Vestnik 1934 03 21

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th 11•MeMIISIME11311=1S—JIMMINIMIN.r.7

ROtlsliK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 21. bi-czna (March) 1934.

POUtW PikiPAD. AJIMAVE rozhodnuti vydali tyto dny soudcove odvolaciho soudu v Illinois, Z ktere bude nepochybne miti dalekosahly viiv na vegkere na ge bratrske a podpfirne jednoty. Die jejich nazoru, sepsaneho predsedou soudu a podepsaneho jeho prisedicimi, spolek, ktery trpi, aby elenove zilstavali u syYch rada pozadu s piacenim prispevka, se sam dopou gti porugovani svYch stanov, a kdyl dluhujici Glen zemre, nema, pra y° odvolati se na to, le takovY Glen nemel prispevky zaplacene, ale musi zaplatiti pinou édstku pojistky, kterou zemtelY u spolku si vyzvedi.

Toto rozhodnuti bylo vyneseno v pripadu jisteho obdana, kterY byl nucen podati l'alobu proti bratrske podpurne jednote na vyplaceni pojistky pc) sve matte. V 2alobe bylo uvadeno, 2e pani X. se stala dienkou loge zminene podpurne organisace dne 24. dervna 1918 a byl ji vydan certefikat na pojigteni $1000.00 dne 29. 'derma tehoZ roku. Pfivodne byla pojistka psana na jejiho manlela.

Dne 23. eervna 1924 v gak dotydna pani zmenila svuj certefikat ve prospech sveho syna, vratila stark certefikat a novy ji byl yydan dne 3.. dervence 1924. Die zneni stanov maji bYti mesidni prispe yky zapraveny v2dy predem, prvniho ka2cleho mesice, a kdo je nezaplati v stanovenY das, ma bYti die jasneho zneni stanov suspendovan. Kdyl dotyena pi. dne 1. finora 1931 nahle zemrela, byla diulna spolku prispeyky od mesice zari, tudi g za pet mesicii. Za tri dny po jeji smrti nekdo prinesi fidetnikovi jeji lo2e east $9.12 na zapraveni techto prispevkil a neetnik, neveda jegte o jejim fimrti, tyto penize prijal.

Jakmile pak bylo zji gteno, le shora zminend pani zemrela, spolek se pokusil periize prijate co dlulhe poplatky pozilstalym vratiti, a odmitl pojistku vyplatiti. Dedic obdan X. podal proti spolku 2alobu, a u vYggiho soudu byl vynesen rozsudek proti spolku na $1,040.00 toti2 celY obnos pojistky a $40 Aron. Spolek podal odvolani a nyni vynesl apelaeni (odvolaci) soud nalez, kterY rest pro vgechny spolky a jejich eleny nej yYge zajimavY a jiste take — pouenY. Predseda odvolaciho soudu uvadi, le spolek, kterY sam sve stanovy ohledne placeni mesidnich prispevka prestupuje, (dekani elenum mesic, dva; tri i vice), nerna, prava pou2ivat ku sve obhajobe prestupo yani stanov syYm eienstvem. Jest z cela snadno v moci spolku, aby donutil eleny dodr2ovati spra y yka, a eeka-li eleniim easto-neplacniprse i nekolik mesicii, schvaiuje neporadek v placeni prispevkfi sam. mien, kterY jest zvyklY platiti jednou za tri, etyri, nebo Best mesicii, jest si vedom; le se neridi die zneni stanov, ale jest ukoleban ye vedomi, le jest to i tak v poradku a le jeho zajmy, i kdyby nahle zemtel a byl nekolik mesica diuZen, jsou dostateene chraneny. Soudy nemohou se zastavati podpurnYch bratrskYch jednot, kdyl tyto zkracuji prava svYch elenfi, le je podporuji v poru govani stanov trpenim ne-

poradneho, lajdackeho placeni mesienich spevkfi, ale pak v padu fimrti, se obraci k soudu na to, le popiatky nebyly zaplaceny a chteji se na zaklade tohoto vyhnouti placeni sumy pojisteni. Saud uznava dfrielitou kterou podpfirne bratrske spolky hraji v livote nejen jednotlivYch skupin a osad, ale i celeho naroda, ale nema2e nikterak sch yaliti jednani, ktere by na jedne strane dieny k neporadkum primo pobizelo .111.1.111.0.0.,411110.04•1111.00

..

41

uvadi, le by nebylo v takovy• ch pripadech spravedlive, aby v padu larrirti takovemu elenu byla odepteno , vyplaceni pojistky, nebot' cely obchod mezi nirn a bra,trskYrn podparnym spolkem jest veden -na zaklade nadeji v budoucnost, a doufa-li spolek takoveho elena si uchovati a pozdeji od neho dlu2ne ptispevky skolektovati, ma opet takovy Olen pravo oeekavati od spolku, 2e zeinte-li dtive, ne2 se bude moci vyrovnati spolek jeho pojistku oznadenYm dedicam vyplati.

0720 .1111.0.11.0111.0.81..0.100.0.711.,41111.0•MA

Zarve zas vztekla, evropsio, dlungle zapasem Belem v gilenstva valu?

Zatkne drap v drap se cinkne zub o zub, otoai sval se kol soka svalu?

Oh, jak boj a jake v nem konce?!

Nepredka, vitez viterstvi svoje; mrtvolou lehne k mrtvole soka, a v stohy vzrostou vldy tea dvoje.

I

A ten kraj viikol? V troskach je vgecko, co kolem v pygne nadhe •e stab°, k mrakfim se neslo sla yne a •vzdorrie a \Tay mnohe pretit se zdalo.

Zdupana zeme neplodnY ye mlat, v neml ani trava nenajde mista, mista ni vlahy ni proti livne; kde v dlouhe easy pougt' bude eista.

I Bojig te zbude mrtve a hole,

jake fldy Belem radenim yznika.

Hyeny tarn se se syny porvou o mrchy lidske, Bakal kost 'tvYka.

Vele i komin svaleny na zem; trdi jen Berne ssutiny zdiya; a v nich pli21 ostatky lidstva — zpola jen diovek, vice zver diva.

I o ■■=0..wit■ olow.m1o0.11....t.nowo.sewo

A Sedideek.

■N•43.1mo■ovw.I.I.o.anw•■•••nast.:*

a na druhe strane v padu umrti, je za tentY2 neporadek nezaplacenim pojistky trestalo. Odvolaci soud vzal v fivahu i to, 2e zylagte v poslednich letech hospodelske tisne ygecky bratrske podpurne spolky vedou na svYch knihach celou radu Olenu, kteri nemaji mesieni prispevky zapravene a eini tak proto, aby predne zreteine dokazaly svou bratrskou dobrou vali a napomoc, za druhe, aby si zachranily znadnY podet dienstva, ktere jinak by muselo bYti vyloudeno. Doufaji, le snarl, a g - se easy postaeitelne takovi elenove diulne mesieni poplatky zapravi, a zfistanou dieny spolku naddle. Soud

Hlavni vina za podobne situate jest odvolacim soudem kiadena pitmo k prahu Narodnich Hla,vnich tkadoven, ktere by die dobrozdani soudu mohly ziskati napravu obratem ruky, kdyby totii natidily pooltizenYm kadam, aby stanovy ohledne placeni mesienich ptispe y ku byly ptisne dodr2ovanY a ka2dS7 dluhujici Olen byl suspendovan. Odvolaci soud na zaklade techto davoda poty rdiI rozsudek vynesen prvni stolici prospech 2alujicich a nejmenovanY bratrskY spolek bude nucen pojistku vyplatiti.

Uvadime tento nemalo zajima y3"7 soudni nalez pro spravnou inform'aci elena nag.

SPJST. a nepochybne i co podnet k rozva.2nym debatam schazi tadovSich, jIch2 vYsledkern musi v teto o2ehave otazce bYti zaujeti ureiteho stanoviska. Nepochybne, 2e nage Hlavni tkadovna ueini v teto zalditosti v pristi sve pravidelne schazi zasadni prohlageni.

Nas te2ka hospodal. krise te2 postihla. Ba bay lnate, odkazane na ptijem hotovYch penez vyhradne z prodeja baviny, stihia daleko hate. Nasledovne pravidelne odvadeni poplatka podalo va,znouti, k nepolep gitelnYm neplatam ptibyli nedobrovolni, kteti by site radi sve povinnostl odvadeli, meli vlak penez elm dal mene, eetni nerneli 2adnYch. V tomto kritickem adobi projevilo se v krasnem svetle jedno z nag ich hesel: bratrstvi. fiady mely urditou hotovost, ze ktere °bylo nezavinene nemanYm elenam vypomahano. Placeny za ne poplatky. Nekde zase sehrali divadlo uspota.dali nekolik zabav, jic112 vYte2ek poskytnut na ahradu dlu2nYch poplaika elenfun spra y -nYm,estnYm. Nage HI. tPadovna rovne2 pornahala vgem, pokud to stanovy a zakon, uvalujici na pojigt'ovny jak podpurne spolky omezene poskytovani pajeek na certifikaty dovoloval.

Mesidni finaneni zpravy mohou kakleho elena o teto napomoci na g Hi. titadovny ptesvedeiti, neb polo2ka `pajeky na certifikaty" dostoupila u g malem dvou set tisic dolarfl. kadovi atednici musi bYti v zale2itosti spravneho odvad'eni mesi'enich poplatka ptisni a jen v nejkrajnej gich ptipadech shovivavi, ohiedupini. Vetgina placeni neschopnSrch elenfi ma mo2nost vyrovnat dlu2ne poplatky pajekou na certifikat. Tem, kteti svoji pajdovni hodnotu vyeerpali, rnt7io by se dle molhosti vypornoci.

Strana 2.

ALEKE, 'Stroke lany, pros jste se zazeD lenaly?

Lesy a haje, prod jste se zpevy ptactva rozhlaholily?

Syn ptirody, "chlapec jako rri ga", Oda FrYdicrij v chaloupce pod pisnikem, netegi se ji'g dayno zdravemu rozumu, nevnima kras pkirody, ale jako veenY gid toula, se krajem, s hlavou kupiedu na,chYlenou, s oeima vytteStenyma. . . Do jesene minuleho roku utegene gni s vnuekou Andelkou jako dye kukatka, ye vzajemne lasce si vyhovujice, P ki -klademzticjakohvezdytl cine.Nmohli se srovnati rodiee s odrostlYmi detmi; hospodati su govali vYmenkate, as neni mo g yymenkati vybadali si vrto--na; ekd °pet Sive rortodivne veci; soudy musily je smitovati — a zde dy e stvoteni pies veliky rozdil veku gila jako dva kvety na jedne haluzce.

Druha polovice listopadove, byla nevlidna, za,ketna,. Sero zahalovalo zemi, kratke, chladne deSte menily testy v propadli'Ste blata. 0dumirala ptiroda, vyeerpane lany poli le gely odpoeinku, ticho na nich i nad nimi, jen vitr stenal a h yizdal, prohaneje se jejich pouSti. .

FrYdek yygel si jednoho sychraveho jitra s kluenici do lesa a plahoeil se zde po roklich a stranich hledanim mladYch gipri, tuze se usatonil a na konec zatmel. K dovr geni jeho bidy spustil se drobnY, hustY ge nebylo videti na krok testy pied sebe.

Statec klopYtaje padal do vyjetYch koleji a koneene sehnutou hla you—prudce dopadl na habrovy koien.

Zatmelo se mu pied oeima, zhroutil se k zemi. Po dlouhe dobe probral se z mrakot a namehave, se stra gnou bolesti v hlave, potacel se tmou, as dopli gil se k pisniku, odkud jig mel skok do sve mile kuti.

Tato vychazka mela pro p osudne nasledky.

Dlouho le ge' v horeekach, givota jeho bylo namale, ale kdy g piece jen jeho zdrava ptirozenost zvitezila, nebyl to ji g bYvalY statetek, eiperka a zpeveieek rozvernYch pisnieek, ale bedna, ziicenina eloveka.

Smysly jeho se pomatly: v jeho gedive hlaviece vypadalo to jako ve starch hodinich, spadnou-li se steny.

"Mutyroval se" jak ony, pletl pate pies deyate, zaeal ptikladne vykladati, jako bylo v Italii rebulaci, jak na vartu musili v gdy tti ✓ojaci pro nebezpeei ptepadeni a nahle piegel na zloclejske Sevce, delajici z mizerne "tuplovky" jako z papiru.

Nekde nedokoneil vety, ustal v hovoru a tupe se zadival pied sebe.

"Poekeme, poekeme, copak sem scel. . ?"

A nahle zakvilel: "O, ty neSeasna hlavo, co se to v tobe vaecko plite. . .1" Mel i y zacne chvilky, kdy jako z batiny Nyplynut pekny kvitek veselefg na.lady a tu si pobrueival nekterY ver y s ye oblibene pisnifty. Lee i tentokrat se popletl a zaeal tieba: "Pasl Valach ovce na zelene lace. . .", pak ztratil dark souvislost a po kratkem odmleeni tieba zanotil: "Pichnu ja ho do' putny a prodam ho dom. . ."

Nejednou si vnuCka Andelka pii torn smiltnem poslechnuti hotce zaplakala. JakY tvor stal se z toho rozmileho decloSka! PHAlo jeSte Mite.

Zima toho roku byla velmi mirna, laskava.

Pies noc ukazal se ptimrazek a se gehl tu i tam zbytky listi na stromech, postHbiil trayu a oseni, utvrdil testy.

Na den se zase oteplilo, a blede, matolne slumieko proragelo svou zati zavoje mlh.

Lid neptetr gite od podzimu pracovali v lesich, kaceli stromy, iezali kmeny do metro, robili z haluzi otYpky; baby nosily odtud sous a budliCky dobytku na stlani.

D'ecloSek FrYdkrij tim easem — utikal z domu.

Vnuece netekl ani b, c, kam hodla, tajne se ustrojil, vzal do ruky Cagan a ji g metl. . .

V/gSTNiS

Dedeoiek se mutslrujii.

Victor Karlin Jeiabek. kam ho nohy nesly, bez planu, bez cite, ale ratmo, jak by mel nejake drilegite na kterem tuze Potkal-li cestou nekoho, drbi do beranieky, propustil koutkem rist ". . . Kristus" a zase sahoval.

Nekdy zastavili ho znami a vlidne se zeptali: "Decio, kam spichate?"

Ma,v1 odmitave rukou a zase metl.

"Stavte se a pobesedujte!"

"Nemogu, hag jindy. . .!" nevrle odkal.

Nevratil se prvniho, druheho dne, bylo tteba sehnati nekoho a pustiti se po stope za nim a zkrotleho jako beranka dovesti ho Takove vYlety podnikal nyni east°. Pro Stesti nabidl se jeho kamarad vemenik z dediny k samaritanske shabe a patral po zabehlem poutniku. Vnueka pkivitala tulaka s plaeem a vyeitkami: "Proepak mne, cled6Sku, takove vevadite?

Bligi yam nekdo, neni yam doma dobte, se po svete sp6zite? Copak tomu teknO lidi, ge si vas nehledim, ge neste spokojeni. . . Vidim lidem na yoeach, co si vo mne myslij6... Je mne hariba."

Nada deda v trapnYch rozpacich se vymlouval "Hale di, di, hu g me nech. . . Ptepadn6 me takovY te gky mySlinky, mosim z chaluPY, PrYe, Me. ."

Nekolik dni bylo zase dobie, deda pti dome popravoval, pleti proutene kaiky, ."tehotky" (rohogicy), delal pometla a vribec se pekne zabavoval. I dost rozumne teerioval, jak a kterak nalo gi s poll z jara.

Vnuelta jij g jij g se v duchu utegovala, dedu mutaci pte§lo, a hie! Druheho dne Cagan ten tarn a po jeho panovi ani stopy.

Zase — utekl.

Nekdy vracel se domil potlueenY, rozbitY jako vrana, pin neeistoty, jako by se byl toulal s cikany, i musila ho vnueka jako male dite syleknout, kartakem udrhnout, umYt a do Mika ulogit.

Buh ji silil, davaje ji i potiebnou trpelivost, a by rozlouskla i tento pfehotky otiSek. Lila nyni tim skromneji, protoge nekdy nebylo v chalupe ani gro8e, aby omastku koupila. Jedla tudig jalovo, jen a jen jablou'Ska a nejakY ten placek z refine mouky. Ne'St'astnY cleclOtek jen ji jeete jeji neblahY osud, jeji sirotenstvi zte goval, ale proto se na neho nehorSila, ale tim vteleji k nemu Vgdyt' po celY givot o ne se staral, pro ne se vynasnagoval a popletl-li se nyni na rozumu, zaslunuje ritrpnosti a opatrnosti. Snad al bude zase v poli prate, pHjde na jine myglenky, zdrti se pti dome. * * * Jedne noci nemohla Andelka dlouho usnouti, a kdy koneene piece rinavou vieka ptivtela, byl jeji spanek neklidny, potrhanY. Kozy se ji v chlivku zdivoeily a div si hiavu nerozbily, prasitko hazelo korytem, patrne z rozvernosti.

Venku bylo velebne ticho, jen chvilemi zachrastily haluze jakubky o steny chaloupky, to, kdy zavan vetru probehl korunou stromu.

Sttibrny srpek mesice plul mezi ostrrivky lehce nadYchanYch belavych mraekri a jeho modrava, zase vinou zalevala chaloupku.

Tu probudil deveici z lehkYch dtimot 'SkytavY vzlykot.

Ohledla se po zjasnele jizbe a uziela deda, klediciho pied chudYm lu gkem, s rukama sepiatYma nad sehnutou, lysou hlavou.

Plat bolestne pterYval vety vrouci mod-. litby za zemtele: "Vodpoeinuti lefky dej yam Pan, mi drahY deti, a svetlo v'eenY hat' varn sviti. Hanygenko a Katlenko, i yam, mi chlapci, a esli si to Pan-bilh k sobe povolal, ma draha. dcero Jenrifo, i tone. . . A esli sem yam kdy hubligil, vodpust'te mile pro sedum ran Kri-

Ve sti'eau, dne 21. biezna 1934. sta Pana. pro jeho svatY humueeni. . Beyalo teZkk 2ivobeti, vAelijakYho mrzeni a tak sem kolikrat hfe gil proti Bohu, aji proti clrahy deti. Mel jsern vie gporovat a pHt yam, veilkaj to vim, hale je — pozde. . . Tak vodpust'te. . .!"

A zase Skyta yY, srdceryvnY plae a vYdech z vyschleho hrdla.

Andelka schoulila se v lri gku jako zajieek pod chudYm kkovim a vS'ecka se chvela.

To budou asi ty "ne geasnY mySlinky", ktere deda piepadavaji a genou z domu ven, yen do Sirych prostor, kde mono ptimo hovotiti s nebesy. . 2e by deciaek kdy byl vedome nekomu ublizil, nemohla ani uvetiti, ba za Mich byla by pokladala, jen chvili se zdrget pii teto myglence.

Ale on tak ripenlive k Bohu volal, jeho svateho umueeni se dovolaval. . .! Kdo zna taje lidske duSe, jeji hlubiny, komu jsou znamy jeji bolesti?

Jen to bytosti — jig jsou trYzni.

Dlouho neusnula, rozjimajic o to zahacte.

Zima odprchala.

Zase nastaly vlahe jarni veeery, kdy bylo rnogno usednouti na, prahu chaloupky a zadivati se zbo gne na rozjiskienou bari nebeskou.

Noeni tiSinou chvely se sladke tony pisne slaviei, rozkvetle kete vydechovaly omamnou Veda, FrYdkrij mel vYjimeene jasnou chvili: chmury jeho mysli jako by ti jarni vetrove byli rozfoukali.

Zalibne vykladal vnuece o starch dobrYch Casich, kdy bYvalo v decline "vSeckYho hag tma", jaky byl " gtramak", jakou notu vyzpival, a pojednou se zlekane zeptal, bylali jig velkonoc. . .

V nueka s mirnYm rismevem odvetila, ag za mesic.

"Hug se mne v ty neMasny hlave- vSecko plite. . .!" jak obvykle si posteskl. . .

Sli brzy "do hajan" a laskava noc pojala je vlidne do sveho name'.

Zahy zrana druheho dne ptivstala si deveice, aby ontala napoj kozam a zasypala drribeg i. Zamitila pohiedem k dedovu lritku a uziela jeho Sedivou hlavieku na dervenem zhla,vci smrtelne bledou, se skelnYma, do neznama uptenYma ()alma a s pootevtenY'mi rty.

Dotkla se jeho eela, zastudila ledem, nachYlila se k jeho Astrim, ani vanek z nich nevykl. . .

OdeSel bez hlesu natku, bez bolesti k svym drahYm detem. ttyinohe ryby. Zajimave yYsledky svYch praci ptinesla clanska, polarni vYprava, jeg se nedavno vratila z Gronska. Mezi ueen.ci vypukly spory zejmena o jednom z nejzajimavejSich jejich nalezri, koster yymielYch mlokb z devonske geologicke doby. Jde o nalez nejstarSich dosud znamYch mloku, kteH skuteene jsou piechodem od obojiivelnikri k rybam, proee'g dostali jmeno Ichthyostegyr.

Soudi se, se tento y ymtelY druh praehistorickYch mlokri mel etyti nohy, stejne jako maji mloci dnani. Bohu gel, nepodaHlo se v Gronsku ovetiti prave tento spornY elanek, nebot' tato east koster je wanes porugena.

NejzachovalejSi z tele kostry jsou lebky.

Kratkozrake opice. Kratkozrakost byla do nedavna pova govana za jedno z "pogehnani kultury", nemoc, zprisobenou pHli g intensivni du'Sevni praci lidstva. Nyni se ukazalo, tento nazor je mylnY. V zoologickych zahradach se zjistilo, fie take zvitata bYvaji kozraka; se na pt. u opic je kratkozrakost zjevem pomerne velmi eastYm. Prrimerne kakid 'Sesta, as sedma, opice je kratkozraka.

Kratkozrake opice chovaji se pH pozorovani ptedmetri jako kratkozraci hde. K vecem, legicim na zemi, blig i se s ohnutYm htbetem a vypiatou hlavou, pH bedlivejSim pozorovani drg'i ptedmet tesne pied oeima. MikroskopickYm pozorovanm se zjistilo, fie kratkozrakost je temto opicim vrozena„ a neni tudiZ vlastnosti, nabytou teprve v zajeti,

Ve st •edu, dne 21. brezna 1934.

VESTNIK

Oddil dopisovatelsk Dopisy, jez by obsahovaly neveene, neb vadne polemiky, potadatel ptedklado, ye smysin stanov Tiskovemu VYboru k vlastniiu rozhodnuti.

IMINNIMINI101■1110

O NASEM STARESINOVI JOWL; REAATOVI. Celt' ten sviij dlouhY divot ✓ boji s tmatstvim take nikdy nespattoval ✓ sobectvi sviij cil.

Zatemnelost se sobectvim — sttedoveky hrad, on byl vddycky pohotove, tieba sam, a rad. ✓ praci take narodnostni ✓ prvnich tadach stal, kdydte bylo zapottebi vSe co mohl dal Nenavidel pokrytectvi, take podvod, neklanel se modlam, lidem, tak psal, mluvil td. dasto osidil sam sebe, to vi, hlede zpet, take sidili jej druzi, tak jid je svet.

To se jemu musi ptiznat, jako jista vet, de di1 dlouho, dlouho, jako ryzi poctivec.

E. Badant.

West, Texas.

Kdy'd bYvalY kongresnik Tom Connally uchazel tie o misto do senatu Sp. Statil, tu na jeho misto vystoupili dva kandidati; jakYsi Maxwell, jehod jsem nikdy nevidel ani neznal, a 0. H. Cross, jeho dosti znam. Ma hodne pozemkoveho majetku, take nedaleko nas. Zvitezil jen asi 200 hlasy, patrne tu rozhodli rolnici. On mel chytavou platformu, na kontrolovani bavinatskYch americkYch burs. Je znamenitY tednik, ovSem take gprYrnat. Jednou tednil na West, a to chvilemi tak, de ptitel Tom Motis se pozdeji vyslovil, de se zdalo, de al tam pkijde, de je tam v'Secky sedere. Rozplakal tehdy nekolik malYch deli, a kdyd to zpozoroval, obratil zase do dertu, aby ty maminky zase upokojil.

Je tomu jid nekolik mkt', ale bursy si stale delaji co samy chteji. Nevim prod, zdali to neSlo, ad se jid nekolikrate zdalo, de k to kontrole dojde. Ceti jsem jid nekolikrate, de mnoho kongresniku a senatoru take gambluje. Nann Britonova ye sve knize "Presidentova dcera" pie take, de pres. Harding jednou prohral velmi znadnY obnos, ktery nemohl najednou zaplatit, a byl proto ye velmi Spatne nalade.

Ptipomel jsem Crossovi nekolikrat tu jeho platformu; v jeho odpovedich byly vddycky riizne vYmluvy. Snad nemohl. Pied nejakYm easem Ceti jsem v anglickem dennim Casopise, de president sam je take pro kontrolu vSech burs, a de sekretat zemedelstvi Wallace je pro zvlaStni pkedlohu na kontrolu burs baylnatskYch. Vystkihnul jsem to, a poslal kongresniku, naSemu Johnsonovi se dadosti o ten "Bill", piedlohu. Psal mi, de je take pro to a de bursy neustale tladi cenu dole, ad president se namaha, deny zvYNyni mi tu ptedlohu poslal, de pry bude projednavana. Snad se toho konedne piece doekame, kdyz si to pieje sama naae vlada.

Nalada je pro to.

Bratie Vytopile, jsem tomu rad, de jsi se ozval proti tomu nadbihani, aby jinonarodovci vstupovali do na.: 1 Jednoty. Redaktor

dostava zpravy od diems, kteti s tim souhlasi co jsi napsal.

Pan Bartog se zase navratil z testy kolem sveta, a zase se objevil ye Vestniku, kterY se mi ihned zda jdte lep g, kdy'd je v nem dopis od vSude "vadeneho" Bartoe. Pane B. my tu take nemame nejlep'Si podasi, a spiSe vice zimy, ad tu to mokro netrva tak jako nikdy tam u vas. Vy tam mate zase to vYhodu, de mate bliie do pekla, nebot' zde je poloha mnohem vySgi nedli v piimoii. Mame tedy blide do nebe.

Ten infa.nterak mi zase vyhrodoval. Kdyby ptitel Vytopil, kterY bkval . ve Vidni, umel ucielat takove sedmimilove boty jako ty v pohadce, snad bych si je take koupil. Musely by ale bYt takove, ye kterYch by se daly delat i krat gi kroky, jinak bych nedokrodil, nebo pfekrodil. A v tech botach bych si doSlap na toho infanteraka. JakYsi obr pry- z tech bot vysypal pisek, cod' udelalo nekolik kopcti, ktere pry jsou tam dodnes. Ja, bych to vSecko nasypal na toho infanteraka, a pak bych si nahoru na ten kopec sedl, a spokojene bych si zakouiil.

TeS'i me velice, de pan BartoA ma nohy dost dlouhe pro celY divot. Rad bych jeSte veal jak on me, nejradeji upravene fazole a 021. Ja, kdyd ucejtim z kuchyne rej2i, tak se vidycky divim, prod jsem se vlastne narodil.

Pan Moravek tedy dosud die penize za zeli. Pan Kocurek od vas ho tady prodal nekolik nakladtii po cente a pa OvAern, mel s tim take znadne vYlohy, je to daleko. Pak sem zadal vozit zeli i jine produkty AmenCan ad z Rio Grande Valley; mel "lajsnu" na 2500 liber, ale pak byl kdesi chycen s ndkladem asi trojnasobnYm, zaded* pry musel zaplatit znadnou pokutu.

Pane GajevskY, ten rozdil mezi keznikem a vojakem Ti nemohli vytisknout. Me take u oechoslovaka nedavno odfizli nee° o rakouskern generalovi, a jsem to kdysi Cetl v Casopisu "Zati". Oni si to nesmi dovoliti. To neni jako kniha "Tieti batalion" od Jaroslava Medka; to je atenialo!

E. Baant.

I:tad F. B. Zdriibek, Cis. 112.

Guy, Texas.

Mill bratti a sestry!

Schaze na geho tadu odbYvana, dne 11. btezna, byla detne nav gtivena. Schtizi byl ptitomen br. Ig. 8enkykik, organisator Jednoty.

Pii zahajeni schnze byla povstanim vzdana test zeintelemu elenu br. Antonu Dubda.kovi. Na to vzdana lest povstanim zemtelemu elenu br. J. J. Kubenovi, z Fayetteville, Tex., synu to br. J. R. Kubeny, tajemnika Hl. Uf-adovny. Pak byli uvedeni k tadu novi Cieni Vinc a Emma Pekaiovi z Damon, Tex., ktere pro nas tad ziskal br. 8enkyfik. Do Detskeho odboru uvedeni byli tito novi Cleni: Dorothy L. 8uchmova, Vena L. 8uchmova, Adela V. Batke, Linhart W. Batke, Erlin L. Hotelica, Marvin L. Hotelica, Louis J. Hotak.

Tedy 7 dlentl. Bylo to dojemne, kdy2 vstoupili ted do kruhu pii uvadeni, a srdnate si se eleny pottasli provide a ptivitali se: Zdar bratte! Nejstar gi byl 10 mkt a nejmlad gi asi 5 Pon. Na tento okarndik budou ditky vddy s fictou vzpominat, neb na nich bylo pozorovat, de je to zajima. Br. Jan H. Wardik se piipojistil na druhY tisic dolara, novou pojistkou splatnou ve 20ti letecb. Br. Ed. Walelk ziskal noveho Clena, sveho kamarada, P. Victora Kubicu. Slodil s navrhujici listinou prvni poplatek. Projde-li u lekatske prohlidky, bude zapsan do seznamu elenstva. Mezera ueinena, v tade pkestoupenim Menu, bude vypinena. A dva suspendovani Cleni se hned vyrovnali, a dalSi 2 jiste to same ted ueini.

A tegme se, de br. 8enkylik nam brzy zase nove dleny zisko, ;aspori nam to slibil.

A co on, jak ho znam, slibi, to take vykona.

Br. Senkytik si pochvaloval, 'de se jemu mezi nami libi a zvlaSte pochvalil sestry, a to asi proto, ze mezi nimmi byly nektere, cc

Strana 3.

Z OVZDUSI JIZNiHO TEXASU, OD 1. DO 12. BREZNA. Prti, prgi, jen to hudi voda tede do papuei.

BlYska se a litinia pti torn, piijde z toho, modna cyklon.

Kola, stoka jit je pina, k tomu jeSte tadna zima.

Set nemildem, rolnik na to, neb jest v poli dosud blato.

Jidni vitr silne fouka, plijde v brzku nova boutka Seta korna S-patne kdyd ji zima, v zemi niei.

Severak zas v usi pall, de si rolnik nevi rady, zelenina skoro dadna, zahradka je temet prazdna,.

Brarnbory nam v saku rostou, budem sadit asi v deSt'u, Cesnek jako matetanka, bude po nem asi shanka.

OvocnY strom je jid v kvetu jen to zima patii k chmertu (neb k dertu), bavinu nam zamotuji, nevim jak to dopracuji.

SkonCim radej tuto pisef), at' neptijde hor'ai tisen.

Na zdar naSi S. P. J. S. T.! z Velehradu Jos. LichnovskY. jeSte nepatti k Jednote, a proto si je hledel vaelijak naklonit, by se ptidaly.

Po vykonani nutnYch zaleditosti, stiskli bratti kot'atko pod sini, ono vypisklo, a vgichni z toho meli legraci.

Ted vas vSecky zvu do sokolske schfize, dne 25. biezna odpoledne o 1 hodine v sini Fosove. Tak nezapomente a dostavte se vSichni!

Na zdar!

R. Miketkova.

Rad Krasna, eislo 96.

Cteni broth a sestry!

Jak jest yam vSem asi znamo, tad nas ma pro tento rok 1934, nasledujici fitedniky: Stepan Kanak, ptedseda; Otto Starustka, mistoptedseda; Jan Marek, tajemnik a Udetnik; Jan A. Schiller, pokladnik.

S bratrskYm pozdravem, John Marek, taj.

PODEKOVANi. Crosby, Texas.

Timto dekuji Hlavni -6-tadovne S. P. J. S. T. za spravne a brzke vyplaceni pojistky $1000.00 Po mem zemtelem synovi Anton Dubdakovi, a odportieuji na g milou Jednotu co nejlepspolek.

FrantiSka Dubeakova. ikad Tioga, eislo 5.

Cteni bratti a .sestry!

Dostal jsem za iikol od naSeho br. piedsedy, bych napsal par tadku do na geho Vestniku, tak se tedy o to pokusim abych mu vyhovel. Ale nevim jestli to dokadi, neb on, vite, je na nas, jak se Mica, — metr.

Tak v naSi posledni schtzi bylo ujednano, by ankh 40 procent komiSneho bylo ponechano tomu, kdo se ptihlasi k naSemu iadu.

Obydejne jest toto vyplaceno tomu kdo ziska, noveho Clena, ale na g tad to odevzda tomu, kd'o si vyzvedne pojistku u naSeho tadu, tak de to bude dosti velika, fileva pro toho, kdo si bude pojistku brat, at' ifd jest to pojistka jakakoliv. Tak mill bratti a sestry, jestli budete sobe nekterY pkat pojistku pro vageho syna nebo dceru, tak se ptihlaste u mne a ja yam vse s radosti vytidim.

Musim jate podotknouti, de druhou schazi budemt odbYvati ad treti nedeli v Cervnu u bratra F. J. Kubaly, tedy se vAichni dostavte.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Ilejm:7. taj.

Strana 4.

BuCkholts. Texas.

Ctena, redakce Vestniku:— Co tyto kadky pi gi jest tteti bfeznove nedelni dopoledne a na zakoneeni toho zimniho obdobi a uvitani pfichodu usmevaveho siunneho jara, dostavil se v sobotu v 7 hodin .ceeer silnY, studenY severni vitr, v noel degt', a k ranu omrzlina a snih. Vet gina zasete korny, jest dosud v zemi a co jest vzejita, bude asi pomrzla. Podobne zahradky jsou hodne pogkozeny. Nekteti se chystali set baUvinu ale tento ochladek setbu r eni osevu baviny v na gem okresu pisy sni 2 Milam jsou sto procentni; 65,000 akril bylo upsano.

Kdyt jsem zase ut v tom psani, tak musim etenattim a etenatkam mileho Vestniku oznamit neco z na gi divadelni dinosti v Buckbolts a Cameron. Na mnohe psani pfatel skeho divadla tentokrat jsme volili divadelni hru, jen byla pkedvedena a s velkYrn fispechem pkijata v gemi navgtevniky v Ennis minuleho roku R.V.O.S. sjezdu pod nazvem "ZELENE KRALOVSTVI" lidova div. hra o tfech jednanich od Boteny. Rajske. Vgechny Ulohy jsou v rukou osveddenYch herd]. a hru pfedvedou na, jevi gti v sini S.P.J.S.T. v Buckholts v nedeli 25ho bfezna, 1934 v 8 hodin veder, pfi vstupnem 25c a 10c.

To same jest pro Cameron v Narodni sini o tYden pozdeji 1 dubna 1934. "ZELENE KRALOVSTVI" ma pokradovani a to pod nazvem "DEVE OD eERCHOVA", take o tfech jednanich, ktere jest jit v pkiprave a bude se brat v mesici kvetnu, o 'demi dam ,oznameni pozdeji.

Doufam, ze milovnici deskYch a u glechtilYch divadel oceni snahu na g i divadelni dinosti v techto dvou osadach a te nes zase pocti hojnou nav gtevou na zakoneeni nagi spolkove a narodni prace osadni, neb timto vgechna einnost bude pferu g ena nasledkem prestehovani se do Holland zadatkem dervence, kde se ujmu fizeni vlastni eistirny na bavinu pod jmenem Modern Gin, jen pathla Saif old and Yerby Co. Temple, Texas.

Poslednich g est let s tspechem jsem Farm Bureau Gin v Bucholts a doufam, to nabyte zku g enosti mohu uplatnit mezi rolniky a osadniky hollandskYmi. S bratrskYm pozdravem, na v gechny iistava rag, John Staga Kur ten, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, mile sestry a bratti!

Jit je eas, abych podal bfeznovY report.

Co se tYg e podasi, to jit popsal br. genkykik, a ja pouze ptidam, to jsem dlel ay-ft dny s rodinou br. Vine. Rohana pfi Yorktown a jsem jim veenYm dikem zavazan za bratrske pohosteni a veselou spoleenost pfi tom odpornern poeasi.

Tet prosim bratry a sestry v okoli Yorktown, Westhoff, Yoakum a Koval, za prominuti, 'te jsem v gechny nenav gtivil na teto ceste, ale nebylo to motne. Nav gtivil jsem jen nektere blite silnic a jak eas dovolil. ✓ Yorktown schtze odbYve, se druhou nedeli, ale y e Vestniku jest prvni, tedy byl jsem tam o tYden dfive. ✓ Gonzales jsem byl obdafen pfitomnosti 9ti starch elent, a ani jedno ditko a ani tadnY neolen nebyli pfitomni. Lid& asi neetou Vestnik. V Gonzales te ani etvrtina byla pfitomna. V Kirtley neb Smithville mivaji schtze druhe UterY veder v mesici a ne prvni, jak jest udano y e Vestniku, tedy jsem tam tet byl o tYden pfedeasne.

Drahe sestry a bratti, na muj rozsahlY okrsek jsem nucen planovati mesic nebo dva ku pfedu a jine informace nemarn jen adresaf, a tedy vas v g ecky tajemniky laskay e prosim, aby jste dohledli na to, aby adresat byl upine spolehlivy. Jak byste se asi citili, jeti 100 neb 200 mil na sve ttraty, aby jste byli pfitomni ye schtzi, a jakmile se tam dostavite, tak se dozvite, te to bylo zmeneno jiz o rok dfive?

A pane redaktore, ja nemohu pochopit,

Ve stfedu, dne 21. brezna 1934. prod v tom adresafi nejsou jrnena tech novych fadt? Na ge stanovy vytaduji jmena fadt a nine se stale lide tatou,- jake jrneno me. fad 56, 150, a 147 atd. Dale za takove velikany jak Augustin Hajdu gek a Anton 6ermak' se nemusime stydet.

(Pozn, red. -- Jmena novYch tacit nebyla nam oznamena.)

Bratfi a sestry, vtichni se chopme prace a kde nalezneme omyl neb opomenuti neb pfehlednuti, laskave opravme — vtdyt' jest to nag Vestnik a na ge Jednota. Jestli ja zanedbavam neco, tak prosim o uvedomeni — soukromne a neb skrze Vestnik a milerad vge napravim.

Dne 11. jsem se dostavil do Dime Box a byl jsem vfele pfivitan asi 200 dleny a znamYmi z okresu Lee a Burleson. Jestli jsem uspokojil pfitomne, to ponechavam jinym pisateltm a obratim mysl svou v jinY smer.

Ja jsem vtdy kikaval, 'te kdyby na g narod dbal tak pilne o du gevni a mravni stay jako dba, o hmotnY, 'te by pfedeil vgechny narody.

A skutedne zadine, se podobat, ze aspoii nektere osady jit jsou na ceste spiniti ten cil. Jest tomu 40 rokt, co jsem poznal osadu Dime Box — tehdy se ji fikalo Hranice — byla to male, osada v Lee okresu, dle hranice okresu Burleson.

Cela osada dbala o gkolu a pokrok a dosavade ma, ten cil.2e je tomu tak, nasvedduje na,sledujici seznarn obeant pochezejicich z one osady: Supt. Hytmaneik, z Giddings; prof. Schuhman, hiava lueby v Colorado Teachr's College; prof. Awald Schuhman, Physic's v Junior College Houston, prof.

Edward Balcar, uditel de gtiny v Caldwell High School; Mr. Louis Kocurek, u Mercanteli National Bank v Dallas, (ale odbodni tfadovna v Brenham. V gichni nahofe jmenovani jsou graduanti statni university. Jan Orsaka dcera Leona, uditelka; dcera Ed. Kudery, Liddie, uditelka; pani Alvin Haislerova, ueitelka; dcera Gus. Kaisera, Eleonora, uditelka, a jeho druha dcera Annie je tet uCitelkou; dcera Louis Ktenko, Alice, ueitelka; dcera Marlin Malifiaka, Josephina, freitelka; dcera Albert Schuhmana, Louise, uditelka; Martina Maliriaka syn Louis, dentista v Temple; Ernestina Schuhmanova, odetfovatelka v San Antonio; Ernest Schuhman, fotografista v El Paso.

Nasledujici studuji na statni university: Syn J. L. Kocurka, Arnold a dcera Olga; syn Wm. Blahy, Albert; dcera L. J. Kocurka, Bernice v Lady of Lake, San Antonio; syn Albert Schuhmanna, Den, v Medical College ✓ Galvestane; dcera Wm. Blahy, Milada, za og etfovatelku v Temple; pi. Adolf Mareshove dcera Marie za o getkovatelku v Santa Rosa ✓ San Antonio a syn Henry jest smirdim soudcem v Dime Box. Nasledujici studuji v High School v Caldwell a Giddings: Dcera Joe Ktenka Angelina; dcera Ed Kueery, Betty; syn Vine Balcara ml. Joe; dcera Ed. Kfenka,, Gardina; dcera Joe F. Kocurka, Milada; dcera J. L. Kocurka, Betty; dcera Joe Balcara, Annie.

Jakmile Southern Pacific draha postavila stanici na novem .Dime Box, tak na gi rodaci postavili obchody, tak to 75% celeho obchodu jest v rukou rodakt: L. J. Kocurek, preds. banky; Vine Balcar ml., J. L. Kocudek, Frank Mikulin, velke zasoby smi:s'eneho zboZi; Kienek a Kropa, strane zboZi; Anton Mikulik s man2elkou, lekarnu a kavainu; Anton Orsak, reznickSt zavod; Joe Kubena, kapitalista na odpoeinku, a ma syna v National Legue.

Rolnici zde kupovali vedlej gi farmy, tak ze osada jest petkrate tak velko, a mnoho z nich maji 3 at 4 farmy.

Tak daleko, jak nine znamo, 'Zadne tpadky zde nebyly skrze depresi, a teZ" 2adne gkandaly a neb ty hrozne osudy, ktere stihaji nektere Ceske osady.

Musi to bSrti ehladne srdce, ktere nezaplesO, radosti nad tak zdarnS rm dilem.

Nemarn slov, abych vyslovil pochvalu vgeM, za to dlouha leta namahave prace, ktera donesla tak vzacne ovoce.

Pfejeme vgem zdar a zvla gte tern mladYm studujicim, at' nesou lest naroda vysoko!

S nozdravem na. atenafe, Frank Kadanka.

Rogers, Tex. DIVADLO V SEATON!

Po denim odpodinku sehraji opet na gi oochotnici vYbornou ftagku pod nazvem "Faleg ni proroci", aneb "Nasledky prohibice".

Jest to opravdu pkilehava hra prase na tuto dobu, kdy se bude vesti boj zde u nes v Bell Counte o porateni to zlofedene prohibice a dost motne., te az s touto hrou vyruku jeme na jevigte, bude znam jit vYsledek boje.

Ad jiz skoro na v gech stranach a zrovna nedaleko na geho okresu prohibice byla zdolana, zde se ji houtevnate pildrtuji, adkciliv se na vgech stranach pije o sto Best. Prec je jegte zde mnoho tech Fale gnYch prorokt, jak prave v teto hre, kteki na vefejnost horii proti piti, ale po strane tahnou jako duha.

Divadlo toto bude sehrano v nedeli dne 25. bfezna. Jest to kus velice sme gnY, tak ze kdo se thee do syta nasmat a zapomenout na ty denni trampoty, jiste se dostav a opravdu nebude nikdo litovat a moZno, to bude chtiti tea vynaleznout podobnou ma ginu na Pra gnSrch prorokt, jako vynalezl-skanitechfale v tomto deji pan domaci Mariasek, jen site horlil proti opilstvi a znemravnelosti mlade2e, zatim v gak po strane, je gte se sidmi kumpany jako byl on sam, pil o v gecko pryd.

Jak se to vgak na nem vymstilo a jej to vyplatilo, prijd'te podivat. Ze se tomu s chuti zasmejete, o to se jiz postara br. Jan Hurta v itoze Mariaska. Jeho pokusne medium, na nem2 bude zkou get svtj patent, sehraje nag v3'iborn3 komik Karel Kalenda st.

Jeho kumpanama v mazani deky jsou Klobasek s Migpulkou, v filohach techto hraji br. Josef Mikeska a br. Karel Kalenda ml.

Karla, lehkomyslneho mladika, jen jest neustale pod prismim dozorem sveho otce, jen jej vgak verne v jeho nectnostech napodobuje, neb jak se kika, ze jablko od stromu daleko nepadne, pfedvede na g vYborny milovnik br. Bob. Zvolanek, jeho sestru rortomila, a oblibene, heredka sl. Vilma Martincova.

Obou matku, hraje Kamila Fojta gkova. Buhr, vgemi mastmi mazanSr hoch, karnarad Karlirv, jeho velice rad jako syndeka bohapana domaciho o nejakou to padesatikorunku pumpne, hraje na g oblibenST herec Jos. Aneinec. Barona Buttnu sehraje tez nag vS7bornS7 herec Jenik Beeka. Vandu zpevaeku, krasneho zjevu a veseleho temperamentu, hraje na ge rortomila pi. Vlasta Coufalova.

Juli, panskou, hraje znama hereeka jii z nekolika her, Laura Fojta gkova. Fegackeho porueika Oskara sehraje take na g dobrSr herec Franklin Martinec. tlohy jsou vesmes jak vidite z oznameni, v rukou dobrSrch a osvedeench ochotnikt, tak se mtZete opravdu tegit, Ze vas jejich hra uspokoji, neb se o to jiste prieini a Ze to umi, o tom jste se ji2 z nekolika drivej gich her presvedoili. Proto se hled'te v gichni v hojnem poetu dostavit na nage divadlo a nezapomerite datum 25. brezna. Zaeatek o 7 1/2 hod. veeer. ✓ padu neptizniveho podasi o tSrden pozOchotnici. deji. Na shledanou se te gi kid Prapor Magnolia Cis. 65.

Mill bratki a sestry!

Timto vas vgecky tadam, abyste se dostaviii do pfigti schtze, ktere. bude se odbYvat jak obyeejne prvni nedeli v dubnu. Budeme miti dtletite jednani a pH torn budeme miti i neco silnej giho net vodu, pro zahnani tizne a proto se dostavte v gichni. V padu, ze bude S"karede podasi prvni nedeli, tak budeme mit schtzi at na druhou nedeli. Schtze zaeina v j ednu hodinu.

S pozdravem, Mrs, Albino, Balcar, taj.

Ve stiedu, dne 21. b ezna 1934.

VESTNiK

Strana 5.

Red Oak, Texas.

Kclyt jsem byl co vyslanec na sjezdu v kdyti mame Matici Vyaaiho Vzdelani i teBratte redaktore!

Temple roku 1928 naai SPJST., tu kdyti se xaskou? A kdyby studenti z Chicaga, ptali Jiti nekolikrat jsi my tikal, co redaktor, ajednalo o stipendia pro tiaky na Statni uninas o yYpornoe, jaka, by byla natie odpoved'? bych take neco napsal do "Vestniku". Neversite, a bylo povoleno je katidy rokern, 10 Ja vetim, ze mnozi by odpovedeli: "Starejtemam mnoho easu, ale dopisy br. Vytopila, vyplatit ati do ptiatiho sjezdu, tu podal jsem se sami o sebe!" A zajiste, tie Chicago vyjak v 6echoslovaku tak i ye Vestniku mne tento navrh: By ustanoven byl fond $1,000, pomfitie nejprve studentrim svYm. A budepiece jen donutily, abych psal. a pakli v nektere osade by tad SPJST. zatime-li se spolehat na to, co jim zbude, tak Br. Vytopil vyzYva rodide pti Ennis, by dil letni eeskou Skolu, by z onoho obnosu budeme brzy naai narodnosti vypisovat redali svoje ditky zapsat do Ceske akoly, ktera jista eastka $25-50 byla vyplacena na vYposoluce soustrasti. A nebyla by to hanba, aby by zaeala po ukoneeni aefejnYch akol. Moji moc one akole. Protinavrh podal br. Einstein, se Texas 'nedovedi postarat o sve studenty, pozornost upoutala vela v dopise br. Vytonevim zdali jest to spravne napsano, ale vim, a musel hledat pomoc ve sebemeneim statu? pila: "Ja, vetim, tie pii vetaim poetu 'Zan tie onen br. byl od tadu cis. 125. nebo 126.

Venujme teto veci o jednu myelenku vice.

Vaak na tom tak mnoho nezaletii — nebyl by poplatek velikY, a ja, vetim, tie katiJa vetim, ze kdyby ona vec byla probrana navrh podporoval br. Fr. Andinec z HoustoclY otec i matka radi ten "dollar" obetuji". y e schilzich rtimmich kadt, 2e by se Texaske Bratte Vytopile, jiti je tomu tada rokri, co nu. Neti doalo vaak k hlasovani jak o proti Matici Vyeeiho Vzdelani dostalo vS7pomoci, navrhu, tak o navrhu, byl podan navrh jsme meli teti 6cslwu ekolu na "Creechville", za kterou by mnob.S7 oeskSr student ftele poaby katiclY tad, kterY bude potadat desa tak jako nyni Ty betel o onu akolu zajem, dekoval. ° kou akolu, at' pry si to zaplati sam. Hlasovana Creechville byl jsem to zase je, a br.

Ja jsem v Crystal City dva mesice a moc Frank Sktivenek. no o tomto navrhu a byl ptijat velikou vetse mne tu libi, aekoliv mam zde jen jednoho ainou. To by vaak nebylo tak apatne, neb Po sejiti se nekolika tau, byl jsem jaksi eeskeho pfitele, a to jest — Vestnik. Vtidy vetaina vticly rozhoduje, ale po prohlaaeni br. zvolen za akoldozorce, abych sehnal ditky tam hledam dopis od moji maminky z Jourktere by aly do Ceske akoly a Ma yne ueitele. ptedsedy, tie navrh jest . ptijat, via br. Vytodanton ,ale tak dalece ani ikrt. Asi na to nepile, co se stalo? JeAte bylo k tomu tleskano, Co ueitele se tyre, dostali jsme tehdy sleenu zbYva easu, co? tie byly poratieny navrhy k vydrtiovani Ceske Frantitiku 8ebestovou ze Snook. Nyni poTed' zde mame pane poeasi a mnozi roldalo dopisovani skrze plat na jeden mesic, 8.koly parma dolary! Vet br. Vytopile, tie nici inaji jiti pekne kukutice, kterou mini kdyby mi snad byl nekdo tak pleskal po hlaa jak jsme se ye schrizi usnesli, napsal jsem prodavati v "rusnech". Jest to tu krajina zeye, tie hrit by mi nebylo, neti to, kdyti jsem sl. 8ebestove, tie za jeden mesic vyueovani linatska, a tento rok jest tu moc sazenyeh videl jaci jsme to hrdinove! dame $100. Sl. Sebestova odepsala, tie jest okurkri a mnohe jsou jiti v kvetu. Ted' se odSledoval jsem cele etyti roky, kolik asi tud vysila moo apenatu a "mustardu". Dnes upine spokojend, ale tie chee vedet, kolik budeme miti ditek. Napsal jsem, tie motina tech eeskYch akol se bude potadat. Za etyti jsem se byla podivat na jednu apenatovou 45-50. Na to nam bylo odepsano, pakli ne- roky se potadaly tti, v Dallas, Houstonu a larmu, asi d ye mile od mesta La Pryor, kde Gaivestonu. Nevim, kolik musili zaplatit mame jeate onen poeet, tie by nam odporudelniei i'ezali apenat, a bylo mne sdeleno, tie bratti onech mist, ale kdyby ati $100 jest tarn nest set etyticet delnikri tou praci dovala 30-32, a pak tie nam maze Mei pti byla ptispela SPJST. katiclemu tadu, tak by zamestnano. Byla to pekna, a zajimava, popodobnem poetu, tie se ditky nedemu nauei, to bylo behem etyt mkt einilo $300 ,na 10.neb pti velkem podtu, 'tie se malo na tiaka divand.

000 olenri dostane.

No, uti toho necham, aby se toho pan reToto br. V. uvadim jen proto, aby jste se, daktor neleknul, a jestli mne to uvetejni, tak Br. Vytopile, na prvni pohled by se zdalo, — pakli tam budete tu eeskou akolu mit — podruhe toho bude vic. tie sl. Sebestove, chce vzit jenom penize pti drtieli hesla,: "Vlastni silou", a nespolehali Pozdravuje vaeehny etenate a dopisovatele, malo tiakach, tie ano? Ale ja, jeate po tolika se na tiadne spolky, tie budou mit tu: "Ruku Marie Ktemenkova. letech vzpominam, tie to byla zlata slova, otevienou". Mona Joe, tie kdyby to tak byly ktera tehdy napsala. — Ptani sl. 8ebestove PODZIMNI PISES1. praseei hody, 'tie jiti spiae by se neco sehnalo bylo vyhoveno, sehnali jsme 30 tiakt a tiakyri; Leto se ku konci chyli, na ty jaternice. Tak jeate mam kousek listu, na katicle ditko, kdo dal zapsat, zaplaceno bys Bohem bud' lasko ma, lo $3.35 a 20c na eitanku, papir a tutiky je- tak jiti to dorazim. ptichazi mrij Princ bilY, Tak jsi Joe, dostal trochu za ucho, tie jsi ate k tomu. — Mesic ubehl a si. nam ptipras rudYma rritiema. napsal, aby naai organisatoti nelakali snad vila program na ukoneeni Ceske akoly. To Ano tak jak ten Cas v torn roce ubiha. cizonarodovee do naai Jednoty k vrili "biznebyl ale program ptekvapujici, ale pHmo oTak je to v naaem Nth mladost, radost: Ati nysu" ,aby men vice premie. Ty, myslik Joe, hromujici. Ditky zpivaly Ceske pisne, kikaly kdyti nastane stati, naa podzim tiivota teprve Ceske basne, detly, psaly na tabuli a poeitaly tie by nemohl tteba nejakY ten soudce okressi leckdo vzpomina: bYval-li jsem take mlani Obit sam "dobrovolne"?

Ja vetim, tie by a to za jeden mesic. clY. LeekterY ten jinoch mei device, ale pro mohi ptijit a se pkihlasit za Mena neb buBr. Vytopile, toto jsem vae musel napsat same starosti v thladi se neokni, tak jako ten dou letos volby a vy tam mate 1,500 hlasri, ptedem, abych se dostal k tvoji vete stran velkostatkat Rehot, kdy2 se poprve zamiloa to piece take neco jest! Ty jsi Joe myslil, toho dolaru. Dle meho, pakli chcete aby vaval a dostal kokm. Tak aby na sviij bol tie jsou v naai Jednote sami Frank Steiner g e (let se neco naueily, musili byste hleclet a lasku zapomnel, venoval svoji lasku praci Janovtiti, kterY pracoval na 151ete a 201ete dostat take nejakou sl. 8ebestovou za ueite a sve stare matiece, a pti tom zapomnel na tabulee, tie kdyti jsem tarn u nej byl, tak to . le, ktere opravdu nezaletielo tak na plate, jasvoje miadi, ati kdyti mu bylo etyticet let a mel v jednom pokoji jak v advokatni kanceko na torn, aby deti neco naueila; u ni nebylo lati, a za vaechnu onu praci dostal 13nact matieka mu zemtela. tu zamiloval se podruo hodinu ptetahnout ueebni hodinu. he do dcery sveho dlutinika, mlad'oueke div15nact cestovne do Houstonu. Anebo Karel Za druhe, ne ptilia mnoho deti, jen k vrili Ciny, ktera ale mela jiti eve srdeeko zadane Navratil z Temple, ten pro jeho spolek tomu, tie to bude lacinejai. PH mnoha detech 24, ziskal desitky elenri bez dividend a vice mlademu studentu. by to ovaem stalo jen $1— 1.50, ale to by bylo jest tech organisatort, a pracovali pro tady Chtic zachraniti celou rodinu, nevedela co asi vae, co by ten tata s tou mamou z toho jako tajemnici, rieetni a ptedsedove, ale tama delat: zda laska k Zemanovi neb soucit meli — penize utraceny a kluk neb holka v ke nyni mnozi sha,ni Cleny, kterY za celY svrij k rodine a neat'astnernu kehokovi ma vyhlave nic. Pakli chcete jiti nee() podniknout, Ati konedne podornek Matej to chce tiivot nehnuli pro Jednotu neb tad ani prstem, vase heslo by melo byt: DobrY ueitel, jemu rozluatit, neb on musi bYti koedrovYm koaim ati kdyti z toho neco hledi do kapsy. sluanY plat a Indio deti. za katiclou cenu, neb Zeman by kone do smrti Tak jiti koneim br. redaktore, a pakli by nernel Jo, bratte Vytopile, ti ochotnici, co hraji snad new "nepasovalo", vaak via karn s Dej zpracovan jest dle tiivota, jak tento nyni divadla na Sokolovne a neb hrali dtive, tim. sam jde. Vatine momenty attidaji se s moto jsou tiaci z Ceske akoly, vyueovane sl. 8eS pozdravem, menty dojimavYmi a misty a:2 moc veselYmi. Chas. LatinovskY. bestovou. Vetim pevne, 'tie dokatiete tarn v Vribec dej vyzniva v rortomily celek, jimti diEnnis uvest ye skutek eeskou akolu, vaak ten yak je upoutan od zadatku ati do konce.

Crystal City, Texas. obnos co to bude stat se mnohokrate vynaProto ptatele nezapomerite na dva kapesnihradi. — Kdyti nag hock Karel dostal v "Boys Cteni bratti a sestry! ky: jeden pro smith, druhY pro slzieky.

Klubu" za pestovani prasat a slepic 6 dna Kdyti etu riane dopisy ye Vestniku, tak si Vstupne jest male, tak tie se mute dostavtidy umiriuji, tie teti 'lady neco napiai do volnY listek do Statni vYstavy v Dallas a cevit katiclY. Po divadle taneeni zabava. Hudtohoto listu. Ale jak vidite, odkladala jsem le zaopatteni, byt i stravu, to bylo prave onen ba pana Mraze. Zacatek ye etyti hodiny odto a:2 do -tohoto dne. rok po to Ceske akole, a kdyti nam psal domfi poledne. "desky": "Drazemilovany rodide!" nebylo to Nu, ale co nyni, a co potom, jak a o eem Na sliledanou v nedeli dne 25. bkezna u rozdeleno to draze,milova.nY, ale via co jsme psat? Ty, tak zvane pletky mne nezajirnaji, 8tefanikt na Coottage Grove. br. Vytopile udelali s moji mamou? Plakali a o nedem rozumnem malo vim.

Uctive zve jsme oba radosti, tie kluk pine aesky. Mama Ptizna.vam se, 'tie mne k tomuto psani, poVY'bor. lined psani Walla a mame ho do dnes. bidnul dopis v poslednim Cisle Vestnika, ze Tak jsem myslel, tie jen tak par slov nadne 14. btezna. Jest to dopis pana August V. P. Stara Bfeelava, Vde dopiai, a zatim se ml dopis prodlutiuje.

Kaeite. Doufam, tie zajimal katicleho naainpis museli jsme misty seekrtat. 6inite Tak Ty bratke Vytopile piaea, tie by Ceske ce tak jako mne. Pfeeteme si tento dopis posuzovani semitismu v es. republice zavery spolky mely miti ruku otevtenou, kde se jeate jednou a venujme tomu vice easu a postranicke, rozhodne mylne. Podruhe piste jedna o kus prate. To motina, tie maji ruku zornosti. Ponevadti se to tee nas. Ja, podo hospodafskS7ch pomerech Vaeeho kraje, o otevtenou, ale l';;;psu zavtenou. Podam Ti coti se zde nemalo zajimame. Pozdram ot6ine poruji navrhy pana Kacite. Prod mame my, citlkaz: I studeuti volat o pornoc do Chicago. i \rant

strung, 6.

VESTNIK

Slavy dcera. Slovanstvi Kollarovo v gak bylo snem, pouhYm nad genim basnickYm. Toho easu zrirodnil slovanske my gleni v eechach A MARIE Terezie a cis. Josefa II. ulehpoznanim vlastnich dejin Fr. Palacky, kteryg duje se lidu robotnim patentem a vzdevedecky studoval stare Ceske kronikate, stuianosti. Zaklada se obecne gkolstvi a ztizudoval evropske sbirky rukopisne (archivy), ji se gymnasia. Cisat Josef II. zarueuje naukazal na,gi minulost v slavne reformaci: Zde bogenskY mir toleranenim patentem. Ponevizte a sud'te z minulosti na budoucnost! nemeovani se site girl, nebot' chce cis. Josef Franti gek Palacky (1789 v Hodslavicich na 5tat jednojazydnY, nemecky — ale posledni Morave) pochazel z rodiny deskobratrske. sily narodni se vzchopi proti usili tomu na PtisnY otec dal mu lasku ke knize. Studoval obranu. Proti germanisaci vydavaji uvedomev Pre gpurce na gkole, ktera pestovala ptimY li degti buditele Obrany jazyka eeskeho v cistyk s Jihoslovany. Sbligil se pak s Dobrovzich tedich. Udene spolednosti zkoumaji jaskYm a Jungmannem. zyk i dejiny narodni, sna geji latku pro slovR. 1820 na gla deska veda ritodi gte v Museu niky a mluvnice. kral. eeskeho, je g bylo otevteno na popud Vridcem teto nad gene vedecke doby jest hr.

Kolovrata a Ka gpara Sternberka. ZaloJosef DobrovskY, zakonodarce giveho jazyka enim Casopisu musejniho Ustav se sbli gil s g eeskeho. Po studiich vstoupil do kadu jesuitlidem. To bylo dilem Fr. Palackeho. pozdejskeho, ale po jeho zru geni ail v domech giho vildce naroda. glechtickYch. Osvicene nazory givotni vedly jej On take zaloail sbor pro vydavani eeskYch svobodnYm zednatrim, lidem kulturnim a huknih, kterY pracuje podnes pod jmenern Mam.anistrim. Znal slovanske jazyky a vedecky je srovnaval. Psal dila vet ginou nemecky, a-. tice Oeska. eeske obrozeni te gce se gitilo, ale jiste a le srdce hotelo mu narodni obrodou. Kolem pevne.

Dobrovskeho kupili se vydavatele stargich skYch knih, z nich nejzajimavej gi jest Va.Nevetilo se, ge narod deskY, porobeny a proclay Matej Kramerius. Vydaval pra gske no- tireformaci ubitY, znovu mohl by se probudiviny a ztidil sklad knih, upravoval a vydati, znovu ogiti v lep gi budoucnosti. val staroeeske: Ptihody Vaclava Vratislava Jeg te r 1825 Palacky rozhodne vyvracel z Mitrovic, Letopisy Trojanske, rytitske a pochyby Dobrovskeho i hr. Ka gpara 8ternearodejnicke, povidky, jake se tenkrat eteberka o budoucnosti eeskeho naroda, o marnarum nem usili jeho obrozovani a tekl pa.matna — slova: "Budeme-li se tak v gichni chovati, pak I podatky divadla novodeskeho spadaji do teto osve gene doby. Ztizuji se i ochotnicke ovgem musi zahynouti na g narod hladem duE-polky na venkove a nesmele prvni zvuky chovYm; ja aspori, kdybych byl ttebas cikan skeho rodu a ji g posledni jeho potomek, jebasnikt se ozYvaji. Puchmajer s ptateli ptekladaji z evropskYch jazykri a pigi vlastni sts za povinnost bych si pokladal, ptieiniti se vgemogne k tomu, aby aspori destna, pamatverge dle cizich vzoru. Praha je v dele celeho ka po mne zristala v dejinach elovedenstva." vzoru. Praha je v dele celeho ruchu narodniho i literarniho. Na. Slovensku je stkediskem A na popud panskYch stave vydal nejprve givota evangelickY osvicenskY Pte gpurk i ka- nemecky sve Dejiny narodu eeskeho, ktere tolicka, Trnava s gymnasiem. Z Ptegpurku teprve r. 1848 vychazely Cesky se znaenYmi vygel pozdeji Kollar, Safatik a Palacky. Kaobtigemi od rakouske censury. tolici trnavai s viidcem fatatem BernolaDo Ceske vetejnosti zasahoval Palacky jakern, aby ziskali lid, u givaji nateei slovenske- ko bystry politik z r. 1848, kdy jako dobry Sloho v knihach nabogenskYch a oddeluji se tak van postavil se proti znovuvybudovani stare jazykove od Oecht, seslabuji kmen vlastni a nemecky rise. Tehdy byl ptedsedou velikeho vyclavaji se na pospa,s mad'arskemu nasili sjezdu slovanskYch narodriv. barbarskemu. Buditelska skupina JungmannoKdyg pak narodu nag emu po rode 1848 nava ptinesla do givota nageho nadgeni pro na,staly nove -take boje politicks, v nich vlarodnost a slovanstvi, pro davnovek — vlidy vicieristke stavely se neptatelsky proti Oe, vem nem. basnikfi Goethea a Herdera. chiim — postavil se v delo naroda, aby mu Hlavni ein Jungmannriv byly pteklady vebyl obetavYm a nad genYm vildcem. likYch basniku Miltona a Goethea. Ve vede 23. kvetna 1876 uspotadana na oslavu dopige vedle Dobrovskeho dila jazykozpytna: kondeni Dejin Palackeho slavnostni schrize, jeho "Slovesnost a historie literatury Ceske" ph nig pravil velikY tech: "Minulost ma za dokazuji vYvoj eeskeho jazyka, givotnim pak sebou eeskY narod slavnou Ted' pottebi, apomnikem svYm — Slovnikem jazyka eeskebychom se vzdelavali a die vzdelaneho rozuho dosahl tile, o neiri g kdysi Dobrovsky snil. mu jednali. To jest jedina zavet,', kterou bych Vlastenecke nad geni Jungmannova ptitenarodu svemu takotka umiraje — odkazal." le Vaclava Hanky zavedlo nadaneho basnika, A smrt Cekala ji g na to vzacna slova. Tti g' e padelal se svYmi ptateli rukopisy dle stadny na to velikY kmet zemtel. Pohteb jeho rodeskYch vzoru. Tak vznikl Rukopis kralobyl slavnej gi neg pohteb krale; tak jej miye dvorsky a zelenohorskY. Bojem o tyto ru loy al vdednY narod. Vliv jeho byl velikY a v gedoby, kdy rozdelil kopisy jmenujeme ru gne strannY. SvYm programem osvicensky narodse tabor vlastencri na d ye tevnive strany. Boj nim stal se politickYm vridcem naroda. dobojovali r. 1886 prof. Ceske university Jan V dobe prveho Palackeho vystoupeni syn Gebauer, Masaryk a j. a padelky jako neevang. farate z Kobeljarova slovenskeho a prave pamatky odsoudili. ptitel Palackeho Pavel Josef Safatik pracuje Ale veliky vYznam maji se gloutle ty pade- nadgene za bidnYch pomerii na velikem dile lane papirky tim, co vyvolaly v eechich a ye Starogitnosti slovanske; kniha jeho do gla neSlovanstvu. Upevnily vedomi slovanske a nazvykleho ptijeti a 8afatik stal se sve doby rodni, daly podnet k studiu, podnitily umepo Dobrovskem stkedem slovanskYch snah. leckY zajem basnikri a vYtvarniku (Manes, Nova doba vgak jeho vedecke dilo pte gila. 0Aleg, Myslbek, Sucharda). Sam Goethe je potevtena, jasna a ptima. povaha 8afafikova chvaloval a ptekladal. zlomena byla du gevni nemoci.

Starou slovanskou minulost opeval nareV poesii napodobovany ,pisne, nebot' i yeJan Holly v dlouhYch epic- lici basnici cizi (Goethe, Heine, Burns) praCim kYch skladbach a tadi se tak k nadgenctm covali dle vzoru lidovYch. U nas napodobiteJungmannovskYm. lem lidove pisne a.ballady byl Frant. Lad. eeDobrovskY i Jungmann meli pevne vedo- lakovskY a Karel Jaromir Erben. R. 1820 vymi slovanske vzajemnosti. Ale teprve Jan dal eelakovsky Ohlas pisni ruskYch mistrne Kollar vyvrcholil slovanske my gleni psanYch. Sbiral v 6echach a na slovanskem ve svem basnickem dile, ye Slavy dceti. Po- lidove pisne a ptislovi a vydal je jako Slochazel z evangelicke rodiny na Slovensku, vanske narodni pisne a ptislovi v knize Mu-tudoval v osvicenskem Pre gpurku, pak v droslovi naroda, slovanskeho. Pozdeji napodobil a'astne na ge narocini pisht v Ohlasa Nernecku: hroby ponemeenYch Slovanri pistil (. eskeli 1<olen-i r,Th.o 3esklupil1 se via-

buditele.

Ve stredu, dne 21. btezna 1934.

Za unavosti.

Ryby plovoo ocima. KagdY rybat vi, ae ryby za normalnich okolnosti plovou proti proudu, ale sotva bude vedeti, podle kterYch zakont se p11 torn tidi. V souvistlosti s badanim teto otazce byly v Americe ptedvedeny mnohe objasilujici pokusy. Vet gi mnogstvi ryb z rriznYch f'ek a povodi bylo vpu gteno do p odlouhleho akvaria, jeho dno a steny byly opatteny demo-bile pruhovanYmi kterYmi bylo mono pohybovati dopiedu a dozadu. Tyto latky napodobily a vsugerovaly rybam proudeni vody a site s rispechem! aekoliv bychom mohli ptedpokladati, ae ryby aspon ye svem vlastnim givlu se mohly vyznati. Kdyg latkami bylo pohybovano docela zvolna v torn smeru, jak ryby plovaly, nechaly se tyto oklamati a plovaly proti svemu ptirozenernu zvyku "po proudu". Bylo-li vg ak latkami pohybovano rychleji, prudce se obratily a plovaly "proti proudu". 0ftem, .ge na vg echny ryby to negrisobilo stejne. Nejrychleji reagovaly ony ryby, ktere pochazely z rychle proudicich vod, kdetto ryby z pomalu tekoucich nebo hlubokYch vod se o toto "platens" proudeni nestaraly. Podle techto pokusri je usuzovano, ge zrak hraje u ryb dulegitou rilohu a jejich chovani vysvetluje se tim, ae existuje ureitY vztah mezi rychlosti, s kterou ryba reaguje na ureite opticke podra g deni, a mezi rychiosti vody, na kterou je ryba navykla.

Prod gelmy ye tme vidi? Je znamo, ae oei Belem, zvla gte kodkovitYch, ve tme zelene svetelkuji, anig bychom mohli zjistiti ptieinu.

UCenec Helmholtz vyslovil prvni domneku, ge zateni oci je jen nasledek lep gi zrakove schopnosti y e tme. Nova, badani v tomto smeru davaji Helmholtozi skutedne za pravdu.

Gast oka, vnimava pro svetlo, je slabou sitnici, oko vne uzavirajici. V ni kondi vetg ina odnich nerve. U kodky a koekovitych gelem vribec naleza se za sitnici vrstva, slogena, z nepatrnYch krystalkri, podobna zrcadelku, a tato vrstva vrha odlesk svetla, zasahnuvgi oko, znovu do sitnice. Jeji odrazna, sila je tak mocna, g e i difusni svetelne paprsky, ve tme se vyskytujici, jsou ji ucineny zprisobilYmi pro vnimani sitnici, pri eem2 prave ono odrazove svetlo se nam zda bYti svetelkovanim ()el. Murr pri svYch pokusech zjistil naprosto bezpedne, ae koala vnime, i tak nepatrne mno gstvi svetla, je'g je meng i neg gateni nejmeng i hvezdy na obloze, a je g zaCerni fotografickou desku as po 8-10 minutach. Vegkere dasti oka jsou gelmam k disposici, aby mohly &hat prave v noci na kotist. tim lidstvo bude glechtnej gi, tim uglechtilej g i budou tvary jeho zapasu.

HOVORNA. Jos. M. Volba presidenta es. republiky bude v kvetnu t. r. Posledni volba byla 27. kvetna 1927.

Br. L. K. Dodatedne se dovidame, ae svobodnY ptistav ye Gdyni ma take nabte gi deskoslovenske a rumunske, ktera se dostavuji v deice asi 1200 yard& Jiki R. L. Berlin ma 41/2 milionu obyvatelfi, Hamburk 11/2 milionu. v Berlins je dosud 160.000 g idri, kteti eekaji, jak se veci vyvinou. Musili se ovg em podrobiti hitlerovskYm ptedpistm, ktere z nich udinily menecenne cbdany. steneeti bagnici degti, hledeli pisni vniknout mezi lid. Erben do gel k hlubokemu pochopen lidove poesie, zvla gte ballad pochmurnych.

Sebral Pisne narodni, pohadky, baje a povest. Vgak nejvetgim skvostem literatury je jeho Kytice z povesti narodnich, kniha eiste basnicka, tak krasna, ze skladatel hudebni Dvorak a Fibich psaii na Erbenovy latkv sve ptekrasne hudebni basne. :)t)Tcyhla Ve6116 svaii Toesie poesil tnelou.

Ve stredu, dne 21. bkezna 1934.

YLA to opravdu velmi pana podivand B piedstaveni hry "Device od C'erchova" na tu hereckou dru2inu kroutku Hlahol a na velmi pane vypravenou vYzdobu jevitte, vte se tak v dnY soulad pojici. Krou2ek Hlahol a retie si mohou k tak hezkemu dspechu gratulovati. Nav gtevnici dali sve uspokojeni se hrou neseislnekrate velmi markantne na jevo neutuchajicim aplausem.

Te2ko pkikknouti palmu viterstvi nekteremu herci, jeko jeden kaZdY z nich, ani to bulacke "mnouee" nevyjimaje, se vice ne2 poctive vynasna2ili podati svou dlohu die piedstavy autora, cot' znaeilo stoprocentni iispech, jak' se zkidka dociluje. "Hanei", jiz ptedstavovala sestra, Frank Olexova ml., byla tak pane do vgech detaild provedena, 2e by ani hereeka z povolani nemohla lepe tu sentmentainost a 2enskou touhu, oddanost, zklamani a celkove vyvrcholeni obapolne manklske lasky vystihnouti..Br. Fr. Olexa ml., jako jeji mu2, statkat Sokol Ora a poctive se vynasna211, by nebyl ji v podani sve role pkedstiten. Ma toho zapotkebi, by sve renome si udrkl, nebot' mu vyrfista, sok v hereckem povolani pod jeho vlastni stiechou v jeho nadejne ratolesti mutskeho rodu a soude die jeho podani bulackeho "mrioudete" Slavka, alias "Kane", bude mu jeho synator, tutim, 2e sluje Ervin, silnYin soupekem. Herecka krev, pkechazejici z otce na syna a pak na vnuka. Zda br. Fr. Olexa ml. tu hereckou krev voekoval jeho choti v proudu jejich manklskeho podedila-li ji sestra Fr. Olexova ml. po rodidich, je mi dosud neznamo, ale zavedu v torn smeru patrani, zasveti-li mne ovtem br. Fr. Olexa ml. do tajd sv'ch rodinnYch reminiscence.

Hajneho 8merdu, veterana od "fircenten jegr patalionu" ptedstavoval patriarcha Olexova kmene, Fr. Olexa st. Pro podobne lohy je br. Ole a st. velmi vYbornYm representantem, jak nas ji g vicekrate na scene pkesvedeil. Jak v mimice, tak i v mluve opane dokazal, ze tak hned brzo nebude pensiovan z ochotnickeho jevi gte. Pani A. Kelnarova ma, pro sebe jiste druhy itloh zvlatte

Plameny na vSrch.ode.

OLSTOJ, ktest'anskY filosof, kdysi naT psal: "Evropgti narodove, zapomenuvte na Krista, jmenem sveho vlastenectvi dra.Mill a nautili vlastenectvi a valce tyto klidne narody a nyni je roze gtvali tak, ae skuteene zapomenou-li Japonsko a Cina take pine ueeni Budhova a Konfuciova, jako my jsme zapomneli udeni Kristova, brzy se nauCi vraditi lidi (tomu se brzy nauCi, jak ukazalo Japonsko) a jsouce nebazlivi, obratni, silni a detni, nezbytne velmi brzy udelaji z kik evropsk'ch, nedovede-li Evropa postaviti proti tomu nem silnejtho net zran a vYmysly Edisonovy, to, co kite evropske delaji z Afriky." — "Nenit' udednik nad mistra sveho, ale dokonalY bude ka2dY, bude-li jako mistr jeho." (Luk. 6., 40.)

Tato prorocka, slova Tolsteho pied 40 lety stavaji se nyni rim dal vetti skutednosti.

Celt' svet se dnes obava stind a pkizraku dalekeho vYchodu, ktere sama Evropa svou pkekotnou industrialisaci s militarismem vyvolala. Japonsko velmi svedomite a peelive odkoukalo metody evropske civilisace a jestlik se mu podaki ovladnouti Oinu, kterou obratnYm zpitsobem krok za krokem dobYva a podrobi ji sve organisaci, pak zlo Evropou vyvolane nabude opravdu desivYch obrysd v podobe 21ute tvake, ktera, bez slitovani a milosrdenstvi pdjde za, s yYm diem. Vzpominam si na ptednatky cestovatele Vraze, kterY v2dy poukazoval na toto nebezpedi a mnohokrate nam tekl: "Ja, se ji2 toho nedoekam, ale vy, mladi budete, j.ednou sveclky invase vYchodu do Evropy a celeho sveta." Fakticky Japonsko dnes hospodaksky pronika celYm svetem a zamokuje kde mute laciniimi vYrobky (dumpingem) hospodatskY vYvoz Evropy. Nedavkniha "Tro.Vall no V Zeneve

VESTNIK

Levee od terchova vyhraneny a za tu dobu,jez pusobi na houstonskem jevig ti vykreslila hezkou iadu postavidek a vtechny tak animovane, ze si zaslou2i za to pochvalu. V idoze hajne 8merdove t pkedstavujici typ prostosrdedne a energicke "bulaeky", docilila vYborneho tspechu jak pohyby, tak i vYbornou imitaci razoviteho horackeho nakedi chodskeho.

Br. Jos. Ka gpar v uloze herce Fred Larsena hledel piekonati sve cifivejti dspechy. Dovedi se tak pane v2it do moresti "noblese oblige", k tim a2 uvadel v etas mladti damske pokoleni v posluchadstvu, divici se to jeho gracii, s jakou libal rueky gvarne a ptivabrie Hanel. A ten piimo elegantni a nestrojenY ton keel, jim hledel Hanel nakloniti sv'm zamerdm, jim take imponoval. Sestra Lillian Bile take ji2 na natich jevi gtich zdomacne‘ la a to ku natl. pote ge. Stihla, jeji postava, snivY a libivy oblidej a herecka krev kolujici v jeji 2ilach dini z ni velmi vitanou ochotnickou silu pro nate jevi gte. Eleganci pohybd a mluvy representujci hereck' cech, jak bylo toho na ni v dloze Stely Blanche vy2adovano, vystihla tak pekne do vtech odstind, ze nas pfekvapila. Cizi nav gtevnici netajili se svYm dojmem, jet vYkony nagich herd( krou2ku Hiaholu na ne udinily a neskrblili ani obdivern, ani pochvalou, zrovna tak jako ostatni obecenstvo.

Ceske ochotnictvo v Houstonu, jak jsem jig mnohokrate podotkl, ma opravdu vysokou &oven a vytkolenost, 2e by sloutila ku cti hercum z povolani. Mnoholeta divadelni a re2iserska, zkutenost br. Jos. Kalouska odrakla se jak ye vYprave jevitte, snad i br. Jan Sulda mel v torn zasah, tak i ye vYbornem maskovani a kostYmove vYprave. Tak jako pkita2livost, elektkina a magnetism jsou neviditelnYmi silami, ale jejich vliv a deinky patrnYmi, tak takovou tajnou a neviditelnou silou divadelni souhry je napoveda. Ze sveho dkrytu ye skromne budce sieduje oeima i sluchem sestra R. Hamusova sve svetence na jevigti a hiedi peelive, by neoctli se na au Japon" ("Prilmyslova prate v Japonsku"), kde je podrobne uvedena statistika a vYvoj japonskeho prilmyslu, kterY od r. 1907 do r.

1929 se zdesatronasobil. V Amsterodame jsou japonske 2arovky po 26 centech (3Ke), v Nizozemske IndiCjaponske kolo za 60 fr. (80 KC), v Egypte auto za 50 liber sterlinku, ye 8vS7earech 1 kg japonskYch hodinek za 36 fr., v Rakousku pinici pero zasilink, v Soluni jsou japonska kladivka sedmkrat levnejti nee mistni vYroba, gecko a Turecko jsou zaplaveny japonskYmi tuikami, hiebinky, nadobim, zubnimi kartaeky. Ve Francii japonskYm dovozem je postikn cement, rybi konservy, knofliky, hrneikstvi. Ve 8paneisku Japonsko vytiaeuje gpanelske *Ike a v Italii domaci hedvabi, umele a pkirodni. V Habeti do nedavna nebylo nic znamo o japonskYch tovarech, nyni tam Japonci dovakji 88 procent vteho dovozu. U nas v cele oblasti krkonotskYch hor je citelne postikn sklatskY prilmysl ztratou mnohYch odbytitt' japonskou konkurenci. V Lancashiru pfi gli nezamestnani se stanosti na sve postaveni odeni v kogile japonskeho pdvodu, jich2 se tarn prodava tucet za` patnact a pill VYsledek teto japonske expanse projevuje se horednYm zbrojenim jak SpojenYch state, tak Anglie a Ruska. Nove miliony lidskYch zivotu maji bYti obetovany, aby se udr2ela rovnovaha na nati male planete zemi, rozdelene na nekolik lidskYch mravenigt'. A do tohoto lidskeho tilenstvi marne volaji svetle postavy Budhy, Konfucia-, Jaite Krista o skrdinnosti, odkikani, pokoke, lasce, jako jedine ceste praveho gtesti lidskeho, ktereho neni mo2ne dosahnouti nasilim, ani moci. Lidska pYcha, touha po moci a po2itcich, je mocnejti, vede lidstvo do zahuby, a misto 3 1,je na zemi cini z ni nehostinou pustinu, nftonen3',In tr6penim lidskjmo ,T0t6 mno-

Strana

7.

suchu. Jak jednotlive sceny hry byly verne vylieeny na jevitti vysvita z poznamky jedne hezke brunetky bilk mne sedici, ji2 jsem zaslechl, kdy2 mankle Olexovi ml. davali na jevitti pruchod svYm 2houcim vYleviim lasky objetimi a polibky. "They must have been just married, when they are loving each other so ardently". Nechal jsem ji v teto domence, nechteje ru giti jeji rd2ove iluse man2elskeho 2ivota a vysvetlenim, 2e ten jejich "honeymoon" v soukromem 2ivote path jig minulosti a 2e v upominku na podobne zachvevy na struny lasky maji par ratolesti a 2e jedna z tech ratolesti hraje toho Slavka, to bulacke "mnouee".

Z Rogers zavitali na divadlo miij tvakr Josef Fojtatek se svou choti a jeho detmi, p Antonem Fojtatkem a sl. Laurou Fojtatkoyou Dekoval jsem osudu, ze jsem proji2deje s nimi v idoze cicerona po Houstonu byl nucen tisniti se k ni na piednim sedadle auta.

Je to takove hezke a libive deveatko v sveZest mladi, 2'e elovek by rad par tech desitek z celkoveho poetu svYch let odedetl.

Doufarn, k to svemu nastavajicimu na mne neprozradi, abych snad tu odvatlivost neodstonal v souboji s nim.

Po divadle se rozvinula 2iva zabava zvucich hudby pana Cerneho a2 do pdlnoci trvajici. Nat br. MUDr. Karel J. Hollub, teal tee na zabavu neprozradil sve diplomaticke incognito a nesdelil nam, 2e se brzo twaIe v triad destneho konsula Republiky eskoslovenske pro Texas. Jeho jmenovani, doprovazene struanYm 2ivotopisem pkinesly houstonske anglicke denniky. Mame radost, 2e nag' faclovY bratr byl pocten takovou hodnosti a blahopkejeme mu k tomuto vyznamenani. A Houstonu te2. Jeho chot', betouci 2i-vou a srdeenou fieast v pestovani vzdjemnYch stykd SpojenYch stata s nati starou oteinou bude jeho konsulami tajemnici. Rovne2 blahoptejeme!

Zabavni vYbor jrnenem kadu dekuje vgem tfainkujicim a ostatnim pomocnYm silam za, jejich slu2by, pine je ocenuje.

S. P. StudnienY.

Jak pozname pravdu od pravda vytisti koneene v nejakou K AtDA radost, z ka2cle 121 povstane na konec nejaka bolest.

Chybne mytlenky zptisobuji zhoubu tela, spravne mytlenky o2ivuji na ge telo. Chcemeli zdravi a silu, musime 2adati mytlenky pravdive a silne. Jako duchova bytost jsi easti nekoneaneho vedomi, jsi silou vedne vyrdstajici, jet vytla z davnYch vat, stale se zvytujic, a2 dospela nynejti inteligence. Ka-da bolest a pfemokna pfekalka tvou inteligenci silily a vedly to k utese, vedomi smyslu 2ivota. Kdo je panem svYch my glenek, je panem sebe sama.

Naiad' se ptiletajicim my glenkam tak, jako se stavi ten, kdo radostne odekava, co mu path: za dobro dobre. Piej si kladn'ch, dobrYch mytlenek z velikeho reservatu Pravdy — radiova vina tveho pkani ptipouta zdraye a krasne mytlenky a zle nebudou miti pkistupu, nenaleznou ohlasu v du gi, je2 se jim uzavte, Tak staneg se vernYm slu2ebnikem Pravdy a poznat co mat konat, bude shit pra ydu kolem a ovlivnit i jine dute, aby sly za tvYrn pkikladem — krth novYch lidi poroste. he zkugenosti, draho placene, muse lidstvo prodelati, nee bude zbaveno svYch potetilosti, je2 z nejvetti east jsou podkladem a potravou valednYch poiartit. Zle plameny na vychode jsou toho znamenim a je te gko urCiti, zdali se podaki je lokalisovati. Zlo jednou vyvolane nezastavi se razem a bude zapotkebi poctiveho usili celYch pkittich generaci, net bude vyhubeno a i kofeny vyrva-noFilip

arana '

Utedni Organ Slovanske Podporujici Jednots Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO-, est, Texas Piedplatne 65c rodne. Do stare vlasti $1.65 rden'e.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tiadovny, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, ptedplatne, oznamky, bud'tet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Jen ne pralis ueene! Nekteti lido site tvrdi, te tee je .eloveku dana, aby zakrYval svoje myg lenky, jini zase,' aby elovek myglenky oznamoval. Kionil bych se se, v gemi rozumnej g imi ke druhemu rn.ineni. A etu tune rad myg lenky, nebot' n9, nich take sam se aim mysliti. Jen mam hr-nzu peed pkilignou ueenosti. Nekteti lido nedovedou napsati ve7 tu, aby v ni nebylo aspon pizl tuctu cizich, amerikazovanYch slov, jet lze teem dobte nahraditi eeskYmi. Ale je je gte jinx "udenost", jet mluvi zdanlive desky, ale take nema, deho tici; a svoji chudobu ()diva do lesklych a kroucenYch vet, jet zaujmou tteba etyki tadky, , jsou spojovany sanaYm "kdetto, protote, an, zdali a kdyby", ale kdyt se eterat prokousal dlouhou vetou, jako pan Pragil kopcem rYtove ka ge. nekynou mu laskominy noveho vedeni, te lidska pamet je kratti, net se ieckdo domniva., a te neni nic protivnejtiho net na konci Vetne tasemnice vraceti se a hledati jeji hiavu. Nekdy i spisovatel pki psani zaponinel na konci vety, co chtel na poitatku. A proto: Pi gte proste a nechtelte se zdati udenejtimi, net vskutku jste.

KeuzIo kedimateiske. Kdesi na Slovensku, jet pied valkou podielialo mad'arisaci, pas1 slovenskY pasa,eek a vesele si pki tom zpival. Sel mimo vesnickY farat, zastavil se u veseleho pasdeka a tazal se ho: "Zdalipak se take umit modliti jako zpivati?" "Cot bych neumel, velebnY pane! Umim se moclliti siovensky i mad'arsky", chlubil se paeaeek. "Tot tikej po mad'arsku!" Hoch tikal oteena g a bieem si pki torn praskal do taktu. "Dobte, ho gku!" A ted' po sloven:Am!" — Pasa gek pustil bid, smekl depici, klekl si -- a pomodlil se vroucne otkenak Proti nezasioudenSTm ziskinn. Pri dnegnim nidim neomezenern, zcela volnem systemu vYrobnim a narodohospodatskem je dana motnost, aby kdokoiiv, kdo dovede b'ti pod nikavYm, dosahl nidim neomezenYch a nezasloutenYch a nespottebovatelnych ptijmn a zisku (nati multimilionaki Ford, Morgan, Mellon atd.) Tuto motnost pokladame to, vlastni ptieinu krise, krise svetove. Tuto pie nu krise bude tteba odstranit. Kteremu statu Sc to podaki dtive, ten pkekona krisi dtive. Buda tteba omezit motnost do salinouti taktka nekoneene vysokYch ptijmn, pti torn vgak zachovatl Myglenku podnikavosti. Tedy: ne bolgevismus a komunismus, avgak take ne volnY system. Ohromne. vaha americkeho lidu elide spravedlnost, demokracii, vzajemny oiled a slu gnY tivot pro vgechny a podie zasluhy.

Take nefispech bYt ueitelern.

Nadi organisatoki musi sbirat zkutenosti sve i jinYch a musi se jimi uditi, opraviti sve mylne nazory, chybny postup pri ziskavani nov:fth elenti a Ma yne' vytrvati na zapoeate cest:

V ESTNiK

darech klesa, ztraci viru a nadeji, nedosahne nikdy Uspechu, podlehne vSTmluvarn na dosud tikve pornery, de, se odstrakt vSelikST jsme loni naborovou kam--mivytekami.Net pan zahajili, bylo dosti pochyb o jejim vS.7sledku. Poeatedni nenspech obratil se vytrvalym Usilim a tuhou praci natich zastup:cu v nspech at neoeekavanY. Nikdo nem nepomtite, jen my sami. OdhodlanY, rozhodnutY a pkedevtim patkiene s podrobnostrni tabulek natich ritznYch certefikatt dobte obeznamenY zastupce nezna nenspechu. Nekde tteba podat vysvetleni obtirnejti, opakovat navttevu vicekrate, nedati se odbYti poedtednirn odmitavYm stanoviskem prospekta.

Obracene tteba rozvatnosti, ptival jaloveho povidani mnohdy spite utkodi net poinnte zkug enost je tu uditelkou nejlepgi. Postupem dasu pkekalky, odpor, odmitani, mnohdy vYsmech konce konen posiluji. Kteki toto udobi doeasneho nenspechu stravi ve zdravi — z takovYch bude miti na ge Bratrstvo zpusobile, produktivni organisatory.

Na rubu dne. Stalo se neclavne dny. V iiste velike krajanske osade pusobil nekolik tYdnil organisator bratrske podpUrne organisace' ze severu. Rodak slu gneho vzdelani, uhlazenYch zptsobil, dobrY keenik, mil' spolednik a — zku geny organisator, zapracovanY zastupce bratrskeho pojitteni na tivot.

JakYch vYsledku doznalo jeho nekolikatYdenni putovani osadou? Stopetadvacet dospelYch elenn, sedmdesat ditek do D. Oddeleni.

Divite se tak neuvekitelne Uspe gnemu naboru, dosatenemu jednotlivcem v dobe pomerne kratke? My se nedivime, naopak, teti nas i kdyt se tu jedna, o ptiriistek novYch &ma jineho spolku protote za prve, ptesvedeive podepira na ge loriske nalehani, by s naborovou akci bylo zapodato neodkladne, za drulle, usvedeuje nas vespolek, 'Ze v krajanskYch osadach mame pole k ziskani 'kenstva pkenrodne. Je tkeba akci usmernit pianovite a provadet vytrvale, chyby neb nedostatky nynejti naborove organisace opravit resp dopinit. Musime unit tech osvedeenych cest a prostkedkii, jakYch utivaji jini. Co se ukazalo nevyhovujicim, nepraktickym nebo tetkopadnYm, to nutno opustit a zavest novoty, jiclat mnozi se hrozivali a snad hrozi, bez nicht ale dne gkem obejit se nelze. Shora uveden' bohatY vysledek naborn novYch elent mel by nas povzbuditi k dal gi vytrvale snaze, by na ge kady mnotily se katdYm mesicem. Pkedpoklady tu jsou, nutno jen pine vyvinouti dinorode Asia Praci, neutuchajici praci!!

Podporujeme svoje organisace a svfij sat.

Podpurne organisace jako pojiAt'ovny, bici v Texasu die zneni t. zv. Robertsonova zakona, ukladaji svoje fondy do majetku a jistot uvnitt hranic statu Texas. To znamend: pujduji penize na pfidu, majetek texaskY nebo na bondy vydane distrikty, okresy neb mesty nakeho statu. Fondy jednot jak pojikt'oven vznikly a rostou penezi jat3imi co poplatky di premie od texaskS7ch obeanit a jsou ye statu investovany Proto byl znamY Robertsoml zakon ptijat, aby znemo2nil cizim pojikovnam vyvaZkti texaske penize do novoanglick3ich bank, odkud si je pak mesta, okresy a take °benne (Vijay na pozemky majetky) musili na vysokSi . Urok pajdovati. ZaloZni fondy nati SPJST. jsou rovrieZ investovany do majetku a jistot texaskS7ch, penize ukladane nasimi eleny co poplatky nejdou na sever, ziastavaji doma.

I yam nekdo uktivdll? Stave, se east°, 'Ze je dloveku uktivdeno. Lido nejsou dokonale pracujici stroje a proto ani jejich soutiti nemute bYti bez zavad, sktipe to tu a tam. Pocit ktivdy je paleivY, tim hork, dim citiivejsi byl zasaten. Je to pocit, ktery ptimo lepta du gi a kterY ji rozvraci. Ten, jemut bylo uktivdeno (pkipady jsou nejrnznejti: tednik je pokaran za chybu, jit zavinil nekdo jinY; za gpatny podnik je potrestan nekdo, kdo nemohl nic napraviti, nemajc k tomu moci; nekdo je mylne vyfazen z trace jako n,77:11; ten perT.esukl?'111

Ve M •edu, dile 21. btezna 1934. ti, kteki o nem rozhodovali, atd.) snaki ktivdu v podstate dvkma zpAsoby. Jeden si ponadava, pohubuje, poktiei, po pkipade vyhrotuje a porrilouva, musi nejak panel ream ze sebe odstraniti; druhy midi, uvatuje o ktivde, to ho sv'm paleivYm pocitem zaplavuje vic a vice, ovlada ho, hubi. Ten prvni brzy se sebe sttese ten nepkijemnY pocit, ten druhY si v nem libuje. 0 ty prvni netteba miti strach, ti se nedaji dlouho trapiti, nanejvfg si vytaduji k uklidneni, aby videli, te take nekteremu bylo ubliteno. Ale ti druzi, kteti se nemohou rozloueiti s pocitem uktivdeni a opet a opet jej protivaji, si mysli, te jednaji spravne, kdyt za katcle vhodne i nevhodne pkiletitosti i-nluvi o ktivde, jet se jim stala, kdyt travi spoustu dasu srovnavanim sebe, nevinneho, s hor gim okolim, kdyt ktivdu zveliduji, kdyt ztraceji schopnost odhadnout pravy vYznam pocitu ubliteni a vidi vgady osoby, toutici nevinnernu ukkivditi a tak mu znemotniti poctivy tivot.

Polskji rozhlas do Ameriky Podle zprav z Vargavy, dodo k ujednani mezi vargayskou rozhlasovou stanici a newyorskou Nat. Broadcasting Co., ohledne obeasneho pkenosu polskeho programu do Ameriky. PoiskY rozhlas bude do Spoj. state vysilati slavnostni ob'lady z povestneho kla gtera v Czenstachove, kde se nachazi — zazraeny — obraz Panny Marie. Doba tohoto rozhlasu neni doposud stanovena. Z rozhlasu se budou radovati nejen dtyti miliony Pola,kd usazenYch v Soustati, ale i v gichni ostatni Slovane a my Oechoslovaci v prvni tadd. Kdyt se doekame my obeasneho rozhlasu z nati stare vlasti, z natich "eeskYch luhu a hajt?"

Z nak dinnosti. fi,dd MoravSka Orlice 145, v Penelope uvadel v nedelni schtizi opet nove eleny, od zahajeni na gi naborove akce bylo to uvadeni — tketi. Zajiste hodno jinYm tadum k nasledovani. Clenstvu uvedeneho du k vYsledne praci srdeene gratulujeme. — Pohostinske zajezdy ochotnika do krajanskYch osad odporueovali jsme nedavno. Povzbudi, poteti, pookkeji pobratinskYm sblitenim, navazanim bratrskych znamosti, na kteret krasne chvile se dlouho vzpornina. Br. John Sta ga z I3uckholts v tomto lisle zpravuje nati bratrskou vekejnost o znovuzahajene dinnosti jejich dramaticke drutiny i zajezdu do Cameron. Necht' maji naprostY Aspech na domaci scene i u "soused:1i". — en* nag organisator br. Fr. Kadanka splimje pkevzate povinnosti opravdove a v katdem ohledu. Jednou z nich je podavani mesidni zpravy, zahrnujici povtechnou dinnost, pkipady sloutici pro informaci druh'ch bratki zastupce a koneene vy'znadne postfehy, jet by mohly byti koneenYm plus pro nas vespolek.

Objitd'ky br. Kadanky vydaji mu dobrou ten, at v podzimu pomery, doufejme, se oeeka.vane polepgi. Nynej gi putovani vykate se potorn patdidnou ptipravou skoro panenske dy.

HOVORNA. Jaroslav Z. Obdobi znamend easovY Usek, vracejici se v pravidelnSrch intervalech, na ptiklad rodni obdobi, obdobi v'cviku a p.) kdetto adobi znamene, easovr Usek bez opakovani na ptiklad Adobi boje, Udobi nejvetki prate tivota a p.

"OtravriSr plyn". J. S. OtravnS7 plyn (chlorovY) prvne vyponateli Nerrici 22. dubna 1915 na Useku fronty 6 mil dlouhe mezi Bischootern a Langemarckem. StraSlive vraZednY prostkedek otravil tehdy 5000 vojing.

Br: John R. Vynalezce piniciho pera jmenuje se L. E. Watermann. Padesate vYrodi. jeho vynalezu dovrk se letos.

Br. F. N. Dobrou pomficku pro vzdelavatele, cviditele a dinovniky sokolskYch jednot a to "Sokolske proslovy", motno objednati od Drutstva Mor. Legionakt, Brno, Klacelova 10, Morava, Ceskoslovensko. Obsahuje kratke, jadrne proslovy, vede k zu glechteni, povzbuzuje, vzdelava, Fr. K. Rogers Kii‘te k spravkam nostrojil Texos, vydelava: Fr, Kaderica, West, Rt.

VESTNifi.

Vc sticeu, dne 21. biezna 1934. ikEDCHt.TDCEM RooseveltovS7m byl Hoop ver. Kdybychom srovnavali tyto presiden-

ty s evropskmi vladci a parlamenty, vedeli bychom, ze Hooverova politika se podobaia napadne politica vettiny evropsk3ich vlad, prave tak jako zase se politika presidenta Roosevelta v rut. smerech napadne od nich liSi. Hoover potiral krisi stejne tak jako ji potirali a potiraji v Evrope: vetginou ji poncchaval prilbeh a zasathoval diicim zprisobern jenom tam, kde hrozilo nejvetti nebezpeMezi Evropou a Amerikou je v§ak rozdii: kdetto Evropa mela sve podpory v nezamestnanosti a celou sit' socialne-politick3"7ch opatieni, ktera dovolovala profit v pomernem klidu alespon prvni krisova leta, rndla Amerika pouze dobrodinne a polevkove institute. V Evrope zristal i nezamestnanS7 elovekem a obtanem, kteremu stat ptiznaval jiste pravo, t •ebas minimalni. V Americe byl nezamestnany pouze Akiidcem spotadane spoleenosti a mel jedine praso: umkit kdekoliv hladem. To je asi hlavni drivod, prod Hoover zmizel tak neslavne v propadlitti a prod Roosevelt musil ph* se svSrm hospoda •skS7m pokusem. Jind politicka, cesta nebyla motna.

Rooseveltriv pokus spodiva na nekolika zasadach: na organisaci vS7roby, ktera by vynVtila mezi sebou nezdravou soutet; na z y STLeni cen a odtud na novem natodeni vSTroby; na minimalnich mzdach, ktere maji ptedstavovati jist3i korelat k vySeito.. cenam a k syndikalisaci vSTroby; na uznani odborovSrch organisaci; na jistS7ch minimalnich opattenich socialniho razu: na zkraceny pracovni doby, ktera je °pane korelatem k vynucene organisaci viroby. Prosttedky k dosateni techto cilu jsou znehodnoceni dolaru, jimz maji vynuceny vytei ceny znehodnoceny, titive dluhy prinnyslu, zemedelstvi a odstraneny nadzisky vetitelli; "kody" prilmyslove, ktere ptedepisuji organisaci, socialni opatteni, zkra,ceni pracovni doby, uznani odborovS7ch organisaci, eventuelne take omezeni Njroby; liberalni iiverova, a investieni politika, ktera ma vehnati nove livery do hospodatstvi a pomoci statnimi nebo, vetejnSrmi livery tam, kde by soukroma iniciativa zklamala; statni zatahy vtude tarn, kde soukroma pede selhava anebo mate se vyvijeti pouze jednostranne.

Jakokoliv tyto zasady jsou revoludnimi v americkem prosttedi, ktere az dosud zbotriovalo zasadu co nejmentiho statniho a ye•ejneho zasahu, neptedstavuji nic, co by oA MYSLI mi tane sobota dne 6. eervna N roku 1931. Toho due naveder evedskS7 peveckS7 sbor Mercurii Orden zpival v hradeanske zahrade. Mezi posluchaai, cizinci zprvu nepoznan, stal posluchad nejvzacnejti — president republiky Tomag G. Masaryk. Ro y -nS7jakoptim,vlehcabikrvate a rukavidkach a nemene elegantnich sttevicich. Pozorne nasloucha zpivanSrm skladbarn, obeas nahledne do programu a jiskrnSnna odima, pinSrma 'tivota a dobroty, pohledne chvilkami na dkolostojici sousedyobdany. Tleska nadtene a pronaeeje soukrome svuj risudek tive gestikuluje rukama. Je ztejme, v dobre nalade. Prozrazuje to na neho nenapodobiteliV, typickS.7 i smev, kterSan doprovazi sva uptimna, slova. A tak neni divu, ze obeanstvo vice pozornosti venovalo jemu, net tvedskemu sdruteni, ad ani toto nevySlo na prazdno. Upoutalo na sebe vetgi zajem poctive ptednesenou eeskoslovenskou hymnou v natem jazyku. Jen nezvyk vyslovovati dlouhe samohlasky byl patrnST. Posluchaestvo vtak bylo nadAeno a nemene host nejvzacnej6i. .. .

Ale zadlo prSet. Pevci zpivali, tu a tam se objevil deetnik, vyloven3i z tluste hole, ale pan president nedbal. Ruce zaloteny na prsou, levou blade bi1S7 vous neustal v poslouchani, Kdy g on ne tedv ani Mr.infr z posIn-

ooseveltilv hospodaiskir pokus.

Jaroslav aechadek. pouttelo pridu kapitalismu: vSechny jeho pod statue znaky zristavaji. I panovitost, ktera je zakladem kodri, neni povahy celostatni, nSibrt vztahuje se vkly na ureitST odbor vS7roby (na pilklad v zemedelstvi) Neni tu dalekosahleho pokusu stanoviti smernice vSTroby, distribute a spotteby na deli dobu. chna tato opat •eni maji pouze kratkodobS7 charakter a slouti v3ijimeene •dobe kriticke (tim se liti Rooseveltav pokus od sovetskeho Ruska a ptibliguje se pouze Italii). Je to pokus o organisaci vazaneho hospodatstvi, ktera, ma sloutit ptechodnSim krisovSrm ridelrim.

Na Rooseveltove pokusu neni nic socialistickeho; ptina'S/ pouze delnictvu jiste vStrody socialne-politickeho razu. Zda se mi, ze i jeho minimalni mzdy path viastne do socialnepoliticke oblasti, ponevadt ptedstavuji pouze ochranu (a vehni nedostateenou) pied odekavan3im zdratenim potravin a jinSich statkii a sluteb, plynoucim ze znehodnoceni dolaru.

Co vzbudilo takovS7 ohlas v Evrope, byly velke iluse, ktere Roosevelt a jeho spolupracovnici odekavali od sveho planu. Nevideli v nem pouze v3"rchodisko z krise, nStrt spattovali v nem take definitivni vyteteni vtech dnetnich obtiti kapitalisrnu: v Rooseveltovi oily znovu solidaristicke tendence harmonie mezi kapitalem a praci a jednotlivS7ch hospodatskS7ch slotek. A prave tyto iluse zprisobily, to mnozi lids na levici spat •ovali v Rooseveltovi socialistu a mnozi lids na pravici videli v nem noveho arnerickeho Lenina.

Ve skutednosti neni Roosevelt ani socialistou, nSrlart socialnim politikem Bismarckova typu; ani Leninem, ponevadt kapital ptedstavuje pro litho stale zakladnu vteho hospodateni a rentabilita jeho vS7raz. Je pouze ye svem planu o nee° pokrokovejM net veteina jeho evropskSich vladnich kolegri, kteti chrani liberalismus ani ne tak z pfbesveddeni, jako spige z pohodlnosti a bezmytlenkovitosti.

Jak se dafi Rooseveltovu planu? Celkem tpatne. Podakilo se mu prosadit prinnyslove kody, zkratiti pracovni dobu, zavest minimalni mzdy, leckde prosadit uznani odborovSrch organisaci, protladit minimalni socialnepoliticka, opat •eni, zvS7eit o neco (o tri millony) zamestnanost — nepodakilo se mu veak to, co je a bylo zakladem jeho hospodatskeho planu: ptekonat krisi a vratiti Ameriist

ze thmecke zahrady.

chadi kolem neho stojicich neodhodlali se odejiti. Ne z ostychu, ale pro to — kouzlo osobnosti. A velikSt Tomat Masaryk, v tech chvilich tak prostSi a demokratickSr, opravdu lidovSr president, stale stal a poslouchal. Na neho totit nepreelo. Jemu nejblit§i soused obdan z lidu drtel nad nim svilj dettnik nedbaje, to sam mokne. Pan president toho z podatku nepozoroval, at kdyt pevci pkezpivali Lindbladovu skladbu, poveiml si toho.

Odi se dobilm pohledem rozsvitily a part president skromne svemu sousedu tekl: "Dekuju, ale to ja nepottebuju. Ja mam klobouk", ukazav ph torn na sttieku sveho svetMho klobouku. Nicmene musil zustat pod obeanovS7m dettnikem, protnie ten mel stfitku trochu tirSi, net klobouk pane presidenttiv.

Ale ze preelo stale vic, vedi pan president evedske hosty do Belvederu. A rychlSuni kroky obeeel logii, hiedaje vhodne misto, kde by pevci mohli pokradovati ye zpevu. Stale usmevavS7 a rovn3i, nevysvetlitelmim kouzlem sve osobnosti zapaloval srdce k vte13-Tm citilm a na rtech hostri i veech obeanil tvotil nadAena, slova velkolepeho obdivu.

Ve svelte' je pino presidentii, ale jenom jeden Masaryk — to byla slova tenoristy gvedqcthr) sbt,Tn vetr,e;ti rovi l 1P, Pri,rec!e-

Strana a ku do doby konjunktury. A tady je zdroj vsech obtiti, ktere Roosevelt musi pfekonavat a ktere podle meho mineni — neptekond. Iluse, ktere svSim planem vzbudil a velkolepou propagandou v americke vetejnosti udrtoval, stavaji se nyni jeho politickSun zabijakem. Nemylme se v torn, to totit jenom pod tim zornSan Uhlem povolila mu Amerika jeho pine moci a jasala ph proklamaci jeho planu.

Znehodnoceni dolaru ptitpelo sice ke zvS7S'eni nekterch cen a k odepsani dluhri, ale neptineslo novSrch trva, nadv3iroba a tim take tlak na ceny. Neni proto nijak podivno, ze ametieti farmati ptichazeji znovu s navrhem na novou inflaci. ni mzdy byly sice zavedeny, ale byly piedstiteny vzestupem cen maloobchodnich. Odtud divoke stavky delnictva a mnohdy take stavky v3irobcri a obchodnikri (na p•iklad mlekatu). Byly dany k disposici nove livery, ale banky odmitly spolupraci, nebot' nevedi, co dostanou zitra za dolar dues prijeenS7.

A nejenom to: neni kupcii a neni proto ani chuti u vSirobcil (krome ov§em tech, kteti ut ptedem spekuluji na vyrovnani). Stabilisace dolaru a otazka pkieti konjunktury visi znovu nad americk3im hospodatskSim tivotem.

A vSiroba uz nevel• ponevadA se do letnich mesicu dala svest RooseveltovSmi prokla,macemi ,aby se dnes divala na zboti — ye skladittich. Zkraceni pracovni doby nevyhovuje ani pramyslu, kterSr jenom s litosti path na dvanact milionri nezamestnanSrch, kterSrch nesmi vyutit k prodlouteni pracovni doby a nevyhovuje ani delnikrim, kteti vidi, ae i ph minimaInch mzdach maji vlastne snitenou realnou hodnotu svSrch mezd pki stoupajicieh cenach. Proto dnes stavi potadavek tticeti hodin prace za tSrden a ponechani Aestidenni mzdy za petidenni praci. Uznani odborovSrch organisaci narazilo na nejvetti odpor zamestnavatelii a zde take Roosevelt (spolu v otazce zkraceni pracovni doby) nejvice ustupoval.

Hlavnim ornylern Rooseveltoldnn neni jeho plan, kterS7 obsahuje v sobs tadu ktere jsou samy o sobs relativni pokrokem o proti liberalismu, nSrbrt dalekosahle iluse, ktere svSim planem — at'.chce nebo nechce — vyvolal. Zde bychom veak upustili jit ry ze hospodatske pole a dostali se na pridu politicks psychdogie vlidcii i mas. * * * Pozn. red. Podavame natim etenatiim tuto rivahu Cs. narodohospodate pro informaci, jak Rooseveltilv New Deal jest chapan a posuzovan v zamoti. rem.

V jedne chvilce dostal se tu president Masaryk do klubka staitich obeanek. A bylo jen prost3im vyjadtenim touhy v gech, kdyt v tomto shluku jedna z 'ten mu pteje: "Aby vas, pane presidente, dlouho Pan Bah jests mezi nami zachoval!" — "To je moje nejvroucnejti ptani" odveti Masaryk a tit zas milovSrmi kroky kradi k svS7m pevciim, aby je potadal o piseriku.

A venku prti Pevci pkezpivali a ted' vidime zas pang presidenta v roll prfivodee. Vyklada nadeene svSrm hostfun o hradu, ukazuje nekolika rot- machy ruky na Oernou ve2, Daliborku, na bile vete sv. Jiti a kostel svatovitskS7. Ma radost ze zelene pod hradem a jette vetSi z toho, ze se mu podatilo dinnosti architekta Pleenika hrad zrestaurovati tak, ze se jim svin hostrim opravdu mute pochlubiti. Je to take kus jeho prace.

A kdyby se ho tvedSti hosts ptali na sebemeng maliekost z dejin ei architektury hradu, povi jim o veem — dlovek, kterSr svilj domov vidycky dokonale znal a zna.

8veclAti pevci odchazeli s blahym vedomim, ze jim pratskSi hrad z Belvederu ukazal vodce nejvzacnejei. A byl to snad jedinS T prayodce na, sytte, IcterY nechtel :Tar Petadk.

Strana 10.

Na§te Tonieka W. S. CATHEROVA. Roman deskkch pionkrt v americkkch preriich.

Maio lidi bylo venku a katdk z nich pospichal ke kamnum. 2hava, kamna doma byla jako magnety. Kdyt elovek potkal nektereho mute, bylo videt z jeho tvate jen eervenk nos, vyenivajici mezi zrnrzlymi Yousy a naratenou eepici. Mladi mutove uhaneli rukama v kapsach; obeas se nekterk pokusil, sklouznouti se na naledi chodniku. Deti ye svkch jasnkch kuklach a talech nikdy ne:Sly, ale vtdy utikaly od okamtiku co opustily dvete, tlukouce se svkmi rukavicerni po bocich. Kdyt jsem dospel ke kostelu Methodistt, byl jsem napolovic doma. Pamatuji se, jak jsem byl rad, kdy bylo svetlo kostele a malovana okna svitila, kdy jsme kraeeli po zmrzle ulici. V zimni pustote ptichazel na lidi hiad po barve, tak jako Laponci dychti po tucich a cukru. Ana jsme vedeli pros, toulali jsme se na chodniku po strane kostela, kdy byly lampy rozsviceny pro cvideni lairu nebo pro modlitebni shromatdeni, ttesouce se a hovotice, at nak tdy byly jako kus ledu. ftvava server, zeleri moth ba,rveneho skla nas tam udrtovala.

Za zimnich noel mne svetla v Harlingovic oknech ptitahovala jako malovand okna. V tomto teplem a prostornem dome byla tat barva. Po vedeti popadl jsem east° svou eapku, stroll ruce do kapes a prolet1 vrbovkm plotem, jako kdyby za mnou betely darodejnice. Ovkm, byl-li pan Harling dorria, spa jsem jeho stin na zaclone zapadniho pokoje, nevekl jsem, ale obratil a Sel domt zvoina po ulici, ptemitaje, jakou knihu bych mel Gist, at budu sedet mezi dverna starkmi lidmi.

Takova zklamani dodavala vS'ak vetSiho pilvabu veeertim, kdy jsme si davali hadanky neb meli kostymni pies v zadnim pavilonu, pti knit Sally byla vkly °della jako chiapec.

Frances nas onu zimu trona tandit a pravila pii prvnim cvideni, to Tonidka bude z nas nejlepSi taneenici, V sobotu veeer hravala nam stare opery "Martu", "Normu" a "Rigoletta" — vypravujic nam jejich historii, kdy hrala. Pavilon, zadni pavilon a jidelna byly teple a jasne osvetlene, s pohodinkmi lenoSkami a divanem, v gude jasne malby na stenach. Katdemu to bylo ptijemne. Tonieka ptinaSivala sve S'iti a sedavala s mi. Zaeinala si jit sit hezke Saty pro sebe.

Po dloulakch zimnich veeerech na preriich s Ambrotovkm zarytkm mldenim a s naily mateinkmi zdal se ji Harlingtv dam "nebem". Nebyla nikdy unavena, aby nedelala bonbony neb eokoladove koldeky. Kdyt ji Sally poSeptala do ucha nebo Charley na ni zamrkal, uhanela Tony do kuchyne a zapalila °hen v kamnech, kde jit vatila krat tento den.

Co jsme sedeli v kuchyni, eekajice, at ko16.6ky budou upeeeny neb bonbony vychladle, Nina loudila na Tonidce, aby vypravela historky — o teleti, ktere si zlomilo nohu, nebo jak Julka zachranila sve krocanky od utopeni pti povodni, nebo o starkch vanocich a svatbach v Cechaeh. Nina vykladala historii o polich fantasijne a pies nag" posmech se •eSila ze sve viry, to se Kristus narodil v aechach kratce pied tim, net Simerdovic opustill svou vlast. VSichni jsme melt Tonidainy historie ro,di. Jeji hias mel zvlagtni sympatickk odstin; byl hluboky, trochu chraptivk a v:,Mycky bylo slykt dech, kterk se tkasi za nim, zdalo se, to vSechno, co kika, jde ji rovnou ze srdce.

Jednoho veeera, kdy jsme tloukli oti‘Sky na oiiSkova cukratka, vypravovala nam Tonieka novou . historku.

"Pani Harlingova, slykla jste, co se ptihor:n(; v norskem osidleni posiedni leto, kdy ;-:a tam miatila? Byli jsme u l yersont, a

VESTNIK

Ve stitdu, dne 21. bitzna 1934.

Pani Harlingova, vyka a usedla mezi nas. using. Posmivaly se domy glivym lidem a byly jste sama nahazovala zrni do Spkcharku, ochotny pomoci nat'astnYm. Hluboko v katTonieko?" Vedela, ja.ka je to Utica prace. de z nich byla srdeena dobromyslnost a chut' "Ano, pani, nahazovala. Umela, jsem lok tivotu, ne piing vybirava, ale posilujici. patou zachazet zrovna tak hbite, jako tluNikdy jsem se nepokusil ji vybirat, ale byl stk Andersentv hoch, kterk pohanel druhk jsem si ji jasne vedom. Nemohl jsem si peedKdyt jsnie se vratili na pole od obecla, stavit, le by Tonieka tila tteba jen tkden nebyli jsme je gte unaveni. Muti spustili miav jinem dome v Black Hawku net u Harlintieku, a Ole Iverson byl nande, kezaje pogu vtisia. Ja jsem sedela na snopu, a hledaVII. la trochu stinu. Muj vtz nebyl prvni na faZima Teti dlouho na venkovskkch mestech; de. Citila jsem, ze horko toho dne je ohavvisi na nich, at je ottepana a odtena, at jit ne. Slunce tak salalo, jako kdyby chtelo spaskoro hnije. Na farme je duletitou uddlolit svet. Po chvilce jsem videla mute, jent sti a zaletitosti se konaji pod jejim pHkrovem, jako potok proudi pod ledem Ale v kraeel pies strniSte a kdyt prised Wit, videBlack Hawku lidskk tivot byl rozhazen, scvrla jsem, ze je to tramp. Palce mu eouhaly z bot, a neholil se asi jit hezky diouho. Jeho klk a zeschlk, zmrzlk at na pouhk stonek.

V lednu a unoru chodivali jsme na teku oei byly ohavne eervene a divoke, jako kdy , za jasnkch veeert. s Harlingovic a bruslili by mel nejakou nemoc. Ptikl rovnou a mjsme at k velikemu ostrovu a delavali oheri eal se mnou miuvit, jako kdyby mne jit znal na zmrzlem pisku. V bteznu byl led drsnk a Pravil: "Rybniky v teto krajine vyschly tak, s trhlinami a snih na svazich teky byl to se v nich elovek ani nernute utopit". ekla jsem mu, ze se nikdo nechce dat udk a smutnk. Nudila mne skola, nudily zimtopit, ale to nebudeme-li mit brzo de gt' bu- ni Saty; ulice s kolejemi, Spinave zaveje a hromady popela, ktere se hromadily na dvodeme musit pumpovat vodu pro dobytek.

"Oh, dobytek," pravil, "vy se vSichni starech. Byl jen jedink prulom v to smutne jednotvarnosti tohoto mesice; kdy slept' rate o dobytek A nedostane se tady piva?" d'Arnault, eernokkk pianista, ptiSel do mefzekla jsem mu, ze musi jit k Cechum, chcesta. Daval koncert v Opera House v pondeli li dostat pivo; Norove to ho nemaji, kdy mlaveder, a on a jeho potadatel ztravili sobotu ti. "Botek!" zvolal, "tak jsou tady nyni Noa nedeli v nakm pohodlnem hotelu. Pani rove! Myslil jsem, to jsou to American."

Harlingova znala d'Arnulta leta. Rekla ToniePak gel ke stroji a volal nahoru na Ole ce, to by mela jit na,vStivit Tinu v sobotu yeIversona: "Halo, kamarade, pust' mne nader, jelikot bude jiste muzika v Boys' House. horu! Ja umim tezat povkisla a ut mam V sobotu po veeeti jsem betel do mesta do trampovani dost. Nechci ut jit dale!" hotelu a vklouzl tine do parloru. Stolice a Pokusila jsem se dat znameni Olovi, propohovky byly jit obsazeny, a vzduch tote jsem myslila, to ten mut je blazen ate prijemne doutnikovym koufem. Vitr zvendi mute zastavit stroj. Ale Ole byl rad, 'le ratidelal viny v dlouhem koberci. I.Thelna kamte j it dolt ze slunce a horka — eloveka to na salala na jednom konci mistnosti, a veldusi a lepi se to na vas straSne, kdy je ke piano v prostredku stadia otevreno. horko, jako bylo tenkrat. Tak Ole seskoeil Bylo tam ten veder ovzduk neobydejne voldolt, vlezl pod jeden vilz do stinu, a tramp ne, nebot' pani Gardenerova jela na tYden vylezl na mlatieku. Chvili •ezal povtisla, jado Omahy. Johnnie pil s hosty, at se mu koby nic, a pak, pani Harlingova., zamaval rukou na mne a skodil po hlave rovnou skoro motala hlava V dome torn byla pani Gardenerova, ktera vedla hotel a dohlitedo mlatieky za la na vg echno, Jeji mantel stal za pultem a Ja jsem zaeala vtiskat, a muti beteli vital prichazejici hosty. Byl to oblibenk dlozastavit kone, ale pas ho stahl dolt, a vek, ale nikoli spravce zavodu. net muti stroj zastavili, byl rozmlacen a rortezan na kusy. Byl tak zamotan do Pani Gardenerova byla bez odporu nejstroje, ze to stab° tetkou praci, net ho lepe obleeenou tenou v meste, mela nejlepdostali ven. Magina od to doby nikdy Si kone, 'Dank kodar a belozlate sane. Zda:spravne neSla." la se lhostejnou ke svernu jmeni a nestara"Byl nadobro mrtev, Tonieko?" ptali jsme la se tak o ne, jak to dean jeji ptatele. se s hrtzou.

Byla vysoka, tmava, ptisna, s eimsi, co pH"Byl-li mrtev! Nu, to si myslim! Ale dost, pominalo Indiany v tvrde nehybnosti tvate.

Nina je cela prye. Nebudeme o torn mluvit.

Jeji zpiisoby byly chladne a mluvila Neplae, Nino. t adnk stark tramp sem neHoste citili, to dostavaji, nikoli udeluji miptijde, kdy je tady Tony." lost, to smeji pobkt v hotelu. I nejlep'Si cePani Harlingova promluvila vatne: "Ne- stujici si to pokladali za polichoceni, kdy se plae, Nino, nebo to ponu nahoru, kdy nam pani Gardenerova s nimi zastavila na chvilTonieka bude vypravovat nej akou pkihodu:- ku rozmluvy. NavStevnici hotelu byli rozdeNenaSlo se, odkud prised, Tonieko?" leni na dye ttidy: ty, kteki videli diaman"Nikdy, mam." Nebyl nikde viden, jen v ty pani Gardenerova, a ty, kdot jich nespamesteeku Convay. Pokusil se tam dostat pittili. vo, ale nebylo tam saloonu. Nena gi u neho Kdyt jsem se vkradl do parloru Anson ani dopisu, ani nic jineho; nic net stark Kirckpatrick, mut od Marshalla Fielda, byl nut v kapse a kost z kutete, zabalenou v u piana, hraje melodie z hudebni komedie, papite, a jakesi basne." ktera, prave sla vitezne Chicagem. Byl to "Basne? ptali jsme se. malt', eipernk Irean, velmi jeSitnk, domackk "Ja vim," pravila Frances, "byl to "Stark jako opieka, s ptateli v gade a krasotinku eubovk dtber", vysttitenk novin . a skoro "v katclem ptistave" jako namotnik. Nezse rozpadavajici. Ole Iverson mi to ptinal jsem vS'echny mute, kteki sedeli kolem, nes' do kancelate a ukazoval mi to." ale poznal jsem cestujiciho s nabytkem z "Nu, nevi to podivne, sleeno Frances?" ptaKansas City, jineho s drogami, a Willy 0'la se zamySlene Tonieka. "Proe se nekdo chce Reillyho, jent cestoval pro zlatnickk zavod zabit v late? A k tomu v Case mlaceni! a prodavar hudebni nastroje. Rozprava se Vtdyt' je vSude tak hezky!" toeila kol dobrkch a Spatnkch hotelt, heret, hereeek a hudebnich hvezd. Dovedel jsem "Tak je to, Tonieko," tekla pani Harlingova srdeene. "Motta, to ptjde'S domil a se, to pani Gardenerova, jela do Omahy uvidet Bootha a Barretta kteki tarn budou pomtte g mlatit pkitti leto. Nejsou brat ptiSti tkden, ate Mary Anderson mela kratka hotova? Ut je chvili citim." velky uspech v "Poha.dce zimniho veeera" v Byla tpina harmonie mezi Tonidkou a jeji Londkne. pani. Obe mely silne, samostatne povahy.

Dvete pisarny se otevtely, a Johnnie GarVedely obe, co maji rady, a nikdy se nepodener vekl, ptechazeje slepce d'Arnaulta — kouS'ely napodobit jine lidi. Maly rady deti, zvitata, hudbu a kopani v zerni • Rady pti- tento nikdy nesvolil by k tomu, aby byl veden. Byl to tetkY, tlusY mulat, s kratkYma pravovaly hojnou, chutnou stravu a divaly se, k lids s =:;-yazi rady ptipravovaly noha,ma a ve gel t'ukaje na podlahu pied sapostele ntch bot/ hfilkou se zla0m knoffikem. Jeho Eut5, vide y mlAde't,

Ve stiedu, dne 21. btezna 1934.

VESTNili

koho tam nebylo. Rozpozhal v2dy, je-li netvar byla zvednuta do vSree, bile zuby se koho v mistnosti. Ptehodil nohu do pokoje a na nas smaly a jeho vpadla, papirova vidka natahl ji. Jeho matka mu velmi east() yyprale2ela bez hnuti na jeho slepSrch odich. vela, 2e ho pan hodi velkemu buldogu, chy"Dobry weer, gentlernani. Damy zde nejti-li ho, kdy2 se bude do neeeho michat. sou? DobrY veder, gentlemani. Poptejeme si Samson se jednou dostal piin g blizko k trochu muziky? NekterS7 z gentlemant pajde za mne zahrat tento veder?" Mel mekkk'Y, boucle buldogove a citil jeho straerV dech ye sve tvati. Pomyslil na to, ale natahl drumile dernoeskS7 hlas, s notou udenlive pokohou nohu. ry. Mel dernoeskou hlavu, oveem, s hustou Tmou naeel cestu k " yea", k jejim 'datum. zaplavou Berne viny. Snad i jeho tvar by by Dotkl se ji jemne, a ona odpovedela jemne la bYvala odpudiva, kdyby nebyla tak vlida vlidne. Zachvel se a stal tee. Pak ji pond a gt'astna. Bla to nejet'astnejei tvar ktecal procit'ovat. dotyky jeho prstii behaly po rou jsem od to doby, co jsem opustil kluzskSrch stranach objimaly vytezavane noVirginii. hy, pokoueely se uvedomit si jejich tvar a Dot'ukal se k pianu. Kdy2 usedl, zpozoroval objem a misto, jake zaujimaly v ptedsvetove jsem onu nervosni nerozhodnost, o ktere noci. Byly studene a tvrde a nepodobaly se mne pani Harlingova vypravovala. Kdy2 senidemu z jeho temneho sveta. 8e1 zpet k ridel nebo stal, klatil se doptedu i dozadu, stUm, zapodal na jednom konci klavesnice a jako kS7vajici se panadek. U piana se k3ival procitil ji celou a do mekkeho htmeni, jak do taktu s hudbou, a kdy2 nehral, jeho tejen daleko mohl. Rozpoznal, 2e se to musi lo zachovavalo tento pohyb jako rn1Srn jdoukonat prsty, nikoliv pesti neb nohou. Ptici na, prazdno. Nalezi pedaly a zkusil je, bebli2i1 se k tomuto nejvSre umelemu nastroji hal svYma alutjima rukama po klavesach sem a tam, vyt'ukavaje ekaly, a pak se o- 'spige instinktem a ptilnul k nemu, jako by chapal, 2e je to kus jeho bystosti ktera z bratil ke spolednosti: neho mute udelat cele stydeni. Kdy2 vyz"Zda, se to all right, gentlemani. Nic se nekoueel veechny jeho zvuky, podal vyt'ukavat stalo od to doby, co jsem zde byl. Pani melodic z kustr, ktere Miss Nellie ptehravala, Gardenerova da v2dy naladit piano, ne2 ptijktere byly ji2 jeho a ldely ji2 pod lebkou du. Nuie, gentlemani soudim, 2e mame jeho smadknute, kdelovite hlavy. Dve •e se chni velke hiasy. Tak se zda, 2e si poslechotevrely; Miss Nellie a jeji uditel hudby staneme trochu dobrYch planta2nich pisni ll za nim„ ale slept' Samson, jen byl tak dnes veder." citlivY na ptitomnost jinS7ch nevedel, 2e Mtfai se shromaldili kol neho, kdy2 podal jsou zde. Vycit'oval, 2e yeechna to hudba, brad.: "WO stark domove v Kentucky." Zpikterou slyeel, je skryta v malStch a velkYch vali jednu derndsku melodii po druhe, co klapkach. Kdy2 udinil pausu, protde ton mulat sedel, klate se s hlavou dozadu s tvabyl faleenST a odekaval jinSr, Miss Nellie nan ti pozvednutou a s vidky nehybriy.mi.

Narodil se na Dalekem Jihu, na plantati promluvila. Zatodil se v kteeich strachu, rozbehl se kupredu ye tme, narazil hlavou d'Arnaultti, kde, vladl duch otroctvi i kdy2 na otetene okno a padl natikaje a krvacene jia otroctvi samo. Kdy2 mu byly tri meje na polahu. Dostal, co jeho matka nazSrsice, dostal jakousi nemoc, po ktere upine oslepl. Kdy2 byl starei a sedel sam a batolil Nala zachvatem. Doktor ptieel a dal mu opium. se, objevila se jeSte jina, porucha, totit nerKdy2 . Samson citil se zdrav jeho mlada, vosni pohyb tea. Jeho matka, buclata mlada, velitelka ho zavedla zase k pianu. Nekolik dernoeska, divdice, ktera, prala pro Arnauluditelti konalo s nim pokusy. Zjistili, 2e ma, tovic, seznala ze jeji slepe dite neni "spra y -nevhla",stycielazn.Milova naprostSi hudebni smysl a pozoruhodnou pamet. Jako2to male dite dovedl opakovati po jej sice, ale byl tak oeklivS7 se svSana vpadjednom zahrati jakoukoliv komposici. NezalYma ()alma a s yYmi zachvaty, ze ho skrS7-* Idelo na torn, jak mnoho faleenSrch tone vala pted lidmi. Veechna ptilepgeni, ktera vzal, ale piece jen neztratil formu pas6,2e a na6ela z "Velkeho domu," byla pro slepe divystihl jeji hlavni smysl, byt' nepravidelte. Tloukla neb buchcovala jine deti, kdy2 se mu posmS7valy, neb mu chtely ukrasti nYmi a podivnYmi prosttedky. Unavil sve uditele. Nikdy se nemohl dosti naudit, nikost z kutete. Podal mluviti zahy pamatuje si veechno, co slyeel; a jeho."mama" 11- kdy dosahnout konce. Byl to v2dy dernoesky kala, "2e neni docela chybnSf." Nazvala ho zazrak, kterY hral barbarsky a zazraene.

Samsonem, protde byl slepST, ale na plan- Jak hral na plane, to bylo ohavne, ale jako hudba bylo to neco skutedneho, diveneho ta2i ho znali jako "hloupe dite 2Iute Marty."

Byl ueeli“T a poslue0, ale kdy2 mu bylo smyslem pro rytmus, kterS7 byl silnefei ne2 jeho ostatni smysly — ktery netoliko pinil Best let, podal behati z domu, a v2dy jedjeho zatemnelou mysl, ale trYznil cele jeho nim smerem. Dohmatal se mezi bezov3imi telo. Kdo ho poslouchal a daval na neho hail podel prkenneho plotu k ji2nimu ktidlu pozor, videl, jak se dernoch raduje, jak se "Velkeho domu", kde se sienna Nellie d'Ajen dernoch dovede radovat. Bylo to, jako mault cvidila na piane ka2deho jitra. To by veechny ptijemne pocity, ji.ch2 jsou tvozlobilo jeho matku vice ne2 co jineho; styrove z masa a krve schopni, byly sousttedela se tak za jeho oeklivost 2e nesnesla, deny na techto bibich a dernS7ch klapkach. aby ho bill lido videli. Kdykoliv ho chytla, Ziral na ne a dal jim probihat mezi svSrmi kdy2 se snail vyklouznouti z chyle, namr2lutSimi prsty. skala mu nemilosrdne a vypravela mu, jake Uprost •ed hludneho valdiku zadal d'Amault straene veci mu miss d'Amault udela, zanahle hrati mace a obrativ se k jednomu stihne-li ho /lady b1ize "Velkeho domu." mu2i, jen stab za nim, za geptal: "Nekdo tam Ale jakmile se Samsonoci naskytla ptilditost, tandi." KYvnul svou efeatou hlavou sineutekl zas. Kdy2 miss d'Amaultova ptestala rem k pokoji: "Slyaim male nohy — devdata, hrati na plane a odeela k oknu, videla oeklirnyslim." veho maleho derntieka, obledeneho v kus Anson Kirckpatrick vystoupil na, 2id1i a stareho pytle, stojiciho na malem prostranstvi mezi tadami ruzi s klaticim se Velem, podival se ptep6,2kou nad dvetmi do pokozirajiciho vzhfiru k slunci a s vYrazem blbe- je. Seskodiv, otevtel dve •e dokoiln a vbehl do pokoje. Tiny a Lena, Tonieka a Mary ho vytrteni ye tvati: 6asto mela chut' Mei Dusakove, tandily uprostted pokoje. Pustily Marte, 2e dite ma byt chovano doma, ale se a utekly do kuchyne, smelice se. vzpominka na jeho blaznivou, ale et'astnou Kirckpatrick chytil Tiny za loket. "Co je tvar ji zastraSila. Upamatovala se, ie smysl s vami, deveata? Tancovat zde samy, kdy2 je sluchu je jedine, co ma, adkoliv ji nenapadlo, 2e by ho mohl miti vice ne2 jine deti to pino osamelSrch maskSrch na druhe strane! Ptedsta yte mne svYm ptitelkynim, Tiny!"

Jednoho dne Samson stal takto, kdy2 miss Devdata, Stale se jeete smejice, chtela Nellie hrala svemu uditeli hudby. Okna byniknout. Tiny se zdala znepokojena: "Pani la otevtena slyee ji, jak vstala od piana, Gardenerova by se 71obila," protestovada. "Ta, chvili hovotila a pak opustila mistnost. Slyt3e 17ydripal se by se straki.: , dopii111,1„ Ittlybvste s ram! t9r rwi•kli. v.i), °hr..° v hlavti dovrtia:

Strana 11.

"Pani Gardenerova je v Omaze, devde. Nu, vy jste Lena, ne? — a vy Tony, a vy Mary?

Neuhadl jsem to?"

O'Reilly i ostatni podali davat idle na stoly. Johnnie Gardener vbehl tam z kancelate.

"Pomalu, chlapci, pomalu!" domlouval jim.

"Probudite kuchatku, a to bych nektest'ansky zaplatil. Nechce slyeet o muzice, ale bude dole hned tu• chvili, jakmile je neeim hnuto tady v pokoji."

"Ale, nemej starosti, Johnnie! Vyhod' kuchatku a natid' Molly, aby ptivedla jinou.

Pojd' taky, nikdo nic netekn-e!"

Johnnie potkasal hlavou: "To je fakt, hog," tekl duverne; "kdybych se eel v Black Hawku nekam napit, Molly se toho v Omaze dovi!"

Jeho hoste se small a placali mu na zada.

"Oh, my u2 to udelame all right s Molly.

Narovnej zada, Johnnie."

Molly bylo jmeno pani Gardenerova 'Molly Bawn" bylo namalovano velkYmi modrmi pismeny na leskI3'7ch bocich hoteloveho dostavniku, a "MoIlly" bylo vyryto na vnittni strane prstenu ohnnieova a na jeho hodinkovem plaeti — a zajiste take v jeho srdci.

Byl to srdeenSr malt' Ind a vetil, 2"e jeho man2elka je zazradna 2ena: vedel take, 2e bez ni by byL, sotva vice ne2 nejakYm po-. mocnikern v cizim hotelu.

Na slovo Kirckpatrickovo rortahl se d'Amault znova nad pianem a zadal z neho vyluzovat hudbu k tanci, a2 se mu pot svitil na kratke vine vlasti a na pozvednutem oblideji. Vypadal jako nejakS7 africkST buzek z6,bavy, pinY silne, zdrave krve. Kdy2 tanednici ustali, aby nabrali dechu neb vymenili taneenice, spustil pisnieku: "Co pak se to deje vzadu? Jiste nejak3i pan z mesta! Devdata rychle do tance, podlaha ptec neni z testa!"

Tonidka se zdala nejdtive ulekana a divala se tazave na Lenu a Tiny pies ramena Willy O'Reillya. Tiny Soderbalova, Stihla a vystrojend, se 2ivS7ma nohama a pekn3imi kotniky — nosila sukne velmi kratke — byla rychlejei v keel, lehei v pohybech a zpirsobech ne2 ostatni divky. Mary Dusakova byla eirola a hneda v oblideji, lehce poznamenanem neetovicemi, ale presto veln-ri hezka.

Mela pekne kaetanove vlasy, spletene ve vrkodich; jeji Belo bylo nizke a hladke, a jeji velitelske odi pohli2ely na svet klidne a bez bazne. Vypadala odvalne, chytte a nebojacne — a byla take takova. Byly to hezke divky; mely na tvatich derstvou barvu sveho venkovskeho vychovani, a v jejich odich byla brilantnost, ktera, se nazkva, — a jen obrazne, ach! — "svetlem mladi".

D'Amault hral, az jeho manager ptieel a zavtel piano. Ne2 nas opustil, ukazal nam sve 21ute hodinky, ktere bily hodiny, a topasovST prsten, kterY mu dal jistS7 rusk3-7 chtic, jen si liboval v derndsk3ich melodiich a slyeel d'Amaulta hrati v New Orleansu.

Konedne vyt'ukal svou cestu nahoru, pokloniv se yeem, vlidny a et'asten. Ja, jsem eel dom.& s Toniekou. Byli jsme tak rozechveni, ze jsme se bali jit domin Stall jsme jeete hezkou chvili plied HarlingovSmi vraty, 6eptajice si v zime, az z nas nepokoj pomalu vymrzl.

VIII. Harlingovic deti a ja jsme nikdy nebyli St'astnejei a nikdy jsme se necitili spokojenejei ne2 na jalie, ktere ptielo po teto dlouhe zime. Byli jsme venku po ce1S7 den v bledem slunci, pomahajice pani Harlingove a Tonidce obdelavat pildu a sazet v zahrade, kopat okolo stromt, uvazovat revu a sti • -hatploy.Kkern,2jsmvtalyeel jsem Tonieku zpivat v sade. Kdy2 jablo ne a tteene rozkvetly, behali jsem pod nimi, shledavajice nova hnizda, ktera si ptaci vystaveli, hazejice po sobe hroudami a hrajice si na schov6,vanou s Ninou. Ale leto, ktere veechnQ 111611 110 , Ni2lio e ka,2dS7m drem vice,

VESTNIX

PAM PORADKA. F. Moraykova- Tuttrova.

Pohadka je nejmocnej gi kraiovnou sveta.

— Ona ma nesmirne bohatstvi a v ge, nad si jen pomysli. Ttikrat denne se ptevleka a jeji at je vtely krasn'ej gi a krasnej gi. Rano oblekne at sttibrnST, protkanST ratovS7mi nitkami, take vypada, jako v eervancich oNa hlave ma sttibrnou hvezdu. V poledne °diva, se gatem slatin, a na hlave nese dernantovou korunu, zatici jako samo slunce. Veeer nastroji se do roucha promenliveho s rubinovou korunou, tak rudou jako obloha na sapade. A v noci jest snad nejkrasnej gi. Tu hali se do derneho pla gte, jimt prosvita at oslnive sate, tak jemnST, tak krasnS7, tie nelze rozeznat, zda utvoten je z hvezd ci lilll, z rosy aneb z demanta. Zati jak netna plan zalita svetlem mesice. 0, pohadka je mocna pani.

Ale piece nekdo mocriej gi a to je kralovna Pravda. Ta odedavna byla Pohadky neptitelkyni. Je Pravda smutna, zachmutene„, ale dovede 133it take krasna a nejlifg e spravedliva. Pohadce v gak vtdycky gkodila. Co Pohadka syYm prstenem vykouzlila, Pravda znidila.

Jednoho dne vyhlasila kralovna Pravda kralovne Pohadce valku. Jela Pohadka na bilem komoni provazena krasnSTmi rytiti; ti men slate vlasy skadetene jak andel& Jejich zbroj plala drahokamy a mede leskly se jak slate blesky. Byli vgichni krasn3"Tch lieek jako miade divky a mezi nimi skvela se kralovna Pohadka jak luna na hvezdnem nebi.

Mela sttibrne brneni ze sainrch drobounich kroutka jako by poseta rybimi gupinkami a nad prekra.snm oblidejem viala ji snehobila pera. Rytiti volali: "Zdro,va bud', vgemocria Pohadko, pani! Zdrava bud', ptekrasne, kralovno!" Jasali pisnemi, zvonili a hrali na lesni rohy.

Kralovna se usmivala a byla jista, ze ve valve svitezi. Tu nahle vjeli na planinu a spattili obraz, pri nemt jim ztuhly asmevy.

Na rovinate plani odekavala je kralovna Pravda se syS7m vojskem. Byla dune odena a sedela na dernem oti. Jeji vojsko bylo hrozne. Byli to muti samraeenSrch tvati, zlobni a ogklivi. Roscuchane vlasy vialy vetrem, a z oci glehala jim nenaxist. pisni, byli chmurni, ti gi a hrosivi.

Tu zavitily bubny a podal boj. Pobledla lieka krasne Pohadky a v g'echna jeji slava strtena v prach. Zvitesila v gemohouci Pravda a jala Pohadku v potupne zajeti. Marne ji branili krasni jinogi, byli slieni ale slabi.

Pravda je silna, a proto vitezi.

Avgak bylo smutno na svete bez krasne Pohadky. Rate plakaly a lkali sktivanci, i hvezdy sesmutnely na nebi. Veterek roznagel jejich lkani a sanes1 je az k ou gkam stet.

Tak dojal jejich nevinna, srdeeka, ae se gli se chlapeeci i deveatka, ()deli se v bile gateeky a natrhali narude kvett. Takto vygrioteni ubirali se do pevneho hradu kralovny Pra y -dy.TukazlPrvdoteibranysm vygla vstfic tem, do jejich srdeeek ji sam Bah "Co chcete, moje sladke detiely? JinSTm kraiuji, ale yam sloutiim."

"Chceme pohadku!" volaly deti. Pravda fined spinila jejich ptani a propustila na svobodu krasnou Pohadku, pani. Polibila ji na delo a tekla: "Ty bude g vladnout &tem, a ja dospelSrm lidem." — A od to -doby je kralovna Pohadka opet slavnou vladatkou deti.

Yoakum, Texas.

Mila Detska. Besidko!

Musim case napsat ix-1r tadka, aby nam neamizein nac3.07.Y.•e. tc ,:` nidte (lost easu na psani, tak

by kalda mela nee° napsat. Ted' mame deskou eitanku ye Vestniku, tak se mateme jegte nee() ptiudit. Moje mlad gi sestry vzdy ditavaji tu ditanku, a jde jim to &late.

Veera se sjelo v Hochheim tactvo ze sedmi obecnsYch gkol, a ten i nage gkola Lone Tree byla mezi nimi. Kaada ucitelka mela sve Skolaky dobte vycvidene v teeneni a zpevu, a ten potadali zavody v behu a v haseni mice.

Nage gkola ziskala prvni misto v deklamaci a v hazeni mice jedenactilete devde vyhazovalo dva mice asi 'dva sttevice vysoko jednou rukou a vyhodilo mid asi 263 krat. Na ptigti rok budou museti vyhazovat tti mice jednou rukou.

Ja si letos se givam "Friendship quilt". Jit jsem obdrtiela mnoho se gitSrch tabulek od devdat, z daleka i z blizka, za cos v gem pane' dekuji.

Devdata, jak varn rostou kvitka? JO, jsem ut zasela mnoho kvetin a je gte mam mnoho seti a radej doekam, as budu jista, ae u'S nebude vice mrazu. Skore kvetiny nam tit kvetou jako: Snapdragons, Petunias, Phlox, stromkove fialky a rate.

Hodne se jit te gite na velikonoeni svatky?

Myslim, ze mnoho z vas ano. Na ge kola hodla piknik na velikonodni pondeli v Narodni sini, 4 mile od Yoakum. Ve 3 hodiny bude "Egg hunt" pro gkoini ditky a pak se sable chystat velika, vedete, a veder pak bude tanedni zabava.

Deveata, as yam narostou okurky a pepte, tak yam poglu navod na "Sandwich Spread", kterS7 jest moc chutnST. Mne se zda, ze tento dopis se hodne prodlutuje a ut mne zadina byt pana redaktora lito, a tak tedy toho ua necham. A je gte vas, deveata, jednou zvu, byste tea neco napsaly do nagi mile Besidky.

Znamenam se Vage, Edith Parmova.

DULEZITE UPOZORNENi LS LENUM itADU JARO, U'iSLO 130., DALLAS, TEXAS. Drazi bratti a sestry:— Uznavajice nemotnost nekterSich bratti a sester nav gtevovati mesidni schtze, potadane ve tti hodiny odpoledne fidy prvni nedeli v mesici, pro obchodni neb fine daletite ptielny, ktenich ye velkem meste jako je mesto Dallas, jest time mnoho, a tim postradajice ptiletitosti k zaplaceni svSrch poplatkii, a takto zbyteene vystavujice se motnosti suspendace, my, Utednici va geho tadu, Anton T. Rotrekl, ptedseda; J. F. Bou gka, tajemnik a V. J. Ondragek, adetni, usnesli jsme se k vali vagemu pohodli a motnosti pravidelneho placeni svSrch poplatku, 13Srti pohotove tyto ptijimati kdykoliv mezi schazi. Ponevadt si velmi vatime hojnSich na,vgtev, kterSich se schaze na geho tadu vtdy te gi, doufame, ptiletitosti teto vyutijete, vtdy jen tenkrate, kdy pro vatnou Dtieinu neni yam mono 0sobne navgtiviti schazi. Sestry a bratti, bydlici v jinni easti mesta, mohou se v teto saletitosti obratiti na bratra ptedsedu, kte0 jest vtidy odpoledne doma a bude tudit velice ochoten varn posioutiti.

Sestry a bratti, kteti ptel*Taji mimo mesto, neb v jinem statu a posilaji sve poplatky pogtou, jsou tadani, by byli tak laskavi a posilali tyto tak, aby vtdy byly v rukou atednika pied prvni nedeli v mesici.

Anton T. Rotrekl, pteds., 3520 Carl Street, J. F. Bougka, tajemnik, 5536 Richard Ave., V. J. Ondragek, adetni, 4931 Capital Ave. Rad Pokrok Flatonie. cis. 103.

Flatonie, Texas. eteni bratti a sestry!

Tirnto se yam oznamuje, 'Se na ge tadova schaze bude odbStvana pti gti nedeli, 25. btezna. Minulou nedeli jsme schazi nemohli odbS7vat pro ptieinu nedostaveni se Menu. Doufain, ze ptigti nedeli to bude S brntrskiim posdravem, F. J. Fojtik, tai.

Ve stiedu, dne 21. biezna 1934.

CITANKA pro 'Skoly eesko-americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, neitel a piedseda Jednoty ueitelske v Praze.

.rzys ra ro ru re re ry rj'i'r re ze ra pa pa ro' ko ru-ka, ru-ki-vy, ra-no, ro-le, ro-sa, se-ke-rami se-ki-me, ma-te pe-ro a pa-pir-ry? ki-ra ma kola, lo-vi-me ra-ky, pa-ra rapa-II ru-ku, no na ro-li? blkp bebibubobabybereba pa bi bo-by, bo-ky, ry-by, o-13i ka-ba-ty, bo-ty, bo-si se u o-bu-li, by-ty, ta-bu-le, ry-by by-ly bi-le, zu-by bo-li ze zi-my, e-li do-my? ne-be se II-bi lo, bunde-me. cszr co ce cu ci ca ce ci ce ze ci si ca ra ce-na, la-ce, o-vo-ce, ce-py, ci-py, ci-bu-le, vy-ki-ce-li ce-le le-sy, vi-no do-mi-ci a cl-zi, ci-no-ve ni-do-bi ne-by-vi la-ci-ne, ci-bu-li na po-li, o-pi-ce ma li-ce, co to?

Rad Rozkvet Mee cis. 81.

Needville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Zdalo se mi jako by br. .8enkytik byl nejakY magnet pro de gtive podasi, neb pc) dvakrat nav gtivil nag okres, co organisator, a po katcle prgelo. Ale ted' uz tomu nevetim, neb • nedeli byl krasn5"/ den a br. genkytik byl ✓ nagem okresu. Stavil se na malou chvilku u nageho tadu, neb chvatal na Guy. Litujeme, ze nemohl zustat na dele, proto ze by bylo dobte, kdyby nam vysvetlil nektere ji -steodlni.Nabrsetyzjimaji o jiste oddeleni a nemohou to nijak pochopit.

Ad bylo gpatne podasi, co tu br. organisator byl, piece ziskal 5 novIrch elena pro nag tad a to deti na geho pfedsedy br. Aritana Pegaka, jehot nejstar gi dcera ses. Adela vyzedla si 151etou pojistku a do Detskeho Odboru ptijmuti byli nasledujici: Benjamin, Anton, Vlasta a • Hermina Pe gakovi. Tito jsou u nageho tadu prvni eleni v Detskem Odboru. Kdo bude nasledovat? Doufam, ae budeme pokraeovati.

S bratrskym pozdravem, August Teykl,

=

Ve sti edu, dne 21. bi'ezna 1934.

2alucleeni • spoleeninej kern.

Pani Fannie Schwabova 77, Cicera psala nam peed easem, TRINEROVO RORKE VINO jest nejenom nejspolehlivej im rodinnSrm lekem, ale i jejim verny'm spoleenikem na dell testy autem. Skute6ne nic nepokazi 'tadnou radost tak jako taludeeni potiZe. Trinerovo Hoek& Vino vyeisti ialudek, obnovi chut' k jidlu, a citite se zase vkteene. Je pHjemne k ulivani a pilsobi bez ujiman. Ve V6ech lek5znach Jos. Triner Co., 1333 S. Ashland, Chicago, Ill. )O( LtKAfti SE NESHODUSt.

g

Kdyz deti jsou nervosni a mrzute boleni a jine znainky nezaivnosti skeipaji zuby, nepokojne spi, maji ztraceji chuti k jidlu, naiikaji si na svedeni oci, nosu a tarsal, mnohdy doktoei se neshodnou, ze tyto mail eervy. Ani matky, ktere fizkostlive ditky vychova aji, nechtl pHpustiti, ze by jejich deti trpely touto nemoci. Jisto v ak jest, ze ve..yetkne vSecky tyto zn6mky zmizely DO nekolika davkach "White's Cream Vermifuge", nejj'istejai prosteedek pro vyhnani vSeeh druhii Jestli va e dite ma tyto pHznaky, zkuste tento neSkodn3 7, vyzkou en prostiedek. Mile stoji 35 centii. Lek na sklade u Old Corner Drug Store ye West, City drug and Jewelry Company, Tenple, Texas, a e viech lekirnich. (4)

y

g

g

g

y

y

-

0

TAROKY miltete °pet dostati za $1.75 hru, po'Stou vyplacell& Objednavky posilejte na 6echoslovak, West. Texas. (dz)

4

-

°.

VYRA:t..KA! ,

•

BRZY SE POCNE ZTRACET, PRI.; ."

POU±ITI SEVEROVY MAST

ESKID

0 0.400 1010000

Strana 13.

VESTNIK

OCHOTNICI RADII STEFANIK dfS 142 V HOUSTONU —sehrajiV

NEDELI, DNE 25. BIIEZNA ye sve sini na Cottage Grove

Dallas, Texas V torn krasnem Paumavi, kde zrodily se pane povidky, kde dte me pekne 6rty ze tivota jeho du, ktere spisovatel pi'edvedl peed vami v mnohYch divadelnich Hra ze tivota o 3 j ednanich hrach. VAichni milovnici divadla, Napsal V KosteleckY kteti spateili razne hry ze tivota lidu z Poaumavi, nevymizi jim vzpominka deje, ktere videli pied OS0BY: sebou na jevigti.

Pi. Novotna, majitelka hostince pi. B. 8uldovS, "Mich lesnika Kfikavy", obraz S. Kelarkova, Hela, ze Zivota a Pod§umavi 0 3 jednap. B. Walla Standa, jeji deti nich, utkvi am e va ich vzpo-, ftehor, velkostatkel p. Fr. Bedan, st. minkach. Razovita, spravedliva poZeman, l p. St Valeik vaha lesnika KHkavy, kterY miluStarek, r studenti p.' L. HlavatY je svfij les nade vAe, a jeho dobra Dolfik, p. J. Kahanek 'Zena, co stra ee stoji mu po boku.

Franta, p. Fr. Beean, ml.

Jejich spoledr4 cii jest jediny syn, Ema, sl. H. Valdikova kter9' vystudoval na doktora, by se Malta, si. M. Voltrova, mestske sledinky olenil s Jitkou, dcerou sousedniho Rata sl. H 8vestkova zamotheho statkafe Voseckeho, cot Matej, podomek p. J. Chladek je pfanim i sameho statkate.

Tonka, slutka sl. V. t uldova V myslivne v tuto dobu jest Zdenka, sl. M. Winklerova schovanka sliena Lidka AndrejSoHokyne, pi. K. 6tvrtnikovi vd, dcera po zabitem pytlaku.

Dej za na ich dnu v malem meste.

Jak podotknuto, tivotni cil lesnika Kfikavy byl, by jeho rodina PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA. a rodina jeho pkitele Voseckeho Zaatek ve 4 hod. odpoledne.

Ystupne, osoba 25c byla spojena sfiatkem jejich deti.

Uctive zve Pavel, syn lesnika kfiti jejich pla(17-19) ZABAVNi VYBOR. ny, neb zadival se do hlubokYch oSi jeho Lidky. Otec Kkikava chce prosaditi svoji vuli, a tu nastavaji krutne chvile pro Lidku, kterou bere pod ochranu jeji strYc Adamek.

ZASTAVTE SVEDENI! Mezi mladYmi spolehlivYm posliekem jest dobre, difSe Kadka, Rychle - - bezpeZne slutebna to z myslivny, neb dobie s pomoci ESKO masti, pouvi, co jest laska, neb sama vzpoWane tisici po dve generamina na sveho hocha, kterY jest te. 8krabani jest nebezpeena vojne. Neschazi tu ani hromone a east() zavinuje otravu.

FOR ITCHING /KIN vita postava, ale dobrosrdedne, poE S K 0 miltete dostat u Relieves itching . .. Soothes vaha, hajneho Lidky, kterY ma sveho lekarnika za 50c neIrritations And Cools And srdce ze ziata, i tivot by dal za bo si piste o liberalni vzorek Minor Eruptions. sveho mlacleho pan Pavia. Jako 177PLN ✓ ZDAR M. Br ve vSech deskYch lesich najdd byNezapomente v5ak uvesti W. F.IEVERA CO. jmeno sveho lekarnfica. ktere sbiraji koiinky a Cedar Ra pids • Iowa • US A. wwf.t.,,,41/ELIABLE byliny pro sve leky, ale take sbiW. F. SEVERA CO. raji rfane klipky a fedi, jejich ja-1 Cedar Rapids, Iowa zjidek ostrY jako met, nebude schaD-7 zeti na teto scene, a hra jeji je velmi pfipadna, neb zasahuje tit do zaletitosti ne vlastnich, ale mladych lidi, ktefi se maji radi, a tim jim i pomute.

Jak VSe dopadne pro Pavia, zdali vezme Jitku neb Lidku, a jakeho hfichu dopustil se lesni Kfikava, uvidite sami na vlastni oci 25. bfezna v Dallaske Sokolovne.

Lesnika Kfikavu sehraje br. Joe Vrla, jeho tena ses. Marie Pre1111.1.11■11.0■0411111111.11111011■114.1•111.4111111001/1/00 vratilova; syn lesnika Pavel: br.

Oznamujeme timto, ze jsme oteveeli strojirnu pod naVine. Ondrakk; Lidka Andrejsozvem VICTORIA MACHINE WORKS na Main a Commerva: Georgie Ondri kova; VoseckY cial ulici, kde opravujeme stroje vAeho druhu a vSe spadajistatkae: Jos. Jureak; Jitka, jeho ci do tohoto oboru. Svatujeme elekteinou i acetylenem. dcera: Mary Macova; Adamek, pujdete jinam, navS"tivte nas, my vas obslouZime k Upine strYc Lidky: Fr. Rendl; Lidka, hajspokojenosti. nY:' Mir. Jureik; Kofincova, MWW0.0.001.0410W,000.01.14M.MWMMC Adolfa Stranska; Kaeka, slutebna z myslivny: Mary Koubkova.

DramatickY odbor zve Vas na sve divadelni pfedstaveni PARKAM A SVOBODA I1 !CH LESNIKA KitIKAVY" lidove hry o 3 jednanich, dne 25.1 S. IP* biezna o 7:30 hod. veeer v DallasNa zdar! ke Anton Kos, jednatel. 0,NeRjpgRiV5M5%* zMEAZn

PODZIMNI PISE1J

y

g

y

g

7

g

g

110ME REMEDIES suns 188s

LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL

ISKOVE 1111111111//11111111111111 ■ 11/1111111111 ■ 11111/MIIIIII111111151111111/1111

RACE MM/11111111111111111111111111111111111111111 I Ill

.

V SEHO DRUHU

vykonivime velice zvli te pro lifedniky a pro fatly S. P. J. S. T.

g

11111111111111111110111111/Ili

Viechna tiskovi price jest u nis zhotovena rychle a vkusne.

11a111111111111411111111111111111

Poilete nam piati objednavku a pfesvedete se.

11111111111111111111111111111111111

Cechosiovik t WEST, TEXAS.

Ctenym Krajanum ye Victoria a okoli!

g

Victoria Machine irks Victoria,

Texas.

Strana 14.

Ve st edu, dne 21. bi. ezna 1934.

V STNIK

C.H.Chernosk phAvNix Vviizuie vegliere soudni zaleiitosti tradovna: 821 Bankers Mortgage Bui/ding. pies ulici nauroti Kress budovii TEXAS. HOUSTON. —

Emil J. Motis dESItt PRAVNIK Poradv no gtou S1: soudv viude.

30Ieta zkugenost.

Prdeim $150.000.00 na 6% 'droll& YOAKUM, TEXAS.

Dr. 0. T. Booth ZVBROLtKAB Municipal Bldg..

TEMPLE, TEXAS' Lei';1 vgeckv nemoce zvii-at a jest k sluibAm kdekoliv na zavolani.

Telefon: Dial 3557.

GEO.E.KACIR PRAVNIK Vvfizuje vacere soudni a ralivni zalditosti. abstraktv. nosledni vile, atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS

NASI STUDENT! SE Till.

Z Austin, Texas, prichazi zprikva o pekne einnosti na gich studentti. Bylo to roku 1929, kdy Dr. Ed. Mieek, profesor Ceske keel a literatury na Texaske statni universite v Austin, nacvidil se studenty prvni Ceske divadlo, ktere bylo s velikYm Uspechem hrano v nagich osadach v Texasu. Nyni Dr. Mieek kalclY rok nacvieuje novou deskou divadelni hru. Letos nacvidUje krasnou deskou veselohru, jeZ v Americe dosud nebyla hrana a ve stare viasti se velmi libi pro dobry humor, jej v nynej gich easech. kaZdY potrebuje.

Vgichni, kteti byli pritomni divadelnim zkougke,m, rikaji 2e se yeselohra bude krajantim libiti od zaeatku at' do konce. Studenti hraji z pameti, take veselohra vypada jako skutednost. Studenti i Dr. Mitek se jig tegi na shledanou s krajany a prosi, by tito po-

vedeli ptatelum a spolktm o divadle, aby spolky neb osady mohly eeskil jiclelna, restaurace zavdas pozvati studenty, aby jim zahrali divadlo. Nutno jednati rya pivnice chle a divadlo si zajistiti, proto2e 714 PRESTON AVE. loriskeho roku pro nedostatek eaHouston, Texas. su na nekolika mistech divadlo Jos. Kogut, majitel. jig nemohlo bYti hrano. Zaeatkem Telefon: Beacon 31734. tervna toti2 kondi gkolni rok. NePravidelna jidla a lunee. zapomeinne, krajan y, ee v NejlePal soudkove a lahvove pivo, je nage budoucnost. To na ne rinne druhy vina a doutniky. kolika mistech dobre pochopili a Mluvime desky. nekolik set krajanil a krajanek Hoboko stale na sklade. prig lo na divadlo a tak ocenili Zvlagtni stoly pro rodiny. peknou praci nagich studentu a jejich profesora pro eeskou red.

Studenti vybizeji krajany, aby dopsali Dr. Midkovi, chteji-li v jejich osade miti divadlo. Jeho adresa je: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas. Pigte brzy. Kdo drive napige, bude drive divadlo. — Na shledanou!

RED FRONT

ra. Petra Hoboko bylo ficinnfrm a spolehlivfrm pied sto

TAK JAKO PSTROS. Lekarsky specialista pravi, ee osoba, ktera snail se za.krti kdni vyraakY, ne gtoviCky na tvaii a pod. toaletnimi mastmi a pra gky, jest zrovna tak pogetila jako Taros, kdy zahrabe hlavu do pisku aby unikl nebez peei. Koani vvraaky jsou varovanim pHrody a dokazuji. ze netsledkem zacpy, rozliene jedy pfich• zeji do krve a seslabuji cele fel°.

Odstrailte zacpu, a obrnite vas teles.nSr system proti nemocem, ale sou easne i vase plet' bude normalni zohyzd'ujici vfraiky se ztrati. Nej lepgim prosqedkem v takovSreh pi padeeh je HERBINE, kterS7 pilso bi lhce, pfirozene a beze gkody. Herbine dostanete koupiti u: Old Corner Drug Store ve West, City Drug and Jewelry Company, Tem ple, Texas, a ye viech lekarnach.

5 PODEBRANt PRS ZACHRANEN. Prairie Du Sac, Wis. 3. tin. t. r.

R ManZelka mela obavu, dostane raka do prsu, kterY se podbiral, ale Nonat to pane vyleeila a ona je upine zdra,va. Posilam na jinou $1.05. S tictou F. Matougek, Rt. 1, Box 37, Waubum, Minn., 8. fm. t. r.

NeZ jsem zkusil Nonat, vyhazel jsem mnoho pen& na rozliene maste a vge bylo jak by penize hazel do vetru. KdeZto Nonat iieinkuje na kaideu bolest. Nyni jinou mast nechci. Radim kaZdemu, kdo jegte Nonat nezkusil, by tak ueinil. Cena za Nonat je velice nepatrna k prirovnani ledivosti jakou kona. Vgem etoucim Nonat odporouei Matt. Srnka.

Na suche bolesti se da nova naplast', kdy prvni jia na tele nedrai.

Vyteka-li z rany mnoho neeistoty dava se nova naplast vicekrate nee 2 krt denne. Prava mast' je s Trade Mark

lety

Jest iionnfrm a spolehlivjim fines jako Vieobec0

Uzi ecr4 Rodinny Lek r

Kdyi VSTkony 2aludku Ochabnou Kdyi Zaiivini jest Poruieno Kdyi chuf k Jidlu jest SN ' patn M34 Cinnost Stiev jest Leniva Tok Moee jest NedostateCnSi Jest mateinou prvni pomoci v obyeejnYch onemocnenich, ktere ohroluji Zivot jejich milovanYch a, kdy2 pouZivan v eas, jest obvykle v ge, co jest treba.

Dra. Petra Hoboko jest dobrYm pro mlade a stare; neobsahuje Zadnych gkodnych drogu, mile bYti bezpeene davano detem a nemluvriatilm.

Nalezlo stale misto v domovech titsicu soudnYch a rozumnYch lidi.

Dra. Petra Hoboko neni obyeejnY piedmet obchodu; NABIDKA: pouze rnistni jednatele mohou jej dodavati. ZylaStni Zkugebni Lahey, obsahujici 14 unci leku, bude Varn zaslana, patovne vyplaceno, za jeden dolar a vedlej gi kupon.

ZIILAtTNi

?r,..^.

Cena je 50c a ,;. . 0 0,` patou 55c a $1.05. V Teasu atidnY cestujici pedlak pro nas Nonat neprodava.

Nerna-li ji vas lekarnik neb mistni jecinatel, pi gte na noSi adresu; MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California SW:

-

Dr. Peter Fahrney & Sons Co. 2501 Washington Blvd., CHICAGO, ILL. V kanade jest c/ocia. vano beze cla.

OWL;

Dr. Peter Fahrney & Sons Co. Kupon Cis. 2830.

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Za piiloienSr obnos jednoho dolaru zaSlete mne jednu zku gebni lahev Dr. Petra Hoboko, poStovne vyplaceno.

Jmeno Adresa Patovni trfadovna

Ve stredu, dne 21. biezna 1934.

Oznameni kandiditfi All political advertisinient must b paid in advance.

Nize uvadime kandidaty, kteki vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickfrch primarkach, dne 28. dervence 1934.

TOM F. HUNTER za guvernera.

WALTER C. WOODWARD za statniho vrchniho navladniho 0. H. CROSS

VESTNIK

Okres Ellis.

LYNN B. GRIFFITH, za kriminalniho okres. navladniho.

Okres Matagorda.

OSCAR BARBER, za Okresniho Soudce --County Judge.

R. A. KLESKA

RESOLUCE SOUSTRASTI. S hlubokjm soucitem projevujerne hluboce citenou soustrast nad ztiatou naafi spolusestry pi. Julie •Aabriulove, ktera z kruhu naeho byla vyrvana nahodilou smrti.

Zesnula sestra byla mime povahy, za Vfrbereiho Dani — Tax Collector a ku kaidemu uprimna. Patfila k jednote 29 let.

JOHN VACLAVICK Proto resolueni vjrbor za celjr fad za Okresniho Komisaie — County vzdava ji Cest, a yam pozilstaljrm Commissioner. vyslovujeme na gi nejhlub51 soustrast.

HARRIS MILNER Za fad Laskavost Cis. 70., za 8erifa. — Sheriff.

J. J. Zemanek, Josef Michalec, 17■0•1110.04/1111104100.0.11•04111•110 ■11111..1■0411111.0.0.0.1111.0•11111.11■1111.

John ilhavjr, resoluCni vSibor.

POHitEBNi- SLU2BA Distinktniho charakteru, za ceny ZVLASTNI NABIDKA! velmi mime.

Za pfleinou roz gifeni adresafe dam Jest zvykem Edward Pace, dati odmenu 50 centil za 10 jmen upinou pohrobnickou sluibu nejlep'Mho druhu, za ceny velmi mime. adres tomu, kdo pale $1.00, dostaJame nejlepe vypraveni nejmoder- ne za $1.50 nej'eimi polifebnimi auty a v5erni ji- tOUPALOVA LINIMENTU Tato nabidka jest dobra na kratnjrni potiebami, vykonavati pracf kou dobu, proCa jednejte hned. Pospolehlive, moderne a patfiCne. 'Mete Cek anebo M. Order s objedEDWARD PACE Pohrobnik, Temple, Texas navkou na: JOHN tOUPAL, glen S.P.J.S.T. Jednoty

Caldwell, Texas. (dz)

Nejrychleji do t eskoslovenska

BREMEN • EUROPA RYCHLIK 'deka, v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete primo do Prahy bez pkesedani Nebo cestujte na oblibenfrch Expresnich Parnicich:

HAMBURG - DEUTSCHLAND ALBERT BALM/ - NEW YORK OKRU2NI LISTKY, T1YtET1 TitIDA a NEW YORKU do PRAHY a Zpet

r'181.50

a vfrge.

Rovnei pravidelne odjezdy proslulfrch kabinovfrch lodi.

Vfrteene ieleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

Informace u va geho agenta nebo u

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 4111111111111111•111111

2

Nase rovy

RESOLUCE SOUSTRASTI. Niiepsanjr resoluCni vOor kadu Jaroslav Vrchlickjr Cis. 111 v Sugarland, Texas, tirnto vyslovuje poziistaljrm, a &Mina fadu hluboce citenou soustrast nad ztratou matky a Clenkyne naeho iadu Evy Kadleekove, ktera nas opustila dne 20. ledna r 1934. ZminCna spolusestra byla uza kongresnika z 11. distriktu. pfimnou Clenkyni naeho fa.du, a plOkres McLennan: nila verne sve povinnosti, jako matka W. B. MOBLEY i jako Clenkyne nageho fadu. Jeji za gerifa: mantel, Josef KadleCek ji pfedael dne 5. eervence roku 1924.

GIBSON GAYLE Pfejeme ji ze srdce feichni klidne za odhadeiho-vfrberdiho dani odpoCinuti po vytrp'enfrch strastech.

JOE ALEXANDER Za fad Jaroslav Vrchlickjr Cislo za Odhadei-Vfrberoi Dani 11., v Sugerland, Texas: Wm. Haisler, JOHN DOLLINS Rud. VavreCka, za zastupce cis. 1. okres McLennan Stepan ValCik, J. E. BATSON resoluCni vjrbor. za okres. superitendenta gkol

111.410.1111•ovimoismamo•woomoso•mwo.a=o ■nro•nwo.

Strana 15.

1034 MAIN STR., HOUSTON, TEXAS.

...Tr:7$...

DIKUVZDANI. Se srdcem zarmoucenfrm vzpominame, neb je tomu prave rok, 12. bkezna 1934, co zemiela ease drazemilovana dcerugla

AILEEN ktera nyni vednfr spanek &lima na Rose Hill htbitove v Corpus Christi.

Tobe se tam sladce dtima nam se tady srdce svira, Kdyby bylo moino k tobe?

Kdyi si na to vzpomenem, tak si jeste zaplieem.

Kdyby jsi mohla aspori jedno slovo promluvit, a na'Se srdce potelit.

Tve mile tvate vice nespattime, tvixj hlas vice slySet nebudeme.

Spi sladce v tmavem hrobe, pkijdeme taky k tobe, ai ptijde eas, sejdeme se zas!

WESLEY A MILADA gIJANSKt truchlici pozfistali

Ginarneni finial' a dikLiviolini.

Mill piatele, bratii a sestry a viecka na ge rodino, oznamuji yam meho syna

Ant. Dubcalca, neni vice. Byl nalezen mrtev dne 27. enora na boeni ceste jeho bratrem Frankem, kterf jel touto cestou, a nahodou uvidel leiet ka, gel se podivat kdo to je, a to byl Tonik, ktereho jsme vyhledali odkud a brzo-li se vrati dome. Dne 25. ode gel odpoledne k sousedovi, a na veeer gel doANTON DUBUK. me a chudik nepiisel. U souseda mu pi:11CM kabat, tak se mi nezdi, fie zmrznul, musel bjiti ranen mrtvici.

Anton byl narozen 28. enora 1897 ve Williamson okresu.

Pohiben byl dne 1. bi'-ezna na Gu yskem hi. bitove za tieAsti bratre a sester spolkovich a Zetnich pi-atel. Z Crosby jej piivez1 pohiebni viiz, a doprovazeli jej mlidenci z Crosby a celi rodina, a dovezli Antona do sine, a tam se pohiebni ob•ady odbyly. A na hibitov. Vidy mi iikaval, fie ai,„ on um pak se jelo v ze jemu musi kapela vyhrivat, ale nebylo mi moino jeho piani vypinit, neb nebylo moino zjednat hudebniky za takoveho nepo easu. Vzdavam vim viem, co jste kdo vykonali pii pohibu.

Panu farce i Kubrichtovi z Wallis za jeho iee a zpev; piedsedovi iadu cis. 112 a ostatnim bratritm a ses. za doprovod ', gem vim vzdiviim srdeCne diky. Tel hrobai-em za upraveni posledniho pi-ibytku pro meho sync, viem dekuji. Pak tei srdeene dekuji p.

R. Lee z Goos Creeku za dovezeni Antona z Crosby na Guy. Pak mlidencem a ostatnim pi-atelem z Crosby za doprovod s pohi-bnim vozem a darciim kvetin a viibec za viecku pomoc nam poskytnutou, srdeene dekuji.

Franti gka Dubeak, matka; Jan Wilem, Frank, Rudolf a Josef, brati-i; ppi. Kristina Rajt, Marie Hoiik, Anna Sralla, Fannie Kienek, sestry. .8' valciii a gvalti-ove, truchlid pozilstali.,

Ve sti'edu, dne 21. bi'ezna 1934.

vEsTN K

Strana 16.

Pniivejte k oznamvani Mary Ozaamovate Ear TABAK, peknY ke kouteni, prodavam za 10 a 15 centa libru, bez dopravy. Charlie Nesvarba, Franklin, Rt. 5., Ky. (19-22pd.)

Bleda. se star gi /ena za hospodyni. Vaiit a prat pro dva mu/e, udr/ovat domacnost. Bydlime ve mate. Pi gte na: Frank Janek, West, P. 0. B. 94, Texas. (19-20pd DzrMales kutatka: Bile, eerne /lute, hnede Leghornky, Ankonky take michane a michane druhy 100 za $6.30. Barred, bile, Partridge Rock, Silver Laced, bile Wy andottes, Reds, $6.50. Anstrolopes tmave Cornish 7.00 za sto; po gtovne vyplaceno. My posilame C. 0 D. a take posilame 25 a 50 kutatek v pomeru za stejnou cenu sta kutatek. Von Mindens Hatchery Fayetteville, Tex. (16-dz.)

OW' Uvedomuji hudebniky,

FRANK KENT

VELKE LACE POZEMKin

tislo 2265. -- 90 altra dobreho michaneho pozemku, nalezajiciho se pouze dye mile od rnesta West,1 na Sterkovane ceste, nevyeerpatel-1 na voda, cena pouze $55.00 za akr.

• a Cislo 2266. -- 160 akrii eerneho pozemku, rialezajiciho se pet mil od mesta Granger v okresu Williamson, vge vzdelano, dobre sta yby a zatizeni, nevyeerpatelna voda, proda se za velmi levnou cenu.

CERVENKA A VANZURA West, Texas.

DO"' Misto hospodyne neb v obchode hleda vdova dobreho karakteru, ovladajici ee gtinu, anglieinu a nemeinu. Pi gte pod znaekou: "Hospodyne", c/o Vestnik, ye (19-20) West, Texas.

Dobte zatior, NA PRODEJ. zena holirna, (Barber Shop) ye Flatonii. Dobra ptile/itost pro eeskeho holiee neb ye mate i v okoli je vetgina nagincti. Pigte na Mrs. John Rolling, Flatonia, Te(18-20pd.) xas.

delame natrubky (Mouthpieces) ktere mil/e hrati nekolik hodin bez pro vgechny plechove nastroje, na imavy. KrasnY solovY ton. Spravujeme vg echny nastroje, tea zlatnicke a hodinakske yeti. Pigte o podrobnosti na: Slovadek ... MuSic

NnpniiEviN/ PREDivitT.

specialista oci, nosu, Ilk a krku, z La Grange, Texas

Ne vgecky vS.kony iivota jsou praye pl-ijernne k uvazThvani. Proto asi za,vita, do nektere matky nechti doznati, LA GRANGE dne 3. dubna. pfiznaky jako: ztrata spanku, hubHALLETSVILLE, dne 4. dubna nuti, nechut' k jidlu, svedeni nosu MOULTON, dne 5. dubna a prsii, znamky, ktermi jejich deti SCHULENBURGU, dne 6. dubna east() trpi, jsou zpilsobeny eervy.

Mnoho matek se ale D'fesvedeilo, OZNAMENI SCHUZE. po nekolika, davkach White's Cream Vermifuge", tohoto jisteho a ne gkodPro neptiznive poeasi byla schil- neho vvbaneee %ervu, v geekv pHzze RVOS. spolku Creechville flaky zrnizeji. koupiti Miley 135, v Ennis, odlo/ena na 25. btez- White's Cream Vermifuge za 35 cts. na o 1:30 hod. odpoledne. Ptitorn- u: Old Corner Drug Store ye West, nost vgech clenu nutna. Schaze City Drug and Jewelry Company, se kona ye tkole Creechville.

Fred. Petra g, 'ptedseda. Temple, Texas, a ye viech nick.

(6) Chas. La./novsk, taj.

VZHURU DO HOUSTONU

1/4

DO OKRESU COLORADO! EMIL RABEL,

Vgem ctitelum a pkatelum tance a praveho krajanskeho pobaveni oznamujeme /e RAD POKROK HOUSTON CIS. 88. poiada

e i. dubna, nocni

nynej gi vSrberdi dani, (Tax collector) uchazi se o znovuzvoleni do tikadu, kterY bude utvoten z vYbereiho a odhadeiho dani. Pan Rabel je ji/ v -tirade nekolik ter- (4i House, Waco. Texas.

(11-dz) mini/ a kona, svta.j {dad ku spokoProdam lmrne, lihefi pro jenosti vgech, a na torn zaklade 250 vajleek, zahtivak a jine. J. P. /add voliee okresu Colorado, by i Kleoka, Rt. 1 East Bernard, Te- naddle na nej pamatovali. Jak eli i xas.

(18-19) yam vgem znamo, velkou vYhodou je, 2e p. Rabel mimo anglieinu oDI'TABAK LISTOVI na prodej vlada dobte degtinu i nerndinu, co/ za teinkovani zname kapely 10 — 15 tenth libra, bez dopravy. jest velika vYhoda pro vgechny 4.)

Jerry BurySek, Portland, Tenn., volide a poplatniky.

Route 1.

(17-20pd.)

Jest elenem S. P. J. S. T. tan 83., jest prvottidnim okresnim Oznameni schilze.

Ptijdte vg ichni, pro vg echny 'name neco ptipraveno. Pro Schtize masoveho spolku bude kednikem a bezAhonnYm kadnYm konana v residenci p. Louis Kon- obeanem. mlade dobrou hudbu do skoku a pro star gi zase trochu toho Proto Mda vas v gechny, byste vieky v nedeli, dne 25. bkezna ye moku; kdy/ se narn zda •ilo nage sneni at' se to zas trochu 2 hodiny odpoledne. Kdo se chce i nadale ostali mu verni a pamatopeni budete vgichni spokojeni za to yam mei. stati elenem, necht' se do schtize vali na nej po eas jeho kampane I a zvlagte v den voleb, za co/ pkedostavi.

ZABAVNI VYBOR. dem yarn vzdava srdeenY dik.

S pozdravem, (Pol. Adv.) Louis Konvidka, Mt. Calm, Tex.!

v sini na Studewood

a

br. J. R. Bate z Fayetteville

Divadlo v Seaton V SINI EADU HVEZDA TEXASU Cis. 47.

sehraji nagi ochotnici

V Nedeli, dne 25. biezna.

Faleini Proroci.

•

aneb

NASLEDKY PROHIBICE

Fragka o 3 jednaniell Napsal Karel Fort..

OSOBY:

br. Jan Hurta.

Emanuel Manasek, soukromnik ses. Kam. Fojtagek Rozalie, jeho /ena br. Boa Zvolanek j ejich deti Karel ses. Vilma Martinec Pavia br. Franklin Martinec Oskar MiroskY, porueik ses. Vlasta Coufal Vanda, zpevaeka Jo/a Aneinec Built br. Jenik Bedka Baron Butna br. Jos. Mikeska Klobasek, uzenak elenove spolku "Nepijem" br. Kar. Kalenda ml.

Migpulka, krejei br. Kar. Kalenda st.

Nesvera, pochybna existence ses. Laura Fojtagek Juli, panska u Mariaska Kamila Fojtagkova Raiser Nela Beekova Napoveda..

ii j

anecni

va

bude uspotidana

sini fade Pokro

ouston

NA STUDEWOOD ULICI

nederi dne 25. bfezna BAtOVE ORCHESTRU Z FAYETTEVILLE, TEXAS ku ktera v g echny zname a milovniky dobre hudby zve

vybor