Vestnik 1934 02 21

Or ariSlovanske Podpor jtciJednoty Statu Texas.

411hfe .0

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 21. finora (February) 1934.

CI LO 15.

GEORGE WASHINGTON ,

AMERICKtCH dejinach mesic anor je pamatnYm mesicem, nebot' v aV noru narodili se dva muL, kteti v pravy eas postavili se v eelo narodu a zachranili jeho byti. Jifi Washington udinil tak v podatcich SpojenYch State, uceliv be2Peene jejich zaklady, Abraham Lincoln ueinil tak v polovici minuleho stoleti, kde ocikepenim Jihu spojitost techto katil byla katastrofalne ohraena.

Kdato na mnohYch pofilickYch velikanech podobneho vYznamu u jinYch narodu 1pi vgelijaka skvrna, oba tito amerieti statnici jsou yzacne charaktery, lid& "bez bazne a hany". Nejsou ani mohutn'mi postavami vag nive vymluvnosti a bezohledn'ch &nil a pfi torn lecjakYch vad, ani nejsou na druhe strane 2adnYmi "eitankovYmi" postavami nadpfirozenYch ctnosti z onoho sveta, velebitelnYch raznymi kazateli a ueiteli v "sunday schools", nYbet oba jsou skrz na skrz lidgti, yznegene povahy proste demokraticke, prase idealy rozumne mu'Inosti.

Diky cele kade spisovatela, kteki nam za poslednich tficet let odhalili praveho Jitiho Washingtona na zaklade jeho vlastnich dennika a zapiska a spolehliv'ch fidaja soudasnika, jsme dnes jil zbaveni gosacke pfedstavy, kterou na dosti diouho dobu °deli Washingtona, vYrobci 2vanivYch pohadek o hochovi, kterY nikdy nelhal, o sekyrce a tfegni o schvacenem hfibeti atd. Weems& prvni 2ivotopis Washingtona doOkal se pohfichu padesati vydani, a proto neni diVu, 2e cele generace namely praveho nazoru o nem. Weemsova kniha byla vrcholnYm vzorem one literatury gkodlivYch nepravd, jakYmi se hemk v gechny stark knihy pro "Sunday Schools." Weems udelal z Washingtona ditankoveho "hodneho ho gieka", kde-to skuteenY Washington byl prav' kolonielni hoch, ktery se syYmi pea sourozenci netotikl b'ti 2adnYm bezkrevnYm "vzornYm ditetem." Rodide jeho byli prosti, kruSne se lopotici lido. V domku, kde se Washington narodil dne 22. unora 1732, byly tfi pokoje dole a nahote podkrovi, v nemi spaly dell, ja se nesmely na,hle a neopatrne posaditi na sv'ch lokch, nechtely-li se udekiti hlaYou o tram. JIM prvorozenY z deli, zdedil svou vYbornou povahu se strany mateiny.

Mary Ballova byla 27 let, kdy si 6. bfezna 1731 vzala vdovce Augustina Washingtona, o 10 let star giho. Mary nemela easu mazliti se s dettni. Musila vakit, pfist, tkat, prat, it gaty detem a mela pine ruce jine prace, jak v ankh pionYrskYch dobach na domovine v Bridges ,creek ye virginskem okresu Westmoreland se rozumelo samo sebou. Deti musly poslouchat, nesmely se pki 2adnem rozkazu ptati "proe?". Deveata nosila gaty zpola lnene, zpola vinene, ho gi oblek ze dvou kusil sestavajici, k nemu2 se jen v zime pkidaly boty a klobouk. Kdy2 bylo pfili g zima, vzaly se proste dvoje gaty na sebe, kind' dostall misto jednoho paru kalliot dvoje nebo

troje. Matka byla rano prvni na nohou, posledni spat. Brueela a hubovala od rana do vedera a g do smrti. DYm.ka byla jedinou jeji Utechou. Ale jeji vzacne vlastnosti pkiskromnosti a lasky ku pravde piegiy merou na Jitiho.

Washington v 16. roce mel po chozeni do Akoly a pustil se do zememetidstvi, ktere tehdy bylo blagi dkevorubstvi nezli poetakstvi. Pak se dal k virginske milici, a r. 1752 mistoguverner Dinwiddie udelal oblibeneho mladeho vojina majorem a generalnim adjutantem, jen mel na starocti jeden ze etyf vojenskYch obvoda statu. Kdy't general Braddock pki gel roku 1754, aby kidil boj s Francouzi, deroucimi se do Virginie, vzal Washingtona do sveho Stabu, a tak Washington nabyl hodne vojenskYch a valeonYch zkugenosti.

Kdy2 poeal spor mezi osadami a Anglii, Washington zahy se postavil s pinou rozhodnosti na stranu osad, ackoli zrovna jako jini pfedaci tehdej gi diouho touiil po smirnem vyfizeni. Dne 1. srpna, 1774 byl zvolen do prvniho kontinentalniho kongresu, v nertil die doznani Patricka Iflenryho "byl nesporne nejvetSim maem" co do zdraveho itsudku. I elenem druheho kongresu se stal, ale ne na dlouho. Po desitiletYch tkenicich propukl zjevnY boj. Nyni bylo tfeba silneho nej yyggiho vadce, kter' by aspori na eas dovedl nechati osadniky zapomenouti na nej/Th,vnefai vec tehdejaiho osadniho ta, — Zarlive mistni vlastenectvi kaide osady. Kontinentolni armada musila dostati velitele, kterY by svYm osobnim vlivem strhl do boje, dosud vedeneho jen staty novoanglickYmi, i staty stkedni a jinni.

Nov' vrchni velitel armady byl obr postavou, pfes 6 stop vysokY, valneho, klidneho chovani aristokratickeho. Odhodlane sevtene rty a pevna, brada svedeily o dokonale mravni a telesne odvaze. Nem& velkeho vzdelani, ale zdravost usudku a solidnost jeho vedomosti byla znamenita. Nebyl rozenYm statnikem, ale zdravY rozum povznagel jej ku genialni vY gi. Uznav neco za spravne, gel za tim sam, pevne a trpelive. Nikdy nemohla mu byti vyditana pkenahlenost nebo osobni 'vrtochy. Dovedl nesti velkou zodpovednost, rekovne sna gel nezdar i neoblibenost. "Poralka je pouze davodem k novemu napeti sil. Podruhe to udelame lepe." Tento jeho duch a jeho schopnost vojenske administrace rozhodly o viterstvi v nastalem zapase.

Vzdanim se Britt dne 19. fijna 1781 valka za neodvislost byla skondena. Chtej nechtej, vgichni lido tehdej gich dnit musili uznati, nejdulektejaim dinitelem konedneho vitastvi v boji revoluenim bylo osobni vadcovstvi Jikiho Washingtona. Historie nam dnes kika, .Z.e Washington sice nebyl nej vetgim duchem sve doby, — Franklin jej pkedell v torn smeru; nebyl nejva gim ani co do sily, energie a bystrosti ducha, — v to pfidine Be-

nedict Arnold jiste nad neho vynikal; nemel take vojenske zkil genosti, jakou mel Charles Lee nebo jini. Ale za to mei v fAasne mike onu silo charakteru, ktere y tech dobach bylo nejvice potfebi, jeliko2 tau ziskal si la,sku vojska a naprostou dilveru vgech spoluobdania. Nebylo v nem ani stinu hrube ctiMdosti, kaIdY musil mu pfizna.ti nejupkimnejk snahu slouNti zemi a narodu, jako vernost k vyteenYm cilum, ve ktere nic jej nedovedlo rozkolisati. Neznal ani Zarlivosti, ani msty, zkratka byl tak skvelYm charakterem, jakYch jen Indio se vyskytlo v dejinach sveta.

Dne 30. dubna 1789 Washington poprve skladal presidentskou pkisahu, po etyfech letech podruhe, ale po techto osmi letech presidentske sluthy naprosto odmitl tketi lhutu a stanovil tim neptekroditelny meznik vgem syYm nastupcum.

Nikdo si nesmi mysliti, ze po valce ve SpojenYch Statech nastaly idylicke doby, a 2e Washington svoje presidentska leta travil v pohodlnem klidu, davaje se jen obdivovati a zbariovati. Historicka pravda je zcela jina. Zla byla prni leta mlade americrepubliky, ktera — die vlastnich siov WashingtonovYch — si podinala "jako mladY dedic, jen si vede bujne a lehkomyslne a hejti tak, ze cela jeho povest se ocit'uje na pokraji zkazy." Washington musil varovati staty, aby si uvedomily, zda "chteji byti vaIeny a zdarne prospivati ei zda chteji byti opovrlene a hidne." Kongres den ode dne byl chladnej gi. Namel ani sily, aby mel staty k provedeni podminek mirove smlouvy a k zaplaceni dluha cizim zemim Dnes se divame na Evropu pies rameno, ze se snail vyvleci se z take povinnostidluhtit valednYch, ale Spojene Staty pied 140 lety nebyly lep gi. A za to kongres tehdy upadl v cizine v opovr2eni, Amerika byla bez flay, a evropskY svet eekal jen, kdy "Spojene" staty se zase rozpoji. Vypadalo to skuteene podie toho. V jednotlivYch statech day zmociloval se vlady, zakonodarna telesa vrhala se na ti gteni papirovYch nez, zrovna jako Evropa po svetove valce, a dopoug tela se jinYch hospodatskych hlouposti. ("Funding Act" z roku 1790 snail se pak zaplavu papirovYch penez, jich2 bylo v obehu za 78 miliona dollart, vylediti staenim v pomeru 100:1). Staty se mezi sebou hag tefily o hranice a kladly si navz6,jem obchodni zavory jeden vaei druhemu, ai konedne zasluhou Washingtona a jinYch velkYch muiu dog lo k federalni konvenci ye Fiiadelfii v kvetnu 1787, kdy bylo nejyYg jii na Case Nelze disti bez hlubokeho dojmu tehdej gi siova Madisonova: "Nag e situace se kaldYm dnem stava kritietej gi. Do spolkove pokladny neptichazeji 2adne penize, pro spolkove ifrady nema nikdo Acty, a emYSlejici lido jednomyslne se shoduji v torn, Z'e dne gni konfederace se vikla v sa(Dokoneeni na str. 13. ) mych zakladech.

Strana 2.

ve stfedu, drie 21. unora 1934.

VESTNIK

STRASTI A SLASTI APOSTOLA JEDNOTY. RAVtM, skuteenYm apo gtolem nagi Jednoty jest na g bratr z4tupce eili p jednatel — a take jako Kristus mel dvandet apogtolt, ma na ge Jednota dvanact zastupcii, — hlasatela na geho hesla: Podpora, Lidskost a Bratrstvi. — A prave tak jako ti apogtolove kfest'anstvi trpeti museli za svoje ptesvedeeni a viru, tea i na gi brat!! Jednatele nemaji, jak by si nekdo myslel, na ri12,ich ustlano.

Oni 'east° musi snesti mnohY Ustrk, pogklebek, vysinech, zradu v bratrskYch tadach a i hrubstvi. Tito na gi braU.1 jednatele jsou skuteeni hrdinove. Oni vy gli do prate pro nagi Jednotu bez i trochu slu gnYch zbrani, s pojigt'ovacimi hradbami na gi Jednoty v nepofadku, gpatne opevnenYmi, proti souteli agenta spoleenosti vYdeleene neptipraveni.

AZ ye etvrtem tYdnu jejich einnosti dostalo se jim dobre pomoci upravenim poplatky dvou pojistek elenskYch a piijetim velice slibne, vskutku bratrske a snadne prodejne pojistky detske. Pak zase a za 6 tYdna phsly na kvap vypracovane letadky s potkebnYmi informacemi ohledne poplatka a hodnot poskytovanYch na gi Jednotou. Byly vypracovane nasledujici letaelty, — DoZivotni, Patnacti-splatkova doZivotni, Dvaceti-platkova, doZivotni, Nadaeni v 65ti letech star! a Detska dvaceti-splatkova, doZivotni. Dvaceti-splatkova nadadni vypracovana nebyla, nebot' pia porade s bratrem fieetnim Markern odloZili jsme koneene uspofadani teto knilky, protole jsem navrhoval jiste zmeny, lepe keeeno -vYber jistYch vYhod ph. vyplaceni pojistneho pia dvaceti letech splatek, a na moji Zadost bratr Marek piislibil tyto vYhody pti nejbliZgi schazi nagi Hi. titadovny vysvetliti a v padu, k budou phjaty, zakaditi tyto dobre novoty do na gi agitaeni knitky. — Pojistky lOti letou daivotni a 15ti letou nadadni povaloval jsem a dosud povaZuji za merle dillelite,. malt) prodejne, ktere by pia dlouha iota nezaplatily naklad vypoeitavani jejich hodnot — pajdovni a zaplaceneho pojigteni. Proto vypracovany nebyly.

A to je vge, co jsme pro na ge jednatele ueinili. Zavedli jsme je do to batiny obehodni soutele s vy gkolenYmi agenty poji gt'ujicich spoleenosti a tam jsme je opustili aby se starali sami o sebe aneb aby obchodne utonuli. Oni nem.aji nejmen giho poneti o obchodni routine nagi vlastni Jednoty, nefku-li aby vedeli neco o zpilsobu prate u jejich soutelicich krajant v najmu vYdelednYch Jednot. Nepoueili jsme je jak vysvetliti pfidinu rozdilu v poplatcich na tu aneb onu pojistku u na gi Jednoty, nephpravili jsme je aby mohli klidne, sebevedome, odbornicky vysvetliti prod je velkY rozdil mezi poplatky u nagi Jednoty a poplatky u vYdeiednYch spolednosti tech nejlacinej gich, oni nemaji ti nagi bratft jednatele ani zdani o torn, jak by mohli &eine a tdinne vysvetliti, prod jest pojigteni u nagi Jednoty jistejgi neZli u mnohe vYdeledne spoleenosti a na eem se tato jistota a zaruka vice jak stoprocentni u na gi Jednoty zaklada; atd. ,atd.

— a2 skoro do nekonedna a k omrzeni na to upozorriovati.

A co tech mnohYch otazek, jeZ musi ten nag bratr jednatel zodpovidati a vytacek porakti; a nektere jsou nekdy vskutku k zlosti, — jen 'Ze ten na g bratr jednatel se nesmi rozhnevati. A jsou ty vytaeky toho nejrfiznej giho druhu.

"Dnes ne — as nekdy pozdeji", ani sobs vzpomene, ze jest to nebezpedne pro neho samotneho a k pozdeji bude to draZgi. "Ja, to nernfiZu platit". Maio pry vydela — ale jak bude zemfe-li brzy, maze jeho tena zastavati jeho misto v tovarne? Jestli jest to pro neho nemoZne zaopattiti poji gtenim svoji rodinu ted' a ph malYch vYdelkach a getteni, jak bude al jej zde nebude?

"Ted 'nernam penez — ptijd'te asi za 6 mesica. — Dobfe, tak me zde laskave podepigte zaruku, ae budete za 6 mesica Ziv a v dobrem zdravi, jste-li si tim tak jist, ja se dostavim zase! Co ale bude vale rodina cleat budete-li ye gpatnern zdravi a pojigteni nedostanete?

"Tento rok nemohu."

Vklyt' mate praci! Hled'te, coZ kdyl vam strhnou 75c tYdne pfi gti tYden, — zajiste se budete muset obejit bez tech par cent& Tak si pomyslete, ze yam strhli na platu a vezmete si u na gi Jednoty dobrou pojistku.

"Radeji uloZim ty penize do banky." iste-li jist, k banka nezavie, — ae budete ziv aspori 30 let — ze jiste kaZdY rok ten obnos co byste dal na poplatky uloZite do banky na 4% firoka, tolik nage Jednota plati, — a jste-li Upine jist, k vas nekterY neznarnY prodavad bonds pochybne jistoty neptemluvi ,aby jste svoje Uspory vyzdvihnul, pak ovgem budete teZ miti ten tisic 2ivotni pojigteni u nag'. Jednoty jest ta nejlepgi banka a hned prvni poplatek yam za jigt'uje tisic dollara, a to yam nezajisti 26.,dna banka. — A cot' zemkete-li dilve neZli nagetfite v bance jen stovku? Vyplati vagi rodine banka tech devet set? Prlteli, nage Jednota je to nejlep gi spotitelna. — Tak, jake je va ge stall? Patnacti leta doZivotni atd.

Pojigteni stoji mot penez."

Neni u nagi Jednoty ani o centik pfedra2ene, naopak je bratrsky upravene. Automobil, tance a tu a tarn ten "pajntieek" take stoji moc penez. Ov gem, jsou to Zivotni potfeby, ale pojigteni jest tea zivotni potteba a k tomu velmi nutna a dobra. Za tuto Zivotni potiebu dostanete ale vale penize znet, ta vas ku konci nic nestoji, — ty penize za poplatky nejsou utracene. Dostanete zpet vice nali jste utratil. Tak! Dekuji za podpis, zitra jdem k doktorovi.

"Musim napfed splacet domovinu."

Makte-li splacet domovinu, makte jiste ph tom ugetfit palak tYdne a splacet pojistku, ktera v phpadu va gi smrti zastane vage misto a ten markye za vas doplati vagi rodine tak zachrani val a jejich domov. A i kdyi nezemfete neZli domov vyplatite, budou miti pia vas vage deti o tisic vie, a mo'tne. ze je budou nutne potkebovat.

"To bych byl blazen zanechat penize pro druheho mute!"

Tuhle sobeckou odpoved' sly gite velmi easto. TakovY elovek si ale nezvpomene, k tak velmi mnohe vdovy se musi vdat znovu protok nemaji prostfedky k slu gne obZive. Kdyby Gene ale zanechal tisic neb patnact set dollara vyplacenYch pia 40 dollarech mesiene, ma pies dva roky pia starosti o Zivobyti zatim se jit uchyti ph lep gi praci — a nemusi drapnout prvniho chlapa, kterY se nabidne. pravda, panicky?

"Musim koupit pro sebe oblek".

Ten makte koupit kdykoliv, ale pojigteni nemakte koupit jen kdy2 jste v Upinem zdravi a vy nevite budete-li zdrav za tyden, mesie, pal roku. Poekejte s tim oblekem a vezmete dva tisice u na gi Jednoty.

"Mam dobrY pit em z obchodu, nepotfebuji pojigteni".

To same slygite i v jinem odboru zamestnani. A prave proto ze ma, dobrY pfijem z obchodu ,by mel svoji rodine zajistiti budoucnost pojigtenim u Jednoty. A co2 al se odebete pies tu dernou feku Styx, milk jeho Zena, a sirotci vest obchod s prospechem dale? Radeji uloZte vYdelek do dobreho pojigteni na nagi patnacti-letou doZivotni.

A jsou jests jine ty omluvy odkladu a vy-Way, ani si na ne nekdy elovek nevzpomene; jsou mnozi lido v oboru vytadek vynalezavi ptespfilig. Ono se to zda jaksi zavanici vetgtbou smrti platit na to poji gteni a ji2 to myglenky ph zmince o pojigteni na divot se motnosti smrti, — nekdy tak stela nam

blizke dlovek leka a pojigteni se z to pheiny bran!.

Nejvetgi potile pii nabizeni pojistky u nagi musi nag Jednatel pfekonavati u nagi mladek. Mlade2 berstarostna, zabavy a tance chtiva, vZdy hotova utratiti vice neZli vydela, na zitrek myslici jenom kdy2 je v tom zittku 2Avanda a vyraleni nejake, inu, na vlas takovi jako jsme byli ponejvice za mladi my samotni, (aspori ja ano zkrou gene se pfiznavam) ta nema na pottebu pojigteni ani gpetku pomygleni. Jest to z vetgi east zasluhou rodiet vstoupi-li do nagi hoch aneb devee pied dvacatym rokem star!. A takovou beztarostnost velmi teZko prekonavati. Jeden ale davod mnoha ta mlada, berstarostna, hlava velmi easto uzna.

O tom dilivodu me vypravel maj dobry phtel Paxton Matthews, statni keditel Indianapolis Life Co. — Sveho dasu pokougel se prodati pojistku 25 let staremu zamestnanci v sousedni Ufadovne, ale mune. Koneene se jej pta: "John, jak obnos penez vynaloZili tvoji rodide neZli jsi progel stfedni gkolou?"

(High chool) "As tak pet set dollara" — "A co asi staly tvoje studie na na gi Statni universite?" — "Pies dva tisice pet set dol- "Tak vidig," pravi mrij pfitel ,jen tvoje lepgi vygkoleni stalo tvoje rodide pies tii tisice dollara. Jak sam vim, oni daii vgechny svoje uspory na tvoje vy gkoleni, aby ti pomohli ku snaZ gimu Zivobyti. — To ale jegte nepoeita g co stadia tvoje vychovani projiti gkol obecnYch. Co budou ale miti v nahradu za tyto velke obeti, ktere pro tebe pfinesli, kd.y2 nahodou za tve zbrkle jizdy autem ptijde g o Zivot a vabec Zadne pojigteni nemal?" — To pasobilo a v mnohYch ptipadech ptisobiti bude VYsledek — do dnes udrZovand pojistka na pet tisic dollara ve prospech JohnovYch rodieft. Ov gem, vgechny deti do niversit nechodl, ale i tak jejich dnegni vYchova mnoho stoji a tento vydaj by mel bYti kry.t pojigtenim.

Ovgem, nesmime zapomenouti, k nasledkern velice male dinnosti naborove za posledni tri roky, v fadach na geho dlenstva meli jsme a dosud mame normalni priliv novych ktere nikdo nemusi tuze pfesveddova.ti, k pojigteni u na gi Jednoty jest dobre a na mirnej gi poplatky nezii u pojigt'ujicich spoleenosti. Na ge dnegni naborova, akce pohybuje se ponejvice v kolejnicich poloienYch jiz a upra,venYch na gim dlenstvem tak, k neni vabec ZadnY velikY vr gek ku pfekonani, Z'adnY namahavy tiak a v gelike vysvetlovani a pkesvedeovani ku ziskani noveho Mena "neni jests tkeba. Tato lehka, prate, — a radostna prate — jia nam ale dlouho nepotrva, za pal roku, za rok pak bude nejvetgi tfeba aby na g bratr jednatel byl DOBP,E phpraven ku ziskani mnoha tisice pojigteni mezi na gimi krajany, kteti za posledni dva, tfi roky byli nuceni sve poji gteni u spolednosti pustiti aneb u mnohYch tech krajana, kteki. Zadne pojigteni nemaji dosud a nic nagi Jednote a na gich vYhodnYch pojistkach nevi.

Proto, dokud nam jests stale pia nejakY das ta ulehdend prate mezi nagimi eleny a jejich detmi, mame dosud vYhodnT, — adkoliv tea svrchovane nutnY, — eas ku vypracovani tech rozlianYch agitaenich pomticek nejen eeskYch, ale i anglickYch. Nedllme se stale toho delati as zitra, co melo bYt udelano dnes, — hled'm.e trochu dale do budoucnosti a pracujme take die toho, bysme byli DNES na tu budoucnost ptipraveni.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner (JanovskY).

"Nelijerne-li pravdive, vysoce den za dnem, vtefinu za vtetinou, jake maze byt na ge dilo? Neni jineho dila, negli alvot sam. Jej je fishy vyvYgit! Pak jsrne vyeysili i dilo!"

ye stredu, dne 21. iinora 1934. e2.

Oddil dopisovatelsk 4:4

Strana 3.

vEsTNIK

NIN■0111111101111111.011M1

Dopisy, je2 by obsahovaly neveen6, neb vadoe- polemiky, pot'adatel ptedklachl ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

West, v poste.

Mordije, Pepikovi Josefovi Smerdovi Vytopilovi fom fircenten jegrpatalion stouplo zase jednou vlastenectvi do hlavy. Jalovcova?

Dovedu si ptedstavit jak se Pepiku asi cejtie, ale nas spolek nebyl nikdy eistokrevnY. Die stanov ma bYt slovanskY, ale mimo Moravanii, C" ' echt, Slovaku, Polakil a Srbil marne .mezi sebou take Polaelty a Poldeky, Moravce, Nemee, Uhry, Francouze (Girardy) dokonce i Turky; a jeden dokonce mluvi desky dili moraysky, je Polak, a jmenuje se Nemec.

Take uznavam 2e by bylo lepe kdybychom zUstali jen svoji; to michani ras nevede v2dy k dobremu. Dokud 2i2ka 2i1, a dr2el Taborske na uzde, a trestal ptestupky i popravou, to veteinou dobte. Pod Prokopem HolYm ji2 to tak neelo; ad znamenitY valednik, byl ku svYm prilis shovivavY, al se jednou, pti dobYvani P 1 z n e, jeden Taborak jmenem Tvaroh opova2i1 jej sbiti. Tamte2 doelo v jeho vojete k hanebne zrade, A pak ji2 to s nimi elo'valem s kopce, v jejich tadach bylo ji2 mnoho cizaku, i Nenica, kteti si oblibili valeeni ne jako vojenskY sta y na obranu vlasti, nYb1.2 jako prosttedek k loupe2eni` Infanterek z Caldwell je take jeden z nich.

Od Praanek se daval milovat a daval (pry) jim hubidky, ale Pra2anum daval jen epatnY ptiklad. A kdy2 se v mladi udil kupcem, poeital zakaznikum d ye, a dye je pet, a tti je devet, a dty •i je eestnact.

Pan Bartoe ukazuje na svoji eesterku; jen do toho. On je velice et'astnY dlovek, nebot' je veude rad viden; a je2to ma velmi kratnohy, ueetti na podra2kach kdy2 mu nohy v sede nedosahuji na zem, a ty 2enske maji mene zametani. Mono jej ptitaditi k rakouskemu Dollfusovi, a italskemu krali; tem take ty jejich no2idky nedosahuji na zem.

Pan Bartoe Mee, 2e se tam v to tece utopili tti studenti; take se na to pamatuji, nebot' ja jsem byl jednim z nich. Ktisili nas, ale vee bylo marne. (Proto se varujte vody).

On patrne plivnul na bejt, a nyni vaduje ten epunt, jestli neco zabere.

Pane Bartoei, ta teka Mad ge- pry je tam , doposud, tak snad jste psal pravdu. Za Rakouska se vlevala do Vltavy, ale po povaleenem ptevratu jsou tam velike zmeny. Dnes byste uvidel, 2e se Vltava vleva do Malee.

(Nemaji tam prohibici).

Na popeledni sttedu vzpomel jsem si jak nas supak Schnabel (desky Zobak) v jizelarne pravil: "Ja bute to kostel na bobelec".

A my jsme se museli smati, nebo by nas pti rajtovani byl pfetannul 2ilou, na miste tech remund. On se v torn vyznal, tak jako pozdeE. Ba2ant. i 1 ja.

Palacios, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Ja myslim, 2e to bude rntij posledni dopis do naeeho Vestniku tento rok a tak bych chtel dat vedet, jak my se tady mame, a jak nas spolek pokraduje velice dobte, jak seznate z daleiho dopisu.

Ale jedna vec nam zde chybi a to jest spolkova sin. Add roste a to je zasluha na geho bratra 8enkytika. Do loriskeho roku jsme odbYvali schtze sem neb tam, ale v prosincove schtizi jsme se usnesli, 2e budeme odbYvati svoje schtze v Blessing Community Hall. Tento mesic jsme odbYvali schtizi prvni nedeli jak obydejne, a to ye ekole Blessing a bteznova schtize ma bYti u bratra enkyki ka. No, ale toto jest schtize, ye ktere budeme

zase ptijimati asi deset novYch elentl, a to vite, 2e se to musi nejak oslavit. Tak Vas pane redaktor zvu, abyste ptieel mezi nas, abychom take videli a poznali nateho redaktora.

Nee tad roste, jak vidite, a tak nejaka ta spolkova sin by mela bYt. Posavad pracujeme dosti dobte, a ja, myslim, ze jestli to tak piijde dale, 2e se na cosi zmii2em.

Jak jsem ji2 zprvu podotknul, odbYvali jsme schtizi v Blessing, a tak po schuzi nas bratr Jan Huf zavolal na haus naproti ekoly. No, to vite, 2e jsme se nenechali dvakrat volat, zvldete ja, a pan 8enkytik take ne, a ostatni byli sama rodina: bratr Zemanek s man2elkou, ktera jest bratra Hufa dcera.

No, co jsem to napsal s man2elkou? Spra y s nasi ptedsedkyni! A bratr-nemlobYti SpurnY, take s man2elkou, ktera jest take dcerou man2elit HufovYch, a syn Jindra, take s man2elkou, a no to se vi, 2e bratr 8enkykik tam mel take svoji polovici a samo sebou se rozumi, ze jsme se dobte bavili a2 do sameho vedera. A veder to stalo zato, neb jsme ni na divadlo. To yam bylo smichu!

A ta cikanka jak pekne zpivala!

Kdo zna Blessing Community Hall, tak si mute ptedstavit, jaka byla naveteva, kdy2 lide jeete museli stati venku. Nevim prod bychom nemeli miti nasi vlastni sin, kdy2 je nas to tolik? Ale ja myslim, 2e i na to brzy dojde, neb jestli chceme flak mlade2 dostat mezi nas, tak jim musime take nee° poskytnout aby se citili jako doma. Ruce tedy k praci a tak se dilo podati. Tak na to hledi Vde spolubratr Frank Domorad. ita.d Praha, dislo 29.

Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ve schtizi, odbYvane prvni nedeli v mesici imoru, byli ptitomni, br. Edw L. Marek, detnik Hl. itaclu a zastupce Jednoty br. Jan Urubek. Br. Marek promluvil k ptitomnYm a objasnil rtizne pojistky naei Jednoty a praci Hl. ttadovny. Red jeho byla se zajmem vyslechnuta. Br. Jan Urubek zase navazoval znamost s ptitomnYmi bratry a zadal je, aby mu byli napomocni v jeho agitadni praci, zvldete fitednici tadovi. Naveteva techto dvou bratra nas skutedne V lednove schtizi byli ptijati dva novi elenove a site: Jos. Pokorny a Rozalie '8tach.

V imorove schuzi jsme meli zase ptijimati nektere dleny, ale jeliko2 se tito k lekatske prohlidce nedostavili, tedy odekavame, "te je uvedem ve schuzi bteznove A nyni k veci, ktera se nas veech MelovYch dlent tYka. Br. ptedseda mi naporudil, abych ye Vestniku vyzval veechny bratry a sestry tadove, kterYm je to jen trochu mo2no, by se do ptieti schtze, prvni nedeli v mesici bteznu, dostavili, nebot' v teto se jit jednou pro v2dy musi rozhodnout o postaveni tadove sine. Dele jiz neminime odkladat, a proto si ptejeme, by jeden ka.2elY glen bral ueast v teto spolkove praci! Heslem nas veech budi2: "Necht' jest hotova Padova sin v mesici kvetnu 1934!" Tomu zdar! Br. tesati dostavte se. 'We slova se budou brad v Avahu.

Proto co v nejveteim.mno2stvi na shledanou, ve schnzi dne 4. btezna 1934!

S bratrskYm pozdravem, Tom Drozda, ptedseda, Frank KolenovskY ,taj.

DIKUVZDANI.

Timto vzdavame srdedne diky S. P. J. S. T. za spravne a rychle vyplaceni pojistek po nagem drahem zemtelem manteli a otci Jan 2akovi, a take za dar krasnYch kvetin na hrob zesnuleho.

My, ka2demu odporudujeme mei S. P. J. S. T., jako nejlepei BratrskY Pojiet'ujici Spolek.

Eva Gakove, a rodina.

Ballinger, Texas.

Za, urnavo Rostlinni malarie. Zajimave je, 2e rostliny s mleenSmi At'avami trpivaji cizopasnYmi prvoky. 2iji totiz jisti prvoci v jejich mlednicich a zpfisobuji nemoc, zvanou rostlinna malarie. Tu zptisobuje u kiejichy syrske v Americe bidikovec Herpetomonas elmassiani.

Ptenakeem teto choroby je ploetice Oncopeltus fasciatus. Malarii tropiekYch pry2ch. zpiisobuje bidikovec Leptomonas davidi a ptendeedem jest ploetice Nysius euphorbiae. Ale i u evropskYch pry2cti se objevuje tato malaria a zavinovana jest tYm2 prvokem. Malariosni rostliny ptedeasne 21outnou, odvrhuji listky a konedne hynou. f1speene pokusy americkeho biologn o zug leebt'ovani veelstev. Az dosud vdelati velmi te2ce nesou, 2e se jim nedati zuelecht'ovani veel, nebot' veely se nedaji planovite kitait, aby byly vypestovany druhy, ktere by mely dobre vlastnosti ruznYch vdelstev. Vdeli kralovna, tedy matka, je oplodriovana pti svatebnim letu. Toto spateni neda se oveem nijak ovlivniti, nYbr2 bYva ponechano nahode, ktery trubec kralovnu oplodni nebo ktereho si kralovna sama k tomu vybete. Pro vdelatstvi melo by to veak ohromny vYznam, kdyby se podatilo jednotlive druhy di racy ktiEt a tim roje zuelecht'ovat. Tak na rasu vdel, ktera je hodne otu2i1a, a odolna proti rtiznYm nemocem, epatnernu podasi zkti2it s rasou, ktera hodne sbira, a snaei. atd., aveak snaei mak) medu, bylo by zahodno JinY druh, ktery ma razne dobre vlastnosti, aveak je velmi bojovny a popudlivY, bylo by zase zahodno zktiziti s druhem mirumilovnYm a pokojnYm. A podobnYch ptani meli by odborni vdelati velmi mnoho, aveak dosud je nemohou prakticky uskuteeniti. Nyni objevil americkY biolog, prof. L. Watson, mo2nost umeleho oplodneni veeli kralovny. Odnima trubctim sperma a pod mikroskopem jim oplodriuje mlade kralovny, ktere potom sndeeji vajidka, z nich se lihne nove pokoleni dokonalejeich vlastnosti. Profesor Watson totia zjistil, 2e rtizne vlastnosti jsou dedidne nejen pro rod, kterY se jimi vykazuje, ale 2e mohou bYti dediene i kti2enim jednotlivYch druht. ZajimavY tento objev nema jenom vedeckou cenu, ale je nyni horlive zkoueen take prakticky. Profesor Watson oznamuje, 2e dosahl znamenitYch vYsledkt. Nyni to zkoueeji prakticky take veelati.

Ryby, ktere nedovedou plovat. Zoolog Dr. Reid objevil v pramenech teky James River ve Virginii zvldetni, novY druh ryby, nale2e jici do blYskavek, jen vynika oproti veem ostatnim rybam vlastnosti skuteene zvle,etni, ze totf2 nedovede ye vode plovat. Kde2to ostatni ryby udr2uji se ye vode, ania by musily cleat pohyby ploutvemi. Tento novY druh, objevenY Drem Reidem, pada okam2ite ke dnu, jakmile ryba ptestane ploutvemi pohybovati. Ryby, jak znamo, udr2uji se i v klidu ye vode na svern miste pomoci zv16,etniho mechYte, kterY maji v tele a jej mohou libovolne napiniti vzduchem a regulovati svoji polohu ye vode. MnohYm rybidkam z James Riveru prave toto Ustroji ale chybi. Dr. Reid se domniva, ze pravdepodobne u nich zakrnel tak, 2e se Upine ztratil vlivem one zvlaetni sily, ktera, jest vilka2dem 2ivodichu a je2 mu dava schopnost ptizpilsobiti se co nejlepe podminkam prosttedi, v nem2 2ije. Male rybieky v pramenech James River 2iji ve vode nesmirne prudke a drave a vzhledem k silnemu proudu a sve nepatrne sile byly by stale proudem strhovany, kdyby se nedr2ely ustavidne u dna. Nasledkem toho vzduchovY mechYt ktereho vilbec ve sve situaci nepottebovaly, behem nesdetnYch generaci u nich stale zakrrioval ,a2 jako vec zcela zbytedna fipine s jejich tela zmizel.

Prase proto, ze tyto male rybky zdr2uji se pouze na dne, nikdo ternet si jich ani nepoveimnul. Prvni exemplat takove rybidky byl objeven roku 1896. Dr. Reid, kterY nyni tento druh studoval, mel to etesti ziskati tti vftbee a2 dosud zname exemplate.

Strana 4.

Rad Jaromir elslo 54.

West, Texas.

Cteni bratfi a sestry:— Jelikot je to na ge povinnost, tedy einim tak dnes a podavam jen krat gi zpravn ohledne agitaeni prace.

Od nekterSrch se dos1STchame, to ted' pies zimu neni prave dobra doba, pro ziskavani novSrch elenri, eemut bych byl malem sam uvetil, ale nyni z me zku genosti tomu pfece tak neni, neb kdo hodla vziti pojistku, ten ji vezme at' je zima nebo teplo.

Na pfiklad, neni tomu davno, kdy jsem pracoval v Penelope za pomomoci br. Karla Bartog e, kterST je take dobrSi pracovnik pro Jednotu, kdy jsme tenkrate ziskali asi 14 novS7ch (Henri, cot jsme mysleli, ze jsme dasteene hotovi. 1V1inu1S7 tSiden mne opet postal pogtovni listek, abych tam pfijel, ma opet 2 neb 3 v nadeji, tedy jsem tak ueinil a opet jsme objeli osadu, a tehot dne jsme napsali 9 dospelS7 ch na obnos $7000.00, 3 ditky po $1000.00 do 20ti lete pojistky, 1 do Detskeho odboru, a dal gi 3 do Detskeho odboru, a 1 dospeleho pro domaci Celkem za minulq tS7den jsem napsal 16 novSrch tadosti na $12,500.

Tedy nikdy v tadnem fade si nemysleme, te se tam neda nic &lat. Vytaduje to jen trochu trpelivosti a dobrou vuli mezi elenstvem.

Ptig ti tSrden hodlam zajet do Mart, a jit pfedem dekuji br. Frank Varikovi, ktery se pozvolil objeti se mnou jejich osadu.

Doufam, te i dalg i Cleni tehot kadu nam budou napornocni, neb chceme pracovati pro dobro i vageho fadu.

S bratrskS7m pozdravem, Emil W. Popp.

VP.STNIK Sealy, Texas.

Vestnik, West, Bratil a sestry!

Timto vam na vedomost davam, to s ptestupni listinou byli pfijati od ic adu TexaskST Mir, Shiner, Texas,: br. Frank El gik se sestrou Marie El gikovou k fadu Volnost, Cislo 46., v Sealy.

Se sesterskYm pozdravem Zoffie Hluchariova.,

itid Ennis elslo 25.

Ennis, Texas.

Cteni bratil a sestry S.P.J.S.T.!

Jak se doditame v dopisech, v gude se pracuje pro ziskavani dienri a zakladani novSrch tatai, a nage Jednota chvalitebne roste pomoci organisatortit ,a hlavni bod jest, te nage pojistky jsou mnohem vSrnosnej gi net pojistky jine a lid nahliti a vidi to, co jinde nedostane, ale bit organisatoki by men dba,ti toho a ziskavati Cleny takove, kteti skuteene bratry zristati hodlaji, nebot' horeeka znamena- vtdy klesani, neb jak se ziskavaji, aby pak pro neplaceni se nemuseli vyludovati. Tim by fad ztracel, nebot' nag fad za tech 25 rokri co jsem Clenem, ztratil mnoho set dolarri za Cleny. Ale doufejme, te se tak nestane, neb mame nadeji na lepgi easy, take neni tfeba dello se 0bavati. Jest tfeba priloziti ruce k dilu a bratrsky pracovat pro dobro a zdokonaleni nagi slovanske Jednoty a hlavne na gi mladete, ktera, bude jejim zakladnim kvadrem, by nage slovanska fed nezahynula.

Dopis br. Vytopila v minulem aisle jest spresne minenSi a katclY dobrY Slovan by mel vgemotne o to pracova,t, by na ge Ceske fee nezanikala a nezaeinat vedeni ye schrizich v fedi anglicke, jak ct. ses. Ondrrigkova ILad rozkvet Zapadu, eislo 107. se zminila v dopise, ze ti mladi tomu tak Floresville, Texas. nerozumi v na gi fedi. Katc1Sr kdo mluvi Cesky, Ctena redakce:— porozumi easem vSrznamu a vedeni v nagich Pfedne pozdrav ct. redakci a elenstvu Jedschrizich i v feel Ceske. Ct. sestr y, nedivim noty. A jak obydejne, zaeneme s tim poCase tomu, neb jest mnoho takovS7ch, te jsou sim. V mesici lednu jsme tady dostali degte rodaci ze stare vlasti a spolkovemu tivotu pkes miru. V easopisu, vydavanem v Karnes take nerozumi, ale Casem v ge sezna.

City jsem Ceti, te tam spadlo pies 11 paled Co se tyke agitaeni prace, dobfe se uplatvody v lednu; my jsme tady dostali o neco fruje, neb Clenu pfib3iva, fddri tet, ale taclnSr merle. Jajsern mel to eest 13Srti chycen ve jegte nedal navrh, te na g Vestnik nebude dvou tech boutich, a to vtdy jsme byli na nedlatdene silnici, Vida byla lepiva Cernice, vyhovovat, nebot' jest v malem formatu pro a tak vice jak asi to glo do pfedu. Vgak to tak velkou Jednotu, dopisy pak jsou easem nic nevadi, neb vg e dopadlo dobte a jak zkracovany pro nedostatek mista a tim ztrajsme se dostali na dlatclenou silnici, byli ci dopisovatel trpelivost dal giho dopisovani do organu. Je tfeba ho zvet git a zavesti desjsme v nalade lope ji oceniti.

Minulou nedeli, dne 11. imora byl den kou mluvnici pro mladet, a pak na jednu pravidelne schrize, a nasledkem gpatne cesty stranu dati obrazky z blizka i zdali, tak jak bylo jen par elenri pkitomno, tedy jsme se ku prikl. Hlasatel, kterY jest nejoblibenejSi usnesli jen &Waite veci vyfidit a ostatni eeskS7 Casopis ye Sp. Statech, jak pro stare pak ponechat at na pfi gte. VeCer pak byla i mladet, neb vime ze zku genosti v mnoha rodinach, te mladet, jak pkijde Hlasatel, v sini odbSivana taneeni zabava, na ktere snati se v gemotne aby se dozvedeli co ty 0byla dosti velika rieast vzhledem k gpatnernu brazky pfedstavuji a tim se udi eesky dist, poeasi.

Ted' abych neopomenul: sestry a bratfi nebot' kdy umi &sky mluvit, neni to take nag eho iadu, ktefi delete prijaky na certi- naueit se i Cisti, ale musime se o to postafikaty na tento rok, hled'te se dostavit do rat a dati jim k tomu prostfedky a pomilcky, a tech je nevyhnutelne zapotfebi, chcepfigti schrize. Listiny od br. Kubeny jit tady me-li aby nage Ceske fee nezahynula docela, mame, a abychom usnadnili praci Hl. ta ne vge dat za hlavu arid.: "ja to neptedefadovne, je nutno listiny ty odeslati najedlam, ono to jaksi dopadne." Na gi povinnosti nou. S bratrskYm pozdravem, E. Mieulka, taj. je ptipravit jim pridu a pak milteme oeekavat zklizeri. Seznal jsem to z nasledujiciho.

Hrali jsme detske Vanoeni divadlo a po eeehoslovak, Cislo 141. dvou zkou gkach jsem skutedne myslel toho Sealy, Texas. necha,t jak ta de gtina mizerne gla, ale seCteni bratfi a sestry!

Scleluji vam, te do na geho fadu s pfestup- znal jsem, 'te deti maji o to zajem, tak jenom trpelivost a ta pfina gi ovoce. A take v ni listinou byli pkijati bratr Michal ZapalaC nagem pfipade se osvecleila. Skuteene dalgi a jeho mantelka Rozalie Zapalaeova od zkoug'ky koneily dobrSrm rispechem a divaddu Nova vlast cis. 37; dale br. Frank Zapalo se sehralo pane a v gem se libilo, a aelad a jeho mantelka Marie, taktet od kadu Nova Vlast, Cis. 37. 're gime se, te se yam koliv byla ukrutno, zima, bylo obstojne navgtiveno. bude u nas libit.

Prg i u nas skoro pofe,d, at ted' je nekolik Tak bratki a sestry, jednejme o torn aby dni lepe, ale na jak dlouho, nevim.

Vestnik se zvet gil pro nagi mladet, adkoliv Pfeji mnoho zdaru nag i naborove kampa- ye sjezdu nebylo o torn jednano, ale v ge zani a trpelivost organisatoriimi leti na elenstvu.

S bratrskSim pozdravem S pozdravem, Jos. Jet, taj.

Frank Far aizl.

Je stfedu, dne 21. rinora 1934.

Od kitdu Stefinik Cis. 142.

Pro pkijemne pobaveni na gi Ceske omladiny v Houstonu a okoli bude potadana. nedeli, 25 rinora, v sini fadu S.tefanik, velmi popularni kog iakova veeeke. Bude to pro zdE.,, jSi obecenstvo naprosto novS7 druh zabavy, upinou novinkou pro ty mlad gi, na co budou pozdeji dlouho vzpominati. Dle upraveneho planu bude katdS7 jednotlivS7 kogik bet prozrazeni jmena, darkyne vydraten.

Zabava tato je' ponejvice ureena pro dorost, avgak i stargi navgtevnici budou miti hojnost smichu a pobaveni. Dratba jednotlivYch kogikti zapodne v della hodin veeer, at kdy tanedni veselice bude v pinem proudu. Katcla divka, jet upravi a daruje svilj kog ik, je tadana, aby listek se svS7m jmenem vlotila dovnitt ko gieku nebo krableky, ad jinak vYbor bude dbati, aby 'tddna darkyne nebyla pfedem prozrazena Za pfijernne pobaveni mei a k hojne nav gteye uctive zve Zabavni vSTbor.

DO VELEHRADU A OKOLI! Na vedomost davarn v gem bratrum a pfateliim, te divadlo "Krajanku vrat' se" pro Spathe pooasi bylo odloteno na nedeli, dne 25teho imora. Na shledanou ve gkole Velehrad. Katd.S7 je uctive zvan.

S pozdravem Vag Ferd. Midulka. ✓ padu gpatneho poeasi bude divadlo odloteno na nedeli Ojai to je 4. bfezna.

Rad Vgeslovan, 'Oslo 123.

Cistern, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Dostavte se v gichni do schrize v nedeli, dne 25ho imora, neb 'name driletite jednani.

S bratrsk3im pozdravem J. J. Jurek, pfedseda.

Itad Slovan, Cislo 9.

Sommerville, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto se vain oznamuje, te Chas. J. Sebesta byl uveden co mid' 'den do Lote Slovan Cis. 9, 4. rinora 1934.

S bratrskYm pozdravem Dr. Jos. H. Kozar, taj.

Sokolska Omladina sehraje anglicke divadlo "Spooky Tavern", zahadne drama ttech jednanich.

Nage Sokolska omladina s chuti chape se prace spolkove, a jest einna ve v gech riagich podnicich, tet samostatne praeuje, jako vedeni sv3ich zabax, ktere b3ivaji velmi peltne i diyadlech eeskSich a angliclOch. V telocvidne v tuto dobu jest tivo, eviei se pilne a konaji se pkipravy na vetejne vystoupeni Jednoty i tupni slet.

Sokolska, omladina vidi se dle sokolskeho hesla: Veiny ruch a v pfed sokolskou myglenkou. Pfijd'te vgichni do Dallaske Sokolovny na den 25. imora v 7:30 veCer na zahadne drama: "Spooky Tavern".

Na zdar!

Anton Kos, jednatel.

Nutnost ostfizliveni. olovek, jent se vgecek oddava tomu, aby hovel svSrm ehtierim, zmocriuje a mnoti je tou merou, ze nabStvaji vrchu nad nim. Jakmile pak jest jejich otrokem, pozbYva mravniho citu a raznosti a stava, se neschopriSrm rozeznavati dobro a provadeti je. Jest vydan vnitrnemu bezvladi svS7ch tadosti, z nehot rodi se Casem i bezvladi vnejgi.

2ivot mravnS7 zaleti v tom, te ovladame sebe, nemravnost zaleti v torn, te ov16.dani jsme svSrmi pottebami a narutivostmi.

C. Wagner.

"Nemate strach, te se vam vloupaji do obchodu?"

O b c h o d n i k: "Nemam. Mrij knihvedouci spi v kancelati."

"Nu, ano, za dne. Ale coz v noel?"

ye sttedu, dne 21. finora 1934.

CENi TECHNOKRATij, k nemuZ dal U zaklad jit v r. 1920 Ch. P. Steinmetz a Thorstein Veblen, kteti jiz oba zemteli, jest nyni propagovano drem Howardem Scottem, jent stoji v oele skupiny as 36 intenYrii. Techno4crate mail svaj generalni Stab v Greenwich Village v New Yorku a katedru na universite Columbijske. Jejich heslem jest utvoteni vetSi Ameriky. Jak znamo, tvrdi technokrate, ze nastava era techniky, jet smete s povrchu zemskeho dosavadni system cenovY, kterY se jit pietil a tutee brzdi lidske podnikani, zavinuje nezamestnanost a stradani milionu lidi a zpasobuje takovY paradox, to tito nemaji ani nejnutnejSich tivotnich potteb, ad' jich jest na jine strane nadbytek k disposici. To vSe jest zpasobeno nespravnYm a nemotnYm jit metenim hodnot cenou zlata a proto musi se zavesti yedecke jednotky pro me •eni hodnot podobne jako se meti v technice vYkon koriskYmi silami, kilowaty nebo lidskYmi silami. Touto jednotkou bude erg, kterYm se bude prate vynalotena, k vYrobe nebo opatteni vSech piedmeta lidske • potteby. Kapital re•• presentovanY bud' bankovkami nebo zlatern, drahYmi karneny, papiry atd. piestane existovati. Poutivati ceny a (a to prornenliye) zlata jako metidlo, hodnot stane se tak nesmyslnYm, jako kdyby se chtela vYSka hory malt ne v yardech nYbrt v kvartech. Zavede se spravnY pomer mezi vyrobou, distribuci a spottebou, takte potom nebude si mod. opattiti na aut nebo zabavni jachtu ten, kdo ma kapital, nYbrt tyto veci rozdeli se podle toho, kolik se jich vyrobi, die ergoveho certifikatu, jejt bude miti katjednotlivec, jemut prate bude zarudena a tim take tivot dastojn:y teto nove velkolepe ery techniky 01 technokracie, to jest viady technika. Technokrate vyluduji tim zpalsobem vSechen zasah politiky do narodniho hospodatstvi. Jak si to technokrate ptedstavuji, bylo zde jit referovano.

V tomto elanku chceme ukkati, jakou vyvolalo udeni technokrata odezvu v kruzich pramyslnickYch, ktere na razna tvrzeni jejich reaguji ve svYch tiskovYch organech, snatice se jim dokazati opak nebo pti nejmengim silnou americkou nadsazku a nedostatek chladne a precisni intenYrske dedukce. Pokud ma pravdu ta neb ona strana, necht' posoudi dal§i vYvoj veci. Jsme zde prozatim jen neeinnYmi sveelky tohoto grandiosnihcc zapoleni novSreh idei ve SpojenYch statech, ktere po dobe zavratne prosperity proZivaji teZkou krisi a dosahuji tak jako v mnoha jinYch veceeh obrovskeho rekordu v nezamestnanosti.

Technokrate, v jejich sboru jsou zastoupeni inZenS7ri ,Aech oboril, dale fysikov, geologove, geofysikove, odbornici v thermodynamice, zoologove, biologove a fysiologoye, opiraji sve tvrzeni hlavne o data statistieka, ktera aplikuji na vedeeke poznatky a cirri eve dedukce v raznYch vYrobnich odvetvich. Vybereme zde jen nektere nejmarkantnej : VYroba suroveho teleza. Technokrate tvrdi: Jeden delnik vyrobi nyni za, 1 hodinu tolik suroveho teleza jako za 050 hodin pied 50 lety.

Pramyslnici odpovidaji: Tedy behem 50 let se zdokonalila mechanisace a racionallsace do to miry, to vYroba suroveho teleza jest 650krat rychlejSi netli tehdy v roce as 1880. Dle statistiky se vyrobilo r. 1929 42,613.983 tuny suroveho teleza v USA, p11 demt podet delnika zamestnan;;Th vSrrobou civil 24.960. Ptipadlo tudit na jednoho delnika 1710 tun vyrobeneho teleza roene. Tedy v r. 1879 vyrobil jeden delnik roene 1770: 650 — 3tuny sur. teleza. Av'Sok v tomto roce bylo vyrobeno v USA 3,070.875 tun sur. teleza, takte podle vYpoetu technokrate musilo tehra bYti zamestnano v prtimyslu telezaIskem 1,050.000 delnika na vYrobe teleza, t. j. ptiblitne jedna polovina vSech mute, ten a deti tehda vYdeleene einnYch v celem soustati USA v pramyslove vYrobe. Oproti tomu die

VESTNIK

mika mezi

technokra-

prtimysiniky.

Ing. T. Kyzlink statistickYch zaznama bylo v r. 1879 zamestnano na vYrobe teleza 41.695 delniky, takte na mute ptipadalo 73.7 tun vyrobeneho teleza roene oproti cifte 1710 tun v rode 1929. Nezvygila se tudit produkce sur. teleza za 50 let 650krat, nYbrt "jenom" 23.2krate.

Nechceme kritisovati techto ani dalSich vYvoda, nebot' nezname ani spravnost statistiky technokrata ani pramyslnika, nehlede k tomu', ze vabec neni znamo, s jakou pracovni dobou bylo v obou pi-ipadech kalkulovano, cot by mohlo miti podstatnY vliv na uvedene zde cifry.

Technokrate tvrdi: VYroba oceli einila v roce 1900 11,000.000 tun a vytadovala 600 miliaria tun pracovnich hodin. Roku 1929 se vyrobilo 58 miliona tun oceli a bylo k tomu pottebi polize 770 miliona pracovnich hodin. Cifry tyto jsou zaokrouhlene k \rah jednoduchosti a vysvita, z nich, to v roce 1900 bylo pottebi na 1 tunu vyrobene oceli 70 hodin, kdetto v roce 1929 jit pouze 13.

Pramyslnici namitaji: Chybny vYpodet!

Nebot' delime-li 600 miliona 11 miliony, dostaneme pouze 54.5, nikoliv 70 hodin. Dale tyrdi2te se nesmi zapomenouti na to okolnost, ze spravne, jak cirri technokrate, poditati v roce 1900 s pracovni dobou 12 hodin a v roce 1929 s 8hodinovou, jetto jak vetSinou znamo, tato pracovni 8hodinova doba neni vSeobecne v ocelakskem pramyslu utivana, nYbrt bYva, dent Vyroba cihel. Technokrate tvrdi: Po dobu 5000 let vyrabel 1 cihlat 450 cihel za jeden den o 10 pracovnich hodinach. Dnes vyrobi moderni cihelna 400.000 i vice cihel za den, takte by staeilo 5 takovYch cihelen delne dislokovanYch po azemi SpojenYch state severoamerickYch, aby s osazenstvem 100 deinikii zasobilo celY trh v USA. Tak tato jedina, moderni cihelna s dvaceti delniky zastane praci ptiblitne jednoho tisice cihlaIa. Pramyslnici odpovidaji: Toto tvrzeni jest diste teoreticke a ztejme basiruje na torn ptedpokladu, to moderni pasova, vYroba docili vYkonu 400.000 cihel za den. AvSak katclY cihlat vi, ie vYroba cihel nemate se sousttediti v nekolika malo velkYch vYrobnich sttediscich a to pro vel. vYlohy spojene s dopravou suroveho a hotoveho materialu.

Tento davod nuti k rozdeleni vYroby na mnoho cihelen, ktere staci pomerne malYm okrskarn. V roce 1929 bylo v cihlo,tskem prilmyslu zamestnano 35.000 lidi na vYrobe obyeejneho zboti a falcovek, kterYm bylo vyplaceno za rok 38,450.000 dolart na mzdach.

Od to doby sice nejsou atedni statisticke ddaje po ruce, ale jest znamo, to nebylo zde od roku 1929 tadneho zlepSeni ye vYrobe ciliel, ponevadt nebylo investieniho kapitalu.

Jest tu jiste pronikavY rozdil mezi 100 delniky, kteti by die technokrate stadili pro veSkeru vYrobu cihel lord USA, a mezi skutedne. zamestnanYmi 35.000 delniky. Nehlede k tomu, nebylo prokkano, to by moderni cihelna mohia vyrobiti 400.000 cihel denne, nebot' nejlepe zmechanisovana cihelna nevyrobi vice netli 2000 cihel za den a mute.

VY:(oha iarovek. Technokrate tvrdi: Poutitim Corningova stroje ye vYrobe ' arovek docili se vYroby 650.000 tarovek za den, cot jest 550krate na mute vice, netli se dalo vyrobiti pled zavedenim tohoto stroje.

PramysInici tvrdi: IntenYti v tarovkarne v Nela Park upozorriuji, to tu jde o omyl technokrata a podotYkaji, to u nich existuje pouze jeden Corning& stroj na vYrobu jehot vYrobek jest vSak jednim z 5-6 vYrobka, ze kterych sestava, tarovka.

Tj spora tohoto stroje se musi tedy uvatovati vzhledem ke vSem soueastkam hotove tarovky. Spravna, eislice by byla 161., uvati-li se pomocne prate. Svetlo jest ovSem druh energie a s pokrokem techniky jest stale

Strana 5. lepSi a aspornejSi. Mr. Sloan v Nela Park tvrdi, ze aspora obyvatel USA na lacinern svetle cirri 33 miliona dolara rodne, kdetto Ujma na mzda,ch cirri pouze 5 miliona dolart. Tato tovarna, rnela v roce 1914 zaniestnano 6928 niutil na vYrobe tarovek, kdetto v roce 1932, v dobe krise 4840 mutt, takte ubylo 30 procent delnictva Zde ovSem zapomino, tovarna uvesti podet vyrobenYch tarovek, jejich Odbyt, vYSi mezd a dividend v obou uvatovanYch letech.

VYroba eepelek pro holici aparaty. Technokrate tvrdi: NejjednoduSSim ptikladem ztrat v cenovem systemu jest takova, vSedni vec jako holici eepelka. PtisluSne tovarny by mohly vyrobiti snadno eepelku z listove oceli s osttim z karbidu wolfranu a tato 'depelka by byla dratSi jen o 20procent. Mela by vSak tu nevYhodu, to by vydrtela po celY tivot; tovarny by brzo zasobily lidstvo temito eepelkami, takte by musily zavtit, jetto za nekolik let by byl trh na,sycen. Proto je tovarny nevyrabeji, nYbrt venuji se fabrikaci depelek jet museji bYti stale obnovovany.

To jest vSak plYtvani narodnim jmenim.

Co soudi prYmysinici- notiti? Jit deli dobu se zabYva tovarna Firth Sterling Steel Co. vYrobou karbidu, ktery doporueuje Mr. Comstock pro ostti depelek. Aekolliv material tento se stale zdokonaluje, jest potad jeSte tak ktehkY, ze se neda poutiti na vYrobu trvanliveho ostti. Konsumenti nezajimaji se tolik o trvanlivost eepelky jako hlavne o ostrost a dobrou jakost tezu. A jest to piece "stars," btitva, jet se vyrabi v takove kvalite, to vydrti po celY tivot, nekrajeji-li se s ni brarnbory. Jestlite technokrate a Mr. Comstock jsou jsou s to vyrobiti trvanlive karbidove ostti, jsou notiti ihned achotni vyrabeti depelky z tohoto materialu.

Textilny pramysl. Technokrate tvrdi: zavedena do textilniho pramysiu nova koptivovita rostlina ramie (einska, trava), bude krute postiten pramysl hedvabi, bavlny, viny a dtevoviny. Ramie ma velky vYnos a to 1450 liber na akr (40.5 am), kdetto bavina ma vYnos 150 liber, a ramie se sklizi v USA 2--3krate roene. DalSi vYhodou jeji jest, ze se nemusi nakladne trhati, nYbrt da, se tezati a vazati. Poutijeme-li ji na, vYrobu odevu, vydrti sedmkrate dele netli vino a nekolisetkrate vice netli bavina. Ve vlhkem stavu jest silnejSi netli je-li sucha.

Papir z ni vyrobenY jest levnejSi nali z dtevoviny a nelze ho rukou rortrhnouti. Ramie ma lesk jako hedvabi a len a mate byti ptedena bud'to s hedvabim, vinou nebo bavinou, p11 e"em2 se da krasne barviti. Ramie se cla, rafinovati a mute bYti sptadana na apine automatickYch strojich. Vlakno jeji jest mnohem lepSi netli vlakno viny papir vyrobenY z ramie vynika, svoji kvalitou daleko nad papir z dlevoviny. Zpracovani jest jednoduche a vytaduje minimalni podet delnika. Dosavadni politikou textilnika byl teto rostline zamezen vstup do pramysiu, avSak stane se tak nyni co nejcitive. Dosud kupujeme Saty a pratilo, jet se brzo obnosi a rortrhaji a vyrabime papir ze dteva, nidice tak svoje lesy, jich jest tak velmi zapottebi pro zdravi lidstva. Joao konsum dteva ptevyguje jeho produkci as o 20 procent, mohl by tento postup miti katastrofalni dasledky pro lesy v blizke budoucnosti.

Odpoved' pramyslnika: Jit pled 80 lety byla ramie uvedena na trh v USA. Od to doby nijak jeji upottebeni v pramyslu se nerozAitilo, az ted' kdosi shani pottebny kapital pro financovani teto mySlenky a proto dela, ramii naladu. Je pravdou, ze ma ramie velkou tatnou pevnost, avSak ma take velmi malou odolnost veci opottebeni, takte nemute soutetiti s vinou ani bavinou nebo lnem. Atkoliv byla v USA. pestovana, piece nevydrtela soutet s temito vlakninami. Tvrzeni technokrate, ze ramie jest pevnejSi mokra netli sucha, dokazuje jejich neznalost veci, nebot' vSechna vlakno rostlinna jsou pevnegi v mokrem stavu.

sttedu, dne 21. imora 1934.

Stkana 6.

NES, kdy rokuje se v Kongresu o otazD ce podkladu meny, bude zajimavo, podivati se trochu do mlnulostl, co se s otazkou sttibra delo v kongresnim usneseni.

16. imora roku 1872 ptedloha zakona tYkajiciho se rattly penez byla odkazana senatem Domu zastupcil. Navrh tohoto zakona byl ptipraven dva roky pied Urn agenty cizich bank, new-yorskou Obchodni komorou a Johnem J. Knoxem, kontrolorem meny S. S. Byla jim navrhovanalna, zmena nat'i sttibrne meny, s timyslem ptivesti ji na raven s menou Francie. Piedseda finaneniho vYboru John Sherman sdelil Domu zastupct, to ptedloha pro'Sla senatem v poslednim zasedani a navrhl k jedne jeji sekci dodatek.

Ptal si, aby sena schvalil_ tento beze &ten'.

Senator z Californie, Casserly, byl proti tomu. Proto byla dana do tisku a atena. Kdyt melo pIijiti k hlasovani o ni v senate 17. ledna 1873, Sherman k ni ptidal sedmnact dodatku misto jednoho. Dodatky vL6,ak byly zamitnuty. Sherman dosahl toho, to ptedloha, byla odkazana zpet vYboru, jehot on byl ptedsedou, a zatim co vYbor rokoval o pied lose, Sherman navrhl tento dodatek, kterY byl ptijat: "Kterykoliv majitel nerateneho sttibra (bullion) mute toto ptinesti a ulotiti v kterekoliv mincovne, kde z neho budou utvoieny stkibrne tyee, anebo bude poutito k ratbe dollaru o 420 granech troyske vahy, znameho jako obchodni dollar. 2' adneho sttibra nebude pro jinou rathu ptijimano."

Techto nekolik slov zru g.11O ratbu stareho 412 1/2 granoveho dollaru pouze proto, to nebyl jmenovan v tade mind SpojenYch Sta.Zakon ten se nazYval "akt oprav a dotYkajicich. se zakona mind, yYzkumneho idadu a ratby SpojenYch Stattl." a nebudil podezieni vatnefSi zmeny, net zmeny v regulaci a v malichernYch detailech, tYkajicich se fizeni meny celkove.

Kdyt se o ptedloze tohoto zakona uvatovalo, nebylo v Dome zastupcti ani v senate jedineho siuvka debaty, jet by nasvedeovalo, to zmena ma bYti ueinena ye standardu penetinim. Vdkere rokovani tYkalo se jinYch zaletitosti — drobnych penez, zdali orel ma bYti ponechan na zlomkove stfibrne mene a tak dale.

Tento-zakon stvotil obchodni dollar, avgak obmezil jeho zakonitou obetni moc na sumu neptesahujici pet dollarti v jedne splatce.

Pozdeji pak i tato nepatrna legalni obetni moc byla zruSena aktem ze 13. Cervence 1876.

Zdali kongresnici a senatoti, kteti hlasovali pro tento zakon, vedeli jak vliv ptijeti jeho bude miti na celou narodni menu, nedd se zjistit, ale citaty mnohYch by nas mohly uspokojit. VYfiatek z fed kterou pronesl Hon. W. D. Kelly, piedseda vYboru meny, v senate dne 9. btezna 1878: "Ve spojeni s nateenim, to ja jsem obhajoval Ptedlohu, ktera znamenala odstraneni stkibrneho podkladu dollaru, pravim, ae aekoliv jsem ptedsedou vYboru meny, nebyl jsem si vedom toho, ae by se jednalo o zrukni ratby sttibrneho dollaru, anebo dokonce o jeho vypuS"teni ze systemu meny. Nevedeli to take panove Blain a .Voorhies, vYznaeni senatoti, kteti tenkrat byli deny Domu, a kteti za par dni po tom se ptali jeden druheho, zda yedel, ze dollar byl zrukn piijetim onoho zakona. Nemyslim, to zde byli tki elenove Domu, kteti to vedeli. Pochybuji, to Mr. Hooper, kterY v me neptitomnosti ye vYboru meny tidil tuto pfedlohu, vedel nee° vice. itikam to k jeho ospravedlneni."

VYna,tek z tedi, ptednesene Mr. Holmanem 13. dervence 1876 v senate: "Zde pied sebou mam zapisky Domu o ptijeti toho zakona.

Jest to zazna.m, kterY nikdo nemute Cisti a nenabyti ptesvedeeni ,te zakon o jeho projiti Domem byl kolosalnim avindlem. ProhlaS'uji, to tomuto natizeni se nikdy nedostalo schvaleni v tomto Dome a proto nerna ani moralni siiy zakona."

Dne 5. srpna 1876 tent pan prohle.s11: "Pilvodni ptedloha byla pouze piedlohou zorrnlso • 9ti bureau doll) ra:fty, Kone'dna

v tom Case byli senatoti, ktetl representovali staty sttibro dolujici, jimt hospodatskY zajem velel bYti na strati.

Sledujeme-li citaty cen ve volnem trhu sttibra v one dobe, shledame, ze r. 1860 jeden pfedloha, ktera pro gla Domem a stala se za.tisic sttibrnYch dollart, rortavenych, v kus konem, rozhodne etena nebyla. Nebylo o ni sttibra mei cenu jeden tisic a etyticet pet Domem vubec uvalovano. Sam jsem se tddollarii. 1870 tisic dollarti po sliti v jednu sal Mr. Hoopera, zdali tak zakon o merle byl zmerien, a odpoved', kterou mi Mr. Hooper hmotu melo cenu 1.027 dollaril. Zde asi vezi to prava ptieina veSlere apatie a neteenosti dal, zanechala dojem na celY Dum. 0 otaziftednictva vetejnosti k tomu, co se stace penez se vtibec nejednalo. lo.

Prod by mel majitel nerateneho stfibra Senator Conkling v senate 30. bfezna 1876, nositi je do mincovny, kdyt za nej dostane mezi poznamkami senatora Bogy k pfedloze jinde vice? To take vysvetluje mizeni stfibrktera mela opraviti zakon tYkajici se zakone meny z cirkulace. Zmizela v tavicich kotnite meny sttibrne, v ptekvapeni se ta,zal: lich a byla vyvezena ze zeme v podobe sttijest pravdou, to ptedloha znamena, to pfilbrnYch tyei. Od roku 1792 at do roku 1872 neno americkeho dollaru? A zdali tomu tak, bylo vladou vydano 7,800.000 stfibrnYch jest pravdou, ze ptedloha znamene„ teptilprtimerne asi 100.000 roene, ktere mizedollary a etvrtdollary maji mYti jedinYmi ly z obehu tak rychle, jak jen bylo motne je sttibrnYrni penezi nazi zakonite meny?" piinesti do taviren.

Mr. Bright z Tennessee o tomto zakone Cela tato afera se stfibrem, jak mono pravil: "Domem proSel podvodem, nebyv nidnes tusiti, mela moc co einiti s velikou fikdy ptedem ti'Sten a byl podvrten za jinY zananeni panikou roku 1873. Je'Ste nikdy a nikon, kterY byl tigten; nebyl nikdy eten u kde velika zasoba penez nebyla na akodu stoiu klerka, eteni jeho bylo zanechano pod ani obchodu, ani prumyslu, ani ve'Skeremu dojmem, to zakon nenaiizuje tadne mateobyvatelstvu. Majitele stfibrnYch dohu a nerielni zmeny zakona meny. Byl ptijat bez rateneho sttibra nedbali co jest nebo neni veSkere discuse, debata byla pteruena ukomu prospano, jen kdy oni mohli prodaplatnenim tadu "ptedbetne otazky" (previous vati tam, kde dostali vic. AvSak netrvalo to question). Mam informace, to byl ptijat za dlouho a mezinarodni cena stribra zaeala techto okoinosti, aby ukl pozornosti nejoklesati a poklesla pod cenu, kterou platily stratitejkch a nejschopnefSich statniku v mincovny die stanoveneho zakona v pomeru kongresu." zlata. Nova loZiska stkibra byla nalezena, noJeneral Garfield ye svem proslovu ye ye metody dobYvani byly zavedeny a tim ceSpringfieldu, Ohio, v podzimu roku 1877, prana stiibra klesala. vil: "Mel bych se stydeti to kid, avAak jest Znehodnocenim stfibra postiZeni manipupravdou, k v torn Case, jsa ptedsedou vYbolanti razem zmenili sve stanovisko a usiloru appropriate a maje ruce ptepinene pravali znovu o volnou rathu stfibra s narkem ci, piedlohu jsem vtbec neeetl. Ptijal jsem nad osudem postiZeneho naroda a osudem ji ve vice v jisteho prominentniho demokrata a prominentniho republikana, a viibec dluZniku a delnictva. W. J. Bryan, Casty kandidat presidenstvi, byl jednim z hlavnich exani se nepamatuji, to jsem hlasoval. 26,dponentfi v boji za ustanoveni stkibrnYch neho 'ano' neb `ne' nebylo tadano, a nikdo, standardil penez ,ale zlatY blok jej v2dycky pokud ja vim, se proti piedloze nestavel. pottel. Dnes °pet "stilbrni" maji paprsek naProgla jako tucty piedloh, jak ja a moji deje ye finaneni politice pres. Roosevelta, :`?",e tele vime, dirverou ye zpravu piedsedy vYsnad koneene stfibriV standard ptijat bude. boru."

Sti.ibrnY hlas Bryandv jest nahraZen hiasem Senator Allison pravil 15. imora 1878: "At patera C. Coughlina, radioveho oratora, ktetajna historie tohoto zakona bude muset byrY kalclou nedeli hfima oposici zlatemu bloku ti vyreena, bude muset zjeviti ten fakt, to r. svetoveho finanenictvi a ptimlouva, se za 1873 Dum zastupcii mel v Amyslu raziti jak stribrnY standard, jako frlevu ye dnani zlate zlate, tak i stribrne penize ate mel v innyslu krisi. upraviti oba kovy po zgasobu Francie. Zakon Po zjigeni, jakYm podvodem se pracovalo byl opravdu vedecky zalolen, avaak byl na zrukni sttibrneho standardu, sympatie pozdej i piekroucen." nas utlaeovanYch jsou na jeho strane, av'Sair.

Senator Beck pravil v senate 10. ledna r. nemtiteme zde hledat tadnou ulevu. Dvo1878: "Nikdo tomu nerozumel v celem kongji standard pen& se nikdy neosvedeil, neresu, to tvrdim s apinou znalosti vSech fakt bot' trtni cena oboe se neustale meni.

26.dx-IST novinatsky zpravodaj — a ti jsou nejtomne * protivame paniky nasledkem nestaloeipernej6i ze vkch, kdy jde o ziskani jasti ceny zlata, pak protivali bychom panik kYchkoliv informaci — neobjevil, co bylo u-. dvojnasob. Rozdil mezi zlatem a sttibrem je eineno." ten, to si muteme vybrati mezi panikou tou Mr. Thurman pravil: "Nemohu iici jak neb onou. Jiti zpet a ptijmouti znovu sttibrse to stalo, vim pouze, to kdy se o ptedloze nou menu, zda se zpateenicke a nebezpeene. melo v senate hlasovati, mysleli jsme, to jest Lidstvo ma kraeeti ku ptedu a zavesti lepk to zakon na opravu mind. Nemeli jsme ani a spravedlivejSi finaneni system. Ket by bylo potuchy, to by talon obsahoval jen pokyn mono zavtiti mincovny i zlatu! ZajimavYm vzhledem k znehodnoceni stfibra." by bylo takto zjistiti jeho cenu jako hod14. ledna 1875 president Grant ye svem noty v pomeru jjnYm hodnotam. Lidstvo by viastnim poselstvi kongresu radii, aby byly se muselo naueiti, co vlastne mena jest: to zaloleny mincovny v Chicagu, St. Louisu hodnota meny jest vlastne hodnotou jeho Omaze, kde by se razily stfibrne dollary. Jest vYrobk(1. Ptijalo by menu zalotenou na teto tudi2 patrno, 2e president sem nevedel, to za hodnote a vystfizlivelo by z touhy po pohadjeho prvni administrate pied ttemi lety byl kove moci zlata. Ponechalo by je k Cemu se piijat zakon, kterY zrusil stfibrnY dollar Sposkuteene hodi, pro freely prumyslove, vedeejenYch statu. Jest to velice zajimavY ptipad, ke a okrasne — a princtim a princeznam z ktery v podstate mel velikY vYznam na hospopohadek. datskY tivot velke east S. S., a jehot ohlas Frank Kristian. dnes zazniva, Washingtonem. CelY oficielnl Washington, od presidenta at po novinatSpolkovy department valky dal zhotoviti skeho zpravodaje, nevedel, to sttibrnY stan104 reflektory (patraci svetla) Sedesatipaldard penez, kterY byl poutivan od roku 1792, coveho prumeru &leek. Svetelna sila techto byl zrugen. A o ptioinach toho teprve tadnY obrovskYch reflektorti bude 800,000.000 svinic nevedel. Dohadovalo se, ze bylo toho dosateno korupci. Av gak uvatime-li, to o- dek a svetelne paprsky dosahnou delky sto mil. Budou to nejsilnejSi reflektory na svehromne mnotstvi penez, ktereho by bylo zapottebi k ovlivneni to ohromne skupiny lidi te a pocita se, to pti priznivem podasi budou s to vypetrati noel vzdi ,Anou fiotu v interesovanfth, uzname, ze korupce jedina, nemohla tou pfielnou b3ni. dalce tti Wasbingtono

0 stiibrinem podkladu meny Spojo Stahl

ye sttedu, clue 21. nnota, 1°9

Strana 7.

VE S T 1\ 4 K

PIHOVATY kludina mu podal dva oplatkove kornoutky napinene zmrzlinoo, podekoyal za peniz a k tome svemu "Thanks!" pot'ouNapsal 0. B. PokornY chle dolotil popevek, kterY pdfikal spi ge net odzpival, jakoby jen bidem mrskl: nikl snad jen o vlas. A finale jeho dne'gniho "Some love two and some love twenty, vyyddeni unikum — konec romanu v you love one and that is plenty!" zaeatku. K tomu vdemu se ani nezeptal, jak Dudek se sotva odvratil -od okria, kdy vaz se ten obraz tenske krasy jmenuje! Jiste ze sebou prudce trhl do zadu a zpet, bezpochyma nejake hezke jmeno. Co na torn zaletii by po uvolneni brzd jak se viak chystal k nyni, kdy'd je konec! .. . odjezdu. Trhnuti melo pro Du gka ptigerne Dudek pkeekal zbytek cesty na zadni plonasldeky. Loket jeho levice, v nit drtel zmrposledniho vozu a pro ukraceni chvile gine styk s ramem okna, oba zlinu, ptigel ve pozoroval oily ruch, kterY panoval vedle na kornoutky mu vyklouzly z ruky a obsah silnici od Houstonu po cele podel deleznidjejich mu padl na kalhoty. nich trati at do Galvestonu vedouci, pa VYletnici na ostatnich sedadlech voktere tetez automobilii, denoucich se k pozu sedici a v uliece mezi sedadly stojibtetnimu mestu se netrhl. Z mnohYch vomladY lid, kterY vtdy a 'duci byli vetginou zidel klatily se dlouhe rybalske pruty, jini de se rad pobavi ttebas na cizi fleet a kteturisti vezli s sebou kodiky, krabice. Vde sperY dovede tetit z kadde malichernosti, jen lo k molt za zabavou a osvetenim. kdy ma yyrateni, legraci, jak si toho mladicka letora, ptirozene, dada. Nebylo divu, Mesto Galveston je oblibene vYletni misto; to nekolik smi gka na okolnich sedadlech me mote, ptista y, ochranna, hraz, po jejimd to z Du gkovy male kOmicke nehody gvandu vrchu vede giroky pobtetni boulevard, koua take dale sedici natahovali krky, zvedavi, co se stalo. DokonalY randal v gak se • strhl, paligte — to jsou hlavni jeho znamenitosti, ktere vabi nav gtevniky z blizka i zdali. Lepo celem vow, a streastnili se ho vedle mlati °strove a jest spojeno s pevninou mojak muti tak tictydYch - zdatne i ti star gi, stem, kterY jest tki mile dlouhY a jehot sta y hodne panicky, kdy Dudek ponekud zner-bastlimonydr.NatmvosnelY hbite still' do kapsy pro gatek, aby ste jsou umisteny dvoje teleznieni koleje, si setiel s kalhot rozplihlou zmrzlinu — a trat' elektricke drahy, giroka silnice pro kdy se ukazalo, ze ji stira, nikoiiv kapesnivozidla a chodnik pro pe gi. V zati roku 190f; kern, ale chumlancem tri neb etyt mutskYch ponotek, z nichz nailer& byly v gpicich tro- bylo mesto znieeno hroznou motskou bouti a zapla.vou, na pet tisic lidi pti glo pii to chu rorttepeny nebo na pate proklovany.

Scena mela na Du gkovu novou Znamou zka.ze o divot, mezi nimi 1;62 znaene nadich krajana. 8estnact deskYch rodin bylo tu stran neinek; zbledla„ zramenela v oblipine vyhubeno. Po teto katastrofe mesto eeji a odbehla pryd — do jineho vozu.

Galveston postavilo si ochrannou zed' proti Se zkatenou naladou vytratil se za chvilfitoktim massy mokskYch vod. Ochranna taku i Dudek — odegel ovgern smerem °padto hraze je dllo giganticke. Zevni bok jeji nYm, netli ,`ona." neni rovnY, nYbrt je obloukovite prohnut, Necht' se lido bavi! Nebude jim piece vycod ma, ten Udinek, de za boute viny odratesvetlovat, prod- misto kapesniku nosi po kap31 se obloukem nazpet do mote; pti apati sach ponotky! Hloupe to bylo s temi pundohraze jest pak po cele deice navaleno mnotchami. Kdyt rano easne pdchazel ze sveho stvi obroYskYch skalnich balvanti, na, ktebytu, vzpomnel si na chodbe,', to si nevzal arYch rozboutene viny tridti svoje sily, dimt ni jednoho kapesniku do zalohy. Vratil zuti-v-ost jejich Udera na hraz je zmirriove,a maje nachvat ani jit nerozsvecoval; po pamet sahl do gatni gktine. "Vezmu dva," na. Vrchni plocha hraze tvoti nabteti umele zyYgene a upravene v boulevard. Projitdbrouki si — jente to pekne provedl! Na mika anebo prochazka po tomto boulevardu ste gatku vzal pekne dva pary dochazejicich chodnik pro pe gi zkizen tu na zevni strajiz ponotek, ktere byly lined vedle gatkii une jizdni drahy — jest nanejYY ge vabna. Po loteny. Nu, ut to bylo!

Kartadem a jakYmsi pra gkem, cot obe mu jedne strane more se svou modravou dadavou, pla,chetnikY a parnieky, pa druhe strapiijOil sluha ve vlaku, vydistil Dudek docene mesto, do jehot nitra motno s hraze hlela slug ne skvrny r.a kalhotech zpiisobene deti prilseky jeho girokYch ulic. Galveston zmrzlinou. jest mesto eiste a vdim pravem o nem modbyl dluten!

Mel jit geeko Out mu tohle v no tic:, jedno z nejhezdich ye SpojenYch radeji zme gkat viak, kdyt k tomu tak radStatech.

Resideeni east jeho je krasna, uliio schazelo. . . a jet s HlinskYm nekam na ce vroubeny girokolistYmi palmami a jinYm farmu — beztoho to dnes jell k Buregovara, jak mu Hlinsky povidal. Tam budou s Bute- jitnim stromovirn, s malebnym zpesttenim . gem celY den rybarit v Modrem jezirku na Bu- hojnYch oleandrti a jinYch ozdobnYch i stinreg ove fume o eelY hiebik. A on mohl bYti nYch ketii. Donny vesmeg pekneho slohu, s nimi. Nu a "fotr" Bure g, ten dokonalY gprY- nich travniky, kapradiny, ozdobne dive ploty a zase vdude pino strornovi a raznYch kemar, bude sr get vtipem. Tam s nimi•by ne1•Tektere domovy pasobi svou tipravou byl v takove umrnene nalade. Ostatne prod dojmern ptimo pohadkovYm. Ostrov Galvese trat? litclyt' to neni docela nic hloupe ston ma ye svYch dejinach take kus romantakovY malt vYlet k men Vdelyt' tam tolik tiky — za davnYch dob tu mel svou skr'd lidi jede; co jenom na tomto vlalen jich je a takOvYch vlakd, nabitYch vYletniky jako povestnY namotni pirat Jean Lafitte.

Na zevni strane ochranne motske hraze tento, ptivali se tam nekolik s rtrznYch stran je letni resort Galvestorianti, raj vYletnika, — jen kdyby jej nebyla od sameho rang navgtevnika z blizka i zdaleka koupalismala tak pronasledovala. Ostatne je tim Ste. Je tu vde, co skyta nejrozmanitej gi zav gim sam vinen. Zatim co jini smrtelnici pp bavy a vyrateni. Tak tvanY Kti gt'alovY papottebu utirani nosu, itst, rukou, stirani dostavenieko vyletniku, s plovarnou, potu a tak dale nosi s sebou kapesniky,, on sprehovYmi koupelerni, mistnostmi k posek rozbitYch poi si vezme na, to hned nekol zeni a odpoeinuti si, galeriemi s vyhlidkou notek. A pti torn necha se jako nejakY stuna mode, na mesto, tanCirnou, kde se katdentik "laskou na prvni pohled", ei co to deho vedera holduje bohyni Terpsichote, rebylo, omamit a koupi od nejakeho Weisnistauracemi, zmrzlinovYmi stanky a kramky, cha persimonove stromky ani je mel kam eitarnou, kuleanikem, divadlem a mnohymi, *mate bYti rad, to ci zasadit. A \rem je gte rnnohYmi jinYmi atrakcemi, shromatclenYmi od neho riekoupil na spiatky za deset nebo tu pod jednou sttechou, je mestem sam a za dvacet tisic dolara flak pozemku v Dansobe. lylnotstvi rtiznYch jinYch zabavnich bury nebo nejakou zahradu v torn slavnem Udoli. A take tak dobte mohl miti v nekolika podnika vabi navgtevnika na v gech strana,ch.

Kdyt vyletni vlak, po kterem Karel Dudnech na krku vagon zbodi od firmy Pendek ptijel do Galvestonu zastavil v nadrake a Lippott z Houstonu, aby s tim tam doma jedniro z orvnich venku z voi, byl zadal obcho' Ternto dYetna rnoZnostern

"A spoil do

.sestorm.

zu. Spechal k prachodu pti nadratni budove, kde se postavil stranou k mtitove ptehrade, s nadeji, de mu zde snad nahoda popteje spattiti v proudu nav gtevnikti valielm se yen do ulic mesta jeho znamou z vlaku. Led Cekal marne. . . Nezahledl ji.

Dopoledne ztravil Dudek tim, de se prog el mestem, prohledl si nektere jeho zajimavosti, vyjel si vYletnim parniekem po ptistaye a zatokou at za vYchodni, pustY cip ostrova. Teprve odpoledne odebral se na nabteti ku hrazi. Tu bylo lidu k umadkani.

Osvetil se mokskou koupeli, chvili naslouchal hudbe mexicke kapely tu koncertujici, obkloukl v gelike ty karnevalove atrakce i trvale podniky, posedel na levee pod sttechou pavilonu zbudovaneho na lech nad modem, nechavaje se ovivati lahodn'm motskYm vankem, v Ktigt'alovem palaci si pteectl noviny, ohledl razna jeho zatizeni a zajimavosti, s horni jeho galerie pozoroval lidske mraveni gte po nabteti rozkypele, ten ruch, lidskou radost ze divota a na konec si udelal clerk prochazku po boulevardu, kochaje se vyhlidkou, jet se mu skytala za kaddYm jednotlivYm blokem vzdalenosti pH pohledu do ulic resideneni east' mesta.

Kdyt se vracel ke Ktigt'alovemu mohl jiz z povzdali pozorovat, to v lidskem mravenidti u koupaligte se deje neco neobvykleho, co jim hYbe tiveji net pied tim.

Byl to paradni pravod, jimt kaddorodne vyvrcholuji slavnostl kontestu krasavic v koupacich nborech, v newt zastoupeny bYvaji bezmala vdechny some sveta.

Vzhledl k slunci, pak se podival na hodinky. Bylo nekolik minut pies gest. Hle, celY den bezmala pry& Jak rychle uplynul!

Za latesknYch zyuka hudby, upominajici jej na kterYsi znarnY vojenskY pochod, pH kterem i on neda yno, kdyt sloutil pod hvez-dnatYm praporem, "delaval paradu" — blitoval se skvelY prtrvod, jehot hlavni atrakci nebo jak to nazvati — byly ovdem krasotinky. Krasavice z krasavic vdech narodu nejkrasnej gi, vezeny byly jednotlive v automobilech co nejbajneji vydekorovanYch, otevtenYch, aby lid tu krasu mohl videti a ji se podivovati.

Nekolik policistri na motoayklech ptedjitdelo na nejakou vzdalenost pravod, uvolriujice prtichod mezi obecenstvem.

Pravod doge' k mistu, kde jej Dudek na chodniku odekaval, kde nebyl naval divan jit tak zlY. Bylo to na jakemsi namestieku.

Tesne pii chodniku boulevardu bylo zaparkovano nekolik automobild. Na g miady krajan mezerou mezi dvema z nich pozoroval pravod krasavic; v duchu soudil, ktere by dal cenu, kdyby byl soudcem a kterou by si vybral za spoleanici, kdyby byl milionatem a kdyt krasavice piejely mimo misto, kde stab, cite pottebu trochu si odpodinout net se ptevali zastupy paradu krasavic nasledujici, usedl do jednoho z nich, otevieneho. "\/gak ono Chevroletky neubyde," fekl si, uvelebuje se na piednim sedatku. "A pkijdeli ten, komu naleti, vdak oni ho eerti nevemou. Spokoji se jiste — v tak slavnostni den, kdy si motno leccos dovoliti — mou omluvou: A vida, neni prase z tech opatrnYch — necha klieek tady! Dolate, do ja kary nekradu, ten by splakal!"

Kdyt se zastup pravod nasledujici pievalil, chtel Dudek z auta vystoupiti, v torn vgak zaslechl temet vedle sebe na chodniku deskY hovor a net se nadal, dva mladi mudi bodreho vzezteni a veselYch hlasd, stanuli u automobilu.

"Tak yidal To mi nenapadlo, kdyt jsem do to kary lezl, de naleti krajantim," tekl si v duchu, otviraje dvitka. "Takova nahoda.

To budou koukat, kde se tu vzal krajan!"

"Pano ye —" chystal se jim se ornluviti. Led jeden z nich, jak slydel Ceske osloveni, vskoell mu do teei: "Halo — take krajan!" Vidig , ja, mel pravdu, obratil se k svemu druhu a de: (Pokra("ovAni)

VESTNIK

Strana 8.

neamericke stanovisko tamnejsiho reclitele rozhlasu muselo kapitulovat pod vydatnYm, vespoInSrm natlakem uvedomelYch krajant, ktefi pod vedenim p. Motise a dr. Netarduse svtj oprosneny poladavek prosadili. eeske programy byly ptipuSteny nasi zvitezili. VYslednY zakrok spoleenYch rode,ku mel by slouLti za pfiklad vS'ude, kde se jedna bude jednati o prospHne kulturni, spoleeenske zastoje na§i deskoamericke vetye. OeskYch rozhlasovSrm programilm mela by se ovAern venovati patfiene, peee, kapely neb orchestry mely by se pied vystoupenim fadne nacvieit. Zapomine, se, ze zcela obyeejnou polku, valdik lze sehrat koncertne, dynamicky tvarne, Ze skladatel neoznakval pod takty forte di piano, rune hudebni znadky sesileni Ci seslabeni, vYrazu a pod -- —aby je hudebnici pfehli kli a hrali pa svem. t emeslne odehravani byt' obykjne taneeni hudby je bkeeka a s takovou produkci by se do rozhlasu nernelo vystupovat. Sapienti sat!

ke,

Uiedni Organ Slovanske Podporujici Jednety Stela Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOIA—EDITOR Vydavatele -- Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO ., W est, Texas. edplatne 65e roene. Do stare vlasti $1.65 rocne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zineny adres zasilaji se do Illavni tiadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznarnky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Mnoho povolanSTch, malo vyvolenSreh. mi nazorne i pfesvedeive rozepisuje se beznarodne napomocnY br. Frank Steiner o zptlsobech a taktikach jednatele pojigt'oven, je2 s malou pozmenou mohou vYhodne upotfebit naai bratri organisatoki. Na jednu zakladni skuteenost vtak nutno upOzorniti.

Odbor prodavani, povolani proclavade jest — umeni KaZdY se mu nen 'audi, z kaIdeho agenta dobreho prodavak ueinit nelze. Je to nezbytna, potkeba talentu, gkoleni, zkuSenosti a vytrvalosti. Vezme to roky pkiprav studia, obratnosti, neZ jednatel kterehokoli produktu, zboZi a ovkm i pojiSteni ovlada do puntiku znalosti o vYhoclach, pfednostech, jakosti veci jim nabizene a hlavne, dovede ji — odprodat. Kdyby nebylo konkurence, jednatele men by snadne zamestnani a znamenite vYteNty (maji z pravidla mino sluZne jeSte ureite procento z dosaknych prodejii), pfi dne gni skoro ohromne konkurenci uplatiluji se jen agenti ti nejdiper- i, nejschopnejSi. Proto reelni firmy, a ponej S jiAt'ovny hnoruji svoje zastupce bohate, die YYSe ziskaneho obchodu poskytuji jim dalpremie a tato obchodni politika si se jim vyplaci. Za malo penez — kika se — je i Indio muziky, anebo: za dobrou praci plat, ne almuZnu. PojiStovny v tomto ohledu pfeddily jine obory obchodu, maji ye Stabu poinich agentt sily pr yotade, nesporne experty pojiSteni a zde maim hmatavY dokiad, prod behem poslednich desitek rokt se rozrostly do ohromne velikosti a bilionovYch fondt. Je tfeba vyzvednouti ze prvottidni jednatele nevySinuli se ku sve zdatnosti pouze vlastnim prieinenim — oni byli na ittraty pojiSt'oven postupne vySkoleni. Na vYroanich sjezdech jsou agenti nejen boha• te hosteni a uctivani radovankami ale soueasne kratSimi kursy — Skoleni. Dopoledne i odpoledne zaranZuje se vkly pillhodinka pro pfednaSku odbornika pojiAteni, kterY ueinlivYm agenttm pojiSt'ovny rozebere tu onu otazku z obou stran, dukladne, smerodatne, konedne. NaSi organisatoki docilili behem nak naborove kampane vYsledkil p •ekvapujicich. A byli povetSine v tom• to oboru novaeky. Muzeme bezpedne dekavat jests lepL. 'Zen novYch &end, jakmile tito anebo alespon nektefi z nich, zahlou.baji se do pfijateho oboru ptisobeni, studovati budou tabulky naSich pojistek a prodelaji obeanY jednodenni kurs, kterY pro Skoleni zastupct nak Hlavni tfadovna planuje. m opradoveji svoje poslani ten onen bratr zastupce si pkedvezme, tim bude jeho snaha vYslednejSi nejen pro naai SPJST. nYbr2 prof sameho.

Nagi vybrali. Z dopisu pravnika p. Motise budete zpraveni o pozoruhodnem viterstyi eeske veci v osade Yoakum, kde sprava mistni stanice rozhlasu odepfela vysilati nedelni eeske prograrny. Uzkoprse, nedemokratic-

Nejv'et'Sim objevem pro nas neni nalezeni nove planety di jakehokoli pfirodniho zjevu: to zde jiz davno bylo a bez nas ptjde svou cestu. Nos tkol na svete je pokraCovati ve vYvinu lidstva a pro kaldeho z nas je nejdillelitejAim to, co zmeni na g vnittni Zivot k lepSimu a da, smer nakmu mySleni a na'Sim eintrn tak, aby byly co nejblik harmonickemu deni se zakony pfirody. i 1 i : yedet, jak mam spravne ziti, abych pfeddel nemocem, a pomahal 'Salt co nej vice dobra ye svem okoli; yypestit pevnou vtli, abych vSe, co za potfebne a spravne uznam take svedomite pinil. toto, nic si neudinil. To se musi stati dobrovolne — spoledenska, vyrovnani mohou mezi sebou nejlepe vykonati jedinci, ktefi sebe a sve majetky znaji; nas telly Cekati na donucovaci zakony a revoluce? Neni vetgi revoluce nad mravni pferod. KaZdY sam maze si prohlasiti ptisnY zakon: nebudu brat a shroma2d'ovat vice, ne2 mne path neb na mne pfipada. Co nadbYva, podle spravedlnosti po ukojeni Zivotnich potfeb, naldi bliznimu, narodu, spolednosti. VSe buda rozdileno jen podle zasluhy a skuteenYch potfeb, spravedlive. Kdo neveti v mo Z - nost mravniho erodu, nedosahl jests vnittni pravdivosti a musi dale hledati pravdu. .

ye stfedu, due 21. imora 1934.

°pet tivadet sluS'nSr poeet novS7ch &end a bude to uvadeni od zahajeni nasi naborove kampane — tfeti. Klobouk dolt! Kdyby po dolma svepomoc byla provadena byt' v menSim rnetitku alespoti u poloviny nagich fadt, povaZte — kterak nak lady by uteSene mohutnely. Add Elmaton ma take 'destnY primat v torn, k byl prvY, kterY dosadil na ptedsednicke kkeslo Zenu — sestru Kristinu Zemankovou. Westske vSekrajanske sdrukni Slavie zahajilo po d youmesieni ptestavce pravidelnou Cinnost a to ve vkch odborech: dramatickY zapodal zkouSky k sehrani popularni hry "Lucifer"; hudebni bude miti prvni tYdenni pravidelnou zkouSku ye etvrtek tohoto tYdne; literarni zahajil svoji ptisobnost jiste ptipadne: knihovna Slavic byla dana Clenstvu k disposici. MenavSak vybrana, Cetba YYznaenYch eeskYch spisovateelt pfijata bude milovniky krasneho pisemnietvi povdeene. ProgramovY vYbor chysta pro osadu narodni slavnost, na nix bude etykmi ne-li gesti kolonami tanCena malebna eeska Beseda. V nedeli bylo s nacvikem 11.2 zapodato. ftdd Jaromir 54. dal svoji rozmernou sin Slavii s bratrskYm pochopenim jejiho kulturniho poslani zdarma k disposici.

Nedejte se klamati! Nahodne dostala se nom do rukou kopie tifedniho pfipisu texasskeho komisafe pojiAteni, ve kterem podava jiste pojik'oyne yysvetleni ohledne tak zv. zakona registrace a vklaclii. V tisku objevuji se toti2 od loriskeho podzimu oznamky nekterYch pojigt'oven, v nich nemalY dtraz klade se na fakt, Ze vydavaji pojistky registrovane u statniho odboru pojiSteni eirng pry, dle doslovneho zneni takove oznamky — "registrovana pojistka jest tak pevna, jako ochrana statu". Podobne yypoeitave upravene oznamky mohly by ye vefejnosti buditi dojem, ze pojistky registrovane u departmentu poji gteni nesou stejnou jistotu a bepeenost jako bondy Texasu. Zajiste, podobna rekiama yydraZd'ovala *le pojlAt'ovny, oznamujici svilj obchod reelne a kdy2 nedoloknY humbug neptestaval obratily se na misto rozhodujici, na statniho komisafe pojikeni, Zadajice ittedni nalez, vysvetleni, co je ei neni v uvadenem tvrzeni pravdou. Komisak ye sve odpovedi poukazuje na paragraf 4740 revidovaneho civilniho zakonika Texasu, vzthujiciho Spoleenost naroda se nazYva nejdtlelitej- se na registraci certefikatt Zivotniho pojisyetove sdrukni, od nehoZ dekaji narodoS'teni a uvadi: kterakoli pojik'ovna Visoye spasu a mir. Je to spravnY nazev? Zabici ye statu dle platnYch zakont milk dostupuji narody oni diplomats z vile lidu, brovolne ukladati u Rady komisaft pojiStenebo jsou to jen stranici? Jsou si vedomi ni svoje cenne papiry nejmene v east obvelke zodpovednosti? A prod tarn neni zadobne se zalohou na veSkere vydane, pojistoupena nejvetSi Cast naroclii — aeny, je2 stky a v tomto pade musi vydane pojistky si uptimne pfeji mir? registrovati. JestIik se pojiSt'ovna rozhodne opatrovati svoje jistoty sama, nepoladukola iivota nejlepSi! Kdosi prohodil pied je a take nedovoluje se registrovani certifika• presidentem Masarykem v rozmluve o fleasVa. Stat pasobi tu co dohlilitel a chlvernik no zesnulem vynikajicim statnikovi 8vehlovi: pro jistoty, ktere , jsou povalovany za posta"Skoda, Ze Svehla nem& vysokYch akol." — Citelnou hodnotu na kryti zaloh pro vSechPresident Masaryk odvetil trefne: %"to bylo ny Spoleenostmi registrovane pojistky. Kaprase dobte; nebot' potom by to nebyl - tovny smeji urakter jistot, do nich poji S vehla." kladati sve zalohy je stejnY u spoleenosti, ktere sve pojistky registruji tak i u tech, Z nagi 6innosti. Peknou a pfikladnou praktere je neregistruji. Skutednost, ze jistoty ci rozviji nas zastupce br. Frank Kadanka jsou ulokny u komisafe pojiSteni, neruei za v pfidelene mu oblasti o eemZ podal minujejich hodnotu a bezpeenost. Jsou proste tak le rozmarne Crtanou zpravu. Zname br. Kadobre a bezpedne s temi, ktere jsou v opatdanku z jeho ueitelske ptsobnosti v Ennis co rovani ttednikil poctive vedene spoleenosti. mute energicke, inteligentni, einorode osoJest naprosto bezdtwodne mmeni, k by rebitosti. Jednota v nem ziskala pracovnika gistrovana pojistka byla lepe chranena provYznaanYch schopnosti. DalSi plodne praci ti neregistrovane. Dohled odboru pojiSteni pfejeme mu , — zdar! — DruhY nemene pfijest stejnY, kaLla pojiSt'ovna je povinna vydinlivY zastupce nakho Bratrstva a to br. kazati se roeni zpravou, dosvedeujici, k ma Emil W. Popp — scleluje nam pozoruhodnY vYsledek objikl'ky pit Penelope, kde za den postaditelnou zalohu na veSkere vydane certifikaty. Mimo toho, statni odbor pojiSteni a pill s napomoci iikednika kadu Morayska vykonava kaZdorodne, dle potieby i dvakrate, Orlice Cis. 145 ziskal devet novYch elent dtkladnou revisi stavu vSech texaskYch popet ditek do Detskeho Odboru. Hromadne uvadeni novYch elent provedeno bude v prajiSt'oven jak podpurnYch spolkt, za tim iividelne schtzi fadove, prvni nedeli v bkeznu. delem, by se zjistila hodnota jejich jistot, Bratti fadu Elmaton v Blessing zptisovYge poladovane zalohy a jine veci tYkajici buji svoji kooperativni agitaeni Cinnosti celemu nagemu Bratrstvu jedno pfekvapeni se solvence (dostojnosti) jako se ptesveddila za druhSrm. Die zpravy hr. Domorada budou o spravnem vedeni vykonnych iftednikt.

ve stiedu, due 21. finora 1934.

Richard Wagner, UDEBNI velikan nerneekS7 zemkel prave pied jednapadesati lety, v unoru1833.

Jeho avot byl napinen nejen velkou slavou ke sklonku, ale i vgelijakYmi lidskYmi straznemi a ktere ohro2ovaly jeho lidske gtesti.

Jeho 2enou byla, heredka, Mina Planerova, s nit prokl 30 let, rozchazeje se s ni a zase sbli2uje, jak 2ivot dal, nebot' Mina do man2elstvi piivedla svou nemantelskou dcerku a kdy Wagner 2ivotil jako umelec, Mina se nezdraha zaopattiti si prostfedky u jinSich muki. A na konec opougti man2ela s milencem. A zase se vraci, kajicne, jak ul to 10Yva, a v Londyne i v Patik osvedenje se jako oddana, 2ena, sna gejice s mnlem dobre i zle a tim odainuje minule a mu2e si zavazuje k vdeenosti.

Roku 1842 po Uspechu opery "Rienzi", jmenovan Wagner dvornim kapelnikem a odvdecuje se Mine tim, 2e ji zaopattuje klidspokojenY 2ivot. Ale ji g roku 1849 musi uprchnouti pro neastenstvi v politickem a revoluenim h n u t i r o k u osmaetykicateho.

Prchne do Curychu, kde se uchyti a kam za nim zprvu vahajici Mina odji2di, aC Wagnera, die jeho vlastnich slov pouta ni jiz jen jakYsi vdeenY cit, kdy ji chaPe u2 jen jako ubohou dobrou germ V r. 1850 je Wagner u2 zase v Patiti a zde se zamilovava do pani Jessie Taylorove, 2eny obchodnika, ktera v gak ani za 2arliyost nestala, nebot' nestala se Wa,gnerovi tim, po Cern horoucne tou2i1: "aby mu mohla bYti vim a vgechny rany 2ivotem zasazene mu zahojiti. . ."

A2 v roce 1852 setkava, se se 2enou, ktera byla ztelesnenim jeho idealu. Je to pani Matylda Wesendokova, Zeno, bohateho kupce v Curychu, basnitka, jeji ver ge Wagner zhudebnil, z nich2 nejznamej gi jsou. "Sny" a hymnus na pkirodu: "Zastav se. . ." Lee pani Matylda je nejen krasna, zevnejgkem, je nadana i krasou duge, je matkou deti sveho mu2e, a tyto povinnosti nedaji, aby se laska k unreel stala skuteenou, je jen krasnYm vztahem, kterY respektuje i moudrY a CestnY mu g, dtivetujici sve uglechtile gene a chapajici uglechtilost citu a podrobuje se jeho opravneni. Ov gem Mina neni schopna takoveho pochopeni a zneptijemriuje 2ivot muk i jeho pkitelkyni. A tak Wagner opoutti pohostinstvi WesendekovYch roku 1859 a znovu se s Minou rozchazi, ona odji2di do Drad'an, Wagner do Benatek a odtud roku 1859 do Pati2e, kde travi dva roky v pline praci, dopisuje si s.man2ely WesendenkovYrni a roku 1861 mantel pani Matyldy je ptitomen velkemu fispechu "Tannhausera," 13. biezna. Na to v kvetnu je premiera Lohengrina ye Viclni.

Za pobytu v Paiizi zase ptijela za muZem Mina, ale man2elstvi tu nadobro ztroskotava vinou nesnagelive a 2arlive Miny, kterd pak opougti mu2e roku 1862 a za etyti roky na to umira. V to dobe take zachazi krasne ptatelstvi s WesendekovYmi, kteti roku 1864 odmitaji pomoc Wagnerovi, pronasledovanemu osudem i vetiteli, kdy doufal nalezti zase frtulek v pohostinnem dome sve ptitelkyne. Ze snive a libezne Matyldy stala se moudra 2eria, ktera podrobuje kritice kvot sveho byvaleho draheho aloveka, a nachazi na nem chyby, ktere ru gi jeji krasne vztahy. Matylda umira roku 1874, deset let po tom, kdy se Wagnerovi dostalo do 2ivota toho, po eem toukl: Zany, ktera, by byla ochotna obetovati mu v gechno, opustiti domov a nasledovati jen jeho! V roce 1864 potkava toti2 Cosimu, dceru Lisztovu a man2elku hudebnika Bulova. Pani Cosima ma dye deti, a nevaha zesme gnit sveho mu2,e, kdy 12e, 2e dcerka Isolda je Bulovo yYm ditetem, kdy sam kral Ludvik II. nechce uvetiti, 'Ze by bylo mo2no, aby zradila sveho mu2e laskou k Wagnerovi. . A na konec se ptipoutava vetejne k Wagnerovi, trha pouta man2elska, aby se stala ke sklonku

VESTN!K

Vkznamna ANEJVtS yYznamnâ‚Ź, pro nas, americke Cechoslovaky a americke Slovany bee je provolani vydane prave Ceskoslovenskou Narodni Radou Americkou s podpisy osobnosti vynikajicich v na gem vetejnem a kulturnirn. 2ivote. Je to dokurnent udavajici v jasnem a mistrne stylisova,nem ptehledu dilvody, prod by mela bYti na universite statu Illionois zavedena stolice slovanskYch jazykti.

Dilvodil tech meli by si povgimnouti a pilno je prostudovati v gichni rodidove ditek, kteii se jests rozpakuji, maji-li tyto dati do Ceske nedelni gkoly nebo do tidy na vyggim ueiligti a maji-li vilbec na svoje ditky nalehati, aby se keel Ceske nebo slovenske piiucily.

Rodiee, kteti tuto svoji povinnost zanedbavaji ptipravuji svoje ditky o neco, co jim v praktickem 2ivote mir2e ptinesti mnoho dobra.

MEMORANDUM vztahujici se k zavedeni stolice slovanskYch jazykil na Illinoiske universita.

Dokonala universita je instituci, je2 skYta pkilektost vgem, kdo2 prahnou po vedeni.

Pouduje, pestuje, tidi yYzkumy v kaklem oboru vedy.

Universita statu Illinois od sveho podatku vyvijela se, roz gitovala pokradovala -poskytujic pfilegitost ku vzdelani rostoucimu poetu obyvatel ve state. Vyspela do to vYge, Ze pravem pfislu gi ji ptivlastek university slavne a nebojacne. Proto stala se take jednou z nejvet gich universit americkeho naroda.

To vge mame na mysli, kdy ptedkladame toto memorandum, je2 jedna o pottebe, kterou by universita mohla a mela vypiniti o ptilektosti, kterou by mela poskytnouti a uciniti tak dal gi krok, aby stale vice pHbliZovala se idealu university. Potiebou tou je zrizeni stolice slovanskSrch feel a literatury.

Dulaitost slovanskYch jazykii p f. esvedeiye, dostala se do poptedi nedavnYm udalostmi betne historie. Jednou z nejdialetitejSich udalosti je uznani Ruska a obnoveni diplomatickYch a obchodnich stykil s touto zemi ohromnych moi(nosti. SlovanskY svet, aC pomerne malo znamY jest tak rozlehly, 2e nebude jiste na gkodu, kdy se o nem nekolika slovy zminime. Rozklada se od vYchodnich hranic Nemecka a2 k Pacifickemu oceanu a od Arktiku ji2ne k ernemu moil., yyplriuje feta Cast sttedni Evropy a vetgi Cast balkanskeho polostrova. Cita temet Ctvrt bilionu obyvatelstva, je2 je takto rortkideno: Rusove 180,000.000 Polaci 35,000.000, Jihoslovane 20,000.000 a Cechoslovaci 14,000.000.

Jazyky techto Ctyi narodti jsou vzajemne tak tesne sptiznene, 'Ze ten, kdo ovlada, jeden slovanskY jazyk, pottebuje pouze nekolik mesict, aby se na,ueil druhemu. Mezi polgtinou a de gtinou je ku ptikladu mengi rozdil, nee mezi plattdeutsch a hochdeutsch tdolnernaina a vysoka nemeina). aekoliv Tide, kteii jimi mluvi tvoti jeden narod a maji pouze jeden spisovnSr jazyk. Jsou znamy piipady, kdy tech, kterS7 nikdy nestudoval polgtinu, preloZil p'resne vedecka dila z polgtiny pouze s malou pomoci slovnikii. Znalost jedne slovanske keef je klieem ke vgem ostatnim, take student slovanske 'fedi nalVva zaroveri i sily ovladati srozumivaci prosttedek, ktery spojuje pies 200 miliona lidi.

Wagnerova 2ivota jeho osudem. Ujima se energicky jeho dila, pracuje s nim na pametech a dava mu syna Siefrida a kdy Wagner roku 1833 umira, opatruje pak jeho odkaz a2 do sve smrti, ktera ji zastihla ye vysokem stab pies devadesati let. A tak 2ivot velkeho umelce byl zmitan boukemi a nem& klidu, a suad proto dal svetu velika, Am. Rtikekova. dila.

Strana 9, Whody, takove znalosti jsou zfejme. Na prvnim mists jsou obrovskou ponnickou v provozovani obchodu. Roz giteni obchodnich manosti v Rusku nema, mezi a mo2nost v jinYch slovanskYch zemich, aCkoli mengich, neni mengi dfilektosti. Postael lici, 2e s ozdravenim obchodnich pomerti, ktere je v do hledu, obchod se slovanskYmi zememi velmi vzroste a mt2e dosahnouti netu genYch rozsahil Ale neni to •pouze obchod, o nem2 chceme mluviti. Znalost slovanskYch jazyk otevira dveke k nekterYm z nejva gich svetovYch literatur. Uvaclime zde pouze nekolik jmen slovanskYch velikantl: Rusove: Tolsto j, nejvet gi romanopisec vgech dob; Turgenev, Pu gkin, Cechov, Gorkij. Sienkiewicz (author dila Quo Vadis) a mnoha jinYch. — Cegi: Jirasek, Karel Capek (autor RUR., pravdepodobrie nejproslulej giho dramatu moderni doby) a vela dlouha iada jinYch autorti.

Krome toho je zde ob girny seznam yedeckYch a technickYch del, jet maji neocenitelnY yYznam pro ueence i mu2e v gech zamestnani. I kdyby tedy velke prakticke vYhody, na ne2 jsme vY ge poukazali, viibec neexistovaly, mohli bychom nicmene uvesti slovanske keel pro jejich kulturni a vedeckY vyznam samotny. Koneene v gechny university v zemi budou miti stolici slovanskYch jazyku prave tak jako nektere z nejpokrovvel gich maji je jiz nyni, jmenovite Columbia (New York) a Chicago. Na ge statni universita, v jednom z nejdalektejgich unie, mela by miti tu distinkci, 2e je jednou z nejpokrovej gich mezi prvnimi i v tomto oboru prase tak, jako ye vedach jinYch. Je jiste zajimavYm zjevem, ze na evropskYch kontinentalnich universitach slovanske jazyky byly mezi pravidelnYmi ptedmety ,vyueovani jiz od nepameti. Zvla gte universita londS7nska, ma siinS7 slovanskr department.

Jednim z podtadnej gich snad davodil ale s pra,ktickeho stanoviska illinoiskeho obea,nstvi nicmene delelitSrch, jest ten fakt, Illinois ma pH nejmenSim jeden milion obCant slovariskeho ptivodu, na ne2 by uvedeni slovanskYch jazykil mezi vyudovaci ptedmety statni university pilsobilo nezmerne dobrYm dojmem. Neni nagim Umyslem zabihati v tomto memorandu do sociologicke a politicks diskuse o ptistehovalectvi a amerikanisaci. PostaCi tekneme-li 2e v geobecne mineni je toho nazoru, 2e ka2de posileni sebeficty v tak vaMem kulturnim ohledu, bude miti zdravy vliv i na urychleni amerikanisace a uvede v soulad rodnY i individuelni 2ivot naturalizovanYch obeanti jejich deti.

Neodekavame, 2e ihned byl by atizen pinY a dokonalY department, ale poeatek mite bYt ueinen bez velkeho finandniho nakiadu, zyla gte kdy fakulta illinoiske university ma profesora Parkera, kterY ovlada, dokonale oeskY jazyk a je pine zpilsobilY tedi to vyudovati.

Doufame, 2e toto memorandum bude viidne plljato nejen jako zvla gtni 2adost v zajmu milionti obeanti slova,nskeho puvodu v tomto state, ale i jako prospe gny navrh, jak nag e slavna universita mohla by rozgititi svou uZiteenou einnost a zesiliti sviij biahodarnY vliv.

S projevem lady eskoslovenska Narodni Rada v Americe: John A. Cervenka, ptedseda; V. F. Cipra ta,jemnik.

Otto Kerner, generalni na,vladni.

Jar. J. Zmrhal, profesor, R Rev. Kosmas Vesely, Jose Przydatek, profesor.

Brattim do Blessing. Potadatel srdeene dekuje za pozvani. Rad by se mezi Vas dostavil. s Vami seznamil a v bratrskem kruhu pote g il. Prozatim, 2e1, nemble se na tak dalekou cestu vydati ale slibuje, 2e mezi Vas zavita nekdy v letnim obdobi. Pozdrav celemu snakvemu tadu, zdar dal gim snaham!

Strana 10.

VESTNiK

• eTon_er'A W. S. CATHEROVA.

Roman deskYch pionYni v americkYch prenich.

Po celY den pokradovala bouie. Snih v tento eas nepadal, ale sypai se s nebes, jako kdyby se vyprazdriovalo tisice peiin. Toto odpoledne byla kuchyri truhlatskou dilnou; rnutove piinesli nastroje a udelali d ye yelike dtevene lopaty s dlouh'mi rukojetmi.

Ani babieka ani ja jsme nemohli vyjit do bouie, a tak Jack krmil kutata, a ptines1 ubohou snliSku vajec.

DruhY den musili naSi muti vyhazovat cestu do stodoly at do poledne — a snih jeSte padal! Takove bouie jeate nebylo v tech desiti letech, co muj dedeeek til v Nebrasce. Pravil pii obede, to se ani nepokusime dostat se k dobytku — je dosti tuenY, aby yydr2e1 bez kukutice jeden neb dva dny; ale zitra je musime nakrmit a rozpustit led v jejich napajedlech, aby mohi pit. Sotva jsrne videli ohradu, ale vedeli jsme, ze dobytek je tam, skreen k sobe pod severnim svahem. NaSi divoci bYci, zroceni dost timto podasim, die vSeho se asi Mali zady navza,jem. "Tohle je piivede k rozumu," pravil Fuchs rozmarne.

Od poledne tohoto dne jsme jiz nesly geli slepic. Po obede Jack a Otto, na nicht mokre Saty jit uschM napiali znovu sva, ztuchla ramena a ponotili se znovu do zdveji. Udelali tunel pod snehem, ke kurniku, se stenami tak solidnimi, te babieka a ja mohli jsme v nem sem a tam chodit. Nalezli jsme slepice spici; snad myslely, te nastala noc. Jeden stars' kohout pobihal kolem a klofal do potadneho kusu ledu v misce.

Kdy2 jsme si jim posvitili lucernou do oei spustily slepice veliky kdakot a litaly zmatend a nemotorne rozhazujice drobna petiaka. Kropenate perlieky, rozeilene syYm zajetim, vybehly ktidice do tunelu a zkouSely prostreiti sve oSklive, malovane hlavy snehovou zdi. Kolem pâté hodiny se domaci prate skondily, aby byly opet znovu zaeaty. Byl to takovy podivnY, neptirozenY den.

XV. Probudil jsem se rano dvaadvacateho ledna zcela nahle. JeSte net jsem otevtel byl jsem jist, to se neco ptihodilo. SlySel jsem z kuchyne rozeilene hlasy; babiadin byl tak pronlkavY, ze jsem myslil, ze musi bYt tamer bez sebe. Oeekaval jsem katdou novou uddlost s napetim. At' je to cokoliv, byl jsem na to tadostiv, a rychle jsem se meal oblekat. Motna, to vyhokela stodola, motna to pomrzl dobytek, motria to se soused ztratil v bouti. Dole v kuchyni stal dedeoek s rukama za zady pled kamny.

Jack a Otto zuli boty a mnuli si vinene puneochy. Z jejich Salt. a bot se koutilo, a oba vypadali yyderpane. Na lavici za kamny letel mut, pkikrytY pokrY ykou. Babieka mi pokynula, abych Sel do jidelny. Poslechl jsem zdrahave. Pozoroval jsem ji, kdy pkichazela i odchazela, nesoue jidlo. Jeji rty byly peyne sevieny, a Septala si: "0, ty infij Spasiteli! Pane bote, ty viS!" Nahle veSel dededek a promluvil ke mne: "Jimmy, dneska se nebudeme modlit, protote moc co cleat. Stars' pan 8imerda je mrtev a jeho rodina je ye velike bide.

Ambrot sem ptiSel o pizi noci, a Jack a Otto se s nim vratili. HoSi men tetkou noc, a nesmiS je obtetovat otazkami. To je Ambrot, co spi na lavici. Pojd' k snidani, hochu."

Kdyt Jack a Otto spolkli prvni koflik vy, podali rozeilene hovotit, nedbajice babieeinYch varovnYch pohiedu. Mleel jsem, ale natahoval obe "Ne, pane," pravil Fuchs v odpoved' na otazku dedeekovu. "Nikdo neslySel ranu z puSky. Ambrot byl venku s volskYm potahem a pokouSel se prorazit cestu, a tenske byly pevne zavkeny ye sve dike. Kdyt Am-

brot vesel, bylo jit tma a ne yidel nic, net se voli chovali jaksi podivne. Jeden z nich se vySkubl a uhanel pryd lanai se rovnou ze staje. Jeho ruka je pina puchYtil, jak mu ji odjel provaz. Vzal lucernu a pti gel spatky a nagel stareho mute, zrovna jako my jsme ho videli."

"Uboha duk, ubohe, diger vzdychala babieka. "Jd spi myslim, to to neudelal. Byl vtdycky rozvatny a nikdy nechtel delat nekomu trampoty. Jak se jen tak mohi zapomenout a tohle to nem zpfisobit!"

"Je. take nemyslim, to byl bez rozumu tteba jen jednu minutu, pani Burdenova," prohlasil Fuchs. "Konal vSechno ptirozene. Vy vite, to byl vtdy feSak do posledku. 0holil se po obede a celY se urnyl, kdy devdata dodelala nadobi Tonieka mu ohtala vodu. Pak si yzal distou koSili a aiste puneochy, a kdy byl ustrojen polibil ji a mavzal puSku a iekl, to jde yen lovit kraliky. Musil jit rovnou do stodoly a pak to udelat. Lael na posteli, blizko volskYch staji, kde valy spal. Kdyt jsme ho nalezli, vSechno bylo v potadku krome —" Fuchs syraStil oboei a vahal — "krome toho, co jsme nikterak nemohli ptedvidat. Jeho kabat visel na koliku, a boty byly pod posteli. Odvazal si syilj hedvabnY nakronik, kterY vtdycky nosival, slotil jej hladce a propichl Spendlikem. Zahnul koSili na krku a ohrnul rukavy."

"Nechapu, jak to jen mohi udelat!" pn pojila babieka.

Otto ji nerozumel: "Nu, pani, to je velmi jednoduche ; stiskl spouSt' palcem u nohy.

Polotil se na bok a stroll konec hlavne do fist; potom natahl nohu, a nahmatal spouSt' a nage' ji do cela snadno."

"To maze bYt," iekl Jack zlostne, "ale je v torn neco moc podezteleho."

"No, co tim mysliS, Jacku?" zeptala se babieka ostke.

"No, pani, naSel jsem Krajidkovu sekeru pod jeslemi, sebral jsem ji a clonesl k mrtvole a moil bych ptisahat, to se na vlas hodi do ramy v oblieeji stareho mute. 2e se Krajieek plazil okolo bledy a zaratenY a ze, kdy mne videl, jak zkouSim sekeru, krioural: "Pro boha, dloveoe, nedelej to!" "Rikam: Jo, tomu chci pkijit na kloub." Tu podal piStet jako krysa a utikal, spinaje ruce: "Oni mne povesi!" iekl, "Bote, oni mne jiste povesi."

Fuchs promluvil netrpelive: "Krajidek ztratil rozum, a ty taky, Jacku! Stars' mut by nebyl dela' piece vSechny ty ptipravy proto, aby ho Krajieek zabil, co? To nejde dohromady. PuSka byla zrovna vedle neho, kdy ho Ambrot nagel."

"Ale Krajieek ji tam mohi polotit, nemohl?" tazal se Jack.

Babieka je pteruSila rozeilene: "PoslyS, Jacku Marpole, nepokouSej se ptidat jeSte vratdu k sebevratde — ut toho mame dost tech nesnazi. Otto ti ete ptiliS mnoho ze svYch detektivnich romanfi."

"Hm, bylo by snadno to vSechno rozhodnout, Emmalino," iekl dedeeek klidne. "Jestli se zasttelil, tak jak oni mysli, rana by musila jit z vnitika na yen."

"Tak je to, pane Burdene," souhlasil Otto. "Vide' jsem chumad vlasil a latky, ptilepene k tramum a slame u stkechy. Neni pochyby, 2'6 tam byly vrteny ranou z puSky." Babidka tekla dedeekovi, to mysli, aby s ni Sel k 8imerdovic.

"NernfiteS tam nic delat," iekl dededek nejiste. "Vela se nikdo nesmi dotknout, dokud nepfijde coroner z Black Hawku, a to mute pki tomto poeasi trvat nekolik dni."

"Necht' si; mohu jim tam vzit trochu travin a promluvit par poteSnYch slov tern ubohYm malYm divkam. NejstarSi byla jeho mildakem a jeho pravou rukou. Mel na ni myslit. Nechal ji to samotnou v tom tyrdern svete. Pohledela nedtvetive na Ambrote, MOO nyni sad u kuclayriskeho stolu, pojirlal svou snidant

ye stkedu, dne 21. imora 1934.

Fuchs, aekoliv byl tamer celou noc vzhil ru v zime, pkipravoval se k dlouhe jizde do Black Hawku, aby ptivedl kneze a coronera. Chtel se vydati na Sedem valachu, naSem nejlepSim koni, pies krajinu, bez jedine testy, ktere, by ho vedla.

"Nestarejte se o mne," pravil jake k pani Burdenove, kdy si navlekal druhY par puneoch, "mam dobrY nos pro smer a nikdy jsem nepotteboval moc spat. Vic mam starosti o Seda,ka. Dam na nej pozor, jak budu moci; ale to ho udte, tak jiste, jako to varn to povidam."

"Ted' neni eas mudrovat o zvitatech, Otto. Hled' se postarat co nejlip o sebe; zastay se u vdovy Steavensovy na °bed. Je to dobra Lena a dobke se o tebe postard."

Kdyt Fuchs odjel, °same jsem s Arnbrotem. Shledal jsem na nem vlastnost, ktere jsem pied tim nevidel. Byl hluboce, ba otrocky zboinY. Nepromluvil ani slova za cele rano, ale sedel, maje riltenec v rukou, modle se, hned mldky, hned hlasite. Nikdy nevzhledl od sv'ch koralku, ani nezvedl rukou, Leda aby se poktitoval. Nekolikrate ubohY hoch usnul sede; vzbudil se trhnutim a podal se znova modlit.

2adnY vtiz nemohl projeti k 8imerdovam, dokud by testa nebyla prokopana, a to byla tak prate celeho dne. Dededek pkijel ze stodoly na jednom na gem eernem koni, a Jack yyzdvihl babieku za neho. Mela &moil kapuci a byla zabalena do Sala. Dedeeek nacpal svilj bilY, ylnitY vous do zimniku; zdalo se mi, to vypada velmi biblicky, kdy se vydal na cestu. Jack a Ambrot je nasledovali, jedouce na druhem vraniku, a muj pony nesl rance Satstva, ktere sebrali pro pani 8imerdovou. Pozoroval jsem je, jak mijeli rybnik a jeli pies vrSek podel zavatYch kukutienYch poli. Potom jsem si po prve uvedomil, to jsem *pine sam v dome.

Citil jsem, to mi znadne ptibylo sily a au• tority, a snatil jsem se, abych se projevil sam sobe dfiveryhodnYm. Ptinesl jsem kukutianou dkeri z klasir a napinil oboje kamna. Pamatuji se, to ve spechu a rozeileni tohoto rana nikdo nemyslil na slepice, a vejce take nebyla sebrana. Prochazel jsem tunelem a dal slepicim kukutice, vyhazel led z jejich misky a napinil ji vodou. Kdyt kooka dostala sve mleko, nem& jsem jit mit myslit a sedl jsem si, abych se ohtal.

Klid byl rozkoSnY, a tikani hodin mi bylo nejlepSim spolednikem. Vzal jsem "Robinsona Crusoe" a pokusil se eisti, ale jeho tivot na ostrove se mi zdal SedivYm u srovnani naSim. Nyni, kdy jsem se dival se zadostueinenim po naSern pohodlnem pokoji, napadlo mne, tould-li se duSe pana 8imerdy vubec po tomto svete, ze bude zde, v naSem dome, jejt mela radSi net kterYkoliv jinY v sousedstvi. Vzpomnel jsem si na jeho spokojenou tvat, kdy byl u nas na vanoce. Kdyby byl mohi zustati s nami, nebyla by se to straSna vac Vedel jsem, to to byla tesknice, ktera zabila pana 8imerdu, a byl jsem tadostiv, nalezne-li jeh6 oprostenY duch snad svou cestu zpet do vlastni zeine. Myslel jsem, jak daleko byl od Chicaga, a pak od Virginie, od Baltimore a pak od velikeho zimaveho ocednu. Ne, on se vubec nepustil na tak dalekou cestu. Jiste, jeho duch, tak unaveni zimou a tisnenim se a zapasem se snehem stale padajicim ,odpoeival nyni zde v tomto tichem dome.

Nebyl jsem zastra gen, ale nedelal jsem tat hiuku. Nechtel jsem ho vyru govat. Sel jsem tide dolu do kuchyne, ktera, kdy se odmyslil ptilehajici sklep, zdala se mi vtoly srd• cem a stiedem domu. Pkemital jsem stale o panu 8imerdovi. Venku jsem slySel vitr, kterY zpival ptes sta mil snehu. Bylo to, jako kdybych byl vpustil stareho mute dovniti z boutlive zimy, a nyni jsme spolu sedell. jsem o vSem, co mi kdy Tonieka vypravovala o jeho tivote, net ptiSel do teto krajiny; jak hraval na housle na svatbacla a pH muzika,ch. Myslil jsem na piatele, pro

ye .stredu, due 21. imora 1934. ktere truchlil, to je opustil, na hraee na trombon, na velikY les pinY zvete, pattici, jak Torneka rikala, " glechticrim", — kterYm ona a matka obeas kradli dIlvl za mesienich noel. Byl tam bilY jelen, kterY nil v tech lesich, a kdyt ho nekdo zabil, byl povegen, jak povidala. Takove tive obrazy mne padaly na rnysl, to mohly bYti pametmi pana S' imerdy, ktere je gte nevymizely ze vzduchu, v nemt ho prondsledovaly.

Stmivalo se, kdyt se na gi vratili, a babieka byla tak unavena, ze gla ihned spat.

Jack a ja, jsme poveeeteli, a kdy2 jsme myli nadobi, vypravel mne hlasitYm gepotem, jak je u Simerdt. Nikdo se nesmel dotknouti net ptijel coroner. Kdyby to nekdo udelal, nee° stra gliveho by se bylo ptihodilo, to je jisto. MrtvY mut byl alpine zmrzlY, "tak tulaY jako vykuchanY krocan, kdyt ho date zmrznout" — pravil Jack. Kane a voli nechteli jiti do stodoly, at zmrzl tak na tvrdo, to nebylo citit vfibec krev. Nyni jsou ye staji s mrtvYm mutem, protote nebylo kam je schovati. Zapalena svitilna byla zavegena nad Simerdovou hlavou. Tonieka a Ambrot se sttidaji, kdyt se jdou modlit vedle neho. BlaznivY hoch chodi s nimi, protote neciti zimy. Myslil jsem, to citi zimu, jako katdY jinY z nas, ale ze se rad stavi necitelnym k ni. Snatil se stale po torn, aby se lisil od ostatnich, ubohY Marek.

"Ambrot," pravil Jack, "ukazoval vice lidskeho citu, net se zdal bYt schopen; ale hlavne byl zaujat tim, aby pti gel knez, a mel starost o du gi otcovu, o nit veril, to je na miste mueeni ate tam zristane tak dlouho, at rodina a knez se za neho hodne pornodli. "Pokud jsem tomu rozumel", usoudil Jack, "bude to trvat leta, net vymodli jeho dusi z odistce, a ted' prave je v trapeni."

"Nevetim tomu," tekl jsem smele. "Ja vim, ‘2,e to neni pravda." Netekl jsem ov gem, ze vehm, te, byl v kuchyni cele odpoledne, na sve ceste zpatky do stare vlasti. Ale latest°, kdrt jsem pti gel do postele, myglenka na potrestani a na oeistec mne zkru gila. Vzpomnel jsem si na trapeni Lazarova bohatce a ottasl se. Ale pan Simerda nebyl bohatcem ani sobcern; byl jen tak negt'asten, nemohl dele titi.

Otto Fuchs se vratil z Black Hawku v poledne ptigti den. Oznamil, ze coroner dojede k Simerddovum nekdy odpoledne, ale to misionatskY knez je na druhem konci sve far nosti, sto mil daleko, a to vlaky nejezdi.

Fuchs se vyspal par hodin v dobytoi staji v meste, ale obaval se, to se gedY valach utahal. Vskutku, ut to nebyl ten lath jako dtive.

Tento dloulaY valet ho zbavil vytrvalosti.

Fuchs ptivedl clonal cizince, mlacieho ktery se usadil na domovine blite Black Hawku a ptigel na jedinem svem koni, aby pomohi svYm krajanrim v jejich nesnazich.

To bylo po prve, co jsem vide]. Antonina Jelinka. Byl to statnY mladY mut v dvacatYch letech, hezkY, srdeenY a pinY tivota, a ptipadal nom jako zazrak uprostted teto ogklive zaletitosti. Pamatuji se ptesne, jak vpadl do nagi kuchyne v plstenYch botach a dlouhem vidim kabate, oci i tvate eervene zimou.

Kdyt spattil babieku, seal rychle depici a pozdravil ji hlubokYm, hreivYm hlasem, jen se mi zdal star gim net on sam: "Clad se varn podekovat, pani Burdenova, ae jste byla tak vlidna, k ubohYm cizincrim z moji krajiny."

NeostYchal se jako farmatsky synek, ale dival se smele do odi, kdy2 mluvil. Vg echno na nem bylo srdeene a prime. Pravil, to chtel navgtivit gimerdovi pied tim, ale byl najat, aby loupal kukuiici celY podzim, a jak zaeala zima, podal chodit do gkoly u mlYna, aby se nauell anglicky, spolu s malYmi detmi. Vypravel mi, to maji peknou "pani uditelku" ate rad chodi clo gkoly.

Pri veadi dedeeek mluvil s Jelinkem vice, net obydejne miuvival s cizinci.

"Nebudou prilis zklamani, protote Zeme dostat Icn6ze?" taza1 se.

ESTNiK Jelinek vypadal vatne. "Ano, pane, je to velmi zle pro ne. Jejich otec udelal veilky htich." Pohledl rovnou na otce. "Nag Pan tak pravi."

Dedeekovi se libila jeho otevienost. "My to tet tak vetime, Jelinku Ale my vetime, to duge pana. Sirnerdy pkijde ke svemu Stvokiteli prave tak dobte bez kneze. My yetime, ze Kristus je na g jediny ptimluvei."

MladY mut pottasl hlavou. "Ja, vim, co myslite. Me. uditelka ye gkole to vykladala.

Ale ja jsem mnoho videl. Ja vetim v modlitby za zemtele. Ja jsem vide]. mnoho."

Ptali jsme se ho, co tim mysli.

Podival se okolo stolu: "Chcete, abych yam to vypravoval? Kdyt jsem byl malt' chlapec jako tadyhle ten, poeal jsem pomahat knezi u °hate. Vykonal jsem svou pryni zpoved' velmi mlad; co cirkev udila, zdalo se nil jasnYm. Ale ptigly valeene easy a Ralaisane bojavall proti nam.

Meld jsme velmi mnoho vojakil v tabote blite nagi vesnice, a cholera vypuirla v tomto tabote, a muti umirali jako mouthy. Po celY den nag knez tam chodil a daval svate ptijimani umirajicim lidem, a ja„ jsem chodil s nim a nosil nadobi se svatou svatosti.

KatdY, kdo gel blizko tabora, chytil nemoc, krome mne a kneze. My jsme nemocni nebyli a nemeli jsme strachu, protote jsme nosi11 krev a telo Krista Pama, a to nas ochranilo." Zastavili se a dival na dedeeka. "To ja, vim, pane Burdene, nebot' se mne to ptihodilo. Vgichni vojaci to vedi taky. Kdyt jsme gii cestou, start knez a ja, potkavall jsme stale vojaky na pochodu a oficiry n3, koni. Vgichni ti °Heal, kdyt videli, co nesu pod suknem, zastavili kone a klekli si na zem, at jsme pte gli. Tak ja citim, to je to velmi zle pro na ge krajany umtit bez ptljimani, a zemtit gpatnYm zpfisobem pro jeho dugi, a citim, ze je to zle pro jeho rodinu.

Poslouchali jsme pozorne. Nebylo motno nepodivovat se ieho uptimne "Jsem vtdy rad, kdyt se setkam s inladYm mutem, jent mysli vatne o techto vecech," teld dedeeek, "a ja bych nebyl takovY, abych netekl, to jste byli ve van boti, kdyt fste byli mezi vojaky."

Po obede bylo rozhodnuto, to mladY Jelinek vezme nage dva silne eerne kone, aby vyhrabal cestu k Simerdovum, tak aby tam vriz mohl dojeti, kdyby bylo nutno. Fuchs, kterY byl jedinYm truhlatem v sousedstvi, pustil se do delani rakve.

Jelinek si oblekl svilj dlouhy vlci kabat a kdyt jsme se mu divili, vypravel ram, to sttilel a stahl vlky, a to mu mladY mut, kterY s nim hospodafil, Jan Bou gka, a jent byl kotegnikem ye Vidni. udelal tento kabat. Dival jsem se, jak Jelinek vychazi ze stodoly s vraniky a kono, svou praci na ceSte k vrgku a kukutienYm polim.

Nekdy byl Upine skryt mraky snehu, ktere zavifily kolem neho; pak se on a kone eerni a se lesknouci.

Nage tetka, truhlatska lavice byla ptinesena ze stodoly a snesena dolt do kuchyne.

Fuchs vyhledal z hromady prkna, ktera dedeeek ptivez1 z mesta, aby udelal novou podlahu pro ovesnou sypku. Kdyt prkna a nastroje byly shledany a dvete opet zafteny a Sterbiny zakryty, dedeeek odjel, aby se setkal s coronerem u Simerdu, a Fuchs si sundal kabat a dal se do prate. Sedel jsem pozoroval ho. Nedotkl se nejdfive nastroje, ale kreslil si chvilku na kusu papiru, metll prkna a znamenal si je. Co byl tak zamestnan, pohvizdoval si mime neb se tahal za sve prilucho. Babieka se odstranila, aby ho nevyrugovala. Na konec siozil sviij "metr" °bratl se k nam se spokojenou tvati.

"Nejhorg i east me prate je udelana," oz"Byl to konec u hlavy, ktery byl tetkY, hlavne kdy2 ut jsem vy gel z prakse. Posledne, kdyt jsem jednu takovou delal, pani Burdenova," pokraeoval, vybiraje si dlato, "bylo to pro jednoho chlapika v dole Black Tiger, nothite u Silvertonu v corado. NTST,

Strana 11. chod z tohoto dolu jde rovnou do steny tesu, a tu nas davali do ko ge a tahali po drate rovnou do sluje. Ko gik gel pies canon tri sta stop hluboky a asi do ttetiny pinY vody. Dva Svedi jednou spadli z ko'Se a rovnou do vody, nohama dolt. Jestli byste druhY den ptigli do prate. Sveda nemfttete zabit. Za myth cast jeden malt' AjtaHan zkusil to z bujnosti a skoeil si tam taky, a dopadlo to jinae. Byli jsme tehdy zasneteni, a .ja jsem byl jedinY elovek v tdbore, kterY mohl pro nej udelat rakev. Je to lehka vec, kdyt to elovek zna, jako jd."

"Bylo by to tetko pro na g, dat to dohromady, kdybyste to neznal, Otto," tekla babieka.

"Ano, pani souhlasil Fuchs se skromnou pYchou. "Maio lidi dovede udelat dobrou, tesnou bednu, do ktere by neteklo. Jsem sam obeas tadostiv, najde-li se jednou nekdo, kdo by to udelal take pro mne. Nu, ale ja nejsem vybiravY v tomhle ohledu."

Cele odpoledne bylo sly get tezavY zvuk pily nebo ptijemnY sykot hobliku. Byly to takove lahodne zvuky, slibujici nee° noveho pro Lye lidi, bylo jen gkoda, to tak pane ohoblovana, smrkova prkna mela bYt tak brzy pohtbena. Dtevo se tetko zpracovavalo, protote bylo zmrzle,. a prkna davala sveti vfini smrkoveho lesa, a hromada tlutYch hoblin vzrristala vY ge a vase. Divil jsem se, to Fuchs nezustal u truhlatstvi, kdy2 to konal s takovou chuti a spokojenosti. Ov13,dal nastroje, jako kdyby byl rad, to je v ruce; a kdy2 hobloval, jeho ruce pfechazely pies prkna v tako yem laskavem pohybu, jako kdyby je tehnal. Obeas se pustil do nemeckyeh pisni, jako kdyby mu toto samestnani ptivadelo stare easy zpet.

0 atytech hodinach ve gel pan Bushy, pogtmistr, s jinYm sousedem, jent til vYchodne od rids, aby se °Mali. Byli na ceste k i merdovilm. Novinka o tom, co se ptihodilo, dala se ut na pout' zasnetenou krajinou.

Ba,bieka dala nav gtevnikiim horke kavy kolade. Net odegli tito nav gtevnici, bratr vdovy Steavensovy, kterY nil na ceste do Black Hawku, k na gim dvetim, a za nim ptijel otec nemecke rodiny, na g nejblitgi soused na jihu. Odstrojili kone a phpojili se k ostatnim v jidelne. Byli vgichni dychtivi podrobnosti sebevratdy a byli velmi rozpaeiti, kam bude nutno pana Simerdu pohtbit. Nejblitgi katolicky htbitov byl v Black Hawku, ale to bude trvat tYdny, net vtz bude moci tak daleko. Ostatne, pan Bushy a babieka, byli jisti, to mut jent se zavratdil nebude pohrben na katolickem htbitove. Byl tu norsky htbitov u norskeho kostela, zapadne od Squaw Creeku; snad Norove pkijmou pana Simerdu.

Kdyt navgtevnici odjeli v fade za sebou lakes vrgek, vratiii jsme se do kuchyne. Bableka zapodala polev na eokoladovY dort, a Otto pinil dam rozechvivajicim zvukem hobliku. Pitemne bylo, to katcly mluvil vice net obyeejne. Nesly gel jsem pogtmistra dosud rid nic jineho, net "Dnes den noviny" nebo "Main tady hromadu psani pro vas," at teprve toto odpoledne. Babieka vtdy miuvila, drand k sobe nebo k Hospodinu, kdy2 nebylo nikoho, kdo by ji poslouchal..

Ale dededek byl povahou mlaenlivY, a Jack a Otto byli tak dasto unaveni po yedeki, jsem se citival, jako bych byl obklopen zdi mldeni. Nyni byl kaZdY dychtiv nee° vypravovat. Toho odpoledne mne Fuchs vypravoval historku za historkou; o dolu Black Tiger a nasilnYch smrtich, nahodnYch pohrbenich a podivnYch fantasiich umirajicich lidi. Nepoznate Zadneho Cloveka, pravil, at teprve ho uvidite umirat. Mnozi lide, byli jak gtvana zvek, a odeSli bez repta,ni.

Po'Smistr, jeda dome, zastavil se, aby nam tekl, to dedeeek privede s sebou coronera, aby u nas ztravil not. Spravci norskeho kostela, tak nam vypravel, konali schazi a rozhodli, to norskk hititov nenraZe roz§itit svou pohoginnost na pana s imerdu.

(Pokraeovani)

Strana 12.

VESTNiK

Jestli degte stetiuji rolnikurn Orati v polich, pak take ptekatii hospodynim pr praci 4 ✓ zahradkach. Lidu mestskemu take ptekatii.

Kazi mu jeho programy. Ku pt.: Zaba y. V. tadu Stefanik C. 142 ptipra.vil na. 11 t. .-m. div. hru "Sorel pero". Av gak degt' asi 16 hod.

Houston, Texas. padajici, navgtevu hodne obmezil, .neb liCc. br. redaktore a mile etenakstvo:-dem radost kazilo hned od patku v noci.

Nebude pomalu toho de gte uti dost? Skoda, Navzdor tomu men jsme zde hosty z datie neize ten vodopad nejak pravidlovati, uleka, z nich mnohe znam, jini zvla gte ti miaspotadati — abychom meli take dost vlahy di byli kdo jsou me neznami. az ji pottebovat budeme . V eervnu a eervenPani Kamila Fojtagkova, chot' Jos. F. Fojci, ne-li snad i dtive. tagka z Rodgers je navgtevou u otce, kteZatim vgak musime to nechat. Svet od rk byl churavk ale k na gi radosti doh se mu minuty do minuty, od hodiny do hodin, atd., uti lepe, nedala si ujiti ptileiitost aby mezi do let snad ani dalekkch vzestupuje ve nas neptiSla. vedach — objevech a poznatcich ptertzPi Fojtagkova, sama vktedna hereela i renYch — do vygin ati fitias vzbuzujicich. PHtiiserka, pote gena byla objevem, ze i nage jde doba,, kdy v gechno bude se pravidlovati, jak vlastne vest se melo v gechno, a davno mlf.s.deti zde nezapada v nizkost americke spouti. Lidi nadankch zasadami lidskosti jiste diny, jak zaealo se na Alcor cti dobreho eeskomorayskeho jmena diti na velice mnoha vinou neni, tie svet nekdy trpi pod pkilivem vetgiho spadu vod, jinde °pet v gechno hyne mistech.

Vgak my jsme na na ge mlade, pokud tonedostatkem vlahy. ho zasluhuji, hrdi.

0 tom by se dalo velice mnoho povidat, proto radeji o neeem jinem. Ku ptikladu; Velice male procento je asi tech, kteti na onehdy velice pekne avahy ve Vestniku meli zdej gich gkolach propadli, je gte merle tech, bratti Jan GajevskY a Jan, Holeeek. Projedkteti nedovedou si tiivobyti poctive udelati. navali o svkch dojmech a pozorovani, jeti Dnes vgak slugnk podet je tech, kteti jsou zatiili pri divadle v East Bernard, zpevohte, einni v tiivote spoleeenskem. Uplatriuji se ve kterou provedli pevei od kroutku "Bedtich spolcich a jinak se eini jak nejlepe mohou.

Smetana" z Houstonu.

Jako jsou v peveckem kroutiku, tak jsou Br. Gajevsky vzal sva, pozorovani ze sta- take v einohereckYch odborech. noviska mravovedneho an vypsal freinek u "Stefanikft" navzdor chladnu a zdrave, u glechtile, sluchu. zraku vabne zpepomerne sotva dvema stain divakt, herci vohry — na eloveka moudreho, zdraveho (nove sily) se zdathe vyznamenali hrou tak irsudku schopneho. Byla to fivaha cenna, nepeknou, ze obecenstvo ze smichu nevy glo od bot' obsahovala kus ryzi skuteenosti, o ktezadatku at do konce. Ov gem, spisovatelka hry, re lze ptemkgleti ani pti tom by elovek napi. Lutanska., nejen vystihla, take dovedla razil na new co se s jeho svedomim ne✓ pattiena slova ulotiiti povahy ptedstav hersrovnava.

• "Hvezdou" hry je tulak Ferda, zdravY a jadrnk chlapik, kterk "se vyzna". VystupoBr. Holedek rozhodoval o hie jako hudebvani jeho doprovazi "pepicka" dobromyslnik. Umelec sam, jiste dobte vi o dem hovoki; proto na takova slova musi ohled brati nost, stteti bystrY vtip a humor ptislu gny — pomaha, mu z katide situatakovk, kdo od ptirozenosti sve nucen, ne- koteni tiivota ce dostateene aby vyvazl bez tirazu. mate a nematie ptiznati ani po mnohalete by se vgak, kdo by odekaval neco neslugneho einnosti kroutiku "B. Smetana", tie elenstvo kroutiku neni jen tak "pro paradu", nkbrti Agel by z divadla tak zklaman jako ali v gichni ti, kteti se gli "bavit dle sveho" do zdejtie take neco dovedete! Za tak promyglene giho auditoria, kdy zde G Marcus ptedstairvahy zasluhuji oba zmineni bratti, srdeene diky vg ech nas, kdo vydavame se za ptavoval jeho "La vie Paree") navzdor vgemu Ferdove humoru. tely zdejAiho pev. kroutku "B. Smetana".

Jak to uti bkva, rodiee se domnivaji, tie Oinovnici samotni jsou sami osobne, lido skromni. Za v gechna to leta jejich pfisob- vksadou jejich je take 'Edit "srdedni" zaletiitosti ditek a kdyt deti nechti tiditi se pta,nosti nestalo se, aby nekterk z nich byl ponim starYch, jednoduge detem poruditi, a tiadoval nejake slavy nebo uznani. Pracuji; basta! To je teti jadro hry "Sojdi pero". eas, kterk by po praci vlastni, mohli prmrhat jakkmkoliv nepeknkm zpilsobem, venuji einV ptipadu rodiny p. Hejhuly nedelo se jinosti y e sboru. Ale neni to jen eas, take penak. "Z yule lidu" na stolec starostenskY donize to stoji. easy byly zle nemohli tedy sazenk p. Hejhula, ma hezounkou dcerugku, poeitati ani s ireasti obecenstva krasne ume- Manieku a starostlivou mantielku Katy. Mani milovneho. Navzdor tomu cvieili se, stu- nidka zamilovala se do Tonieka Konradova, dovali neustale. VYsledek toho byla "Dratiba povolanim herce. Otec si v gak uminil, tie na nevestu". Jak jste videli — dilo nadherne, dcera vdat se musi za Patejdla, kupce, na umeji ti nagi mill pevci postaviti ptesto, tie statky pozemske bohateho, ale jako mygka vedi, tie najdou se lid& u nicht umelou slechudeho duchem dloveka. Tatinek Hejhula potu, hluchotu i nemotu ani svatk Alfons (p. Ad. Walla), tekl "ne" a "dost" a "mars neodstrani. Jelikoti ti, onim tirazem Posti- yen!" Jentie "kid" neni je gte "skutek". Matieni. sami nechti. nidka (sl. Voltrova), rozko gne poupatko, odNa gest na gi umelci vedi, ze 'Cloy & se chovanka nove gkoly, tekla take "ne" — nema, na takove ohlizeti. Jinak by nedogel zkratka a dolate, ona si Patejdla nevezme. k tern dobr'm lidem, kteti toutii, tiadaji si a A tatinkovi se divi: "piece, takovk fegak hlavne — vge co je uglechtile dovedou oce- takoveho zrzaveho eloveka by za zeta chtel?" niti z ircty a lasky k Dobru. Toto vedomi Maminka (pi. Ad. Wallova) nevi si rady. Zde je paskou, ktera poji na ge mile umelce — ptijde Ferda, Amerikan, (p. S. Valdik) hudebniky a herce-ochotniky v na g, po celem • jako zavolank. A jak situaci rorte gi je statu tak chvalne znamk pev. kroutiek "B. zaj imave.

Smetana".

Pepea, kuchyriska vila (pi. S. Valiiikova) Nasledkem neustaleho de gte pev. kroutiek hezouoka s rortomilkm "bubikem", je oku nemohl vyhoveti pozvani z jinkch osad. Tak lahodicim protoj gkem Ferdy, kerk si ji chce ptigli jinde mill krajane o ptiletitost spattiti namluvit, ale "nevede se mu". vzorek eeskomorayskeho umeni a ukatiku Kapieka, obecni stratinik (p. 0. S. Walla), ruznYch zvyku. je podatenou figurkou a pravou rukou staJe vgak velice pote g itelnkm fikazem, ze v rosty "z vale lidu" a je na konec rad, tie mnoha osadach stale je gte naleza, se vticly nedopadlo to Mite. NebYti talentu Toniekova nekdo, kdo pieje krasnemu umeni a toutii (p. Bohug Walla), byli by se museli oba, p. po for aby i jejich ditky je poznaly. Takostarosta i obecni p. stratinik po skobach va, snaha je fictyhodna; dava krajantim pe"rozvesiti" na vednou pamet' Hnipalova. det' vyttibenkch du gevnich hodnot a poctiNejlyiike dopadl bohatk p. Patejdl (p. Em. v osti narodni.

Vala Krasa • tienska ptipravila ho o kolik

HLIDKA ZEN

a

ye stiedu, dne 21. *nom, 1934. kil gvestek, velkou miru rybreek a slugnk balik cukrlatek, mimo toho, tie elovek tak g etrnk nakoupil hrornadu vstupenek a na konec z bytu starostova div jej nevyhodil sam p. Ferda Amerikan. Tak pti gel o rozkognou nevestu mimo toho chudak.

Konec? Tata Hejhula okolnostmi ptemotienk, jako vgichni tyrane ,na konec nucen je kleknouti a Boha o pomoc tiadati. Je vyslygen a pomoc mu seslana v Toniekovi Konradovi, pied tim z bytu vyhozenemu. V navalu vdeenosti, pan starosta mu dceru sam da a vgechno skonei dobie. Co se stane s Ferdou Amerikanem a jeho sojeim petim, to se nesmi do veiejnosti davat, protote ptijde nekam jinam do osady, vic by se o nej nikdo nezajimal.

Nute, v teto hie objeveny byly tri nove sily a sice sl. Milugka Voltrova, hezka dcerugka mantielfr Viltrovkch, Bohu g Walla, syn mantela Ad. Wallovkch a p. Emil Vala, Bo= hugthr strkeek.

Potom, tie v dne gni dobe neni mono vice divadla pestovati! Jen chtit, zkusit hledat poklady a nalezame je. Mezi mladkmi kteti maji vge co k uglechtilym zabavam potteba. Sliene tvate, hezky vzrostli, vtipni, nadani, maji chut' k praci a pevnou van frkoly na sebe yzate take provadeti.

A tie einnosti jejich, cvieeni se v keel eeskomorayske n'ejak proti nove na gi vlasti se prohteguji, veru, netteba se bati!

Ati dosud vice utitku ptineslo Americe uplatriovani starkch zvykil Slovanstvu vlastnich, netli mluva americke spodiny, v niti utonulo a zanik vzalo jiti mnoho eiste slovanske krve, ani Amerika neb kdo jiny z toho co dobreho mel. — Ano, divadlo u 8tefanikil se zdatilo. Ati pry podruhe budou hrat, piljdeme pry zas v gichni! Z Danburry byl zde nav gtevou vtidy ye self Emil Svoboda. Z Orchard byli zde man gele Svrelovi. Z Conroe p. Kostkovi, ze Sheldon p. Dlouhkch. Petrtelkovi ze Cyppres a s nimi sleeny Fenskkch a Binfordova.

Postradali jsme tam v gak nagi vtidy veselou pi. B. nagi eeskou Marii Dresslerovou a jeji rodinu. Take ohliteli jsme se po pi. O. primadone zdej gi opery. A kde byl p. F. Chudej? Uti na nas zapomel. A nag deskk milionat?

Spolusestry pi. S. jsme pri na gich audiencich vzpominaly uptimne a litovaly, tie chtipka ji zrovna na ten den zaskoeila a na latiko zahnala.

No to nic — to bude uti po bolostech na den 25. imora. Na veder zmineneho dne "u 8tefanikti" se chystaji na kogiekovou vedeti.

Piijd'te vgichni. Jednou nutno ueiniti konec smutnkm myglenkam; cim &lye, tim lepgi. Ptijd'te tedy mezi nas se pobaviti. Vy od Sokola take.

Domnivam se, 'tie program k vk ge zminene zabave naleznete take v dne gnim aisle "Vestniku"; povi yam co vedeti chcete. Av gak co je kogidkova, yeeete vite. Po ni bude ovgem jako bkva — tanec.

Nutie — na shledanou u Stefanikii!

Pozdrav na v gecky etenate a dopisovatele Vestniku!

Marie F. K. Valova.

Tajemstvi veeneho mladi. Znamk francouzskk lekat, neuropatholog Vachier, mei v Parizi ptedna gku, v nit" vyslovil, tie dlovek, jen by se podrobil temto podminkam, by nestarnul: Ptedne, neustala desinfekce stkev ktere by musely bkti osvobozeny od v gech sttev-. nich mikroorganisma; mikroorganismy ye sttevach zkracuji eloveku dny jeho ziti. Za druhe, poskytnuti organismu jedine tolik stravy, ktere je tteba k vYmene latek, tedy tiadne gourmandstvi. Za tieti periodicka, desintoxikace organismu za pomoci autovakcin a pod. Za otvrte vsttikovani eas od easu "inkretu" vktatiku ze tivoeicha, jen byl vynalezen pied nekolika lety nemeckYmi biology. PH ptisnem dodrtiovani techto podrninek '1.ovek pry by nemohl starnouti.

ve stfedu, dne 21. Unora 1934.

LIDO

Eska Besidka ME.4110.11W 01.4.11■00••04111.

STARA §KOLA. (Z vypravovani spisov. dr Herbena.)

Nejptednej gi morayskY spisovatel, tunalista dr. Jan Herben se svou pani zudastnil se slavnostni schrize v Brne, konane na oslavu padesateho Umrti narodniho pracovnika Fr. Fousky, otce pi. Herbenove. Vypravel nam o gkole, do nit chodil v Brumovicich, toto.

"Mile dal!

Kdyt jsem vstoupil do Vail krasne gkoly, vzpomel jsem si na na gi starou gkolu, do nit jsem chodil. Na ge tkida byla tak asi jako pal teto kreslirny. V lete nas chodilo do ni asi 50, v zime at 150. Ponevadt jsme melt mad° lavic, sedavali jsme na zemi, na stupinku, mezi lavicemi, nebo za velikYmi kamny, kde pan ueitel mel svoji postel. Zkratka, kde se dalo. Na zemi jsme take psali a k tomu jsme kikali zemepis. Pomacek jsme mnoho nemeli. Byla to tabule, mapa, Mora vy, obraz velblouda a potom obraz nejakeho svateho, zda se mi, to Abrahama. Na mape Moravy hledali jsme svoje rodi gte t, dloubali na to misto tak dlouho prstem, at tam byla dira. Mel! jsme tedy mapu dirkovanou.

Jednou nam pan uditel vypravel o Cyrilu a Metodejovi a'vytasil se s mapou Evropy. Povidal: "Chlapci, pojd'te sem, ukatem si So bun, odkud sv. bratti pkigli. Pan treitel to chuclak sam nevedel, ale pfece jsme to svYma bystrYma oeima koneene na gli. Pan uditel mel rad pivo a chodival na ne do Kiobouk, ponevadt v Brumovicich se pilo jen vino.

Misto neho jsem ueil ja, aelcoliv mne teprve bylo 8 roka. Mel jsem pray°, tomu, kdo neposlouchal, dab. pohlavek. Toho jsem val hlavne proti kamaradam, ktere jsem nemel rad. Pan uditel rad griupal a dervenY g atek mu stale douhal z kapsy. Nekdy mu nekterY z nos Adtek vytahl a potom nastalo velike vyg ettovani. Pan ueitel mel pole, ale neobdelaval je sam. Mel-li na nem kepi, gli jsme ji vykopat, mel-li kukukici, gli jsme ji vylemati. Kdyt so panu uditeli chtelo udit, kdyt se nechtelo, neueil. Takovy uditel by ovg ern dnes nebyl motnY. Jak se udi, jsme poznali teprve v Hustopedi na hlavni gkole a musili jsme mnoho dohanet.

Skoro Vam ty vase gkoly zavidim. To jsou palace, krasne pormacky, v ge pkipraveno jako kdyt pkijdete k obeclu, jen sednout a jist.

Jak rad bych se je gte jednou do takove gkoly vratil a protival je gte jednou tu dobu sveho (tasty ' v takovYch tkidach, jako mate vy."

Takto zakoneil dr. Herben svoje vypravovani, na ktere budeme east() vzpominati.

Irena Skotakova.

PEJSEK. Napsal Antonin Grunt.

Slavek si nese Stenatko. Je Cern y a tak malie'ke, se je to k smichu. Oblieej ma nejak starostlive svra, gtelY, ale 'derma. &aka hraji mu vesele. Venice u gi placaji se kolem hlavy pejskovy, kclyt tlamielcou pohazuje sem i tam, aby uchopil Slavkav glcadlivy prst.

Kdyt jej potom hoch ptivine viele k oblideji, pejsek mu olizne jazykem nos.

"To nesmig ," vrti hlavou Slavek "strC jazyk do tlamidly a nech ho tam. At, ti dam doma miicko, potom lizej". Ale pejsek rozumi napomenuti tak, to me. utvYkat Slavkovi paled.

Klapla dvitka, Slavek ve gel na dvorek. A hned namiiil do kouta u zahradky, kde byl sloten metr dtivi. U zeme bylo jedno poleno vytateno, dernala se tam dlouha jeskyne. Slavek usoudil, to by tam mohl pejsek pane zastavat. Vstrdil gtene do otvoru a popizel: "Jdi dal, je tam mista dost, jcli pejsku." Ale pejsek nejde dai, hrbi se a

VESTN!K dere se pozpatku yen. Kdyt ho Slavek tlaei do bandy, zaCne malieltY natikat.

Maminka zaslechla asi psikav plat a vyze sine. "Co mi nese g do staveni?" zeptala se zle, zachmutena.

"Pejsek — gteriatko -" povida hoch nesmele a s °ba you. Vi, ze maminka psfun nepteje.

"Ut jsem ti tikala, to psa nepotkebujeme, co s nim? Darmo ho tivit — kdo ti ho dal?"

"U kovaka Jikik —" vyznaval tige Slavek. Vzal psika do naruei a usedI s nim na tram pod okny. Slab chranil slabgiho.

"Proo jsi ho bral?"

"Mel bych rad pejska," vyznal hoch dobrosrdeene a pohladil tesklive gteriatko po zadech. Zadival se na jeho peknou hlavieku, vzal nettle do ruky droboudku notku a brada se mu rozdrkotala. Citil, jak mu do ooi nabihaji sizy, jak stekaji po tvakich a padaji na eernY koti gek. Maminka je take uvidela.

"Jiste ani trat neumi," tekla ut merle hirevive.

"Umi." hajil Slavek horlive maliekeho kamarada, "Jitik ho krmil."

Matka se vratila do sine a ptinesla trochu mleka. tene streilo eumaeek do misky, prsklo a zakuckalo se. Ottaslo hlaviekou, at velike ugi zaplacaly, ale potom ut talibrie chlemtalo ratovYm jazYokem.

"Jikik povidal, to bude dobie hlidat, tit taky trochu gtelca," prolamoval Slavek maminein odpor.

"Vtdyt' je jako za gro g kudla," tekla mattka jakoby pohrdlive, ale s neveclomYm 0.smevem zagkrabala pejska za utima. Otoell hlavu a lizl ji po ruce.

"Jak mu budeme fikat?" zeptala se matka. Slavkovi srdce poskodilo V tom "budeme" byl ut skryt zajem. Maminka take tedy bude pejska volat, kkmit, bude take jeji.

"Tteba Puntik," horlive navrhoval, " budeme mit Puntidka jako u kovata."

"Puntik — no, no, skoro neni vet& A kde mu chceg udelat boudu? Do svetnice ho nechci, je gte by ho nekdo zaglapl." `Chtel jsem ho dat do dtivi, ale boji se tam."

"Tam ne.tekni veder tatinkovi, at piijde, new mu stluCe." Slavkovy sizy ut nadobro oschly. Sta.l na etytech u Puntika, riafal mu do °di a rozesmal se od srdce, kdyt mu g teriatko zaealo odpovidat. "Zestekej, Purito, za gtekej," pobizel hoch pejska, "musig hlidat, ted' isi nag a isi tu doma. Hodne Stekej, Purito!"

Needville, Te Prgi, prgi jen s leje, a my yen nepajdeme, sedej u peci budeme a neco do na gi Besidky napigeme. Musim new napsat, ale jak to bude vypadat, nevirn. Toto je prvni maj dopis do nagi Besidky.

Poeasi zde mame blative. Od Novell° Roku se nem gpatne chodi do gkoly. Chodi nas celkem pet. Moje nejstar gi sestra bYva. v Rosenberg, Tex. a bratr v Bastrop, Texas." Je, rada jezdim do Rosenberg, neb jest to pane mesto.

Na NovY rok jsme si vyjeli k panu F. Chaloupkovi, pobyli jsme tam asi hodinu, a jell jsme zase k jeho bratrovi, panu Ig. Chaloupkovi a pak na ceste k domovu, zastavili jsme se u pana F. Kovate, v Besley ,Texas. karat jsou teprve letos pkistehovani. S mojimi rodidi se dobte znaji.

Dnes je zase dosti zima, a to zase nekolik veptir padne na kiobasy. Zahradku nemame letost dobrou, neb pokad moo pr gi, ale at jednou pkestane a pada vyschne tak bude prate jak v zahradkach tak i v poll dost.

A jak se to bude v gecko zelenat, zase bude *dude veselo. Kutatek mame padesat.

Rada Ctu v Besidce, jenom to tam dopisa bYva velmi malo. Pro tentokrat musim jit ukoneit. Jestli tento dopis nepajde do Besidky, to piljde do ko g e. A nepajde-li do koge, tam myslim to piece pade do Besidky. No, Lillie Macikova. pro dnegek jit dost!

Strana 13.

1C...9.1th-flan, Texas.

Mill ctenari a etenalty nasi Detske Besidky!

Tfebas, to nas nas pan redaktor stale vy bizi ,abysme do Besidky psali, bYva, tam ma to dopier a ja je tak rads, etu. Tak tkebas *tie jsem jette mala, chci se tee pokusit napsat dopis. Jsem 12 roka stare, a chodim do tkoly.

Lone Star a mivame cestou do tkoly dost .tpast, protole nas tam hodne chodi. Z nati rodiny chodim ja a moje mlad gi sestra a 6tyii moji bratri a jette take deti natich sousedii chodis nami do nagi gkoly. A ttebas, to mame etyti mile daleko, v gichni radi do g koly chodime. Moje ueitelka se jmenuje Mrs. W. T. Knowles a mame ji vgichni radi v nasit tide, a moji mlad,gi sestru a dva bratry zase vyueuje Miss Angeline Nemec a vtechny deti ji mail tet moc rady, protote je na ne moc dobra. Do nagi gkoly Lone Star chodi vgech deti 40 a z nich jest 26 nagincil.

Pozdrav na vgecky etena ke a etenatky Detske Besidky, jsem Va ge etenakka, Mary Kofnovec.

GEORGE WASHINGTON. (DokonCeni ze strany 1.)

To vSechno musime si uvedomiti, abychom v pine mire ocenili vYznam WashingtonovYch prvnich osmi let presidenstvi, za nichl pies nejhroznejti zmatek zaklady mlade republiky pkece jen byly tak upevneny, to odolaly pak jit vtemu a jsou dnes neochvejne. Washington vedel dobte, co ptijde, a proto, aekoli byl r. 1789 jednomyslne zvolen za presidenta, psal, to se vlady ujima "s pocity nikoli nepodobnYmi pocitilm zlodince, jdouciho na popravi gte." A kdyt podruhe Jiti Washington uvazoval se v presidenstvi, tetce nesl nepopularnost, do jake se dostal prose tim, to se snatil upevniti republiku. Vgechny jeho zasluhy nebyly s to, aby jej uchranily pied ukvapenYm vztekem davu, kterY nebyl spokojen s jeho politikou viCi Anglii. Za to, to se snatil o mir, kterY jedine mohl prospeti mlade zemi, bylo a nem mluveno zpusobem, jent jak pravi sam Washington — sotva by se byl hodil "pro nejakeho Nerona, povestneho defraudanta nebo i sprosteho kapsake. Rmoutilo jej to, ale nezvyklalo. Utvrdilo jej to pouze v rozhodnuti, neptijimati jit tketiho terminu, a proto po osmi letech presidenstvi rozloudil se s lidem, jemut slotil po celou generaci. Po tkech letech tivota v astrani v Mount Vernon skonal dne 14. prosince 1799.

Dnes 'name ji2 naletitY odstup easovY, dnes vime, co znamene. Washington v dejinach SpojenYch Stat11,_ a proto je "prvni v srdci naroda."

Za dnegniho stavu politickYch nenavisti snag se kaZdY narod mitt co nejlepe vyzbrojenou armadu. At misto tohoto souteZeni budou narodove souteLti mytlenkami, budoa se snatiti opatkiti si nejvet gi mnotstvi duchovnich statka a nejlep gi pomacky vedecke prate. Jak dnes je hlavni snahou miti co nejvice vojaka, bude v one dobe idealem miti co nejvice prospe gnYch mYglenek. Je velikou kratkozrakosti, jestli to si nekteti Tide mysli, to bez valek lidstvo upadne do stavu duchovni tuposti a se glosti. PravY opak je pravdou.

MATE PitiTELE, KTERt SE UCHAZI O POLITICKt titAD? Zajimate-li se o zvoleni kterehokoliv kandithita ye Vag em okresu, odporue te Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele Vestniku Vam zaplati komg ne z kaideho oznameni, ktere pro nas ziskate. 0 podrobne ceny oznameni rinnych uradu piste pilmo na vydavatele: CECHOSLOVAK PUBL. COMPANY, West, Texas.

1,41■01401H •,mr- ■

r1M0111111,0 ■0

esa.

Strana 14.

EST JE ctnost jedna z nejkrasnejeich, L nebot' je itYrazem na gi mravni povahy. .6estnS7 &ova je si vedorn, ze ye sve duei chova, pokiad mravni distoty a neporueenosti a veemi silami se snafi tento poklad si udrZet neporueenYm. Vedomi teto yelike vnittni hodnoty tidi do znaene miry naSe Zivotni cesty, ono je east° bezpeenou ochranou, aby elovek nejen nepadl, ale udrZel se vkly na sve mravni vSr gi. best zkratka je vnejei projev vysokeho rnravniho stavu duce, tedy vlastnost, vyveralici z nejvnittnejeich hiubin naei bytosti.

Touti-li tedy po cti tohoto druhu, pak touzi obrode a po vzriistu sve vlastni dirge.

Tim ptirozene nemide gkoditi, ani ptekaZeti svemu vnitinimu vYvoji, naopak elovek touZici po techto vlastnostech roste na jedince uelechtileho a vysoce vyspeleho, rozumi se, ze i harmonickeho, a proto i zdravela°. TakovY elovek soudasne neura,21 ani sveho okoli, ponevad2 mravni zakon, jeha se vkly a za veech okolnosti pindrZuje, mu veliteisky ptikazuje, aby v2dy zapadal harmonicky do sveho okoli, snaZe se se veim, s elm vilbec pinjde do styku, udrZovat trvalY soulad. tedy eloyek po cti toho druhu, po cti, ktera je vYrazem vysolqm hodnot dune, je vlastnost, ktere si je co nejvice ptati, nebot' eestnost je v dennim styku stale velmi pottebria, jsouc odleskem, do jiste miry nahradou a pomocnici jinYch hlubeich a yzneeenejeich., vlastnosti, jako jsou laska, pravda a pod.

Ctiladostivot veak nemide miti nic spoleeneho se cti, jak jsme si jeji pojem prase vymezili. Vklyt' uz sama ptedstava Zadostivosti je vYrazem sobectvi, ktere touZi po dosaZeni vlastnosti, jich se mu nedostava, a to ne k vtidi vnittnimu vzrustu, ale spice k vuli tomu, aby se jeji nositel mohl neoim chlubit, nebo se ji odlieovat od jinYch lidi, anebo se ji dokonce peed lidmi chvastat. best je ptilie vzneeena a uelechtila, ctnost, ne2 aby si ji mohl Zadat, ji musi v sobe elovek sam yypestit; Zadat si mide cti zevnejei, ktera, by se mohla spice nazvat poctou, kdeZto ma-li to bYti skuteend nest, musi nutne vyverat z vnittniho stavu due vysidle a uSlechtile.

V obou ptipadech yznika pravidelne zamena obou techto pojmu. Lidem se chce site cti, ale nechce se jim toho nemaleho Usili, jeho je potteba k jejimu ziskani. Tao namaze se lido radi vyhybaji a misto toho toidi pohodine po poctach nebo po zdani, jako by opravdu byli tak eestni, ze takovYch poct pine zasluhuji. Zkratka, elovek east° cti nema, ale touZi po torn, aby se na nej pohldelo tak, jako by ji skutedne mel. To je oveem klam.

Ctdadost je vedle toho i vanou ptekaIkou tadneho vYvoje elovekova, nebot' lidsky vYvoj ma speti k pospolitosti, elovek se ma aspoil postupne vyvinovat v bytost harmonicky zapadajici do celku lidi, s nimd ye styku, ba dokonce i v harmonii s obklopujici ho ptirodou. Clo y& ctdadostivY yeak se imlne vymyka tomuto nutnemu citu pospolitosti, porievad2 cele jeho je obraceno bud' docela, anebo aspori z velke easti, na to, aby nad svYm okolim vynikal a pospolitost s jinYmi je v jeho ptedstavach mana jen tak, ze veichni site ziai v miru spoleene, ale tak, ze veichni ostatrii uznavaji pin torn jeho prvenstvi. TakovY nespoledenskY jedinec trpi ptedeveim sam, jednak pro zklamane aspirace, nebot' pravidelne. se eloveku nepodati dosici yeech svych vysnenYch tuZeb, jednaklim o prvenstvi vznikaji narazy na okoli, ktere pravidelne reaguje vice merle aktivne. Tak vznike, neklid v duei Oloveka ctdadostiveho, projevujici se jednou zklamanim a naslednou depresi, jindy naopak zjittenim vaeni jinych, na pt. hnevu, pomstychtivosti a pod.

PodobnY nazor Zivotni oveem nema, nic spoleeneho s pojmem pospolitosti nebo socialnosti, tak nutne pro zdarnY vYvoj lidske

VESTNIK

dolt a jeji -•tociologlckST vr;r,znarti Dr. Ctibor Bezdek. spolanosti a take Zadna spoleenost takoveho pomeru trvale nevydr2i. Svou ctdadostivosti tedy porueuje Move"( harmonii celku, ptivadi nesoulad do *Zivota spoleenosti a hlavne oveem do sveho nitra.

Nikdy yeak nesmime zapominat, ze jsme tvorove spoleeeneti, ze je nam vrozena, ba, je soueasti naelch bytosti potteba zits ye spolanosti s jinYmi lidmi.

Neni mano, aby jedinec, Zijici osamote, mohi vyvinouti vlastnosti a schopnosti, jich je mono nabYti jen ve spoledenstvi s jinY mi lidmi (nehlecle ani k eetnYm vYhodam hmotneho razu). VZ'dyt', jak by mohl elovek projevovat lasku, kterak by se mohl — kdyby zil -pine sam — obetavosti, snag elivosti, skromnosti a podobnYm vlastnostem, jich mano nabYvat, v nich2 mono se cvidit jen ye spoleenosti jinYch lidi.

Prato je velice spravnou zasada moderniho vychovatelstvi, vychovavat (Yeti a vlastne tedy i dospele, k pocitu socialnosti a zbavovat jich veeho, co tento cit jakYmkoli zpilsobem ruei anebo jeho vyvoji pfekai. A ctdadost je velmi eastou a spolu i velmi vaInou ptekalkou tohoto citu pospolitosti, nebot' jak jsme slyeeli, je to vlastnost, ktera Zene lidi k tomu, aby se povy govali nad sve okoli, aby necitili socialne, tim oveem nevpadaji harmonicky do ramce spoleenosti lidske a stavaji se proto nespoleeenskYmi. Ptieinou poruch spoledenskeho Zivota nejen skuteenost sama, ze se natai nadmiru vypinaji, ale i zpilsob, kterym se snaZi dosici sveho tile, dasto jeete zvyeuje a zdilrazriuje nesocialnost painu samotneho. Dejiny nas poueuji o vraZdach, iikladech, yezenich, mukach, krvavYch valkach, jejich koneenYm cilem byla jen ctdadostivost jednotlivctii nebo celYch skupin spoledenskYch, nebo i celYch narodtii. V naeem soudasnem Zivote maZeme pozorovati narody, ktere se domYeleji, ze jsou poslany na svet jen k tomu, aby poroueely a vladly, pokladaji samy sebe za panske narody — vYslednici techto myelenkovYch proudil je — vypinavost a sklon k nasili. Ve vetejnem Zivote pozorujeme lidi, kteti jsou hotovi sve touze po cti obetovat veechno, nejen svou skuteenou test, ale i prospech svtij a sveho naroda. Jini se neetiti ani zlainu, jen aby se doekali napineni svych matanYch snu, ktere nikomu nejsou na prospech, je1ichz spine ni mide svemu piivodci ptinesti snad chvilkove vzrueeni radosti a upokojeni; ale nikdy neni a nemide bYti opravdovYm a trvalYm etestim. Neptinaei tedy i upokojena ctiZadost etesti ani svemu nositeli, tim merle oveem jeho okoli, spice naopak bYva, nou mnohYch a east° velmi telkYch poruch spoleeenskYch. Z toho veeho je patrno, ze ctdadost nutno odmitnout vZdy a za veech okolnosti, nutno ji vymYtit ze ekol, ponevaa prospech, jeho bylo takovYm zpilsobem dosaeno, neni mravnY a nemide svemu nositeli slouZiti k dobru. Tim merle se smi ctiladost sta ti pormickou vYchovnou v jakemkoli sineru, ponevad2 je pohnutkou, ktera valy zanecha, hluboke kazy v . povaze eloveka takto vychovavaneho. Vubec nutno ctiladost odmitnout jako pruZinu konani a pokroku lidskeho, kterY takovYm zptidobem bYva, ptilie draho vykupovan. Ctiladost jako pridina pokroku se napadne podoba alkoholu, jako pobidce k usileni einnosti.

Chceme-li tedy nabYvati cti — a o to jedine ma beZet kaZdemu eloveku — pak je jedine spravna, cesta k ni, cesta vnittniho sill a prate nad sebou samYm. Je to prate o probuzeni vnittniho eloveka duchovniho.

Bude to tedy usili vYluene mravniho razu, pti nend se budeme snaZit o ukazneni svych niZeich pudic, a to je prate v2dy neobydej-

ye sttedu, dne 21. imora 1934. ne ditlelita a zaslidna, protae sebekazefi znamena, ptedeveim ukazn'eni veeho druhu vaeni a chtieu a tim bezpanY zaklad k te lesnemu zdravi, soudasne \Teak nabYva vlastnosti mravniho razu, ktere ho cirri harmonickou bytosti v Warn ohledu. A harmonie je cilem yeekereho kosmickeho best je jednim z velice drahocennYch statkit, jez teto harmonii napomaha, kdato ctiZadost je vlastnost negativni, ktera pottebnou souhru sil a lidi ruei.

DROBNOSTI. Stat Kalifornie poskytuje svemu guver• nerovi rani slidne $10.000. Mimo toho ma ku disposici fond na uhradu raznYch vydemi, o nichZ nemuSi podavat dokladu. Na cestovne male vynalait $10.700; tajnY fond sluZby $5,000; vydrZovani gu y. residence $8,700 a tiskove potteby $1,500. Dohromady plati Kaliforriane na -tad nejvyeSiho hodnostake sveho statu obnos $36,000 merle.

Slidne riditelu pomocnYch instituci ye Washingtonu a Baltimore bylo zvYeeno po te, jakmile jim byla povolena federalni peneZita napomoc. V Kaltifornii mel statni napomocne kancelate $500 mesiene, statni auotomobil a hrazene cestovni vYlohy. Kdy2 byl Kalifornii die rozvrhu pinkazan vladni pinspevek na odpomoc nezamestatnanYch, slidne vrchniho ieditele bylo zvYeeno na — $750 mesidne.

AnglickY admiral D. Lowe poukazuje v braurce yydane spolednosti pro zachovani miru na tuto neshodu: "adkoli jsme schvalili Pakt Miru a zavazali se slavnostne, ka2de nedorozumeni vyfizovati mirovSuni prosttedky, latest° utracime kaZde minuty dve ste fiber gterlingti na zbrojeni."

V New Yorku jest vydavan easopis: "The American News" anglieinou obsahujici pouze 900 siov. Snaha yydavatelil tohoto easopisu smetuje k tomu, aby pro snadnejei porozumeni zjednodueene anglieiny co nejvice etenatil po celem svete informovano bylo o \Teem dilleNtem ye svete.

JistY rolnik v Gonzales odeslal na trh po trucku obstojnou kravu. Po sralde dovozneho, vaIneho a komieneho — poeta doraila mu zbytek trZni deny — 35 centtit.

Kdyby byl odeslal k prodeji tisic krav, mohi skolektovati tinstapadesat dolartin VYnosne zemedelstvi, zaklad civilizace ... .

Nemame a na diouho nebudeme miti hustou zalidnenost Sp. ,Stattit nasledkem ohromnYch rozloh zpilsobilYch k osazovani. Pin-tomne kolem 200,000 etvereenich mil je zpiisobilYch k zabrani pro domoviny a tinkrat tak velika rozloha neni dosud pattiOne vymetena.

TEXASKA DIVKA DEDIeKOU MILIONt. Z Beaumont, Texas, se sdeluje, ze tam ttinactileta, hezka, divka se svetlYmi vlasy je dediekou vice ne2 tti milionu dollar& Je to Mildred Yount, dcera nedavno zesnuleho kapitalisty, jen nabyl v oleji velikeho majetku. Zemtel nahle dne 13. prosince 1933.

— Tako rici, zda velike dedictvi pkindei etesti. V chicagu zerntel pied lety znarnY eeskY banket, jerd byl slovy velikY vlastenec, jakYch je v Chicagu, i u nas v Houstonu vice. VelikY majetek zanechal syYm dceram. Na narodni a dobrodinne ucely nezanechal ani centu. Dcery tak dobte s dedictvim hospodatily, ze dnes nemaji dohromady nideho. Jeho ptatele mu jednou radili, aby zalail fond, z jeho iiroktir by bylo placeno sluZne profesoru deskeho jazyka a literatury a chicagske universite, ktereho universita hodlala ustanoviti v departmentu slovanskYch jazyktir, bude-li zjednan dostateenY fond. Zalaenim toho fondu byl by si banket postavil krasnY pomnik a naei studenti na chicagske universite meli by ptilelitost OW se tedi a poznavat dejiny a vzdelanost jejich ptedkii. I pro dcery, ktere dnes niceho nemaji, by bylo lost zbylo.

ye stredu, dne 21. fmora 1934.

Emil J. Motis dESKt PRAVNIK Poradv nogtou south,' viude.

301eta ikugenost.

PNCim $150.000.00 na firokii.

YOAKUM, TEXAS.

Dr. 0. T. Boot ZVEROLE;KAil Municipal Bldg..

TEMPLE, TEXAS Leci vieckv nemoce z yliat a lest k sluibem kdekoliv na zavolant Telefon: Dial 3557.

VESTNiK VOLIti1M OKRESU MATAGORDA! ---TSikajici se Okresniho komisate Precinktu 61s. 4, voliei a obeane tohoto precinktu maji dobrou pHlelitost zvoliti si pro tento Mad -ciobreho a poctiveho Oloveka, totit' krajana Jana Vaclavicka. Vacclavick jiZ piebYva v tomto okresu 18 let .Jest veteran svetove valky a pritomne jest zamestnan v dievosklade, kde nabyl giroke a vgestranne zku genosti. Krajan Vaclavick jest elovek poctivY a jest girokych a nesobeckYch rozhledtt a citi se, 'le by mohi tento Mad svedomite zastava.t. V gechny voliOe laskave ádá o prizen a podporu a slibuje, bude-li zvolen, bude v2dy vykonavati sve povinnosti ve prospech celku a nikoli pro par jednotlivcii. A dale uji gt'uji, Ze se vynasnati svuj lid tadne zastavati jak v fifednich, tak i ye vgednich vecech. Proto't Yohei by meli bYti velmi opatrni a zvolit si dobreho zastance.

(Pol. Adv.)

UPLNA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme iipine piipraveni vykonati vgechny pohrobnieke sldby. Nage zafizeni jest nejnovej gi a prakticke v kddem pfipade. Kdykoliv se obratite na nas poskytneme yam: Vzorne moderni sldby — Velmi levnfth cen — Osobniho dohledu — Damske vSpomoci 0 Skuteene si va;iime v gech sySic BERE SEVEROVO ESKO DO RUSKA! pfatel eeskoslovenskeho pilVodu.

"Je radostno psati o vYsledku EDWARD PACE, Pohrobnik, Temple Texas. vagi maste" — sdeloval pied Oasem p. Anton Kueera 7525 Ellis glen S.P.J.S.T. Jednoty. ave. Chicago, Ill. "Mohl jsem psati davno, vas vzorek Esko masti mne zbavil ko2ni vyraky, ale eekal jsem na vYsledek u sveho pHtele spoludelnika, kterY po 3 roky pRikvx-fit trpel stra glivou pragivinou, kterou Vviizttie ve gkere soudni a Dravni zfilditosti. abstraktv. nosledni si pry ptivez1 z Kalifornie, kde praci na forme si omyl nohy v vale. atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS. zamoienem potoce. Zkou gel vge moZne a ja se vzdaval nadeje na NEBEZPEONA VBC. vyleeeni, kdy jsem mu poradil Esko a sam mu o vzorek poslal.

Nag i'aludek a zdivaci astrojI Jest Ukrajinec a proto sam psat jsou pota'2eny blanou, ktera jest ye- nemohl. Ted' kdy jsem jej nalice citliva a lehce zranitelna. Tudii vgtivil, ukazoval mi Ms.* vyraZky jest to velice nebezpeene Ugivati proste nohy a prosil, abych i za silnYch leku, soli nob mineralnich neho podekoval. Chysta se na ceprostfedkii, kdy trpime zficpou. stu do Ruska a v kufru ma jit Mimo nebezpeei, ?ie pogkodite si za- zasobu teto piimo zazraene maiivaci organy, tyto leky -poskytuji sts". — Vfge uvedene doporueeni pouze doeasnou alevu a elovek jest jedno z tisicit, jet' dochazi stasi na ne zvyknouti. Chcete-li zba- le firms W. F. Severa Co., v Ceviti se zacov. u giveite HERBINE. dar Rapids, Iowa, ktera po 53 roprojimact prostfedek, vyrabei4 ky zabYva se vyrobou spolehlivYch bylin, kteryr pilsobi zcela negkodne, domacich piipravek mezi nimiZ pfirozenou cestou. Herbine ma na Esko se nachazi na prvem mists. sklade Old Corner Drug Store ye Dopig te si jests dnes o velkY vzoWest, City Drug and Jewelry Com- rek Esko pine zdarma a mejte kepany, Temple, Texas, a ye viiech limek stale pH ruce. Prijde chvi lekirnich.

(7) le, kdy byste jej nedali ani za R13) padesat dollara 0 DOSPtLf MOHOU DOSTATI DES..SKE- NEMOCE. g Dospeli lid mohou a east() trpi, s pomoci teto bezpeOne a spo-, leblive pfiprayky, jei piinesla O es tskSimi nemocemi. A obyeejne mafilevu a pomoc tisictim za ji je v daleko nebezpeenej gi forme yiee jak 50 let. nei deti. Na pfiklad: Mnoho dospeNeobsahuje ISTch lidi trpi eervy, ae mnozi se Akodlive domnivaji, ge tato nemoc vyskytidrogy. je se pouze v detstvi. Zaeasto velice Cena 25c a 50c. trpi a uilvaji drahSrch lekil, anii by Dostante si hey jests dnes tugili, ze Zervi jsou nfieinou jeji alp od sveho lechoroby. A piec, pfiznaky jsou ty karnika n e b same jako u deti, ztrata chuti k J)iite piimo ztrata telesne vahy, skiipeni zuUved'te jmeno sveho nepokojn:cr spanek, svedeni nosu lekarnika. a koneeniku, bfi gni bolesti. Ten sam lek, ktell jiste a ne gkodne vyhani W. F. Severa Co. rfizne druhy eervikil v dets14Th pflCedar Rapids, padech, pusobi s 14sledkem i phi do03 Iowa spelYch White Cream Vermifuge no, sklade u: Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry cow' BALsAm Company, Temple Texas, a ye ylieh lekirnach.

(1)

GEO. E. KACI

ZASTAVTE TEN KA EL I

SEVERA's

Strana 15.

Pomohl jejim detem.

"Nemohu opomenouti vyjadtiti y am sve diky za Dra Petra Hoboko," pile pani Louise Lapinova z Boundary Falls, B. C. "Moje dye ditky mely zvyk, moeiti do postele, jestlite jsem je dvakrat nebo tiikrat za noc nevzbudila. Leeeni nemelo itspechu. Mela jsem Dra Petra Hoboko doma a ptiglo mne na mysi, abych zkusila lek na detech a k memu piekvapeni docilila jsem dobrYch vYsledka. Deti se zbavily nesnaze a spi celku noc zdrav'm spankem." Tento blahodarnY bylinnY lek jest dobte znamy prospegnYm neinkem na pochod vyme govani, nejen pravidluje stieva, ale tot' zvy guje tok moee a tim poinaha pkirode k obnoveni pravidelne Oinnosti techto fistroka. NenatZete-li jej dostati ve vagem sousedstvi, pi gte Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. 0

Nalezne stoji za to. "Pane generalni tediteli, jsem gt'asten, yam mohu oznamit, ze jsem nalezl ye vagi sleene dceti svou sti —" — Generalni teditel (suge): oeekavate nalezne 500.000 KO." 0 Dr, TAROKY raidete opet dostati sa $1.75 hru, po gtou vyplacone. Objednoyky posilejte na (dz) choslovak, West. Texas.

C• •Chernosk pRANriffx

Stail Mladi Svorni ye chvale.

"Etna, Pa. -- Je mne 66 let a vskutku nemohla bych postradati TRINEROVO HOtiKE VINO ktere mne udr'Zuje phi zdravi. Pi. J. Kusluchova." — "Chicago, Ill. Je mne 80 let a mohu rici, 2e Trinerovo Hoike Vino je nejlepgi lek pro Zaludek. Vivian Patner".

To je vzacna shoda, ale Trinerovo Hake Vino ji zasluhuje. Behem 44 let nezklamalo nikoho, kdo trpel zacpou, plyny, bolenim hlavy, nechuti k jidlu. Ve v gech lekarnach. Jos. Triner Co., 1333 Ashland Ave., Chicago, Illinois.

Za 19 roku Nonat vyledila tisicAm rheumatism, pichani na prsou, bolest zad, boku, u srdce, ialudku, sel, lig ej, stare a otevfene rang, omrzliny, opafeniny, spaleniny, ty, boule vydlaky, podebiraniny i priou 'Zen, otravu krve od zraneni rezatYm pfedmetem, hmyzem nebo travou, kuki oka, mozole a mnohe. jine bolesti. Vytahla bez poetu venYch i ocelovych trisek, jehel, Prava mast je s Trade Mark

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55e a $1.05. Ptejte se Vageho lekarnika neb jednatele, ale nie jineho neberte, radeji pi gte piimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena. California.

Vvfizuie vegkere soudni zfilditosti fliadovna: 821 Bankers Mortgage NEPiliJEMN/ PREDMET. Building. Dies nlici naDroti Kress budove Ne vgecky vS7kony ZlYota jsou praTEXAS. ve HOUSTON. k uvaiovani. Proto asi nektere matky nechti doznati, pfiznaky jako : ztrata spanku, hubnuti, nechut' k jidlu, svedeni nosu 6eskit jidelna, restaurace a prsil, znamky, ktethni jejich deti a pivnice easto trpi, jsou zpilsobeny eervy.

714 PRESTON AVE. Mnoho matek se ale pfesvedeilo, Houston, Texas. po nekolika davkach White's Cream Jos. Ko g ut, majitel.

Vermifuge", tohoto jisteho a ne gkodTelefon: Beacon 31734. nob° vybaneee 'Cerra, v geekv pfizPravidelna jidla a lunee. naky zmizeji. Muiete koupiti lahev Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, White's Cream Vermifuge za 35 cts. rfizne druhy vino a doutniky. u: Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Mluvime &sky.

Temple, Texas, a ye • ech MarHoboko stale na sklade. nich.

Zylagtni stoly pro rodiny.

(6)

RED FRONT

Nejrychle I do teskosloveriska

BREMEN • EUROPA RYCHLIK &aka v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete primo do Prahy bez piesedani rTebo cestujte na oblibenYch Expresnich Pamicich:

HAMBURG - .DEUTSCHLAND ALBERT BALLIN. - NEW YORK OKRU2Ni. LISTKY, TitETi TitIDA a NEW YORKU do PRAHY a Zpet

*181,50

a vfge.

Rovnei pra,videlne odjezdy proslulYch kabinovYch lodi.

Vyteine ieleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

Informace u vag eho agenta nebo u

HAMBURG-AMER1CAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 1034 MAIN STR., HOUSTON, TEXAS.

Strana 16.

VOLIUMI OKRESU MATAGORDA

Oznimeili 'LaMar All political advertisiment must be paid in advance.

Nide uvadime kandidaty, ,teti vas Zadaii o hlas a podporu v demokratickStch prirnarkach, dne 28. dervence 1934.

TOM F. HUNTER za guvernera.

WALTER C. WOODWARD za statniho vrchniho navladniho 0. H. CROSS za kongresnika z 11. distriktu.

Okres McLennan:

W. B. MOBLEY za gerifa:

Osear Barber za okresniho Soudce.

N jinm miste Mena. i V(stniku nDleznou oznameni pana Oscar kt+erti se uchazi za okresniho soudce. Pan Barber jest skuteene mu2em schopriS r m a zaslou21 podpory aeskYch volicu, neb vkly byl a jest pfitelem naeho du. V dobe pfitomne zastave, fad zapisnika dani, ktery Mad ma po dobu osmi let. V Made tornto se znamenite uplatnil, neb za jeho iikadovani bylo u g etteno .daneplatcfn rnnoho penez. Neni tedy pochyby, Ze by se neuplatnil v Ufdade okresniho soudce. Pfedem Vem dekuje za Va g hlas a podporu.

• .

R. A. Kleska za vibereiho Dani.

Pan R. A. Kleska oznamuje ve Vestniku, podinaje timto tSrdnem, o Mad vStereiho dani, kterS7Z JOE ALEXANDER fad spravne a ku v g ebobecnemu uza Odhadei-VSrberei Dani spokojeni zastava, poslednich osm JOHN DOLLINS rokfi. Jeho rekord v *fade tomto za zastupce cis. 1. okres McLennan jest jeho nejlep gim odporudenim.

Slibuje, bude-li zvolen, Ze se v g eJ. E. BATSON moZne tak jako v minulosti, vyza okres. superitendenta gkol nasnaZi konati svoje povinnosti Okres Ellis. spravne, poctive a ye prospech LYNN B. GRIFFITH. kakieho daneplatce. Pan Kleska za kriminalniho okres. navladniho ma nejlep gi odporudeni od mnoha krajaml a Zada. Vas opet, byste Okres Matagorda. jej v pfi gtich volbach podpotili OSCAR BARBER, za Okresniho Soudce — County Va g im hlasem, za sea yam pfedem dekuje.

Judge.

• Harris Mimrier za gerifa.

R. A. KLESKA V sloupci oznameni kandidatfi za VSiberdiho Dani— Tax Collector naleznete take jmeno pana Harris JOHN VACLAVICK za Okresniho Komisafe — County Milnera, kterSr se uchazi o znovuzvoleni do fifadu g erifa. tfad geCommissioner. rifa zastava, spravne a slibuje vo HARRIS MILNER i naddle bude konati za erifa— Sheriff. svoje povinnisti spravne a nestranne ku kaldemu obeanu tocmougitopoommomontionomoilloomonoonnoionminnummuillatk hoto okresu. Zde zada Vas o Vapodporu a hlas, za de2 Vam lk T Ne pfedem dekuje. Pamatujte na nej pfi primarkach.

GIBSON GAYLE

za odhadeiho-vSrberdiho dani

i‘ae po5ta.

Vtichni kandidati Zadaji Vagi podpory pfi "White Man's Union Yoakum, Texas.

(Pol. Adv. pd.)

Na g i vyhrali! y e sporu jestli se Primarkach" ma dovoliti desk-a, fee neb Ceske Zivati a pravnik Motis bude miti programy pies rozhla, g ovaci stani- volnou ruku v fizeni svSrch eeskSrch ci YOKM. KdyZ ji2 se hralo pfes program') a to bylo dam° do novestanici YOKM bezmala rok nepte- ho kontraktu k upine spokojenosti trZite s nejvet g im fispechem ye pp. Motise a P. Netarduse. Tedy 24ti C'eskSrch programech deskeho budeme miti v g echny eeske propravnika p. Emila J. Motise z Yoa- gramy pfes stanici YOKM jako kum a pfi kterSrch fidinkovalo 23 dtive kaZdou nedeli a novS, das nejlep g ich d'eskSrch kapel v janim je od 1:45 do 2:45 odpoledne.

Texasu, tu najednou se objevi noPani Jan Pulkrabkova, st., slavS7 teditel stanice YOKM a kdy vila sve 70. narozeniny v sobotv poslouchal program dne 4. 'Mora, Se gli se v g echny dcery s muZi:„ Dr. kdy ffeinkovala Jandova kapela z Emil Pulkrabek z Flatonie, aby HostStria, sleeny Jandove ve zpevu a vlp. Ka gpar s deskou fedi, tu pomohli oslaviti tento den. V deset hodin byla ptichystana velka dostanu pisemnSr rozkaz od novesvadina a sve matce ueinili rados' ho teditele, k jenom anglicka fee pfekvapenim. se dovoli toto je Amerika.

Pi. Johanna Petrova, stare. osadNa to mu odpovedel mistrne prav- nice ph Sweet Home byla pochonik Emil J. Motis, kterSr fidi tyto vana minulSr tSrden po deli nemoCeske programy pies stanici YKM ci. Smrt ji vysvobodila z dalgiho skoro jeden rok. Na to se otazka trapeni. Byla pochovana na kat jako °hen a lid zadal dava- hititov y e Sweet Home. ti protest, dopisy se hrnuly a zaEmil J. Motis. tim pravnik Motis pfeloZil vgechny dal g i programy na jinou stanici a Nedorozumeni. Ona: "Podivej se, podal o tom zpravu v 25 listech. v2clycky, kdy pan Prochazka jdo KdyZ, p. novSr fiditel videl odkud z domu, kSrva na svou mladou pavitr fouka,, rychle si zavolal pra y ni je g te na rozloudenou. Prod' to -nikaMotsedanicYOKMa nedela g ty, Emile?" — "Ja pietam se s nim dostavil Dr. L. P. ce pani Prochazkovou neznam.Netardus a to jste meli videti ten Na domatim veeirku: "Jifidku. pfevrat na na g i stranu. Ceske pro- jdi uz spat, hled', kufatka jiz gramy pies stanici YOKM budou tak6 spi." — Jilidek: "Ale kvoejako dfive a eeska fed se bude P- na s nimi."

Ei1111111111111111111111111111111111111111111 ■ 1111111!1=1111111i111111111111D111111MUM111111111111111111111111111114,

ye stredu, dne 21. imora 1934.

VESTNIK

Pou6ive

oznamovaili

Mali? Oznamovatel eeske de v cc, dobreho ciiarakteru, prii en'ileho vzhledu, chce

TVEP Peihne se iena k vykonave,-

ni domaci prase a dobra kuchatka, ktera se neboji prase. StalS7 domov pro schopnou hospodyni.

Dr. A. S. Jarvis, Troup, Tex. (14-15

Uvedomuji hudebniky, 2e delam.e natrubky (Mouthpieces) ktere maze hratl nekolik hodin bez pro v g echny plechove nastroje, na anavy. KrasiV solov-Sr ton. Spravujeme v g echny nastroje, tee zlatVELIKA LACE: nicke a hodindfske veci. PiSte o 214 akril dobre dernice, 3 mile podrobnosti na: Rovieek Music od West, v g e rovne, pilda, musi (11-dz) -House, Waco, Texas. prodano. Velika lace, jen $65.00 akr. Mime splatky.

ZVLASTNI NABIDKA! MARAK LAND & TITLE CO., Za pHeinou roz gifeni adresaie dam Rud. J. Marak, odinenu 50 cent* za 10 jmen (15) adres tomu, kdo pale $1.00, dostaWest, Texas.

Dir Sazenice zelove, nejran- ne za $1.50 nej g iho druhu, 500 za 75c; 1000 tOUPALOVA LINIMENTU Tato nabidka jest dobra na kratza $1.25. Cibule bila a 2lute, Berkou dobu, pro6e'i jednejte hned. Pomuda, 500 za 60c; 1000 za, $1.00.

Vg e po g tou vyplacene. Hallettsville 4lete C'ek anebo M. Order s objedPlant Farm, Hallettsville, Texas. navkou na: bYti prodavackcu v dobrern obchode. Jest spolehlivou. — PiSte anglicky neb Cesky na: Miss Lola Kayo, Iago, Texas.

(15-pd)

(14-15)

JOHN TOUPAL, Caldwell, Texas. (dz)

DIP Tabak listovy" mam na pro akr-■ TAROKY mukte °pet dodej; pi g te si o vzorky zdarma. Cena tabaku 20c, 15c, a 10c. Dovozne stati za $1.75 hru, po gtou vyplaneplatim. John Hre.dek, Portland, cene. Objednavky posilejte na 6eTenn.

(14-17pd) choslovak, West, Texas. (dz)

.111111.0 ■0•11■0

•01■ 041/0.0.

•

0011.0.11•04011•041/0 04•11•0411111.0411.0■1

0•111111.01■0■0111111111.04111.

Srde'ene Blahopiani br. J. Krulikovi a jeho vyvolene druke

se g. Helence Tesaiove ku dni jejich sfiatku Jak potile"ek cisty luenou se vine, tak necht' ziti Va ge spokojene plyne, ye Id-ovine" fiche slavik sladce peje, tak necht' slunk° gtesti na Vas se smeje.

Vae nejlepSi Vim preji ve Vaaem brafri a sestry

00111.0•111•0411111.041•10.0•11.0.1111114.1111.1111111.0•1011. ■.=11.041111.0•11100■0•1•11.0

Oznameni funrti a dikuvidani. ,34 V hluboltem zalu oznamujeme fgem piatehim a znitr;,:lu, ze zemfela na ge milovana manZelka, matieka a bableka

ANNA KRUPOVA, dne 10. Imora 1934, po dlouho trvajici nemoci, ve staii 67 rokii, a uloiena byla k feenemu odpoeinku dne 11. anon. na skidmorskjr hibitov.

Timto vzdavame srdeenSr dik v gem tern, kdoi po eas nemoci na§i drahe, hledeli vypomoci a jeji posledni hodiny iivota hledeli zpiljemniti. Take srdeenk dik viem darcim kvetin a zaroven diky vg em tern, kdoi nagi milou doprova,zeli na posledni ceste a srdeenSr dik adu Slovan Jihu eislo 26, S. P. J. S. T., za poctu fadovou.

LUDVIK KRUPA, DITKY A VNOUtAT.1.