02 sorry 2015

PrDeL

č. 276 * březen 2015

3

jan farkas

Národní obrany 35, Praha 6 otevřeno pondělí - pátek 11 - 21

o malý comeback Tak přece jenom se to podařilo. To, co se ještě před rokem zdálo být jako nejbláznivější utopie, se stává skutečností. Humoristický magazín Sorry se po více než ročním internetovém exilu opět vrací do rodiny klasických tištěných titulů. A přestože se tento comeback ponese v duchu nejryzejších sorráckých tradic, počínaje názvem, přes další zavedené rubriky až například po Fámyzdat, bude vzkříšené Sorry v lecčems nové.

Pokud jste zvědaví v čem, bude nejlepší, když ještě teď v březnu proprudíte svého trafikanta, aby nový titul objednal a 1. dubna sami uvidíte. Mimochodem, jak moc dobře vlastně znáte Sorry? Do jaké míry jsou vám známy reálie spojené s tímto titulem? Nejlépe vám to prozradí následující test…

1. Tvůrci Sorry byli v posledním roce odkázáni výhradně na: a) net b) internet c) fernet 2. Fejzbůvkovské stránce Sorry hrozí nejvíce: a) žaloba za urážku na cti b) žaloba za urážku na zdi c) že zapomeneme heslo 3. Nejmilejším doktorem šéfredaktorů Sorry je: a) doktor Bolíto b) doktor Nešpor c) doktor Schlée 4. Zkratka PrDeL znamená: a) PRimitivní DEbilní Lemplové b) PRůsery, Deprese, Lenost c) Pravá Demokratická Legrace 5. Obnovéné tištěné Sorry vyjde: a) 1. dubna 2015 b) 1. 4. 2015 c) na Apríla Správné odpovědi spolu se závaznými objednávkami předplatného a dárky pro šéfredaktory zasílejte kamkoliv, kde zrovna paříme, respektive tvoříme…

2

Eja Kulovaný

radek steska

Vážení a milí!

Máme pro Vás příznivé zprávy. V minulých dnech jsme od dr. Schlée koupili titul SORRY. A prvního dubna vyjde nové SORRY na papíře.

Oproti zvyklostem bude mít 24 stran a bude barevné (ovšem nebudeme s barvou plýtvat).

Vydavatel (firma A11) stanovil cenu výtisku na 50 korun.

SORRY v začátcích nebude v prodeji mimo Prahu, proto mimopražským doporučujeme předplatné. Roční (do března 2016) vyjde na 499 korun. Objednat ho lze mailem na stránkách www.sorry.cz, případně na adrese redakce.sorry@seznam.cz. Předplatné doporučuji využít i pražským čtenářům, neboť nás bude distribuovat pouze PNS v prodejnách Tesca, Kauflandu, Relay a Geco, dohromady to bude zpočátku v necelých 50 prodejnách. Využitím předplatného získáte jedno číslo zdarma.

Redakční kolektiv zůstává prakticky stejný, rubriky jakbysmet, tak tedy – sejdeme se na apríla na papíře.

Těšíme se Fefík, Vářka, Vilas, Shinda a spol.

Přítel Setík navštívil při příležitosti několika významných narozenin fefíkovo takřka rodné Dejvické divadlo, respektive jeho kavárnu. Snad z potřeby přiblížit sobě i nám jaro, rozhodl se na rozhraní konce ledna a počátku února okusit vodu ve Vltavě a koupal se. Jak se z toho zdravotně vyvlíknul nám není známo, ale slyšeli jsme, že otužování jest zdravé.

Nové tričko Sorry (15 ks)

V restauraci Fantomas v Davídkově č. 3 v Praze 8 je výstava vtipů dvojice POKLOP (Luboš Pospíšil a Karel Klos).

Karolka vám ukážeme na aktuální fotografii z Dejvické sokolovny, kde jsme byli – jak jinak – pracovně.

V sobotu 21. března odehraje se na bubenečské nádražce (Goetheho ulice) koncert na podporu SORRY. Od 8 hodin vystoupí známá skupina Smažená zelená rajčata v čele s Péťou Trpákem. Koncert je pořádán ve spolupráci se spolkem KAFKA 6.

V bubenečské galerii – kavárně KABINET přichystali jsme v rámci oslav znovuzrození SORRY výstavu kreslených vtipů našich kreslířů. O termínu vernisáže Vás budeme informovat na facebooku.

Sledujte www.sorry.cz a na facebooku Oficiální stránku magazínu SORRY! 3

Chřipka Člověk si nevybere. Někde mají mor, někde choleru, jinde úplavici, malárii, lepru, ebolu nebo spavou nemoc. Naše zeměpisné šířky a délky navštěvuje zimu co zimu rýmička, chřipka neboli viróza.

Tuhle jsme oslavovali nějaké narozeniny a druhý den postihla mne bolest hlavy, svalů, krve, všeho, zimnice, světloplachost, zvukoplachost, vlastně úplná plachost – a já si říkal, jestli je to viróza, nebo jen hradní model.

Naštěstí nemusel jsem k lékaři pro neschopenku, abych v MHD a v čekárně chytil ještě ty nemoce, které se mi zatím vyhnuly. Řekl jsem si, to se musí vyležet, však se uvidí.

Předtím ale informoval jsem se u přátel a v médiích, jak na tu chřipku potvoru vyzrát.

Nezdravte se podáváním ruky a líbáním, psalo Právo. Po večírku! Pozdě!

Nechoďte do marketů, divadel, MHD, na výstavy. Všecko špatně!

Ujděte 4x týdně 8 a půl kilometru.

Cože?!

Tak jsem začal léčbu slivovičkou, když začlo škrabkat v krčku.

I navštívil jsem vietnamský market a nakoupil vše potřebné. Citróny, zázvor, med, mletou skořici, kysané zelí, křen.

Sibiřský rakytník u Rusů.Rakytník je totiž favorit bylináře Emila Havelky.

Dělá si z něj čaj, oďoubává kůru (prý dobré antidepresivum), vyrábí džemy, džusy, kompoty, kořalku. Tady jsem se chytil. A už putovaly oranžové bobulky do vodky.

Hildegarda z Bingenu, německá jeptiška, mystička a bylinářka, doporučovala důkladně rozžvýkat a spolknout jednou týdně syrovou paličku česneku.

Zdů­razňuji důkladně, aby se z vezdil uvolnila allináza. Jiní radili sádlo a mraky cibule. Vydavatel Jiří Kuchař zase pije během zimy preventivně čaj z kousku sušené biopomerančové kůry, dvou křížal, úlomku skořicové kůry velké jako malíček a tří hřebíčku. Jejich směs zalévá půl litrem vroucí vody a po zchladnutí sladí medem nasbíraným z květů kaštanu jedlého. Tento elixír nechal jsem si ujít. S Jiřím se známe léta a mám pocit, že jako každý správný vydavatel občas kecá.

Tak jsem všechny poslechl. Skořici sesypal jsem se zázvorem, dosladil medem. Čaj s citrónem střídalo sádlo s cibulí a česnekem, kysané zelí dochutil jsem křenem. A druhý den byla viróza pryč.

Faktem ovšem je, že jsem ji nevyležel.

Ale vyseděl.

f 4

rychtařík

Karel Hohl

Radek Steska

Eja Kulovaný

Krušovičtí sládci na jaro připravili novinku - Kazbek ležák, vyznačující se výrazným chmelovým aroma s kořenitě-citrusovým charakterem. Sládci při chmelení použili jedinu odrůdu chmele – Kazbek.

Chmel Kazbek vyšlechtili odborníci z žateckého Chmelařského institutu v roce 2008, pěstuje se nedaleko Krušovic. Kazbek ležák má voltáž 5,1 % a EPM 12,3 %. *** Domácí i zahraniční prodej plzeňské dvanáctky překonal poprvé ve své historii hranici dvou milionů hektolitrů vystaveného piva. Dohromady uvařila skupina Plzeňský Prazdroj přes 10 milionů hektolitrů piva. *** V Lobči na Kokořínsku se po 71 letech zase vaří pivo. Renesanční pivovar, který byl odsouzen k zániku, ožíval už od roku 2009, kdy jej zakoupil pár nadšených architektů z Prahy. Postupně obnovují jeho budovy a začínají tu pořádat kulturní akce.

*** V umění uvařit dobré pivo mají Češi Pivovar Nymburk má za sebou druhý nejlepší rok v historii.

Postřižinské zvýšilo produkci pro domácí i zahraniční trh. Do letoška středočeský podnik vstoupil s optimismem. Roli v růstu zřejmě sehrálo i sté výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala, jenž je s nymburským pivem velmi pevně spojen.

Jeho otec František se v roce 1919 stal správcem , rodina tu žila až do roku 1947. A společnost bude slavit i letos - připomene si 120 let od založení. Nymburští slibují zatím nekonkrétní překvapení, odtajněno ale je černé čokoládové pivo, které půjde do prodeje na jaře. Dřív bylo k dostání pouze na vybraných akcích. Postřižinské si pijáci mohou vychutnat ve dvou desítkách zemí na třech světových kontinentech.

V Nymburce se vaří šest druhů světlých piv, jedno tmavé a světlý a polotmavý speciál. /zdroj ost, lidovky.cz 5

fefík

Potrefená husa neprošla!

Katův šleh z menu asi zmizí n Zabíjačkové hody až příští rok Nedávná tragédie v Uherském Brodě, kdy psychicky narušený muž zastřelil v restauraci Druž­ ba osm lidí a následně i sebe, výrazným způsobem ovlivni­ la život tohoto měs­tečka. Asi nejzásadnějším způsobem se 8

celý incident dotkl samotné­ ho místa tragédie. Majitelé oblíbené restaurace prakticky okamžitě po masakru hovořili o nutnosti změnit název pod­ niku a zjevně se v tomto smě­ ru inspi­rovali jménem kul­

tovní pražské hospody. Místo do restaurace Družba se tak v Uherském Brodě bude cho­ dit do hospody U vystřelený­ ho cvoka, přičemž hosté zde budou mít nově k dispozici i nábojový lístek.

TV program

ČT 4 Sport Sobota 15:00

MS ve střelbě 2015 – Paříž

Cintát měsíce

Norové, třeste se!

Podpora Evě Michalákové, které norská sociální služ­ ba Barnevern odebrala před časem její dva syny, je v rám­ ci České republiky stále vět­ ší a větší. Kromě oficiálních vládních představitelů a orga­ nizací na podporu lidských práv se však do ní zapojují i instituce, u kterých bychom

to absolutně nečekali. Velmi svérázným způsobem se do celé kampaně okolo souro­ zenců Micha­lákových zapojili ochránci zvířat na Vysočině, kteří zaměstnancům chova­ telské stanice kožešinových zvířat v Jihlavě odebrali Nor­ ky a odmítají skandinávské stážistky ošetřovatelům vrátit.

Musli, tedy jsem Tomio Okaura

Qíz Fámyzdatu Jaký je nejoblíbenejší zimní nápoj Pařížanů?

Čaj s Mohamedem

Tisková oprava V minulém čísle Fámyzdatu jsme nesprávně uvedli, že v prostoru muničního skladu ve Vrběticích vyletěla do povětří blíže nespe­ cifikovaná vojenská jednotka.

Správně mělo být uvedeno, že se 3. ženijní rota z Prostějova roz­ ptýlila po okolí. Omlouváme se a děkujeme za granát.

VY se ptáte MY odpovídáme Jak děkují řečtí finančníci?

Angela Merkelová, Německo Pán Bůh zaplať…

Loupíme s knihou Český literární trh se může v nejbližší době těšit na nový a velmi zajímavý počin Na pul­ ty tuzemských knihkupectví bude totiž uvedena prvotina publicisty Martina Mozko­ mora, kterou ocení především kleptomani a nenapravitelní recidivisté. Poutavě psané díl­ ko obsahuje neocenitelné rady týkající se krádeží a vloupání všeho druhu a případní zájem­ ci ji u svých knihkupců najdou pod názvem Sklepy a zámky v Čechách a na Moravě.

Nebezpečná osada Hrozba, kterou pro veškerý ci­ vilizovaný svět představuje mili­ tantní Islámský stát, je den ode dne větší. Západní zpravodajské služby přišly před nedávnem s alarmu­ jící informací, podle níž islámští radikálové disponují biologickými zbraněmi a hodlají je použít. Toto své tvrzení pak opírají o premiéru vůbec prvního ryze islámského fil­ mu, který měl před časem premié­ ru v okupovaném iráckém Mosulu.

Autoři, zjevně velmi dobře obezná­ mení s vybavením a možnostmi islámských ozbrojených sil, totiž své dílko nazvali 50 odstínů sněti.

Pelíšky míří do výšky Popularita jednou doběhne i se­ beskromnější jedince. Došlo už tak i na známého českého herce, který proslul zejména skvělý­mi divadelními představeními pro jednoho hrdinu. Představi­

tel komunistického učitele z fil­ mu Pelíšky však začal poslední dobou žádat tak přemrštěné honoráře, až mu kolegové už neřeknou jinak, než Jaroslav Vydřidušek.

9

10

Peter de Wit Kočky v burkách (Burka baes)

vydalo nakladatelství Paseka 2008

radek steska 11

Trička Sorry + knížka Bikšit

drastil

punch

Kavárna – galerie KABINET Rooseveltova 24, Praha 6

Vinárna U hrušky

Vítězné nám. 10 – Nár. obrany 35

Kavárna Dejvického divadla Zelená 15a, Praha 6

Vínečko u Martina Uralská 9, Praha 6

Můžete také objednat na mailové adrese redakce Sorry 12

Žiju sama, jen se svými vzpomínkami.

radek steska

10/3 Krausberry 14/3 Sahara Hedl + Šrůmová 16/3 Jiří Schmitzer 17/3 Ivan Hlas trio 18/3 Neřež 19/3 Vašek Koubek

skoupý – NOVák

10/3 Jiří Schmitzer 18+19/3 100 zvířat 23+24/3 Radůza s kapelou 30/3 CK Vocal inzerce

TV - FILM- DIVADLO www.ivanherma.cz

Vinárna u Hrušky Pasáž Riviera, Národní obrany 35 – Vítězné náměstí 10, Praha 6 Vynikající moravská a rakouská vína!

Přívětivé ceny pro každého: 2dcl – 28 Kč, 1l – 80 Kč Akce: ochutnávky, výstavy, koncerty Po – pá 11 – 20h Ne 18 – ??

Web: facebook.com/VinarnaUhrusky Tel: 737 959 555 13

Zemřel Kobra V neděli 22. února zemřel kreslíř, redaktor a teoretik humoru Josef Kobra Kučera. Autor kreslených „Fuseklíků“ byl šéfredaktorem porevolučního měsíčníku Škrt, byl zakládajícím členem České unie karikaturistů, při­pravil přes čtyři stovky Slonů kresleného humoru, zejména v Malostranské Besedě. Bylo mu 71 let.

Nemalé Kobrovy zásluhy o zrození |SORRY se datují od okamžiku, kdy si Kobra jakožto šéfredaktor humoristického měsíčníku ŠKRT povšiml skupinky líných grafomanů, vydávajících plátky jako Fámyzdat či Bobkové listy.

Jakožto správný šéfredaktor – vizionář snažil se podchytit nejen to již vzrostlé a košaté, ale i to teprve rašící. A vyzval nás ke spolupráci – dostala podobu v příloze Záškrt, která nám dovolovala trochu si přisypat do studentských měšců a trochu se etablovat v humoristickém rybníčku. Seznámili jsme se tak s autory, které jsme milovali a ctili a drze kopírovali, pány Urbana, Pralovszkého a Hrdého, a jelikož tyto naše vzory bylo dosti často možno potkávat při sklenici piva, obeznámeni s rituálem, blíže jsme poznali je a také další přátele, Marka Doušu, Jirku Havlíčka, Hofinu, Radka Rakuse a další. Při uzávěrkách a hlavně po nich shledávali jsme se v hostincích poblíž Pařížské třídy, při které kamrlík Škrtu sídlil, až z toho vzniklo tvůrčí zurčení, humus a podhoubí. Když byl Kobra nemocen s žaludečními vředy snad, pověřil nás dokonce připravit jedno číslo Škrtu, netuše, že mu z toho hned uděláme Lihové noviny. A jak šel čas a schůzek přibývalo, zrodilo se SORRY a Kobra byl jeho jakýmsi kmotrem. Nebyl u toho, nesvítil nám, ale tak nějak nám půjčil kvartýr. To je jeho nehynoucí zásluha, což musím říci nyní, když zhynul on.

Kobro, díky.

f.

* Ve věku 71 let zemřel v Praze po těžké nemoci Josef Kobra Kučera, publicista, šéfredaktor, vydavatel, výtvarník, kurátor. Novinářskou (a reklamní) dráhu začínal v šedesátých letech minulého století v Mladé frontě, v roce 1969 jsme se potkali v redakci měsíčníku Zálesák, kam Kobra nastoupil jako nový šéfre14

daktor, i když žurnalistiku teprve dálkově studoval.

Byl velkou tváří festivalu Porta v jeho nejslavnějších dobách. S Mikim Ryvolou připravovali krásné knihy v tiskovém oddělení Lidového nakladatelství, v 80. letech se zařadil do party talentovaných profesionálů kolem Víta Hrabánka v propagaci České pojišťovny.

Významná byla jeho spolupráce s týdeníkem Mladý svět.

Po Listopadu se s manželkou Růženkou stali vydavateli humoristického časopisu Škrt. Ta láska ke kreslenému humoru se rodině dost prodražila. Kreslený humor byl vůbec nejsilnější částí košaté Kobrovy tvůrčí i organizátorské práce.

Více než čtyřicet let (!) připravoval

Salony kresleného humoru, jejichž nejslavnější éra byla spojena s pražskou Malostranskou besedou. Kobra se stal spoluzakladatelem České unie karikaturistů, byl jejím místopředsedou.

Možná jím zůstane i po své smrti, nevím. Čeští (a slovenští) karikaturisté si Kobry vážili. Milovali ho.

Josef Kobra Kučera je zakládající člen redakce Music Open, byl její zkušený a talentovaný autor. Kamarád, celoživotní přítel. Svědek na naší svatbě s Janou. V tom synovi prvorepublikového četnického oficíra byla zvláštní vznešenost i světáctví. Nedal se ­přehlédnout.

Loňský rok byl pro Kobru naplněn krásnými událostmi. Zahájila ho nád-

Před pár dny jsme se na něho s režisérem Václavem Křístkem dívali ve střižně na Kavčích horách. To ještě žil.

Bojoval.

Poslední rozloučení s Josefem Kobrou Kučerou bude v úterý 3. března ve 12 hodin ve velké síni krematoria v Praze - Strašnicích. Je to první úterý v měsíci, den vernisáží jeho slavných Salonů.

Ke Kobrovu dílu i vzpomínkám na něj se budeme v Music Open vracet. Nedá se na něj zapomenout.

Fedor Skotal

* Poslední slovo o Kobrovi (fakt opravdu poslední) Ještě pořád jsem nepřišel na to, zda to byla vypatlanost anebo vychytralost, s níž si mne Kobra opakovaně vybíral jako autora předmluv, úvodních slov a hlavně oslavných řečí ke svým výročím a výstavám. Obvykle k výročím i výstavám současně. Těch posledních slov jsem do katalogů napsal dost. Z po­sledních

posledních slov uvádím Poslední slova k 60. naro­zeninám, Poslední slova k 65. narozeninám, Poslední slovo k 67. narozeninám… použili jsme je i k dalším výstavám. Fakt je, že tak Pepík Kučera ušetřil. Nevyžadoval jsem za to flašku, dělal jsem to jako přítel příteli, starému spolubojovníkovi na tomto truchlivém poli. Na poli těžké porážky výtvarné legrace.

Kobru je těžko neznat. Nutno však mladší generaci tvůrců kresleného humoru prozradit, že jsme si spolu, my dva, rozdělili kdysi dávno úlohy. On (*1944), že bude karikaturisty chválit, já (*1942) hanit. Možná soudil, že jeho dílo budu hanit snesitelněji, když autor stojí na vernisáži vedle mne. Že to pro mne, dobráka od staré kosti, bude obtížnější, říkat mu své příkré soudy takhle do očí.

Jenže to se přepočítal. Jsem lstivější, než si Kobra myslel. Pod falešnou záminkou že mi při řečnění padají pravé zuby (opravuji: pod pravou záminkou, že mi z úst padají falešné zuby) jsem se z veřejného projevu vždy vykroutil . Všechny ty strašné věci jsem sice napsal, ale zařídil, aby je slyšeli přítomní z jiných, cizích úst. Omlouvám se dodatečně nebohému řečníkovi!

Také Kobra se však projevoval lstivějí, než byste mysleli. Vždycky před takovou svou výstavou začal šeredně umírat. A podložil poté svou žádost o mých „několik slov či vět” jakýmsi zvláštním podtónem - jakoby mezi dvěma trans-

foto: Česká unie karikaturistů

herná pražská vernisáž výstavy ke Kobrovým sedmdesátinám. V rodných Teplicích připravil zrovna čtyři samostatné výstavy své tvorby. Opakovaně se podílel na natáčení dokumentárního cyklu České televize Zvláštní znamení touha.

S Růženkou s námi byli i na Poslední klapce v září v Povltaví kolem Utahu, Ztracenky, hospody U Taterů.

fuzemi říkal: tak neblbni a udělej to pro mne, však už to je nejspíš naposled!

Splnit někomu poslední přání, to je i pro cynika dlícího v dávno vyhaslém těle věc zásadní slušnosti. A tak posledních pár desítek let jsem psal jednu poslední řeč za druhou - co kdybych se mýlil, vypadá to s ním šeredně... a co kdyby Kobra zrovna tentokrát naschvál natáhl fusekle! Jen klid; vím, že se říká natáhnout bačkory, ale vycházím z toho, že známá Kobrova figurka se nejmenuje Bačkořík, ale Fuseklík.

Když jsem Kobrovo výtvarné dílo viděl pohromadě naposledy - samozřejmě na jednom z jeho slavných „400+2 Salonů”, jsem se aspoň vyhnul nepsané povinnosti autora za jeho výtvarné kousky pochválit. Odkázal jsem vzdělané publikum přímo na jeho dílo s tím, že mluví samo o sobě o autorově osobě. A raději jsem řeč stočil k autorovu věku, který mi byl jaksi bližší, neb jsem měl tu čest se ho už dožít. Popřál jsem tedy rázovitému umělci, kurátorovi, redaktorovi, zakladateli památného humoruplného magazínu Škrt, v němž mj poskytl dvoustranu i legendárnímu Fámyzdatu, slavnostnímu řečníkovi, ať se dožije mého věku s jinými nemocemi.

Poslechl a dožil se sedmdesátky.

A opravdu s jinými nemocemi. Tady ovšem jako znalec selhal, když si ze širokého rejstříku chorob vybral ty vskutku ošklivé. A teď, v neděli 22. února 2015, podlehl té nejodpornější z nich. Musím si teď zvyknout na vědomí, že už žádné salší slovo ke Kobrově výstavě nenapíšu. Tohle bylo fakt poslední.

A taky mi došlo, že už tu po Kobrově odchodu není nikdo na to chválení autorů. Se mnou rozhodně nepočítejte...

Ivan Hanousek 15

sejdeme se na apríla na papíře!