Vestnik 1934 03 07

an Slovariske Pocipor ici J ecinoty Statu Texa

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS

ti-edu, (Wednesday) 7. bfezna (March) 1934.

eiSLO 17.

SVETLE PAMATCE BEDrUCHA SMETANYG TJZEME TO kid, ze tento rok buds Bedt. Smetany vzpominati opravm du celY es. narod i cely kulturni Svet za hranicemi esl. republiky, aby vzdalna byla Ucta, pamatce a dilu jednoho z nejvetg ich, jedineho, opravdoveho genia eeskoslovenskeho umeni.

V aem spoeiva vYznam Bedficha Smetany, jehoZ stodesate vYroai narozenin pfipadlo na 2. btezna? Cim byl a je na gemu narodu?

Narod jako narod 'Zile v pfedni fade kulturou, jeji nejkrasnej gi slogkou je prave umeni. A Smetana je zakiadatelem a pfimo tvrircem umeni, je2 nejvice odpovida, karakteru a hudebnimu a zpevnemu zalo geni es naroda. Dal mu umeni zdrave, silne, diste, radostne, dal mu umeni ryze 'Ceske a pili torn pfece zase umeni cele, moderni a svetove. Dal mu je v dobe, kdy jazykove • probuzeny narod potfeboval prave nejvice kulturni napine pro svoje eektvi a dal mu hned umeni, je g se dotYkalo samYch vrcholkri umelecke tvorby svetove a narod postavil tim razem do stejne fady s narody kulturnC nejpokrodilej gimi. Tim vgim postavil se Smetana do pfedni fady buditelri Cs. naroda.

Ale probuzenY narod musil bYti take osvobozen a dosici statni samostatnosti. Co znamend Smetana pro es. narodni revoluci?

Aekneme kratce. Dilem svYm ji pfipravoval.

Ba vic: on narodni Cs. revoluci, padesat let napfed, ne'g k ni doglo, dal jasnY program.

Napovedel jej v "Libu gi", ale urdite vyslovil v "Me vlasti".

"Narode miij drahy — pravi tu mai krasnou viast, mag slavnou minulost, bYvals svoboden, mils vlastni stat a ted' jsi v porobe. Budeg znovu svoboden, dobudeg samostatnosti statni, ale jen tehdy, pfijde g-li tYmii cestami, jako Tvoji piedkove tabor gti. Vek ye svoji silu, zvitezig, musig zviteziti!"

"Tabor, tot' program Ceske narodni revoluce", tak znelo to z nadhernYch akordri symfonicke basne "Blanika", zatim co politika k teto jasnosti narodniho programu revolueniho jests ani ve snach se neodvagovala, a dlouho se nepropracovala a snad ani nernohla. A Smetana mluvil tu narodu vegtecky, pfimo jako prorok. Prori viterstvi narodni revoluce bylo proste jistotou. A opravdu. Za svetove boute otevfel se Blanik, blanidti rytill. — legionafgti bogi bojovnici, sdrugeni v plucich mistra Jana Husi, Zi gky, Prokopa Holeho, vitezne brali se svetem, aby za vedeni novodobeho vojvody naroda dobyli statni samostatnosti. A to ani nevzpominame, jak "Libug e" a "Ma vlast" silily za valky ty, kdog byli doma a ptipravovali 28. fijen Ale ted' si uvedomeme, za jakYch okolnosti, v jakem stavu napsal B. Smetana tato sva monumentalni, nejvetg i, nesmrtelna dila.

Napsal je, kdy nan dolehlo nejvetg i utrpeni fysicke a soudasne i du gevni. Stihla ho te g ggi, jaka mute hudebnika-kachorba,nejt postihnouti: ohluch. A soudasne teke zapasil s nepochopenim sv, -ch vrstevnikti, s

lidskou zlobou, je g se mu stavela v cestu, a s hmotnou bidou. Ka gdY jinY by byl podlehl.

On v nadlidskem vzepeti postavil se osudu, neustoupil, povzdechl zaplakal, jen jako by stranou a pro sebe v nadhernem smyocovem kvartetu "Z meho givota," ale 1 tam svoji bolest vitezne pfekonal vlastni bolesti musily stranou, napjal v gecky svoje nervy, aby narodu dal to nejlep gi, jak si byl pfed tim Tou rigasnou mravni silou postaN jeho zpevoher tydi se do vY g e obrovite, do rozmeru titanskYch, tak ge stoji pfed nami jako opravdovY Heros Cs. naroda.

•:•10•0411■11,041■1•0■04/110.041■0411111.04111M.M.I.1111.1.1.04/a1.41111011.0.1111104

Na g viidce

I

G. Masarykovi k 84. narozeninam.

Kdy2 pfeekali jsme tfi sta dlouhYch let, vyrostlYch z galu, krve, slz a bed, kdy pfedkali jsme valky potopu a shodli s gije jakmo otrokri, i dale vefit chcem a vefit budem: On je nak nadej, On je nage vira!

A narod jeho —? nikdy neumird!

Jeho ruka zlata, byt' u g vraskovata, ukazuje stale dal, aby narod neustal: "Nebat se a nekrast, v poctivosti 'Zit!" Pak teprve budem' Masaryknv lid, pak teprve poetive si fict: On je nage nadej, On i nage vira — Masarykav narod nikdy neumird!

J. Hradil.

44. 11•1•0•11.1.0.11114141101.11111111. 0..0■04■0•01110.0■04.1■1111.0■04110.0.111.1.111■.■ >t.

Idea Smetanovy hudby vyrostla z ideji demokratickYch. Smetana rosti s Havliekem, mil obsahlY zajem pro v gechny zjevy, je2 jej obklopovaly aneb se teprve tvafily. Lee jeho umelecke nadami ji g od detstvi rozhodlo, ze nemohl bYti nieim jinym, ne2 hudenikem, a to zprisobilo, ze ideji slou2i1 umenim. Dal tak umeni novy vYznam. U Smetany neni stopy po umelecke aristokraticke osobitosti, jeho umeni nespele jen k tomu, aby vyzpival sve veci, jeho hudba neni sama sobs Udelem, nybr2 stoji y e slutbach givota, prase tak jako veda di politika. A tak pojem umelce je u neho jinY, ne g calve bYval. Nestadi mu jen vytvokit umelecke dilo, Smetana domY gli demokratickou my glenku i v umeleckem givote. Jak bojovat a pracovat, dal nam skvelY ptiklad. Obsahem

Smetanova dila neni Utek ze 2ivota, naopak vale, obsahnouti jej v pine sloZitosti a rozloze a k tomu ptistupuje laska k lidu.

Smetana ji2 od sveho detstvi, od r. 1848 pak uvedomele chtel bYti, a stal se, pevcem lidu, zapasit s nim a bojovat skladatelsky, jako s nim bojoval ve jmenovanem roce na ulici. I to je podmineno jeho osobnosti a povahy. Jeho umeni je kladne a posilujici a prave tento rys mei mohutny vliv na Si rozvoj. Proti romantickemu Skarohlidstvi zachoval si Smetana sviij rodovY a lidovy jas Zivota. V nem lidovost neni ozdobou Ci zabarvenhn, nYbrZ obsahem demokratienosti, v nein2 citime, ze Smetana nemluvi za sebe ale za celek. Odtud plyne jeho velikost umelecka, i osobni. Neslevuje proti nikomu na svem umeni, jde neoblonme za skuteenostmi a Ceho se dotkne ruka mistrova, yyprYSti jako pod zazraenYm dotekem prorokovy hole pramen vynalezeni, proud lyricke krasy, Ziva, voda obrozujici a uteSujici srdce i duSi, wady saliva nas ku blaZenosti mocna, vina hudby citove neodolatelne a svrchovane jimave jako rumenny popraSek na divei tvati, vyvolanY studem neb laskou. Toto eiste, panensky nedotknute kouzlo je vedle vyhraneneho razu narodniho z nejvetSich a nejvzacnejSich vlastnosti Smetanovy hudby, ureujic jell zvlaStni raz, jeji tklivou, srdce *v nejhlubSich hlubinach dojimajici kras,u, a i jeji monumentalni jednoduchost.

Bedfich Smetana byl z rodu onech vzacnYch tvfircu, jimi2 tanul v hudbe vady na, mysli mozartovskY ideal, jak byl formulovan Painem ye" Filosofii umeni": Hudba zpevna, ptijemna, a2 do vYrazu tragickych cite.

Hudba zpevna: nebot' eechoslovaci jsou rod zpevnY a Smetana byl ptedevSim chem. Hudba, rodici se z melodic, odposlouchane na srdci naroda.

Vysoko postavil Smetana chram svYch snri a pfece ka gde dite najde k nemu cestu: gadat' jen upfimny pohled a citlive srdce.

Smetana miloval givot a uctival ye vgem givoucim hluboke tajemstvi 2ivota. V ge, co snit, myslel ,psal a miloval, bylo s nim pevne spjato, prfStila z jeho odvelYch pramenil.

SvYm umenim povznesl Cs. narod k Urovni svetove, stanovil novY zakon a nove hodnoceni, byl a zustane valcern, uditelem, ,iychovatelem a gafivS7m vzorern. Vzorem umelecke i lidske poctivosti. Nesa tegkY kfig bolesti, neklesal Smetana, nebot' byl si toho cele vedom, ge smysl givota je: prace a °bet. On, jen nalezal i za dob nejvagiho utrpeni silu a ritechu v praci, jen2 nemel jinC touhy, neg slougiti svemu nadev ge milovanemu narodu, on, jen za dob poroby zpival vitezriou piseri osvobozeni v "Daliboru", "Blaniku" a v "Libu gi", zristal nam jako nejkrasnej gi pfiklad ryziho charakteru silne, ukaznene vrile.

Pamatka otce desks hudby budii po is ehnana, a bud' pochvalen Ruh, ze nam dal v Bedfichu Smetanovi urnelee z nejvetglich, kdy Eli, a Ooveka stejni velikeho:"

Strana 2.

RVNIHO eeskeho uditele v okr e s u P Fayette, A. M. Konikovskeho, spolkoveho pracovnika i vYborneho malife v Ellinger, kneze Jana Chromeika y e Fayetteville a mnoho jinYch. Mladi krajane poslouchali vYpravovani sveho noveho pfitele s nejvettim zajmem.

Pan Veleeicky byl vribec zajimavYm vypraveeem a pfechazel od pfedmetu k piedmetu tak lehce, 2e proud hovoru plynul pti tom stale hladce, svitine, stale upoutaval.

0 eem ftem si s nim v pomerne kratke chvili pohovotili! 0 politice, o sportu, o eeskych vecech, sokolstvi, divadle, hudbe.

A kdy/ snidane se koneila, lovili z jine studnice a pfemilaly se vtelike vesele feel a /erty. Zdalo se, /e jej spolednost mladYch mu/a, ktere mu tak zvlattni nahoda pfivedla do cesty, obzvlatte teti, nebot' prises jim vstkic s novym navrhem: "Nespechate-li, pfatele prilis domt a minite se v Galvestonu jette pozdr/eti, 0'6,1 bych si, abyste byli dnes mY mi hosty. Zavezu si vas k nam, uke,/i yam sve male museum, pochlubim se yam svou knihovnieku, jestli vas to toti/ zajima, nu a odpoledne bychom si tkeba zajeli bud' na ryby, nebo sli do divadla ci na midovy zapas — co2, nejake, zabava pro vYletniky se u2 v/dy shleda. . . Musim yam totit kici, ze prave aivam avYch prazdnin," dodeval.

Dutek se dlouho nerozmYtlel — pkijal. 0krani jeho listek na vlak byl platny pro dvoudenni pobyt. Aekoliv mel pilvodne v vratit se hned veera noenim vlakem, kdy/ to nahoda tak zatiriodrchala a zase tt'astne roz/modrchala, bylo mu to ji/ jedno, ptebude-li zde i jette tento druhY den.

Za to Oak Chvojka s Ma gkem ztstati nemohli. Vyjeli si pouze na jeden den a nemeli to doma na sve farme zatizeno, aby jim kdo obstaral poklid tahount, kravek, patika, drtbe/e. A take prate na poli eekala.

Museli zpet co nejdfive. Kdy2, pfesvedeivte se, kdy jede nejblifti vlak, meli se k odchodu na nadrai, byl pan Valeticky pohotove je tam dopraviti. Oni vtak rozhodne odmitli.

"Jest nam rozhodne zapotkebi aspori to kratke prochazky na nadra/i. V/dyt' jsme "sedeli" celou noc a vet vlaku budeme zase musit pies dye hodiny seat — tudi/ mezi tim sedenim a "sedenim" bude utitedno se projit," zasmal se Chvojka.

Rozloueili se ptittelsky s pkanim "Na shledanou!" Za nedlouho na to Karel Dutek vstupoval jako host do domova VeletickYch. Pani Veleticka jej srdeene uvitala.

"Vidite — jaci jsme," klepal Dutkovi na rameno pan VeletickY. "Jak vas moje mils Mali vita. Proste, /adne freze, /adne kudrlinky, my u/ jsme oba takovi. Nedr/ime na ceremonie. Vte co varn povidam je: bud'te u nas jako doma!"

Pan Veleticky vypovedel sve choti co nejstruenej podivnou udalost s jejich chevroletkou, o ni/ vetra mysleli nejinak netli ze jim byla ukradena. Pfi torn rozpovidal se i Dutek a vysvetlil podrobnosti celeho pkipadu.

"Olovek aby se tomu nyni smal," pravila pani Vele/icka, "ale vy jste se tomu asi nesmali, tam kde jste museli pfenocovati."

"Nebylo to tak zle. . Ovtem, divne se to rYmuje, vyjeti si na vYlet a tak jej zakoneit."

"Nu, vtak jste jej jette nezakoneil — je'Ate jste na vYlete," pfebral Dutkovi slovo pan Velteicky.

"To snad bych mel jette zase nejakou chevroletku nekde sebrat — nebo lincolnku tentokrate jak to minite, pane Veleticky?" zasmal se Dutek.

"Tak ne — Panbth chrari!" Vtichni se small. Pan Veleticky pohrozil prstem sve choti: mila Malt ze ty na torn nese§ hlavni vinu, 2e ti dobki hoti byli nuceni pfenocovati pod petlici?"

"U/ je tomu tak. Ty's mne veera vytahla do to vats schtze u S . lechtfl. Tak se stalo, jsme nebyli doma, kdy/ tuhle pan Dutek a jeho spoleenici sem ze stanice tele-

VESTNIK

"Alespon do Galvestonu: Napsal 0. B. PokornY.

fonovali. Kdybychom byli bkvali doma, bylo by se hned veera vtechno vysvetlilo a nasi krajane by nebyli bYvali nuceni spat na kavalcich."

"Ale to bychom take byli pritli o stratne zaj imavou zkutenost," dolo/il Dutek.

Pani Veleticka odetla do kuchyne, aby se starala o obed. Pan VeletickY vzal Dutka do sve "kufarny" — tak zval svoje zamilovane misteeko, pokojik, kde mel na jednom konei pine ptihro,dy knih a na druhe strand na dvou dlouhYch stolech, modrou sametovou latkou krytYch i v nizke, ale dosti rozmerne ploche zasklene skkini, podivuhodnou sbirku ruznYch pkedmett, drobntstek, kuriosit, je2 nastkadal behem mnohych let.

Bylo to skuteene museum. Mistnost byla pakne vypravena, pilsobic dojem fitulnosti a vabneho mista k posezeni. Dutek mel pro obe jak knihovnu tak i sbirku, opravdovY zdjem, prohli/el, vyptaval se a pan VeletickY ochotne vysvetloval.

Bylo nepochybno, 2e start' krajan natel v Dutkovi zalibu. Ze v nem Dutek, dobrosrdeenY, ptimy, mladY mu/ slutneho, nevtiraveho chovani, vzbudil zvla/tni zajem, ukazalo se, kdy/ po prohlidce knihovny a "musea" posadili se do pohodlnych ktesel zapalili si po doutniku, jich/ mel pan VeletickY celou zasobu v pane zpracovanem pouzdru z morutoveho dkeva. OtevfenYmi dvetmi vedoucimi na stinnou verandu proudil do pokoje vlahy vzduch pkimoti. Sotva se usadili, poloill hostitel mlademu neodekavanou otazku: "NepomYtlel jste nekdy na zmenu povolani?" Pki torn upfel sve zraky zpytave na hosta. "Myslim, zda jste kdy uva/oval o za,meneni sveho dosavadniho zamestnani za nejake vYhodnejti, ye kterem by yam zarovers kynula lepti vyhlidka do budoucnosti nein pki pouhem 1-emesle?"

Dutek nemel hned odpovedi na tyto 002ky.

"Ptekvapujete mne ponekud, pane VeletickY," pravil po chvilce pfemYtleni. "NeptemYtlel jsem o torn — aspori ne vane."

"Chci yam kici toto," ujal se opet slova pan VeletickY. "U nati firmy pfittiho mesice budou ueineny jiste zmeny. Dva nejstarti z fikednikt odejdou do vYslaby, bude proveden postup a bude nutno zjednati dye nebo tki nove sily — ja sam stanu se podilnikem firmy, co/ jen mimochodem. Jsem pkesvedeen, 2e vy mate schopnosti, abyste mohl zastati nektere misto v natich rikadovnach. Kdy/ bych vas doporudil, byl byste zcela jiste pkijat. Ovtem, musil byste zaditi, jak se fekne, ze zdola — ale to nevadi — ze zdola se mono dostati nahoru a pki svedomitosti a pili byste brzo pokrooil. sam bych vam byl v l'adatku napomocen, abyste se snadno do svYch tkolt vpravil. Mel jsem v Amyslu dati tuto pfile/itost nektere mu mlademu krajanu a vy se zdate bYti pro tu vac stvoten. . .PfemYtlejte o tom!"

V torn bylo slyteti hlas pani Veleticke nekde poblize na veranda: "Ty a jsi zpet.

To je dost brzo! Pojd' tatinek ma hosta — jdi jej uvitat. Jsou v "kukarne". V male chvili na to bylo zlehka klepnuto na ram otevtenYch dveti a dovnitt vstoupila mlada divka v svetlem letnim tatu, s koketnim kloboudkem nad sve/i, rii/ovou tvakiekou.

Dutek vyskoeil. Spite biesku z eista jasna by se byl mad, ne/li tohoto. Vstoupivti nebyl nikdo jinY, nezli divka s dtlkem v bradiece. "Jeho" (lama z vlaku!.. .

"Sleeno — — —!"

"Pane Dutku — vy —?"

Oh! — Ona si zapamatovala jeho jmeno!

A jak jej zablailo, /e v hlase jejim — pies to, ze byl zavalen vinou nahleho, mocneho vzruteni, domnival se zachytiti jaksi radostnY zachvev.

Mantele hledeli v pfekvapeni na oba mlade lidi, az koneene pan Veleticky vyhrkl:

Ve stfedu, clue 7. brezna 1934.

•cy se s panem Dutkem znate, Vojtetko?"

"Zname — tot/ trochu — od veerejtka, ale ja nevim myslim, ze jsem mu zapomnela kid svoje jmeno — — —" "Ale, ale — tak? Nu — tu yam tedy, pane Dutek, ptedstavuji natl. dceru Vojtetkul Pkijela veera z Dallas domt na prezdniny."

Kdy2 prvni vinky vzruteni pfetly, nastalo vypravovani, vysvetlovani.

Dutek vypoveelel, jak zapoeal svilj vylet lidera s chybiekou spachanou zapomenutim kapesniku; zminil se o vYmluvnen3. Weisnichovi, vylieil ptihodu se zmrzlinou ye vlaku, jak v clusledcieh jeho ranniho pfehmatu s kapesnikern se ostatni v /eleznienim voze na jeho fleet vYborne pobavili a jak celY ten patkvil tak poboukil sleenu, se kterou se prave malou chvili pied tim seznamil, utekla prye, do jineho vozu.

Zde jeho vypravovani bylo pkeruteno sleenou Veletickou.

"Ano, pane Dutku," pravila, "ja vas prosim za prominuti — abyste se na mne nehhneval pro tu moji potetilou neptistojnost — ale teinkovalo to jaksi na me nervy, ten pustY vYbuch lidi tam ye vlaku, /e jsem si nemohla pomoci a tak bezdeky se stalo, co, mne potom dost mrzelo. Ze jsem se nevratila do vozu, abych se yam omluvila, tomu, vim, 'le se nedivite — netroufala jsem si tam ji/ vkroeiti po tom vtem."

"Prave naopak, sleeno — vyste mela pkieinu bYti poboufena. Ja byl ten, kterY toho byl pfieinou, tedy na mne jest 2adati vateho odputteni. .!"

Kratce na to — to ji/ byla zase jinx kapitola — dovedela se sleena Veleticka, co Dutka potkalo v Galvestonu. Ukazalo se, /e byla to, prave ona, ktera, si veerejtiho odpoledne s nekolika pfitelkynemi v chevroletce vyjela na nabfe/i, odkud pak chevroletka — zmizela. Vtechno, ftecinko se vysvetill°. A bylo smichu i radosti, ze Karel Dutek pro/il u VeletickYch nejkrasnejti den sveho dosavadniho /ivota .. .

Maly vYlet do "mista oleandrt" ukazal se v posled dille/itYm meznikem v 2ivote Karla Dutka. Mlady mu/ p1-ijal misto u galvestonske vYvozni firmy, jak mu byl pan VeletickY navrhl. Brzo se zapracoval a pfi vrozene schopnosti, pkesnosti a pill postupoval. Za dve lets dostal se ve svem vzestupu -tak daleko, 2e mel pane postaveni. V to dobe se o/enil a 'aeriar ui jiste uhodl, /e choti jeho se stala sleena Vojtetka Veleticka. Na svatebni svoji cestu si vyjeli na Zapad, tam, kde jsou ty divokrasy pkirody, YellowstoneskY park, Karion, horstvo. .

(Dokoneeni) Nadejne vysledky pokusii o transplantaci oei. Prof esoru Wagnerovi na universite ye

Freiburgu podafilo se objev, jen/ slibuje oenimu lekakstvi netutene motnosti. Profesor Wagner zjistil, ze lidske oko /ije jette riejakou dobu po smrti eloveka. tije jette dvaadvacet minut pote, co mu byl uzavfen krevni obeli, a teprve petaetyficet minut znamena krajni mez, kdy ui neni mo/no novYm obehem je o/ivit. Dukaz o torn byl proveden na ut'ate psi hlave. Do zit ut'ate psi hlavy byla umele eerpana eerstva, tepla krev. Pes byl nepochyne mrtev, ale oko reagovalo na vstkiknutY lek a pfi prudkem svetle se zavtela vicka. Budou provedeny pokusy na lidech? Patrne ano. Podaki-li se jim vtak jeden pokus o transplantaci oka z mrtveho 2ivemu, pak to pro tisice slepct znamend p adeji, /e snad piece jednou jette spatki svetlo sveta.

• * * Cechy mely zasluhu i ttesti, '/e jejich vlastni vac v/dy se slueovala s veci celeho lidstva. Z jejich viterstvi rely svet ma prospech; jejich pora/ky nezarmoutily jen jejich deti, ale vtechny ty, kteki pracuji a zapasi za obecnY pokrok; jejich hrdinove nenale/i jen jim a jejich mueednici jsou uctivani ve ftech A. Denis. srdcich, milujicich svetlo.

Ve stPedu, dne 7. bfezna 1934

Oddil dopisovatelsk Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb vadne polemiky, pot'adatel predklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnutf.

Houston, Texas.

Cten.Y pane redaktore!

Prosim o laskave uvetejneni meho dopisu.

Piedem srdedne dekuji.

Je tomu jit bezmala otyti mesice, co jsem z vesela se syYm mantelem a gvagrovou ujitdela k navgteve sveho tatinka, jeho jsem zastihla veseleho a diperneho. Tenkrate jsme jsme si s nim vyjeli do Hermann parku a na projitd'ku po meste. Tet jsme se byli podivati na oslavu vyroei eeskoslovenske Republiky, potadane v tadove sini na Studiwood, kde tarnnejti ochotnici vkborne sehrali nadhernou narodni hru, pod nazvem "Legionatova nevesta". Tat jsem tam setkala s mnoha znarnYmi a pane se tam pobavila. Houstonu zdrteli jsme se pouze tYden, neb nas opet volala povinnost zpet.

Meli jsme prave zkoutky na nOte divadlo, a tu ma piitomnost byla nutna.

Kdyt odjitdela jsem z Houstonu, nepomyslila jsem, to tak brzo se opet budu vraceti zpet, ovgem ne v tak vesele nalade jako ptedegle. Byla mne totit zaslaila zrirava milYmi ptateli p. a pi. KotrlovYmi, to muj statiekY otec tetce onemocnel ate si pfeje mne videti. Aekoliv byl taslan rekomandovanY dopis ✓ patek, jdic jit to na tech venkovskYch Pogtach bYva, obdrteli jsme jej at v pondeli o 10 hod. dopoledne a ye dvanact hodin jsme byli s mantelem a synem Antonem na ceste k Houstonu s vypajdenou karou, pana Jos. Macha, neb nate kara byla prave v nedobrem stavu a na tak dalekou cestu nebylo se s ni radno vydat. Tentokrat testa nam jiZ tak neubihala z vesela jako posledne a ja dela, ustra gena, nemohla se dodkat at budeme na miste.

Jak jsme ptijeli, jit nam pan Kotrla, velice obetavk to ptitel, gel jiz v astrety a otviral vrata abychom mohli vjeti do dvorce. Ja pina napeti a strachu a nemohouc vyeisti z jeho zachmuteneho oblideje nic urditeho, seskoeila jsem honem z auta a vbehla do domu a tam jit byli i otcovi sousede, a tatinek sedel na posteli a zdal se bkti jit trochu v lepgim stavu, net pry byl dtive. Pak se jit .pomalu podinal uzdravovati. Nyni se jit mu dati mnohem lope, eemut jsem sama rada. Mantel se v g ak zde nemohl dlouho zdrteti, neb jej volaly povinnosti domt.

Kdyt byl tatinek jit mimo nebezpeei, tak prave na Cottage Grove hrali tamnefai ochotnici divadlo a jelikot z oznamky jak jsem detla, hrali dobti herci, jet jsem velmi dobte znala a s nimi i hrala, ptala jsem si je opet spattiti. Toto sve pkani jsem projevila pied panem Kotrlou a kdyt se mu prave naskytl pan Jan Kelarek, tu mu solete bych se tam rada podivala. Pan Kelarek me ochotne tam zavezi i zpet doma, za det mu vzdavam srdedny dik.

Pied divadlem jsem byla navatevou u pi.

Syl. Kelarkove, ktera, je maminkou dvou rortomilYch dcerutek. Tam jsem se setkala s milou a vtdy usmevavou pi. Kostkovou, jeji matinkou, s kterou nas p. Kelarek doveal do sine. Tam jsem se setkala s mnoha me milYmi znamYmi. U hlavni pokladny byl pan Bedan, ktereho jsem ani nepoznala, at pak mi nan kdosi upozornil, a pi. Filipkova nepoznala zas me. U postrannich dveti driela pokladnu v naruei pi. Volkova a ostratite hledela, by ji nikdo neproklouzl. Stetovala si me na malt' obnos, jet sttetila, ale netvatila se ptilit smutne pki torn, neb pokukovala ku hlavnirnu vchodu, kde se to jen hrnulo. navateva nebyla pro tpatne podasi pfespti

VESTN1K

Strana 3.

litna, piece jen byla slutna. Pak jsem se nedivila, ze nebyla smutna, neb ona je takto skromna dutieka.

Na to jsem se byla poohlednouti po pi. tvrtnikove, ktera vkly verne zastava misto napovedy a tutim ze i lidila hereeky, jak mi bylo tedeno. Ale dalo mi to praci net jsem ji natio. Ona je jako deeetka, brzo tam a za chvili jinde. Sla jsem ji hledat za kulisy, kde jsem v pilne praci zastihla pana uldu, vYborneho retisera tamnejtich ochotnika, ptala jsem se jej po pi. Ot yrtnikoye ,a co se na ni tak doptavam, tu mi chytne nekdo ze zadu kolem krku a da mi tak nehoraznou hubidku, div me oko nosem nevypichne, a to byla ona, ten raratek. Byla chuderka stale v kalupu, potad neco she.nela a nevedela co, ale to asi tim, ze musela doma zanechat sveho mileho mutidka, kterY ma porouchanou — chuddeek — notidku, a ze nemate tancovat, radeji sedi doma. Pteji mu, aby se brzy uzdravil a pak si to vynahradil. ✓ kuchyni se dile otadela velice mila, a usmevava pi. Oldt. Valova; ad byla tam sama, piece diperne vtecko zastala. Pi. t uldova,, kterd mela tet pracovati v kuchyni, pry ochuravela, a pieji ji, by se brzy pozdravila; doufam, ze jit se ji nyni dati lepe.

Divadlo pod nazvem: "Sojei pero", bylo sehrano tamnejtimi ochotniky velmi pane. Sestra F. Valova v aloze matinky, rortomile deerutky, hrala velmi srdeene, tee p.

Adolf Vala v aloze starosty, a br. Oldt. v aloze obecniho stratnika, hrali znamenite.

Ferdu, tulaka s celou vervou a procitene hral p. S Valdik, a velmi pekne hrala jeho protejtek, jeho rortomila mantelka pi. Valeikova. Nejvice me v gak piekvapila nenucenYrn vystupovanim a rortomilYm zjevem sl.

Miluaka Voltrova,, ktera, ad poprve na jevitt, vedla si jak by jit byla osveddenou silou, a tamnejti ochotnici v ni ziskaji dobrou silu. Tet syn mantela Ad. ValavYch podal svou hrou dakaz, ze i z neho bude dob117 ochotnik. Pan Emil Vala, tee jak dle jeho vystupovani na jevitti soudim, to mu nejsou prkna cizi a ze jit se hodne na nich pohyboval.

U obou zdejtich tada maji vYborne ochotnicke sily a jen by si bylo ptat, by hodne mladYch sil zapracovavali do spolkoveho tivota, az starch nebude, by mladi kraeeli v jejich glepejich. Jest t9 jedna radost poslouchat nati mladet pekne se desky na jevitt vyslovovat, a to to dovedou, o tom nas jit ptesveddili. Jen je pobadat a uznat jejich snahu. Litovala jsem velice, to jsem nemohla sledovati cely dej s takovou pozornosti jak bych si byla ptala, neb se mi stala nemila vec. Prase pted zahajenim divadla pohtetila jsem naramkove hodinky, a ad"koliv jsem je okamtite gla filedat, v eemt me byl napomocen pan Kostka a p. J. Kelarek, hodinky jsem nena gla. Tet, kdyt to bylo obecenstvu oznameno, poctivY nalezce se nenalezl, by hodinky vratil, a tat' i vice nevrati, neb to poctivosti je stale merle a mene. NepoctivY nalezce me tim ptipravil o lepgi potitek z divadla a dobrou naladu.

Abych se trochu rozveselila, a nemyslela na tu ztratu, nekolik bratru tamnejtiho zadu me vytodilo a v kuchyni sestry tee me uptim/it bavily, za cot necht' ptijmou maj srdeddik.

S pozdravem, K. Fojta.tkova.

Rid Krasna, 6slo 96.

Cteni bratti a sestry!

Na 11. btezna nam opet ptipada, tadove., schilze. Tedy dostavte se, neb v anoru jsme tadne neodbkvali, tak pkijde nam platit na na amrti a na Hl. Rad. &haze se bude odlaYvati ye gkole Central High School, a to po celY rok. Kdyby ale pr gelo na ten den, tak schaze bude o tYclen pozdeji.

S bratrskym pozdravem, John Marek, aj.

Welcome, Texas.

Ctena redakce Vestnikul Na vedomi davam, ze jsme zmenili schuzi spolku Moravan cis. 61. R. V. 0. S.; odbYvati se butte katdou tteti nedeli a ponevadt je take nyni tpatne poeasi, mute se odbyt p11 schazi S. P. J. S. T.. ale bude-li tpatne podasi i potom, tedy at tteti nedeli jak bydejne. Zadam eleny, aby se katclY do schaze dostavil a sve poplatky si vypotadal. Punu a dost. tik B Thos. Kadleeek

Rid Pokrok Roweny, els. 49.

Ctene sestry a bratti! adam vas ty , kteki jste si Zadali pujeku od Hlav Radu, abyste se dostavili do ptitti schilze dne 11. bfezna, neb jsem listiny od HI. ft adu pro vas obdrtel, abyste jich podepsali. Toto jest nutne, abych je mohl zaslat zpet bez odkladu. Tet ti eleni, co si pajeku zaplatili, mohou se ptihlasiti o jejich certifikaty.

S pozdravem, A. T. Faltisek, ueetriik,

Crosby, Texas.

Ctena redakce Vestniku! ✓ posledni eisle mate krasnou avahu o Geo. Vashingtonovi. Vtdy jsem eitaval, to George Washington pochazel z aristokraticrodiny, avtak jak pitate, to jeho matka musela giti, prat, \milt a Pile prate domaci vykonavati, aby se mohli slutne tiviti. To neukazuje na aristokratickou rodinu. Takoye glechetne povahy se snad ani dnes jit nerodi, jako .byl JIM Washington, a druhk Abraham Lincoln. Mima snad nateho nynejtiho presidenta Franklin D. Roosevelta. Ten se smele mute po jejich boku postaviti. Zatim, co v Evrope kin& zbrane a obyvatelstvo se chveje strachem z prise zas valky svetoye, nag president, F. D. Roosevelt vede valku proti bide zde, ktera se neda nijak ptirovnati ku one krvave.

Ted' neco o torn obmezeni seti baviny.

Nevim, kolik procent farmera podepsalo kontrakty. Ani jsem jette neeetl, jak to bude s tou Bankeadovou ptedlohou? Bude-li ptijata v kongresu, na tech 9,500,000 bala.

A jak to bude vlada kontrolovati s tou kvotou. totit bude-li ureen podet bale na rodinu dle dena rodiny velkosti, nebo bude zas ten reneak, kterY obdelava tisice akra, a pestuje jen samou bavinu, ye vYhode? Jak je to i s tim upisovanim kontrakta. Ten malt' rolnik musil slevit zrovna •tolik procent, co ten velikk Tak mesic imor je jiz prye a zima a dette neustavaji. Vypada to, to bude zas pozdni jaro. Dobte jette, ze zde mame vte poorano za sucha v podzimu. Nu, vtak tu vatu letos lehko zasejem. Ja mam letos dovoleno na mojich 40 akrech vteho pole, jen 7 akra baviny. To z toho zbohatnu, te? Ja jsem obmezoval dtivejti roky tet seti baviny. 0ftem vlastnili jsme at do minuleho ,roku 80 akra, z eehot jsem ptepustil 40 akra zet'ovi a &eft Proto mi tak malo baviny (v kontraktu) uraili seti. Nu, v gak na nage stati 65 let, nas obou, nam to stall. Ja o mot baviny ani nedbam. V loni jsme men jen 8 akra baviny, po vyorani dvou akra, a sebrali jsme z toho 6 bala. Tak letos budeme miti o akr mene.

Ted' jette neco o to natl. SPJST. Jak videti z odevgud, ptijimaji skoro vtude mnoho novkch elena do Jednoty, jen zde v okoli Crosby jaksi pomalu pokradujeme. Nat tad Pr. Magnolia Oslo 65, pkijal v imoru jednoho elena. Myslim, to kdyby sem ptijel nekterY ten organizator, to by zde snad mohl ziskati nekolik dlena. Doposud jsem neslytel, by zde kterY byl ptijel. Ani nevim, kterY organisator je ustanovenY pro nate okoli Crosby a East Bernard? Myslim, ze kdyt se ziskavaji jinde novi eleni, proe by nemohli i zde?

Tak zatim pteji vtem zemeryjcilm hodne prosperity! S bratrskYm pozdravem, S. Kelarek.

Strana 4.

Rad Moravgti Bratri, eislo 6. bude odbYvati svou pravidelnou druhou nedeli v mesici bkeznu. Jest Zadoucno, aby elenove v hojnem poetu se dostavili, a zvlag t ti, kteti jsou s placenim pozadu, by sve: povinnosti zapravili.

John LednickY, taj.

Add VYzovice, eislo 114.

Cteni bratti a sestry!

'Timto y am oznamuji, abyste se dostavili do schaze druhou nedeli v bkeznu, v jednu iodinu odpoledne. Doufam, ze se vkchni dostavite, neb jest to schaze etvrtletni. Zvla,Ste upozornuji ty eleny, kteki maji pujeky proti certifikatu, aby se jiste dostavili, a dali sve poplatky do potadku, spi g neZ bude pozde. Take jsem obdr gela stvrzenky pro ty, kteti zaplatili arok na pujeky proti certifikattIm, a ye schazi yam je odevzdam.

Jeke mam uvedomit adetni vYbor, aby se jiste dostavil a ptehledl knihy tadove.

Plitomne nam 'east° pr gi, tak *te se neda v poll nic cleat, zvla gte na eernicich. Na dach piseitYch nekteti rolnici maji korn zasetY. Se sesterskYm pozdravem, Marie Kaderove., Rad Nova Morava, eislo 23.

Moravia, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Timto yam vgem oznamuji, ge nage schaze se bude odbYvati dne 11. biezna ye 2 hodiny odpoledne, tedy se nenechejte v gdy pobizeti, neb to bude schaze etvrtletni a k tomu hodlaji ptijeti br. J. R. Kubena, taj. nakho Hl. Radu a br. Edward L. Marek, ifeetnik Hl. kadu. Tak bratti a sestry, hled'te se dostavit v -pinem poetu, neb to budete mit tu nejlepSi pfilegitost se seznamit s na gi Hl. tkadovnou, dne 11. biezna.

S bratrskYm pozdravem, John J. Trlica, taj.

Robstown, Texas.

Taky se zajmem sleduji praci tech nagich apoStolt, jak je br. F. B. Steiner nazYva. Je radost Gist jejich zpravy a celY Vestnik nyni vabec. Zel, ge tech star gich elena tak huste odchazi. Pri eteni oznameni amrti br. F. S. Stupla z Dallas, &l y e v Columbus bydliciho, jsem si vzpomel, g e on byl asi prvni nag inec v Texas, kterSi vlastnil fonograf pro vYclelek.

Bylo to v letech devadesatych, p11 jedne slavnosti u Germania Hall na Fayetteville, kam on te g s fonografem pkijel a kdo chtel, mohi za pet'ak z neho vyslechnouti. Fonograf byl valeakovY a s naslouchatkama (earphone), tenkrate jate vzachosti. K vederu vybidnul nag eho kapelnika p. F. J. Baal, aby jsme zahrali kousek do fonografu, on k ho "chyti", a my jej muaeme vyslechnouti zpet.

P. Bada svolil. Postavili jsme se do palkruhu pied aparat a p. 0. 8indelat, toho . Casu hospodskY na F. vyvolal Marijka polka, hrina kapelou p. F. J. Baei ve Fayetteville, Texas, a na to my spustili kousek, kterY jsme obyeejne pri zdavkach hravali. Bylo to nem novella br. 8tupl delal dobrY obchod.

Tak v Houstonu men "animovanou" zabavu; prosim Vas, co je to za zabavu? Hled'me, jak se nam basnici mno gi. Chudak redaktor!

Br. Bag ant, nemDite se v Bartogich?

Vgdyt' "na g' Bartofl ma nohy dlouhe dost, kekl bych, tak akorat. Ja znal br. J. R. Bartok, zda. se me, g e byl elenem tadu Nove Kvety, kterY je mel opravdu hodne kratke, asi jako ja, ale on ji g" je v neznamu a proto pokoj popeli jeho!

To jeg te diem penize za to zeli. Cena stale mezi 4 a 6 dolary za tunu. Lide zaeali seti ji g hodne baviny. Nyne jgi studena, a mokra ulna, ji nepajde k duhu. V sousedni osade Ague Dulce stavi novY katolickY kostel. Velice dobre, vec. Je videt, ge to deprese je jen v lidskYch hubach. Na zdar!

F. 3. Moravek.

VESTNIK Dosvedeeni. ki,du Spravedlnost, cis. 121.

Dickson, Texas. dne 27. imora 1934.

Timto dosvedeujeme a vzdavame diky tern ktere do dnegniho dne odeslaly milodary pro nakho spolubratra Jos. F. Novosa,da. Podporu zaslaly kady: els. 24. — $2.00; els. 28. — $1.50; els. 39 — $1.25; Cis. 49, 92, 10 — $1.00; els. 107 — 80ct; cis. 62, 145, 30, 138, 133, 21, 95, br. a ses. Jos. HrubY, 23, 94, 68, 148, 122, 90, a 58 po 50ct.; cis. 136, — 45c; Cis. 129, — 40 c.; els. 73, — 37c; cis. 3, — 25c.; Cis. 12 — 25c.

Toto jest dilkaz, ze je gte jsou na svete chetni Tide, i jmeno Hruby dokazuje jemnnou a 'Slechetnou duk, jakYch je za dneZni doby malt). Wel* dik vkm!

Take davam vedet elenirm nakho faclu, jsem se irtadu tajemnika vzdala, a na me misto jest ustanoven Jos. F. Novosad, Shiner, Rt. 3, Texas.

Podasi mame pkitomnou zimu mokre, a jak se otepli, farmeti se piipravuji set kukukici.

S pozdravem na vkcky etouci tohoto listu, a dekuji vkm elemarn nakho tedu za mne prokazanou, Anna A Culakova.

Markham, Texas.

Ctena redakce a spolubratti!

JelikoZ jsme slibili nejmene jednOu mesidne podat zpravu o sve einnosti do Vestniku, tedy sdeluji, Ze jsem s vysledkem prate spokojenY, ag na to mizerne poeasi.

K naAemu kedu budou miti k uvadeni 20 novYch. clenir na prvni nedeli v bkeznu, ale jak to pneasi vypada, asi budeme to muset odlolit na tketi nedeli v bfeznu.

Take k kadu Zdrilbek els. 112 v Guy jsem ziskal dva nove eleny. itadu Rozkvet Cis. 81, v Needville jsem ziskal pet novych Merit. Ve Fort Bend main zvlakni smulu, neb vklycky jak tarn ptijedu, tak zaene prSet, a bud' jsem neaikovne jezdil nebo kara nechce pracovat, ale v gdy mne tam musi tahat, tak ge si chci dati do Vestniku oznamku, jak budete videt tahnout karu, smele muaete bYti jisti, k je to organisator od SPJST., a s radosti pki vgem torn trublu yarn napik tteba pet tisic. Jes tarn dosti lidi, co se zajimaji o nazi Jednotu. Nekteki vzkazali, bych k nim pkijel, ale pro Spatne testy nebylo mne moino.

Jo. farm, ge jestli bude miti bavina cenu, ge nak Jednota dostane hodne novYch Nana, a to zasluhou jednatela, nebot' jsme posud nemeli tadneho, kdo by se nazi Jednoty zastal, nechali jsme za nas mluvit agenty od spolednosti nam neptatelskYch, a ti nas spravili tak, aby oni z toho meli prospech.

Dnes, kdyt se to lidu vysvetli, jaky je rozdil vziti si pojiAteni u spoleenosti, o ktere nic nevime nebo u nas, kde si my sami naZ dolar kidime, a vime kam jde, a vime kaklY tyden jak si stojime.

Bratr Vytopil pike, by jsme nebrali Ameridany. Bratke, to mne vypacla jako kdyZ byl u nos jarmark. Byl tarn teZ kartaknik, kterY nemohl prodat, nebot' k nemu Zadny nekl, a on zaeal ktieeti: "Ale, lidieky, netladte se, vklyt' se yam vkm dostane!" Tak je to i s temi Ameridany. Ale co byste deal, kdyby jste vy byl jednatelem, a dejme tomu, k okresni soudce by k nam chtel pkistoupit?

Kdybyste ho nevzal, tak byste vic Jednotu pakodil, nebot' byste ho urazil.

To je tak, jako kdyby k yam nekdo donesl na spravku boty, a vy mu kekl, Ze on je Ameridan, a at' si vezme jeho "kize," vy ge jich spravovat nebudete. Myslim, ge brzy by vas verpanek vyletel.

My sami mame vedet a uznat, jestli jest ten a ten nal Jednoty hoden, a jestli to nevime, na to jsou mistni kady, aby to kekli mistnimu jednateli, a ten Id bude vedet, jak to zakidit, kdy2 u2 nekoho chybneho vzal, by mu to nejak vymluvil, ale kici mu, Ze ho nechceme, jen proto, ge je American, nernaZeme, protoZ"e bychom ho urazili.

S bratrskYm pozdravem, 1g. 8enkyfik.

Ve stkedu, dne 7. bkezna 1934.

Rai Bedfich Smetana, eislo 39.

Bryan, Texas.

Bratki a sestry!

Timto yam davam vedeti, ge nage schtize se bude odbYvati tketi nedeli v lakeznu, totiZ dne 18teho, odpoledne; o jedne hodine se schaze zahaji. Proe tato schazi ptedelavame o tYden pozdeji, jest ptidina tato: br. Frank Kadanka, organisator pro na g okres, bude pfitomen Schazi v Dime Box, druhou nedeli odpoledne, a; ne g by dojel do Bryan, tak by bylo moc pozde, a nemohl by kid elenstvu vg e, co ma na mysli, v zajmu pojistky. Tedy bylo dohodnuto, abychom my men nagi dovou schazi o tYden pozdeji. Thema jeho keel bude: "Co jest bratrstvi, a co neni bra trstvi". Vim, ge nam br. Kadanka da dobre vysvetleni, a proto vas bratti a sestry vgecky gadarn, abyste se dostavili do teto schtze vgichni, a vzali s sebou celou rodinu, a fekli i neelenam, aby prijeli do na gi schaze.

Schtze bude volna, otvefend. Kandy muse pfijiti a vyslechnouti jeho tee, nebot' jeho kedi kaZdemu da, riahlednouti, co to znamena bYti elenem bratrske jednoty. Tak jeden kagdY z nas vpravme si v rnysl, ge jest na Case deco delati, a ge ka gdY elovek ma miti jistou pojistku na ,-2ivot, a tak pros ji nemiti u S. P. J. S. T. Jednoty. Byla dobra, pro zakladajici eleny, kteti vet ginou jsou jig zem •eli, jest dobra, pro nas mlad gi, a mela by bYti dobra pro na g dorost; kdy g se o ni budeme zajimati, aby dobra, byla. Toto jest v rukou na gich, a budeme-li se o ni dobte starati, aby mela stalY pfiliv elenstva, dobra, bude i nadale. — Ted' jegte par slov br. Emil J Motisovi, v Yoakum, Tex., ohledne tech eeskYch programu na radio ze stanice Yokum 665. Zdejgi krajane, co maji radia, v gdy po oznameni ve Vestniku programu na nedele, se WI, ge neco usly gi, ale neni mogna, nic dostati, vgdy to slabe zaene a koneene se to ztrati, a vleze tam ten mexickY program, a tak jest po radosti. Jaka, jest toho pkieina? Ze severu dostanou 'Ceske programy, a zdej gi neni mog gem posluchaefn,-no!Taksezvdite kteti by radi Va ge prorgamy dostali, z ktere strany se k tomu dostati.

Take nam tu hodne pr gi, od vanoenich svatku nedalo se v polich velice nic delati, a i ted' nam tu pr gelo dva dni bez pfestani, tak ge to rolnicke temeslo je na zahalee.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Pasler, pkeds.

Jan Homola, tad Osveta, eislo 52.

Koval', Texas.

Ctene sestry a bratti!

Nekolik schazi bylo slabe navg tiveno, tedy nezapomerite na schazi bkeznovou, na druhOu nedeli. Mame mnoho jednani. Kteti mate pajaky na certifikaty, pfijd'te a br. tajemnik ma. pro -Vas nejakou zpravu. Kdo jest s platem pozadu, tak aeetnik take v ge pkijme.

Teg nam pfipada etvrtletni poplatek na tuto schtzi. Proto g kdyg se sejdeme a v ge vyrovname, tak to zase pajde. Nektefi nachazi se na nemocenskem listku s nachlazenim a s kaglem. Tegce nemocni jsou: sestry Rozalie Malina, Marie Kahanek, Anna Hoferek a br. Frank Kulak. Celt' na g tad jim pfeje brzkeho se uzdraveni, nebot' je to trapne, kdy2 elovek trpi dlouhY eas nejakou nemoci. — Na rok 1934 mame zvolene nasledujici afedniky: Za pfedsedu L. Zimerhanzel, za mistoptedsedu Frank Kahanek, za'taj., ifeetnika a pokladnika Karel Vivjala; on ma tki akady. Zabavni vYbor: L. Zimerhanzel, Karel Vivjala a Frank Kahanek. TTeetni vYbor: John Holubec, Jan Adameik, a K. Vivjala.

To ug nevim co pso.t. Poeasi mame potad dative, malo se da v poli pracovat. Jak si vgak vyeasi, pak bude na pilno set a orat.

Loriskeho roku to pro glo, kdog vi jak to bude letos, a jak mnoho napikujeme.

S pozdravem na etenate Vestniku, zastavain v ucte Jan Holubec.

Ve sttedu, dire 7. bretina 1034

VESTNiK

Orchard, Texas.

Biezen, za kamna vlezem, duben, jestli tam je te budem? Kdoti vi? Pr i, pr i jen se leje, farmak na to jenom kleje, neb se nemiltie doekati, aby ji mohl v poll nee() delati. Brrr! zima! je, zima, zimou se ttesu, otevi br. Moueko, neco ti nesu! To jsi asi zveclav, co to bude? Nelamej nad tim hlavu, neb ti nesu dobrou zpravu.

Ceti jsem v Houston Chronicle, ze dne 27. imora, tie pied otevtenim snemovniho sezeni, dne 26. Unora v Austinu, konal katolickY knez pan William F. Blakeslee modleni, a tie pry to jest poprve v historii, Texasskeho snemu. 0 co ale V emohouciho prosil, zprava, neudava. Jas dom-nivam, tie nemohl o nic jineho prositi, net aby raeil Pan Bah ty texasske statniky lep im rozumern obdatiti, aby se nautili ir i vrstvy lidu od hladu a ruzneho utrpeni chrriniti a v Capitolu lope etkiti. Inu, uvidime, jak' freinek to bude miti.

Bratr Frank Steiner JanovskY, ve svem dopisu, ze dne 21. Unora, psal o apogtolech na i Jednoty, ale o Jicla i se nezminil, a piece vime katidY, tie Jida prodal neb zradil Krista za 33 stkibrnYch, a 'tu by na e Hlavni t adovna mela k tomu dohlednout, aby se mezi temi na imi apo toly nevyskytnul nejakY Jida , kterY by na i Jednotu zradil neb zaprodal cizonarodovcam za nekolik greenbeen.

Br. E. Batiant ve svem minulem dopisu vysvetluje br. Vytopilovi, obuvnickemu mistru v Ennis, tie na e Jednota jiti neni distokrevJa. se ale domnivam, tie tech nekolik Menu neb elenkyfr, kte?i deskou tee neovlaclaji, nam pies hlavy nepterostou, jestlitie na dal i ptiliv budeme opatrni. Bratte Batiante, ph vyjmenovani v ech narodnosti, jejichti nekteti ptislu nici jsou eleny nasi Jednoty, zapomnel jste na, Slersko. A nebo se Varn zdalo, tie tak malt' narod nestoji za zminku. A vite, prod je tak male Slersko?

Inu vylezt musi katidY, nee slezat nemusi, neb se nekdy sta,va, 'tie nekterSz. vylezak — spadne!

Bratr J. L. Brenner e svem dopisu ze dne 7. Unora mire tak dopalil, 2e jsem hotov na setkani se s nim, vstreiti mu do krku jednu neb d e 3.2. ZminenY mezi jinYm pi e, tie by mohiy Spojene Staty ptepustiti 15 nebo 20 okresii, mezi San Antonio a NovYm Mexikem, Nemcilm. Bratie Brennere, jestli sem povolate Hindenburga, Goeringa a Hitlera s jejich rodinami, jsem ochoten dati katidemu 50 akrii, at' se na nich poctive tiivi a neohrotiuji -evropsk' mir. A ti ostatni Nemci se v Nemecku uLivi. 2e Nemci nemaji dost zeme, tomu nevette. A kdyby tomu skutedne i tak bylo, prod Hitler diva odmeny cili premie tern rodinam, ktere nejvice deti namnotii? Tem nemeckYm parasitism se nejedna o to, aby niti i ttide lidu zaopattili chleba! Tern se jedna o nadvladu.

Bratki, Barto a Steiner-Janovsky jednou psali o jaternicich, ale ani jeden z nich se nezminil, tie pro prichut' se dava do jaternic majoranek. Ve Slezku tomu iikaji marianka.

Z toho vznikla hadanka, jak' je rozdil mezi feznikem a vojakem? Br. Batiant vite to? isle at' uti je ta jatrnieka s mariankou neb ne. Ja kikam tie lep i zeli s jitrnici netili letiet v nemocnici!

John GajevskY. g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

•

g

g

g

g

g

g

g

g

y

y

g

g

g

g

Rad Ma, bora, cis. 16.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas uvedomuji, aby jste se sireastnili pti ti schtze co motino v nejvet im poC"— tu, ktera bude odbYvana jak obyeejne tteti nedeli v bteznu, odpoledne, za ireelem koupe buclOvy a pozemku,- jet doposud stare Jednote G. S. P. S. Jelikoti se poeet elent u one jednoty znadne zmen il, tedy se rozhodli prodati zminenou budovu nova Jednot. S. P. J. S. T. a proto jest tia,cloucna vase piitomnost, tak aby ,eden katidf,7 se mohl podileti na onom jednani. Na zdar vgem!

Z a ild'13116, I-lora, els. 16.: viric g

g

g

Strana 5.

DiVtE OD CERCHOVA V HOUSTONU. Dallas, Tex. dne 1. biezna 1934.

Cteni bratti a ctene sestry!

Abych tohle fikani podal spravne a pra dive, musim hned tedy na poeatku fici, ie tento dopis jsou jen ta,kove (taky) "pletky" a nic jineho, co by vas snad unavovalo aneb omrzelo, jako nektere aneb "nejake" ty moje dopisy v minulosti. Vite, on toti.2 ka20 dle sve "nejake" letory a schopnosti jeden mute nejen ty "nejake" 1, poety tech naAich platebnich tabulek, ale i zabavne "Barto ovske" pletky, co zatim "nejakY" druhY jenom plane povidani a hlouposti zplodi. Jenne ja na ty "pletky" nejsem piece tak chytrST jako bratr BartoS" a na ty "nejake" hlouposti jsem az tune zase opa.trnS7.

Tak ja mam ten, — jak by tomu "nejakr dobrak kekl — ohavnY zvyk, Prohlednout ten nas mil' Vestnik velmi pozorne od pkedu 222 do posledni stranky, — a tu vidim na to posledni strance oznamku, 2e krou2ek divadelnich ochotnikri fadu "Pokrok Houstonu" Cis. 88 budou hrati dne 11. bkezna, tedy druhou nedeli tento mesic "nejake" divadlo jmenem "Devde od Gerchova" —.

Hrom do piky, to mne velice hnulo osrdim nebot' jestli se kdy "nejakY" blo,zen zamiloval do "nejakeho" divadla, to jsem byl a dosud jsem ten "nejakY "ja" (bratke Demku, vysazej to slovo ja v 6ti bodovem pisme, aby to bylo jak me to bratr M. z S. A. e V. dne 21. dervence '32 radii, a s "malim" ja, jak to pane po desku psal) a to divadlo jest "Devoe od 'Cerchova" — A jak by se do takovS7ho krasneho divadla nemel ten "nejakY" ja, a tee katidY druhST, pekneho divadla milovnY na inec zamilovat. Dyk vono to divadlo obsahuje. v ecinko co si mute i ten nejvybiravelSi elovek prat! Jednu chvili plakete a hned ve vtefine se zase na cele kolo smejete. A namet tohoto divadla nejen te jest pouenY velice, ale tee jest i , svrchovane vlasteneckS7 a neni snad jedineho elovieka, kter' toto divadlo aby je nechvalil. A jeden dobte znamY na inec z La Grange se vyslovil, 2e pry pies deset let nebyl na deskem divadle, ale to Devoe od 6erchova jej tak vzpru2ilo a posililo narodnostne, 2e prijde do aeskjich divadel \ idy, kdy2 se pkile2itost naskytne. — Kcly2 ale tak die toho meho ohavneho zlozvyku podrobne a pozorne prohlitim jmena osob neinkujicich v tomto divadle, tak me napada, my'Slenka, zda-li si "nejakS " jinS7 etenat teto oznainky, v imne toho v 2ivote "CCskeho Divadla" tak kidkeho zjevu, — zde v Texasu snad ojedineleho, — a to jest, tie v tomto deji freinkuji "fi generate z jedne rodiny".

Jsou to vnuk Ervin, syn Frank Olexovi a matka Ervinova FrantiSka. A co me nejvice teS'i jest, 2e pied jmenem E. (Ervin) Olexa, kterS72 hraje Cast "Kane", jest zkracene, slovo "bratr", br. E. Olexa, —; a to znamene., 2e ten nejmladM z rodiny jest elenem z rodiny jest Clenem na eho Detskeho Odboru, a 2e jest zapsan e tkide C. Detske, toti2 e dvacetisplatkove daivotni, a jeho starM bratr Henry bezpochyby jest v teto tkide zapsan ta.

Hrom do piky, tim se tak hned nemii2e ka2dY divadelni krou2ek v Texasu, a tkebajrie hned tak v ude jinde, pochlubit coon?

Aby v jednom a tom samem divadle dedeeek, syn a vnuk a matka, a vgichni meli v;;Tznaenej i role! Cdoo! — Je te se mel ten nejmladSi herec Olexri jmenovat Frantik, aby to byli taky v ichni moji jmenovci, — Frantove, — a to u2 by potom ani lepM 13S7t nemohlo! — Hrom do piky, jestli ten na malt' bratr Ervin sehraje to "Kane" tak jako heal toho trpaslika ve "Sne2ence", tak to bude kapo!

Jak se asi mnohY ze etenail bude pam.atovat, hr'al kroutiek ochotniku nageho du Pokrok Dallas cis. 84., toto divadlo ye West, jako bratrskou oplatu za vystoupeni Westske "Slavie" v na'Si sini na Oes10 den s peknS m divadlem. Je te do dnes si tam ne. tote divadlo vzpominali. '

y

7i

g

y

g

g

.

g

Hrom do piky, maji se ti Houston ti krajane na co teS'iti, a 2e pii slaSnem poeasi tam budou VSichni.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner, (JanovskY). g

Temple, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Ji2 je tomu tak dlouho, co jsem mezi vami nebyl, jelika jsem nemel kdy, a za druhe se mne nechce do psani. Dnes nam zde hodne zaprS"elo, tak 2e vlahy je dost, jenom s praci jsme pozadu.

Kdy2 pkijde Vestnik, prvne se divam do neho, jestli tam neni dopis z nove osady.

Ale v dy prazdno, jen tu a tarn nejaky ten dopis. NaA bratr tajemnik, myslim u2 zapomnel psat.

Do lednove schtize jsem tam ptijel, ale nadarmo, neb schrize se neodbyvala, neb be. piedseda a tajemnik nepkijeli. Bylo nas tam lest. Br. Joe Batla a Nik. Harbus pkijeli a2 ze Sharp, ale marne; museli jsme jet nazpet.

Proto pozor bratti ,a nezapomerite na phSti schuzi ,abyste to neudelali jak v lednove!

Zahradky se zadinaji pekne zelenat, a a2 nahodou k nam jate zavita "pan Mraz", ten bude mit co poi'kat.

Taky vas pane redaktore prosim, opravte moji cestu na misto Temple Rt. 4 ,na Temple rt. 3., neb mne Vestnik dobte nedochazi.

Pfichazi v patek na misto e etvrtek. Tak u2 abych toho nechal, a nezabral misto druhS7m. Jsem nerad, 2e jim zabiram tolik mista, ale toho je pkidina ta dlouha chvile.

V ak poeitam i s koSem. Melte se mnou trpelivost; po druhe napiSi vice.

S bratrsk'm pozdravem, Jan M. Shenkif. g

y

g

Rao Svornost Jihu, eislo 15.

Rogers, Texas.

Bratki a sestry! kteki jste 2adali o pirjeky na certifikaty, dostavte se do schrize 11. bfezna podepsat listiny. Tem vzdalerl*m jsem je poslal poStou, a vy druzi musite se dostavit za tim iteelem do schrize.

S pozdravem, L. S. Svetlik,

T

7

g

g

g

y

y

g

g

g

DO VELEHRADU A OKOLI! Schulenburg, Texas.

VS'em bratrim a znamYm oznarnuji. 2e divadlo "Kraje.nku vrat' se", bude se opakovati a sice v nedeli dne 11. bfezna. Jelika se divadlo vkm libilo a protoae jsme byli vyzvani k opakovani, tak jsme Se rozhodli jej opakovati. A abychom dali kahlemu manost se dostaviti, ustanovili jsme vstupne 25 centfi za celou rodinu. S pozdravem, Ferd. Mieulka..

DiKIWZDANI! Ja ni2epodepsand, man2elka po zesnulem Jos. Je2ovi, vzdavam timto srdeenSr dik Hlavfitadovne za okam2ite vyplaceni iimrtniho poji teni. A cele Jednote S. P. J. S. T.. Take elenrim adu Oechoslovak, za obstarani pohkbu a v'pomoc v me take chvili.

"Zaplat v em Brih!" S pozdravem, Veronika Jet. Dam v Sealy, dne 5. bkezna 1934. g

•

g

4.0./../..1411111•04.11.■04•1/1111.11111.04=1.0.0.0•3■0•11011.014.1.0.■111.0•91.0007.041C.■

MATE PitiTELE, KTERt SE UCHAZI 0 POLITICK tRAD?

g

g

'

r

g

Zajimate-li se o zvoleni kterehokoliv kandidata ve Va g em okresu, odporuete Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele Vestniku Vam zapiati komi ne z kaideho oznameni, ktere pro nas ziskate. 0 podrobne ceny oznameni rfiznYch afadit piste piimo na vydavatele:

1

g

CECHOSLOVAK PUBL. COMPANY, West, Texas.

44 1-0.0 ■17 ■11. 0.MIN,011111W A111.0”04=1.041 ■11. 0 4=0.1,41.1 2,717}1, 47.,

';:0

Strana 6.

VESTNiU.

Danska utopie.

ATIM co udrtujeme se stet' na kluzkych z biezich bezradnosti a trudnomyslnosti, jak povzbuzujici jest ptedvesti si pied oei Dansko.

Pied 50 lety tato mala zeme byla v tete situaci, jako my jsme byli minule zimy. Zemedelstvi bylo na kraji Upadku. Vtichni byii zoufali, protote katdY myslil, to iipadek je neodvratny a politick' nepotadek bude nakedovati.

Podivejte se na Dansko dnes! — Je tam nekolik milionaru. Neni tam gpatnYch dtvrti ani v meste ani na venkove. Panuje tam rovnost pohlavi. Neni tam nevzdelanYch. PriimernY Dan je vzdelanYm elovekem. Nejen, ze mladi chodi do vYbornYch tkol, nYbrt i jejich rodiee doplriuji sve vzdelani v lidovych tkolach. TNdy lidu, ktere obyeejne maji nejhidnejti existenci, v Dansku pohodlnYm tivotem.

Lid je dobie given, dobte placen a je seetelY. Jak byla tato Utopie uskutednena, kdyt jette pied 50 lety Dansko hledelo vstiic zkaze?

Odpovedi je, to to nebyla tadna nahoda, nYbrt Adelne budovani. A budovali to rolnici. Zadna, organisace nebyla pro ne zalotena vladou. Organisovali se sami. Vybudovali si tak silnou organisaci, ze stali se neroz1ueitelnou soudasti natodohospodatskeho a politickeho tivota.

VYsledek toho je, to Dansko je zemi ryzi demokracie. Jeho zajem , zajem vet giny jeho obyvatelstvo je zajmem vlady.

Kooperace je klieem cele stavby. Kooperadii hnuti je rortiteno po cele zemi. Zaealo s farmati a koneene obsahlo i lidi ye meste.

VYrobci kooperuji a maji vliv na sve produkty od jejich dobyti at k jejich prodeji.

Spottebitele kooperuji a prosttednictvim znalciz svYch nakupnich spolednosti nakupuji na nejlepgich trzich sveta.

DanskY farmat je eastokrate elenem deseti i vice organisaci kooperaenich, jet postaraji se o v gechny jeho produkt y a kryji vg echny jeho potteby. Jeho vejce jsou prohlitena, rorttidena, posilana do trhu a prodavana jeho vajeenYm kooperaenim drutstvem. Jeho veptovy dobytek je poraten V drutstevnich jatkach nedaleko jeho statku.

Jeho finance jsou v dobr'ch rukou drutstevni hanky.

Prvnim krokem k zatizeni druistev v Dansku bylo zajig teni Uveru pro rolnika a rolnikem. Danove si zahy uvedomili, to rolnici nemohou zaviseti na bankovni soustay e, ktera je urdena pro prtimyslniky, proto rolnici zridili si vlastni soustavu. Mistni banka pujeuje jim penize k zakoupeni nastrojti a strojti, k nakupu dobytka, k postaveni novYch hospodatskYch budov a k zlepteni farem.

Jinou podstatnou easti jejich hnuti bylo zavedeni rortkid'ovani a vzorti plodin. Soukromi velkookchodnici byli proti tomuto planu, ale rolnici videli prospech, jejt jim poskytne organisace, ktera bude udrtovati jejich ceny na vYti' a chraniti jejich povest a jejich trhy. Ztidili si ji tedy a osvedeuje se.

Danska slanina, clanske vejce, danske maslo, na nemt je oznaeena jakost, jet ptichazeji na sttl ptimo z drutstevnich spoledenstev, udrtuji si velkou cenu na domacim i zahranidnim trhu.

S touto novou hospodatskou jistotou jind bohata sklizeri byla poskytnuta pildou. Tato sklizeri je opravdu zvla gtnosti, nebot' je skuteenou kulturou, tkvici svYmy koieny v de. Kdyt rolnik meal se pokladati za east velke spoleenosti, sily teto spoleenosti . dotkly se ho a jaly se dostavati noveho vYznamu a rolnik jal se toutiti po vecleni a valieiara.

Rusko otevira dveie. .

USKO BYLO ptevatne statem zemedelR skym a jeho hlavni zakladnu tvotil rusk' mutik. Zestatnenim piidy a vetkereho majetku byl zbaven iniciativy vlastniho tvoieni a stal se naprosto pasivnim. SpoleenYm obhospodatovanim pudy, tak zvanymi kolchozy, nemohla bYti ani zdaleka poskytnuta dostateena nahrada normalni, ptedvaleene produkce a ternet v gechny podobne pokusy konei Upadkem. Charakteristicke je: to mezi propagadnim hesly v dne gnim Rusku na katclem vyznadnejtim miste muteme disti: "Netivte parasity kulaky!" Kulakove jsou drobni zemedelci, ktere ani nasilnY zpilsob boltevickeho retimu nernohl piinutiti, aby vstoupili do kolchozit a pracovali podle komunistickeho zpitsobu. Jestlite ruska, propaganda poukazuje na uspechy v organisaci nekterYch odvetvi v organisaci zemedelstvi nemute se pochlubiti valnYmi uspechy a neni kolchozu kterY by mohl bYti v torn smeru vzorem Mutik, typickY ptedstavitel Ruska a jeho skuteenY vladce, musi miti naprostou volnost a samostatnost a jen tehdy bude ptiveden k vetti vYkonnosti a positivni praci at bude miti jistotu, to s plody sve vlastni namahy a prate bude mod volne nakladati.

A tak vtechny teorie i nejlepe minene musi se podiiditi zakonbm, ktere jsou nevidite,lnYm pismem vepsany ye vtech slotkach nateho tivotniho deni. 2ivotni hodnoty dugevni i materialni musi bYti dobYvany jen tvrdou, vytrvalou praci a vyvatovany ustavienYmi zkutenostmi. K takovernu poznani musi calve nebo pozdeji katdy ptijiti; phchazi k nemu po mnohYch zkutenostech i v Rusku, jak tomu nasvedeuji uddlosti posledni doby. Proto Rusko otevira, dveie SpojenYm statfun americkYm, aby do sve rise vpustilc novY, sveti proud vzduchu a provetralo svoji atmosferu, ptesycenou nezdravYm a jednostranYm chapanim skuteenosti a dosavadnim podceriovanim v geho, co neneslo peeetkomunisticke neomylnosti. Zaleti nyni i na ostatnich statech evropskYch, zejmena na eeskoslovensku, aby svedomite prozkoumalo vtechny motnosti a chopilo se dane ptiletitosti. Musi bYti k tomu vedeno nejen praktickYm smyslem pro zvfteni hospodalskeho rozmachu, kterY mute b'ti ptirozenYm ditsledkem tesnejtiho sbliteni nateho natoda s ohromnou titi ruskou, stradajici naprostYm nedostatkem vtech tivotnich potteb ale i slovanskYm citenim, jehot fikolem je ptivesti vtechny slovanske narody na jednu mohutnou zakladnu spoleenYch zajmil a spoleenYch snah svetovYch. Philip Hujer NovY zpiisob transfuse krve. Profesor Bogomolec, den moskevske akademie ved, prohlasil, to Rusko udinilo piipravy, aby v ptipacle valky mohla bYti hned na obvazittich na fronte provedena transfuse krve a tak tisidun vojinu zachranen tivot. Transfuse krve jest umotnena tim, ze krev je novYm zptisobem konservovana v lahvich a tak zustane po dva tYdny derstva. Taktc konservovana krev zaslana z moskevskeho Ustavu do Viadivostoku a tam, 6000 mil od Moskvy, transfusi zachranen lidsk' Doufejme, to vettina jiz pochopila, co nas spasi ate radi by se chopili prate, jente nevedi, kde. Musime se vzchopit, vtichni, kteti mame nejakou my glenku k podnikani, a pomahat k otiveni prate, butit do zatvrzelych hlav, ktere maji a mohou ptispet, to je je• jich povinnosti pomahati .. .

Dansko je prave tak velke jako petina Nebrasky. Danska pada neni ani z daleka tak Arodna, jako Vida nateho sttedozapadu. A piece Danove poutivajice modernich method a vYsledku badani, polotili zaklady pro opravdove obecne blaho.

Ve stredu, dne 7. brezna 1934.

VOLY1;â– /gTi tECHOVE Jsou to emigranti, ktetl pied 60 lety byli ruskou vladou radi ptijati, protote nesli s sebou kulturu, jit rusk' venkov tehdy nemei. Ptistehovalci se poeali na Urodne de vzmahati, dimt ovtem byla dana ptidina k nenavisti domaciho obyvatelstva (Ukrajincti).

Po svetove valce byla Volyri rozdelena na dva dily, z nicht prvni zristal v Rusku, druhy pak ptipadl nove utvotenemu statu polskemu. Po valce nastala ute genejti doba vetvi, ktera ptipadla Polsku.

V roce 1923 byla zalotena na Volyni Ceske. matice tkolska, ktera zvolila si sidlem vojvodske mesto Luck. Pomahala svym krajanum v kulturnim vYvoji, a starala se o Ceske tkolstvi, v one dobe velice zanedbane.

Praci obetavYch pracovnika pteekala Matice kritickou dobu a poznenahlu vzrtistala.

Stara se hlavne o Ceske gkolstvi na Volyni.

Sama take vydrtuje sv'm vlastni nakladem 12 tkol eeskYch, protote statni tkoly nevyhovuji pine eeskemu diteti. Skoly jsou v eeskYch osadach utrakvisticke, Lesko-polske a polsko-Ceske. Lesko-polske skoly nemivaji zpravidla ani jedineho taka nazodnosti polske. Uei se na nich v matetskern jazyce pouze eettine a phrodovede, pii demt poeet hodin eettiny je stejnY jako polgtiny.

Mnohem htite jsou na tom taci gkol polsko-deskYch. Ti od prvni ttidy se uei vtem ptedmettm v jazyce polskem a eettinu mivaji jen nekolik hodin tYdne. Podet techto hodin zavisi na vuli p. tkolniho inspektora.

Na gkolach matienich se uei vtem piedmat= v matetttine, krome polttirly, zemepisu a dejepisu Polska. Podobne je tomu take na soukrome tkole Ceske Besedy ye Zdolbunove.

Krise vladnouci nyni po celem svete, eini nesnaze take Matici. Ptispevky, z kterYch vydrtovala Ceske gkoly, se znaene zmentily, takte se octia ve finadnich nesnazich. east() je nucena volati k vetejnosti o pomoc, bez ktere musi zahynouti ona i nage deske tkolstvi. Obraci se take k brattim ye stare vlasti, z tech vtak malokteti ji sly gi, pro to je odkazana jen na ptispevky svYch krajanii, kteii jit jsou Upine vyderpani.

Ani od ministerstva vyznari religijnych i og wiecenia publicznego nedostava pathene podpory a v poslednich letech vilbec tadrte. Jak bolestne je phrovnani teto s menginou polskou na Teg insku, ktera ma dokonce i sve sttedni gkoly a dostava od es. min. tkolstvi tadnou podporu.

LE ftecke slovo krise ma eesky vYklad: rozhodna, doba, rozhodnY obrat, vrchol, nesnaz.

Lidstvo si zvyklo davati krisi posledni vYklad: n e s n a z. Byla nesnaz ptedvaledna, valeena a trva povaleena. Pied valkou, za \T alky a po ni, byla katdemu ptitivniku kotile net kabat." Nerozhodovala pry barva kokle. Odbornici ale dokazuji, k vim se nejlepe daiilo v promag tenYch hnedYch a dernYch koklich. Valka ale nema tak vineg eneho cile, aby dokazovala tento pkirodopi g -nYpozatek.Vvlcsbijd,ato co se rodilo, rostlo a panovalo nejvice, byly Let byla, je a bude ptidinou vrcholu nesnaze. ZbYva tedy udelati krisi krise, to jest rozhodnY obrat vrcholu nesnaze. Rozhodna doba, cot" jest na bile dni, holy fakt, zde jest. Dokud budou na svete t. zv. bohati i chudi, prolhani darebove, kteti se rekruttuji ze sttedne zamotnYch, vedome i podvedome zamezujici krisi krise, bude nesnaz stala. Chceme jednu krisi: v rozhodne dobe rozhodnY mravni obrat odstrariujici vrchol pNCin i dusledkii nesnaze ve gkere lzi. Bylo by osudnYm omylem myslit, ze omyl neni a soudit, to teprve vedoma let je let"; vedoma let je jig podvod; a ze soustavy podvodu nemtite tile jineho vznilmouti, vratdici zloein1

la

VIKAZ NOViCH 00EN't ZA MESIC UNOR 1934, DLE RADU, TRIDY POJIMENt, START A OBNOS POJI§TENI. tislo aclu 20 26 28 29 29 40 45 45 55.

71 78 78 79 83 84 84 84 88 88 94 94 94 94 98 110 112 112 116 135 145 145 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 151 151

Staii Obnos Vida pojit'.

B C D E F G H 1000 16 1 1000 18 1 1000 24 1 500 40 1 1000 27 1 1000 24 1 1000 41 1 1000 24 1 1000 29 1 1000 16 1 500 41 500 39 1 1000 20 1.

500 16 1000 30 1 1000 34 1 500 49 1000 21 1 1000 17 1000 19 1000 23 1 1000 31 1 1000 19 1 1000 54 1 1000 19 1 500 48 1 500 46 1 1000 20 1 1000 20 500 26 1 500 21 1 1000 16 1 500 24 1000 41 1 500 56 1 1000 45 1 1000 54 1 1000 '19 1 1000 1 42 1000 48 1 500 25 1 1000 20 1 1000 16 1 1000 41 1 1000 17 1

PojiSteno PojiSteno PojiSteno PojiSteno

15 27 ✓ -aide ✓ tilde ✓ tria ✓ tride

2 0 0 B C D H

0 1 1336 39000 15 27

45 30 let mene $867.00

Celkem Prfirnerne stall Priimerna pojistka Pripojiiteni

tislo iidu 112 130

Vida B C D E F 1

1 ODBOR DETSKY Cis. iadu DoCasni. 16 let 1 24 1 24 1 40 1 40 1 62 84 88 88 1 135 1 135 1 135 1 148 1 148 1 148 1 148 148 151 12

Strana 7.

VESTNIK

Ve stredu, dne 7. brezna 1934

G 1

H

stall Obnos pojiSt'.

1000 39 1500 49 88

2500

20 spl. doz. Obnos

1

PojiSteni v tilde doeas. 16 let PojiSteni na 20 spl. doZ.

ABY "HISTORIE" NESTALA.

12 5

Z novin se etendf dovida, a pak se o torn povida, neni prY jisto dosud nic, lid fSak se boji vic a vic.

17 na $5,000 Jsem s br. pozdravem

Edward L. Marek

Dne 28. unora 1934.

Svet pry je jako zmarnenY, vAude jsou gpatne znameni, a nedavn.o sam videl jsem nazpatek ze se to& zem.

PkEHLED PRIJ. A VtD. ZA M. UNOR 1934.

Prijem $18,553.65 Na nmrti 16,119.45 Na splatky not 1,502.65 Na splatky pnj. cert.

5,524.70 Na droky z pirjeek na majetek 1,368.35 Na nroky z piljeek na cert.

6,314.03 Na nroky z pirj. na bondy 109.40 Na najemne 160.86 Pripugtene za praci v pirjelach Celkem Hotovost z minuleho mesice

$49,653.09 17,050.05

thrnYY prijem

$66,703.14

11,262.50 Na 6,054.41 Na pfijeky na majetek 7,374.00 Na ptije.na certifikaty 21,996.41 Na Vijay boner 275.00 Na pirjdky rentYrUm 125.00 Na zalohy jednatelinn 56.50 Na "lekarske prohlidky 266.53 Na comm.

100.32 Na opravy atd., na majetek 13.50 Na majetek 54.92 Na pojist' proti ohni, na majetek 21.55 Na dari na majetek 3.93 Na exchange v bankach 33.22 Na cestovne 31.50 Na pravni vydani v 1,000.00 Na prenos z nmrtniho na H. 11.66 Na dan na deky $18,022.19 ZbYva hotovost v bankach Prijem na H. R. 402.39 Od ran 1.000.00 Prenos z imirtniho 567.28 Hotovost z minuleho mesice 1,969.67 thrnnY prijem 1,541.84 Vydani 427.83 ZbYva u pokladnika DetskY odbor.

218.39 Prijem od radii 2,087.01 Hotovost z minuleho mesice 2,286.76 ThrnnY prijem Vydani.

18.54 Na nspory .10 Na dari na deky 2,286.76 Zbkva hotovost v bance 3,690.08 4 bondy $5,976.84 Majetek PitEHLED MitlETKU JED NOTY. $1,302,545.55 Uloleno v bondech 7,000.0f) Uloieno v podilech 1,080,784.22 Uloleno v piljarach pozemku 197,783.72 Uloleno v pirjalach certifikatu 149,824.61 Uloieno v pozemku 18,022.19 Uloieno v bankach 962.37 Uloleno k splatne za praci v pill.

Uloleno u T. P. and L. Co. za meter 10.00 1,015.00 Uloleno u jednatelii 740.00 Uloleno u rentYM 427.83 Uloieno u pokladnika 5,976.83 Uloieno v Detskem odboru Celkem Dluh neclospelYm

$2,765,092.33 33,257.53

Majetek S br. pozdravem.

$2,731.834.80 Edw. L. 14Iarek.

Neni-li lidi zcela pravdivS7ch„ musime si 1000 1000 je teprve vychovat. KaZdS7 musi hledat sam 1000 na sobe, v dem chybuje a napravit nejcitiy e sebe, pak teprve se mute rozhlednouti po naprave jinde. Chtit napravovat jine a sebe ne, nernelo by smyslu. Vidime tak Casto, ze neradi sly gime pravdu o sobe, o sve strane, o svYch ptatelich - jak sve a jejich vady vymlouvame a se ptehlaime. Stejne je tak s ptijmy a majetkem. Tak talc° 1000 se k pravde probojujeme a gitime jen onu 1000 nespravedlnost, na kterou natikame. KatdY sam nejlepe vi, v dem chyboval - ale stavi 5000 se vtei svetu jinYm, ne't je v nitru.

Dluhy div 'Ze svet nesklati, bohda ma, ale neplati, a zas to bude velka slast' svilj 2ivot dat za svou (pry) vlast'.

Proroci maji videni, diplomat rady tYdenni, a jedni vidi v miru cil, jini to mall ze v gech sil.

Anglie zase kramati, s Nemci moc easu namati, Francie zna je, a ma, strach, proto si dr21 v suchu prach.

Nazisti sobe zpivaji, ket'asi g tvou a zivaji, maji svilj dobry, vernY tisk, eekaji zase velkY zisk.

Boji se jenom nakladu, nemaji penez, zakladu, nag e zem neda, znamo jig jak je s nim potom ktiZ. Mlade2e dost, (Cap ptileti,) meli by zas co stkileti, chteji-li stvotiti novou pougt' je tteba jenom stisknouti spougt'.

E. Baiant.

Novi paprsky smrti. V pfedveeer 8tedredne byly v LondYne za ptitomnosti Clem vlady, vedeckYch kruhil a zastupdi ministerstva vojenstvj vyskou g eny nove paprsky, o nich2 jejich vynalezce tvrdi, te mohou znidit na velikem nzemi ve gkerY 2ivot. Vynalezcem je profesor Newel, kterY je pfednostou pokusne laboratofe Narodni ligy pro zdravi obeanstva. Vynalezce nejprve zjistil, bakterie rtiznYch e p idemickYch chorob vyzatuji v nekterYch ptipadech paprsky tak Mine, 2e sttelka na g alvanometru byla dena do pohybu. Tyto radioaktivni emanace byly ptesne zmeteny stejne jako delka viny techto paprsku. Po prvnich pokusech prof. Newel se p tesvedCil, Ze radiove viny maji schopnost probouzet k 2ivotu v krvi nejnebezpeenej gi bakterie a jine chorobne prvky. Pokusy byly provedeny na nekolika lekatich a vojacich. zdravYch, silnych lidi ve veku 27-33 let, kteri se dobrovolne aby na nich byly vyzkou geny fieinky paprskil. Kdy2 pomoci radia byly na ne namiteny viny bakterii epidemickYch chorob, u vg ech temet okam2ite byly zji gteny ptiznaky onemocneni. Nove paprsky neptsobi Ptimo na Cloveka jako dtivej gi vynalezy podobneho druhu. Tyto parsky jenom vytvateji vhodne podminky k onemocneni lidskeho organismu. Dale bylo zji g teno, 2e tyto viny mohou byti pteru geny tYm2 zpasobem, jakYm bYvaji pteru g ovany radiove viny. To znamend, 2e proti temto sinitonosnym paprskiim mute bYti podniknuta itainny obrana. Pokusy s paprsky smrti byly provadeny na krysach a teprve potom na lidech. Na lidi byl namiten svazek paprskii, ktere vysilaly mikroby asijskeho moru. Po ureite dobe na ku2i techto lidi se objevily skvrny, ktere byly ptiznakem asijskeho moru. Pokus okam2ite byl pteru gen a Tide byli podrobeni peelivemu lekatskemu ogetteni.

ho

Dnekii rodiee by si men napinat mozek patranim po mistech noveho typu pro sve deti. VYsledek by site byl nejisty, ale aspori by nebylo jiste ztroskotani, jak je tomu dnes. A ceIa vetejnost by jim mega v E. Vachek. tom pomoci.

Etxana. 8.

Uredni Organ Slovanske Fodporujici Jednoty St5tu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. co., West, Texas Pledplatne 65c roene. Do stare viasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zineny adres zasilaji se do Hlavni ttadoyny, Fayetteville, Texas.

Ve gkere dopisy, predplatne, oznamky, budle2 adresovdny na Vestnik , West, Texas V§stnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Veibloud uchem jehly . . .Senator Long z Louisiany ma povest boutlivaka, novodobeho Don Quichota, potykajiciho se s vetrnYmi mlYny. V nedavne fedi, vyslechnute radiovou siti pa cele zemi, mel nekolik zdravYch post •ehil a zaverft. Mezi jinYm vzal si na paSkal velika dedictvi, na ge multimiliona,te, kteti jsou vlastni pa yodoi depren; hospodafskYch svizel cele Ameriky. Senator dovozoval: nae a pros ma miti jednotlivec na tomto svete majetek v cene $1,000,000,000 (jednoho bilionu)? On ho nenra2e behem sveho 2ivota Kdyby 300 mu2it vlastnilo po bilionu, na jine nezbyde ni po desaku. A pies to mame v semi majetky paeici se na osm az deset bilionu dolaru. NaSi• bohaei nevidi, nechteji videt, 2e dostane-li se 90 procent majetku do viastnictvi nekolika osob, celY narod upadne do bidy, byt' mame nadbytek plodin a tovara. Senator Long 'zaklada, organisaci uvedomelYch obeanii, ji2 fikolem a cilem bude natlak na kongres pro Zakonite omezeni hromadeni velikYch majetkil Obrovske zisky kapitalu musi byti omezeny, jednOtlivec vlastni pill, podnikaniro, poctivou speku, laci hromaditi majetek ale jen do yymezene velikosti a nikoli do set miliont ba dokonce bilionu dolara. Co bude pies zakonem stanovenou mire, ma pkipadnouti vefejnosti.

Takovy bude pravdepodobne vYsledek nekrvave socialni revoluce Ameriky, k nix oygem manic je gte dosti daleko, ale k nix asi dojde, proto2e bohaei, majici v moci tisk, vysoke Skoly, politikate a v g e jine dobrovolne se nepodaji a houby daji na reeni, "spike velblond projde uchem jehly, ne21i se bohae dostane do kralovstvi nebeskeho .

U snedeneho kramu. JistY obean mei tu smidu (jako stovky dal gicla), 2e mel svoje Uspory ulo2eny v domaci bance, ktera, °hidsila Upadek a byla dam y pod dozor receivera — spravce konkursni podstaty. Po uplynuti doby 26 mesica byla vetejnost uvedomena, co bylo v to dobe vykonano a Co ve skuteenosti receiver jest: jeho Ukolem je jimat, vybirat. Teoreticky jest receiver diivernikem vkladateltl, net nine u yedena, zprava v nejmen girn to nepotvrzuje, spike . nao,pak. Banka uzavtela dvele 24. dubna 1930; po- uplynuti 26 mesicii sekvestr (receiver) oznamil nasledujici vydani: $5,167.70 Slu2rsa a Utraty receivera 4,123.74 Pravnikilm Zapisovatel, stenografka, domovnik L509.49 642.37 ITYlohy auditora pti zavteni banky 5,003.85 "Rtizna vydani $16,447.15 Celkem Prin6rne mesleni vydani obna gelo $632.00.

Hotovost v rukou snravce konkursni podstaty toho easu $7,046.89. Uvadime tento pad, jeden z velkeho poetu jinych, hospobez noznamky. kr!si

VESTN1K Ncma. byt rozdilu mezi nami — mame naprostou rovnopravnost. Net musime fici, 2e rozdilu mezi nami je a bude, dokud si elenstvo neuvedomi, kde je jeho misto. Jsou mezi nami elenove kteti sotva prijdou jednou do roka do tadove schtize, milt by kdy prilozili ruku k dilu. V jakem pomeru si podobni elenove stoji oproti tern elentlm, kteki schilze pravidelne nav gtevuji a nednavne staraji se o 2ivot tadu, kteti v praci pro dobro sveho fadu a Jednoty seSedivveli? Vzdor tomu tito pfikladni einitele dbaji, aby dinnost fadu neupadala, aby byl nejakY Ditem do pokiadny, aby se z ni mohlo vypomahat tem, kterYm je vlastni tad lhostejnY. Kdyby tady byly lhostejne ku syYm elentim a staly na pfisnem stanovisku fiditi se dle stanov, kolik clenu bylo by ztratilo ochranu svYch drahYch v dobe svrchovane nejte2Si? VSichni dlenove meli by si uvedomiti, 2e jsou v bratrske organizaci, v nit reeni — vSichni za jednoho, jeden za vSechny je nutno uskuteenovat. Potom by prate k udr2ovani tadu byla mnohem snazSi, ra.dostnejSi. Kdoi neradi sly gi pravdu s temi nieeho nespravite. Jsou lide, kteti se boji myslit, hledat. Chteji, abyste vy jim v gecko obstaral sam, a kdyt spasitel nepfijde, sednou a vzdychaji. . . Edison byl slavnYm vynalezemi. Zapodal jako chudinky hoch roznagenim novin. Kdysi se ho -tazal novinat, v eem spoeiva, Uspech jeho vynalezani a kde bete k nemu namety. Vynalezce se usmal a pravil: "Zadivejte se na kterYkoliv ptedmet denni potteby. Pozorujte lidi a co je nejvice pH praci zlobi. To yam da tolik nameta k ptemYgleni a zdokonalovani, to den ma pak pro elo yeka tuze malo hodin, aby jen Cast toho zahledl. Vynalezat se da s Uspechem na v gem, ale vytrvat a dokoneit to".

Kontrola v tadech, podnicich, Utadech a spolcich je nutna! Je to ochrana poctiyYch pled nepocti yYmi a iteinnYm prosttedkem k posileni vale slabgich, aby na dobre draze setrvali. Jen nepoctivi se citi "ura2eni" katdou kontrolou a ka2dou 2adanou zarukou.

Take lenoch se brani kontrole, chteje byti Ada.sten na vYsledcich prate pilneho. Proti vychytralosti lidi nepoctivYch nesmi se ustupovati, byla by to mravni katastrofa.

Poctivost a spravedlnost jsou sestry.

Odkud se vzala v es. narode sila k osvobozeni. Poslednich sto let narodni historic eeskoslovenske bylo korunovano politickYm osvobozenim. V dobe apineho rozvratu fYsickYch i •mravnich, jak byl tento valkou zpilsobem, 2ije ve sttedni Evrope narod siujatmenY, ale zdravY, dosti silnY a schopnY pte yziti za nejte2gich svizelfi lizeni sveho narodniho osudu; narod malY, kterS7 v dobe, kdy yelike "rise kolisaly i zanikly, povstava, pin sily k 2ivotu a ujima se spravy svYch veci. KaldY se pak pta s Udivem: Odkud se vzala v riarode k tomu sila 9 A sto let es. dejin odpovida. Sto let mravenei prate tech buditelu i velkYch radcti, kteki vyhranili smysl narodniho byti i misto naroda mezi narody ostatnimi — tot' onen zdroj sily, ktera es. narod naplUovala a ke stalotvornYm dint= pfipravila, sily, ktera — jsouc 2ivena ze v g ech prament narodniho byti — pinila celY smysl 2ivota tech, kdo2 byli vyvoleni, aby narod ptedsta yovali a ureovali mu jeho cestu. Letos vzpom.ind se na jednoho z es. vudcu na toho, kterY je nejvice milovan — na Bedficha Smetanu. K nemu nepoji roduverne krajany . jen historicka Acta a podiv nad vykonanYm dilem, nYlar2 stale 2ivy jeho vztah k na g emu 2ivotu, vtelY pourer srdce k srdci. Z dila Smetanova mluvi uvedomela touha a snaha po narodu osvobozenem. Smetana ye zvucich sve hudby ptedtug il slavnou chvili narodniho osvobozeni, ba y lastne davno pled osvobozenim politickYin osvpbodil es. narod kulturne. itegenim krise zabYval se doposud pteva.2ne j en rozum. Napracoval se jit tolik, 2e se zda byti ptepracovanSrm — a ptece dosud bezy sledne, marne. Coz, abychom mu za-

Ve. stkedu, due 7. brezna 1934. volali na pomoc i srdce?, Srdce v torn smyslu, jak mu rozumime v proste mluve: S yedomi! Zklamali mezinazodni politikove, zklamali mezinarodni narodohospodati. Odkna °dekavat spasu nyni? Kdo zachrani civilisaci, zmitajici se na rozboutenem moil?

Mravni yYkvet, jet da rozkaz: zastupci kultury, na palubu, do mobilisace! Mnoti se hlasy, volajici o spojeni lidi dobre yule ale ygude pracuje sobectvi proti, 2e ani v male skupine nenajdcte jednotneho ducha. Ka2dY se vymlouva: "Jd nemohu —", "Nemam das, nemam penez", "Je krise." A tito lide, kteki mluvi, dohromady tu krisi delaji a mysli si ka20: To ten druhY! Musi byti snad jeate Mt, aby kaIdY poznal, ze musi zaeit sam u sebe. Se syYm nitrem. Na to eekame.

Vystraha yetejnosti! Statni department pojigteni vydal varovani, jim2 se vetejnost upozorriuje na rejdy rianYch pojigt'oven, jsoucich bez zakonem po2adovaneho dovoleni k provozovani obchodu ye statu Texas.

Komisat pojigteni poukazuje, 2e posledni doby cela tada poji gt'oven posila pogtou do Texasu vgelike "lace" tivotniho pojiSteni, pled eimt nutno celou vetejnost varovati. CtihodnY soudne R. L. Daniel — na g komisat pojigteni — v uvedene yYstraze doslovne uvadi: Koupi-li texaskY °bean tivotni pojistku od spoleenosti, ktera neni u statniho departmentu registrovana a nasledovne nema zdkoniteho dovoleni k provozovani obchodu uvnitt hranic statu Texas, tako yY pojigtenec nema motnosti zjistiti finaneni sta y podobne spoleenosti a nemute spolehati na ochranu od statnich soudu. Jedna-li se o narok men01 tri tisic dolart a vet gina soudne yymahanYch pojistek ocita se pod touto sumou — nemtite tadati o ochranu soudu federalniho.

NapalenY pojigtenec mute soudne yymahati svoje naroky jen ve statu, kde zataloyana pjigt'ovna ma statni povoleni a stale agenty anebo je nucen od sveho potada yku ustoupiti. Uvadime tuto vYstrahu k ochrane nagi krajanske yetejnosti a nasledujici jinostatni pojigt'ujici spoleanosti daily byly komisatem pojigteni na eernou listinu: Florist Hail Association of America. — National Security Life Association, Beverly Hills, Calif. — Sterling Security Life Association, Beverly Hills, Cal .— Union Benefit Association, Denver, Colo. — National Home Union Insurance Company, Washington, D. C. — Life Extension Company of America, Washington, D. C. — United Benefit Association, Shreveport, La. — National Union Indemnity Association, Shreveport. — First National Indemnity Company, Omaha, Nebr. — National Aid Society, Springfield, Ill. — National Home Union, Shreveport, La. — National Protective Union, Shreveport, La. — National Protective Insurance Company, Kansas City, Mo. — American Benefit Life Association, Indianopolis, Ind. — American Benefit Life Association, Springfield, Ill. — American Benefit Association, Shreveport, La. — Mutual Benefit Association, Shreveport, La. —Mutual Protective Association, Pueblo, Colo. — Oklahoma State Life Association, Oklahoma City. — Postal Life & Casualty Insurance Company, Kansas City. — State Protective Corporation, Miami, Fla. — Postal Life Insurance Company, New York City. — International Travelers Health Association, Los Angeles. — Federal Underwriters Company of Arkansas.

Nelieenou soustrast projevuje pota.datel organu i jeho yydayatele yatenemu tajemniku Hl. Utadovny br. J. R. Kubenoyi a jeho choti nad nahYm odchodem jejich syna J. J. Kubeny, elena na gi Jednoty a prominetniho ()beam mesta Fayetteville. Zesnu1S7 br. J. J. Kubena pochovan byl na htbitove rodneho mesta v sobotu 3. t. m. za obrovske itaasti osadnikii i ptespolnich ptatel. Za na gi S. P. J. S. T. rozloueil se s ode g1S7m, spolubratrem tkliyYmi slovy pkedseda HI. Ur. br. C. H. OhernoskY. ZesnulY zanecha ya tu mimo rodiet, man2elky a lOti leteho syna.eka Robosstasedm bratril a d ye sestry.

Ve btredu, dne 7. biezna 1934 *'' G. MASARYK. TOMAS STAEDU 7. bfezna dovrei hlava Os. V Estatu, president republiky T. G. Masa-

ryk, sve etytiaosmdesate narozeniny.

Otyti painy stoleti ddiva se mu g, kterY po celYch dlouhYch sedmdesate let risilovne a nerinavne pracuje. V mladi stavi zaklady k svemu velikernu vzdelani, ye veku mug -nemprochazisvt,juenalosi jazykove, sbira zkueenosti doma i za hranicemi, aby , v danou chvili postavil se cele do slu2eb naroda. Do slu2eb politiky, pokroku, a podjal se zapasu s prolhanYm a nedu2ivYm cisalstvim, podporujicim jej militarismern a vim faleenYm a klamavYm, at' ji' v diplomacii, politice, 2ivote, literature, nabaenstvi i literarni historii. Po cela desitileti jde proti proudu a vede nesmititelnY zapas za osvobozeni a mravni povzneseni eloveka. Od sveho prvniho vystoupeni je demokratem a elovekem socialne citicim, kterY vi, co chce, jde neristupne svoji cestou, neuhYba a stoji za poznanou pravdou cel'm sy Ym pfesvedeenim a celYm svYm 2ivotem.

Uprostfed stavi, kdy druzi ziji klidne z vYsledkii sve celaivotni prace a sluni se v kli du a pokoji v spokojenem stair, zastihuje jej valka. Piilis brzy si ujasriuje, co znamend, a 2e tu jde o sra2ku cesarismu, nemeckeho imperialismu s demokracii zapadu. Hned v prvnich dnech valky si uvedomuje, co je tu v sazce a hned prozirave aciefinuje si program naeeho naroda. "Ted', anebo nikdy!" stava se mu heslem. Neohli2i se na sve staexistenci, rodinu. Vola jej narod, hlas krve, a proto se nerozpakuje, riskuje vee, aby pro narod ziskal vee. Jeho rozhodnuti neni jiste lehke a nestalo se unahlene; v eestakdesati letech se pfemfeli, v tech letech se uva2uje. Voliti 2ivot psance, vydati rodinu draprini Cerno2lutYch katanri, hoditi v sazku existenci a jiti do ciziny, slou2iti svemu narodu, tot' CM, kterY mluvi sam za sebe. Na prahu stall rozhodnouti se pro boj a2 do konce, pro znieeni stareho statu, vziti etit a jiti v svetovY zapas z Mho nadkni a pro ideu temet bez prostfedkit a postoupiti jej s mocnYmi stareho sveta, tot' heroismus, kterY nezna pfikladu.

Prace, ktere se podjal za hranicemi v naeem odboji, je prate nadlidska. Vedl nde zahra.nieni odboj nejen dueevne, ale i prakticky. Byl veude, pracoval veude a ye vkm.

Pevnou rukou ttimal otae naeeho odboje a vedl naei revoluci od uspechu k rispechu.

Vratil se po letech vyhnanstvi a take, vysilujici prate se etitem co vitez a osvoboditel.

Klidne a spokojene mohl daivati zbytek sveho 2ivota na vavfinech nejkrasnejeich a nejveteich. Na T. G. Masaryk je muIem prate. Pfe yzal nejzodpovednejei misto, postavil se v eel() Cs naei mlade republiky, kterou nam vybojoval a od sveho navratu pracuje dale, aby nam ji zajistil. Prvni °bean statu mel by nam tu bYti vzorem, jak rozumeti povinnosti. Celt' 2ivot je mu povinnosti. Razil nam heslo: "S1u2 republice, slut jejimu lidu, slut lidstvu". Sam ve skuteenosti a ye svem 2ivote se dle neho tee fidi.

Slou2i republice, slou21 svemu lidu i svemu narodu a svou mirumilovnou politikou a praci sloai i lidstvu.

Tfi etvrte stoleti je tomu, co se v Hodonine, jako syn maleho a chudeho prostiedi, narodil. Na padesat let je tomu, co jeho jmeno vyskytuje se stale v naei vekejnosti.

Po pill stoleti nerinavne pracuje a bije se za idealy pokroku, humanity, osvety a demokratismu. Oasto stal v tech bojich osamocen. Casto vyvolal boufl nevole a nespokojenosti. Casto set proti proudu a rval se poctive kuptedu a za pravdu.

Bohata a mnohotvarna je einnost profesora Masaryka jak pied valkou, tak za valky, i dnes, v jeho Oestnem postaveni prvniho obeana naeeho statu.

Mame v nem presidenta, ktereho nam infi2e svet zavideti a ktereho /lam nisi ne-

VESTN1K pfatele skuteCne zavidi. Zel, 2e jeho dneeni postaveni brani mu jiti starYmi cestami.

Mame presidenta. T. G. Masaryka, ktereho uctivame, ktereho milujeme a si va2ime, potfebovali bychom veak i dnes profesora T. G. Masaryka, 2e1, toho nemame a mame-li jej, a ja, maim, 2e jej mame dosud, proto2e president Masaryk zristal i na svem dneenirn miste starYm prof. Masarykem tu je mu znemarieno kritisovati, znemaneno mluviti a znemaneno pracovati na oCiste nakho vefejneho 2ivota. Jeho nova funkce stavi jej nad strany, vane mu ruce a olupuje jej o manost bezprostfedniho zasahu.

Jeho heslo: "Nebat se a nekrast" vyelo u nas z kursu a piece nejkrasnejeim holdem presidentu T. G. Masarykovi by bylo, kdybychom eli v jeho elepejich, ridili se die jeho hesel 2ivota a stall se poctivejeimi a mravnejeimi.

Vzpominame-li dnes, narozenin presidentovYch, jeho Cinnosti i jeho prate a zasluh vzpominame jej v lasce a pfedevSim proto, ze si ye svem zodpovednem postaveni zasluhuje cele naeeho vdeku za praci, kterou pro nae narod po celY s ytij bohatY a plodnY 2ivot konal.

HOVORNA. Jos. H. Prvni diktatura v Evrope vribec vznikla v Rusku- po viterstvi boleevicke revoluce 7. listopadu 1917. %wale carske Rusko promeneno bylo v republiku rad (sovett), sestavajicich z delnikri, vojakri a rolnikt. Dneeni Rusko je svazem 7 svetovYch republik, jich' spolednYm organem (zakonodarnou) jest VeeruskY sovetovY zjezd, kterY snemuje ka2de. 2 roky. 6ita, pies 1500 poslancti, volenYch lidem.

Br. S. K. Mirova smlouva dala Poisku ptistup k moii utvaenim tak zv. Polskeho koridoru, eirri2 vYchodni Cast Nemecka byla pruhem rizemi, pfe yzateho Polskem, pine odtiznuta. Polaci zbudovali si u baltickeho more pfistav Gdansko, ri2asne rostouci a majici posledni dobou vetei vYvoz /la bYvale ptistavy Nemecka. Ceskoslovensko ma pfistup k mofi zarueen zmezinarodnenim plavby po fekach Labe a Dunaje. Ma z Casti vlastni obchodni fieni lodstvo a take nekolik valeenYch monitorri v riseku Dunaje dotYkajiho se rizemi csl. republiky.

Julis R. Praha dosahne letos poetu 900.000 obyvatelri. Dle roeenky 2ivnostnikri bylo v esl. republice roku 1921 kolem 39.000 holier' a vlasenkaft. Za deset let se podet skoro zdvojnasobil nebot' r. 1930 jich bylo ji g 71.125.

"Podhoran" Mate spravne informace ohledne velitelt). Cs. branne mod. Moravane skuteene vedou Cs. armadou nebot' nejvy'Sei velitel, president Masaryk, je s rodem Moravan. Nynejei generalni inspektor es. branne moci, general, SyrovY, je rovne2 rodem Moravan, nakelnik gen. tabu general Krejci a jeho namestek general Kopal jsou ta Moravane.

"Havii J. M. 2elezarny ye Vitkovicich patfily privodne olornouckemu arcibiskupstvi.

Roku 1828 prodal 2elezarny a uhelne doly velmi levne arcibiskup Rudolf videriskemu Rotshildovi a tak drilaite podniky v deskem kraji dostaly se do rukou nemecko2idovskYm kapitalistrim a Ostra ysko bylo ponemeovano, pracujici lid otrail cizim kapitalistrim.

Vliv sluneenich skvrn na rozhlas. ikeditel observatoie v Delware ye state. Ohio, dr.

Harlan Stetson, uvekejnil zajimave pojednari o sluneonich skvrnach. Tuto rivahu napsal po svYch dlouholetYch zkuknostech.

Dr. Stetson tvrdi, 2e sluneeni skvrny maji vliv na rozhlas. V letech 1932 a 1933 bylo rozhlasove vysilani ve srovnani s piedchozImi lety nepomerne lepei. Nebyl pry to diisledek zdokonaleni radiove techniky, nYbr2 zmeneeni sluneenich skvrn. Jakmile tyto skvrny se poeinaji opet zveteovati, jest poslech rozhlasri velmi zhoreen.

Strana.

Hu nis zas bure neco.

BURE, hale ieko to poudat nebudu, jenom

piijte k nam, ha huvidite, ha bure se yam to haj libit. Huvidite bulackou kralovnu, haj i bulackY mriouee.

Ale kde? Inu nikde jinde na v iadove sini tadu Pokrok Houstonu v nedeli dne 11. bfezna, kde vam snesou ochotnici krou2ku Hlaholu krasy a taje euma yskeho raje, kteremu kdysi vevodili co nejvernejei stra2 ohorale, jirn2 za jich vane sluiby byl dan v erb symbol str2ce domova, psi hlava.

Hajil ten chodskY lid vane a neochvejne hranice zeme Ceske, hajil ta sva privilegia od oeskYch kralriv jemu dand; 2e1 neuhajil jich, Lomikar je o ne oloupil. I na popraviete je pfivedl — haby do roka, ha do dne bun-n."1.1 — jak mu Jan SladkY Kozina piedpovedel.

Je to pokraeovani deje "Zelene kralovstvi", jak autorka hry "Devoe od erchova" tivadi v pfedmluve teto hry. Uvidite v ni jednu starou znamou figurku. Josefa Pepika "fon fircente jegr patalionu", jeho' piedstavi br.

Frank Olexa st., v riloze hajneho 8merdy.

Jeho 2erm, pravY typ bulaCky, piedvede pani Anna Anna Kelnarova, ml. Jeji kulatY obliCej a razna, vyteenost budou vhodnym doplrikem Smerdovi, jemu v2dy jazyk aivne po dobrem §1uku.

Velkostatkare Sokola ma na starosti br.

Fr. Olexa mladei, jen2 jak znamo, dovede se v2dy do svYch riloh v2iti. Hanoi, jeho 2ena, sehraje jeho chot', sestra Fr. Olexova ml. Ponevad2 dej se odehrava, za naeich dob, tedy autorka hry je obdafila za dobu peti let pospolneho 2iti v teto hie pouze jedinYrn pfirristkem do jejich dornacnosti, kludinou Slavkem t. zv. "kanetem". Jelika ani v zavereene scene hry Hanel se nevrhne do naruee sveho mute a nepoeepta mu 2adne sladke tajemstvi, 2e snad malt' Slavek bude si moci brzo hrat se sestfiekou, zristane snad Slavek jedinaCkem. Vinu toho nese jeji man2e1, jen2 pro samou praci a dohli2eni v lesich, nerna, das obirati se doma vice se svou nanou polovici; jet jako bYvala divadelni hvezda man2elskYch nanosti postrada, a trpce si na to stauje. Hnedle by z toho vznikla tragedie, ji g veak autorka hry na konec pekne vyfeeila.

"Love's eternal triangle" chteli spiskati dva filmovi herd. Fred Larson, filmovY re2iser a Stela Blanche kuli velmi nekalY zamer, hezky pane si vSe zkombinovali, ale na konec, ku poteee citupinych dam prava laska zvitezila. Freda Larsona bude hrati br.

Jos. Kaepar, Stelu Blanche sl. Lillian Slid.

Sleena BHA ji g svYm zevnejekem zarueuje, 2e se octrie tato Aloha v prav'ch rukou. Br. Kaepar je ji2 stark herec, tak mu ta jeho intrikanska Aloha nebude obti2nou.

Tohle bude piece nee°, takovY to hercri shluk, a2 na scenu vyrukuje tata, snacha, syn a vnuk. To to bude pane klapat, jako dobre hodiny, kdy' ye hie bude tolik elenti t■lexovy rodiny.

Rezii hry vede br. Jos. Kalousek ze zakulisi a z podsveti jako adjutant povede do-. zor zase sestra Rri2ena Hanusova. Jmena uvedenYch hercti, hereeek, raisera a napovedy jsou tim nejlepeim odporueenim teto hry. Jen nezapomenouti den a mistnost, 11. biezna v sini kadu Pokrok Houstonu na Studewood. Vojaci od "feldvebla" a2 k "uchtim" dostanou "urlaub" k naveteve hry, "lajtnanti" a vyeei mohou pfijiti bez "urlaubu" dle "pefelu" hauptkomanda fircente jegr patalionu—.

S. P. StudnienY. Neoslavujme osob — ale dobreho jejich pfikladu nasledujme! * * pomery, tim je tfeba, vice pracovati. Kdo umi pracovat, ten v2dy najde tadu novYch zpusobri, jak poslou2iti nimu. Nic jsme neztratili, doh a ci jsma tratili hlavu.

Strana 10.

Nac;‘e Toniaka W. S. CATHEROVA. Roman eeskYch pionYra v americkYch preriich.

VESTNiK

"On na drnove kukutici." Ukazala smerem k severu, stale stojic pied kravou, jako by doufala, ze ji zakryje.

"Ta kukutice bude dobra pro zimni krmeni," tekl dedeeek povzbudive. "A kde je Tonieka?"

"Ona jit sebou!" pani S' ' imerdova, goupala nervosne boson nohou v prachu.

"Dobte. Pojedu tam. Chtel bych, aby pfigli k nam ptigti mesic a pomohli mne kosit pgenici a oves. Zaplatim. DobrY den. A abych nezapomnel, pani 8imerdova," kekl obraceje se vzharu na stezku, "myslim, to mateme pokladat za vyrovnane za tu kravu."

Trhla sebou a sevtela provaz pevneji. Decleeek zpozoroval, ze mu neporozumela, i obratil se a tekl. "Nemusite mne nic vic platit; tadne penize uz. Krava je vage."

"Neplatit vic, podrtet .kravu?" tazala se ho ptekvapenYm tonem, mrkajic azkYma oeirna na nas v sluneenim svetle.

"Tak jest. Neplatit nic vic, podrtet kravu," ptitakal.

Pani 8' 1merdova, pustila provaz, vybehia za nami a schYlivgi se podle dedeeka, uchopila jeho ruku a polibila ji. Pochybuji, te byla kdy vice dojata. Byl jsem tet pohnut.

Zdalo so, jako by se byl StarY svet pfiblitil velmi tesne.

Odjeli jsme smejice se a dedeeek kekl: "Myslim, ze se domnivala, ze jsme pti gli, abychom jiste kravu odvedli, Jime. Jiste by nas byla trochu pogkrabala, kdybychom byli chteli uchopit ten provaz!"

Zdalo se, ze na gi sousede jsou radi, ze se s nami usmitili. Nejblitg i nedeli pfigla pani 8imerdova a pkinesla Jeckovi par ponotek, ktere sama upletla. Podavala mu je se znadnou dastojnosti a tekla: "No, ted' uz neptijit, abys srazit zase meho Ambrote k zemi."

Jack se usmal pfihlouple: "Nechci miti mrzutosti s Ambrotem. Necha-li mne on, necham ja jeho."

"Jestli to pra gti, my nemame prase, abychom mohli platit pokutu," kekla uratlive.

Jack nebyl pfiveden z rovnovahy. "Mate posledni slovo, pani, kekl spokojene, "to je privilej dam."

Ambrot byl proziravY mladik; brzo si uvedomil, ze jeho voli jsou pfilig tad pro katdou jinou praci, vyjma rYpat drn, a podafilo se mu prodat je nove ptibylemu Nemci. Za tyto penize koupil jinY par koni, ktere dededek pro neho vybral. Marek byl silny, a Ambrot ho nechal pracovat tvrcle; ale nikdy ho nemohl naueit pestovat kukujak se pamatuji. Jedind my glenka, ktera prochazela ubohou tupou hlavou, byla, ze vgechno, co koni, je zaslutne. Vtdycky, kdy vzal do rukou kleee pleeky, zaryl radio tak hluboko do zeme, ze kone byli brzo vyeerpani.

V dervnu gel Ambrot na praci k panu Bushymu a vzal s sebou Marka za pinou mzdu.

Pani 8imerdova pak ovladala druhou pledku; ona a Tonidka pracovaly celY den na poli a konaly domaci prace v noci. Co tyto dye teny byly samotny doma, jeden z novYch koni dostal koliku a podesil je velmi.

Tonieka gla do stodoly v foci, aby se podivala, zdali je v gechno v potatiku, net piijde spat, a tu zpozorovala, ze jeden ze je na btige opuchlY a stoji se svegenou hlavou. Vskoeila na deuheho kone, ani se zdrtova,la sedlanim, a zatloukla na nage dvete, prave kdy jsme chteli ulehnout. Dedeeek odpovedel na jeji zaklepani. Neposlal nektereho z mutt, ale jel sam s ni zpatky, vzal klystYr a start koberec, kterY slozil k ohtivani, kdyt na gi kone byli neMOCRi. Nalezl pani 8imerdovou sedici u kone se svitiinou, natikajici a lomici rukama.

Trvalo to jen nekolik minut, net byly vypugteny plyny zaratene v ubohem zviteti, a obe teny sly gely sykot vetra a videly Simla, jak se zfejme zmen guje v pasu.

"Kdybych ztratila talo kone, pane Burdene," prohlasila Tonieka, "ja bych zde nettstala, at Ambrot ptijde domt! 81a bych se utopit v tuni, dtive net by bylo rano."

XIX. Kdyt Ambrot ptigel zpatky od pana Bushy Prig el eervenee s bezdechYm, skvelYm hordovedela se, ze dal Markovu mzdu knezi v kern, ktere dini plane kansaske a nebraske Black Hawku na m ge za otcovu du gi. Babienejarodnefaim kukutienYm krajem v celem ka pravila ze Tonidka pottelauje bot vice svete. Zda, se, jako bychom v noci slygeli kunet pan 8imerda modlitby, ale dedeeek pravil snagenlive: "Kdyt mate vydat gest do- kufici rtisti; pod hvezdami elovek zachyti jak je skoupY, ukazal aspori, ze yeti v slabe praskani v porosenYch, tetce vonicich polich, kde lodyhy s listy jak peti staly tak to, co vyznavd."

St'avnate a zelene. Kdyby cela to velka, plari Byl to dedeeek, kterY pkinesl smir se . iod Missouri k Rocky Mountains byla pod merdovYmi. Jednoho dne nam vypravel, 2e pgenice je vYborne vzrostla,, tak ze mysli, sklem a horko bylo regulovano teplomerem, nemohlo bYt lepe pro ty tlute stfapce, ktere ze ji zapoene kosit prvniho dervence. Pottebuje nekolik mut& a kdyby v gichni sou- se nalevaly a zraly katclYm dnem. Kukutiena, pole byla daleko od sebe v techto dnech, hlasili, najal by Ambrote pro koseni a m15,s milemi pastvin mezi sebou. JasnY, ptemiceni, jelikot 8imerdovic nemaji pSenice. tavY zrak meho dedeeka pfedvidal ze se "Myslim, Emmalino," konail, "ze potadam Tonieku, aby sem ptigla a pomohla ti v ku-e rozgiti a znasobi nejen 8imerdovic kukuhand pole, nebo pan Bushyho, ale svetova: chyni. Bude rada, kdy si neco vycleld, a buze jejich sklizeri bude velkYm hospodatskYm de to te2 vhodnY Cas, aby se skondilo nedofaktem, jako p geniena pole Ruska, kteremu rozumeni. Ja bych tam rano zajel a vec upodlehla vgechna dinnost lidi, v miru nebo pravil. Chceg jeti se mnou, Jime?" Jeho ton ve mne pravil, ze se jit rozhodl pro mne.

Paleive slunce techto nekolika tYdnu, s obPo snidani jsme odjeli. Kdy2 nas pani 8ieasnYmi de gti v noci, zajistilo kukutici. Jakmerdova, videla pkichazet, utikala ze dv•i mile se nalily jeji kiasy, nemuseli jsme se jit za staj, dolit do ptikopu, jako kdyby nas nebati sucheho podasi. Mutove pracovali tak chtela videt. Dedeeek se usmival, kdy ptitetce na p genienYch polich, ze nepozorovali vazovad sveho kone; gli jsme za. ni. temet horka, — aekoliv ja jsem byl zamestZa stodolu se nam naskytl komickY ponan pilne nogenim vody pro ne — a babiChled. Krava se patrne pasla kdesi v pkikoka a Tonieka mely tolik price v kuchyni, ze si ani nemohly povidat, byl-li jeden den pu. Pani "imerdova betela k zviteti, vytrteplejSi net druhY. Katcleho rana, kdy je g hla provazovY kolik a kdy jsme za ni gla se mnou-tebylarosntveToika snatila se skrYti kravu ye stare sluji do zahrady pro zeleniny k snidani. Babieka latehu. Ale protote dira byla azka a tmava, ji dala eepec proti slunci, ale kdy jsme dokrava s vzpirala, a stara tena ji tloukla a k zahrade, hodila jej do- travy a nechala strkala ze zadu a zkou gela vecpat ji do osvaj vlas poletovati ye venku. Pamatuji, tvoru. Dedeeek si nev gimal jejiho podivneho zarnestnani a pozdravil ji zdvotile: "Dobre kdy jsme se sklaneli nad lusky, perlielry potu se shromatd'ovaly na jejim hornirn rtu, jitro, pani c Simerdova. Aekla byste mi, kde Jan knirek, bych nael AmbroL? Na kterOna poll?"

Ve sttedu, dne 7. btezna 1934.

"Oh, ja raci gi pracuji venku ne't" v dome," kikavala vesele. "Nestaram se, ze vase babieka tika, ze mne to dela jako maze. Ja rada byt jako mut." Pohodila hlavou a rekla mi, abych ohmatal jeji svaly nakynule na jejim hnedem rameni.

Byli jsme radi, 2e ji mime v dome. Byla tak veseld a hovorna, ze elovek nevzpominal na jeji tetkY krok nebo na jeji htmotny zpasob, jakYm zachazela s panvemi. Babieka byla velmi dobte naladena po ony tYdny, co Tonieka u nas pracovala.

Noci byly kratke a horke v teto move dobe. enci spali v kalne na sene, protote tam bylo chladneji net v dome. Spaval jsem ve sve posteli maje okno ote ykeno, divaje se na blyskani na easy, ktera si mace hrala na obzoru, nebo pozoruje suchou kostru yetrniku proti modremu noenimu nebi. Jedne noci byla 'Yana elektricka boukka, aekoliv nespadl skoro ani de gt', jen by pogkodil poseeene obili. Mutove S1i dola do stodoly ihned po veeeti a kdy bylo nadobi umyto, Tonidka a ja, jsme vylezli na gikmou sttechu kurniku, abychom pozorovali oblaka.

Hrom byl hlasnY a kovovY, jako rachot plechovYch plate, a blesky se lamaly ve velikYch klikatinkach na obloze, pri nicht vge razem vyniklo a nam se pkiblitilo. Polovic nebes byla zatarasena eernYmi mraky, ale celY zapad byl svetly a jasnY; ye svetle bleskit vypadal jako hluboka, modra voda, se svitem mesice na hladine a sttedni east nebe byla jako mramorova cilatba, jako nahte'21 nejakeho nadherneho pkimokskeho mesta, odsouzeneho k zahube. Velke teple sprAky degte padaly na na ge vzhilru se divajici tvake. Jeden Cerny mrak, ne veal net malt Clun, vplul naodekavane do jasneho prostoru a pohyboval se na zapad. V ge, co jsme mohli slyget, bylo zdugene padani kapek na mekkY prach dvorku. Babieka vy gla ze dyeki a pravila, ze je pozde, ate nahote zmokneme.

"V minute pfijdeme," volala na ni Tonieka. "Ja, mam rada va gi babieku a vgechny veci zde," vzdychla. "Pfala bych si maj otec tit, aby videt toto leto. Pkeji si tadna zima nikdy ptijit vic zase."

"Bude leto je gte dlouho," upokojil jsem ji, "prod nejste vtdy tak mild jako ted', Tonidko?"

"Jak to, mild?"

"Nu, zrovna jako ted'; jako jste sama.

Proe se po celou dobu snatite, abyste byla jako Ambro2?"

Dala ruce pod hlavu a letela na znaku, divajic se na oblaka: "Kdybych tila zde, jako vy, to je razne. Veci budou lehke pro vas, ale budou take pro nas."

SLUtEBNA DEV5ATA.

I. Zil jsem u dedeeka skoro tki roky, kdy se rozhodl, ze se odstehuje do Black Hawku.

On i babieka zestarali tetkou praci na farme, a jelikot mi bylo ut ttinact let, minili, ze bych mel chodit do gkoly. Nage domovina byla pronajata "te dobre 'ter* vdove Steavensove" a jejimu svobodnemu bratru, a my jsme koupili dam kazatele White, na severnim konci Black Hawaku. Byl to prvni dam, mimo nejt musil katdY jiti, kdy gel z farmy, meznik kterY hlasal venkovanam, ze jejich dlouha cesta je u konce.

Mai jsme se pfestehovati do Black Hawku v bteznu, a jakmile dedeeek stanovil datum, oznamil Jackovi a Ottovi svilj Otto pravil, ze by nerad hledal jine misto, ktere by se mu hodilo tak dobte jako toto; ze ut ma dost farmateni a ze by tedy gel zpatky tam, co nazYval "DivokY Zapad".

Jack Marpole, omameny dobrodrutnYmi historkami OttovYmi, se rozhodl, ze piljde nim. Delali jsme, co jsme mohli, abychom ho odradili. Byl tak pozadu svou negramotnosti a svou davetivou povahou, 2e byl snadnon kofisti pro lapade hell& Babieka mu radi-

Ve 6tteclu, dne 7. bkezna 1934 la, aby zastal mezi vlidnYm, ktet'anskYm lidein, kde byl znam; ale nebylo s nim tedi.

Chtel bYti prospektorem. Myslil, to na neho dekaji v Coloradu stkibrne doly.

Jack a Otto nam sloutili at do posledka.

Ptestehovali nas do mesta, dali koberce v naee mnovem dome, udelali poliely a sktinky pro babiedinu kuchyri, a zdalo, se to se rozpakuji nas opustit. Ale koneene nedbajice varovani. Ti dva dobti hoei byli nam verni v slunci i v bouti a vykonali nam slutby, kterYch nelze koupit na tadnem trhu sveta. Se mnou byli jako starei bratM; mirnili se v tedi i v mravech z ohledu na mne a byli mne dobrYmi kamarady. Nyni vsedli na zapadni vlak jednoho rana, ve svYch nedelnich Satech, se svYmi zavazadly ye voskovanem platne — a nikdy jsem jich ut nevidel. NejakY //idle potom dostal jsem dopisnici od Otty, pravici, to Jack letel s horskou zimnici, ale to nyni oba pracuji v dolu Yankee Girl, ate se jim vede dobre.

Psal jsem jim na to adresu, ale psani mi bylo vraceno, "nevyzvednuto". Potom jsem nikdy jit o nich neslyeel.

Black Hawk, novY svet, v nemt jsme nyni bylo eiste, dobte upravene prerijni me- • steeko, s bilYmi ploty a peknYmi zelenYmi travniky pted domky, s eirokYmi pratnYmi ulicemi a ladnYmi stromky, rostoucimi Podel dtevenYch chodnika. Ve sttedu mesta byly dy e rady novYch cihlovYch "obchodnich cihlova ekolar soud a pet bilYch kostela. Nde dam hledel dole pies mesto, a z hotejeich oken jsme videli klikatou linii strmYch bteha teky, dve mile jitne od nas. Tato teka mela mne bYti nahradou za ztracenou svobodu farmatskeho venkova.

Men jsme do Black Hawku v bkeznu a jit koncem dubna jsme se citili meet'any.

Dededek byl stareim noveho baptistskeho kostela, babidka byla zamestnana cirkevnimi schitzkami • a misionatskymi spoleenostmi. A ja, jsem byl zcela jinY hoch, nebo aspori jsem si to myslil. Znenadani jsem se dostal mezi hochy sveho veku a shiedal jsem, to se musim mnohemu Olt. Net minulo jarni ekolni obdobi, dovedl jsem se prati, hrati na chytanou, ekadlit male deveata a utivati zapovezenYch slov jako kterYkoliv jinY hoch ze ttidy. Byl jsem drtovan od nejvetSiho divoestvi jen tou skuteenosti, to pani Harlingova, naee nejblitei sousedka, davala na pozor, a kdyt me chovani slo za jistou hranici, nedovolila mne ptichazeti do jejiho dvora nebo hrati si s jejimi rortomilYmi detmi.

Vidali jsme nyni mnohem vice syYch yenkovskYch sousedri, net kdyt jsme till na farme. Nde dam byl jim pkihodnou zastavkou.

Men jsme velikou stodolu, kde farrnati mohli nechati sve potahy, a jejich tenske doprovazivaly je easteji, nyni, kdyt mohli u nas zustati na °bed, odpoeinouti si a nasaditi si tadne svoje depce, netli sly nakupovat. Cim vice byl nas drim jako venkovskY hotel, tim vice se mne to libilo. Byl jsem rad, kdyt jsem ptieel odpoledne ze ekoly, kdy2 jsem videl stati farmatskY vaz vzadu na dvote, a byl jsem vtdy hotov dobehnouti dole do mesta pro beefsteak nebo pro pekatskY chleb pro neptedvidanou spoleenost. Cele prvni jaro a leto stale jsem doufal, to Amtrot ptiveze Tonieku a Julku, aby videly nas dam. Ptal jsem si ukazati jim nas dervenY plyeovY nabytek a troubici andely, ktere dal nemeckY ealounik na nas strop. Kdy2 Ambrot ptieel do mesta, prsel sam, a adkoliv si dal sve kone do naei stodoly, nikdy nechtel na °bed ani povedeti nam neco o sve matte a sestrach. Jestlite jsme vybehli a dotazovali se ho, kdyt proklouzl dvorem, pokreil mime rameny a tekl: "To je all right, myslim."

Pani Steavensova, ktere, Lila nyni na naei farme, oblibila si Tonidku tak jako my a vtdycky /lam ptindeela o ni zpravy. Po celou peenidnou sezonu, jak nam tekla, pronajimal Arnbrot svou sestru jako mute, a chood farmy k fame, vazala riebo praco-

vismix vala s mlatci. Farmati ji men radi a byli k ni laskavi. Rikal, ze by ji men radeji za deledina, netli Ambrote. Kdyt ptieel podzim, musila loupati kukutici pro sousedy at do vanoc, tak jak to delala minulY rok; ale babieka ji od toho zachranila tim, ze ji naela misto u naeich souseda, Harlinga.

II. Babieka dasto rikala, kdyt jit musi zit v meste, ze dekuje Bohu, to bydli u Harlingri. Byli to farmati jako naei, a jejich sidlo bylo jako male farma, s velkou stodolou a zahradou, sadem a pastvisky i vetrnikem.

Harlingovic byli Norove, a pani Harlingova Lila v Christianii at do deviti let. Jeji mantel byl narozen v Minnesote. Obchodoval s obilim a dobytkem a byl pokladam za nejpodnikavejeiho obchodnika v na gem okresu.

Spravoval mnoho obilnich elevatora v malych mestech podel drahy na zapad od nas a bYval vtdy dlouho z domu. Za, jeho neptitomnosti bYvala Lena hlavou domacnosti.

Pani Hadlingova, byla maid, zavalita a vypadala smele jako jeji dam. Ka2dY coul z ni byl nabit energii, ktera, se projevila v okamtiku, jak vstoupila do mistnosti. Jeji tvat byla ratova, a pevna, s jasnYma, mrkajicima oeima a raznou malou bradou. Snadno se rozzlobila, hned se smala a byla vesela, z hiubin sve duce. Wborne se pamatuji na jeji smith; mela jej okamtite pit nahlem poznani, jet se zablYsklo v jejich odich, a byl to vYbuch humoru, kratIcY a inteligentni. Jeji rychle kroky ottasaly podlahou, a zahanela lenost a lhostejnost, kamkoliv jen ykrodila. Nemohla bYt lhostejna neb lenive. k nidemu. Jeji nadeeni a jeji prudka by neb rozhordeni se projevovaly ve veech dennich zamestnanich. Den pradla byl zajimavY, nikdy nudnY u Harlingt. Dny zavatovani byly prodloutenou slavnosti a dny dieteni malou revoluci. Kdyt pani Harlingova, pracovala v zahrade, citili jsme jeji rozmach vrbovS7m plotem, jen oddeloval naee sidlo od jejich.

Tri z Harlingovic deti byly blizko memu \Tau. Charley, jedinY syn — star'Siho syna ztratili byl SestnactiletY, Julie, ktera byla hudebnici, byla arnactileta jako ja; a Sally, divous, byla o rok mladsi. Byla skoro tak silna jako ja a velmi eiperna ye veech chlapeckYch sportech. Sally byla divoke devde se 2lutYmi, sluncem vyrudlYmi vlasy, kuderavYmi kol uS1, a mela hnedou plet', proto2e nikdy nenosila kloubouku. Behala po celem meste na koleekovYch bruslich, Casto se ifeastnila chytane, ale byla tak rychid, 2e ji nikdo nemohl chytiti.

Dorostla. sestra Frances byla dille2itou osobou v natem svete. Byla hlavni fitednici sveho otce a statedne spravovala jeho kandev Black Hawku za jeho Caste neptitomnosti. Pro jeji neobydejnou obchodni zdatnost byl k ni valny a odmetervy. Platil ji dobre slane, ale mela Indio svateenich dnu a nikdy se nezbavila odpovednosti. I v nedeli chodila do pisarny, aby oteftela, poetu a predtla si titni zpravy. S Charleyem, kterY nemel zaliby v obchode, ale pripravoval se do Annapolis, byl otec velmi shovivavY. Kupoval mu pueky a nastroje a elektricke baterie a nikdy se neptal, co s nimi dela.

Frances byla tmavovlaso, jako jeji otec a skorostejne velika. V time nosila tuleni limed a eapku, a ona a pan Harling chodivali veeer domu, hovotice o obili a dobytku jako dva muti. Obeas ptichazela k nam, aby se podivala na dedeeka po veeeti, a jeji na y y--etvymulicho.Njdnasw tip dohromady, aby zachranili nektereho neet'astneho formate z drapt Wicka Cuttera ,lichvate z Black Hawku. Dededek tikal, to Frances Harlingove, je dobrYm znalcem avera, jako nejakY banket v okresu.

Dva nebo tit musi, kteti ji chteli napalit, zaopattili ji slavu svou poratkou. Znala kaMello formate na mile okolo, jak mnoho ma zeme, jak mnoho krmi dobytka, Ake ma zavazky. Jeji zdjern n tyto lidi byl vice net

Strakia 11.. obchodni. Nosila je vkchny v hlave, jako kdyby byly to postavy z her neb knihy.

Kdy2 si Frances vyjela do kraje za obchodem, zajela si cele mile s, testy, aby navetivila nektere stare lidi, neb aby spatrila 2enti, ktera, zfidka pfichazela do mesta. Srozumela se rychle s baloidkami, ktere nemluvily anglicky, a nejzamlklejei a nejnedilverivelgi z nich ji vypravely svou historii, ani si to uvedomily. Chodila na venkovske pohtby a svatby do veech koutt. Farmatska, dcera, ktera, se vdavala, mohla, poditati na svatebni dar od Frances Harlingove.

V srpnu opustil Harlingovy danskY kuchat. Babieka je vybidla, aby zkusili Tonidku. Zachytila Ambrote, kdyt zase ptieel do mesta, a zdaraznila mu, to styky s Christianem Harlingem posilni jeho aver a budou vYhodou pro neho. Jedne nedele podnikla pi.

Harlingova dlouhou jizdu k Simerdovum s Frances. itekla, to chce videt, odkud to dev'de pochazi, a to musi miti jasne dorozumeni s jeji matkou. Bylo to na naeem dvorku, kdyt jsem je spattil pkijitclet doma, prave pted zapadem slunce. Smaly se a mavaly eatky, kdy2 mijely, a vide jsem, to jsou v dobre nalade. Po veeeti, kdyt dededek do kostela, proeli jsme ja, a babidka vrbovYm plotem a ell si poslechnout o navSteve u Shledali jsme pani Harlingovou s Charleyem a Sally na ptedni veranda, odpoeivajici po drsne jizcle. Julie byla v hamocku — "'Ada odpodivala — a Frances byla u piano, hrajic beze svetla a mluvic s matkou oknem.

Pani Harlingova se smala, kdyt nas videla ptichazeti. "Myslim, to jste nechala nadobi dnes na stole, pani Burdenova," zvolala Frances, zavtela piano a ptiSla si sednout k nam.

Maly rady Tonidku od prvniho spatteni; vycitily ihned, jake to device je. Co se tYee pani Simerdove, shledavaly ji zabaynou.

Pani Harlingova se chichotala po katde, jak o ni mluvila. "Soudim, to umim s takovYmi ptaky lepe zachazet net vy, pani Burdenova. To .je pan, ten Ambrot, a to stara, tenska!"

Maly dlouhe rozpravy s Ambrotem o ToniedinYch podminkach, eatech a penezich na drobnou atratu. Bylo jeho rimyslem, aby katdY centik sesttiny mzdy byl mu platen katclY mesic, ate on ji zaopatti takove ty, jake se mu zdaji vhodnYmi. Kdyt mu pani Harlingova tekla ptimo, to ze mzdy podrti rodne padesat dolara pro Toniedinu vlastni pottebu, prohlasil, to chteji vzit sestru do mesta a vystrojit ji a poblaznit. Pi. Harlingova, nam tive lidila, jak se Ambrot choval za celeho jednani, jak vyskakoval a nasazoval si depici, jako by ut bylo s jednanim konec, a jak ho matka tahala za eos a povzbuzovala ho eesky. Pani Harlingova, svolila platiti tti dolary tYdne za Toniediny slu2by — byla to dobra, mzda za onech. dnu — a, opatriti ji obuv. Byla to horka disputace o obuvi, a2 Simerdova koneene kla pkesvedeive, 2e po'Sle pani Harlingove tri tuene husy katdy rok, aby se to spravilo.

Ambrot mel privezti sestru do mesta piTSti sobotu.

"Bude nejdfive neeikovna a drsna," pravila starostlive babidka, "ale tteba by byla trochu pokatena tim tvrdYm tivotem, cid se vest a ma v sobe neco, co z ni udela skuteene utiteene device."

Pani Harlingova se zasmala svYm rychly'rn, rozhodnYm smichem. "Oh, ja, se tim netra.pim, pani Burdenova! Ja mohu z to divky neco udelat! Je ji sotva sedmnact, a to neni prilis stare, aby se neeemu naudila! Vypada piece pane, ne?" dodala mekce.

Frances se obratila k babidce. "Oh, ano, pani Burdenova., nerikejte loam. to! Pracovala v zahrade, kdy2 jsme tam priSli, boss, a v hadrech. Ale ma takove znamenite hnede nohy a ruce a nadhernou barvu na tvati, jako ty velke temne rude evestky."

(Pokradovani)

Strana 12.

EDRICH SMETANA, hudebni skladatel, B narodil se 2. bkezna r. 1824 v Litomygli ✓ 6echach. Neobyeejny talent hudebni projevil se v Smetanovi jiz jako v diteti, tak 'tie u veku pill sedma roku jiti vetejne na klaviru hral. Prvnim uditelem SmetanovYm ✓ Litomygli byl Jan Chmelik kterY mel hocha po torn, kdyti ho jeho otec uvedl ye hru na housle, seznamiti s hrou na klavir. V Jindtichove Hradci uhl se Smetana vedle housli take zpevu, klaviru a viole u Frantig ka Ikavce a v Jihlave pak u uditele Matuchy, a dle SmetanovYch zapiskft ad do deryna 1840 u Batky na fortepiano. Po ukoneeni gymnasijnich studii v Plzni venoval se hudbe z povolani. V kijnu 1843 ptichazi do Prahy 18 let* mladik s 20 zl. v kapse, ktere mu dal jeho otec na cestu, nejsa s rozhodnutim synovYm naprosto srozumen. V dobe to nouze v Praze byla Jako zachrance jeho, objevi se matka jeho zbotrioy ane Katynky, pani Anna Kolato• ktera, pkedstavi ho Prokschovi (kterY byl opine slept') majiteli hudebniho fistavu v nynej gi ulici Melantrichove. Pani Kolakova pohne koneene Proksche k tomu, tie pkij me Smetanu za tiaka v teorii. Da y si jim neco, pfehrati, dotazuje se Proksch mladeho muzikusa po jeho dosavadnim studiu a odbYva nelibYm tsmevem jeho pkili g naivni nazory v budoucim theoretickem vzdelani samouka. S ohledem na Smetanfiv talent Proksch vyhovi. atyki leta podrobuje se Smetana udeni Prokschovu a mezitim stava se soudasne prostkednictvim keditele konservatote Kittla uditelem hudby v rodine hrabete Leopolda Thuna-Hohensteina. V dobe od roku 1844 ati do 1847 pkina gi Smetana z letnich sidel hrabeci rodiny kazdorodne cele stohy popsaneho notoveho papiru sve fikoly Prokschovi do Prahy k revisi. Smetana pkikladal temto studiim u Proksche pro svoji techniku nejvet gi dtletiitost a sam prohla,guje, tie kdyt zcela plynne, hrave tvoti, neni to vysledek tiadneho talentu s nebe spadleho, ale nasledek toho, tie jsem si odbyl pot, kousani pera, gkrtani a opravovani, kdyti jsem studoval komposici. Proksch ptsobil na Smetanu blahodarne syYm naziranim na hudbu a umeni Roku 1848 Smetana sva studia ukoneil a otevtel svilj vlastni hudebni tsta y . V roku 1856 odebral se do Svedska a usadil se v tehoti druhem nejva gim meste Goeteborgu. Ve svem dopisu Lisztovi z 10 dubna 1857 pie Smetana o svem prvnim pobytu v Goeteborgu. Na nalehani Dreyschockovo abych se odebral do S' vedka a Goeteborgu, &inn jsem tak a jsem tu od polovice kijna minuleho roku. VYsledkem dvou koncertil, je2 jsem tu uspotadal, bylo opetovne vyzvani zdejgich hudebnich kruhu, abych se zde na dobro usadil. Materielne stojim si zde ov gem mnohem lepe nezli v Praze, jetito jsem pkimo zaplaven hodinami. V umeleckem v gak ohledu jsem zde upine osamocen, a to nejen pro UpinY nedostatek jakYchkoli hudebnich styIca, ale i nasledkem sveho osobniho umeleckeho smeru Zdej gi lid ma j &Ste ptedpotopni nazory na umeni. Mozart jest jejich modiou, ale ani jemu nerozumi, Beethovena se boji, Mendelsona prohla guji za nezadivneho, a o novej gich nevedi nieeho. Schumanovy skladby jsem tu ja poprve provedl. Jest veru malo zajimavYm mluviti vic o zdej gich pomerech. Co mne nejvice pkimelo k tomu, 'tie jsem se zde usadil jest velikY okruh sobnosti, ktera, mne zde eeka. Ze smutnYch trosek bYvaleho Mozartova spolku utvotilo se totiti nave sdrutieni, zvane "Sdrutieni pro klasickou hudbu starei i novej gi doby".

Toto sdrutieni zvolilo mne za keditele, s pevnYm honoratem 100 dolart mesidne. Katicleho tYdne kone, se v ureitY den schtze a studuji se velka dila. Volba techto del jest mne ponechana Mam tak nyni ptiletiitost nejlepgi pusobiti na vkus a pokrok vetejnosti. Pro podatek vybral jsem Mendelsonova abych tak ponenahlu probouzel vkus a porozumeni pro nove mistry. Byl jsem ;ftasten,

VESTNIK

Ku 110 lete pamitce Narozenin Mistra Bed. Smetany.

Jan "ulda.

(Pkedneseno v peveckem kroutiku B. Smetana 2. bkezna t. r. (v sini radu 8tefanik C. 142 SPJSTv Houston Texas.) 'tie tato zkladba mohla bYti vekejne provozo\Tana. ZminenY koncert konal se 16. bkezna 1857 a Smetana sam pravi ve svem zapisniku, tie koncert byl velmi detne nav gtiven vYbranYm obecenstvem a tie provedeni bylo lepgi, nez by se byl °thrall oeekavati. Nebot' bylo neobyeejne obtitino v gechno nacviht. Co znamena, nacviditi takovou skladbu se zpevaky yetginou negkolenYmi-vesme g solisty s orchestrem slotienYm z easti z z east z nevycvieenYch diletantu, o torn lze si ueiniti jen tetiko ptedstavu," pi ge Smetana Lisztovi. Provedeni se v gak tak zdakilo, tie vgeobecne bylo nalehano aby skladba byla opakovana o velikonocich. Stane se tak tohoto tYdne v jednom z kostelt, a vYtetiek bude venovan chudYrn z Norvetiska.

0 novYch planech SmetanovYch dovida se WeimarskY mistr toto: "Nastudoval jsem Schumanty "Raj a peklo" s klavirnim prilvodem a skladba se tak libila, tie sdrutieni rozhodlo se provesti ji v pki gtim zimnim obdobi. Mimo to bude provedena na mem Poslednim koncertu (18. dubna) Gadesova "Erikonigs Tochter" dilo to dosti lehke a pkistupne, a jeti bude raziti dra,hu nejvetAim zde neznamYm mistrtm nove doby.

Lze snadno uhadnouti, tie temito neznamYmi mistry byli prave Liszt a Wagner, nebot' pozdeji provedl Smtitana, mnoho z Wagnera, Schumana a Edera a pike rovneti Lisztovi. Dlutino take podotknouti, tie z jara roku 1847 pti gla do Goetesburgu hudebni spoleenost, zvana, "Steuermarkische Gesellschaft" jejimt kapelnikem byl Josef eapek, mladY hudebnik narozenY v Praze, a jemu se ye meste tak zalibilo, tie se rozhodl tie tarn zustane. Smetana mel svilj prvni koncert 23. kijna 1865 spolu s apkem ptednes1 skladby Chopinovy, Mendelsiohnovy, Schubertovy. Lisztovy a Haendelovy.

Pozdeji daval bud' sa,mostatne koncerty, neb spoltudinkoval na cizich koncertech. Krome eapka podporoval Smetanu v jeho snahach teti August Meissner, kterY pti gel do mesta r. 1855 a ptsobil tam co violoncellista, jako i uditel zpevu Israel Sansrom. Male, statistika poskytne ' pkedstavu o jeho obsahle dinnosti co vYkonneho hudebnika. V r. 1856 vystoupil 3krat, v r. 1857 7krat, v r. 1858 13krat, v roku 1859 10krat, v roku 1860 8krat a v poslednim rote 1861 9krat (a to jen v prvnich mesicich) nebot' jiti 10 kvetna konal svtij koncert na rozloudenou. Smetanova prvni mantielka, Katetina Kolakova, byla rovnet vynikajici klavirni virtuoskou a ziskala teti oblibu v Goeteborgu. Jetito jeji zdravi nebylo vain& obavala se, tie tamni klima bude miti na ni neptiznivY teinek.

Jeji obavy se spinily. Vrozena, plicni slabost pte gla v souchote a Smetana se proto odhodlal opustiti k viii ni Goeteborg, 17 bkezna 1859 potadal koncert na rozloueenou, a odcestoval. Sotva v gak dojel do Dratid'an, zemkela jeho chot'. Po krat gim pobytu v Praze, vratil se Smetana opet do Goeteborgu, a jiti 1. kijna spolutdinkoval na koncertu Henricky Nissenovy. V eervenci roku. 1860 vstoupil Smetana v novY sfiatek s Barborou Ferdinandovou, ktera, jej sice nesledovala do '8 vedska ale brzo zatoutiila po navratu do tech, coti bylo jednou z hlavnich phein odjezdu Smetanova ze Svedska. Zda, se, tie i samemu Smetanovi nebylo dosti volno v meste, pies ve gkere ptatelstvi a oddanost tamnich kruht. Smetanu tisnil spoleeensky tiivot, jato mu odnimal pottebnY eas a jej unavoval. "Nic neni na svete nudpej giho net" ty Caste hostiny, kde dlovek mujisti a pill uz z toho onernocni" fekl jed-

Ve sti'edu, due 7. bkezna 1934. nou. Citil se take cizincem, jeito mluvil jen nemecky. Svedatine se nikdy neptiudil, a nemohl se proto dorozumeti se svymi pkateli v jich matekgtine, co2 mu bylo trapnYm, jetito byl zvan do lep gich rodin. Umeni ovgern mohlo mu za to v ge poskytnouti jistou nahradu, ale i tu vyskytla se obtiti, jiti nebylo mono pfekonati. Goeteborg nemel 26,dne vetti lyricke sceny, a tak Smetana nemel pkiletiitosti seznamovati se s dobrYmi zpevohrami. To pak jej trudilo tak, a tim vice, 2e sam zamy glel psati pro divadlo, a tak pocit Stesti ktery jej s podatku otiivo yal, poCal pozdeji ustupovati touze po domacim starobylem meste, po Praze. Touha Oast° dava, vznik skladatelske nalacle, a tak prase v Goeteborgu vyglo nekolik jeho symfonickYch basni: Richard III (1858) ValdStYnty tabor (1859) Hakon Jan (1861). Z jinYch mengich klavirnich kombinaci lze uvesti 8 kousky ptipsanYch Klate Schumanove, transkripce z SchubertovYch pisni: Der Neugierige a Trockne Blumen z Die schone Mullerin" Ostatne jsou jeho klavirni skladby neobyeejne detne, ale vet ginou jsou to male tanedni kousky a etudy. Tki klavirni skladby op. 3 byly venovany Listzovi v r. 1857, ballada E-moll v Chopinove slohu (r. 1858) capriccio z tehoti roku, Scena z Macbetha (r. 1859) path k vYznaenej gim klavirnim skladbam. Kadence k prvnimu koncertu Beethovenovu a klavirni tprava pro etyki rude Mendelssohnovy overtury k Hebridam (1858), jako i ouvertura k Spontiniho Ferdinandu Cortesovi (1859) path rovneti k mengim pradim. Proslule klavirni trio, ktere bylo hrano na yeeerech komorni hudby, bylo psano jiti dtive (v r. 1855).

V r. 1861 byl Smetana yyzvan, aby pievzal tizeni orchestru v novem deskem narodnim divadle v Praze. V letech gedesatYch dilY tiivot spoleeenskY prodchnuty jarYm vlastenectvim, hYbal celYm narodem deskYm na venkove i ye mestech. Narodni sebevedomi probouzelo se tladilo narod ku ptedu nezadrtiitelnou moci burcovalo k novem tiivotu a nad tim z radosti chtelo se zpivat, desky zpivat. Zpevem k srdci a srdcem k vlasti, bylo heslo doby. Smetana pkigel do Prahy informovanY: vedel v cizine o torn narodnim vzkypeni sil a toutiil z hluboke Lasky ku sve vlasti bYti spolueinnYm pti velkem dile narodnim. Zde pak nastava, jeho reformatorska, einnost. Umelecka Beseda divadlo, koncerty, dinnost literarni, jeho radostny vzlet do vY ge, pak ale smutna. kapitola Ustrkt, nenavisti a bojt.

Smetanou deska, hudba byla vzkkisena a postavena na sveto you troveri a jeho nejvYznaenej gi dila jsou: "Braniboti v 6echach" (1866) jest dasove prvni zpevohru, "Prodand Nevesta' druhou a poprve hrana v narodnim divadle v Praze 30. kvetna 1866 pak jest jeho nejlep gi vatina opera "Dalibor" (1868) a z dal gich jsou "Dye Vdovy" (1874) netina "Hubieka" (1876 hudebne hluboke "Tajemstvi" (1878) "Libu ge" slavnostni zpecohra eeskych narodnich svatkil (1881) a konedne posledni dilo Mistrovo "Oertova Stem". Z hudby komorni pak "Ma Vlast"' "Oeske Tance" " Z meho tivota" a torso Violy".

Ze zpevoher SmetanovYch jest nejpopularnejgi `Prodana, Nevesta" ktera slavila v narodnim divadle v Praze 30teho kvetna 1927 jubileum 1000ho provedeni. V cele operni literatuke zajiste jest malo del tak gt'astnYch jako tato. Pro nas znamena, "Prodana, Nevesta" kus na gi narodni du ge. Jest dilem buditelskYm a dilem vzkfi geni deskeho ducha.

Smetana nikdy asi nelitoval sveho vratu do Prahy, jetito v gak zakougel bida a stradani, ba mnohdy setkaval se i s neuznanim a lhostejnosti, psaval syYm starYm pi-ateltm a zmirioval se o St'astnYch dnech, ktere prohl v Goeteborgu, kde nikdy nepoznal, co jest bida a kde byl vtidy chapan a valen. Jeho vzpominky. stavaly se s lety jasnej gimi, a kdyti byl postitien hluchotou, obrat!! se na sve stare ptatele, kteki ho nez-

Ve stkedu, dne 7 bkezna 1934 klamali ani tentokrate Jeho posledni dopis z 29 ledna 1877 zaslanST sve bSrvale ace Karoline Valentinoy e skSta nam obraz neet'astneho mute, kter3i rad si otivuje vzpominky na et'astnou dobu, kterou ztravil mezi dobrSrmi pfateli: "Vas" ctenST dopis zpitsobil mne velikou radost, videl jsem, to tiji jeete ye Vagich vzpominkach, jakoby ani leta nas nedelila od naeeho tehdejeiho krasneho tivota a APfieinou prof tak zfidka pfichazeji ode mne zpravy, jest strach, abych neobtetoval Vas a svS7ch ostatnich pfatel. Nebot' Clovek, k nemut osud ()bratl se zady, jest obtitnSrm, neb aspori nepohodlnSrm tem, ktefi byli et'astnejeimi na svete. Nebot' k eemu natikati? A je, jsem nyni v takove situaci, to mi nezbS7va net natek. Jsem hluchS7 a zristanu jim asi na vtdy. Jako balsam na hluboke rally ptisobi podobriST projev Adasti, jakin jest Vai dopis, a ja Vam zari srdeene data . ."

Smetanu totit stihlo v rote 1874 straene neetesti — ohluchl, pies to veak byl hudebne einnSrm at do roku 1884, kdy musil ustati od veekere prate, nebot' dlouholeta, jeho choroba nervova propukla v gilenost. Thrapy jeho skoneily se 12. kvetna 1884 kdy skonal v Praze v ristavu S'ilenYch. Bedtich Smetana jest dosud nejvetei Cesky skladatel. Lide citu neubrani se pki jeho hudbe slzam, kde lidem rozumu jest napnouti veekeren urn, aby svou kritikou staeili vystihnouti a doceniti dila, mistrova. Odkaz Mistrriv jest nagemu hudebnimu umeni jakousi bibli, kde veem jest prostieno. Nezapomenutelne kouzlo earovriSrch jeho mohutnost hudebnich myelenek, hudba to narodniho hrdinstvi i poesie tivota-zde skuteenS7 tivot jeho.

Je nutue svetlo pro tivoeichy? Soudiva se, to svetlo povzbuzuje vzrrist tivodichri, ktefi bez neho zakrriuji. Ale neplati to veeobecne.

Zname zviiata, motskS7ch hlubin, jeskyri a noeni tivoeichy, kteti se svetlu vyhyhaji, ale piece jen dobie tiji. Burr a Suttermeister pestovali krysy v naproste tme, aby zjistili, je-li tieba svetla k pfijimani potravy a napoje a k rozmnot'ovani. Zviiata dostavala potravu, ktera byla zvlaet' obohacena vitaminy. VSTsledek byl, to zvitata chovana vie tme nelieila se nijak podstatne od tech, ktera byla chovana v slabem svetle. Je patrno, to vliv svetla ize nahraditi potravou zvlaet' k tomu upravenou.

Obdivuhodny vykon feely, VCela vati ash 0.1 g. Krome vahy sveho tela unese jeete asi 3-4 teto vahy v letu. Pfepoeitame-li to na pourer vahy lidskeho tela, znamena to, to nova, vatici 140 liber, nesl by v sobe najednou 60 1. sladiny, V dobe, kdy piiroda sky*ta ye kvetech dostatek sladiny, vyletuje vCela z rilu za den desetkrate, dvacetkrate ba i vicekrate, podle toho, jak daleko ma z • k prameni nektaru. Poeitejme, to by vykonala v to dobe prrimerne jenom 15 vST -let'dn,zamelobyt,pfeom-li na vahu eloveka, vaticiho 140 liber, to by denne odnesl na vzdalenost nekolika mil 4 tuny- zboti, a to v taludku. Leti-li veela s velkSrm nakladem, uleti 20 at 30 mil za hodinu, leti-li veak s prazdnem, uleti za hodinu 65 mil. Podle udani Kirchnera nanenese na jedno sebrani 100.000 pylovSlch zrnek, ktera sebere s paenikri za 6-8 minut.

Pyl nosi na zadnich nohach v koeiekach v podobe malS7 ch bochankri. Podle Langer?, ptinese na jedno sebrani pylu ye *craze asi jedne desetiny vahy telesne. VCela je silakern, na drsne ploee utahne bfemeno dvacetkrate tetei netli jest sama, o torn se mutame kaidST lehce pfesvedaiti. 6melak uOhne jenom eestnactkrat vetei bfemeno, netli 'Mb jeho t'elo. Delnice vypocuji voskove tupiny na 4 parech bfignich zrcadelek ye vitze 1.5 mg.

YEMEN K

Detski Besidka eiTANKA pro gkoly

eesko-americke Novo upravil ADOLF FRUMAR, natel a pfedseda Jednoty neltelske v Praze.

em aIy e l 6 1 u 1 e l ma om1Srlalalu lu 1 e le la lu le 1i lo ly la le lu 11 1ST 16 lili, la-me mali, ma-11, u lo-mu, ma-lo, ume-le-me, ma-me lily. s1m se sa si su so si se le ssa ma si li se-le, sama, misa, musi, se-su-lo se, 11-sa se, maso se o-so-h-lo, le-sy, lo•sy, lo-so-sy, ma-me, same, ma-le, mi-sy, ma-so si-li, Ii-sa-me se, se-s1-11. vs1 e va vi vu vo vST ve se vo lo vy my vi-si, vi-me, vo-h, so-va, vo-sa, si-va, vo-li-me, e-mi-la, ose-va-me u le-sa, lo-vi-me so-vy, vy-le-vi-me mist', vie-se-h-me se sami, tvs1 to to to _ty tu ti to ve to sa tu lu te-ta, tu-to, ta-ta, vi-te, va-ta, sy-ty, te-si-te.

JAK PSI ZMOUDRELI. Jednou pekla jedna panimama chleb. Dotake jej pfipravila, hodne zatopila a jen Cekala, aby ten boti darek dostala dobie z peci.

Kdyt videla, to ut je hezky osmahly a dost propeeenS7, vzala dtevenou lopatu a sahla pro prvni bochnik. Potom vyndala druhSr a hued nabrala tteti. Ale ten byl jako

Strana 13.

Na lopate se vrtel a vrtel, a najednou skoCil peci na zem. Selka se po nem shSibla, aby jej zvedla, ale bochnik ji utikal pod rukama a kutalel se ze dven na dvfir.

"Veak ty mi, darebo, daleko neuteeee!" volala za nim selka a chystala se vytahnout z peel jeete dva jive chleby, aby se ji nespalily.

PodivriST bochnik se zatim valil dal a dal, a kdy za nim vybehla selka na dviir, nebylo po nem ani stopy.

"Jiste jej snedli psi a drribet roznesla zbytky," myslila si hospodyne a chleb jit nehiedala.

Ale bylo to trochu jine, net' myslila.

Psi site skoeili po bochniku, aby si na nem pochutnali, ale hned uskoeili, kdyt jak ten bochnieek v'ystratne "Kdo se mne dotkne, spell si pracky!"

Koukali, koukali, olizovali vousy, ale na chleb si jiz netroufali.

Zatim se po nem hnal kohout a zval na hody slipky.

Chia \Teak vS7stratne volal: "Kdo se mne dotkne, spell si zobak!" Sotva to kohoutek zakokrhal a varoval slepice, aby nezobaly.

Chi& se zatim kutalel za humna a rovnou k lesu.

"Pojd'me za nim!" volali psi, abychom videli, kterST hlupak se span." A ut utikali. Aby se nespalili, sli za chlebem ye sluene vzdalenosti a jenom lapali rani. Sliny se jim sbihaly v hube, ale ball se na bochnik sahnout; aby nebylo zle.

Ale tu vyela z lesa helm. Divala se na podivnST prrivod a nemohla pochopit, co se to deje. V torn veak ji zavadila o nos vine eerstveho chleba a ut u neho byla.

PodivnSr tulak veak hned kfieel: "Kdo se mne dotkne, span si jazyk i kriti."

"Ala,", povida helm. "Utekl selce z peci a mysli, to bude stale hor14 .. Ale mne nezastrael."

"Spalie si jazyk i kriti," kiicel zas bochnik a pospichal dale.

"No dobie, tak se pfesvedeime," usmala se Mica a hned po nem opatrne sahla.

Bochnieek byl ut student' a zrzka radosti zaskolila.

Psi se vS"ak small, to si kmotkieka prsty a vyli jak blazni do celeho sveta, jak se ehytrouSka jednou napalila.

Ale kdy videti, jak se naepava chlebem, vyvalili oei a volali na ni: "Je horkY, spasi vousy!"

"Jste bloudi, to v'Semu vekite. ani2 byste se ptesvedeili," smala se liSla a dala psrim kousek. Ti pó nem ehriapli, olizli se a tuze se divili, jak se mohli dat tak snadno

liti.

"Po druhe nebudeme u2 v'Semu \refit," gtekali a padili k svemu bydlu. A nevekili.

Brzy se jim naskytla pkilaitost, aby ukazali svou novou chytrost. Be2eli polem a vyrazil pied nimi jeZek. Psi se zprvu zarazili, ale potom se za nim rozbehli jako za zajicern. "Kdo se mne dotkne, popieha se!" krioural je2atY rytii. Ale psi nedbali vystraby, nevekili a vrhli se na nej. V giehni vgak bolesti zavyli a uskoeili. Foukali na pracky, olizovali vousy a je&a nechali beZeti: "Tohie je divne," Stekali zlostne. "Prvne jsme prohloupili, to jsme uvekili, a ted' jsme nevain a zase jsme prohloupili." Beteli domd a celou cestu o tom rokovali a nijak to nemohli srovnat v hlave. A jeke ke vtemu smala se jim na dvoke koeka. Psi se rozzlobili a hned vgichni na ni. Ale nedobehli. Vzpomneli, co kodka umi a zustali od ni ye vzdalenosti. A v tom se jim rozsvitilo v hlave. Poznali, 2e zkuSenost s rozumem povi Boh. Schweigstill. kahlemu nejvic.

DO TAYLOR! Sokolska sehtze odbYvati se bude v sini kadu "Vygehrad' v nedeli dne 11. bkezna.

Hojna teast 2adouei!

K. F. Chalupa, zpravodaj.

VESTNIK

Strana 14.

FinaDali zpriva iieetnika tilavniho od do 28. (Inora 1934.

UNOR

Den

Na umrti za mesic

6islo fadu

Na HI.

Rid

PHjem 1. umrti za laden 12. fad Cis. 8. fad Cis. 2. nmrti za pros. a leden 12. fad Cis. 3. umrti za leden 17. fad Cis. 4. umrti za laden 14. fad eis. 5. umrti za unor 28. fad eis. 6. umrti za laden 21. fad eis. 7. umrti za leden 19. fad eis. 8. umrti za leden 2. fad eis. 9. umrti za 2 Cleny 19. fad 'Cis. 9. umrti za unor 24. fad Cis. 10. timrti za leden 13. fad eis. 12. umrti za leden 19. fad Cis. 13. umrti za leden 28. fad eis. 14. umrti za leden 14. fad eis. 15. umrti za leden 21. fad eis. 16. umrti za unor • 22. fad eis. 17. timrti za unor 23. fad 'Cis. 19. umrti za leden 26. fad eis. 20. timrti za leden 13. fad els. 21. umrti za unor 15. fad eis. 22. timrti za unor 15. fad Cis. 23. umrti za unor 24. fad eis. 24. umrti za leden 5. fad eis. -26. umrti za laden 29. 'tad eis. 26. timrti za 1 elena 26. fad Cis. 27. umrti za leden 8. fad Cis. 29. umrti za .

8. fad eis. 30. umrti za laden 22. fad Cis. 31. umrti za laden 19. fad eis. 32. timrti za leden 22. fad Cis. 32. umrti za leden 23. 'fad Cis. 33. umrti za leden 22. fad Cis. 34. umrti za unor 16. fad eis. 35. umrti za leden 24. fad Cis. 35. umrti za unor 16. fad eis. 37. umrti za furor 26. fad eis. 38. umrti za pros. a leden 24. fad eis. 39. umrti za leden 6. fad eis. 40. timrti za laden 16. fad Cis. 40. umrti za 1 elena 22. fad Cis. 41. umrti za unor 23. fad eis. 42. umrti za unor 19. fad eis. 44. umrti za leden 28. fad eis. 45. umrti za leden 22. fad Cis. 47. umrti za laden 12. fad eis. 48. umrti za unor 19. fad Cis. 49. za cert.

20. fad eis. 49. timrti za leden 12. fad eis. 50. umrti za leden 14. fad eis.51. umrti za leden 17. fad Cis. 51. umrti za 1 elena 26. fad Cis. 52. umrti za leden 6. fad Cis. 54. umrti za 2 eleny 24. fad Cis. 54. umrti za kijen 17. fad eis. 55. umrti za pros., leden 22. fad Cis. 56. umrti za unor 24. fad eis. 57. umrti za unor 24. fad eis. 58. umrti za unor 14. fad Cis. 60. umrti za leden 8. fad eis. 61. umrti za leden a unorÂť 16. fad Cis. 62. umrti za leden 24. fad Cis. 63. umrti za fluor 19. fad eis. 64. umrti za leden 12. fad eis. 65. umrti za laden 26. fad eis. 66. umrti za laden a fluor 23. fad Cis. 68. umrti za leden 24. fad eis. 69. umrti za laden 6. fad Cis. 70. timrti za unor 27. fad eis. 71. umrti za unor 22. fad Cis. 72. umrti za unor 22. fad eis. 76. umrti za leden 5. fad eis. 79. umrti za prosinec 22. fad Cis. 77. umrti za leden 19. fad eis. 78. za certifikat 12. tad eis. 79. umrti za leden 7. fad eis.80. umrti za laden 16 fad Cis. 81. umrti za leden 6. fad eis. 83. umrti za leden 15. fad eis. 84. umrti za leden 22. fad cis. 85. umrti za unor 22. fad Cis. 86. timrti za laden 26. rad Cis. 87. umrti za leden 22. rad eis. 88. timrti za leden 26. 'tad Cis. 89. umrti za unor 23. rad Cis. 90. umrti za unor 27. fad Cis. 91. funrti za fluor 20. fad eis. 92. umrti za laden 16. fad eis. 93. umrti za leder 13. fad eis. 94. timrti za unor

307.94 42.95 31.55 233.64 .95 236.55 259.49 109.58 7.65 211.20 140.93 32.00 250.07 49.05 166.06 62.10 404.10 98.04 427.71 33.05 53.55 126.30 2088.99 170.92.

17.58 102.10 592.58 211 03 76.25 33.05 2.40 92.00 28.40 471.87 97.33 54.78 131.35 108.79 205.04 6.03 211.48 130.70 145.28 339.54 751.84 109.67 685.24 99.97 122.20 7.10 199.19 9.91 156.20 148.50 34.19 88.41 44.05 94.55 98.22 50.20 76.49 322.64 73.00 165.83 215.39 54.25 106.08 72.80 89.21 53.88 25.60 25.60 53.15 39.15 92.30 37.65 385.40 44.60 71.90 150.53 1070.09 45.31 26.00 175.13 591.48 15.40 77.35

5.55 .15 2.25 1.65 .60 4.05 .45 5.70 1.50 1.50 4.95 .45 11.25 .75 5.55 .30 .15 1.30 25.80 .75 1.95 3.60 1.95 .30 1.50 2.25 .45 4.90 4.65 1.35 20.05 3.00 9.00 1.05 1.05 .45 4.30 10.20 6.00 .25 3.45 1.05 4.20 1.05 5.40 2.10 3.75 2.10 .15 .45 .60 3.15 2.70 11.84 1.80 .60 1.80 .90 2.55 .90 2.55 1.05 8.70 .60 .25 2.85 .30 1.75 3.00 8.80 1.20 1.50 2.10 19.80 7.50 7.50 6.25 1.05

Ve sttedu, dne 'T. bi-ezna 1934.

1.20 37.02 14. fad eis. 95. umrti za unor 2.70 66.30 22. fad eis. 97. timrti za unor 15.45 55.25 7. fad eis. 98. umrti za prosinec 1.05 86.45 24. fad Cis. 98. umrti za leden .90 28.10 16. fad eis. 99. umrti za unor 12.00 37.25 28. fad eis. 100. umrti za prosinec, 1.95 45.15 14. fad eis. 101. umrti za unor DU. 1.20 .80 54.55 24. fad eis.

102. umrti za laden Oddel. .60 211.68 15. fad Cis. 103 umrti za leden .30 26.70 22. fad eis. 104. umrti za unor 1.05 47.40 23. fad eis.105. umrti za leden 5.10 3.50 4.35 82.25 15. fad eis. 107. umrti za unor 1.65 77.25 22. fad eis. 108. umrti za leden 2,40 76.10 26 fad eis. 110. umrti za unor 9.08 .30 26.00 5. fad Cis. 111. umrti za prosinec 9.35 102.60 za leden 5. fad eis.

111. umrti 1.30 4.50 4.80 108.83 14. fad Cis. 112. umrti za unor 18.35 27. fad 'Cis. 116. umrti za 1 'Mena 1.00 13.20 22. i'dd eis. 119. timrti za unor .30 31.12 21. fad Cis. 120. umrti za unor .90 2.80 68.25 9. fad eis. 121. umrti za unor 1.30 1.05 36.55 24. fad eis. 122. umrti za unor 22.72 1. fad eis.123. umrti za 1 elena 4.75 9.25 17. fad Cis. 124. umrti za unor .30 59.91 20. fad eis. 125. umrti za leden 4.20 5.06 6. fad eis.126. umrti za 1 elena 1.60 1.35 73.60 27. fad eis.126. timrti za laden 34.15 22. fad Cis. 128. umrti za unor 1.95 60.66 17. fad eis. 129. umrti za unor 38.10 23. fad eis. 131. umrti za laden a unor .15 20.25 24. fad eis. 132. umrti za unor 23.15 6.45 177.30 12. fad eis. 133. umrti za leden .80 3.00 73.06 22. fad Cis. 135. umrti za unor 34.26 2.28 1.05 291.18 12. tad eis. 136. timrti za leden .45 13.80 20. fad cis. 137. umrti za finer .45 47.12 15. fad Cis. 138. umrti za unor .40 1.20 7.78 17. fad eis. 139. umrti za unor 1.30 .30 18.45 19. fad dis.140. umrti za prosinec 11.40 4.50 2.70 142.67 24. fad eis. 142. umrti za leden 50.35 .15 19. fad eis. 143 umrti za unor 18.40 22. fad eis. 144. umrti za fluor 3.00 2.70 74.18 7. fad Cis. 145. timrti za unor .70 6.20 61.41 23. fad eis. 146. umrti za unor 1.65 .30 5.10 19. fad Cis. 147. umrti za unor 20.40 5.18 19. fad eis. 148. umrti za 1 elena 4.30 3.50 7.60 58.16 20. fad eis. 148. umrti za leden 3.30 27.19 24. fad eis. 149 umrti za leden a unor 10.25 8. fad eis. 150. umrti za unor 3.20 1.64 2.70 30.75 7. fad Cis. 151. umrti za unor .40 .25 4.28 6. fad eis. 152 umrti za unor 1.05 12.52 21. tad eis. 153. timrti za unor .80 9.60 206.88 21. fad eis. 40 umrti za unor .30 28.35 21. fad eis. 111 umrti za leden 1.64 22. fad eis. 32. umrti za 1 elena 70.00 28. fad eis. 148. umrti za 1 elena 3.80 402.39 218.39 18553.65 Celkem 1.00 .90 VYDANI NA HLAVNi ft AD ZA MESIC UNOR 1634.

1.90 Obnos Zae Komu Datum 50.60 5. C. H. Chernosky, cestovne 3.00 5. J. C. Wintson Co., kniha "VYpoety Urokii" 3.10 80.00 5. Clark and Courts 5000 poukazek 3.50 4.15 5. Southwest Phone Co. za unor 1.60 21.00 5. Pokrok Pub. Co. tisk pro idadovnu.

112.50 7. J. R. Kubena bond za ueetnika 28.10 Kubena ,pond za pravnika 7. J. R. 1.00 7.50 7. Cechoslovak Pub. Co. 1000 psaciho papiru 2.00 34.24 9.

C. H. Cmajdalka 1000 obalek .80 50.00 15. Aug. Ka6it pravni vydani 25.28 15. Aug. Kaeir patovne .60 12.90 15. Aug. Kati"' telefony .70 2.86 15. Aug. Kaeir telegramy .70 20.00 15. Aug. Kacif prohlidka 141.50 15. 0. K. Furniture Co., 2 kabinety 1.30 4.00 .20 22. Cargill Co., 2 ledger desky 9.00 .80 22. State University, bondovY dvou-tYdennik 200.00 28. J. R. Kubena, sluine za. unor 200.00 28. Edw. L. Marek, sluine za unor 66.00 28. J. R. Kubena, vYpomoc za unor .60 100.00 28. Frank Moueka, sluine za unor 315.69 28. U. echoslovak Pub. Co., 5828 odbe.

2.30 4.00 28. echoslova.k Pub. Co., 320 eisel na jednatele 13.80 1.05 echoslovak Pub. Co., vracene oznamky.

28. 0" 17.07 28. J. R. Kubena, poetovne .60 1.00 .50 28. J. R. Kubena. notaf.

30.00 9.78 28. Fayetteville State Bank, najemne .60 .40 28. Dari na deky 9.10 $1.541.84 Celkem 3.60 S bratrs1:3- 11 pozdraverta.

Edw. Marek 1.70

Ve stredu, dne 7. btezna 1934

GEO.E.KACIR pRANNix, Vvfizuie varere soudni a uravni abstraktv. nosledni atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS.

C.1-1.ChernoskSr PRAVNIK Vviizuie ve gkere soudn1 zaleiitostitfadovna: 821 Bankers Mortgage Building. n •es ulici nauroti Kress budovii HOUSTON. — — TEXAS.

Emil J. Motis OESKt PRAITNIK Poradv Dogtou $1: Bond y viude.

301eta zku'aenost.

Piijelm $150.000.00 na 6% firokii.

YOAKUM, TEXAS.

Dr. 0. T. Booth ZVEROLE-KAft Municinal Bldg..

TEMPLE, TEXAS Leel fatekv nemoee zvliat a lest k sluibam kdekoliv na zavolanl.

Telefon: Dial 3557.

0.110004.111.0.00041111.0.411.4131.e0.4110.011 ■041■04111.4.1MY

PORREBN1 SLUZBA Distinktniho charakteru, za ceny velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, dat: fmlnou pohrobnickou sluZbu nejlep'Mho druhu, za ceny velmi mime.

Jsme nejlepe vypraveni nejmodernejSimi pohrebnimi auty a v gemi jinymi potiebami, vykonavati prac spolehlive, moderne a patfiene.

EDWARD PACE Temple, Texas Pohrobnik, tlen S.P.J.S.T. Jednoty ofl.,eoeoeo4.0

ZVLA gTNT NABIDKA! Za pfieinou roz glfeni adresaie dam odmenu 50 cent za 10 jmon adres tomu, kdo pale $1.00, dostane za $1.50

tOUPALOVA LINIMENTU Tato nabidka jest dobra na kratkou dobu, prodei jednejte hued. Poilete eek anebo M. Order s objednavkou na:

JOHN tOUPAL, Caldwell, Texas. (dz) NEPitiJEMNI PREDMET. Ne v g ecky vjikony iivota jsou pre,pf. ijemne k uvaIovani. Proto asi nektere matky nechti doznati, pliznaky jako: ztrata spanku, hubnuti, nechut' k jidlu, svedeni nosu a prsil, znarnky, kter:(7mi jejich deti caste trpi, jsou zpiisobeny 'eervy.

Mnoho matek se ale ptesvedeilo, po nekolika davkach White's Cream Vermifuge", tohoto jisteho a ne g kodneho vvhaneoe cervu, v g eckv piqznakv zmizeji. Mete kou p iti lahev White's Cream Vermifuge za 35 cts. u: Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Texas, a ye viech nich.

(6)

VYRAtKA! BRZY SE PONE ZTRACET POUZ.ITI SEVEROVY MASTS., '

ESKEI

1,41.4

VESTNiK

Strana 15.

CITI SE NYNI ZCELA JINAK. Pan John Durovek z Port Robinson, Ont., piS'e: "Jest nine poteSenirn Vam sdeliti, od to doby, co uZivam Dra Petra Hoboko citim se velice dobfe. Nernel jsem chut' k jidlu a dasem jsem mel ‘taludeeni ktede; /lady jsern trpel horeekou a niel ze,chvaty zavrati. Proto*g e jsem mohl jenom male jisti seslabl jsem tak, Ze jsem nebyl s to konati iadnou teakou praci. Nyni se citim zcela jinak." Pozoruhodne vYsledky docilene idivanim tohoto vyteeneho bylinneho leku jsou docileny jeho pilsobenim na pochod zaZivani a vyme govani; posiluje nost Zaludku, povzbuzuje zaivani, pravidluje stfeva a zvytuje tok mode. Hoboko jest prodavano pouze mistnimi jednateli. Neni-li no jej obdrZeti ye va gem sousedstvi, Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill., poSle varn zkuAebni lahe y za jeden dolar, poStovne vyplaceno. )0( Kdyi ne tak, toi jinak. PfiSel nalsnY Lud'ka do obchodu a pravi; "Maminka mi dala korunu, abych ji za ni pfines1 svidku. Dal byste mi to svidku za 80 h?

Rad bych si koupil za 20 h cukrlatko." — Obchodnik: "Chlap'de, to nejde." — Lud'ka: "Tak mi to svieky za 20 ha odte2te, ale rovne, aby to maminka nepoznala!"

TAK .TAKO PSTROS.

Vase rovy Aftwasseassanto■ Pouze resoluce soustrasti zasilane fitly uvefejliuji se zdarma. Oznimeni fimrti a dikiwzdani soukroma jako i vYroal vzpominky musi byti placeny.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niiepodepsanY resolueni vYbor za rad KomenskY cis. 20. S. P. J. S. T., v Granger, Texas, vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast nad amrtim spolubratra Henry J. Lindsey-e, kterehoi neuprosna a neoCekavana smrt vyrvala z kruhu jeho rodiny a na g eho elenstva. Zemiel 15. ianora 1034. Byl zavraiden ve staii 44 let. Bratr Lindsey, patfil do naaeho kadu pies 11 let a pies 16 let byl marshalem na g eho mesta.

Na g iad projevuje timto poz0stale rodin y upiimnou soustrast.

Resoluce tato bucli2 uveiejnena y e Vestniku, tez zanesena do protokolni knihy a opis poslan jeho rodine.

Za fad KomenskY Cis. 20., S. P. J. S. T. v Granger, Texas.

Jno. P. Trlica, John Dukk, J. H. Huser, resolu6ni vYbor.

Lekal-skY specialista pravf, osoba, ktera snail se zakrYti kohl vyrazliy, ne g tovieky na tvaii a pod. toaletnimi mastmi a pra g ky, jest zrovna tak po g etila jako p g tros, kdyi zahrabe hlavu do pisku aby unikl nebezneZ4. Komi vyraay jsou varovanim niirodv a dokaznii. ze nasledkem zacpy, rozliene jedy ptichazeji do krve a seslabuji cele telo.

Odstrafite zacpu, a obrnite vas teleenY system proti nemocem, ale sou e'asne i vase plet' bude normalni zohyzd'ujici vYraiky se ztrati. Nej lep g im prostiedkem v takovYch padech je HERBINE, ktery bi lhce, ptirozene a beze g kody. Herbine dostanete koupiti n: Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Texas, a y e viech lekarnach.

5

Dokonabi 2aludeeni Lek.

"Berwyn, Ill., 28. led. — VZdy jsem se obaval bfezna a dubna s jejich zmena.mi povetrnosti. Ale co jsem zadal uzivati tento dokonalY 2aludeeni lek, TRINEROVO HOEKE VINO je moje soustava tak otu2ila, Ze po nastuzeni a Zaludednich potaich neni stopy. Ant. BUZek," Trinerovo Hofke Vino eisti vnittnosti, vypuzuje v g echny jedy z tea, pomaha traveni a obnovuje chut' k jidlu.

TAROKY mii2ete °pet do- Ve vSech lekarnach. Jos. Triner stati za $1.75 hru, patou vypla- Co., 133 S. Ashland, Chicago, Ill. PODEBRANt PRS ZACHRANEN. eerie. Objednavky posilejte na — UZivejte je pravidelne v malYch Prairie Du Sac, Wis. 3. fin. t. r. choslova,k, West. Texas. (dz) davkach!

RA.Manzelka mela obavu, Ze dostane raka do prsu, kterY se podbiral, ale Nonat ZASTAVTE SVEDENI! ,„,,00„,„., to pekne vyledila a ona je upine zdrava. Posilarn na jinou $1.05. S Actou F.'Matou g ek, Rt. 1, Rychle - - bezpe6ne Box 37, s pomoci ESKO masti, pouWaubum, Minn, 8. fin. t. r. "zivane tisici po dve generaNez jsem zkusil Nonat, vyhazel ce. ‘Skrabani jest nebezpedjsem mnoho penez na rozliene FOR ITCHING /ION ne a Caste zavilluje otravu. maste a v g e bylo jak by penize hazel do vetru. Kddto Nonat fiE S K 0 mfdete dostat u Soothes Relieves Itching . einkuje na kaidou bolest. Nyni jisVeho lekarnika za 50c neAnd Cools irritations And nou mast nechci. Radim katclemu, bo si piste o liberalni vzorek Minor Eruptions. kdo jeSte Nonat nezkusil, by tak UPLNE ZDARMA. udmil. Cena za Nonat je velice neMade By Nezapomefite v galc uvesti patrna k pfirovnani ledivosti jaW. F..SEVERA CO. jmSno svSho lekArnika. kou kona. VSem etoucim Nonat Cedar Rapids • Iowa . U.S.A. anuf.awea of RELIABLE odporoudi Matt. Srnka.

W. F. SEVERA CO. NOME REHM ES Na suche bolesti se (la nova na.fiixoe teal PRICE 50 Cedar Rapids, Iowa plast', kdya' prvni jiz na tele nedrM. D-7 Vyteka-li z rally mnoho neeistoty Java se nova naplast vicekrate 2 krt denne. Prava mast' je s Trade Mark

NON ►T Nejrychle i do teskoslovenska

•....u.arar. Olt -4

Cena je 50c a $1.00, po gtou 55c a $1.05. V Teasu a'adnY cestujici pedlak pro nas Nonat neprodava. ji vas lekarnik neb mistni jednatel, pi gte na na gi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California

BREMEN • EUROPA •

RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete pfimo do Prahy bez pfesedani Nebo cestujte na oblibenYch Expresnich Parnicich:

HAMBURG - DEUTSCHLAND ALBERT BALLIN - NEW YORK

RED FRONT ceska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas.

Jos. Koint, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunee.

Nejlep gi soudkove a lahvove pivo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvliatnt atoly pro rodiny.

OKRU2Nf, LiSTKY, VIET' TAJDA a NEW YORKU do PRAHY a Zpet a Rovnei pravidelne odjezdy proslulYch kabinovYch lodi.

VYteene ieleznieni spojeni z Bremen nebo Bamburgu.

Informace u vakho agenta nebo u

HAMBURG. AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD asset

1034 MAIN STR., HOUSTON, TEXAS.

trara 16.

ye sttedu, dne 7. btezna 1934.

VESTN1K

Ornmeni

A

a

- "4"hal Oznarnovai

NEBEZPEONA VEC.

Pouilvei e k r

All political advertisiment must be paid in advance.

Nje uvadime kandidaty, kteri vas ádajI o hlas a podporu v detislo 387. — 160 akra dobreho mokratickY.ch primarkach, dne 28. pozemku, nalezajiciho se 3 mile eervence 1934. od mesta Ennis, 150 akrit vzdele,TOM F. HUNTER no. Proda se za dluh. Velka, lace! za guvernera. ' CERVENKA A VANZURA West, Texas.

WALTER C. WOOD WARD za statniho vrchniho navladniho afiw-TABAK LISTOVY na prodej 10 — 15 centii libra, bez dopravy.

0. H. CROSS Jerry Bury gek, Portland, Tenn., za, kongresnika z 11. distriktu.

Route 1.

(17-20pd.)

Na 'Z' ialudek a zaiivael astroj jsou DotaZeny blanou, ktera jest vo lice eitliva a lehce zranitelna. Tudii jest to velice nebezpeen6uivati silnSrch le-a soli neb mineralnich prosthdkU, kdy trpime zacpou.

Mimo nebezDeei, e Do gkodite si za4.vaci organv, tyto Mks Doskytuji pouze doeasnou alevu a elovek mue na ne zVvknouti. Cheete-li zba-

iti se zacov. uilveite HEREINE. projimact prosfredek, vyrabenST z bylin, kterS.- Dasobi zcela negkodne, pfirozenou cestou. Herbine ma na sklade Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Texas, a ye viech (7) 0 Rojr, TAROKY midete opet dostati za $1.75 hru, poStou vyplacene. Objednavky posilejte na Ce(dz) choslovak, West. Texas.

OCHOTNICI itADU TEFANIK EIS 142 V HOUSTONU — sehraji —

Okres McLennan:

W. B. MOBLEY za gerifa: GIBSON GAYLE za odhadeiho-vYbereiho dani JOE ALEXANDER za Odhadai-VYberai Dani JOHN DOLLINS za zastupce eis. 1. okres McLennan J. E. BATSON za okres. superitendenta gkol Okres Ellis.

LYNN B. GRIFFITH, za kriminalniho okres. na.vladniho Okres Matagorda.

OSCAR BARBER, za Okresniho Soudce --- County Judge.

R. A. KLESKA za VYbereiho Dani— Tax Collector JOHN VACLAVICK za Okresniho Komisare — County Commissioner.

HARRIS MILNER za Serifa — Sheriff.

Der Mali, kuratka: Bile, derne lute, hnede Leghornky, Ankonky tezke michane a michane druhy 100 za $6.30. Barred, bile, Partridge Rock, Silver Laced, bile Wyandottes, Reds, $6.50.-Anstrolopes trnave Cornish 7.00 za sto; po gtovne vyplaceno. My posilame C. 0 D. a take posilame 25 a 50 kutatek v pomeru za stejnou cenu sta kutatek. Von Mindens Hatchery Fayetteville, Tex.

.0

RAC P 01111111111111111111111111W11111111111111111111111111

VtEHO DRUHU

vykonivime velice levne, zyligfe pro fitedniky a pro tidy S. P. J. S. T. riechna tiskovi price jest

u ná s zhotoven.a rychle a vkusne.

111.11impolinuoto Poglete • nim pItI objednivku a piesvedete se.

I111111111111:1111111111/1111111111

WEST, TEXAS. ..a•s•io

.

S -Sirrrers-rssssss-s-C

.1CD1611•61.6,1160.61016.111116914

,iVgla16111AMEJEULK_

NEDELI, DNE 25. BIIEZNA ve sve sIni na Cottage Grove

PODZIMNi PiSEN Hra ze 2ivota 0 3 jednanich Napsal V KosteleckY

(16-dz.)

Dor Tabik listovY mam na pro-

dej; piSte si o vzorky zdarma. Cena tabaku 20c, 15c, a 10c. Dovozne neplatim. John Hradek, Portland, Tenn.

(14-17pd) Uvedomuji hudebniky, delame natrubky (Mouthpieces) ktere maze hratl nekolik hodin bez pro vgechny plechove nastroje, na anavy. KrasnY solovy tem. Spravujeme vgechny nastroje, ta zlatnicke a hodinarske veci. PiSte o podrobnosti na: Slovieek Music House, Waco, Texas.

(11-dz) 2IJEIVIE

V

VE VELIKE DOB.

Hnete nas a drti, tvrda, spravedliva, nemilosrdna. Je to doba prerodu, doba, kdy v jedinem roce proLjeme vie, na drive za pet let. Tvrdim fAak, 2e je dnes doba velikYch prilaitosti prc stateene muZe. Dne gni doba oddelila baby od muNi. Je to doba kdy celY svet je v pohybu. CelYm svetem se gene vitr, kterY oddeluje zrni od plev. 2ijeme v nekrvave revoluci, ve stranive hospodarske vojne. Jsme svedky zmatku, chaosu a bezradnosti, bezhlavosti, ktere se za par let budeme smat (paleni obili, nieen! kavy atd.) A piece nastava oZdravnY proces, hojeni ran, ti•ibeni nazoril, boj o novou spravedlnost.

Bude nam vSem lepe, je to vs vzduchu. Doba je pina nadeji. Jen jedno je hrozne: e trpi nevinn' za vinne, e trpi Zeny, deti, choii, Ale je jisto, e le$i easy, konjunktura, blahobyt je jil za rohem. Snad to bude ' trvat jeSte pül roku, rok i dele, ale I zlepSeni je ve vzduchu. Mame se nae tëiti, skuteene. Preji vS'em stateene srdce a klid due. Hodne trpelivosti a hodne lasky. Jdeme vstiic krasne dobe, uvidite.

In. J. Solar • • Lekat pobizel sveho nemocneho aby jen mak) jedl. Vypravoval mu o jednom nemocnem, kterY se choval podle lekatova rozkazu a dovedl po 10 dni trpet hladem "Uzdravil se?" zeptal se nemocnY "On sice umkel," rekl lekar, "ale piece jsme dosahli, eeho jsme chteli: zimnice prestala."

OSOBY:

pi. B. S' uldova Pi. Novotna, majitelka hostince p1. S Kelarkova, Hela, p. B. Walla, jeji deti Standa, p. Fr. Beean, st. itehor, velkostatkar p. St. Valeik Zeman, 1 p. L. HlavatY Starek, studenti p. J. Kahanek Dolfik, J p. Fr. Beoan, ml.

Franta, sl. H. Valeikova, Ema, sl. M. Voltrova Makka, mestske sleainky sl. H 8vestkova Rub, j p. J. Chladek Matej, podomek sl. V. t uldova, Tonka, slaka sl. M. Winklerova Zdenka, pi. K. etvrtnikova Hokyne, Dej za nanch dna v malem meste.

Zaeatek ve 4 hod. odpoledne.

Vstupne, osoba 25c

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA.

Uctive zve (17-19)

ZABAVNI ViBOR.

.AW,Fiaarl-y*?7,,A;:lg,eara DIVADELNI KROUZEK "HLAHOL" V HOUSTON, TEXAS

—sehrajev tidove sini Pokrok Houstonu

V

ed el dne 11. Iffezna 1934 .

hru pod nazvem

Dem od Cerchova' Obraz ze 2ivota, o 3. jednanich. Napsala B. Rajski-Smolikov5, OS OBY: Sokol, statkar, Hanel, jeho Zena, Slavek, zvanY "Kane", jejich syn 8merda, hajnY, Smerdova, jeho'tem.

Fred Larson, filmovY raiser, Stela Blanche, fil. hereeka,

br. F. Olexa, ml.

• ses. F. Olexova br. E. Olexa br. F. Olexa, st. ses. A. Kelnarove, br. J. Kagpar ses. L. Bila

Dej za na gich driti v pohra,nienim lese, zvanem "ZalibenY" Zaatek ye 4. hod. odpoledne. — Po divadle zabava.

Srdeene zve,

1