Putování s bílou paní po hradech a zámcích jižní Moravy

Putování s Bílou paní po hradech a zámcích jižní Moravy

Tu r i s t i c k ý r e g i o n J i ž n í M o r a v a

Obsah

Putování s Bílou paní od Pernštejna k Blansku.............. 2 Pernštejn (3), Boskovice – zámek a hrad (4), Nový hrad u Blanska (4), Rájec nad Svitavou (6), Blansko (6), Lysice (7), Holštejn (7), Kunštát (7), Velké Opatovice (7)

Projížďka s černým rytířem po zahradě Evropy....................... 8 Lednice (8), Janohrad (8), Minaret (8), Valtice (10), Zámky a salety Lednicko-valtického areálu (10), Pohansko (10), Mikulov (11), Děvičky (11), Sirotčí hrádek (11), Neuhaus (11)

Výlet za strašidelnými psy a kočkami do Podyjí................... 12 Vranov nad Dyjí (13), Bítov (14), Nový Hrádek (15), Cornštejn (15), Uherčice (16), Znojemský hrad (16), Frejštejn (16), Jevišovice (17), Kravsko (17), Hardegg (17), Jaroslavice (17), Lapikus (17), Jaroměřice nad Rokytnou (17)

Výprava do srdce jižní Moravy s pandurem Trenckem............... 18 Špilberk (18), Rosice (20), Oslavany (20), Veveří (21), Moravský Krumlov (21), Templštejn (21), Židlochovice (21)

V záři slavkovského slunce........ 22 Slavkov u Brna (22), Bučovice (24), Vyškov (24), Nové Zámky (25), Buchlov (25), Buchlovice (25), Sokolnice (25), Cimburk (25)

Prohlídka Slovácka s černou hraběnkou................... 26 Milotice (26), Hodonín (28), Kyjov (28), Strážnice (28), Čejkovice (29), Ždánice (29), Klobouky u Brna (29), Veselí nad Moravou (29)

Hrady a zámky jižní Moravy Představme si jihomoravské hrady a zámky jako starobylý gobelín, v němž jsou pestrými barvami vetkány dějiny, lidské osudy, vrtkavé okamžiky štěstí i záblesky válečné vřavy. Na jeho lemu se mezi listím prodírají paprsky slunce a ve stínech se skrývají srdce puklá láskou i srdce puklá nenávistí, zatímco kdesi v pozadí vábivě zní flétny trubadúrů. Vydejme se společně na toulky tímhle čarokrásným světem a odhalme skvostnou minulost šlechtických sídel jižní Moravy. Zavedeme vás na hrady, které patří v České republice k nejnavštěvovanějším, vypravíme se na zámky, které dodnes ožívají hlaholem rytířských turnajů a historických slavností, a podnikneme téměř detektivní pátrání, abychom odhalili tajemné, legendami opředené zříceniny v přítmí lesa – tam, kde dodnes zdálky zaznívají loutny potulných truvérů, ržání koní a smích krásných dam. Stačí otočit první stránku …

Putování s Bílou paní od Pernštejna k Blansku

Bílé paní patří k nejdůležitějším a nejpověstnějším strašidlům, která se na hradech, zámcích a tvrzích někdejšího Království českého objevují. V široké paletě hradních a zámeckých strašidel patří také mezi zjevení nejdůstojnější, která se zpravidla jen tiše objevují, projdou kolem vás a zase mizí. Kouzlo těchto přízraků spočívá navíc v tom, že svou Bílou paní má řada někdejších šlechtických sídel, a to včetně malých hrádků v těch nejzastrčenějších koutech země. Putování po hradech a zámcích jižní Moravy proto zahájíme tam, kde dodnes ožívá jedna z nejpověstnějších legend – na hradě Pernštejně. I když tamní Bílá paní není paní, ale panna …

Bílá panna pernštejnská Ve spleti chodeb a sálů hradu Pernštejna se zjevoval přízrak Bílé panny, kolem něhož se dodnes točí řada záhad. Má nejasný původ, není známo, jak se přesně jmenuje, a existuje hned několik odlišných pramenů, vysvětlujících proč se z členky rodu Pernštejnů stalo strašidlo. Zpočátku procházela komnatami, kontrolovala kuchyně, sýpky i sklepy. Po čase ji začali obyvatelé hradu vídat jen příležitostně; když se zjevila v černých šatech, zvěstovala neštěstí nebo smrt někoho z rodu. Naposledy prý byla Bílá panna spatřena na sklonku třicetileté války, kdy zemřeli poslední členové starobylého moravského rodu.

Pernštejn 

2

3

Podzim na Pernštejně  Věž čtyř ročních období 

PERNŠTEJN

Gotická pevnost, Bílá panna a tajemné legendy

 Sál spiklenců

Pernštejn je jednou z nejzachovalejších goticko-renesančních pevností v Evropě. Hrad skrytý v lesích východního okraje Českomoravské vrchoviny vznikl v polovině 13. století a stal se základnou rodu pánů z Pernštejna.

Jejich péčí byl postupně zdokonalován a rozšiřován, takže původní jednoduché sídlo se dnes ztrácí ve spleti pozdějších gotických a renesančních přestaveb, které působí velmi malebným dojmem. Pozoruhodné je především velkolepé pozdně gotické opevnění, které nemá ve střední Evropě obdoby. Díky posledním majitelům hradu, šlechtické rodině Mitrovských z Nemyšle, se středověká pevnost změnila v reprezentační

sídlo, které však ani tehdy neztratilo nic ze své obranyschopnosti, starobylosti a půvabu.

Pernštejn má neopakovatelnou atmosféru. Prohlídkové trasy umožňují návštěvníkům obdivovat architektonickou skladbu hradního paláce, křivolaké chodby i točitá schodiště, velkou pozornost tradičně přitahuje vysunutá věž čtyř ročních období či Sál spiklenců s nezvyklou klenbou

a uspořádáním oken.

Za zdmi hradu se však skrývá leccos stísňujícího a tajemného. Na stěnách se porůznu nacházejí vyrytá astrologická znamení a tajemné znaky, jsou tu předměty opředené záhadami a temnými legendami.

Vedle okouzlení hrdou architekturou tu proto můžete cítit i silné mrazení v zádech a prožít okamžiky, které se vymykají běžným vysvětlením.

Státní hrad Pernštejn 592 62 Nedvědice, 566 566 101 pernstejn@brno.npu.cz, www.hrad-pernstejn.eu • červenec: Slavnosti pernštejnského panství – několikadenní historické oslavy, jarmark tradičních řemesel, šerm • září: Podzim na Pernštejně – zátiší z květin, plodů, dřevin a listů, naaranžovaná v dobových interiérech • prosinec: Vánoce na pernštejnské sýpce – adventní program na nádvoří, v kapli a sýpce; Ježíškova dílna pro šikovné ruce dětí i dospělých, teplé občerstvení, drobné dárky, vystoupení dětských souborů

Putování s Bílou paní od Pernštejna k Blansku

 Zámek Boskovice

Boskovický hrad 

Nový hrad u Blanska

Středověká romantika, švédská zrada a historické akce

BOSKOVICE – zámek a hrad

Gotický hrad, barokní rezidence a empírový zámek Malebné město, ležící severně od Brna a Moravského krasu, nabízí zajímavý soubor několika panských sídel různého typu a stáří. Téměř všechny nejvýznamnější památky jsou přitom soustředěny na Hradní ulici, která začíná jen kousek od

Kostýmovaná prohlídka 

hlavního náměstí v srdci městské památkové zóny.

Na strmém vrcholku nad městem se tyčí jedna z nejromantičtějších moravských hradních zřícenin, nabízející nádherné výhledy do okolí. Hrad vznikl patrně koncem 13. století jako rodové sídlo mocného rodu pánů z Boskovic. Boskovické panství posléze získali Dietrichsteinové, jimž nepohodlný a špatně přístupný hrad záhy přestal vyhovovat. V první polovině 18. století proto na úpatí kopce vznikla nová budova, zvaná Rezidence, nynější sídlo boskovického muzea.

Poté, co i tato stavba postupně přestala plnit nároky Dietrichsteinů na reprezentativní bydlení, vzniklo další šlechtické sídlo. Elegantní empírový zámek obklopený

komplexem parků a zahrad, ojedinělá stavba tohoto slohu na Moravě, byl přestavěn ze zrušeného kláštera v první polovině 19. století. U majitelů se zámek těšil velké oblibě.

Těm posledním, rodině Mensdorff-Pouilly, byl objekt vrácen v rámci restitucí, ale je nadále přístupný veřejnosti.

Reprezentativní interiéry jsou zařízené zejména v dobovém empírovém stylu, stěny zdobí jemné štuky a látkové tapety, pozornost návštěvníků přitahují i bohaté sbírky nábytku, obrazů a porcelánu. Největší prostorou na zámku, na výšku prostupující dvě patra, je taneční a hudební sál s iluzivní malbou.

V okolí zámku stojí za shlédnutí též empírový skleník s arkádami a jízdárna.

Jižně od Blanska se na vysokém a strmém ostrohu obtékaném řekou Svitavou dochovaly zříceniny hrádku ze 14. století, který střežil strategickou cestu blanenským údolím.

Jeho osudy se završily za třicetileté války, kdy jej koncem května 1645 přepadl švédský oddíl. Švédové měli zřejmě mezi domácími přesné informátory a ani posádka nebyla příliš obezřetná; opilí vojáci údajně hráli v otevřené bráně v kostky.

Dnešní podobu dali hradu Liechtensteinové na počátku 19. století.

V rámci romantických úprav tu vznikl lovecký

 Nový Hrad

hrádek, k němuž přibyl obytný palác a vysoká kulatá věž. Ta ovšem byla při budování železnice v roce 1842 částečně snížena z obav, že by se mohla zřítit do údolí.

V roce 1994 se na Novém hradě natáčel historický film V erbu lvice o Zdislavě z Lemberka, ale dnes už byste jej zřejmě nepoznali.

Současní majitelé hrádek rekonstruují do pseudogotické podoby z doby vrcholného rozkvětu v 15. století, běžné prohlídky každoročně zpestřuje několik řemeslných jarmarků.

4

5

Zámek Letovice

Starožitnosti, mučírna a zámecká restauracee

 Letovice

Ještě před několika lety patřil zámek v Letovicích na Blanensku k nejzchátralejším historickým objektům regionu a památkáři nad ním pomalu lámali hůl. Rady si nevěděl ani původní majitel Alexander Kálnoky, jemuž byl objekt vrácen v restituci. V roce 2004 ovšem letovický zámek koupil starožitník Bohumil Vavříček a pustil se do zdlouhavé a pracné rekonstrukce.

Jeho dílo se zdařilo; už o pár let později vyhrál zámek Letovice soutěž

o nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje za rok 2008 a zahájil první sezonu pro veřejnost. Kromě postupně opravovaných interiérů si můžete prohlédnout také sklepní prostory se středověkou hladomornou a mučírnou, zámeckou jízdárnu a anglický park.

Nezapomeňte ani na zookoutek, malé muzeum zemědělské techniky, zámeckou restauraci a obchůdek se suvenýry a starožitnostmi.

Hrad Boskovice Hradní 7, 680 01 Boskovice,  516 452 043, 732 546 942 www.hradboskovice.cz • v průběhu sezony: šermířská, hudební a divadelní vystoupení • červenec: Festival Boskovice – festival pro zachování a obnovu židovské čtvrti

 Kunštát

Zámek Kunštát

Hrad krále, Jiříkova lípa a unikátní hřbitůvek

Na návrší nad městem Kunšátem kdysi stával hrad, z něhož pocházel slavný rod pánů z Kunštátu v čele s českým králem Jiřím z Poděbrad.

Hrad byl později přestavěn na renesanční a barokní zámek, ale pro veřejnost byl otevřen až v roce 2005; do té doby byl využíván jako depozitář Moravského zemského archivu v Brně. Interiéry, zařízené původním mobiliářem, vás seznámí s kulturou bydlení posledních šlechtických majitelů.

Zámek obklopuje obora a park, jehož součástí je i v tuzemsku ojedinělý historický psí hřbitov.

Založil jej kolem roku 1890 Cuno, poslední člen rodu Honrichsů z Wolfswarffenu, kteří vlastnili kunštátské panství v letech 1783– 1901. V tradici pokračoval i rod CoudenhoveHonrichs, jimž panství patřilo až do roku 1945.

Jedná se o šestnáct malých pomníčků se jmény a letopočty. Pod nimi odpočívají zámečtí psi, miláčci svých pánů,

kteří zámek hlídali na počátku 20. století.

Krále Jiřího z Poděbrad připomíná Jiříkova lípa, toho jména již druhá.

Její předchůdkyně, dle legendy vysazená roku 1458 na počest korunovace krále Jiřího z Kunštátu a z Poděbrad, byla roku 1954 poškozena větrnou smrští, torzo stromu se však dochovalo se až do 70. let 20. století.

V květnu 2008 byla u příležitosti 550. výročí korunovace krále Jiřího vysazena na původním místě nová Jiříkova lípa.

Zámek Boskovice Hradní 6, 680 01 Boskovice,  516 452 241 info@zamekboskovice.cz, www.zamekboskovice.cz • v průběhu sezony: Dětské dny – kostýmované prohlídky zámku s doprovodným programem pro děti MŠ a ZŠ, denní i noční kostýmované prohlídky, koncerty a pohádková divadelní představení pro děti i dospělé • Velikonoční víkendy s velikonočním jarmarkem a mimořádnými prohlídkami • červen: Concentus Moraviae – koncerty klasické hudby • listopad: Svatohubertské slavnosti • Vánoční kostýmované prohlídky Nový Hrad 679 04 Adamov,  516 446 221 novyhrad@atlas.cz, www.novyhradublanska.info • v průběhu sezony: Historické jarmarky – lidová řemesla, středověké občerstvení, rytířské souboje Zámek Letovice Zámek 1, 679 61 Letovice,  516 454 533, 602 528 912 e-mail: zamek-letovice@seznam.cz, www.zamekletovice.cz • v průběhu sezóny: koncerty, zámecké jarmarky, výstavy • jednou měsíčne se v zámku konají burzy starožitností a sběratelských kuriozit Státní zámek Kunštát Zámecká 1, 679 72 Kunštát,  516 462 062 e-mail: informace@zamek-kunstat.cz, www.zamek-kunstat.cz

Putování s Bílou paní od Pernštejna k Blansku

 Blansko – expozice užitkové litiny

BLANSKO

Stylová renesance, pozoruhodné muzeum a dějiny železářství

 Rájec nad Svitavou

Nejvýznamnější památkou města Blanska je zámek, postavený v roce 1604 ve stylu rustikální renesance. V objektu sídlí Muzeum Blansko, které se jako jediné v České republice specializuje na dějiny železářství od pravěku po současnost.

V zámku je umístěna stálá archeologická expozice Nejstarší hutě a expozice Moravský kras, zaměřená na ekologii a dějiny výzkumů. Slavné železářské tradice, založené někdejšími

majiteli zámku – rody Gellhornů a Salmů – připomíná expozice blanenské umělecké a užitkové litiny 19. a 20. století, jejíž součástí jsou i litinové sochy na Wanklově náměstí, v zámeckém parku a na nádv oří s litinovou kašnou.

Těšit se můžete i na neorenesanční zámecké interiéry, vybavené dobovým nábytkem, část věnovanou historii zámku a rovněž expozici měřicí techniky.

 Zámecké zahradnictví v Rájci nad Svitavou pečuje o cennou sbírku až 300 klasických i méně známých odrůd kamélií. Od začátku devadesátých let doprovází prohlídky historických interiérů sezonní výstavy květin. Na kamélie se můžete přijet podívat každoročně koncem února a začátkem března, tedy v době jejich největšího květu, v polovině září zase vládnou zámku květinové vazby z pestrých jiřinek.

RÁJEC NAD SVITAVOU

Francouzská architektura, Salmovská obrazárna a výstavy květin Trojkřídlý zámek postavený v druhé polovině 18. století ve svahu nad městem Rájec-Jestřebí, otevřený do čestného dvora s francouzskou zahradou a obklopený anglickým parkem, je ojedinělým dokladem panského sídla inspirovaného francouzskou architekturou doby Ludvíka XVI. Projekt zámku, který původně sloužil jako letní rezidence knížecí rodiny Salm-Reifferschiedt, vypracoval vídeňský architekt francouzského původu

Isidor M. A. Canevalle.

Pozornost návštěvníků přitahuje proslulá salmovská obrazárna, jedna z největších soukromých uměleckých sbírek na Moravě, rozsáhlé sbírky manýristických křišťálových pohárů, bohatá kolekce orientálního porcelánu i knihovna, která patří se svými více než 60 000 svazky ve třech knihovních sálech k největším zámeckým knihovnám u nás.

Z rodu Salmů, kteří zámek vlastnili až do roku 1945, pocházel nejvyšší komoří

a finanční poradce Marie Terezie, Anton Karl Josef ze Salm-Reifferschiedtu, který byl díky svému mimořádnému vzdělání pověřen výchovou následníka trůnu, pozdějšího císaře Josefa II. Jeho vnuk Hugo Franz, podnikatel, badatel a sběratel, se v roce 1818 stal spoluzakladatelem Františkova (dnes Moravského) muzea v Brně, ale kromě toho stál též u zrodu knížecích železáren v Blansku a v roce 1836 prvního cukrovaru na Moravě.

6

7

 Lysice – expozice věnovaná rakouské spisovatelce Marii Ebner von Eschenbach, rozené hraběnce Dubské.

 Zámek Lysice

LYSICE

Zahradní kolonáda, střelecké terče a zámecké zahradnictví Zámek v Lysicích, městě mezi lesy a mírnými kopci na západním okraji Moravského krasu, obklopuje vodní příkop a terasovitá francouzská zahrada s originálně řešenou sloupovou zahradní kolonádou s krytým ochozem. Kdysi zde stávala vodní tvrz z poloviny 16. století, jejíž pozůstatky tvoří nejstarší část dnešního objektu.

Posledními šlechtickými majiteli Lysického panství byli Dubští

z Třebomyslic, za nichž zámek získal současnou podobu komorního rodinného sídla. Prohlídka zámeckých interiérů s klasickými sbírkami nábytku, skla, porcelánu a obrazů navozuje atmosféru šlechtického obydlí 19. století.

V zámecké zbrojnici jsou vystaveny zbraně evropského původu od gotiky po 1. světovou válku, nechybí ani kolekce japonských zbraní a ojedinělý soubor ručně

malovaných střeleckých terčů. K nejvýznamnějším památkám historické zeleně na jižní Moravě patří zámecká zahrada s vyhlášeným zahradnictvím.

Z rodu posledních majitelů panství pocházela známá rakouská spisovatelka Marie Ebner von Eschenbach (1830–1916).

Její osobnosti je věnována samostatná expozice a také jedna ze tří historických zámeckých knihoven.

Státní zámek Lysice Zámecká 1, 679 71 Lysice,  516 472 235 lysice@brno.npu.cz, www.zameklysice.cz • v průběhu sezony: kostýmované prohlídky i pro děti, historický šerm, krátkodobé výstavy, koncerty folklórní a vážné hudby • září: Květinové soaré – tradiční podzimní květinové aranžmá v reprezentačních prostorách Státní zámek Rájec nad Svitavou Blanenská 1, 679 02 Rájec-Jestřebí,  516 432 013 rajec@brno.npu.cz, www.zamekrajec.cz • v průběhu sezony: denní i noční kostýmované prohlídky pro dospělé i speciální prohlídky pro děti, komentované prohlídky o vývoji zámecké zahrady a noční procházky zámeckým parkem, koncerty folklorní i klasické hudby, odpoledne pro rodiny s dětmi, historický šerm, rytířské turnaje, krátkodobé výstavy, • červen: Concentus Moraviae – koncerty klasické hudby • září: květinová aranžmá jiřinek v zámeckých interiérech • prosinec: Advent na zámku (prohlídky vánočně vyzdobeného zámku), Vánoční pohlídky Muzeum Blansko Zámek 1, 678 26 Blansko,  516 417 221 muzeum@blansko.cz, www.muzeum-blansko.cz Moravské kartografické centrum Zámek 1, 679 63 Velké Opatovice,  516 410 700 smvo1@seznam.cz, www.sluzby-velkeopatovice.cz

 Holštejn – hladomorna

A co kdybyste …  …při toulkách Moravským krasem zavítali na zříceninu hradu Blansek, která leží v těsné blízkosti propasti Macocha téměř přímo proti vstupu do proslulých Punkevních jeskyní? Rod jednoho z bývalých majitelů byl stižen kletbou; všichni členové rodu se tak po smrti proměnili ve sténající kameny, které na Blanseku straší dodnes.

Je mezi nimi i Bílá paní, poslední ženský potomek prokletého rodu.  …se podívali na hrad Holštejn, jehož rozsáhlé zříceniny ční k nebi jen kousek odtud, na strmém vápencovém ostrohu nad Bílou vodou? Název hradu vznikl zkomolením původního jména Hohler Stein – Dutý nebo Jeskynní kámen, který dala hradu podzemní prostora v hradní skále. Jeskyně zvaná Hladomorna skutečně sloužila jako vězení a při pozdějším výzkumu se v ní našlo množství lidských kostí.  ...se vydali do Velkých Opatovic, kde v barokním zámku sídlí Moravské kartografické centrum?

Unikátní muzeum se věnuje historickému vývoji zobrazení zemského povrchu na mapách, hlavním exponátem je plastická mapa historických území Moravy a Slezska o rozloze přibližně 100 metrů čtverečních.

V zámku můžete rovněž navštívit Památník Velkých Opatovic s pamětní síní akademického sochaře K. Otáhala, který ve městě prožil třicet let.

Projížďka s černým rytířem po zahradě Evropy Kdo jej neviděl, těžko uvěří. Kdo ho navštívil, nezapomene. A kdo tenhle kraj mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi už zná, rád přijíždí znovu. Zahrada Evropy není pouze jeden z nejkrásnějších zámeckých areálů České republiky, ale zároveň nejrozsáhlejší umělecky ztvárněná krajina na světě. Na bezmála dvou stech kilometrech čtverečních zde lidské ruce ve spolupráci s přírodou vytvořily skutečný unikát. Před návštěvníky se otvírá nádherný svět impozantních šlechtických sídel, obklopených parky, zahradami, rybníky, řekami a lesy, doplněný řadou soch, loveckých zámečků, kaplí a kolonád. V květnu 1997 byl Lednicko-valtický areál zařazen do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Černý rytíř v zámeckém parku Na budovu lednického zámku navazuje rozlehlý park, upravený na přelomu 18. a 19. století do tvaru hvězdice. Hvězdu tvořilo osm alejí, dlouhých několik kilometrů, s množstvím průhledů na drobné romantické stavby vkusně zakomponované do krajiny.

Tehdy vznikl i ohromný Zámecký rybník s patnácti ostrovy a řadou mostů.

V parku a jeho okolí se o půlnoci zjevuje přízrak černého rytíře. Nejprve bývá slyšet temný dusot kopyt a poté se z mlhy vynoří jezdec zahalený v širokém černém plášti, pod nímž lze spatřit umrlčí lebku. Očití svědci tvrdí, že rytíře někdy provází družina dalších přízraků, která se pak společně nad ránem ztrácí v jednom z lednických rybníků.

 Interiér zámku – samonosné točité schody

 Zámecký skleník

LEDNICE

zahradou a rozlehlým zámeckým parkem s několika romantickými stavbami. V blízkosti zámku stojí za povšimnutí zajímavá technická památka – palmový skleník z poloviny 19. století, na svou dobu značně pokroková stavba z litiny, oceli a skla, takřka sto metrů dlouhá a přes sedm metrů vysoká.

Při prohlídce vzácné technické památky můžete obdivovat řadu tropických a subtropických rostlin.

Tudorovská gotika, skvělé dřevořezby, nádherné zahrady a parky Lednický zámek je jedním z nejkrásnějších komplexů anglické novogotiky v Evropě.

Již v roce 1322 panství získali Lichtenštejnové, kteří tu žili až do druhé světové války. Původní středověkou tvrz nahradil renesanční zámek, přestavěný koncem 17. století v barokním stylu. Dnešní vzhled dala zámku velkolepá novogotická přestavba ve stylu tudorovské gotiky v polovině 19. století, vedená lichtenštejnským dvorním architektem Georgem Wingelmüllerem.

V původní barokní podobě se zachovala jen zámecká jízdárna.

Několik prohlídkových tras nabízí bohatou přehlídku nádherných

zámeckých interiérů, vyzdobených dokonalými díly soudobých řezbářů a stylovým nábytkem.

Pozoruhodné jsou především samonosné točité schody, reliéf stromu života ze slonové kosti, kazetové stropy a pseudogotické klenby.

Prohlídka vás zavede do reprezentačních prostor, které sloužily k pořádání společenských akcí a plesů, do soukromých knížecích apartmá i do dětských pokojů lichtenštejnských princů a princezen. Zejména rodinám s dětmi je určen okruh, jehož součístí je umělá barokní krápníková jeskyně s výstavou strašidel.

Návštěva Lednice by se neměla obejít bez procházky půvabnou

JANOHRAD Lichtenštejnský architekt Josef Hardmuth se proslavil především jako vynálezce tužky a zakladatel pozdější proslulé společnosti Kohi-noor, ale kromě Minaretu stál u zrodu dalších staveb Lednicko-valtického areálu. Jeho dílem je také umělá romantická zřícenina Janohrad, která

leží asi 3 km od lednického zámku. Lovecký zámeček vznikl v letech 1801–1808 a od samého začátku měl připomínat starý, zvolna se rozpadající hrádek.

Přístupné interiéry plné trofejí připomínají doby, kdy se na Janohradě odehrávaly začátky honů a po jejich skončení se tu slavil úspěšný lov.

MINARET Šedesát metrů vysoký lednický minaret je jednou z největších staveb tohoto druhu mimo islámské země. Vznikl na přelomu 18. a 19. století, podobně jako řada dalších staveb v Lednicko-valtickém areálu byl vybudován podle projektu J. Hardmutha a důvodem jeho vzniku byl vzdor. Traduje se, že velký mecenáš umění Alois Josef I. z Liechtensteinu původně chtěl v Lednici postavit

8  Zámek Lednice

nový kostel na místě starého, takzvaného Obecního domu.

Proti tomuto záměru se v Lednici a okolí okamžitě zvedla prudká vlna odporu. Knížete pobouřilo chování jeho poddaných natolik, že se místo kostela rozhodl vybudovat lednickým natruc minaret a v případě Obecního domu se omezil jen na jeho opravu.

Minaret, netradiční rozhledna v maurském slohu, umožňuje vidět park lednického zámku z ptačí perspektivy.

Dokonce se tvrdí, že z nejvyšší galerie se někdy podaří zahlédnout vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.

 Janohrad

Minaret 

Státní zámek Lednice Zámek 1, 691 44 Lednice na Moravě,  519 340 128 lednice@brno.npu.cz, www.zamek-lednice.com • v průběhu sezony: šermířská vystoupení v parku, výstavy květin, výstavy umění v galerii, komorní promenádní koncerty • duben: Otevírání Dyje – zahájení plavby po řece v parku, folklorní vystoupení • prosinec: Vánoční jarmark – lidová řemesla a vánoční zvyky Janův hrad Zámek 1, 691 44 Lednice na Moravě,  519 355 134 janohrad@brno.npu.cz, www.januv-hrad.cz

9

Projížďka s černým rytířem po zahradě Evropy  Apollonův chrám  Rendez-vous

 Sv. Hubert

Zámek Valtice 

VALTICE

Barokní skvost, vinařská tradice a zámecké divadlo Město s památkovou zónou je městem vína.

Proslulé jsou každoroční Valtické vinné trhy, přímo v zámku sídlí Salon vín České republiky a valtická střední zemědělská škola, zřízená v roce 1873, jako jediná v České republice vyučuje obor vinařství.

Perlou Valtic je ovšem mohutný barokní zámek, někdejší rezidence rodu Liechtensteinů, který byl vybudován nedaleko několikrát přestavovaného středověkého hradu.

Monumentální sídlo vzniklo počátkem 18. století a na jeho stavbě se podíleli přední soudobí umělci – architekti G. G. Tencalla, J. B. Fischer z Erlachu, C. Fontana, D. Martinelli a další.

Prostor mezi zámkem

a městem má podobu čestného dvora sevřeného patrovými budovami a patří k nejkrásnějším stavbám svého druhu v celé České republice.

Kromě hospodářského zázemí v nich bývala mimo jiné jízdárna a zámecké divadlo.

Z okázale vyzdobených zámeckých interiérů se stylovým barokním a rokokovým vybavením vyniká bohatostí štukové a malířské výzdoby zámecká kaple, Španělská konírna, taneční sál a další prostory. K procházkám zve rozlehlá zámecká zahrada s bylinkovou zahrádkou Tiree Chmelar, vinnými sklepy a zbytky přírodního barokního divadla.

Chrám Tří grácií 

Další drobné stavby Lednicko-valtického areálu Při procházce krajinou romantiků mezi Valticemi a Lednickými rybníky objevíte v krajině řadu drobných staveb. Všechny vznikly na počátku 19. století a jejich tvůrci je zasadili do krajiny jako vzácné šperky.

Chrám Tří grácií – klasicistní krytá kolonáda jižně od Prostředního

rybníka, sál s mozaikovou podlahou, sousoší antických bohyní vytesané z jediného kusu kamene Sv. Hubert – otevřená novogotická kaple uprostřed lesního palouku Kolonáda na Rajstně – monumentální klasicistní stavba, zdobená postavami z antické mytologie. Z terasy

vyhlídka na celý Lednickovaltický areál Hraniční zámeček – klasicistní stavba na historické hranici Moravy a Dolního Rakouska Rybniční zámeček – empírový zámeček, v němž byla roku 1926 zřízena první biologická výzkumná stanice na Moravě

Apollonův chrám

Rendez-vous – Dianin chrám

Pohansko

Krajina mezi Lednicí a Valticemi je protkána systémem navazujících rybníků. Na břehu Mlýnského rybníka stojí přístupný empírový chrám Apollo z roku 1817 s vyhlídkovou terasou, dílo vídeňského architekta Josefa Kornhäusela.

Empírový lovecký zámeček s neobvyklou podobou římského triumfálního oblouku z let 1810–1812 stojí v Bořím lese asi 3 km východně od Valtic. Původně se tu scházelo panstvo před zahájením honů, dnes jsou interiéry přístupné veřejnosti.

V empírovém loveckém zámečku, který Liechtensteinové nechali postavit počátkem 19. Století, je k vidění archeologická expozice.

Dokumentuje historii blízkého hradiště z období Velkomoravské říše, nejrozsáhlejšího raně středověké opevnění na území českého státu.

10

11

 Mikulov

MIKULOV

Barokní rezidence, muzeum s expozicí vinařství Dominantou malebného města na úpatí Pálavy je rozlehlý zámek, tvořený komplexem budov kolem dvou nádvoří. Původně zde stával středověký hrad, přebudovaný Liechtensteiny v 16. století na mohutné opevněné sídlo. V roce 1575 panství přešlo do rukou Dietrichsteinů a v jejich držení zůstalo až do roku 1945. Právě tento rod přestavěl hrad v době renesance na zámek a poté v 17. a na počátku 18. století v přepychovou barokní rezidenci, která se stala dějištěm řady významných událostí; například v roce 1866 bylo v Mikulově za přítomnosti

 Pohansko

kancléře Bismarcka uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem.

Nejdramatičtější chvíle zámek zažil v posledních dnech druhé světové války, kdy jej při ústupu německé armády zachvátil požár.

Ze zámku zbylo pouze zčernalé zdivo, propadlé stropy a v troskách zničené umělecké předměty. Za vydatné podpory státu a místních obyvatel byl objekt znovu postaven a dnes je sídlem Regionálního muzea. Vedle bohatých zámeckých a muzejních sbírek jsou v interiérech instalovány expozice, věnované dějinám zámku a města, a také zámecká knihovna,

 Desátkový sud  Stálá výstava Galerie Dietrichsteinů se zabývá dějinami zámku, města a panství Mikulov. Dietrichsteinové v Mikulově sídlili od roku 1575 do konce druhé světové války.

A co kdybyste … která v původních barokních skříních schraňuje na 11 000 svazků vzácných knih. Raritou je expozice vinařství a vinohradnictví. Přístupný je rovněž zámecký sklep s vinařskými sudy a lisy; pozornost si zaslouží zejména obrovský desátkový sud z roku 1643 o objemu 1 014 hl, největší ve střední Evropě.

 Děvičky

 … zavítali na Pálavu, mohutné vápencové bradlo, viditelné ze vzdálenosti několika desítek kilometrů?

Romantická silueta Pavlovských vrchů by nebyla úplná bez torza středověkého hradu Děvičky nad obcí Pavlov. Není to ovšem jediná pálavská zřícenina; na skalních útesech nad obcí Klentnice se nalézá Sirotčí hrádek, někdejší středověký pomezní hrad, jehož trosky jakoby vyrůstají ze skalnatých útesů.

Přehlídku pálavských šlechtických sídel uzavírají nepatrné zbytky hradu Neuhaus nad Horními Věstonicemi.

Státní zámek Valtice Zámek 1, 691 42 Valtice,  519 352 423 valtice@brno.npu.cz, www.zamek-valtice.cz • v průběhu sezóny: Valtické vinné trhy, Slavnosti růžového vína, Valtické vinařské slavnosti, Dny valtických burčáků, degustace vín v Zámeckém sklepě a další vinařské akce • červen: Concertus Moraviae – koncerty klasické hudby • červenec: Letní škola staré hudby Regionální muzeum Mikulov Zámek 1, 692 15 Mikulov,  519 309 019 rmm@rmm.cz, www.rmm.cz • červenec: Kytarový festival Mikulov – vážná hudba • červenec: Festival národů Podyjí – kulturní vystoupení, ukázky národních kuchyní, ochutnávky vín • červenec, srpen: Dílna – výtvarné sympózium Chrám Apollo 691 44 Lednice 196,  732 448 353 sojka.j@chram-apollo.cz, www.chram-apollo.cz Rendez-vous (ve správě SZ Valtice) Zámek 1, 691 42 Valtice,  603 867 966 valtice@brno.npu.cz, www.zamek-valtice.cz Zámek Pohansko (Muzeum a galerie Břeclav) Pohansko 206, 690 02 Břeclav,  519 374 248, 739 236 640 pavel.gajda@muzeumbv.cz, www.muzeumbv.cz

Výlet za strašidelnými psy a kočkami do Podyjí  Vranov nad Dyjí

Pověst, která se skutečně stala Na skále proti zámku už léta stojí Mniszkův kříž. Váže se k němu pověst, kterak za větrné noční bouře dívka v zámku nad údolím čekala na svého milého. V přívalech deště se po kluzké cestě, vedoucí nad nebezpečnou propastí, blížil unavený kůň s netrpělivým jezdcem.

Stačil záblesk zámeckých světel v dálce, jediný krok do prázdna – a následoval hrozivý pád. Zatímco pro dívku další léta plynula ve smutku a osamění, kříž na skále připomínal všem v okolí, že okamžik nepozornosti často mívá nedozírné následky. Ačkoli se skutečnou historií Mniszkova kříže nemá tragická pověst nic společného, podobný případ se u Vranova skutečně stal. V noci 16. listopadu 1805 za napoleonských válek vezl francouzský jízdní posel z Moravských Budějovic depeši maršála Bernadotta, ve tmě se nechal zmást zámeckými světly, sjel z cesty a zřítil se ze skály dolů. I jemu stačil jediný okamžik nepozornosti …

12

13

Trochu zvláštní název kapitoly vyžaduje vysvětlení: snad nikde se totiž nevyskytuje tolik tajemných zjevení jako na někdejších hraničních strážních hradech v Podyjí. Mezi nimi pak bezkonkurenčně vede hrad Cornštejn, který se strašidly přímo hemží. Kolem zřícenin obchází duch faráře, kterého dal kdysi hradní pán nespravedlivě utopit, po hradbách se, obklopena tajemnou září, prochází Bílá paní a rozhazuje dukáty, v hradní studni se v sudu skrývá velký zlatý poklad, který hlídají velcí černí psi. Od Bítova sem navíc občas zavítá šílená rybářka, která se spolu s houfem divokých koček potuluje po březích Vranovské přehrady a v podzemí dodnes bloudí dvě šlechtičny, které se za obležení hradu vydaly tajnou chodbou na vranovský zámek a nikdy tam nedošly. Posuďte sami: nečeká nás kouzelný výlet?  Přijímací salon  Sál předků

VRANOV NAD DYJÍ Zámek jako z pohádky, jedinečná architektura a skvělá kamenina Předchůdcem vranovského zámku byl hrad, který vznikl pravděpodobně v 11. století a představoval důležitou součást podyjské obranné soustavy. Na stejném místě pak nechal koncem 17. století rod Althannů vybudovat nádherné barokní sídlo, jehož nejcennější části projektoval vynikající rakouský architekt J. B. Fischer z Erlachu.

Dominantou zámeckého areálu je vedle kaple Nejsvětější Trojice

zejména umělecky mimořádně hodnotný Sál předků o rozměrech 25 x 15 x 15 metrů, jehož kopuli zdobí freska J. M. Rottmayra.

Součástí areálu je terasa s impozantním výhledem do údolí i na městečko v podhradí. Prohlídková trasa bohatě zařízenými zámeckými interiéry dokumentuje kulturu šlechtického bydlení konce 18. a celého 19. století. Sály doplňuje soudobá kamenina z místní keramické manufaktury, která svou výrobou napodobovala známou anglickou značku Wedgewood.

Z místností, zdobených dokonalými štukovými a tapetovými dekoracemi a nástěnnými malbami, vyniká Pompejský pokoj, ložnice kněžny Pignatelli, orientální salon a lázeň. Nabídku zámeckých kratochvílí doplňuje čajovna, vinárna a kavárna, neměli byste si nechat ujít ani procházku zahradou, jedinečnou svým umístěním na strmých svazích. Vranov si oblíbili čeští filmaři; natáčela se tu například pohádka Nesmrtelná teta a romantický film Andělská tvář.

Interiér zámecké kaple  Brána zámku 

Státní zámek Vranov nad Dyjí Zámecká 93, 671 03 Vranov nad Dyjí,  515 296 215 vranov@brno.npu.cz, www.zamek-vranov.cz • v průběhu sezony: každoročně obměňované výstavy v bývalé zámecké kočárovně před hlavní branou, zaměřené na určité téma; drobné výstavy uměleckých děl, ilustrací, šperků • červenec, srpen: Vranovské kulturní léto – cyklus koncertů a divadelních představení • červen: Vranovské lilie – několikadenní výstava květin v zámeckých interiérech

Výlet za strašidelnými psy a kočkami do Podyjí

 Pokud jste na Bítově, fouká vítr a nádvořím se linou podivné strašidelné zvuky, podívejte se na střechu hradního paláce.

Ve větru se tam otáčí devět Aiolových harf, možná poslední originální nástroje svého druhu v Evropě.

 Expozice strašidel  Bítov

 Kolekce vycpaných psů

BÍTOV

Iluzivní malby, sbírky vycpaných zvířat a strašidla

 Vinotéka

Na skalním ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Želetavkou stojí jeden z nejstarších hradů naší země, který od 11. století chránil jižní hranici českého státu. Bítov, který se dnes zrcadlí ve vodách Vranovské přehrady, byl několikrát přestavován, naposled během 19. století rodem hrabat z Daunů. Tehdy vzniklo romantické novogotické sídlo s půvabnými interiéry, vyzdobenými jedinečnou kolekcí iluzivních maleb. Kromě palácových interiérů si můžete prohlédnout také hradní vězení, hladomornu a mučírnu,

další návštěvnický okruh vás zavede do legendární bítovské zbrojnice.

Sbírka zbraní, navozující svým uspořádáním iluzi rytířských síní středověkých hradů, se nachází v prostorách, kde byly zbraně uloženy již v 18. století.

Bizarní kouzlo Bítova dotváří početné sbírky vycpaných zvířat – upomínka na sběratelskou činnost posledního majitele, barona Jiřího Haase a jeho slavnou zoologickou zahradu, jednu z největších soukromých zoo na kontinentě.

Nejvyhledávanější

je kolekce padesáti vycpaných psů nejrůznějších ras, největší toho druhu na světě vůbec, zapsaná v Guinessově knize rekordů. Nabídku doplňují prodejny dárků a suvenýrů, hradní restaurace a vinotéka, nahlédnout můžete i do parkánové zahrady se salou terrenou.

Rodiny s dětmi ocení přehlídku hradních, lesních a vodních strašidel ve sklepení hradního pivovaru, přímo u parkoviště pak můžete navštívit zahradu se zvířaty, do níž se před několika lety přesunuli obyvatelé hradní zoo.

14

15

NOVÝ HRÁDEK

Středověká architektura, nádherná příroda a veliké tajemství Prvními historicky doloženými majiteli území Nového Hrádku byli premonstráti z kláštera v Louce u Znojma. Dnešní areál tvoří vlastně hrady dva – starší gotická stavba s obytným palácem je obtočená dvojitým oválným prstencem hradebních zdí, mladší renesanční část vznikla později na základech předsunutého opevnění.

Za třicetileté války byl Nový Hrádek dobyt a pobořen; novější část byla později upravena na lovecký zámeček.

Zajímavá je historie objektu ve 20. století, kdy o něm téměř čtyřicet let věděli jen vojáci Pohraniční stráže – ležel totiž v zakázaném pásmu, kam normální smrtelníci neměli přístup.

Teprve po roce 1990 mohli návštěvníci opět obdivovat atraktivní

 Nový Hrádek – vyhlídka

 Cornštejn  Nový Hrádek  Nový Hrádek – nádvoří

CORNŠTEJN

Zříceniny středověké pevnosti, strašidla a prázdninové kratochvíle vyhlídku na členité moravsko-rakouské Podyjí s hlubokým kaňonem meandrující řeky Dyje. Během doby, kdy se na Novém Hrádku zastavil čas, ovšem nelenila příroda.

Výsledkem proto je malebné středověké sídlo, jedinečně propojené s mimořádnou přírodou Národního parku Podyjí, místo tajemné a opředené řadou legend, které tu podle vyprávění četných návštěvníků ožívají dodnes.

Skála hněvu – tak by se dal přeložit název zříceniny na úzkém skalnatém ostrohu nad Vranovskou přehradou, z níž se návštěvníkům otvírají působivé výhledy do okolí. Cornštejn byl vybudován v první polovině 14. století coby královská pevnost v linii podyjských hradů na jižní moravské hranici českého státu. V roce 1422 padl do rukou husitů, v roce 1464 jej obléhal český král Jiří z Poděbrad a o deset měsíců později se vyčerpaná posádka hradu vzdala.

Poškozený Cornštejn získali darem Krajířové z Krajku, kteří jej obnovili, rozšířili a postupně nad meandrem řeky Dyje vybudovali jeden z nejlépe opevněných moravských hradů.

Jeho sláva však netrvala dlouho – koncem 16. století začal neobydlený hrad

chátrat a již roku 1612 se uvádí jako pustý.

V sedmdesátých letech 20. století byla zřícenina dříve honosného šlechtického sídla rekonstruována a je coby součást Jihomoravského muzea ve Znojmě zpřístupněna veřejnosti.

Vedle kovářské pece a patrové strážnice patří mezi zajímavosti takzvaná bítovská branka záletná.

Soudě podle názvu, páni tudy chodívali na nedaleký Bítov za svými dámami – a světe, div se, branka prý vůbec nevrzala!

Státní hrad Bítov Bítov, 671 07 pošta Uherčice,  515 294 736, 515 294 622 bitov@brno.npu.cz, www.hradbitov.cz • v průběhu sezony: sezóny: historická hudba, šerm, divadelní představení, výstavy • srpen: Hradní pouť – církevní slavnost s průvodem od hradní studánky na nádvoří, kde probíhá mše svatá a po ní adorace bítovské smírčí Madony z roku 1346 v hradní kapli.

• prosinec: Vánoční prohlídky Zahrada se zvířaty a stáj Bítov www.adlerbusard.estranky.cz Cornštejn (Jihomoravské muzeum ve Znojmě) Vranovská přehrada,  515 282 211, v sezoně 604 891 875 znojmuz@znojmuz.cz, www.znojmuz.cz • v průběhu sezony: noční ohňové show, vystoupení šermířů • červenec: slavnostní mše za smír minulých i současných hříchů kraje Státní hrad Nový Hrádek (Správa zámku Vranov nad Dyjí) Zámecká 93, 671 03 Vranov n. Dyjí,  515 296 215, 724 357 169 e-mail: vranov@brno.npu.cz, www.novy-hradek.eu

Výlet za strašidelnými psy a kočkami do Podyjí

FREJŠTEJN

 Frejštejn

Oblíbené doupě lapků a loupežníků Zřejmě nejméně navštěvovaný z někdejších šlechtických sídel v okolí Vranovské přehrady je Frejštejn, romantická zřícenina nad obcí Podhradí nad Dyjí.

Historie hradu je plná loupežných lapků.

Ti první se tu usadili někdy na sklonku 13. století, než proti nim v roce 1283 se souhlasem českého krále vytáhla trestná výprava z Rakouska, která hrad dobyla a pobořila. O více než sto let později se na loupežnou dráhu vydal i významný představitel moravské šlechty Jan Krajíř z Krajku. Jeho rejdy ukončili moravští pánové, kteří hrad vykoupili. V roce 1487 se o Frejštejnu už hovoří jako o pustém hradě – a tak pominula jeho světská sláva.

 Uherčice

UHERČICE

Velkorysá stavba, štuková výzdoba a anglický park se zříceninou Kdysi byly Uherčice, ležící na moravskorakouské hranici, vítaným místem zastávek na cestě mezi Prahou a Vídní.

V současné době zůstává rozlehlé šlechtické sídlo s hospodářskými budovami, užitkovými a okrasnými zahradami a anglickým parkem poněkud ve stínu jiných hradů a zámků Znojemska. Není divu – nejstarší renesanční část, arkádové nádvoří i velkorysá barokní, klasicistně upravená křídla připomínaly ještě nedávno spíš zříceninu určenou k demolici. V současnosti Uherčice prochází celkovou obnovou, kdy se při dodržování nutných bezpečnostních opatření

postupně zpřístupňují jednotlivé části objektu.

Návštěvníci si tak mohou prohlédnout dvě nádvoří, zámeckou kapli, několik místností reprezentačního křídla včetně barokního komorního divadla a banketní sál, vesměs v různých fázích rekonstrukčních a restaurátorských prací.

Zajímavé je srovnání současného stavu s dobovými fotografiemi romantického zámku z přelomu 19. a 20. století, kdy jej vlastnil šlechtický rod Collaltů. Již nyní krok za krokem roste do krásy především pověstná štuková výzdoba z první poloviny 18. století, jejímž autorem je italský mistr B. Fontana.

 Pozoruhodnou součástí zámeckého areálu v Uherčicích jsou renesanční zahrady, které spolu s rozsáhlým anglickým parkem rovněž čekají na obnovu své původní krásy. Při procházce můžete objevit zahradní altán, obelisk či romantickou umělou zříceninu.

ZNOJEMSKÝ HRAD

Muzeum, víno a historie dlouhá tisíc let Sídlo znojemských přemyslovských knížat, které založil v první polovině 11. století kníže Břetislav, sloužilo po celý středověk jako zeměpanský hrad.

Počátkem 18. století byl hrad přestavěn na barokní zámek, jehož sály v současné době

využívá Jihomoravské muzeum ve Znojmě.

V stálé expozici dějin Znojemska, věnované historii města a regionu od pravěku do konce 19. století, jsou vystaveny památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky historického nábytku,

starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských i loveckých zbraní i střeleckých terčů. Součástí prohlídky je rovněž lapidárium a gotické hradní podzemí, kde v letních měsících probíhají pravidelné ochutnávky místních vín.

16

 Jevišovice – Starý zámek  Jevišovice – Nový zámek

JEVIŠOVICE

Starý zámek, nový zámek a ruiny gotického hradu V městečku nad řekou Jevišovkou, kde byla roku 1897 postavena jedna z nejstarších přehrad ve střední Evropě, najdete hned tři panská sídla.

Z někdejšího gotického hradu se zachovalo jen pár fragmentů, zato takzvaný Starý zámek v centru města se skví v plné renesanční kráse. Sídlí

zde pobočka Moravského zemského muzea v Brně; zváni jste na prohlídky sbírek lidového i zámeckého nábytku, stálé expozice věnované archeologii Jevišovicka, do hradní kuchyně a na několik dlouhodobých výstav. Na východním okraji města se nachází Nový zámek – zajímavý,

převážně novogotický objekt, sloužící jako sociální ústav. Pozornost si zaslouží především rozsáhlý volně přístupný park, doplněný barokními sochami. Ty sem byly přeneseny ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma a jejich autorem je L. Mattielli.

17

A co kdybyste …

 … se vypravili na návštěvu k sousedům do Rakouska?

Těsně při hranici na řece Dyji totiž leží nejmenší rakouské město Hardegg se stejnojmenným hradem.

V jeho interiérech je instalována muzejní expozice mexického císaře Maxmiliána Habsburského, popraveného roku 1867, a sbírky umění starých amerických národů – Mayů, Aztéků a Inků.  … zabloudili na svých cestách Znojemskem až do vyhlášené vinařské obce Jaroslavice?

Tamní zámek, dnes bohužel zchátralý a nevyužívaný, se pyšní největším renesančním arkádovým nádvořím v České republice.  … se nechali okouzlit romantickou zříceninou Lapikus na skalnatém ostrohu kousek od obce Plaveč? Gotický hrádek sice zanikl nejspíš už během 15. století, ale výhled do půvabné zalesněné krajiny okouzlí každého milovníka přírody a historie.  … se zajeli podívat do Jaroměřic nad Rokytnou, kde se rozkládá jeden z největších zámeckých komplexů v České republice. V zámeckém divadle zazněla roku 1730 první česky provedená opera; složil ji F. V. Míča, kapelník jaroměřické zámecké kapely, a jmenovala se O původu Jaroměřic.

Státní zámek Uherčice 671 01 Uherčice,  515 298 396 uhercice@brno.npu.cz, www.zamek-uhercice.cz • v průběhu sezony: Výstavy keramiky a fotografií • červenec, srpen: Zámecké kulturní léto – koncerty, divadelní představení, loutková divadla • prosinec: Štědrovečerní dostaveníčka v zámecké kapli Jevišovice – Starý zámek (Moravské zemské muzeum) 671 53 Jevišovice,  515 231 141 mzm@mzm.cz, www.mzm.cz/stary-zamek-v-jevisovicich Znojemský hrad (Jihomoravské muzeum ve Znojmě) Hradní 11, 669 45 Znojmo,  515 282 211 znojmuz@znojmuz.cz, www.znojmuz.cz Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou náměstí Míru 1, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou,  568 440 237 jaromerice@telc.npu.cz, www.zamek-jaromerice.cz

 Znojemský hrad – muzeum  Znojemský hrad – expozice pekařství a perníkářství

 V areálu Znojemského hradu se nachází jedna z nemnoha románských památek jižní Moravy – rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny s jedinečnou freskovou výzdobou.

Výprava do srdce jižní Moravy s pandurem Trenckem

Brno má svým hostům co nabídnout, navíc je to bezesporu město zajímavé.

Má vlastní řeč a zvony v katedrále zvoní poledne o hodinu dřív. Při válečném obléhání za třicetileté války se obránci města vyznačovali nejen odvahou, ale i ryze šibeničním humorem – na věže vyvěšovali prapory a terče a z hradeb pak při hudbě a tanci vyzývali nepřítele, aby se naučil líp mířit. Ve světle takových informacích nás asi nepřekvapí ani to, že milovaným symbolem Brna je už po staletí drak – lidožrout, hrdina oblíbené pověsti, a že se jedná možná o jediné město v Evropě, jehož dominantou je někdejší vyhlášená věznice. Řekněte sami – takové město přece musí mít něco do sebe.

O panduru Trenckovi a loupežníku Babinském Ze slavných špilberských vězňů se připomínají především dvě jména: Václav Babinský a baron Franz Trenck, legendární velitel pandurského pluku císařovny Marie Terezie.

Babinský si na Špilberk přišel v roce 1841 odpykat dvacet let těžkého žaláře za sérii více či méně vydařených loupeží. Po zrušení brněnské věznice byl převezen do věznice v Kartouzích u Jičína a na sklonku života pracoval jako zahradník v ženské trestnici v Řepích u Prahy, kde je také pochován.

Baron Trenck se přes vynikající vojenské výsledky

pro svou nekázeň opakovaně dostával do konfliktů s nadřízenými i císařským dvorem. Závažné vojenské i morální přestupky jej nakonec dovedly před soudní tribunál, který jej odsoudil k doživotnímu žaláři na Špilberku.

Vůdce pandurů zde ovšem po roce věznění zemřel (1749) a podle svého přání byl pohřben v kryptě nedalekého kapucínského kláštera, v kutně a s okovy a řetězy na rukou. Ani po smrti však nemá pokoje a jeho nespokojený přízrak se už dlouhá léta objevuje na Špilberku v někdejších vězeňských chodbách.

 Jednou z nejnavštěvovanějších brněnských turistických atraktivit jsou proslulé špilberské kasematy, poprvé zpřístupněné veřejnosti už roku 1880.

Dvoupatrové cihelné klenuté chodby, dlouhé přes 100 m, vestavěné do jižního a severního hradního příkopu, měly původně sloužit vojenským účelům. V roce 1784 však byly téměř na padesát let přeměněny na nejhorší vězení celé monarchie. Díky současné muzejní instalaci můžete na vlastní oči spatřit, jak toto vězení v době Josefa II. asi vypadalo. Z ponurých kasemat pak můžete vystoupat na vyhlídkovou terasu nárožní věže hradu, odkud se otvírá jedinečný výhled na Brno a jeho okolí.  Špilberk

ŠPILBERK

Královská pevnost, žalář národů a dominanta města Brna

Hrad Špilberk (Muzeum města Brna) Špilberk 1, 662 24 Brno,  542 123 611 muzeum.brno@spilberk.cz, www.spilberk.cz • květen, červen: Brno – město uprostřed Evropy – festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří, spojený s mezinárodní ohňostrojnou přehlídkou Ignis Brunensis • červenec, srpen: Shakespearovské slavnosti – divadelní představení • červen, srpen: Brněnské kulturní léto – hudební a divadelní představení, historický šerm • srpen: Mezinárodní hudební festival Špilberk – koncerty klasické hudby • poslední srpnový víkend: Šermířský festival – slavnosti šermu a historie

Hrad, založený kolem poloviny 13. století jako důstojné sídlo vládců Moravy, byl díky strategické poloze využíván jako vojenská pevnost, která se osvědčila za husitských válek a zejména za třicetileté války při neúspěšném dobývání Brna švédským vojskem v roce 1645.

Středověký hrad byl posléze přebudován na nejmohutnější

a nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě. Nacházelo se zde i pevnostní vězení, kde byly kromě běžných zločinců vězněny i některé významné vojenské osobnosti – k nejproslulejším patřil plukovník pandurů baron Franz Trenck.

Císař Josef II. nechal v roce 1783 přeměnit část pevnosti – včetně kasemat – na nejtěžší

věznici, určenou pro nejhorší zločince, v roce 1820 se celý objekt změnil na velkou státní věznici.

Vedle obyčejných trestanců tu byli příležitostně vězněni i političtí vězni, většinou odpůrci habsburské monarchie – uherští jakobíni, italští karbonáři i polští revolucionáři. Špilberk tak smutně proslul jako „žalář národů“. V roce 1855 byla věznice zrušena a hrad

18 Východní křídlo hradu 

 Historická expozice pak sloužil armádě jako kasárna i vojenská věznice.

V prvním roce nacistické okupace zde byla vězněna řada českých vlastenců.

Utrpení politických vězňů připomíná několik pamětních desek i současná

 Barokní lékárna muzejní expozice.

Od roku 1960 je Špilberk sídlem Muzea města Brna, které v hradních interiérech vybudovalo několik zajímavých historických a uměleckých expozic a pořádá každoročně řadu výstav.

Nejvýznamnější brněnská historická památka, dávno považovaná za symbol boje za svobodu, demokracii a lidskou důstojnost, je zároveň živým a turisticky atraktivním kulturním centrem.

Šermířský festival 

19

Výprava do srdce jižní Moravy s pandurem Trenckem  Rosice

ROSICE

Renesance, rytířské slavnosti a muzeum Město na řece Bobravě je poprvé připomínáno v roce 1259. Žerotínové, kteří panství získali v roce 1562, vybudovali na místě gotického hradu renesanční čtyřkřídlý zámek s půvabnými arkádovými ochozy v nádvoří, které patří k nejkrásnějším a umělecky nejhodnotnějším na Moravě. V jednotlivých podlažích se postupně střídají toskánské, ionské a korintské sloupy s bohatou reliéfní výzdobou.

Zámek se stal rezidencí zemského hejtmana, humanisty Karla staršího ze Žerotína. V 18. století za Hausperských z Fanalu se dočkal barokních

 Rosice – rytířská klání o srdce dívek a paní

úprav a na místě bývalého opevnění vznikl park.

V roce 1925 objekt získalo do majetku město Rosice. Prohlídková trasa vede stylově vybavenými zámeckými interiéry s částečně dochovanou štukovou a malířskou výzdobou.

 Rosice – interiér

 Rosice – arkády na nádvoří

OSLAVANY

Starý klášter, renesanční zámek, muzeum a pivovar Ve městě, proslaveném spíš díky hornickým tradicím a uhelným dolům, kdysi stával ženský cisterciácký klášter Vallis Mariae, Údolí Mariino. Byl vysvěcen v roce 1228, údajně za přítomnosti českého krále Přemysla Otakara I. Koncem 16. století nechal zrušený klášter rod Althannů přebudovat na renesanční zámek s patrovými arkádami.

Zámek byl dlouho nepřístupný a teprve

poté, co přešel do majetku města, se dočkal oprav a kulturního využití. V jižním křídle je kromě hasičského muzea instalována stálá expozice hornictví a energetiky a geologie a mineralogie Rosicka a Oslavanska.

Mezi nejzajímavější části muzea patří maketa důlní chodby a expozice věnovaná první parní elektrárně na Moravě s funkčním velínem.

V objektu sídlí rovněž Zámecký pivovar se stylovou restaurací.

 Oslavany – arkády na nádvoří

 Oslavany – hasičské muzeum

20

21

A co kdybyste …

 Templštejn

 …se podívali do Moravského Krumlova? Muchovu Slovanskou epopej už sice v temním renesančním zámku nenajdete, ale stále můžete nahlédnout do pamětní síně, věnované středověkému lékaři a filozofovi Paracelsovi.  … vyrazili na Templštejn, jeden z mála českých a moravských hradů, založených poněkud záhadným a pověstmi opředeným řádem templářů? Volně přístupná zřícenina se tyčí na skalním ostrohu nad řekou Jihlavou a je oblíbeným cílem všech milovníků pobytu ve volné přírodě.  … si zajeli do Židlochovic? Barokní zámek, který nyní slouží reprezentačním účelům, si oblíbil coby své letní sídlo první československý prezident T. G. Masaryk. Na zámek navazuje rozlehlý, volně přístupný anglický park s oborou, kde můžete spatřit stáda daňků a muflonů.

Zámek Rosice 665 01 Rosice u Brna,  546 412 891, 606 683 229 zamek@rosice.cz, www.zamek.rosice.cz

 Veveří

VEVEŘÍ

Lovecký hrad nad Brněnskou přehradou, rekonstrukce a historické akce Jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů posazený na ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky vznikl zřejmě již na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad moravských markrabat. Jako jedno z nejdůležitějších zeměpanských sídel a později centrum rozsáhlého šlechtického panství se Veveří mnohokrát zapsalo do dějin kraje i celé země.

Coby purkrabí zde působili zakladatelé několika proslulých moravských šlechtických

rodů – například pánové z Pernštejna a z Kunštátu.

Roku 1830 syn sesazeného švédského krále princ Gustav Vasa zřídil na Veveří emigrantský královský dvůr a narodila se tu jeho dcera Karolína, pozdější saská královna. Začátkem 20. století hrad dvakrát navštívil pozdější britský ministerský předseda Winston Churchill, osobní přítel posledního majitele.

V roce 1925 přešlo Veveří do majetku státu, za druhé světové války bylo poničeno a jeho znehodnocení dokonaly opakované pokusy

o naprosto nevhodné využití hradního areálu.

Teprve na konci 20. století začala postupná obnova, která ovšem bude trvat ještě po mnoho let.

Provizorní prohlídková trasa vede z velké části prostorami, v nichž právě probíhají rekonstrukční práce. Návštěvníkům se tak nabízí netradiční pohled na postup oprav i srovnání částí areálu, které již byly opraveny a ve kterých práce probíhají s těmi, které na svou obnovu teprve čekají.

• v průběhu sezony: akce zážitkové turistiky, pro děti prohlídky zámku s průvodcem v historickém oděvu, prohlídky mučírny • červen: Život na zámku – hudební a divadelní festival • poslední víkend v srpnu: Rytířské klání o srdce dívek a paní – historický šerm, rytířské turnaje, bitva o pevnost pod zámeckým parkem, stánky s výrobky historických řemeslníků, předvádění starých řemesel • prosinec: Vánoční jarmark Státní hrad Veveří 667 71 Veverská Bítýška,  549 420 164, 602 707 318 kastelan@veveri.cz, www.veveri.cz • v průběhu sezony: výstavy, historické slavnosti, koncerty, divadelní představení, šermířská vystoupení, dětské programy, ukázky sokolnictví Zámek Oslavany (MěÚ Oslavany) 664 12 Oslavany,  546 418 411 oslavany@mboxr.cz www.oslavany-mesto.cz, www.rosicko-oslavansko.cz • květen: Den otevřených dveří – prohlídky zámku a muzeí • červen: Pohádkový zámek – divadelní představení • červenec: Tradiční Karmelská pouť – hudební program, výstavy, lidová řemesla • září: Oslavanské historické slavnosti – hudební program, lidová řemesla, rytířské turnaje Zámek Moravský Krumlov Městské informační centrum Zámecká 2, 672 01 Moravský Krumlov,  515 321 064 www.mkrumlov.cz, http://dokrumlova.cz Zámek Židlochovice Tyršova 1, 667 01 Židlochovice,  547 425 240 marek.lz4@lesycr.cz@lesycr.cz www.lesycr.cz/lz4/zamek-zidlochovice

V záři slavkovského slunce Napoleonský den  Oldtimer Festival  Historický sál 

2. prosince 1805 se v měkce zvlněné krajině východně od Brna odehrál jeden z nejproslulejších střetů napoleonských válek – bitva u Slavkova.

Jméno malého moravského města poté obletělo celý tehdejší svět a dodnes zní v názvu jednoho z pařížských mostů a blízkého nábřeží, Pařížané znají i Slavkovské nádraží, vítězství francouzské armády u Slavkova hlásá nápis na stěně Vítězného oblouku i dvanáct bohyň vítězství, které střeží Napoleonův sarkofág. Jedná se navíc o jedno z nejzajímavějších napoleonských bojišť ve střední Evropě, které navíc patří k turisticky nejpřitažlivějším lokalitám jižní Moravy. Mezi mlčenlivými svědky, kteří pamatují dvě stě let staré časy, přitom nechybí ani zajímavá šlechtická sídla.

Napoleonská legenda o slavkovském slunci V noci před bitvou se francouzskému císaři zdál sen o rudě planoucím slunci, které slibovalo vítězství a válečnou slávu. Ráno před bitvou se skutečně z mlžného oparu nad Slavkovem vyhoupl ohnivě rudý kotouč – z běžného přírodního jevu se však v tom ránu před bitvou stala legenda a z onoho rána chvíle, která plodí zázraky. Slavkovské slunce se stalo pojmem a než večer zapadlo, přineslo jedné straně vítězství a druhé porážku, tisícům lidí pak neštěstí a smrt. V přízni slavkovského slunce, „le soleil d’Austerlitz“, se Napoleon hřál následujících deset let. Marně však tento symbol úspěchu vyhlížel v červnovém ránu na mokré pláni u Waterloo a v hluboké sentimentalitě na ně vzpomínal i ve vyhnanství na ostrově svaté Heleny.

SLAVKOV U BRNA

Rezidence Kouniců, Napoleon a zámecký park s golfovým hřištěm Významnou úlohu sehrál především barokní zámek, rezidence šlechtického rodu Kouniců, postavený během první poloviny 18. století podle plánů italských architektů D. Martinelliho a I. Valmagginiho.

Současnou podobu získal zámecký komplex v druhé polovině 18. století díky nejznámějšímu představiteli rodu, jímž byl Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu, státní kancléř čtyř habsburských císařů. Nedílnou součástí areálu byl již tehdy park, komponovaný ve stylu francouzských barokních zahrad, který patří k nejvýznamnějším ukázkám historické zeleně

na Moravě.

Zámecké interiéry jsou bohatě zdobeny štukovou a freskovou výzdobou a sochařskými prvky, je zde také množství obrazů, které byly kdysi součástí bohatých knížecích sbírek umění 17. a 18. století. Mezi nejkrásnější místnosti patří sál Předků, Rubensův sál a kaple sv. Kříže. Zcela výjimečný je centrální oválný Historický sál, v němž bylo 6. prosince 1805 uzavřeno příměří mezi Francií a Rakouskem.

Před slavkovskou bitvou na slavkovském zámku pobývali spojenci – rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I., po bitvě si jej naopak zvolil za

své sídlo francouzský císař Napoleon I. Jedna z prohlídkových tras vede do dvoupatrových zámeckých sklepů, kde mimo jiné bývalo hospodářské zázemí s pekárnou a pomocnou kuchyní. K vidění je také lapidárium kamenných uměleckých artefaktů a pozůstatky středověké tvrze řádu německých rytířů.

Napoleonskou bitvu připomíná přibližně půlhodinová produkce, která využívá prvky virtuální reality a netradiční ryze moderní formou vás seznámí s průběhem bitvy u Slavkova u Brna roku 1805.

Kostýmované prohlídky 

22

23

 Slavkov

Zámek Slavkov u Brna Palackého náměstí 1, 684 01 Slavkov u Brna,  544 221 548 info@zamek-slavkov.cz, www.zamek-slavkov.cz • v průběhu sezony: denní i noční kostýmované prohlídky, tajuplné prohlídky zámeckého podzemí, krátkodobé výstavy • červen: Oldtimer Festival – setkání majitelů, sběratelů a milovníků historických i klasických vozidel • srpen (k výročí Napoleonových narozenin): Napoleonské dny – jarmark, dětská divadelní představení, módní

přehlídky historických kostýmů, kostýmované prohlídky zámku, výstavy, vojenská ležení a přehlídky, zámecká veselice • září: Václavský jarmark a Zámecké burčákové slavnosti v zámeckém parku • přelom listopadu a prosince: Bitva tří císařů na zámku a v parku – několikadenní program na řadě míst Slavkovského bojiště, vzpomínkové a pietní akce, rekonstrukce bitvy u obce Tvarožná, slavnostní průvod vojáků v historických uniformách, jarmark, ohňostroj

V záři slavkovského slunce

Bučovice 

BUČOVICE

Půvab renesance, velkolepé fresky a zaječí kratochvíle Jednu z nejcennějších a nejpozoruhodnějších renesančních staveb na Moravě dal v druhé polovině 16. století postavit bohatý a vzdělaný příslušník starobylého šlechtického rodu Jan Šembera Černohorský z Boskovic, zajímavá postava opředená řadou pověstí. Autorem projektu včetně koncepce okázalé vnitřní výzdoby byl Jacopo Strada, otec známé hraběnky Stradové, milenky a životní družky císaře Rudolfa II. Zámek posléze přešel do majetku Liechtensteinů, jimž sloužil jako sídlo hospodářské správy a úřednické byty. Možná právě díky tomu nebyl nikdy výrazně přestavěn a návštěvníci tak mohou obdivovat zámek se stylovou zahradou, který si dodnes uchoval půvab

a svěžest renesance.

Mohutná, ale zvenčí nenápadná budova, kdysi obehnaná hradbou a vodním příkopem, skrývá rozlehlé nádvoří s jednou z nejkrásnějších kašen ve střední Evropě, velkorysými trojpodlažními arkádami a bohatě zdobenými interiéry. Nejhonosnější sály se štukovou výzdobou a skvělými manýristickými freskami objevíte v přízemí proti hlavnímu vchodu: Císařský sál se štukovými plastikami římských císařů, Venušin sál, působivou pracovnu a síň s alegoriemi pěti smyslů. Úsměvný obdiv vyvolává vyhlášený Zaječí sál, kde je na nástropních malbách zachycen svět, jemuž vládnou místo lidí zajíci. V zámku rovněž sídlí muzeum s expozicí Bučovice v dějinách.

 Bučovice – detail výzdoby Císařského sálu

VYŠKOV

Arcibiskupský zámek, muzeum a zoologická zahrada

 Bučovice – divadelní představení

 Bučovice – detail zaječí fresky Vyškov 

Město bylo více než pět set let majetkem olomouckých biskupů; tuto dobu připomíná původně gotický, později renesančně a barokně přestavěný biskupský zámek, nejstarší stavba ve Vyškově. V objektu sídlí Muzeum Vyškovska, jehož expozice se zaměřují na historii města, národopis a přírodu regionu, je zde instalována zajímavá expozice o zaniklém hradu Melice i kolekce

vyškovské lidové keramiky. Součástí zámeckého areálu je park, přes který se dá projít k Zooparku Vyškov.

Tato nevelká zoologická zahrada se specializuje na chov původních druhů a plemen domácích a hospodářských zvířat z celého světa.

Nejoblíbenější expozicí je Dvoreček naší babičky, připomínající starý selský dvůr.

24

25

 Sokolnice

A co kdybyste …

 Mohyla Míru

Slavkovské bojiště Slavkov je město, jehož jméno v poněmčelé podobě Austerlitz zná celý svět. Při prohlídce zámku sice spatříte místa, kde bylo po napoleonské bitvě uzavřeno příměří mezi Francií a Rakouskem, ale místa, kde proti sobě bojovali tři císaři, leží jinde. Co byste tedy při výletu do krajiny Slavkovské bitvy rozhodně měli vidět?

Mohyla míru – mírový památník, kostnice a muzeum Na nejvyšším místě Prateckého návrší, v místech rozhodujících bojů Slavkovské bitvy, stojí již téměř sto let Mohyla míru, kamenná kaple připomínající svým tvarem dávné slovanské mohyly.

Iniciátorem stavby, která se v letech 1910– 1911 stala dominantou Slavkovského bojiště a zároveň nadčasovým mementem všech válek, byl brněnský kněz Alois

Slovák, který někdejší bojiště nevnímal jako pole válečné slávy, ale jako hřbitov tisíců prostých lidí. Mohyla míru tak zároveň představuje unikátní mírový památník, jeden z nejstarších ve střední Evropě.

V blízkém muzeu můžete zhlédnout multimediální expozici Bitva tří císařů Slavkov / Austerlitz 1805, k dispozici je i kavárna a prodejna upomínkových předmětů. V areálu probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Žuráň – návrší mezi Šlapanicemi a Podolím, jedna z nejznámějších a zároveň historicky nejcennějších lokalit slavkovského bojiště, odkud spatřil císař Napoleon pověstné slavkovské slunce,

„le soleil d’Austerlitz“.

Plastická mapa s postavením jednotlivých armád před rozhodujícím střetem.

Stará pošta u Pozořic – budova někdejší poštovní stanice na cestě mezi Brnem a Vyškovem z roku 1785, zachovaná téměř v původní podobě. V době bitvy sídlo velitelských štábů obou bojujících stran, v noci z 2. na 3. prosince 1805 zde přenocoval císař Napoleon.

Muzeum s prodejem suvenýrů, stará poštovna, restaurace a hotel.

Santon – pahorek západně od obce Tvarožná, při bitvě opěrný bod francouzského dělostřelectva. Bitvu připomíná replika francouzského kanónu a kaple Panny Marie Sněžné s pamětnáími deskami fracouzských generálů Clapareda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa.

 … si výlet prodloužili až k pohoří Chřiby, kde najdete několik dalších zajímavých hradů a zámků?

Stojí tu například monumentální středověká pevnost Buchlov. Stylové interiéry doplněné bohatými přírodovědnými a egyptologickými sbírkami a bohatou knihovnou dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.  … se vypravili do Buchlovic – od Buchlova je to jen pár kilometrů. Barokní zámek, postavený na počátku 18. století, je skutečným skvostem moravské architektury. Stavba má podobu italské vily a obklopuje ji rozsáhlý anglický park s řadou domácích i cizokrajných dřevin a pavilonem vzácných fuchsií, chloubou buchlovického zámeckého zahradnictví.  … zamířili do Sokolnic? Zámeček který vyhořel při bitvě u Slavkova, jeho majitelé záhy přebudovali v tehdy módním novogotickém stylu.

V objektu dnes sídlí sociální ústav, přístupný je však rozlehlý a upravený zámecký park.  … zakončili své putování tímto krajem na Cimburku?

V troskách tajuplné půvabné zříceniny, která stojí vysoko na kopci nad Koryčanskou přehradou, se kdysi dokonce našel stříbrný poklad!

Státní zámek Bučovice Zámek 1, 685 01 Bučovice,  517 383 135 bucovice@brno.npu.cz, www.bucovice-zamek.cz • v průběhu sezony: krátkodobé výstavy, hudební vystoupení • květen: Zámecký košt vín – tradiční ochutnávka jihomoravské vinařské produkce • září: Burčákové slavnosti – vinařská veselice s prodejem burčáku a vín Muzeum Vyškovska náměstí Čsl. armády 2, 682 01 Vyškov,  517 348 040 mv@muzeum-vyskovska.cz, www.muzeum-vyskovska.cz Státní hrad Buchlov Polesí 418, 687 08 Buchlovice,  572 595 161 hrad@hrad-buchlov.cz, buchlov@kromeriz.npu.cz www.hrad-buchlov.cz Státní zámek Buchlovice Náměstí Svobody 13, 687 08 Buchlovice,  572 434 240 buchlovice@kromeriz.npu.cz, www.zamek-buchlovice.cz Památník Mohyla míru K Mohyle míru 200, 664 58 Prace,  544 244 724 mohyla-miru@muzeumbrnenska.cz www.muzeumbrnenska.cz

Prohlídka Slovácka s černou hraběnkou

Slovácké vesnice se podobají kytici lučních květů. Každá ves je živou pokladnicí lidové architektury a národopisných tradic. Tradiční slovácká pohostinnost ožívá při oslavách masopustu, zarážení hory i vítání jara, při hodech i vinobraní. Zvláštní kouzlo v sobě tají i čas rolniček a houstnoucího šera – čas adventní, doba obcházení mikulášů, andělů a čertů, doba štědrovečerní, štěpánská i tříkrálová. Kdo touží poznat místa, kde se jakoby zastavil čas, kde ožívají prastaré karpatské legendy a na pasekách v hlubokých lesích dodnes tančí víly, měl by se vypravit právě sem.

O černé hraběnce a kaplanovi Žili byli kdysi na Miloticích hrabě a hraběnka. Zatímco on byl okouzlující společník, ona se společnosti stranila; nejraději vyšívala kněžská roucha anebo klečela na modlitbách.

V ničem se neobešla bez zámeckého kaplana; jen s ním se o všem radila a jemu nakonec svěřila i výchovu jediného syna. Hrabě zuřil; a když nepomohly hrozby, prosby ani domluvy, rozhodl se kaplana zbavit. Zanedlouho došlo v zámeckém parku k neštěstí: přímo před očima nešťastné hraběnky někdo duchovního zastřelil.

Co se tehdy vlastně stalo a kdo byl vrah? Nikdo nic neviděl – a pokud něco viděla hraběnka, mlčela.

Až do smrti však chodila oblečená v černých šatech a vyšívala ornáty, ač na Miloticích už nebyl nikdo, kdo by je oblékal.

V zámeckém parku se však dodnes noc co noc dějí divné věci: procházejí se tu zámecký kaplan s černou hraběnkou, a zatímco ona pak smutně přebírá kostelní roucha, on k tomu slouží mši – tak jako tomu bývalo kdysi za jejich života.

Concentus Moraviae 

MILOTICE

Krása baroka, ticho parků a lahodné víno Zámek obklopený zahradou a bažantnicí patří k nejhezčím barokním šlechtickým sídlům v Česku. Dnešní podoba Milotic je dána složitou stavební historií, na jejímž počátku se zde nacházela vodní tvrz, v 16. století přestavěná na renesanční zámek.

Ten však nevyhovoval reprezentačním nárokům rodu Serényiů, a náročně komponovaný barokní areál s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou a dvěma oranžériemi, francouzským parkem a bažantnicí s rybníkem a několika romantickými stavbami. tak vznikl především jejich zásluhou.

Interiéry zámku vám nabídnou pohled na každodenní život posledních soukromých majitelů, rodiny SeilernAspang, v první polovině 20. století. Možná vás překvapí informace, že Seilernové neměli velké majetky, rozsah velkostatku byl navíc snížen pozemkovou reformou a poslední majitel, JUDr. Ladislav Seilern, prosazoval

Freskový sál 

úplnou soběstačnost hospodářství a nakupoval pouze věci, které se nedaly vyrobit vlastními silami. Rodina nedávala na odiv svůj původ, ale přijímala z něho vyplývající závazky.

Kromě toho na vás v milotickém zámku čeká cukrárna a vinotéka.

Státní zámek Milotice Zámecká 1, 696 05 Milotice u Kyjova,  518 619 643 milotice@brno.npu.cz, www.zamekmilotice.cz • v průběhu sezony: koncerty, výstavy, denní i noční kostýmové prohlídky pro děti i dospělé, prohlídky spojené se zapůjčením kostýmu a možností procházky parkem a fotografování v exterieréch zámeckého areálu • červen: Concentus Moraviae – koncerty klasické hudby • srpen: Festival kyjovského Dolňácka – folklórní festival • září: Trh tradičních produktů a řemesel Mikroregionu Nový Dvůr

26

27

Milotice 

Trh místních produktů  Zámecký park 

Prohlídka Slovácka s černou hraběnkou

HODONÍN

Baroko, muzeum a T. G. Masaryk V budově pozdně barokního zámečku, postaveném v 17. století jako lovecké sídlo a později přeměněném na správní budovu hodonínského panství, sídlí Masarykovo muzeum.

V roce 1997 zde byla otevřena první a jediná stálá expozice věnovaná osobnosti prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, mapující osudy tohoto nejslavnějšího hodonínského rodáka.

Expozici doplňují audiovizuální programy a závěrečný film, část výstavních prostor je věnována historii města Hodonína.

 Hodonín  Hodonín – expozice T. G. Masaryka Strážnice – expozice hudebních nástrojů  Zámek Strážnice 

 Kyjov

 Kyjov – expozice

KYJOV

Renesance, muzeum a historie regionu Město Kyjov leží v samém srdci Slovácka – a přímo v jeho centru si v polovině 16. století tehdejší majitel města Jan Kuna z Kunštátu nechal postavit pozdně renesanční zámeček.

Zatímco v některých místnostech se dochovaly původní klenby, malebná a obdivovaná fasáda se sgrafity a výjevy z historie města je mnohem mladší; vznikla až počátkem 20. století.

Od roku 1928 v zámečku sídlí Vlastivědné muzeum, pobočka Masarykova muzea v Hodoníně. Stálá expozice se věnuje historii Kyjova od 16. století až do současnosti, na ni tematicky navazuje národopisná část s vystavenými kroji či hospodářským vybavením, součástí expozice je i část věnovaná přírodě Kyjovska.

STRÁŽNICE

Lidové umění, hudební nástroje a národopisné slavnosti Strážnice je připomínána již roku 1086 jako bohaté město, chráněné vodním hradem – jednou z přemyslovských pevností na hranici Moravy a Uher. Na místě hradu posléze vznikl zámek, který svou dnešní podobu získal po rozsáhlé klasicistní přestavbě v polovině 19. století.

Dnešní Strážnice je městem folkloru a lidového umění.

V zámku sídlí Národní ústav lidové kultury;

vedle klasických historických interiérů s dobovým vybavením je v interiérech instalovaná pozoruhodná expozice lidových hudebních nástrojů, v rámci střední Evropy zcela unikátní. Ve Strážnici se každoročně koná Mezinárodní folklorní festival, jedna z nejstarších akcí svého druhu, a vyhlášený je i skanzen Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy s bohatou nabídkou kulturních programů.

28

29

A co kdybyste …  … se zajeli podívat do Ždánic, kde v zčásti barokním a zčásti renesančním zámku sídlí zajímavé Vrbasovo muzeum, dokumentující dějiny zámku, města a regionu Ždánického lesa. Ve všech devatenácti expozicích lehce panoptikálního charakteru jsou navíc připraveny zajímavé kuriozity a hádanky, které ocení především rodiny s dětmi.  … navštívili Klobouky u Brna, kde už kolem roku 1200 stával románský hrad? Dnes jeho místo zaujímá několikrát přestavovaný zámek poněkud strohého vzhledu s anglickým parkem a kaplí. Část objektu patří městskému muzeu, které tu vystavuje především archeologické a národopisné sbírky z regionu.  … zavítali do Veselí nad Moravou, kde na ostrově v řece Moravě stojí pozdně empírový zámek?

V současné době se opravuje, ale přístupný je zámecký park, doplněný řadou drobných staveb.

 Čejkovice – tvrz

ČEJKOVICE

Tajemství templářů, sklepy a víno Slovácké městečko se proslavilo kvalitním vínem; ostatně první vinice v okolí vznikly už kolem roku 1200.

Víno se skladovalo ve sklepech gotické tvrze, kterou ve 13. století založil řád templářů.

Legendy uvádějí, že tvrz byla spojena obrovským, čtyřiadvacet kilometrů dlouhým sklepením se slovenskou Skalicí, kudy procházela obchodní Jantarová stezka.

V 17. století se majiteli čejkovického panství stali olomoučtí jezuité,

kteří tvrz přebudovali na zámek a podíleli se i na výstavbě rozsáhlých vinných sklepů. Zámek slouží jako hotel, prohlídky 650 metrů dlouhého sklepení s původním vinařským vybavením zajišťuje vinařství Templářské sklepy Čejkovice.

Prohlídky bývají spojené s přednáškou o historii templářského řádu a pěstování vinné révy na jižní Moravě, jejich součástí může být degustace několika vzorků vín.

 Čejkovice – templářské sklepy Masarykovo Muzeum v Hodoníně Zámecké náměstí 9, 695 01 Hodonín,  518 351 834 masarykovomuzeum@masaryk.info, www.masaryk.info Městské muzeum Klobouky u Brna Zámecká 8, 691 72 Klobouky u Brna  519 361 576, 723 385 088 podatelna@kloboukyubrna.cz knihovna.kloboukyubrna@seznam.cz www.kloboukyubrna.eu Vlastivědné muzeum Kyjov Palackého 70, 697 01 Kyjov,  518 612 338 muzem.kyjov@masaryk.info, www.masaryk.info Zámek Strážnice – Národní ústav lidové kultury Zámek 672, 696 62 Strážnice,  518 306 611 info@nulk.cz, www.nulk.cz Hotel Zámek Čejkovice Templářská 1, 696 15 Čejkovice 1,  518 362 538 info@hotelcejkovice.cz, www.hotelcejkovice.cz Prohlídky historických templářských sklepů Templářské sklepy Čejkovice,  518 309 011 info@templarske-sklepy.cz, www.templarske-sklepy.cz

 Strážnický skanzen  Strážnice – zámecká knihovna

Vrbasovo muzeum Ždánice 696 32 Ždánice,  518 633 665

Mapa hradů a zámků Jihomoravského kraje

Putování s Bílou paní od Pernštejna k Blansku Romantická krajina s nádhernou přírodou a více než tisícovkou jeskyní svádí k objevování křehké krásy podzemního světa a ponorných řek.

Najdete tu však i překrásná šlechtická sídla v půvabných zahradách a parcích – od pohádkového hradu Pernštejn přes půvabné zámky v Lysicích, Boskovicích a Rájci a renesanční zámeček v Blansku až po gotický Nový Hrad. Podívejte se na stránku 2.

Výprava do srdce jižní Moravy s pandurem Trenckem Město na rozhraní malebných nížin a výběžků Českomoravské vrchoviny, centrum Jihomoravského kraje a zároveň druhé největší město České republiky samozřejmě má svou dominantu – hrad Špilberk, někdejší vojenskou pevnost a nechvalně proslulou věznici. V blízkém i vzdálenějším okolí však láká k návštěvě řada dalších neméně pozoruhodných šlechtických ídel, například hrad Veveří či zámky v Rosicích a Oslavanech. Nalistujte stránku 18.

Výlet za strašidelnými psy a kočkami do Podyjí Sladké a šťavnaté ovoce ze zdejších sadů, krásná příroda a hlavně vinice a báječná vína nejrůznějších stylů – suchá i sladká, bílá, červená i růžová, řízná i něžná jako pohlazení. Všechna vaše očekávání překonají zdejší hrady, které stávaly jako stráž na hranici Českého království – romantický zámek ve Vranově nad Dyjí, podivuhodný hrad Bítov, rozlehlý zámek v Uherčicích i zříceniny Nový Hrádek, Cornštejn či Frejštejn. Vzhůru na stránku 12.

30

31

V záři slavkovského slunce Jižní část Vyškovska je známá díky slavkovskému bojišti, kde francouzský císař Napoleon Bonaparte dosáhl jednoho ze svých nejslavnějších vítězství. Je to rovněž kraj zajímavých přírodních lokalit, hlubokých lesů, technických památek a architektonicky dokonalých hradů a zámků – obdivovat můžete barokní zámek ve Slavkově či renesanční zámky v Bučovicích a v Nesovicích. Zamiřte na stránku 22.

Prohlídka Slovácka s černou hraběnkou Kraj slunce a folkloru, kde jedna slavnost střídá druhou. Otevře se před vámi nádherný pestrý svět lidových písní, krojů, tanců, slavností a tradičních řemesel. Kraj skvělého vína si v minulosti oblíbily i četné šlechtické rody. Vydejte se s námi obdivovat barokní zámek v Miloticích, templářskou tvrz v Čejkovicích a řadu zámků, v nichž nyní sídlí zajímavá muzea – například v Hodoníně, Kyjově a ve Strážnici. Najděte si stránku 26.

Projížďka s černým rytířem po zahradě Evropy V nejjižnějším cípu Moravy leží kouzelný kraj lužních lesů, okázalých zámků, parkových staveb, kolonád, soch a lesních chrámů – Lednicko-valtický areál, zapsaný coby nejrozsáhlejší komponovaná krajina na světě v seznamech UNESCO. Nechte se pozvat i na prohlídku pitoreskních zřícenin na Pálavě, umělou zříceninu Janohrad či zámek v Mikulově, kde kdysi žila slavná Bílá paní Perchta z Rožmberka – stačí otevřít na stránce 8.

Turistické programy

32

Abyste v záplavě hradů a zámků jižní Moravy skutečně objevili ta nejkrásnější místa, připravili jsme pro vás tři návrhy okružních tras a týdenních pobytů. Možná budete chtít objet všechna uvedená místa, možná se pouze necháte inspirovat a vyberete si dle vlastního vkusu. V každém případě vám přejeme šťastnou cestu a spousty krásných zážitků!

Jednodenní programy:

Dvoudenní programy:

Lednicko-valtický areál Lednice ($!) – zámek • Minaret • Janohrad • Apollonův chrám • Nový dvůr • Kaple sv. Huberta • Rendez-vous • Chrám Tří Grácií • Lednice; (nenáročná trasa, 30 km)

Od Boskovic k Pernštejnu 1. den Boskovice ($!) – zámek, park, hrad • Rájec nad Svitavou ($) – zámek • hrad a jeskyně Holštejn• Blansko ($!)

Hrady a zámky v Podyjí Vranov nad Dyjí ($!) – zámek • Podhradí ($!) – hrad Frejštejn • Uherčice – zámek • Hrad Bítov ($!) • hrad Cornštejn • Vranov nad Dyjí; (náročná trasa, 53 km)

2. den Blansko ($!) – muzeum • Lysice ($) – zámek, park • Nedvědice ($!) – hrad Pernštejn

Z Valtic na Rajstnu Valtice ($!) – zámek • po trase Vinařské naučné stezky na Rajstnu • Kolonáda na Rajstně • po trase Vinařské naučné stezky do Valtic; (nenáročná trasa, 8 km)

Brno a okolí 1. den Brno ($!) • Špilberk – prohlídka kasemat a expozic Muzea města Brna, vyhlídková věž, procházka parkem pod Špilberkem s vyhlídkami na město Brno; (4 120/70 Kč)

Špilberk Kasematy a expozic Muzea města Brna • vyhlídková věž • procházka parkem pod Špilberkem s vyhlídkami na město Brno ($!); (nenáročná trasa, 5 km) Lodí na hrad Veveří Brněnská přehrada – přístaviště ($!, Městská hromadná doprava) • lodní dopravou do zastávky Veveří • hrad Veveří • přes most pod hradem pěšky po turistické značené cestě zpět do přístaviště; (nenáročná trasa, 12 km) Pálava Mikulov ($!) – zámek • pěšky po turistické značené cestě na Sirotčí hrádek a přes vrchol Děvín na Děvičky • Dolní Věstonice ($); (trasa se značným převýšením, 18 km) Vyškovsko Slavkov u Brna ($!) – zámek, park • Bučovice ($!) – zámek, park • Mohyla míru – muzeum bitvy u Slavkova (30 km) Hrady a zámky v lesích Blanenska Letovice – zámek ($!) • Lysice ($) – zámek a park • Rájec nad Svitavou – zámek ($) • hrad Pernštejn; (55 km)

2. den Brno • Rosice ($) – zámek, park • Oslavany ($) – muzea v areálu zámku • Moravský Krumlov ($) – zámek; (4 40/20 Kč)

Květiny na hradech a zámcích Tématicky zaměřený program, který zahrnuje serii návštěv jihomoravských hradů a zámků vždy v době konání oblíbených květinových výstav únor – Rájecké kamélie (Rájec nad Svitavou) červen – Vranovské lilie (Vranov nad Dyjí) září – Rájecké jiřinky Rájec nad Svitavou) – Květinové soaré (Lysice) – Podzim na Pernštejně (Pernštejn) Přesné termíny konání akcí v příslušném roce je třeba ověřit na internetových stránkách uvedených objektů.

Symboly:

a – pěší trasa T – cyklistická trasa b – trasa pro automobil

Týdenní program: 1. den – Brno a Špilberk Brno • prohlídka kasemat a expozic Muzea města Brna • vyhlídková věž • procházka parkem pod Špilberkem s vyhlídkami na město Brno • $! – Brno (večerní kulturní program) 2. den – Podhůří Vysočiny Rosice – zámek, park • Moravský Krumlov – zámek • pěší výlet do údolí řeky Jihlavy na Templštejn • $! – Brno (sportovní program – plavání, tenis, squash) 3. den – Lednicko-valtický areál Lednice – zámek • Minaret • Janohrad • Rendez-vous • Chrám Tří Grácií • Valtice – zámek, Salon vín • Kolonáda na Rajstně • $! – Lednice, Valtice (posezení ve vinném sklepě) 4. den – Slovácko Milotice – zámek, park • Kyjov – muzeum • Strážnice – muzeum a skanzen • Hodonín – muzeum • $! – Hodonín (sportovní program – plavání, tenis, squash, bowling) 5. den – Vyškovsko Ždánice – Vrbasovo muzeum • Mohyla míru – muzeum bitvy u Slavkova • Bučovice – zámek, park • Slavkov u Brna – zámek, park • $! – Slavkov u Brna (golf), Vyškov (aquapark) 6. den – Blansko a Boskovice Blansko – muzeum • Rájec nad Svitavou – zámek • Boskovice – zámek a hrad • $! – Blansko, Boskovice (posezení ve vinárně) 7. den – Lesy pod Pernštejnem Lysice – zámek, park • Kunštát – zámek, park • Pernštejn – hrad

! – možnost ubytování $ – možnost stravování

Turistická informační centra Jihomoravského kraje Výprava do srdce jižní Moravy s pandurem Trenckem Turistické informační centrum Brno • Radnická 8, 602 00 Brno, tel.: 542 427 150, info@ticbrno.cz, www.ticbrno.cz Turistické informační centrum Jižní Morava • Radnická 2, 602 00 Brno, tel.: 542 427 170, info@ccrjm.cz, www.ccrjm.cz Turistické a informační centrum Židovské obce Brno • Nezamyslova 27, 615 00 Brno-Židenice, tel.: 544 526 737, tic@jewishbrno.eu, www.jewishbrno.eu Kulturní a informační centrum Dolní Kounice • Masarykovo nám. 2/66, 664 64 Dolní Kounice, tel.: 546 420 005, tic@dolnikounice.cz, www.dolnikounice.cz Turistické informační centrum Hustopeče • Dukelské náměstí 23, 693 01 Hustopeče, tel.: 519 412 909, infocentrum@hustopece-city.cz, www.hustopece-city.cz Kulturní a informační centrum Ivančice • Palackého nám. 9, 664 91 Ivančice, tel.: 546 451 870, kic@selfnet.cz, www.kic.ivancice.cz Kulturní informační středisko Oslavany • Dělnický dům, Široká 2,, 664 12 Oslavany, tel.: 546 423 283, 604 108 641, kis.oslavany@post.cz, www.oslavany-mesto.cz Kulturní informační centrum Rosice • Palackého náměstí 45, 665 01 Rosice, tel.: 546 492 196, info@kic.rosice.cz, www.kic.rosice.cz Turistické informační centrum Tišnov • Brněnská 475, 666 01 Tišnov, tel.: 541 235 822, info@ic.tisnov.cz, www.regiontisnovsko.cz Regionální turistické informační centrum Židlochovice • Masarykova 100, 667 01 Židlochovice, tel.: 547 426 024, infocentrum@zidlochovice.cz, www.zidlochovicko.cz Projížďka s černým rytířem po zahradě Evropy Turistické informační centrum Břeclav • U Tržiště 8 (Lichtenštejnský dům), 690 01 Břeclav, tel.: 519 326 900, 731 428 235, info@breclav.eu, www.breclav.eu TIC Informační místo Dyje • Haškova 3376, 690 02 Břeclav, tel.: 777 363 200, tic@lodnidoprava.com, www.lodnidoprava.com Turistické informační centrum Lednice • Zámecké náměstí 68, 691 44 Lednice, tel.: 519 340 986, 733 531 874, tic@lednice.cz, www.lednice.cz Turistické informační centrum Mikulčice • 696 19 Mikulčice 238, tel.: 731 159 010, infomikulcice@seznam.cz, www.infomikulcice.cz Turistické informační centrum Mikulov • Náměstí 1, 692 01 Mikulov, tel.: 519 510 855, 724 987 900, tic@mikulov.cz, www.mikulov.cz Turistické informační centrum Pasohlávky • 691 22 Pasohlávky, tel.: 519 427 624, info@pasohlavky.cz, www.pasohlavky.cz Turistické informační centrum Valtice • náměstí Svobody č. 4, 691 42 Valtice, tel.: 519 352 978, tic@valtice.eu, www.valtice.eu Turistické informační centrum Velké Bílovice • nám. Osvoboditelů 570, 691 02 Velké Bílovice, tel.: 728 752 173, rspevak@velkebilovice.cz, www.velkebilovice.cz Turistické informační centrum Velké Pavlovice • Hlavní 9, 691 06 Velké Pavlovice, tel.: 519 428 149, 777 736 413, infocentrum@velke-pavlovice.cz, www.velke-pavlovice.cz Turistické informační centrum Zaječí • Vinařská 479, 691 05 Zaječí, tel.: 725 936 624, recepce@vinarstvinosreti.cz, www.vinarstvinosreti.cz Putování s Bílou paní od Pernštejna k Blansku Informační kancelář Blanka • Rožmitálova 6, 678 01 Blansko, tel.: 516 410 470, infocentrum@blansko.cz, www.blansko.cz/blanka/ Ústřední informační služba Skalní Mlýn • Skalní mlýn 96, 678 25 Blansko, tel.: 516 413 575, 516 410 024, info@caves.cz, www.cavemk.cz MIS Boskovice, Informační centrum Boskovicko • Masarykovo nám. 1, 680 01 Boskovice, tel.: 516 488 677, informace@boskovice.cz, www.regionboskovicko.cz Informační centrum Suchý • Suchý 99 (kancelář u veřejného tábořiště), 680 01 Boskovice, tel.: 516 468 020, ousuchy@quick.cz; strediskosuchy@seznam.cz, www.obecsuchy.cz Informační centrum Jedovnice • Havlíčkovo nám. 311, 679 06 Jedovnice, tel.: 516 442 284, knihovna@jedovnice.cz, www.jedovnice.cz Městské informační centrum Kunštát • nám. Krále Jiřího 105, 679 72 Kunštát, tel.: 516 410 576, info@kunstat-mesto.cz, www.kunstat-město.cz MKS – Turistické informační centrum Letovice • Tyršova 2, 679 61 Letovice, tel.: 516 476 790, 739 396 538, tic@mks-letovice.cz, infocentrum.letovice@seznam.cz, www.mks-letovice.cz Informační centrum Mikroregionu Pernštejn • 592 62 Nedvědice 42, tel.: 511119173, info@pernstejnsko.cz, www.pernstejnsko.cz Informační centrum Olešnice • Náměstí míru 20, 679 74 Olešnice, tel.: 516 463 108, infocentrum@olesnice.cz, www.olesnice.cz Turistické informační centrum Ostrov u Macochy • 679 14 Ostrov u Macochy 107, tel.: 516 444 239, obec@ostrovumacochy.cz, www.ostrovumacochy.cz Informační a vzdělávací centrum města Rájec-Jestřebí • Komenského 620, 679 02 Rájec-Jestřebí, tel.: 516 432 191, informace@rajecjestrebi.cz, www.rajecjestrebi.cz Turistické informační centrum Veselice • Veselice 17, 679 13 Sloup, tel.: 773 041 644, 516 435 414, info@rozhledna-veselice.cz, www.rozhledna-veselice.cz Informační centrum Sloup • 679 13 Sloup 1, tel.: 516 435 237, ousloup@bknet.cz, www.sloup.info Informační centrum Velké Opatovice • Žleb 264, 679 63 Velké Opatovice, tel.: 516 477 303, kultura@velkeopatovice.cz, informace@velkeopatovice.cz, www.sluzby-velkeopatovice.cz Prohlídka Slovácka s černou hraběnkou TIC Čejkovice • Příhon 1, 696 15 Čejkovice, tel.: 725 574 235, akce@vinosykora.cz, www.infocentrum-cejkovice.cz Turistické informační centum města Hodonína • Národní třída 36, 695 35 Hodonín, tel.: 518 351 437, info@muhodonin.cz, www.hodonin.eu Informační centrum města Kyjova • Svatoborská 26, 697 01 Kyjov, tel.: 518 323 484, 602 155 679, info@mukyjov.cz, www.ickyjov.cz Turistické informační centrum Radějov • 696 67 Radějov 161, tel.: 725 975 974, kancelar@radejov.cz, www.radejov.cz Turistické informační centrum Strážnicko • Vinohradská 35, 696 62 Strážnice, tel.: 722 804 151, info@straznicko.cz, www.straznicko.cz Informační centrum Baťova kanálu • Zámecká 2, 698 01 Veselí nad Moravou, tel.: 518 325 330, abk@batacanal.cz, www.batacanal.cz Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. • Bartolomějské náměstí 47, 698 01 Veselí nad Moravou, tel.: 518 322 545, visbk@bilekarpaty.cz, www.bilekarpaty.cz/vis Informační centrum Ždánice • Městečko 18, 696 32 Ždánice, tel.: 518 633 412, infocentrum.zdanice@centrum.cz, www.infocentrumzdanice.cz V záři slavkovského slunce Informační a kulturní středisko Bučovice • Jiráskova 502, 685 01 Bučovice, tel.: 571 324 429, brychta@bucovice.cz; bouda@bucovice.cz, www.bucovice.cz Turistické informační centrum Luleč • 683 03 Luleč 33, tel.: 517 353 272, 723 064 877, tic.drahanska@seznam.cz, mikroregiondrahanska@seznam.cz, www.drahanska-vrchovina.cz Turistické informační centrum Větrník • Rostěnice 109, 682 01 Rostěnice-Zvonovice, tel.: 517 330 610, 517 333 874, irena.dvorakova@email.cz, www.vetrnik-obce.cz Informační centrum Zámek Slavkov-Austerlitz • Palackého nám. 1, 684 01 Slavkov u Brna, tel.: 544 227 548, infocentrum@zamek-slavkov.cz, www.slavkov.cz Turistické informační centrum Vyškov • Masarykovo nám. č. 1, 682 01 Vyškov, tel.: 517 301 310, 312, 313, infocentrum@meuvyskov.cz, www.vyskov-mesto.cz Výlet za strašidelnými psy a kočkami do Podyjí Přeshraniční informační centrum Hevlín • 671 69 Hevlín 491, tel.: 515 221 726, infocentrum@hevlin.cz, www.hevlin.cz Turistické informační centrum Hrušovany nad Jevišovkou • nám.Míru 9, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou, tel.: 515 229 897, info@hrusovansko.cz, www.hrusovansko.cz Informační centrum Jevišovice • 671 53 Jevišovice 56, tel.: 515 231 225, infocentrum@jevisovice.cz, www.jevisovice.cz Informační centrum města Miroslav • Náměstí Svobody 13, 671 72 Miroslav, tel.: 515 333 538, mkic.miroslav@volny.cz, www.mesto-miroslav.cz Městské informační centrum • Zámecká 2, 672 01 Moravský Krumlov, tel.: 515 321 064, Infocentrum2@seznam.cz, www.dokrumlova.cz Turistické informační centrum Vranov nad Dyjí • Náměstí 47, 669 02 Vranov nad Dyjí, tel.: 515 296 285, infocentrum@ouvranov.cz, www.ouvranov.cz Turistické informační centrum Znojmo • Obroková 2/10, 669 02 Znojmo, tel.: 515 222 552, tic@beseda.znojmo.cz, www.znojmocity.cz

Upozornění: Státní hrady a zámky zpravidla bývají otevřeny od dubna do října; v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích, od května do září denně mimo pondělí. Pozor, některé objekty na méně exponovaných místech mají otevřeno denně mimo pondělí pouze v červenci a srpnu. Před návštěvou si rovněž ověřte, zda právě na vámi vybraném hradě či zámku nedodržují polední přestávku. Hrady a zámky, které jsou majetkem měst či soukromých osob (Boskovice, Nové Zámky, Rosice, Slavkov) mají až na výjimky podobnou otvírací dobu jako státní zařízení. Pokud objekty slouží jako významnější muzea (Brno – Špilberk, Znojemský hrad, Blansko, Strážnice, Kyjov, Hodonín, Vyškov), bývají otevřeny celoročně, regionální muzea jsou otevřena pouze v letní turistické sezoně (Jevišovice, Oslavany). Z přehledu uvedených objektů se vydělují Cornštejn (otevřeno pouze v červenci a srpnu) a Nový Hrad (víkendy v hlavní turistické sezoně).

Pro Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno vyrobil ARTAX, a.s., Brno, tel./fax +420 543 242 145 ve spolupráci s Agenturou Bravissimo, Znojmo, tel. +420 515 227 788 • Texty: Eva Obůrková • Foto na titulní straně: Vít Mádr • Foto: Aerofot – Jan Vondra, Jiří Blažek, Jan Halady, Jaromír Hanák, Petr Lazárek, Vít Mádr, Miroslav Ondejčík, Jiří Sláma, Luboš Vitanovský; archiv Národního památkového ústavu, pracoviště Brno a archivy jednotlivých referovaných objektů • NEPRODEJNÉ

Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno tel.: +420 541 651 111 fax: +420 541 651 209 e-mail: podatelna@kr-jihomoravsky.cz www.kr-jihomoravsky.cz, www.jiznimorava.cz