní rytci tyto výjevy

fhghgghgcgcc xxzvláštní místo. Jedno

z nejxxxělejších

na nxxxm úxxmí.

Desítky, snad stovky skalních rytin sobů (ale také losů), které se nacházejí v Altě na skalách ohlazených ledovcem, svědčí o koexistenci člověka s těmito zvířaty, včetně jejich domestikace. Při pohledu na lovecké i pastevecké scény, rybaření a lodě, neznámé rituály či dokonce snad také postavu tři tisíce let starého lyžaře, který evidentně používá soudobou techniku skatingu, jsem si uvědomil onu úžasnou schopnost pro zkratku ve výtvarném projevu pradávných umělců. Dokázali vše zjednodušit na základní tvar nebo obrys a přitom vyjádřili podstatu zobrazovaného výjevu.

Kam od té doby dospělo umění? A vytvářeli vůbec pradávní rytci tyto výjevy jako esteticky zamýšlené obrazy skutečnosti? Jde o prosté sdělení pro další generace, nebo je to vše určeno božstvům či duchům zvířat? Takové otázky mě napadaly, když jsem se pokoušel některá místa v Altě fotografovat a čekal na příhodné světlo. Odpovědi na to možná neznají ani erudovanější archeologové.

Můžeme se pouze dohadovat, jaké místo sobě přisuzoval člověk doby kamenné ve světě, který ho obklopoval, s jakým respektem k přírodnímu řádu a jeho silám přistupoval a jak se to odráželo v jeho každodenních i mimořádných výročních rituálech, zasvěcených zejména duchům sobů, ryb či medvědů, což dodnes dokládají některé tradice, které se u Sámů zachovaly. Bezprostřední spojení člověka s přírodou i nebem je tu až téměř hmatatelně znát.

Podobně dokládají také pradávné osídlení Finska skalní kresby, jejichž stáří se odhaduje na 4–3000 let př. n. l. Udivuje zejména to, že řadu z nich i po tisících let drsných

Skalní rytina u Fossum, Bohuslän, Švédsko

Foto: Jan Pohribný

Pamětní deska Františka III. Kleina

Skála Kolmiköytinen u jezera Saimaa v Jižní Karelii

44

jako esteticky zamýšlené obrazy skutečnosti?

Drnový labyrint Holmengra, Finnmark, Norsko

povětrnostních podmínek stále můžeme vidět. Lovecké výjevy a motivy se šamanskými rituály jsou přitom namalované pouhou hlinkou (na rozdíl od norských a švédských rytin) na skalních převisech převážně u největšího finského jezera Saimaa.

Tanec panen aneb cesta labyrintem To, co činí Skandinávii jedinečnou co do počtu i variací v dávných způsobech vymezování rituálního prostoru, představují její četné kamenné a drnové labyrinty. Mnohé z nich se nacházejí na ostrovech a ostrůvcích Baltického moře a svým skutečným stářím se od opravdového megalitu vzdalují tisíce let, neboť vznikly většinou až ve středověku.

Ostrovů se zde rozprostírají stovky, často je tvoří třeba jen velké masivy skal.

Základní motiv sedmiprstencového labyrintu, identického s řadou těch skandinávských, můžeme nalézt na několik tisíc let starých skalních rytinách na Sardinii, ve Val Camonice v severní Itálii nebo na krétských mincích. K jejich nalezení potřebujete znát nejen jméno ostrova, ale také mít zkušeného lodivoda a dobrou loď. Na dva ostrovy jsem například putoval v soustroví u Turku na jihozápadě Finska s místním pošťákem, který zde rozváží mezi ostrovy poštu (až dodnedávna působil jako úspěšný divadelní herec v Turku, ale měl raději moře než své řemeslo...).

Labyrinty mohou sloužit k orientaci – jako by kdysi byly navigačními body starých mořeplavců. Ale většina těchto staveb se spojuje se starým rituálem nebo spíše hrou: v ní je dívka, která stojí uvnitř labyrintu, spojena se svým milým tenkým provázkem a mladík se ji snaží dostihnout, získat. Nit se však přitom nesmí přetrhnout. Říká se tomu Jungfrudans – tanec panen a stejně tak se říká ve Skandinávii všem labyrintům.

Dnes vás labyrint, prastará rituální struktura, symbol cesty životem s mnohačetnými zákrutami, vždy přivede do středu, ke zklidnění, ke kontemplaci. Nehrozí vám ztráta v slepých uličkách jako v bludišti, ale přesto vám může i taková malá pouť připadat nekonečná.

45

Labyrint u Finby v souostroví u Turku, Finsko

v ý ročí

Text František Houdek

objevy v černém taláru Před 250 lety zemřel anglický fyziolog Stephen Hales Vystudoval teologii na Oxfordské univerzitě, působil pak jako vikář a pastor, hlásaje

„existenci, sílu a moudrost božského architekta“. Jeho životní vášní bylo přírodovědné bádání, zejména v oblasti fyziologie. Podařilo se mu změřit rychlost růstu rostlin, jejich ztrátu vody vypařováním a sací tah kořenů v průběhu dne; sestrojil také aparaturu k měření tlaku mízy v rostlinných cévách. Výsledkem byla roku 1727 mimořádně úspěšná kniha Vegetable Staticks, první v oboru fyziologie rostlin.

Pokusy s mízou počátkem 18. století přivedly Halese i k jeho nejznámějším a nejefektnějším pokusům – k prvním měřením tlaku krve. Svázané ležící klisně zavedl do krční tepny mosaznou trubici, kterou pomocí vypreparované husí průdušnice (jinou pružnou hadičku tehdy neměl) propojil s dlouhou, kolmo postavenou skleněnou trubicí. Určitě nevěřil vlastním očím, když mu v ní krev vystoupila do takové výšky, že ji asistent musel odečítat vstoje na židli!

Naměřil 251,5 cm... Halesovi rovněž neušlo, že krevní tlak v kobyle kolísá v rytmu tepů (výkyv činil 61 cm). Při pozdějších pokusech se psy naměřil 198 cm vodního sloupce (systolický tlak dospělého člověka v těchto jednotkách bývá kolem 150 cm).

Stephen Hales se pustil i do měření teplot vdechnutého a vydechnutého vzduchu, teploty kůže, podpažního a ústního prostoru, moči. Z toho pak vydedukoval, že teplota těla lidí a některých zvířat (savců a ptáků) je při různých okolních teplotách víceméně konstantní, objevil tedy teplokrevnost. Z jeho technických vynálezů zmiňme alespoň přístroje na konzervaci jídla a odsolování mořské vody či ventilátor pro vhánění čerstvého vzduchu do věznic a nemocnic.

Hales zemřel začátkem roku 1761 v nedožitých 84 letech. Pán z něho měl jistě radost.

Na Britských ostrovech v minulosti působila řada zajímavých vědců-duchovních. Jejich „ideologem“ byl William Paley (1743–1805), autor vlivné knihy Přírodní teologie aneb důkazy o existenci Boží a Božích vlastností přinášené přírodními jevy (1802). Paley soudil, že stejně jako hodinky musel vyrobit nějaký hodinář (ano, odtud známý příměr „Bůh – slepý hodinář“), i svět plný složitých organismů dokonale uzpůsobených k nejrůznějším úkolům musel někdo navrhnout... Paleyovo učení vedle Halese velmi ovlivnilo i Charlese Darwina (1809–1882), který byl koneckonců vystudovaný teolog. On totiž na teorii vývoje druhů přírodním výběrem přišel pod přímým vlivem Eseje o principech populace (1798), jehož autorem byl Darwinův krajan Thomas Malthus (1766–1834), anglikánský kněz.

Zde je pár dalších zajímavých Paleyových blíženců: Gilbert White (1720–1793), který sám sebe nazýval „sběratelem přírodní skutečnosti“, působil jako farář v rodné vsi Selborne. Přitom ho fascinovaly zvyky zvířat a jejich vzájemné vztahy – první upozornil na význam ochranného zbarvení (mimikry). Pastor Joseph Priestley (1733–1804) zase studoval různé plyny, které se uvolňují zahříváním chemikálií. Objevil tak kupříkladu kyslík a rajský plyn.

A reverend Edward Stone v roce 1758 chutnal vrbovou kůru a shledal, že chutná podobně hořce jako již známý chinin a také slušně sráží horečky. Za pět roků vyléčil nejmíň padesát svých oveček se „zimničnatosti“. Později byla z vrbové kůry izolována sloučenina, z níž posléze vznikl snad nejznámější lék světa – aspirin.

46

Foto: Wikimedia Commons

Teologie a vědy o životě jdou v dějinách často bok po boku

Výzkum jako důkaz víry

výborná kuchyně * prvotřídní služby * romantické okolí * na dosah od centra Prahy ... ideální místo pro školení, zasedání, mítinky či prezentace

www.parkhotel-pruhonice.cz

Parkhotel Průhonice, Uhříněveská 12, 252 43 Průhonice, Praha – Západ, + 420 267 750 405, 763-5, info@parkhotel-pruhonice.cz

Objem poznatků je již

tak ohromný,

že je reálné očekávat průlomový objev

48

vý zkum

Text a foto kolektiv autorů, nakladatelství Brána

Medicína v 21. století

Jaký bude alergolog a klinický imunolog v první polovině 21. století? Jaké úkoly čekají na endokrinologii? Kam se posune asistovaná reprodukce? Poradíme si lépe s nemocemi srdce? Přinášíme ukázky z nové publikace Elita české medicíny, jež shromáždila fundované předpovědi předních osobností českého lékařství.

Ilustrační foto: Dreamstime

Budoucnost alergologie a klinické imunologie očima profesora Václava Špičáka

Průnik endokrinologie – a to zejména v oblasti steroidních

hormonů – do jiných lékařských oborů se stává specifikem jejího dnešního významu.

Samotná klinická diagnostika i terapie má již ustálené obrysy, zdokonalení se objevuje spíše v navazujících specializacích, jako je klinická biochemie hormonů, molekulární biologie endokrinopatií..., zobrazovací metody nebo operační technika. Převratnější objevy nejsou sice na obzoru, ale poznání patofyziologie endokrinopatií se stále upřesňuje jako výsledek základního výzkumu.

Mezi hlavní úkoly dnešní endokrinologie steroidních hormonů lze počítat její příspěvek k řešení otázky jejich souhry s inzulinem a s dalšími hormony při řízení metabolismu glukózy a jejich úlohy v rozvoji inzulinové rezistence, v řešení úlohy imunity a hlavně autoimunity v endokrinologii, v odkrytí úlohy steroidních hormonů v řízení nebo alespoň modulaci dějů v centrální nervové soustavě, kde se tzv. neurosteroidy podílejí svou úlohou na našem chování, emocích, paměti a v krajním případě i psychózách a neurodegeneraci. Velkým úkolem je zmapování endokrinních změn v průběhu stárnutí a možnost hormonální intervence a také v přesnějším poznání dějů, které vedou k některým endokrinně podmíněným novotvarům, například karcinomu prsu nebo u mužů prostaty.

Zásadnější význam má i studium tzv. endokrinních hormonálně aktivních látek v životním prostředí, většinou antropogenního původu, které mohou výrazně ovlivnit vývoj člověka a jeho reprodukční schopnosti...

Jaká bude druhá dekáda 21. století? Předpovídat budoucnost je věc všeobecně ošidná. Často říkám, že alergologie je mnohem horší než meteorologie. Stejně tak jako nás může náhle překvapit bouřka, záplavový déšť, tak nás překvapí náhlá alergická reakce na podnět, který jsme dříve snášeli bez problémů.

Jsem šťastný, že jsem ve svém alergologickém životě mohl zažít několik významných „třesků“, které naše znalosti o alergii neobyčejně prohloubily. Deset let je příliš krátká doba k tomu, abychom nabyli přesvědčení, že je přede dveřmi průlomové léčivo s absolutní převahou léčivé účinnosti. Používání ověřených látek se bude posunovat k použití u nejmenších dětí. Získají se data o tom, kdy a jak u koho ten který lék je nejvýhodnější. Naučíme se více respektovat individualitu nemocného a podle toho léčbu volit. Významnou úlohu v léčbě a zejména v prevenci zaujme péče o naše prostředí a o způsob života.

Jaký bude alergolog a klinický imunolog v první polovině 21. století? Imunolog A. Wright předpovídal v roce 1922, že lékař budoucnosti bude „imunizátor“. O padesát let později ikona evropské alergologie profesor Alain de Weck prohlásil, že „alergolog budoucnosti bude ekologem“. Vycházel přitom ze skutečnosti, že vlivy prostředí jsou odpovědné za vznik a průběh alergie z více než 30 procent. Funkci svých genů má tedy člověk do značné míry pod kontrolou. Prostředí, v němž žijeme, a způsob života, kterým žijeme, je a stále více bude rozhodující. Alergolog a klinický imunolog v 21. století bude „ombudsmanem“ imunity.

Úkoly endokrinologie podle profesora Luboslava Stárky

49

výz k u m

Umělé oplodnění: vize profesora Ladislava Pilky

Za 10 let... Největší světová centra asistované reprodukce (jako například Kato Ladies Hospital v Japonsku), která provádějí asi dvacet tisíc cyklů ročně, ustupují v klinické praxi od běžných stimulačních cyklů k minimální stimulaci nebo k přirozeným cyklům. Ve světě je patrný trend návratu k takzvaným naturálním cyklům, tedy odběru vajíčka bez stimulace vaječníkové tkáně. Mimo jiné proto, že tyto cykly jsou mnohem levnější a tedy dostupné i méně zámožné klientele. Nejen tato velká japonská klinika, ale i slavná americká Mayo Clinic publikuje minimální ovariální stimulace. Tímto směrem jistě půjde i klinický vývoj u nás.

Pokročí se také v problematice kmenových buněk, jejichž výzkum vzbuzuje již řadu let velké otazníky (například zákaz jejich kultivace v USA, opět povolení jejich výzkumu apod.)... Vzdor technickým, právním i etickým problémům pokládám myšlenku i cíle spojené s kmenovými buňkami za natolik významné, že se v medicíně podle mne v dohledné době uplatní.

Nebude také příliš dlouho trvat a začne se prosazovat nový obor asistované reprodukce, takzvaná onkofertilita. To znamená, že naše dosavadní znalosti využijeme u těžce nemocných pacientů s nádory. V současné době totiž postihuje rakovina stále častěji i mladé lidi, kteří ještě nemají děti, zároveň se jich díky účinnější léčbě stále více uzdravuje.

Za 50 let... Zdá se téměř jisté, že přestane platit Zuckermanovo tvrzení z roku 1951, že samice savců mají konečný počet vajíček a většina vajíček ve vaječníku spontánně svůj život ukončí.

Tato učebnicová teze, kterou jsme všichni přijali a přednášeli medikům, bude zřejmě zásadně poopravena s tím, že počet oocytů ve vaječníku není definitivní...

Moderní kardiologie očima profesora Michaela Aschermanna

Hlavní roli v medicíně budoucnosti budou hrát

geny a kmenové buňky

50

Foto: kolektiv autorů (nakl. Brána)

Můžeme s dostatečnou přesností předpovídat, jak se bude vyvíjet kardiologie v příštích desetiletích?... Domnívám se, že se o to můžeme pouze pokoušet na základě předpovědí, které nám mohou dnes připadat jako science fiction... Zkusme se nyní podívat na to, jaký scénář předepsala science fiction pro budoucnost člověka, kterému je v roce 2010 právě 50 roků.

V roce 2020 mu je šedesát, cítí se lépe, než když mu bylo padesát – především proto, že zdravě jí, nekouří, častěji a usilovněji cvičí a dostatečně spí! Nosí „chytré oblečení“, kontinuální monitorování životních funkcí umožňují nové modely triček, pásků, podprsenek. Při návštěvě lékaře stačí jen jedna kapka krve a za dvě minuty má k dispozici výsledky i s komentářem – odnese si je k „life stylistovi“ (něco jako vizážista, ale ten je jen pro parádu) – ten konstatuje, že je nyní zcela v pořádku, ale jeho genom napovídá, že se blíží srdeční onemocnění.

V roce 2035 dosáhl pětasedmdesátky, cítí se lépe než v padesáti, stále zdravě jí, hojně cvičí, hezky spí a užívá léky proti stárnutí. Jeho soused v raketoplánu, se kterým letí na dovolenou, se zdá být zcela normální, ale přiznává, že má bioprotézu srdce a v cévách mu v krvi koluje „chytrý prach“, který umožňuje trvalou analýzu zdravotního stavu. Tyto senzory velikosti bakterií mají povrch stejného složení jako buněčné membrány. Výsledky jsou nepřetržitě dodávány jeho lékaři. Je třeba poznamenat, že on sám má také srdeční bioprotézu.

V roce 2060 slaví stovku, cítí se výborně, zdravě jí, vydatně sportuje, spánek stále bez problémů – faktem je, že si v posledních letech nechal vyměnit všechny orgány, jsou již volně na trhu dostupné. V cévách mu kolují nanolaboratoře, které průběžně analyzují vnitřní prostředí a přes nanolékárny, taktéž v těle již zabudované, je jeho tělo udržováno v optimálním stavu. Blíží se chvíle, kdy bude reálně syntetizována telomeráza, enzym, který učiní jeho buňky nesmrtelné. Tuto éru zahájí vývoj genetických scannerů, po kterých budou následovat plovoucí minitovárny – „bioassemblery“. Tyhle minitovárny budou schopny opravit nesprávnou genetickou výbavu. Člověk si řekne: Nač se pak trápit dietou! A to bude jeden ze staronových problémů budoucnosti...

plinky.cz

výz k u m

Rok 2060? V cévách člověka kolují nanolaboratoře...

Jak bude onkologie

Výhledy neurochirurgie podle profesora Vladimíra Beneše

vypadat za 10–50 let? Těžko říci.

S každým malým vyřešeným problémem se otevírají další obrovské nevyřešené obzory.

Bude se nepochybně vyvíjet jak diagnostika, tak léčba.

Na poli diagnostiky se stále vylepšují, zdokonalují a rozšiřují možnosti zobrazovacích metod. V současné době zaznamenávají největší rozvoj metody na základě molekulární biologie. Objevují se další a další prediktivní i prognostické faktory. Prediktivní faktory jsou klíčem ke stále cílenější léčbě, která zasahuje určité buněčné struktury až na molekulární úrovni. Představuji si, že za mnoho let bude možné každému jednotlivému nemocnému ušít léčbu na míru, tedy takovou, která zasahuje právě onu zjištěnou „specifickou“ strukturu. Prognostické faktory, jejich rozpoznání a jejich specifikace vede k časnějšímu rozpoznání maligního procesu a k nastavení preventivních programů a soustředění se na určité skupiny ohrožené populace. Nepochybně se dál sníží úmrtnost na zhoubné nádory. Nejsem si jista, zda se sníží i jejich výskyt. Současné trendy tomu nenasvědčují. Znamenalo by to velmi intenzivní a cílenou primární prevenci a odstranění veškerých onkogenních škodlivin, což je zřejmě utopie.

Můj syn bude zcela nepochybně méně operovat a operace ne-

budou tak heroické, budou mnohem šetrnější a fyziologičtější...

Pro existenci oboru bude a již je nezbytné, abychom chirurgicky dokázali nemocnému nabídnout lepší a jistější výsledky nežli alternativní modality...

Takže pokud v minulosti dominoval mozek chirurga nad mozkem nemocného, dnes jsou v rovnováze. Brzy bude dominovat mozek nemocného, zatímco chirurgův zůstane jenom zdrojem informací. Příštích deset let půjde více rekonstrukční cestou – neuromodulace, tedy elektroda v daných a definovaných mozkových centrech a stimulátor podobný kardiostimulátoru, u mnohem většího počtu diagnóz. Budeme účinněji a efektivněji předcházet cévním příhodám, mnoho nádorů snad zmizí z operačních sálů a budou řešeny onkology. V oblasti páteře budeme operovat mnohem šetrněji za pomoci sofistikovaných implantátů. Nepochybně budeme mít k dispozici trojrozměrné obrazovky u endoskopie, které naši operativu změní zcela zásadně. Změny nejméně postihnou traumatologii, poraněný mozek, ale i mozek poničený třeba mrtvicí bude čekat na řešení nejdéle. Je otázkou, zda za deset let budeme mít k dispozici tkáňové transplantace, ať již kmenové buňky nebo embryonální nervovou tkáň. Jsem spíše pesimista, tuto oblast považuji za doménu laboratoří, praktické využití je zatím hudbou delší budoucnosti...

A tím jsem se již dostal k výhledu ne pro vnuky otců zakladatelů, ale pravnuky. To již je vzdálenost, kam si moc netroufnu, protože se mohu mýlit zcela zásadně. Obor nepochybně přežije, ale bude transformovaný k nepoznání. Dominovat bude genetika, která by měla umožnit předejít vzniku nemoci. Medicína by tak mohla dosáhnout svého vrcholu – zrušila by sama sebe. Ale tak daleko to asi nepůjde, přesto doufám, že z pouze popisné fáze se genetika dostane k praktickému využití. Objem poznatků je již tak ohromný, že je reálné očekávat průlomový objev, který ji posune do aktivního využití. A tak určitě přežije traumatologie, i když je možné, že se bude opravovat i gen blbého řidiče...

Všechny uvedené texty byly redakčně kráceny.

Kniha Elita české medicíny Karla Pacnera a kolektivu autorů přináší další životní a profesní příběhy předních českých lékařů.

Zahrnuje také jejich úvahy a předpovědi, jak se vyvinou jejich obory v dalších desetiletích.

Publikaci vydalo nakladatelství Brána (2010) v návaznosti na předchozí dva díly s obdobnou tematikou: Rytíři lékařského stavu a Významní čeští lékaři.

52

Foto: kolektiv autorů (nakl. Brána)

Budoucnost onkologie, jak ji vidí profesorka Jitka Abrahámová

oční optika • optometrie • kontaktní čočky • speciální optické pomůcky

Největší prodejce speciálních optických pomůcek pro zrakově postižené v České republice.

Nabídka speciální optiky pro odborná, vědecká a lékařská pracoviště.

• Poradíme při vysokých nebo složitých dioptrických korekcích • Prodej špičkových lup, hyperokulárních brýlí a dalekohledových brýlí Eschenbach, Coil England, Lesa France • Speciální dalekohledové brýle pro lékaře Carl Zeiss • Kamerové a digitální lupy Optelec Nizozemí, Rehan Irsko a Reinecker Reha-Technik Německo • Poradenství, individuální změření a vyzkoušení (po předchozí domluvě) na našem optometrickém pracovišti • E-shop zaměřený na speciální optické pomůcky

www.optikplus.cz Optik Plus s.r.o., Na Dlouhém lánu 11, 160 00 Praha 6, tel.: 251 097 290, e-mail: info@optikplus.cz

objevy

Text Eva Bobůrková, MF Dnes

Převratné novinky v medicíně: sci-fi se stává realitou Umělé srdce, plíce, krev, úplná transplantace obličeje – nejen regenerativní a plastická medicína zaznamenala v roce 2010 zásadní úspěchy. Některé nové postupy již začaly sloužit pacientům, jiné na vstup do medicíny ještě čekají.

Vědecké objevy se zpravidla do klinické praxe dostávají až po dlouhých měsících či letech testování. Které novinky z minulého roku by nám mohly začít už brzy reálně pomáhat?

Obličej se vším všudy Úplnou transplantaci obličeje muže, který měl po nehodě zcela zdeformovanou tvář, provedli úspěšně 23. dubna 2010 španělští lékaři. Zákrok v nemocnici Vall d'Hebron v Barceloně trval 22 hodin za účasti třiceti specialistů. Muž dostal nejen novou svalovou tkáň, kůži, nos a rty, ale i čelist, zuby, patro a lícní kosti.

V červnu 2010 se o úplnou transplantaci pokusili také francouzští lékaři z pařížské nemocnice Henri Mondor. Jako první na světě zařadili do operace i transplantaci víček a napojení slzovodů.

Kůže se změnila v neuron Jeden malý krok stačil k přeměně buněk kůže na neurony – a může to znamenat obrovský skok v regenerativní medicíně.

Vědci ze Stanfordovy univerzity v lednu 2010 oznámili světu, že se jim podařilo transformovat kožní buňky dospělých myší v nervové buňky. Vložili do myších buněk geny, které kódují transkripční faktory – tedy bílkoviny, jež pomáhají řídit aktivitu genů. Ke konverzi kožních buněk v neurony použili badatelé pouhé tři geny, informovali v Nature. Vedoucí výzkumu Marius Wernig nyní věří, že „stačí najít ty správné transkripční faktory a docílíme přeměny čehokoli v cokoli.“ Na klinické použití si ale ještě počkáme.

Jak vylepšit vajíčko Jak zabránit přenosu závažného dědičného onemocnění z matky na dítě? A jak přesto mít dítě s vlastními geny a ne z darovaného vajíčka? Odpověď nabídli britští vědci z univerzity v Newcastlu v dubnu 2010, když zveřejnili v Nature článek, v němž dokazují, že úspěšně „vyměnili“ jádra vajíček. Vyňali z vajíček bu-

Lékaři úspěšně transplantovali 54

Embryonální kmenové buňky mohou pomoci ochrnutým doucích matek jádra a vložili je do vajíček dárkyň jader zbavených.

Embrya, geneticky téměř stoprocentně shodná s oběma rodiči (a nikoli s dárkyní vajíčka), se úspěšně vyvíjela. Metoda by mohla pomoci nejen ženám, které jsou nositelkami vážných mutací v DNA, ale i dalším pacientkám, jejichž vajíčka jsou poškozena.

Umělý život, první krok Stvořil jsem první umělou buňku! Oznámení amerického genetika Craiga Ventera způsobilo senzaci. Venterovi se podařilo poprvé vytvořit uměle molekulu DNA bakterie, tu pak vložit do prázdného buněčného obalu jiného mikroba – a bakterie ožila a začala se množit. O stvoření umělého života zatím nejde, shodují se odborníci včetně „stvořitele“ Ventera, bez živé přírodní buňky by umělá DNA nemohla existovat. Dveře k dalším převratným postupům se však tímto rozhodně otevřely.

Foto: Dreamsitme, J. Craig Venter Institute, Nissim Benvenisty/Wikimedia Commons, Ed Uthman

První vypěstované plíce a játra Podařilo se nám vypěstovat plíce potkana, oznámili loni v červenci hned dva týmy amerických vědců z Minnesotské a Yaleovy univerzity. Jak popsali v časopisech Nature a Science, plíce vyrobili tak, že osadili „lešení“ (původní plíce zbavené všech buněk) plicní tkání čerstvě narozených potkanů, vložili je do bioreaktoru a sledovali, jak plíce obrůstají novými buňkami. Když je pak voperovali potkanům namísto původních, ukázalo se, že plní všechny funkce „pravých“ plic. Není pochyb, že další orgány budou brzy následovat. Ostatně v říjnu 2010 badatelský tým z Wake Forest Univiersity ohlásil, že vypěstoval v laboratoři první miniaturní lidská játra.

Mikročip vrací zrak Podobně nedočkavě sleduje odborná veřejnost i pacienti vývoj v oblasti mikročipů, které by mohly nahradit ztracený zrak.

V listopadu zveřejnili své výsledky němečtí vědci z Tübingenské univerzity – vyvinuli dosud nejdokonalejší mikročip, který obsahuje 1500 světlocitlivých diod, a implantovali jej do očí jedenácti pacientů. Nejúspěšnější byla operace u 46 letého nevidomého pacienta z Finska, který teď dokáže za šera rozeznat běžné předměty a dokonce přečíst velká písmena.

Léčba embryonálními kmenovými buňkami Prvního člověka s poraněním míchy začali v říjnu 2010 léčit američtí lékaři pomocí embryonálních kmenových buněk. Buněčná terapie by měla umožnit obnovení přerušených nervových spojení v míše, uvedla společnost Geron. Klinická zkouška má však zatím za cíl „pouze“ prokázat, zda je použití embryonálních kmenových buněk bezpečné.

obličej včetně očních víček 55

t ec h n i k a

Připravil Günter Bartoš

DNA doma nebo v garáži

Internetový sloupek

www.iontorrent.com

Měření tlaku s iPhonem Stačí připojit monitor krevního tlaku Withings k iPhonu, iPadu nebo iPodu Touch a hned víte, jak jste na tom s tlakem. Užitečné zařízení s ohledem na to, že čtvrtina světové populace trpí hypertenzí. www.withings.com

Tablet Samsung s klávesnicí Malé počítače prý v nadcházejících letech vytlačí tablety, které lépe padnou do ruky.

Psaní na dotykovém displeji však není příliš pohodlné, a proto Samsung vymyslel elegantního hybrida Sliding PC7 s vysouvací klávesnicí – tedy něco mezi notebookem a tabletem. www.samsung.com/cz

Jednokolka pro Večerníčka Po elektrických kolech a drahém vozítku Segway přichází další alternativa, jak se pohodlně pohybovat na krátké vzdálenosti po městě.

Self Balancing Unicykle (zkráceně SBU) pohání elektrický motor o výkonu 1 kW, energii dodávají nejmodernější baterie na bázi lithia (LiFePO4) a tři gyroskopy se starají o to, aby udržel rovnováhu i nemotora. Nemusíte šlapat, nemusíte být Večerníček nebo cirkusový umělec.

Podle výrobce ke zvládnutí jízdy stačí 20 minut tréninku. www.focusdesigns.com

Příliš mnoho knoflíků!

Pětadevadesátiletá babička mé ženy charakterizuje problémy naší generace následovně: „příliš mnoho sexu, příliš mnoho peněz a příliš mnoho knoflíků“. Moudře podotýká, že neustále přibývá nových tlačítek na všechno možné, která nás mají osvobozovat a obšťastňovat, a člověk aby pak měl speciální školení i na to, aby si pustil televizi. Přitom nakonec stejně sleduje ty stejné čtyři kanály. Musím jí dát za pravdu!

Před pár dny jsem četl ve francouzském deníku Le Monde článek o hře jménem Šmoulí vesnice, určené pro populární iPhone od Applu. Cílem hry, jež se mezi dětmi těší značné oblibě, je starat se o rozkvět šmoulí vesnice. Potud žádný problém. Ukázalo se ale, že děti mohou přímo z prostředí hry nakupovat virtuální zboží, plechovky „šmoulích bobulí“ urychlujících růst vesnice, ovšem za skutečné peníze. Aby se daly stahovat hry (a melodie a podobně), musí totiž mít jejich rodiče zvláštní účet u Applu, kde mimo jiné zadávají údaje své platební karty. Dětem tedy stačí dvě kliknutí a během pár vteřin je účet jejich rodičů o 45 eur (1150 korun) lehčí. Řada překvapených rodičů si na neautorizované platby stěžovala: autoři hry argumentovali tím, že už při stahování se objevují náležitá výstražná upozornění (která samozřejmě nemají žádný vliv, protože, jak víme, děti mají krátkou paměť). A firma Apple? Pohodlně se schovává za skutečností, že přece každý může nechat platby předem blokovat. Na druhou stranu přiznala, že některé rodiče, kteří si stěžovali, musela odškodnit. Nechráněné nákupy jsou nicméně stále dostupné a nepřekvapí, že Šmoulí vesnice je aktuálně druhou nejvýdělečnější hrou na iPhone.

Reakce od designéra hry, značky Capcom, i od Applu považuji za znepokojující: u hry vyloženě cílené na děti by jakékoli možnosti nákupu vůbec neměly být – a pokud už přece existují, měly by být poněkud složitěji dostupné, než aby stačilo jen dvakrát kliknout. Každou takovou platbu by měli rodiče výslovně schválit.

Apple si na jednu stranu zakládá na tom, že pečlivě vybírá, jaký obsah se dostane do jeho telefonů – s ohledem na své uživatele. Proto také například zablokovává erotický obsah. Když ale dojde na ochranu dětí a jejich rodičů před evidentně nekalými, skrytými obchodními sděleními, nedělá jednoduše nic.

Vrátím se k úvodní poznámce babičky své ženy o dnešních technologiích. Příliš mnoho knoflíků – jistě, ale věřím, že v tomto případě by se mnou paradoxně souhlasila: když dětem dáváme do rukou vlastní mobilní telefon, měli bychom je vždy poučit, že existuje také tlačítko OFF. Vassili le Moigne Autor pracoval 15 let pro Microsoft v oblasti internetových a mobilních technologií, nyní je marketingovým ředitelem on-line nákupního klubu BigBrands.cz.

56

Foto: archiv firem

Přístroj Personal Genome Machine od americké firmy Ion Torrent umí sekvencovat DNA a jeho cena (okolo 50 000 dolarů) je ve srovnání s konkurencí desetinová. Stane se z analýzy DNA malá živnost, nebo dokonce hobby?

Text doc. PhDr. Jiří Kocourek, Ph.D.

Psychoanalýza je již od svého počátku jednoznačně spjata se sexualitou a jejím

výkladem. Pro pionýrské období psychoanalýzy byla tato skutečnost relevantní. V pozdějších dobách se akcent na sexualitu zmírnil a do určité míry změnil.

Tyto skutečnosti se pochopitelně zobrazují i v samotném přístupu psychoanalýzy ke snům. Dá se říci, že asi většina z nás někdy zaznamenala či stále registruje během noci explicitní nebo skryté (tedy metaforické či symbolické) vizuální vyjádření sexuality. Vedle této roviny jevové existuje i rovina prožívání, kdy můžeme zakoušet sexuální vzrušení včetně prožitků orgasmických.

Jistě, sny tohoto typu nejsou běžnou a každonoční realitou. Související prožitky se vyskytují nejčastěji v období dospívání a pak v dospělosti tehdy, kdy dochází k nějaké formě sexuální abstinence. Dá se říci, že sen funguje jako určitý regulativ či ventil uvolňující nárůst sexuální tenze. Často se stává jakýmsi souputníkem či přímo kompenzujícím faktorem existující či nerealizované masturbace.

Tento typ snů se objevuje ještě v jedné životní situaci a řekl bych, že více u žen vzhledem k jejich výraznějšímu akcentu na intrapsychickou realitu: v období vytváření vztahu, zamilovávání. Onen erotický objekt, se kterým v realitě vůbec nemusí zatím docházet ke kontaktu nebo se zatím jedná o kontakt navýsost společenský – se může ve snu stávat plnohodnotným sexuálním partnerem a žena si již nezřídka „odžije“ i sexuální kontakt. Nechci říci, že muži takové sny nemají, ale v porovnání s ženami jen v menšině případů.

V období plné sexuální zralosti, kterou naplňuje plnohodnotný sexuální život, se objevují spíše sny se skrytějším až symbolickým vyjádřením sexuální situace. Jedná se o běžné sny o jízdě výtahem, chození po schodech, padání z výšek, o letech letadlem apod., kdy tato aktivita většinou symbolizuje aktivity koitální. Emoční doprovod těchto snových fenoménů bývá často příjemný až libý, i když to nemusí být pravidlem. Neboť i v těchto snech – jak již víme – funguje náš „cenzor“, který nedovolí uvědomění si těchto sexuálních projevů a prožitků. Někdy se spokojí pouze se symbolickým znázorněním, někdy je nutné zesílit cenzuru a deformovat i prožitkovou oblast, tedy budeme například při jízdě výtahem prožívat úzkost.

Popírání sama sebe Jak je vidět – a ambulantní praxe mi to znovu a znovu potvrzuje – nejsme jedinci, kteří vykazují bezproblémový život prostý větších či menších neurotických zábran a blokád.

O co by bylo jednodušší a pro náš život splavnější, kdybychom si aspoň ve snu dovolili nepokrytě prožívat sexuální prožitky a své sexuální touhy. Ona Aristotelova myšlenka o tom, že nic lidského by nám nemělo být cizí, se v podstatě ani ve snu neuskuteční. Narážíme na celou řadu zábran, často si nedovolíme onu sexuální slast plně prožít. A pokud k tomu přece jen ve snu dojde, tak máme tendenci sen a prožitky zapomenout, vytěsnit, respektive je odmítat jako něco, co nepatří do našeho vědomého života.

V případě, že se setkáme s možností výkladu takového snu, ne vždy se nám výklad týkající se sexuality zamlouvá. Zde se dostáváme k jednomu zdroji odmítání psychoanalýzy – je pro nás zkrátka obtížné se vyrovnat a přijmout v té konkrétní a osobní poloze to, že některé naše sny jsou tak „primitivně sexuální“. Raději se přikloníme k odsudku tohoto přístupu a výkladu a dál nedotčeně žijeme svůj morální a duchovědně orientovaný život.

Děje se to tak i dnes, v době manifestně propagující sexualitu.

58

Kresby: Luděk Bárta

p syc h o l o g i e

Někteří učenci se snažili svých snů využít v bádání František Houdek

Sen Velké noci Starořímský básník a filozof Lucretius, mně milý i jako praotec vědecko-populární literatury, napsal v 1. století před Kristem monumentální báseň O přírodě. Tam také píše: Záliba, kterou kdo má a se kterou srostl, které před usnutím věnuje se dlouho a upne na ni svou mysl nezvyklou měrou – tatáž věc ho zpravidla poutá i ve snu: právník před soudem řeční a zákony píše, velitel válčí a chvátá v bitevní vřavu... ... a badatel ve snu bádá a objevuje, dodávám já.

Po Kekulém, Mendělejevovi a Descartesovi přichází na řadu příběh Otta Loewiho. Tento rakouský lékař bytostně cítil, že existuje chemický mechanismus přenosu nervových impulsů, avšak zaboha nedokázal vymyslet způsob, jak to dokázat. A potom... „Probudil jsem se uprostřed noci před Velikonoční nedělí v roce 1921, rozsvítil jsem světlo a na malý kousek papíru jsem si zapsal několik poznámek. Pak jsem opět usnul. Ráno jsem ale nebyl sto své poznámky rozluštit. Naštěstí hned následující noci, kolem třetí hodiny po půlnoci, se nápad objevil znovu. Byla to idea uspořádání pokusu, který by pomohl ověřit správnost mé hypotézy o chemické podstatě neurotransmise, kterou jsem vypracoval o sedmnáct let dříve. Okamžitě jsem vyskočil z postele, běžel do laboratoře a na žabích srdcích provedl experiment přesně tak, jak se mi jevil ve snu.“ Výsledek položil základy dnešní teorie chemického přenosu nervových impulsů. A Loewi za něj dostal v roce 1936 Nobelovu cenu.

Souvislost snů s předcházející bdělou činností není tedy už od antiky žádné novum. Někteří učenci se ji dokonce snažili využít. Kupříkladu filozof Étienne de Condillac nebo přírodovědec Hermann Helmholtz si vždy ve dne přichystali problém a usilovně se jím zabývali v naději, že jim ho sen pomůže dořešit.

Hudební skladatel Robert Schumann zase v noci vstával z postele a melodie, které se mu zdály, si psal na papír pro případ, že by je zaspal. Dokonce se prý mu zdávalo, že mu ty notičky diktují jeho idoly Franz Schubert a Felix Mendelssohn-Bartholdy! A Ludwig van Beethoven složil jednou celý kánon, když usnul v kočáře.

Libuše Koubská

Sen o nádražní čekárně Zčistajasna se mi ve spánku vyloupla z mlhy ztraceného času. Zašlé, ošoupané lavice, do dvou třetin stažené okýnko kasy, vedle čoudících kamen uhlák s mourem. Nádražní čekárna městečka, v němž jsem v teenagerovském věku přestupovala cestou na vánoční prázdniny k hodné tetičce Róze, abych se jako mladá rebelka oprostila od pražské rodinné idyly. V tom zvláštním snu jsem zahlédla i zimomřivé stíny cestujících, zaslechla vrzání dveří vedoucích na peron. A hlavně pocítila zapomenuté nadšení ze zpoždění přípoje. Skoro hodinu budu moci sedět a… stejně jako anglický básník a spisovatel Richard Aldington, autor poemu Sen v Lucemburské zahradě, proplétat si touhy a skutečnost tak, že se mi začne točit hlava a přestanu vědět, co je fantazie a co pravda.

Mnozí lidé zavrhují toho, kdo ve dne bloudí v snění, měl jsem přítele, učeného přítele s pokojným úsměvem, který ho nazval chorobou, dědictvím po Rousseauovi, avšak pochybuji, že můj učený druh někdy skutečně miloval bez spánku, bez jídla, láskou ať Řím se rozmělní v Tibeře.

Aldington si seděl na železné židličce v pařížské Lucemburské zahradě a místo na prorezlý kýbl s uhlím se díval na třpytivou fontánu, ale v tom byl tak mezi námi dvěma asi jediný rozdíl.

Bohužel nynější sen, který mi přinesl zasuté obrysy ubohé čekárny, neřekl nic bližšího o vlastním rauši. Ale přece jen cosi evokoval – snad sladce a zároveň bolestně svíravý, rovněž zasutý pocit očekávání štěstí, lásky, krásy, úspěchu?

Anglicky daydreaming, francouzsky rêverie, německy Tagträume. V 18. století bylo denní snění považováno za známku šílenství. Freud je vykládal jako projev nezralosti a příznak neurózy, ale také poukazoval na analogii mezi bdělými sny a uměleckou tvorbou. Americký profesor psychologie Jerome L. Singer uveřejnil v roce 1966 výsledky výzkumu, v němž zjistil, že tohle snění provozují častěji lidé mladší než starší, častěji chudí než bohatí, častěji národnostní menšiny než příslušníci velkých národů, víc lidé z velkoměst než z venkova, víc pijáci než abstinenti.

Co se z toho hodí na Aldingtona v Lucemburské zahradě, nevím. Ale napsal to úžasně: Byl to jen sen, sen blázna, bláznův ráj. A pokud jde o tu holku, blaženou v nádražní čekárně ze zpoždění vlaku, závidím jí převelice. Muselo v tom být něco hodně silného, když se to po letech vrátilo – alespoň ve snu.

59

Příběh plný omylů: pátrání po bakteriích • Kožní změny při borelióze• Lymeská karditida, onemocnění srdce

• Diagnóza: paradentóza

Antonín Kratochvíl: Bernardo Bertolucci

60

Foto: © Antonín Kratochvíl

zdraví

Vše o lymeské borelióze 61

Trvalo mnoho desítek let, než

vědci odhalili příčinu onemocnění

62

z dr aví

Text doc. MUDr. Martin Bojar, CSc. Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Příběh plný omylů –

Verona, Wroclaw a neuroborelióza V roce 1883 popsal německý lékař Dr. Alfred Buchwald působící ve Wroclavi (tehdy Breslau, dolní Slezsko) chronický zánět pokožky a podkoží, provázený svalovou atrofií, postižením periferních cév, nervů a svalů. Nepochybně netušil, že diagnózou acrodermatitis chronica atrophicans otevírá další z Pandořiných skříněk medicíny poklidného 19. a neklidného 20. století.

Zdánlivě banální a v éře před antibiotiky obtížně léčitelný

řeplavců, dobyvatelů Eldoráda a Nového světa, zhruba o padesát let dříve, než se narodil William Shakespeare. Nesmrtelný a stále záhadný dramatik, o jehož identitě není jistoty, by patrně nic nenamítal proti tomu, aby jeho Commedy of Errors či The Taming of the Shrew byly připsány dvěma stálicím klinické i laboratorní medicíny – sestřenicím Treponemě a Borelii. Věrným a nezkrotným milenkám slavných umělců, mořeplavců a zlatokopů, též však hajných, lovců a rybářů, dnes pak orientačních a geo-caching běžců či hráčů golfu, které předčí svou schopností převleků a imitací hvězdy shakespearovských divadelních společností.

Obávaná francouzská, též španělská, druhdy galantní nemoc byla – a to je symbolické – popsána veronským lékařem a poetou Dr. Hieronymem Fracastoriem. Pozoruhodná renesanční osobnost, zakladatel evropské epidemiologie a infekčního lékařství pojmenoval v roce 1530 ve své poemě Syphilis sive morbus Gallicus novou, na evropský kontinent nedávno importovanou pohlavní chorobu – francouzskou nemoc. Treponema pallidum díky dalšímu Fracastoriově dílu De Contagione vstupuje v roce 1546 do medicínských análů, protože se jednalo o první vědecké dílo v evropském písemnictví zkoumající příčiny a povahu přenosných nemocí.

Po čtyři století zůstávala bílá nitka obávanou neznámou, o níž milenci veronští, Dr. Fracastorius ani prof. R. L. K. Virchow, slovutný německý patologický anatom a politik, neměli tušení. Až v roce rusko-japonské války a první ruské revoluce (1905) byla Treponema pallidum identifikována německým bakteriologem Fritzem Schaudinnem. Zásadně důležitý objev pro vývoj účinnějších léků využívajících sloučenin rtuti a síry a nejrůznějších herbálních přípravků zahájil novou éru boje s venerickou chorobou devastující intelektuální a uměleckou evropskou elitu.

Vraťme se však k borelii, sestřenici oné bílé nitky. V roce 1907 popsal švédský dermatovenerolog Dr. Arvid Afzelius, žák slavného vídeňského dermatologa profesora Moritze Kaposiho,

kožní zánět, jehož oběti byly odkázány často jen na helioterapii a tekutý pudr či placebo, byl prvním objektivně zaznamenaným onemocněním, způsobeným tehdy neznámou infekcí. Acrodermatitis chronica atrophicans – chronická atrofická akrodermatitida – představovala prvé dějství pozoruhodného a dramatického příběhu plného mimikry a omylů, v němž hlavní role hrají dvě ušlechtilé, čiperné a kyslíku se vyhýbající bakterie – v té době naprosto neznámé spirochéty.

Foto: archiv, Dreamstime

Cesta neuznaných objevů Osudy lékařů, velikánů historie medicíny, i těch, kdož neprávem zůstali opomenuti, jsou prazvláštní. Dr. Alfred Buchwald nevstoupil do dějin evropské medicíny. Chronická atrofická akrodermatitida nenese jeho jméno, protože byl lékařem provinčního významu.

Nestal se celebritou evropské medicíny podobně jako pražský psychiatr docent Oskar Fischer, rodák ze Slaného. Absolvent německé lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze popsal v práci publikované v roce 1907 celkem 16 případů senilní demence, později Kraepelinem nazvané Alzheimerova choroba, zevrubněji a originálněji než slavný Alois Alzheimer. Přesto jeho jméno až do počátku 3. tisíciletí znali jen znalci nedoceňované historie pražské německo-české medicínské neuropsychiatrie.

Ostatně jméno primáře MUDr. Dandy z Jihlavy jako průkopníka hypotézy o postižení více orgánů při erythema migrans (červená postupně se rozšiřující skvrna) se také zmiňuje jen výjimečně.

O treponemě a borelii Treponema a borelie – to jsou dvě bakterie, spirochéty, které jsou si podobné, ale způsobují různé nemoci. „Obracející se bílá nitka“ – tak vypadá treponema pallidum, původkyně syfilis. Na evropskou scénu vstoupila s návratem prvých konkvistadorů a mo-

63

z d rav í

Dr. Arvid Afzelius popsal jako první

kořenů, pro který jsou tito pacienti ambulantně někdy i týdny léčeni. Případně se u takto postižených pacientů pro podezření na nádorové onemocnění a metastázy do páteře pátrá složitě a nezřídka také velmi nákladně po možném nádoru slinivky, ledvin, prsu, prostaty či plic. Vzhledem k tomu, že se obvykle nevyskytují projevy, jež by vzbuzovaly podezření na infekční chorobu, většinu těchto pacientů léčí praktičtí lékaři, neurologové, internisté nebo ortopedové, naopak infektologové jsou kontaktováni jen výjimečně.

V roce 2010 bylo takových pacientů s akutním Bannwarthovým syndromem, tedy zánětem míchy, míšních kořenů a periferních nervů, případně i mozku, hospitalizováno a uspěšně léčeno na motolské neurologické klinice více než dvacet. Zdá se to být málo, jedná se ale pouze o pověstnou špičku ledovce. Přihlédněme k tomu, že neurologických či infektologických pracovišť, která mohou takto postižené pacienty přijímat a léčit, je u nás více než sto a na většině z nich se při výhřezu ploténky či obrně lícního nervu lumbální punkce neprovádí. Vzhledem k tomu, že každoročně čeští dermatologové, infektologové a hygienici, méně pak ostatní lékaři, hlásí 6000–8000 případů onemocnění lymeskou boreliózou, nelze výskyt neuroboreliózy podceňovat.

„erythema migrans“

erythema migrans, o jehož povaze se po desetiletí vedly spory, jako časný a akutní zánětlivý projev se vztahem k přisátí klíštěte.

Němečtí a rakouští autoři nazývají chorobu Lipschütz erythema chronicum migrans, protože rakouský dermatolog Dr. Benjamin Lipschütz ji takto nazval ve své práci z roku 1913.

V roce 1948 publikoval Dr. Lehman histologické nálezy, svědčící o přítomnosti do té doby neznámých spirochét v bioptických vzorcích odebraných z erythema chronicum migrans. Byl označen podobně jako profesor S. B. Prusiner, nositel Nobelovy ceny a objevitel prionů, jehož podobný osud potkal o čtyřicet let později, za ambiciózního a nezodpovědného podvodníka, který publikoval kontaminované a neověřené nálezy. Dr. Lehman byl rehabilitován po 35 letech díky profesoru A. C. Steerovi a spol., kteří u tří osob z 56 postižených lymeskou nemocí prokázali v kůži, krvi a mozkomíšním moku spirochéty, jež byly pojmenovány po švýcarském mikrobiologovi W. Burgdorferovi – Borrelia burgdorferi.

Podle důvěryhodných zahraničních studií dochází k postižení nervového systému až u 30 % pacientů s prokázanou boreliózou, což představuje vyšší incidenci než postižení kloubního a svalového systému.

Obvykle se jedná o pacienty, u nichž došlo v důsledku zprvu nepoznané a tedy i několik týdnů či měsíců neléčené boreliové infekce (zhruba u 50 % nakažených osob probíhá bez typických kožních projevů) k zánětu míchy, míšních obalů, míšních kořenů a periferních nervů, na něž navazuje zánět mozku a mozkových plen a mozkových nervů. Ke stanovení správné diagnózy a okamžitému nasazení u části takto churavějících osob přispěje nezřídka až rozvoj akutní obrny lícního nervu, která nedovoluje jakoukoli pochybnost o povaze onemocnění. Přitom by se mělo postupovat v souladu s doporučeným postupem, který Evropská neurologická společnost publikovala v roce 2010. Lékaře a zasvěcenější čtenáře odkazuji na lehce dostupné EFNS Guidelines on the Diagnosis and Management of European Lyme Neuroboreliosis (byly publikovány v časopisu Evropské neurologické společnosti European Journal of Neurology v lednu 2010).

Borelióza aneb špička ledovce Je zajímavé a zároveň i znepokojivé, že přes dnes zcela nezpochybnitelný průkaz vztahu mezi infekcí boreliemi, které jsou nejčastěji přenášeny klíšťaty, a víceorgánovým akutním i chronickým onemocněním, jež je nejčastější antropozoonózou (infekční nemocí přenosnou na člověka ze zvířat) ve střední Evropě, zůstávají mnohé případy postižení zejména nervového systému, neuroboreliózy, nepoznány a neléčeny. Přitom byly publikovány doporučené postupy, jak diagnostikovat a léčit osoby, u nichž se může jednat nebo se jedná o lymeskou boreliózu – ve formě s kožními projevy či bez nich, postihující též nervový systém, případně provázenou kloubním, svalovým a oběhovým postižením.

Každoročně jsou na neurologické klinice v Motole hospitalizováni pacienti, u nichž odesílající praktičtí lékaři i specialisté vysloví podezření na výhřez meziobratlové ploténky a těžký bolestivý páteřní syndrom podmíněný útiskem míšních

Komplexní přístup Na neurologické klinice Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a FN Motol pečujeme o pacienty již dvě desetiletí v sou-

Neléčená boreliová infekce může vést k zánětu míchy 64

Foto: archiv autora, kresba: archiv redakce

Postižení nervového systému

Nic se nesmí podcenit, pacientů se ptáme i na záliby nického nálezu se upravuje délka podávání a celková dávka antibiotika. Naše zkušenosti nesvědčí pro závěry některých pokynů, jež považují za dostatečně účinnou léčbu perorální podávání doxycyklinu či minocyklinu. Tato nepochybně účinná antibiotika užíváme u pacientů bez zánětlivého nálezu v mozkomíšním moku a pokračujeme jimi ještě několik týdnů po skončení nitrožilní aplikace cefalosporinových antibiotik.

Součástí komplexní léčby je podávání léků mírnících bolest, úzkost a depresi, poruchy spánku, důležité jsou léky tlumící zánět – nesteroidní antirevmatika. Podle výsledků imunologických testů se podávají jak imunomodulancia, tak někdy krátkodobě též imunosupresiva. Po zvládnutí akutní bolestivé fáze je u pacientů s poruchami hybnosti, páteřními a kloubními bolestmi cenná fyzioterapie a rehabilitace.

V posledních letech u části dobře spolupracujících pacientů, u nichž záhy nastoupí efekt nitrožilně podávaných antibiotik, využíváme možnost dokončit léčbu ambulantní formou a každodenní aplikací infuzí antibiotik, případně další léčbou na motolské stanici pro léčbu ambulantních pacientů.

„Bílá nitka“ neboli bakterie – spirochéta Treponema pallidum. Tento druh zahrnuje řadu poddruhů, z nichž bakterie Treponema pallidum pallidum je původkyní syfilis.

ladu s postupy, které doporučují nedávno publikované pokyny.

Klademe důraz na pečlivě odebranou anamnézu i na standardně provedené neurologické i fyzikální vyšetření. Důležitý je popis rozvoje i zdánlivě banálních příznaků, nesouvisejících s akutním či subakutním onemocněním. Za významné považujeme údaje o povaze a síle bolesti, její distribuci a nočním zhoršení, které bývá u osob postižených Bannwarthovým syndromem provázeno nočními neklidy, zmateností a někdy i halucinacemi.

Dotazy po epidemiologické, cestovní a pobytové anamnéze jsou podstatné, protože některé rekreační oblasti s lesy, lesoparky, řekami a vodními plochami představují biotop, kde je výskyt případů boreliózy nápadně vysoký. Tážeme se i po zálibách, volnočasových aktivitách a životním stylu.

Jako součást komplexního přístupu provedeme základní i speciální laboratorní testy, přičemž v indikovaných případech nepovažujeme za dostačující sérologickou diagnostiku, tedy nepřímý průkaz specifických protiboreliových protilátek jako doklad probíhající infekce. Pátráme i po pozitivitě protilátek proti dalším důležitým infekčním agens, z nichž některá mohou zapříčiňovat komorbiditu a „falešnou“ séropozitivitu. Využíváme kromě výborné spolupráce s motolskými laboratořemi a s centry Státního zdravotního ústavu Praha též kvalitních laboratoří, jako jsou KlinLab a Aeskulab, kde se také realizují metody molekulárně biologické a elektronmikroskopické.

Při nejasnostech ohledně povahy onemocnění děláme ještě u části pacientů zobrazovací vyšetření – počítačovou tomografii (CT) nebo magnetickou rezonanci (MRI). U řady pacientů však co možná nejrychleji provádíme lumbální punkci a komplexní vyšetření mozkomíšního moku včetně isoelektrické fokusace (separační metoda proteinů), kterou shodně s norskými autory považujeme za velmi cennou pro určení závažnějších a rizikových průběhů neuroboreliózy.

Při typickém nálezu v mozkomíšním moku neotálíme a ještě před obdržením výsledků vyšetření protilátek v moku a v krvi a výsledků vyšetření DNA a elektronmikroskopické studie nasazujeme nitrožilně cefalosporinová antibiotika. Podle vývoje kli-

Pomoc i v lázních Délka pracovní neschopnosti je individuální. Závisí na klinickém nálezu, subjektivním prožitku onemocnění a kulturně-sociálním a ekonomickém statusu pacientů. Tyto faktory nepochybně mají významnou roli v prevenci chronizace potíží a sekundárních projevů s psychosomatickým nábojem.

Lázeňskou péči považujeme za prospěšnou u části pacientů s prokázaným zbytkovým postižením hybnosti potvrzeným elektrofyziologickými metodami a konzultací s rehabilitačním lékařem a fyzioterapeutem. Problematika chronických potíží po neuroborelióze, takzvaného postboreliového syndromu, a potíží rázu chronické únavy spojených s kognitivní dysfunkcí je značně komplikovaná, nelze se jí v této úvaze věnovat. Uvedu pouze, že u takových pacientů je nezbytná spolupráce s klinickým psychologem, psychoterapeutem/psychiatrem a nezřídka i se sociální pracovnicí.

Chybovat je lidské: Muž, 48 let, byl přijat pro podezření na prudký záchvat roztroušené sklerózy s obrnou dolních končetin. Podstoupil imunosupresivní léčbu, lumbální punkci i infuze kortikoidů. Jeho stav se nezlepšoval. Při velké vizitě byl zjištěn velký erytém trupu, proto byl pacient 2 týdny léčen cefalosporinovým antibiotikem v infuzích. Záhy bylo po „roztroušené skleróze“ i borelióze.

65

z d r aví

Text prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc. Dermatovenerologická klinika UK 2. LF a FN Na Bulovce a Pražské dermatologické centrum

Kožní změny u lymeské boreliózy Od prvního popisu prvních kožních projevů lymeské boreliózy uplyne letos již 128 let. Změny na kůži byly kdysi prvními klinickými symptomy tohoto multisystémového infekčního onemocnění.

Jedná se o nejčastější nemoc přenášenou ze zvířat na člověka, nosiči jsou klíšťata či jiný krev sající hmyz. Po 24–48 hodinách od přisátí klíštěte dochází k průniku borelií do kůže, vytvoří se kožní změny, event. dojde k šíření borelií do lymfatické uzliny a spouští se specifická imunitní reakce. Pokud se mikroorganismy dostanou do krve, infekce se začne šířit do cílových orgánů, kterými jsou nejčastěji kůže, nervový, kardiovaskulární či pohybový systém. Každé přisátí klíštěte však kožní změny nezpůsobí.

Kožní projevy nemoci se mohou vyskytovat ve třech stadiích, každá klinická forma v konkrétním stadiu.

V 1. stadiu nacházíme na kůži erythema migrans – pomalu se šířící červenou skvrnu – anebo boreliový lymfocytom, současně může být přítomen regionální zánět mízních uzlin. Ve 2. stadiu infekce se mohou spolu s chřipkovými příznaky objevit na kůži sekundární vícečetné červené skvrny, jež mohou být dále komplikovány i jinými mimokožními projevy. Ve 3. stadiu se na kůži objevuje tzv. acrodermatitis chronica atrophicans, jež se navíc může sdružovat s chronickou neuroboreliózou či chronickou artritidou. Některé projevy jsou pro lymeskou boreliózu zcela charakteristické – konkrétně červená skvrna se světlým středem u všech pacientů a boreliový lymfocytom na lalůčku ušního boltce u dětí.

Erythema migrans představuje až 80–85 % všech kožních projevů a zároveň se vyskytuje u více než poloviny nemocných. V místě přisátí klíštěte průměrně za 7 dní (většinou do 14 dní) vznikne

červená okrouhlá nebo oválná skvrna od 5 cm v průměru, může ovšem dosahovat i několika desítek centimetrů v průměru a zvětšuje se. Typicky ve středu bledne a na okraji je zvýrazněný červený lem. Erythema migrans mohou vedle zánětu mízních uzlin doprovázet chřipkové příznaky, což značí přechod do 2. stadia nemoci. Kožní změny nebolí, někdy svědí nebo jsou citlivé a na dotek teplejší než okolní kůže. Bez léčby vymizí do několika týdnů až měsíců, při podávání antibiotik ustupují za několik dní.

Boreliový lymfocytom je uzlík nebo vyvýšené ploché ložisko temně červené až fialové barvy s hladkým lesklým povrchem, velký od několika milimetrů do 3 až 5 cm. Objevuje se hlavně u dětí za několik týdnů po infekci, nejčastěji na boltci ucha, špičce nosu, méně často na dvorci prsní bradavky a na skrotu. Většinou nečiní subjektivní obtíže, může však být opět doprovázen regionálním zánětem mízních uzlin. Lymfocytom trvá bez léčby měsíce, někdy i více než rok. Představuje asi 5 % kožních postižení.

Akrodermatitida se vyskytuje ve 3. stadiu. Přichází nejprve ve formě akutního zánětu kůže (především na končetinách), po měsících přechází v atrofickou fázi, kůže nabývá vzhledu cigaretového papíru, mizí elastická vlákna a rozšiřují se cévy.

Znalost rozmanitosti klinických forem kožních projevů lymeské boreliózy může zrychlit diagnostiku této nemoci, která se dnes počítá mezi civilizační choroby, jejichž výskyt se zvyšuje. www.dermatology.cz, www.dermanet.cz, plné znění článku viz www.sanquis.cz

Foto: archiv autorky

Každé přisátí klíštěte však kožní změny nemusí způsobit

Erythema migrans s vícečetnými lézemi

Boreliový lymfocytom s erythema migrans

67

z d rav í

Text doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. IV. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Lymeská borelióza a postižení srdce Lymeská borelióza je multiorgánové onemocnění, které k sobě v posledních letech poutá stále více pozornosti – nejen ze strany mikrobiologů, parazitologů, epidemiologů, ale především kliniků. Stala se totiž jedním z problémů veřejného zdravotnictví, a to navzdory tomu, že její výskyt zdaleka nedosahuje čísel příznačných pro kardiovaskulární nebo nádorová onemocnění.

Nemoc se dostala do tohoto postavení nejspíše proto, že

již koncem 19. století. Pravděpodobně vůbec první popis lymeské boreliózy učinil v roce 1883 dermatolog Buchwald. Ovšem až ve 40. letech minulého století Bannwarth popsal soubor nemocných, kteří měli po kousnutí klíštětem radikulitidu, resp. víceohniskové postižení nervového systému. V dalších letech prezentovali odborníci řadu teorií a názorů na příčinu tohoto multiorgánového onemocnění.

K zásadnímu obratu došlo v 80. letech, když Steere se spolupracovníky studovali epidemický výskyt artritidy zejména kolenního kloubu, která propukla v oblasti poblíže městečka Lyme (Connecticut) – u 39 dětí a 12 dospělých. Celkem 59 procent těchto dětí, tj. 23 z 39, splňovalo kritéria předpokládané diagnózy – tzv. juvenilní revmatoidní artritidy. Pozornosti lékařů však neunikl erytém (začervenání kůže), který postižení kloubů předcházel, stejně jako okolnost, že uvedená oblast je charakterizována rozšířením klíšťat typu Ixodes Dammini. Tak byla popsána nová, resp. staronová kategorie onemocnění, lymeská nemoc. Nedlouho poté byl objeven i původce této infekce, bakterie spirochéta zařazená mezi borelie a později nazvaná podle svého objevitele Borrelia burgdorferi. Na III. mezinárodní konferenci věnované této nemoci v New Yorku v roce 1987 bylo doporučeno její pojmenování jako lymeská borelióza.

přináší řadu diagnostických úskalí a omylů plynoucích z její mimořádné proměnlivosti. To se vztahuje na diagnostiku – je těžší onemocnění jednoznačně prokázat – i na léčbu, k níž se přistupuje z celé řady důvodů relativně pozdě a jejíž efekt bývá často problematický.

Historický vývoj Symptomy lidského onemocnění vyvolaného bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato (Bb. s. l.) byly popisovány v Evropě

Lymeská karditida Postižení srdce v průběhu lymeské boreliózy v literatuře souhrnně označovaná jako lymeská karditida se projevují ve druhém stadiu časné infekce. Názory na jejich četnost nejsou jednotné. Většina autorů se však shoduje v tom, že tato postižení nepřesahují 10 % všech klinických projevů nemoci. V Severní Americe se odhaduje výskyt lymeské karditidy přibližně

Příčný řez částí těla borelie s bičíky mezi kolagenními vlákny srdečního svalu (elektronmikrogram 13647), boreliová cysta v příčném řezu (13648), borelie v těsné vazbě na kolagenní vlákna srdečního svalu (13649), část těla borelie s bičíky (13650)

68

Příznaky onemocnění jsou značně proměnlivé diagnostických rozporů, je považovat lymeskou boreliózu za rutinní součást diagnostiky srdečních onemocnění. To se ukazuje být výhodné zvláště tehdy, když má nemocný z hlediska srdečních obtíží negativní anamnézu – neprokazujeme rizikové faktory, ale naopak zjistíme, že se po určitou dobu pohyboval v endemické oblasti.

Na druhé straně musíme pečlivě zvážit všechny případné známky poruch vedení, rytmu eventuálně zánětlivého postižení osrdečníku a srdeční svaloviny. Nicméně i v přítomnosti uvedených poruch je nezbytný průkaz pozitivního sérologického vyšetření, které slouží k průkazu specifických protilátek.

Diagnostický proces zahrnuje následující postupy: a) sérologické vyšetření, b) přímý průkaz borelií, c) kompletní kardiologické vyšetření, d) laboratorní vyšetření, e) vyšetření vylučující jiný původ postižení srdce.

Příznaky lymeské karditidy se liší u jednotlivých nemocných a jsou proměnlivé i v rámci organismu jednoho pacienta. Zkušenosti navíc ukazují, že řada nemocných má obtíže jen nevýrazně vyjádřené, které odborný lékař odhalí zcela náhodně.

Foto: Dreamstime, archiv autora

Zásadní objevy v historii lymeské boreliózy

1883

První popis „idiopatické atrofie kůže“, později označené jako Acrodermatitis chronica atrophicans (ACA)

Buchwald

1894

Lymphocytosis benigna cutis

Spiegler

1909

Erythema migrans (EM

Afzelius

1921

Souvislost mezi kousnutím klíštěte a EM

Afzelius

1922

EM + postižení nervového systému

Garin + Bujadoux

1923

První popis vícečetného EM

Lipschütz

1924

Souvislost ACA a kloubních obtíží

Jessner

1941

Meningoradikuloneuritida + postižení kloubů

Bannwarth

1946

Úspěch PNC v léčbě ACA

Herxheimer

1948

Speciální technika k průkazu spirochét v kožní biopsii z EM

Lenhoff

1971

Zavedení techniky kultivace borelií

Kelly

1975

Epidemická artritida

Steere

1980

Postižení srdce

Steere

1982

Izolace borelie (Bb) v klíštěti Ixodes dammini

Burgdorfer

1983

Průkaz Bb v krvi pacientů s LB

Benach

1984

Průkaz protilátek v séru nemocných (LB)

Ackermann

1985

První důkaz o transplacentárním přenosu Bb

Schlesinger

1987

Doporučen název lymeská borelióza (III. mezinárodní konference, New York)

Možnosti léčby Péče o nemocné s poškozením srdce vyvolaným v důsledku boreliózy – tzv. síňo-komorovou blokádou – závisí především na jejich klinickém stavu. Typický nemocný s lymeskou karditidou trpí rovněž poruchami srdečního rytmu. Platí, že kontinuální monitorování v podmínkách hospitalizace je nutné jen v případech, že se arytmie jasně projeví. Léčba se v tomto případě odvozuje od typu a frekvence poruch rytmu a od klinického stavu postiženého. Plné znění článku viz www.sanquis.cz

Výzkum boreliózy a srdce

na 4–10 %, v Evropě maximálně 4 % všech nemocných s lymeskou boreliózou. Dle literatury onemocní častěji muži než ženy, a to v poměru 3:1, nicméně v naší populaci je tomu obráceně.

Jen ojediněle jsou známy chronické formy onemocnění.

K lymeské karditidě dochází nejrůznějšími cestami a jen v poměrně malém procentu případů je napaden osrdečník, srdeční sval resp. převodní systém srdeční. Závažnost onemocnění pak může kolísat od sotva znatelných změn po progresivní, fatální zánět všech vrstev srdce, který se však objevuje vzácně. Dosud nevíme, proč u někoho probíhá onemocnění vcelku lehce a zůstane bez trvalých následků a u jiného jde o těžké poškození, ani proč panují tak značné rozdíly v závažnosti.

O boreliové infekci jako možné příčině zvláštní formy srdečního onemocnění, takzvané dilatační kardiomyopatie (DKMP), se v odborné literatuře diskutuje už řadu let (viz box vpravo).

Pracovní skupina IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN se věnuje problematice postižení srdce v průběhu lymeské boreliózy řadu let. V roce 1996 spolu s RNDr. Dagmar Hulínskou, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu při SZÚ, jako první u nás prokázali přítomnost borelie v myokardu. Autoři přispěli k potvrzení hypotézy vycházející z předpokladu, že borelie jako etiopatogenetické agens vede k rozvoji závažného onemocnění srdce, tzv. dilatační kardiomyopatie (DKMP). V návaznosti na uvedenou práci byla zahájena studie, do níž bylo zařazeno 33 nemocných s DKMP. Pro nepřítomnost známek bakterie Borrelia burgdorferi bylo vyřazeno 16 nemocných, do vlastní studie bylo zahrnuto 17 pacientů.

U některých vzorků se podařilo prokázat nejen borelie, ale i jejich zvláštní formu označovanou jako cysta. První průkaz boreliové cysty byl zveřejněn teprve v roce 1992 (A. G. Barbour). Vzniká stočením borelie a její postupnou resorpcí. Její „transformace“ zpět v borelii je indukována různými stavy, např. virovým onemocněním, oslabením organismu či léčbou kortikoidy. Elektronoptický průkaz spirochét se zdařil u 10 nemocných, u 8 z nich byla také nalezena DNA patogenních borelií. U 7 nemocných byla pouze DNA patogenních borelií.

Diagnostika Stanovení diagnózy je ve většině případů lymeské karditidy obtížné. Jedním z předpokladů, jak se vyhnout řadě

69

z drav í

Připravuje MUDr. Milan Odehnal, MBA Oční klinika dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol

Zaostřeno na oči

Jak se léčí anizometropie a presbyopie Anizometropie je problematická oční vada, kterou charakterizuje rozdílný počet dioptrií na každém oku. Presbyopii neboli vetchozrakost způsobuje fyziologický úbytek či dokonce úplná ztráta akomodační schopnosti čočky.

Rozdíl u obou očí se při anizometropii může pohybovat i nad čtyři

na dálku (řízení auta, návštěva divadla), na střední vzdálenost (práce na počítači, mytí nádobí) a nablízko (čtení).

Kvalitní vidění nablízko většina lidí považuje za cennější než bezchybné vidění do dálky. K tomu se přihlíží také při operačním řešení katarakty – šedého zákalu. U pacienta s kataraktou, který již překročil 40. rok věku a připadá tedy u něj v úvahu rozvoj presbyopie, aplikujeme umělou nitrooční čočku, která lehce zhoršuje vidění do dálky. Právě tato nová korekce pacientovi umožní po operaci lépe vidět nablízko, někdy dokonce i bez brýlí.

dioptrie. V důsledku toho pacient vnímá okolní obrazy jako různě velké a není schopen je spojit v jeden vjem. Stav, kdy se na sítnici levého a pravého oka vytvářejí nestejně rozměrné obrazy, nazýváme aniseikonie.

V dětství může být tato dioptrická (refrakční) vada spojená se šilháním a tupozrakostí (objektivně nezměřitelná snížená zraková ostrost), protože mozek aktivně potlačuje oko s větším počtem dioptrií. Velký rozdíl v dioptriích se může navodit i uměle, například při jednostranném chirurgickém odstranění čočky, zde vzniká takzvaná afakie.

Pro řešení anizometropie až do čtyř dioptrií rozdílu lze nasadit brýle.

Při příliš velkém rozptylu dioptrií lékař doporučí kontaktní čočky. V léčbě pomáhá také refrakční chirurgie. V dětství je třeba s korekcí anizometropie začít co nejdříve, současně s výcvikem tupozrakosti.

Do problematiky dioptrických vad do jisté míry patří i presbyopie neboli vetchozrakost. Příčinou je fyziologický úbytek až ztráta akomodační schopnosti čočky. Tyto procesy přicházejí s věkem, respektive se stárnutím čočky. Presbyopie představuje problém při čtení, při práci nablízko nebo při práci s počítačem. Výrazný úbytek akomodace u člověka, který jinak vidí normálně – přiměřeně svému věku – začíná většinou po 40. roce. Mnoho lidí v tomto věku dostává poprvé předpis na brýle na čtení. U dalekozrakého člověka se akomodace částečně vyčerpá již na vidění do dálky, takže na čtení používá tento pacient brýle ještě dříve. Naopak krátkozrací lidé nemusí potřebovat ani v pozdním věku brýle na čtení, anebo je mívají slabší.

Presbyopie nakonec ovlivní celkovou akomodaci oka a ke korekci je pak potřeba střídat i dvoje nebo troje brýle. Dobré řešení představují multifokální skla, která umožnují ostré vidění na různé vzdálenosti –

Možnosti refrakční chirurgie

Pacienti většinou upřednostňují kvalitní vidění nablízko před ostrým obrazem na dálku 70

Foto: Dreamstime

Refrakční chirurgie, která dokáže napravovat dioptrické vady pomocí laseru, prošla a díky novým technologiím stále prochází bouřlivým vývojem. Dá se efektivně uplatnit u všech refrakčních vad. Principem refrakčního zákroku je změna lomivosti rohovky odstraněním její tkáně.

Laserovým ošetřením dosáhneme buď oploštění rohovky v centru (při korekci myopie), nebo naopak zvýšení její strmosti v periferii (při korekci dalekozrakosti). Indikace refrakčních zákroků se stále rozšiřují, nicméně pacient by v každém případě měl být starší 18 let a jeho dioptrická vada by měla být stabilizována.

Různé typy zákroků se realizují podle počtu zjištěných dioptrií, typu refrakční vady, přídatných očních vad nebo onemocnění, věku pacienta, ale také podle jeho požadavků a očekávání a samozřejmě i finančních možností. Nežádoucí účinky těchto výkonů se vyskytují pouze v malém procentu (například vyklenutí rohovky v místě zásahu, minimální jizev­ naté změny na rohovce, případně infekce či nedostatečný funkční výsleČlánek je podpořen MZOFNM 2005 dek).

Divadlo Na Jezerce Divadelní spoleãnost Jana Hru‰ínského

Přejeme Vám krásný nový rok 2011 a mnoho radosti v našem divadle.

Městská část Praha 4

Generální partner

www.divadlonajezerce.cz

Foto: Ivan Kahún

z drav í

Text PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D.

Poruchy autistického spektra u dětí

Poslední výzkumy prokázaly, že výskyt poruch autistického spektra v populaci dosahuje 0,9 procenta. Toto vysoké číslo jasně ukazuje autismus jako velmi naléhavý zdravotní a sociální problém, který vyžaduje řešení.

Poruchy autistického spektra (angl. Autistic Spectrum

podstatně změnily. Velmi rozšířený názor, že dítě s autismem nemá zájem o sociální, emoční a fyzický kontakt, považujeme již za překonaný. Za zdánlivou netečností a odtažitostí dítěte se skrývá nejistota a neschopnost kontakt přiměřeně navázat spíše než primární odmítání kontaktu. Při správném přístupu a postupem času často „extrémní osamělost“ vymizí.

Disorder, ASD; česky PAS) narušují vývoj dítěte. Stupeň závažnosti bývá různý, typická je také značná variabilita symptomů.

Projevy se mění s věkem, často velmi dramaticky. Poruchy autistického spektra se diagnostikují pouze na základě projevů chování a diagnostikujeme je bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost jakékoli jiné přidružené poruchy či nemoci.

Adam míval vždy velmi vyhraněné okruhy zájmů, první pozornost rodičů upoutala výrazná fixace na vlak.

Ze všech předmětů, co byly po ruce, vyráběl „vlakové soupravy“. V deseti letech si začal nahrávat zvuky dopravních prostředků a vlastní komentáře k nim. Studuje vlaková spojení, nádraží, dopravu, autobusy, trolejbusy, troleje. Zná nazpaměť jízdní řády, memoruje zastávky.

Dětský autismus Dětský autismus jako samostatná klinická diagnostická jednotka existuje již déle než půl století. Dříve byly děti s autismem považovány za osamělé, pohroužené do vlastního vnitřního světa, nezajímající se o svět kolem sebe, neschopné lásky a přátelství.

Během několika desítek let se názory na diagnostiku, symptomatiku, léčení, příčiny vzniku autismu a výchovu dětí s autismem

72

Foto: Dreamstime, zdroj: Prevalence of Autism Spectrum Disorders – Autism and Developmental Disabilities Monitoring Network, Surveillance Summaries, Vol. 58, No. SS=10, 2009

Asociace pomáhající lidem s autismem

Za zdánlivou netečností a odtažitostí dítěte stojí nejistota Pro autismus jsou charakteristické výrazné problémy v oblasti sociální interakce, opožděný vývoj řeči a odlišný způsob komunikace a navazování sociálního kontaktu. Zhruba u 30 % lidí s touto diagnózou chybí řeč, u dalších 20 % je řeč sice přítomna, ale není funkční. Někteří jedinci mohou mluvit plynule, ale jejich chápání jazyka je málo flexibilní a velmi formální.

Diametrálně odlišné mohou být i projevy v sociálním chování. Někteří lidé s autismem se ostatních straní, jiní jsou v kontaktu nepřiměřeně aktivní a bez sociálních zábran. Autismus se také projevuje nápadnými specifickými vzorci chování, které

Autismus rozdělujeme do tří kategorií dle úrovně adaptability na běžný život. Nejvíce postiženi jsou lidé s tzv. nízkofunkčním autismem, kteří bývají velmi uzavření, mají malou či žádnou schopnost navazovat sociální vztahy. Většinou nemluví a mají mentální retardaci. Velmi časté je výrazné problémové chování ve formě agrese, destrukce či sebezraňování. V oblasti spolupráce je patrný negativismus, pasivita či ignorace. Lidé se středně funkčním autismem bývají v sociální komunikaci méně spontánní až pasivní. Běžným pokynům rozumějí, občas ale reagují nepřiměřeně. V řeči se objevují četné zvláštnosti jako například záměna zájmen, slovní salát, echolálie, ulpívání. V chování jsou patrné pohybové stereotypie. Rozumové schopnosti leží v pásmu lehké či středně těžké mentální retardace.

Základní sociální a komunikační funkce u lidí s vysoce funkčním autismem bývají zachovány. Mluví a rozumí řeči. Sociální okolí je považuje za výstřední a zvláštní osobnosti. Lidé s vysoce funkčním autismem obtížně chápou sociální normu, neuplatňují sociální takt. Rozumové schopnosti jsou v hraničním pásmu či v pásmu normy a mohou být i v nadprůměru.

U diagnózy atypického autismu nejsou splněna některá dia­ gnostická kritéria pro dětský autismus, obvykle v určité oblasti je

„Planeta Frigida se nachází ve vesmíru, kde neexistují, neexistovaly ani nebudou existovat hvězdy. Její povrch je tvořen zmrzlým vodíkem, ve kterém jsou nepatrné příměsi lithia a hydridu lithia a možná i několik atomů těžších prvků s jezery kapalného helia. Tuto planetu obývá několik lithiových robotů. Rozmnožují se tak, že lithium těžené na povrchu planety ohřejí pomocí gigantického parabolického zrcadla koncentrujícího světlo nejjasnějšího kvasaru a formují z něj součástky, z nichž se sestavují.“ (z povídky 20letého muže s Aspergerovým syndromem)

„Chtěl bych mít děti a manželku, abychom mohli společně hrát Nintendo.“ „Manželství je jen o biologických pudech.“ „Nastávající manželku si musíme dobře prověřit, nejlépe nechat diagnostikovat její DNA.“ (zjednodušené představy o partnerství)

dítě s autismem odlišují od jeho vrstevníků. Určitým rysem chování může být vyžadování a obliba stejnosti. Patří sem stereotypní pohyby (např. kývání tělem, třepání rukama), rituály, odpor nebo rigidita při změnách, nefunkční stereotypní manipulace s předměty či úzký okruh většinou velmi speciálních zájmů. Obliba opakujících se vzorců chování vyplývá z poruchy představivosti a mívá nutkavý charakter. Vzhledem k hendikepu má dítě s autismem také sníženou schopnost se učit a flexibilně reagovat v různých situacích.

Autismus se pojí s řadou neurobiologických symptomů a poruch, časté jsou neobvyklé reflexy, vysoký výskyt epileptoformní aktivity. Na souvislost s genetikou ukazuje vysoká frekvence spoluvýskytu autismu u jednovaječných dvojčat. Mentální retardace se pojí s autismem u 50–70 % případů. U mnohých lidí s autismem na rozdíl od lidí s prostou mentální retardací je profil schopností velmi nerovnoměrný. Zejména neverbální schopnosti se v předškolním věku mohou blížit normě.

K autismu se často přidružuje problematické chování rozdílné intenzity. Někteří lidé s autismem mají pouze mírné problémy, u druhých se však mohou vyskytovat velmi závažné potíže, jako je agresivní, destruktivní nebo sebezraňující chování. Také hyperaktivita, neschopnost soustředění nebo naopak výrazná pasivita se často pojí s autismem. Mnozí lidé s autismem mají obtíže v oblasti smyslového vnímání. Jsou například přecitlivělí na hluk nebo určitý druh osvětlení, mohou mít neobvykle zvýšený práh bolesti, reagují na sluchové podněty s velkými výkyvy.

jedinec výrazně zdatnější, než by odpovídalo této diagnóze, či chybí stereotypní a rigidní chování (např. rituály, prudké afektivní reakce na změny).

Aspergerův syndrom Na prohlídku hradu přichází matka s chlapcem zhruba ve věku deseti let. Kluk si s sebou táhne dlouhý elektrický kabel a igelitovou tašku s rozdvojkami. „Víš, jaké jsou tady souřadnice GPS?“ osloví chlapec nejblíže stojící paní. „To nevím.“ „49°35‘16“N,17°12‘39“E“. A víš, jaké souřadnice má letiště v Ruzyni? 50°6‘29.42“N,14°15‘46.18“E,“ vyhrkne, aniž by čekal na odpověď. „Vy jste tady na dovolené?“ zeptá se účastně chlapce paní. „Na jaké dovolené, ty huso hloupá, chodím do školy, tak mám přece prázdniny,“ odsekne naštvaně chlapec. Za chvíli se odpojí od skupiny a snaží se dostat do elektrorozvodné skříně. „Tady bude hlavní jistič!“ vykřikuje nadšeně. „Okamžitě sem pojď, poslechni mě přece!“ křičí otec. „Přece neupřednostním tvoje přání na úkor mé oblíbené činnosti?“ podivuje se nahlas chlapec a snaží se vytrhnout dvířka ze zdi.

Děti s Aspergerovým syndromem nejsou hloupé, nevychované, zlé ani pouze hyperaktivní nebo líné. Jejich stěžejním

73

z drav í

Někteří pacienti mohou vést zcela normální život s nejmírnější variantou poruchy mohou díky individuálnímu empatickému přístupu učitelů i rodičů celkem bezproblémově absolvovat školní docházku. Pokud si vhodně vyberou i zaměstnání a životního partnera, mohou vést zcela běžný život.

Na druhé straně existují děti, které mají obrovské potíže se začleněním, adaptací a zvládáním nároků okolního světa již v mateřské školce. Během školní docházky mohou mít velké problémy dokonce i přesto, že je ve třídě přítomen asistent učitele. Pro některé je výhodnější docházka do speciální školy. Poté, co opustí školu, nemohou za běžných podmínek najít práci, nebo v ní opakovaně selhávají. Kvůli své povaze nejsou schopni navázat partnerský vztah, nebo o něj ani nestojí. Jejich sociální naivita a obtíže v sociálním chování je odkazují na pomoc druhých i v naprosto běžných praktických situacích. Konkrétní diagnózou dokážeme s naprostou určitostí předejít řadě problémů. Rozhodně platí, že řada lidí s PAS funguje celkem dobře jen díky včasné diagnóze, zahájení odborné intervence a nadstandardní pomoci asistenta.

Koláže desetiletého Michala, který trpí autismem

Asociace pomáhající lidem s autismem

problémem je vrozená vývojová porucha sociálních a komunikačních dovedností, kombinovaná obvykle s výraznějšími obtížemi v emoční reaktivitě a odlišnými příliš vyhraněnými zájmy.

Jedná se o určitý typ poruchy autistického spektra, která stejně jako například dyslexie může mít různou intenzitu a značně variabilní dopad na schopnost fungování v běžném životě. Vyjadřovací ani intelektové schopnosti lidí s Aspergerovým syndromem nejsou nijak hrubě narušeny. Základním hendikepem v sociálním chování je nedostatek intuice a neschopnost porozumět vlastním pocitům i emocím druhých lidí v sociálním kontextu. Výsledkem je odlišný způsob vnímání světa, jiné uvažování a myšlení. Chování je vzhledem k jejich intelektu okolím vnímáno jako velmi naivní, sobecké a iracionální.

S Aspergerovým syndromem se mohou pojit vývojové poruchy učení, vývojové poruchy motoriky (dyspraxie), poruchy aktivity a pozornosti, poruchy chování, depresivní stavy, úzkostné poruchy, velmi nízké sebehodnocení a přecitlivělost ke smyslovým vjemům. Lidé s Aspergerovým syndromem se na první pohled nemusí nijak lišit od svých vrstevníků, po kratším či delším pozorování ale zjistíme, že se chovají jinak. Začneme si všímat jejich výraznější sebestřednosti, jednostranné zaměřenosti, sociální a emoční nezralosti, nepružných a neadekvátních reakcí v řadě sociálních situací a neschopnosti porozumět sociálnímu kontextu. Odlišnost chování se vždy zvýrazní v kolektivu vrstevníků.

Kam se u nás obrátit s žádostí o radu či pomoc? APLA Praha, Střední Čechy, o.s., je nezisková organizace, jež poskytuje nejrůznější služby lidem s autismem a jejich rodinám. Kromě diagnostických, terapeutických a poradenských služeb pořádá jak vzdělávací akce určené pro pracovníky ve zdravotnictví, školství, tak lekce pro rodiče o diagnostice, výchově, vzdělávání, sexualitě a zvládání problémového chování. www.praha.apla.cz, plné znění textu viz www.sanquis.cz

- méně pružná reakce na snahu o kontakt a komunikaci - nepřiměřený kontakt s vrstevníky - obtíže v kolektivních činnostech a společné hře - sociální neobratnost - snížený sociální cit a intuice - opožděný či atypický vývoj řeči spojený s obtížemi nahradit řeč jinou vhodnou formou komunikace - ztráta již nabytých řečových dovedností (regres v řeči), zvláštní či příliš precizní vyjadřování, recitování úryvků slyšeného bez ohledu na kontext, omezený jazykový cit, mechanické vyjadřování a pomalé osvojování si gramatických pravidel; - poruchy chování, obtížná výchovná usměrnitelnost, omezená schopnost spolupráce, snížená přizpůsobivost - nadměrná fixace na určité aktivity či předměty, opakující se, stereotypní či nutkavé činnosti, výrazně nerovnoměrný atypický vývoj - ostrůvky dovedností při celkovém opoždění vývoje, nadprůměrné schopnosti v kombinaci se sociálně komunikačními obtížemi - markantní emoční nevyzrálost, prudké afektivní stavy neúměrné situaci

Zapojení v běžném životě Lidé se stejnou diagnózou se v úrovni adaptability na požadavky běžného života diametrálně liší. Některé děti jsou popisovány jako děti s nerovnoměrným disharmonickým vývojem, jiné jako nadané, ale nepraktické, další jako zaostalé, přestože v inteligenčních testech skórují v pásmu průměru. Ty nejzdatnější

74

Foto: archiv APLA

Nejčastější projevy související s autismem, které opravňují k znepokojení:

UV-CClean antibakteriální vysavač the Unseen Doporučeno pro alergiky a astmatiky Raycop prokazatelně zabije 99,9% bakterií E.Colli, Stafylokoků, kvasinek a virů.

Efektivně odstraní více než 93,5% roztočů.

Raycop je oceněn a schválen Britskou nadací pro alergie a otestován Japan Food Research lab.

Zabiják alergenů Přibližně třetinu svého života trávíme na lůžku, v němž se ukrývají miliony prachových roztočů a dalších alergenů. A těm se daří stejně dobře v peří jako ovčím rouně či dutém vlákně (to se jen lépe udržuje). Jejich výkaly obsahují silný alergen, který může způsobovat svědění kůže, pálení očí, kašel a kýchání. Naštěstí existuje účinný certifikovaný pomocník antibakteriální vysavač Raycop. Pravidelné používání UV-C antibakteriálního vysavače Raycop pomáhá s léčbou alergických a virových nemocí u dětí i dospělých.

Snadné a efektivní čištění matrací, lůžkovin a čalouněného nábytku bezchemickou cestou.

Seznam autorizovaných prodejců na:

www.raycop.cz

BLAKAR trading s.r.o., Kupeckého 843/6, Praha 4 tel.: 606 839 644, 774 377 458, e-mail: info@blakar.cz

otá z k y / o dp ov ě d i

Text Eva Pivodová

Rýma, kašel, ekzém...

Bojujeme s alergií v zimě!

Přestože toho o příčinách alergií víme stále více, lidí, jež toto chronické onemocnění trápí, výrazně přibývá. Vybrali jsme pět otázek o alergiích, které jste v naší internetové poradně na www.sanquis.cz v posledních týdnech pokládali nejčastěji, a shrnujeme nejdůležitější pravidla.

1. Jak mám v zimě pečovat o kůži?

pokožka dětí potřebuje zvláštní hypoalergenní péči. Alergie na chlad a mráz není dnes už ničím výjimečným. Kojence do silných mrazů vůbec neberte, není-li to nutné.

Především v chladných měsících, kdy nosíme více vrstev oblečení, musíme dávat pozor, co si na sebe vezmeme. Pro lidi s atopickým ekzémem platí obzvlášť, že veškeré oděvy by měly být prodyšné a bavlněné. Jakékoli látky, o kterých víme, že dráždí pokožku, bychom měli jednou provždy vyřadit z šatníku.

Další zásada: promazávat pokožku mastným krémem. V lékárně vám poradí, které přípravky se nejlépe hodí pro zimní období, kdy se kůže vysušuje více než jindy. Atopický ekzém navíc vyžaduje natírání speciálními promazávadly, takzvanými emoliencii, v tomto případě doporučí správný přípravek dermatolog.

Především části těla přímo vystavené mrazu – ruce, obličej – chraňte krémy s co nejnižším obsahem vody. Stejně tak citlivá

V zimě se častěji než jindy setkáme se smogem, který vzniká smísením znečištěného městského vzduchu a průmyslových výparů s mlhou. Špatný vzduch zatěžuje lidský organismus – pociťujeme pálení očí, trápí nás rýma nebo zacpaný nos, cítíme se unavenější, především alergikům a astmatikům se hůře dýchá. V první řadě bychom proto měli omezit pobyt venku na minimum, také větrat by se v místnostech mělo jen krátce. Suchý vzduch v domácnosti vylepší speciální přístroje – zvlhčovače. Preventivně může-

76

Foto: Dreamstime

2. Co dělat, aby se mi lépe dýchalo?

Ptejte se odborníků v naší poradně na www.sanquis.cz me ošetřovat sliznice sprejem s obsahem mořské vody – uvolní dýchací cesty, pomůže při zacpaném nosu. Vyschlým očím uleví oční kapky nebo umělé slzy (opět vám poradí v lékárně).

Chcete vědět víc? Čtěte v archivu Sanquis!

3. Z ničeho nic se u mě projevila alergie na srst. Co s tím?

Alergie na domácho mazlíčka – psa, kočku, drobného hlodavce, papouška... – se skutečně může projevit v jakémkoli věku. Když navíc v zimě nemůžeme nechat zvíře běhat na zahradě nebo dát terárium na balkon, je kontakt s alergeny intenzivnější. Nepřiměřeně může reagovat imunitní systém člověka na látky obsažené ve zvířecích slinách, exkrementech, či přímo na kůži a samozřejmě na srst. Neplatí, že zvířata s kratší srstí nosí nutně méně alergenů než dlouhosrstá.

Jestliže se u člověka projevila alergie prokazatelně související se zvířetem, řešení je nasnadě – lékař vám doporučí, abyste svému mazlíčkovi našli jiného pána. Když si jej doma necháte, riskujete. Rozhodně byste s ním alespoň neměli spát v jedné místnosti.

Pokud jde o kočku či psa, alergickou zátěž sníží koupání zvířete speciálními hypoalergenní šampony, v případě hlodavců zase co nejčastější výměna podestýlky. Na řadu přichází také kvalitní vysavač a čistička vzduchu.

„Klasická potravinová alergie může vážně ohrozit život člověka.

Jsou popisovány i anafylaktické reakce s letálním průběhem. Nejvíce rizikové v tomto směru jsou arašídy, některé druhy ořechů, ryby a mořské plody, v raném věku kravské mléko a vaječný bílek. Alergii však může způsobit jakákoli potravina, snad jen s výjimkou pitné pramenité vody.“ Zdroj: Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.: Astma? Dnes už je „ambulantní“ nemocí, Sanquis č. 75/2010, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art2739 Další články k tématu: MUDr. Pavel Frühauf, CSc.: Diagnostika a léčba alergie na bílkovinu kravského mléka, Sanquis č. 75/2010, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art2750 Kristýna Čillíková: Diagnóza celiakie, Sanquis č. 79/2010, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=akt3092

„Lidé mohou být citliví na různé složky krémů nebo na texturu emoliencia. Ale dnes již se dají v lékárně koupit tak sofistikovaná promazávadla, která mají obdobný poměr tukových částí a ceramidů, jaký je v kůži nebo jaký by v ní měl být. Při aplikaci zároveň dodají do kůže i chybějící vodu a utěsní bariéru.“ Zdroj: MUDr. Radek Litvik: Atopický ekzém: podstata je v bariéře, Sanquis č. 71/2009, www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art2607 Další články k tématu: MUDr. Stanislava Polášková: Atopický ekzém: pověry, mýty, Sanquis č. 77/2010, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art2984

4. Jak snížit množství alergenů v domácnosti?

Jeden gram prachu obsahuje až tisíce roztočů, jejichž výkaly dráždí alergiky. Lůžkoviny bychom proto měli prát nejméně na 60 stupňů (bez aviváže), matrace se vyplatí opatřit bariérovými povlaky. Roztoče „odstraší“ také to, když peřiny dáme vyvětrat na mráz (v létě naopak na slunce ).

V bytě musíme – samozřejmě nejen v zimě – udržovat pořádek, pravidelně vlhkým hadříkem otírat povrch nábytku a vysávat prach z čalounění, textilií, matrací, koberců (které by ovšem měly pokrývat pokud možno co nejmenší plochy) a podlahových krytin. Vybírat bychom měli vysavače s kvalitním filtrem, anebo zvolit tzv. centrální vysavač, který odvádí nečistoty rovnou mimo obytný prostor. V boji s roztoči je efektivní také antibakteriální vysavač, který díky sterilní lampě mikroorganismy nejprve zahubí a poté bezpečně vysaje, aniž by se mohly vrátit zpět do ovzduší v místnosti.

Kristýna Čillíková: Diagnóza alergie, Sanquis č. 79/2010, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=akt3091

„V klinické imunologii se v současnosti řeší situace, které by se daly zařadit do tří kategorií: zánětlivé, metabolické a vzácné geneticky podmíněné. U všech těchto základních skupin chorob závisí úspěšnost léčby na rozpoznání a případném ovlivnění imunitních reakcí, které jsou s jejich projevy spojeny. Zatím však znalosti, které by dokázaly kauzálně ovlivnit jejich průběh, nejsou dostačující.“ Zdroj: Prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc., prof. MUDr. Terezie Fučíková, DrSc.: Imunologie jako interdisciplinární obor, Sanquis č. 58/2008, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art931 Další články k tématu: MUDr. Martin Nouza, CSc., MUDr. Karel Nouza DrSc.: Zima a imunita, Sanquis č. 42/2005, www.sanquis.cz/indexf.php?linkID=art318 MUDr. Irena Krčmová, CSc.: Alergický zánět a možnosti jeho terapeutického ovlivnění, Sanquis č. 49/2007, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art161

„Průduškové astma je charakterizované záchvatovitou bronchiální obstrukcí, která je v klasickém průběhu plně reverzibilní buď spontánně, nebo po léčbě. Zánět dýchacích cest je provázený zvýšeným počtem eozinofilních leukocytů, žírných buněk a aktivovaných T-lymfocytů s povrchovým znakem CD4+.“ Zdroj: MUDr. Helena Mazáková, CSc.: Imunopatologická onemocnění respiračního ústrojí, Sanquis č. 58/2008, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art949

5. Má chladné počasí vliv na potravinové alergie?

Při tomto druhu alergie je třeba potravinu, o které víme, že nám škodí, zcela vyřadit z jídelníčku – roční období tak vlastně nemá na průběh onemocnění vliv. Vzhledem k tomu, že se ale v zimě většinou snažíme zvýšit příjem vitaminů v podobě ovoce, zeleniny a ořechů, může se stát, že se tak alergie, která se dosud neprojevila, vyvolá. V případě, že máte potíže připomínající alergické reakce, navštivte lékaře – alergologa, který provede potřebné krevní testy (neboli vyšetření specifických protilátek) a přesně stanoví, jakým potravinám se vyhnout.

Další články k tématu: Kristýna Čillíková: Diagnóza astma, Sanquis č. 82/2010, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art3205 Pavel Kočička: Veřejný nepřítel číslo 1: roztoč, Sanquis č. 65/2009, www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art2211

77

diagnóza

Připravuje Eva Pivodová Revize textu: MUDr. Hana Zallmannová, Český zelený kříž

Paradentóza Medicínský název nemoci: parodontitida Lidový název: parodontóza, paradentóza Jedná se o chronický zánět tzv. závěsného aparátu zubu – parodontu. V konečném stadiu vede (v důsledku postupného rozšíření zánětu na kostní lůžko a vazy, které zub v kosti fixují) k vypadání zubů.

Parodontitida patří spolu se zubním kazem k nejčastějším onemocněním chrupu. Trpí jí nejméně 80 procent obyvatel v ČR nad 30 let věku.

Věk nemocného: vzhledem k tomu, že se onemocnění rozvíjí po dlouhou dobu (v řádu desítek

let), je výskyt ve vyšším věku častější. Čím déle je péče o zuby nedostatečná a zánět se rozvíjí, tím výrazněji se nemoc projeví.

Příznaky: Zanícená dáseň je na pohled oteklá a zarudlá a může krvácet. Právě krvácení dásní při čištění představuje výstražné znamení, že něco není v pořádku. Dásně ale vždy krvácet nemusejí, ačkoli je zánět přítomen. Parodontitida se proto na rozdíl od zubního kazu dlouho může vyvíjet, aniž by ji člověk objektivně pociťoval.

Příčiny: Parodontitidu způsobuje bakteriální povlak, který se nepřetržitě vytváří v důsledku množení bakterií v dutině ústní. Bakterie produkují řadu látek, které dáseň dráždí a vyvolávají zánět.

Diagnóza: Parodontitida se dlouho neprojevuje žádnými obtížemi. Zubní lékař musí provést parodontologické vyšetření, při kterém změří speciální kalibrovanou sondou hloubku žlábku v dásni kolem jednotlivých zubů.

Léčení: Ať už je onemocnění odhaleno dříve nebo později, léčba v první řadě spočívá v postupech analogických s pravidly prevence (viz níže). Dalšími možnostmi jsou speciální ultrazvuk a dále chirurgický výkon, při němž se odklopí dáseň, zanesený prostor se vyčistí a vzniklý defekt doplní materiálem, který podporuje regeneraci příslušných tkání.

Prevence: Předcházení parodontitidě (a zároveň zubnímu kazu) spočívá v pravidelném a účinném odstraňování bakteriálního povlaku. Důležitá je pravidelná návštěva dentální hygienistky (alespoň 2x ročně), správné používání vhodných a kvalitních pomůcek – tzn. měkkého a rovně zastřiženého neroztřepeného zubního kartáčku a mezizubních kartáčků, případně dalších speciálních pomůcek podle doporučení dentální hygienistky. Zuby, které se pravidelně a správně čistí, netrpí zubním kazem ani paradentózou. Stejně pravidelně jako k dentální hygienistce je třeba docházet také k zubnímu lékaři, aby mohl být potenciální problém včas odhalen a řešen a předešlo se možným komplikacím.

Další rizika: Parodontitida ohrožuje v první řadě chrup, má ale i další negativní účinky na lidský organismus. Výrazně zvyšuje riziko vzniku infarktu myokardu, cukrovky, mozkové mrtvice apod., protože z dásní se do krevního oběhu dostávají zánětlivé látky, které postupně narušují cévní stěny v důležitých orgánech. Při dlouhodobém vystavení cév těmto látkám pak dochází ke vzniku vážnějších onemocnění.

Na koho se obrátit: na zubního lékaře a dentální hygienistku Další zdroje informací:

Chcete vědět víc? Čtěte v archivu Sanquis!

MUDr. Jiří Pekárek: Zubní lékařství ve zpětném zrcátku, tištěný Sanquis č. 66/2009, http://sanquis.cz/index1.php?linkID=art2207 MUDr. Hana Zallmannová: Mezioborová spolupráce ve stomatologii, tištěný Sanquis č. 66/2009, http://sanquis.cz/index1.php?linkID=art2255 Irena Jirků: Zuby školou povinné, tištěný Sanquis č. 81/2010, http://sanquis.cz/index1.php?linkID=art3166 MUDr. Irena Pipková: Jak čelit stomatofobii?, tištěný Sanquis č. 75/2010, http://sanquis.cz/index1.php?linkID=art2805 Eva Pivodová: Dětský úsměv bez kazů, tištěný Sanquis č. 81/2010, http://sanquis.cz/index1.php?linkID=art3122 MUDr. Hana Zallmannová: Správné návyky – zdravé zuby, tištěný Sanquis č. 84/2010, http://sanquis.cz/index1.php?linkID=art3320

78

Zuby, které se pravidelně a správně čistí, netrpí zubním kazem ani paradentózou

Foto: iStockphoto

www.paradentoza.net – informace o paradentóze a její léčbě www.ceskyzelenykriz.cz – organizace zabývající se prevencí a osvětou v oblasti péče o zuby www.paradentoza-prevence.cz – doporučení, jak onemocnění předcházet

ČEKÁ VÁS ZÁKROK U ZUBNÍHO LÉKAŘE?

inzerce

Hojení rány je složitý proces

Závisí nejen na velikosti rány, ale i na tom, jak imunita organismu zvládá pooperační fázi, zda zánět či otok neprodlužují hojení a pacient dodržuje režim po zákroku, stanovený lékařem.

lék Wobenzym® může pomoci i Vám

Enzymy ovlivnují hojení ran

Usměrňují průběh zánětu a vstřebávání otoku tak, aby to bylo pro tělo co nejúčelnější a nejrychlejší. Operace včetně řady zákroků u zubního lékaře jsou událostmi, na jejichž rychlé zvládnutí nemusí enzymy v našem těle stačit. Proto je vhodné podpořit je enzymy zvenčí.

Dlouholeté výzkumy ověřily účinnost unikátní směsi proteolytických enzymů, která je obsažena v jediném tradičním léku systémové enzymoterapie – léku Wobenzym.

Účinná pomoc po stomatologických zákrocích

Podpůrná léčba Wobenzymem přispívá mimo jiné ke zlepšení prokrvení tkání a činnosti lymfatického systému. Urychluje tak vstřebávání otoků, krevních výronů a podlitin, čímž zmírňuje i bolest. Použití Wobenzymu zkracuje dobu hojení rány, posiluje oslabenou imunitu a omezuje výskyt některých komplikací po zákroku, např. s hnisáním rány. Pokud jsou při léčbě použita antibiotika, zvyšuje Wobenzym zároveň jejich účinnost.

Nejlepšího účinku dosáhneme, začneme-li užívat Wobenzym co nejdříve po zákroku, samozřejmě po předchozí konzultaci s ošetřujícím lékařem.

Urychluje hojení U a vstřebávání otoků.

Zkracuje dobu léčby.

Z Více na www.wobenzym.cz V

K léčbě enzymy použijte lék Wobenzym®

Wobenzym je lékem registrovaným Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Jeho léčebné účinky jsou prokázány řadou kontrolovaných klinických studií. Ve světě si ho lidé kupují už přes čtyřicet let. Jen v České republice ho každý rok užívá více než sto tisíc zákazníků, mnozí z nich opakovaně.

Wobenzym, tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci.

MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice, www.wobenzym.cz, konzultace na tel.: 267 750 003

Po stopách K. H. Máchy • Zážitky z Kuby • Automobily roku 2011 • Zima v závějích

Antonín Kratochvíl: Bernardo Bertolucci při natáčení filmu Sleeping Beauty s Jeanem Marais

80

Foto: © Antonín Kratochvíl

cesty

Cesty za inspirací

81

z a myšl en í

Text František Houdek

Seděl jsem tak jednou v neděli odpoledne v autobuse č. 131, který se právě chystal vyjet z konečné na stanici Hradčanská. Naskočila minuta odjezdu, když se na cestě od metra a tramvají objevily dvě ženy s velkými pojízdnými kufry. Tipoval jsem je na Italky. Když spatřily autobus, zamávaly na něj a zrychlily. Avšak řidiči se zřejmě jejich tempo zdálo příliš laxní, tudíž nepočkal. A tak jsem se mohl zblízka pokochat výrazem jejich nelíčeného úžasu... Nu, přijížděly ze země se sice srovnatelným HDP, leč s nesrovnatelnou občanskou vyspělostí.

Autobusáctví je chlapské povolání a jeho maskulinita jako by se sugerovala i do duše autobusáků, což ve spojení s jejich ne vždy dobrým momentálním rozpoložením vede ke genderovému jiskření. Mně jakožto pánovi nedosti ještě vetchému na to, aby budil útrpnost, autobusy před nosem ujíždějí často. Zatím jen jednou tomu bylo výrazně jinak. Řidič mě standardně ignoroval a rozjel se, ale co to: najednou zastavil a otevřel přední dveře! Znova jsem se tedy rozběhl, když vtom se kolem mě přehnala ztepilá dvacítka. Dorazila ke dveřím, počkala na mě a dala mi přednost. Na řidiče se ani nepodívala, natož aby mu poděkovala, to jsem obstaral já. „I vám děkuju, slečno.“ „Není zač.“ A o kousek dál ve voze vyhrkla: „Tohle mě štve! Já nechci žádný výhody jen proto, že jsem ženská! Když ten pitomec nepočkal na vás, měl ujet i mně!“ Rozhodující podnět k napsání tohoto zamyšlení však přišel v pondělí před Štědrým dnem. Šeří se. Všichni pospíchají ještě víc než jindy, jakož i tahají ještě víc nákupů.

Takže klasika: mladší paní s tváří unavené madony vidí nachystaný autobus a dá se do běhu. Se dvěma taškami, na nedbale posypaném náledí, hrůza pohledět. Když doběhla před autobus, takže už se nemohl rozjet, s úlevou zpomalila. A netrpělivého řidiče nenapadlo nic lepšího, než na ni takhle zblízka zatroubit. Paní se strašně lekla, zakopla o obrubník a narazila hlavou na kovovou konstrukci zastávky. Řidič se omluvil slovy „mám taky ňákej jízdní řád!“ a přidal plyn. Daleko nedojel.

Přes Bubenečskou ulici přecházela stará paní s mobilem v ruce. Pomalu, k zbláznění pomaloučku. Neviděla, neslyšela. Řidič plný svého jízdního řádu svíral a rozvíral ruce na volantu, ale zatroubit zrovna teď si netroufl. Paní dočetla SMSku a vzhlédla. Do smrti nezapomenu, jak mile, opravdu kouzelně se na toho autobusáka usmála – polekaně, omluvně, koketně, s výrazem „ach jo, jsem já to ale, viďte?“... Řidič ucukl dozadu, jako by dostal facku, a nahlas zafuněl. Ale vydýchal to a jelo se, konečně. Unavená madona s taškami zatím s očima plnýma vzteku postoupila dále do vozu. Starší dáma se zvedla: „Sedněte si, holčičko, já vás ošetřím...“ Vytáhla z tašky půllitrovku minerálky, namočila si kapesník a otřela madoně krev z čela. „Možná vás bude bolet hlava, ale z toho se vyspíte. Ještě že jste měla tlustou čepici.“ Mezi přítomnými ženami to zavibrovalo zvláštním porozuměním. „Jestli si chcete na toho pitomce stěžovat, půjdu vám za svědka,“ nabídla se jedna. Další přikývly. „Na to nemám čas! Už takhle jdu pozdě, chůva potřebuje jít domů.“ Jako na potvrzení jí zazvonil mobil. „Jsem v autobuse... Do deseti minut, určitě!“ Ošetřující paní napsala na papírek jméno a číslo. „Jsem zdravotní sestra, určitě tady nebydlíme daleko od sebe. Kdyby se vám udělalo špatně, klidně mi zavolejte!“ Madona vystoupila na zastávce Juliska a s taškami v rukou se začala plahočit do kopce Na Fišerku.

Nuže, co si přát do roku 2011?

82

Vidíte nachystaný autobus a dáte se do běhu.

Těsně před vámi se ale dveře zavřou...

Ilustrace: Luděk Bárta

Tam na konečné

české centrum praha

archa pomoci měsíc věnovaný sociálním vztahům a tématu dobrovolnictví pořádá české centrum praha pod záštitou starosty městské části praha 1 oldřicha lomeckého a zastoupení evropské komise v české republice. mediálními partnery jsou časopisy sanquis a Generace.

WWW.czechcentres.cz/praGue české centrum praha rytířská 31, praha 1 otevřeno út / pá 10:00—18:00, so 12:00—18:00

27.01.2011, 9:00 a 13:00 / divadelní dílna Workshop bohnické divadelní společnosti Speciální divadelní workshop Martina Učíka a Bohnické divadelní společnosti, který je určen pro školní skupiny.

27.01.2011, 18:30 / Workshop a film inventura – dobýváme veřejný prostor Ve snaze vydobýt filmové a publicistické tvorbě mentálně postižených autorů odpovídající prostor vykročí o.s. Inventura z Českého centra Praha o kousek dál – do Amerického centra. Workshop a filmová projekce se tentokrát nekonají v prostorách ČC Praha (ale na adrese Amerického centra, tzn. Tržiště 13, Praha 1)! Ve spolupráci s Velvyslanectvím Spojených států amerických.

08.02.2011, 10:00 – 17:00 / výtvarná dílna kreativní hry s uměním Workshop, který povede Lucie Haškovcová z Galerie hlavního města Prahy, bude zaměřen na haptiku – neverbální komunikaci formou výtvarných metod. Dílna je připravena ve spolupráci s nadací Artevide.

08.02.2011, 17:00 – 20:00 / haptické výtvarné umění Nadace Artevide a Čečova metoda Na Kreativní hry s uměním naváže program nadace Artevide, která pomáhá nevidomým a sociálně slabším. V Českém centru Praha představí svou unikátní Čečovu metodu, která umožňuje nevidomým dětem tvořit vlastní umělecká díla.

09.02.2011, 15:00 / film kdopak by se vlka bál Promítání cenami ověnčeného filmu ve verzi pro nevidomé. Po projekci bude následovat debata s režisérkou Mariou Procházkovou.

10.02.2011, 18:30 / diskuze salon ljuby fuchs – dobrovolnictví a inteGrace Debatní večer na téma dobrovolnictví a integrace do společnosti. Diskuze se zúčastní zástupkyně o.s. Máme otevřeno?

Pavla Šturmová, koordinátorka programu Dobrovolnické centrum – Akce Pontony a Naďa Růžková, koordinátorka Pracovně-tréninkového programu v kavárně Vesmírna. Tato kavárna se navíc do Českého centra Praha na celý večer přestěhuje!

Program doplní vystoupení mladého beatboxera Míši Dudyho.

22.02.2011, 18:30 / hudba a film allstar refjúdží band Koncert hudebníků různých národností, kteří se sešli až u nás v ČR, kde našli jako cizinci azyl a nový domov. V rámci večera promítneme poslední filmový dokument Pavla Kouteckého s názvem Budu si žít krásný život.

24.02.2011, 18:30 / literární večer literatura s dialoGem Hostem únorového literárního salonu Zdenko Pavelky bude Kateřina Vlčková.

28. 2. 2011, 20:00 / hudba koncert kapely the tap tap malostranská beseda!! České centrum Praha a starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký vás zvou na benefiční koncert The Tap Tap do Malostranské besedy!!! Přijďte si poslechnout tuto originální kapelu a symbolicky tak zakončit projekt Archa pomoci.

„Stavba hradu toho a obzvláště kulaté věže jest zcela přiměřena rozmnožiti tichou hrůznost krajiny...“ [karel hynek mácha]

Majestátní Kokořín shlíží na krajinu pískovcových skal

84

li te rární putování

Text a foto Günter Bartoš

Karel Hynek Mácha (1810–1836) Po absolutoriu práv nastoupil koncem září 1836 na místo koncipienta v Litoměřicích. Zakladatel moderní české poezie psal první básně německy, záhy přešel k češtině. Nejvýznamnější díla Máj a Cikáni byla inspirována krajinou Kokořínska a Bezdězu a jejich motivy mají reálné předobrazy. (Vypodobnění K. H. Máchy se u různých autorů liší. Vlevo jeho imaginární portrét od Josefa Šímy).

Přes Kokořín na věčnost Romantický poutník, „bezcílně se ženoucí za přeludem nekonečnosti“, se v Máchově díle stává, podle F. X. Šaldy, tragickým symbolem lidství.

„Jak se Ti líbí chodit po světě? Není-li to lepší něco vidět než sedět doma a přitom přece dosti zkusit a nevidět nic?“ Tak se ptal Karel Hynek Mácha, magnus parens moderní české poezie, v dopise bratrovi Michalovi z října roku 1835. Otázka je zároveň i odpovědí. V letech 1832 až 1835 vyšel Mácha ze své „trudné komnaty“ ve dvoře domu na pražském Dobytčím trhu, dnes Karlově náměstí, a vydal se na sedm větších cest za inspirací. Nejdelší směřovala až do Itálie, většina dalších na Bezděz. „Outerý. Z Prahy ráno ve čtyry hodiny, dne 20tého srpna 1833 přes Libeň, Prosík, okolo Střížkova přes Ďáblice okolo Pakoměřic do Líbezníce, odtud po silnici přes Labe na Štěpánském přívoze až do Mělníka. Tam se zdržíme do 12ti hodin. Odtud

Kaňon Vltavy si uchoval poetický ráz

85

l i t er á r n í p u tov á n í

Nebyl Mácha, sám přesvědčen, že se ocitl mimo svou dobu,

Roztržené kontrasty Kdybychom Hynka neměli, museli bychom si ho vymyslet. Básník na cestách, zaznamenávající své imprese písmem i kresbou, patří do evropské kulturní kra-

Baroko přetržené přízemní technikou dneška

jiny éry romantismu stejně samozřejmě jako hradní zřícenina nebo kříž u cesty.

Vedle literární tvorby zůstaly po Máchovi desítky kreseb „hradů spatřených“. Umělecký historik Bohumil Mráz srovnává Máchu s Victorem Hugem: „Jako Mácha i romantik Hugo kreslil středověké hrady, jež vzněcovaly jeho bouřlivou, na protiklady světla a stínu zvlášť citlivou fantazii.“ Kreslil také Puškin, kreslil Goethe.

Přitom ani nevíme, jak vypadal samotný Mácha. Všechny jeho kresby i sochy jsou jen představami o něm, přičemž ta Myslbekova na Petříně asi nejpitomější.

Jediným opravdu autentickým „vyobrazením“ je fotografie básníkovy lebky z exhumace v roce 1938. Ještě že můžeme Máchovu osobnost rekonstruovat alespoň z jeho

díla a poznámek současníků. F. X. Šalda ho označil za člověka „nitra dualistického, roztrženého a stále dráždivě napjatého, ano přetíženého; a myslitelské i umělecké uvědomění si této základní dispozice niterné vedlo jej k tvorbě kontrastové.“ Nevzrušivě poklidnou krajinu, jakou je třeba Polabí u Kolína, kde se žádné velké „kontrasty“ nenabízejí, takový člověk nevyhledává. Máchovu představivost nejvíc jitřilo členité skalnaté Kokořínsko a Bez-

Mělník, Kokořín, Bezděz, Doksy, Zahrádky a Úštěk dojít do Litoměřic coby konce Máchovy životní poutě.

Za Prahou se řeka klikatí a romanticky zařezává do skal a zřícenina v Chvatěrubech u Kralup vypadá stejně jako na dobové Máchově kresbě. Za tuhle návštěvu a celkem banální obrázek velikosti 54x69 milimetrů tu loni postavili Máchovi pomník. Od třicetileté války se totiž v obci nic významnějšího neudálo, snad kromě

Mělnický zámek nad soutokem Labe a Vltavy

děz, kde „se cítil za noci pod hvězdnou oblohou ve své osamělosti duchovně tak povznesen a básnicky inspirován, že zde prožíval nejkouzelnější vize i nejotřesnější sny“ (B. Mráz). Goethe zase vyhledával ostré vulkány Českého středohoří a Novalis, jiná velká postava romantismu, měl jako báňský inženýr blízko k hlubinám. Zemským i duchovním.

Temná krajino! Jasná krajino!

Co nám z Máchovy krajiny vlastně zbylo? Severní periferii Prahy převálcoval konzumní kapitalismus. Romantický poutník je mezi logistickými areály a autosalony nemyslitelný. Může však jít údolím Vltavy jako Mácha během takzvané druhé cesty na Bezděz a přes Kralupy,

86

povodně v roce 2002, ale ta byla na rozdíl od Máchy skoro všude.

V krajině mezi Kralupy a Mělníkem spolu zápasí baroko a industriál, což občas vytváří až brutální „kontrasty“ – za božími mukami nacházíme trafostanice, poblíž barokního komplexu ve Veltrusech stojí velká chemička, naproti gotické zvonice ve Vepřeku zase plynárenské zařízení...

Silueta Mělníka na kopci nad soutokem Labe a Vltavy je ovšem za soumraku impozantní. Za poslední desetiletí tu nic nepřidali a tedy ani nezkazili. „Stavba hradu toho, a obzvláště kulaté věže, jest zcela přiměřena rozmnožiti tichou hrůznost krajiny...“ napsal subjektivní romantik Mácha o Kokořínu. Objektivnější pohled bez projekcí tak přepjatý

Foto: Günter Bartoš

k svatému Jánu na kopci, tam zůstaneme skoro do třech hodin. Odtud na Vysokou přes nový Kokořín do zřícenin starého Kokořína, v jehožto sklepích nám bude přenocovati...,“ píše Mácha v deníku.

tak trochu předchůdcem Nietzscheho? být nemůže. Kokořínsko působí spíš malebně než hrůzně – všechny ty rybníky pod skalami, úvozy a tůňky – jako ostatně celá česká země, která je především malá a mírná. A dnes zarostlá náletovými dřevinami, přes něž není vidět. I v zimě, když listí opadalo.

V samotném Kokoříně se odehrála pozoruhodná výměna. Hodně domů, i velkých, se tu proměnilo v ruiny. Samotný hrad naopak zrestaurovali, obnovili.

Truchlivý večer na Bezdězu

„Zeď její náramné je tloušťky a až ku špičaté, taktéž přižloutlé kamenné střeše ani jediného okénka nemá.“ Tak tam teď dali videokamery.

Chladná světa tvář Z Kokořína „nadmíru krásným oudolím k Housce“. Je zima, pracovní den, na padesátikilometrovém výletě mezi Mělníkem, Bezdězem a Doksy nepotkávám mimo obce jediného člověka. Jen jezdkyni na koni pod Houskou. Hlavně žádní cyklisté v šaškovských strakatých dresech. Jak osvobozující, jak romantické! S mobilem v jedné ruce a satelitní navigací v druhé možná nelze evokovat nejkrajnější existenciální polohy, ke kterým zimní krajina vybízí, bílé prázdno

však připomíná, jak je naše existence přírodě lhostejná a svět chladný. Proto člověk vytvořil náboženství, kulturu, romantickou poezii, aby nesnesitelnou prázdnotu zakryl. „Neb kam vzhlédnu, tam mně schází tvář,“ píše Mácha. Nenašel jako Vilém útěchu v matce zemi, „v kolébku svou i hrob svůj“, zůstal jako pravý a skrytý hrdina Máje „věren své antitezi, svému propastnému pesimismu“ (V. Štěpánek). „Já miluji květinu,

Valdštejnův boj s nicotou Pod Bezdězem a za Doksy se krajina otevírá. V lesích se ve zvýšeném počtu objevují barokní sochy a před Zahrádkami stojí v poli velký barokizovaný kostel svaté Barbory s věží. V každé vesnici stojí nějaká zřícenina, i zámek v Zahrádkách nedávno vyhořel. Jak máchovské, jak romantické!

Barokní prvky posouvají významy, „odkazují k vyššímu, všeobsažnému jednotícímu řádu“ (P. Hájek). Posvěcení, zkulturnění

Na Radobýlu na nicotu zapomenete

že uvadne, zvíře – poněvadž pojde, člověka, že zemře a nebude, poněvadž cítí, že zahyne navždy, já miluju – víc než miluju – já se kořím Bohu, poněvadž – není.“ Nebyl Mácha, sám přesvědčen, že se ocitl mimo svou dobu a že svět náležel povždy slabochům, tak trochu předchůdcem Nietzscheho?

Máchovský nihilismus si nejvíc užívám na Bezdězu, kam přicházím už za šera.

Mrzne, všechny hospody jsou zavřené, i hrad, pozvolna se ztrácející v houstnoucí mlze, opuštěný, ztichlý. „I mně zde bylo samotno, truchlivo,“ promlouvá Mácha z Večera na Bezdězu. Ještě že matky, kterým zemřelo dítě, se už více nechodí pomodlit s mrtvolkami k posledním kapličkám bezdězské křížové cesty...

87

krajiny je jejím polidštěním. Zahrádky patřily, než ho zavraždili v Chebu, největšímu českému krajinotvůrci – Valdštejnovi. Úžasná Valdštejnova alej stará tři sta let představuje odpověď metafyzickému poutníkovi, „bezcílně se ženoucímu za přeludem nekonečnosti“ (F. X. Šalda), „nevyléčitelně zasaženému poznáním nicoty a zmaru“ (B. Mráz). Vše jednou skončí, zanikne, ale každý tvůrčí akt, alej i báseň, nicotu světa po nějaký čas zruší.

Nakonec i ten Mácha – zemřel, ale zůstal živý. Ve svých básních. A na Radobýlu u Litoměřic, kde jeho životní pouť v podstatě skončila (běžel odtud k požáru, kde se nakazil a za pár dnů zemřel), se o tom přemítá nejlépe. Už ten výhled do krajiny! Jakápak nicota, když je dnes tak hezky.

a u to / n ov i n k y

Připravuje Luděk Vokáč, iDNES

Co nás čeká na jaře 2011 Minikupé do terénu Automobilka BMW se v lednu na detroitském autosalonu pochlubila konceptem Mini Paceman Concept. Oslavila jím 10 let od premiéry prvního moderního modelu Mini.

Vůz, který vychází z terénního modelu Countryman, patří do kategorie Sports Activity Coupé. V podstatě jde o dnes stále populárnější crossover, který kombinuje karoserii stylu kupé se vzhledem SUV. Mini Paceman Concept je prozatím pouze autosalonovou studií, sama automobilka se ale netají tím, že vůz navrhla tak, aby se snadno mohl dostat do sériové výroby. Není tak zcela vyloučeno, že se modelová řada Mini od roku 2012 rozroste o další model. BMW ukazuje, kolik se dá z jednoho základu získat.

Další pokus o oživení značky

V březnu v Ženevě představí automobilka Lamborghini nejsilnější sériový model své historie. Prozatím se spekuluje o označení Aventador, číselné pak bude LP700-4. To značí náhon všech kol a výkon 700 koní (525 kW a 690 Nm), který Lamborghini vydoluje z 6,5litrového dvanáctiválce. Víme, že model bude vážit 1575 kilogramů, na stovku zrychlí za 2,9 sekundy a pojede maximálně 350 km/h. Novinkou bude i robotizovaná sedmistupňová převodovka ISR, která přeřadí za 50 milisekund. Tvary Aventadoru zůstávají zatím tajemstvím, je ale jisté, že se budou inspirovat u speciálního modelu Reventón. Zachovány zůstanou i tradiční nůžkové dveře.

Malý lotus se bude vyrábět ve třech verzích Automobilka Lotus potvrdila, že v říjnu roku 2013 začne vyrábět malý městský model City Car. Vůz bude vznikat ve spolupráci s automobilkou Proton, vlastníkem Lotusu, a ještě jedním, prozatím utajovaným partnerem. K dispozici budou tři verze – pro asijský trh, pro evropský trh a sportovní varianta. Zatím není známo, jakou techniku bude sériový vůz využívat. Zadní kola studie pohání elektromotor o výkonu 53 kW s točivým momentem 240 Nm.

88

Foto: archiv automobilek

Nejsilnější býk historie

Model Ypsilon znamená pro značku Lancia stěžejní vůz. I když je populární prakticky jen v domovské Itálii, tvoří drtivou většinu prodejů jejích vozů. Nový model, který automobilka představí na jaře v Ženevě, má pomoci navýšit současná celková prodejní čísla Lancie z 112 000 vozů v roce 2009 na zhruba 300 000 v roce 2014. Zbrusu nová Lancia Ypsilon bude stát na platformě Fiatu Panda, dosavadní model vycházel z Punta druhé generace. Dosud výhradně třídvéřový model se také poprvé objeví ve verzi s pěti dveřmi. To proto, že u konkurence tuto variantu volí průměrně 75 % zákazníků. Novinka se bude vyrábět v polských Tychách po boku Fiatu 500.

Hugo Haas

Zdeněk Štěpánek

MECENÁŠSKÝ KLUB NÁRODNÍHO DIVADLA – POKRAČUJME V NÁRODNÍ TRADICI!

STAŇTE SE ČLENEM MECENÁŠSKÉHO KLUBU NÁRODNÍHO DIVADLA

MECENÁŠSKÝ KLUB ND – rozvíjí oboustrannou komunikaci mezi divadlem a milovníky umění, které spojuje touha pomáhat, láska ke kultuře a úcta k historii

– nabízí svým členům řadu zajímavých benefitů a skutečnou účast na kulturním i společenském životě naší první scény

– umožní Vám přímo vyjádřit své sympatie k Národnímu divadlu, například finanční podporou konkrétního představení

– vítá nové členy klubu již za příspěvek ve výši 1.500 Kč ročně

ZAREGISTRUJTE SE NA www.narodni-divadlo.cz Volejte: 731 603 641, Pište: k.pestova@narodni-divadlo.cz

cesty

Text Jana Nekolová / foto Běla Nekolová

Valle de Viñales

Krasové kopce neboli mogoty vysázené mezi tabáková a rýžová políčka spolu s jasně červenou půdou vtiskují krajině na západ od Havany neopakovatelnou atmosféru.

Od roku 1999 patří Valle de Viñales na seznam přírodních památek UNESCO. Když se před mnoha staletími špa-

nělští námořníci blížili k západnímu pobřeží Kuby, kopce zahalené mlhou jim prý připadaly jako kostelní varhany. Mogoty, které patří k nejstarším skalním útvarům na Kubě, vznikly přibližně před sto milio­ ny lety. Tehdy se následkem eroze z krasové plošiny postupně stávaly velké jeskyně.

Jejich stropy se časem zhroutily a dnes z nich jsou neobvyklé vápencové útvary pokryté hustou vegetací.

Z Havany se k vesnici Viñales, výchozímu místu k objevování celého údolí, dá přiblížit po dálnici. Lépe řečeno po kubánské dálnici. Což znamená, že se našinec musí nejdříve naučit umně vyhýbat dírám a hrbolům, za účastníky provozu přijmout i koňské povozy, cyklisty, jezdce na koni a krávy. Celé údolí je vyhlášenou turistickou destinací, a tak už i na dálnici číhají vykutálení jineteros – kubánští dohazovači čehokoli. Překoná-li člověk všechny jejich nástrahy – a že jich je – stačí se pak pouze rozhodnout, jakým způsobem viñaleské údolí prozkoumá. Nabízí se kůň, kolo i moped. Anebo jít po svých.

Se sestrou jsme si vybraly poslední možnost. Náš pan domácí nám ochotně dohodil průvodce, místního mladíka Raydela. Během našeho třítýdenního putování jsme už pochopily, že na Kubě bez průvodce nedáme ani ránu. I když se od nich zvídavý turista moc nedozví, vždy jim zaplatí. Raydel nebyl výjimkou. Cestou nám ukazoval tabákové i fazolové pole, sem tam nějakou rostlinu, v dálce baobab…

To, že tady roste množství endemických rostlin a dřevin, například kubánský druh cykasů, a že se tu vyskytují vzácní ptáci

Mogoty patří k nejstarším skalním útvarům na Kubě

Viñales

Havana

Valle de Viñales Krasové údolí s rozlohou 132 km² se nachází asi 150 km západně od Havany, v provincii Pinar del Río, v pohoří Sierra de los Oragnos. Obyvatelé údolí, potomci domorodců, španělských přistěhovalců a černých otroků, se převážně živí pěstováním tabáku. Vesnice Viñales s koloniální atmosférou byla založena roku 1875.

90

Místní se rádi zastaví na kus řeči, pozvou vás dál... včetně kubánského národního ptáka Tocororo, nám neřekl. Zato nás dovedl k jeskyni, zapískal a ze tmy se vynořil postarší vesničan se svítilnou. Ten nás za další nedobrovolný poplatek vedl podzemní říčkou, posvítil na pár stalaktitů a stalagmitů. Chvíli jsme se brodily po kolena, pak po pás, nakonec jsme i plavaly.

Podobné bezejmenné jeskyně ukrývá většina mogot. K těm oficiálním a hojně navštěvovaným patří Cueva del Indio či Cueva de San Miguel. První z nich objevili roku 1920 a před časem byly na jejich stěnách nalezeny předkolumbovské malby.

Legenda vypráví, že se jeskyně stala místem schůzek dvou mladých lidí ze znepřátelených indiánských kmenů. Ve druhé se ukrývali uprchlí černí otroci a prý tu pohřbívali své mrtvé. Dnes? Stojí tu restaurace s nabídkou kubánských koktejlů.

Přístřešek pro rolníky pracující na tabákovém poli

Nejlepší tabák Ke koloritu krajiny neodmyslitelně patří i tabákové plantáže a sušárny tabáku.

Ten se tu pěstuje od nepaměti, ještě dříve, než se na ostrov dostal Kryštof Kolumbus.

Díky rudě zabarvené železité půdě místní tabák patří na Kubě k těm nejlepším.

Rolníci ale dodnes obdělávají pole pluhy taženými voly. S jedním novodobým Přemyslem Oráčem jsme se setkaly při našem putování. Voli budili respekt. Přemysl se usmíval. Vesničané se vůbec rádi zastaví na kus řeči. Potulující cizince ochotně zasvětí do tajů pěstování tabáku a pozvou do svých skromných příbytků. Údolí lze projít nebo projet křížem krážem, nejhezčí pohled se ale člověku naskytne z terasy nedalekého hotelu. Mogoty, palmy, barvami hýřící pole, bělostné domky se střechami z palmových listů a sušárny tabáku vytvářejí pohádkovou scenérii. Daly jsme si k tomu „mastňáckému“ podívání dvakrát Cuba libre. Číšník nám na stůl postavil láhev se zbytkem rumu.

Nevím, zda jsme to pochopily dobře, ale postupně jsme si rum dolévaly, až jsme nakonec pily rum čistý. Za cenu dvou koktejlů. Viva Cuba libre! Snad brzy.

Kubánský Přemysl Oráč jde orat své pole

Nejhezčí pohled na údolí je z terasy hotelu

91

zážitky

Připravila Jana Vlková

Zima v závějích

Sněhové radovánky v ledovém iglú Švýcarské městečko Gstaad je proslulé jako mekka toho nejlepšího v turistických službách.

Přenocovat se tu (vedle komfortních hotelů) dá třeba v iglú. „Vesnička“ sněhových domků leží vysoko nad Gstaadem. Iglú mají i své luxusní varianty s vířivkou, jejichž interiéry zdobí figurální reliéfy a ovčí kožešiny. www.gstaad.info

Sáňkování vysoko v horách Jihotyrolská „pastvina“ Seiser Alm (italsky Alpe di Siusi) se nachází v samotném centru Dolomit. Hory s jedinečným geologickým složením byly pro svou krásu zapsány na seznam přírodních památek UNESCO. Na Seiser Alm, náhorní plošinu o rozloze 160 kilometrů čtverečních, míří jednak lyžaři, ale také milovníci sáňkování. Návrat k dětským radovánkám si mohou dopřát na sedmi bezpečných, speciálně upravených a výhradně sáňkařských sjezdovkách, z nichž některé měří více než čtyři kilometry! www.suedtirol.info, www.seiseralm.it

Na běžkách kolem hradu

Zámek Neuschwanstein leží na jihu Německa v těsné blízkosti rakouských hranic. V okolí zámku leží několik jezer, obzor lemují skaliska porostlá hlubokými lesy, nedaleko se vypíná nejvyšší německá hora Zugspitze. Poblíž zámku leží městečko Füssen, dobrá základna pro výlety na běžkách. Okolí proplétá 300 kilometrů běžeckých tratí upravených jak pro klasický běžecký styl, tak pro bruslení. www.fuessen.de

92

Innsbruck a jeho okolí nabízejí vedle skvělého lyžování také řadu tras, kde se dá bruslit. Jeden z nejstarších zimních sportů se ke starobylému městu výborně hodí. Některé bruslařské stadiony jsou kryté, jiné stojí přímo pod širým nebem.

Na většinu z nich mají návštěvníci se speciální „městskou kartou“ vstup zdarma, jinde se za vstup na kvalitně ošetřený led platí kolem tří eur. www.austria.info/cz, www.innsbruck.info

Foto: Swiss Image, Südtriol Marketing, Innsbruck Tourism, Füssen Tourismus und Marketing

Na bruslích až do metropole Alp

Bavte se a procvičte své mozkové závity se zvířaty na safari.

Jedinečná kombinace hlavolamu a společenské hry pro jednoho hráče.

V každém z rébusů jsou stovky možností, ale vždy pouze jediné řešení.

VYZKOUŠEJTE TAKÉ DALŠÍ Z ŘADY SMART Games

www.smarthry.cz, www.smartgames.eu

Antonín Kratochvíl: David Bowie

94

styl

Dvůr zaslíbený umění •

Vynálezkyně Hedy Lamarr

Foto: © Antonín Kratochvíl

• Dřevěné domy se vracejí

Životní styl, ekologie 95

do t ek y dějin

Text Karel Pacner

Hedy Lamarr a její vynález

Nedostala Oscara, ale cenu za přínos elektronice

Tato dívka se narodila 9. 11. 1913 v rodině ředitele Vídeňské banky. Vystudovala balet a hru na piano a začala vystupovat v herecké společnosti Maxe Reinhardta v Berlíně.

Divadelní principál Reinhardt o ní mluvil jako o „nejkrásnější ženě v Evropě“.

Kamerové zkoušky potvrdily, že dívka má přirozený herecký talent. A také se bez studu svlékla a na kratičkou chvíli se ukázala úplně nahá. Kamera ji zabírala zdálky a malá rozlišovací schopnost materiálů způsobila, že byla na plátně vidět spíš jako bílá tečka v pozadí. Přesto to byla ve filmu revoluce, před Gustavem Machatým si takové záběry dosud žádný filmový režisér nedovolil.

Kritikům nahota nevadila, film hodnotili jako umělecké dílo. Moralisté však odvahu herečky odsoudili. Diktátoři Adolf Hitler v Německu a Benito Mussolini v Itálii zakázali promítání filmu, ve Spojených státech z něho vystřihli inkriminované záběry, rovněž papež Pius XII. se rozhořčil.

Do velkého světa A co Hedwika Eva Maria Kiesler? Když si v srpnu 1933 vzala o třináct let staršího zbrojařského magnáta Friedricha Man-

96

dla, netušila, že jí nastanou krušné časy.

Starosvětsky vychovaný Mandl si potrpěl na přesnost a morálku, manželku omezoval a kontroloval. Za velké peníze skupoval filmové kopie Extase po světě: ať se na mou nahou ženu nikdo nedívá!

Rozhodla se, že uteče. V roce 1937 se přestrojila za služebnou, aby ji známí nepoznali, vzala s sebou spoustu šperků, aby měla na útratu, a odjela do Paříže. Z francouzské metropole se na dálku rozvedla.

Zamířila do Londýna, toužila však po Hollywoodu. Na lodi do New Yorku potkala filmového producenta Louise B. Mayera, šéfa společnosti Metro-Goldwyn-Mayer. Tomuto lovci nových hvězd se Hedy Kiesler zalíbila, nabídl jí smlouvu a vymyslel umělecké jméno Lamarr – podle krásky němého filmu Barbary LaMarr.

Kiesler totiž znělo podobně jako židovské slangové označení zadku, tvrdil.

Jakmile se v Kalifornii aklimatizovala, začala natáčet. V letech 1940–1949 hrála v osmnácti filmech, většina z nich však diváky příliš nenadchla. Přesto se herečka stala sexuální bohyní Hollywoodu. Prožila spoustu afér. Dvakrát se tu vdala a rozvedla, přivedla na svět tři děti.

Foto: archiv

Ve středu 18. ledna 1933 se v biografu Lucerna sešla pražská smetánka na slavnostní premiéře snímku Extase. Na plátně se odvíjel banální milostný trojúhelník: mladičká Eva se vdá za bohatého podnikatele Emila, který však o ni nemá zájem. Novomanželka se proto vrátí na statek svých rodičů, kde potká dosud nevybouřeného Adama a prožije s ním milostnou extázi. Představitelka Evy, herečka Hedy Kiesler, okouzlila publikum.

Když Mayer ztrácel o Hedy zájem, odešla v roce 1945 od MGM a založila si vlastní produkční společnost. Neuspěla – hrála jen v několika nudných televizních seriálech. Zdálo se, že její herecká kariéra končí. Slavný režisér Cecil B. de Mille jí ale nabídl roli velké svůdkyně ve filmu Samson a Dalila. Dílo, jehož námět vycházel z biblických příběhů, mělo premiéru v roce 1949 a dostalo dva Oscary. „Film byl největším kasovním úspěchem její kariéry a vypadalo to, že se herečka vrátí opět na scénu,“ napsal britský deník Guardian po letech v jejím nekrologu.

V 50. letech natočila dalších šest filmů, které však ničím nevynikly. Naposled si zahrála menší roli v televizním dramatu Instant Karma v roce 1990. Občas zápasila s duševní chorobou, několikrát se léčila.

V roce 1965 v Los Angeles a v roce 1991 na Floridě ji policie zatkla kvůli drobným krádežím – vysvobodilo ji, že trpěla kleptomanií. Vdala se dohromady šestkrát, naposled za svého rozvodového právníka.

Patent světového významu Tím však její příběh nekončí. Málokdo ví, že Hedy Lamarr zasáhla i do vývoje elek-

troniky. Společně s hudebním skladatelem Georgem Antheilem vynalezla v roce 1941 systém zabraňující rušení rádiového navádění torpéda. O selhávání torpéd věděla od svého prvního manžela Mandla. Princip odrušení si uvědomila při poslechu Anthei­leovy avantgardní skladby. S Antheilem vypracovala technické řešení, patent dostali v roce 1941. Podstatou jejich objevu bylo přelaďování vysílače a přijímače pomocí děrné pásky, takže vysílání je

Námořnictvo poprvé využilo systém FHSS na podzim 1962 při blokádě Kuby. Sověti tam chtěli instalovat rakety s atomovými hlavicemi, jimiž by ohrozili USA – a v tom jim Američané zabránili. V 80. letech uvolnily americké úřady způsob přenosu FHSS i k civilnímu využití. Postupem doby se o něj opírali konstruktéři spojových družic, navigačního systému GPS, mobilních telefonů a dalších komunikačních prostředků, aby zabránili odposlechu. Vynále-

Točila filmy, šestkrát se vdala, porodila tři děti a vynalezla systém proti odposlechům odolné proti odposlechu – systém dostal zkratku FHSS (Frequency-hopping Spread Spectrum). Autoři se domnívali, že by mohl sloužit k navádění torpéd. Věnovali ho bezplatně americkému námořnictvu, ale během války se nemohl uplatnit – chyběly ještě malé elektronické prvky.

Až koncem 50. let dovedla vynález do praxe na zakázku Pentagonu firma Sylvania Electronic Systems. Místo děrných pásek však použili její inženýři tranzistory.

97

zecký úspěch Lamarr vyšel najevo s velkým zpožděním až v 90. letech. Byl příliš důležitý pro vojáky, proto zůstával tajný.

Antheil zemřel v roce 1959. Hedy dostala v roce 1997 mezinárodní cenu za průkopnický přínos elektronice a její syn Tony Loder pro ni převzal cenu Viktora Kaplana od Rakouské akademie věd.

Hedy Lamarr zemřela 19. ledna 2000 na Floridě. Syn splnil její poslední přání – její popel odvezl na hřbitov do Vídně.

Pražská komorní filharmonie Prague Philharmonia

Český rozhlas Internet a T-Mobile vyhlašují XVI. ročník mezinárodní výtvarné soutěže pro děti

Malujeme po síti 2011

Báje, pohádky a pověsti

pořádá 27. února 2011 v 17.00 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina

POHÁDKOVÝ KONCERT s hudbou a texty z českých pohádek provází

Sabina Laurinová a Jan Čenský

Které pohádkové postavy máte nejraději?

Jakou záhadnou pověst jste slyšeli vyprávět?

Znáte zajímavou báji odkudkoli ze světa?

host

Aneta Langerová

patronka projektu Světluška nadačního fondu Českého rozhlasu

HLAVNÍ PARTNEŘI PKF:

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI PKF:

PARTNEŘI PKF:

Informace o soutěži najdete na

pař íž

Text Jitka de Préval / foto Geneviève Boustani

Dvůr zaslíbený umění

Komplexu budov, které se skrývají za adresou 37bis rue de Montreuil v Paříži, se tradičně říká Průmyslový dvůr. Dnes v něm žijí a pracují pouze umělci a umělečtí řemeslníci. O svou oázu umění uprostřed Paříže se ovšem museli tvrdě poprat.á.

Patří k nejstarším průmyslovým blokům, které se v nezměněné podobě zachovaly od 19. století v dělnické čtvrti na předměstí sv. Antonína, kousek od Bastily. Jeho historie počala v roce 1673, kdy se zde usadila manufaktura na zpracování dřeva pro královskou námořní dopravu a obchody se zbraněmi. V osmnáctém století až do francouzské revoluce tu měla dílny královská manufaktura na tištěné tapety Revillon. Budovy měnily majitele, ale obyvatelé a řemeslníci, kteří našli střechu nad hlavou a prostory pro práci, zůstávali. Poslední majitel zdědil celý komplex po dědečkovi Paulu Jeammetovi, který jej koupil v roce 1942 od rodiny Claire Duluc.

Dnes je zde na třech dvorech o rozloze 4000 m2 soustředěno asi padesát řemeslných a uměleckých (výtvarných, 99

sochařských, fotografických) ateliérů a dílen. Keramik, truhlář, ebenista, patinéř a zlatič vyřezávaného dřeva, knihvazač, umělecký lakýrník historického nábytku... A v úplně posledním dvoře sochařmalíř českého původu Jan Zelenka.

Jan získal ateliér v 37bis díky restituci majetku po dědečkovi v Praze a nabídce na odkoupení nájmu malířského ateliéru. V té době ale ještě nebylo docela jasné, zda o svou investici nepřijde. Od počátku devadesátých let visela nad budovami v čísle 37bis hrozba, že pod tlakem investorů a za nezájmu pařížského magistrátu poslední majitel prodá budovy a pozemek spekulantům s realitami. Jak říká Antonio, sochař portugalského původu, který vytváří objekty z keramiky, „kdybychom neuměli otevřít pusu a nechali si vše líbit, tak už bychom tady nebyli“. Jejich nejistota trvala celých patnáct let.

Charta 37bis „V budovách komplexu mohou být pouze ateliéry a dílny. Přednost má tradiční řemeslná, především ruční výroba a ta, kterou nelze provozovat v obytných prostorách. Základním kulturním posláním a projektem komplexu je předávat znalosti, zručnost a řemeslné dovednosti učedníkům a dbát na zachování řemeslných činností do budoucna. Nevýrobní činnosti (služby) nebo průmyslové technologie zde nemají místo. Do prostoru musí mít volný přístup dodavatelé a zákazníci. Nájemné za ateliéry a dílny musí být přizpůsobeno výnosu nerentabilních řemesel. (...)

Předseda občanského sdružení zastupuje zájmy nájemníků a dohlíží, aby správce prostoru jmenovaný magistrátem dodržoval garance, které sdružení ACI získalo od města. Veškeré zásahy do architektonické jednoty komplexu lze provést jen se souhlasem magistrátu a sdružení ACI.“ Po letech boje za záchranu ateliérů komplex 37bis vstoupil do povědomí Pařížanů jako centrum umělecké výroby; stal se zároveň ohniskem kulturním a veřejným. I tuto dimenzi chce charta zakonzervovat a ochránit.

Sídlí tu lakýrník, keramik, truhlář, ebenista, patinéř, knihvazač...

100

pař íž

Boj o unikátní prostor trval celých patnáct let Jako David a Goliáš

Foto: Geneviève Boustani

Bojovat za práva o přežití umělců v tvrdém prostředí, kde peníze mají neomezenou moc, je nutné cílevědomě a neúnavně. Jinými slovy se musí zmobilizovat všichni nájemníci, vyvinout tlak na všechny strany, přesvědčit magistrát a městský památkový úřad o významu záchrany prostor s tradiční řemeslnou činností, získat záruky a zajistit podmínky pro existenci nevýdělečných řemesel.

Boj o převedení budov do vlastnictví města byl napínavý. Prvním krokem bylo založení občanského sdružení všech nájemníků, výtvarníků a řemeslníků. Dostalo název ACI (Ateliéry průmyslového dvora) a jeho členové sepsali chartu 37bis, která určuje základní pravidla ve vztahu architektonického komplexu. Poté nastoupila neúnavná kampaň na jeho záchranu.

Po patnáctiletém boji magistrát využívá předkupní právo a komplex odkupuje.

Zdá se, že nyní konečně nastal klid.

Ale zájemci o toto krásné místo se ozývají stále. Je potřeba myslet na budoucnost – koho dnes ovšem láká ruční tvorba? To je ale námět na další úvahu...

Obyčejný dvůr, řeklo by se. Středem zájmu spekulantů s realitami je stále.

Cesta z Malé Strany do 37bis Žít a tvořit ve svobodném kulturním prostředí.

Oprostit se od místního provincialismu.

Sen, kvůli kterému Jan Zelenka opustil Čechy.

Ten sen si splnil v rue de Montreuil.

V poslední době pracuje hlavně s motivy monumentální zeleniny

Narodil se v říjnu 1943, rok a půl po atentátu na Heydricha. Do skromné domácnosti účetního a ženy v domácnosti na Malé Straně přinesl naději na lepší časy. Těžká válečná doba pomalu doznívá, když – ještě v plenkách – začíná plodit „velké formáty“ ve stylu Cy Twomblyho. Maminka, která si přivydělává jako kustodka v Národní galerii, je na jeho jeho první „monumentální“ výtvory pyšná. Na základní škole je v kreslení nejlepší. Přesto pokus dostat se na střední uměleckou školu Václava Hollara nevyjde.

Prakticky přemýšlející rodiče rozhodnou, že stráví rok v podniku Zukov v Holešovicích a vyučí se uměleckým pasířem. S dělnickým profilem je pak přijat na uměleckou školu na Žižkově a po maturitě do sochařského ateliéru profesora Kavana na UMPRUM. Studium sochařiny dokončuje na akademii u profesora Lidického, u kterého absolvuje v roce 1971. Na vytouženou „volnou nohu“ však musí rok počkat, protože jako vysokoškoláka ho čeká povinná vojenská služba. Během vojny se seznámí s Jardou Myslivečkem, malířem a překladatelem z francouzštiny. Jarda díky svým jazykovým schopnostem zjistí, že existuje možnost studijních pobytů ve Francii a pomůže Janovi s přihláškou. A tak Jan, podobně jako jeho vrstevník Ctibor Turba, patří ke šťastlivcům, kteří v roce 1973 odjedou do Paříže. V 70. letech je Paříž stále ještě umělecký ráj, alespoň v povědomí českých výtvarníků, jejichž kontakt se západním světem je velmi sporadický. Jak osudová se Janovi Francie stane, však zatím netuší. V průběhu šestiměsíčního pobytu se seznámí se svou budoucí manželkou a život nabere nových obrátek.

Po návratu do Čech stráví čtyři dlouhé roky neustálým vyřizováním nejrůznějších povolení – až do definitivního odjezdu do Paříže v roce 1978.

101

pa ří ž

Příslib města nad Seinou

Artyčoky, 2008

Na konci sedmdesátých let v Paříži doznívá umělecká bohéma zlatých předválečných a poválečných dob. Rozhodně to již dávno není umělecký střed světa, ale to Jan postupně pochopí až na místě. Začne pracovat jako asistent u sochaře Reného Coutellea, typického francouzského umělce: pohostinného, štědrého, s velkým domem se zahradou a vždy otevřenými dveřmi. René Coutelle pomáhá nezištně výtvarníkům z ciziny a jeho srdečnost a velkorysost udržuje dojem, že francouzská vyhasínající kulturní hvězda stále ještě září.

Jan u Coutellea zůstane jako asistent dvanáct let. Ve volném čase, pokud nějaký zbývá mezi asistováním, učením a přivyděláváním si na nejrůznějších zakázkách, mo-

Tvoří sochy, maluje, kreslí. V ateliéru v komplexu 37bis.

Řepy v letu, 2006

deluje a sochy odlévá do sádry, vzácně do bronzu. To jeho životu dává smysl. Všechny jeho bronzy byly vydraženy v proslulé dražební síni Hôtel Drouot. Malbu a kresbu neopouští, doprovázejí ho stále.

Vystavuje většinou skupinově, jako například v Májovém salonu v Grand Palais v roce 1991 anebo v tematické expozici „Réalités nouvelles“ v roce 1996. V roce 2000 pak byla jeho tvorba součástí skupinové přehlídky v Českém centru „Devět českých výtvarníků v Paříži“. Výstava, ze které měl největší radost, se odehrála v roce 2007 v pařížském Espace Accattone.

Monumentální zelenina

Jan Zelenka (*1943)

Let papriček, 2009

Sochař, malíř, autor působivých kreseb.

Studoval střední uměleckou školu, poté sochařství na pražské UMPRUM a absolvoval na AVU. Od roku 1978 trvale žije a tvoří v Paříži. Vystavuje samostatně a na skupinových expozicích. Velký úspěch měla nedávná (září–listopad 2010) expozice jeho díla v Českém centru v Paříži.

102

Foto: Geneviève Boustani

Bez názvu, 2008

Od té doby, co má Jan malířský ateliér, se hodně věnuje malbě. V posledních letech pracuje hlavně s motivy monumentální zeleniny. Svou plastickou dokonalostí ho inspirovaly artyčoky, hráškové lusky, cukrové řepy, česneky, ale také květiny, hrušky...

Představuje si je většinou v letu nebo při pádu a jeho inspirace občas nabírají dramatickou podobu, když maluje hrášky jako apokalyptické útočníky bojující proti pekelným zjevením. Zelenina a ovoce na jeho obrazech jsou v konfrontaci s miniaturními, notoricky známými postavičkami, to aby zvýraznily mostrózní velikost přírodních plodů. Objevují se v sousedství s donem Quijotem a Sanchem Panzou, s anděli, smrtkami.

Kompozice zvýrazňují disproporce mezi světem reálným a vysněným.

Malba Jana Zelenku občas inspiruje k sochařskému ztvárnění. Jeho poslední sochařská realizace byla pro českého zákazníka: vznikly gigantické pryskyřicové lusky, zavěšené v prostoru s vysypanými hrášky. Před odjezdem do Čech byly hrášky vystaveny na dvoře komplexu 37bis za nadšeného obdivu přátel a kolegů ze sousedních ateliérů.

Pryskyřicové hrachové lusky putovaly nakonec do Čech Gigantické rozměry vytvářejí jedinečný dojem Instalace nadchla Janovy známé a kolegy

103

m ó da

Doporučuje Klára Klempířová

Večírky, plesy, bankety Při každém pozvání na společenskou akci zvažuji, co na sebe. Malé černé, nebo kostým s halenkou?

Základem je, abych se především sama cítila ve vybraném oblečení dobře. Téměř

při všech příležitostech mohu uplatnit univerzální jednoduché pouzdrové šaty – „malé černé“. Hodí se do divadla, na filmovou premiéru, na vernisáž, zvládnu v nich koktejl před akcí stejně jako následný raut. Samozřejmě je doplním náležitými, většinou spíše výraznými doplňky. Akcenty v rudé barvě tmavé šaty vhodně oživí. A když mám někdy to správné rozpoložení a také dostatek odvahy být středem pozornosti, vyrážím do společnosti rovnou v karmínově červených šatech. Doplním je pak šperky a botami v šedých či černých tónech. Kostým s halenkou volím spíše při oficiálních, pracovně laděných akcích. Mám ve skříni jeden kostým kalhotový, druhý se sukní a elegantní halenky v různých barvách a materiálech – ať mohu kombinovat a střídat!

S flitry

Vlněná čepice posetá flitry zahřeje a ozdobí. orsay, 299 kč, www.orsay.com

Pro změnu

Taneční

Boty s výraznou květinovou aplikací na nártu, s vysokým podpatkem. stuart weitzman, j.a.m. couture, cena v obchodě

Zlaté

Malé šedé

Lehounké šaty z hedvábného šifonu s asymetrickou délkou. versace jeans couture, j.a.m. couture, 18 300 kč

104

Přepychové hodinky Versace v růžovém zlatě. info o ceně v obchodě versace u prašné brány 3, praha 1

Foto: archiv firem, Ondřej Petrlík, archiv L. Špačka

Tradiční přívěsky může vystřídat zajímavý náhrdelník ze stužek s našitými korálky. marella, 1600 kč, www.maxpraga.cz

Prsten

Květina, drahé kameny, klenotnické mistrovství. Ideální kombinace. alo jewelry, cena v obchodě, www.alo.cz

Decentní střih

Krajkové šaty s „tělovou“ podšívkou. orsay, 879 kč

Psaníčko

Ozdobná saténová kabelka. stuart weitzman, j.a.m. couture, cena v obchodě

Věčné perly

Rudá barva dodává klasickým perlám nový rozměr, náramek je efektním doplňkem pro různé příležitosti. dyrberg kern, 1399 kč

S mašlí

Do společnosti se hodí zajímavé halenky s elegantním prvkem. marie lund, van graaf, 999 kč

Na červený koberec Krajkové motivy jsou právě v módě. Třeba v této „ďábelsky barevné“ kombinaci na botách. reserved, 999 kč

Výrazný

Náramek z ještěrčí kůže se dá nosit k šatům i k džínům. sergio rossi, pařížská 18, praha 1, 5750 kč

Módní etiketa podle Ladislava Špačka Žena by měla sladit své oblečení s mužem. Muž má obvykle úroveň oblečení předepsánu na pozvánce.

Stanoví-li hostitel pro muže black tie, smoking, budete nejdříve uvažovat o dlouhých šatech, velké večerní, ale vhodnou volbou je i malá večerní, ideálně tzv. „malé černé“. Má-li muž na pozvánce napsáno formal dress, tmavý oblek, vezmete si krátké šaty. Výjimkou je ples, kam si můžete obléci velkou večerní toaletu, i když si muž bere „jen“ černý oblek. Muži působí na jakékoli večerní akci uniformně, ženy naopak mají vypadat originálně a určovat atraktivitu páru. U velké večerní se nemusíte obávat být odvážnější ve střihu šatů; velká večerní může odhalovat ramena, záda, dekolt, může být přiléhavá nebo volná, černá, ale i rozumně barevná.

Festive casual znamená slavnostní, leč neformální úbor: barevné nebo vzorované sako, šátek místo kravaty, světlé kalhoty. Ženy mohou mít koktejlky, sukni s topem nebo halenkou. A pokud na pozvánce dress code nenajdeme, musíme si poradit sami. Zvážíme, kdy a kde se akce koná a jak formálně je pojata.

105

kosmetika

Doporučuje Klára Klempířová

3

Jak se starat o zralou pleť

2

Kvalitní krém, masáž a studená voda – tolik stačí ke zdravé a svěží pleti.

1

4

7

6

5

Séra a výživné pleťové masky ale

Důkladné odlíčení nikdy nevynechám Po příchodu domů obličej důkladně odlíčím. Na vyčištěnou pleť nanesu regenerační olej a vmasíruji jej jemnými krouživými pohyby. Tím zvýším cirkulaci krve a stimuluji obličejové svaly. Na závěr „nakrmím“ pokožku výživnými látkami – minerály, vitaminy a aminokyselinami v nočním krému.

8

9

Tajemství v lahvičkách

[1] vyhladí vrásky Regenerační noční sérum v podobě oleje, který se rychle vstřebává. l'occitane, 30 ml/1390 kč [2] s diamanty Sérum obsahuje částečky drahých kamenů a zakrývá známky času. source d'hématite, gemology, 5550 kč, www.dermitage.cz [3] přírodní Pleťová maska dodává jas unavené pleti. melvita, 75 ml/480 kč, www.melvita.cz [4] s koenzymem q10 Dermokapsle krystalu pokožku zbavují pigmentace. 30 ml/3120 kč, www.zlatamaska.cz [5] novinka Luxusní vyhlazující krém s vzácným černým turmarinem vzpruží pokožku. re-nutriv, estée lauder, 50 ml/6800 kč [6] aktivní Krém s obsahem přírodních růstových a antistresových hormonů z mořských řas, které jsou dobrým životabudičem. thalgo exception, 50ml/3150 kč [7] léčivá síla Liftingové sérum Swiss Nature, ideální pro namáhanou pokožku, vyhlazuje vrásky kolem očí a úst. zepter cosmetics, info o ceně na www.zepter-cosmetics.com, www.zepter.cz [8] lifting Noční zpevňující péče na obličej a krk. yves rocher, 920 kč, www.yves-rocher.cz [9] neinvazivní Biotechnologické sérum eliminuje hluboké vrásky. botoceutical platinum, prodává se v lékárnách, www.f-cos.com

106

Foto: archiv firem

samy o sobě nestačí – na zralou pleť účinkují nejlépe v kombinaci se zvláštními „rituály“, které navíc téměř nic nestojí. S péčí začínám hned zrána, obličej si vždy několikrát opláchnu studenou vodou. Díky tomu má zdravou barvu, kůže je vypnutá, bez otoků. Poté aplikuji denní krém – v létě hydratační, v zimě výživný.

Péče o pleť Vital JUST Vývoj nové řady Vital JUST zapříčiněn stále rostoucími požadavky péče o pleť žen v naší společnosti. Stejně jak je doba uspěchaná, tak pleť žen stále více touží po lepší a kvalitnější péči, kterou ji společnost JUST přináší stále inovovanou řadou VITAL JUST. Vyzkoušejte i Vy tuto novou řadu a dopřejte své pleti hebkost a svěžest, kterou přináší…

Produkty nakoupíte u poradců společnosti JUST CS spol. s r.o. Více informací naleznete na www.justnahrin.cz, popřípadě volejte bezplatnou linku 800 31 32 33.

kosmetika

Doporučuje Klára Klempířová

Kosmetická výbava Líčení vždy musíme šikovně sladit – elegantní je například fialovo-zlatavá kombinace.

3

1

4 2

5

6

7

9

8

[1] intenzivní Praktická voděodolná tužka s krémovou texturou. yves rocher, 250 kč [2] perleť Lehký a jemný make-up s odstínem růžových květů keře abélie. giorgio armani, 1260 kč, prodává douglas [3] jemné Hedvábné a vysoce odolné oční stíny zbarví víčka do perleťova. eyes to kill, giorgio armani, 950 kč [4] pro objem Díky vyplňující formuli budou rty působit plně a přitom vyhlazeně – ideálně připravené jako podklad pod rtěnku. collagenist lip zoom, helena rubinstein, 1210 kč [5] barevná paleta Pět očních stínů Pure Color: wild violet, rafinovaná kouřová, dva neutrální odstíny a třpytivá tmavě slívová uprostřed. estée lauder, 1390 kč [6] s levandulí Rozjasňovací stíny – na oči zkuste nanést jednotlivé tóny, pro chladný zimní vzhled tváří je smíchejte dohromady. lancôme, cena na www.lancome.com [7] na míru Rtěnka Rouge Pur Couture se vyrábí v šestnácti odstínech od syté korálové až po nejintenzivnější fialovou. ysl, 870 kč [8] úleva pro oči Minerální korektor Giordani Gold s revitalizační červenou řasou pomáhá redukovat otoky pod očima. oriflame, 169 kč, www.oriflame.cz [9] s vitaminy Sametově jemný kompaktní pudr obohacují rostlinné látky. Výtažek z divoké růže, přírodního zdroje vitaminu C, pomáhá vyhlazovat jemné vrásky. wild rose powder, korres, 700 kč, www.profimed.cz

108

Foto: archiv firem, Dreamstime

Na oči, na tváře, na rty

inzerce

Lékař radí, jak hubnout zdravě Prosím, poraďte mi: mým problémem je neustálé přibírání na váze, ale když se začnu omezovat v jídle, pak trpím zácpou. Moje známá mi doporučila užívat přípravek Unilakt. Je pro mě vhodný?

Děkuji, Zdena J., 28 let, Tábor

Paní Zdeno, vlákninový přípravek Unilakt je kvalitní produkt a já jej doporučuji jako výborný doplněk redukční diety. Užívá se před jídlem a při pocitu hladu nebo můžete Unilaktem jedno jídlo zcela nahradit. Nezbytný je ale dostatečný příjem tekutin.Tento způsob Vám během tří měsíců pomůže zhubnout o 10 až 12 kg a pokud omezíte svůj kalorický příjem, máte výsledek zajištěn. Studie uvádějí, že při pravidelném užívání jednoho gramu skořice denně po dobu čtyřiceti dnů, což odpovídá 600 g balení Unilaktu Skořice, poklesla hladinu cukru i cholesterolu až o 20 %.

Probiotické bakterie a řasa Chlorella chrání střevní mikroflóru, proto by se měl stát Unilakt běžnou součástí životosprávy lidí s oslabenou imunitou, střevními problémy, zácpou, hemoroidy a těch, kteří nejsou spokojeni se svou váhou.

Doc. MUDr. Karel V. Šuk, CSc.

K dostání v lékárnách a na www.hmh.cz Tři druhy ve třech gramážích. Balení 600g obsahuje 900 tablet.

Dřevěné domy nemusí být rustikální

Dřevěné sociální centrum v rakouském Bregenzu u Bodamského jezera

Interiér sociálního centra

V Bregenzu je vedle domova seniorů i školka

Krytá dvorana dřevěné radnice v obci Ludesch

Obytný komplex s dřevěnými prvky v Bregenzu

Dřevěná architektura

nezatěžuje životní prostředí 110

by d lení

Text a foto Günter Bartoš

Dřevo se vrací Tradiční přírodní materiál je příjemný na dotek, voní a navíc má výborné izolační vlastnosti.

Není divu, že dřevo nalézá uplatnění i v hi-tech civilizaci a získává zpět ztracené pozice. Ještě v 18. století se stavby z devadesáti procent stavěly ze dřeva. Průmyslová revoluce však používání tradičních a lokálních materiálů potlačila. Využití dřeva se nepřetržitě a lineárně snižovalo až na statisticky nejnižší úroveň – pod deset procent v poslední čtvrtině 20. století. Zvýšené ohledy na ekologii ale přivodily zvrat a dnes je celosvětově okolo dvaceti procent nově dokončených staveb ze dřeva. A tento podíl roste. „Dnešní dřevěné stavby nemají nic společného s historickými stavebními systémy, dřívějšími chatami nebo se stavěním pro sociálně slabší vrstvy. Také se neomezují na obytné domy nebo halové konstrukce. Nové je, že dřevěné stavby mají úspěch na základě komplexního technologického vývoje a konstrukčních metod, ale také díky lepšímu porozumění pro samotnou aktuální architekturu,“ říká odborník Josef Kolb ze Švýcarska.

V Čechách zatím na filigránské dřevěné střešní konstrukce a vícepatrové domy nenarazíme. Na bytové výstavbě se podle nadace Dřevo pro život podílejí dřevostavby jen jedním procentem. Ve skandinávských zemích to bývá přes 60 procent, v USA 65 procent, v Kanadě dokonce 80 procent a ve srovnatelném Rakousku a Švýcarsku 10 procent.

Stále se projevuje dědictví komunistického režimu, které dřevo jako stavební materiál po desetiletí „upozadilo“, aby je mohlo masově vyvážet jako strategickou surovinu na západ. Proto chybí tradice. Jen nemnozí architekti a stavební firmy to se dřevem umějí, typická dřevostavba vypadá jako banální montovaný domek à la RD Rýmařov. Materiál sám lidé stále vnímají jako nemoderní, venkovský, nehodící se k převládajícímu městskému životnímu stylu. To spíš betonová stěrka...

Zápory a klady

Firma Tschabrunn obchoduje se dřevem a její sklad je největší dřevěnou halou v Rakousku

Dřevo přináší samozřejmě i objektivní nevýhody – nižší odolnost, trvanlivost, životnost i nižší ohněvzdornost, jako živý materiál je náročnější na řemeslné zpracování.

Pokud není zpracování dokonalé, hrozí třeba plísně. Materiál se musí vysušit na úroveň vlhkosti svého pozdějšího využití kvůli hydroskopii – dřevo vlhkost přijímá a také odevzdává, což na druhou stranu vytváří příjemné klima v budově.

Pozitiv je ovšem celá řada. V zemích s velkým zalesněním, jako je i Česká republika s 33,5procentním podílem lesů a čtvrtými největšími zásobami dřeva na hektar v Evropě, přiroste každých několik minut dost dřevní hmoty na postavení jednoho rodinného domu. Jde tedy o plně obnovitelný materiál. Dřevo dále ukládá oxid uhličitý, snižuje tak skleníkový efekt. A jeho likvidace nezpůsobuje ekologické problémy.

Na lokální úrovni zase stavby ze dřeva podporují místní ekonomiku. Staví se z toho, co se pokácí v místních lesích. To si už před lety uvědomili v nejmenší rakouské spolkové zemi Vorarlbersko, kde se nyní až 20 procent nových domů staví ze dřeva. Dřevěná architektura se stala místním fenoménem, na který se jezdí dívat exkurze. Vedle moderních rodinných domů tu ze dřeva rostou haly, radnice i sociální ústavy.

V Čechách jsme zatím s jedním procentem nových staveb ze dřeva pozadu. Ponejvíc si je opatřují lidé proto, že je jim zkrátka materiál a jeho vůně sympatický. „Okouzlení z lesa přenášejí na dřevo jako materiál,“ vysvětluje jejich motiv Josef Kolb v publikaci Dřevostavby (nakl. Grada, 2007).

111

domácnost

Text Zora Kasiková, Arnika

Ekologická stopa

Chceme-li si udělat jasný obrázek o tom, jak svým životním stylem ovlivňujeme planetu Zemi, podívejme se na výpočet takzvané ekologické stopy.

V čem spočívá tento princip? Naši spotřebu energie, potravin, bydlení či služeb

lze přepočíst na velikost potřebné produkční plochy (pole, lesy, vodní či zastavěné plochy...), nebo plochy nutné k eliminaci našich odpadů (např. pro vstřebání oxidu uhličitého). Vyjádřeno globálně: podle zprávy Living Planet Report 2008, kterou vydal Světový fond na ochranu přírody, překračuje dnes lidstvo obnovitelnou kapacitu Země asi o 30 % (ještě v roce 1961 jsme využívali biokapacitu Země z 50 %). Průměrná ekologická stopa jednoho obyvatele Země je 2,7 globálních hektarů – tedy hektarů pomyslné plochy zeměkoule – přičemž dostupná biokapacita nepatrně překračuje 2 globální hektary.

V našich končinách na tom nejsme lépe: ekologická stopa průměrného obyvatele České republiky je 5,36 globálních hektarů, zatímco dostupná biokapacita našeho území je jen 2,47 globálních hektarů. Kapacitu našeho území tedy v současnosti překračujeme více než dvakrát. Z prostých výpočtů je zřejmé, že pokud nechceme zcela vyčerpat zdroje pro sebe i své potomky, je třeba pozměnit naše chování.

Lepší je využívat

kvalitně volný čas

než nakupovat věci Celková ekologická stopa lidstva (Gha)

18

Biokapacita planety Celková ekologická stopa

14 10

Co můžeme sami ovlivnit Jak žít v dostatečném komfortu a přitom nakupovat a chovat se zodpovědněji vůči životnímu prostředí i sobě? Stačí začít drobnými kroky. Jedním z faktorů, které významně ovlivňují naši ekologickou stopu, je produkce odpadů. Každý člen domácnosti jich u nás ročně vyprodukuje asi 300 kilogramů. Až 80 % domovních odpadů lze přitom recyklovat, zatím jich ale recyklujeme jen asi 20 %. Mysleme proto na omezení odpadů už při nákupu: nosme si vždy vlastní nákupní tašku, opakovaně používejme i sáčky, vždy bychom měli dát přednost větším balením, v případě čisticích prostředků koncentrátům. Naopak vyhýbat bychom se měli výrobkům na jedno použití, jež mají nejnepříznivější dopad na životní prostředí. Obaly, které se dobře recyklují (z plastů je to PET, HDPE), škodí přírodě méně než ty z PVC a z hliníku, jejichž výroba zatěžuje okolí škodlivinami.

Obecně je vždy prospěšnější, pokud preferujeme výrobky s ekoznačkou. A neměli bychom pořizovat věci, které opravdu nepotřebujeme – peníze totiž představují energii, která se dá využít různě, třeba jako kvalitní volný čas, který strávíme s blízkými.

Víte, že: 6

0

1961

1975

1990

2005

Náš vliv na životní prostředí roste. Dokumentuje to vývoj ekologické stopy lidstva v čase. Zdroj: Living Planet Report 2008

• ekologická stopa automobilu je až 6krát větší než ekologická stopa autobusu?

• mytí nádobí pod tekoucí vodou v porovnání s myčkou má zhruba 1,5krát větší dopad na životní prostředí?

• používání jednorázových plen zanechá až 7krát větší ekologickou stopu než v případě plenek látkových?

112

• jablka přepravená do Čech až z dalekého Nového Zélandu zanechají až 11krát větší ekologickou stopu než jablka vypěstovaná u místního pěstitele?

• klasická 60W žárovka má až 4krát větší stopu než kompaktní zářivka?

• ekologická stopa plazmové televize je až 14krát větší než u LCD televize?

m alova ný r ec ept

Připravuje Marie-Paule Pospisil

Bažantí terina s játry V zimních měsících se na stolech častěji než jindy objevují nejrůznější dušená masa, ragú a pečeně s marinádami či omáčkami à la svíčková. Zkuste letos únorový jídelníček trochu ozvláštnit zvěřinovou terinou. Trpělivost při její přípravě bezpochyby odmění uznání vašich blízkých či hostů.

Na 6 porcí: 350 g bažantího masa 350 g drůbežích jater 10 plátků anglické slaniny 2 vejce 2 polévkové lžíce hladké mouky 1 polévková lžíce sádla 1 sklenka koňaku bobkový list, tymián, sůl, pepř

Foto: archiv M.-P. Pospisil, koláž © M.-P. Pospisil, archiv NASA

Nechte marinovat maso s kořením a koňakem po 24 hodin ve velké míse v lednici. Pak marinované maso vyndejte a marinádu nechte vyvařit (neboli redukujte) v kastrolu na silném ohni.

Rozemelte maso s kořením. Přidejte vejce, mouku, celá drůbeží játra a redukovanou marinádu. Osolte, opepřete a vše zamíchejte.

Hranatou či oválnou formu na koláč vystelte plátky slaniny a vlijte do ní připravenou směs. Dejte do další, větší nádoby a vytvořte vodní lázeň (bainmarie). Takto pečte 90 minut na stupni 5.

Po vychladnutí hned servírujte. K terině doporučuji křupavý salát s kuličkami hroznů a sladkokyselé okurky.

Dušená masa, ragú, pečeně...

Zkuste letos zimní menu ozvláštnit něčím novým!

113

Nuberg 2010 ve finále • Kultura v novém roce• Fotografie v Paříži • Andy Warhol v Praze • Oldřich a Božena v Brně • Únor v Madridu

Antonín Kratochvíl: Amanda Transgender

114

Foto: © Antonín Kratochvíl

kalendář

Kdy a kam za kulturou 115

h u d eb n í s o u t ě ž

Text Wanda Dobrovská / foto Johana Kratochvílová

Nuberg 2010

Soutěž o nejúspěšnější skladbu premiérovanou Orchestrem Berg vstoupila v roce 2010 už do čtvrtého ročníku. V tuzemských podmínkách se jedná o jedinečnou akci, protože se do ní vedle odborné poroty zapojují i posluchači. Hlasy pro nejlepší skladbu mohou posílat do 22. února 2011 přes stránky www.nuberg.cz.

Orchestr Berg si pravidelně objednává nová díla od mladých českých hudebních tvůrců, aby mohl svému publiku představovat skladby, který nikdo jiný nehraje, a také aby neustále obohacoval svůj repertoár. Českým skladatelům navíc dává podnětný impuls ke komponování orchestrální hudby. A motivováni jsou konec konců i posluchači, kteří si často udržují od soudobé vážné hudby spíše odstup. Orchestr Berg jim dává příležitost poslechnout si nové skladby z nahrávky pořízené při premiéře jednotlivých děl a vyjádřit svůj názor na ně účastí v soutěži Nuberg. Z tohoto hlasování vzejde Cena veřejnosti, uzávěrka je 22. února 2011. Odborná porota pak rozhodne o celkově vítězné kompozici.

Nuberg, neboli „new“ + „berg“ (nová hudba, kterou představuje Orchestr Berg), stojí na myšlence – nebo přání – aby se nová hudba dostala k co největšímu počtu posluchačů. Koncerty orchestru jsou tradičně velmi dobře navštěvovány, Berg ale využívá i dalších možností – skladby do soutěže, jichž je z loňského roku šest, nabízí na cédéčku a k poslechu také na svých webových stránkách www.nuberg.cz. Tam zájemci naleznou veškeré informace o soutěži.

Z tvůrčích objednávek adresovaných orchestrem českým skladatelům byly loni realizovány kompozice Jiřího Hájka (Ikarus), Slavomíra Hořínky (Lacrimosa pro koto, barokní housle a orchestr), Tomáše Pálky (Berceuse pour petite Julie pro zheng, sheng a orchestr), Petra Wajsara (Ambient Piece No. 1 pro video a orchestr), Jiřího Kadeřábka (Don Hamburger pro hlas a orchestr) a Víta Zouhara (Pinnas columbae pro kontratenor, cimbál a orchestr).

Každá skladba, jež je v letošním soutěžním výběru, spatřila premiérové světlo světa v loňském roce, navíc vždy v jiném koncertním prostoru. Vítězné skladby uvede Orchestr Berg na prvním koncertu své letošní sezony dne 7. března 2011 v Anežském klášteře v Praze.

Jiří Hájek

116

Slavomír Hořínka

Tomáš Pálka

Jiří Kadeřábek

Petr Wajsar

Vít Zouhar

Ptáme se autorů: jak vás objednávka od Orchestru Berg limitovala, jak naopak inspirovala? „Obecně mám práci na objednávku rád. Může to být docela výzva, nebo z toho mohou být peníze.

V ideálním případě obojí...“ (Jiří Hájek) „Objednávka byla velmi inspirující, hlavně proto, že jsem mohl ovlivnit výběr sólových nástrojů.

Omezení nebylo velké: kostel, malé smyčce, netradiční sólisté, nepociťoval jsem žádné limity nebo ‚znásilnění´. Navíc mi Berg vyšel vstříc například užitím pětistrunného kontrabasu.“ (Slavomír Hořínka) „Každá objednávka je limitující a stimulující zároveň – dokonce se dá říci, že určité limity stimulují víc, než kdybych měl v tvorbě úplně volnou ruku. Mám rád zadání nástrojového obsazení, technických možností (elektronika, video apod.) a délky skladby, informace o úrovni a zkušenostech interpretů a o prostoru a dramaturgii koncertu. Naopak nemám rád, když je mi přímo zadán ‚obsah´ skladby – to je ale spíš typické pro scénickou nebo filmovou hudbu.“ (Jiří Kadeřábek) „Spolupracovat s vynikajícím kontratenoristou Janem Mikuškem, který je zároveň skvělým cimbalistou, bylo pro mě velkým potěšením, na spolupráci s Peterem Vrábelem a jeho Orchestrem Berg jsem se těšil už několik let. A obsazení orchestru dle Honeggrova Krále Davida bylo velmi příjemnou výzvou.“ (Vít Zouhar)

117

k a l en d á ř / e v ro pa

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Kulturní tipy z Evropy na rok 2011 Galerie

Divadlo

Hudba

Festival d’Avignon 2011 Již 65. ročník divadelního festivalu, který se odehrává i v historických kulisách avignonského Papežského paláce, uvítá vedle jiných známého choreografa Borise Charmatze. avignon, 7.–27. 7., www.festival-avignon.com

Montreaux Jazz Festival 2011

Malé město na břehu Ženevského jezera se každoročně mění na velkou mezinárodní jazzovou scénu. Jazz tu bude i v roce 2011 znít všude – v klubech, kavárnách i na ulicích. montreaux, 1.–16. 7., www.montreauxjazz.com

Julia Fischer Diář mladé německé houslistky na rok 2011 je již zcela zaplněn.

Loni na podzim okouzlila posluchače na festivalu Struny podzimu svou bravurní a procítěnou hrou, letos se za ní musí zájemci vydat do Německa. www.juliafischer.com

Egon Schiele v Belvederu

Na více než sto autoportétů a portrétů od slavného rakouského malíře a kreslíře Egona Schieleho mohou zhlédnout návštěvníci Vídně v první polovině letošního roku. orangerie, dolní belveder, vídeň, 17. 2.–13. 6.

Joan Miró v Tate Modern

Joan Miró, May 1968, 1968–1973 © Joan Miró and Fundació Joan Miró, Barcelona

Rozsáhlá retrospektiva s názvem Joan Miró: The Ladder of Escape představí na 150 děl významého katalánského umělce. tate modern, londýn, 14. 4.–11. 9.

Moskevský Bolšoj Teatr Ruský baletní soubor připravil na zbytek letošní sezony tři premiéry – mezi nimi jednoaktový balet na Stravinského Žalmovou symfonii (27. 1.). Více na vww.bolshoi.ru.

U2 360° Tour

Slavná irská rocková kapela pokračuje v započatém turné. Do Čech ovšem nezavítá, a tak jejím příznivcům nezbývá nic jiného, než za nimi a jejich hudebními hosty vyrazit do světa. Přehled koncertů najdete na www.u2.com.

Avishai Cohen

Cranach v Musée du Luxembourg Pařížský výstavní prostor Musée du Luxembourg zahajuje po rekonstrukci výstavou věnovanou německému renesančnímu malíři Lucasi Cranachovi. musée du luxembourg, paříž, 9. 2.–23. 5.

Balety v Palais Garnier K očekávaným baletním premiérám v pařížském Palais Garnier patří Copélia (17. 3.) či Les Enfants du Paradis (29. 6.). více informací na www.operaparis.fr

118

Izraelský basista a zpěvák Avishai Cohen vydává v únoru nové album Seven Seas.

Následně jej představí na koncertech po celé Evropě.

V říjnu se chystá do Prahy. info o termínech na www. avishaimusic.com

Doporučuje redakce

5 otázek pro...

Jolanu Součkovou

Foto: Sony BMG, © Katarina Brunclíková, archiv galerií, © Belvedere/Wien, © Collection particulière, © D. Yusupov/Bolshoi Thettre, archiv Festival d’Avignon, © Decca/Uwe Arens, www.u2.com

ředitelku Českého centra Praha V Českém centru Praha právě kotví Archa pomoci. O co vlastně „kráčí“?

Archa chce pod svojí střechou přivítat dospělé i dětské návštěvníky. Ty, kteří museli ve svém životě bojovat se zdravotním hendikepem, i ty, jejichž život se ubíral na první pohled snazší cestou. Proč a jak se dokáží obě strany navzájem obohacovat a podat si ruce – hledání odpovědí na tyto otázky bude hlavním smyslem Archy pomoci.

Fotografie Katariny Brunclíkové v Paříži „O tom, že Katarina Brunclíková patří k nejvýraznějším a nejtalentovanějším absolventkám Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, nesvědčí jenom červený diplom, který získala při ukončení magisterského studia za přesvědčivý cyklus moderních imaginativních snímků Praha a za výtečnou teoretickou práci o českých fotografkách, zabývajících se ve svých dílech tématem ženy, ale především samotná kvalita jejích prací...,“ napsal o mladé umělkyni uznávaný český fotograf Vladimír Birgus. Katarina Brunclíková od roku 1999 vystavuje samostatně i s dalšími autory nejen v České republice, ale také v Rakousku, Německu či Rusku. Nyní se s její prací mohou seznámit návštěvníci Českého centra v Paříži – výstava zde trvá do 19. února. www.katarinabrunclikova.com

Kulturní akce, které pomáhají Benefiční aukce PKF pro Světlušku V rámci „Pohádkového koncertu“, který se uskuteční 27. února 2011 ve Dvořákově síni Rudolfina od 17 hodin, pořádá Pražská komorní filharmonie velkou benefiční aukci pro nadační fond Světluška. Nad tímto projektem převzala záštitu Livie Klausová a hostem bude Aneta Langerová, patronka projektu Světluška. Poprvé zde zazní její píseň Malá mořská víla v doprovodu orchestru.

Ke koncertu se váže také výtvarná soutěž, jíž se mohou zúčastnit všechny děti, které mají chuť namalovat princeznu nebo draka. Uzávěrka soutěže je 15. února a na vítěze dvou kategorií čekají zajímavé ceny. Pro rodiče a sponzory bude po skončení koncertu připravena aukce vybraných obrázků, jejíž výtěžek půjde právě k nadačnímu fondu Českého rozhlasu Světluška a Nadačnímu fondu manželů Klausových, který podporuje sociálně slabé děti a děti z dětských domovů. Koncertem budou provázet Sabina Laurinová a Jan Čenský. více na www.pkf.cz

119

Kdo se na tomto projektu podílí?

Archa pomoci vznikla v produkci Českého centra Praha. Chceme dát prostor tématu mezilidských vztahů a sociální problematice. Proto jsme projekt zahájili v lednu vernisáží výstavy soch a fotografií „Mezi dvěma světy“. Expozice berlínského uměleckého sdružení Pro Arte Vivendi se tématem mezilidských vztahů a integrace do společnosti zabývá. Připravili jsme ji ve spolupráci s Českým centrem Berlín, Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, Goethe Institutem Praha, Česko-německým fondem budoucnosti a společností Deutsch-Tschechische und -Slowakische Gesellschaft.

Jak se tenhle nápad vůbec zrodil?

Evropská komise vyhlásila rok 2011 Rokem dobrovolnické práce. Chtěli jsme se k této výzvě připojit a pokusit se dát v jednom měsíci prostor neziskovým organizacím a odborníkům, kteří by naše návštěvníky seznámili s různými obory sociální a dobrovolnické práce. Na projektu se podílejí také školy a instituce, které působí zejména v městské části Praha 1.

Co vy sama od projektu očekáváte?

Patřím k těm, které práce dobrovolníků v neziskových organizacích vždy zajímala, některé podporuji pravidelně, jiné příležitostně, ale vlastně o práci samotné vím velmi málo. Často můžeme převzít jen letmé informace a vytvořit si řadu romantických představ. Doufám tedy, že nejen já, ale i návštěvníci Českého centra Praha budou mít příležitost zeptat se zkušenějších na to, jaká úskalí i radosti taková práce obnáší, nakolik je důležitá odbornost víc než upřímná touha pomáhat, jaké máme předsudky vůči hendikepovaným lidem, lidem bez domova nebo utečencům, kteří u nás domov hledají.

Znáte osobně nějakého dobrovolníka, který nezištně pomáhá druhým?

Mám kamarádku, která našla smysl života v dobrovolnické práci s nemocnými dětmi a sirotky v ­Africe. Ta práce ji vyčerpává, ale zároveň ohromně naplňuje. Stejně si ale myslím, že „dobrovolníkem“ můžeme být svým způsobem každý z nás.

Pomáhat druhým by mělo být samozřejmostí. archa pomoci – české centrum praha, projekt byl zahájen 18. 1. a trvá do konce února 2011, www.czechcentres.cz

k a l e n d á ř / g a l e ri e

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Tip měsíce

Andy Warhol Campbellovy plechovky s polévkou či portréty Marilyn Monroe nebudou zaručeně chybět v expozici děl Andyho Warhola. Návštěvníci však spatří i další, méně známé obrazy excentrického amerického umělce se slovanskými kořeny. Malíř, grafik a filmový tvůrce se stal záhy po absolutoriu na Carnegieho technologickém institutu v Pittsburghu vůdčí osobností pop artu. dvorak sec contemporary, praha, do 27. 2.

Alfons Mucha Tváře

Róna Velká restrospektivní monografie Jaroslava Róny je vstkutku vyčerpávající: obsahuje vedle reprodukcí jeho prací i podrobný popis umělcových dalších aktivit. gallery

Ideální ženská postava byla pro Alfonse Muchu nejdůležitějším výrazovým prostředkem. Právě na Muchovo zobrazení ženské tváře se soustřeďuje výstava, již koncipoval přední znalec secesního umění, kunsthistorik Petr Wittlich. galerie středočeského kraje, kutná hora, do 28. 2.

3 otázky pro...

Serenu Baccaglini Výstavu Amedeo Modigliani v pražském Obecním domě sestavila italská kurátorka Serena Baccaglini. K vidění je 12 Modiglianiho olejů, skici, kresby a dobové dokumentární fotografie. do 28. 2.

Proč je tak těžké sehnat díla Amedea Modiglianiho na výstavu?

Modigliani po sobě zanechal pouze asi 300 prací a převážnou část z nich mají soukromí sběratelé. Získat je od nich vyžaduje velké úsilí. Stejně jako byl Modigliani komplikovanou osobností, také sběratelé jeho děl bývají velmi osobití. Přípravu výstavy nám rozhodně neulehčili. Existuje navíc spousta padělků a prověřování pravosti trvá.

Na výstavě najdeme i díla Františka Kupky, Pabla Picassa či Maxe Jacoba. Proč?

Napadlo mě znovu zinscenovat setkání Amedea Modiglianiho a Františka Kupky.

Vycházela jsem přitom z fotografie z Podzimního salonu v Paříži roku 1912.

Před Kupkovými obrazy tehdy stály dvě Modiglianiho sochy. Spojení dvou velkých novátorů umění s podobnými životními cestami mě okouzlilo. Picasso i Jacob se s Amedeem přátelili, s jeho životem i tvorbou jsou neodmyslitelně spjati.

Pročítala jste Modiglianiho korespondenci – jakým stylem psal?

Velmi prostě. Ale uměl zároveň vyjádřit svou vášeň pro umění, pro krásu. V jednom dopise se vyznává ze svého obdivu k italskému umění 13. a 14. století. Fascinovalo ho. Bez krásy neuměl žít.

Roelandt Savery

Foto: archiv galerií, © NG Praha, O. Petrlík

Jednoho z nejosobitějších malířů, kteří tvořili na dvoře císaře Rudolfa II., představuje expozice Národní galerie. schwarzenberský palác, praha, do 20. 3.

Grafické lahůdky Díla Josepha Beuyse, Adolfa Frohnera, Wolfganga ­Petricka, Hermanna Nitscheho, Antoniho Tàpiese a dalších předních osobností světového umění vystavují v Liberci. Tentokrát jde o jejich grafické práce, které pocházejí ze sbírky Miloslava Navrátila z pražské Galerie Litera. oblastní galerie v liberci, do 10. 4.

120

k a l e n d á ř / fi l m y

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Film měsíce

Londýnský gangster

La Película

Colin Farrell se představuje jako Mitchell, právě propuštěný z vězení, Keira Knightley jako herečka, u níž Mitchell začne dělat údržbáře. Vzniká mezi nimi vztah, Mitchellovi jde ale po krku podsvětí. premiéra 10. 2.

Divácky úspěšné a kritikou oceňované snímky představuje již 6. ročník španělských hraných i dokumentárních filmů. Letos diváci uvidí například příběh Caracremada o posledním guerillovém bojovníkovi proti frankistickému režimu. Organizátoři připravili i speciální filmový cyklus s tematikou býčích zápasů a koridy, jež má ve španělské kinematografii nezastupitelné místo. praha, 15.–20. 2., brno, 21.–27. 2., www.lapelicula.cz

Norské dřevo Filmová adaptace bestselleru japonského spisovatele Harukiho Murakamiho je dílem režiséra Trãn Anh Hùnga.

Hlavnímu hrdinovi vyvolá píseň Norwegian Wood – Norské dřevo od The Beatles vzpomínky na jeho dávnou lásku Naoko. V tu chvíli se ocitá v Tokiu o dvacet let zpátky, ve světě vášně, zmaru a touhy a najednou si musí vybrat mezi svou vlastní budoucností a minulostí. premiéra 10. 2.

Název Vše pro dobro světa a Nošovic dostal nový dokument Víta Klusáka. Nahlíží dnešní společnost s provokativním i tragikomickým odstupem. premiéra 17. 2.

Nový americký thriller

Stone

Dramatický snímek sleduje soudního kurátora Jacka Mabryho (Robert De Niro), který chce před penzí uzavřít všechny své případy. premiéra 17. 2.

127 hodin

Příběh Arona Ralstona byl natočen podle skutečné události. Jednoho dne se Aron vydal zlézat stěny do kaňonu Blue John.

Nikomu o výletu neřekl. Po nehodě zůstává viset na skalní stěně, za tři dny mu docházejí zásoby jídla a vody... premiéra 3. 2.

Kritický zápisník

Biutiful

Nevinnost

Jan Gregor RESPEKT

Filmem Nevinnost potvrzuje Jan Hřebejk svůj stále silnější odklon od (tragi)komedie k čistému dramatu. Zkoumáním temných hlubin lidské duše se dokonce přibližuje k žánru filmu noir. Příběh váženého lékaře (Ondřej Vetchý), který je obviněn z pohlavního zneužívání své pacientky, je určitě nejtemnějším Hřebejkovým filmem. A je to ten druh vyprávění plného zvratů, u něhož se nesluší příliš rozepisovat o ději.

Kdo viděl předchozí Hřebejkův snímek Kawasakiho růže, může mít tak trochu pocit déjà vu. I zde veřejné obvinění váženého a bezúhonného muže zasáhne do komplikovaného přediva vztahů v rozvětvené rodině. Neodbytný pocit, že se díváme na něco, co jsme už od tvůrčího dua Hřebejk – Jarchovský viděli, je ale jedinou větší výhradou k filmu, který si účinně pohrává s divákem jako kočka s myší, aby ho na konci emočně vyždímal depresivním rozuzlením. Populární český režisér v posledních dvou filmech rezignoval na komerční ambice a jde mu to jednoznačně k duhu. premiéra 20. 1.

122

Postavy z filmů mexického režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritu trpí často vnitřními rozkoly.

Jeho novému hrdinovi, bývalému narkomanu Uxbalovi, zbývají dva měsíce života. Nepříliš dlouhá doba na smíření se s otcovstvím, láskou, duševnem, zločinem, vinou a smrtelností. Javier Bardem získal za roli Uxbala Zlatou palmu na festivalu v Cannes. premiéra 3. 2.

Foto: archiv J. Gregora, archiv Aerofilms, Falcon, Bontonfilm, HCE, archiv festivalu La Película, AČFK, Film Europe, s.r.o.

Dokument

KAREL ŠKRétA 1610—1674 DOBA A DÍLO NáRODNÍ gALERiE v PRAzE 26. 11. 2010—10. 4. 2011 JÍzDáRNA PRAžsKéhO hRADu vALDŠtEJNsKá JÍzDáRNA www.ngprague.cz www.hrad.cz

Hlavní partner NG v Praze

Patron NG v Praze Patron SPH

partneři výstavy

Mediální partneři výstavy

Hlavní mediální partner NG v Praze

Hlavní mediální partner výstavy

k a l e n dá ř / k n i hy

Kniha měsíce

Vybírá a doporučuje Eva Pivodová

Justin Cronin: Přechod

Encyklopedie komiksu

Výpravný román se pohybuje na pomezí thrilleru a sci-fi: na zemi se rozšířil nebezpečný virus, který mění lidi v upíry... knižní klub

Josef Ládek a Robert Pavelka představují historii českého komiksu v letech 1945–1989.

Jejich cílem je hlavně upozornit na to, že komiksová tvorba u nás nebyla vždy poplatná režimu a také měla daleko širší záběr než jenom dětské publikum. Připomínají dále konkrétní autory z nelehkého tvůrčího období, kteří – často i za cenu osobního hrdinství – neměli ze své práce většinou vůbec žádný prospěch.

Leitmotivem encyklopedie jsou komiksy, které publikoval časopis ABC. xyz

John Irving: Poslední noc na klikaté řece

V dřevorubecké osadě si jednoho dne malý chlapec splete přítelkyni místního konstábla s medvědem... odeon

Zvláštní tip

Doporučujeme

Afrika v nás

Bohemia Docta

Výpravná obrazová publikace je dílem trojice českých autorů, kteří se specializují na subsaharskou Afriku: Lenky Klicperové, Olgy Šilhové a Václava Šilhy.

Velkoryse pojaté snímky doplňují příběhy lidí i zvířat či popis dramatických okolností, za kterých vznikaly. mladá fronta

Kniha s podtitulem K historickým kořenům vědy v českých zemích jako první vůbec soustavně mapuje celkový vývoj české mimouniverzitní vědy. Začíná u humanistických učených společností a sleduje dějinné události až po transformaci Československé akademie věd na Akademii věd ČR. Editory poutavé knihy byli Alena Míšková, Martin Franc a Antonín Kostlán. academia

Nejlepší české básně 2010

Eduard Droberjar: Encyklopedie římské a germánské archeologie

S nápadem vydávat ročenky „nejlepších“ básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Brněnské nakladatelství se inspirovalo a nyní přichází již s druhou takovou antologií. Ústřední otázka zní: co všechno dnes může být poezií? Svazek sestavili Miloslav Topinka a Jakub Řehák. host

První souborná encyklopedie o archeologii Germánů doby římské a stěhování národů u nás uvádí nejdůležitější lokality, přehled germánských kmenů stejně jako popisy jednotlivých kultur. libri

Ottfried Preussler: Čarodějův učeň

Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund: Legenda H+Z

Výběr toho nejlepšího z cest Hanzelky a Zikmunda po více než 50 letech upravil Miroslav Zikmund. Doplnil jej o množství zajímavého materiálu. jota

� ��� 978-80-7294-409-5

V režii Aleše Vrzáka čte Lukáš Hlavica příběh o Krabatovi, který se seznamuje s magickými silami a propadá jejich kouzlu, dokud nepochopí, jak zrádné mohou být. Nahrávka vznikla dle stejnojmenné knihy z nakladatelství Argo. Z německého originálu přeložil Radovan Charvát. tympanum Cena 199 Kč

124

nejlepší nejlepší české básně 2010

Audiokniha

české básně 2010 �������� ������� ����� ����� (eds.)

� ����

Zatímco první ročník antologie Nejlepší české básně chtěl především poukázat na skutečnost, že pozoruhodná poezie se v Čechách stále píše, letošní, druhý svazek už může tuto jistou zdrženlivost pominout a vydat se na dobrodružný průzkum nejrůznějších podob toho, co nazýváme básní. Náš soubor opět klade jednoduchou avšak zásadní otázku — co všechno dnes může být poez Zda je svazek zároveň i odpovědí, nechť posoudí každý čtenář sám. V každém případě zde nalezneme rozmanité podoby, do kterých se poezie může převtělit: básně v pravidelných čtyřveršových strofách, širokodechá pásm úsporné miniatury i texty, které na první pohled jako bás nevypadají, a přesto se domníváme, že básněmi jsou. Sna

by Nejlepší české básně 2010 šlo vnímat i jako „příběh poe jenž však neskrývá žádné mravní ponaučení, nýbrž „jen“ neopakovatelnou, osobní, takřka až fyzickou zkušenost…

Zápisník Jany Klusákové Přemýšlíte, čím obdarovat svého lékaře?

V rámci edice Každodenní život nabízí Argo jedinečnou publikaci Daniely Tinkové Tělo, věda,

„Tohle je kniha stesku, a stesk se dokáže, na rozdíl od smutku, usmívat. Úsměv je dědictví mého kmene,“ napsal Friedrich Torberg v předmluvě ke knize Teta Jole-

stát aneb Zrození porodnice v osvícenské Evropě. Dozvíte se mimo jiné, co byla koncem

Foto: archiv Jany Klusákové a nakladatelství

Věděli jste, že Zdeněk Jirotka napsal Saturnina v roce 1942 (bylo mu tehdy jednatřicet let) a byl to jeho literární debut? O rok později navázal na tento svůj majstrštyk úspěšnou parodií na detektivní romány – knížka, která opět vyniká především skvělým suchým humorem, se jmenuje Muž se psem. Nakladatelství XYZ ji vydává s ilustracemi Miroslava Bartáka.

Kolébka české medicíny (XYZ)

Knihu pro hodně dospělé čtenáře napsala známá provokatérka Sylva Lauerová, která obratně balancuje na hraně dovoleného. Nestárnoucí Češka žije trvale na Seychelských ostrovech, v dějišti románu Hračka – při jeho četbě vám bude horko nejen díky ostrovnímu podnebí.

Hračku s výmluvnou fotografií na titulu vydal van Aspen.

Muž se psem (XYZ)

schová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách. Vydala Leda, přeložil Hanuš Karlach.

Dva věhlasní čeští lékaři, profesoři Ctirad John a Štěpán Svačina, a zkušený fotograf lékařského prostředí Karel Meister se podíleli na publikaci Kolébka české medicíny ve vzpomínkách a fotografiích. Ctirad John, mimochodem otec současného ministra vnitra, vzpomíná láskyplně na svou mnohaletou cestu do práce: „Schody k Albertovu se pro mne staly kusem vnitřního světa. V osmatřicátém jsme jako dorostenci sokolské župy Husovy přijeli do Prahy cvičit na všesokolský slet. Pozorným průvodcem, který o nás venkovské chlapce pečoval, byl medik. Neodpustil si provést nás Albertovem a vystoupat s námi majestátné schody. Staly se pro mne předobrazem a symbolem svobodného univerzitního života.

Stoupám jimi víc než půl století…“

Milena Agusová (1959) pochází z Janova, od mládí však žije na Sardinii, kde dnes působí jako středoškolská učitelka. Debutovala románem Zatímco žralok spí (2005), na italské literární scéně i v zahraničí se však prosadila především druhým románem Kameny bolesti (2006), který získal řadu literárních cen, v Itálii, Francii a Německu se zařadil mezi bestsellery a vyšel nebo se připravuje k vydání v šestnácti jazycích. Zatím posledním prozaickým dílem Agusové je román Tvarohová hraběnka (2009).

agusova-prebal.p65

Teta Joleschová (Leda)

Milena Agusová

Milena Agusová Kameny bolesti

Tělo, věda, stát (Argo)

18. století zdravotní policie, o dávném boji proti celibátu, o počátcích univerzitních kateder porodnictví, odpověď na otázku „bába nebo akušér?“, co je hambyvršek a tak dále. Hvězdou pražského porodnictví v 1. polovině 19. století byl Antonín Jungmann od sv. Apolináře – „babič zkoušený na vysokých školách pražských“. Je autorem četných a ve své době oblíbených spisů, které šířily základní porodnické poznatky mezi mediky a porodními bábami. Aktuálně zní jeho apel, aby báby nepřeceňovaly své síly a včas přivolaly zkušeného babiče.

Kameny bolesti

ISBN 978-80-7432-066-8

PASEKA

PASEKA

1

20.10.2010, 9:29

Kameny bolesti (Paseka)

Hračka (van Aspen)

125

Máte-li v rodině poněkud nekonvenční babičku, nepřehlédněte román Kameny bolesti (pouhých 110 stran!) od italské autorky Mileny Agusové; na živobytí si vydělává jako středoškolská profesorka na Sardinii. Tamtéž se odehrává příběh tří generací jedné rodiny (od druhé světové války po dnešek). A ta babička? Je protagonistkou příběhu, černou ovcí rodiny a zároveň jejím obětním beránkem. Tvrdí, že život lidský má smysl jen díky „té nejdůležitější věci na světě“ – lásce.

Vydala Paseka v překladu Alice Flemrové.

Román Kameny bolesti italské spisovatelky Mileny Agusové nás přenese na jižní Sardinii, tedy do prostředí, s nímž se na stránkách próz nesetkáváme příliš často. Rozsahem nevelká kniha vypráví o osudech tří generací jedné svérázné a rozvětvené rodiny v časovém oblouku od druhé světové války po dnešek. Protagonistkou příběhu je černá ovce i obětní beránek rodiny, „bláznivá babička“ odmalička toužící po „té nejdůležitější věci na světě“ – lásce –, která se jí však zdá být zapovězena.

Agusová umí vyprávět svižně, s lehkostí a vtipem o bolesti, kterou v sobě lidé nosí a dokonce i často sami pěstují, stanou-li se obětí sebeklamu, vězněm svých představ a iluzí. Bláznivá babička je z rodu bovaryovských hrdinek, zároveň je však obdařena živočišnou vitalitou, energií, jež ji spolu se sešitem, do kterého si zapisuje „trochu přimyšlené“ události svého života, zachraňují před osudem tragické postavy.

Sága je vylíčena z pohledu vnučky, sběratelky a zapisovatelky rodinných historek i tajemství. Zatímco její babička, plně zaměstnaná milostným šílením, se o dějiny nestarala, ona ve výstižné zkratce nezapomíná na tok historie – události, které nevyhnutelně poznamenaly životy jejích předků, či změny, jimiž po válce a zejména v šedesátých a sedmdesátých letech prošla i Sardinie, často považovaná za symbol zaostalosti. Také jejím vyprávěním se však nese jako hlavní motiv babiččina víra, že naše životy mají smysl jen díky „té nejdůležitější věci na světě“.

k a l en d á ř / h u db a

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Zpráva odeslána Nové album Jana Spáleného a ASMP (Michal Gera, Radek Krampl, Filip Spálený a Filip Jeníček) se nese v rytmu blues, jazzu, folku i šansonů. Výborná hudba v podání skvělých hudebníků. emi music

Klarinetista Irvin Venyš Výrazný mladý český klarinetista Irvin Venyš zahraje spolu s hobojistou Janem Thurim a fagotistou Martinem Petrákem v únoru na dvou koncertech. ­zámek blatná, 15. 2., sál radnice hořice, 16. 2., více info najdete na www.arcodiva.cz

Koncert pro Mathildu

The Young Gods: Everybody knows

Směs funku, soulu i jazzu a atmosféra jak vyšitá ze starých francouzských filmů – to jsou koncerty italské dvojice Gabin.

V Praze zahrají se svou doprovodnou kapelou. palác akropolis, praha, 17. 2.

Ze záznamu únorového koncertu vznikne nové album harmonikářky, pianistky, zpěvačky, textařky a skladatelky Sylvie Krobové. Na albu Chvilka co se chytí budou spoluúčinkovat Tomáš Alferi a Petr Tichý. městské divadlo v prachaticích, 16. 2.

Své elektrické album Everybody knows přijedou do České republiky představit nestárnoucí „Mladí bohové” ze Švýcarska. fléda, brno, 15. 2., palác akropolis, praha, 18. 2.

Kateřina Englichová, Miroslav Orság, Martin David a další významní sólisté vystoupí na benefičním koncertě spolu se zrakově postiženými umělci a Pražskou komorní filharmonií. stavovské divadlo, praha, 30. 1., www.mathilda.cz, www.pkf.cz

Desátý ročník: Opera 2011 Eugen Indjič znovu v Praze Na sólovém recitálu klavíristy Eugena Indjiče 5. února ve Dvořákově síni Rudolfina v Praze zazní díla skladatelů, kteří sami byli výteční klavíristé – nepříliš často hrané skladby C. Debussyho Pour le piano , Pět mazurek F. Chopina, pianisticky náročná Sonata d moll S. Prokofjeva, fantastické kusy R. Schumanna a gejzír zvuku Mefistova valčíku F. Liszta. V dalším týdnu – 9. a 10. února – bude Indjič sólistou v Brahmsově Koncertu pro klavír a orchestr č. 2 se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK ve Smetanově síni Obecního domu. Za řízení Serge Bauda zazní dále skladby J. Sibelia Melleas a Melisanda a také Ravelovo Bolero.

Doporučuji! Zdeněk Zahradník

Operní festival se koná každý druhý rok na pražských scénách. Je přehlídkou toho nejlepšího z operního repertoáru českých divadel. Na programu je například opera Werther od Julese Masseneta, již režíroval Jiří Nekvasil z Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. praha, 26. 2.–14. 3. info o programu na www.festival-opera.cz

The Affinity Josef Vejvoda Trio Jazzový bubeník Josef Vejvoda je autorem většiny skladeb na novém CD, které natočil se svými kolegy, o generaci mladšími hudebníky – Kryštofem Markem (klavír) a Ondřejem Štajnochrem (kontrabas). arta

126

Foto: archiv Z. Zahradníka a festivalů, Rachot, Palác Akropolis, © M. Popelář, archiv I. Venyše, K. Kamberské, © J. Hájek, www.englichova.cz

Pulzující elekrotango v podání pařížské skupiny Gotan project kombinuje jistou melancholii a především vášeň tanga s elektrobeaty a samply. Jejich živé vystoupení je navíc velkou podívanou – umělci z Francie, Argentiny a Švýcarska kladou velký důraz na vizuální a výtvarnou složku koncertů. Skupina již dvakrát získala prestižní cenu BBC World Music. divadlo archa, praha, 25. 2.

Gabin

Nové CD Sylvie Krobové

Gotan project

Koncert měsíce

Diář Zdeňka Zahradníka Ohlédnutí za Dny soudobé hudby Na šesti listopadových koncertech pořádaných Společností českých skladatelů AHUV v rámci festivalu Dny soudobé hudby 2010 se představily na čtyři desítky tvůrců vážné hudby se svými novinkami. Nebudu je jmenovat, ponechám jen několik vět ze slov autorů, která ke svým dílům připojili. Myslím, že moZdeněk Zahradník zaika z těchto komentářů je dostatečně výmluvná: hudební skladatel „Sonáta patří k těm mým skladbám, které jsou k posluchači i interpretovi poněkud ‚bezohledné‘, tj. neusilují nikterak o jeho přízeň a vyjadřují co nejpřesněji určité aspekty mého hudebního směřování.“ „Skladba nabízí interpretům mnoho možností její interpretace. Speciální výrazové prostředky hry jsem záměrně nepředepsal a nechávám je na fantazii a vynalézavosti interpretů.“ „Stále mě uchvacuje dokonalost, invenční bohatství a emotivní náboj geniálních děl hudební historie...

Odkaz minulosti představuje však především jistotu, na niž lze svébytným způsobem navazovat, i výzvu současné tvorbě, s jakými hodnotami se může poměřovat.“ „Partitura nebyla k nalezení. Nezbývalo, než ji napsat znovu. Když jsem ji napsal, stará partitura se našla. Teď však bude platit ta nová, snad lepší, takže dnes zažije skladba cosi jako popopremiéru.“ „Tichá a jemně strukturovaná hudba je protipólem hudby hlučné, samolibé a destruktivní, která se všude kolem nás vnucuje a útočí. Ve skladbě jsem zvolil obecnější téma vztahu člověka k člověku, k Bohu, k přírodě, téma stále aktuálních křesťanských a všelidských hodnot.“ „Žijeme v krásném, bohužel poněkud chřadnoucím a nemocném světě, který den ze dne neustále ztrácí základní atributy, jimiž například jsou víra, naděje, láska, ale také obyčejná slušnost a úcta k hodnotám. I prostá v l í d n o s t. Šlo mi o toto: alespoň na několik minut zmírnit zběsilý koloběh našeho života, zvolnit a na chvíli spočinout v rozjímání a oné vlídnosti.“

Karolina Kamberská Písničkářka a básnířka Karolina Kamberská, polovička dnes již neexistujícího dua Sestry Steinovy, pokračuje v koncertování a nedávno vydala své debutové album Hořkosladce. café falk, brno, 22. 2., blues sklep, praha, 24. 2.

mezinárodní hudební festival brno

exPozice nové hudby 2011 24. ročník > 2.–6. března 2011 > brno Pořádá statutární město brno Pod záštitou romana onderky, Primátora statutárního města brna, za finanční PodPory ministerstva kultury české rePubliky

2.3.11 > 19.30 > Klub Fléda > ŠteFániKova 24

unpredictable StandardS (SK/at (SK/ ) don@u.com

3.3.11 > 19.30 > dvorana centra vut v brně > antonínSKá 1

praeSenz | intercom (de) Jan-Filip Ťupa (de), reto Staub (cH)

Feldman > SrnKa > GraHam > donatoni > zimmermann > carter > HolliGer

4.3.11 > 19.30 > Studio ČeSKéHo rozHlaSu brno > Kounicova 22

SiyaH Kalem dance (tur) meHmet can Özer & comp.

Koncert Se uSKuteČňuJe ve Spolupráci S european broadcaStinG FeStival (muSma)

5.3.11 > 19.30 > Stadion (bývalé G-Studio) > Kounicova 22

ForeiGn experienceS (uSa) Sam aSHley, Jacqueline Humbert robert aSHley > Sam aSHley

6.3.11 > 19.30 > Klub Fléda > ŠteFániKova 24

daS mecHaniScHe?!

(at)

veroniKa zott, cHriStine GaiGG, WinFried ritScH ritScH > lanG

5.3.11 > 10.00 > HF Jamu > KomenSKéHo nám. 6

aşure şure

předná řednáŠK a turecKéHo SKladatele meHmeta can Özera o JeHo Komplexním eleKtroaKuSticKém proJeKtu

přidružená aKce

3.3.11 > 17.00 > dům umění měSta brna > malinovKéHo nám. 2

d dýňový démon ve veGetariánSKé reStauraci

enSemble opera diverSa opera dvou brněnSKýcH tvůrců ondřeJe KyaSe a pavla drábKa

Musicae fons Aureus

Varhaník Jaroslav Tůma a Hipocondria Ensemble nahráli české klasické varhanní koncerty z 18. století.

Album zahrnuje díla Jana Václava Stamice, Karla Blažeje Kopřivy a Jana Křitele Vaňhala. arta

enH.mHF-brno.cz FacebooK.com

(cz)

k a l e n d á ř / d i va d l o

Vybírá a doporučuje Jana Nekolová

Biblické příběhy

Tip měsíce

Josef Somr a Barbora Munzarová vyprávějí další Biblické příběhy Ivana Olbrachta: Mojžíšův, Šalamounův či Davida a Goliáše. divadlo viola, praha, 2. 2.

Naše městečko Historky obyvatel jednoho městečka z pera amerického dramatika Thorntona Wildera především oslavují prostý život.

Wilder za tuto hru získal Pulitzerovu cenu. V režii Petra Mikesky hrají Martin Hrubý, Eva Reiterová a další. městské divadlo mladá boleslav, 3. a 23. 2.

Malá inventura „Dívejte se s námi! Expandující formy nového divadla vás uvedou do stavu bez tíže. Nechte se vtáhnout! DIVADLO JE VŠUDE!“ Těmito slovy přibližují organizátoři devátý ročník divadelní přehlídky, která uvádí na dvě desítky inscenací na pomezí všech možných žánrů – tanečního, autorského, experimentáního i fyzického divadla.

To vše na několika pražských alternativních scénách.

Historické drama Františka Hrubína nepostrádá napínavý děj ani nádech romantiky. Vyprávění o českém knížeti Oldřichovi se odehrává v nepokojné době, plné zákeřných intrik německého císaře. Režie Pavol Juráš. národní divadlo brno, 1. a 19. 2.

praha, 22.–27. 2., informace o programu na www.malainventura.cz

Sherlock Holmes

Po zkoušce

Dealer's choice U karetního stolu se hraje zajímavá partie. A ne vždy jde pouze o karty... Prvotinu Angličana Patricka Marbera režíroval Jiří Pokorný. dejvické divadlo, praha, 9. a 24. 2.

Dialog mezi stárnoucím režisérem a mladou herečkou na potemnělém jevišti odhaluje s nadsázkou divadelní zákulisí a je i osobní zpovědí autora hry, Ingmara Bergmana. Hrají Martin Siničák, Marie Vančurová, Eva Novotná. divadlo u stolu, brno, 27. 2.

Hra o slavném detektivovi v režii Davida Drábka je tak trochu parodií a zároveň dobrou detektivkou. klicperovo divadlo, hradec králové, 1., 9. a 17. 2.

Svatá Jana Režisér Petr Kracik svěřil hlavní roli ve známém dramatu G. B. Shawa Tereze Kostkové, Tato kniha je o důsledcích našich každodenních rozhodnutí – alternuje ji Marika Procházková. divadlo pod palmovkou, co koupit, co jíst a pít, jak bydlet, jak cestovat, jak se bavit… praha, 7. a 17.Podává 2. informace, popisuje dopady obvyklých rozhodnutí

Kritický zápisník Andělé v Holešovicích

nejen na životní prostředí a nejen v našem nejbližším okolí a nabízí alternativy. Leccos jste možná už slyšeli, mnohé informace pro vás mohou být nové.

Málokde je najdete takto pohromadě.

Divadelní módou posledních sezon u nás je nový cirkus. Jeho českou verzí či přesněji originální variantou je projekt Rosti Nováka jr. Cirk La Putyka. Po úspěšné stejnojmenné performanci přicházejí nyní Rosťa Novák a jeho kumpáni s novou inscenací V knize najdete kapitoly: Up'End'Down. Měl jsem příležitost vidět v prosinci předpremiéru, a tak vás mohu dopředu informovat. Těch rozdílů jeŽivotní víc a rozhodně si projekt ujít. styl Potraviny Textil anenechejte odívání Volný čas: Zatímco La Putyka šťastně čerpala z okouzlení možnostmi nového cirkusu a prvotní spontaneity všech zúčastněných, je Up'End'Down udělej si sám, zahradničení Bydlení Energie Mobilita promyšleným – a velmi ambiciózním – krokem dál. Rosťa Novák zavěsil na ježíšovský kříž bolesti a existenciálních otázek svůj život. Své Nové informační a komunikační technologie zkušenosti, úzkosti a strachy. Svá hledání andělů a obavy ze smrti. Svou touhu po létání Voda a vědomí nemožnosti naplnění.

Cirkusové Turistika Reklama ajejího masmédia Ekodesign reflEkoznačení ektované životní autenticity, k hledání Vladimír Hulec, a akrobatické prvky slouží především ke zvýraznění Novákovy umělecké vize na jevišti dlouhodobě Chemické látky Encyklopedie Divadelní noviny a rozvíjení divadelních obrazů. Jsou součástí dalších, již ryze divadelních postupů. Důležitý je tanec, dialogy, hudba, výtvarné objekty, světla, otevřený prostor. Hlavní postavu stárnoucího (či možná právě zemřelého) umělce hraje Rosťa Novák starší, otec Rosti jr., loutkoherec.

Up'End'Down není „jen“ nový cirkus. Daleko spíš je to pokus o nové divadlo oživené prvky nového cirkusu, čerpající z pohybového, hudebního a dramatického divadla a přinášející na otevřené jeviště podstatné existenciální otázky. Pobavíte se a… dotknou se vás andělé.

Up´End´Down je – jak píše Rosťa Novák – pohled skrze fantazii na cestu mezi narozením a smrtí, mezi cestou ze země do nebe a naopak.

Křižovatka mezi ulicemi, vzpomínkou a přítomností, úsměvem a slzami, vzletem i pádem. Křižovatka mezi žánry, to je nový projekt souboru Cirk La Putyka. la fabrika, praha – holešovice, 6., 7. a 8. 2., 1. a 2. 3., www.lafabrika.cz

128

Foto: archiv divadel, © M. Venigerová, © J. Halová, © H. Glos, archiv Divadla U stolu, festivalu Malá inventura, © J. Hřebíček

Oldřich a Božena

Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně

Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně

Knihu zakoupíte na www.arnika.org/e-shop

Kniha pojednává o důsledcích našich každodenních rozhodnutí – co koupit, co jíst a pít, jak bydlet, jak cestovat, jak se bavit… Podává informace, popisuje dopady obvyklých rozhodnutí nejen na životní prostředí a nejen v našem nejbližším okolí a nabízí alternativy. Leccos jste možná už slyšeli, mnohé informace pro vás mohou být nové.

Málokde je najdete takto pohromadě.

kalendář / španělsko

Text Věra Zátopková ředitelka Českého centra Madrid

Kdy, kde, kam?

Výtvarné umění Museo del Prado Za nejcennější španělskou sbírkou starého umění (Goya, Velázquez, El Greco, Murillo...) zamiřte do Musea del Prado. paseo de prado, út–ne 9–20 hod., www.museodelprado.es

Museo Reina Sofía Španělskou uměleckou tvorbu moderní epochy doplňuje to nejlepší ze současné výtvarné scény. santa isabel 52, po–pá 10–21 hod., ne 10–14:30 hod, více o programu na www.museoreinasofia.es

Mezinárodní veletrhy Jaké akce bude hostit Veletržní palác IFEMA? parque

Královská volba

juan carlos 1, www.ifema.es arco madrid

chtít stále vracet. Nejen proto, že se zde žije „na vysoké noze“ (Madrid je nejvýše položené hlavní město Evropy), ale především kvůli nekonečné kvalitě všech možných zážitků. Který ze smyslů potěšit jako první? Zrak? Tak to určitě návštěvou Musea del Prado. Soustředí se zde nejslavnější sbírka španělských obrazů: Goya, El Greco, Rubens, Bosch, Velázquez... Exkurz do španělského výtvarného umění pokračuje v muzeu Reina Sofía, kde je umístěno moderní španělské umění a jedno z hlavních lákadel představuje dílo Picassa (vystavují tu slavný obraz Guernica!), Dalího a Miróa.

Nebo je libo trochu sportu – třeba fotbal? Atmosféra zápasu Real Madrid na stadionu Santiago Bernabeu ve společnosti osmdesáti tisíc diváků zaujme i naprosté fotbalové analfabety.

A kam za hudebními zážitky? Královská opera chystá na 11. února světovou premiéru španělské opery současné skladatelky Pilar Jurado La página blanca.

V únoru rovněž probíhá XIX. ročník flamenkového festivalu Caja Madrid v divadle Circo Price a 8. února jej zahájí strhující vystoupení Miguela Povedy.

Zbývající smysly lze snadno uspokojit kvalitní a rozmanitou místní gastronomií. Výběr toho nejlepšího ze španělské kuchyně nalezneme v tržnici San Miguel nedaleko Plaza Mayor. Toto náměstí se každou neděli už od středověku proměňuje v ráj sběratelů mincí a známek a přilehlé okolí Rastro pak v bleší trh s neopakovatelnou atmosférou. Nedělní tradicí se stala také vycházka do krásného parku Retiro či odpolední merianda v čokoládovně San Ginés. Madrid je prostě město nekonečných zážitků, stačí si jen vybrat! www.centrocheco.cz

130

Nejvýznamnější mezinárodní veletrh současného moderního umění Španělska se koná 16.–20. 2. cibeles madrid fashion week

Mezinárodní přehlídka módních trendů předních světových návrhařů proběhne 18.–23. 2.

Opera: La hoja blanca Světová premiéra španělské opery La hoja blanca je připravena na 11. února. teatro real, plaza de oriente, více na www.teatro-real.es

Festival: Arte Sacro Madrid V rámci mezinárodního festivalu duchovní hudby vystoupí české Bennewitzovo kvarteto s programem sestaveným k 170. výročí narození Antonína Dvořáka. české centrum madrid, podrobnosti na www.centrocheco.cz

Tanec: flamenco 19. ročník flamenkového festivalu Caja Madrid proběhne ve dnech 8.–12. 2. teatro circo price, ronda de atocha 35, více na www. teatrocircoprice.es

Foto: Zdeněk Tušek, archiv autorky a redakce

Madrid je jedinečný. Doslova kulturní ráj. Přijedete jednou a budete se

Výzkum „Efektivita reklamní kampaně v čekárnách ordinací“ realizovaný společností STEM/MARK potvrdil účinnost TV obrazovek v čekárnách lékařů!

• Televizní vysílání v čekárnách lékařů sleduje více než 70% návštěvníků • Spontánní výbavnost vysílaných pořadů a reklam je až 40% •Recall reklamy až 44% zdroj: STEM/ MARK, a.s., září 2009

WWW.MEDIAPHARMA.CZ Tel.: 325 553 934, Fax: 325 553 935, E-mail: info@mediapharma.cz