Škola
Schule als Labora-
School
ako laboratórium
torium des modernen
as a Laboratory
moderného života
Lebens
of Modern Life
K reforme umeleckého školstva v strednej Európe (1900 – 1945)
Zur Kunstschulreform in Zentraleuropa (1900–1945)
On the Reform of Art Education in Central Europe (1900–1945)
Editors © Simona Bérešová, Klára Prešnajderová, Sonia de Puineuf Authors © Katalin Bakos, Simona Bérešová, Meghan Forbes, Lada Hubatová-Vacková, Vít Jakubíček, Alena Kavčáková, Alexandra Panzert, Klára Prešnajderová, Sonia de Puineuf, Mária Rišková, Grit Weber, Patrick Werkner, Cornelia Wieg, Julia Witt Photo © Institutions and Heirs Design and Layout © Truben Studio / Pavol Truben Published by © Slovak Design Center Bratislava 2020 ISBN 978-80-89992-06-5
School as a Laboratory of Modern Life On the Reform of Art Education in Central Europe (1900–1945)
„Maliarske akadémie sme pochovali. Pochovali
„Wir haben Kunstakademien begraben. Wir haben
sme i sochárske a umeleckopriemyselné školy. Ich
auch Bildhauer- und Kunstgewerbeschulen begra-
absurdnosť stáva sa deň zo dňa viditeľnejšia. Za
ben. Ihre Absurdität wird von Tag zu Tag offen-
jediné školy považujeme tie, ktoré regrutujú do ži-
sichtlicher. Als Schulen betrachten wir nur solche,
vota ľudí, majúcich zmysel pre prácu a schopnosti
die Menschen ins Leben rufen, die einen Sinn für
ku kvalitnej práci. Za najdôležitejšie považujeme
Arbeit und die Fähigkeit zur hochwertigen Arbeit
laboratóriá, ktoré sú skutočnou avantgardou po
haben. Am wichtigsten sind uns Laboratorien, die
stránke pracovnej, aj po stránke ducha.”
eine echte Avantgarde darstellen, in ihrer Arbeit und in ihrem Geist.“
Josef Rybák, Bratislavský Bauhaus, DAV IV, 1931, č. 2, s. 12.
Josef Rybák, Bratislavský Bauhaus, DAV IV, 1931, He¤ 2, S. 12.
„We have buried the painting academies. We have also buried the schools of sculpture and arts and cra¤s. ¥eir absurdity grows more evident day by day. ¥e only schools we regard are those that recruit people who have the sense and skills for quality work. We consider laboratories that are genuinely avant-garde in terms of both work and spirit to be the most essential.“
Josef Rybák, Bratislavský Bauhaus, DAV IV, 1931, no. 2, p. 12.
Zborník z medzinárodného sympózia Škola ako laboratórium
Sammelband vom internationalen Symposium Schule als La-
moderného života pri príležitosti 90. výročia založenia Školy
boratorium des modernen Lebens, das anlässlich des 90-jährigen
umeleckých remesiel v Bratislave a 100. výročia založenia
Jubiläums der Gründung der Kunstgewerbeschule in Bratislava
Bauhausu, zorganizovaného Slovenským centrom dizajnu
(ŠUR) und des 100-jährigen Jubiläums des Bauhauses vom 26.
v knižnici Goetheho inštitútu v Bratislave v dňoch 26. – 27. 9.
bis 27. September 2019 vom Slowakischen Design Zentrum in
2019. Texty v tomto zborníku sú publikované v jazyku, v kto-
der Bibliothek des Goethe-Instituts in Bratislava organisiert
rom odzneli na sympóziu, a v preklade do anglického jazyka.
wurde. Die Beiträge in diesem Sammelband erscheinen in
Digitálna verzia tohto zborníka, ako aj preklady všetkých textov
der Originalsprache und in einer Übersetzung ins Englische.
do slovenčiny sú voľne dostupné na webovej stránke Slovenské-
Eine digitale Version dieses Sammelbandes sowie die Über-
ho centra dizajnu.
setzungen der Texte ins Slowakische stehen auf der Webseite des Slowakischen Design Zentrums frei zum Download zur
Sympózium a zborník zo sympózia vznikli v rámci cyklu aktivít
Verfügung.
projektu Dizajn a inovácie. Cezhraničná spolupráca inštitúcií dizajnu v digitálnej dobe podporeného programom spolupráce
Das Symposium und der Sammelband sind Teilaktivitäten
INTERREG V-A Slovenská republika – Rakúsko 2014 – 2020.
des Projekts Design & Innovation. Grenzüberschreitende Zusammenarbeit von Designinstitutionen im Umbruch zum digitalen
Chceli by sme sa poďakovať všetkým, ktorí nás podporili pri
Zeitalter und wurden vom Kooperationsprogramm INTERREG
príprave tejto publikácie, dali nám k dispozícii pôvodné doku-
V-A Slowakei–Österreich 2014–2020 kofinanziert.
menty a reprodukcie diel a udelili nám súhlas na ich použitie. Wir wollen uns bei allen bedanken, die uns bei der VorbereiObzvlášť ďakujeme rodine Ivy Mojžišovej za poskytnutie jej ar-
tung dieser Publikation unterstützt haben, uns Originaldoku-
chívu pre účely ďalšieho výskumu Školy umeleckých remesiel
mente und digitale Reproduktionen zur Verfügung gestellt und
(ŠUR) v Bratislave.
ihre Nutzungsbewilligung erteil haben.
Špeciálne poďakovanie patrí Goetheho inštitútu v Bratislave
Insbesondere danken wir der Familie von Iva Mojžišová für die
za podporu pri zorganizovaní sympózia a za jeho zahrnutie do
Bereitstellung ihres Archivs für eine weitere Erforschung der
programu osláv storočnice Bauhausu.
Kunstgewerbeschule (ŠUR) in Bratislava.
Radi by sme tiež poďakovali Rolandovi Berbigovi za jeho nezišt-
Besonderer Dank gilt dem Goethe-Institut in Bratislava für
nú pomoc pri editovaní textov v nemeckom jazyku a Paulovi
seine Unterstützung bei der Organisation des Symposiums und
McCulloughovi za jeho neustálu podporu, profesionalitu a spo-
für dessen Einbindung ins Programm des Bauhausjahres.
luprácu na editovaní textov v anglickom jazyku. Wir danken auch Roland Berbig für seine selbstlose Hilfe beim Lektorieren von Texten in deutscher Sprache sowie Paul McCullough für seine unermüdliche Unterstützung, Professionalität und Zusammenarbeit beim Lektorieren von Texten in englischer Sprache.
Škola ako laboratórium
Schule als Laboratorium
moderného života
des modernen Lebens
K reforme umeleckého školstva v strednej Európe (1900 – 1945)
Zur Kunstschulreform in Zentraleuropa (1900–1945)
Zostavovateľky / Herausgeberinnen Simona Bérešová, Klára Prešnajderová, Sonia de Puineuf
Autorky a autori / AutorInnen Katalin Bakos, Simona Bérešová, Meghan Forbes, Lada Hubatová-Vacková, Vít Jakubíček, Alena Kavčáková, Alexandra Panzert, Klára Prešnajderová, Sonia de Puineuf, Mária Rišková, Grit Weber, Patrick Werkner, Cornelia Wieg, Julia Witt
Dizajn a grafická úprava / Grafisches Konzept und Gestaltung Truben Studio / Pavol Truben
Slovenské centrum dizajnu 2020
Conference proceedings from the international symposium School as a Laboratory of Modern Life held on the occasion of the 90th anniversary of the establishment of the School of Arts and Crafts in Bratislava and the 100th anniversary of the establishment of the Bauhaus, organised by the Slovak Design Center at the Goethe-Institut in Bratislava on 26 – 27 September 2019.
All of the papers in these proceedings are published in their original language and accompanied by their English translations. The digital version of these proceedings as well as their Slovak translations are available for free on the website of the Slovak Design Center. The symposium and proceedings were realised within the project Design & Innovation. Cross-border Cooperation of Design Institutions in the Digital Age supported by the cooperation programme INTERREG V-A Slovakia–Austria 2014–2020.
We would like to thank all those, who supported us in our work, granted us access to original documents and allowed us to reproduce them in this publication.
We are particularly grateful to the family of Iva Mojžišová for providing her archive for further research of the School of Arts and Crafts (ŠUR) in Bratislava.
We would like to express our utmost gratitude to the Goethe-Institut in Bratislava for the support in organising the symposium and its inclusion in the programme of the Bauhaus centenary celebrations.
We would also like to thank Roland Berbig for his gratuitous support and help with the editing of the texts in German language and Paul McCullough for his encouragement, professional advice and cooperation on the editing of the texts in English language.
School as a Laboratory of Modern Life On the Reform of Art Education in Central Europe (1900–1945)
Editors Simona Bérešová, Klára Prešnajderová, Sonia de Puineuf
Authors Katalin Bakos, Simona Bérešová, Meghan Forbes, Lada Hubatová-Vacková, Vít Jakubíček, Alena Kavčáková, Alexandra Panzert, Klára Prešnajderová, Sonia de Puineuf, Mária Rišková, Grit Weber, Patrick Werkner, Cornelia Wieg, Julia Witt
Design and Layout Truben Studio / Pavol Truben
Slovak Design Center Bratislava 2020
Obsah/Inhalt
12
Vytváranie spojení Mária Rišková
158
ŠUR – bratislavská škola, ktorá sa nebála moderny Klára Prešnajderová
Bauhaus mimo Bauhaus. Vzájemná výměna mezi českou avantgardní skupinou Devětsil a německou školou Bauhaus Meghan Forbes
20
Škola ako laboratórium moderného života Simona Bérešová – Sonia de Puineuf
30
178
Die Wiener Kunstgewerbeschule. Von der Gründung bis zur Entwicklung des Kinetismus um 1920 Patrick Werkner
Ist das Bauhaus alternativlos? Möglichkeiten einer Relektüre durch Kontextualisierung Alexandra Panzert
54
194
Die Frankfurter Kunstschule (1923–1933) Grit Weber
220
Die Kunstschule als Werkstatt. Drei private Kunstschulen in Budapest: Die Schule von Álmos Jaschik (1920–1950), Műhely von Sándor Bortnyik (1928–1938) und Atelier von Dezső Orbán (1931–1948) Katalin Bakos
240
Baťova Škola umění ve Zlíně (1939–1949) Vít Jakubíček
260
O autorkách a autoroch
266
Zoznam reprodukcií / Bildnachweis
272
Použité zdroje / Quellenverzeichnis
78
Die Kunstakademiereformen in der Weimarer Republik Julia Witt
96
Reformní „užité kreslení“ a radikalita jeho koncepcí. Od imaginativního ornamentu po mechanizovanou kresbu Lada Hubatová-Vacková
116
136
VI. mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Praze (1928). „…vzorem ovšem zůstává Bauhaus.“ Alena Kavčáková Experiment und Erneuerung. Die BURG – ältere Schwester des Bauhauses Cornelia Wieg
Content
12
Establishing Connections Mária Rišková
20
School as a Laboratory of Modern Life Simona Bérešová – Sonia de Puineuf
30
54
158
ŠUR – ·e Bratislava School with No Fear of Modernism Klára Prešnajderová
Decentering the Bauhaus. Documenting the Mutual Exchange between the Czech Avant-Garde and the Bauhaus School in Germany Meghan Forbes
178
·e Vienna Kunstgewerbeschule. From Its Establishment Until the Development of Kineticism Around 1920 Patrick Werkner
Is ·ere No Alternative to the Bauhaus? Possibilities of New Interpretations ·rough Contextualisation Alexandra Panzert
194
·e Frankfurt Kunstschule (1923–1933) Grit Weber
220
Art School as Workshop. ·ree Private Art Schools in Budapest: ·e School of Álmos Jaschik (1920–1950), Műhely of Sándor Bortnyik (1928–1938) and Atelier of Dezső Orbán (1931–1948) Katalin Bakos
240
·e School of Arts in Zlín (1939–1949) Vít Jakubíček
260
About the Authors
266
Credits
272
Used Sources
78
Reforms of the Art Academies in the Weimar Republic Julia Witt
96
Reformative "Applied Drawing" and the Radicality of Its Concepts. From Imaginative Ornament to Mechanised Drawing Lada Hubatová-Vacková
116
136
6th International Congress for Art Education, Drawing and Art Applied to Industries, Prague 1928. "… the Bauhaus remains the model indeed." Alena Kavčáková Experiment and Renewal. ·e BURG – ·e Older Sister of the Bauhaus Cornelia Wieg
12
Mária Rišková
Vytváranie
Establishing
spojení
Connections
Vytváranie spojení
Mária Rišková
Sympózium Škola ako laboratórium moderného živo-
We included the symposium School as a Laboratory
ta sme zaradili do portfólia aktivít projektu Dizajn
of Modern Life in the portfolio of the project Design
a inovácie ako významnú platformu pre spájanie
& Innovation as an essential platform for connect-
štúdia dejín s aktuálnym odborným kontextom.
ing the study of history with the current profes-
Pri výskume medzivojnovej Školy umeleckých re-
sional context. While researching the first Slovak
mesiel v Bratislave nás s kolegami často až zarážali
school of arts and cra¤s – Škola umeleckých
drobné či výraznejšie analógie súčasnej ponovem-
remesiel (ŠUR) in Bratislava, which existed in the
brovej spoločnosti s myslením a vývojom Európy
interwar period between 1928-1939, my colleagues
po prvej svetovej vojne. S obdobím demokratizácie
and I were o¤en puzzled by minor or significant
a výrazných umeleckých a spoločenských hnutí,
analogies between the contemporary post-No-
ale aj hospodárskej krízy a nástupu národného
vember society and the thinking and development
socializmu v Nemecku.
of Europe a¤er the First World War: the times of
V inej časti projektu hovoríme o súčasných
democratisation and significant artistic and social
miestach inovácie (kreatívnych centrách) a o inšti-
movements, but also the Great Depression and the
túciách, ktoré aktívne robia zmenu, aj jej podlieha-
advent of national socialism in Germany.
jú, venujú sa sociálnemu dizajnu, prepájajú prácu so životom. Paralelou k nim z obdobia medzi vojnami
In another part of the project, we talk about current locations of innovation (creative centres) and institutions actively bringing about and
môžu byť práve vzdelávacie inštitúcie zamerané
subjecting themselves to change; they pursue
na reformu umeleckého školstva, ktoré mali vo
social design and connect work with life. Parallels
svojom motte „moderný život“.
between them and the interwar period can be
Antonín Hořejš, zakladateľská osobnosť
found in the educational institutions that focused
bratislavskej ŠUR, oslavuje „nové hnutie umelec-
on the reform of art education which had “modern
ko-priemyselné“, ktoré malo za cieľ „zlepšenie
life“ in their motto.
života človeka na tejto planéte, pokiaľ sa to dá
Antonín Hořejš, the founding personality of
docieliť ušľachtilou a krásnou výrobou.“ (tento
ŠUR in Bratislava, celebrated the “new applied
zborník, s. 33) Jeho názor sa zhoduje s naším, ho-
arts movement“ aimed at “improving the lives
vorí, že dizajn a kreatívne disciplíny môžu výrazne
of people on this planet if it can be achieved by
ovplyvniť spôsob, akým žijeme a obývame spoloč-
virtuous and beautiful production“ (p. 33 of these
ný životný priestor.
proceedings). His opinion corresponds with ours;
Planéta je pojem, ktorý v týchto dňoch
he stated that design and creative disciplines have
skloňuje väčšie množstvo ľudí ako kedykoľvek
the capacity to significantly influence the way we
predtým. V čase, keď pandémia „uväznila“ viac ako
live and inhabit a shared living space.
miliardu ľudí v ich domácnostiach a štáty v Európe znovu uzatvárajú hranice, nám osudy našich
¥e planet is a term used by more people than ever before. At a time when the pandemic
13
14
Mária Rišková
intelektuálnych kolegov a kolegýň z reformných
has "trapped" more than a billion people in their
škôl minulosti pripomínajú, že snaha o „zlepšenie
homes, with European countries closing their bor-
života človeka“ je nekončiaci proces.
ders again – the fates of our intellectual colleagues
Tieto školy, laboratóriá života, často na pozadí
from the reformed schools of the past remind
umeleckého, kultúrneho a estetického pôsobenia
us that the pursuit of "improving human life" is
odovzdávajú odkaz o niečom inom – o slobodnom
a never-ending process.
myslení a sociálnom cítení, o význame kritického
¥ese schools, laboratories of life, o¤en in
myslenia a vedy a upozorňujú na balans medzi
the background of artistic, cultural, and aesthetic
potrebami človeka a záujmami celej spoločnosti
activity, have passed on the legacy of something
a planéty.
else – a free mindset and social solidarity, the importance of critical thinking and science, while
Poďakovanie
calling attention to the balance between human
Ďakujem predovšetkým organizátorkám sym-
needs and the interests of society as a whole and
pózia Škola ako laboratórium moderného života
the planet.
a zostavovateľkám zborníka Simone Bérešovej, Kláre Prešnajderovej a Sonii de Puineuf a všetkým
Acknowledgement
autorom a autorkám, ktorí vystúpili na sympóziu,
I would like to thank the organisers of School as
za intenzívny zážitok zo sympózia i za poskytnutie
a Laboratory of Modern Life, the compilers of the pro-
ich príspevkov na publikovanie.
ceedings, Simona Bérešová, Klára Prešnajderová and
Osobitne ďakujem Kláre Prešnajderovej za
Sonia de Puineuf, and all of the authors who contrib-
intenzívny výskum ŠUR a vedenie výskumu v Slo-
uted to the intensive experience of the symposium
venskom centre dizajnu a Slovenskom múzeu di-
and provided their papers for publication.
zajnu. Trvalé poďakovanie patrí tým, ktorí výskum
I would like to express my special thanks to
ŠUR otvorili a pomohli ho dostať k verejnosti –
Klára Prešnajderová for her rigorous research of
dvom osobnostiam nášho výskumu dejín kultúry,
ŠUR and for leading the research at the Slovak De-
Ive Mojžišovej a Ľubomírovi Longauerovi, a kole-
sign Center and Slovak Design Museum. My per-
gyniam v Slovenskom centre dizajnu a časopise
manent thanks also go out to those who opened the
Designum, Adriene Pekárovej a Ľubici Pavlovičovej,
research on ŠUR and helped publicise it: Iva Moj-
ktoré pomohli výskum Ivy Mojžišovej publikovať
žišová and Ľubomír Longauer, two personalities of
prvýkrát v ucelenej forme ako seriál v časopise
our research on cultural history, and our colleagues
a neskôr ako knihu.
at the Slovak Design Center and Designum maga-
Vďaka patrí Goetheho inštitútu, ktorý je vý-
zine, Adriena Pekárová and Ľubica Pavlovičová,
razným činiteľom intelektuálneho života súčasnej
who helped publish Iva Mojžišová's research for
Bratislavy, a partnerom projektu Dizajn a inovácie,
the first time in a comprehensive form as a series
múzeu MAK vo Viedni, Univerzite úžitkového
in the magazine and later in a book.
umenia vo Viedni a Vysokej škole výtvarných
My gratitude also goes to the Goethe-Institut
umení v Bratislave, ako aj strategickým partnerom
– a driving force in the intellectual life of contem-
projektu, najmä Ministerstvu kultúry SR.
porary Bratislava, and the partners of the project
Napokon vedúcemu múzea dizajnu Marošovi
Design & Innovation, the MAK Museum in Vienna, the
Schmidtovi a kolegyniam a kolegom v Slovenskom
University of Applied Arts Vienna, and the Academy
centre dizajnu, ktorí sa každodenne starajú o to,
of Fine Arts and Design in Bratislava, as well as the
aby naše projekty vytvárali živé a zmysluplné
strategic partners of the project, in particular, the
spojenia.
Ministry of Culture of the Slovak Republic.
Establishing Connections
S vďakou dodávam, že bez podpory Európskej
Finally, I am grateful to Maroš Schmidt,
komisie a programu INTERREG V-A Slovenská
the Head of the Slovak Design Museum, and my
republika–Rakúsko 2014 – 2020 by sme celý pro-
colleagues at the Slovak Design Center, who make
jekt Dizajn a inovácie nemohli realizovať v takom
sure that our projects create lively and meaningful
rozsahu a kvalite.
connections on a daily basis. I would like to add that without the support
Mária Rišková
of the European Commission and the cooperation
riaditeľka Slovenského centra dizajnu
programme INTERREG V-A Slovakia-Austria 2014
Bratislava, marec 2020
– 2020, the thorough and quality implementation of the Design & Innovation project would not have been possible. Mária Rišková Director of the Slovak Design Center Bratislava, March 2020
15
16
17
01
18
02
04
Mikuláš Galanda v triede, 30. roky
05
Práca v keramickej dielni, 30. roky
02
László Moholy-Nagy na návšteve ŠUR, 1931
06
Teoretická výučba na ŠUR, 30. roky
03
Študenti grafického oddelenia ŠUR v dielni, 30. roky
07
Kovové misky, kovorobné oddelenie ŠUR, 30. roky
04
František Malý, vlnené závesové látky, 1936
01
19
03
01
Mikuláš Galanda in the classroom, 1930s
06
Theoretical lesson at ŠUR, 1930s
02
László Moholy-Nagy visiting ŠUR, 1931
07
Metal bowls, metalworking department at
03
Students of the graphic department at ŠUR
ŠUR, 1930s
in the workshop, 1930s 04
František Malý, woolen curtain fabrics, 1936
05
Work in the pottery workshop, 1930s
06
05
07
20
Simona Bérešová, Sonia de Puineuf
Škola ako laboratórium
School as a Laboratory
moderného života
of Modern Life
Škola ako laboratórium moderného života
Simona Bérešová Sonia de Puineuf
V roku 2018 sme si pripomenuli 90. výročie zalo-
In 2018 we commemorated the 90th anniversary
ženia Školy umeleckých remesiel (ŠUR) v Brati-
of the establishment of the School of Arts and
slave. Pri tejto príležitosti bola na Bratislavskom
Cra¤s (Škola umeleckých remesiel - ŠUR) in Bra-
hrade inaugurovaná výstava Nebáť sa moderny!,
tislava. For that occasion, the exhibition Have No
ktorú pripravilo Slovenské múzeum dizajnu –
Fear of Modernism!, prepared by the Slovak Design
Slovenské centrum dizajnu (SCD). O ŠUR sa často
Museum – Slovak Design Center was inaugurated
hovorí ako o „bratislavskom Bauhause“1, teda ako
at Bratislava Castle. ŠUR is o¤en referred to as
o škole moderného charakteru, ktorá nadväzovala
the "Bratislava Bauhaus"1 – a school of modern
na slávnu nemeckú školu z obdobia Weimar-
character which followed the famous German
skej republiky. Keďže sa rok 2019 niesol v duchu
school from the era of the Weimar Republic. Since
Bauhausjahr2, Slovenské centrum dizajnu v spolu-
2019 was marked Bauhausjahr2, the Slovak Design
práci s Goetheho inštitútom v Bratislave pripravilo
Center, in cooperation with the Goethe-Institut
medzinárodné sympózium Škola ako laboratórium
Bratislava, organised the international symposium
moderného života na tému reforma umeleckého
entitled School as a Laboratory of Modern Life cov-
školstva (Kunstschulreform) v prvej polovici 20. sto-
ering the topic of art school reform (Kunstschulre-
ročia, ktoré uzatváralo výstavu Nebáť sa moderny!
form) in the first half of the 20th century, which
a zároveň definovalo viacero nových tematických
concluded the exhibition Have No Fear of Modern-
okruhov vyplývajúcich z jej obsahu.
ism!. Additionally, it defined several new thematic
Reforma umeleckého školstva bola súčasťou
areas which emerged from the reform agenda.
modernizačných hnutí, ktoré sa rozvíjali od po-
Art education reform was a part of the mod-
lovice 19. storočia v oblasti umenia, architektúry
ernisation movements developing since the mid-
a dizajnu, a svoj vrchol zažili v medzivojnovom ob-
19th century in the fields of art, architecture, and
dobí. Hans Maria Wingler, zakladateľ Bauhaus-Ar-
design, reaching their peak in the interwar period.
chivu v Berlíne, spájal toto hnutie s odmietaním
Hans Maria Wingler, founder of the Bauhaus-Ar-
akademizmu ako formy umeleckej výučby, pričom
chiv in Berlin, associated this movement with the
za základnú črtu reformnej pedagogiky považoval
rejection of academism as a form of art instruc-
jej dôraz na praktickú výučbu v dielňach a spolo-
tion; he considered the fundamental feature of this
1 1
article by Josef Rybák who, in the DAV magazine in 1931,
Josefa Rybáka. V časopise DAV v roku 1931 apeloval na
made an appeal for the emergence of a new type of art
vznik nového typu umeleckých škôl, ktoré majú byť
schools serving as avant-garde laboratories. Josef Rybák,
laboratóriami avantgardy. Josef Rybák, Bratislavský Bauhaus, DAV IV, 1931, č. 2, s. 12. 2
¥is denomination originates from the eponymous
Táto denominácia má svoj pôvod v rovnomennom článku
Oslavy 100. výročia založenia Bauhausu.
Bratislavský Bauhaus, DAV IV, 1931, No. 2, p. 12. 2
Celebrations of the 100th anniversary of the establishment of the Bauhaus.
21
22
Simona Bérešová, Sonia de Puineuf
čenskú úlohu umelcov a ich tvorby.3 Okrem toho
reformed pedagogy was its emphasis on practical
Wingler charakterizoval hnutie ako multicentrál-
instruction in workshops as well as the social func-
ne, jeho vývoj spájal s viacerými osobnosťami, kto-
tion of artists and their work.3 Additionally, Win-
ré pôsobili na rôznych školách v rôznych mestách
gler characterised this movement as multi-cen-
a štátoch. Podľa Winglera bola reforma umelecké-
tral and associated its development with several
ho školstva výnimočne úspešná v strednej Európe,
personalities active at schools in various cities and
čo dokazujú rozsiahle odborné diskusie v dobo-
countries. According to Wingler, the art education
vých publikáciách a na kongresoch, ale najmä
reform movement was exceptionally successful in
vysoký počet reformných umeleckých škôl v tomto
Central Europe, as evidenced by extensive expert
regióne. Patrili medzi ne napríklad umeleckoprie-
discussions in period publications and congresses,
myselné školy vo Viedni a Halle, školy umelec-
and especially by the high number of reformed
kých remesiel v Bratislave a Brne, súkromné
art schools in this region. ¥ey included the arts
školy Műhely a Atelier v Budapešti či školy Itten
and cra¤s schools in Bratislava and Brno, the
a Reimann v Berlíne, školy umenia v Zlíne a vo
schools of applied arts in Halle and Vienna, the
Frankfurte, alebo výtvarná akadémia vo Vroclave.
Műhely and Atelier private schools in Budapest,
Aj Bauhaus bol v podstate len jedným z takýchto
the Itten-Schule and Schule-Reimann in Berlin,
pokusov previesť idey moderny a reformy umelec-
the schools of art in Zlín and Frankfurt and the art
kého školstva do pedagogickej praxe, i keď zrejme
academy in Wroclaw, among others. ¥e Bauhaus
najvydarenejším alebo aspoň najznámejším.
was also just one of such attempts (though perhaps
Napriek významu, ktorý bol pripisovaný re-
the most successful or at least the best known) to
forme umeleckého školstva pred druhou svetovou
transform the ideas of modernism and art educa-
vojnou, vzniklo za posledné roky na túto tému iba
tion reform into pedagogical practice.
málo odborných štúdií. Samozrejme, o Bauhause
Despite the importance attributed to art
4
(aj o tom „na východe“5) sa veľa diskutovalo. Jed-
education reform before the Second World War,
notlivé publikácie skôr však kládli dôraz na jeho
very few scholarly studies have been carried out in
dominantný vplyv v strednej Európe, nezaoberali
recent years4. Indeed, the Bauhaus (and the one in
sa jeho začlenením do širšieho medzinárodného
“the East“5) have been widely discussed. However,
pedagogického hnutia, v ktorom by weimarská/
individual publications have always emphasised
dessauská/berlínska škola bola jedným z možných
its dominant influence in Central Europe rather
variantov modernej umeleckej výučby. Rovnako to
than its inclusion in the broader internation-
3
Hans M. Wingler (ed.), Kunstschulreform 1900 – 1933: dargestellt vom Bauhaus-Archiv Berlin an den Beispielen
4
3
Bauhaus Weimar Dessau Berlin – Kunstschule Debschitz
dargestellt vom Bauhaus-Archiv Berlin an den Beispielen Bauhaus
München – Frankfurter Kunstschule – Akademie für Kunst
Weimar Dessau Berlin – Kunstschule Debschitz München –
und Kunstgewerbe in Breslau – Reimann Schule Berlin, Berlin
Frankfurter Kunstschule – Akademie für Kunst und Kunstgewerbe
1977, s. 9-11.
in Breslau – Reimann Schule Berlin, Berlin 1977, pp. 9–11.
Pozri napr. Rainer K. Wick, Das Bauhaus im Kontext der
4
und Pädagogik, Oberhausen 2009, pp. 23-55.
Pädagogik, Oberhausen 2009, s. 23-55. „Bauhaus na východe“ je názov publikácie, ktorá sa
For instance, see Rainer K. Wick, Das Bauhaus im Kontext der Kunstschulreform, in: Rainer K. Wick, Bauhaus. Kunst
Kunstschulreform, in: Rainer K. Wick, Bauhaus. Kunst und 5
Hans M. Wingler (ed.), Kunstschulreform 1900–1933:
5
"Bauhaus in the East" is the title of the publication
venuje aj ŠUR: Susanne Anna (ed.), Das Bauhaus im
also covering ŠUR: Susanne Anna (ed.), Das Bauhaus im
Osten. Slowakische und tschechische Avantgarde 1928 – 1939,
Osten. Slowakische und tschechische Avantgarde 1928–1939,
Ostfildern-Ruit 1997.
Ostfildern-Ruit 1997.
School as a Laboratory of Modern Life
bolo aj v prípade bratislavskej ŠUR – v roku 1968
al educational movement where the Weimar/
bolo síce tejto téme venované sympózium v Smo-
Dessau/Berlin school would belong to one of the
leniciach, ale z pochopiteľných dôvodov (nedosta-
possible variants of modern art education. ¥e
točný výskum v neľahkých politických podmien-
same applied to ŠUR itself; the 1968 symposium
kach) nebolo možné ŠUR predstaviť ako súčasť
in Smolenice was devoted to it, but for obvious
pestrej mozaiky reformných škôl v strednej Eu-
reasons (inadequate research in uneasy political
rópe. Tu treba pripomenúť, že medzi účastníkmi
conditions) it was impossible to introduce its
a spoluorganizátormi smolenického sympózia sa
ideas as a part of the diverse mosaic of reformed
nachádzala mladá kunsthistorička Iva Mojžišová,
schools in Central Europe. We note that among
pre ktorú sa ŠUR stala jej celoživotnou, takpove-
the participants and organisers of the symposi-
diac „srdcovou“, témou. Po smolenickom sympóziu
um in Smolenice, there was young art historian,
a jeho zborníku sa téme neodcudzila, periodicky sa
Iva Mojžišová, for whom ŠUR became a lifelong
k nej vracala a v roku 2013 nakoniec vydala prvú
passion. A¤er the symposium in Smolenice and
a doteraz jedinú monografiu o ŠUR.
the publication of its proceedings, she periodically
Cieľom nášho sympózia v Bratislave bolo
returned to the topic by authoring several articles
otvoriť diskusiu o problematike reformy umelecké-
on the forgotten Bratislava school and its person-
ho školstva v strednej Európe v prvej polovici 20.
alities, and in 2013, Mojžišová published the first
storočia. Východiskom diskusie bol predpoklad, že
and so far, only monograph on ŠUR.
toto hnutie prepájalo – na úrovni koncepcií i kon-
Our symposium in Bratislava aimed to open
taktov – jednotlivé školy v skúmanom regióne, ktoré
a discussion on the art education reform in Central
sa svojou organizačnou štruktúrou, programom
Europe in the first half of the 20th century. ¥e
a vývojom mohli výrazne odlišovať. Prezentácia jed-
starting point of our discussion was the assump-
notlivých inštitúcií dovolila odhaliť ich podobnosti
tion that the movement connected – on the level
a rozdiely, ako aj vzájomné kontakty.
of concepts and contacts – the individual schools
Na sympóziu sa zúčastnili výskumníci s prí-
in the researched region, some of which differed
spevkami, ktoré sa venovali celkovej činnosti, či
significantly in their organisational structure,
vybraným aspektom jednotlivých umeleckých
curriculum and development. ¥e descriptions of
škôl v strednej Európe v predvojnovom a medzi-
individual institutions provided the opportunity to
vojnovom období. Bratislavskému publiku boli
reveal their similarities and differences, as well as
predstavené nové poznatky z tohto odboru vďaka
connections.
pozvaným odborníkom a odborníčkam viacerých
¥e symposium grouped researchers with
generácií z Nemecka, Maďarska, Rakúska, Česka,
papers focusing on the overall activities or select-
Slovenska a z USA. Tento zborník obsahuje väčši-
ed aspects of the individual art schools in Central
nu príspevkov, odprednášaných na sympóziu, ako
Europe in the pre-war and interwar periods. ¥e
aj úvodný príspevok o bratislavskej Škole umelec-
Bratislava audience was presented with new find-
kých remesiel od editoriek tohto zborníka, ktorý
ings from the field, thanks to the invited experts
odznel formou komentovanej prehliadky výstavy
from several generations from Germany, Hunga-
Nebáť sa moderny!.
ry, Austria, Czechia, Slovakia and the USA. ¥e
Patrick Werkner vo svojom príspevku
conference proceedings contain a majority of the
o viedenskej Kunstgewerbeschule (Umeleckoprie-
papers presented at the symposium as well as the
myselnej škole) predstavuje modernizačné prvky
introductory paper on ŠUR, presented in the form
vo výučbe (prítomné už v období secesie), pričom
of a guided tour of the exhibition Have No Fear of
sa zameriava na triedy Franza Cizeka a ním zave-
Modernism!
23
24
Simona Bérešová, Sonia de Puineuf
dený „kinetizmus“. Ten možno chápať nielen ako
Patrick Werkner, in his paper on the Vienna
jeden z mnohých umeleckých „izmov“ dvadsiatych
Kunstgewerbeschule, discusses modernisation
rokov, ale aj ako názov pedagogickej teórie, ktorú
characteristics in instruction (already pres-
Cizek postupne vyvinul a osvojili si ju najmä jeho
ent in the Secession period), focusing on Franz
žiačky.
Cizek’s classes and the "Kineticism" he introduced.
Za úvodnou kontextualizáciou nasleduje prvý
It can be understood not only as one of the many
tematický okruh, ktorý sa zaoberá metódami,
art "isms" of the 1920s but also as the name of the
sieťami a inštitúciami reformného umeleckého
pedagogical theory developed by Cizek, which was
školstva. Julia Witt z Berlína vykresľuje, ako
later adopted mostly by his female students.
sa prejavilo toto reformné hnutie na tradičných
¥is introductory contextualisation is fol-
výtvarných akadémiách vo Weimarskej republike,
lowed by the first thematic group dealing with the
ktoré boli hlavným terčom kritiky reformátorov.
methods, networks and institutions of the art ed-
Autorka predstavuje zmeny zavedené na moder-
ucation reform. Julia Witt, from Berlin, describes
nizáciu týchto inštitúcií, pričom sa zameriava na
how this reform movement manifested in the
fúzie akadémií s umeleckopriemyselnými školami,
traditional art academies in the Weimar Republic
ktoré mali viesť k vytvoreniu umeleckých škôl
which were the reformers’ main target of criticism.
nového typu.
She presents the changes introduced to modernise
Nové školy hlásali nové metódy výučby, a prá-
these institutions, focusing on academies merging
ve o tom referuje Lada Hubatová-Vacková z Pra-
with arts and cra¤s schools which were supposed to
hy. V príspevku o reformnom „úžitkovom kreslení“
lead to the formation of a new type of art schools.
sa zameriava na tie metódy, ktoré sa svojou nei-
New schools introduced new instructional
mitatívnosťou radikálne odlišovali od tradičného
methods and Lada Hubatová-Vacková, from
postupu iluzívne koncipovaného akademického
Prague, reports precisely on that. In her paper
kreslenia podľa modelu. Popri voľnom imaginatív-
on reformative "applied drawing", she focuses on
nom ornamentálnom kreslení je tak predstavená
methods radically differing in their non-imita-
metóda mechanizovanej kresby, ktorú na ŠUR
tiveness from the traditional method of illusion-
presadzovali Josef Vydra a František Reichentál.
arily-conceived academic drawing using a model.
Alena Kavčáková z Olomouca prezentuje VI.
Alongside free imaginative ornamental drawing,
medzinárodný kongres kreslenia a úžitkového
she introduces a method of mechanised drawing
umenia v Prahe (1928), ktorý predstavoval dôleži-
which was promoted at ŠUR by Josef Vydra and
tú platformu pre výmenu informácií i kontaktov
František Reichentál.
v rámci reformného hnutia. Organizátori Josef Vy-
Alena Kavčáková, from Olomouc, reports
dra (zakladateľ a riaditeľ ŠUR) a František Viktor
on the 6th International Congress for Art Edu-
Mokrý (neskôr vedúci Ústavu výtvarnej výchovy
cation, Drawing and Art Applied to Industries
v Olomouci) tu nadviazali živé známosti s medzi-
(1928) which presented an essential platform for
národnou umeleckou a výtvarno-pedagogickou
exchanging information and connections within
avantgardou, najmä s osobnosťami pôsobiacimi
the reform movement. ¥e organisers, Josef Vydra
v dessauskom Bauhause. Pre týchto moderne
(founder and director of ŠUR) and František
zmýšľajúcich mužov sa Bauhaus stal nevyhnut-
Viktor Mokrý (later Head of Institution of Art
ným vzorom. Z príspevkov je zrejmé, že reforma
Education in Olomouc), built lively relationships
umeleckého školstva, ako reakcia na krízu umenia
with the international art and art-pedagogical
a vzdelávania, bola výsledkom aktivít osobností
avant-garde, especially with the personalities
zoskupených okolo škôl a vychádzala z ich osob-
active at the Dessau Bauhaus. For these mod-
Škola ako laboratórium moderného života
ných kontaktov, spolupráce pri vydávaní publiká-
ern-minded men, the Bauhaus became an inevi-
cií, realizovaných výstav, prednášok, kongresov
table paradigm. ¥e papers in these proceedings
a z bohatej vzájomnej korešpondencie.
make it evident that art education reform, as
Cornelia Wieg z Halle predstavuje vo svojom
a response to the crisis in art and education, was
príspevku umeleckopriemyselnú školu BURG
a result of activities by personalities grouped
v Halle, založenú už v roku 1915, ako „staršiu
around schools, and originated from their private
sestru“ Bauhausu. Bohatá činnosť umeleckej školy
connections, collaboration in publications, organ-
BURG má totiž podobnosti s Bauhausom, najmä
ising exhibitions, lectures, congresses and exten-
v propagácii kolektívneho ducha tvorby prostred-
sive mutual correspondence.
níctvom dielenskej výučby a spoločných výstav,
In her paper, Cornelia Wieg, from Halle, de-
ako aj v spolupráci s priemyslom. Na rozdiel od
scribes the school of applied arts BURG, founded
svojej „slávnejšej sestry“ však BURG vždy kládla
already in 1915 as the "older sister" of the Bauhaus.
na prvé miesto samotnú tvorbu pred akýmkoľvek
¥e abundant activity of the BURG art school
iným programom či cieľom.
resembled the Bauhaus – especially concerning
Pozícia Bauhausu v konštelácii moderny
the promotion of collective creative spirit with
je teda vhodnou témou pre druhú skupinu prí-
workshop instruction and joint exhibitions as well
spevkov, ktorých cieľom nie je spochybniť kvalitu
as cooperation with industry. However, unlike
Bauhausu, ale otvoriť pole aj pre iných aktérov
its "more famous sister", the BURG always placed
a ukázať, že i Bauhaus nadviazal na už existujúce
creation itself before any other program or target.
trendy a aktivity. Meghan Forbes z New Yorku
¥e position of the Bauhaus in the constel-
v príspevku „Bauhaus mimo Bauhaus“ dokumen-
lation of modernism was, therefore, a suitable
tuje vzťahy medzi nemeckou školou a českou
topic for the second group of papers aiming not
avantgardou. Na príklade edície Bauhausbücher
to question the quality of the Bauhaus, but to
vedenej Lászlóom Moholy-Nagyom spresňuje
expand the field to other schools and demonstrate
viazanosť Bauhausu na stredoeurópsku avant-
that also the Bauhaus pursued already existing
gardu, ktorá bola charakteristická mnohými
trends and activities. Meghan Forbes, from
lokálnymi strediskami bez hierarchického vzťahu.
New York, documents the relationship between
Alexandra Panzert z Hannoveru ukazuje, že si
the German school and Czech avant-garde in
Bauhaus vydobyl svoje špecifické miesto v rámci
her paper „Decentering the Bauhaus“. Referring
reformných umeleckých škôl najmä svojou výni-
to Bauhausbücher (the Bauhaus books series),
močnou komunikačnou stratégiou, jeho vyučovací
edited by László Moholy-Nagy, she analyses Bau-
program je však porovnateľný s programom jeho
haus’s links to the Central European avant-garde
homológov (Kolín, Berlín, Frankfurt, Halle…).
characterised by several local centres that were
Istým spôsobom predstavujú tieto príspevky dva
not hierarchically connected. Alexandra Pan-
metodické prístupy, ktoré ponúkajú nové čítanie
zert, from Hannover, shows that the Bauhaus
Bauhausu v stredoeurópskom kontexte.
earned its specific position among reformed art
Tretia časť zborníka sa napokon venuje va-
schools principally due to its outstanding com-
riantom reformných umeleckých škôl. Grit Weber
munication strategy; however, its curriculum is
z Frankfurtu predstavuje Frankfurtskú školu ume-
comparable to the curriculums of its homologues
nia, ktorá bola svojho času významnou súčasťou
(Cologne, Berlin, Frankfurt, Halle, …). In a way,
modernizačného hnutia v tomto meste. Otázkou
these papers present two methodical approaches
pritom zostáva, prečo sa na túto inštitúciu zabudlo
offering a new perception of the Bauhaus in the
napriek tomu, že na nej pôsobili významní umelci
Central European context.
25
26
Simona Bérešová, Sonia de Puineuf
a pedagógovia a že fungovala v meste, ktorého
¥e third part of the proceedings concludes
dynamika trvalo poznačila teóriu metropolitného
with variants of the reformed art schools. Grit
urbanizmu. Medzi iné „pozabudnuté“ školy patria
Weber, from Frankfurt, presents the Frankfurt
aj tie, ktoré prekvitali v medzivojnovom období
Kunstschule which was at the time a vital part
v Maďarsku. O nich referuje Katalin Bakos z Bu-
of the modernisation movement in the city. ¥e
dapešti. Išlo o tri školy dielenského typu (Jaschi-
unanswered question about the Frankfurt school
kova umelecká škola, Műhely založená Sándorom
is why this institution was forgotten despite the
Bortnyikom a škola Atelier), ktoré predstavovali
fact that outstanding artists and teachers were
modernú alternatívu klasickej umeleckej výučby
active there, and it operated in the city with dy-
svojím zameraním na dizajnérsku tvorbu. Tieto
namics that le¤ a permanent mark on the theory
školy boli však aj miestom, kde pôsobili umelci
of metropolitan urbanism. Other "forgotten"
ovplyvnení revolučnými teóriami či mladí imig-
schools include those that flourished in Hungary
ranti židovského pôvodu. Mnohé zo spomínaných
during the interwar period. Katalin Bakos, from
škôl boli činné predovšetkým v dvadsiatych a tri-
Budapest, describes three workshop-type schools
dsiatych rokoch minulého storočia, čo však nebol
(School of Álmos Jaschik, Műhely of Sándor
prípad zlínskej Baťovej Školy umění, založenej až
Bortnyik and Atelier of Dezső Orbán) with a focus
v roku 1939. O jej vzniku diktovanom naliehavou
on design, a modern alternative to classic art in-
potrebou riešenia estetických aspektov baťovských
struction. However, these schools were also places
výrobkov a o jej špecifickej histórii vo vojno-
where artists influenced by revolutionary theo-
vom (a povojnovom) kontexte píše na záver Vít
ries or young immigrants of Jewish descent were
Jakubíček zo Zlína.
active. Many of the mentioned schools were active
Účastníčkam a účastníkom sympózia sa poda-
primarily in the interwar period, but this was not
rilo načrtnúť živú historickú mozaiku reformných
the case of the School of Arts in Zlín, founded in
umeleckých škôl v stredoeurópskom kontexte, kto-
1939. In the final paper of these proceedings, Vít
rej komplexnosť si určite žiada ďalšie výstupy pro-
Jakubíček from Zlín reports on its emergence
stredníctvom hlbších spoločných štúdií či výstav.
dictated by the urgent need to address the aes-
Skutočnosť, že niektoré školy sú viac a iné menej známe, nemusí reflektovať ich kvalitu, skôr neskoršiu historiografiu, množstvo zachovaných
thetic aspects of Baťa’s products and on its specific history in the war (and post-war) contexts. All the participants in the symposium out-
zdrojov, a napokon aj ich geografické umiestne-
lined the living historical mosaic of reformed art
nie. Takmer pri všetkých školách sa stretáva-
schools in the Central European context with its
me s problémami pri hľadaní prameňov, keďže
complexity clearly requiring further investigation
archívy a zbierky škôl sa zachovali len výnimočne;
through more profound collaborative studies and
oveľa bežnejšie je, že boli zničené alebo stratené.
exhibitions.
Preto tak výrazne vynikajú inštitúcie, ku kto-
¥e fact that some schools are more and others
rým sa zachovalo viac zdrojov, resp. ktoré počas
less well-known does not necessarily reflect their
svojej existencie vydávali časopisy, knihy, výroč-
quality, but rather their later historiography, the
né správy atď. Je potrebné aj hlbšie preštudovať
amount of preserved resources, as well as their ge-
prínos niektorých významných osobností – popri
ographic location. ¥e research of almost all of the
Lászlóovi Moholy-Nagyovi, Walterovi Gropiusovi
schools, is o¤en impeded due to a lack of resources.
a Hannesovi Meyerovi treba poukázať na rolu, kto-
In only rare cases were the archives and school
rú zohrali Lajos Kassák, Sándor Bortnyik, Zdeněk
collections preserved; typically they were destroyed
Rossmann, Josef Vydra, Karel Teige… Išlo pri-
or lost. ¥us, the institutions with more preserved
School as a Laboratory of Modern Life
08a
08b
08 a, b
Zdeněk Rossmann, obálka časopisu nová bratislava, č. 1 a 4, 1931/32
08 a, b
Zdeněk Rossmann, cover of the magazine nová bratislava, no. 1 and 4, 1931/32
27
28
Simona Bérešová, Sonia de Puineuf
tom vždy o umelcov, ktorí netvorili v uzavretých
resources or those that published journals, books,
priestoroch elitných ateliérov, ale aktívne sa anga-
annual reports and other documents stand out. It
žovali v procese hlbších spoločenských zmien. To
is also necessary to gain more in-depth insight into
nás vedie k otázke širšej historickej kontextuali-
the contribution of some distinguished personali-
zácie reformného hnutia, pretože sa netýkalo iba
ties: alongside László Moholy-Nagy, Walter Gropius,
umenia a výtvarníkov, ale bolo spojené aj s nalie-
and Hannes Meyer, it is important to shed light on
havými reformami celej spoločnosti.
the roles assumed by Lajos Kassák, Sándor Bort-
Bratislavská iniciatíva má byť považovaná za
nyik, Zdeněk Rossmann, Josef Vydra, Karel Teige
prvotný impulz k hlbšiemu výskumu (staro)novej
and others. ¥ey were always artists who did not
témy, ktorej dôležitosť je potvrdená práve pretr-
create in the confined places of elite studios, but
vaním istých pedagogických schém avantgardy
were actively involved in the process of more signif-
a moderny v priebehu 20. storočia. Snažili sme sa
icant social changes. ¥is raises the question of the
tiež začleniť moderné reformné hnutie do širších
broader historical contextualisation of the reform
umelecko-historických kontextov stredoeuróp-
movement as it was not related solely to art and
skeho regiónu. Na osobitný vývin v rakúsko-uhor-
artists, but also to the urgent reforms of society.
skej monarchii poukázal špeciálny hosť Miklós
¥e Bratislava initiative is meant to be
Székely z Budapešti. Na zaujímavom prípade
viewed as a prime impulse for more in-depth
vzniku priemyselných škôl a múzeí v Uhorsku
research into an (old) new topic with its impor-
v rokoch 1884 – 1914 vysvetlil, ako už tieto inšti-
tance confirmed by the persistence of specific
túcie pracovali s ideami, ktoré boli centrálne pre
avant-garde and modernist pedagogical schemes
reformu umeleckého školstva v medzivojnovom
over the course of the 20th century. We also tried
období. O dedičstve reformných škôl sa debato-
to integrate the modern reform movement into the
valo v závere sympózia v rámci okrúhleho stola.
broader art-historic contexts of the Central Euro-
Bohunka Koklesová, rektorka VŠVU v Bratislave,
pean region. Special guest Miklós Székely, from
a Iva Knobloch Janáková z UPM v Prahe sa spo-
Budapest, indicated a particular development in
ločne zamysleli nad stavom súčasného umelecké-
the Austro-Hungarian Monarchy. With an im-
ho školstva, ktoré, zdá sa, prežíva krízové obdobie
pressive description of the emergence of arts and
a len ťažko si hľadá cestu k súčasnému životu
cra¤s schools and museums in Hungary between
plnému rozporuplných zmien (či už politických,
1884 and 1914, he explained how these institutions
ekonomických alebo technologických).
worked with ideas central for the reform of art
Naše sympózium Škola ako laboratórium
education in the interwar period.
moderného života vnímame ako laboratórium
¥e end of the symposium focused on a round
medzinárodnej vedeckej spolupráce, kde majú
table debate on the legacy of the reformed schools.
svoje miesto nielen teoretici a teoretičky, ale
Bohunka Koklesová, Rector of the Academy of Fine
i ľudia z umeleckej, dizajnérskej a pedagogickej
Arts and Design in Bratislava, and Iva Knobloch
praxe, a tiež všetci tí, ktorí sa o umenie a vzdeláva-
Janáková, from the Museum of Decorative Arts in
nie zaujímajú. Dúfame, že tento zborník je prvou
Prague, jointly considered the status of contemporary
z ďalších publikácií medzinárodného a transdisci-
art education which appears to be experiencing a pe-
plinárneho charakteru k téme umeleckej výchovy
riod of crisis, and is challenged to find a way to render
v širšom historickom kontexte.
modern life full of contradictory changes (either in politics, economy, or technology). We perceive our symposium, School as a Laboratory of Modern Life, as a laboratory of international
Škola ako laboratórium moderného života
scholarly cooperation where there is a place not only for theoreticians but also for people from art, design and pedagogical practices as well as all those interested in art and education. We hope that these proceedings will be the first of many publications of an international and transdisciplinary nature on art education in a broader historical context.
29
30
Klára Prešnajderová
ŠUR
ŠUR
Bratislavská škola,
The Bratislava School
ktorá sa nebála moderny
with No Fear of Modernism
ŠUR – bratislavská škola, ktorá sa nebála moderny
Klára Prešnajderová
Škola umeleckých remesiel v Bratislave (ŠUR)1
ŠUR1, as the first arts and cra¤s school in Slova-
vznikla v porovnaní s inými, podobne zamera-
kia, emerged relatively late compared to other
nými školami relatívne neskoro. Kým v mnohých
schools with a similar focus. While in many parts
kútoch Európy už pred prvou svetovou vojnou
of Europe even before the First World War, the
prebiehala reforma umeleckého školstva a o slovo
reform of art education was already in progress
sa hlásili umelecké avantgardy, Slovensko sa po
and avant-garde in art was trying to get its ideas
roku 1918 nachádzalo vo fáze intenzívnej výstav-
across, a¤er 1918 Slovakia was undergoing an
by. Samozrejme, nemožno tvrdiť, že sa kultúrny
intensive development phase. Indeed, it cannot be
život musel budovať od úplných základov, avšak
claimed that cultural life had to be built from the
oproti západnej Európe existoval výrazný posun,
ground up; however, there was a significant shi¤
ktorý bolo nevyhnutné v priebehu čo najkrat-
in contrast with Western Europe with which it was
šieho času dobehnúť. Súviselo to so špecifickou
necessary to draw level in the shortest possible
situáciou, v akej sa krajina nachádzala. V dôsled-
time. It was related to the country's specific situa-
ku intenzívnej maďarizácie v posledných desať-
tion. As a result of intense Hungarianization in the
ročiach 19. storočia tu chýbali základné národné
last decades of the 19th century, there was a lack
inštitúcie, ku ktorým možno počítať aj verejné
of basic national institutions, including public art
2
umelecké školy. Práve v masívnej podpore kultú-
schools.2 It is precisely in the massive support of
ry vidí slovenský historik Ivan Kamenec jeden zo
culture that Slovak historian Ivan Kamenec sees
základných nástrojov, ktorým sa československá
one of the fundamental instruments with which
vláda snažila pripútať Slovensko k novovzniknu-
the Czechoslovak government sought to bind Slo-
3
tému demokratickému štátu. Budovanie chý-
vakia to the newly established democratic state.3
bajúcich inštitúcií, podpora národného školstva
However, the building of missing institutions, the
1
Základnou sekundárnou literatúrou o bratislavskej Škole umeleckých remesiel je nepochybne prvá a zatiaľ jediná
2
3
1
¥e basic secondary literature on the ŠUR is undoubtedly
monografia od historičky umenia Ivy Mojžišovej. Pozri
the first and to date only monograph by art historian Iva
Iva Mojžišová, Škola moderného videnia. Bratislavská ŠUR
Mojžišová. See Iva Mojžišová, Škola moderného videnia.
1928 – 1939, Bratislava 2013.
Bratislavská ŠUR 1928 – 1939, Bratislava 2013.
Ľubica Kázmerová, K vývinu štruktúry školstva na
2
Ľubica Kázmerová, K vývinu štruktúry školstva na
Slovensku v rokoch 1918 – 1939, in: Milan Zemko –
Slovensku v rokoch 1918 – 1939, in: Milan Zemko –
Valerián Bystrický (eds.), Slovensko v Československu
Valerián Bystrický (eds.), Slovensko v Československu (1918
(1918 – 1939), Bratislava 2004, s. 433.
– 1939), Bratislava 2004, p. 433.
Ivan Kamenec, Hlavné trendy vývoja slovenskej kultúry
3
Ivan Kamenec, Hlavné trendy vývoja slovenskej kultúry
v kontexte spoločenského a politického života za
v kontexte spoločenského a politického života za
predmníchovskej republiky, in: Zemko - Bystrický (pozn. 2),
predmníchovskej republiky, in: Zemko – Bystrický (note
s. 447.
2), p. 447.
31
32
Klára Prešnajderová
či spolkového života však narážala na akútny
support of national education and the establish-
problém s lojálnym odborným personálom.
ment of unions and associations encountered an
Nielenže chýbali odborníci, ale drvivá väčšina
acute issue regarding a loyal professional staff. Not
učiteľov a úradníkov, ktorí len niekoľko rokov
only were the experts absent, but the vast majority
predtým slúžili Uhorsku, nemala záujem pomá-
of teachers and clerks who had served Hungary
hať pri budovaní nového štátu. Z tohto dôvodu
only a few years before, were uninterested in help-
boli na Slovensko povolaní českí učitelia, úradníci
ing to build the new state. For this reason, Czech
a intelektuáli, ktorí tu získavali kľúčové pozície
teachers, clerks and intellectuals were called to
v kultúrnom, spoločenskom a hospodárskom
Slovakia to assume crucial positions in cultural,
živote.
4
social and economic life.4
„Nové umeleckopriemyselné hnutie“
"New Applied Arts Movement"
Nie je preto vôbec prekvapujúce, že aj pri vzniku
It is therefore not at all surprising that two Czech
Školy umeleckých remesiel v Bratislave v roku
intellectuals, Josef Vydra (1884–1959) at that time
1928 stáli dvaja českí intelektuáli – Josef Vy-
a school inspector for art instruction in Slovakia,
dra (1884 – 1959), v tom čase školský inšpektor
and Antonín Hořejš (1901–1967) a young clerk
pre výtvarnú výchovu na Slovensku, a Antonín
of the Chamber of Commerce and Industry in
Hořejš (1901 – 1967), mladý referent Obchodnej
Bratislava responsible for arts and cra¤s, estab-
a priemyselnej komory v Bratislave, zodpovedný
lished ŠUR in Bratislava in 1928. ¥ey found the
za umelecké remeslá. Nevyhnutnú inštitucionál-
necessary institutional support for their extensive
nu podporu pre svoju rozsiahlu osvetovú činnosť
educational activities precisely in the Chamber
našli práve v Obchodnej a priemyselnej komo-
of Commerce and Industry in Bratislava, which
re v Bratislave, ktorá združovala významných
brought together important representatives of
predstaviteľov miestneho priemyslu a obchodu,
local industry and trade, and thus had a vital inter-
a mala tak bytostný záujem o hospodársky rozvoj
est in the economic development of Slovakia.
Slovenska. Hořejš označoval dianie na Slovensku
Hořejš described the events in Slovakia of the second half of the 1920s as a “new applied arts
v druhej polovici dvadsiatych rokov ako „nové
movement”. In 1930, he reported on the endeav-
umeleckopriemyselné hnutie”. V roku 1930 opísal
ours of which he was not only an enthusiastic
tieto snahy, ktorých bol nielen nadšeným iniciá-
initiator but also a tireless partaker as follows:
torom, ale aj neúnavným aktérom, takto: „Kvalita
“Quality has also given rise to a new applied arts
dala tiež vzniku novému hnutiu umelecko-prie-
movement aiming to work on improving the
myselnému, ktoré si zaumienilo pracovať na zlep-
standard of all needs of a modern person, in which
šení úrovne všetkých potrieb moderného člove-
quality appearance also matters. ¥is movement
ka, u ktorých rozhoduje i kvalita vzhľadu. Toto
begins with today's jewellery and ends with
hnutie počína u dnešného šperku a končí u ľud-
dwellings, houses, and the construction of cities.
ského príbytku, domu a stavby miest. Rešpektuje
It respects social, hygienic, economic, artistic and
požiadavky sociálne, hygienické, hospodárske,
pedagogical requirements. It strives to improve the
umelecké, pedagogické. Chce zlepšenie života
4 4
Kamenec speaks of approximately 1400 Czech
Iba v oblasti školstva hovorí Kamenec asi o 1 400 českých
pedagogues called to Slovakia in the field of education
pedagógoch povolaných na Slovensko. Tamže, s. 448.
alone. Ibid., p. 448.
ŠUR – The Bratislava School with No Fear of Modernism
človeka na tejto planéte, pokiaľ sa to dá docieliť
lives of people on this planet if it can be achieved
ušľachtilou a krásnou výrobou.“5
by virtuous and beautiful production.”5 Hořejš’s use of the phrase “new applied
Slovným spojením „nové umeleckopriemy6
selné hnutie” , ktoré bolo iste inšpirované pojma-
arts movement”6 which was undoubtedly in-
mi ako nové videnie, nová architektúra či nová
spired by concepts such as New Vision (Neues
typografia, Hořejš dokonale vystihol situáciu,
Sehen), New Building (Neues Bauen) and New
v akej sa vtedy nachádzali novodobí budovatelia
Typography, perfectly depicted the situation in
a reformátori bojujúci za kultúrne a hospodár-
which then-contemporary builders of society
ske pozdvihnutie Slovenska. Na jednej strane si
and reformers fighting for Slovakia's cultural
uvedomovali, že ich prvoradou úlohou je položiť
and economic enlightenment existed. On one
úplné základy, no na strane druhej veľmi dobre
hand, they were aware of their primary task to
chápali, že musia v čo najkratšom čase dobehnúť
lay comprehensive foundations, but on the other,
procesy, ktoré sa v iných krajinách kontinuálne
they understood very well that they had to draw
vyvíjali niekoľko desaťročí. Pre oblasť umelecké-
level with the processes that had been continually
ho priemyslu to znamenalo vybudovať kľúčové
developing in other countries for several decades.
inštitúcie ako chýbajúcu umeleckopriemyselnú
For applied arts, this meant building key insti-
školu, paralelne s ňou založiť umeleckoprie-
tutions such as the absent arts and cra¤s school,
myselné múzeum, podporiť moderný umelecký
establishing a museum of applied arts in parallel
priemysel cez odborný zväz typu nemeckého
with it, supporting the establishment of a profes-
Werkbundu, ale aj osvetovú činnosť vo forme vý-
sional union similar to the German Werkbund, but
7
stav, časopisov a publikácií. Pri všetkých týchto
also engaging in enlightenment activities in the
iniciatívach zohrávali kľúčovú úlohu práve Vydra
form of exhibitions, magazines, and publications.7
s Hořejšom. Z obsahovej stránky nechceli kopí-
Vydra and Hořejš played a crucial role in all of
rovať koncepty predchádzajúceho 19. storočia,
these initiatives. ¥ey did not want to duplicate
ba práve naopak. Oproti iným krajinám možno
the concepts of the previous century in terms
v provizórnych podmienkach sa snažili reagovať
of content. In fact, compared to other countries,
na výzvy modernej doby a zavádzať na Slovensku
albeit in interim conditions, they tried to respond
aj z medzinárodného hľadiska najprogresívnej-
to the challenges of the modern era and introduce
šie trendy v odbore. Hoci sa nasledujúci Vydrov
the most progressive international trends in the
výrok vzťahoval na program Školy umeleckých
field to Slovakia. Although the following statement
remesiel, dokonale charakterizuje aj ostatné
by Vydra is related to the curriculum of ŠUR, it
5
5
A.[Antonín] Hořejš, Nový umelecký priemysel, Slovenská
6
In other texts, Hořejš also writes about “modern applied
A.[Antonín] Hořejš, Nový umelecký priemysel, Slovenská
Grafia II, 1930, no. 4., p. 20.
Grafia II, 1930, č. 4, s. 20. 6
Na iných miestach hovorí Hořejš aj o „modernom
arts movement“.
umeleckopriemyselnom hnutí”. 7
Pre viac informácií o umeleckopriemyselnom hnutí
7
For futher information on the applied arts movement
v zahraničí a v českých zemiach pozri napríklad Lada
in abroad and the Czech lands see, for instance, Lada
Hubatová-Vacková, Krása věcí, průmysl a moderní
Hubatová-Vacková, Krása věcí, průmysl a moderní
společnost (1870–1918), in: Lada Hubatová-Vacková –
společnost (1870–1918), in: Lada Hubatová-Vacková –
Martina Pachmannová – Pavla Pečinková (eds.), Věci
Martina Pachmannová – Pavla Pečinková (eds.), Věci
a slova. Umělecký průmysl, užité umění a design v české teorii
a slova. Umělecký průmysl, užité umění a design v české teorii
a kritice 1870–1970, Praha 2014, s. 27–63.
a kritice 1870–1970, Praha 2014, pp. 27–63.
33
34
Klára Prešnajderová
snahy o rozsiahlu reformu umeleckého priemys-
also perfectly characterises other efforts for an
lu, ktorej bol jednou z najdôležitejších osobností:
extensive reform of applied arts, of which he was
„Nebáť sa moderny, kriticky z nej vyberať a skú-
one of the most important figures: “Having no fear
šať všetko najnovšie a prenášať výsledky späť do
of Modernism, critically choosing and trying out
výroby (...).“
8
everything that is novel and conveying the results
Ideálna príležitosť na oficiálne spustenie
back to production (…).”8
takého významného projektu, akým bolo budo-
¥e ideal opportunity to officially launch such
vanie prvej verejnej umeleckej školy na Sloven-
an important project as the establishment of the
sku a prvého umeleckopriemyselného múzea,
first public art school in Slovakia and the first mu-
sa naskytla pri príležitosti desiateho výročia
seum of applied arts arose on the occasion of the
založenia Československej republiky. Plány
10th anniversary of the founding of the Czechoslo-
a koncepcie boli už vtedy jasné a ambiciózne, no
vak Republic. ¥e plans and concepts were already
reálne začiatky oboch inštitúcií o to skromnejšie.
clear and ambitious, but the real beginnings of
Budúca Škola umeleckých remesiel začala svoju
both institutions were all the more modest. ¥e
činnosť 9. novembra 1928 v prenajatých priesto-
future ŠUR began its activities on 9 November
roch Štátnej priemyselnej školy v Bratislave tromi
1928, in rented premises of state industrial school
kurzami ako večerná škola kreslenia Obchod-
with three evening school drawing courses of
nej a priemyselnej komory. „Tyto večerní, stálé
the Chamber of Commerce and Industry. “¥ese
kursy vznikli jako zkouška snad budoucí školy
permanent evening courses were created as a test
9
uměleckých řemesel (...),“ oznamoval krátko
of perhaps the future school of arts and cra¤s
nato časopis Výtvarné snahy, orgán Zväzu česko-
(…),"9 announced the journal Výtvarné snahy (Art
slovenského diela. Paralelne s večernou školou
endeavours), of the Association of the Czechoslo-
kreslenia sa začalo v úzadí, mimo očí verejnosti,
vak Werkbund (Svaz československého díla). In
budovať umeleckopriemyselné múzeum, ktoré
parallel with the evening school of drawing, in the
aspoň podľa koncepcie malo byť svojou formou,
background and out of the public eye, they began
úlohami, vedeckým charakterom a najmä zbier-
to build a museum of applied arts which, at least
kou zameranou iba na výrobu posledných 50
according to the concept, was to be in its form,
rokov a súčasnosť10 „opravdu novým ústavem
tasks, scientific character and especially collec-
11
toho druhu v Evropě“ . Nie je azda nijako pre-
tion focused only on the production of the past 50
kvapujúce, že pri vzniku týchto dvoch inštitúcií,
years and the present10, “a truly new institution of this kind in Europe”11.
8
Josef Vydra, Počiatky prvej umeleckej školy na Slovensku. 30 rokov od založenia Školy umeleckých remesiel
9
8
30 rokov od založenia Školy umeleckých remesiel
Večerní škola kreslení Obchodní a živnostenské komory
v Bratislave, Výtvarný život III, 1958, no. 8, p. 300.
v Bratislavě, Výtvarné snahy X – Výtvarná výchova, príloha
9
Výtvarných snáh, 1928 – 1929, no. 8, p. 84.
List Kuratória umelecko-priemyselného múzea v Bratislave mestskému zastupiteľstvu mesta Bratislavy
10
Letter of the Bratislava Museum of Applied Arts Board
z 20. 10. 1931, Štátny archív Bratislava, osobný fond
to the Bratislava City Council of 20 October 1931, Štátny
PhDr. Antonín Hořejš, škatuľa 3, Spisy Umelecko-
archív Bratislava, personal archive of PhDr. Antonín Hořejš, box 3/6 (1927-1932).
priemyselného múzea v Bratislave. 11
Večerní škola kreslení Obchodní a živnostenské komory v Bratislavě, Výtvarné snahy X – Výtvarná výchova, príloha
Výtvarných snáh, 1928 – 1929, č. 8, s. 84. 10
Josef Vydra, Počiatky prvej umeleckej školy na Slovensku.
v Bratislave, Výtvarný život III, 1958, č. 8, s. 300.
Tamže.
11
Ibid.
ŠUR – bratislavská škola, ktorá sa nebála moderny
09
09
Budova Učňovských škôl a ŠUR v Bratislave, 30. roky
09
Building of the Vocational Schools and ŠUR in Bratislava, 1930s
35
36
Klára Prešnajderová
pre rozvoj umeleckého priemyslu kľúčových, stáli
Perhaps it is not at all surprising that Josef Vydra
práve Vydra a Hořejš. Vydra sa postavil na čelo
and Antonín Hořejš stood at the establishment of
pripravovanej Školy umeleckých remesiel, Hořejš
these two institutions which were crucial for the
prebral úlohu správcu zbierok a knižnice umelec-
development of applied arts. Vydra took the lead
kopriemyselného múzea. Hoci škola aj múzeum
of the future ŠUR, Hořejš assumed the position
začali svoju činnosť prakticky paralelne a v po-
of the collection and library curator of the mu-
dobne skromných podmienkach, ich osud bol
seum of applied arts. Although the school and
diametrálne odlišný. Ako rozhodujúci faktor pre
the museum started practically in parallel and
prežitie inštitúcie sa ukázala byť vhodná budova.
under similarly modest conditions, their fate was diametrically different. An appropriate building
Nový začiatok v novej budove
proved to be a decisive factor for the survival of
Kým novovzniknuté umeleckopriemyselné mú-
the institution.
zeum bez vyhovujúcich priestorov nikdy nedokázalo oficiálne začať svoju činnosť,12 idea prvej
New Beginning in the New Building
verejnej umeleckej školy na Slovensku sa mohla
While the newly established museum of applied
rozvinúť práve vďaka vlastnej budove. Príležitosť
arts did not officially commence its activities with
získať vhodné učebne a najmä moderné, dobre
suitable premises,12 the idea of the first public art
vybavené dielne sa naskytla prepojením s miest-
school in Slovakia developed thanks to its own
nymi Učňovskými školami, ktoré sa v roku 1930
building. ¥e opportunity to acquire suitable
presťahovali do novopostavenej funkcionalistic-
classrooms and, in particular, modern, well-
kej budovy na Vazovovej ulici. Vydra, ktorý sa
equipped workshops, was provided by the merger
stal riaditeľom oboch škôl, takto získal možnosť
with the local Vocational Schools, which in 1930
naplno realizovať koncepciu modernej umeleckej
moved to the newly built Functionalist building
školy, a to, podobne ako Bauhaus v Dessau, vo vý-
at Vazovova Street. Vydra, who was appointed
13
nimočnej architektúre. Kým dovtedy pre Vydru
director of both schools, thus gained the opportu-
predstavovala absencia verejného umeleckého
nity to fully implement the concept of a modern
školstva na Slovensku komplikáciu, keďže sa ne-
art school, in an architecturally exceptional space.
mohol pri rozbehu školy opierať o už existujúce
¥is situation was similar to that of the Bauhaus in
zázemie, v novej budove sa z nedostatku tradície
Dessau.13 While until then, the absence of public
stala výhoda. S podporou Ministerstva školstva
art education in Slovakia represented a complication for Vydra, as he could not rely on the
12
Jediné, čo sa podarilo z pripravovaného umeleckopriemyselného múzea zrealizovať, bola čitáreň časopisov, ktorú po definitívnom stroskotaní
13
12
¥e only thing they managed to realise from the prepared
projektu múzea prebrala práve ŠUR. Viac pozri:
museum of applied arts was the magazines reading room,
Klára Prešnajderová, Nové skutočnosti o prvom
which ŠUR took over a¤er the plans with the museum
umeleckopriemyselnom múzeu v Bratislave, Designum
project came to a full stop. See Klára Prešnajderová, Nové
XXIII, 2017, č. 4, s. 56–61.
skutočnosti o prvom umeleckopriemyselnom múzeu
Funkcionalistickú budovu Učňovských škôl na Vazovovej ulici navrhli architekti Jiří Grossmann a Alois Balán
v Bratislave, Designum XXIII, 2017, no. 4, pp. 56–61. 13
¥e Functionalist building of Vocational Schools
v roku 1925. So stavbou sa začalo už v roku 1928, no pre
at Vazovova Street was designed by architects Jiří
nedostatok finančných prostriedkov ju nebolo možné
Grossmann and Alois Balán in 1925. ¥e construction
dokončiť celú naraz. Jej realizácia sa nakoniec natiahla až
began already in 1928 but due to a lack of funds, it was
do roku 1937.
not completed all at once. Its realisation extended to 1937.
ŠUR – The Bratislava School with No Fear of Modernism
a národnej osvety a bratislavskej Obchodnej
existing facilities during the launch of the school,
a priemyselnej komory a s potrebným technic-
the lack of tradition became an advantage in the
kým zabezpečením mohol začať budovať novú
new building. With the support of the Ministry of
inštitúciu takpovediac na zelenej lúke. Na rozdiel
Education and National Enlightenment and the
od mnohých európskych umeleckých škôl, ktoré
Bratislava Chamber of Commerce and Industry
sa snažili o reformu, nemusel meniť existujúce
and the necessary technical support, Vydra was
štruktúry, ani bojovať s konzervatívnejšie zmýš-
able to build a new institution, so to speak, on
ľajúcimi kolegami. Ani prepojenie s už existujúci-
a green field. Unlike many reform-minded Euro-
mi Učňovskými školami nemalo negatívny vplyv
pean art schools, he did not have to change the ex-
na smerovanie Školy umeleckých remesiel, keďže
isting structures or fight with more conservative
nešlo o fúziu s tradičnou umeleckou akadémiou,
colleagues. Even the connection with the existing
ale o voľné prepojenie s prakticky orientovanými
Vocational Schools had no negative impact on
školami zodpovednými za výchovu remeselníkov.
the direction of ŠUR, as it was not a merger with
Vydra tento bratislavský model vždy vyzdvihoval
a traditional art academy but a loose interconnec-
a prirovnával ho okrem Bauhausu k umelec-
tion with practically oriented schools responsible
kopriemyselným školám v Zürichu a Bruseli.
14
for the education of cra¤smen. Vydra always
Z funkcie riaditeľa sa cielene usiloval o to, aby
emphasised this Bratislava model, and besides the
nešlo iba o účelné umiestnenie dvoch inštitúcií
Bauhaus, he compared it to the schools of applied
do jednej spoločnej budovy. Z prepojenia mali
arts in Zürich and Brussels.14 In his capacity as di-
profitovať obe školy – Učňovské školy najmä
rector, he strove to ensure that the merger was not
z toho, že tu pedagógovia ŠUR viedli viaceré
only about the pragmatic location of the two insti-
predmety a pomáhali tak pozdvihnúť celkovú
tutions in one shared building. Both schools would
výtvarnú úroveň učňov. Naproti tomu výhoda pre
benefit – the Vocational Schools, particularly from
ŠUR spočívala popri možnosti využívať dielne
ŠUR's pedagogues teaching various subjects there
15
najmä v tom, že spomedzi vyše 2 000 učňov Vy-
and thus helping to raise the overall artistic level
dra systematicky vyhľadával výnimočné výtvarné
of the apprentices. On the other hand, in addition
talenty a umožňoval im štúdium na ŠUR. Okrem
to the possibility to use the workshops, the great
týchto učňov bola ŠUR určená aj pre vyučených
advantage for ŠUR was that Vydra could systemat-
remeselníkov so záujmom o moderné trendy
ically search for exceptional artistic talents from
a nadanú mládež z ľudových a meštianskych škôl,
over 2000 apprentices15 and allow them to study
navštevovať ju však mohol prakticky ktokoľvek so
at ŠUR. Besides apprentices, ŠUR was intended
záujmom o umelecké remeslo a reklamu. Do roku
for trained cra¤smen interested in modern trends
1934 dokonca fungovala bez prijímacích talen-
and talented youth from general and city schools,
tových skúšok, čo však malo negatívny vplyv na
but virtually anyone interested in arts and cra¤s
celkovú kvalitu výsledkov. Aj napriek očividnému
could attend. Until 1934, it even operated without
14
Vydra, Počiatky prvej umeleckej (pozn. 8), s. 300.
14
Vydra, Počiatky prvej umeleckej (note 8), p. 300.
15
Vo výročnej správe zo školského roku 1934/35 je uvedený
15
According to the annual report of the 1934/35 academic
počet 2 000 až 2 300 učňov. Pozri Škola uměleckých
year there were 2 000 to 2 300 apprentices. See Škola
řemesel v Bratislavě, in: Výročná zpráva učňovských škôl
uměleckých řemesel v Bratislavě, in: Výročná zpráva
a školy umeleckých remesiel 1934 – 1935, s. 6, Slovenské
učňovských škôl a školy umeleckých remesiel 1934 – 1935, p. 6,
múzeum dizajnu, Archív Ivy Mojžišovej, škatuľa
Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová,
2016/0001/D.
box, 2016/0001/D.
37
38
Klára Prešnajderová
nepomeru vo veľkosti Učňovských škôl a Školy
practical entrance examinations, which however,
umeleckých remesiel nebola ŠUR vnímaná ako
had a negative impact on the overall quality of re-
menejcenná. Už rok po fúzii dokonca administra-
sults. Despite the apparent discrepancy in the size
tívne stála nad Učňovskými školami, hoci praktic-
of ŠUR and the Vocational Schools, ŠUR was not
ky počas celej svojej existencie fungovala formou
perceived as inferior. In just a year a¤er the merg-
večerných kurzov.16 Aj tento fakt dokazuje, akú
er, its position was above the Vocational Schools in
podporu mal Vydra so svojím projektom na Mi-
administration, although it practically functioned
nisterstve školstva a národnej osvety (MŠANO).
in the form of evening courses throughout its existence.16 ¥is fact also proves the strength of
Vízia a program školy
support for Vydra's project from the Ministry of
Na pochopenie celkovej koncepcie bratislavskej
Education and National Enlightenment.
Školy umeleckých remesiel, ale aj veľkej podpory zo strany štátu sa treba vrátiť niekoľko mesiacov
·e School's Vision and Program
pred jej oficiálne spustenie. Kľúčový význam pre
Understanding the overall concept of ŠUR as well
smerovanie školy mala totiž anketa Ministerstva
as the great state support requires a look back at
17
školstva a národnej osvety v roku 1927. Hoci
events that transpired a few months before its
ŠUR pod vedením Josefa Vydru počas celej svojej
official opening. Especially the 1927 survey of
existencie sledovala jednotnú programovú líniu
the Ministry of Education and National Enlight-
a fungovala mimoriadne konzistentne, nepanova-
enment was of crucial importance.17 Although
la pri jej zakladaní zhoda. Názory sa rôznili naj-
ŠUR led by Josef Vydra followed a single program
mä pri otázke, aký typ školy Slovensko potrebuje
line throughout its existence and functioned
a či by tu ako prvá verejná výtvarná škola nemala
extremely consistently, there was no consensus
vzniknúť umelecká akadémia. Jedným z hlav-
regarding its establishment. Opinions differed,
ných motívov, ktorý nakoniec zásadne ovplyvnil
in particular as to what type of school Slovakia
charakter plánovanej školy, bol strach z výchovy
needed and whether the first public art school
tzv. umeleckého proletariátu, čiže vyštudovaných
should be established as an art academy. One
umelcov neschopných uplatniť sa v praxi. Roz-
of the main motives ultimately influencing the
hodujúce slovo v debate mal nakoniec sekčný šéf
character of the planned school was the fear
Ministerstva školstva a národnej osvety Zdeněk
of educating the so-called art proletariat – art
Wirth. Vydra jeho postoj neskôr komentoval: „Byl
graduates unable to find employment. Zdeněk
to sekční chéf Dr. Zd. Wirth na této anketě, který
Wirth, the section head of the Ministry of Edu-
se postavil proti vzniku nějaké nové umělecké
cation and National Enlightenment, had the final
školy a další výchově uměleckého proletariátu 16 16
Pozri Výročná správa Školy umeleckých remesiel 1931 – 1932, s. 3, Slovenské múzeum dizajnu, Archív Ivy Mojžišovej, škatuľa 2016/0001/D.
17
See Výročná správa Školy umeleckých remesiel 1931 – 1932, p. 3, Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová, box 2016/0001/D.
17
¥e survey on the foundation of an art school in
Anketu o založení umeleckej školy na Slovensku zvolalo
Slovakia was conducted in 1927 (de facto in the spring
v roku 1927 (resp. na jar 1928) Ministerstvo školstva
of 1928) by the Ministry of Education and National
a národnej osvety na popud sekčného šéfa Aloisa Pižla.
Enlightenment at the initiative of the department
Pozri Josef Vydra, Strach z uměleckého proletariátu?,
head Alois Pižl. See Josef Vydra, Strach z uměleckého
Moravské zemské muzeum v Brně, Osobní fondy, Josef
proletariátu?, Moravské zemské muzeum v Brně,
Vydra, škatuľa 59, s. 4.
personal archive of Josef Vydra, box 59, p. 4.
ŠUR – bratislavská škola, ktorá sa nebála moderny
10a
10b
10c
10d
10 a, b, c, d Zdeněk Rossmann, Předlohy pro odborné kreslení typografické, ukážka č. 6, 7, 14, 15, 1936 10 a, b, c, d Zdeněk Rossmann, Templates of Expert Typographic Drawing, example no. 6, 7, 14, 15, 1936
39
40
Klára Prešnajderová
novou školou a zcela správně svým zásahem oto-
say in the debate. Vydra later commented on his
čil vznik i program nové školy na Slovensku, kde
attitude as follows: “It was the section head Dr
se šilhalo jen po vysoké akademii umění, na zcela
Zd. Wirth in the survey who opposed the creation
18
jiné, praktické koleje (...).“ Tento citát jasne uka-
of a new art school and further education of the
zuje, že myšlienka vyššej umeleckej akadémie pre
art proletariat by a new school, and quite rightly
budúceho riaditeľa ŠUR neprichádzala do úvahy
by his intervention he switched the establish-
a že jeho predstava o programe prvej verejnej vý-
ment and program of the new school in Slovakia,
tvarnej školy na Slovensku sa zhodovala s plánmi
where they pined for a higher art academy, to an
ministerstva školstva. Naznačuje však aj to, že
utterly different, practical track (…).”18 ¥is quote
na Slovensku spočiatku nepanovalo všeobecné
clearly demonstrates that the idea of a higher art
nadšenie z presadzovanej koncepcie.
academy was out of the question for ŠUR's fu-
Pokiaľ sa Vydra držal nastoleného cieľa,
ture director and that his idea of the first public
vychovávať v Bratislave „umelecko-výtvarný
Slovak art school's program coincided with the
dorast pre remeslá, obchod a priemysel ku tvorbe
plans of the Ministry. However, it also suggests
nových foriem (...)“19 a pomáhal tak „priviesť do-
that initially there was not much enthusiasm in
mácu výrobu a obchod na súčasnú medzinárodnú
Slovakia for the advocated concept.
20
úroveň modernej priem(yselnej) výroby,“ mal
As long as Vydra adhered to the stated goal,
pri budovaní svojej školy prakticky voľnú ruku.
to educate the “artistic and creative upcoming
Neskôr vyzdvihoval najmä možnosť slobodne si
generation for cra¤s, trade, and industry towards
vyberať svojich spolupracovníkov a zostaviť tak
the creation of new forms (…)”19 and thus helped
pedagogický zbor presne podľa svojich predstáv:
“to raise domestic production and trade to the
„Najvďačnejším darom do vienka novej školy
current international level of modern industri-
bola možnosť zostaviť si úplne voľne profesorský
al production,”20 he practically had free rein in
sbor z mladých a pokrokových ľudí s praxou aj
building the school. Later, he mostly emphasised
v cudzine. To je, konečne, právo každého dirigen-
the possibility of freely choosing his co-workers
ta umeleckého súboru, ale často sa nerešpektuje.
and thus assembling a pedagogical staff precisely
Výsledok potom býva náhodný a neurčitý štýl
according to his ideas: “¥e most rewarding gi¤
školskej práce a idea školy s neostrými kontúrami
endowed to the new school was the free rein in
výchovného programu. Táto nevýhoda nestretla
forming a faculty from young and progressive
novú Školu umeleckých remesiel. Naopak, sbor
people with experience from abroad. Ultimately,
pracoval naozaj harmonicky, jednotne.“
21
Pri výbere svojich budúcich spolupracovní-
this should be the right of every conductor of an ensemble, but it is o¤en ignored. ¥e result is
kov Vydra nehľadel na ich etablované postavenie
then a random and indefinite style of school work
v rámci akademického prostredia, podmienkou
and the idea of a school with fuzzy contours of
neboli dokonca ani pedagogické skúsenosti. Roz-
its curriculum. ¥e new school of arts and cra¤s had not faced this disadvantage. On the contrary,
18
Tamže, s. 4.
19
Výročná zpráva učňovských škôl v Bratislave a večernej
18
Ibid., p. 4.
školy umeleckých remesiel a reklam. umenia 1930 – 31,
19
Výročná zpráva učňovských škôl v Bratislave a večernej
nečíslovaná strana, Slovenské múzeum dizajnu, Archív
školy umeleckých remesiel a reklam. umenia 1930 – 31,
Ivy Mojžišovej, škatuľa 2016/0001/D.
unnumbered page, Slovenské múzeum dizajnu, Archive
20
Tamže, nečíslovaná strana.
21
Vydra, Počiatky prvej umeleckej (pozn. 8), s. 300.
of Iva Mojžišová, box 2016/0001/D. 20
Ibid., unnumbered page.
ŠUR – The Bratislava School with No Fear of Modernism
hodoval najmä nekompromisný názor na úlohu
the faculty worked utterly harmoniously and
umenia vo svojej dobe, rozhľadenosť a otvore-
uniformly.”21 When choosing his future colleagues, Vydra did
nosť najnovším tendenciám v odbore a určite aj nadšenie, keďže bratislavská škola najmä v prvých
not consider their established positions within the
rokoch svojej existencie neponúkala ideálne pod-
academic environment; in fact, not even teaching ex-
mienky, zato však nevídanú slobodu pri budovaní
perience was required. What mattered most was an
novej, modernej inštitúcie. Na malej večernej škole
uncompromising view of the present-day role of art,
v Bratislave sa tak stretla mimoriadne zaujímavá
the knowledge of and openness to the latest trends in
zostava ľudí, z ktorých mnohí sú dnes vnímaní ako
the field and certainly enthusiasm, as the Bratislava
najvýznamnejší predstavitelia českej a slovenskej
school, especially in the first years of its existence,
výtvarnej moderny. Avšak v čase, keď začínali svo-
did not enjoy ideal conditions; nevertheless it offered
ju pedagogickú činnosť, väčšinou išlo o mladých
unprecedented freedom in building a new, modern
absolventov umeleckých škôl, ktorých vnímanie
institution. ¥us, an exceptionally interesting group
umenia nekorešpondovalo s konzervatívnym slo-
of people met at the small evening school in Brati-
venským prostredím. Na ŠUR tak pôsobili aj dvaja
slava; many of them are today perceived as the most
najvýznamnejší slovenskí modernisti, v roku 1928
eminent personalities of Czech and Slovak modern
iba 26-ročný absolvent pražskej Umeleckoprie-
art. However, when they started with their teaching
myselnej školy Ľudovít Fulla a jeho o niečo starší
activities, they were mostly young art school grad-
kolega Mikuláš Galanda. Z českého prostredia za
uates whose perception of art did not correspond
zmienku určite stoja grafický dizajnér, architekt
to the conservative Slovak environment. ¥e two
a na krátke obdobie aj poslucháč Bauhausu Zdeněk
most eminent Slovak Modernists, Ľudovít Fulla, in
Rossmann, ako aj jeho kolega a priateľ z Brna,
1928 a 26-year-old graduate of the School of Applied
fotograf Jaromír Funke. Učil tu aj mladý architekt
Arts (Umělecko-průmyslová škola) in Prague and
a scénograf František Tröster, maliar a textilný
his slightly older colleague Mikuláš Galanda, were
výtvarník František Malý, keramikárka a sochár-
also active at ŠUR. From the Czech environment, it is
ka Julie Horová, architekt Ferdinand Hrozinka
certainly worth mentioning Zdeněk Rossmann, the
či v posledných rokoch existencie školy aj filmár
graphic designer, architect, and for a short period
a fotograf Karel Plicka a sochár a priemyselný
the Bauhaus student; as well as his colleague and
22
výtvarník Josef Vinecký. Svojím základným sme-
friend from Brno, the photographer Jaromír Funke.
rovaním sa bratislavská škola nijako výnimočne
Other teachers included František Tröster, the young
nelíšila od ostatných reformných umeleckoprie-
architect and scenographer, František Malý, the
myselných škôl. Orientácia na potreby trhu, práca
painter and textile artist, Julie Horová, the ceramist
v dielňach, prepojenie na prax, to všetko ju radilo
and sculptor, as well as architect Ferdinand Hro-
do širšieho medzinárodného kontextu. Výnimoč-
zinka. In the final years of the school's existence, the
nou ju robila najmä už spomínaná sloboda, s akou
filmmaker and photographer Karel Plicka, and the
Josef Vydra a jeho pedagógovia budovali jednotlivé
sculptor and designer Josef Vinecký were also mem-
oddelenia, ich odvaha reagovať na miestne potreby
bers of the staff.22 With its fundamental direction,
a zároveň zavádzať najaktuálnejšie trendy.
22
Krátke biografie jednotlivých členov pedagogického
21
Vydra, Počiatky prvej umeleckej (note 8), p. 300.
22
For short biographies of the individual faculty members,
zboru pozri Mojžišová, Škola moderného videnia (pozn.
see Mojžišová, Škola moderného videnia (note 1), pp.
1), s. 184–190.
184–190.
41
42
Klára Prešnajderová
Keďže bratislavská ŠUR vznikala od úplných
the Bratislava school did not differ exceptionally
základov, jednotlivé oddelenia pribúdali postupne
from other reformed schools of applied arts. Its
v priebehu rokov. Kým v roku 1928 Vydra začal
focus on market needs, working in workshops, and
s tromi večernými kurzami kreslenia, o desať
association with practice placed it in a broader
rokov neskôr už ŠUR ponúkala 8 večerných odde-
international context. What made it exceptional
lení (grafické, fotografické, maliarske, keramické,
was the already mentioned freedom with which
módne a textilné, kovorobných živností, drevoro-
Josef Vydra and his faculty created the individual
obrábajúcich živností, aranžovania výkladných
departments, and their courage in responding to
skríň), tri denné oddelenia (aranžovania vý-
local needs while introducing the latest trends.
kladných skríň, módne a textilné a filmové), ako
Since ŠUR was built from the very ground
aj špeciálne detské oddelenie. Už toto zloženie
up, the number of individual departments grad-
svedčí o jasnom zameraní na potreby súčasnos-
ually increased over the years. In 1928 Vydra
ti, ktorá so sebou priniesla nesmierny rozmach
started with three evening drawing courses, but
reklamy, obchodu a módy. Aj samotná výučba
ten years later, ŠUR had eight evening depart-
v jednotlivých oddeleniach reagovala na naj-
ments (graphic, photography, painting, pottery,
progresívnejšie tendencie v tom či onom odbore.
fashion and textile, metalworking, woodwork-
Bratislavskí študenti pod vedením Zdeňka Ross-
ing, window dressing), three daily departments
manna uplatňovali výlučne zásady novej typogra-
(window dressing, fashion and textile, and film)
fie, s Jaromírom Funkem hľadali špecifický jazyk
as well as a special children's department. This
fotografie, v drevorobnom oddelení Ferdinanda
composition of the departments demonstrated
Hrozinku navrhovali moderné interiéry a jedno-
a clear focus on the present-day needs bring-
duché drevené hračky a v oddeleniach kovorob-
ing along a considerable boom in advertising,
nom, keramickom a textilnom experimentovali
business and fashion. Even the instruction in
s materiálom, jeho spracovaním novými či tradič-
the individual departments responded to the
nými postupmi s cieľom navrhnúť kvalitný výro-
most progressive tendencies in one or another
bok pre široké masy. V aranžérskom oddelení na-
field. Zdeněk Rossmann tutored his Bratislava
proti tomu premyslenými inštaláciami reagovali
students exclusively on applying the principles
na novodobý fenomén aranžovania výkladných
of New Typography; Jaromír Funke encour-
skríň. Nové časy reflektovala aj výučba teoretic-
aged them to strive for a specific photography
kých predmetov. Najvýraznejším príkladom bol
language; in Ferdinand Hrozinka's woodworking
predmet Súčasný vkus, ktorý vyučoval spo-
department, students designed modern interi-
luzakladateľ ŠUR Antonín Hořejš. Za špeciálnu
ors and simple wooden toys. Moreover, in the
zmienku určite stoja oddelenia filmové23 a detské,
metalworking, pottery, and textile departments
ktoré v Československu predstavovali absolútnu
they experimented with material and its pro-
novinku a sú dôkazom Vydrovej odvahy a otvore-
cessing by using new and traditional methods
nosti. Prvé síce vzniklo až v roku 1938, no vo svo-
with the aim to design a quality mass product.
jom období bolo prvou verejnou filmovou školou
In the window dressing department, on the other hand, they responded with sofisticated installations to the modern phenomenon of
23
Viac k filmovému oddeleniu pozri Simona Bérešová, Filmové oddelenie ŠUR, in: Ľubomír Longauer – Klára
window dressing. The new era was also reflected in the instruction of theoretical subjects. The
Prešnajderová (eds.), Nebáť sa sprievodcu, (kat. výst.), 2018,
most striking example was the subject named
s. 68–71.
Contemporary Taste taught by ŠUR co-founder,
ŠUR – bratislavská škola, ktorá sa nebála moderny
v Československu.24 Vydra a jeho spolupracovníci
Antonín Hořejš. ¥e film23 and children's de-
veľmi rýchlo rozpoznali potenciál filmu, ktorý
partments are definitely worth special mention;
máloktorá verejná škola považovala za natoľko
they represented an absolute novelty in Czech-
seriózny, aby mu venovala pozornosť. V Bra-
oslovakia and are proof of Vydra's courage and
tislave naproti tomu vnímali film v celej jeho
openness. Although only established in 1938, the
komplexnosti a stavili preto na výchovu zdatných
film department was the first public film school
„remeselníkov“ pre filmový priemysel schopných
in Czechoslovakia.24 As opposed to most public
ovládať kameru, zabezpečiť osvetľovanie, strih,
schools that didn’t feel it was worthy of attention,
stavbu kulís, laboratórne práce pre film či dokon-
Vydra and his colleagues promptly recognised
25
ca napísať libreto. Špeciálne detské oddelenie
the potential of film. ¥ey perceived film in all its
na ŠUR naproti tomu vzniklo už v druhom roku
complexity and therefore built on the education of
existencie školy a udržalo sa až do jej konca.
skilful “cra¤smen” for the film industry capable of
Detské kurzy mali po celý čas výnimočné posta-
operating cameras, providing lighting, editing, set
venie a Vydra im prikladal mimoriadny význam.
design, film lab work, and even libretto writing.25 By contrast, the special children's depart-
Inšpiráciou mu boli detské kurzy Franza Čižeka 26
na viedenskej Umeleckopriemyselnej škole, no
ment at ŠUR emerged in the second year of the
svoje kurzy v mnohom chápal pragmatickejšie.
school's existence and continued until the very
Samozrejme, že aj v Bratislave prikladali veľký
end. Children's courses had a special status over
význam detskej tvorivosti, no zároveň v oddelení
time, and Vydra attributed them extraordinary
pre deti a mládež videli možnosť podchytiť mladú
importance. He drew inspiration from Franz
generáciu a pripraviť ju na budúce štúdium na
Cizek's children's courses at the Vienna Kunstge-
umeleckopriemyselných školách. ŠUR tak ponú-
werbeschule,26, but in many ways, he understood
kala deťom od 8 do 14 rokov kurzy, ktoré kopí-
his courses more pragmatically. Indeed, ŠUR
rovali existujúce oddelenia pre dospelých, a to
attached great importance to children's creativity,
nielen zameraním, ale aj v osobe vyučujúceho.
but at the same time, they perceived the chil-
Mladé talenty tak mohli navštevovať maliarsky
dren's and youth's department as an opportunity
kurz s Ľudovítom Fullom, kreslenie s Mikulášom
to capture the young generation and prepare it
Galandom, keramiku s Juliou Horovou či textilnú
for future studies at schools of applied arts. ¥us,
tvorbu s Františkom Malým a vyskúšať si naprí-
ŠUR offered children aged 9 to 14 courses dupli-
klad maľovanie na plátno temperovými farbami,
cating those in the departments for adults not only
modelovanie z hliny či tkanie.
27
in their focus but also in terms of their teachers.
23
For more on the film department, see Simona Bérešová, Filmové oddelenie ŠUR, in: Ľubomír Longauer – Klára
24
Vydra, Počiatky prvej umeleckej (pozn. 8), s. 300.
25
Informácia o zložení študijného programu a vyučujúcich
26
Prešnajderová (eds.), Nebáť sa sprievodcu, (exh. cat.), Bratislava 2018, pp. 68–71.
pochádza z propagačného letáka filmového oddelenia.
24
Vydra, Počiatky prvej umeleckej (note 8), p. 300.
Viac o kontaktoch Josefa Vydru a Franza Čižeka resp.
25
Information on the contents of the curriculum and
Cizeka pozri Mojžišová, Škola moderného videnia (pozn.
teachers was originally published in the promotional
1), s. 32–33. 27
Viac k detskému oddeleniu pozri Klára Prešnajderová,
leaflet of the film department. 26
For more information on the connections of Josef Vydra
Oddelenie detské, in: Longauer – Prešnajderová (pozn. 23),
and Franz Cizek, see Mojžišová, Škola moderného
s. 72–75.
videnia (note 1), pp. 32–33.
43
44
Klára Prešnajderová
Výchova pre potreby novej spoločnosti
Young talents could attend a painting course with
„Jestliže sa v Bratislave usilujú o založenie a orga-
Ľudovít Fulla, drawing with Mikuláš Galanda,
nizáciu akéhosi Bauhausu, jestliže chcú povzniesť
pottery with Julie Horová, and textile design with
t. r. umeleckú tvorbu a priemysel, nech hľadajú
František Malý; they could try painting on canvas
najužší kontakt s priemyslom a s priemyselnými
with tempera colours, modelling from clay and
podnikmi,“28 takto znel odkaz, ktorý od Waltera
weaving.27
Gropiusa v roku 1931 do Bratislavy priniesol László Moholy-Nagy. Keďže si Vydra bol v tomto ob-
Education for the Needs of New Society
dobí veľmi dobre vedomý nevyhnutného prepoje-
“If they are trying to establish and organise in
nia novej školy s praxou, určite ho slová bývalého
Bratislava a school which would be similar to the
riaditeľa Bauhausu utvrdili o správnosti nastole-
Bauhaus, if they want to upli¤ the local arts and
ného programu. Od začiatku sa totiž v Bratislave
industry, make them seek closer contact with
nekládol dôraz iba na prácu v dielňach, ale aj
industry and industrial enterprises.”28 ¥is was
na spoluprácu s väčšími podnikmi a miestnymi
Walter Gropius's advice in 1931 for Bratislava
firmami. Spriaznenými firmami, ktoré boli úzko
communicated by László Moholy-Nagy. Since at
prepojené s celým moderným umeleckopriemy-
that time, Vydra was well aware of the necessity
selným hnutím a špeciálne aj so Školou umelec-
to associate the new school with practice, these
kých remesiel, bol kovospracujúci podnik San-
words by the former Bauhaus director certainly
drik, textilný podnik Detva, Slovenská keramika
assured him that his program was moving in the
v Modre a tlačiareň Slovenská Grafia. Tieto
right direction. From the beginning, the emphasis
významné podniky spolupracovali s príslušnými
was not only on working in workshops but also on
oddeleniami ŠUR, podporovali ich z technickej
cooperation with larger companies and local firms.
stránky a v prípade potreby sa na ŠUR obracali so
¥e associated companies, with a close connection
žiadosťou o študentské návrhy. Známe sú naprí-
to the entire modern applied arts movement and
klad realizácie návrhov gobelínových kabeliek
especially with ŠUR, included the metalworking
študentiek textilného a módneho oddelenia ŠUR
company Sandrik, the textile company Detva, the
29
pre Detvu, prípadne súťaž na kovové predmety,
Slovenská Keramika company (Slovak Ceramics
s ktorou sa v roku 1934 na kovorobné oddelenie
- note eds.) in Modra and the printing company
30
obrátila firma Sandrik. Slovenská keramika
Slovenská Grafia. ¥ese important companies
Modra dokonca keramickému oddeleniu dávala
cooperated with relevant departments of ŠUR and supported them from the technical point of view and, if necessary, they contacted ŠUR with
28
Citované podľa Z prednášok Ladislava Moholy-Nagya
requests for student designs. We know of the
na škole umeleckých remesiel v Bratislave, in: Výročná zpráva odborných učňovských škôl a školy umeleckých remesiel v Bratislave 1933 – 1934, nečíslovaná strana, Slovenské
27
Prešnajderová, Oddelenie detské, in Longauer –
múzeum dizajnu, Archív Ivy Mojžišovej, škatuľa
Prešnajderová (note 23), pp. 72–75.
2016/0001/D. 29 30
Zuzana Šidlíková, Oddelenie módne a textilné, in:
For more on the children's department, see Klára
28
Cited according to Z prednášok Ladislava Moholy-Nagya
Longauer – Prešnajderová (pozn. 23), s. 65.
na škole umeleckých remesiel v Bratislave, in: Výročná
Zápis v korešpondenčných protokoloch z 5. 11. 1934,
zpráva odborných učňovských škôl a školy umeleckých remesiel
Štátny archív Bratislava, Škola úžitkového výtvarníctva
v Bratislave 1933 – 1934, unnumbered page, Slovenské
v Bratislave, Pomocné knihy, Protokol (podací) 1933/34,
múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová, box
Š5668.
2016/0001/D.
ŠUR – The Bratislava School with No Fear of Modernism
k dispozícii svoje dielne, kým neboli dobudo-
design of tapestry handbags by fashion depart-
vané priamo v budove školy.31 Okrem toho mali
ment students for Detva29 and the competition for
študenti ŠUR možnosť zapájať sa aj do jednora-
metal objects with which the company Sandrik
zových súťaží, ktoré škole zadávali firmy z celej
turned to the metalworking department in 1934,
republiky. Táto rôznorodá spolupráca s väčšími
among others.30 Slovenská Keramika in Modra
či menšími podnikmi a firmami sa ukázala byť
even made its workshops available to the pottery
z viacerých dôvodov výhodná. Na jednej strane
department until they were completed at the
umožňovala študentom vyskúšať si prácu pre
school.31 ¥e students of ŠUR also had the oppor-
prax, ale na strane druhej si škola uchovávala
tunity to participate in competitions assigned to
svoju slobodu. Dielne ŠUR sa nikdy nezmenili
the school by companies from all over the country.
na komerčné výrobne pre potreby trhu, slúžili
Such diverse cooperation with larger and smaller
výlučne výučbe, praktickému nácviku technickej
businesses and companies proved to be benefi-
zručnosti a experimentu. V centre záujmu stál
cial for several reasons. It provided students with
vždy študent a jeho výchova pre potreby novej
practical experience, but also allowed the school
spoločnosti.
to maintain its freedom. ŠUR's workshops were
Vydra si tiež uvedomoval, že v konečnom
never transformed into market-driven commercial
dôsledku bude jeho škola hodnotená podľa záuj-
production facilities; they were used exclusively
mu podnikov o absolventov. Okrem toho, že sa
for teaching, the practical training of technical
osobne zasadzoval o umiestnenie študentov do
skills and experimentation. Students and their
32
praxe, dbal zároveň aj o to, aby sa ŠUR dostala
education for the needs of the new society were
do povedomia širokej verejnosti ako jedna z naj-
always the central focus.
modernejších škôl v republike. Aj z tohto dôvodu
Vydra also realised that his school would
sa pravidelne organizovali školské výstavy doma
ultimately be evaluated according to the interests
a v zahraničí, prípadne sa pedagógovia a študenti
of business in its graduates. In addition to per-
zúčastňovali na väčších prezentáciách českoslo-
sonally advocating the placement of students in
venského umeleckého priemyslu. Zahraničné
practice,32 he made sure that ŠUR became widely
publikum tak malo šancu bratislavskú školu vidieť napríklad aj na Svetovej výstave v Bruseli (1935) a Paríži (1937). ŠUR sa pomerne často propagovala v dôležitých československých periodikách, napríklad v populárnom pražskom ilustro-
29
Zuzana Šidlíková, Oddelenie módne a textilné, in:
30
Record in protocols on correspondence of 5. 11. 1934,
Longauer – Prešnajderová (note 23), p. 65. Štátny archív v Bratislave, archive Škola úžitkového výtvarníctva v Bratislave, Pomocné knihy, protocol 1933/34, Š5668.
31
32
Júlia Kováčiková-Horová, O keramickém oddělení ŠUR,
31
Júlia Kováčiková-Horová, O keramickém oddělení ŠUR,
Ars. Umeleckohistorická revue Slovenskej akadémie vied III,
Ars. Umeleckohistorická revue Slovenskej akadémie vied III,
1969, č. 2, s. 73.
1969, no. 2, p. 73.
Ešte v polovici roka 1938, keď už bolo jasné, že ŠUR
32
Even in the middle of 1938, when it was clear that ŠUR
vo svojej podobe dlho nevydrží, spustil intenzívne
would not last long in its form, he began the intensive
umiestňovanie absolventov a absolventiek aranžérskeho
placement of graduates of the window dressing
a módneho oddelenia, ktorí boli v praxi najlepšie
department and fashion department who had the best
uplatniteľní. Pozri zápisy z korešpondenčných
chance to find employment in the field. See Records in
protokolov, Štátny archív Bratislava, Škola úžitkového
protocols on correspondence, Štátny archív v Bratislave,
výtvarníctva v Bratislave, Pomocné knihy, Protokol 1938,
archive Škola úžitkového výtvarníctva v Bratislave,
Š5672.
Pomocné knihy, protocol 1938, Š5672.
45
46
Klára Prešnajderová
vanom časopise Pestrý týden, ale aj v úspešnom
known as one of the most modern schools in the
bratislavskom architektonickom časopise Forum.
country. ¥is was one of the reasons for regularly
Hoci na rozdiel od Bauhausu alebo berlínskej
organising school exhibitions abroad and arrang-
školy Reimann nevydávala ŠUR svoj vlastný škol-
ing for the participation of teachers and students
ský časopis, jej pedagógovia sa aktívne podieľali
in more extensive presentations of Czechoslovak
na publikácii rozličných periodík, ako napríklad
applied arts. ¥e international audience thus had
Slovenská Grafia (1929 – 1933), nová bratislava
a chance to see the Bratislava school at the Brussels
(1931 – 1932) a Výtvarná výchova (1935 – 1940).
International Exposition (1935) and Paris Exposition
Išlo o časopisy, ktoré propagovali moderné myš-
(1937). ŠUR was relatively o¤en promoted in major
lienky v rozličných umeleckých a intelektuálnych
Czechoslovak periodicals such as the popular
odboroch a predstavovali tak vhodnú tribúnu pre
Prague illustrated magazine Pestrý týden (Variety)
propagáciu školy. Výsostne praktické zameranie
and the successful Bratislava architecture maga-
na potreby doby a viditeľnosť školy viedli nespor-
zine Forum. Although unlike the Bauhaus or the
ne k tomu, že absolventi ŠUR si aj v čase svetovej
Schule-Reimann in Berlin, ŠUR did not publish its
hospodárskej krízy vedeli nájsť uplatnenie. Veď
own school journal; its teachers actively cooper-
ako inak by mohol Vydra ešte v roku 1934 s hr-
ated on the publishing of various periodicals such
dosťou vyhlásiť, že „medzi absolventmi školy je
as Slovenská Grafia (Slovak Graphy), nová brati-
33
len jeden nezamestnaný“ .
slava (new bratislava), and Výtvarná výchova (Art Instruction).33 ¥ese magazines promoted modern
Nové centrum medzinárodnej kultúry
ideas in various artistic and intellectual disciplines
Získanie vhodnej budovy sa ukázalo byť kľúčové
and thus represented a suitable platform for the
nielen pre rozvoj jednotlivých oddelení školy,
school's promotion. Its highly practical focus on
ale aj pre jej verejné pôsobenie. Už krátko po
the needs of the era and its visibility undoubt-
nasťahovaní sa na Vazovovu ulicu sa ŠUR začala
edly led to the fact that ŠUR's graduates were
profilovať ako výrazný kultúrny bod na mape
able to find employment even in the times of the
Československa. Jej otvorenosti pre súčasnosť
Great Depression. Indeed, in 1934, Vydra proudly
zodpovedala aj snaha o kontakt so zahraničím,
claimed that “there is only one unemployed person
či už nepriamo cez aktuálne, prevažne nemecké
among the school's graduates.”34
časopisy a publikácie, alebo priamo cez kontakty s významnými osobnosťami. Pre svoju knižnicu
New Center of International Culture
odoberala bratislavská škola tie najzaujímavejšie
Obtaining a suitable building proved to be crucial
odborné časopisy, napríklad aj bauhaus, Das Neue
not only for the development of the school's indi-
Frankfurt, Das Neue Berlin, Die Form alebo český
vidual departments but also for its public activ-
ReD. Tie boli pre pedagógov a študentov dôleži-
ities. Shortly a¤er moving to Vazovova Street,
tým zdrojom informácií o najaktuálnejšom dianí
ŠUR began to profile itself as a significant cultural
v odbore a inšpiráciou pre ich vlastné smerova-
point on the map of Czechoslovakia. Its openness
nie. No nielen pre nich, keďže školská knižnica 33
Slovenská Grafia (1929–1933); nová bratislava (1931– 1932); Výtvarná výchova (1935–1940).
33
Zápisnica kuratória Školy umeleckých remesiel zo
34
Meeting minutes of the board of ŠUR, 16. 11. 1934,
16. 11. 1934, Štátny archív Bratislava, Škola úžitkového
Štátny archív v Bratislave, archive Škola úžitkového
výtvarníctva v Bratislave, Spisy, Pracovný štatút školy
výtvarníctva v Bratislave, Spisy, Pracovný štatút školy
1934, škatuľa 1.
1934, box 1.
ŠUR – bratislavská škola, ktorá sa nebála moderny
11
12
13
11
Dvojstrana časopisu Pestrý týden, venovaná fotografickému oddeleniu ŠUR, 1932
12
Kalamáre, študentská práca z kovorobného oddelenia ŠUR, 1935
13
Práce keramického oddelenia ŠUR, 30. roky
11
Double page of Pestrý týden magazine, dedicated to the photography department of ŠUR, 1932
12
Ink-pots, student work of the metalworking department at ŠUR, 1935
13
Works of the pottery department at ŠUR, 1930s
47
48
Klára Prešnajderová
bola prístupná širokej verejnosti. Najmä vďaka
towards the present day was also reflected in its
osobným kontaktom jednotlivých pedagógov
effort to build international connections indirect-
v Bratislave prednášali a vystavovali osobnosti
ly through current, mainly German journals and
celoeurópskeho významu, okrem iných aj László
publications, and directly through contacts with
Moholy-Nagy, Jan Tschichold, Karel Teige, La-
eminent personalities. ¥e school’s library had
dislav Sutnar, Hannes Meyer alebo Ernő Kállay.34
subscriptions to the most interesting professional
Najvýraznejší podiel na tom mali najmä Josef
journals, such as bauhaus, Das Neue Frankfurt, Das
Vydra, ktorý vďaka medzinárodným kongresom
Neue Berlin, Die Form, and the Czech ReD. ¥ese
35
kreslenia bol už v čase zakladania ŠUR známou
were essential sources of information for ped-
osobnosťou v reformných kruhoch, ako aj Zdeněk
agogues and students about the latest develop-
Rossmann, pred svojím príchodom na ŠUR
ments in the field and inspiration for their own
kľúčový aktér brnianskej avantgardnej scény so
orientation. However, the school library was also
36
širokým medzinárodným rozhľadom. Mimo-
open to the general public. ¥anks to the personal
riadne dôležitým aspektom týchto medzinárod-
contacts of individual pedagogues in Bratislava,
ných spoluprác bol aj fakt, že z nich neprofitovala
personalities of European importance lectured
iba škola ako taká, ale celá Bratislava. Akcie, či už
and exhibited there. ¥ey included László Mo-
prednášky alebo výstavy, boli väčšinou organi-
holy-Nagy, Jan Tschichold, Karel Teige, Ladislav
zované v spolupráci s inými miestnymi spolkami
Sutnar, Hannes Meyer and Ernő Kállay.35 Josef Vy-
a prístupné širokej verejnosti. Takto sa nielen
dra's contribution to it was the greatest, as thanks
poslucháči ŠUR mohli oboznámiť s aktuálnymi
to the international congresses for drawing36 he
témami od osobností, ktoré zásadne ovplyvňovali
was a well-known figure in the reform circles
kultúrne smerovanie Európy.
already in the time of the establishment of the
Medzinárodný rozmer mal, respektíve mal
school. Zdeněk Rossmann, before his arrival to
mať aj pedagogický zbor. Nielenže si Vydra pre
ŠUR a key member of the Brno avant-garde with
svoju školu vyberal mladých výtvarníkov so
a broad international perspective, was also instru-
skúsenosťami v zahraničí, ale neváhal ani pozerať
mental.37 A particularly important aspect of the
sa za hranice, keď mal pocit, že doma vhodného
international collaboration was the fact that the
odborníka nedokáže nájsť. Takto sa mu poda-
school itself and the city of Bratislava benefited.
rilo prizvať významného rakúskeho architekta
Lectures and exhibitions were usually organised
a dizajnéra Emanuela Josefa Margolda, ktorý
in cooperation with other local associations and
mal na ŠUR založiť oddelenie architektúry. Aj
open to the general public. ¥us, students of ŠUR
pri budovaní módneho oddelenia Vydra obracal
were not the only ones who had the possibility to
svoj zrak na Viedeň. Žiaľ, jeho snahy získať pre
become acquainted with current topics from the
34
Viac k návštevám spomínaných osobností pozri
35
For more on the visits of mentioned personalities, see
35
Viac o Medzinárodných kongresoch pre kreslenie,
36
More on the International Congresses for Art Education,
Mojžišová, Škola moderného videnia (pozn. 1), s. 125–137.
36
Mojžišová, Škola moderného videnia (note 1), pp. 125–137.
umeleckú výchovu a úžitkové umenie pozri príspevok
Drawing and Art Applied to Industries in the paper by
Aleny Kavčákovej v tomto zborníku.
Alena Kavčáková in these proceedings.
Sonia de Puineuf, Zdeněk Rossmann: Nový človek
37
Sonia de Puineuf, Zdeněk Rossmann: Nový človek
v diagrame európskej avantgardy, in: Marta Sylvestrová
v diagrame európskej avantgardy, in: Marta Sylvestrová
– Jindřich Toman (eds.), Zdeněk Rossmann. Horizonty
– Jindřich Toman (eds.), Zdeněk Rossmann. Horizonty
modernismu, Brno 2015, s. 50–60.
modernismu, Brno 2015, pp. 50–60.
ŠUR – The Bratislava School with No Fear of Modernism
Bratislavu Gyulu Papa, absolventa kovorobného
personalities who fundamentally influenced the
oddelenia na Bauhause, a po zatvorení Bauhausu
cultural orientation of Europe.
aj Josefa Albersa, nakoniec neboli úspešné. A to aj
¥e faculty had or was supposed to have, an
napriek tomu, že obaja o pôsobenie na škole mali
international dimension, too. In addition to hiring
evidentný záujem. Albers sa v roku 1933 dokonca
young artists with experience from abroad, Vydra
sám ozval Vydrovi s prosbou o miesto na škole.37
did not hesitate to look across the borders if he
Ešte v novembri 1937 písal Rossmann svojmu
felt that he was unable to find a suitable expert at
bývalému spolužiakovi z Bauhausu Hajovi Ro-
home. In this way, he managed to hire Emanuel
semu a prizýval ho na spoluprácu na plánovanej
Josef Margold, an eminent Austrian architect and
38
výstave typografie. Tento ambiciózny projekt sa
designer, who went on to establish the architec-
však už nestihol zrealizovať. Udalosti v Českoslo-
ture department at ŠUR. Even in building the fash-
vensku nabrali v priebehu niekoľkých mesiacov
ion department, Vydra turned his eyes towards
rýchly spád. Koncom roka 1938 boli všetci českí
Vienna. Unfortunately, his efforts to recruit Gyula
pedagógovia nielen odvolaní zo svojich funkcií,
Pap, a graduate of the metalworking department
ale aj prinútení opustiť Slovensko. Bratislavská
at the Bauhaus, and Josef Albers a¤er the closure
ŠUR tak stratila svoje srdce – perfektne zohratý
of the Bauhaus, failed, despite the fact that both
pedagogický zbor a riaditeľa, ktorý dôsledne dbal
were interested in working at the school. In 1933,
o jej moderné smerovanie. Novým riaditeľom
Albers even contacted Vydra himself, and inquired
sa síce stal Ľudovít Fulla, no ani ten nedokázal
about a place at the school.38 In November 1937,
školu zachrániť. Nepomohli snahy o zmenu na
Rossmann wrote to Hajo Rose, his classmate from
umeleckú akadémiu, ani návrhy na reorganizá-
the Bauhaus, and invited him to cooperate on
ciu. Novovzniknutá, totalitná Slovenská repub-
the planned typography exhibition.39 However,
lika (1939 – 1945) nemala záujem o progresívnu,
there was no time to implement this ambitious
internacionálne zameranú výtvarnú školu.
project. ¥e events in Czechoslovakia took a rap-
K 1. októbru 1939 bola Škola umeleckých remesiel
id turn within a few months. At the end of 1938,
v Bratislave definitívne rozpustená.
all Czech educators were not only removed from
Dejiny nepriali Škole umeleckých remesiel
their positions but also forced to leave Slovakia.
ani po skončení druhej svetovej vojny. Josef Vydra
ŠUR thus lost its heart – a perfectly harmonised
sa síce ešte v roku 1947 vrátil na krátke obdobie
faculty and a director who consistently pursued its
39
do Bratislavy, no akékoľvek nádeje na obnovenie
modern orientation. Ľudovít Fulla became the new director, but even he could not save the school. Attempts to transform it into an art academy and
37
Pozri Iva Mojžišová, Die persönlichen Beziehungen zwischen den Angehörigen des Bauhauses und der Kunstgewerbeschule in Bratislava im Lichte
38
38
zwischen den Angehörigen des Bauhauses und
Hochschule für Architektur und Bauwesen Weimar 33, 1987,
der Kunstgewerbeschule in Bratislava im Lichte
č. 4–6, s. 336.
neuentdeckter Dokumente, Wissenscha¸liche Zeitsschri¸
List Zdeňka Rossmanna Hajovi Rosemu z 20. 11.
der Hochschule für Architektur und Bauwesen Weimar, 1987,
1937, Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek v Drážďanoch, Handschri¤en/ 39
See Iva Mojžišová, Die persönlichen Beziehungen
neuentdeckter Dokumente, Wissenscha¸liche Zeitschri¸ der
no. 4–6, p. 336. 39
Letter by Zdeněk Rossmann to Hajo Rose of 20. 11.
Seltene Drucke, Mscr. Dresd. App. 2258,41.
1937, Sächsische Landesbibliothek – Staats- und
V roku 1947 Vydra vyučoval umelecké remeslá na
Universitätsbibliothek in Dresden, Handschri¤en/
Slovenskej vysokej škole technickej, ktorá v tom
Seltene Drucke, Mscr. Dresd. App. 2258,41.
49
50
Klára Prešnajderová
ŠUR sa veľmi rýchlo rozplynuli nástupom ďalšie-
suggestions for restructuring did not help. ¥e
ho totalitného režimu v roku 1948. Demokratická
newly formed, totalitarian Slovak State (1939–
podstata a progresívne zameranie spôsobili, že aj
1945) was not interested in a progressive, interna-
systematický výskum jej dejín bol prijímaný s ne-
tionally oriented art school. As of 1 October 1939,
vôľou, hoci práve bratislavská ŠUR predstavuje
ŠUR in Bratislava was definitely dissolved.
kľúčovú kapitolu v moderných dejinách Sloven-
History was not on the side of ŠUR even a¤er
ska. Až v druhej polovici šesťdesiatych rokov,
the end of the Second World War. Although Josef
vďaka uvoľneniu politických pomerov, mohol
Vydra returned to Bratislava for a short period in
Ústav teórie a dejín umenia Slovenskej akadémie
1947,40 any hopes for the revival of ŠUR quickly
vied pod vedením Mariana Várossa začať prvý
vanished with the advent of another totalitarian
inštitucionálny výskum ŠUR. Vyvrcholil v roku
regime in 1948. ¥e school’s democratic nature
1968 medzinárodnou konferenciou, na ktorej sa
and progressive orientation also made it an un-
zúčastnili viacerí pedagógovia a študenti ŠUR, ale
welcome topic for systematic research, despite the
aj zahraniční hostia, ako napr. Hans M. Wingler,
fact that it represents a vital chapter in modern
zakladateľ a riaditeľ Bauhaus-Archivu.40 Po vpáde
Slovak history. It was only in the second half of the
vojsk Varšavskej zmluvy na územie Českoslo-
sixties, thanks to the easing of political conditions,
venska a s následným nástupom normalizácie sa
that the Institute of ¥eory and History of Art at
však ŠUR opäť vytratila z okruhu tém, ktorým bol
Slovak Academy of Sciences directed by Marián
venovaný historický výskum v Československu.
Váross could start its first institutional research of
Bohatá aktivita školy, jej kontextualizácia v me-
ŠUR. It culminated in 1968 with an international
dzinárodnom medzivojnovom hnutí, takisto ako
conference, attended by several of the former
jej dedičstvo, sú dôsledne odkrývané len v po-
teachers and students of ŠUR as well as foreign
sledných desaťročiach. Dnes sa opierame o zák-
guests such as Hans M. Wingler, the founder and
ladný výskum historičky umenia Ivy Mojžišovej,41
director of the Bauhaus-Archiv.41 However, a¤er the invasion of Czechoslovakia by the Warsaw Pact troops and the subsequent onset of normalisation,
čase sídlila v budove Učňovských škôl na Vazovovej ulici. List Josefa Vydru Leopoldovi Wolfgangovi Rochowanskemu z 2. 5. 1947, Wienbibliothek im
ŠUR again disappeared from the field of historical research pursued in Czechoslovakia. ¥e consistent uncovering of the school's abundant activity,
Rathaus, Handschri¤ensammlung, Leopold Wolfgang Rochowanski, ZPH 347, škatuľa 4. 40
Z konferencie bol publikovaný zborník v slovenskom a nemeckom jazyku, ktorý vyšiel ako monotematické
41
40
In 1947, Vydra taught arts and cra¤s at the Slovak
číslo časopisu Slovenskej akadémie vied ARS. Pozri ARS.
University of Technology (Slovenská vysoká škola
Umeleckohistorická revue Slovenskej akadémie vied III, 1969, č. 2.
technická) which at that time was located in the
Téme Školy umeleckých remesiel sa venoval napríklad
building of the Vocational Schools at Vazovova
aj Tomáš Štrauss, ktorý v roku 1980, tesne pred
Street. Letter by Josef Vydra to Leopold Wolfgang
svojou emigráciou z ČSSR, vydal samizdatom štúdiu
Rochowanski of 2. 5. 1947, Wienbibliothek im
o ŠUR Slovenský variant moderny (Bratislava v znamení
Rathaus, Handschri¤ensammlung, Leopold Wolfgang
WCHUTEMASu a BAUHAUSu). Knižne vyšla až v roku 1992. Pozri Tomáš Štrauss, Slovenský variant moderny,
Rochowanski, ZPH 347, box 4. 41
¥e conference proceedings were published in Slovak
Bratislava 1992. V roku 1982 publikovala ešte ďalšia
and German as a monothematic issue of the journal
emigrantka, Mária Pötzl-Malíková štúdiu o ŠUR: Die
of the Slovak Academy of Sciences – ARS. See ARS.
Kunstgewerbeschule in Pressburg 1928 – 1939. Zur
Umeleckohistorická revue Slovenskej akadémie vied III, 1969,
Ausstrahlung der Bauhaus-Ideen in der Slowakei, Kultur
no. 2.
ŠUR – bratislavská škola, ktorá sa nebála moderny
14
15
14
15
Martin Brezina, Farebná štúdia – obývačka a kuchyňa,
14
Martin Brezina, Colour study – living room and
1931, tempera/papier, drevorobné oddelenie ŠUR
kitchen, 1931, tempera/paper, woodworking
D. Hallová, detská práca pod vedením Ľudovíta Fullu
department at ŠUR 15
D. Hallová, child's work led by Ľudovít Fulla
51
52
Klára Prešnajderová
ktorá sa tejto témy nevzdala ani v rokoch tvrdej
its contextualisation in the international interwar
normalizácie, systematicky bádala a budovala
movement, as well as its legacy, have only taken
svoj osobný archív. Ten sa momentálne nachádza
hold in the last few decades. Today we rely on
v úschove Slovenského múzea dizajnu a pred-
primary research by art historian Iva Mojžišová42
stavuje dôležitý zdroj informácií a dobových
who refused to give up this topic even in the years
dokumentov pre ďalší výskum tejto fascinujúcej
of oppressive normalisation; she systematically
inštitúcie, ktorej protagonisti nešetrili energiou
carried out research and developed her personal
a odvážne sa zapojili do výstavby moderného
archive, which is currently in the custody of the
sveta.
42
Slovak Design Museum. It represents an essential source of information and period documents for further research of this fascinating institution whose protagonists spared no energy and courageously engaged in the building of the modern world.43
42
Tomáš Strauss also addressed the topic of ŠUR, when in 1980, just before his emigration from Czechoslovakia, he published a samizdat study of ŠUR Slovenský variant moderny (Bratislava v znamení WCHUTEMASu a BAUHAUSu). It was not published in book form until 1992. See Tomáš Strauss, Slovenský variant moderny, Bratislava 1992. In 1982, Mária Pötzl-Malíková, another emigree, published a study on ŠUR: Die Kunstgewerbeschule in Pressburg 1928–1939. Zur Ausstrahlung der Bauhaus-Ideen in der Slowakei, Kultur und Gesellscha¤ in der Ersten Tschechoslowaksichen
und Gesellscha¤ in der Ersten Tschechoslowaksichen
42
Republik, in: Bad Wiesseer Tagungen des Collegium
Republik, Bad Wiesseer Tagungen des Collegium Carolinum
Carolinum 10, 1982, s. 309–324.
10, 1982, pp. 309–324.
Viac k archívu pozri: Simona Bérešová, Archív ako
43
For more on the archive, see Simona Bérešová, Archív
portrét: Archív Ivy Mojžišovej v Slovenskom múzeu
ako portrét: Archív Ivy Mojžišovej v Slovenskom múzeu
dizajnu, Designum XXII, 2016, č. 3, s. 54–57.
dizajnu, Designum XXII, 2016, no. 3, pp. 54–57.
ŠUR – The Bratislava School with No Fear of Modernism
16
17
16
Martin Brezina, Kvety, zač. 30. rokov, tempera/papier, maliarske oddelenie ŠUR
17
Martin Brezina, Nákladné autá – hračky, kresebné kolorované návrhy v mierke 1:10 a 1:2, 1931, tempera/ papier, drevorobné oddelenie ŠUR
16
Martin Brezina, Flowers, early 1930s, tempera/paper, painting department at ŠUR
17
Martin Brezina, Lorries – toys, coloured design sketches in 1:10 and 1:2 scale, 1931, tempera/paper, woodworking department at ŠUR
53
54
Patrick Werkner
Die Wiener
The Vienna
Kunstgewerbeschule.
Kunstgewerbeschule.
Von der Gründung bis
From Its Establishment
zur Entwicklung des
Until the Development
Kinetismus um 1920
of Kineticism Around 1920
Die Wiener Kunstgewerbeschule. Von der Gründung bis zur Entwicklung des Kinetismus um 1920
Patrick Werkner
Die Wiener Kunstgewerbeschule wurde im Jahr
¥e Vienna Kunstgewerbeschule was established
1867 gegründet. Sie war dem erst 1863 ins Leben
in 1867 and incorporated into kaiserlich-königli-
gerufenen kaiserlich-königlichen Österreichischen
ches Österreichisches Museum für Kunst und
Museum für Kunst und Industrie, dem heutigen
Industrie (today the MAK), which opened in 1863.
MAK, angegliedert. Der Zweck der Schulgründung
¥e purpose of the establishment of the school
war ein zeitgenössisch-pragmatischer, zielte er
was contemporary and pragmatic: to improve the
doch auf die Verbesserung der heimischen kunst-
domestic art industry and increase sales opportu-
gewerblichen Industrie und ihrer Absatzmöglich-
nities.1 In 1851 an extensive range of products de-
keiten.1 Bereits auf der ersten Weltausstellung, in
signed for new markets was presented at the first
London 1851, hatte man riesige Produktpaletten
world exhibition, the Great Exhibition in London.
vorgeführt, um für sie neue Märkte zu erschließen.
¥e drama that took place here lay in the suppres-
Das Drama, das sich dabei abspielte, war das der
sion of individual handwork by mass industrial
Verdrängung der individuellen Handarbeit durch
production, while the "salvation" was o¤en sought
die industrialisierte Massenproduktion, dem man 1 1
¥is text is based on two articles by the author: Patrick
Dieser Text basiert auf zwei Aufsätzen des Verfassers:
Werkner, Der Wiener Kinetismus – ein Futurismo
Patrick Werkner, Der Wiener Kinetismus – ein Futurismo
Viennese? / Viennese Kineticism – a Futurismo
Viennese? / Viennese Kineticism – a Futurismo Viennese?,
Viennese?, in: Gerald Bast – Agnes Husslein-
in: Gerald Bast – Agnes Husslein-Arco – Harald Krejci
Arco – Harald Krejci – Patrick Werkner (eds.), Der
– Patrick Werkner (Hrsg.), Wiener Kinetismus. Eine
Wiener Kinetismus. Eine bewegte Moderne / Viennese
bewegte Moderne / Viennese Kineticism. Modernism in
Kineticism. Modernism in Motion, Wien 2011, pp. 56–67;
Motion, Wien 2011, S. 56–67; Patrick Werkner, Von der
Patrick Werkner, Von der Kunstgewerbeschule zur
Kunstgewerbeschule zur Angewandten. Schlaglichter
Angewandten. Schlaglichter auf die 150jährige
auf die 150jährige Geschichte des Hauses, in: Gerald
Geschichte des Hauses, in: Gerald Bast – Anja
Bast – Anja Seipenbusch-Hufschmied – Patrick Werkner
Seipenbusch-Hufschmied – Patrick Werkner (eds.), 150
(Hrsg.), 150 Jahre Universität für angewandte Kunst Wien.
Jahre Universität für angewandte Kunst Wien. Ästhetik der
Ästhetik der Veränderung, Berlin – Boston 2017, S. 22–43.
Veränderung, Berlin – Boston 2017, pp. 22–43. Regarding
Zur Gründungsgeschichte und zu den Anfängen des
the history of the establishment and beginnings of the
Österreichischen Museums für Kunst und Industrie siehe
kaiserlich-königliches Österreichisches Museum für
Peter Noever (Hrsg.), Kunst und Industrie. Die Anfänge des
Kunst und Industrie see Peter Noever (ed.), Kunst und
Museums für angewandte Kunst in Wien, Ostfildern-Ruit
Industrie. Die Anfänge des Museums für angewandte Kunst
2000. Zum Gründungsdirektor des Museums und der
in Wien, Ostfildern-Ruit 2000. Regarding Rudolf von
Kunstgewerbeschule, Rudolf von Eitelberger, siehe Eva
Eitelberger, the founding director of the museum and
Kernbauer – Kathrin Pokorny-Nagel – Raphael Rosenberg –
school, see Eva Kernbauer – Kathrin Pokorny-Nagel –
Julia Rüdiger – Patrick Werkner – Tanja Jenni (Hrsg.), Rudolf
Raphael Rosenberg – Julia Rüdiger – Patrick Werkner
Eitelberger von Edelberg. Netzwerker der Kunstwelt, Wien –
– Tanja Jenni (eds.), Rudolf Eitelberger von Edelberg.
Köln – Weimar 2019.
Netzwerker der Kunstwelt, Wien – Köln – Weimar 2019.
55
56
Patrick Werkner
vielfach mit der „Rettung“ des handgefertigten
in individual handmade objects - in England with-
Einzelobjekts zu begegnen versuchte – in England
in the Arts and Cra¤s movement seeking to restore
innerhalb der Arts-and-Cra¤s-Bewegung, die eine
the cra¤. ¥erefore, from the beginning, the new
Erneuerung des künstlerischen Handwerks an-
type of museum of applied arts oscillated between
strebte. Die neue Gattung des Kunstgewerbemuse-
individual handmade objects and industrially
ums steht somit von Anfang an im Spannungsfeld
manufactured mass products. South Kensington
von handwerklicher Arbeit am Einzelobjekt und
Museum in London, which opened to the public in
industriell gefertigtem Massenprodukt. Das 1852
1852 (now the Victoria and Albert Museum), also
ins Leben gerufene Londoner South Kensington
served as an inspiration for Austria. ¥e Viennese
Museum, das heutige Victoria and Albert Museum,
museum was the first museum of applied arts on
diente auch Österreich zur Inspiration. Das Wiener
the European continent, and it served as a para-
Museum war das erste Kunstgewerbemuseum auf
digm for other museums.2
dem europäischen Kontinent und sollte seinerseits 2
wieder als Vorbild für andere Gründungen dienen. In ihren Anfängen waren die Ausbildungs-
¥e initial educational aims of the Vienna Kunstgewerbeschule were marked by the prevailing spirit of historicism, in other words young
ziele der Kunstgewerbeschule vom vorherrschen-
talents were learning from the great models of
den Geist des Historismus geprägt, d. h. die jun-
the past. ¥ey found such models in Greek and
gen Talente sollten an den großen Beispielen der
Roman antiquity, the Italian Renaissance and
Vergangenheit geschult werden. Diese waren in
other historical styles collected by the museum
der griechisch-römischen Antike, in der italieni-
and exhibited according to a particular artis-
schen Renaissance und in anderen Stilepochen zu
tic-historical structure. ¥e collections were thus
finden, die das neue Museum sammelte und nach
intended to serve to students for direct observa-
einem bestimmten kunsthistorischen Ordnungs-
tion, reproduction and new creation. ¥e example of young Gustav Klimt and
schema ausstellte. Die Sammlungen sollten den Schülerinnen und Schülern zur direkten An-
the enormous success of his company of artists,
schauung, zur Nach- und Neuschöpfung dienen.
known as Malercompagnie, in the decoration of
Am Beispiel des jungen Gustav Klimt und
the Viennese Ringstraße (including significant
seiner in der Ausstattung der Ringstraße so
commissions at the Burgtheater and the Kunst-
erfolgreichen „Malercompagnie“ (u. a. mit den
historisches Museum) demonstrate the value of
prominenten Au¤rägen im Burgtheater und im
encyclopaedic fine and applied arts education in
Kunsthistorischen Museum) zeigt sich der Wert
the spirit of historicism. ¥is was precisely what
einer gleichsam enzyklopädischen malerisch-
the Vienna Kunstgewerbeschule mediated. However, by the end of the 19th century it
kunstgewerblichen Ausbildung im Sinne des Historismus. Genau diese vermittelte die Kunst-
became increasingly evident that copying histor-
gewerbeschule.
ical patterns would lead to a dead end. ¥e new
Gegen Ende des 19. Jahrhunderts wurde
director, Felician von Myrbach, who was active in
jedoch immer deutlicher, dass das Kopieren
the position since 1899, summoned 29-year-old
2
2
1866 wurde in Hamburg ein Museum für Kunst und
In 1866, Museum für Kunst und Industrie, today the
Industrie initiiert, das heutige Museum für Kunst und
Museum für Kunst und Gewerbe, was established in
Gewerbe, ehe 1868 das Deutsche Gewerbe-Museum zu
Hamburg even before the foundation of the Deutsche
Berlin gegründet wurde.
Gewerbe-Museum in Berlin (1868).
The Vienna Kunstgewerbeschule. From Its Establishment Until the Development of Kineticism Around 1920
nach historischen Vorbildern zunehmend in eine
Josef Hoffmann and 30-year-old Koloman Moser
Sackgasse führte. Ein neuer Direktor, Felician
and subsequently several other artists who today
von Myrbach, seit 1899 im Amt, verpflichtete den
are recognised as the principal representatives of
29-jährigen Josef Hoffmann und den 30-jährigen
the famous period of the Vienna Secession and
Kolo Moser an die Schule, sowie nach und nach
early Austrian Modernism, including Carl Otto
eine ganze Riege von Künstlern, die heute für die
Czeschka, Bertold Löffler, Michael Powolny and
große Zeit des Wiener Jugendstils und der frühen
Otto Prutscher, among others. ¥eir students in-
österreichischen Moderne stehen: Carl Otto
cluded Oskar Kokoschka and many other notable
Czeschka, Bertold Löffler, Michael Powolny, Otto
artists.
Prutscher u. a. Zu ihren Schülerinnen und Schü-
¥e conflicts related to administration be-
lern gehörten viele, die später prominent wurden,
tween the museum and the school were unavoid-
darunter Oskar Kokoschka.
able; they even became the subject of attention
Leitungskonflikte zwischen dem Museum
in the newspapers in Vienna. With the support of
und der Schule waren unausbleiblich und wurden
the Ministry, the reformers were able to establish
auch zu einem in den Wiener Zeitungen dis-
their concept, and in 1900 the school was admin-
kutierten ¥ema. Mit Unterstützung des Unter-
istratively separated from the museum. However,
richtsministeriums konnten sich die Reformer
this process was not completed until 1909 when
durchsetzen. Im Jahr 1900 erfolgte die admi-
these institutions were placed under the respon-
nistrative Trennung von Schule und Museum.
sibility of two different ministries: the museum
Definitiv wurde diese jedoch erst 1909, als beide
under the Ministry of Public Labour and the
Institutionen der Zuständigkeit zweier verschie-
school under the Ministry of Education.
dener Ministerien untergeordnet wurden – das
We are now slowly approaching the period
Museum dem Ministerium für öffentliche Arbeit,
which was particularly interesting to our sympo-
die Schule dem Unterrichtsministerium.
sium. ¥e new, anti-academic teaching already
Damit nähern wir uns langsam jenem Zeit-
included many elements that would later be found
abschnitt, der für unser Symposion von beson-
in the famous preparatory course at the Bauhaus
derem Interesse war. Der neue, anti-akademisch
in Weimar: living nature studies, rudimental ma-
ausgerichtete Unterricht nahm viele Elemente
terial studies and experimentation with elementa-
des späteren, berühmten Vorkurses am Bauhaus
ry techniques on various materials. Alfred Roller,
in Weimar vorweg: lebendiges Naturstudium,
who took over the post of director a¤er Myrbach
grundlegendes Materialstudium, Erproben ele-
and Oskar Beyer, introduced free creation in his
mentarer Techniken bei unterschiedlichen Werk-
drawing instruction to allow students to develop
stoffen. Alfred Roller, der Myrbach bzw. Oskar
their creativity. Roller, the longest serving director
Beyer als Direktor nachfolgte, führte in seinem
or rector of the institution (from 1909 to 1931), was
Zeichenunterricht das freie Gestalten ein, um die
the ideal embodiment of Viennese Modernism;
Studierenden für ihre Kreativität zu öffnen. Rol-
he was one of the founders of the Vienna Seces-
ler, bis heute der am längsten amtierende Direk-
sion and briefly served as the president of this
tor bzw. Rektor unserer Institution – nämlich von
art association. He was also active as the artistic
1909 bis 1934 – verkörperte die Wiener Moderne
director for stage design of the Vienna State Opera
geradezu idealtypisch: Mitbegründer der Wiener
at the time when Gustav Mahler was the director,
Secession und kurzzeitig ihr Präsident, Ausstat-
in addition being a painter, graphic designer, stage
tungsleiter der Wiener Hofoper in der Direktions-
designer, pedagogue and the principal administra-
zeit Gustav Mahlers, war er gleichermaßen als
tor of the school.
57
58
Patrick Werkner
Maler, Grafiker und Bühnenbildner tätig wie als Pädagoge und oberster Administrator der Schule.
At the beginning of the 20th century, the Vienna Kunstgewerbeschule together with the
Am Anfang des 20. Jahrhunderts bewirkte die
Vienna Secession and Wiener Werkstätte (Vienna
Kunstgewerbeschule zusammen mit der Secession
Workshop) contributed to the boom of art, which
und der Wiener Werkstätte (WW) jene Kunstblüte,
was becoming typical for Vienna; the Wiener
die längst zu einem der populären Markenzeichen
Werkstätte can even be considered as a kind of
Wiens geworden ist. Die WW könnte man geradezu
spin-off of the Vienna Kunstgewerbeschule, as it
als ein Spin-off-Unternehmen der Kunstgewerbe-
was established in 1903 by Hoff mann and Moser
schule bezeichnen, wurde sie doch 1903 von Hoff-
who were then able to engage the school’s best
mann und Moser gegründet, die die besten Lehren-
teachers and students in processing orders. ¥e
den und Studierenden der Schule in die Au¤räge
Palais Stoclet in Brussels and Cabaret Fledermaus
der WW einbinden konnten. Das Palais Stoclet in
in Vienna are only two examples that embody
Brüssel, das Cabaret Fledermaus in Wien, um nur
the spirit of Gesamtkunstwerk and Modernism,
zwei Beispiele zu nennen, verkörpern den Geist des
which was particularly characteristic of Vienna
Gesamtkunstwerks und der für Wien besonders
and comprised all the fields of fine and applied
charakteristischen, alle Bereiche der bildenden und
arts. ¥e Vienna Kunstgewerbeschule, together
der angewandten Kunst einbeziehenden Moderne.
with Wiener Werkstätte, significantly participat-
An beiden Au¤rägen war die Kunstgewerbeschule,
ed in the realisation of both.
gemeinsam mit der WW, maßgeblich beteiligt. Der Erste Weltkrieg bedeutete auch für
¥e First World War meant a massive interruption also for this school which could not
die Schule eine massive Zäsur, die trotz aller
be alleviated despite the efforts of Alfred Roller
Bemühungen Alfred Rollers und des Lehrer-
and the board of the school’s pedagogues.3 In
kollegiums kaum abgefedert werden konnte.3
1918, a¤er the collapse of the Danube monarchy,
1918, mit dem Zerbrechen der Donaumonarchie,
the centralist position of the prominent Vienna
war der zentralistische Status einer führenden
Kunstgewerbeschule was suddenly viewed as
Kunstgewerbeschule obsolet und waren für ihre
outdated. Furthermore, the former social classes
Absolventinnen und Absolventen die früheren
belonging to the main customers of the graduates
Au¤raggeberschichten so gut wie verschwunden.
practically disappeared. However, the impact
Myrbachs Reformen blieben jedoch in der „Wie-
and international recognition of reforms intro-
ner Raumkunst“ bis in die 1930er Jahre fruchtbar
duced by Myrbach persisted until the 1930s in
und international anerkannt. Allerdings war die
the ”Wiener Raumkunst” (Viennese Spatial Art).
Kunstgewerbeschule seit 1918 gerade in den Ge-
Furthermore, since 1918, the Vienna Kunstgewer-
staltungsbereichen Architektur und Gebrauchs-
beschule was confronted with the growing call to
gegenstand mit dem unüberhörbaren Ruf nach
assume a new responsibility towards contempo-
neuer Verantwortung gegenüber den sozialen
rary social issues in the field of architecture and
Problemen der Zeit konfrontiert.
utility objects. At the time, the leading personalities of the
Die Protagonisten an der Schule waren in diesen Jahren Josef Hoff mann, Oskar Strnad,
school were Josef Hoff mann, Oskar Strnad, Hein-
3
3
Vgl. Alfred Roller, Fünfzig Jahre Wiener
Compare Alfred Roller, Fünfzig Jahre Wiener
Kunstgewerbeschule, Kunst und Kunsthandwerk 21, 1918,
Kunstgewerbeschule, Kunst und Kunsthandwerk 21, 1918,
H. 8–10, S. 336–349.
no. 8–10, pp. 336–349.
Die Wiener Kunstgewerbeschule. Von der GrĂźndung bis zur Entwicklung des Kinetismus um 1920
18
18
Marianne (My) Ullmann, Apokalypse, 1926, Tempera/Papier
18
Marianne (My) Ullmann, Apokalypse, 1926, tempera/paper
59
60
Patrick Werkner
Heinrich Tessenow und – zwar ohne Professur,
rich Tessenow and the anti-dogmatically focused
aber doch höchst wirkungsreich – der anti-
Josef Frank, who was without professorship
dogmatische Josef Frank. Er stand, ebenso wie
but profoundly influential. Like Strnad, he also
Strnad, für eine undoktrinäre Architektur, die
advocated for the idea of doctrine-free architec-
dem Bewohner in Ausstattungsfragen seine Auto-
ture, restoring the autonomy of the inhabitants
nomie zurückgab und ihn selbst Entscheidungen
in the questions of furnishing and allowing them
treffen ließ. Wo Hoffmanns Totalgestaltung den
to make decisions for themselves. While Hoff-
Bau und insbesondere die Wohnung als von ihm
mann's total design established the building and
konzipiertes Kunstwerk vorgab, wollte Strnad das
especially the apartment as a work of art, of which
emanzipierte Wohnen, das demgemäß Stilmix
he himself was a creator, Strnad advocated eman-
und Brüche durchaus zuließ. Und Heinrich Tesse-
cipated housing featuring a combination of styles
now, 1913 aus Deutschland berufen, ging bereits
and the breaking of rules. Heinrich Tessenow
1919 dorthin wieder zurück, obwohl er gerade
accepted the invitation and le¤ Germany in 1913
mit seiner Position an der Kunstgewerbeschule
to join the staff. However, he returned in 1919
wichtige neue Impulse gab: Formreduktion mit
despite the fact that his position at the Vienna
Verweis auf die sozialen Bezüge von Gestaltung
Kunstgewerbeschule gave him the opportunity
in einer gegenüber „1900“ radikal gewandelten
to bring new, essential impulses, such as the
gesellscha¤lichen und politischen Situation.
reduction of shape referencing the social dimen-
Tessenow kam darin Adolf Loos wohl näher, als
sion of creation in societal and political situation
dies Strnad und Frank taten. Hoffmann hingegen,
which had radically changed compared to 1900.
dessen „geometrische“ Phase um 1900 die radi-
In this matter, he probably leaned more toward
kalste Abstraktion in seinem Werk bedeutet hatte,
Adolf Loos than Strnad or Frank. In contrast,
blieb Zeit seines Lebens einer kunstgewerblichen
Hoffmann, whose "geometrical" phase around
Auffassung von Architektur und Design verha¤et.
1900 meant the most radical abstraction in his
Sie stellte auch in den 1920er Jahren weiterhin die
work, remained faithful to the arts and cra¤s
ästhetische Dimension und das singuläre Produkt
perspective of architecture and design through-
in den Vordergrund, auch in seiner Lehrtätigkeit
out his life. Even in the 1920s, he placed the
(die sich von 1899 bis 1936 erstreckte), obwohl die
aesthetic dimension and individual product at
Wohnungsnot und andere drängende Fragen an
the forefront and transferred it to his pedagogical
die Architektur unübersehbar geworden waren.
4
activity (from 1899 to 1936), although the housing
Antworten auf diese Fragen kamen etwa
crisis and other urgent questions regarding the
von Margarete (Schütte-)Lihotzky, die bei Strnad
role of architecture were becoming increasingly
und Tessenow studiert hatte, indem sie funk-
pressing.4
tionelle Möbelentwürfe und neue Lösungen für 4 4
O. Kapfinger characterised it as a "fascinating art
Als „faszinierende Sublimierungskunst, die über
of sublimation, which superbly obscured the basic
die Grundprobleme und -fragen von Produkt- und
problems and issues around the design of products and
Lebensgestaltung prächtigst hinwegtäuschte“ wurde
lifestyles", Otto Kapfinger, Hoffmann, Loos und der
sie durch O. Kapfinger charakterisiert: Otto Kapfinger,
Werkbund: Streiflichter, in: Christoph ¥un-Hohenstein
Hoffmann, Loos und der Werkbund: Streiflichter, in:
– Matthias Boeckl – Christian Witt-Dörring (eds.), Wege
Christoph ¥un-Hohenstein - Matthias Boeckl - Christian
der Moderne. Josef Hoffmann, Adolf Loos und die Folgen /
Witt-Dörring (Hrsg.), Wege der Moderne. Josef Hoffmann,
Ways to Modernism. Josef Hoffmann, Adolf Loos and ¾eir
Adolf Loos und die Folgen, Wien 2014/15, S. 206.
Impact, Wien 2014/15, p. 207.
The Vienna Kunstgewerbeschule. From Its Establishment Until the Development of Kineticism Around 1920
Kindergärten ebenso wie für den sozialen Wohn-
For instance, Margarete (Schütte-)Lihotz-
bau entwickelte. Sie war sowohl für die Wiener
ky, who studied under Strnad and Tessenow,
Siedlerbewegung wie für das "Neue Frankfurt“ in
addressed these issues when she developed new
den 1920er Jahren tätig. Ihre "Frankfurter Küche"
functional furniture and introduced her designs
wurde mehr als 10 000 Mal eingebaut. Jedoch
for new solutions for kindergartens and social
lagen Welten zwischen dem arrivierten Professor
housing. In the 1920s, she worked for the "Wie-
Hoffmann und der jungen Absolventin der Schu-
ner Siedlerbewegung" (the Vienna Settlement
le. So kann man konstatieren, dass die „zweite“
Movement within which the Vienna residents
Wiener Moderne in den 1920er Jahren nicht von
moved to the outskirts of the city as a result of
der Akademie der bildenden Künste, sondern von
the housing shortage – note eds.) and the "New
Lehrenden und Absolventinnen und Absolventen
Frankfurt" public housing project. Her built-
der Kunstgewerbeschule bestimmt wurde – was
in "Frankfurt Kitchen" was installed in more
sich besonders prominent an deren zahlreichen
than 10 000 apartments. However, there were
Häusern für die Wiener Werkbundsiedlung 1932
profound differences between the successful
zeigte.
Professor Hoffmann and his young graduate. We
In den 1910er/20er Jahren nahm von der
can thus conclude that the "second" Viennese
Wiener Kunstgewerbeschule eine neue Kunst-
Modernism was formed by the pedagogues and
bewegung ihren Ausgang - damit sind wir in der
graduates of the Vienna Kunstgewerbeschule and
Nähe der Gründungszeit der Kunstgewerbeschule
not the Akademie der bildenden Künste, as prom-
Bratislava angelangt. Es war Franz Cizek, der
inently evidenced by the numerous houses in the
seinen Studierenden die internationalen avant-
Vienna Werkbundsiedlung from 1932.
gardistischen Strömungen der Zeit, insbesondere
In the first two decades of the 20th cen-
Kubismus und Futurismus, Expressionismus und
tury, a new art movement emerged from the
Abstraktion vermittelte. Cizek war gleichzeitig
Vienna Kunstgewerbeschule, bringing us
auf zwei Ebenen international wirksam: zunächst
closer to the time when ŠUR was founded in
als weithin anerkannter Reformpädagoge, der
Bratislava. It was Franz Cizek who conveyed
sich für das „freie Schaffen“ von Kindern und
to his students the international avant-garde
Jugendlichen einsetzte. Er hielt einen viel beach-
movements of the period, especially Cubism
teten und sehr erfolgreichen Kurs für Kinder und
and Futurism, Expressionism and Abstraction.
Jugendliche an der Kunstgewerbeschule. Seine
He was also active on an international level
zweite Pionierleistung war die Lehrtätigkeit für
in two fields. In one respect, he was initially
die regulären Studierenden der Kunstgewerbe-
recognised as a reform-minded pedagogue who
schule unter dem Titel Ornamentale Formenlehre.
promoted the free creation of children and
Seit 1911 wurde sie zum besonderen Anziehungs-
teens and led a very successful and reputable
punkt für experimentierfreudige Studierende.
course for children and youth at the Vienna
Zentrale Inhalte waren, neben der bildenden
Kunstgewerbeschule. His other internationally
Kunst im engeren Sinn, Rhythmus, Tanz und eine
important pioneering activity was his course
ganzheitliche Sicht des Gestaltens. Cizek selbst
titled Ornamental Form ¾eory for the regular
hatte übrigens seine eigene künstlerische Praxis
Vienna Kunstgewerbeschule students. Since 1911
als Maler und Grafiker zugunsten seiner Lehrtä-
this subject had attracted students interested
tigkeit vollkommen aufgegeben.
in experimenting. In addition to fine art,
Eines der zentralen Themen in Cizeks
instruction centered around rhythm, dance, and
Lehre war die Darstellung von Bewegung. Daher
a comprehensive view of creation. Cizek himself
61
62
Patrick Werkner
wurde der Begriff „Kinetismus“ geprägt – aus
gave up his career as a painter and graphic
dem Griechischen „kinesis“ = „Bewegung“ – und
designer in favour of teaching.
damit eine große Gruppe der in seiner Klasse
One of Cizek’s central teaching themes was
entstandenen Werke bezeichnet. In der Zeit-
the depiction of motion. ¥is led to the crea-
schrift Kunst und Kunsthandwerk war 1920,
tion of the term “Kineticism” from the Greek
anlässlich einer Ausstellung in der Kunstge-
“kinesis” (movement) which refers to many of
werbeschule, in einem Artikel des Rezensenten
the works created in his class. In 1920, on the
Ludwig Steinmetz erstmals von „kinetischen
occasion of the exhibition at the Vienna Kunst-
5
Übungen“ die Rede. Und 1922 verwendete
gewerbeschule, the term "kineticist exercises"5
Leopold Wolfgang Rochowanski den Begriff
is mentioned for the first time in the article by
„Kinetismus“ in seinem Buch Der Formwille der
Ludwig Steinmetz in the Kunst und Kunsthandwerk
6
Zeit in der angewandten Kunst. Rochowanskis in
journal. Moreover, in 1922, Leopold Wolfgang Ro-
emphatischem Ton geschriebene Publikation ist
chowanski used the term “Kineticism” in his book
die einzige zeitgenössisch erschienene Mono-
Der Formwille der Zeit in der angewandten Kunst.6
grafie über die Thematik – und sollte für acht
Rochowanski’s publication featuring an enthu-
Jahrzehnte überhaupt das einzige Buch über den
siastic tone is the only period monograph on the
Wiener Kinetismus bleiben.
topic, and for eight decades, it was the only book
Was die Methodik der Lehre betraf, konnte
on Viennese Kineticism.
Franz Cizek an Alfred Roller anknüpfen, der an
In terms of methodology, Cizek had to fol-
der Wiener Kunstgewerbeschule zu Anfang des
low Alfred Roller, who led the class of “general
20. Jahrhunderts eine Klasse für „allgemeines
drawing” at the Vienna Kunstgewerbeschule at
Zeichnen“ geleitet hatte. Roller ließ „die Schüler,
the beginning of the 20th century. Roller had
nachdem sie den zu zeichnenden Gegenstand
“students observe the object they were supposed
eine Zeitlang hatten betrachten können, auswen-
to draw for a while and then, using their mem-
dig zeichnerische Stenogramme anfertigen, um
ory to record drawing stenograms, they should
so zur Konzentration auf die charakteristische
reach a focus on the characteristic shape and in
Form zu gelangen und einem oberflächlichen und
this way oppose the superficial and profoundly
als höchst fragwürdig erkannten Naturalismus
questionable naturalism.”7 ¥e following note
entgegenzuwirken.“7 Im Nachlass Cizeks findet
was found in Cizek’s collected papers: “Exercises:
sich die Notiz: „Übungsarten: 1. Erinnerungs-
1. drawing from recollection (create freely) /
zeichnen (freischaffend) / 2. Gedächtniszeichnen
2. drawing from memory (reproduce faithfully) /
(nachbildend) / 3. Naturstudium“.
5
8
Ludwig Steinmetz, Kunstschau 1920, Kunst und
3. studies of nature”.8
5
Kunsthandwerk 23, 1920, S. 205. 6
Leopold Wolfgang Rochowanski, Der Formwille der Zeit in
Kunsthandwerk 23, 1920, p. 205. 6
Leopold Wolfgang Rochowanski, Der Formwille der Zeit in
7
Rainer K. Wick, Die Wiener Kunstgewerbeschule und
der angewandten Kunst, Wien 1922, S. 8. 7
Rainer K. Wick, Die Wiener Kunstgewerbeschule und
der angewandten Kunst, Wien 1922, p. 8.
die Wiener Werkstätte – ein Bauhaus vor dem Bauhaus?,
8
Ludwig Steinmetz, Kunstschau 1920, Kunst und
die Wiener Werkstätte – ein Bauhaus vor dem Bauhaus?,
in: Rainer K. Wick, Bauhaus. Kunst und Pädagogik,
in: Rainer K. Wick, Bauhaus. Kunst und Pädagogik,
Oberhausen 2009, S. 62.
Oberhausen 2009, p. 62.
Nachlass Franz Cizek, Wienbibliothek im Rathaus (früher: Wiener Stadt- und Landesbibliothek), ohne Nr.
8
Nachlass Franz Cizek, Wienbibliothek im Rathaus (formerly: the Wiener Stadt- und Landesbibliothek),
Die Wiener Kunstgewerbeschule. Von der Gründung bis zur Entwicklung des Kinetismus um 1920
19
20
19
Elisabeth Karlinsky, Gesichter in Kreisfiguration, 1923, Öl/Leinwand
20
Johanna (Hansi) Reismayer, Formwille der Zeit, Buchcover für: Leopold Wolfgang Rochowanski 1922
19
Elisabeth Karlinsky, Faces in Circular Configuration, 1923, oil/canvas
20
Johanna (Hansi) Reismayer, Formwille der Zeit, book cover for: Leopold Wolfgang Rochowanski 1922
63
64
Patrick Werkner
Die „Stars“ in der Klasse Cizeks waren Künst-
Female artists were the stars of Cizek’s class;
lerinnen – erstmals waren Frauen die Protagonis-
for the first time, women, especially Erika Giovanna
tinnen einer neuen Kunstrichtung in Österreich:
Klien, Elisabeth Karlinsky, and Maria (My) Ull-
Erika Giovanna Klien, Elisabeth Karlinsky und
mann, were the protagonists of a new style in Aus-
Maria (My) Ullmann, die alle bald Wien verlassen
tria. However, all three were to leave Vienna quite
sollten. Es ist bemerkenswert, dass an der Wie-
soon. ¥e fact that from the very beginning the Vi-
ner Kunstgewerbeschule von Anfang an Frauen
enna Kunstgewerbeschule allowed women to study
zum Studium zugelassen waren, wenn auch
there, albeit to a limited extent and only subjects
noch in beschränktem Umfang, nämlich zu jenen
where their skills and dexterity were appreciated,
Fächern, in denen man ihr Geschick und ihre
is noteworthy.9 A¤er the First World War, and with
Fingerfertigkeit besonders schätzte.9 Aber nach
the introduction of universal suffrage for women in
dem Ersten Weltkrieg und mit der Einführung des
the new Republic of Austria (1918), women’s eman-
Allgemeinen Wahlrechts für Frauen in der neuen
cipation finally extended to art.
österreichischen Republik (1918) setzte sich auch
Later art history literature describes Vien-
die Emanzipation von Frauen im Bereich der
nese Kineticism in a dual sense of the word. ¥us,
Kunst durch.
first we have to explain the term. On one hand,
In der jüngeren kunsthistorischen Literatur
the importance of Franz Cizek's pedagogy and his
wird vom Wiener Kinetismus in zweierlei Sinn-
teaching method as a central element of Kinet-
verständnis gesprochen. Daher ist hier zunächst
icism are acknowledged. “Yet in its approach,
eine Klärung nötig. Einerseits wird die Bedeutung
Viennese Kineticism was not a 'movement' but
der Pädagogik von Franz Cizek hervorgehoben
a new teaching method, a didactic approach
und seine Lehrmethode als das zentrale Element
which Cizek had developed for an extended
des Kinetismus betont: „Schon von seinem Ansatz
period (… since 1920) and practised at the Vienna
her war der Wiener Kinetismus keine ‚Bewegung’,
Kunstgewerbeschule with empathy and great in-
sondern eine neue Lehrmethode, ein didaktisches
terest”.10 And “Under no circumstance, should we
Verfahren, das Cizek seit längerem entwickelt
associate them (works created in Cizek's class)
hatte und (… ab 1920) an der Wiener Kunstge-
within the history of art styles with a new art
werbeschule mit Empathie und großem Zuspruch
ism”.11 On the other hand, the following earlier
ausübte.“10 Und: „Keinesfalls sollen sie (die Werke
description by Marietta Mautner-Markhof also
aus der Cizek-Klasse) aber einem neuen Ismus für
applies “Viennese Kineticism creates the only
die kunsthistorische Stilgeschichte zugeordnet werden.“11 Andererseits besitzt auch die frühere unnumbered. English translation as cited in: Werkner, Wiener Kinetismus (note 1), p. 63. 9
Vgl. Bernadette Reinhold, „Weibliche artistische
9
Arbeitskrä¤e“ in spe – Frauenstudium an der frühen
Arbeitskrä¤e“ in spe – Frauenstudium an der frühen
Kunstgewerbeschule. Ein unbequemer Rückblick, in:
Kunstgewerbeschule. Ein unbequemer Rückblick, in:
Bast – Seipenbusch-Hufschmied – Werkner (wie Anm. 1),
Bast – Seipenbusch-Hufschmied – Werkner (note 1),
S. 158–163. 10
Sabine Plakolm-Forsthuber, Der Wiener Kinetismus im
pp. 158–163. 10
Kontext, in: Monika Platzer – Ursula Storch (Hrsg.), Der Monika Platzer, Kinetismus = Pädagogik – Weltanschauung – Avantgarde, in: Ebd. S. 26.
Sabine Plakolm-Forsthuber, Der Wiener Kinetismus im Kontext, in: Monika Platzer – Ursula Storch (eds.), Der
Kinetismus. Wien entdeckt die Avantgarde, Wien 2006, S. 89. 11
See Bernadette Reinhold, „Weibliche artistische
Kinetismus. Wien entdeckt die Avantgarde, Wien 2006, p. 89. 11
Monika Platzer, Kinetismus = Pädagogik – Weltanschauung – Avantgarde, in: Ibid., p. 26.
The Vienna Kunstgewerbeschule. From Its Establishment Until the Development of Kineticism Around 1920
Charakterisierung von Marietta Mautner-Mark-
enclosed, specifically Austrian movement which,
hof Gültigkeit: „Der Wiener Kinetismus bildet die
thanks to the work of enthusiastic students un-
einzige geschlossene, spezifisch österreichische
der the tutelage of Cizek, progressed through all
Bewegung, die im Zug der von Cizek gelenkten
levels of European avant-garde; and around the
Auèolarbeit seiner Studenten alle Stufen des eu-
years 1924/25, developed into an art form corre-
ropäischen Avantgardismus durchexerzierte und
sponding with international Constructivism.”12
um 1924/25 zu einer Kunstform gelangte, die dem internationalen Konstruktivismus entsprach.“
12
¥e life work of Erika Giovanna Klien, one of the most important representatives of Ki-
Sehen wir uns beispielha¤ das Lebenswerk
neticism, is a good example. On one hand, it
von Erika Giovanna Klien, einer der wichtigsten
is genuine pedagogical work as she taught at
Vertreterinnen des Kinetismus, an. Es ist tatsäch-
art schools repeatedly and for a long time. On
lich einerseits ein pädagogisches, da sie lange und
the other hand, the term "kineticist" is also an
mehrfach an Kunstschulen unterrichtet hat. Aber
appropriate description for a substantial part of
für einen großen Teil ihres künstlerischen Schaf-
her artistic work. In the following section, I will
fens ist die Bezeichnung „kinetistisch“ durchaus
focus on the visual and ideological message of
sinnvoll. Ich konzentriere mich im Folgenden
works which, based on the historical context
hauptsächlich auf den visuellen und geistesge-
and specific mixing of styles, can be described as
schichtlichen Befund von Werken, die aufgrund
Viennese Kineticism. ¥at is to say, it belongs to
historischer Zusammenhänge und einer spezi-
the context of art avant-garde despite its utterly
fischen Stilmischung unter einer Bezeichnung
central requirement on pedagogy.
– Wiener Kinetismus – zusammengefasst werden.
¥e visual style of Viennese Kineticism is
Der Kinetismus gehört in den Kontext der bildne-
characterised by pluralism and eclecticism. We
rischen Avantgarden, wenn auch mit seinem ganz
could almost say that it applies a postmodern
zentralen Anspruch an die Pädagogik.
method of citing and developing already existing
Was das Stilvokabular betrifft, sind Plu-
elements. Expressionism, Cubism, Futurism and
ralismus und Eklektizismus für den Wiener
Constructivism represent the complex diversity
Kinetismus charakteristisch. Man kann fast
of the new art styles in Europe which Cizek cited
sagen, dass es einen postmodernen Zugang des
and applied to some extent in his teaching meth-
Zitierens und Weiterentwickelns vorgefunde-
od based on a comprehensive pedagogy.
ner Elemente vorwegnimmt. Expressionismus,
Verena Krieger demonstrated that although
Kubismus, Futurismus und Konstruktivismus
Kineticism could not be understood as a unified
bilden die komplexe Vielfalt damals neuer
style, it certainly was a denotation of a group of
Kunstströmungen in Europa, die Cizek gewis-
works applying different stylistic methods which
sermaßen exzerpierte. Er wandte sie in seiner
featured a “conscious and offensive syncretism“.
auf einer ganzheitlichen Pädagogik aufbauen-
¥e novelty introduced by Cizek to modern art
den Lehrmethode an.
history is Kineticism as a “synthesis of previous
12
12
Marietta Mautner-Markhof, Konstruktive Tendenzen,
Marietta Mautner-Markhof, Konstruktive Tendenzen, in:
in: Christoph Bertsch – Markus Neuwirth (Hrsg.), Die
Christoph Bertsch, Markus Neuwirth (eds.), Die ungewisse
ungewisse Hoffnung. Österreichische Malerei und Graphik
Hoffnung. Österreichische Malerei und Graphik zwischen 1918
zwischen 1918 und 1938 (Ausst.-Kat.), Österreichische
und 1938 (exh. cat.), Österreichische Galerie Wien 1993,
Galerie Wien 1993, S. 188f.
p. 188f.
65
66
Patrick Werkner
Verena Krieger hat gezeigt, dass Kinetismus
styles”.13 ¥us it is possible to speak of the multi-
nicht als Stilbegriff verstanden werden kann,
ple use of styles. Erika Giovanna Klien proves it
wohl aber als Bezeichnung für eine Gruppe von
herself nicely. In September 1923, in a postcard
Werken unterschiedlicher stilistischer Spielarten,
from Salzburg to her colleague Rochowanski, she
die durch einen „bewussten und offensiven Syn-
wrote “Two years ago I studied Salzburg cubis-
kretismus“ gekennzeichnet sind. Das Neue, das
tically, then kinetically, and now Constructivism
Cizek der modernen Kunstgeschichte hinzufügte,
has joined.”14 Cubism, Futurism, and Constructiv-
ist der Kinetismus als „eine Synthese der voran-
ism are the three classic art "isms" offering innu-
13
gegangenen Stile“. Man kann also von einer Art
merable connections to Viennese Kineticism. For
multipler Anwendung von Stilformen sprechen.
Cubism and Futurism, the fascination with the
Einen schönen Beleg dafür bietet Erika Giovanna
depiction of movement, dynamism, simultaneity
Klien selbst. Im September 1923 schrieb sie auf
and topics reflecting the machine age and the city
einer Postkarte aus Salzburg an ihren Kollegen
is common.
Rochowanski: „Vor zwei Jahren habe ich Salzburg
Der Formwille der Zeit in der angewandten Kunst,
kubistisch – dann kinetisch studiert – jetzt kommt
the previously mentioned book by Rochowanski,
der Construktivismus (sic) dazu.“14 Kubismus,
contains illustrations of "93 pictures of works
Futurismus und Konstruktivismus sind jene drei
from the Vienna Kunstgewerbeschule, depart-
klassischen Ismen, von denen es zahllose Ver-
ment of the councillor Professor Franz Cizek".15
bindungslinien zum Wiener Kinetismus gibt.
A review of this book with the title "L. W. Ro-
Kubismus und Futurismus gemeinsam ist die
chowanski e il Futurismo Viennese" appeared in
Faszination für Bewegungsdarstellung, Dynamis-
the 14 March 1923 edition of the Italian magazine
mus, Simultaneität und die ¥emen des Maschi-
Piccolo della Sera.16 Perhaps based on such ap-
nenzeitalters und der Großstadt.
propriation of Kineticism, which Rochowanski
Rochowanskis erwähntes Buch Der Formwille
and Cizek had to regard as an underestimation,
der Zeit in der angewandten Kunst wurde „mit 93
Rochowanski concluded: “¥is Kineticism is not
Abbildungen von Arbeiten der Wiener Kunst-
identical to the Futurism of the group around
gewerbeschule, Abteilung des Regierungsrates
Marinetti despite being prompted by the exhibi-
Professor Franz Cizek“ illustriert.15 In der italieni-
tion of Futuristic works that took place in Vienna
schen Zeitschri¤ Piccolo della Sera vom 14. 3. 1923
in 1912. Futurism merely gives the impression of
wurde das Buch besprochen - mit der Überschri¤
movement, thus it has an impressionistic source.
13 13
Zu den künstlerischen Verfahren des Kinetismus /
Zu den künstlerischen Verfahren des Kinetismus /
Adaption – Synthesis – Transformation. On the artistic
Adaption – Synthesis – Transformation. On the artistic
methods of Viennese Kineticism, in: Bast – Husslein-Arco – Krejci – Werkner (note 1), pp. 40–55.
methods of Viennese Kineticism, in: Bast – Husslein-Arco – Krejci – Werkner (wie Anm. 1), S. 40–55. 14
14
Image in: Bernhard Leitner, Rochowanski 1885–1961. Eine
15
See Vera Vogelsberger, Künstlerische Kunstliteratur.
Abb. in: Bernhard Leitner, Rochowanski 1885 –1961. Eine Montage, Ostfildern-Ruit 1995, S. 72.
15
Verena Krieger, Adaption – Synthese – Transformation.
Verena Krieger, Adaption – Synthese – Transformation.
Montage, Ostfildern-Ruit 1995, p. 72.
Vgl. dazu Vera Vogelsberger, Künstlerische Kunstliteratur.
Über Schri¤en Leopold Wolfgang Rochowanskis, in:
Über Schri¤en Leopold Wolfgang Rochowanskis, in:
Leopold Wolfgang Rochowanski, Aquarelle – Zeichnungen, 1919–1921 (exh. cat). Wien 1987, pp. 69–75.
Leopold Wolfgang Rochowanski, Aquarelle – Zeichnungen, 1919–1921 (Ausst.-Kat.), Wien 1987, S. 69–75.
16
As cited in Platzer (note 11), p. 16, note 40.
Die Wiener Kunstgewerbeschule. Von der Gründung bis zur Entwicklung des Kinetismus um 1920
21
22
21
Erika Giovanna Klien, Abstraction, 1926, Gouache, Wasserfarbe/Leinwand
22
Erika Giovanna Klien, Bewegter Pferdekopf, 1925, Bleistift/Papier
21
Erika Giovanna Klien, Abstraction, 1926,
22
Erika Giovanna Klien, Head of Horse in Motion,
gouache, watercolour/canvas
1925, pencil/paper
67
68
Patrick Werkner
„L. W. Rochowanski e il Futurismo Viennese“.16
By contrast, Kineticism mediates a rhythmic
Vielleicht aufgrund solcher Vereinnahmungen,
sequence of motion.”17
die Rochowanski, ebenso wie Cizek als Verkür-
¥e exhibition which Rochowanski referred to
zungen des Kinetismus empfunden haben muss,
was a travelling exhibition of Futurist art organised
stellte Rochowanski klar: „Dieser Kinetismus ist
by Herwarth Walden in cooperation with Filippo
nicht identisch mit dem Futurismus der Mari-
Tommaso Marinetti, which in Vienna was taken
nettigruppe, obwohl er durch die 1912 in Wien
over by the Akademischer Verband für Literatur
gemachte Ausstellung futuristischer Arbeiten
und Musik. It was held on the premises of the
angeregt wurde. Der Futurismus gibt nur den
Schwarzwaldschule from 15 December 1912 to 7 Jan-
Eindruck der Bewegung, hat also eine impressio-
uary 1913 before moving to Budapest. Although the
nistische Quelle. Der Kinetismus dagegen gibt den
exhibition in Vienna had virtually no immediate re-
rhythmischen Ablauf der Bewegung.“
17
Die Ausstellung, auf die Rochowanski hier Be-
sponse, its effect was long-lasting; namely in Franz Cizek's perception of Futurism, and its dissemina-
zug nimmt, war die Wanderausstellung futuristi-
tion to his students today known as "Kineticists".
scher Kunst, die Herwarth Walden in Zusammen-
Remarkably, Cizek, as a reformed teacher (!), was
arbeit mit Filippo Tommaso Marinetti organisiert
able to completely suppress the furious rhethoric
hatte und die in Wien vom Akademischen Verband
of violence of the Futurists, especially Marinetti.
für Literatur und Musik übernommen wurde.
Cizek limited his perception of Futurism to a visual
Hier war sie in den Räumen der Schwarzwald-
reference and its theoretical grasp. Evidently,
schule vom 15. Dezember 1912 bis zum 7. Jänner
neither the glorification of war in Futuristic texts
1913 zu sehen, ehe sie nach Budapest weiterreiste.
nor the Futurists' explicitly anti-Austrian position
Die Ausstellung hatte zwar kaum einen unmittel-
during the First World War played a role for Cizek
baren Nachhall in Wien, wohl aber langfristige
and Rochowanski in the 1920s.
Wirkung, nämlich durch die Rezeption Franz
Speed, new technology, the metropolis
Cizeks und seine Vermittlung an die heute als
as a metaphor of modernity, motion sequence
„KinetistInnen” bezeichneten Schülerinnen und
display, acceleration, dynamics and simultaneity
Schüler. Erstaunlich ist dabei, dass Cizek – als
– these were the Futurist themes that fascinated
Reformpädagoge! – die wüste Gewaltrhetorik der
Cizek, Rochowanski, and the young kineticist art-
Futuristen, insbesondere Marinettis, völlig aus-
ists. A¤er all, Futurists adopted a simultaneous
blenden konnte. Cizek beschränkte seine Rezep-
view of objects, people and space from Cubism,
tion des Futurismus auf den visuellen Befund und
which they learned in Paris in 1911; but they de-
dessen theoretische Durchdringung. Die Verherr-
veloped it towards dynamization. It corresponded
lichung des Krieges in den futuristischen Texten,
with Cizek's credo of the world interwoven with
auch die im Ersten Weltkrieg pointiert antiöster-
powers and currents.
reichische Haltung der Futuristen, scheinen in
Cizek's "theory of Kineticism" was more
den 1920er Jahren für Cizek und Rochowanski
focused on Futurism than Cubism in two ways:
keine Rolle gespielt zu haben.
on one hand, in the concept of energy permeating all animate and inanimate objects (which was
16
Zit. nach Platzer (wie Anm. 11), S. 16, Anm. 40.
17
Leopold Wolfgang Rochowanski, Das kinetische
17
Leopold Wolfgang Rochowanski, Das kinetische
Marionettentheater der Erika Giovanna Klien.
Marionettentheater der Erika Giovanna Klien.
Typoskript, reproduziert in: Leitner (wie Anm. 14), S. 74f.
Typoscript, reproduction in: Leitner (note 14), p. 74f.
The Vienna Kunstgewerbeschule. From Its Establishment Until the Development of Kineticism Around 1920
Was Cizek, Rochowanski und die jungen kine-
supposed to be visualised in artworks); on the
tistischen Künstlerinnen und Künstler am Futuris-
other, in the objective to display a sequence of
mus faszinierte, waren dessen ¥emen – Tempo
movements, as opposed to the focus of Cubism on
und neue Technik, die Großstadt als Metapher für
multiple views of an object. Futurists used terms
Modernität, die Darstellung von Bewegungsabläu-
such as “dynamism” and “force lines”, as well as
fen und Beschleunigung, von Dynamik und Simul-
“simultaneity”, which were supposed to depict
taneität. Ihrerseits hatten die Futuristen ja vom
the simultaneous sequence of different motion
Kubismus, den sie u. a. 1911 in Paris kennengelernt
phases in an image. It is precisely this Futurist
hatten, die Simultanansicht von Gegenständen,
program that addressed Cizek's objective to make
Personen und Räumen übernommen, diese jedoch
feelings and moods visible. Umberto Boccioni
in Richtung einer Dynamisierung weiterent-
formulated his views in 1914 in the extensive text
wickelt. Dies entsprach Cizeks Credo einer von
“Physical Transcendentalism and the Artistic
Krä¤en und Strömen durchpulsten Welt.
States of Mind”.18 Boccioni asked the viewer to
In zweierlei Hinsicht war Cizeks „Kinetismus-
perceive a painting not from the outside but the
Lehre” stärker am Futurismus als am Kubismus
centre. “We Will Place the Viewer at the Centre of
orientiert: einerseits im Konzept der Durchdrin-
the Painting”19 was the pragmatic title of another
gung alles Lebenden und auch aller Gegenstände
of his texts.
durch Energie (was in den Kunstwerken visualisiert
¥e fact that in the 20th century theoreti-
werden sollte); andererseits im Ziel der Darstellung
cians acted as promoters of an art group is not
von Bewegungsabläufen – im Gegensatz zu der im
rare; André Breton and Pierre Restany did the
Kubismus angestrebten Mehransichtigkeit eines
same for Surrealism and Nouveau Réalisme
Gegenstandes. Die Futuristen prägten dafür Begriffe
respectively. However, Cizek introduced a new
wie „Dynamismus“, „Kra¤-Linien“ und „Simulta-
art style on his own, since Kineticism took form
neismus“ – letzteren, um die simultane Darstel-
only in his students’ works through his pedagog-
lung verschiedener Bewegungsetappen im Bild zu
ical activity. In 1912 he wrote the following about
veranschaulichen. Ebendiese Programmatik der
the suggestive effect of his pedagogical activity:
Futuristen verbindet sich mit Cizeks Zielen, was das
“As the class intensively experiences its teacher,
Sichtbarmachen von Empfindungen und Gefühlen
it finds itself in the state of immanent sugges-
betrié. Umberto Boccioni formulierte seine An-
tion (…) It elevates the students’ participation in
sichten 1914 in dem ausführlichen Text „Physischer
their own work to the level of inner experience
Transzendentalismus und bildnerische Gemütszu-
which introduces a state of permanent exaltation
18
stände“. Vom Betrachter wünschte sich Boccioni,
which enthrals the students, and elevates them
dass er das Bild nicht von außen, sondern aus dessen
above themselves (…)”20 In Der Formwille der Zeit
Mittelpunkt heraus wahrnehmen sollte. „Wir stellen den Betrachter mitten ins Bild“ – lautet der programmatische Titel eines weiteren seiner Texte.19
18
See Astrit Schmidt-Burkhardt (ed.), Umberto Boccioni, Futuristische Malerei und Plastik, Dresden 2002, pp. 170– 202. Original: Umberto Boccioni, SculturaPitturaFuturiste (Dinamismo Plastico), Milano 1914.
18
19
Vgl.: Astrit Schmidt-Burkhardt (Hrsg.), Umberto Boccioni,
19
Ibid., pp. 153–156.
Futuristische Malerei und Plastik, Dresden 2002, S. 170–202.
20
Franz Cizek, Die Organisation und die
It. Originalausgabe: Umberto Boccioni, Scultura Pittura
kunstpädagogischen Probleme des Jugendkurses, in:
Futuriste (Dinamismo Plastico), Milano 1914.
4. Internationaler Kunsterziehungskongreß in Dresden 1912, p.
Ebd., S. 153–156.
473. As cited in: Maria Immakulata Stolberg, Der Wiener
69
70
Patrick Werkner
Dass Theoretiker im 20. Jahrhundert als
Rochowanski wrote about how Cizek's students
Propagatoren einer Künstlergruppierung auf-
were steeped in the rhythm leading them to
treten, ist zwar keine Seltenheit – man denke
create: “Rhythm. It flows through the students’
etwa an André Breton für den Surrealismus
bodies, and when a student should draw a body,
oder an Pierre Restany für den Nouveau Réa-
the outcome is not the image of the body but of
lisme – doch hat Franz Cizek eine neue Kunst-
its rhythm; and when a student divides the space,
form erst ins Leben gerufen. Der Kinetismus
it is not done arbitrarily or according to old
hat erst durch Cizeks Vermittlungstätigkeit in
geometrical-aesthetic rules, but it is a result of
den Werken seiner Schülerinnen und Schüler
mental processes.”21 Cizek's charismatic person-
Gestalt angenommen. 1912 berichtete Cizek von
ality as a teacher and his intense presence in the
der suggestiven Wirkung seiner eigenen Lehr-
classroom created quite an atmospheric charge.
tätigkeit: „Durch dieses intensive Miterleben
¥e result, in a continuation of the expressive
des Lehrers befindet sich die Klasse in einem
gesture of Expressionists, was a visualisation of
Zustande immanenter Suggestion … Sie steigert
processes of the soul.
die Teilnahme der Schüler an ihrer eigenen
Naturally, the question of connections
Arbeit zu innerem Erlebnisse, wodurch sich
between Viennese Kineticism and its eastern
ein Zustand permanenter Exaltation entwi-
neighbours was relevant for our conference.
ckelt, der die Schüler mitreißt, sie oft über sich
¥ese connections were also important a¤er the
hinaushebt ...“20 Rochowanski schrieb später in
collapse of the Habsburg Monarchy, albeit under
Der Formwille der Zeit über die Durchdringung
completely different conditions. “In 1920 a group
von Cizeks Schülern mit „Rhythmus“, der zur
of temporary Hungarian exiles formed around
Gestaltung führe: „Rhythmus. Er fließt durch
Lajos Kassák. Due to Vienna's geographical
den Körper der Schüler, und wenn vom Schüler
proximity to their homeland, a¤er the collapse of
ein Körper zeichnerisch erfasst werden soll,
the Hungarian Soviet Republic, the most profiled
wird nicht der Körper, sondern sein Rhythmus
avant-garde journal titled MA (Today) was pub-
wiedergegeben und wenn ein Raum gegliedert
lished in Vienna (from 1920, note by P.W.) until
wird, geschieht es nicht willkürlich oder nach
1925. ¥ere were repeated intersections with two
alten geometrisch-ästhetischen Regeln, sondern
protagonists, Lajos Kassák and his brother-in-law
21
durch seelische Vorgänge.“ Die charismati-
Béla Uitz.”22 In 1923 and 1924, Cizek mentions
sche Lehrerpersönlichkeit Cizeks, seine starke
in his diaries contact with Béla Uitz, seeing his
Präsenz in der Klasse führte zu deren atmosphä-
artworks and his visit to Cizek's class at the
rischer Aufladung. Ergebnis war, in Fortführung
Vienna Kunstgewerbeschule. Cizek also notes
des expressionistischen Ausdrucksgestus, die
buying copies of the MA journal.23 Uitz had the
Visualisierung seelischer Vorgänge.
opportunity to exhibit at the Museum für Kunst
20
Franz Cizek, Die Organisation und die
Kinetismus, in: Jürgen Schilling (ed.), Wille zur Form.
kunstpädagogischen Probleme des Jugendkurses, in:
Ungegenständliche Kunst 1910–1938 in Österreich, Polen, Tschechoslowakei und Ungarn, Wien 1993, pp. 43–52.
4. Internationaler Kunsterziehungskongreß in Dresden 1912, S. 473. Zitiert nach Maria Immakulata Stolberg, Der
21
Rochowanski (note 6), p. 11.
Wiener Kinetismus, in: Jürgen Schilling (Hrsg.), Wille
22
Monika Platzer, Der Wiener Kinetismus – eine Balance zwischen den Avantgarden, in: Bast – Husslein-Arco –
zur Form. Ungegenständliche Kunst 1910–1938 in Österreich,
Krejci – Werkner (note 1), p. 32.
Polen, Tschechoslowakei und Ungarn, Wien 1993, S. 43–52. 21
Rochowanski (wie Anm. 6), S. 11.
23
Ibid., p. 38, note 18.
Die Wiener Kunstgewerbeschule. Von der GrĂźndung bis zur Entwicklung des Kinetismus um 1920
23
23
Herbert Ploberger, Kinetistische Skulptur von 1924,
23
Herbert Ploberger, Kineticist sculpture from 1924,
Rekonstruktion von Franz Hnizdo, 2012
restoration by Franz Hnizdo, 2012
71
72
Patrick Werkner
Für unsere Tagung war natürlich relevant,
und Industrie, the former k. k. Österreichisches
inwieweit es Bezüge des Wiener Kinetismus zu
Museum für Kunst und Industrie.24 Furthermore,
den östlichen Nachbarn gab. Diese waren auch
Kassák together with László Moholy-Nagy, pub-
nach dem Ende der Habsburgermonarchie wich-
lished the almanac Buch neuer Künstler in 1922 in
tig, wenn auch unter ganz anderen Vorzeichen.
Vienna, where they promoted the establishment
„Im Jahr 1920 formiert(e) sich um Lajos Kassák
of Constructivism as a new art "ism".25
eine Gruppe ungarischer Exilanten auf Zeit. Die
The relationships between the Vienna
geografische Nähe Wiens zur Heimat ist nach der
Kunstgewerbeschule and ŠUR in Bratislava
Zerschlagung der Räterepublik dafür verantwort-
during this period are almost unexplored.
lich, dass in Wien (ab 1920, Anm. P.W.) bis 1925
According to research by Klára Prešnajderová,
eine der profiliertesten Avantgarde-Zeitschri¤en,
my colleague, Josef Vydra, the director of ŠUR
MA (Heute), erscheint. Mit zwei ihrer Protago-
in Bratislava, had been in contact with Franz
nisten, Lajos Kassák und seinem Schwager Béla
Cizek even before the First World War, and
Uitz, (gab) es wiederholt Berührungspunkte.“
22
later also with Leopold Wolfgang Rochowanski.
1923 und 1924 finden sich Tagebucheintragungen
Vydra further exchanged letters with Josef
Cizeks, die von Begegnungen mit Béla Uitz, mit
Hoffmann and Eduard Josef Wimmer-Wisgrill,
seiner Kunst und auch von seinem Besuch in Ci-
two prominent professors at the Vienna
zeks Klasse in der Kunstgewerbeschule berichten
Kunstgewerbeschule; he wrote to Wimmer
– wobei Cizek auch erwähnt, dass er sich He¤e
when he was looking for a fashion department
23
der Zeitschri¤ MA gekau¤ hätte. Uitz erhielt
teacher. In 1929, Vydra also introduced an art
1923 im Museum für Kunst und Industrie – so
course for children. In 1932, members of ŠUR
hieß mittlerweile das ehemalige k. k. Österrei-
visited the Vienna Kunstgewerbeschule, and
chische Museum für Kunst und Industrie – eine
their Vienna colleagues returned the favour.26
24
Ausstellung. Und Kassák gab in Wien zusammen
To date, no evidence of communication between
mit László Moholy-Nagy 1922 den Almanach Buch
the two schools has been found in the archives
neuer Künstler heraus, der die Etablierung eines
of the Universität für angewandte Kunst in
neuen Ismus, des Konstruktivismus, propagiert.
25
Noch kaum erforscht sind die Bezüge
Vienna, the successor institution of the Vienna Kunstgewerbeschule.27 Cizek's activity in the West is a better-ex-
zwischen den Kunstgewerbeschulen Wiens und Bratislavas in dieser Zeit. Nach den Recherchen
plored area than his connections with his neigh-
von Kollegin Klára Prešnajderová war Josef Vydra,
bours to the East. He fervently promoted the
der Direktor der Kunstgewerbeschule Bratislava,
results of both his classes, youth art and Kineti-
schon vor dem Ersten Weltkrieg mit Franz Cizek
cism, at the Vienna Kunstgewerbeschule. In 1922,
in Kontakt und später auch mit Leopold Wolfgang
the travelling exhibition of his classes took place
Rochowanski. Vydra korrespondierte auch mit
in the Netherlands, with Erika Giovanna Klien
Josef Hoffmann und Eduard Josef Wimmer-Wis-
22
24
Ibid., p. 33.
Monika Platzer, Der Wiener Kinetismus – eine Balance
25
Ibid.
zwischen den Avantgarden, in: Bast – Husslein-Arco –
26
Klára Prešnajderová's findings for which I am very
27
I would like to express my thanks to Silvia Herkt for
Krejci – Werkner (wie Anm. 1), S. 32. 23
Ebd., S. 38, Anm. 18.
grateful to her.
24
Ebd. S. 33.
her research in the archives of the Universität für
25
Ebd.
angewandte Kunst in Vienna.
The Vienna Kunstgewerbeschule. From Its Establishment Until the Development of Kineticism Around 1920
grill, zwei prominenten Professoren der Wiener
taking part, among others. “Cizek was literally
Kunstgewerbeschule – an Wimmer schrieb er, als
swamped with requests from abroad and since
er eine Lehrerin für die Modeabteilung suchte.
1923, in addition to the travelling exhibition
Vydra hat 1929 auch einen Kurs für Kinderkunst
of his classes in the USA, he almost exclusive-
ins Leben gerufen. Im Jahr 1932 gab es einen Be-
ly focused on promoting his method. (…) ‘¾e
such von Mitgliedern der Kunstgewerbeschule
International Exhibition of Modern Art’ by Société
Bratislava in der Wiener Kunstgewerbeschule
Anonyme, conceived by Katherine Dreier for
26
und auch einen Gegenbesuch in Bratislava. Im
the Brooklyn Museum in 1926/27, presented one
Archiv der Universität für angewandte Kunst, der
work by Erika Giovanna Klien (without listing
Nachfolgeinstitution der Wiener Kunstgewerbe-
her name in the catalogue) under the denotation
schule, haben sich bisher keine Belege über die
‘Cizek Method’.”28 Nevertheless, we do not know
Kommunikation zwischen den beiden Kunstge-
anything more about Cizek's "school" travelling
werbeschulen finden lassen.
27
Besser als die Kommunikation mit den östli-
exhibition of 1923/24 – neither the exhibited youth art nor the students of the "Kineticist" form
chen Nachbarn ist die Wirkung Cizeks im Wes-
theory. However, we know of its prominent stops,
ten erforscht. Cizek war ein eifriger Propagator
which included the Metropolitan Museum of
der Ergebnisse in seinen beiden Klassen an der
Art in New York, the National Gallery in Wash-
Kunstgewerbeschule, sowohl der Jugendkunst als
ington and the Art Institute in Chicago; exhibi-
auch des Kinetismus. 1922 gab es eine Wander-
tions were also held in Omaha (Nebraska), the
ausstellung der Cizek-Klassen in Holland, an der
Maryland Institute in Baltimore and the Balboa
u. a. auch Erika Giovanna Klien beteiligt war. „Mit
Park Museum in San Diego. In 1925, the Vienna
internationalen Anfragen überhäu¤ und einer ab
Kunstgewerbeschule was represented, among
1923 tourenden Wanderausstellung seiner Klassen
others by kineticist works at the Paris Internation-
durch die USA ist Cizek fast ausschließlich mit der
al Exhibition of Modern Decorative and Industrial
‚Vermarktung’ seiner Methode beschä¤igt. (…) Die
Arts – together with the successful architectural
von Katherine Dreier für das Brooklyn Museum
exhibits of the Vienna school which we have al-
1926/27 konzipierte ‚International Exhibition of
ready mentioned. Graduates of "Kineticism" prof-
Modern Art’ der Société Anonyme zeigt ein Werk
ited from the fact that Cizek had already gained
Erika Giovanna Kliens, (das im Katalog ohne
universal recognition in Europe and the USA
Künstlerangabe) als ‚Cizek Method’ subsumiert“
with his youth art class. In this manner, these two
28
wird. Noch nicht näher Bescheid wissen wir über
different groups of Cizek's students presented
die Ausstellungstournee von Cizeks „Schule“ – also
themselves as a kind of "double-package". Also
sowohl der Jugendkunst wie der Studierenden
the biographies of the three most important
seiner „kinetischen“ Formenlehre – von 1923/24.
representatives of "Kineticism" were written out-
Was wir wissen, sind ihre prominenten Stationen:
side Austria, in the USA, Germany and Sweden.
u. a. New York / Metropolitan Museum, Washing-
Erika Giovanna Klien moved to New York in 1929 where she taught at art schools, exhibited, and published on the topic of art instruction and art
26
Mitteilungen von Klára Prešnajderová, der ich dafür herzlich danke.
27
Mit Dank an Silvia Herkt für die Recherche im Archiv der
28
Platzer (wie Anm. 11), S. 25f.
education; however, she died almost completely forgotten in 1957 in New York. Elisabeth Karlin-
Universität für angewandte Kunst Wien. 28
Platzer (note. 11), p. 25f.
73
74
Patrick Werkner
ton / National Gallery und Chicago / Art Institute,
sky also taught in New York in the late 1920s; she
die Ausstellung war auch in Omaha (Nebraska),
was later active in the Netherlands and France,
im Maryland Institute / Baltimore und im Balboa
and lived in Denmark since 1931. Marianne Ull-
Park Museum in San Diego zu sehen. Und 1925
mann worked in Munich, Luzern and Münster.
war die Wiener Kunstgewerbeschule u. a. mit
A¤er 1918, Cizek's classes were located in
kinetistischen Arbeiten im Rahmen der Pariser
separate premises of the school near Ringstraße.
Weltausstellung in der Exposition Internationale
¥e youth art course occupied the entire first
des Arts décoratifs et industriels modernes vertreten –
floor, while a permanent exhibition room for
zugleich mit den zuvor bereits erwähnten erfolg-
"modern art work" and classrooms of ornamental
reichen Architekturexponaten der Wiener Schule.
form learning were located on the third floor.
Den „kinetistischen” Absolventinnen und Absol-
Prominent guests such as Wassily Kandinsky,
venten kam dabei zugute, dass Cizek zuvor bereits
Hans Prinzhorn, Ernst Krenek, Elisabeth Duncan,
mit seiner Jugendkunstklasse in Europa und den
and others o¤en visited this exhibition space.
USA große Anerkennung gefunden hatte. So gab
Together with Friedrich Kiesler, the inventor of
es mehrmals eine Art „Doppelpack“ von Präsenta-
the "Space Stage" ("Raumbühne"), the Futurists
tionen der beiden unterschiedlichen Gruppen von
Filippo Tommaso Marinetti and Enrico Prampo-
Cizeks Schülerinnen und Schülern. Und auch die
lini, accompanied by ¥eo van Doesburg, visited
Biografien der drei wichtigsten „Kinetistinnen”
Cizek's department at the Vienna Kunstgewerbe-
spielten sich außerhalb Österreichs, in den USA,
schule.
in Deutschland und in Schweden ab. Erika Giovan-
¥e perception of Kineticist works was
na Klien übersiedelte 1929 nach New York, unter-
positive in the international context. However, in
richtete dort an Kunstschulen, hatte Ausstellun-
the late 1920s, the conditions were unfavourable
gen, publizierte zum ¥ema des Kunstunterrichts
for this fusion of Cubist-Futurist-Constructivist
und der Kunsterziehung, starb aber fast vergessen
forms and Cizek's reformed pedagogy in Austria
1957 in New York. Elisabeth Karlinsky unterrichte-
itself. Furthermore, no art group of Kineticism
te ebenfalls zu Ende der 1920er Jahre in New York,
emerged to build on its collectively developed
war in Holland und Frankreich tätig und lebte ab
concept outside the Vienna Kunstgewerbeschule.
1931 in Dänemark. Und Marianne Ullmann war in
¥e campaign of the National Socialists against
München, Luzern und Münster tätig.
everything avant-garde and the interruption of
Schon seit 1918 befanden sich die Cizek-
continuity during the Second World War finally
Klassen in einer Dependance der Schule nahe
intensified the processes leading to the repres-
der Ringstraße. Der gesamte erste Stock wurde
sion of any further reception of Kineticism. A¤er 1945, art history in Austria again
vom Jugendkunstkurs belegt, im dritten Stock waren ein ständiger Ausstellungsraum für „mo-
referred to renowned names such as Klimt, Ko-
dernes Schaffen“ sowie die Unterrichtsräume
koschka, and Schiele, but there was no mention
der Ornamentalen Formenlehre untergebracht.
of Kineticism in the context of Austrian Modern-
In diesen Ausstellungsraum kamen immer
ism in the the post-war period. Its rediscovery
wieder prominente Besucher, wie Wassily Kan-
started in the mid-1970s, but that is an entirely
dinsky, Hans Prinzhorn, Ernst Krenek, Elisabeth
different story.29
Duncan, u. a. Zusammen mit Friedrich Kiesler, dem Erfinder der „Raumbühne“, kamen auch Futuristen zu Besuch in Cizeks Abteilung an der Kunstgewerbeschule: Filippo Tommaso Marinet-
29
Not until the big exhibition in Wien Museum, 2006, was Kineticism introduced monographically, compare
Die Wiener Kunstgewerbeschule. Von der GrĂźndung bis zur Entwicklung des Kinetismus um 1920
24
25
24
25
Franz Cizek mit seinem Assistenten Otto Erich Wagner
24
Franz Cizek with his assistant Otto Erich Wagner at the
in der Kunstgewerbeschule, Dependance Fichtegasse
Kunstgewerbeschule in Vienna, detached premises of
4, ca. 1926
the Kunstgewerbeschule, Fichtegasse 4, circa 1926
Ausstellung in der Dependance der
25
Exhibition in the detached premises of the
Kunstgewerbeschule in der Fichtegasse 4, Juni bis
Kunstgewerbeschule at Fichtgasse 4, June - September
September 1924
1924
75
76
Patrick Werkner
ti und Enrico Prampolini, gemeinsam mit Theo van Doesburg. International gesehen war die Rezeption kinetistischer Arbeiten erfolgreich. In Österreich hingegen waren in den späten 1920er Jahren die Bedingungen für diese Mixtur aus kubistisch-futuristisch-konstruktivistischem Formenvokabular und die von Cizek vertretene Reformpädagogik nicht günstig. Auch bildete sich keine kinetistische Künstlergruppierung, die das gemeinsam Entwickelte auch jenseits der Kunstgewerbeschule weiterverfolgt hätte. Die Kampagne der Nationalsozialisten gegen alles Avantgardistische und die Zäsur des Zweiten Weltkriegs taten ein Übriges, um die weitere Rezeption zu unterbinden. Nach 1945 erfolgte dann der kunsthistorische Rückbezug in Österreich auf die großen Namen Klimt, Kokoschka und Schiele. Der Kinetismus kam in der Nachkriegszeit nicht vor, wenn es um die Geschichte der Moderne in Österreich ging. Seine „Wiederentdeckung“ begann erst Mitte der 1970er Jahre – aber das wäre eine eigene Geschichte.29
29
Erst eine große Ausstellung im Wien Museum von 2006 stellte den „Kinetismus” monografisch vor, vgl. Anm. 11.
note 11. In 2011, the Belvedere in Vienna presented the
Das Belvedere Wien zeigte 2011 in einer repräsentativen
embedment of Kineticism in the European Modernism
Schau die Einbettung des Kinetismus in die europäische
within the representative exhibition: DYNAMIK!
Moderne: DYNAMIK! Kubismus, Futurismus, KINETISMUS,
Kubismus, Futurismus, KINETISMUS, accompanied by the
begleitet von der Publikation Wiener Kinetismus. Eine
publication Wiener Kinetismus. Eine bewegte Moderne /
bewegte Moderne (wie Anm. 1).
Viennese Kineticism. Modernism in Motion (note 1).
The Vienna Kunstgewerbeschule. From Its Establishment Until the Development of Kineticism Around 1920
77
78
Julia Witt
Die Kunstakademiereformen
Reforms of the Art Academies
in der Weimarer Republik
in the Weimar Republic
Die Kunstakademiereformen in der Weimarer Republik
Julia Witt
Einleitung
Introduction
Seit Wilhelm Waetzoldt 1921 seine Gedanken zur
The term “art school reform” took root in the
Kunstschulreform publizierte, fand der Begriff
debate on the modernisation of art schooling in
„Kunstschulreform“ Niederschlag in der Diskus-
the Weimar Republic after Wilhelm Waetzoldt
sion um eine Erneuerung des künstlerischen Bil-
published his work Gedanken zur Kunstschul-
1
dungswesens in der Weimarer Republik. Zu einer
reform in 1921,1 and it established itself in the
Verankerung des Begriffes in der Wissenscha¤
scientific community in 1977 as a result of the
kam es 1977 mit der Ausstellung und Publikation
exhibition and publication Kunstschulreform
2
Kunstschulreform 1900–1933. Aber kann man über-
1900–1933.2 However, is it possible to talk about
haupt von einer Reform sprechen? Oder gab es
one reform? Or have there been several differ-
Kunstschulreformen verschiedener Ausprägung
ent art school reforms and with different time
und verschiedener zeitlicher Abfolge?
sequences?
Von der sogenannten „Kunstschulreform“
¥e so-called art school reform had an im-
wurden Institutionen erfasst, welche strukturell
pact on institutions that differed significantly in
sehr heterogen waren und verschiedenen Hie-
their structure and were at different hierarchical
rarchiestufen angehörten: private Lehrinstitu-
levels, including private educational institutions,
te, städtische Kunstgewerbeschulen, staatliche
municipal arts and cra¤s schools, state arts and
Kunstgewerbeschulen, staatliche Kunstakademien
cra¤s schools, state art academies, as well as state
sowie staatliche Kunsthochschulen, welche aus
art schools established by merging arts and cra¤s
der Fusion einer Kunstgewerbeschule mit einer
schools with art academies. ¥e following text
Kunstakademie hervorgegangen sind. Hier soll der
focuses on the development of German state art
Blick auf die Entwicklung an den deutschen staat-
academies.3
lichen Kunstakademien gerichtet werden.3
1
Wilhelm Waetzoldt, Gedanken zur Kunstschulreform,
1
Leipzig 1921. 2
Hans M. Wingler (Hrsg.), Kunstschulreform 1900–1933,
Leipzig 1921. 2
Berlin 1977. 3
Laufende Dissertation der Autorin: Reformen an den
Wilhelm Waetzoldt, Gedanken zur Kunstschulreform, Hans M. Wingler (ed.), Kunstschulreform 1900–1933, Berlin 1977.
3
Author's ongoing dissertation: Reformen an den
Kunstakademien im Deutschen Reich 1910–1942, TU
Kunstakademien im Deutschen Reich 1910–1942, TU
Berlin, Institut für Kunstwissenscha¤ und Historische
Berlin, Institut für Kunstwissenscha¤ und Historische
Urbanistik, Fachgebiet Kunstgeschichte.
Urbanistik, Fachgebiet Kunstgeschichte.
79
80
Julia Witt
Die deutschen Kunstakademien in der Kritik der Kunstschulreformer
German Art Academies Come Under Criticism of Art School Reformers
Im föderalistisch organisierten Deutschen Reich
¥ere were ten art academies in the federally organ-
gab es zu Ende des Ersten Weltkrieges zehn
ised German Empire at the end of the First World War,
Kunstakademien, von denen fünf auf dem Territo-
five of which were in the territory of Prussia. Other
rium Preußens lagen. Die anderen großen Bundes-
large federal countries had only one academy in their
staaten verfügten jeweils nur über eine Kunst-
capital city. Owing to their centuries-old tradition, the
akademie in ihrer Landeshauptstadt. Aufgrund
academies developed entirely autonomously, depend-
ihrer teils Jahrhunderte alten Tradition hatten die
ing on the cultural advancement of the region and
Kunstakademien eine recht eigenständige Ent-
the city, as well as the existence of complementary or
wicklung genommen. Diese basierte auf der ge-
competing educational institutions.4
wachsenen Kulturlandscha¤ der jeweiligen Region
¥e academies came under criticism at the
und der Stadt selbst und befand sich in Abhängig-
end of the empire. Since the second decade of the
keit vom Vorhandensein ergänzender oder auch
20th century, the reform ideas were reflected in the
4
konkurrierender Bildungsinstitutionen.
Zu Ende des Kaiserreiches sahen sich die
form of private or internal official memoranda, articles in professional journals and daily press, and
Kunstakademien starker Kritik ausgesetzt. Re-
also separate publications. In particular, it should
formideen wurden ab den 1910er Jahren in Form
be emphasised here that most of the texts on art
von privaten oder behördeninternen Denkschrif-
school reform originated not from artists, but
ten, Artikeln in Fachzeitschri¤en und der Tages-
from architects and artisans. In these texts, acad-
presse oder auch in Einzelpublikationen geäußert.
emies were described as dusty and cumbersome
Ein Großteil der Reformschri¤en stammte aus der
institutions operating for themselves, regardless
Feder von Architekten und Kunsthandwerkern
of economic and social needs, almost as in an ivory
und, das sei besonders erwähnt, nicht von bilden-
tower. ¥us, they were responsible for the growing
den Künstlern. Die Kunstakademien wurden darin
"art proletariat". Critics demanded a shi¤ towards
als verstaubte und träge Institutionen dargestellt,
arts and cra¤s, a rejuvenation of the teaching
welche am wirtscha¤lichen und gesellscha¤lichen
staffs, and a sharper focus of the curriculum and
Bedarf vorbei vor sich hinarbeiteten, gleichsam
instruction on practice.
in einem Elfenbeinturm. Damit hätten sie ein an-
¥e academies reacted to these requirements
wachsendes „Künstlerproletariat“ zu verantwor-
through internal reforms. Consequently, these ob-
ten. Die Kritiker forderten eine Hinwendung zum
jectives were achieved through various measures.
Kunsthandwerk, eine Verjüngung der Lehrkörper und eine stärkere Praxisorientierung von Lehrin-
¥ese were:
halten und Unterricht.
1.
In most cases, to prove one’s talent and com-
An den Kunstakademien wurde diesen For-
petence, documentation confirming prior vo-
derungen mittels innerer Reformierung Rechnung
4
Zur Genese der Kunstakademien siehe Ekkehard
Prior practical education of applicants
4
For more on the genesis of art academies , see Ekkehard
Mai, Die deutschen Kunstakademien im 19. Jahrhundert.
Mai, Die deutschen Kunstakademien im 19. Jahrhundert.
Künstlerausbildung zwischen Tradition und Avantgarde, Köln
Künstlerausbildung zwischen Tradition und Avantgarde, Köln
– Weimar – Wien 2010; Nikolaus Pevsner, Die Geschichte
– Weimar – Wien 2010; Nikolaus Pevsner, Die Geschichte
der Kunstakademien, München 1986.
der Kunstakademien, München 1986.
Reforms of the Art Academies in the Weimar Republic
getragen. In der Folge wurden diese Ziele durch
cational-artisan or equivalent education was
verschiedene Maßnahmen erreicht.
required; this had been a common practice among arts and cra¤s schools for some time.
Das waren:
Furthermore, entrance exams were con-
1.
Praktische Vorbildung der Studienbewerber
ducted and the study generally began with
Zur Feststellung der Begabung und Eignung
a one-semester probation period.
musste nun in den meisten Fällen eine berufliche-handwerkliche Vorbildung oder
2.
Pedagogues from practice and the rejuvenation of
ein Äquivalent nachgewiesen werden, wie
the teaching staff
es an den Kunstgewerbeschulen bereits seit
In principle, all professors at the academies
langem üblich war. Des Weiteren wurden
had the status of state officers until the end of
Aufnahmeprüfungen durchgeführt. Das
the empire in 1918. ¥is practice was aban-
Studium begann mit einer Probezeit, in der
doned in the 1920s. Prussia discontinued the
Regel von der Dauer eines Semesters.
granting of permanent positions a¤er 1923. Art pedagogues received only fixed-term
2.
Aus der Praxis kommende Lehrerscha¸ und eine
contracts, usually for 6 years.5 However, the
Verjüngung der Lehrkörper
academies tried to retain individual teachers
Grundsätzlich wurden alle Professoren an
longer by extending their contracts.6 ¥e rel-
den Kunstakademien bis zum Ende des Kai-
atively short term of teachers at the academy
serreiches 1918 verbeamtet. Diese Praxis wur-
was supposed to provide artistically up-to-
de in den 1920er Jahren aufgegeben. Preußen
date, practical education. We must also keep
sperrte ab 1923 die Besetzung fester Stellen.
in mind the fact that the financial administra-
Künstlerische Lehrer erhielten nur noch Zeit-
tion greatly welcomed such an adjustment for
verträge, in der Regel von 6 Jahren.5 Mit Hilfe
reasons of the reduction of staffing costs.
von Vertragsverlängerungen versuchten die Akademien jedoch, einzelne Lehrer länger
3
6
5
6
Sharper focus of curricula and instruction on
an die Einrichtung binden zu können. Die
practice
im Verhältnis kurze Verweildauer der Lehrer
Teachers who were established in their pri-
an der Akademie sollte eine künstlerisch ak-
vate practice were supposed to involve pupils
tuelle, praxisnahe Lehre ermöglichen. Nicht
in their own projects as much as possible. It
Siehe Eingabe des Verbandes der Lehrer an Deutschen
5
See record of the Verband der Lehrer an Deutschen
Kunsthochschulen, 26. 2. 1931; sowie dessen Ausarbeitung
Kunsthochschulen, 26. 2. 1931; and its materials on the
zu Anstellungsfragen, 31. 3. 1933 (Universität der Künste
subject of employment, 31. 3. 1933 (Universität der Künste
Berlin, Universitätsarchiv (UdK Berlin, UA) Best. 8, Nr.
Berlin, University Archive (UdK Berlin, UA) inv. 8, no.
101).
101).
Siehe z. B. Verlängerung der Arbeitsverträge der Lehrer
6
For instance, see Prolongation of employment contracts
Hans Soeder und Alfred Vocke, Kunstakademie Kassel
of the teachers Hans Soedear and Alfred Vocke,
1928, um weitere fünf Jahre (Hessisches Staatsarchiv
Kunstakademie Kassel 1928, for another five years
Marburg (HStAM), Best. 150, Nr. 1680, Bl. 172, 182–183)
(Hessisches Staatsarchiv Marburg (HStAM), inv. 150,
und von Fritz Klimsch 1931 an den Vereinigten
no. 1680, l. 172, 182–183) and Fritz Klimsch 1931 at the
Staatsschulen in Berlin (Akademie der Künste, Berlin,
Vereinigte Staatsschulen in Berlin (Akademie der Künste,
Historisches Archiv, PrAdK, Nr. I/067, Bl. 27).
Berlin, Historisches Archiv, PrAdK, no. I/067, l. 27).
81
82
Julia Witt
vergessen werden darf, dass die Finanzver-
worked quite good in the mural classes and
waltungen diese Regelung aus Gründen der
all arts and cra¤s subjects and it was custom-
Personalkosteneinsparung sehr begrüßten.
ary among architects. Bruno Paul in Berlin, Wilhelm Kreis in Düsseldorf and later in
3.
Stärkere Praxisorientierung von Lehrinhalten und
Dresden, and Hans Soeder in Kassel involved
Unterricht
their pupils as dra¤smen or directly at con-
Die im praktischen Arbeitsalltag veranker-
struction sites.7
ten Lehrer sollten ihre Schüler verstärkt in
¥e instruction was supposed to be enriched
eigene Projekte einbinden. Das gelang recht
by workshop training following the example
gut in Klassen für Wandmalerei und in allen
of arts and cra¤s schools. ¥e workshop fa-
kunsthandwerklich orientierten Fächern. Bei
cilities of the academies varied considerably.
den Architekten war dies Usus. Hier seien
¥e more arts and cra¤s subjects the school
nur Bruno Paul in Berlin, Wilhelm Kreis in
offered, the more workshops it established.
Düsseldorf (später in Dresden) sowie Hans
Some academies had painting techniques and
Soeder in Kassel genannt, die ihre Schüler
materials theory8 workshops as well as print-
als Zeichner oder direkt auf den Baustellen
ing workshops even before 1918. ¥e Hoch-
einsetzten.
7
schule für die Bildenden Künste in Berlin
Die Lehre sollte durch Werkstattunterricht
owned a bronze foundry. ¥e Akademie für
nach Vorbild der Kunstgewerbeschulen be-
Kunst und Kunsthandwerk in Breslau occu-
reichert werden. Die Ausstattung der Kunst-
pied a prominent position in Germany with
akademien mit Werkstätten differierte stark.
its large number of workshops.9
Je größer das Angebot an kunsthandwerklichen Fächern war, umso mehr Werkstätten wurden eingerichtet. An einigen Kunstakademien existierten bereits vor 1918 Werkstätten für Maltechnik und Materialkunde8 sowie 7
On the education of architects at the art academies, see Julia Witt, Architekturlehre an den Kunstakademien
7
Zum Architekturunterricht an den Kunstakademien
in der Weimarer Republik, in Carola Ebert – Eva Maria
siehe Julia Witt, Architekturlehre an den
Froschauer – Christiane Salge (eds.),Vom Baumeister
Kunstakademien in der Weimarer Republik, in:
zum Master: Formen der Architekturlehre vom 19. bis ins
Carola Ebert – Eva Maria Froschauer – Christiane
21. Jahrhundert, Berlin 2019, pp. 122–147; Julia Witt,
Salge (Hrsg.),Vom Baumeister zum Master: Formen der
Architektur oder Baukunst? Die Architekturklassen an
Architekturlehre vom 19. bis ins 21. Jahrhundert, Berlin 2019,
den deutschen Kunstakademien in den 1920er-Jahren, in:
S. 122–147; Julia Witt, Architektur oder Baukunst? Die
Philipp Oswalt (ed.), Hannes Meyers neue Bauhauslehre: Von
Architekturklassen an den deutschen Kunstakademien
Dessau bis Mexiko, Basel 2019, (Bauwelt Fundamente 164),
in den 1920er-Jahren, in: Philipp Oswalt (Hrsg.), Hannes
pp. 72–85.
Meyers neue Bauhauslehre: Von Dessau bis Mexiko, Basel 8
8
In 1911 at the Art Academy Königsberg and later in 1912 in
2019, (Bauwelt Fundamente 164), S. 72–85.
Munich a painting technique workshop was established;
An der Kunstakademie Königsberg wurde 1911 eine
the Landeskunstschule in Karlsruhe (1919), the Vereinigte
Maltechnische Werkstatt eingerichtet, in München 1912,
Staatsschulen in Berlin (1924), and the academies in
an der Landeskunstschule in Karlsruhe 1919, an den Vereinigten Staatsschulen in Berlin 1924, die Akademien
Dresden and Breslau also had such workshops. 9
On the academy in Breslau, see Peter Hölscher, Die
Dresden und Breslau verfügten ebenfalls über solche
Akademie für Kunst und Kunstgewerbe zu Breslau: Wege einer
Werkstätten.
Kunstschule 1791–1932, Kiel 2003.
Die Kunstakademiereformen in der Weimarer Republik
Bildenden Künste verfügte über eine Bronze-
Positioning of the Individual Protagonists in the Merger Process – Four Examples
gießerei. Die Akademie für Kunst und Kunst-
While the above-mentioned internal reform objec-
handwerk in Breslau dür¤e mit ihrer großen
tives met with general agreement, the question of
Anzahl an Werkstätten hier eine Vorreiterrol-
school mergers represented a source of potential
le in Deutschland eingenommen haben.9
conflict. ¥e ideals of the reformers aimed at cre-
Druckereien. Die Berliner Hochschule für die
ating a new type of art school by merging art acad-
Positionierung der einzelnen Akteure im Fusionsprozess – vier Beispiele
emies and schools of applied arts. In their view,
Herrschte bei den erstgenannten ¥emen einer
German institutions approached this far-reaching
internen Reform weitgehende Akzeptanz, barg
requirement differently. Four examples describing
das ¥ema Schulfusionen erhebliches Konflikt-
the positions of state administrations, academies,
potenzial. Das Ideal der Reformer hatte zum Ziel,
and schools of applied arts related to the reform
die Fusion von Kunstakademien und Kunstgewer-
processes in Karlsruhe, Berlin, Munich and Dres-
beschulen zu einem neuen Kunsthochschultyp
den are provided below.10
internal reforms were not enough. Individual
herbeizuführen. Bei hausinternen Reformen sollte es ihrer Meinung nach nicht bleiben. An den ein-
1.
Karlsruhe (Baden)
zelnen deutschen Institutionen wurde sehr unter-
A broad consensus prevailed in Karlsruhe as
schiedlich mit dieser einschneidenden Forderung
regards the merging of the academy with the
umgegangen.
school of applied arts. In 1918, this merger process began. In hopes that the merged
Wie sich die jeweiligen Staatsverwaltungen, Kunstakademien und Kunstgewerbeschulen
academy would bring savings, the Baden state
positionierten, soll anhand von vier Beispielen
administration shi¤ed the school of applied
aufgezeigt werden. Dazu wird der Reformprozess
arts from the competence of the Interior
in Karlsruhe, Berlin, München und Dresden dar-
Ministry to that of the Ministry of Culture.11
gestellt.10
Artists hoped in the creative synergetic effect. From the side of the academy, Walter Geor-
1.
Karlsruhe (Baden)
gi, a teacher and the rector in the 1918/19
In Karlsruhe bestand ein breiter Konsens
academic year,12 welcomed the process, and
darüber, die Kunstakademie mit der Kunst-
Karl Hoffacker, the director of the school of
gewerbeschule zu vereinigen. Im Laufe des
applied arts, also promoted the merger. As
Jahres 1918 kam der Fusionsprozess in Gang.
representatives of both educational insti-
Die badische Staatsverwaltung versprach
tutions, Georgi and Hoffacker agreed on
sich von einer fusionierten Kunsthochschule Kosteneinsparungen. Zu diesem Zweck wurde die Kunstgewerbeschule aus der Zustän-
10
We do not explain the history of the establishment and development of the state Bauhaus in Weimar because it has been sufficiently explored elsewhere.
9
Zur Breslauer Akademie siehe Petra Hölscher, Die
11
(Generallandesarchiv Karlsruhe (GLAK, 235, no. 40171).
Akademie für Kunst und Kunstgewerbe zu Breslau: Wege einer Kunstschule 1791–1932, Kiel 2003. 10
Auf die Erörterung der bereits hinlänglich untersuchten
¥e Baden Ministry of Culture and Education, 11. 2. 1919
12
Walther Georgi, Die moderne Kunstakademie, Karlsruher Tagblatt 115, no. 134 of 15. 5. 1918, p. 5; Walter Georgi, Die
Gründungs- und Entwicklungsgeschichte des staatlichen
Neuordnung der Kunstakademie, Badische Landeszeitung
Bauhauses in Weimar wird hier verzichtet.
no. 263 of 7. 6. 1919, (GLAK, 235, no. 40171).
83
84
Julia Witt
digkeit des Innenministeriums in jene des
a program for a "unified art school" in 1919.13
Kultusministeriums überführt.11 Die Künstler
However, Hoffacker died several months
hoéen auf kreative Synergieeffekte. Von
later, and Georgi le¤ the academy for reasons
Seiten der Kunstakademie war es vor allem
unknown to me.
der Lehrer Walter Georgi, Rektor fürs Schul-
Although dealing with their program, the
jahr 1918/19, der die Entwicklung begrüßte.12
Ministry of Culture independently continued
Der Direktor der Kunstgewerbeschule Karl
to work on its own merger plan. In December
Hoffacker setzte sich ebenfalls für die Fusion
1919, without the prior approval of the new
ein. Georgi und Hoffacker einigten sich als
deans of the two concerned institutions, the
Vertreter ihrer beiden Lehreinrichtungen im
ministry appointed a three-member merger
Februar 1919 auf ein Programm für eine „ge-
preparation committee consisting of Her-
13
meinscha¤liche Kunsthochschule“. Jedoch
mann Billing (Technical University and Art
verstarb Hoffacker wenige Monate später und
Academy), Albert Haueisen (Art Academy)
Georgi verließ die Akademie aus mir unbe-
and Max Laeuger (School of arts and cra¤s).
kannten Gründen.
Based on the decree of the Ministry of
Das Kultusministerium befasste sich zwar
Culture, the Badische Landesschule was
mit deren Programm, arbeitete aber davon
established on 1 October 1920.14 Although
unabhängig an eigenen Fusionsplänen weiter.
a spatial merger did not occur, the arts and
Es ernannte hierfür – ohne vorherige Abstim-
cra¤s subjects gained an equal position in the
mung mit den neuen Leitern der beiden be-
curriculum.15
troffenen Lehreinrichtungen – im Dezember 1919 eine 3-köpfige Kommission zur Vorbe-
2.
Berlin (Prussia)
reitung der Fusion, bestehend aus Hermann
¥e merger process did not go as smoothly
Billing (Technische Hochschule und Kunst-
in Prussia. ¥e talented Bruno Paul, who
akademie), Albert Haueisen (Kunstakademie)
had good connections within the circles of
und Max Laeuger (Kunstgewerbeschule).
modern-minded architects and artists, led
Zum 1. Oktober 1920 wurde die Badische
the school of arts and cra¤s named Unter-
Landeskunstschule durch Erlass des Kultus-
richtsanstalt des Kunstgewerbemuseums
14
ministeriums gegründet. Zu einer räum-
Berlin since 1906.16 As early as in 1912, Paul
lichen Zusammenlegung kam es jedoch nicht.
submitted proposals for art school reform to the Prussian Ministry of Culture. His exper-
11
Badisches Ministerium d. Innern an Min. d. Kultus und Unterrichts, 11. 2. 1919 (Generallandesarchiv Karlsruhe
13
Academy reform program as part of Hoffacker's letter to the
14
Decree of the Baden Ministry of Culture, 26. 8. 1920,
Baden Ministry of Culture, 24. 2. 1919, (GLAK, 235, no. 40171).
(GLAK), 235, Nr. 40171). 12
Walther Georgi, Die moderne Kunstakademie, Karlsruher
(GLAK, 235, no. 6683).
Tagblatt 115, Nr. 134 vom 15. 5. 1918, S. 5; Walter Georgi, Die
13
14
Neuordnung der Kunstakademie, Badische Landeszeitung
15
Compare proposal of curriculum (GLAK, 235, no. 40171).
Nr. 263 vom 7. 6. 1919, (GLAK, 235, Nr. 40171).
16
Here reference should be made to Paul's involvement in
Programm der Akademiereform nebst Schreiben
the founding of the Münchner Vereinigte Werkstätten
Hoffackers ans Badische Kultusministerium, 24. 2. 1919,
für Kunst im Handwerk 1898 and the German Werkbund
(GLAK, 235, Nr. 40171).
1907 and his activity for the magazine Simplicissimus. For
Erlass des Badischen Kultusministeriums, 26. 8. 1920,
more on Paul, see William Owen Harrod, Bruno Paul: ¾e
(GLAK, 235, Nr. 6683).
life and work of a pragmatic modernist, Stuttgart 2005.
Reforms of the Art Academies in the Weimar Republic
Im Lehrplan erhielten die künstlerischen und
tise was highly appreciated at the ministry
die kunsthandwerklichen Fächer eine gleich-
in the following twenty years. In 1920, Paul
15
rangige Position zuerkannt.
found an ally at the ministry in civil officer Wilhelm Waetzoldt, who also considered the
2.
Berlin (Preußen)
merged "unified art school" as the solution to
So prompt wie in Baden verlief der Prozess in
the issue of art school reform.17
Preußen keinesfalls. Dort leitete der talen-
Although Waetzoldt and Paul had earned the
tierte und in den modernen Architekten- und
support of the Ministry of Finance, they did
Gestalterkreisen gut vernetzte Architekt
not proceed with the implementation of the
Bruno Paul seit 1906 die Unterrichtsanstalt
reform. First, they wanted to reach an agree-
des Königlichen Kunstgewerbemuseums, nun die staatliche Berliner Kunstgewerbeschule.
ment applicable to all of Prussia with the
16
Ministry of Commerce, which was responsi-
Bereits 1912 reichte Paul beim preußischen
ble for all schools of arts and cra¤s (with the
Kultusministerium Vorschläge zu einer
exception of the school in Berlin led by Paul).
Kunstschulreform ein. Hierauf beruhte seine
When this agreement was finally concluded,
besondere Wertschätzung im Ministerium,
the Hochschule für die Bildenden Künste and
welche zwanzig Jahre lang anhalten sollte. Im
the Unterrichtsanstalt des Kunstgewerbemu-
Ministerialbeamten Wilhelm Waetzoldt fand
seums were supposed to merge in the capital
Paul ab 1920 einen kongenialen Partner, der
city of Berlin. However, in 1923, shortly be-
ebenso wie er selbst die fusionierte „Einheits-
fore launching the merger, they encountered
kunstschule“ als Lösung der Kunstschulre-
fierce resistance from academics under the
17
formfrage ansah.
leadership of the director Arthur Kampf. He
Waetzoldt und Paul hatten das Finanzmi-
found influential supporters in the ranks of
nisterium auf ihrer Seite, kamen mit der
the Prussian Academy of Art. ¥e academics
Umsetzung jedoch nicht voran. Zunächst
considered the decision of the Ministry of
wollten sie eine preußenweite Einigung mit
Culture to appoint Bruno Paul as the director
dem Handelsministerium erzielen, in dessen
of the merged art school an insult. ¥ey were
Ressortverantwortlichkeit alle Kunstgewerbe-
concerned that in this manner the tradition-
schulen lagen (mit Ausnahme der von Paul
al, academic art would have to subordinate
geleiteten Unterrichtsanstalt in Berlin). Als
itself to the cra¤smanship, behind which they suspected the "subversive idea" of the German Werkbund. With the help of the Prussian
15
Vgl. Lehrplanentwurf (GLAK, 235, Nr. 40171).
16
Hier sei verwiesen auf Pauls Engagement bei der
Landtag, they achieved the creation of an expert art committee for the elaboration of
Gründung der Münchner Vereinigten Werkstätten
the statutes for the new art school. As a re-
für Kunst im Handwerk 1898 und des Deutschen
sult, Waetzoldt was forced to consider their
Werkbundes 1907 sowie auf seine Tätigkeit für die Zeitschri¤ Simplicissimus. Zu Paul siehe William Owen Harrod, Bruno Paul: ¾e life and work of a pragmatic modernist, Stuttgart 2005. 17
Siehe hierzu: Bruno Paul, Künstlerlehrzeit, Wieland.
17
See Bruno Paul, Künstlerlehrzeit, Wieland. Zeitschri¸
Zeitschri¸ für Kunst und Dichtung 1, April 1917, S.
für Kunst und Dichtung 1 April 1917, pp. 15–17; Bruno Paul,
15–17; Bruno Paul, Erziehung der Künstler an staatlichen
Erziehung der Künstler an staatlichen Schulen, Berlin 1919;
Schulen, Berlin 1919; Wilhelm Waetzoldt, Gedanken zur
Wilhelm Waetzoldt, Gedanken zur Kunstschulreform,
Kunstschulreform, Leipzig 1921.
Leipzig 1921.
85
86
Julia Witt
die Einigung mit dem Handelsministerium
proposed organisation plan for the school.
endlich erreicht war, sollten in der Haupt-
However, he insisted on his decision about
stadt Berlin die Hochschule für die Bildenden
personnel. Pursuant to the decree of the Prus-
Künste und die Unterrichtsanstalt des Kunst-
sian Ministry of Culture, which was issued
gewerbemuseums fusioniert werden. 1923,
in a very short time, the unified art school
kurz vor der Realisierung stehend, regte sich
named Vereinigte Staatsschulen für freie und
zäher Widerstand von Seiten der Akademiker
angewandte Kunst was established in Berlin
unter ihrem Direktor Arthur Kampf. Er fand
in October 1924 with Bruno Paul as its head.18
in den Reihen der Preußischen Akademie der Künste mächtige Unterstützer. Die Akademi-
3.
Munich (Bavaria)
ker sahen in der Personalentscheidung des
Initially, the reform process in Munich
Kultusministeriums, Bruno Paul zum Direktor
followed a similar course to that in Berlin.
der fusionierten Kunsthochschule ernennen
Richard Riemerschmid, an architect and the
zu wollen, einen Affront. Mit dieser Wahl,
director of the school of arts and cra¤s in
so fürchteten sie, würde die traditionsreiche
Munich, advocated art school reform. In his
Linie akademischer Kunst gekappt und dem
programmatic writings (published in two
Kunsthandwerklichen nachgeordnet. Hinter
volumes in 1917 and 1919) titled Künstlerische
diesen Bestrebungen vermuteten sie den “Un-
Erziehungsfragen 19 he outlined a detailed
geist“ des Deutschen Werkbundes, dem sie
picture of a modern, merged art school. At
Einhalt gebieten wollten. Sie erwirkten mit
the Munich Ministry of Culture, he found an
Hilfe des preußischen Landtages die Einset-
enthusiastic advocate of his ideas in officer
zung einer künstlerischen Sachverständigen-
Richard Hendschel. However, art academics
kommission zur Ausarbeitung neuer Statuten
and artists of Bavaria had a different opin-
für die Kunsthochschule. Waetzoldt sah sich
ion. ¥e working committee established in
nun gezwungen, deren Verfassungsentwurf
1920, composed of the representatives of all
zu berücksichtigen. Von seiner Personalent-
interested parties, was tasked with elabo-
scheidung rückte er jedoch nicht ab. Durch
rating “guidelines for the new organisation
kurzfristigen Erlass gründete das preußische
of state art education”. However, in the
Kultusministerium zu Oktober 1924 die Ver-
course of the negotiations, its members were
einigten Staatsschulen für freie und ange-
increasingly diverting from the original ob-
wandte Kunst in Berlin, mit Bruno Paul an der Spitze.18 18
¥e order of the Prussian Ministry of Culture of 8. August 1924 (Geheimes Staatsarchiv Preußischer Kulturbesitz (GStA PK), I. HA Rep. 90 A , č. 1778, l. 90).
18
Erlass des preußischen Kultusministeriums vom 8. 8.
On the establishment of the Vereinigte Staatsschulen,
1924 (Geheimes Staatsarchiv Preußischer Kulturbesitz
see Kristina Kratz-Kessemeier, Kunst für die Republik:
(GStA PK), I. HA Rep. 90 A, Nr. 1778, Bl. 90). Zum
Die Kunstpolitik des preußischen Kultusministeriums 1918
Gründungsprozess der Vereinigten Staatsschulen
bis 1932, Berlin 2008, pp. 313–323; Stefanie Johnen, Die
siehe Kristina Kratz-Kessemeier, Kunst für die Republik:
Vereinigten Staatsschulen für freie und angewandte Kunst in
Die Kunstpolitik des preußischen Kultusministeriums 1918
Berlin: Kunsthochschulgeschichte zwischen Weimarer Republik
bis 1932, Berlin 2008, S. 313–323; Stefanie Johnen, Die Vereinigten Staatsschulen für freie und angewandte Kunst in
und NS-Diktatur, Berlin 2018, pp. 34–48. 19
Richard Riemerschmid, Künstlerische Erziehungsfragen,
Berlin: Kunsthochschulgeschichte zwischen Weimarer Republik
München 1917 and 1919 (Flugschri¤en des Münchner
und NS-Diktatur, Berlin 2018, S. 34–48.
Bundes).
Die Kunstakademiereformen in der Weimarer Republik
3.
München (Bayern)
jective of the equal merger of the schools.
In München wies der Reformprozess am
¥e resentment of academics towards arti-
Anfang einige Ähnlichkeit zu Berlin auf. Der
sans and Richard Riemerschmid's stubborn
Architekt Richard Riemerschmid, der Direk-
attitude led to an impasse. ¥e Art Academy
tor der Kunstgewerbeschule, machte sich für
simply resisted reflections on equal coopera-
eine Reform des Kunstschulwesens stark. In
tion with Riemerschmid's school and to ease
seinen 1917 und 1919 in zwei Teilen veröffent-
the tension, the ministry sacrificed Riemer-
lichten programmatischen Schri¤en Künst-
schmid and sent him to retirement in 1924.20
lerische Erziehungsfragen19 zeichnete er ein
¥e fact that the failed merger in Munich
detailliertes Bild einer modernen, fusionier-
cannot be attributed solely to Riemerschmid
ten Kunsthochschule. Im Münchner Kultus-
is evident when looking at further devel-
ministerium fand er im Ministerialbeamten
opments. Similarly, the new attempt of the
Richard Hendschel einen großen Befürworter
1930/31 merger during the world econom-
seiner Ideen. Die Kunstakademiker und die
ic crisis, led by his successor Carl Sattler,
freie Künstlerscha¤ Bayerns waren jedoch
foundered in the fundamental rejection by
anderer Meinung. Eine 1920 aufgestellte
the Academy's President, German Bestel-
Arbeitskommission aus Mitgliedern aller
meyer, and the teaching staff supporting him.
Positionen erhielt die Aufgabe, „Leitsätze für
¥e art academy and the school of applied
den Neuauìau der staatlichen Kunsterzie-
arts were not merged until 1946.
hung“ zu erarbeiten. Im Laufe der Besprechungen entfernte man sich immer weiter
19
20
4.
Dresden (Saxony)
vom ursprünglichen Ziel einer paritätischen
¥e debate on possible reforms in Dresden
Schulfusion.
also began before the end of the First World
Ressentiments der Akademiker gegenüber
War. Based on the development in the entire
den Kunsthandwerkern und die unnachgiebi-
empire, Karl Groß, the director of the local
ge Haltung Richard Riemerschmids ließen die
school of arts and cra¤s, presented his inter-
Verhandlungen ins Leere laufen. Die Kunst-
nal opinion to the Saxon Ministry of Economy
akademie weigerte sich schlichtweg, eine Ko-
in 1917, in which he considered a new struc-
operation mit Riemerschmids Kunstgewerbe-
ture of art education desirable.21 However,
schule auf Augenhöhe in Betracht zu ziehen.
his plans did not include merging his school
Um die Situation zu befrieden, opferte das
with the art academy, which shared this
Ministerium letztlich Riemerschmid und ver-
opinion. To the satisfaction of both institu-
setzte ihn 1924 in den Ruhestand.20
tions, the ministry did not focus on the topic
Dass die fehlgeschlagene Fusion in Mün-
of the merger of the schools. ¥e art academy
chen nicht ausschließlich an der Person
continued to report to the Ministry of Interior
Richard Riemerschmid, Künstlerische Erziehungsfragen,
20
See Negotiations on a reorganisation of the state art
München 1917 und 1919 (Flugschri¤en des Münchner
education. (Bayerisches Hauptstaatsarchiv (BayHStA),
Bundes).
MK 40903; MK 40904; MK40905).
Siehe hierzu: Verhandlungen über die Neugestaltung
21
Karl Groß on the book by W. von Seidlitz for the Ministry
der staatlichen Kunsterziehung (Bayerisches
of Interior, 22 May 1917 (Sächsisches Staatsarchiv -
Hauptstaatsarchiv (BayHStA), MK 40903; MK 40904;
Hauptstaatsarchiv Dresden (SHStAD), 11125, no. 17871,
MK40905).
l.7-8).
87
88
Julia Witt
Riemerschmid festzumachen ist, wird daran
and the school of applied arts to the Min-
deutlich, dass ein erneuter Fusionsversuch
istry of Economy. Placing both institutions
1930/31 während der Weltwirtscha¤skrise
under one ministry, a necessary measure for
unter dessen Nachfolger Carl Sattler an der
the merger, did not occur. ¥e Ministry of
grundsätzlichen Ablehnung des Kunstakade-
Economy even strengthened the school of
miepräsidenten German Bestelmeyer und der
applied arts in October 1920 by renaming it as
hinter ihm stehenden Lehrerscha¤ scheiter-
“Kunstgewerbeakademie“.22
te. Zu einer Fusion der Kunstakademie und
Between 1922 and 1923, the debate on merg-
der Kunstgewerbeschule sollte es erst 1946
ing the two schools was revisited. Fundamen-
kommen.
tally, both academies were open to internal reforms, but each wanted to follow their own
4.
Dresden (Sachsen)
path. For academics who were committed to
Auch in Dresden setzte eine Diskussion über
tradition, merging was simply “unthinka-
mögliche Reformen schon vor Ende des Ersten
ble”.23
Weltkrieges ein. Die deutschlandweiten Ent-
When the merger was again discussed in
wicklungen aufnehmend, legte Karl Groß, der
1931, there were still no supporters among
Direktor der Kunstgewerbeschule, 1917 dem
the professors of both schools. ¥ey gathered
sächsischen Wirtscha¤sministerium eine
assessments and advice from their colleagues,
interne Meinungsäußerung vor, in welcher
and the ministries requested information on
er eine Neugliederung der künstlerischen
art schools in other German federal states and
Ausbildung grundsätzlich als wünschenswert
obtained independent expert assessments.
21
erachtete. Eine Fusion seiner Schule mit der
While both educational institutions were
Kunstakademie plante er jedoch nicht. Die
collecting arguments against the merger,
Kunstakademie sah es genauso. Zu beider
the state administration tried to accentuate
Zufriedenheit wurde von ministerieller Seite
the positive aspects. In late 1931, when the
eine Zusammenlegung zunächst nicht ver-
economic crisis worsened due to the major
folgt. Die Kunstakademie unterstand weiterhin
crisis in the state, the state administration
dem Innen- und die Kunstgewerbeschule dem
demanded the merger of both schools24 and in
Wirtscha¤sministerium. Die für eine Ver-
the spring of 1932, the Ministry of the Interi-
einigung nötige Unterstellung beider Lehr-
or and the Ministry of Economy declared the
einrichtungen unter ein Ministerium erfolgte nicht. Das Wirtscha¤sministerium stärkte die Kunstgewerbeschule sogar noch, indem es zu Oktober 1920 eine Umbenennung in „Kunst-
22
¥e Ministry of Economy for the Ministry of Interior and the Ministry of Culture and Public Education, 27 August
gewerbeakademie“ vornahm. 22
1920 (SHStAD, 11125, no. 17934). 23
Art Academy Dresden for the Saxon Ministry of Interior, 9 July 1923: "¥e merger of these two institutions, which
21
Karl Groß zum Buch von W. von Seidlitz an Ministerium
pursue completely different objectives, is, as was declared
des Innern, 22. 5. 1917 (Sächsisches Staatsarchiv -
also in the statement of the academy of applied arts,
Hauptstaatsarchiv Dresden (SHStAD), 11125, Nr. 17871,
unthinkable." (SHStAD, 11125, the Ministry of Culture and Public Education, 14648; l. 90).
Bl.7–8). 22
Wirtscha¤sministerium an Min. des Innern und Min. des
24
Verordnung zur Sicherung des Staatshaushalts und der
Kultus und öffentlichen Unterrichts, 27. 8. 1920 (SHStAD,
Haushalte der Gemeinden, Nr. 91 vom 21. September 1931,
11125, Nr. 17934).
§ 13, in: Sächsisches Gesetzblatt, no. 31, 22. 9. 1931, p. 157.
Reforms of the Art Academies in the Weimar Republic
In den Jahren 1922 und 1923 kam eine Ver-
merger inevitable.25 According to the minutes
einigung beider Schulen erneut zur Sprache.
of the meeting at the ministry of 4 November
Sowohl die Kunstakademie als auch die Kunst-
1932, the negotiations were completed and
gewerbeakademie waren internen Reformen
"both academies agreed with the prepared
grundsätzlich aufgeschlossen, wollten jedoch
statutes”, and the merger would become
lieber eigene Wege gehen. Für jene Akademi-
effective on 1 April 1933.26 In 1933, however,
ker, die sich der Tradition verpflichtet wuss-
no merger occurred due to the new political
ten, war eine Fusion schlichtweg „undenk-
focus of the state. ¥e schools merged in 1940
23
as a result of the war.27
bar“.
Als 1931 eine Fusion erneut zur Debatte stand, fanden sich unter den Professoren beider
Review
Schulen noch immer keine Befürworter. Sie
Traditional art academies, many of them dating
holten Ratschläge und Gutachten von Kollegen
back to the Baroque era, were gradually losing
ein, wie auch die Ministerien sich mit Infor-
their recognition in the German Empire. ¥e first
mationen aus den anderen deutschen Bundes-
revolts against these old, esteemed institutions
ländern zum Kunstschulwesen versorgten und
arose even before the end of the Empire. A¤er
unabhängige Fachgutachten erstellen ließen.
1918, increasingly wider circles demanded a fun-
Während die beiden Lehreinrichtungen Argu-
damental change or even abolition of art acade-
mente gegen eine Fusion sammelten, suchte
mies. During this period, practically any reform
die Verwaltung positive Aspekte herauszu-
fantasies were promoted and became the subject
stellen. Als Ende 1931 infolge der Reichskrise
of public debate. ¥e short period of the Wei-
die wirtscha¤liche Notlage stieg, forcierte die 24
mar Republic, with all its political and financial
staatliche Verwaltung die Zusammenlegung.
shortcomings, offered an ideal breeding ground
Das Innen- und das Wirtscha¤sministerium
for it. ¥e implementation of reform ideas at art
machten im Frühjahr 1932 klar, dass die Fusion
academies, either in the form of a new internal
25
structure or merger into a new art school, took
nun unabwendbar sei. Ein ministerielles
different forms and did not always lead to the desired result. 23
Kunstakademie Dresden an Sächsisches Min. des Innern, 9. 7. 1923: „Die Vereinigung der beiden ganz getrennte Ziele verfolgenden Anstalten ist, wie auch in der
24
25
25
Compare various proposed concepts of a new Staatliche
Erklärung der Kunstgewerbeakademie zum Ausdruck
Kunsthochschule Dresden (SHStAD, 11125, no. 17872,
gekommen ist, undenkbar.“ (SHStAD, 11125, Ministerium
l. 23-52); the letter from the Ministry of Interior for the
des Kultus und öffentlichen Unterrichts, 14648; Bl. 90).
Kunstakademie Dresden, 19 April 1932 (HfBK Dresden,
Verordnung zur Sicherung des Staatshaushalts und der
Kustodie/Archiv (K/A), 01/200, l. 46). Several copies of
Haushalte der Gemeinden, Nr. 91 vom 21. September 1931,
the dra¤ statutes of the Staatlichen Akademie für Kunst
§ 13, in: Sächsisches Gesetzblatt, Nr. 31, 22.9.1931, S. 157.
und Kunstgewerbe zu Dresden 1932 (HfBK Dresden, K/A,
Vgl. versch. Entwurfsfassungen einer neuen Verfassung
01/200).
einer „Staatlichen Kunsthochschule Dresden“ (SHStAD,
26
Excerpt from the minutes of the meeting, 4. 11. 1932
27
¥e merger of the Akademie für bildende Künste
11125, Nr. 17872, Bl. 23–52); Schreiben des Min. des Innern an Kunstakademie Dresden, 19. 4. 1932 (HfBK
(SHStAD, 11125, no. 14648, l. 286).
Dresden, Kustodie/Archiv (K/A), 01/200, Bl. 46). Mehrere
and Akademie für Kunstgewerbe to the Staatlichen
Exemplare eines Entwurfs einer Satzung der Staatlichen
Kunsthochschule Dresden, Hochschule für freie und
Akademie für Kunst und Kunstgewerbe zu Dresden 1932
angewandte Kunst under the decree of 23 February 1940
(HfBK Dresden, K/A, 01/200).
(SHStAD, 11125, no. 18022).
89
90
Julia Witt
Besprechungsprotokoll vom 4. November
In Karlsruhe in Baden, the ministry was
1932 konstatiert, dass die Verhandlungen ab-
interested in the reform ideas of all the parties
geschlossen seien, „die aufgestellten Satzun-
involved, but the organisational preparation and
gen die Zustimmung der beiden Akademien
merger implementation was to remain firmly in its
gefunden“ habe und die Vereinigung zum
hands. To this end, the ministry appointed a com-
1. April 1933 wirksam werde.26 Aufgrund der
mission of three acceptable pedagogues from
politischen Neuausrichtung des Staates 1933
both institutions, which quickly led the project to
erfolgte die Umsetzung jedoch nicht. Erst 1940
a successful conclusion.
27
kam es kriegsbedingt zur Fusion.
¥e process of the most critical merger project in Prussia went entirely differently. In
Auswertung
Berlin, Wilhelm Waetzoldt, the ministry official,
Das Ende der Wertschätzung der klassischen,
and Bruno Paul, the director of the local school
teils auf barocke Gründungen zurückreichenden
of arts and cra¤s, formed a solid front against the
Kunstakademien im Deutschen Reich vollzog sich
academy, which sealed the end of the Hochschule
in einem schleichenden Prozess. Schon vor dem
für die Bildenden Künste in Berlin as an independ-
Untergang des Kaiserreiches setzte ein Auìegeh-
ent institution. With its persistent resistance, the
ren gegen die altehrwürdigen Institutionen ein.
academy succeeded in decelerating the purely
Nach 1918 drängten immer größere Kreise auf
administrative action of the authorities, but failed
grundlegende Veränderung oder gar Abschaffung
to halt it. Bruno Paul was even active as a close
der Kunstakademien. Reformfantasien jeglicher
adviser to the Ministry of Culture on behalf of
Spielart wurden propagiert und in der Öffent-
Prussia. ¥e end of classical academic art became
lichkeit diskutiert. Der kurze Zeitabschnitt der
a state concern there.
Weimarer Republik mit all ihren politischen und
¥ere was no such polarity in Bavaria. In Mu-
finanziellen Verwerfungen bot dafür einen idealen
nich, the Ministry of Culture supported Richard
Nährboden. Die Umsetzung der Reformvorstel-
Riemerschmid and his reform program, but Rich-
lungen an den Kunstakademien – ob als hausin-
ard Hendschel from the ministry did not follow it
terne Neuordnungen oder Fusion zu einer neuen
strictly. He considered himself more a moderator
Kunsthochschule – geschah auf ganz verschiedene
interested in an extensive discussion with all of
Weise und führte nicht immer zum angestrebten
the interested parties. ¥us, the art academics
Ergebnis.
stood by their President German Bestelmeyer, dis-
Im Badischen Karlsruhe interessierte sich das zuständige Ministerium zwar für die Reformvorschläge aller Beteiligten. Die organisatorische
missed the merger plans and asserted themselves against the ministry that sought reconciliation. ¥e ministries in Saxony were even more
Vorbereitung und Durchführung der Fusion wollte
compliant. ¥ey agreed with the requirements
es aber fest in der Hand behalten und ernannte
of the art academy and school of arts and cra¤s regarding the maintaining of their independence, and the problems were resolved by internal
26 27
Auszugsweise Abschri¤ eines Besprechungsprotokolls,
reform rather than a merger. Only when consider-
4. 11. 1932 (SHStAD, 11125, Nr. 14648, Bl. 286).
able savings were needed in 1931 as a result of the
Zusammenlegung der Akademie für bildende Künste und für Kunstgewerbe zur „Staatlichen Kunsthochschule Dresden, Hochschule für freie und angewandte Kunst“
state financial crisis did the ministries act consistently and work hand-in-hand on the merger. Both
nach Verordnung vom 23. 2. 1940 (SHStAD, 11125,
schools were le¤ with limited room for structural
Nr. 18022).
manoeuvring, but they tried to avoid the merger
Die Kunstakademiereformen in der Weimarer Republik
hierfür eine Kommission aus drei ihm genehmen
until the last moment. To this end, they commu-
Lehrkrä¤en beider Institutionen, welche das Pro-
nicated and exploited their own connections to
jekt zum schnellen Ergebnis führten.
obtain arguments from external expert colleagues.
Gänzlich entgegengesetzt verlief der Prozess
¥e available sources show that the individual
beim wichtigsten preußischen Fusionsprojekt. In
stakeholders were linked differently during the
Berlin bildeten der Ministerialbeamte Waetzoldt
reform process. Within the federal states, the com-
und der Kunstgewerbeschuldirektor Paul eine
munication between the ministries responsible for
feste Front gegen die Akademie. Das Ende der
art schools worked very well. ¥eir officials were
Berliner Hochschule für die Bildenden Künste als
in constant contact and met regularly since 1921 at
eigenständige Institution war somit besiegelt. Die-
so-called "art care conferences", where they sought
ses rein administrative Obrigkeitshandeln konnte
to harmonise their approach and administrative
durch die beharrenden Krä¤e der Akademie nur
steps. Despite the federal structure of the state, the
verzögert, jedoch nicht aufgehalten werden. Für
governments of the federal countries sought a uni-
Preußen trat Bruno Paul sogar als enger Berater
fied policy regarding art school reform across the
des Kultusministeriums auf. Das Ende der klassi-
empire, in particular by adopting similar regula-
schen akademischen Kunst lag hier im Staatsinte-
tions. In addition, ministry officials gleaned a con-
resse.
siderable amount of information from current
Eine derartige Polarität gab es in Bayern
memoranda and newspaper articles from all over
nicht. In München unterstützte das Kultusmi-
Germany. ¥ey were also in direct contact with
nisterium Richard Riemerschmid und dessen
selected experts. For example, Fritz Roeber, the
Reformprogramm. Der Ministerialbeamte Hend-
director of the art academy in Düsseldorf, adviced
schel sah sich jedoch nicht verbindlich auf diesen
Viktor Schwoerer of the Baden Ministry of Culture
Kurs verpflichtet. Vielmehr verstand er sich als
in 1918 and Richard Riemerschmid from Munich
Moderator, dem an einer breiten Diskussion mit
elaborated a report in 1922, at the request of Wil-
allen Beteiligten gelegen war. Doch die Kunst-
helm Waetzoldt, on the situation in Prussia. In 1917,
akademiker, welche sich hinter ihren Präsidenten
the Bavarian Ministry of Culture requested twelve
German Bestelmeyer stellten, widersetzten sich
assessments from Bavarian artists and associa-
den Fusionsplänen erfolgreich und boten dem auf
tions, and in 1919 about a dozen more to contribute
Ausgleich bedachten Ministerium damit die Stirn.
to the opinion on the reform process.28 ¥e failure
Noch nachgiebiger verhielten sich die säch-
to merge all of the German art schools, despite the
sischen Ministerien. Sie ließen sowohl die Kunst-
good flow of information, must be attributed to the
akademie als auch die Kunstgewerbeschule in
local specifics, the persistent German federalism
ihrem Wunsch gewähren, ihre Eigenständigkeit zu
and the unfavourable financial situation in the
bewahren. Man löste die Probleme durch innere
Weimar Republic.
Reform, nicht durch Fusion. Erst als die staat-
Similarly, there were good connections
liche Finanzlage 1931 erhebliche Einsparungen
between the schools' directors based on personal
unumgänglich machte, handelten die Ministerien
relationships established at the time of their stud-
konsequent und arbeiteten Hand in Hand auf eine Fusion hin. Den beiden Schulen wurde nur noch ein geringer Handlungsspielraum in der Ausgestaltung zugestanden, während diese bis zuletzt versuchten, einer Zusammenlegung zu entgehen. Hierfür standen sie zum einen im gegenseitigen
28
See archive of GLAK, 235, no. 40171; Deutsches Kunstarchiv im Germanischen Nationalmuseum, Nachlass Riemerschmid, Richard, I, 160; BayHStA, MK 40903.
91
92
Julia Witt
Austausch und zum anderen stützten sie sich auf
ies and later professional activities. ¥ese, in turn,
eigene Netzwerke, um Argumente von auswärti-
were intertwined with professional connections.
gen Fachkollegen heranzuziehen.
¥e professional association Bund der Kunstge-
Anhand der gesichteten Quellen wird deut-
werbeschulmänner, established in 1920, was of
lich, dass die Akteure innerhalb des Reform-
particular importance. Shortly a¤er its founding,
prozesses einen sehr unterschiedlichen Vernet-
the voice of this interest association appeared in
zungsgrad aufwiesen. Sehr gut vernetzt waren die
the fundamental questions on art school reform.29
jeweils für die Kunsthochschulen zuständigen Mi-
Even more efficient connections emerged within
nisterien der einzelnen deutschen Bundesländer.
the German Werkbund with more architects and
Deren zuständige Referenten standen im regen
artisans than artists among its members due to its
Austausch miteinander und trafen sich ab 1921 re-
focus.
gelmäßig zu sogenannten „Kunstpflegekonferen-
Already the list of the members of German
zen“, auf denen sie ihr Handeln abstimmten und
Werkbund from 1913 included many directors of
ihre administrativen Schritte zu vereinheitlichen
German schools of arts and cra¤s, including Karl
suchten. Trotz des föderalistischen Staatssystems
Hoffacker, Bruno Paul, Richard Riemerschmid,
strebten die Regierungen der Bundesländer in
and Karl Groß. Even in September 1917, during the
der Kunstschulreformfrage eine reichseinheit-
First World War, they met with their colleagues at
liche Politik durch vergleichbare Regelungen an.
the assembly of the Werkbund, which they used
Zudem informierten die Ministerialbeamten sich
for detailed negotiations. ¥e excellent connec-
umfassend, indem sie die aktuellen Denkschri¤en
tions allowed the directors of arts and cra¤s
und Zeitungsartikel aus ganz Deutschland zur
schools to exchange information on the current
Kenntnis nahmen. Mit ausgewählten Fachleuten
issues of art school reform, to organise themselves
standen sie in direktem Kontakt: Viktor Schwoerer
and to define their positions.30
im Badischen Kultusministerium ließ sich 1918
On the other hand, the connections between
vom Direktor der Düsseldorfer Kunstakademie
the art academies were virtually non-existent.
Fritz Roeber beraten. Richard Riemerschmid aus
Although evidence of the correspondence exists,
München verfasste 1922 im Au¤rag von Wilhelm
it was quite formal. It seems that the academies
Waetzoldt ein Gutachten für die preußische Situ-
initially did not see the importance of nationwide
ation. Das Bayrische Kultusministerium forderte
interconnections through professional organisa-
1917 zwölf Gutachten Bayrischer Künstler und Vereinigungen ein und 1919 noch einmal ein gutes Duzend, die zur Meinungsfindung im Reformpro-
29
zess beitragen sollten. Dass trotz dieses hohen
both state authorities and academies. Bund der
Grades an Informationsfluss keineswegs alle
Kunstgewerbeschulmänner for the Prussian Ministry of
deutschen Kunstschulfusionen zustande kamen,
Commerce, 25 May 1921 (GStA PK, I. HA Rep. 120, E X no.
ist der Rücksichtnahme auf lokale Gegebenheiten, der nachhaltigen Wirksamkeit des deutschen Fö-
¥rough the association, the arts and cra¤s schools tried to strengthen their position towards
28
214, pp. 141–142). 30
Everyone involved in the negotiations considered unifying or merging of arts and cra¤s schools with academies, while emphasising the equal status of all art forms, desirable. ¥e report of the director of
28
Siehe die Archivalien GLAK, 235, Nr. 40171; Deutsches
Kunstgewerbeschule Dresden, Groß, from the meeting
Kunstarchiv im Germanischen Nationalmuseum,
of the directors of the state arts and cra¤s schools of
Nachlass Riemerschmid, Richard, I, B-160; BayHStA, MK
28 September 1917 in Ulm on the occasion of the German
40903.
Werkbund Assembly (SHStAD, 11125, no. 17871, l. 16–17).
Reforms of the Art Academies in the Weimar Republic
deralismus und der Finanzschwäche des Weima-
tions. It was not until 1923 that the union of Prus-
rer Gesamtstaates geschuldet.
sian art schools named Bund der Kunsthochschu-
Über einen ähnlich guten Vernetzungsgrad
len Preußens was established. However, by that
verfügten die Kunstgewerbeschuldirektoren. Die-
time everything had been decided in Prussia. ¥e
ser beruhte auf persönlichen Verbindungen aus
union ceased to exist with the foundation of the
Studien- und Berufszeiten, welche sich wiederum
German association of art schools named Verband
mit beruflichen Netzwerken überschnitten. Von
der Kunsthochschulen Deutschlands in 1925.31
entscheidender Bedeutung war der 1920 ge-
¥e art academies progressed individually in
gründete Bund der Kunstgewerbeschulmänner.
the reform processes and relied on the local and
Bereits kurz nach ihrer Gründung erhob diese
regional artistic communities. As they referenced
Interessensvertretung die Stimme zu essenziellen
to their centuries-long tradition, it was unthink-
29
Fragen der Kunstschulreform. Eine noch schlag-
able for many professors that, in the future, their
krä¤igere Vernetzung fand über den Deutschen
esteemed academies would lose their merits from
Werkbund statt. Aufgrund seiner inhaltlichen
the ideological or structural perspective. Follow-
Ausrichtung fanden sich unter den Mitgliedern
ing the decisions of the state, however, they had
zahlenmäßig mehr Architekten und Kunsthand-
to cope with the new situation of the merged art
werker als bildende Künstler.
schools and adapt to it. ¥e end was inevitable; for
Bereits in der Mitgliederliste des Deutschen
some, it occurred earlier, for others later.32
Werkbundes von 1913 war eine große Anzahl an Direktoren deutscher Kunstgewerbeschulen verzeichnet, darunter Karl Hoffacker, Bruno Paul, Richard Riemerschmid und Karl Groß. Noch während des Ersten Weltkrieges, im September 1917, hatten sie sich mit Kollegen anlässlich der Werkbundversammlung zu einer eingehenden Besprechung getroffen. Ihre hervorragende Vernetzung ermöglichte es den Kunstgewerbeschuldirektoren, sich frühzeitig zu aktuellen Fragen der Kunstschulreform auszutauschen, zu formieren und zu positionieren.30
29
Mit Hilfe des Vereins als Sprachrohr versuchten die Kunstgewerbeschulen, ihre Position gegenüber den staatlichen Behörden als auch den Kunstakademien zu stärken. Bund der Kunstgewerbeschulmänner an preuß.
31
University Archive, inv. 8, no. 101).
E X Nr. 214, S. 141–142). 30
Alle Besprechungsteilnehmer sahen eine Annäherung
See statutes, protocols from the assemblies and correspondence (Universität der Künste Berlin,
Handelsministerium, 25. 5. 1921 (GStA PK, I. HA Rep. 120, 32
See the author's research on institutional development
oder Verschmelzung mit den Kunstakademien unter
a¤er 1945. Julia Witt: Die Werkkunstschulen und
Betonung der Gleichrangigkeit aller Kunstgattungen als
die Kunsthochschulen in der Bundesrepublik: Ein
wünschenswert an. Bericht des Direktors der Kunstgewe-
konfliktbeladenes Konkurrenzverhältnis, in: Gerhard
rbeschule Dresden Groß über eine Besprechung von Lei-
Panzer – Franziska Völz – Karl-Siegbert Rehberg (eds.):
tern staatl. Kunstgewerbeschulen am 28. September 1917
Beziehungsanalysen: Bildende Künste in Westdeutschland
in Ulm anlässlich der Werkbundversammlung (SHStAD,
nach 1945: Akteure, Institutionen, Ausstellungen und
11125, Nr. 17871, Bl. 16–17).
Kontexte, Wiesbaden 2015, pp. 91–108.
93
94
Julia Witt
Die Kunstakademien hingegen waren kaum vernetzt. Es sind zwar Korrespondenzen untereinander nachweisbar, doch trugen sie recht formellen Charakter. Eine deutschlandweite Vernetzung über Standesorganisationen scheint für die Kunstakademien zunächst von nachrangigem Interesse gewesen zu sein. Erst 1923 erfolgte die Gründung des Bundes der Kunsthochschulen Preußens. Da waren die Würfel in Preußen jedoch schon gefallen. Der Bund ging im 1925 geschaffenen Verband der Kunsthochschulen Deutschlands auf.31 Im Reformprozess agierten die Kunstakademien jedoch als Einzelkämpfer. Hierbei setzten sie auf Rückhalt in der lokalen und regionalen Künstlerscha¤. In Beharrung auf ihrer Jahrhunderte alten Tradition war es für viele Akademieprofessoren undenkbar, dass ihre ehrwürdigen Kunstakademien ideell und strukturell zukün¤ig keinen Bestand mehr haben sollten. Aufgrund der staatlichen Entscheidungen mussten sie sich jedoch mit der neuen Situation fusionierter Kunsthochschulen auseinandersetzen und letztlich arrangieren. Das Ende kam unausweichlich, für die einen früher, für die anderen später.32
31
Siehe hierzu Satzungen, Sitzungsprotokolle und Korrespondenzen (Universität der Künste Berlin, Universitätsarchiv, Best. 8, Nr. 101).
32
Verwiesen sei hier auf die Forschung der Autorin zur institutionellen Entwicklung nach 1945. Julia Witt: Die Werkkunstschulen und die Kunsthochschulen in der Bundesrepublik: Ein konfliktbeladenes Konkurrenzverhältnis, in: Gerhard Panzer – Franziska Völz – KarlSiegbert Rehberg (Hrsg.): Beziehungsanalysen: Bildende Künste in Westdeutschland nach 1945: Akteure, Institutionen, Ausstellungen und Kontexte, Wiesbaden 2015, S. 91–108.
Die Kunstakademiereformen in der Weimarer Republik
95
96
Lada Hubatová-Vacková
Reformní „užité kreslení“
Reformative "Applied
a radikalita jeho koncepcí.
Drawing" and the
Od imaginativního
Radicality of Its Concepts.
ornamentu
From Imaginative Ornament
po mechanizovanou kresbu
to Mechanised Drawing
Reformní „užité kreslení“ a radikalita jeho koncepcí. Od imaginativního ornamentu po mechanizovanou kresbu
Lada Hubatová-Vacková
Jak napovídá název, ve svém příspěvku se budu
As the title suggests, my paper focuses on drawing
zabývat reformami kreslení, resp. reforma-
reforms – the reforms of "applied" drawing. While
mi „užitého“ kreslení. Zatímco na uměleckých
at the end of the 19th century and the beginning
akademiích se na konci 19. století a na počátku
of the 20th century art academies still taught imi-
20. století stále vyučovala imitativní ateliérová
tative studio figure or still-life drawing, vocational
figurální kresba nebo kresba zátiší, na odbor-
and arts and cra¤s schools taught alternative "ap-
ných nebo uměleckoprůmyslových školách se
plied drawing" methods. ¥ese specific methods of
vyučovalo jiné, alternativní, tzv. „užité kreslení“.
applied drawing, with their foundations already
Tyto specifické metody užitého kreslení, jejichž
co-determined in the context of the Habsburg Monarchy by Rudolf Eitelberger,1 Anton Anděl,2
základy spoluurčovali v kontextu habsburské 1
monarchie již Rudolf Eitelberger, Anton Anděl,
2
Josef von Storck,3 Josef Langl,4 Friedrich Sturm,5
Josef von Storck,3 Josef Langl,4 Friedrich Sturm,5
1 1
Rudolf Eitelberger von Edelberg, Über Zeichenunterricht.
Kunstgewerbliche Fachschulen und die Arbeitsschule an
Kunstgewerbliche Fachschulen und die Arbeitsschule an
der Volksschule. Vorträge gehalten im k. k. Österreichischen
der Volksschule. Vorträge gehalten im k. k. Österreichischen
Museum Wien. Mit einem Anhange enthaltend Verordnungen
Museum Wien. Mit einem Anhange enthaltend Verordnungen
über Zeichenunterricht und Zeichenvorlagen. 2. verb. u. erweiterte Auflage, Wien 1882.
über Zeichenunterricht und Zeichenvorlagen. 2. verb. u. erweiterte Auflage, Wien 1882. 2
für den elementaren Zeichen-Unterricht, Real und Gewerbeschulen, Wien 1880. 3
Josef Ritter von Storck (1830–1902) was a professor of
Josef Ritter von Storck (1830–1902) byl profesorem
architecture and ornamental drawing, and the director
architektury a ornamentálního kreslení, v pozici
of the Vienna Kunstgewerbeschule at the Museum für
ředitele vídeňské Kunstgewerbeschule při Museum
Kunst und Industrie from 1868 to 1899. Together with
für Kunst und Industrie byl od roku 1868 do roku
Laufenberger, he participated in the overall decorations
1899. Storck se společně s Laufenbergerem podílel
of the 1873 Vienna World's Fair. See also ornamental model
na celkové dekorativní výzdobě Světové výstavy ve
album intended for copying, Josef Ritter von Storck,
Vídni v roce 1873. Srov. ornamentální modelové album
Blätter für Kunstgewerbe, Wien 1872. 4
Josef Langl, Methodik des Unterrichts im Zeichnen, Wien
Kunstgewerbe, Wien 1872.
1912. ¥is teaching method from the era of the Habsburg
Josef Langl, Methodik des Unterrichts im Zeichnen,
Monarchy was still valid in Czechoslovakia in the 1920s.
Wien 1912. Tato výuková metoda z doby habsburské
See Josef Vydra, Co čekáme od nových osnov kreslení?,
monarchie byla platná v Československu ještě ve dvacátých letech. Viz Josef Vydra, Co čekáme od nových 5
Anton Anděl, Das Polychrome Ornament, ein Lehrmittel
für den elementaren Zeichen-Unterricht, Real und
určené ke kopírování Josef Ritter von Storck, Blätter für 4
2
Anton Anděl, Das Polychrome Ornament, ein Lehrmittel Gewerbeschulen, Wien 1880.
3
Rudolf Eitelberger von Edelberg, Über Zeichenunterricht.
Výtvarné snahy VII, 1926. pp. 45–47. 5
Friedrich Sturm (1822–1898) taught in the department
osnov kreslení?, Výtvarné snahy VII, 1926. s. 45–47.
of ornamental painting focused on flower and animal
Friedrich Sturm (1822–1898) vyučoval na vídeňské
stylisation of the Vienna Kunstgewerbeschule at the
97
98
Lada Hubatová-Vacková
nebo o něco později v pokusné poloze Alfred
and later at the experimental level by Alfred Roll-
Roller, Franz Čižek6 a další, měly být prakticky
er, Franz Čižek6 and others, were supposed to be
využity v různých řemeslech a výukové principy
applied practically in various cra¤s; therefore, the
proto měly být od napodobivé akademické kresby
teaching principles had to be different from those
odlišné.
of imitative academic drawing.
Budu se tedy zaměřovat na takové reformní
I will focus on those reform methods of
metody užitého kreslení, které se svou neimita-
applied drawing whose non-imitative character
tivností radikálně (tj. rozhodně, jasně a důklad-
radically differed (i.e., decisively, clearly, and
ně) odlišovaly od tradičních postupů iluzivně
thoroughly), from the traditional methods of illu-
koncipovaného akademického kreslení podle
sively conceived academic drawing using a model,
modelu a které byly ve své době experimentální
and which were experimental in their era and as
a ve výsledku zásadním způsobem podmiňovaly
a result, essentially determined the progressive
progresivní nástup modernistické elementár-
advent of modernist elementary-abstract visual-
ně-abstraktní vizuality. Nenapodobivá, elemen-
ity. ¥e inimitable elementary-abstract visuality
tárně-abstraktní vizualita, která se prosadila ve
which established itself in the fine arts of the early
výtvarném umění prvních dekád dvacátého stole-
decades of the 20th century undoubtedly repre-
tí, představuje bezpochyby přelomové paradigma
sents a ground-breaking paradigm in art histo-
v dějinách umění. Katalyzátorem těchto změn
ry. ¥e catalyst of these changes from imitative
od napodobivého znázorňování k abstraktnímu –
depiction to abstract drawing, which was concep-
svou povahou konceptuálnímu a informativnímu
tual and informative in nature, was the education
– kreslení bylo mimo jiné školství, resp. diskuse
system, among other things, or more precisely the
o povaze reformního kreslení. Těchto diskusí se
discussion of the form of reformative drawing.
velmi brzy a aktivně účastnil už od roku 1910
Josef Vydra, later the director of ŠUR in Bratislava,
i Josef Vydra, pozdější ředitel bratislavské ŠUR.7
took part in these discussions early and actively
V příspěvku se proto budu soustřeďovat na takové
a¤er 1910.7 In this paper I will, therefore, focus on
reformní metody, jimž byl Josef Vydra nablízku,
those reform methods which Vydra supported in
podporoval jejich rozvoj a šíření, nebo na takové
their development and propagation or initiated
metody, které sám Vydra přímo inicioval a pojme-
and advanced himself. Before we look at particular examples, it
noval. Než se dostaneme ke konkrétním příkladům,
is necessary to at least briefly comment on the
je třeba alespoň krátce zmínit, co bylo podstatou
essence of education reform and the specific role
reforem školství a jakou roli tam sehrálo nebo
that drawing played or could have played. ¥is discussion of the necessary education reforms of general, secondary, vocational schools, was related
Kunstgewerbeschule při Museu für Kunst und Industrie
to the advent of the modern industrial age and
od roku 1868 do své smrti v oddělení ornamentálního malířství zaměřeného na stylizaci květin a zvířat. 6
Museum für Kunst und Industrie from 1868 until his
Franz Cizek, Papier-Schneide- und Klebearbeiten. Ihre
death.
technischen Grundlagen und ihre erzieherische Bedeutung, Wien 1916. 7
6
technischen Grundlagen und ihre erzieherische Bedeutung,
Bližší informace viz text v této publikaci: Alena
Wien 1916.
Kavčáková, VI. mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Praze (1928). „… vzorem ovšem zůstává Bauhaus.“.
Franz Cizek, Papier-Schneide- und Klebearbeiten. Ihre
7
For further information see the paper by Alena Kavčáková in these proceedings.
Reformative "Applied Drawing" and the Radicality of Its Concepts. From Imaginative Ornament to Mechanised Drawing
mohlo sehrát právě kreslení. Diskuse o nut-
the gradual laicisation of schools. Many reform
ných reformách školství – a to včetně obecných,
pedagogues (especially John Dewey in the U.S., and
středních, odborně-řemeslných škol – souvisely
František Drtina, Václav Příhoda, F. V. Krejčí in the
s nástupem moderní technické éry a s postupnou
Czech lands, and also other pedagogues who were
laicizací škol. Řada reformních pedagogů (na
supporters and contributors to the anti-clerical
americké půdě zejm. John Dewey, u nás František
journal Volná myšlenka (Free ¥ought)) criticised
Drtina, Václav Příhoda, F. V. Krejčí a řada dalších
the senseless overload of the school curriculum
pedagogů, kteří byli stoupenci a přispěvateli
with "intellectualism and theoreticism" and rote
antiklerikálního listu Volné myšlenky) kritizovala
learning in the absence of personal experience
nesmyslné přetížení školských osnov „inte-
from practice. Handicra¤s and drawing in the
lektualismem a teoretismem“ a memorováním
new reformed schools were to be a concrete way
bez osobních zkušeností z praxe. Ruční práce
to "de-theorise" schools. In drawing lessons, pupils
a kreslení měly být v nových reformních školách
were to test their natural mental and manual skills
konkrétní cestou, jak školy „odteoretizovat“.
on their own creations practically and not to listen
V hodinách kreslení měli děti a žáci praktic-
patiently and repeat theorems with no meaning
ky testovat své přirozené mentálně-manuální
to them in a thoughtless drill. Another essential
dovednosti na vlastní produkci a ne jen trpně
part of the reforms was the "secularization" of
poslouchat a formou bezmyšlenkovitého drilu
schools which was associated with a critique
opakovat teoretické poučky, pro ně nic neříkající
of the authoritative moralising approach of the
výukové formule. Další podstatnou částí reforem
teacher, and also a critique of teachers – catechists
bylo „odcírkevnění“ škol, které bylo vázané i na
who demanded quiet, passive, and uncritical
kritiku mravokárného autoritativního postupu
obedience. ¥e reformed, secular teacher was
učitele, ale i na učitele – katechety, kteří vyžado-
expected to lead a dialogue with students, and be
vali tichou, neaktivní a nekritickou poslušnost.
open to new scientific biological theories, includ-
Reformní, laický učitel měl se studenty vést
ing Darwin's theory of evolution. ¥e aim of the
dialog, měl být otevřený novým vědeckým bio-
ideal reformed school and reformative drawing
logickým teoriím, a to včetně Darwinovy teorie
was to encourage the natural development of chil-
evoluce. Cílem ideální reformní školy a reform-
dren's imagination, fantasy, and creativity unhin-
ního kreslení se měl stát přirozený rozvoj dětské
dered by ideological dogma. ¥e passive copying
imaginace, fantazie a tvořivosti, kterému nemělo
of originals would no longer form the foundation
bránit žádné ideologické dogma; v oblasti kresle-
of drawing. ¥e free creativity of every individual,
ní se už nemělo vycházet z pasivního kopírování
child and pupil was to be systematically awak-
předloh. Reformním kreslením a ruční prací
ened and fostered by reformative drawing and
měla být systematicky probouzena a pěstována
handicra¤s. In this way, drawing could be of great
svobodná kreativita každého jedince, každého
importance for the entire society, as described
dítěte a žáka. V této formě mohlo mít kreslení
particularly by John Dewey8 (whose works were
velký význam pro celou společnost, jak ve svých
widely read and ideas applied throughout Central
spisech formuloval zejména – v našem středo-
Europe) since it fosters children’s keen percep-
evropském regionu čtený a reflektovaný – John
tion, observation, imagination and cultivation of
8
Dewey, protože se ve formativním raném období
originality and personal autonomy in the early
8
8
John Dewey, Škola a společnost, Praha 1904.
John Dewey, Škola a společnost, Praha 1904.
99
100
Lada Hubatová-Vacková
26
27
26
Ruční práce a kreslení na obecné škole, 1913
27
Obouruční kreslení, 1907
26
Handicrafts and drawing at a general school, 1913
27
Both-hand drawing, 1907
Reformní „užité kreslení“ a radikalita jeho koncepcí. Od imaginativního ornamentu po mechanizovanou kresbu
dítěte pěstovala jeho schopnost zbystřeného vní-
formative years. Only such democratically target-
mání, pozorování, představivosti a v této souvis-
ed reformed pedagogy and a "free, independent
losti rozvoj originality a osobnostní autonomie.
school" focused on the education of "new people"9
Jedině taková demokraticky zacílená reformní
capable of actively lending a hand and creatively
pedagogika a „volná, svobodná škola“ zaměřená
moulding the dynamic, economic-industrial pro-
na výchovu a vzdělání „nových lidí“,9 schopných
cesses of society could prevent the precariousness
přidat aktivně ruku k dílu a tvořivě zasáhnout
and pauperisation of an entire social strata.
do dynamického, hospodářsko-průmyslového
In all likelihood, how did Vydra view this con-
procesu společnosti, mohla zamezit prekarizaci
text? What was his path to reformed pedagogy and
a pauperizaci celých společenských vrstev.
reformative drawing? Was he open to the radical
Jak tento kontext asi vnímal Josef Vydra?
change in opposition to the traditional, academic
Jaká byla Vydrova cesta k reformní pedagogice
visual approach? What was Vydra associated with,
a reformnímu kreslení? Byl otevřený radikální
what reform methods did he support over time,
změně vůči tradiční akademické vizuální koncep-
apply in his teaching or initiate himself? Allow me a short digression. Although my
ci? Co Vydrovi bylo blízké, jaké reformní metody v průběhu času podporoval a ve své výuce apliko-
primary focus is the reform of education in
val nebo sám inicioval?
applied drawing, I would like to draw attention
Promiňte v této souvislosti krátkou odbočku.
to a particular but not insignificant detail in the
Přestože se chci hlavně věnovat reformní výuce
curriculum vitae of Josef Vydra (1884–1959).
užitého kreslení, upozorním na určitý – ovšem ne
A¤er studying at a grammar school in Prague,
nepodstatný – detail v profesním životopise Josefa
Vydra decided to pursue a career in art, and from
Vydry (1884–1959). Po studiích na gymnáziu v Pra-
1903 to 1907 he studied painting under Croatian
ze se Vydra rozhodl věnovat umělecké profesi.
artist Vlaho Bukovac and decorative painting
Mezi lety 1903–1907 studoval na Akademii výtvar-
under Vojtěch Hynais at the Academy of Fine Arts
ných umění v Praze, a to malířství u chorvatského
(Akademie výtvarných umění) in Prague.10 His
umělce Vlaho Bukovace a ornamentální malířství u Vojtěcha Hynaise.10 Mezi nejbližší Vydrovy spo9
F. V. Krejčí, Výchova nových lidí, Praha 1906. On pp. 5–6 of the book, the author criticises the obsolete teaching
9
F. V. Krejčí, Výchova nových lidí, Praha 1906. V knize na s.
methods: "¥e school is filled with dead letters of
5–6 autor o zastaralé školní výuce kriticky píše: „Školu
curricula, reading books, textbooks (…) Today's youth,
plní mrtvé litery učebných osnov, čítanek, učebnic (…)
born on the threshold of the twentieth century, is
Dnešní mládež, narozená na prahu dvacátého století, je
brought up on the same moral and social principles as
vychovávána na základě těchže mravních a sociálních
their fathers in the 1850s and 1860s. Still the same rote
názorů jako její otcové v letech padesátých a šedesátých.
learning of articles on catechism and satires from biblical
Stále totéž odříkávání článků katechismu a příběhů
history, identical points of morals (…) Nowhere is the fear
z biblické dějepravy, tytéž pointy mravoučných příběhů
of experiment as intense as in the field of pedagogy (…),
(…). Nikde není strach před experimentem tak silný
also in the art culture it applies that what has been said
jako na poli paedagogiky (…) i o kultuře umělecké
about school education, that it keeps new generations
platí, co bylo řečeno o školní výchově, že udržuje nová
under the influence of old ideas and sentiments and with
pokolení pod mocí starých idejí a citů a s houževnatou
fierce stubbornness, it pulls them back to the life of the past."
tvrdošíjností strhuje je nazpět k životu minulosti.“ 10
Hana Myslivečková – Alena Kavčáková (eds.), Josef Vydra
10
Hana Myslivečková – Alena Kavčáková (eds.), Josef Vydra
(1884–1959) v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické
(1884–1959) v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické
avantgardy 20. století, Olomouc 2010, s. 24.
avantgardy 20. století, Olomouc 2010, p. 24.
101
102
Lada Hubatová-Vacková
lužáky v Bukovacově ateliéru patřila silná gene-
closest classmates in Bukovac's studio represent-
race postimpresionistických a expresionistických
ed a strong generation of post-impressionist and
malířů, pozdějších členů avantgardní skupiny
post-expressionist painters, later members of the
Osma (1907–1908). Vydrovými spolužáky a atelié-
avant-garde group Osma (¾e Eight, 1907–1908).
rovými kolegy na AVU byly – z dnešního pohledu
From today's perspective, Vydra's classmates and
hvězdné, výjimečné osobnosti: Emil Filla, Bohumil
studio colleagues at the Academy were illustrious,
Kubišta, Antonín Procházka nebo Friedrich Feigl.
exceptional personalities: Emil Filla, Bohumil
V Bukovacově ateliéru během studia zcela jistě
Kubišta, Antonín Procházka, and Friedrich Feigl.
studenti živě diskutovali extrémní subjektivismus
During their studies in Bukovac's studio they
a individualismus v umění, který se v Praze v roce
certainly had lively discussions on the extreme
1905 prezentoval výstavou Edvarda Muncha a je-
subjectivism and individualism in art present-
hož hraniční polohy malířského výrazu a filozo-
ed in Prague by Edvard Munch's exhibition. His
fický voluntarismus byly právě pro členy skupiny
marginal positions of artistic expression and
Osma silnou inspirací. V kontextu těchto diskusí
philosophical voluntarism were a great inspiration
se Vydra ještě jako student musel otevřít těm
to the members of Osma. In the context of these
nejradikálnějším tendencím soudobého expresi-
discussions, Vydra had to open himself to the most
onismu, které se u nás rodily a které ani soudobá
radical tendencies of contemporary Expression-
umělecká kritika nedokázala vždy plně akceptovat
ism emerging in the Czech lands which not even
a pochopit (zejména K. B. Mádl).
contemporary art critics could fully accept and
U Vydry je třeba připomenout ještě další
grasp (K. B. Mádl above all).
iniciační moment, který ho dovedl k otázce dět-
Regarding Vydra, it is necessary to examine
ského kreslení. Ještě během studia na AVU Vydra
another crucial moment that led him to the issue
po dobu deseti semestrů navštěvoval na Filozo-
of children's drawing. During his studies at the
fické fakultě v Praze přednášky z dějin umění
Academy, he attended Otakar Hostinský's lectures
a estetiky u Otakara Hostinského. Estetik a teo-
on art history and aesthetics at the Faculty of
retik uměleckého průmyslu Otakar Hostinský už
Arts of Charles University for ten terms. As early
v roce 1877 v rámci souboru přednášek nazva-
as 1877, Hostinský, an aesthetician and theore-
ných Šest rozprav z oboru krasovědy a dějin umění
tician of the applied arts, published a series of
publikoval dva texty, které Vydrův zájem mohly
lectures titled Šest rozprav z oboru krasovědy a dějin
nasměrovat, a to text „Dějiny umění v dětské
umění (Six Treatises on Aesthetics and Art His-
světnici“ a další, nazvaný „O prvotinách umění
tory), including „Dějiny umění v dětské světnici“
11
výtvarného“. V těchto dvou studiích Hostinský
(¥e History of Art in the Children's Room) and
zastával hledisko tzv. rekapitulační teorie, podle
„O prvotinách umění výtvarného“ (On the First
níž je vývoj dítěte (ontogeneze) opakováním
Works of Fine Art), which could have caught Vy-
vývoje lidského rodu (fylogeneze) a v této logice
dra's interest.11 In these studies Hostinský advocat-
také tvorba malého dítěte v určité analogii reka-
ed the so-called recapitulation theory, according
pituluje počátky dějin umění. Hostinský kladl ve
to which a child's development (ontogenesis) is
studii důraz na přirozené faktory dětské tvoři-
a repetition of the development of the human
11
11
Otakar Hostinský, Šest rozprav z oboru krasovědy a dějin
Otakar Hostinský, Šest rozprav z oboru krasovědy a dějin
umění, Praha 1877, kapitoly „Dějiny umění v dětské světni-
umění, Praha 1877, chapters „Dějiny umění v dětské
ci“ a „O prvotinách umění výtvarného“.
světnici“ and „O prvotinách umění výtvarného“.
Reformative "Applied Drawing" and the Radicality of Its Concepts. From Imaginative Ornament to Mechanised Drawing
vosti, které spatřoval ve spontánním projevu, při
race (phylogenesis). In the same way, the works
kterém „tvořivá fantazie má rozhodnou převahu“
of a small child recapitulate the origins of history
a zároveň zde konstatoval, že vizuální reprezen-
of art in a certain analogy. Hostinský also empha-
tace vnějšího světa děti redukují na schematické
sized the natural factors of childhood creativity
obrazy: „(…) nejjednodušší tvary geometrické
he discerned in the spontaneous expression in
(přímky, kruhy, elipsy) jsou základem výkresu,
which "creative fantasy has decisive superiority".
jednotlivé části nejsou o nic více karakteriso-
He also stated that children reduce their visual
vány, než je nevyhnutelně zapotřebí, aby byly
representations of the outside world to schemat-
12
poznány.“ Podobnost mezi dětským výtvarným
ic images: "(…) the simplest geometrical shapes
projevem a „pradějinami umění“ pro něj byla
(straight lines, circles, ellipses) are the basis
překvapující a v tomto smyslu Hostinský ve své
of a drawing; the individual parts are no more
studii psal: „Vývoj dítěte až k jeho plné dospělosti
characterised than is absolutely necessary for
je jakýmsi zmenšeným obrazem celého kultur-
them to be recognisable."12 ¥e similarity between
ního vývoje člověčenstva od prvních zárodků
children's artistic expression and "the prehistory
vzdělanosti až na naše doby. V tomto dětském
of art" was surprising to him and, in this sense, he
mikrokosmu lze spatřiti stopy makrokosmu umě-
stated: "A child’s development to complete maturi-
13
ní světového v jediné monádě.“ V duchu bioge-
ty is a somewhat scaled down model of the overall
netické rekapitulační teorie Hostinský stopoval
cultural development of humankind from the
v dětském výtvarném projevu obdoby archaic-
very beginning of education to our times. In this
14
kého primitivního umění. A protože se tehdy za
child's microcosm, one can spot the traces of the
prvotní umělecké projevy dějin umění považova-
macrocosm of the world art in a single monad."13
lo „ideoplastické ornamentální umění“ a teprve
In the spirit of biogenetic recapitulation theory,
později realistická tvorba, i u vývoje dětského
Hostinský traced the analogy of archaic primitive
projevu se nacházela podobná vývojová sousled-
art in children's artistic expression.14 And since at
nost. Malé dítě podle této teorie spělo v čase od
that time "ideoplastic ornamental art" was con-
schematických, ornamentálních abstraktních
sidered to be the primary artistic expression in
znaků směrem k „fyzioplastické“ nápodobě vněj-
the history of art and realistic creation only came
šího světa (k této rekapitulační teorii se vracela
later, a similar sequence in the development of
pozoruhodná výstava konaná v Berlíně loňského
children's expression was established. ¥is theory
roku, nazvaná Neolithische Kindheit: Kunst in einer
suggests that a small child gradually progresses
15
falschen Gegenwart ). Rekapitulační teorii
from schematic, ornamental and abstract signs towards a "physioplastic" imitation of the outside world. (A remarkable exhibition held in Berlin last year, titled Neolithische Kindheit: Kunst in einer
12
Tamtéž, kapitola „Dějiny umění v dětské světnici“,
13
Tamtéž, s. 49.
14
Tamtéž, kapitola „O prvotinách umění výtvarného“, s.
12
59–68. O nejstarších projevech dějin umění na s. 61 Hos-
13
Ibid., p. 49.
tinský píše: „Malby jsou čistě dekorativní, okrasy sestro-
14
Ibid., chapter "O prvotinách umění výtvarného", pp. 59–
s. 45–58.
15
Ibid., chapter "Dějiny umění v dětské světnici", pp. 45–58.
jeny jsou z nejjednodušších čar, přímých rozmanitých
68. Hostinský writes about the oldest manifestations of
směrů a prostě kruhových (…). Geometrický ornament
art history on p. 61: "¥e paintings are purely decorative,
jest vůbec zjev prvotní, primární.“
the ornaments are constructed from the simplest lines,
Anselm Franke – Tom Holert, Neolithische Kindheit: Kunst
direct diverse directions and simply circular (…) ¥e
in einer falschen Gegenwart, Berlin 2018.
geometric ornament is the primary, original appearance."
103
104
Lada Hubatová-Vacková
ve vztahu k psychologii tvorby dítěte rozvinuli
falschen Gegenwart reflected this theory15). ¥e re-
v prvních desetiletích 20. století v návaznosti na
capitulation theory in relation to the psychology of
darwinistu Ernsta Haeckela zejména v Jeně půso-
children’s creation, following the ideas of the Dar-
16
bící Max Verworn a v našem kontextu Václav 17
18
winist Ernst Haeckel, was developed in the first
Vilém Štech, ale také Josef Čapek, volnomyš-
decades of the 20th century by Max Verworn, who
lenkář Karel Pelant a další.19
was working in Jena,16 and in the Czech context by
Tyto debaty Josef Vydra znal a zcela jistě ho otázky týkající se dětského kreslení jakožto
Václav Vilém Štech17 as well as Josef Čapek,18 the freethinker Karel Pelant, and others.19 Josef Vydra was well aware of these debates and
prvotního, zárodečného projevu lidské tvořivosti, ale i otázky věnované aktuálním reformám uži-
was undoubtedly interested in the question of chil-
tého kreslení eminentně zajímaly. Po absolutoriu
dren's drawing as a primordial, embryonic manifes-
AVU se nestal umělcem jako jeho spolužáci Filla
tation of human creativity, as well as the questions of
nebo Kubišta. V roce 1909 vykonal státní zkoušky
current reforms in applied drawing. A¤er graduat-
u pražské zkušební komise pro kreslení na čes-
ing from the Academy, he did not become an artist
kých středních školách a rozhodl se být středo-
like his classmates Filla or Kubišta. In 1909, he passed
školským učitelem kreslení. V době, kdy skládal
the state examinations at the Prague Examination
zkoušky, si pravděpodobně byl vědom toho, že
Board for Drawing for Czech secondary schools and
obor kreslení se právě tehdy stává důležitým
decided to be a secondary school drawing teacher. At
společenským jevem, v jehož zájmu má cenu se
the time he passed the exams, he was probably aware
angažovat. Proto také v roce 1910 založil časopis
that drawing was becoming a crucial social phenom-
Náš směr, s podtitulem List pro uměleckou výchovu,
enon worthy of his dedication. ¥erefore, in 1910,
kreslení a umělecký průmysl.
he founded the journal Náš směr (Our direction),
Reformní postupy Vydra zblízka sledoval,
subtitled List pro uměleckou výchovu, kreslení a umělecký
účastnil se postupně všech kreslířských sjezdů,
průmysl (A Journal for Art Education, Drawing, and
a to počínaje drážďanským kongresem v roce
Art Industry).
20
1912. Velmi se zajímal o pedagogický experiment v této oblasti, chtěl se vyvázat z výuky podle starých eitelbergerovských předloh, chtěl
15
Anselm Franke - Tom Holert, Neolithische Kindheit: Kunst in einer falschen Gegenwart, Berlin 2018.
16
Vortrag, Jena 2014, a další publikace. 17
18
19
Max Verworn, Zur Psychologie der primitiven Kunst: ein
17
V. V. Štech, Počátky umění – výňatek z delší práce,
Vortrag, Jena 2014, and other publications. Umělecký měsíčník I, 1911–1912, pp. 307–313. For more
V. V. Štech, Počátky umění – výňatek z delší práce, Umělecký měsíčník I, 1911–1912, s. 307–313. Dále viz V. V.
information, see V. V. Štech, O projevu výtvarnou formou,
Štech, O projevu výtvarnou formou, Praha 1915.
Praha 1915.
Josef Čapek, Umění přírodních národů, Praha 1938. Podle
18
Josef Čapek, Umění přírodních národů, Praha 1938.
kritického vydání textu a srovnání rukopisů pocházely
According to the critical edition of the text and
první části knihy asi z let 1914–1915.
a comparison of the manuscripts, the first parts of the book were approximately from 1914 and 1915.
Viz Lada Hubatová-Vacková, kapitola „Fantastický ornament a volná škola: výtvarný experiment
20
16 Max Verworn, Zur Psychologie der primitiven Kunst: ein
19
See Lada Hubatová-Vacková, chapter "Fantastický
a pedagogická avantgarda Emanuela Pelanta“. In: Lada
ornament a volná škola: výtvarný experiment
Hubatová-Vacková, Tiché revoluce uvnitř ornamentu 1880–
a pedagogická avantgarda Emanuela Pelanta". In: Lada
1930 / Silent Revolutions in Ornament 1880–1930, Praha
Hubatová-Vacková, Tiché revoluce uvnitř ornamentu 1880–
2011, anglická verze Prague 2012, s. 128–152.
1930/ Silent Revolutions in Ornament 1880–1930, Praha
Bližší informace viz Kavčáková (pozn. 7).
2011, English version Prague 2012, pp. 128–152.
Reformní „užité kreslení“ a radikalita jeho koncepcí. Od imaginativního ornamentu po mechanizovanou kresbu
28a
28b
29a
29b
28 a, b Krabičky zdobené abstraktním ornamentem
28 a, b Boxes decorated with abstract ornaments
vystřihovanými barevnými papíry, učitel Josef Vydra –
from cut coloured papers, teacher Josef Vydra
domácí práce žáků, 1. české gymnasium v Brně
– students’ homeworks, 1st Czech Grammar
29 a, b Elementární studie rytmu z Pelantovy a Čižekovy školy, razítkované body
School in Brno 29 a, b Elementary studies of rhythm from Pelant's and Čižek's school, stamped points
105
106
Lada Hubatová-Vacková
být reformně moderní a hledačský.21 Ze stránek
Vydra closely followed the reform approaches,
Našeho směru (kde působil od roku 1910 až do
subsequently taking part in all the drawing con-
roku 1924) a později ze stránek časopisů Výtvarné
gresses, starting with the congress in Dresden in
snahy a Výtvarná výchova lze vysledovat, že své
1912.20 He had an enormous interest in pedagogical
redakční angažmá koncipoval jako platformu pro
experiments in this field; he wanted to break away
propagaci reformního kreslení, které by mělo
from the pedagogy following the old Eitelberger
otevírat cestu přirozené, spontánní tvořivosti
models, and to be reforming, modern and explor-
dítěte a žáka a modernizaci grafického projevu.
ing.21 ¥e pages of Náš směr (where he worked
Na stránkách Našeho směru jako jeden z prvních
from 1910 until 1924) and later Výtvarné snahy (Art
upozorňoval na uplatnění metody americké-
endeavours) and Výtvarná výchova (Art pedagogy)
ho učitele J. Libertyho Tadda „New Methods of
show that he conceived his editorial engagement
22
Art Education“ z roku 1899 , který v intencích
as a platform for promoting the reformative
Johna Deweye vedl žáky k pěstování zručnosti
drawing that would open the way for the natural
(obouručním kreslením abstraktních obrazců na
spontaneous creativity of both the child and the
velkoformátových tabulích) a k rozvoji předsta-
pupil as well as the modernisation of graphic ex-
vivosti a paměťového kreslení. Velkou pozornost
pression. He was one of the first to draw attention
věnoval přímému, nezprostředkovanému pozo-
to the implementation of the "New Methods of
rování přírody a fantazijnímu ornamentu, který
Art Education"22 from 1899 of American teacher
nekopíruje, ale vychází z imaginace dítěte. Česky
J. Liberty Tadd in the pages of Náš směr. Following
tato publikace vyšla v roce 1907 pod dlouhým
John Dewey, Tadd led pupils towards cultivating
názvem Nové methody ve výchově umělecké. Výcvik
skills (both-hand drawing of abstract images on
ruky a studium přírody, jež objasňují, kterak ruku,
large-format boards) and developing imagination
oko i ducha vychovávati prostředky zachovávajícími
and memory drawing. He devoted significant
životní svěžest a rozvíjejícími jednotu myšlenky a ko-
attention to the direct, unmediated observation
23
nání. Vydra se v Našem směru k Taddově knize
of nature and fantasy ornament, which does not
opakovaně odkazuje a doporučuje ji. Role Tadda
copy, but originates from the child's imagination.
24
je v evropském kontextu opomíjená, přestože se
¥is book was published in Czech in 1907 under the lengthy title Nové methody ve výchově umělecké. Výcvik ruky a studium přírody, jež objasňují, kterak
21
Rudolf von Eitelberger a jeho kolegové z vídeňské
ruku, oko i ducha vychovávati prostředky zachováv-
Kunstgewerbeschule ustavovali od šedesátých let
ajícími životní svěžest rozvíjejícími jednotu myšlenky
19. století metody kreslení, které byly založené na kopírování podle předloh. Viz Eitelberger (pozn. 1). 22
J. Liberty Tadd, New Methods in Education: Art, Real Manual Training, Nature Study: Explaining Processes Whereby Hand, Eye and Mind are Educated by Means that Conserve Vitality
20
and Develop a Union of ¾ought and Action, Chicago 1899. 23
J. Liberty Tadd, Nové methody ve výchově umělecké. Výcvik
in these proceedings. 21
Rudolf von Eitelberger and his colleagues from the
ruky a studium přírody, jež objasňují, kterak ruku, oko i ducha
Vienna Kunstgewerbeschule established the drawing
vychovávati prostředky zachovávajícími životní svěžest
methods based on the copying of templates in the 1860s.
a rozvíjejícími jednotu myšlenky a konání, přeložil učitel
See Eitelberger (note 1).
J.F. Khun, autorizovaný překlad Spisů Dědictví Komenského,
24
For more information, see the paper by Alena Kavčáková
22
J. Liberty Tadd, New Methods in Education: Art, Real Manual
Praha 1907, grafická úprava pravděpodobně Vojtěch
Training, Nature Study: Explaining Processes Whereby Hand,
Preissig.
Eye and Mind are Educated by Means that Conserve Vitality
V britských knihách věnovaných kreslení
and Develop a Union of ¾ought and Action, Chicago 1899.
Reformative "Applied Drawing" and the Radicality of Its Concepts. From Imaginative Ornament to Mechanised Drawing
účastnil kongresu kreslení v Londýně v roce 1908
a konání23 (New Methods in Education: Art, Real
a jeho metody v Evropě rezonovaly.25
Manual Training, Nature Study: Explaining Process-
Dalším Vydrovým spojencem v reformním
es Whereby Hand, Eye and Mind Are Educated by
úsilí byl Emanuel Pelant, který v českých zemích
Means ¾at Conserve Vitality and Develop a Union of
pro obecné a odborné školství zprostředkoval
¾ought and Action). Vydra repeatedly refers to and
přímo úsilí Franze Čižeka z vídeňské Kunst-
recommends Tadd's book in Náš směr. Tadd's role
gewerbeschule. Pelant se účastnil dvouměsíč-
is neglected in the European context,24 although
ního Čižekova kurzu ve Villachu a v Salzburgu
he participated in the 1908 drawing congress in
a řadu Čižekových postupů si aproprioval,
London and his methods resonated throughout the
zejména metodu jednoduchých lineárních a bo-
continent.25
dových rytmických cvičení, dětské představové
Another Vydra's ally in the reform efforts
a paměťové kresby, vytrhávání, vystřihování
was Emanuel Pelant. He directly mediated Franz
z barevných papírů a razítkování. U nich Pelant
Čižek's efforts, from the Vienna Kunstgewerbe-
vyzýval k jednoduché stylizaci, elementarismu
schule, for general and vocational schooling in the
a abstrakci. Emanuel Pelant osobně byl velkým
Czech lands. Pelant participated in Čižek's two-
stoupencem a propagátorem imaginativního
month course in Villach and Salzburg, and
ornamentu ve výuce a tyto své metody využil
adopted several of his practices, in particular, the
zejména jako učitel na odborné škole dřevařské
method of simple linear and point rhythmic exer-
ve Valašském Meziříčí. Byl pozoruhodnou osob-
cises, children's imaginative and memory draw-
ností učitele, který chápal výuku v souvislostech
ings, plucking, colour paper cutting and stamping
zmiňované rekapitulační teorie a který se zabýval psychologií dítěte a možnou evolucí lidské mysli (a to i v psychologizujících souvislostech
23
J. Liberty Tadd, Nové methody ve výchově umělecké. Výcvik
soudobé antroposofie). Tyto Čižekovy a Pelanto-
ruky a studium přírody, jež objasňují, kterak ruku, oko i ducha
vy metody praktikoval ve svých kurzech i Josef
vychovávati prostředky zachovávajícími životní svěžest
Vydra, když vedl své žáky, aby nalepováním
a rozvíjejícími jednotu myšlenky a konání, přeložil učitel J.F. Khun, autorizovaný překlad Spisů dědictví Komenského, Praha 1907, graphic design probably by Vojtěch Preissig. 24
a uměleckoprůmyslové výuce Tadd překvapivě uveden
books on the history of drawing and arts and cra¤s
není. Např. Stuart Mc Donald, ¾e History and Philosophy
education, for instance, see Stuart Mc Donald, ¾e History
of Art Education, London 1970; Stuart Mc Donald,
and Philosophy of Art Education, London 1970; Stuart
A Century of Art and Design Education: From Arts and Cra¸s
Mc Donald, A Century of Art and Design Education: From Arts and Cra¸s to Conceptual Art, Cambridge 2005.
to Conceptual Art, Cambridge 2005. 25
Surprisingly, Tadd is not mentioned in the British
Posledně na Taddovy reformní „deweyovské“ snahy
25
David W. Baker made the latest mention of "Dewey's"
upozornil David W. Baker, J. Liberty Tadd, Who Are
reform effort in J. Liberty Tadd, Who Are You?, Studies
You?, Studies in Art Education 26, 1985, no. 2, s. 75–85.
in Art Education, vol. 26, no. 2 (Winter, 1985), pp. 75–85.
Praktikování Taddovy reformní metody u nás jsem
I noted the practice of Tadd's method in my book and
připomněla ve své knize a navazující výstavě věnované
the following exhibition devoted to decorative art
experimentům dekorativního umění nazvané Tiché
experiments, titled Tiché revoluce uvnitř ornamentu.
revoluce uvnitř ornamentu. Experimenty dekorativního umění
Experimenty dekorativního umění v letech 1880–1930.
v letech 1880–1930. Viz Hubatová-Vacková (pozn. 19), s. 55.
See Hubatová-Vacková (note 19), p. 55, and in the
Rovněž ve výstavě konané v Moravské galerii v Brně byl
exhibition at the Moravian Gallery in Brno, where
Tadd připomenut formou statických archivních obrázků
Tadd's methods were introduced by static archive pictures
ve filmové smyčce, ale i velkoformátovou tabulí, na
in a loop and a large-format board on which it was
kterou se dalo obouručně kreslit křídou.
possible to draw with both hands using a piece of chalk.
107
108
Lada Hubatová-Vacková
barevných bodů a geometrických tvarů „zdobili“
and promoted simple stylisation, elementarism,
papírové krabice.26
and abstraction in their use. He was a great pro-
Na stránkách Našeho směru Vydra – coby hlav-
ponent and promoter of imaginative ornament in
ní redaktor – také publikoval příspěvky věnované
instruction, and he applied these methods mainly
abstraktní stylizaci přírodnin, jejichž autorem byl
as a teacher at a woodworking vocational school
Josef Jaroslav Filipi27 a který byl ve své stylizaci
in Valašské Meziříčí. He was a remarkable teacher
„až na hranu absolutního ornamentu“ poměrně
who understood instruction in the context of the
radikální. Při detailním studiu rostlin a plodů,
recapitulation theory as mentioned above and was
jejich různosti, postupným zjednodušováním
concerned with the psychology of the child and
docházel k elementárním geometrickým znakům
the possible evolution of the human mind (even in
a formacím. Zajímalo ho testování mezní čitelnos-
the psychological context of contemporary anthro-
ti, možnosti schematizace obrazu a konvenčního,
posophy). Josef Vydra also practised Čižek's and
typizovaného zobecňování. V jistém smyslu Filipi
Pelant's methods in his courses, leading his pupils
na přírodninách prováděl analogický postup
to "decorate" paper boxes by gluing coloured dots
vycházející od realistického směrem ke konven-
and geometric shapes.26 As the editor-in-chief of Náš směr, Vydra also
cionalizovanému znázornění, jaký známe z kreseb ¥eo van Doesburga, nebo oč se pokoušeli později
published articles on the abstract stylisation of
na ŠUR v kontextu analytického dekorativního
nature by Josef Jaroslav Filipi,27 who was relatively
malířství Ľudo Fulla s Mikulášem Galandou.
radical in his stylisation "even on the edge of an ab-
První světová válka diskuse i reformní snahy
solute ornament". While closely studying plants and
na čas přerušila a také Náš směr přestal vycházet.
fruits and their diversity, he applied the method of
Až v roce 1919 znovu rozběhl svou činnost. Vydra
gradual simplification, which led him to elementary
se ještě účastnil kongresu kreslení, který se konal
geometric shapes and forms. He was interested in
u příležitosti Mezinárodní výstavy dekorativních
testing the boundaries of readability, the possibility
28
a průmyslových umění v Paříži. Už tam se začína-
of image schematisation and conventional, stand-
ly stále silněji objevovat hlasy modernistů ostře
ardised generalisation. In a sense, Filipi implement-
vystupující proti dekorativismu. To se projevilo
ed a method which moved from realistic depiction
i v diskusi o metodě kreslení: oproti „ornamenta-
toward conventionalised depiction, which was
lismu“ pak „konstruktivismus“, oproti „psycholo-
analogical to the method we know from ¥eo van
gismu“ v kreslení se měl prosazovat „logismus“.
Doesburg's drawings, and which was later attempted by Ľudovít Fulla and Mikuláš Galanda in the context of analytical decorative painting at ŠUR.
26
Emanuel Pelant, Dekorativní kreslení, pokračování kursů kreslířských dle methody professora Františka Čížka v Běláku (Villach v Korutanech) roku 1909, Náš směr II,
¥e First World War interrupted the discourse and reform efforts, and Náš směr ceased publication. It was not until 1919 that it resumed its activities.
1911, s. 1. 27
Josef Jaroslav Filipi, Plošná stylisace dle přírody, Praha 1912. Filipi učil na tkalcovských školách v Humpolci a ve Dvoře
28
26
Emanuel Pelant, Dekorativní kreslení, pokračování
Králové.
kursů kreslířských dle methody professora Františka
Náš směr XII, 1925–1926 (tehdy už byl redaktorem Zdeněk
Čížka v Běláku (Villach v Korutanech) roku 1909, Náš
Louda), zde informace o Mezinárodním kongresu pro
směr II, 1911, p. 1.
kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Paříži roku
27
Josef Jaroslav Filipi, Plošná stylisace dle přírody, Praha 1912.
1925. Tam bylo domluveno, že v roce 1928 se kongres bude
Filipi taught at weaving schools in Humpolec and Dvůr
konat v Praze.
Králové.
Reformní „užité kreslení“ a radikalita jeho koncepcí. Od imaginativního ornamentu po mechanizovanou kresbu
30
30
Mechanizované kreslení, otiskování textilních materiálů, textilní oddělení ŠUR v Bratislavě, (prof. František Malý)
30
Mechanised drawing, imprint of textile materials, textile department at ŠUR in Bratislava (Prof. František Malý)
109
110
Lada Hubatová-Vacková
Josef Vydra nechtěl být tak dogmatický, považoval
Vydra also participated in the drawing congress
za nosné obě polaritní výukové polohy, ale bylo
held on the occasion of ¾e International Exhibition of
zřejmé, že logismus, konstruktivismus se začíná
Modern Decorative and Industrial Arts in Paris.28 Mod-
– i s vehementní podporou učitele Zdeňka Loudy,
ernist opinions sharply opposing decorativism were
který se ujal přípravy státních osnov kreslení,
increasingly voiced there and influenced the discus-
v moderní škole stále více prosazovat.29
sion on drawing methods, as “ornamentalism” stood
Když Vydra společně se skvělým týmem
in contrast to "constructivism" and "logism" was to
pedagogů ustavili Školu umeleckých reme-
be advocated in drawing instead of "psychologism".
siel, aplikovali i zde reformní výukové modely.
Josef Vydra was not so dogmatic; he considered each
Čerstvě byli přitom poučeni kongresem pro
of the two polar teaching approaches mainstays, but
kreslení, konaným v roce 1928 v Praze.30 Vydra
it was evident that logism and constructivism were
těžil z dlouhodobé zkušenosti na poli reformy
beginning to be promoted more and more in the
kreslení už od prvních dekád 20. století, ale
modern school with the vehement support of the
zároveň se inspiroval čerstvými postupy Lászla
teacher Zdeněk Louda, who undertook the prepara-
Moholy-Nagye i Josefa Alberse, které znal
tion of a state drawing curriculum.29
z pražského kongresu. Jak můžeme ve 30. letech
When Vydra joined together with a great team
sledovat na stránkách časopisu Výtvarná výchova,
of pedagogues to establish the School of Arts and
vedl Vydra své pedagogy k publikaci a teoretizaci
Cra¤s in Bratislava, they implemented the reform
kreslířských metod testovaných na ŠUR: Mikuláš
methods of education. ¥ey were freshly instruct-
Galanda tam prosazoval lineárně-abstraktní ob-
ed on it at the 1928 Prague International Congress
31
rysovou kresbu, František Reichentál se nechal
for Drawing.30 Vydra benefited from his long-term
poučit hbitou, minimalistickou reklamní kres-
experience in the field of drawing reform going
bou, která měla být rychlým, v paměti konden-
back to the first decades of the 20th century, but
zovaným záznamem vzniklým z krátké pohybové
he also took inspiration from the new practices of
sekvence, ale současně vyučoval i „konstruktivní
László Moholy-Nagy and Josef Albers, whom he
kresbu“ vystavěnou na „konstruktivním lešení
knew from the congress in Prague. As we can see
obrazu“, což byla dle jeho slov „(…) zjednodušená
in the 1930s in the pages of the magazine Výtvarná
metodika k zobrazení pohybu lidského těla v jeho
výchova, Vydra also encouraged his pedagogues to
nejjednodušších formových charakterech“.
32
publish and theorise about the drawing methods
Nejpropracovanější metodou, která vznikla
tested at ŠUR. Mikuláš Galanda advanced line-
v kontextu ŠUR a kterou představili Josef Vy-
ar-abstract contour drawing there;31 František
dra a František Reichentál v Paříži na kongresu u příležitosti Mezinárodní výstavy průmyslových 28
Náš směr XII, 1925–1926 (at that time Zdeněk Louda was the editor) includes information on the 1925 International Exhibition of Modern Decorative and Industrial Arts in Paris,
29
where it was agreed that the 1928 congress would be held
Zdeněk Louda, Kreslení na školách národních podle nové
in Prague.
učební osnovy, Náš směr XIII, Praha 1927. 30
Bližší informace viz Kavčáková (pozn. 7).
31
Mikuláš Galanda, Lineárna kresba, Výtvarná výchova I,
32
František Reichentál, Impresívna, expresívna,
1935, č. 3, s. 27. konštruktívna a pohybová kresba, Výtvarná výchova II, 1936–1937, č. 4, s. 10–16.
29
Zdeněk Louda, Kreslení na školách národních podle nové učební osnovy, Náš směr XIII, Praha 1927.
30
For further information, see the paper by Alena
31
Mikuláš Galanda, Lineárna kresba, Výtvarná výchova I,
Kavčáková in these proceedings. 1935, no. 3, p. 27.
Reformative "Applied Drawing" and the Radicality of Its Concepts. From Imaginative Ornament to Mechanised Drawing
umění v roce 1937,33 byl projekt tzv. mechanizova-
Reichentál was inspired by quick, minimalist
né kresby.34
advertising drawing which was to be a fast, memo-
Mechanizovaná kresba měla být protikla-
ry-condensed record of a short motion sequence,
dem kresby ruční/manufakturní. Spíš se jednalo
but he also taught "constructive drawing" built
o mechanizovaný výtvarný projev realizovaný
on "constructive picture scaffolding" which, in
různými kombinovanými technikami než skuteč-
his words, "(…) was a simplified methodology to
35
nou kresbu, i když tento (matoucí) pojem kresba
depict human body movements in their simplest
byl nadále používán. Mechanizovaný projev měl
forms".32 ¥e most elaborated method developed in
využívat technických nástrojů (nůžek, kružítka,
the context of ŠUR, presented by Josef Vydra and
pravítka), reprodukčních postupů (vystřihovaných
František Reichentál at the congress in Paris on
šablon, přes něž bylo možné stříkací pistolí obrazy
the occasion of the 1937 Paris Exposition,33 was the
snadno multiplikovat, ale i fotografie). Do Vydrou
so-called mechanised drawing project.34
definované množiny „mechanizovaného výtvar-
Mechanised drawing was supposed to be the
ného projevu, resp. kreslení“ se vtěsnaly i typo-
opposite of hand/manufactory drawing. It was
fotografické montáže, frotáže, koláže využívající
a mechanised artistic expression created through
různých textur a fraktur a paradoxně obsahovaly
various combined techniques rather than an actu-
i prostorové kompozice, uplatnitelné například
al drawing,35 although the (confusing) term “draw-
při aranžování a komponování výkladních skříní.
ing” continued in use. ¥e mechanised approach
Vydrovy ambice při definici mechanizované kres-
called for the use of technical tools (scissors, com-
by byly velké, ale příliš extenzivní a všeobsáhlé.
passes, rulers) and reproduction methods (cut out
Intence byly blízké bauhausovské metodě Moho-
templates, which allowed easy multiplication of
ly-Nagye, tak jak je jistě inspirativně v Bratislavě
images with a spray gun, as well as photographs).
36
osobně Moholy-Nagy představil a jak je publiko-
¥e set of "mechanised art expression or drawing"
val v rámci Bauhausbücher ve svazku Von Material zur Architektur z roku 1929.37 Vydra chtěl koncepcí 32
František Reichentál, Impresívna, expresívna, konštruktívna a pohybová kresba, Výtvarná výchova II,
33
Viz raport z pařížského kongresu. L´Exposition internationale des Arts et Techniques Paris – VIII. Congrès International
34
1936–1937, no. 4, pp. 10–16. 33
de l´Enseignement du Dessin et des Arts Appliqués, 30. 7. –
internationale des Arts et Techniques Paris – VIII. Congrès
5. 8. 1937. Téma: Du lien nécessaire entre l’art et les tech-
International e l´Enseignement du Dessin et des Arts
niques (Nutnost vazby mezi uměním a technikou).
Appliqués, 30. 7. – 5. 8. 1937. Topic: Du lien nécessaire
Josef Vydra. Mechanisovaný a manufakturní kreslířský
entre l’art et les techniques (¥e necessity of the relation
projev, Výtvarná výchova I, 1935, č. 3, s. 31–37. Josef Vydra, Vztahy mezi uměním a technikou a mechanisovaný
35
See report from the congress in Paris. L´Exposition
between art and technics). 34
Josef Vydra. Mechanisovaný a manufakturní
kreslířský projev, Výtvarná výchova III, 1936–1937, č. 3,
kreslířský projev, Výtvarná výchova I, 1935, no. 3,
s. 19–24. Dále rukopisy Josefa Vydry uložené v Moravském
pp. 31–37. Josef Vydra, Vztahy mezi uměním a technikou
zemském muzeu v Brně. Děkuji za poskytnutí archivního
a mechanisovaný kreslířský projev, Výtvarná
materiálu Simoně Bérešové a Kláře Prešnajderové.
výchova III, 1936–1937, no. 3, pp. 19–24. See also Josef
Iva Mojžišová používá pojem Mechanizované kreslení
Vydra's manuscripts archived in the Moravian Museum
a komponování. Viz Iva Mojžišová, Škola moderného videnia.
in Brno. I would like to thank Simona Bérešová and Klára
Bratislavská ŠUR 1928 – 1939, Bratislava 2013, s. 100–103.
Prešnajderová for providing the archive material.
36
Bližší informace k osobní návštěvě, o přednáškách a výstavě Lászla Moholy-Nagye viz tamtéž, s. 130–131.
composition". See Iva Mojžišová, Škola moderného videnia.
37
László Moholy-Nagy, Von Material zur Architektur, 14.
Bratislavská ŠUR 1928 – 1939, Bratislava 2013, pp. 100–103.
35
Iva Mojžišová uses the term "mechanised drawing and
111
112
Lada Hubatová-Vacková
31
32
31
Mechanizované kreslení, studie klobouků
31
outs and veils, fashion department at ŠUR
formováním z ústřižků a závoje, módní oddělení ŠUR 32
Mechanizované kreslení, otiskování textilních materiálů, textilní oddělení ŠUR (prof. František Malý)
Mechanised drawing, study of hats, forming cut
32
Mechanised drawing, imprint of textile materials, textile department at ŠUR (Prof. František Malý)
Reformní „užité kreslení“ a radikalita jeho koncepcí. Od imaginativního ornamentu po mechanizovanou kresbu
mechanizovaného výtvarného projevu zdlouhavý
defined by Vydra, also included typographic mon-
a manuálně náročný kreslířský proces urychlit
tages, frottages, collages using various textures
a adaptovat na moderní, technikou determino-
and fractures. Paradoxically, they also included
vanou dobu. Proto také společně s Reichentálem
spatial compositions, applicable, for example, in
inovativní postup vysvětlovali na pařížském kon-
arranging and composing shop windows. Vy-
gresu. Na mezinárodním odborném plénu v Paříži
dra's ambitions of defining mechanised drawing
byla jejich prezentace – na základě dochované
were tremendous but too extensive and compre-
zprávy – přijata jako pozoruhodný aktuální pokus,
hensive. His intentions were close to the Bauhaus
38
ale ne bez pochybností.
method of Moholy-Nagy, who personally - and
Nosný, podstatný a cenný moment Vydrovy
enthusiastically - introduced36 it in Bratislava and
koncepce „mechanizovaného kreslení a kompono-
wrote about it in the Bauhausbücher series in the
vání“, domnívám se, ovšem tkvěl v něčem jiném
1929 volume titled Von Material zur Architektur.37
než ve snaze napodobit bauhausovský model.
Vydra introduced the concept of mechanised artis-
Vydra – a jeho spolupracující pedagogové na ŠUR
tic expression in order to accelerate and adapt the
včetně špičkových evropských umělců Ľuda Fully,
time consuming and manually intensive drawing
Mikuláše Galandy, surrealizujícího malíře Františ-
process to the modern era determined by technol-
ka Malého – se nebáli vnuknout aktuální výtvarné
ogy. ¥erefore, together with Reichentál, they also
principy modernismu učňům a žákům, kteří se
explained the innovative method at the congress
učili na kadeřníky, krejčí a krejčové, klouboučníky
in Paris. According to a preserved report, their
a klouboučnice, tedy těm, kteří nebo které nepro-
presentation at the international expert plenum in
šli/y výtvarným vzděláním, anebo jim nebyli/y
Paris was accepted as a remarkable attempt, but
doposud dotčeni vůbec. Vrcholně avantgardní
not without criticism.38 I believe that the fundamental, essential, and
a čerstvé foto/montážní postupy a koláže různých textilních struktur tak Vydra a jeho špičkový peda-
valuable thrust of Vydra's concept of "mechanised
gogický tým s levicově demokratickým přesvědče-
drawing and composing" was something other
ním nabízeli žákům a studentům, kteří rozhodně
than an attempt at imitating the Bauhaus model.
nepatřili a ani neměli patřit k umělecké elitě. Toho
He and his colleagues at ŠUR, including the out-
si všichni byli vědomi: nová generace učňů a žáků
standing European artists Ľudovít Fulla, Mikuláš
ŠUR měla v kontextu reformních ideálů vytvořit
Galanda, the surrealising painter František Malý,
širokou demokratickou vrstvu avantgardních
were not afraid to instill the current art principles
bezejmenných řemeslníků, kteří mohou mít sílu
of Modernism on apprentices and pupils who
výtvarnými prostředky měnit společnost. Refor-
were studying to become hairstylists, seamstress-
mní podstata a radikalismus Vydrova přístupu tak
es, tailors, hat makers, milliners - in other words,
tkvěly nikoli jen v estetismu a v touze šířit krásno,
students who either did not have any art education
ale v onom demokratickém rozprostření moderní
or were not acquainted with modern art and art
39
a modernistické výtvarnosti.*
education at all. Vydra and his talented faculty,
36 svazek Bauhausbücher, München 1929. Česky László Moholy-Nagy, Od materiálu k architektuře, Praha 2001. 38
Viz raport z pařížského kongresu (pozn. 33).
*
Studie vznikla jako součást grantového úkolu GAČR 17-07711S.
For further information on the personal visit, lectures, and exhibition of László Moholy-Nagy, see ibid., pp. 130–131.
37
László Moholy-Nagy, Von Material zur Architektur, 14th volume of the Bauhausbücher, München 1929. In Czech also Od materiálu k architektuře, Praha 2001.
38
See the report from the congress in Paris (note 33).
113
114
Lada Hubatová-Vacková
steeped in le¤-democratic convictions, offered high avant-garde and new photo/montage methods and collages of the various textile structures to students who did not and were not supposed to belong to the artistic elite . Everyone was aware of that. In the context of the reform ideas, the new generation of ŠUR's apprentices and pupils were to create a broad democratic class of nameless avant-garde artisans who could have the power to change society by artistic means. ¥us the reforming essence and radicalism of Vydra's approach lay not only in aestheticism and the desire to spread beauty but also in the democratic dissemination of modern and modernist artistry.*39
*
¥e study was created as a part of the grant project GAČR 17-07711S.
Reformative "Applied Drawing" and the Radicality of Its Concepts. From Imaginative Ornament to Mechanised Drawing
33a
33b
33 a, b. Mechanizovaná metoda prostorové kompozice uplatnitelné v aranžérství, práce žáků ŠUR (prof. František Tröster) 33 a, b. Mechanised method of spatial composition applicable in window dressing, ŠUR students’ work (Prof. František Tröster)
115
116
Alena Kavčáková
VI. mezinárodní kongres
6th International Congress
pro kreslení, uměleckou
for Art Education, Drawing
výchovu a užitá umění v Praze
and Art Applied to Industries,
(1928).
Prague 1928.
„…vzorem ovšem zůstává
“… the Bauhaus remains
Bauhaus.“1
the model indeed.“1
VI. mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Praze (1928)
Alena Kavčáková
1
1
Významnou událostí v historii výtvarné edukace
¥e 6th International Congress for Art Education,
20. století byl v roce 1928 pod hlavičkou meziná-
Drawing and Art Applied to Industries2 which
rodní federace FEA uskutečněný VI. mezinárodní
took place under the auspices of the international
kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá
federation, FEA in 1928 was a significant event in
2
umění v Praze, k jehož hlavním organizátorům
the history of 20th-century art education. Its main
patřily autority meziválečného hnutí za modernizaci školního kreslení Josef Vydra (1884–1959)
3
a jeho přítel František Viktor Mokrý (1892–1975).4 FEA (Fédération Internationale pour l’En-
organisers were Josef Vydra (1884–1959)3 and his friend František Viktor Mokrý (1892–1975)4, both of whom were authorities of the interwar movement for school drawing modernization. ¥e FEA (Fédération Internationale pour l’En-
seignement du Dessin et des Arts appliqués à l’Industrie) byla založena v roce 1904 u příležitosti
seignement du Dessin et des Arts appliqués à l’In-
konání II. mezinárodního kreslířského kongresu
dustrie) was established in 1904 on the occasion
v Bernu, a to z podnětu, který zazněl roku 1900 na
of the 2nd international drawing congress in Bern,
1
1
Literární archiv Památníku národního písemnictví
F. V. Mokrý to Lucia Moholy (Berlin), 5. 2. 1929.
F. V. Mokrého Lucii Moholy (Berlín), 5. 2. 1929. 2
3
K tématu též Alena Kavčáková, Z korespondence
2
On the topic, see also Alena Kavčáková, Z korespondence
F. V. Mokrého s účastníky VI. mezinárodního kongresu
F. V. Mokrého s účastníky VI. mezinárodního
pro kreslení a užitá umění v Praze – Galkou E.
kongresu pro kreslení a užitá umění v Praze – Galkou
Scheyerovou, Josefem Albersem a Lucií Moholy, Umění
E. Scheyerovou, Josefem Albersem a Lucií Moholy, Umění
LXVI, 2018, č. 5, s. 400–421.
LXVI, 2018, no. 5, pp. 400–421.
Blíže např. Alena Kavčáková, Organizátorské a teoretické
3
Further, e.g. Alena Kavčáková, Organizátorské
dílo Josefa Vydry v kontextu umělecké a výtvarně
a teoretické dílo Josefa Vydry v kontextu umělecké
pedagogické avantgardy 20. století, in: Alena Kavčáková
a výtvarně pedagogické avantgardy 20. století, in: Alena
– Hana Myslivečková (eds.), Josef Vydra (1884–1959)
Kavčáková – Hana Myslivečková (eds.), Josef Vydra (1884–
v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy
1959) v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy
20. století, historie a současnost univerzitního výtvarného
20. století, historie a současnost univerzitního výtvarného vzdělávání v Olomouci, Olomouc 2010, pp. 18–29.
vzdělávání v Olomouci, Olomouc 2010, s. 18–29. 4
Literární archiv Památníku národního písemnictví (LA PNP), archive F. V. Mokrý, boxboard 22, letter by
v Praze (LA PNP), fond F. V. Mokrý, karton 22, dopis
F. V. Mokrý, 1916–1941 profesor kreslení na reálkách
4
F. V. Mokrý, 1916–1941 professor of drawing at secondary
v Praze, 1922–1926 redaktor časopisu Náš směr, 1941–1954
schools in Prague, 1922–1926 editor of the magazine Náš
profesor na Státní grafické škole v Praze, 1946–1950
směr, 1941–1954 professor at the State Graphic School
profesor na Ústavu výtvarné výchovy při Univerzitě
in Prague, 1946–1950 professor at the Institute of Art
Palackého v Olomouci. V přípravě kniha – Alena
Education of Palacký University in Olomouc. Book in
Kavčáková, František Viktor Mokrý (1892–1975). Osobnost
preparation – Alena Kavčáková, František Viktor Mokrý
umělce, organizátora a výtvarného pedagoga v kontextu
(1892–1975). Osobnost umělce, organizátora a výtvarného
evropské avantgardy 20. století (2020).
pedagoga v kontextu evropské avantgardy 20. století (2020).
117
118
Alena Kavčáková
I. mezinárodním kreslířském kongresu uspořáda-
at the initiative of the 1st international drawing
ném u příležitosti světové výstavy v Paříži.5 Stálým
congress held during the Paris Exposition in 1900.5
sídlem organizace se stalo Švýcarsko (Wabern bei
Switzerland became the permanent seat of the or-
6
Bern, od roku 1925 Curych). Vedl ji volený mezi-
ganisation (Wabern bei Bern, Zürich a¤er 1925).6
národní výbor (Comité international) a stálý sed-
It was led by an international committee (Comité
mičlenný užší výbor (Bureau permanent) v čele
international), and a permanent seven-member
s prezidentem. Tuto funkci vždy zastávali Švýcaři,
committee (Bureau permanent) with a president
do roku 1921 Franz Fritschi, v letech 1925–1948
at its head. ¥is position was always held by the
Alfred Specker, 1948–1956 Louis Loup a od roku
Swiss: Franz Fritschi until 1921, Alfred Specker
1956 Jakob Weidmann, pořadatel sbírek dětských
from 1925 to 1948, Louis Loup from 1948 to 1956;
kreseb, jež daly roku 1932 vzniknout Internationa-
and a¤er 1956 by Jakob Weidmann, the organiser
les Institut für das Studium der Jugendzeichnung
of children’s drawing collections which allowed
se sídlem v curyšském Pestalozzianu. Weidmann
the establishment of Internationales Institut für
vedl federaci FEA do roku 1963, kdy se sloučila
das Studium der Jugendzeichnung with its seat in
s konkurenční organizací INSEA (International
Zürich’s Pestalozzianum in 1932. Weidmann was
Society for Education ¥rough Art), založenou
the head of the FEA until 1963 when it united with
v roce 1954 v Paříži v rámci organizace UNESCO.
rival organisation INSEA (International Society
K hlavním úkolům federace FEA patřilo pravi-
for Education ¥rough Art), established in 1954
delné konání mezinárodních kongresů a výstav
in Paris as part of UNESCO. ¥e main tasks of
za účelem diskuse o aktuálních otázkách výuky
FEA included organizing regular international
kreslení, zveřejňování usnesení učiněných po
congresses and exhibitions in order to discuss the
kongresových jednáních v kongresových zprávách
current issues of drawing instruction, publishing
a dalších publikacích a také úsilí o jejich prosazo-
and advocating resolutions of congress meetings
vání.
formulated in reports and other publications.
Uspořádáno bylo od roku 1900 deset světových
Ten world congresses were held since 1900. In
kongresů. V souvislostech s dobovými změnami
the context of the period changes in the concepts of
v pojetí umělecké tvorby, reformním pedagogickým
artistic creation, education reform movements and
hnutím a pozorností věnovanou na prahu 20. století
attention which, on the verge of the 20th century,
zkoumání specifického rozvoje individuality dítěte
was focused on the exploration of the specifics of
zdůraznily první tři kongresy společenský význam
the development of the individuality of the child, the
a všeobecnou výchovnou hodnotu kreslení, zároveň
first three congresses emphasised the social signif-
nutnost zbavit výtvarnou edukaci drilu netvůrčího
icance and general educational value of drawing.
kopírování historického ornamentu a navázat výu-
¥ey also accentuated the necessity of freeing art
7
ku volněji „na přírodu a skutečný život“.
education from the non-creative drill of copying historical ornaments and relating instruction more
5
Viz Madeleine Herren, Hintertüren zur Macht. Internationalismus und modernisierungsorientierte Außenpolitik in Belgien, der Schweiz und den USA 1865–1914,
6
5
Internationalismus und modernisierungsorientierte
Podle stanov organizace vydaných 1913 ve Frankfurtu nad
Außenpolitik in Belgien, der Schweiz und den USA 1865–1914,
Mohanem. 7
See Madeleine Herren, Hintertüren zur Macht.
München 2000, s. 290.
Rudolf Čermák, Historie vyučování kreslení 2, Praha 1940, s. 104.
München 2000, p. 290. 6
According to the statutes of the organisation issued in 1913 in Frankfurt am Main.
1904 1908 1912 1925 1928 1935 1937
Paříž / Paris Bern Londýn / London Drážďany / Dresden Paříž / Paris Praha / Prague Brusel / Brussels Paříž / Paris Lund Basilej / Basel
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
1958
1955
1900
year
city
order
rok konání
místo konání
pořadí
7.–12. 8.
7.–13. 8.
30. 7. – 5. 8.
9.–15. 8.
29. 7. – 7. 8.
30. 7. – 6. 8.
12.–18. 8.
2.–6. 8.
29. 8. – 1. 9.
dates
data konání
I.–X. (1900–1958)
-
23
26
30
28
21
38
38
21
15
počet zemí number of participating countries
cca / circa 1000
cca / circa 800
cca / circa 600
cca / circa 500
3 149
cca / circa 300
2 200
1 819
823
516
počet účastníků number of participants
"Mezinárodní kongresy pro kreslení, užitá umění a uměleckou výchovu" International Congresses for Art Education, Drawing and Art Applied to Industries 6th International Congress for Art Education, Drawing and Art Applied to Industries, Prague 1928 119
120
Alena Kavčáková
Na výstavách předváděné metodické postupy, jež od
to "nature and real-life".7 ¥e exhibitions presented
poučení z tvarů přírody dospěly stylizací k zdob-
methodological approaches which from the lessons
nému dekorativnímu tvoření, a posléze ty, které
of the shapes in natural world, matured in stylisation
oproti grafické dokonalosti kresebného provedení
to ornamental decorative works, and those which, in
proklamovaly spontaneitu výtvarného projevu, de
contrast to the graphic perfection of drawing, pro-
facto odrážely antiakademické umělecké tendence
claimed the spontaneity of artistic expression, while
secese, impresionismu a expresionismu. V první
both reflected the anti-academic artistic tendencies
dekádě 20. století se z českého prostředí na kongre-
of Art Nouveau, Impressionism, and Expression-
sových výstavách v Bernu a Londýně vedle pražské
ism. In the first decade of the 20th century, Alois
Uměleckoprůmyslové školy příkladně prezentoval
Bouda8 excellently presented works of his pupils at
pracemi svých žáků Alois Bouda.8 Tehdy moder-
congress exhibitions in Bern and London, alongside
ní metodické postupy ornamentálního kreslení
the Prague School of Applied Arts. He also success-
též úspěšně předváděl na putovních výstavách
fully presented contemporary ornamental drawing
v Německu i v Anglii. Ke zkušenému Boudovi se
techniques at travelling exhibitions in Germany and
proto přidali Josef Vydra, mladý nadšenec pro refor-
England. For that reason, Josef Vydra, a young draw-
mu kreslení působící na Prvním českém gymnáziu
ing reform enthusiast at the First Czech Grammar
v Brně, a brněnský odborný inspektor František
School in Brno, and Brno expert inspector František
9
Hradilík a zúčastnili se společně v červnu 1911,
Hradilík9 joined the experienced Bouda in June
v čase mezi kongresy, sjezdu německých kreslířů
1911 and together they attended the convention of
10
v Hannoveru. Při sjezdu uspořádaná výstava kres-
German draughtsmen in Hannover, which took place
lení a odborné přednášky německých průkopníků
between the congresses.10 In addition to the conven-
moderního vyučování kreslení a umělecké výchovy
tion, a drawing exhibition and scholarly lectures
kladly, již pod vlivem myšlenek německého Werk-
were held by German pioneers of modern drawing
bundu, zvýšený důraz na spojení umění s běžným
instruction and art education, which, already under
životem nejširších vrstev obyvatelstva a na sledo-
the influence of the German Werkbund ideas, placed
vání kulturních a ekonomických dopadů rozvoje
an increased emphasis on connecting art with the
kvalitní uměleckořemeslné a uměleckoprůmyslové
ordinary life of the broadest population and moni-
produkce.11
toring the cultural and economic implications of the
Poznatek srovnatelné úrovně myšlení progresivních českých učitelů vedl vzápětí Vydru
development of quality handicra¤s and applied arts production.11
k zintenzivnění spolupráce s organizací FEA. Jako jediný za Rakousko-Uhersko se v srpnu 1911
Vydra’s awareness of the compatible thinking among the Czech progressive teachers immediately
zúčastnil schůze jejího mezinárodního komi7 8
Alois Bouda (1867–1934). Blíže Josef Vydra, † Alois Bouda,
9
František Hradilík (1871–1939), odborný inspektor
Výtvarná výchova I, 1935, č. 2, s. 12–14. kreslení na Moravě vyučující zároveň na reálce v Brně
p. 104. 8
Viz Al[ois] Bouda, Mezinárodní výstava prací žákovských
10
See Al[ois] Bouda, Mezinárodní výstava prací žákovských a sjezd německých kreslířů v Hannoveru, Pedagogické
rozhledy XXV, 1911, č. 1, s. 53–58; č. 2, s. 165–167. Ibidem, s. 57.
František Hradilík (1871–1939), expert drawing inspector in Moravia and secondary school teacher in Brno (1912–1933).
a sjezd německých kreslířů v Hannoveru, Pedagogické 11
Alois Bouda (1867–1934). Further, Josef Vydra, † Alois Bouda, Výtvarná výchova I, 1935, no. 2, pp. 12–14.
9
(1912–1933). 10
Rudolf Čermák, Historie vyučování kreslení 2, Praha 1940,
rozhledy XXV, 1911, no. 1, pp. 53–58; no. 2, pp. 165–167. 11
Ibid., p. 57.
VI. mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Praze (1928)
tétu a navázal12 při přípravě IV. mezinárodního
led him into intensifying cooperation with the FEA.
kongresu v Drážďanech zásadní kontakty s před-
In August 1911, as the sole representative of Aus-
sedou FEA Franzem Fritschim, tajemníkem FEA
tria-Hungary, Vydra took part in the meeting of the
13
Philippem Ritterem a například Ethel Spiller.
14
FEA international comittee and followed12 up in the
Pro české a moravské školy tehdy Vydra prosa-
preparation of the 4th International Congress for
dil samostatný prostor na kongresové výstavě
Drawing in Dresden where he established important
a také ukončení programu kongresu hromadnou
connections with FEA Chairman Franz Fritschi, FEA
exkurzí přes Berlín do Prahy. Díky Vydrovu orga-
Secretary Philipp Ritter13 and Ethel Spiller, among
nizačnímu úsilí a účinné propagaci cílů a činnosti
others.14 Vydra then arranged for separate exhibition
15
federace FEA v kreslířské revui Náš směr došlo
space for Czech and Moravian schools and the group
na drážďanském kongresu v roce 1912 k markant-
excursion from Berlin to Prague at the end of the
nímu vzestupu aktivní účasti delegátů z Čech
congress. ¥anks to his organisational efforts and
a Moravy.
active promotion of the objectives and activities of 16
Kongresem v Drážďanech v podstatě vy-
FEA in the drawing revue Náš směr (Our direction)15
vrcholil vývoj kreslení k stylizaci a ornamentaci
there was a striking increase in the active participa-
přírodních tvarů a pozornost byla paralelně se
tion of the delegates from Czechia and Moravia at
vzmachem expresionistických tendencí v umění
the congress in Dresden in 1912. Essentially, at this congress in Dresden16 the development of drawing towards the stylization
12
Josef Vydra, Mezinárodní sjezd v Drážďanech roku 1912. Schůze mezinárodního komitétu, Náš směr III, 1911–1912, č. 1 (1911), Zprávy Našeho směru, nestr.
13
Schůze mezinárodního komitétu, Náš směr III, 1911–1912,
1928). Viz Brun, heslo Ritter, Philipp, in: Walther Killy
no. 1 (1911), Zprávy Našeho směru. 13
see Brun, entry Ritter, Philipp, in: Walther Killy – Rudolf
Ethel Mary Spiller (1859–1953), stálá spolupracovnice
Vierhaus (eds.), Dictionary of German Biography, vol. 8,
profesorů kreslení – ¥e Art Teachers’ Guild, pořadatelka
München 2005, p. 355. 14
Ethel Mary Spiller (1859–1953), permanent cooperator of
průkopnických prázdninových výchovně vzdělávacích
FEA HQ, Honorary Vice-Chair of the Art Teachers’ Guild,
a kreslířských kurzů pro děti v londýnském Victoria and
pioneering organiser of holiday education and drawing
Albert Museum.
courses for children at Victoria and Albert Museum,
Náš směr, revui pro uměleckou výchovu, kreslení a umělecký průmysl, založil a v letech 1909–1921 redigoval
16
Swiss painter and art teacher Philipp Ritter (1870–1928),
Volume 8, München 2005, s. 355. ústředí FEA, čestná místopředsedkyně anglického spolku
15
Josef Vydra, Mezinárodní sjezd v Drážďanech roku 1912.
Švýcarský malíř a výtvarný pedagog Philipp Ritter (1870– – Rudolf Vierhaus (eds.), Dictionary of German Biography,
14
12
London. 15
Náš směr, revue on art education, drawing and art
Josef Vydra, 1922–1925 F. V. Mokrý, 1925–1927 Zdeněk
industry established and edited by Josef Vydra between
Louda.
1909–1921, F. V. Mokrý between 1922–1925, Zdeněk Louda
Hlavním organizátorem byl Karl Elssner, profesor učitelského semináře v Drážďanech – Plavně. Drážďanský
between 1925–1927. 16
Karl Elssner was the main organiser, professor of the
kongres zůstal pro Vydru vzorem svou stránkou
teachers’ seminar in Dresden – Plauen. For Vydra the
organizační i obsahovou, doprovodnými zprávami
congress in Dresden remained a model of organisation
a publikacemi (Vierter Internationaler Kongress für
and a program with accompanying news and publications
Kunstunterricht, Zeichnen und angewandte Kunst Dresden
(Vierter Internationaler Kongress für Kunstunterricht, Zeichnen
1912. Hauptbericht, Dresden 1912. – IV. Internationaler
und angewandte Kunst Dresden 1912. Hauptbericht, Dresden
Kongress für Kunstunterricht Zeichnen und angewandte
1912. – IV. Internationaler Kongress für Kunstunterricht
Kunst: Dresden 1912; Führer durch die Ausstellung, 4. – 25.
Zeichnen und angewandte Kunst: Dresden 1912; Führer durch
August, Dresden 1912).
die Ausstellung, 4. – 25. August, Dresden 1912).
121
122
Alena Kavčáková
přesouvána na „volné kreslení“. Kreslení bylo též
and ornamentation of natural shapes culminated.
vzhledem k výsledkům vědeckého zkoumání jeho
At the same time, there was a shi¤ in attention
psychologických základů a předpokladů označeno
towards free drawing, which was evoked by the
za významný vyjadřovací prostředek rovnocenný
rise of Expressionist tendencies in art. In view of
řeči a písmu. Z důvodu využitelnosti kreslení v ji-
the scientific evidence of its psychological origins
ných předmětech připravujících člověka na práci
and prerequisites, drawing was considered equal
v rozmanitých oborech bylo doporučeno, aby
in expression to speech and writing. Due to the
bylo propojováno s ručními pracemi výchovnými
usefulness of drawing in other subjects preparing
k praktickému nabývání manuální zručnosti při
students for work in various fields, a recommen-
tvorbě předmětů z různých materiálů.
17
V roce 1913 se ještě federaci podařilo založit a poprvé vydat bulletin Art et Dessin, avšak
dation arose to interconnect it with handicra¤s in order to develop manual skills in practice, when creating objects from various materials.17
vypuknutí války zcela znemožnilo její aktivity,
In 1913, the federation managed to estab-
tedy i uskutečnění kongresu v Paříži plánovaného
lish and publish the ‘Art et Dessin’ newsletter for
na rok 1916. Po neúspěšném pokusu o obnovení
the first time. However, the outbreak of the war
činnosti federace v roce 1921 byl až v březnu 1925
completely prevented its activities, including
18
přijat návrh Ethel Spiller, aby se v době konání
the congress in Paris planned for 1916. A¤er an
světové výstavy v Paříži připravil narychlo V. me-
unsuccessful attempt in 1921 to resume the fed-
zinárodní kongres FEA.19 Překotně a bez mezi-
eration’s activities, in March 1925 they accepted
národní výstavy kreslení uspořádán přípravným
Ethel Spiller’s proposal18 to organise at short notice
výborem pod vedením Louise Guébina a Louise
the 5th FEA international congress19 at the time
Bonniera20 měl podle slov Pierra Audiberta21
of the Paris Exposition. ¥e preparatory committee rapidly organised it under the leadership of Louis Guébin and Louis Bonnier,20 without an interna-
17
Viz Alois Bouda, Čtvrtý mezinárodní sjezd pro uměleckou výchovu, kreslení a užitá umění v Drážďanech, Pedagogické rozhledy XXVI, 1912–1913, č. 6, s. 627–630; č. 7, s. 738–742; č. 8, s. 851–854; č. 9, s. 961–965; č. 10, s. 1068–
18
17
uměleckou výchovu, kreslení a užitá umění
Viz Phil. Ritter, Mezinárodní federace pro vyučování
v Drážďanech, Pedagogické rozhledy XXVI, 1912–1913, no.
kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění, Náš směr XII,
6, pp. 627–630; no. 7, pp. 738–742; no. 8, pp. 851–854; no. 9,
1925–1926, č. 1, s. 23–24. 19
Blíže V. Mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou
pp. 961–965; no. 10, pp. 1068–1073. 18
výchovu a pro užitá umění v Paříži roku 1925, Náš O mezinárodním kongresu pro kreslení a uměleckou
1925–1926, no. 1, pp. 23–24. 19
Further, V. Mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou
výchovu v Paříži 1925, Pedagogické rozhledy XXXVI, 1926,
výchovu a pro užitá umění v Paříži roku 1925, Náš směr XII,
č. 4–5, s. 225–239.
1925–1926, no. 1, pp. 15–18, 20, 22; Josef Vydra, O mezinárod-
Louis-Célestin Guébin (1854–1933), architekt, profesor
ním kongresu pro kreslení a uměleckou výchovu v Paříži
kreslení, 1898–1914 generálním inspektorem kreslení v městských školách Paříže. Louis Bernard Bonnier
21
See Phil. Ritter, Mezinárodní federace pro vyučování kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění, Náš směr XII,
směr XII, 1925–1926, č. 1, s. 15–18, 20, 22; Josef Vydra,
20
See Alois Bouda, Čtvrtý mezinárodní sjezd pro
1073.
1925, Pedagogické rozhledy XXXVI, 1926, no. 4–5, pp. 225–239. 20
Louis-Célestin Guébin (1854–1933), an architect, drawing
(1856–1946), ředitel architektonických a parkových prací
professor, between 1898–1914 general inspector of
na Mezinárodní výstavě dekorativních umění 1925,
drawing in city schools in Paris. Louis Bernard Bonnier
předseda V. kreslířského kongresu v Paříži.
(1856–1946), supervisor of architecture and park works
Pierre Audibert (1880–1931), šéf kabinetu francouzského
at the International Exhibition of Decorative Arts in 1925,
ministra veřejného vyučování Anatola de Monzie.
Chairman of the 5th Congress for Drawing in Paris.
6th International Congress for Art Education, Drawing and Art Applied to Industries, Prague 1928
34
35
36
34
Výstava výtvarné výchovy, Veletržní palác, 1928 – z výuky F. V. Mokrého na reálce v Praze
35
Kongresové jednání v sále pražské Lucerny, 1928
36
Lucia Moholy, fotografie Josefa Alberse a F. V. Mokrého na VI. mezinárodním kongresu v Praze, srpen 1928
34
Exhibition of Art Education, Trade Fair Palace, 1928 - from the lessons of F. V. Mokrý at a secondary school in Prague
35
Congress meeting in Lucerna Hall, Prague, 1928
36
Lucia Moholy, photograph of Josef Albers and F. V. Mokrý at 6th International Congress in Prague, August 1928
123
124
Alena Kavčáková
„(…) po válce znovu navázat dobré styky mezi
tional drawing exhibition. According to Pierre
profesory a učiteli kreslení jakož i umělci, jimž
Audibert,21 it was supposed to: "…re-establish good
patří úloha, aby svými vyučovacími metodami
connections a¤er the war between professors and
vytvořili z kreslení skutečnou mezinárodní do-
drawing teachers, as well as artists whose task it
rozumívací řeč, k velkému prospěchu průmyslu
is to make drawing a real international means of
i obchodu ve všech větvích jejích“,22 a také, jak se
communication with their instruction methods
vyjádřil Guébin, posloužit k tomu, aby „vzkříšení
for the great benefit of the industry and trade and
(…) činnosti minulé dalo možnost předati pocho-
all of their fields,“22 and, as Guébin put it, to help
deň, znovu rozžatou, mladším živlům“.23
"resurrect … past activities to allow the carrying of
K takovým „živlům“ patřil v době poválečné-
the reignited torch to younger elements."23 Such "elements" at the time of post-war
ho rozvoje avantgardy mladý středoškolský profesor kreslení František Viktor Mokrý, příslušník
avant-garde development included the young
generace kreslířů cítících morální povinnost
secondary-school teacher of drawing, F. V.
přispět bojem za modernizaci a demokratiza-
Mokrý, a member of the generation of draughts-
ci výtvarného vzdělávání a kultury k zajištění
men who felt it was their duty to contribute to
ekonomické prosperity a konkurenceschopnosti
the struggle for the modernisation and democ-
nově ustavené Československé republiky. Když
ratisation of art education and culture in order
Mokrý od Vydry v roce 1922 převzal redakci
to ensure economic prosperity and competi-
Našeho směru, ovlivněn názory Adolfa Loose
tiveness for the newly established Czechoslovak
nasměroval tuto nejčtenější kreslířskou revui
Republic. Mokrý took over editorial leadership of
24
v radikálním antiornamentálním boji k reflexi
Náš směr from Vydra in 1922, and influenced by
purismu, konstruktivismu a funkcionalismu
opinions of Adolf Loos, he directed this widely
v tzv. logických směrech školního kreslení. V je-
read journal on drawing in a radical, anti-orna-
jich propagaci se již od roku 1923 začal odrážet
mental battle,24 towards a reflection of purism,
respekt Mokrého ke koncepci avantgardního
constructivism and functionalism in the so-called
Bauhausu, kterou aktuálně podložil Walter
logical directions of school drawing. As early as
Gropius přelomovým heslem „Kunst und Tech-
1923, their promotion began to reflect Mokrý’s re-
nik – eine neue Einheit“, označujícím za určující
spect for the concept of the avant-garde Bauhaus
síly současnosti průmysl a mechanizaci. Z těchto
which was then backed by Walter Gropius with
myšlenek v podstatě vycházel referát „Kresle-
his ground-breaking motto: “Kunst und Tech-
25
ní a průmysl“, kterým Mokrý na pařížském
nik — eine neue Einheit”, marking industry
kongresu roku 1925 odpověděl na otázku třetí
and mechanisation as the determining forces
pracovní sekce, zda „přináší vyučování kreslení,
of the present. Essentially, the paper "Kreslení
jak se dnes praktikuje na různých stupních vyu-
22
Viz V. Mezinárodní kongres (pozn. 19), s. 15.
23
Viz Ritter (pozn. 18), s. 24.
24
25
21
Pierre Audibert (1880–1931), Head of the Cabinet of the
Viz Anketa o ornamentu, Náš směr XI, 1924–1925, č. 3–4,
22
See V. Mezinárodní kongres (note 19), p. 15.
s. 65–68, 70, 72, 74, 76, 78–84, 87–100. Blíže např. Lada
23
See Ritter (note 18), p. 24.
Hubatová-Vacková, Tiché revoluce uvnitř ornamentu, Praha
24
See Anketa o ornamentu, Náš směr XI, 1924–1925, no.
French Minister of Public Education Anatol de Monzie.
2011, s. 218, 221–223.
3–4, pp. 65–68, 70, 72, 74, 76, 78–84, 87–100. For instance,
Frant[išek] V. Mokrý, Kreslení a průmysl, Náš směr XII,
see also Lada Hubatová-Vacková, Tiché revoluce uvnitř
1925–1926, č. 1, s. 8–11.
ornamentu, Praha 2011, p. 218, 221–223.
VI. mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Praze (1928)
čovacích, očekávanou pomoc všemu průmyslu“.26
a průmysl"25 used these ideas as its base. Mokrý
Jeho kritiku konzervativních praktik ornamentál-
presented it at the congress in Paris in 1925 to
ního kreslení přežívajících na školách pod hesly
answer the question of the third workgroup on
umělecké výchovy a doporučení soustředit se
whether "drawing instruction, as it is taught
více na vzdělání citu technického, odpovídajícího
today at various levels of education, brings the
více cítění moderního člověka, ocenili zejména
expected help to all industries".26 His criticism of
zúčastnění představitelé ruské avantgardy Jurij
the conservative practices of ornamental drawing
27
Annenkov a David Sterenberg, delegát moskev-
surviving in schools under the aegis of art edu-
ské školy VCHUTEMAS, programem příbuzné
cation and the recommendation to focus more on
Bauhausu. Moderní člověk, jak se Mokrý vyjádřil,
the education of technical skills, corresponding
je plný „porozumění pro funkcionalismus každé
more to the sensibility of the modern person, was
vyrobené věci“ a vidí krásu „jedině tam, kde je
particularly appreciated by the representatives
největší vypětí účelnosti, použitelnosti, pohodlí,
of the Russian avant-garde Jurij Annenkov and
při nejmenší spotřebě materiálu, práce a času“.
David Sterenberg,27 a delegate from the Moscow
Úkolem současné výchovy je proto vyvinutí me-
VCHUTEMAS school, which was similar to the
tod, které by jej vedly „k chápání pravdivé účel-
Bauhaus in its curriculum. According to Mokrý,
nosti a funkcionelnosti všech tovarů člověkem vyráběných, (…) k pořádku, čistotě, striktnosti“,
the modern person is full of "an understanding 28
for the functionalism of every manufactured
a tak zároveň k odolnosti vůči svodům nevkus-
thing" and sees beauty "only where there is the
ných imitací luxusních dekorovaných předmětů.
greatest effort of efficiency, usability, comfort,
Závěrem Mokrý doporučil, aby tyto nové metody
with the lowest material consumption, work, and
předvedla výstava budoucího kongresu.
time." ¥us, the task of modern education is to
Početná československá delegace si získala
develop methods leading them towards an "un-
v Paříži svou aktivitou v odborných diskusích
derstanding of the true efficiency and usability
nemalé uznání, byla proto vyslyšena její nabídka
of all man-made goods, (…) to order, cleanliness,
uspořádat VI. mezinárodní kongres roku 1928
strictness"28 and resistance to the temptations
v Praze, kdy bude k oslavě desetiletí existence Čes-
of distasteful imitations of luxurious decorated
koslovenska připravena Výstava soudobé kultury.29
goods. In conclusion, Mokrý recommended to
V čele organizačního týmu pražského
present these new methods at the exhibition of
kongresu stojící Vydra a Mokrý se ujali de facto
the next congress.
dvou prestižních úkolů, v plném rozsahu obnovit
¥e large Czechoslovak delegation gained
mezinárodní oborovou diskusi a seznámit svět
considerable recognition in Paris as a result of the
s vyspělou kulturou hostitelské, na demokratic-
activity of delegates in expert discussions, and
kých principech od roku 1918 budované země.
therefore their offer to organise the 6th Interna-
Kongres, jehož reprezentační roli potvrdila
tional Congress for Drawing of 1928 in Prague was
záštita prezidentem republiky T. G. Masarykem
accepted. It would be a time for the celebration of
a ministrem školství a národní osvěty Milanem
25
Frant[išek] V. Mokrý, Kreslení a průmysl, Náš směr XII, See V. Mezinárodní kongres (note 19), p. 18.
1925–1926, no. 1, pp. 8–11.
26
Viz V. Mezinárodní kongres (pozn. 19), s. 18.
27
Ibidem.
26
28
Viz Mokrý (pozn. 25), s. 9.
27
Ibid.
29
Viz V. Mezinárodní kongres (pozn. 19), s. 20.
28
See Mokrý (note 25), p. 9.
125
126
Alena Kavčáková
Hodžou, proběhl ve dnech 29. 7. – 7. 8. 1928 a za-
the decade of Czechoslovak independence and the
znamenal rekordních 3 149 účastníků z 28 zemí
accompanying Exhibition of Contemporary Culture.29
světa.30 V sále Lucerny, v Masarykově škole v Pra-
Vydra and Mokrý as the heads of organising
ze – Holešovicích a v zasedací síni parlamentu
commitee undertook two prestigious tasks: to
bylo souběžně předneseno 96 referátů. Tematicky
fully restore international professional debate,
se vztahovaly k hlavním kongresovým otázkám
and to acquaint the world with the advanced
– „A) Kreslení duší ruční práce: 1. na školách
culture of the host country built on the demo-
obecně vzdělávacích: národních, středních
cratic principles since 1918. ¥e congress, with
i vyšších; 2. na školách odborných a uměleckých.
its representative role confirmed by the assumed
Aa) Vzdělání učitelů se zřetelem ke spojitosti
patronage of the President of the Republic,
kreslení a ručních prací. B) Barva; její význam
Tomáš Garrigue Masaryk and the Minister of
ve škole a v životě; metody vyučovací; jednotnost
Education and National Enlightenment Milan
31
pojmenování barev“. V prostorách Průmyslové-
Hodža, took place from 29 July to 7 August 1928
ho paláce na výstavišti v Praze byla instalována
and saw a record number of participants – 3,149
velká mezinárodní Výstava výtvarné výchovy.
from 28 countries.30 ¥e 96 papers which were
Během kongresu jí byl proveden T. G. Masaryk,
presented at the Lucerna Hall, the Masaryk
který se potom na Hradě setkal s organizátory
School in Prague – Holešovice, and the Parliament
a hlavními delegáty všech zúčastněných zemí
conference room, thematically related to the main
(např. Alfredem Speckerem, Ethel Spiller, Hugem
questions: "A) Drawing as the soul of handicra¤s:
Segerborgem, J. T. Ewenem, Seishi Shimodou,
1. at general schools: public, secondary, and high-
32
Teiji Okanoborim). Doprovodný program zahr-
er; 2. at vocational and art schools. Aa) Education
nující zahradní slavnosti a řady zájezdů vyvrcho-
of teachers concerning the connection between
lil v závěru kongresu šestidenní exkurzí, která
drawing and handicra¤s. B) Colour; its importance
provedla desítky zájemců napříč republikou přes
in school and life, methods of instruction; uni-
Výstavu soudobé kultury v Brně až po Košice.
formity in colour naming."31 ¥e Industrial Palace
Během kongresu se Mokrý i Vydra shodli v ná-
in Prague hosted a sizeable international Exhibi-
zoru, že skutečně novátorské postupy předvedla za
tion of Art Education. During the congress, Presi-
neúčasti pozvaného institutu VCHUTEMAS téměř
dent Masaryk was shown the exhibition, and met
výhradně nekonvenční kolekce prací studentů
with the organisers and central delegates of all
desavského Bauhausu z výuky Josefa Alberse, Va-
participating countries at the Prague Castle (e.g.
silije Kandinského, Paula Kleea, Oskara Schlem-
Alfred Specker, Ethel Spiller, Hugo Segerborg,
mera a Joosta Schmidta. Netradičně ji uváděl již
J. T. Ewen, Seishi Shimoda, Teiji Okanobori).32 ¥e
text v Katalogu 6. Mezinárodní výstavy výtvarné
accompanying program, including garden festivi-
33
výchovy. Malopisem psané informace jsou po-
ties and a number of tours, culminated at the end
dávány v úsporných, logicky řazených výstižných
of the congress with a six-day excursion that took
30
Viz Kongresová zpráva, Raport du congrès, Report of the
29
See V. Mezinárodní kongres (note 19), p. 20.
Congress, Kongress-Bericht, vydal výbor VI. Mezinárodního
30
See Kongresová zpráva, Raport du congrès, Report of the
kongresu pro kreslení a užitá umění, Praha 1931, s. 11.
Congress, Kongress-Bericht, published by the committee
31
Ibidem, s. 30.
of the 6th International Congress for Art Education,
32
Ibidem, s. 38.
33
Katalog 6. Mezinárodní výstavy výtvarné výchovy, Praha
31
Ibid., p. 30.
1928, s. 245–254.
32
Ibid., p. 38.
Drawing and Art Applied to Industries, Praha 1931, p. 11.
6th International Congress for Art Education, Drawing and Art Applied to Industries, Prague 1928
heslech. Text tak zcela odpovídá hlavním zása-
dozens of enthusiasts across the Republic through
dám na škole rozvíjeného výukového systému,
the Exhibition of Contemporary Culture in Brno as
ekonomičnosti a účelnosti, s nimiž je vyloučením
far as to Košice. During the congress, Mokrý and Vydra agreed
nepodstatného a nadbytečného třeba dospět k jasné stavbě nejen textu, ale i jakéhokoli arte-
that in the absence of the invited VCHUTEMAS In-
faktu, předmětu denní potřeby i samotného pra-
stitute, the Dessau Bauhaus presented truly innova-
covního a výrobního procesu. Expozice Bauhausu
tive methods in an utterly unconventional collection
se překvapivě nezabývala metodami kreslení, ale
of student works under the tutelage of Josef Albers,
ukázkami výchovného pokusnictví stimulujícího
Wassily Kandinsky, Paul Klee, Oskar Schlemmer and
rozvoj tvůrčích sil jedince. Nejinspirativněji na
Joost Schmidt. Even the introduction in the catalogue
československé pedagogy-modernisty zapůso-
of the 6th International Exhibition of Art Education
bily experimentální metody používané Josefem
was unconventional.33 ¥e information was set in
Albersem ve Vorkursu.34 Stalo se tak i proto,
minuscule fonts and presented in simple, logically
že Albers na kongresu osobně přednesl referát
arranged, concise mottos. ¥us it fully complied
„Schöpferische Erziehung“,35 obsahem identic-
with the main principles of the school’s educational
36
ký s článkem „Werklicher Formunterricht“ ,
system: economy and practicality, doing away with
který publikoval v témž roce v časopise bauhaus.
the unnecessary and the redundant to achieve a clear
Přítomným objasnil jak smysl a cíle vystave-
layout, not only in terms of text, but any artefact,
ných postupů, tak i celkové směřování institutu,
every-day item, and the work and production pro-
jemuž se v hospodářsky orientované době jedná
cess itself. Surprisingly, the Bauhaus exposition did
při výchově a vzdělávání nové generace tvůrců
not cover drawing methods, but it presented demon-
o odpovídající formu vyplývající z funkce a mate-
strations of educational experiments stimulating the
riálu. Expozice Bauhausu ovšem sklízela i kritiku
creative capacity of the individual. ¥e experimental
mnohých nepoučených návštěvníků, kteří podle
methods used by Josef Albers in Vorkurs34 had a most
Mokrého „nesprávně chápali vystavené ukázky
inspirational effect on the Czechoslovak modernist
práce z oddělení Albersova jako pokusy o nějaké
pedagogues. It also happened because Albers person-
37
podivínské umění.“ Za zásadní ovšem Mokrý
ally presented a paper "Schöpferische Erziehung"35
ve shodě s Vydrou pokládal, aby se nové cíle
– identical to the article "Werklicher Formunter-
a metodické postupy výuky na Bauhausu staly
richt"36 which he had published that year in the
v Československu obecným vzorem pro použití
bauhaus magazine. He explained to the participants
reformně-pedagogických teoretických konceptů
the meaning and objectives of the exhibited meth-
při jejich aplikaci do oblasti výtvarné pedagogiky.
ods, as well as the general direction of the institute,
Mokrý se proto na kongresu osobně seznámil
which, regarding the education and instruction of
s Albersem a ve spolupráci s ním pohotově zajistil
the new generation of designers in that economically oriented era, aimed at finding a corresponding
34
Ibidem, s. 245–246.
35
Josef Albers, Schöpferische Erziehung, in: Kongresová
33
Katalog 6. Mezinárodní výstavy výtvarné výchovy, Praha
Josef Albers, Werklicher Formunterricht, bauhaus:
34
Ibid., pp. 245–246.
zeitschri¸ für gestaltung II, 1928, č. 2/3, s. 3–7.
35
Josef Albers, Schöpferische Erziehung, in: Kongresová
36
Josef Albers, Werklicher Formunterricht, bauhaus:
1928, pp. 245–254.
zpráva (pozn. 30), s. 337–343. 36 37
zpráva (note 30), pp. 337–343.
F. V. Mokrý, úvod článku, Josef Albers, Tvořivá výchova a Bauhaus, Výtvarné snahy X, 1928–1929, č. 5, příloha Výtvarná výchova, s. 45–51, cit. s. 45.
zeitschri¸ für gestaltung II, 1928, no. 2/3, pp. 3–7.
127
128
Alena Kavčáková
publikaci překladu jeho přednášky pod názvem
form resulting from function and material. However,
„Tvořivá výchova a Bauhaus“.38
the Bauhaus exposition was also criticised by many
Na kongresu Mokrý záměrně navazoval kontakty i s dalšími osobami s vazbami na Bauhaus, 39
unenlightened visitors who, according to Mokrý, "misunderstood the exhibited samples from Albers’
s Galkou Scheyer a Lucií Moholy, autorkou
department as attempts at some freakish art."37 How-
dochované fotografie Mokrého s Albersem
ever, Mokrý, in agreement with Vydra, considered
a cenného článku „VI. Internationaler Kongress
it essential for the new objectives and instruction
für Zeichnen, Kunstunterricht und angewandte
methods of the Bauhaus to become a general model
Kunst in Prag, 29. Juli – 5. August 1928“ publiko-
in Czechoslovakia for the use of reform-pedagogical
vaném v mezinárodní avantgardní revui i10.
40
theoretical concepts in their implementation in the
K úspěchům kongresu obecně velkého společen-
field of art pedagogy. For this reason, Mokrý per-
ského významu zařadila Lucie Moholy zejména
sonally connected with Albers at the congress and,
demonstraci novátorských metod vyvinutých
in cooperation with him, he readily arranged for the
v laboratořích moderní pedagogiky na Bauhausu.
release of the translation of his lecture titled "Tvořivá
Zvýšenou pozornost potom věnovala referátu
výchova a Bauhaus."38
„Free imaginative and creative work“,41 jímž na
At the congress, Mokrý intentionally estab-
kongresu Galka Scheyer, jako delegátka americ-
lished connections also with other persons associ-
kého výtvarného školství, komentovala vystave-
ated with the Bauhaus such as Galka Scheyer39 and
nou kolekci prací svých žáků z Anna Head School
Lucia Moholy, who took the preserved photograph
v Berkeley. Podle Lucie Moholy se jen Scheyerová
of Mokrý with Albers and authored the important
jasně vyjádřila k poměrně málo diskutované-
article "VI. Internationaler Kongress für Zeichnen,
mu dílčímu tématu „Vliv moderních směrů
Kunstunterricht und angewandte Kunst in Prag,
uměleckých na vyučování kreslení“. Ovlivněna
29. Juli – 5. August 1928", published in the interna-
příkladem výuky na Walden School v New Yorku
tional avant-garde revue i10.40 Moholy considered
obhajovala Scheyerová postupy vedoucí člověka
the demonstration of innovative methods devel-
jakéhokoli věku k spontánnímu, expresivní-
oped in the laboratories of modern pedagogy at
mu vyjádření osobní pravdy o životě, tj. podle
the Bauhaus to be the success of the congress, of
ní takové, jež zároveň usnadňují cestu k poro-
extreme social importance. She also called in-
zumění umění jako projevu hlubšího pochopení
creased attention to the paper "Free imaginative
života. V kontrastu s jejím názorem Lucie Moholy
38
Ibidem, s. 45–51.
39
Emmy Ester – Galka Scheyer (1889–1945) od 1924 autorka
37
a Bauhaus, Výtvarné snahy X, 1928–1929, no. 5, annex Výtvarná výchova, pp. 45–51, cited p. 45.
výstav a interpretka expresivních projevů skupiny Die
40
blaue Vier v USA. Od roku 1926 učitelka výtvarných
38
Ibid., pp. 45–51.
kurzů a umělecká ředitelka Anna Head School v Berkeley,
39
Emmy Ester – Galka Scheyer (1889–1945) from 1924, an
blíže Kavčáková (pozn. 2), s. 404–406.
exhibition author and interpreter of expressive works by
Lucia Moholy, VI. Internationaler Kongress für Zeichnen,
the Die blaue Vier group in USA. From 1926 the teacher
Kunstunterricht und angewandte Kunst in Prag, 29. Juli –
of art courses and art director of the Anna Head School in Berkeley, see Kavčáková (note 2), pp. 404–406.
5. August 1928, i10 II, 1928, č. 16, s. 82–84; č. 17–18, s. 96–97. 41
F. V. Mokrý, introduction, Josef Albers, Tvořivá výchova
Galka E. Scheyer, Free imaginative and creative work, in:
40
Lucia Moholy, VI. Internationaler Kongress für Zeichnen,
Kongresová zpráva (pozn. 30), s. 193–197; Isabel Wünsche
Kunstunterricht und angewandte Kunst in Prag, 29. Juli
(ed.), Galka E. Scheyer and ¾e Blue Four Correspondence
– 5. August 1928, i10 II, 1928, no. 16, pp. 82–84; no. 17–18,
1924–1945, Wabern – Berne 2006, s. 352–355.
pp. 96–97.
VI. mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Praze (1928)
uvedla, že v Československu hájí Vydra, s nej-
and creative work",41 in which Galka Scheyer, the
jasnější názorovou shodou s Mokrým a Stanisla-
only delegate of American art education at the
42
vem Matějčkem , odlišné stanovisko, že je třeba
congress, noted the exhibited collection of her
užívat nejen metod spontánního, ale i logického
students’ works from the Anna Head School in
kreslení. S ohledem na psychologické předpokla-
Berkeley. According to Lucia Moholy, only Scheyer
dy tvoření zrajícího člověka však v následnosti,
made a clear statement on the relatively little-dis-
aby byl tento v optimálně stanoveném čase veden
cussed sub-topic of "the influence of modern art
od exprese k vědomému, racionální úvahou
movements on the teaching of drawing". Influ-
podloženému vytváření, jež by splňovalo aktuální
enced by the instruction example at the Walden
požadavky na čistou, jasnou, správnou konstruk-
School in New York, Scheyer advocated for the
ci v umění prolínajícím každodenním životem,
methods of guiding persons of any age to spon-
jehož bude jednou snad sám tvůrcem, povětšinou
taneous, expressive communication of personal
43
však konzumentem. Právě postupy Mokrého
truth about life, which at the same time facilitate
a hlavně Matějčkovy, které na kongresové výstavě
the path to the perception of art as an expression
ocenil sám Albers, omezováním ornamentálního
of a deeper understanding of life. In contrast with
kreslení a podáváním lekcí směrujících dospíva-
her opinion, Lucia Moholy stated that in Czecho-
jící žáky k porozumění jazyku moderního kon-
slovakia, Vydra, in close agreement with Mokrý
struktivistického projevu, byly zcela přirozeně
and Stanislav Matějček42, advocated a different
připravené k přijetí podnětů z bauhausovských
view: that it was necessary to use both methods
metod. Mokrý se proto po kongresu pro stálý
of spontaneous and logical drawing. With respect
přísun informací o dění na Bauhausu přihlásil Al-
to the psychological prerequisites of a developing
bersovým prostřednictvím za člena kruhu přátel
individual’s creation these two methods were to
Bauhausu a stal se odběratelem časopisu bauhaus.
be used consequently to guide this individual in
Velkoryse zorganizovaný pražský kongres
an optimally determined time from expression
v podstatě splnil vytčené úkoly. Obnoven a pod-
to conscious, rational, reasoned creation. Such
statně zvýšen byl zájem o mezinárodní oborovou
creation would then meet the current demands
diskusi a také byl podán důkaz, že rozlohou malá
for pure, comprehensive and proper construction
pořadatelská země „je ve směru pokrokového
in art blending in with every-day life; perhaps
myšlení světově orientována“ a má odborníky
this developing individual will become the creator
44
dávající „vlastní odpovědi na nové poznatky“. Zej-
of this art, but mostly a consumer.43 ¥ey were
ména Mokrý a Vydra byli od té doby mezinárodně
precisely the methods of Mokrý and especially
respektovanými osobnostmi, jejichž názor měl po
Matějček that Albers himself applauded at the
tři další desetiletí váhu při zásadních rozhodnu41 42
Kongresová zpráva (note 30), pp. 193–197. – Isabel Wünsche
modernista, zastánce krajních antiornamentálních
(ed.), Galka E. Scheyer and ¾e Blue Four Correspondence 1924–1945, Wabern – Berne 2006, pp. 352–355.
názorů, místopředseda Svazu československých kreslířů. 43
44
Galka E. Scheyer, Free imaginative and creative work, in:
Stanislav Matějček (1879–1950), výtvarný pedagog-
Josef Vydra, Psychologismus a logismus v kreslení proti
42
Stanislav Matějček (1879–1950), an art teacher-modernist,
sobě, Výtvarné snahy IX, 1927–1928, č. 1, příloha Výtvarná
supporter of extreme anti-ornament positions, vice-
výchova, s. 2–4.
chairman of Czechoslovak Draughtsmen Union.
Ladislav Sutnar, Moderní gramatika výstavního
43
Josef Vydra, Psychologismus a logismus v kreslení proti
výtvarnictví, in: Iva Knobloch (ed.), Ladislav Sutnar
sobě, Výtvarné snahy IX, 1927–1928, no. 1, annex Výtvarná
v textech (Mental Vitamins), Praha 2010, s. 35–38, cit. s. 38.
výchova, pp. 2–4.
129
130
Alena Kavčáková
tích o činnosti federace. Svědčí o tom např. dopis
congress exhibition. Advocating the reduction of
Jakoba Weidmanna Vydrovi z roku 1954, v němž po
ornamental drawing and providing lectures guid-
vzniku organizace INSEA k prosbě o radu, zda má
ing adolescent pupils toward an understanding of
bojovat za nezávislost prostředky chudé FEA, nebo
the language of modern constructivist expression
přistoupit na spolupráci, či fúzi obou organiza-
represented the natural preparation for accepting
cí, připojil vysoké ocenění pražského kongresu:
the stimuli of the Bauhaus methods. In order to
„Pražský kongres roku 1928, který jste vedl tak mi-
ensure a constant supply of information on events
mořádně skvělým způsobem, byl zlomem v historii
at the Bauhaus, Mokrý applied to the Bauhaus
45
vyučování kreslení a umělecké výchovy.“
K zlomovým aspektům zejména patřil
circle of friends through Albers and became a subscriber to the bauhaus magazine.
obecný přesun pozornosti z užšího konceptu
¥e lavishly organised congress in Prague
vzdělávání kreslířských dovedností víceméně
fulfilled its objectives. It revived and substantially
kopírujících postupy uměleckého vzdělávání
heightened interest in international discussions
k širšímu, komplexnějšímu, o poznatky psycholo-
in the field. It also provided evidence that an
gických zákonitostí kreslení se opírajícímu pojetí
organising country so small in size "is world-ori-
tzv. výtvarné výchovy. Ta má být kromě péče
ented in terms of progressive thinking" and has
o věku přiměřený rozvoj výtvarného vyjádření
specialists providing their "own responses to new
každého jedince zaměřena prostřednictvím čin-
findings".44 As a result, Mokrý and Vydra became
ných metod k obecně prospěšnému rozvoji jeho
internationally recognised figures, and their
tvůrčích sil, k formování jeho estetického vkusu
opinions concerning fundamental decisions of the
a schopnosti rozpoznávat a ochraňovat hodnoty
federation’s activities continued to be valued in the
současné výtvarné kultury.
next three decades, as evidenced by Jakob Weid-
Kongres však znamenal určitý zlom i v pro-
mann’s letter to Vydra in 1954. Following the es-
fesním životě Vydry a Mokrého. Poznatek ideové
tablishment of INSEA, Wiedmann asks for advice
a tvůrčí sounáležitosti s konstruktivistickým
on whether to fight for independence through the
Bauhausem, v němž se během pražského kon-
poor FEA or to cooperate or merge both organi-
gresu oba utvrdili, se stal platformou jejich
sations. He also expressed special appreciation of
další pedagogické, publikační, redakční, or-
the congress in Prague: "¥e Prague congress in
ganizátorské a koncepční práce. Všemi těmito
1928, which you led in such an exceptionally great
aktivitami kladoucími důraz na pragmatická
way, was a turning point in the history of drawing
a národohospodářská hlediska nemalou měrou
and art education."45 In particular, the breakthroughs included
ovlivnili dobovou pedagogickou praxi. Za její úspěch lze považovat podíl na neobyčejné popu-
a general shi¤ of focus from the narrower concept
laritě funkcionalismu v našich zemích. V těchto
of drawing skills instruction which more or less
souvislostech dosáhlo Vydrovo pracovní úsilí
replicate the methods of fine arts education, to
vrcholů v organizaci Školy umeleckých remesiel
a broader, more comprehensive concept of art ed-
(ŠUR) v Bratislavě, reorganizaci brněnské Školy uměleckých řemesel a v založení Ústavu výtvarné výchovy v Olomouci. Vydrou koncipované školy,
44
Ladislav Sutnar, Moderní gramatika výstavního výtvarnictví, in: Iva Knobloch (ed.), Ladislav Sutnar v textech (Mental Vitamins), Praha 2010, pp. 35–38, cited p. 38.
45
LA PNP (pozn. 1), karton 33, dopis presidenta FEA Jakoba Weidmanna Josefu Vydrovi, 21. 6. 1954.
45
LA PNP (see 1), boxboard 33, letter of the FEA President Jakob Weidmann to Josef Vydra, 21. 6. 1954.
6th International Congress for Art Education, Drawing and Art Applied to Industries, Prague 1928
jež dávaly vzniknout pověstem o „bratislavském,
ucation supported by findings in the psychology of
brněnském a olomouckém Bauhausu“, nebyly
drawing. In addition to considering the age-appro-
kopiemi Bauhausu. S ohledem na odlišné prostře-
priate development of the artistic expression of
dí, v němž působily, a na specifické požadavky
every individual, it was also supposed to use active
profilu jejich absolventů na jeho prvky tvořivě
approach and methods for the generally bene-
navazovaly. V letech 1929–1950 se Vydrovým při-
ficial development of the creative potential and
činěním v jejich učitelských sborech opakovaně
cultivation of the aesthetic taste and the ability to
setkávaly osobnosti, pro něž zůstával vzorem
recognise and protect the values of contemporary
Bauhaus i po násilném ukončení jeho existence
visual culture.
nacistickým režimem, který již pět let po skonče-
¥e congress also marked a particular turning
ní pražského kongresu zpřevracel plány mnohých
point in the professional lives of the Vydra and
z jeho účastníků a obecně evropské avantgardy.
Mokrý. ¥eir knowledge of ideological and crea-
Bratislavská ŠUR se ve třicátých letech
tive unity with the constructivist Bauhaus, which
z řad československých škol v různé míře in-
they both confirmed for themselves during the
spirovaných Bauhausem přiblížila společnému
congress, became a platform for their further ped-
vzoru nejvíce, jak o tom zasvěceně psala Iva
agogical, publishing, editorial, organisational and
46
Mojžišová. Podobně jako Gropius v desavském
conceptual work. With their activities emphasis-
Bauhausu svěřil Vydra vedení výukových dílen,
ing pragmatic and national economic aspects, they
přípravných a doplňkových kurzů kreativním
significantly influenced the period’s pedagogical
osobnostem moderních umělců a pedagogů-mo-
practices, to which we could ascribe the success of
dernistů. Někteří z nich přitom stavěli na přímé
the unprecedented popularity of Functionalism in
zkušenosti z výuky na Bauhausu, jako např.
our countries. In this regard, Vydra’s efforts cul-
Zdeněk Rossmann, nebo ze škol příbuzných kon-
minated in the establishment of ŠUR in Bratislava,
cepcí, např. Josef Vinecký.47 Díky Vydrou vedené
the reorganisation of the school of arts and cra¤s
škole se Bratislava stala do vzniku Slovenského
in Brno and the establishment of the Institution
štátu nadregionálním centrem výtvarné moder-
of Art Education (Ústav výtvarné výchovy) in
ny, kam s přednáškami zavítali např. László Mo-
Olomouc. ¥e schools conceived by Vydra allowed
holy-Nagy, Ernst Kállai, Jan Tschichold, Zdeněk
the legends of “Bratislava, Brno and Olomouc
Pešánek, Ladislav Sutnar, Karel Teige. Odtud také
Bauhaus” to emerge. ¥ey were not Bauhaus
Vydra v polovině třicátých let oslovil Mokrého,
copies, but considering the different environment
aby společně založili čtvrtletník Výtvarná výcho-
in which they were active and the specific needs
48
va. V jejich redakci a moderní Rossmannově
based on their graduates’ profile, they creatively
typografické úpravě se potom až do okupace
built on its characteristics. From 1929 to 1950, thanks to Vydra, the teaching staff repeatedly met personalities for whom the Bauhaus remained
46 47
Např. Iva Mojžišová, Škola moderného videnia. Bratislavská
a model even a¤er the violent end of its exist-
ŠUR 1928 – 1939, Bratislava 2013.
ence at the hands of the Nazi regime, which, five
Vinecký byl vyškolen Henrym van de Velde na výmarské
years a¤er the congress in Prague, subverted the
Kunstgewerbeschule, 1928–1932 vyučoval na vratislavské
plans of its many participants and the European
Akademie für Kunst und Kunstgewerbe. Viz Alena Kavčáková, Josef Vinecký (1882–1949). Osobnost sochaře v kontextu evropské avantgardy 20. století, Olomouc 2009. 48
avant-garde in general. In the 1930s, ŠUR, among an array of Czecho-
Výtvarná výchova, sborník pro užité umění, kreslení
slovak schools inspired by the Bauhaus to a vari-
a zrakovou výchovu, vycházela v letech 1935–1944.
ous extent, came closest to the Bauhaus model, as
131
132
Alena Kavčáková
37
38
39
37
Mezinárodní výstava výtvarné výchovy, 1928
38
Pozvání k účasti na výstavě VI. mezinárodního kongresu pro kreslení a užitá umění v Praze, brožura, 1928
39
Alfred Specker – president FEA 1925–1948
37
International Exhibition of Art Education, 1928
38
Invitation for the participation at the exhibition of 6th International Congress for Art Education, Drawing and Art Applied to Industries in Prague, booklet, 1928
39
Alfred Specker – President of FEA 1925–1948
VI. mezinárodní kongres pro kreslení, uměleckou výchovu a užitá umění v Praze (1928)
hojně odebíraný časopis stal významným zdro-
Iva Mojžišová knowledgeably wrote.46 Similar to
jem aktuálních informací o mezinárodním dění
Gropius in the Bauhaus in Dessau, Vydra entrusted
na poli vztahů výtvarné pedagogiky a moderního
the leadership of training workshops, preparatory
umění.
and additional courses to the creative personali-
Olomoucký Ústav výtvarné výchovy
49
ties of modern artists and modernist pedagogues.
představoval poválečný pokus Vydry a Mokrého
Some of them, such as Zdeněk Rossmann built
o vložení bauhausovských prvků do originální
on their direct experience from instruction at
koncepce institutu pro univerzitní vzdělávání
the Bauhaus; others, such as Josef Vinecký pro-
výtvarných pedagogů pro všechny stupně škol,
moted ideas gained at schools with similar con-
tj. od mateřských až po střední. Prostřednictvím
cepts.47 ¥anks to the school led by Vydra up to
vzdělávání učitelů byl zaměřen na výchovu bu-
the establishment of the authoritarian Slovak
doucích občanů – konzumentů umění v běžném
State, Bratislava became a supra-regional centre
životě, kteří budou moci rozvinutým potenciálem
of Modernism in art where, for example, László
tvůrčích sil zefektivnit svůj pracovní výkon v nej-
Moholy-Nagy, Ernst Kállai, Jan Tschichold, Zdeněk
různějších oborech. Podle ambiciózního plánu
Pešánek, Ladislav Sutnar and Karel Teige lectured.
institutu, pojatého jako činná škola, započalo
Vydra also approached Mokrý in the mid-thirties
roku 1946 budování školních dílen a ateliérů,
to jointly establish the quarterly Výtvarná výchova
výuky se ujal kvalitní pedagogický sbor, do nějž
(Art Instruction).48 With their editorial efforts and
Vydra obsadil vedle Mokrého opět Vineckého,
Rossmann’s modern typographic layout, the wide-
např. architekta Lubomíra Šlapetu, malíře Jana
ly subscribed journal became an essential source
50
Zrzavého, a bylo také vyvinuto úsilí, aby byl
of up-to-date information on international events
novým vydáváním časopisu Výtvarná výchova
in the field of art pedagogy and modern art until
vytvořen při univerzitě prostředek k obnovení
the occupation. ¥e Institution of Art Education in Olomouc49
mezinárodní odborné diskuse i v rámci federace FEA. Po komunistickém převratu v roce 1948
embodied Vydra and Mokrý’s post-war attempt to
však bylo dobudování ústavu znemožněno a do
include the Bauhaus characteristics in the original
roku 1950 byl rozprášen i sbor silných osobností,
concept of the institute for the university educa-
v jejichž pedagogické práci se ozývala inspira-
tion of art pedagogues for nursery schools all the
ce bauhausovskými metodami, nejednou těmi,
way to secondary schools. By educating teachers
které ve Vorkursu vyvinul od doby pražského
it aimed to educate future citizens – consumers of
kongresu zvláště uznávaný Josef Albers i László
art in every-day life, who thanks to their devel-
Moholy-Nagy. Totalitní režim v padesátých letech zabránil i účastem Mokrého a Vydry na mezinárodních kongresech FEA a povědomí o jejich díle se rychle a na řadu let vytratilo.*51
46
E.g., Iva Mojžišová, Škola moderného videnia. Bratislavská
47
Vinecký was trained by Henry van de Velde at Weimar
ŠUR 1928–1939, Bratislava 2013. Kunstgewerbeschule, and from 1928 to 1932 taught at Breslau Akademie für Kunst und Kunstgewerbe. See Alena Kavčáková, Josef Vinecký (1882–1949). Osobnost
49
Blíže Kavčáková (pozn. 3).
50
Tehdy však k vydávání časopisu z důvodu nedostatku prostředků nedošlo.
*
sochaře v kontextu evropské avantgardy 20. století, Olomouc 2009. 48
Výtvarná výchova, sborník pro užité umění, kreslení
49
For more see Kavčáková (note 3).
Publikace textu podpořena FF UP v Olomouci, č. projektu FPVC2016/12.
a zrakovou výchovu, published between 1935 and 1944.
133
134
Alena Kavčáková
oped creativity would be able to improve their professional performance in various fields. Based on the ambitious plan of the Institution, conceived as an active school, they began constructing school workshops and studios in 1946. Vydra’s high-quality pedagogical staff, which included Mokrý, Vinecký, the architect Lubomír Šlapeta and the painter Jan Zrzavý, undertook instruction. ¥ere was also an effort50 to revive the publication of the Výtvarná výchova journal as a means to reintroduce international scholarly discussions within the FEA at the Institution. However, following the Communist takeover in 1948, the completion of the Institution was thwarted, and by 1950, the staff of strong personalities, inspired in their pedagogical work by the Bauhaus methods, including those developed in Vorkurs by the strongly respected Josef Albers and László Moholy-Nagy in the era following the congress in Prague, had scattered. In the 1950s, the totalitarian regime also prevented Mokrý and Vydra from participating in FEA international congresses, and the awareness of their work suddenly disappeared and was forgotten for many years.*
50
At the time, however, the journal was not published due
*
Publication of the text supported by FF UP in Olomouc,
to a lack of resources. project no. FPVC2016/12.
6th International Congress for Art Education, Drawing and Art Applied to Industries, Prague 1928
135
136
Cornelia Wieg
Experiment und Erneuerung.
Experiment and Renewal.
Die BURG – ältere Schwester
The BURG - The Older
des Bauhauses
Sister of the Bauhaus
Experiment und Erneuerung. Die BURG – ältere Schwester des Bauhauses
Cornelia Wieg
Die Kunstgewerbeschule Burg Giebichenstein
¥e school of applied arts Burg Giebichenstein (to-
(heute Burg Giebichenstein – Kunsthochschule
day Burg Giebichenstein – Kunsthochschule Halle)
Halle) ist in den 1920er Jahren unter der Kurz-
became known as one of the most modern schools
bezeichnung die BURG als eine der modernsten
of applied arts in Germany in the 1920s under the
in Deutschland bekannt geworden. Der Name
abbreviated name –BURG, which refers to where it
verweist auf den Ort, an dem sie bis heute ansäs-
still resides today. Between 1920 and 1922 they re-
sig ist. Für die „Werkstätten der Stadt Halle“ (eine
built the lower castle of the Giebichenstein Castle
ebenfalls gebrauchte Bezeichnung der Schule)
for the Werkstätten der Stadt Halle (a name also in
wurde zwischen 1920 und 1922 die Unterburg der
use to refer to the school), according to the designs
Burg Giebichenstein an der Saale nach den Vorga-
of its founding director Paul ¥iersch (1879 in
ben ihres Gründungsdirektors Paul ¥iersch (1879
Munich – 1928 in Hannover). ¥is architecturally
in München – 1928 in Hannover) ausgebaut. Diese
scenic situation on the outskirts of the city, with
architektonische und landscha¤liche Situation am
workshop buildings behind almost totally enclosed
Rande der Stadt, mit den nach außen hinter nahe-
walls, isolated and inwardly opening to the garden,
zu geschlossenen Mauern, uneinsehbaren und
under the soaring castle tower, was a “refuge”
sich nach innen zu einem Garten öffnenden Werk-
where students could concentrate on working in
stattgebäuden, gelegen unter dem aufragenden
the workshops and building the school commu-
Bergfried, war ein „Refugium“, in dem man sich
nity. ¥e school signet, in use since 1928, is an
auf die Arbeit in den Werkstätten und die Gemein-
apposite acronym of this situation.
scha¤ konzentrierte. Das seit 1928 gebrauchte
Conceptually and temporally, the BURG
Signet der Schule ist ein markantes Kürzel dieser
established itself in parallel with the Bauhaus with
Situation.
which it has fundamental similarities as well as
Die BURG etablierte sich konzeptionell und
differences. It developed against the backdrop of
zeitlich parallel zum Bauhaus, mit dem sie grund-
the reform ideas of the German Werkbund and the
sätzliche Gemeinsamkeiten, aber auch Unter-
idea of the "unified art school" of art historian and
schiede aufweist. Sie entwickelte sich vor dem
Prussian cultural politician Wilhelm Waetzoldt
Hintergrund der Reformideen des Werkbundes
from the vocational classes focused on arts and
und der Idee der „Einheitskunstschule“ des Kunst-
cra¤s of the Handwerkerschule which existed in
historikers und preußischen Kulturpolitikers
Halle since 1870. ¥is transformation was made
Wilhelm Waetzold aus den kunstgewerblichen
possible by a policy aimed at the comprehensive
Fachklassen einer seit 1870 in Halle existierenden
modernisation of the city under the leadership of
Handwerkerschule. Ermöglicht wurde das durch
Mayor Richard Robert Rive.
eine auf die umfassende Modernisierung der
On 1. July 1915, architect Paul ¥iersch as-
Stadt orientierte Politik unter dem Oberbürger-
sumed the position of director of the school and
meister Richard Robert Rive.
declared his intention to transform it into a mod-
137
138
Cornelia Wieg
Am 1. Juli 1915 trat der Architekt Paul ¥iersch
ern school of applied arts, which he had also em-
das Amt des Direktors der Handwerkerschule mit
phasized when applying for the position. For arts
dem erklärten Willen an, daraus eine moderne
and handicra¤s, he demanded the highest quality
Kunstgewerbeschule zu machen. In seinem Be-
and "artistic equivalent to new concepts"1, and
werbungsschreiben betont er seine Absichten:
for the “curriculum” he declared the work in the
Für Kunst und Handwerk verlangt er höchste
workshops as fundamental. He wanted to ensure
Qualität und die „künstlerische Entsprechung
practical experience and funding for the school
1
zu den neuen Auffassungen“ . Und er erklärt als
through cooperation with companies.
„Lehrprogramm“ die Orientierung auf die Arbeit
¥iersch had significant influence on the
in der Werkstatt. Für die Praxiserfahrung und die
BURG until his departure in 1928. He came from
Finanzierung der Schule strebt er die Zusammen-
a Munich family of intellectuals and architects
arbeit mit Firmen an.
who belonged to the revivalist movement – the
Paul ¥iersch hat bis zu seinem Weggang
so-called Catholic-Apostolic community. He was
1928 die BURG wesentlich geprägt. Er stammte
a trained mason and later, for more than five years
aus einer Münchener Gelehrten- und Archi-
he gained essential experience as an architect,
tektenfamilie, die der katholisch-apostolischen
teacher, and organiser in the position of the office
Gemeinde, einer Erweckungsbewegung, ange-
manager for leading architects Peter Behrens in
hörte, absolvierte eine Maurerlehre und sam-
Düsseldorf and Bruno Paul in Berlin. ¥ese offices
melte über fünf Jahre lang als Bürochef bei den
were true breeding grounds for reform ideas
führenden Architekten Peter Behrens in Düssel-
and modern architects such as Ludwig Mies van
dorf und anschließend bei Bruno Paul in Berlin
der Rohe, Walter Gropius, Adolph Meyer, and Le
fundamentale Erfahrungen als Architekt, Lehrer
Corbusier, who all worked there. In 1911 ¥iersch
und Organisator. Die Büros von Behrens und Paul
opened his own office in Berlin. In keeping with
waren quasi „Kaderschmieden“ der modernen
the ancient paradigm, he emphasised proportion
Architekten und Reformideen, dort arbeiteten
and rhythm. He argued against the artistic (intrin-
z.B. auch Ludwig Mies van der Rohe, Walter Gro-
sic) value of technical construction and demand-
pius, Adolph Meyer, Le Corbusier. 1911 gründete
ed the raw form to be embedded into aesthetic,
¥iersch sein eigenes Büro in Berlin. Ihm galten
artistic form. Even in architecture he sought out
nach dem Vorbild der Antike Proportion und
symbolic form. In 1906 he married Fanny Hilde-
Rhythmus als wesentlich, er sprach sich gegen
brandt, whose brother Kurt (biologist, physician,
den künstlerischen (Eigen)Wert der technischen
psychiatrist) introduced him to the association of
Konstruktion aus, verlangte die ästhetische Ein-
the poet Stefan George, the so-called Lichterfelder
kleidung der Rohform in eine Kunstform und
Kreis. He was a friend of Karl Schmidt-Rottluff,
strebte auch in der Architektur eine Symbolform
and an acquaintance of Lyonel Feininger and the
an. 1906 heiratete er Fanny Hildebrandt, durch
esteemed Franz Marc, August Macke and Paul
deren Bruder Kurt (Biologe, Mediziner, Psychia-
Klee, whose works he later exhibited in Halle.
ter) er zum Stefan-George-Kreis in Berlin, dem
¥iersch's ideal of man and education in-
Lichterfelder Kreis, kam. Er war befreundet mit
cluded the unity and harmony of the spiritual,
Karl Schmidt-Rottluff, kannte Lyonel Feininger
mental and physical. He considered architecture
1
1
Paul ¥iersch an den Magistrat der Stadt Halle, Brief vom 12. 12. 1914, Stadtarchiv Halle, Sammlung Nauhaus.
Paul ¥iersch, letter of 12 December 1914 addressed to the city of Halle, Stadtarchiv Halle, coll. Nauhaus.
Experiment and Renewal. The BURG - The Older Sister of the Bauhaus
und schätzte Franz Marc, August Macke und Paul
as the mother of all art under whose roof all other
Klee besonders, deren Werke er später in Halle
art forms were to be developed and practised,
ausstellte.
including practical necessities such as eating and
¥ierschs Menschen- und Bildungsideal um-
housing. He followed his own ideal of a medieval
fasste die Einheit und Harmonie des Geistigen, Seeli-
masons' lodge (Bauhütte) – an idea spread in the
schen und Körperlichen. Die Architektur galt ihm als
reform movement. He considered "his" school
die Mutter aller Künste, unter deren Dach sich alle
to be an inwardly differentiated organism with
anderen Kunstformen entwickeln und praktizieren
a unified nature in which everyone was to par-
sollten, bis hin zu begleitenden lebenspraktischen
ticipate without personally coming to the fore.
Einrichtungen wie Essen und Wohnen – er folgte
¥iersch's concept of instruction and school
einem eigenen Ideal der in der Reformbewegung
management was not to provide directions and
verbreiteten Idee der „Bauhütte“. „Seine“ Schule
teaching. Instead, the teacher was supposed to
dachte er als in sich differenzierten Organismus von
accompany the student individually and help him/
einheitlichem Wesen, an dem jeder Einzelne, ohne
her in "finding his/her talent". ¥iersch did not
persönlich hervorzutreten, teilhat. Seine Auffassung
seek the new for the newness itself; his aim was to
von der Lehre und von der Führung der Schule be-
overcome what was given and causing stagnation:
stand nicht darin, anzuweisen und zu unterrichten,
"A new idea is not a manifestation of the forma-
sondern den Schüler durch den Lehrer individuell
tion of a new spiritual world, but an unleashing of
zu begleiten und ihm beim „Finden seines Talen-
everything that is tied, a liberation of everything
tes“ zu helfen. Neues suchte er nicht um seiner
that is bound, the overthrow of everything that is
selbst willen, sondern als Überwindung dessen,
solid, the breaking of all boundaries, the dissolu-
was festlegt und Stagnation erzeugt: „Die neue Idee
tion of yesterday's mental attachments (…)."2 He
ist nicht Manifestation der Gestaltung einer neuen
regarded programs and manifests somewhat scep-
geistigen Welt, sondern ist die Lösung alles Gebun-
tically as the "seductive feigning of the intellect".3
denen, Entfesselung alles Gebannten, Sturz alles
¥e school was supposed to help him fulfil his
Festen, Durchbrechen aller Grenzen, Zersetzung der
efforts to find a path from the disintegration of the
2
seelischen Bindungen von gestern (...).“ Programme
present to a new ideal law, an inner and natural
oder Manifeste betrachtete er eher skeptisch als „ver-
connection between art and life, and artwork as
3
führerische Vorspiegelungen des Intellekts“ . Seinem
the "perfect unity of spirit and form."4
Anliegen, aus der Zerrissenheit der Gegenwart heraus zu einem neuen ideellen Gesetz, zu einer inneren, selbstverständlichen Verbindung von Kunst
2
Paul ¥iersch, Erneuerung oder Experiment, in: Kunstgewerbe. Ein Bericht über Entwicklung und Tätigkeit
und Leben, zum Kunstwerk als „vollkommener Ein-
der Handwerker- und Kunstgewerbeschulen in Preussen, pub.
heit von Geist und Gestalt“ zu finden, wollte er in der
Bund deutscher Kunstgewerbeschulmänner, Berlin 1922,
BURG zur Wirklichkeit verhelfen.4
pp. 59–61. 3
Ibid.
4
For more details on Paul ¥iersch, his development
Paul ¥iersch, Erneuerung oder Experiment, in:
and activity at the BURG, see Katja Schneider, Burg
Kunstgewerbe. Ein Bericht über Entwicklung und Tätigkeit der
Giebichenstein. Die Kunstgewerbeschule unter Leitung
Handwerker- und Kunstgewerbeschulen in Preussen, hrsg.
von Paul ¾iersch und Gerhard Marcks 1915 bis 1933,
vom Bund deutscher Kunstgewerbeschulmänner, Berlin
vol. 1, Weinheim 1992. For more details on the
1922, S. 59–61.
school's structure, see Ibid., p. 73ff. ¥iersch's documents
3
Ebd.
are located in the archive of the Technical University of
4
Ausführlich über Paul ¥iersch, seine Entwicklung
Munich. ¥e archives on the Burg Giebichenstein are
2
139
140
Cornelia Wieg
¥iersch strebte von Beginn an danach,
From the outset, ¥iersch sought to win
Au¤räge für die Schule zu erhalten, die durch
commissions for the school that several workshops
die Werkstätten gemeinsam ausgeführt werden
could work on together. Until 1932, ten architec-
konnten. Bis 1932 realisierte die BURG zehn
tural and interior design projects in which all of
Architektur- und Ausstattungsprojekte, an denen
the workshops could participate were carried out
alle Werkstätten beteiligt waren. Das vielleicht
at the BURG. Perhaps the most modern were the
modernste waren die Bauten auf dem Flughafen
buildings at the Halle-Leipzig Airport, which was
Halle-Leipzig, der 1926 von der Stadt Halle ge-
founded by the city of Halle in 1926 and destroyed
gründet und im Zweiten Weltkrieg zerstört wurde.
during the Second World War. In addition, numer-
Daneben gab es zahlreiche Projekte, an denen
ous projects were carried out in which individual
einzelne Lehrer bzw. Werkstätten teilhatten. Der
teachers and/or individual workshops participat-
Idee des Gemeinscha¤swerkes und des Gesamt-
ed. In keeping with the idea of collective work
organismus folgend, wurden die Produkte der
and a single organism, the products of the school
Schule überwiegend ohne Namen des Autors nur
mostly bore the name of the school and not the
unter dem Namen der BURG veröffentlicht, die
actual creator, and the teachers did not participate
Lehrer nahmen außerhalb der Aktivitäten der
in any exhibitions outside the school's activities.5
Schule nicht an Ausstellungen teil.5
¥iersch conducted targeted surveys and sought out young artists in particular for his staff. He turned to reform-oriented institutions and personalities for recommendations, including Bruno
und sein Wirken an der BURG in: Katja Schneider, Burg Giebichenstein. Die Kunstgewerbeschule unter Leitung von Paul ¾iersch und Gerhard Marcks 1915 bis 1933, Bd. 1, Weinheim 1992. Zur Organisation der Schule siehe
Paul, Josef Hoffmann in Vienna, and the school of applied arts in Munich, while also gathering information through his own connections.6 In addition,
ausführlich: Ebd., S. 73ff. Der Nachlass von Paul ¥iersch befindet sich im Archiv der Technischen Universität München. Archivmaterial über die Kunstschule Burg
located mostly in the archive and collection (Kustodie) of
Giebichenstein befindet sich überwiegend im Archiv und
the Burg Giebichenstein – University of Art and Design
Kustodie der Burg Giebichenstein – Kunsthochschule
Halle and in the Stadtarchiv Halle, where there are also
Halle und im Stadtarchiv Halle, dort auch die von
collected archives, letters, documents, photographs
Wilhelm Nauhaus gesammelten Archivalien, Briefe,
by Wilhelm Nauhaus (col. Nauhaus). ¥e art museum
Dokumente, Fotografien (Sammlung Nauhaus). Die
Moritzburg Halle (Saale) and the Kustodie of the Burg
Sammlungen des Kunstmuseums Moritzburg Halle
Giebichenstein – University of Art and Design Halle
(Saale) und die Kustodie der Burg Giebichenstein
archive extensive art collections by artists from the
– Kunsthochschule Halle bewahren umfangreiche
workshop of the school since its establishment.
Bestände von Werken von Künstlern und aus den 5
5
No explicit regulation existed for this; however, Wilhelm
Werkstätten der Kunstschule seit ihrer Gründung.
Nauhaus, the first historian of the BURG reports in
Eine explizite Vorschri¤ gab es dafür nicht, doch
this sense on the basis of his research in the preserved
berichtet in diesem Sinne Wilhelm Nauhaus, der erste
archives and personal contacts with teachers and
Historiograph der BURG, aufgrund seiner Recherchen in
students who were still alive in the 1960s (Stadtarchiv
dem verbliebenen Archivmaterial und seines Austausches
Halle col. Nauhaus). Based on the sources from Paul
in den 1960er Jahren mit noch lebenden Lehrern und
¥iersch's legacy, Katja Schneider presents his ideals
Schülern (Stadtarchiv Halle, Sammlung Nauhaus). Katja
on the collective workshops and artist community as
Schneider stellt auf der Grundlage von Quellen aus dem Nachlass von Paul ¥iersch seine Vorstellungen von der
common creation (note 4, p. 91ff). 6
Schneider (note 4), p. 60ff and S. Wölffling, Dokumente.
Werkstatt- und einer Künstlergemeinscha¤ als dem Werk
Zur Geschichte der Handwerker- und Kunstgewerbeschule in
Aller dar (Schneider, wie Anm. 4, S. 91ff.).
Halle seit Gründung der gewerblichen Zeichenschule im Jahr
Experiment und Erneuerung. Die BURG – ältere Schwester des Bauhauses
40
41
40
Hans Finsler, Cröllwitzer Brücke, 1928
40
Hans Finsler, Cröllwitzer Bridge, 1928
41
Grassimesse 1932, Ausstellung der Werkstätten der
41
Grassi Fair 1932, Exhibition of the Werkstätten
Stadt Halle
der Stadt Halle
141
142
Cornelia Wieg
Als Lehrer holte ¥iersch nach gezielten Erkundigungen vor allem junge Künstler an die
the first generation of students joined the teaching staff a¤er a few years.
Schule. Er wandte sich wegen entsprechender
¥e first curriculum of the school under the
Empfehlungen an reformorientierte Einrichtun-
¥iersch's directorship in the 1916 summer term
gen und Persönlichkeiten, u. a. an Bruno Paul in
lists for the applied arts department of the daily
Berlin, Josef Hoffmann in Wien, an die Kunstge-
school one general department under the tutelage
werbeschule in München, und er holte Informa-
of two painters from Halle and one vocational class
6
tionen aus seinem eigenen Netzwerk ein. Nach
for interior design and architecture under the tu-
einigen Jahren rückten dann auch Schüler aus der
telage of ¥iersch and another architect.7 A newly
ersten Generation in Lehrpositionen.
established vocational class for "arts and cra¤s
Ein erstes Schulprogramm unter ¥ierschs
works for women" was led by Maria Likarz who
Direktorat vom Sommersemester 1916 nennt für
studied and worked in the Wiener Werkstätte, and
die kunstgewerbliche Abteilung der Tagesschule
whose work ranged from design to the production
eine Allgemeine Abteilung, geleitet von zwei hal-
of decorative fabrics and textiles, fashion, illustra-
leschen Malern, und eine Fachklasse für Raum-
tion, paper and book graphic design, enamelling,
ausstattung und Architektur unter Leitung von
cases, jars and jewellery. ¥e students of this class
7
¥iersch und einem weiteren Architekten. Die
participated in a wide array of ¥iersch's projects,
neu eingerichtete Fachklasse für „kunstgewerbli-
especially stage design sets which he carried out
che Frauenarbeiten“ wurde von der an der Wie-
until 1927 for the theatres in Halle, Leipzig, and
ner Werkstätte ausgebildeten und tätigen Maria
for the opera performances of the Händel Festival
Likarz geleitet und widmete sich einem vielgestal-
in Göttingen. Besides that, Maria Likarz designed
tigen Spektrum vom Entwerfen bis zur Herstel-
costumes for several performances.
lung von Dekorationsstoffen und Textilarbeiten,
In the autumn of 1916, ¥iersch justified
Mode, Illustration, Papier- und Buchgestaltung,
the engagement of young Gustav Weidanz, who
Emailarbeiten, Kassetten, Dosen und Schmuck.
studied under Richard Luksch, Bruno Paul, Franz
Schülerinnen dieser Klasse waren an einer ganzen
Metzner and Ignatius Taschner, for the sculpture
Reihe von ¥ierschs Projekten beteiligt, vor allem
class by citing his versatility. ¥e curriculum of
an den Bühnenausstattungen, die er in dichter Fol-
this vocational class included work with stone,
ge bis 1927 für die ¥eater in Halle, Leipzig und für
wood and metals, clay modelling, wood and plaster
Opern der Göttinger Händelfestspiele realisierte.
carving, stonemasonry, the modelling of medals,
Maria Likarz entwarf mehrfach die Kostüme.
plaques and stucco, as well as custom modelling, the making of gravestones, memorial plaques, pottery, and other arts and cra¤s works. ¥e
6
Schneider (wie Anm. 4), S. 60ff; S. Wölffling, Dokumente. Zur Geschichte der Handwerker- und Kunstgewerbeschule in
Teichert company in Meißen began producing Weidanz's designs of stoves in 1923.
Halle seit Gründung der gewerblichen Zeichenschule im Jahr 1870. Beitrag zum 30-jährigen Bestehen der Hochschule für
7
industrielle Formgestaltung Halle – Burg Giebichenstein, Halle
1870. Beitrag zum 30-jährigen Bestehen der Hochschule für
(Saale) 1988.
industrielle Formgestaltung Halle – Burg Giebichenstein, Halle
Katalog der Handwerkerschule Sommersemester 1916,
(Saale) 1988.
Privatarchiv, Abb. in Schneider (wie Anm. 4), S. 64.
7
Katalog der Handwerkerschule Sommersemester 1916, private
Weitere Schul- und Werkstättenkataloge aus anderen
archive, image in Schneider (note 4), p. 64. More school
Jahren folgen bei Schneider in den entsprechenden
and workshop catalogues from other years follow in
Kapiteln.
Schneider in the corresponding chapters.
Experiment and Renewal. The BURG - The Older Sister of the Bauhaus
Die Einstellung des jungen Gustav Weidanz
Typographer Anna Simons from Munich,
für die Bildhauerklasse im Herbst 1916, der bei
a former student under Edward Johnston in
Richard Luksch, Bruno Paul, Franz Metzner, Igna-
England, provided courses on typeface design
tius Taschner gelernt hatte, begründete ¥iersch
beginning in 1917. Lectures by art historian and
vor allem mit dessen Vielseitigkeit. Das Programm
musicologist Oskar Hagen were also open to the
dieser Fachklasse umfasste Arbeiten in Stein,
general public. Hagen was considered to be the
Holz und Metall, Modellieren in Ton, Schnitzen in
re-discoverer of Händel's operas and their staging.
Holz, Gipsschneiden, Steinhauen, Modellieren für
He le¤ for Göttingen in 1918 where he established
Medaillen, Plaketten, für Stuckaturen und An-
the Händel Festival in 1920.
tragsarbeiten, Grabmale, Gedenktafeln, Keramik
Since 1918 the school was allowed to charac-
und anderes Kunstgewerbe. Weidanz‘ Entwürfe
terise itself as the school for artisans and applied
für Öfen wurden seit 1923 in der Firma Teichert in
arts and in 1922 it gained independence and began
Meißen produziert.
using the denomination Werkstätten der Stadt
Seit 1917 gab die Schri¤gestalterin Anna Simons aus München, die in England Schülerin bei Edward Johnston gewesen war, Schri¤kurse
Halle/Staatlich-städtische Kunstgewerbeschule Burg Giebichenstein. Puppetry was a collective, uniting activity of
in Halle. Der Kunsthistoriker und Musikwissen-
the young school which also attracted the atten-
scha¤ler Oskar Hagen hielt für die Schüler Vor-
tion of the general public. ¥e first public per-
träge, die auch dem externen Publikum zugäng-
formances were held in 1918, followed by several
lich waren. Hagen gilt als Wiederentdecker der
more until 1933. ¥ese are mentioned because,
Händel-Opern und ihrer Aufführungspraxis. Er
besides the "unrestrained amusement", they pro-
ging 1918 nach Göttingen und gründete 1920 dort
vided performative experience with artistic action
Händel-Festspiele.
presumably in the spirit of ¥iersch's concept. We
Seit 1918 dur¤e sich die Schule als Hand-
can assume that ¥iersch was acquainted with
werker- und Kunstgewerbeschule bezeichnen.
various modern theatre theories and practices
1922 wurde sie eigenständig und führte nun die
that took the direction of stylised theatre and new
Bezeichnung Werkstätten der Stadt Halle/Staat-
theatrical forms of expression. He was well aware
lich-städtische Kunstgewerbeschule Burg Giebi-
of the essence of theatre as Gesamtkunstwerk
chenstein.
through his own work for the theatre and he
Ein gemeinscha¤ssti¤endes Mittel der
planned to establish a scenography studio and
jungen Schule, mit dem sie auch öffentliche Auf-
experimental theatre. However, they were only
merksamkeit gewann, waren Puppenspiele, mit
partially realised. For unknown reasons, even the
denen sie 1918 erstmalig und bis 1933 mehrfach
lecture hall with a stage and gymnastic podium
an die Öffentlichkeit trat. Sie sollen hier vorge-
was not built, despite the fact that it was includ-
stellt werden, da sie, begleitet von „unbändigem
ed in 1920 sketches for the reconstruction of the
Vergnügen“, wahrscheinlich auch in ¥ierschs
extramural settlement of the lower of Giebichen-
Sinn eine performative Erfahrung künstlerischen
stein castle into the school and workshops.
Handelns darstellten. Man darf davon ausge-
In January 1918, before the opening of the
hen, dass ¥iersch mit verschiedenen modernen
school exhibition, the first performance of the
¥eaterauffassungen und -praktiken vertraut war,
puppet show Doktor Faust was held. ¥is was fol-
die sich der Stilbühne und neuen theatralen Aus-
lowed in March by performances of plays by Hans
drucksformen zuwandten. Er, dem durch seine
Sachs, while Molière's Forced Marriage premiered
eigene ¥eaterarbeit das Wesen des ¥eaters als
in December 1919 and January 1920. In 1926-27,
143
144
Cornelia Wieg
Gesamtkunstwerk sehr deutlich war, plante für
marionettes were made for Shakespeare's Comedy
seine Schule ein Atelier für Bühnenausstattung
of Errors, but we do not know whether they were
und eine Versuchsbühne, die jedoch nur rudi-
actually used. It was also rumoured that these
mentär realisiert wurden. Auch ein Vortragssaal
marionettes were portrayals of the teachers, obvi-
mit Bühne und Gymnastikpodium, der in den von
ously stylised and adapted to the roles in the play.
¥iersch gezeichneten Plänen für den 1920 begon-
¥e school also published brief programmatic
nenen Ausbau der Unterburg Giebichenstein zu
essay Über das Marionettentheater written by Hein-
Werkstätten und Schulräumen noch vorgesehen
rich von Kleist and designed by Herbert Post. 300
ist, wurde - warum auch immer - nicht verwirk-
copies in three different bindings were produced
licht.
by the BURG printing company. ¥e last puppets
Im Januar 1918 wurde vor einer Ausstellungseröffnung der Schule als erstes Stück Das Puppen-
were created for Mozart's singspiel Bastien and Bastienne which was staged in 1932 and 1933.8
spiel vom Doktor Faust gespielt, im März Stücke von
It can be assumed that along with Ma-
Hans Sachs. Im Dezember 1919 und Januar 1920
ria Likarz, Gustav Weidanz and Oskar Hagen,
spielte man von Molière Die erzwungene Heirat.
¥iersch was the “spiritus rector” of these endeav-
1926/27 entstanden für Die Komödie der Irrungen
ours from the very beginning. Most likely, he also
von Shakespeare Marionetten, von denen nicht
participated in the selection of the plays, as this
klar ist, ob sie wirklich gespielt wurden. Von ihnen
selection seems to be an educational curriculum.
wurde kolportiert, dass sie zugleich Porträts – na-
In modern puppetry, folk theatre was combined
türlich stilisiert und den Rollen im Stück zuge-
with the ideas of modern theatre, traditional prac-
ordnet - von Lehrern der BURG seien. Die kleine,
tices and practices crossing cultural boundaries
programmatische Schri¤ von Heinrich von Kleist
with performative experience and the handcra¤ed
Über das Marionettentheater, gestaltet von Herbert
artistic form within the given abstraction. Gus-
Post und in der BURG-Druckerei in 300 Exemp-
tav Weidanz carved and designed all the wooden
laren gedruckt, wurde parallel dazu mit drei ver-
parts and probably also painted them. Costumes,
schiedenen Einbandgestaltungen veröffentlicht.
stage decorations and theatre equipment were
Die letzten Marionetten entstanden für Mozarts
produced by Maria Likarz, her students, and
Singspiel Bastien und Bastienne – damit fanden 1932
Weidanz, who also directed some performances.
8
und 1933 Aufführungen statt.
¥iersch war anfangs wohl zusammen mit
Teachers, students and citizens who were close to the school appeared in them. Music was always
Maria Likarz, Gustav Weidanz und Oskar Hagen
part of the performance. ¥is puppetry theatre at
der spiritus rector dieser Aktivitäten und wahr-
the BURG represented a different kind of perform-
scheinlich auch an der Wahl der Stücke beteiligt,
ative practice and was not as strictly oriented on
die wie ein Bildungsprogramm erscheint. Im
a structural-aesthetic experiment as the theatre
modernen Puppentheater verband sich Volksthea-
at the Bauhaus. However, it was able to convey to
ter mit modernen ¥eaterideen, traditionelle und
the viewer a broad and immediate contact with
8
Siehe dazu Cornelia Wieg, „Und jedem Anfang wohnt ein Zauber inne.“, in: ¥omas Bauer-Friedrich – Christian
8
See Cornelia Wieg, „Und jedem Anfang wohnt ein Zauber
Philipsen – Cornelia Wieg (Hrsg.), Moderne in der
inne.“, in: ¥omas Bauer-Friedrich – Christian Philipsen
Werkstatt. 100 Jahre Burg Giebichenstein Kunsthochschule
– Cornelia Wieg (eds.), Moderne in der Werkstatt. 100
Halle (Ausst.-Kat.), Kunstmuseum Moritzburg Halle
Jahre Burg Giebichenstein Kunsthochschule Halle (exh. cat.),
(Saale) 2015, S. 14ff.
Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale) 2015, p. 14ff.
Experiment und Erneuerung. Die BURG – ältere Schwester des Bauhauses
42
43
42
Karl Schmidt-Rottluff, Bildnis Paul Thiersch, 1915, Öl auf Leinwand
43
Gustav Weidanz u. a., drei Marionetten zu W. A. Mozart Bastien und Bastienne, 1932, Holz, bemalt, verschiedene Stoffe, Leder, Perlen, Metall, Höhe: Colas 62 cm, Bastien 55 cm, Bastienne 55 cm
44
Gerda Leo, Darbietung auf dem Fest „Die Neue Sachlichkeit“ 1925
44
42
Karl Schmidt-Rottluff, Portrait of Paul Thiersch, 1915, oil on canvas
43
Gustav Weidanz and coll., Three puppets for the singspiel by W. A. Mozart, Bastien and Bastienne, 1932, wood, painted, various fabrics, leather, pearls, metal, height: Colas 62 cm, Bastien 55 cm, Bastienne 55 cm
44
Gerda Leo, Performance at the "New Objectivity" Celebration 1925
145
146
Cornelia Wieg
kulturübergreifende Praxis mit dem performati-
tradition combined with modernity and experi-
ven Erlebnis und der handwerklich-händischen
ence with Gesamtkunstwerk (literally speaking) in
Kunstform bei per se gegebener Abstraktion.
a comprehensible form.
Alle Holzteile schnitzte bzw. gestaltete Gustav Bühnen- und die Dekoration und Ausstattung der
School of applied arts in Halle becomes the BURG
Aufführungsräume stellten Maria Likarz, Schüle-
Upon the thorough completion of workshops in
rinnen und ebenfalls Weidanz her, der einige Auf-
the lower castle of Giebichenstein Castle in 1922,
führungen auch leitete. Die Spieler waren Lehrer,
the school expanded its structure, curriculum
Schüler und der BURG nahestehende Bürger aus
and public presentation. Vocational classes with
der Stadt. Immer wurde dazu musiziert. Dieses
corresponding workshops usually had one artistic
Puppentheater der BURG ist eine andere perfor-
headmaster and one workshop headmaster, posi-
mative Praxis und weniger streng auf strukturelle,
tions that were sometimes held by one person.
Weidanz. Er bemalte sie wohl auch. Die Kostüme,
ästhetische Experimente orientiert als die Bau-
¥e city of Halle financed the construction of
haus-Bühne. Aber sie bot breite und unmittelbar
the workshops. ¥e annual operating costs of 120
zugängliche Anknüpfungspunkte an Tradition
000 RM were to be reimbursed with products and
und Moderne und eine Erfahrung von Gesamt-
commissions made in the workshops. At the BURG,
kunstwerk in (im wörtlichen Sinne) handhabba-
apprentices could receive only training, while
rem Format.
the apprenticeships and master's examinations were conducted at the chamber of cra¤s. Socially
Aus der halleschen Kunstgewerbeschule wird: Die BURG
disadvantaged students received some form of
Nachdem 1922 die Werkstätten in der Unterburg
students were paid pro rata for external commis-
Giebichenstein vollständig eingerichtet waren,
sions. ¥e BURG accepted applicants for vocational
baute die Schule ihre Struktur, ihr breites Ausbil-
classes according to their abilities and interests,
dungsangebot und ihr öffentliches Au¤reten aus.
and students were allowed to change their cur-
Die Fachklassen mit den entsprechenden Werk-
riculum. At least until 1925, the school's products
stätten hatten in der Regel einen künstlerischen
were presented without the name of the author;
Leiter und einen Leiter der Werkstatt, manchmal
only the workshops and occasionally their heads
in einer Person.
were listed. As a result, in many instances only the
Den Ausbau der Werkstätten hatte die Stadt
scholarship and free lunch and all participating
workshop could be associated with the product.
Halle getragen. Das jährliche Betriebskapital von
We must assume that teachers, workshop masters
120 000 RM sollte durch die Produkte und Au¤rä-
and students jointly participated in the creation
ge der Werkstätten wieder eingespielt werden. Die
of the products. ¥us, instruction consisted of the
BURG dur¤e Lehrlinge ausbilden, die Lehrlings-
work of the teachers who set an example for their
und Meisterprüfung wurde dann vor der Hand-
students, advised them, and supported them in
werkskammer abgelegt. Für schlecht bemittelte
their work.9
Schüler konnte eine Art Stipendium ausgereicht und ein Mittagstisch eingerichtet werden. Bei externen Au¤rägen wurden Schüler anteilig bezahlt. Die Aufnahme der Schüler in die Fachklassen wurde je nach Eignung und Vorliebe entschieden, wobei es zwischen den Klassen große Durchlässig-
9
¥iersch repeatedly commented on work in workshops as a central element of art education in requests and statements for officials. See in particular Report on the appraisal of the Regional Trade Licensing Office …,
Experiment and Renewal. The BURG - The Older Sister of the Bauhaus
keit gab. Die Produkte der BURG wurden mindes-
A¤er the foundation of the Bauhaus in
tens bis 1925 ohne Autorenangabe veröffentlicht,
Weimar in 1919, the two schools were not only
angegeben wurden die Werkstätten, manchmal
close but also competitive. When the Bauhaus was
ihre Leiter. So lassen sich die Erzeugnisse o¤ nur
re-established in Dessau in 1925, several of its
einer Werkstatt ohne einen Namen zuordnen.
teachers and students transferred to the BURG in
Man muss davon ausgehen, dass Lehrer, Werk-
Halle. Until then, the following classes and work-
stattleiter und Schüler neben- und miteinander
shops had been operating at the BURG:
Produkte erarbeiteten. So bestand die Lehre we-
Erwin Hahs (recommended by Bruno Paul)
sentlich in der beispielgebenden Arbeit der Lehrer
taught painting since 1919; he had studied in the
selbst und ihrer Beratung und Unterstützung der
studio of decorative painting under the tutelage
Schüler bei deren Arbeit.9
of Cesar Klein, and at the Unterrichtsanstalt des
Mit der Gründung des Bauhauses in Weimar
Kunstgewerbemuseums in Berlin. Together with
1919 entstand zwischen den Schulen nicht nur
Georg Kolbe, he realised a commission for a mu-
eine Nähe, sondern auch eine Konkurrenz. Als das
ral painting in the Walter Gropius pavilion at the
Bauhaus sich 1925 in Dessau neu gründete, kamen
Werkbund exhibition in Cologne in 1914. In 1919
eine Reihe von Lehrern und Schülern an die BURG
he was a member of the so-called November-
nach Halle. Bis dahin umfasste die BURG folgende
gruppe and Arbeitsrat für Kunst (Workers' Council
Klassen und Werkstätten:
for Art) in Berlin. Hahs also taught nude drawing.
Lehrer für Malerei war bereits seit 1919
Johannes Niemeyer ran the interior design
(empfohlen von Bruno Paul) Erwin Hahs, der im
class from 1921 to 1924. He trained as a carpen-
Atelier für Dekorationsmalerei unter der Leitung
ter in Hellerau and studied architecture under
von Cesar Klein und an der Unterrichtsanstalt des
Friedrich ¥iersch and ¥eodor Fischer in Mu-
Kunstgewerbemuseums in Berlin ausgebildet wor-
nich. He was a tendentious le¤ist-socialist and
den war. Er hatte 1914 zusammen mit Georg Kolbe
maintained lively contacts with the Bauhaus in
den Au¤rag für ein Wandbild für den von Gropius
Weimar. Johannes Hahne took over the class from
erbauten Pavillon auf der Kölner Werkbundaus-
1924 to 1928 and Master Schimpf led the carpen-
stellung realisiert und war 1919 in Berlin Mitglied
try workshop.
der Novembergruppe und im Arbeitsrat für Kunst. Hahs unterrichtete auch Aktzeichnen. Die Klasse für Raumausstattung leitete
In 1920, ¥iersch himself took over the stage design lessons. Gustav Weidanz led the sculpture workshop, and beginning in 1925, the ceramics
1921–1924 Johannes Niemeyer. Er hatte eine Tisch-
and architectural ceramics class with Knobl,
lerlehre in Hellerau absolviert und bei Friedrich
the workshop Master. In the winter semester of
¥iersch und ¥eodor Fischer in München Archi-
1925, Gerhardt Marcks joined the BURG. He was
tektur studiert. Er war tendenziell linkssozial
assigned a sculpture master studio, but he did not have any specific teaching obligations. Beginning in 1923, the metalworking work-
9
Zu der Arbeit in den Werkstätten als zentralem Element
shop was led by workshop Master Büttner and
der künstlerischen Bildung äußert sich ¥iersch immer
Karl Müller as the artistic head. Again at the
wieder in Anträgen und Stellungnahmen an offizielle Stellen, siehe dazu vor allem: Bericht zum Gutachten des Landesgewerbeamtes …, 5. 10. 1918, in: Wilhelm Nauhaus, Die Burg Giebichenstein. Geschichte einer deutschen
5. 10. 1918, in: Wilhelm Nauhaus, Die Burg Giebichenstein.
Kunstschule 1915–1933, Leipzig 1992, S. 100ff. und
Geschichte einer deutschen Kunstschule 1915–1933, Leipzig
Schneider (wie Anm. 4), S. 73ff.
1992, p. 100ff; and Schneider (note 4), p. 73ff.
147
148
Cornelia Wieg
und stand in regem Austausch mit dem Weimarer
recommendation of Bruno Paul, he replaced his
Bauhaus. 1924–1928 übernahm Johannes Hahne
predecessor Erich Lenné who had worked there
die Klasse. Die Tischlerwerkstatt leitete Meister
since 1919. Müller, who studied in Berlin under Jo-
Schimpf.
seph Wackerle, Ernst Petersen and Hugo Lederer,
¥iersch selbst übernahm den 1920 eingerichteten Unterricht für Bühnenausstattung.
was a versatile, modern and confident designer and artist, gi¤ed with poetic fantasy and versed
Die Bildhauerwerkstatt und ab 1925 die
in and willing to experiment with metalworking
Klasse für Keramik und Baukeramik leitete Gus-
and many other fields; for example, he played the
tav Weidanz mit dem Werkstattleiter Knobl. Ab
transverse flute.
Wintersemester 1925 kam der Bildhauer Gerhard
¥ree graduates of the first female students of
Marcks an die BURG, der ohne konkrete Lehrver-
the applied arts department took over the artistic
pflichtungen eine Art Meisteratelier für Bildhaue-
direction of the new workshops soon a¤er Paul
rei innehatte.
¥iersch had sent them to other schools and work-
Künstlerischer Leiter der Metallwerkstatt,
shops to broaden their horizons. Klara (Tarnay-)
mit dem Werkstattleiter Büttner, war seit 1923
Kuthe led the enamel workshop until 1925. In the
Karl Müller, der ebenfalls auf Empfehlung von
school year 1920/21 she attended Johannes It-
Bruno Paul seinen 1919 eingestellten Vorgän-
ten's school in Vienna and worked in the workshop
ger Erich Lenné ablöste. Müller, ausgebildet in
of Adela von Stark who created enamel friezes for
Berlin bei Joseph Wackerle, Ernst Petersen und
Stoclet Palace in Brussels. Lili Schultz, her succes-
Hugo Lederer, war ein vielseitiger, moderner und
sor since 1925, in order to gain more experience,
formsicherer Gestalter und Künstler, begabt mit
attended the school of applied arts in Munich under
poetischer Phantasie, versiert und experimentier-
graphic designer and typographer Fritz Ehmcke in
freudig nicht nur in der Metallgestaltung, sondern
the school year 1918/19, and later at the Bauhaus
auch auf vielen anderen Gebieten – er spielte
under Klee, Kandinsky and Moholy- Nagy in the
z. B. Querflöte.
school year 1924/25. She led the enamel workshop
Drei der ersten Schülerinnen aus der Kunst-
until 1958 and is acknowledged as the artist who re-
gewerbeabteilung an der Handwerkerschule
discovered enamel for Modernism. ¥e hand-weav-
übernahmen die künstlerische Leitung von neuen
ing workshop was under the artistic leadership of
Werkstätten, nachdem Paul ¥iersch sie zur Er-
Johanna Schütz(-Wolff) in cooperation with tech-
weiterung ihres Horizonts an andere Schulen und
nical supervisor Anni Hämerling. She also studied
Werkstätten geschickt hatte. Die Emailwerkstatt
in Munich under Fritz Ehmcke from 1918 to 1920,
leitete bis 1925 Klara (Tarnay-)Kuthe. Sie hospi-
where she established a connection with Maria
tierte 1920/21 in Wien in der Schule von Johannes
Marc (she spoke of a shared "pilgrimage" with Lili
Itten und arbeitete in der Emailwerkstatt bei Adele
Schultz). In 1920 she worked with Elisabeth Hab-
von Stark, der Schöpferin des Emailfrieses im
lik-Lindemann, "the mother of hand-weaving," in
Palais Stoclet in Brüssel. Lili Schultz, ihre Nachfol-
Itzehoe and in 1921 at a workshop in Krefeld.
gerin seit 1925, ging 1918/19 an die Kunstgewerbe-
Otto Pfaff led the bookbinding workshop until
schule in München zu dem Grafiker und Schri¤-
1929. He studied in Kassel, Berlin and Leipzig, and
gestalter Fritz Ehmcke, 1924/25 ans Bauhaus, um
already had practical experience on his arrival at
bei Klee, Kandinsky und Moholy-Nagy zu studie-
the BURG.
ren. Sie leitete die Emailwerkstatt bis 1958 und
Friedel ¥omas, student and assistant of
gilt als Erneuerin des Emails in der Moderne. Die
Anna Simons, taught book printing and typeface
Handweberei wurde in der künstlerischen Leitung
since 1922. Herbert Post who replaced her in 1930,
Experiment und Erneuerung. Die BURG – ältere Schwester des Bauhauses
45
45
Halles Burg auf der Leipziger Messe, in: Hallische Illustrierte Nachrichten, 1932
45
Halles Burg auf der Leipziger Messe, in: Hallische Illustrierte Nachrichten, 1932
149
150
Cornelia Wieg
durch Johanna Schütz(-Wolff), gemeinsam mit
had worked as a printing apprentice in the book
der technischen Leiterin Anni Hämerling, besetzt.
printing workshop and as an assistant teacher
Auch sie war 1918–1920 in München bei Fritz
since 1926.
Ehmcke, nahm Kontakt mit Maria Marc auf (sie
Hans Finsler was responsible for the library,
spricht von einer „Pilgerfahrt“ gemeinsam mit Lili
art history lectures and art style exercises. He
Schultz), arbeitete 1920 in Itzehoe bei Elisabeth
studied architecture and later art history, and
Hablik-Lindemann, der „Mutter der Handwebe-
wanted to graduate from Halle. He worked at the
rei“, und 1921 in einer Werkstatt in Krefeld.
BURG part-time, while also attending practical
Die Buchbinderwerkstatt leitete bis 1929 Otto
workshop training and taking up photography.
Pfaff, der seine Ausbildung in Kassel, Berlin und
A¤er attending a practical class at the Neue Pho-
Leipzig absolvierte und schon praktische Erfah-
tographische Gesellscha¤, in 1927 he established
rung gesammelt hatte.
a photography class at the BURG and became one
Buchdruckerei und Schri¤ unterrichtete ab
of the most prominent representatives of the
1922 Friedel ¥omas, Schülerin und Assistentin
"New Vision". In his o¤en experimental photo-
von Anna Simons, die 1930 von Herbert Post abge-
graphs, he documented products, work in work-
löst wurde, der seit 1926 als Gehilfe in der Buch-
shops and life at the BURG. Together with painter
druckerei und als Hilfslehrer angestellt war.
Erwin Hahs, he also led an advertising workshop
Zuständig für die Bibliothek, kunstgeschichtliche Vorträge und Stilübungen war Hans Finsler, der Architektur, anschließend Kunstgeschichte
with clients that included the city of Halle and local companies. From 1923 to 1926, the young Asta Hild, a stu-
studiert hatte und sich in Halle promovieren
dent of Clara Schlaôorst and Hedwiga Andersen,
wollte. Er war seit 1922 an der BURG in Teilzeit
taught breathing exercises in conjunction with
eingestellt, nahm darüber hinaus Unterricht in
rhythmic gymnastics in the search for one’s "lively
Werklehre und begann zu fotografieren. Nach
quivering inner centre".
einem Volontariat in der Neuen Photographischen
The BURG regularly and non-competitively
Gesellscha¤ gründete er 1927 an der BURG eine
participated in Grassimesse trade fairs where
Fotoklasse und wurde zu einem der bedeutends-
renowned German and European arts and crafts
ten Vertreter des „Neuen Sehens“. In seinen o¤
institutions presented their most modern work
experimentellen Fotografien dokumentierte er
from the time of the establishment of the fairs
Produkte, Werkstattarbeit und das Leben der
in autumn of 1920 until their dissolution in
BURG. Gemeinsam mit dem Maler Erwin Hahs lei-
1941. The BURG also achieved success at inter-
tete er auch die Werbewerkstatt, die für die Stadt
national exhibitions and fairs of applied arts,
Halle und ansässige Firmen arbeitete.
such as in Monza, the Paris 1925 International
Die junge Asta Hild, eine Schülerin von Clara
Exhibition of Modern Decorative and Industrial
Schlaôorst und Hedwig Andersen, gab 1923–1926
Arts, and the Paris 1937 Exposition. Since 1920,
Unterricht in Atemübungen in Verbindung mit
the school had its own shop at the Marktplatz in
rhythmischer Gymnastik zur Findung einer „le-
Halle, and was represented in a variety of shops
bendig schwingenden inneren Mitte“.
in Berlin, Cologne and Hamburg. Museums such
Seit Gründung der Grassimessen im Herbst
as the Moritzburg Museum in Halle, the Grassi
1920, wo sich regelmäßig renommierte Einrich-
Museum in Leipzig, and the Neue Sammlung
tungen des deutschen und europäischen Kunst-
in Munich which devoted a solo exhibition to
handwerks mit ihren modernsten Leistungen
the school in 1928, acquired the products of the
zeigten, stellte die BURG dort durchgehend und
BURG.
Experiment and Renewal. The BURG - The Older Sister of the Bauhaus
juryfrei bis zur letzten Messe 1941 aus. Zudem
1925 – Year of Changes
konnte sie auch Erfolge auf internationalen Kunst-
A¤er the 1924 budget cuts at the Bauhaus in
gewerbe-Ausstellungen und Messen verbuchen,
Weimar and its subsequent voluntary dissolution,
so in Monza und auf der Kunstgewerbeausstel-
as well as a shi¤ in curriculum towards technol-
lung 1925 und der Weltausstellung 1937 in Paris.
ogy and serially producible products, many of its
Seit 1920 verfügte die Schule über einen eigenen
teachers reconsidered their artistic orientation. In
Verkaufsraum am Marktplatz von Halle und war
February 1925 when the establishment of the new
in Sortimenten von Geschä¤en in Berlin, Köln
Bauhaus in Dessau had yet to be decided, ¥iersch
oder Hamburg vertreten. Museen erwarben ihre
was already recruiting sculptor Gerhard Marcks.
Produkte, darunter das Moritzburg-Museum in
In autumn 1925, he was followed by the weaver
Halle, das Grassi-Museum in Leipzig, die Neue
Benita (Koch-)Otte (who later married Heinrich
Sammlung in München, die der Schule 1928 eine
Koch), the ceramist Marguerite Friedlaender
eigene Ausstellung widmete.
(a former student of the pottery workshop in Dornburg led by Marcks), and her student and
1925 - Das Jahr der Wechsel
later husband, Rudolf Wildenhain. In 1929, Hans
Mit der Etatkürzung des Bauhauses in Weimar
Wittwer, the architect affiliated with avant-garde
1924 und seiner darauèin selbst beschlossenen
circles succeeded ¥iersch. Wittwer invited the
Auflösung, seiner programmatischen Wendung
Bauhaus-trained architect and photographer Erich
zur Technik und zum technisch herstellbaren
Consemüller to join his private architectural office
Serienprodukt orientierten sich verschiedene
in Halle. Wittwer had studied in Zürich, trained
seiner Lehrkrä¤e neu. Im Februar 1925, als die
as a mason, gained experience in London, and
Neugründung des Bauhauses in Dessau noch nicht
cooperated with the ABC group. Together with
feststand, hatte ¥iersch schon mit dem Bild-
Hannes Meyer, with whom he shared an office in
hauer Gerhard Marcks verhandelt, um ihn an die
Basel in 1926, he participated in the competition
BURG nach Halle zu holen. Ihm folgten im Herbst
for the Palace of Nations (Palais des Nations) in
1925 die Weberin Benita (Koch-)Otte (später
Geneva and realised the project of the Gewerk-
verheiratet mit Heinrich Koch), die Keramikerin
scha¤sschule in Bernau. In 1927, at Meyer's invi-
Marguerite Friedlaender (Schülerin bei Marcks
tation, Wittwer joined the Bauhaus in Dessau to
in der Keramikwerkstatt in Dornburg) und ihr
teach. Gerhard Marcks, who became the acting
Student und späterer Mann Rudolf Wildenhain.
director of the BURG a¤er ¥iersch's departure in
Mit Hans Wittwer, der für sein Büro den am Bau-
1928, suggested Wittwer as his successor. How-
haus ausgebildeten Architekten und Fotografen
ever, Wittwer refused the position and took up
Erich Consemüller mit nach Halle brachte, trat
teaching architecture. ¥e city of Halle also en-
1929 ein Architekt die Nachfolge von ¥iersch an,
trusted him with the project of construction of the
den man zur Avantgarde zählt. Er hatte in Zürich
Halle-Leipzig Airport, established in 1926. Before
studiert, eine Maurerlehre absolviert, Erfahrung
him, this project was led by ¥iersch. However, he
in London gesammelt und in der ABC-Gruppe
only managed to complete the airport terminal.
mitgearbeitet. Mit Hannes Meyer, mit dem er 1926
Ultimately, only the airport restaurant with facil-
in Basel ein gemeinsames Büro führte, hatte er
ities, created in cooperation with all of the BURG
am Wettbewerb für den Völkerbundpalast in Genf
workshops, was completed due to the advancing
teilgenommen und die Gewerkscha¤sschule in
recession. ¥is restaurant, initially planned only
Bernau realisiert. Auf Einladung Meyers kam er
as a partial project, opened on Pentecost Sunday
1927 nach Dessau und unterrichtete am Bauhaus.
in 1931.
151
152
Cornelia Wieg
Gerhard Marcks, der nach ¥ierschs Weggang
On Marcks's recommendation, his friend,
von der BURG 1928 deren amtierender Direktor
Charles Crodel, the painter from Jena, was called
wurde, schlug Wittwer als dessen Nachfolger vor.
to the BURG to teach as a second teacher of paint-
Das Direktorenamt lehnte Wittwer jedoch ab und
ing in 1926. Erich Dieckmann was the last modern-
übernahm nur die Lehre für Architektur. Die Stadt
ist-oriented teacher to join the BURG in 1931; he
Halle übertrug ihm auch das Projekt der Bauten
had previously taught at the Staatlichen Hoch-
für den von der Stadt 1926 gegründeten Flugha-
schule für Handwerk und Baukunst in Weimar. He
fen Halle-Leipzig, mit dem ¥iersch beau¤ragt
took over teaching interior architecture and be-
worden war, bisher jedoch nur eine Flugzeughalle
came the artistic head of the carpentry workshop.
realisiert hatte. Wegen der einsetzenden Rezession
Since 1925, a total of 17 teachers and graduates
wurde nur das eigentlich als Teilprojekt gedachte
from the Bauhaus had come over to Halle includ-
Flughafenrestaurant mit der Ausstattung durch
ing the architect Heinrich Koch who continued
alle Werkstätten der BURG fertig gestellt, das
his studies at Finsler. A¤er his departure in 1932,
Pfingsten 1931 eröffnet wurde.
Koch took over the photography class at the BURG.
Als zweiter Lehrer für Malerei war außer-
Arguably the most modern schools of their
dem 1926 auf Marcks‘ Empfehlung sein Freund,
time in Germany were closer to each other even
der Maler Charles Crodel aus Jena, an die BURG
geographically a¤er 1925, as the distance between
berufen worden. Als letzter der auf die Moderne
Halle and Dessau is only about 30 km. ¥ere was
orientierten Lehrer kam 1931 Erich Dieckmann
a lively exchange between the schools. When the
für Innenausbau und als künstlerischer Leiter der
Bauhaus moved to Dessau and its building was
Tischlerei an die BURG, der vorher als Lehrer an
not finished yet, on 4 and 5 December 1925, the
der Staatlichen Hochschule für Handwerk und
students and teachers of both schools organ-
Baukunst in Weimar tätig gewesen war. Insgesamt
ised a celebration at the BURG under the motto
wechselten 17 Bauhäusler seit 1925 nach Halle, da-
„Die Neue Sachlichkeit“ ("¥e New Objectivi-
runter auch der Architekt Heinrich Koch, der bei
ty") conceived by Benita Otte, Hans Finsler, and
Finsler weiter studierte und nach dessen Weggang
silversmith Wolfgang Tümpel originally from the
1932 die Fotoklasse der BURG übernahm.
Bauhaus. Bands from both schools performed at
Die beiden wahrscheinlich modernsten
the event. Similar joint celebrations and reciprocal
Schulen ihrer Zeit in Deutschland lagen einander
“visits” took place several times in the following
seit 1925 auch örtlich noch näher: zwischen Halle
years. ¥e festivities at the BURG which featured
und Dessau liegen ca. 30 km Entfernung. Zwi-
expensive stage settings and performances were
schen ihnen gab es einen lebha¤en Austausch.
traditional until the 1980s. In addition to official
Als das Bauhaus schon nach Dessau umgezogen,
school assignments, they represented the pinnacle
sein Schulgebäude dort aber noch nicht fertig ge-
of student work and a fundamental test of artistic
stellt war, feierten die Schüler und Lehrer beider
fantasy, presentation and scenography in the spirit
Schulen in der BURG am 4. und 5. Dezember 1925
of Gesamtkunstwerk.
ein gemeinsames Fest unter dem Motto „Die Neue
However, despite many common character-
Sachlichkeit“, das Benita Otte, Hans Finsler und
istics, there were significant differences between
der vom Bauhaus gekommene Silberschmied
the BURG and the Bauhaus:
Wolfgang Tümpel konzipiert hatten. Es spielten
•
In instruction, ¥iersch advanced the princi-
die Bauhausband und eine Band der BURG. In der
ple of no program or ideology. Even Marcks,
Folge wurden noch mehrfach gemeinsame Feste
as his successor in 1929, did not formulate his
gefeiert, bzw. es gab gegenseitige „Besuche“. Die
own program, but he remained faithful to the
Experiment und Erneuerung. Die BURG – ältere Schwester des Bauhauses
46
47
46
Hans Finsler, Flughafen-Restaurant, um 1931, Lampen, Garderoben: Karl Müller und Metallwerkstatt, Gardinen: Benita Koch-Otte und Textilwerkstatt, Vasen: Marguerite Friedlaender und Keramikwerkstatt
47
Hans Finsler, Flughafen-Restaurant, um 1931, Links: provisorisches Abfertigungsgebäude, Mitte: Flugzeughalle, rechts: Restaurant
48
Erwin Hahs und Werbewerkstatt (Entwurf), Paul Schwarz (Druck), Plakat Flughafen Halle-Leipzig (Verkehrsamt der Stadt Halle), 1928,
48
Lithografie auf Maschinenpapier 46
Hans Finsler, Airport restaurant, c. 1931, Lamps and dressing room of Karl Müller and metalworking workshop, curtains: Benita KochOtte and textile workshop, vases: Marguerite Friedlaender and pottery workshop
47
Hans Finsler, Airport restaurant, c. 1931, Left: temporary check-in hall, center: airport hall, right: restaurant
48
Erwin Hahs and the advertising workshop (design), Paul Schwarz (print), Poster of the Halle-Leipzig Airport (Public Transport Association of the city of Halle), 1928, lithograph on machine paper
153
154
Cornelia Wieg
BURG-Feste waren bis in die 1980er Jahre hinein
essence of the school established by ¥iersch,
Tradition, sie wurden aufwendig ausgestattet
stating, "the work itself should be the subject
mit Kulissen und Au¤ritten und waren praktisch
of teaching".10
neben den offiziellen Lehraufgaben ein Höhe-
•
However, there were also many examples of
punkt und Prüfstein für künstlerische Phantasie,
instruction based on the mediation of basic
Performance und Raumgestaltung im Sinne von
creative principles. For example, Benita
Gesamtkunstwerken. Doch bei vielen Gemein-
Otte's students learned the theory of colours,
samkeiten gab es zwischen BURG und Bauhaus
textile structures, and experimented with
markante Unterschiede:
materials. We know that Marguerite Fried-
•
¥ierschs vertrat für die Lehre programma-
laender systematically studied the evolution
tisch Programmlosigkeit. Marcks formulierte
of vessel forms. Finsler, together with his stu-
als sein Nachfolger 1929 ebenfalls kein Lehr-
dents, experimentally explored photography
programm, sondern blieb dem von ¥iersch
possibilities. Dieckmann developed a system-
gegründeten Wesen der BURG treu: „Das
atic series for serial furniture from wood,
Werk allein soll Gegenstand der Lehre sein.“10
wicker and steel. It can be assumed that the
• Doch gibt es vielfach Beispiele einer Lehre,
instruction was based on systematic approach even before the arrival of teachers from the
der die Vermittlung prinzipieller Gestaltungselemente zugrunde lag. So beschä¤igten sich die Schülerinnen von Benita Otte mit Farbleh-
Bauhaus. •
re, textilen Strukturen und experimentierten
when considering the product, the aspects of
mit Materialien. Von Marguerite Friedlaender
cra¤smanship always had the priority. From
sind systematische Untersuchungen zur Ent-
the very beginning, it was connected with
wicklung von Gefäßformen bekannt. Finsler
the idea that it could also affect technology.
erforschte experimentell mit seinen Schülern
However, the work for technology was not
die Möglichkeit des Mediums Fotografie.
elevated to the ideal as in Dessau, and it had
Dieckmann entwickelte systematische Reihen
no base in social ideas. Nevertheless, even the
für Serienmöbel in Holz, Korb und Stahl. Man
BURG increasingly produced designs suitable
darf davon ausgehen, dass der Lehre auch
for serial production at the end of the 1920s,
schon vor dem Eintritt der Bauhäusler ein
particularly Marguerite Friedlaender's suc-
systematisches Vorgehen zugrunde lag.
cessful tableware designs for KPM Berlin.
• Das Verhältnis Kunst und Technik: an der
10
¥e art and technology ratio: At the BURG,
She established a porcelain workshop for
BURG behielt die handwerkliche Durch-
this purpose, where she designed prototypes
dringung des Gegenstandes Priorität. Die
for serial production, some of which are still
Vorstellung, so auch auf die Technik einzu-
produced. Benita Otte also worked on designs
wirken, war damit von Anfang an verbunden.
for serial production of fabrics, which were
Aber die Arbeit für die Technik wurde nicht
offered especially at fairs in the form of sam-
zum Leitbild erhoben wie in Dessau und
ple books for prospective orders. ¥e Cebaso
auch nicht mit sozialen Ideen unterlegt. Doch
company produced tubular steel furniture
auch von der BURG kamen Ende der 1920er
designed by Erich Dieckmann.
Gerhard Marcks an den Ministerialrat Dr. Günther 15. 3. 1929, zit. n. Nauhaus (wie Anm. 9), S. 124.
10
Gerhard Marcks to the Ministry Counsel Dr. Günther on 15. 3. 1929, qnt. according Nauhaus (note 9), p. 124.
Experiment and Renewal. The BURG - The Older Sister of the Bauhaus
Jahre vermehrt Gestaltungen für die Serie,
Social awareness: the le¤-oriented awareness was not established as an "attitude" of the
Friedlaenders erfolgreiche Geschirr-Entwür-
school, unlike in the Bauhaus (mainly under
fe für KPM Berlin. Sie gründete zu diesem
Hannes Meyer's directorship). ¥e ideal of
Zweck an der BURG eine Porzellanwerkstatt,
the BURG was always the idea of a creative
in der sie Prototypen für Serien entwickelte,
community in spiritual unity.
die zum Teil noch heute produziert werden.
•
•
zu nennen sind hierbei vor allem Marguerite
•
At the BURG, women were also teachers and
Auch Benita Otte arbeitete an Entwürfen für
workshop masters from the outset, albeit only
die Serien-Produktion von Stoffen, die in
in fields typical for women such as textile,
Musterbüchern vor allem auf den Messen für
enamel, book and typeface design, ceramics.
Bestellungen angeboten wurden. Von Erich
¥iersch valued talented female students and
Dieckmann entworfene Stahlrohrmöbel wur-
remained personally committed to them, as
den in der Firma Cebaso produziert.
did Marcks. Personally, I find the BURG to be
Soziales Bewusstsein: politisch links orien-
less patriarchal than the Bauhaus.
tiertes Bewusstsein etablierte sich nicht als „Haltung“ der Schule wie im Bauhaus vor
•
Since the establishment of workshops at the
allem unter Hannes Meyer. Das Ideal der
Burg Giebichenstein in 1922, the school carried
BURG blieb das einer kreativen Gemeinscha¤
out several joint projects, such as providing stoves,
in geistiger Verbundenheit.
construction ceramics and lamps for the Wit-
In der Burg waren von Anfang an auch Frau-
tekind Spa in Halle in 1923/24 and furnishing two
en Lehrerinnen und Werkstattleiterinnen,
model apartments in house by Peter Behrens for
zwar in den frauentypischen Fachrichtungen
the 1927 International Showcase in the Weissenhof
Textil, im Email, im Metall, in der Schri¤-
Estate, Stuttgart named Die Wohnung with furni-
und Buchgestaltung, in der Keramik. ¥iersch
ture, textiles, lamps and vessels, as well as fur-
schätzte seine begabten Schülerinnen und
nishing the university building Burse zur Tulpe,
blieb ihnen persönlich verbunden, Marcks
a children's home, a public reading room, and
ebenfalls. Mir scheint, die Burg war weniger
various office spaces. In 1932 they also worked for
patriarchalisch grundiert als das Bauhaus.
the Goethe ¥eatre in Bad Lauchstädt, where they furnished the theatre hall and restaurant with mu-
Seit der Einrichtung der Werkstätten in
rals, furniture, textiles, appliances, tableware and
der Burg Giebichenstein 1922 wurden von der
printed matter. ¥e school's advertising depart-
Schule immer wieder gemeinscha¤liche Projekte
ment worked continuously for the city of Halle
realisiert – etwa die Ausstattung des Kurbades
and various companies.
Wittekind in Halle mit Kachel- und Baukeramik
Probably the most important project was
und Lampen (1923/24), die Einrichtung zweier
the construction of Halle-Leipzig Airport, which
Musterwohnungen im Haus von Peter Behrens
began under the overall leadership of ¥iersch
in der Bauausstellung Die Wohnung in Stuttgart
and continued under Hans Wittwer. ¥iersch
in der Weißenhofsiedlung (1927) mit Möbeln,
designed the airport terminal. Wittwer developed
Textilien, Lampen und Gefäßen, des Universitäts-
the overall architecture for the planned check-in
gebäudes Burse zur Tulpe, eines Kinderheims, eines
and office building. However, only the restaurant
Volkslesesaals, verschiedener Büroräume, die
was built. It was an ecological and energy-effi-
Gestaltung des ¥eatersaals im Goethe-¥eater
cient concrete-glass building on load-bearing
Bad Lauchstädt und seines Restaurants mit Wand-
central columns with a terrace, brick walls on
155
156
Cornelia Wieg
malerei, Möbeln, Textilien, Geräten, Geschirren
the lower floors, the upper floor with a glassed-in
und Drucksachen (1932). Die Werbeabteilung der
luminous space all around, with alternating clear
BURG arbeitete ständig für die Stadt Halle und für
and red-tinted glass panes. It was a building that
Firmen.
today would be considered an architectural icon
Das wahrscheinlich bedeutendste Projekt der
of Modernism, equivalent to the Bauhaus building
BURG waren jedoch die Bauten des Flughafens
in Dessau. Indeed, if it still existed. ¥e airport
Halle-Leipzig, das unter ¥ierschs Gesamtleitung
was bombed during the Second World War, and
begonnen worden war und das Hans Wittwer wei-
the damaged buildings were later demolished.
terführte. ¥iersch hatte noch die Flugzeughalle
Except for a few individual pieces and advertising
entworfen. Wittwer erarbeitete eine Gesamtarchi-
graphics, all of the furnishing was lost, including
tektur für das vorgesehene Abfertigungs- und
the Hermes tableware designed by Friedlaender,
Verwaltungsgebäude, realisiert werden konnte
furniture and textiles, coloured lamps, vessels,
jedoch nur das Restaurant: ein bereits ökologische
and functional elements from the metalworking
und energieeffiziente Aspekte berücksichtigender
workshop.
Beton-Glas-Bau auf tragenden Mittelstützen mit
A¤er Hitler's rise to power, all teachers
vorgelagerter Terrasse, die Wände der unteren
and workshops masters, who were Jewish or
Geschosse verklinkert, das obere Geschoss ein
denounced as "Kulturbolschewisten", eleven in
rundum verglaster Lichtraum, mit abwechselnd
total, were dismissed from the school by the end
klaren und leicht rötlich getönten Scheiben – ein
of 1933. Jewish students were also forced to leave.
Bau, der heute als Architekturikone der Moderne
¥e classes for photography, painting, sculpture,
gleichwertig neben dem Bauhausgebäude in Des-
graphics, and interior architecture were discon-
sau stehen könnte, würde er noch existieren. Der
tinued. ¥e intention was to return to "traditional
Flughafen wurde im Zweiten Weltkrieg bombar-
cra¤s". However, it did not lead to the dissolution
diert, die weitgehend zerstörten Bauwerke danach
of the school. Until the outbreak of the war, de-
abgerissen. Bis auf wenige Einzelstücke und Wer-
spite small concessions to the regime, its products
begrafik ging auch die gesamte Ausstattung ver-
were still primarily based on the formal principles
loren: das von Friedlaender entworfene Geschirr
of Modernism. ¥ey received awards and com-
Hermes, die Möbel und Textilien, die farbigen
missions; and were sold at German and interna-
Lampen, Gefäße und funktionellen Elemente aus
tional fairs. Eventually, several were displayed in
der Metallwerkstatt.
museums and were added to museum collections.
Nach der Machtergreifung Hitlers wurden bis
¥e remaining teachers withdrew from the na-
Ende 1933 an der BURG alle jüdischen und „kultur-
tional-socialist influence and continued with quiet
bolschewistischen“ Lehrer und Werkstattleiter, ins-
work in the workshops. A¤er the end of the war
gesamt elf, entlassen, auch jüdische Schüler mussten
and the denazification, the BURG again began to
gehen. Die freien Klassen für Fotografie, Malerei,
enrol students as early as October 1945, first with
Plastik, Grafik und Innenarchitektur wurden ge-
the remaining and re-recruited teachers. Despite
schlossen. Beabsichtigt war eine Zurückführung
all the difficulties, its characteristic tradition and
auf das „bodenständige Handwerk“. Eine gänzliche
the Bauhaus remained the fundamental orienta-
Auflösung blieb der Schule erspart. Bis zum Kriegs-
tion even in the period of the GDR.11
ausbruch konnten ihre Produkte, denen bei verhaltenen Zugeständnissen an das Regime vielfach noch Formprinzipien der Moderne zugrunde lagen, Auszeichnungen, Au¤räge und Verkäufe auf deut-
11
Further literature covering the history of Burg Giebichenstein – apart from the already quoted
Experiment und Erneuerung. Die BURG – ältere Schwester des Bauhauses
schen und internationalen Messen, an Museen und Sammlungen verbuchen. Vor den nationalsozialistischen Einflussnahmen zogen sich die verbliebenen Lehrer mit stillem Anstand in die Werkstattarbeit zurück. Nach Kriegsende und Entnazifizierung nahm die BURG zunächst mit den verbliebenen und zurück berufenen Lehrern schon im Oktober 1945 wieder Schüler auf. Ihre eigene Tradition und das Bauhaus blieben trotz aller Schwierigkeiten auch in der DDR für sie eine grundlegende Orientierung.11
11
Zur weiterführenden Literatur zur Geschichte der Burg Giebichenstein – Kunsthochschule Halle gehört neben der bereits zitierten Literatur auch: Renate Luckner-Bien, 75 Jahre Burg Giebichenstein 1915–1990. Beiträge zur Geschichte (Ausst.-Kat.), Burg Giebichenstein
literature includes: Renate Luckner-Bien, 75 Jahre Burg
– Hochschule für Kunst und Design Halle 1990; Burg
Giebichenstein 1915–1990. Beiträge zur Geschichte (exh. cat.),
Giebichenstein. Die hallesche Kunstschule von den Anfängen
Burg Giebichenstein – Hochschule für Kunst und Design
bis zur Gegenwart (Ausst.-Kat.), Staatliche Galerie
Halle 1990; Burg Giebichenstein. Die hallesche Kunstschule
Moritzburg Halle (Saale) und Badisches Landesmuseum
von den Anfängen bis zur Gegenwart (exh. cat.), Staatliche
Karlsruhe 1993. Zu einer Reihe von Künstlerinnen und
Galerie Moritzburg Halle (Saale) and Badisches
Künstlern, die an der BURG gewirkt haben, existieren
Landesmuseum Karlsruhe 1993. Several monographs
monografische Publikationen.
exist on the entire array of artists active at the BURG.
157
158
Meghan Forbes
Bauhaus mimo Bauhaus.
Decentering the Bauhaus.
Vzájemná výměna mezi
Documenting the Mutual
českou avantgardní
Exchange between
skupinou Devětsil
the Czech Avant-Garde
a německou školou
and the Bauhaus School
Bauhaus1
in Germany1
Bauhaus mimo Bauhaus. Vzájemná výměna mezi českou avantgardní skupinou Devětsil a německou školou Bauhaus
Meghan Forbes
V březnu 1923 obdržel Karel Teige od zakládajícího
In March 1923 Karel Teige received a letter from
ředitele Bauhausu Waltera Gropia dopis týkající
the founding Bauhaus director Walter Gropius,
se plánované Mezinárodní architektonické výstavy,
concerning the planned International Architecture
která byla koncipována jako část první výstavy
Exhibition, which was conceived as a portion of
Bauhausu ve Výmaru. Gropius usiloval o silné čes-
the first Bauhaus Exhibition in Weimar. Gropius
ké zastoupení a doufal, že mu v tom Teige pomůže.
wanted to have strong Czech representation and
Gropius psal, že neví, „jestli je to dáno protiněmec-
hoped that Teige would assist him in this. He wrote,
kým postojem, že žádný vztah se doposud nena-
“I don’t know whether it is for anti-German reasons
vázal.” A dodává: „je mým přáním, aby se podařilo
that a relationship has not yet materialised,” but in-
2
přejít hranici a umožnit profesionální výměnu.”
Gropius se seznámil s Teigeho prací prostřed-
sists: “My wish is to reach over the border and make possible an objective professional exchange.”2 Gropius had come to know of Teige’s work
nictvím německého architekta Adolfa Behneho, který mu ukázal jedno vydání českého časopisu 3
through the German architect Adolf Behne who
Stavba. Protože Teige působil ve dvacátých letech
had given him a copy of the Czech magazine Stav-
jako redaktor Stavby, Gropius ho kontaktoval
ba (Building).3 Because Teige served as an editor
s přáním zlepšit vztahy s architekty v československém prostředí. V prvním dopise uvádí, že už psal 1
I would like to thank Simona Bérešová, Sonia de Puineuf and Klára Prešnajderová, the organizers of the conference
1
2
Chtěla bych poděkovat Simoně Bérešové, Sonie de
„School as a Laboratory for Modern Life” (Bratislava, 26-
Puineuf a Kláře Prešnajderové, organizátorkám
27th September 2019), for the invitation to participate as
konference „Škola ako laboratórium moderného života”
well as for their feedback on the following text. I thank my
(Bratislava, 26. – 27. září 2019), za pozvání k účasti
colleague Jakub Hauser as well for his initial feedback on
a nakonec za feedback k následujícímu textu. Také
the original Czech version.
děkuji kolegovi Jakubu Hauserovi, který laskavě přečetl
¥is article was originally written in Czech, and has been
a upravil dřívější verzi této studie.
translated by myself into English. Additionally, unless
Walter Gropius Karlu Teigemu, 6. března 1923, Bauhaus
otherwise stated, all translations from the Czech and German primary sources are my own.
Archiv (BHA), fond Walter Gropius (WG). Původně: „Ich weiß nicht, ob es antideutsche Gründe
2
sind, dass eine Verbindung bisher nicht zu Stande
Archiv (BHA), archive Walter Gropius (WG).
kam. Mein Wunsch ist es, auch über die Grenzen einen
Original German citations are included in corresponding footnotes in the Czech text on the le¤.
sachlichen Arbeitsaustausch zu ermöglichen.” Není-li uvedeno jinak, překlady jsou mé vlastní. 3
Walter Gropius to Karel Teige, 6 March 1923, Bauhaus
3
I have already written on this relationship in an article
O tomto vztahu jsem už psala v článku vydaném
published in the magazine Umění. See Meghan
v časopise Umění. Viz Meghan Forbes, „To Reach Over
Forbes, “To Reach Over the Border“: An International
the Border“: An International Conversation Between the
Conversation Between the Bauhaus and Devětsil,
Bauhaus and Devětsil, in: Umění 64, 2016, č. 3–4, s.291–303.
In: Umění 64, 2016, no. 3–4, pp. 291–303.
159
160
Meghan Forbes
architektům Josefu Chocholovi a Josefu Gočárovi
of Stavba during the 1920s, Gropius contacted him
a také spisovateli Karlu Čapkovi, ale nedostal žád-
with the wish to improve relations with architects
nou odpověď. S Teigem, mladým členem a vůdcem
in the Czechoslovak milieu. In the first letter, he
avantgardní skupiny Devětsil, byla situace úplně
states that he had already written to the architects
jiná. Druhý dopis od Gropia o měsíc později nazna-
Josef Chochol and Josef Gočár, as well as to the
čuje, že Teige v mezičase odepsal s nadšením (bo-
writer Karel Čapek, but apparently received no re-
hužel, Teigeho dopisy Gropiovi se nedochovaly).
sponse. With the young Teige, a member and lead-
Přestože se často tvrdí, že vztah mezi Devět-
er of the avant-garde group Devětsil, the situation
silem a Bauhausem se rozvinul až v období, kdy
was wholly different. A second letter from Gropius
Bauhaus vedl Hannes Meyer, bohaté a produktivní
from about a month later indicates that Teige had
kontakty se utvářely už za Gropia. Dokazuje to jak
written back to him in the interim (unfortunately,
korespondence v archivech (například v Literár-
to my knowledge Teige’s letters to Gropius have
ním archivu Památníku národního písemnictví
not survived).
v Praze a v Bauhaus Archivu v Berlíně), tak úvaha
Although it is o¤en maintained that the
o knižní edici Bauhausu (Bauhausbücher). V člán-
relationship between Devětsil and the Bauhaus de-
ku v časopise Umění jsem ukázala na vztahu mezi
veloped only in the period in which Hannes Meyer
Teigem a Gropiem, jak aktivně se Devětsil snažil
was director, rich and productive contact had
angažovat v rámci mezinárodní avantgardy, a to už
already formed under Gropius. Correspondence in
v době, kdy se tato skupina rodila. V předkládané
the archives (for example, at the Museum of Czech
studii zdůrazním roli časopisů a knih, které umož-
Literature / Památník národního písemnictví in
nily vztah mezi Devětsilem a Bauhausem, a vy-
Prague and the Bauhaus-Archiv in Berlin) indi-
světlím, jakým způsobem publikace obou skupin
cates this, as does a consideration of the Bauhaus
propagovaly svébytnou představu nového života
book (Bauhausbücher) series. I have previously
v meziválečné Evropě. Zejména se zaměřím na
shown how the relationship between Teige and
případ Bauhausbücher jako manifestaci tohoto pro-
Gropius indicates how Devětsil actively attempt-
jektu a představím nerealizovaný návrh Teigeho
ed to engage with an international avant-garde
knihy v této sérii. Nakonec ukážu Teigův časopis
already in that stage when the group was only just
ReD v kontextu Bauhausbücher – tedy zvláštní číslo
founded. In the following study, I emphasise the
věnované Bauhausu v roce 1930, kdy už byl ředite-
role of magazines and books in building a bridge
lem školy Hannes Meyer.
between Devětsil and the Bauhaus, and elucidate
Časopis Stavba můžeme považovat za
the ways in which publications were utilised by
„pra“-publikaci v kontextu tiskovin, které
both groups to propagate their own notion of new
zprostředkovávaly výměnu mezi českou a němec-
life in interwar Europe. In particular, I turn to
kou avantgardou. Od okamžiku, kdy se Gropiovi
the example of the Bauhausbücher as a manifesta-
díky Behnemu poprvé dostal do rukou časopis
tion of this project, and introduce an unrealised
Stavba, vzrůstal jeho zájem o toto periodikum
proposal for a book in the series by Teige. Finally,
i o korespondenci s Teigem. Několik dalších let mu
I present Teige’s magazine ReD in the context of
Teige Stavbu zasílal a Gropius do ní rovněž přispíval.
the Bauhausbücher series, namely with regard to
Například v prosinci 1924 – ve stejném měsíci, kdy
a special issue dedicated to the Bauhaus in 1930
Gropius přednášel v Praze (a bydlel s manželkou
when Hannes Meyer was already director.
Ise u Teigeho) – byl ve Stavbě v českém překladu
We can consider the magazine Stavba as an
otištěn Gropiův článek se stejným titulem jako měla
“ur”-publication in the context of those publi-
jeho přednáška: „Stavebnice ve velkém: jak chceme
cations that negotiated an exchange between
Decentering the Bauhaus. Documenting the Mutual Exchange between the Czech Avant-Garde and the Bauhaus School in Germany
v budoucnosti stavěti?“4 V následujícím roce v ji-
the Czech and German avant-gardes. From the
ném devětsilském časopise – brněnském Pásmu – je
moment in which Gropius, thanks to Behne, saw
článek znovu reprodukován (tentokrát v původní
the magazine, he maintained an interest in the
němčině a zkrácený). Nad článkem je prohlášení
periodical and kept up correspondence with Teige.
představitelů Bauhausu proti nepřátelské lokální
For some years, Gropius continued to receive
politické straně ve Výmaru, společně podepsané
Stavba from Teige and even contributed to it. For
5
Gropiem i jinými osobnostmi Bauhausu.
Už v roce 1922, když Devětsil poprvé vydal své samostatné publikace ve formě dvou sborníků 6
7
example, in December 1924 – the same month in which Gropius lectured in Prague (and stayed, with his wife Isa, at Teige’s apartment) – a Czech
– Život a Revoluční sborník Devětsil – bylo zřejmé,
translation of an article by Gropius with the same
že skupina se snažila stát viditelnou i v německém
title as his lecture there: “Stavebnice ve velkém:
prostředí. Ve speciálním sborníku Život (redigo-
jak chceme v budoucnosti stavěti?”4 is printed in
ván architektem Jaromírem Krejcarem) je několik
Stavba. In the following year, in another Devětsil
článků o mezinárodní architektuře například ve
publication – the Brno-based Pásmo (¥e Zone) –
Francii, Tibetu, Americe a v Čechách. Svými člán-
the article is reproduced again (this time in the
ky o francouzské architektuře a purismu dokonce
original German, and shortened). Above the article
přispěli známí architekti Le Corbusier a Ozenfant
is a declaration by representatives of the Bauhaus
a ty byly publikovány ve francouzštině podél
against the hostile local political party in Weimar,
českých překladů. Když ale Krejcar sám píše v ke
collectively signed by Gropius and other figures at
konci sborníku o vývoji české architektury (před
the Bauhaus.5
článkem od Jaroslava Jíry o novém francouzském
Already in 1922, when Devětsil first put out its
umění), nepíše ani v češtině ani ve francouzštině
own publications in the form of two anthologies
(aby ho mohli číst například Le Corbusier a Ozen-
– Život (Life)6 and Revoluční sborník Devětsil (Rev-
8
fant), ale v němčině. Článek se jmenuje „Die
4
5
Walter Gropius, Stavebnice ve velkém: jak chceme
4
Walter Gropius, Stavebnice ve velkém: jak chceme
v budoucnosti stavěti?, Stavba 3, 1924, č. 5, s. 85–88.
v budoucnosti stavěti? [Large-Scale Building: How do
O přednášce v Praze a výsledný článek v českém tisku,
we want to build in the future?], Stavba 3, 1924, no. 5, pp.
viz Sonia de Puineuf, A Look at the Czech and Slovak
85–88.
Avant-Garde Within the Frame of the Bauhaus Network,
On the lecture in Prague and subsequent article in Czech
Post (24. července 2019): https://post.at.moma.org/
print, see Sonia de Puineuf, A Look at the Czech and
content_items/1318-a-look-at-the-czech-and-slovak-
Slovak Avant-Garde Within the Frame of the Bauhaus
avant-garde-within-the-frame-of-the-bauhaus-network
Network, Post (24 July 2019): https://post.at.moma.org/
a Markéta Svobodová, bauhaus a československo 1919–1938,
content_items/1318-a-look-at-the-czech-and-slovak-
studenti, koncepty, kontakty, Praha 2016, s. 80.
avant-garde-within-the-frame-of-the-bauhaus-network
Walter Gropius, Der Baukasten im Großen.
and Markéta Svobodová, bauhaus a československo
Maschinell gefertigte Wohnhauser. Wie wollen wir
1919–1938, studenti, koncepty, kontakty, trans. Adrian Dean,
in Zukun¤ bauen? Pásmo 1, 1925, č. 7-8, s. 6–7; Walter Gropius et al., Aufruf des Staatl. Bauhauses in Weimar,
Praha 2016, p. 80. 5
See Walter Gropius, Der Baukasten im Großen.
Pásmo 1, 1925, č. 7–8, s. 6.
Maschinell gefertigte Wohnhäuser. Wie wollen wir in
6
Jaromir Krejcar (ed.), Život, Praha 1922.
Zukun¤ bauen? Pásmo 1, 1925, no. 7-8, pp. 6–7; Walter
7
Jaroslav Seifert – Karel Teige (eds.), Revoluční sborník
Gropius et al., Aufruf des Staatl. Bauhauses in Weimar,
Devětsil, Praha 1922. 8
Ráda bych poděkovala Ivě Knobloch, že zaměřila mou
Pásmo 1, 1925, no. 7–8, p. 6. 6
Jaromír Krejcar (ed.), Život, Praha 1922.
161
162
Meghan Forbes
49
50
49
Walter Gropius, „Stavebnice ve velkém,“ in: Stavba 1924
50
Jaromír Krejcar, „Die moderne Čechische Kunst,“ in: Život 1922
49
Walter Gropius, „Stavebnice ve velkém,“ in: Stavba 1924
50
Jaromír Krejcar, „Die moderne Čechische Kunst,“ in: Život 1922
Bauhaus mimo Bauhaus. Vzájemná výměna mezi českou avantgardní skupinou Devětsil a německou školou Bauhaus
moderne čechische Kunst“ a představuje se jako 9
olutionary Anthology Devětsil)7 – it is clear that
„krátká rekapitulace posledního desetiletí“. Za-
the group endeavoured to be visible within the
číná přehledem předválečného českého kubismu.
German milieu. In a special Devětsil issue of the
„Kubistická architektura ,Skupiny‘ (Gočár – Dům
anthology Život (edited by the architect Jaromír
u Černé Matky Boží a Lázně Bohdaneč, interiéry
Krejcar), there are several articles on interna-
Janáka a Hofmana) je bezpochyby nejlepší kubis-
tional architecture in France, Tibet, America, and
10
tická architektura vůbec,“ tvrdí Krejcar a chválí
Czechoslovakia, among others. Articles on French
architekta Gočára, kterého Gropius obzvláště
architecture and Purism written by the famous
zmiňuje v prvním dopise Teigemu následujícího
architect Le Corbusier and the painter Amédée
roku (ale nakonec jeho dílo vystaveno na Výmar-
Ozenfant appeared and were published in French
ské výstavě nebylo). Na závěr Krejcar předloží
alongside the Czech translations. But when Krej-
přehled současné, tj. poválečné, doby a prohlásí, že
car himself writes on the development of Czech
on, Bedřich Feuerstein, Josef Šíma a Karel Teige –
architecture in an article towards the conclusion
spoluautoři fotomontáže na obálce sborníku a čle-
of the anthology, before an article by Jaroslav Jíra
nové Devětsilu – usilují o purismus, kolektivismus
on new French art, he does not write in Czech nor
a internacionalismus (centrální témata v obsahu
in French (so that, for example, Le Corbusier and
sborníku Život vůbec). Přestože Život není zmi-
Ozenfant could read it) but in German.8 ¥e article
ňován v dochovaných dopisech Gropia Teigemu,
is titled “Die moderne čechische Kunst” described
jméno Gočára se dále objevuje a nakonec česká
as “A Brief Overview of the Last Ten Years”.9 It
sekce výstavy ve Výmaru v roce 1923 reprezentuje
opens with an outline of pre-war Czech Cubism.
stejnou směs staré a nové generace architektů,
“¥e Cubist architecture of the group ‘Skupina’
kterou Krejcar už představil ve svém článku. Tudíž
(Gočár – ¥e House of the Black Madonna and
můžeme sledovat uskutečnění cíle „internaciona-
Bohdaneč Spa, the interiors of Janák and Hof-
lismu“, se kterým Krejcar svůj článek ukončil.
man) are without a doubt the best instances of the
Krejcar sám se stal také jedním z architektů,
Cubist architecture in general,” maintains Krej-
kteří byli prezentováni na výstavě ve Výmaru. Díky
car, praising the architect Gočár whom Gropius
dochovanému letáku k výstavě, navrženém László
specifically mentions in his first letter to Teige of
Moholy-Nagyem, víme, že nakonec byla reprezen-
the following year (though in the end, his work
tace české architektury velmi silná. Z českoslo-
was not exhibited in Weimar).10 As a conclusion,
venských architektů se zúčastnili kromě Krejcara 7 Výmarské výstavy. Dále ve sborníku také vyšel Krejcarův
9
8
I would like to thank Iva Knobloch for drawing my
článek o americké architektuře a průmyslu, který byl ale
attention to Krejcar’s article in the context of the later
napsán v češtině.
Weimar exhibition. Further on in the anthology, Krejcar
Jaromír Krejcar, Die moderne čechische Kunst [Moderní
also published an article on American architecture and industry, this time in Czech.
české umění], in: Život, Praha 1922, s. 169. Původně: „Eine kurze Rekapitulation der letzten zehn 10
Jaroslav Seifert – Karel Teige (eds.), Revoluční sborník Devětsil, Praha 1922.
pozornost na Krejcarův článek v kontextu pozdější
9
Jaromír Krejcar, Die moderne čechische Kunst [Modern
Jahre.“
Czech Art], in: Život, Praha 1922, p. 169.
Tamtéž.
Original German citations are included in corresponding footnotes in the Czech text on the le¤.
Původně: „Die kubistische Architektur der ‚Skupina‘ (Gočár – das Haus zur Schwarzen Mutter Gottes und Bad
10
Ibid.
Bohdaneč, die Interieurs von Janák und Hofman) ist ohne
Original German citations are included in corresponding
zweifel die beste kubistische Architektur überhaupt.“
footnotes in the Czech text on the le¤.
163
164
Meghan Forbes
Josef Chochol, Evžen Linhart, Jaroslav Fragner,
Krejcar presents an overview of the contemporary,
Karel Honzík, Jan Koula a Vít Obrtel a tvořili tak
i.e. post-war period, and announces that himself,
třetí nejpočetnější skupinu za Německem a Ho-
Bedřich Feuerstein, Josef Šíma and Karel Teige
landskem. Účast českých architektů na Mezinárod-
– the co-authors of the photomontage on the cover
ní výstavě architektury Bauhausu ve Výmaru v září
of the anthology and all members of Devětsil
1923 byla rozhodně přímým výsledkem kontaktu
– strive towards purism, collectivism, and interna-
Gropia s Teigem. K dopisu Teigemu z července
tionalism (central themes of the contents of Život
1923 přikládá Gropius dva plakáty a deset zmíně-
generally). Although Život is not mentioned in Gro-
ných letáků k výstavě a žádá, aby mu je Teige
pius’s surviving letters to Teige, the name Gočár
pomohl šířit v Praze. Na rubové straně listu Gro-
continues to appear and in the end, the Czech
pius dodává, že by byl vděčný, kdyby Teige mohl
section of the 1923 exhibition in Weimar repre-
pomoci také s propagací v českých novinách. Tento
sents the same mix of an old and new generation
příklad tak znovu zdůrazňuje důležitost tiskovin
of architects that Krejcar presents in his article. In
jako nástroje propagace. Jak upozornila Marké-
this we might observe a realisation of the goal of
ta Svobodová v knize bauhaus a československo,11
“internationalism,” with which Krejcar concludes.
v soukromí ani v publikacích nebyl Teige z výstavy
Krejcar himself became one of the archi-
nijak zvlášť nadšený a školu na stránkách časopisu
tects who was included in the Weimar exhibi-
Stavba kritizoval – v tom stejném časopise, který
tion. Thanks to a surviving leaflet for the show
Gropius s velkým zájmem sledoval a do kterého
designed by László Moholy-Nagy, we know
nakonec i sám přispíval.
that, in the end, the representation of Czech
Bez ohledu na chladnou recepci výstavy
architects was very strong. Aside from Krejcar,
korespondence mezi Gropiem a Teigem pokračo-
Josef Chochol, Evžen Linhart, Jaroslav Fragner,
vala i nadále. V následujícím roce Gropius před-
Karel Honzík, Jan Koula and Vít Obrtel all par-
stavil v sérii dopisů od května do června knižní
ticipated, constituting the third largest group
řadu Bauhausbücher, která byla nakonec zahájena
of architects after Germany and Holland. The
v roce 1925 Gropiovou knihou s titulem Internatio-
participation of Czech architects in the Interna-
12
nale Architektur. V dopise z června 1924 Gropius
tional Architecture Exhibition at the Bauhaus
charakterizoval edici jako „sérii malých knih,“
in Weimar in September 1923 is decidedly the
které budou mít „16 stran textu a 32 stran obrázků
most direct outcome of Gropius’s contact with
13
(…) celkově cca 48 stran. Formát je 18x32 cm.“
Teige. In a letter to Teige from July 1923, Gropius
Gropius o této své knize o moderní architektuře
encloses two posters and ten of the mentioned
Teigeho informoval již dříve a tehdy ho také žádal,
programs for the exhibition, and asks that Teige
aby mu Teige pomohl vybrat projekty a fotky z čes-
help distribute them in Prague. On the back-
kého prostředí. Obzvláště zmiňuje „Obytný dům“
side of the paper Gropius adds that he would
Josefa Chochola, který viděl ve starém čísle časopi-
be grateful if Teige could help him to propagate the exhibition in the Czech papers. This example once again emphasises the importance of
11
Svobodová (pozn. 4), s. 68.
printed matter as an instrument of propaganda.
12
Walter Gropius, Internationale Architektur, München 1925.
13
Gropius Teigemu, 18. června 1924, BHA, WG.
As Markéta Svobodová notes in her book the
Původně: „Wir geben in unserem Verlag eine ganze Serie von kleinen Büchern heraus. (...) Die Bände sollen 16
bauhaus and czechoslovakia, in private and in print, Teige was never particularly enthusiastic
Seiten Text und 32 Seiten Abbildungen (...) insgesamt ca
about the exhibition and criticised the school
48 Seiten, enthalten. Das Format ist 18 x 23 cm.“
on the pages of Stavba – the same magazine that
Decentering the Bauhaus. Documenting the Mutual Exchange between the Czech Avant-Garde and the Bauhaus School in Germany
su Musaion – což opět ukazuje na jeho dlouhodobý
Gropius followed with much interest and to
a hluboký zájem o českou architekturu, ale také
which he himself even contributed.11
na důležitost tiskovin ve vztahu mezi Bauhausem 14
a českým prostředím.
Regardless of his tepid reception of the exhibition, Teige continued his correspondence with
V jiném dopise Gropius napsal, že kniha Internationale Architektur bude obsahovat 70 obrázků 15
„ze všech zemí“. Zmínil také minulou výstavu
the Bauhausbücher in a series of letters from May and June which ultimately kicked off in 1925 with
na Bauhausu a uvádí, že „materiál loňské výstavy je pro tuto publikaci jenom startovacím bodem“
Gropius. In the following year, Gropius introduced
16
a book by Gropius titled Internationale Architektur (International Architecture).12 In one letter from
(jde snad o odpověď na Teigeho kritiku). Ale
June 1924, Gropius characterised the edition as
zatímco na Mezinárodní výstavě ve Výmaru bylo
“a series of small books” which will have “16 pages
představeno sedm českých architektů, v knize se
of text and 32 pages of images (…) for a total of
nakonec objevili jenom tři z nich: Krejcar, Frag-
approximately 48 pages. ¥e format is 18 x 23
ner a Obrtel, všichni pocházeli z mladší generace
cm.”13 Already prior to this letter Gropius had
a každý se představil pouze jedním návrhem.
written of his forthcoming book on international
Chochol zde kupodivu chybí.
architecture and asked once again, whether Teige
Nicméně ve stejné době Gropius pokračuje
would help him in acquiring Czech plans and pho-
s žádostmi o Teigeho pomoc. V dopise z 18. června
tographic images. In particular, he mentions Josef
1924 Gropius například vybízí Teigeho, aby se ujal
Chochol’s “Obytný dům” (“Residential House”)
jednoho dílu knižní série Bauhausbücher na téma
which he had apparently seen in the magazine
17
„české moderní umělecké hnutí“. Gropius pokra-
Musaion – which again indicates his sustained and
čuje, že Teige může navrhnout jiné téma, ale cílem
deep interest in Czech architecture and the impor-
18
je ukázat „paralelní mezinárodní úsilí“. Z dopisu,
tance of printed matter in the exchange between
který psal Gropius o méně než deset dní později, je
the Bauhaus and Czech milieu.14
evidentní, že Teige znovu odpověděl rychle a klad19
In another letter Gropius writes that his book,
ně. Ze slov Gropia je zřejmé, že Teige navrhl, aby
Internationale Architektur, would include 70 images
kniha o českém umění obsahovala obrazové básně
“from all countries”.15 He mentions the previ-
– umělecké dílo poetismu ve formě fotomontáže
ous year’s exhibition at the Bauhaus and states that “the material in last year’s exhibition is just the starting point for this publication” (perhaps
14
Gropius Teigemu, 21. května 1924, BHA, fond WG. V tomto čísle Musaionu jsou tři návrhy Chocholovy a dva od architekta Bedřicha Feuersteina.
15 16
Gropius Teigemu, 4. června 1924, BHA, fond WG.
11
Svobodová (note 4), p. 68.
Původně: „aus allen Ländern".
12
Walter Gropius, Internationale Architektur, München 1925.
Tamtéž.
13
Gropius to Teige, 18 June 1924, BHA, WG.
Původně: „Das Material der vorjährigen Ausstellung
Original German citations are included in corresponding
ist für diese Veröffentlichung nur der Ausgangspunkt gewesen.” 17
footnotes in the Czech text on the le¤. 14
Gropius Teigemu, 18. června 1924, BHA, fond WG.
Gropius to Teige, 21 May 1924, BHA, archive WG. In this number of Musaion there are three plans by Chochol and
Původně: „tschechische moderne Kunstbewegung“.
two from Feuerstein.
18
Tamtéž. Původně: „die parallelen internationalen Bestrebungen”.
Original German citations are included in corresponding
19
Viz Gropius Teigemu, 25. června 1924, BHA, fond WG.
footnotes in the Czech text on the le¤.
15
Gropius to Teige, 4 June 1924, BHA, archive WG.
165
166
Meghan Forbes
51
51
Josef Chochol, „Obytný dům,“ in: Musaion: sborník pro moderní umění svazek 2, 1921
51
Josef Chochol, „Appartment House“, in: Musaion: sborník pro moderní umění vol. 2, 1921
Bauhaus mimo Bauhaus. Vzájemná výměna mezi českou avantgardní skupinou Devětsil a německou školou Bauhaus
nebo typomontáže s fragmenty textu.20 Zdá se, že
a subtle response to Teige’s criticism).16 But while
výměnou za to Teige navrhl zvláštní číslo brněn-
there were seven Czech architects included in the
ského časopisu Pásmo věnované novému německé-
International Architecture Exhibition in Weimar,
mu umění.
only three of them appear in the book: Krejcar,
I když se můžeme v různých prospektech
Fragner, and Obrtel, all coming from the younger
o sérii Bauhausbücher dočíst, že se Teigeho kni-
generation and represented with only one plan
ha dostala do seznamu chystaných titulů pod
each. Chochol, oddly, is absent.
názvem Tschechische Kunst (České umění) – při-
Nevertheless, Gropius continues in this same
pomínající jednoduchý titul Krejcarova člán-
period with requests for Teige’s assistance. In the
ku ve sborníku Život – taková publikace nikdy
June letter, Gropius proposes to Teige that he take
nevyšla. Je však třeba podotknout, že z avizova-
on a book in the Bauhaus series on the theme
ných knih ze série Bauhausbücher bylo vydáno
of “the Czech modern art movement”.17 Gropius
pouze kolem poloviny. Například jeden z letáků, 21
continues that Teige can suggest another theme,
který také navrhl Moholy-Nagy, uvádí 29 titulů ,
but that the goal is to show “parallel, internation-
ale ve skutečnosti bylo v této sérii mezi lety
al endeavors”.18 It is evident from another letter
1925 a 1930 vydáno 14 knih, z nichž první byla
sent less than ten days later, on June 25 that Teige
Internationale Architektur. Přestože leták zdůraz-
wrote back immediately and favourably.19 From
ňuje „mezinárodnost“ knih, seznam naznačuje
Gropius’s writing it is apparent that Teige suggest-
omezený rámec, typicky zaměřený výhradně na
ed that a book on Czech art should include picture
Evropu a severní Ameriku. Kromě toho knihy,
poems – poetist art work in the form of photo- or
které byly nakonec vydány, reprezentují hlavně
typo-montage with fragments of text.20 It also ap-
učitele a blízké spolupracovníky Bauhausu. Dnes
pears that in exchange, Teige proposed to dedicate
nejznámější svazky pocházejí od Gropia, Moho-
a special issue of the Brno magazine Pásmo to new
ly-Nagye, Paula Kleea, Oskara Schlemmera a Va-
German art.
silije Kandinského. Mezi další tituly patří knihy o architektuře v Holandsku od J. J. P. Ouda, o De Stijl od ¥ea van Doesburga a o suprematismu od Kazimira Maleviče. Kromě Teigeho titulu nebyly
16
Original German citations are included in corresponding
nikdy vydány ani plánované knihy o futurismu (F. T. Marinetti), dadaismu (Tristan Tzara) a skupině
Ibid. footnotes in the Czech text on the le¤.
17
Ma v Maďarsku (Lajos Kassák a Ernst Kállai).
Gropius to Teige, 18 June 1924, BHA, archive WG. Original German citations are included in corresponding footnotes in the Czech text on the le¤.
18
Ibid. Original German citations are included in corresponding
20
„Obrazová báseň: entuziastický produkt poetismu“,
19
See Gropius to Teige, 25 June 1924, BHA, archive WG.
in: Karel Srp (ed.), Karel Teige, 1900–1951, Praha 1994,
20
On the picture poem, see for instance: Zdeněk Primus,
s. 49–62; Karel Srp, Optical Words (Picture Poems and
21
footnotes in the Czech text on the le¤.
O obrazové básni viz například Zdeněk Primus,
Obrazová báseň: entuziastický produkt poetismu, in
Poetism), in: Vladimír Birgus (ed.), Czech Photographic
Karel Srp (ed.), Karel Teige, 1900-1951, Praha 1994, pp.
Avant-Garde, 1918–1948, Cambridge 2002, s. 56; Jindřich
49–62; Karel Srp, Optical Words (Picture Poems and
Toman, Photo/Montage in Print, Praha 2008, s. 83–94;
Poetism), in Vladimír Birgus (ed.), Czech Photographic
Matthew Witkowsky, Foto: Modernity in Central Europe,
Avant-Garde, 1918–1948, Cambridge 2002, p. 56; Jindřich
1918–1945, Washington D. C. 2007, s. 42–47.
Toman, Photo/Montage in Print, Praha 2008, pp. 83-94;
BHA, fond László Moholy-Nagy (LMN), obálka 45,
Matthew Witkovsky, Foto: Modernity in Central Europe,
inventární číslo 11281/2.
1918–1945, Washington D.C. 2007, pp. 42–47.
167
168
Meghan Forbes
Vize Bauhausbücher byla evidentně ctižádostivější, než skutečnost dovolovala.
Even though we can see in various prospects for the Bauhausbücher that Teige’s book made it onto
Navzdory tomu, že série nebyla realizována
the list of planned titles, under the name Tschechi-
v plánovaném rozsahu, samotné zpracování knih,
sche Kunst (Czech Art) – recalling the simple title of
které Gropius popisoval v dopise Teigemu v červ-
Krejcar’s article in Život – such a publication was
nu 1924, odpovídalo původním představám. Srov-
never actually published. However, only about half
nejme například, co napsal Gropius (viz výše) a co
of the advertised books in the Bauhausbücher series
je napsáno v knize, vydané jako osmý svazek řady
appeared at all. For example, one of the leaflets,
(Malerei Photographie Film, 1925 od Moholy-Na-
which Moholy-Nagy also designed, introduces 29
gye): „Každý svazek obsahuje cirka 16 až 32 stran
titles21 but in reality, there were only 14 books in
textu a 32 až 96 celostránkových obrázků nebo 48
the series from 1925–1930, the first of which was
22
až 60 stran textu • Formát 18x23 cm • “
Knihy tohoto formátu začaly reprezentovat
Internationale Architektur. And although the leaflet emphasises the “internationalism” of the books, the
the Bauhaus na světové scéně a staly se mimořád-
list indicates a typical scope, oriented predominant-
ně úspěšnými. V krátkém článku o Bauhausbücher
ly towards Europe and North America. Aside from
v katalogu výstavy v MoMA v New Yorku v roce
this, the books that were published in the end tend
2009 Adrian Sudhalter popisuje produkci a distri-
to represent the teachers and close colleagues of the
buci knih takto: „Bauhausbücher, které byly vy-
Bauhaus. Today, the most famous volumes are those
dány v nakladatelství Albert Langen v Mnichově,
by Gropius, Moholy-Nagy, Paul Klee, Oskar Schlem-
zavedenou firmou s profesionálním postupem
mer and Wassily Kandinsky. Among the other titles
šíření, byly vytištěné v komerčních edicích v počtu
are books on architecture in Holland by J. J. P. Oud,
23
2000 až 3000 výtisků.“ Třebaže to zní jako malé
De Stijl by ¥eo van Doesburg, and Suprematism
číslo, ve srovnání s počtem prodaných výtisků
by Kazimir Malevich. Aside from Teige’s title,
české avantgardy je to poměrně hodně a vliv edice
other planned books that never appeared were, for
Bauhausbücher byl ohromný. Jak píše Ute Brü-
instance, one on Futurism (F. T. Marinetti), Dada-
ning, Moholy-Nagy, který (téměř všechny) knihy
ism (Tristan Tzara), and the group Ma in Hungary
navrhoval, se začal již dříve na Bauhausu zaměřo-
(Lajos Kassák and Ernst Kállai). ¥e vision for the
vat na typografii a reklamu a „zavedl revoluční
Bauhausbücher was evidently more ambitious than
inovace přímo v produktech, které reprezentovaly
what reality would allow. Despite the fact that the stated scope of the series was not obtained, the description of the
22
László Moholy-Nagy, Malerei Photographie Film, München, 1925, poslední stránka. Zvýraznění autora. Původně: „Jeder Band enthält zirka 16 bis 32 Seiten Text
23
physical properties of the books, which Gropius introduced in a letter to Teige from June 1924, did correspond with the outcome. Compare for in-
und 32 bis 96 ganzseitige Abbildungen oder 48 bis 60
stance what Gropius wrote (cited above) and what
Seiten Text • Format 18x23 cm • ”
is written in the book printed as the eighth volume
Adrian Sudhalter, Walter Gropius and László Moholy-
in the series Malerei Photographie Film (Painting
Nagy Bauhaus Book Series. 1925–1930, in: Barry Bergdoll
Photography Film, 1925, by Moholy-Nagy): “Each
and Leah Dickerman (eds.), Workshops for Modernity:
book contains approximately 16 to 32 pages of text
Bauhaus, 1919–1933, New York 2009, s. 198. Původně: „Published by Albert Langen Verlag in Munich, an established firm with professional distribution channels, the Bauhausbücher were commercially printed in editions of some 2,000 to 3,000.”
21
BHA, archive László Moholy-Nagy (LMN), folder 45, inventory number 11281/2.
Decentering the Bauhaus. Documenting the Mutual Exchange between the Czech Avant-Garde and the Bauhaus School in Germany
Bauhaus na veřejnosti nejsilněji: tj. Bauhausbü-
and 32 to 96 full-page images or 48 to 60 pages of
cher a první ročník časopisu ‚bauhaus‘ – časopis
text • Format 18x23 cm • ”22
pro tvorbu.“24 Sudhalter tvrdí obdobně, že „iden-
¥e books of this format began to repre-
tita školy, která je představena v těchto vlivných
sent the Bauhaus on the world stage and became
knihách, je identitou školy pod vedením Gropia
exceptionally successful. In a short article on the
po nástupu Moholy-Nagye, tj. od roku 1923 až do
Bauhausbücher in the catalogue for a MoMA exhi-
1928; a to je představa o Bauhausu, která přetrvala
bition in New York from 2009, Adrian Sudhalter
ve všeobecném povědomí.“
25
Je veskrze známou skutečností, že se Mo-
describes the production and distribution of the books as such: “Published by Albert Langen Verlag
holy-Nagy těšil v kruhu představitelů české
in Munich, an established firm with professional
avantgardy velkému respektu. Jak píše Markéta
distribution channels, the Bauhausbücher were
Svobodová, „práce László Moholy-Nagye reflek-
commercially printed in editions of some 2,000 to
tovali v československých avantgardních kruzích
3,000.”23 Although that might sound like a small
a časopisech především Karel Teige (ReD a Stavba),
number, in comparison with circulation numbers
brněnští architekti Zdeněk Rossmann, Franti-
for publications of the Czech avant-garde it was
šek Kalivoda a estetik Bedřich Václavek (Pásmo,
rather large, and the influence of the Bauhausbü-
Fronta, Index, Středisko, Měsíc), ale také ředitel
cher series was enormous. As Ute Brüning writes,
Školy uměleckých řemesel v Bratislavě Josef Vydra
Moholy-Nagy, who designed (almost all) of the
(Výtvarná výchova).“26
books, had begun already to focus on typography
Můžeme se tudíž domnívat, že možnost vydat
and advertisement, and “continued to introduce
knihu v knižní řadě Bauhausu musela být pro
revolutionary innovations into precisely those
Teigeho velmi lákavá. I když není jasné, proč tato
products that, to the outside world, represented
kniha nikdy nevyšla, zdá se, že Teige sám musel
the Bauhaus most clearly: the Bauhaus books
příležitost odmítnout (ačkoli faktory ohledně eko-
and the first year of the bauhaus journal of de-
nomických a politických obtíží ve škole mohly také
sign.“24 Sudhalter maintains similarly, that “the
hrát roli). V dopise ze září 1925 dává Moholy-Nagy
school’s identity as conveyed in these influential
Teigemu vědět, že první část knih je hotova (a je
books is that of Gropius’s Bauhaus a¤er the arrival
zakončena jeho knihou Malerei Photographie Film)
of Moholy, i.e. from 1923 to 1928; it is the image of
a je potřeba se domluvit, kdy vyjdou další tituly. Ohledně Teigeho knihy űber die tschechische Kunst (O českém umění) Moholy-Nagy píše: „prosíme
22
László Moholy-Nagy, Malerei Photographie Film, München, 1925, last page. Emphasis is the author’s.
vás, abyste nám sdělil, kdy přibližně může být
Original German citations are included in corresponding footnotes in the Czech text on the le¤. 23
Adrian Sudhalter, Walter Gropius and László MoholyNagy Bauhaus Book Series. 1925–1930, in Barry Bergdoll
24
Ute Brüning, Druckerei, Reklame, Werbewerkstatt, in:
and Leah Dickerman (eds.), Workshops for Modernity:
Jeannine Fiedler – Peter Feierabend (eds.), Bauhaus, Köln 1999, s. 491.
Bauhaus, 1919–1933, New York 2009, p. 198. 24
Ute Brüning, ¥e Printing and Advertising Workshop,
Původně: „revolutionäre Neuerungen gerade in die
in: Jeannine Fiedler – Peter Feierabend (eds.), Bauhaus,
Produkte zu bringen, die das Bauhaus nach außen hin am
Translate-a-Book (trans.) Potsdam 2013, p. 491.
stärksten repräsentierten: die Bauhausbücher und der
Original German citations are included in corresponding
erste Jahrgang der “bauhaus”-Zeitschri¤ für Gestaltung.”
footnotes in the Czech text on the le¤. In: Druckerei,
25
Sudhalter (pozn. 23), s. 198.
Reklame, Werbewerkstatt, in: Jeannine Fiedler – Peter
26
Svobodová (pozn. 4), s. 171.
Feierabend (eds.), Bauhaus, Köln 1999, p. 491.
169
170
Meghan Forbes
vaše kniha připravena.“27 Je pozoruhodné, že
the Bauhaus that has remained most prominent in
Moholy-Nagy Teigemu nabízí, že může „sám určit
the popular imagination.”25
typografickou formu knih nebo to nechat na nás; 28
It is a generally known fact that Moholy-Nagy
stejně tak co se týká obálky.“ Taková možnost
enjoyed much respect from a circle of members of
naznačuje, jak vážně Moholy-Nagy i Gropius brali
the Czech avant-garde. As Svobodová writes: “In
Teigeho úkol, a právě proto je nepochopitelné, že
Czechoslovak avant-garde circles and magazines
kniha nikdy nevyšla. Žádný důvod pro to v ar-
László Moholy-Nagy’s work was primarily covered
chivních fondech Teigeho, Moholyho-Nagye nebo
by Karel Teige (in ReD and Stavba), the Brno-
Gropia nalezen nebyl.
based architects Zdeněk Rossmann and František
Artuš Černík, významná osoba brněnské-
Kalivoda and the aesthetician Bedřich Václavek
ho odboru Devětsilu a hlavní redaktor časopisu
(Pásmo, Fronta, Index, Středisko, Měsíc), and Josef
Pásmo, byl Teigeho blízký kolega a jeho fond
Vydra, director of the ŠUR in Bratislava (Výtvarná
v Památníku národního písemnictví je nepostrada-
výchova).”26 We can therefore imagine, that the
telný pro rekonstrukci základních zásad a čin-
possibility to publish a book in the Bauhaus book
nosti Devětsilu všeobecně.29 V Černíkově fondu
series would have been very enticing for Teige.
se nachází více než 300 stran Teigeho korespon-
And yet, although it is not clear why this book was
dence ze začátku dvacátých let, kdy Černík bydlel
not published, it seems that Teige himself must
v Brně a byl založen Devětsil. Ale ani v tomto
have deferred the possibility (though extenuating
fondu není žádná zmínka o záležitosti české knihy
circumstances at the school related to economic or
v edici Bauhausbücher. To je zvláštní, hlavně pokud
political difficulties might have also played a role).
uvážíme, že Černík také udržoval korespondenci
In a letter from September 1925, Moholy-Nagy
s Moholy-Nagyem o Bauhausu a jeho pedagogice.
lets Teige know that the first group of books are
Z dopisu Moholy-Nagye se zdá, že Černík navrhl,
completed (and which concluded with his book
aby se jedno číslo časopisu Pásmo Bauhausu věno-
Malerei Photographie Film) and that it is time to de-
valo. Přestože nemáme k dispozici originální dopis
cide on a publication schedule for the subsequent
Černíka, v odpovědi Moholy-Nagy píše: „srdečně
ones. Concerning Teige’s book über die tschechische
vám děkujeme za návrh zvláštního čísla o Bauhau-
kunst (on czech art), Moholy-Nagy writes: “we ask
su. Můžeme ho také provést na začátku násle-
you to let us know approximately when your book
dujícího roku, když nám sdělíte, jestli by to mělo
can be finished.“27 And it is notable that Moho-
být propagační číslo a) Bauhausbücher nebo b)
ly-Nagy offers that Teige himself can “decide on the typographic form of the book, or leave it to us; the same goes for the cover.”28 Such a possibility
27
László Moholy-Nagy Karlu Teigemu, 11. září 1925, BHA, fond LMN.
indicates Moholy-Nagy and Gropius’s respect for
Původně: „wir bitten sie, uns mitzuteilen, wann sie ihren band ungefähr fertig stellen können.” 28
29
Tamtéž.
25
Sudhalter (note 23), p. 198.
Původně: „sie können die typographische form des
26
Svobodová (note 4), p. 171.
buches selbst bestimmen, oder auch uns überlassen;
27
László Moholy-Nagy to Karel Teige, 11 September 1925,
dasselbe gilt von dem umschlag.”
BHA, archive LMN.
Tomuto tématu jsem se rozsáhle věnovala už ve
Original German citations are included in corresponding
své disertační práci. Viz Meghan Forbes, In the Middle of It All: Prague, Brno, and the Avant-Garde Networks of Interwar
footnotes in the Czech text on the le¤. 28
Ibid.
Europe, (dizertačná práca), University of Michigan, Ann
Original German citations are included in corresponding
Arbor, 2016.
footnotes in the Czech text on the le¤.
Bauhaus mimo Bauhaus. Vzájemná výměna mezi českou avantgardní skupinou Devětsil a německou školou Bauhaus
52
53
52
Karel Teige, obálka časopisu ReD 1930
53
Strana z časopisu ReD 1930
52
Karel Teige, cover of the magazine ReD 1930
53
Page from the magazine ReD 1930
171
172
Meghan Forbes
o výrobcích dílen Bauhausu.“30 Ačkoli Moholy-Na-
Teige’s work, and it is thus surprising that no such
gy nezmiňuje Pásmo jmenovitě, je pravděpodobné,
volume is ever published. No reason for it can be
že se jedná o stejné zvláštní číslo, citované výše
found in the archive of Teige, Moholy-Nagy, or
v Teigeho a Gropiově korespondenci o Bauhausbü-
Gropius.
cher. V dopisu Černíkovi z října 1924 pak Teige už
Artuš Černík, an important figure of the
přicházel s „některými návrhy“ „pro další sešity
Brno Devětsil and the main editor of the magazine
Pásma,“ mezi nimi se objevuje i téma Bauhau-
Pásmo, was a close colleague of Teige’s and his
su. Dává pokyn: „Udělat moderní německé číslo:
papers held in the literary archive of the Museum
Bauhaus, G, Merz, Grosz. Mám článek o moderním
of Czech Literature in Prague are invaluable in the
31
německém umění.“
reconstruction of the founding aims and actions
I když v knižní řadě Bauhausbücher nevyšla
of Devětsil in general.29 In Černík’s papers, more
žádná česká kniha a ani jedno číslo Pásma nebylo
than 300 pages of correspondence from Teige
celé věnováno tématu Bauhausbücher nebo škole
can be found, in particular from the early years of
Bauhaus všeobecně, v roce 1930 vyšlo číslo časo-
the 1920s, when Černík lived in Brno and Devětsil
pisu ReD, které široce představovalo pedagogiku
was founded. But even in this collection there is
a produkci Bauhausu pod vlivem druhého ředitele
no mention of the opportunity for a Czech book
Hannese Meyera. ReD vyšel poprvé v říjnu 1927
in the Bauhausbücher editions. ¥is is especially
a Teige byl jediným redaktorem. V září stejného
odd if we consider that Černík had also main-
roku napsal Teige Černíkovi, že se chystá vydat
tained correspondence with Moholy-Nagy about
nový časopis, který bude mít „32 stran formátu
the Bauhaus and its pedagogy. From one letter by
32
Bauhausbücher.” Je důležité, že v tomto dopise
Moholy-Nagy, it appears that Černík suggested
Teige zmiňuje explicitně formát Bauhausbücher
that an issue of Pásmo be dedicated to the Bauhaus.
a otevřeně ho přijímá jako model. Právě přede-
¥ough we do not have the original letter from
vším příklad čísla ReD věnovaného Bauhausu svěd-
Černík, in response Moholy-Nagy writes: “we
čí o vzájemné výměně mezi Bauhausem a Devětsi-
thank you warmly for your suggestion to bring
lem a širokém vlivu Bauhausbücher.
out a special bauhaus issue. We can also carry that out at the beginning of next year, if you can
Už dříve jsem jinde detailně popsala ko-
let us know whether this promotional issue is for
respondenci mezi Teigem a Meyerem, jejímž výsledkem bylo číslo ReD věnované Bauhausu.
33
Ale pro účely tohoto příspěvku bych chtěla krátce
a) the bauhausbücher or b) only for the bauhaus workshop products.”30 ¥ough Moholy-Nagy does not mention Pásmo by name, it is likely that this is in reference to the same special issue cited
30
László Moholy-Nagy Artuši Černíkovi, 11. prosince 1925, Památník národního písemnictví (PNP), fond Artuš Černík (AČ). Původně: „für ihre anregung, dass sie ein separates
29
I have already written on this extensively in my
bauhaushe¤ herausbringen können, danken wir
dissertation. See Meghan Forbes, In the Middle of It All:
herzlichst, wir werden das auch am anfang des
Prague, Brno, and the Avant-Garde Networks of Interwar
nächsten jahres durchführen können, wenn sie uns
Europe, (PhD diss.), University of Michigan, Ann Arbor,
mitteilen, dass dieses he¤ ein propogandahe¤ für a) die bauhausbücher sein soll oder b) eine propoganda nur für
2016. 30
László Moholy-Nagy to Artuš Černík, 11 December 1925,
die bauhauswerkstätten-erzeugnisse.”
Památník národního písemnictví (PNP), archive Artuš
31
Teige Černíkovi, říjen 1927, PNP, fond AČ.
Černík (AČ).
32
Teige Černíkovi, září 1927, PNP, fond AČ.
Original German citations are included in corresponding
33
Viz Meghan Forbes (pozn. 3), s. 297–300.
footnotes in the Czech text on the le¤.
Decentering the Bauhaus. Documenting the Mutual Exchange between the Czech Avant-Garde and the Bauhaus School in Germany
připomenout způsoby, jakými toto zvláštní
above, in Teige's and Gropius’s correspondence
vydání představuje školu (v té době už v De-
about the Bauhausbücher. In a letter to Černík from
savě) českým čtenářům. Na začátku vydání je
October 1924, Teige had already put forth “some
fotka mladých tancujících studentů a vedle toho
suggestions” “for future installments of Pásmo,”
34
imperativ: „studujte na bauhause!“ Nad tímto
among which appears the topic of the Bauhaus. He
imperativem je otázka zřetelně namířená na po-
orders: “Do a modern German issue: Bauhaus, G,
tenciální české studenty: „mladí lidé! co hledáte
Merz, Grosz. I have an article on modern German
na umělecko-průmyslových školách či akade-
art.”31
miích?“ a dole: „bauhaus, vysoká škola moderní
Even though there never did appear a Czech
tvorby, má tyto dílny a odbory: průpravný kurs,
book in the Bauhausbücher series, nor a single issue
reklama, typografie, fotografie, textil, malířské
of Pásmo dedicated to the subject of the Bauhaus
ateliery, architektura a dílna pro vnitřní zařízení
books or school more generally, in 1930 an issue of
35
(nábytek a pod.).“ Pod seznamem oddělení je
ReD was published that presented broadly the ped-
druhý imperativ v němčině v marxistické for-
agogy and production of the Bauhaus under the
mulaci, vypůjčen z bauhausové brožurky z roku
influence of its second director, Hannes Meyer.
1929: „mladí lidé všech zemí, přijďte na bauhaus“,
ReD was first published in October 1927, and Teige
zdůrazňující mezinárodnost školy jakož i to, že
was the sole editor. In September of the same year,
36
jsou studenti z Československa vítáni. Časopis
he had written to Černík that he was starting up
pokračuje manifestem školy od Meyera, přelože-
a new magazine, which would have the “32 page
ným do češtiny. A následující strana opakuje im-
format of the Bauhausbücher.”32 It is important
perativ: „studujte na bauhause!“, vedle fotomon-
that in this letter, Teige mentions the format of the
táže studentů, kteří hrají hudbu, kreslí a dobře
Bauhausbücher explicitly and openly adopts it as
37
se baví. Zbytek časopisu ukazuje serióznější
his model. Finally, the issue of ReD dedicated to the
výsledky studia na Bauhausu. Představuje mnoho
Bauhaus indicates above all the mutual relation-
reprodukcí práce studentů a učitelů z tvorby
ship between the Bauhaus and Devětsil, and the
přípravného kurzu (tj. Vorkurs), kurzů reklamy,
wide influence of the Bauhausbücher. I have already described in detail elsewhere
fotografie, vnitřního zařízení, textilního a scénografického. Architektonické návrhy Meyera
the conversation between Teige and Meyer, the
a obrazy mistrů Alberse, Kleea a Kandinského
outcome of which was the issue of ReD dedicat-
dokládají vysokou úroveň školy. Přestože obvyklý
ed to the Bauhaus.33 But for the purposes of this
počet prodaných výtisků časopisu ReD byl údajně
article, I would like to briefly note the ways in
méně než 1500 kusů, Meyer nabízel poskytnutí
which the special issue advertised the school (at
finanční záruky, aby mohlo být vytištěno ještě
that point in Dessau) to Czech readers. At the
tisíc kopií pro sponzory, nadšence a návštěvníky
beginning of the issue is a photograph of young,
38
Bauhausu. To by znamenalo v zásadě přiblížit
dancing students and next to it the command: “study at the bauhaus!”34 Above the imperative is a question clearly aimed at potential Czech
34
Viz ReD 3, 1930, č. 5 s. 130.
35
Tamtéž.
36
Tamtéž. Původně: „junge menschen aller länder, kommt ans
31
Teige to Černík, October 1927, PNP, archive AČ.
bauhaus“
32
Teige to Černík, September 1927, PNP, archive AČ.
37
Tamtéž, s. 131.
33
See Forbes (note 3), pp. 297–300.
38
Viz Meghan Forbes (pozn. 3), s. 300.
34
See ReD III, 1930, no. 5, p. 130.
173
174
Meghan Forbes
počet výtisků zvláštního čísla k počtu výtisků
students: “young people! what are you looking for
knih v řadě Bauhausbücher.
in the old art, architecture and design schools or
Meyer byl velmi spokojen, když v únoru
academies?” and below: “the bauhaus, a modern
1930 vyšlo číslo ReD věnované Bauhausu. Stěžo-
design academy, has the following workshops and
val si jenom na to, že jeho jméno bylo otištěno
departments: the preliminary course, advertise-
v popisku k vyobrazení kolonie obytných domů
ment, typography, photography, textile, painting
v Törten u Desavy, protože byl „opravdu pyšný,
studios, architecture, and workshops for carpentry
že se poprvé odehrává skutečný – tj. anonymní –
(furniture, etc.).”35 Below the list of departments is
kolektivní úkol na Bauhausu“39, který odpovídal
a second command in German, in Marxist formu-
jeho politickým názorům. Navzdory tomu, že
lation, borrowed from a 1929 Bauhaus brochure:
horlivý marxista Meyer byl už v létě stejného roku
“young people of the world, come to the bauhaus”,
vyhozen z Bauhausu kvůli lokální politické situaci
emphasising the internationalism of the school,
a vzestupu nacistické strany v Německu, v českých
and thus, that students from Czechoslovakia are
novinách pokračovala reprezentace jeho osoby
welcome.36 ¥e magazine continues with a man-
40
i Bauhausu. Například Teige uvedl sérii článků
ifesto about the school by Meyer, translated into
kritizující Meyerovo propuštění v časopise Tvorba
Czech. And the following page repeats the im-
a zároveň publikoval Meyerův otevřený dopis
perative: “study at the bauhaus!” next to a photo-
s titulem „Moje vyhození z Bauhausu“, přeložený
montage of students playing music, drawing, and
do češtiny Milenou Jesenskou (známá žurnalistka
generally having a good time.37 ¥e remainder of
a předkladatelka Franze Ka÷y, v té době manželka
the magazine presents some of the more serious
41
Krejcara).
Tato krátká zpráva o výměně mezi představiteli Bauhausu a Devětsilu, která se odehrávala
results of a course of study at the Bauhaus. ¥ere are many reproductions of the work of both students and teachers, which presents work from the Preliminary Course (or Vorkurs), courses on advertising, photography, furniture, textiles, and stage design. Architectural plans by Meyer and paint-
39
Hannes Meyer Karlu Teigemu, 24. března 1930, BHA, fond Hannes Meyer (HM). Původně: „ich war doch so stolz, dass zum ersten male eine wirkliche – also anonym – kollektive arbeit im
40
ings by Bauhaus master-teachers Josef Albers, Klee, and Kandinsky further advertise the high level of quality at the school. Although the typical
bauhaus stattfindet.“
number of copies for sale of ReD was apparently
Pro více informací o Meyerově propuštění z funkce
less than 1,500, Meyer offered to finance a larger
ředitele Bauhausu, viz např. Éva Forgács, Between the
print run, so that another thousand copies could
Town and the Gown: On Hannes Meyer’s Dismissal
be available for sponsors, enthusiasts, and visitors
from the Bauhaus, Journal of Design History 23, 2010, č 3, s. 265–174; Martin Kieren, The Bauhaus on the Road to Production Cooperative – The Director Hannes Meyer, in: Fiedler – Feierabend (pozn. 24), s. 204–215;
to the Bauhaus.38 ¥at would mean that the edition size of this special issue would come close to the numbers in the Bauhausbücher series.
Elizabeth Otto, Haunted Bauhaus: Occult Spirituality, Gender Fluidity, Queer Identities, and Radical Politics,
41
Cambridge, Mass., 2019; and Svobodová (pozn. 4),
35
Ibid.
s. 80–85.
36
Ibid.
Viz Karel Teige, bauhaus a otravné plyny reakce, tvorba
Original German citations are included in corresponding
33, 34, 35 (21. srpna 1930, 28. srpna 1930, 4. září 1930), s.
footnotes in the Czech text on the le¤.
521–522, 542–543, 559–560 a Hannes Meyer, Moje vyhozeni
37
Ibid., p. 131.
z Bauhausu, tvorba 36, 11. září 1930, s. 574–575.
38
See Forbes (note 3), p. 300.
Bauhaus mimo Bauhaus. Vzájemná výměna mezi českou avantgardní skupinou Devětsil a německou školou Bauhaus
v dopisech, ale měla reálné výsledky (např. v po-
Meyer was very pleased when the Bauhaus
době české reprezentace na Mezinárodní architek-
issue of ReD was published in February 1930. He
tonické výstavě ve Výmaru a německé reprezentace
only complained that his name was printed in
v českých časopisech), přináší důkazy o vzájem-
an image caption of the residential homes at the
ném vztahu obou skupin. A i když v knižní řadě
Törten estate in Dessau, because he was “truly
Bauhausbücher, která měla v českém prostředí
proud that for the first time a real – i.e. anonymous
značný vliv, nakonec nevyšla žádná česká kniha,
– collective work is taking place at the Bauhaus,”
diskuze o takové možnosti a o propagaci knih
consistent with his socialist politics.39 Despite the
vedla k intenzivnější a trvalejší konverzaci mezi
fact that the ardent Marxist Meyer was deposed
postavami jako Gropius, Moholy-Nagy a později
from the Bauhaus in the summer of that same
Meyer ve Výmaru a pak Desavě a Teigem a Černí-
year on account of the local political situation
kem v Praze a Brně. Nemůžeme tudíž ukázat na
and the rise of the Nazi party in Germany, he and
jediné středisko v této česko-německé avantgardní
the Bauhaus continued to be represented in the
konverzaci v meziválečné době. Namísto toho se
Czech print.40 For example, Teige wrote a series of
jednalo o vzájemnou a vrstevnatou výměnu.
articles in the magazine tvorba (creation) criticising Meyer’s removal and Meyer’s open letter “My Expulsion from the Bauhaus” was also printed on its pages, translated into Czech by Milena Jesenská (the well-known journalist, and translator of Franz Ka÷a, and also at that time the wife of Krejcar).41
39
Hannes Meyer to Karel Teige, 24 March 1930, BHA, archive Hannes Meyer (HM). Original German citations are included in corresponding footnotes in the Czech text on the le¤.
40
For more on Meyer’s removal from his position as Bauhaus director, see, for instance Éva Forgács, Between the Town and the Gown: On Hannes Meyer’s Dismissal from the Bauhaus, Journal of Design History 23, 2010, no. 3, pp. 265–174; Martin Kieren, ¥e Bauhaus on the Road to Production Cooperative – ¥e Director Hannes Meyer, in: Fiedler – Feierabend (note 24), pp. 204–215; Elizabeth Otto, Haunted Bauhaus: Occult Spirituality, Gender Fluidity, Queer Identities, and Radical Politics, Cambridge – Mass., 2019; and Svobodová (note 4), pp. 80–85.
41
See Karel Teige, bauhaus a otravné plyny reakce, tvorba 33, 34, 35 (21 Aug. 1930, 28 Aug. 1930, 4 Sept. 1930), pp. 521–522, 542–543, 559–560 and Hannes Meyer, moje vyhozeni z bauhausu, tvorba 36, 11 Sept. 1930, pp. 574–575. For an (abbreviated) English translation of Meyer’s letter, see Hannes Meyer, My Expulsion from the Bauhaus: An Open Letter to Lord Mayor Hesse of Dessau, in: Hans M. Wingler (ed.), ¾e Bauhaus: Weimar Dessau Berlin Chicago, Cambridge – Mass., 1969, pp. 163–165.
175
176
Meghan Forbes
¥is short report on the exchange between members of the Bauhaus and Devětsil, which took place in letters and had real outcomes (for instance, in the form of Czech representation at the International Architecture Exhibition in Weimar and German representation in Czech magazines), presents evidence of a mutual relationship between the two groups. And although no Czech book was ultimately published in the Bauhausbücher series, which had a notable influence in the Czech milieu, a discussion of such a possibility and about the propagation of the books led to a more intensive and lasting conversation between figures like Gropius, Moholy-Nagy, and later Meyer in Weimar and then Dessau, and with Teige and Černík in Prague and Brno. We therefore cannot point to a single center in this Czech-German avant-garde conversation in the interwar period. Rather, we observe a mutual and multi-cited exchange.
Decentering the Bauhaus. Documenting the Mutual Exchange between the Czech Avant-Garde and the Bauhaus School in Germany
54
54
Strana z Ä?asopisu ReD 1930
54
Page from the magazine ReD 1930
177
178
Alexandra Panzert
Ist das Bauhaus
Is There No Alternative
alternativlos?
to the Bauhaus?
Möglichkeiten einer
Possibilities of New
Relektüre durch
Interpretations Through
Kontextualisierung
Contextualisation
Ist das Bauhaus alternativlos? Möglichkeiten einer Relektüre durch Kontextualisierung
Alexandra Panzert
Der Kanon ist eine fest etablierte Institution in der
¥e canon in art history (and not only there) pre-
Kunstgeschichte (und nicht nur dort). Auch die
sents a solidly established institution. Research-
Forschung der sogenannten „klassischen Moder-
ing Modernism means dealing with a somewhat
ne“ blickt auf eine relativ festgelegte Reihung von
resolutely fixed set of essential works whose
Standardwerken, die in der öffentlichen Wahrneh-
general perception is supported by many mu-
mung auch durch ¥emen- und Sammlungsset-
seums with their thematic and collecting focus.
zungen vieler Museen unterstützt wird. Dieser Ka-
¥is canon is usually based on the accepted
non enthält dann o¤ die sogenannten „Klassiker“
“classics” of the 20th century: Cubists, artists of
des 20. Jahrhunderts: Kubisten, Brücke-Künstler
the Die Brücke group and works by members of
oder Werke des Blauen Reiters, der Konstruktivis-
Der Blaue Reiter, and even Constructivism, Max
mus darf nicht fehlen, ebenso wenig soll auf Max
Ernst or Max Beckmann cannot be omitted. ¥e
Ernst oder Max Beckmann verzichtet werden. Die
Bauhaus artists naturally form an integral part
Künstler des Bauhauses sind natürlich ein fester
of the narrative that continues with American
Teil des Narratives, das dann nach dem Krieg mit
Modernism, Pop Art, and eventually styles such
der amerikanischen Moderne, Pop Art, Farbfeld-
as Colour-Field Painting and Action Painting.1
1
malerei oder Action-Painting fortgesetzt wird.
In den letzten Jahren mehren sich die Versuche,
In recent years, there has been an increasing number of attempts to critically re-evaluate
den kunsthistorischen Kanon, seine Entstehung
the emergence and criteria of the art history
und seine Kriterien kritisch zu hinterfragen, gerade
canon, also due to the fact that women and art
auch weil Frauen oder nicht-westlich geprägte Kunst
not created by Western culture have o¤en been
darin o¤ keine Rolle spielen. Es geht um eine „andere
excluded. ¥is is a "different Modernism", "multi-
Moderne“, eine „multiple Moderne“, eine Verände-
ple Modernism", a change in emphasising certain
rung der Gewichtung von Phänomenen und schließ-
phenomena and finally a critical re-reading of
lich auch um eine kritische Relektüre der Selbstbe-
how the protagonists of avant-garde movements
schreibungen von Protagonisten avantgardistischer
described themselves and how their biographers
2
Bewegungen und ihrer Biografen.
wrote about them.2
1
1
Gerda Breuer, Die Erfindung des modernen Klassikers,
2
See, for instance Hartmut Böhme, Fetischismus und
Gerda Breuer, Die Erfindung des modernen Klassikers, Ostfildern-Ruit 2001.
2
Vgl. bspw. Hartmut Böhme, Fetischismus und Kultur: eine
Ostfildern-Ruit 2001.
andere ¾eorie der Moderne, Reinbek bei Hamburg 2006;
Kultur: eine andere ¾eorie der Moderne, Reinbek bei
Claude Lichtenstein, O. R. Salvisberg: die andere Moderne,
Hamburg 2006; Claude Lichtenstein, O. R. Salvisberg: die
Zürich 1995; Symposium Die multiple Moderne, Universität
andere Moderne, Zürich 1995; Symposium „Die multiple
Innsbruck, Forschungsinstitut Archiv für Baukunst, 31. 1.–
Moderne“, Universität Innsbruck, Forschungsinstitut
2. 2. 2019.
Archiv für Baukunst, 31. 1. – 2. 2. 2019.
179
180
Alexandra Panzert
Doch welche Alternativen gibt es zum etab-
What are the alternatives to the established
lierten Narrativ der Kunst des 20. Jahrhunderts
narrative of the first third of 20th-century art?
gerade in seinem ersten Drittel? Soll man den
Is it necessary to extend this canon or abolish
Kanon erweitern oder gänzlich negieren? Sollte
it altogether? Is it necessary to change it? What
er verändert werden? Welche Maßstäbe können
criteria can work and how is it possible to write
greifen und wie kann eine Kunstgeschichte ge-
art history, which admits the diversity of "modern"
schrieben werden, welche die Vielfalt der „moder-
phenomena without becoming arbitrary, as even
nen“ Phänomene gelten lässt, doch ohne beliebig
critical questions on canon are always based on it?
zu werden. Denn selbst kritische Fragen an den
In the context of these discussions, research
Kanon arbeiten sich immer an diesem ab.
is only beginning to ask new questions and de-
In diesem Diskursfeld beginnt die Forschung
velop new perspectives. At the moment, mostly
gerade erst, neue Fragestellungen und Perspek-
unknown protagonists, contacts and connections
tiven zu entwickeln. Bislang eher unbekannte
among artists, publicists or groups, as well as vari-
AkteurInnen, Netzwerke zwischen KünstlerInnen,
ous aspects of art reception play an essential role.
PublizistInnen und Gruppen oder Aspekte der Rezeptionsgeschichte spielen dabei eine Rolle.
Kunst- und Gestaltungsschulen – nur Nebenschauplätze im Kanon der Moderne?
Art Schools and Schools of Applied Arts – Merely Marginal Topics in the Canon of Modernism? ¥is paper focuses on the undervalued role of the
Dieser Beitrag möchte auf die unterbelichtete Rolle
education of artists as well as many art schools and
der KünstlerInnenausbildung und der vielen Kunst-
schools of applied arts in the Weimar Republic. It
und Gestaltungsschulen der Weimarer Republik
aims to propose a change in perspective when as-
eingehen und dabei einen Perspektivwechsel bei der
sessing the Bauhaus. What methods are appropriate
Betrachtung des Bauhauses vorschlagen. Welche
for this purpose? What new findings can be gained
Methoden können für ein solches Vorhaben ge-
by shi¤ing the current, usual insights? How does
eignet sein? Wie können neue Erkenntnisse aus
the view of researched objects - diverse educational
einer Verschiebung der sonst üblichen Fokussierung
institutions and the Bauhaus - change?
gewonnen werden? Wie verändert sich der Blick auf
Researching art education is still unpopular in
die Untersuchungsgegenstände – die verschiedenen
art history. ¥e 19th century-view of the artist as
Ausbildungsinstitutionen und das Bauhaus?
a genius, gi¤ed with talent, and art as an uneduca-
Die künstlerische Ausbildung gehört bis heute
ble discipline persists to this day.3 Nevertheless, art
zu den Stie÷indern der Kunstgeschichte. Das sonst
education is an ideal research area: it reflects the
o¤ verpönte 19. Jahrhundert ist mit seiner Vorstel-
discourse of every epoch on the real and desired
lung vom Künstler als begnadetem Genie und von
role of art in society, the social status of artists,
3
einer nicht-lehrbaren Kunst bis heute wirksam.
canon questions and influences. It also naturally
Dabei ist die KünstlerInnenausbildung ein ideales
reflects the development of art theory and methods
Forschungsfeld: In ihr spiegeln sich die Diskus-
of instruction influencing succeeding generations.
3
3
Wolfgang Ruppert, Der moderne Künstler. Zur Sozial-
Wolfgang Ruppert, Der moderne Künstler. Zur Sozial-
und Kulturgeschichte der kreativen Individualität in der
und Kulturgeschichte der kreativen Individualität in der
kulturellen Moderne im 19. und frühen 20. Jahrhundert,
kulturellen Moderne im 19. und frühen 20. Jahrhundert,
Frankfurt am Main 2000.
Frankfurt am Main 2000.
Is There No Alternative to the Bauhaus? Possibilities of New Interpretations Through Contextualisation
sionen jeder Epoche über die tatsächliche und
¥eoretically well-founded, extensive analysis of
gewünschte Rolle der Kunst in einer Gesellscha¤
the history of art academies is currently absent
sowie das soziale Ansehen von Kunstschaffenden,
in the field of art history. ¥e last concept was
Fragen des Kanons, Einflüsse und natürlich auch
formulated by Nikolaus Pevsner in his short 1940
die Entwicklung von Kunsttheorien und Lehr-
publication.4 Many institutions have been individ-
methoden, die jeweils nachfolgende Generationen
ually described5 and partial aspects of the topic,
prägen. Eine theoretisch fundierte und umfassen-
such as the 19th century German art academies, are
de Abhandlung der Geschichte der Kunstakademie
well-researched.6 However, research has virtually
steht im Fach der Kunstgeschichte noch aus, den
ignored large areas in the education of artists. For
letzten Ansatz dazu lieferte Nikolaus Pevsner in
instance, only particular 19th century arts and
seiner knappen historischen Abhandlung von
cra¤s schools are described, and only marginally.
4
1940. Vielen Institutionen sind Einzeldarstellun5
¥is is also related to their unfavourable reputa-
gen gewidmet und Teilaspekte des ¥emas – wie
tion which is usually associated with negatively
etwa die deutschen Kunstakademien des 19. Jahr-
perceived historicism.7 Even in the context of the
6
hunderts – sind gut beleuchtet. Doch weiten
20th century research, considerable gaps remain,
Feldern im Bereich der KünstlerInnenausbildung
and this publication hopes to make a significant
widmet die Forschung kaum Aufmerksamkeit. Die
contribution to their elimination. Neither the art
Kunstgewerbeschulen des 19. Jahrhunderts sind
education reform in the first third of the 20th cen-
nur marginal und in Einzelfällen untersucht – was
tury nor the education of architects has been thor-
auch auf ihr schlechtes Image zurückzuführen ist,
oughly researched. In contrast, abundant literature
das sich o¤ mit dem negativ bewerteten Historis-
is available on the research of the most famous
7
mus verbindet. Auch im 20. Jahrhundert sind
art school of the Weimar Republic: the Bauhaus in
große Lücken in der Forschung zu verzeichnen,
Weimar, Dessau and Berlin, and its protagonists and phases.
4
Nikolaus Pevsner, Academies of Art. Past and Present,
5
Vgl. bspw. Nils Büttner – Ulrich Bernhardt (Hrsg.), 250
Cambridge 1940. Jahre Akademie der Bildenden Künste Stuttgart, Stuttgart
6
4
Nikolaus Pevsner, Academies of Art. Past and Present,
5
See for instance Nils Büttner – Ulrich Bernhardt (eds.),
Cambridge 1940.
2011; Jana Stolzenberg (Hrsg.), 350 – Akademie der
250 Jahre Akademie der Bildenden Künste Stuttgart, Stuttgart
Bildenden Künste in Nürnberg, Nürnberg 2012; Hartmut
2011; Jana Stolzenberg (ed.), 350 – Akademie der Bildenden
Frank (Hrsg.), Nordlicht. 222 Jahre. Die Hamburger
Künste in Nürnberg, Nürnberg 2012; Hartmut Frank (ed):
Hochschule für bildende Künste am Lerchenfeld und ihre
Nordlicht. 222 Jahre. Die Hamburger Hochschule für bildende
Vorgeschichte, Hamburg 1989; Brigitte Baumstark, Die
Künste am Lerchenfeld und ihre Vorgeschichte, Hamburg
Großherzoglich Badische Kunstgewerbeschule in Karlsruhe
1989; Brigitte Baumstark, Die Großherzoglich Badische
1878–1920, Karlsruhe 1988; Gisela Moeller, Peter Behrens
Kunstgewerbeschule in Karlsruhe 1878 – 1920, Karlsruhe
in Düsseldorf. Die Jahre von 1903 bis 1907, Weinheim 1991.
1988; Gisela Moeller, Peter Behrens in Düsseldorf. Die Jahre
Ekkehard Mai, Die deutschen Kunstakademien im
von 1903 bis 1907, Weinheim 1991.
19. Jahrhundert. Künstlerausbildung zwischen Tradition und
6
7
Avantgarde, Köln 2010.
Auch hier ist es das künstlerische Streben nach dem Neuen, das spätestens im 20. Jahrhundert zum
Ekkehard Mai, Die deutschen Kunstakademien im 19. Jahrhundert. Künstlerausbildung zwischen Tradition und
Avantgarde, Köln 2010. 7
¥is case is also an effort of art for novelty, which later
Paradigma der bildenden Kunst wurde, das bis heute
in the 20th century became a paradigm in the visual
wirksam ist und das die Wahrnehmung des Historismus
arts, and which is still valid today and also affects the
auch in der Forschung prägt.
perception of historicism in research.
181
182
Alexandra Panzert
zu deren Schließung dieser Tagungsband einen
Change of Perspective: Art School Reform
großen Beitrag leisten wird. Doch bislang sind
¥e research introduced in this paper is based on
weder die Kunstschulreform des ersten Drittels des
the analysis of the art school reform in the Weimar
20. Jahrhunderts, noch die ArchtektInnenausbil-
Republic and will be used in a dissertation-in-pro-
dung fundiert erforscht. Im kompletten Gegensatz
cess titled Das Bauhaus im Kontext. Kunst- und
dazu steht die Menge der Forschungsliteratur zur
Gestaltungsschulen der Weimarer Republik im Ver-
berühmtesten Kunstschule der Weimarer Repub-
gleich.8 ¥e contexts of the Bauhaus have not yet
lik – dem Bauhaus in Weimar, Dessau und Berlin,
been sufficiently researched. It is o¤en considered
dessen ProtagonistInnen und Phasen.
as a solitary phenomenon with an emphasis on its influence and emanations, while the ideas
Perspektivenwechsel: Kunstschulreform
and processes which formed the foundation of
Der hier vorgestellte Forschungsansatz nutzt das Feld
the Bauhaus itself have only recently been better
der Kunstschulreform in der Weimarer Republik
described and analysed.9 In view of the extensive
als Grundlage und wird in der sich in Entstehung
possibilities of its contextualisation in this text,
befindlichen Dissertation mit dem Titel Das Bauhaus
the Bauhaus will be considered in relation to its
im Kontext. Kunst- und Gestaltungsschulen der Weimarer
peers – that means in relation to the reformed art
8
Republik im Vergleich ausgeführt. Die Kontextfor-
and applied art schools.
schung zum Bauhaus ist noch nicht weit gediehen.
¥is paper will focus more on the form of
Es wird o¤ als Solitär betrachtet, das vor allem beein-
research and methodology, while also presenting
flusste und nach außen strahlte. Erst in den letzten
selected content and results. I will introduce the
Jahren werden die Ideen und Entwicklungen, auf
questions I address in my research as well as my
denen das Bauhaus selbst auìaute, näher beschrie-
theses, methodology and category system. For
9
ben und Bezüge analysiert. Von den vielen Möglich-
comparison purposes, the selection of schools will
keiten der Kontextualisierung des Bauhauses wird
also be reflected, and in several cases the research
es beim hier thematisierten Vorgehen eingebettet in
results and some possibilities of their interpreta-
Seinesgleichen – d. h. in den Kontext der reformier-
tion will be reported.
ten Kunst- und Kunstgewerbeschulen. Im Folgenden soll der Schwerpunkt also eher
¥is approach can serve as an example of understanding the phenomenon of art school reform
auf der Frage des „Forschungsdesigns“ liegen
and how the education of artists can take its place
und der Methodik, wobei ich auch ausgewählte
in art historical research and not be limited to
Inhalte und Ergebnisse präsentieren möchte. Ich
a positivist description of individual institutions,
werde meine Fragestellung und ¥ese erläu-
however essential and fundamental. ¥e aim of
tern, Methodik und Kategoriensystem vorstellen
my work is not to analyse art school reform in its
sowie die Auswahl der Vergleichsschulen und in
complexity, nor do I intend to provide an overview
einigen Beispielen auch Ergebnisse und deren
of art education in the Weimar Republic, but to
Interpretationsmöglichkeiten nennen.
focus specifically on the Bauhaus.
8
8
Die Dissertation der Autorin entsteht an der
Erfurt, Faculty of Philosophy, Communication Sciences;
Kommunikationswissenscha¤en, betreut von Prof. Dr.
her advisors are Prof. Dr. Patrick Rössler and Prof. Dr.
Patrick Rössler und Prof. Dr. Anja Baumhoff. 9
¥e author is writing a dissertation at the University of
Universität Erfurt, Philosophische Fakultät,
Vgl. John V. Maciuika, Before the Bauhaus. Architecture, politics and the German state, 1890–1920, Cambridge 2008.
Anja Baumhoff. 9
See John V. Maciuika, Before the Bauhaus. Architecture, politics and the German state, 1890 – 1920, Cambridge 2008.
Ist das Bauhaus alternativlos? Möglichkeiten einer Relektüre durch Kontextualisierung
Es ist ein Ansatz, der ein Beispiel dafür sein
New Questions on the Bauhaus
kann, wie man das Phänomen der Kunstschulreform
Based on the selected criteria, how did the Bau-
erfassen kann und wie gerade das ¥ema Künstler-
haus differ significantly from other reformed art
Innenausbildung in der kunsthistorischen For-
schools in the Weimar Republic?
schung Raum einnehmen kann, ohne sich dabei nur
I intend to verify these most important theses by
auf das positivistische Beschreiben einzelner Insti-
comparison:
tutionen – so wichtig und grundlegend das auch ist
•
¥e Bauhaus did not differ significantly from
– zu beschränken. Dabei ist es nicht das Ziel meiner
other reformed schools of its time in its cur-
Arbeit, die Kunstschulreform in ihrer Gänze zu ana-
riculum, products, or development. However,
lysieren oder einen kompletten Überblick über das
it succeeded in establishing successful strate-
Kunstschulwesen der Weimarer Republik zu geben.
gies in the field of public relations.
Die Fragestellung kreist speziell um das Bauhaus.
•
Primarily, the Bauhaus thus became a product of its reception.10
Neue Fragen an das Bauhaus
•
¥e Bauhaus embodied many ideas which
Wie unterscheidet sich das Bauhaus aufgrund
were accentuated or became representa-
ausgewählter Kriterien signifikant von anderen re-
tive since the 1960s. ¥us, using Andreas
formierten Kunstschulen der Weimarer Republik?
Reckwitz's term, it fits into our "society of
Die wichtigsten ¥esen, die mit einem Vergleich
singularities".11 Since the era of “industri-
geprü¤ werden sollen, lauten:
al Modernism” within which the Bauhaus
•
Das Bauhaus unterschied sich nicht signifi-
existed and which was the era of universality
kant von anderen Reformschulen seiner Zeit
and standardisation, it has been reevaluated
in seinem Programm, seinen Produkten und
towards today's imperative of uniqueness and
seiner Entwicklung. Ihm gelang es jedoch auf
exceptionality which, according to Reckwitz,
dem Gebiet der Öffentlichkeitsarbeit erfolg-
is appreciated by society today.
reiche Strategien zu etablieren. •
Das Bauhaus ist damit vor allem ein Produkt 10
seiner Rezeption.
• Das Bauhaus verkörperte viele Ideen, die seit
Comparative Research: Categories In order to contextualise the Bauhaus, it is necessary to make comparisons whose criteria
den 1960er Jahren eine Aufwertung erfuhren
include both qualitative source-based research
oder Repräsentationscharakter erhielten. Das
and quantitative source-based data.12 ¥e aim is
Bauhaus passt somit in unsere „Gesellscha¤
to develop a system of categories which will allow
der Singularitäten“, um mit einem Begriff von
a comparison of individual schools and in which
Andreas Reckwitz zu sprechen.11 Es erfuhr
the Bauhaus represents the central point of contact
eine Umwertung seit seiner Existenzzeit in der „industriellen Moderne“, die eine Gesell10
Andreas Haus, Bauhaus – ein Phänomen der Rezeption. Eine Vorbemerkung, in: Christina Biundo – Andreas
10
Haus – Anke Steinhauer et al (eds.), Bauhaus-Ideen
Andreas Haus, Bauhaus – ein Phänomen der Rezeption. Eine Vorbemerkung, in: Christina Biundo – Andreas
1919 – 1994. Bibliografie und Beiträge zur Rezeption des
Haus – Anke Steinhauer et al (Hrsg.), Bauhaus-Ideen
Bauhausgedankens, Berlin 1994, pp. 7–9.
1919–1994. Bibliografie und Beiträge zur Rezeption des
11
Andreas Reckwitz, Die Gesellscha¸ der Singularitäten. Zum
12
¥e criteria are not set deductively, but inductively based
Strukturwandel der Moderne, Berlin 2017.
Bauhausgedankens, Berlin 1994, S. 7–9. 11
Andreas Reckwitz, Die Gesellscha¸ der Singularitäten. Zum Strukturwandel der Moderne, Berlin 2017.
on the given material.
183
184
Alexandra Panzert
scha¤ des Allgemeinen und Standardisierten
– they will not be compared to each other.13 When
war, hin zum heutigen Imperativ des Einzig-
comparing objects in various categories, establish-
artigen und Besonderen, das laut Reckwitz in
ing specific criteria is necessary. For instance, such
der heutigen Gesellscha¤ geschätzt wird.
a system of categories could be developed from today's perspective: how do we define a thriving art
Vergleichende Forschung: Kategorien
and design school today, and what does innovative
Um das Bauhaus zu kontextualisieren, wird ein
education mean? Based on this view, a reclassifi-
Vergleich durchgeführt, der sowohl qualitative
cation of schools in the Weimar Republic would be
Quellenforschung als auch aus Quellen erhobene
possible. However, terms such as innovative and
12
quantitative Daten als Kriterien beinhaltet. Ziel
progressive are profoundly problematic, as innova-
ist die Entwicklung eines Kategoriensystems, in
tiveness has a different definition in the context of
dessen Raster die Schulen einander gegenüber-
every period, and even the curricula of today's uni-
gestellt werden können, wobei das Bauhaus der
versities do not necessarily follow the new methods
Bezugspunkt ist – die einzelnen Bildungsstät-
and findings in pedagogical research. In this paper, three kinds of categories are
ten sollen nicht jeweils miteinander verglichen 13
werden. Beim Vergleich von Objekten in ver-
used. For comparison, the ideas of art school
schiedenen Kategorien ist eine Art von Maßstab
reform of the 1920s serve as a decisive starting
notwendig. Ein Kategoriensystem könnte bei-
point. ¥e programmatic ideas and the methods of
spielsweise aus heutiger Perspektive entwickelt
their implementation will be identified as follows:
werden: Wie definiert man heute eine erfolgrei-
1.
e role of cra and workshops
che Kunst- und Designschule? Was ist innovative
¥is category includes the types of workshops
Ausbildung? Mit diesem Blick hätte man die
and their production and orders from public
Schulen der Weimarer Republik neu einordnen
or private customers. In it, the following
können. Doch die Begriffe innovativ oder fort-
questions arise: Which workshops did schools
schrittlich sind hoch problematisch. Denn was
set up and when? To what extent was cra¤s
als innovativ gilt, ist in jedem zeitlichen Kontext
education stipulated in the school concept?
anders definiert und auch die Curricula der heu-
Did the workshops serve only for teaching or
tigen Hochschulen nehmen nicht unbedingt neue
also for production? ¥is relates to:
Methoden und Erkenntnisse der pädagogischen
2.
Cooperation with industry Did schools successfully cooperate with com-
Forschung zur Grundlage.
panies? To what extent? How o¤en? 12
Die Kriterien werden dabei nicht deduktiv festgelegt, sondern induktiv aus dem Material heraus entwickelt.
13
In vielen Ansätzen, die zeitgleich existierende Schulen
13
In many cases, when schools which existed parallelly
mit dem Bauhaus vergleichen, dient das Bauhaus als
with the Bauhaus are compared, the Bauhaus precisely
Maßstab. Die Strategien des Bauhauses werden meist
serves as a measure. ¥e strategies of the Bauhaus are
grundsätzlich als innovativ und vorbildlich gewertet,
usually considered as innovative and exemplary, while
während anderen Schulen o¤ nur eine nachahmende Rolle
the other schools are given only a role of imitators, even
zugeschrieben wird, auch wenn dies nicht evidenzbasiert
if this is not substantiated.
ist. Vgl. Rainer Wick, Prüfstand Bauhaus-Pädagogik. Die
See Rainer Wick, Prüfstand Bauhaus-Pädagogik. Die
Kunstgewerbeschule in Bratislava, in: Rainer K. Wick
Kunstgewerbeschule in Bratislava, in: Rainer K. Wick
(Hrsg.), Bauhaus. Kunst und Pädagogik, Oberhausen 2009,
(ed.), Bauhaus. Kunst und Pädagogik, Oberhausen 2009,
S. 384–396.
pp. 384–396.
Is There No Alternative to the Bauhaus? Possibilities of New Interpretations Through Contextualisation
Es werden drei Arten von Kategorien ver-
3.
e relationship between art and applied art
wendet. Zentral für den Vergleich sind die Ideen
¥e equality of all forms of artistic expres-
der Kunstschulreform aus den 1920er Jahren, die
sion was an essential and fundamental
als Grundlage dienen. Hier wird geprü¤, welche
idea of the art school reform movement.
programmatischen Ideen vorhanden waren und
¥e most striking example was the "unified
wie diese umgesetzt wurden:
art school", a concept realised in Weimar,
1.
Die Rolle des Handwerks und der Werk-
Frankfurt, Berlin, Karlsruhe. ¥is category is
stätten
about this concept and its implementation in
Diese Kategorie beinhaltet die Art der Werk-
individual schools.
stätten, ihre Produktion und die Au¤räge
2.
3.
Architecture To this day, the public sees the Bauhaus pri-
Fragen sind hier: Welche Werkstätten rich-
marily as an architecture school. Art school
teten die Schulen wann ein? Wie zentral war
reform considered architecture an essential
handwerkliche Bildung im Schulkonzept ver-
part of instruction. To what extent did schools
ankert? Dienten die eingerichteten Werkstät-
achieve this objective?
ten nur zu Lehr- oder auch zu Produktions-
Another group of categories includes information
zwecken? Damit in Zusammenhang stehen
which enables an evaluation of the history of the
Industriekooperationen
reception of the Bauhaus based on comparison
Arbeiteten die Schulen erfolgreich mit Firmen
and verification of the central thesis.
zusammen? In welchem Umfang? Wie o¤?
5.
Public relations and reception until 1933
Das Verhältnis von freier und angewandter
Did the Bauhaus lay the foundations of its
Kunst
posthumous career during its existence? In
Die Gleichberechtigung aller künstlerischen
this case, public relations strategies such as
Äußerungsformen war eine grundlegende Idee
publications, participation in exhibitions and
der Kunstschulreformbewegung. Die Einheits-
fairs, including quantitative data, as well as
kunstschule ist ihre deutlichste Umsetzung
press releases about the school, as far as they
– so geschehen in Weimar, Frankfurt, Berlin,
can be reconstructed within the dissertation,
Karlsruhe. Hier werden die programmatischen
will be taken into account.
Äußerungen zu diesem ¥ema und die Umset4.
4.
durch öffentliche oder private Au¤raggeber.
6.
Reception a er 1933
zung innerhalb der Schulen untersucht.
In this respect, it is possible to show whether
Architektur
and how schools continued to exist (which
Bis heute gilt das Bauhaus in der öffentlichen
applied to all except the Bauhaus), also in
Wahrnehmung weithin als eine Architektur-
their reception.
schule. Die Kunstschulreform sah die Archi-
¥e third class of categories generally relates to
tektur als wichtigen Bestandteil der Lehre.
quantitative data. ¥is is comparable data such as:
In welchem Maße konnte dieses Ziel an den
7.
Number of students
Schulen umgesetzt werden?
8.
Number of teachers
Ein weiteres Kategorienfeld umfasst Informatio-
9.
Ratio of men to women
nen, um die Rezeptionsgeschichte des Bauhauses
10. Total budget
im Vergleich zu bewerten und damit eine zentrale
11.
Tuition fee
¥ese überprüfen zu können.
12.
School income
5.
Öffentlichkeitsarbeit und Rezeption bis 1933
¥e other quantitative data taken into account are
Hat das Bauhaus schon zu seiner Existenzzeit
directly related to qualitative categories:
185
186
Alexandra Panzert
die Grundlagen für seine posthume Karriere
13.
gelegt? Hier werden öffentlichkeitswirksame Maßnahmen wie Publikationen, Beteiligun-
Number of orders to the school (public and private)
14.
Number of exhibitions
gen an Ausstellungen und Messen, also auch quantitative Daten, sowie – soweit im Rahmen
6.
Quantitative categories serve as supporting
einer Dissertation rekonstruierbar – Pressebe-
arguments for qualitative analysis and ensure
richte über die Schulen eine Rolle spielen.
greater transparency. For example, the number of
Rezeption nach 1933
orders a school can complete depends on the num-
Hier kann gezeigt werden, ob und wie die
ber of its students. ¥e budget can point to the
Schulen, auch in der Wahrnehmung, weiter
relationship between the number of workshops
existierten (was in allen Fällen, außer für das
and the curriculum.
Bauhaus, der Fall ist).
¥e evaluation of schools using these catego-
Die dritte Art der Kategorien bezieht sich generell
ries allows comparable conclusions, such as the
auf quantitative Daten. Das sind Vergleichsdaten
activities of individual schools in various fields,
wie:
the similarities and differences between them, and
7.
Anzahl von Studierenden
the degree of success in achieving their program.
8.
Anzahl der Lehrenden
Rating the complexity of research objects, it is
9.
Geschlechterverhältnis
impossible to scale the evaluation on a one-to-one
10. Gesamtbudget
basis. Ultimately, this may give rise to discussion
11. Schulgeld
on the extent to which the Bauhaus differs and
12. Einnahmen der Schule
whether its status as the only innovative art school
Weitere quantitative Daten, die erhoben werden,
in the Weimar Republic is justified.
stehen in direkterem Verhältnis zu den qualitativen Kategorien:
·e Bauhaus As One of Many Schools
13. Anzahl der Au räge an die Schulen (öf-
If we are to consider the Bauhaus in the context of
fentlich und privat) 14. Anzahl der Ausstellungen
reformed art schools, we have a choice of about 30 institutions that implemented reform measures in different ways during the Weimar Republic. ¥ese
Die quantitativen Kategorien sollen die quali-
were (former) arts and cra¤s schools, academies
tativen unterfüttern und für größere Transparenz
which were partially merged with arts and cra¤s
sorgen. Wie viel Au¤räge eine Schule ausführen
schools and private institutions and vocational
kann, hängt beispielsweise mit der Schülerzahl
schools specialised in a particular field such as
zusammen. Das Budget kann die Anzahl der
pottery. ¥ese schools would not be amenable to
Werkstätten und das Lehrangebot der Schulen ins
quantitative content analysis, nor would they be
Verhältnis setzen.
suitable for the so-called "mixed methods"14 ap-
Die Ergebnisse der Auswertung von Schulen nach Kategorien lassen vergleichbare Schlüsse
proach, as 30 is a statistically insufficient number and the research objects are too diverse. ¥erefore,
zu, wie die Schulen in den verschiedenen Feldern agierten, wo sie sich ähnelten und wo sie differierten und wie erfolgreich sie ihr Programm umsetzen konnten. Ein Bewertungsmaßstab ist durch die Komplexität der einzelnen Objekte dabei nicht eins zu eins anzuwenden. Im Ergebnis kann eine Dis-
14
"Mixed Methods" is the applied integration of quantitative and qualitative methods, see Udo Kuckartz, Mixed Methods. Methodologie, Forschungsdesigns und Analyseverfahren, Wiesbaden 2014.
Ist das Bauhaus alternativlos? Möglichkeiten einer Relektüre durch Kontextualisierung
kussionsgrundlage für die Frage entstehen, inwie-
the analysis must be based on qualitative content
fern sich das Bauhaus abhebt und ob sein Status
analysis and criteria (the categories listed above),
als einzige innovative Kunstschule der Weimarer
including both quantitative and qualitative aspects.
Republik gerechtfertigt ist.
¥e process of selecting research objects in the social sciences is referred to as "sampling".
Das Bauhaus als eine Schule unter vielen
Results largely depend on what is sampled. With
Möchte man das Bauhaus im Kontext der refor-
objects of historical research, the availability of
mierten Kunstschulen betrachten, so besteht eine
sources plays a role, as in this case. On one hand,
Auswahl von ca. 30 Institutionen, die auf die eine
the "most different" examples can be selected to
oder andere Weise in der Weimarer Republik re-
cover a broad spectrum – while on the other hand
formerische Maßnahmen ergriffen. Es handelt sich
the "most similar" examples make the results
um (ehemalige) Kunstgewerbeschulen, Akade-
analysable without excessively significant differ-
mien, die teilweise mit den Kunstgewerbeschulen
ences between the objects of research.
zusammengelegt wurden, private Institutionen
In this particular case of reformed art schools in
bis hin zu Fachschulen für spezielle Ausbildungs-
which it is possible to contextualise the Bauhaus, the
gebiete wie Keramik. Für eine rein quantitative
"most similar" version is appropriate. ¥e following
Inhaltsanalyse wären diese Schulen nicht geeignet,
schools will be analysed together with the Bauhaus:
ebenso wenig für einen „Mixed Methods“-An-
•
¥e Frankfurt Kunstschule
satz,14 da die Fallzahl von 30 zu gering wäre und
•
¥e Kölner Werkschulen, previously the
die Untersuchungsobjekte zu divers. Die Untersuchung muss also auf die qualitative Inhalts-
Kunstgewerbe- und Handwerkerschule Köln •
analyse zurückgreifen, nach Kriterien (siehe die
- Werkstätten der Stadt Halle, previously
Kategorien oben), die sowohl quantitative als auch qualitative Aspekte umfassen. Den Prozess der Auswahl von zu untersuchenden Objekten bezeichnet man in den Sozialwissen-
¥e Kunstgewerbeschule Burg Giebichenstein Handwerkerschule der Stadt Halle
•
¥e Vereinigte Staatsschulen für freie und angewandte Kunst in Berlin, previously Unterrichtsanstalt des Kunstgewerbemuseums Berlin
scha¤en als „Sampling“. Davon hängen zu einem großen Teil die Ergebnisse ab. Handelt es sich um
¥ese schools engaged in art school reform
Objekte aus der historischen Forschung, spielt die
and shared similar goals and reform ideas. ¥ey all
Quellenlage eine Rolle, wie auch in diesem Fall. Es
set up workshops, tried to cooperate with indus-
gibt zum einen die Möglichkeit, möglichst verschie-
trial companies, considered architecture as an
dene Beispiele auszuwählen („most different“), um
integral part of their curricula, and attempted to
ein breites Spektrum abzubilden – und die Va-
place art and applied art on the same level. ¥ey
riante, möglichst ähnliche Fallbeispiele zu wählen
can be easily considered as representatives of
(„most similar“), sodass die Ergebnisse nicht durch
the art school reform movement in the Weimar
zu große Unterschiede innerhalb der Untersu-
Republic. Furthermore, each had its own peculiar-
chungsgegenstände erklärt werden können.
ities, making their comparison relevant.
14
„Mixed Methods“ meint die angewandte Integration quantitativer und qualitativer Methoden, vgl. Udo
·e Bauhaus in Context: Key Insights into the Results of Comparative Analysis In the following section selected results of the
Kuckartz, Mixed Methods. Methodologie, Forschungsdesigns
comparative research will be presented. In par-
und Analyseverfahren, Wiesbaden 2014.
ticular, they are intended to show the added value
187
188
Alexandra Panzert
Im konkreten Fall der reformierten Kunst-
that a change of perspective may bring to the
schulen, durch die das Bauhaus kontextualisiert
research of the Bauhaus and art education in the
werden kann, ist die Version „most similar“ sinn-
Weimar Republic.
voll. Folgende Schulen werden damit in der Untersuchung neben dem Bauhaus betrachtet:
Workshops and Cra s
•
Die Frankfurter Kunstschule
In assessing workshops and the role of cra¤s at se-
•
Die Kölner Werkschulen (vormals Kunstge-
lected art schools and arts and cra¤s schools between
werbe- und Handwerkerschule Köln)
1919 and 1933, one can generally discern a strong
Die Kunstgewerbeschule Burg Giebichenstein
initial enthusiasm for cra¤ as the basis of education
•
•
– Werkstätten der Stadt Halle (vormals Hand-
and for workshops as a place of instruction. Howev-
werkerschule der Stadt Halle)
er, in the late 1920s, this approach eases off gradual-
Die Vereinigten Staatsschulen für freie und
ly.15 All the schools set up workshops, with Cologne,
angewandte Kunst in Berlin (mit der Vorgän-
Halle and the Bauhaus considering production as
gerinstitution Unterrichtsanstalt des Kunst-
a possible source of income.16 In all of the compared
gewerbemuseums Berlin)
institutions, the focus of the workshops, initially based on the concept of 19th century arts and cra¤s
Diese Schulen waren Teil der Kunstschul-
schools, was carpentry, weaving, metalworking and
reform und sich deshalb in ihren Zielen und
graphics. Even later, in establishing photography and
Reformideen sehr ähnlich. Alle richteten Werk-
advertising workshops the Bauhaus was not the lead-
stätten ein, versuchten mit Industriefirmen zu
er. It happened only a bit earlier or at the same time
kooperieren, sahen die Architektur als integralen
as in the other schools. However, since 1923, only
Bestandteil und versuchten, freie und angewand-
Bauhaus workshop products followed an orientation
te Kunst auf eine einheitliche Basis zu stellen.
on unified aesthetics. In other schools, the diversity
Sie können durchaus als repräsentativ für die
of styles ranged from simplicity of form through Art
reformierten Kunstschulen in der Weimarer
Deco to ornamental or expressionist forms which
Republik gelten. Zugleich weist jede Schule auch
prevented a unified school image from emerging.
ihre Besonderheiten auf, die einem Vergleich Relevanz verleihen.
Das Bauhaus im Kontext: exemplarische Einblicke in Ergebnisse der vergleichenden Betrachtung Im Folgenden werden ausgewählte Ergebnisse dieses vergleichenden Forschungsansatzes vorgestellt, die zeigen sollen, welchen Mehrwert ein Perspektivwechsel für die Erforschung der künstlerischen
15
See Württembergisches Kultusministerium (ed.), Denkschri¸ über die Neuorganisation der Kunstgewerbeschule und der Akademie der Bildenden Künste, Stuttgart 1927.
16
Martin Elsässer, Programm zum Auìau der städtischen Kunstgewerbe- und Handwerkerschule, sowie der Meisterkurse in Köln a/Rhein, 1921, Archiv Technische Hochschule Köln, Gew. 1–0601; Unterrichtsanstalt des Kunstgewerbemuseums Berlin, Lehrpläne, Aufnahmebedingungen, Schulordnungen 1906–1921.
Ausbildung in der Weimarer Republik und des
Broschüren 1906–1921, Universität der Künste Berlin,
Bauhauses bringen kann.
University Archive (Universitätsarchiv, UdK-Archiv), inv. 7–26; Paul ¥iersch, Anträge der Handwerker- und
Werkstätten und Handwerk In der Betrachtung der Werkstätten und der Rolle des Handwerks für die ausgewählten Kunst- und Gestaltungsschulen von 1919 bis 1933 lässt sich
Kunstgewerbeschule der Stadt Halle 1919, Stadtarchiv Halle, A 2.36 No. 1192; Richard Riemerschmid: Bestimmungen und Lehrplan der Kölner Werkschulen. Year not listed (circa 1927), Deutsches Kunstarchiv, DKA Nachlass Riemerschmid, inv. –46.
Is There No Alternative to the Bauhaus? Possibilities of New Interpretations Through Contextualisation
generell eine große anfängliche Begeisterung für
Cooperation with Industry
das Handwerk als Grundlage der Ausbildung und
¥e Bauhaus is o¤en recognised for its successful
Werkstätten als Lernort feststellen, die gegen Ende
cooperation with industrial companies.17 Howev-
der 1920er Jahre in den meisten Fällen nachlässt.15
er, if we look closely, we find that it is only rarely
Alle Schulen richteten Werkstätten ein und Köln,
possible to speak of successful cooperation. Only
Halle und das Bauhaus sahen die Produktion in
the cooperation with Rasch-Tapeten and the lamp 16
diesen Werkstätten als mögliche Einnahmequelle.
producer Körting und Mathiesen resulted in
Die Ausrichtung der Werkstätten war zu Beginn bei
a fruitful exchange between school and business.
allen Vergleichsschulen stark an die Kunstgewerbe-
In many cases, which are o¤en praised as Bau-
schulen des 19. Jahrhunderts angelehnt: Tischlerei,
haus's cooperation with industry, companies such
Weberei, Metall, Grafik. Später war das Bauhaus
as textile manufacturer, Pausa AG in Memmingen,
nicht führend in der Einrichtung von Werkstätten
bought designs directly from a particular student,
für Fotografie oder Werbung. Das geschah teils
or cooperated with individual students or teach-
früher oder zeitgleich an anderen Schulen. Allein
ers. When we look at other schools' strategies, it is
die Werkstattprodukte des Bauhauses in der Phase
clear that cooperation with companies was com-
ab 1923 stechen durch eine einheitliche Ästhetik
mon. At Burg Giebichenstein, exemplary coopera-
heraus. An anderen Schulen reichte die Vielfalt
tion with the porcelain manufacturer KPM under
von sachlicher Schlichtheit über Art déco hin zu
the leadership of Marguerite Friedlaender devel-
ornamentalen oder expressionistischen Formen.
oped.18 ¥e school workshop designed industrial
Ein einheitliches Erscheinungsbild als Schule war
porcelain production models which were used in
damit nicht gegeben.
subsequent production in Berlin. Additionally, the designs of the metalworking workshop were used by a company in Halle.19 ¥e Vereinigte Staats-
Industriekooperationen Das Bauhaus wird o¤ aufgrund seiner erfolgrei17
chen Industriekooperationen hervorgehoben.
schulen in Berlin established many cooperative ventures, mostly emerging from competitions, such as with the company Normal-Zeit GmbH, Berlin for electric table clocks, a curtain factory in
15
Vgl. Württembergisches Kultusministerium (Hrsg.), Denkschri¸ über die Neuorganisation der Kunstgewerbeschule und der Akademie der Bildenden Künste, Stuttgart 1927.
16
Oelsnitz, the Peine wallpaper company, Mechanische Weberei Pausa AG and the like. In 1927 alone, they engaged in eight collaborations.20 ¥e Kölner
Martin Elsaesser, Programm zum Auìau der städtischen Kunstgewerbe- und Handwerkerschule, sowie der Meisterkurse in Köln a/Rhein, 1921, Archiv
17
der Technischen Hochschule Köln, Gew. 1 – 0601;
Bauhausleuchten? Kandemlicht! Die Zusammenarbeit des
Unterrichtsanstalt des Kunstgewerbemuseums Berlin,
Bauhauses mit der Leipziger Firma Kandem, Berlin 2003;
Lehrpläne, Aufnahmebedingungen, Schulordnungen 1906
Karl-Heinz Hüter, Handwerk und Industrie am Bauhaus.
–1921. Broschüren 1906–1921, Universität der Künste
Voraussetzung und Hintergründe, in: Höhere Schule für
Berlin, Universitätsarchiv (UdK-Archiv), Bestand
Gestaltung Zürich (ed.), Bauhaus 1919 – 1933. Vier Vorträge
7–26 ; Paul ¥iersch, Anträge der Handwerker- und
zum Seminartag der Höheren Schule und des Museums für
Kunstgewerbeschule der Stadt Halle 1919, Stadtarchiv Halle an der Saale, A 2.36 Nr. 1192; Richard Riemerschmid:
Gestaltung vom 30. Juni 1988, Zürich, pp. 55–79. 18
Bestimmungen und Lehrplan der Kölner Werkschulen. o.
Katja Schneider, Burg Giebichenstein. Die Kunstgewerbeschule unter Leitung von Paul ¾iersch und
J. (wohl 1927), Deutsches Kunstarchiv, DKA Nachlass 17
Justus A. Binroth – Olaf ¥ormann (eds.),
Gerhard Marcks 1915 bis 1933, Weinheim 1992, pp. 272–305.
Riemerschmid, I.B. –46.
19
Ibid., pp. 252–266.
Justus A. Binroth – Olaf ¥ormann (Hrsg.),
20
Vereinigte Staatsschulen für Freie und Angewandte
189
190
Alexandra Panzert
Bei näherem Blick jedoch sind diese erfolgreichen
Werkschulen collaborated with the metalworks
Kooperationen eher rar: Lediglich die Zusammen-
factory in Württemberg, WMF in Geisslingen,
arbeit mit der Firma Rasch-Tapeten und mit dem
Deutsche Linoleumwerke, and Villeroy und Boch
Lampenhersteller Körting und Mathiesen basierte
among others. ¥e Frankfurt Kunstschule collab-
auf fruchtbarem Austausch zwischen Schule und
orated with I.G. Farben, Pausa AG and Farbwerke
Unternehmen. Vieles, was als Industriekooperation
Höchst.21 Similar to the Bauhaus, these schools
des Bauhauses gelobt wird, sind eher die Ankäufe
established business departments to arrange con-
von Entwürfen einzelner Schülerinnen und Schüler
tracts and cooperation. In this field, the Bauhaus
durch Firmen oder eine Kooperation mit einzelnen
fits with other similarly oriented institutions.
Studierenden oder Lehrenden, wie beim Textilproduzenten Pausa AG in Memmingen. Blickt man auf
Public Relations
die Strategien anderer Schulen, so wird deutlich,
¥e category of public relations is key for this
dass die Zusammenarbeit mit Firmen durchaus
comparative approach, as particularly this catego-
üblich war. An der Burg Giebichenstein kam es zu
ry is critical in interpreting the different reception
einer Kooperation mit der KPM unter der Leitung
of individual schools a¤er 1933, especially a¤er
von Marguerite Friedlaender, die als absolut vor-
the Second World War, and thus in interpreting
18
bildlich angesehen werden kann. In der Schul-
the special status of the Bauhaus.
werkstätte wurden Modelle für die industrielle
Schools carried out a number of different
Porzellanproduktion hergestellt, die dann in Berlin
activities in public relations: exhibitions, publica-
produziert werden konnten. Außerdem wur-
tions, fairs, events and the like. In particular, Burg
den Entwürfe aus der Metallwerkstatt von einer
Giebichenstein and the Vereinigte Staatsschulen
19
halleschen Firma ausgeführt. In den Vereinigten
in Berlin were active in staging and participating
Staatsschulen in Berlin fand eine Vielzahl von Ko-
in exhibitions, Burg Giebichenstein participated
operationen statt, die meist in Form von Preisaus-
in more than 70 exhibitions between 1922 to 1932.
schreiben durchgeführt wurden: mit der Normal-
¥e Frankfurt Kunstschule participated in at least
Zeit GmbH, Berlin für elektrische Tischuhren, mit
16 exhibitions from 1925 to 1930, and the Bauhaus
einer Gardinenfabrik in Oelsnitz, der Tapetenfirma
participated in about 17 exhibitions from 1921 to
Peine, der Mechanischen Weberei Pausa AG und
1930.22 Participation in fairs was also essential
mit vielen anderen. Allein im Jahr 1927 sind es acht
for the Burg Giebichenstein and the Bauhaus;
20
Zusammenarbeiten. Die Kölner Werkschulen ko-
they presented their products mainly in Leipzig
Bauhausleuchten? Kandemlicht! Die Zusammenarbeit des
Kunst: Aufzählung von Preisausschreiben von Firmen
Bauhauses mit der Leipziger Firma Kandem, Bauhaus-
für Wettbewerbe an den Vereinigten Staatsschulen und
Archiv, Museum für Gestaltung, Berlin 2003; Karl-
Ausstellungen, 1926, Universität der Künste Berlin,
Heinz Hüter, Handwerk und Industrie am Bauhaus.
University Archive (UdK-Archiv), inv. 8–312; Vereinigte
Voraussetzung und Hintergründe, in: Höhere Schule
Staatsschulen für Freie und Angewandte Kunst:
für Gestaltung Zürich (Hrsg.), Bauhaus 1919 –1933.
Wettbewerbe von Firmen an den Vereinigten Staatsschulen
Vier Vorträge zum Seminartag der Höheren Schule und des
Berlin, 1927–29, Universität der Künste Berlin, University Archive (UdK-Archiv), inv. 8–326.
Museums für Gestaltung vom 30. Juni 1988. Zürich, S. 55–79. 18
Katja Schneider, Burg Giebichenstein. Die
21
Aufgaben-Buch der Kölner Werkschulen, 1928, Archiv
22
¥e list is incomplete. However, it reflects the
Technische Hochschule Köln, 1–0391.
Kunstgewerbeschule unter Leitung von Paul ¾iersch und Gerhard Marcks 1915 bis 1933, Weinheim 1992, S. 272–305. 19
Ebd., S. 252–266.
approximate tendencies in the effort. Exhibitions of
20
Vereinigte Staatsschulen für Freie und Angewandte
teachers or individual students are not listed.
Ist das Bauhaus alternativlos? Möglichkeiten einer Relektüre durch Kontextualisierung
operierten unter anderem mit der Württembergi-
in order to find new buyers.23 Bauhaus's unique
schen Metallwarenfabrik, der WMF in Geisslingen,
activity was publishing .24 It was the only school
mit den Deutschen Linoleumwerken, mit Villeroy
among the compared institutions that published
und Boch. Bei der Frankfurter Kunstschule waren
its own journal and the Bauhausbücher series, thus
es I.G. Farben, die Pausa AG und die Farbwerke
joining the avant-garde circle.25 ¥e Bauhaus also
21
Höchst. Wie das Bauhaus richteten die Schulen
used other measures focusing on the public: for
Wirtscha¤sabteilungen ein, um Au¤räge und Ko-
example, the construction and opening of the new
operationen zu bearbeiten. Das Bauhaus fügt sich
Bauhaus building as a major international event.26
auf diesem Feld durchaus ein in die Bemühungen
To this day, publications and architecture,
anderer gleichartiger Institutionen.
unlike exhibitions and fairs, are accessible research subjects. As a result, it was easy to research
Öffentlichkeitsarbeit
the Bauhaus. ¥e extraordinary history of the the
Die Öffentlichkeitsarbeit ist zentral für den hier
reception of the Bauhaus a¤er 1933 also played
vorgestellten Vergleichsansatz, denn diese Katego-
a role. We know how Walter Gropius, Marcel
rie dient zur Interpretation der unterschiedlichen
Breuer and Herbert Bayer, the Bauhaus person-
Rezeption der einzelnen Schulen nach 1933 und vor
alities who emigrated to America, displayed the
allem nach dem Zweiten Weltkrieg. Damit erweist
results of their efforts from the old continent in vi-
sie sich auch als ein wichtiger Aspekt für die Inter-
brant colours and thereby influenced its post-war
pretation des besonderen Status des Bauhauses.
reception.27 Art historians and biographers such as
Die Schulen organisierten eine ganze Reihe
Hans Maria Wingler and Sigfried Giedion passed
verschiedener öffentlichkeitswirksamer Maß-
on this history, and the Bauhaus-Archiv eventual-
nahmen: Ausstellungen, Publikationen, Messen,
ly ensured that the history of the school became
Veranstaltungen usw. Bei der Durchführung und
an easily accessible research object. ¥e Bauhaus
Teilnahme an Ausstellungen waren die Burg Gie-
became a projection screen.28
bichenstein und die Vereinigten Staatsschulen für freie und angewandte Kunst sehr aktiv. Die Burg Giebichenstein bestritt in den Jahren von 1922 bis 1932 mehr als 70 Ausstellungen, die Frankfurter
23
See Angela Dolgner, Walter Gropius and Paul ¥iersch. Die Gründer des Bauhauses in Weimar und der
Kunstschule von 1925 bis 1930 immerhin 16, das
Kunstschule Burg Giebichstein in Halle an der Saale, zwei
Bauhaus von 1921 bis 1930 knapp 17 Ausstellun-
Kunstschuldirektoren der Moderne, in: Kevin E. Kandt -
22
gen. Die Teilnahme an Messen war besonders für
Hermann A. Vogel von Vogelstein (eds.), Aus Hippocrenes Quell'. Ein Album amicorum kunsthistorischer Beiträge zum 60. Geburtstag von Gerd-Helge Vogel, Berlin 2011, pp. 213– 229, here p. 223.
Kunst: Aufzählung von Preisausschreiben von Firmen
24
externer Öffentlichkeit, Berlin 2009.
Ausstellungen, 1926, Universität der Künste Berlin, Universitätsarchiv (UdK-Archiv), Bestand 8–312;
25
Reimann, used the medium of their own magazine.
Kunst: Wettbewerbe von Firmen an den Vereinigten 26
22
Only the school of applied arts in Szczecin managed to set up a new school building in the Weimar Republic in
Berlin, Universitätsarchiv (UdK-Archiv), Bestand 8–326. 21
At the time, it was not customary for schools to publish public journals and few of them, such as Schule-
Vereinigte Staatsschulen für Freie und Angewandte Staatsschulen Berlin, 1927–29, Universität der Künste
See Patrick Rössler (ed.), Bauhauskommunikation. Innovative Strategien im Umgang mit Medien, interner und
für Wettbewerbe an den Vereinigten Staatsschulen und
the 1920s.
Aufgaben-Buch der Kölner Werkschulen, 1928, Archiv Technische Hochschule Köln, Gew. 1–0391.
27
See Christina Biundo (note 10).
Die Aufzählung erhebt keinen Anspruch auf
28
See Anja Baumhoff – Magdalena Droste (eds.), Mythos
191
192
Alexandra Panzert
Diese präsentierten ihre Produktion vor allem in
Expanding Perspectives on Art School Reform and the Bauhaus
Leipzig, um neue Käufer dafür zu finden.23 Die Her-
¥e Bauhaus was part of a wide movement of the
ausgabe von Publikationen war die singuläre Stärke
reformed art schools and schools of applied arts
die Burg Giebichenstein und das Bauhaus wichtig.
24
des Bauhauses. Als einzige Schule unter den Ver-
with similar goals. ¥ey had similar curricula to
gleichsobjekten publizierte es eine Zeitschri¤ sowie
follow, and the perception of the Bauhaus was
die Bauhausbücher und verortete sich so im Kreis
not exceptional. Nevertheless, it was the only
25
der Avantgarde. Auch weitere öffentlichkeitswirk-
educational institution that permanently and
same Maßnahmen erfolgten, wie z. B. die Errich-
sustainably solidified its reputation as the centre
tung des Bauhaus-Gebäudes und dessen Eröffnung
of Modernism. In research and the public eye,
als inszenierte internationale Großveranstaltung.26
the Bauhaus is still deemed the most prominent
Die Publikationen und die Architektur – das
art school of the Weimar Republic. ¥is view is
sind, im Gegensatz zu Ausstellungen und Messen,
grounded in its innovative public relations and the
Objekte, auf die man heute noch Zugriff hat. Durch
peculiarities of the history of its reception.
sie konnte das Bauhaus leicht erforscht werden.
¥e contextualisation of the Bauhaus within
Dabei spielt in gleichem Maße die besondere
the art school reform movement not only brings
Rezeptionsgeschichte des Bauhauses nach 1933
new findings of the innovative power of this
eine Rolle. Es ist bekannt, wie die nach Amerika
school which I could only outline here. It also
emigrierten Bauhäusler – Walter Gropius, Marcel
highlights the strategies and specificities of co-ex-
Breuer, Herbert Bayer – ihre Errungenscha¤en auf
isting schools, clearly showing that they represent
dem alten Kontinent in glänzenden Farben dar-
a wide open field in existing research. A view
stellten und somit die Nachkriegswahrnehmung
expanding the boundaries of classical art historical research may contribute to the background analysis of the emergence of the art history canon, outside of which hardly any research has been
Vollständigkeit. Sie gibt dennoch eine ungefähre Tendenz
conducted, and to a closer examination of artistic
der Bestrebungen wieder. Ausstellungen von Lehrenden
avant-garde self-presentation strategies.
oder von einzelnen Schülern sind hier nicht mitgezählt. 23
Vgl. Angela Dolgner, Walter Gropius und Paul ¥iersch. Die Gründer des Bauhauses in Weimar und der Kunstschule Burg Giebichenstein in Halle an der Saale, zwei Kunstschuldirektoren der Moderne, in: Kevin E. Kandt - Hermann A. Vogel von Vogelstein (Hrsg.), Aus Hippocrenes Quell'. Ein Album amicorum kunsthistorischer Beiträge zum 60. Geburtstag von Gerd-Helge Vogel, Berlin 2011, S. 213–229, hier S. 223.
24
Vgl. Patrick Rössler (Hrsg.), Bauhauskommunikation. Innovative Strategien im Umgang mit Medien, interner und externer Öffentlichkeit, Berlin 2009.
25
In diesem Zeitraum war die Herausgabe von öffentlichen Zeitschri¤en für Schulen nicht üblich und wenige, wie beispielsweise die Schule Reimann, nutzten das Medium
26
einer eigenen Zeitschri¤.
Bauhaus. Zwischen Selbsterfindung und Enthistorisierung,
Nur der Stettiner Kunstgewerbeschule gelang es, in den
Berlin 2009; Georg Leidenberger – Bernd Hüttner (eds.),
1920er Jahren in der Weimarer Republik einen Neubau
100 Jahre Bauhaus. Vielfalt, Konflikt und Wirkung, Berlin
für ihre Schule zu errichten.
2019.
Is There No Alternative to the Bauhaus? Possibilities of New Interpretations Through Contextualisation
prägten.27 Kunsthistoriker und Biografen wie Hans Maria Wingler oder Sigfried Giedion trugen diese Geschichte weiter und das Bauhaus-Archiv sorgte schließlich dafür, dass die Schule zu einem gut zugänglichen Forschungsobjekt wurde. Das Bauhaus wurde zur Projektionsfläche.28
Erweiterte Perspektiven auf die Kunstschulreform und auf das Bauhaus Das Bauhaus war Teil einer breiten Strömung der reformierten Kunst- und Gestaltungsschulen, die sich ähnlichen Zielen verschrieben. Die Schulen verfolgten gleichartige Programme und das Bauhaus wurde dabei nicht als herausragend wahrgenommen. Dennoch gelang es ihm als einziger Bildungsstätte nachhaltig und dauerha¤ den Ruf als Keimzelle der Moderne zu festigen. Das Bauhaus gilt heute sowohl in der Forschung als auch in der öffentlichen Wahrnehmung als bedeutendste Kunstschule der Weimarer Republik. Dies ist in der innovativen Öffentlichkeitsarbeit begründet und in der Besonderheit seiner Rezeptionsgeschichte. Eine Kontextualisierung des Bauhauses im Rahmen der Kunstschulreform lässt nicht nur neue Erkenntnisse über seine Innovationskra¤ zu, die hier nur angedeutet werden können. Auch die Strategien und Besonderheiten gleichzeitig existierender Schulen werden herausgehoben und als Forschungsdesiderat deutlich. Der Blick über die klassischen kunsthistorischen Fragestellungen hinaus kann beitragen, die Hintergründe der Entstehung des kunsthistorischen Kanons, außerhalb dessen kaum Forschung betrieben wird, zu analysieren und die Strategien der Selbstvermarktung der künstlerischen Avantgarde näher zu untersuchen.
27
Vgl. Biundo (wie Anm. 10).
28
Vgl. Anja Baumhoff – Magdalena Droste (Hrsg.), Mythos Bauhaus. Zwischen Selbsterfindung und Enthistorisierung, Berlin 2009; Georg Leidenberger – Bernd Hüttner (Hrsg.), 100 Jahre Bauhaus. Vielfalt, Konflikt und Wirkung, Berlin 2019.
193
194
Grit Weber
Die Frankfurter
The Frankfurt
Kunstschule
Kunstschule
(1923–1933)
(1923–1933)
Die Frankfurter Kunstschule (1923–1933)
Grit Weber
Die Frankfurter Kunstschule, die es in ihrer Form
¥e Frankfurt Kunstschule, which existed in
nur zehn Jahre gegeben hat, ist aus der Fusion
its form for only ten years, was formed by the
zweier bereits seit dem 19. Jahrhundert bestehen-
merger of two educational institutions that were
den Lehrinstitute hervorgegangen: der Frank-
established already in the 19th century: arts and
furter Kunstgewerbeschule und der Schule des
cra¤s school and the school of the Städel‘sches
1
Städel‘schen Kunstinstituts. Ideengeschichtlich
Kunstinstitut, both located in Frankfurt.1 From an
fußt die letztgenannte Einrichtung – das Städel
ideological-historical perspective, the latter insti-
– auf dem individuellen, bürgerlich-liberalen
tution, also called Städel, relied on an individual,
Bildungsanspruch und ist eng mit dem bürgerlich-
bourgeois-liberal educational requirements and
akademischen Kunstbegriff verbunden. Die erst-
was closely linked with the bourgeois-academic
genannte, kunstgewerbliche Einrichtung hingegen
concept of art. By contrast, the establishment of
ist in ihrer Gründungsgeschichte mit der bis heute
the mentioned arts and cra¤s school is closely
aktiven Polytechnischen Gesellscha¤ verwoben,
connected with the Polytechnische Gesellscha¤,
die sich wiederum mit der praktisch-technischen
active to this day, which focused on the practical
Ausbildung von Handwerkern und Gesellen be-
technical education of artisans and journeymen.
fasst. Der Begriff Polytechnik bedeutet allgemein
¥e term polytechnic generally expresses the
die menschliche „Vielfalt seiner Fähigkeiten“. Der
human "diversity of capabilities". Even then, the
Schwerpunkt des Vereins liegt schon damals auf
society's focus was on practical activity. Further-
dem Praktischen. Und das Praktische solle – so der
more, based on the quality education of the middle
Gedanke – ausgehend von der guten Ausbildung
class, this practical activity was intended to bring
des Mittelstandes einen kollektiven gesellscha¤li-
about collective social benefits for everyone.
chen Nutzen verbreiten, von dem alle profitierten. Schon an diesem Punkt ist nachzuvollziehen,
Even here, the future challenges of the new art school in Frankfurt were evident. ¥e merg-
worin die kün¤igen Herausforderungen der neuen
er of the two older institutions combined their
Frankfurter Kunstschule liegen dür¤en, denn mit
educational goals and purposes, and thus included
der Fusion ihrer Vorgängereinrichtungen werden
their orientation towards social classes and social
auch ihre jeweiligen Bildungsziele und –zwecke
visions. When considering their development,
und somit ihre Ausrichtung auf gesellscha¤liche
disagreements and even contradictions had to
1
Auch das Bauhaus in Weimar oder die Vereinigten Staatsschulen für freie und angewandte Kunst in
1
Both the Bauhaus in Weimar and the Vereinigte
Berlin haben je zwei unterschiedlich ausgerichtete
Staatsschulen für freie und angewandte Kunst in
Vorgängerinstitutionen und haben ebenfalls die Aufgabe,
Berlin had two differently oriented predecessors and also
eine Fusion zweier unterschiedlicher Bildungsanstalten
had to manage the fusion of two different educational
zu bewältigen.
institutions.
195
196
Grit Weber
Gruppen und soziale Vorstellungen zusammenge-
be expected. Both schools represented part of
fasst, die schon mit Blick auf ihre jeweilige Historie
a broader educational discourse which alternat-
eine gewisse Reibung verursachen, wenn nicht
ed between elitist and egalitarian social ideas.
gar sich völlig widersprechen. Beide Schulen sind
Properly speaking, this discourse developed at the
eingebettet in einen umfassenden Bildungsdiskurs,
advent of Romanticism in the early 19th century.
der zwischen elitären und egalitären Gesellscha¤s-
With the creation of the term “genius”, an artist
bildern gleichsam „pendelt“. Genau genommen
acquired a unique, individualistic position to
beginnt dieser Diskurs mit der Romantik Anfang
which he had been obliged at the academy. ¥e
des 19. Jahrhunderts: Mit der Entstehung des
artist's person, activity and works broke away
Geniebegriffs erfährt der Künstler eine heraus-
from the work of an artisan and thus gained value.
gehobene, individualistische Positionierung, auf
Conversely, talent, not genius, was ascribed to ar-
die er quasi schon in der Akademie eingeschwo-
tisan. In parallel with this division of the creative
ren wird. Seine Person, die von ihm ausgeführte
act into spiritual-intellectual or practical-material
Tätigkeit und seine Werke gehen in Abstand von
action, together with the boom of industrialisa-
jenen des Handwerkers und werden aufgewertet.
tion, the field of creative cra¤ activity suffered an
Dem Handwerker wiederum schreibt man nicht
artistic and economic crisis. Even though the trade
Genie, doch immerhin Talent zu. Parallel zu dieser
of applied artists/designers began to establish
Aufspaltung des schöpferischen Aktes in eine
itself slowly at the end of the 19th century, with
entweder geistig-intellektuelle oder praktisch-
the wave of establishment of new arts and cra¤s
materielle Vorstellungen, gerät der handwerk-
schools and the reform of arts and cra¤s educa-
liche Zweig schöpferischer Aufgaben mit zuneh-
tion, and went through a process of profession-
mender Industrialisierung in die gestalterische
alisation, the situation was still critical even a¤er
und ökonomische Krise. Auch wenn zum Ende
the First World War, despite the existence of the
des 19. Jahrhunderts sich langsam der Beruf des
Werkbund and the Bauhaus. Not only did the gap
Gestalters/Designers herauszubilden beginnt,
between mass-produced industrial products and
der mit der Gründungswelle der Kunstgewerbe-
handicra¤ solitaire objects persist, but the altered
schulen und der Reform der kunsthandwerklichen
concept of art was not integrated into education.
Ausbildung einen Professionalisierungsprozess
"¥e fundamental change in understanding the
durchläu¤, ist die Situation noch nach dem Ersten
societal function of the artist and his work of art
Weltkrieg – trotz Werkbund und Bauhaus – eine
(…) led through the efforts focused on regenera-
krisenha¤e. Denn weder die Lücke zwischen
tion based on traditions to elaborating completely
industriellem Massenartikel und kunsthandwerk-
new methods of art education.“2 ¥erefore, the
lichem Einzelobjekt ist geschlossen, noch kann
discourse on the "questions of art and applied
dem veränderten Kunstbegriff innerhalb der Aus-
art education"3 was more passionate and layered,
bildung strukturell Rechnung getragen werden. „Ein grundsätzlicher Wandel der Auffassung von gesellscha¤licher Funktion des Künstlers und
2
Hans Wingler, Kunstschulreform 1900–1933: Dargestellt vom
seines Werkes (…) leitet über Versuche tradi-
Bauhaus-Archiv Berlin an den Beispielen Bauhaus Weimar,
tionsgelenkter Regeneration hin zur Erarbeitung
Dessau, Berlin - Kunstschule Debschitz München - Frankfurter Kunstschule - Akademie für Kunst und Kunstgewerbe Breslau -
ganz neuer Methoden der Kunsterziehung.“2 Der
Reimann-Schule Berlin, Berlin 1977, p. 9. 3
Director of the Frankfurt Kunstschule, Fritz Wichert, writes in a letter to Walter Gropius from 22 April 1923.
2
Hans Wingler, Kunstschulreform 1900–1933: dargestellt vom
"If there is some problematic art school with challenges,
The Frankfurt Kunstschule (1923–1933)
55a
55b
55 a, b Umschlag und Seite aus dem Buch Frankfort o. M. Economic facts and statistics (ohne Datum) 55 a, b Cover and page from the book Frankfort o. M. Economic facts and statistics (undated)
197
198
Grit Weber
Diskurs rund um die „Gestaltungs- und Kunst-
even in the interwar years, than it seems from
erziehungsfragen“3 wird deshalb auch noch in den
today's point of view. Numerous opinions present-
Zwischenkriegsjahren he¤ig und deutlich viel-
ed in the debates seeking the “proper” applied arts
fältiger geführt, als unsere heutige Wahrnehmung
education, mainly revolved around the question of
nahelegt. Im Aushandlungsprozess um die „richti-
the proportion of egalitarian and/or elitist aspects. And in Frankfurt? While the arts and cra¤s
ge“ gestalterische Ausbildung findet eine Vielzahl von Ansätzen Beachtung, die im Grunde auch
school focused on cra¤ instruction in workshops,
immer um die Frage nach dem Anteil egalitärer
the art school of the Städel’sches Kunstinstitut
und/oder elitärer Aspekte kreisen.
had to give up the cra¤ instruction for financial
Und in Frankfurt? Während die Kunstgewer-
reasons and was le¤ with only art master stu-
beschule ihren Schwerpunkt auf die handwerk-
dios even before the First World War.4 A¤er the
liche Ausbildung in den Werkstätten legt, hat sich
war and as a result of inflation, both educational
die Städel’sche Kunstschule bereits vor dem Ersten
institutions financed by private foundations ran
Weltkrieg aus Kostengründen von etlichen hand-
into a financial crisis. ¥e city took over the ad-
werklichen Ausbildungstools verabschiedet und
ministration of the museum of applied arts and its
besteht nur noch aus künstlerischen Meisterateli-
library and school (1921), and several months later
4
ers. Nach dem Krieg und mit der Inflation geraten
the art school of the Städel’sches Kunstinstitut and
beide auf privatem Sti¤ungsvermögen fußenden
thus saved both institutions from closure. As other
Bildungsanstalten in eine ökonomische Krise. Die
institutions dependent on private benefactors also
Stadt kommunalisiert das Kunstgewerbemuseum
found themselves in financial difficulties, the city
mit Bibliothek und Schule (1921) und wenige
administration extended its financial, administra-
Monate später auch die Städel‘sche Kunstschule
tive and political care for the existence of science
(1922) und rettet so den Fortbestand der beiden
and art education. For this reason, the "Deputation
Lehrinstitutionen. Da zeitgleich auch andere auf
for Science, Art and Public Education" began its
privatem Mäzenatentum basierende Einrichtun-
activities in the early 1920s.5 ¥us science, art and education gained more importance for the city and its political boards. Since they were financed
Bauhaus-Archiv Berlin an den Beispielen Bauhaus Weimar, Dessau, Berlin - Kunstschule Debschitz München – Frankfurter
from taxes, they were no longer dependent on the bourgeois intellectual elite.
Kunstschule – Akademie für Kunst und Kunstgewerbe Breslau – Reimann-Schule Berlin, Berlin 1977, S. 9. 3
So schreibt der Direktor der Frankfurter Kunstschule
then it is the institution which I am leading now. My
Fritz Wichert in einem Brief an Walter Gropius am
activity begins with reconsidering all the issues of arts
22. April 1923: „Wenn eine Kunstschule problematisch
and cra¤s and art education …", Carina Danzer, Das
ist und Aufgaben stellt, so ist es die Anstalt, an deren
Neue Frankfurt (mit)gestalten: Der Kunstschuldirektor und
Spitze ich jetzt stehe. Also fängt meine Tätigkeit mit
Kulturpolitiker Fritz Wichert (1878–1951), Frankfurt am
erneutem Durchdenken der ganzen Gestaltungs- und
Main 2018, quote p. 110.
Kunsterziehungsfragen an (…)“, Carina Danzer, Das
4
Neue Frankfurt (mit)gestalten: Der Kunstschuldirektor und
Martin Elsaessers Pläne für eine Kunstgewerbeschule 1926/27
Kulturpolitiker Fritz Wichert (1878–1951), Frankfurt am
(master’s thesis), Phillips-Universität Marburg 2007, pp. 14–16.
Main 2018, S. 110. 4
Christina Treutlein, Ein „Bauhaus“ für Frankfurt am Main?
Christina Treutlein, Ein „Bauhaus“ für Frankfurt am Main?
5
Gudrun-Christine Schimpf, Geld-Macht-Kultur.
Martin Elsaessers Pläne für eine Kunstgewerbeschule 1926/27
Kulturpolitik in Frankfurt am Main zwischen Mäzenatentum
(Magisterarbeit), Phillips-Universität Marburg 2007,
und öffentlicher Finanzierung 1866–1933, Frankfurt am
S. 14–16.
Main 2007, p. 454f.
Die Frankfurter Kunstschule (1923–1933)
gen in die ökonomische Schräglage geraten, weitet
¥e city administration also linked the takeover of
die Kommune finanziell wie auch verwaltungs-
the arts and cra¤s school and the art school of the
politisch ihre Daseinsfürsorge in den Bereich der
Städel’sches Kunstinstitut with a new content ori-
wissenscha¤lichen und künstlerischen Bildung
entation: art and applied art were to be conveyed
aus. Anfang der 1920er Jahre beginnt deshalb die
together, in one institution, and based on modern
„Deputation für Wissenscha¤, Kunst und Volks-
foundations.
5
bildung“ ihre Arbeit. Wissenscha¤, Kunst und heiten der Stadtgesellscha¤ und ihrer politischen
First and Only Director of the new art school: Fritz Wichert (1878–1951)6
Gremien. Sie sind steuerfinanziert und nicht mehr
Fritz Wichert, an art historian and former em-
ausschließlich einer bürgerlichen Bildungselite
ployee of the Städel Museum, was the founding
zugehörig.
director of the Kunsthalle in Mannheim, and since
Auch an die Übernahme der Kunstgewerbeschu-
1909, he was responsible for the new, successful
le und der Städel‘schen Kunstschule knüp¤ die
orientation of this art collection. ¥e decision to
Kommune eine inhaltliche Neuausrichtung: freie
appoint Wichert as director of the new art school
und angewandte Kunst sollen zusammen in einer
in the autumn of 1922 met with broad agree-
Institution und unter modernen Ansätzen vermit-
ment. Benno Reifenberg, the head of the features
telt werden.
section of the Frankfurter Zeitung newspaper,
Bildung werden somit deutlich stärker Angelegen-
praised Wichert’s pedagogical ability in his article:
Erster und einziger Direktor der neuen Kunstschule: Fritz Wichert (1878–1951)6
"Wichert has the rare gi¤ of pure pedagogical activity, he is passionate about education (…)."7
Der Kunsthistoriker, ehemalige Städelmuseums-
Wichert's first official journeys in 1923, that
mitarbeiter Fritz Wichert ist Gründungsdirektor
is, even before the concept of the school was
der Mannheimer Kunsthalle und in dieser Funk-
published, reveal much to us precisely because
tion ab 1909 für die erfolgreiche Neuausrichtung
they did not lead to the Bauhaus in Weimar but
der Kunstsammlung verantwortlich. Als Wicherts
the schools of applied arts in Cologne, directed by
Frankfurter Berufung im Herbst 1922 bekannt
Martin Elsaesser (1884–1957) from 1920 to 1925,
gegeben wird, erfährt die Entscheidung durchweg
and Stuttgart where Hans von Kolb (1845–1928)
Lob. Der Feuilletonchef der Frankfurter Zeitung,
was director. "To complement and test my plan for
Benno Reifenberg, hebt in seinem Artikel vor al-
the reform of Frankfurt art education, it seems
lem seine pädagogische Eignung hervor: „Wichert
necessary to visit two exemplary art schools, one
hat die seltene Gabe rein pädagogischen Wirkens,
new and one old, one North German and one
das Erzieherische ist ihm Passion (…).“7
South German."8 ¥e fact that Fritz Wichert men-
Wicherts erste Dienstreisen 1923 im Vorfeld der Konzeptveröffentlichung sind deshalb auf-
tions the regional differences between the North and the South was probably related to the different educational structure in the German-speaking re-
5
Gudrun-Christine Schimpf, Geld-Macht-Kultur. Kulturpolitik in Frankfurt am Main zwischen Mäzenatentum und öffentlicher Finanzierung 1866–1933, Frankfurt am
6
Danzer (note 3).
Main 2007, S. 454f.
7
Benno Reifenberg, Der neue Leiter der Städel-Schule,
8
Magistratakte (MA – municipal file) S 1.752, letter 52, ISG
6
Danzer (wie Anm. 3).
7
Benno Reifenberg, Der neue Leiter der Städel-Schule, Frankfurter Zeitung, 16. 9. 1922, o.S.
Frankfurter Zeitung, 16. 9. 1922, unnumbered page. Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
199
200
Grit Weber
55c
55d
55 c, d Seiten aus dem Buch Frankfort o. M. Economic facts and statistics (ohne Datum) 55 c, d Pages from the book Frankfort o. M. Economic facts and statistics (undated)
The Frankfurt Kunstschule (1923–1933)
schlussreich, weil sie ihn eben nicht ans Bauhaus
gion. ¥e schools of applied arts in Prussia differed
nach Weimar führen, sondern zu den Kunstge-
from the schools in Southern Germany and Aus-
werbeschulen nach Köln, deren Leitung von 1920
tria. In the South, art education was emphasised,
bis 1925 Martin Elsaesser (1884–1957) innehat,
and for cra¤s instruction, there were specialised
und nach Stuttgart, wo Hans von Kolb (1845–1928)
vocational schools available. In contrast, in Prussia
Direktor ist. „Zur Ergänzung und Überprüfung
cra¤s and applied arts had a closer connection.9
meines Plans für die Durchführung der Neugestal-
In his plan to reorganise the new educational
tung des Frankfurter Kunstschulwesens erscheint
institution, Wichert also cited examples of previ-
mir der Besuch zweier vorbildlicher Kunstgewer-
ously mentioned schools in Cologne and Stuttgart
beschulen, einer neuen und einer alten, einer
as well as the Vereinigte Staatsschulen für freie
norddeutschen und einer süddeutschen, unerläss-
und angewandte Kunst in Berlin, directed by
8
lich.“ Dass Fritz Wichert hier auf die regionale
Bruno Paul (1874–1968), which Wichert praised for
Unterscheidung zwischen Nord und Süd eingeht,
the connection between their workshops and the
dür¤e mit der unterschiedlichen Ausbildungs-
private orders of Paul’s architecture studio.10 However, Wichert does not mention in any
struktur im deutschsprachigen Raum zusammenhängen. So unterscheiden sich die Kunstgewerbe-
of his documents the Debschitz School in Munich
schulen im Regierungsraum Preußen von jenen in
or the Schule-Reimann in Berlin, which were de-
Süddeutschland und Österreich insofern, dass der
scribed in the publication on art school reform by
Schwerpunkt im Süden auf der künstlerischen Er-
Hans Wingler.11 Nor is the relationship to the Bau-
ziehung liegt und dort für die handwerkliche Aus-
haus explicitly mentioned in the early concepts.
bildung spezialisierte Fachschulen zur Verfügung
Nevertheless, the Bauhaus also played an impor-
stehen. In Preußen hingegen sind Kunstgewerbe
tant role, as evidenced by the correspondence
und Handwerk enger gekoppelt.
9
Auch in seinem Reorganisationsplan für die
between Wichert and Walter Gropius (1883–1969). A¤er Wichert made contact with him, Gropius re-
neue Bildungseinrichtung führt Wichert die Schu-
plied in great detail on 27 April 1923, including the
len in Köln und Stuttgart ebenfalls als Vorbilder
following sentence: "It is very important for me to
an, sowie die weiter oben erwähnten Vereinigten
talk to you and perhaps also help you to avoid the
Staatsschulen für freie und angewandte Kunst in
wrong paths I was able to recognise only gradually
Berlin. Diese stehen unter Leitung von Bruno Paul
a¤er experiments."12 He even enclosed the statute
(1874–1968) und Wichert erwähnt sie deshalb,
of the school in the letter.
weil er hier die Verzahnung zwischen Werkstätten und privaten Au¤rägen des Architekturbüros von
It was not until 1927 that Wichert explicitly and publicly spoke of the role of the Bauhaus as
Bruno Paul positiv bewertet.10 9
Bund der Kunstgewerbeschulmänner 1922, p. 1., as cited
8
Magistratsakte (MA) S 1.752, Bl. 52, ISG Institut für
9
Bund der Kunstgewerbeschulmänner 1922, S.1., Zitat
Deputation für Wissenscha¤, Kunst und Volksbildung
nach Treutlein (wie Anm. 4), S. 11.
vom 25. Januar 1925 die Neugestaltung des Frankfurter
Fritz Wichert, Erläuterungen zum Antrage der Deputa-
Kunstschulwesens betreffend. Magistratakte (MA)
tion für Wissenscha¤, Kunst und Volksbildung vom 25.
S 1.752, letter 75, ISG Institut für Stadtgeschichte
Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
10
in Treutlein, (note 4), p. 11. 10
Januar 1925 die Neugestaltung des Frankfurter Kunst-
Fritz Wichert, Erläuterungen zum Antrage der
Frankfurt am Main.
schulwesens betreffend. Magistratsakte (MA) S 1.752, Bl.
11
Wingler (note 2), p. 9f.
75, ISG Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
12
Danzer (note 3), p. 110.
201
202
Grit Weber
In den genannten Quellen erwähnt Wichert
a model for the new art school in Frankfurt when
weder die Debschitz-Schule in München noch die
he envisioned an institution with "its own, utterly
Reimann-Schule in Berlin, obgleich auch diese in der
natural realisation of the Bauhaus idea for south-
von Hans Wingler herausgegebenen Publikation zur
western Germany and just as Bauhaus itself, let it
11
Kunstschulreform besprochen werden. Auch der
function as a school for design from the start".13
Bauhaus-Bezug ist nicht in den frühen Konzeptionen explizit erwähnt. Dennoch spielt auch das Bauhaus
Frankfurt in the 1920s
eine wichtige Rolle, wie der Schri¤verkehr zwischen
¥e realisation of the art school project for Frank-
Walter Gropius (1883–1969) und Fritz Wichert be-
furt took place in an atmosphere of fundamental
legt. So antwortet Walter Gropius nach Wicherts
social reformation and was associated with the
Kontaktaufnahme am 27. April 1923 sehr ausführ-
extensive modernisation process of urban culture.
lich und schreibt: „Mir liegt sehr viel daran, mich
Ludwig Landmann (1868–1945), the liberal mayor
mit Ihnen auszusprechen und vielleicht auch daran
of the city, active since 1916 in Frankfurt city poli-
mithelfen zu können, dass sie Fehlwege vermeiden,
cy as the head of economy, transport and housing
die ich nach Experimenten erst allmählich erkennen
policy, initiated and politically prepared this ref-
12
konnte.“ Und sendet ihm die Schulsatzung zu. Erst 1927 äußert sich Wichert ausdrücklich
ormation.14 In 1925, he brought Ernst May (1886– 1970) to Frankfurt from Breslau and appointed
und öffentlich zur Vorbildfunktion des Bauhauses
him councillor of the city for urban development,
in Bezug auf die Frankfurter Kunstschule: Es solle
while city treasurer Bruno Asch (1890–1940)
eine Institution entstehen, die als „eine eigene,
oversaw the financial infrastructure.15 ¥anks to
ganz bodenständige Verwirklichung des Bauhaus-
them, it was possible to launch a large-scale social
gedankens für Südwestdeutschland, und wie das
housing project which entered history under the
Bauhaus selbst von allem Anfang an als Schule für
name "New Frankfurt". In addition to construc-
Gestaltung gedacht“ wird.13
tion and architecture, the project brought about a fundamental institutional reorganisation of po-
Die Situation in Frankfurt in den 1920er Jahren
litical, cultural and social institutions. In terms of
Die Umsetzung des Kunstschulprojekts für
important centres of economy, transport logistics
Frankfurt findet in einem Klima grundlegender
and culture of the Weimar Republic. In particular,
gesellscha¤licher Erneuerung statt und ist ein-
housing as a social issue was at the centre of at-
gebunden in einen ungeheuren stadtkulturellen
tention: Between 1925 and 1930 – in just five years
infrastructure, Frankfurt became one of the most
Modernisierungsprozess. Initiiert und politisch vorbereitet wird diese Erneuerung durch den liberalen Oberbürgermeister Ludwig Landmann (1868–1945), der schon seit 1916 in der Frankfurter
13
Fritz Wichert, Neue bildende Kunst und Denkmalpflege in Frankfurt, in: Otto Ruppersberg (ed.), Frankfurt. Das
Stadtpolitik als Dezernent für Wirtscha¤, Verkehr
Buch der Stadt, Frankfurt 1927, pp. 261–265, as cited in Danzer (note 3), p. 115. 14
Dieter Rebentisch, Ludwig Landmann: Frankfurter
15
Dieter Rebentisch, Bruno Asch, in: Arno Lustiger (ed.),
Oberbürgermeister der Weimarer Republik, Wiesbaden 1975.
11
Wingler (wie Anm. 2), S. 9f.
12
Danzer (wie Anm. 3), S. 110.
13
Fritz Wichert, Neue bildende Kunst und Denkmalpflege
Jüdische Sti¸ungen in Frankfurt am Main, Frankfurt am
in Frankfurt, in: Otto Ruppersberg (Hrsg.), Frankfurt.
Main 1988, p. 298–306. Alike Helga Krohn, Bruno Asch:
Das Buch der Stadt, Frankfurt 1927, S. 261–265, Zitat nach
Sozialist. Kommunalpolitiker. Deutscher Jude 1890 – 1940,
Danzer (wie Anm. 3), S. 115.
Frankfurt am Main 2015.
Die Frankfurter Kunstschule (1923–1933)
und Wohnungswesen tätig ist.14 1925 holt Land-
– 12 000 new communal flats were built, which, at
mann Ernst May (1886–1970) von Breslau nach
the time had modern and comfortable interior fur-
Frankfurt, um ihn hier zum Stadtbaurat zu ma-
nishings, as well as consistent landscaping. In ad-
chen. Der Stadtkämmerer Bruno Asch (1890–1940)
dition, numerous public buildings such as schools,
steht dem Oberbürgermeister zur Seite und sorgt
sports facilities, hospitals and churches, as well as
für die finanzielle Infrastruktur.15 So erst konnte
administrative and industrial buildings were built,
ein groß angelegtes soziales Wohnungsbauprojekt
including the IG-Farben headquarters and a large
in Gang gesetzt werden, das unter dem Namen
market, the two projects built in a very short time
„Das Neue Frankfurt“ in die Geschichte eingehen
using the latest manufacturing technology. ¥e issues of the monthly Das Neue Frankfurt
wird. Das Projekt umfasst aber nicht nur Bau und Architektur, sondern zielt auf eine grund-
released a¤er 1926 illustrate the extent of the
legende institutionelle Neugestaltung politischer,
modernisation. ¥e magazine was the central
kultureller und gesellscha¤licher Einrichtungen.
platform of Frankfurt Modernism; in addition to
Infrastrukturell wird Frankfurt zu einem der wich-
architecture, it focused on the fields of theatre,
tigsten ökonomischen, verkehrs-logistischen und
film, music, photography, interior design and
kulturellen Standorte der Weimarer Republik. Vor
technology, as well as art and applied art. It pub-
allem aber steht die Wohnungsfrage als soziales
lished and promoted everything the publishers
Problem im Zentrum: zwischen 1925 und 1930 ent-
considered “new”, and since the "New Frankfurt"
stehen innerhalb von nur fünf Jahren 12 000 neue
was not only a social and cultural project, but
kommunale Wohnungen mit für die damalige Zeit
also an edifying undertaking; it tried to introduce
sehr moderner und komfortabler Innenausstattung
Modernism to the most private corners also by the
sowie einer gründlichen Außenraumgestaltung.
means of language.
Hinzu kommen zahlreiche öffentliche Gebäude Kirchen sowie Verwaltungs- und Industrieorte wie
·e Frankfurt Kunstschule and the magazine Das Neue Frankfurt
die Konzernzentrale der IG-Farben und die Groß-
Fritz Wichert co-published Das neue Frankfurt,
markthalle, die beide mit neuester Fertigungstech-
and contributed two articles on the Frankfurt
nik innerhalb kurzer Zeit errichtet werden.
Kunstschule in 1927 and 1929. Wichert also re-
Wie umfassend die Modernisierung ausfällt, kann
ported on the school in detail in 1929 in Die Form,
ab 1926 in der Monatsschri¤ Das Neue Frankfurt
the magazine of the German Werkbund, where he
nachgelesen werden. Die Zeitschri¤ ist das Für-
writes: "Art and cra¤ are fundamentally incom-
sprache-Organ der Frankfurter Moderne über-
patible. (…) To the extent to which such school
haupt, die sich nicht nur auf die Architektur
succeeds in productively benefiting from this con-
spezialisiert, sondern interdisziplinär die Bereiche
tradiction, (…) it may consider the issue solved."16
wie Schulen und Sportstätten, Klinikbauten und
Wichert thus conceived the school as a ped-
¥eater, Film, Musik, Fotografie, Inneneinrichtung
agogical challenge, and not just an opportunity to pursue one art style or idea. "To educate towards 14
Dieter Rebentisch, Ludwig Landmann: Frankfurter
quality, not radicalism. Even better: generally,
Oberbürgermeister der Weimarer Republik, Wiesbaden 1975. 15
Dieter Rebentisch, Bruno Asch, in: Arno Lustiger (Hrsg.), Jüdische Sti¸ungen in Frankfurt am Main, Frankfurt am Main 1988, S. 298–306. Sowie Helga Krohn, Bruno Asch:
16
Fritz Wichert, Die Frankfurter Schule für freie und
Sozialist. Kommunalpolitiker. Deutscher Jude 1890–1940,
angewandte Kunst, Die Form: Zeitschri¸ für gestaltende
Frankfurt am Main 2015.
Arbeit 4, 1929, no. 13, p. 337.
203
204
Grit Weber
56
57
56
Fritz Wichert in einer Karikatur von Lino Salini (ohne Datum)
57
Das Neue Frankfurt, Umschlag der September-Ausgabe 1930
56
Caricature of Fritz Wichert by Lino Salini (undated)
57
Das Neue Frankfurt, Cover of the September 1930 issue
The Frankfurt Kunstschule (1923–1933)
und Technik sowie freie und angewandte Kunst
it is only necessary to educate, not radicalise."17
behandelt. Hier wird all jenes, was die Heraus-
Wichert, the art history graduate, set out to in-
geber unter dem Begriff des „Neuen“ subsumieren,
tegrate art into applied arts education to achieve
publiziert und massiv beworben. Denn das „Neue
a creative tension contributing to both areas
Frankfurt” ist nicht nur ein soziales und kulturel-
through their interconnection within one edu-
les, sondern auch ein pädagogisches Projekt, das
cational institution. "To us, it seems even more
mit sprachlichem Überzeugungsdruck die Moder-
essential to anchor the education of creative forces
ne auch in den privatesten Winkel tragen will.
polarly. (…) We face each other and try to unite: art and applied art. (…) Genius and talent."18
Die Kunstschule und Das Neue Frankfurt Fritz Wichert ist einer der Mitherausgeber der
Teachers and ·eir Instruction
Zeitschri¤ Das Neu Frankfurt und veröffentlicht
Altogether there were nine vocational depart-
1927 und 1929 dort auch zwei Texte über die
ments and twelve workshops in Frankfurt. In
Kunstschule. Auch in Die Form – der Schri¤ des
addition, Wichert maintained six master studios.
Deutschen Werkbundes – berichtet Wichert 1929
As a result, he was able to attract leading person-
ausführlich davon. Hier schreibt er: „Kunst und
alities in art by offering them a professorship and
Gewerbe sind im Grunde nicht vereinbar. (…) In
a generous studio. ¥is also helped him strengthen
dem Maß, in welchem es einer solchen Schule
the reputation of the school at a supra-regional
gelingt, den Gegensatz fruchtbar zu machen, (…)
level. ¥e most prominent example was the paint-
kann sie ihr Problem als gelöst betrachten.“
16
er Max Beckmann (1884–1950).
Wichert konzipiert demnach die Schule als eine päd-
Paul Renner (1878–1956), the author of
agogische Herausforderung, nicht als die Instanz zur
Futura typeface, taught typography at the
Durchsetzung einer künstlerischen Strömung oder
school. A¤er Renner's departure in 1925, Willi
Idee. „Es soll zur Qualität, nicht zum Radikalismus er-
Baumeister (1889–1955) took his place. In addi-
zogen werden. Oder besser: es soll überhaupt nur er-
tion, Baumeister set up a photographic laboratory
17
zogen, nicht radikalisiert werden.“ Der promovierte
and introduced his students to the ideas of László
Kunsthistoriker Wichert setzt auf die Einbindung der
Moholy-Nagy. Artist Richard Scheibe (1879–1964)
freien Kunst in die Gestaltungsausbildung, um den
led the sculpture class. Franz Schuster (1892–1972)
schöpferischen Spannungsbogen zu erzeugen, der
from Vienna taught interior architecture and in-
durch Zusammenbindung in einer Lehrinstitution
troduced his practical experience with the Vienna
letztlich beiden Bereichen zum Vorteil gereichen soll.
model of social housing development into instruc-
„Uns scheint es daher viel wichtiger, die Erziehung
tion. Wichert set up a fashion class for fashion de-
schöpferischer Krä¤e polarisch anzulegen. (…) Wir
signer Margarethe Klimt (1892–1987) from Vienna
stellen einander gegenüber und suchen zu vereini-
and hired Richard Lisker (1884–1955) who brought
gen: freie Kunst und angewandte Kunst. (…) Genie
his practical experience from Deutsche Werkstät-
18
und Talent.“
ten to his textile classes. He cooperated closely with Marianne Uhlenhuth (1895–1978), who led the textile printing department, and Anne Wever
16
Fritz Wichert, Die Frankfurter Schule für freie und angewandte Kunst, Die Form: Zeitschri¸ für gestaltende Arbeit 4, 1929, Nr. 13, S. 337.
17
Ebd., S. 336.
17
Ibid., p. 336.
18
Fritz Wichert, Polarität als Grundsatz, Das Neue
18
Fritz Wichert, Polarität als Grundsatz, Das Neue
Frankfurt III,, 1929, Nr. 5, S. 85f.
Frankfurt III, 1929, no. 5, p. 85f.
205
206
Grit Weber
Die Lehrenden und ihr Unterricht
(biographical data unavailable), who became the
Insgesamt gibt es in Frankfurt neun Fachabteilun-
head of the weaving workshop in 1924.
gen und zwölf Werkstätten. Zudem behält Wichert
¥e following were appointed from the Bau-
sechs Meisterateliers, durch die er Kunstkory-
haus in Weimar: Joseph Hartwig (1880–1955) as
phäen mittels einer Professorenstelle mit groß-
head of the sculpture workshop, Karl Peter Röhl
zügigem Atelier an die Schule binden kann, um
(1890–1975) for the preparatory course, and Chris-
deren Ruf überregional aufzuwerten. Der Maler
tian Dell (1893–1974), who led the metalworking
Max Beckmann (1884–1950) ist ihr prominentes-
workshop. Adolf Meyer (1881–1929), a former
tes Beispiel.
partner of Walter Gropius in their architectural
Weitere Lehrer sind Paul Renner (1878–1956),
office, also le¤ Weimar to teach architecture in
der Erfinder der Futura-Schri¤ und an der Schule
Frankfurt. Mostly, however, he was devoted to
Lehrer für Typografie. Nach seinem Weggang
leading the building advisory department at the
1925 übernimmt Willi Baumeister (1889–1955)
Hochbauamt led by its director, Ernst May.
diese Aufgabe, der wiederum hier auch ein
Meyer was not the only personal connection
Fotolabor einrichten lässt und die Studierenden
with the Hochbauamt or the prominent design-
mit den Ideen von László Moholy-Nagy bekannt
ers of "New Frankfurt". Graphic designer Hans
macht. Der Künstler Richard Scheibe (1879–1964)
Leistikow (1892–1962) taught at the school, while
leitet die Klasse Bildhauerei. Franz Schuster
he also worked in the city's graphic department
(1892–1972) aus Wien unterrichtet Innenarchi-
and together with his sister, Grete Leistikow
tektur und bringt seine praktischen Erfahrungen
(1893–1989), they influenced the design of Das
mit dem Wiener Modell des sozialen Wohnungs-
Neue Frankfurt magazine. Karl Peter Röhl, a gradu-
baus in den Unterricht ein. Wichert schaé für die
ate of the Bauhaus in Weimar, designed colour and
ebenfalls aus Wien stammende Modeschöpferin
orientation systems for the Hochbauamt which
Margarethe Klimt (1892–1987) eine Modeklas-
clearly manifested the influence of De Stijl and
se. Außerdem engagiert Wichert Richard Lisker
Kazimir Malevich's Suprematism.19
(1884–1955) für die Textilklasse, der wiederum
From the outset, Wichert consistently sought
praktische Erfahrungen aus den Deutschen Werk-
to establish a close connection between the school
stätten mitbringt. An der Kunstschule stehen ihm
and the Hochbauamt, which had been working at
zur Seite Marianne Uhlenhuth (1895–1978) für
full speed on developing “Modernism”: "A distinc-
die Leitung der Abteilung Stoffdruck und Anne
tive efficiency of the workshops may be achieved
Wever (ohne Lebensdaten), die ab 1924 die Werk-
when combined with the tasks of Hochbauamt (in
statt der Weberei leitet.
Frankfurt)."20
Vom Bauhaus Weimar nach Frankfurt werden
¥is raises the question of why the Frankfurt
geholt: als Leiter der Bildhauereiwerkstatt Joseph
Kunstschule fell so deeply into oblivion. Even
Hartwig (1880–1955), für den Vorkurs Karl Peter
Max Beckmann's biographers refer to his time in
Röhl (1890–1975) und Christian Dell (1893–1974) für die Leitung der Metallwerkstatt. Der ehemalige Büropartner von Walter Gropius, Adolf Meyer
19
Kunstschule, see Klaus Klemp – Grit Weber, Lehren und
(1881–1929), wechselt 1926 ebenfalls von Weimar
Lernen, in: Klaus Klemp – Matthias Wagner K – Grit
nach Frankfurt und unterrichtet die Architektur-
Weber et al (eds.), Moderne am Main 1919–1933 (exh. cat.),
klasse. Seine Haupttätigkeit jedoch ist die Leitung
Museum für Angewandte Kunst Frankfurt am Main 2019,
der Abteilung Bauberatung am von Ernst May geführten Hochbauamt.
For detailed information on teachers at the Frankfurt
pp. 92–131. 20
Fritz Wichert (note 10), letter 75f.
Die Frankfurter Kunstschule (1923–1933)
Doch Meyer ist nicht die einzige personelle
Frankfurt as "...a happy, probably the brightest
Verbindung in das Hochbauamt oder zu wichti-
time in the painter's life."21 However, they mention
gen Gestaltern des „Neuen Frankfurts”: So nimmt
the Städel’sches Kunstinstitut and not the Frank-
auch der Grafiker Hans Leistikow (1892–1962), der
furt Kunstschule as the name of the educational
zusammen mit seiner Schwester Grete Leistikow
institution where he worked.
(1893–1989) das Erscheinungsbild der Zeitschri¤ Abteilung der Stadt arbeitet, eine Lehrtätigkeit an
Reasons for the Lack of Acceptance of the Frankfurt Kunstschule
der Kunstschule wahr. Umgekehrt entwir¤ der am
esis 1 - Administrative Issues
Bauhaus in Weimar ausgebildete Karl Peter Röhl
One of Fritz Wichert's most important tasks was
für das Hochbauamt Farb- und Leitsysteme, in
to transform the municipal art school into an acad-
denen Einflüsse De Stijls und Kasimir Malewitschs
emy of arts and applied arts. ¥e aim was to raise
Das Neue Frankfurt prägt und in der Grafischen
19
Suprematismus deutlich erkennbar sind.
it from the local-municipal context to an institu-
Fritz Wichert verfolgt von Beginn an und
tion of supra-regional significance, and then to
konzeptuell die enge Verzahnung zwischen Schule
separate it from the administrative structure of
und dem auf Hochtouren an der Moderne arbei-
the Prussian Ministry of Commerce, to which it
tenden städtischen Bauamt: „Eine besondere
belonged as a municipal school of applied arts.
Wirksamkeit der Werkstätten kann erzielt wer-
With this in mind, Wichert travelled to Berlin in
den, wenn sie mit den Aufgaben des Hochbauam-
December 1927 to meet officials from the Ministry
tes (in Frankfurt) verbunden werden.“
20
Womit wir bei der Frage angekommen sind,
of Finance, Ministry of Commerce, the Ministry of Arts and Science and the Ministry of Culture.
warum die Frankfurter Kunstschule so stark in
He went there as a cultural-political “ambassador”
Vergessenheit geraten ist, dass selbst in den Bio-
of the Frankfurt community, while his strategic
grafien Max Beckmanns die „…glückliche, wohl
approach is described in a short excerpt from the
21
glanzvollste Zeit im Leben des Malers“ zwar
1928 report on his official journey:
mit Frankfurt, hier aber mit der Tätigkeit am
"¥e city testifies that the school of arts op-
„Städel’schen Kunstinstitut“ und nicht mit dem
erated by it is a school of arts and not a school of
Namen der eigentlichen Lehranstalt - der Frank-
applied arts. ¥e question of the academy does not
furter Kunstschule - in Verbindung gebracht wird.
need to be addressed at this time. ¥e city declares that this kind of school should be incorporated under the Ministry of Arts and Science, not under the Ministry of Commerce."22 However, the decision makers in Berlin did not respond to the city's arguments that the pro-
19
Ausführliche Erläuterungen zu den Lehrenden der
motion of schools to higher education schools had
Frankfurter Kunstschule siehe Klaus Klemp – Grit Weber, Lehren und Lernen, in: Klaus Klemp – Matthias Wagner K – Grit Weber et al (Hrsg.), Moderne am Main 1919–1933,
21
Friedhelm W. Fischer, Vorwort zur Neuauflage, in:
Katalog zur gleichnamige Ausstellung im Museum
Erhard Göpel (ed.), Max Beckmann. Tagebücher 1940–1950,
Angewandte Kunst, Frankfurt am Main 2019, S.92–131.
München – Wien 1979, p. 10.
20
Wichert (wie Anm. 10), Bl. 75f.
21
Friedhelm W. Fischer, Vorwort zur Neuauflage, in: Erhard
in December 1927, 11. 1. 1928. Magistratakte (MA) S 1.752,
Göpel (Hrsg.), Max Beckmann. Tagebücher 1940–1950,
letter 37f, ISG Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am
München – Wien 1979, S. 10.
Main.
22
Report on the official journey of Fritz Wichert to Berlin
207
208
Grit Weber
Zu den Gründen fehlender Rezeption der Frankfurter Kunstschule
brought a positive impulse in Dresden, Weimar
ese 1 - Das Verwaltungsproblem
in 1929, the efforts of the Frankfurt city admin-
Eine der wichtigsten Aufgaben Fritz Wicherts ist,
istration were gradually "exhausted" and ceased
die städtische Kunstschule zu einer Hochschule
altogether at one point.
and Munich. In the view of the economic situation
It is ironic that only a¤er the dissolution of
für freie und angewandte Kunst zu machen. Ziel ist es, sie erstens aus dem lokal-kommunalen
the merger in 1934, did the National Socialists
Radius zu lösen und ihr überregionale Bedeutung
succeed in transforming the now-independent
zu verleihen und zweitens soll die Schule dabei
municipal art school into the academy which it
aus der Verwaltungsstruktur des Preußischen
remains today.
Handelsministeriums gelöst werden, in die sie als kommunale Kunstgewerbeschule eingebun-
esis 2 - Competition and Monopoly
den ist. Wichert reist in dieser Sache im Dezem-
¥e "administrative issue" mentioned in ¥esis 1
ber 1927 nach Berlin. Er trié dort eine Vielzahl
relates to the problem of the position of the school
von Beamten aus dem Finanzministerium, dem
in the education system in the Rhine-Main region.
Handelsministerium, Ministerium für Kunst und
In particular, the municipal Frankfurt Kunstschule
Wissenscha¤ und dem Kultusministerium. Im
competed with the arts and cra¤s school in Offen-
Dienstreisebericht findet Wicherts strategisches
bach,23 a traditional institution established in 1832
Vorgehen als kulturpolitischer „Gesandter“ der
and located only a few kilometres from Frankfurt.
Frankfurter Kommune auf folgende Weise Er-
¥is is documented by Wichert's efforts in expand-
wähnung:
ing the Frankfurt fashion class, led by Margarethe
„Die Stadt weist nach, dass die von ihr betrie-
Klimt, to a fourth department and another work-
bene Kunstschule, eine Kunstschule ist und keine
shop head to prevent 12 newly enrolled students
Kunstgewerbeschule. Die Hochschulfrage soll
from leaving for Offenbach: "Considering the school
zunächst nicht berührt werden. Die Stadt erklärt,
of arts and cra¤s in Offenbach, which acts pre-
dass diese Art von Schule dem Ministerium für
cisely in the field of fashion as a strong competitor
Kunst und Wissenscha¤ zu unterstellen sei und
and recently organised another successful fashion
nicht dem Handelsministerium.“22
show in the local hotel, Frankfurter Hof, I want to
Die Verweise der Stadt Frankfurt darauf, dass
especially recommend the first solution (extension,
sowohl in Dresden, Weimar als auch München die
note G.W.) since the additional costs this entails are
Hochstufungen positive Impulse zur Folge gehabt
completely negligible."24
haben, bleiben jedoch bei den Entscheidungsträ-
Wichert had to remain competitive not only
gern in Berlin ohne Wirkung. Aufgrund der Wirt-
against the school in Offenbach, but also against
scha¤slage ab 1929 werden auch die Bemühungen
several other local apprentice and arts and cra¤s
der Frankfurter Stadtverwaltung allmählich „mü-
schools benefiting from the long-term tradition
der“ und irgendwann werden sie ganz eingestellt.
of contacts with the local chamber of cra¤s. ¥e
Ironischerweise gelingt es erst den Nationalsozialisten 1934 nach der Rücknahme der Fusion, die
22
23
Today Hochschule für Gestaltung Offenbach/M.
24
Fritz Wichert, letter addressed to the Office for Science,
Bericht Dienstreise Dezember 1927 Fritz Wichert nach
Art, and Public Education, 6 March 1928, Magistratakte
Berlin 11. 1. 1928, Magistratsakte (MA) S 1.752, Bl. 37f, ISG
(MA) S 1.752, letter 58, ISG Institut für Stadtgeschichte
Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
Frankfurt am Main.
The Frankfurt Kunstschule (1923–1933)
58
59
58
Einladungskarte zur Ausstellung der Kunstschule im Frankfurter Kunstverein
59
Einladungskarte der Kunstgewerbeschule Offenbach zu einer Modenschau in Frankfurt 1930
58
Invitation to the exhibition of the Kunstschule in the Frankfurt Kunstverein
59
Invitation of the Offenbach Kunstgewerbeschule to a fashion show in Frankfurt 1930
209
210
Grit Weber
wieder allein agierende Städtische Kunstschule in
chamber took over the organisation of apprentice-
eine Hochschule umzuwandeln, die es bis heute
ship certification examinations, thus becoming
noch ist.
another critical player in the structure. Wichert hoped that the promotion of the school to an acad-
ese 2 – Das Konkurrenz- und Monopolproblem
emy would help him gain independence from the
Dem in ¥ese 1 behandelten „Verwaltungsproblem“
chamber and influence over the creative quality
verwandt ist jenes der Stellung innerhalb der Aus-
of vocational education. On one hand, the school
bildungslandscha¤ der Rhein-Main-Region. Die
was supposed to be associated with the local
Frankfurter kommunale Kunstschule konkurriert 23
apprentice and vocational schools and, at the same
vor allem mit der Offenbacher Werkkunstschule ,
time, to "serve as an extension for a new organ-
einer traditionsreichen Institution, gegründet
ism (…)".25 ¥erefore, he repeatedly urged that the
1832 und nur wenige Kilometer von Frankfurt
fashion class, which along with the textile classes
entfernt. Aktenkundig ist die Bemühung Wicherts
were among the school's most successful speciali-
um Aufstockung der Frankfurter Klasse für Mode,
sations, should be granted permission to complete
die Margarethe Klimt leitet, mit einer vierten
apprentice instruction with an apprenticeship cer-
Abteilung und einer weiteren Werkstattleiterin,
tification examination to give it more prestige.26
um 12 Neuanmeldungen nicht an Offenbach zu
Wichert was not the only one pushing for
verlieren: „Ich möchte im Hinblick auf die Offen-
these requirements. In 1928, at the meeting of
bacher Kunstgewerbeschule, die gerade auf dem
the directors of German schools of applied arts,
Gebiete der Mode als starke Konkurrentin au¤ritt
they conferred about "the further development
und erst jetzt wieder eine erfolgreiche Modeschau
of schools of applied arts in relation to appren-
im hiesigen Frankfurter Hof veranstaltet hat, das
tice and vocational schools". ¥ere they designed
erstere empfehlen (die Aufstockung Anm. G. W.),
a "three-fold vertical structure": "Apprentice
zumal die dadurch entstehenden Mehrkosten
schools constitute the base, specialised voca-
24
ganz unbeträchtlich sind.“
tional schools are the second level, and applied
Neben der Offenbacher Werkkunstschule muss
arts academies belong to the third level."27 ¥is
Wichert mit mehreren lokalen Berufs- und Hand-
division failed to succeed during Wichert's term
werkerschulen konkurrenzfähig bleiben, die
in office. Pursuant to the order of the Prussian
durch die traditionell gewachsene Anbindung an
Minister of Economy and Labour of 27 February
die örtliche Handwerkskammer profitieren. Die
1934, the Frankfurt Kunstschule was transformed
Kammer nimmt die Gesellenprüfungen an den Schulen ab und ist somit ein weiterer wichtiger Akteur im Gefüge. Er hoé mittels der Hochstu-
25
Berlin, May 1930 with Wichert's memorandum in an
fung schlussendlich unabhängig von den Kam-
attachment, Magistratakte (MA) S 1,752, letter 209, ISG
mern zu werden und dennoch Einfluss auf die gestalterische Qualität der Ausbildung nehmen zu
Magistrate to the Minister of Commerce and Cra¤s,
Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main. 26
Magistrate to Ministry of Culture and Education in Hessen of 28 October 1929 on apprentice Education in Hessen in the fashion class of Arts and Cra¤s School in Magistratakte (MA) S 1.752, ISG Institut für
23
Heute Hochschule für Gestaltung Offenbach/M.
24
Fritz Wichert, Schreiben an das Amt für Wissenscha¤,
Stadtgeschichte Frankfurt am Main. 27
Fritz Wichert, Journey to Nuremberg for the meeting of
Kunst und Volksbildung, 6. März 1928, Magistratsakte
directors of German arts and cra¤s schools, 3 July 1928,
(MA) S 1.752, Bl. 58, ISG Institut für Stadtgeschichte
in: 1928. Magistratakte (MA) S 1.752, letter 289f, ISG
Frankfurt am Main.
Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
Die Frankfurter Kunstschule (1923–1933)
können. Die Kunstschule soll einerseits in Verbin-
to a "cra¤s school".28 ¥us, its merger with the
dung gebracht werden mit den örtlichen Berufs-
art school of the Städel‘sches Kunstinstitut was
und Fachschulen und gleichsam als „Oberbau für
cancelled.
25
den neuen Organismus dienen (…).“ Deshalb dringt er wiederholt darauf, die Modeklasse, die
esis 3 – Financial Issues
neben den Textilklassen zu den erfolgreichsten
If the transformation of the school into an acad-
Ausbildungsfächern seiner Schule zählt, durch
emy had succeeded, the promotion of vocational
Berechtigung zur Lehrlingsausbildung mit Ab-
teachers to professors as well as increased mate-
26
schlussprüfung aufzuwerten.
Mit diesen Forderungen ist Wichert nicht
rial costs would have led to an increase in costs which Wichert estimated to be just over 24 420
allein, denn auch auf der Tagung der Direktoren
RM (increasing annual labour costs to 22 420 RM,
der deutschen Kunstgewerbeschulen 1928 geht es
and material costs to 2 000 RM).29
um die „Weiterentwicklung der Kunstgewerbeschulen mit Bezug auf Berufs- und Fachschulen“.
esis 4 – Space
Auf ihr wird eine „dreifache Vertikalgliederung“
From the very beginning, the new Frankfurt
vorgeschlagen: „Die Basis bilden die Berufs-
Kunstschule had been promised a new represent-
schulen, die zweite Stufe die Spezialfachschulen,
ative building in a prominent location. Construc-
die dritte Stufe die Hochschulen angewandter
tion costs of 1 456 000 RM are recorded in the
Kunst.“27 Diese Ausdifferenzierung wird wäh-
municipal file. ¥e space used by both original in-
rend der Amtszeit Wicherts nicht umgesetzt.
stitutions was unsatisfactory and even catastroph-
Durch Anordnung des Preußischen Ministers für
ic. ¥e location of the Städel‘sches Kunstinstitut
Wirtscha¤ und Arbeit vom 27. Februar 1934 wird
was in a building complex on the Main waterfront,
die Frankfurter Kunstschule in eine „Handwer-
and the school of applied arts was located on Neue
kerschule“ umgestaltet.28 Die Fusion zwischen
Mainzer Straße on the other side of the Main,
ihr und der Städel’schen Kunstschule ist somit
resulting in logistics issues. In addition, a¤er the
aufgehoben.
appointment of Fritz Wichert as director and the publication of the new teaching concept, the number of pupils increased significantly and further complicated the issue regarding space.
25
26
A closed competition between Paul Bonatz
Magistrat an den Minister für Handel und Gewerbe Berlin vom Mai 1930 mit Denkschri¤ Wichert im Anhang,
(1877-1956), Peter Behrens (1868–1940) and
Magistratsakte (MA) S 1.752, Bl. 209, ISG Institut für
Martin Elsaesser (1884-1957) was originally to be
Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
organised for the design and construction of the
Magistrat an das Hessische Ministerium für Kultus- und Bildungswesen vom 28. Oktober 1929 zur Lehrlingsausbildung in der Modeklasse der
new building. ¥us, three respectable modernists competed for the best spatial design. When
Kunstgewerbeschule, Magistratsakte (MA) S 1.752, ISG Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main. 27
Fritz Wichert, Reise nach Nürnberg zur Tagung der
28
Magistratakte (MA) S 1.752, letter 82, ISG Institut für
29
Fritz Wichert, letter of 8 December 1926 addressed to the
Direktoren deutscher Kunstgewerbeschulen, 3. Juli 1928, in: Dienstreisebericht 10. Juli 1928, Magistratsakte
28
Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
(MA) S 1.752, Bl. 289f, ISG Institut für Stadtgeschichte
Office for Science, Art and Public Education regarding
Frankfurt am Main.
the transformation of the School of Art to Academy,
Magistratsakte (MA) S 1.752, Bl. 82, ISG Institut für
Magistratakte (MA) S 1.752, letter 105, ISG Institut für
Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
211
212
Grit Weber
60a
60 a, b, c, d
60 a, b, c, d
Martin Elsaesser, Entwürfe für das neue Gebäude
Martin Elsaesser, Sketches of the new building of
der Frankfurter Kunstschule (Innenhof in Richtung
the Frankfurt Kunstschule (Courtyard facing north
Norden / Ansicht von Nordwest / Eingangshalle),
/View from the northwest / Entrance Hall), 1926/27
1926/27
The Frankfurt Kunstschule (1923–1933)
60b
60c
60d
213
214
Grit Weber
ese 3 - Das Geldproblem
Martin Elsaesser moved to Frankfurt in 1925 as
Wäre die Umwandlung der Kunstgewerbeschule
the architect, construction manager and head of
in eine Akademie geglückt, hätten die Stellenum-
Department E for large municipal buildings, the
wandlung von Fachlehrern zu Professorenstellen
Magistrate entrusted him with the entire architec-
sowie die höheren Sachausgaben Mehrkosten
tural project that had originally been conceived as
verursacht, die Wichert mit knapp über 24 420
a tender. Since Elsaesser had previously worked
RM veranschlagt (für die Gehälter jährliche Mehr-
as the director of the school of applied arts in
kosten von 22 420 RM, für Sachkosten jährlich
Cologne, he brought his management experience
2 000 RM).
29
from "inside" the field. Before the war, he also taught at the Technische Hochschule Stuttgart. Frankfurt estimated that the construction costs
ese 4 - Das Raumproblem Die neue Frankfurter Kunstschule soll von Beginn
of the new building would be a third higher than
an einen repräsentativen Neubau an prominenter
those of Dessau (902 500 RM). In Frankfurt, also
Stelle erhalten. Dessen Baukosten werden in der
the planned useful area of 9 200 qm was consider-
Magistratsakte mit 1 456 000 RM verzeichnet.
ably larger than that of the Bauhaus building.30 It
Denn die bisherige Nutzung von Räumlichkeiten
was probably oriented on the example of Stuttgart.
der beiden Herkun¤sinstitutionen ist unbefriedi-
¥e construction site was located in a prominent
gend bis katastrophal. Zudem ist das Städel‘sche
location near the Main (then the Wilhelms-Bridge,
Kunstinstitut in seinem Gebäudekomplex am
today the Friedens-Bridge).
Mainufer untergebracht, die Kunstgewerbeschu-
Based on Elsaesser's preserved project draw-
le hingegen befindet sich in der Neuen Mainzer
ings,31 an L-shaped ground plan with the long side
Straße auf der anderen Mainseite, woraus sich
facing the river was planned.32 ¥e building was to
ein logistisches Problem ergibt. Darüber hinaus
have three floors supplemented by a seven-
steigt die Schülerzahl nach der Berufung Fritz
storey tower on the northern façade by the Main.
Wicherts und der Bekanntgabe des neuen Lehr-
One perspective drawing shows a suspended
konzepts deutlich an, was die Raumprobleme
glass façade – an obvious parallel to the Bauhaus
noch verschär¤.
building in Dessau. However, a comparison of
Für den Entwurf und die Umsetzung des
ground plans of the first and second floors with
Neubaus ist ein zunächst geschlossener Wettbe-
this drawing indicates planned pillars of large,
werb unter Paul Bonatz (1877–1956), Peter Behrens
separate windows. ¥erefore, Christina Treutlein,
(1868–1940) und Martin Elsaesser (1884–1957)
who intensively studied the school's architecture,
vorgesehen, also drei eher „solide“ Modernisten
believes that Martin Elsaesser's drawing of the
sollen um die beste Raumlösung konkurrieren. Als
suspended glass façade was made only a¤er his
Martin Elsaesser 1925 als Architekt, Baudirektor
visit to Dessau. ¥e plans for the new building
und Leiter der Abteilung E für kommunale Groß-
appeared in the municipal budget every year since
bauten nach Frankfurt wechselt, überantwortet
1926, but they were always postponed due to financial reasons. ¥e project was finally dismissed
29
Fritz Wichert, Schreiben 8. Dezember 1926 an die Deputation für Wissenscha¤, Kunst und Volksbildung,
30
Treutlein (note 9), p. 46.
betr. Umwandlung der städtischen Kunstgewerbeschule
31
Martin Elsaesser, Bauten und Entwürfe aus den Jahren
32
Treutlein (note 9), p. 54.
in eine Akademie, Magistratsakte (MA) S 1.752, Bl. 105, ISG Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main.
1924–1932, Berlin 1933, pp. 196–202.
Die Frankfurter Kunstschule (1923–1933)
der Magistrat ihm das zuvor als Wettbewerb
with the onset of the Great Depression in 1929.
konzipierte Planungsprojekt vollständig. Elsaesser
¥us, the Frankfurt Kunstschule not only lacked
bringt als Direktor der Kölner Kunstgewerbe-
adequate and suitable premises, it mainly lacked
schule Leitungserfahrungen aus dem „Inneren“
an iconic architecture.
des Metiers mit und hat schon vor dem Krieg eine Lehrtätigkeit an der Technischen Hochschule
esis 5 - Absence of Corporate Design
Stuttgart ausgeübt.
¥e absence described in the previous thesis may
Frankfurt veranschlagt für den Neubau etwa
be linked to the absence of a corporate design,
ein Drittel höhere Baukosten als Dessau (902 500
as well as other, now obvious “marketing tools”.
RM). Auch die in Frankfurt geplante Nutzfläche
Although Willi Baumeister came up with a new
von 9 200 qm liegt deutlich höher, als jene des
letterhead in 1926/27, there are significant dis-
30
Bauhausgebäudes. Sie dür¤e sich eher an dem
crepancies even in the name of the institution;
Vorbild Stuttgarts orientieren. Der Bauplatz liegt
at various times they used the name Städtische
prominent direkt am Main (damalige Wilhelms-,
Kunstgewerbeschule, Kunstschule, Städtische
heutige Friedensbrücke).
Kunstschule and Frankfurter Kunstschule. Nor 31
Elsaessers erhaltene Planzeichnungen sehen einen L-förmiger Grundriss mit Langseite zum 32
there is any word and design mark, such as the “Star Manikin” for the Bauhaus created by Karl Pe-
Fluss hin vor. Das Gebäude hat drei Geschosse, ist
ter Röhl33 or the “Bauhauskopf ” by Oskar Schlem-
mit einem siebenstöckigen Turm an der Nordfas-
mer in use since 1922.34 Wichert presented his concept of teaching in
sade zum Main hin ausgestattet. Diese Seite zeigt in der perspektivischen Zeichnung eine vorge-
the form of a written idea – a multi-page descrip-
hängte Glasfassade, deren Parallele zum Bauhaus
tive text. However, he did not comprehensively
Dessau offensichtlich ist. Studiert man jedoch
document the complexity of his new concept of art
die Grundrisse der ersten und zweiten Etage
instruction through the modern medium of the era
und gleicht diese mit der Zeichnung ab, so fällt
– simplified infographics. In this case, too, Bauhaus
auf, dass in den Grundrissen noch die Pfeiler der
is a positive example that visualised the course
großen Einzelfenster eingeplant sind. Christina
of study into images from concentric circles and
Treutlein, die sich mit der Architektur der Schule
segments. ¥e Frankfurt Kunstschule lacked all of
intensiv befasst hat, vermutet daher, dass Mar-
these: architecture, a clear schema of the study,
tin Elsaessers Zeichnung mit der vorgehängten
a unique name and a word and design mark.
Glasfassade erst nach seinem Besuch in Dessau angefertigt wurde. Ab 1926 kommen die Neubau-
esis 6 - Professional and Institutional-Socio-
pläne jährlich in die Haushaltsplanungen des Ma-
logical Rationale
gistrats, werden aus Kostengründen fortlaufend
¥e Bauhaus also has its predecessors - the
vertagt und schließlich mit der Weltwirtscha¤s-
Großherzoglich-sächsische Kunstgewerbeschule
krise 1929 endgültig verworfen. Der Frankfurter
in Weimar and the Großherzoglich-sächsische
Kunstschule fehlt es demnach nicht nur an aus-
Kunstschule which merged into the state Bauhaus in 1919. ¥us Gropius, like Wichert in Frankfurt,
30
Treutlein (wie Anm.9), S. 46.
31
Martin Elsaesser, Bauten und Entwürfe aus den Jahren
33
Hans Wingler, Das Bauhaus. Weimar, Dessau, Berlin 1919–
34
Ibid., p. 53.
1924–1932, Berlin 1933, S. 196–202. 32
Treutlein (wie Anm. 9), S. 54.
1933, Schauberg 1975, p. 46.
215
216
Grit Weber
reichenden und geeigneten Räumen für die Lehre,
fought with the original teachers who were not in
vor allem fehlt ihr die ikonische Architektur.
favour of the change in direction. However, in 1921 he managed to separate the traditional academic
ese 5 - Das Fehlen eines Corporate Design
art subjects from his institution which received
Das in ¥ese 4 beschriebene Fehlen einer ikoni-
their own school, the Staatliche Hochschule Bil-
schen Architektur lässt sich auch auf das Fehlen
dender Kunst Weimar.
eines Corporate Design bzw. anderer heute so selbstverständlichen „Marketinginstrumente“
esis 7 - Exile of “New Frankfurt” and Post-
übertragen. Um 1926/27 ist die Neugestaltung des
War Separated History
Brie÷opfes von Willi Baumeister belegbar, jedoch
As mentioned above, the Frankfurt Kunstschule
gibt es in den Quellen große Unregelmäßigkeiten
had close links to the orders and staff structure of
in der Namensnennung: mal ist sie als „Städtische
the Hochbauamt. In 1930, Ernst May and the ma-
Kunstgewerbeschule“, mal als „Kunstschule“, mal
jority of his colleagues went to the USSR, where
als „Städtische Kunstschule“ und als „Frankfurter
they were involved in designing new industrial cit-
Kunstschule“ bezeichnet. Auch gibt es keine Wort-
ies in the Urals. A¤er the Second World War, this
Bild-Marke, wie beispielsweise das von Karl Peter
created problems for him and his colleagues due
Röhl für das Bauhaus konzipierte frühe „Stern-
to the retrospective perception and presentation
33
männchen“ oder der „Bauhauskopf “ von Oskar
of their work. In particular, le¤ist and communist
Schlemmer, der ab 1922 verwendet wird.34
representatives of Modernism, such as Margarete
In Frankfurt legt Wichert 1924 sein Lehr-
Schütte-Lihotzky (1897–2000) and her husband
konzept in Form einer schri¤lich fixierten Idee,
Wilhelm Schütte (1900–1968), suffered from the
also als einen mehrseitigen deskriptiven Text vor.
absence of construction contracts during the post-
Die Komplexität seiner neu konzipierten Kunst-
war Modernist era and received public recognition
lehre ist nicht mittels des modernen Mediums, der
much too late.
Infografik, schematisch vereinfacht fixiert. Auch hier kann das Bauhaus als positives Beispiel ge-
Conclusion
nannt werden, das die Studiengänge in einem aus
In 1933, the new national-socialist city admin-
konzentrischen Kreisen und Segmenten bestehen-
istration issued a wave of dismissals; Christian
den Bild visualisiert. Architektur, das eingängige
Dell and Fritz Wichert lost their jobs, while others
Schema des Studienauìaus, ein unverwechselba-
remained at the school and the new men in power
rer Name oder eine Wort-Bild-Marke – all das hat
even enabled their promotion. A¤er Wichert's de-
die Kunstschule in Frankfurt nicht.
parture, the textile artist Richard Lisker took over the direction of the school until 1939. A¤er
ese 6 - Die berufs- und institutionssoziologi-
taking a forced leave, Margarethe Klimt became
sche Begründung
the director of the newly established Frankfurt
Auch das Bauhaus hat seine Vorgängerinstitutionen
Modeamt in 1934 which she ran until 1943.
– die Großherzoglich-sächsische Kunstgewerbeschule Weimar und die Großherzoglich-sächsische
An essential part of Frankfurt Modernism and many testaments to the material culture of Frankfurt of the 1920s were not destroyed by the bombs during the Second World War. Already
33 34
Hans Wingler, Das Bauhaus. Weimar, Dessau, Berlin 1919–
in 1933, some Modernists were forced to leave
1933, Schauberg 1975, S. 46.
their positions, violently breaking the continuity
Ebd., S. 53.
of their work and life tasks. Files, photographs,
The Frankfurt Kunstschule (1923–1933)
Kunstschule, die 1919 durch Fusion zum Staatlichen
documents, artworks and everyday objects were
Bauhaus werden. Gropius kämp¤ also wie Wichert
scattered and only partially preserved, making the
in Frankfurt mit den Vorgängerlehrenden, die den
historical research of the topic difficult. Above all,
Richtungswechsel nicht unterstützen. Gropius
the systematic expulsion and liquidation of the
gelingt es aber schon 1921 die traditionell akademi-
Jewish population led to an irreversible civili-
schen Kunstzweige aus seiner Institution auszu-
sational twist. In many cases, intellectuals, who
gliedern, die wiederum ihre eigene Hochschule, die
had a significant influence on the modern urban
Staatliche Hochschule für bildende Kunst Weimar,
culture, were affected. In 1933, Ludwig Landmann
erhalten.
escaped to Berlin and then to the Netherlands where he died of disease and starvation in 1945.
ese 7 - Das Exil des „Neuen Frankfurt“ und
Bruno Asch committed suicide in exile in Amster-
die geteilte Nachkriegsgeschichte
dam in 1940.
Wie oben dargestellt, ist die Kunstschule eng
And Fritz Wichert? A¤er his dismissal, he
in die Au¤räge und die personelle Struktur des
spent the 1930s in inner exile in Sylt, an island in
Hochbauamtes eingebunden. Der Leiter, Ernst
the North Sea, where he took over the mayor's of-
May, verlässt 1930 mit einem Großteil seiner
fice from 1946 to 1948, and his eventful and pro-
Mitarbeiter Deutschland in Richtung UdSSR, wo
ductive professional life ended there in the village
er für die Planungen junger Industriestädte am
of Kampen in 1951. ¥is is how he described his
Ural tätig ist. Dieser Umstand bringt ihm und
final stop: "It is so beautiful here that one does not
weiteren seiner Mitarbeiter nach dem Zweiten
know where to settle down. ¥e sea on the coast
Weltkrieg einige Probleme in der rückwirkenden
is adorably blue, the sky like a iridescent crystal
Erfassung und Darstellung des Werkes. Insbeson-
dome."35
dere die linken und kommunistischen Vertreter der Moderne, wie Margarete Schütte-Lihotzky (1897–2000) und ihr Mann Wilhelm Schütte (1900–1968), haben in der Nachkriegsmoderne unter dem Ausbleiben von Bauau¤rägen zu leiden und erfahren keine oder erst sehr spät eine öffentliche Anerkennung.
Schluss Ab 1933 kommt das große Kündigungskarussell der neuen nationalsozialistischen Stadtverwaltung in Gang: Christian Dell oder Fritz Wichert verlieren ihre Stelle, andere bleiben an der Bildungsinstitution, ja ihnen ermöglichen die neuen Machthaber sogar einen weiteren Karrieresprung: der Textilgestalter Richard Lisker übernimmt nach dem Ausscheiden Wicherts bis 1939 die Leitung der Schule. Margarethe Klimt wird nach ihrer vorübergehenden Beurlaubung 1934 die Direktion des neu gegründeten Frankfurter Modeamtes angetragen, das sie bis 1943 leitet.
35
www.kampen.de, from 22 October 2019.
217
218
Grit Weber
Nicht erst mit dem Zweiten Weltkrieg und der Zerstörung zahlreicher Zeugnisse materieller Kultur aus dem Frankfurt der 1920er Jahre durch Bomben wird ein wichtiges Stück der Frankfurter Moderne vernichtet. Schon mit der Verdrängung mancher Modernisten ab 1933 aus ihren Wirkungsfeldern wird die Fortführung zahlreicher Arbeits- und Lebensaufgaben gewaltsam unterbunden. Akten, Fotos, Dokumente, Kunst- und Alltagsgegenstände sind heute nur lückenha¤ erhalten oder zerstreut und erschweren so die historische Aufarbeitung. Vor allem aber kommt es mit der systematischen Vertreibung und Ermordung der jüdischen Bevölkerung zu einem unheilbaren zivilisatorischen Bruch. Sie betrié zahlreiche Intellektuelle, die maßgeblichen Einfluss auf die moderne urbane Kultur haben. Ludwig Landmann flieht 1933 zunächst nach Berlin und dann in die Niederlande, wo er 1945 durch Krankheit und Hunger geschwächt stirbt. Bruno Asch nimmt sich 1940 im Amsterdamer Exil das Leben. Und Fritz Wichert? Nach seiner Kündigung verbringt er die 1930er Jahre auf der Nordseeinsel Sylt im inneren Exil, übernimmt nach dem Krieg von 1946 bis 1948 das dortige Bürgermeisteramt und vollendet sein sehr umtriebiges und reiches Berufsleben 1951 in Kampen auf Sylt. Über seine letzte Station schreibt er selbst: "Hier ist es so schön, dass man nicht weiß, wo man sich lassen soll. Das Wattenmeer ist lieblich blau, der Himmel wie eine irisierende Kuppel aus Kristall."35
35
www.kampen.de, abgerufen am 22. Oktober 2019.
Die Frankfurter Kunstschule (1923–1933)
219
220
Katalin Bakos
Die Kunstschule als Werkstatt.
Art School as Workshop.
Drei private Kunstschulen
Three Private Art Schools
in Budapest:
in Budapest:
Die Schule von Álmos Jaschik
The School of Álmos Jaschik
(1920–1950),
(1920–1950),
Műhely von Sándor Bortnyik
Műhely of Sándor Bortnyik
(1928–1938)
(1928–1938)
und Atelier von Dezső Orbán
and Atelier of Dezső Orbán
(1931–1948)
(1931–1948)
Die Kunstschule als Werkstatt. Drei private Kunstschulen in Budapest
Katalin Bakos
Die Gründung der Ungarischen Königlichen
¥e establishment of the Hungarian Royal School
Musterzeichenschule und Zeichenlehrer-Präpa-
of Model Drawing and Preparatory School for
randie (Mintarajziskola és Rajztanárképezde,
Teachers of Drawing (Mintarajziskola és Rajz-
1871; nach 1908 Hochschule für Bildende Kunst
tanárképezde, in 1871; the University of Fine Arts
/ Képzőművészeti Főiskola) sowie der Ungari-
(Képzőművészeti Főiskola) a¤er 1908) as well as
schen Königlichen Kunstgewerbeschule (Orszá-
the establishment of the Hungarian Royal School
gos Magyar Királyi Iparművészeti Iskola, 1880)
of Applied Arts (Országos Magyar Királyi Ipar-
folgte den Vorgaben für das Bildungssystem der
művészeti Iskola) in 1880, was governed by the
Österreichisch-Ungarischen Monarchie. Die Ent-
regulations of the education system of the Aus-
wicklung des offiziellen Kunstunterrichts war vom
tro-Hungarian Empire. ¥e permanent struggle
ständigen Kampf zwischen der akademischen
between the academic perspective and reform
Auff assung und den Reformbestrebungen ge-
efforts le¤ a mark on the development of official
prägt. Die Ansätze in Richtung Verstärkung der
art education. ¥e efforts to strengthen practical
Praxis im Kunstgewerbeunterricht, wodurch den
experience in arts and cra¤s instruction, in order
Ansprüchen des 20. Jahrhunderts genüge getan
to meet the demands of the 20th century, consist-
werden sollte, stießen immer wieder auf kultur-
ently encountered cultural-political, ideological
politische, ideologische und finanzielle Hindernis-
and financial obstacles.1 ¥e objectives of the
se.1 Die Zielsetzungen der Reformbewegung, die
reform movement, also markedly influenced by
unter anderen der Deutsche Werkbund wesentlich
the German Werkbund, were well-known in Hun-
prägte, waren in ungarischen Fachkreisen durch-
garian expert circles; however, the conservative
aus bekannt, doch die konservative Mehrheit war
majority resisted the reform concept of objectivity.
deren Sachlichkeit gegenüber abgeneigt. Es galt,
It sought to defend the national and individual distinctiveness of Hungarian culture as well as
1
Ottó Mezei, I. Művészetoktatás [Kunstunterricht], in: Sándor Kontha (Hrsg.), Magyar művészet 1919–1945
1
Ottó Mezei, I. Művészetoktatás [Art instruction],
[Ungarische Kunst 1919–1945], Budapest 1985, S.
in: Sándor Kontha (ed.), Magyar művészet 1919–1945
37–47; Ottó Mezei, Az Orsz. M. Kir. Iparművészeti
[Hungarian art 1919–1945], Budapest 1985, pp. 37–47;
Iskola (1880–1944) oktatási rendszere és forrásai [Das
Ottó Mezei, Az Orsz. M. Kir. Iparművészeti Iskola
Unterrichtssystem der Ungarischen Königlichen
(1880–1944) oktatási rendszere és forrásai [Education
Kunstgewerbeschule und dessen Quellen],
system of the Hungarian Royal School of Applied Arts
Művészettörténeti Értesítő XXIV, 1975, S. 37–55;
and its sources]. Művészettörténeti Értesítő XXIV, 1975, pp.
Katalin Majkó Blaskóné – Annamária Szőke (Hrsg.),
37–55; Katalin Majkó Blaskóné – Annamária Szőke (eds.),
A Mintarajztanodától a Képzőművészeti Főiskoláig [Von
A Mintarajztanodától a Képzőművészeti Főiskoláig [From the
der Musterzeichenschule zur Hochschule für Bildende
School of Model Drawing to the University of Fine Arts],
Kunst], Budapest 2002.
Budapest 2002.
221
222
Katalin Bakos
die nationalen und individuellen Besonderheiten
the artistic value of arts and cra¤s production
der ungarischen Kultur sowie den künstlerischen
from being limited to function, efficiency and
Wert der kunstgewerblichen Produktion gegen
mass production. From the beginning, the expert
die Zweckgebundenheit, Ökonomie und Massen-
circles were also aware of the Bauhaus. However,
produktion zu verteidigen. Auch vom Bauhaus
the reports of its activities were either coldly re-
wusste die Fachwelt von seinen Anfängen an Be-
strained or explicitly condemning.2 ¥e protocols
scheid. Die Berichte über dessen Tätigkeit waren
of the University of Fine Arts from 1922 contain
aber entweder kühl zurückhaltend oder stark
a proposal by Hugó Johan, one of its graduates,
2
verurteilend. In den Protokollen der Hochschu-
at the time a student at the Bauhaus in Weimar,
le für Bildende Kunst wurde im Jahre 1922 der
to introduce regular student exchanges with the
Vorschlag ihres Absolventen und zu dieser Zeit
Bauhaus. Although the appointment of the art his-
Studenten am Bauhaus in Weimar, Hugó Johan,
torian Károly Lyka3 as the director of the universi-
vermerkt, einen regelmäßigen Studentenaus-
ty in 1920 led to fundamental reforms, the idea of
tausch mit dem Bauhaus durchzuführen. Obwohl
a possible exchange with the Bauhaus proved to be
die Ernennung des Kunsthistorikers Károly Lyka3
an impossible vision.4
zum Direktor der Hochschule 1920 grundlegende
¥e idea of a school as a “a laboratory of
Reformen brachte, erwies sich die Vorstellung von
modern life” working with the synthesis of re-
einem möglichen Austausch mit dem Bauhaus
formed pedagogy, art avant-garde and current so-
als weitgehend utopisch.4 Die Idee von der Schule
cial aims was positively perceived and practised
als einem „Laboratorium des modernen Lebens”,
outside the official education system at private
das an einer Synthese von Reformpädagogik,
schools, which offered alternative programs to
künstlerischer Avantgarde und aktuellen sozialen
help address the deficiencies of official art education. Many of these schools were founded by
2
Éva Kiss Bánszkyné, Iparművészet és nagyipar kapcsolata Magyarországon a két világháború között [Die
3
2
Beziehungen zwischen Kunstgewerbe und Großindustrie
Magyarországon a két világháború között [Relationships
in der Zwischenkriegszeit in Ungarn], Ars Hungarica
between Applied Arts and Industry in the inter-war
V, 1977, S. 87–105; József Vadas, A magyar Bauhaus [Das
period in Hungary], Ars Hungarica V, 1977, pp. 87–105;
ungarische Bauhaus], in: József Vadas, A Művészi Ipartól
József Vadas, A magyar Bauhaus [Hungarian Bauhaus],
az Ipari Művészetig [Von Kunstindustrie zur Industriellen
in: József Vadas, A Művészi Ipartól az Ipari Művészetig
Formgestaltung], Budapest 1979, S. 22–33.
[From Art Industry to Industrial Design], Budapest, 1979,
Károly Lyka (1869–1965) Maler, Kunsthistoriker, Kritiker, 1902–1918 Redakteur der Zeitschri¤ Művészet [Kunst],
pp. 22–33. 3
Károly Lyka (1869–1965), painter, art historian, art critic,
1914–1936 Professor, 1920–1922 Direktor der Hochschule
1902–1918 editor of the magazine Műveszet [Art], 1914–1936
für Bildende Kunst in Budapest. Lyka pflegte einen
professor and 1920–1922 the director of the University
engen Kontakt mit der Künstlerkolonie in Nagybánya
of Fine Arts in Budapest. Lyka had close connections
und förderte deren künstlerisches Programm, das
with the art colony Nagybanya and supported its art
pleinairistische, realistische, impressionistische und
program, which included plein air painting, realistic,
postimpressionistische Stilvarianten einschloß. 4
Éva Kiss Bánszkyné, Iparművészet és nagyipar kapcsolata
Emese Révész, Reformok évtizede a Képzőművészeti
impressionistic and post-impressionistic art. 4
Emese Révész, Reformok évtizede a Képzőművészeti
Főiskolán 1920–1932 [Jahrzehnt der Reformen in der
Főiskolán 1920–1932 [¥e Decade of Reforms at the
Hochschule für Bildende Kunst 1920–1932], in: Anna
University of Fine Arts 1920–1932], in: Anna Kopócsy
Kopócsy (Hrsg.), Reformok évtizede: Képzőművészeti Főiskola
(ed.), Reformok évtizede: Képzőművészeti Főiskola 1920–1932
1920–1932 [Jahrzehnt der Reformen: Hochschule für
[¥e Decade of Reforms at the University of Fine Arts
Bildende Kunst 1920–1932], Budapest 2013, S. 65–94.
1920–1932], Budapest 2013, pp. 65–94.
Art School as Workshop. Three Private Art Schools in Budapest
Zielsetzungen arbeitet, wurde beinahe ausschließ-
sympathisers and participants in the revolutions
lich außerhalb des offiziellen Unterrichts, u. a. an
of 1918–1919 (a¤er the defeat of the Hungarian
den privaten Kunstschulen, positiv rezipiert und
Soviet Republic, they were banned from pursu-
praktiziert.
ing their profession and were under constant
Privatschulen boten alternative Programme
surveillance). ¥us, Álmos Jaschik, a graduate of
an, die den Mängeln des offiziellen Kunstunter-
the University of Fine Arts, taught drawing and
richts abhelfen sollten. Sie wurden o¤ von Sym-
bookbinding from 1907 at the Municipal Tech-
pathisanten und Teilnehmern der Revolutionen
nical Drawing School (Székesfővárosi Iparrajz-
1918–1919 gegründet, die danach unter Berufsver-
iskola, 1886) and presented his art-pedagogy
bot und ständiger Überwachung litten. Beispiels-
opinions in several papers. He used them in 1919
weise unterrichtete Álmos Jaschik, Absolvent der
to elaborate a dra¤ reform for the development
Hochschule für Bildende Kunst, ab 1907 Zeich-
of industry-oriented and applied arts education
nen und Buchbinderei an der Hauptstädtischen
(Iparoktatási és munkásnevelési reformterv) dur-
Schule für Technische Zeichnung (Székesfővá-
ing the time of the Hungarian Soviet Republic.
rosi Iparrajziskola, 1886) und publizierte seine
However, the purges following the suppression of
kunstpädagogischen Vorstellungen in mehreren
the proletarian dictatorship cost him his position
Schri¤en. Aus diesen stellte er 1919, während der
at the art school. In 1920, urged by his pupils
Ungarischen Räterepublik, einen Reformentwurf
who also le¤ the school, he established his own
für die Entwicklung des Gewerbe- und Kunstge-
private school. Lajos Kozma,5 a versatile artist,
werbeunterrichts (Iparoktatási és munkásnevelési
experienced in the fields of architecture, interior
reformterv) zusammen. Die Säuberungen nach
architecture, graphics and book art, had a sim-
dem Scheitern der Proletardiktatur kosteten ihn
ilar destiny. Together with Dezső Orbán, they
die Stelle an der Kunstschule. Auf Wunsch seiner
established Atelier art and design school, where
Schüler, die danach ebenfalls die Schule verlie-
Kozma taught interior architecture and furniture
ßen, gründete er 1920 seine eigene Privatschule.
design since 1931. Previous to these events, like
Ein weiteres Beispiel stellt der Fall des äußerst
Jaschik, he was active at the Municipal Technical
vielseitigen, in den Bereichen Architektur, Innen-
Drawing School (Székesfővárosi Iparrajziskola).
architektur, Grafik und Buchkunst versierten
During the time of the Hungarian Soviet Repub-
5
Lajos Kozma. Er war Mitgründer von Atelier an
lic, as a member of the directorate for artistic
der Seite von Dezső Orbán und lehrte hier ab 1931
matters, he was responsible for the applied arts,
Innenarchitektur und Möbeldesign. Vorher hatte
and as a consequence, a¤er 1919 he was also
er ebenfalls an der Schule für Technische Zeich-
banned from teaching at the state schools. ¥e
nung unterrichtet. Während der Räterepublik war
painter and the graphic designer Alexander
er als Mitglied des Direktoriums für künstlerische
Bortnyik even had to emigrate in 1919 together with an avant-garde group of artists around Lajos
5
Lajos Kozma (1884–1948), Architekt, 1906 absolvierte er seine Studien an der Palatin Josef Technischen
5
Lajos Kozma (1884–1948) architect, a 1906 graduate of the
Universität in Budapest. Siehe Judit Koós, Kozma
Palatine Joseph University in Budapest. See Judit Koós,
Lajos munkássága. Grafika, iparművészet, építészet [Das
Kozma Lajos munkássága. Grafika, iparművészet, építészet
Lebenswerk von Lajos Kozma: Grafik, Kunstgewerbe,
[¥e Lifework of Lajos Kozma: Graphics, Applied Arts,
Architektur], Budapest 1975; Éva Horányi (Hrsg.), Kozma
Architecture], Budapest 1975; Éva Horányi (ed.), Kozma
Lajos modern épületei [Die modernen Gebäude von Lajos
Lajos modern épületei [¥e Modern Buildings by Lajos
Kozma], Budapest 2006.
Kozma], Budapest 2006.
223
224
Katalin Bakos
Angelegenheiten für das Kunstgewerbe zuständig
Kassák's magazine MA (Today) to Vienna, since
gewesen, was zur Folge hatte, dass auch ihm nach
they were accused of supporting the Hungarian
1919 weiteres Wirken im staatlichen Unterrichts-
Soviet Republic and its cultural policy. Upon their
system verboten wurde. Und schließlich musste
return, despite the amnesty, both Bortnyik and
der Maler und Grafiker Alexander Bortnyik 1919
Kassák were marked as Bolsheviks and subjected
zusammen mit der avantgardistischen Künstler-
to repression from the authorities.6 Although
gruppe um Lajos Kassáks Zeitschri¤ MA sogar
Bortnyik and Jaschik later established them-
nach Wien emigrieren, da sie wegen der Unter-
selves as graphic designers, and Kozma became
stützung der Politik und Kunstpolitik der unga-
a sought-a¤er architect, their involvement in
rischen Räterepublik angeklagt wurden. Nach
state art education was out of the question. ¥ere
seiner Rückkehr blieb Bortnyik wie auch Lajos
were other political and social reasons for the
Kassák, ungeachtet der Amnestieverordnung,
establishment of the private art schools, such as
weiterhin als „Bolschewik” gebrandmarkt und den
the 1920 “numerus clausus” decree and later the
6
Repressionen der Behörden ausgesetzt. Bortnyik
Jewish laws which increasingly restricted the
und Jaschik konnten sich in den folgenden Jahren
employment and enrolment of Jews in the state
als Grafikdesigner durchsetzen, Kozma wurde zu
education system.
einem vielbeschä¤igten Architekten. Ihre An-
Bortnyik, an already successful graphic de-
stellung als Lehrer im staatlichen Kunstunterricht
signer, opened his “Műhely” (Workshop) in 1928 in
war aber ausgeschlossen. Weitere politische und
Budapest.7 Between 1922 and 1924 he lived in Wei-
soziale Gründe für die Eröffnung privater Kunst-
mar and associated with the Bauhaus members as
schulen waren auch der 1920 verordnete „Nume-
well as its prominent visiting artists. Other impor-
rus clausus” und später die Judengesetze, die eine
tant stays during his exile included visits to Berlin
Anstellung bzw. Immatrikulation von Juden im
and Košice.8 He returned to Budapest in 1925 where
staatlichen Unterricht immer mehr beschränkten.
he utilised his several years of experience in paint-
Als erfolgreicher Gebrauchsgrafiker eröffnete
ing, book art, advertising graphic design, photogra-
Bortnyik 1928 in Budapest seine Schule „Műhely“ 7
(Werkstatt). 1922 bis 1924 lebte Bortnyik in
phy and theatre, as well as designing furniture and children’s toys gleaned from his stay in Germany.
Weimar und verkehrte im Kreis der Bauhäusler und deren prominenter Gastkünstler. Wichtige Stationen im Exil waren für ihn auch die Besuche
6
Gábor Dobó, A Dokumentum című lap és a húszas évek európai avantgárd folyóiratai: önleírás, kontextusok, modellek [¥e Magazine Dokumentum and the Magazines of European Avant-garde: self-description, context, models]
6
(dissertation), ELTE BTK Irodalomtudományi Doktori
Gábor Dobó, A Dokumentum című lap és a húszas évek
Iskola, Budapest 2018, pp. 22–34.
európai avantgárd folyóiratai: önleírás, kontextusok, modellek [Die Zeitschri¤ Dokumentum und die Zeitschri¤en der
7
7
Katalin Bakos, Bortnyik Sándor és a Műhely: Bortnyik
Avantgarde in Europa: Selbstbeschreibung, Kontexte,
Sándor tervezőgrafikai munkássága (1914–1947) és
Modelle] (Diss.), ELTE BTK Irodalomtudományi Doktori
a „magyar bauhaus” (1928–1938) [Sándor Bortnyik and his
Iskola, Budapest 2018, S. 22–34.
Workshop: Sándor Bortnyik’s Activity in graphic design
Katalin Bakos, Bortnyik Sándor és a Műhely: Bortnyik
(1914–1947) and “the Hungarian Bauhaus” (1928-1938)], Budapest 2018.
Sándor tervezőgrafikai munkássága (1914–1947) és a „magyar bauhaus” (1928–1938) [Sándor Bortnyik und die
8
Katalin Bakos, Exhibition of Alexander Bortnyik (1924),
Werkstatt: Die gebrauchsgraphische Tätigkeit von Sándor
in: Lena Lešková – Zsófia Kiss-Szemán (eds.), Košice
Bortnyik (1914–1947) und das „ungarische Bauhaus”
modernism. Košice Art in the Nineteen-Twenties, Košice 2013,
(1928–1938)], Budapest 2018.
pp. 214–231.
Die Kunstschule als Werkstatt. Drei private Kunstschulen in Budapest
61
61
Bortnyik-Schüler bei den Vorbereitungen zur Ausstellung der privaten Kunstschulen in den Ausstellungsräumen der Ungarischen Gesellschaft für Kunstgewerbe, 1931
61
Bortnyik’s pupils during the preparation of the exhibition of private art schools in the exhibition area of the Hungarian Society of Applied Arts, 1931
225
226
Katalin Bakos
in Berlin und Kaschau.8 Nachdem er 1925 nach
Unfortunately, no curriculum-related docu-
Budapest zurückgekehrt war, wendete er die Er-
ments and very few examples of students’ work
fahrungen seiner Deutschlandjahre in Malerei,
from Műhely were preserved. As a result, when
Buchkunst, Werbegrafik, Fotografie und ¥eater
reconstructing Bortnyik's teaching activities, we
an, er entwarf auch Möbel und Kinderspielzeuge.
have to rely on written documents, amateur pho-
Von Műhely ist kein Lehrplan erhalten, auch
tographs from Műhely and its exhibitions, exhibi-
die Zahl der vorhandenen Studentenarbeiten ist
tion reviews and reproductions of student works.
minimal. Bei der Rekonstruktion der Lehrtätigkeit
¥e school's teaching methods can be derived
von Bortnyik sind wir also auf schri¤liche Doku-
from several outstanding student works (posters,
mente, Amateurfotografien von Műhely und ihren
leaflets, book and magazine covers, business cards,
Ausstellungen, Ausstellungsrezensionen und
advertisements and the like) made during or im-
Reproduktionen von Schülerarbeiten angewiesen.
mediately a¤er their studies.9 Bortnyik summarised his program in an
Der Lehrgang der Schule lässt sich auch aus zahlreichen hervorragenden Arbeiten von Műhely-
article published in the autumn of 1928 where he
Lehrlingen (Plakate, Prospekte, Buch- und
formulated the following rudimentary principles
Zeitschri¤enumschläge, Visitkarten, Bildanzeigen
of the “new path” while comparing them point by
usw.) ableiten, die schon während ihrer Studien
point with the methods of official art education:
oder direkt danach praktisch ausgeführt wurden.
9
•
1928 in einem Artikel zusammen. ¥esenha¤ for-
distinguishing between fine arts and applied arts – integrated instruction;
Bortnyik fasste sein Programm im Herbst •
historical education: present works are
muliert, stellte er die wichtigsten Grundprinzipien
derived from past examples – contemporari-
des „neuen Weges” Punkt für Punkt den Methoden
ness: forms in art and design are determined by the needs;
des offiziellen Kunstunterrichts gegenüber: •
Trennung zwischen freien Künsten und
•
Kunstgewerbe – integrierter Unterricht; •
geschichtliche Ausbildung: die Ergebnisse
education; •
predomination of theory and design on paper,
der Gegenwart werden von Beispielen aus der
with no or little work in workshop – hands-on
Vergangenheit abgeleitet – Zeitmäßigkeit: Die
work in workshops, little theory;
Bedürfnisse bestimmen die Formen der Kunst •
stereotyped mass education – individual
•
artisan cra¤work and luxurious products –
und der Gestaltung;
mass demand for products and standardised
Massenha¤-schablonenha¤e Ausbildung –
models for big industry.10
Ausbildung des Einzelnen; •
Überwiegend ¥eorie oder Entwerfen auf Papier. Wenig oder gar keine Werkstattarbeit – praktische Werkstattarbeit, wenig ¥eorie;
9
Katalin Bakos, Bolder ¥an Painting: ¥e Constructivist Influence in Hungarian Poster Art in: László Scholz (ed.), El cartel comercial moderno de Hungría 1924–1942, Valencia 2009, pp. 31f, 209 and pictures.
8
9
Katalin Bakos, Exhbition of Alexander Bortnyik (1924), in:
10
Sándor Bortnyik, Az iparművészeti oktatás új útjai,
Lena Lešková– Zsófia Kiss-Szemán (Hrsg.), Košice modernism.
Magyar Grafika IX, 1928, pp. 255–258. Republished in
Košice Art in the Nineteen-Twenties, Košice 2013, S. 214–231.
German: Neue Wege des Kunstgewerbe-Unterrichts,
Katalin Bakos, Bolder ¥an Painting: ¥e Constructivist
in: Éva Bajkay (ed.), „Von Kunst zu Leben”: Die Ungarn
Influence in Hungarian Poster Art, in: László Scholz
am Bauhaus (exh. cat.), Bauhaus-Archiv Museum für
(Hrsg.), El cartel comercial moderno de Hungría 1924–1942,
Gestaltung Berlin – Janus Pannonius Museum Pécs 2010,
Valencia 2009, S. 31f, 209 und Abbildungen.
p. 358f.
Art School as Workshop. Three Private Art Schools in Budapest
•
Kunsthandwerk, Luxusprodukte – Massen-
Bortnyik quoted Walter Gropius's words on
bedarf. Standardmodelle für die Großin-
workshops as laboratories for making models for
dustrie.10
mass industrial production. ¥e Hungarian artist agreed with the German architect that the “quality work” was a crucial concept in contemporary
Bortnyik zitierte die Worte von Walter Gropius über Werkstätten als Laboratorien für die
creative work. He closely followed the further
Anfertigung von Musterstücken für die industriel-
development of the Bauhaus from Budapest, and
le Massenherstellung. Qualitätsarbeit wurde auch
was aware of the opening of the graphic design
für ihn zum Schlüsselbegriff der zeitgemäßen
and photography course and of the growing domi-
gestalterischen Tätigkeit. Er verfolgte von Buda-
nance of architecture. In his programmatic paper,
pest aus aufmerksam die Weiterentwicklung des
he emphasised the broad application of the meth-
Bauhauses, er wusste von der Gründung des Lehr-
ods of the Bauhaus and the need to adapt them for
gangs für Grafikdesign und Fotografie und von der
Hungary according to the local conditions.
sich verstärkenden Dominanz der Architektur.
Bortnyik's most crucial ally in the founding of
In seiner Programmschri¤ betonte er die weite
the school was his friend Farkas Molnár, an archi-
Verbreitung der Methoden des Bauhauses und
tect and Bauhaus graduate.11 ¥e idea of the school
bestätigte, dass diese für Ungarn, den örtlichen
in the Dessau Bauhaus spirit was closely related
Umständen entsprechend, zu adaptieren seien.
to the efforts of Hungarian constructivist-func-
Der wichtigste Verbündete Bortnyiks bei der
tionalist architects to unite and create a common platform. At the time of the development of its
Gründung der Schule war sein Freund Farkas 11
Molnár, Architekt und Absolvent des Bauhauses.
organisational structure, Műhely was promoted
Die Idee einer Schule im Geiste des Dessauer
in professional journals as a place of elementary
Bauhauses stand in engem Zusammenhang mit
architecture instruction. ¥e school’s original pro-
dem Zusammenschluss der konstruktivistisch-
gram included art history, architecture, interior
funktionalistischen Architekten, die sich um eine
architecture, theatre, pottery and graphic design
eigene Plattform bemühten. In den Fachzeit-
(including printing technology and the psychology
schri¤en wurde Műhely in der Organisations-
of advertising). Only one report and a letter from
phase als Unterrichtsort für elementare Archi-
1928 illustrate this phase of its comprehensive
tektur propagiert. Das ursprüngliche Programm
teaching plan. In the autumn of 1929, Műhely
der Schule schloss Kunstgeschichte, Architektur,
became a one-man school for one field of study –
Innenarchitektur, ¥eater, Keramik und Grafik-
graphic design. The lessons were held in Bort-
design (dabei drucktechnische Kenntnisse und
nyik's own studio apartment.12 His lessons began with abstract composition
Werbepsychologie) ein. Nur eine Reportage und
exercises inspired by the visual compositions 10
Sándor Bortnyik, Az iparművészeti oktatás új útjai, Magyar Grafika IX, 1928, S. 255–258. Wiederveröffentlicht
11
Farkas Molnár (1897–1945), see András Ferkai, Molnár
12
¥e term “Hungarian Bauhaus”, which appeared in short
auf Deutsch: Neue Wege des Kunstgewerbe-Unterrichts, in: Éva Bajkay (Hrsg.), „Von Kunst zu Leben”: Die Ungarn
11
Farkas, Budapest 2011.
am Bauhaus, (Ausst.-Kat.), Bauhaus-Archiv Museum für
reports, advertisements and early school posters, was
Gestaltung Berlin - Janus Pannonius Museum Pécs 2010,
used only at the time of its establishment. Using Bauhaus
S. 358f.
as a reference was not presumptuous at all, but it was an
Farkas Molnár (1897–1945), siehe András Ferkai, Molnár
exact demonstration of the school's orientation which
Farkas, Budapest 2011.
was immediately apparent to those interested.
227
228
Katalin Bakos
ein Brief aus dem Jahr 1928 bezeugen diese Phase
of the De Stijl group. It started with geometric
des komplexen Lehrplanes. Ab Herbst 1929 wurde
shapes touching the edge of a square with which
Műhely eine Einmannschule mit dem einzigen
they were fixed in a grid of lines, and continued
Fach Grafikdesign. Als Ort des Unterrichts dienten
with exercises using freely positioned rectangu-
die Räumlichkeiten von Bortnyiks eigener Atelier-
lar shapes. In various arrangements of shapes
wohnung.12
and colours, the task was to always remain in the
Sein Unterricht begann mit abstrakten
plane. ¥us, it was possible to test the balance,
Kompositionsübungen, deren Inspirationsquelle
movement, dynamics of shapes and interaction of
das Bildsystem der De Stijl-Gruppe bildete. Man
colours. Students progressed from planar shapes
begann mit geometrischen Formen, die den Rand
to more complex depiction systems. ¥ey practised
eines Quadrats berührten, und somit in einem Li-
the central perspective, axonometry, bird's-eye
niennetz fixiert waren. Die Übungen wurden dann
perspective, land map, illusionistic substance im-
mit freischwebenden Rechteckformen fortgesetzt.
aging and nude drawing. Bortnyik was convinced
Die Aufgabe war es, bei verschiedener Anordnung
of the particular importance of “mechanised
der Formen und bei Anwendung mehrerer Farben
graphics”, that is the use of spray guns, photogra-
ständig innerhalb der Fläche zu bleiben. Auf diese
phy and photomontage.13 In addition to typefaces of new typography
Weise konnten Gleichgewicht, Bewegung, Dynamik der Formen und die Wechselwirkung der Farben
(variants of Bayer's Grotesque and Renner's Futu-
ausprobiert werden. Von den Flächenformen ging
ra and diverse stencil types) Bortnyik taught his
man zu immer komplexeren Darstellungssystemen
pupils both traditional and handwritten typefaces.
über: Zentralperspektive, Axonometrie, Vogelper-
Letters and typographic characters were consid-
spektive, Landkarte, illusionistische Darstellung
ered equal compositional elements to pictorial
der Stoffe, Aktzeichnen wurden geübt. Bortnyik
motifs. ¥e variation of typefaces, the free layout
war von der besonderen Bedeutung der „mechani-
and the well thought out rhythm of letters, as well
sierten Grafik” überzeugt, d. h. der Benutzung von
as the use of other principles of elementary typog-
13
Spritzpistole, Fotografie und Fotomontage.
Neben den Schri¤typen der neuen Typographie (Varianten zu Bayers Grotesk und Ren-
raphy, served to regulate the perception process with the purpose of attracting the viewer's attention and facilitating the mediation of information.
ners Futura, Schablonenschri¤) brachte Bortnyik
Bortnyik acquainted his pupils with the
den Schülern auch traditionellere Schri¤en und
colour theories of Johannes Itten and Wilhelm
Schreibschri¤en bei. Buchstaben und typografi-
Ostwald, as well as the results of relevant exper-
sche Zeichen galten als den bildnerischen Motiven
iments in psychology of advertising. ¥ey discussed optical patterns and the psychological effects of colours mainly from the practical point of
12
Der Ausdruck „ungarisches Bauhaus”, der in den
view. Ostwald's richly illustrated books, including
Kurznachrichten und Anzeigen sowie auf einem
the so-called colour harmony finders, were part of
frühen Plakat für die Schule erschien, wurde nur
Bortnyik's library and were available to students. Immediately a¤er mastering the fundamen-
zur Zeit der Gründung gebraucht. Das Bauhaus als Referenz war keine Anmaßung, sondern eine prägnante Demonstrierung der Richtlinie der Schule, was für die Interessierten sofort eindeutig war. 13
Als Quelle dazu diente ihm Paul Renners Buch, das sich
13
As a source, he used the book by Paul Renner which was
in seiner Bibliothek befand. Paul Renner, Mechanisierte
a part of his library: Paul Renner, Mechanisierte Grafik.
Grafik. Schri¸, Typo, Foto, Film, Farbe, Berlin 1931.
Schri¸, Typo, Foto, Film, Farbe, Berlin 1931.
Die Kunstschule als Werkstatt. Drei private Kunstschulen in Budapest
62
63
62
63
Plakatentwürfe von Nemes György und Imre Révész
62
Poster designs by Nemes György and Imre Révész
(Műhely) für Conus Lautsprecher, Wettbewerb
(Műhely) for Conus Loudspeakers, competition
ausgeschrieben von der Firma Standard, 1930.
announced by the Standard company, 1930.
Entwürfe für Plakate und Zeitschriftenumschlag von
63
Poster and magazine cover designs by Vásárhelyi
Vásárhelyi Győző/Victor Vasarely, Spinner Klára/Claire
Győző/Victor Vasarely, Spinner Klára/Claire Vasarely
Vasarely und Gyula E. Kandó (Műhely), 1930.
and Gyula E. Kandó (Műhely), 1930.
229
230
Katalin Bakos
gleichrangige Elemente der Komposition. Die
tal approaches of visual imaging and typography,
Variierung verschiedener Schri¤typen, die freie
creative tasks (poster, book, bulletin, leaflet,
Anordnung und die wohl bedachte Rhythmisie-
magazine, cover, price tag, picture ad, emblem)
rung der Buchstaben sowie andere Charakteristika
followed, where the general questions of com-
der elementaren Typografie waren dafür gedacht,
position, optical relations, image and type ratio
den Prozess der Rezeption zu regeln, d. h. die Auf-
re-emerged and were analysed jointly. Bortnyik
merksamkeit des Zuschauers zu erregen und die
also discussed current advertising issues with his
Vermittlung der Informationen zu erleichtern.
pupils: the relationship between client and design-
Bortnyik machte seine Schüler mit den Farb-
er, contemporary advertising forms, importance
theorien von Johannes Itten und Wilhelm Ostwald
of the brand, product knowledge and the like. ¥is
sowie den Ergebnissen der diesbezüglichen neuen
integrated instruction which combined the devel-
werbepsychologischen Experimente gleicher-
opment of fundamental visual projection skills
maßen bekannt. Die optischen Gesetzmäßigkei-
with practical work was also characteristic for
ten und die psychologische Wirkung von Farben
Jaschik's method. Joost Schmidt employed a simi-
wurden vor allem aus praktischen Gesichtspunk-
lar teaching method at the Bauhaus.14
ten besprochen. Ostwalds reich illustrierte, mit
Bortnyik emphasised the rules of perception.
„Farbharmonie-Suchern” ausgestattete Bücher
In this regard, he attributed great importance to
waren in Bortnyiks eigener Bibliothek zu finden
an original idea, humor, authentic and humorous
und standen den Studenten zur Verfügung.
slogan, for example made of verses. ¥e same
Der Aneignung von grundlegenden Verfahren
rules applied to illustrations. ¥e works of Bort-
der visuellen Darstellung und der Typografie folg-
nyik's pupils reflected his fundamental idea of
ten sofort die gestalterischen Aufgaben (Plakat,
children’s books, according to which a story could
Buch, Prospekt, Flugblatt, Zeitschri¤, Verpackung,
be told by pictures, without the use of words.
Preiszettel, Bildanzeige, Emblem), die wiederum
¥e logical outcome of this idea is represented in
allgemeine Fragen der Komposition, der optischen
animated cartoons which themselves were “stories
Gesetzmäßigkeiten, des Verhältnisses von Schri¤
without words”.
und Bild aufwarfen. Diese Fragen wurden ge-
Bortnyik claimed he had no desire to educate
meinsam analysiert. Bortnyik besprach mit seinen
artists living in an ivory tower, but designers for the
Schülern auch die aktuellen Fragen der Werbung:
Machine Age, characterised by seeing things from
das Verhältnis von Au¤raggeber/Designer, zeitge-
a new angle, new media and the mass production of
mäße Formen der Werbung, Bedeutung der Mar-
products available to everybody and corresponding
ke, Kenntnis der Waren usw. Dieser integrierte
to the modern way of life. Bortnyik's reflections
Unterricht, in dem die Entwicklung von grundle-
on a “second occupation” providing an artist with
genden Fertigkeiten der visuellen Darstellung mit
a livelihood while allowing time for free creation
der praktischen Gestaltung Hand in Hand ging,
le¤ a profound impression on his pupils.
charakterisierte auch die Methode von Jaschik.
Bortnyik's versatility, his interest in new media
Am Bauhaus finden wir eine Analogie dazu in der
and other art forms such as theatre and dance
Lehrtätigkeit von Joost Schmidt.14
art, as well as his enthusiasm for popular culture,
Bortnyik legte einen Schwerpunkt auf die Ge-
influenced his art-pedagogical activities. Around
setzmäßigkeiten der Rezeption. Er schrieb dabei
1931, he began experimenting with animated
14
14
Rainer K. Wick, Bauhaus Pädagogik, Köln 1994.
Rainer K. Wick, Bauhaus Pädagogik, Köln 1994.
Art School as Workshop. Three Private Art Schools in Budapest
dem originellen Einfall, dem Humor, dem tref-
cartoons and invited several pupils to join him in
fenden, humoristischen, z. B. in Verse gefassten
his work. Bortnyik also made use of his personal
Slogan eine große Bedeutung zu. Dieselben Regeln
connections on behalf of his pupils. For example,
galten auch für die Illustrationen. Die Arbeiten
together with them, he designed costumes for Olga
der Schüler spiegeln die Hauptidee von Bortnyiks
Szélpál’s dance studio. ¥anks to his friendship
eigenen Kinderbüchern wider: Es sei möglich eine
with Róbert Berény,15 the art editor of the mag-
Geschichte mit Bildern, ohne Worte zu erzählen.
azine A kerék (Wheel)16 in the 1920s and 1930s,
Eine logische Weiterführung dieses Gedankens
Bortnyik’s pupils designed several of the maga-
stellten die Zeichentrickfilme dar, die „Geschichte
zine's covers. His good relations with the magazines
ohne Worte” an sich waren.
Reklámélet (Advertising Life)17 and Magyar Grafika
Bortnyik behauptete, er wolle keine Elfenbein-
(Hungarian Graphics)18 guaranteed other promo-
turm-Künstler, sondern Designer für das Maschi-
tional opportunities. ¥e exhibitions and compe-
nenzeitalter erziehen, in dem sich eine neue Optik,
titions helped the school to gain publicity, and also
neue Medien und die Massenherstellung von Gegen-
provided the pupils with the possibility to try inde-
ständen durchsetzte, die für alle erreichbar waren
pendent work relatively early. Some competitions
und der modernen Lebensform entsprachen. Bort-
were even announced directly for Bortnyik’s pupils.
nyiks Erörterungen über einen „zweiten Beruf ”, der
Although Műhely was the smallest of the
die Existenz des Künstlers sicherte und dabei auch
three mentioned educational institutions, its
eventuelles freies Schaffen ermöglichte, hinterließen
reputation spread the fastest and with the most
einen tiefen Eindruck bei den Schülern.
significant response. Despite its relatively short
Die Vielseitigkeit von Bortnyik, sein Interesse
existence (a¤er an intense phase between 1928
an den neuen Medien und anderen Kunstgattun-
and 1933, there was sudden silence), Bortnyik
gen wie ¥eater und Bewegungskunst sowie seine
achieved success, due to his contemporaries radi-
Begeisterung für die Populärkultur beeinflussten
cally new, and easy to remember program. It was
auch seine kunstpädagogische Tätigkeit. Um 1931
welcomed and supported by the progressive art
begann er mit Zeichentrickfilmen zu experimen-
press, likeminded art circles, advertising special-
tieren und bezog in diese Arbeit einige seiner
ists, and representatives of the printing industry
Schüler ein. Bortnyik nutzte seine Kontakte im
open to everything “new” as well as entrepreneurs
Interesse seiner Zöglinge. Zusammen mit seinen
striving for a modern style. Műhely became the
Schülern entwarf er Kostüme für Olga Szélpáls
“brand” of its era in the field of graphic design.
Tanzstudio. Dank seiner Freundscha¤ mit Róbert Berény,15 der in den 1920er und 1930er Jahren künstlerischer Redakteur des Magazins A kerék16
15
Róbert Berény (1887–1953) painter, member of the Hungarian avant-garde group ¾e Eight. Between 1930 and 1934 he designed posters jointly with Bortnyik. Gergely Barki – Evelyn Benesch – Zoltán Rockenbauer
15
Róbert Berény (1887–1953), Maler, Mitglied der ersten
(eds.), Die Acht: A Nyolcak. Ungarns Highway in die Moderne,
ungarischen Avantgarde-Gruppe Die Acht. Zwischen 1930 und 1934 entwarf er mit Bortnyik gemeinsame
16
Wien 2012. 16
A kerék (1928–1949) illustrated magazine of Magyar
Plakate. Gergely Barki – Evelyn Benesch – Zoltán
Ruggyantaárugyár [Hungarian tire manufacture
Rockenbauer (Hrsg.), Die Acht: A Nyolcak. Ungarns Highway
company].
in die Moderne, Wien 2012.
17
Reklámélet (1928–1938).
A kerék [Das Rad], illustriertes Magazin von Magyar
18
Magyar Grafika: a grafikai iparágak fejlesztését szolgáló
Ruggyantaárugyár [Ungarische Gummiwarenfabrik]
folyóirat [Hungarian Graphics: Magazine for the
(1928–1949).
Development of the Printing Industry](1920–1932).
231
232
Katalin Bakos
war, konnten die Műhely-Schüler viele Umschläge
While Bortnyik's artistic activity was defined
für diese Zeitschri¤ entwerfen. Sein gutes Ver-
by the aesthetics of Constructivism and practice of
hältnis mit den Zeitschri¤en Reklámélet17 und
Functionalist works, Jaschik's pedagogical princi-
18
Magyar Grafika boten weitere Möglichkeiten der
ples were based in the ethos of the English Arts &
Publizität. Ausstellungen und Wettbewerbe dien-
Cra¤s movement and the reformed pedagogy of
ten der Bekanntheit der Schule und der frühen
the 19th and early 20th centuries.19 In the 1920s
selbständigen Arbeit der Schüler. Es gab sogar
and 1930s, he followed new tendencies in visual art
Wettbewerbe, die direkt für Bortnyiks Schüler
and their interaction with applied art. In his own
ausgeschrieben wurden.
applied graphics works20 he used abstract projec-
Obwohl Műhely die kleinste von den drei
tion methods, new typography and photomontage
genannten Lehreinrichtungen war, wurde gerade
and reflected them in his teaching activity. His
Bortnyiks Schule am schnellsten bekannt und fand
method featured a distinctive combination of strict,
die größte Resonanz. Außerdem bestand sie nur
systematic drawing instruction and the freedom
für eine relativ kurze Zeit (nach einer intensiven
of individual intuition. In addition to acquiring
Phase zwischen 1928 und 1933 wurde es plötzlich
techniques for working with paper, textile and
ruhig um die Institution). Bortnyik erzielte diesen
theatre-focused lessons, he provided his students
Erfolg durch ein für seine Zeitgenossen radikal
with cultural-philosophical and cultural-historical
neues, einprägsames Programm. Es wurde von der
knowledge. His lectures covered a broad range of
progressiven Kunstpresse, gleichgesinnten Künst-
knowledge from antiquity to the present day, re-
lerkreisen, für das „Neue“ offenen Reklamefachleu-
flecting also non-European cultures. His worldview
ten und Vertretern der Druckindustrie sowie nach
was formed by Geistesgeschichte, theosophy and
einem modernen Image strebenden Unternehmern
Rudolf Steiner’s anthroposophy.21
gleichsam willkommen geheißen und unterstützt.
¥e nature and history of ornament was at
Műhely wurde auf diese Weise sozusagen eine
the centre of Jaschik's art theory and the funda-
„Marke” jener Zeit im Bereich Grafikdesign.
mental element of his curriculum. In contrast to
Während Bortnyiks Lehrtätigkeit von der
official art instruction in Hungarian folk motifs,
Ästhetik des Konstruktivismus und der Praxis der
he emphasised the analysis of form rather than
funktionalistischen Gestaltung bestimmt wur-
description and variation.
de, wurzelten die pädagogischen Prinzipien von
Jaschik's curriculum is well documented. ¥e
Jaschik im Ethos der englischen Arts and Cra¤s
projection of regular geometric shapes, surfaces
Bewegung und in der Reformpädagogik des 19.
and spaces was followed by a visual depiction of
19
und des beginnenden 20. Jahrhunderts. In den
uneven and moving spatial forms (flame, smoke,
1920er und 1930er Jahren verfolgte er die neu-
drapery, textile bow). His studies of nature consist-
en Tendenzen in der bildenden Kunst und ihre
ed of plant projection, followed by an analysis or stylisation of organic forms. Although Jaschik re-
17
Reklámélet [Reklameleben] (1928–1938).
18
Magyar Grafika: a grafikai iparágak fejlesztését szolgáló
19
19
Ottó Mezei, Jaschik Álmos és iskolája, in: Ágnes Prékopa
folyóirat [Ungarische Grafik: Zeitschri¤ für die
(ed.), Jaschik Álmos a művész és pedagógus [Álmos Jaschik,
Entwicklung der Druckindustrie] (1920–1932).
Artist and Pedagogue], Budapest 2002, pp. 13–43.
Ottó Mezei, Jaschik Álmos és iskolája [Álmos Jaschik und
20
Katalin Bakos, Jaschik Álmos, a grafikus, in: Prékopa
21
Emese Révész, Jaschik Álmos művészetpedagógiája, in:
seine Schule], in: Ágnes Prékopa (Hrsg.), Jaschik Álmos a művész és pedagógus [Álmos Jaschik, der Künstler und Pädagoge], Budapest 2002, S. 13–43.
(note 19), pp. 105–139. Prékopa (note 19), pp. 45–84.
Die Kunstschule als Werkstatt. Drei private Kunstschulen in Budapest
Wechselwirkungen mit den angewandten Künsten.
mained faithful to the traditional figurative projec-
In seinen eigenen gebrauchsgrafischen Werken20
tion in his artwork, he also considered it necessary
nutzte er z. B. abstrahierende Darstellungswei-
to study and teach the visual language of modern
sen, neue Typographie oder Fotomontage und gab
art “isms”. In his teaching, avant-garde means of
ihnen Raum auch in seiner Lehrtätigkeit. Seine
depiction were not means of individual artistic
Methode stellte eine eigenständige Kombination
expression, but techniques aimed at achieving var-
von streng systematischem Zeichenunterricht und
ious effects. Instead of talking about the aesthet-
der Freiheit individueller Intuition dar. Parallel zur
ics of modern art forms, practical application in
Aneignung von Techniken der Papier-, Textil- und
accordance with its creative role and function was
¥eaterarbeit vermittelte er kunstphilosophische
practised. ¥e target of these exercises ranging
und kulturgeschichtliche Kenntnisse. Seine Vor-
from simple to complex tasks was the development
träge spannten einen breiten Bogen von der Antike
of “thinking vision” and the ability to correctly and
bis zur Gegenwart, wobei auch außereuropäische
concisely depict any topic from memory. Anatomi-
Kulturen Beachtung fanden. Jaschiks Weltsicht
cal drawing, facial expression and body movement
wurde von der Geistesgeschichte, der ¥eosophie
studies were also an organic part of this concept. 21
und der Anthroposophie Rudolf Steiners geformt.
¥ese excercises in portraying moving, irregular
Das Wesen und die Geschichte der Orna-
spatial forms took on particular sigificance in his
mentik standen im Mittelpunkt der Kunsttheorie
animated films, in which, like Bortnyik, he also
von Jaschik und wurden somit ein grundlegendes
involved some of his pupils. Another parallel to
Element von seinem Lehrprogramm. Im Gegen-
Bortnyik's school is Jaschik's cooperation with Olga
satz zum offiziellen Kunstunterricht legte er bei
Szélpál’s dance school; he also used his connections
ungarischen volkstümlichen Motiven den Akzent
with Antal Németh, the experimentally oriented
nicht auf die Beschreibung und Variierung, son-
director of the national theatre, who taught theatre
dern auf die Formanalyse.
history at Jaschik's school.
Jaschiks Lehrplan ist gut dokumentiert. Der
While Jaschik pursued drawing with begin-
Darstellung von regelmäßigen, geometrischen
ners, more advanced pupils applied previously
Flächen- und Raumformen folgte die visuelle Er-
learned techniques in solving creative tasks in
fassung von unregelmäßigen, beweglichen Raum-
the field of applied graphics, designing textiles
formen (Flamme, Rauch, Draperie, Textilschleife).
and drawing fashion designs. Besides designing
Einen Teil der Naturstudien bildete die Darstellung
printed materials, paper and textile objects, the
von Pflanzen, der die Analyse bzw. Stilisierung
pupils also did client-designer role plays regarding
von organischen Formen folgte. Obwohl Jaschik
negotiating a deal. ¥us, apart from the aesthetic
in seinem eigenen künstlerischen Schaffen der
and stylistic aspects, they also considered function
traditionellen figurativen Darstellung treu blieb,
and financial and technical conditions.
betrachtete er es als notwendig, die visuelle Spra-
A comprehensive system of instruction, as
che der Kunstismen zu studieren und lehren. Die
initially intended by Bortnyik, was successfully
Darstellungsmittel der Avantgarde erschienen in
implemented in the “Atelier” school established by Dezső Orbán22 in 1931.23 It offered instruction in
20
Katalin Bakos, Jaschik Álmos, a grafikus, in: Prékopa (wie
21
Emese Révész, Jaschik Álmos művészetpedagógiája, in:
Anm. 19), S. 105–139. Prékopa (wie Anm. 19), S. 45–84.
22
Dezső Orbán (1884–1986) painter, member of the group
23
Katalin Bakos, Az Atelier művészeti tervező és
¾e Eight.
233
234
Katalin Bakos
64
64
Beck Zsuzsa (Jaschik-Schule), Xantofeno, Studie einer Spirale im Raum, 1947–1949
64
Beck Zsuzsa (Jaschik’s School), Xantofeno, Study of spiral in space, 1947–1949
Art School as Workshop. Three Private Art Schools in Budapest
65
65
Anonym (Jaschik-Schule), Kubistische
65
Unknown author (Jaschik’s School), Cubistic
Pflanzenstudie, 1947–1949
study of plants, 1947–1949
235
236
Katalin Bakos
seinem Unterricht nicht als Mittel des individuellen
the fields of interior architecture, pottery, tex-
künstlerischen Ausdrucks, sondern als Techniken,
tile and fashion design, graphic design and also
um verschiedene Effekte zu erzielen. Statt die
photography for a short time. In 1932, the earlier
Ästhetik der modernen künstlerischen Formen zu
mentioned Lajos Kozma published an article on
besprechen, wurde ihre praktische Anwendung
his instruction methods originating from the prin-
geübt, der gestalterischen Aufgabe und der Funk-
ciples of Functionalism in Tér és Forma (Shape and
tion entsprechend. Das Ziel dieser vom Einfachen
Form), the journal of progressive architects. Koz-
zum Komplexeren führenden Übungen war die
ma published another article in Tér és Forma
Entwicklung eines „denkenden Sehens” und der
already in 1930, in which, similar to Bortnyik, he
Fähigkeit, beliebige ¥emen aus dem Gedächtnis
raised the question of the necessity of arts and
korrekt und treffend darzustellen. Anatomische
cra¤s school as a workshop.24
Zeichnungen, Studien der Mimik und Körper-
Jaschik and Bortnyik were only allowed to
bewegungen waren organischer Teil auch dieses
issue a certificate on the successful completion
Konzepts. Eine spezielle Bedeutung erhielten diese
of studies. By contrast, Dezső Orbán received the
Übungen im Zusammenhang mit der Darstellung
authorisation to issue a state-recognised gradu-
von beweglichen, unregelmäßigen Raumformen
ation certificate, but he had to agree to include
bei seinen Zeichentrickfilmen, bei deren Erstellung
the traditional drawing of models and figures in
er, genau wie Bortnyik, einige Schüler mitein-
his curriculum. Orbán ran basic courses in which
bezog. Eine weitere Parallele zu Bortnyiks Schule
he provided common artistic-technical, aesthet-
ist die Zusammenarbeit mit Olga Szélpáls Schule
ic and art-history knowledge. He demonstrated
für Tanz- und Bewegungskunst. Jaschik nutzte im
his organisational talent when establishing the
Unterricht auch seine Zusammenarbeit mit dem
“magazine” Atelier-Life and compiling the book-
experimentierfreudigen Regisseur des National-
let Atelier Blaedeker which promoted the school in
theaters, Antal Németh, der in der Jaschik-Schule
a humorous form and secured additional income
Vorträge über ¥eatergeschichte hielt.
for its operation. ¥e establishment of the Atelier
Während sich bei Jaschik die Anfänger im
Service advertising studio was also his initiative.
Zeichnen übten, wendeten fortgeschrittene Schüler
Advertising received special attention at the
die vorher erlernten Techniken bereits für gestal-
school, which offered courses on this topic even
terische Aufgaben in Gebrauchsgraphik, Textilent-
for general public.
wurf und Modezeichnung an. Beim Entwerfen von
At Atelier, the graphic design was taught by
Drucksachen, Papier- und Textilobjekten wurde die
Gusztáv Végh and Albert Kner. Végh was a promi-
Au¤ragssituation, d. h. der Dialog zwischen Besteller
nent, popular book graphic designer known from
und Designer, geübt. Neben ästhetischen und stilisti-
the early 1910s. Albert Kner, a member of the Kner
schen Gesichtspunkten wurden auch Funktion sowie finanzielle und technische Umstände erwogen. Das komplexe System unterrichteter Fächer,
műhelyiskola 1931–1948 [Atelier, Art and Workshop
wie es Bortnyik ursprünglich beabsichtigte, wurde
School of Design], in: Szilvia Köves (ed.), Reform,
in der „Atelier“ genannten, 1931 von Dezső Orbán22
alternatív és progresszív műhelyiskolák 1896–1944 [Alternative and Progressive Workshop Schools 1896– 1944], Budapest 2003. pp. 77–82. 24
Lajos Kozma, Ipar és művészet [Industry and Art], Tér és Forma III, 1930, pp. 550–556.; Lajos Kozma, Atelier-
22
Dezső Orbán (1884–1986), Maler, Mitglied der Gruppe Die
iskola lakásművészeti osztálya [¥e Class for Interior
Acht.
Architecture at Atelier], Tér és Forma V, 1932. pp. 266–269.
Die Kunstschule als Werkstatt. Drei private Kunstschulen in Budapest
gegründeten Schule verwirklicht.23 Hier wurde
printing dynasty which played an essential role
Innenarchitektur, Keramik, Textil- und Modeent-
in the development of modern book art, was able
wurf, Graphikdesign und für kürzere Zeit auch
to provide the knowledge of both graphic design
Fotografie unterrichtet. 1932 machte der bereits
and the technical side of printed matter produc-
erwähnte Lajos Kozma seine den Prinzipien des
tion. While Bortnyik’s instruction was infused by
Funktionalismus folgende Unterrichtsmethode in
a formal rigour and economics of Constructivism,
der Zeitschri¤ der progressiven Architekten Tér
Gusztáv Végh's and Albert Kner's instruction en-
és Forma bekannt, wo er bereits 1930, ähnlich wie
couraged the decorative transformation of modern
Bortnyik, die Notwendigkeit der Kunstgewerbe-
solutions in poster and book design.
24
schule als Werkstatt aufwarf.
Jaschik und Bortnyik hatten nur das Recht
¥e Jaschik School, Műhely and Atelier were attractive because they promised fast, current
ihren Studenten eine Bestätigung über das
and practical education. ¥anks to their active
erfolgreiche Absolvieren ihrer Studien zu
involvement in the public, the schools earned good
vergeben. Dezső Orbán erlangte hingegen das
reputations, which provided their students with
Recht zur Ausstellung eines staatlich anerkann-
career opportunities. Several graduates estab-
ten Abschlusszeugnisses, wofür er sich jedoch
lished themselves as graphic designers, textile
verpflichtete, das traditionelle Modell- und
artists, interior architects, eventually animated
Figurenzeichen in den Unterricht aufzuneh-
film draughtsmen and the like. ¥e importance of
men. Orbán leitete die Grundkurse, im Rahmen
these three private schools is in contribution to the
welcher er allgemeine kunsttechnische, ästhe-
emergence of modern design and contemporary
tische und kunsthistorische Kenntnisse ver-
applied arts as well as to the propagation of the
mittelte. Sein organisatorisches Talent zeigte
principles of Functionalism in Hungary. During
sich in der Gründung „der Zeitung” Atelier-Life
the conservative social and cultural environment
und der Zusammenstellung des Büchleins Atelier
prevailing in the interwar period, these “art and
Blaedeker, die auf humoristische Weise für die
workshop schools for applied arts” (as listed in ad-
Schule warben und ein Zusatzeinkommen für
vertising of Atelier) adopted the most up-to-date,
den Schulbetrieb sicherten. Die Gründung des
progressive aesthetic, social and pedagogical ideas
Werbestudios Atelier Service ging auch auf seine
of the time and represented significant ties to the
Initiative zurück. Ein besonderer Schwerpunkt
international network of Modernism in the inter-
wurde in der Schule auf Reklame gelegt, es wur-
war period, and created the foundation, to which
den Kurse zu diesem Thema auch für Außenste-
the progressive designers of 1960s could refer.
hende organisiert.
23
Katalin Bakos, Az Atelier művészeti tervező és műhelyiskola 1931–1948 [Atelier, Kunst- und Werkstattschule für Gestaltung], in: Szilvia Köves (Hrsg.), Reform, alternatív és progresszív műhelyiskolák 1896–1944 [Alternative und progressive Werkstattschulen 1896– 1944], Budapest 2003. S. 77–82.
24
Lajos Kozma, Ipar és művészet [Industrie und Kunst], Tér és Forma III, 1930, S. 550–556; Lajos Kozma, Atelier-iskola lakásművészeti osztálya [Die Klasse für Innenarchitektur in der Schule Atelier], Tér és Forma V, 1932, S. 266–269.
237
238
Katalin Bakos
Grafikdesign wurde von Gusztáv Végh und Albert Kner unterrichtet. Végh war als bedeutender, populärer Buchkünstler seit den 1910er Jahren bekannt. Albert Kner, als Mitglied der Kner Drucker-Dynastie, die eine große Rolle in der Entwicklung der modernen Buchkunst spielte, konnte neben der grafischen Gestaltung auch die technische Seite der Herstellung von Druckerzeugnissen beleuchten. Während Bortnyiks Unterricht von der formalen Strenge und Ökonomie des Konstruktivismus durchdrungen war, erlaubte die Lehre von Gusztáv Végh und Albert Kner die dekorative Transformierung moderner Lösungen in der Plakat- und Buchgestaltung. Die Anziehungskra¤ der Jaschik-Schule, von Műhely und Atelier bestand darin, dass sie eine schnelle, zeitgemäße, praktische Ausbildung versprachen. Durch ihre aktive Präsenz in der Öffentlichkeit machten sich die Schulen einen Namen, was die Karrieremöglichkeiten der Schüler noch vergrößerte. Mehreren Absolventen gelang es tatsächlich, sich als Grafikdesigner, Textilkünstler, Modezeichner, Innenarchitekten, Trickfilmzeichner usw. zu behaupten. Der Verdienst der drei Privatschulen besteht darin, dass sie zur Entstehung der modernen Formgestaltung, des zeitgemäßen Kunstgewerbes sowie zur Verbreitung der Prinzipien des Funktionalismus in Ungarn beitrugen. Im konservativen gesellscha¤lichen und kulturellen Umfeld, das in Ungarn der Zwischenkriegszeit herrschte, adaptierten diese „Kunst- und Werkstattschulen für Gestaltung” (wie es in der Werbung von Atelier hieß) die frischesten, progressivsten ästhetischen, sozialen und pädagogischen Ideen der Zeit. Sie bildeten wichtige Bindeglieder im internationalen Netzwerk der Moderne der Zwischenkriegszeit und legten eine Grundlage, auf die die progressiven Designer der 1960er Jahre zurückgreifen konnten.
Art School as Workshop. Three Private Art Schools in Budapest
66
67
68
66
György Nemes (Műhely), Musiknotenumschlag, 1930
67
Máté Góth (Jaschik-Schule), Umschlag der Zeitschrift Reklámélet, 1931
68
Albert Kner, Atelier – erzieht zum
66
György Nemes (Műhely), Cover for
Leben, Plakat, 1931
sheet music, 1930. 67
Máté Góth (Jaschik’s School), Cover of the magazine Reklámélet, 1931
68
Albert Kner, Atelier – educates for life, poster, 1931
239
240
Vít Jakubíček
Baťova Škola umění ve Zlíně
The School of Arts in Zlín
(1939–1949)
(1939–1949)
Baťova Škola umění ve Zlíně (1939–1949)
Vít Jakubíček
Škola umění ve Zlíně sehrála důležitou úlohu
¥e School of Arts (Škola umění) in Zlín played an
v počátcích výuky designu v Československu
essential role at the outset of design instruction in
v letech 1939–1949. Stala se poslední ze vzděláva-
Czechoslovakia between 1939–1949. It was the last
cích institucí iniciovaných ještě před vypuknutím
educational institution initiated by Jan Antonín
druhé světové války Janem Antonínem Baťou.
Baťa before the outbreak of the Second World War.
Podnět k založení Školy umění vyšel z naléhavých
¥e impetus to establish the school was a result of
potřeb firmy Baťa zaměřit svou pozornost nejen
the Baťa Company's urgent need to focus its atten-
k otázkám efektivity a ekonomičnosti produkce,
tion not only on the issues of production efficiency
ale také k estetickým aspektům, které by dokázaly
and economy but also on aesthetic aspects which
zvýšit atraktivitu a prodejnost zboží. Tyto myšlen-
could increase the attractiveness and marketa-
ky byly v druhé polovině třicátých let stále hlasitěji
bility of its goods. In the second half of the 1930s
artikulovány zejména poté, co odezněly důsledky
these ideas were increasingly articulated mostly
velké hospodářské krize a firma byla nucena se
a¤er the impact of Great Depression had subsided;
adaptovat na trh se silnou konkurencí, intenzivně
the company was forced to adapt to a market with
využívající služby výtvarníků a stylistů.
1
Problém nedostatečné péče o propagaci,
fierce competition that intensively utilised the services of artists and stylists.1 Baťa's failure to devote sufficient attention
tvarové řešení výrobků a jejich balení byl zaktualizován fiaskem baťovské prezentace na pařížské
to promotion, form design and packaging be-
výstavě v roce 1937. Do expozice v pavilonu tisku
came evident at its presentation fiasco at the Paris
a propagace tehdy nebyly zařazeny tuzemské
Exposition in 1937. ¥e designs of the Baťa Compa-
návrhy propagačního oddělení firmy Baťa a uká-
ny's marketing department were not included in
zala se zastaralost a konvenčnost zlínské reklamní
the press and promotion pavilion, and the obsolete
produkce. Danou situaci se tehdejší ředitel závodů
and conventional elements of Zlín's advertising
Jan Antonín Baťa rozhodl řešit na základě dopo-
production showed. Following recommendations
1
1
Velkým problémem se jevila „především nevyléčitelná
¥e great issue seemed to be, “in particular the incurable
konvenčnost a nevynalézavost zlínské reklamy, pramalá
conventionality and unoriginality of Zlín advertising,
péče o dokonalý vzhled mnohostranného sortimentu
neglecting the perfect appearance of the wide-ranging
zlínských výrobků, zejména obalovou techniku a její
assortment of Zlín products, especially in terms of
grafickou úpravu,tj. všechny aspekty podnikání, které
packaging and graphics, i.e., in all the business aspects,
ve druhé polovině třicátých let již prozíraví výrobci
which in the second half of the 1930s, were entrusted to
ve Spojených státech a Anglii svěřovali do péče
industrial designers by the far-sighted producers in the
průmyslových návrhářů.“ Jana Procházková, Historie
United States and England.” Jana Procházková, Historie
vzniku a šest let trvání Školy umění ve Zlíně (diplomová
vzniku a šest let trvání Školy umění ve Zlíně (Master‘s ¥esis),
práce), FF Masarykova univerzita Brno, 1971, s. 26.
FF Masarykova univerzita Brno, 1971, p. 26.
241
242
Vít Jakubíček
ručení předních zlínských osobností kulturního
from the leading personalities in Zlín's cultural
života založením vlastního výtvarného učiliště.2
life, Jan Antonín Baťa, the director of the factory at that time, decided to deal with the situation by
Škola umění ve Zlíně během druhé světové války
establishing his own art school.2
Po souhlasném stanovisku vedení závodů mohl architekt František Kadlec pokračovat v preci-
·e School of Arts during the Second World War
zování cílů Školy umění a v sestavování pedago-
A¤er receiving the support of the factory’s man-
gického sboru pro výchovu výtvarně nadaných
agement, architect František Kadlec could con-
žáků, budoucích samostatných podnikatelů nebo
tinue in refining the goals of the School of Arts,
vedoucích v uměleckém průmyslu. Již z předběž-
and the building of the teaching staff for the
ného výběru interních a externích pedagogů bylo
instruction of artistically talented pupils, future
zřejmé, že většina pedagogického sboru byla slo-
entrepreneurs and managers in the applied arts. It
žena z mladých progresivních umělců narozených
was clear even from the preliminary selection of
až po roce 1900,3 převážně absolventů pražské
full-time and part-time teachers that the majority
Akademie výtvarných umění či Uměleckoprůmys-
of staff consisted of young progressive artists born
lové školy, kteří již za sebou měli praxi v zahraničí,
a¤er 1900.3 Most were graduates of the School
a byl u nich předpoklad, že se budou svými pod-
of Decorative Arts (Uměleckoprůmyslová škola)
něty podílet na vývoji programu školy.
or the Academy of Fine Arts (Akademie výtvar-
Díky Škole umění působila ve Zlíně během
ných umění) in Prague and had experience from
války řada předních osobností československé
abroad, and it was assumed that they would pass
meziválečné architektury, malířství a sochařství.
on their experience in the development of the
Ve škole vyučovali například architekti Bohuslav
school’s program. ¥anks to the School of Arts, an array of
Fuchs a František Lýdie Gahura, avantgardní sochař Vincenc Makovský, grafik Lidových novin
leading personalities in Czechoslovak interwar
Eduard Milén, malíř Richard Wiesner, návrhář
architecture, painting and sculpture were active
a výrobce moderního nábytku architekt Jan
in Zlín during the war. ¥e staff included archi-
Vaněk, grafik a scénograf Jan Sládek či sochař
tects Bohuslav Fuchs and František Lýdie Gahura,
a návrhář obuvi Jiří Jaška. Podle návrhu pracovní
avant-garde sculptor Vincenc Makovský, graphic
smlouvy se jejich působení nemělo omezit pouze
designer for the Lidové noviny newspaper Eduard
na pedagogickou činnost během vyučování. Měli
Milén, painter Richard Wiesner, architect and
také dohlížet na uměleckou stránku firmy a být účastni výběrových komisí pro výtvarné a užité 2
Originally, J. A. Baťa only wanted to re-train 20 to 40 graduates of the Academy of Fine Arts in Prague.
2
Původně chtěl J. A. Baťa pouze přeškolit cca 20–40
However, a¤er František Kadlec’s lecture at the
absolventů Akademie výtvarných umění v Praze. Po
conference of the directors of the Baťa a. s. company, on
přednášce Františka Kadlece na ředitelské konferenci
23 December 1938, the decision was made to establish
Baťa a. s., konané 23. prosince 1938, nakonec padlo
their institution. For more, see the manuscript K vzniku
rozhodnutí o zřízení vlastní instituce. Blíže viz rukopis
Školy umění ve Zlíně, Private Archive of František Kadlec – file Kadlec (for more, see AFK – K).
K vzniku Školy umění ve Zlíně, Soukromý archiv Františka Kadlece – složka Kadlec (dále AFK – K). 3
3
František Kadlec himself was only 33 years old when he
Samotný František Kadlec měl v době, kdy byl pověřen
was entrusted with the concept of the future School of
koncepcí budoucí Školy umění, teprve 33 let.
Arts.
The School of Arts in Zlín (1939–1949)
69
70
69
Památník Tomáše Bati a Studijní ústavy, kolem r. 1938
70
Jan Antonín Baťa při prohlídce II. Zlínského salonu s architekty Františkem Lýdie Gahurou a Františkem Kadlecem
69
Tomáš Baťa Memorial and the Study Institutes, c. 1938
70
Jan Antonín Baťa during the visit of the 2nd Zlín Salon with architects František Lýdie Gahura and František Kadlec
243
244
Vít Jakubíček
umění. Vybraní učitelé pak měli, zcela v duchu
designer and producer of modern furniture Jan
baťovského paternalismu, dohlížet na život žáků
Vaněk, graphic designer and scenographer Jan
mimo školu, jejich chování či ubytování.
4
Výraznými tématy nově konstituované Školy
Sládek, as well as sculptor and shoe designer Jiří Jaška. According to their employment contracts,
umění se ve shodě s filozofií firmy Baťa staly
their activity was not supposed to be limited to
samostatnost, využití vlastní invence a výrazně
classroom instruction. ¥ey were also required to
podnikatelsky orientovaná činnost. Ty byly
supervise the artistic side of the company and to
v meziválečném Zlíně skloňovány v mnoha
participate in selection committees for fine and ap-
podobách, školství nevyjímaje. Během dvacátých
plied arts. And in keeping with the Baťa paternalist
a třicátých let se objevila řada pokusů o aplikaci
spirit, they were supposed to look a¤er their stu-
nových experimentů pedagogické avantgardy. Na
dents and contribute to their upbringing outside
prvním místě je třeba zmínit Masarykovu pokus-
the school – their behaviour and accomodation.4
nou diferencovanou měšťanskou školu5, kde od
According to the Baťa Company philosophy,
roku 1929 probíhalo pod dohledem ředitelů Čeňka
the distinct themes of the newly established
Hyblera a především Stanislava Vrány tzv. pokus-
School of Arts were independence, making use of
né vyučování, využívající moderní progresivní
one’s own inventiveness, and business-oriented
způsob vzdělávání. Do výuky byly zapojeny nové
activity. ¥ese issues were discussed in interwar
pedagogické směry a přístupy ke vzdělání, které
Zlín in many forms, including education. During
měly vést žáky k samostatnému myšlení a tvoře-
the 1920s and 1930s, various new pedagogical
ní a probouzet v nich podnikavost, vynalézavost
avant-garde experiments were undertaken. First
a odpovědnost.
of all, it is necessary to mention Masaryk's Exper-
Dalším článkem ve vzdělávání mladých lidí ve Zlíně byla Baťova škola práce, která fungovala
imental Differentiated Secondary School5 where, since 1929, under the supervision of the directors
v letech 1925–1948. Výchovně vzdělávací proces 4
In the contracts of Professors Havelka, Hroch, Putz: “In addition to your teaching activity at the School of Arts,
4
U smlouvy prof. Havelky, Hrocha, Putze: „Vedle Vaší
you are required to supervise the way of life, manners,
činnosti učitelské ve Škole umění jste povinen dohlédati
housing, diet, thri¤, etc. of pupils of the School of Arts
na způsob života, chování, bydlení, stravování, spořivost
outside the school; and you will visit them at the boarding
atd. žáků Školy umění, mimo školu a budete je navštěvovat
school, watch and occasionally accompany them at social
v internátě, sledovat, doprovázet občas do společnosti, do
events, exhibitions, the theatre, concerts, etc.” See more in: Návrhy smluv pro profesory Školy umění ve Zlíně, AFK – K.
výstav, divadel, koncertů atd.“ Blíže viz Návrhy smluv pro profesory Školy umění ve Zlíně, AFK – K. 5
5
“In an effort to educate a new, modern generation of
„Ve snaze vychovat novou, moderní generaci silných,
strong, independent thinking, enterprising and yet
samostatně smýšlejících, podnikavých – a přitom čestných
honest and principled individuals in a democratic
a charakterních – jedinců demokratické společnosti Tomáš
society, Tomáš Baťa was instrumental in the late twenties
Baťa napomáhal už na konci dvacátých let založení reformní
by establishing a reformed school. (...) ¥e essence
školy. […] Podstata reformy byla založena na žákovské
of the reform was based on pupil self-governance,
samosprávě, samovzdělávání, na vlastních pokusech
self-education, own experiments, and self-discipline;
a sebekázni, kterou učitel jen sledoval a korigoval.“ Lada
which the teacher only observed and corrected.” Lada
Hubatová-Vacková, Praktická umělecko-průmyslová práce.
Hubatová-Vacková, Praktická umělecko-průmyslová
Zlín a Škola umění v letech 1939–1945, in: Lada Hubatová-
práce. Zlín a Škola umění v letech 1939–1945, in: Lada
Vacková – Martina Pachmanová – Jitka Ressová (eds.),
Hubatová-Vacková – Martina Pachmanová – Jitka Ressová
Zlínská umprumka (1959–2011). Od průmyslového výtvarnictví
(eds.), Zlínská umprumka (1959–2011). Od průmyslového
po design, Praha 2013, s. 27.
výtvarnictví po design, Praha 2013, p. 27.
Baťova Škola umění ve Zlíně (1939–1949)
firemního učiliště spočíval ve spojení dopolední
Čeněk Hybler and especially Stanislav Vrána,
práce v továrně, odpolední teoretické výchovy ve
modern and progressive teaching methods were
škole a internátní výchovy. Mladí čtrnácti až šest-
implemented in the so-called “test schooling”. New
náctiletí žáci, absolventi měšťanských škol, tak
pedagogical guidelines and approaches were in-
byli po tři roky vychováváni prací k samostatnosti,
troduced with the aim to encourage pupils to think
zodpovědnosti a disciplíně. Během pracovního
and create independently and to inspire entrepre-
dne spojovali teoreticky nabyté znalosti s prak-
neurship, inventiveness, and responsibility.
tickými zkušenostmi z nejrůznějších druhů prací
Another element of the youth education
v továrně, za niž byli také honorováni. Obdobný
program in Zlín was the Baťa School of Work
princip byl uplatněn při výchově budoucích návr-
(Baťova škola práce) which operated from 1925
hářů a výtvarníků ve firemní Škole umění.
to 1948. ¥e educational process of the compa-
Pomyslný vrchol progresivního způsobu
ny’s vocational school consisted of combining
vzdělávání patřil Studijnímu ústavu, dobově
morning work in the factory, a¤ernoon theoretical
označovanému jako „lidová univerzita“, který byl
instruction at school and extra-curricular edu-
založen z popudu Jana Antonína Bati v roce 1936.
cation. ¥us, fourteen to sixteen-year-olds, who
Organizací instituce byl pověřen pozdější ředitel
were middle school graduates, worked towards
Školy umění architekt František Kadlec. Činnost
independence, responsibility and discipline.
Studijního ústavu spočívala v pořádání vzdělá-
During the working day, they linked theoretical
vacích kurzů a seminářů, poradenské a vědecké
knowledge with practical experience of various
činnosti a ve vystavování technických předmětů,
kinds of work in the factory for which they were
které měly sloužit jako prostředky pro samostatné
also remunerated. A similar approach was applied
učení. Studijní ústav vlastnil rozsáhlou knihovnu
in the instruction of future designers and artists in
s čítárnami a studovnami, posluchárny i labora-
the company’s School of Arts.
toře pro pokusná cvičení a také oddělení spe-
¥e notional peak of the progressive in-
cializující se na geografická a nerostná specifika
struction method belonged to the Study Institute,
regionu. Jeho činnost měla přispět k efektivnější-
known as the “people's university” which was
mu vzdělávání, zvyšování kvalifikace tehdejších
established at the behest of Jan Antonín Baťa in
(v případě Masarykových škol teprve potenci-
1936. František Kadlec, the future director of
álních budoucích) baťovských zaměstnanců,
the School of Arts, was charged with running
u nichž byla podporována samostatnost a vyna-
the institute. Its activity consisted of organising
lézavost, ale také houževnatost a vůle k dalšímu
educational courses and seminars, consulting sci-
osobnímu růstu.
entific activities and exhibiting technical objects
Spojujícím článkem všech pedagogických
as a means for self-learning. ¥e Study Institute
struktur se stalo využívání metody „learning by
owned an extensive library with reading and
doing“, tedy učení se vlastní činností, kterou roz-
study rooms, lecture halls and laboratories for
víjel americký filozof John Dewey a jeho následov-
experimental exercises, as well as departments
níci, například Josef Albers.6 Školní pokusná díl-
specialising in the geographic and mineral specificities of the region. Its activity was intended to contribute to more effective education, and to
6
„Celkom blízko k takémuto spôsobu myslenia bol Deweyho nasledovník Joseph Albers so svojím heslom
increase the qualifications of Baťa employees (in the case of the Masaryk schools, potential future
„learning by doing“ a zdôrazňovaním potreby spájať
employees) who were encouraged to demonstrate
duchovnú prácu s telesnou. Práve táto myšlienka
independence and inventiveness, but also tenac-
245
246
Vít Jakubíček
na, fyzická práce předcházející teoretické výuce,
ity and a willingness to achieve further personal-
případně možnost rozšiřovat si poznání prostřed-
ity growth.
nictvím názorných exponátů a specializovaných
¥e unifying element of all of the education-
kurzů organizovaných Studijním ústavem byly ve
al structures was the learning-by-doing meth-
své době novinkami, které přispívaly k efektivněj-
od – a hands-on approach to learning developed
šímu učení a poznávání.
by American philosopher John Dewey and his
Cíle pedagogiky Studijního ústavu charakte-
followers such as Josef Albers.6 ¥e school's ex-
rizovali jeho přední pedagogové: „Zásadou našeho
perimental workshop, physical labour preceding
vyučování je, aby si posluchači v nejkratším čase
theoretical instruction, and the possibility to
osvojili co nejvíce poznatků, hlavně praktických,
extend one’s knowledge using demonstrative
vztahujících se k jejich povolání a činnosti v zá-
exhibits and specialised courses organised by the
vodě. Přirozeně, že k dosažení tohoto cíle je třeba
Study Institute were innovations of the era which
volit takové metody, které co nejvíce soustředí
contributed to more effective learning.
posluchače na učebnou látku a které dají mož-
Its leading teachers characterised the Study
nost, aby posluchač sám, vlastními experimenty,
Institute's pedagogical objectives as follows: “¥e
laboratorními cvičeními a cvičeními v dílnách
principle of our teaching is to enable the train-
vnikl co nejhlouběji do učebné látky a aby z fakt,
ees to acquire, in the shortest possible time, as
ověřených pokusem, získal co nejvíce zkušeností
much knowledge as possible, especially practical
pro praktickou potřebu. Na laboratorní a dílenská
knowledge, related to their profession and activity
cvičení klademe nejvyšší důraz.“
7
Tyto principy byly reflektovány také v kon-
in the factory. Naturally, to achieve the target, it is necessary to choose methods which focus the
ceptu Školy umění, a to hned v několika rovinách.
trainees on the subject and create opportunities
V tomto ohledu bylo zvláště intenzivní každoden-
to learn by experimentation and laboratory and
ní dopolední „učení se“ fyzické práci v dílnách
workshop exercises which allow them to penetrate
továrny (v letech 1940–1941 postupně nahrazova-
the topic and gain as much knowledge and practi-
ných školními dílnami), které bylo následováno
cal experience as possible through trial and error.
odpolední teoretickou a ateliérovou výukou a rov-
We place the greatest emphasis on laboratory and
něž získáváním praktických zkušeností od učitelů
workshop exercises.”7
během práce na společných zakázkách. Přestože se pro žáky jednalo o náročnou praxi, kterou něk6
“¥e approach of Joseph Albers, Dewey’s follower, with his learning-by-doing motto and emphasising the need to combine spiritual and manual labour, was quite close to this method. It was this idea that formed the basis of
tvorila základ celej modernej výtvarnej pedagogiky.“
7
Iva Mojžišová, Škola moderného videnia. Bratislavská ŠUR
all modern art pedagogy.” Iva Mojžišová, Škola moderného
1928–1939, Bratislava 2013, s. 74.
videnia: Bratislavská ŠUR 1928 – 1939, Bratislava 2013, p. 74.
Mečislav Kuraš – Vladimír Balthasar, Pět let studijního
7
Mečislav Kuraš – Vladimír Balthasar, Pět let studijního
ústavu ve Zlíně, Zlín, 26. 6. 1940, s. 7. Srov. s Jaroslav
ústavu ve Zlíně, Zlín, 26. 6. 1940, p. 7. Compare with
Wicherek, Školy a vzdělávací činnost na Zlínsku ve
Jaroslav Wicherek, Školy a vzdělávací činnost na Zlínsku
dvacátých a třicátých letech XX. století, Acta Musealia.
ve dvacátých a třicátých letech XX. století, Acta Musealia.
Suplementa, 2005, č. 1, s. 39: „Pro úspěch vzdělávací
Suplementa, 2005, no. 1, p. 39: “For the success of the
činnosti bylo nutné rozvíjet především schopnost
educational activity it was necessary to develop the
správného uvažování a myšlení. V činnosti ústavu
ability to think. ¥e Institute’s activity combined practice
se uplatňovalo spojení s praxí i úzká spolupráce
and close cooperation with outstanding experts from the
s vynikajícími odborníky v závodě i mimo něj.“
factory and elsewhere.”
The School of Arts in Zlín (1939–1949)
71
72
71
Kreslení reklamy
71
Drawing advertisement
72
Aranžerství, učitel Jan Sládek a Jan Rajlich
72
Window-dressing, Jan Sládek (teacher) and Jan Rajlich
247
248
Vít Jakubíček
teří nezvládali a v průběhu studia ze školy odešli,
¥ese principles were also reflected in the
pro ostatní znamenala důležitou průpravu pro
concept of the School of Arts on several levels. In
budoucí samostatnou práci po absolutoriu.
this regard, the “introduction” of physical work
V čele Školy umění, založené na počátku roku
in the factory workshops every morning (gradu-
1939, bylo potřeba zejména schopného manažera
ally replaced by school workshops in 1940–1941)
a organizátora, což velmi dobře naplňoval archi-
was particularly intense, followed by a¤ernoon
8
tekt František Kadlec (1906–1972), někdejší žák
theoretical and studio instruction, and the acquisi-
Jiřího Krohy, který stál již u realizace myšlenky
tion of practical experience from teachers during
Studijních ústavů vzniklých o tři roky dříve. Sta-
collective work on commissions. It was a challeng-
novil základní rámec výuky spočívající v kombina-
ing approach for the students, and some of them
ci čtyřleté uměleckoprůmyslové školy a následné
could not handle it and le¤; for others, it meant
dvouleté speciální školy (tzv. hutě), kde měli nej-
essential preparation for future independent work
nadanější studenti pokračovat ve studiu a po boku
a¤er graduation.
pedagogů spolupracovat na realizaci zakázek. Důležitou charakteristikou Školy umění byla
¥e School of Arts, which was founded in early 1939, needed a capable manager and organis-
orientace výuky nejen na nové obory směřující
er, and František Kadlec (1906–1972)8, an architect
mimo jiné ke zvýšení produkce a prodeje výrobků
and former student of Jiří Kroha who was involved
firmy Baťa (například fotografie, film, plakáty,
in the idea of establishing the Study Institutes
inzerce, návrhy hraček, návrhy obuvi), ale také
three years earlier, was the perfect choice. He set
zájem na zachování povědomí o starých (a mizejí-
the basic instruction framework consisting of
cích) řemeslech, lidovém umění nebo památkách
a combination of a four-year school of applied arts
a jejich restaurování.
and a subsequent two-year special school (so-
S existencí Školy umění se pojí řada do-
called Bauhütte) where the most talented pupils
bových paradoxů. Rozhodnutí o vzniku školy
could continue studying and working on commis-
přišlo v době pomnichovské druhé republiky
sions alongside teachers.
a během jara, kdy byl ustaven pedagogický sbor
¥e key characteristic of the school was
a precizována náplň a osnovy, došlo k rozdělení
the orientation on new disciplines aimed, inter
Československa na Protektorát Čechy a Morava
alia, on increasing the production and sales of the
a Slovenský štát. Instituce svou činnost zahájila
Baťa Company's products (for example, photo-
8
8
Kadlec před příchodem do Zlína vystudoval Vysokou
Before his arrival in Zlín, Kadlec graduated from the
školu technickou v Brně (obor architektury a pozemního
Technical University in Brno in 1930 (with degrees in
stavitelství), kde působil až do roku 1930. Po absolutoriu
architecture and civil engineering). A¤er graduation,
pracoval jako architekt u Moravsko-slovenské
he worked as an architect at the Moravsko-slezská
společnosti, která měla sídlo v Bratislavě, Žilině
společnost based in Bratislava, Žilina, and Hodonín. He
a v Hodoníně. V té době také podnikl studijní cestu po
also participated in a study trip to Germany where he
Německu, na které hlavně studoval výstavu stavebnictví
mostly studied the Building Exhibition in Berlin and the
v Berlíně a hygienickou výstavu v Drážďanech. Je tedy
International Hygiene Exhibition in Dresden. Hence it is
pravděpodobné, že se tehdy dostal také do kontaktu
probable that Kadlec was in touch with the Bauhaus in
s desavským Bauhausem, který hrál později důležitou
Dessau which later played an essential role in the concept
roli při koncipování Školy umění. Blíže viz Životopis
of the School of Arts. For more, see Životopis Františka
Františka Kadlece, ředitele Školy umění fy Baťa,
Kadlece, ředitele Školy umění fy Baťa, Moravský zemský
Moravský zemský archiv, Státní okresní archiv Zlín, fond
archiv, Státní okresní archiv Zlín, archive Baťa II/5,
Baťa II/5, inv. č. 32, kart. č. 1191.
inv. no. 32, f. no. 1191.
Baťova Škola umění ve Zlíně (1939–1949)
jen den poté, co 17. září 1939 napadl Sovětský svaz
graphs, films, posters, advertising, toy designs,
Polsko, kdy už bylo více než jasné, že i „potřeby“
footwear designs), while preserving an awareness
firmy Baťa se budou muset pod kontrolou Třetí
of old (and disappearing) cra¤s and folk art as well
říše zaměřovat na válečnou výrobu.
as monuments and their restoration.
I proto se velkoryse koncipovaný projekt
¥ere were several era-related paradox-
Školy umění musel v průběhu válečných let
es associated with the existence of the school.
proměnit. Jeho rozvoj brzdila nejen řada úředních
¥e decision to establish the school arose in the
omezení či zpožďování dodávek vybavení, ale také
post-Munich Second Czechoslovak Republic;
organizační a personální problémy, které vyvstá-
they formed the teaching staff and perfected the
valy až v průběhu výuky. Řada původně ideálně
school's mission and curriculum in the spring, as
formulovaných programových bodů byla nově
Czechoslovakia separated into the Protectorate
definována. Původní velkoryse pojatý program byl
of Bohemia and Moravia and the Slovak State.
již po prvním roce upravován a doplněn o status
¥e institution opened its doors just a day a¤er
precizující hlavní cíle fungování instituce. Byla
the Soviet invasion of Poland on 17 September
stanovena čtyři hlavní oddělení (grafické, dekora-
1939, at the time when it was more than evident
tivní malby, sochařské a bytové kultury) doplněná
that the “needs” of the Baťa Company, under the
oddělením restaurátorským. V počátcích se uva-
control of the ¥ird Reich, would have to focus on
žovalo také o zřízení speciální školy architektury,
wartime production.
nicméně vzhledem k celkové finanční nároč-
¥is was one of the reasons for which the
nosti i existující konkurenci se od ní nakonec
generously conceived project of the School of Arts
ustoupilo stejně jako od specializace na bytovou
had to be transformed during the war years. Its
kulturu, která byla ukončena již po školním roce
development was retarded by an array of official
1940/1941.
9
restrictions and delays in the supply of equipment
Vedle pedagogické činnosti se Škola umění
as well as organisational and personnel problems
výrazně podílela na organizaci kulturního života ve
arising in the education process. Many formulated
Zlíně. Pořádala výstavy, z nichž k nejvýznamnějším
features were redefined and the original, gener-
patřily každoroční salony soudobého výtvarného
ously conceived curriculum was modified a¤er the
umění, a to téměř až do konce druhé světové války.10
first year and complemented with a status defining
Prostřednictvím své školní prodejny a umělecké
the main objectives of the institution's function-
poradny, která od roku 1943 sídlila také na hlavním
ing. Four central departments were established
zlínském náměstí, začala distribuovat díla svých
(graphic art, decorative painting, sculpture, and
žáků a profesorů. Těmito aktivitami dokázala
housing culture), complemented by the restora-
přispět ke kultivování oblasti vizuální kultury na-
tion department. Initially, they also considered
vzdory složité době 2. světové války a zvyšujícím se
establishing a special school of architecture, but
restrikcím vůči českému národu.
due to financial demands as well as existing competition, they decided against it. ¥ey also discontinued the specialisation on housing culture a¤er
9
Statut Školy umění ve Zlíně doplňující schválený
the 1940/1941 school year.9
program školy, Soukromý archiv Františka Kadlece – složka Škola umění (AFK – ŠU). 10
Blíže viz Ludvík Ševeček, Fenomén práce v kultuře Baťova Zlína, in: Ladislava Horňáková (ed.), Fenomén
9
¥e Statutes of the School of Arts in Zlín complementing
Baťa: zlínská architektura 1910–1960 (kat. výst.), Zlín 2009,
the approved curriculum of the school, Archive of
s. 229.
František Kadlec – file Škola umění (AFK – ŠU).
249
250
Vít Jakubíček
Poválečný osud Školy umění a její dědictví
In addition to its educational activities, the
Reorganizace Školy umění v Uměleckoprůmyslo-
School of Arts significantly contributed to the
vou školu započala již v květnových dnech 1945,
organisation of cultural life in Zlín. It held exhibi-
11
nedlouho po osvobození. Od počátku ukázala
tions, the most important of which were the annu-
směr dalšího vývoje instituce k užšímu spoje-
al salons of contemporary fine art, almost until the
ní se zlínskou průmyslovou výrobou.12 Škola se
end of the war.10 In 1943 it began the distribution
měla orientovat výhradně na Zlín a oblasti, kde
of the works of its pupils and professors in its
se předpokládala potřeba spolupráce výtvar-
school shop and art counselling centre located on
níků. V programu měla například intenzivněji
the main square of Zlín. ¥ese activities contrib-
reflektovat potřeby tovární výroby (návrhy obuvi,
uted to the cultivation of visual culture despite
strojů a zboží z umělých hmot, zejména hraček),
the difficult times in the Second World War and
efektivnější distribuci a reprezentaci (reklama,
increasing restrictions on the Czech nation.
užitá grafika, výstavnictví), zajímat se o potřeby a vybavení interiéru) a potřeby zlínské veřejnosti
Post-War Destiny of the School of Arts and Its Legacy
v oblasti veřejného umění.
¥e restructuring of the School of Arts (Škola
spolupracovníků v oblasti bytové kultury (nábytek
Ve srovnání se Školou umění byl v Umělecko13
umění) to the School of Applied Arts (Umělecko-
průmyslové škole rozsah oborů redukován. Na
průmyslová škola) began already in May of
druhou stranu odpovídala nově definovaná oboro-
1945, not long a¤er the liberation.11 From the
vá zaměření daleko přesněji původním pragma-
outset, it showed the further direction of the
tickým myšlenkám služby podniku a veřejnosti,
institution's development towards a closer con-
artikulovaným již v roce 1939 Františkem Kadle-
nection with Zlín's industrial production.12 ¥e
cem a Janem Antonínem Baťou. Obecně lze říci,
school's supposed focus was to be only on Zlín and
že v druhé, tzv. uměleckoprůmyslové, etapě Školy
the fields where they expected the need for artistic
umění můžeme pozorovat podobný fenomén,
cooperation. For example, its curriculum was sup-
který zasáhl jeden z jejích předobrazů – německý
posed to intensively reflect the needs of factory
Bauhaus – po roce 1923, kdy se jeho zaměření za-
work (footwear design, machinery, and plastic
čalo více obracet k věcnému konstruktivismu.14 Je
goods – especially toys), more efficient distribution and presentation (advertising, applied graphics, exhibitions), and to become interested in the
11 12
Protokol z prvního jednání Školy umění po osvobození,
needs of co-workers in the field of housing culture
11. 5. 1945, AFK – ŠU.
(furniture and interior equipment), and the needs
Nově bylo vyžadováno, aby byli výtvarně nadaní jednot-
of the public in Zlín in the field of public art.
livci vyučeni, nebo jejich učení v závodních dílnách probíhalo současně s jejich školením. 13
Již se neobjevily obecně definované obory jako malířství a sochařství, ale přímo specializace na jednotlivé oblasti
10
uměleckého průmyslu. 14
Baťova Zlína, in: Ladislava Horňáková (ed.), Fenomén Baťa:
V počátcích byl Bauhaus, podobně jako Škola umění, jejíž první etapa spadá do nelehkého období druhé světové války,
zlínská architektura 1910–1960 (exh. cat.), Zlín, 2009, p. 229. 11
„pronásledován vnitřními rozpory, neúnosnými požadavky zvenčí a ochromujícími ekonomickými krizemi, a tak musel
For more, see Ludvík Ševeček, Fenomén práce v kultuře
¥e proceedings from the first meeting of the school a¤er the liberation, 11. 5. 1945, AFK – ŠU.
12
It was requested that individuals talented in visual arts
záhy smířit idealismus s realismem a přehodnotit své cíle.
were to receive training, or that their training in factory
Ve druhé fázi existence školy (od roku 1923 do konce roku
workshops would take place simultaneously with their
1925) se proto namísto romantických představ o uměleckém
instruction.
The School of Arts in Zlín (1939–1949)
73
74
73
Výstavní a prodejní místnost Školy umění, 1943
73
Exhibition and sales room of the school, 1943
74
Pohled do výstavní síně školy v Trantírkově domě na
74
View of the exhibition hall of the school in the
Hlavním náměstí ve Zlíně, kol. 1943
Trantírek Building on Zlín’s Main Square, c. 1943
251
252
Vít Jakubíček
třeba zmínit, že významnou úlohu ve formování
Compared to the School of Arts, the School
úlohy poválečné Školy umění sehrál také někdejší
of Applied Arts had a reduced range of specialisa-
ředitel Školy umeleckých remesiel v Bratislavě
tions.13 On the other hand, the newly defined spe-
a jedna z předních osobností československé
cialisations better corresponded with the original
pedagogické avantgardy Josef Vydra, se kterým
pragmatic ideas of servicing the company and the
ředitel Kadlec udržoval styky již před válkou.15
public formulated by František Kadlec and Jan An-
Po personální obměně, kdy po válce ode-
tonín Baťa in 1939. Generally, it is possible to say
šlo ze Zlína několik pedagogů do Brna a Prahy
that in the second, so called applied arts phase of
16
na nově otevřené vysoké školy, mohla zlínská
the School of Arts, we can observe a similar phe-
uměleckoprůmyslová škola již ve školním roce
nomenon which affected one of its models – the
1946/1947 představit novou skladbu oborů:
German Bauhaus – a¤er 1923 when its focus began
průmyslová grafika, reklama a propagace, aran-
to turn to objective constructivism.14 It should be
žerství a výstavnictví, obuvnické modelářství
noted that Josef Vydra, the former director of ŠUR
a móda, modelářství nových hmot, kamenictví
in Bratislava, and one of the leading personalities
a kamenosochařství, keramika. Zároveň se v té
of the Czechoslovak pedagogical avant-garde, also
době počítalo i s rozšířením školy (resp. s vybudo-
played an essential role in shaping the role of the
váním nového školního areálu ve východní části
post-war School of Arts, and that he and Director
města), které mělo umožnit navýšení počtu jejích
Kadlec were in contact even before the war.15
programů o další čtyři: bytová kultura, oděvnictví, návrhářství strojů a nástrojů a sklářský obor. „Zatím co dříve jsme byli trpěným přívěskem
Following a change in personnel when several pedagogues le¤ Zlín to work in newly opened colleges in Brno and Prague 16 a¤er the war, the
v nadstavbě průmyslového kolosu, dnes se stáváme nutnou součástí znárodnělého průmyslu.“17 Vzhledem k výrazným proměnám, které po válce
13
¥e generally defined specialisations such as painting or sculpting were replaced by straightforward specialisations in the individual fields of applied arts.
14
15
16
with its first phase in the difficult times of the Second
a došlo k zásadním změnám v učebním plánu i metodice.
World War was, “haunted by internal contradictions,
Tato fáze spadala do let, kdy vratká německá ekonomika
unbearable external demands and paralysing economic
dosáhla stability, a národní průmysl začal vzkvétat.“ Frank
crises; so it soon had to reconcile its idealism with real-
Whitford, Bauhaus, Praha 2015, s. 15.
ism and re-evaluate its aims. ¥us, in the second phase
Snad i proto Josef Vydra ve své knize Nové povolání
of the school’s existence (from 1923 until the end of 1925),
průmyslové výtvarnictví, vydané v roce 1948, zaměřil ne-
instead of romantic ideas of artistic self-expression,
malou pozornost právě na aktivity zlínské školy, kterou
quasi-scientific ideas gradually established themselves,
představoval jako příklad dobré praxe nového typu od-
and substantial changes took place in the curriculum and
borného vzdělávání.
methodology. ¥is phase took place when the ramshackle
České vysoké školy byly na základě vyhlášky říšského
German economy achieved stability and national indus-
protektora Konstantina von Neuratha od 17. listopadu
try began to flourish.” Frank Whitford, Bauhaus, Praha
1939 uzavřeny a roli uměleckého a uměleckoprůmyslové-
2015, p. 15.
ho vzdělávání v Protektorátu Čechy a Morava suplovaly
17
In the beginning, the Bauhaus, like the School of Arts
sebevyjádření postupně prosadily kvazivědecké myšlenky
15
¥is might be why Josef Vydra focused considerable
až do konce druhé světové války zejména Škola umění
attention on the activities of the Zlín School in his book
ve Zlíně, Škola uměleckých řemesel v Brně a Umělecko-
Nové povolání průmyslové výtvarnictví, published in 1948, in
průmyslová škola v Praze.
which he introduced it as an example of good practice in the new type of vocational instruction.
František Kadlec, Umělecko-průmyslová škola ve Zlíně, strojopis z roku 1947, AFK – ŠU.
16
Based on a decree of Reich Protector Konstantin
Baťova Škola umění ve Zlíně (1939–1949)
75
76
75
Návrháři obuvi ve Škole umění, 1948
76
Zdeněk Kovář v ateliéru tvarování strojů a nástrojů, 1949
75
Shoe designers at the School of Applied Arts, 1948
76
Zdeněk Kovář in the machine and tool forming studio, 1949
253
254
Vít Jakubíček
nastaly v celém Československu, Zlín a firmu
Uměleckoprůmyslová škola in Zlín introduced the
Baťa (tehdy již národní podnik) nevyjímaje, bylo
following set of specialisations in the 1946/1947
jisté, že si Škola umění musí nejprve vyjasnit
school year: industrial graphics, advertising and
svou roli vůči závodům. Pro úspěšnou realizaci
promotion, window-dressing and exhibition man-
programu Uměleckoprůmyslové školy považoval
agement, shoe modelling and fashion, modelling
ředitel Kadlec za klíčové zastoupení Školy umění
of new materials, stonemasonry and stone-carv-
v jejich technické radě. Tím mělo být mimo jiné
ing, and ceramics. ¥e expansion of the school (or
dosaženo přímého vlivu školy na řešení otázek
the construction of a new campus in the eastern
„estetických, výtvarných, formových, dekoračních,
part of the city) to include another four specialisa-
18
soutěží výtvarných, výstavby a výstavnictví“. Národní podnik Baťa, od roku 1949 Svit,
bohužel nedokázal využít potenciál Umělecko-
tions (housing culture, garment industry, machinery and tool design and glass-making) was also envisaged.
průmyslové školy ve Zlíně (od roku 1949 Gottwal-
“While before we were a tolerated burden in
dově), a tak přes všechny snahy o intenzivnější
the extension of the industry colossus, today, we
propojení školy s podnikem byla během jara 1949
are becoming a necessary part of the nationalised
její činnost postupně redukována. Klíčové jednání,
industry.”17 Given the significant changes that took
které definitivně rozhodlo o likvidaci jedno-
place a¤er the war throughout Czechoslovakia, in-
ho z výjimečných pedagogických experimentů
cluding the changes in Zlín and the Baťa Company
čtyřicátých let, se uskutečnilo za přítomnosti
(then already a national company), the school had
vedení Školy umění, zástupců žáků, KSČ, odborů
to clearly define its role concerning the factory.
19
a vedení závodů 3. června 1949. Bylo rozhodnuto,
¥e school's director Kadlec considered the rep-
že se škola zaměří zejména na oblast zlínského
resentation of the school in the technical board of
zestátněného průmyslu, tedy sektor kůže – guma
the factory to be crucial for the successful realisa-
– umělé hmoty. Řediteli Kadlecovi zůstala pou-
tion of the school's program. In addition to other
ze výuka dějin umění a nedlouho poté ve škole
benefits, it would give the school direct influence
skončil.
on issues such as “aesthetics, art, form, decorative
Specializované školní dílny byly zlikvidovány a přesunuty do továrny. Někdejší Památník To-
issues, art contests, construction and exhibition management.”18
máše Bati, který po válce sloužil Škole umění jako
Unfortunately, the nationalised company
výstavní síň, kde se uskutečnil i poslední zlínský
Národní podnik Baťa, called Svit since 1949, failed
20
salon, byl svěřen propagačnímu oddělení. Na
to exploit the potential of the school in Zlín (Gott-
závěr byla zrušena i školní prodejna a vzorkovna,
waldov as of 1949), and despite all efforts to inten-
poslední součást unikátního Kadlecova projektu, jejímž prostřednictvím si škola vydělávala na provoz. Zbytky školní prodejny, která musela již
von Neurath, Czech universities were closed as of 17 November 1939, and until the end of the Second World War, art and applied art education in the Protectorate of
18 19
Zapojení Školy umění na závody – nedatovaný rukopis
Bohemia and Moravia was mostly provided by the School
Františka Kadlece, AFK – K.
of Arts in Zlín, School of Arts and Cra¤s in Brno and
Zápis z porady o Škole umění (Uměleckoprůmyslová
School of Decorative Arts in Prague.
škola Dr. Zdeňka Nejedlého), konané dne 3. června 1949
17
v kanceláři s. Dr. Holého, AFK – ŠU. 20
Záznam o poradě dne 14. května 1949 se s. Kadlecem, AFK – ŠU.
František Kadlec, Umělecko-průmyslová škola ve Zlíně, tapescript from 1947, AFK – ŠU.
18
Zapojení Školy umění na závody – undated manuscript of František Kadlec, AFK – K.
The School of Arts in Zlín (1939–1949)
dříve ustoupit národnímu podniku Pramen, byly
sify the connection of the school with the compa-
převedeny pod obchodní oddělení Svitu.
ny, its activities were reduced during the Spring
Tyto kroky znamenaly prakticky konec Školy
of 1949.19 ¥e decisive meeting took place in the
umění na půdorysu, který jí byl vytyčen Fran-
presence of the school’s management, pupils’ rep-
tiškem Kadlecem a Janem Antonínem Baťou v roce
resentatives, the Communist Party of Czechoslo-
1939. Kadlecův pokus o reformu uměleckého škol-
vakia, the unions, and the factory management on
ství skončil po deseti letech zdánlivě bezúspěšně.
3 June 1949, and resulted in the liquidation of one
Přesto z hlediska dalšího vývoje zlínského designu
of the outstanding pedagogical experiments of the
sehrál zcela zásadní úlohu. Prověřil možnos-
1940s. It was decided that the school would focus
ti fungování umělecké instituce ve spolupráci
mostly on the field of Zlín’s nationalised industry,
s průmyslovým podnikem a přinesl nový typ
i.e. the leather, rubber, plastics sectors. ¥e role
výtvarníků, z nichž se během druhé poloviny 20.
of the director Kadlec was reduced to teaching art
století uplatnila celá řada nejen na poli volného
history and not long a¤er, he le¤ the school.
umění, ale také na půdě grafického, produktového
Specialised school workshops were disposed
nebo průmyslového designu. Výtvarný kolektiv,
of and transferred to the factory. ¥e erstwhile
umělecké družstvo vzniklé na konci čtyřicátých
Monument of Tomáš Baťa which a¤er the War
let z iniciativy bývalých spolužáků Školy umění,
served the School of Arts as an exhibition venue
je jen jedním z výrazných příkladů zhodnocení
and where the last Zlín Salon took place, was en-
zkušeností ze zlínských studií v praxi.21
trusted to the promotional department.20 Finally,
V tomto ohledu je třeba zmínit také činnost
the school shop and showroom, the last compo-
Zdeňka Kováře, někdejšího absolventa Školy
nent of Kadlec’s unique project and which provid-
umění a od roku 1947 také pedagoga nově založe-
ed the school with income, were closed down. ¥e
ného oboru tvarování strojů a nástrojů. Kovář se
remnants of the school shop, which had earlier
snažil pokračovat v rozvíjení odkazu školy nejen
been forced to make room for the Pramen nation-
po její transformaci ve Střední uměleckoprůmys-
al enterprise, were now transferred to the sales
lovou školu Zdeňka Nejedlého v Gottwaldově, ale
department in Svit.
také po vynuceném přestěhování celé instituce do
In practice, these steps meant the end of the
Uherského Hradiště v roce 1952. Díky jeho úsilí
School of Arts established by František Kadlec
nebyl obor tvarování strojů a nástrojů v průběhu
and Jan Antonín Baťa in 1939. Kadlec’s attempt at
padesátých let přestěhován do Prahy, ale naopak
reforming art education was seemingly unsuccess-
byl v roce 1959 v tehdejším Gottwaldově (Zlíně)
ful a¤er ten years. Nevertheless, he played a rather
zřízen detašovaný ateliér tvarování strojů a ná-
significant role in the further development of
strojů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze,
Zlín design. He examined the possibilities of an
jakožto jediné vysokoškolské pracoviště speciali-
institution functioning in cooperation with an
zované na výuku průmyslového designu v Česko-
industrial company, and he trained a new group of
slovensku.
artists, many of whom established themselves in art, graphic, product and industrial design in the
19
Meeting minutes of the school (Uměleckoprůmyslová škola Dr. Zdeňka Nejedlého), on 3 June 1949 in the office
21
of Dr. Holý, AFK – ŠU.
Více o historii Výtvarného kolektivu v Brně viz Jan Rajlich, Brno – černá bílá, Brno 2015, s. 55–60.
20
Meeting minutes with Kadlec on 14 May 1949, AFK – ŠU.
255
256
Vít Jakubíček
second half of the 20th century. Výtvarný kolektiv, an artistic cooperative formed in the late 1940s at the initiative of former classmates of the School of Arts, is one of the significant examples of appreciation of the experience gleaned from the instruction in Zlín in practice.21 In this respect, it is also worth mentioning the activities of Zdeněk Kovář, a graduate of the School of Arts, and a¤er 1947 an instructor in the newly established field of machine and tool modelling. Kovář strived to continue to develop the school’s mission a¤er its transformation into the Secondary School of Zdeněk Nejedlý (Střední uměleckoprůmyslová škola Zdeňka Nejedlého) in Gottwaldov and later a¤er the institution was forced to move to Uherské Hradiště in 1952. ¥anks to his efforts, the field of machine and tool modelling was not moved to Prague in the 1950s. On the contrary, in 1959 a branch of machine and tool modelling of the Academy of Applied Arts (Vysoká škola uměleckoprůmyslová) in Prague was established in Gottwaldov. It was the only university that specialised in teaching industrial design in Czechoslovakia.
21
For more on the history of Výtvarný kolektiv in Brno, see Jan Rajlich, Brno – černá bílá, Brno 2015, pp. 55–60.
Baťova Škola umění ve Zlíně (1939–1949)
77
Študentky textilního oddelenia ŠUR, 30. roky
77
Students of the textile department at ŠUR, 1930s
257
258
77
259
260
O autorkách a autoroch
About the Authors
Katalin Bakos (nar. 1952) je kunsthistorička, mu-
Katalin Bakos (b. 1952) is an art historian, mu-
zeologička a výskumníčka z Budapešti. Pôsobila
seologist and researcher from Budapest. She has
ako kurátorka výstav súčasného umenia v Műcsar-
worked as a curator of exhibitions of contempo-
noku a v grafickom oddelení Maďarskej národnej
rary art in Műcsarnok and the graphic department
galérie. V roku 1999 dopísala dizertačnú prácu
of the Hungarian National Gallery. In 1999, she
Maďarský Bauhaus, venovanú Sándorovi Bortnyi-
completed her dissertation Hungarian Bauhaus
kovi, jeho grafickému dizajnu a súkromnej škole
devoted to Sándor Bortnyik, his graphic design
Műhely. Ako expertka na umenie 20. storočia je
and the Műhely private school. As an expert on the
kurátorkou mnohých výstav o grafickom dizajne
20th-century art, she has curated many exhibi-
(predovšetkým o plagátoch) a tiež autorkou počet-
tions on graphic design (especially posters) and
ných publikácií.
has written numerous publications.
Simona Bérešová (nar. 1991) absolvovala štú-
Simona Bérešová (b. 1991) studied art history in
dium dejín umenia v Bratislave a vo Viedni.
Bratislava and Vienna. She is currently a PhD and
Momentálne pôsobí ako doktorandka na Hum-
DAAD scholarship student at Humboldt University
boldtovej univerzite v Berlíne, kde píše dizertač-
in Berlin, where she is preparing her dissertation
nú prácu na tému Fotografia na Škole umeleckých
entitled Photography at the School of Arts and Cra¸s
remesiel v Bratislave. Jej štúdium je podporované
in Bratislava (Fotografia na Škole umeleckých remesiel
štipendiom DAAD. Od roku 2015 spolupracuje so
v Bratislave). Since 2015 she has been cooperating
Slovenským centrom dizajnu v Bratislave, pričom
with the Slovak Design Museum in Bratislava on
sa venuje výskumu ŠUR. V roku 2019 sa začala jej
the research related to ŠUR. In 2019 she began to
spolupráca s Ústavom dejín umenia AV ČR v Pra-
cooperate with the Institute of Art History at the
he na projekte zameranom na činnosť Františka
Czech Academy of Sciences in Prague on a project
Kalivodu (1913 – 1971). V rámci svojej výskumnej
focused on the activities of František Kalivoda
činnosti sa orientuje predovšetkým na dejiny mo-
(1913–1971). Her research is focused on the history
derny v strednej Európe, medzivojnovú fotografiu
of modernism in Central Europe, interwar pho-
a umelecké školstvo.
tography and art education.
O autorkách a autoroch
Meghan Forbes (nar. 1984) získala doktorský
Meghan Forbes (b. 1984) earned a doctorate at
titul na University of Michigan. Jej dizertačná
the University of Michigan. Her dissertation dealt
práca sa zaoberala pražskou a brnianskou avant-
with the Prague and Brno avant-garde and their
gardou a ich kontaktmi s medzivojnovou Európou.
contacts with interwar Europe. She currently
V súčasnosti pracuje ako postdoktorandka v Leo-
works as a postdoctoral fellow in the Leonard A.
nard A. Lauder Research Center for Modern Art
Lauder Research Center for Modern Art at the
v Metropolitan Museum of Art v New Yorku a pri-
Metropolitan Museum of Art in New York, and is
pravuje knižnú publikáciu, ktorá dokumentuje
preparing a publication documenting historical
historickú korešpondenciu, cesty, periodiká a siete
correspondence, trips, periodicals, and networks
kontaktov v Európe dvadsiatych rokov. Meghan
of contacts in Europe of the 1920s. Forbes has re-
Forbes získala mnohé štipendiá v rámci svojej
ceived many scholarships for her professional ac-
odbornej činnosti, medzi ktoré patrí napríklad
tivities, including a Fulbright Award (2014–2015).
Fulbright Award (2014 – 2015). Je editorkou Inter-
She is the sole editor of International Perspectives on
national Perspectives on Publishing Platforms: Image,
Publishing Platforms: Image, Object, Text (Routledge,
Object, Text (Routledge, 2019) a spolukurátorkou
2019) and co-curated the exhibition the Bau-
výstavy BAUHAUS ↔ VKhUTEMAS: Intersecting
haus↔VKhUTEMAS: Intersecting Parallels (Museum
Parallels (Museum of Modern Art, New York 2018).
of Modern Art, New York 2018).
Lada Hubatová-Vacková (nar. 1969) je historička
Lada Hubatová-Vacková (b. 1969) is an art
umenia a kurátorka výstav, pôsobí na Vysokej ško-
historian and exhibition curator. She works at
le umeleckopriemyselnej v Prahe, kde prednáša
the Academy of Arts, Architecture and Design in
dejiny umenia a dizajnu 19. – 20. storočia. Okrem
Prague where she lectures on the history of 19th- to
iného sa venuje dejinám umeleckého priemyslu
20th-century art and design. Her research focuses
a umeleckopriemyselného školstva. Je autorkou
on the history of applied arts and schools of applied
alebo spoluautorkou radu publikácií a výstav, za
arts. She authored and co-authored several publi-
ktoré získala prestížne ocenenia: Tiché revoluce
cations and exhibitions for which she has received
uvnitř ornamentu. Experimenty dekorativního umění
prestigious awards, including Tiché revoluce uvnitř
1870 – 1930 (VŠUP, Praha 2011, Moravská galerie
ornamentu. Experimenty dekorativního umění 1870
v Brně 2012), Zlínská umprumka (1959 – 2011). Od
– 1930 (Silent Revolutions in Ornament. Experiments
průmyslového výtvarnictví po design (VŠUP, Praha
in Decorative Art 1880-1930, VŠUP, Praha 2011,
2013), První republika 1918 – 1938 (Národní galerie
Moravská galerie, Brno 2012), Zlínská umprumka
v Praze 2018). Momentálne sa venuje téme aran-
(1959–2011). Od průmyslového výtvarnictví po design
žérstva výkladných skríň v kontexte medzivojno-
(VŠUP, Praha 2013), První republika 1918 – 1938 (¾e
vej avantgardy.
First Republic 1918 – 1938, Národní galerie Praha, 2018). She currently focuses on the topic of window dressing in the context of interwar avant-garde.
261
262
Vít Jakubíček (nar. 1987) vyštudoval dejiny umenia
Vít Jakubíček (b. 1987) studied art history at
na Masarykovej univerzite v Brne a po absolutóriu
Masaryk University in Brno before serving as an
pôsobil ako odborný garant územia v Národnom
expert guarantor of the territory in the National
pamiatkovom ústave – územnom odbornom pra-
Heritage Institute - the territorial department in
covisku v Kroměříži. V súčasnosti je kurátorom
Kroměříž. Presently he is the curator of sculpture
sochárstva a dizajnu Krajskej galérie výtvarného
and design at the Regional Gallery of Fine Arts in
umenia v Zlíne. Je pedagógom na Fakulte výtvarného
Zlín. Jakubíček teaches at the Faculty of Fine Arts
umenia Vysokého učenia technického v Brne, Fakul-
of the Brno University of Technology, the Faculty
te multimediálnych komunikácií a Fakulte manage-
of Multimedia Communications and the Faculty
mentu a ekonomiky Univerzity Tomáša Baťu v Zlíne.
of Management and Economics of the Tomas Bata
Odborne sa venuje predovšetkým dejinám architek-
University in Zlín. He specialises in the history of
túry a dizajnu a zameriava sa najmä na problematiku
architecture and design and focuses mainly on the
zlínskej Školy umenia a jej osobnostiam.
issue of the Zlín School of Arts and its personalities.
Alena Kavčáková (nar. 1956) vyštudovala
Alena Kavčáková (b. 1956) is an art education
výtvarnú výchovu na Pedagogickej fakulte Uni-
graduate of the Faculty of Education of Palacký
verzity Palackého (UP) v Olomouci, tam aj v ro-
University (PU) in Olomouc, where she also lectured
koch 1986 – 1996 prednášala metodiku výtvarnej
on art education methodology from 1986 to 1996.
výchovy. Na Filozofickej fakulte UP absolvovala
She earned a doctorate from the Faculty of Arts of
v roku 1995 doktorandské štúdium v odbore
Palacký University in 1995 in the field of art history,
dejín umenia, v tom istom odbore sa v roku 2007
and in 2007 she became a senior lecturer in the same
habilitovala. Od roku 1996 prednáša na Katedre
field. Since 1996, Kavčáková has been lecturing at
dejín umenia Filozofickej fakulty UP, špecializuje
the Department of Art History of the Faculty of Arts
sa na maliarstvo a sochárstvo prvej polovice 20.
of Palacký University, specialising in painting and
storočia. Jej výskumná a publikačná činnosť je
sculpture of the first half of the 20th century. Her
zameraná na umeleckú a výtvarno-pedagogickú
research and publishing activities focus on artistic
avantgardu.
and art-educational avant-garde.
Alexandra Panzert (nar. 1987) je historička
Alexandra Panzert (b. 1987) is an art historian,
umenia a od roku 2016 odborná asistentka pre
and since 2016 she has been working as an expert
predmety teória, dejiny umenia a dizajnu na
fellow in the subjects of art theory, art and design
Fakulte dizajnu na University of Applied Sciences
history at University of Applied Sciences and Arts
and Arts v Hannoveri. Po štúdiách v Drážďanoch
in Hannover, Faculty of Design. A¤er her studies in
pracovala v rokoch 2013 – 2015 v Bröhan-Muse-
Dresden, Panzert worked at the Bröhan-Museum in
um v Berlíne. V rámci dizertačnej práce sa venuje
Berlin between 2013 to 2015. Her dissertation's top-
téme Bauhaus v kontexte a porovnaniu umelec-
ic is the Bauhaus in context and comparison of art
kých a umeleckopriemyselných škôl Weimarskej
and design schools in the Weimar Republic (super-
republiky (vedúci práce: Prof. Patrick Rössler
visors: Prof. Patrick Rössler and Prof. Anja Baum-
a Prof. Anja Baumhoff).
hoff).
About the autors
Klára Prešnajderová (nar. 1981) pôsobí ako vý-
Klára Prešnajderová (b. 1981) is responsible for
skumná pracovníčka v Slovenskom centre dizajnu,
the research of the School of Arts and Cra¤s in
zodpovedná za výskum Školy umeleckých reme-
Bratislava at the Slovak Design Museum. In 2019
siel. V roku 2019 získala doktorát na Univerzite
she earned a doctorate at Comenius University
Komenského v Bratislave v odbore literárna veda
in Bratislava in the field of literary studies with
s dizertačnou prácou o medzinárodnom kontexte
a dissertation on the international context of Slo-
slovenských avantgardných časopisov. V rokoch
vak avant-garde magazines. From 2017 to 2019 she
2017 – 2019 pracovala ako projektová asistent-
worked as a project assistant at MAK – the Muse-
ka v MAK – Museum für angewandte Kunst vo
um of Applied Arts in Vienna. She co-curated the
Viedni. Bola spolukurátorka výstavy Bauhaus po
exhibition Bauhaus auf Slowakisch at the Bauhaus
slovensky v Bauhause v Dessau (2015) a hlavná ku-
in Dessau (2015), and was chief curator of the ex-
rátorka výstavy venovanej ŠUR Nebáť sa moderny!
hibition devoted to ŠUR entlitled Nebáť sa moderny!
(2018). V rámci svojho výskumu sa venuje najmä
(Have No Fear of Modernism!) in Bratislava (2018).
modernizačnému kultúrnemu hnutiu v medzivoj-
Her research focuses on the cultural modernisa-
novom období.
tion movement of the interwar period.
Sonia de Puineuf (nar. 1976) získala v roku 2006
Sonia de Puineuf (b. 1976) earned her doctor-
doktorát z dejín umenia na parížskej Sorbonne.
ate in art history at Paris Sorbonne in 2006. She
Získala granty od Deutsches Forum für Kunstge-
has received grants from Deutsches Forum für
schichte v Paríži, Paul Mellon Centre for Studies
Kunstgeschichte in Paris, the Paul Mellon Centre
in British Art v Londýne a Getty Foundation v Los
for Studies in British Art in London, and the Getty
Angeles. Prednáša vo Francúzsku a spolupracuje
Foundation in Los Angeles. She lectures in France
so Slovenským centrom dizajnu v Bratislave. Jej
and cooperates with the Slovak Design Museum in
výskumná a publikačná činnosť je zameraná na
Bratislava. Her research and publication activity
medzivojnovú avantgardu v strednej Európe, so
focuses on the interwar avant-garde in Central
špecializáciou na grafický dizajn. Okrem iného
Europe, specifically on graphic design. She is also
je autorkou mnohých článkov venovaným ŠUR
the author of many articles on ŠUR and Zdeněk
a Zdeňkovi Rossmannovi.
Rossmann.
Grit Weber (nar. 1970) je od roku 2015 kurátor-
Grit Weber (b. 1970) has been a curator and dep-
kou a zastupujúcou riaditeľkou Museum An-
uty director of the Museum Angewandte Kunst
gewandte Kunst vo Frankfurte. O. i. kurátorovala
in Frankfurt since 2015, where among others, she
výstavu Moderne am Main 1919 – 1933, ktorá pred-
curated the exhibition Moderne am Main 1919–1933
stavila aktérov, siete a inštitúcie projektu Das Neue
which featured the personalities, networks, and
Frankfurt. Okrem toho sa zameriava na prienik
institutions of the “New Frankfurt” project. Weber
umenia, dizajnu a spoločnosti. Je vyučená reme-
focuses on the intersection of art, design and
selníčka, vyštudovala dejiny umenia, umeleckú
society. A trained cra¤swoman, she studied art
pedagogiku a kultúrnu antropológiu vo Frankfurte
history, art pedagogy and cultural anthropology
a neskôr pôsobila ako redaktorka regionálneho
in Frankfurt and was later active as the editor of
výtvarného magazínu a novinárka na voľnej nohe,
a regional art magazine and a freelance journalist
pričom písala o umení a dizajne.
covering art and design.
263
264
Patrick Werkner (nar. 1953) bol do roku 2018
Patrick Werkner (b. 1953) was a professor of
profesorom dejín umenia na Universität für
art history at the Universität für angewandte
angewandte Kunst vo Viedni a viedol tamojšiu
Kunst in Vienna and head of its art collection
umeleckú zbierku. Pôsobil ako hosťujúci profe-
until 2018. He has been a visiting professor at the
sor na univerzitách v Leidene (NL), Salzburgu
universities of Leiden (NL), Salzburg (A), Stanford
(A), Stanforde (USA) a na Bard College (USA). Je
(USA), and Bard College (USA). He has written
autorom početných publikácií o. i. o Oskarovi Ko-
extensively, including publications on Oskar
koschkovi, expresionizme v Rakúsku a land arte.
Kokoschka, Expressionism in Austria and Land
Naposledy bol spolueditorom publikácie 150 Jahre
art. He recently co-edited the publication 150 Jahre
Universität für angewandte Kunst Wien – Ästhetik der
Universität für angewandte Kunst Wien. Ästhetik der
Veränderung (2017). Bol spolukurátorom výstav vo
Veränderung (2017). He has co-curated exhibitions
viedenských múzeách Belvedere, Leopold-Muse-
at the Belvedere Museum, the Leopold-Museum,
um a MAK – Museum für angewandte Kunst. Vo
and MAK – Museum of Applied Arts, all in Vienna.
svojom aktuálnom výskume sa zaoberá fyziognó-
His current research deals with physiognomy in
miami vo viedenskej moderne.
Viennese Modernism.
Cornelia Wieg (nar. 1955) sa narodila v Lipsku,
Cornelia Wieg (b. 1955) was born in Leipzig and
vyrastala v ¥üringene. Vyštudovala klasickú ar-
grew up in ¥üringen. She is a classical archaeol-
cheológiu a dejiny umenia na Univerzite Friedri-
ogy and art history graduate from the Friedrich
cha Schillera v Jene. Od roku1980 pôsobí ako kus-
Schiller University of Jena. Since 1980, she has
tódka zbierky plastiky v Štátnej galérii Moritzburg
been active as the custodian of the sculpture collec-
Halle, dnes Kultursti¤ung Sachsen-Anhalt, Kun-
tion at the State Gallery of Moritzburg, Halle, today
stmuseum Moritzburg Halle (Saale). Je autorkou
the Kultursti¤ung Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum
početných výstav a publikácií o umení 20. storočia
Moritzburg Halle (Saale). She has organized nu-
až do súčasnosti, napr. o Maxovi Beckmannovi či
merous exhibitions and written publications on art
Georgovi Baselitzovi. Žije v Ribnitz-Damgarten,
of the 20th-century, including publications about
Halle a Berlíne.
Max Beckmann and George Baselitz. She lives in Ribnitz-Damgarten, Halle, and Berlin.
Julia Witt (nar. 1976) je muzeologička a kul-
Julia Witt (b. 1976) is a museologist and cultural
túrna historička. Zaoberá sa biografiami umel-
historian, who is specialised in research of the
cov a inštitucionálnymi dejinami umeleckého
biographies of artists and the institutional history
vzdelávania. Na Technickej univerzite v Berlíne
of art education. She is currently working on her
píše dizertačnú prácu na tému reformy štátnych
dissertation on the reform of public art academies
výtvarných akadémií vo Weimarskej republike.
in the Weimar Republic at the Technical University in Berlin.
O autorkách a autoroch
265
266
Zoznam reprodukcií /
Credits
Bildnachweis
01.
Mikuláš Galanda v triede, 30. roky, Archív Ivy Mojžišovej
02.
László Moholy-Nagy na návšteve ŠUR, 1931, Archív Ivy
03.
Študenti grafického oddelenia ŠUR v dielni, 30. roky,
04.
František Malý, vlnené závesové látky, 1936, Archív Ivy
05.
Práca v keramickej dielni, 30. roky, Archív Ivy Mojžišovej
06.
Teoretická výučba na ŠUR, 30. roky, Archív Ivy Mojžišovej
07.
Kovové misky, kovorobné oddelenie ŠUR, 30. roky, Archív
01.
Mikuláš Galanda in the classroom, 1930s, Slovenské
02.
László Moholy-Nagy visiting ŠUR, 1931, Slovenské
03.
Students of the graphic department at ŠUR in the
04.
František Malý, wollen curtain fabrics, 1936, Slovenské
05.
Work in the pottery workshop, 1930s, Slovenské
06.
Theoretical lesson at ŠUR, 1930s, Slovenské múzeum
07.
Metal bowls, metalworking department at ŠUR, 1930s,
– SMD Bratislava.
múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
Mojžišovej – SMD Bratislava.
múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
súkromný archív Vladimíra Bahnu.
workshop, 1930s, private archive of Vladimír Bahna.
Mojžišovej – SMD Bratislava.
múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
– SMD Bratislava.
múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
– SMD Bratislava.
dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
Ivy Mojžišovej – SMD Bratislava.
Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
Simona Bérešová – Sonia de Puineuf Simona Bérešová – Sonia de Puineuf 08 a, b. Zdeněk Rossmann, obálka časopisu nová bratislava, č. 1
08 a, b. Zdeněk Rossmann, cover of the magazine nová bratislava,
a č. 4, 1931/32, Archív Ivy Mojžišovej – SMD Bratislava.
no. 1 and 4, 1931/32, Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
Klára Prešnajderová 09.
Budova Učňovských škôl a ŠUR v Bratislave, 30. roky,
Klára Prešnajderová
Archív Ivy Mojžišovej – SMD Bratislava. 10 a, b, c, d.
09.
Mojžišová Bratislava.
typografické, ukážka č. 6, 7, 14, 15, 1936, Archív Ivy Mojžišovej - SMD Bratislava. 11.
10 a, b, c, d.
Dvojstrana časopisu Pestrý týden, venovaná
Zdeněk Rossmann, Templates of Expert Typographic
fotografickému oddeleniu ŠUR, 1932, Univerzitná
Drawing, example no. 6, 7, 14, 15, 1936, Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
knižnica v Bratislave. 12.
Kalamáre, študentská práca z kovorobného oddelenia
13.
Práce keramického oddelenia ŠUR, 30. roky, Archív Ivy
11.
Mojžišovej – SMD Bratislava.
in Bratislava. 12.
Mojžišová Bratislava.
1931, tempera/papier, drevorobné oddelenie ŠUR, SMD 15.
Ink-pots, student work of the metalworking department at ŠUR, 1935, Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva
Martin Brezina, Farebná štúdia – obývačka a kuchyňa, Bratislava.
Double page of Pestrý týden magazine, dedicated to the photography department of ŠUR, 1932, University Library
ŠUR, 1935, Archív Ivy Mojžišovej – SMD Bratislava.
14.
Building of the Vocational Schools and ŠUR in Bratislava, 1930s, Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva
Zdeněk Rossmann, Předlohy pro odborné kreslení
13.
Works of the pottery department at ŠUR, 1930s,
D. Hallová, detská práca pod vedením Ľudovíta Fullu,
Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová
in: Mapa školských prác ŠUR + UŠ 1931 – 1932, Archív Ivy
Bratislava.
Reprodukcie
Mojžišovej – SMD Bratislava. 16.
14.
Martin Brezina, Kvety, zač. 30. rokov, tempera/papier,
1931, tempera/paper, woodworking department at ŠUR,
maliarske oddelenie ŠUR, SMD Bratislava. 17.
Martin Brezina, Nákladné autá – hračky, kresebné
Martin Brezina, Colour study – living room and kitchen, Slovenské múzeum dizajnu Bratislava.
15.
D. Hallová, child's work led by Ľudovít Fulla, in: Mapa školských prác ŠUR + UŠ 1931 – 1932, Slovenské múzeum
kolorované návrhy v mierke 1:10 a 1:2, 1931, tempera/ papier, drevorobné oddelenie ŠUR, SMD Bratislava.
dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava. 16.
Martin Brezina, Flowers, early 1930s, tempera/paper, painting department at ŠUR, Slovenské múzeum dizajnu
Patrick Werkner
Bratislava. 18.
Marianne (My) Ullmann, Apokalypse, 1926, Tempera/
17.
Martin Brezina, Lorries – toys, coloured design sketches
Papier, Universität für angewandte Kunst Wien,
in 1:10 and 1:2 scale, 1931, tempera/paper, woodworking
Kunstsammlung und Archiv, Inv. Nr. 10.295/1-4/B
department at ŠUR, Slovenské múzeum dizajnu
19.
Elisabeth Karlinsky, Gesichter in Kreisfiguration, 1923,
Bratislava.
20.
Johanna (Hansi) Reismayer, Formwille der Zeit, Buchcover
Öl/Lw., Wien Museum, Inv. Nr. 171330. Patrick Werkner
für: Leopold Wolfgang Rochowanski 1922, Universität für angewandte Kunst Wien, Kunstsammlung und Archiv,
18.
paper, University of Applied Arts Vienna, Collection and
Inv. Nr. 1425/Q. 21.
Archive, Inv. No. 10.295/1-4/B.
Erika Giovanna Klien, Abstraction, 1926, Gouache, Wasserfarbe/Lw., Yale University Art Gallery, Schenkung
19.
Anonyme.
20.
Applied Arts Vienna, Collection and Archive, Inv. No. 1425/Q.
Bleistift/Papier, Universität für angewandte Kunst Wien, 23.
21.
Katherine S. Dreier to the Collection Société Anonyme.
Rekonstruktion von Franz Hnizdo 2012, Universität für 22.
25.
Collection and Archive, Inv. No. 12.753.
Franz Cizek mit seinem Assistenten Otto Erich Wagner in der Kunstgewerbeschule, Dependance Fichtegasse 4, ca.
Erika Giovanna Klien, Head of Horse in Motion, 1925, pencil/paper, University of Applied Arts Vienna,
Inv. Nr. 16.414/O. 24.
Erika Giovanna Klien, Abstraction, 1926, gouache, watercolour/canvas, Yale University Art Gallery, Gift of
Herbert Ploberger, Kinetistische Skulptur von 1924, angewandte Kunst Wien, Kunstsammlung und Archiv,
Johanna (Hansi) Reismayer, Formwille der Zeit, book cover for: Leopold Wolfgang Rochowanski 1922, University of
Erika Giovanna Klien, Bewegter Pferdekopf, 1925, Kunstsammlung und Archiv, Inv. Nr. 12.753.
Elisabeth Karlinsky, Faces in Circular Configuration, 1923, oil/canvas, Wien Museum, Inv. No. 171330.
von Katherine S. Dreier an die Collection Société 22.
Marianne (My) Ullmann, Apokalypse, 1926, tempera/
23.
Herbert Ploberger, Kineticist sculpture from 1924,
1926, Wien Museum, Inv. Nr. 171795.
restoration by Franz Hnizdo, 2012, University of Applied
Ausstellung in der Dependance der Kunstgewerbeschule
Arts Vienna, Collection and Archive, Inv. No. 16.414/O.
in der Fichtegasse 4, Juni bis September 1924, Wien
24.
Franz Cizek with his assistant Otto Erich Wagner at the Kunstgewerbeschule in Vienna, detached premises of
Museum, Inv. Nr. 171504/3.
the Kunstgewerbeschule at Fichtegasse 4., c. 1926, Wien Museum, Inv. No. 171795.
Lada Hubatová-Vacková 25. 26. 27.
Exhibition in the detached premises of the
Ruční práce a kreslení na obecné škole, in: Náš směr IV,
Kunstgewerbeschule at Fichtgasse 4, June - September
1913, súkromná zbierka.
1924, Wien Museum, Inv. No. 171504/3.
Obouruční kreslení, in: J. Liberty Tadd, Nové methody ve výchově umělecké. Výcvik ruky a studium přírody, jež
Lada Hubatová-Vacková
objasňují, kterak ruku, oko i ducha vychovávati prostředky zachovávajícími životní svěžest a rozvíjejícími jednotu
26.
28 a, b.
Handicrafts and drawing at a general school, in: Náš směr IV, 1913, private collection.
myšlenky a konání, Praha 1907. 27.
Both-hand drawing, in: J. Liberty Tadd, Nové methody
Krabičky zdobené abstraktním ornamentem
ve výchově umělecké. Výcvik ruky a studium přírody, jež
vystřihovanými barevnými papíry, učitel Josef Vydra –
objasňují, kterak ruku, oko i ducha vychovávati prostředky
domácí práce žáků, 1. české gymnasium v Brně, in: Náš
zachovávajícími životní svěžest a rozvíjejícími jednotu
směr IV, 1913, soukromá sbírka.
myšlenky a konání, Praha 1907.
267
268
29 a, b.
30.
Elementární studie rytmu z Pelantovy a Čižekovy školy,
Boxes decorated with ornaments from cut coloured
body razítkované, in: Náš směr III, 1911–1912, Univerzitná
papers, teacher Josef Vydra – students’ homeworks, 1st
knižnica v Bratislavě.
Czech Grammar School in Brno, in: Náš směr IV, 1913,
Mechanizované kreslení, otiskování textilních materiálů,
private collection.
textilní oddělení ŠUR v Bratislavě (prof. František Malý),
31.
29 a, b.
in: Výtvarná výchova III, 1936–1937, Univerzitná knižnica
Elementary studies of rhythm from Pelant's and
v Bratislave.
Čižek's school, stamped points, in: Náš směr III, 1911–
Mechanizované kreslení: studie klobouků formováním
1912, University Library in Bratislava.
z ústřižků a závoje, módní oddělení ŠUR, in: Výtvarná 32.
28 a, b.
30.
Mechanised drawing, imprint of textile materials, textile
výchova I, 1935, Univerzitná knižnica v Bratislavě.
department at ŠUR in Bratislava (Prof. František Malý),
Mechanizované kreslení, otiskování textilních materiálů,
in: Výtvarná výchova III, 1936–1937, University Library in
textilní oddělení ŠUR (prof. František Malý), in: Výtvarná
Bratislava.
výchova III, 1936–1937, Univerzitná knižnica v Bratislavě.
31.
výchova I, 1935, University Library in Bratislava.
Mechanizovaná metoda prostorové kompozice uplatnitelné v aranžérství, práce žáků ŠUR,
Mechanised drawing, study of hats by forming cut outs and veils, fashion department at ŠUR, in: Výtvarná
33 a, b. 32.
Mechanised drawing, imprint of textile materials, textile department at ŠUR (Prof. František Malý), in: Výtvarná
prof. František Tröster, in: Výtvarná výchova III, 1936–
výchova III, 1936–1937, University Library in Bratislava.
1937, Univerzitná knižnica v Bratislavě.
33 a, b. Mechanised method of spatial composition applicable
Alena Kavčáková
in window dressing, ŠUR students’ work, Prof. František 34.
Výstava výtvarné výchovy, Veletržní palác, 1928 –
Tröster, in: Výtvarná výchova III, 1936–1937, University
z výuky F. V. Mokrého na reálce v Praze, originály
Library in Bratislava.
archiválií jsou uložené v LA PNP Praha. 35.
Kongresové jednání v sále pražské Lucerny, 1928,
Alena Kavčáková
originály archiválií jsou uložené v LA PNP Praha. 36.
37.
Lucia Moholy, fotografie Josefa Alberse a F. V. Mokrého originály archiválií jsou uložené v LA PNP Praha.
in Prague, Literární archiv Památníku národního
Mezinárodní výstava výtvarné výchovy, in: Nová Praha
písemnictví, Prague. 35.
Congress meeting in Lucerna Hall, Prague, 1928, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Prague.
Pozvání k účasti na výstavě VI. mezinárodního kongresu pro kreslení a užitá umění v Praze, brožura Praha 1928.
39.
Exhibition of Art Education, Trade Fair Palace, 1928 from the lessons of F. V. Mokrý at a secondary school
XX, č. 131, 2. 8. 1928. 38.
34.
na VI. mezinárodním kongresu v Praze, srpen 1928,
36.
Lucia Moholy, photograph of Josef Albers and F. V.
Alfred Specker – president FEA 1925–1948, originály
Mokrý at 6th International Congress in Prague, August
archiválií jsou uložené v LA PNP Praha.
1928, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Prague.
Cornelia Wieg
37.
International Exhibition of Art Education, in: Nová Praha XX, no. 131, 2. 8. 1928.
40.
Hans Finsler, Cröllwitzer Brücke, 1928, Glasnegativ,
38.
International Congress for Art Education, Drawing and
10 x 15 cm, MOSPhFi01154, Kulturstiftung Sachsen-
Art Applied to Industries in Prague, booklet, Praha 1928.
Anhalt, Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale), Foto: Kulturstiftung Sachsen-Anhalt © Nachlass Hans Finsler. 41.
Invitation for the participation at the exhibition of 6th
39.
Alfred Specker – President of FEA 1925–1948, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Prague.
Grassimesse 1932, Ausstellung der Werkstätten der Stadt Halle, Nachlass Wilhelm Nauhaus, Die Schule Bl. 35, Stadtarchiv Halle (Saale), Foto: Stadtarchiv Halle (Saale).
42.
Cornelia Wieg
Karl Schmidt-Rottluff, Bildnis Paul Thiersch, 1915, Öl auf Leinwand, 62 x 125 cm, MOI00218a, Kulturstiftung Sachsen-
40.
Hans Finsler, Cröllwitzer Bridge, 1928, glass plate
Anhalt, Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale), Foto:
negative, 10 x 15 cm, MOSPhFi01154. Kulturstiftung
Punctum/Bertram Kober ©VG Bild-Kunst, Bonn 2019.
Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale),
Illustrations
43.
Gustav Weidanz u. a., drei Marionetten zu W. A.
Photo: Kulturstiftung Sachsen-Anhalt © Nachlass Hans
Mozart Bastien und Bastienne, 1932, Holz, bemalt, verschiedene Stoffe, Leder, Perlen, Metall, Höhe: Colas
Finsler. 41.
62 cm, Bastien 55 cm , Bastienne 55 cm, MOIII00518a-c,
Stadt Halle, Nachlass Wilhelm Nauhaus, School letter
Kulturstiftung Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum
35, Stadtarchiv Halle (Saale), Photo: Stadtarchiv Halle
Moritzburg Halle (Saale), Foto: Klaus E. Göltz © Nachlass Gustav Weidanz. 44.
(Saale). 42.
oil on canvas, 62 x 125 cm, MOI00218a, Kulturstiftung
Sachlichkeit“ 1925, 1925/26 Silbergelatine, 8,5 x
Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale),
12,2 mm, MOSPh04533/b, Kulturstiftung Sachsen-
Photo: Punctum/Bertram Kober ©VG Bild-Kunst, Bonn
Kulturstiftung Sachsen-Anhalt © Hans Ulrich Jedderun
46.
2019. 43.
W. A. Mozart, Bastien and Bastienne, 1932, wood, painted,
Halles Burg auf der Leipziger Messe, in: Hallische
various fabrics, leather, pearls, metal, height: Colas 62
Illustrierte Nachrichten, 12. März 1932, Stadtarchiv Halle
cm, Bastien 55 cm , Bastienne 55 cm, MOIII00518a-c,
(Saale), Foto: Stadtarchiv Halle (Saale).
Kulturstiftung Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum
Hans Finsler, Flughafen-Restaurant, um 1931,
Moritzburg Halle (Saale), Photo: Klaus E. Göltz ©
Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale),
Nachlass Gustav Weidanz. 44.
Gerda Leo, Performance at the "New Objectivity"
Foto: Kulturstiftung Sachsen-Anhalt © Nachlass Hans
Celebration 1925, 1925/26 gelatine silver, 8,5 x 12,2
Finsler.
cm, MOSPh04533/b, Kulturstiftung Sachsen-Anhalt,
Hans Finsler, Flughafen-Restaurant, um 1931,
Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale), Photo:
Glasnegativ, 8,5 x 11,5 cm, MOSPhFi01387, Kulturstiftung
Kulturstiftung Sachsen-Anhalt © Hans Ulrich Jedderun
Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale), Foto: Kulturstiftung Sachsen-Anhalt © Nachlass Hans 48
Gustav Weidanz and coll., Three puppets for the opera by
d'Oliveira, Amsterdam.
Glasnegativ, 8,5 x 11,5 cm, MOSPhFi01381, Kulturstiftung
47.
Karl Schmidt-Rottluff, Portrait of Paul Thiersch, 1915,
Gerda Leo, Darbietung auf dem Fest „Die Neue
Anhalt, Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale), Foto:
45.
Grassi Fair 1932, Exhibition of the Werkstätten der
d'Oliveira, Amsterdam. 45
Halles Burg auf der Leipziger Messe in: Hallische
Finsler.
Illustrierte Nachrichten, 12 March 1932, Stadtarchiv Halle
Erwin Hahs und Werbewerkstatt (Entwurf), Paul
(Saale), Photo: Stadtarchiv Halle (Saale).
Schwarz (Druck), Plakat Flughafen Halle-Leipzig
46.
Hans Finsler: Airport restaurant, around 1931, glass
(Verkehrsamt der Stadt Halle), 1928, Lithografie
negative, 8,5 x 11,5 cm, MOSPhFi01381, Kulturstiftung
auf Maschinenpapier, 61 x 83 cm, MOIIPL01178,
Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale),
Kulturstiftung Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum
Photo: Kulturstiftung Sachsen-Anhalt © Nachlass Hans
Moritzburg Halle (Saale), Foto: Kulturstiftung SachsenAnhalt © Nachlass Erwin Hahs.
Finsler. 47.
Hans Finsler, Airport restaurant, around 1931, glass negative, 8,5 x 11,5 cm, MOSPhFi01387, Sachsen-Anhalt
Meghan Forbes
cultural foundation, Art Museum Moritzburg Halle (Saale), Photo: Sachsen-Anhalt cultural foundation ©
49.
Walter Gropius, „Stavebnice ve velkém,“ in: Stavba III, prosinec 1924, č. 5, s. 83.
50.
51.
Nachlass Hans Finsler. 48.
Erwin Hahs and the advertising workshop (design),
Jaromír Krejcar, „Die moderne Čechische Kunst,“ in: Život
Paul Schwarz (print), Poster of the Halle-Leipzig Airport
1922, s. 169, The Metropolitan Museum of Art, New York,
(Public Transport Association of the city of Halle), 1928,
Thomas J. Watson Library.
lithograph on machine paper, 61 x 83 cm, MOIIPL01178,
Josef Chochol, „Obytný dům,“ in: Musaion: sborník pro
Kulturstiftung Sachsen-Anhalt, Kunstmuseum
moderní umění svazek 2, (jaro 1921), The Metropolitan
Moritzburg Halle (Saale), Photo: Kulturstiftung Sachsen-
Museum of Art, New York, Thomas J. Watson Library. 52.
Karel Teige, obálka časopisu ReD III, č. 5, 1930, soukromá
53.
Strana z časopisu ReD III, 1930, č. 5, s. 130, soukromá
Anhalt © Erwin Hahs's legacy.
sbírka. sbírka. 54.
Strana z časopisu ReD III, 1930, č. 5, s. 135, soukromá sbírka.
Meghan Forbes 49.
Walter Gropius, „Stavebnice ve velkém,“ in: Stavba III, December 1924, no. 5, p. 83.
269
270
Grit Weber
50.
Jaromír Krejcar, „Die moderne Čechische Kunst,“ in: Život 1922, p. 169, The Metropolitan Museum of Art, New York,
55. a, b, c, d Umschlag und Seiten aus dem Buch Frankfort o. M.
Thomas J. Watson Library. 51.
Economic facts and statistics (ohne Datum). 56.
moderní umění vol. 2, (spring 1921), The Metropolitan
Fritz Wichert in einer Karikatur von Lino Salini (ohne Datum), Historisches Museum Frankfurt am Main,
Museum of Art, New York, Thomas J. Watson Library. 52.
Karel Teige, cover of the magazine ReD III, no. 5, 1930,
53.
Page from the magazine ReD III, 1930, no. 5, p. 130,
54.
Page from the magazine ReD III, 1930, no. 5, p. 135, private
private collection.
S7P/15.238, © Lino Salini († 1944). 57.
Das Neue Frankfurt, Umschlag der September-Ausgabe
private collection.
1930, Universitätsbibliothek Heidelberg, „Das neue Frankfurt “ – CC-BY-SA 3.0. 58.
Josef Chochol, „Obytný dům,“ in: Musaion: sborník pro
collection.
Einladungskarte zur Ausstellung der Kunstschule im Frankfurter Kunstverein, Sammlung Albinus, Museum Angewandte Kunst, Frankfurt am Main.
59.
Grit Weber
Einladungskarte der Kunstgewerbeschule Offenbach zu einer Modenschau in Frankfurt 1930, Sammlung Albinus,
55. a, b, c, d Cover and pages from the book Frankfort o. M. Economic
Museum Angewandte Kunst, Frankfurt am Main.
facts and statistics (undated).
60. a, b, c, d Martin Elsaesser, Entwürfe für das neue Gebäude der
56.
Caricature of Fritz Wichert by Lino Salini (undated),
Frankfurter Kunstschule (Innenhof in Richtung Norden
Historisches Museum Frankfurt am Main, S7P/15.238, ©
/ Ansicht von Nordwest / Eingangshalle), 1926/27, in:
Lino Salini († 1944).
Martin Elsaesser, Bauten und Entwürfe aus den Jahren
57.
Das Neue Frankfurt, Cover of the September 1930 issue, Universitätsbibliothek Heidelberg, „Das neue Frankfurt“
1924-1932, Ullstein Berlin 1933, S. 196-202.
– CC-BY-SA 3.0. Katalin Bakos
58.
Invitation to the exhibition of the Kunstschule in the Frankfurt Kunstverein, Albinus Collection, Museum
61.
Angewandte Kunst, Frankfurt am Main.
Bortnyik-Schüler bei den Vorbereitungen zur Ausstellung der privaten Kunstschulen in den Ausstellungsräumen
59.
a fashion show in Frankfurt 1930, Albinus Collection,
der Ungarischen Gesellschaft für Kunstgewerbe, 1931,
Museum Angewandte Kunst, Frankfurt am Main.
Druck vom Glasnegativ aus dem Nachlass von Bortnyik, Privatsammlung, Budapest. 62.
63.
Invitation of the Offenbach Kunstgewerbeschule to
60. a, b, c, d
Plakatentwürfe von Nemes György und Imre Révész
Martin Elsaesser, Sketches of the new building of the
(Műhely) für Conus Lautsprecher, Wettbewerb
Frankfurt Kunstschule (Courtyard facing north /View
ausgeschrieben von der Firma Standard, in: Magyar
from the northwest / Entrance Hall), 1926/27, in: Martin
Grafika XI, Nr. 9–10, 1930.
Elsaesser, Bauten und Entwürfe aus den Jahren 1924 – 1932,
Entwürfe für Plakate und Zeitschriftenumschlag von
Berlin 1933, pp. 196-202.
Vásárhelyi Győző/Victor Vasarely, Spinner Klára/Claire Vasarely und Gyula E. Kandó (Műhely), in: Magyar Grafika
Katalin Bakos
XI, Nr. 9–10, 1930. 64.
65.
Beck Zsuzsa (Jaschik-Schule), Xantofeno, Studie einer
of private art schools in the exhibition area of the
Budapest,
Hungarian Society of Applied Arts 1931, print from a glass
Inv. Nr. F 2000.40.
negative, part of Bortnyik’s estate, private collection, Budapest.
Anonym (Jaschik-Schule), Kubistische Pflanzenstudie, 62.
Poster designs by Nemes György and Imre Révész
2002.09.
(Műhely) for Conus Loudspeakers,, competition
György Nemes (Műhely), Musiknotenumschlag, in:
announced by the Standard company, Magyar Grafika XI, no. 9–10, 1930.
Magyar Grafika XI, Nr. 9–10, 1930. 67.
Bortnyik’s pupils during the preparation of the exhibition
Spirale im Raum, 1947–1949, Szépművészeti Múzeum,
1947–1949, Szépművészeti Múzeum, Budapest, Inv. Nr. F 66.
61.
Máté Góth (Jaschik-Schule), Umschlag der Zeitschrift Reklámélet IV, Januar 1931.
63.
Poster and magazine cover designs by Vásárhelyi Győző/Victor Vasarely, Spinner Klára/Claire Vasarely
Reprodukcie
68.
and Gyula E. Kandó (Műhely), in: Magyar Grafika XI,
Albert Kner, Atelier – erzieht zum Leben, Plakat, 1931, Országos Széchényi Könyvtár, Budapest, Inv.Nr. PKG 1931/108.
no. 9–10, 1930. 64.
Beck Zsuzsa (Jaschik’s School), Xantofeno, Study of spiral in space, 1947–1949, Museum of Fine Arts -
Vít Jakubíček
Hungarian National Gallery, Budapest, Inv. No. F 2000.40. 65.
69.
National Gallery, Budapest, Inv. No. F 2002.09.
výtvarného umění ve Zlíně. 70.
Jan Antonín Baťa při prohlídce II. Zlínského salonu
66.
György Nemes (Műhely), Cover for sheet music, in:
67.
Máté Góth (Jaschik’s School), Cover of the magazine
68.
Albert Kner, Atelier – educates for life, poster, 1931,
Magyar Grafika XI, no. 9–10, 1930.
s architekty Františkem Lýdie Gahurou a Františkem Kadlecem, Moravský zemský archiv v Brně, Státní
Unknown author (Jaschik’s School), Cubistic study of plants, 1947–1949, Museum of Fine Arts - Hungarian
Památník a Studijní ústavy, kolem r. 1938, Krajská galerie
Reklámélet IV, January 1931.
okresní archiv Zlín. 71.
Kreslení reklamy, soukromá sbírka.
72.
Aranžerství, učitel Jan Sládek a Jan Rajlich, soukromá
National Széchényi Library, Budapest, Inv. No. PKG
sbírka.
1931/108.
73.
Výstavní a prodejní místnost Školy umění, 1943, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv
Vít Jakubíček
Zlín. 74.
Pohled do výstavní síně školy v Trantírkově domě na
69.
Monument and the Study Institutes, c. 1938, Krajská
70.
Jan Antonín Baťa during the viewing of the II Zlín Salon
Hlavním náměstí ve Zlíně, kol 1943, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín. 75. 76.
Návrháři obuvi ve Škole umění, 1948, Moravský zemský
with architects František Lýdie Gahura and František
archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín.
Kadlec, Moravský zemský archiv in Brno, Státní okresní
Zdeněk Kovář v ateliéru tvarování strojů a nástrojů, 1949, soukromá sbírka.
77.
galerie výtvarného umění in Zlín.
archiv in Zlín. 71.
Drawing advertisement, private collection.
72.
Window-dressing, Jan Sládek (teacher) and Jan Rajlich,
73.
Exhibition and sales room of the school, 1943, Moravský
private collection.
Študentky textilního oddelenia ŠUR, 30. roky, Archív Ivy Mojžišovej – SMD Bratislava.
zemský archiv in Brno, Státní okresní archiv in Zlín. 74.
View of the exhibition hall of the school in the Trantírek Building on Zlín’s Main Square, c. 1943, Moravský zemský archiv in Brno, Státní okresní archiv in Zlín.
75.
Shoe designers at the School of Arts, 1948, Moravský
76.
Zdeněk Kovář in the machine and tool modelling studio,
zemský archiv in Brno, Státní okresní archiv in Zlín. 1949, private collection. 77.
Students of the textile department at ŠUR, 1930s, Slovenské múzeum dizajnu, Archive of Iva Mojžišová Bratislava.
271
272
Použité zdroje /
Used Sources
Quellenverzeichnis
Archives
Monographs
Akademie der Künste Berlin
ANDĚL, Anton: Das Polychrome Ornament, ein Lehrmittel für den
Archiv Technische Hochschule Köln Bauhaus–Archiv Bayerisches Hauptstaatsarchiv Deutsches Kunstarchiv im Germanischen Nationalmuseum Geheimes Staatsarchiv Preußischer Kulturbesitz Generallandesarchiv Karlsruhe Hessisches Staatsarchiv Marburg Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main Literární archiv Památníku národního písemnictví Praha Moravské zemské muzeum v Brně Moravský zemský archiv, Státní okresní archiv Zlín Private Archive of František Kadlec Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek in Dresden
elementaren Zeichen-Unterricht, Real und Gewerbeschulen, Wien 1880. BAKOS, Katalin: Bortnyik Sándor és a Műhely: Bortnyik Sándor tervezőgrafikai munkássága (1914–1947) és a „magyar bauhaus” (1928–1938), Budapest 2018. BAUMSTARK, Brigitte: Die Großherzoglich Badische Kunstgewerbeschule in Karlsruhe 1878–1920, Karlsruhe 1988. BÖHME, Hartmut: Fetischismus und Kultur: eine andere ¾eorie der Moderne, Reinbek bei Hamburg 2006. BREUER, Gerda: Die Erfindung des modernen Klassikers, Ostfildern-Ruit 2001. CIZEK, Franz: Papier-Schneide- und Klebearbeiten. Ihre technischen Grundlagen und ihre erzieherische Bedeutung, Wien 1916.
Sächsisches Staatsarchiv - Hauptstaatsarchiv Dresden
ČAPEK, Josef: Umění přírodních národů, Praha 1938.
Stadtarchiv Halle an der Saale
ČERMÁK, Rudolf: Historie vyučování kreslení 2, Praha 1940.
Slovenské múzeum dizajnu/Slovenské centrum dizajnu,
DANZER, Carina: Das Neue Frankfurt (mit)gestalten: Der
Bratislava Štátny archív Bratislava
Kunstschuldirektor und Kulturpolitiker Fritz Wichert (1878– 1951), Frankfurt am Main 2018.
Universität der Künste Berlin
DEWEY, John: Škola a společnost, Praha 1904.
Vereinigte Staatsschulen in Berlin
ELSAESSER, Martin: Bauten und Entwürfe aus den Jahren 1924–
Wienbibliothek im Rathaus
1932, Berlin 1933. EITEBLERGER VON EDELBERG, Rudolf: Über Zeichenunterricht.
Journals
Kunstgewerbliche Fachschulen und die Arbeitsschule an
Acta Musealia. Suplementa (2005), ARS (1969), Ars Hungarica
der Volksschule. Vorträge gehalten im k. k. Österreichischen
(1977), Badische Landeszeitung (1919), bauhaus (1928), Das Neue
Museum Wien. Mit einem Anhange enthaltend Verordnungen
Frankfurt (1929) , DAV (1931), Designum (2016, 2017), Die Form (1929), Frankfurter Zeitung (1922), i10 (1928), Journal of Design
über Zeichenunterricht und Zeichenvorlagen. 2. verb. u. erweiterte Auflage, Wien 1882. FERKAI, András: Molnár Farkas, Budapest 2011.
History (2010), Karlsruher Tagblatt (1918), Kunst und Kunsthandw-
FILIPI, Josef Jaroslav: Plošná stylisace dle přírody, Praha 1912.
erk (1918, 1920), Magyar Grafika (1928, 1930), Művészettörténeti
FRANKE, Anselm - Tom HOLERT: Neolithische Kindheit: Kunst in
Értesítő (1975), Náš směr (1911, 1912, 1924, 1925, 1926, 1927), Pásmo (1925), Pedagogické rozhledy (1911, 1912, 1913, 1926), Pestrý týden (1932), ReD (1930), Slovenská Grafia (1930), Stavba (1924), Studies in Art Education (1985), Tér és Forma (1930, 1932), tvorba (1930), Umělecký měsíčník (1911, 1912), Umění (2016, 2018), Výtvarné snahy (1926, 1927, 1928, 1929), Výtvarná výchova (1935, 1936, 1937) , Výtvarný život (1958), Wieland (1917), Wissenscha¸liche Zeitsschri¸ der Hochschule für Architektur und Bauwesen Weimar (1987)
einer falschen Gegenwart, Berlin 2018. GROPIUS Walter: Internationale Architektur, München, 1925. HARROD, William Owen: Bruno Paul: ¾e life and work of a pragmatic modernist, Stuttgart 2005. HERREN, Madeleine: Hintertüren zur Macht. Internationalismus und modernisierungsorientierte Außenpolitik in Belgien, der Schweiz und den USA 1865–1914, München 2000. HOSTINSKÝ, Otakar: Šest rozprav z oboru krasovědy a dějin umění, Praha 1877.
Used sources
HÖLSCHER, Peter: Die Akademie für Kunst und Kunstgewerbe zu Breslau: Wege einer Kunstschule 1791–1932, Kiel 2003. HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada: Tiché revoluce uvnitř ornamentu 1880–1930/ Silent Revolutions in Ornament 1880–1930, Praha 2011, English version Prague 2012. JOHNEN, Stefanie: Die Vereinigten Staatsschulen für freie und angewandte Kunst in Berlin: Kunsthochschulgeschichte zwischen Weimarer Republik und NS-Diktatur, Berlin 2018. KAVČÁKOVÁ, Alena: František Viktor Mokrý (1892–1975). Osobnost umělce, organizátora a výtvarného pedagoga v kontextu evropské avantgardy 20. století, (2020, book in preparation). KAVČÁKOVÁ, Alena: Josef Vinecký (1882–1949). Osobnost sochaře v kontextu evropské avantgardy 20. století, Olomouc 2009. KOÓS, Judit: Kozma Lajos munkássága. Grafika, iparművészet, építészet, Budapest 1975. KRATZ-KESSEMEIER, Kristina: Kunst für die Republik: Die Kunstpolitik des preußischen Kultusministeriums 1918 bis 1932, Berlin 2008. KREJČÍ, F. V.: Výchova nových lidí, Praha 1906. KROHN, Helga: Bruno Asch: Sozialist. Kommunalpolitiker. Deutscher Jude 1890 – 1940, Frankfurt am Main 2015. KUCKARTZ, Udo: Mixed Methods. Methodologie, Forschungsdesigns und Analyseverfahren, Wiesbaden 2014. KURAŠ, Mečislav – Vladimír BALTHASAR: Pět let studijního ústavu ve Zlíně, Zlín 1940. LANGL, Josef: Methodik des Unterrichts im Zeichnen, Wien 1912. LEITNER, Bernhard: Rochowanski 1885–1961. Eine Montage, Ostfildern-Ruit 1995. LICHTENSTEIN, Claude: O. R. Salvisberg: die andere Moderne, Zürich 1995. MACIUIKA, John V.: Before the Bauhaus. Architecture, politics and the German state, 1890 – 1920, Cambridge 2008. MAI, Ekkehard: Die deutschen Kunstakademien im 19. Jahrhundert.
Fluidity, Queer Identities, and Radical Politics, Cambridge – Mass. 2019. PAUL, Bruno: Erziehung der Künstler an staatlichen Schulen, Berlin 1919. PEVSNER, Nikolaus: Academies of Art. Past and Present, Cambridge 1940. PEVSNER, Nikolaus: Die Geschichte der Kunstakademien, München 1986. RAJLICH, Jan: Brno – černá bílá, Brno 2015. REBENTISCH, Dieter: Ludwig Landmann: Frankfurter Oberbürgermeister der Weimarer Republik, Wiesbaden 1975. RECKWITZ, Andreas: Die Gesellscha¸ der Singularitäten. Zum Strukturwandel der Moderne, Berlin 2017. RENNER, Paul: Mechanisierte Grafik, Schri¸, Typo, Foto, Film, Farbe, Berlin 1931. RIEMERSCHMID, Richard: Künstlerische Erziehungsfragen, München 1917 and 1919. RITTER VON STORCK, Josef: Blätter für Kunstgewerbe, Wien 1872. ROCHOWANSKI, Leopold Wolfgang: Der Formwille der Zeit in der angewandten Kunst, Wien 1922. RUPPERT, Wolfgang: Der moderne Künstler. Zur Sozial- und Kulturgeschichte der kreativen Individualität in der kulturellen Moderne im 19. und frühen 20. Jahrhundert, Frankfurt am Main 2000. SCHIMPF, Gudrun-Christine: Geld-Macht-Kultur. Kulturpolitik in Frankfurt am Main zwischen Mäzenatentum und öffentlicher Finanzierung 1866–1933, Frankfurt am Main 2007. SCHNEIDER, Katja: Burg Giebichenstein. Die Kunstgewerbeschule unter Leitung von Paul ¾iersch und Gerhard Marcks 1915 bis 1933, Weinheim 1992. STRAUSS, Tomáš: Slovenský variant moderny, Bratislava 1992. SVOBODOVÁ, Markéta: bauhaus a československo 1919–1938.
Künstlerausbildung zwischen Tradition und Avantgarde, Köln
studenti, koncepty, kontakty – the bauhaus and czechoslovakia
– Weimar – Wien 2010.
1919-1938. students - concepts - contacts , Praha 2016.
McDONALD, Stuart: A Century of Art and Design Education: From Arts and Cra¸s to Conceptual Art, Cambridge 2005. McDONALD, Stuart: ¾e History and Philosophy of Art Education, London 1970. MOELLER, Gisela: Peter Behrens in Düsseldorf. Die Jahre von 1903 bis 1907, Weinheim 1991.
ŠTECH, V. V.: O projevu výtvarnou formou, Praha 1915. TADD, J. Liberty: New Methods in Education: Art, Real Manual Training, Nature Study: Explaining Processes Whereby Hand, Eye and Mind are Educated by Means that Conserve Vitality and Develop a Union of ¾ought and Action, Chicago 1899. TADD, J. Liberty: Nové methody ve výchově umělecké. Výcvik ruky
MOHOLY-NAGY, László: Malerei Photographie Film, München 1925.
a studium přírody, jež objasňují, kterak ruku, oko i ducha
MOHOLY-NAGY, László: Od materiálu k architektuře, Praha 2001.
vychovávati prostředky zachovávajícími životní svěžest
MOHOLY-NAGY, László: Von Material zur Architektur, München 1929. MOJŽIŠOVÁ, Iva: Škola moderného videnia: Bratislavská ŠUR 1928 – 1939, Bratislava 2013. NAUHAUS, Wilhelm: Die Burg Giebichenstein. Geschichte einer deutschen Kunstschule 1915–1933, Leipzig 1992. OTTO, Elizabeth: Haunted Bauhaus: Occult Spirituality, Gender
a rozvíjejícími jednotu myšlenky a konání, Praha 1907. TOMAN, Jindřich: Foto/montáž tiskem / Photo/Montage in Print, Praha 2008. VADAS, József: A Művészi Ipartól az Ipari Művészetig, Budapest 1979. VERWORN, Max: Zur Psychologie der primitiven Kunst: ein Vortrag, Jena 2014.
273
274
VYDRA, Josef: Nové povolání průmyslové výtvarnictví, Praha 1948. WAETZOLDT, Wilhelm: Gedanken zur Kunstschulreform, Leipzig 1921. WHITFORD, Frank: Bauhaus, Praha 2015. WICK, Rainer K.: Bauhaus. Kunst und Pädagogik, Oberhausen 2009. WICK, Rainer K.: Bauhaus Pädagogik, Köln 1994. WINGLER, Hans: Das Bauhaus. Weimar, Dessau, Berlin 1919–1933, Schauberg 1975. WITKOVSKY, Matthew: Foto: Modernity in Central Europe, 1918– 1945, Washington D.C. 2007. WÖLFFLING, Siegfried: Dokumente. Zur Geschichte der Handwerker- und Kunstgewerbeschule in Halle seit Gründung der gewerblichen Zeichenschule im Jahr 1870. Beitrag zum 30-jährigen Bestehen der Hochschule für industrielle Formgestaltung Halle – Burg Giebichenstein, Halle (Saale) 1988.
RÖSSLER, Patrick (ed.): Bauhauskommunikation. Innovative Strategien im Umgang mit Medien, interner und externer Öffentlichkeit, Berlin 2009. SCHMIDT-BURKHARDT, Astrit (ed.): Umberto Boccioni, Futuristische Malerei und Plastik, Dresden 2002. SEIFERT, Jaroslav – Karel TEIGE (eds.): Devětsil: Revoluční sborník, Praha 1922. STOLZENBERG, Jana (ed.): 350 – Akademie der Bildenden Künste in Nürnberg, Nürnberg 2012. WINGLER, Hans (ed): Kunstschulreform 1900 – 1933: Dargestellt vom Bauhaus-Archiv Berlin an den Beispielen Bauhaus Weimar, Dessau, Berlin - Kunstschule Debschitz München - Frankfurter Kunstschule - Akademie für Kunst und Kunstgewerbe Breslau - Reimann-Schule Berlin, Berlin 1977. WÜNSCHE, Isabel (ed.): Galka E. Scheyer and ¾e Blue Four Correspondence 1924–1945, Wabern – Berne 2006. Württembergisches Kultusministerium (ed.): Denkschri¸ über die Neuorganisation der Kunstgewerbeschule und der
Proceedings
Akademie der Bildenden Künste, Stuttgart 1927.
ANNA, Susanne (ed.): Das Bauhaus im Osten. Slowakische und tschechische Avantgarde 1928–1939,
Proceedings Papers
Ostfildern-Ruit 1997.
BAKOS, Katalin: Az Atelier művészeti tervező és műhelyiskola
BAJKAY, Éva (ed): „Von Kunst zu Leben”: Die Ungarn am Bauhaus, Berlin – Pécs 2010. BARKI, Gergely – BENESCH, Evelyn – Zoltán ROCKENBAUER (eds.): Die Acht: A Nyolcak. Ungarns Highway in die Moderne, Wien 2012. BAUMHOFF, Anja – Magdalena DROSTE (eds.): Mythos Bauhaus. Zwischen Selbsterfindung und Enthistorisierung, Berlin 2009. BINROTH, Justus A. – Olaf THORMANN (eds.): Bauhausleuchten? Kandemlicht! Die Zusammenarbeit des Bauhauses mit der Leipziger Firma Kandem, Berlin 2003. BLASKÓNÉ, Katalin Majkó – Annamária SZŐKE (eds.):
1931–1948, in: KÖVES, Szilvia (ed.), Reform, alternatív és progresszív műhelyiskolák 1896–1944, Budapest 2003, pp. 77–82. BAKOS, Katalin: Bolder ¥an Painting: ¥e Constructivist Influence in Hungarian Poster Art, in: SCHOLZ, László (ed.), El cartel comercial moderno de Hungría 1924–1942, Valencia 2009, pp. 204–212. BAKOS, Katalin: Jaschik Álmos, a grafikus, in: PRÉKOPA, Ágnes (ed.), Jaschik Álmos a művész és pedagógus, Budapest 2002, s. 105–139. BORTNYIK, Sándor: Neue Wege des Kunstgewerbe-Unterrichts,
A Mintarajztanodától a Képzőművészeti Főiskoláig, Budapest
in: BAJKAY, Éva (ed.), „Von Kunst zu Leben”: Die Ungarn am
2002.
Bauhaus, Bauhaus-Archiv Museum für Gestaltung Berlin –
BÜTTNER, Nils – Ulrich BERNHARDT (eds.): 250 Jahre Akademie der Bildenden Künste Stuttgart, Stuttgart 2011. FRANK, Hartmut (ed.): Nordlicht. 222 Jahre. Die Hamburger Hochschule für bildende Künste am Lerchenfeld und ihre Vorgeschichte, Hamburg 1989. HORÁNYI, Éva (ed.): Kozma Lajos modern épületei, Budapest 2006. KERNBAUER, Eva – POKORNY-NAGEL, Kathrin – ROSENBERG,
Janus Pannonius Museum Pécs 2010, pp. 358–359. BRÜNING, Ute: ¥e Printing and Advertising Workshop, in: FIEDLER, Jeannine – Peter FEIERABEND (eds.), Bauhaus, Translate-a-Book (trans.), Potsdam 2013, pp. 488-497. BRÜNING, Ute: Druckerei, Reklame, Werbewerkstatt, in: FIEDLER, Jeannine – Peter FEIERABEND (eds.), Bauhaus, Köln 1999, s. 491. DOLGNER, Angela – GROPIUS, Walter – Paul THIERSCH: Die
Raphael – RÜDIGER, Julia – WERKNER, Patrick – Tanja
Gründer des Bauhauses in Weimar und der Kunstschule
JENNI (eds.): Rudolf Eitelberger von Edelberg. Netzwerker der
Burg Giebichstein in Halle an der Saale, zwei
Kunstwelt, Wien – Köln – Weimar 2019.
Kunstschuldirektoren der Moderne, in: KANDT, Kevin
LEIDENBERGER, Georg – Bernd HÜTTNER (eds.): 100 Jahre Bauhaus. Vielfalt, Konflikt und Wirkung, Berlin 2019. NOEVER, Peter (ed.): Kunst und Industrie. Die Anfänge des Museums für angewandte Kunst in Wien, Ostfildern-Ruit 2000.
E. – Hermann A. VOGEL VON VOGELSTEIN (eds.), Aus Hippocrenes Quell'. Ein Album amicorum kunsthistorischer Beiträge zum 60. Geburtstag von Gerd-Helge Vogel, Berlin 2011, pp. 213–229.
Used sources
FISCHER, Friedhelm W.: Vorwort zur Neuauflage, in: GÖPEL, Erhard (ed.), Max Beckmann. Tagebücher 1940 – 1950, München – Wien 1979, pp. 7–17. HAUS, Andreas: Bauhaus – ein Phänomen der Rezeption. Eine Vorbemerkung, in: BIUNDO, Christina – HAUS, Andreas – Anke STEINHAUER et al (eds.), Bauhaus-Ideen 1919–1994. Bibliografie und Beiträge zur Rezeption des Bauhausgedankens, Berlin 1994, pp. 7–9. HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada: Krása věcí, průmysl a moderní společnost (1870–1918), in: HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada
(eds.), Wiener Kinetismus. Eine bewegte Moderne / Viennese Kineticism. Modernism in Motion, Wien 2011, pp. 40–55. MEYER, Hannes: My Expulsion from the Bauhaus: An Open Letter to Lord Mayor Hesse of Dessau, in: WINGLER, Hans M. (ed.), ¾e Bauhaus: Weimar Dessau Berlin Chicago, Cambridge – Mass., 1969, pp. 163–165. MEZEI, Otto: Jaschik Álmos és iskolája, in: PREKOPA, Ágnes (ed.), Jaschik Álmos a művész és pedagógus, Budapest 2002, pp. 13–43. MEZEI, Otto: I. Művészetoktatás, in: KONTHA, Sándor (ed.),
– PACHMANNOVÁ, Martina – Pavla PEČINKOVÁ (eds.),
Magyar művészet 1919–1945, Budapest 1985, pp. 37–47.
Věci a slova. Umělecký průmysl, užité umění a design v české
PLATZER, Monika: Der Wiener Kinetismus – eine Balance
teorii a kritice 1870 – 1970, Praha 2014, pp. 27–63. HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada: Praktická umělecko-průmyslová
zwischen den Avantgarden, in: BAST, Gerald – HUSSLEIN-ARCO, Agnes – KREJCI, Harald – Patrick
práce. Zlín a Škola umění v letech 1939–1945, in:
WERKNER (eds.), Wiener Kinetismus. Eine bewegte Moderne
HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada – PACHMANOVÁ, Martina
/ Viennese Kineticism. Modernism in Motion, Wien 2011, pp.
– Jitka RESSOVÁ (eds.), Zlínská umprumka (1959–2011). Od
26–39.
průmyslového výtvarnictví po design, Praha 2013, pp. 20–36. HÜTER, Karl-Heinz: Handwerk und Industrie am Bauhaus.
PÖTZL-MALÍKOVÁ, Mária: Die Kunstgewerbeschule in Pressburg 1928 – 1939. Zur Ausstrahlung der Bauhaus-
Voraussetzung und Hintergründe, in: Höhere Schule für
Ideen in der Slowakei, Kultur und Gesellscha¤ in der
Gestaltung Zürich (ed.), Bauhaus 1919–1933. Vier Vorträge
Ersten Tschechoslowaksichen Republik, in: Bad Wiesseer
zum Seminartag der Höheren Schule und des Museums für
Tagungen des Collegium Carolinum 10, München 1982, pp.
Gestaltung vom 30. Juni 1988, Zürich, pp. 55–79. KAMENEC, Ivan: Hlavné trendy vývoja slovenskej kultúry v kontexte spoločenského a politického života za predmníchovskej republiky, in: ZEMKO, Milan – Valerián BYSTRICKÝ (eds.), Slovensko v Československu (1918 – 1939), Bratislava 2004, pp. 445–462. KAVČÁKOVÁ, Alena: Organizátorské a teoretické dílo Josefa Vydry v kontextu umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy 20. století, in: KAVČÁKOVÁ, Alena – Hana
309–324. PRIMUS, Zdeněk: Obrazová báseň: entuziastický produkt poetismu, in: SRP, Karel (ed.), Karel Teige, 1900–1951, Praha 1994, pp. 49–62. PUINEUF, Sonia de: Zdeněk Rossmann: Nový človek v diagrame európskej avantgardy, in: SYLVESTROVÁ, Marta – TOMAN, Jindřich (eds.), Zdeněk Rossmann. Horizonty modernismu, Brno 2015, pp. 50–60. REBENTISCH, Dieter: Bruno Asch, in: LUSTIGER, Arno (ed.),
MYSLIVEKOVÁ (eds.), Josef Vydra (1884–1959) v kontextu
Jüdische Sti¸ungen in Frankfurt am Main, Frankfurt am
umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy 20. století,
Main 1988, pp. 298–306.
historie a současnost univerzitního výtvarného vzdělávání v Olomouci, Olomouc 2010, pp. 18–29. KÁZMEROVÁ, Ľubica: K vývinu štruktúry školstva na
REINHOLD, Bernadette: „Weibliche artistische Arbeitskrä¤e“ in spe – Frauenstudium an der frühen Kunstgewerbeschule. Ein unbequemer Rückblick, in: BAST, Gerald –
Slovensku v rokoch 1918 – 1939, in: ZEMKO, Milan –
HUSSLEIN-ARCO, Agnes – KREJCI, Harald – Patrick
Valerián BYSTRICKÝ (eds.), Slovensko v Československu
WERKNER (eds.), 150 Jahre Universität für angewandte
(1918 – 1939), Bratislava 2004, pp. 417–444.
Kunst Wien. Ästhetik der Veränderung, Berlin – Boston 2017,
KIEREN, Martin: ¥e Bauhaus on the Road to Production Cooperative – ¥e Director Hannes Meyer, in: FIEDLER,
pp. 158–163. RÉVÉSZ, Emese: Reformok évtizede a Képzőművészeti
Jeannine – Peter FEIERABEND (eds.), Bauhaus, Köln 1999,
Főiskolán 1920–1932, in: KOPÓCSY, Anna (ed.), Reformok
pp. 204–215.
évtizede: Képzőművészeti Főiskola 1920–1932, Budapest 2013,
KREJCAR, Jaromír: Die moderne Čechische Kunst, in: KREJCAR, Jaromír (ed.), Život, Praha 1922, pp. 169–174. KRIEGER, Verena: Adaption – Synthese – Transformation. Zu den künstlerischen Verfahren des Kinetismus / Adaption – Synthesis – Transformation. On the artistic methods
pp. 65–94. RÉVÉSZ, Emese: Jaschik Álmos művészetpedagógiája, in: PRÉKOPA, Ágnes (ed.): Jaschik Álmos a művész és pedagógus, Budapest 2002, pp. 45–84. SRP, Karel, Optical Words (Picture Poems and Poetism), in:
of Viennese Kinetism, in: BAST, Gerald – HUSSLEIN-
BIRGUS, Vladimír (ed.), Czech Photographic Avant-Garde,
ARCO, Agnes – KREJCI, Harald – Patrick WERKNER
1918–1948, Cambridge 2002, pp. 56–62.
275
276
STOLBERG, Maria Immakulata: Der Wiener Kinetismus, in: SCHILLING, Jürgen (ed.), Wille zur Form. Ungegenständliche
Katalog 6. Mezinárodní výstavy výtvarné výchovy, Praha 1928. LUCKNER-BIEN, Renate: 75 Jahre Burg Giebichenstein 1915–1990.
Kunst 1910–1938 in Österreich, Polen, Tschechoslowakei und
Beiträge zur Geschichte (exh. cat.), Burg Giebichenstein –
Ungarn, Wien 1993, pp. 43–52.
Hochschule für Kunst und Design Halle 1990.
SUDHALTER, Adrian: Walter Gropius and László Moholy-Nagy Bauhaus Book Series. 1925–1930, in: BERGDOLL, Barry
Exhibition Catalogues Articles/Papers
and Leah DICKERMAN (eds.), Workshops for Modernity:
BÉREŠOVÁ, Simona: Filmové oddelenie ŠUR, in: LONGAUER,
Bauhaus, 1919–1933, New York 2009, pp. 196-199. SUTNAR, Ladislav: Modern Grammar of Exhibition Design, in: KNOBLOCH, Iva (ed.), Ladislav Sutnar v textech (Mental Vitamins), Praha 2010, pp. 35–38. THIERSCH, Paul: Erneuerung oder Experiment, in:
Ľubomír – Klára PREŠNAJDEROVÁ (eds.), Nebáť sa sprievodcu, (exh. cat.), Bratislava 2018, pp. 68–71. KAPFINGER, Otto: Hoffmann, Loos und der Werkbund: Streiflichter, in: THUN-HOHENSTEIN, Christoph – BOECKL, Matthias – Christian WITT-DÖRRING (eds.),
Kunstgewerbe. Ein Bericht über Entwicklung und
Wege der Moderne. Josef Hoffmann, Adolf Loos und die Folgen
Tätigkeit der Handwerker- und Kunstgewerbeschulen
/ Ways to Modernism: Josef Hoffmann, Adolf Loos and ¾eir
in Preussen, published by Bund deutscher
Impact (exh. cat.), Wien 2014/15, pp. 206–209.
Kunstgewerbeschulmänner, Berlin 1922, pp. 59–61.
KLEMP, Klaus – Grit WEBER: Lehren und Lernen, in: KLEMP,
WERKNER, Patrick: Der Wiener Kinetismus – ein Futurismo
Klaus – WAGNER, Matthias K. – Grit WEBER et al (eds.),
Viennese? / Viennese Kineticism – a Futurismo Viennese?, in: BAST, Gerald – HUSSLEIN-ARCO, Agnes – KREJCI, Harald – Patrick WERKNER (eds.), Wiener Kinetismus. Eine bewegte
Moderne am Main 1919–1933 (exh. cat.), Museum für Angewandte Kunst Frankfurt am Main 2019, pp. 92–131. MAUTNER-MARKHOF, Marietta: Konstruktive Tendenzen, in:
Moderne / Viennese Kineticism. Modernism in Motion, Wien
BERTSCH, Christoph – Markus NEUWIRTH (eds.), Die
2011, pp. 56–67.
ungewisse Hoffnung. Österreichische Malerei und Graphik
WERKNER, Patrick: Von der Kunstgewerbeschule zur Angewandten. Schlaglichter auf die 150jährige Geschichte des Hauses, in: BAST, Gerald – SEIPENBUSCH-HUFSCHMIED,
zwischen 1918 und 1938 (exh. cat.), Österreichische Galerie Wien 1993, pp. 188–201. PLAKOLM-FORSTHUBER, Sabine: Der Wiener Kinetismus im
Anja – Patrick WERKNER (eds.), 150 Jahre Universität für
Kontext, in: PLATZER, Monika – Ursula STORCH (eds.),
angewandte Kunst Wien. Ästhetik der Veränderung, Berlin –
Der Kinetismus. Wien entdeckt die Avantgarde (exh. cat.),
Boston 2017, pp. 22–43. WITT, Julia: Architekturlehre an den Kunstakademien in der
Wien 2006, pp. 88–107. PLATZER, Monika: Kinetismus = Pädagogik – Weltanschauung
Weimarer Republik, in: EBERT, Carola – FROSCHAUER,
– Avantgarde, in: PLATZER, Monika – Ursula STORCH
Eva Maria – Christiane SALGE (eds.), Vom Baumeister
(eds.), Der Kinetismus. Wien entdeckt die Avantgarde (exh.
zum Master: Formen der Architekturlehre vom 19. bis ins 21. Jahrhundert, Berlin 2019, pp. 122–147. WITT, Julia: Architektur oder Baukunst? Die Architekturklassen an den deutschen Kunstakademien in den 1920er-Jahren, in: OSWALT, Philipp (ed.): Hannes
cat.), Wien 2006, pp. 8–26. PREŠNAJDEROVÁ, Klára: Oddelenie detské, in: LONGAUER, Ľubomír – Klára PREŠNAJDEROVÁ (eds.), Nebáť sa sprievodcu, (exh. cat.), Bratislava 2018, pp. 72–75. ŠEVEČEK, Ludvík: Fenomén práce v kultuře Baťova Zlína,
Meyers neue Bauhauslehre: Von Dessau bis Mexiko, Basel
in: HORŇÁKOVÁ, Ladislava (ed.): Fenomén Baťa: zlínská
2019, (Bauwelt Fundamente 164), pp. 72–85.
architektura 1910–1960 (exh. cat.), Zlín 2009, pp. 221–237.
WITT, Julia: Die Werkkunstschulen und die Kunsthochschulen in der Bundesrepublik: Ein konfliktbeladenes Konkurrenzverhältnis, in: PANZER, Gerhard – VÖLZ, Franziska – Karl- Siegbert REHBERG (eds.),
ŠIDLÍKOVÁ, Zuzana: Oddelenie módne a textilné, in: LONGAUER, Ľubomír – Klára PREŠNAJDEROVÁ (eds.), Nebáť sa sprievodcu, (exh. cat.), Bratislava 2018, pp. 64–67. VOGELSBERGER, Vera: Künstlerische Kunstliteratur. Über
Beziehungsanalysen: Bildende Künste in Westdeutschland
Schri¤en Leopold Wolfgang Rochowanskis, in: Leopold
nach 1945: Akteure, Institutionen, Ausstellungen und
Wolfgang Rochowanski, Aquarelle – Zeichnungen, 1919–1921
Kontexte, Wiesbaden 2015, S. 91–108.
(exh. cat.), Wien 1987, pp. 69–75. WIEG, Cornelia: „Und jedem Anfang wohnt ein Zauber inne.“, in:
Exhibition Catalogues
BAUER-FRIEDRICH, ¥omas – PHILIPSEN, Christian –
Burg Giebichenstein. Die hallesche Kunstschule von den Anfängen bis zur
Cornelia WIEG (eds.): Moderne in der Werkstatt. 100 Jahre
Gegenwart (Ausst.-Kat.), Staatliche Galerie Moritzburg Halle
Burg Giebichenstein Kunsthochschule Halle (exh.-cat.), Halle
(Saale) und Badisches Landesmuseum Karlsruhe 1993.
(Saale) 2015, pp. 14–20.
Used sources
·eses DOBÓ, Gábor: A Dokumentum című lap és a húszas évek európai avantgárd folyóiratai: önleírás, kontextusok, modellek (PhD diss.), ELTE BTK Irodalomtudományi Doktori Iskola, Budapest 2018. FORBES, Meghan: ’In the Middle of It All‘: Prague, Brno, and the Avant-Garde Networks of Interwar Europe (PhD diss.), University of Michigan, Ann Arbor 2016. PANZERT, Alexandra: Das Bauhaus im Kontext. Kunst- und Gestaltungsschulen der Weimarer Republik im Vergleich (ongoing dissertation), Universität Erfurt, Philosophische Fakultät, Fachgebiet Kommunikationswissenscha¤en. PROCHÁZKOVÁ, Jana: Historie vzniku a šest let trvání Školy umění ve Zlíně (Master’s ¥esis), FF Masarykova univerzita, Brno 1971. TREUTLEIN, Christina: Ein „Bauhaus“ für Frankfurt am Main? Martin Elsaessers Pläne für eine Kunstgewerbeschule 1926/27 (Master’s ¥esis), Phillips-Universität Marburg 2007. WITT, Julia: Reformen an den Kunstakademien im Deutschen Reich 1910–1942 (ongoing dissertation), TU Berlin, Institut für Kunstwissenscha¤ und Historische Urbanistik, Fachgebiet Kunstgeschichte.
Web pages PUINEUF, Sonia de: A Look at the Czech and Slovak AvantGarde Within the Frame of the Bauhaus Network, post (24 June 2019): https://post.at.moma.org/content_items/1318-alook-at-the-czech-and-slovak-avant-garde-within-the-frameof-the-bauhaus-network. www.kampen.de, from 22 October 2019.
277
Photographs and digital reproductions: © Historisches Museum Frankfurt am Main, Institut für Stadtgeschichte Frankfurt am Main, Kulturstiftung SachsenAnhalt – Kunstmuseum Moritzburg Halle (Saale): Punctum/ Bertram Kober, Klaus E. Göltz, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Zlín, Museen der Stadt Wien – Wien Museum, Országos Széchényi Könyvtár, Slovenské múzeum dizajnu – Slovenské centrum dizajnu: Ľubomír Longauer, Stadtarchiv Halle (Saale), private archive of Vladimír Bahna, Szépművészeti Múzeum Budapest, The Metropolitan Museum of Art, New York, Thomas J. Watson Library, Universität für angewandte Kunst Wien, Universitätsbibliothek Heidelberg, Univerzitná knižnica v Bratislave, Yale University Art Gallery; © Zsuzsa Beck (heirs), Martin Brezina (heirs), Martin Elsaesser (heirs), Hans Finsler (heirs), Flora Fribeis (heirs), Máté Góth (heirs), Erwin Hahs (heirs), Gyula E. Kando (heirs), Elisabeth Karlinsky (heirs), Erika Giovanna Klien (heirs), Albert Kner (heirs), Karel Labuda (heirs), Gerda Leo (heirs), Karl Müller (heirs), György Nemes (heirs), M. Oravec (heirs), Johanna (Hansi) Reismayer (heirs), Imre Révész (heirs), Zdeněk Rossmann (heirs), Lino Salini (heirs), Klára Spinner (heirs), Marianne (My) Ullmann (heirs), Győző Vasarhelyi (heirs), Václav Vydra (heirs), Gustav Weidanz (heirs); © Karl Schmidt-Rottluff (heirs)/ BILD-KUNST / LITA, 2020; © Lucia Moholy (heirs) / BILD-KUNST / LITA, 2020; © Herbert Ploberger (heirs) / Bildrecht / LITA, 2020; © Karel Teige (heirs) / DILIA 2020.
We have made every effort to identify the copyright holders of the works used herein. We apologise in advance for any unintentional omissions.
All rights reserved. No part of this publication may be used, retained for later research, transmitted in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, or otherwise without the prior consent of the copyright holders.
School as a Laboratory of Modern Life On the Reform of Art Education in Central Europe (1900–1945)
Editors: Simona Bérešová, Klára Prešnajderová,
Published by:
Sonia de Puineuf
Slovenské centrum dizajnu Jakubovo námestie 12
Authors: Katalin Bakos, Simona Bérešová, Meghan Forbes,
P.O.BOX 131
Lada Hubatová-Vacková, Vít Jakubíček, Alena Kavčáková,
814 99 Bratislava
Alexandra Panzert, Klára Prešnajderová, Sonia de Puineuf,
Slovakia
Mária Rišková, Grit Weber, Patrick Werkner, Cornelia Wieg, Julia Witt
www.scd.sk
Reviewers: Katarína Beňová, Zuzana Šidlíková
Print run: 250 pcs First Edition
Managing editors: Zdenka Pepelová, Klára Prešnajderová
Published as NFS special issue of the magazine Designum.
Copy editors: Simona Bérešová, Ľubica Pavlovičová,
Bratislava 2020
Zdenka Pepelová, Klára Prešnajderová, Sonia de Puineuf ISBN 978-80-89992-06-5 Translation: Katarína Kasalová (ENG) except the paper by Meghan Forbes (pp. 158–177)
Proofreading: Paul McCullough (ENG), Jitka Madarásová (SK), Aspena, s.r.o. (GER, CZ), Katarína Kasalová (pp. 158–177)
Bibliography: Adela Kovářová
Design and layout: Truben Studio / Pavol Truben Typeface: Skolar latin, Skolar sans, Ulm grotesk
Printed by: Ultra Print, s. r. o.
EAN 9788089992065
Táto publikácia vznikla v rámci
Diese Publikation ist eine Teilakti-
¥is publication was realised within the
projektu Dizajn a inovácie. Cezhraničná
vität des Projekts Design & Innovation.
project Design & Innovation. Cross-border
spolupráca inštitúcií dizajnu v digitálnej
Grenzüberschreitende Zusammenarbeit
Cooperation of Design Institutions in the
dobe, ktorý bol podporený programom
von Designinstitutionen im Umbruch
Digital Age supported by the cooperation
spolupráce INTERREG V-A Slovenská
zum digitalen Zeitalter und wurde vom
programme INTERREG V-A Slovakia–
republika–Rakúsko 2014 – 2020.
Kooperationsprogramm INTERREG
Austria 2014–2020.
V-A Slowakei–Österreich 2014–2020 kofinanziert.