Vestnik 1934 02 07

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ve stiedu

chiesday)

. tinora (February) 1934.

SLU 2 . . 13E . LIDSKPSTI LAVNI teel pojigteni na .2 ivot jest ochrana pozustalYch, finaneni pomoc ydovem a sirotkam (tet i ydoyciim, na ktere se skoro vtdy zapornina) v dobe nejtetgi ztraty a nejva gi potkeby. Jsou ale dva druhy poji gteni, - totit druh obchodniho pojig teni, cizi, vzda,lenY a chladny ku vg em dalgi pottebam ositele rodiny a druh Bratrskeho poji g teni, t5k jak jest ochrana tato poskytovana na g Sloyanskou Podporujici Jednotou Statu Texas.

Vezmete-li sobe pojistku u obchodni spoleenosti, jest da.lgi zajem teto v tivotnich osudech vagich omezen na d ye uddlosti pouze; to jest na ptesnem placeni yydelku pro spoleenost poskytujicich roCnich poplatku a na koneenem vyprgeni smlouvy, kteret jest phvozeno ye velike vagine pojigteni tmrtim pojigteneho, ye kteremt ptipadu spoleenost se zarueuje pojigtenY obnos pozustalYm vyplatiti.

Vezmete-li sobe ale certifikat u na gi Jednoty, kupujete mnohem vice netli jen to zaruku, te bude poznaalYm obnos pojistky vyplacen, -- kterat zazuka u nagi Jednoty jest v katdem pkipadu ta nejlep gi a nejjistej gi jaka, pojigtenemu vilbec mute byti dana, protote Vain ji zarueuje nejen mnohem vice jak stoprocentni platebni schopnost NA81 Jednoty ale tea i katd'y jednotlivY bratr a katda, jednotliva sestra. - Vy tea ale vstupujete ye kruh lidi yam svymi zajmy bine soudrutnYch, va gich krajant, kterymn to udini radost a poskytne uspokojeni byti vagimi pkateli, kteki vas v ptipadech potteby zastanou, vam v nemoci vypomohou a vagim pozilstalYm ye chvili take, y dobe ztraty nejvetgi, pravou bratrskou pomoci ulevi.

Proto miiteme smele Mei, te na ge Jednota jest ye slutbach lidskosti a te za tyto slutby nepotaduje tadnou zvla gtni odmenu mimo velmi mirneho poplatku iimrtniho, te tyto slutby lidskosti a bratrstvi yam . poskytuje BEZVtDELE6NE, -- s pkatelskYm stisknutim ruky, s Usmevem v srdci i v oeich a drutnou radou a yypomoci v Case zlem. To jest Bratrstvi, ktere, kdyt se yam jednou dostane do srdce, do lave, nikdy z vas malichernostmi nevymizi, - to jest co doclava, pravY "tivot" do tivotniho pojigteni!

U nag Jednoty, - Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas mame dnes v gechny ty rtzne druhy ochrany poji gteni, jake jsou nagmi krajany vyhledavany. MnohYm nagim krajanum, - a mohu smele kid tet xnnohYm nagim dlentm, - jest obor a druh nagich pojigt'ovacich certifikatt velmi mak) znam a proto nebude na gkodu zde uvesti ruzne druhy, jet na ge Jednota yydava, - a to za ceny ty nejmirnej gi. Jsou to certifikaty: Dotivotni, na kterY poji gtenY plati at do ukondeni sve pozernske pouti, ale kterft ma ty nejnitgi mane poplatky timrtni. Eatnacti-splatkeva doicivani, na rii" pojistenv platl jenom patilact; roku velice mir-

ne poplatky, pojigteni pak vyplaceno lest po jeho smrti, at' se tato stane kdykoliv, opravnenYm, v eertifikato imenovanYm portstalYm. Dvaceti-sblatkova daivotni, na kterou ti pojigtenY poplatky men gi netli na patnacti-splatkovou, ale plati o pet let dele, - a pojistka tet vyplacena po smrti pojigteneho, at' se tato uda kdykoli y. Deseti-splatkova doiivotni, na nit se plati jen deset rokt, poji gteni pak yyplaceno Po smrti elena. -Nadaeni ye stand 65 let, ktera, jest nova, neb tato ochrana byla zavedena at po sjezdu v Ennis, a ktera se bude zajiste pro sve mirne poplatky tegiti velike oblibe. Patnieti-splatkova nada6m, - na kterou se plati patnact mkt a obnos poji gteni vyplacen na hotovosti po 15ti letech aneb zemte-li pojigtenY kdykoliv za platnosti certifikatu pked zaplacenim v gech patnacti splatek, - a Dvaceti-spiatkova nadaUti, vyplacena na hotovosti po dvaceti letech aneb v padu tmrti elena pled vyspenim certifikatu.

Pro ditky nagich dlent a na gich krajant ma nage Jednota tfi druhy pojistne ochrany, a site: Doi.";asnou do veltu 16ti let, na kterout splati od dvou do deviti rokt 20c mes. a od deseti do gestnacti 30c mes. s postupnYm obnosem pojigteni, jak jest udano na strance 38. na gich stanov. -Nadaeni ye yam 18 rokii, ktera byla sjezdem pkijata v 1932 a poplatky udane na strance 42. na gich stanov ptijatYch v Ennis, a Dvaceti-splatkova doiivotni, na kterou plati se jen dvacet mkt. Tato pojistka byla po sjezdu znovuupravena, tak jako patnactisplatkova, dotivotni elenska, a jest ta nejlepgi pojistka pro ditky jakou motno vilbec krajantm na gim nabidnouti. Obnos pojigteni tak jako u detske doeasne jest postupny, poeinaje obnosem $20.00 ve staff jeden rok, stale se s postupujicim statim cliCka zvyguje at ye stall 16 rokii dosahuje obnosu jeden tisic dollart. Poplatky ale zustavaji stale takove jake ditko plati ph pkistoupeni; ku pt. ditko ptijate do Jednoty ye stall jeden rok plati $12.14 rodne neb $1.06 mes. po celYclu dvacet rokt. - a nic vice.

Ze poplatky na v gecky nag e certifikaty jsou mime a daji se vYhodne porovnati s katdou jinou pojistkou - a ph torn ale tet tpine vyhovuji potadavktm reservo yYm, kterYmi se musi na ge Jednota vykazati statnimu departmentu poji gteni - jest jenom zaslouhou prace yykonane na podnet nekterYch Menu ph zasedani posledniho sjezdu v Ennis, kde byla ptemena 20ti leta dotivotni 20ti leta nadaeni; druh y pak pojistky znovuupraveny byly at po sjezdu, kdy v tomto sinerut bylo vykonAno o mnoho vice prace netli ve siezda

Porovnate-li poplatky nasi dvaceti-splatkove dotivotni s poplatky pojigt'ovny te nejlacinej gi seznate, te na ge Jednota poskytuje vice jak stoprocentne zaruCene poji gteni levneji i kdyt ptipoditate k poplatku na tmrti poplatek tadovY patnact centu mesiene.

Zde jest podano porovnani od veku 16 roVI do 40 mkt yeetmo. Poplatky udany jsou rodne ku pkedu. Prvni sloupec poplatky na H. druhY sloupec tyto poplatky s ptipoetenim tadovych $1.80 roene a tteti sloupec pojigt'oyna ta nejlacineja, o ktere vtbec vim.

Stall Na. S tadovYm. Pojitt'ovna 16 $16.87 $18.67 $20.46 17.21 17.

19.01 20.78 18.

17.58 19.38 21.09 19.

17.95 19.75 21.42 20.

18.35 20.15 21.78 21.

18.77 20.57 22.10 22, 19.19 20.99 22.49 23.

21.44 19.64 22.87 24.

20.11 21.91 23.29 25.

20.59 22.39 23.69 21.10 22.90 24.14 26.

27.

21.63 23.43 24.58 28.

22.18 23.98 25.03 29.

22.75 24.55 25.54 30.

23.35 25.15 26.03 31.

23.98 25.78 26.56 24.62 26.42 32.

27.12 33.

25.30 27.10 27.08 34.

26.01 27.81 28.29 26.74 28.54 28.89 35.

36.

27.51 29.31 29.56 28.31 30.11 37.

30.24 29.14 30.94 38.

30.96 30.01 31.81 39.

31.69 30.92 32.72 32.48 40.

Zde ale dlutno hned tet zaroven podotknouti, to yelka vagina tacit podita, jenom deset centil mesienich fadovSich ptispevkil nasledkem eehot se obnos ye ttetim sloupci zmengi jegte o deset centii mesien'e. Nyni jegte k tomu na ge Jednota poskytuje itlevu starYm dotivotnim elentim slevou poloviny obnosu innrtnich poplatkt, cot yam asi malo ktera, (vtibec tadna) poji gt'ovna neueini. A te ph dobrem pokroku na gi Jednoty mateme zavesti v budoucnosti je gte dalgi vYhody pro nage alenstvo jest nesporne. Co potkebujem jest aby katclY e'en dal svoje cleti do NASI, do JEJICH Jednoty.

Ve Vestniku ze dne 24. ledna tohoto roku ma nag bratr redaktor irvahu pod ohlavemm "Moudremu napo yez", ye ktere pravi toto: "- kaalY chvali svoje zboti a z nepsane zdvokilosti nikdy nehani, nezleheuji, negpini zboti tehot druhu - konkurenta jineho. Toto vgeobecne zachovavane gentlemanstvi jest - podivite se - chraneno, zakonem. Jsou paragrafy trestneho zakonika vztahujici se na ty, kteti by sifili o konkureneni firme, obchodu, zpravy nepravdive, nedolotene, obchod dotyene spoleenosti pogkozujici, (PokraCovani na str. 6.)

Strana 2.

VESTNIK

ALOKDE HRAJE ve verejnem mineni M tak dule gitou ifiohu jako u nas — smrt

Antonin 8vehla.

Nejen vetejne, take soukrome prona gene Usudky o muZ'i v popkedi vekejneho Zivota, se u velikeho poetu lidi razem meni, jakmile zemte. Milgete to vysvetlovati idealisticky: ze svedomi pomaha zadr gene pravde na povrch nebo realisticky: ze mrtvy ji g neptekaZi a ze neni radno staveti se proti tradici a proudu oeskoslovensko pottebovalo zdravou menu a potadek ve financich, mnoho lidi si toho ptalo, ale Ra gin to dovedl vytvotiti. stejne potkebovala republika rdim, jen dovede statu dati vnitrni mir a klidny rozvoj, opet velmi rnnozi po torn tou gili, ale 8vehla se ocitl v poptedi tech, MO to umeli uskuteeniti. Proto jsou oba kusem historie na gi mlade samostatnosti a velikYmi budovateli statu.

6eho potkebuje politik, krome bystreho rozumu, vedomosti a rozhledu, co g je podminkou kagdeho ptilsobeni mezi lidmi9 Pottebuje realisticke fantasie, ktera vidi budoucnost v rnezich skutedna, potrebuje polltickeho talentu i zaliby v jeho uplatneni, potkebuje energii, ktera, zahrnuje 1 °betavost.

To vg ecko mei a od mladosti uplatnoval a cvieil hostivatskY sedlak, kterY* ji g za stareho regimu, ale jmenovite v novYch a girokYch rnognostech, ktere poskytla obnovena samostatnost, sta.' v 'Cele nejvet gi eeske strany, ale i Ceske vnittni politiky. A dostal se tarn dosti nedramaticky, krok za krokem, s jistou logikou vYvoje, ktera byla postupne vgemi vic a vice uznavana, az k posici pkistoupila i t„mimokadna, autorita. Pravda, na vedeni vnittni politiky mohi mnohem snadneji net jini aspirovati, kdo pattil k nej\F etal strane. Ale napted bylo nutno vyhrati to ve strane, a jen mechanicky se narodniho vildcovstvi z toho titulu nenabYva, zvlagte ne v tak mimotadne mite. 8vehla byl kratce mimotadnY politicks' talent, ptedurdenV k tomu, aby se dostal tak daleko. Studia ho nepodporovala. Bratti byli urdeni k aka,dernickYm povolanim, a on sam hospood 27. roku samostatne, a vozil do Prahy chleb, kterST sam napekl. Ale rozhligel se pilne po svete, hodne Ceti, byl pismak a zalibou filosof. Nejradeji ptemkglel o vztahu eloveka k pude. Take miuvil: kdy zaCal o tomto thematu, vedeli posluchadi, at' jich bylo mnoho nebo jen etyki, ze tak hned nebude u konce. Bismarck pravil, haje povolani ,sve vrstvy k vladnuti a politice, ze zemedelstvi nejlepe pkipravuje pro politiku, protoge udi smyslu pro zakonitost deni a trpelivosti v odekavani vYsledIrt, at' beli a organisaci lidi nebo zlep geni chovu zvikat Ci rostlin. Formaci, kterou 8vehlovi takto dalo pradavne zamestnani jeho rodiny i vlastni, vidi kaZdY.

Dr. Karel Hoch:

Englig napsal o Ra ginovi: nebal se krisi; videl za ne. Take 8vehla mei velik' statnickY dar realisticke fanta gie, dovedl si konkretne pkedstavovati budoucnost, jinYm jeate skrytou. Videl a vedel, jak to bude dale, a to nejen pokud to dovede ptedpovidati yeda, nVbrg take jak se to ujme mezi lidmi. To pak anticipoval, a zvagiv jednotlive sily, pustil se do prace, aby tomuto vYsledku kompromisu pomohl k uznani a pkijeti. Da kilo se mu to a tim rostl i jeho vliv a authorita.

Jeho talent se rozvinoval s jeho fispechy.

Napted doma, v °bd. (jednou dokonce proti tatikovi) a v Sokole. Na Cas ptivoni i k tomu, co tehdy bylo radikalni, k narodnim socialum. Ale brzy najde sviij girokY ramec ye vznikajici a rostouci strane, ktera povzbuzovala mohutnYm diem, jen kynul: jako masy anglickeho delnictva byly nesmirnYm impulsem organisatorum strany price, aby je z okruhu liberalni strany, pro kterou delnici pravidelne hlasovali, strhli do samosta,tneho &y am tak masa, deskYch zemedelcti ukazovala velike eaky tern, kdo ji dovedou

odlouCiti od strany mladoceske, ktera, je sama druhdy zmobilisovala proti Starodechtim.

Tehdy se jit Svehla stava dulegitYm telem na deskem snemu, kde je nutno se pohybovati mezi Neinci a velkostatkem. Ale jeho vliv saha i do Vidne, ad' do figske raly nejde. Pro tigskou politiku stava se duleg itYm, mocnym muzem za scenou. Roku 1914 je mezi gesti mugi, kteki pied soudem pomahaji usvedditi po/itika, obvineneho, sloug i statni Svetova. valka nuti nove mysliti, nebot' do Ceske politiky vstupuje neyypoeitatelne.

K nove orientaci je ov gem dosti 'Casa, nebot' vetejne poene se zase politisovati az v roce 1917. Svehla vi, co se deje za hranicemi i doma ve srozumeni s tim, ale domaci politiku si organisuje podle sveho. Nevadi mu, ze poslaneckY Svaz i prvni Narodni vybor ma vetg inu oportunistickou a ze jsou tyto avary ninohYmi pova govany za prostkedky vzaj emneho zajiateni. Svehla chce presto jednotnou organisaci, aby se ye Vidni vystupovalo sjednocene a doma byla autorita pro vg ecky pkipady. Vybojovati novou orientaci, representovanou spisovatelstvem, ponechava jinYrn, sam je opatrnY a odvatuje chance. Zato se stars o vnittni mir, o pomer mezi stranami, mezi mestem a venkovern. eeske srdee zustane pomnikem jeho dobreho srdce, ale i proziravosti. pot= uz neni sporu o postup, s Rakouskem se nejedna.

Zato zaeina velika prace, aby rostouci radikalismus socialni neohrozil spoleenSr postup ag do nebezpedne a choulostive otazky likvidace stareho re gimu ani potom. Zde je Svehla ye svem 21v1u. A jako gel vstric roku 1907 s velkou perspektivou politickeho ovladnuti venkova, tak nyni soustted'uje se na mohutnY motiv pkidel0 p0dy z pozemkoye reformy.

Je-li hlavnim demokraticke viady delati dobre kornpromisy, pak 8vehla byl pkimo ztelesnenim teto dinnosti. Jeho vlivem rozkaila se otazka zastoupeni v Narodnim vyboru zpfisobem, kterY nikdo nemohl vaine odmitati: podle kvot hlasfi z r. 1911. Od to doby jig nezmizel ze 8vehlovSrch rukou klie.

S nim sel i do pfete gkYch pomert v nove dee kdy vedle Ra gina jemu ptipadla nejnesnadnejai filoha budovati v chaosu a z chaosu novY stat. Byl ministrem vnitra i faktickYin chefem vlady, kdy dr. Kramat odjel na mirovou konferenci, a v teto funkci jiste, podobne jako Ra gin, nesl nejteggi me, protoge vgecko vzrugeni obyvatelstva vybijelo se do techto dvou resortil. Tajemstvi uspechu je v individualni sue techto dvou mutil, ale take v Svehlove politickem umeni.

Um& to a lidmi byl rozenY ovladatel a smikovatel; deal z naiad a tendenci politiku a z politiky skutednost.

Vgichni to kritisujeme, mluvime o oligarchii, o viade stran a je gte vice, stranickYch magin, o torn, ze v 6eskoslovenskti designovanY ministers14 ptedseda si nemil ge vybrat sve spolupracovniky, nYbrg jsou mu presentovani, takie te gko maze vytvotit osobitY kabinet — a na druhe strane take pornerne zastoupeni je zasadni ptekagkou toho, co je mono za majoritniho volebniho vybkednuti z neplodne situate, raznej giho vybodeni urditYrn smerem. Ale kdy vidime, jakYrn konvulsim dochazi jinde, co znamena vlada netemperovanYch vagni, jake via.stnosti ukazuje tak teeene elate vino proti tern na gim vednYm rortokam — potom soudime klidneji a spravneji a posuzujeme jinak instituce i zvyklosti. Neni pochyby, ze zasadni methoda dohodovati se, ktera vrcholi ye zname devise 8vehlovy kreace, Petky, neni ani snadnej gi ani vYkonej ti, ani rychlefgi nez fikol v zemi se dvema stranami nebo fikol osvicene, rozumne diktatury, je-li vfibee mo gna. Ale do posudku relimu, kterY se u rids takto vzil, je nutno

ye stredu dne 7. finora 1934. brati i to, co by mohlo byti jinak, a uvaZiti, oe snadneji by se u nas boukily kontrasty, kdybychom chteli retim skuteene vybudovati na vlacie kontrastu.

Tento soud urenje i statnicky profil a dejimie postaveni Antonina, Svehly. Byl by jiste dovedl postupovati a vladnouti take jinak, protoge to byl silny dlovek. Ale jemu se to nejlepe hodilo takto. Nepotteboval lidi k necemu ptinucovat, kdy g je k tomu dovedl ptimet a dovedl to, proto ge znal givot a ovladal lidi. Mel sva metitka, ktere. v gecka se nehodi do ditanek, veal, me a kde ma koho chytit. Nepovagoval lidi ani za lepani za hor gi, net' prilinerne jsou. Ale dovedl-li uzivati i jejich gpatnYch vlastnosti a naklonnosti, einil tak proto, aby jejich nost obratil k obecnemu dobru, jet bylo jeho nejmocnegi vaSni a bohuZel take osudem.

Zkidka kdy je takova souvislost mezi povahou i dinnosti a na druhe strane puvodem a povolanim. Zdrojem, z nehog vyala a stale terpala bytost Svehlova, bylo selstvi. Z neho plynuly priznive disposice jeho osobnosti: politicks' realjsmus, kiid, trpelivost, neimayne snageni namah, odda.nost k veci, ktera je jiste nejdastej gi v zernedelstvi, jehoz rozmanitost a citove hodnoty dovedou zatladiti komercialiasaci, je g ovladla velikou vetginu mestkYch zamestnani. K tomu mel 8vehla st'astnou, jadrnou povahu, veselost, vtip, i mohutnou konstituci. Bohael, namahem eirinosti neodolala ani ta, a tak ten velkY positivista, piece jen kondi tragedii v n12 smutek individualniho osudu se poji se smutkem dinnosti pkedeasne ukoneerie.

Boj proti psince lidskou krvi. Cs1. cetnictvo ma, pro vYcvik policejnich psu vlastni pained, a to v Pygelich u Prahy, vzorne vedenY, kde se potadaji te g kursy pro detniky, kteti jsou, povereni u patracich stanic vedenim slugebnich psu. VelikYm nepkitelem pygelskelao institutu ukazala se b'ti psinka, ktera usmrtila cele desitky psti a je g nechtela nijak zmizet. Marnou se ukazala desinfekce, ktere byl celST psinec cifikladne podroben, marne byly i zasahy odbornikft. Psi churaveli dale. Vedeni psince vzdalo se posleze vgi nadeje na vykoteneni teto choroby, a omezilo se na isolovani chorYch pail ye zyligtni budove, odlehleji polo gene. Teprve v posledni dobe byla novYmi objevy ye veterinakstvi py gelska psinka vysvetlena. Zarodek psinky se velrni lehce prenak na veka, ale nezpfisobuje u neho ZadnYch ChorobnYeh priznakfr. Olovek se stave, nositelem teto choroby a prendei ji v prve rade opet na psy, dosud zdrave. Tim se vysvetluje nemognost, psinku v Py gelich omeziti. tetnici, stYkajice se stale se psy, nakazili se a ptena geli chorobu na psy ostatni. 2e oni jsou pilvodci 'siteni se psinky, na to nikdo neptigel. Podle novYch poznatka elovek, kterSr nakazil, mute poraoci. Zarodek, kterY zpilsobuje psinku, zptisobuje u elove'ka nahromadeni takoveho mnogstvi ochrannYch latek proti teto chorobe, ze se nedostavi u elovelta zadne priznaky nemoci. Ptenesou-li se tyto ochranne latky injekci krve eloveka psu, nastava po opakovani nekolika injekci ozdraveni churaveho psa.

0 Spoleenost narodft vedou se nyni prudke spory. Nekteti ji pohkbili a jini neveti v jeji budoucnost, proto ge od ni odekavali zazraky. Tato m.ezinarodni instituce neni plodem nejakeho rozmaru, vyrostla z nalehaye potteby a tato skuteena potteba je zakladem, jimi nernelo by nic ottasti. Dnes je dobre znamo, ze tuto instituci chteji povaliti fide, kterYm pteka gi v jejich dobrodru g g nejsou v souhlasu s pre.--nYchplanech,j vem, jeho stragityni S. N. ma. bYti. Toto je dobrYm dilkazem, jak nesmirnemu —ut viivu tegi se Spoleenost narodu pkes to, ze v ni vedou stale jeke hlavni slovo politikove stare Akoly.

ye sttedu, dne 7. imora 1934.

VEST/sill(

r;*

Oddil dopisovatelsky% 111-1•Mil■O■1•1-11.0...110-0,1271.0.1a1,1.19■04211.041¢.023.,

0:

0.11.0.11•11111-0.3.0.6i-l•

Dopisy, je'f, by obsahovaly nev66116, neb Z vadn4 peleuliky, pofadatel piedklAela ye smyslu stanov Ti :;kovemu VYboru k vlastnImu rozhitdmni.

1■111.11:■■••171•4

Rad Riiiovjr Dviir. is. 89.

Rosebud, Texas.

Ve vY'rozni schuzi v mesiei prosinci minuleho roku, jaw uz bylo uvetejneno, rad se rozhodl pro nemocenskou podporu. 'elan plati na ni 15e inesiene; eas nemoci podpora cini 50c denne, con se nernocnema elenu •adem podita az po tYdnu jeho nemoci, trva-li tato dele.

Ve schfizi ze dne 14. ledna usneseno, aby ti dlenove, kterjrm se nemocenska podpora nelibi a nechteji na ni platiti, aby oznamili to tadu dopisem a nebo ye sehdzi, to nemocenskou podporu se nepfeji. Za 15c mesiene, cot eini $1.80 merle, jest piece dlen jaksi chra nen, stane-li se nahodou ne gtesti, nemoc, nebo jine. Neni to jen podpora pene-Zita, ale navg teva a pornoc v nemoci. Tato ma pro facly velky vYznarn, vet gi net by si z nas mnohY myslel. Take vim, ze mame dlenv, kteti byy te nemocni pied mnoha lety, zapisky v protokolni stare knize ukazuji, se innohY podpory vzdal ye prospech fadu, ale vkly rad na ni platil. Dnes, lalyt je u2 hodne stars!, a kdyZ na nemocenskou podporu tolik let platil a mute ji tfeba nyni potfebovat, prod bychom men zrovna to, co si za ta leta tam nasttadal mu to odpirat a zrutit?. Ptemjr tlenirn dojdeme k tomu, co mlad gich Menu se tyka, to ti maji zrovna ty same vYhody co ti stafi cleni, lined jak mezi nas vstoupi. A kdo mute rici, trebas je rnlady, 2e ho firaz, nemoc -nestihne, trebas jeste dtive, net by se sam nadal. Za. 20 lei vloZi do nemocenskeho fondu $36. Tak jak to mime ode davna zatizeno, pti dlouhe nemoci, tad 90 dni nemocnemu vyplati asi $41. Je-li neinocen dtive a takovou podporu by snad potteboval, ad si to neptejeme 'iadnY. Co milkdo placenim na nemocenskou podporu ztratiti? Aby se vyhovelo v gem, tak kdo, vfibec nepfejete nemocenskou podporu, tak to do ptitti schtize oznamte, aby br. deetni mohl die toho tiditi.

Ptestupni listinu si vyzvedli br. Alois Zvonek, sestra Anna Zvonkova, k tadu e'is. 88; br. Stepan St'astnjr k tadu cis. 92.

S bratrskYm pozdravem, Anton Ulienik, tajemnik.

Rosenberg, Texas.

Ctena, redakce.— PtedeSle etyti tjrdny men jsme zde velmi dettive poeasi. Venkovni netterkovane cesty jsou ye tpatnem stavu. Zde v okoli Rosenbergu jsou celkem cesty dobre, neb jedna konkrYtova siinice jde na zapad k San Antonio, jedna na jih ptes Needville, Guy, Damon a West Columbii do Freeportu, jedna na jihozapad plies Beasley, Kandleton Wharton do Victorie, jedna na severozapad pfes Orchard do Wallis je therovand, (tarviated). KonkrYtova jde z Rosenberg na vYchod plies Richmond, Sugerland, Stafford a Missouri City do Houstonu. Na jihovYchod je cesta Sterkovana. Spatna cesta jde na sever pfes brazoske udoli, je vyvY gena, ale neni gterkovana. Rolnici tam odtud se jinak do mesta nedostanou ne2 na koni neb na ooze.

Nyni v meste neslygite rolniky o nidem jinem rokovati neZ o torn omezeni osevu baviny. Zde je nekolik nemeckYch rolnikii, kteti mail kaklY nekolik najemci. Tito Nemci -jsou republikany a proto nechteji Roose: en& program (omezeni seti baviny) podporovati, ale myslim, to za tim spi ge vezi nenavist proti dernokraticke strand proto, ze pomalaali spojenct . in y e sy etove valce.

Je zde take israelitska firma, ktera v

blizkosti mesta vlastni 1500 akru poll t tadnjr pastevnik) a vile osiva bavinou. Slygel jsem, te tato firma chce pronajmouti vla de etyficet pet procent svYch poli ate chtela sve najemniky Mexidany a eernochy propustiti a zbyle pole odbdelavati najatYmi mexickjrmi delniky, pomoci traktorii. Dale jsem te tato firma najmula mnoho bYvalych rflovYch poll phi Crabb a Big Creeku, a to tam chce pestovat samou ba.vInu. Die v geho tyto poslednej gi dva fimysly nebude moci tato firma uskuteeniti, neb to viadni "koda" nedovoluje. Na, onech etyticeti 'Yeti procentc-:ch poll vlade pronajatYch chce firma tato nasiti sudanku a pasti na ni mlade jalovice, ktere v pastevnicich pri Long Point a i inde. Jak z toho vidno, je v torn nespravedinost. Tito velkostatkari nemajici iadne pastevniky a sejici samou bavinu budou moci ositi 55 at 65 procent syjich pozernicti bavinou, kdato nas je do prace deset a smim letos seti jen akru, neb jsem oseval latedetljrch Best rok prumerne 50 Aru baviny a 40 akrd kukarice, cukrolu na krmeni a zelenin, a main 83 akrd pastevniku. lidera jsern miuvil v rneste s bratrem Emilem Dutkem od Pleak, o tornto zastoji a on take pravil, te je to nespravedlive,te je jich pet do, prace a ze bude moci seti jen 22 akrt baviny neb ma take N, elkjr paste y -nik.Zeprjdybtolv,cni Ze by byl zoral jiz pied vice lety aspon 25 akril pastevniku a sel o to vice baviny.

Pan Klinkovskjr, kterjr rolniei mezi Damon a West. Colubil, me pravil, to nebude moci s vladou smiouvu udelati, neb v lord zoral 22 akrii pastevniku a chtel na to letos seti bavinu, ale die kody to neni dovoleno. Kdyby s vladou smlouvu ujednal mohl by seti jen asi 18 akril baviny, a proton radeji pry nebude smlouvu dela.t.

Die. meho mineni nielo by byti velkostatkarum zakazano seti tak mnoho baviny a maloroLniktim, kteri maji pastevniky a seji num° baviny jine plodiny, melo by laSiti dovoleno seti tolik baviny, aby na kakieho pracujiciho dlena ptipadlo od pet! do deseti akrt — die bohatosti piidy, a neb jisty podet bald na katdeho elena, tekneme od tfi do pet! bald. Kdyt by bald bylo vice, aby za kaZdY bal pies onen podet, katdj7 dien mu sel platit za katdou libru jistY poplatek.

Myslirn, ze vlada prodiouk Ihfitu ku uzavirani kontraktil aspon o jeden mesic, neb bylo na to nyni g patne podasi, a bylo mnoho nedorozumeni mezi najemci a hospodati.

Jak die easopist mono souditi, vile na.svedduje, ze bude letos neb pristi rok valka Japonska s Ruskern a motna, i Nemecka s Ruskem. Zde ye Sp. Stdtech jsou dva, tabory ;tabor jeden, v jeho2 dela stoji president, chce pomahati Rusku. Tabor druhy, tabor kapitalistd a jine zajmy jsou proti Rusku; mono to pkieisti propaganda Rusku nepfatelske, to legionati a delnicke unie jsou proti Rusku. Podoba se, to German! a Romani chteji Slovany pokotiti ,a v torn jim maji bYti napomocni Japorrci. Nejprve ma bYti poraleno Rusko, a pak by do glo na Polsko, Oeskoslovensko a Srby.

Jak videti, vede se take propaganda v Poisku proti Ceskoslovensku. Tomu • nasvedduje elanek v Hlasateli, nadepsanj r : "Polsko vzpomina, Teginska".

Proti Rusku se vede propaganda jii po nekolik rokt. Jednou dobu ji2 byl kol Ruska utvolien ZeleznY fetez, chyboval v nem jen jeden elanek a to bylo eeskoslovensko. Tudi2 zanier stareho diktatora se nezdafil.

Dle meho nahledu by ..melo Rusko udela,ti smlouvu s Nemeekem. Rusove by meli nabiclnouti Islemcdm asi ttetinu Sibite, tam kde mono rolnieiti, aby se tarn nemeckjr lid mohl osazovati. Dale Spojene Staty, Mexiko a JiZni Amerika a zeme evropske, by mely nalehati na Anglii, aby vratila Nemcfim jejich bYvale africke kolonie. Tel by rnohiy Spojene Staty pfepustiti Nemcilm asi patnact neb dvacet mak) obydlenSrch okresu mezi mestem San Antonio a vYchodnim po-

Strana 3. mezi Noveho Mexika, kde by si mohli Hemel zalotiti viastni stat, ov gern patfici k Severomericke Unii. Je samozliejmo, 'Ze by nage via,da musela poznenahlu piidu pro ne phipravovati utvorenim pi-ehrad pfes fidoli a do utvotiv'Sich se reservara zavesti vodu z iozvodnenSTeh i'ek a notokii. Vlada by jim mohla za pticlu a zavodneni &tat jen tolik, kolik by ji to stab a dati jim lhfitu ku spaacent aspori padesat mkt. Te2' ve vYchodilim Texasu by' jim rnohla pfepustiti asi deset neb vice okresiii, za podobnYch podminek. ze kdyby Rusko v tu dobu jak sta.veio drahu k Tichemu oceanu, bylo se dohodlo s Nemeckem a Rakousko-uherskem, to budou pracovati spoleone, mohli snadno ovladnouu Mandtarii. Mohli ji rozdeliti na etyti dily, jeden dil pro Rusko, jeden pro Neince a Raku gany, jeden pro Japonce, a jeden pro Ofriany. Nemecky a slovanskjr ptebyteenjr lid by se stehoval do Mandturie a Sibife a nebyla by bYvala rusko-japonska a ani svetova valka.

Nemei by se meli dohodnouti s eechoslovaly a s Jihoslovany na spoleenem postupu Sze proti Rusku, ale proti Japonsku. Japonsko kdyt by seznalo, to ma proti sobe Rusko, Nernecko, Polsko, Malou Dohodu a Spoj.

Staty, dalo by si fici a ptepustila by dobrovolne east MandZurie evropskYm ptistehovaledm k osazovani.

Valdeni Hemet se Slovany ay jen prospelo Francii a Italii. Kdyby Anglia a Francie mely vice dobre vfile a byli Nemecku vratily kolonie prvt net se Hitler dostal k moci, nebylO by se vyvinulo takove nebezpeel valky jako je nyni.

Hlavni veci nyni je, aby Slovan y &tell dohromady a nedali se propagandou stareho italskeho diktatora svesti proti Rusku, Mayne, tim minim Polsko.

S bratrskym pozdravem, J. L. Brenner.

CtenYm fachim v okresu Ford Bend: Sdeluji vam, to vat okres byl mne pfidelen a tadam lask,ave vtechny tady ye zminenem okresu, by mi byli v moji praci napomocni, obzvlatte Atednici. Jit jsem tam zacal pracovat, ale pro gpatne poeasi jsem musel zanechat, ale jak mi bude moino, tak se tam °pet vratim.

Zaroven dekuji spolubratru Josefu Vydrtalovi za fidast a doprovod. TakovYch bratril kdyby bylo vice, neb on opravdu se o nagi Jednotu stall a zajima, ne jenom slovem ale skutkem, nebot' mne nabidl jeho deti sam bez nuceni.

Za dobu, co jsem u vas dlel, vyna gel jsem, 'Ze je u vas mnoho omladiny, kteti by meli patfit k nam a ne do cizich spolednosti, neb my yam dame lepgi vYhody, zaruku, lacinejsi pojitteni a /name 10, 15 a 201etou pojiStku, oak 2e mate si v dem vybrat. Potom, nad vy mate brati jakousi ajry gskou spolednost, kdyZ" vas zrodila 'deska, matka a vy mfi2ete na to hrdi, to jste z Ceske krve. A prase proto byste meli patfit do deskYch spolkfi.

Bratti, vysvetlete to va gim detem. Ono to nei tak jak to bYvalo. Ja mam zjezdene Spojene Staty dobte, ale at' jedete kam chcete, kde je deskY lid usazen, ta krajina vam to sama ukale. A take jsme nyni vice valeni ,ne2 plied par roky, a proto vase dite se nemusi stydet za &sick spolky. Ale ono je to asi nasledovne: Pfijede k vam deskY agent pro vYcielednou spoleenost pracujlci, a spusti tu svoji hrkadku a nada yam pfilektost si to rozmyslit, a vy, abyste se nemuseli pfiznat, to celemu tomu kramu nic nerozumite, tak mu podepitete jim uz nachystanjr Cek, a je to hotove a phi tom nevite, co vam doda. Takovemu feknete, prod nezastupuje Ceskou spoleenost, kdy't sam je tech. On se vain bude vgelijak vymlouvat, ale to yam nefekne, to jeho spolednost mu vice plati, cot ovgem musite zaplatit vy. A tak podobny dolaru pracudlovek, ad sam je tech, k jako Jidag. je proti nam, S bratrskYnn pozdravem Ig. 8enkyi:ik, Markham, Texas.

Strana 4.

Industry, Texas. itad Cesti Bratil, eisio 44.

Mili bratfi a sestry!

Jest mi velikkm potegenim, ae se ten zajem o nagi Jednotu zadina ozYvat na ygeen :tranach, cot bYvalo vtdy mojim pfanim, bychom vzbudili vet gi zajern mezi nagim cienstvem pro Jednotu. Tak jsem se take Oal do prace a zda bych mohl nejakeho elena ziskat, a take se mi to podakilo. Ziskal jsem totit jednoho mladika do na gi Jednoty na dvacetiletou pojistku C. Je to Rubin J. Petru gek, a tak nag fad ma o jednoho elena vice.. Ptal bych si, kdybych aspoki katdk tyden mohl ziskat jednoho noveho elena, tak aby nag rad se postavil na lepgi zaklad. Mi broth a sestry, pracuji pro na gi milou Jednotu, neb znam stanovy a vim jak je niam katdemu vysvetlit. Jezdi zde mnoho agentii s jinkmi pojigtenim a balamuti lidi, ae jejich jsou lepgi, ate kdyt tam plati dvacet roka, ae si penize mute vytehnout, a to celk tisic.

To vgecko jim napovida, ale kdyt dostanou certifikat, tak to na nem nestoji. To vgechno tern lehkovernkm lidem napovidal jen aby je ziskal, oni tomu vSemu yeti ale potom na papire to nemaji.

Ja sam tadnou pojistku nehanim, neb jich sam rnam nekolik, a tak dobke vim, jak ktera, pracuje. Ale odporueuji katdemu pojigteni u nagi Jednoty, neb jest nejlacinejgi. Tak bratki a vy sestry, kteki byste si li pojistku, tak se piidejte do na gi Jednoty, a ti, kteti byste si j2kali vstoupite do nageho kadu, s radost4 vas pkijmerne, a ja rad varn listinu vyhotovim a v gechno .vam dobke vysvetlim jako jini, neb jsem opravnen tet k agitovani pro nagi milou Jednotu.

Tak a.‘ i to poeasi bude trochu lepgi,• chci se take podivat dale, jestli jakOu pojistku prodam ,ale pak lidicky as k varn prijdn, tak na mne nevernte nejake stare ko gte, neb ja, jsem dobrk agent a prodam yam dobrou a lacinou pojistku a co yam povim, za to yam take rueim, to yam neprodam tadnk humbug, a co yam slibim, to budete miti 1 ve vagi pojistce derne na bilem. t Adam vas take bratti a sestry aby jste se dostavili v hojnem poetu do schttze, ktera, bude pokadana druhou nedeli, dne 11. imora dopoledne.

S bratrskkm pozdravem, Fr. J. Langer, tj.

Corpus Christi, Texas.

Cteno. red. Vestniku, mile sestry a bratfi!

Dnes, 26. ledna, veder pr gi, blYska se a hrom tlude o sto Best, tak ae elektricka, svetla blikaji.

Ja zde tkden prgi a jakmile se sjede se silnice tak se Fordka zabofi a ani muk.

Tedy sedim doma — dfimu, a pfemyglim, co to slovo "pojistne" znamena. Die nejlepgiho pochopeni jest to nasledovne: zabezpeeeni pokrmu, odevu, pfistke gi a lekafske slutby, kdyt to nejvet gi negtesti se dostavi — smrt. A zvla gte jestli se to smrt dostavi v mladYch letech manteld a zdstanou nedospele ditky.

Aby tento hlubokY a glechetnY fikol mohl bYti uplatnen, lidumilni udenci jako Benjamin Franklin, zalotili pojistne spolky.

Ale jak vtdycky to bYva, kdy se neco osveddi bYti prospe gnYm lidu, ihned povstanou lide se sobeckYmi innysly a hledi vgechno dobro vyutitkovat pro osobni zisk.

Tak se deje i oboru poji gteni. Zkratka mame dva systemy: BratrskY a obchodni, tak zvan "Old Line", to jest ve zpdsobu neb forme vedeni. Ale tea jsou dva zpdsoby ye smyslu — prvni obohatit akcionale neb iiredniky a druhY jest chranit elenstvo a jeho z aj my.

Jestli bedlive pfeetete mnoho certifikatu rozmanitYch spolkt, tak seznate, ae nage S. P. J. S. T. path do to posledne jmenovane tiidy. Pohlednete na na g certifikat. Jest to jednoduchS7 segit papiru, 2adne "If", "or",

VESTNIK "and" (neb, jestli,) a tak dale. Katdk ten "If" ma, tucet advokatskYch haekti v sobe ukrytYch. Nag certifikat ma pouze tfi podrninky — dve pro dlena a jednu pro Hi. a zni nasledovne: 1. Zodpoved' pravdive leko r6ke otazky.

2. Plat' poplatky pravidelne.

3. Jednota race za tve pojistne a vyplati je hned jak mistni fad poda cliikaz smith To jest vse. Tak jasne, to • katde ditko babieka tomu porozumi. Seberte v gak ty druhe certifikaty a jest tam tucet "ifs" a nektere tak drobne, ze potkebujete drobnohiedu aby jste to pkeeetli,. Jestli nevetite, tak se sami pfesveclete, a rueim yam, ae ye mnoha "Old Line" a tea v nekterYch bratrskych certifikatech naleznete nasledujici paragraf: "If you enter the Military or Naval service, this policy is void." — (Jestli vstoupite do vojenske neb namokni slutby, tento certifikat jest neplatnk).

Za dobu svetove vaiky ode gli na vojnu muM s Atechou, ae jejich mantelky a ditky neb staki rodide jsou chraneni pojigtenim.

Kdyt padli na bojigti neb zemkeli ye stanech a mantelka sebrala "policy" a gla do Ukadovny pro pojistne, tak ji poukazali na "If" a vyslovili ji velice hlubokY soueit v jejim osoudu.

Drahe sestry a bratki, ja jsem jeS'te nikdy nedokazal koupit grocerii za solicit!

Ano vetaina spolkfL ma houfy bystrkch advokatO, kteki se staraji jak obejit certifikaty, a jak je napsati, aby se nechaly obej it. Kdetto na ge HI. tn. se stara podat dtkazy, ae elen spinil verne sve dva tkoly, aby ona mohla vyplatit certifikat.

A to jest velikY rozdil, jestli se pracuje ye prospech spolku neb ye prospech elenstva a jeho zajmii. A jegte nekteki budou tvrdit a neb se to,zat, jestli nemyslime, to jaksi ty "Old Line" jsou bezpeenej gi neali S.P.J.S.T. Ano, jsou bezpeenej gi. Tvrdim stokrate ano! Ale pamatujte, ae to jest ve prospech akcionaftl a ne ye prospech elenstia!

Dekuji yam pane za takove certifikaty, ktere se stanou neplatne, kdy ja polotim sviij tivot za ochranu meho majetku, me rodiny a vlasti!

Mile sestry a bratti, bud'te hrdi nad tim, ae mate certifikaty nejen 113 procentni solventnosti, ale tea 100 procentne vlastenecke!

S pozdravem na v gechny etenake, zfista.yarn v Ude Vag, Frank Kadanka.

Dallas, Texas.

Mill etenaki Vestniku! °pet chci mezi vas, na chvili se pobavit, a aby yam to nebylo divne odkud to zase hned varn to povim. Odevzdala jsem vgechnu to vetgi i drobnou havet' na farme mlade, hezke .blondYnce do opatrovani, ale nejenom to ale i meho nejstar giho hocha; doufam, to se mu ani dost malo nestYska, po main& Ja, main ted` prazdniny, ponejprve za velmi dlouhou dobu ,a • ovim si tady u me Elisky. Ani se mi to nezda bYti- pravda jak ten Cas rychle ubiha. A nemohu tomu ani uvefit, ae jet nemarn starosti. Jestli deti rano si vzali take kabaty s sebou do gkoly, nejednou jsem s tim mela obti-Ze, neb to byl pro ne trest za jasneho rana brat si kabat; a do vedera tfeba lilo, a pak je bylo tfeba za nimi nest.

NovY roman ma , peknY zatatek, neco z nageho aivota, mnohem milej gi neali o nejakYch snivYch princeznach, ktere jsou %Tidy neobydejne vgechny krasne.

Pro dnegek se nebudu mnoho hozepisovat, aby toho zbylo vice na podruhe. Srdeene zdravim vg echny me ptatele v Temple. Vzpominam na vas Casto, ale budeme si alespon vzacnej gi at tam pkijdu.

Se sestersk3'm pozdravem, Rosa Spanhelova.

ye stkedu dne 7. Unora 1934.

Hilj e, Texas, Rad echoslovan, eislo 40.

Mile bratii a sestry:— V pfigti schtzi budou se projednavati dtletite yea, tak by bylo zahodno, aby katdSr byl schdzi pkitomen, 2. nedeli v Unoru 1934.

S pozdravem Karel Oaka.

Temple, Texas.

CtenY br. redaktore a vsici etouci!

Protote jsem nyni tak zvanYm organisatorem, dostal jsem tea povinnosti jednou mesiene podat zpravy do V'estniku, ale tfebate rad nikdy pisemne o neeem podam sve nahledy, piece ted', kdy je to na befel, clam, ae nemam co napsat, co by stalo za to cenne misto ye Vestniku zabirat. To spige se nine zda., ae nyni bych mel vice Gist a se poudovat net psat, vadyt' Vestnik je pinen vybranYmi dopisy, to 'jim Akoda ubirat mista.

Ovgem radostne by se psalo, kdyby bylo motno pokatde oznamiti kadek pkijatYch elent, lee na to velkou nadeji nemohu miti jit z toho duvodu, ae main nejmen gi okrsek ze vgech organisatord. V okresech Falls a Milam jsou celkem tfi nevelke fatly a tak mam prtmerne asi desatY dil proti jinkm. Toto pigi, aby etenati posuzovali dle toho vYsledek prace. Ted' nam pr gelo a tak se nedalo pracovat, ale main zase nadeji na ziskani, at se to zlepgi.

Pfa/ bych si, aby pojednani: "Neni vaecko zlato, co se tfpyti" od br. Janovskeho ve estniku ze dne 10. ledna, na ge Clenstvo si pozorne pfedetlo, nebot' lidem ua propracovanYrn jednateli od pojigt'ujicich spoleenosti je toho potfeba, aby vedeli pinou a holou pravdu, ja,k si S. P. J. S. T. stoji oproti jinYm spolednostem.

Dale vtem elenum fidu Pokrok Jihu cis..

72 v Cameron a tadu Svornost Jihu Cis. 15, v Buckholts Unit° jegte ptipominam: nezapomerite se dostaviti vaichni do schtze phgti to je 11. Imora, a pfivedte i sve zname, nebot' vase schfize nav gtivi nag milk spolubratr od Hlavni I.Ttadovny, p. Ed. L. Marek, kterY zajiste v gem povi neco, co radi, uslygi. Schtrze v Cameron bude dopoledne v 10 hodin a schfize v Buckholts bude odpoledne.

Take oznamuji, ae nas opustil opet jeden pionYr a to br. Jos. H. Macek, kterk zemtel dne 1. imora ye staff 78 let. Zesnuly bratr byl jeden ze zakladatelt fa.du OeskY Prapor els. 24., a v mladi bYval vady dinnym ye spolkove praei, cot si pokladal za dest, nebot' mi jegte ted' v nemoci vypravel, to byl to on, kterST v Bell okresu uvadel druhY fad, to je rad Hvezda Texasu Cis. 47. test budit jeho pamatce!

Kondim s pfanim vgeho dobra, a jsem Vag, John KlinkovskY. POZNATE PTAKA PO Pad? Tento okitek mel rozlu gtiti starosta jedne vesnice v severovkchodnich Cechach, kdyt krajem rozgikila se zprava, to do rodne dace pkijel americky milionaf v pfestrojeni tuMica. Tento milionat chtel se znovu usaditi ye svem rodigti a odkazati obci sve jmeni.

Tetko poznati ptaka po pal v takovem ptipadu. Doglo na choulostive situate, ale skoneilo vge dobte. — Kdo pfeje si znati dalgi podrobnosti tohoto pfibehu, neeht' si ptipomene, ae je srdeene zvan k pozorovani celeho deje v sini faclu Stefanik, v Houstonu, pfigti nedeli, dne 11. imora. Ikadovi ochotnici pkedvedou vkbornou fra gku "Sojdi pero". Zadatek v pet hodin veder. Dve a pal hodiny staleho smichu jen za nepatrnY poplatek 25 centd. Po zabave si zatandime a v kuchyni obeerstvime. K hojne navgteve Zabavni vkbor. zve Ze schfize komunistii. "Ano, tovarygi, ritij de doba, kdy bade katdk met delat, co bude chtit, a nebude-Ii to chtit: tedy bude proste k tomu donucen!"

Rad Ennis, eislo 25.

Ennis, Texas.

Cteni bratia a sestry!

Tirnto vas vtechny vy0vam ku hojne Ytteve schtize, ktera se bude odb:c rvat dne 11., t. m. Z ylatte upozornuji ty, kteri jsou S platem pozadu, aby prit'li a zapravili sve povinnosti, neb jak jsem mluvil s br. fleetnikem, nepromine tadnemu nic, a katc1S/ takovS7 bude suspendovan podle stanov. Tak bratri a sestry vezmete to na vedomi a pHjd'te a zapravte svoje povinnosti at' neztratite dobre pojitteni. Rad bych tat videl nejakSI dopis z Ennis, riela jest nas tu dosti, co by mohli psati dobre dopisy ve prospech Jednoty.

S bratrsicSan pozdrasem, W. J. llejriSr , taj.

Rad Jan 2iika, eislo 18.

Elgin, Texas. eteria redakce Vestnikul Timto Vam scieluji vSrsledek volby v lednoye schtizi dne 14. 1934.

Frank Janota predseda, Mike Mogonye mistopfedseda, Willie Marek tajemnik, Jim Mogonye teetnik, Emil Kruger pokladnik. teetni yjibor: Chas. Mogonye a Chas. Haisler.

Br. Rudolf Haisler a jeho mantelka si zadali o prestupni listinu od na geho radu Jan 2dka. eislo 18, a prestoupili k radu Pokrok Agua Dulce, cis. 152, tim zpOsobem na g rad ztraci na geho starodavniho predsedu. Nat rad nerad je ztraci, ale vtich pi prejeme jim hodne ttesti a zdravi v torn novem radu.

S bratrskS7m pozdravem, Willie Marek, taj.

Rad Agua Dulee, eislo 152.

Alice, Tex. Mill bratki a sestry!

Timto yam oznamuji, to nag rad Polcrok Agua Dulce, Oslo 152, zvolil sobe nine uvedene Utedniky pro rok 1934: Predseda R. J. Haisler, mistopfedseda Louis J. Ratica, taj. a ileetnik F. R. Barton, pokladnik Louis: Ka gpar. teetni a nemocenskSr vSrbor: J. C. Zapalae, Ben Katpar a pi. Emma Ratkova,.

Pritti schtze bude prvni nedeli v bresnu, ✓ 1 hod. odpoledne. Na eas pamatujte, neb tajemnik musi zase jiti za jinSan povolanim o 2:30 hod. odpoledne. Mame chlletite jednani na programu a je tadoucno, abysme vtichni byli pohromade.

F. R. Barton., taj.

Rad Placedo, eislo 97.

Da Costa, Texas.

Ctene sestry a bratti!

S upiimnSim pozdravem na vas v gecky, oznamuji yam, abyste se dostavili vtichni do pritti schtze na druhou nedeli, dne llho unora, pfesne v devet hodin rano. V teto scntzi budou etena a pit imana vS7borem odporueena pravidla pro rad Placedo, cis. 97.

My, trednici tohoto radu prosime, aby jste se dostavili do teto schtize v pinem poetu, neb jakakoliv pravidla radu tSticaji se katcleho elena, tedy kdy jsou pravidla prijirnana, tak by mel katcIS7 'elan fadu bSrti pritomen, aby mohl o techto rozhodovat maji-li ptijata.

Take yam oznamuji, ze v teto schtizi nas navttivi na g distriktni organisator br. Fr. Kadanka z Corpus Christi, a promluvi k nam o planu za teelem ziskani vice &ant pro nagi milou S. P. J. S. T. Tedy die tohoto oznameni vidlte, to tato schtze bude velmi dilletita a doufam, te se vtichni v pinem podtu dostavite.

S bratrskSrm pozdravem na vas vtecky, jsem Vat, Jos. L. Eltik.

S soudu: "A vy nevite, pane, to kdy proti yarn jade dama, mate nechat nejmene polovinu silnice volnou?" — "To ja dobfe vim a taky to delavarn, jen kdy vim, kterou tu ptIku cesty pro sebe thee,"

Strana 5.

VESTNIK

ye stredu, dne 7. imora 1934.

Eska Besidka 41•Mff,

.

,

.

.

4311171. 71171,47.1, 1:117.4,-.M .01:11 01•22 4111.0 420,11011111 0 .111■0 ■ING. 0

tNSKE DRU2STVO. Jos. Borek.

Kolem mestskeho parku v Jedlinove vinula se rekaa Za sucheho poeasi bylo ji motno prekroeiti po kamenech. Chlapci radi brodili se mezi kameny lapaj ice mrenky. Ale nej en lov vabil je k race. Vita napadlo, aby yysilal koraby do Ameriky; narobil tedy doma papirov3'7ch lodieek, pouttel jednu po druhe do vody a prutem zidii jejich bah po proudu az k mostu a odtud vpustil je do sveta.

A Marek navilal, aby se u reky m1S7n. Vytt'oural nada koleeko, nasadil na ne lopatky a m1S7nek byl hotov. 2e vtak ii• eka byla giroka, nemohl uziti breht za oporu rrilSrriku. Bylo nutno zriditi stoku. Vyhledal tedy struticu, kterou unikala trocha vody z reky a kaki chlapcilm, kteri abehli se k podivane: "Prohloubime strutku tak, aby do ni pritekalo vice vody."

Druhove dali se chute do dila; ostrS7mi kameny rortifili a prohloubili strutku tak, to vznikla stoka, do nit reka pouttela hnaci silu. Marek nasadil do ni m1Smek a ten k radosti chlapcil poCal se rychle otaeeti.

Marktv iispech prime take Petra, Karla a Jana k budovan mlynku. Katc1S7 chtel miti sytij. Nejhtire bylo o kola; shaneli je po okoli Usilne a vytrvale, at jich dosahKdyt v gak novi mlynati se prihrnuli se sySimi mlYnky k race a chteli je usaditi take do stoky, ohradil se Marek proti tomu.

"Vykopejte si jinou!" kaki. "Moje nema tolik vody, aby mohla hnat vtechny."

"To je snadna pomoc," pravil Petr, "Upravime ye tve vetti spad; potom potene se ji vice vody a prudeeji a vtechny m1S iny uvede v pohyb."

"Pravda, to bude nejkratsi! Nad hledat a rSrpat nova strutky?" souhiasili ostatni.

Marek to uznal a povolil.

Chlapci yyhloubili a prodloutili stoku k - domku obuvnika Piskaelca; potom ubihala voda ze stoky pod tyekovS7m plotem do jeho dvora.

Nekolik dni schazeli se "mlynati" se sySrmi m1SI nky u reky a dbali o to, aby stoka byla volna a kola mohla se otadeti. Potom pr gelo dva dni. V rece pfibylo tolik vody, to nebylo videti vyenivajicich kament. Po dad rozbehli se Marek a Petr k race, aby zjistili, neodplavila-li velka voda jejich mlYnky. Zastali u ni Piskaeka s motykou v ruce. Kopal zutive kolem stoky a ucpaval ji hlinou.

"Protlukli kiuci," brudel pH praci, "ti mne dali!"

Marek pristoupil k mistrovi a pravil: "Prod narn, pane Pisicaelcu, kazite stoku?"

"Aha, tedy jsi ji vykopal ty a tvoji kamaradir optal se obuvnik zlostne. "Dobfe, to to vim! Piljdete ke mne do sklepa vybirat z vody brambory! Jette nikdy nepronikla voda do neho. Ted' to zpilsobila ta vate stoka."

"To jsme nevedeli,' omlouval se Marek a honem pomahal mistrovi. "Loupej a sbirej kameny!" zavolal na Petra.

Spoleenaim Usilim byla stoka brzy ucpana.

Ale k pomoci ye sklepe chlapci se nemeli a obuvnik jit o ni se nezminil. Podotkl jen: "Ted' vite, to jste chybili. Chcete-li stavet m'dnky, musite poridit si stoku tam, kde by jeji voda nikomu netkodila."

Ale tomu nedotlo; nastaly jine zabavy. At budou chlapci zase nekdy pomftleti na postaveni mYnktv, upozorni je snad toto rozpadle mlYnsice drutstvo na to, co poradil mistr Piskdeek.

Burton, Texas.

MRS?. Vestniku!

Tak musim napsat par radial do Besidky, neb z nateho okoli nikdo tacinS r nepite jelikot .lest potad takove tkarecie poeasi, tak

ze se neda eloveku nic delat, tak jseni si usrnyslila, te budu psat. Jen to je chybi), to ja cesky dobre psat neumim, jinak bycli psala easteji.

Take yam musim napsat, ze jsme si yyjeli ku bratrovi at do Reisel, Texas; je to asi 8 mil od Waco, Texas. Ale skuteene byli u bratra vtichni prekvapeni, kdy jsme tam prijeli. A pak, kdy jsme jeli dornii, tak jsme se zastavili u mojich strSicii Coufalt, ktefi laryaji pri Rosebud, a take jsme je tak pfekvapili kdyt jsme tam dojeli neb nas neoeekavali.

Tet pokougim se ziskat darek, jenom nevim, jestli se mi to podati. Mojimu tvagrovi se totit ztratil pes, a ad se ho jiz mnoho nahledal, nemtie ho najit. Ja jsem se mu smala, a pravila jsem mu, te co mne cia, jestlimu ho najdu. 'A on mne slibil, ze jestli to dokati, ze mi cla peknST darek. Tak jsem si vzpomela, ze kolem Orchard, Tex., Wallis, Tex., a Sealy, Tex., je mnoho natinct, ate kdy popiti onoho psa, tak te motna o nem zvime. NejakS7 Frank Cis, pH Sealy, rikal, te vide takoveho psa utikat smerem k Sealy.

8vagr ho totit ztratil, kdy byl na hone pH Orchard," asi pred tremi nob etykini t*clny.

Nekdorikal, je jistS7 tim, ze pes se zabohl na stare misto v Bellville, Tex. Popi gi yam jakS1 psik byl. Byl asi 18 palcil vysokSa derno a bile "flekovanS7 ale byl vice bilS7 net Cerny a take mel po sobe skvrny Mute. Kdyl bylo na nej bylo zavolano, tak hledel z vesela, postavil uti a podobal se like. Ocas mel trotku strapatSr a jmenuje se Dick. Psik se katiclemu velice libil, a tak jestli by nekdo o nem vedel anebo u nekoho byl, tak jej prosim, aby byl tak laskav a dal jim vedet. Oni 1#vaji na pani M. Schankovej farme, asi 3 mile od Orchard, Tex. Nebo miltete gyagrovi poslat listek, a vim jiste to Yam vati praci s tim 'spojenou rad nahradi. Jeho adresa je: F. J. Driska, Rosenberg, Texas, Rt. 1, Box 189. — Tak toho radej jit necham. A doufam, to pan redaktor bude tak laskav a dopfeje mi kousek mista pro tento dopis a tim motna mi doponnite vyhrat ten darek. Motte kog taky dostane darek ha, ha! Ale slibuji Vam, to Vas nebudu tak brzy zlobit s in:c."7m dopisem.

Vyzy'vaan '02 besidkare aby hodne do Besidky dopisovali, at' ta nate eeska fee nezahyne!

S pozdravem, Emily Kuropata..

(Pozn red. — Detska, Besidka path natl. ktera by mela do ni east° dopisovat. Redaktor ochotne pottebne opravi.)

HOVORNA. Jos. N. Censovni kancelar shledala, te pritomne doby mama 194.630 faderalnich, statnich a mistnich &aft'. Narodni dluh Sp. statil dosahl vS7te 45 bilionti dolart z nehot na katdou osobu pripadla by eastka $314.12. Z tohoto obrovskeho narodniho dluhu katti mut, tena a dite ye Sp. Statech musili by platiti roene $12.58 aroBr.. A. R. Presidentoyjm podpisem prediohy o slate str3Yeek Sam stal se majitelem ygeho zlata v prutech a cihlach, viastrieneho fed. reservnimi bankami. Vyhla geni devaluace dolaru prinese vlade vS7delek dvou biliont 686 mil. dolart, z eehot utyoren bude dvoubilionovST stabilizaeni fond, pomoci nehot bude =trio udrteti americkSr dolar tak nizko, ze jine zeme budou moci kupovati nage zboti.

Neodhaluj nikdy podlym sptisobem vady sySTch biiznich, chteje se sam vytineuti! Lide to ovtem radi poslouchaji, presto to vtak katc1S7 nenavidi, obasaje se, abys i jemu neudinil stejne. Jak yznetene je naproti tomu, mleime-li, kdy yetkera Usta se snati tupiti, snitovati! Aekoliv si svet nedovede teto yznetenosti vatiti, dbej peace, ab ys ji ztstal veren!

Strana 6.

VESTNIK

Tom F. Hunter za guvernera Ve sloupci pod ohlavenim -oznameni clidatri" naleznete, ze Tom F, Hunter z Wichita Falls oznamuje, ze se uchazi guvernera na geho statu, a ádã volide o hias a podporu v dernokratickYch primarka,ch.

Nize uvadime vyriatky z jell() platformy.

Dane proste domovy a dame proste hlasovaci pravo, revise statniho darioveho systemu tak, aby toto btemeno k ziskani pkijmu k vydrgovani statni vlady bylo rozdeleno mezi N g echny °bonny die toho, jak kdo mute platiti, odevzdani otazky odvolani statni prohibice volidum, omezeni vyclavani zakladniho kapitalu, zavedeni trestu smrti pro vetejne iitedniky, odsouzene pro piijimani itplatkii, a trest g alale pro statni zamestnonce, ktefl ptijimaji penize od privatruch dokud jsou v • &ode, zvoleni stat. auditora zalconodarnou, zavedeni statniho odboru vetejne spravy, ptisnou kontrolu vetejnYch spoleenosti (utilities) a sni geni sazeb za jejich produkty, uvaleni done na tetezove obchody z jinYch statu, sni geni raiznYch zbytednYch odboril, v poetu asi jednoho sta, reorganisaci statniho vzdelavaeiho systemu, jsou hlavni body zasad Tom F. Huntera z Vichita Falls, ktere oznamil e sve platforms, na zaklade ktere g se uchazi a nominaci v prirnarnich volbach leto gniho roku.

"Velike zajmy po mnoho. rokri financovaly oba konce "ismu" nebo ptedpodjatost za ridelem rozg tepeni politickeho mezi obyeejnYm lidem. Prohibidni otazka bude letos asi jednou, kterou budou se sna giti obydejnY lid letos rozdvojiti," oznamuje p. Hunter.

"Statni konstitudni dodatek pro odvolani mel by bYti ptedlo gen lidu k . rozhodnuti.

Bylo by zroVna tak nespravnYm odeptiti du hlasovati o odvolani prohibice, jako by bylo nespraamYrn odeptiti volbu lidu, kdy se jednalo o zavedeni tohoto dodatku. Jestli ale prodej lihovin bude dovolen, melo by se dbati, aby stare salony se vice nevratily a s nimi spojena zla. Silnice musi bYti, udrzovany pro cestujici. Mlade g, ktera je ye veku nepinoletem, mela by bYti protektovana a sttidmost pestova,na.

"Nag dariovY system jest rozbitY. Cena nageho zakladnjho bohatstvi, reality, byla znidena. Reality, pozernky, ptina geji nam jenom 15 procent prijmu, plati 77 procent nagich advalorem dani. Statni advalorem dan mela by bYti upine zrusena, a mel by bYti zaveden system, die ktereho by velke platily svoji Cast dani s obydejnYm lidem. Dan urea by bYti rozdelena tak, aby nag stat dostal zpet Cast z prodeje rodnich zdrojri jdoucich ven se statu a zeme, zahrnuje v to ptirodni plyn, sril a `Konference ntedniku state, v kterYch se dobYva olej, mela by bYti svolana a v ni za,vedena stejna, dan na olej, tak aby-cast naseho statniho darloveho btemene na gasolin byla ptenesena spottebovateliim zeme, a tim aby bylo docileno snigeni poplatkri na automobilove registradni license.

"Mel by bYti zaveden dane prostY fond a statem kontrolovanY, tak aby stall obeane Texasu mohli bYti zajigteni podporou ye svem vysokem "Uvaliti dan na distY ptijem velikych zajmn, dimg by byly dotdeny korporadni korporadni zajmy, provozujici obchod po celem statu, a zavesti luxusni dari, ktera by mohla nahraditi okresni a gkolni advalorem clan. "zavedeni zakona, jen by poskytoval kaZdemu obdanu zdarma hlasovaci pravo.

"Jest docela nespravnYm, aby done z realit mely staveti na ge silnice. Zadna Cast dluhopisri na silnice ureena, v okresech, nemela by bYti placena z advaloreth dane. Na silnice by meli platiti ti, ktet.i je pougivaji.

"Sniieni danoveho bremene a spravedlive reny a jeho produkee, byly by nejvOtti

levou pro formate. Dan z prodeje nahragek z jinYch statu na misto ve statu vypestovanYch produktri bylo by nejlep gt stabilizaci jeho cen.

"Prakse stat nich itredniku prijimati platy od korporaci jest nespravne. Tato prakse mela by byti ucinena ptestupkem zakona.

Mug, jen zklame duveru lidu tim zprisobem, ze ptijin-ra uplatky, mel by bYti popraven.

"Nate priinarni volby niely by bYti pre psany tak, aby volidi mohli si voliti prvni nebo druhY v,O.aer, kdy podet kandidatu prevysuj e poeet dva, a US. vYbery, kdy po a: et kandidata ptesahuje poCet t11. Tim by se prede glo orga,nizova,nYm zajmfim soustrediti se na sveho kandidata v u2sich volbath," pokraduje p. Hunter.

"Trusty a monopoly nerliCly by 1.)Srti dovoleny. Odbodkove spolednosti nemely by miti dovoleno provozovati obchod. Nernelo by bYti dovoleno, aby velke zajmy mohly prodavati sve zbo gi v jedne osade se ztratou, za ridelem znideni neodvisleho obchodu, zatim co jinde vyclelavaji.

"Retezove obchody, kontrolovane zaj my yen ze statu, musi z Texasu jiti yen. Dan na podty obchodu, provozujici obchod a ,dostatedna clan z prodeje na jejich hrubY prodej, vyledi tuto rakovinu. Mistti ketezovYch obchociti jsou plutokrati. V jednorn okresu v Texas tyto tetezove obchody byly zodpovedny za zavfeni vice jako 1000 obchodu.

"Nag stat dlugi kagdemu hochu a Cayce clostatedne a zdarma vzdelani na vyggich gkolach. Prato tkolne, povolene statem by melo bYti $16 na ka gcle dite a vice. Vyggi vzdelani melo by bYti odporudovano.

"Nate statni vedeni nemrite bYti dostateene a ekonomicke s dne gnimi 131 odbory.

Ochod jednotlivce nebo korporace, vedeny podobnYm zpilsobem, by znamenal brzkY ripadek.

"Mel by bS'ti utvoren peti. neb sedmi &ennSr vYbor vetejneho pra,va, kterY by mel na starosti vypracovani programu ke zrukni zakonitYch odbort, komisi a ritadoven, vypracovani Ustavniho dodatku pro zru geni volebnYch irradu, jak bylo odporudeno vYborem 43te zalconodarny.

"Techto pet neb sedm kiditelii by melo na starosti reorganizaci v gech department u, col by u gettilo statu od 50 do 60 procent vydan.i. "ttednici, ktetl by nespinili sve kampanni sliby anebo ti, kteti by se ukazali bYti neschopnYmi, men by bYti z ritadu odstraneni. Tento "recall" mel by bYti zaveden." ,Toto jsou asi nejdrilegitej gi body z platformy Tom F. Huntera. Studujte je jeden po druhem, abyste se dobte seznaanili se zasadami guvernera na geho statu. Studujte zasady jeho a pak zasady jinYch, ktere budeme se snagiti u tohoto mute, jeng se uchazi za guvernera, uvetejriovati postupne, jak budou oznameny. Jest to pro volide velice drilegite, nebot' takovYm zprisobern mri geme si zvoliti schopne vladni iltedniky.

(Pol. Adv.) Vyvoj buldoka. Jmeno "bull-dog" znaei dosiova bydi pes. Tento dosti ohyzdnY pes byl vypes,tovan v Anglii v dobe, kdy tam byly v oblibe zapasy bYlcti se psy. Kratka, sra gena postava se hodila dobte k tomu, aby poskytovala mengi cii rohtun rozzuteneho zvitete. Dolni delist vysunuta, doptedu odpovidala zprisobu ntoku tohoto psa, jen g napadal bYka ze ptedu a skakal mu na tlamu, Kdyg vgak byly takove zapasy zakazany, byl piece buldok uchovan jako zylagtnost a doklad zkageneho vkusu. Byl propestovan, aby jeho nohy se je gte vice zktivily, tlama byla jests vice zkracena, takie zvite zte gi mule volne dychati, bYvaly bojovnik se stal karikaturou. Toho se dosahovalo chovem Stenat v nizkYch klecich, kde se jim nohy ktivily, segnerovanim htbetu, aby se proh nul a j. V novej gi (lobe nastal odpor prod takove ohyzrlrirvti 1),711or.i vzhiedv,

ye stredu dne 7. imora 1934.

SLUZBACH LIDSKOSTI. (Pokradovani ze str. 1.) kladne: agent poji gt'ovny pod ztratou sveho kontraktu a uvalenj clodatedne soudni pokuty nesmi pomlouvati, zlehdovati jine spoleenostt a samo ni bratrske podprirne jcclnoty. Obracene atd. - --" Co se tree toho "gentlemanstvi" toto je j e asi zcela obracene ne gli jak bratr Monad, ze dvornosti a zdvotilosti pi ge. Ja s nim rozhodne nesouhlasim, le to "gentlemanstvi" jest za konem chraneno -- ale naopak, jest to -- "zakonem vyrnahano", proto ty vyhritZky trestem vezeni a pokutou. Jest to mnohych z nas givotni zkugenosti, co vge se BratrskYrn Jednotam ptipisovalo na vrub a dim se nag lid od dlenstvi v Jednot y odstragoval a zrazoval. i v objemne knize ptede mnou otevtene pojednivajici o "Group Insurance" — skupinove pojigteni ponejvice v tovarnach, velkYch obchodech a pod.) -- jest tato 8alamounsla veto.. — "If a group should only lose members on account of death, then no matter how free the flow of new entrants, the premium will tend ultimately to rise from year to year.

Such a group would in fact be "no more than a Fraternal Society on a smal scale, and would be subject to all the evils which have afflicted -these institutions". — Ty "evils" — zlorady, jest, ze pied 25 a 30ti lety, kdy bratrske Jednoty poCitaly za poji gteni jen skuteenSi itmrtni vSilej a gadne zalohy nebudovaly, musely eas od dasu zv, giti assesrnenty. — Co je ale pti tomto vYroku podivne jest, le byl vytisknut v roku 1931, kdy elevadesat procent BratrskYch Jednot jako nage Jednota poskytovaly a poskytuji to nejjistej gi pojigteni a kdy tak mnohe maji neptedditelne zalohy ku zaji gteni syYch certifikatti tomu nejlep gimu. A myslite, ze snad ten pisatel toho elanku o pravde a skuteenem prvottidnim stavu BratrskYch Jednot nevi„!

On vi, dobte vi,- ale — — ! Nu, proto ten zakon!

Co se na gi Slovanske Podporujici Jednoty tYde, nemusi se starat o to co delaji pojiSt'ovny. My mame svoji praci pied sebou, kterou musime se snagiti rozlugtiti a upraviti dle pogadavkri. NASICH, ani g by jsme se dovolavali pomoci z obchodnich, vydelednYch pramenri. Nage Jednota docilila dobreho postaveni bez pomoci z venal, z kruhri nebratrskYch, a bohcia bude zdarne i noddle bez teto pomoci dobte prospivati. Tu nejlepgi zakladnu slibneho pokroku — spravedlive upravene poplatky — jig mame a byli to zase ti obydejni ne gkoleni bratti, ale pravi. nezigtni BRATE,I, kteti se o tuto zakladnu pokroku postarali. Ti butiai! - - - atd.!

S bratrskYm pozdravem Frank B. Steiner. (JanovskY).

LeCiva moc ha,diho jedu. "Nadi jed neptinagi vgdy dloveku hruzu a smrt, nYbr g stava se prop 1 pogehnanim" — to je zakladni rnyglenka zpravy, kterou v techto dnech ptednesl ve francouzske Spolednosti pro dejiny lekatstvi profesor pati gske lekatske fakulty dr. Hariz. Referat shrnoval vYsledky obgunYch studii, ktera konal dr. Hariz v Severni Americe. Podnet k badani v tomto oboru dal mu dr. Calmette, nedavno zemtelY francouzskY neenec a lekat, jen g ug &lye zastaval nazor o ledivosti hadich jean. Dr. Harks potvrzuje, ze jed chtestY gil eini dobre slugby pM ledeni rakoviny. Avgak nejen to i pti ledeni malomocenstvi (lepry) a vodnatelnosti se chtestY gi jed vYborne osvedeuje. Hlavni vYznam hadiho jedu zustane vgak asi v jeho ugiti jako zbrane proti tuberkulose. Tu se otviraji giroke mognosti, ktere teprve dekaji na vedecke probadani.

Na konci sveho referatu poukazal dr. Hariz na medicinu Arabta dochovanou v prastarYch rukopisech. V arabskem lekatstvi 1311klada se velka vaha hadimu jedu jako le Oyu, col znamena, ze hadiho jedu se jako leku poutilvalo v '.elm?sk5 prTk,-7! p'ed d4vnYzmitaletir. i.

ve stkedu, dne 7. Imora 1934. riy dil byste mi, pane uditeli, kdybyste si to o mne myslil. Ne, nejsem agent a nikdy jim nebudu. Prornirite, dotk-li jsem se vas svou otazkou nemile!"

"Choi y am \Tait, Innen ; tie nezneuZijete toho, co jsem yarn kekl, ani toho, co jste zde zjistil. U soudu jsem to nerekl; nepovite jim to vy?"

"Ne, nepovirn,"!

"Nechci, aby za nine doma trpela ma zena a decko! — Co nelaji? Nevite o nick nic?"

"Bohutel, nevim. Jsem jit druhy rok s Trnatova prye a dosud jsem se tam nedo stal.. Pokud jsem tam v gak byl, vase pani nikam nevychazela a s nikyrn nemluvila.

Trpela asi velxni vatim odchodem."

"A co Slavinka?"

"Roste z ni hezke deveatko. Nemohu yam vtak nic blittiho sant. '8koda!""

"Dekuji yam, pkiteli. I to mi staei. At se jednou vratite domri, zajdete do Tmakova, pozdravujte je ode mne a vytid'te jim, ze jsem na ne vzporninal a na ne myslil do posledni chvile!"

"Vyfidim, jiste vykidim, vra.tim-li se. Vite vtak, co ml napada?"

"Nu?" nemusite umrit. JeSte vy piece je cas, abyste se za.chranill" "Jak to myslite?"

"Pohledte! — Jste stateenY mu2 a bude vas jette tkeba. K tomu mate doma rodinu, ktera deka na vat navrat!" Nakloniv' se k jeho uchu, poteptal mu: "Prchnete!"

"Prchnout? Hiteli, myslite to vane? Tu odtud? To je nemoine! Ani bych se odtud, z to diry, nedostal, ne tak abych se mohl protahnout frontou!"

"Je to motne! Hled'te stmiva. se! Za bude tma. Dam yam svnj oblek, za tiny odejdete, nikdo si vas nevtimne. Main 'dude volnY pkistup, dostanete se nenapadne do prvni linie a odtud ut pki naletite opatrnomain tu do— poekejte, poekejte sti on lajtmata Buriana breho znameho —" —on varn pomilte "Lajtmanta Buriana, pravite? OvSem vy zde jste snad jette nedoslechl, ze lajtmant Burian uz je v Italii. Na veerejLek pkebehl se syYmi lidrni. Povidal mi te2 o vas —" "Opiavdu? asi pater Vavkinec. "A nine se nezminil, adkoliv jsem mu nejednou tekl, ze piljdu s nim —" "Patrne mu nezbYvalo casu, aby yam dal \r ecta, ze jde na Fiky. Tedy s tim Burianern neni nic!"

"8koda, veena Skoda!" litoval knez. "Ale snad by se yam podakilo jinYrn zpilsobem sy Ym katum v me kutne uniknouti. Vidite z celeho srdce a z cele due yam chci ponaoci — vyntijte toho — prosim vas!"

Kkitka patrne pkiletitost tuze "Dejme tomu, pkiteli, ze by se mi padafilo.

Ale, co vy?"

"Ja? Snad bych se z toho uz nejak vypletl."

"Snad — snad! A kdyt se varn nepodaki a usvedei vas, 'tie jste mi pomahal k ilteku, a kdyt vas nahlYm soudem odsoudi k smrti?"

"Vette, to bych toho pro vas nelitoval.

Hoehn zlatY — pkiteli — pro boha a pro vtecko, co mate rad — poslechnete mne a ueirite, jak yam radim! Aspori se o to pokuste! Hled'te, ja jsem sam, nemam teny, nemam deti nikdo by o mne neplakal a vlasti tu nejsem prospetnY — —" "Ne! To nemohu pkijmout! A nepkijmu!' vrtel Ktitek hlavou.

"Prod jen! Prod?"

"Prod? Reknu y am to: music bych se po cely dalti tivot stydet sam pied sebou, jsem zbabele utekl pied smrti za svobodu a to jsem nechal za sebe umrit jineho, lepne! Toho tiho eloveka, net jsem ja. Ne

ode mne neiddejte!"

1304, co ted y delat?"

Strana 7.

VESTNIK

Marne obeh Podhoran.

"Nic!" zavzlykal knez.

"Tedy sbohem, prneli! A inuete tarn tern panfun nahofe, kteti vas postali, vytlditi, 2e jsem stale tak zatvrzelY a nenapravitelpolepgiti nehodlam!" ny a 2e se "Sbohem — —" Dvefe za knezem zapadly a v zamku zasktipal klid.

Rano pied vYchodem slunce by! porueik Kfi2ek probuzen surov:irm kopaneem r a kouskeho feldvebla.

"Auf! Tagvach, rebelante! Pfijde g do to vaSi republiky!" vysinival se hrube.

"Pane gikovaten, ten Olovek jde na smrt!

Zakazuji varn, abyste s nim tak surove zaehazel!" ohradil se proti tomuto jednani pater Vavfniec, jen2 vstoupil zaroven se gikovatelem. "Nemate-li ficiy k 2ivyrn, inejte ji a.spori k umirajicim Kti2ek vstal bez hlesu, prohrabl si prsty, pravice vlasy a mleky vy gel, nepoctiv feldvebla ani pohledem. Venku eekala seta voja.ku s nasazenymi bodaky, ktera vzala od souzence do sveho , stfedu. Pater Vavfinec kradel po jeho boku. Bylo mu, jako by sam mel bYti popraven. Smutek sviral jeho dug a hrdlo se mu stahovalo zadr2ovanYm pia.eem.

Bylo nadherne cervnove ra,no. Vzduch byl svegi, vonel tisicerYmi kvety a nad rovinou se tahl jemny fialovy opar. Pod modrYm nebem zpivali sktivani. V dalce vgak htmela dela pisefi smrti a zkazy. kousek po silnici a za posledni skupinou rozbitYch barakii odboeili na prostrannou louku, na nit v pine zbroji stal cely prapor vojska ye etverci kolem Sibenice, zfizene ze dvou sloupt do zeme zapugtenYch a nahote spojenYch pfidnYin bfevnem, s neho2 se houpal provaz se smydkou na konci.

Pod ni stala iidle. 0 pfiene bfe yno byl podepien gebtik.

Poprava mela byti pkitomnemu praporu vojska, jen byl prave na odchodu do fronty, odstragujicirn pfikladem a vYstrahou.

"Bataljon — habt-acht!" ozval se fiznY povel prb pfichodu vojenskeho soudu.

Voja,ci srazili podpatky a distali ztrnule stat, hledice s rogifenYma odima na poeinajici hrtizne divadlo. Tema cely prapor sestaval z chlapcit sotva osmnactiletYch, kteti videli podobnou scenu po prve. beta s Kfilkem ve svem stfedu zastavila se pied gibenici a Ktakovi porudeno vystoupiti na 2idli, tvati proti vychazejicimu ohnivernu kotouei ye fialovYch dalkach. Jeho tvar byla kiidna, bez nejmensi stopy hruzy nebo strachu. Pateru Vavkinci, hledicimu nan pfes man* zavoj slz, dokonce se zdalo, ze spatril v jeho tvail lehounky tIsmev.

"Hie, svetec! Mudednik!" pomyslil si. "Tak umiraji spravedlivi!"

a

(Dok.oneeni.)

"Nic! Zde se ua nic delat necla! se smitit s tim, co je!"

"Smitit se? Bute, jak je to krute! verte, main vas rad, jako byste byl mirj bratr!

Vklycky, od prvniho spatteni, jste mi byl sympatickY, adkoliv dnes yam to mohu rici — fatal mne pied vami Varoval jako pied satanem. Had bych za vas i zivot Zachranil bych tim dobreho cloveka a snad — snad i vlasti bych tim, platneji poslougl. Priteli, bratke — poslechnete!"

Pater Vavinec temer plakal.

"Nemohu, velebny pane, nemohu od vas pfijmout takovou obet'!" zavrtel znovu Kis12ek nefistupne hlavou. "Snad bych ani daleko nedobehl, chytili by mne znovu a misto jednoho bychom se potom houpali dva. \rate obet' by vytla naprazdno. Ostatne, dohral jsem jiz svoji ulohu zde na svete a smirbi se s tint uZ. Hle, chlapci me roty padli do jednoho — nevahali polo2iti tivoty na oltat vlasti a byli mezi nimi take tatici zenati, otcove rodin. Byla, by hanba, abych se ja smrti vyhYbal. Jak bych se ospraveWail? A koneene ztrata me osoby bude lehce nahrazena."

-Poinnete pfece na svoji pani a dite!"

"I oni se smiri po ease! A lepe bude, budouli na mne vzpominat jako na takoveho, jen se nebal smrti pro spravedlivou vec, net jako na sketu a zbabelce. Mate kus papint a tutku?"

"To mam! Vtdyeky to nosim s sebou."

Vytahnuv tlustY zapisnik z naprsni kapsy pod kutnou, podaval je Kritkovi. "Zde jest oboji!"

V zapisniku bylo nekolik volnYch list cisteho papiru i oba.lek. Kkitek vzal jeden list a pri matnem svetle zhasinajiciho dne, vnikajicim sem zamtitiovanYm )svetlikem, naartal na papir techto nekolik slov: Drazi!

2ijte blaze a vzpominejte na tatu, jen jako eeskosiovensky dobrovolnik umbra na rakouske tibenici! Nermut'te se, nad tim!

Svoboda vlasti Vam nahradi ztratu!

Vat tata.

Vic me, ani slovo. K tomu pkipsal datum, slotil list, vlotil do obalky a zalepil. "To, prosim vas, at jednou zavitate do Tmakova, odevzdejte me tene! A zde ten prsten! Hodinky Id mi ukradli!"

Pater Vaviinec pkevzal od neho dopis se zapisnikem i prsten. "Vette,' sliboval. "budu to nosit na prsou a stketiti do okamtiiku, kdy to budu moci odevzdat vati nebohe pani.

Nyni vekim, to viast a narod nezhynou, maji-li takove syny!"

"A kdyby se yam jednou podakilo dostati se do Italie, vykidte tam natim, tie jsem se svYmi hochy zemkel destne!"

"Week° vykidim verne a podle pravdy. Na svate mueedniky se nezapomina!" Pater Vavtinec byl rozechven, hlas se mu tils1.

"A nyni, vzdenY pkiteli, musim varn podekovat za vati navttevu! Jsem rad, to jsem se tu s vami setel. Aspori zemru s klidern a s vedomim, ze nate boje a nate obeti nejsou zbyteeny. Rad bych se vaak chvilku prospal a posilnil na zitiek — na posledni cestu. Nesmim syYm katilm ukazat slabost. Doufam, tie se jette uvidime!" Kkitek mluvil o sve smrti klidne, jako o vtedni \Ted, na jemnocitneho patera Vavkince to vtak drtive. Oei mel piny slz a steti zdrtoval plae.

"Pkijdu jette za vami a doprovodim vas," sliboval. "Bole, jak je mi toho vteho lito!"

Podali si rice a stisknuvte si je uptimne, zahledeli si navzajem do oei. Pater Vavkinec pocitil v to chvili k tomu eloveku hlubokou tetu a touto nutkam, sklonil se pojednou, chteje mu polibit ruku.

a

"Co to delAte?" tazal se v

Tajemstvi vedneho mladi. ZnarnY francouzskY lekaf, neuropatholog Vachier, met v Pafig pfednagku, v nit vyslovil, telt, jen se podrobil temto podminkam, aby nestarnul: Pkedne, neustala desinfekce stfev, ktere by musily bYti osvobozeny od vgech stfevnich mikroorganisma; mikroorganismy ye stfevach zkracuji eloveku dny jeho 2iti. Za druhe, poskytnouti organismu jedine tolik stravy, ktere je tfeba k vYmene latek, tedy tadne gourmandstvi. Za tfeti periodicko, desintoxikace organismu za pomoci autovakcin a pod. Za ctvrte vstfikovani das od easu "inkretu" — vYta2ku ze iivodicht, jen byl vynalezen pied nekolika lety nemeckYmi biology. PH pfisnem dodr2ovani techto podminek elovek pry by nemohi starnouti. * * Romanticka pomstychtivost. — Slavna, americka taneenice Lolita Benavente byla trpce zklamana ye sve lasce k bolivijskemu atate a pomstila se mu hodne originelnim zpirsobem: vyutila tkenic mezi jihoamerickY mi staty, najala si za sve slutne irneni ar-

mada a v4lti prod

VESTNiK

Strana 8.

i,,,a ilk Ctedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Otgan of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUtKA—EDITOR Vydavatel6 — Publishers OECHOSLOVAK PUBL. CO., est, Texas Pi-edplatne 65c rnen'e'. Do stare vIa,sti $1.65 rane.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zineny adres zasilaji se do Hlavni ti.adovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, piedplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Kdo ma pfavdu? Bratti organisatofi setkaji se na svYch objitclkach krajanskYmi osadami s jednotlivci, kteii mei pied tim rozmluvu s agentem pojiat'ovny od nejt byli "bezpeene" ujiateni, te bratrske podpurne spolky mohou y padu potfeby zvfgit elenttm poplatky, kdetto vYcleleene pojiatovny, majice "uzavtene — pevne" smlouvy (closed contracts), pojistky dle nicht poji gtenee ma jistotu, te vice net premii v pojistce uvedenou platit nebude. Tato otairca je velice letita a je nutno, aby jak elenove, tak zejmena naai organisatoki vedeni, te bratrskY spolek pusobici se zakonitou reservou, smi zvfaiti poplatky jedine v piipade naproste nuptnosti, k udrteni se v existenci, a ne jinak. Loni v podzimu vydal v teto Yee' pojiat'ovaci komisat Texasu dulezite rozhodnuti a sice: "Mame za to, te tadnY bratrskY podpfirnY Spolek v Texasu nemitte zvyait sve poplatky na certefikaty elentim jit yydane, lee by jeho fondy byly tak vyderpany, te by nemohl vypiatiti pojiateni na udavgi se "Marti", cot jasne naznaeuje, te bratrsky spolek nemute zvY giti poplatky, ani vypsati zylaatni poplatky na fnrti, lee by byly bane fondy (Amrtni fond) vyeerpany a zalotni fond, ureeny yYplate budoucich nmrti tak ohroten te by patrne v bucloucnosti nestaeil. Od te doby, co bratrske jednoty phi aly system zakonite reservy s tabulkou A. E.., s 31/2 nebo 4 proc. znrodenim, a kterY ptijala i naae S.P.J.S.T. — poskytuji pojistky, jet jsou automaticky a aktuarne zdrave. Olenove nemusi miti nejmenai obavy ze z yygovani poplatkft libovolne sjezdem, lee k tomu byly velmi vatne duvody a takove cluvody pak by nepostihly jen Jednotu naai. Vite o zkuaenostech pojiatenct spoleenosti, kteii men od nich "pev ne", nemenitelne pojistky? Co nasledovalo, kdy pojiat'ovny byly neopatrne pfi uklaciani svYch fondt, kdy se vyjevilo, te nekte re jejich investice jsou bezcenne a tim jejich fondy oslabeny? Poplatky svyrn pojiatenctim zvYait nesmely. Pojiatovny se zkratka sesuly. ZbYvajici smely pak uvalit na pojistky zastavy (liens), proti hotovemu odbytnemu, proti pujdovnim hodnotam pojistek a na tyto zastavy musi pojistenci platit nrok. Volna smlouva podpurnYch jednot je jejich bratrskou vzajemnou vYsadou. Bratrstvo naae •je republikou, ve ktere elenove si voli delegaty, kteii voli Ctedniky, kteii spoledne zaletitosti spravuji a podavaji Menstvu obeasne zpravu a doporueeni co dlutno k vzajemne ochrane einit. Vyslanci sjezdovi ureuji platy, omezuji vYdaje a stale udrtuji ducha vzajemnosti, jaky ovaem neni ye vYdeleene Spoleenosti. Kdo by se domnival, te jedine pojiat'ovny maji zdrave a jiste pojiateni bude probuzen ze sveho sebeklamu nezmenitelnou skuteenosti, dle nit bratrske spolky behem hospodatske pohromy vydrtely zatim co mnohe pojiat'ovny, divaji-

Ye sti'edu dne 7. unora 1934.

ci se s pats na pecipurna. Bratrstva — mend niceni svet a, a zakidi-li se poclle toho.

I avrie zbankrotily!

Rozum na silaa. Victor Hugo vypravuje v Neatest' nechodi po horach ale po lidech. jedne sve basni tento ptibeh: Stado se paslo Westske osadniky mantely Jos. Hrornadkona louce pod kopcern a hlidal je chlapce vi stihla kruta raffia. Zemkel jim milovanY sotva petiletY. Najecinou se rozjel vuz s kopsedmiletY hogik. Vtijete se do drasajiciho ce po kamenite, ptikre ceste a a zpusobil tabolu rodidu. jim z nenadani nesmlouvavY kovY htmot, te se bYk stada velice poplagil.

Osud zpusobil muka bezmerne bolesti. Pted Zdvihi vysoko ocas, zakoulel krvavYma ()aletykini mesici br. Hromaclka zesnuma a rozhiedi se, kam ma uteci pied tou neznamou hrtizou. Pasaeek k nemu ptiskole dite do naaeho Detskeho Odboru a zaplaeil, objal jeho velikou hlavu a jal se ho til za ne celorodni poplatek $2.40 (dva dol. a hladit a konejait asi tak, jak jeho sameho 40 centil) doptedu.. Jiste, te an" ye sna ncmatka chlacholiva, kdyt se mu neco pkihotuSil, co se s milovanYm ditetern stane v di. BYk se jeate tfas1 strachy na celem tekratke dobe etyt mesicn. Bylo mu i jeho le, ale ptitulil se cluvetive k chlapci. Ulemantelce nelitostnou Moranou vyrvano.

Naae Hlavni f.Ttadovna v dusiedku yyda.ne- kanYma odima sledoval vuz, fitici se dolt", ale cite se mu laskave smalo. Basnik pravi ho certefikatu, vyplatila rodieum timrtni dale: Velice mne dojal a poueil pohled na podporu stoaedesat dolara. Ztrata milovane tuto nespoutanou silu slepou a nevedomou, osoby, v tomto ptipade ditka neda se naktera, se odevzdane pocitizuje slabemu, a y hraditi tadnou sumou penez, ptesto vaak — -akrozumnedit.Davpkh,o v padu neatest a smrti, funrtni podpora zajiste ulehdi materielni nakiady s pohfbem je to prava sila, ktera ovlada, ptirodu stejne jako lidskou spoleenost. spojene.

Hrst vzpominek. Bude tomu bezmala osmPenize zmatiy lidera rozum. Je hruby omyl, stototriuji-li se kapitaly s penezi. Penize desat let, kdy zaloten prvni spolek ku podpote elenta kteii odkazani byli v cizi zemi jsou jen prostkednikem, nic vice. Kdo chce pouze na sebe. Sealo se nekolik uvedomelYch vyrabeti, musi sahnouti k ptedmetum ptirodnim, na pi. rolnik: musi miti; pozemek, vlastencil a zalotili podpiarnY bratrsky spolek, ktery byl semenem, z nejt vyrostl mosemeno, potah a nastroje.Skuteenost, ze je hutnY strom, jehot ratolesti se rozpinaji po mute dostati za ureitou Cast penez, nemeni celem S4austati a jednou z nich je naae S. nic na skuteene povaze poeinani: je nemot P. J. S. T. Shromald'ovani se ve spolky bylo vyrabeti plodiny bez pottebnYch ptedmeta. Myalenka, kapital a prate, to jsou tfi v dobach pionYrskYch nesmirne didetite. Tyto spolky poskytovaly naainctim hledaneho einitele vyroby. Kapital je nakupenim, nantulku v mofi cizoty, jit naafi ptedchndci tak hromadenim, zasobou mozne energie. VYrotetce a pomalu zvykali. Narodni sebevedomi ba je ntemenou energie motne v energii kibylo giteno prave temito narodnimi organinetickou a naopak. Nerosty jsou kapitaly sacemi, ponevadt spolky ty vepsaly tuto snarostlinstva, toto zase je kapitalem zviiectva. hu ye svilj program a at doposud venuji Vyrabeti bez kapitalu by. znamenalo tvotecili tornu svou pozornost a energii. eskoni z niceho, cot je nemotne. Proto volani: slovenske podpiirne jednoty, jicht aldelem "Zniete kapital!" je nesmyslne. Spiae melo jest vzajemne se podporovani v ptipadech by se tici: "Zastavte olupovani, vykotist'ovanezmerne bidy, nemoci a smrti, maji vedle ni!" Diplomate a statnici take \red' dobte, techto humannich neeln i sve povinnosti te 8000 valek v minulosti nedovedlo rozierodni a v katclem pi-ipadu hledi dostat temaiti tadnou mezinarodni otazku. To jim neto povinnostem v pine mite. PodpArne spolvadi, aby nevefili, te osmitisici prva valka ky staly se narodnimu tivotu a naaemu snabude miti tuto kouzelnou mot. teni v teto viasti nenahraditelnou oporou z Do rameeku a na eeinem mists spolkove hlediska jak finan'eniho, tak i moralniho a sine k zaveaeni hodilo by se mnohde: jsou pateti naaeho narodniho tivota, v teto Kde elenove jen pul srdce venuji veci, jezemi. Nate mohutna S. P. J. S. T. zaujima den na druheho spoleha., tam podnik konadestne misto mezi bratrskYmi jednotami a ni jen vleee. proto by mela bYti roduvernYmi krajany v Bratri organisitoki, letoai rok je pro vas naborove kampani stoprocentne podporovana. rokem velkYch ptiletitosti a moanosti. Pikes Vykiik k rozumu a svedomi naroda! Slo272 pracovnich dnu — tisice hodin — na vas vutnY americkY • spisovatel Upton Sinclair, deka, co podniknete, jak se dovedete v -Leto autor "Jatek", Penezomenct" a dalkch znadobe diniti. Seberte svnj urn, ozbrojte se pevrnenitYch knih, rozhodl se kandidovat pro nou vuli a s chuti potirejte pfekatky. Vesentad guvernera Kalifornie — vydal knitku, lou rnysli a odvahou dobudete lepaich vYrozvadejici zasadni veci ke "skondeni bidy v sledkia S chuti do dalai prate!

Prot je moderni &of& neAtastny? Rika se, Kalifornii". V pfedmiuve U. Sinclair uvadi: "Bah stvotil pfirodni bohatstvi zemo k poze moderni elovek je nat'astnY a proto niutivani vgech lidi, nejen nekolika. Buh stvodemu neveti. Prod je neat'asten, na to odfil lidi aby pracovali o s ynj vlastni blahobyt povidaji statistiky o nezamestnanosti, ale a ne pant".

Soukrome vlastnictvi nastrojfa take obeene pomery hospodatske. Bylo by zaklad svobody pokud jsou na.stroje jednoduailenstvim chtit vetit, ze ulna nezamestnache, stava se zotroeenim, kdyt nastroje jsou nosti, ktera jde svetem, stejne jako vim komplikovane. Autokracie v prumyslu nem-apolitickych prondsledovani, nezanechava, za . te existovat vedle demokracie ye vlade. Posebou more neatest', more neat'astnosti kud nekteti Tide ziji bez prate, jini Aide prazoufaistvi, na nej nestaei mravouka a plytcuji bez tivota. Ptitorrind deprese nevi z neka, dtivera v iepai obrat nasycenYch. Protidostatku, nybat z ptebytku. Ptieina nesnazi varne etvrtY rok deprese, desitky jednotliveta miliony rodin trpi jiz po leta jest, te mala ttida ma bohatstvi, zatim co ostatni maji dluhy. Je proti prostemu rohmotne a du gevne. Jen zazrakem by se zumu aby bide mteli hladem, protote yypernohlo stat„ te by se v takovem iidstvu nestovali ptilia mnoho potravin. Nieeni potrarozmahalo zoufalstvi, nevira v tivot svet, vin neb jineho bohatstvi, nebo omezeni prospolednost, lidstvo a na konec i v sebe sama. Ptidiny jsou spoleeenske, clusledky jsou dukce, je hospodatskYm allenstvim. Naprava spodiva v torn, aby se delniktun dal pkioklikou pies a skrze miliony jednotliveu zastup k prosttedkurn yYrobnim a nechali se se spoleeenske. Nevira dial z jednoho na druheho a gilenY svet se domnival, te ten- vyrabet pro sebe a ne pro jine. Tato zmena se da. ptivodit TAU lidu a to je americkY to vYvoj mute jiti bez katastrofy dale. Jedzptisob." notlivci, vedeni pudem a pudovou fizkoVytasi-li se nekdo ve spoleenosti s historsti, vidi to jasneji. Citi ye svem niceni a kou, kterou rad povida a jit jsi tteba desetznieeni, te v nich niei svet sam sebe. Ale krat slyael, nedej to na sobs znati a pi kekatclY sam, katdy sam o sobs je ptedm.emahej svou nudu. Cot mute bYti nevinnejtern alai, ktere nikdo jednotlive nezavialho net takova ochota, zvlaate vine-li, ze nil a ktere take nikdo jednotlive nemiate se tim vypravovateli ulehdi, a naae dobra pozmenit. Zmenit je mute jen cela spolednost, ptipomene-li si, ze nideni jednotliv0 zna- vest te tim ziska.

—

• • •• MB I II

B•SX•1

Strana 0.

VESTNiK

ye stredu, dne 7. anora 1934. ritin"-

SOKOLSKA HLIDKA SOKOLSTVO V ROCE 1934.

1. Od posledniho v gesokolskeho sletu, pof.adaneho v re.mci oslav Tyr gova jubilea roku 1932, ma sokolska prate raz pfevatne vnittni. V pragskem Tyrgove dome cel* rok se stficla gkola za gkolou a z nich vychazeji cvieitelky a cviditele sokol gti i odbornici pro jednotliva odvetvi sokolskeho telocviku: pro lygatstvi i bruslakstvi, plavectvi i hry, telocvik prostS7 i taboteni, kanoistiku i vSrletnictvi. Nektere z techto °bora si vytaduji gkol v phrode, na horach i v letzich taborech. Do vyudovaciho Warm jsou pojaty i gkoly pro vedeni mladete a take specialni gkoly brannosti, pro geny take o getfovatelstvi. Take vzdelavaci einnosti jsou venovany nektere gkoly; nejdelgi, 14denni, o prazdninach, krat gi na jafe (o usnesenich VII. valneho sjezdu) a na podzim (patrne o Fugnerovi), vedle gkol specialnich o ochotnickem divadle a o loutkalstvi.

VS7sledky gkol zhodnoti se cvieitelsk"Vmi a soudcovslOrni zkou;karni, v-ksledky vnitfni telovSrchovne prate pak zavody lygafskSnni, bruslafskSuni, germitskSuni, atletickSrmi, plaveckSmi i streleckSrmi, zavody i zavody raznSrch druzich her, a ov gem 1.zavody sdrutenSrmi atd. Ut z tohoto pfehledu je patrnST vgestrannST raz sokolskeho telocviku, ut davno opustivgiho ne,fad'ovou jednostrannost.

Sokolska, einnost, i kdy se predevtim obraci k praci vnitfni, neobejde se ani letos bez vetgich podnika vnej gich. Vedle yefejnSrch cvieeni jednot a tupnich sletu bu dou se pofadati dva krajske slety: v Usti nad Labem (24. dervna den dorostu a gactva, 6. dervence slet dlenstva) a v Opave (1. dervence). Mimo to pfipravuji obe brnenske sokolske tupy spoleenSi slet na 24. derven. 0ESTAR8t u Slovana zpasob stat. Ustavy N hodil se jen pro narod pokojnSI, bezelstny a v politickem ohledu je gte nedospel. Nemajice nad sebou jednoho panovnika, neznali ani svazky, ktere stat v jednotu a celek spojuji a tudig pohybnei gimi a daraznej gimi dini. Vg echny kmeny slovanske rozdrobeny byly ye mnogstvi obci, vet gich ci men gich, jent byvge od sebe neodvisle, potivaly pro sebe vgech pray vrchnosti. Jen v das potfeby spojovaly se v jednoty, zase vet gi ci men gi, svazky vg ak nepevnSmi, mijejicimi. K velikS7m podniktim a 1,17pravam zahranidnim ani chuti ani schopnosti se nedostavalo. Neba gice po panovani nad jinymi, take panovnika a slugebnika si nepfali a u nich ka g'clS7 stejnou meal svobodu, stejne pra y° i povinnosti. Vlada jejich byla veskrze demokraticka, proto z podatku neznali knitat dedianSrch ani rozdila stave. Vgechna vefejna moc u nich mela pavod a vznik brala z nabotenstvi a otcovstvi; prvni pfirozeni drtitele a konatele moci byli kneti a starostove, ktefi na vicich eili snemich obecnSrch natizovali hlasem spoleenm o daletitostech naroda neboli celeho kmene. Zeme, co majetek narodni, dab, se vabec v obeiny a dediny. Hory, lesy, pastviny, jezera i feky sloutily k obecnemu poutivani, role a zahrady byly die svedectvi sameho jmena sveho dediene a proto take mezi dedid dilne. Pra y° dedicke vztahovalo se na, kterekoli pohlavi a staff Pfevaha jmeni a umeni stanovila pfirozenSim yea behem take pfevahu pra y obeanskSrch, anit ale vznikl nejakS7 sta y vSrsadnSr, kterST mute miti vznik jen u naroda vSrbojneho a podmaniveho. Ti, kteri vladli nad vet gim poetem dedin, sluli lechove dill glechtici. Rodiny pogivajici deCieneho tlechtietvi postupem veku pozdvihly

ba zajezdy ietoSniho roku smeruji do Jugoslavie na dva krajske slety jihoslovanskeho okol.stva: do Sarajevo, na Vidov dan (29. reryna) a do Zahtebu 3. — 6. srpna.

Vetgi domaci podniky (oba krajske slety i slet brnenskS7 ) maji zvla gtni vftnarn tim, ze krajske slety se konaji na narodnostnirn pomezi a maji tedy bSr ti posilou deskeho v krajinach, kde do nedavna pokojne sougiti obou narodnosti maril stin hakoveho kiite z blizkeho sousedstvi. A slet brnenskSr, pofadanS7 take na pamatku pferu geneho sletu r. 1914, ma ptipomenouti po gatky take doby i koneeneho viterstvi za svetove ky. Zajezdy k bratfirn jihoslovansk3im pak mall jen dale ututiti "bratrsky pomer obou naroda i state. To obzvla gte letos, kdy se shad koneene doekame i vstupu bulharskSrch Junakt. do Svazu slovanskeho sokolstva a kdy bude motile oeekavati, ze povaleena, nevrativost obou slovansk-zich naroda na Balkane ustoupi pomeru pfatelskemu, ba bratrskemu. Je tfeba, aby ut eas s pfispenim dobre vale liclske zahojil bolestnou ram' v otazce slovanske vzajemnosti a soudinnosti.

Vice ovgem net zajezdy tu mohou vykonati ptima, jednani; snad i tech se letos doekame.

Letos vystoupi nejvyspelej gi sokolgti borci zase na kolbi gte mezinarodni; zaeastni se totit zavoda Mezinarodni federace telocviene, ktere se konaji v Budape gti od 31. kvetna do 3. dervna. Vedle drutstva 8 borca ziteastni se tohoto mezinarodniho zavodu po prve take sokolske teny gestielennS7m drugstvem se 2 nahradnicemi. Neni pockyby, to se i v tomto tetkem zavode -sokoLstvo destne umisti ye velke soutegi mezinarodni.

L. J. San Antonio, Texas.

Mili bratki a sestry!

Tak pomaloueku se blitime ku pfedu s nag imi sokolskSrmi povinnostmi. Mame za sebou i tu nag i prodlutujici Jiho-zapad. okrs. schazi a mohu rici, to i to se velmi doloke vydahla tentokrat ye Floresville, dne 21. ledna, a zvoleny vesmes tamnej gi mlade, \Teak schopne sily, v kterSrch vybudovati chceme na gi budoucnost Sokola.

Piedslovaniti narodove v techach.

(Pokraeovani) se ag na dustojenstvi kniteci. Proto se nelze diviti velikemu poetu killtat slovanskSrch ni omezene mod, kdy ponejpr y na dejigti svetovem se zjevili. tstavy a fady ty postaditi mohly ku pojigteni obecneho blaha, kdekoli a pokudkoli phrozene klidnSr tok givota narodniho ani watt divoeej gim vagni proudenim, ani zevnitt navaly neptatelskS7mi zbouten a zmitan nebyl. Vetgim ale takovS7mto pohromam tim mene odolavati pomahaly, eim nedokonalejgi byly souvisici s nimi astavy valeene. Nemateme site u starSTch Slovana net chvaliti, to zbrane nikdy k atoku a k vSrboji, ale vtdy jen k obrane u givali, anit pak tupiti jest, to nebojovavali jezdecky ale pe gky, za gtitem. Povalnefti byla vada, to u vetginy kmena SlovanslOch valeeneho umeni, a cviku se nedostavalo a nektfilo, an i vojvoda pokatcle ye valce tepry volen a za pokoje mizel jeho Ufad. Nejvet gi chyba vyskytovala se dotgeneho nahofe nedostatku usttednosti a elankovitosti v narodu, jelikot jim hlavni potkeba k viterstvi, rychlost totit postaveni a laSTbani vgech sil zbrojnSrch stavala se temef nemognou. Jen dva kmenove slovan Antove a Veleti, zda se to dokonalej81, ad jig neznamou, kazeri vojenskou mezi se bou zachovavali.

Toto jsou zakladni tahy k obrazu givota i mrava starSl ch Slovana, pokud jsme je vygettovanim celeho mnohovekeho pasma

Jsem jista, ze jeden jako druli N;7 ueini Za dost' svSim povinn(:*tein Jeden z9, vz.echi.y a vSichni za jednoho.

Jsou povinnosti mnohonasebne, je povmnost, jit vime, k sobe samVin, a jet zalegl vadi k sobe samemu a v moudrem sebeovladani, jako i v torn, abychorn nechteli a neeinili skutkem nic jineho net to, co je dastojne, utiteene a krasne. Povinnost k povolani, ktera vytaduje svedomitStch vflconii v zavaznem zamestnani nagern.

Jest povinnost . k spolednosti, jet nas vybizi, abydhom rnllovali lidi, pro ne pracovali verne sloutili viasti i elovedenstvu Povinnost nerna hranic!

Verne konani povinnosti vede nas ku zdokonaleni. Jsouce jisti sve nedokonalosti, budeme skromnej gi a zapudime od sebe domS7glivost i pogetilou marnivost. Jednejme tak, abychom ka gdeho veeera mohli si Mei: utitednou vec jsem vykonal, dospel jsem dale v sebevlade, pomahal jsem negt'astnS7m, teg il jsem je, poudoval nevedome a pracoval k jejich zutlechteni. Plnil jsem svoji povinnost.

I ja, dnes beru sobe za svoji povinnost, a dinim tak s upfimm'rm srdcem, podekovati vfele na gemu tak milenemu vydavatelstvu 6eskeho easopisu za otiskovani nakch zprav, sokolskS7ch i spoleeenskS7ch. Velice sobe VaM pomocne ruky ku zdafeni nagich Proeet pitmete je gte jednou srdeenS7 dik za Sokol S. A. Soueasne c"cci touto cestou tet podekovati einovnikum Jitni Zupy Tech. Pfeds., zvlagt' vg em dallaskVm sokolam, kteki nam delegatum za pobytu tam pohostinstvim, divadlem a tanedni zabavou pkipravili tak mile easy. Diky vg em a s pfanim mnoha zdaru!

Neg-li jegte uzavtu svuj dopis, chci se jeSte jednou zminiti o na gi Valentinove taneeni zabave na 10. anora v sobotu, v St. Alberts halle a doufam, 2e bude detne nav gtivena, jelikot jest to posledni tanec pied nastavajici postni dobou, kdy mnoho lidi si odepiraji tance.

S vfelS7 m pozdravem v gem etoucim jsem Vage, S. C .Bundilova, taj. dejin slo-y anslOch bud'to z prament soavekSTch, k hfichu fuze chudS rch i easto kalnS7ch mohli pojmouti; nebot' u cizincii, ba u nepfatel bylo nam je hledati. Co v obraze tom blesku a slavy se nedostava, nahrauje se bohda, dosti hojne u glechtilSrmi barvami jemne lidskosti.

Nelze ovgem zapirati, to narodove Slovang ti mezi valeenSmi a loupetnSrmi sousedy.

Nemci a Viachy na severu a zapadu, Scytby a Sarmaty na vST chodu, po cela stoleti mnohe natisky snag eti museli. Nejeden kmen jejich podmanen byv, zvla gte od nemeckSTch Gotha, easto jho slag obne svrhnouti a nasilniky ze vlasti sve vyhnati, to St'astne, tu negt'astne, se pokoug el. Pamatka takovS7ch boja rozleha se v nejstar gich povestech jegte opodal aekoli ureiteho nic o torn na jeve neni. Vg ak o barbarskem pychu, kterak nekdefgi Nemci se Slovany ye valce za jatSrmi nakiadali, dosavadni u nich jrneno otrokti, `Sklaven", svedeiti nepfestava.

Velike ono pohnuti na,rodt zatatranskS7ch, jent k valce markomanske dalo pheinu, nemohlo nedotSTkati se take narodu Slovanskeho, z jehot viasti pochazelo; zda se, to Slovane sami byli jakoby prvni a hlavni pa.ka tohoto pozdviteni; to oni, potivajice okarngite pfevahy zbrani svSrch nad sousenimi Nemci a Sarmaty, paean je tisknouti k zapadu a k jihu, a gifiti se mezi nimi. Nebot' od to doby krajiny na severu Evropy nabSr vaji jine tvarnosti; novi narodove, jako Frankove a Sasici, zjeviv ge se v nich, dotiraji vtdy prudeeji na Msi kimskou, ano za nimi slovanfti Veleti brannou rukou at do Nizozemska, ba i do Anglie sobe cestu razi,

(Pokra6ovani.)

VESTNiK

Strana 10.

-

I LW TirrII ■

EAUU6E ■ 12

■

mmmmmmmmmm

22.1.2

mmmm

Na-&; e Tonitka W. S. CATHEROVA. Roman e'.e.s1..;Tell pionYrri v americkYch preriich. mmmmmm NUMMI mmmmmm 1111111 SSSSS 4111. SSSSSS 1.1111111

"Leka se vlkii," - aeptala mi Tonidka. "V jeno vlasti je jich velmi mnoho a terou tam mute a teny." Posoupli jsme se na lavici blite k sobe.

Nemohl jseni odvratiti svYch oei s Cloveka na posteli. Kane visela na nem otevrena a jeho vychrtla, prsa pokryta, tlutymi chlupy zdvihala se a klesala stratne. Rozkaalal se. Petr aukal okolo jeho nohy, uchopil kotlik na daj a narnichal mu horkou vodu a wisky. OstrV zapaati lihu zavanul celou svetnici.

Pavel chytil koflik a pil. Pak potadal Petra, aby mu podal lahev, a vsunul ji pod poduaku, uaklibaje se nepfijemne, jako by chtel nekoho pfelstiti. Odirna sledoval Petra po svetnici s vYrazem opovrteni a nevlidno sti. Zdalo se mi, to jim pohrda, pro jeho prostotu a ochotu.

Nato Pavel zadal mluvit s panem Simerdou, sotva vic jak aeptein. Vypravel mu jakousi dlouhou historii a jak pokrs,dova/, Tonidka sevfela pod stolem tesneji moji ruku.

Naklonila se kupfedu, aby ho slyaela. Pavel se stale vic a vice rozdiloval a ukazoval na vae kolem sve postele, jako by to byly veci, jet by si ptal, aby pan Simerda vide' "To jsou vlci," aeptala Tonieka, "to je hrozne, co .kika„."

ChorY mut zutil a hrozil pesti. Zcblo se, jako by proklinal lidi, kteri mu ubli iii. Pan_ Simerda uchopil ho za rameno, ale steti ho mohl udrteti v posteli. Konedne poraten byl navalem kaale, kterYm se ternef dusil. Vytahl kus platna z pod poduaky a ptidrtel jej u svYch last. Rychle byl pokryt jasnYmi dervenYmi skvrnami myslim, to jsem nikdy nevidel krve tak pasne Kdyt se polotil a obratil tvaki ke zdi, vaechna zlost ho opustilaa Letel trpelive a zapasil s dechem, jako kdyt dite ma zdakrt. Tonidein otec odkryl jednu jeho nohu a tfel ji rytmicky. Mohli jsme videti s lavice, jakou dutou schrankou bylo jeho telo. Patef jeho i lopatky jako kosti pod koti hirtveho dobyteete, sanechaneho v polich. Ostra, kost panve jiste ho bolela, jak betel.

Znenahla ulevilo se nam vsem. At' to bylo cokoliv, nejhorai bylo jit za nand. Pan Simerda dal nam znameni, to Pavel usnul.

Petr vstal beze slova a rozvitil lucernu. Vyael aby pfipravil potah a zavezl nas domil. Pan Simerda vyael s nim. My jsme scan a pozorovali dlouhY ohnutY lifbet pod mokrYm prosteradlem, sotva odvazujice se dYchati.

Cestou domti, kdyt jsme leteli na slame, v rachoceni a kodrcani vypravela mile Tonieka z to historie vae, co jen mohla. A co mi nefekla tehdy, kekla pozdeji, a nekolik dnh potom nemluvili jsme o nidem jinem.

Kdyt Petr a Pavel byli mladi muti a 'till doma v Rusku, byli petadani, aby byli mladenci u pfitele, jen se mel tenit s kratkou z jine vsi. Bylo to v nejtutai zime a spolednost tenichova jela na svatbu na sanich. Petr a Pavel jeli na sanich tenichovYch a Best sani nasledovalo se vaemi pkibuznYmi a pfateli. Po kostelnich obtadech spolednost a1a na °bed, davanY rodiei nevestintni. °bed trval cele odpoledne, potom pfiala vedefe a trvala dlouho do noci.

Bylo tam hojne tance i piti; o piilnoci rodide nevestini dali ji s bohem a potehnaji. Lenich vzal ji do narudi, vynesl ji do svYch sani a zamotal ji do pokryvek. Vyskodil k ni a Petr a Pavel (nebo Pavel a Petr) sedli si na kozlik. Pavel fidil sane. Spolednost vydala se na cestu za zpevu a cinkotu rolnidek s tenichovYmi sanemi vpredu. Vaichni kodi layli vice nebo menu vesele naloteni a tenich byl zabran do sve nevesty.

Vici byli to zimy zli; katclY to vedel, ale presto, kdyt jezdci uslyteli prVni vldi zavya

ti, nebyli prilis popla6eni. Men priljs mnoho dobreho jidla a piti v sobe. Prvni zavyti bylo uchopeno a ozvalo se se zryehlenYm opakovanim. Vlci sbihali se dohromady. Bylo bezmesieno, ale zate hvezd byla dosti jasna, na snehu. Cern y smedka objevila se na vrsku sa svatebni spoleenosti; vlci beteli jako pruby Ainu. Nevypadali vet:si net psi, ale bylo jich na sta. Cosi se pfihodilo na nejzatich sanich; kodi ztratil vadu. Pravdepodobne byl prilis napit. Kone opustili cestu a sane byly chyceny za koreny stromu a prevraceny.

Sedici ye voze skutaleli se do snehu a nejrychlejsi z vlkh na ne vskodili. VYkilky, jet nasledovaly, vysttizlivily katcleho. Koei se postavili a Slehali do koni. Zenich mel nejlepai spreZeni a jeho sane byly nejlehei.

Vaechny ostatni sane mely phl at celY tucet DruhY koei pozbyi risen sani. Rideni koni bylo daleko hruznejai, net kfik thuth. i Zen. Nie se nezdalo, to by vlky zastavilo. Bylo tetko fci, co se pfihodilo vzadu. Lide, kteri vzadu padali, kriceli tak srdcelomne, jako by ut byli ztraceni. Nevesta, skryla svoji tvar no, ra,meni tenichove a natikala. Pavel jeate seal a daval pozor na kone. Cesta byla jasna a bila, a tti vranici leteli jako vitr.

Bylo jen zapotkebi klidu a \Testi je opatrne.

Konedne, kdyt udYchani ritili se na dlouhy vraek, Petr vstal opatrne a pohledel zpet.

Ut zbyly jen troje sane," zateptal.

"A vici?" tazal se Pavel.

"Dost dolt pro nas pro vtechny."

Pavel dosahl hfebene vraku, ale jen dvoje sane nasledovaly je dohe pc, druhe strane.

V tomtcy okamtiku na vrcholu vrtku spaza sebou na snehu zmitajici se dernou skupinu. 2enich nahle vykfikl. Spatfil sane sveho otce pkevrteny s matkou i se sestrou.

Vymratil se, jako by chtel vyskodit, ale (levee vyskodilo a zadrtelo ho zpet. Ale i to bylo jit pozde. Oerne zemni stiny kupily se jit kol hromady na caste a jeden kun utikal pies pole vlateje postroj, visiei na, nem a vici jernu v patach. Ale tenichtiv pohyb vnukl Pavlovi napad.

Byli nyni ut jen nekolik mil od sve yesniee. Jedine sane, zbyle ze *testi, nebyly daleko za nimi a Pavltiv prostfedni kith jit klopYtal. Podel zmrzleho rybnika pfihodilo se cosi na druhYch sanich; Petr to zrejme videl. Tri velci vlci vyskodili na prsa koni a tito se splaaili. Sna.tili se pfeskoeit jeden druheho, zamotali se do postrojal a pfevratili sane. Kdyt kfik za nimi zanikl, Pavel si uvedomil, to zustali ut jen sami na zname caste. "Stale late beti?" ptal se Petra.

"Arlo."

"Kolik?"

Dost."

"Dvacet — tficet.

Prostfedni kun jit temet taten divema ostatnimi. Pavel podal Petrovi °tete a postavil se opatrne na zadek sani. Zvolal na tenicha, to musi ulehdit — a ukazal na nevestu. MladY mut zaklel na litho a objal ji pevneji. Pavel se snatil mu ji vytrhnouti.

V zapase tenich vstal. Pavel srazil ho pies okraj sani a vyhodil (levee za nim. Pravil, to se nikdy nepamatoval, jak to udelal a co se pfihodilo potom. Petr hrbe se na kozliku nevidel nideho. Prvni vec, kterou zpozoroval, byl novY.- zvuk, jen rozrazil jasn'y vzduch, zvuk hlasitejai net ty, ktere pied tam slyael. Byly to zvony, — klattera to z jejich vesnice, zvonici k rannim modlitbam.

Pavel a Petr vjeli do vesnice sami — a zilt,stali sami od tohoto easu. Byli z vesnice vyhnani. Pavlova, vlastni matka nechtela na neho ani pohledet. Odetli do jinYch mest, ale kdyt bide se dovedeli, odkud pochazeji, tazali se jich vtdy, zda-li znaji ty dva mute, ktell nakrmili vlky nevestou. Kamkohv pfiali, vaude je tato historie pronasledovala; trvalo to pet let, netli nastfadali xieco penez a mohli odjet do Ameriky. Pracovali v Chicagu, Des Moines, Fort Wayn, ale vtcly byli neat'astni. Kdyt Pavlov° zdrayl se zhorailg, rozhodli se pro hQspod4tstvi,

ve sttedu dne 7. Unora 1934.

Pavel zemrel nekolik din potom, co ulehcii sve mysli zpovedi panu 6imerdovi, a byl pohtben na norskein hfbitove. Petr prodal vaechno a opustil krajinu, odeSel, aby byl kucharem v ta bore podnikatelstva drab, kde- tlupy Rush byly zamestnany.

Pri tomto vtrodeji koupili jsme Petrtiv vozik a nekolik postroju. Za dratby chodil Petr kolem s hlavou sveaenott a oei ani nepoadvihl. Zdalo se, 2e nedba o nic. Lichvat z Black Hawku, jemut byl dobytek Petra y zastaven, byl zde a dostal za smenky asi padesat centikil na dolor. KatdY fikal, to Petr libal kravu, net byla odvedena k svemu novemu vlastniku. Nevidel jsem toho, ale vim to. Potom, kdyt vaechen jeho nabytek a jeho kamna a hrnce a pane byly roztahany kupci a kdyt jeho byl vydrancovan a holy, posadil se na podlahu se svym zavirakem a snedl vaechny melouny, ktere ulozil na zimu. Kdyt pan . Simerda a Krajidek vyjeli nahoru ye svern voze, aby odvezli Petra na drahu, na gli ho s pokapanYm vousem, obklopeneho hromadami melounovYch slupek.

Ztrata dvou pfatel pusobila velmi tisniye na stareho pana 8imerdu. Kdyi byl na lovu, chodivaval do prazdneho, tramoveho domku, sedl si zde a dumal. Toto misto bylo jeho poustevnou, dokud ho zimni snih nezahnal do jeho sluje. Pro TOniaku a mne historie o svatebni spolednosti nikdy nemela konee. Nefekli jsme Pavlov() tajemstvi nikomu, ale st •etili jsme je tarlive— jako by vici z Krajiny, jit se shromatclili v one davne noel a Pint svatebni spolednosi byla obetoyana, nom poskytovali zvlaatni bolestne vzruaeni.

V noci, netli jsem usnul, videl jsem se east° na samich, tatienYch ttemi koiimi a titicieh se krajinou, ktere, vypadala trochu jako Nebraska a trochu jako Virginie.

IX. Snehu napadlo dasne v prosirici. Pamatuji se, jak vypadala krajina z okna nati kuchyne, kdyi jsem se toho rana strojil za kamny; nizke nebe se podobalo kovovernu platu; playa kukukidna pole temei zmizela do straaidelne dalky; malt' rybnik zamrzl pod svYm tuhtn vrbovYm kfovim. Venice bile vlodky kroutily nade vim a mizely v dervene trove.

Nad rybnidkem, na sva,hu, jenZ stoupai ke kukutionemu poli, byl slabe naznaden v trove velkY kruh, na nemi jezdiVali Indialai. Jack a Otto byli pi'esvecleeni, to Indiani v nem trYznili zaja,te, objitclejice kol nick, a ze` tito zajatci hilt ptivazani ke khlu uprostfed; ale dededek minil, to v nem potadali jen dostihy neb cvieili kone. Kdyt se nekdo dival na tento svah proti zapadajicimu slunci, kruh se jevil jen jako otisk v trove; ale toho rana, kdyt na nem betel prvni svetlY popraaek snehovY, vyystal s podivuhodnou zketelnosti, jako pruhy olovene bell na platne. Start tento Utvar ziral na mne jako nikdy pkedtim a zdal se dobrim znamenim pro zimu.

Jakrnile snih trochu ztvrdl, poeal jsem jeZditi Po krajine na neohrabanYch sanich, ktere mi udelal Otto Fuchs, ptipevniv &revel= bednu na kiuzadla. Fuchs byl kdysi udnem truhlatskym ve stare vlasti i umel za,chazeti s nastroji. Byl by udelal lepti praci, kdybych non nebyl pospichal. Maj prvni vYlet byl na poatu a druhy den jsem dojel, abych vzal Julku a Tonidku na sanici.

Byl to jasnY, student' den. Nahromadil jsem slamu a buvoli kute do bedny a vzal dye horke cihly zaialene do starch koberch. Kdyt jsem pfijel k 8imerdoySrm, newel jsem k jejich obydli, ale sad& v sanich v tivoze a volal. Tonidka a Julka pfibehly, majice na hlave male krill& depiely, ktere jim otec zrobil. Slytely jit o mYch sanich od Ambrote a vedely, prod jsem pfi gel. Namadkaly se vedle mne, a pustili jsme se k severu.

Nebe bylo zafive mod$, a slunedni svet10 na Opyticich se bil$7 ch 14nech prerie sko-

ye steedu, dne 7. Unora 1934. ro oslepujici. Jak Tonieka pravila, snih zmenil cely svet; marne jsme patrali po znam3ch nieznicich. Hluboke arrayo, jimzse,vine Squaw Creek, bylo jenom trhlinou v snehovYch zavejich velice modre, kdyt se do "faro pohledelo. Vrcholy stromu, ktere byzkroucene a ly na podzim slate, byly yrkle, jako kdyby v nich nikdy nebylo tivota. Nekolik malych cedru, ktere byly dkive temne a gpinave, vystupovalo nyni v silbyt' zapraSene zeleni. Vzduch mel palcivou chut' derstveho snehu. a krk a nozdry byly podraideny, jako kdyby se dichalo ke dpayku. Mraz kezal, ale i osveloval. Dech meho kone proudil jako para, a kdyt jsme se zastavili, koukilo se z neho. Kukukiena, pole ztracela barvu pod oslriujicim svetlem a stela to pobledle Nati ze slunci a snehu, Vgechen snih kol nas se navrgil v melkYch terasach, na nicht byly kadeeave viny, utvokene bidem vetru.

Deveata vela na sobe bavinene Saty pod saymi Saly; tfasla se pod buvolimi kotemi a tulila se k soh& aby jim bylo tepleji. Ale byla tak St'astna, to se dostala ze sve ()Alive skrYge a od mateina peskovani, ze mne prosila, abych jel dale a dale, at k Petrovu domu. Velka sveti plan pusobila na ne po otupujicim teple vnitfka tak, se chovaly jako dive. Smaly se, krieely a rlkaly, to nikdy nechteji jit "Nemeli bychoxn se usadit a it v Petrove dome?" ptala se Julka, name bych ja jit do mesta a koupit veci na vedeni domaenosti?"

Po celou cestu k Petrovi jsme byli nezkizene veseli, ale kdyt jsme se vraceli — bylo tak asi okolo etyk hodin — vYchodni vitr zesilil a poen.' skueet; slunce pozbylo sve pote g ujici sily, a obloha zSedla a zachmueila se. Srial jsem svuj dlouhy vinenY sal a otoeil jej kol juleina krku. 1Virzla tak, ze jsme skryli jeji hlavu pod buvoli kuzi. Tonie ka a ja., jsme sedeli vztydeni, ja jsem drtel °tete nemotorne, a me odi byly temek stale oslepeny vetrem. Stmivalo se, kclyt jsme dospell k jejich domu, ale odrnitl jsem jit dovnitk a zahkat se. Veal jse, ze by mne ruce hrozne bolely, kdybyeh s nimi pkigel blizko ohne. Julka mi zapomnela dati mrij a musil jsem jeti domil proti vetru. DruhY den jsem dostal zanet mandli, jent mne zdrtel doma po otrnact dni.

Pkizemni kuchyne byla nebesky tithe, a tepla v teehto dnech jako pevny malt' dlun na zimavem moil. Midi byli venku na polich Celt' den, loupajice kultutici, a kdyg prigli v poledne, s dlouhymi depicemi pretatenYmi pkes u gi, nohy v pkezrivkach dervene lemova.nYch, pfipadali mi jako yYzkumci todny.

Odpoledne, kdyt babieka sedela na schodech, nem latajie neb delajic rukavice na loupani kukukice, det1 jsem ji nahlas "SvYcarskou rodinu Robinson" a citil, to SyY carska rodina nemela vYhod jako my ye svem dobrodrutnem tiivote. Byl jsem pfesvedeen, ze nejvet gim nepkitelem dloveka je zima. Podivoval jsem se vesele chuti, s ja,kou se babieka snatila udrtet nas v teple, v pohodli a pki dobre potrave. 6asto pfipoinnela, kdyt pkipravovala neco pro navrat hladovYch mutt, to tato zeme se nepodoba Virginii, ate zde kuchakka ma velmi mak) co cleat. V nedeli nam dala kukat, co jsme mohli snisti, a jine dny jsrne meli gunku, vepkovou nebo klobasy. Dale pekla paje neb kolade pro nas katiclY den 'a nekdy, pro zmenu, udelala muj oblibenY pudding, posezeny hrozinkami a vateny v ubrousku.

Vedle ohkati byl abed a vedeke nejzajimavej gi veci, na kterou jsme myslili. Na g tivot se todil okolo tepla, potravy a navratu mutt yeeer. Divival jsem se, kdyt prigii unaveni s pole s tuhYma nohama, ruce popraskane a bolave, jak mohou konati talc svedornite v gechny dornaci prate: krmit, na, pajet a podstYlat kOriarn, dojit kravy a opaf ro vnt \VON), Kdy't byl po vOeff, trvolQ

VESTNIK hezkou chvilku, neZ vyhnali zimu ze kosti. Co babicka a ja jsme myli talite a cledeeek nahoee Ceti sve noviny, Jack a Otto sedeli na dlouhe lavici u kamen, mastice si boty neb rozpraskane ruce skopovYm lojem.

Katdou sobotu veder jsme pratili kukuiaci nebo delali cukrovinky, a Otto Fuchs zpivaval: "Nebot' ja jsem cowboy a vim, ge jsem spachal kkivdu", nebo "Nepohtbete mne na paste prerii." Mel dobrY baryton, a vzdy vedi zpev, kdyZ jsme Sli do kostela u drnove gkoly.

Vidim posud tyto dva mute, jak sedi na lavici; Ottovu kratce ostkihanou hlavu a Jackovy jeiate vlasy, priplacle tptedu naokrYm. hkebenena. Zrim dosud vypuklinu jejich umdlenYch zed proti bile na.tkene zdi.

Jaci to byli dobki chiapici, jak mnoho znali a v jak mnoho veci Fuchs by cowboyem, eignikern za barexn, hornikem; putoval rites cely Zapad a dkel se vgude, ad jak fikala babieka, nernel nie, co by na to uka,zovalo. Jack by.1 hloupejti het Otto. ITmel sotva eisti, psal i sve jmeno 'Cade a mel prudkou povahu, ktera zprisobovala, ze se obcas choval jako Mann — strhaio ho to a doopravdy pki torn onemocnel. Ale byl tak mekkeho srdce, ho kdokoliv mohl podvesti. Kdyt se tak nekdy "zapoinner, jak fikaval, a zakiel peed babiekou, chodil pak ztrapenY a zahanbenY po celY den. Oba byli veseli i pia mrazech v zime i za horka v lete, vtdy hotovi pracovati pies das a pustit se do nepfedvidane ptekalky. Byl to kus jejich pYchy, neSethi, se. Byli to rn.uN, kteki se nikdy neclostali dale neb nic jmeho nedelali, net tetce pracovali za dolar neb dva denne.

V techto ostrych, hvezdami ozakenYch nocich, kcift jsme sedeli okolo starYch kamen, ktera nas hilla a krrnila a udriovala veselYmi, slygeli jsme vYt koyoty venku u ohrad, a jejich hladovY Atekot peiporninal oberna chlapikam podivuhodne zvifeci hi storky: o SedYch vleich a medvedech v Rocky Mountains a divokYch kodkach a panthefich ve VirginskYch horach. Obdas se dal Fuchs pterriluviti, aby vypravel o zlosynskYch psancich a zoufalcich, ktere znal.

Vtporninam na veselou historku, pri ktere babidka, jet misila chleb na chlebnim prkne, se dala tak do smichu, at si uslzene oCi utkela holou rukou, na nit mela phi° mouky. Byla to tato historka: Kdyt Otto opustil Rakousko, aby gel do Ameriky, byl potadan jednirn ze s yych pkibuznYch, aby dohlitel na tenu, ktera jela s nim na stejne lodi ke svemu mantelu do Chicaga. Zena vyjela s dvema detmi, ale bylo jasno, to jeji rodina se na ceste rozmnoti. Fuchs pravil, ze vychazel vYborne s "temi kukaty a take s maanou," adkoliv mu zahrala nepkijemnY kousek. "Uprostked -oceanu si zaopatkila ne jedno baby, ale tki!

Tato pkihoda ziskala Fuchsovi nezasloutenou povest, ponevadt s ni vstoupil na lod'.

Mezipalubni stewardessa byla nan rozhordena, doktor se nan dival s podeztenim.

Pasateki z prvni tkidy, kteki rozevkeli sve tobolky pro onu ten% projevili ohromnY zajern pro Ottu a east() se dotazovali po jeho postaveni. Kdyt trojdata byla v New Yorku vylodena, musil, jak pravil, "tahat jich nekolik". Cesta do Chicaga byla jeSte hork net cesta pies ocean. Ve vlaku bylo tett° dostat mleko pro nemluvriata a udrtovat jejich lahve v eistote. Matka delala, co mohla, ale Sadne, Lena nemtite krmit tri robatka syYmi pkirozenYmi prostfedky. Mantel v Chicagu, jent pracoval v tovarne na nabytek za skrovnou mzdu, kdyt se setkal s rodinou na nadrati, byl skoro zdrcen jejimi rozmery. Temek se dival na Fuchse, jako by to byl zavinil on ate by mel bYt za to potrestan. "13y1 jsem Skoro rad," zakonell Fuchs, " to si sve hokke pocity nevylil na ubohe gene; ale vyvalil na nine Vztekle odi, all right! Nu, slytela jste nekc17 9 trpinn ondu, kte* kdy potkal mlo,d0ho m14-. cicritT, ri•rif

Strana 11.

Babicka mu rekla, ze je jk3to, ze Hospodin si zapamatoval tyto veci na teet °Wr y, a ze mu pornohl z razm'Ych Skrabot, kdyz si ani neptedstavit, ze byl chranen Prortetelnosti.

X. Po nekolik tYclnu po me sanici jsme nic neslykli o 8irnerdovic. 1VIrij bolaq krk mne drtel doma, a babiela nastydla, take domaet prate byla pro ni potizi. Kdyt ptSla nedela, byla rada, ze mela den odpodinku. Jednou pfi vedefi yypravel Otto, ze videl Dr na Simerdu na lovu.

"Udelal si sam kralici eapku, Jime, a kr,hei limec, kterY si ptipina, na kabit. Mai' tarn jen jeden zimnik a nosi jej stfidave.

Zda, se, to je zima pokadne kousa; vezi v tC dire v bkehu jako jezevci."

"IThichni krome toho blazniveho chlapce," pfidal Jack. "Ten nikdy nenosi kabatu. Krajieek rika, to je straSne silnY a vkchno vydrti. Myslirn, to kralici se stavaji vzacnejSimi v teto krajine. Ambrot gel kolem kukurieneho pole yeera, kde jsern pracoval, akazal nine tti sviSte, ktere stfelil. Tata,' se mne, daj-li se jisti. Vyplivi jsem, zkroutil tvak a pokusil jsem se ho zastra git, ale dival se na mne, jako by byl chyttejAi net 3A, a dal je do bytle a odekl."

Babicka se divala vzruSene a promluvila na dedeeka: "Josiah, nemysliS, to Krajieek necha to uboha stvoteni jisti sviSte, nu?"

"Bade dobk, kdyt tam ptijcleS a pocliva,S se k naSim sousedam, Emmalino," odyeti dedeeek yaine.

Fuchs pronesi potedujici siovo a pravil, ze svigti jsou dista, zvitata a te jsou dobra za potravu, ale ze jejich pfibuzenstvo jim dela, ostudu. Ptal jsem se ho, co tim mini a on se ugklibl a pravil, ze sviSti patfl do mySi rodiny.

Kdyt jsem rano segel se schodti dolt, shledal jsem babidku a Jacka, jak bali do velkeho kogiku razne veci.

"Mite, Jacku," kekla babidka, vyhledat toho stareho kohouta, co mu namrzl hkeben, dej mu za krk, a vezmeme ho sebou. Nevirn, prod si pani 8imerdova, nezaopatfila slepice od souseda na podzim a prod nema, kurniku. Myslim, to byla vSecka spletena a nevedela, kde diav moat. Ja, jsem taky pfiSla cela zmamena do teto nove krajiny, ale nikdy jsem nezapomnela ze je doore mit slepice, bez ohledu na to, co nemate."

"Zcela spravne povidate, pani" pravil Jack, -ale ja mam vztek, ze by mel Krajieek dostat stehno toho kohouta." Dupal pies celY sklep a prattil tetkymi dveemi za sebou.

Po snidani babidka, Jack a ja jsme se vyhrnuli yen a vylezli na studend sedadla povozu. Kdyt jsme se blizili k 8imerdovam, slygeli jsme sktipani pumpy a videli Tonleku s hlavou zavazanou a Satem, jenC vial kol ni, jak se yeti vgi emu vahou na tahlo pumpy, kdykoliv melo bYt stateno dolri.

Slygela nag povoz, pohledla dozadu pies ramena a popadnu yS1 kbelik betela do diry ve svahu.

Jack pomohl babidee dolt, prave, to pkinese zasoby, at da na kone houne. Sli jsme zvolna vzharu ledovou stezkou ke dvetim zapuStenYm v zemi. Modre mraely koute vychazely z roury, ktera treela skrze travu a snih, ale vitr je drsne rozhanel.

Pani 8imerdova otevfela dveke, net jsme zaklepali, a chytla babideinu ruku. Nekekla: "Jak cleat," jak obydejne, ale fined podala natikat a vypravet velrni rychie ye sve mateeStine, uka,zujic na sve nohy, ktere byly zavazany v hadry, a divajic se s Cabobou na obe.

(Pokraeovani.)

Malidky odvallivec. DesitiletY hoCIk v Bornbaji byl v autobuse pfepaden hadem, jent se mu. ovinul kol krku. Maly hoSik neztratil duchapkitornnost a popadl obema rukama hada, za, hlavu, aby hQ p pmohl ti#knout. Tak mohl tItf ',711r;111cni

Strana 12.

1-ILIDKA ZE PRO MATEY — PRO OWE! Brnenska Y.W.C.A. vydala knilku na,zvanou "Pro matky". Je to soubor ptednagek (ponejvice ve forme vYtahri) jet si brnenske maminky vyslechly na zirnnich kursech "ethickeho hnuti".

Knitedka je yyborna a tech Best korun co stoji, jest snad nejlepe investo yanYm kapitalem, kterY katcla nastava.jici i stavajici maminka, mute ulotit.

Ted' by se mela pohnout Y.M.C.A. (organisace podobna jako Y.W.C.A. jenomte pro mute) a mela by vydat soubetnou knihu: "Pro otce." Mela by ji vydat v bibliofilskern yydani, vazanou v ktzi, nikoliv hrosi, nYbrt v beramei a pokud motno na biblickem, velejemnem papiru tak, aby ji mohl katcly tata nosit u sebe.

Ale, netli posvitime na, nas otce, rozhovotme se trochu o ywkatske knitce pro matky. Ona se drti trochu pkishe toho akademicky teoretickeho, aekoliv si prakticka matka z ni dovede vybrat pro sebe praye hodne cenneho. Nesmime nikdy zapominat, to u tech dvoumesienich at dvouletjTch nemluvriatek jest obzylagte zjevnY a iteinny velky fysikalni zakon o spojitYch nadobach.

To dugevni u ditete se- neda odloudit od telesneho. Dite, ktere se pkepadalo a jeho ritroby se naduji plyny bude nejneptijemnejSim ramusicim, pladicirn stvoteniekem, i kdyby bylo pkevzalo do sve "povahy" od pa na otce teleznY klid a od pani maminky beranei trpelivost. Dokud je nekdo nepoloti na btigko a nepoplaca pc) zadnich papulkach, aby pomohl jinemu fysikalnimu zakonu o plynech — vgecky du gevni teorie nestoji za nic. po duCiti-li dite v sobe energii, pani notkama a nemrite-li provest svou proto, to bylo se gnerovano do petinky pak dojde ke konfliktu a k akustickemu projevu, kterY naprosto nezaleti na dobrote neb nedobrote povahy ditete.

Americke pkislovi: "A comfortable child is a good child" — "dite majici pohodli jest dobrYm ditetem" jest na sto procent pra ydive! A stejne se cla toter kici o matkach, ktere maji ptec tak neobyeejne du gevne-nakatlivY vliv na sve robatko: matka majici pohodli je dobrou matkou Tak mnohe deti jsou nervosni, protote (praci zmotend) matka jest nervosni. Tak mnohe dite je churave, nevrle, hystericke, protote maminka ma tytet vlastnosti.

Jak mnoho dugevnich defektri anebo piechoclnYch naiad by se dalo odstranit, kdyby se podatilo zyYSit technickou yYzbroj_ pohodli maminek.

0 tom by se melo psat a hovoftt.

A zda se, to se na to zapomina.

Prod se nedelaji u nas ony lacine, &evene, na koleekach jezdici postylky, ktere slouti po celou dobu kojeni. Jsou nizke (do vise matrace normalni postele) take vyjimani a ukladani decka v noci pro krmeni jest neobyeejne snadne. Tyto postylky se daji pkevatet z pokoje do pokoje. Jest to nezaplatitelna a v geobecne utivane, "vYbava" maleho robatka.

Nedelaji se u nas ye velkem mnotstvi (a lacino) ony skladaci koupaci stoly z voskovaneho platna, jet mamince umotriuji provest koupani stoje bez ohYbani zad. Nedelaji se u nas ty detske posady, ktere tolik znamenaji pro bezpednost deti, kdy maminka uklizi.

Nowyorska, Y.W.C.A. by sem mela poslat vzorky vgech techto vysoce praktickYch technickYch yymotenosti, jet ma k ruce americka maminka. At' take vysvetli, prod se v U. S.A. viibec nezna, baleni deti do petinek prod se, neznaji povijany. Mela by so take

VESTNIK vypsat svetova soutez, jak ncjridelneji zabalovota Ceti do plenek — a zase upozornuji na to. 2e Amerika ma jinou metodu, netli Evropa, ae podle meho skromneho rozumu musi pfec jen stavat to metoda a ten zprisob nejlepgi a nejosvedeenej gi bez ohledu na narodnost nabotenstvi nebo kontinent.

V technickYch yyrn.otenostech pokulhaName a proto se na ge mlade maminky zbytedne dtou, zbytedne si ptivozuji nemoce a trpi nasledky. To se ptirozene odrati na detech.

Nejrortomilej gi a nejspokojenejti jsou mall gpuntici v tech rodinach, kde po strance technieke (rychla, spravna obsluha; hojnost vody, pravidelnost strawy) je ySe na vYgi. To plati, tekneme, v seclmi desetinach ptipadri.

Oygern, ne vgecko se do, vykurYroyat technickYmi vymotenostmi. Du gieka ditete je ptec jen neco samo o sobe, tekneme, z tech zbYvajicich tli desetin. olovek ji ratite pohmotdit mrzadit svoji vla,stni hrubosti nebo neopatrnosti tak, ze to trva mesice nebo roky„ netli se rana zajizvi.

Kniha Y. W. C. A. jasne mluvi 0 duSevni hygiene. Konedne ma odvahu kici, to nervosa a hysterie deti ma kokeny sve ye strageni! Ono se pkec jen rozjasriuje na gim maminkam i psychiatram, to neni jedno, keknu-li decku, to ve vocle je hastrman, ktery dava deti pod hrnieek nebo neteknu-li to.

Nervosa du gevni, nervosa taludkova (nejed'eni) nervosa nespavosti (Ittideni noci) to jsou v g ecko velmi souiozenei onoho kratkozrakeho strageni Mental hygiene, du gevni hygiena se jednou bude ptednaget na kursech pro mamin, jako jeden z hlavnich pkedmett, at ovsem v tomto sxneru pomine hrilzovlada nas p. t. mute.

A ted' bychom byli u to knihy "Pro otce", ktera dosud neyygla a ktera deka, na pisatele a nakladatele.

V ni by melo bit muthe o mutich napsano, to promeni-li se v otce, to se zpravidia promeni Vet v baby. Nejdkiye se nafouknou do etyrte dimense: "Ejhle, ja otec! Ta stateenost! Ta udalost! Ten vYkon!" Jako by oni pit torn narozeni decka byli men nejvetgi zasluhu. Kde kdo gratuluje jim: Blahopkejeme yarn, to se yam narodilo dite — pti demt ov gem blahovou htiolcou ptirody vase Lena take pki tom byla spoluridastnena.

O, jak blahy pocit, kdy se nam rautfam gratuluje! Rozdavame cigary, plathne vo, oslavujeme! Div neptebirame zvyk dernogskYch kmenri africkYch, kdy otcove si pki narozeni svYch deti lehnou na gest ne del do postele, daji se krmit a ptikrYvat hounemi.

Mnohy otec se zlobi, to robatko plade prave tehdy, kdy se jemu chce spat! Otec se zlobi, kdy ma pomoci s deckem, vylit vanieku, ohkat vodu, zmenit plenku, vozit koearek — to ptec jsou tenske starosti, a tenska prace. Ne jeho. On vykonal svoji povinnost, kdy pied deviti mesici sestoupil jako bila holubice a zama yal perutemi sky! Ne, ne! Tak daleko je gte mug neklesli, aby vypomahali pki tech vulgarnich pracech, ktere vytaduje ten mall eervidek. To neni poslani mute, ti maji yyggi die a lanegenej gi rikoly. Odnest mokrou plenku do emailoveho kbeliku, nikoliv, to je pies pkilig "aciano. My muti jsme ostathe tak moe unaveni a vyderpani kancelakskou praci, jakmile jde o to, abychom pohnuli prstem ve prospech sveho nemluvnete a ye prospech sve teny, kterou jsme oblazili kdysi svoji mutskou laskou, ale ktere odpirame mutnou podporu, kdy ona toho nejvice pottebuje.

Je to proste v jednom hrnci lenost smichano, s nepochopenim a ptikryta poklielcou samei povYgenosti.

Proto by mela Wit kniha "Pro otce" napsalia a Ala by jiste (po prvni konfiskaci) na dradku. Kdovi k demu Ywkakky svoji nodaly opad!

Berty

ye stkedu dne 7. imora 1931.

PROTOKOL ZE SCHUZE H. U. SLOV. VZAJ. Pc3ISTuJiCiHO SPOLKU PROTI OHNI, odbSrvane v Houstonu, v tiiadovne soudce C. H. Chernoskeho, due 21. ledna, 1934.

Schnzi zahajil br. pteds. Fr. Aneinec, za pritomnosti vgech olent H. TT., o 9:30 hodin rano. Protokol z minule schrize byl dten a pfijat jak eten.

Br. ptedseda v jeho zprave scleluje, te. poslednich 6 znesicu udelal zajezdy do Hallettsville, za ridelem pkehlecinuti majetku tam pojigteneho a shledal v ge opatrne vedeno, a malou opravu v poji gteni na majetek Noveho Domova odporudil. Ve Fajetteville nektere majetky byl ptepoji gtene a jejich ant:. teni odporueil. Ve dnech 27.-28. dervenc,e navgtivil Crosby za ridelem • pfehlednuti vgech majetkft poji gtenych. Vge shledal v potadku at na nekolik malYch oprav, a pojigteni I. L. Lernera bylo opraveno. V Granger, kde byly dva nejvyggi risky vedle sebe, bylo. natizeno pojigteni snitit tak, aby vyhovoyalo stanovam. V Temple bylo vge shledano v potadku. 5koda v Needville br. Rippla byla vyrovnana v sume 2,550.00, a gkoda br. Prochazky v Caldwell byla yyrovnana v sume $295.00.

Zprava tajemnika byla ptenechana tdetnimu vYboru k pfehlednuti a pak podana po ptehlednuti.

Sazba (Rate) na vetejne taneeni budovy byla zvfgena na 2%. Sazba proti bout). v okoli ptimoti byla zvYgena na 0.70c ze sta, tak jak pti jinYch pojigt'ujicich spolednosti, na prvni poplatek.

Sazba na, garage a filling station Paul Poneika v Rosenberg byl ureen na 21/2%. tdet br. Chernoskeho za pravnickou pre,ci byl povolen v obnosu $50.00.

8koda v obnosu $24.00 br. Ermise ye Fort Worth byla schvalena k vyplaceni. fidetni vYbor zristal na pondelek, by piehlednul knihy br. tajemnika a pokladnika.

Schrize byla skoneena v 5:00 hod. veder.

S bratrskYm pozdravem, Will A. Nesuda, taj. HI. U. Po schfizi H. U. ridetni vYbor zristal na pondelek a pfehlitel knihy tajemnika a pokladnika, a shledal v ge v potadku.

Dale podava zpravu, ae spolek za uplynulY rok ma vybrano na pfijmech od odbodek na pojigteni a rozpodtech $12,566.83, a yydano na Skody $12,444.12. Na slutne ritednikrim, cestovne, rrizne potteby atd. $1,682.39. Drobne yydani spojene se gkodami $216.75, takle, za uplynulY rok spolek byl zkracen o $1,777.43, kterYtto obnos musel bYti vzat z reservy. Majetek spolku ted' sestava, jak nasleduje: Hotovost, ulotena v Citizens State bance $ 755.70 ✓ Houstonu Hotovost, ulot. v Union State bance 2,111.89 ✓ East Bernard 2,284.50 Real Estate Mortgage .. . ..

Houston Building &Loan Associatin 228.33 v Houston, Guardian Savings & Loan Associa9,459.54 tion v Dallas, Liberty Loan & Bldg. Association ✓ Houston 9,173.38 Ohnivzdorna pokladna a typwriter 100.00 $24,013.34 Celkem, majetek Pojigteni v platnosti je $2,211,960.25.

Podet dlent byl vzat jak uclano v rozpodtoye zprave v eervenci a shledano, to podet 1,046 byl spravnY. Rozpodet by pkehliten a shledano, ze byl spravne poditan.

Bylo poukazano na usne geni H. U., te elenove, kteki nejsou s rozpodtem vyrovnani do 1. prosince byli suspendovani, tak to nejsou k tadne podpoke v padu ohne opravneni, pokud se nevyrovnaji.

Za ridetni vYbor: A. A. Urbish, Jno. P. Trlica, F. A. Bezecny.

ye stfedu, dne 7. anora 1934.

TAM KDE NESTAOLO $160 PO MOHLY THI CENTY!

VESTNIK

0-0-0-0 0 0 0 0 0— SOKOLSKA 1-11ADKA —0 0-0- 0 -0 0-0-0-0

Oddly ! dopisovatelski

Severova ohlagka otigtena pied "Kam tak na spech?" — "Do Rad Jaromir, Cis. 54. casein v tomto listu a nadepsana pekla!!" mil mi v u gich odpoved'.

West, Texas.

"Vzorek Esko v cene $50 zdarKam nemilZe deft, nastrdi starou Cteni bratti a sestry:— ma" mela za nasledek, ge doglo Pkedne chci oznamiti, ze flan nekolik tisic gadosti se vgech kou- babu, dle Tentokrate to neplati, Bert nastrei ty mlade a rad Jaromir Cis. 54, se usnesl v tu a dosud se denne hrnou. mladg i, aby to bylo veselejgi. minule schazi, dne 4. anora, Z"e Jeden nag krajan p. Vaclav Kejf Pfijd'te, a uvidite, jak to u nas hodle. uspotaciati velikS7 piknyk z Dorrance, Kans. dopsal si tav pekle vypada. Sami eerti a 'der- na den 4. dervence. Ano, zda se, ke o vzorek a za nekolik dna dotice, a v torn pekelnem horku, ha- ge je iw to jeate dost dasu, ale 2e gel od neho zajimavy dopis toho- sit se bude zizen te g. 6ertovsky bu- byla schaze tak detne navAtivena to zneni: "Jedno sto gedesat doldou vyhravat do skoku i pekneho a byl bran zajem takika jednolara jsem vydal za nejrozmanitejgi treatmenty, ani g bych se valeiku ,a co v kuchyni u pani hlasne, aby byl jig nyni ustanoeertice budou smagit same dobre ven vYbor, kterY by vypracoval zbavil stragliveho, nesnesitelneho yeti, a ne dugiely, jak si asi nekdo program pro den 4. eervence, tak svedeni na noze, jet me takika mysli, — prave peklo to bude. se tak stalo, a vStbor jest jig na pfipravovalo o rozum. Zahledl Ag spattite arcieerta na jeho vetginu ustanoven. Odekava se, ge jsem vagi ohlagku o tom $50 vzorku, ale pfiznam se, le jsem to thine a celk jeho dvar! Reda -- jak z bratrske strany 141,k i z pflpovagoval za 'eau. Pies to, poslal budete-li pfedveden pied jeho telske, z okoli i ze vzdalenosti se jsem si pro vzorek cog mne stab soud. Snad yam de, za trest -- opet sejdou a spoleene se pobavi, jen 3 centy a ted' vas musim od- vypiti jednu sklenku k uha geni to nebot' doufam, *te a pomoci Clenprosit nebot' jsem Vara ktivdil. pekelne gizne, a jine hrozne tresty stva budem rniti take znaenST polet novS7ch elent k uvadeni.

Kahle jedno slovo ye vagich oz- na vas eekaji. Inu, jak v pekie!

Vstupne pro masky 25c a neV minule schfizi jsme uvedli 6 namkach bylo pravdive! Tam kde maskovane 35c.

Bude rozdano 10 novkch elena a opet mime nektere nestablo myth $160 -- tam to spravily tii centy, nebot' hned po peknkch cen. Zaeatek o 8 hod. 'Zadosti na pfiati schazi. Od Noveho roku jsem ziskal pro Jednotu nekolikerern pou giti jsem poznal, a konec a se rozej dem.

Pfijd'te do Dallaske Sokolovny celkem 8 novS7ch diem). Hodlem le svedeni ustava a kit/ jsem koupil velkY kelimek za 50c, citil v nedeli dne 11. anora v 8 hodin nyni opet objet maj okrsek za fidelem ziskani vice novS7ch dlena jsem se jako znovuzrozenY." Ta- veder. Na shledanou v pekle!

Anton Kos, jednatel. pro Jednotu, a doufam, ge mi butova slova WI! I vy muiete si dou starai eleni napomocni, )0( dopsat o bezplatnk vzorek teto pozoruhodne maste Esko, kdyg -Za toho ma u g kdo plakat. Na bude ye prospech Jednoty. dopigete na firmu W. F. Severa Slovensku v NovSrch Zamcich ze- S bratrskm pozdravem, Emil W. Popp.

Co., Cedar Rapids, Iowa. —(R11) mtel tyto dny stoletk °bean Imirch 0 Tynkos, kterS7 zanechal eetnou ro- pochutnavaji na to jemne droboDOSPELf MOHOU DOSTATI dinu: mel 11 deti, 54 vnukii, 80 tine.

DEi SHE NEMOCE. pravnuku a 1 prapravnuka, tedy Nelibej mne! V americkych oDospeli 11,16 mohou a 'oast° trpi, celkem 146 piimkch potomkii. patrovnach nosi vdechny male deeetsItS7mi nemocemi. A oby'eejne maJedineena pamatka po Napole- ti bryndaely s napisem "do not il je v daleko nebezpeen es jgi forn4 onovi, ulogena je na zamku Orlinez deti. Na pfiklad: Mnoho dospe- ku v eechach. Je to plasticka ma- kiss me!" Nelibej mne! Je to za,fizeni velmi adinne, jeho2 by mely 'fob lidi trpi eervy, ac mnozi se pa bojigte u Slavkova,. Napoleon domnivaji, Z'e tato nemoe vyskyti- ji daroval knigeti Schwarzenbergo- dbat i naSe matky, nebot' je se pouze v d'etstvi. Zddasto velice vi. Nyni se o ni zajime, Francie se pfenaa1 mnoho chorob, hlavne tuberkulosa, ktera neni site dediCtrpi . a uZ'ivaji drah3ich leku, ani g by a nabizi za ni milionove dastky. na at1S7 detskSr organism je ie 'eervi jsou pfieinou jeji tb tugili, Majitele ji vgak neprodaji. nakaze velmi pfistupnSr. choroby. A Om pfiznaky jsou ty ielvy Jak kladou vejce.

Zelvy Smutne konce mlade slavy. Nesame jako u detf, ztrata ehuti k jidlu, ztrata telesne voly, sklipenf zu- kladou vejce za noci na pobiegi spravna, ctigadost rodiea, pochlubil, nepokojn;cr spanek, gved'eni nosu v mistech, kam a g pfiliv nesalia. bit se "zazraenkm ditetem", vyge.a koneeniku, bigni bolesti. Ten sard Kagda gelva hrabe piednimi plout- dala si opet jednu obet'. V Lonlek, ktercr Ade a ne gkodne vyhani verni a vyhazuje mraky pisku na One byl poiadan koncert devitilepatnact stop daleko. Tak vyhra- teho klavirniho virtuosa Wladislariizne druhy eervikil v cletskS•ch bou pies tunu pisku a jak se ota- wa Bogalski-ho. Dite hralo techpadech, pusobf s "4sledkem i pH doeeji, vytvoti okrouhlou jamu. Ale nicky nadherne, ale ziejme bylo spelfch White Cream Vermifuge na sklade u: Old Corner Drug Store jen zfidka se stava, ge gelva klade hrozne nervosni. Uprostfed proVe West, City Drug and Jewelry vejce do prvni jamy. Snad proto, dukce zhroutilo se dite u klaviru Company, Temple Texas, a ye ylieh ze chce oklamat neptitele a ukrkt a bylo odneseno ze salu v bezve(1) lepe vejce, obrati se nahle jinS7m domi. smerem a zaene znova. Teprve poSen matein zachranil synovi tom po mnohem stenani zaene vot. Pit dfilni katastrofe v CheVE SCHATRALEM STAVU. klast vejce nebo se ye sve nalado- sterfieldu zahynulo 14 horniku. si Vam vyjadfiti svoje di- vosti pusti jegte do tfeti jamy. Ne- vot patnacte °bet zachovan jako ky za Vag Mk," pige pan D. Bru- kdy (Alai vabec svilj *flys' a zazrakem. Matka hocha ho rano nelle ze St. Didace, Que. "Jsem vrati se do more. Autor F. Her- nenechala proste "zfarat" do a'achpfesvedeen, ge zachranil mnou ley popisuje, ge teprve po tieti se ty neb den pied tim, trSrznena velmatku, ktere. byla po ce1S7 rok doekal, ge telva vyhloubila jicen kou azkosti, mela v noci ilvST sen, pod lekaiskkm dozorem. Trpela pet stop v prtmeru a tficet pal- kdy videla hrfizy podzemni katagaludeenimi poruchami, coti melo cu hlubokk — ale to byl jen po- strofy. StatednST chla,pec poslechvliv na jeji celou telesnou sou- datek. VyhrabovAni vlastni dutiny flout s poeatku nechtel, nyni sve stavu, tak ge byla ve schatralem pro vejce byla pozoruhodna pro.- posluanosti ug rielituje. stavu. Od to doby, co u giva, Dra ce. Obratnost, pfesnost a dokona.Petra Hoboko, jeji zdravi se tak lost kagdeho pohybu pfekvapovaly zlepgilo, ge nemohu tento Mk do- vic, neg potomni kladeni vajec.

RED FRONT sti vynachvaliti." Tento proslu- 2elva ponoii1a ocas ponekud do &ski jidelna, restaurace lY bylinnk lek jest znamk svYm jamy a sna gela vejce po jednom a pivnice 1,r teenm fieinkem na pochod za- nebo dvou. Kdyg snesla sto gede714 PRESTON AVE. livani; povzbuzuje einnost Z'a- sat devet vajec, ustala na chvili Houston, Texas. ludku, zlepauje chut' k jidlu a a peelive zahrabala sve vzorne diJos. Koiut, majitel. zrychluje vymegovani potravy, pil- lo piskem, jeji obratne pechovala sobe zaroven blahodarne na vy zadnimi ploutvemi. Potom zakryla Telefon: Beacon 31734. lueovani. Hoboko neni obyeejnS7 cele hnizdo mnogstvim pisku a Pravidelna jidla a lunee. pfedmet obchodu; pouze mistni vratila se do more. Tropicke slun- Nejle0i soudkove a lahvove pivo, jednatele, stanoveni Dr. Petr ce sviti na pisek a za Cas se vyrazne druhy vIna a doutniky.

Fahrney and Sons So., 2501 Wash- lihnou male gelvy, prohrabou se Mluvime e'esky. ington Blvd., Chicago, Ill., mohou ven a roziezou se do more. U late Hoboko stale na sklade. jej dodati. hu dekaji graloci, kteti si zfejme Zvidani stoly pro rodiny.

Strana 13.

TAROKY matete opet dostati za $1.75 hru, poStou vypla cene. Objednesky posilejte na techoslovak, West, Texas. (dz)

RA

Za 19 rolul Nonat vyleeila

tIsicfina rheumatism, piche.ni na prsou, bolest zad, botoe Der kfi, u srdce, ialudku, ka,set lisej, stare a oteviene ratty, 0mrzliny, opaieniny, spaleniny, ty, boule yydlaky, podebiraniny i prsou 'Zen, otravu krve od zraneni rezatYm piedmetem, hmyzem nebo travou, kaki. oka, mozole a mnohe jine bolesti. Vytahla bez poetu venSich i ocelovYch tifsek, jehel, kosti. Prava mast je s Trade Mark WC DO ODD

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poAtou 55c a $1.05. Ptejte se VaSeho lakarnika neb jednatele, ale nic jinolo neberte, radeji pi gte pilmo na nag adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California.

Matky iste Pripraveny kdy se ease ditko probudi

uprostied noci a kagle?

Po vice jak 50 let tisice matek se' ufesvedfllo o rychl;>ch tiehle;ch Severova Bad. proti kagli. Ulevuje

a11,111

liagol a umoinuje detern spt.c nek kdy jej potiebuji nej-, vice. Naekejte—mejte jistetu a je.,;.'re dues dostante si laiaev za 25c nebo 50c.

2adejte jen prav, Severiiv

BALSAM PROT! KAtLI Pt6te se diive v telairne objcdatite pIiaaio.

Uved'te 'hue/10 a adresu sve W. F. SEVERA CO. Cedar Rapids, Iowa D-4

ISKOV 1111111111!11111111111111111111111IIIIIIIIIIIIIII11111111:11111111i.li::

RACE animinuttuninnillitonownimil

V§EHO DRUHU vykonivime velice levee, zviate pro fifedniky a pro iady S. P. J. S. T. 111111111111111111111111111111/11a

Vgechna tiskovi price jest

nis zhotovena rychle a vkusne.

IIIIIIR11111 ■ 1■ 1111111111t/IIIIII

Poglete nam pfigti objednivka a piesvedete se.

11111111111111111111111111111111111

eechosiova WEST, TEXAS. L la......... ca .. ...

LLELLLIJEss.re.

zpriva ucetnika Hlavniho Ika od. 1. do 31. ledna.

V 1-.{KAZ Pki.IMO OD ttADO ZA MESIC LEDEN 1934.

SHRDLU CAIFWYP VI3GKCI SHRDLU RR Det. Na HI. Na umrti Oddel.

Rad za rnesic Pii ,i.

1.50 737.17 65.20 1. umrti on pros.

16. rad 6.

32.65 11.20 -D. . rad 3. amrti. za prosinec 1.65 57.62 5. amrti za laden 17. rad 4.05 132.95 22. tad C. 7. amrti za prosinec 33.10 275.13 1.00 S. amrti za prosine c 24. i-a.d 5.55 .90 371.44 9. amrti za leden 25. tad C. 18.00 1.65 23. fad C. 10. amrti za 1 61ena 45.05 3.70 319.35 23. tad C. 10. amrti za prosinec .60 .20 54.08 16. tad C. 11. amrti za laden 5.00 2. fad C. 12. za knihu 32.00 prosinec 16. fade. 12. niin ti 16.40 165.91 25. fad 14. umrti za list. a prosi.

2. fad 6. 14. amrti za prosinec 47.35 110.22 60 24. fad 6. 16. umrti za leden 15.00 508.02 23. tad 6. 23. umrti za laden .15 19. fad 6. 18. umrti za prosinec 79.17 120.32 16. tad 6. 19. amrti za 1 elena 2.15 19. f ad 6. 19. amrti za 1 61ena 183.93 27. idd 6. 20. 'antra za leden 5.70 11.10 20. umrti do ptedu 1. tad 26. tad 6. 26. umrti za leden 91.87 .45 22. fad c. 22. amrti za leden .15 56.50 16. fad 2.10 23. amrti za pros. a leden 409.33 28. tad 14.52 24. amrti za prosinec 587.45 132.55 20. fad 25. iimrti za prosinec 7.70 ;46.05 80.60 24. fad 12.25 26. amrti za prosinec 68.77 25. tad 27. umrti za prosinec 33706 37.65 11. tad 29. umrti za prosinec 194.12 59.30 21.90 67.70 16. tad 30, amrti za prosinec 23. tad 31. amrti za prosinec 76.25 20.70 18. tad 32. amrti za prosinec 177.10 1.75 5. fad 33. do D. odboru 26. fad 33. umrti za prosinec 2.25 106.86 17. tad 34. umrti za leden 154.66 .45 25. tad 21.20 36. amrti za list. a prosinec 253.00 21. tad 37. umrti za leden 1.35 75.68 3. tad 38. amrti za tijen a list.

132.40 17. tad 39. do D. odboru 26. tad 5.55 39. amrti za prosinec 613.00 .30 40. amrti za list.

18. tad 17.65 18. tad 41. umrti za leden 29.55 191.38 6. tad 42. amrti za prosinee 50.80 15.30 18. fad 42. amrti za leden 1.05 51.85 23. fad 43. amrti za prosinec 46.98 .60 17. tad 44. amrti za prosinee 65.78 .30 23. fad 3.75 45. amrti za prosinec 133.50 2. fad 46. amrti za tijen, list., pros., 85.60 6.70 23. tad 47. amrti za prosmec 215.49 10.00 27. tad 3.80 48. amrti za leden 250.56 5.85 22. tad 1.00 49. umrti za prosinec 173.55 3.45 .90 48.25 .90 22. fad 50. dmrti za prosinec 30. tad 50. umrti za leden 1 elena 5.65 19. tad 51. amrti za prosinec 27.00 237.35 2. tad 52. amrti za listopad 140.05 3.35 23. tad 52. amrti za prosinee 25.45 105.45 18. fad 53. amrti za laden 13.15 22. tad 54. 11=0 za zati 3.10 157.85 47.20 23. tad 55. amrti za listopad 1.45 3.50 74.41 17. fad 56. amrti za leden 1.60 65.30 3.75 -25. fad 57. amrti za laden 2.10 60.79 25. tad 58. amrti za leden 112.75 .15 24. tad 59. umrti za pros. a leden 28.56 3.50 16. tad 60. umrti za laden 39.51 20. fad 62. amrti za prosinec 1.80 29.80 7.95 20. tad 63. amrti za leden 1.60 193.26 2.70 13. tad 64. umrti za prosinee 147.45 19.05 28. fad 64. amrti za leden 5.00 20.40 12. tad 21.90 65. amrti za prosinec .60 231.89 25. tad 66. Marti za prosinec 13.35 41.60 22. tad 67. amrti za prosinec 152.60 1.15 25. tad 68. amrti za prosinec 325.14 1.80 .70 20. tad 70. umrti za leden 312.94 2.55 23. tad 71. amrti za leden 57.59 .75 1.30 19. fad 72. umrti za leden .20 197.32 21.20 18. tad 73. amrti za leden 56.90 2.70 18. tad 74. amrti za leden 1.60 .45 56.15 24. tad 76. amrti za prosinec .80 48.60 12.70 23. tad 77. amrti do ptedu 37.61 24. tad 6. 78. amrti za leden .20 78.86 2.85 9. fad Z. 79. amrti za prosinec .60 45.69 3.00 10. tad 6. 80. amrti za prosinec 39.15 11.55 22. rad 6. 81. umrti za prosinec 196.03 1.50 17. tad 6. 82. amrti za listopad 7.40 25. rad 6. 83. dmrti za prosinec 2.30 37.65 6.25 6. rad C. 84. timrti za prosinec 6.90 157.32 34.80 23. lad c. So. unlrti za laden 180.64 1.20 22.50 201.07 c. 86. unlit' za leden FAJEN Den

ye stkedu dne 7. imora 1934.

VESTNIK

2trana 14.

(21slo radu

86. timoti za leden a 1 elena 87. umrti' za prosinec 88. umrti za listopad fad 6. 88. umrti za prosinec 24. tad C. 89. amrti za leden 25. fad 6. 90. dmrti za leden 26. fad 6. 91. umrti za leden 19. tad C. 92. umrti za prosinec 28. tie C. 93. arnrti za laden 22. fad 6. 94. dmrti za laden 18. tad 6. 95. umrti za leden 16. rad 6. 96. dmrtl za laden 18. tad 6. 97. umrti za laden 19. tad 6. 99. dmrti za leden 17. rad 6. 101. ararti za leden 7. rad 6. 102. drarti za prosinec 6. rad 6. 103. nrnrti za prosinec 19. tad C. 104. umrti za leden 23. fad C. 105. umrti za prosinec 24. tad 6. 106 umrti 'za fij., list., pros.

19. kid 6. 107. dmrti za leden 25. fad a'. 108. umrti za prosinec 18. Fad 6. 109. amrti to. leden 26. Fad 6. 110. umrti za leden 18. fad 112. amrti za leden 23. fa,' C. 114. dmrti za laden 18. fad 6. 115. drnrti za 6ervenec 2. tad 6. 116. ararti za tij., list., pros.

28. tad 6. 117. dmrti za leden 9. tad 6. 118. umrti za prOsinec 20. tad 6. 118. amrti za laden 20. tad 6. 119. amrti za laden 18. tad 6. 120. umrti za laden 13. fad 6. 121 umrti za leden 24. tad 6. 122. amrti za leden 13. tad 6. 124. umrti za prosinec 19. tad 6. 124. umrti za leden 23. fad 6'. 125. amrti za prosinec 24. tad 6. 126. amrti za prosinec 19. tad 6. 128. umrti za leden 10. lad 6. 129. amrti za leden 6. 129."umrti za tij., list., pros., 4.

4. rid 6. 130. umrti za tijen list pros.

18. fad 6. 132. amrti za leden 22. fad 6. 133. amrti za prosinec 5. tad 6. 134. amrti za 1 elena 16. tad 6. 134. amrti za 1 elena 17. tad 6. 135. amrti za laden 18. fad 6. 137. umrti za leden 27. tad 64 138 umrti za leden 26. tad 6. 139. umrti za laden 24. fad 6. 141. amrti za leden 23. fad 6. 142. amrti za prosinec 24. tad 6. 134. umrti za leden 24. tad 6 144. amrti za leden 17. tad 6. 145. amrti za laden 25. tad 6. 146. timrti za leden 23. tad 6. 147 amrti za leden 19. tad 6. 148. ararti za prosinec 24. tad 6. 149. amrti za 6 elend 9. tad 6. 150. umrti za leden 10. tad 6 151. umrti za leden 25. tad 6. 152. umrti za laden 9. fad 6. 153. amrti za laden 16. fad 6. 134. amrti za 1 elena 24. tad 6. 19. umrti za prosinec 28. fad 6. 39. umrti za leden rad e 1-ad c

Celkem

10.26 48.62 361.96 312.85 436.50 25.20 208.97 204.89 37.30 117.55 114.15 49.75 172.07 28.10 45.15 55.65 72.70 57.48 2.25 146.76 361.40 72.10 39.30 103.64 263.77 54.80 9.60 128.45 26.00 39.50 66.67 28.55 81.74 42.55 36.55 14.70 49.42 53.59 94.95 35.30 56.75 496.85 496.85 60.69 312.45 15.96 12.29 194.11 117.81 131.10 198.43 108.24 78.51 84.08 18.40 181.68 77.10 50.70 159.59 114.58 15.07 28.75 5.20 33.17 11.65 96.31

15.95 24.25 69.45 2.25

.50 1.80 1.80 .60

7..50 39.05 10.20 1.05 1.20 .25 1.95 .90 1.05 16.20 22.35 .30 1.05 24.35 4.35 16.50 .60 2.40 4.65 .30 2.80 28.20

9.10 3.50 4.40 2.00

.80

3.50

0

9.05 2.80 .30

2.60

1.05 11.65 1.35 1.50 54.75 54.75 .15 18.80 3.00 .75 1.65 .45 .45 1.20 .45 19.65 .15 2.55 7.00 1.65 19.35 7.80 2.40 1.50 1.05 3.35 30.35

1.60

7.00 .80 7.98

3.00 5.98 1.64

3.60 19211.44'

1507.45 193.11

VYANi NA MLAVNI kAD ZA MESIC LEDEN 1934.

Obnos Za6 Datum Jmeno 50.00 2. Jos. N. Vavra, sluZne 14.40 2. F. B. Steiner, jizdne do schine ye Fayetteville, 4.35 2. Southwest Phone Co., za leden 1.88 2. Clark & Courts, pera 13.32 3. C. H. ChernosIck, jizdne do schue 7.60 3. C. H. ChernoskSr, patovne 4.00 3. C. H. ChernoskY, notaf, 6.70 3. C. H. ChernoskY, telefon 77.00 3. techoslovak Pub. Co., formulate pro pdjeky 10.25 5. Pokrok Jihu Co. stvrzenky fadove 6.15 9. Wilson Co., Binder, clips a razne pro nradovnu 8.32 9. J. R. Rubella, cestovne do Houstenu 50.00 13. York Safe & Lock Co., 2 kabinety 36.00 13. Joe R. Kubena, vSrpomoc 19.70 27. Fr. Aneinee, jizdne do atadovny 4.90 29. T. P. & L. Co. svetla za laden 200.00 30. J. R. Kubena, shfine za leden 200.00 30. Edw. L. Marek, sluine za laden 100.00 30. Fr. Mou6ka, slane za leden 30.00 30. Fayetteville State Bank, najemne za leden 42.00 30. Joe R. Kubena, vYpomoc 315.41 30. Cechoslovalc Pub. Co., 5823 odberateld 2.75 30. Ceehoslovak Pub. Co., 300 eisel jednatelam .55 30. Oechoslovak Pub. Co., za vracene oznameni 25.38 30. J. R. Kubena, pogtovne .40 30. Tax an 6ely $1,232.06 dam

ye sttedu, dne 7. Unora 1934.

Strana 15.

PkEHLED Pki.HVICJ A VYDANi ZA MESiC LEDEN 1934.

PhiJEM $19,211.44 Na umrti 11,758.90 Na splatky not 2,645.66 Na splatky pfije. cert.

9,983.29 Na firoky z pujeek na majetek 1,295.83 Na Aroky z pfijeek na cert.

497.87 Na uroky z bond* 140.00 Na firoky z pujeek na podilech 7.77 Na tiroky z bank 284.75 Na najemne 2.00 Vraceno za lekaitskou prohliclku 158.78 Pripuatene za praci v pilickach

PilfRoDA STARA SE 0 VgECKO.

ZbYva hotovost v bankach PillJEM NA HLAVNI EA.D Od Hat Hotovost a minuleho mesice

$17,050.05

$ 6,383.33 172.50 14,728.01 5,410.00 24,899.64 25.00 390.00 67.50 42.55 203.05 58.29 28.65 1,549.43 22.806.58

$1,507.45 291.89

$ 193.11 2,064.49

I:Jhrnnk prijem Vydani na umrti Vydani na lispory Vydani na dais z eau

$2,257.60 $ 160.00 $10.51 .08

ZbYve, 4 bondy

$2,087.01 3,690.08

MAJETEK PkEHLED MAJETKU JEDNOTY Uloieno v bondech U ozenov podilech Uloieno v ptijekach na pozemky Uloieno v piljelach na certifikaty U °Zeno v pozemku Uloieno v bamkach U ()Zeno v splatne za pnici v phjektich Uloieno u T. P. & L. Co. za meter Uloieno u jednatel* Uloieno u rentfiti Ulogeno u pokladnika Uloieno v Detskern Oodboru

$5,777.09 $1,280,549.14 7,000.00 1,090,849.26 192,256.57 149,811.11 17,050.05 1,123.23 10.00 890.00 465.00 567.28 5,777.09

Clekem Dluh nedospelYm dediefun

$2,746,348.73 33,339.19 $2,713,009.54

MAJETEK S bratrskS7m pozdravem,

Edward L. Marek.

ZVLASTNI NABIDKA! Za pfieinou rozgiteni adresaie dam odmenu 50 cent* za 10 jmen a adres tomu, kdo pale $1.00, dostane za $1.50 TOUPALOVA LI NIM E NTU Tato nabidka jest dobra na katkou dobu, proeei jednejte hned. PoSiete eek anebo M. Order s objednaykou na: JOHN TOUPAL, Caldwell, Texas. (dz) PoiatIna domienost. "Anna, pHneste sem ze epairnY to lahev od petroleje, na ktere je napis "0cet"; je v ni malinova gt'ava. Pro jistotu ji ale ochutnejte!"

C.H.ChernoskST

567.28

$71,037.38

ZlaSiva u pokladnika DETSKI-1 ODBOR Pkijem od Hotovost z minuleho mesice

Vvriznie ve'Skere soudni a Dravni zalelitosti. abstraktv. nosledni Pouze resoluce soustrasti za.silane y ule. atd.

HAly uverelnuji se zdarma. OznaWEST. Telefon 146. TEXAS. meni niurti a clikavzdani soukroma jakoi i vYroeni vzpominky (anti musi bYti placeny.

$1,799.34 1,232.06

tlhrnnY prijem VYDANf Na rimrti Na interest nedospeISTm dedicUm Na Vijay na majetek Na Vijay na certifikaty Na pujeky na bondy Na Vijay rentitinn Na zfilohy jednatelum Na lekaitske prohlidky Na opravy atd. na majetek Na comm.

Na prohlidky majetku Na pojietexii proti ohni Na dan z majetku Na yydani pravni na pujckach pozemku Na daft z eekii

thrnnY Prijem Vydani

PRAVNiK

RESOLUCE SOUSTRASTI. My naepsanY resolueni v.)"71Jor radu Nova Morava eislo 23 , S. P J. S. T., vyslovujerne timto nasi hluboce citenou soustrast pozastalYm, manklce, ditkarn a pratelfim na geho bratra zesnuleho Jana Hlaviee.

Bratr Jan Hlavad zemfel po kratke nemoci dne 18. ledna a ulogen k feenemu odpoeinku na hititove v Shiloh, dne 20. ledna.

Nas tad ztraci v nem bratra povahy lidumilne, elena, kterY byl Vkly ochoten piniti povinnosti aye vuci ildu a Jednote, zit vzdy vzorne a stfidme.

Jeho pozfistala manklko, ditky a pfatele, necht' je yam Atechou, k nag tad sdili a yam" vas zarmutek.

Zesnulemu spolubratru budia" zeI me lehkou.

Frank J. OgovskY, Jos. Schwartz, Bedfich Socha, resolueni vSrbor.

$45,985.79 25,051.59

Hotovost z minuleho mesice

GEO.E.KACiR

NEBEZPECNA VEC. Nag ialudek a zaiivaei istroj, jsou potagenv blanou, kterg. jest ve lice citliva, a lehee zranitelna. Tudii jest to velice nebez peene ugivati silnfch lekil, soli neb mineralnich prosttedkfr, kdyi trpime zacpou.

Mimo nebezpeef, ie po gkodite si zagivaci organv, tyto leky poskytuji pouze doeasnou illevu a elovek miie na ne avyknouti. Chcete-li zbaviti se zacnv. niiveite HERBINE. projimael prostiedek, vyribeny a bylin, kted piisobi zcela neekodne, pitirozenou eestou. Herbine ma na sklade Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Texas, a ye -vied] likarnach.

(7)

Kdyi lidske telo bylo stvofeno, pfiroda postarala se o v gecko. Kdyg Novel ma onemocneti, Pfiroda davit poplag ne signaly, aby nas varovala. Tudii, kdyi nage deft ve spanku sktipaji zuby, nemaji-li child k jx1.1u, trpi brignimi bolestmi, svedi je nos a prsty, mfigeme pfedpokladati, ie maji eervy. Jestli jsme moudfi, tak ihned koupime lahev "White Cream Vermifuge" a jiste i bez nebezneei, eervv z tela vy geneme. TImto zasobem uvarujeme se pited venchn nebezpeeim a i osud•ch nasledkii. "White Cream Vermifuge" stoji pouze 35c Miley a milgete tento lek koupiti u: Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Temple Texas, a ye viiech lektirmich.

(2)

PE AVNIK Vviizuie vegkere soudni zalegitosti Litadovna: 821 Bankers Mortgage Building. Pfes raid nanroti Kress budove HOUSTON. TEXAS.

Emil ai. Motis CESKt PRAVNfil Poradv Paton Si: sonde 30leta zkuknost.

PaRim $150.000.00 na 6% firekii.

YOAKUM, TEXAS.

Dr. O. T. Booth zvEnoLEKAft Municipal Bldg..

TEMPLE, TEXAS Leei vgeckv nemoce zyliat a lest k sluZliam kdekoliv na zavolini.

Telefon: Dial 3557. fJPLNA. POHROBNICKA SLU2BA, Jsme *pine ptipraveni vykonati vkehny pohrobnicke sluiby. Nage zatizeni jest nejnovej gi a prakticv kagdem piipade. Kdykoliv se obratite na nas poskytnerne vim: -Vzorne moderni slugby - Velmi levnSrch cen -Osobniho dohledu Damske vh)ornoci Skuteene si va gir_ne vgech svSch pfatel Zeskoslovenskeho pfivodu.

EDWARD PACE, Pohrobnik, Temple Texas.

Glen S.P.J.S.T. Jednoty.

Teorie a prakse. Ueitel: "Kdybych vzal jabiko a dal na vybranou, aby sis vzal bud' jednu polovinu nebo osm gestnactin, co bys radti?"

"Jednu polovinu."

Ueitel: "Ale vklyt' je to docela stejne!" "Neni, prosim kdybyste rozkrajel polovinu na tolik dibyla by et'ava prye!"

Nejrychleji do teskoslovenska

BREMEN • EUROPA RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete ptimo do Prahy bez ptesedani Nebo cestujte na oblibenYch Expresnich Parnieich:

HAMBURG - DEUTSCHLAND ALBERT BALLIN - NEW YORK O KRU2Ni L1STKY, TkETi Tift1DA a NEW YORKU do PRAHY a Zpit

11i1 sso 50 a vfge.

Rovnei pravidelne odjezdy proslulteh kabinovfeh lodi.

VSrtee'ne ieleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

Informace u vakho agenta nebo u

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 103d MAIN STR., HOUSTON, TEXAS.

Strana 16.

VESTNIK.

Pouitivej!e k oznamovini' a

7

laqiudie

Dzr, 16.er obuvnik by chte1 prodati dilnu, necht' dopiSe na: Shoe Shop, r , -Cechoslo y ak, West Teas.

(13-pd.)

DIEFI Svestkova. Alej, reckord, chestra se zpvem 75c. Po g tou vyplacene 85c. Royal Music Shop, ye (13) West, Texas.

1067- 1 Hleclá se krajan petr Bro2, asi pted 6 lety bydlel v Crosby, Tex. Kdo by o nem mohl podat nejake zpravy, neeht' piSe na: Paul Bro2, Schulemburg, Texas.

(13-14-pd.)

Ptij yrie se start' delnik na farmu, ktery nehledi na velikY plat jako na dobrY domov. Martin jutieek, Rt. 2, Moore, Okla. (1214) Na prodej nasady vajidek od nejlep g ich Rhode Island Reds, S. C. Take kotouti a slepice na prodej. Ceny nasa,d $2.00 za 30 vajieek a vy g e. Vajieka od slepic, ktere dosahly nejvyUitho poetu ze vSech telkYch drutra. Pi g te o katalog. Anton Mazanec, Rt. 4, ye (12-dz) Waco, Texas iW Tabak listovY, naprodej za 8-12. centa libra, bez dopravy.

Jerry Bury g ek, Portland, Tenn.

(1013-pd.)

PROt RlENTUJETE? kdy2 dostanete koupit dobte zatizene farmy v nejlepAi krajine pro farmovani v Texasu, na Plains, pti Anton a Littlefields, Texas, kde bavina vydava, od 3/4 do 1 balu po akru. Zatizene farmy od 80, 160 a 640 akra, cena od $30.00 do $35.00 za akr; $5.00 na akr hotove, ostatek na dlouhe splatky po 6 procent. Ptijedte dnes, dokud farmy nejsou prorentovane. Zastavte se v Roundup neb Anton, Texas, kde 2 vam povi, kde bydlim. Pro dalk podrobnosti pi'Ste na: R. D. Loika, Anton, Te(10-13pd) xas, P. 0. Box 172.

Ptijme se delnik na farmu, kter'y nehledi tak na velkY plat jako no, dobrY domov. Piste do Vestniku pod zna,ekou "Delnik".

(11-13) Jte, Ufedomuji buclebniky, delame natrubky (Mouthpieces) pro vSechny plechove nastroje, na ktere mute hrati nekolik hodin bez anavy. KrasnY solovy ton. Spravujeme vt'echny nastroje, tet zlatnicke a hodinatske veci. PfSte o podrobnosti na: Slovieek Music (11-dz) House, Waco, Texas.

Taneei ni zabav-

bude

uspotadana

v sins $FLSIT. to Tours v nedeli 11. unora 0 hudbu se postara SNAPKA & WHITNEY MELODY MAKERS

Vstunne: 40c a 10c Katcleho uctive zvou Potadatele.'

ye Wedu dne 7. Unora 1934.

:._.----.........‹.-„_-__.

Oznameni kandidith

VLADA HODLA UCINITI PKLTRZ KITS KARNEVALOVE HISTORIE. POTULOVANI SE NEZAMESTNANYCH PO ZEMI. V noel trikralove nastoupil svou vlasau a zase si nejakY das zado- All political athertisiment must be Vkichian zakazein ilia se v torn- vadi rozpustily princ Karneval paid in advance. to roce ptekaziti bezcilne potulonynejsim rozsahu roz g itily se kteti uvadirne Niie vain' nezarnestna,nYch osob. Fe- slavnosti masopustni z rtriske ko- vas 2adaji o hlas akandidaty, podporu v dederalni administrace pro nouzo- / lebky po cele Evrope behem po- mokratickYch prirnarkach, dne 28. y ou vYpomoc ptimela teleznice sleclnich 100 let. Ale jinak püvod dervence 1934. aby tyto v gemotne znesnadtiovaly jich spada a v g erY davnovek TOM F. HUNTER cestovani pasatera "na slepo". Jmeno Karneval odvozovali kdysi za guyernera.

Statni, okresni a mistni fitady, od "came vale" ( sbohem maso!") dohliZejici nad dodraovanim za- naralkou na past, odtud i na WALTER C. WOODWARD kont, byly po2aciany, aby se pti- pteklad masopust. Dnes ovgem sneji domahaly dodr2ovani zako- jala se etymologie jino,. Jméno za statniho vrchniho navladniho na, tykajicich se t. zv. "hitch-hi- karneval odvozeno od "carruc na0. H. CROSS king" automobily. Kde zakony valis" (lodni vaz) jen2 byl neza kongresnika z 11. distriktu. tohoto druhu je g te neexistuji, tam zbytnou soueastkou ptedjarnich je bude nutno v blizke budouc- slavnosti ftech starovekYch naroOkres McLennan nosti zavesti. dt. PH slavnostech dionysosvkych W. B. MOBLEY Touto kampani, jak ji vysvetlu- v Athenach i jinYch ionskYch meza gerifa: je administrator Harry L. Hop- stech ktepeili na takove lodi na kins, usiluje se o to, aby se pti- koleekach bacchantky a satyrove GIBSON GAYLE mely osoby, neustale z mista na V ikiine v den znovuzahajeni naza odhadelho-vYbereiho dani misto cestujici k trvalemu usaze- motni plavby dne 5. btezna Okres Ellis. ni na jednom miste. Dny depre- byla takova lod'. zasvecena, bohyT :VITNT Tzt r`,RTWRITT-T se byly byly pro toulajici se tento ni Iside, patronci namotnika, vevelmi kru g ne. Pocestni, hle- zena v s1avnostnim pravodu do za kriminalniho okres. navladniho. dajici wad., byli nuceni choditi ptistavu. Take stall. German voza ni s mista na misto. Mnozi z zili na jarnich slavnostech na poV Turecku 2eny chteji y e sve nich museli bYti skoro stale na ce- dob,nYch vozidlech sochu bohyne ste, jak je jedno 'nest° za dru- jara Nertus. Pozdeji ye sttedove- touze po roznopravnosti s mu2i hym. vypovidalo. Jeliko2 rnestske ku cirkev podobne priivody za- nejen dohoniti sve evropske dru2fondy byly chude, museli tito kazala pro jich ptiliS'nou bujnost ky, nYbrt v mnohem i ptedhonit. pocestni bYti racli, dostalo-li se jeSte z r. 1133 mame zachovan po- V poslednich dnech podalo Si 70 jim bezplatneho noclehu, a jed- dobnY zakaz -- ale zv y ky byly Turkyn 2adost o plijeti do y ojennoho nebo dvou jidel. Jate dnes pHhi v2ity a y e 14. stoleti kve- ske akademie. Mustafa Kemal jsou tito lide bez trvaleho domo- tly znovu. Renaissance vratila jim pteje 2enske emancipaci a tak snad bude mit v brzku turecke va y e velke nevYhode, nebot' na bYvalou slavu y e svem kultu vojsko 2enske velitele.

VSech vetejnYch pracich dosta- ho antickeho — a lodi na kolavaji ptednost mistni usedlici. kach otivene alegorickYmi postaUzavteni 2eleznic pro neplati- vami, jsou dalaitou soueastkou i cf. pasa2ery a- dodriove,ni zako- dneSnich karnevalovYch pravocit V. B. nft proti potulujicim se osobarn v Nizze, Patai i jinde. bude usporadana bude doprovazeno zHzenim celonarodni site dvou set atulka pro Letadlo — zachrincem ditete. nezamestnane pocestne. V tech- V Baltimore zachranen byl petito atulcich bude postarano o stte- mesieni hoSieek Sue Trammella chu nad hlavou, jidlo, lekatske jecline rychlou dopravou letadlem PH hudbe opatreni a pod. tad pro nouzo- do sanatoria znameho specialisty SLOVAtKOVA ORCHESTRU y ou y Ypomoc tak dalece phalli Hopkinse. Letec James Wedell odz Waco 36ti statism $3,605.500 prase k to- vatil se velmi nebezpeeneho letu Ka2cleho uctive zvou muto adelu. na trati 1400 mil a dite bylo zaPotadatele.

Vg ichni administratoti statnich chovano na 2ivote. y YpomocnYch fitada a vSlohni te-1 ditele iltadu pro peer() nezamestnane pocestne byli po2adani, aby obeznamili tyto pocestne se zavadenYmi restrikcemi. Pozornost upoutavajici vyhlaSly maji bYti vyve g eny ve zminenYch atoeigtich, Ochotnici tadu 8tefanik dislo 142. sehraji na policejnich stanicich, na nadratich, v "Dtunglich" a vabec Vtude, kde se tito pocestni nejeasteji schazeji. eleznieni hlidaCi jsou nabadani, aby poukazovali VSechny pocestne na irtoeiK. Lu2anske pasobivou fra'Sku, pod nazvem g te, pro ne ptipravena, misto do prazdnYch vagonii. Prosttednictvim techto atoeist' mohou si pocestni zaZadati o dopravu doma.

Bude-li shledano, e tito pocestni mohou nalezti doma praci, buOSOBY: de jim navrat do jejich obce usnadnen. p. Adolf Walla Kejhula starosta 0 pi. Fr. Wallova Katy, jeho 2ena Rekord populace. Na videnske sl.

Mil. Voltrova s(i Mafia, jejich deera klinice narodilo se 451ete 2ene kop. St. Valeik Ferda, tulak diho dvacate devate dite. p.

Boh. Walla Toni Kondrad, herec celkem 23 hochy a 6 deveat. Matp. Em. Walla Patejdl, kupec ka si samortejme vabec neparriap. 0. S. Vala Kapieka, obec. stralnik tuje data narozeni v g ech svYch pi.

Hel. Valeikova, Pepea, sluika deti.

• • ZACATEK o 5 hod. veZer Po 701etem souHtj spoleene do hrobu. V ty2 den zemteli staffed Po divadle taneeni zabava mankle v obci Berevo v Jugouctive zve slavii, 931etY Vasil Trenid a jeho 951eta Z- ena Soja. U1oili je veenemu spanku do spolecl'neho hrobu.

Tane6ni zabava

v S.P.J.S.T. Sihi v Elk v sobotu 10. thou

Divadlo v Houstonu

dne 11. iinora ve sve sIni na COTTAGE GROVE

Sojei Pero