Vestnik 1934 01 10

13 RAT R5

Tv

41•7•1■211:1•••=1.1■MMIS

Entered as second class mai matter, January 3rd, 1933 • at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 mosamoora gramorassaar-

ROCNIK

(VOL.) XXII.

WEST, TEXAS,

stfedu

'NENi VSECK0 ZLATO ESTRY a bratti, tohle ptislovi pou2ite za ohlavi tohoto dopisu jest dobre a teS dy i velmi pravdive sta,rokrajske potelmdlo, ktere se na ptipad jen2 zde jest uveden hodi jako zeli a knedliky k peeene -L-,•ptovine.

Neni veecko zlal n co se ttpyti leskem zlata!

Nage Iiiavni Uradovna svoiala na, den 26. prosince prave minu13'7 rok ,5ChUzi veech jednatelu pracujicich pro na gi Jednotu. Seeli jsme se tam skoro veichni, schtize byla pro nas veechny pkitornne vehni prospeena, a i pouena, odnesli jsme si ve ichni jeden fisudek: toti2 ze byla to dobra myelenka svclati jednatele do teto schtize.

Z mnoh3ich tech dojmu, je2 na nmne pillbeh teto schilze ueinil, nemohu ale na jeden zapomenouti. Byla to stiZnost jednoho biatra-jednatele, ktere, jest skoro neuvetiteine, — a pfece pravdiva. Pravil tento jednatel: "Ph na g' agitaeni praci pkijdeme na nanohe ease lidi, kteti nechti vetit, 2e nage pojieteni jest tak dobte zajietene jako pojistky u v3kleleenkch spoleenosti. 2e pry a pojist'ujicich spolednosti jest pojieteni jistejei neili u Jednoty, proto2e za nej rue' stat Texas. A odvolavaje se na to vlo2ku na pojistce leskem zlata obroubenou, je2 prohlasuje, 2'e veekere zalohy (je2 jsou zakony statu paadOVane) jsou v opatrovani kornisate pojieteni statu Texasu; tedy 2e je zaii ji2 slo2end zakonite, zaruka, a 2e je to jejich pojigteni "registrovane".

Kdybych mel zde napsati veechny ty ostnate poznamky, ktere se me do hiavy tlaei ph pomygle,ni za kolik million-II dollarti za,konitSrch zaruk prasklo za posledni tti roky, nestaOila by na to polovina Vestniku a reclaktor Franta by se na mne jeete k tomu dopahl, co s tim prate.

6i to ale vinou, 2e nag lid v takovST humbug yeti?! 2e to neni vinou tech naeich krajanti jest jiste. Kdy2 jim pojiet'ujici agent tika2e tak zcela chytte sestavenou a slovne upravenou "policy", kdo by nevetil, kdy2 to ma aerne na bilem a jeete k tomu zlatou obrubou lemovanou a zlatou pellet' k tom)] pkiveeenou?! Nemyslite, mil. etenati, 2e to viva' usttednich vedeni vgech desk3erch Jednot?! Kdyby naee Ceske Jednoty byly mely aspoil za poslednich patnacte let, kdy ji2 skoro ka2da z nich ptistoupila na piidu zakonitSrch zaloh pro svoje poji gtence, roene ctyki neb eest Olankft ve s yStch t3idennich neb inesiOnich organech, ktere by po2adavky a veel zakonitSrch, tak jako je dnes u naeich Jednot mame, vysvetlovaly a dlenstvo i necleny s touto ptedobrou a velmi u2iteenou myelenkou dnes uskutednenou seznamovaly, dnanim . dasem by o mnoho snadneji, — skoro hrave — Celily soute2i pojigt'ujicich spoleenosti, ktere2 hledi vyuhtkovati kakle prile2itosti MI svemu prospechc Dnes int2eme Mei smele, 2e ilae Jednota ma zakonite zalohy — protole ten nas made-

(Wednesday) Id. ledna (January) 1934.

CO

SE TikPrri

tek nashroma2den3', ed doby Schulenburg skeho sjezOlu v roku 1920, kdy na ge Jednota znovu-upravenim poplatlal postavila se na pevnou pudu zakonitY'ch reservovSr ch fispor, vzrostl tak rychle, ze. za nekolik rok0 veecko naee stare dlenstvo bylo zahrnuto do reservovd dill zalohove tidy, — a to je /Ado, co se u nanolaS7ch bratrskSrch Jednot, tea i eeskk;h, nestalo. Jen proto, 2e naee dobrovolne zv3ieeni poplatku ptielo jeete zaveas a naee statnim zakonem po2adovane zalohy paaly se rychle hromaditi, uchraneni byli veichni stall eleni bud' statem vynuceneho zvfeeni poplatku, ktere by bylo potom o mnoho vets' ne21i pki vaasnem dobrovolnern zvSieeni, aneb by naei Jednote nebylo statem dovoleno poskytovani pujeek a, jinSrch ktere za posledni tti roky pomohlo, rml2em smele kid skoro 'item tisicilm naeich elenti udr2eti jejich pojieteni v platnosti.

Ne;kteti lide umi udelati z nouze cnost skoro posvatnou, a pojiet'ujici spoleenosti jsou v torn oboru mistti vSiteeni. 616,nek elslo 4740 statniho poji gt'ovaciho zakona dovoluje pojiet'ujicim spoleenostem operujicim ye statu Texas svetiti • majetkove Upisy bondy, ve kterkch maji zalohy, ktere stat od nich tak jako od nag Jednoty na feecky 2ivotni pojistky mimo "term" insurance po2aduje, komisatu pojieteni k opatrovani. Toto opatteni jest ueineno statem jenom k ochrane pojietencti. Nasledujici elanek aneb paragraf - 4741, jak tomu u nas rikali, rozhodne zapovida pojlet'ujicim spoleenostem, ktere takto sve reservove upisy svetili statnimu kornisatu pojieteni v opatrovani, tyto z dozoru tohoto komisata vice vziti. Dale tent() elanek natizuje, 2e kaida policy vydana, takovou poj. spoleenosti musi bSrti u odboru pojiet'ovaciho komisake zakonite zaznamenana, registrovana a eislovana s ne",sledujicim prohldeenim, ktere, aby lakaveji vypadalo, chytti teditele reklarn.ni akce techto spolednosti zlatou (?) obrubou oveneili a zlatou (?) peeeti opatkili. Prohlaeeni zni doslovne: "This policy is registered, and approved securities equal in value to the Legal Reserve hereon are held in trust by the Commissioner of Insurance of the State of Texas."

Nemyslete si ale, mil* etenati, 2e tyto -0pisy a bondy, ve kter3'7ch jsou pojiet'ovaci zalohy dr2ene poj. Spolednosti a opatrovane statnim departmentem poji gteni jsou ulokny v Austinu. Ty obyeejne odpodivaji v ohnivzdorne komote nektere banky v meste kde takova poj. spoleenost ma svoji -hlavni utadovnu a dohled komisafe spodiva v torn, 2e tam musi ka2doroene 133.rti slo2en takovST obnos jak' dle vhoodtu aktuaru statnilio departmentu mail no:eaten° v zalohad) iivotni pojistky vydane takovou spoleCnosti, ktery2 obnos se musi koldYrn rokern cinplflovati. Dale tento dohled zabranuje iidiUelan2 spoleenosti tyto fipisy kdy si

99

snad tito pani zlibi vyzvednouti a jinde upotrebiti, ani2 by tam dali v nahradu UpisY jine, stejne aneb vet g i hodnoty ne21i ty, ktere chteji ze schranky vyjmouti. Cele toto opatteni jest jen k tomu ucelu, aby se nemohlo snad s Upisy eachrovat.

Z tohoto popisu bude snad ka2demu dosti zfejmo, 2e stat nas za 2adnou pojistku nerue' (ten by si dal), 2e jen jeho Utednici dohli2i, aby neshromaldene zalohy na pojistky byly skutedne dodr2ovany v tpinem obnosu. Kdyby stat za pojistky mail, ten by se naplatil za zbankrotene spoleOnosti; tekne-li komu agent pojet'ovaci spoleenosti, ie stat za pojieteni ruei, mohlo by se mu to velmi Apatne • vyplatit. field jsem, 2e zakony na geho statu vy2adaji od pojiet'ujicich spolednosti zakonite, znaznamenani (registrovani) veech 2ivotnich pojistek. To ma, svoji pkieinu, kterou hned vysvetlim s durazne vyslovenSrm podotknutim, ae to pi.16ina u nag Jednoty a druhSTh bratrskSrch Jednot operujicich na zakonite zaloze rozhodne neexistuje.

Registrace tato deje se proto, aby dr2iteie pojistek mohly b3iti chraneni statnim odborem pojieteni proti zmeneeni obnosu zaloh a aby statni odbor mel ptesnS7 ptehled kolik pojistek a ktere jsou rodne nezaplacenim poplatk0 zru geny (lapsed) a jak vell0 obnos zaloh jest ze zalohoveho majetku teditely poj. spoleenosti na tyto zrueene pojistky odstranen. Nebot' veecky zalohy dr2ene na pojistky, na ktere nejsou poplatky zaplaceny jsou ka2dorodne z vets" east pfipoditany jako2to vStdelek pro podilniky pojigt'ujicich spoleenosti. U jiste texaske pojigt'ujici spolednosti tento obnos Cinil v roku 1932 $131.000.00 (jedno sto tticet jeden tisic dollar0). Mame se jeete zeptati kolik asi tisic te2ce nagettenSrch dollarcu naeich krajaml v tom obnosu?

U nag Jednoty a jinYch Jednot registrovani certifikatil neni tteba protole zalohy, ktere zustaly po vyloudenS7ch (lapsed) elenech ptipadnou k dobru veeho elenstva a ne z vetei east do kapes akcionaitt U Jednot se nikdo one nedeli ale mail z toho prospech jenom Cleni a nikdo jin'y.

Koneene, aby jsme dobte videli jak si tento "statem zarueenS7" poji gt'ovaci humbug stoji, porovname prtimerne zalohy na jeden tisic dollara pojieteni dr2eni pojiet'ujicimi spoleCnostmi se zalohou u naei Jednoty. KatdS7 tento udan' prilmernST obnos jest vypoditari na celkovS7 majetek to Ci one pojiet'ujici spolednosti a ne jen na jejich "legal reserves", ktere jsou v ka2dem ptipadu o mnoho men g negi celkovy majetek (Gross assets). Udavam tyto prihnerne zalohy na $1000.00 pojrgeni u dtytech poj, spol. je2 v;,t-kazuji nejvetei podet dr2itelf2 pojistek mezi nagmi kraj any.

Ta nejvetei z toho etverlistku ma prumernou zalohy na ka&1S7 jeden tisic dollaru pa(Pokradov,ni na strand 12.)

Strana 2.

DPOVEb NA otazku, kam speje neco, u Cello pobyb a surer nejsou ptinio matematicky zjiSteny, je zajiste nesmirne taka.

Kam speje lidstvo? Kam kosmos? Kam evoluce pkirody? Ram Rusko? Kam Amerika?

I nejvetgi vedci a ba.datele — at' u2 historikove, biologove, narodohospodati nebo sociologove — zfidka si troufaji dati apocliktickou odpoved' na otazku, kam speji veci v jejich oboru. K vyeSimu? K navratu u2 byvaleho? K zahube? Ke katastrofe? Nikam?

Kam speje Amerika?

Amerika utivala po staleti vYhod "At'astne kolonie", smime-li tak nazYvat jeji politicky a narodohospociarskY sta y od jejiho objeveni at do dneeka. Eyla to pro starou Evropu as do naSi doby transoceanska, pomerne jegte malo obydiena a pki tom 7 ko.tclem smeru bohata, nova zeme, ktera neustale k sobe lakala nova a nova zastupy kolonistti.

Teinpo, s jakYm se Amerika dala do osidlovaci a statotvorne prate, bylo ohrornne Podmalia si brzy cely kontinent od Atlantickeho oceanu az k odeanu Tichernu, obratila prerie a hvozdy v ornou pfidu a zalotila mesta. V druhe polovici 18. stoleti s yrhava se sebe nadvladu anglickou, v druhe polovici 19. stoleti spoji se po vitezne valce Severu proti Jihu v homogenni celek, ye kterem 48 stabu utvoki jednu velkou demokratickou unii.

Mezitim roste pkilivem, hlavne z Evropy, ale i z Afriky (dernoSi) a z male Oasti i z Asie stale progresivne podet obyvatelfi. Industrialisace, zapodata prvnim strojem a pozdeji stuptiovana, elektrickYmi motory, pozdvihuje brzy Ameriku mezi celne hospodarsite mocnosti. Od konce devatenacteho stoleti stava se na poli prumyslu a obchodu pkimo vedouci narodohospodakskou velmoci.

Zaroven i velmoci politickou. Svetovou va.1ku rozhocluje Amerika.

Anglie poukazuje rada, aby dokazala sve Lolonisa,eni schopnosti, no, svuj cinsky ptistay Hongkong. Za jedno stoleti podakilo se ji v blizkosti a takkka tvaki v tvak dinskemu velkomestu Antonu a portugalskemu hynoucimu pkistavu Makkao vydupat ze zeme mesto s nekolika tisici obyvateli. Ale co je to proti vznistu arnerickYch mast? Chicago bylo pled sto lety osadou asi tki tisic di, dnes dita skoro dtyti miliony! New York ma na svem mestskem fizemi devet obyvatel. Je nejveteim mestem zemekoule. tiasna. rychiost americkeho hospodatstvi vyvolala jit pled valkou u pkednich evropskSch narodohospodatil pochybnosti, zdali je tento vzrust zdravY. Kam to povede, kdyi jedina tovarna na automobily (Fordova v Detroit) vychrli katclY den na trh pies 500 novYch aut, t. j. za necele tki minuty jedrio auto? V Chicagu tene jedina Swiftova tovarna na konservy denne mnoho tisic kusit skotu a dobytka na jatky! Kam povede takova nadprodukce? — Racionalisace poslednich dvou desitileti tento nebezpednY spech ye vyrobe veeho druhu jen jeete zv'ysila.

Ptina svetova, valka a jeji hospodakska likvidace -- a ani veika, silna, kvetouci Amerika pies sve ohromne zasoby zlata ji nezilstala uktkena. Naopak, na ni snad nejvice cioleha. A vYchocilsko? Omezeni produkce. Tim pfichazime k paradoksu, kterY pochopit je pro normalniho eloveka dosti take. V Arnerice buclou letos na pk. setba pAenice a pestovani baviny o polovinu a tketmu omezeny — ale milionft lidi kteki se nemohou ani chlebem dosyta najisti, ani nejnutneji tatstvem proti zime chranit, stale pkibYva nejen v Americe, nYbri i v celem svete.

Arnericke mrakodrapy jsou zajiste jedjednou z nejveteich vymotenosti lidskeho ducha. Pkesto, ze vyrostly z nutnosti sousttedit na fizkem miste, na male stavebni ploSe co moZna nejvice pracovnich a obytnych

VESTNiK

Kam spe-je Amerika mistnosti, mluy i z rich takova dukvni dynamika, a takova, vSechny obtike ptekonavajici sila y ule, ze se teinto viteznYin sta ybarn chte nechte musite obdivovat. A ted' nodni zar techto mra,kodrapt ma zhasnout; budou asi vetSinou zbytedne — nastane jejich soumrak! 8t'astna doba mladi, bohata kolonialni doba Ameriky je patrne u konce.

Nastava doba mutna, na oboru hrozi doba staff. Zdanlive nevyderpatelne zdroje bohatstvi jsou u2" silne vyeerpany. Od hospodakstvi extensivniho bude zapoLkebi pkejiti k hospodatstvi intensivniinu: Amerika, bude se musit prohlubovat, hospodaksky a duSevhe. Jine vYchodisko z jejiho "Amerikanismu", kterY se v na'Si dobe oaividne hrouti, nevidim.

LehkY ArYdelek . svadel Arneridana k veeobecne povrchnosti. DuSevni kultura zdala se mu byti zbytedna, venoval se jen vYseku sveho odboru, kterY pki stale pokradujici specifika.ci prace a jeji vtdy vetsi automatisaci byl dasto velmi, velmi omezen. Ameridan zanedbaval takto sam sebe, zanedbaval i rodinu. Pro sve nitro dodnes nerna eas.

Dreiserova "Americka tragedie" ukazuje velmi nazorne na jednal z nejnebezpednejeich chorob am.erickeho 2ivota: nejen otec, ale i matka nevychovo.vaji radne sve deti.

VSechno jim dovoluji, a proto se tak snadno dostavaji na ,scesti a kon6i e'asto jako Statistika uvadi, ze se v Americe tivi pies 400.000 lidi zlodinem. Mnoho z toho neblaheho stavu zavinila nepochybrie prohibice.

Misto aby stat bral z rozumne vYroby alkoholickYch napojii a z rozumneho jejich poutivani miliardy na danich, vydal miliardy na potirani podloudneho obchodu s nimi anit jej potkel a rozmnotil tim jen jette zloeinnost k nebYvale vfAi. Amerika nema jeete vlastniho naroda. AmeriekSi lid je jeSte stale smesi vtech evropskYch narodt. Teprve nyni se v Americe yedome pracuje na vytvokeni vlastniho naroda. Omezeni pkistehovalcii je ze znaene easti diktovano timto narodnostnim problemem. Velky podet dernochu v Americe je jejim dertovYm kopytkem. 6erno gi se mnoti vice net amerieti belosi, kterych by dnes bez emigrate vtibee uz nepkibyvalo.

Americka "panenska" ptda pfisobi dodnes velmi blahodarne na lid, ktery ji ()WATS.. Dave zdravi a poskytuje vysokY telesnY rust.

Bylo zjieteno, to bide, kteki v Evrope uk piestali rust (po 20. rokil sveho veku), zada.li po pkistehovani do Ameriky rilsti znovu!

(V nekterYch ptipadech at do 26. rokii!)

Ale Arnerika shromatdila vetSinu sveho obyvatelstva ye velkYch mestech. V roku 1929 kilo ze 120 miliont americkYch °beano' jen necelYch 20 milionfi na venkove. A americka mesta dovedou eloveka vypotkebovati, ztirati, vyssati! StraAnY shon a spech tivota, jeho automatisace, skoro bych iekl motorisace, musi dasem pkivodit tomu, kdo se v takovern viru chce uplatnit, nervove znideni a zhrouceni celeho telesneho systemu. Na vytvokeni typu nadeloveka, ktery by vitezne vytel z takoveho boje s prostkedim nevekim. Tjtasna fimrtnost v hlavnich americkYch mestech mi zajiste dava v mem nazoru za pravdu.

Amerika musi se nervove uklidnit, musi sve 'Stesti hledat jinde, ne'i kde je dosud hleda, v neusalern honu po dolaru, nYbr2 v klidnYch poZitcich kultury. Amerika se musi na •pkiklad naueit zase klidne jist (dnes yetginou hlta svo, ,jidla co nejspe gneji) — musi se naudit porozumet zase hudbe (dnes konsumuje vetsinou jen nejnevhodnejei jazzbandy) a rozumet umeni viThec (dnes domaciho umeni taktka nema). Amerika se musi od sve stylisovane civilisace obratit ke kultute.

Ve sttedu, dne 10. ledna 1934.

Stone se tak? Myslim, ze Americe nic jinal° nezbude, bude-li vaZne chtit se vyleeit sve dolarove psychosy. Jinak by se dostala koneene vskutku do onoho drastickeho stavu, ye kterem by jednotlivY! AmeriCan neznamenal nic jineho ne2 Zivy automat na yyclelavani dolarti.

Kam speje Amerika? Nechci odpovidat na otazku, kam speje hospodaksky. (Jedni tvrdi, ze se Zene do katastrofy, jini doufaji, ze sve krise nejak vybkedne.) Chci odpovedet na otazku, kam‘ speje vAelidsky, kam speje v svem uplatrleni na poll kulturnim, v zajmu celeho lidstva.

A tu zni ma odpoved': Kulturne speje Amerika na okraj propasti, ve ktere by za lituku strojii, zyudeni motoru a za bursovniho kriku opine propadla kletbe nekulturnosti. Stara ,stale jette na zakladech teckotimske kultury stojici Evropa a pragmaticla Amerika staly by se protiklady, ktere by se v boji o vselidske idealy sotva uz daly spojit v jeden Ale jsem pkesvedeen, ze se Amerika, poudend uddlostrni posleclnich let, zastavi ye svem zavratnem honu po hmotnem nspeehu, ze se koneene zamysli a pozna, 'Ze se Stesti dloveka a lidske spoleenosti nezaklada jen na pytlech pinYch ziata.

DoufaS tedy, Slyeim nekoho se ptati, ze Amerika bude zase poevrop§tena? Ano! odpovidam.

A kciy2 ne? — Pak nas chran alespoil dobrotivY Osud, abychom my sami nebyli poK. Holy. amerieteni!

Varhany bez pigtal a bez mechfi. Francouzskemu fysikovi A. Giveletovi a staviteli varhan E. Coupleuxovi podakilo se podle zpravy pakitskYch novin sestrojit varhany bez Nastroj eletricky neodstrafiuje dosavadni techniku hradovu a varhany maji prase manualy, pedaly a rejstkikovy system jako jine nastroje stareho typu. Pist'aly vAak a mechy byly nahrateny jednoduchou, troldilnou aparaturou, ktera se sklada, z elektrickeho motoru, elektrickeho zakizeni, Mere je spojeno se zakizenim, na nerni hraje varhanik jako jindy. Jsou zde veak rozhlasove tlampade, ktere eletricke viny promenuji ye zvuky. Misto je vSak zvlaStni skkinka, kde jsou male elektricke tarovky — zvuk je vyraben elektricky. Zajimavo \leak je, ze tony tak vznikle jsou ranohera u skutednYch varhan a rnohou byti take pkesneji vyregulovany. Ztratily se inechy a tim i elapani mecht, ktere bYva.10 dost east° pkidinou, ke zvuk byl katen, kdyt elapani nedalo se stejnomerne. Take fispora mista vnika novYm vynalezem na kur umisti se pouze zakizeni hraci a ostatni Oast mohou bYti tfeba dole, v lodi chramove. Take opravy bude moan provadeti rychle — obyeejne to bYva nektera elektricki Tampa, ktera se poSkodi nebo ptepali to je zapottebi, aby byla vymenena a varhany hraji zase bezvadne. Ve Francii maji jit etyki takova nastroje tti v chramech, dtrvrtY y e vysilaci sini patitske rozhlasove stanice — a veechny se neobyeejne dobre osvedeily. !Mow pitedpovida novou potopu sveta., Mezi rfiznYmi problemy, ktere byly nyni projednavany na mezinarodnim kongresu geologb. y e Washingtonu, byla take otazka motnosti nave potopy sveta. PekinskY profesor dr. Graban poukazoval docela vaine na le ji moklost. Tento svfij nazor opira o vedecky zjiStenou skuteenost, ke pry hladina more se od vzniku organickeho iivota na zemi asi pled pet sty miliony lety v pravicielnem rytmu zdvihala a zase klesala. Dokazoval, ke podle teto jeho teorie o rytmickern stoupani a klesani mokske hladiny mel by svet bYti v nynej gm obdobi postFZen noy ou potopou, ponevadt hladina more by mela podstatne stoupnouti. Dr. Braban narazil se svou teorii u ostatnich ueencil oveern na odpor.

sttedu, dne 10. ledna. 1934.

VisTNiX

>1=1•141.100(.101•11.41MWI

1,11

Oddil dopisovatelsk .

0

.. .

Dopisy, jeZ by obsahovaly ne y eene, neb zilyadn6 polemiky, pol'adatel pi.edkkidd ye smyslu stanov Tiskovemu V .Vboru k ylasthimu rozhodnuti.

FMNIPO 1 .11•

11.1W(1 ■■ 011.041 ■11.01=1.114/. 0 OM. MM11

11 111/11

1,1111111.0 .11.1.11■41•11.0.

EICampo, Texas.

Ctena redakce a v gichni ctouei Vestnik!

V minulem mem dopise, pHl jsern si pane podasi, k ran jeti na na ystevu do San Antonio, a proto jsem nedbal vybidnuti mnoha suchem trpicich, bych ui jedenkraae povesil nejake to hadisko na fenc.

Dnes v nedeli odpoledne, co toto rozepisuji, mame pet count de gte, vsaknute v semi Zaaalo pr .g et y e ctvrtek rano, ale volne, a prselo cely den a celou noc. Pkal jsem dobre zavlaieni v g ern dobrVm lidem suchem trpicim, ale vite Texas je veliky, a elm& to nemaie vSecko na raz, ale vette me, ie take nekdy dostanete.

Slibil jsem nekolika v San Antonio, kdeZ jsme byli na vanoce , na navgteve u deti, popigi nag vYlet. Ponevadi jak sami vite, jsou dni nejkratsi z celeho roku, tak jsme nedelali velike vyji2cl'ky, tak jak delavarne kdy je v lete den dlouhY. Ale piece jen jsme vyjeli do Leming, vzdalenost to od San Antonio asi 26 mil, nav gtivit rodinu bratra Karla Valielca, jenz sanantonskY majetek za farmu, a ze prY farmersky iivot se mu lepe zarnlouva. V jeho sousedstvi jsou jii 39 rokil usazeni osadnici, pted Venal lety bydlici pti Praze, okres Fayette.

Ja fku: Karle, neznam ty Jak giky, jako jeho sousedy , ale to nic, zajedeme se tarn podwat. To2 jedeme. Ptijedem k mlademt Vladiku Divinovi, synu vice jak 1/2 100 leti dopisovateli do raznYch novin, pana M. F. Divina. Vite, ten Vlad'a to je on jak byla velika snehova, chumelenice, jak pan Divin, jeho tatik psal, ze vrana priletela v takovy nedas, a ptekazila jim se sousedy hrani ferbla. Tak to je ten Vlad'a Divin a zet' pans Jakgika, to se vi, ze i Jak g iely. Vilem, nas zet', povidal: Ten Vlad'a ma peknY houz, a zrovna tak' stav genY jak nag'. Vlad'a nebyl ctoma ,a tak jsme jeli k jeho gvigrfotrovi, panu Vinc Jakgikovi.

Jedeme, jedeme, ale ne potad, neb kdyi to priSlo trogku do kopeeka, zadala se kola v lalubokem pisku spinovat, a do ptedu ne a ne, a ton na zadek, jak tikarne coufli, asi ttikrate, a jak jsme tikavali jako kluci: dali si runt, a na g e Plymouth to tim gyurikem udelala.

To2 Karel nas ptedstavuje u Jak gilcii. Ja nekoho neznat pted 40 roky ye FejetkountPraze, to se me zdalo hloupe, a ptece to jmeno Jak gik je me nezname. Pumpuji ze stareho, kde ze bYvali pki Praze? Odpovida, ze jen malt' kousek od Prahy, na Mikove fame.

Jatku: holon! BYvali jsme jen malt kousek od Mikove farmy a v ten das tam bYvali jacisi ogati, na gi kamaradi, ale ty jsme znali pod jrnenem Novakovi. A on na to: ze jsou to oni. No, tak vida, jen se zamluvit.

StarY zavdlal mamu, a jen po pazu slov promluveni u2 jsme tykali. Pravila, ze jsem s ni tancoval, coi me te gilo ptipomenout. Ale vette, zapomnel jsem se ji zeptat, pi jeji dobre pameti, jestli pamatuje take, jestli jsem ji kdy glapl na paled.

Ano, pamatuji si, kdy se (Novakova) Jaktikova rodina stehovala kdesi k San Antonio, asi ten same rok, co my se stehoNali do Caldwell, okres Burleson, kde jsme prebyvali osm rat, a ostatni roky v El Campo, a to potad na jedne farm y, koupene po galvestonskem hurikanu, roku 1900.

To by jste men videt u Jak giku vinici, v tom hlubokem pisku; snete hrube jak mole noha nad kotnikem. To se vi, 2e 22 roktt stafi one vinice, neco naroste. Ostatek jine

ovoce, jako slivy, broskve, mlade pekanovei stromicy, veliky "flaganec". Pan JakSik pravil, ie pied 39 roky toho tam zakoupili pakatel 2 000 (dva tisice) akru.

Ono okoli je obsazeno v ge Jaksikovou rodinou, a kaidy ma vYstavaiost, tak jako novomodni domy v mes[e, zkratka panuje tam dobre hospodakstvi.

Az toto bude eisti piitel M. F. Divin z Waller, fotr Vladika, scleluji mu take, ze jsem videl jeho bYvale bydli gte, odkud kdysi dopisoval do novin. Neni daleko tam odtud k olejati bratru Emanovi Skalickenm do Pleasanton a pak odtud na doskok k rodine Ktemenkove do Jourdanton. Sestra Ktemenkove, psala ye Vestniku, bych tam k mm pfijel asi na dva tYclny, to jako, abych jim tam nejakou tu pisku privodil. Dva tYdny, to je otrnact dni snad by se za tu dobu, nejake mradno ukazalo, a pak, to vite, vsak me znate! To se vi, ze kdybych jedenkrate byl u Ktemenn, ze bych zaskodil i do Dobrovolski, k rodine Vranove, neb ona Ema, je moje sestkenice. Sly gel jsem, ze br. Vrana neod2inoval mnoho baviny, nasledkem sucha. Doufejte, ze to pti gti rok nahradi.

Kam jsem to a2 zabehl,. Rozloudil jsem se s rodinou Jaldikovou. U Valieku neb Johana je take moje sesttenice, povedereli, a do San Antonio ptijeli jsme 0. K. Aby jste netekli: toto u2 je mnoho okolkft tak tuto kapitolu ukonduji. Ka,pitola druha, Jednoho rana vstaneme asi 0 9te hodine, uz byl den, kdy soused na gich Ceti, bratr Eda Validek, void pies fenc: "Pojd'te sera, ja yam neco povim!" Nemusel volat dvakrat; ja 122 vedel kolik udetilo! Toi orajt!

Co to bylo ,a kolik toho bylo, nechme stranou. Ja se zvedl a pravim, ze se kdesi "rychtujem", a ze se musim dat tro gku do pucu!

Br. Eda se na.bidl, ze me da„ do "fi,u", a take dall Tech nekolik vlasii co mam na hlaye ptistkihl, i v nose nekterY deli chloupek vysttihl, v ugich take kterYsi chlup na gel a pryd s nim. Ze me take opulbiroval, vam nemusim povidat, ale keknu vam, ze kdy2 jsem mei "ksicht" jako panenka, napacoval, 2adnYm drahYm "outf item", ale distYm octem. Trogieku to gtipalo, ale -dlovek z farmy neco zdrii. To byste asi tekli, to ie u2 je vgecko, co vas vede. Jegte na vrch na ten ocet dal kupovanou krasu, mouka to nebyla, ale cosi takoveho. Abych yam nezapomnel kici, tti dni jsem tu krasu nosil, a ani jsem se neumYval, abych tu krasu nesmyl. Mama povidala, ze mam ksicht hladkY jako dlaika, v nag i spoikove sini. To ui o tom dost.

Navgtivili jsme, jsouce v San Antonio, br.

Loizka Dresslera, vadce tamnejch sokola.

Ukazal nam sbirku fotografii z chicagske Svetove vYstavy, kami byl vyslan, jako zastupce sokola ze San Antonia. Dale jsme navg tivili pana Jana Macka, vyslou2ilce ze gpanelske valky, jeho jsem jako kamardda nevidel jii pies 30 roku. Pak navgtivili br. Novaka, Skolnika v San Antonio; nebyl vgak doma. Ale s jeho statiakou matkou jsme si chvilku pomluvili. Statenka je 78 roku star* ale je gte eiperna. Jeji domov 3e pH Floresville, a v San Antonio byla nav gteyou u mladYch. Kdy2 jsme tak byli rozjeti, zastavili jsme se u br. Srubate, kdysi obyvatele East Bernard. Nebyl take doma, ale to nic; promluvili jsme si s jeho manielkou, o nagem velkomestu El Campo, neb ona byla take obyvatelkou nageho mesta. To2 zas i o tom dost: V nterY rano vstaneme a ditame: sobota, nedele, pondeli a dnes tit fiterY, to tri se budeme pakovat k domovu. Deti se na me zavesili a Edna povida: "Grandpa, jegte nejezdete." Ja, pravim, nic platno, ptipravuje se na degt', pojedeme. Vejdu do hauzu. Dcera -Poldina natahuje moldanky, a ze at' jedeme az zitra. Nebyl bych na to dbal, ale kdy maid Ella May chtela se se mnou vsa dit o 100 dolarin ze pr get nebude, tak jsme ostali ,a jeli 0,2 ye stfedu. Kdyby i prselo,

Strana g patne cesty jsme se nebali, neb hajvej tvrdd a2 na malt kousek od dornova.

Doma jsme nagli vse v potadku, neb bedlak Zabrdal nam vge dolafe poklizel. Toto vg e je "natentovane" za stareho roku. Je 10 hodin veder a strelba jako by byla- munice zadarmo. Jdi spat, tak kud baj roku 1933. — Kud mornink roku 1934!

Pozdrav vg em dtoucim Vestnik v tomto Novem roce, a panove od Oechoslovalca upozornuji, by mi nezapornneli posilat Cechoslova.k. Tak brat • e Moravku dri sane! Na Zdar!

Jos. Barton.

Moulton, Texas.

Ctenti redakce, ctenah. Vestniku a vsichni kraaane!

Ja v.sena vespolek. pi eii St'astny a veselj, NovY rok a aby na g president Sp. Statil mel g testi ve svem ptedsevzeti, neb on ma te2kY Ukol, co2 nam v g em jest znamo. Ja ho uznavarn za nejvet giho hrdinu a neb muae, co kdy Spojene Staty mely za presidenta, protot mu bud'me v g ichni napomocni, neb on pottebuje pomocne ruky a uznaiii.

Jestli on dokaie co si ptedse yzal a ptemilie vsechny ptekaiky, pak mame k odekavani letni a jasne dni. Jestli ale on prohraje, pak mfrieme odekavati bidu a nespokojenost.

Ja doufam, 2e v g e dobte dopadne, 2e farma.H udelaji dobrY krop a dobte tento zpene21.

Ted' neco o highway. Jest nam v gem znamo, ze neni dne, aby neby]o nejake sraiky anebo aby se kara neptevratila a uboialy liezabila neb nepo grarnotila. Tornu by se hodne mohlo pfedejiti, a sire nasledujicim zpitsobem; Na kaide strane cementove neb plastrovane cesty by mel bYti nasyp z rortludeneho kameni, asi 3 ai 4 stkevice girokY, cementu rovnY, pak aby byl vy ggi o 2 neb 4 palce, tak aby kara nepadala dole, kdy vyjede s cementu.. Toto by nevytadovalo mnoho prate, neb pomoci velikeho strojoveho pluhu by se mohla udelat velika brazda vedle cementu, tato pak by se napinila drobnYn-t kamenim, ktere by se uvalcovalo te2kYm valem. Kdyi jsou uz tak velike penize venovane na cesty, prod by to velika a lacind iivotni ochrana nemela bYt delana a odporudena. KaidY obdan uzna, ze by to zachranilo tisice lidskYch iivotta a po grarnoceni. Vg imnete si okraje cementu, jake jsou v nem vydrolene diry od 1 palce ai do stye vice hluboke ,a kaidY pak uzna, ze kdy kara jede jen 20 mil za hodinu a pH tom sjede s cementu, musi se pit evratit. Tomu by se vg ak timto zarizenim ptedeglo.

Aby se pkedeg lo sraikam, mel by center mark bYt dvojnasobne Cite. Ted' tato 'Cara je jen asi 4 palce giroka, a mai() viditelna.

Kdy2 by kary se driely tesne toto naznadene eary, pak se kart' musi pri potkani srazit, cot' je dokazano. Proto ma bYti tento center mark 2 sttevice girokY, neb 2 viditelne marky 2 stievice giroke pak by kaidY mohl jeti vedle sameho marku beze strachu, neb kda je silnice 18 sttevicu giroka, pak jegte z1*va na kaide strane 8 sttevicil mista. Pak kdy by se uclaia sraika ,lehce by se vynaglo kdo je vinen. Dale, silnidni policie by,meta jezditi v kate, aby je ti "Road hogs" jii z Cali nepoznali, a kdy by je potkali a pkesveddili se o poru geni tohoto pravidla, tot '2 ze by ptejel nekdo tuto ecru, meli by jim nadelit potadnou pokutu, ne ale pennitou ale nucenou praci v are gtanskem obleku. Podobne potrestat toho, kdo ridi karu v otralem stavu. To v ge dohromady by u gettilo 90 procent negtesti.

Ja jsem psal Highway Commision to same, co toto pigi k uvetejneni, a oni mi odepsali z Austinu nasledovne (zkracene ,abych nezabral mnoho mista.): "Austin, due 20. eervna 1931, Office of H. Commission. Mr. F. L. Filipp. Mouton, Tex. Dopis jsme obdrk,11. Ten nahled jest velml

Straha 4, dot.- a

VESTNiK 1.)-

,,-I g:Jcoo-Y. ale nase pomery se !::,0] moitIo neco dela t.

• (t't is n1t1Si byti na nejaky cas odlotieno". tit 2 roky a gal, Roku 1931 ptigel i do negtesti a tak jsem na to doce;a z'ipomel. Teprve nyni mi to ptiglo tate na ▪ VI to pova guji za velmi nutnou a pro-. spegnou vec pro ceiy naitd, a proto by kat (TY okres rnel sve komisate upozornit pottebu techto nasiedujicich paragraft 1. Aby strany Fj'c ri way byly obsypany, j;tic uvedeno.

Aby katdy sjezd rtii High way byl vysypan pti nejmen gim do vzdalenosti 10 st • vict a cele. H. w. gitky, kde tato kontak aby sjezd s High way byl rovnY. Boeni cesty aby byly vysYpany 18 sttevic giroko a pti nejmen gim 10 sttevic od H. w., tak aby byl rovnY vjezd na H. w. cot bude tuto silnici ochranovat a zaroveri gpatnY vYjezd a , sjezd tim bude odstranen.

3. Kdo vyjede High way z polni cesty, aby nenechal blato na vYjezdu, cot jest velmi nebezpeene.

4. Aby katda High way rnela 2 center marks, neb jeden 2 stfevice tirokY a viditelnY, zaaet by mela byti High way fodpo-i gdna, totit stat, cdt jest velmi dtletite.

Aby cabs meli civilni obleky, tak aby k poznani zdaleka, a aby za pokutu by.. anovena nucend prace v ptipadech to se nedodrtuje pravidlo a nebo zinnysine se ptej ede center mark pi"., potkani — nebo pti ptedjitideni druhe kary, a pak v pripadu opilstvi.

Moje nahledy se motna nekomu nebudou 1:bit, ale doufam, to katd.Y uzna, te jest pottebna y e°, ate se budou sami chranit, aby tyto paragrafy neporu govali, neb doufam to nikdo nechce byti p •ieinou nettesti. Nejhorgi jsou ti, co Inn tikaj "Road hogs" ,a s terni by nemel miti nikdo soustrast. Vide]. jsem na sve vlastni oei, kdy jeden takovy "Road hog" jezdil sem a tam po High way, a pak se tomu je gte smal, jak se ho lide ball. JO, vgak v torn nevidim tadnY gpas, a uznavam g e takovY elovek by mel mYti tetce potrestan a kara by mela byti ta,kovemu sebrana a zakazario mu karu tidit nejen ve svem 0kresu ale v celem state, pocely rok, po odbytem trestu, a at' ji g kterehokoliv pohlavi.

Pak katidY elovek kterY ridi karu po High way, mel by miti vYkaz, te jest schopen karu •iclit po H. W. KatdY prodavae kdr by mei byti zodpovedrnym za toho, komu karu proda, aby Ito dtkladne naueil kaiu kiditi a seznamil ho s paragrafy cestnimi. , jsem vide', kdy Cloverzastavil karu u prostted cesty a spravoval raf. KatdY by mei vedet, to v takovem ptipade ma s cesty sjeti na bok, tak aby druhYm karam neptekatel. Kandy fidie kary by mel miti cestni zakony v hlave a po ruce, neb High way je nebezpeend, kdo na ni neni obeznamen.

Vg em cestujicim s d.ctou znamen g, se, F. L. Filipp.

Guy, Texas.

Mili ptatele, bratti a sestry!

Jmenem Sokola v Guy, yam vgem dekuji za tak hojnou riav g tevu na divadle i veder na zabave.

Vzdor blativYm cestarn, lidu se sjelo dosti a katdY divadlo chv1111, to pry jsme zde jette tak pekne divadlo nehrali jak toto. vim, byli ptitomni vzdaleni milovnici divadla: z Placedo start' Mikeska s choti, jeho syn s choti, Ed. Baro g s choti a pi. Barotove otec, pan Frank Koliba a s nim byl jett mutskY, ale n.evim jeho jrnena. Vtdy mne to mrzi, to nemarn easu pti divadle se se znamYmi pobavit, ale snad mi to v gechni odpustite. Tet byli na divadle p. Karel DvorskY ml. se sestrou Annou z Danbury, kteti pak byli u nas na chvili a tak jsme si popovidali. Veeerni zabavy se steastnil br. Kraft, starosta 2upy, s choti z Dallas; byli zde vgtevou u jejich decry a zete L. 0. HoSka..

Ze mame slt8noli ge se j im to Lavgti',vu.

Je:Le jednou irijmete vgichni za podporu Sokola. Zvlatte dekuji hercum. co nepatli k Sokolu, za jejich namahu a obetavost. Ta pi., Matilde Slada:kove mnoho zhostila se sve filohy, znamenite. Tef srdeenY dik p. Jos. Hejlovi za oznameni divadla v easopise, jet on vydav g., pak hudebnikilin a Atednikinn za udrtova,m potadku.

Srdeene diky at' p •ijmou ter br. D. Nezval z Rosenbergu, za vYpomoct divadle a pi.

Elda Ripplova, uditelka v Guy, za nacvik hercu pisnim a hte na piano: "Pisnieka, oeska," a 'Svestkova, alej", srdeene diky.

Pak se musim zminit, ge br. Jan gilhavY st., mel pulnoeni scenu s br. Fr. Vrlou. SilhavY ptedstavoval StarY rok a Vrla Cas a Fr. ilhavST NovY rok.

Vim, to nekteti lide, co jsou miiovnici divadla, citi se zklamami tim neeasem o hezkY potitek, tak jestli budou dobre cesty a poeasi, budeme divadlo opakovat ledna v Rosenberg v sini p. J. F. Ctibora., odpoledne ve 3 hodiny. Vstupne bude 25c a 10c. Tak vgichni jste zvani. Vent, to nebudete litovat tech par centu na to venovanych.

Ku konci dekujeme Vestniku a jeho vydavateltm za uvetejneni oznamek a dopistt.

Vdera zde trochu pr gelo, a dries ptidalo potadne, tak ae vtude byio vody dost, a hromy buracely.

Pfeji yarn v gem mnoho gtesti v tomto Novem roce!

Rozi Mikeskova, Rad Vyzavice, 'dish) 114.

Richmond, Texas. eteni bratti a sestry!

Oznamuji vam, 'te schtze na geho tadu se bude odbYvat 14. ledna odpoledne. Tak se dostavte v poetu co nejvettim, neb bude tet voiba Citednikil pro tento rok. Zaroveri upozorriuji dieny, kteti maji pujcky proti certifikattm, aby jiste pti gli do schtze a dali sve zalegitosti do potadku. Tedy nezapomente na druhou nedeli v lednu odpoledne. V padu gpatneho poeasi, o tYden pozdeji.

Ptitomne mame poaasi dettive; zatialo prget 2. ledna a prti skoro katdY den, tak je blata o vody dost, av gak po torn dlouho trvajicim suchu bylo jit dette zapottebi. V zahradkach vse pane roste ,dokud to severak nespali.

Pani Habrnalove v Orange Grove dekuji za sazeeky kvetin.

Pteji mnoho gtesti v tomto Novem roce \item etoucim!

Se sesterskYm pozdravem, Marie Kadera, tai. itad Krasna eislo 96.

Rosenberg, Texas.

Cteni bratti a sestry:— Nag e tadove schtze se budou odbYvati letos v Central High School. Schtze ptipada na nedeli, dne 14. ledna. Bude-li pr get na ten den, tedy se odloti o tYden pozdeji.

Ptijdeme a vezmeme s sebou nejakY ten rubl.

Podasi je tu nyni vice mokre net ruche a teplo.

S bratrskYm pozdravem, John Marek, tajemnik.

Libuge, La. Vestnik, West, Texas.

Cteni panove!

Ptilotene zasilarn 65c, a tadam Vas o tohoto dasopisu. Po jistou dobu jsem jej dostaval od ptitele Tou g e, a velice se nine zamlouva. Nejsem elenem Jednoty ,ani neznam Texas, ale ty elanky zabavne a ponene maji vetg i cenu netli vtechny ty sladke romany.

Doufam, to drtite se doposud toho slohu a pfeji Vg m mnoho zdarn!

Jsem VAL, Jos. Kadlec, LibuSe, La.

ve sti-edu, due 10. ledna 1934. ftdo,

Jarornir

eislo 54.

West, Texas.

C tt-ni bro tri, a sestry:— Opet nam minul jeden rok, ktery nam innohYm zanechal zdravi a dale polite vzpominky, co jsme vykonaii v minulem roc?.

Jestli jsme neudelali co se na nas tedy bud'me si toho vedomi, abychom v tomto nastavajlcirn novem roce vykonali sve povinnosti. A at tento rok ,°pet uplyne, tedy nate svedomi nam to S9/110 rkate, ge musime byti spokojeni.

Minulou nedeli jsme tnell pravideirioli schilzi a °pet jsme hiasovali o sedmi novych eekancich, kteti budou pristi schtzi uvedeni do tadu. Pevne cloufam, to mfiteme ueiniti krasnY postup v poetu diemu v tomto nastavajicim roce.

Bratti a sestry, je gte jedna vec kdyby se Bala uvest do potadku, tak by bylo vse, jak se tika, 0. K. A to je, 'te my, mnozi start eleni jsme re.di s placenim hodne pozadu.

My vime, to tim sami sobe gkodime, a take s tim maji fitednici velike obtite. Hlavni tftadovna od nas oeekava umrtni poplatky katdY mesic, a jak to maji fitednici odesiat, kdyt nejsou penize zkalektovane?

Po pteeteni tohoto dopisu udinme toto: obrat'me sve myglenky na tuto zoletitost aspon. na 10 minut a promluvme si o tom s mantelkou asi v tomto smyslu: "Stara, uvatuji o to nati pojistce, co mame u S. P. J. S. T.. Dlutime jit vetti eastku.

Nemyslig, ze bysme si to melt jedenkrat vyplatit? A pak platit pravidelne? My piece pojigteni pottebujeme, a kdo by nam to jinY platil net my sami! Majetku mnoho nemame, leda se by se potom take vlada o si rodinu postarala. To se vi, dnes jsme zdravi, pojistky nepottebujeme, ale zitra co no, nas deka. to nevime. Piece pro dobro na gi roctiny a pro dobro tadu a vfxbec cele Jednoty jsem se rozhodl. — Honzo, bet vytahni z garage V. 8, a pojedeme do mesta! JO, si chci zapravit na g start dluh u S. P. J. S. T., a ty si ratte g take nechat napsat tadost o dienstvi!" — Tedy, bratti a sestry, vynasna gme se v tomto novem roce a hled'me pracovat spoledne a take hled'rne toho ,aby na ge schtze byly tadne navgtevoyane.

Take chci podotknouti, to jsem mel, tu pitletitost sUdastniti se schtze Hlavni ITtadovny, ktera se odbYvala ye Fayetteville, a jak jsem sam poznal Hlavni Uradovna dava vgechny vYhody v pojistkach a take pilne pracuje o .vzrust na gi Jednoty.

Timto take srdeene dekuji vydavatelstvu Cechoslovaka za premii $15.00, ktere jsem obdrtel. Jegte jednou srdeenSr dik! a pteji yarn vgem mnoho gtesti v tomto nastavajicirri Novern roce!

S bratrskYrn pozdravem, Emil W. Popp.

Raid Pokrok Moultonu cis. 27.

Cteni bratli a sestry tadu Pokrok Moultonu jsou timto zvani, by se do pti gti schtze dostavili, obzvla gte ti, kteti nejsou s tadem vyrovnani, neb tento mesic se maji vgecky fiety dati do potadku.

Musim ter oznamiti vYsledek volby v mesici prosinci. ttednici na pti gti rok jsou: Ptedseda Jan V. Havlik, mistoptedseda Frank Kramedbaur, tajemnik Josef ZaveskY, fieetnik Rudolf Mieulka, pokladnik Albert PustejoyskY, prtvodei Josef Datilek, strat Felix Tileaek. NemocenskY vYbor: Ed. Betey, Jan V. Havlik a Jan Mare g. teetni vYbor: Jen V. Havlik, Josef Datilek, Frank Zapletal a Tomat Valenta. teetni vYbor se ma sejit v lednove schtzi, by prohledl knihy Ptijmuti k naternu tadu s ptestupnimi listinami od tadu Bila Hora, cis. 16, Vilem Fojt a jeho mantelka Botena,.

Tak bratti, nezapomette na ptisti schuzi dne 14. ledna se dostavit, aby se mohlo vse d at do potadku.

S bratrsk5"im pozdravem, Joe ZaveskS7, taj.

2.'ftad Kare l. Jonas, 6 y:el° 28.

Wallis, Texas.

Cteni bratti a sestry! ornt o nevem PoprVe se vara peedstavWi roce, co vas tajemnik, s t h r v Sell° dobr v tomto- rocel Jak jsem posledne ozriarnil, vagi -atednici vas v lednove schtizi pocti banketem, jsme nuceni tento banket odlotit do fmoroye schaze a to z drivodu poteeitelneho, nebot' na tote, datum, dne 14. ledna houstoneti ochotnici, kteei jsou jedni z tech nejlepeicla ye State Texas i dale, peedvedou divadelro peedstaveni z "Prodane Nevesty", Opery neb zpevohry slotene nesmrtelnYm Smetanou.

Jest to neco tak krasneho a richvatneho, to zpevy z teto "Prodane" vas budou uvadet v myelenku, se je to jen sen. A proto lcat'dY, kdo nemel nikdy peiletitost (i ten co met ■ videt operu Cili zpevoh.ru tuto, zde ma phtetitost neco videt a slyeet, co tak lehko tadnemu z parneti nevyjde. A te to budou predstavo ya.t naei houstoneti bratti, kteti vtdy obstali pied peisnYmi kritiky ne jenom jednou, tedy se mame na co theit, proto dostavme se v pinem poatu, a upozornete katdello na potkani, na tento yzacnY potitek.

V posledni me zpraye jsem neoznamil zvoleneho knihovnika, kterYm jest opet br. Jos. Mikue, a dlenove knihovniho vYboru jsou: Jar. VaIdik, M. Brzak a Rich. Vrana.

Bratei a sestry, na zvelebeni nasi knihovny povolena sluend finaneni eastka v posledni tadove schfizi, a proto bud'te ujieteni, te na g e knihovna bude obohacena detbou pro katcleho, neb na obstarani eetby ma, knthovnik k ruce vYbor Cetby znalY. Jeete chci upozornit eleny, kteti by nemohli sve poplatky neb dluhujici eastky zapravit, by nam tak do, neb ye schfizi lednove dali vedet. Vaei ritednici i fti'ednici HI. Ufadovny radi varn dle motnosti pomohou.

Jeete malou poznamku tYkajici se divadla. Jak pisi "Prodana Nevesta" to jest pftvodni opera (zpevohra), a tato opera byla upravena pro menei jeviete panem V. SteterskYm na operetu pod nazvem "Dratba na nevestu". Ku provedeni jest za,pottebi 16 osob. PeveckY kroutek B. Smetana z Houstonu a hudba p. K. Cerneho z Houstonu jiste, uspokoji mlacie i stare.

S pranim vgeho dobra v tomto Novern roce, yam veem a k tomu bratru redaktorovi F. M. trpelivosti aspori do pet keltkri pfeje, John Holeeek, taj.

Red Pokrok Bennview, el. 153.

Bennview, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Chceme se take pochiubit, to nee Bennview take tije zaroveri s ostatnim deskYm svetem.

V nedeli, dne 31. prosince 1933, za peitomnosti bratrri Hlavniho Radu: ptedsedy C. H. ChernoskYho a tajemnika R. J. KubenY a pak bratrit a sestry KrausovYch z Inez, byl zde zaloten tad S. P. J. S. T. ACkoliv bylo podasi epatne a testy jeete horei, vyee jmenovani bratti se dostavili peed polednem.

Byla zahajena schtize, tad jmenovan, a pak nastalo uvadeni novYch dlenft, kteki byli nasledujici: Jerome Mikolde, Rosalie Elles, Adolf Elles Rudolf Elles, Pat Bosak, Anna Bosak a Henry Strmiska.

Pak bratr soudce ChernoskY nam udelal velmi krasnou a pouenou fed.

Pak nasledoval spolednY obed, kterY nam sestry ptichystaly. Doufam, te katclY si dobte pochutnal, neb vYber byl dobi.Y. Po obede se bratti ChornoskY a Kubena s nami rozloudili a spechali zas dal, neb jim easu nezbYvalo, aby nam mohli vypomoci v daleim jednani. Zato bratti a sestra Krausovi byli ochotni nam vypomoci kdc se jen dalo Bratr Krause sr., znovu zahajil schilzi a nastala volba fitednikti, kteri byli zvoleni sledovne: Elles Josef sr., peeds-la Jer mistopted sed a, Fr p rick 2... V. -

Strana 5.

vESTNiii

Ve sttedu, dne 10. ledna 1934.

irilsI:a, Henry Ueetnik, Elles Adolf pokladnik.

Pak byli novi fieednici nastoleni, a bratr Krause ml, je poudil ve vedeni knih atd.

Ustanoveni daleich vYboru bylo odlotenc na ptieti schfizi, ktera bude druhou nedeli r :anon' dne 111e0. ve d ye ho'einy odpoledne.

Tak bratti a se.s- Jury, kteti bycilite v nasein okoli a pateite k eadrim valalenYm, dopiete si k onem tadrim o Estiny a pristupte k naeemu eadu, neb e r's to male a poteebujeme vas.

Jmnem eadu Pokrok Ecntr eiew cis. 153 dekuji yeem bratrtm a ,!-.sst ze si netitili peijet k nem a yypeln.)1i nam. Take dekuji br. Hlaekovi a jinYni bratrrim z Blessing za yeekerou vSepomoc v teto zaletitosti, A litujeme, te pro epatne podasi nas nemohli take navetiviti.

Mnoho zdaru v tomoto Noveln roce peeje yeem bratrum a sestram.

V. Franek, taj.

Pokrok Texasu, dis. 1.

Fayetteville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

VYzva k tdasti u vYrodni schtizi v_ prosinci nemela fteinku. Dostavil se nizkY podet te nebylo motno eadnou volbu vykonat. Veechno jednani odloteno do lednove schrize. Zde vas vyzYvam k fteasti znovu, veichni bratti a sestry at' se dostavi do schl)ze v nedeli 14. ledna 1934. Dude to jectna ze schrizi, fake byly konany za, starYch slavnych dob. ROZUMi se, te bude vas odekavat soudedek, snad dva a po ptipade i vice, toho tizneho peniveho moku. Schrizi zahajime o 2 hod. odpoledne. Mrioukani "kocoura” mritete uslyeet jeete delve, dostavi-li se vas vice k "zabijaece". Komu se snad klobasy nevejdou do "Cmuku", mute je pithiest, bez ostychu; merits dost velkY kotel u sine a tu -at vime, jak s nimi nalotime.

S bratrskYm pozdravern, Jan Hornak, taj.

Bad

e echoslovan, Cis. 40.

Hilje, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Tirrito vam oznarnuji vYsledek volby ye vYrodni schtizi eadu 6echoslovan, Cis. 40, koiiane dne 10. prosince r. 1933. Zvoleni deednici na peleti rok 1934 jsou: Peedseda Vine. Kuleak, mistoptedseda Jan Foltyn, tajemnik Emil . K. HajovskY, fidetnik James Ilradeolcji, pokladnik Jan Strnadel, dozorce Karel 6aka. VYbor majetkovY: Frank Knebel, Jim Krejci a 'Martin Karel e aka.

VYbor nemocenskY: Jan Orsak, Frank Lukas` a Jan Dorriak, a sestry 2ofie Hradecka, Rosie Hajovska a Josefina Strnadlova. VYbor zabavni: Jan Strnadel, Khment Badak, Anton Petter, Karel taka, Gilbert Hafernik a Emil K. HajovskY. Bratti, co jste vzdaleni, posilejte penize na br. iteetnika. Jeho adresa je: James HradeckY, El Campo, Texas, rt. 2.

S bratrskYm pozdravem, Emil K. HajoVskY, taj.

Markham, Texas, Ctena redakce VCstniku! a mill bratti a sestry, yeern Vain peeji et'as:my Novy rok!

Jelikot nam Hlavni TItadovna naporueila, te katdy organisator musi jednou mesidne podat zpravu do VCstniku, tak befel je befel, a jako nejstarei toeinem prvni.

Dne 23. prosince jsme meli schfai ve Fayetteville, cot bylo pro nas velice prospeene, nebot' katclY tam pedal svoje nahledy, co by mohlo prospet Jednote a take co ji Skodi. Obvildete bratr pfedseda a bratr JanovskY, jako odbornici nam dali poudeni, jak si marne poCinat. Jo, jako nejstar gi, opravdu dekuji za v g echny, Hlavni T.51-adovn g -zaunipochvl,kte.rsnamg dostalo, nebot 'je to prate nevdeena, a 02ka a jen povolanY to uzna.

Ka,tdY ten organisator na sve ceste potka troji druh lidi. Jedni ho laskave ptivitali nau oomoonou ruku., poradi, kdo

hedn7 0 ar. Jednoty. Tak or by m"6-1 a elovc)k clod i ocivalay a s,ly tomu organisetorn k praci a e k fispechu, a takevVel]. lidi i opravdn j ni.

Dia drub. iiai _ita a to je vgechno.

Ale trett drub lidi je pro nes nejhorei, neo ten nas nenavidi, a kde mute nam Ne jenorn nam, nYbrt naei Jednote. Oni nas maji za sproste lidi, ael oni sami o charakteru nic nevedi a skrz yeerriohouti dolar nati Jednotu, ad jsou bratry, faleene zradi. Ku peikladu: upsal jsem dva lidi do na g. Jednoty. Jeden na g bratr se to dozvedel, zajel pro druheho agenta od americke spolednosti a jel s nim za mizernY dolar je mlouvat, a take to dokazali. Ale tolik sproste 12Vna naei Jednotu uzili, te by se meli stydet k nam jit do scht.ze a vyzvidat kdo k /lam chce dat, pak ho odloudt a zradit Jednotu!

Bratei a sestry, nedejte se zlakat talcovY mi vyekolenYmi mluvky, a vette, 'te naee Jednota je ta nejlacinejei, nejistejei,. Vy peeze, net-li date do nedeho dolar, chcete vedet, kdo ho bude hendlovat, u nas si ho hendlujete sami, a vite katclY t3"rden jak si naee Jednota stoji. Kdyt koupite pojieteni u americke spolednosti, vy nevite, kdo s vaeim dolarem zachazi. President takove spolednosti si mate, dat at do $100,000 rodne, ale vy do toho nemate co fici. Vy vlastne tomu nerozumite, jenom tolik, to jste tomu mluvkovi podepsali Cek, ale co yam on dal, to vy nevite. Zcela opae'ne je tomu u nas. Vy mutete vg emu rozumet a mate slow jako katdy jinY v tizeni na g! Jednoty ku prospechu nas veech.

Dejme tomu, te budete mit pojieteni u americke spolednosti. Kdyt budete ale nemocen, ta spoleenost ma fleadovnu obydejne na Wall street, ona o torn nevi, te vy jste nemocen, a ten mluvka, co yam tu pojistku prodal, ten se yam vyhne, aby s vami nemel nejakYch argumentri. Ale my jsme zde, a my yam dame podporu, na nit nic neplatite, a nejhlavnej gi veci je, to vas budeme opatrovat, kdyt si toho ptejete, to j3 neco, co vain vYdeleCna, spoleenost neudela.

Ta ma pro vas pottebu pokud platite, jinak vas nezna, kde prave my ukateme, to jsme vag i spolubratti. A vette bratti, to kolikrat ta nag e pomoc, neni k oceneni. Prvni dni nemoei tena neb mut tekne: "Ja, si sveho mute neb term opateim sama, ale za tti neb etyti dni se vysili sama tak, te nada svoli, bysma vypornohli, a my s rados'i a'nime na gi povinnost. Tam je ten velik pojigteni u cizi spoleOnosti, nebo u nas. Bluth a sestry, ut jsem v tivote dela' ledacos, ale co jsem zaCal pracovat pro na. gi Jednotu, citim a vim, te je to ta nefe:Ist gi prate, co jsem v tivote delal, ttebas misty to musite vnucovat. Ale jak velike dobro jsem utomu, komu jsem prodal poji gteni, kde smrt' zasahne v kruh rodiny a vyrve detern a tene toho zivitele. 6, bratti a sestry, jak to vypada, v rodine, kdyt neni tadneho pojigteni! Ty at' chteji jist, chodit do gkoly, chteji bYti o gacene tak, jako kdyt ten otec til. A jak ta neboha tena, jim to ma dat, kdyt mantel nezanechal ji tadneho poji gteni? Vite, bratti, co se kolikrat stane? 2e tena ze zoufalstvi se sama spust,i, deti jsou vychovany na ulici, a to jsou ti, co na vas dnes vytahnou pistoli a teknou "Rude vzhilru!" A tomu vgemu se mohlo ptedejit, kdyby mut na' misto pantiku si u nas piatil poji-gteni!

Ale kde zas v jinm ptipade je ta tena vdeend tomu, kdo nutil jejiho mute ku koupi pojigteni, to ona mute vystrojit zerntele mu muti pohteb a d6tein slat chleba. Tam bate, vy co po nas hatete blatern, a optejte se one teny, jak se oproti nam orga-nisatorain till. Ta yam povi, to jestli pro jeji rodinu nekdo udelal dolote, to jseee ID — organisator od S. P. 3. S. T. Toe

Strana 6.

VESTNiK PROE PRISEI O SVE STESTi.

HLIDKA ZEN DOP1S MEMU SYNU.

Marie Preisol,a Jsi tak vzdalen domova, sam na sebe odkazan, bez moji rady, bez myth povzbuzujicich slov.

Nebylo vSak vyhnuti, jest to Zelezne, nutnost, abys jako dobry vlastenec, zdravy a siinY, vstoupil v tadu tech vyvolenYen, kteti maji hajit nak vlast, branit ze vtech nati tak tetce vydobytou samostatnost.

Ptiznam use uptimne, ze nine bylo uzko, kdyz jsem vas, novadky, s kuifiky na ramenou, videla na nadrati, Bylo vas jako mravend', vSude pino, bylo vtak na to more vinicich se hlav radost se podivat. A ihned jsem spolkla slzy, ktere se mi draly do °di a zajiste Jsi si v duchu fekl: " Ta moje manunka am pro mne nezaplakala, kdyz jsem rukoval, snad mne nema, ani rada."

To jsi ale na omylu. Naopak, byla bych se za to hanbila, aby rrinj kluk, skaut sokol nebyl take vojakern. Pamatujek kdyt jako mnik-skaut, s batohem na zadech, vytel po prve na samostatny vYlet bez maminky.

SkautskY tirak stladenYi do oei — bylo Ti tehuy osm let — nezbytnY tatek v. barve Tveho oddilu, uvazany v umeletkY uzel, naha kolena, v batohu buchty, salam, brarabory atd., v ruce prapor se soviekou z praveho peti a se skienenYma be;ma? Co jsi mi tenkrate tekl, kdyt jsem mela plad na kraji.

Pamatujet? fteld jsi; "Ale maminko, prosim te, neplad, vtidyt' nejdu na konec sveta.“ A pak pted pa,tnacti lety, dne 29. tijna 1918 tu jsi nemohl ani rana doeltat, vstal's nadobyeej brzy a burcoval spolutaky Tvoje. -Smluvili jste se, ze nechate tkolu plavat, at' se proresoki tiebas zbla,zni a uhaneli jste do skautske klubovny.. Zde yam byly ucleleny funkce a Tobe ptipadla jedna z nejzodpovednejtich. Prvni tYden neby's dorna ani ye tkole, venovav se pinym zapalem svemu vatnemu poslani. Osvedeil ses.

Tedy i v tomto Tvem novena doeasnein povolani, jako vojak — najdet zalibeni, o tom jsem pevne presvedecna.. To vis, to to nebude jako doma: "Mami kde mam tu kostkovanou kravatu, kde main knoflieky do mantet?" A mamka shani svemu klukovi vte, jako by dosud byl primankem. To arcit' na vojne odpacla,. Ten ranni budidek, to zatroubeni Ti asi piapada jako nee° nejstratnej:t;iho, ale jit za nekolik dnil se vzbudit, dtive netli jeji hlas zazni. A ten potadek, inu, to je arcit' cukratko hake a nestravitelne, ale pti celodennim zamestnani povzbudi tvou shut' k jidlui Ut si nevybirat! Tve lakYrky 'kanony" vynuti si mnohou kapku potu na Tvem eele, netli se blytti tak, aby se Tvtj obraz v jejich holinkach °Orate', ale i to netkodi.

Hilte je s konem, jmenujet ho Faraonem, zda ma take ftechny ctnosti jmenovee sveho, egyptskeho velmote da ynoveku? Myslim, to si tepry budete music na sebe zvykat, nebot' kam ma pa,met saha, znal jsi tiveho kone jinak, net te's jej vide" zaptateneho y e voze? VojenskY kun je vtak zne, vtdy rekruty a malokdy je tak zlomyslnY, aby dal pocitit svou nadvladu.

Snad tedy ponenahlu se smitit s osudem a nebude Ti vojenska slutba obtitnou. Jen s chuti do toho, vtidy kdyti bys mel shut' reptat, vzpomeri si na tatu, kterY skorem po celou dobu valky byl v nebezpedi, zakoutel zimu a Iliad a ptec nikdy nenatikal. Proto hlavu vzhfiru.

Zatim bud' s Bohem, hochu, vyrizuju Ti tato\ o napornenuti, byt tadnYm. vojakem, Tebe pak liba, Tvoje rnaminka,

Kdyt se dva lide berou, zda se jim vSe rutove a ptisahaji si, ze st vzajemne vyhovi, e si budou odpouStet, rozumet, ze zkratka ptipravi raj na zemi. Jenne sliby byly a budou vkly chyby.

Ve skuteenern tivote, kterY se dostavuje brzy po svatbe, rozfouknou se sliby jako vzduSne balonky nebo rnYdla bublinky rozmitky bud' prchave nebo i vatne jsou tu jako na koni.

Nieitelem mantelskeho ttesti bYva, tvrdohlavost a netistupnost bud' jeclnoho nebo i obou mantel& Hlavou se zed' nikde neprorazi a teprve ne v mantelstvi. Neni ponitemm zeny, povoli-li a ukale smirnou vtili.

Trvat na svem a uplatnit sviij nazor za katdou cenu, jet bYva i na fikor klidu v rodine, neni hrdinstvi. Podvolit se i kdybych vedela te jsem' v pravu, ziska-li tim soulad a klid, pros ne? Walt mut koneene tteba ne zjevtie svou chyby uzna, a je-li jen trochu spra veollivY, oceni rozumnost vlastni tieny.

Jsou ale teny hattetive, nerozumne, ktere pro maliekost vyvolaji scenu, nedivaji se napravo ani vlevo, ale pravdu musi mit ony.

Je to ubohost a tpatna diplomacie. I kdyt muti se v zajmu klidu podvoli, zustava, mu Ytdy trapny pocit, kterY hloda v nitru a byva rozvratu.

Hloupd, malicherna ptieina, tteba Mello. slov zptisobila tolik zla, ottatla harmonii mantelstvi. Zena chybila, tena jako element jemnejti, tenskY proziravejti rnela byt diplomatkou.

Mut si zaklada na poradku, na ykusnem zevnejSku teny i celeho prostkedi, v nemt Zena to vi a s poeatku hledi zfistat doucnou a i svuj byt udrtuje, jak mute' nejlepe, aby se v nem muti libilo. Behem easu ptibYva, prase a tena zapomina na sebe; ne nedbalosti, ale nedostatku east'. Zase tpatna, diplomacie. Promyslit dobte program prace, eimt si mnoho dasu Utah a nezanedbava, sama sebe; muti jsou v torn ohledu nevyzpytatelni, ba easto neuznali. Porovnivaji a becla, ztrati-li tena na obdivu. Zase je to ptidina povrchni, kterY nisi ttesti mantelstvi, ale co platn.o, tteba s ni poditat.

Nejen mut dovede byt neuznalY, ale i Lena neoceni praci mute a zbyteenYmi naroky zpasobuje rozvrat finandni a tim i rodinnY tivot. Prilisna touha po parade, blahovYch potitcich, vyvolava mnoho nett:esti. Dovedou to i teny, ktere za svobodna byly dobre poetatky, ktere v mantelstvi nedovedou udrtet rovnovahu ptijrnd a yydani. Prilis mnoho vydavaji na sve potitky a zapominaji, to ttesti rodinne zavisi velmi easto od tetrnosti hospodyne. Z ‘ adat na muti nemotinosti, pfisobit mu starosti jen proto, abych se vyrovnala druhYm finandne silnejtim, je velkou chybou.

VelkYm kamenem trazu, o 'left se rodinne ttesti east° rozbiji, byvaji nateptavaei, at' jit ptibuzni nebo t. zv. ptatele, kteti svou zlorn.yslnosti a nerozvatinosti rozleptavaji klid mnohe dvojice. Sveho vlivu nad ptibuznYm nebo ptitelem vyutivaji netlechetne.

Takova, nerozumna tchyne, tvakrova, kamarad nebo kamaradka, dovedou natropit mnoho zla. Rozumny dlovek se nikdy mezi dva nemicha, nemfitie-li uhladit spor, pak nikdy nesmi ptidavat polinek, nebo °hen rozdmychovat. Radeji se vyhnout, nechat ty dva, aby si svoje boje odbyli bez cizi pomod' a rady. Nateptavat, popuzovat, je velka zodpovednost, ktera se ureite vymsti.

Je dost vatnYch ptiein v tivote, ktere nisi mantelu, kterYch se nelze uchranit.

Tale, nemoc, existeneni boje, ktere nyni v dobe vteobecne hospodatske krise tak zle na rodiny dolehaji a nisi je. I proti tern nutno se postavit a snatit se je zdolat.

Jak ubohe pak je podlehat malichernostem a dovolit, aby rozbijely ttesti 'east° tetce vybudovane.

Ve stiedu, dne 10. ledna 1934,

Cestou necestou, Sestadvacetileta divka v LondYne ma za,hadne snad okuitni sily, nebot' vidi likes lidske telo. Divka zcela jasne vidi kostru lidskeho tela, byt' toto bylo odeno v koZA1novem kabate. Pti koupani, nemluvnete zazraenY zrak jeji vidi zfetelne kostieky cleVatka.

Jedinedne objemnou dodavku potty dostava denne president Roosevelt, pokud se mnotstvi tyka. PrAmerny podet dopisu obnag. 8,000 denne, cot je .desetkrate vice netdostaval president Wilson behem svetove ky. K VanocUm dorueovala potta do Bileho domu denne A 25.000 baliekt rfiznYch velikosti, darku to z Ameriky a celeho sveta.

V Rusku byla objevena nova rostlina Tosagis, obsahujici velike procento, gurny, ktera mute bYti pestovana v mnoha eastech obrovske Rusie. Tosagis kvete v nejtepleftich Castech dvakrat roene, koten jednotlive rostTiny doroste vahy at 12 unci. Koteny madenim zbaveny jsou celulosy a maji nato 95 procent eiste gumy. Znalci odekavaji od tohoto objevu netutenY rozvoj produkce 611rove gurny.

Kalifornie rnela v listopadu 50.000 ten a divek nemajicich domova, za,mestnani a odkazanYch na podporu vetejnosti. Mutskycb nedobrovolnYch povalovadil bylo v Kalifornii stejneho mesice kolem 100.000.

Pom'erilm ptizpilsobenou oznamku vydal kadetnickY salon jednoho raesta statu Maine.

"Trvalou ondulaci vlasfi udelame za odinenu kordu ttepneho dteva."

Za Hooverovy "blahe" pameti administrace jista, dopravni spolednost obdrtela od vlady sumu $300.000 co pottovne za balieek vahy 4 unci. Zasnete? Zajiste, nebot' vladni rekordy toto vydani ptesne vykazuji jako je v nich zaneseno kolik zasilek potty behem jednoho roku uvedena,, Export Steamship odvezla. Ptesne dle vahy etyti unce! Neni nad vlastenectvi a eestnost bohatYch korporaci ..

Diamant vahy 2.000 karat nalezen byl v dia,rnantovern poll Minas Gera,es v Brazilii.

Tento drahokam ma dvouttetinovou vahu nejvettiho dosud nalezeneho diamantu — Cullinan. Novy drahokam mute miti cenu tisic at deset milionil dolart dle toho, jak bude vybrouten a pro jakY Anglie dokondila, vYstaarbu 26.265 yeti, po nicht bude rozvaden elektricky proud do vtech koutu tohoto ostrovniho kralovstvi.

Nektere vete jsou yYtky 487 stop, vatia upottebeneho stavebniho materialu pro jednu vet olanati 290 tun a celkovY naklad na jejich vYstavlau vytadal si 27,000.000 Fiber pti term dostalo zemestnani 200.000 delnikt.

Zaliclneni Manturie o jejit dosateni usiluje liSacke Japonsko, pozitstava z nasledujicich rat: 29,951.000 Oiriant, Maniurt a Mongoltt; 838.000 ,Japoncti a Koreanct a 139.000 Rusil vdetne jinYch narodnosti.

AnglickY lod'atsky prumysl bude pouZivati ku stavbe lodi noveho druhu ocele nepodlehajici rzi ni usazovani muNi na trupu lodi.

2ena ma byt rozumnou a hledet zvitezit syYm jemnocitem a diplomacii tam, kde se to zda zbyteene. Je tolik nekdy moci v drobnych rukou teny a v srdci snad mentim net je mutovo, ale citove mnohem bohattim.

Pine srdce a jasnY rozum dovedou delit nrditeltm gtesti dornaciho. Jen chtit!

Jette jsem nikdy nevidel, to by kour tielal nekomu dobte, leda snad tune. 0 pochlebenstvi plati toter, neni k nidemu, net aby dlovek delal ze sebe blazna. J. II. Lorimcr ** Pro kaZdou claybu, ktere se elovek dopusti, ma jednu omluvu, ale jen jednu. Kdyt udela tutee chybu dvakrat, pak aby zvedl ruce k nebesfun a ptiznal se k nedbalosti a darebactvi.

Ve stredu, dne 10. ledna 1934.

D DOB predhistorickeho lidstva as po naSi dobu mel elovek i narody i lidstvo, zmeny ve vkch smerech sveho tivota. At' ItZ se tyto zmeny dely v poinerti vela k eloveku anebo oloveka v jeho predstave o bohu k bohu. V dobach pohanskYch pokladal elovek neznaly vedy, techniky, stroju, elektfiny, radia, chemie atd. bout', vichrici, smr gt', rider blesku, degt', slunce, mesie, hvezdy, otfesy zemske, sraiky studeneho a tepleho vzduchu a z nich vznikle katastrofy zivelni — za dilo mocnYch at' ug dobrYch nebo zlych bohu.

Zmeny staly se teg v potkebe a pojidam potravy, bydleni, doprave, vYrobe, vede', umeni a ve vgech oborech lidskeho pilsobeni.

Pouze v jednom, pro uspotadany zivot v- geho lidstva nejdrile gitejtim smeru nebyla udinena zmena. V pomeru namezdnim, v nerng silnej gi a mocnejSi vyugiva, maleho a slabeho dloveka za zdroj pkijmu pro svuj sobeckY blahobyt.• Od nepameti, bezmala po 6000 let, pokud lidska pamet' saha, trva tento nemravny a lidskost hluboce ura gejici smer lidskeho givota a staval se aim dale tim vice rafinovaTkeba ge se zcialo, kdyg ptegel z otroctvi v poddanstvi a robotu a pak v namezdni pourer, ze se dastedne zlep gil a stal lidStej'Aim pro pracujiciho dloveka, ale pra y -cioutnebylds.Porjeazistava tentYl, ba je mnohem vYhodnej gi pro moderni otrokate, ovladajici hospodafske \reel a prostfedky nutne k givotu vgech lidi.

DrivejSi otrokat musel svehO' otrOka., jeho potreboval na praci zaplatiti a zachazeti s nim tak, aby mu zristal zdrav a Snell a co nejdele giv, by mu co nejvice prace nadeial a aby jej mohl jegte nakonec dobke zpeneLti. Jinak je tomu za osvicene doby naSi el1 ilisace.

Posuzovan s hlediska nedostatku prace doeileni nejnutnefaich prostfedkri k uhajeni holeho 2ivota, jevi se nam soudasny pracovni namezdnY porn& pracujiciho oloveka k zamestnavateli — vzhledem k nezavaznosti vuci nezamestnanYch delnikiim — mnohem horgim nein bYval v dobe otroctvi. (At' si vsak nikdo nernysli, treba i byl technikem, pravnikern, profesorem, feditelem, kern, givnostnikem, farmafem atd., ze neni namezdnim delnikem. Je jim prave tak, jako jim je hornik, hutnik, stavitelskY, tovarni a zemedelskY i jinY delnik a obchodni kancelalgti a jini pfirudi. Jeden kaki* jsme namezdnim delnikem. I kdybychom se nekrasne chteli stavovsky rozli govat, namezdni skutednost zristane, to nas vtesnala do jednoho spoledneho houfu, v nemt nas nic od sebe neoddeluje, jedine snad bilY limedek a rnodra, pracovni kogile.)

Dkivel gi otrok, tkeba i byl majetkem otrokafe — zamestnavatele, nebyl svYm otrokafern ptipravo yan o veci nutne k givotni existenci, jeg mu zabezpedovaly zdravi a situ i bezpednost holeho tivota. Nynej gi namezdni delnik-otrok, kterY ma narok na praci jen tehdy, kdy g toho zajmy jeho sobeckYch zamestnavatelri-spekulantu vy gaduji, neni fist nejen s yYrn holm givotem, nYbrg i syYm majetkem, jej sobs, namnoze utr genim sousta od rist a odteknutim kulturnich vymo genosti, v potu tvate na gettil. Je dnegnim neporadkem hospodakskYm o tento svuj majetek jednoduge ptipraven. Jmenem zakona sobeckeho, nelidskeho, velkokapitalistickeho systemu je mu majetek vzat, a on kratce i s rodinou vysazen na ulici. To vg ak nedeje se pouze delnikrim, nybrz bez vYjimky v gem lidera, kdo jsou nahodou timto nezdravYm, nedistYm nejvfge nelidskYm velkokapitalistcko-trustovYm systemem postigeni.

Vypisovati znovu vge, co se komu z nas torn nagem slavnern nepofadku nehospodatskein phhodilo, bylo by jiste jen mrhanim draheho easu. To koneene ka gdY ze &tendvi, a kdo nedte a nesleduje vekejnyr vot, ten to stejne nedetl. To hned k veci: DneS'ni velkokapitalisticko-trustC yy system

VESTNIK

Na rozhrani v6ku. se Droste neosvkicil, protoZ"e je nelidskY a ze se postavil pinou short a vSi svou bezohlednou mod, nejen proti delnictvu, nYbrZ i proti celemu naroclu. Otazkou nyni je — co toho bylo pridinou? Odpoved' je snadna: Nepoctivost, sobeckost, salba, rieuptimnost, nelidskost, nelaska, dloveka it dloveku! JedLam slovem spekulace! Na g kapitalisticky system neni vlastne a nemuze by ti nidim jinym nezli systemem spekuladnim. V nem spekuluje kde kdo se VSIM moznym i nernog nYm. V nem se spekulova/o a spekuluje dosud nejen se zakony, nYbrt i s ustavou a vsim pravnim poradkem. Spekuluje se se zboZim a bohatstvim, s chudobca a bidou, s bohem a laskou, s ideemi a pokrokem, s umenim, vedou i s filosofii, se statnictvim, diplom.acii i pravy narodti. Tedy nejen, ze se spekuluje s nezadatelnYmi a ustavou I zakony zarudenYmi pravy jednotlivcri, nYbrt s nezadatelnYrni pravy narodri. Spekuluje se ze zloeinnosti, misto aby se potirala, trestaIa nebo ledila.

K tomu OA kill napomaha nejvice nag pravni n.epra,vni — system, kterY ze zloemee pied porotou laikii i peed tvail zakona — soudem udela nevznneho a poctiveho dzoveka (viz Samuela Insulla pied soudem za pfedsednictvi soudce apeladniho soudu Penegirakse v Athenich) — a naopak z poctiveho, oridanskYc,h povinnosti dbaleho a nevinneho a k tomu osudove pogkozeneho cloveka timto spekula,dnim systemem uaela ziodince a proniasi ho za vyvrhele pied tvail zakona A nejsmuLnejSi ph tom je, \ se to cieje se pod rou gkou demokracie a nadela se tim demokracir nenapravitelnYch z nich ovSem maji a musi samozfejme take miti prospech a velkou radost kvly destruktivm, rasisticke v prve kade.

Nebude naprosto skoditi, zopakujeme-lli si jako dobil dernokrate citat, jednoho prakticky z nejidealnej gich a syYmi Ciny a phkladnVm givotern nejproslulej gich demokratri naSi doby, T. G. 1Vlasaryka, z jeho popularniho spisu "Svetova, revoluce", stranka 559, jen zni: "Bez vkobeenetio uznani mravnich statu a politiky nelze spravovat zadny 2adnou organisaci spoleCenskou; neudrk se 2adnY scat, jen poru guje vgelidske zaklady mravnosti. Stat a zakon derpaji svou autoritu z vgeobeeneho uznani mravnich zasad a ze v geobecneho souhlasu ()beamu v hlavnich nazorech na tivot a na svet. Opakuji a zdtirazriuji; demokracie neni jen statni a administraeni forma, nYbr g nazor na givot a na svet."

UvedenY citat z knihy Masarykovy byl ug citovan a bude citovan v budoucnosti jests nesdiselnekrate, znovu a °pet, dokud idea opravdove demokracie se pine neuskuteeni, a pak az uskutednena bude, bude citat z knihy Masarykovy opakova,n znovu a wet, ale to ug nejen pouhYmi slovy, nYbr g lidskYmi diny.

KagdY moudry a rozumnY elovek a zvlagte hospodat — v na gem pripade keknerne farmak — kdy g jede na pole orat a kypilt pridu, musi miti v pokadku pluh a kone anebo traktor. Zdatny hospodat si v ge peelive prohledne a pfipravi tak, aby mohl v kratkem Case co nejvetgi plochu sveho pole obdelat.

Ma-li traktor, musi miti dostatedne mnoikone, musi miti dost stvi gasolinu, ovsa. vicero potahri nebo pohonri, musi si \reci pripravit tak, aby v ge "klapalo".

Jen tak mute poditati na zdarnY7 a jistY aspech sveho dila. Tajernstvi aspechu vezi v znalosti, a organisaci dila. Postraciame-ii tech schopnosti, bYva s nami dasto dostz zle.

Nejinak by tomu melo bYti i v na gem hospodaffskem givote nejen narodnim, nybrz I vAelidskem. Chceme-li Lt, musime pracovat, zkyprit a obdeiat zemi, ktera nam slou-

Strana '7. k tomu, aby nas odmenila plody a hojnosti vSeho za praci, ceho jako lide it zivotu potrebujeme. Jako lide, kteti vedi, jedine prace prinar a tidr2nje givot a koneene i blahobyt a z nej plynouci spokojenost a tak zvane Stesti, men bychom v prve lucid dbati toho, abychom men pillettost k praci.

Nebot' prace je to, ktera givi a givot elm spokojenYm a gt'astnYrn nikoli spekulacei Kdyby hospodaf, jedouci na pole orat, neoral a jen doufal, ze praci za nej udela nekdo jny, doplacel by na ten svuj nerozum vAestranne a nakonec by splakal i nad svY'rn liospodatstvim. Pra,ve tak, jako nad rum piaCerne a bedujerne v ptitomne dobe my a cela lidska spoleenost.

Nam rovneg neschazi nideho jineho, negli praci nagi, kterou se chceme a musime ti, zorganisovati tak, aby nam a nagemu lidskemu givotu byla vudci metou vzne geneho lidstvi a nikoli spekulaci, vedouci k jilts a lidstvi nicici zloeinnosti. Ku .grastnemu a spokojenemu 2ivotu potkebuje lidstvo organisaci prace a nikoli destruktivni a zlodinnosti i valky vyvolavajici spekulaci!

V praci a vedeni je nage spaseni! K organisaci prace, jez by pine slou gila jak eloveku, tak i narodu a Iidstvu v gemu, jsou a musi bYti povolani v prve fade inteligenti, veda narodohospodatska a veda vribec, vlastenci skautt, humaniste, ciemokrate, socialists i pacifiste — aristokrate, glechtici ducha. V druhe fade teprve my obydejni lide delnici. Ovgem, dokonalY itspech v organisaci prace zavisel by a bude zaviseti od klidne piavby po girYch ale hlubokYch mokich.

V nagem piipade je morem vgecko lidstvo je-li ovgem teg dasove hlubokYm, uka ge nedaleka. doba — a zmitajicim se bez kormidla a kompasu plovoucim korabem, je na g protilidsky, nezdravY, n.ehospodatskY system, kterY dospel na rozhrani vekri a kter' v zajmu zachovani lidstva a jeho vysoke kultury pro budouci easy, musi bYti zorganisovan tak, aby pine vyhovoval oloveku a jeho skuteenemu lidskemu givotu a. nikoli spekulantrim, kteti s lidstvem spekuluji a usiluji spekulovat do nekoneena. Veritas Vincit!

O. K. Toeici se kotel. Nemecky in genYr zkonstruoval parni kotel, kterY7 vykona,va v minute 3000 obratek, tode se kol osy, ktera jest pe. vne spojena s turbinou. Podklad tohoto objevu phpomina letecke rotadni motory, je2 byly pougiva,ny za svetove valky, ale dnes jsou uz davno pfekonany. Nove objevenYtoeici se kotel ma to veikou vYhodu, ze feSi problem, kterY deal technice velke potige. Jest totiz nutno dociliti pokud mo gno nejvettiho tlaku pary, a g 750 atmosfer, ani g by voda byla pod nejakYm tlakem. Pfivod napajeci vody byl regulovan dosud pumpou, ktera ph liable stoupajici spottebe u turbin, jako se to easto stave. v eiektrarnach, musi oodati mnohem vice vody do kotle, eemg bylo nutne soudasne zvYgiti topeni.

Tento toeicr se kotel cirri pumpu Upine zbyteenou a odstrariuje tim velkou technickou starost. Otaci se na dutem htideli, z jeho jednoho konce se odebira para o tlaku 100 atmosfer, druhY konec je spojen s jednoduchou nadobou s vodou bez pfetlaku. Ptivaand voda jest rozdelovana do paprskovitYcb odvadecich trubek kotle, jeho rychle °bratky rotadni silou vytvohiji poznenahIu par- n vysokem tlaku. Nutno ovtem vydkati praktickYch pokusri, je g budou v nejbliggi dobe podniknuty, aby se dab urditi upotfebeni tohoto kotle. V kagdem pkipade jest vgak konstrukce tohoto kotle velmi zajimave..

Je lehdi moudfe vypadat, ne gli moudfe miuvit. Mluv merle neg ostatni a poslouchej vic, nez mluvi g. Ponevadt kdo je tise a ne mluvi, neprozradi se a zaroveri lichoti tim tomu, kdo o sobs povida.

Strana 8.

Org(tu

Pcciporlitici Jetbiot5 Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso' ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOTTOKA—EDITOR Vydavatele --- Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO., IN est, Texas Psedplatne 65c rotne. Do stare viasti $1 . 65 s roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni laradovny, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, piedplatne, oznamky, bud'ta adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Usneieni Hi. Uiadsva Nove ziskank Clen pro na gi SPJST., jsouti dobrYm obeanem a osobou eisteho karakteru, vybovujici v gem pravidlinn stanov nag eho Bratrstva aysak z rtiznYeh piiein nepiltjatelnY do mistniho iadu aneb jestli ,takovY Glen nepieje si bYti uveden k iadu dornacimu a Oit by si elenstvi jineho iarlu nasi Jednoty, v takovem pi.=padu dovoluje se novemu elenu moinost, piihlasiti se k iadu jeho volby s vYhradou, bude-li odvadet svoje Umrtni pop.atky rok dopiedu zaroveri s mesicnnad mistnimi poplatky radu k nemut chcc piistoupiti.

Jmenem Hl. ITT. S.P.J.S.T..

C. H. ChernoskY, pied.

Na adresu bratrtim organisatorin! Nag spolkovy organ pfina geti bude obeasne inf ormadni, poud,ne a koneene povzbuzujici elanky ureene v prve lade na gim zastupcinn.

V ureitern smeru bude to jakasi gkola kurs — pogtou. A bude to zaroven ptipravka pro pixiSti a dalgi hromadne schtze na,Bich za.stupch, pit nicht vtdy prednesena bude ptedna gka odbornika o rtanYch bodech, alsolu a yYznamu tivotniho pojigteni.

Toto eislo pkinagi srozumitelne, vystigne rozvedene pojednani o zakonem potadovane zaloze pro pojI gt'ovny i podphrne jednoty z pera znameniteho spolkaie br. F. B. Steinera. Ctete tuto ii.vahu, jako pti gti, pozorne. Bude vain to k nemalemu utitku!

Vyznamne jubilleum pkipadlo na den 3, ledna. Toho dne pied 103 lety zaloten byl prvni yypomocnY spolek ye Sp. StatechOxford Provident Building Association ye Frankfort, Pennsylvania. Ptedni obeane teto osady usnesli se roku 1831 • na novorooni resoluci, v nit se pravi ze obeane ti postaraji se o prostiedky, aby malt' lid mohi si vyphjdovati penize na domovy. VYpomocne spolky, jicht dnes phsobi v tele zemi 11.000 — majici vapory obeanstva ve vYgi sedmi bilionh dolarti, vykonaly statisichm rodinam neoteniteine dobro, poskytly chudgim tfidam lidu motnost domoci se viastniho domova, vlastni stiechy.

Na vysvetlenou. Nazvem opera mini se divadelni hra zpevolara — t. j. cely dej 'Fry je zpivan s doprovodem hudby. Opeetta je div. hra — pri nit vet gina deje se pfedvadi slovem rnluvenYm a jen male east jsou zpivany (arie, dvoj i tropzpevy, konedne sbory.) Ptivoldni libretto (hru) Prodane nevesty napsal nadanY spisovatel Karel Sabina a tuto lidovou hru neptelsonatelne zhudebnil zakladatel deske modern) lauclts, Bediich Smetana. Prodane, je opera komicti a kadi sr urnMeclsou hodnoLou, sverazeni, hYtivosti inlpevu lie komic.-

VESTN1K kSin opciram nesmrtelneho veleatiti hudby -- Mozarta (Kouzelna fletna. Figaro, Don Juan). Operetka "Dratba na nevestu", jit die kritiky vyborne nastudoval, v Houstonu sehred a 14. ledna sehraje jevigti spolkove sine v East Bernard peveckY krouzeks B. Smetana z Houstoriu a kterou tijkrate s proinkavYm Uspechem sehral loni dramatickY odbor westske Slavie zv. parodie — posme gne napodobeni.

Z puvodni Smetanovy hudby pievzat n vstupni sbor -Prot bychom se nete gili" a snad (nejsem ptesne vedom) i kratinke vYilatky aril a duett (dvojzpes eh). Provedeni tele Smetanovy nadherne zpevohry vlastnimi silami je v Texasu vyloheeno. Opera vySaduje Skolene pevce solisty, spolehlivy sm.iSenY sbor a ukaznenY piny orchestr. Tetisko kris hudby Teti prave v doprovodu orehestru.

Dnegni elovek je naprosto nespravne vychovin a veden hrnotnYmi aspekty exaktnich ved; svilj zrak pievatne k hmotnYm statistim a jejich hromadeni, eirnt jsou v 'nem vzbuzeny nizke va gne, jet jej zakratko naprosto ovladnou, takte zapomina na veiky 'cosmos duchovnich hodnot s jeho nevyderpatelnYm bohatstvim, jehot tem& vilbeo nepoznal. Kdo zna jedinednY vYznam tohoto nedoseneneho rortiideni, vstoupil do duchovniho kralovstvi, do rale srdce. Jest majitelem nejen omezeneho kosmu fysickeho, nYbrt zviag te neomezeneho kosmu duchovmho, jej protiva nejen s duchovni elitou nynej giho lidstva, nYbrt vzhledem k nejlep girnu, co vytvotily generate minuie a co v budoucnosti vytvoti generate pristi. Pokud elovek nepozna tajemstvi sveho nitra se vgemi jeho tvokivYmi schopnostmi, potud nepozna botskeho pr.ncipu, jent nam proptljcuje lily vytrvati v kiidu a biatenosti na vsispe oglehavane ptibojem vin tivota. Pokud bude elovek 'dist knihy, naletejici do nejrilznej gich vzdelanosti, a posiouchati prednagky vgeth motnYch °bort bez jakehokoliv filosoficke neb duchovni orienta te, bude vydan na pospas zmatkiirn, podiazejicim z nepochopeni smyslu rtiznYch Nitalanosti. Za techto okolnosti nemilte se rozhostiti ve svete ucelena, harmonicka du gevni kultura, jet by byla schopna obroditi wet (Dr. N. Hoppe.)

PiJJDE to na betel? Ptikazem nemecke Tieti tine je rasova hygiena (zdravoveda). kedni a vedecke nemecke listy hieda,ji vztahy k jinYm narodum a z mnoha napsanYcla projevti je ziejmo: hlede, se vlastne teprve nyni dista rasa germanska na — "be le]. (rozkaz) Tteti rise. Veda proste se sklonila pied rozkazem a ma vybudovati spolehlive metody. Nemetka veda je vedou ptesnou, punziekatskou, ale pied timhle se piece jen zarazila. Vydupat se to neda. Je tieba zkugenosti a piesnYch pozorovani, ktere i pti velkem materialu vytaduji dasu, odborneho zpracovani a vatneho ceneni vysiedkh. To v getko z dne gka na zittek nes motne. A neni take morn zbavovati vedouci 3/kite jejich mist. Mnozi z nich jsou jmena svetova, budou ptijati kdekoli, ale Nemecko je o ne chudgi. Pro politicks zajmy je nemoudre vy gkrtavati zasloutile lidi, protote tyto zajrny nemaji pevnYch zaklaclu, Vznika zmatek, kterY v Nemecku je patrnY katdernu, kdo jen ponekud sleduje vedeckY tisk. VYmygleji se narychlo nove metody, vyhrabuji se stare a hieda se v nich ono kiasicke zrnko, pie givaji se jinYmi slovy stare gaty. Skoky se ye vede a zejmena tomto odvetvi cleat nedaji.

Z nag) einnosti. V nedeli 31. prosince zaloten byl novy tad SPJST. a to Pokrok. Benview Cis. 153 v Benview, o kteret pote gitelne uddlosti sdeluje tajemnik novels° f"adu bratr A. V. Franek na jin5M mists t. eisla, Vitame nove eleny do na gi bratrske rodiny srdeene! 2aciouci kulturni setbu vykona, peveckY kroutek B. Smetana v Houstonu syYm zajezdem do East Bernard. by tam pohostinsky sehral parodil na Proclanou c-

Ve stiedu dne 10. ledna 1034. per2tu DraZba na rievestu. Clenstvo tohoto vynikajicilso pevetkeho krouAu sklada vesmeg z tient). nagi Jednoty a jejich piikladna obetavost tinito zajezdem projevena mela by Inn_ tadonci odezvu vyprodane hledi gti mesai':du 7," ,i0 DA v nedeli 14, sedna.

Piikladne os x etovo, i einnost uskutedriuje tad Pokrok Houstonu cis. 88. Tenth fad daroyal na zakoupeni knih pro feeske oddeleni vetejne mestske knihovny Houstonu slugny obnos $50.00 a ku dopineni sve spolkove knihovny venoval $25. Pkiklady pry tahnou, budou jine tidy nasledovat?

Rad Karel Jona g cis. 28, v East Bernard objednal prostiednictvim uznaleho zrialce oeskeho pisemnictvi, br. 8tep. Valeika, 5614 Larkin, Houston, Tex., celkem 40 novYch knih v tend $60.00 vesmes pry knihy nove, povaleene. Jiste zprava povzbuzujiti! — Kde byste chteli zalotiti knihovnu, obrat'te se o radu na br. Valeika, ktery yam radostne vypomhZe resp. zapiljai ptiruelsy od Masar,ykova, lidovYchovneho hstavu, ktere jsou pro zaloteni knihovny nepostradatelne.

Novy roman poonerne uvetejnovati v Cisle Nadherna praee spisovatele F. St. Sokola Valagska svetice — dilo dle soulilasneho iisudku srnerodatnYth kritikt ceny trvale, pkijato bylo na gi etenaiskou obci s patrienYm zajrnem i pochopenim glechetne snaky basnika, povznesti, pouditi bodre obyvatele sverazneho Vala gska, odkud pochazi pieva gna, vagina krajanskYth pionY rim Texasu. Poiadatel volil tuto znamenitou prati zhmyslne a z vedorni, to pies poeateeni nevystihnuti tile spisovatele, etenaii postupern deje romanu budou jeho nametemn i strhujicimi kapitolami zaujati podmaneni. tsudky etenakii, redakci ohledne "Valagske Svetice" behern jeho uvetejnovani zaslane dosvedeily, to byl eten s neobyeejnYm zajmem ba — s nedodkavosti. Poiadatel Va,g eho organu zavazal se na enniskem sjezdu, ze bude jeho neutuchajici snahou, vesti Vestnik na vYgi litrarne hodnotne, stale se lepg iti. Dle tohoto zavazku se rozhodi pro novY roman americke spisovatelky W. S. Catierove "Na ge Tonieka," a zase v opravdovem piesveddeni, ze bude etenati konec koncti pkijat poc,hvalne. V romane "Nage Tonidka" neni totit nadbytek "limonadoveho milovani, prchaveho miliskovani, zapletek srdci bloudivYth a dobrodrutstvi vyhledavajicich, v romane "Na g e Tonieka" vidime tetke poeatky eeskych vystehovalch na prerii rvani se na g ich o prvni vYtetek pkirody a pozvolne zapou gteni kotent skYch lidi v pude Ameriky; dime givot maleho venkovskeho mesta americkeho s jeho odig nYrn razem, a v nem tadu typo. Pied nag e zraky je piedvedeno, jak eeska slutebna devdata pomahaji rodin y sve zakotviti, jak zasahuji sy Ymi zjevy do mestskeho prostiedi, jak drava teka tivota jimi zmita, tvotic ostrtyky klidu nebo viry zkazy. A v prostied tohoto zajimaveho a pestreho pozadi stoji hlavni hrdinka,, proste, na ge, deska divka, probijejici se kru gne tivotem, protivajici miadi podobne gipkovernu keii s ostny i kvety a pak po krute bouti koneici v ptistavu, kterY ma v gechny vlastnoSti vgeth pfistavh. sveta. Stetejni postava romanu — Tonieka 8imerdovie jest spisovatelkou nakresiena tak, to bude zapoetena mezi nejtivej g i postavy Ceske litratury, byt' byla napsana americkou autorkou. 2adame etenaie na g eho spolkoveho organu, aby detli novy roman a odporueili ho syYm sousecilm. Je ho tok, jeho sloh a jeho namet davaji mu pravo, aby byl postaven vedle na gi stale sveti, do mnoha cizich 'fedi pfelo2enY roman B. Nemcove "Babielsa," k nit se stale a znovu ,vracime.

Organisator br. T. S. Dou gku Vagi pekne zpravy jsme vynechali. Zaletitost musela bYti odlotena do pfi gti schtze Ustredi. stanovenY trielanny vYbor ma do to dobs podati nailed resp. odporueeni, bylo-li by pro Jednotu za,hodno soil ,o ctruh pojht,Leili zavir::,sti ci nib:till

Strana D.

Ve sttedu, dne 10. ledna 1934.

Wro6ni schuze Uia.dovny.

Posledne uvedli jsrne v elanku fivodni kuse zpravy o vyroeni schuzi natl. Hi. poznanikou, ze to byla schuze nej yYg o plod na a jeji oetna, usneseni velmi teto schuzi jako den pied ye schuzi za,stupch s eleny HI. tar. vedla stenografick zapis osveddena typistka pravni kanceldt pkedsedy br. C. 11. ChernoskYho — pani Eleikova. Tesnopisne zapisy musely byti vy pracovany na psacim stroji a teprve zasla ny pokadateli, cot uvadime na vysvetlenot prod obeirna zprava o schuzi HI. Th.. nebyl, i uvetejnena v eisle poslednim.

Obou schtzi ye dnech 26. a 27. prosince eastnili se nasledujici bratti iffednici: C. ChernoskY, pkedseda; Eng. Jelinek, druh mistopkedseda; J. R. Kubena, tajemmk; Ed. L. Marek teetnik; J. N. Vavra, pokladnik; Aug. Kacit, pravni radce; Robt. Cervenka, Will A. Nesuda, Stepan Valeik, Frank Aneinee a T. H. Skrabanek. Zprava, o schilzi zastupc0 podal posledne jeji teastnik br. Jos. Holasek. Do druhe schtze dojel poiadatel, kterY pro neodkladnou pkitomnost ph uze.verce Vestniku nemohl bYti freasten ph sell-Uzi organisatonl.

Schtze nahromadenou agendou, deleimi vecnYmi debatami a kadou zasadnich usneseni zabrala eels dopoledne, po hodinove pkestivce eels odpoledne at do 8 hodin yeder. teetni vYbor pracoval mimo denni intervaly dlouho do noci, br. Valeik jeete ye etvrtek. Po vykizeni rtznYch kadorYch zaletitosti br. pkedseda C. H. ChernoskY pted.dleniun Hl. Ur. obeirnY elaborat zahrnujici kadu na.vrhil vyelYch ze schtze zastuPo nicht postupne rokovano a ktere pc) vYmene nazorti, sem tam menei Aprave zneni neb pkipojeni dodatkil byly jednomyslne pkijaty. Usneeeni je dela kada, budeme o jednotlivYch psati zevrubne a dnes uvadirne ty nejdilletitejei.

Clenove Hlavni tkadovny Slovenske Podporujici Jednoty Statu Texas se usnesii, aby kaalY jeji cestujici zastupce, poeinaje lednem t r posilal do Vestniku zpravy o sve einnosti v pkidelenem okrsku a pkehledny vsrkaz jeho prace, .by do organu zaslal nejmene jednou-mesiene.

Kandy organisator, &five nein zaPodne agitaei kdekoliv v pkidelenem mu okrsku, jest povinen navetiviti pkedsedu, tajemnika - a dalei tkedniky znistniho tadu resp. veech druhYch kadt a potadati tyto iftedniky o napomoc k ziskani novYch jsou-li nezbytne tadouci napomoc, dobra vide a vliv mute organisator anti sve komiene s jednim neb nekolika mistnimi Utedniky a organisator jest ten opravnen uzavkiti s nimi neb zptisobilYm Menem domluvu ohlecIne rozumne delby korni g neho za nove ziskane deny; poskytovani komieneho neb jen east jeho nedovoluje se nikornu a jen jednotlivci, kterY organisatoru v ziskani dlent jest napomocen. teetnik Hlavni tkadovny S. P. J. S. T. vypracuje a da, zhotoviti behem 30 dni letadky, vyzYvajici ptedsedu a tajemnika katdello kadu nasi Jednoty k teinne napomoci nagim zastupcinn. Lettleky maji bYti po zhotoveni neprodlene rozeslany katdemu tadu.

Potadateli organu uloterio redakene usiiovat o 'siteni zajm.0 a pochopeni tivotniho pojieteni, das od easu podavat dlenstvu rozbor z. objasneni :veech. pojistek, S.- P. J. S. T. atdosud vydanYch, ukazovat na jejich vYhody, porovnavat na ge platebni tabulky s onemi standartnich poji gt'oven, pomer hodnot odstupneho a pod. Organ ma praci nagich stupcii naddle vydatnou agitaci podporovat.

Hlavni ttadovna S. P. J. S. T. s nelibosti r oh1121 a odsuzuje ty tadove iftedniky neh deny, hledajici a Oivajici vYhody nageho Bratrstva, by v zapeti ho syYmi nePtiPustrim jednanm pogkozovali. HI. ttadovna, odpoluduje alenstvu sdrOenYch HAI), by do

Upozorte- ni vs-em, V

1i

1,0

0

IF 7 \+-

,

y4

rI

01

rec7.11:7,c2 v ,i1,,stniK. vi'mnet:- si znaoky podle jme ,./ .-1 a je-Ii tam 1-34, to znamena„ ze piedplatne na Vestnik Vam vyprgelo due 1. ledna tohoto roku a tedy jest pro Vas nutno, byste bezodkladne zaslali 65 cent(' Money Order ,nebo 70c osobni eek, cc pfedp'atne na dal gi rok. Jinali . Vestnik bude 7L~c'aven. Doufarne, ze n-.si odbe ,. a tele, kteil si sami piedplaci uznaji, ze cena tato jest tak levna, z.,.. neIze nikomu posilat Vestnik na (dull.

VYD. VESTNiKU. cirlAlin lifa du -n pvnliti i edince isouei iPCinateli poji gt'ujicich spoleenosti, ktell zneutivaji sveho fitadu k ziskan davery a take vYzvedam mezi eleny, jsou-li = gni zvYgeni pojigteni, by jim ho pak proelali od pojigt'ovny. Hlavni titadovna tyto nekale praktiky rozhodne odsuzuje.

Organisatoti maji oznamit kaaleho mistniho fitednika, ktery odmitne jeho napomoe neb neuzna je co presoplatne zastupee S. P. J. S. T. Zastupci dcstanou od HI. ttadovny ureite navody ohledne ziskani novYch elent Maj ptisne nabizeni nenabizet pojistku nagi Jednoty osobam nestaleho zdravi, pochybneho karakteru neb zamestnani pot'ouchleho.

Netnik HI. titadovny uvetejni eas od easu oznamku pro ziskani dal gich zastupcfa jim by byla ptidelena mista, jsouci dosud bez cestujiciciho zastupce. Hlavni tjtadovna da, na ptihla gky ptednost uchazedilm mistnim. V uvedene oznamce budi2 yYzva k ne2nemu pohlavi, z nich g schopne, pkidinlive organistorky budou vitany.

Ustkedna zajisti si slutby zapracovaneho odbornika pojieteni, kterY by v pkieti hromadne schuzi organisatort pkednes1 poudnou pkednaeku o tivotnim pojitteni i naznaeil testy k tspeenemu nabizeni pojieteni.

Tajemnik Hi. Ur. ma nechat zhotoviti dvacet fotografiekYch snimkt tki vyplatnich eekti, ktere byly Jednotou poukazany dedicum po elenech, zemtelych kratce po seem pkistoupeni do Jednoty. Snimky eekt poukazanYch pozilstalYm dedicilm bratril JIM°, Viktora a Franka JuredkovYch budtet zaslany poetou jednotlivYm zastupcum.

Jests jine resolute byly v teto dtletite schtzi tstkedny pkijaty a budou naei bratrske rodine s patkienYm objasnenim prostkednictvim organu scieleny ZaleZ'itosti majetku Jednoty probrany byly velmi peelive a bylo v gemi eleny HI. tn.. poteeitelne shledano, ze ptes neptiznive hospodatske pomery naee Jednota krisi pfezila ujmy, naopak, na celkovem majetku, cot dosvedeuje finaneni vYkaz, dosti ziskala. Bylo pies osm hodin veder, kdy schitze byla bratrem ptedsedou ChernoskYm ukoneena.

'7 *

Rad Ennis, eislo 25. idteni bratki a sestry!

Tak jit mame opet novY rok a katdY doute mu bude pkiznivejei net ten minulY. Ku konci roku minuleho na ge Jednota ueinila veliky krok ku ptedu a doufam, ze ptjde stale za vytImutym cilem. Nat fad odbYva dne L4. t. m. schtizi, kde bude uvadeno zase hodne novYeh• elent, tak to naletite oslavime. Mame slibeno od tri dobrYch bratru to spolkovYch a dobrYch pracovnikti, ze k nam na schtzi pkijedou a promluvi, totit" zdali bude poeasi dovolovat. V teto schuzi ten se pujely budou obnovovat, a kdo se neptihlasi, tak br. fieetnik s nim asi musi promluvit jak stanovy natizuji. Tea kdo si chce zaplatit na celY rok, mute tak udiniti v teto schuzi.

S br. pozdravern, taj.•

0 nail akci ziskivini 'denIra S. P. J.. S. V po ,,ldnim em Vestniku f.apsal jsem clanek o sjednani schilze jednatelt. na gi Jednoty. V dlanku tomto jsem napsal jednu veto, kterou, si zde dovolim opakovat a poclati struone vysvetleni. Veta tato zni naslsedovne: "my a snad vgechno dlenstvo dozna, ze ndliorova akce zapodata br. Fr. Mouekou, redaktorem organu, potkala se jit nyni s velAYrn tspechem, nebot' za pomerne kratkou dobu byl napsan obnos pies pal milionu dolart noveho pojieteni, ziskano sta novYch &ernu a mladete."

Kdyt jsem psal elanek ten, neminil jsem psat historii, co kterY Glen pro Jednotu v minulosti, za 'eta sve dinnosti jiz vykonal, ale minil jsem, ze br. Mouela od doby, co ptevzal vedeni Vestniku, stale psal a ein:l natlak, aby jsme poeali pracovati, by Jednota ziskavala nove elenstvo a Wa yne mlade'Z. Byl jsem ptitomen schilze Hi. trt., nemYlim-li se v mesici bteznu, odbyvane ve Fayettevilles ye ktere br. Moueka vystoupil a opet opakoval, 2e nyni jest eas chopiti se prate a zapoeiti neco, tedy to, co by bylo Jednote ku prospechu.

Skutedne ale stala by se krivda nasemu ptedsedovi br. C. H. ChernoskYmu, kdyby on a nekolik jinYch alma Hi. tk. nemeli dostati uznani zasluh za pKaci vykonanou. Kdy2 jisty elen s ironickYm irsmevem ptal se br Moueky, co tedy mini neb chce delat, ujal se slova br. ptedseda C. H. ChernoskY a dal br. Mouekovi za pravdu, a vysvetlil, ze on sam jia po dlouhou dobu pracuje a pfemYeli o planu naborove akce ziskavani elenstva.

Ano br. pkedseda C. H. Chernosk y jiz pied lety trval na tom, aby elenove byli ziskavani stejnYrn zptsobem jak to din' jine obchodni pojiet'ujicr spolednosti ,tedy jednateli.

Bylo to jit ye sezde odbYvanem v Temple, kdy se br. Chernoskemu podakilo prosaditi aby Jednota zamestnavala organisatora, kterY pro Jednotu vykonal kus prate. Mel nejlepei iimysl, ale z rianYch pkidin, snad hlavni z teto neporozumeni, nepotkal se s spechem, aekoliv napsal jisty poe'et elenstva a zalotil Deiske Oddeleni.

Br. Chernosky nil pro tuto akci duel i Jezdil a navetevoval lady, nektere nekolikrate, ale sam pr' eel k tsudku, ze zpt.sob tento neni spravnY, neb stale nebylo oeekavanYch vysledkil. Tkeba plan tento zklamal br. ChernoskY piece trval na torn, aby se pokraeovalo a pracovalo made, at se mu podatilo vypracovati plany spolu daleimi deny HI. tk., ktere byly pro to ,aby se ustanovili a zamestnavali jednateli, kteki nyni vykonavaji .praci skuteene chvalitebnou.

Nepokusim se zde psati o praci, ktera je uvalena na nekolik elenu. Zodpovednost vedeni eels Jednoty spoeiva opet na nekolika jednotlivcich f kteti misto platu a odmenv east° podlehaji kritice, ale snad nekdy, nekdo napiee o skuteenYch zasluhach jistYch kterym toto uznani celym pravem path.

S pkanim zdaru v Novem rode veem bratrum a sestram a vzrtistu mei S. P. J. S. T. Jos. F. Holasek. ltad Moray ska Or/ice, cis. 145.

Penelope, Texas, Posledni schtze na geho kadu navativena byla pro nepkiznive podasi dosti slab& Budeme proto odbYvat schtzi druhou a to 14. t. /n., obvyklou dobu odpoledne. Budeme uvadeti opet nekolik novYch elenu a jste timto iadani dostaviti se v podtu co nejhojneja in S br. pozdravem, F. Hegar, taj. aby jen Hnev je sobect-vi, jet ho vale se pinila a zuti proti tern, kdo pliii van svou a boti.

Strana 10.

VESTNiK

FR. SOKOL-TrJMA:

Valaiski Mime.

ROMAN. Dil II. inn

mumnmummuw^uumnu^ummmm^uummmm^ituumir`?

Ale Helene to velmi Pohodila hiavou, ktera, dosud peknY profil oblideje neztratila, a poposia ke dvetirn.

Naille se dvefe oteviely a ve dvefich stal — Vladimir.

Zahledeli se na sebe a diouho zustali be ze slova. Po hodne chvili pravil Vladimir: Nevi ti dobte. Ch "Pozoroval jsem te bi ti neco? Mluv! itekni —" "Nic mi neni. Co by xnn mohlo chybeti? Mam vS'ecko "Trpce zneji tva slova. Mas vsecko, vim.

Cele odpoledne nepozarovane te pozoruji.

Vim, 2e's churava. Vim, ze vderejSek i dne rnocne na telae ptisobi" "Ne, nejsem churava. Snad pouze unavena. To pfejde." Usedla ke stolu.

"Chtel jsem s tebou, Helen°, mluvit dnes o sarnote, chtel jsem te o to pntadati, kdy jsem to videl odchazeti. Ctel jsem ti co citil jsem vdera pii one slavnostni fedi a o dem jsem uva2nval po celou noc."

Más- 4i mne jen trochu rad, nerozvirej starou than, davno zacelenou."

"Dayno zacelenou? Nevekim, Heleno. Nochci se dotYkati toho, co kdysi odehralo se v tomto pokoji nechci vyvolavati vzpomin ky, jak to vSe vzniklo a v2nikalo, ze jsme se rozeSli. Zmizele bolesti vzpominkou o2ivnou. A mile vzpominka vraci chvili 'Zivota rneho, nejosudnejAi. Tato vzpominka slavi dnes rovna jubileum. Je tomu dvacet let, kdy v tomto pokoji odbylo se posledni naSe setkani. PamatujeS? Poslechl jsem tve rady. Dvacet let venoval jsem se rodine a povinnosti, jiz jsi mi urdila. Nate styky po celou to dobu byly pfatelsky chladne, sama Jarmila se divila, prod radeji jezdim na dovolenou k rodietim ne2 sem. Pracoval jsem pro rodinu, jiz jsem zaopatkil skvele postaveni — ale nic vice.

Vladimir rnluvil klidne, ale citove. "dim dele pozoroval jsem od one chvile tvoji dinnost, chapal jsem, se testy naSe se deli. Zprvu jsem se ute goval onou blahavosti, se osud mi dopomfte k tomu, jsem vlastni pozcleji jsem chtel zapomenout, ale y e vSem jsem v2cly byl hrdy mySlenkou, ze ty mne nalthS, to nikdo jinY nenazYva te svou, se nikdo jinY te neliba a v narudi nesvira. Bylo to sobectvi, ndporny, hnusnY, egoismus, vznikajici na jedne strane z vedome ztraty, ji2 ma,S byti nahradou, na druhe ze 2arlivosti mne stale stirajici. Dodr2ovani tveho slova, posilovalo mne v konani povinnosti k rodine. Ono mne ukonejklo a vedomi, 2e stale mohu miti narok na tebe, umoZnovalo mi lehdeji nest! ztratu tveho Vela v jistote, ze neztratil jsem tve lasky.

Leta jsem se tak uteSoval a beta prodlu2oval muka tveho odfikani. Vysoko povznesena nad kakle‘ sobectvi, nepoditajic, co to bolu vy2aduje, co odfikani nad lidsite sily, stala jsi tu v nedotknutelne sve 2enske neportfg enosti a teprve dnes po letech se ti pfiznavam, nevekim, co tenkrat v Brne jsi mi kekla: "To znamena neptinesla bych ti, co pkinesti muse ti Jarmila neporuSenost meho panenstvi a distotu sveho tenstvi."

A ja pkiznam se ti, tenkrate zustal jsem ohromen, nikoliv skutkem samYm, ale ze ty jsi se ho dopustila, ty, v nit jsem jako v boha vefil, za jeji eistotu bych byl hlavou rudil. Po dvacet let nevymizelo to z pameti. Po dvacet let i dnes slySim zvuk hiasu, jakYrn jsi to fekla. A dnes po dvaceti letech ti pravixn: nevekim tve obzalobe.

S poe.atku jsenr — teinek tveho pfiznani byl hroz1V. Trapila mne tva, nevera. Dobi-e jsi tehdy tekla: "0 im je mu2 vyZilejAi, tim vets! 2ada, zachovalost teny a ten mut jen vi, co vateri jest, jenZ' se v ni topil, zada zpravidla nejnevinejti divku vest k oltati." Ani ja nebyl jinS7. Nevyhybal jsem se poMtkurn i ja byl z onech mutt, kteti Zadali nejnevinnejti clivky podlehi jsem pod dojmem tveho ptiznani.

Uveril jsern mu a to je mym trestem za tvoji ztratu, ze jsem uvatuje o motnosti ztraty z tveho poklesku meril ji tim mnoho-li jsem ja na cizi ucet vytil. Z davodu domnele ztraty tebou zavinene podlehl jsern tvemu ptani a potadal za ruky Jarmily. Jak pozorujet, neza.krYvean nic pied tebou. Nae. Dnes pozde chtit byti leptim, mazdam se sku nosit na tvati a volati: lepsim, net jsem." Pozdeji vzpominaje the pevnosti a urditosti, s jakou jsi ztistavala verna slovu, odrnitnutirn ruky mallnovy a Rottnaglovy a snad i jinYch, uvatoval jsem, a ptiznam-li se ti, te jsem tvemu vyznani slov a obvineni veril, shutky mne dokazovaly pravy opak. Po /blaze a srovnavani tveho celeho tivota nernajiciho ani skvrrly stinu doAel jsem k ptesvedoeni. 2ena skutedne na lasce hte gici nezjevi tohoto hkichu nikomu, ba ani knezi. Toto poznani ptitlo mi pozde, ale ptitlo a v myth odich tebe ()distil°.

Hanbil jsem se za to, ze jsem tebe mohi podeziivat, tebe, jet rostla v nedotknutelnosti, v distote zachovavajic destne dane slovo, jet" sletelo ti se rt11: dobrovolne, bez nuceni k mernu upokojeni a gtesti Jarmily.

Stydno bylo mi pozdeji, bal jsem se tveno distal.° pobledu a proto jsem se ti vyhybal. S podatku jsem se chtel pfesvecileiti o vSem, z deho jsi sebe vinila — ale poznal jsem tvou pevnou, nezdolnou vuli, eon nine vice jate utvrdilo o tve eistote. Stydel jsem se za sebe — ale bylo pozde.

One noci pied dvaceti lety nezapomenu. liozhodla nad mYm t- ivotem. Jak z jinYch .vetit zjevila ses pfede mnou, velika du(hem a ptesveddujici sloven'. Dnes stojit vznetene, tim vtim, co jsi tenkrat slibila vykonati. Sama bez jakekoliv pomoci, optena pouze o svoji bolest, kradela jsi po dvacet let od maleho dobra a k nejvetSimu. Dnes jsi svetici kraje velikosti dobra, jet vzniklo z tve bolesti.

Vyznavam ti svoji zpovecl'. V te (lobe, kdy ty jsi pracovala v odtikani ttesti tivota, bez naroka nejmentich, na co ma katcla tena pray°, bez lasky, bez nadeje, bez mute, bez matetstvi, bez radosti rodinne, -ja v hrubem sobectvi radoval se z toho te jsi mi zachovala vernost. Neptitlo mi na mysl uvatovati, porovnavati, jak nelidske je moje jednani, Aka zloeinnost eiti z tohoto nine lichoticiho me maske marnivosti hoviciho tveho odkikani. Mezitim co ja mel vSeho, dobrou Zenu, krasne a hodne &Ai podobne toile povahou, ty nemelas nikeho, ty jsi stradala, trpela, obetovala se, lasku rozdavala lasky neznajic a za vae, co bylo tobe upteno, co tva, Slechetnost na oltaf Lasky sesterske polohla, za obetovani a Stesti celeho tivota — obetovala jsi celY evot dobru. Jak velice vzrostla vzne genost tveho jednani, poznali by teprve v gichni, kdyby videli, mnoho-li jsi pti torn trpela. To vime pouze my dva.

Vdera kekl tednik, ze • v kadern °betavani je odfikani a dodal: "A nemohlo by byti nebo vzniknouti z odtikani — obetovani?" Je to tvoje veta, Helenko, z nit videt, jak vzrusta hodnota tve prate, kdy elovek meti ji psychologickYrn mehtkem jako yeerejti tednik. A ph jeho teal teprve jsem poznal nizkost sveho jednani.

Teprve vdera jsem se pied sebou zastydel za to, co jsem nerozumem s yYm spachal na tobe. Hrdost tvoje nedovolovala se snisnad jsi dekala, ze pkijdu sam a vyvazu te z dobrovolneho slibu. A ja? Po beta

Ve stkedu, dne 10. ledna 1934. teSil jsem se z tve vernosti rok od roku dekaje zazrak, ktery neptichazei. Jako by blesk udehl, cestu osvitil v hlubinach a temnote tivota tveho, prohled1 jsexn a jasne videl hrozny skutek, jehot jsem se dopustil na tobe. 'Vera teprve jsem poznal, jak velikY rozdil je mezi nami, ale lidera jsem teprve ocenil velikost tve andelske povahy.

Okradl jsem te, okradl o divot, rodinu, maniela, o ttesti utiti tivota a za to jsi mi zachovavala– vernost. Jsem zlodej, ba horti, jsem lupie, jent ti vsecko vzal a za to ses odmenila lazkou, stalosti a dochtenim daneho slova. Dnes na prahu stilt kdy vot se Aetiti uz podina, ptichazim k tobe a prosim te: odpust' mi, ty cherube muj bily, odpust' mi, te znicil jsem tvilj zivot, odpust' mi, nemam-li se zbaviti zbytku tivota nasilim. Dnes pozde je vraceti svobodu tobe a danY slib, dnes obracim se k tvemu srdci a tvou velkou vznesenou a cistou lasku prosim, aby mi odpustila -" Vladimir klekl pied Helenou a, ruce ji libaje, plakal hlasite.

Helena byla ptekvapena tim, co slySela, Jako by pa dlouhe dobe bloudeoi uslytela zname zvony vesnickeho kostelieka rodne dediny. Tak ji bylo blaze ph tom dem, co slytela od tohoto mute, jen se ji tak Casto zjevoval ye snach i v bdeni a jehot, byt' dnes nemilovala ohnem tenske vaSne, pied ho vzpominala. Videla ho na kolenou, v pia& a to ji smitovalo se vSim, co vinulo se jejim Zivotem. Slygela od neho slova uznani, litosti, zpoved', jiz snad zadny mut iene milovane nesvetil. Melo, jistotu, ze proZiva, jeji bolest, ze s ni citi a s tim, to ji smitovalo nejen s nim, ale co vytrpela a prokla.

"Dekuji ti, Vladimire. Dekuji ti," pravila pohnute.

-OdpuStit. mi, Helena?" zageptal.

"OdpouStim." Polibila ho.

Zilbal ji ruce i oblidej.

"Dnes to nejsou jit polibky, yid'? Suckle listi na strome 2ivota, Starneme, Vladimire."

"Jsi jette 'Ana zivot, jette bys dovedla blatit, milovat, a vet, skoro bych te prosil, mutes-li "Ne, ne, miij milt'. Kvet mladi je jako ta kvetina bajne zahrady, ktere, kvete jednou za lidskY tivot. Co odkvetlo vice se nenavrati. Net jsi prisel, delala jsem Adet tivotem. Tys ptitel k vyrovnini a prive yeas a vhod. Nechci se stati sme gnou, To u ts je odbyto. Odkvetla rake nevoni.

Jsem ro.da, te's ptitel prase v tuto chvili, kdy ptepadala mne slabost bolesti. Dnes se ti pfiznam, ty nevig, co jsem vytrpela za ta leta odfikani a nuceneho celibatu, Mlacii, krev a va.:seri rodu volaly, ba ivaly po ukojeni, po narudi mu gove. 2eleznou vuli polotila jsem pied tuto slabost zavory povinnosti, jit jsem dobrovolne "Tula na sebe. A jak vidis, spinila jsem sub a dostala slovu. Egoismus, z nehoi se obvitmjet, byl zavinen mYm ptanim a nerozvatnYm slibem. KatdY z nas je trochu vinen. Jarmila, te se dot-tebe zamilovala, ja, to jsem pfiga s nerozva gnYm ptinim, a ty, ze ses uchytil na vejidku me poruSenosti.

Muj drahSr." --- Helena pozvedla Vladimira a hledic mu do odi, na pe pravila: ja tenkrat — co jsem "Tys myslel, ti v Brne fekla. Ano, ma g pravdu. Nem podobneho iena nekekne a nejmene by to sdelila 'nu& ntlIckftnemu. Ne, ne. Nedotknuta pfiAla jsem do tvYch rukou a nedoteena odejdu ze tivota.

Obviriujet se, te nepropustil jsi mne dfiye ze slibu. Hled', onen sub odfikani mel v zapeti jine dobro. Laska moje, divokost krve a touha vybily se jinYm smerem. Vidi6 jeho dinnost kolem do kola. Kdyby nebylo odkikani, nebylo by vzniku k obetova,ni. Co zaleli Tha 2ivote jedince, kdy celek Zije. A neni prave to vS'e, co tak itzce

Ve stredu, dne 10. ledna 1934.

Das tia spojilo, co bylo pouhou nahodou vyvolano, podkladem, ba zakladnou vseho, co tu vzniklo? A nestoji vte,co tu vidit, za trochu erotickYch bolesti? Kdybych se byla vdala, byla bych At'astna? Pohlad' na Jiriho Malinu. Soudil se s tchanem a konedne zapudil zenu od sebe. Vte, co se stab, vetkere utrpeni ,vte, co my dva snabylo tak eiste lidske, tak obetave, poneva& zajitt'ovalo ttesti Jarmily.

Pravit: okradl jsem, to o rodinu, o ttesti, o tivot. Ale tys tivot, West, zdravi Jarmile vratil a pfidal jsi k tomu rodinu. Jsme vyrovnani.

A cot kdybych si byla tebe vzala — a zustaia bezdetna? Jarmila byla by zemtela, Nebylo by nam potom jet smutneji net ones?"

Helena mluvila tak srdeene a presvedeive te Vladimir se nezdriel a opet ji "Helen°, nevim, demu se mam u tebe vice podivovat, tvemu duchu, tve obetavosti, velikosti dine nebo mekkosti a netnosti zenske . Ty sludujet v lobe mohoucnost energie mutovy, pfesveddivost slova nejleptich reenikii neznosti tenskou, zrovna uchvacujeS. Jsi vzorem mute tenam a vzorem ten mutilm."

"Jsem rada, to jsem se v tobe nemYlila.

Jsem prec jen hrda na tebe, ze jsem tobe lasku venovala a tobe vernost zachovaia.

Nezrad' ani slOvem Jarmile, jako dosud, co se stab mezi nami, te jeji ttesti bylo koupeno nati bolesti a inYin — staropanenstvim. Otravil bys ji tivet A' dries je na vse jiz pozde. Mat deti, statidek vnuky a je --synovce. Jsem rada, ze's prisel. Jsem silna virou, te procitil jsi to, co jsem vytrpe'la.

Nemarn-li roclinneho tivota, Atesti, rodinneho krbu, deti, jet by mne milovaly, mam vas, a vim, 'te mne vtichni opravdove milujete a krome vas mam velkou a detnou rodinu tam venku. Pohlad' jen firma Jai Malina a Helena, to je otec kraje, ja jsem matka.

V lasce zju, lasku rozdavam a tfebas sama jsem matetstvi nepoznala, jsem matLou vtech, k nit se s laskou obraceji a ktera se o ne rnatetsky stares BYti matLou detem je povinnosti, vyplYvajici z rodinneho i zakonneho zfizeni, ale byti matLou kraje a tolika, set oputtenYch, ty pozvedati, tern pornahati, vest! zleptovati jejich a tak upravovati jejich pomery, aby, vyrustajice z nich, stavali se leptimi, dokonalejtimi, neztracejice se svemu rodu, to, muj drahY, je nepomerne vice. Za toto materstvi, kde mluvi rod a jedno, se ye prospech celku, vzdavain se naroka na roclinu vlastni a zustanu tim, dim mne udelala nate spoleena bolest, z nit vykvetlo stesti Jarmily — matkou kraje valatskeho.

"A valatskou svetici," dodal Vladimir.

"Nyni vtak odejdi. Dlouho jsme jit vzde.leni spolednosti."

Polibila Vladimira, ktery ji k sobe viele ptitiskl a vagnive, jako za dob mladi, "To je jediny htich, ktery imam na sveprohodila Helena, domi ',fed Jarmilou" "Tyto polibky plati tvagrove," pravil Vladimir.

"Ne, ne. Vim to zcela ureite, ze platily pouze Helene — te bYvale —" usmala se. „ * * Zveriku zalehi sem hlas Jarmilky.

Za okamtik vbehla do svetnice s kern.

"Tetinko, hledame te, pojd'. Budem hrati novou hru: "Soud lasky". — Jifik ji skomponoval ---" Nable zahotela v oblideji "Ne, pan VaSuta. Ale pojd', tentinko, ty bude kralovnou, ktera bude roulavat tenichy a tatinek kralem, ktery se bude tomu, branit a bude z nich delat vojaky.

Pojd' I3ude to znamenite. Ut na nas dekaji. Pojd'te, zadneme."

Helena s Vladimirem, pohlednuvt'e na sebe, usmali se a vytli za nirni.

VESTNIK XXX. Veder — KrasnY srpnovy vecer snesl se nad krajem.. Pi• roda horska, pozdejsi tady, chystala se, obtetkana plodem, k porodu. Nekde uz &oda skhzena. Kraj vonel chlebern. Bylo klidno, ani mradku na ()biota, ani zachvevu sepotu lfsti v korunach stroma. Ptactvo jiz umlklo. PlnY, velky raesic vypliil tam nad -25.rovS,m" a magickYm svym svetlem osvet1oval kraj, halici se v pohadkovou modravou Serr z nit — to svet1eji, tu tmaven vystupovaly hroty Takove zbo2ne ticho bylo, v nem2 se srdce modli citem, kde slova byla by znes vecenim posvatnosti okamtiku.

Helena sedela v nodnim tupanu u okna, mnoho dojima protila dnes. Priznani Viadanircaio posiiilo. Jakoby ocittena, zleptena a odhodlanejti hledela do budoucnosti. Tyto dva dni zazraene na ni k.ovaly. Chapala svuj ukoi. Pocit'ovala prospech sveho posiani v oceneni vteho, co ‘yiconala,. Nedostaio se ji tucneho titulu am vyznamenani. Kdo pak si vzpomene na zastrcenou dedinku Horn! Sea' na Valatsku nebo kdo pak zna, anebo slytel o Helene Malinove — o Jirlm Malinovi ani neUkradli neco ? Neukradli! Zavrat tun nekoho? Nezavraidili! Provedli peknY a slutnY bankrot? Neprovedli! Nebo aspon nej alsk potadnY tvindl nebo thafstvi — a vsecko neprovedli? Tak k vertu — co s nimi chcete? 2e to a ono udinili pro dobro kraje? -- A nic vie? Co s tim chcete?

To se ma vekejnost dozvedet? te se to ma ecenit? 2e by to melo miti nasledovniky?

Nebud'te blahovci. Dobre skutky se odmenuji vedornim vykonaneho dobra. To nepatti do vekejnosti, ponevadt to nasledovniky miti nebude. Vratdy, potary, bankruty, a podobne na vefejnost path, ponevadi nasledovniky miti budou. 2e je to zvracena moralka? Ale jdete. To je k smichu. Zeptejte se etenata novin, zdali radeji budou dist referat o nejake Horn! Seel, te tam to a ono vykonano pro dobro lidu, nebo elanek, pojednavajici o vrahu N. X., jent zavratdil etyfi kramate, jdouci s trhu v Suchoplazech, jejich teny podfezal, pet detnikti a dva strainiky zabil, dvakrat ze talafe utekl Ach, to je new jineho. Co pak je takova Horni See na Valatsku, co Helena Malinova, o Jirim Malinovi ani nemluve — Helenka, hledela oknem do ztichle noci a ruzne mytlenky ji hlavou tahly. Znovu provte a jako tenkrat, pfed dvaceti lety, poblitena ye sneni, hledela do modraveho jasu krajiny. Dedina jiz spala. Pied oknem tatat lipa, pod ni tatat lavieka, na sedan s Florytem, kdyt chtela oklamati Jarmilu. Dosud slyti rnekkk a tesknY napev one pisne, pro ni nezapomenutelne: "Povirn bolest, povim — —" 0 te doby stab. se jeji zamilovanou pisnidkou adkoliv dues tit ji Flory nezpiva, jako by tuteni mel, co vae v te melodii lett A tenkrat, pied dvaceti lety, tady se ji zjevilo v mozku, co polotilo zaklad k jeji nosti, tady ye snu videla, co dnes je tu skutednosti. — A ptece, jakY obrovsky rotslli mezi tenkrat a dnes— — Jak postoupila.

Vnotila se do techto mytlenek a Lila v jich minulosti. Tak ji bylo lehko u srdce, tak mace, naladove. Davno nebylo ji tak jako dnes, jette nikdy nepocitila takoveho klidnail° uspokojeni jako dnes. Jako by s celYm svetem byla smiiena, jako by tine s ni a tivota jejiho byla stiata„ jako by ode dnetka mela melt jinY tivot — — klidnY, mirnY, spokojenY — — — Nahle — Co to? Sni ? Bdi? Slyti melodii — Poznava ji.

Probouzi se a nasloucha. Malice zvuky cella -- tarn pod lipou — Cello zrovna mluvi, teskni, lka, taluje, pros!. Zvuky dojimajisrdce uchvacuji, tout! a WI nadeji. Nebo nevS7slo\ tlE1 krasneho povtria,eliciha brie tam

Strana it z toho nastroje. To neni hudba, to je fee, jit mluvi posveceny umelec svym srdcem k srdcim celeho sveta. ftee nevyslovna, telY rozurni a kdo porozurni a prociti, stava se ptistupnejti dojmam, z nicht vznika, soustrast, lidskost, vznetenost dobra.

VelikY umelec, Bohem vyvolenY, tu hral.

Snad nikdy dosud a nikdy pozdeji neza111.61 Jirik Vatuta, co tady irnprovisoval pod lipou statku Malinova, jako by touto hudbou vdeeil za vte sve clobroditelce, jet nenechala v nem velk2 hudebni nadani zakrnet, ale dojiomolala mu k rozviti, aby plod vydalo.

Helena celou dui posIduchala a tklive jeji nitro, cittun rozumelo tett) hudbe a etlo , ni vdeenost a volani: lidmi bud'me k sobe, lidmi vzajemne se milujicimi, potom budeme silnYmi. Byla to modlitba vdednosti, prosba za budoucnost, dik za lasku, pozdrav duvery a vira v nadeji, ji g vzkfisila k tivotu cely kraj ta, jiz velikY umelec nenrate nikdo siozlt, neni-li umelcem jako Jurik Vatuta.

A nyni — Muj Bote Variace na valatske pima, z nicht pfechodem octl se na, domaci pilde a ted' — Janine, tklive nesou se zvuky, lkave talujice — — — Helena poznava pisela FloryS'ovu: Povirn bolest, povim, ale komu, nevim.

1VIamiCky nemam, tatioka neznam, Povirn bolest, povim, (ale komu, nevim).

Helene vstoupily slzy do oei. NezacIrtovala jich. Celt' obraz se ji zjevil. Tenkrat. Pray e tak zpival Floryt. ,Poeatek jeji obeti odrikani, obetovani, zakladni kamen ttesti JarIndy a hrob nadeji, do nehot vlotila dries i zapomenuti. vae Melodie doznela. Ticho rozprostielo se kolem. Sem tarn cvreek zatikal. Nic jineho nerutilo velebnY kraj mesice.

Helena sedela u otevreneho okna bez hnuti, jako by dekala, te se tyto zvuky vrati, te znovu a znovu bude protivati dosud nepoznane blaho velikeho smiteni — — Nic — Ticho.'"NaprostY klid v pfirode — i v srdci.

Nahle u okna objevila se Jarmilka. zateptala.

"Tetinko" "Pro boha, co tu dela0" "redela jsem, ze Jitik bude ti hrat zastaveniako a Sla jsem poslouchat. Tak krasne hral — — a tu posledni pisnleku: tit ji umim celou."

"Ale dite —" "Tetinko, prosim te — mohu mit Jikika rada. Vid', te to maminka dovoli. My jsme si dnes ekli, te se mame radi. A sama jsi mi ho y e hie pfisoudila. I tatinek proti tobe prohral."

"Je-li Jifik takovYm elovekem, jakYm je umelcem, byla bys nejat'astnejai tenou pod shincem. Prornluvim pozdeji s matinkou doufam, ze prosby moji neoslyti, ale nyni miladku jdi spat, aby matinka te nehledala."

"Oh, matinka spi jako dudek, tatinek spi tpatne, ale jemu jsem kekla, te jdu Poslouchat Jifika, ze bude tobe hrat."

"A tatinek?"

"Svolil. Tatinek o tobe tak vroucne mluvi. Tak te ma, tetinko, rad. A my vtickni.

Jsi tak dobra, te katdY te me, rad a proai valatska, svetice." ti po zasluze Odbehla.

Helena se za n! zadivalas Nove jaro tu Je to nahoda, osud, nebo snad pfedurdeni, ze onen hoch, bratr Florytav, jehot velikost umotnila, ma se dostat k nim do rodiny, kdyt Floryt nedostal? A piece byl spolutvtircern, &testi Jarmilina. Byla by to pouze spravedlnost tivota. .. Ci vytti moc?

Vylotila se z okna a zadivala se do kraje. Zrak jeji °lake' se tarn, vysoko o Hadhost', ktery tam stal jako ochrance kraje,

VESTNIK

Strana 12. jej Apo veky streti a vznesl se vr ge k °blaze, kde ligotaly miiiony hvezd.

Mir v prirode, mir v dna. . . smirena s ostidem, uklidnena a povznesena, vyrovnana se tivotem yr:1111a se zrakem s nadobladnYch svett. :Teprve nyni pozorovala, ze na vychode objevuje se bilY pruh svetla. Ozvalo se 'Aveholeni ptactva.

Svitalo. . .

Konec knihy tketi a posledni.

DOSLOV. Spanila etenakka a trpelivY ctenar dodetli knihu. Snad si tvorili zaver jiny, snad vice rornanovejti — aby se dostali. Volil jsem rozuzleni odpovidajici povahove hrdince meho lieeni.

Dale se snad bude jAati etrenat tnalY Valatska, kde ze je ta Horni See? Kde jsou podobne zavody? Kde tije nebo zila podobna Helenka Malinova?

Na to odpovidam: Jdete Valasskem a najciete ne deset mist, kde by mohla bYti Horni See s podobnymi zavody, ale sta mist Horni Seel jestvujicich jette dnes bez podobnYch zavodt s lidem zaostalYm, protote zapomenutYm. — Chod'te valatskYmi horarni s laskou k lidu, nehledejte v nem jenom chyby a kkehkosti lidske, ale i dobro, ktere v jeho srdci naleznete.

A ne-mali dosud Valatsko podobne Heleny Malinove, nechat' co nejdtive se mu objevi, dinnosti tuto kreslenou, 13:lahodarnou praci k jeho zlepteni hmotnemu a povzneseni mravnimu. Ptai bych Valatsku ne jednu, ale nekolik podobnYch Helen( ale bez onoho protiteho bolu a bez one tragedie, jit prohrdinka teto knihy, Helenka Malinova, a jsem jist, ze z vdednosti by ji valatskY lid rovnet nazval: "Valatskou svetici", ponevadt za dobro lidu prokazane byla by svetici.

A s timto pranim, aby brzy se mu podobna, Helenka Malinova zjevila a z jeho rodu vznikla, posilarn knihu tuto do sveta a do ruky dtenate ji kladu jako doklad, ze v horskern lidu valatskem nejsou pouze sklony ke zlu, ale ze je v nem i dobro obetovati sebe ye prospech druheho.

Venuji tuto knihu Valatsku, v jeho horach jsem dasto nalezal smir ze tivotem v jeho lidu to, co dodalo mi latku k teto knize psane v hrozne dobe tragedie svetove valky.

F.S.T. V Mor. Ostrave v dervnu 1917.

NENI VSECK0 ZLATO, CO SE TRPYTI. (Dokoneeni ze str. 1.) jigteni neceljrch $156.00 (jedno sto padesat test dallart); druha dle velikosti necelYch $176.00 (jedno sto sedmdesat test dollart); tketi, necelYch 162.00 (jedno sto tedesat dva dollary); a ta etvrte, necelYch $139.00 (jedno sto tkicet devet -dollart (.

Oproti tomu ma nate Jednota (S. P. J. S. T.) vice jak $246.00 na hotovosti na kaidY tisk dollart. pojitteni.

Jest ttelaa kid jette nee° vice?!

Jenorn tohle: Bude-li snad nekdo pochy bovati o PRAVDIVOSTI tohoto meho tvrzeni, milerad a s velikou ochotou posloutim upinYmi eislicemi a jrneny to ktere spoleenosti, jen at' me necha, vedet a nemluvi za zady. To jest vte co tadam a znovu tvrdim, ze Neni leptiho pojitteni neni bezpeenejtiho pojitteni neni levnejtiho pojitteni, netli jest bratrske pojitteni, takove jake jest poskytovano Jednotou nisi, NASI Slovanske, Podporujici Jednota Statu Texas. A k tomu nepotte'bujeme zadne . pozlatko ani zlate peeete. Neni vtecko zlato co se tkpyti leskem zlata neb co yam nekdo za zlato vychvaluje.

S bratrskYm pozdravem, Frank B Steiner. (Janovskj7)

Detski Besidka V RISI

MRAKU A OBRU. Jiti Klas.

Jednou k nam pkitel cizi nezn.arny elovek, kterY nabizel carovny pratek pro' ryehl vzriist, kvetin, kern i stromt. Byl jsem sam doma, a protote kupec prodaval velice levne, koupil jsem si tpetku toho zazradneho pratku a hued jsem jej gel vyzkoutet na zahradu.

Rozhodil jsem pratek po travniku i po zahone a potom jsem si lehl po takove chine hezky na slunieko. Ptaci zpivali, vanek nee° teptal — a ja. usnul.

Nevim, jak dlouho jsem spal, ale kdy2 jsem se probudil, rozhlitel jsem se udivene. kde vlastne jsem. Kolem byly ohrornne derne a bile chuchvalce jako z vaty, a jinde jsem zas rfitove a Mute kupy. Nekde to bylo modre jako mote, a jinde to byla daleka poutt'.

Dival jsem se, dival a koneene jsem poznal, ze jsem vysoko nad zemi v kik mra een a mlh. Tuze jsem se divil, jak jsem se tam dostal, at jsem si vzpomnel na oarovnY pratek a na zahradu.

Opravdu, bylo to tak. Ja letel ye vetvich ohromne vysokeho stromu. Jeho seminko letelo asi v trave, na niz jsem si hovel a spal.

Ucinkem toho zazracneho pratku vypudelo a rostlo a mne pki tom zvedalo a neslo stale vjrt a vjrge.

Chvilku jsem se tedy rohlitel po to mraene kin a uvatoval, mam-li slezt dolt, nebo se podivat po torn neznamem cizim svete.

— A rozhodl jsem se ovtem, ze tam nahote zatim zustanu a pirjdu na vjrzvedy.

8e1 jsem tedy. Ale chtze nebyla jista, a nekde byla docela nebezpeena. V mracich bylo pino der a strti, a elovek mohl docela snadno sletet dolt k zemi.

Nekde zas byly mraky na sebe tak nakupeny, ze jsem je musil zlezat jako hory a skaly.

Koneene vtak jsem se dostal na rovinu, ale hrerzou jsem ztrnul. Pkede mnou bylo ohromne velike htitte, nemt hrali pravve stratni obti kopanou.

Misto mice meli teleznou kouli, ktera byla vetti net ban 'na nasi kostelni yeti. Pred katdYm kopnutim si °MI na mie posvitili, a koule se valila s takovYm rachotem, ze se az vtechno tkaslo. Kdyt padla do branky, ttesklo to, prasklo, a celYm htittem' tlehl oslriujici oheri.

Kolik branek padlo, to zrovna nevim, ale podle toho, jak to triskalo, byla jich slutna No, byla to pro mne ohromna podivana, pti niz jsem mel takovou husi kuti po celem tele, ze se jette dnes divim, ze mi nenarostlo take husi peti.

Ale naj ednou mne Oki zahledli a kkideli, abych se sypal dolt.

No, to se vi, ze bych je byl velice rad poslechl, ale bal jsem se skoeit s takove v&tly, a k tomu "strome6ku" jsem mel ptesptilit daleko, a net bych se k tomu tebtiku dostal, byl bych jiste take dostal neco na zada od stratnYch Ale lira& se tit vztekali, ze nedbam jejich volani, a jeden se rozehnal, abych poznal, jak je jejich mie tvrdY. Ale jak vztekie kopl, nabral tpiekou sve boty misto koule ty eerne mraky. Drclo to, jako kdyt se rortrhne kanafas nebo platno. JO, se zapotacel, Vida mi mizela pod nohama, a ut jsem letel.

Bylo to strati* a byl jsem na to ptipraven,ze si jste rozbiji nos a budu mit pokadnou bouli. Ale skoneilo to nahodou docela dobte. Spadl jsem totit do hrornady pain, ktere mela nate sousedka na slunieku, aby ji hezky proschly.

ye stiedu, dne 10. ledna 1934, Tehle me ptihode neence v gak nikdo ye- a ja sam take kroutim nad tim nekdy hlavou, zdali to nebyl na to zahrade j enom divoky son.

Pragila.)

Z pohadek PR ACE JE 2IVOT M. SloVak. Price je pro eloveka dobrodinim; (lava mu viz net vydelek a of Mvu.. Je v ni smysl tivota, je zdrojem i p:ojevem lasky, dava radost a irtechu.

Pracujeme, abychom utivili sebe. Pracujerne z lasky ke svym nejblittim, ke sve rodine, ke syYm detem, abychom jim zabezobtivu. Pracujeme i pro ostatni • jednak z vdednosti, protote jini pracuji zase pro nas, jednak proto, ze utlechtila snaha prospeti svou praci veSkerenstvu, nam skyta biahy pocit uspokojeni.

Ut male dite touti po zamestnani, po praci. Rikame, ze si chce hrat. Neni to vlastne nic jineho, net prace.

Pti praci zaporniname na tivotni strasti, na bolesti Vela i dute. Kolik lidi uchranila prace od zoufalstvi!

Price je matkou mravnosti. Pet pracovnich dna nenaplodi tolik zla jako dva dni bez prace je napini dnt nateho tivota. Bez prace by nag tivot nebyl hodnY zavideni.

Pracoviti Tide se pkimo teti na vtedni dny prace po svatcich a nedelich. Price se nam stava, nutnosti a zvykem, a to takovjan, bez ni nekdy ani ziti nemtteme. Lidern lakelotenYm na odpodinek prace schazi. Mnohello sklati mytlenka, ze dosloutil, mnohY chtadne a ptedeasne zmira z nedostatku prace.

Lide, kteti se nudi, jsou hodni politovani.

Jsou ubozi, i kdyby meli vteho dostatek.

Oc vetti, uptimnejti toast a pochopeni zasluhuji lide, kteti nemaji prace, ac jim je prosttedkem k oblive a k obtive jejich rodin. V praci nalezame uspokojeni, Atechu a zapomenuti. Podpora uchrani od hladu, praci vtak nenahradi tadna podpora. ne dobrodini se nevyrovna.

Crosby, Texas.

Mila Besidko!

Jit jsem dlouho nepsala, tak se do toho pouttim znovu. Co &late Vy deveata a hoti? JO, bezmala nic. Biala je tu dost, tak se tadnemu nechce nic cleat. Co jste dostali od Mikulate? JO, dost. Take jsme men vanoeni stromek a meli z nej radost. Nejvice merj malt' bratr. Nam tu hodne po Vanocich blata az dost.

• Ueitelka tkoly pro eernochy tu zerntelo, byla tet eerne pleti. Same, jsem ji neznala.

At' ji da Beth lehke odpoeinuti.

Pozdravuji rodinu v Bellvillu. At' jim Beth ✓ tomto roku potehna. Vtem Vam pteji veselY a tt'astnY Nov Yrok!

S pozdravem zustavam Frantitka Oralek.

(Pozn. red. — Pitte na ptitte zketelneji.

Rukopis je misty neditelnY a proto jsme hadanky vynechali. Pozdrav a zdar v roce Novem!)

PROJEV SOUSTRASTI. Telocviend Jednota Sokol ye Fort Worth.

Texas, vyslovuje timto vtem pozerstalYm br.

Jana Vaneury v Dallas, Texas, nejhlubti soustrast, a Ty, uptimnY bratte a pkiteli, odpoefrvej v pokoji. Parnatka Tvoje bude povidy tit mezi nami.

Za Sokol Fort Worth: Jan Fr. Houtv1.1, Anton Tobola, Josef Milan, Josef Merlik, 1,V1. Ilejl.

Nic se nestalo. Pani: "Fany, copak jste to zas upustila?" Slutka: "Teplomer, milostpani, ale nie se nestalo, Jon to kulika dole se urazila."

Ve sttedu, dne 10. ledna 1934.

VESTNIK

Strana 13.

FOSLEDNi CESTA ANT. SVEHLY . nendrodne praci take na jine ro- eovaneho lidu v d0j.ite slavnY'ch cia V na em narode jako v 'kana naroda roli dediene. i boju za svobodu. ocita se nadanY , Zoom mem jsou dva poly. Jeden Posledni rozlout- qi a posledni Od poeatku" sve politicks dra- chytrY, vzdelanV a silnY Svehla poi individualniho egoismu a drutesta Svehlova byla veikyni trium- by staral se Svehla o to, jak by ye zdravern ruchu prace narodn i by poi kolektivniho altruismu. fern viry v lidskost v pohtice. To, odstrarioval nebo aspon zmirfio- a stava se jednim z nejspolehli- Mem obema Vomit() poly musime co Svehla jako svfij odkaz pove- val povahovY sklon naroda k o- vejtich vuelcu. Vytvati ovzdu gi ci- dojiti k dohmle a harmonii. • Bodel deputaci svYch stra- stfedivosti a drobivosti. Venoval levedomeho odboje a kdyZ deje hati nemohou pychnouti v pteniku, je naproste ptikloneni se k tomu cele sve srdce, pine lasky k dozravaji k einrim, s ptedvidavo- bytku a chudi nernohou zoufath v Masarykove hurnanite jako k za- vlasti, narodu i k lidem, vsechen sti genia vede lid k svobode a nedostatku. kladni mykence, jet musi °via.- svilj bystry a ttasne rychie pra- statni samostatnosti.

Svobodu nam nikdo nemilte dat. dat lidske konani, to laYt eujici rozum a celou svoji SokolskYmi vlastnostmi probil Svoboda - to jsou hodnoty, kteskuteena prate pro lid. A zde je chtilou a poctivou duti. Obklopo- se Svehla s uspechem velikosti a re museji vyrristat z nas a pro take ptidina, prod se Svehla stal valo jej pti torn jakesi jimave vridcovskYm talentem uplatnil nas. Musi nas vtechny prostoupit, v prakticke politice oddanYm*vy- fluid= dobre a poctive vale, prY- skvele sve statnicke ptesveddeni nate teny, nate deti, na gi bukona,vatelem a uskuteenovatelem gtici z vyttiho net osobniho nebo g e sokolstvi vyjadfuje narodni na- doucnost. - To je saecularni potohoto humanitniho idealu, jemut stranickeho zajmu, nebot' v ge- si a ze je smyslem nageho vinnosti naroda! umel dodat akdni prilbojnost a chna tato jeho price byla pro- svobodneho tivota. Dokoneil sve Svoboda neni anarchie. Svobojej dovedi podeptit svou silnou zafena pfesveddenim, Ze pro stat, velike dejinne poslani -- a kdyt da je take potadek to je disciindividualitou a autoritou. Mit kterY mu byl v tivote vgim, je the- dnes tell) Antonina Svehly je bez plina. Vgichni jsme vojaky. A cesrdce na pravern mists znamena v ba obetovati vgechno, ge je nutno tivota, citime, ze ukladame do 1Y nag tivot musi bYti subordinapoliticks praksi provadet uptim- zaptiti i sama sebe, je-li toho v hrobu jen jednu Cast mohutne je- ci svrchovanosti nisi svobody. nou sociAlnif politiku, pomahat zajmu statu potfebi. Byl spoluza- ho bytosti duchem 8vehlovSrm Svoboda je take vlastenectvi. vtude, kde pomoci je tteba. kladatelem statu a jeho vernYm jest vgak proniknut venkovskY Ale vlastenectvi, to nejsou slova, Uprostted pted hlavni oby•nou spravcem i straticern ai do sebeo- nag lid a tvehluv genius povede to jsou tiny. Mit rad syllj narod budovou, jejit fasada je potatena betovani. vgechno nage dalgi pokoleni. Sok ripinemu sama sebe obetodernYm zavesem, stoji katafalk a eeskoslavenskST &trod nemriZe kolstvu zristane navkly bratr An- vani. A milovat i mluvit pravdu do dtverce kolem neho se shro- nikdy zapomenouti tohoto sveho tonin Svehla nehynoucim vzo- az za cenu du gevni a fysicke bomatd'uji oficialni hoste. Za ulid- velikeho syna. Dejiny naroda bu- rem." lesti! kou, vytvotenou dernYmi lany, dou pro vgecku budoucnost vyda.Antonine vehlo! Za nekolik oPfedseda senatu dr. Soukup stoji na mime se zvedajicim sva- vat svedectvi o jeho nadgene, louei se potom se Svehlou za spo- kamZikri Te polotime vedle Tvehu dvora sta a sta teastnika po- nenaroene a poctive praci pro lu pracovniky z domaciho odboje ho otce a vedle Tye matidky, ktehtbu. Vice net tisic se jich tisni stat a vgeobecne blaho." a za Narodni radu. "Narod nas ra, Te ptedetla Toni ye veku delpied vraty ve tpalirech. Vchazeji Tvotiti, vest, udrZeti velke lido- nikdy nezapomene," pravil, "co gim 90 let. Ale my se s Tebou, ptedsedove snemovny dr. ahnek ye hnuti dovede jen velkY elovek. vykonal v natem odboji doma. drahY hochu, neloudime. Tys nam a -dr. Soukup a vela ptedsednict- Takove dilo mate vYkonati jen Nati revoluci domaci nebylo osu- neumfel, Tvrij duch Zije mezi va obou zakonodarnYch sboru„ ten, kdo v pravde je velkYm, kdo dem dam tolik dramatidnosti a mi. Tento hrob je hrobem naromalou chvilenku za nimi ptedse- harmonicky sloudil silu a eistotu svobody na girem nekonednem fo- da. V den 28. Mina zde budou noda vlady Jan Malypetr a vtichni myglenky se Zarem, duch, talent, ru zemekoule, jako nag i revoluci ve generate yttly rozsevat ty kveolenove vlady, je tu, skoro pinY genialita jest mnoho, vice je ale zahranieni. My jsme byli odsou- ty dervene a bile. Tento hrob bupodet poslancii a senatort:1, mezi srdce a nitro eloveka. zeni Ziti a bojovati v koncentrae- de velkYm svedomim naroda." nimi na destnem mists stoji Rozleha se nadvofim kvartet le- nim tabote, v Zalafi a v hrrizach )0( prvni ptedseda Narodniho shro- snich roht, hrajici nejoblibenej- podvf2ivy stare tyranie.- A pie- OZNAMENi tMETt eiS. 2072. DO matdeni Tomatek.

2076. VtETMO. gi piseri Svehlovu "Skfivanek zpi- ce jedna revoluce podmiriovala Hodiny ukazuji za tti minuty va, gveholi, orate ze sna probou-i druhou. Antonin Svehla zahaji jedenact, kdyt ptijitcli president zi" 2e1, orate, ukladaneho na I prvni akt fitoku. Tentokrate pfl 2072. Pavel Jeemenek od tadu pied hostivatskY statek. Je tie pohyblivY katafalk, tit neprobudi. prohlateni nati statni samostat- Praha Cis. 29. zemtel dne '3. pros pozdravovan zastupy a ptedseda The se tadi prtivod, kdyt pied uka- nosti jsme se s Antoninetn Sve- 2933, star jsa 36 rokti, na padouvlady mu vychazi vstkie, aby jej tiro po piimluvach hlou vgichni objali. Tentokrate ci nemoc. K Jednote pfistoupil 1. uvedl ke katafalku. esl. president zujicich na neobyeejne ostrY mraz jsme v g ichni zaplakali. Tisice li- bkezna 1925 Roinik. eislo certefibete slova a hluboce zamytlenYm odegel president republiky.

V stat'Ce- di plakalo s nimi. Byl v torn sva- katu C-22, a die stanov opravnen vychazeji z vrat pohledem zdravi se s eleny vlady lee pr ku prapory republikanske strany ty slib ptisahy, zavazujici at' za jest k podpofe v eastce $1000.00. a zastavuje se pied katafalkem.

2073. Katefina Filla od fadu hrob stati do posledniho dechu phi oernY plstenY klobouk drti v ru- a Sokola, pak tada vencit, mezi Hvezda MladeZe Cis. 102. zeinfela ce a ye tvati se zradi pohnuti. nimit je v 'Cele nesen venec pre- svobodne ponet nitumiratouti- dne 9. pros. 1933, byla ranena ly generaterepublics, naroda, za Za panem presidentem zaujimaji sidenta republiky, Narodniho shro- ly legie a ji g posvetilo bratrske a mrtvici. K Jednote ptistoupila 29. mista elenove jeho suity, kanclet matdeni, vlady a ehuraveho dra na veky nerozluditelne sjednoceni dubna 1918. 6islo certefikatu 54dr. Samal a sekeni gef dr. Schiezl. Kramate, prvniho ministerskeho oecht a Slovak-ill 68. a dle stanov opravnena jest To muselo kmitnout hlavou katdOmu, kdyt doznela piseh. Zdre.- ptedsedy. Za rakvi, vezene se- V den 28. tijna roku loriskeho k podpofe v eastce $1000.00.

2074. A. M. g evelk od faclu PraIras kralovno a nesl se nadvotim sti pary vraniku na katafalku, z jsme tu byli v Hostivati. Svehla, nehot byl pochovan ministr dr. stal tu pravil dr.

Soukup -por Magnolia cis. 65 zenifel dne prvni akord Foersterova °rade. Ratin a Alois Jirasek, jde rodina sveti a peony a miuvil k nam ho14. pros. 1933, star jsa 47 rokri, floste se rozestupuji a s obnate- a za ni vlada a ostatni oficialni nYmi hlavarni se skla,neji pied hoste a pak nekoneena tada pro- dinu. Zachycovali jsme katele slo- na naval krve. K Jednote pfistuvo, jet mohlo bYt tesano do tuly. pil 14. rinora 1926. keznik. tisk) rakvi, ktera, je vyna gena selskou stYch obdantt. Neeekali jsme, ze to Svehla mlu- certefikatu B-137 a die stanov jizdou z domu smutku a ukladaHospodat opustil dtm.

Dvilr se svitj testament." Svehla teh- opravnen jest k podpofe v eastce na na katafalk. Za rakvi jde ro- prazdni a u vrat zAstave, stat dyvipravil: $500.00. dina zesnuleho, Verna a statedna pan Smid, nejvernejti Svehluv Marie Mohel od fadu SOU() Cis. "Je. jsem 5 let nit nevedel.

Ja tena Svehlova, pani Bohumila, sluha. Tvat ma jako z kamene a se bavil pet let se smrti. Umirani 38. zemfela dne 16. pros. 1933, v podepirana s obou stran synem a jen tits opakuje vetu, ktera je nern tragicke. Smrt neni tragedii. stafi 49 letech, na nador v mozku. deerou. Za nimi jde bratr Sve- net vyjadtenim toho, co citi 8ve- neni hltiv dr. Stanislav Svehla, zet', hltiv dam: "Nat pan nam umtel, Jen kdyt elovek vystoupi z hlubi- K Jednote pfistoupila 5. eervna ny na kopec, vidi dale. Ja jsem 1910. 6islo certefikatu 3210. a die poslanee dr. 6ernY a ostatni co si tu bez neho poenemel" si pet let v klidu skladal tety sve- stanov opravnena jest k podpote buzni.

Prapory se sklaneji pied prostou hrobkou a slova se ujima ho tivota a zpytoval bilanci de- v eastce $1000.00.

Ministersky ptedseda Malypetr 2076. Jan VanZura od radu Jaro vystupuje na nizounkou teenic- starosta Cs. ()bee sokolske dr. Bu- jin sveho naroda. cis.

130. zemfel dne 25. pros. 1933, Vam mohu hid, co na mne kou tribunu, aby se za vladu re- kovskY: star jsa 42 rola]. na cerebral hepubliky rozloudil s jejim spolutakovou tihou.

Kamaradi, dejme "Postava Antonina Svehly jest morrhage. Obchodnik. K Jednote budovatelem. Pravil. bohatYrskY typ eeskeho sedlaka, pozor, abychom sli dobte. Dejme pfistoupil 20., finora, 1910. tisk) hlavy dohromady, abychom vic "Teprve, kdyt padne strom, vi- jen v kouzelnem prosttedi Tyrdime jeho pravou velikost. Neni' g ove napajel dui svou touhou po vedeli. Probud'me sva, srdce a sve- certefikatu 6058. a die stanov opro tyto nadmiru smutne a bo- svobodnem a volnem vzestupu a domi, abychom v nich meli svfij pravnen jest -k podpote v eastce $1000.00. lestne chvile pravdivejtiho podo- jen viastni silou a nerimornou nejbezpeenej gi kompas.

S bratrskYm pozdravem, benstvi nad tato slova filosofova. praci vyrristal telesne i mravne Pravim Vam otevfene. V den J. R. Kubena, Padl strom vyrostlY z rodne v mohutnou osobnost, vyjadkujici 28. kijna nebyla na ge historie dotaj. H. ftadu. dy, v nia zakotveny byly vtechny vzdornost narodni se stejnou mi- psana. V torn se nemylme. Rikarn koteny jeho tivota, padl syn teto rou neoblomnosti, s jakou davkou Vain ptimo. To neni konec, ale rodne hroudy, kterou tak vtele houtevnatosti a prribojnosti do- zaeatek. Nenechme se oslriovat a Kdyt ptidate do mleka trochu rniloval a z jejit vedne einnosti vedl rozvij et rispe gnou einnost uspavat Zadnou je gitnosti a lad- mydla, obdrtite tekutinu velice pro obnovu zivota derpal silu i tvoi‘n ou. S heslcm odolat nasili nym pfechvalovanim, aby nam i dobte s2 hodici ku 6isteni bile odvahu a nauelii se neinnorne a pretvol • it clusn6 prosttedi utla- neunikaly skuteene potfeby naro-I barvy.

)01-

VESTNiK

Strana 14.

vnitho kadu od 1. do 31. prosince.

V (TKAZ PkiJNICI OD k 'ADO ZA MESIC PROSINEC 1933.

Den

Cislo faun P

PROSIN TL'C 11. rnd ( • 6. lad C. 18. fad c.

14. rad 6 13. rad C. 1. rad e.

28. rad C.

.1

Na Hl. 1-Z. ad

Det. Oddel.

5196.75 14.80 32.80 222.65 7.28 46.80 71.'70

4.95 7.45

.70

28.65 2.35 25.50 23.45

1.60

14.05 11.30

.

32.00

in

1, timrti za listopad 2. Urti nI za listopad 3. ecarti za listopad 4. timrti 7:a list. a pros.

---,. emrti za prosinee 6. timrti za zati,fij.,list.

6. umrti za prosinec

12. fad C. 12. timrti za listopad

Na timrti za mesic

95.80 12. rad C. . 15. timrti za prosinec 65.40 16. timrti za prosinec 21. fad 430.12 13. rad C. 17, timrti za prosinec 19.83 14. fad 6. 17. timrti do piedu 11.70 19. rad 6. 18. timrti za listopad 95,10 za listopad 19. timrti a 22. fad 183.93 23. rad C. 20. timrti za listopad 41.15 5. rad 6. 21. timrti za listopad 52.65 13. rad c. 22 timrti za prosinec 120.10 16. fad 6. 23. timrti za listopad 16. fad 6. 23. za knihs 588.98 21. rad 6. 24, timrti za listopad 344.51 21. rad 6. 26. umrti za listopad 15. rad 6. 26. timrti za listopad 37.05 91.50 21. fad 6. 27. timrti za listopad 209.95 22. fad C. 28. timrti za prosinec 5. rad C. 29, timrti za listopad 196.71 5. rad C". 30. timrti za listopad 58.84 21. rad C. 31. timrti za listopad 80.20 36.40 19. fad C. 32. timrti za listopad 115.79 19. rad 6. 33. timrti za listopad 32.55 15. f,:,.(1 C. 34, timrti za prosinec 12, rad c. 35. timrti za prosinec 100.60 5. fad ''. 36. timrti za fijen a do piedu 48.40 23.55 13. rad C. 37. timrti za prosinec 103.17 28. fad 6. 39. timrti za listopad 150.25 14. rad 6. 40. timrti timrtiza prosinec 78.50 13. fad 6. 41, timrti za prosinec 57.15 4. fad 6. 43. timrti za `rijen, list.

29;30 13. rad 6. 44, timrti za listopad 133.19 18. fad 6. 46. timrti timrtiza listopad 236.44 16. rad 6. 41. timrti za rijen 186.09 23. rad 6. 47. timrti za listopad 109.41 11. rad 6. 48. timrti za listopad 85.50 11. rad c. 48. timrti za prosinec 132.40 16. rad C. 49. timrti za listopad 48.25 8. fad 6. 50. timrti za listopad 116.50 28. fad 6. 51. timrti za listopad 26.30 4. fad 6. 53. timrti za list., pros.

161.60 4. rad 6. 54. timrti za 6ervenee 161.60 16. fad 6. 54. timrti za srpen 69.73 21. rad 6. 55, timrti za rijen 32.02 14. fad 6. 56. timrti za prosinec 18.31 19. fad 6. 56. timrti za 1 61ena 59.29 6. fad 6. 57. timrti za prosinec 39.40 16. fad 6. 58. timrti za prosinec 19.80 15. rad 6. 60. timrti za prosinec 80.00 13. fad '6. 61. timrti za list., pros.

27.45 21. fad 6. 62. timrti za listopad 127.92 22. fad 6. 63. timrti za prosinec 72.75 16. fad 6. 64. timrti za listopad 74.80 8. fad 6'. 65. timrti za listopad 83.20 11. fad 6. 66. timrti za fijen, list.

241.70 6. rad 6. 67. timrti za fij., list.

150.50 18. fad 6. 68. timrti za listopad 103.40 14. fad 6. 69. timrti za list., pros.

77.89 7. fad 6. 70. timrti za prosinec 17.59 14. fad 6. 71. timrti za prosinec 107.25 19. fad 6. 72, timrti za prosinec 42.24 19. rad 6. 72. timrti za 1 61ena 59.15 11. fad 6. 73. timrti za prosinec 112.30 5. fad 6. 74. timrti za listop., pros 49.95 5. fad 6. 75. timrti za fij., list., pros.

48.60 22. fad 6. 76. timrti za listopad 8. fad 6. 77. timrti za list, do pfedu 33.54 27.70 22. fad 6. 77. timrti za listopad 105.55 16. fad 6. 78. timrti za list., pros.

92.46 13. rad 6. 79. timrti za listopad 54.84 11. fad 6. 80. timrti za listopad 88,80 15. rad C. 81. timrti za listopad 7.40 13. rnd 6. 82. timrti za rijen

1.00 1.30

12. hid C. 84. linirti za listopad 21. fad '6. 85. timrti za listopad, pros.

15. fad 6. 86. erarti za listopad '22. fad 6'. 87. timrti za listopad 14. rad 6'. 89. imuti za prosinec 21. fad 6. 90. timrti za prosinec 28. fad 6. 91 bonus 28. rad 6. 91. timrti za prosinec 16. fad 6. 92. emit/ za listopad 19. fad 6. 93. timrti za listopad, pros.

14. fad 6. 94. umrti za. prosinec 13. fad 6. 95. timrti za prosinec .

16'. fad 6. 96. timrti za list, pros.

16. fad e. A . za cert.

19. rad 6. 97. timrti za prosinec 1. rad 6. 98. timrti za rijen 14. rad 6. 98. timrti za listopad 14. rad c. 99 timrti za prosinee 4. rad 6. 100. timrti za listopad

Ve stfedu, dne 10. ledna 1934.

195.81 43.20 60.77 205.85 44.60 18.20 3.38

7.05 11.15 4.80 25.40 8.20

40.75 6.70 1.50 21.15 12.45 13.05 .25 15.90 74.55 57.6515.45 .75 56.10 7.60 3286:0150 1.20

117396.2856 75.50 80.15 37.70 77.40

160.04 .60 .50 .60 7.50 43.4300 2.00 2.00

10.45

22. rad 6. 108. timrti za listopad 101.59t5) 39.30 15. rad 6. 109. timrti za •prosinec 15:3600 71.58 za prosinec fu 8. rad 6. 110. timrti 26.00 7. rad 6. 111. timrti za listopad.

4.50 29.65 12. rad 6. 112. timrti za prosinec 3.45 387:559 82 13. rad 6. 113. timrti za fij., list., pros.

15.40 109.60 19. fad '6. 114. timrti za list, pros.

9.25 5.70 18. rad Z. 11D. timrti za cerven 2162:0104 45 5. rad 6. 117. timrti do piedu 7.95 13.35 19. rad 6. 117. timrti za prosinec 2.10 46.10 18. rad 6. 118. umrti za listopad 5.05 4140:3200 5.00 28. rad 6. 119. timrti za prosinec 32.85 15.12 29.40 16. rad 6. 120. timrti za prosinec 2.60 1131.8553 4430..2455 5.30 24 7. fad 6. 121 timrti za prosinec .15 9.55 36.55 15. rad'6. 122. timrti za prosinec .75 10.40 i. fad 6. 123. timrti za prosinee .40 8.00 .30 12. rad 6. 125. 6=6 za listopad 2.90 77.05 1,35 1.60 7348.03°5 12. rad 6. 126. timrti za listopad 5.10 7.75 72.60 15. rad 6. 127, timrti za kij., list., pros. .80 1.95 1104:9055 3339..8750 12. rad 6. 128. umrti za prosinec .50 18. rad 6. 129. -timrti za prosinec 11.35 13.890° 22. rad 6. 129. timrti za prosinec .20 24.65 4.85 30.50 21. tad 6.

131. timrti za list., pros.

12.'75 5.95 20.85 12. fad 6. 132, timrti za prosinec 5.73 32.15 1.30 6.30 '75.20 19. fad 6.

133. timrti za listopad 1.80 4.70 y 29. rad 6.

134 timrti za 2 deny 6.75 .80 7 5 1 .75 5700.646 21. fad 6. 135, timrti za prosinec 3.50 38.30 13.60 0 0 3179..00 timrti za list., pros.

19. rad 6.

136. u 65.95 6.15 12. rad 6. 137. timrti za prosinee 1.05 16.15 59.50 8. fad 6.

138. timrti za prosinec 1.20 10.10 42.70 16. rad 6. 139. timrti za prosinec 10.5-0 40.60 28. rad 6. 139. timrti za rijen 39.35 4.70 1376..6050 28. rad 6. 140. timrti za rijen 9.90 28. rad Z. 141, umrti za prosince 84.60 3.15 65.25 28. rad 6.

142. timrti za listopad 4.10 9.95 15.30 51.80 za prosinec 14. rad 6. 143. timrti e 3.80 35.35 5.55 18.40 21. rad 6. 144. timrti za prosinec 1.00 3.45 3.00 15.75 prosinec 12. rad 6.

145. timrti za .90 15.10 12.60 5175.07 77 21. fad 6. 145. timrti do pfedu 12.10 57.55 8.60 21. rad e. 146, timrti za prosinec 3.70 14.40 55.21 4. rad 6.

147. timrti za prosinec 3.10 2.00 5. fad 6. 147. za knihu 3.10 1 95 1 40:5 2 1. fad 6.

148, umrti do piedu 3.50 19.20 3.70 3 3 .75 15. fad 6. 148. timrti za listopad 1.20 17.40 4.60 27.20 19. rad e.

149. timrti za list, pros.

1.80 2.40 1.61 18.95 5. rad 6. 151 timrti za prosinec 17.95 1.80 9.98 7. fad 6. 147. timrti do pfedu 13.50 12.75 123.90 11. rad 6. 152. umrti za prosinec 9.95 3.60 7.20 17.54 21. fad 6. 54. timrti do pfedu 1.00 11.90 2.15 23. fad 6.

47. timrti do pfedu 1.80 3.00 34.90 .80 2,042.85 293.43 12,194.97 Celkem 4.50 2.20 .60 VYDANI NA HLAVNI RAID ZA MESIC PROSINEC 1933. .60 1.80 .60 Obnos.

Za6.

Jmeno. .70 Datum 38.65 $ 8.55 1. Southwestern Telephone C o. za listopad 13.60 1.40 1. Dorsey Co. za 3 ledgers 23.65 1. T. ?. & L. Co., za listopad 1.30 15.35 6.75 5. C- echoslovak Publ. Co., 1000 kus. papiru s ohlavenim 3.30 .20 141.31 9. Board of Ins. Comm., doplatne na prohlidku 1.80 138.15 16. Pokrok Jihu Co., 2000 pfij. listin, 3000 End. 65 10.20 18.

C. H. Cmajdalka, 500 obalek 16.20 3.20 1197.2102 21. J. R. Rubella, zakladani fadu 152.

7.70 15.00 21.

Joe. R. Kubena, za vYpomoc 1.05 .80 0 121. Dorsey Co., 1 ledger 3.60 9.66 27.

Chas.

Navratil, cestovne .30 27. John Urubek, cestovne 17.30 .40 62.50 27. Aug. Kacif, sluine 9.45 2.20 18.66 Kacif, cestovne 27.

Aug. 1.80 18.81 27. Eng. Jelinek, cestovne 34.40 27. Fr. IVIon61 a , cestovn 6 2.00 -)7 Fr. Alotteka, poStovne

38.10 20.30 101.75 1.80 7.55

4.20

Ve stfedu, dne 10. ledna 1934.

Strana 15.

VESTNIIK

REVMATICKE BOLESTI. 10.00 10.00 "Po dvacet let me trapily rev9.66 maticke bolesti a casem jsem ne13.68 `mohla ani choditi 1.7'21vani Dra Pe14.70 tra Hoboko a mazani LedivS7m 1485 13.68 Olejem Linimentem nine vyleet13.68 lo a vilbee znacne zlepSdo mf:t 19.00 zdravotni stay. Ptesvedeila jsein 6.00 se, Ze liniment pomaha pki ztrnu125.00 :osti krku, boleni dasni, boleni zu22.68 bn a svedeni nob: bolest zmizi za 21.85 nekolik minut. Jsem yam vdeena 10.00 za tyto leeive prostkedky a nemo18.32 hu bez nich tak pige pani 10.20 Aatalja Bojanowskj z Johnstown, 5.95 Pa. Tyto dva pkipra yky staly se 3.27 proslub'rmi pro svnj yYteenST nci200.00 nek pki leceni tak zvanSrch revma200.00 100.00 tickSich stavkft, svalov3ich bolesti 30.00 ztrnulosti kloubt, ochrOmenS7ch 18.34 zad a otokii; jsou dodavany pouzc 313.63 mistnlmi jednateli, zvla.gte stano3.75 ven3imi Dr. Peter Fahrney and .55 Sons Co., 2501 Washington Blvd.. .78 Chicago, Ill. Pike si o informace. $1,701.89 RHEUMATISM, ViiED, BOULE. Lipan, Tex., 20. rij, 1933 PftEHLED PftLIMO A VYDANI ZA MESIC PROSINEC 1933.

Dekuji Yam za to dobrou Nonat, PftfJEM. ktera me vyleeila revma v kolene, Na fimrti $ 12,194.97 vred na skrani a v zadu na krku Na sp/atky not 5,978.41 bouli velikosti noreiho vejce, kte3,285.36 ra byla zaklinena mezi iilarni. Po Na paljeky certifikatn 10.637.40 vyhnisani znstal otvor jeden palec Na firocich z piljeek na majetek Na firocich z piijeek na cert.

768.21 do hloubky. Kdo videl tu ranu gerednou, katidY kikal, tie je to rak.

Na nrocich z pujeek na bondy 705.00 Do gesti tYclnii pod Nonat Tana zaNa firocich z bank 10.27 rostla zdravSmi masem a boule byla Na najemnem 258.08 vyleeena. Po mnoho rokil v nail doNa piipugtene 248.21 macnosti utiiva. se Nonat na kaidou Celkem 34,085.91 bolest. S tictou Jos. Slacikle ., Rt. 2, Hotovost z minuleho mesice 15,144.80 Box 37.

Na suche bolesti se da nova ndUhrnny pfijem 49,230.71 plast', kdyi prvni jii na tele nedrii.

Vyteka-li z rally mnoho neeistoty VYDANf diva se nova naplast vicekrate neti Na funrti $4,197.52 2 krat denne. Prava mast je s Trade 132.61 Mark Na interes nedospelS/m dedictira 2,598.13 Na pnjeky na majetek Na phjeky na certifikaty 2,621.25 Na pajeky na bondy 12,871.08 Na pfijeky rentfii 50.00 Na zalohy jednatelfim 300.00 Na lekai-ske prohlidky 221.00 Cena je 50c a $1.00, po gtou 55c Na opravy atd. na majetek 163.96 a $1.05. V Texasu tiadny cestujici Na comm.

406.15 pedlak pro nas Nonat neprodava.

Na pkipustene na majetek 28.30 Nema-li ji vas lekarnik neb mistNa pojigteni pz oti ohni 138.50 of jednatel, pi gte na nail adresu: Na clan na majetek 266.94 MARIE LEIBLINGER & CO. Na majetek 70.02 P. 0. Box 285, Altadena, California Na journal entry (vraccne eeky a exchange) 110.52 Na dail na eeky 3.14 ZVLASTNI NASiDKA! Za pfleinou roz glieni adresate dam ZbS7va 25,051.59 odmenu 50 centfi za 10 jmen a PkbEM NA HLAVNf itAD adres tomu, kdo pogle $1.00, dostaOd fan. $2,042.85 49.07 ne za $1.50 Nedostivii se z minuleho mesice TOUPALOVA LINIMENTU Vydani 1,701.89 Tato nabidka jest dobra na 291.89 Z14vit u pokladnika kou dobu, proeei jednejte hned. PoODBOR DETSKt Frijem od iadn $ 293.43 Mete eek anebo M. Order s objedHotovost z minuleho mesice 1,772.66 navkou na: JOHN TOUPAL, hrnnj?- piljem $2,066.09 Vydani 1.60 Caldwell, Texas. (d z) ZbSrvit $2,064.09 4 bondy 3,690.08 MAJETEK $5,754.57

27. Fr. Moucka, pornucky 27. Frank Aneinec, cestovne 27. John KlinkovskY, cestovne 27. J. F. Bou gka, cestovne 27. Emil W. Popp, cestovne 27. J. F. Holasek, cestovne 27. T. H. krabanek, cestovne 27. W. J. liejnj7, cestovne 27. Jos. N. Vavra, cestovne 27. Jos. N. Vavra, pogtovne 27. C. H. Chernosidr, sluine 27. Will A. Nesuda, cestovne 27. Robt. Cervenka, cestovne 27. Olga Elgik. stenografistka 27. Stepan Vaieik, cestovne 29. 1g. 8enkyfik, cestovne 29. J. H. Siptak, cestovne 30. T. P. & Co., za prosinec 30. J. R. Kubena, sluZne za prosinec 30. Edw. L. Marek, slutine za prosinec 30. Frank 1Woueka, slutine za prosinec 30. Fayetteville, State bank, najenme za prosinec 30. J. R. Kubena, pogtovne za prosinec 30. Cechoslovak Publ. Co., 5790 odberatehl 30. techoslovik Pub. Co. za 300 Cisel jednatelinn 30. Cechoslovak Pub. Co., za vraeeni oznameni 30. Tax na celcy Vydani celkem

GEO.E.KACIR PRAVNtK VNicizuie

WEST.

ve g kere soudni a DrAvni

abstraktv. nosledni vile, atd.

TEXAS. Telef011 146.

Emil J. Motis OESK -i'r PRAVNIK Poradv noStou 21: soudv 301eta zkugenost.

Pilje'im $150.000.00 na 6% YOAKUM, TEXAS.

fireki.

D O. T. Booth ZVEROLtRAft Municinal Bldg..

TEMPLE, TEXAS 1,641 v geckv nemoce zvifat a lest k sin Zbam kdekoliv na zavolinf.

Telefon: Dial 3557.

U. PLNA. POHROBNICKA SLU2BA Jsme fipine piipraveni vykon a ti vgechny pohrobnicke sluThy. Na,;",e zafizeni jest nejnovej gi a prakticke v katidem pfipade. Kdykoliv se obratite na nfis poskytneme vim: --Vzorne moderni sluiby Velmi levnSrch cen -Osobniho dohledu - Damske vh3omoci Skute'ene si vaiime fgech svfeh p •atel eeskoslovenskeho pfivodu.

EDWARD PACE, Temple Texas.

Pobrobuik, Clen S.P.J.S.T. Jednoty.

RED FRONT Z'eska jidelna, restaurace

NONAT

a pivnice

714 PRESTON AVE. Houston, Texas.

Jos. Koitit, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

C H.Chernosk PRAVNfK Vviizuie vegkere soudni zfiletiitosti 0. iadovna: 821 Bankers Mortgage Building. pies ulici nauroti Kress budove TEXAS. HOUSTON.

NEJRYCHLEJM CESTA DO

PftEHLED MAJETKU JEDNOTY Uloieno v bondech Ulotieno v podilech Ulotieno v pnjekach na -pozemky Uloieno v Mdc'kach na cert.

Ulotieno v pozemku Uloieno v bankach Uloieno v splatne za praci v pujekach Uloieno u T.P.&L. Co. za meter.

Uloieno u jednatelfa Uloieno u rent Uloieno u pokladnika Celkem Dluh nedospelSrm dediam

$1,255,649.50 7,000.00 1,090,385.45 190,256.31 145,294.21 25,051.59 1,302.01 10.00 500.00 440.00 291.89 $2,716,180.96 32,927.52

MAJETEK

$2,683,208.44 S bratrsk3;7m pozdravem, J. R. Kubena, Edward L. Marek.

eESKOSLOVENSKA

NEJRYCHLEJSIMI PARNIKY SVETA

BREMEN • ZVLKATNI. RYCHLIK Cekli u lodi v 6 DNi DO BREM. Bremerhaven a jedete piimo do Prahv za 14 .hodin bez Nejrychteji'l cesta do stare vlasti.

Informace kterikoliv mistni agent nebo

NORTH GERMAN LLOYD GALVESTON - DALLAS - HOUSTON

• • Ve stfedu, dne 10. ledna 1934,

VEST..-11k

Strana 16.

Pouliveite k oznamovini

DRAZBA NA NEVESTU,

Uter,.ove peveckeho krou2ku Bedtich Smetana kteti vystoupili v operete Drazva a 'le y .stu" v NOVOROC Ni S ZEN! E pondelj dne 25. prosihr',e, okraNABI(DK.A3 slili rye skrane vavi'.;no“rrn yen 400 zelovych a 600 cibulov:kh coin skivy. Jeden jako druhST poglem hned po;§toti zenic za svou filohu podati s pfekvp vyplacene. -- Tato nabidka je pujici vroucnosti a tekl bych tadobra jen pro mesic leden. Hal- kofka vytkolenosti, newt' zpevolettsville Plant Farm, Hallettesvil- hra vytaduje od herce ochotnika (8-11) mimotadne namahy. Ma-li .yte le, Texas. dobke na jevigti klapati pH late, Dlr. Seno na prodej — podzim- je dobrY nacvik pH zpevohfe nezni s eernice, za $6.25 tuna F. O. B. bytnY. Titulni role mely vgechny East Bernard. PiSte na: F. V. dobre pfedstavitele, sve Alohy Urbish, East. Bernard, Tex. (8-10) late nastudovavti.

Efir Tabak listovY, main dvoji Pani F. Olevova, ml. v fitoze druh, za 12c a za 8c libra. Za u- Matenky upoutasala na se pozorspokoj eni rueim. Jerry J. Hradek, nost po celou dobu hry jak per(9-11-pd) Franklin, Ky., Rt. 5. fektnim vystitenim sve nlohy, tak Mr" Sazenice — pane, velke i svYm zpevem, jevicirn znaenou zelove a cibulove. Zelove druhfi vytkolenost. Jeji vis a vis v souEearly Wakefield a Flat Dutch like, a take v tivote) Br. F. 0500 -- 75c, 1000 — 1.25; Cibulove, Bile, Bermuda 1000 -- 90c, 2000 — lexa ml.,, se take zhostil sve 1.50. VSe poStou vyplacene a po- lohy vYborne. Pani A. 8vestkova, silame hned. Jos. Vana, Mart pfedstavujici Barutku svedla svou' Plant Farm, Mart, Tex. (9-10pd) rob zna,menite, hezky tive efek""'- ") Na prodej — distokrevn tl a mimika ji pasuji na velmi doRhode Island Red kohout. Obdrtel brou hereeku. Bylo patrno, ze je loni 1. cenu na mistni vYstave. ji chot', br. A ' vestka svou Prvni $2.50 jej koupi. A. F. HOla- c_IL)bfe studoval, aby figurku tlamsPk. West. Texas.

3aee Kecala podal tak, jak si ji actor as pfedstavoval. Hatu VOLIet)M OKRESU ELLIS! Na jinem miste tohoto listu na- hovou, selku, dovedla dobfe do eznete aznameni Lynn B. Griffit- vsech odstinii vystihnouti pa,ni tha, dobfe znameho mladeho pra yni- A. Svadinova. ka, joni se uchazi o lifad kriminalBr. Kind dovedl se take vtiti niho navladniho okresu Ellis v dedobfe do sve filohy chalupnika mokratickch primarnich volbach, ktere budou konany 28. eervence Krutiny, jen k vuli efektovanosti, bylo by bYvalo vYhodno, aby si 1934.

Pan Griffith narodil se a byl vy- vzal odtueriovaci kuru v Marianchoyan v okresu Ellis, narodiv se skYch Laznich. Vidaval jsem v Palmer, proto jest dobie znamY "Prodanou nevestu" v Narodnim a velice oblibenY v celem okresu. Divadle v Praze, je tornu ovgern Kdyi obdrSel povoleni k -provozova- davno a to se mi zde,, to jeho ni pravnicke prakse, stal se elenera prototyp v "Prodane neveste" upravnickeho sdruieni okresu Ellis, -a od to doby provozoval svoji pro- kazoval zfejmeji nasledky brainborove diety. Br. Beean mne take fesi ve Waxahachie.

Kdyf nam pan Griffith dal toto pfekvapil svou animitou v oznemeni, prohliisil: Vatka tak pane projevenou. Br. "2adaje voliee okresu Ellis o ten- Fr. Olexa st., zde, se miti ve svYch to efad, Sadam o fifad pro mladeho tilach misto krve rtut', na scene mute. Uznavam, Se lid okresu El- neni tadnYm prkennYm panakem, lis jest demokratickY, a proto se ci- ale hezky eilou a pohyblivou fitim a jsem piresvedeen, Se jest achoten dati misto to mlademu mai. gurkou. Br. J Kearek zase dovedl "Jest to mYm pote genim a pfeji pekne pfesta,viti typ usedlejtiho si uvedomiti obeany, ie jsem pro a rozvatnel giho _chalupnika. nasledujici zasady: Pro hospodarnou Bki. E. Walla, R. Dvofak a M. administraci, eehoS mil-Se bYti do- Kalousek jako se/tti ho gi a sleScileno; pfesne yymahani zakona sta.- ny L. Walterova„ L. Bile,, V. 8uitu; rychle a nestranne souzeni kaide osoby, kterg, bude piedvedena d,mi a M. Kalouskova einili velpied stolici spravedlnosti, a to hod- mi dobrY doplriek souhry, dovelam konati bez obavy a stranictvi; notice se cobte ye vtech vyjirTeeli a- slibuji a zarazriuji, Se budu pra- uplatniti. ZadnY navgt:4vnik teto covati v kaide osade v jejich sna- op .3retv • eodchazel eusiwioj en a bach zbaviti se zloeinnosti a pie- kat& oa val nepolcis i t e na jevo stupnikil zakona, kteii se tam vy- por tivalu .c3Icm her :.U . 11 jak bylo skytnou. jit vlastne patrno z na.pjate po"S aichodem me kandidatury zornosti pri bre. Krcutek aodtich p ied lid, jest to poprve, co se uchazim o jak)ikoliv iii-ad. 2aclann povY- Smetana pkedvedemm tet,) opegeni, o misto, ktere jsem schopen rety zajistil sobe jen •ociavala zastavati, ponevadi, jsem je dobie za rnk pane vYkony sveho el,./)studoval. liTplimne Sadam, abyste stva, ale i uznani eeskeho Houmoji kandidaturu uvaiili. Sadam a stonu jeho dramaticke vYte vyhlas a podporu obeansty a okresu El- tkolenosti ye zpevu. Vtecimy blalis, a ujigt'uji voliee, Se jakakoliy sy znely eiste a yyzpivane a je podpora thstane nezapomenuta ni- patrno, to sbormistr peveckRao kdy. Chci vas ujistiti dale, Se blade 1:routku Bedfich Smetana, Prof. moil nejvetg i snahou vidy die me nejlepgi schopnosti, zastavati tento ICavaty venuje syYm svel'encum rifad verne a Se nikd y vagi dtveru m3mokadnou peei. PeveckY kroutek Bedfich Smetana tinito vyy e nine vloSenou nezklamu."

LYNN B. GRIFFITH." stoupenim zajistil eeskernu HouUpozornujeme nage etenafe v o- stonu jeho eelne misto v dramakresu Ellis na toto oznameni, aby -UPI-6m umeni. j e dobie uvaSili. Jest to velice dilWprava v narodnich krel cn o„ l pSitir afad. a nroto 'jest nutria, aby cely po •ad hry svedeily, SP Or , a.6.j 7.1,, 0 le 11 11111Z Schopn:c - a Pyi (Pol. Adv.) Sulda si to sve reL,sm,ke urn6ni! ilestrann.\:%

eznamovate -lormagemorgasar

dab' e ucho-. al a br. J. Kalousek' take as hoclne neabiranymi 2.1cu s enostmi pii d2.fide dolite hereckY stab rskeho p,dsveti. Doprovod zpovu mela, na piano sleana 8vestkove, a syn pana Hlavatyho. Zaslechl jsem, to krounek Bedfich Smetana sehraje to to hru polaostinsky v East Bernard, cot by bylo velmi pane. Je to gkoda, to tak dobfe nastudovanY kus ochotnictvern koneiva obydejne premierou, aS by zasloutil mnoheho opakovani.

Mezi detnYmi naystevniky uzfeli jsme tvafe z osad blizkYch i vzdalenejtich, Ze Sheldon zaznamenavam rodiny DlouhYch a NemYch z Dallas br. Steiner- JanovskY z Bryan pana a pani Mendlovou, z College Station pana a pani Horriakovou. Ponce de Leon mel hledati onu zazraenou studni omlazujici vody na miste ve Floride v Texasu a site mezi Bryan a College Station, oba panove, Horfiak a Mendl a jejich choti jaksi omladli od meho posledniho setkani se s nimi. Obe rodiny byli zde hostmi rodiny HanusovYch. S. P. StudnienY.

DROBNOSTI. oesnek mono cititi na dechu eloveka Po 72 hodin.

• • Busel psenice vy da prilmerne 42.6 libry mouky.

StrYc Sam•skolektoval pours jednu dvacetinu valeenYch diuhu, ktere byly splatny 15. prosince.

DR. FRANK KENT specialists oci, nosu, usi a krku z La Grange, Texas zaviti do HALLETTSVILLE, 17. a 31. ledna MOULTON, 18. ledna a 1. iinora SCHULENBU1? G, 19. led. a 2. finora.

Oniarneni kandidata.

All political advertisiment mus be paid in advance.

Nite uvadime kandidaty, kteti vas tadaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, dne 28. eervence 1934.

Okres Ellis.

LYNN B. GRIFFITH, za kriminalniho okres. navladniho.

Kdyt Vain prodame nati slutbu, snahou nati jest dati, co yam path za Vag e penize — td dna, ledajaka, prate — tadnY lacing material. Vgimnete si nekolika nagich cen nine: Bezbolestne vytrteni 50c at Vypin'eni od 50c nahoru. Korunky a' mAstky $5.00 od zubil a vfge. DobrY chrup zulati $10.00. Zylattni $12.00.

J. IL POINDEXTER, zubni lekai,Nad Powers Lekarnou, Temple, Texas.

PEVECKY KROU2EK B. SMETANA, V HOUSTON, TEXAS, sehraje

v

nedai, dne 14. ledna 1934 isidu K. Jonii, v East Bernard operetku pod nazvem

NA NEVESTU"

1113 A (ANEB "NEVESTA NA ZKOURKU") Operetka 0 3 jednanich Napsal V. SteterskY OSOBY: V. Kind Vaykinec Krugina, chalupnik Vagek,. jeho syn Fr. Beean Hata Rihova, selka A. Svaeinova, Mafenka, jell dcera Fr. Olexova, Jenik Fr. Olexa Petr sel:s'ti hoti E. Walla Krytpin R. Dvorak Martin M. Kalousek BaruSka A. vestkova Madlenka L. Voltrova Dorotka selske, deveata L. BHA Raltenka V. 81thiova, Rozarka M KaIouskova, Vavra sousede Fr. Olexa, st.

D obet J. Kelarek Matej Kecal, dohazovae A, 8vestka Dej v Ceske vesnici ZAeATEK ve 5:30 hod. odpoledne Zpevy kidi: Fr. HlavatY. ite2ii: J. Sulda.

C la hra jest vypravena v eeskYch narodnich krojich.

Vstupne: Dospeli 40c. — tkolni ditky 10c Uctive zve PEVECKit KROUiEK B. SMETANA. ALILILilli:ALL tit ___A_BLIL 11 ILL x IALlimULuEutiLLIALILJUIJUJUULLIAJLM ■ • ■ ■ ■ ■ ■ e Ili 1_114_,