Vestnik 1934 03 28

ROCNIK

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ,11.32131311111.cnora eiSLO 20.

(Wednesday) 28. hkezna (March) 1934.

(VOL.) XXII. WEST, TEXAS, ye sti-edu,

VZICRigENi. DO BY NEZNAL slavne doby velikonodnich dnii, provanutych jarnimi K vzdechy zeme, prozatenYch tichou nadherou slavneho vzkk geni pkirody?

Mohutne, ottasajici drama golgotske, ktetell° na VelikY patek vzpomin.a, vSechen ktest'anskY svet, ma, svou hlubokou, velkolepou syrnboliku. I lide nabolensky chladni a pochybovaeni, podlehaji silnemu dojmu uddlosti vzdalene u2 devatenact stoleti, ktera vi;ak pilsobi tak ottasajlcim diajmem jette dnes proto, 2e je tak lidska, a v Zivote lidstva i jednotlivcri stale se opakuje. Ten, kterY tehda zemtel potupnou smrti, jako ziodinec, udan byl farisei, protote pidnaSel novY mravni sv,:d; a nazor na celY Zivot. Neni udeni, ktere by tak strudne, temet nekolika slovy srozomitelnYmi i lidem nejprostSim shrnovalo v sobe tolik mravni eistoty a hluboke moudrosti, jako bylo a je ono, za ktere odsouzen byl k smrti zakladatel ktest'anstvi. V tech nekolika vetach je vSechno, co dava smysl iivotu. V torn take je tajemstvi rychleho rispechu a koneendho viterstvi, ktereho dobylo ktest'anstvi nad celYm temet svetem. Je to vitezstvi ducha a mravni sily nad hmotou. Toto viterstvi nebylo jen p •echodne, vtisklo svilj Laz vSem ptiAtim vekrim. A jestliZe nekdy podlehlo nekde, neudili to jeho neptatele, ale nehodni a Spatni jeho sluhove a lidstvo by si musilo zoufati, kdyby ztratilo viru ye viteznou mot idealismu. Nebot' idealismus v nejkrasnejSim toho slova smyslu je zaklad a jadro ktest'anstvi a v torn prave byla jeho ohromna sila, ktera pti sve podstate zvitezila i nad vyspelYmi kulturami tehdejSdho pohanstvi, jakou se na ptiklad honosilo i timske svetovladne cisatstvi. Tehda, po prve zavznelo do sveta kouzelne slovo o lasce k bliZnimu a naZlo ohlas v milionech prostYch a ujatmenYch srdcich, nebot' se dotklo nejvnittnejSi a nejlidStejSi potteby tohoto srdce.

DneSni naziste a zejmena komuniste, by se radi ueinili vYhradnimi dedici a vyznavaei prvotniho prosteho ktest'anstvi, nebot' oni pry hlasaji rovnost a bratrstvi vSech lidi bez rozdilii. Neni vetSiho klamu a nepravdy nad toto rouhave srovnani. I kdy2 ptipustime, ze prvni ktest'ane 211i jako komuniste. Je ve vSem rozdil, je i v komunismu a neni veal. propasti, ne2 je ta, ktera deli dne'Sni komunismus od ktest'anstvi. Toto bylo udenim a zvestovanim lasky, odporem proti v gemu nasill a zloeinu. Kristus, umirajici v mukach na kidZi a pti tom odpou gtejici svYm katrim, NyzYvajici k milovani neptatel a dne gni komunismus, soptici nenavisti — to jsou dva svety, mezi kterYmi neni smiteni. V tom bylo viterstvi ktest'anstvi, 2e jeho zakladatel a nasledoVnici zanechavali odkaz miru, Lasky a odpuSteni.

Velikonoeni svatky jsou dny miru, laskY, odpuSteni a oslavou slavneho. v2ktiSeni pHrody. Vzpomerime si jen na velikou tu chvili probuzeni, kde faro rozevira, zlate svoje briny clokotan!

Kaklym rokem stojime pied jednim z nejvetgich zazrakti, kterY jen proto se pomiji, protole ptichazi pravidelne kakly rok. Pevne vga,k vetime na probuzeni ptirody a jiste s tim poditame, jako kaZdeho dne s vYchodem slunce, co2 je rovne2 takovYm zazra-

Mir bo V otravene narody jak blinovYmi kvety htichy valeene pohromy zaleha hlas tisiciletY, obnbvenY pro usnula svedomi: Vzdejte se lane!

Mate horeekou zlata zanicenY zrak, chtivosti praporce na nejvyMi hlasce jste rozvinuli pod oblak.

Ve dne i v noci bale neptitel hlida, neptitele.

V studena srdce jak zasne2end krajina. eiSici ledovYmi kouty, otrocke hmoty sevtena pouty dout jarni veterek zaeina a ledy Vzdejte se lasce a jedinou stvotte duk!

Ne na dny, na vas ptikazu, ne2 na krasnou budoucnost a veenou fialkam dejte kvest na lazu a zahod'te zbraii seenou!

Slyg ite sladkY bias, an veli: vzdejte se lasce!

Jest lidstvi vase v sa2ce, Z temnYch podzemI na svetlo yen, zavznela kiadiva prate na zkazy svornYmi razy!

Noc ptegla, je bilY den.

Radlice sttibrne na slunci plarite, pro eista, zrna matieku rarite!

A pera ze 2ludi rozdrt'te v prach pro krasne zavody novYch snah!

Vzdejte se lasce!

Po zkou gkach bolesti, smutkii a bed je pino kviti na ka2de hrazce a jarni nadeji sviti svet, neb jde ji2 novY elovek povznesenY, prase ceny.

Vzdejte se lasce!

Fr. S. Prochazka. kern, jen 2e svym katdodennim zjevem lidem sevgednel. Vgechnu udenost, ktero, nam pohyb slunce na minutu odhalila a &inky tepla, svetla i vlahy objasnila, piece nam nemriZe kid, co je 2ivot, kterY temito znamYmi silami se probouzi. Kdo chce poctive videti a slygeti, ten musi doznati, ze lidske dilo je a zristane ptece jen nedokonalYm. Vdechnout Zivot fedi nelive, toho elovek nedoka2e.

Protole dobry hospodat yeti na vzkidAeni pkirody, ptipravil se na ne pies zimu. Pridu

ma ptipravenou k seti, rovne2 i nejlepS1* sime k tomu vybira. Nevideti vSak,. ze by v mrtvem zrnu byl ukryt 2ivot, ale je pevne o torn ptesvedden, 2e Zivot je v ka2dem zrnku, kterY slunko y e vIhke zemi k Zivotu probudi. Rolnik s driverou rozsiva, obili a svetuje klinu zeme, a tteba nevidel, co se tam deje, y eti a doufa, 2e vzroste a ptinese bohatou 'Zen. Rolnik vSak te2 vi, ze jen dobre sime mute pkinesti dobrou Zen v celem lidskern 2ivote.

Mame dva druhy hospodairi.: jeden, kterY pid vSem poeita, co to neb ono vynese, a druhy, ktery v kakle brazde, kterou vyete, ete srozumitelne ceci. To jsou ti nejSt'astnejAi lido, kteti svou verou ve vzktiSeni s klidnou mysli hledi vstidc ka2de budoucnosti, aniZ se boji a pooitaji ztraty mo2nYm znirznutim, suchem a podobne.

Z jara vSechen vzduch je proniknut tuSenim toho, elm ma svet bYti, a nikoliv vim se stal. A tu do srdce vchazi tuSeni, .2e tvrirei sila sveta dosud nepromluvila sve posledni slovo, tak jako po kaZde zime novY Zivot se vraci.

KDO DOBRE ZASEJE, TEN DOBRE SKL!ZI. Jate le2i na polich snehova pokrYvka, jette ledovY krunYt sviro, zemi a ji2 nedoekavY hospodat obchazi svoje Amy a proSlapava, si cestu snehem po mezi, ktera je zakryta, ale po ktere by trefil i o ptirinoci se zavtenYma oeima. A pak v bteznu snih nahle zmizi, vrany hlasite obletuji pole, stru2ky a bysttinky aivi a — rolnik jde orat. To jdte nad nim nezpiva, sktivanek, ale piece je slySet zpev.

Jeho rolnicke srdce zpiva, radosti a laskou nad lesklYmi brazdami probuzene zeme. 0rani, valeni a vladeni jarni je milostnY zpev, ktery ptipravuje zemi k velike jarni modlitbe. To jen ten nejvlastnefal rolnikrim svatek na ja •e, kdy2 se snesou pytle se zlatYm zrnim, kdy2 se vyvedou ze staje kone pies zimu odpoeate a hladove po praci a kdy2 se zaptahnou do seciho stroje. Hospodat jde vaZne, va2ne se tvati, jen v oeich mu hraje radost. Seti je jeho prate, k to nikoho nepusti, to umi jen on. jako do more zapadne zrno do zeme, ale zeme je StedtejSi ne2 mote. Ona svitj poklad jednou vyda. A jakY! Po zaseti se vlael, to je uz kadeteni, eechrani a eesani poseteho pole, aby se zbavilo plevele, aby se urovnala jako tabule pied velkou hostinou 2ni az v fête. VyvladenY plevel ptijde na hromadku a zapali se .To nejsou podzimni ohne, ktere dYmaji a valeji se po strnisku, jarni ohYnky jsou lehke, nadYchnute, stoupaji k nebi jako °bet' miru a jako prosba o po2ehnani k dobre praci. A nyni, divame se i my vzhriru, modlime se za deSt' i za sucho, za slunce i za mir, my rolnici i nak tahouni, p • atele, kteti s nami prodelavaji naZi denni lopotu s nemou, ale tak vYraznou, ptatelskou tvati. Kdo dobre zaseje, ten dobre — vklizi . .

Ve stkedu, dne 28. bfezna 1934.

VESTNIK

Straw, 2.

bezpeei ani odpovednosti, necitil tihu techto povinnosti. Byla v nem jen smirna harmonie. Nebot' hle, tam, v centru, hovi si J. R. Hradecky. klidne, pokojne, splivajie s hlukern a zvuNI SE NENADEJES a gtesti se na tebe ky strojovny, splYvajic se skrytou pisni vgech A usmeje! Strojnik zdedil po ptibuznem feel jeho srdce. los. U1ozil onen pestY kus papiru do kufru a A ty stroje byly tak teple, L ye a moudre dale se o nej nestaral. Potom se otenil a los jako jeho srdce, ktere se z nieh radovalo. uschovala Lena do sktine mezi rodinne paLehce a elegantne toei se listtedni kolo piry a tam ziastal zapomenut. A tu hle, jeds metr AirokYm temenem, vzduch se vini, lenoho drie ete Mulad, ze se hleclo, majitel losknou se paly a sviti ocelova lotiska, slasu, kterY byl taten pied mesicem a jehot mabe se zachviva kamenna podlaha! kola ptejitel se dosud o vYhru Mulae vytahl los — eisla se shodovala. hazuji sluneeni svetlo na zdi, barvy se tfesou ve zylnenern vzduchu. A tu Mulae citi, Byl to jeho los, ktery vyhraval. tije vgecka hmota, stroj dYcha jako elovek, Udalost se rozgitila po tovarne, bylo tea cela tovarna je jako nadherna krasna 'vilegrace a rad. Nekteti Mulaeovi zavideli, jice. A strojnik splYva, s hmotou, vzdava se ni se uptimne radovali, ze take jednou se ji a ona jemu; citi, jak elektricke viny prouzase usmalo Stesti na chudaka.

"Koupig si zbyt'ak? Nebo pojede g do Apa- di i v jeho krvi, je take hmota a ilusi nosti a neznieitelnosti, ztraci se v ni docela. cie?"

To byl tedy Mulae, strojnik.

Mulae se ani neusmal.

Opustit stroje, jeho stroje! A dim by po"Stan se agrarnikem, to met jiste." torn til? Valyt' ta strojovna, a v gecko, eim tu "Nebo obchod, bude stat jen za •pultem, povoleni se opatti; v gechno je lep gi, net vaz- tije, je mu tak mile a pottebne, jako vzduch.

Zatidit si sam takovou tovarnu! Ano, to by nout v tovarne v rachotu stroje."

"V rachotu?" proiekl teprve ted' Mulad. chtel. Ale tolik penez nema. A potom by "A na ulici auta a ramus ye zvukovem fil- to nebyly jeho stroje, ty, pti nicht protil sve. mu, jako kdyt nekoho rdousi, a tiiskani tram- mlada 'eta, ktere tak dobie zna. . .

Mel term, ktera znala jeho nitro, a proto vaji? To je randal!"

Bylo otazek a dohadii, delnici videli pied na neho nenalehala. "Jak s penezi nalotik tak bude," tekla. oeima tolik motnosti. BYti tak na Mulaeove O Mulaeove vYhte dovedel se i tovarnik. miste! To by se svet rortoeil! Mulae, pointikavaje oeima, jen odpovidal: "Nevim, ne- Pial si se strojnikem mluvit. Ale nedal si ho zavolat do kancelate nav gtivil ho ptimo ve vim jegte."

"Nebo tovarnu, postavit se na vlastni no- stroj "Mate ted' penize a odejdete," tekl ptimo. hy, tovarnieku. .

"Mam." "Oh, to bych elite, to jiste. Ale tolik neMulae byl rozpacich. Nikomu pfece o mam." sve vYhte netikal a ted' ma dojem, jako kdyeas mijel a Mulad stale pracoval jegte by dostaval yYpoved'. "Ale nechee se mi otovarne. Jeho male-, zdra-va postava mihala d ej it", tekl nejiste. se mezi koly;• postaval u barometru a stiral "Ale! To je neco noveho." laskypinYm pohybem prach s lesknoucich se "Myslim, to zOstanu." lotisek.

"Slygim to s ptekvapenim."

Bylo nekonedne zajimave, divati se na neMulad se zamyslil, zahledev se po sve kouho, kdyt obstaraval stroje. Jak on pedlive, tekl bys s mateiskou peel a pozornosti dbal zelnicke kuchyni. PtemY glel, jak vysvetlit too katdou maliekost, hlecle laskypine na v gech- varnikovi, proe chce zustati. A tovarnik, sleduje pohled sveho strojnika, pozorujici stronu tu teleznou a ocelovou, tie bzueici, mihaje, poznamenal: "Zpivaji. . ." jici se masu.

Mulad pohledl na tovarnika udivene a pieZdalo se, to v gechna ta kola, regulatory, nadrte, rozvadeee a akumulatory jsou sou- kvapenirn sebou at trhl. Podivil se,a utasl, dastkou jeho bytosti a pohybem jeho ruky, to tovarnik snad take rozumi, co se v nem deje a jak citi tuto praci a sve stroje. Topohledem oei a tsmevem, to se davaji v chod varnik se usmal, spattiv Muladovo pohnuti. i zastavuji.

K devate hodine vy gel Mulad na okamtik "Mate je rad? Stroje totit?"

"Mani, jako deti.. . jako . ." Chtel tici ze strojovny do dilen, mihl se mezi temenim, jako tivot a term, ale yeas se zarazil. Jen jeu stropu na prknech; jedinYm pohledem se ptesveddil, ze je vgecko v potadku. Jako duch ho oei zazatily.

"Alla se po tovarne, ze pry s nimi i hoproletal se mezi svi gticimi transmisemi, povotite, a nekdy je i hladite. Ano, jsou v nejznal okamtite podle zvuku kol, je tteba olelepgim potadku." je, mateisky tam spechal, jako chtiva k di"Oistim je denne, jako zavodni kone." teti "Cot, je pravda, to ony maji dugi?"

Potom sebehl do skiepeni doh). podpodlahou, "Tak tiji jako my, jako ja," vyhrkl strojprohledl spodni vedeni. Chvili postal, zahlenik. Tento tovarnik meal od piky, byl liddev se na valce a htidele, toeici se tak prudce, ze jen on 'vial jejich pohyb. Transmise sky. Hovor mezi strojnikem a tovarnikem pokraeoval: svigtely, setrvaeniky brumlaly jako nemluv"Mate deti?" e pleskalo temeni; a jemny sotnata, hlug "Nemame." va postititelnY kovovy zvuk chvel se v ge"Vydrtite tedy se svYm kapitalem, anit byrem sklepeni. To byla vzne gena a slavna ste jegte pracovat. Mohu yam jen gratulovat." hymna prate.

"Chci pracovat."

Strojnikovi bylo jeho prosttedi jako podiv"Pro koho?" nou a kouzelnou pohadkou. A on sam, stoje "Pro nikoho, pro praci. Jsern rad tady -mezi lesknoucimi a chvejicimi se osami, zdal se bYti eernoknetnikem, magem, ktery o- u stroje. Nedovedl bych bez nich tit. Nikdy mne nenapadlo, to bych mohl delati i nevlada celY tento tajemnY svet, tak krasnY co jineho." svou silou, ptesnosti a poslugnosti.

Za chvili stal jiz zase na svem stanovigti, Tovarnik se posadil na teleznou bednu s pozoruje manometr. Za jasnYch dne pozia- oleji, nedbaje, to se mute ugpinit, a zadival tilo slunce, vnikajici sem hojne sklenenou se na strojnika se zajmem.

"Vidite, jakY je Olovek. Ja ut jsem se tastfechou, v gecky veci. Otadela se kola, jab) by v tekutem zlate, obrovske stiny se mihaky dost napracoval, hnal jsem se jako zaly na stenach, mizejice v jasu, kotel spoko- vodnik. A mohl bych si uz odpodinout. Marn jene brueel za druhou zdi jako stars lev. . . dost a jegte se pachtim. A hie stroje heti a k.ahlY den ztrasim v tovarne. Je to krasne tig e, dilverne zpivala kola. . .

A Mulad byl gt'astnYm a silnYm upro,stted — takovY podnik, co myslite?"

"Je to vgecko — jako tive." syYch strojn. Citil svoji dilletitost a mot, odpovednost i nebezpeeenstvi. Piipadal si jaA tovarnik pokradoval, zatim co vedle hueel translator a zvueela ocel: "Pod vysokYm ko vojevildce. A to vg e bylo sladke a smirne se doplfmjici v jeho bytosti. Nebylo ne-kominem stojik rnalieky dlo yeee, vidiS a po-

Pisefi hmoty.

Nemecky' sterilisa.eni zikon

7

AkON 0 nueenem sterilisovani dugevne tichylnYch osob, kterY byl nedivno vydan v Nemecku, pusobil dojmem politickeho opatteni, zaloteneho na rasove teorii. Dr. Bohumil Sekla vgak upozornil na to, to spojitost mezi zakonem a nynej gim vladnim retimem je jen nahodna,ze na osnove zakona spolupracovali eugenieti odbornici, kteti s rasovou teorii' nemaji nic spoleeneho, ate zakon byl ptipraven ut za dtivej giho retimu. Agitate s rasovou teorii snad vydani zakona usnadnila a uspi gila, ale jeho pravY srnysl je jinY. Jde o opatteni, ktere je jit zavedeno v mnoha kulturnich statech, zejmena v Severoamericke unii (30 state' ze 48), ye Sy Yearsku, v Dansku (1929), a o jehot zavedeni se jedne, v Anglii, v Norsku, Svedsku, Finsku a Australii. Text nemeckeho zakona je podle dra Sekly formalne velmi dokonalY a odpovida dnegnimu stave eugeniky a nauky o dedienosti, jet ovgem nemaji s diletantskYmi rasovymi teoriemi nemeekYch politik0 nic spoleeneho. NemeckY zakon ma podle sveho zneni chranit vegkprou populaci, bez ohledu na rasove rozdily, proti ptiriistku menecennYch lidi. To je pro dnegni civilisovane spoleenosti problem opravdu paleivY. VYvoj techto spoleenosti smetuje k eiselnemu ustaleni. Snituje se v nich iimrtnost a klesa v nich porodnost. Kdetto vgak nost klesa. pilsobenim hygieny rovnomerneji ye vgech vrstvach spolednosti, klesa porodnost nejdtive a nejrychleji ye yrstvach prttmerne a nadprumerne nadanYch, kdetto dugevne menecenni se mnoti stale stejne. Meni se proto v techto spoleenostech eiselnY porn& mezi nadanYmi a menecennymi ye prospech menecennYch. Protote pak je skoro nemotno primet vrstvy, zachvacene pokleslem porodnosti, k dostateenemu poetu Wet' (podobne pokusy ztroskotaly posud v gude), zbYva jedind cesta, jak tomuto nepomeru odpomoci: omeziti rozmnotovani merlecennYch. Obyeejne se proti tomu tvrdi, veda o dedienosti nepokroeila posud do to miry, aby mohla bezpeene ureit, ci potomstvo bude dugevne vadne. I kdyt tu v gak neni jistoty, mini dr. Sekla, je tu velika pray gevni menecennosti. A to ut-depo bnostdu je dilvod dost zavatnY. Dr. Sekla se take zabYva jmYrn popularnim dilvodem proti eugenice: ze prY du gevne vadni lido bYvaji genialni. Ale ukazuje spravne na to, to je yelike mnotstvi vynikajicich lidi docela normalnich a obeansky tijicich, a klade si pravem otazku, zdali genialni psychopati lidstvu vice zla netli dobra. eitag, snatig se a odvatuje g, jako kapitan lecli. Jde o zisk? To by bylo' malo. Jde o ten rytmus pochodu, a piseri tvotive sily. ktera se chce vytit.•Olovek vidi, jak unika kont z komint, slygi tento ruch a dech prate a citi se i sam jen delnikem, soneastkou tech tisice pohybil a deni, z nicht vychazi vYrobek. I v poslednim htebiku, kterY se vali po dvote, je energie a vole a prate a smysl nageho tivota. Kdo tuto krasu pochopi?"

Tu se tovarnik zamleel a pohlednuv na strojnika ptatelskY, povstal s bedny. Jeho otivlY a jasnY po dobu tedi, nabyl opet vYrazu neptistupneho a panoviteho A jako kdyby teprve ted' si uvedomil podivnost sveho podinani, dodal: "S nikYm o techto vecech nemluvim, neni to mYm zvykem.

Nejmene se syYmi delniky. Nekteti. . ."

Tu se tovarnik znovu zamleel a potom spegne dodal: "Ale vas si vatim. To jsem yam vlastne ptigel Nei." Podal strojnikovi ruku, jako ptiteli, sejmul eapku a nesl ji v ruce. Kdyt se oteftely dvete, vnikl do strojovny hluk zvendi. 0zval se hukot. kotelny, na nadvoti zaleskly se kolejnice v siunci. Od skladi gte vyjel tovarni vlak, s eistou, pfekrasnou lokomotiyou a syee, spel jako labut' zvolna ke kotelne.

Ve sttedu, dne 28. bkezna 1934.

• • .•

Oddil dopisovatelsk Dopisy, je i. . by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovenau Vtiboru k vlastnimn rozhodnuti.

Guy, Texas.

Pted poslednim sjezdem, kdy2 hlesil jsem se o misto organisatora na gi Jednoty, psal jsem do Vestniku, a tak mi trochu laskave mista poptejete.

Mnohe se od to doby pozmenilo ve slo2eni Jednoty, v nagich zajmech, &tax& Nahledy i pomery jsou rozdilne, i my menime se easem a na ledacos dnes jinak tteba pohlaeti ne2 jako bylo pied nedavnem.

Kdys, zavrhovalo se, ptenechati nabor noveho dlenstva zku genYm, takov3im, kteti by tomu venovali eas a nejlep gi sve vycvieine sly a zfistali jsme pro zastarale nahledy zodu. Novtim slo2enim dostalo se oilej gi krve nam, i 2adany byly raznej gi methody a dosud nepochybrie se osvedeuji.

Nagi agenti pottebuji kdejake povzbuzeni, at' ji2 z organu na geho naeerpane aneb z osobniho styku se star gim elenstvem, ale hlayne, nage Jednota musi skytati takove 11:(7hody a pojistky jako spoleenosti jine, chceme-li v soute2i obstati, co2 je vlastne vge, o co se nyni snaiime. — Die max) nahledu, udr2ime-li Jednotu nagi dell dobu jegte "slovanskou" ve smyslu slova, jak br. Vytopilovi ja rozumim, bude i jiste lacinejsi, nebot' my se vtdy o to postarame, aby z nas "nekdo" prilis nezbohatl.

Marne to asi v krvi. Souhlasim v gak s nahleclem, 2e chceme-li ptipoutati k sobe doltstajici mladou nagi generaci, musime na eas odlo2iti narodni buben a skytati jim nove vtihody, ktere oceni.

Je tteba uznat, ze vyrostli v jinem ovzdugi, 2e nagim ideallun nikdy neporozumi a 2e jim toho neize zazlivati. Bud'me spokojeni, kdy2 respektuji nage city a zastavaji se nagi oteiny v otazkach spravedlivYch. Vic 2adati nelze.

Nerad bych, aby se na me nekdo vrhl proto, 2e jsem snad sve nahledy pozmenil, nebot' bych byl rad, kdyby toto k sblizeni ptispelo.

Neustale natikame, 2e nam ti "mladi" nerozumi, a zatim vette, my nerozumime jim.

Dejte jim te2 pkilelitost se uplatniti v 2ivote spolkoyem, vlo2te na ne nejakou zodpovednost, yyzYvejte je k debatam a nahledfini* dobrYm dejme nagi podporu.

Vim, ie se to v mnohtich ptipadech jinde ji2 osvedeilo a i u nas natal ti "mladgi" dobte v spolcich pracuji.

Mnoho by prospelo, vyplatiti nejakou slugnon cenu, prvni, druhou i treti, za pojednani v nagi keel, napsane na gi mlade2i do 18 roku, ku ptikladu na thema: "Jak prospela na ge S. P. J. S T. vgem, chromic nas, p11 ztrate 2ivitele."

Mohli bychom davati te2 popud (jak v Dallas), kde to mo2no, by mlade2 hrala nam sva divadla, s vlastni vtipravou a celtim obsazenim. Dale, ptedna gkove kontesty ve schtzich a jine veci nove, i ktere ptejete-li si, uvedu zde, a ktere by jiste na gi mladou chasu Chtel jsem vlastne psati o nemocenske podpote, ale ne o to 2ebrave, ba ne. Zminil jsem se v na gi posledni schuzi tadove, ktere i nag br. organisator 8enkytik byl ptitomen, bychom mall v Cas dohovotiti se o nejakem zpasobu, jak upraviti v ramci nagi Jednoty, "NemocenskSr odbor" teto, kterti by nam vem byl prospe g ntim agitadnim prosttedkem a tadnou podporou v padu nemoci.

Ptednes1 jsem ye schlzi, 2e bychom mohli se snatit zaloNti NemocenskY odbor Jednoty, do ktereho by mohl vstoupiti 'Men ten, kter3"7

VESTNIK

Strana

si toho pfeje a na nemocenskou podporu by se spolehal.

Mohla by, ku pnkladu byti ctvera stupnice A., B., C. a D. Do ttidy A, platil bych $1 vstupneho a 10c mesiene a byl bych opra y -Penvpadumoci,lksevyddeni na $6 ttidne, po jistti Cas. — Do ttidy B., platil bych $1.50 vstupneho a 15c mesiene a v padu nemoci a po tadnem prtkazu, obdriel bych $9 tYdne, po jistY Cas. -- Do ttidy C., platilo by se $2 vstupneho a 20c mesiene, a v padu nemoci a po tadnem kazu, byl by pojigtenY opravnen na $12 tYeine, po jistY eas. — Do tfidy D., platil by si Clen tohoto odboru $2.50 vstupneho a dale 25c mesidne, a v padu onemocneni byl by opraynen Clen ten na $15 tYdne, po nejakY eas.

Tyto &slice netvrdim, ze jsou opine spra y -ne,alsou2ijzptkdlehmuochopeni vem tern, kteti by se o toto zajimali. — Dalo by se ov gem o tomto te2 jeAte tnnohem vice a podrobneji hovotit, ale po prve k ptemS7 gleni poslou21.

Kdo to nechce, nemusi se zlobit, stejne by se do takoveho odboru nedal, nic by tam neplatil a te2 nemohl by nic oeekavati.

Vetim, 2'e by nam uskuteeneni tohoto odboru mohlo prospeti a to pak odpadlo by to ponnujici iebrani o podporu v padu nemoci. Je tteba pamatovati si na nemoc, po kud jsem zdra y, tak jak na pojigteni pokud jseg 2iy, a kdy2 si dlovek na neco tadne plati a pak podporu pottebuje a je k ni opravnen, nemusi se stydet o ni 26,dati a tento pocit jistoty tea za neco by kahlemu mohl stati.

Ostatne pracuje to u jintich vtideleenych spoleenosti a vetim, 2e by to mohlo byti i u rids dobre.

Je tteba jen o odbor se zajimat. Zrychlit vybirani pt ispevku ye schuzich a hovotit o yecech, ktere by nam mohly prospet. Je dosti otazek, jak ty, o kterYch jsem psal, a stejne dulezitych, jen tteba zkusit neco noyaw vg ude, a uvidite, 2e nam to prospeje!

Mnoho zdaru!

va,

L. 0. Hogek.

Shiner, Texas.

Had Spravedinost, Cis. 121.

Cteni brati-i a sestry!

Timto vas vgechny uvedomuji a vyzYvam, by jste se dostavili do schlze, kterou budeme odbtivati na misto prvni nedele v mesici, a2 druhou nedeli, dne 8. dubna, neb na prvni nedeli ptipadnou svatky velikonoeni.

V posledni schuzi mi bylo natizeno, abych upozornil bratry a sestry na geho ladu, kteti jsou s placenim poplatkii pozadu, by se liste ✓ dubnove schfai vyrovnali, neb nam neni mono za ne umrtn poplatky na Hl. tkadovnu zasilat, ponevad2 v pokladne nic nemame, a tak to te.du jinak neukazuje, net za.eiti jednat podle stanov. Pak, bratti a sestry, nedavejte 26.dnemu vinu jen sami sobe, neb kaidti vi na co se dal. A nenechejte to tak daleko dojit, by jsme museli nekoho suspendovat a dokonce snad nekoho vyloudit. PHI bych Yam bratti a sestry, videt oblieeje eetnika a pokladnika, jak jsou nad tim mrzuti, kdy2 se nese2ene ye schuzi ani tolik penez, by se mohly zaplatit poplatky na HI. 151-adovnu. Doufam, 2e uposlechnete moji vtizvy a do schfize se dostavite, ktera se bude odbYvat druhou nedeli v dubnu v 1 hodinu odpoledne.

S bratrsktim pozdravem, J. F. Novosad, taj.

Stara Bteclava Oeskoslovensko.

Ctena, redakce Vestniku!

Ptedne srdeene zdravim vas v gechny, bratH a sestry, z na gi stare matieky Moravy. Zajiste vase mysl zaletne obeas do va gi oteiny. aekoliv jsem byl ye svete ceiti mUj 2ivot a mel jsem se dosti obstojne, ptece doznayarn, 2e neni nad oteinu. Ano! jest na ge draha vlast krasnej gi ne2 jsem sobe ptedstavoval.

Pokroeila-li Amerika za ta dlouha leta, co jsem bydlil ve Spoj. Statech, pokroCila i Evropa ye vgem, co se We racionalisace techniky, hygieny, staveb, vygkoleni, ale musim bohu2e.1 ptipustiti, 2e i zlodinectvi se zmaha podle americkeho vzoru Sport jest zde proniknut a telovticho ya v kahle male wade. Muzik jest ji2 mend" ne2 jak drive to bylo zvykem, take nasledkem krise. Jest zde te2 velka nezamestnanost, ale zda se, 2e neco ob2ivne letos nasledkem sni2eni zlate many, a hospoddiskou Malou dohodou. Jen bych sobe ptal, aby se Leskoslovensko dohodlo s nasimi bratry Polaky; jen yetgi sbli eni s bratrsktirn narodem. Rusk bratr jest pro nas ztracen nasledkem 2idovsk3'rch eachrt. No, snad shodi nekdy ten otrocky jok.

Tegi me, 2e na ge mila bratrska Jednota Statu Texas se zmand, co2 . jest chvalitebne, nebot' nic tak neglechti narod jako kdy2 se vzajemne sbrattuje a sbli2uje Jen dale, bratti a sestry, pracujte vespolek. Odrad'ujte od tech cizich kgeftatskYch poji gtoven, ktere stoji pouze o vas dolar, aby se jen vldci dobte pomeli Bratrstvi jest u nich Spanelskou vesnici. Musim doznati, 2e mne take pied lety podvodne jeden dolarovY viastenec nahnal do cizacke poji gt'ovny. Neumel jsem anglicky, slibt bylo mnoho, az jsem sedl na lep, a tak jsem musel zaplatit potom vein kde vem, ale od tech dob jsem neptitelem cizackYch eachtitii.

My mame omezeni cukrovky, ji2 po nekolik let a u vas zase se pracuje na omezeni baviny. President Roosevelt jest proziravy narodohospodat a tudi2 farmati by se meli ustaliti na tom programu, a vim, 2e roz gafni rolnici jsou pro, a eachtiti jsou proti. A ti sobe najdou cestu k obelsteni vlady, tak jako ta me znama israelitska firma v Rosenbergu, jak bratr Brener pi ge. Co eachtitam Spekulantiim stoji na celku. Vubec 2idovskY narod ma bezednti meth a tai vgeho.

Na zdar!

Vag spolubratr, Vaclay Podegt.

Shiner, Texas.

Ctena redakce a v gichni aloud. Vestnik:— Ptedne zdravim v gecky etenate Vestniku a sdeluji, 2e nag tad Spravedlnost Cis. 121, polada zabav y na Velikonoeni pondeli. Tegilo by nas, by okolni lady se zabavy &utastnily. Hudba birde vtiborna, tanec pljde od podlahy, jak po staru tak po mladu, na levo i na bravo, jak kdo bude chtit.

Zaroveli uctive zvu btivaleho elena, spolubratra Rud. My gku i jeho rodinu, by se zabavy sneastnili a take nezapomen s sebou sebrat spolubratra Tomage Ventreku. Radi vas uvidime. Budeme miti obeerstveni i zakusky, ty dobre Shinerske parky; v gak Rudolfe vin, jak chutnaji.

Tak nashledanou v Dikson gkole na Velikonoeni pondeli, dne 2. dubna.

Uctive zve Zabavni Vtil3or.

Hovorna A. K. — Sbornik v gech bratrskYch podpurnYch organizaci v Amer. — Fraternal Age — pkines1 nedavno peknti elanek o " gePODEKOVANi. desati pet letech pusobnosti bratrsktich spolHallettsville, Texas.

Timto dekujeme Hlavni fItadovne S. P. J. kl". Dle vg eho pisateli dlanku nebylo znamo, S. T., za spravne a brzke vyplaceni pojist- ze 6echoamerieane jsou v teto YYznamne piiky po nagi drahe matiece Anace Polanske, sobnosti piontiry, nebot' ji2 pied 80 lety hrstelenkyni iadu Svatopluk Lech cis. 74., jakoa ka oeskYch lidi v St. Louisu zalo2ila si orga✓ em elenum uvedeneho tadu za v ge, co pro nisaci k vzajemne ochrane a podpote (6. S. Ditky zesnule. P. S.) pas laskavem ucin7li.

Strana 4. iticl San Antonio, els. 133. ✓ minule etvrtletni fadove schuzi pfijato bylo usnekni, by pfitti tadova schtize, pfipaciajici na prvni, nedeli v dubnu pfesunuta byla na druhou nedeli, eili na °smell° dubna a to z toho dtwodu, ze prvni nedele ptipada na nedeli Velikonoeni, a mnozi eleni tfeba chteli by si vyjeti k navtteve pfibuznYch, ne_3() sami nav gtevu men, nebo z duvociti jinYch, do schtize by se dostavit nemohli a tim navtteva schaze by trpela, necht' vtichni dle toho se zafidi a jiste at druhou nedeli totit 8. dubno, do schime co motna, v gichni se dostavili.

O bteznove schtizi, vlastne po schtlzi, uspokadana byla svaeina a ph vYborne kave a zakuscich se to hezky hovotilo a bavilo. Jen Skoda, to nas nebylo aspoii desetkrat tolik, neb bylo by hovoru a zabavy vice, cot vgak mUteme nahraditi v pfitti schtizi. Kat,clY bude mit nejakou tu velikonoeni zkutenost za sebou, tfeba hezky komicky veselou, tak bauteme se tim pobavit znova a vtichni.

Pfeji "vtem": Vesele Velikonoce! a velkou velikonodni nadilku v podobe dobfe platen prace a, dobreho zdravi!

Ptipominam znovu: Pamatujte sestry a bratri na druhou nedeli v dubnu. Na zdar!

Vat, Louis Dressler, taj.

Rad Elmaton, eislo 148.

Blessing, Texas.

Cteni brath a sestry!

Timto y am sdeluji, to pfitti schtze faclu Elmaton, eislo 148, bude dne 8. dubna, tedy druhou nedeli v dubnu, misto prvni nedele.

Schilze se odbYva v Blessing Comunity sini.

2adal bych bratry, kteti jsou s placenim pozadu, by se dostavili do schtize.

S bratrskym pozdravem, Frank Hlotek, Rad Laskavost, eislo 70.

Needville, Texas.

Bratfi a sestry, na geho tadu, kteti jste nebyli v posledni schnzi, tak varn sdeluji, k pfitti schtze bude u br. Josef Zgabaje, v nedeli, dne 1. dubna odpoledne. Tet budeme uvadet do Jednoty jeho syna August Zgabaje.

V padu tpatneho poeasi, schaze bude o tyden pozdeji.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, taj. teskY Prapor, eis. 24.

Temple, Texas.

Cteni brath a sestry!

Timto kvituji phjem podpory od sbratkenYch ladu, kterou jsem dosud obdrtel, pro nemocneho spolubratra Jana Chaloupku: Po $1.50 pfispely nasledujici tady: Cis. 17. a Cis. 28. Po $1.00: eisla 13, '72, 49, 88; po 50 centech eisla: 145, 62, 133, 101, 96, 30, 94, 95, 138, 122, 58, 23, 68, 90, 83, 148, .89 a 97; po 25 centech eisla: 12, 3, 146, '40, 121; 20 centa cis. 136; 45 centil cis. 107; 80 centil els. 73; 37 centa Cis. 129; 40 centil Cis. 39; $1.25 els. 92; $5.00 cis. 123; 30 centil tad (cis ?)

Celkem ptispelo 36 'raft s obnosem $25.77.

Jmenem nemocneho bratra Jana Chaloupky vzdavam temto faclam srdeenY dik za podporu, kterou jste jemu udelili. Bud'te ujitteni, to jste podpcifili opravdu pottebneho bratra a sestru.

Dale kvituji pfijem podpory od sbratfenYch fadu pro spolusestru Terezii ftepkovou: Po $1.50 phspely fatly Cis.: 17, 28; po $1.00 eis.: 13, 49, 88; po 50 centech cis.: 145, 62, 133, 101, 96, 30, 94, 95, 138, 122, 58, 23, 68, 90, 83, 148, 89, 97; po 25 centech Cis.: 12, 3, 146, 140, 121; 20 centa 'Cis. 136; 45 centti 107; 80 centil Cis. '73; 37 centtl cis. 129; 40 cental cis. 39; $1.25 Cis. 123; 30 centa cis. 92; $2.00. Celkem pfispelo 35 tacit obnosem $21.77. Jrnenem sestry tepkove vzda,vam srdeene diky temto tatlin, za podporu udelenou.

S bratrskSrm pozdravem, Chas. Navritil, taj.

VEsTNiK.

tad

Ve sttedu, dne 28. btezna 1934.

omladiny Pokrok Houston Cis. 88. kid Praha, aislo 29.

Houston, Texas.

Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku:— Cteni bratii a sestry!

Dovoluji si napsati par radek, to nate odVe schtizi odbyvane dne 4. bfezna uveden boelca faclu Pokrok Houston cis. 88, pokada do tadu novy Glen, Jos F. Eineigl. Suspensvoji pravidelnou schuzi dne 30. bkezna v 8 • dovani byli Frank Hora a Roy Veselka. hodin veder. Po schfizi bude potadan veeirek, Pfitti schuzi, ktera, odbYvana bude 1. dubph kterem bude hrati hudba Fox Orchestra, na, mame k uvadeni 6 novych delcandu, proa timto zveme vtecky deny a jejich pfatele, to dostavte se vtichni, by jste nove dleny phby se schtze sifeastnili a s nami se pobavili. vitali a zaroveri se dozvedeli, co stavebni Vge bude zdarma. vybor posud vykonal.

Za fad omladiny Pokrok Houston cis. 88.: Jak vg e nasvedeuje, net tyto faciky budete J. J. Bravenec. bude jit asi pkikrodeno ku stavbe. Podle planu, bude to jedna z nej-vettich a nejpekBryan, Texas nejtich tadovych budov Kdo chce videt, jak Ctend redakce Vestniku, mile sestry a bratfi! ten nag fadovY stanek bude asi vypadat, Minulou nedeli rano, zde v, Bryan, se zda- piljd'te do ptitti schilze prvni nedeli v dubho, syna Tornate MalYho, a ostatni rodaci nu a tam si nalcresy budovy miltete proklesl na 26 stupfra, a ma pfednatica zahlednout. mrzla, tak to pouze asi 20 elen,(1 bylo phFrank KolenovskY, taj tomno, ale vzdor tomu rnizernemu poeasi, byli v dobre nalade.

JDOU MYSLENKY Zapsal jsem do Jednoty Jan Louis Maly-o, syna • Tomage MalYho, a ostatni rodaci K osvetleni toho nateho "nirodniko" citev okoli Bryan, Wheelock a Edge jsou v dob- ni hodi se dobte pkeeist posledni dopis narem stavu hospodalskem. Sazeli kornu a teho bratra Karla Latnovskeho, ktery, co zahradky o sto nest, ale se elenstvim do Jedja jej znam, co kdy napsal tet poctive minoty to jsou nuceni eekati at na podzim — nil. at jak ta nate Jitni kralovna je odmeni.

My starti, potfebujeme ()Was podobne "uveOd 25. bfezna do 1. dubna hodlam praco- domneni", abychom docela nezapomneli, a vati v okresich Madison a Houston. Tetim nekoho, aby narn ukazal kde visi zrcadko, v se na ten tYden, neb to bude ma prvni phkterem se ize v prave podstate shlednouti. letitost pracovati v borovYch lesich. Ja doPro naSi mladti generaci nic leptiho, net slycham, to ty borovice jsou tam tak vysoke, zapracovani se do porneril natich, pomoci to na jeden pohied na vrtek se nedohledne, jazykove skoly, knihovny, divadla, debat, soutedy te se musi kouknout dvalcrate, a kdyt teti, her, besed, zpevu a telocviku, si nedoje zvlatte vysoka., tak at thkrate, nen vrtku vedu pfedstaviti. jeden dosahne zrakem. Tet doslYcham, to ta Kdybychom si toto byli vtichni pied dasem pryskytice jest velice lepkava, tedy musim byli uvedomili, nemuselo bYti ani zapotfebi bYt opatrnY, abych neztstal nekde v lese tetce shanet nekoho, by mista a mezery po pfilepen na borovici, neb tenutka mne psa- nas se vyphiovaly. Dobte vim, to east° i la, to mne oeekava, v dubnu. skvelY navrh vyznel na prazdno jen proto, Prosim o pozornost rodakti v okresu Wal- to osoba navrhovatele nebyla v oblibe. ler! Hodlam bYti pfitomen ve vat'. sclrazi L. 0. Hotek. radu "Slovanska Pfiletitost Cis. 119" dne 1. dubna. Ale prosim, nemyslete to to bude VOLIet OKRESU BURLESON! "April Fool". Ja netertuji a jiste hodlam bYti pfitomen, to jest, jestli nezustanu phNa jinern miste tohoto listu naleznete olepen na to borovici. znameni, to p. B. R. Teague uchazi se o Mad Na 8ho dubna hodlam navAtiviti ye schil- Serifa okresu Burleson. Pan Teague jest prozich tady Moravan Cis. 42, a Svatopluk Cis. stkedniho veku, vdovec, bydlicl na fain* a 132, to jest, bude-li motno oba navttivit. v okresu Burleson bydli jit 35 rat. Kdyt nyProsim ohiaste otevtene schtze a pozvete nejsi serif byl v Austinu ye vytetfovani, p. neeleny a mladet. Opakuji, — nic nam ne- Teague byl ustanoven distriktnim soudcem ponitte sejit se a opakovat sami sobe vYna jeho misto, v kterem sloutil jeden rok. Za body nagi Jednoty. Jestli ty vYhody jsou centuto kratkou dobu v Made, ziskal si velike ne, tak jest to na gi povinnosti to podati naptizne u vtech obeariu svoji poctivosti a neAim potornktim, a to se samo sebou rozumi ohrotenosti ye vykonavani svYch povinnosti to je nutno aby byli pkitomni by ty vYhody idednich. Pan Teague jest vtdy ku katclemu mohli poznati. Hodlam pfednesti: "Co je upfimnY a na jeho slovo se maze IcatclY spobratrstvi a co neni bratrstvi". Ja jsem tuto lehnouti. Jest to pravY gentleman a demoptednatku vypracoval s iimyslem rodaky okrat a neni tadnY prohibieak. Slibuje, budebudit: Ale ad jsem ji pfednes1 jit ye mno- li zvolen,ze bude takovYm poctivcem a dobha faciech — jakYm byl po dobu jednoho rym Zadinam se obavat, to misto budiciho vliroku v tomto Made terifa. Natinci v okresu vu, ma vliv uspavajici jako ta ukulela haBurleson men by podporovati pana Teague, vajska. Ja, stale eekal na "ozvenu", a die to ponevadt maji v nem skuteeneho pfitele. to poznam, pfidati papriky nebo (Pol. Adv.) medu.

Te't nepozoruji, tadne dopisy z meho okrsku.

BAtOVA PUVODNi KAPELA Co se cleje? Spime? Vzhfiru sestry a bratti!

Chopme se prace! Zvla gte v okoli Crockett a z Fayetteville, Texas bude teinkovati v rozLovelady, at' zalotime tu novou ratolest v hlasove stanici K T R H — Houston, Tex., na tech borovYch lesich. Pak na podzim doufavelikonoeni nedeli, 1. dubna od 5 do 5:15 odme postavit jednu ratolest na bfehu keky poledne. Vyhravana bude staroceska hudba.

Rio Grande Stejna kapela ileinkovati bude ph zabavach: Pak bratti a sestry meho okrsku mohou 1. dubna ✓ Houstonu na Studewood jiti do George West a Jourdanton, a uzfit 2. dubna, ✓ Rosenberg. kraj, kde civilizace pfestava, slunko zacha3. dubna ✓ Bordovicich.

4. dubna, ✓ Artiesian Parku, celonoe. zabava, zi a kojouti vyji, na bfehu Rio Grande jisti orange, Grape Fruit a poslouchati teriority 5. dubna, ✓ Granger, Possum Hall. zpivat v Mexiku; do vYchodniho Texasu po6. dubna, ✓ Eagle Lake, celou noc zabava. slouchati ten truchlivy bias \Tam, jak fouka -7. dubna, ✓ Burton. pies borove jehliei v lesu, a na severni stra8. dubna, ✓ Buckholts. nu poslouchati sladkY eeskY zpev z natich 10. dubna, ✓ Crosby.

11. dubna ye Fayetteville, K. J. T. Hall. startich osad.

Byl by to bajeenY Pivot, bYti organisatorem 12. dubna, ✓ Needville, celonoeni zabava. takoveho okrsku. Tedy at' to spinime! K 14. dubna ✓ Gonzales. praci!

15. dubna, ✓ Breslau.

Frank Kadanka, John R. Bade., kapelnik.

Ve 8ttedu, dne 28. btezna 1931.

itad Corpus Christi, eislo 79.

Corpus Christi, Tex. Oznamuji O./nth, ze schilze bteznove, bude potadana v nedeli dne 8. dubna, na misto 1. dubna. Po sclatIzi spoledna svadina a piatelska zabava. Dostavte se vgichni.

Bavlna jest zde va g inou zaseta a misty pekne vze g la. Take korna a jine krmivo se zadine, kadkovat. Okurky minulY tYden zmrzly a pkesivali jsme. Ja jig po tteti. Ted' budeme miti na kratko odpodinek, dokud nezaprgi.

Na zdar!

Chas. Holasek, tajemnik.

West, Texas.

Mili bratii a sestry!

Pkichazim opet abych napsal kde jsem pracoval posledne. Byl jsem v Mart. 132 jednou jsem tam byl. Zdalo se ge skuteene to bude jeden tad v mem okrsku, co neziskam gadneho noveho elena. Nedalo mi to piece pokoje. Vybidnul jsem br. Franka Varika by se mnou objel jejich eleny co g on s ochotou deal. Zapsali jsme 5 ditek do detskeho odboru a 1 elenkyni 201etou. Oni vtibec nemeli zalogenY detskY odbor.

Mnozi bratii by mohli &Ai zapsat sve ditky tam kde jsou sami ale ty vymluvy.

Bylo na ease aby se nee° (Maio, neb cizi spolednosti maji mnoho na gich bratril co pattily nam ( gkoda). Ale jegte je das neb je mnoho mladege, jen trochu dobre vfile mezi nami a bude to.

Je vas mnoho bratra,..co mate deti. Neeekejte dale vgdyt' lepgi vYhody nikde nedostanete pro ne. Skuteene ae jsou nekteti bratii co daji sve ditky zapsat beze vgeho. test budig yam br. a ses. Ov gem, ge mnohSr dobrY Glen by rad dal zapsat sve ditky, ale finaneni pomery jim to nedovoluji. Jestli se easy zlep gi, mame krasnou budoucnost pro nagi Jednotu.

MilY bratte Vytopile, Vage dopisy se mi libi, ptal bych se s Vami osobne seznamiti, s tim tatou, a pravici mu stisknout. Melo je takYch ptipadt, kde dite mluvi desky, kdy je matka Arnerieanka. V gdyt' jsem mel pti pad v jedne rodine, rodide mluvili oba pine eesky a kdy jsem promluvil k diteti eesky, jeho matka mi odpovedela, ge ono nerozumi. Neni to smutne?

S br. pozdravem, Emil W. Popp.

Do okresu Fort Bend!

JESSE F. WARD ZA OKRESNiHO SUPERINTENDENTA. Ptig tiho tYdne etenati naleznou ye sloupci oznameni kandidatfi jmeno Jesse F. Ward, kterY si pteje oznamiti, ,ge se uchazi o triad okresniho superintendenta. Jak jest mnoha volidilm asi znamo, pan Ward zastaval tento -ittad od roku 1924 as do 1928, a bude-li zvolen, neni pochyby, ge by Mad tento nezastal, neb rekord jeho jest nejlep gim diikazem schopnosti k zastani toho fitadu. Pan Ward jest zku g enYm ueitelem, nebot' sam vyudoval Skolu po dobu jedenacti let v tornto okresu, dtive ne gli byl do fitadu okresniho superintendenta zvolen. Od to doby zastaval jina, mista, ktere, nemene maji jistou cenu v jeho oboru, ale kola jest, po rem pan Ward nejvice tou gi, neb jest to jeho vyvolene a oblibene povolani. VelkY poeet volipana Warda dobte si pamatuje na jeho zaslugnou praci, kterou on vykonal behem doby, kdy zastaval Mad Okresniho Superintendenta, a nyni jej opet vyzyvaji aby se =hazel o toto misto, a pevne veil, ge bude zvolen. Pan Ward nepottebuje zvlagtniho ptedstaveni obeanum tohoto okresu; neb snad nevi znamejaiho mute v okresu gijiciho.

Narozen byl v Guy, jest 39 let star a vychovan byl mezi na g inci, kterYm byl vgdy telem, a jest residentem okresu po rely aivot.

Pan Ward vynasna gi se navg tiviti kagcleho voliee v nejkrat g i dobe a mini pracovati ag do voleb. Take '2'ada v g echny obeany pilvodu eeskoslovenskeho o podporu a jejich bias. za deti jim jest dikem. zavazan.

VESTNIX Rad Prapor Magnolie, els. 65.

Crosby, Texas.

Mill bratii a sestry!

Byl jsem pogadan br. ptedsedou, bych yam oznamil, ge nag rad bude konati svou pravidelnou mesieni schuzi, druhou nedeli v mesic! dubnu toti g 8. dubna, proto vas v'Aechny g adam, byste se v hojnem poau dostavili, neb jest to nutne.

S bratrskYm pozdravem, M. Parkan, Udetni.

Rad Dobrota, eislo 78.

Dobrovolski, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Osmeluji se napsat par kadkil do nageho mileho Vestniku, jest to ponejprve co pigi, a gar-oven chci varn podat zpresu, ge schtze, dne 1. dubna, bude odbYvana jak obyeejne, asi ye dye hodiny odpoledne. Bratti a sestry, budeme miti duleaite jednani a take oslavovat ptistoupeni dvou novYch -Mena do nageho tadu. Bude podavana svadina a ph torn zaroveri 3.2 pivo.

Teg ti, kteti jste s placenim pozadu a chcete -se vyrovnat, ptijd'te jiste do ptigti schirze. Ale nejenom ti, co se chteji vyrovnat, nYbrg ptijd'te vgichni, abychom se yespolek pane pobavili, zvla gte kdy je to na "Easter Sunday".

Mila tetieko a strYeku a v gichni ostatni, co vy ted' delavate v tom- Granger. Stejne mate prace dost. Ptijd'te se nekdy ukazat do to mile Atascosy.

Libil se mi dopis sleeny Marie Ktemenkoye z Crystal City, Tekas.

Tak uz toho gkrabani pro dne gek necham neg to piljde do toho chladneho koge.

Se srdednYm pozdravem znamenam se, Pi. Hermina Vranove, taj.

Rad HvezdnatS7 Prapor cis. 55.

V Tours, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto yam oznamuji, ge dubnova, schfize byla odlog ena z prvni nedele na druhou nedeli totig dne 8. dubna, ye 2 hodiny odpoledne. dostavte se co mono v nejvet gim poetu. ✓ bteznove schuzi byl ptijat do Detskeho odboru Charlie E. Kueera.

S bratrskYm pozdravem, Louis Svaeina, tajemnik.

ODLOiENE DIVADLO! Seaton, Texas.

Nasledkem de gtiveho poeasi, byl na g divadelni kroug ek nucen odlogiti sve divadlo na ptig ti nedeli, dne 1. dubna. Proto nikdo nezapomeri toto datum, by jste se v hojnem poetu dostavili na na ge divadlo a jsme jisti, g e nebudete litovati, neb yam nagi ochotnici pripravi takovy po gitek, ae dlouho b'udete vzpominat na "Fale gne proroky", ktere jste v posledni volbe zde v Bell Counte porazili, a 2e se tak stalo dobte, uhlidate na nagem divadle, jak taci prohibieaci ye skutednosti 1, ypadaji. Jak to pak na konec s takovYm take jednim "Fale gnYm prorokem", pokryteckYm prohibieakem dopadne, dozvite se u nas ptigti nedeli. 2e se tomu s chuti zasmejete, za to yam ruei divadelni krou gek. Zadatek v 7:30 hod. veeer. Vstupne 25c a 10c.

Na shledanou se tegi Ochotnici.

kid Karel Jonag eislo 28.

East Bernard, Tex. Ctena redakce Vestniku!

Nagi ochotnici sehraji v sini S. P. J. S. T. divadelni hru "Dye srdce v zelenem hap".

Na druhou nedeli v dubnu ptipada nage radova sclatize, y e ktere budou vyplaceny dividendy. Veeer vystoupi pak mill hoste, studenti statni university pod vedenim dr.

Midka, kteti sehraji veselohru "Na mangelske fronte klid" S bratrskYm pozdravem, F. V. T.Trbi.

Strana

it d Ennis, Oslo 25.

Ennis, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Jig tomu bude dva rnesice, co jsem nepsal do Vestniku, aekoliv jako organisator za 0kres Elli mam psat ka gdY mesic. 2e jsem nepsal v imora, byla ptieina mnoho de gt'il, tak g e jsem za ten mesic nic neudelal pro Jednotu, a ani na g i tadovou schuzi jsme neodbYvali. Kdyg, se podasi trochu ustalilo a ja, zacal to zas -se vyskytuji nekteti bratii a wid5taji nam organisatorilm, ge se zaprodavame ptibiranim jinonarodovcu do nazi Jednoty.

Byl jsem na sjezdu v Houstone roku 1924, kde - bylo o torn rokovano a poukazovalo se ug tehdy, ge jest tteba aby byli brani do Jednoty ta g Americana, nebot' ptistehovalectvi. jest zastaveno a na ge mlade g ji'g jest z polovice americka, tak ae to bude jen ku prospechu Jednoty. Stanovy byly v tom smyslu opraveny a slova: "pouze eechoslovanskeho jazyka mocnY" byla vy gkrtnuta. Tak ja, dnes v torn nevidim nic zleho, kdy ziskain do Jednoty na gi dobreho Americana, kterY se vilbec o Jednotu nezajima, ale pouze o dobrou poji"tku na iivot. Takovi elenove nam v nagich schilzich gkodit nebudou, neb ti si zaplati a o vice se nestaraji. Ale nam budou gkodit vice ti Americana, ktere si vychovavame doma, kteti mluvi desky a 'nechti mluvit, psat a Gist eesky. dlenove nam pomalu odchazeji, a neb nektere to vedeni nezajima, a tak se stane v mnoha tadech v pti gti dobe, ge bude zavedena anglicka jednaci tee. Ti bratii, kteti maji strach, ge nam jde vice o kapsu neg o Jednotu, ti se meli ozvat ua davno, hned tehdy, kdy g nagi spolkovi bratii byli agenty pro cizi spoleZ,: nosti a brali gmahem nagi mladeg k nim. Tehdy jste se men bratii ozvat a psat: "Nechte nam na gi mladeg pro nagi Jednotu, neb tam jest jeji misto"! Ale tehdy se gadnY neozval, a nyni va gina nageho mladeho lidu jest poji gtena u cizich spoleenosti. Sam jsem nevedel, g e by v okresu nagem bylo tolik pojigteno u cizich spoleenosti. Tak se mne zda a ptipada, jako bych a neb ten druhY organisator mel karu, gasolin a eas zadarmo, abych mold jezdit rely den a shanet eleny pro Jednotu a nemit za to nic a je gte pak za to dostat ye Vestniku.

Ja myslim, kdyg se jedna podle stanov, tak ge jest to spravne. Ka gdY mel pra y() se hie,sit o jednatelstvi a ma je gte dnes, tak maze ten neco vydelat, a pro Jednotu udelat dobrou praci. Ale tak u g to u nageho naroda jest, 'ie at' se poene co chce, v gdy se nekdo najde, komu se to nelibi. Neminim vice o tom psat, neb nevedlo by to k gadnemu dobremu Poeasi zde mame stale chladne a mokke, takge nic neroste, ani ta trava.

Tento mesic jsem tea mnoho neudelal, neb bylo radio dni peknYch; napsal jsem dvanact aadosti dospeljm ,tki addosti do Detskeho odboru a jednu 20ti letou detskou. Ale pro apatne poeasi nemohl jsem v gechny dostati k lekakske prohlidce.

Druhou nedeli bude na ge pravidelna schtize, tak se v gichni dostavte, at' jest nas pina sin. Vezmete kaadS7 s sebou svou manaelku a ditky, neb ta schfue vypada, vady lepe, kdya jest tam to bezel pokoleni.

S pozdravem, W. J. liejn.

Telefonovini svetlem. Podle "Scientific American" podakilo se sestrojiti pfistroj, kterS7m by bylo mono hovokit na vzdalenost 35 mil pomoci svetla.•Se silnSTm obloukem elektrick3im byl spojen mikrofon, kterST pki hovokeni zpiisobil modulaci svetla. Reflektorem bylo svetlo vraeno do dalky 35 mil, kde je zachytil jinS7 reflektor a pkevedl na fotoelektrickou bunku. S ni spojenS7 pkistroj reprodukbval tee zceia zketelne. Vynalez bude miti praktickS7 vS7znam na pkiklad v horach, kde je spojen(1 vedeni dratit pies propasti s tegkostmi a je drab&

Strana 6.

HLIDKA ZEN eic...m..--n=-Awa-,--.--40,m---.40., 1

JAK TRESTATI DETI? Dr. S. Bata.

Byl jsem vyzvan abych napsal o tomto ptedmetu. Musi se ptiznat, ze je to Alohou pro, mne velmi obtitnou. Prave proto, te v posledni dobe se vyrojilo tolik nahleda sobe si odporujicich, je tetko o te veci pronesti spravnY soud. Prvni chyba, ktere se 'east° dopouSteji lido deti trestajici je, to trestaji jen, aby ukazati svou moc, svou pkisnost, klidriuj ice se ptislovim: "Skoda rant, ktera padne mino. Neuclela-li to deti nyni, jsou trestany za jine site viny." Sotva si takovi mravokarci dovedou pkedstaviti, jak velkeho zla se dopougteji. Dite, ktere jest trestano nevinne, je tim ptesvedeovano, te neni na svete spravedlnosti, to neni ji ani u tech, ktere si postavilo v mysli sve na nejvy ggi stuperi sve Ucty. u vlastnich rodiet. Rodiee tak trestajici, vychovavaji tim u deti bud' vzpurnost, anebo lest. Obe jest stejne gkodlive p•i vYstavbe charakteru.

Byly cele generace, ktere byly timto zpusobem vychovavany, a chyby techto generaci lze mimo jine vylotiti i timto chybnym vychovanim. Mnozi z tech, kteki byli takto nevinne trestani, bali se pak svych deti se dotknoutt, aby jim neptiPkavovali stejne beztte gne mladi. Z toho vznikla gkola, udici, te dite se ma vychovavat bez tresttu. jedna generace lidi americkych tak byla vychovana, ale bezuzdnost teto generace, lynchujici eernochy, protivici se zakonu prohibienimu, vylupujici za bileho dne banky a unagejici deti, aby se domohli vYkupneho, ukazuje na nespravnost vYchovy ptili g volne.

Tak co? Trestat, di netrestat? Mame pro-vo trestat deti, ktere jsou lidmi od nas odbgnymi a vyvijeji se svYm zpasobem?

Ja bych misto o pravu trestat mluvil spige o "povinnosti trestat".

Pomer rodiet a vychovatela k detem ma bYti ovgem veden slovy, ktera, nejkrasneji povedel nag president ve svYch Idealech humanitnich: "Nejblitgi z blitnich byly by nam v gem deti. Ut davno bylo teeeno: Cti otce sveho i matku svou Ja myslim, te mame k tomu pkidat: A mej iictu k du gi sveho ditetel Pamatuj na generace budouci! Na ge laska budit tedy vzajemna, ale nepkestavej na vzaj emnosti."

Nag pomer k diteti ma tedy bYti veden iictou a laskou. tictou, protote jsou to individuality tvlag tni, od nas oddelene, jsou to jini lids. A laskou, protote to jsou nagi lido, jimt jsme pomohli na svet, za net odpovidome, a koneene, protote jsme povinni na no ptisobiti a je do sv'eta postaviti. Kdo vykonal jedno, musi vykonat i druhe. A laska je nejvetgi moc, ktera lidem je dana pfi styku vzajemnem.

Tedy laska naSe nam uklada, abychom deti trestali. Mame je vychovavat k tivotu, ktery je drsnY a krutY. Vychovat, znamend ukazat obraz tivota. 2ivot tresta provineni a trest diteti u getki budouci tetkou gkodu, kterou by vzalo, kdyby konalo nee° zleho.

Maly ptiklad: dite vidi oheri a lesk jeho je laka, aby se k nemu ptiblitilo. My dite va- ' rujeme a ono bud' poslechne, nebo nepo= slechne. Kdyt neposlechne, musi nasledovat trest. Nechame dite se ptiblitit a aby se "trochu spalilo", ale nenechame je do ohne spadnout, v nemt by shoielo. Trest jest v tom p •ipadu ptimYm nasledem zleho Cinu.

A stejne, ba je gte duletitej gi je dite uvarovati zkazy dugevni.

Strach pied trestem byval utivan v dotach dtivej gich pti vychove. Doba nova tohoto prosttedku poutiva jen nerada a opatrne. Strach neni dobrYm prosttedkem vYchovPodati se jim oblomiti jen dute '1";7 ,• 4 rrOnfs4 v&qtj jinak„

VESTNIK vzpurne se tim casto stanou je gte vtpurnejAi a podlymi. Obejdou strach lsti. A lest kazi charakter.

JinYm starym prostredkem byval vYsmech.

Oslovska lavice byvala ye starch gkolach obavanYm prosttedkem vychovavacirn. Kazi se tim duge posmivajicich i posmivanYch. Dnes nemelo by se vYsmechu poutivati, leda by se melo ukazati, jaka by to byla hanba, kdyby se hoch ukazal bYti bazlivYm, ale zklame-li, jest lepe ptehlednouti to, anebo ukazati diteti, nas zarrnoutilo, to nespinilo nadeje do neho kladene.

Vilbec jest poutivati trestu spite dugevnich, ukazujicich, jak nedostatek lasky a bezohlednost plodi zarmutek.

Ovgem v praksi se to vtdy neosvedeuje, a potom jest nutno poutiti prosttedItt jinYch. Tyto maji zaleteti v torn, te odepkeme diteti vyhody, ktere jinak dostava pravidelne. Nikdy vgak nesmi bYti trest, takovY, aby dite jim mohlo vziti thonu na zdravi telesnem nebo dugevnim.

Opakuji, to kapitola trestu jest jednou z nejtetgich vychovatelskYch. Jest tteba vtdy pamatovati na Komenskeho tstkedni pravidlo vychovatelske.

Vge necht' svym behem jde nasili jest se vysttihati.

Tedy, kde jest to jen trochu motile nasilepe nasili neutivati. Nasili plodi zase nasili.

Houston, Texas.

Ctend redakce Vestniku a mili etenati!

Minulou nedeli jsme se byli- podivati na clivadlo "Devoe od erchova”. Divadlo bylo sehrano krasne, obecenstvo se mnoho nasmalo a za to neskrblilo potleskem, a ochotnici si tento potlesk pine zasloutili. Hudba byla take velmi dobra, takte se katdY dobke bavil, a teastnici budou asi na tuto zabavu dlouho pamatovati. Jenom gkoda, te take jine osady nemaji pkiletitost uvideti a poslechnouti nee° tak pekneho a uglechtileho.

Dne ttetiho btezna moje mlade ptitelkyne pi. L. B. Dobegova a pi. Lillie Follet ptekvapily svoji maminku pi. Rosii Spaekovou k jejim narozeninam hostinou, a sezvaly mamineiny ptatele. Oslava pokadana byla v dome mantela DobegovYch. Kdyt pi. Klara Lacinova, a ja, jsme tam dojely, hned nas .zvala dcerugka. mantelt. Dobe govYch, abychom gli jen dovnitt. Tam ut byla pi. Fannie Roberts a za chvili prij eli mantels Petra govi a pi.

A. Drabova a mantels Seastovi. V gichni jsme se bavili hovorem o rtznYch picihodach ze starch east a ov gem, te o nynej gi tvrcle dobe bylo dost co povidat. Net jsme se nadali, pi. Dobe gova a pi. Folletova mely ut prosttenY still a na nem krasnY, velkY, doma peeenY dort ozdobenY sviekami. PH zapalovani svidek, ptaly jsme katcla po svem bu pi. 8padkove. V gechna ptani vyznivala v torn smyslu, aby jegte dlouha leta pobyla mezi 'lanai a aby se ji vedlo lepe net dosud, a abychom vicekrate se mohli podobne osiavy Pani Spaelcova, co bYvala dopisovatelka do Vestniku i jinYch deskYch easopisa je etene.rum znama a ja doufam, to nas zase nejakYm dopisem brzy pkekvapi, neb jeji dopisy byly vtdy velmi dobre. Pkeji ji je gte jednou jmenem vgech ptitomnYch, v gechno dobre a dlouhY tivot.

Tak texas gti rolnici snad upsali vlade 7 milionu Mat, na ktere se nema seti bavina, pgenice a korna, aelcoliv teto se asi malo vyvali, spite dovati. Celkem techto 7 milionii alcria je snad 1-5 vzdelane ptcly. Upsaly-li i jine staty vlade tolik pozemku, mela by zajiste bYti iiroda baviny a p genice mnohem mengi a nasledkem toho i lep gi cena. PH tom ovgem stoupne i cena v't'ech potkeb, tak to na konec tomu rolniku zbude jen vzpominka, te vice dostal a vice vydal. Ale ten, co nakoupil lacinou bavinu a p genici, ten vge dobke prods. Tak rolnik musi zase tomu Spekula ntu pomoci, aby hodne vydelal. Ovgem, z toho vSrdelku pracujici tfida lidu nerna ManSr utitek, Kclyby bylo vte lepe rozdiene,

Ve sti-edu, dne 28. bi=ezna'1934.

by sobe mohli vgeci pracujici lids koupiti co k tivobyti pottebuji, nebylo by ptevYroby. Mame vgeho mnoho. Mnoho k jidlu, mnoho gatstva, mnoho hladu, bidy a stradani, mnoho lidi bez prace. Jaky teinek bude miti mengi osev baviny, pgenice, korny, to je dnes tetko tici. Mute to bYti ku v geobecnemu dobru, a take se to mute obratiti k zlu. 0 tom by se dalo hodne psat. Otenati uvatuj.

S pozdravem, Rosalie HlavatY Kampen.

Coupland, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Krajan eernoch odsouzen byl na elektrickou tidli.

Ludvik Cernoch, 38 let start krajan z Granger, pavodem z Male Lhoty na Morave, odsouzen byl k smrti v elektricke tidli, porotou v Georgetown. Po delgi debate a hlasovani. byl usveciden, te zavratdil mestskeho marSala Lindsey-ho z Granger. Pravnik Wofford, obhajce Cernochav, vynalotil vgechno Usili, aby jej od elektricke tidle zachranil, dokazovanim, te Cernoch to udelal ye stavu neptieetnosti a spolehal se na krajany z Granger, ale ti mu jegte pkititili, neb svedeili proti nemu, a tak pravnik Wofford mel tetkou praci, jelikot nemel svedka, na ktereho by se mohl odvolati. Ale jeho zavereena, tee byla skuteene brilantni obhajobou eloveka, jent okolnostmi dohnan byl taktka k zoufalstvi a z litosti a vzdoru dopustil se neeeho, co by jinY elovek se zclravym rozumem neudelal. A tet kdyby mu byli 8imeikovi jeho mzdu byli vyplatili, nemuselo dojiti to k takovYm konciam.

Tak bratti, kteti znate anebo jestli jest zde nejaka jeho pokrevni rodina, zastarite se krajana 6ernocha ,neb jinak bude to velika, hanba pro nagi narodnost. V historii Texasu jegte se nestalo ,aby kterY krajan byl poprayen, a eernoch jestli se skuteene dostane na elektrickou tidli, bude prvnim krajanem popravenYm v Texasu. Tak jestli kdo co vite o krajanu 6ernochovi, ptispejte mu ku pornoci, pokud je jegte eas. Jestli jste kde nekteti znami. s nim ,tet matete se obratit na br.

Emila Motise, v Yoakum, Texas. Ten by snad nem udinil pro zmineneho krajana 6ernocha a vec vy getkil, kdo vge zavinil.

Vage spolusestra, Rosie Mogonova.

Rozpoznani stati ryb pod1e gupin. Ptirodovedci zjigt'uji vek ryb zpravidla dvema zpasoby: podle gupin a podle kosti. Posledni zpusob nerna pro rybate ceny, protote jej nelze provesti bez vhodnYch nastrojt. Pro neho se metoda prvni, jet je tak prosta, te neni ni potteba pomocnYch nastroja. Staei vyloupnouti z nektere •ady na boku ryby jednu di nekolik gupin. Tam bYvaji totit nejvetgi a vruby na nich nejpatrnej gi, Supinu tteba nejcItive oeistiti od hlenu a vgelijakych usazenin. Udelarne to intensivnim ttenim piny mezi dvema prsty. Tim ji soueasne vylegtime a pozorujeme-li ji pak proti slunci, rozpozname na ni snadno sttidajici se temne a svetle vruby vejitoviteho tvaru. Vypadaji jakoby sloteny ze samYch vrasek a eim blite k okraji, tim vice jim ubYva, na gitce. Ty svetle a temne vruby znamenaji leta. KatclY svetlY a temnY vrub ,ptedstavuje dohromady jeden rok tivota ryby. Ten ut gi to je zima, ten girgi let°. Rust ryby se projevuje uklacianim novYch a novYch vrstvidek perlet'ovite hmoty na vnej gi strane gupin. Cim je rust ryby rychlej gi, tim vice ptibude vrstviekam na gikce. A pozmali-li se rust, cot vtdy souvisi s- nedostatkem potravy, jsou vrstvy na Aupinach take ut gi. Z pomeru gitky letnich a zimnich vrulya lze dosti ptesne vyeisti, v kterYch letech trpely ryby nedostatkem potravy a naopak, ktera leta byla jejich rustu ptizniva. Nejsnaze lze stari ryb zjistit na gupinach vgech ryb kaprovitYch, ktere v time neptijimaji potravy a proto jsou jejich zimni vruby vtdy napadne tzke na rozdil 6froce vytyter4:-c

Ve stiedu, dne 28. bftzna 1934.

VESTNIK

Detski Besidka .11111.1111111.1.■

POTRESTANA PARADNICE. Byla jedna zpupria, selka a ta myslila pouze na paradu, kterou by se nad ostatni vynaSela. Jednou o Velikonocich povidala sedlakovi: "Ty, poslouchej, kdo nema o velkonodnim poncleli neco noveho, toho beranek potrka."

"Jak to?" tazal se sedlak.

Selka se rozzlobila: "Tak se odedavna Mica, hloupSr muk! Jestli mi nekoupiS novY Satek na hlavu, tak ti umru!"

Sedlak se zasmal. Selka mela satku pinou truhlici a hlavu jenom jednu, co by s tolika Satky delala? Nekoupil ji Satek — a selka opravdu umtela. Naschval.

Due jeji opustila rozzlobene telo a ocitla se ve chlupatYch rukou protok selka marnivosti a pYchou htekla. babel se hromove zachechtal: "Hahaha, pottebujeme straSidlo do paru, hoj, se mnou pospichej!" a u2 ji vlekl k pekelne dite .Visela tam pies bidlo dlouha rebid kokle a ne2 se selka nadala, mela ji na sobe. Deti drahe, to byla koSile! Umouod uhelnYch pracek, pachla jeke potern nedisteho ducha, kterY v ni tisic let behal po opuStenYch htbitovech.

Selka se ulekla a utikala zpatky do sveta, za ni se tehonili 'Cert. Bekla cestou necestou zpet k zlatYm polim a zelenYm lukam sveta, kterY opustila pro Satek • na hlavu.

Hanbila se v Seredne koSili a jedinou Utechou ji bylo, 2e jako straSidlo byla za dne neviditelnou.

2alne tahle zvuky letely proti ni a hle!

Tu kraei polni cestou prfivod pohtebni. pary vranin s dernymi chocholy e ooze se zlatYmi andely tahnou mlade telo jeji, oblo2ene kvitim ku htbitovu. Za vozem se plouk sedlak sklidenY a po tvatich mu proudi sizy jako hrachy.

"Lide zlati!" vyktikuje s bolesti, "tisic satku sve selce koupil, kdyby si to rozmyslila a vratila se ke mne."

To trhlo smutnou dui selky. A co by?

Tel° jeji dosud neshnilo, jest mlade a sve2i, ona se do nej navrati.. Unikne d'ablu a nebude strakt, dale si bude po svete v krasnYch Satcich chodit. Nikomu by se to, (let, nepovedlo, ale selka mela silu drab. NetuAila, 2e sam d'abel ji pomaha. Vence spadly z rakve, rakev poskoeila — a selka byla v teple. Kopla nohou v rakvi jednou, dvakrat a portistali zakvideli hrtizou: " Selka okla, otevtete rakev!"

Za ohromneho povyku vracel se tryskem prilvod pohtebni k sedlakovu dvoru. VSichni vetili, 2e se sta.). zazrak slavnY, jen selka v rakvi zaslechla u sveho ucha hunatY hlas d'abla: "A piece bude strakt!"

Rye, pit! Viko rakve odtrteno a vgichni hledi jako hloupi. PySna selka, je2 °dem byla suknici brokatovou, fertuchem zlatem vySivanYm — lezi tady v refine kytli.

Ulozili ji do prachovYch petin a vedle ve svatedni sednici se radovali. 8u§kali si, pili vino, pivo, kavu, daj a eokoladu na zdravy probuzene hospodyne. Selka se v posteli nezdrtela, v2dyt' ona nej vice ze vkch se piece radovala. Zavolala devedku a netrvalo ani hodinu, devedka ji udesala, obula a vystrojila v rudou suknidku z hedvabi, prsa ji stahla zelenou Anerovadkou se zlatYmi ptaely, &pee ji posadila jako korunu a rozevtela pied ni dokotam dvete do svateeni sednice.

Pysna selka se nattasla zalibne v bocich a veplula do sednice jako korai) na vinach.

Misto obdivu ozval se vSak — nehoraznY. smith. Selka se urakne rozhledla, sabla st na Snerovadku, koukla na sve safianove stfevieky zoufale piskla. Zaeti drahe, byla v

y

Strana 7.

rezne kokli! V kytlici sproste, umounene od uhelnYch pracek! — OhromnYm skokem zmizela ve sve lo2nici. Trhala koSili s Vela a ktidela hnevive: "Nano, ty motovidlo hloupe, jak jsi mne to oblekla?"

Nana s odima vykulenjana vyhrabala z truhly sukni celou vySivanou, z'isterku z bileho muklinu a oblekla hospodyni jako samu kne2nu. Na vSechny strany ji ulazala zrcatko a °pet oteviela pied ni dvete do svatedni sednice. Paradiva selka ve la zamrahrdopytne. Na prahu se zrakem jette jednou zalibne ptemetila od nohou —a k hrdlu — jeminkote! Vykkikla hrtzostraSne. Byla v Smutedni hoste se prohYbali smichem a selka se kvapne vratila. Zmlatila Nanu a oblekla se sama e svatebni svuj kroj. Na hlavu si upravila pestrY venec s koralky, hedvabnYmi kvety a zrcadelky, krk obtodila si Stitirou rii2ovych mokskYch korai& Dvete Sek neotvirala ji prilis jiste. Vela nesmele a ostychave, a na prahu zavravorala, ye mdlobach na zem padla. Byla v Ulotili ji do podukk, ponevad2 selka zle se rozstonala. Odi ji planuly horedkou a kdy2 se pohled jejich dotknul refine kokle, strakdelneho ptisluSenstvi pekel, je2 telo jeji halila, sekala do petin vztekle rukama i nohama, a peti litalo ke stropu. Sedlak povolal lekate z mesta a Svadleny dnem a noci paradni sukne stale nove, &pee, haleny s kanYry a ttasnemi — ale co byly selce platny pilulky a mediciny, co drahocenne Saty, kdy2 ptekrodila-li prah, byt' sebe vice vySnotena — byla jen v sproste, umounene re2ne kytli, jakou ani podruhyne nenosi!

Ukryla se pied zrakem lidi a pouze ye der ploukla se domem a po zahrobci jako straSidelnY stin. Tak soudu svemu neunikla a piece strakla. Proto pozor, paradive holdiaky, aby vas tak, Panbuh nedej, nepotkalo nekdy take neco podobneho! Ostatne kluky by to mohlo trefiti te2!

g

g

y

Ir

g

\re

CITANKA pro gkoly

eesko americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, ueitel a pkedseda Jednoty ueitelske v Praze.

hk py 14 ha hu ho he he ha ka he pe ho co no-ha, za-ho-ny, ropy, pa-ro-hy, ho-ry, hu-sici hu-sy za-bi-1i, du-ha byvi na yi-hy se hk-baly, ha-ky se hi-ze-ly, co se by-bana po-li? ho-lu-bi

g

KASPARKOVY POLITY. Napsal Vojta Merten a Joao, 8vihla. Zpiva se na melodii "Utikej, Kado, utikej"' Jeden, dva a tti dtyry, pet etyry, pet, KaSparek udi poety hned, poety hned, KaSparek udi poety hned.

Pro 2hrot podtft tteba je, thba je, jedna a jedna to jsou d e, to jsou dye, jedna a jedna to jsou dye.

y

Ke dvema jednu ptidame, ptidame, hned z toho tti udelame, Mame, hned z toho tti udelame.

Abychom etyry dostali, dostali, ke ttem jsme jednu ptidali, ptidali, ke ttem jsme jednu Aby se nikdo nepoplet, nepoplet, etyry a jedna k ni je pet, k ni je pet, etyry a jedna k ni je pet.

Proto mi vette na mou Best, na mou dest, ku peti jednu daS, je Sest, daS, je Sest, ku peti jednu da,S, je Poety znat to je velkY urn, velkY um, Best a jedna k ni je sedm, je sedm, Best a jedna k ni je sedm.

g

A 2e ji mame sedmidku, sedmieku, jednu ptidej, m6,8 osmieku, osmidku, jednu p1-idej, maS osmidku.

Devitku pak udelaS hned, delaS hned, osm a jedna je devet, je devet, osm a jedna je devet.

Naposled vezmem devitku, devitku, jednu k ni, mame desitku, desitku, jednu k ni, mame desitku.

Kdy ma bubnovati? "U2 jsem ti stokrat 7akazala bubnovat, spi-li tatinek!" — "Ano, maminko, ale bubnuji-li, kdy2 tatinek nespi. dostanu od. nen° biti!"

iszc Si su

io

sa sa so zi ce So S1se

koko-ie, my-ii runsi saty, no-ye seii-ty by-ly le-sy gu-rna-va na-se ho-ii bu-ii-li do

ho-11.

jPyi e ji jo ju ju ji pe pi ia je pe ja sa ji pi je ja-ro, ji, ja-ho-dy, yo-ji-ci bo-juji, ne-bo-ji se, ho-ji ho-ii ne-ii-ji ko-ii-le, za-ji-ci vy- bi-ha-ji do je-te= le za no-c1, ja-ki je ta Yak te-ta ja-na?

V

V

Z'o ia za zi ze zi Zu zi•za zi Ze za ia re zi io-ky no-ze, ru-ze zi-to se susi a Ze-na si ry-ba ie-re co pi s1 za-c1 va-si? va-ky ko-Ze-ne, co la-pit

c

.31..,rana

Ci'edni. Organ Slovanske Podporujici Jednots StAtu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOTICKA.—EDITOR Vydavatele — Publishers ECIIOSLOV.A.K PUBL. co., West, Texas Ptedplatne 65c roe'ne. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, p •edplatne, oznalnky, budlei adresoveny na Vestnik West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Jarni piten. Nikdy nerria elovek tak hlubo keho pocitu sve toto2nosti s Pkirodou, jako kdy2 se j aro probouzi. To je slavriost, ktera roseehveje nitrem. Kdo nedovede tetit se z techto okarnSika, straci polovic Sivota, ne-li divot celY. Ale kdo je eistY jako dite a yeene mlad, ten zpiva piseri jara spolu se sktivanky, aspori v srdci svem. Kdo dovede rozezyueet svoje nitro pisni jara, proSiVa hlubokou revoluci, pterod v sobe samern, slyti "volani divoeirry", onen pOsvatny hlas, kteri lido utlumili, aby sttasli jemne vedomi sve odpovednosti k rostlinam, zvitatiim, tirrm zerne larram, obloze, ano, kdo tu piseri vpravde slyti, ten musi . Se modlit, aby °elstena . byla dute jeho, by hoden byl vsi to krasy, kterou Ptiroda nabizi, aby vnimat ji mohl. V ptirode z jara stave., se elovek znovu ditetem, znovuzrozuje se, kaIdYm rokem je poyznaten vYte, k nesmrtelnosti. Jaro v rode znamena velkou oeistu eloveka od zpuchtele civilisace, znamena velka pfeh.odnoceni hodnot, uvnitt v sobe samem. Neocitikejte se tohoto pfilivu boSstyi, jdete mu vstfic!

Z nati einnosti. Hospodalske pomery se 61-.levenomYm usilim presidenta, Roosevelta znatelne lepsi. Vidime to kolem sebe, pozorujeme v patrne einnosti u vettiny sdruSenYch tada nati S. P. J. S. T. a navrat east' leptich nraSeme ptipoeist co savaSny di vod k rozhodnuti bratfi tadu Praha, cis. 29 v Taylor, pro zbudovani vlastniho stanku, model nevyplanovane sine tridove. Necht' svorne bratrske vespolna napomoc vykvete jim kvety nejkrasnejtimi, nova spolkova sin budiS jim htejicim domovem, batton vaenarodnich snah, stankem lasky bratrske, 'humanity. — Organisator br, Chas. Navratil pracuje vytrvale, byt' y e sve skromnosti nedava o vYsledcich sveho putovani vefejnYch spra y, ac by tak mel einiti. Obeasne referaty bratti organi.7 satora podavaji cele nati rodine Sadouci evidenci (patrnost) jejich einnosti, mohou v mnohYch ohledech poueiti naae zastupce nay zajem a jsou koneene dobrou reklamou Jednoty.. Br. Navratil ziskal za posledni. dobu slutnY poeet novYch clenu, ac pro dlouhY nepoeas obji2deni farem bylo taktka znemoSneno. Isaiah° zdaru, bratte Karle! — Br. L. 0. Hoek ma v tomto eisle zajimave pojednani ohledne nemocenske podpory i eacove namety k dobru nateho Bratrstva. Co se nemocenske podpory tYka ptipominame, Se byla v poslednich sjezdech dakladne projednavana, del, doposud bezvYsledne. Nebylo dosaleno ni pouhe vettiny ku schvaleni zasadnich bodu pro zavedeni nemocenske podpory, poskytovane a kontrelo yane Hl. ttadovnou. Nejpropracovanejti a jiste v mnohSTch bodech praktickY elaborat k zavedeni nemocenske podpory odporueil ptislutnY YYbor plenu enniskeho sjezdu. Zalelitost stistaopet neVytizena, naVrh na zevedeni nemoredo.7nal vetSinv. Mohla by eons ‘7,.e

VESTNiK

Ve stredu, due 28. brezna 1934.

jako nejakou milost — je pobutujici vaak bYti savedena na zkoutku u silnejSich le. Potirat nezarnestnanost mun. tim, Se se tada a kladne resp. zaporne poznatky byly vymeni nezamestnani muSove za zamestnaby voditkem ke koneenemu teSeni pro celek. ne deny — at' svobodne, at' vdane je poVecne pojednani o teto otazce mileradi zatklebek socialni politiky. Nebot' oc pit skutadime. — CilY br. Fr. Kadanka opraynene steSuje si v poslednim dopisu, zatadenem v teene socialni politice j de, je opatfit pracovni ptilditost, slutne placenou a zarueujici, tomto cisle — na nezajem, lhostejnost rodatedy slutnou Sivotni Moven kahlemu Clovek nim na sve putovni ceste zavital, k ku, kterY je k praci spfisobilY. Nebot', kdo nenim promluvil, objasriuje ifeel a vYhody braLje z vlastni prace, musi zit z prace druhetrskeho pojiSteni. Zajiste v ka2de i sebemenai ho. Omezovat volbu povolani Senam jeate viosade jsou jedinci, berouci zajem o nag narodni divot a schopni k napsa- ce, ne'Z ji v drieSnim fade spoleeenskern maji ni kratke zpravy, v ni2 by sdelili, co u nich omezenu mu2ove, je kfivda nebezpeena nej en delaji, jak hospodafsky, spoleeensky. Do- tenam, ale take mutarn. Nebot' zasady: "Rovna, ptilehtost vSem", a "Za stejnou praci stejpisy s ochotou zatadime, dle potfeby upravime. nY plat", plati pro mute a Seny stejne. Kdo Dobie minenY hlas. V soukromem dopisu je omezuje, ten je ua tim vyvraci i pro mute.

Kdoi vedou mla.dei, maji velkou odpovedpoukazuje nam bratr, Sadajici z pochopitelnost. Bylo by jiS na Case, aby vychovatele nYch ptiein utajeni sveho jmena na zava2nY, tu a tam v fadech stavajici "kamen firamlade2e, Sokol a take rodieove, staveli braze pro na,S dorost, proti zlYrn zvykam, lzi, lenozu" zavedeni raznYch, postupem easu nutnYch novot, nastoupeni noveho jinde osveeedeeneho sti a vSem chybam, jet' se pfenaSeji z pokolesmeru. Obtirny dopis mohl by miti ptipadne ni na pokoleni. Angliean Ruskin pravil: "Maohlaveni — Nepostradatelni — a struene polo veci je podivnejtich ne2 ta, Se staff lido ukazuje, Se nekteti se domnivaji, ae jsou nikdy mladYm nefeknou jak drahocenne jest svYch spolkovYch iltadech nepostradatelni, jejich mladi. — Verne mlada uSiteene praci, "bez nas by to vubec netlo", kikavaji, "kdy- tetteni energii a zdravim, naueme ji slouSibychom nebyli my na miste, nevedel by si ti bliSnimu a rozumne hospodafiti. Varujme nikdo rady — zkratka, nealo by to". A piece ji delati dluhy a take nezanechavejme mlaby se nejenom svet bez takovYch obetel, ale demu pokoleni dluhu, na na by musili otrosnad by se dosahlo lepti spolkove einnosti. eft!

"Tohle se musi udelat tak a ne jinak, my eeho se nesmime bat. Svet je tim, cim ma IA to tak &lame dvacet let, proe by se to bYti pro einneho eloveka — nekoneenou tatak nedelalo take nyni?", namitaji nekteti dou ptekaZek, jez musime zdolavat. V torn neproziravi einitele, kteti nestrpi nic jineje Zivot. Nenatikejte tedy na pfekaZ'ky, jich2 ho, ne2 co se delalo peed dvaceti roky, "tak nebojacnY sportovec jeSte vyhleclava, aby zea ne jinak". Nazor, jenom jedna testa je silil a se otuZil — ale pfekonavejte je. spravna, — ta .jejich — ze je jenom jeden vetSi ptekelka, tim vetSi radost z viterstvi. spasob tizeni schazi, vedeni odlitnych &aPiipravenost a schopnost jsou pro zastupce da, potadani zabav — ten jejich — nevymlupodkladem fispechu. MuS sna2ici se dosahvi jim nikdo na svete. Snad v torn jsou ne nouti v jakemkoli povolani nspechu — musi postradatelni, ae ehrani cest jiz vytlapanych, se ptedem pattiene ptipravit. Zavodnici, poosvedeenYch a uznanYch. Teprve, kdy2' nedilejici se v rychlostnich zavodech motorokdo z raznYch pricin vzda se sveho niadu, vych clunu, aut of aeroplant dbaji o to, by pozna se, Se vaechno jde prave tak, jako jejich stroj byl pfipraven do nejlepSiho stapied tim, ze jeho zpasob ntadovani, na nern. vu. Zavodni kone cvieeny jsou k dostiharn do tak 1pel, nebyl tak nutnY ani jedinY; naopak nejzaSiho stupne vYkonnosti, zapasnici ktitukaSe se, Se se jinak pracuje mnohem snadkovani, pestnich ci midovYch her venuji otuneji, radostneji a vYsledneji. Tak jako je vel- Zovani mnoho a mnoho hodin. Jednotlivec, tada v ntadech sestarbich dinovnika, kterY se chce uspeSne venovati prodeji inajicich o rozvoj a dobro sveho fadu nehy- niho pojateni musi se pfipraviti mnohem nouci zasluhy, jsou pry, (na 'Stesti v nepatr- peeliveji. Skoro kat'dy ptipad pied napsanim nem poetu, nekteti na dnani dobu nevyhovuiadosti o elenstvi vy2aduje odli gnY postup. ji. Tot' trest' dopisu bratra X. K teto zaleZastupce musi bYti telesne jak daevne spaZitosti se ptilehtostne vratime. sobilY, musi ua svYm prvnim seznamenim se Uboha krise. Jiste nikomu nepfiaili Tide na (navStivi-li rodiny cizi) uciniti ptiznivy dozada tolik vlastnich htichil jako pfeubohe jem. JestliZe jedinec pfipusti do aye mysli krisi; vt'dyt' ona jest vlastne berankem, snivloudeni se pochyb a obav, ztraci pfedem mo g majicim htichy sveta. Na krisi se svede dnes -nostpechuvakoemtiku,vjaem vSecko. A piece ta uboha krise jest jen prazd- jim se nechal ovladnouti. Psychologie (dutenYm slovem, nejasnYm pojmem, ktery si v znalstvi) davery je nakaSliva. Zastupce, kted'abelske mazanosti vymyslili lido, ktefi ne- rY vylai svoji nabidku s diiverou, vysvetli sou vinu spoledenskYch bed. ProtoZ'e by mujednotlive vYhody certifikata S. P. J. S. T. i sili odpovednost za vSe, co bylo a co je- sarueene vYhody Sivotniho pojitteni vilbec Ste ptijde, ptevali ji chytracky na matohu a poda je bez obav, rozpakil a nejistoty, ukrise, aby se na ni vybijelo zoufalstvi poni- poutal mysl i zajem prospekta k zamY'aeneZenYch. Leo prohlednete-li si tuto nejasnou mu bodu, vedoucimu k dosaAeni prodeje t. j. matohu z blizka, uvidite jen hloupeho straziskani noveho elena. Zavodni elun vlekouci Saka, polniho hastrok, kterY ma vlastne jen za sebou kotvu nikdy nezvitezi; auto s pfizmirnit apetit hladovYch vrabcfl. t el jen, taZenou brzdou melo by beznadejnou ptekatza takovYm hastrokm kryji pravi vinnici sve ku; vzducholod' opattena otevtenYm padakem hfichy. Nesoulad mezi vYrobou a spottebou na svem konci nedocili rekrodu rychlosti jest bludnYm kruhem, z neha vyjdeme jen dvoulete htibe tahnouci 150 liberni naklad pronikavou zmenou nespoleeenskeho fadu. nemfde nikdy zvitesit. Zapasnici a hraei baHamigne pletichy tech, kteti tteba na trossebalu majici zlomene rame vylueuji se od kach celeho sveta chteji udr Z - et majetkova viterstvi ptedem. Podobne na g zastupce, podnadpravi, jsou takym hitchem a druhYm jest lehajici obavam, pochybnostem a nejistote, nerozhodnost, nemolloucnost vlad, ustra ge- nikdy se nedopracuje kY2eneho fispechu. . nYch hrozbami vSemohouciho kapitalu. Matoha krise jest pak vSem pancetovou deskou, HOVORNA. Br. Al. Z. — Prvni sokolskou or:o niz se marne rozbiji spravedlivY hnev nilliganisaci ye Spoj. Statech a v Americe viibec ont trpicich, nevedoucich o sve mod. a sile.. byl "Spolek Sokol" v St. Louis, Mo. — saloSeProbudit ducha, yypestit viii k pravde, vzcho- nY 14. anora 1865. V Chicagu, Ill., zaloSena pit se a srazit se v aik, kdo' poctive chteji Telocviena Jednota Sokol" r. 1886 a roku vychovat noveho eloveka, a jejich hlasu neni 1867 ptibyl Sokol v New Yorku. dbano . . .

Br. Karel N. Skladby pro smitenY sbor weVyhrazovat praci vYdeleenou at' si v sou- . kromem podnikani, at' y e vefejne sluZbe jen stske Slavic povettine upravil jeji sbormistr muMm a vylueovat z ni ‘Zeny, je dnes ne- dr. Geo. Pazdral. DopiSte mu, jiste Vam omo'Znost. Dovolovat vYdeleenou praci .jen chotne poradi.

Ve sti'edu, dile 28. brezna 1934.

Na tern zaleii.

TYRI ftEONTiCI, osobne znami s prvnim C ministrem valky, generalem M. R. Stefanikern, vypraveli neda yno v sokolske §kole o tomto velikem bojovniku za naafi svobodu. Jeho obraz vysvitl pied posluchadi v cele plastienosti i velikosti. Nektera mista z jejich prednakk (byl to ministr dr. Ed Bend, profesor NuM, senator dr. Vavro 8robar a vladni rada Ferd. PiseckY) primo vybizeji k avaham a domdleni. Zde aspori nektere z nich.

• * * Masaryk, ' tefanik a Bend. Tri typicke Postavy, typieti predstavitele lidu, z neho2 • A v nich charakter a struktura celeho naroda. Masaryk, mora ysky Slovak, synthesa morayske shy a solidnosti, jiste slovenske revoluenosti, ale pri torn mu2 logicke, analyticke prapravy. 8tefanik, typickY Slovak, citovY romantik citu i vale, Bend — typickY Zapadoaech, vynikajici systematienosti, daslednosti, vytrvalosti v praci. Zeme take tvori ureite rysy charakterove. "Bylo • 2e jsme se tak doplriovali," pravi dr Bend. A vyklada, o tom, jak se lisili nazory — na pr. v jiste dobe na republikanstvi a monarchismus — ale k neshodam nedochazelo. A co z toho plyne i pro nas? "Najit yySSi synthesu," pravi dr. Bend. To znamena — nejsme dichni stejni v povaze, v nazorech, a tech rianosti mezi lidmi i teho2 naroda ae dost a dost. Ale na torn Zalai, 'abychom se dovedli shodnout. Abychom se nekacerovali, ma-li kdo jine nazory, je-li jine povahy, ale abychom se shledali a nani v praci za spoleenYm, vyggim, nadosobnim cilem. Ti osvoboditele ukazali spoleenou praci cestu dem poctivYm lidem i dndka. * * Ukazali ji i zpasobem sve prate. KaRlY jinak a jinde, Masaryk yetgnou v LondYne, Bend' v Parhai, 8tefanik ve Francii, Italii, Rusku i America — zni to skoro neuveritelne, 2e se ti tri mukve jednou, jedinkrat se• bylo to 16. Unora 1916 — a piece cela jejich prace tolika let a takoveho yYznamu ala jednotne, doplriovala se, jako by se jeji didcove &rine sehazeli a radili Co je pojilo? SpoleenY cil, uprimna oddanost \TM, za nit v6ichni Sii, naproste, vzajemna, davera.

Kolik stinu by vymizelo z naSfi prate, kterou koname s nekYm spoleene, ye spolcich, ye verejnosti vabec, kdyby mezi pracovniky byla takova jednota cilu, vale, takove, davera, 2e by se Slo raznYmi cestami tak jednotne a s takovYm aspechem jako v zahranieni akci! U nas se schilzuje, porada stiha poradu, spoleena prate je do znaene miry jen vYsledkam dohadovani — ne-li primo napaloyani. Jako bychom se z minulosti nemohli a nemeli poueiti o torn, na dem za.le2i! *** Pred vanoci r. 1915 se Bend seSel po prve za valky se Stefanikem. Situace byla Nernei stall 55 km od Parik, Srbsko bylo rozdrceno, Bulharsko vstoupilo do valky. Za takove situace sjedndval Bend v pari2sko nemocnici s vatne nemocnYm gtefanikem plan akce na osvobozeni naroda. Tehdy se myslilo, 2e osvobozeni se mute stati jen tim, 2e vitezna armada mush vtrhnouti do azemi, ktere ma bYti osvobozeno. Za tak zoufale situace shodli se oba mukve na torn, k bude zalokna Narodni rada, ae stiedisko cele akce bude v Pati2i (Masaryk byl v Londyne;) a ukol, kterY se mnohYm zdal fantastickYm, ba nesmyslnYm, sveren Stefanikovi: ziskavat -Leto mdlence vlivne lidi francouzske. Ministr Bend vylo211, jak to 8tefanik Mal. Ale nas tu mMe zajimati, jak prate, vytrva lost, dobre a pevna rule dovede uskuteeniti -I plan, kterY se zda, primo nemo2nYm. Odkud to jejich sila? Co nas muse prenakti pres hory prekaiek? Vira v ideu, v jeji spravnost; laska k velkemu cili a dilu; a pevna vale, ktera, neochabuje za den, za mesic, za rok. in1 nebyl vystaven za den — a prece byl

VESTNIK staven. A my se radeji rozeilujeme, hubujeme, natikame a hledame v te2kosti doby a neprizni pomera omluvu pro svou — neeinnost. V2ijme se v duchu do duS1 tech dvou oddanYch pracovnika, kdy u postele paraske nemocnice delali plany a hned je provadeli na nejvdt gi din nagich ddjin. A pochopime, na eem Laska k 'Zane. byla u gtefanika touhou nebo skuteenosti. Celou dugi pro'Zival lasku k te, ktera se mela stati jeho choti. Ale dovede-li Kollar sloueiti lasku k Mine s laskou k vlasti, Stefanik odkladal tuto potrebu sveho srdce ,a2 bude po valce, a2 spini svou povinnost k narodu. Gil eiste Odmitl zvyky japonske, v pratelstvi se 2enami neprekrodil nikdy ureitYch mezi. Nebot' mel pevnY mravni nazor, jernu2 se nikdy nezproneveril. "Jsem matematik", rikaval, "nesnesu nepresnosti."

Nesnesl ji ani v pineni sveho mravniho nazoru. A byl v torn tak prisnY na sebe sama, 2e si nedovolil ani achylky. "Nutno zit eiste; nemohi bych tak pracovat, kdybych ne2i1 eiste." Tak a podobne o Stefanikovi vypravel Ferd PiseckY, jen2 s nim 2i1 v dennim, sta.lem styku a mohl jeho 2iyot podrobne sledovati. — A 8tefanik tim vyrasta na vzor i po jine strance; jak trpi nak prave nepresnosti v pineni mravnich zasad! Jak elovek, jen2 chce neco velkeho vykonat, mush bYt primo matematicky presnY a prisny sam na sebe — daleko vice net na jine. A ne naopak. "Jd sa prebijem, lebo sa prebit' chcem!" rikaval Stefanik — chtit se probit, dovest se probit, to vdaduje silne vale, neoslabovane kompromisy ve vecech mravniho nazoru. Na torn zalai.

8tefanik nemluvival .o Slovacich. Pokla.dal je za Cechy, bydlici na Slovensku a Cechy za Slovaky, bydlici v zemich deskYch. Proto take prvni naze y Narodni rady — pres mineni Benekvo — byl: Narodni rada eeska. A piece tou2il-li pc, osvobozeni naroda, to prirozene myslil prededim na jeho vetev nejvice trpici, nejvice ohroknou mad'arisaci. Tdil se je gte r. 1918, 2e do osvobozene vlasti prijde od vYchodu, z Ruska, tedy prededim Slovenskem. — A dnes — nejveti "Slovaci" nemohou prijit Oecham na jmeno, nekteri "Oechoslovaci" nevedi, jak by upravili slovenStinu, aby se co nekvice 11idia od edtiny, "roduverni" vidi cely problem deskoslovenskY v "te nagi sloveneine" a v hesle "Slovensko Slovakom". 8kocla, jim, ani nam u2 nikdy gtefanik nepovi, na eem i v teto \Teel zaldi, jak velkY cil je eeskoslovenska jednota, jak malichernY a zhoubnY je separatismus a autonomisnus v jakeL. J. koliv forme: easovii vzpominka. Frant. Ferdinand d'Este, naslednik tranu rakouskeho, jeho nasilna smrt 1914 byla vitanou zaminkou a signalem. Vidni i Berlinu k bezohlednemu rozpoutani svetove valky, byl by se 18. prosince 1933. do2il sedmdesatky. Historikovi jsou ddy dovoleny iivahy, co byse bylo stalo, kdyby 2ivot jmenovaneho arciknikte nebyl bYval nahle prervan a kdyby tedy byl nastoupil v listopadu 1916 po Franti gku Josefovi? Valce by nebyl jiste zabranil, jako by nebyl uzavrel separatni mfr, o kterY se marne pokouSel jeho synovec Karel, jen jej vystfidal, jetto byl prflia oddan Vilemu II. Znalci se shoduji v nazorech, 2e byl zejmena netajenYm odparcem Mad'aru a dualismu, chovaje pry v obzvlelani zalibe Chorvaty.

JakYm byl "pritelem" prave decham, trebate se do omrzeni a2 do nejnoyejM doby opakuje tvrzeni, 2e pojal za 'g erm "Cdku", protok chot' pochazela ze starodeske, ale ponemeene .Slechty, dokazuje naposledy viderisky statnik dr. R. Sieghart ye svYch Vzpominkach.

Z korespondence, jak ji cituje, je patrno, jak Frantikk Ferdinand podnecoval 1901 tehdej giho min. predsedu Korbera, kolIsajiciho prave v protreeske politica, aby se p edal nikYrn mYliti. Pik mu, aokoli si zaroze je bez PAO:10491i vlivu na. ven

Strana

o ;ar,,, su a zisk.

REDSEDA flax. rolnicke unie John A. p Simpson nap. onehda jadrnY olanek, po-

j ednavajici o vlastenecke spolupraci a napomoci na g ich pramyslovYch korporaci s federalni vladou behem valky svetove, kdy Unie 81a do valky pro zachranu demokracie, kterd- zajiste vzneknY cil okazale pi-Ave natfi velkopramyslniei, bankeri a kapitaliste.

Simpson opakuje znamou skuteenost: Ka2da valka je pro zisk. Behem valky tovarnici maji nejlepSi vYte2ky. Po dace dr2itele vladnich dluhopist maji opet a tuene zisky.

Za valky na g i pramyslnici podepsali s vladou smlouvu na dodavku ve gkerYch potreb pro armady, do nit byly vlokny tri duldita stanoveni. Prvni zavazovalo yle.du prevzetim objednanYch potreb i kdyby valka skondila do tYdne od podepsani kontraktu; druhe zavazovalo, 2e vlada dodane potreby oddle do Francie a treti koneene, vlade se nedovoluje do Francie dodane valeene potreby dopraviti zpet a2 mir bude podepsan.

Dle takto sestaveneho kontraktu viada posilala do Francie vSelike potteby jate cely rok po skoneeni valky, kdy jich tarn mela v cane $4,000,000,000 (etyr biliont). V dusledku sjednane smlouvy nernohla tudi2 obrovske zasoby nechat dopravit nazpet a prodala je Francii se sra2kou 90 procent eili za smegne nizkou sumu $400,000,000, ktere doposud Spoj.

Statum nebyly splaceny a pravdepodobne nikdy nebudou.

Jak si v dodavkach potteb a zasob pro americkou armadu ye Francii naafi vladni dodavatele podinali, osvetli nam pripad International Harvester Co., ktera, mela s vladou kontrakt na dodavku dech druha polniho naradi, je2 sama vyrabi. Spolednost Harvester poshiala do Francie stovky sazdek, oboravaCu, secich stroja, obyeejnYch jako diskovYch bran a nebyvk tragicke doby mohla se tu hrave prihodit operetni fraSkovina, kdyby vlastenecky smYAlejici Harvester Co. byla vlade prodala a na zdolani Nemcu dovezla do Francie tisice rozhazovaea hnoje . . . Mk' a prod do valeici zeme bylo behem valky zasilano polni naradi? Kdo chce valku? Kdo z ni nestydate te21?

vnittni politiku, doslova: "Se sepiatyma- rukama prosim, abyste odhodlane a zmu2ile vytrval a prededim 6echilin naprosto v nieem nepovoloval." Naslednik rakouskeho tranu straM1 primo min piedsedu, 2e pry, "povoli-li 6echilm, pak na yeene easy vytvorime pomery, jejich2 naprava bude nekoneene obtiZna, nemo2na," jako radii, aby ministr upozornil cisare na "Ceske nebezpeei", opik el se jdte vice o Nemee a nedbai toho, 2e oechove budou snad "kneeti." Bylt' presvedeen dosavadni zkuknosti, 2e "koneene musi daft pokoj", zvlaSte kdy budou osamoceni. Takove byly "sympatie pro Cechy" u naslednika tranu, o nich.2 zveddl F. L. Rieger r. 1894 od probdta Marschalla, bYvaleho vychovatele arciknikciho. Vilem II., jen2 se choval k rak. naslednikovi a zvlaSte jeho "nerovne" choti hodne upiate a spatra, najednou r. 1908 apine obratil, vida v nem, jak o tom zpravuje zapis hr. Czernina, uverejnenY v prvnim roeniku NaSi Revoluce, • iho organisatora, jadokonce "nejvelkolepej S keho kdy poznal" a proto "praveho mute pro Rakousko."

Polarni zike je svetelnY zjev neobyeejne krasy v ovzdt gi polarnich oblasti, a to bud' polarni zate severni, nebo polarni zake jinni.

Podle dne gniho stavu badani je polarni zare zjev fluorescence, vznikajici elektrickYmi vYboji y e velmi ridkYch plynech hornich vrstev atmosfery. Podle z ylaStniho poetarsky rdeneho vYkladu, vyletuji ze slunce elektrony jako paprsky tak zvane katodove, ktere neinkern magnetickYch siloktivek zemskYch modosahnouti zemske atmosfery.

101.1

VESTNIK

Strana 10. tlf-TTITT11111rT117-111111rinnr

Tonieka W. S. CATHEROVA, Roman deskYch pionYrii v americkYch preriich.

Kdyt deveata a hoti vyrtiistali, tivot se nemohl zastavit, ani ne v nejklidnejtim mesteeku; a oni musili vyrtilst, at' ut chteli neb nikoliv. To je to, nae jejiCh rodiee stalle zapominali.

Bylo to asi v cervnu, nebot' pani Harlingova a Tonieka zavatovaly ttetne, kdy jsem se zastavil u nich rano, abych jim tekl, ptitel do mesta taneeni pavilon. Videl jsem dve kary vezouci platno a malovane killy z nadrati.

Tato odpoledne se tti vesele vypadajici Italove toulali Black Hawkem, divajice se na vtechno, a s nimi temna, tlusta tena, ktera mela na krku dlouhY zlatY hodinkovY tetez a v rukou Cerny krajkovy sluneenik. Zdalo se, to se zajimaji hlavne o deti a prazdna stavebni mista. Kdyt jsem si je prohledl a zastavil se s nimi na slovieko, shledal jsem, to jsou ptijemni a dtivery hodni. Vypraveli mi, to pracuji v zime v Kansas City a v lete ze jdou do farmatskYch mest se svYm stanem a uei taneit. Kdyt obchod v meste poklesl, bnuli se do jineho.

Taneeni pavilon byl postaven blizko elansite pradelny, na prazdnem miste, obklopen vysokYmi topoly. Velice se podobal kolotoCi, vesele vlajicimi praporky se starlit Net' uplynul tYden, vaechny ctitadostive matky posilaly sve deti do odpoledni hodiny. Ve tti hodiny elovek potkaval deveata v bilYch tech a chlapce v kotilich s okrouhlYmi Amci one doby, pospichajici po chodniku ke stanu. Pani Vanni je ptijimala u vehodu, vkly °aria v barve levandule a s hojnYmi eernYmi krajka.mi, se svYm duletitym zlatYm tetezem na prsou. Vlasy mela seesany na vrcholu hlavy, jako Cernou vet, s eervenym koralovym htebenem nahote. Kdyt se smala, ukazovala dy e tady silnYch, zahnutYch, tlutYch tuba. UCila sama male deti, a jeji mut harfenista, ueil dospelejti.

Casto si ptinesly matky sve rueni prace a sedely na stinne strane stanu za taneeni hodiny. Mut s popkornou dostrkal s ytij sklenenY vozieek pod velky topol a natahoval se ve slunci, jist jsa dobrYm obchodem, at bude po tanci. Pan Jensen, danskY majitel ptadelny, snesl lenotku s verandy a posadil se na ni do travy. Nekolik otrhanYch 'dun z nadrati prodavalo syfony a limonadu pod bilYm sluneenikem na rohu, a tklebili se na vyparadenou mladet jdouci k tanci. Toto prazdne misto se stalo nejveselejtim mistem v meste. I za horkeho odpoledne se tam nalez1 stin, a vzduch voila popkornou a rozputtenYm maslem a karafiaty. Tyto kvety utekly ze zahrady pana Jensena, a trava ve sttedu mista se jimi Cervenala.

Rodina Vanniova udrtovala vzorny potadek a zavtela katelY veder svilj podnik v hodinu, kterou stanovila mestska rada. Kdyt pani Vanniova, dala signal a harfa zanotila: "Domove, sladkY domove," cely Black Hawk to je deset hodin. Mohli jste si podle toho natidit hodinky jako pti piskani parni pitt'aly z tovarny Round House.

Aspori neco bylo tedy na praci za techto dlouhych a prazdnYch letnich vederti, kdy tenati lido sedeli jako sochy na svYch yerandach a deveata a chlapci chodili po citevenYch chodnicich, k severu na roh otevtene prerie, jitne k nadrati a pak zase zpatky k poke, ke zmrzlinatskemu, kde deveata mohla uplatnit sve nove taty, a kde se elovek mohi nahlas zasmat, anit byl pokaran nasledujicim tichem. Toto ticho se zdalo .prosakovat z pildy a zavekvat se na listi stromii — ale nyni bylo prolomeno srdeenymi zvuky. Hluboke mrueeni harfy pana Vanniho ptichazelo skrze "ed' veeera, a pak vpadly housle — jeciny z nich byly f_6tiaa,

Vabily tak lstive, tak svtidne, k nase nohy samy pospichaly ke stanu. Proe to nebyl takov9 stan dtive!

Tanec se stal nyni popularnim, zrovna tak jako brusleni na koleekach minuleho roku.

PokrokovY Enchyre Klub vyjednal s Vanniovymi na iiterY a etvrtek veeer vYluene poutiti stanu. V jinou dobu mohl taneit kady, kdo zaplatil a sluthe se choval; fide zamestnani u drahy, mechanikove z Round House, posliekove, ledat, pomocnici na farme, kteti bydleli blizko, tak aby mohli jeti do mesta po sve denni praci.

Neprometkal jsem nikdy v sobotu yeeerniho tance. Stan byl otevten at do ptianoci.

Venkovtti mladenci priali z farem osm at deset mil, a vtechna venkovska, deveata byla ptitomna — Tonieka, Lena, Tiny a danske. deveata z pra,delny a jejich ptitelkyne. Nebyl jsem jedinYm hochem, kteremu se tyto tance zdaly veselejti net jinYm hochiim. Mladi muti, kteti pattili do Pokrokoveho Enchyre Klubu, radi vpadli do tohoto tance a riskovali rortrtku se s yYmi vyvolenYm.i a generalni odsouzeni za valeik se "slutebnYmi deveaty."

IX. Byla to podivna spoleeenska, situace v Black Hawku. Vtichni mladi muzi citili ptitatlivost peknYch, urostlYch deveat, ktera P ti -tladomes,byv lakortdem ptipade pomahala otci utloukat dluh, a nebo aby pomohla mladtim sourozenctun chodit do tkol.

Tato deveata vyrostla v prvnich hotkych a tvrdych Casech, a dostalo se jim mak) tkolskeho vzdelani. Ale mladti bratti sestry, pro ktere se tolik obetovala a kteti men nyni tyto v'hody, nikdy se mne neidali, kdy jsem se s nimi stYkal, ani tak zajimavYrni ani tak dolate vzdela.nYmi. Stark deveata, ktera pornahala zoravati divoky drn, naueila se tak mnohemu ze tivota, z chudoby, a od svYch matek a babieek. Vtechna, jako Tonieka, vYspela zahy a stala se pozorovateli od nejUtlejtiho veku ptichodem ze stare vla.sti do nove. Pamatuji se na tucty takovYch venkovskYch deveat, ktera sloutila v Black Hawku za tech pet let, co jsem tam ail, a pamatuji se na nko neobyeejneho a poutaveho 0 katcle z nich. Telesne byla skoro katda zvlattni rasou, a prate na vzduchu dala jim vatnost, ktera,, kdy ptekonala prvni plachost po ptichodu do mesta, se vyvinula ye vYrazne a volnost pohybu, jimit se liaila od ostatnich ten v Black Hawku.

Bylo to j eke ptedtim, net byla zavedena do tkol atletika. Deveata, ktera, musila chodit do tkoly vice net pill mile byla uboha. Nebylo tehdy tenisoveho htitte v meste, a telocvik byl poklacian za cosi neelegantniho pro dcery z dobrYch rodin. Nektera ze sttedotkolskych deveat byla, hezka a rortomila, ale zilstavala doma v zime, portote bylo chladno, a v lete, to bylo horko. Kdyt jste s nimi tanjejich tela se pod saty ani nepohnula; zdalo se, ze si jejich svaly tadaji pouze, aby nebyly vyrutovany. Pamatuji se na tato dev'data spite jako na tvate ze ttidy, vesela. tova, nebo bezelstna a hloupd, odtiznuta pod rameny jako cherubini vrchnimi a inkoustem pomazanYrN deskami lavic, ktere sem byly dany jiste jen proto, aby nam zhrbatela zada a propadla se prsa.

Dcery obchodnikii z Black Hawku mely urCitou a nekritickou viru, to jsou "zjemnele", a venkovska deveata, ktera pracuji venku, to nejsou takova. Ametioti farmati v natem okresu byli stejne tak stisneni jako jejich sousede v jinYch krajich. Vtichni stejne ptitli do Nebrasky s malYm kapitalem a bez znalosti ptiidy, kterou si meli podmaniti.

Vtichni si vyptijcili penize na svou ptidu. Ale nehledic k tomu, v kterYch koneinach se Pennsylvatian nebo Virginian octl, nikdy nedopustili aby jeho dcera tla sloutit. Kdyt jeho dcera nemohla ueit ye venkovske tkole, sedela doma v chudobe. Ceske a skandinavske divky nemohly bYti ueitelkami, protote n emel7 Ptqletitosti nauciti se anglickeiml, ja-

Ve sti-edu, dne 28. biezna 1934. zyku. Rozhodnuty pomoci v zapase, jent mel vyer istit dam od dluhu, nemely tadne jine ptiletiitosti net jiti do slutby. Nektere z nich, kdyt ptitly do mesta, zustaly tak vatnYmi a ostYchavymi v chovani, jako kdyt oraly a pasly na farmach svYch otcu. Jine, jako tti Ceske Mary, pokusily se nahradit ztracene roky sveho mladi. Ale katcla z nich delala to, k Cemu byla povolana, a posilala donni tetce vydelane dolary. Deveata, ktera jsem znal, byla vtcly ochotna platit za pluhy a taci stroje, za prasnice neb volt' na air.

Jednim z vYsledkil rodinne solidarity bylo, ze cizi farmati v natem kraji byli prvni, kteti se stali zarnotnYmi. Kdyt otcove byli bez dluhu, dcery se vdaly za syny sousecbl obyeejne tete narodnosti — a deveata, ktera kdysi pracovala v Black Hawku v kuchynich, dnes spravuji velke f army a vlastni vyborne rodiny; jejich deti se maji lepe net deti mestskYch ten, u kterYch sloutily.

Myslim, to chovani mestskYch lidi k ternto divkam bylo velmi hloupe. Kdyt jsem tekl spolutaktim, to dedeeek Leny .Lingardoye byl farmatem, a velmi vatenYm v Norsku, divali se na mne vyjevene. Co na torn zaleti? Vtichni cizinci byli nevzdelani lide, kteti neumeji anglicky. Nebylo nikoho v Black Hawku, kterY by mel inteligenci neb vzdelani a tim merle osobni utlechtilosti Tonieeina otce. Ale lido nevideli rozdilu mezi ni a ttemi Mary; byly to vaechny Leaky, vaechny "slutebna deveata.".

Vedel jsem, ze budu dosti dlouho tiv, abych vide sve krajanky ptichazet do syYch vlastnich domovtii, a take jsem se doekal.

Dnes to nejlepti, co mate doufat znepokojovanY black-hawskY obchodnik, je to, to prodavat zasoby neb stroje a automobily bohatYm farmam, kde prvni ten stateenYch eeskYch a skandina yskYch divek jest nyni jako pani a hospodyne.

Black-hawlati hoai se snaaili otenit se s domacimi divkami a tit v novem domku s nejleptimi lenotkami, na ktere se elovek nesmi posadit, a s ruene malovanYm porculdnem, ktereho se nesmi utivat. Ale obeas zvedl nektery mladee hlavu od hlavni knihy, nebo od mtitovi banky sveho otce a sledoval oeima Lenu Lingardovou, kdyt krakla kolem oken svou volnou, vinitou chuzi, nebo Tiny Soderballovou, pospichajici ve svYch kratkYch suknich a pruhovanych pundochach.

Venkovske divky byly pokladany za nebezpedi socialniho potadku. Jejich krasa, svitila prilis vyzYvave na konvenenim pozadi.

Ale starostlive matky byly zbyteene pobouteny. Nechapaly povah svYch synti. 'Oda k vatnosti byla v black-hawkskem dorostu silnejti net nejaka tadost.

Mladi muti s postavenim byli jako synove kralovskeho domu; chlapec, jent metl pisarnu neb jezdil s doda ykovYm vozem, mohl si za tertovat s hezkou venkovskou divkou ale musil sedeti katdY veeer v plytovem parloru, kde se rozmluva tahla tak, to otec Casto ptitel a Mal nejapne pokusy, aby trochu oteplil atmosferu. Na ceste domti z hloupe navatevy nekdy potkal Tonieku nebo Leny, jdouci po chodniku a teptajici si, nebo tti Ceske Mary v jejich dlouhYch plytovYch tech a eapkach, chovajici se s cliistojnosti, ktere Cinila jejich bohata historie jette pikantnejaimi. Kdyt tel do hotelu, aby se domluvil s cestujicim o obchodu, byla tam Tiny, vypinajici sva ramena jako kote. Kdyt ael do pradelny, byly tam etyti danske divky, smejici se za syYmi tehlicimi prkny, se sy Ymi bilymi krky a dervenYmi tvatemi.

Tti Mary byly hrdinkami celeho cyklu skandalnich • historek, ktere si stati lido radi povida,li, kdyt sedeli okolo doutnikoveho pultu v drogistickern krame. Mary Dusakova byla hospodyni u staromladeneckeho majitele ohrad koni z Bostonu a po nekolika letech slutby u neho byla nucena se stahnout se sveta na nejakY Cas. Pozdeji ptitla zpatky do mesta, aby nastoupila misto po sve ptitelkyni Mary Svobodove, ktera se octla v stejnYch nesnazich, Tri Mau byly pOi ri.adany za

ye stredu, due 28. btezna 1934. tak nebezpecne jako prudice traskaviny v kuchyni, ale byly tak dobrYmi kuchatkami a taovYmi znamenitymi hospodynemi, ge se nikdy nepottebovaly starat o misto.

Vannifiv stan svedl mestske hochy a venkovska deveata dohromady na neutralni du. Sylvestr Lovett, jen2 byl pokladnikem v otcove bance, v2dycky na gel cestu ke starra ✓ sobotu v noel. Snail se, aby mu Lena Lingardova zadala v gechny tance, a byl dost smelY, 'ze s ni gel domfi. Kdy2 jeho sestry neb kamaradky byly nekdy mezi freastniky "popularnich vederii", Sylvestr stal ye stinu topolu, koute a eekaje Lenu s nepokojnYm vyrazem. Nekolikrate vrazil jsem do neho v temnu a skoro jsem ho litoval. Ptipomina,1 mi Ole Bensona, jen't sedaval na mezi a diva' se na Lenu, jak pasla dobytek. Pozdeji ✓ lete, kdy Lena ode gla domu na tYden na navgtevu k matte, sly gel jsem od Tonleky, mladY Lovett jel k ni, aby ji vide, a bral ji na svezeni do buggy. V sve proste mysli jsem cloufal, 2e se Sylvestr s Lenou naeni a tak zjedna, vgern deveatfim lep gi posici v meste.

Sylvestr la gkoval s Lenou, a2 zaeal delati chyby ve sve praci; musil ziistat v bance hodne do tmy, ne2 udelal v knihach spravnou rozvahu. Byl celY pitornY po ni, a ka2c1Y to yedel. Aby ugel z teto zle siutace, seznamil se s vdovou o gest let stargi net sam, ktera mela pill sekce.

Ten lek byl neinnY, jak se zdalo. Nikdy ji2 se na Lenu nepodival, ani zvedl oci, kdy obildne smekl klobouk, potka14I ji 'na chodniku.

Takovi byli tito pomocnici a knihvedouci s bilYma rukama a vysokYmi limci! Divaval jsem se na mladeho Lovetta z dalky a ptal jsem si ,abych mu mohl /lady ukazati sve opovrteni.

X. Bylo to ye Vanniove stanu, kde byla Tonieka objevena. Dosud byla pokladana spige za Harlingovic schovanku ne2 za shAebnou. 2ila v jejich dome a dvorku a zahrade; jeji myglenky se nikdy, jak se zdalo, nevzdalovaly z tohoto maleho kralovstvi. Ale kdy stan pti gel do mesta, podala choditi s Tiny a Lenou a jejich ptitelkynemi. Vanniovic east° rikali, ze Tonidka jest nejlepgi taneenici ze v gech. Cast° jsem sly gel mrudeni v davu u pavilonu, 2e pani Harlingova bude miti brzo pine ruce prate s touto divkou.

Mladi mu g podali vtipkovati mezi sebou o "Harlingovic Tony", jako mluvili o "Marshallovic Anne" nebo "Gardenerovic Tiny."

Tonieka nemluvila a nemyslila o nieem net' o stanu. Bzudela si taneeni napevy po celY den. Kdy2 se veeete zpozdila, pospichala s nadobim, upougtela a rozbijela je v • prvnich zvucich hudby se stala skoro neptieetnou. Kdy2 nemela easu se °bled, shodila rychle zasteru a vyletla z kuchyliskYch dveti. Cast° jsem gel s ni; v okam2iku, kdy se osvetelnY stan objevil, pustila se ptimo do fiteku, jako chlapec. Byli tam v2dy taneenici dekajici na ni; zadinala tancovati dtive, ne2 popadla dechu.

Tonieein fispech ve stanu mel sve nasledky.

Ledat okounel ptili g dlouho, kdy ptigel napinit lednieku. Poslialcove byli ptilepeni v kuchyni, kdy ptinesli zbo2i. Mladi farmati, kteti pti gli do mesta, ptichazeli dupajiee dvorkem k zadnim dvetim, aby si zamluvili taneeek - nebo pozvali Lenu na vYlety a zabavy. Lena a norska Anna east° vpadly, aby ji pomohly v praci, take mohla odejiti &lye.

Chlapci, kteti ji pi1vedli domil po tanci, Casto se small u zadnich vratek a probudili pani Harlingovou z prvniho spanku. Konflikt byl nevyhnutelnY. Jedne soboty v noci gel pan Harling do sklepa pro pivo. Kdy2 vy gel nahoru po schodech, slygel jakoby rvadku na zadni verande a pak zvuk razneho placnuti. Pohlecil postrannimi dvenni a spattil par dlouhYch noh slakajicich pies lat'ovY plot. Tonieka stala tam rozzlobena a rozCilena. Mlaff Harry 1Tt j dceru svello

VESTN1K navatele v pondeli, pti gel ke stanu s hromadou svYch ptatel taneil celY veeer. Pak prosil Tonieku, aby mu dovolila jiti s ni domt.

Pravila, 2e je hodnY mladY mu2, proto2e je ptitel Miss Frances, a ze nieeho nema proti tomu. Na zadni verande se ji pokusil pollbit, a kdy protestovala proto2e se mel t'enit v pondeli — chytil ji a libal ji, al si vyprostila jednu ruku a zpolielcovala jej.

Pan Harling postavil lahve s pivem na stral "To je to, co jsem oeekaval, Tony! Vy jste chodila s devaaty, ktera maji povest, 2e jsou volna a ke vgemu svolna, a nyni mate stejnou povest. Nechci, aby ten ei onen mlacienec stale bloumal okolo meho dvorku. Tohle je konec, dnes veeer. Ptestane to, a hned!

Bud' ptestanete chodit k tern tancovadkam, nebo si mil2ete hledat jine misto. Rozmysle te si to!"

Prigti rano, kdy se pan! Harlingove. a Frances pokusily dorozumet se s Toniekou, shledali ji rozeilenou, ale rozhodnou. "Ptestati chodit do stanu?" vyralela. "To mne ani nenapada! Ani vlastni otec by mne to nemohl zakizat! Pan Harling neni mym nem po praci. Ja, se nevzdam svych ptitelkYfi, ne. Chlapci, kteti se mnou chodi, jsou dobti kamaradi. Myslim, le Paine byl all right, proto2e chodival sem. Ostatne ma ode mne eervenou trat k svatbe, all right!" vychrlila ze sebe rozhoreene.

"Musite udelat jedno nebo druhe, Tonielco," pravila ji pan! Harlingova rozhodne. "Ja, nemohu vzit zpatky, co tekl pan Harling. To je jeho dam."

"Tak ho tedy opustim, pani Harlingova.

Lena mne chce zaopattit misto, abych ji byla b112. Mary Svobodova jde prye od Cutterti do hotelu, a ja mohu jit na jeji misto."

Pan! Harlingova vstala se 2idle. "Tonielco, jestli pfijdete pracovat ke Cutteram, nema2ete se nikdy vratit k nam. Vy vite, jaky je to mu2. To bude vase zicaza!"

Tony chopila dajovou konvici a poeala ti horkou vodu do sklenic, smejic se rozeilene. "0, ja, u2 se o sebe postaram. Ja jsem o hodne silnej gi ne2 je Cutter. Plati tarn etyti dollary a neni tam deti. Prace skoro 2adna; mohu mit kalclY veeer volno a bYt hodne venku odpoledne."

"Myslila jsem, 2e mate rada deti. Tony, co to na vas ptiglo?"

"Nevim, neco ptiglo." Tonieka pohodila hlavou a stahla sanici. "Devoe jako ja ma brat zabavu, kde mule. MoZna, le tam za rok nebude stanu. Myslim, le main pravo na zabavu jako jine divky."

Pani Harlingova se kratce, ostte zasinala: "Piijdete-li pracovat ke Cutterovi, budete mit die vgeho radost, ktere se tak rychle nezbavite."

Frances pravila, kdy vypravela babiece a mne o teto scene, 2e v gechny panve a misy a sklenice na polielach se tilsly, kdy matka kra,eela z kuchyne. Pan! Harlingova prohlasila hotce, 2e lituje, 2e mela 'lady rada Tonidku.

Wick Cutter byl pfijdovatelem penez, jen2 ostfihal dukladne uboheho ruskeho Petra.

Kdy2 farmat zaeinal choditi ke Cutterovi, bylo to, jako kdyby hral neb sazel do loterie.

Cutterovo prvni jmeno bylo Wycliffe, a rad vypravel o svem zbo2nem vychovani. Ptispival pravidelne na evangelicke kostely. "k citfn", jak tikal masaje rukou. Pti gel z mesta Iowy, kde bylo mnoho 8vedii, a umel trochu mluviti *Svedsky, co2 mu skYtalo vetke vYhody p14 jednani s prvnimi gveciskYmi usedliky.

V kaldem hranienim osazeni jsou mini, kteti aby unikli vazbe. Cutter byl jednim z nejrannej gich ptichozich obchodnikfi do Black Hawku. Byl naru2ivY hrad, ale mnoro neprohraval. Kdy2 jsme videli v jeho pisar, ne v noci hotet svetla, vedeli jsme, 2e se tarn hraje poker. Cutter se vychloubal, ie nikdy nepil nie sile j iho ne2 sherry a pfirAz, leter4 zapo 601 V nvot(J

Strana 11. ni mladi muZi vydali za doutniky. Byl pin mravnich priipovidek pro mlade mute. Kdy2 ptigel do nageho domu za obChodem, citoval mi "Kalenclat thud. Richarda" a vypravel, 2e je nadgen, '2e shledal mestskeho chlapce, ktery umi podojit kravy. Byl zvla gte vlidny k babiece a kdykoliv se setkali, v2dycky zaeal mluvit o "starYch dobrYch easech" a prostem 2ivote. Opovrhoval jsem jeho dervenou, lysou hlavou a jeho ZlutYmi licousy, v2dycky mekkYmi a lesklYmi. ftikalo se, '2e je kartaduje ka2dou noc, jako 2enske sve vlasy. Jeho se zdaly umele! jeho ka'ae byla eervena, a drsna, jako od staleho fiZehu; east° odjiadel do horkych lazni, aby se koupal v bahne. Byl pove'stnym prostopa gnikem. Dve gvedske divky, ktere wily v jeho dome, se zkazily nadobro. Jednu z nich vzal do Omahy a umistil temesle, pro ktere ji uzpusobil. Take ji stale navgtevoval.

Cutter 2i1 ye stalem valeenem stavu se svou 2enou a piece, jak bylo ztejmo, nikdy nemyslili na rozloudeni. Bydleli v ktiklavem dome, pinem kudrlinek, namalovanem bile a pohtbenem v bteet'anu, s ktiklave bilYm plotem a stodolou. Cutter si myslil, 2e je dobrYm znalcem koni, a obydejne mel htibe, ktere cviell pro tah. V nedeli rano bylo jej videt na tr2igti, jak jezdi dokola na svem buggy, se alutYmi rukavicemi a dernobile kostovanou Cepici, s licousy vlajiclmi ye vanku. Kdy2 tam byli hogi nabidl jim dtvrt'ak, aby poeitali eas, za kterY objede jizdni kruh a pak odjel, pray e, le nema drobnYch a 2e to spravi ptigte.

Nikdo nemohl ostfihat travnik neb umYt svou buggy k jeho spokojenosti. Byl tak vyberavY a paradivY pti fiprave sveho domku a mista, '2e by chiapec, jen2 by byl hodil mrtvou koeku pies plot neb prazdnou plechovku na jeho cestu, gpatne pochodil. Byla to zvlagtrii sines staropanenstvi a zpustlosti. ktera, Cuttera dinila tak hodnYm opovr2eni.

Potkal jiste dfistojneho soupete, kdy se o2enil s pani Cuterovou. Byla to odstragujici osoba; skoro obryne ye vzrastu, mohutnYch kosti, se 2elezne gedivYmi vlasy, tvat v2dycky rozpalenou a vyboulenYma hysterickYma oeima. Myslila o sobe, 2e je zabavna, a ptijemna, kYvala neustale hlavou a stfilela oCima. Jeji zuby byly dlouhe a zaktivene, jako u koni; lide tikali, k deti zaealy plakat, kdy se na ne usmala. Jeji tvat pfisobila na mne jakYinsi oearovanim; byla to forma a barva vzteku. Byl v ni jakYs zablesk ptibuzny gilenstvi v jejich velikYch svitivYch oeich. Byla mravu Velice ubiatYch a konala navgtevy v gusticim, ocelove gedem brokatu a vysokem depci s tkapcovitYm chocholem.

Pani Cutterova, malovala na porculanu tak horlive, 2e jeji umyvadla, abany a koflik k holeni jejiho mute byly pokryty fialkami a liliemi. Jednou, kdy Cutter ukazoval nav gtevniku nektere kusy 2enina porculanu upustil jeden kus. Pani Cutterova dala si kapesnik ke rtfn, jako kdyby chtela omdliti, a pravila pak velkolepe: 'Pane Cuttere, jste vgechna bo2i pkikazani — neniete aspon mtij porculan!"

Hadali se od okam2iku, kdy Cutter vstoupil do domu, a2 gli spat,.a. slu2ebne divky rozhlagovaly tyto scany po meste. Pan! Cutterova nekolikrate vystfihla z novin lokalky o nevernYch manklich a poslala je po gtou s falgovanYm rukopisem. Cutter pti gel domfi, nalezl pogkozenY Zurnal v ko gi na papir vitezoslavne vlo2i1 vYstti2ek na misto, odkud byl vystti2en. Ti dva se hadali cele dopoledne o tom, ma-li si on vzit lehke neb silne spodni pradlo, a celY veeer o torn, zdali ona dostala rYmu el ne.

Cutterovi meli jak male, tak i vet gi namety k hadkam. Hlavni z nich byla ota2ka dedictvi. Pan! Cutterova vykladala svemu manZelu, 2e je jeho vinou, 2e nemaji deti. On trval na torn, '2e pan! Cutterova, fimyslne zfistala bezdetnou, aby ho pte2ila a shillala jes hdmi, kterYmi opovr11-)vo I, tF )

Strana 12.

VESTAS

Beethoven.

Romain Roland.

PORYNSKEM Bonnu narodil se jeden z nejvetg ich a nejsilnefaich ducht v umeni vg ech dob a narodri: Ludvik van Beethoven. Vyroei tohoto vzpomind eel kulturni svet, nebot' umelecky zjev Beethoven& v gigantismu sve podstaty davno pterostl okruh y Yznamu lokalne narodniho a pke gel v maj etek vg eho hudebniho umeni svetoveho, prave proto ze, y e sve sile a v subjektivism.0 sveho tvoteni staff se vYchodiskem vegkere dalgi hudby a jako takovy podnes neztratil nieeho na oplodriujici sve tivelnosti. Take eeska hudba ma nejvatnej gi ptiainy vzporninati dnes genia Beethovena, nebot' jen tim, to hned ye syYch pridatcich (Smetana, Dvoialc) zapustila sve koieny do potehnane pridy jeho umeni, mohla se dodelati v dobe pomerne kratke vYsledkri tak krasnYch a vYznamnYch. Na mists jakekoliv rivahy poclavame zde u ptiletitosti leto gniho vYroei Avodni a zaveteenou stat' ze znamenite essaye "Lvot Beethoventl y" z pera francouzskeho pacifisty Romaina Rollanda, znameho autora `V1kri" "Dantona" a romanu "Jan KryStof", ktera v eeskern. pkekladu Marie Kalagove vy gla ye sbirce "UmeleckYch snah" B. Koeiho. Prva z obou stati kresli lidsky portret Beethaenriv, druha zhu gtenYmi myglen-kami vystihuje zakladni rys jeho vYznamu umeleckeho.

0 S. * * Byl malt' a zavalitY, sane gije, silackeho sloteni Vela. Siroke tvate rude, vyjma ke konci tivota, kdy plet' znedutivela a zetloutla, zylagte v time, kdyt tiff uzavien, dalek volneho vzduchu. 'Oelo mohutne a yypoulde Vlasy temne dem& neobyeejne huste, jet vypadaly, jako by se jich hteben nikdy nebyl dotkl, zjeteny na v gechny strany, "hadi Medusini". Oei hotel nadptirozenou silou, uchvacuji katcleho, kdo jej zfel; ale nefeasteji lids se klamali o jejich barve. Zatice tak divokYin leskem v temne a tragicke tvaki, pkipadaly dernymi; nebyly Berne, byly sive. Male a velmi hluboce zapadle, rozeviraly se prudce za vag ne nebo hnevu a koulely se v svYch oenicich, odratejice v gechny myglenky s podivuhodnou pravdivosti. ta.sto se obracely vzhriru k nebesrim s tesknYm pohledem. Nos byl kratky a hranatY, giroky, lvi tlama. tTsta jemna., jicht spodni ret v gak ptednival svrchni. Mohutne eelisti, jet by byly mohly louskati oiechy. HlubokY drilek, po prave strane, podivne znesoumerrioval jeho tvat. "Mel dobry risrnev," tika Moscheles, " a za hovoru vypadal easto laskave a povzbudive. Za to smith jeho byl neptijemnY, prudky a gklebnY" — smith eloveka nezvykleho radosti. 0bydejn9m jeho vYrazem byla zaclumeivost, "nezhojitelnY smutek." Relistab pravi r. 1825, to musi se sebrati, aby se ubranil slzo.m pii pohledu na "sladke jeho oei a , jejich paleivY bol." Braum von Braunthal rok po torn setkava se s nim v hostinci: sedi v koute, kouki z dlouhe dYmky, maje oei zamhoutene, jak diniva easteji a easteji, dim vice se bliti smrti.

Ptitel nektery jej oslovi. Usmeje se, vytahne z kapsy malt' zapisnik k hovoru; a hlasem pronikavYm, jakYm easto mluvivaji hlugi, mu kika, by napsal, deb° si tada. — Tvat jeho se promenovala bud' za jeho zachvatti nahleho vnuknuti, ptepadavg ich jej z nenadani, i na ulici, budivg ich etas mimojdoucich, bud' kdyt byl n'ekYm ptistiten u klaviru. "Svaly v tvati vystoliply, Lily mu nabehly; plache odi nabyly dvojnasob hrozneho vyrazu; rista se tte.sla; vypadal jako kouzelnik ptemotenY duchy, jet byl vyvoval." Jako nejaka, postava Shakespearova. Julius Benedikt di: "Kral Lear." *** DrahY Beethoven! Jini velebili jeho velike Ale on jest mnohem vice net prvni z hudebnikt. On jest nejrekovnej gi sila novodobeho umeni. Jest nejvetgi a riejlepgi t::•1 L.1-131:a -jsme 7esrnut-

neni beclami sveta ,on to jest, jen k nam pkichazi jako tehdy, kdy isedl ke klaviru u truhlici matky a beze slova utegil syYm odevzdanYm chvalozpevem. A kdy jsme znaveni veenym zapolem, jejt marne sva.dime proti prostkednosti nekesti i ctnosti, jest nevYslovnym dobrern ponoiiti se do tohoto more vide a very! Zachvacuje nas stateenosti, jakYmsi Stestim ze zapasu, opojenim vedomi, jet citi v sobs kterehosi Boha.

Zda se, to svYm stalYrn obcovanim s ptirodou na konec se ptizprisobil k jejim hlubokYm einorodYm Grilpalzer, pociivovav gi se Beethovenovi s jakousi bazni, pravi o nem: "Sel at k onomu straSnemu bodu, kde umeni splYve. s divokYmi a rozmarnYmi tivly." Schumann pie podobne o symfonii C-moll: "Kdykoliv ji slyprisobi na to moci nezmenitelnou, jako ony pkirodni jevy, ktere bYt' se jevily dasteji, vtdy nas naplriuji bazni a ritasem." A Schindler, jeho drivernik: "Ovladl ducha pkirody."

A to jest pravda: Beethoven jest ptirodni silou: a jest hornersky velikolepe, podivana na tento zapol tivelne moci s ostatni ptirozenosti.

Jeho celY tivot podoba, se boutnemu dni.

Na poeatku mlade jasne jitro Jedva nekolik novYch dechti.. Net jit v nehybnem vzduchu kterasi skryta hrozba, Wive, tucha. Z dista jasna tahnou velika mradna, tragicka buraceni. Dusiva a stra gna ticha, zutive poryvy vichru Eroiky a C-moll. Net jasnost dne tim neni jests doteena. Radost zristava, radosti, smutek chova stale nadeji. Ale po r. 1810 dugevni rovnovaha se lame. Svetlo se stave. podivnym. I z nejjasnej gich myglenek zkime jako by stoupaly chmury, rozptyluji se; znovu se shlukuji, zasmuguji srdce tesknYm a pteletavYm stinem. Oast° ptipada, jako by myglenka vgecka zanikala, tonula, kdyt se byla jednou nebo dvakrat vynokila z huste mlhy; neobjevuje se, lee na konci skladby s vichkici. I sarna veselost ztrpkla a zdrsnela. jakYsi jed se misi ye vgechno citeni. Bouke ptibYva, elm vice se schyluje k vederu. A hle, take, mraena pina bleskri, temna nod, hrozici boutemi zaeatku Devate. Tu, za nejprud giho buranu, temnoty se prorvou, not s oblohy jest zahnana a projevem vole vraci se °pet pohoda dne.

Ktere viterstvi se rovne, tomuto, ktera bitva Bonapartova,,ktere slunce u Slavkova, dosahuji slavy tohoto nadlidskeho usili tohoto viterstvi, nejslavnej giho, jakeho kdy dobyl duch: elovek ne gt'astnY, chudY, chorY, osamelY, bolest stav gi se dlovekem, jemut svet odepira radosti, sam stvoti radost, aby ji dal svetu. Kuje ji svou beclou, jak sam tekl kterYmsi lirdYm slovem, v 'Ain't se shrnuje jeho tivot a jet jest ridelem kat& hrdinske duge: Skrze Utrpeni Radost.

Chlad jako inienSTfiv pomocnik. Jak znamo, usna.driuji nizke teploty zpracovani jistYch hlinikovYch elektronu tim, to za nizkYch teplot jsou tvarnej gi net za teploty obyeejne. Take vsazovani ocelovYch kalenYch nebo nitrovanYch pouzder dill "ko gil" do hlinikovYch blokri modernich automobilovYch motorri, usnadriuje se ochlazenim pouzder a ohkatim bloku. Tedy elektricka lednidka stava se pomalu inventatem moderni strojirny a automobilky! Take ph montati k usazovani hodne tetkYch ptedmetri bylo se zdarem poutito ledu v podobe kostek k podloteni.

Tak byla snadno usazena 800 Tiber take, nYtovana nadoba zimotvorneho ptistroje na zakladovou desku bez gkodliveho namahani nYtovanych mist tim, byla podlotena 12 ledovYmi kostkami, pti jejicht rortani rovnomerne a pomalu klesla na zaklady. Podobne v Kalifornii byly usazeny take nosniky oceloveho mostu na pobtetni zdivo tim, to byly podloteny ledovYmi deskarni, jet za den rortaly a nosniky dosedly na pilike. V poslednim ptipade nebylo meal° vribec le geni pro rerinstntek

Ve. Atedu, clue 28. btezna 1934.

Technokre.cie se Masi.

OWARD SCOTT, zakladatel moderni technokracie, kterY ptedna gel v Clevelande, poskytl novinatilm rozhovor, ve kterem ukazal na nektere nemoinosti dnegniho hospodakskeho systemu. Nebude-li tento system zmenen, budou Aide stale vice hiadovet, protote neni myslitelno, aby pro v gechny za nynel gich pomerri byla nalezena pre.ce, ktera by je obtivila.

Scott v tomto interviewu ukazuje na nemotnost opatieni prate a pravi, to delnik musi pracovat pouze 4 hodiny denne a za rok 165 drrtl, aby se porn& vYroby a spodeby vyrovnal. KatclY delnik bude pracovat od sveho 25. roku do 45. roku stari, nadet bude o neho postarano do smrti.

Zakladem jeho doktriny je kontrola svgech podnikti vladou, jakot i kontrola spotkeby a odstraneni nynej giho penetniho systemu.

Pkieiny nagich nesnazi leti nyni v po geMem a nespravedlivem cenovem systemu, kterY spodiva na nedostatku, aby byla vytvokena poptavka. Jakmile se teto poptavce vyhovi, tovarnici zavfou zavody a to se pak jmenuje "deprese". Delnici jsou vyhazovani z prace. Farmati jsou vybizeni, aby zaoravali bavinu a palili p g enici. Mole hladovi, at nastane zase nedostatek a stejnY bludnY kruh se todi dokola.

Pod technologiekou kontrolou vYroby bude konan pfehled vgeho zboti a slutby k rozdileni. Vgechno zboti bude jasne oznadeno cenou stejnou pro katcleho a hotove k dodavce KatclY bude miti dostatek, aby ukojil rozumne sve potkeby.

Nebude tadnYch rispor a tadnYch bank, penize budou za ureitou dobu ripine utraceny necht' jich bude upottebeno nebo nikoli.

Technokratrim se nejedna, o odstraneni kapitalismu,• to je Yee pkili g megt'acka. Odstrarite cenovY system a vec je vykizena, pravil Scott. Ti velci ho gi a raketYki utekou nekam jinam odirat lidi.

Nynej gi system noveho tadu nepracuje a nebude pracovat. Dosahne-li prilmysl takove dinnosti jako v rote 1929, pak bude nebo by snad mohlo byt povolano do prace 5,000.000 delnika. Nyni je ale na 14,000,000 lidi bez prace..a v torn nejsou zapoeitani zemedelci.

Vzdor CWA programu musila dobrodinnost v New Yorku vydat na podporu hladovYch v prosinci $2,737,500 v samotnem meste a v rinoru ut $3,706,350. A proto, ma-li bYt kazdy zamestnan, aby si svou existenci sam zabezpeeil a nemusel bYt pokokovan dobroeinnosti, jest nutno, aby lids pracovali 4 hodiny denne a 165 dne v rote.

Protoie tispory lidu zteneovany jsou placenim vysokYch dani a ohromny podet na dane vribec neme„ vetejne gkoly jsou nebezpeene zavirany. V roku 1932 nebylo otevieno 40 Skol, loni ut 2.500. Dle ptedpovedi ptedsedy komise vYchovy K. Nortona z Kolumbijske university — na 1. dubna zavkeno bude 20.000 vetejnYch gkol a 1,020.000 takii zristane bez gkoleni. KatclY etvrtY uditel dostava slutne merle net $750 roene, a 84.000 uditelu bete rooni slutne pod $450. Ptitomne prisobi 55.000 ueitelti merle net pied dvema roky zbYvajicim pkibylo o 1,400.000 studentil vice.

4...........................,................".....,....0-0...............t.....<.:.

MATE PRITELE, KTEBY SE UCIIAZI 0 POLITICKY URAL*?

Zajimitte-li se o zvoleni kterehokoliv k.andidata ye Vagem okresu, odporuete Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele Vestniku Vam zaplati komrane z kaideho oznameni, ktere pro nas ziskate. 0 podrobne ceny oznameni ritznch Aiadia pate piimo na vydavatele: CECTIOSLOVAK PUBL. COMPANY, West, Texas.

Ve stfedu, dne 28. biezna 1934.

VESTN1K

Strana 13.

VREDY NA OBLICEJI.

laismilligslimilli."11111111MMICIMW SERIF MOBLEY OZNAMUJE SVO- Mobley stravil na fume, ye vypoJI KANDIDATUFU 0 ZNOVU- mahani svYm rodieum a svemu "Miij syn, kter3i jest aestnaet ZVOLENI. stargimu bratru. Vgichni jeho pkarokti stars', dostal viedy na oblitele z okoli, kde gil, vzpominaji deji; nekdy jich mel az ttinact na jeho pilnost jako farmafskeho najednou," pile pani Anna Erndelnika.

Pouze resoluce soustrasti zasilane stova z Los. Angeles, Calif. "Po uMobley pfestehoval se ze Speegaivani druhe lahve Dra Petra Ho- ifidy uvefejiiuji se zdarma. Oznaleville do Waco a zde pfijal zaboko bylo v jeho stavu jiz patrno meni irarti a dikiwzdani soukroma mestnani jako kolektor pro mistni zlepaeni a po nekolika dalaich jako i vYroeni vzpominky umrti obchodniky, pozdeji jako mestskY lahvich viedy zmizely; poslednich musi byti • placeni hasid a pied deseti roky zapodal deset mesieft jest jich upine zbaslotditi jako iftednik, nejdfive co PROJEV SOUSTRASTI. ven." teinkuje na pochod vymemestskY policista, pak jako pkiruei Sovami tento spolehlivS, bylinnST gerifa a jeden termin slouzil jako My, nigepsank resolueni vYbor lek pomaha, pravidlovati stieva a konAtebl a nyni jeden rok slotdi zvyauje tok mode, eima pomaha radu CeskS7 Prapor cis. 24, v Cyclone, co 'Serif. pkirode odstraniti neeistosty z te- projevujeme timto jmenem kadu, naJest to pouze rekord, na jeho la a budovati silne a pevne zdra- g i uprimne citenou soustrast zazaklade Mobley ádá volide o druvi. Hoboko neni obydejnSr ptedmet rmoucene rodine nad tak nahlSTm a hy termin gerifa okresu McLennan. obchodu; best prodavan pouze mi- neoeekavanYm odchodem vaaeho miJeho pkatele soudi, ze zpilsob, jastnimi jednateli, stanovenS,mi pti- ovaneho maniela, otce, dedeeka, kYm zachazel se sty tyrdogljnYmi mo Dr. Peter Fahrney and Sons bratra a nageho spolubratra zlodinci a pH vySetkovani zloeinft Co., 2501 Washington Blvd., ChiFrank Phiiika, za prvni rok sveho fitadovani, Mobcago, ley docilil rekordu, nad kterYm it a kterY dokonal svou pozemskou pout' )0( dne 15. biezna 1934, dne 13. biezmaze b'ti hrdYm. Ber" TAROKY muiete opet do- na pracoval v poll pfi &m g se jemu Mobley jest 2enat a ma tii deti, stati za $1.75 hru, patou vypla- splag ily, mule. Byl pH tom velmi poWeldona, 171eteho, Geraldina, 12W. B. MOBLEY cene. Objednavky posilejte na Oe- ranen, od ktereho g poraneni na tfeletou a W. B. mladM, 7leteho. choslovak, West. Texas. (dz) ti den dokonal. ZesnuUr bratr byl Serif okresu McLennan vykonal Serif Mobley jest velice vdednYm fadnYm elenem na geho l'adu a vady dobrY rekord v prvnim rote sveho lidu okresu McLennan za jejich )0( podporu a vliv v posledni volt* ze "Tatinku," ptal se synek, "trva sve Clenske povinnosti spravne kotiradovani. jej poctili timto vysoce dulditYm to dlouho, neZli se elovek stone nal.

Vime, zarmoucena posilstala rogidem?"

W. B. Mobley nedavno yyslouaiI fikadem, a take srdeene gada vg ech"Prof se ptaS?" odpovidal otec dino, ze zarmutek \ra g nad tak ne- si prvni rok sveho prvniho termi- ny volide, by jej znovu zvolili za oeekavanYm odchodem va geho mile- nu jako serif, pkevzav povinnosti jejich Serifa na druhou lhutu. Sliotazkou. buje, ze poskytne obeanstvu opet "Protok ja jsem ktest'an, tY"jsi ho jest velikY, av gak budig yam ale- ittadu aerifa dne 1. ledna 1933. krest'an, a teprve dededek je Md." spoil easteenou Utechou, ze my oSerif Mobley iitedne oznamuje tak rychlou a pkesnou sluftu japravdove citime s varni ye vagem v tomto aisle techoslovaka, ze se ko v minulosti, ze se zachova ku zarmutku. uchazi o druhy termin v demo- kaldemu spravne, ale Upine neTy, zesnulY brati.e nag, odpoeivej kratick3"Tch primarkach, dne 28. stranne.

(Pol. Adv.) ✓ pokoji a bud' gest tvoji pamatce. dervence 1934. )0( Dam° v Cyclone, dne 23. biezna DOSPfat MOHOIT DOSTATI Ptatele. Mobley-ho poukazuji s DEiSSE NE1VIOCE. Pani E. A. Vodrianska, z Algon- 1934. hrdosti na jeho rekord jako aeriH. M. Jakubik, quin, Ill. psala nam pied easem: fa, ponevada v okresu McLennan Chas. Navratil, Dospeli hde mohou a easto trpi, "Irtivam bylo za jeho fitadovani spachano Ben 2abeik, mene zlocinu, nail delo se dlouhou OetskS,mi nemocemi. A obyeejne' ma, Trinerovo Hoike Vino resolue‘ni vSibor. dobu pied tim, vzdor tomu, ze zlo- ji je v daleko nebespeenejei forme pravidelne a nanejvfge mne uspo)0( einnost se zvlaate za posledni do- nei deti. Na pHklad: Mnoho dospekojuje. Trpela jsem zacpou a nezalivnosti, ale Trinerovo Horke Vi- STUDENTSKE DIVADLO V EAST bu straSne rozaitila po cele zemi. 1S7ch lidi trpi eervy, ac mnozi se BERNARD. NaS okres byl ptimetene prost domnivaji, ge tato nemoc vyskytano mne toho zbavilo, proto je dovaech vetaich ptepadami na podat- je se pouze v detstvi. Zaeasto poruCuji vSem, kdo si steIuji na Studenti ee'Stiny na Texasske ku roku s porovnanim s tou sa- trpi a u givaji dralVeh leku, anii by proti zb.cpe, nezaIivnosti, nechuti k dervi jsou pfieinou jeji statni universite v Austin, sehraji mou periodou minuleho roku, v ludek." Neni opravdu lep§iho leku jidlu, plyntm, boleni hlavy a ne- ✓ nedeli dne 8. dubna, pfesne v dobe neEi Mobley nastoupil svtlj ehoroby. A Om piiznaky jsou ty same jako u deti, strata chuti k jidklidnemu spanku. Proto i mnoho 8 hodin veder v sini S. P. J. S. T. &ad.

Pozoruhodne jest take, ae za prv- lu, strata telesne vahy, skfipeni zulekai• je doporueuje. Ve v'Sech le- ✓ East Bernard, krasnou, dosud nepokoj0 spanek, svedeni nosu ka,rnach. Jos. Triner Co., 1333 S. Americe nehranou veselohru "Na ni rok iitadovani aerifa Mobley-ho rnanZelske fronte klid". Dvanact pouze tii vezni utekli z okresniho a koneeniku, bHgni bolesti. Ten saint Ashland, Chicago, Ill. studentt a studentek hraje z pa- vezeni, kdeato za ptedealeho roku Lek, kterST jiste a ne gkodne vyhani met, take hra vypada, jako sku- uteklo jich etrna.ct. VSichni tri u- rfizne druhy derviku v de`tskteh ,priteCnost. prchlici za piitomneho aerifa byli padech, pfisobi s v3'rsledkem i pH doPied divadlem promluvi Dr. Mi- dopadeni, a musi si odslouaiti svilj spWch White Cream Vermifuge eek a predstavi studenty - herce, termin. Toho bylo docileno stalSrm na sklade u: Old Corner Drug Store kteri se velice teal na shledanou s bdenim aerifova odboru a jeho pti- ye West, City Drug and Jewelry krajany. rudich. 8erifu Mobley-mu podati- Company, Temple Texas, a ye yiieh (1) Povezte prateltim a znamYm o lo se take dopadnouti veliky podet lekarnich. divadle a ukatte studenttm, 2e uprchlikt, kteti utekli za ptedeajste s nimi. V mladai je nak bu- le aerifove administrace. doucnost!

Serif Mobley zamestnava ye sve VIEHO DRUHU )0( administraci pfiruei, kteri nej en RYCHLE vykonivime velice ze jsou zkuaeni v patrani po zlo-1 NEBEZPEONA zvleAte pro fifedniky a pro eineich a jsou nebojaeni, nSTbr fady S. P. J. S. T. Nag g aludek a zaiivaci listroj I kteti taktea vykonavaji sve slut-1 S pomoci bezpane, spolehliv(i ,jsou potaaeny blanou, ktera jest ve- by ptesne v civilnich ptipadech. piipravky jez picinagela filevu lice citliva, a lehee zranitelna. Tudia Kancelat aerif ova za fita,dovani tisicum po vice jak 50 let.

Vlechna tiskova, price jest yillorni pro (Yeti. Neobsahule :jest to velice nebezpedne uaivati Mobley-e, jest otevtena od easneikodlive drogy. nis zhotovena rychle silnS7ch lekii, soli neb mineralnich ho rana do pozdnich hodin nod- !I a vkusno. prosttedkii, kdya trpime zficpou. nich, a jeho stab jest vady hotov Dostafite si Miley Mimo nebezpeei, ze poakodite si za- a ochoten konati sve povinnosti dnes. 25c a 50c.

Evaci organy, tyto leky poskytuji kdykoliv y e dne i v noci na zavo'2adejte jen pray', Poilete tam piciti objedpouze doeasnou filevu a Clovek mu- lani. "Sluaba, rychle poskytnuta", nimbi a piesvid'C'te se. ie na ne zvvkaouti. Chcete-Ii zba- jest jejich heslo.

SEVERLIV Serif Mobley bydli v okresu Mcviti se zacov. uaiveite HERBINE. PROTI projimaci prostfedek, vyribenSr z Lennan jia '32 roku z 39 rokft jebylin, kterSr pusobi zeela neakodne, ho aivota. Narodil se v Rome, Ga., iidejte u sveho lekarnika. Ph objednavce primo, uved'te jmeno piirozenou cestou. Herbine ma na a se sy Srmi rodidi ptestehoval se, lekarny. sklade Old Corner Drug Store ye sem, kdya mu bylo sedm ron. JeWEST, TEXAS. West, City Drug and Jewelry Com- ho rodiee nejdkive usadili se nedaW. F. SEVERA CO. pany, Temple, Texas, a ye vied* leko McGregor a pozdeji ye SpeegCedar Rapids, Iowa(7) leville, a 21 rokil sveho aivota

ase rovy

Po Zacp6 a Nezaiivnosti!

irrill1M11,11N-ClUVIFUN

TISK OVE 01/111111111111111111111/111111/111111111111111I111111111111111111111111111

RACE

gBAURIUMBOOOMMOHOHNIUMII

ZASTAVEN

11111111111111111111111111111111111

111111111111111111111111111111111f11

'

BALSAM

111/1111111111111111111111111111111

Cvechosiovik

11-11.1-

KASLI

Strum. 14.

Adresai tajemnikii.

Slovanske Podporujici Jednoty Stitt Texas.

Hlavni ifadovna.

C. H. Chernoskcr, Predseda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, mistopfedseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, mistopi. edseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Tex. Ed. L. Marek, deetnik, Fayetteville, Tex. Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug Kacif, pravni radce. Temple, Texas.

Ueetni vS-bor: Rob. Cervenka, West, Tex.; W. Nesuda,Dallas,Tex.; Stepan Valeik, Houston, Dozorei v.Vbor: J. H. Hurta, Temple, Tex.; T. H. Skrabanek, Ennis,; F. Aneinec, Houston.

Tisk. vSib.: Karel Lainovskfr, Ennis; John GajevsK Orchard; Jos. Kru ginskfr, C. Christi.

1. Pokrok Texasu, Jan Hornak, Fayetteville, Tex. Schfize se kona 2. nedeli v mes.

2. Kopernik, Jos. PokornSr, Fayetteville, Rt. 1, Tex. Shfize se kona prvni nedeli v mesici.

3. Novohrad, A. J. Mika, Moulton, Rt.1., Texas. Schilze se kona prvni nedeli v mes.

4. Karel Haylieek, Anton Holy, Hallettsville, Tex. Schfize se kona prvni nedeli v mes.

5. Tioga. Chas.

Tioga, Texas.

6. Mor. Bratri. J. A. Hegar, Abbott. 2. nedeli 7. Rovnost, Frank B. Du gek, Caldwell, Rt. 1., Box 152, Tex. Schdze 2. nedeli v mes.

8. Pranor Svobodv. Adolf Barta. Schulenburg. Rt. 7. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

9. Slovan, Dr. Jos. H. Kozar, Rt. 2., Somerville, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

10. Texasks'7 Mir. Aug. Madela, Rt. 2, Box 102, Yoakum, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 11. Svojan. J. Hofelica, Flatonia, Tex., Rt. Box 57. &Mize 2. nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex. 13. Texaska Orlice. Vine Marek, Dime Box, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 8. Brenham, Texas. Schfize 2. nedeli v. mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 3, Ro gers, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

16. Bile. Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., R. 1. Schfize 3. nedeli v mesici 17. NovSr Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v 19. Velehrad. E. V. Gallia, letalletsville, Tex., Rt. 6. Schfize 2. nedeli v mesici.

20. KomensV. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalacV7. Chas. Jalufka, Rt. 4., Box 159, Schulenburg, Tex. Schfize 1. nedeli.

22. Jiff Washington. W. Renz, P. O. B. 335, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. ned. kai. 3. in.

23. Nova Morava John Trlica, Rt. 5. Schulenburg, Tex. Schfize 2. nedeli kaidSr mesic.

24. eeskSr Prapor. Chas. Navratil, R. 4, Ternple,Tex. Schiize 1. nedeli v mes., v 1 h. odp.

25. Ennis. W. J. Hejny, R. 2, Box 129, Ennis, Texas. Schaze 2. nedeli v 26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, It 1, Skidmore, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zaveskci, R. 3,Shiner.

23. Karel Jona'. John Holeeek, Rt. 1, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mes. o 2. hod. odp.

29. Praha. Frank Kolenovskir, R. 2, Box 43, Taylor, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskSr, Taiton, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovanfi. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg., Yoakum, Tex. Schfize 2. ned. kai. 3. mes.

32. Naginec. F. J. Shiller, R. 2, b. 78, Victoria Schfize druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda miru. Jos. F. Mikeska, R.3, Bellvine, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

34. Slovangti Bratri. J. G. Charanza, Rt. 4, Calldwell, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

36. West. Jos. Holasek, West, Tex. 2. stiedu.

37. Nova Vlast. J. M. Zapalae, R.1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schilze 1. fiterST v mesici veeer.

39. Bediich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schilze 2. ned. v mes. v 1 odp.

40. Cechoslovan. E. K. HajovskSr, El Campo, Tex. Schfize. 2. nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Vlasta Charbula, Port Lavaca, Tex, Schfize 2. ned v mes.

42. Moravan. John. Machae, R. 1, Brookshire, Tex. Schfize 2. nedeli v 43. Bratrska Podpora. Fr. Dressler, C,ar..;^ • 44. Cegti Braffi. Fr. Langer, New Ulm, Star Route, Te‘. SelnIze 2. nedeli v mes.

.186i .euzajci .ez aup `npa.las A.

VESTN!K 45. Vlastenec. J. H. Elg ik, R. 2, Yoakum, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchan., Box 354, Sealy, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

48. Vygehrad. Anton Michalik, Box 165, Holland, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici, odpol.

49. Pokrok Roweny. Vaelav Kvasnieka, Rt. 1, Rowena, Tex. Sehfize 2. ned. v mesici.

50. Pokrok Pierce. Jos. Barton, Taiton, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas Schfize 2. nedeli v mesici.

53. eeskS7 Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Tex. Selifize 1. nedeli v mesici 54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott, 55. HvezdnatS7 Prapor. Louis Svaeina, Penelope, Tex., Rt. 1., box 55. Schfize 1 nedeli.

56. A.B. Janosek, Clarkwood, Texas.

57. Jan Hus. Jakub eiZek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schize 1. nedeli v mesici.

58. Columbus. A. L. Matugek, R. 1, Wharton, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

59. Bratici Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Tex. Schitze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratri Svornosti. J. M. Va gina, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207 A., Floresville, Tex. Sch Laze 1. nedeli v mesici.

62. Rozkvet. E. J. Denke, 1217 Ave. A, Galveston, Tex. Schfize 1. stieduv mes. v 8. h.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet, Home, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, R.1, La Grange, Tex. &Mize 1. nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. Jos. Narovec, 122. S. 4th.

Str., Waco, Texas.

67. Bratii Svobody, Frank Holub, R. 7, Box 16. Schulenburg. Schfize 1. ned. v mes. 2 h.

Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

Vesinernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville, Tex. Sehfize 2. nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. Hy. Du gek, Roger. 2 nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville, Tex. &Mize 1. nedeli v mesici.

71. NovS• Raj. Torn Plikryl,Penelope. 1. ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt.1. Cameron, Texas. Schfize 2 nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wagek, R. 3, Seymour, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

74. Svatopluk Cech. Jos. Franta, Halletsville, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

75. Svoboda. Joe Pacha, R. 3 B. 18. Bartlett, Tex Schfize 1. ned. v Ines. kaidSr 3ti mes.

76. Neodvislost. Chas. Kilian, 2409, 8th Str., Wichita Falls, Tex. Schfize 1. ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Pribyla, R.2, Bomarton, Tex. 78. Dobrota. Mrs. Hermina Vrana, Dobrovolsky, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek Rt. 2, Corpus Christi. Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rae. Arnold L. Franck, Rt. 2, Needville, Tex. Schfize 2. nedeli v 82. Cechil Domov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis, Tex. Selnize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. Jos. HrubSr, Columbus, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas. Frant. Vodieka, 2107 2nd Ave., Dallas, Tex. Schtize 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Adolf Havran, Rt. 1, Knox City, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskS, Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Tem4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, 816 N. Second St. Temple, Texas.

88. Pokrok Hooustonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. 1 ned. v mes.

89. RiliovSr Dvilr. Anton Ulienik, R. 1, Box 101, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli v mes.

90. Slovanske Sdruieni. Frank PustejovskSr, Tuxedo, b. 76, Tex. Schfize 2. ned. v mes.

91. San Jacinto. R. J. Lo gt'ak, b. 306, Crosby, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici dopoledne.

92. Svaz 'Cechoslovanti. Albert Silhaq, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schfize 2. nedeli.

93. Karnes F. L. PustejovskST, Hobson, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici 94. Denniee. Jos. Blaiek, Wheelock, Texas.

Schfize 1. nedeli v 95. Cesk3'r Den. Ant. Holub, Bomarton, Tex SeIrti7e 2. nedeli v

John Marek, Ii.1, Ro,enberg, Tex. Selifize 2. nedeli v mesici 97. Placedo Joe. L. El gik P.O. Box 105 Da Costa, Te-as. Schfize 2. ned. v mesici 98. Vitez. Ant. B. Smejkal, Rt. 1, Box 311, Victoria, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

99. Radhog t'. Eddie Neuvar, Halletsville, Tex..

Rt. 4. Schfize 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok MladeZe. Tom El gik, R. 2, Somerville, Tex. Schfize 1. nedeli v mes. v 1 h.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paelik, Gainesville, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

102. Hvezda Mladde. Jos. F. Machfi, Box 44, Coupland, Tex. 103. Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Texasg ti l3ratii. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. John Pla gek, R. 1, Box 104, Chrisman, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

106. Cechomoravan. Frank Doeekal, La Grange, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. MiCulka, Floresville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

108. Jill Podebrads14.. J. J. Vyvial, Richmond, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

109. Gen. Radecksi Em. Fojtik Rt 4 Granger 110. Jan RosickSr. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufman, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrehlickSr. Stepan Valeik, Alief, Tex. Schdze 1. nedeli v mesici.

112. F. B. Zdrithek. Rozi Mikeska, Guy, Tex. Schfize druhou nedeli o 1. hod. odpo.

113. Pokrok Beasley. J. F. Luka gik, George, West, Tex. 114. Vyzovice, Marie R.a4Era, R.1, Box 42, Richmond, Tex. Schlize 2. nedeli v rues.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood, Texas. &Mize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point. W. J. Drgfie, R. 3, Caldwell, Tex. Schilze 2. ned. v Ines. odp.

117. Robstown. Jan P. Veselka, R. 1, Robstown, Tex, Schilze 2. nedeli v 118. Kingsville. F. J. Elgik, Kingsville, Tex. 119. Slovanhke, Pfilditost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

120. Pokrok Deanville, Jos. Balcar, R. 1, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, rt.3, Shiner, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Feleman, R. 1, Box 84, Wallis, Tex. 123. Vgeslovan. E. V. Janeeka, Cistern, Tex. Rt. 3 B. 56. Schfize 2. nedeli v mes.

124. SlovanskSr Dilworth Anton Hanzalik, Dilworth. Texas.

125. Touha. Louis Lukag. Box 36. Westhoff, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

126. Dubov:cr H&j. Josef Foit, R. 1, West, Tex. 127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Tx. 128. Bratrske Spojeni. Frank Veda, Rt. 5, Mart, Tex. Schfize 2. nedeli v 129. Ladimir Klacel, Frank Zike g, Wheelock, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. Bou gka, 5536, Richard St., Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe KoSt'ak, R. 3, Waller, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 133. San Antonio Louis Dresler, 122 Dulling Court, San Antonio, Texas. Sell-laze 1. ned.

134. Bratfejov. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volpe. Cechie, Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Sehfize 1. nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici 138. Vytrvalost. C. M. Srubal. Ganado, Tex. 139. V Bo.ji za Svobodu. M.iro Svoboda, Danbur y, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Halletsville 141. Cechoslovak. Jos. Ta gka. Sealy. Rt. 1. Tex. Schfize 1. nedeli kaide tri mesice.

142. Stefanik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Str. Ilouston, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

143. Pfimoi• i. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schfize 2. nedeli v 144. Slavic, Robert Skuca, riada, Texas.

Schfize 2. nedeli v 145. Moray ska Orlice. Frank Hegar, Penelope, Tex. Schilze 1. nedeli v mes., ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Mrs. Anna Von Rotz, 3910 Ave.,0 1/2 , Galveston, Tex. (1. ned.)

147 Vesela Osada. Torn Ventreek, Jourdanton, Tex., Rt2. B. 66. Sells:me 1. nedeli.

148. Elmaton. Frank H1o5;ek, Blessing, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

149. Tom. Jefferson. Fr. Truksa, Alvin. 2. ned 150. Mrs. A. Strouhal, Woodsboro, Texas.

Schfize 1. nedeli v 151. Miss Leona Holesovsky, Wharton, Tex. P.O. Box 513. Schfize 1. ned. v mesici.

152. Pokrok Agua Duke. J. R. Barton, Rt2. box 116, Alice, Texas. Schfize 1. nedeli 96. Kni,nfl.

Ve stredu, due 28. bi'ezna 1934.

Oznimeni kandiditu° All political advertisiment must be paid in advance.

Nize uvadime kandidaty, kteii vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickVch primarkach, dne 28. eervence' 1934.

TOM F. HUNTER za guvernera.

WALTER C. WOODWARD za statniho vrchniho navladniho 0. H. CROSS za kongresnika z 11. distriktu.

Okres McLennan: W. B. MOBLEY za gerifa: GIBSON GAYLE za odhadeiho-vY*bereiho dani JOE ALEXANDER za Odhadei-VYberei Dani JOHN DOLLINS za zastupce cis. 1. okres McLennan J. E. BATSON za okres. superitendenta gkol Okres Ellis.

LYNN B. GRIFFITH, za kriminalniho okres. navladniho.

Okres Matagorda.

OSCAR BARBER, za Okresniho Soudce — County Judge.

R. A. KLESKA za VYibereiho Dani — Tax Collector JOHN VACLAVICK za Okresniho Komisate — County Commissioner.

HARRIS MILNER za 8erifa — Sheriff.

Okres Colorado EMIL RABEL do fikadu odhaddiho dani.

Okres Burleson B. R. Teague do iitadu gerifa

PODEBRANt PRS ZACHRANEN. Prairie Du Sac, Wis. 3. fin. t. r.

RA Manklka mela obavu, dostane raka do prsu, kte/IT se podbiral, ale Nonat o ourt.f.t to pane vyleeila a ona je Upine zdrava. Posilam na jinou $1.05. S fictou F. Matougek, Rt. 1, Box 37, Waubum, Minn., 8. fin. t. r.

Neg jsem zkusil Nonat, vyhazel jsem mnoho penez na rozliene maste a vie bylo jak by penize hazel do vetru. Kde gto Nonat iieinkuje na kaidon bolest. Nyni jinou mast nechci. Radim kagdemu, kdo jegte Nonat nezkusil, by tak udinil. Cena za Nonat je velice nepa.trna k pfirovnani leeivosti jakou Kona. Vgem etouchn Nonat odporoudi Matt. Srnka.

Na suche bolesti se di nova naplast*kdyi prvni jia na tele nedrii.

Vyteka-ii z many mnoho neeistoty diva se nova naplast vicekrate neg.

2 krt denne. Prava mast' je s Trade Mark

Cena je 50c a$1.00, po gtou 55c a $1.05. V Teasu gadnY cestujici pedlak pro nas Nonat neprodava. ji vo g lekarnik neb mistni jednatel, pi gte na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California

DRUHA TEIDA NA "EVROPE A "BREMEN ZRUSENA. Druha tfida na lodich spojujicich New York s Evropou stala se veera veci minulosti, kdyi hlavni firadovna spoleenosti HamburgAmerica Line a North German Lloydu dostala z Brem telegram, jinag bylo oficielne rozhodnuto, ae druha tfida na lodich "Bremen" a "Evropa" bude zruaena. Tyto dye lodi byly posledni, jea mely Neste druhou tfidu. Pfi prvni ceste "Evropy" dne 8. dubna a "Bremen" dne 22. dubna z New Yorku budou tyto luxusni kabiny a spoleeenske mistnosti obsazeny cestuRED FRONT jicimi turisticke tfidy.

Soueasne s touto inovacI oznaeeskit jidelna, restaurace muje vedouci feditel linie J. Schroa pivnice eder, ae nektere kabiny s koupel714 PRESTON AVE. nami — jea az dosud byly v prvni Houston, Texas.

Ufa, v nig testa obna gela vice Jos. Ko gut, majitel. nea 600 dol. — byly zatazeny do Telefon: Beacon 31734. teto rozgifene turisticke tfidy za Pravidelna jidla a lunee. cenu 139.00 dol. Tak se stava, Nejlenti soudkove a lahvove pivo rozsah teto pciputarni turisticke razne druhy vina a doutniky. tfidy byl na obou jmenovanSTch Mluvime eesky. lodich vice nea zdvojnasoben a taHoboko stale na sklade. to tfida ma nyni k pou giti vgechZylagtni stoly pro rodiny. ny moderni vymog enosti, jako zdvige, riane telocvieny atd., spor1.1411100■0•111111.0•11111.0•1104.0.1411110.0.111.0.110111.111■0•11111.0•11111. tovni a promenadni paluby, jea POI-Li-MEM SLU2BA as dosud byly vYhradou tiid vy g Distinktniho charakteru, za ceny -Sich. velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, &Ai PilfRODA STARA SE 0 VgECKO. fipinou pohrobnickou sluzbu nejlepKdyg lidske telo bylo stvol•eno, giho druhu, za ceny velmi mime. priroda postarala se o v gecko. Kdyi Jsm . e nejlepe vypraveni nejmodernejgimi pohiebnimi auty a v gemi ii elovek ma onemocneti, pl'iroda dinymi potiebami, vykonavati prac: va poplagne signaly, aby nas varovala. Tudig, kdyi nage deti ye spanspolehlive, moderne a patilene. ku skripaji zuby, nemaji-li chuti k EDWARD PACE jidlu, trpi bfignimi bolestmi, svedi Pohrobnik, Temple, Texas je nos a prsty, mfigeme pfedpoklatlen S.P.J.S.T. Jednoty Ii4,0■ 0./.01=1■04•1111.0■0.11141.110.1111111.04■ 01■1111.001111.041111111.00 dati, ae mail eervy. Jestli jsn:w moudff, tak ihned koupime law; "White Cream Vermifuge" a jiste i bez nebezpeei, Zerv y z tela vyieneme. Timto zoilsobem uvarujeme se pied velk3'7 1n nebezpeeim a i osudny'ch nasledkiL "White Cream Vermifuge" RYCHLE ZAHOJENA !tog pouze 35e lahev a miliete ten$ Period to lek koupiti u: Old Corner Drug Store ye West, City Drug arid Jewelry Company, Temple Texas, a ye U 8VgH0 (2) viech lektirnieh.

VY RANA

E S K 101

Strana 15.

VESTNIK

aie rovy

C.H.ChernoskSr pitAvNix

TV vrizuie veakere soudni zfilegitosti RESOLUCE SOUSTRASTI "Ciadovna: 821 rankers Mortgage Building. Dies nlici nauroti Kress My, niiepsany resolueni vYbol. budove du Pokrok Roweny Cislo 49, v RoTEXAS. HOUSTON. wena, Texas, vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast v gem pozfistalYtra ditkam i vgem ostatnim, na ktere tato soustrast spada, po naafi 6ESKt PRAVNfK zesnule spolusestie Poradv nogton $1: soud.v viude.

Anne Dorotikove, 30Ieta zkusenost. ktera zemiela v staff 59 let. Budii Pdjcim $150.000.00 na 6% iirold. ji zeme lehka!

YOAKUM, TEXAS. Nag •ad projevuje timto pozfistarodine, upiimnou soustrast.

Za fad Pokrok Roweny Cis. 49: A. T. Faltisek, zvEnorAKAft Henry Pustka, Municipal Bldg..

Jos. Holubec, TEMPLE, TEXAS resoluCni vSrbor.

Lai vgeckv nemoce zvifat a iest k sluibam kdekoliv na zavolani.

RESOLUCE SOUSTRASTI Telefon: Dial 3557.

My, nigeps'any resolue'ni vYbor fadu Svoboda Cis. 75, SPJST., projevujeme svou hluboce citenou souA strast ditkam a piatelfim naafi zeEsAvivfx snule sestry Vvfizuie vegkerk soudni a nravni Aneiky JureCkoye", zalegitosti. abstraktv. nosledni ktera zemiela dne 21. Unora 1934 atd.

TEXAS. a ulogena byla k yeenemu odpoein- WEST. Telefon 146. ku na Corn Hillskem hrbitove, dne ZVLASTNi NABIDKA! 22. imora. Zesnula sestra zemfela Za plieinou roz gifeni adresafe dam ve staii 80 let, a k Jednote patfila pies 35 rokfi. denove naaeho iadu odmenu 50 centfi za 10 jmen a tlumoei timto vgem ditkam i pitite- adres tonm, kdo pogle $1.00, dostaIfirn po zemiele sestie hluboce ci- ne za $1.50 tenou soustrast. Zesnule budia pak tOUPALOVA LINIMENTU zeme lehkou a test pamatce jeji.

Tato nabidka jest dobra na kratZa fad Svoboda, Cis. 75. kou dobu, proeei jednejte hned. PoGeo. Maj4roviC, 'Siete eek anebo M. Order s objednavkou na: Louis Havelka, Joe Pacha, JOHN tOUPAL, resoluCni vYbor.

Caldwell, Texas. (dz) 111Mmtu

mnamsnammk

Emil J. Motis

Dr. 0. T. Booth

GEO. E. K CiR

Kdyg Vam prodkne naai slu g bu, snahou naafi jest dati, co Vam path za Vag e penize — 26,dna ledajaka prate — gadn3"7 lacing' material. Vgimnete si nekolika naaich cen nine: Bezbolestne vytr geni 50c al $1.00. Vypineni od 50c nahoru. Korunky a milstky $5.00 od zubii a vYge. DobrV chrup' zub41 $10.00. Zvla gtni $12.00, J. R. POINDEXTER, zubni Nad Powers Lekarnou, Temple, Texas.

Ne jrychie I do eskos ovens,. a

BREMEN • EUROPA

Z NEW YORKU din PRAIIY a zpet tieti tiida $199.50 RYCHLIK 'deka v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete prim° do Prahy bez pi; esedani Nebo cestujte na oblibenVch Expresnich Parnicich:

HAMBURG - DEUTSCHLAND ALBERT BALLIN - NEW YORK Z NEW YORKU do PRAHY a zpet tieti trida $181.50 Rovnei pravidelne odjezdy prosluljrch kabinovj■ch lodi.

Z NEW YORKU do PRAHY a zpet tfeti tfida $178.00 VYteene geleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

Informace u vaaeho agenta nebo u

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 1034 MAIN STR., HOUSTON, TEXAS.

Strana 16.

Nifi cnite

Maly Oz

VESTNiK

oznamovani

PECE 0 DESETILETE.

ZENY KMENE MAYA.

Ve stredu, dne 28. brezna 1934. vazeny proste na haldy a teprve pozdeji vedla snaha po vyuziti tohoto odpadku pri vSirobe teleza k vSTrobe struskovSrch cihel a posleze struskoveho cementu. Protote jak struskove cihly, tak i cement nevyrovnaji se obyeejnVm cihlam a portlandskemu cementu, hledali praktieti Americana nova pole vyntiti pro strusky, jet jsou vlastne smesi kkemieitant. Praire sloteni strusky vedlo k pokustm vSr roby skla ze strusky, jet svoji la,ci by nemela soutete. Podstata vVroby skla ze strusky spoeiva v pfisade tioniho aterku, vapna, sody i arsenu ke strusce. Vznikle sklo vynika znaenou pevnosti a hodi se k vSTrobe jak levnejgich druhu tabuloveho skla, tak i lahvi. Zavedenim .0roby skla ze strusky vznikly by pit telezarnach sklarny, jejicht vS7robni naklady byly by minimalni pro velikou tsporu na palivu a na sklalskern pisku. JinS7mi slovy by to znamenalo nejen zlevneni skla, ale i teleza a pfesun v3•Troby levn3-7ch druhit skla do telezifskSrch semi. in(

Rodiee si jiste v gimaji rustu sveAmerickV archeolog dr. Blom obho decka od veku nejttlejaiho at jevil zajimave doklady o tivote po jeho dospelost. Ale vek kolem sti.edoamerickrch meat pied vice Y; Ilif a ieny, stall a mladi, desateho roku je ye v:(ivinu decka net 1500 lety. Jit v to dobe byli kteri touMe po stavu maivielskem, zvlagt' dulezity. obyvatele Ameriky na velmi vysopiSte a prilate znamku na odpo- ' NebS7vaji vgechny deti v 10 le- kern stupni kultury; vladni forxnou ved'. Za vYsledek vam rweime. A- tech stejne dospele. Srovnavat vST- byl vgak patriarchat, tedy naddresa: P. L. Adams, 325 Sth., Sy- gku a vahu ditete s ureitYmi ta- vlada ten. Zeny mely tu tato pfedcamore St.. Palestine, Tex. (2022pd) bulkami, je ovgem zcela pochybne, nostni prava: mohly piti, kdy se pg Prodim laeino Filling Sta- nebot' pfesne na gram a centi- jim co zlibilo, mohly se dati ro tion, dobra prilaitost pro zkukne- metr to nikdy nesouhlasi. Pouze zvest po sve vfili, mohly sve mute ho eloveka. Adresujte: Chas. Petr- zjistime-li napadmi Abytek tele- beztrestne klamati a nebyly nuielka, 5524 Long Str., Houston, Te- sne vahy, nutno se poraditi a le- ceny pfina geti do mantelstvi yexas.

(20-22-pd) kafem, neni-li rust ditete ztetovan na. Muti byli tu tkidou "potladenVch". Chtel-li se mut oteniti, byl nejakou skrytou chorobou.

Datr' TABAK, peknS7 ke kouteni, Deti desetilete bVvaji obvykle povinen pfinesti sve nastavajici boprodavam za 10 a 15 centu libru, pine tivota a energie a chutna hate dary; klamal-li svou tenou s bez dopravy. Charlie Nesvarba, jim proto take hodne jist. Stra- jinou, byl pfisne potrestan.

Franklin, Rt. 5., Ky. (19-22pd.) va pro ne ma obsahovati hodne jeti se mu bylo dovoleno teprve Hledi se star gi tena za ho- v3%tivnSrch latek, dite v tom veku od 60. roku sveho veku.

Zeny velkeho mesta Uxmal vyspodyni. Vafit a prat pro dva mu- ma jist hodne ovoce, zeleniny, rabely si pro sebe opojnS7 napoj mleka, rnouenikti a vajec.

Take te, udrtovat domacnost. Bydlime ye meste. Piste na: Frank Janek, spanku potfebuje dite hodne asi z medu a yVtatku kUry jistSrch stromt. Tento napoj byl velmi silWest, P. O. B. 94, Texas. (19-20pd.) 10 1/2-11 hodin denne.

V dobe po vyueovini ma si di- nV a byl proto pfistupen pouze DIEr Mali kuratka: Bile, carne te v torn veku najit hodne easu 2enam. Uxmal bylo hlavni mesto elute, hnede Leghornky, Ankonky pro probehnuti se na eerstvem rise Mayt v Yukatanu a melo nejtake michane a michane druhy vzduchu. U desetiletSTch deti jevi merle 100 tisic olayvatel.

100 za $6.30. Barred, bile, Partrid- se easto velka touha po sportech Zjistila-li nektera 'term, ze jeji DO OKRESU COLORADO! ge Rock, Silver Laced, bile Wy- a zavodeni. Na rodieich jest, aby mut ji byl nevernSrm, dodala ho EMIL RABEL, andottes, Reds, $6.50. Anstrolopes peelive sledovali sportovni vS7ko- hned k soudu; jeho soudci, pfise- nynefai vSrberei dani, (Tax collectmave Cornish 7.00 za sto; po gtov- ny sySlch deti, nebot' katde pie- diel i porotci byly vesmes teny. Za tor) uchazi se o znovuzvoleni do ne vyplaceno. My posilame C. 0 haneni v tomto smeru mute ve- nevem byli mu21 pfivazovani na tfadu, kterSr bude utvoten z D. a take posilame 25 a 50 kuta- st k nedozirnSrm gkodam na zdra- pranS7f. Manteli teny, s nit pod- bereiho a odhaddiho dani. Pan tek v pomeru za stejnou cenu sta vi. Rozumne provaden r sport je \Taal svoji mantelku, byl ponechan Rabel je jit v tirade nekolik terkukatek. Von Mindens Hatchery o samote, a vydan tak jeho pomste. minal a kona svilj tfad ku spokoovaem Fayetteville, Tex. (16-dz.) jenosti vgech, a na tom zaklade I jine zmeny tivota poeinaji se KlamanSr mantel mohi rozbiti 'tdda voliee okresu Colorado, by i ✓ tomto veku projevovat: deti easto' • sve teny kamenem hlavu, Uv'e'domuji hudebniky, nadale na nej pamatovali. Jak delame natrubky (Mouthpieces) soustked'uji svilj zajem na urei- by byl potrestan.

Proti 'tene t jet byla svemu man- vam vaem znamo, velkou vS7hodou ktere mute hrati nekolik hodin bez tou zalibu, tak zvaneho "konieka". pro v gechny plechove nastroje, na ✓ tomto veku snad katdSr hoch telu nevernou, se postupovalo ve- je, ae p. Rabel mimo anglidinu oimavy. Kraal-15'T soloq ton. Spra- prodela zachvat sberatelske vagne lice mime. Soud byl toho nazoru, vlada dobe eeatinu i nemeinu, cot vujeme vg echny nastroje, tat slat- (znamky, motSrli, herbafe aj.). Ta- ze zvefejnenim jejiho nezakonne- jest velika vSthoda pro vgechny nicke a hodindiske veci. Pi gte o ke etenalska va geri v tomto veku ho pomeru byla jit dostateene po- voliee a poplatniky.

Jest Menem S. P. J. S. T. tacit. podrobnosti na: Slovaeek Music dosahuje nebY'vale Ar r ge. Tu je trestana hanbou a posmechem.

House, Waco, Texas.

(11-dz) °pet na rodieich, aby gkodlive vsr- Proto byl dal gi trest povatovan za 83., jest prvottidnim okresnim Akednikem a bezthonnSm fadriSrm stfelky v tomto smeru omezova- zbyteenS7. i-ALF-TALBAK LISTOVT na prodej li. A naopak deti, ktere by knihu obeanem. )0( 10 — 15 centu libra, bez dopravy. celS7 den nevzaly do ruky, musi Zeiezarny konkurenty sklaren?

Proto tada vas vgechny, byste Jerry Bury gek, Portland, Tenn., rodide nabadat ke eteni a hle- Jak znamo, davaji vysoke pece i naddle ostali mu verni a pamatoRoute 1.

(17-20pd.) det probudit jejich zajem pro kni- modernich telezar en obrovska vali na nej po eas jeho kampane mnotstvi strusky, jet u jedine pe- a zvlagte v den voleb, za cot pfeMisto hospodyne neb v ob- hy. Je dobfe dbat u deti v tomto dik. chode hleda vdova dobreho ka- stafi na dodrtovani poildku. Di- ce dosahuji za den i nekolika tisic dem Vam vzdava srdedriS7 (Pol. Adv.) metrakil. Wive laS7valy strusky vy- , te ma mit sve hraeky i knihy peerakteru, ovladajici ee gtinu, anglisrovnane ye svem koutku, dinu a nemeinu. Pi gte pod znadkou: "Hospodyne", Vestnik, ye katc1ST yeeer ma si samo oeistitx West, Texas.

(19-20) aaty a boty a pfipraviti je pro piiSti rano.

Mr' NA PRODES. — Dobte zatiVliv rodiet na v9vin desetiletetend holirna, (Barber Shop) ye ho ditete ma loVti pokud .motno neVgem ctiteliim a pfateliim tance a praveho krajanskeFlatonii. Dobra pkiletitost pro de- napadnST, nebot' v tomto veku proho pobaveni oznamujeme to itAD POKROK HOUSTON EIS. skeho holide neb ye meste i v o- bouzi se u deti touha po samostat88. pokida, koli je vetgina naginct. Pigte na nosti, kterou je dobte podporovat.

Mrs. John Rolling, Flatonia, TeAlice.

orate

r

VZFICTRU DO HOUSTONU

xas.

(18-20pd.)

Mali kufitka. — Mame nyni na prodej stale kutatka eistokrevnSrch druhil: S. L. Wayndattes, E. W. Leghorn, White Minorca, Anconas, R. I. Reds, White a Barred Plymoth Rock. Vgechny za ceny velmi levne. Zarueujeme 100% tiyou dodavku zdravSlch kutatek.

West Chick Hatchery, Complience Certifikate 185. West, Texas.

NEPlitEHLEDNETE TYTO VELIKE LACE POZEMKE!

e is 1 o 22'7'7. — 70 akrt eerneho pozemku, vge vzdelano, naleza se pit Federalni silnici, dobre zvelebeni a stavby, dostatek vody. Vymeni se za farmu od 150 do 200 akrt dobreho pozemku kdekoliv ye stfedni easti statu Texas.

• • 150 akra eerneho pozemku, naleDR. FRANK KENT zajiciho se 6 mil od mesta Granger specialists oci, nosu, u gi a krku, v okresu Williamson, skorem vae z La Grange, Texas vzdelano, jedny stavby. Cena pouzaviti do ze $95.00 za akr.

LA GRANGE dne 3. dubna.

HALLETSVILLE, dne 4. dubna MOULTON, dne 5. dubna SCHULENBURGU, dne 6. dubna

CERVENKA A VANIURA, West, Texas.

0 VenkovskSr smutek. Selka (jet Svihak k fezniku: "V eine pry pfijede na pohfeb do cizi dediny): vegi vtdy keznika a osla vedle se-, "Poslyg te, jak je to u vas, place se be!" — fteznik: "Tak mame Ste- hned z domu, anebo at na ye?" sti, ze nejsme oba v C'ine!"

934

e 1. dubn

sini na Situdew3od

vilikonoini ?Harlan!. za Udinkovani zname

Stare Baeovv Kapely z Fayetteville Pfijdte vaichni, pro v gechny mame nee° pfipraveno. Pro mlade dobrou hudbu do skoku a pro star gi zase trochu toho moku; kdy se nam zdafilo nage sne'ni at' se to zas trochu peril to budete v gichni spokojeni za to yam ruei ZABAVNI VIZOR. ft or -401: RAP 4.1t