Vestnik 1934 01 03

Entered a g second class mail matter, January

1933 at

ROtNik (VOL.) x.1101.

sti-edu,

11e.

- "'HoerlNi SC T UB nagi Hlavni bi'ado-vny ocibyvalui tentokrate o dye V t.. .dny dri ve net ehvykle a nasledujiciho due pa hromadne schtlzi na gich za,stuped, yykdza.la se neobydejnou easovou clelkou, sick otl c"_! e L n Yc•-.1-, deb d i ,. a nemalSrm po:!.tem zes;adnich usne geni, jet budou nagi b •atrske recline sdeleny s pattienSim objasnenim. Sehttze nalzaho tsttedi ptedne yyridila naitromodenou agendu zaletitosti de:6 eel n o LT , str ii..ne reVidovala- 'celkovou dinnost schaZe II y c h 1- Ada, p &dive ptehlednut stay majetko a uv(1!Z.eny polotky vet gich pajdek, 'Lc:nee:Lid, drahnon probirany byly jeclnotlive na,vrhy vY.Sle ze schtze na gich orga nisatord.

Obe schaze, zasi,upcd i Hlavni Uta,dovny presveddily snedatnene, byt' poznatek nebyl nikYin ureitSimi siovy yyjadten -- to jsme se ad zahajeni na gi naborove kampane a jejiho zaeateen iloo peoeekavaneho vSrsledku ociali v ehnobi tivani SPJST. novem a 'slib nem.

Jest proto nutno stanoviti si ureitST program, joky musinae na dale sledovati, alaychom nei,oliko udrZeli na gt Jednotu no jeji nynelgi yYti uspechu, ale abychom i nadale uSihavali a stale meli na zketeli jeji rozy oj, vzrust a- zvelebeni. Pomoci na geho verneho a obetaveho elenstva, a vytrvalS7m Asllim bra LAO zUsLupett dosahnerne dobrYch a stalych vYaledkti.

Doby min aiy, kdy jsme skoro zavideli vS7cleleenym poji gtovnain jejich finandni stay, jejich postaeitelne poplatky, ktere jim umotho y aly zarueovat poji gtencurn, ze jim popiatky 1-..t.z e:ai, ze jim budou nadavkexn vyplOce t ciividendy, protote maji ohromne ..-nilicany v zalotnich landech. Dostavila, hu bend leta dtyklete deprese a mnoho pojigt'o yen zvueneho jxnena podlehlo v rozvratu nasledkem nespravneho vedeck ni, nepoctivosti nebo nedbalosti zatim co podeenovane bratrske spolky bolestne obdohi yydrtl ely neb ani jeden z nich nebyl tisni cioLcaen v tako ✓e mite, aby byl nucen °hie,siti upadek. A vzdor tetkS7m pornertim vykonaly podpiltne jednoty ohromne dilo doLew"; innosti, jakSun se nemohou pochlubiti i.: is L - a studene obchodni pojigt'ovny.

Bratrske spolky ukladaly sve bondy do c-■ °bre zarueenYch jistot, do bondil okresnich, distriktinch a pod. kteret ukladani je statnimi Pray 'Aisne stteteno. Poji gt'ovny u,klaclaly tondy do gpekulaenich podniktl, akma. a pdjdek, na nicht' utrpely obrovske ztraty. Z techto ptioin, kdyt nektere pojigt'ovny yyderpaIy v gecky rnotnosti YSTpujeek, kdy peijrny jejich nestaaily na kryti obydejnStch ztrat a vYpiljeek elentt a bylo nutno odproela,vati bondy, cot se bete ztrat nedalo provest, potadaly statni odbory poji gt'ovaci u "raoratorium" ktere bylo take natizeno. Bra trske jednoty byly dotud sehopny pfijeky noskytovat, nebo t' ; -2cly zatrazriovoly, ZO--; bratrske pojiSteni neni spokuldeni, nYbrZ. .':e

W

ct, Texas, under the Act of Congress of August, (Wednesday)

;!1-

ledna (January) 1131.

7K

1934.

je to pouze a vYhradne ochrana rodiny.

Fic.toM moratorium natizene pojigt'ovnam by b y lo b3htalo souer,ne ptiznanim, ze tyto v .71tyich a bylo by poskytlo rnotnost 1)1 a rslmn spolkurn k tvrzeni, '2e sta y jejich I t 1 - bylo no, ,eno noratcrium" -,:nely a dobratrskc'm jednotam a ani posud nesmi pujeovat svin ialenum zalohy vyhratene v certefikatech, 1,6 jen obnosy ntitne k zaplaceni poplatk Umrti tent kdot takove pornoci nutne poLrubuji. ,ou

Chvili

Jsou nty;;13nky, jeZ' svefu ju mc' 1 id em ktere me, a rib, rozdavo.me /all, s rozmarmim rtech Usinevem.

Netere chovaine v gak v Laii jak z perel drahocennST 61J-N,,,st : duhove ttpyty jejich hraji jen samotn3im ndm pro radost, je na kiln klad-rn zlatY7m snin. a svaujem jen nebesinn.

Jos. Kal as.

Jak ptedem uvedeno, loni ptedsevtata naborova kampari a patrne lep geni se hospodatskYch pomeril Ameriky, koneene tradieni zvyk stanoveni resoluci k Novemu roku zavazuji nas, bychom si pro na g spolkovy . .ivot pod Stitem SPJST. urdili nas program pro rok 1934.

Minim program pracovni, kaldo bezplanovita prace vykaie se na konec neUspechem. Proto Tide rozmyslivi, uvatlivi ke ka,tclemu podnikani sestavi si ptedem plan, WTY71111"

... • a,

VSTroeni &chine Elavni 01-adovny.

Dne 27 prosince konana byla ye Soyetteville vS7roeni schtze na gi Hlavni 1:1tadovny, o nit nekolikere zrninky jsou na strance redakoni. Ve schtzi byly usneseny dilletite resoluce, majici pro tady a veg kere elenstvo vatne, smerodatne rozhodnuti. Obsahla zpra ya, nebyla nazi do fizaverky tohoto eisla dodana a uvetejnime ji ptigte.

V teto schazi vytizena tod-1, zavatnSrch zaletitosti, iteetni vSibor pracoval na ptehlidce knih po dva, dny a vy'sledek celodenniho zasedani byl nejvSig,, plodny. ..

Ji/WILILII I I FALLALG_W E 9 t Kit orra ci_s

ai...LL,

program % n:ftslETIovne krok 1 okom vypinuji. kter3 DO naleho pracovniho n e pojrnouti pte,:lne predzevz,:i vratili k tome starernu, ale zpusobn vedeni na gi SPJST., l j jet provadeli zakladai ale oty v lobe piled ,a'estattice':i Zc17,1; 51 jsme id toho payodnilao smern neee111 yrat'me a krac ej osv,-ci.eotiou cestou. Zub easu v ge rn.eni — jlna doba poinery ukladaji nam jib povinnosti Musime vespolne dnealem 'a rc neZ v mino lost! uskuteenovat prove bratra'tvi — bra trstvi„ here se projevuje vyc' triad pomoci, ochotou, obetavou slu&eu, vitJ skutkern a nikoli prazdnYnn s'oe, v. Jedine to k dokateme vetejnosti a 0 ruris stojicirn kruhtm kr,,j anskym , en: br:::,(r.stvi n e rd nam h.sleet hluchYm, ale 2' . skut,; (1'.nosti. Musime si take uvecloiliti, noj o_-1] bratrstvi v 1-ilpros;",c-ya snagenlivost vuci vSem, kdot js0a, jliadho • hledu a ctime jejich politicke ci paboZenslef, ptesvedeeni. Nage Jednota je T ntr,tvo n 0prosto neutralni nestrarme), sdruZujiei cehoslovaky 'airehe, statu peticipe 13N-ezdy Texasu nerozdiln . Na ge Jedno to sled alechetnou snahu pro zacho yani dobre yule a shody mezi texaslOrni krajany vespolek.

Jedna z nejeltIletitej gich Cast na'aeho programu je peee a snaha zachovati mlade2 pro na gi narodnost a pro na ge idealy. Musirne snatit ditky nejen ziskat, ale take: udrtet pro na, gi Jeclnotu. Tento potadavek nernide Wit dosti silne zdUraznen, neb jest tak duletity, s yrchoyane protote neni zde tadne ptieiny prod by na ge Slovanska, Podporujici Jednota Stain Texas nemohla bYti prave tak dobra pro ditky, jako jest dobrou pro jejich roidide. V naai. de2i musime videti pokraeovani sveho v ni spatfujeme sve nastupce, dedice a nositele nagich tradic, gititele na gich z,Eisad Musime mladeti poskytnouti pkilctitost, aby mohla ptijiti mezi nas, aby z-pr-, pozorovala a pot :nn. postupne 1 podilela prograa nami na potul. n-e17, a 7{13er, ere.. mech v radech. so pLeittt V nastavajicim rektt mu aby katti tad, kde jen moan, mel svnj Detsky Odbor a kde ut byl zalolen aby poeet jeho elem stale vzrtistal. 11C-3e2d.)., b;y:t k ma pracovat pro s you jednotu, loyalni a z vld'ate se to beeko,va, cd (If ednik,1 kadovSTch. byla do Nage naborova kampan roku 1934. Zastupctim Lolly byly ureite okrsky a ciana jim pra yetnoe pkibrat sobj schopne pomocniky. Porn€,ry sc u ts znatelne vzhlodern polepgily, nahledy na ge•ao n pi.iz tivotnimu pojigteni jsort po ye. SvornSrm usilim se bri.eleme s , lc c rok s r: j1= nai§e rady sej de, poeet alenstvo S. P. J. S. T. zvet:'-.1e11 by' na sumu patndeti di e

ti,

Y cc

Strana 2.

TAV DNESNI svetove politiky jasne uS kazuje, ze svetove valka nebyla dobojoYana. Jake nejsou zahojeny jeji hrozne ra.ny, jests nejsou zahlazeny jeji stopy a jiZ °pet na nekterYch mistech, Slehaji zlovestne ohnieky, hrozici propuknouti jednou ye svetovY polar.

Na dalnem vYchode je to expanse Japonska, kterou Zarlive sieduji s jedne strany Spojene Staty, s druhe Rusko, a jenom vnitrni potik techto velmoci a politicka nejistota uklaclaji jim zcirklivost, ovSem na prospech Japonska, ktere se v Oine zatim dobre zatizuje pro svuj budouci hospoditsky a politicky vYboj proti ostatnimu svetu. V Evrope, jsou to zase, starosti s Nemeckem, ktere po prohrane svetove valce se ani o chlup nezmenilo. Ve stopach Adolfa Hitlera, se znamenim lorneneho ktite, chce dosahnouti odvety a zadostuelmeni pro sveho urazeneho velkeho boha pangermanskeho, ktereinu ye svem fanatismu a sve je odhodlano vge obetovati. Francie, poucena smutnymi zkuSenostmi sve historie, vystaVela na svYch hranicich moderni einskou zed' aby byla zabezpeeena pro vSechny motile pripady se strany Nemecka., Nasledovala tak vzorne ptiklad sv*ch praotcii Gala, kteri jiz v da y ne a Sere minulosti byli nuceni staveti hradby proti vpadum loupetnych germanskYch. kmerril. Adolf Hitler ovkm neni sam na kolbati momodernich dejin Evropy,na jihu mocneho konkurenta, velkeho Duce, kteremu stare slava timskSrch cesarii stoupla, tak do hlavy, ze se domniva bYti povolan k tomu, aby znovuvzIctisil 'ME rimskou a ptivedl k byvalemu rozkvetu. Pro ten ukol pfipravuje jlz i utlou mladet, formuje ji vojensky a uei zachazet se zbrani.

Tedy mame to neutekne vyhlidky do budoucnostti a uptimny pacifista se s yYm nejlepkm ptesveddenim, chce-h uvacivati poctive a neptedpojate, ptichazi do nemalych nesnazi. Co clelati? Kterou cestu voliti, aby ENI SICE a dries Zadnou zylaknosti, N poutije-li nekdo letadla jako dopravniho prosttedku, ale protaie myslim, ze vetSina dtenatii bezpochyby piece jests nelitala, rad bych jim podle pravdy vypravel, jake dojmy a myAlenky jsem mel, kdyt jsem onehdy s pritelem pi) prve letel — z Brno. do Prahy.

"Nebojite se?" ptali se mne znami, kdy jsem iekl, ze poletim. "Main chiveru," odpovidal jsem, nebot' chivery v bezpe'dnost dopravniho letadla jsem nabyl ze statistik, ktere dokazuji, ze procento leteckYch neStesti dopravnich (ne vojenskYch)! je men si, net procento nestesti v doprave auty nebo viakem. Ovtem, nejaka easteeka batne ye mne take byla, protote "jakpak, kdybych se octi nahodou v tom malem procentu neStesti?" Ale tu easteeku bazne ptekoliala zvedavost, "jak to je." — Na brnenskem letiSti se ukazalo, ze krome mne a ptitele poleti jeSte jeden °bean, jehot chovani nasi chlveru v let zesilovalo, Nebot' si nevzal papirovY sacek na motnosti taludeenich nesnazi, jalcY kaklemu spranabidne, ani clva kousky vaty do va Sedl si na jedno zptednich sedadel (na druhem byly baliky a natal, zavtel oei a — spal. Patine nejakY Casty pasaZer v letadle!

Ja s ptitelem jsme si sedli na zadni dye sedadla, pilot do pfedu k volantu. Vypadalo to jako bychom sedeli v aute.

Jak se roz.hueel motor, dal jsem si vatu do usi a tit jsme se rozjitcleli po travniku letiAte. Ani jsme nevedeli, jak jsme se dostali do vzduchu! Pat:time jeden na druheho a vyzvidame jeden na druhem: "Co pak zaludek?" Vtibec nic. Jedeme jako v aute, jenZe klidneji a pod nami je uz Brno. Napravo vidim padorys novYch lazni v Zabrdovicich, pfeletame pfimku Nove ulice, jsme

VESTNiK

Slovansk svetovy mirovy program.

Usili o mir nejen jednotlivce, ale i naroda, melo dobry vysledek? Jiti mezi Nemce nebo Japonce pfesvedeovati je o zloeinnosti valky, apelovati na jejich sveclorrii? Nic zbyteenejSiho nez to; na kaZde takove poeinani jsme zvykli divati se jako na slabost, ponevadZ jedinou moc a silu spatfuji ve zvYS. enem zbrojeni. Snad by se mezi nimi nasla hrstka rozumnych lidi, ale co svede proti velke pfesile naroda zaslepeneho a oviada neho nasilnostmi militarismu? ostatne v Neemecku meli Einsteina, men Remarquea celou racial jinYch dobrYch myslitelta ale narod je nepfijal. Sve proroky kamenuje, jejich dila pall na hranicich a jde za valeonYmi hesly, jde za Adolfem Hitlerem, Svet je zneklidnen, rozervan a zrnita se v proudech rtiznYch smeru myslenkovYch yza,jernne si odporujicich. A krise v nem dostupuje vrcholu.

Nam Slovanfim vice nez kdy jindy naskytd se nyni prilelitost uskuteanovati mirove poslani ye svete, pro net' jsme svoji povahou ptimo stvoteni. Musime jen sami sobs le pe rozumeti, nenechati se lakati cizimi hesly a sliby, pro nez mivame daleko vice obdivu a porozumeni, nez pro sve vlasti 1 prixozene a dobre ptesveddeni. Ne nadarmo jsme v 6echach men slavnou dobu husitskou, sveho Cheleickeho, Kornenskeho, a ne nadarmo zrodil se v Rusku a El velkY jasnopoljanskY filosof a nabotenskS7 myslitel Tolstoj. Tolstoj byl Slovan, a jestlite v pkitonane (lobe neni mono ye svete pine realisovati jeho ktest'anskY idealismus, kterY je hlavne individualniho vYz,namu, mravhello ptesveddeni a sebevYchovy jednotlivce, piece jenom mame v ToLstem, Chledickern, Komenskern slovansky mirovY svetovY program. Slovan nebyl nikdy vYbojnYm, daval vidy ptednost klidne a tvotive praci

Myilenky z letadla.

Ant. Humpolik. nad stkelnici v Kralove Poll — a ted' oko ut taa po znamem, tolikrat turisticky protoulonem rodnem kraji ti gnovskem. Za H. minut letu jsme u TiSnova a pies 2d'aree vletame "do hor"; do oblasti lesil a rybniNejvetSi z nich, Datko pod Tisilvkou, hluerie pozdra,vujeme, vzpominajice na koupani v nem.

Mr& se kostelik v Borove, rodiSte Karla Letime nad vYchodnimi Oechami ye vYk asi 1000 in a potkal nas asi nejak'y vitr, protok se letadlo trochu kolisa a tu tam poklesa, ale neni to jiny pocit, nez kdy na silnici pfejedete nejakY vYstupek.

Hledame vpravo Kutnou Horu, soudime, ze ji vidime, ale obrys chramu sv. Barbory je malo zfetelnY, jsme pfilit daleko.

Po 50 minutach letu blilime se k ciii. To jsou asi Klanovice, letovisko zarnoZnYch Praganti, ty rady vil pod rozlehIYm lesem.

A u1 vidime hangary ve. Kbelich! Jsme zvedavi, co pan ialudek udela pri sestupu.

Co ti lids straZili? Vtibec nic mimokadneho se nedeje. Letadlo pfeletelo letiste, zatadi se, ptedmety dole se zvetAuji, blitime se zemi. Divam se na koleeko letadla, 'kdy po prve narazi na zem. Drc. je, to, a opet dre, dre — a u2 jedeme po pra2skem tra y -niku.Soe—zatvrhdinysuo vyklopi na Vaclayskem namesti.

Povim yam, co mne v letadle prekvapilo.

Odekava 1 jsem, ze budu telesne citit tu ohronmou rychlost, s jakou se letadlo iiti vzduchem. Misto toho jsem mel dojem, k jedeme pomalu. V aute nebo ve vlaku vznika patrne dojem rychlosti nejvice tim, se podle nas mihan a za nas mizeji okolni predmety. V letadle mate pofad vyhlidko jen celkovou, vidite rozsahly obraz, kterY se

Ve stredu, dne 3. ledna 1934. a jeho posileni v jednote a solidarite vSech Slovania mute miti velkY yYznam ye svetove politice, kde miize pusobiti blahodarnYm vlivem a stati se rozhodujicim einitelem pri budovani nova, lepEi spoleenosti lidske. Slovana je 200 milionft a al budou miti jen east ta.kove spolehlivosti a narodniho sebevedomi jako maji Anglicans nebc Francouzove, snadno sveho eile a sveho praveho urdeni dosahnou.

I v Rusku musi brzo pochopiti, ze bude pro ne samotne vYhodnejSi, jestlik upusti od dosavadnich marxistickych rnetod, s kterymi se rusk muzak nikdy nestotoZni, a nahradi je ryze slovanskYm programem, novYm, mravnim socialismem, nez je politicky a materialisticky marxismus. Pfirozenost se neda, nikdy trvale zamenit nejakYm umelYm stavem a drive nebo pozdeji bude se lilasiti o sve pray°, ktere ji naleli, a Zadna moc nebude dosti silna, aby toto pram potlaeila, Proto my Oechoslovaci jako malt' slovansky iiarod svoji budoucnost musime hledati ye vzajemnosti a jednote vSech Slovana a bude to jen nase duchovni sila a nase dobra diplomacie, kterou budeme viteziti a kterou zajistime naSi budOucnost a klidnY, zdra• vY rozvoj narcx1a.

Usilovani o mir neni jen problemem odzbrojeni a odstraneni valek, ale take problemem kaIdeho jednotlivce a jeho pomeru k blanimu a lidstvu. 1Vlasaryk na konci sveho dila, "Svetova revoluce" pravi: "JetiS ne Caesar — tot' smysl nasich dejin". Kdy2 Jetedy Jelig. To znamena predevSim akromnost, spravedlnost, pravou krest'anskou pokoru a lasku k bliznimu. Nesmi bYti ani utiskovatelii, ani utiskovanYch. Ne, aby jedni z vlastenectvi pohodlne till a druzi aby na toto vlastenectvi doplaceli svymi mozoly a krvi. Musi vladnout opra.vdova spravedlnost, aby se vratila chivera a radost z plaice. Jen tak najdeme cesty utekneho rozvoj e, cesty dosaZitelneho 'vkm, kdoZ pc) nem opravdove torrid a prof' praPhilip Hujer. cuji.

Jen poznenahlu meal, aspofi tak se to idea Dalk pfekvapujici dojern: Krajina pod nami (bylo krasne, sluneene jitro) lekla jako plasticka mapa, kde vesnice vypadaly ciosti jednotvarne, fekl bych jako detske Betlemy o vanocich. Silnice a polni cesty spojovaly ,, vesnice tak jako na katastralni /nape — a co nejvice bylo napadne-: kraj byl jako nelivY. Lidi s vyse 1000 m temer nevidet, auto ktere jede tamhle silnici, je jako brouk mime se vpfed berouci, vlak je jako detskY vlaeek.

Pohled z letadla na ten licisky svet podoba, se lidskernu pohledu do mraveni gte. Vielk tarn jakesi kuteni, pohyb, prenaseji Sc vajieka i jine pfedrnety s mist y na misto, bojuje se o tivot — a elovek se podivi, ale nerozumi, jakY smysl ten iivot v mraveniSti ma.

Kdyi 1.12 se s vYk 1000 metro jevi jako malo oZivena katastralni mapa, jak se jevi pozorovateli z vesmiru? A jak se jevi Bohu, chcete-li tim slovem oznaciti tu vesmirnou a nesmirnou inteligenci, ktera je vkhomira ptivodem a zakonodarcem? Pro vesmir a pro Boha nejsme tak duleziti, jak Si povYkneckY namlouvame, jsme pratek v pouki, kapka v moil vesmiru.

JakY zaver z toho? 2ijme a pracujme, 21vot je dideZitY pro nas a neni lhostelno, jak jej proZijeme a jakYmi skutky jej napinime.

Ale o vYznarriu dejin lidskeho rodu pro vesmir si nedelejme ilusi! Jsme kapka v moti, Kde je mnoho vagni, nezkrocenYch gni, tam je mnoho nerozumu a malo stateenosti. Nebot' vakie nedovoluji jasnY rozhled a podlamuji statnost jako lihoviny. *** Nage vychovani ádá opravdovou vYchoya cd kofene: ma nas ucit odkladat vasne a ctit jine osoby; my ctime sve osoby nade use a vakle v lidech rozvii'ujeme.

Ve stfedu, dne 3. ledna 1934.

Oddil dopisovatelsk Dopisy, jez by obsahovaly ne yi:ene, nob zAy adne polerniky, poi •adatel pi.edkhlthi ye sinysla stano y Ti skoverau V■-bora k vlastnimu rozhodnati.

1■1•10•11MMOIR

Haefiv orchestr iteinkovati bude pii taneenich zabavach: dne 6. ledna v Bellville, dne 7. ledna v Breslau, dne 9. ledna ve Fayetteville, (sin K. J. T.) dne 10. ledna v Nada,.

Clenove ptivodniho Baeova orchestru pi'eji kraj anske veiejnosti St'astnY a vesel John R. Baca, kapelnik.

Nov' rok!

Shiner, Texas.

Ct. redakce Vestniku a vtibec vSichni etouci!

Predne vas vespolek pozdravuji a zaroven yam vsem pratelum i neptatelum ptejl Wastny Nov Y rok 1934. Ale ne jen prvni den noveho roku, ale kaidY den celiekeho roku to je jen 365 dni!

Mejmet Usmey na rtech pro katdeho, at za jakekoliv okolnosti ,tim odzbrojime east() i neptatele. Zemmly p. Hajdu gek psal ve Svobode,ze kdo riema nepratel, nestoji za nic. Tot" nasledovne ani ja si z nick nic nedelam a proto i jim jsem vinkval.

Posledni dva tYdny at, po dvou se odebrali tarn odkud neni navratu. PoNistali maji smutne Vanocei ale coz je to platne, oni nas jen predeSli a na nas to eeka. Co nas letos potkalo to vime, ale co na nas pti§ti rok Oeka nevime, ale doufejme v to lepg.

BlahoslavenY ten, ktereho nadeje nezklame.

V posledni schfizi jsem se vymlouval, Ce nejsem ji2 cily pisatel do novin, at' si zvomlad§tho a eilej§iho, ale jak lt kdyby Brach na storm hazel, aklarnadne mne zvolili jako na true.

KdyZ' etu mnohY vysledek volby, kde se byli vesmes v§ichni stall fifednici zvoleni, jest to hezke, ze mame duveru ve stare fikedniky co t. i i mne lichoti. Co2 nete§i v§ak katdeho star§iho otce, kc134 jej syn zastane jeste za ziva a toho syna to tez test, ze je s nim tata spokojenY, a tak je to i ye spolkove zaletitosti. I ty mlacte musime povatovat sobe za rovne.

Tak na to hledi Vag" dopisovatel John LukaS. Rad Hvezda Miru, Cis. 33.

Bellville Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vain oznamuji vysledek volby tednikft naseho fadu pro rok 1934. Byli zvoleni nasledujici: Predseda Prank Schovajsa, mistopfedseda Frank JanovSkY, star§i pfedseda JoS. Siptak, tajernnik Jos. F. Mikeska, ucetnik Frank Kfitan, poklacinik Anton Mikeska, prtivoddi a praporeenik Jos. Siptak, vnitini streI Susen, venkovni stral Ed. L. Siptak.

Na Ueetni vYbor: Tom Kadledek, Karel Siptak a F. J. Mikeska. Na mu'tskY nernocenskY vYbor: Frank JanovskY, Fritz Warmke a F. J. Mikeska. t' enskY nemocenskY vYbor sestry: FrantiSka Mikeskova, Marie Stepanova a Anna Susenova. Resoluoni vYbor: Tom Mikeska, Karel Siptak a Tom Kadledek. Tez byli zvoleni majetkovi ittednici: tajemnik Tom Kadleeek, pokladnik Tom Mikeska. Na iteetni vYbor: Fritz Warmke, F. E. Jureak a Mai JanovskY. Na zabavni vYbor: F. J. Mikeska, Jan tepan, Jos. Slovak a Jos. F. Mikeska.

PriSti schAzi budeme odbYvat v nedeli dile 14. ledna 1934, v jednu hodinu odpoledne. Tedy nezapomerite na tuto nedeli a dostayte se v co nejvet gm poetu.

Zustavdm s bratrskYm pozdravem Jos. F. Mikeska, taj,

Strana 3.

VESTNIK Rad Pokrok Sweet Home, cis. 63.

Sweet Home, Texas.

Bratti, jste Zddani, byste se dostavili do lednove sehtize, kterd jest odbYvana jak 0byeejne, obzvla gt' ti, kteti jsou s placenim P`ozadu, a ti, co maji pajoky na pojistky, aby se dostavili presne, neb zaeind novY rok a tak musime vSe uvest do potadku, neb s deny nalokt jak stanovy nafizuji. Bratti, nezapomefite prijit dojednoho , bysme yedeli co mame delat, a aby knihy mohly bYt Uany do potadku. Nezapominejte na vase pojiSteni, neb to je vSe co chudY elovek maze pro svou rodinu udelat, mit a udrtet aspoil nejake poji gteni. A nase Jednota je maze zachranit vase drahe ditky jednou a pozilsta.le v lepsich pomerech.

V prosineove schuzi jsme uvedli zas nekolik novych dlenit a elenkyil a to byli: Lilien Va,visieka, Karolina Munsch, Emilie Munsch a Joe Munsch.

Tak bra-al nezapomefite na druhou nedeli v lednu ale vezmete s sebOu penize. Kteti nemaji penize, at pfijdou taky, neb jest to povinnosti kaldeho elena. A jestli bude pekrad pohoda, tak bude mo2"na, ibecka biku".

Tak s bratrskYm pozdravem a na sleJoe N. Morris, tajemnik. cianou East Bernard, Tex. Timto vzda.vam diky vsem spolubratrftm sestram fadu Karel Jonas Oslo 28, za miiodarek, kterY jam od Vas obdrtel a volam Vain. vsem: "Pan Bah zaplat'!"

A pfeji Van). vesele Vanoeni svatky a st'astnY Nov Y rok!

S bratrskYm pozdra.vem, Petr Venglar sr.

'Rad Volni eechie, els. 135.

Ennis, Texas.

Bratri a sestry!

Oznamuji y am, .te v lednove sclrazi budeme ptijimati pet novych clenu, proto se dostavte vAichni, a kterY z vas bude chtiti sobe zaplatiti na rok ku pfedu, tak musite tak uciniti v lednove schazi. V posledni pro.sincove schazi byli zvoleni nasledujici irkednici: Frank .L. Hejny ptedseda, Jos. Danek mistoptedseda, Joe Vytopil tajemnik, Vaclav LaklovskY iteetni, Vaclav liejny pokladnik.

Nas fad ku konci roku sobe financrie dobre stoji, tak k jsme snizili o pet centu mesiene domaci poplatky, ale jen do to doby, kdyby snad Padova pokladna se vycerpa.la, tak by znovu se vybiralo jako dtive. ✓ nedeli v Sokolovne odbYva se Sylvestrovska zabava pit dobre hudbe, daji a jinem pobaveni. Pfijd'te se podivat.

VAern pfeji §t'astnY Nov Y rok!

Jos. Vytopil.

S pozdravem, Laskavost els. 70.

Needville, Texas.

Mili broth a sestry!

TJpozornuj i vas, kteti. byste chteli zaplatiti poplatky na rok doptedu, tak pfijd'te do schilze 1. nedeli, to je dne 7. ledna. V padu spatneho podasi druhou nedeli. Schitze bude o 9 hodinach rano u tajemnika fadu. ✓ prosincove schtzi se odbyla volba ukednikii, a v§ichni stafi fikednici byli zvoleni aklamadne.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

Corpus Christi, Tex, Cteni bratfi Texaska Orlice Cis. 13, Bedfich Smetana cis. 39, Dennice Cis. 94, a Ladimir Klacel cis. 129. Hl. tfadovna pfidala vase dtene tidy k memu okrsku ,tedy jest to ma poNinnost vas co nejdtive navStiviti. Mam asi na tYden praci v Dallas a na zpateeni ceste vas vkchny hodlam nav§tivit — jestli poda,si dovoli.

Nak Jednota ma nove a velice vYhodne certifikaty, ktere yam objasnim.

Tedy na shledanou, Frank Kadanka, organisdtor,

Rad Rnzovy Dviir cis. 89.

Rosebud, Texas.

Rad RutovY Dviir Cis. 89 v Rosebud zvolil si pro ptiSti rok 1934 za ittedniky: Ptedseda br. Emil Hering, mistoptedseda br. V. Svoboda, tajemnik br. Anton Ulienik, Ueetni br. Jos. Sebek, pokladnik br. Jan Maleik, pravodei br. Henry Skupin. 1.Teetni vYtor bratri: Eda 73ada, V. Svoboda a Julius Kebron. Nemocensky vybor bratti: Jos. Hauk, Petr Machadek a Jos. KozlovskY. / ■1emocenska podpora odhlasovana a ptijata tak jak byvala: kaidY br. a sestra plati 150 na ni mesicne; pouze bratr plati 10c na rozliene radove vydani vice, proto Glen br. plati mesiene 25c, cienkyne sestra 15c mesiene a 25c etvrtletne na Hl. IIr. bez Vestniku, kterY se plati zvla§V. Novi elenove fadem ptijati a uvedeni: br.

Alois Surovik, br. Karel Surovik, br. Jan KozlovskY. Minuly rok 1933 zanechal pro mnohe dost utrpeni a Zahn ale malo radosti. Doufejme, 2e rok 1934 nam da na to zapomenout. Priroda sama, to se nedd nikYm z nas lidi zmeniti Mnoho §testi v novem roce pfeji redakci a vsem elentim v cele Jednote Anton Ulienik, taj Rad Hvezda Jihu, cis. 30.

Talton, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Tirnto yam oznamuji vysledek naSi vyroani schilze, ktera se konala dne 3. prosince. Byli jsme nuceni suspendovati sestru a bratra Anna Henrich a Adolf Henrich, pro neplaceni.

Ijkednici radovi jsou jak nasleduje: Rudolf Bilek pfedseda, Jos. Lomica mistoptedseda, Edward PolinskY tajernnik, Jan Socha iteetnik, Jan Srubat pokladnik, Jan Holub st. prilvodei. fThetni a nemocensky vYbor se ustanovi v lednove schazi.

Pfeji vsem bratritm a sestram At'astny NovY rok!

S bratrskYm pozdravem, Edward PolinskY, taj.

Rad

'Pokrok

Roweny Cis. 49.

Rowena, Texas.

Ctend redakce!

Zadain o uvetejneni tohoto dopisu, neb chei oznamiti vysledek volby z prosmeove schuze, jet se konala, za hojne navStevy bratra i sester.

VYsledek volby byl: Bratr Josef Kudldeek, nynej§i pfedseda se sveho Madu vzdal a na jeho misto byl zvolen br. Jiri Schovajsa, ptedseda pro 1)11.W rok, Bohous Bro2 mistoptedseda, Vaclav Kvasnieka tajemnik, Ondfej Faltisek ifeetni, Henry Pi stka pokladnik, Jan Straka prftvodei.

Cleni by meli vice schuze nalittevovati„ pokud jim to zdravi dovoli. Na listku nemocnYch se nachazi bratr Jan Zak, a sestra Anna Dorotik. NemocnYrn pteji, by jeste nmohokrate vstoupili v na g elenskY kruh.

Doptej yam toho nag mil' Bah. Co toto pig, je Atedrove&rni den. Zajiste mnohemu z nas pti veceri v tento pamatnY den cit zarosi Oct pri vzpomince na nase mile tam na vednosti. Nevime zadny z nas zdali na pfisti rok si opet se syYmi milYmi ptiseclneme k to vYznamne Stedrovederni yePravdiva jest toto ptislovi: "tlovek mini, Pan Bah meni". Proto, bratti a sestry, a ty miI aenati, cit, v tento den ho vtdy mejme pro sve blitni, a tak dojdeme spaseni. Marne vyznavame duchovnimu spravci svoje htichy, kdyt po odpukeni daleko horg pachame. Proto v tomto novem roce zadneme s dobrYm amyslem vykonavat svoje povinnosti, by na sklonku roku nase prace nes i nase okoli b_ahodarne odmenila. Za vai pram hojneho Uspechu Vam vsem hojne Vaclav Kvasnieka, taj.

Strana 4.

Guy, Texas.

Dne 26. prosince 1933 odbYvala se veselka sl. Tasty Valkove z Needville. 2enichem by] p. Herbert Novotny, stn pan g a pani Novotnycn cci Ne e dv'ile. Sezdani byli v methodistskem kostelem faratem Bohlerein. Klenuti bylo ozclubeno cedry a rrikerni, u vysokeha klenuti scaly dva kosiky bilYch rim s bilyn-ti maglemi, dva keie zeleneno kapradi, na °Haii svieky bile a rritove. V klenun byl velkY biiy zvon z bilYch pentii. Ph svatebnirn pochode hrala pi. Mestehen, pised zpivala pi. Adolf Hendrichsen. Nevesta obleCena v bilYch gatech z telkYch hedvabnych krajkri, veneeek z oranZovYch kvetal a poupat, kytice z konvalinek a rut svazene- girokou pentli. Drutba byl Jiti Weitz, drutiaka Anna Valkova, a za mlad gi drutidku 'el.

Rtdena Valkova. Po ukoneeni sezdavacich obtadri jeli svatebni hoste do domova rodiet]. nevesty Osvald a Rozi ValkovYch, kde byla ptichystana skvostna vedeke. Po veeeki jell vgichni hoste do velke sine pki m'este Needville ,kda na ne eekala kapela p. W. Michalce. K teto slavnosti se glo se mnoho lid, z celeho okoli.

Za toto velke pkekvapeni jim veem, dekuji zenith i nevesta, a tet oboji rodide, neb to byla pro ne \relic& nest. Hudba byla vesela a vtem taneenikum se libila.

Drazi novomanZele!

Necht' na ceste, kterou od teto chvile budote kraeeti, nevyskytne se nikdy pichlave trni talosti, nYbrt jen same rate radosti.

Necht' provazeji Vas na tato ceste: zdravi, ve6ela mysi a spokojenost!

Tot' uptimne pkani Divadelniho Kroutku a Sokola, v Guy, Texas. itad Volna eechie Oslo 135.

Ennis, Texas.

Oznamuji timto vysledek volby tadovych Utednika, kteri byli v prosincove schazi zvoleni: Fr. L. Hejny piedseda, Jos. Danek mistopredseda, Jos. Vytopil tajemnik, Vaclav LatovskY adetni, Vaclav HejnY pokladnik.

Dale jsme v posledni schazi snail sobe fadove poplatky z 15 centa na 10 centa, ale padu vyaerpani domaci pokladny, vratime o na stare poplatky.

Dale, ti elenove, kteti chcete sobe zaplatiti sve poplatky na rok kuptedu pki peti procentni sratce, tak ty musi bYti zaplaceny lednove ✓ lednove schazi budemo uvadeti pet novYch dienri do na geho kaclu, vYsledek to slibne kampane na, gich organisatortl, kteti ziskali slugnY podet elenri do na gi Jednoty. ✓ poslednich letech velmi malt poaet novYch dlenti bylo pkihlageno nasledkem penani tisne a za druhe, nemeli jsme takove vYhody, jake poskytuje nate Jednota novYm elenrim nyni. Nove vYhody jsou lepei, nektere jako u velkYch spoleenosti. V minulYch par letech panovalo mezi nami takove cosi jako ekarohlidstvi, takova lenost — nakaza, ktere, ubijela vice nateho ducha neZ nage telo, neb velke, vettina jsme tomu podlehli, tak to jsme se pane oddavali to sladke neeinnosti, pekne jsme slotili ruce v klin a tikali: "Ale, jdi mil Veechna prace je marna a darmo se namahat." — Nic nas nesmi nyni odradit od za.eate prate, musime konat to nate pohodli, to na gi sladkou neeinnost, k niz jsme v gichni nachylni. NesloZime pfece ruce v klin, kdyt vidime kolem sebe tolik nateho mladeho lidu, kteti nejsou dosud v deskem podparnern spolku, at' ut je to spolek jakehokoliv smYeleni. 26,dnST z nas nesmi eekat za svou praci dike, neb prace tato sama bude nam odmenou za to, ie jsme pro na gi Jednotu nee° udelali. Nic sonenamlouvejrne, to prate v lep gi budouci , ost nagi Jednoty je nernoina. Je pravda, ae ta prate nevi a nebude snadna, ale kde je velke vytrvalost a pevna vfile --- to Zrlaci prodrati se pies pfekatky — tam musi

VESTNiK naSe Jedne' a boroste, kris b-3":1.1 asp e ch kazdy cesk:,7 elovek bode IL,: - id do ceskeho spolku.

Dale mom jese nee cc sieo podotknuLi obledne uvefejnelleho ozriameni VydavateL Cechoslovaka pod ohlavenim "Chceme v m„nulem tide Vestniku. Toti2, to pti g ti eislo Vestniku bude jit sazeno z men giho pisrna, Prod? Nad bylo to hlasovani na zaeatku Vageho vydavani Vestniku? Kolik jste obdrZ•e_i dopisti, to jsme spokojeni s tiskem vetgim: Pigi toto nejen za sebe, ale za 90 procent nagich stargich etenakri. Z koho se sklada vattina a kdo ate na g Vestnik? Vetgina na.sich startich elena asi bude museti si koupiti nove brYle, neb tak se to nebude gist jako tisk minulY. Prod? Protole jsme videli ten novY tisk v eechoslovalcu a kterY jak so kika tahne °di. Ja myslim, o v Hlavni ttadovne tet radeji pteetou to vetti pismo net menei a proto jette jednou pravim, kolik 90 procent dtenatri bylo spokojeno bude spokojeno waddle.

S pozdravem, Jos., Vytopil, tajemnik. itad Karel Havlieek, eisla 4.

Hallettsville, Texas, Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje volby ritednikri ye vYrodni schrizi, ktera byla odbYvana dne 10. prosince roku 1933. Zvoleni rikednici na rok 1934 jsou: Pkedseda F. K. Bueek, mistopkedseda J. L. Mikulenka, tajemnik Anton Holy, ridetnik John Bodek, pokladnik Ervin Bueek. teetni a nemocenskY vYbor maji bYti ustanoveny az v lednove schazi.

Tak si bratki a sestry pamatujte, to v roku 1934, prvni tki schrize budou odbYvany kaZdou druhou sobora v mesiei. Prvni schtze bude 13. ledna, druha 10. finora a tketi 10. btezna.. Tedy bratti a sestry nezapominejte navgtevovati schtize, pkijd'te easteji a hled'te sve poplatky zapravovat aspori vy, kteki jste hodne pozadu s placenim.

S bratrskYm pozdravem, Anton Holy, tajemnik. p id KomenskY, disio 20.

Granger, Texas.

Cteni bratki a sestry:— Chtel jsem vam lined po yYroeni seririzi oznamiti vYsledek schrize, ale pro naval jine prate nebylo mne mono se k tomu dostati.

Nage vYrodni schrize byla detne nav gtivena, bylo pkitomno asi 150 bratrti a sester, a take jsme men mileho hosta z HI. tkadovny bratra Edw. L. Marka, kterY k nam krasne promluvil a yysvetloval nove pkijate pojistky, ktere byly sjezdem a Hl. Utadovnou vypracovane a pkijate, tak to nyni nebude . adnY vymluvu, to nername takovou miti 2 neb takovou pojistku. Ut mame v geeky ty, co maji Old Line Lie Ins. Company, a k tomu nate jsou o nee° lacinejti a jsou bratrske. Nag 'tad za posledni dva mesice pHjai_ 11 novYch elenti a te gime se, to v tornto nastavajicim roce aspori ziskame katclY mesic 5 novYch diems, aby na g. tad KomenskY eital roku 1934 aspori 300 dlent. tkednici, kteti byli zvoleni na rok 1934 jsou nasledujici: Eng. Jelinek pkedseda, J. 0. Du gek mistopkedseda, Jno. P. Trlica tajemnik, J. H. Huser fieetnik, J. J. Bueek pokladnik, Vine Martinets prrivoddi. Majetkovy vYbor: Lad. J. Kubala, Raymond F. Holubec a Jos. L. Gaida. teetni vYbor: Ed. J. Hru gka, I. J. Mazoch a John W. Cervenka. NemocenskY vYbor bude jmenovan v lednove schtizi.

Bratki a sestry, kteki mate Vijay u Hl. adu- na vase certifikaty a nebyli jste ve vYrodni schzi udelat pokadek, tak jste timto aby jste se jiste do lednove schrize osobrie dostavili, nebot' rikednici Hl. f_Ttadovny chteji vedet co minite delat 0hledne vatl pujeky. KterSTa yam neni mo2-

Ve stredu, dne 3. ledna 1934. no pro vzd:jlenost do schilze se dostaviti, talc pis.e na radoveho tajemnika a nebo Ucetnika.

Kontim se srdeenYrn pfanim zdravi a Atesti a, vte dobre vtem elentm S. P. J. S. T.!

S bra.trskYm pozdravem Vat, Jno P. Trlica, taj.

• d Svojan, aiski 11.

Praha, Te,as.

Jest to prvnich par kadku, co pi gi do Vestniku co se pfestehoval do West ,ale nechtel jsem se plesti do femesla naSemu pravoplatnemu dopisovateli bratru Aug. Jalufkovi. Ale kdy2 ani do posledn!ho disla tohoto roku nedal o sobe nie vedet, tak atpoh sdehrn, to nam pribyl take jeden mlady Glen na 15ti letou pojistku. Jest to H. W. Berger.

Ostatni novinky necham ku scleleni Gustovi, protole on to umi lepe slotit dohromady net ja. Jen kdyby se do toho dal, a zveclet nee°, ma take lep gi pkilegitost ne't ja, protote je blizko nejvet giho mesta mezi Flatonii a Schulenburgem. Tak tedy Gusto, zkus to!

Tesili jsme se, 2e nam ten Santaklos nese na krismus hodne vlahy ale jen troche mlhoviny a ndiny a nic vice. tkednici na ptitti rok jsou nasledujici: Ptedseda Jos. P. Jalufka, fieetnik Jar. J. Michal, pokladnik Jana 13aea, tajemnik J. Hotelica, opatrovnik spolkove knihovny a dopisovatel August Jalufka.

S ptanan tt'astneho Noveho roku, J. Hokelica, tajemnik, Pokrok Dallas, Oslo 84.

Dallas, Texas.

S i faclove schtizi elenove si s posledni na ✓ zvoiili nasledujici iitedniky pro nastavajici rok: Frank B. Steiner pfedseda, Vaclav Zastoupil mistoptedseda, Frank Vodieka tajemnik, Robert Duroa pokladnik, Josef Marek ridetnik, Wm. Vita prrivoctei.

Vg em clenum na g eho kadu delcuji za pomocnou ruku, s nit se snatili praci spolkoy ou fitednikam uleheiti v poslednim roce, a pkeji vgem alentim Jednoty gt'astnY a yeselY NovY rok!

S bratrskYm pozdravem za jmenovany fad Fr. Vodieka, tajemnik, ita.d Pokrok Flatonie, Cis. 103.

Flatonia, Texas.'

Ct. redakce, bratki a sestry:-Ptedne y am vtem pteji tt'astnY a veselYi naktavajici Novy rok, a aby ut to to pan]: "Prosperita", dele neodkladala a v tomto roce jisto se mezi nas dostavila a tet doufam, ze bratti budou lepe dbat sueastneni se fadovYch schrizi, vtclyt' my u na geho fadu Pokrok Flatonie, Cis. 103, jsme ani v prosin-1 cove schtizi nemohli odbYvat volbu ntednikn, pro malt podet bratrti ve schfizi. Byli bysme idednici museli zvolit sami sebe jednohlasne, proto byl can navrh a odhlasovan, abysme volbu Utednika odlo2ili at do pfi§ti schtize, ktera ptipade. na tfeti nedeli v lednu, 2lho, a v padu mot gpatneho podasi, se bude schaze odbYvat atvrtou nedeli v lednu 28ho, tedy jste timto bratti tadani, abyste se v hojnem poetu dostavili do schtize a aby to bylo zajimavejti a ptitaZlivej gi, tedy jsme se usnesii, to z penez, co nam zbyly ze zabay minuleho roku, opatrime soudek toho peniveho, 3.2, a jestli by bratfi le gte chteli pkibrad nejakeho toho hada ze "dmukhausu", tedy by to bylo je gte zajimavejai, ale ne potom, aby ti toho bratr Barto g z El Campo povSimnul a te± se dostavil a ptivlekl s sebou to hadisko, co to veSi na ten "fenc"! To by nam mohlo pokazit apetit.

Tak na shledanou a na hojnou navaevu se WI, F. J. Fojtik, tajemnik.

Mechanik J. Z. — Nag e statni silni6ni komise piikazala na vydrovani Afttnich siinie pro picig,t1 fiskalni rok sumu $6,998.782.

Ve stiedu, dne 3. ledna 1934.

VESTNIK

VANOCNI POJAIY.

Strana 5, Caldwell, Texas%

Mei et nazi: Zcle chci pokuaeov:-.,

by L11. v Denver Colo!.,

Tak jsme se v patek pied Vanoci dopapisom nieho pomlouvali v naeem rodinnem kroutku kdy budeme strojiti nas obvyklY vanothi stroDOP_Ver ),y Skelni systern, mek, kclyt v tom vidiine poslieka naseho ale ve lee divne mi bylo, jsem se dozveStrYce Sama s dopisy. Mezi mnohymi vadela te tam v nekterSani 1 schools chodi nodnimi zdravicemi vyeniva, velika obalka eerno A . 1 mezi bile. Vidl m nekciik ro6tak zcela obchodniho razu, Bylo to pozvani niku (yearbooks) jede6 1_ S-? -1-1001 v Yli74,7 bra,tra predsedy flak Jednoty do schtze jeclbyly obrazky dernotsley„.e s iclerilea. Druha natelu svolane na den 26. prosince. Tak sec, ktera, nine zajimala Lela ti, v D ehmisto strojeni vanoeniho stromku pripra,ver a jinde ye statu al: 1 „--.1 cake slavi vavovali jsme se na cestu do Fayettecille, kde nodni svatky velice pc) hehu, nebot' nepotfeschfize byla odbYvand, — pres Houston. Je buji tadne olinestroje (fireworks) zato ale to oci nits z Dallas tak trochu oklikou, ale 4teho dervence slavi s ohnostroji a katcIS, kdy jsme jit na ceste, mala zapd'Ica tolik se podili na ,°slave tohoto svaltku. neznamena. Co nas pi-es Houston l,chlo byStat Colorado ma innoho tkol vyttilao la oznamka a th ruzne pozvanky na operezdelani, mezi nimit jest Denver University tu "Dratba na Nevestu".

V Denver, University of Colorado v Boulder, Po gestihodinove ceste st anuli jsme Colo., Colorado State Teachers College, v pekne dvorane natal() veimi oblibeneho Greeley, Colo., jeden z nejleptich uditelskSrch vzdy nami vyhledavaneho pfistfeti "Hot 1 tstava na zapade, Western Stage College of Olexa", kde nas jit zcela, jiste oeekavali. DruCollorado, v Gernnison, Colo, a Colorado hY den jsrne tak letrno navttivili bratra PeSchool of Mines v Golden, nedaleko Denpfka Kalouska, tarn jsme si pro strYce piiar, a mnoho jinYch mentich astava! hodu vyptij dill nekolik divadelnich knite1e Nekolikrat jsem byla na vYletech (mounnavativili tet ostatni ty nate "bratry buflin trips) kdy jeden mate lepe poznat de" yzacne a trvale pfedsejzdove pameti a erat Colorado. Na prvnirn vylete jsem byla pozde v noel vraceli se do nateho • hotelu jednou v nedeli se sleonou Lydia Chalouko"Olexa". \ ou, ktera jest z Caldwell, ale jit pies etyfi V pondeli hlavnlin bodem hovoru bylo nas dvema jinYmi roky bydli v Denver stavajici divadlo. Byli jsme my Dallasaci na Z Denver jsme jell pfes Boulder, toto predstaveni zveclav4I eprotote jsme tu 34 mil severozapadne od Denver, kde jsme samou operetu videli pfedvedenou Slavii ve si prohledli University of Colorado, laid West. A zase, tak jako ye West, udinil tento mezi velikYmi kopci. Dale jsme jeli okolo kus, prate farate Pazdrala, otce bratra Paz Boulder Falls, prvni to vodopady, ktere dralti z West, kterYt psal pod jmenem Stejsem kdy videla. Phjitclejice ku Central tersky, veliky dojem na vtechny pfitomne.

City videli jsme =oho zlatodola. Toto jest Celkova, souhra, tak jako ye West, byla male mesteeko (mining town)— dosti ted' presna, plynna, bez zavady jakekoliv a jed.zanedbane, ale kdysi velmi oblibene mesto. notlive role provedene tea velmi mistrne.

Z Central City jsme jell dale ku Idaho SborovY zpe y byl velice poutavY, krasnY, Springs, mesteeko zname pro mineralni vo velmi dobie nacvidenY a zpevne role jednotdu a kde mnoho lidi jde na leceni. Zde livca obsazeny dobrYmi, pfesne vycvieenymi George A. Jackson pr yne natel zlato v rote hlasy. Slytel jsem, ae tento Houstons1V 1859, a jest zde na kraji mesta velikY zlakroutek pevecky Bedidch Smetana zamytli todol od kterehot jest tuner 5 mil dlouhSa pohostinni e vystoupeni s tou operetou Cesta po kopcich se zda, nebezpedna, ale East Bernard. Maji se tamni krajane vskutsilnice jsou tak vystavene, ae se mohou au ku na co tetit. Kdybych mei tu pfiletitost, tomob.ly potkati, ale fidie musi bYti opagel bych se podivat zase. trnY, z y latte na zatadkach. Nedaleko Idaho Springs jest misto na ceste, odkudt jest Musim se jette vratit k hudebnimu dovelmi krasnY pohled na hory a kopce, poprovoclu teto operety, ktery iidil bratr Frank IllavatY a jen pozastaval z housli a piana. kryte stromy. Zde by si znavenY elovek odByla to ale hudba nevtedni, mistrna, skoro poCinul divaje se na tu krasu, kde vtecky stromy- stojl tak klidne, nikde aadne vyrubych mohl smele Mei i umelecka, — a co teni — a tak pfijemne chiadno. Takoveto k tome jette uspokojovalo merou nejpinejti, v-ijevy nemohou bYti popsany — katidY to byla provedena dvema jette detmi, det musi videti sam. Od Idaho Springs jell pfes mi natich houstonskYch krajane. Na piano Bergen Park do Troutdale, kdet jest vystahrala Hilda Svestkova, dvanact a pal roku stara dcerutka mantel-a 8vestkovS7.ch. y en krasnY hotel, a kde mnozi travi prazdniny v tichu. Dale jsme jell pies Morrison o zkoutkach teto operety pfesna technika Hildina budila obdiv u pfitomnYch jinonaBear, Creek Caton a zpet do Denver. rodnich houstonskych autorit hudebnich. A DruhY v;;det jsem konala, na 4 teho derV housle Jindficha HlavatYho, syna vence s panem a pani Hugo Speier a dcegenta operety Frantitka HlavatYho. Tento rou Gertrude, s nimit jsem se seznamila, hoch, kterY pied nekolika mesici dosahl po prijezdu do Denver. Poznala jsem mnoho staki sedmnacti let musi miti ruce jemne a lidi a vtichni byli veimi pohostinni, tedy lehke jako pefi a sane a prutne jak nejlepjsem se citila jako doma. V aterY skoro raocel. Ostatne jest "Henry" vtem krajano 4teho jsme vyjeli nabravte si dosti jidla tam v Houston dobte znamY a AmericaKdya jsme odjeli kousek od Denver, posninum nebot' ad jette velmi mladY, (lair jsme v chladku krasnYch stroma, a jehraje jit prvni housle v houstonskem symli pak na zapad od Denver. Na ceste jsme fonickern sboru. se obeas zastavili brati obrazky. Odpoledne Vychovavaji narn tito houstontti krajane jsme phjeli k Echo Lake, krasne to jezero dva znamenite urn.elce, na, ktere budeme v horach ye vYti 10,600 stop nad mokem, vg ichni texastti krajane v budoucnosti hrdi.

Zde na pobreti Echo Lake jest velikY hotel.

Schtze zastupth nah Jednoty mela velmi Zde, jsme se rozhodli jeti dale at. na Mount dobrSi aspech a tea i vYsledek a nic leptiho Evans. Bylo to 4teho Cervence, ale dim vynemoh/a na g e Hlavni tfadovria pro naborojell tim chladneji bylo. Jedouce se you einnost uciniti netli jednatele na ge svodale videli jsme dole Echo Lake, podobajilati do tak poradni schtzky. Jelikot byli ci se bafine. Nekolik ma dale jsme pkitomne teto schtze povolane sily turnali"Timberhne", kde pfestavaji rasa stromy, sticke a zpravodajske, nebudu se Jim pleste kopce jsou kamenite. Tea zadalo prteti a do "kteftu" ani tou nejmen g i zminkou o dojeli jsme ke Summit Lake ye v-Siti 12,740 podrobnostech a ponecham 'Cerrito podani stop, kteretto jezero jest skoro cele zamrzle zpray , ktere beztoho budou asi v tomto disk po cely rok. Podlvala jsem se dolt do propa— a abych neubiral mlsta, uzaviram s bratrnazvane Dead tet jezero sti a tam '_, skYm pozdravem Main'_- Evans T.;:ochil padal Frank B. Steiner (JanovsV').

— e %,

s deStem. Vaide okolo testy byly zaveje snehu.

Zde clic' podotknouti, te tato cesta na Mount Evans jest nejvys,Si automobilova 511nice v severni Americe, a cesta byla pease otca r'ena na 4teho der\ ence. Na vrchu jsme se zastavili, jsous-e ve vYti14,260 stop, a riejvy,si bod na vrchu jest mnoho kamena.

Eclyz" jsem se vzpamatovala kde jsem, zdalo se mi, ae .jsern na vrchu celeho sveta (on the top of the world) jak nekdy pravime, z jsme nad nedim veimi tt'astni. 8koda, ze bylo tak za,dettene poda,s1 dlovek nernel velikY rozhied na okolni krajinu a pod nami. Byla to asi nahoda, ae jsme uali tam nettesti, nebot' jenom hodinu pied tim na vrchu tech kamena byl zabit bleskem jeden mladik intenYr z Denver. Byl zde se svymi rodidi aby jim ukazal cestu, kterou on tet pomahal vystaviti. Stoje na, kam.enech s nekolika, miadiky kdyt pojednou velice se zablYsklo, a vtichni se vzpamatovali, tento mladSr intenS7r letel mrtev na zemi.

My jsme se dozvedeli o teto nehode at yeeer, kdyi jsme pkijeli zpatky do Denver.

Se srdednYm pozdravem, Anna Marie Seleili.ovd.

Zpravy a Novinka programu pies rozhlas od nadgenYch naladiku. Otendia VCstniku a deska vefejnost rnalo doslYcha o nas ye Snook. Tak podejte mi pravici a nekolika radky chci sdeliti zpravy. U nas bylo veselo na Vanoce. Podasi bylo jedno z nejkrasnejtich. 8kola na Snook konala program vanodni v patek odpoledne. Veder pak Mwla Washington (sousedni tkola pokadala program. Je hodno upozorniti, ae ye tkole Washington, kde vettina natich lidi bydli, se uCi nejenom anglicky ale po tkole udi se take Cesky. Je hodno poukazati, ae jak v mnoha mistech v natich osadach by se mohlo Cesky vyueovati. Nejmenti natlak by uskutednil toto vyudovani. Slova nejsou vtak skutky! Dale program v chi-emu Pane 6eskomoraysk3ich Bratfi byl aspechem. Chrarn byl napinen a lid dychtive naslouchal. Po dva vedery Nedelni tkola (totit zpevaci) zpivali pisne u mnoha domova. Duch ttedrosti musel bYti zcela pfitomen, ponevadt pokladna nedelni tkoly byla zvettena o mnoho.

Jette mnoho jinYch programa a zabav pasobilo na veselost nati osady, ale jette dychtive dekame na program pfes rozhlas. Ceska orchestra "Lone Star Ambassadors" bude aoinkovati pies rozhlas W. T. A. W. v College Station, dne 4. ledna 104 weer od 8 do 9 hodin. Jsme jisti, ae natl. lide z dal:61th mist budou poslouc,hati s nami. Budete pfekvapeni, jak ti hosi ye stati od 13 do 20 let dovedou umcieeky zahrati na instrumenty. Radujte se s nami a pamatujte na den 4. ledna 1934, weer od 8 do 9 hodin Nazdar programu Ceske a anglicke hudby.

S bratrskYm pozdravem Arthur Foyt.

Cesky vynalez, kterST znernoini utopeni.

HranickY vYrobce a majitel stolatskeho vodu M. Melichar zkonstruoval zajimavou novnaku "Samoplav", kterY udrti katcleho nad vodou a znemoanl utopeni. Vec velmi dlouho idokonaloval, as dosahl jednoduchYm spojenim dvou malYch vzdutnYch lehkYch nadrti na, zadech, jet se daji velmi rychle pkipevniti, pfistroje, kterY pri pohybu a ploNani neptekah a udrti i vice jak 100kg teakeho plavce nad vodou. Tento vynalez ma velke pkednosti pied vtemi ochrannYrni pasy. Proto se o nej zajima nejen cizina, z ylatte Nemecko a Italie, ale take mokske pareplavebni spoleenosti, ktere by tento zajimavY Cesky vynalez poutivaly misto zachrannYch past. V dobe, kdy jsou Caste pfipaoy utonuti, je o "Samoplav" i u nas zajem.

Lenost je sobectvi, jet pro sebe jen pohodli a hojnosti, pak ponechaada lopotti a bidu.

Zavist je sobectvi, pro sebe jen zadi, Osuclu a lidi.

Ve stredu, dne 3. ledna 1934,

VESTNIK

Strana 6.

HLIDKA ZEN ONEMOCNI-LI iENE 1\11.4.

To je stara zkutenost, ze muti nedovedou mieset nemoc tak jako teny. Jsou netrpelivi, mnohy z nich fiikavk, neklidnk jako dite a pri tom velmi riaroenST. Velkou vinu na torn nesou teny, Wa yne manielky, ktere katcle onemocneni mute te2ce nesou, nebot' vzdy tu bkva strach z ohrotene existence rodiny. Mut Wive., odolnejei k nemoci, nechuravi tak casto jako tena a proto strach tenya aby nemoc nekoneila tragicky, je poehopitelnY. I kdyby se sebe vice miuvilo o rovnocennosti muze a teny, ptece podle prirozenkch zakorul byl a bude muz silnejeim, jiste alespoil telesne a zena elementem slabeim, hledajicim opory mute. Jestlite tento silnejei element onemocni, pfxsobi to vtdy sklitujicirn dojmem a zenu vidili nemohoucnost onemocnele opory.

Necht' jsou pocity jakekoli je tu silna skuteenost, 2e nemoc polotila mute na lopatky a prinutila no aby ulehl. Z ' ena. mu si byt panern situace, neztracet hlavu a starat se, aby nemoc brzy minula. Jedna-li se o lehdi nemoc, neni to zle. .Trochu trpelivosti, porozumeni a bude brzy dobte.

Jsou vtak ptipady vane, kdy rikoly teny nejsou lehke, kdy k dutevnim strastem c hazeji jette starosti materielni. Zena nesmi nikdy ztratit hlavu a ukazat, ze v du'Sevni sile se dovede muzi vyrovnat. Pled, narek nepomaha, jen nemocnernu i situai kodi. Snadneji je vtdy ter* ktera protla. ty rciti Skolou tivota, net te kterou vitr osudu nikdy neofoukl. Net na rivahy neni casu, hlavni je dent osud odvahou a tripetivosti.

Jsou rnantelstvi, kde zena se nestare, o finaneni stranku, ba ani nevi, kolik majetku mut ma. Mut odvadi cast urcenou na domanost, odivani a o ostatni se stare. sam.

Pak ovtem v ptipade nemoci, ktera hrozi smrti muze, je tkol teny tens. Je veltni zle chtit najednou, kdy mut tapasi se tivotem vedet, jake jsou pomery a vyhlidky, kdyby tena ovdovela.

Jiste, ze takove otazky pro existenci rodiny velmi dtzletite nemocneho rozruti, ciobte vi, ze musi bYt ujasneny.

Je nesmirne driletite nezavirat nikdy oei pied skutednosti a mit vtcly a ye *dem jasno. Takovato neuvedomelost teny se msti.

Naprosta uptimnost mezi manzely je nutne posmrtne otazky maji se resit ne az v nemoci, ale kdy ,jsou oba mantele v pinem zdravi a kdy tzphta znalost pomertz nebude nikoho zneklidriovat. trpina jasnost a ptipravenost na vte je zvlatt' nutna u ten obchodnikri, temeslnikri, kdy- mut ma dasto rrizne pohlecla yky mezi lidmi, na net se snadno zapomina.

Zna-li zena pornery, je jeji rikof alespon ja.snY, ac nikdy neukazuje peed mutem smutnou tvat a snati se mu svou ,odvahou a klidem uleheit. I kdy je nemoc nejvatnej zdanlive vesela a klidna tvat okoli sobi na nemocneho vtdy blahodarne.

Snadneji snasi nemoc mute zena nesobecka, ktera pedi o muze poklada za povinnost a lehce se odtika kade zabavy. Jsou ale teny, ktere skoro nemaji prava na toto jmeno, ktere s lehkou mysli i v ptipade nemod jdou za potitkem bez vYtitky, ze doma lezi nemocnY, pottebujici pede jemne 'tenske ruky s nejdernejtimi mytlenkami.

Jsou nemocni muzi leta, na lritko upoutani, o net ptece peeuji ceiou tu dobu n.erinavne teny, resignulicl na vtecky radosti sveta. Jejich radost tkvi ye Yedomi vykonane povinnosti, jejich sYetem jsou deti, jim2 nahrazuji oba rodiee. Jsou to opravdove hr-

ji podrizenym, spravovala nejvetti podnik sveta vithee. Jeji vzestup podal v roce 1905 kdy jako vdova po majiteli maleho cukrovaru poeala rozSirovati sviij obchod o stale trove obory. Byly to cukrovary, ocelarny, bavinikove plantate, rafinerie, tovarny na gumu, pivovary, lodenice, banky a dokonce vlastni obchodni namo •ni lod'stvo. Za ky vtrostlo jmeni jeete vice, avSak lid ji ptidital vinu na tehdejsi velke drahote rYte, takte byla nakonec nucena ,uprchnouti, protote tarn, kde se objevila, propukly velke vytrtnosti.

Dr. Ervin Stranik.

dinky, o nicht svet nevi, teny, ktere se do vedou obetovat z lasky i uSlechtilosti. Koneene co je v tivote n.ej \intim Uspechem?

Neni to hon za politkern, za spinenim hesla vytit se, ale silne vedomi, ze jsem platna druhyau, ze jsem lepsi strankou osudu, ze jini beton s y nj zly tivot leheeji podpirdh je moje ruka.

Onemocni-li mut", prijimarne osud bez nerku a davame se s nim do boje a ukazujeme se vtdy silnYmi. Jiz tim mnoho zachranuj erne.

NEJBOHATgi iENY SVETA.

JAK CHRANITI DETI PIED ZAKRTEAl.

V cele vsech techto Zen stoji kra,sria Lady Rhondda, ktera zdedila po svem otci 20 milionri'Tiber. Lord Rhondda byl jednim z r ej vyzn a mnejtich Watt hrabstvi valesskeho. Lady Rhonda poznala, ze, nema-li majetek jeji rodiny utrpeti, musi po otcove smrti prevziti vedeni jednotlivYch podniku.

Proto se nedala zastupovati pinomocniky, nybrt nastoupila smrti lords. Rhonda uvolIlena mista, presidenta ruznych tetaiskycn spoleenosti, kdy ji jette nebylo tficet let, a zaujirna tato mista - jit cele desitileti k velke spokojenosti cele spravni rady.

Mrs. Harriet Andrew ptevzala po preddasne smrti sveho chote v roce 1899 melon slevarnu teleza, kterou do to doby spravoval jeji mug. Denne chodila do tovarny, kde ji start' mistr zasvecoval do tajemstvi prace a ziskala brzy takove vedomosti, ze eviadala cely podnik. Kdyt byla s latkou dostatedne obeznamena, rottitila podnik tak velkolepe, ze se dries utiva Vtude ve Spoje nYch statech, v Kanade a ye Sttedni Americe zboti z jejich slevaren, ktere vzrostly obrovskY podnik.

Za nejbohatti term Evropy jest toho dasu oznadovana pani Harry Fouldova,. 'Teechny jeji toalety jsou ze slavneho patitskeho salonu Patou. Ma nadherne tperky, za ktere plati mesiene 50.000 premie za pojitteni. Jeji nadhernST smaragdovY ne.hrdelnik ma svetovou povest. Pani Fouldova take nekolik palacri v • Nemecku, mezi jinYm v Berline a ye Frankfurte nad Mohanem.

V Rakousku byla dlouho nejboha.tti tenou pani Anna Lingingova. Jako etrnactileta divka se vydala bosa na cestu do Vidne, aby si natla misto. Jako slutku ji uvidel anglicintenYr Linging, kterY byl zamestnan ye videriske plynarne. Zarniloval se do krasne divky a chtel se s ni oteniti. Rodide mladeho mute, kteti pattili k nejbohattim rodinem v Anglii, branili tomuto sriatku a Linging proto opustil Videri a odebral se do Ruska, aby si tam vlastni pili ziskal jmeno a penize. Kdyt zbohatl a stal se slavnYm dosahl shatku s Annou.

Odvezl si ji z Vidne do LondSma, kde tilt v tt'astnem mantelstvi po mnoho desitileti, at intenYr Linging zemtel ve vysokem veku v roce 1921. Pani Lingingova, ktera jako jedina, dedieka. dostala nekolik miliowl liber, nezristala v LondSme, riS7 brt vratila se do sve vlasti.

Mene tt'astnY byl tivot nejbohatti teny Srbska baronky Irmy Molnarove. Irma Molnarova, zila v Bosce a byla znama po celem Banatu a severnim Srbsku. Vekem propadla (Tine mamonu a byla chorobne lakorna.

Najemne vymahala s nejvetti ptisnosti a pro jeji krutost si zoufala v jedne Yesnici cela rodina. Baronka prijdovala i penize na lichvaske droky. Nebylo tedy divu, ze secilaci byli proti statene hrozne rortrpdeni.

Roku 1929 byla nalezena zavraidena v Polich.

Koneene se zmiriujeme o osudech nejbohatti teny Japonska, ktera, site dnes jit nema jmeni, ale jeji vYtnam byl jette pied kratkou dobou tak znadn, ze byla znama po celem svete. Jest to pant YONe Suzuki, po dlouho dobu neimocnejsi obchodnice Japonsku, ktera koncernern Suzuki and Co., N

N

ZnanY vzestup onernocneni a rimrtnosii zaskrtem v minulem roce nuti nas venovati zvyeenou pozornost oveern snaham a metoclam, jak zabraniti teto nemoci.

Jak vznika zaSkrt? Je to onemocneni zpiisoberie tyeinkarni t. zv. bacily Lofflerovkmi, ktere vniknutirn do sliznice vyvoldvaji na tete tvoreni zaartovkch pablan. Nejcasteji bkva za8krt na sliznici mandli, hrtanu, easto se vtak Airi i dolu do prildugek, dim vznika nepriichodnost test dkchacich dite se dusi. V techto kritickkch pfipadech, neza,krodi-li se yeas, ratite nastati smrt udutenim.

Nebezpeenejti vtak net tvoiici se pablany na sliznicich jsou jedy, ktere bacily do t'ela produkuji a ktere pak zhoubene bi zejmena na irdce, ledviny a nervy. Telo breni se proti temto jedovatYm latkam tvofenim protilatek (antitoxinri), jet maji paralisovati zhoubnS7 ucinek zatkrtoveho jedu. Teto obrane organismu pti za:Skrtu sratime se napomahati vstkikovanim protizatkrtoveho sera.

Zkutenost nas dale uei, ze onemocni-li nekdo zakrtem jednou, stave se proti no •emu onemocneni ocloInVm. Tato od' s' no:it vznika, tim,, ze v tele zustalo urdite mnotstvi protilatek, ktere eloveka, chrani pied naqm onemocnenim. Prave tato okolnost vede k eetnYm pokusum, jak chraniti protit zatkrtu ty, kteri dosud zatkrtera n,3oneinocneli. Bylo provedeno mnoho pokasu, net se nalezla spolehlive, metoda odkovaci, lout° je dnes nejrmtiteriejti a neibozpeeneiti metoda Ramonova, nazvand tak podle lekate Ramona. Tornuto lekuri podatilo se zbaviti zatkrtovSr jed jeho jedovatosti, einiti ho takto telu netkodnY'm, ale zachovati ph torn jeho teinnost. Odkovani podle Ramonovy metody deje se ti'emi podkotnimi injekcerni v intervalech 3 Odra& Nejschopnejti k odkovani jsou deti od 2-5 let, v kterem2to veku onemocrieni zakrtern je nejoastejti. U kojencri odkovani ochranne je zbyteene, jetto tito zpravidla vystai s ochrannSuni latkami, jicht se jim dostalo z krve matainy. U deti od 2-6 let probiha, oakovani obydejne bez reakce. U deti od 6-10 let nastava, nekdy zarudnuti a zduteni. kolem mista vpichu. ZvYtena teplota a malatnost laSJara, po injekci ztidka a dostavuje se jen u deti startich. Nejvettiho stupne odolnosti dosahne se test* tYclen po skondeni odkovani. Trvani jeji jest dosti dlouhe, prakticky se povatuje za dostaujici pro cely tivot, Celkem mono tici, ze imunita po oekovani RamonovSim antitoxinem dostavuje se u 90-95 procent odkovanYch deti. Zbylych 6-10 procent deti dlutno poditati mezi jedince, kteti nemaji schopnosti tvotiti si v tele ochranne latky.

Ponevadt tamer vtechny deti (85 procent) prodelavaji zatkrtovou infekci (zjevne onemocni asi katcle testnacte dite), je jiste zahodno, aby si rodide uvedomili, ze obecne odkovani deti proti zatkrtu jest nejleptim heslem v boji proti teto rortitene nemoci.

MUDr. Koneena-Variharova,.

VYcho ya deti ma bYti eiStou studankou, kde je videt na duo; ona je vtak lesk1Sirn svetelkujicim ,ztkraloupem, ktery zakrrva hnilobu vodnou.

Ve stkedu, dne 3. ledna 1934.

0 stabilisaci zlata.

POJENE STATY vytkly dve podminky, za S kterYch je motna stabilisace zlata. Jsou to: Pkedne. Evroptti narodove, jmenovite Anglie a Francie, musi uciniti podstatnou uspokojivou dohodu ohledne splaceni valeenYch dluhn.

Druhe, Evrope, musi ptedlotiti washingtonske vlade dtikladny a definitivni plan stabilisace.

To bylo ked•eno na tiskove konferenci presidenta Roosevelta, kdyt president vyslovil nadeji, te dohoda o sttibte maze vystfidana podobnou mezinarodni dohodou o zlaDodal, to net/rate tici, kdy k tato doliode dojde.

Odhaleni, te president hodla poutiti valeenYch dluhti pti srnlouvani se o stabilisaci papirovych penez, odhaluje, ze administrael nelibi se to, jak se Evropa zachovala k svSlin povinostem vuci SpojenYch stattim, Bude to vyborna zbran, ktera ptimeje Evropu, aby se podvolila.

To vSak neznamena, te by Rooseveltova administrate chtela provesti stabilisaci v bezprosttedni budoucnosti. President Roosevelt je spokojen s vYsledlry politiky riakupu zlata. Ale znameno, to, te Evropa bude musiti ptistoupiti na podminky SpojenYch stater, az stabilisace bude provedena.

V americkYch trednich kruzich panuje pkesvedeeni, ze penetni situate je velmi vyhodna pro Spojene staty. Umotnila jim opetnY vstup na kolbitte mezinarodniho obchodu a export ze SpojenYch stater se stale lepti. Kdyt mely Spojene staty zlatY zakiad a Anglie se ho vzdala, situate byla prase obracena. Anglidane mohli s yYmi vyrobky dobke konkurovati s Ameridany a vytladovati je z mezinarodnich President Roosevelt naridil vladnini mincovnam, aby razily mince ze sttibra, nove y ydolova,neho ye SpojenYch statech a jejich territoriich. Ve sve proklarnaci, jet je formalnim schvalenim londYnske dohody, stanovil, polovina rocni produkce 24,000.000 unci stiabra ma, byti vracena producentfun v dolarech a druha, polovina te ma bYti drZena v statni pokladne jako reserva.

To znamena, to unce stttibra bude miti cenu die odhadu Bileho domu 64 a pul centu — dill polovinu legalni ceny sttibra, jet je $1.29 za unci -- a 50 procent nad nynejcenou, jet je asi 43 centy za unci. si V proklamaci sve president ustanovil toto: Ptedne, aby polovina stkibra nove vydolovaneho y e SpojenYch statech a jejich ter ritoriich byla zmenena v mince a druhA polovina aby byla drtena v poldadne fecieralni vlady jako poplatek za rateni mine'.

Druhe, aby byly rateny mince z 12,000.000 unci stfibra rodne po dobu 6134 let u srovnani s 700.0000 uncemi v r. 1931, jent je poslednim rokem, z nehot zaznamy jsou pa ruce.

Vyhody z toho plynouci, jsou tyto: Ptedne, venire z yYteni zahranidnich obchodu.

Druhe, stabilisace ceny sttibra na sYetoy em trhu na 64 a pit center za unci.

Vet, zyYteni zahranidni kupni sily.

Oty rte, pornoc domacimu hornictvi.

Presidentova proklamaice vztahuje se pouze k tomu sttibru, ktere vlada teprve obdrJakY bude mytlenkovY odraz teto proklamace, nelze dosud ureiti ani ptiblitne naznaCiti.

Proklamace byla ucinena prase v (lobe, kdyt dlenove kongresu, kteti jsou pro inflaci, zadinaji se schazeti ve Washingtone k zimnimu zasedani, ktere bude zkoutkou presidentovy moci.

Tato proklamace, ktera byla yydalia v pravY das, usmiki jednu skupinu inflacioni-

Strana 7.

VESTNIK std, totit zakonoclarce ze zapadnich staktere maji doly na stribro a budou sklizeti z tohoto rozhodnuti bohatou ten.

Je.te minulV tYden do.§1a zprava, te tato skupina hodli se spojit s obhajci inflate vynutiti si radikalnejSi program net president by rad videl.

Die teto proklamace cena stkibra je stanovena na 26 a pill ku jedne v pomeru zlatu, jak zni londYnska dohoda, dill 52.7: 1 skutedne ceny, ktera, bude placena -Letarum.

Jeden z aelnkti teto presidentovy proklamace, kterY bude motno nejdrive pozorovati, bude navrat stkibrnYch dolary do kapes obeanti, nebot' tyto stribrne dolary dastedne nahrady papirove.

Plan ra2eni strtibra bude pracovati asi takto: Tetar pianesc svaj ke y, dejme tomu 100 unci do mincovny. Sttibro bude pkijato die sve scanovene hodnoty v pomeru k ,z1atu a mincovna vyrazi z techto 100 unci sttibrnYch penez hodnoty $64.50. Pine hodnota kovu v theorii bude $129. Polovinu teto vlada si ponecha.

Takto u srovnani s nynejA. cenou 43 center unci sttibra, .tetak pies to, te vlada polovinu jeho kovu si ponecha jako poplatek za ratibu, ziska $21.50 za svYch 100 unci stkibra -- cot je rozdil mezi 664.50, v net jeho kov byl zmenen a $43, jet by mu vynesio jeho 100 unci na soueasnem trhu.

President Roosevelt urdil, te stanoveny porkier stkibra k ziatu potrve, dokud nebude urcono jinak novou proklamaci.

Die londYnske dohady o stribte, kterou navrlil senator Pittman z Nevady na ionciYnske narodohospodatske konferenci, rodove, tetici sttkibro, spottebuji dohroma.dy $35,000.000 unci po dtyki leta ze svYch dohi k ratbe novYch stttibrnYch penez, kdyt . uzivatina, Indie, Spanelsko a jive tem & jici sttibro, , daji slib ze nebudou taviti stfibrne mince ani nebudou snizovati jejich hodnotu.

Proklamaci vydal president pro platnost do 1. ledna 1938 dle opatteni, jet je udineno v londYnske smlouve. Indie tuto smlouvu jiz ratifikovala a president pravil, ze jini narodove maji o ni zajem. Australie, Kanada, Mexiko .a Peru jsou jinYmi zememi, produkujicimi sttibro, ktere uznaly smlouvu o sttibru.

Proklamaci vydal president po schtzi kabinetu a po tads konferenci s fitadujicim sekretatem pokladu I:lenry Morgenthauem a generalnim navladnim Cummingsem.

Zahadna bila, skvrna na. Saturnu. livezdadiaki celeho sveta zabYva.ji se nyni velmi obtirne zahadnou obrovskou bilou skvrnou, ktera, se objevila na Saturnu. 0 ptvodu teto skvrny, ktera nebyla jests nikdy na teto planete pozorovana, vyskytlo se jit nekolik teorii. Jedna Cast vynikajicich udencti vysveduje tento podivnY zjev jako nasledek sratky Saturnu s nekterou kometou. Jini hvezdati, obzvlatte anglicti, vyslovuji zase domenku, te na Saturnu dotlo k • obrovske erupci., Ostatni yysvetleni zabihaji do nejsmelejtich fantasii. Prvni, kdo tuto napadnou velkou bilou skvrnu zpozoroval, byl angliekY herec a hvezdat-amater Will Hay. Udinil tento objev na sve soukrome observatoti v Norbury u LondYna a oznamil to ihned obeinikem ostatnim hvezdattm. Brzy nato byl tenter objev udinen take velkou hvezdarnou washingtonskou. ZnamenitY anglicky hvezdat dr. Crommelin vyjadtil se nyni o tomto tikazu k londYnskYm novinaltm v podstate takto: "Tato velka, bile skvrna nam umotriuje, abychom zjistili delku east', kterY Saturn pottebuje, aby se jednou otocil kolern sve osy. Jinymi slovy to znamend, budeme konee'n'e mod zjistiti delku dne na Saturnu, cot ma pro h yezdate y e-

eech ai na konec sveta.

Al. Jirasek.

(Dokondeni.)

AN LEV nechteje se dati zahanbiti, svoP hl a nabidl se, te on sam ptijde se ZehrovskYm v okol. Ihned stall koldi helmy, dali si odepiati tetke pancite a za ne sobs lnene protivanice. A jak se vyhoupli do sedel na kone, podalo pachole panu Lvovi jeho &ewe a ja panu ehrovskemu. Uz v ten okamZik bylo kolem nas slySeti vYktiky "A demu se divili?" ptal se Jaroslav, °el s Ust dedovYch nespouSteje.

"Poprve tern dievcum; bylat' z Cech, vesilna a taka, ne jako hulky burgundskYch rytita, a pak ze na g i na sebe vzali jen lehke proSlvanice. Ale co g teprve se divili, kdyt pan Lev a Zehrovsky katdY z jednohokonce okolu se proti sobs rozjeli. Ale ne zvolna! Konfun uzdy pustivte a ostruhami je bodajice, hnali se y am proti jako dva hromy s dkevci proti sobs nasazenYmi Pant a sledny bezdelcy vykkikly, kdyt oba natinci nkevce do sebe vrazili. Myslilyt', t* e v ten okamtik oba take, raneni vyleti ze sedla.

A Wei I pan Lev i pan Koiovrat ehrovAST zlistali v sedle jako svidlcy! Tu se yam strhl kolem dokola radostnY poktik a tleskani jako boutka. Sotva te vtak to utichlo, propukla boutka nanovo, jak seznali, te dtevce pane Lvovo zlomilo se o prsa pana hrovskeho, tak at z dkevce ttisky litaly!

To byla prsa! My sami jsme se divili. Pan Lev vyjel z okolu, ale Kolovrat ZehrovskY zustal, aby na test pkitomnYm panim a slednam zlomil jedno dkevce, jak si toho skrze pana Lva v ytadal. Wichni se divili, co chce nebot' nevideli protivnika. Ale jak utash, kdyt Zehrovsky pobidnuv kone v divokein cvalu hnal se pies cely okol zrovna ke staveni jednomu u okolu s nastavenYrn dievcem. Trait° dkevcem s yYm vrazil do kamenne zdi jako do nejakeho neptitele. Pomyslete si, jakY to byl hroznY naraz! Jaka rana! Zed' byla protivnik neptemotitelnY, skalopevnY, a katdS7 jinY, kdo by se byl proti ni tak rozjel, byl by na kolik saber s kone . vyletel.

Ano, sam silnY kern pana Zehrovskeho to nevydrtel. Jak jeho pan prudce vjel dtevcem do steny, nastal tako yY naraz, te milt' hnedak Zehrovskeho, a bylo to nejake zvite, skies' na zadni nohy a div se nesvalil. Ale pan Zehrovsky ztistal v sedle jako ptibitY. "Je pkivazan! Je ptivazan! To neni jinak mane!" zadali yam ti Francouzove volat.

Mnozi trafiky kolem okolu pteskakaH a bek panu Zehrovskemu ohmatat ho a ptesveddit se, neni-li ptivazan. Net on v ten okamtik, pozoruje to, vyskodil ihned ze sedia a day kone sebravtiho se zase na dru1.0 konec odvesti, pkede 'demi se na nej vyhoupl a zalotiv nove dtevce, tamto se bylo ziamalo, na novo se proti zdi rozjel. A vypadalo vaM to zrovna tak! Dkevce se zase ktfi seal na zadni, ale pan ZehrovskY zustal v sedle. To byla sila! A nyni jste men slySeti, co ti Francoutove burgundtti vyvadeli, jak jasali, tleskali a volali! V tom take zahludely fantaxy trub a hludne bubnovani, te bylo radost poslechnouti. Ale nejvetti radost men jsme my 6 echove. Tak jsme se toho radovali, jako by katclY z nas to byl Yyvedl a jakoby katdeho z nes ctili a slavili." likY vYznam. Domnivam se, te tato rozsahid bile skvrna je vYsledkem nejakeho pkevra.tu na teto planete. Nemohu vSak s urCitosti lici, zda tento velkY ptevrat na Saturnu byl zpusoben zemettesenirn nebo vulkanickYrn vYbuchem. Neni o ysem take vylou6eno, ze je jineho pit y odu, o newt nema.me ani nejmenSiho tugern.

Strana 8.

tr redili O pg-An Slovanske Podperajici Jcdnot5 Statu Texas.

Official Om ■ r, of Slavonic Benevolent Asso4:dation of State of Texas.

I I'', IKTOR-:--FRANTA MOUCKA---EDITOR Publishers Vydavatele IlCHOSLOV.AK F'UBL. CO..

11 est, Texas merle. Do stare vlasti $1.65 e 41 1) 1 ,1i11(' ()""),? roene.

Sabscriplion 65e a year, in advance.

Europe $1.65 a year.

Zm ny adres zasilaji se '1 Hlavni tiadotaY, Fayetteville, Te ■as. k skere dopisy, ptedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik, West, Texas Vdstnik has the iargest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Oznan-teni 3.k.atri utcdnici jsou zde ) Mani, aby (:ball, aby iekaiske pfehlidts.3 . novYch (lenti byly konany pt,,sne a sprivne, its abv se nestalo, a do Jednoty bran: iide fysick y neschopni. jednatt?

DaISi usnegeni. ."ednoty, dtive nczii :]npoene a g icdekoliv, jest povinen nav gtiviti tiredniky mistnich ka.dil a tito jsou Zadani, aby vgemoine byli agitaeni akci napemocni, tak aby se ziskal co MOi/10 vejvi. 6i poeet noveho elenstva.

LENOVE HLAVNi Povinnosti nepsane, net Ve sclaiizi zastupcn, konane v nterY 26. t. m. ye Fayetteville, ste govall si nekteti na gi organisatoil na lhostejnost, neudast, ba d.okonce zaporne chovani se nekterYchtadovYch frtednikti vital na gi naborcle kampani. Mist°, aby dosta,vivgirn se zasttipcilm podall napomocnou ruku at' ut podanim nutnYch inrormaci ohledne mistnich pornern a mistech, kde by jednatel mohl nspe gne sve poslani spiniti (ziskati noVeho olena v rodine resp. elenn vice), staly se politovani hodne piipady, ze mistni tadovi irtednici tuto samortejmou naporn.oc t yrde a naprosto odmitli. Vetime, Ze ta,kova, nepochopitelna, lho stejnost di poklesek staly se bezdeene a z nevystihnuti dame situate. Je piece vylouden°, aby vedouci einitele tadu t. j. ntednici nechapali naprostou nutnost ziskani novYch &mil do na geho Bratrstva. Vklyt2 ptilivem novYch dlem neziska toliko nage Jednota, nYbrt elenstvo vespolek. Oim vetgi podet dlenstva, tim bude solventnost Bratrstva vygg i, tim prave poslani S. P. J. S. T. bude moci byti u vet gi miry provadeno. Protok dobrovolna, agitace, provadena (deny tadu nesetkavala se s nejakYm znatelnejg im uspechem, byly podniknuty kroky vYslednej g i, byli ustanoveni okrskovi jednatele (organisatoti ei zastupci na jmenu nezaleli), kteti za odmenu ptevzali na sebe nkol ten nejkrag nej gi, nejidealnej gi, humanni v nejeistgim slova yYznarnu, kterYm bylo a bude proclavani itivotniho poji gteni u silnYch bratrskych podpurnYch jednot. Mistni tadovi ittedniel men by dostaviv gi se nage zastupce ptijati s oteYtenYm n.drudim, s skou ba nad g enim, melt by jim byti v kat(tern ohiedu bratrsky napomocni, nebot' jsou to poslove bezpedne ochraay a za gtity pied s o sirot,y. Konejte pOrinnost bra_ i lOydirl

VJSTNIK Cratulojeme 7,-islupciiin be. Emil W. Poppovi a br. J. Serikyrikoti k docileni cent $15.00 a $10.00 za ziskani nejvice notyadi dent pro nagi Jednotu S.P. J. S. T. oba bratri, ac nor a-ei Ica poll po i igt'ujicim ,skitteen:' ukaza1J, echo mu2:, bYti do-Reno pilnou a dobie prontyslehou praci ktera nevi snadna, jak se sn,-, d nob 10 domniva, nYbil velice ohtitna, porievadt se ji do cesty stavi mnohdy pfekaiky snad od s yYch vlastnich bratrii.

Br. Emil Popp ziskal prvni cenu $15.00, ziskav $66,500 pojigteni, a za nirn byl hoed br. Senkyfik, jent ziskal za $65,000. Na to nasledoval br. Kadanka, jen't ziskal za. $60,500 a pak br. HejnY se $56,000, pak br. Urubek se $49,000, br. Holasek s $45,000, br. Bougka $36,000, br. Siptak se $27,500, br. Navratil $27,000, br. Nesuda se $17,500 br. KlinkovskY se $13,500 a br. Skrabanek s $9,000. Nernyslite sestry a bratti, ge jest to nad okkavani clobrY vYsledek naborove prace? Kdyby nebylo tett°, nage Jednota mela by o tolik, a snad o jegte 'Irene poii gteni. My doufame, ze vgichni vYge uvedeni agitatoti budou dale neunavne pracovati, a 'Z'a v gechno elenstvo bude stall za nimi, abychom mohli do ptigtiho prosince dociliti dal giho nspechu. Rozmach nagi Jednoty skoro update zavisi na nagich zastupcich. Jest to jedirrY zpilsob, jak rrafteme zastaviti odebirani na geho lidu z nagich deskYch jednot. Poji gt'ujici vYdelecne spolednosti ptimo se po nagern lidu sheni, ponevadt jest to nejlep gi platici ttida. jakou rnohou dostati. JistY deskY pojigt'ujici agent napsal mezi eeskoslovenskYm lidem pikes $200,000 pojigteni v roku 1933. To prosim napsal jeden agent pro spolednost vYdelednou, narn cizi! Prod by nemohli na gi zastupci ziskati mnohem vice pro na gi Jednotu, ktera jest na ge, deska, z ktere nema nikdo tiadneho zisku, jenom zase elenstvo samo.

Oim bude nage Jednota bohat gi a vetgi, tim mirk svemu elenstvu nabidnouti lep gi pojistky, vYhoclnej gi a levnej gi. KaklY cent, kterY ulogite v S. P. J. S. T. jest nag vgech, a ne nekolika jednotlivai. VelikY majetek S. P. J. S. T. jest majetkem nas v gech, jest majetkem v rukou na gincu, a ne v rukou kapitalu. To prosim, zastupci, mate nejlepgi argument proti agentum yydelednYch spolednosti, kteti yam asi tvrdi, nebu budou tvrditi, ze oni maji lep gi pojistky, neZli u S. P. J. S. T.. Zeptejte se takovYch agenjestli vYdeleene spoleanosti davaji new zadarmo, a kdo z penez bete nejakY u2itek, jestli to nejsou podilnici a Atednici pojig t'ujicich spolednosti, kteti tahnou ohromne mzdy, kdetto ntednici S. P. J. S. T. yam slou2i za nepatrne sltane oproti ntedniktim diste vYdeleCnYch spolednosti. Neni lepe pro nag lid ukladati si penize do pokladny, ktera, path* vgemu elenstvu, ne2li do pokladny, ktera, path nekolika cizim jednotlivcum?

Bratii zastupci, s chuti do prace, nelekejte se nikoho, ptekrodte v gechny ptekalky, a itspkh vas nemine. S pkanim v gemu elenstvu nagi Jednoty S. P. J. S. T. zdaru v Novem Vyadavatelstvo echosloyaka. rote!

Je to moine? Ustni zpravy podane ka2dYm zastupcem ye schuzi fayettevillske, ptednesene bodr3n zpnsobem, tekl bych od srdce k srdci — mely oasti (iisudky) nad bylo lze se -- zamysliti. Jsou pry tady, ktere si organ'sattora nepteji. Divite se, nechapete? Bohu gel, yYpovedi spolehlivYch nagich zastupcn katdou pochybnost o tomto nezajmu neudanYch tadti vyluduji. Ptiainy jsou tu ruzne a pevne vetime, neudititelne slabe. Snad nejaka zahotklost nasiedkem mistnich nedorozumeni, snad kyselost a malatnost z teZkosti etyilete krise, anebo nechapavost okhavYch otazek dne gka, jiZ je nesporne nutnost ptilivu novych elerra do nagi Jednoty. Po soumraku nasleduje pohocla slunna, po bouti bYY5, jasno. Ergo, situanp neni tak nejhor gi a dokonce beznadejna, C bratrskeho vysvetleni, poudeni a :r1c:mly

Ve stkedu, dne 3. ledna 1934.

Z na gi iiinnosti. Die informaci z Hlavni 1:J-rat:lot-fly intiZema nasi bratrsite varejnosii adeliti o daislin ptirasiku ita gich radu a to zalolani itoveho tadu v jinni edsti Texasu, Pude to aZ osma yypudevgi ratolest na kmeni naseho Bratrst ya od zahajeni naborove kampane.

Ennigti bratri cirri 6c, v nasi kampani 7ciatne. Rad Ennis cis. 25 mel uz dvoji hromadne uvadeni novYch elena a tteti oznamaje r drubou nedeli v lednu. Podobire ci ruhY tad bohate deske osady v Ennis, majici svirj stanek spoleene se Sokoly — t=ad — uvatieti bode ve Volna, Ocehie ' led/lova pravidelne schuzi radu novYch elenn.

Spoleend schtze naSich ortmoisatorti ve Fayetteville, o niz ob girnou zpravu podava br. Jos. Holasek na jinem miste tohoto disla, mela pkes neodekavanou deb atni delku (schime trvala celY den) hladky prtibe-h, vynesla na povreh zketelnou situaci pomeril. ve mestech i na, venkove, i nala,du krajaha vzhledem k Zivotnimu poji gteni. Schnze nese zastupctim i na gi Jednote mnoho uZitku. JednohlasnY byl nazor zastupcn. i schtizi pfitomnYch elenn na gi Hi. titadovny, by hromadne poradni, debatni a vzdelavaci schnze nagich zast-upcti potadany byly Cast 6ji, jednou za tri resp. Best mesicu. Jednotliy e body schuze probirati bucleme v ndslcciajicich disiech podrobne.

Jiste pote gitelnou jest zvest z nekolika krajanskYch osad, kde na ge tady S. P. J. S. pomYgleji na zalogeni spolkove knihovny. ✓ eska, kniha tolik dobra zpirsobila na gim piornm, byla jim zdrojem u gle.chtile zabavy, ptitelem, radcem, posilou a ntechou v dobach ra,dosti i stesku po domovine. Oeska kniha je jegt?.;) dnes velmi dillegitYm einitalem v nagi snaze o udrg eni, prodlouteni nageho na,rodnitio byti v moat jinonarodnim.

Jedno pottebue usne geno bylo v hromacine schuzi zastupcit a &Lent na gi HI. ttadovny a to, aby jeden kaZdY orga,nizator podaval o sve praci do na geho organu obdasnou zpravu a nejmene jednou mesiene. Cela rase bratrska rodina sledovati bude tyto zpravy s nemalYm zajmem, zastupci °brace ne takovYmi referaty dela,ti si budou znamenitou, vYslednou a ptediannou reklamn.

Net jsme se rozhodli pro naborovou kampan, vyskytly se tu a tam hlasy, 2e pry se nepotka s uspechem, pomery k ni Ze nejsou ptiznive, nadada mezi krajany pro elenstvi nagi Jednoty Ze chaba. VYsledky etytmesidni kampane zajiste daly nejpadnefai odpoYed'. Behem pouhYch etyk mesica na gi za stupci ziskati stovky novYch elenn, velikY poi:et ditek a sedm novYch tadir bylo zaloZeno. Nejsme s timto vYsledkem radostne potegeni, nevi pro nas povzbuzenim, bysme nezirstali na spravne ceste stat ale s novYm nsilim a pevnYm ptedsevzetim spelt v pted?

Odekay ame zpravy bratti organisatorn! pravime je pro tisk dle potteby, anglicke radi zee gtime. Nebylo z cele lady usnegeni pamatne schtze jednateln clitle gitej gi mad tote, yyzYvajici je k pravidelnemu podavani zprav do organu.

Za bratrem Jariern Vaneurou. — Odegel nahle, smrt zastihla, ho pomerne v mladern veku. Ocle gla yzacna du ge, yzacne srdce odegel ptikladnY sourodak. Dallaska krajanska osada ztratila tollk, ze ant neni moZno vge vyliditi. Br. John Vandura stal v2dy prvni fade kaZdeho narodniho, sokolskeho spolkoveho deni a nebylo nic podniknuto nic zapodato, v dem by nebyl John Va,neura, kde by on neptilog il ruku k dilu. Tajemne sily pflrody zvitezily nad jeho vnli Zit, nad vedou a pornoci odbornYch lekatir. Ode gel na vg dy, by na dlouho nechal pocit'ovati belestnou ztratu, ji2 utrpela osada Dallas,. tad Jaro Cis. 130., Sokol a jeho hodna, mila, ro y 1 kr ajanske praci ot+etava man--ne'Aspolkve telka, stare, matidka, sestra a --".7a, b.:Z=.11-"i 110'r_ynouci

Ve sttedu, dne 3. ledna 1934.

Ze schitze jednatelii S. P. J. S. T. G STi-ZEDU, 27. prosince byla svoldna br, V predsedou C.II. ChernoskYm schnze po Jist'ujteich jednateltt naSi Jednoty, .jez" byla odbyvand ye Fayetteville, spolu s etvrtletni wnazi Hiavni iTtadovny. Ptitomni sehuze byli nasledujici: C. H. ChernoskY, Houston, pi. Fr. Eleik, Hoaston, J. R. Kubena, Fayetteville, Edw. L. 1Vlarek, Fayetteville, J. G. 8enkyiik, Markham, Fr. Andinec, Houston, F. B. Steiner, Dallas, J. H. Siptak, Caldwell, jos. Siptak, Caldwell, Chas. Navratil, Temple, Aug. Kacit, Temple, Jrio. Ifrubek, Rogers, John KlinkovskSr, Temple, J. F. BouSla, Dallas; Robert Cervenka, West, St. Valeik, Houston Eng. Jelinek, Granger, Jos. N. Vavra, Caldwell, Will A. Nesuda, Dallas, T. H. ‘Skrabanek, Eni s, W. J. HejnY, Ennis, Emil W. Popp, Abbott a Jos. F. Holasek, West.

Schtze tato byla svolana za prieinou poYzbuzeni jednatelt a hlavne aby se vynaelo co jest zapottebi, 'aby zapodatY nabor k ziskavani elent nasi Jednoty pokraeoval.

Bratr ChernoskY venoval mnoho easu vy povedim pritomnych jednatelt, stitnostem na prekazky, ktere prichazi v cestu pti pokusech ziskati nova eleny do naei Jednoty.

Snahou br. predsedy a &anti Illavni Ufadovny jest o veech techto tetkostech se pandit a kde se da, naPravy ueiniti. My, a flad feechno elenstvo doznava, 'te naborova akce zapoeata br. Fr. Mouekou, redaktorem organu, potkala se jit nyni s velkYm them ,nebot' za pornerne kratkou dobu byl napsan obnos pies pits milionu dolart noveho pojieteni, ziskano sta novych elent a mlaclete. Uvatime-li, Ze ziskavani denu jest konano dries, kdy pomery nejsou nejlepei, lze okkavati, 'te v kratke budoucnosti jest moinost dosateni velkeho poetu elenstva.

Celt' den bylo rokovano o rfiznYch zlepeenich, tYkajicich se pojistek pro naei Jednotu. Bylo odporudeno, aby elan, kterY ma dotivotni pojistku, kdyt si to pfeje, tuto mohl poznienit na dvacetiletou, neb jinou, I akou si pteje, po zaplaceni rozdilu mezi premii pojistky ptitomne a te-tfidy, do ktere mini vstoupiti, neb aby nova vydane. pojistka byla datovana ureenY eas zpet, a aby pak Men platil podle toho ureeni. 0 vYpodty v podobnYch ptipadech maji se postarati bti tajemnik a Iteetnik. Sami rozhodnuti toto odporudujeme, neb toto bude' prospeene 3 ednote i elentm.

Dale bylo odporueeno aby nasi eleni meli pravo nesti pojistku v padu nahodile smrti.

Br. tajemnik vysvetlil, ze stat potaduje nutnost 500 elenti, jinak Jednota nemtte toto ptipojieten.1 uvesti v platnost. Byl ustanoyen y Ybor, kterY za tfi xnesice ma podati zpravu v teto zaletitosti. Bylo by zahodno, aby pojistka tato byla zavedena, neb velke procento novYch 'dent o toto pojieteni se zajirna a yeecky pojiet'ujici spoleenosti toto prodavaji.

Ptiela debata o ptijdkach, a vysvetleni bylo podano nasledujici. Zakon statu Texas nedovoluje ciniti ptjely pro ptitomnou dobu. Jednota nase ma pravo einiti ptjeky pouze na poplatky, neptesahujici obnos $100.00 a to jen v padu nejvetsi nutnosti.

Ale ize odekavati napravy, hned jak se po'nary zlepei. Opatteni toto bylo zavedeno pr.() ochranu vsech dent, a jak jit bylo podotknuto, ize odekavati v teto veal napravy.

Deli dobu bylo jednano o pomdru panujicirn mezi Utedniky a eleny ruznYch tan a jednateli. Tak nekteti oznamovali, ze nektere tady vithec nechti jednatelt uznati ze jim odporuji a dini jim jim v jejich praei ptek:Wky, kdetto v mistech jinych jsoh ochotni napomocni v prat) jednatelt se zrsavamm no\ 61enfl. Jed,s edni kednikA a Ci.enft, kteti stav ceztu

VESTMIC tomne akei, bylo odsouzeno a ma byti zavedeno vy:;etro ydni prn.,111 poclobneho jednani a za kaZdou cenu ma byti zjednana naprava. Bylo usneeeno, aby kazdy jednatel spolupracoval s uredmky mistnich radu, a aby tito byli mu vsemozne nopomocni pri ziskavani novYch &ant.

Dalsi dtletite usneeeni bylo pNato, aby kakIST z jednatelt podal obeirnou zpravu o dinnosti, praci a vYsledcich, ne mane ne-21i jednou za rnesic, ktera bude uvetejnena v organu Jednoty Vestniku. Redaktor br. Moucka jest ochoten v padu potieby zpravy tyto upraviti, a jemu tyto poskytnou novou latku, kterou on mute upotkebit ktera bude v naborove akci venni cennou.

Take pti§la sti2nost, *te do Jednoty byli pkijati elenove, kteri vzhledem k jejicll fysickemu stavu nemeli byti k pojieteni piipueteni. Proto jest narizeno vsem fitedni,aby tito pfisne dbali svych povinnosti e dohledli na lekalskou pfehlidku, tak aby ✓ budoucnosti podobne pfehmaty se nestaly.

Na konec bylo rozhodnuto o zvldetni premli, yypsane Vyd. Spoleenosti Oechosloyaka a ktera byla take udelena, obnos $15.00 cc cena prvni, a $10.00 co cena druha, jednateham, kteti napsali nejvetei obnos pojieteni do 15. prosince.. Prvni cenu obcirtel brat).

Emil W. Popp z Abbott, kterY napsal cel kern $66,500, cenu druhou • obdrtel br. J. G. 8enkytik z Markham, kterY napsal $65,000.

Nekolik daleich jednatelt nebylo daleko za vitezi. Tak br. Kadanka napsal $60,500, br.

Urubek $49,000, br. liejnY $56,000, br. Boueka $36,000, br. Siptak $27,000, br. Na.vratil $27,000, br., Klinkovsky 13,500, br. 8krabanit $9,000. Br. ptedeseda C. H. Chernosky sam aai peknY ptiklad a napsal $18,000, br. Nesuda z Dallas $17,500 a pisatel elanku $45,000. Jake jsou nekteti dalei bratti„ kteti rovnet ziskali jistY poeet novYch &ant a zaslouti sobe pochvalu za vykonanou, ale nemame po ruce spravnY seznam jmen a obnost. Vydavatele Vestniku s radosti o•desilaji eeky viteztm a blahopteji k jejich fispechu.

Br. Frank Steiner behem schtze podal nekolik dobrYch nahledit ohledne agitace a • nastale debate Adinne se podilel.

Schtize tato byla velrni clUletitou jak pro jednatele, tak i pro Jednotu samu. Lze doufat, 'te mnoho ptekatek bude odstraneno a zapoeata akce bude vzrtstati. Vtclyt' mame zde tak bohate pole, tolik nakho lidu, kterY kdy se mu situate, sta y Jednoty, yYbody atd. vysvetli, do., ,a musi dati pfednost Jednoty naei pied jinonarodnimi spoleenostmi, u kterYch neplati nic pouze dolary.

Bylo jit pozde, kdy schtize byla ukoneena a ptitomni si odndeeli povzbuzujici vzpominky.

Doufejme, te hned po svatcich pokt jednatelt. a &ant chopi se prate, tak abysme rostli a mohutneli.

S bratrskYm pozdravem yearn bratrum a sestram, Jos. F. Holasek.

POSMRTNi VZPOMINKA ZA BRATREM JENIK VANCUROU. ivot katcleho jedince je jako mala skoiapka na rozboutenYch vinach more, zmitana dnes jasem, zitra bouti a Uskalim, yeednostmi tyrdeho , yeedniho tivota.

Na Den Botiho Narozeni, svatku radosti, ptieel prudkY fider a smetl to lodieku tivota do hlubin nekoneena ,neznama, ptetnul to mocna pouta yzajemne lasky a pineho oba.polneho porozumeni Jenieka a Matenky VandurovYch. Junk odeeel — muses, tak urdil zakon ptirody ac nerad odchazel.

Miloval tivot a umel Mt. Ale smrt se nepta: 4`Chcee?" Saline svou ledovou rukou po sue vyhlednute obeli a bete bez protestu a litosti.

Pro vernou iNiatenkl Jenikovu suet 7t ernuhostila se v srd‘'e bolest my .51 tthabk(1,.., z tato. .i .M kilouha

Strana J. ka a nikdy se pine nezaceli, ani milosrdnY lekar-eas nedovede stopy jeji zacelit. Jak hlubokd byla jeji laska, tak hlubokY je tal.

Jenik A.ran6ura neschazol nikdy pri Cadnern narodnim podniku, a na v ge obetave pfispival. Pomahal skutkem i slovem vsem tern, kteti o cokoliv jej Vaneurt byly kaidenru dvete otevfeny ye dne, v nod., katdY eas. Byl napomocen syYm pomahal stirati slzy, a fisinevy sil ve yukoli.

To byl jeho cil. Vsak 'tel, ze prchnul od nas a v srdcich naSich ;. anechal jen vzpominek vzkaz.

Ted' uZ hrobu slitj kryje jeho telo, vSak jeho dobre skutky necht' jsou ozdobou jako oejkrasnejei kviti na jeho hrobu.

V Jenikovi Vaneurovi odchazi vernY sokol, iadu Jaro cis. 130 radny Glen, a zpevnimu kroutku prvni e'en (kdo zaujmes jeho misto?), naeim detem kmotr a yearn ptateltm dobrY Pfejme mu lehke odpoeinuti ,a jeho verve Matence hojnou miru zmuzilosti v jejim nezmernem zarmutku, jakot i ostatnim oarn rodiny pozastale.

Timto koneim me posmrtni vzpominky, jsou ted' Caste a drasave.

Hluboce citenou soustrast projevuje rodina Vareikova.

NECO 0 e0KOLADE. ofie Mikulkova.

Zajiste, 'te nnlovniky dobre aokolady buds; zajirnati, dozvi-li se neco o jejim pirvodu.

Mezi yzacnYmi dary, ktere zasilal z Ameriky cisari Karlu V. jeden z obje yitelt novycn semi epanel Fernando Cortes — byly take plody kakaovniku a od to doby byla na cisatskem dvote s oblibou ptipravovana co kolada a povatovana za napoj velmi lahodnY a osvetujici. I u tehdejeich obyvatelti Mexika, Aztekii, byla dokolada velmi oblibena. ookolada byla ptipravovana podle indianskeho zpusobu. Rozmelnena kakakova zrna se v hlinenYch nadobach — s ptidanim vody nebo kukutieneho odvaru upratila a po dtikladnem hneteni znovu Potom se povatila, opatrne roz michala ozdobne yytezavanou michadkou, ptikryla palmovYmi listy a po zchladnuti byla ptedkladana k pit!. K aromatisovani utivalo se skotice nebo vanilky. Sladila se madam. Take pept a rtzna barviva byla ptidavana.

V pozdejeich dobach se ptiprava eokolady zdokonalila, ke slazeni utivalo se cukru a zaliba v tomto napoji se proto zvysila.. Piti eokolady stalo se zvykem. Presto, te se Yetide brojilo proti ni — byla hojne konsumoPtiprava dokolady byla u Spanelt velmi sttekna — nezustala veak tajernstvim. ttika se, te ne'jakY epanelskY knez prozradil toto kardinali Richelieu, a tak eokolada se dostala ye znamost u francouzskeho dvora.

Zde piti dokolady naletelo k velke mode a Madame Pompadour za svoji svekst a mladi dekovala jedine dokola.cle. Take Voltair holdoval s oblibou eokolacle! V Anglii se s podatku teto valn'e nedatilo nebyl zajem o ni, pozdeji se veak Anglidane ptesvedeili o jeji vYtiynosti. Prvni obchod s Cokoladou byl zfizen v LondYne roku 1657. Do Nemecka se dostala eokolada o nee() pozdeji. V Rakousku proti yYrobe vystoupil prof.

Rauch. Do SvYcarska se dostala dokolicla ve znamost teprve v XIX. stoleti. Tak postupne vela ye znamost ye yeech svetadilech a dokonala, technicka zatizeni umotfiuji jeji mnohostranne zpracovani.

Zdravici s novoroenim pianirn dorueila yam poSta od bratra farate J. Hegara z konvence Americkeho Spolku modernich v St. Louisu koncem roku potadane vanodnich a novoroenich pram dosla kainaradt a snolubratrt, as net rj,„1111, L4est,t d V root No* ems,

Strana 10.

VESTNIK

FR. SOKOL-TUMA:

Valaiski svitice. .

ROMAN. Dil IL

E

un ■ R., iluit'll 31. i r attituumnimmmunnt Ani by nevetila, jak velice mnoho bolesti je nutno protiti k vykonani velikeho dobra.

Neni pytna — ale je uspokojena tim, co vytvotila.

XXVIII. Helena protivala dojmy diletniho yeeera. rano, ji vdeenost a uznani. Tak byla dnes spokoj en a .

Jedno ji s mysli, nechtelo; jak mail BeevanskY neco blittiho o jeji bolesti zveclet? Li byla, slova jeho pouze nahodne v souladu s jejim nitrem? Vi neco -- ei nevi? Chtela vyzveclet pra,vdu a byla odhodlana i ptimo se ho otazat.

V nedeli dopoledne, kdyt se edbyly gratulace personalu a rodiny k jejun jmeninam, jich2 se zudastnil i Bedvansky jako host rodiny, no,bidla, se mu, ze ho provedc zavodem.

Zaj imal ji tento jiz ne miady ma, vYraz-neho oblieeje a hlubokych, vnimavych odi.

Bylo-li radostno poslouchate kdyi mekkYm svYrn barytonem tak prirezene mluvil, bylo zrovna potitkem s nim se baviti. Nic stroj eneho ani frmysInehO'v nem nebylo; vie tak ptirozene jednoduche, proste vetkere domnele vyvYtenosti, jit tak zhusta vidivame prase mezi umelci — prosttedni hodnoty. BeevanskY byl znam v literarnim svete hodnotou svych praci a studii o Valatsku, zastayaje smer, ze Valati nejsou rurnunskeho pnvodu, ale smiteni s krvi snad rumunskou, snad s jinou jitnich narodti, kteti scm jako pastevci ptitli.

Provadela ho zavodem, yysvetlujic mu po stupne ruzne doby vzniku staveb at k dobe kdy vznikla mytlenka domku delnickych.

Vysvelila, kdy a jak zadali napked malym obchodem. at k vyrobe medoviny a ovocnYcn yin, znamych dnes i v cizine, jakot i suseni "hafer" dries jako leeivy prosttedek hledanYch. Becvansky se o vie zajimal.

Cestou zpet zavedla ho do zahradniho domku, ktery tu zustal stati jako upominka na maminku, jet tu zemtela. B-;, 1 to domek o dvou svetnicich s ptislutenstvim a Malina rikaval: tady chci zemfit, kde maminka posledne vydechla.

Sem vodivali yzacne navttevy na ochutnani ovocneho vina po prohlednuti zavodu.

Helena nalila Beevanskemu sklenku vina a pozvala ho, aby usecll. Sama usedla naproti u stolu.

"Jste hlubokY myslitel," pravila odpovidajic na jeho poznam.ku. "Mate takovy vtelidskY nazor i o vecech na pohied ytednich, ktere obydejnYm lidem unikaji."

"To je zamestnani nas spisovatell" "Ptiblitujete se skuteenosti na zaklade poznatka tivotni pravdy nebo peuhe fanta. sie?"

"Nevim, co tim cheete j.iel."fteknu ureite, vderejti vase "Dotkla se vas?"

"Velice mne doja,la."

"Zachytil jsem tedy pravdu tivota?"

"Znal jste ji? Mluvil jste vedome, nebo pouhou nahodou o bolesti, vznikajici z la,sky, rodici velike obetoyani?"

BeevanskY zahledel se na Helenu takovym dlouhYm pohledem a mekce pravil: "Zda se mi, ze nebyl jsem daleko od pra y -dy.Abovelsrtnyakibhle ruilovati, musilo napred neskonale Irpeti."

Helena povzdechla.

"A vite, kdo naudil mne divati se prakticky no, tivot? Kdo po prve mi rady poskytl v pochybach. kdy bylo mi tolik pottebno mnohe zahady c6v(Aliti? Vy sang!" alimuM/211111111=111118111101180MAIMEMIMIIIIItu t

"Ano, vy. etla jsem vas roman, pojednaN ajici o . 1.dovske otazce, v nemZ tak trefne kreslite nati neobchodovost a odkryvate dovednost lidovskeho uostupu. Mnohemu jsem se z toho pflueila, a mnohe napodobila, zvlaste odvahu v obchodni zdrtelivosti.

Ovtem mnohe tet dodal mi otec, ale vat rotekla bych, byl pobidkou k reteni."

"Jenom ze resila jste svuj ukol ktest'ansky, totit lidsky. Kdo je s vami ye spojeni, kdo propiljeuje vam sily k praci technicke nebo administradni, neni otrokem, nezadavaje nic krome sily, za nit je dobie placon. Reztetila jste problem socialni jako tadnY ze svetoYYch vfideu a vykladaeu soU vas je delnik elovekem, cialni jinde zpravidla strojem nebo pouze koleek• em stroje, ale ponejvice otrokem. Jinde davail chleb a berou dirk, jatyk, ptislutnost narodni i deLi. -- A vy? Ponechala, jste vie, ba zajistila jste mu narodnost zleptenim hmotneho postaveni. Kolem dokola v kraji zni vase jmeno a sta, ba tisice yam dobrotedi. Neisem zvykly chvalit do oei, co neni lichotka, jelikoz skutky za vas mluvi".

"Pane BedvanskY, ptijimam Yak uznani chci jette vice &init. V n.ekolika letech pi-edam vedeni zavoclil synovci a potom se hodlam venovati lidu a chci pro na g lid vYkonati nee°, aby mel po mne pamatku.

"Slytel jsem, jak jste rortetila stavbu delnickYch dornkft. To je primo genialni myAlenka." "tadnY zazrak. Zavedlo, jsem stavbu delnickSrch domkt. Kola, delnicka rodina ma zahradku na zeleninu pro sebe, kus pole a zvlaitni ohrazene misto, .kde musi pestovati podle nateho urdeni speciality leeivYch bylin. Krome toho je povinna, podle podtu deti dodati jette ruzne ledive byliny a mravence, z nicht Mame, jak vite, kyselinu mravendi, co je vlastne nic nestoji, uplaceji kapital i s firokem a elm vice se ptidifiuji, tim dtive budou miti majetek bez dluhu a ztitstane jejich vlastnictvim."

"A pak?"

"Nastane obraceny pomer. Domek nesmi bYti zadluten, pteveden smi bYti pouze za souhlasu firmy Malina J. a H., ktera je zustane tak pro veky protokolovana. Jsou povinni dale byliny pestovat a do zavodu dociavat, rozumi se, to za hotove."

"A, chtel-li by delnik onen vystoupiti z prace?"

"ObdrZi hotove eastku, jiz za domek splatil a druhY delnik zaene v tomto domku opet od zakatku a tak se kaidY udi tetrnosti a hospodarnosti. Chce-li delnik domek prodat, koupi ho zavod za penize, ktere delnik zaplatil."

"Znamenite vytvoteno. Vy sledno, mela byste jiti do parla,mentu. Rozluitila jste tady prakticky nejspletitejti socialni ukol, znemotnila jste spory mezi zavodem a delnikern, takte delnik ani zavod neni zkracen, a take rortetila jste svetovY problem, jak ize bez pellet ztizovati delnicke domky. Nejvetti brzdou stavby domkft delnickYch jsou obavy, ae delnik, ptestane-li pracovat, ztrati to, co splatil."

"My vyplatime katdemu kdykoliv vie, co podle zaznamu svYmi dodavkami splatil.

Nam se dosud podobnY ptipad nestal, aby delnik odetel z prace."

Lids tito tiji pro vas, dYchali by za vas a nebyla to fraze, kdy jsem vdera tekl, to se za vas modli.

Horni See byla postrachem kraje. Zilo se tu v nejeernejti trne. Alkohol tu zufil morem. Vetkere lepti snahy obrozujici, umravbujici zanikaly v zaostalosti, ubijeny pijanstvim. See davana jako odstratujici ptiklad celemu Valaisku. t. a..dne snaze nepodatilo se zjednati napravu. VSe odraZelo se od hrozne zvyklos,i, Neetio se tu, neuvaovalo, neptemS"Tilelo, nehospodafilo. Polovice poll se prodala a pro-

Ve sttedu, dne 3. ledna 1934. pila. Grunty 'sly na buben. Kostel a hospoda byly dve testy, ktere anal Valach a Horni Sete.

A dnes! Co tady vykonano, je hotovY zazrak, skoro nemyslitelnV. Dnes je See vzornYm prikladem ne pouze Valaisku, ale cele co zmirie prakticke keieni socialni otazky. Zadny zakon, u techto lidi nebyl by provedl, co vy jste vytvotila chlebem.

Vy povznesla jste mravnost, zocelila povain", zesilila vedomi narodni, rortitila vedeni politicks a zvettila blahobyt. A vie to vytonala jste bez Wasik, hladce, talc& lid se domnival konati to sam, jeZto jste mu ponechala spolupfisobiti.

V -Leto psychologii vaSi snahy jevi se yzacne porozumeni lidu, jet mute sloutiti vzorem vtem, jicht povinnosti jest o lid se starati."

Helena zadivala se do hlubokyeh oei Bee\ anskeho. Takove hluboke to byly oei a slova jeho tak vrele znela, tak mekee a srdeene. Byl v muznych letech, pevne, zdrave telesne stavby a neco tak sympatickeho vyziralo z jeho oblieeje. Takova vazna pravda vanula z jeho slov. Zdalo se, te cela opravdovost povahy jeho zati z jeho °di a obrati se ye zvuku jeho hlasu.

Aby zavedla, tee jinYm smerem, pravila: "Byl jste jiz nekdy dtive v nasi decline?"

"Asi tkikrate. Kona,I jsem o vati einnosti studia."

"A u nas jste se nezastavil."

"Neosmelil jsem se. Vim, to my, literati, v kruzich zamoZnYch nemame clobreho zvuku."

"To jiste nemluvite Z pfesvedeeni?"

"Zajiste, sleeno, z piesveddeni. Jsme svedomim naroda a zvlatte my, stojice v lidu, z lidu berouce namety, ukazujice svetu bolesti, stradani a vykokist'ovani lidu at' kapitalem, moci nebo zakonem, nemame nahore dobreho zvuku. Proto se tam netla6ime, ale jako svedomi naroda stojime na strati."

"A zde jste konal studia?"

"K nove praci, v ni2 chci ukazati, jak je mono uvesti kapital v soulad s mravnosti, se socialismem, ba jak je mono kapitalu socialni problemy resit ye prospech delnictva. Vim, co jste tu vykonala a zae yam lid vdedi" . "Tatinek koupil pied nekolika lety knihu Yak, epickou baser: "2ivot na horach". Ctla jsem ji a tak rada bych se vas zeptala, kde jste pojal myilenku k thto praci, v niz je tolik skuteC'ne pra.vdy."

"Kde jsem pojal myilenku? Pozoroval jsem tivot," "Ureite rodiny?"

"Snad ureite rodiny."

"Pane Becvansky, ptiznejte se. Zakladni mytlenku jste vzal ze tivota nateho. Odstavec poeinajici se: Cizi ptejde pies mfij rodny prah, cizi tady bude hospodatit — — to je bolestnY vyktik tatinktiv, jako byste ho byl u nas zaslechl. V one knize zakladni a vedouci motiv tvoil bolest meho otce nad tim, ze nema syna a pouze delikatnost vase nedala tam dye dcery, riSrbr pouze jednu — Vlastu. Bylo yam zajiste delti dobu zamestnavati se s nail rodinou."

Opet se tak dlouze zadivala do tech hlubokYch "Ptiroda vas, sledno, vybavila vtemi dary a ptednostmi ducha, take jasneji vidite do nitra lidi net my, kteti o sobs fikame, ze jsme duieznalci — psychologove. Mate pra ydu, zabYval jsem se deli dobu varni a rodinou vati."

"Chtela jsern vas tenkrat po ptedteni knihy pozvat k nam, tak mne nutkala i vdeenost za poutiti mytlenky z vatecho rornanu, ale — bala jsem se nejak poruiit vat rodinnY tivot."

"Maj rodinnY Zivot? Nerozumim."

"Co by tomu rekla vase Zena, ze vas zve dama."

Ve sttedu, dne 3. ledna 1931, "Moje tena? Nevim dosud, kde bloudi." vy — pane Beevansky, nejste te"Vy nat?"

"Nemel jsem, sledno, na to easu. A potom, Pokud jsem byl mlad, hnalo mne to pod nebesa, mytlenky tvokily nove svety. — A pozdeji, prosim vas — zapas kus chleba, nejista draha tivotni — strhnouti do bidy bytost milovanou, videti vedle sebe term, jet nam prinesla vte, co tena a laska jeji poskytnouti miite, a nemoci ji poskytnouti krome toho jmena a trochu trpke, zahotkte slavy nic z toho, nad ma jako tena pravo. — Toho jsem se dopustit nemohl. To bylo by Pouhe vyutitkovani tenskosti, ale tadna opravdova laska."

-Je to tlechetne, ale bolestne."

"V katclem odkikani je obetovani," "Nebo v obetovani — odtikani."

Nastala pomldka.

Jako by se to byla otevtela zaclona, zakryvajici dosud vyliled a bylo jasne videti.

Po delti ponildce pravila Helena.

"Pracujete opet o novem dile?"

"Ano. Konam studia. Jak jsem kekl, rad bych zachytil kus toho, co vy jste vykonala, ale chci vatemu konani dati eroticky podklad."'

"ErotickY podklad. To znamena lasku?"

"Ano, ale aby to melo tdin na dtenate, rad bych celou tuto osno yu dejoyou zapletl tak, to jste milovala. Ten, jehot jste milo yala, vzal si vati sestru — to je skuteenosti, — Pravda?"

"Ano," odtutila Helena temne.

"Vy jste ztstala proto svobodna a veSkeru bolest, ktera vznikla z teto zhrzene lasky, promenila jste v lasku k lidu, z &hot vzniklo ono velike dobro, Jake vidime kolem. — Totit prosim za prominuti -- to vse vytrpela a vykonala hrdinka meho romanu.'

"Pane Beavanskk! — —" Helena zrovna zvolala a uchopivti ruku jeho, pravila: "Prosim yes, tento roman napitte pozdeji - nebo at yam teknu — nebo napigete-h jej, nevydavejte ho, pokud nesvolim. Slibujete mi to?"

Zahledela se na neho takovYm vroucim zrakem, s takovou vtelou netriosti.

"Ueinim, jak si pkejete. Bojim se, to fantasie tady setkala se spravdou a tuje cestu skutednosti."

"Nekdy pozdeji budeme o torn mluvit, ale — pozdeji — prosim vas o to —. Snad yam teknu i vice. Mam k yam dtiveru, nevim ani, jak se ve mne zrodila. Diivetuji varn.

Mame tak malo ptatel, povatujte nas za fikryt, v nernt rntitete venovati se sySTa mytlenkam a sve dutevni praci jak dlouho bude y am libo. Tento domek je stale prazd• Ustane stat jako maminein pornnik.

Zeintela tady. Zde miltete tvotit a potivati nateho pohostinstvi zcela libovolne, samostatne, bez zavaznosti. Ptijimate?"

"Helenko — mat tu hosty — A vit, kdo prijel? Retena Pterovska a — s mutem.

S vlastniin mutem." — Tuto novinku zvestovala Emilka pina smichu otevtenkm oknem a opet odbehla.

"Neodpovedela jste mi, zdali ptijimate."

"Nevim, nebudu-li yam obtiti."

"Ani my nebudeme obtiti yam."

-Nute, ptijimam. Pracuji o \ r etaim dile, v nemt hodlarn zachytit povahu lidu valatskeho, jeho nazor na mravnost, spravedlnost, trestnost, jeho socialni nazor, jeho politick obzor, nabotenskST, zkratka dui nateho du, a vatim pkatelsk3im pozvanim budu miti do srdci lidu valatskeho mnohem "Jsem jista, ze vynesete ze srdce toho lidu, co bude sloutiti nejen k jeho povzneseni mravnimu, ale ptesveddite verejnost, ze ona je vinna, je-li nas lid zaostalt a pada 2 chyby jedne do chyby horti."

"Chtel bych, sleeno, plamennYmi slovy vykkiknouti do sveta: nedelejte nas lid horSi tim, ze ho bud' pouze litujete nebo chyltki

VESTNIK jeho na, odiv stavite. Nechod'te sem patrat po natich slabostech a chybach, nemate prava kritiky, jeao jste lido nepomohli, kdy klesal, a kdy trpel, ruky poniocne nepoda11. Neznate nas nebo co hortiho — nas znati nechcete — — Mravnost lido nespociva ve frasich, ale kotvl zakladem v existencnich pomerech. Pokud tyto se nezlepti a pokud je nekdo nezlepti, nema prava uPlat'novati vYtky. Toho jste clokazala vy dunaysinyrn ptipoutanim lidu k rodne pude." vy opet prispejete k zlept'eni nitra naSeho lidu literarni praci, v nit dokatete svete lid nas je schopny, ze jeho nadani apravimje k dostoupeni nejvyttich met umeni, ale ruky jest mu podati. Co zde zakrrn autevni velikosti jen proto ze se v bide a nouzi skrYva, nedfivetuje sobe a neumi zvolati k vekejnosti."

"Tak se mi zda, jako bych jatneji pred sebe, jako by teprve nyni snaha, pkispeti k povzneseni nateho lido, dostavala skutednejti a 2ivotnejM podklad."

"Vy siovem, perem„ my opet chlebem.

Spoledne prici nasi potehnaji nebesa."

"Myslim, ze ji polehna, i lid."

"A roman prozatim odlotite. Pravda?"

-Prozatim budu venovati studiu povahy valatskeho lidu.

-Dekuji vain a jiz dnes vas srdeene vitam u nas. Tatinek bode miti radost. Bude nam tu veseleji — ye trech" — dodala s Usmevery/.

Helena uvitala Rfttenu i mute jejiho.

"To je dobte, ze jsi na nas nezapomnela.

Tolik let si tu nebyla."

-Nebylo dasu. Smitovali jsme se."

"Tak dlouho?" usrnala se Helena.

"Napted jsem se nechtela smiriti ja, potom opet on, potom nechtela moje prizen, ale konedne jsme se dohodli—" "A ja vzal to boti doputteni opet na bedra ----" pravil Ptedovskk ye smichu.

"A ja poznala, se s muaem je tene zle bez mute jette hfike."

"Ale nyni tijete spokojene."

"Jako dva holoubci," pravila Riltena a dala se do smichu.

"Stale vrkarne" — del mut a rovnet se rozesmal. 8Vastni lide.

XXIX.

Odpoledne se rozhlaholila narodni slavnost, pri niz provadeny stare tance valatske, zvyky, tikani, stars svatba, zkratka vte, co kdo umel a chtel tim pkispeti. Krome koncertu na lesni ro py nebylo to nideho leckeho. Zabava pouze lidova s valatskou muzikou.

Helena na prosbu sestry Jarmily oblekla — bosenskY kroj, kdysi Vladimirem darovanY. Dcera Jarmilka chtela se totit ukazati v tomto obleku, jeji dostala od matky, je2 pro tlouttku by se ut do neho nebyla vetla.

Udinila tak a oblekla kroj, kterY ji pominal prey krok lasky Jarrnily k rovi. Dosud jej nikdy na sobe nemela. Ztepila postava jeji vyjimala se v bohatern tomto kroji velice pekne a vedle ni Jarmilka Poupe a rozvita rote.

Kdyt se objevily na slavnosti, zpusobily rozruch Katde. se ptala, co je to za kroj, odkud, a za chvili Jarmilka vypravela Vatutovi historii tohoto kroje.

Pozdeji odpoledne rozpoutal se tanec.

Helene bylo nahle tak nejak fizko mezi timto veselicim se davem. Stale jako by v obave, ae snad opet nekdo vystoupi a bude mluvit. Ranni rozmluva s BedvanskYm zanechala v ni patrne stopy, to jeji tajemstvi je ohroteno. Prozatim je zatehnano vte, ale tak rada byla by, aby se vte jit skondilo.

I s Beevanskym jenom letmo promluvila.

Nedivil se tomu, poditaje s jeji povinnosti — hostitelky.

Pkiditala to nezvyklosti kroje, jeho a potom Snad i tomu, zena nem inelo tolik vzpominek,

Strana 11, S Vladimirem velice mak) mluvila, tak2e, ho skoro ani nevidela. Jako by se ji dnes vyhYbal. Jarmila byla stale u decry, naslouchajici rnlademu umelei, jenZ kreslil viteznou drahu umeleckou, jit mu ornotnila Helena, o niz phmo s posvatnou Uctou mluvil.

Helena se nepozorovane vytratila a ()cleat do sve [mice stareho sta yer* kde stale s otcem bYvali. Tady byla jeji duSe, jeji minulost, vzpominky; jeji bolest, utrpeni, jeli cely ttracenk tivott. A pkece odtud zase vytlehla jiskra mozku, z nit zazatilo svetlo, vedouci ji k Ospechu. Zde sedavala v uva,Zovani o tom, co bylo a jak se vte stalo a zmenilo.

Usedla u stolu a polotila hlavu do diani.

Tak se ji sevtela, takovY bolestiv pocit ji schvatil, takove chveni vtech nerve pocit'ovala.

"Sama — sama — saina Snad ja jedina v tomto raji radosti jsein napinena tesknotoo. Prod ja se nesmim radoVat? Pro.; Jo, Tak mluvila sma k sobe, vedouc, to nikoho nevi "Vtichni se raduji a maji k tomu pravo, ponevadt maji pravo na tivot, ale ja, — Aoh, jak &Arno tomu, co ztratila jsem pravo na tivot — A dries je pozde — Zahloubala se v mytlenky.

Jako kralovna tu sedela v nadhernem kroji, ale jako tena trpela. Posledni zachvevy — jako kdyt posledni jas . dervankfi po krute bouri na veder vidime, z nicht ptedpovidame krasnY budouci den.

Helena uvatovala, o veerejtku a dnetku, pocit'ujic, ae tato male. slavnost mela piece jen vliv na jeji nitro. Poznavala, ze vYktik bolesti je zbyteenk. Dnes dovede bYti silnou u -veclomi, to dovedla, co chtela.

"Nat volati rninulost, kdyt se nevrati — prohodila sama k sobe, "Celou rodinu vidim pohromade. Vtichni jsou tt'astni. Jarmila, zatici blahem nad detmi — a Vladimir, jako by se mi vyhYbal.

Ani slova uznani. A ja?"

Zahloubala se v nove mytlenky a razem, jako by vichr zaval, jine obrazy priletely a hlavou tahly jako potrhane mradna po bottti.

Touha Jarmilyziti, jeji laska k Vladimirovi, boj s nim a zteknuti se jeji ruky, narozeni deti, postup uzdraveni a jine. Co to novYch dojinu ze starYch bolesti. Jsou bolesti, kterYch nelze zapomenouti, stale se vraceji a vetkere nate snateni, abychom jich zapornneli, se OW vracejici tyranii neubrani.

A kdyby upon slovem byl projevil uznani, kdyby byl promluvil, aby poznala, ae citi, mnoho-li vytrpela.

Touto vzpominkou jako by nove sily nabyla. Smele a vzdorne pozvedla hlavu. Povstala.

"Nenatikala, jsem" tak mluvila k sob,.

— "ani tenkrat, kdy va,tefi spalovala ve mne ohledy, dovedla jsem ji zmoci, krvi jsem porueila nevtiti, srdci nalazala necitit. Dovedla jsem sebe ptemoci — tenkrat, kdy mladi rozeviralo ptede mnou katdY kvet v basen lasky. Tenkrat jsem dovedla trpeti, kdy bylo nebezpeei z katcleho pohledu mutova a dnes nehrozi memu tenstvi, kdy dosaten zenith vatnosti a pkekroden Rubikon motnosti ,rozpoutati vaten mute? Ceho dnes bycb doufala jette nalezti? Dnes bych pouze sve jmeni ukladala na cizi smenku, jit by mi nekdo ptedlotil k podpisu. Nejsrnetnejti tens. je ta, jet se vlastni vinou stane smetnou.

Main cil pied sebou, mam komu tit a pro koho tit."

Zahledela se do zrcadla. Leta byla na ni k poznani, ad vypadala velice svete, at na to, to nekolik t. edivYch vlasu stribrem se lesknouci you krajkovou ozdobou stribrem vykb.da,neho boFenskeho 6epce.

Matka starost — — — (Pokra6ovitni.)

Strana 12.

ECER po horkem eer ynovem dnu pod italskYm nebem.

V zakopech, zvanych "linea resistenza" seskupili se hosi kolem krytu bratra porueika Kt:21m, velitele aderti p roty, prase se vrativtiho od praporniho velitektvi.

"Tol, bratti, ptipravte se! Zitra budenie mit horkY den. Austrijci se chystaji k rdne!"

"Vtak je to dost, te se ut take neeeho do' ,kame!" prohodil hlasite k YYzve porueikoye sttelec Franta Lukatek, shrnuje si kStidi dernYch, kueeravS/ch vlasti pravici do tYla, rids tu nechaji shnit!" jsem myslil, "Nu, dodkat se, hochu, doekaS!" konejLil ho porudik. "Doufam, bratti, ze nadeji, kterou ye vas skladam, nezklamete a le se budete bit, jak se na Ceske reVolucionate sluSi! Doufam tet, ze se mezi vami nenajde nikdo kdo by mei nejake nedobre timysly, nebo kdo by chtel dokonce pfehnout!"

"Bratte porueiku," promluvil stfelec skY, "rneli bychom se na tebe imevat, ze nas tak otklive podeztivasl Ale nehnevame se a zitra ti dokateme, ze — nejake ye podezteni, ze se take otklive klamet!"

"To rad slytim bratte! — Vette, kluci, radeji bych se zastrelil, net abych se doekal na sve rote hanby a podezfeni ze zbabelosti!"

"Bud' bez starosti, bratte porueiku!" upokojoval ho detat Zrnrzlik. "Jsme a budeme vzdy a za kaidYch okolnosti pametlivi sveho svateho slibu. Neni a mezi nami zradcri a zbabelca. ti by byse, braU1, natel nekdo mezi vami —" obratil se s nedokondenou otazkou k ostatnim.

"Ne! Nikdy!

Vernost at" do posiedniho!"

"Pamatujte, bratti, ze se na vas diva, cela Italie a s ni celY svet. A vite dobte, co se od vas oeekava!" promlou yal dale Ktitek. "A nesmite zklamati dilveru nateho vridce, nateho tatieka Masaryka! Nesmime zristati za temi od Zboroya!"

"Nezklarneme!"

"Jsem s vami spokojen, bratti! — A ted' neco zazpivejte, at' Rakutaci vedi, koho budou mit zitra proti ,sobe!"

"A co? — Jakou?" "%wall echove!" navrhl desatnik Kachlik.

"Tfeba tu! Je pekna a dokateme tam tern na druhe strand, ze nejenom "bYvali", ale ze jsou dosud!" Porudik udal zakladni ton, hoti se rozestoupili do pillkruhu podle hlast a na jeho znameni a pod jeho taktem zaznel tichSnn vederem velebnS7 choral probouzejiciho se naroda, jeho zvuky v tir i dal rozlevaly se neptehlednou benatskou rovinou. Hok zpivali s nadtenim. Oei jim v pfitmi yeeera svetelkovaly jako uhlieky a • srdcich vysoko vytlehl plamen nedookavosti utkani se s ocivekYm neptitelem. — — Pisen doznela v netnem pianissimu. Mnohemu zpevaku zvhly oei a svate si umirioval, ze zitra — oh — zitra,— "ukateme to chasce nedesane, kdo le to jsou ti echoslovaci!"

"Bratti, bylo to pane! Onravdu ! " chvaliI porueik. "Jette neco! Tteba: Kdo jste bojovnici —" Zasnela piseri star3ich husitri, piseri, pina odhodlani a svateho hnevu, ktera pied yeky rozplaxneriovala srdce eeslcrch sedlakri k boji s loupetivSnni hordami kkitackSrmi, boufila jako huragan a vysoko se yznag ela pod bezmraenou oblohou.

Bylo to odhodlani k obeti, byla to i hrozba ducha naroda po staleti hneteneho, vykokist'ovaneho a zotrodovaneho.

"A na konec, bratfi —" porudik zvolna, tichounce zapel: "Kde domov maj — —" Ostatni vpadli. Hymna zotrodeneho naroda a hymna hrdinti od Zborova! — Hymns trpicich a hymna nistitelri. staletYch Jako sladka, vroucf modlitba se nesla k nebesum a nips11 vAecJi zpivajicich se nesis daleko daleko pees vysohe Alp y tarn

'VE'STNiK

Marne obeti Podhotan.

— na sever — do tech tichVch dedin a mesteeek — do tech drobnYch chaloupek tindiem krytYch i do eintakti a tovarnich kolonin kde stradaji a vzpominaji ye smutku a bolestech ti, pro net a pro jejichz lepti pritti se oni jdou bit, aby jim svoji obeti, \ on krvi a svymi zivoty dobyli, po dem kat.ca deska uvedomela, due po staleti prahla a po eem tak mnoha pokoleni z nesnesiteincho jakma marne volala: SVOBODU! Dospeli. Bratru porucikovi zamzily se oei I hlas se mu ke konci chvel. "Dost, bratra! Pro dne gek dost! Marn z vas radost, hogi, a mam vas opravdu " Nedokekt Machl pravici, vzpamatovav se z dojmu.

"Zitra si zazpivarne jinak! — Do skoku! — Slutba, nastoupit!"

Skupina se rozpSrlila. HoSi mino slu2bu o detli na sva, mista, aby se, dtepice na svych tlumocich nebo natateni na rozprostfenSrc.h pfikrYvkach, ponekud posilili spankem a ostatni, na nichz dnes byla kada, nasadivse si na, hlavy kasky, ozbrojili se katdS7 neko lika petardami, ktere si poskladali do chlebchopili se putek a tadili se znova pfed orudikovYm krytem.

"Tak rychle, rychle, hoW Nezdrtujeme se! Ut jste meli bYt davno na svYch mi„,,tech!” — hartusil velitel roty, vybizeje opozdilce, aby si pfichvatli.

"Vtak uz jsme vtichni!" poznamenal &tat Vakeek, stave se jako velitel strazniho oddilu na prvni misto na pravem ktidle.

Ktilek vytahl z kapsy zapisnik a rozevkey jej, za mrkaveho svetelkovani kapesni svitilny det1 jrnena: `tetaf Vatidek!"

"Desatnik Holuta!"

"Zde!" "Desatnik Janoutek!"

"Zde!" "Stfelec Bohata!"

"Zde!" "KlatterskSr!" "Zde!" "Htivna Krmeli — 8indelka —" "Zde — zde — zde — ---" Pfeeet1 fadu dvaceti peti jmen. Nikdo nescha. zel.

"Sttelci KlatterskY a Hfivna obsadi stanovitte pikolopostu 'Oslo prvni, stfelci Krmelin a Sindelka dvojku, sttelci Ktivadek a 6ondl trojku a stfelci Sumina HrubST etverku. Ostatni si, bratte cetati, rozdel ke kulomettim do pozorovaci Linie. Bratki tizenST a Havlas budou konat slutbu jako spojky s velitelstvim roty. Heslo je: "La Patria — bajonetta!" -- A jette neco! Siyseli jste, co jsem yam pied chvili tekl: Austriaci se ptipravuji a pravdepodobne co nejdtive zadnou. Tedy, bratti, nedtimat, nekoutit! Bud' to ostratiti a nenechte se ptekvapit! Kdybyste zpozorovali neco, hned hlasit a detat bez metkani poke spojku ke mne! A chovat se tine a nesttilet, leda v nejkrajnejtim pkipade! Rozumeli jste?"

"Ano, bratte porueiku!" odpovedel detat za vtecky.

"Tedy odchod! — Nazdar!"

"Zdar!"

Pilldeta s detatem VaSiekem v dele ueinila obrat vpravo a zmizela ye spojovacim zakopu, vedoucim do pozorovaci linie vpfedu, vzdalene od linie odporu asi dye ste kroaby tu vysttidala slutbu denni.

II.

Setmelo se a na vysokou, temnou oblohu vyskakaly myriady hvezdieek, ttpyticich se jako brilianty. Denni slutba odchazela do hlavnich zakopt a Vatiekova puldeta zaujala jeji mista. Odbylo se to tine, bet hluku.

Pikolopost eislo 3 byl umisten na okraji zanedhaneho pole, zarostleho bSrlim, pod kotatou moruti, opletenou provazci revy, jej12'; nikYm neofezavane vS-hony tvotily jakesi loubi, Z toho loubi byl qhled daleko vpfed

Ve stPedu, dne 3. ledna 1934. po ne.vzdelavane ploSe. Nikde na blizku nebylo ani stromu, ani ktoviny, take nic tudy nemohlo projiti, ani2 by nebylo spatteno.

Za dne bylo odtud videt a'z k vrbinam, vroubieim teku, vzdalenou odtud neeele dva kilometry. Pied vrbinami se tahly rakouske okopy, zajistene od itaiske strany troji radon ostnatYch dratu. Hlidky obou neptatelskYch strati, vysunute,pied dratene hradby svYch posic, byly od sebe vzdaleny sotva pet set krokri a prostranstvi mezi nimi bylo pketiznuto nehlubokYm, bahnitym zavodirovacim kanalem, zarost/3"Tin sitim a vysokou osttici.

Sttelci Kfivadek a Oondl, prosttev'te si na zemi pod loubi sve manteliny, ulehli na ne a podpirajice se lokty, upteli zraky doptedu a zaroveri zbygtkili sluch.

Pfed nimi odpoeivala tise plan, zavalena noenim Aerern a nad ni jisktily hvezdy. Kolem hlav jim kroutili komaki, protivne bzueici. DoreZell neodbytne na nekryta, pachem vabici mista 2iveho tela, aby ukojili svoji Zizen. Krveliznivci!

Bratr Ktivaeek vztahl ruku pied sebe a ulomil vYhonek revy s nekolika 6irokYmi listy, ktere se mu proti jasnelAimu nebi tmely pked oeima a timto se potom obchvili oham& aby odehnal doternY bzudici roj.

Leteli tak asi hodinu, napinajice zrak i sluch, aby nebyli neeim pfekvapeni, kdy2 Condlovi podala hlava klesati mezi lokty.

Az dosud napnute nervy, vzdorujici final/6, pomalu povolovaly. Ktivaeek si vkml kamarada ,nechal ho v gak na pokoji. Sam se citil sveti, na spani nemel ani pomytleni. Bude tedy bditi sam. At' se Jenda troku prospi! Vytinul se ponekud z loubi, aby videl te'2 na obe strany a naslouchaje, pozoroval ekoli.

Po chvili se mu zdalo, ze .,sinerem od kanilu se ptimo na ne pohybuje neja,kY. met. Uptel oci na Cerny bod a zbystfil sluch.

Motna, ze je to kiam, ptelud Prottel si oei. Neni, neni to klam! Ted' se to posunulo ypted. Videl to zfetelne. I sluchern zachytil podeztelY Aelest. Zvite?

61ovek?

Fakli elovek — tedy neptitel! — Ptipravil si puglu k vYsttelu a probudil Oondla.

"Jendo, spI8?"

"Nespim. — Co je?"

"Pohled' tam -- doptedu! Myslim, ze k nam jde navgteva."

Condi cvakl pojistkou u puAy a zalicil.

"Kruci, Janku, nesttilej!" geptl vzrutene Kfiyadek, strhnuv druhovi hlaveri putky Ustim do zeme. "Poekej!"

Zfistali tie 1e2et vedle sebe, s putkami k rand ptipravenYmi. Netteba hned sttilet!

Kdo2vi, co to je. A kdyby i Austriak to byl je sam, pfece by ho snad pfemohli a netfeba pfii tom hluku domyslil Ktivieek u sebe.

Ptedmet se blab a staval se zfetelnejli.

Ut poznali. Byl to chlap, plazici se tine po bkite. Obcas zaslechli cvaknuti vStzbroje i tustot, jak se telo ginulo po zemi. Hle, nyni se polovztydil, kieknu y na koleno.

"Bibec! Prod tu figuru tak ukazuje? JakS, by to byl nadhernY cil! Na sup by MUSil letet vzhilru bradou!" myslil si Ktividek.

"Ty, Franto, ja ho bouchnu!" aeptal 6ondl, "Neopovat se! Kdotvi, kdo je to a co chce.

Pfece, kdyby sei s neptatelskSrm iimyslern, nevystavoval by tu kebuli tak okate."

Chvilku jegle eekali ptipraveni.

"Pst, chlapci, je tu kdo?" zaslechli pojednou tiche zvolani.

"Stiij! Ani se nehYbej!" zvolal polohlasne Kkivadek, namitiv na 'neznameho pugkoui "Kdo jsi?"

"Nebojte se! Jsem tech a jmenuji se ICHRad bych s vami nekolik slov promlu vil."

"A nejde§ s podfukem?"

"Na mou dusi, ne! Osta.tne, mate nine v mod; kdybych vas klamal, zasttelte mne!"

"Odlot tedy pu gku a granaty a ptistup!" vyzval ho Ktivacek, (Pokradovani.)

Ve stfedu, dne 3. ledna 1934.

Detski Besidka ZIMNI JIZDA. Alois K. Havera.

Jmenuji se eerna Bela, na sanich bych rada jela, ale moje mile sane, sednu-li Si nyni na ne, samy jeti nechteji, stoji, stoji v zaN eji.

S kopce dolu jde to piece, mohu v g ak se skulit k Pece, jeZ se dole dive zene, jako mraeno rozboutene.

Kdyby vzal mne jeji proud, rnohla bych v ni utonout.

Proto, Va g ku, chytre dite, provazku se chop ted' hbite, zapfahni se v moje sane, ja si pekne sednu na ne, voz mne snehern sem a tam, jablieka ti za to dam! eTVERO SOKU

Vil. Rokos.

U yelikem mofskern pfistavu hovel si parnik "Obelisk". Byla to obrovska lod', ktera mela podniknouti cestu do dalekYch konein.

A na p •istavnim nabteti dekal vlak na pocestne, aby je z lodi dopravil do May riiho mesta. Nedaleko vlaku stab° auto, jehot tidio z dlouhe chvile podtimoval.

Obelisk hied& hrcle do okoli. Kdyt pa ysi vlaku, zvolai: "Podivne vozidlo! Rada prazdnYch vozu ptipoutana na telezne kolejnice, bez nicht nesmela by se pustit do sveta, aby nezabloudila. To jsme my jini chlapici!"

Vlak to zaslechl. Jeho parni stroj vypustil mracna dYrnu a zahudel: "Samochvala!

Kdyby lod' byla usazena na pevninu, ne.hnula by se ani na kolejich,byt' by ji para sebe vie pohanela. Nejvyse by se pfevrhla."

"A ty bys na mofi utonul!" houkla lod'.

"VSak i tobe hrozi nebezpedi, ze ocitnea se na, rnotskem dne. Toho jsem ja uktfen." za to mutes naraziti na nejakou ptekatku, ktera to ptipravi o tivot. My ftak mtterne se volne a smele prohaneti, kam nas na,pacine."

"Nebezpeei nara.zu jest u mne velmi zmirnen° lidmi, kteti peduji o uvolneni trati, ktere maxne se ubirat. Spite mohl bys to tici o trpasfiku, jen hovi si vedle mne. Ten beha po nejruznejSich a casto nebezpecnych cestich, ten east() neopatrnosti zavini neatesti a ptipravi lidi o tivot."

Auto sebou Akublo a jeho trubka vYskla: "To snad pravit o nine? Patrne nevik ze na ceste davam lidem i zvitatilm yYstrahu. Nemohu za to, nevyhnou-li se yeas."

"Ho, ho. nejsi takovY pan, aby se ti kde kdo vyhYbal!” namitl vlak a parnik dodal: "Mat pravdu! Jak toho takovy trpaslik mate tadat?"

"Byt' bych nerovnalo se vain velikosti," branilo se auto, "ptece oblibili si mne fide, protole rychlosti ptedeim vas oba. si to obliby zachovat, nesmim se plazit jako hlemYgd'."

V torn ptihueelo letadlo. Slyklo, co pravily auto, lod' i vlak, a zavreelo: "Pozemska chamrad' pte se o ptednost. K smichu!

Ja jsem panem svetske dopravy!" A jit mizelo v dalce.

Vkchna tfi dopravovadla pocestnYch a zboti hledela udivene za nim, a parnik vyktikl: "Nova doba site rids zastifiuje, ale neptekona. Katdy setrvame tam, kde nas

lidstvo pottebuje."

VESTNIK

Strana 13.

JAK JSEM SE NAILTOL NASE CLENY NE%RACEME MALYCH ROLi

VRACEJTE VYPCJJCENE. Piijdou k vam hoste. Uz jste se vili o v g em moinem a najednou hovor stoei na knihy. "A propos, nernate neco hezkeho ke eteni?" zepta se rehdo ze spoleenosti a etyfi jine se pfipojuji. Otevirate ochotne knihovnu — prosbu o zapfijeeni knihy neni mono zamitnout -- a vybirate odtud we nejmilej g i a nejlep g i autory, nehot' jako dobra, hostitelka, chcete N tomoto smeru poslottg it sve navalte\ tim nejvybranej gim. Va g i hoste maji upkirnny hlad po knize a dobrem eteni a vyberou si to a tamhle to, no a kdy•2 u2 jsou tady, tak je gte tuhletu knihu nadavkem. Jste skoro hrdi na to, jak mnoho si toho vypujcili. Je videt, vase knihovna, i kdy't ne pNIrs obsa,hla, pfece za neco stoji.

Uplyne nekolik nedel, za kterkch jste se vicekrate videli, ale va g i znami se k vraceni knih nernaji. Troufate si je nenapadne upomenout, ale g patne dopadnete. Nekdo se urazi a pova2t'uje as za malicherneho. Jiny je v rozpacich a z koktave omluvy vyrozumite, ze yak knihy pujcil dal (nekdy dokonce nevi komu) a jen malokdo y am je vrati s podekovanim a samozfejmkm gestern, ze vase knihy patiI vam a maji vam'lined po pfeeteni bkt vraceny. Je totfi mnoho lidi, jinak velice milych a korektnich, ktefi vraceni knih nepova uji za nit Jind kapitola by se dala napsat stavu v jakem knihy dostanete zpatky.

"Osli u g i", otrhank hthet, nejakk mastnk flek, kterk svedei o torn, 'ze se obede Cetlo -- to tt' jsou obvykle zjevy, provazejici puje'ovani knih. Nakonec jste radi, kdy't" se kniha k yam vubec vrati, nebot' prazdnota, ktera, po nich zela v knihovne, byla piin g bolestiva. Kandy si tota nepoilzuje knihy snadno a jejich ztrata je stejne citelna, jako kadeho jineho majetku. Proto vracejte a nezcizujte!

P. S. Je gte jednu praktickou a dobrou radu. Porid'te si do knihovny maly poznamkovk se g itek a rozdelte si ho na etfri rubriky: Datum pfijeeni, jmeno autora a knihy, komu pfijeeno, datum vraceni. Kdy" si nekdo bude vyptijeoTat knihy, ochotne mu vyhovte, pied nim to zapi gte a s milkm fismevem mu podejte se g itek aby v rubrice "komu pujeeno" svkm podpise,m y am knihy, ktere odna g i, ztvrdil. Bude-li se divit, feknete s rortomilkm fismevern: "Ja vim, ze vy mi knihy vratite, to jen tak pro v g eobecnk porldek." Uvidite, jak dobrkm se toto zafizeni ukaIe, nebot' Ede se pak vice stydi. Ov g em pri vraceni musite nezapomenout vypinit posledni rubriku, aby nedo g lo k trapnemu a nespravedlivemu upominani.

i

Bratr.

W.

PRI OZNAMENf ZMENY ADRESY1 POU2IJTE TOHOTO KUPONU. Bratii Hlavni tiadovny, Fayetteville, Texas.

2adam Vas o provedeni zm'eny v adresafi odberatehl VOstniku, jak nfisleduje: Mole nova adresa:

Moje stara, adresa:

Patrim k radu eislo S bratrsWm pozdravem,

LISTARNA. F. — Plany na vybudovani

hydroelektrarny a regulaci eervene ky pH Denison budou brzo schvaleny.

Podnik bude vfiadovat nalladu $36;500.000 a jsou v nem zahrnuty: hraze 11.000 stop dlouha, elektrarna, rozvodIni, zapinaci, sesilovaci stanice a dalgi nezbytne stavby.

"A nebezpeei eiha na vode, na zemi 1 Ve vzduchu,” dodal vlak. "BUJ jen 0 to, aby lidstvo dovedlo le bud' zamezit neb ale-

spoil zmirnit."

Studovali jsme lidovou hru B. RajskeSmo_ikove od verpanku" k 1. maji. Protote na piipravu bylo velmi malo su, obetoval jsem se i jako herec a ye volnych chvilich Lien jsem se objemnou ro:i Sevee Karhana. Chtel jsem jineho elena, jenz nemM mnoho Casu k ,studiu tlohy, 11Setriti velkeho &ern a umozniti ni. Kolega uditel se udil druhou velkou roll Lud'ka. ZbYvajici role agentt jsou male — na jeden vYstup — a o damy jsem se strachovati nemusel. Ale miij tmysl narazil na odpor. Obe role agenta dostal jsem zpet, Ptedstavitelain zdaly se male. Protote vim, ze vracena role se tetko znovu obsazuje, ptistoupil jsem na kompromis. Role Karhana a Lucl`ka ptedali jsme s kolegou provinilctin a ujali se jimi vracenYch agentt.

Titulni role Sevce Karhana jest tvrdY ofikk pro rutinovaneho ochotnika. Jit jeji textove zyladnuti yytaduji easu, pile, nerve a sousttedenosti. Ptedstavitel, jinak velmi dobry ochotnik, odehral prvni jednani k ykobecne spokojenosti. V druhem kolisal, ptefikaval se a pamet' mu vypovidala slutbu. S mengim tspechem hral i druhY elen filohu Lud'ka jejich netspech nebyl site tak viditelnY, ale cele okoli fined postkehlo, ze pfedstayeni neni na obvykle vySi. Abychom koneene jednou zlomili antipatii k malym rolim, venovali jsme se s kolegou studiu svYch menSich roli, propracovali svedomite mluvene slovo i hru. Dali jsme obema yYstuptim boutlive tempo, ptiAli v pHlehavSr ch maskach, strhli obecenstvo a vYsledek byl neutuchajici aplaus na otevtene scene.

Po ptedstaveni vSeobecnY prostY tsudek nakho venkovskeho obecenstva "Vaiehni Mali co mohli, ale ti agenti — do smrti na ne nezapomeneme." Tim dnem padla nechut' k malYm rolim.

Do podobnYch figurek jsem se tak zamiloyal, ze od to doby jine role nehraji. I vachni elenove vati si menaich roll a nepodcenuji jich.

K. V. Jako ve spolku nakho ptitele i faude jinde by si ochotnici melt uvedomit, ze jistejgi jest uspech male role jak -vac& ktera yytaduje dobreho herce, neobyeejne vycvidenou painet', silne nervy, znalost situaci a jevistni jistotu.

a a

Poznamky: a a a

Zakadili jsme formulaf pro pohod-g li elena a 'iadame, byste napfigte dane zmeny adres sdelovali Hi. '01-3 pokud mono jen tfinto formulafem. P

Strana 14.

Nova zbrari proti zloeinnosti. — Nejnovejs: a straSna zbran v ruce kriminalisty v 'boji se zlodinem. Je to tpine bezbarvY, nenapadny praSek, ktery vsak vyvolava podivuhodne efekty, velmi n.emile pro zlocleje, lupide, defraudanty a gpiony, kterf s nim pkijdou ve styk stadi docela nepatrne mnoZstvi tohoto preAku nasypati na to mista nebo na ty predmety, ktere mohly by byti eventuelne stfedem zajmu onech vYse zminenYch osobnosti. Na pfiklad do pokladny mezi dopisy, na plany. Nezvany zajemce doteku setre tfeba, jen stopu takoveho praSku na svych prstech. V prvni chvili ne pozoruje nic. Kdyt ale po anti si doma umyje ruce, to spatti nahle ke sve laruze, ze zmodraly. Ani mydlem, ani tiadnym jinym cisticim prostfedkem je nezbavi barvy, k.tera na nich ulpi na cele dlouhe tydny. Modi vsak zbarvi tet v§e, s dim tyto ruce pfiky do styku: kapesnik, pradlo, nabytek a tak ziocinec je poznamenan a jeho dopadeni je elmi usnadneno. Existuje jekte jinY zdokonalenY druh tohoto praAku, ktery nebarvi na modro, talc& zloiHnec neni viibec upozornen na nebezpedi. Je-1i vyslychan jako podezielY, pfirozene zapire,. Vy getkujici policejni Ukednik pozve ho vtak, aby sve ruce dal na chvili pod pa.prsky umeleho slunce.

Tu teprve se projevi pasobeni praAku, kterY neviditelne vnikl do poru kuze, jeti po; jeho ileinkem ye svetle ultrafialovYch paprskii fluoreskuje a tak pachatele prozra.di Slepciim bucle umoineno eisti tisk. Ueitelena Jirim Schuthovskim v Berline byl vynalezen a sestrojen novY pristroj, jen urnoMuje nevidomym eisti tisk. Je to oproti dosavadnim vynaleztn, ktere jednak nevyhovovaly opine y 'aem potada ykum a hlavnd pro svou slotitost a nakladnost se nedoekaly rozSTfeni, pfistroj velmi jednoduchY a prakticky. Nyni se delaji nove pokusy, ktere jsou velmi nakladne a proto vynalezce zada statni podporu. UkaZe-li se pristroj vskutku tak prakticky upottebitelnYm, znamenalo by to pro slepce hotovY pfevrat, protote tito neWastnici touzi rovne't po vzdelani a vetaim mnotistvi detby, jet jim nemilte poskytnouti literatura, vydand dosud BraillovYm pismem. Tim by bylo zajmum slepcu vyhoveno.

0 vynalezu byly vyrozumeny take naae slepecke kruhy, kde novY vynalez vzbudil tak velikY zajem jako v Nemecku a ostatne v celem svete.

Skit) pri stavbe siinic. Se zdarem se provedlo pokust, pfi nich bylo Otto skelneho prachu jako pfida yku k betonu pro sta.vbu silnice sloutici automobilove dopraye. Na je'ate vlhkY betonovy podklad byla nanesena sines cementu a skelneho prachu a celek se pak nasytil vodnim sklem. Takbylo postaveno nekolik pokusnYch dasti silnice, a po nekolika naesicich provozu se ukazalo, ze pokud jde o opotfebeni a name,hani v tlaku, byly tyto east proti normalne provedenYm vzdornejai. Z ylaftni vYhoda spodiva v tom, ze spojeni smesi skelneho prachu a cementu s betonovYm podkladem deje se velmi rychle, take takove, silnice je zpirsobila jit za dva ati tii dny po dokoneeni pro dopravu, a to i pro take nakladm vozy.

Slibnjr desks vynalez ve sklaistvi. Jisty ce.skY inZenYr ohlasil v techto dnech k patentovani novy zajimavy vynalez, ktery moina bude miti dalekosahly vyznam pro nase sklarstvi. Jde o vyrobu desek ze skla, komLmovanou s jinYm- konstruktivnirn materi,lem. Vynalez umoti-Mje vyrabeti desky se ;,k.lenerlYm povrchem v libovolnych rozmepevna, hladke. a ech a pH torn je deska fovna, ptimo nezniditelna. Desek menaich inzmera bude poutivano hlavne k obkladani sten a IA v nejblit'Si dobe maji pkijiti na tih Budou vyrabeny vyhradne z domaciho je v interesovanYch nov3"7 :-kla kruzich venky zajem.

VESTNiK

Zajimavosti.

Sensadni obrat v otizee sucheho ledu. Vpred kradejici technika umoznila jiz pied lety vyrobu sucheho ledu (tak se nazyvaji pevne kyseliny uhlidite) dle ruznYcla zptisobin Tyto zpilsoby byly take u nas i v cizine patentovany, Bonutel Niaak odporovaly praktickemu zpeneZeni sucheho ledu nasledkern vysokych nakladfr na zatizeni a neMoznosti primereneho a levneho uchovani a ulo2ein, same neprekonatelne te,kosti. Mnichovanu Filipu Sttappovi zdafil se nyni vynalez, ktery byl patentovft a take jiz po leta na zkonaku provozoven a moll se praticky osvedditi. Tento objet/ umothuje vyrobu sucheho ledu v celem hospodafstvi a stlaeu. je dosavadni naklady na minimum. Pia torn jest obzvla,§te ku prospechu, ze suroviny k vYrobe sucheho ledu potfebne pri katidem .vettini provozovani mohou byti opatreny v costateenem mnotstvi bez z ylaStniho vydarn. Take vyroba jeho neni nikterak vazana dasem. HospodarskY prospech tohoto vyna lezu zaleti v tom, ze suchY led stoji pouze east toho, co vYroba ledu a voda a ze zarizeni na vyrobu ledu z vody mohou byti za mall obnos pkedelana na vYrobu ledu sucheho. Nemusi tedy cukraf starou lednici odstra,niti jako nepottebnou. Nejvet'ai tetkosti dovozu, ulo2eni na baleni jsou tak dokonale feaeny, ze yznika tim zcela novY odbor tivnosti. NemeckY svaz pivovarh usnesl se pri sve posledni schuzi v Konigsbergu na dosazeni komise, ktera se bude vYhradne venovati pfevzeti objevu mnichovskeho vynalezce a tak nalezti novou cestu.

Automatieke reprodukovani rukopisii, tiskii a obrazkii. Velmi vyznamny a dhletity vynalez ucinil svedsky architekt Titre Selman, ktery po dvanactiletYch zkou'akach ny ni jej odevzdal vetejnosti. Zakladem Sellmanova experimentu je zhotoviti obrazky na papir z knih a dasopist co nejrychleji, arejpraktieteji a nejlevneji. Jak vynalezce scleluje (podle "Typ. pozvolna shledal, ze fotografovani pkimo na papir je metoda s mnoha nepfijemnostmi spojena, mezi jrnym jit proto, ze k tomu potfebne pristroje jsou tale a velke a ze ziskane obrazy jsou negativy, ktere vy2aduji ptefotografovani Pti sestaveni sveho automat. reprodukeniho phstroje ponechal vsak stars postup prace se snimanim negativu a nasledujicim koprrovanim nebo zvetSovanim. Poutiva vaak iilmu, perforovaneho filmu, a to je to, co -veci doclava zvla gtniho razu. Pri tak malem forrnatu jako 24x34 mm mohou se naklady negativu ph jednom obrazku sniati pod 1 ore (asi 6 hal.). A nakiady na vyvolava'aii jsou pranepatrne, jetito na sta negativii se de, vyvolavati soudasne. SamotnY snimaci pfistrojek je velice dilmyslne sestrojen a tvrdi se, ze na zaklade urditYch mechanickYch detailtr se vyluduji rtizne vady a chyby, jet jinak se do procedury lehce vloudi.

Metoda byla yyzkou'aena na vice mistech k pine spokojenosti odbornikii. Nejsensadneja"). vYkon docilil bezpochyby takovY pfistroj Moskove, jen byl zakoupen figskYmi chivy ye 8vedsku, Norsku a Dansku a jen dovrkil reprodukci asi 100.000 negativt, reprodukci to rukopish nachazejicich se v ruskYch archivech. Dale byly v rtanYch tvedskych archivech z vice net 24.000 ()brazil tykajicich se emigrate vzaty snimky, ktere chjednala Library of Congress ye Wasingtoiiu. Konedne projevila 8vedska akademie vkelY zajem pro Sellmanovu metodu. Akademi° dala neda,vno v Borga ofotografovati Runebergovy rukopisy, celkem asi 3.000. listu. ObyeenYm fotografovacim zphsobem by tato prate podle vYroku vynalezce byla vyZadovala dobu jednoho roku, s automatickYrni pkistroji v'Sak mohla byti vykonana za ctrnact dni. Teta metode, jejiz vyrabeci pravo vyhrazeno firrne Sellmanfilm ye S' toholmu, naleli pravem budoucnost.

Ve stredu, dne 3. ledna 1934.

Housle z kovu s elektrickym sesilovadem.

Italske komisi pro zkoumani vynalezt. v Janove predloZil profesor Jury Barsuk zajimavy hudebni nastroj, ktery jest jeho vynalezem. Jsou to housle, je2 jsou cele zhotoveny z kovu. Struny mail normalni zvuk, jak3 na obvyklYch houslich dtevenych, ale nastroj ma z ylaatni zarizeni, ktere pomoci elektrickeho proudu z yySuje chveni zvuku tim jej sesiluje, Rozpeti tonu se de, zvetSiti takovyni zpusobem, ze houslistu je slyseti v nejrozhlejtirn sale a v pripade doprovodu orchestru vynikaji vtdy tyto housle nad ostatni nastroje. Cely yynalez jest vlastrie dilkazem, skutedni mistri houslati pomalu vymiraji a hlecla se za jejich umeni nahrada v kovu a ye stroll. Tim ovSem stare mistrovske housle stoupnou jeSte v cene. ..Pfistroj, jimi se, zjisti jakost ovoce. V Americe byl dan do prodeje z ylattni pristroj, nazvanY "elektrinx", kterY meti chut' plodu. Byl to jiz Volta, jen2 zjistil, ze mezi d yema elektrodami, ponorenYmi v kyselinu, vznika elektrickY proud. VAechny plody maji v sobe vice nebo men& kyseliny, proto i v nich mute reagovati elek. proud, jehol intensita bude funerna obsahu kyseliny. To by byl jaksi princip pristroje "elektrinxu". Aparat svym rozmerem je podoben kuleenikove kouli. Je neobydejne citlivY a je-li zabodnut jehlou ve dye jablka., muse pfesne uzati, ktere z nich je kyselejti. Ukase to ruefeka tohoto pfistroje. Citron na ptiklad ukazuje 19 mikroampert, pomerand asi pet mikroamperA. Tento pristroj, dilletity pro hospodynky, kdyti zavaruji ovoce, je zvan te2 "elektrickYrn nebern." Jenie je pfesnejs1 net co opravdove nebe vytvoti na ovoci, aby se zdalo, tie ovoce je chutne.

Svitiplynovjr pohon pro automobily. V institutu pro zkoumani plynu v Birminghamu byly dokondeny zajima,ve zkouAky a pokusy se svitiplynem jako pohonnou latkou pro spalovaci motors stabilni i vozidla Pri pokust Mc) hla.vne zjistiti hospodarnost noveho pohonu. Pokusy bylo zjiktenb, ze svitiplynu lze uziti v rhznYch motorech bez vetLoh konstrukenich Upra.v. Vella tovarna karbura.tora pfipravuje ji2 vyrobu z yliftnrch zafizeni, 3a nahradi dosavadni karburator, v nemt se misi svitiplyn s prisluS. mnoZstvirn vzduchu tak, aby motorova sines za ruznYch obratek se vti'dy apine a hospodame spalovala. Ph zkotAkach se dosahlo na rovnYch tratich vetk rychlosti stroje net ph pohonu benzmovem. Jedina, nevyhoda spalovani svitiplynu je v malem akenim radiu vozidla, nebot' podle -,dosavadniho stavu je asi 75 anglickYch mil. Tato nesnaz bude viak odstanena konstrukci zviaiStni cirZe na vetSi mnotistvi stladeneho svitiplynu.

Strojek na uspavani. Berlinsky lekat dr.

Jan Salomon vynalezl tento strojek. Je to v principu male. krabidka., v nit je hodinovy strojek, ktery po natateni vyluzuje monototonni zvuk, jimi se dlovek uspi. Dr. Salomon o svem vynalezu fekl toto: "V me laboratofi mhtiete sledovati konstrukci uspavaciho stroje od prvopodatku. KatidY z techto salonnich uspavacich strojku skiYva v sobe tajemstvi, jak uspati dloveka. Uvidite, ze cely vynalez je vlastne KolumbovYm vejcem, Stejnomerne bzudeni, ktere je u katcleho strojku neptilla" hlasite a diskretni, aby se pfizpiisobilo uchu lahodnY rytmus, je vla,stnim uspavacim prostkedkern. Strojek se natahuje perem, jako katidY hodinovy stroj.

Male, vrtulka zpilsobuje, ze hiuk neustane, kdy se per° uphie rortodi, nYbrt setrvadnik pracuje jeate chvili a zastavuje se jen pozvolna.. Strojek bezi pinYch 45 minut, tedy dosti dlouho, aby byl schopen uspati nejvet§iho nespavce. Na my'alenku poutiti stejnomerneho zvuku jako uspavajiciho prostiedku jsem ptipadl pri letu letadlem, kdy bzukot vrtule me zanedlouho uspal.

Ve stredu, dne 3. ledna 1934.

C.H.Chernosk PRAVN1K Vvfizuie ve'gkere soudnf zaleiitosti tradovna: 821 Bankers Mortgage Building. Dies ulici naoroti Kress budovii HOUSTON. TEXAS.

GEO. E. KACI PRANNIK Vv • zuie vegkere soudni a orAvni abstraktv. oosledni atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS.

Emil J. Motis dES)Vir PRAVN1K Poradv Doitott $1: soudv vAude.

301etfi zku5enost.

Piljefm $150.000.00 na 6% firekii.

YOAKUM, TEXAS.

Dr. 0, T. Booth ZVEROLEKAR Munich:m.1 Bldg..

TEMPLE, TEXAS Leaf vgeekv nemoce zvfrat a lest k slutbam kdekoliv na zavolani.

Telefon: Dial 3557.

(JPLNA POHROBNICKA. SLU2BA Jsnie fipine pripraverd vykonati vAechny pohrobnicke sluiby. Nate zaffzeni jest nejnove,A1 a praktiev kaidem pripade. Kdykoliv se obrAtite na n5 ,3 poskytneme vain: — Vzorncs moderni sluThy —Velmi levnfeh cen Osobnilio dohledu Ds nik;k*e vS7pornoei SkuieenA si vatIrne vieeb sv eb prate) eeskoslovenskeho pfivodu.

EDWARD PACE, Temple Texas.

Pohrobnik, glen S.P.J.S.T. Jednotv.

ZVLASTNI NABIDKA! Za prieinou rozsireni adresare dam odmenu 50 centa za 10 jrnen adres tomu, kdo pale $1.00, dostane za $1.50

TOUPALOVA LINIMENTU

VEsTNiK DEPRESE SKORO ZMIZELA.

Strana 15.

leci lymfe vyskytuji se toti2 jebakterie, ktere jsou arcit' usmrceny, a y sak v ojedinelYch pripadecla piece jeiiom mohou sobiti hodne zla. Prot° so jiZ mnozi baclatele pokouteli o objeveni nove, spolehlivejSi odkovaci latky.

Anglidti ueenci se snaZili vyrabeti ockovaci latku z kralikt, kterYrn byla vstriknuta teleci lymfa, rozpuktend v glycerinu. PodobnYch pokusil bylo v posledni dobe velmi mnoho, 0 se nyni konedne podatilo obj eviti naprosto spolehlivS7 ochrannY prostredek ze slepidich vajec, ktery dokonale vyhovuje Item poladavkam.

dime zprvu nic zvlaAniho. Druhello due 1.7 a.k mo2no eisti na cervenYch kvetech bile. pismena.

Podobne motno tai udiniti listech zname rostliny Coleus, jejit odrudy s eervenymi listy se hojne pestuji. Pismo zde zati zelene na eervene pade. Ultrafialove lampy, jak zjistil 0. Richter, zniei modre barvivo zvane anthokyan. 2e zde pusobi ultrafialove paprsIV, lze dokazati, zakryjemeli listy tenkou sklenenou destidkou; fieenek lampy se v tomto pripade nedostavi. Rychlost Ku zavisi ovsem na sile lampy a na jeji vzdalenosti od rostliny.

Kongresnik Rainey pravi: Program na ozdraveni hospodarskych poinerti za eine, pra.covati.

Ve statech, pestujicich bavinu a taba.k jit deprese je skoro Upine skon6ena. Program pro staty, zabStvajici se pestovanim kukurice a veproveho dobytka, bude brzy uveden v tivot a pak ozdraveni pornerii bude lze videti vtude.

Program pro hospodarske ozdraveni fipine odstranil cietskou Zpasobil to, Cello nemohlo byti docileno zakonern v poslednich tticeti letech. ZadnY pramysl, kterY nyni podleha pritmyslovemu iadu nechce vratiti PROSPESNY LEK. Na Islande utivaji zemskeho tere k starYm pomertim. pla v zahradnicstvi. Na Isla.ncle Pan Joseph Bella z Mamilton, Pracovni doba pro miliony del- pozorovali jit drive, le tam, kde taku byla zkracena. Pravdepodob- v podzerni jsou plameny, trava Ont., pite "Gird pmedeti katclebylo nasledkem prinnyslovYch roste vice net na velmi studenYch mu, ze Dra Petra Hoboko jest ye radii vraceno k sve praci na sedm pudach na severu. P. Sigurds- lice dobrY a prospetnY lek. Trpel milionu delniku, alma ptijem del- son oznarnuje, ae na prirod.ni lou- jsem taludednimi porucharni a ne tfidy ye SpojenST ch statech ky jest rozvadena horka voda z stratnYm bolenim hlavy, nemohl zvSrgen byl nejmene o $55,000.000 horkych pramenu a dociluje se jsem dobre spat a mel jsem matakovYmto zpasobern prihrivani lou chut' k jidlu: nekdy jsem sotydne.

T. zv. potni dilny byly odstra- velmi dobrych vysledku i na ra- tva stal na nohou. Rozliene leky, neny. Zhoubne snilovani cen ken- g elinach. Brambory, rostouci v o- ktere jsem uzivai, mne vSak skokurenci taktka byllo zamezeno. koli horkych gejstrA, jsou mno- ro nic nepornahaly. Az teprv, Vice net 200 dfiletitYch prinnyshi hem statnejti nez jinde. Zemske-1 kciy t jsem meal ntivati Hoboko, je nyni podtizeno Main sprave- ho tepla je vydatne vyutito i k; maj stay se =aerie zleptil a jsem dlive soutele a sta jir4ch radu vytapeni sklenikfi, kde se pestu- poteten vYsledkern docilenYm jeji se zdarem okurky, melouny, ho utivanim." Tento proslulY byse, fines podrobne studuje.

Sto padesat piljdek na male vinna reva., jahody, salat, Apenat linnY lek pasobi blahodarne na postup zativani a vyludovani dorny se dini kale1ST den a tento a jina zelenina. tim pomaha k navraceni zdravi prfoner stale roste. a k vybudovani zdraveho a silneWine zralYch jablek brani V dubnu bylo podporovano '1,500.000 rodin ve SpojenVch sta.- stu jinS,. ch plodin? V anglickem ho tela. Neni to obydejnY predtech z verejnYch fonda. To zna- tistavu pro zkoumani potravin by- met obchodu; jestlite jej nemarn,na, ze as jedna osoba z kat- la udinena zajimava, pozorovani 2ete dostati ve vatem sousedstvi, dych Sesti ve Spojemich statech se zraISTmi jablky. Jablka jsou, i prste: Dr. Peter Fahrney and Sons byla podporovana dobrodinnose. kdyt jsou utriena, tivYmi Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Nyni je zavisla na dobrodinnosti organismy, ktere vdechuji nik uhlieitY. Zrala jabika na pouze jedna osoba z dvanacti.

Za 19 rokuNonat vyleeila zdrtuji dozrani brambora, ktere Ze v'Sech druhu prinnyslu dotisicam rheumatism, pichabyly vloteny mezi ne. Primo vzru chazeji ptiznive zpravy a to zna- Sujici je objev, ze rust semen ni na prsou, bolest zad, bomena, ze ptitti kongres bude mila u srdce, aaludku, kaw, mladYch lusek je zdrten nebo ii$ej, stare a otevrene zany, oti mai° prate. Podle meho mi- pine zastaven, jestli ge se vystavi mrzliny, opareniny, spaleniny, neaineni v tomto zasedani dojde k neinktm vzduchu, kterY pritel do ty, boule vydlaky, podebiraniny rnalo zrrienam zakona o hospo- styku se zralYmi jablky. Naproti prsou Zen, otravu krve od zraneni uatskem ozdraveni. pfedmetem, hmyzem nebo tomu vtak tent vzduch podpo- rezatS7m kuki oka, mozole a mnohe 13y1 jsem v New Yorku tento tS7- ruje uzrani zelenYch banana ne- travou, jine bolesti. Vytahla bez poetu dkeden a vtude dostalo se mi pote- bo mladYch jablek. Aekoliv jedo- venyi.ch i ocelov3',.ch tifsek, jehel, koSitelne zpravy,ze obchod letotni- vata 'Atka nebyla jefte v dosta- sti. Prava mast je s Trade Mark ho roku ptevStil vAechny doso.- tednem mnotstvi isolovana, aby Cena Nonat jest 50e a $1.00, povadni rekordy. LepAi easy nasta se mohla chemicky prozkoumat, gtou 55c a $1.05. Ptejte se Vageho neb jednatele, ale nic jivaji. Ode dne gta, kaidSr den bo soudi se, 2e je ,to aethylen nebo lekarnika neho neberte, radeji pi gte piimo na de lepsim dnem. jinn podobna latka. nagi adresu:

Tato nabidka jest dobra na kou dobu, prodei jednejte hned. PoObjeveni nova odkovaci latky iilete dek anebo M. Order s objedproti nettovicim. V britskem navkou na: Astavu pro studium probleJOHN tOUPAL, mil miznic bylo nyni objeveno noCaldwell, Texas. (dz) ye protinettovicove serum. Nova tato odkovaci 'Atka je vyrabena ze slepidich vajec. Az dosud byRED FRONT lo tota k ochrannemu odkovani eskit jidelna, restaurace poulivano latky z teleci lymfy. a pivnice Nyni se vt'ak podatilo podle tech714 PRESTON AVE. niky , objevene profesory Woodruffem a Goodpasturem na VanHouston, Texas. derbildtove universite v NashvilJos. Koiut, majitel. le, vyrobil ze slepidich vajec Telefon: Beacon 31734. novou ockovaci latku, ktera je Pravidelna jidla a lun6e. dokonale sterilni, tedy prosta baNejlepgi soudkove a lahvove pivo, kterii. Z 28 vajec lze vyrobiti to-' razne druhy vine a doutniky. kove mnoistvi teto odkovaci Mluvime desky. ky, ze stadi k imunisovani sedmi Hoboko stale na skied& tisic lidi proti ne gtovicove nakaZvlaAtn1 stoly pro rodiny. ze, take jedno vejce chrani pied Inettovicemi priimerne 250 lidi.

Hodlate navitiviti letos sta.

Hlavni ptednost tohoto noveho rou vlasti destli ano, pighlaste se odkovaciho prosttedku spodive, v u nine. Zastupuji vaechny paropla- torn, le mu nemohou byti einevebid spole(; nosti, a vylizuji Pre- iiy v'tky, ktere byly a stale jsou pla y . Illaqto se neb nate na: Aug.) mnohSrrni lekari vzna§eny proti J. Morris, West, Texas. (dz), odkovaei latce dosavadni. V te-

00 04111

(

Psani na kvety a listy. Polotime-li na dervene kvety dinske prvosenky staniolove tablony s vytez,anYmi napisy a osvetlime kvety rtut'ovou lampou, ktera, vyMARIE LEIBLINGER & Co. sila ultrafialove paprsky, nevi- P. 0. Box 285, Altadena„ California.

NEJRYCHLEJSI CESTA DO

CESKOSLOVENSKA NEJRYCHLEJSIMI PARNIKY SVEI A

tr-c-AIANPF."At'Vrm:

BREMEN EUROPA ZVLA—STNI RYCilLiK ceka u lodi 6 DNI DO BREM. Bremerhaven a jedete piimo do Prahv za 14 hodin bez — Nejrychlejoli testa do stare vlasti.

Informace kterikoIlv m;stni as-ent nebo

NORTH GERMAN LLOYD imiginiame

GALVESTON — DALLAS -- HOUSTON

INWOOMINIM1

VESTNIK

Pouiiveite k oznamovini

Malcf Oznamovatel SAZENICE NOVOROCNI NABADKA! 400 zelovyell a 600 cibulovVeh sazenic, za $1.00 po glem hnecl poStou vyplacene. -- Tato nabidka je dobra, jen pro inesie leden. HallettSville Plant Farm, Haliettesvil(8-11) le, Texas.

A Seno na prodej podzimni s dernice, za $6.25 tuna F. 0. B. East Bernard. Piste na: F. V.

Urbish, East Bernard, Tex. (8-10) ZGr Tabik listovy rnarn na prodej. Cena 17c, 12c a 8c libra; patou nevyplacene. Vzorky zdarma. John Hradek, Portland, Tenn.

(6-8pd)

SAZENICE!

400 zeli a 400 cibule za $1.00, Deb 300 zeli 50c a 500 za 75c, 1000 za $1.25. Cibule 500 za 60c a 1000 za $1.00. Vge patou vyplacene a za u gpokojeni roan. Raymond Mlacrenka, Hallettesville, Tex. (6-8) Myr Ptijme se ueitel neb ueitelka pod dvacet let stall k privatnimu vyudovani jedenactileteho deveatka. Ptedtiost bude dana tomu, majici dobrou povahu a kterY ovlada deskou tee, kterY by devee bavil a s timto dleL i po gkolnich hodinach. Zaplatim metenou mzdu, take o svetnici, stravu a pradlo bude postarano.

Mrs. C. H. ChernoskY, 4708 San

Jacinto, Houston, Texas. (52-1) -- V uterST byly ye West predvadeny pohyblive obra.zy ze svetove vYstavy v Chicago, a hlavne ze sokolskeho sletu a Oeskoslovenskeho Dne. Obrazy tyto ptedvadeli pp. L. W. Skala a ArnoSt E. Zidek, elenove firmy Skala Educational Filming Exhibitors z Chicaga. Byly to vzacne sceny z v3i stavy Stoleti pokroku, ktere znazornily, jak tato ohromna vSistava vypada, take tern, kteti nemeli na vYstavu dojeti, mohli ji videti doma. Pak ukazovali druhY sokolskS7 slet, a ho sty z oeskoslovenska. Dale ukazovali eeskoslovenske Chicago, aermaka a jeho rodinu, pesky Narodni Hititov, Konvenci KatolickYch Lesnikti v Ciceru, momentky z eeskeho Zivota v Chicagu, eeskoslovenske tance v krojich, a na konec vYjevy z 6eskoslovenakeho Dne na vYstave. Mimo toho zmineni panove na sve testa berou filmy z eeskYch osad po eels Americe, kterY pak bude ukazovan nekdy ke konci tohoto roku a zaroveri v Oeskoslovensku. Bude to vzacnY kus prase„ ponevad2 timto zprisobem lid po eels Americe i ye stare vlasti bude seznamem s Zivotem americkYch kra;ant., jejich osad, podnikri, spolkri a podobne. Pan Skala jezdi se svoji manklkou a Avakrem P. J. N. Lejnarem a s. p. Zidkem.

Jedou odsud na, jih, kde po eeskyell osaditch budou svrij film tikazoval a zaroveri filrnovati ■ Aechny Ceske, osady. Odporueujeme nag im krajantim vkide, aby se priAli podivati na jejich pohyblive obrazy, neb takovou ptile2itost nebudou snad vice miti, aby se podivali na Ceske manifestace na vYstave Pokroku Stoleti, jako2 i na vy ,,tavu samou.

RESOLUCE SOUSTRASTI. NedprosnY osad zase zasahnul do naAeho Ceskeho , Dallas, aby vytrhnul z oakho sttedu eloveka, ktereho2 ztratu, kskSt Dallas IAce poriese. Tentokrate za svoji abet' vybral,lobe mankla, syna a bratra Jana Vaneuru, kterY dokoneil svitj Zivotat cil dne 25. prosince 1933 po peti denni nemoci; dne 20. prosince upadnul zesnulY v bezvedomi, z ktereho se vice neprobral. Vzporniname naSeho bratra jako zakladajiciho elena obou rad& S. P. J. S. T., v Dallas, jakoi i Jednoty sokolske.

Na poll spolkovem byl Ady einnYm. Pro svou krasnou, milou a obetavou povahu byl znam, milovan a vaten nejen ye svem okoli ale po celem statu i dale.

Pochovan byl dne 27. prosince za velike ucasti pribuznYch, ptatel a znamYch na hititove Grove Hill v Dallas. PH smuteenich obtadech v dome smutku i nad hrobeim krasne zapel PeveckY krouzek Jaro, ktereho't zesnulY ten byl vkly einnYm elenem. Smutedni tee v dome smutku pronesli bratti Franta Rendl, Jan G. Bubak a Franta StranskY, st. a nad hrobem °pane br. Rendl.

Pozristala truchlici manklko a rodino zesnuleho, budiZ vam steene utechou ye VaSem zarmutku, k i my spolkovi bratti a sestry 'Zelirne nesmirne ptedeasneho odchodu jeho. Vyslovujeme Vam I timto nafai nejhlub gi soustrast. Zesnulemu bratru budiZ zeme lehkou, odpoeinkem a klidem a \Teen& nest pamatce jeho.

Franta Parma, F. BouSka, Will A. Nesuda, resolueni vYbor.

Ve stiedu, dne 3, ledna 1934.

umele blesky a hromobiti. V Amperove laboratori v Patik konaly se v techto dnech za vedeni franc. ueeneli prof. d'Arsonvala a Claudea vehni zajimave pokusy.

Byly totiz powoci noveho a zveteneho aparatu ptedvadeny umeblesky a hromobiti, aby byly vyzkouSeny isoladni vlastnosti por. , j , latek, jic12 cula nu, skla a inych se poug va, za isolaci pro proudy vysokeho napeti. Umela boutka byla ptedvadena ye velke kovove kleci. kde byl umisten ptistroj, z nehoi za obrovskeho tlaku byly vysilany blesky. Takova kovova klec me i 23 metry delky a tamer 20 m vfAlc.y. Temet zaroveifi s bleskein ozval se himot, podobnY

deru blesku. Mraky pH techto pokusech zastupoval kondensator, rovneZ v kleci umi.stenY. Tento kondensator byl nabit generatorem a jakmile byl zapjat proud obrovskeho napjeti 3.000 voltu, vy-. slehl elektriekY plamen, provaze ny ranou stejne sily jako vS7strel z dela. Pokusy byly provadeny v ripine tine a nekolikrate v pritomnosti ktetl musili si vAak chraniti zrak eernYmi brVlemi a sluch oehrannYmi uepa y -kamivWch.Zarovenmusilpodepsati prohlakni, jsou pokusum ptitomni na Vlastni nebezpeei.

Vii2M103X1F14.1KMMIWUOIME W.15K5MP

wit

astriST a BohatS7 Novfr Rok pro Vas .

•

10

•CM:I• 0.••■ .■ ,1 11■ 0•111 1. 41.1.0,0W0-01111.11.

My jak minuly rok tak i na tY rok mime pro vas nejlepii zboii a nejniiii ceny.

EDWARD ZATOPEK teskY protlavae J

NOINH

(1-6.0. ■■ ••••• ■■ ••■■■-••■•..

caves Bros.

TEXAS

TEMPLE,

PHInhitegfeitC.

i2,5e WINESMISS

-Inrinnrrvv-rirorrarrrr-rorrirry PLVECKir KROUZEK B. SMETANA, V HOUSTON, TEXAS, sehraje

Vnedeli,dne 14. ledna_ 1934

RESOLUCE SOUSTRASTL

v sini kidu K. Jonas, v East Bernard

NikpsanY vYbor tadu Pokrok Dallas, cis. 84, v Dallas, Texas, projevuje timto uptimne citenou soustrast vkm pozristalYm a ildu "Jaro," Os. 130, nad ztratou manZela, syna a bratra, Jana Vaneury, kterY vyrvan byl osudem srnrti z kruhu rodiny. Ztrata tato jest tim pro nas bolestriefai, neb ze snulY byl teprve 42 let star, dob rYrn elenem Jednoty a Sokola, o chotne zrieastnil se kalde narodni prate, tak ze v nem ztraci nejen spolky ale cela eeske, rodina v Dallas a okoli dobreho a ptieinliveho bratra. -PozristalYrn necht' jest tato soustrast aspori dasteenou titechou v jejich bolu, neb i eleni radii naSeho ho budou pH spolkovYch podnicich postradat a na nej v ride vzporninat. Tobe pak bratte prejem klidne odpoeinuti. jsi se vgdy bychom narodne rostli a a1i ku ptedu, za ee2 pkijmi nag posledni dik Za tad Pokrok Dallas eis. 8g: Frant. Vodieka, Vaclav Kartous, Robert Duron, resoluem vybor

operetku pod nazvem x`

12

NA NEVESTU"

(ANEB "NEVESTA NA ZKOIAKU") Napsal V. SteterskY Operetka o 3 jednamich OSOBY: V. Kind Vavrinee Krutina, chalupnik Fr. Becan Vakk, jeho syn A. Svaeinova Hata Rihova, selka Fr. Olexova, Matenka, jeji dcera Fr. Olexa Jenik E. Walla selgti ho g Petr R. Dyadic .

KrySpin M. Kalousek Martin A. Svestkova BaruSka L. Voltrova Madlenka L. Bila selska deveata Dorotka V. 8uldova Raenka M. Kalouskova Rozarka Fr. Olexa, st.

Va,vra ) souse& J. Kelarek DobeS i A 8vestka Matej Kecal, dohazovae IA v Ceske vesnici ' ZAOATEK ye 5:30 hod. odpoledne Zpevy tidi: Fr. HlavatY. — kali: J. 8ulda.

Cita. hra jest vypravena v deskYch narodnich kronch.

I Vstupne: Dospeli 40c. — gkolni ditky 10c I. Uctive zve PEVECK1 KROU2EK B. SMETANA. , Vii

SIVEROVIIRRUM MMMMMMMMMM %BOO MMMMMMMMMMMMM SUSSUUM .......... _LIFJULISRILIAJLA