Vestnik 1934 03 14

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 1=1811111[1:1t

eR--MilaCT

ROCNIK (VOL..) XXII.

WEST, TEXAS, ye atiedu

(Wednesday) IL

i3

11- ezna (March) 1934.

SOUSTATI. M ETAMORFOSA SOUSTATi USKO vypinilo teprve east sveho historickeho poslani: vyrnYtilo lesy a zoralo sva pole. ZbYva mu nyni, aby napinilo stat, ktert vybudovalo, kulturnim obsahem. Tota lze Mei o Spoj. Statech, ktere svoji metamorfosu (ptemenu) doposud nedokoneily, ad s dilem zaealy pied druhym stem let. Stale se meni, stale jsou jegte "pokusem".

Kdy2 se vg ak lesy vymYti a pole zoraji, zadne se zem pozvolna naphiovat dejinnYm obsahem. Se silnym pkirdsrem narozeni a rostoucim ptistehovalectvim nastava novY porner mezi pirdou a lidmi: je vice lidi a merle volne pady. Jakmile je celY Zivotni prostor naroda osidlen, ustava shon po Misto na venek, jako doposavad, zaeina se obyvatelstvo pomalu tladit do most. Od hroudy se obraci k temeslu, prumyslu a mestskemu zamestnani. V dirsledku toho nastava, boj mezi venkovem a mestem, jet' mesto historickym neptitelem venkova: poskytuje lidem vYhody na dkor venkova, kde je prate namahavejSi a Zivotni &over) zpravidla nitSi ne2 ve meste. Proto se mesto Venkov jevi piirozenou snahu zajistit si vYhody mesta v poetu co nejvetgim.

S ptibyvajicim obyvatelstvem se mnoii doprava. S mnoZicimi se dopravnimi prosttedky nabYva, Vida statni centralisace (sousttedeni) S rostoucim sousttedeni statni spravy roste statni byrokracie (iftednictvo).

S rostoucim utednictvem rostou statni vydaje. S rostoucim vydanim rostou dane a s rostoucimi da.nemi klesa prosperita. S klesajici prosperitou roste nutnost statni socialni pede (texane odhlasovali $20,000,000 k odpomoci nezamestnanosti). S rostouci socialni peel rostou dale statni vydani a s nimi pkirozene jeSte rychleji dame a tak to jde dale po nekonedne Sroubovici.

Jakmile nestadi bohatstvi, jez poskytuje obeanu domaci ptiroda a jakmile nestadi ciomaci trh, obraci se tento °bean mimo hranice vlastniho statu, kde je naleza. Jde na cizi trhy. Investuje V zahranidi s ydj kapital a Zada na ylade, aby ho a jeho majetek chranila. Stat (vlada) proto buduje silnou armadu a lod'stvo. Tlak statu na stat budi protitlak. Z nth° se pak rodi nutnost silne vlady. Ve styku se statem silnYm meni se stat nevojenskY ve stat mocenskY. MnoZstvi zmen Soustati, je2" nastaly tu v poslednich desetileti, lze rorttidit na tki skupiny: na zmeny v obyvatelstvu, urbanisace, dill ptevahy Zivlu mestskeho nad venkovskYm ,koneene rozklad americke rodiny. Posleze zmeny ye vlade, viditelne v rostouci centralisaci, statnich vydani a yolani po silnem state. Volime zmeny v obyvatelstvu, pude a vlade Unie, jeliko2 obyvatelstvo, Oda a vlada jsou tti zakladni sloZky, je't tvo•i stat. Stat pak, silnY, Usttedni stat, je onim zakladnim zjevem, jen2 ovlada, vYvoj dnegni Ameriky.

Pii objeveni Ameriky bylo tu nekolik tisic indianii. Byla to zeme bez historie a proto

R

mohlo dojit k jejimu kolonisovani a tedy k vystehovalectvi z Evropy. Zda by k nemu doglo, kdyby na americke pevnine byly lidnate staty, jakYmi byly tou dobou Japonsko a eina v Asii, karn se plavci, kteti objevili Ameriku, chteli dostat, lze pochybovat. Lze rovneZ pochybovat, jestli by se lido z Evropy stehovali do Ameriky, kdyby start svet nebyl, jako doposud, vojenskou zbrojnici.

Kdyby v nem bylo tolik volne pddy, ze by staeila vS'em narodirm k zaji gteni vlastni existence. Kdyby pro ni nemusili svadet valek. Kdyby v Evrope nebyl stat na state, jen't obdana meni ye vojaka a poplatnika, slovem kdyby Evropa, nebyla Evropou -nebyli by se Evropane stehovali do Ameriky, ponevad2 by k tomu nemeli dt.vocitl.

Jen tak lze vysvetliti vystehovalecky proud, jen2 se stal jednim z nejpozoruhodnegich spoledenskYch zjevil nejen dej in Soustati sarnYch, nYbrZ i svetovYch dejin vdbec.

Od roku 1820, od kdy byl poeet vystehovalcd Evropy zaznamenavan americkYmi Atady, vystehovalo se do Ameriky 37,762.012 lidi.

Pied valkou nebranily amer. fitady vystehovalectvi z Evropy. Naopak emigrace ze zamori vitana a proto v gemoZne podporovana. Prvni viva emigrace v letech 1840 —1890 slouZila pkevaZne kolonisaci zeme, jejimu osidleni, zatim co vina druha od r.

1890 — 14 slouZila po vYtce vybudovani prfrmyslu. Kolonisace volne pildy se stala ddlelitYm Ukolem spolkova, vlady, je2 tuto du prodavala a na ni vystehovalce osazovala. Kolem r. 1890 bylo v'Sak zemedelske osazovani Unie zhruba u konce, t. j. volna pada byla emigranty rozebrana. Jeliko2 vgak soudasne s kolonisaci postupovalo zprilmyslneni Unie, bylo pottebi danich lidi, dalai emigrace.

Valka r. 1914-18 a doba po ni ptinesla zmenu v emigraeni politice, byl konec zasady "otevtenYch dveti." Nejen byl vystehovaleckY proud z Evropy do Ameriky zastaven, nybr2 od listopadu r. 1930 opustilo Sp. Staty vice lidi ne2 se tam vystehovalo. Nebyly to fivahy a starosti pouze rasove politicks, bylo to yedomi vyderpani vhodne puldy a obava, aby tlak rostouciho obyvatelstva na zalohy pirdy a pkirodni bohatstvi se nestal povaIlivYm pro budoucnost zeme. Krise v prdmyslu a pkesyceni domaciho trhu pak urychlily snahu zavtiti zemi da gi emigraci.

Od sveho podatku byly Sp. Staty zemi pievaZne zemedelskou a zustaly takovou v podstate aZ do doby po \Take. Do teto doby bylo obyvatelstvo ye sve vet gine venkovske, ponenahlu vAak zaeina Zivel mestsky ptevladat nad Zivlem venkovskYm. JeAte r. 1900 bylo 40 procent obyvatelstva mestskeho, zatim, co 60 proc. pattilo venkovu. Roku 1930 je pomer obracenY: mesta maji 56.2 proc. ve'Skereho obyvatelstva, zatim co na venkov zbYva, pouh3"Tch 43.8 procent.

Prakticky to znamena, ze Unie ztraci svirj puvochn venkovsk3% raz a tim i zemedelstvi

sve b3i-vale prvenstvi, jea melo v hospodarskem Zivote po cele stoleti. Zdanlive hospodatske a spoleeenske vYhody, je2 poskytuje mesto, rostouci prirmysl, mechanisace zemedelsty l, a k tomu nasledky nebY yale krise farmafske, v'Se to zahnalo kolem 15 miliond yenkovskeho obyvatelstva do meat behem jednoho desetileti. Tento smer opustit venkov byl pouze dasteene oddinen zpetnYm hnutim koleni 10 mil. obyvatel, je2 se zase v letech 1930-32 v dusledku stoupajici krise yystehovaly ze most na venkov. Narodohospodati vyslovuji ptesvedeeni, 'de nevrati-li se norrnalni doba prosperity, novY pohyb vystehoyalectvi z /nest na pfidu, ze je sice uZivi ale v odlehlYch a zhusta merle drodnYch krajich, neda vice ne2 moZnost pomerne nizZivotni Urovne.

Pozorujeme-li statisticke zaznamy veku, vidime vzestup celkove populace obyvatelstvo detske vSak pomerne klesa. Statisticke zaznamy veku ukazuji, ze jakmile je ptekrodet starg ch osob stoupat. To plati jiz podiaet stargich 000b stoupat. To plati ji2 naje skupinou osob ve veku 30-34 let a dale do nej yyMich veld amer. obyvatelstva bez nejmen gi vyjimky. Jelika kolem dvou tietin evropskYch emigrantt bylo ye veku nizaim tticeti let, znamena, zastaveni yystehovaleckeho proudu, pri nedostateanem rtistku resp. fibytku vlastniho dorostu, te2kou ztratou pro obyvatelstvo Soustati v nejtvotivejaim veku. Vysoka iivotni 'drover) a draha pracovni sila nedovoluji venine rodin, aby mely hodne deti. Porodnost proto klesa.

Tak zatim co r. 1915 einila 25.1 na tisic osob, klesla r. 1931 na 17.8 CM o 128.840 poron men& Za takov3-Tch okolnosti ne6ekaji statistikoy e ke konci tohoto desetileti vice neZ 132 miliony obyvatel a poeitaji s tim, ze do konce tohoto stoleti obyvatelstvo Sp. Statt nedosahne vice ne2 145-190 millorra, pii 6em2 vyslovuji nazor, ze p ravdepodobnost spoCiva spiSe na prve nea na druhe S velkou . rodinou je tomu dnes v naafi zemi prave tak jako s velk:Vm vystehovalectvim: zeme je potrebuje, dokud je v kolonisaenim obdobi a .dokud tedy rodina podr2i ukoly, je2 ji jsou vlastni v tomto kolonialnerodinnem postaveni. V to dobe byla rodina jeSte velmi dtlelitou hospodarskou jednotkou. Sylo mnoho pudy, proto bylo tieba mnoho deti. Neni nahodne, ze detske obyvatelstvo Unie zacina kiesat prave v dobe, kdy zemedelska, kolonisace byla provedena, co se stalo kolem r. 1890. Rodina dfivejg doby byla uzavrend a sobestatedne. jednot ka. Doti byly tehdefSim rodietim pottebnYmi hospodatskYmi diniteli. Man gelsky vek, trvale spoluliti, mnoho deti, irk to bylo dano hospodakskym poslanim rodiny a nutnosti dobYti velkY americkY zemedil. oetna, rodina nebyla proto pionYrirm bremenem, nYbrZ polehnanim (Pokraovani na strand 9.)

Strana 2.

VESTNIS

OKU 1307 konal vynalezce parnich R Fulton prvni plavbu po tece Hudsonu.

Rychlost paroplavby vtak se znamenite povznesla teprve zavedenim lodniho skoubu na parnich lodich, jet vynalezl na g krajan Josef Ressel. Narodil se dne 19. der yna r.

1793 v Chrudimi. Roku 1806 vstoupil na gymnasium v Linci, ale jig, r. 1809 dostal se na delostkeleckou tkolu v Budejovicich, kde pologil zaklad pro sve vzdelani mathematicRoku 1812 vstoupil Ressel na universitu ye Vidni, kde venoval zvlattni peli mathematice a fysice. Ji g tehdy ueinil nektere navrhy a vYkresy troubu lodniho.

V teto dinnosti stihla Ressla prvni z nehod, jimit tivot jeho tak east° byl zakalen. Rodide jeho upadli totiti do velike bidy a nebyli s to, aby na sveho syna potkebnY naklad nili. Ressel si uminil uchazeti se o bezplatne misto na mariabrunnske tkole lesnicke; byl vtak odmrtten pro velikou pry slabost prsni.

Chteje se tam piece dostati, obratil se k cisaki Frantitkovi, k neraut byl pkiputten einenim sveho krajana, komornika Jelinka.

Ressel byl vYbornY kreslie, zhotovil pod droJ0nohledem miniaturni obraz bitvy u Lipska.

Jelinek zminil se cisati o tom obraze, a tak dostalo se Resslovi pkistupu k panovnikovi.

Tomu zalibil se nejen obraz, ale i Ressel sam tak, ge byl do lesnicke tkoly piijat, ano i penetitou podporu ze soukrome pokladny cisaiovy obdaken.

Ressel vstoupil roku 1814 do lesnicke gkoly, kde schopnostmi a pilnosti tak vynikal, to uditelam syYm byl naDomocen pH vyudovani mladtich chovana v ustavu. Zaroveri podporoval sve chude rodide; staralt' se 'sitemotne pracemi, jet konal v prazdnYch hodinach, o vYtivu jejich.

V Mariabrunnu astal Ressel do roku 1817, potom stal se lesnim v Krarisku. Z tamniho tivota jeho vypravuji tuto pkihodu: Jeda kdysi rozsahlYm lesem, byl Ressel napaden tii loupetnikay a docela °bran. Po nekolika dostavili pry se tito tki loupetnici k samernu bytu Resslovu, chtejice okradenernu lesnikovi veci jeho zase vratiti; nebot' pry se dovedeli, to oloupili mute v celem okoli velice oblibeneho. Ressel vytel z domu, aby sire veci od loupetnika pkijal.

Tim vtak si zachoval tivot; nebot' v tem/ okamtiku spadl v jeho loinici strop.

Roku 1821 dostal se Ressel za lesniho spra y -cedoTrstu,kam ildeohnjlepti pkiletitost sve yYzkumy o lodnim troutu v to bu obratit na paroplavbu. eine nektere zkou gly a roku 182'7 obdriel patent na vynalez troubu, jimt se mely lodi a mlYny rychieji pohybovati. Nemaje vtak Sam penez, byl Ressen nucen hledati

a

Obdan Bervich z Newyorku pravi; "lekati nam povidaji, to deprese nemalo pomohla lidem, protote se nepkejidali. Zajiste, deprese pomaha! DeravY oblek dovoluje stup sluneenim vitaminum D; merle lidi pkijde nyni k arazu pii autovIch nehodich, ponevadt si nemohli zakoupit liceneni eislo; sousede nejsou vice otravovani radiem, protote mnohYm spoleenost pro neplaceni zastavila elektrickY proud; mnozi muti rueni prate mnoho nenadelali, avtak nyni sami si sttihaji vlasy za pomoci dvou zrcadek a maji prsty hbitejti; hrdost nekterYch byla potramocena an chodi v zaplatovanem obleku; nevidime dnetkem takove procento tvihacky vyholenYch muta, protote mnozi nemohou si koupit holici depelky (blades); neustale odkazovani, to neni popta yky po vYdelku cini mnohe pokornYmi. Proto, jsouce zdravi, skromni a pokorni — vitame depresi!"

Schopnost newyorske velke finaneni firmy Dillon, Read and Co. mute bYti posouzena z nasledujiciho pNpadu: firma vypracovala plany na prodej kapitalu k vybudovani velkeho podniku; sama pkevzala dila. za $5,100.000, vet. ejnost vlotila tu $25,000.000. Piesto, le vefejnost vlastnila pet testin upsaneho kapitalu a firma toliko zbyvajici gestinu,

Josef Resse pomoci cizi. S poeittku jej podporovali dva obchodnici ter-Sti; dali podle jeho navodu udelati lodni 'groub, kterST na malou lod' phdelan byl. Sroun kidili jen dva muti, a hie, plavba podatila se vyborne.

Po gt'astnYch zkoutkach Ressel chtel utvotiti spolednost penetnikil, ktera by parniky troubovYmi, podle jeho vynalezu stavenYmi, pravidelnou plavbu mezi Terstern a Benatkami provadela. Net Ressel toho nedosahl; vter,ko jeho snageni zmakeno podnikateli, kteki. potud onu cestu jen parniky kolesovYmi konali a z ni velke penize tetili.

Avgak ani uprostked techto svizela Ressel neustaval vymYtleti nove nalezy v mecha.nice. I jest zajimavo, to i ye stavbe m1Y-_ nu navrhoval zaHzeni, ktere, dnes velice jest iortik'eno. Jsou to mlYny valcove, kde zrni nedrti se mezi rovnYmi plochami dvou kamenu, nYbrt rozemile. se oblYmi povrchy kovovYch neb jinYch vela. Ohledne lodniho troubu pomYglel Ressel, vida nezdary .sve v Terstu, na to, jak by nalez svaj uvedl do ciziny. Setkal se s jakYmsi Bauerem, jent ho seznamil s nekolika francouzskYmi obchodniky. S temi Ressel o zavedeni lodniho troubu ve Francii vyjednaval. Ressel byl tak prostosrdednY, to Bauerovi vtecky podrobnosti sveho vynalezu povedel. V bieznu roku 1829 jel Ressel do Pakite, a jit v dubnu vykonal zdakilou zkoutku se syYm vynalezem.

Ale kdyt pokusy gt'astne byly skoneehy, francouzgti obchodnici, s nimit Ressel piedem se nedohodl, nechteli ke smlouve pkistoupiti. Zda tito Francouzove potom vynalezu Resslova utili, take, rozhodnuti. Kdyt. mu tedy sve peneini podpory odepieli, ocitl se Ressel ve velike nesnazi; jsa v Palk bez penez, nevedel ani, jak se vrati k rodine. V tom smutnem stavu pomohl Resslovi praktickY vynalez, jejt take nekdy roku 1828 Je to zpusob, jimt motno z rostlin barev ye tvaru pevnem dobYvati, takte pak snadno uschovany a pfenateny bYti mohou.

I seznamil se Ressel v Fatal. s jistYrn Messonierem, obchodnikem v barvivech. Tomu se zalibil onen vynalez i vyzval Ressla, aby mu dilnu podle sveho navodu zatidil. Ale kdy se tak stalo, vzal Messonier patent na vlastni jmeno a odbyl Ressla nepatrnou sumou 1000 frank& AC Ressel takto zbaven byl zasloutene odmeny, mohl se aspoti navratiti do Terstu, kam take v kvetnu tehot roku zavital. Hlavni podporovatel vynalezu Resslova v paroplavbe byl ji g dHve terstkY obchodnik Karel Fontana. Pkispenim jeho

Cestou necestou, mazani finandnici v Dillon a Read spot. si rozhodujici, kontrolni mot. Tim si motno vysvetlit, prof jeden spoleenik vytetil pH teto transakci sumieku $6,843.380 (test minor& osm set tisic) za dilce ceny $24,100, a ohromuje tu nestydatost, ueinene piractvi nenasytnYch penezomencii, kteki pkedem yedeli, ze shora uvedene akele neponesou Yindry dividend (procent vYtetku). Povestni banditti: kapitan Kidd a Jesse James byli oproti takovYm yydkiduchurn nepatrni holobradci.

V techto dnech sestrojil bostonskY intenYr zvlag tni roentgenovaci pkistroj, jimt je motno prozkoumat v jedne minute 100 mutli perlorodek. Tento vynalez je pro lovce perel velmi duletity, nebot' dosud byli nuceni vtechny perlorodky otvirat, cot* bylo velmi nepohodlne, nebot' v tisici mutlich se najde nanej yYt jedna perla.

Technolog,icky ustay v Bostonu povekil nekolik intenYru sestrojenim automatu, ktery by dovedl poditat. MechanickY mozek" je vynalezem newyorskeho intenYra Krima.

Na pougti Sahate objeveno bylo 500 koster, jet pochazeji asi z vyhynuleho kmene, jent v piseene bouti zahynul,

Ve stiedu, dne 14. biezna 1934. konecne vystaven prvni . roubovT parnik 3menem "Civetta", kterSiin't" take zkutebni plavby v srpnu r. 1829 eineny byly. Tu pki hlavni zkoutce povstala v jedne z parnick trub wart. Ponevadt vlastni groub porouchan nebyl, tedy bylo lze troubu za kratko zas opraviti. Pies to vtak Fontana, jent tu chvili chtel miti hojnY zisk z vynalezu Resslova, odepfel podniku v gi podpory a ztelkl se dal giho spojeni s Resslem. Nad to sam brzy zemiel a Ressel mel pak jette dlouho pki s jeho dedici, s nimit se koneene vyrovnal.

Tak znidil rok 1829 vtecku nadeji, jit Ressel v tt'astnY zdar sveho vynalezu tak dlouho byl kladl. Toto velike zklamani se ho dotklo tak bolestne, to technicka jeho nost potom velmi ochabla.

Zatim nabYval vynalez lodniho troubu v cizine vetgi a vetti platnosti, zejmena v Anglii, kde Smith r. 1835 zadal konati pokusy s lodnim troubem, zcela podle navrhu Resslova zhotovenYm. Anglican Smith byl tt'astnejti net Ressel, pkedchadce v teint vynalezu; nebot' Smith byl hojne podporovan anglickymi penetniky. I podatilo se mu uvesti "roub v paroplavbu skutedne. A v rote 1840 objevil se jit anglickY parnik troubovY take v pHstavu terstskem. S jakym pocitem vital jej asi ubohY, zklamanY Ressel, snadno lze si pomysliti; melt' zajiste to pevne vedomi, to onen parnik anglickY povstai z vynalezu 3eho.

Roku 1852 zasvitla Resslovi jette jednou nadeje, ge vynalez jeho nezilstane docela bez odmeny. Tehdat vypsala totit anglicke, vlada cenu 20.000 Tiber tterlinka pro toho, kdo by dokazal, to jest prvnim vynalezcem lodniho troubu, i dala tim na jevo, to Smithovi to zasluhy nepkiklada. Ressel postal jette roku 1852 sve prakazy do LondYna; i sam arcivevoda Ferdinand Max, kdyt r. 1857 v Londyne me gkal, ptimlouval se za Ressla. Dlouho Cekal Ressel na vykizeni sve tadosti, v noci z 9. na 10. Hjna r. 1857 v Lublani zeintel; roznemohl se tam, jsa grave na ceste atedni. Nedlouho po smrti Resslove oznameno dediam jeho z LondYna, ge cena vYte jmenovana rozdelena jest mezi nekolik anglickYch tadatelii, a to listiny Resslovy se nepochybne ztratily. Nechteli patrne Anglidane tomu, aby cizinec vyznamenan byl poctou tak velikou.

Motno tedy He!, to smrt zbavila Ressla noveho, trpkeho zklamani. Tim vice uznava se nyni, kdy troubove parniky jit po vgech motich se plavi, Ressel za vynalezce lodniho troubu, i postaven mu z to pkieiny ye Vidni pied technikou krasnY pomnik.

Dle Ladislava Hajnite.

Anglicke ninisterstvo valky zakoupilo patent na vYrobu jisteho pHstroje, kterY umotni zapaliti pkedmet v urdite vzdalenosti.

Zkoutky poty rdily; to pkistroj je s to zapaliti ye vzdalenosti 300 yardii.

Mekeni vlhkosti vzduchu ma velkou daletitost nejen pro meteorologii, nYbrt i v textilnictvi, v tovarnach na tabakove vyrobky a j., nebot' vlkost vzduchu ma nemalY vliv na rozmanite zboti. Odbornici pro yYzkum pramyslu zabYvali se touto otazkou zevrubne a poutivaji k meteni vlhkosti rozmanitYch pkedmeta, jako baviny, koriskYch jemnych zlatych platkil a umele mlhy.

Nejpozoruhodnejti jest metoda, pH nit, jakmile se tvoH rosa, merle zvonit telefonni zvonek. Tento zjev zaklada se na skuteenosti, odrazova, sila kovove desky se zmen guje, jestlite se na ni srati rosa. Sven° a teplo, ktere tato deska odrati, jsou fotoelektrickou kou pfemeriovany v elektrickY proud, kterY zpilsobuje zvoneni zvonku.

ZnamenitY a zcela prostY prostkedek k zalevani kvetin odporueuje jistY zahradnik: dejte skokapky vajec do sklenice na zavakovani a polejte je horkou vodou. Ponechejte nekolik dni stat a vystalou tekutinou zalevejte domaci kvetiny. VYsledek je pry neoC'ekavany,

Ve sti'edu, dne 14, bi'ezna 1934.

Oddil dopisoitatelsk ••

.1111.•■■

Dopisy, jeg by obsahovaly nevecne, neb za,vadne polemiky, pofadatel pfedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYborn k vlastninm rozhodnuti.

Sealy, Texas.

Ctene vydavatelstvo Vestniku!

Rad Oechoslovak eislo 141, pofadal volbu tajemnika, na misto zesnuleho tajemnika Jos. Je ge, v bteznove schuzi, a zvolen byl Jos. Tagka, co tajemnik do konce roku 1934, jednohlasne.

Jos. Tagka, tajemnik.

Sealy, Texas, Rt. 1.

Pozn. — Vgecky •adove a Jednoty zale gitosti posilejte na shora udanou adresu.

El Campo, Texas.

Ctena redakce a v gichni etouci Vestnik!

Abych nezebral mot mista, tak to vezmu bez okolkii! Tak br. Kadleeek kdysi slibil, ge me bude pomahat, a take gpekulirovat na tech pletkach, a jak videt i slovu dostal!

Tak basal, ad bratra Toma ge Kadleeka a to o dvou kapitolach a obe se tYkajici Joky Bartoge. Sam vetim, a myslim ge i vgichni, ge takove rYmovani, u g da nee° gpekulirovani, a obzvla gt' kdy neni v eloveku basnicko, gila! Ale musim Tomage piece jen pochvalit, ge jako na ponejprx udelal dosti dobrY dgab! Jen pokraeovat a za nejakou dobu se maze rovnat k bratriun PokornYmu a GajevskYmu, ktefi oba mail gily basnicke, asi od narozeni. Oba bratry nemusime chvalit, neb kagdY vi, ge jejich verge rYmovane, jim jak fikame pasujou, a jsou zabavne!

Bratru Ba gantovi se take v ge pekne rYmuje, ale na neho to neni gadnY "kumgt", neb on to asi rYrnuje, kdy ma velikou rYmu! Pane Bagant, s tema mojima kratkma nogkama„ ktere mi pfi sezeni nedosahuji na zem, ug umru, ale bejvaly za mladi chvile, a to jak jsem byl sokolem, stavel jsem se na gpieky, aby ty nogky byly delgi! Ptijimam to phrovnani k rakouskemu Dollfusovi a italskemu krali Jejdanenky, tak pan Ba gant byl jeden z tech co se utopil v to •ece Malsi, kdo by se toho byl nadal! Ta feka Male ge snad je tam doposud, tak se me nekdy zdavalo, ge po 50ti rokach tfebas ge ug ne. Ale kdy to pan Bagant potvrzuje, bude to asi rychtik pra y -da.Abyne,tompfcjrzl.Za m6,;loh east', tam, jak jsem ji g psal, feka Male se vlevala do Vltavy, a snad jak p.

B. pine, ge i za Rakouska, ale ted' je pfevrat, Vltava ge se vleva do Malge! No, proti tomu nemilgeme nic delat "cak" na torn!

Jo, abych nezapomnel, bratr Kadledek by si pfd.1, by Barton ,nejakou tu notu k to basni utentoval. Jo holeeku, prubuji na notu "Nage kooieka mrriava", nepasuje; pak "Skakal pes pies oy es", nepasuje; ani "Koulelo se, koulelo eervene jablidko". To by u g pasovalo, ale musel by misty nektere slovo vynechat, a misty zase pfidat. Kdybych tam nekdy jel pies ten vas Welcome, tak se tam zastavim a prUbneme to na tu notu: "Jak ti chudi o to jmeni (majetek) pfi gli"! Tak nekdy na shledanou, a uvidime, jestli neoslepneme. Delam puntik, to je jako o torn dosti Jak tak bylo chladnavo ,dostal Ci obdrgel jsem zasilku dobreho papanitka, od neznameho pfitele, kterY si nepfeje bYt jmenovan, cog mu vyhovuji, ale vette, ge nerad! Co by jste si tak mysleli, ge by to mohlo bYt, na eem jsme si cela nave familia a rodina v meste, vgichni pogmakli? Hadate, ge asi iitrnice? Rychtik uhadli jste ,a ja k tomu dodam jegte, g e baj i jelito! Diky zasilateli to dobroty, a budem Cekat na pkile gitost, nekdy neeim to oplatit. Varuji ka gcleho pfispivatele do Cechoslovaka, at' se neopovagi se nae ptat, jestli ten rely autfit nezavanel in

VESTNIK

Strana 3.

lanterakovSlm linimentem, to by se mu Sealy, Texas. "kadem" nevyplatilo! Proto pas auf!

K PAMATCE JOS. B. JE2E Cetli jsme br. Brennera nahled a skoro jaNarodil se v osade Live Oak Hill, v okreko navrh, by Spojene Staty pfepustili Nemsu Fayette, Texas, v bfeznu roku 1890. Co cam asi patnact neb dvacet na zapade neetyklety ho g ik s rodiei ptistehoval se do osaobydlenych okresU, a pak asi deset okresu ve dy Wallis, kdeg vyrustal a p •ebYval a do vYchodnim Texasu, kde by si Nemci mohli Casu, kdy se °g enii, pojav za man gelku sledzalogit vlastni stet, ov gem pod dozorem a nu Veroniku Surovdakovu. Na, to se pfesidlil patfici k Severn Americke Unii! Nemyslirn, k Sealy ku tchanu Jos. Suroveakovi na farge se toto kdy uskutedni, a pro celek je lepe, mu, kde po nekolik rokii se venoval rolnidekdyg se Nemci mohou osazovat jednotlive ni, a pak se bfesidlil do mesta Sealy, kde tak jak dosud. Miti Nemci svuj stat, jisto vykoupil se gvagrem d ginu, kteremui ferneslu jiste by se jim tam nesmel gadnY bohemin se venoval ag do skonani. ukazat, proto nemluvme ani nepi gme, o Svou pozemskou pout' dokonal po kratko takovem pfani uskuteenit se takova vec! trvajici nemoci, zesnuv dne 28. imora ,v To zemni prasatko, "ground hog" se vyrnladem veku je gte, 43 let, 11 mesicti a 11 znamenal, tak ge nemusime natikat, ge si dni. Dne 2. bfezna 1934 jeho telesne portzem nemohla natahnouti zimni vlahy. Dnes statky byly ulog eny k veenemu odpoeinku je prvni nedele v mesici, co g zaroveri mini na katolickem hfbitove v Sealy. Pohiebni obnageho tadu schuzi, den pane slunnY, mog iady, jak v dome smutku, tak i na hfbitove ge to udelalo to, jak jsem rano vstal, za--na vykonal vldp. C. J. Kune. zpival jsem piseri "Zasvit' mi ty slunko zlaZesnulY zanechava galem zdrcenou man gelte". Den krasnY, ale cesty blative, proto jsem ku a etyki ditky; dve ditky ho pfedegly: doma a pigu tyto pletky. Dosud v na gem o- deveatko co nemluvne a minulY rok chlapec, koli neni zrnko corny v zemi. kterY se nahodile utopil pH koupani Dale V UterY jsem jel s panem Jim Zapalaeem tri bratry a jednu sestru, provdanou za Vdcdo Houstonu, kde jsme videli na trestalava Paylieka. Jedna sestra, ktera byla pronecke fume pfi Sugerland, mo gna ge reknu vdana za Fr. Vla g t'ovicu a oba rocliee, ho malo, 75 trestancii, jak mi fikame, flancovali take pfede gli. Dalg i pfibuzni a mnoho pfatel s ruenima ma ginkami, ale -rozumejte v rua znamYch geli odchodu jeho. kach se maginka drgi za klede, mule ji ZesnulY byl Clenem fadu oechoslovak nou. To jsem nadelal okolku, zkratka "walk 141 S. P. J. S. T., v kterem zastaval &ad taplanter". Sazeli-li cornu, neb jine krmivo, jernnika po mnoho let a elenem K. of C. v nevime. Zastavili jsme na mlekafske farme, East Bernard, Tex. kde prave byly v Cinnosti aparaty sa.modo' Pro gpatne poeasi a skoro neschildne cesty jici. Vge je diste jen se leskne. Kravy jsou nebylo se mnohYm mogno dostavit a zesnuhnane po cimentove ceste rites ni ginu naplMho k poslednimu odpoeinku vyprovodit. nenou vodou, tak ze pkijdou na misto doBratr Je g byl mile povahy, byl vernYm j eni, s noha.ma distYma jako sklo. 'Tidy doji mangelem, starostlivYm otcem, vzornYm kfetii kravy na raz. Pani Zapalaeova pravila: st'anem, povinnosti dbalYm elenem, a dobrYm "To je mleko huste". Ja tku: "Lautr sama ptitelem. Rodinu tuto osud krute navgtivil. smetana, jak se Ohne".

Jegte se ani' nezotavili ze ztraty milovanePan ZapalaC je prodavadem Siverladkach, ho a na.dejneho synaeka, kterY jim tak nea ja si dovezl radio toho sameho jmena, ktegt'astnou nahodou byl vzat ye veku asi 14 re jde ptipravit do kary, a mu gete mit mulet, a nyni ztratila peeujiciho otce a manziku dle pfani "furt", kdy g i nada se jede! tiela.

Ovgem je to luksus a neni to zadarmo. Ale Pozustale rodine vyslovuji uptimne citevgak jsme jen jednou na svete! nou soustrast nad ztratou, a zesnulemu buVe shromazdeni v mestske radnici, za dig zeme lehkou. delem zalogeni klubu prvnich osadnikil v S pozdravem, El Campo a okoli, ktereg jmena pfinesly Jos. Tagka. zdej gi dvoje anglicke noviny, mezi nimi je i moje jmeno. Ovgem mnoho osadnikii sem Prvni es. leteckY motor se zafizenim pro pkijitYch nebylo pfitomno, ktetl pfi gli pied automatickeho pilota. Letecka tovarna "Avia" rokem 1900, v kterem roku i mtij plichod dokoneila v polovine minuleho mesice mezioznaden. Pri onom shromagdeni bylo nekonarodni homologadni zkou gku prveho komlik recniku, mezi nimi udelal bratr Loiza presoroveho motoru, ureeneho pro vicemotoWychoperi fee, ge bitnul vg echny jinonarorove dopravni letouny, pied komisi minidovce — hlasem! Br. Karel Baeak take prosterstva vetejnYch praci. Tento novY model mluvil nekolik slov, a ona slova mela vY"Rk -12" jest sedmivalcovy, vzduchem chlaznamne slasti ale i strasti, ktere prvnim ozenY motor, nominelni vYkonnosti 200 HP sadnikum bylo prodelat, ale vzal to gertem. pH 2000 obratkach v minute. Aby zlepgeny Ovgem ted' nove pfijitYm sem je to spas, byly vYkonnosti letadel, jim opattenYch, byl neb vetginou vge odvodneno, tak *ge to ptivodni bezkompresorovy motor zdokonalen krajina poskytuje mnohYm dobre givobyti, pfidanim centrifugalniho kompresoru, takkteti si delali z tar.) krajiny posmech. ge nyni ye vYgi 3050 yardti vYkonnost bude vydana kniha prvnich osadniku v okoli 244 HP a jeho ekvivalent vYkonnosti obnaElCampo, bude se zajmem etena. g i asi 317 HP. Motor tento jest specielne Tak jsem Vam toho napsal vice ne g byl staven pro tkimotorove dopravni letouny muj irminek a proto promirite pisateli ta"Avia 51", ktere Ceskosiovenska letecka spokovYch pletek. lednost" na syYch linkach jig seriove zavedla Na zdareeky!

Jos. Barton. a ktere i ostatni letecke linie na s ySteh dalKRAJAN NEJLEPSIM STUDENTEM NA LEkovYch tratich pravdepodobne do provozu KARNICKE SKOLE. zafadi. Tento nejmodernej gi eeskoslovenskY W. F. Gidley, dekan (keditel) lekarnicke leteckY motor jest neobydejne UspornY, dokonale vyvag enY a opatfen velmi bohatYm gkoly Texaske statni university v Austinu, sdeluje, ge nejlepgim studentem na t é t o pfislugenstvim, pro bezpeenost dopravniho legkole je nag krajan August J. Watzlavik, syn tadla nezbytnYm: dvema autoregulativnimi benzinovSmi pumpami, odpru genYm naholekarnika R. J. Watzlavika, lekarnika v nem radiogeneratoru, automatickYm kompSchulenburgu, druhYm studenttem je Arno presorem "Viet" pro pneumaticke zatizeniStruve a tfetim opet krajan Laddie F. Liletotinu a vakuovSrm Cerpadlem pro mefici diak, syn krajana Ludvika J. Lidiaka z ptistroje a automatickeho pilota. Motor jest Muldoon, Texas. Oba studenti, Watzlavick i Lidiak jsou tea ye Wide ee gtiny Dr. Eduarda jig velmi clukladne vyzkou gen, nebot' ma pies 260 hodin chodu i s obema tifednimi Mieka, jeng je profesorem Ceske 'feel a zkougkami. teratury na Texaske statni universite a i v eeske fedi path mezi nejlep gi studenty. JmeDostaneg -li vnuknuti, pozbuzeni k glechetna obou studentii jsou na destnem seznanemu clan, neotalej tin vykonat. mu lekarnicke gkoly.

Strana 4.

Damon, Texas.

S pozdravem na et. redakci V'estniku, zasilam par kadkt k uvefejneni.

S letogni zimou jak se zde, nebyl tadny spokojen, Leda doktofi, lekarny a pohrobnici. Do konce stareho roku bylo podasi, nebylo lepgiho prat, a prvni silny de gt' se nam dostavil po tech svatcich, tak ze nebylo jisto, jestli se nam divadelni pfedstaveni na, rozlouCenou se starYm rokem nepokazi. Ale dopadlo to dobie, neb severak cesty osugil a tak navgteva obecenstva zapinila sin. ✓ kuse "Ta.tinkovy mozoly" ochotnici zdejgiho divadelniho krou2ku a Sokola se vynasnatili, aby obecenstvo v pine nalade a v dobrem rozmaru udr2ovali za cot byli v pine mire potieskem odmeneni a tohoto uznani si tet pine zaslouzili. Zapeni tech dvou krasnYch pisnidek: "Ta na ge pisnieka Ceske pked zahajenim divadla a "tvestkove, alej" po ukoneeni ptedstaveni, nadchnulo obecenstvo k aplausu, cot bylo posilenim pro divadelni krou2ek pro dal gi jeho oinnost. A jak se dovidam, nebudeme zas dlouho bez divadelniho piedstaveni.

Divadla magi v gude a ftcly piednost pied jinYmi zabavami, z nich si jeden katclY, obzvlagte ta omladina, mute vzit pfiklad, jak souhra kusu zadine. a jakYmi nasledky to konei. Inu, to se vi, 2e pro smutne i vesele chvile v tivote lidskern to ani jinak nejde.

To jsme zde te2 seznali z pohledu na obrazkayo pkedstaveni v sini br. R. Foss-a, ktere Skala z Chicanam poskytli panova Zidek ga. Pfedvedli nam ceiou vYstavu Stoleteho pokroku i se sokolskYm sletem, toho dast tam odbYvaneho, i s mnoha narody necivilisovanYch lidi, a mnoho pfedpotopnich zvifa,t, cot' bylo dosti zajimave. I tehdy se zdalo, ze nebude nav gteva skvela, a byla. Kdy2 nam zde pied tim s pfestavkami celY leden prgelo, a prave na ten den 2. imora bylo jasno a krasne, tak ze jezevec uvidel svtlj stin, stare Ceske, potekadlo pravi, 2e to nasleduje jeg te 6 nedel zima. A taky od toho tasu mame, co toto pi gi 2. bfezna, na jarni podasi malou vyhlidku. Zima a de gte po celY tnor se stfidaly, a do dnes neni nadeje, 2e do polovice bfezna budeme sazet korn.

Tento tYden byli jsme pfekvapeni zpravou, tr e nag spolubratr Antonin Dubdak, 'Men nag eho fadu Fr. Boleslav Zldrilbek Cislo 112, na Guy, zemiel na srdedni vadu. Byl pohtben zde na Narodnim hititove na Guy za hojneho teastenstvi pfatel a znamtch ve etvrtek odpoledne dne 1. bfezna Pohtebni obiady vykonal p. farm Dr. Kubricht z Wallis, a za tad S. P. J. S. T. Fr. B. Zdrtbek Cis. 112, pisatel techto iadku. Toho dne jsme nerneli tez pfiznive podasi, neb pr gelo jiz v pfestavkach dopoledne. ZminenY zemfely 'br.

Antonnin Dubeak, byl dopraven v bussu z Crosby, kde jeho matka pi. Dubdakov'a a bratii a sestry bydli, rakev byla vystavena v sini Hallu na Guy br. R. Foss-a, a po proslovu vykonanem, hnul se priivod na hibitov.

Zdalo se, 2e nam bude doptano to odpoledne to hodinky k posledni pocte zesnuleho v tichosti, k proslovu, ale v brzku pkihnal se mocnY lijak od zapadu s bouii, ktera vgak na Stesti nernela dlouheho trvani a tei i ustal. Je gte 'te byli teastnici tohoto pohtbu y e vYhode a mohli se ukrYt pod stanem nad hrobem postavenYm. Portstalym vyslovuji jmenem fadu upkimnou soustrast a zesnulemu bratru necht' jest zeme lehkYm odpodinutim. Cestu jednu a pill mile zpet, mely kary dost co Mat, abychom se dostali na cementovou cestu. V takovYch piipadech jsou cementove cesty pro lidi pravYm dobrodinim. Po ease ma bYti i tato testa ktera vede kolem Nar. hititova na Guy cementova, co2 by bylo vYhodou pro zdej gi osadniky.

Jak jsem z pfedu napsal, ze leto gni rok je hojnY na nemoce, tak i v na gem kadu byl operovan br. L. 0. Hoek na priltr2, z dehot se zase naletite pozdravil k demu2 mu gratuluji a pfeji mnoho zdravi na dlouha le ta. Dale sl. Vlasta Vrlova, sokolice a spolU-

VESTNiK

Ve sti-edu, dne 14. bfezna 1934.

sestry nag eho faciu, nahle byla vzata z vy g- davnYch dob a radi se "ohybame". Co se gi g koly na Damon a odvezena do Rosenberg, tyke, toho okresniho soudce, tak ka2dy vikde doktofi pkikrodili k okamtite operaci me, 'te tech Ameridant samo pfi gel velmi mana zanet slepeho stfeva. Operate se zdafila 1Y podet ,aby nekterY z nich pfi gel a iek1: a nemocna za tYden po operaci byla "Posiouchej, ja chci vstoupiti do vageho na domt k dalaimu o gettovani, neb dne gni- spolku!" — Ze je to jinak? V2dy se mu to ho dasu doktoki nejdfive se ptaji po penespig e nabizi, a to jen skrz — biznys. Na slozich, kdy jednoho do nemocnice ptivezou a va, ze musime vziti toho jinonarodovce jen net' pfikrodi k operaci. A penize se mush sloproto, aby se neurazil, mam odpoveci': V kit, vezmi kde cheek jinak by musel jeden nfig tim sjezde v East Bernard, vygkrtnout musel umfit. A obyeejne postihnou takove to slovo "Slovanska" a ponechati jen "Podpfipady nemoci takove, kdo je nerna po ru porujici Jednota Statu Texas". Vic nemam ce. A v takovYch ptipadech nemocenske, eo tici. podpora byla by vyhodou pro v gechny eleny Otazka toho verpanku, to je "mezinarodnagi Jednoty, kdyby se zavedi mirny poplani" problem, a nage Jednota je eiste "ndtek a. byl odesilan na Hi. itaci do fondu k rodm" vec. Ze ano! No, nic, to jen na vytomu Adelu zavedent neb tim by se Cello svetlenou! v riiznYch ptipodech te2kych nemoci a ilKdyby vgude tak silily na ge lady, tak jako razech, na ktere tadove, pokladna obytejne u nas v Ennis, tak bysme byli silni jako ta nedostaduje. Maina, 'te to jednou dojde k pevna skala. U nas v Ennis u kadd Cis. 25 a ohlasu, net' se sejde pfi gti sjezd, a jednou iadu 'Cis. 135, nas v kampani, pilnou praci ormate bYti v to veci nee° utineno. ganisatora br. W. J. Hejnyho a br. T. H. Bratru Domoradovi dtkuji za pozdrav a krabanka, piibylo jedno sto Best novych milou vzpominku. Oast() jsem vzpomel br. dlenft. A jak jsem sly gel, 'te pry ohledne 8enk9kika. 2e pry hodlate podniknouti utak zdrave kritiky, bude se tsilovneji pracovati na Damon, za tdelem agitace ziskani nomezi nagimi Cleny, kteH mail ditky ; ktere vYch tient a zalot'eni asem jsem dosud nejsou je gte mezi narni — a je jich myslel, 2e se k nam 2enete, ale vim, 'te p11 velkY podet — tak 2e ten podet jinonarodovtorn rozjetem blat'e nevite, kdy trefite u nas eft bude a neb je dosud malt Sly gel jsem sucho, a to bYva, tak dlouho v to zimni donekolikrate lid: "A co na ge deck() ani Cebe. Jakmile se nam cesty trochu uhladi, tak sky neumi; to do deskeho spolku ani nezadne kapat nanovo.

Abych nezabiral mnoho mista ye Vtestniku pftjde." Podam malt' pHkiad: Minuly music jsem byl na zabave. Pfede tedy kondim. mnou stal mladY Cesky mut' se svoji 'tenou S pozdravem, Ameridankou, a dr2el na rukou dvouleteho Frank Kvetori. chlapce, by lope videl po sale. Najednou machlapec se ptal sveho taty anglicky na Ennis, Texas. nejakou vec. A vite, co ten tata mu odpotad Volna, 5echie, eislo 135.

Oznamuji timto, ze koname zapis ditek do vedel? "Tady music mluvit Cesky"! A malt' kludina ,kterY ma mamu Ameridanku, hned Ceske gkoly, ktera by se vyadovala po Skolobratil a ptal se znovu pekne "Cesky", co tonim roku, a proto rodide, kteii chcete by vase ditko se naudilo psati a Cisti matefskYm tam je? Zustal jsem zara2en nad timto, neb jazykem, tak piijd'te ke mne do dilny a neb jsem pomyslil, kolik na gich tatt a maminek by sobe melo vziti pkiklaU z tohoto taty, a na ulici ,a ja vase ditky mezi jine zafadirn.

Oeska, gkola by se vyadovala ye gkolni budo- ne jak v mnoha pfipadech kde rodide mluvi gpatne anglicky a jejich deck° neumi Cesky ye na ceste vedle plitele jos. Krajee Mame zde nyni velkY podet to na gi omladiny, kte- ani slova. A prof? Proto 2e vinu zde nese ta Ceske, maminka, neb ona je zaklad. Ale ona ra by sama rada a jejich rodide tot', by se ne.

Ona ma sousedku Ameritanku a necha jejich ditky naudily Cisti a psa,ti Cesky. decko mluvit jen anglicky a sama na nej Nage Ceske spolky by rn'ely miti ruku otemluvi tot' jen tou svoji popletenou anglieivfenou, kde se jedna o kus prace — prace nou, ditko inolne na to zvykne, tak .2e atitedne — prace za ifeelem prodloateni nagi fedi v teto zemi a te2 udr2eni na gich des- Cesky mluvit nechce vubec. A pak tata neb kYch podpOrnYch spolkt a na gich deskych mama fekne, kdy Clovek na takove ditko promluvi Cesky: "Ne, on (neb ona) Cesky nedasopist, neb jen z deskYch fad se dostane rozumi. Z takovych fad Indio ziskame! A to zdrava, mlada krev do nagich proto klobouk dolt pied takovYm tatou, kteChceme ziskati jistY podet '26,kt, a radi byrY ma *term Ameridanku a jeho ditko rozuedi chom vedeli pfedem kolik se jich ptihla,si, a mluvi Cesky. A co sobe Clo y& pomysli o by die rozvrhu seznan byl jednotlivy poplatek na uditele. Je jisto, 2e pti vet gim podtu rodidich, ktefi jsou Cesi jako poleno a jejich ctitko ani Cesky nerozumi, to sobe ka2dY dotela nebyl by tento poplatek velikt a ja, myslite. Takovi jsou ztraceni pro nag Ilkdoufam, ze katclY otec, ka2cle, matka, radi obetuji ten dolar na jedno mesidni vyudova- rod i pro na gi Jednotu.

Oznamuji, te prvni nedeli po Velikonocich ni deskemu jazyku. Ze zku genosti vim, 2e dosehraji ochotnici v Sokolovne pekny kus: ma nelze uditi tak, jak je tomu pti vetSim podtu tan, zvla gte uditel na deti dob"Filosof od verpanku".

S bratrskYm pozdravem, rY vliv, tak to ditko lope chape, neb katele Jos. Vytopil. ditko chce bYti v udeni prvni. ✓ minulem eisle Vestniku vzal ,sobe za Morayska, Orliee, eislo 145. pfiklad br. tenkyilk na gi Jednotu a moji Penelope, Texas. gevcovnu ,a mezi ne vlatil ten vgemohouci Bratfi a sestry! biznys, a pak to slovo uraIku. Jsme my to Timto vam davam veclet, 'te jsme ale narod bojacnY! Na jedne strane mezi neodbYvali prvni nedeli jak obydejne, neb sebou jeden na druheho umime otevfiti hubu nag byla vetgina na pohtbu na West, kde jak se path --- ale na druhe strane, kdy to pkijde na toho Ameridana, tak se mu to bo- zemfela na gemu spolubratru far. H. E. Besedovi dcera Marvina, a byla pochovana na jime slugne vysvetlit, bysme ho "neurazili", evang. htbitove na Penelope. t'e nage Jednota (vlastne ma bYti) Ceske,.

Vtclyt' jsme jiz takovi chlapici, .2e kdy pHTak to vezmete na vedomi a dostavte se jde ten jinonarodovec do schtze a nekterY tketi nedeli (t. j. 18. bfezna) do schtze, kteten dlen trochu vice otevfe to svou hubu, re, se bude odbYvat zase ye zdene budove tak se najdou hned takovi, ktefi feknou: vedle pogty, jak v prosinci Dcistavte se v pl"Mluv potichu, co si o na g fekne". A jejej, nem pottu, neb budeme zase pfijimat nejejej a my mezi sebou tak radi nekdy kolik novYch tient. A te2 nog navgtivi br. dime, a ted' musime bYti potichu, proto, aby redaktor . Frank Moudka i br. Jos. Holasek, a ten cizinec nefekl o nas, '2e se hadame, ad zas nag povzbudi k dal gi praci. 're gime se! nekdy je nutno mluviti hlasite, a hocine Nezapomente! hlasite, by to usly gel i ten. kterY to nechce S bratrskYm pozdravem, slyg et! Mame to v krvi to ulaSta.n1 je gte z Frank Hegar

Ve stkedu, dne 14. b •ezna 1934.

Taylor, Texas.

RAD ' PRAHA, CIS. 29.

Bratti a sestry!

Volame vas doma, ano domu, proto, Ante bloudili — my eleni a clenkyne fadu Praha od jeho zalo'teni. Merlin jsme svaj stanek z mista na misto k odbYvani schazi.

Celt' eas jsme staveli straj domov jak? Pouhou frazi. Kolik diems ode§lo a kolik elenkyri na vkly, a nedoekali se toho nakho domova? Je jich tada.

Chcete i Vy bYti elenem neb elenkyni, co se nedoekate sveho domova?

Posledni schazi byl zvolen vYbor, by mohl vy§ettit ceny a ,podminky, za jakYch bychom mobil zbudovat na g domov. Na vYbor zvoleni byli: Joe Najvar, John DuSek, Joe Mucha, Torn Drozda, Frank Kotrla, Frank Kincl, Joe Peeneik a Joe Kind.. ZminenY vYbor vyS'et •il ceny a easteene podminky s kterYmi mfdeme zadit stavbu na geho domova. KaklY elovek vi vYznam sveho domova, i male deti.

Kdysi jsem Ceti povidku o velke povodni, ktera znieila cele vesnice. Lide ztratili *de.

Domovy, §atstvo a 'ivobyti. Bylo zima a tu jedna male, holka pravi: "I ti mali ptadci maji svoje hnizdeeka, a my nemame kde bychom se skryli". Tak bratti a sestry jsme dnes my. My nemame mista pro schtze, kdyby nam majitele rekli, ze potfebuji sin pro nekoho jineho. Postal/me si domov a postavme ho hned. Mnozi namitaji — deprese. Pro jednotlivce ano, Vale ne pro spolek.

Vzpomerime si na Svatopluka. Mlad gi bratti a sestry tu historii mo'Zna neslyeeli, tedy ji zkratka napfSi. Svatopluk byl moudrY a dobrY vladce. Mel tfi syny. Kdy2 jednou onemocnel, zavolal si syny k sobe a podal kaklernu proutek, aby ho zlomil. Hogi ho kaklY zlomil a divili se, prof jim to otec porueil. Na to jim otec podal svazek proutka, a zase jim pravil, aby je zlomili. Zkoueeli to jeden po druhem, ale svazek nezlomili. Potom jim otec pravil: — "Dokud budete svorni a budete pracovat pospolu, ZadnY vas neptemt2e. Ale kdy budete nesvorni a kaklY bude pro sebe, tehdy si vladu neudr'Zite."

Tak i my musime bYti za tu naM, veci — svazkem. Tedy vas Y§echny volame, abyste se dostavili do zvlaSte svolane se/laze dne 18. bkezna o 1 hodine odpoledne, a prohledli plan — dali svtlj souhlas s planem, kterY vYbor uznal za praktickY a za — nas domov!

Se spojer i7mi silami vAe vykoname.

Za vYbor: Frank Kind.

VESTNIK Blessing hral posledni divadlo pod nazvern.

"Vesnicka 6arodej kterfito kus bude 0pakovan. v Needville, dne 2 dubna ,totit na Velikonoeni pondeli v 1 hodinu odpoledne.

Je to lidova hra a lehce pochopitelna. Proto bratti a sestry v okoli Needvile, Guy a Fairchild atd., budete mit pkilaitost se ze srds i pittomnosti dokat'ete, ze ce zasmat, a va S snahu ochotnikil ocenujete.

Ano byly doby, kdy se dasto divadla hrala, a pokadaly se vklike spoledenske zabavy, a ten nas lid, abych tak fekl, se mel vice rad jeden druheho netli ted'.

Nu, a nebyl bych ani "farrnakem", abych se nepochlubil, "jak a co", jak fika br. Barto'S, my tu pokrakujeme. Nevim, jak bych to honem napsal, ale jato jsme v to radi kra jine, tedy jak rak. V zime jsme nemohli vepie zabijet pro teplo, a ted' v bkeznu je zima kaZdY den vetSi. Nekteti snad uz sazeli kukutici, ale ja jsem nemohl dostat zimni semeno.

Br. GajevskY chce deliti zase rodiny Hindenburga atd. po 50 akrech, ale bratte, ty rodiny jsou hodne podetne, tak ka2demu dlenu dati 50 akrti, to bys musel honem par akrii pkikoupit. Tak jestli nemeS v tvem okoli, pkijed' sem, tady je dost. Ale jen s tou podminkou, ze rodinu Hitlerovu si nedia,6 pki Orchard.

Taky politika je u nas v proudu, a taky jsrne rozdeleni na nekolik tabora. Je nas tu dost volida Ceske narodnosti, ke bychom mohil krajana do Atadu okresniho komisake, ale kde pak my! Proto hled'me dokazat jinonarodovcam, 2e i nas dlovek dovede fdad zastavat dobfe a poctive.

Tak na to hledi Frank 'Back.

Strana 5. merech finandnich, nez se nachezeli jejich rodide.

Pfesto trS'ak 'name ka'tdY rok mnoho graduanta z vySSich `Skol — nadanYch to studentt, — ale jsou to deti rodieft, kterYm finance nedovoluji, je do 'Skoly posilati. Razne spolky maji fondy, z kter'ch pajeuji svYm chudobnYm ditkam, aby mohly nave• tevovati vyssi S"koly a aby tyto deti meli stejne pfile.2itosti dostati vyMi vzdelani s detmi rodien bohatYch. Techto fondu na statni universite je nekolik -- ale penize nestaei, aby v'S•em 2adatelam dostalo se pomoci. Memerial Loan Fund byl zalolen po bYvali studenti se zavazali platiti kaklY rok, po dobu desiti let, $50.00 kaklY. Tento fond jest dnes nejvetei na statni universite. Nekteti naAinci dostali pomoc z tohoto fondu. Na2einci se nejvice spolehali na Matici VyUiho Vzdelani. v Chicago. Tento fond pomohl mnohYm ditkam na •geho ptivodu v Texas. Prod v S • ak mame Z• aclati Chicago, aby pornahal nam v Texas? Neni mo2no, aby jsme si zalozili sami pro sve deti postaCitelnY fond? Universita statu Texas ma, ted' nejvet g poeet zaku, ktefi se uei deskemu jazyku, ze vS• ech universit ve SpojenYch Statech.

V rode 1917 byla zaloMna, Texasska Matice VyMiho vzdelani a ma ted' asi $1,700 00 rozpnjeenYch mezi studenty Texasske university. Na hotovosti nemame Z'adnYcli penez. adosti o penize mame od mnoha graduantu S• kol, jich rodide nemohou je posilati do university pro neptiznive finaneni pomery. Kdybychoui meli penize, mohli bychom miti kaki* rok od 150 do 200 studenta.

Pomery v Texas jsou ted' mnohem lepS1 ne2 byly za posledni til roky. V roce 1932 jsme skolektovali pies $300 pro tento teel. Mame v Texas mnoho zamoktYch lidi eeskeho pilvodu, kteli by mohli ptispeti dosti velkou sumou penez pro pomoc vzdelani deti 6eskeho pfivodu, kteri jinak, bez pomoci, do skoly jiti nemohou. Kdyby kaklY fad SPJST., KJT., KJZT., KD. a RVOS. ptispel roene jen $5.00 na tento Teel, za kratkou dobu bysme meli dost penez vypomoci mnohYm studentam. Fond tento by dostal nejmene $1,000.00 roene jenom od jmenovanYch radii.

- Mnoho jednotlivct je ochotno ptispivati $1, $5.00, nebo $10.00 mane. Jsem jistY, ke velika naSeho lidu je pro tento adel, a proto Vas v S• •ecky 2ade,m, abyste sebrali dobrovolne sbirky od facia a jednotlivca, a zaslali penize na Dr. Jos. Kopeck', Medical & Surgical Clinic, San Antonio, Texas, pokladnika Matice VyMiho Vzdelani, S bratrskYm pozdravem, August Kacif, pfedseda TexasskYch Ex-student).

Temple, Texas.

Spolubratki a sestry!

V roce 1927, s pomoci studenstva na Statni universite, bylo poznovu povoleno vyudovani Ceske fedi v teto universite. Pracovnici za timto fidelem zakili mnoho zku genosti, ne2 dosahli sveho tile. MnohYm se zdalo, vyueovani Ceske kedi bude v Texasu zbytedne, a 2e tkida na deli dobu se neudeti, — naginci tuto tkidu sami podporovati nebudou. Pkedseda statni university nam slibil, ke nam najme tolik uditelt, kolik prace s vyudovanim dekiny bude vy2adovati od roka k roku. Tkida prvnim rokem zakala jenom se 14 Z'aky a Dr. Edward Midek ustanoven co prvni uditel pod dozorem nemeckeho odborn. Asi polovice takil deskeho ptivodu v roce 1927 zapsalo se pro kurs v 'Ceske fedi.

Mnoho starSich Z'akti studovalo jit po dva roky cizi fedi a z to pkieiny kurs v Ceske 1eLetos Dr. Midek ma nejmene Ci Rid Elmaton, Cislo 148.

75 takti, kteti desk' kurs bekou a take ma Blessing, Texas. asi pet tkid misto jedne, ne2 jak mel na Ctena redakce Vestniku!

Cteni bratki a sestry! podatku.

Baeova "New Deal Orchestra" z FayetteTak jiz jsem tu zase z to naSi uplakane V roce 1929 se nam podakilo dostati samo- ville fidinkovati bude v nas/edujicich mlMatagordy statnou stolici deskeho jazyka. VSecka tato stech: 17. bfezna v Ellinger; 18. bfezna v Chci nagi etenatske obci sdelit, ze naSe prace byla vedena C' echie klubem (kterY2to Miller Hall v Houston. Toho dne adinkovati oznamena schtize jiz je za nami. Dne 4. klub byl zalolen na statni universite v roce bude tato orchestra na radiu, stanice K. T bfezna jsme odbYvali ne gi fadovou schfrzi u 1909), ex-studenty raznYch Skol v Texas, a R. H. a site od 5:00 P. M. do 5:30 P. M. br. enkytika, na,§eho organisatora. Ptijimali mnohymi rodaky, kteti nemeli pkiletitost Oznamte to laskave svYm piatelfn. jsme 16 novYch 'Cent a 4 deti, a jedno ditnaystevovati vySSi Skoly, ale men velikY zaS pozdravem, ko dal br. Lejsal piThlasiti. Dale br. Met. jem o to, aby naSe deti men pkile gitost stuFrank Baea, kapelnik.

Zhanel, jeho man Z • elka a dcera pfestoupili dovati dale — bez rozdilu jestli jejich rodide k naSemu fadu od fadu Placedo. Vitame vas jsou finanene zamo gni nebo chudobni. mezi nas srdeene, a jen houSt'.

Od to doby vyuduje se Ceske, fee v nekoliSchazi zahajila sestra piedsedkyne asi MATE PkiTELE, KTERt SE UCHAZi I ka vySSich skolach v Texas a studentil nam I 2 hodiny odpoledne. Na navrh br. na statni universite pfibYve, kaklYm rokem O POLITICKY titAD? byl nas jednaci fad suspendovan. Na to br. i pies dobu deprese Jeden Adel klubu byl C. H. ChernoskY, kterY se schiize sneastnil, Zajimate-li se o zvoleni kterehokoliv abychom men v na gich gkolach svilj po uvedeni novYch &Jena mel k nim kratkY podet zaku, die podtu slovanskeho obyvatelkandidata ye Vagem okresu, odporueproslov v anglicke fedi, neb jsme ptijimali stva v Texas. V roce 1927 navStevovalo statte Vestnik k oznameni kandidatury. nekolik Americana. Krasna, slova bratie • ni texaskou universitu asi 5000 zaku, mezi Vydavatele Vestniku Vam zaplati koChernoskY, jen bych si ptal, kdyby je mohlo nimiZ jenom asi 40 naSincii. Letos ze 7000 mi§ne z kaideho oznameni, ktere pro slyg et tisice Ameridana, a my, — abychom vS'ech 2alca je asi 100 na geho pavodu. Rok nas ziskate. 0 podrobne ceny oznameni si je vzali k srdci. riiznYeh uradu piste pkimo na vydavaod roku pfibYva Vg ech 'tan na statni unitele: V poslednim Cisie Vestniku jsem Ceti doversite — take na ginct, eastednou zasluhou Kiubu eechie, ex-studenta -- ale hlavne propis od br. Frank Steinera. Ana, bratte, CECHOSLOVAK PUBL. COMPANY, pine s tebou souhlasim, a vekim, ze dobre to, ze na'Ainci betou nyni mnohem veal zaWest, Texas. divadlo ma takovY dobrY vliv na nas, a objem o yySg i vzdelani pro sve "dal, a take propo- 0.1.0.111.04116■411110.111114,111111KIIII*04111•0 ■14JAH.011,04■040,00■110-041111.0 zvlaS'te na naSe deti. Nas ochotnickY krouLk to. t'e mnoho nabnca naleza'se

Strana 6.

FiLiDKA ZEN TETREVI BOUDA V PREDJAiti.

R. 81amborova-Seykorova.

Na Tettevi boucle slunce zati a v ZhavYch paprscich se zerne chveje pied jeho planouci a krasnou tvati se zazrak mocnS7 deje.

Hory a lesy smlouvaji se tile o prvnich polibeich jarniho vanku bystfiny zas aumi s nedozirne ITY§e vae procita ji g ze zimniho spanku.

Stromy maji rany z kterYch pryki vonna, pryskytice v kouzlo podveeera silnou jeji vfini ozdravi se plice do srdce se vrati nadeje stera.

Na Tettevi boucle slunce zati snehy taji v jeho Zhavern plani raduje se mladi; pookteje stall fialek kdyl vfmi vdechne z horskYch strani.

JARO SE HLASE .

Pomalu ale den ze dne jisteji usrniva se na nas to krasne, zlate slunce ze sve modre o pozlacuje Vae kolem. A jak je dobte, Ze 'Zijeme v dobe, ktera se ho vic neboji, ktera se pied nim neschovava, ale naopak cele se vystavuje jeho zazradne moci. S touhou dekame na jeho prve usmevy, a byt' by byly je'ate nesmele a zazatily jen na chvilku, zahladi na'ae trudne mykenky a zjasni v'ae v Das. Citime, se k nam nese dech jara, dech dech radosti. to jarni slunce! Zeme vdera jeke tvrda a hola, mane a klubou se z ni malieke listeeky se ZlutSrmi stonky a bilou stydlivou hlaviekou: nane snelenky. JA, ji naala prvni, prvni hmatatelny 'tivY pozdrav jara! V ge je rozesmate kolem a zda se, jako by rychieji pospichalo vpied. I ten vlak, ktery denne vyjitdi z tmaveho tunelu, nejak rychieji ujddi a piska. Mavam neznamS7m lidem u oken vagonu na pozdrav a E vYskotem lokomotivy volam vesele: jaro je tady. . .

M. Bryknerova.

KDY ZASE BUDETE rrnAT U TEFANila.1 DIVADLO? Olovek se opravdu tesi, 2e vkly pookteje, osvek se, a pak co jest prave ptekvapujici, i ta zde rozena v Americe mlade g, tak hezky divadlo hraje a spravnou datinou vyslovuje. Divadlo jest zajiste ten nejlepsi prosttedek, ku oddaleni zaniku a uddeni Ceske keel v 'Leto zemi.

Tak pravili a tazali se mnozi navatevnici divadla, po souhte posledni fralky "Sojel pero". Uznani podobne tek a jest take povzbuzujici ku clan' einnosti a rovna vedomi, ze lid naa, ten zaba yy uglechtile skuteene miluje a na deska divadla rad chodi. MnohY vaZi cestu dalekou 75 al i sto mil aby divadlo videl, nekdy i pii dosti spat= nem poeasi a cestach. Ofaem, 2e zpravidla je to v2dy rolnik, delnik, neb malok ynostnik, tak zvanY malt' lid. 2el, 2e jinY, ae to ma jak se hid u huby, najde vkly spoustu vymluv a nejde.

Frye vystoupeni na jeviki sl. Milu gky Voltrove a p. Bohule Wally a Emila Wally, skuteene mile ptekvapilo; vZili se do svYch filoh a podali je znamenite tak jako by vyrostli na prknach jevike, take s ostatnimi veterany ochotnictva tvotili celek, peknY harmonickY obrazek a tito mohou byt na ne hrdi. Na ptitomnou omladinu navgttevnikft melo to pak ten vliv, 2e hromadne se hlasi do tad ochotnictva a gmahem kaZdY chce brat divadlo.

Proto pristi kus, kterY se ptipravuje, je obraz ze tivota malomestskeho, pod nazvem "Podzimni piseri", kterY napsal V. KosteleckY a bude dana ptilektost vice mladernu personalu uplatnit a prokazat tu svoje schopnosti a ziskat ty vavkiny a bobkovY list. Kus je piny zdraveho hurnorti a srnichti, a'd misty

VESTNIK jsou sceny vaAne az dojemne, a hraje nem vice studental a mestskych sleeinek.

Jest v nem obsa2ena, krasomluva i prostomluva, poesie i prOsa, take nastudovani bude pro mlade2 §kolou dobrou, a na g nesmrtelnY Bedfich Smetana sveho easu napsal: "Divadlo ma bYti a. kolou nam 'dem" Ilrati se bude v nedeli, dne 25. btezna t. r. v sini tadu 8tefanik cis. 142, na Cottage Grove v Houstonu. o dalsi 2adi Dekuje za dosavadm a na hojnou navStevu se teg., Zabavni Wbor.

Ve stPedu, due 14. Uremia 1934. hrdla k tomu zapeli piseri. Lide se zastavovali a s podivenim hledeli na ty etyri pane obleaene piny a poslouchali jejich krasnY a piny zpev. Kdo je znai, povedel ostatnim, ze jsou to slavni zpevaci a zastup posluchaetz rostl. Potom zpevak vzal slepcir y klobouk a obe S . el s nim shromaZdeni. a veselSrch pokrikii a vtipil sypaly se doneho mince male male i vet'Si a slepec za chvili dostal vice, neZ jindy vydelal za celY mesic, Rozjareni umelci projeNiili svoji veselost zpilsobem opravdu vkusnSim a dobroserdeenYm.

LASKA K lilac'.

Sly§ime, 2e laska k praci upada. Tato vYtka jest Caste zahrocena proti delnictvu. Ti, kteti tak dini, nezkoumaji, dim se to stain, 2eprace — jak oni kikaji — neni jiZ radostna. Jest to v prve fade stroj, ktery zmenil povahu prace a vztah elo yeka k ni. Jest to organisace vYroby, ktera dnes zna jenom eloveka k stroji, nikoliv k praci. Bylo by dobte nektereho z tech, kteti mluvi o radostnosti prace, postaviti k modernimu stroji, kde Maw& jest jen jednim z pracujicich koleeek, ktera musi mechanicky podavat material. Prace jest rozdelena do ' 2zlomk0 vtetin. KahlY vYkon jest odpoeitan stopkami.

Malieka ukazka z jedne takove tabulky: 0.0013 hodin vlokt malt' kus do upinaee vlotit sttedni kus do upinaee 0.0018 hodin utahnout jeden groub nebo jeden palec rukou 0.0021 hodin utahnout jeden groub nebo jeden palec klieem 0.0040 hodin utahnout jednu ktidlovou matku rukou 0.0008 hodin utahnout jednu gestihrannou matku klidem 0.0018 hodin uzavtit viko 0.0018 hodin pfilokti Ato 0.0003 hodin Pohyb delka jest ptedem rozvden do kaIdeho zlomku vtetiny. Ovladani prace ptesunulo se do kancelati, kde se ptedem propoete kaldy pohyb. V tomto prosttedi sotva se mute mluviti o radostne praci. A piece mezi terni, kteti jsou bez prace, kteti pracuji malo, bychom naki bez poetu doklad0. o torn, jak maji lide praci radi. Malokdo se dovede vmysliti do postaveni delnika nebo temeslnika, kteremu jeho prace odumira. Nemusi odumirati jenom proto, Z"e jest krise. Jsou i jine ptieiny. Jest to na pt. zmena 2ivotnich zpitsobil spoleenosti, Hondale, New Mexico. zmena mody, zmena zpilsobu, jakYm bydlime Ctena redakce Vestniku. atd. Kdo se dovede vmysliti do myaleni tezOtisknete mi techto par tadkii co PodebaIskeho delnika, kterY svou .nraci mel rad kovani tadu Vlastenec dislo 45. za vytizeni a kterY vidi, ze jeho temesiu noba odzvani? moji pojistky po mem drahem maiden tak Delnik jest rortrpeen nejen tim, ze jest a"patv kratkem Case. Dekuji yam v'aem, co jste ne platen. Jest rortrpeen i tim, 2e jest vekdo pro mne vykonali, bratrfim, kteti se poden k tomu, aby pracoval gpatne. Vi, htlau sueastnili, a celernu tadu za krasnou by vytadala vice easu, vice peelivosti, lepkytici kvetin. Drazi bratti a sestry nikdy yam Mho materialu. Ale podnikatel chce, aby se toho nezapomenu, nech vam to Buh riebeskY prace provedla co nejrychleji, co nejlacineoplati. KaZdY by mel nale2et k nejakemu ji; ma-li delnik sve namitky, slyai argument: spolku, je to velka pomoc, kdy2 nekdo zemto stab. . Umisti-li podnikatel vYrobek hork, re to tak, jak kdyby nekdo ty penize prod by usiloval o vSTrobek lepk? Delnik podaroval, mzdovSrm systemem i jinak jest nucen praJake jedenkrat celemu tadu dekuji a vocovat Apatne; vi to. Delnik na stavbe vi, na zdar.

Mrs. Tom Mareak.

Z"e stavi 'apatne, 2e material by mohl a mel bSrti lepgi; vi, 2e k jeho praci bylo poKOLOVRATKAKAR ttebi vice easu, lepkho dozoru; ale musi si Je tomu j1Z vice net sto let, a piece jeke sve poznamky nechat nebot' dole na ulici ta ptihoda stoji za yypraveni. dtyfi proslu- deka mnoho nezamestnanYch, kteti chteji li patilati zpevaci se vra,celi z koncertu dopracovati. Ti, kteti zadavaji vetejne dodavByli v dobre nalade, nebot' men fiky, by si ziskali velmi cenne skugenosti, spech, a jitro bylo tak krasne, .te budilo rakdyby tu a tam vzali si stranou delniky, ciost ze Zivota. Cesta je vedla parkem, koukteti na techto dodavkach pracovali. Tu by pajicim se v rutovem fisvitu. Tam na riapoznali, jak se "prace gidila". A prave v rok staff start' slepec u dYchavieneho kolotorn, ze delnici neradi vidi, jak se "prace vratku, kterY se marne snakl ptehlualti syY -gidi", jest videt, jak by radi pracovali, aby mi zvuky hluk velkomesta. Kolem neho lido vYrobek byl dobry, aby se mu dale Ya"e, co spechali za svYm po yolanim a nikdo si ho pottebuje. Ale podnikatel ptijal doda yku za ani nevalml. Slepec chtel na sebe upoutat cenu, za nft sotva mute potidit dobry yYjejich pozornost a doprovazel hru kolovratku robek. Prace jest rozpootena na vtetiny. Buzpivaje stateckYm hlasem, ale ani to nepode-li delnik pracovati svedomite, bude pomohlo. Tu citil, Ze ho nekdo mime odstreil malY. Delnik by rad dal vYrobku peel, a vzal mu kliku z ruky. Jeden ze zpevalt ktere jest pottebi. Ale nemUe; nesmi. To dal se ji toeit a v'Sichni z pina hrdla k to- jest take jeden podstatnY rye v flne§nim ma Ude se zastavovali z pina pomeru pracujiciho k praci.

Rid F. B. Zdrilbek, cis. 112.

Guy, Texas.

SOUSTRAST. Mill bratti a sestry!

Oznamuji smutnou zpravu, o fimrti na geho br. Antona Dubeaka, kterY zemiel nahle a ani se nevi jakou smrti odael. Byl nalezen mrtyY, dne 27. fmora nedaleko domova jeho gvagra p. R. Sralla, u ktereho bydlil.

Byl nalezen jeho bratrem Frankem, id co mrtvola. Wera, dne 1. brezna privezli ho z Crosby na GuysICY hrbitov, kde2 byl pohtben na rodinnem loth vedle jeho otce.

Pohrebni obrady vykonal v sini p. farm Kubricht z Wallis Tex., a na hrbitove piedseda radu Cis. 112, ku kteremu Anton patill.

Pristoupil k radu v breznu r. 1918, a zastaval iirad straZneho a ted' po 5 rokt. byl na nemocenskem v;(7bore.

Anton Duboak se narodil v Texasu dne 28. imora 1897, tedy mel 36 rok0, 11 mesicil a 25 dni. Do Fort Bend Co. se ptistehoval s rodiei co chlapec. Anton byl svobodnY. Zanechal zde bolero zdrcenou matku, na kterou ma odkazanou jeho pojistku $1000.00 u Jednoty; pak ho oplakavaji 4 sestry a 5 brat0 a vice rodiny. Do Crosby odjel z Guy asi pied dvema roky, ale obdas se ptijel podivati na Guy, a do schaze aby si zaprav:1 svoje povinnosti. Tel se vhly ptijel podivat ra jejich farmu, kterou zde jeho matka vlastni, a kterou ma pronajatou. Jeho matka path te2 k nalemu tadu a 3 bratti a 1 sestra.

Poziistale rodin y vyslovuje tad uptimnou soustrast a Tobe, bratte pfejem tichY spanek.

Za tad F. B. Zdrfibek els. 112, v Guy: R. Mikeskova, tajem.

Ve sti-edu, due 14. bi=ezna 1934.

Jednotlivec sveta.

Jan Muzner: DYZ NA konci minuleho veku vzdelanK ci objevili, 2e se jejich einnosti naskSrta nove giroke pole pilsobnosti ye vednim oboru, zvanem sociologii, vznikla dosud trvajici sociologicka valet, ktera se na poeatku tohoto roku rozrostla at neslu gne. Kdy2 tehdy nekdo se zajmem peihlftel nejake scene ve vSr depu, peesvedeoval sebe i sve okoli, 2e kona, sociologicke studie, a zejrnena mlade gamy z lepg ich rodin vyhledavaly vagnive pochybna, prosttedi z titulu sociologickeho badani. Tak se stalo, -'2e se meze scciologie rozrostly do nekoneena a 2e o ni brzy platilo, co se o filosofii vedelo da yno. 2e to je Veda, jejim2 prvnim flkolem je vymezeni vlastniho pojmu. Neni nam znamo, zda filosofove tento svilj prvni tkol ji2 spinili. Dosud jen vime, '2e se nevzajem vag nive prohlaguji za osly, a 2e nic z toho, co kterS7koli z nich dela, podle fisudku ostatnich filosofii neni.

Sociologove meli v tomto smeru lehei praci.

•Prohlasili za sociologii proste v ge, co se zabSrva, denim v lidske spoleenosti.

Tohoto twodu jsme potiebovali, abychom se dostali k jinemu, mnohSrm je gte merle syrnpatickemu oboru lidske dinnosti, k politice.

Prohlaguje se take o ni, 2e je vedou. Jini o ni fikaji dokonce, 2e je umenim. Jisto vgak je, 2e podobne jako sociologie a s vST -sledkmjtvicnbahSrzujeo vegkerou lidskou spolednost a eels jeji dein a konani. Kdyz v Hecku kratce vladl diktator Pangalos, jeho germ meta tluste nohy, vydal jeji pozorn* man2e1 zakon, kterS7 zakazoval 2enarn nogeni kratkSich sukni. To proto, aby gtihle nohy prostS7ch obdanek netriumfovaly nad nohama pani diktatorove, ktera si netroufala je ukazovat. Tehdy ka2panidka, ktera sla. v kratke sukni po ulici, delala politiku u2 tim pouhy'm faktem, to ukazovala sva 1Stka. Kdy2 v dne gnim NCmecku cizinec nebo rortrZitSr elovek nezdvihne pravici ve chvili, kdy jdou kolem Tide odeni hnedSrmi kog ilemi, dela, jak bude brzy drsne pouden, politiku. A kdy — abychom zustali u na gich domacich pomert v Praze nekdo prohlasi, ze Jirasek nebyl vhodnS7m kandidatem Nobelovy ceny, ptesvedei ho pekelnS, halas odevgak o torn, 2e nemluvil, jak se naivne domnival, o literatute, n3ibr2 2e podnikl odva2nou politickou akci. Co neni za takovS7ch veci politika? Ceho ‘ se lze dotknout bez risika, 2e peatele a znami, dotud pkijemni a rozumni bide, zadnou zutit s penou u fist? Kterm smerem, v jake oblasti, jakSm zpitsobem lze jests Zit, aby jednotlivec vyjadeoval, protival, vy2ival skutedne jen sebe, sve soukromi, svilj soukromi vztah k lidem i vecem? Ci snad u2 neexistuje soukromST 2ivot? Jsme snad, i bez komunismu, tak zespoleeneni, tak zkolektivovan', zvekejneni a zpolitisovani, ne zevnitt, nS7br2 zvenei, 2e neize hnout rukou, aby to nenasvedeovalo peislu gnosti k nektere politicks strane, nekteremu politickemu hnuti?

Existuje jests jedinec?

V podstate jde o tuto otazku, kdy se odva2uji vSThody a nevSrhody demokracie a terorismu, v nem2 je zahrnut fa gismus stejne jako jeho domnelS7 protiklad a skuteenY PtibuznS7 , komunismus. Otazka, kterou si dnes klade jednotlivec a kterou chteji pro nej ptiznive zodpovedet ti, kter3im se vice merle pravem ptezdivo, liberalu, zni prave takto: existuje-li viibec jests jednotlivec, znamenali jests neco ci existuje-li jiz jen spolednost, v ni2 katcIS7 jednotliq je lhostejnou jednotkou. I zde je ostatne stycny bod politiky a sociologie. Prave tato otazka, je-li zaeatkem a koncem svetoveho a 2ivotniho cteni, jednotlivec ei spoleenost, byla peedmetem te2k3"?'ch sport mezi sociology. Bohtdel ji at do dne g niho dne nerozee gili a ptenechali ji kolegtmi z oboru politickeho kteti

vEnNiac.

Strana 7.

ji nyni regi zpiisobern tak krvave nevecleckYm, 2e na2e vira ye vedeckY raz politiky je ottesena v zakladech.

MENOVAL SE docela jinak, sam nevedel Vec by nebyla tak zla, kdyby jednotlivec, J jak, ale tikali mu proste Murinek. A on o kterem tu uvatujeme, byl pouze subjekteM s tim byl spokojen. Ostatne, odkud mel yetalovYch fivah, jemut by bylo dovoleno a det, 2e se jmenuje jinak? Otce nepaumotneno zarizovat sviij tivot a osud podle matoval a se svou macechou nemluvil, prosvYch nazoril. Nejde bohutel o tyto nazory. tote ona nemluvila s nim. Jen ho bila a proJde o udalosti, v jejicht prUbehu jednotlivec zmenu mu /lady take spilala. Obyeejne do neni pouze pozorovatelem, nYbrt' ptimo jejich mrzaka — jako by za to mohl, ze ma v nopredmetem. Jde o objektivni vyvoj objektivhou kostiter a ye tvati rakovinu. A ten do niho sveta, jej jednotlivec nezastavi a nezvytirade, aekoliv mu vtibec jist nedavala. meni a kterY piljde pies nej, I kdy •on o To tenkrate, kdy ji v obci vytebral ma,lo nem bude mit mineni, i kdy jej bude mit penez. Jako by za to mohl, to bide nechteli co sve mineni, i kdy jej bude odsuzovat. JedbYt gtedrej21. Ona ho vsak nepravern ponotlivec, hledajici sve misto v dnanim sve- deztivala, to misto o penize tebral o chleb, te, dospeje namnoze k zoufalemu pocitu, to aby se nasytil. Spat musil ye chleve u kozy, je nenalezne, protote pro nej mista neni. kterou si macecha koupila z penez, ktere vyTo neplati, jak by se mohlo zdat v dobe tebral. Ale jak kozi mleko chutna, nikdy dnegni hospodarske a socialni tisne, jen o nezvedel. Do gkoly nikdy nechodil a ani do nezamestnanYch, to plati take, aspofi v nekni chodit nemohl a /coked vojenskou odvodterYch zemich, o v2ech tech, kteti se na svet, ni komisi se vilbec ani nedostal a tak neslyna 2ivot, na lidskou spoleenost divaji svYma gel se nikdy jmenovat jinak ne2 Mutinkem. odima. V dne2nim svete jsou statisice a snad Mel za samortejme, ze je na svete jedine miliony difSevnich bezzemkil, kteri ztratili za tim teelem, aby se mel stale zle a aby pildu pod nohama. Neni to pouze emigrace byl jinymi opovrhova.n, zesme griovan a pro cizich zemi, jsou to v gichni ti, kteri, trebas nic za nic bit, a proto se obydejne ani neye vlasti , nebo prave tam citi, ze je ottesen branil, kdy2 ho nekdo vyhanel nebo. tad, ye kterem dosud byli ureitou hodnotou, Citil se laSt na svete jen z milosti kohosi. ze nastava prehodnocovani, po nernt sami Z ei milosti, o torn neuva2oval. Byl si vedom budou bez kursu. toho, '2e jako nedtdivec a mrzak je lidem na Bezradnost moderni doby. cbti2 misto k u2itku a 2e je celS7m sYSTin V takove dobe leckterST jednotlivec se tabytirn odkazan na jejich milodary ei al2e sam sebe, jake je jeho postaveni ve spo- mOnu, a proto sna gel trpelive ve gkera pHleenosti. Nedave, mu odpovedi ani filosofie koti. Ani nemel za zle nezbednin a surovm ani sociologie, adkoli prase zde by se mel kluktim, kdy na nej plivali nebo kdy po projevit praktickY vYznam techto oboril lidnem hazeli kamenim, nebo kdy mu nastaskeho ducha. KatdY jednotlivec se tu stava. vovali nohy, aby peeped'. \Tubed nemel nisvYm vlastnim filosofem, s yYm vlastnim sokomu nieeho za zle, byl dobrdeek. Jeho vgak ciologem, pokud mu nejde jen o politicks; nemel nikdo rad — ut mo2na proto, ze bide hmotne a pile prakticke stranky jeho osuneradi vidi osob zmrzaeenS7ch, neradi vidi du. Ka2dY jednotlivec pocit'uje pak na vlaubohosti druh3ich a vtbec nieeho, co by jim stnim tele ideovou, filosofickou, metafysicmohlo zkazit veselou naladu nebo vyburcokou a vilbec pojmovou neujasnenost stavu vat svedomi. A uboliST Mutinek se vla,eel ka2a vztahu o nemt se tolik filosofovalo a' jedodenne za kaaleho poeasi na s ySrch bolahot prakticke upraveni je nyni tak krute vSrch nohou se svou bidou a v gemi opoponechano bezradnemu jednotlivci. Moderni vrhovan od domu k domu a od chalupy k spoleenost nechava miliony bez pomoci sochalupe, aby neco vy2ebral. V zime na nocialni, ale nechava je i bez pomoci ideove, hou hadry ovazanch aby mu na nich rally dukvni, metafysicke. Moderni civilisace si mrazem nepraskaly. A spi ge dali mu neco nevi rady s nezamestnanYmi, bezradne se v tech chalupach, net ve diva, na katastrofu, bezradne se diva% na naObeas pokusil se Mutinek 2ebrati ten peed sledky racionalisace, ale stejne bezradne se vilou zamo2neho prtmysInika Armouska, jedive, i na dugevni, mravni, metafysickou timan2elka byla ptedsedkyni mistniho sen svSrch ptislugnikt. Snad je tragedii dumilneho damskeho krou2ku. Ale marne po moderni doby v torn, ze jeji spoleeenske ka2de zvonil na elektrickS7 zvonek. umistnery pokroky a vymo2enosti se My na fleet jedzvendi na 2eleznS7ch vratech; na nich byla notlivet. Jednotlivec je snad obetovan, spotabulka: "Pozor! Z1S7 pes a viibec 2kinSr pes lednS7m, spoledenskSm chtin. Ale nikdo nesice nikdy na nej nepeibehl, ponevad2 tam vysvetli paradox, 2e jednotlivec je obetovan 2adneho psa nemeli, ale ten se nikdy nikdo celku a v zajmu celku, kterSr je veskrze z na jeho zvoneni neukazal a 2adne almu2ny, jednotlivcfi slo2en. BludnST kruh, jeji nerozraani nideho k jidlu mu neptinesl. A pani Arzila sociologie, svira stejne a kruteji i nag mouskova kdykoliv ho videla ze svetnice na vgedni praktickSr 2ivot. silnici u vrat stat, v2dy se oteasla ogklivosti.

A kdysi pravila: "Ten o g kliv3i elovek je tu adnS7 jednotlivec neni peedureen za °bet'.

Ale v dobe, kdy jsou obetovany miliony, mu- zas! Brr! Kdy2 u2 koneene peestane sem si ka2dS7 poeitat s tim, ze prase on bude ochodit! V2dyt' nebudu ani moci jist, kdy si na nej vzpomenu." betovan. Obetovat se je telke, ale bYt obetovan je stra gne, tim stra gnej2i, vyhledneMantels Armouskovi meli male dite. Kdysi to za obet' slepa nahoda ci stejne sleli sluika, ktera, je vezla v koearku, kamsi odzloba. Prase proto vSak, to dilo zkazy vyskoeila a nechala je na chvili bez dozoru. konavaji tak slepe, nahodile sily, je nejiPeihnal se odnekud z1S7 pes a hnal se, zustota jednotlivcii obecria. Zde je, jak se zda, five gtekaje, ke koearku na dite a byl by koren toho, co se zve nevirou, vykorenenosti je asi shodil a pokousal. Nahodou byl na moderniho eloveka. Je to v podstate strach, blizku prave Mutinek a rozhodl se rychle, 2e ktery je zabarven jednou socialne, po druhe se pokusi dite zachranit. Dovlekl se yeas ke mravne, po treti politicky. Dnekiiho jednokodarku a chranil dite sv3im zmrzadelSrm tlivce obklopuje a skliduje bazeri, le pro Dite bylo zachraneno, ale rozvteklenSi nej neni ye svete mista, at' v torn ei onom pes se vrhl na mrzaeka a stra gne ho pokousmyslu, at' v prepinenYch podnicich, at' v sal, take Mutinek musil byti odvezen do Palidskern spoledenstvi, jet se silneji net drive steurova dstavu. Tam brzy nato zemtel na rozklada, v tridy a kasty, narody a rasy, taotravu krve no,sledkem onoho pokousani. A bory a hnuti. pani Armouskova misto vdeenosti za to, 2e obetoval sebe pro zachranu jejih oditete, jen ElektrickYmi paprsky proti mrazu a mize. tekla: "Tak konedne 112 sem nebude ten o g AmerickSr vynalezce William Haight zkon-klivyeokchdit!"J.L struoval ve2, z ktere chce vysilati elektrickS7 proud tajemne povahy. Vysilane paprsky — "Dejte mi t11 pary puneoch." — "Jo mail silu na ureitSi okruh rozptSiliti mihu a to pro milostpani, nebo to ma bYti neco lepchreniti ovocne sady peed mrazem. giho?"

Munnek

Strana 8.

Vi'edui Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers C' ECHOSLOV.IK PUBL. CO ., Vest, Texas Ptedplatne 65e roene. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tItadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne, oznamky, bud'tet adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Oslava 84. narozenin presidenta 1Vlasaryka.

Narozeniny dr. T. G Masaryka, byvaleho unlyersitniho profesora, nyni prveho presidenta as. republiky, byly clustojne oslaveny na nagi statni universite v Austinu. Dr. Ed. Mieek, profesor slovanskYch jazykt a bratr nagi Jednoty, ve stkedu 7. btezna promluvil o presidentu Masarykovi k studentum Ceske feel a pisemnictyi, yylieil jeho tivot a dilo a obzvlagte zdtira,znil politicks osvobozeni es. naroda i pomoc americkYch krajantl osvobozovaci akce. Vyliail i tivot pani Charlotty Masarykove, rodem Amerieanky, \terne tivotni drutly a spolupracovnice tatieka Masaryka. Obsatna, tee br. dr. Mieka pirsobila mocnYm dojmern a o zajmu svedeily eetne dotazy. Po ptedna gce studenti pfeeetli vybrane easti seminarnich praci o teskosiovensku, ktere byly projevem yiry ye skvelou budoucnost es, naroda i republiky. Dilstojna, oslava byla zakoneena zazpivanim narodni hymny "Kde domov mtij?"

Co cielaji jini. Ve dnech 3. a 4. bfezna temet puldruheho tisice krajanit stleastnilo se dvoudenni jubilejni slavnosti 6eskoslovenskSTeh Spol. v Amer., potadane v eeskYch Athenach — Cedar Rapids, Ia. Delegate dojely z mnoha most a °slava 80 vYroei prvni Ceske bratrske podpurne. Jednoty O. S. P. S. rozvinula se do ohromnYch rozmerit, ktere potadajici vYbor ni y e snu neoeekaval. Pkinag ime na jinem mists tohoto Cisla nadhernY proslov ptedsedy agitaeniho vYboru a mistoptedsedy VYkonneho VYboru C. S A. pro severozapadni staty — br. T. B. Hlubueka — ptednesenY pki uvadeci slavnosti v sobotu 3. t. m.

Jak se v Soustati prodlutuje tivot. Zdravotnictvi a v g echno, cc s nim souvisi, je silne osobite, piece jen da se neinne provadet na veliko, Po tovarnicku. Aekoli ye Spoj.

Statedh jsou namnoze sanatoria a nemocnice odkazany na soukrome dary, zaveti, procenta z velikYch podnikin to v gechno nevadi skvele pracovni organisaci. Bylo to zejmena tateni proti tuberkobose, ktera se silne rozmohla v Unii zejmena roku 1923, kdy pomery byly stejne jako roku 1900, jakkoli jit no evropske staty zaealy yykazovati pokles tuberkolosy pod cifry ptedvaleene. Odbornici yypoeetii, 2'4,e pkedeasnYmi. Umrtimi ztraci Amerika pies dva biliony dolaril. roene, eili to by tadria akce nestala tolik penez, byt' 1 byla sebe nakladnej gi. Byly proto v 5422 mestech postaveny nemocnice, osamocen.<6, sanatoria, bojovalo se tiskem, filmem, plakaty, y Ystavami, bylo zorganisovano 900 spoleCnosti, jet rozprostiraji sva tykadla vg ech statech Untie a zachycuji nemocne, meti, vati, studuji pomery bytove, vYtivu, sport a praci. Og etkovatelky vykonaly za rok 4 miliony ne.vete y u 700.000 vedenYch v zdravotnim zaznamu, brotur bybo rozdano 50 bylo nostunne pro7f, rok

VESTNIK

bran° 270 most ye 45 statech. Je gte roku 1916 byla Umrtnost 121 na 100.000 — r. 1927 klesla jit na 38 r. 1931 dokonce na 22. .

Umrtnost detska, za 8 let klesla se 300 ma 96 z 1000 deti. Delka tivota, ktera obnagela prtimerne r. 1920 kolem 53 leta, stoupila 1931 jit na 59 let. Tedy odvaha, Cinnost, davera a penize ptinageji potegitelne vYsledky.

Vyroba a rozdileni. nekteti obhajci dneg niho kapitalistickeho systemu, to "se napted tteba postarat o yYrobu a pak teprve to motno mluvit o rozdelovani a spottebe", protote "napted se musi vyrobit netli se mute debit", ukazuji jen, to michaji technicke hledisko s hospodatskYm a mravnim. To se rozumi, to netli se mute bochnik chleba rozdelit, musi se napted obili y ypestovat, zrno semlit a test° upeci. Ale nelze rozdelit dostatek chleba mezi miliony lidu, jestlite misto milionu bochnikii dela se nekolik set nebo tisicu dortii. Posuzujerne-li tedy vec nikoli s hiediska technickeho, nybrt pak se nam objevi samortejmou podivna, vec, to rotaleni {distribute) t. j. rozhodnuti o rozdeleni musi ptedchazeti pied vYrobou.

Kd© je inteligentem? Inteligentem je ne ten, kdo progel tadou gkol a zajistil si tak narok na ureite spoledenske postaveni, bit ten, tedy i delnik, rolnik, tivnostnik atd., kdo day a, v tivote ptednost hodnotam duchovnim a mravnim pled hodnotami hmotnYmi, kdo vi, to musi CIti ideal, to musi tit demokracie a svoboda a aby tily, Ce musi tomuto idealu obetovati nee° na svYch potiteich, na siren] pohodli hmotnem. Ten kratce, kdo v tivote stoji na strane sib duchovnich a mravnich, nikoli na strane sib hmotnYch. V Zem je podstata dnetni krise? V torn, to se zapomnelo na eloveka. V torn, to je zlato vice net lidske zdravi, lidskST tivot. V tom, to se lidstvo neumi rozloueit se syYmi pkedsudky a necnostmi. Stuff sveta se prohS7136, ptebytkem statkil a lide je jests nedovedli spravedlive rozdelit. Dne gni krise je krisi ze sobectvi a malodu gnosti. Krise je Ylastne tapas chytractvi, sobectvi, kratkozrakosti, nenavisti, nedtvery a strannictvi s moudrosti, laskou, lidstvim. Neni pochyby, kdo to vyhraje. Ale bude to chvili trvat. Doba da, za pravdu tern moudrYm, kteti Oki sobs i jinYm, tem, kteti miluji a umeji si ziskat srdci.

0 nas pro nas. Ennitti bratti zahajili potetitelnou akci k zachyceni mladete nateho piwodu, rozhodli se pro velmi dilletitou potkebu na gi zamokske yetve — chteji uskuteCnit Ceskou letni Akolu. Vydali provolani, vybizejici rodiee, by dali sve ditky do letni Ceske gkoly ptihlasiti, eimt se zjisti pfedem, bude-li moci znamenita, my glenka bYti provedena. Zajiste, to bude. Enni gti jsou chlapici. Na eem se dohodnou, provedou do puntiku. Chceme pti 'Leto ptiletitosti upozorniti, to uznani amerieti vychovatele, studovavgi pomery yystehovalecke uznavaji, to je zbyteeno a Akoda matit Casu vyneovat ye gkolach cizojazydnYch ptisnemu pravopisu, ze daleko vetgi a trvalej gi praktickou cenu by mela i v nagem ptipadu yyueovani Ceskemu hovoru, Cteni (ptiprave ke hrani divadla) a yyklad deskoslovenskYch dejin. Mluvnice, pravidla, tyrde y a make i — to jsou red vedlej gi. Nagi ptedkove neznali spra y -nehopravisubylzmentYCch. Daleko yetgi cenu bude miti, budou-li nage deti 'dist zajimave Ceske pohadky, dejiny, divadelni filohy a —. velmi dtletito — Ceske noviny. eeska, gkola a sokolstvi jsou zarueene prosttedky k zachovani matetttiny, rodove uvedomelosti, vernosti. Ktera krajanska osada, kterY na g tad budou v teto tadouci sebezachranne akci nasledovat?

Provolani br. Aug. Kacite, pravniho radce nag i Jednoty a ptedsedy spolku ex-studentu statni university ohledne podpory Texaske Matice Vyggiho vzdelani — nemelo by vyzniti naprazdno. Mame v na gich kadach dosti jednotlivcii, jimt obol v podobe nekolika

Ve stiedu, due 14. bFezna 1934. petek i desitek by neeinil nejmen gich tetkosti. Jsou velke kady aesky poctive smY glejicich, citicich srdci, jimt vYzva br. Kacite ptipomene a ujasni rodovou mravni povinnost a byt' etytleta krise zanechala u velkeho poatu vgelike hospodatske jizvy, dar nokolika dolarti a v nejhorg im, alespori jednoho ptinese jim htejivY pocit vedomi z vykonane rodove povinnosti.

PotegitelnYm rika,zern jsou mnotici se 0znamky divadel, jet budou v nastavajicim jarnim obdobi sehrana v tadovych sinich.

Ket by dalgi nasledovaly! Oeska, divadla jsou soli nageho krajanskeho tivota. My to chce me udrteti se pokud motno nejdele, cilevedornYm postupem a v jednotnosti to take dokateme. Kde pomery dovoluji — chopte se bezodkladne prate narodne. osvetove. K vlastnimu i nam vespolneho prospechul!

Jiste, velka bratrska organisace hodla se vratit k puvodnimu svemu fieelu a zrugit ruzne "moderni" pojistky, ktere jen postup a praci organisace brzdi. Lide totit nevedi, co si maji vybrat, co se zda, vYhodnej gi, hlavne vgak vYnosnej gi a eachruji v certifikatech, vymeriujice jeden druh za druhY, aekoli hlavnim iidelem by mela bYti ochrana rodin a osob na pojigteni zavislYch. Jest nesporno, to ye skuteenosti nejlacinej gim pojigtenim pro "elena je poji gteni dotivotni, nebot' kdyby e'en platil jen poplatky na to, a rozdil mezi cenou dotivotni pojistky a nadaeni — ukladal pod firok, dosahl by v jiste dobe kapitalu, z nehot by firoky se staraly o placeni pojigteni a onen kapital by zustal jako dalgi portlstalost Clenovi.

Piedseda Hl. tkadovny S. P. J. S. T., br.

C. H. Chernosky ma s vykonavanim povinnosti sveho iikadu tolik prate, to by to denove Jednoty proste neuvefili. Mimo skuteene fitedni korespondence jeho pracovni stub bYva zahrnut haidou dopisu ram soukromeho — t j. vgelikYmi dotazy, tadostmi, stitnostmi atd. od Clenu, kteti misto by svoji zaletitost hledeli vykidit s ittedniky ptislu g geji ji na ptedsedu Hl. fj--nehotadu,ptena tadovny. to by z poetu 11.000 elenu katclY mel obeas jiste nedorozum.eni, bolesti di cos podobneho a sytij ptlpad pfeda.val pisemnou cestou br. ptedsedovi k rozhodnuti — pkedstavime si zaplavu zbyteene, unavujici, neptistojne korespondence. ZodpovednY ritad ptedsedy Hl. neni bonorovan, by se mu kterYkoliv zvolenY bratr mohi venovat upine. Starost o rodinu je zajiste ptednejti, nalehavejti. Nat nejvytti utednik nemilte si k vyfizovani velike agendy ze sve kapsy vydrtovat silu pomocnou. Br. ptedseda dosahl by hrave u poji gt'ovny velikosti nagi Jednoty honorat $500 a vice mesiene — nam slouti za pet stovek — rodne. A mimo eetnYch svYch povinnosti nedelni klid zaCasto venuje nav gtevam sdrutenYch kde dle motnosti s tajemnikem Hi. Ur, brem.

J. R. Kubenou a freetnikem tete brem. Ed. L. Markem mluvenym siovem rozsevaji sime bratrske Lasky a pomoci. Pi geme tyto kadky nikoli co Uslutnou lichotku nYbr.t napoved vgem Clenum, kteti (bezpochyby nevedomky), soukromYmi dopisy zatetuji ptedsedu br. C. H. ChernoskYho, praci zbyteenou.

Dr. Hollub eestnYm konsulem. Na jinem mists pkinagime yYznamnou zprayu pro celou nagi krajanskou vetejnost gireho Texasu. Nat spolubratr dr. C. J. Hollub jmenovan byl vladou oeskoslovenske republiky honorarnim konsulem pro staty Texas, Oklahomu a Nove Mexiko. Vyznamenani dr. Holluba ptijato bude celou na gi bratrskou rodinou i krajanskou vetejnosti s uptimnou ra:dosti. NovY Cs. konsul je rodem Texan, uvedomelY Cechoameriean, ochotny pomocnik snah osyetovYch, v eemt -mu vydatne napornaha jeho inteligentni chot'. Vatenemu spolubratru dru Hollubovi srdeene gratulujeme s ptanim Upineho zdaru! * * * Nemluv o vecech, ktere krome tebe snarl nikoho nezajimaji,

Ve stredu, dne 14. bkezno 1934.

vEsTNiK

"Ve chvili dejineho okamilkul AS U NOVEHO mezniku! Deset let cesty Z deli jeden meznik od druheho, dnes u osmeho stanuly giky nag e. Kdyg prvni nagi pionYti dochazeli k prvnim temto etapam, jak malt' byl ten hloudek jen za nimi kradel, jak tetka, byla to cesta! Jako pionYti arneridti, kteki p osunujice hranice Unie v pted, musili .v jedne ruce ttimati sekeru a v druhe ruce zbrafi — i zakladatele prvni Ceske: bratrske Jednoty v Americe — OSPS museli p tekonavati stere pteka gky a nesnazo. NezmernY dik patti tomto neohrotenYm p rakopnikum, kteti nepoklesli na mysli, nedali se sraziti neaspechem ale s jarou mysli kro.deli' stale v pied budujice a zanechavajice nam velkY, jasn3% vzor, kterY nas dnes tolik sill. Tern, kteki nesli v prvYch dobach prapor Jednoty CSPS. vitezne v pied, budit venovana dnes prvni a nej%kelej gi vzpominka.

"Osmdesit let!

Z maleho hloudku prvnich poutnikit stab se mohutnY voj, Citajici vice ne g 25.000 mun, ten a deti, nad jejicht hlavami se hrde tYdi g tit obrozene v novy hav odene Jednoty CESKOSLOVENSKYCH SPOLK -CT V AMERICE s tYmit hesly "Rovnost, Svornost a Bratrstvi" jet pavodni Jednote dala vznik.

Se zrakem zamtelYm vlahou radosti divame se s dosagene vYg e na cestu, jig jsme urazili. Slunce lidstvi ozatuje ji zlatYmi svS7mi paprsky v jejich g svitu chveje se duha vysugenYch slz p tedetnYch vdov a sirotka.

Kolem cesty daleko g iroko nestti se kvety kulturnich dint, jet Jednota oSPS. a ted' Jednota C. S A. vykonala a kona, za tech osmdesat roka. Co podina krasnYch, u glechtilYch, prosycenYch porozumenim pro potteby nag eho eeskeho lidu! Prsa dobrYch, uvedomelYch elena nemohou jinak netli dmouti se blahYm, us p okojivYm pocitem zdarne provedene, poctive, dobre prace.

Dalg i cesta se otevira 'cited nami -- giroka, pkima! V dali rysuji se nove mezniky — "devadesatka" a "STOVKA!" — Nebude vgak zapottebi tech trampot z dob na gich pionYra. Dne g ni Jednota, ad uchovala si vgechny idee, jet ji byly vloteny do vinku pied osmdesati lety, postavila se na pevnY obchodni zaklad, takte nemusi se vice chviti o svoji existenci. Je pouze tieba abychom vtelou, nesobeckou laskou lnuli ku sve Jednote a zdatr.e !cradle)) v pted volajice k sobe krajany, kteti at dosud nejsou pod na gim praporem.

Dnes uvedeno pies OSMDESAT novYch elenii na kakleho jednoho, z nicht jsme hrdi.

I novY tad, nesouci krasne slibne jrneno "JUNIOR AMERICAN CZECHS" ve gel v tivot — ale tim na g e prace neni skoneena.

Jednota CeskoslovenskYch Spolka v Americe mate miti v brzke dobe padesat tisic Mena lehce a bez askoka — v gdyt' v Americe tije nekolik set tisic na gich lidi, z nicht motno Cerpati novou mizu. Velke \Ted se daji dokazati, jen usilovne snahy je tkeba!

Odhodit kalich tluei jeden vadi druhemu a kiditi se heslem humanity — 2IJ A NECH ZITI! Na dnegni oslavu 8. vYrodi zrozeni bYvale Jednoty ‘6SPS. bude dlouho vzpominano.NaSimi "deskYmi Athenami", ktere teprve ted' snati se tit svemu jmenu — i chicagskymi, ktetr v poetu cele stovky vain dalekou cestu sem k nam, aby se stali svedky radostnYch chvil. Bud'te nam vitani bratti a sestry: Necht 'nachytate do svych srdci jen same pane a htejive vzpominky. A my vg ichni — ku ptedu ku stovce!

(Poz. red. Proslov br. Hlubudka pti sla y -nostimuvadeychlnb.oZCBJ, provedenern v ramci dvoudenni okazale oslavy 80. vYroei zalogeni O.S.P.S. ye dnech 3. a 4. bfezna v Cedar Rapids, Ia.)

Yoakum, Texas.

Datam pro leto gni Tom-Tom — sedma, slavnost pesteni zdej gich rajskYch jablieek je 9. a 10. der yna. Tak jak obydejne bude parada mestem. Te g bude mnoho veci ptedstavenYch. Ani kralovna nebude schazeti a pouliCni tanec ka g dY veder. TomatovY sla y g iho deskeho pray -nostivYbrustanovilzdej -nika,p.EmlJMotsebydaknur vgem svYm eeskYrn kapelam, ktere hraly aneb mely hrati na jeho eeskych programech pies rozhlagovaci stanici zde posledni rok, aby se v gechny dostavily do Yoakum k teto slavnosti a hraly v parade, a pak tern dvoum kapelam, ktere budou ifdinkovati nejlepe, pravnik Motis vyplati premium a pak si podrti tyto dy e kapely pro staromodni poulidni tanec po oba vedery. Ta co vyhraje prvni cenu, prvni veder — a to kapela co vyhraje druhou cenu, druhY veder slavnosti letogni. Ceska hudba si ziskala giroke obliby zde posledni rok nasledkem 24. deskYch programa pravnika Emila J. Motise pies zdej gi rozhlag ovaci stanici na kterYch aeinkovalo 25 deskYch kapel z osmi ruznYch okresa. Pro dal gi Ceske programy pies radio pravnik Motis nyni vyjednava s velkou stanici v Houstonu a dne 18 btezna, v nedemezi 5:00 a 5:30 hod. znama, li Badova "New Deal Orkestra" z Fayetteville bude hrat i pies velkou stanici KTRH na Oslo 665 kilo. a usly gi se po telem Texasu a oeekava se to bude poslouchati tuto kapelu pod kizenim Fr. A. Baey, nejmene 350.000 lidi na tento den.

Jig nyni se dejou ptipravy pro statni slet Sokola v National Hann 4 mile zapadne od Yoakum na zaeatku eervence. Ze si vati yoakumska obchodni komora Ceske ptizne i obyvatelstva, ustanovila zdej giho deskeho pravnika p. Emila J. Motise jako hlavniho ptedsedu a obtadnika o sokolske slavnosti pro cele okoli a dale ustanovila kornora P. Elmer Taylor-a, kterY Heti' Toni zdej§i TomTom slavnost, jako pkedsedu vYboru uvitaciho pro sokeiskou slavnost pro tisice nav gtevniku teto slavnosti, a tito spoleene maji pracovati a bYti napomocni vYbortun v Nat'l.

Hallu a kteri budou riditi v'6e pro sokolskY slot.

Mesic biezen je jaksi chladnY a i degtivY. Dosud je zdrZena v g echna polni prace. . Emil J. Motis. ltad Jaro, eislo 130.

Dallas, Texas.

Valerie sestry a bratri!

Kteri jste nebyli pkitomni posledni schilze va§eho radu, a ja. doufam 2e pridina va.§1 nepritomnosti byla velmi dule2ita, neb jinak ztrata vase byla by dvojnasobna.

Rad vas odbYval svoji Ctvrtletni scht.zi dne 4. bkezna, a podle toho jak se br. Ondragkovi, aeetnimu va g eho kadu hrnuli penize do kasy, trial° se ze jste_tam byli v gich.ni, po dobu placeni poplatka, staly pied nim cele kady, a ten naval ptipominal sobotni odpoledne ye zdej gich velkYch bankath, karn pracujici lid pkichazi v tisicich, aby tam ulotili vydelanou mzdu k pozdefgimu pou4iti, aneb promenili poukazky za hotove penize, a aby je okam2ite pouWeli do obehu.

Tato schilze byla jedna z tech, na ktere se nezapomina a pfejeme si, aby vkly jsme si tak dobre rozumeli, v2dy abychom dovedli spoleene, tak vYteene za jeden provaz ku predu tahnouti. Pro jedna.ni, ktere bylo dosti dlouhe, nasledkem navrZeni a pkijimani nekolika novYch bdu do naeho stredu, nasledovala spoleena vedere, kde pH dobre kave a jell mo2ne, jate lepMch zakuskach, pH hovoru, zpevu, gertu a smichu, Cas tak rychle plynul, to net' jsme se nedali, byl ji g vieter, a ponevadt velk(i poeet ntitomrifth

SLra.na 0. chystal se sitdastniti divadla toho vedera, davaneho tadem Pokrok Dallas, rozchazeli jsme se, se slibem, ze v brzkem ease opetne se sejdeme.

Tohle vgechno jest pouze maliekosti vgak ku porovnani, co •kád nag usnesl se potadati ye prospech girgi vetejnosti, a site ustanovili jsme zabavni vybor, ktery v gak nebudu jmenovati, ponevadt jest tak eetnY, snadno bych mohl nekoho vynechati, stadi kdyg keknu, to pozastava z na gich neanavnYch, obetavYch a v tomto oboru mistrne vynikajicich sester jako Filipcove, Hem galove, Kozove, Nesudove, Valeikove atd. atd.

VYbor tento okamtite chopil se prace a ill na druhou nedeli v dubnu, bude potadati svoji prvni veikolepou zabavu tohoto roku. Jit nyni milovnici uglechtile zabavy kupuji cestovni listky do Dallas, aby siteastnili se teto zabavy kadem Jaro potadane. Ptatele nagi ze girokeho, dalekeho okoli vedi, .ze bavni programy tadem Jaro potadane nejsou kaidodenni uddlosti ani g ka gelodenniho v3)razu a proto vtdy setkavame se zde s tak velkYm poetem nav gtevnika. Bud'te ujigteni, ge my si toho projevu uznani velice vazime, a dne 8. dubna opetne vynasnagime se, aby se yam od nas nechtelo odjikleti.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Bougka, tajemnik.

ObrovskY vetrnik na pohon dynam vyrabejicich elekttinu budovan jest v New Jersey.

Na okrutni draze prameru polovice mile postaveno bude 50 velkYch 150 tunovYch telez. vort nesoucich vettak 22 stop rozmeru a tydici se do vY ge 20 stop. Vozy budou spjaty dohromady a rychlolti 20 mil budou okrugne pojikleti, dimt lopaty vetrniku budou miti postaditelnY vanek i v dobe apineho bezvetti.

IngenYti prohla guji tento moderni zpiisob vYroby elektfiny za Upine praktickY. Podnik bude vytadovat nakladu dva miliony dolart.

Rolnik z Midland, Tex., objevil jinak dobfe znamou skuteenost ohledne rolnicke vYnosnosti a to: ke koupi petidolaroveho paru sttevicu musel odprodat kite ze gestnacti telat, cot dle jeho vYpoetu vyneslo na jevo, 'te Mite k vYrobe koupene obuvi stala tovarnu — jeden a Ctvrt' centu. Mohou za tohoto kapitalistickeho systemu roinici prosperovat?

METAMORFOSA SOUSTAT1.

(Pokraeovani ze strany 1.)

SkutednYm ovladnutim celeho givotniho prostoru, jakot i mohutnYm rozvojem techniky byly pozmeneny — ba rozvraceny pomery take americke rodiny.

S vYvojem techniky, vzrustem most, tovaren, s rozvojem prilmyslu a obchodu vzritsta Cast amer. 2eny na 21vote mimo domacnost a rodinu. V dbsledku toho se domaci hospodakstvi zmen guje. Ukoly domacnosti pkechazeji na tovarnu, bkoly rodiny na klub a jine spoleeenske instituce. K uza.virani shatkil dochazi pozdeji, mono east°, detne rodiny zustavaji bezdetne a rozvody jsou dennim zjevem. VYsledkem rozvratu rodiny je klesajici podet (Teti. Podet americkYch rodin n_eklesa ovgem stejne v raznYch vrstvach obyvatelstva a v ruznYch typech obci.

Jell velikost rodiny farmarske vyjadrena r.

1900 Cislem 100, pak je velikost maleho mesta (cbuntry) vyjadtena pro tYt rok 86, vetMho mesta (city) 79 a velkomesta 66. PoCet rodin tedy klesa, jak vidime, s lidnatosti most a jeliko2 velkomesta jevi smer dale vzrbstat na bkor men gich most a venkova, da, se odekavat, 2e podet rodin v Soustati bude dale klesat.

Prumerne procento ztroskotanYch rodin r. 1930 obria6elo 14.6, dill 1 na kaZdYch 7 a2 3 zaznamenanYch rodin. Pokud pak se tYee rozvody , einily tyto r. 1900 poCet 20 na 10.000 man2elskych osob, zatim co r. 1930 jich bylo 36. Tak maji Sp. Staty nejvet§i podet rozvodu ze vgech zemi, o nich2 jscu manly statisticke zaznamy.

Strana 10.

VESTNAK

Nae W. S. CATHEROVA. Roman deskYch pionYril v americkYch preriich. _PAL

Byli jsme potekni touto chvalou. Bableka mluvila s citem: "Kdy2 prisli po prve do tohoto kraje, Frances, a ten hodnY stark mut' ji opatroval, byla tak hezka, ze jsem je2te podobne nevidela. Ale, bok, jakY 2ivot vedia venku v polich s temi cIrsnYmi mlatci! Bylo by jinak s ubohou Toniekou, kdyby jeji otec byl na 2ivu."

Harlingovi nas prosili, abychom jim vypravovali o smrti pana S' ' imerdy a velke snehove boort Ne2 jsme spatkili dedeeka kraeeti domil z kostela, vypravovali jsme jim hezky mnoho, co jsme yeah o 8imerdovic.

"Devee bude zde At'astno a zapomene na ty veci," pravila pani Harlingova, spokojene, kdy jsme se zvedli k odchodu.

III. V sobotu pkijel Ambro2 k zadni vratum, Tonieka vyskoeila z vozu a bekla do na2i kuchyne, jak to delavala. Mela stkevice a pundochy a byla bez dechu a rozeilena. Podala mne ruku a zattasla celYmi zady: "Nezapomnels na mne, Jim?" Babieka ji polibila: "13-011 ti 2ehnej, dite!

Nu, nyni, kdy jsi piisla, musi se sna2it, abys byla spravna, a nedelala nam hanbu."

Tonieka se 2ive divala kol sebe a podivovala se v2emo: "Mo2na, ae jsem deuce, ktere budete mit rad2i nyni, kdy jsem v meste," pravila s nadeji.

Jak znamenite to bylo, mit zase Tonieku dle nas! Videt ji kaIdY den a skoro kaidY veeer! Jeji nejvetgi chybou, jak shledala pani Harlingova, bylo, '2e se 'east° zastavila v praci a zaeala si hrati s cletmi. Chtela, behat po sade s nami nebo dobYvat svahy na stohu sena v naMch bojich o ne nebo bit starym medvedem, jen pkikl s hor dolfr a odnesl Ninu. Tonieka se nail:dila anglicky tak rychle, ae ne2 zaeala Skola, mluvila tak dobie jako kaZdY z nas.

Byl jsem 2arliv na obdiv Tonieein pro Charleye Harlinga. Protok byl v2dycky prvni ye sve tkide a umel zaletovat vodni rouru nebo spravit zvonek a rozebrat hodinky, myslila o nem jako o nejakem princi. Nic, co chtel Charley, nezdalo se ji ptisobit narnahu.

Rada davala dohromady pkesnicle.vku, kdy 2e1 lovit, spravovala jeho plesove rukavieky a pkgivala knofliky na jeho loveckem kabate, pekla oki2kovy dort, ktery mel rad, a krmila jeho psa staveee, kdy byl prye na vYletech se svYm otcem. Tonieka sama si udelala pracovni pantofle ze sukna stanch sate pana Harlinga a capala v nich stale okolo Charleye, sna2ic se elle, aby se mu zalibila.

Vedle Charleye, myslim, mela nejradeji Ninu. Nina byla teprve gestileta a byla mnohem slaitejk povahy ne2 ostatni deti. Byla pina rozmaril, mei?, mnoho neureitYch zalib a byla snadno nespokojena. Pki nejmenSim zklamani neb nespokojenosti se jeji sametove oei napinily slzami, brada ji sklesla, a ona tie ode gla. Kdy2 jsme za ni a pokoukli se ji uklidniti, nedelalo to dobrotu. Odchazela bez obmekeeni.

Myslival jsem, ze 2adne oci na svete nemohou se tak stat velkYmi a obsahovat tolik slz jako oci Nininy. Pani Harlingova a Tonidka staly zcela pki ni. Nam nebyla nikdy dana pkile2itost k vysvetlovani. Ob2aloba byla prcsta: "Vy jste ji rozplakali. Nuk, Jimmy, jdi domil, a Sally musi poditat." Mel jsem take rad Ninu; byla tak podivne. a zvla2tni, a jeji odi byly hezounke; ale easto jsem si pkal ji zatiepat.

Mivali jsme k.rasne vedery u kdy otec nebyl doma. Kdy2 byl doma, musily deti jit easne spat, nebo si 21y k nam hrat. Pan Harling nejen vy2adoval ticho v dome, ale take pozornost sve zenyMiuv s ni o oDchodecn cele ve6ery. Anii jsme si

to uvedomill, pani Harlingova byla na2i dozorkyni, kdy jsme si hrali, a dasto jsme ji Zadali o napady; nic nam nebylo tak mile jako jeji rychlY smich.

Pan Harling mel psaci stfil ye sve lo2nici a svou lenaku u okria, v ktere nikdo iiny Jednoho vekra, kdy byl doma, videl jsem jeho stin na zaclone, a zdalo se mi, 2e je to zpupnY stin. Pan Harling si nikoho nevSimal, kdy tam byl. Netli -gel spat, v2dy dostal lunch z uzeneho lososa neb ankvieek a piva. Mel lihovy hoick ye svem pokoji a francouzkou konvioku na kavu, a jeho 2ena mu delala kavu v kaMou hodinu noeni, kydy2' se mu zachtelo.

Vet2ina otcti v Black Hawku nemela osobnich zvyktii krome svYch domacich; platill frety, tlaeili vozieky s miminky, kdy meli praci, kropili stkikadkou travnik pied domy a brali s sebou rodiny, kdy si vyjely v nedeli. Pan Harling vgak se mi zdal panovitY a velitelskY syYmi zpiisoby. Chodil, navlekal si rukavice, potkasal pravici jako mu2, jen citi, ze me, moo. Nebyl velikY, ale nest hlavu vkly tak vzhilru, .2e vypadal jako velici figura, a bylo cosi odva2neho a vyzYvaveho v jeho odich. Pkedstavoval jsem si, ze "Mechtici", o kterYch Tonieka velmi easto mluvila, die vkho se podobaji Christianovi Harlingovi, ze nosili svrchnik jako on a 2e maji tkpytivY diamant na maliku jako on.

Mimo dny, kdy byl otec doma, Harlingovic arm nebyl nikdy tichY. Pani Harlingova a Nina a Tonieka delaly tolik hluku, jako kdyby byl dum pin deti, a obyeejne byl /lad° u piana. Julie byla jedina, ktera zachovavala pravidelne hodiny cvideni, ale ostatni vSichni hrali. Kdyt Frances piisla domti v poledne, hrala, as byl °bed hotov.

Kdy2 Sally pki2la ze tkoly, usedla k pianu v kabate a zkou gela plantaini melodie, ktere eerno22ti zpevaci pkinesli do rnesta. I Nina hrala 2vedsky svatebni pochod.

Pani Harlingova se udila pianu u dobreho ueitele a trocl;m na nem hrala ka2dY den.

Brzo jsem byl poueen,ze kdy jsem byl poslan s nejakou posilkou k ni a nakl ji u piana, musil jsem usednout a eekat trpelive, as se ke mne obrati. Vidim ji dosud v takovYch okam ts icich; jeji mala, hranata postava byla pevne usazena na stolici, jeji male tuene ruce se rychle a pkesne pohybovaly po klavesach, a jeji oci byly bystke soustredeny na notach.

IV. Zpivali jsme pisnieky, a Tonieka misila test° na oblibenY Charley& kolad ye velke mise. Byl sve2i podzimni veder, dosti student, abychom s chuti nechali hrani na dvoke a ukryli se do kuchyne. Podali jsme koladky z prakne kukukice obalovat syrupem, kdy jsme usly geli zaklepani na dveie, a Tonieka nechala vakeeky a no otevkit. Zavalita, a ru2olici divka stala na prahu. Zdala se usedla a hezka a vypadala pekne ye svych modrych ka2mirovYch gatech a modrem kloboudku, s pledem ovinutYm sluAne kol ramen a tlustou knihou v ruce.

"Halo, Tony! Nezna2 mne?" ptala se sladkYm, hlubokYm hlasem, divajic se na nas Okosem.

Tonieka vydechla a ustoupila nazpet: "Jak, to je Lena! Vero, nepoznala jsem te, kdy ses tak vystrojena."

Lena Lingardove, se zasmala, jako by ji to zalichotilo. Ja jsem ji sam nepoznal. Nikdy pkedtim jsem ji nevidel s kloboukem na hlave — nebo s obuvi a pundochami na nohou. A nyni zde byla, vykartadovane, a uhlazena jako divka z mesta, a smala se na nas s uspokojenim.

"Halo, Jimi!" pravila berstarostne, kdy se prochazela po kuchyni a divala se kolem sebe. "PkiSla jsem do mesta taky pracovat. Tony."

"Ano, ale jdi! - Ale to je dobre!" Tonieka stala nerozhodne, jako kdyby nevedela, co pocit se svou nav2tevou.

Dvei-e byly otevferiy do pokoje, kde pani

Ve sti'edu, dne 14. biezna 1934.

Harlingove, sedela haekujic a Frances dia.

Frances vybidla Lenu, aby vela do pokoje.

"Vy jste Lena Lingardova, pravda? Wsi matku jsem dasto nav2tivila, ale vy jste byla v2dy past dobytek. Mama, to je Chrise Lingarda nejstarM dcera."

Pani Harlingova, upustila hadkovani a zkournala pkichozi svYm cilym, bystrym zrakern. Lena nebyla nijak v rozpacich. &dela na 2idli, .,na kterou ji Frances ukazala, peelive si urovnavajic knihu a Bede rukaviely na kline. Tonieka se stahla zpet — pravila, 2e jde dat dort do pece.

"Tak vy jste pti gla do mesta?" pravila pani Harlingova, majic je2te oei upiepy na Lenu. "Kde pracujete?"

"U pani Thomasove, modistky. Uei mne Mt. Mika, '2`e ve mne neco je. S farmou je u mne konec. Neni tam nikdy konce prace, a poka2de se piihodi nejaka nehoda.

Chci bYt modistkou."

"Dobte, modistek je zapotkebi. Je to dobrY obchod. Ale ja bych neutikala z farmy, bYt vami," iekla pani Harlingova mnohem ptisneji. "Jak se vede va21 matce?"

"Oh, matce neni nikdy dobie; ma 1311118 mnoho prace. '8 1 a by take z farmy, kdyby mohla. Chtela jit take za mnou. Ai se naaim Mt, mohu vydelavat a pomahat ji."

"Tak at' na to nezapomenete," pravila pi.

Harlingova skepticky, kdy poznala zase aye haekovani, a hadek se ji ye hbitYch prstech j en kmital.

"Ne 'm nezapomenu," pravila Lena mazliye. Vzala nekolik zrnek ocukrovane kukukice, kterou jsme ji vnutili, slu gne je snedla a davala pozor aby si nezalepila prsty.

Fratices si ptistreila 2idli blize k na,v2teve.

"Myslim, ze se vdate, Leno," pravila "Slykla jsem, 2e se Nick Soendsen za vami plat', a to pokadne?"

Lena vzhledla se svYm podivuhodne nevinnYm smichem. "Chodil za mnou nejakou chvilku. Ale jeho otec ztropil ramus a tekl, ae neda Nickovi pfuly, a tak se chyste, vzit si Annii Joersonovu. Ja bych ji nechtela bit.

Nick je stragne tvrdohlavy a on to na ni vyzkouti. Nemluvi rra, sveho otce od to doby, co se zasnoubil."

Frances se smala "A jak vy o torn soudite?"

"Nechci se vdat za Nicka ani za jineho mirk," zamrueela Lena. "Ja jsem videla hodne manklskeho 2ivota a nebatirn po nem.

Ja chci bit tak, abych mohla pomahat matce a detem doma a nemusila 2adat pomoci od nikoho."

"To je spravne," kekla Frances, "a pani Thomasova mysli, ze vas nail& Mt Aaty?"

"Ano, 'm. Ja v2dy rada gila, ale nikdy jsem nemela mnoho prace. Pani Thomasova dela rortomile \Ted pro fAechny panidky v meste. Vite, k pani Gardenerova bude mit gaty z derveneho sametu? Samet dokl z Omahy. Ale, bok ten je rortomilY!" Lena lehce vzdychla a'narovnavala si zahyby ka2mirovYch sate: "Tony vi, ze jsem nikdy nemela rada prace na poli," dodala.

Pani Harlingove, pohledla na ni: "Douf 2e se naueite It all right, Leno, udr2iteli jen hlavu v pokadku a nebudete se potulovat po tancich a zanedbavat svou praci, tak jak to nektere venkovske divky delaji."

"Ano, 'm. Tiny Soderballova take pkiSla do mesta. Sla pracovat do Boy's Home hotelu. Uvidi hezkou hromadku cizinct," dodala Lena tou2ebne.

"A2 pkepkili2," pravila pani Harlingova.

"Nemyslim, k by byl hotel dobre misto prodevee; adkoli myslim, 2e pani Gardenerova da, pozor na sve sklepnice." Leniny mime oei, ktere se v2dy zdaly trochu ospalYmi pod svYmi dlouhYmi brvami, bloodily po pane mistnosti s naivnim podivem. Pak si zaeala natahovat rukavieky. "Myslim, ze o2 musim jit" pravila nerozhodne.

Frances ji kekla, aby piisla zase, kdyby se ji nekdy stYskalo nebo kdyby potkebovala rady o neeem. Lena odpovedela, ze nernysli, 2e se ji bude stYskati v Black Hawku.

Ve stkedu, dire 14. bPezna 1934.

Prbdlela jeAte u kuchyriskych dveti a prosila Tonidku, aby ji nafativila. "Dostala jsem svrij pokojik u pani Thomasove, s kobercem."

Toniela neklidne pfellapovala ye svYch soukennYch stfevicich. "Ja nekdy pfijdu, ale pani Harlingovo, to nema, rada, abych behala ptespfilig" pravila vyhStave. " Vy piece mete Mat, co se yam libi, kdy mate vychazku, nemritete?" Ptala se Lena opatrne leptern. "Netoutite po meste, Tony? Nedbam na to, co fikaji jini, je„ ut jsem s farmou hotova!" Pohledla zpet pies rameno k pokoji, kde sedela pani Harlingova.

Kdyt Lena °della, tazala se Frances Tonieky, prod. k ni nebyla trochu srdednejli.

"Nevim, je-li jeji matka racia, to sem pHtekla Tonieka se smutnYm pohledem "Vim to. Ale matka ji nebude drtet proti jeji vtili, kdy se zde bude dobfe chovat.

Nepottebujete fikat nic o torn detem. Myslim, te Jim slylel vlechen tento hovor?"

Kdyt jsem pokYvl, zatahala mne za vlasy a pravila, to ja, vribec vim at prilis mnoho. Byli jsme dobrYmi pfateli, Frances a ja, Betel jsem domt povedet babiece, to Lena Lingardova pfilla do mesta.lo nas to, nebot' mela tetkY tivot na farme.

Lena Lila v norskem osidleni zapadne od Squaw Creeku a pasavala dobytek sveho otce v krajine mezi sidlem jejich a 8imerdovic.

Kdy2 jsme jeli v tomto smeru, vidali jsme ji venku mezi dobytkem, pro gtovlasou a bosou, nuzne odenou v potrhanYch latech, vtdy s pletenim, davajici pozor na stado. Net jsem znal Lentz, ptipadala mne jako divoch, 2ijici na prerii, protote jsem ji nikdy nevidel pod stfechou. Jeji elute vlasy byly vybledle sluncem; ale jeji lYtka a nohy, ku podivu, i piesto, to byly stale vydany slunci, uchovaly si podivuhodnou belost, ktera, ji dinila je'ate neobleeenejli net fine divky, rovnet s tak nedostatednYmi gaty. Kdyt jsem se po prve zastavil, abych s ni promluvil, byl jsem pfekvapen jejim mekkYm hlasem a jemnYmi, vlaenYmi zprisoby. Deveata venku obydejne zhrubnou a pomuti se, kdyt stale pasou. Ale Lena potadala Jacka a mne, abychom siezli s koni a pobyli chvilku, a jednala prave tak, jako by byla v dome a byla zvykla miti navltevniky. Nebyla rozpaeita ye svych rortrhanYch Aatech a jednala s nami, jako bychom byli staff znami. A pak teprve jsem zpozorovala neobvyklou - barvu jejich odi — odstin temne fialovY — a jeji netne, driverne vYrazy.

Chris Lingard nebyl piilis prospivajicim farmatem a mel velikou rodinu. Lena stale pletla puneochy pro male bratry a sestry, a i norske teny, ktere ji nemely rady, piece jen pfipoultely, to byla dobrou dcerou sve matte. Jak Tonidka pravila, — vypravela ji o tom, -- byla obvinena, to Ole Benson k vuli ni ztratil posledni trochu sveho rozumu, co mel, a to ye veku, kdy je gte byla v sukenkach.

Ole til v derave siuji kdesi na rohu osidleni. Byl tlustY, ling, nerozhodny, a nezdar stal se u neho zvykem. Kdyt mel jit za sebou Ylechny druhy nehod, jeho Lena, "Blazniva Mary," se pokusila zapalit sousedovu stodolu, a byla poslana do Lincolnu.

Byla tam drtana par mesicri, pak uprchla a putovala domri, skoro d ye ste mil, cestujic v noci a skrYvajic se ve stodolach a stozich pies den. Kdyt ptilla do norskeho osidleni, byly jeji ubohe nohy tyrde jako kopyta. Slibila, to bude hodna, a bylo ji dovoleno zristat doma — aekoliv si brzo uvedomili, to je silena jako dfiv; behala bosa snehem a vypravela sve domaci nesnaze sousedrim.

Ne dlouho potom, kdyt Mary pfilla z blazince, slygel jsem od mlacleho Dana, jent nam pomahal mlatit, jak vypravoval Jackovi a Ottovi, to Lingardova nejstarli dcera poblaznila Ole Bensona, take nema vic rozumu net jeho Lena. Kdy2 Ole pestoval kukutici toto let°, chodival zdrcen do poll, vazal svrij potah a 6e1 tam. kde Lena pasa-

Strana 11.

liRSTMK. vala. Tam se posaciil na mez a poma.hal ji hlidat dobytek. Cele osidleni o tom mluvilo. ena norskeho kazatele pri gla k Lexie a pravila ji, to to nema dovolit; prosila Lenu. aby ptisla v nedeli do kostela. Lena fekla, ze nerna, vribec jinYch gatri net tyto rortrhane, co ma na sobe. Tudit kazatelova teoa prohledala sve stare kufry a nalla neco. co nosila pied svatbou.

Prigti nedeli ptiAla Lena do kostela, trochu opozdena, s vlasy upravenYmi pekne na have mlada tena, xnela sttevice, puneochy a take novY oblek, kterY si upravila, aby ji Vl"ichni se po ni ohledli. At do toho j itra nikdo — krome Oleho si neuvedomil, 3aka, je hezka nebo to uz vyrostla. Pruthe linie jejiho tela byly skryty pod beztvarnYmi hadry, ktere nosila na poli. Kdyt byla posledni piseri dozpivana a vychazelo se z kostela, pfilel Ole a posadil Lenu na sveho kone. To bylo pobutujici; od tenateho mute se neodekavalo, to bude delat takove veci. Ale to nebylo nic proti scene, ktera nasledovala.

Blaznive, Mary vybehla ze skupiny ten od kostelnich dveti a betela po ceste za Lenou, strakie vyhrotujic.

"Koukni. ty Leno Lingardova, koukni! Ja k tobe jednou pkijdu s notem a poznamenam.

0 ! Pak nebude tak plavat jako ted' a hazet odima po mutskYch. . !"

Norske teny nevedely, kam se podivat. Byly to skuteene hospodyne, vetlinou s ptisnYm smyslem pro poeestnost. Ale Lena Lingardova se smala s yYna klidnYm, dobromyslnYm smichem a odjela, divajic se pi'es rameno na Olovu rozzuienou 'term.

Prigly vlak doby, kdy se Lena nesmala.

Vice net jednou ji Blazniva Mary honila po prerii a kolem Simerdovic kukutice. Lena to nikdy neiekla otci; snad se za to stydela; snad se !Ala vice jeho hnevu net note na kukufici. Byl jsem jednoho odpoledne u 8imerda, kdy Lena ptibehla eervenou travou tak rychle, co ji jeji bile nohy stably. Betela rovnou do domri a skryla se v Tonieeipetinove posteli. Mary nebyla daleko; rovnou dvetim, oznamovala, jak je jeji nut ostrY, a ukazovala nam nazorne, s imerdova, nahco chce udinit Lene. Pani S nuvli se z okna, bavila se zfejme touto situaci a litovala, kdyt Tonieka poslala Mary prye, obinekeivli ji klinem brambor. Lena vyz teplYch pain v Toniedine komrirce za kuchyni velmi dervena; ale jinak klidna.

Poprosila Tonieku a mne, abychom sli s ni a pomohli ji sehnat dobytek; byl rozbehlY a mohi se zabehnout do neei kukutice.

"Motna, to ztratite vola a odnaudite se earovat odima tenatYm mu2ton," iekla ji pani Simerdova na, zastragenou.

Lena se jen zasmala avYm ospalYm smichem. "Ja, mu nedaruji! Nemohu si pomoci, kdy za mnou chodi, a nemohu mu porueit, aby sel prye. Neni to ma prerie."

V. Kdy2 Lena pkilla do Black Hawku, potkaval jsem ji easto v meste, jak shledavala hedvabne niti neb kupovala jine potteby pro pani Thomasovou. Kdyt jsem ji /lady doprovazel domu, vypravela mne o latech, ktere pomahala delat, nebo o torn, co a vyslechl jsem fle, co bylo s Tiny Soderballovou v hotelu v sobotu v noci.

Hotel Boy's Home byl nejlepli hotel na naaem odvetvi Burlingtonske trati a vgichni obchodni cestujici se snatili dostat se na nedeli do Black Hawku. Schazivali se v par loru po sobotni vedefi. Marshalla Fielda mut, Anson Kirckpatrick, hral na piano a zpival posledni sentim.entalni pisnieky. Kdyt Tiny pomohla kuhafce umSet nadobi, sedavaly s Lenou na druhe strane dvojitYch dveti mezi parlorem a jidelnou, poslouchajice hudbu a chichotajice se pH vtipech a historkach. Lena easto rikala, ze doufa, to budu cestujicim, at vyrostu. Maji pry vesely tivot; nic net jezdit vlakem celY den a chodit do divadel, kdyt jsou ve velkYch mestech.

Za hotelem byla star& krarnska, budova, kde cestujici otvirali sve velike kufry a vyklada-

vzorky sveho zboti na pultech. Black Hawksti obehodnici pkichazeli se podivat a objednavat zbo2i; pi. Thomasove, ac byla ohchoniei. v malern, bylo dovoleno tam jit a "dostat napady." Tito cestujici byli Uetiki; davali Tiny Soderballove kapesniky, rukavieky, pentle, pruhovane puneochy, mnoho lahvidek voria,vky a kusy voriaveho mYdla, takto jimi podelila i Lenu.

Jednoho odpoledne v tYdnu pied vanocemi pfig el jsein k Lei* jeji komickY brattik Chris s hranatou hlavou stal pied kramem, divaje se na voskove panenky i notesy a Noernovu archu ye vYkladni sktini. Chlapec pHg el do mesta se sousedem na vanoeni nakupy, nebot' mel tento rok vlastni penize.

Bylo mu pouze dvanact rokti, ale tuto zimu dostal praci; vyrnest norsky kostel a zatopit v nem katdou sobotu rano. Byla to asi studend prate, na mou veru!

Piisli jsme do krarnu Duckfordova, Chris vybalil vlechny sve dart' a ukazal mne je — neco pro katdeho mlad giho sourozence net byl sam, i gumove prasatko pro malieke. Lena dala mu jednu z lahvidek voriavky Tony Soberballove pro matku, a doufal, to dostane nejake kapesniky, kdy pfljde sestra s nim.

Nalezli je rozestkeny u Duckforda. Chris chtel se zatateenimi pismeny v rohu, protote je§te takovyeh nevidel. Prohli2e1 si je atne, zatim co se mu Lena divala pies rameno, kikajic mu, 2e eervene pismeny podr21 nejlepe barvu. Zdal se tak popleten, jsem myslil, to neme, dost penez. Pak fekl vazne: "Sestro, vig, to mamineino jmeno je Berta.

Nevim, mam-li vzit B pro Bertu, nebo M pro maminku."

Lena ho poplazala po je2ate hlave: "Ja, bych vzala B, Chrisi. Bude se ji to libit, tes myslil na jeji jmeno. Nikdo ji ted' tak netika."

To ho uspokojilo. Jeho tvat se zjasnila, a vial tti aervene a tfi modre. Kdyt soused pfilel tici, 2e ut je eas vyjeti, Lena mu ovazala sal okolo krku — a vidali jsme ho, jak vyleza na vtlz a vydava, se na dlouhou, studenou jizdu. Kdy2 jsme sli spolu po yetrne ulici, Lena si utfela oei vinenou rukaviekou. "Mile se tolik po nich stYske., stralne," pravila tile, jako by odpovidala na jake vYditky.

VI..

Zima prisla draws, na male prerijni mesteeko. Vitr, kterY fieel z otevtene krajiny, odfel vSechny listnate zaclony, ktere oddelovaly jeden dvorek od druheho, a domy se zdaly pkitladeny tesneji k sobe. Stkechy, ktere se zdaly tak daleko od sebe mezi zelenYmi vrcholky stromri ziraly yam nyni tva.ii v tval a byly nyni mnohem o gklivej gi, net kdy2 jejich rohy . byly zmirneny revou a bkeetanem. * koly proRano, kdy2 jsem se probijel do S ti vetru, nemohl jsem videt nic jineho net cestu pled sebou; ale pozde v poledne, kdyt jsem gel domt, zdalo se mi mesto pust'm a opuftenYm. Blede, studene svetlo zimniho zapadu neokraluje; bylo to jako svetlo pra y -dysamo be.Kdy2tHkamrdnvisela, nizko na zapade a dervene slunce se sklanelo za nimi, zanechavajic dervenY nadech na zasne2enYch stkeehach modrYch zaveji, pak vitr nahle vyskoeil, s jakousi hokkou pisni, jako kdyby tikal: "To je skuteenost, at' chcete nebo nechcete. rlechny ony vtipy 'eta, svetlo a stin, maska zeleni, ktera, se chvela nade vSim, to byly 111, a toto je, co bylo po tim. To je pravda!" Bylo to, jako kdybyehorn byli potrestani, 2e jsme milovali pilvaby leta.

Kdyz jsem se potuloval na hiisti po Skole nebo gel na pogtu pro dopisy a pH torn zevloval a naslouchal klepfun u trafiky, byla to vzrristajici tma, ktera, mne zahnala domri.

Slunce za'Slo; zamrzle ulice se natahovaly dlouhe a modre pkede mnou; svetla blede zatila v kuchyriskYch oknech, a bylo citit yeeei'e, jak se kretelo mimo.

(PokraZovani.)

1T E S TNi K

StTana 12.

BARON KONIPASEK. F. C. t upka.

Baron Konipasek nebyl baron, kdyt se dostal na svet. Byl nadisto obyeejnST chlapec jako druzi. Ale umel vie net druzi. Umel pra covat a vydelava.t. Nejradeji pasal kone. lig ak mu proto dali jmeno Konipasek.

Kdyt tak ptijel do vesnice rytit nebo taknekdo, hned se nabizel: "A ja bych yam, prosim, zatim kone popasl — chcete?"

"Tak pas," kikali mu pani. "A pak dostaneg, co zasloutig" A kluk tedy pasl. Dobte pasl. A kdyt dopasl, to dostal odmenu.

Ale jednou — ale ut je, deti, pozde. Ostatek yarn dopovim. at zitra.

Jakte? vy to chcete sly get najednou? Abydo vas mravenec!

Opravdu to chcete sly get najednou? Tedy poslouchejte:: A tot jenom Konipasek taky pase takoveho grogaka. — Vy nevite, co je grogak?

Grogak je takovY hned' kith a ma takove bile skvrnky. A ty skvrnky jsou takove orouhle — no jako groge. Proto se mu film' grogak.

Vy nevite, co jsou' groge? Grose, to bST valy stare, spravne, Ceske penize. Jake byly velke? Inu, jako dne gni petikoruny. Ut vite?

Chlapec Konipasek tedy pasl hkebce grogaka, a ten gro gak, to yam byl takovS7 earodejnY kam stoupne, tam varn vg'ude, pod katdYm kopytem zanechava na trave blygtivY grog.

Chlapec pase, kouka, kouka, — uz tech grail bylo tolik — a to je pak meal sbir at.

Sbira, sbird, sbira, — ut, ma pinou Cepici, ut ma obe kapsy nacpane. . . a tech grogil je tam po tro.vniku vie a vice. Jako smeti — jako smeti! Tak popadne metlu a jenom ty groge smeta na hromadu.

Co bylo dal? Vtdyt' povidam: Konipasek chytil metlu a meta gro ge. Neslygite? Smesmeta, smeta, ggg — ggg — gg — Tieho, ticho! Nevyru gujte ho!

Cote bylo dal! Ticho, ticho. Ted' musime eekat. At ten Konipasek gro ge riesmeta, pak budem pokraeovat.

Zdali je gte smeta? Pravda to smeta. NeSlySite? Ss — gg — gg — Ted' hezky speme.

Zitra uvidime, co a jak — neeheete Cekat? No tak yam to povini do konce. Ale musite bYt hodni!

A to mil' Konipasek smetal gro ge na hromadu, hromada ut byla jako hora, ale grogil bylo potad vie a vie a potad jich ptibYvalo. A ten rytit, vlastnik toho gro gaka, ten si pro konika potad ne gel, a on byl ut veeer.

Co se divite? Jen bud'te ti gi, vgak to uslySite, co se stab dale.

A tot ptigla noe, a to se navratil ten rytit a povida Konipaskovi: "Dobte pase g, ehlapee, tuze dobte paseg."

"Pane rytiti," tate se Konipasek; "a odkud vy mate toho kone?"

"Libi se ti ten miti gro gak?" pta se rytit.

"Stragne se mi libi."

"A ty bys ho chtel?"

"No bat' bych ho nechtel," zubi se chlapec.

"Tak ja ti ho dam," povida rytit. "Ale musig ho tak poild opatrovat jako dneska.

A z tech gro gu, ktere pod nim nasbira g, budeg mne odvadet jenom polovici. A z to druhe polovice, ktera tobe zustane, nesmi g ani s jednim grogem vyvest hloupost. Rozumig?

Ani s jednim grog em! Nebo by se vgeeko kokazilo. Dovedeg to dodrtet? Ja, si pro svou polovici ptijdu katclou sobotu. Chce g to tak?"

"0, chci, pane rytiti, a moc vam dekuji;" raduje se pasdeek.

A ted' se opr9vdovsky mel clobte. Nesta-

/al se o nic, leda smetal grose, ktere zanechdval htebee gro gak pod kopyty na trave, kamkoli jen doglapl.

Ale za nekolik dni, kdyt uz mohl koupit za svou poloviei panstvi, zamek, lesy, pole, tovarny a bthvi co, meal milt' Konipasek vyvadet. Ut tak pilne nesmetal — a bezbotne se rozlenogil.

A jednou provedl stragnou hloupost. Popadne varn gro g, a jak se grogak spokojene pase, bum ho zrovna do hiavy. Graft jenom zakidel a fouk byl ten tam.

A ten hloup kluk, ten pasak, kter' si jit ddval tikat baron Konipasek, vidi misto hory grog t same — same smeti. A dobte se mu stab!

Ale od to doby potad Konipasek hledal toho grogaka. A jak hledal, nejedl a nepil, at se varn nakonec promenil v takoveho malinkeho ptdeka konipaska.

A ten ptdeek konipasek nyni se yam neustale honi po pastvinach a jen hleda, hleda ale naleza, jen koniely, vite, ty zelene a hnede, co skakaji jako blegky.

No a jeden z tech koniekt skoeil mi at na kdyt jsem psal, a vgecko mi vypoveal. A taky mi tekl, abych varn to nezapomnel vykladat a zrovna tak pekne, jak pekne to povidal on mne. Ted' to tedy vite, a tak dobrou noc! A nebud'te nikdy nerozvatni jako pasak — baron Konipasek.

Snook, Texas.

Mile Detska Besidko!

Ptichazim mezi vas s mojim prvnim dopisem do mile Besidky. Vgak neumim jegte mnoho Cesky east, ale myslim, to kdyt budu gist Besidku, to se naudim. Chodim do gkoly a budu mit jedenact rokii at 9. Cervna.

Jsem v pate bide. Moje gkola se jmenuje "Moravia". MUj ueitel se jmenuje pan Henry 8krabanek. Nage gkola ma etyti svetnice a take mame etyti ueitele. Vyuduji zde mimo meho ueitele je gte: sleena Emily Lee, principalka, pan John Elgik a sleena Lydia Dressler. V nagi gkole se tento tS7clen nevyueuje nasledkem kadieich zde nembel totit osSrpek a nachlazeniny. Ja jsem take byl tento t'den, nemocen na ospky.

Musim vam zase neco napsat o poeasi.

Meli jsme zde na poeatku tSrdne dosti velikou zimu, a dnes ut nam zase velice prgi.

Vypada to, ze zase bude pr get jak v mesici lednu. No. ut pro tentokrate musim ukoneft, protote nevim jak s timto dopisem dopadnu. Motna, to bude hozen do ko ge. Prosim pang redaktora, aby ty moje chyby opravil. Pozdrav na v gecky etenatky a eteDaniel Marek. nate mile Besidky!

Rowena, Texas.

Ctend redakce Vestniku:— Prosttednictvim Vestniku chceme vzdat upkimne diky elentm i elenkam tadu Pokrok Roweny Oslo 49. Mill Cleni tohoto tadu odpust'te nam, to pkichazime trochu pozde projevit Vam diky, to jste nam ptispeli vagi pomoci nag i milovanou matinku ulotit k veenemu spanku. Neni tomu je gte rok, co jste mnoho Casu ztravili u 'Atka nemocne nagi sestry Lenky, ktera dne 16. dubna vypustila svoji milou duti. Buda Ti zeme lehkou, nage mile sestro! Tato smutna udalost tak na nagi matinku zdrcujici• teinek, to mu nemohla odolat a skldtilo ji to v ptedeasnY hrob. Tedy mill eleni a elenkyne tohoto tadu, tet Cleni kadu Rytita KolumbovSlch a dr. Schiller, yam vgem uptimne dekujem. Tet velebnemu panu Pokludovi za bohoslutby v chramu Pane i u rakve zesnule na g i matinky, vgem clarctm kvetin a kdo doprovodil nagi matinku k veenemu spanku, Vam vgem hokrate dekujerne. Tet Hlavni tTr. SPJST. dekujem za vyplaceni umrtni pojistky Po nagi mile matinee.

Jegte yam vgem uptimne mnohokrate dekujem za lasku a namahu kterou jste prokasal i nagi mile matinee. Hojnost v geho dobre"No Van , pi''eji ditky v Pzinu zesnule, Anny Dorotikove.

Ve sti'edu, dne 14. bi:ezna, 1934.

eiTANKA pro ikoly

eesko-americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, ucitel a predseda Jednoty ueitelske v Praze.

mo-ty-lo-ve li-ta-li, ma-tevy to si-to? vi-ti-me le-to so-vy le-ta-ly vy-me-ta-te vy to? n rn v ne na mi no nir ne me na to no vo na, o-na, a-no, i-nu, no-vina, se-no, no-si, ne-se-te no-ve si-to, my ne-ma-me ne 16.-ny, u-to-ne-te ii-nST a-le ma-li-na u le-nu, ne-ma-te- no-ve vino? kit a ke ku ko ky ky ka na ke te ky ly ku-ki, ku-ku, o-ko, ku-na, kk-ta, ki-va, ko-vy, o-kovy, ko-va-li, se-ka-li su-ky u ko-sa-rni se-ka-li se-no, le-ki-me se, me, ko-va-li a to-ke ka-li-li, tu to-ku-te ka-nu-ly. p y

pi po pt' pu pa pe pa da po to pu ku pu-pa, pi-pa, pe-pa, pa-ta, pi-la, pi-vi, pa-se u pa-se-ky, pi-li pi-vo u py, to-pi-1i se a u-to-pi-li, pa-li-me to-pi-vo, ,ko-py-ty du-pa-li, lu-pe-ny ly. zsvn zi ze zo zu zST- za ze se za ,pa zy dy zi-ma, za-da, ze-11, vi-zy, se sa-ze, me-ze, ko-za le-ze do ze-li, vo-zi-li vo-zy se-na, me na ze-mi, ne-ka-zi-me ze-li-ny se ze-le-na-lye

Ve stredu, dne 14. brezna 1934.

Strana 13.

VESTNIK

-outtPwqmwarmEr"

AIUDR. CHARLES J. HOLLUB OZNAMENI tMRT1 61S. 2084. DO list. 1905. Rolnik. Cisco certefiko, to 4644, a die stanov opravnen .101ENOVAN tESTNICM KONSIJ2097. veetmo. jest k podpote v eastce $1000.00.

LIM REPUBLIKY CESKOSLO2084. Jos. H. Macek od radu oe2096. Anna Doiotik od radu PoVENSKE. sksi Prapor cis. 24. zemtel dne 1. krok Roweny cis. 49., zemiela dne unora 1934, star jsa 78 rokft, na- 13. ftnora 1934, v stall 59 letech RESOLUCE SOUSTRASTI. sledkem seSlosti vekem. Ptistoupil na Influenzu a glueovou nemoc.

1. eervence 1897. Na odpoeinku. K Jednote ptistoupila 12. zati My, nig epsanY resolueni vSTbor ; Cis. certefikatu 1367, a dle sta- 1905. Cisco certefikatu 3069, a dle vyslovujeme jmenem radu,Moravnov opravnen 'jest k podpote v stanov opravnena jest k podpote ska Orlice cis. 145. na g i hludastce $1000.00. v eastce $1000.00. bokou soustrast, br. far. H. E. Be- I 2085. Jos. Kubitza od "radu 2097. Aneika Jureeka od radu sedovi a jeho man gelce, nad od-' nis Cis. 25. zemtel dne 1. finora' Svoboda Cis. 75. zemtela dne 21. chodem jejich dcery 1934, star jsa 37 rokti, nasledkem fmora 1934. v stall 80 letech, naMarivine, srdeeni vady. K Jednote ptistou- sledkem seglosti vekem. K Jednote ktera zem •ela dne 2. brezna po pil 6. eervna 1915. Delnik. Cisco ptistoupila 23. btezna 1898. 6islo pet tydnil trvajici nemoci. Bah certefikatu 4017, a die stanov o- certefikatu 19824, a dle stanov oVas poteg pravnen jest k podpote v eastce pravnena jest k podpote v eastZa rad Morayska Orlice els. 145. $1000.00. ce $250.00.

Ludvik Vanduch, 2086. AneZka Polansky-Janak od S bratrsk3"7 pozdravem, F. W. Beseda radu Svat. tech ' J. R. Kubena, Cis. 74. zemiela Frank Hegar, taj. H. ftadu. dne 16. ledna 1934, v stall 66 leresolueni vYbor. tech, na plicni zaduchu. K JedDemo v Penelope dne 10. brezna note ptistoupila 21.' ledna 1913.

1934.

Oisio certefifatu 4273, a dle stanov opravnena jest k podpote v RESOLUCE SOUSTRASTI. eastce $1000.00 2087. Jan Zak, od radu Pokrok My, nigepsanY resolueni vbor vyRoweny Cis. 49. zemtel dne 3. 11MUDR. CHARLES J. HOLLUB. slovujeme jmenem radu Morayska flora 1934, sta.r.jsa 67 ron, na ne Orlice cis. 145. nagi hlubokou souDr. Hollub narodil se na fume moc ledvin. K Jednote ptistoupil strast br. Anton Buzkovi a sestfe u Schulenburgu (Moravia) dne 25. 11. Unora 1906. Rolnik. Cisco cer- PODEBRANt PRS ZACHRANEN. Prairie Du Sac, Wis. 3. fm. t. r.

Marii Buzek, nad odchodem jeji tijna roku 1900. Jeho rodide jsou tefikatu 3078, a dle stanov opravR Man&lka mela obavu, maminky rozeni v teto zemi a to otec ye nen jest k podpote v ea.stce $1000.00 dostane raka do prsu, kteAnny ctrubai", statu Iowa a matka v Texasu. rY se podbirai, ale Nonat 2088. C. L. Drawe od radu Pok. ktera zemiela po kratke nemoci, ve to pekne vyledila a ona je Otec Dra. Holluba, J. M. Hollub Texasu Cis. 1. zemtel dne 8. staki 75 let. Budi g ji zeme lehka! 'Zije se svou man'telkou na temte flora 1934, star jsa '77 roku, na ra- upine zdrava. Posilam na jinou Za rad Morayska Orlice eis. 145. majetku, kde byl jmenovanY rozen. kovinu. K Jednote ptistoupil 14. $1.05. S Actou F. Ma,tou gek, Rt. 1, Box 37, Ludvik Vanduch, Waubum, Minn.! 8. fm. t. r.

Graduoval vojenskou akademi srpna 1910. Barvit. Cisco certefikaF. W. Beseda Nei jsem zkusil Nonat, vyhazel "San Antonio Academy" v San tu 19566, a dle stanov opravnen Frank Hegar, jsem mnoho penez na, rozliene Antonio, Texas. Po obdr2eni di- jest k podpote v eastce $250.00. maste a vAe bylo jak by penize resolueni vYbor.

2089.

Julie Sabigula od radu La- hazel do vetru. Kddto Nonat tplomu lelarnickeho "Ph. G." z teDino v Penelope dne 10. bkezna xasske university pokraeoval na skavost Cis. 70. zemtela, dne 6. A- einkuje na kaidou bolest. Nyni ji1934. teto instituci v pliprave ptedme- flora 1934, v stall 54 letech, byla non mast nechci. Radim kaklemu, pfejeta automobilem K Jednote kdo jegte Nonat nezkusil, by tak decinske.

Cena za Nonat je velice neRESOLUCE SOUSTRASTI ptistoupila 14. fmora 1904. Cisco udinil.

Po nekolikaletem studiu v Tepatrna, k ptirovnani leeivosti jacertefikatu 4848, a dle stanov okou kona. Vg em etoucim Nonat Velmi hluboce dotkla se nas mi- xasu odejel do t eskoslovenska a pravnena jest k podpote v da„- odporouei Matt. Srnka. vstoupil na staroslavnou universitu Na suche bolesti se da nova mi.nulY tYden zprava o nahlem a neKlrlovu, kde dosahl titulu dokto- stce $1000.00. plast', kdyi prvni jig na tele nedrgi. oeekavanem skonu 2090.

Anna SloKrupa od radu ra veSkereho lekatstvi, v roce 1927.

Vyteka-li z rally mnoho neeistoty br. J .J. Kubeny, van Jihu Cis. 26. zemiela dne 10. dava se nova naplast vicekrate nag Navrativ se zpet do rodne Amesyna to nag eho cteneho tajemnika Anora 1934, v stall 67 letech, na 2 krt denrie. Prava, mast' je s Trade Hlavni tradovny S. P. J. S. T., a riky, pracoval po dva roky v ne- srdeeni vadu. K Jednote ptistou- Mark mocnicich, aby se tak dukladne pani J. R. Kubenove. pila 16. pros. 1906. Cisco certefiptipravil pro svoji privatni praksi.

61enove radu Jaro tlumoei timto katu 1848, a dle stanov opravnena Otevtel fltadovnu v budove le- jest k podpote v eastce $1000.00. cele pozUstale rodine zesnuleho br.

J. J. Kubeny jejich velikou ileast katskYch ved (Medical Arts Bldg ), 2091. Kagpar Zatopek od radu ye ztrate Va g i a uprimne citenou ✓ roce 1929, kde doposud pftsobi Vernost Cis. 51. zemtel dne 15. ft., jako lekat a operator.

Cena je 50c a $1.00, po gtou 55c soustrast. flora 1934, star jsa 65 rokil, na a $1.05. V Teasu gadnY cestujici Za rad Jaro, eislo 130: Za, doby jeho studii v Praze srdeeni vadu. K Jednote ptistou-, pedlak pro nas Nonat neprodava.

Anton Rotrekl, skoslovenske, seznamil se s roze- pil 12. list., 1905. Na odpoeinku.I Nema-li ji vas lekarnik neb mistJ. F. Bougka, nou Praankou, se kterou se tiZe- Cisco certefikatu 10679, a dle ni jednatel, plate na na gi adresu : V. J. Ondrugek, nil a do teto zeme ptivezl. Jeho nov opravnen jest k podpote v daMARIE LEIBLINGER & CO. resolueni vYbor.

P. 0. Box 285, Altadena, California man'Zelka bude vykonavati sekre- stce $500.00. tatskou praci konsularni v Hou2092. Hy J. Lindsey od `radu Kostonu.

RESOLUCE SOUSTRASTI. mensky cis. 20. zemtel dne 15. ftttadovna deskoslovenskeho kon- nora 1934, star jsa 44 roku, byl Jelika se Trani Vesmiru zali- sulatu bude se nachazeti v budove zasttelen. K Jednote ptistoupil 13. bilo povolati z na geho stredu spo- Medical Arts Building na sedmem srpna 1922. MestskY marsal. CIposchodi, tedy v tem2e mist& kde slo certefikatu 8497, a dle stanov lubratra s pomoci teto bezpeene a spojsou ordinaeni mistnosti Dra. Hol- opravnen jest k podpote v eastce Jos. B. Jeie, lehlive piipravky, le g pfinesla alevu a pomoc tisiciim za kterY skonal po kratko trvajici ne- luba. $1000.00 Nice jak 50 let.

Konsularni einnost zapoene v moci dne 28. anora 1934, je gte v 2093. Julie Hru gka, od radu Pok. kratke dobe a otefteni jeji bude Neobsahuje im veku 43 let, 11 mes. a Moultonu Cis. 27, zemtela dne 15. nejlepg ikodlive 11 dni, a pohrben byl dne 2. brez- oznameno jak v americkSrch, tak finora 1934, v stall 47 letech, na drogy. eeskYch novinach. ✓ na, na katolickem hibitove v Sealy, asthmu. K Jednote ptistoupila 11.

Cena 25c a 50c. ttad honorarniho konsulatu ee- dubna 1909. oislo certefikatu 22, Texas.

Dpstaiite si laskoslovenskeho bude zahrnovati A jelikog zesnulY byl povinnosti a dle stanov opravnena jest k hey jegte dnes dbalYm elenem, sloutie radu nagemu krome statu Texas i stat Oklaho- podpote v eastce $1000.00. ; od sveho lekarnika n e b poctive co tajemnik po mnoho let mu a Nove Mexiko.

2094. Jos. J. Muhlstein od radu piste piimo a jsa vzornYm obeanem, my, nige Nova, Morava cis. 23. zemtel dne nam. Uvedle podepsani spolubratri radu 6. echoUsnegeno opis tato resolute za- 12. fmora 1934, star jsa 51 rokft, ' jmeno sveho lekarnika. slovak eislo 141, ku kteremu zesnu- slat k uverejneni v organu Jednoty, na zapal plic K Jednote ptistoulY path' od zalo geni radii, a eleni opis zaslat poziistale rodine, a tag pil 13. srpna 1905. Rolnik. Cisco W. F. Severa Co. resolueniho vYboru, jmenem zmi- zanesti ji do protokolu radoveho. certefikatu 10373, a dle stanov, Cedar Rapids, neneho radu vyslovujeme uprimne Dino v Sealy, Tex., dne 5. brezna opravnen jest k podpote v east-1 03 Iowa citenou soustrast rodine zesnuleho, 1934. ce $500.00. nad ztratou jejich man gela, otce, a 2095. St. Schwirtlich od radu I Jos. Tagka, Vesmir Cis. 61. zemtel dne 20.! nageho spolubratra. Zesnulemu buLeo Jan, diz lehkou, a Bidi potei poFrank Petrusek, fmora 1934, star jsa 72, rokft, na! rakovinu. K Jednote ptistoupil 26 zAstalou rodinu. resolueni

Nage rovy

NONAT ar.a.tAilx . Coe

ZASTAVTE TEN ,AEL

Strana 14.

Stroje poninene kosmiekou energu. Znamy treenec MikulaS Tesla oznarnil vefejnosti, po mnohaletem Usili se mu podatilo objeviti princip, na zaklade ktereho lze poukt kosrnicke energie jako2to sily pohonne. Na zaklade toho, co objevil a zjistil, prohlu§hje Tesla, 2e milZe tuto energii v neomezene mire bezdratove rozvadet po celem svete. Je toho nazoru, to v blizke budoucnosti bude mono jeho objevu vyutiti prakticky. Tesla nalek mezi nejznamenitejk americke techniky a jeho jmeno zaruduje jig samo seriosnost teto zpravy. Byl spolupracovnikem a v jiste mite i soupetem velkeho Edisona. Je to ptedefSim v oboru elektrotechniky, v nem2 si Tesla ziskal svymi objevy velike zasluhy.

Svym pihrodem je tento vynikajici americkY technik Jihoslovan. Co je tato kosmicka energie, jejI2 vyukti umo gruje Teshly vynalez? Kosmicka, energie neni jedna je diva, nYbit je jich mnoho. Nejbli2e domnenka, ze v tomto pripade bah snad o vyukti ohromne energie sluneenich papr• tim zpusobem, 2e by Se pternenila v elektrinu. Je to stark problem, o kterY se jiz mnoho ueenct pokouSelo. Jak znamou z novinatskYch spra y, docilili prY nedayno take ruSti technikove na tomto poll jistYch vYsledku. Doposud vSak pracovni efekt takto vyukte energie byl tak slabY, 2e by se to technicky nevyplacelo. JinY zpilsob vyutiti sluneenich paprsku spoeiva v jejich pfemene ✓ energii chernickou. Pokusy v tomto smeru konal nemecky udenec dr. Lange, pokusy, . velmi jejich vYsiedky vedecky –jsou rovne 2 cenne a zajimave, technicky hospodatsky vSak take dosud nezuktkovatelne. Nehi vSak znamo, zda Tesluv vynalez zalaen je praye na zuktkovani teto sluneeni energie. JinY druh kosmicke energie je gravitace, ktera vSude na povrchu zemskem ptsobi a ji2 rfrznYm zpilsobem se vyrdiva. Hraje nepfimo lohu u ruznYch strojil, jest slorai k ziskavani pohonne sily, na pfiklad tam, kde z vodopadu ziskava se elektrickY proud. Pfi teto pfemene sil gravitace zemska je velikym nitelem. Dale je to gravitace dill ptitakivost mesice, zpirsobujidi pohyb velkYch vodnich mas mot' a oceanir, zjev znamY pod jmenem pfilivu a odlivu. Take na tomto poll existuje jig mnoho patentovanYch projektil, jak teto energie vyukti, hospodalsky jsou vaak i ty to vynalezy stale neproveditelne. Konedne jina kosmicka energie, o ktere v pfitomne dobe se velmi mnoho mluvi v souvislosti s pokusy o let do stratosfery, je ono kosmicke zateni, ony pronikave paprsky, ktere ptedevSim ye vySSich vrstvach atmosfery je jeate mnohonasobne vetai nest paprskt rontgenovYch. 0 privodu a neincich tohoto zdhadneho zafeni, ktere k nam ptichazi z vesmiru, vime doposud jen velmi mak) a na jeho technicky vyukti neni jeSte ani pomySleni. A tak novy Tesluv motor zustava, stale stoprocentni ho,dankou., kterou svetu mush zodpovedeti jen jeho objevitel Sensadni pokusy s radiovYmi vinami do 5 Italska vefejnost, zejrnena vedecke • kruhy, sleduji s napetim vYsledky velmi zajimaveho pokusu, ktery byl nedavno proveden na nej yySSi vedecke pozorovati stanici sveta, na Punta, Gniffetti u Monte Rosa, ve vYASi 4559 yarn. Bylo totti2 zavedeno radiotelegraficke spojeni kratkYmi vinami mezi obserbatofemi Regina Margherita a Instituto Mosso. Je to prvni vetai prakticky pokus s radiovYmi vinami do 5 yarda, kterYm Marconi v posledni dobe venoval z ylaStni pozornost. VYsledek byl ptekvapujici.

Signaly byly dobte slySeny, ba mohly byti zachyceny a registrovany i v Milane. Nove radiotelegraficke spojeni ma dvoji vyznam: za prve pro zachranou sluzbu, za druh y pro observatorq samotne, jim2 se tim usnadni veSkere vedecke prate. Budou neustale ye spojeni s ostatnim svetem, coA dosud nebylo moano, nebot' telefonni vedeni bylo east° snehovYrni spoustami a boutemi zptet•11{:_nO

VESTNiK

Za maavosti.

Vyntivani sluneeniho tepla. Sluneeni motor zaklada se na vyukti tepla sluneeniho.

System Shumanntv, v Egypte zatizeny k 1)0136,neni pump vodnich k irdeltim zavodnova.cim, zalek z dlouhYch parabolickYch zrcadel v podobe rovnobetnYch 21abu, v jich ohniskove linii naleza se plochy plechovY kotel, vodou napineny. Zrcadlovy kab se volne otadi, taMe je stale proti slunci obraden. Odralene paprsky sluneeni dopadaji na kotel a jejich teplem meni se voda v pare, jest pohani parni stroj. Motorii sluneenich dosti hojne se ukva, take ye Stfedni Americe. Sluneeniho tepla poutiva, se v Los Angeles v Kalifornii v tamnich donracnostech y e velike mite. V blizkosti rhesta naleza se sluneeni motor, kterY ve dnech sluneena se uvadi v ainnost. Tento motor vypurnpuje za kaadou minutu 42 hl teple vody, ktera se rozvadi po celem meste pomoci rour. AlQ take na sti-echach jednotlivYch domt ye meste nachazeji se takova, zatizeni, ktere, ohtatou vodu rozvadeji rourami do vaech byte v dome, tak .ge se s prospechem a lacinYm zpusobem domacnostem dostane se tepid vody a neni,zapottebi 2adneho paliva, ani drahello uhli a dtivi k ohfivani vody poukvati.

Los Angeles ma tak pfiznivou polohu, ze behem roku 300 dni slunce sviti, ktere tamni obyvatelstvo pro sve domacnosti vyrdiva, a to skorem po celY rok zdarma.

Energie zivouci hmoty. Na vSednich padech kolem sebe nemUe se do to miry sldovat skuteene obdivuhodna, geochemicka energie aivouci hmoty, jako na nekterYch druzich nizsich kvoeichri. Tak na pfiklad atheti termiti mnai se neuvefitelnou rychlosti. V normalnich jejich koloniich kiade kralovna-matka vlastne stale, po celY sviij 2ivot, a east° at po dobu 10 let, s obdivuhodnou pravideinosti a pfesnosti. Byly pozorovany pfipady, kdy kladla 60 vajidek za minutu, tak'te za 24 hod. nakladla 86.400 vajidek, tedy vice ne ts 30 mil. za dobu jedineho roku. Jine druhy parasitil, jako na pf. hlist, tasemnice a motolice, mohou naklasti za jedinY rok a2 100 milionu vajieek, coA ptedsavuj20krhtel.Navnic, ktefi se mnok delenim sveho tela, jsou v tomto smeru jeSte zajimavejk, bylot' vypodteno, to potomci pilvodniho individua, kdyby bylo mhgno jim poskytnouti dostatedneho prostoru a vykvy k vYvoji, vytvofili by za dobu pouhych 28 dni masu live hmoty, rovnajici se objemu zemekoule. Bakterie, Mich se takta neobydejne rychie, jsou site o mnoho menSi, ale zato jejich schopnost rychleho mno2eni je tim vetai. Kdyby hestaly jejich mnaeni v testa pfekalky vSelikeho druhu, byly by s to v neuvefitelne kratke dobe vytvofit nepfedstavitelne energie. Jejich mnoleni je tak zazraene, 2e bakterie, pochazejici z jedineho pirvodniho individua, mohly by snadno za 36 hodin pokryti ye forme slabe vrstvy celou zemekoutedy vykonati praci, ke ktere by pottebovaly traviny nebo hmyz nejmene nekolik let.

V ureitYch ptipadech bakterii rovna se rychlost doby davani dalkho 2"ivota a geochemicka, energie jejich mnc4eni kolem zemekoule tamer 330 yardfun za vtefinu, tedy rychlosti zvuku. Dostadilo by tedy puldruheho dne k obklieeni zeme.

Velikost prostoru a velikost zivocichu. Je jiz delSi dobu znamo, 2e velikost prostoru, v nem2 tiji 2ivodichove, ma vliv na jejich velikost. Nedavno byly konany pokusy na motYlech. Housenky byly uzavfeny v tesnYch dobach s dostateenYm mnhtstvim potravy.

Ukazalo se, '2e vyvijeli pies vaechnu hojnost potravy menSi motYlove nest za normalnich okolnosti. Prvni ptieina toho je, 2e Skodlive pusobi hromadeni velkeho mnastvi vYmetft Vedle toho si housenky vzajemne pfe-

Ve stredu, dne 14. brezna 1934. kaeji a nemohou se dosta.tedne vykviti. Zajimava je take silna hmrtnost a snitena plodnost. Takove pokusy mail yYznam i pro pomery ye volne pfirode, kde za velkYch epidemii tisni se tisice housenek na tzkem prostoru. Take zhoubnY vliv velkYch mast na lidskou spoleenost po strance biologicke dochazi zde aspori dasteeneho osvetleni.

Zeme ztrati sveho priivodce vesmirem. Ze rnatiece Zemi hrozi toto nebezpeei, zjistil podrobnYmi pozorovanim a vYpoety francouzskY astronom profesor Muniac. Zatim se ovgern nemusime obavat, ze Mesic jednoho vodera se IA neobjvi a t'e basnici ztrati lektou rekvisitu pro sve lyricke pisne, nebot' si jej zatim Zeme udrk jiste na miliony let. Pres jeji pfitakivost v'Sak se Mesic pomalu, ale jiste vzdaluje. Zatim o 20 metre za tisic let, pozdeji bude vzdalenosti ovaem priby'vat. Prof. Muniac odirvodriuje tento fikaz ubivanim zemske energie, jet pry take zvolfruje vlastni pohyb Zeme rotaci kolem sve osy — take se za kaklYch 10.000 let den o jednu vtetinu prodluthje.

Nove smery v Americe. Te2ke easy mely v mnohem smeru vliv na dnegni Ameriku. Maloktera automobilova tovarna, vyrabejici normalni stroje, pracuje na pino, a draMi vozy se prodavaji velmi males Za minuly rok na pt. prodala jedna takova, tovarna jen 4000 vozil, zatim co jeji vYrobni kapacita eini 175.000 vozir roene Hlavni zajem konstrukteru se soustfed'uje na lehkem fazeni rychlosti, volnobehu a nezavislem odperovani, v kteremko smeru zlvaSte se odekavaji znaene pokroky. V poslednim Case se pilne zkoOeji nejrtiznejSi kombinace kovil pro valce a pisty. Take novY zptsob servobrzd, ktere nebudou vy2adovati vetai net je tfeba na seMpnuti akceleratoru, se prave dokonduje. RozSitovani a zlep'Sovani silnieni site deje se tempem ptimo horeenYm. 600 mil ujeti za den, neni pro prOmerneho Ameridana 2adnou z ylagtni turou. OvSem, vozy mush drieti krok s timto rapidnim vzrustern krasnYch silnic, nebot' Ameridane jezdi radii v lacinYch vozech pomerne rychle. Co se tYde tovaren, jest zde hla.vnim einitelem velka, cestovni rychlost. Je at k smichu pozorovati v takoye tovarna, jakYm zpusobem se montuji tlumide narazil. Mechanik, povetenY timto ukolem sedi na ja.kemsi ptivesnern voziku, ktery ptipne na zadni osu vozir, ktere sjildeji s pracovniho su, a behem techto nekolika metro, nee vaz dojede na zkuSebni buben, horedne se snak ptitahnouti arouby na tlumieich naraza.

Zde jest nejlepe videti, do jakYch extreme se cles pracovni system zorganisovati. Ovgem zerne, kde jsou automobily tak lacine, jako v Americe, mute si to dovoliti — nehlede k tomu, ze ty Arouby drk dobte. ..BezhluenY vuz poulieni draw byl sestrojen sestrojen v Americe peel studijni spolednosti poulienich drah. Pokusne jizdY byly pfekvapenim i pro odborniky, nebot' tento prvrii bezhlucny tramvajovy virz pohyboval se tak tiSe jako moderni autobus a jedinY zfetelny zvuk zplasobovala jeho kladka pro odber proudu. Hlavni podil na Uspechu mela bezhluena kola, opattend gumovYmi tlumiei.

ZaveSeni kol v ramu je provedeno v gume, aby odperovani bylo co mokra, dokonale.

DalSi novinkou je pohon kol pomoci aenku a arouboveho kola, obdobne jako je tomu u luxusnich automobile. Kontroler nove konstrukce umokluje rychlejSi a plynulejSi rozjezd. Brzdy jsou elektricke a hydraulicke.

Znalci soudi, to bezhludne vozy budou dolorou zbrani poulienim draham proti souteautobirs0.

Neodchazej od nikoho a neopouStej nikoho od sebe, ani2 bys mu tekl, neco pfijemneho.

Cloy& mnok sve Stesti tou merou, kterou je skYta. druhYm.

Ve stredu, dne 14. bi'ezna 1934.

GEO.E.KACiR

VESTN1K V2DY CILA A CIPERNA.

"Kahle tti tYdny u givam Alley PRAVNIK Dra Petra Hoboko," pi ge sleena Vvtizuje yeekere soudni a nrivni Helena Sonnemanova z Rochester, zalezitosLi. abstraktv. nosledni N. Y. "Nejsem nemocna, ale povide. atd WEST. Telefon 146.

TEXAS. maha mne pravidlovati stteva a dava mite zdravY spanek. Trpela jsern velice dlouhYmi bezesnYmi hocemi, avgak posledni dva roky, co ugivam Hoboko, te gim se dobremu posilujicimu spanku. Pri mem Vvtizuie yeekere soudni povolani musim bYti skoro neustazfilditosti ne na nohach a to nine znaene Ufadovna: 821 Bankers Mortgage Building. Dies ulici nauroti Kress vyeerpavalo, nyni ale se eitim budove vgdy eilou a eipernou." Poznate HOUSTON. — TEXAS. dobrou pomitcku k udrgeni do-. breho zdravi v u givani tohoto Casem vyzkou geneho bylinneho leku; jest ureen povzbuzovati pochod oESKY PRANNIK zagivani a vymegovani. NemtftePoradv noetou Si: soudv vinde. te-li jej dostati ye vagem soused301eta zkne'enost.

Pibeim $150.000.00 na 6% firold. stvi piste o informace Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 WashYOAKUM, TEXAS. ,ngton Blvd. Chicago, Ill. —._)0 OpatrnY. "Egonku, ueitelka pi ana jig ptijde. Umyl ses?" — "AZVBROLBKAR no, mami." — "Ugi take?" "Prove, Municipal Bldg.. kde ona sedi, ano."

TEMPLE, TEXAS DEVfTI DESETINA.M Dpi. SE Leef veeckv nemoce zvitat a lest k Bingham kdekoliv na zavolani.

PREDEJITI. Telefon: Dial 3557.

C.H.Chernosk' pRAviffic Emil J. Motis

Dr. 0. T. Booth

INININAINII■0411111.0•11■11.111111.1•1■0400.411.0■MMIN,,tp......

POHREBNI SLU2BA Distinktniho charakteru, za ceny velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, dat: "ipinou pohrobnickou slutibu nejlepgiho druhu, za ceny velmi mime.

Jame nejlepe vypraveni nejmodernejaimi pohtebnimi auty a v gemi jinymi pot •ebarni, vykonavati prac' spolehlive, moderne a pattiene.

EDWARD PACE Pohrobnik, Temple, Texas tlen S.P.J.S.T. Jednoty IM,41111100111111114.0111111.111110.!0.111.41111.001100,11111*041 ■041■04111111.11111

Z'VLASTNI NABIDKA! Za pfleinou rozeiteni adresate dam odmenu 50 centld za 10 jitter' a adres tomu, kdo pogle $1.00, dostane za $1.50

TOUPALOVA LINIMENTU Tato nabidka jest dobra na kratkou dobu, proeei jednejte hned. Poglete eek anebo M. Order s objednavkou na: JOHN TOUPAL,

Caldwell, Texas. (dz) PitiRODA STARA SE 0 VAECKO.

Dev'et desetin yeech nemoci ameriekeho lidu mute blfti yystopovitno, ze poehazi od zacpy, txrdi lekati. Zacpa vrhne do telesneho system' jedy, ktere seslabi kaidS7 organ v tele a nfisledek toho jest, ge lehce elovek se stane obeli zfirodkii, ktere jej naoadnou. Hled'te ptedejiti zacpe a piedejdete deviti deg, tinam viech nemoci, jejich nfisle-1 dovitSrch bolesti a finaneni ztraty.

HERBINE jest dobd stall bylinnSr lek, jeng uleYi zacpe ptirozenm• lehkYm a ptijemnSm zpiisobem. Na prodej v Old Corner Drug Store, West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Tex., a viech nach.

(3)

aludeCni uleva bez nepiijemnosti.

"Riverside, Ill., 2. nnora. — Brala jsem rdzne pilulky a tabletky proti zacpe a vgdy jsem mela bolesti po ugiti. Ted' mite tetieka poradila.

TRINEROVO HORKE VINO a skuteene, tento bajeenY lek dinkuje beze vgech neptijemnosti.

Miss. Mildred Velez." Trinerovo Hake Vino je mirnY proei gt'ujiei prosttedek, kted nedra gdi ledviny. Behem 44 let miliony trpicich shledali, ge je to nejlepgi lek proti zacpe, nechuti k jidlu, plynum, boleni hlavy a neklidnemu spanku. Ve vSech lekarnach.

Jos. Triner Co., 1333 Ashland, Chicago, Ill.

KdYi lidske telo bylo stvoteno, pi'froda postarala se o yeeeko. Kdyi Cloy& ma onemoeneti, ptiroda poplagne signaly, aby nas varovala. Tuditi, kdyi rage deti ye spanku sktfpaji zuby, nemaji-li chuti k jidlu, trpi btienimi bolestmi, syedi je nos a prsty, muzeme ptedpokladati, re mail eeryy. Jestli jsme moudti, tak ihned koupime lahey "White Cream Vermifuge" a jiste i bez nebez peel, eervy z Vela vyieneme. Tirnto zpilsobem uvarujeme se &ski jidelna, restaurace pied yelldm nebezpeeim a i osudn3ich a pivnice nfisledkii. "White Cream Vermifuge" 714 PRESTON AVE. stoji pouze 35e Miley a mete ten.

Houston, Texas. to lek koupiti u: Old Corner Drug Jos. Kaut, majitel.

Store ve West, City Drug and JewelTelefon: Beacon 31734. ry Company, Temple Texas, a ve Pravidelna jidla a lun6e. viech lekernaich.

(2) Nejlepgi soudkove a lahvoye pivo, Dor TAROKY muzete opet dortizne druhy vina a doutniky. stati za $1.75 hru, patou v3VaMluvime eesky. cene. Objednavky posilejte na 6eHoboko stale na sklade. chosiovitk, West, Texas. (dz) Zylietnf sto/y pro rodiny.

RED FRONT

Strana 15,

DOSPEV MOHOU DOSTATI Dk...SKE NEIVIOCE. Dospeli hde mohou a easto trpi, eetsidmi nemocemi. A obyeejne maji v daleko nebezpeenejef forme nei' deti. Na ptiklad: Mnoho dospeUch lidi trpf Zervy, ac mnozi se domnivaji, 'tie tato nemoc yyskytaje se pouze v detstvi. Zaeasto veliee trpi a ug ivaji drah-Seh lad", anii by tugili, ze eervi jsou ptieinou jeji.th choroby. A pfec, ptiznaky jsou ty

same jako u deti, ztrItta chuti k jidln, Anita telesno vahy, sitipeni nepokojr47 . spanek, svedeni nosu a koneeniku, bti gni bolesti. Ten samy lek, kterS7 jiste a negkodne vyhani rdzne druhy eervikd v detsk:cch padeeh, pfisohl s qsledkern i pH dospelS7eh White Cream Vermifuge na sklade u: Old Corner Drug Store ve West, City Drug and Jewelry Company, Temple Texas, a ye vieh (1) lekernich.

Bolestna vzpominka.

Se srdcem bolesti napInenim, vzpomineme, preive jeden rok, dne 1. biezna, co se s nerni rozloueila a na veenost odebrala naie draze milovane mamiCka, manielka staaenka

THEREZIE MACHU, ktera odpocive. na Narodnim h •bitove v Taylor, Texas.

Vy site v hrobe spite, ale my teak ° na Vas zapominame, a teiko je nam, kdyi na Vas vzpominame, ale marne nage myilenky stale dli u Vas..Velky bol zpasobil nam Vas odchod.

Srdce nage krutirm bolem se sviraji a ea slzami se zalivaji fo, zarmutku. Co viak lino zeme pojme, nikdo nenavriti. 6, jak radi bychom se s vami jegte jednou se gli a spat•ili Ves milovani zrak a obliZej. Marne na ge touhy a hledeni, neni Vas vice mezi nami. (5, drahe oei, verne srdce, neblaiite nes la vice. St§skix se nam moc po vas, spi sladce, na ge draha, milovane maminko, manielko a staienko, daimej sladky sen. My na Vas nikdy nezapomeneme. V klidne Wino zerne, lehkou, jsme poklad sladlcf. Tam jia bouie ani vanek, nerugi Vas sladkix spanek. Spi sladce, drahe manielko, maminko a staienko. Bud' s Bohem! Nikdy na Vas nezapomeneme, dokud nis Pan Mb take nezavola.

To VAm prejf, zarmouceni MANZ. EL, DiTKY A VNUCI.

Kdyti Vam prodame naSi slutibu, snahou nagi jest dati, co Vam Addna ledajaka prate gadnY lacinY path za Va ge penize material. Vgimnete si nekolika nagich cen nine: Bezbolestne vytileni 50c ati 31.00. Vypineni od 50c nahoru. Korunky a rndstky $5.00 od zubd a vfge. DobrY chrup zubil $10.00. Zvla gtni $12.00, J. It. POINDEXTER, zubni lekai Temple, Texas.

Nad Powers Lekarnou,

Nejrychle ji do t eskoslovenska

BREMEN • EUROPA RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete ptimo do Prahy bez ptesedani Nebo eestuite na oblibenYch Expresnich Parnicich:

HAMBURG - DEU'TSCHLAND ALBERT BALLIN - NEW YORK OKRU2N1 LISTKY, TRET1 a NEW YORKU do PRAHY a Zpet

18 11.50

a 'dee. eh kabinovych lodi. nei pravidelne odjezdy proslulSr Roy VST teene Zeleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

Informace u vakho agenta nebo u

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 1034 MAIN STR., HOUSTON, TEXAS.

Ve stic edu, dne 14.

vESTINiK

trana 16.

Dobi'e PRODEJ. koli zena holirna, (Barber Shop) ve Flatonii. Dobra, plilelitost pro ee-' skeho holi6e neb ye meste i v o-

OZIIELZ1.0, Kaaela All political advertisement must be paid in advance.

NiZe uvadime kandidaty, kteti vas Zadaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, dne 28.

Cervence 1934.

TOM F. HUNTER za guvernera.

WALTER C. WOODWARD za statniho vrchniho navladniho 0. H. CROSS za kongresnika z 11. distriktu.

Okres McLennan: W. B. MOBLEY za Aerifa: GIBSON GAYLE za odhadelho-vYbereiho dani JOE ALEXANDER

Dr' Mali kukatka: Bile, eerne Zlute, hnede Leghornky, Ankonky tease michane a michane druhy 100 za $6.30. Barred, bile, Partridge Rock, Silver Laced, bile Wyandottes, Reds, $6.50. Anstrolopes tmave Cornish 7.00 za sto; patovne vyplaceno. My posilame C. 0 D. a take posilame 25 a 50 kutatek v pomeru za stejnou cenu sta kukatek. Von Mindens Hatchery

Fayetteville, Tex.

za Okresniho Komisate — County

Commissioner.

TEMPLE, ' TEXAS Zveme vas k navgteve nageho obchodu a ku koupi vagich velikonoenich potkeb.

Naleznete s nami pani F. F. Le gikarovou a pi. Janie gimkovou, ktere jsou pohotove vas obslouiiti a bYti varn napomocny s vYberem pre koupi Velikonoeniho zbogi.

V na em obchade ,aleznete zazoby noveho a moderniho obuvi pro celou rodinu, muiske a chlapecke obleky, damske 'kabity a gaty.

Naleznete, ge nage zosoby jsou upine, tak ge v obcho:1, naS'em muaete dostati vS'e k oble'deni cele rodiny.

Nate utvadime nekolik lad, ale v obchode naleznete jegte mnoho jinYch.

HARRIS MILNER za Serifa — Sheriff.

Dar Prodam levne, liheri pro 250 vajidek, zahtivek a jine. J. P. Kledka, Rt. 1 East Bernard, Texas.

(18-19)

"V btvalem miste Old Papa Georges"

(16-dz.)

DIP Uvedomuji hudebniky, ge delame natrubky (Mouthpieces) ktere mrige hrati nekolik hodin bez JOHN DOLLINS za zastupce els. 1. okres McLennan pro ithechny plechove nastroje, na finavy. KrasnY solovy ton. SpraJ. E. BATSON vujeme vgechny nastroje, tea zlatza okres. superitendenta gkol nicke a hodinatske \Teel. Pate o Okres Ellis. podrobnosti na: Slovieek Music LYNN B. GRIFFITH, Waco, Texas.

(11-dz) House, za kriminalniho okres. navladniho.

FARMA NA PRODEJ! Okres Matagorda.

OSCAR BARBER, eislo 387. — 160 akril dobreho za Okresniho Soudce — County pozemku, nalezajiciho se 3 mile od mesta Ennis, 150 akrri vzdelaJudge. no. Proda se za dluh. Vella lace!

R. A. KLESKA 5ERVENKA A VANZaURA za VYbereiho Dani — Tax Collector West, Texas.

JOHN VACLAVICK

RYtHLE ZAHOJENA S Pom061,-

Muiske obleky, vgechny 'love vzory a latky

$9.85 —$14,85 MuZske svatedni klobouky

gTEFANIK efs 142 V HOUSTONU — sehraji —

V NEDELI, DNE 25. BkEZNA y e sve sini na Cottage Grove

PODZIMNi lira ze Zivota o 3 jednanich Napsal V KosteleckY OSOBY: pi. B. Suldova Pi. Novotna, majitelka hostince pi. S. Kelarkova Hela, l Standa, l jeji deti p. B. Walla iteho •, velkostatkat p. Fr. Bedan, st.

Zeman, 1. p. St. Valeik Starek, p. L. HlavatY studenti Dolfik, p. J. Kahanek Franta, p. Fr. Beean, ml.

Ema, sl. H. Valdikova, Meta, sl. M. Voltrova mestske sleeinky Rub. sl. H Svestkova Matej, podomek p. J. Chladek Tonka, slugka sl. V. 2.uldova Zdenka, sl. M. Winklerova Hokyne, pi. K. Otvrtnikova.

Dej za na gich dna v malem meste.

Zaeatek ye 4 hod. odpoledne.

Vstupne, osoba 25c

(17-19)

Pi to John Rolling, • Flatonia, (18-20pd.)

•

Dar-TABAK LISTOVI na prodej 10 — 15 centii libra, bez dopravy.

Jerry Burygek, Portland, Tenn.

(17-20pd.)

Route 1.

za Odhadei-VYberei Dani

OCHOTNiCI RADE

bi ezna 1934.

PO DIVADLE TANE5Ni ZABAVA. Uctive zve ZABAVN1 VYBOR.

$1.,25 — $1.85 $2.50

40- palcovY Hnedy Domestic dobre jakosti, yard za36-pal. giiky "Prints" 10C zarudenYch barev, yard

g

Hedvabi, 40 palcii iroke, novYch jarnich vzorri, yard zre

Muiske svateeni kogile

49c 69 9 Svatedni stievice pro mule a a mlademuie $1.95 a vjrie

Latky na zaclony, 36- palcri sir ky, stejnobarvene i 10C ozdobne, yard za-

g

Damske liedvabne aty, novYch jarnich vzorii Modre chlapecke Overallsy velikosti od 6 ai do 49 16, za Chlapecke

svateeni eepice

39c — 49c $1®49 — $1095 v'e Detske stievice, barvy bile a eerne

$1.95

Damske nove jarni nizke stievice, barvy bile neb eerne a vYge

$.69 — $1.95

Muiske nove svateeni jarni kalhoty

98c — $149

$2.95 $3.95

a

Damske nove jarni kabity

$4.95 — $&95 $9.95 Detske kratke puneochy "Anklets" v ech barev

g