Vestnik 1934 04 04

gari,51o.tanskePodpor iiciJethioty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII.

11

WEST, TEXAS, ye st?edu, (Wednesday) 4. dubna (April) 1934.

OSLO 21.

NA.: 1 V C

EUBR,ANITE SE tisnivYm dojmilm, miti, ze pkestaly doby, kdy ptislutnici stfedoptijdouce mezi nak krajany v zahra- evropskych narodu odchazeli rortrousit se jiniei. Atmosfera, ktera vas obklopi v je- nam, zapadnout tam a pfetrhat svazky se jich spolednosti, je s podatku hodne nepril- svYm narodern a viasti, ktera dale se o ne hledna. Vidite lidi hodne ztutene tivotem, nestarala a ani necitila povinnosti, o ne jakkterYm po mnoha letech odloueeni od via- kali pedova,ti. USlechtile zasady o sebeurdeni sti, po dlouhe dobe, ztravene v prosttedi, kte- naroda, probuzene slavnostne Wilsonem pied re ma vtdy mnoho neptatelskeho k cizin- koncem svetove valky, svYmi dusledky stejctim, vidite je v'tak po chvilce, jak jim za- ne mocrie motivuji obavy tehdejMho jeho seplane opet blesk odhodlanosti v odich, s kte- kundate Lansinga jako nadeje a utlechtile rou pteSli jazykove hranice sveho naroda, a- plany jejich americkeho piivodce. Mentinove by bud' zlepSili svou situaci hospodatskou a- smiouvy, z techto zasad vyplynule a pojate nebo aby si zalotili svoji existenci vtibec. Od- do stanich zakladnich zakonu stall novYch hodlanosti a odvahy bylo vtcly tteba. Nebot' a podstatne rozSikenYch, spojene s poznanim, sami si vybravk pusobnost svou v zahrani k nelze techto zasad sebeureeni narodu di, at' byvk za hranice vlakani musili na- pine provesti v Evrope narodostne prilis slo pnouti vSecky sily, aby se mezi dornacimi lid- tite a rorttikene, ueinily z inen§in narodnich mi noveho statu udrteli; k tomu bylo tteba a jazykovYch ptedmet velike narodni pede vice inteligence, vice sily, vice svedornitosti a zvYkne hodnoty. Stay a narody poratea umelosti v praci. Vidite pted sebou kraja- n.e, zbavene svYch kolonii, upinaji svou pena rortrouSene sve men giny,- venuji veliny kteti s ytij osud, tteba hodne tetkY, neke usili k jejich zachovani, vidouce v nich sou radi, ponevad2 vyplynul prave z jejich rozhodnuti, odejiti za hranice. Vidite mezi zajikeni a posileni sire budoucnosti jako v nimi lidi, kterYm osud ihned doptal, ze vy- ptedmetu legalni peee a bud.oucich nadeji. nikli a uplatnili se v cizine a sve postaveni Narody a staty pohliteji na jine, kteti plaudrteli, ()pet jine, kteti jednou se pustivte do novitYm usazovanim svYch jednotlivcil a odvatnYch podnikts dovedou je nekolikrate rnenSich kolonii zalotily si zaklad k sve kopt.evaze, a vynakladaji i mezi sptizzmeniti, cot se zraci v jejich tvati, pies ktenenYmi a sptatelenymi narody Usili a velirou jen letmo a na oka,mtik pteletne vzpoke sumy, aby se jim ani jedind narodni duminka na doby krOne. neztratila. A tim nabYvaji ceny meriMny Vidite lidi, hrde na to, k po rely eas sve- samy o sobe. ho pobytu v cizine ani na okamtik nezaNave tvotene mentiny ye statech, ktere p•eli sve narodnosti a jazyka, vidite druhe s byly decimovany try anim krute valky, jsou rozpaky a zardenim ye tvaki, to zapomneli mnoho ze sveho jazyka ate jejich deli ut provazeny do novYch sides` ueiteli, knetimi, sveho matetskeho jazyka neznaji vttbec. Vi- ba i temeslnictvem a tivnostniky, aby v nodite lidi„ kteti jako by yam vyeitali, ze jste yem domove se citily jako doma aby si utvoje vyruSili z jejich klidu, jent uspava, k od- kily prosttedi a,spori podobne domacim a aby narodneni a asimilaci, vidite zase takove, kte- se nemusily asimilovati. Nachazime v cizich ti jsou yam ycleS'ni jako vla§t'ovce z jara a statech kolonie jinYch narodil, jet jsou vyzslibuji si od vas posily pro sebe i pro jine. dobeny a obrneny napisy pouze sveho jazyVidite a slygite mute a teny, kteti s vrouc- ka, nebot' hned od podatku mely a maji yenosti mluvi k varn o sve male tkolidce, v domi, to ptg ly do cizi zeme pom.ahat v tech net jejich deti &I se matetskernu jazyku, kdyt oborech prate, kterYch tuzemci konati nechrodide nemaji sami na toto ueeni pokdy; vi- teji, at' v oboru 'dune prate hornicke, at' v dite stejne slzy v odich jako jinde urditou oboru neohranieene a neusmernene prate rolotupelost a lhostejnost, kdyt hledi na moc- nicke. nou a ptemahajici kulturu prosttedi ciziho.

Za tohoto stavu se poealy hYbati a ntivoVidite mantely a mantelky, kteti ptipo- vati i ony mentiny, ktere byly ut dodany svejivk se k deskoslovenske strane, teke mluvi mu asimiladnimu osudu a ktere jit davno deskosloveriskm jazykem, ale uznavaji pra- ztratily vedomi sve ptivodni ptislutnosti a vo i povinnost deli, hlasiti se k pilvodnimu ktere nikdy neznaly sve ph.vodni ceny, ktere narodu, vidite take takove, kteti odekavaji zapomnely, to svou praci, kterou se samy pomahaly k lepg imu hospodakskemu tiz toho prospech nejakY. Vidite tivotni ztroskotance, kteti jsou pkemoteni, jine `kteti a- votu sve nove viasti a mnohdy jejim pilvodnim byly velmi dobrYmi vzory. ni nyni neztratili odvahy, vidite lidi lhostejne nad osudem syYch krajanft, nebot' -Wt.A poealy se hYbati i menAiny narodil makY pobyt v cizine udinil z nich sobce; vi- lYch. Pro tyto vtak y kobecna ustanoveni Spodite vSsak lidi nejen odvatne, ale vedome to- leenosti narodii o menMnach ptirozene nejho, ze musi sve lidi povzbuzovati k dark sou vYhodna, ponevadt stanovi neureite zapraci, vzdelami, intensivnimu tivotu a k spo- vazky state k men g inam, jestlite tvoti ye kojeni s viasti a matetskYm narodern, bez state znaene mnotstvi pomerne (proportion nehot v nynejM dobe mentinam nelze titi. considerable) vzhledem k narodu yettinoveAno, nelze menMnam nyni tit bez tohoto mu. Jsou tedy men g iny malych narodil na spojeni. A mono tvrditi, ze ani matetskY tom tim hute, ze malt' narod vtibec nemute narod, tedy ani nag narod, nemilte zits beze miti meng in velikYch, mimo to pak male na.syYch menS'in zahranienich. Nutno si uvedo- rody a staty nemohou svoji vahou a moci

tolik vYhod pro sve menMny vymoci; vtdyt' ✓ nagi kulturni veci jsou tak kce spjaty s hospodakskYm.i mo2nostmi a vYhodami, jako nikdy jindy.

Nage ineng iny jsou men giny naroda maleho. Pohled'xne na ne a na jejich sta y v jednotlivYch zemich.

Mina nag eho naroda 2ije za hranicemi. V Americe jest asi jeden a etvrt milionu Cechoslovakts kteti se tam domohli vetginou slugneho postaveni. Jde o to, aby se pracovalo o zachovani jejich narodniho charakteru a jazyka. Mohou bYti v mnohYch yecech chloubou a Oivaji v gech prosti'edkii, aby kulturne i hmotne obohatili svou novou vlast, jejimit aleny se upkimne citi. Netkeba ani podotYkati, ze alenove jinYch narodu prohlaguji se v Americe zas ideovej gi pfisiugniky sveho naroda, ne2 pfislu gnici naroi.a ✓ matekskem state.

V Kanade je asi 40,000, v Argentine 30,000. ✓ Brasilii asi 7,000 oechoslovdkii.

Meng ina rakouska pill1 sv(ij .odni kol vzorne. Domobla se dastojneho postaveni • svem poetu 200,003 p i. 'islunikfi ve Vidni (Utedni aisio 83,000) a 40,000 ptislutnikil na venkove rakouskem. Je bohata smyslem pro kulturu, u6lechtilYrn sebevedomim nezlomnou chuti k praci.

Mengina eeskoslovenska, hlavne slovenska ✓ Mad'arsku 2ije v pomerech nedobrYch. Bylo ji napoeteno 105,000, ad jette v rode 1921 byla mnohem silnejM, o 142,000 ptislutnicich.

Sama se poeita na 200,000 mimo 7,000 Cecht. 'rake jsou podminky jejiho 2ivota ye state, kterY je jako staty jine vazan -men ginovYmi smlouvami. Zasluhuje zvla gtni pozornosti po strance kulturni i hospodafske. ' V Jugoslavii, kde '21je asi 115,000 Cecho6echti i Blovakil s polovice, jevi se v posledni ruch kulturni a smysl pro drobnou praci v nej girgim metitku. Jeto mengina zdatna, selska, na dobre vY gi kulturni, stejne jako menginy selske na polske Volyni (asi 60,000), na ruske Volyni (asi 30,000), v Rumunsku (asi 50,000) a v Bulharsku (asi 3,000).

Menginy selske vkide krok za krokem, nekdy velmi face, se domahaji s yYch lidskYch i zarudenYch pra y, ale vettinou snahy jejich narodni i hospodatske vedou k ptiznivYm vYsledkfn V Nemecku je naMch lidi asi 46,000, ye Francii asi 50,000 (podet jich v posledni dobe v Anglii asi 6,000, v Bulharsku, v Ita• iil, ye SyYcatich take asi po 3,000. Ostatni jSQU rortrouteni jeMe vice.

Je to znaena armada eeskoslovenskYch vystehovalcii, ktera svou rortrouknosti a proto, ze nebYvalo u nas nijake planovitosti a soustavnosti v emigraci, nemtite miti toho vYznamu jako emigrace jinYch narodil. Do nahodnosti vystehovalectvi nemeckeho stetuje si Friedrich List, hlecle k yystehovalectvi anglickemu, ktere ytcly melo pied sebou cil, podporovanY rozhodujicimi einiteli a vedouci k rortiteni mod naroda a statu. U nati (PokraeoYani na devote strance)

Strana 2. fzEBALE o vVsledcich Gombosovy cesty

VESTNIK

Otaznik nad stiedni Evropou.

do Alma neni nic ptesneho znamo, utesuje se na g tisk dorrinekou, to se skoneila nezdarem. Mussolini pry neni zatim ochoten Zdenek SmetaZek jednat o vecech politickYch, nybrt jen o hospodatskYch. Mezi vecmi politickYmi je na otevtene revisionisticke. Kdy2 se mu Maid doprvnim miste otazka fizemni revise. Je jeji boda s Polskem a Francii razne optely, bynebezpeei opravdu zatehnano? Kdyby bylo, lo podrobeno mnoha opravam, ktere nesou znamenalo by to radikalni zmenu v nazo- silne, stopy francouzskeho pravnickeho my glerech rozhodujicich evropskYch politic& Lze ni, a nova smlouva "o dohode a soueinnosti" se vgak sotva domnivat, to by takova, zmena, 054 velrnoci, ktera z toho vze gla, pevn,e ptibyla nastala. Proto nevyclavejme za fakta to, poutana ke smlouve. o Spoleenosti narodri. co je jen nagim ptanim.

Francouzsky ministr zahrani6nich \Teel dal Zapadni velmoci se jit ke konci valky dimirno to pisemne uji g teni paraskYm vyslanvaly s obavami na nadchazejici "rozkouskocum' Male dohody, ze francouzsica, vlacia ni vani" stiedni Evropy. Masaryk se snatil jim kdy neptistoupi na eventualni revisni navrh, celit planern na soucinnost mezi malYrni std.kterY by se odchyloval od postupu, ptedepsaty, z nehot se zatim usicuteenila jen Maid neho 19. elankem smlouvy o Spolednosti nadohoda. Ale nevi se, co poeit s Rakouskem a todu, a zmocnil francouzskeho vyslance ve Mad'arskem. Hospodatske nesnaze, s nimi VarSave, aby dal podobne uji gteni take vlade zapasi, ten vic, ten merle, v gecky sttedoevrop- polske. ske staty, a neustavajici revisionisticka, agiNejnapadnej g im dasledkem paktu je velke tace ptipominaji velmocem nalehave, to sttedzlepSeni pomeru francouzsko-italskeho. Po ni Evropa se musi nejak organisovat. VeldlouhYch letech zase zaznela s obou stran moci se o to snati, ale jedna druhe v torn ptatelska a uptimne znejici slova, ktera v pfeicati, protote si kola, to organisaci piedItalii byla phjata ptimo s nad genirn ye Franstavuje jinak a protote to katcla ma sve cii aspori s velkym uspokojenim. V Italii byzvlagtni zajmy. Nemecico se vraci k ptedva- la paktu udelana velka oficialni reklama. lednemu planu pa.ngermanske Mitteleuropy, Jakmile byl paragrafovan, bylo to po cele IFrancie je nesmititelne proti nemu a proto talii plakatovano a oslavovano na fa gisticpfeje Male dohode, Italie se boji, aby se ji kYch schtzich. "Mussoliniovska idea triumna Adrii a na severni hranici nezorganisovafovala." "Mussolini ptina gi svetu deset let mila velika mocnost a proto se snati vnutit ru", takove a podobne napisy bylo motno stiedni Evrope sve vedeni. Anglie je pomerne sti na rozich a vYve gnich tabulich. stranou a ma jedine pram, aby v tomto neuNeni myslitelno, ze by se pig tomto dorozutegenem konci sveta byl pokoj, at' za jakou- mivani nemluvilo o sttedoevropsicYch otazkoli cenu. Na ge zahranidni politika haji od kach. Italske touhy vuci Francii jsou: napodatku tutee a patrne nejlep gi zasadu: ne- morni parita, zvligtni postaveni Italu v Tuchte sttedni Evropu, at' se zorganisuje sama. nisu, volna ruka na Balkane, nejake koloniJedina Francie tuto zasadu zcela pochopila, o.lni Uzerni v Africe, ktere by pojalo ptebytprotote se shoduje s jejim zajmem. Odtud ky italskeho obyvatelstva. 13ude-li Francie osoudinnost na gi, polske jihoslovanske a ru- chotna k jistYm obetem v techto bodech, prod munske politiky s touto velmoci. by v liken Italii neustoupila i ve sttedni EOtyii evrop. sto,ty uzavtely smlouvu o vza- vrope, zejmena bude-li mit zaruku, to Itajemne "dohode a soudinnosti." Bude mit ten- lie tu bude stejne ktitit cestu Nemecku, jato pracne skliteny pergamen tolik moci, ako ona sama? tre by francouzsice vetejne miby jej ptirnel k dorozumeni o sttedoevropske neni, zlakane vyhlidkou na dorozumeni s Ipolitice? Proberme si ty velmoci jedi.tu po talii, nebylo neoblomne, ukazuje elanek Mau druhe a podivejme se, co ye stiedni Evrope rice Pernota v l'Europe Nouvelle ze dne 22. hledaji. Nemecko mriteme nechat stranou, dervence. Pernot si klade otazku, jaky vYzjednak proto, ze je dnes v mezinarodni ponam Bude" mit pakt dtyt pro ,te geni sttedoelitice pasivni, jednak proto, to jeho Mittel- vropske otazky. na mysli zva gte cive zasaeuropa je vg em ostatnim neptijatelna, stej- dy paktu, nejvice zdarazriovane italskym tine jako anschluss. skem: nesahat k valce a neptijimat jednoItalie. Jeji sttedoevropska, politika je od strannYch te geni, nYbrg pracovat ye vzajemne dohocie. V dale moinYch kombinaci stteza,datku at do konce negativni. Ptala si rozpadu Rakouska-Uherska. Kdyi se rozpadlo, doevropsicYch jsou: itaLsky plan jakesi unie boji se jegte jeho fantomu, jemut kik& "fran- Rakouska s 1VIad'arskem a malodohodovy procouzska hegemonie", a pracuje proti sttedo- jekt hospocialske soudinnosti Male dohody s evropske organisaci. Ziskala Mad'ary, usi- Rakouskem a Mad'arskem, podporovanY lovala o Rumuny, podporuje Raku gany, spo- Francii. Pernot nahli i, ze podle zasad paktu — neptijimat jednostrannYch te geni — lehala na rozklad Jugoslavie a nakonec chtenema ani jeden ani druhY plan vyhlidky na la pfrvodnim projektem paktu dtyt dosahnout ripine uskutedneni, a eini z toho zaver, revise, oslabit ji Oeskoslovensko a vnutit sttedni Evrope pod svYm vedenirn nove seskupe- v tomto ohledu musi jak Francie, tak Italieni, jehot jadrern by bylo zvetgene Mad'arsko, ueinit vzajemne ristupky, sladit oba projekRakousko a snad odtriene Chorvatsko. Ten- ty bez ohledu na prestit a obetovat bezproto plan selhal nadobro. Zbyla z neho jedina sttedni zajmy zajmrim vzdalenej gim, ale drirealni motnost — semknuti Rakouska a Ma- letitej gim. Neudava vgak, jak by si tento d'arska. To v gak samo o sobe, bez Male do- kompromis v podrobnostech ptedstavoval.

Ma-li na mysli take nektere Upravy hody, nic neznamend,. Co tedy dal? Dosavadni poeinani italskL vlady necio,vd, odpovedi ktere Mad'aii dini podminkou hospodatskena tuto otazku. Jen umirneni polemik proti ho sblizeni, nelze v tomto ohledu od pakMale dohode dava, node% to se Italie obraci tu etyt mnoho oeekavat. Podle jeho zneni by k realnejkm nazoram. Smifuje se s extenci mohla takova riprava bYt provedena jenom a s viiddi rilohou Male dohody a tim i Fran- Spolednosti narodri, kde by ov gem meli slocie y e stiedni Evrope? Smituje-li se, tedy by vo take postiteni.

Obrat'me se •k Anglii. Smyslem jeji polito znamenalo, to g krta celou svou dosavadni politiku. Ani politicks Italie, ani smYgleni tiky je zachovat mir. Je statem ktery tije ze Mussoliniho vg ak nedovoluji domneku, to by svetoveho obchodu, a proto pottebuje volne motske cesty. Nic tak nemrite po gkodit tenzmena gla tak daleko. to tivotni zajem jako valka. Proto se AnglidaFrancouzsice stanovisko v otazicach sttedoevropskYch se celkem kryje se stanoviskem ne valky velmi boji. Nic ji nemohou ziskat, Male dohody. Tento irtvar vyhovuje fran- ale mnoho ztratit. Nemohou zristat neutralcouzsicemu zajinu, mit zaji gtenu vYchodni ni. Jitni anglicke latehy jsou "od pevniny na dostkel dela" a valeene viterstvi a tim zesihranici Nemecka. Ale piece je tu dnes, po uleni moci at' Nemecka di Francie by znamezavteni paktu etyt, einitel, kterY by aspori neptimo mohl Francii ptimet k novYm rivaham nalo porugen pevninsice "rovnovahy" a ohroo uspotadani sttedni Evropy, a to je Italie. teni Anglie. Britanie ma tedy na, evropskem Mussoliniho pavodni schema paktu dtyt bylo miru prase takovY zajem jako na svetovern.

Ve sttedu, dne 4. dubna 1934.

Smlouvami o Spoleanosti narodU, locarnskon a Briandovou-Kellogovou, vzala na sebe vu'di pevnine jiste zavazky a v elkou cast odpoved' lost za mir. Bude-li na pevnine valka, je Anzajmove i diplomaticky zavazana jiti do ni. A to je drisledek, pied nimi britska, poEtika pc) valce a zejmena po torn, co Amerika ukazala. Spoleenosti naron zada, vytrvale couva. Aby tento clusledek nemusela vyvodit, hleda, jak by jeho aplikaci ueinila co nejrnene pravdepodobnou. Vidi va.leene nebezpeei ✓ Evrope, zejmena v sttedni, a proto se ohli21, jak by Evropu "uklidnila". A jednim z techto uklidriovacich prosttedicri jest podle jejiho mineni iizemni revise, pti nit by se tem, kdo nejvic krici, na cizi fitraty nee° dalo, aby rnleeli a nemalovali valeeneho derta na anglickou zed'.

Jsou ovgem i v Anglii bide, kteti maji za to, to jejich vlast by mnohem bezpeeneji zatehnala valku, kdy prohlasila, to katclY pokus o nasilne tegeni v Evrope znarnena, Casus belli s ni. Tito bide, mezi nimi Steed, se obavaji, aby Anglie svou nynejk vyhYbavosti, podobne jako roku 1914, nevzbudila u tech, kdo maji valedne umysly, domneni, to pti konfliktu zristane neutralni, a tim bezdeky vzrrist napeti nezvy govala. Tyto obavy jsou velmi opravnene. Je tedy otazka, jak ptimet Anglii k tomu, aby se v kontingentalnich yecech vie a rozhodneji angatovala. Neni pochybnosti, ze cenou, jakou by Anglie za toto angatovani tadala, by byla revise hranic.

Anglie prilis nedfivetuje dne gni Evrope, net aby ji pkijala takovou, jaka, jest.

Udinirne-li zaver z tohoto vYkladu, vidime, ze v novem koncertu etyt velmoci stoji vedle Nemecka, zatim pasivniho, Italie a Anglie, ktere jsou pro revisi, proti Francii, jet je sice proti ni, ale nadeji na dohodu s Italii zacoven lakana k fistupnosti. Otazka revise tedy jeg te davno neni odbyta. Nemame prod se ji strachovat. Ale mame pravo tadat, aby revise, bude-li se jit provadet, byla pokrokern a zlep gila situaci cele sttedni Evropy, tedy i nagi. Jest jen jedna institute`, kterd, toho maze dosahnout — Spoleenost narodri.

Strag nY vynalez nemeckeho profesora. Anvojenske kruhy projevuji velikY zajem • o vYsledek pokusri nemeckeho profesora Gorlicha. Tomuto profesoru se podatil v male britske osacie v hrabstvi kentskem vynalez, kterY znamend, revoluci v oboru stavby del a konstrukce ruenich sttelnYch zbrani. Profesor sestrojil naboj, kterY mute uraziti 4 km za vtetinu a stiela tato milk proraziti nejsilnej g i pancetove desky. Poraneni, ktera zpitsobuje, jsou pry hor gi net poraneni sti-e'arra dumdum. Britska admiralita a britske vojenske fitady zakazaly profesoru Gorlichovi opustili Anglii. Pies to se v gak nemeckemu udenci podatilo vzdaliti se z Anglie a cestovati do Danska, kde nyni zhodnocuje svoje patenty v tovarne Schultz a Larsen.

Britska, admiralita a vojenske kruhy studuji nyni motnost obrany proti teto sttele.

Svitiplyn pro auto. V Anglii a Francii v posledni dobe snati se zavesti svitiplyn pro pohon telkYch vozidel, hlavne autobusri, teticych nakladnich vow& zametacich strojt na smeti, motorovYch vozil teleznienich atd. Cetada plynaren mestskYch i soukromych potidila si zatizeni pro stlaeovani svitiplynu na vysokY tiak, ptemeriuji nakladni vozidla na pohon stadenYm svitiplynem a zavadi toto palivo pro pohon onestskYch autobus& S hlediska spalovaci techniky jest svitiplyn nejlepg rin z dosud znamYch paliv. Sna gi daleko vygg i kompresi net benzin, tudit i ekonomie motoru jest vy ggi. Nezted'uje mazaci olej. Motory pohanene svitiplynem podle dosavadnich zkugenosti vykazuji daleko men gi opottebeni net p14 poutivani benzinu. Pratska obecni plynarna podne v kratice dobe poutivani svitiplynu pro pohon automobilovYch motoru uskuteeriovati. Za nynej gich cen lihobenzinove smesi mohlo by zavadeni svitiplynu pro zminenY Adel miti Uspech, jelikot provoz vozidel byl by levnegi.,

Ve stredu, dne 4. dubna 1934.

Oddil dopisovatelskif. itt4 NOMINIMMI-,••■msaHmInowo..s.., ..M.0 ■11.111111.41•04

Dopisy, jet by obsahovaly nevecu6, neb zivadne polemiky, poiadatel piedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k viastnimu rozhodnutl.

V E,ODNEJ CHALUPCE. To na ,,e chalripoa na pasece v horach mam ja vecej radi, la zamek v padolach, dybyste ne chceli da yat zla,ta firm, nedal bych yam za nic tu valaskir dtru.

Rano dyt stanu, ptati ne tam zpivn do oken sa srnky, jak devuchy divt, od Radog t'a slunk° teplrieke mria hteje, iadostt ne srce v riadroch pookteje. . .

Zaptihnu si s chultr kravenky do pluha, Kvetulu, Straeenu, jedna je jak druha, idu kamenitti, brazdu orat syra, nade mnu sktivanci pesniely mi Dybyste ne dali, co mate na svete najraei sem u nas v zimje aji v le* v tych valaskych horach do smrti ut budu, dyt' sera od malrieka srostlY s na gti hrridri.

Caldwell, Texas.

Ctena, iedakee.— tet1 jsem dopis pana Augusta Kacite, pted.sedy TexaskYch ex-studentri, ye Vestniku vydaneho 14ho biezna t. r. v nemt nabada nag lid aby podporoval na g dorost aby se trail nag i teei, ktera se nyni jit vyuduje v innoha vyggich g kolach jak v naaem Texasu tak i v mnoha jinYch statech v Unii. Pokraeujeme pomalu ale pokradujeme piece, zaleai jen na tech starch uptimnYch prrikopnicich aby v praci pokraeovali aby v brzke dobe ji bylo vyudovano ye vgech vyggich gkolach vgude, kde nag i lide Jsou usazeni.

Nyni zaleti jen na, na gich spolcich, na nal nejsilneji Jednote v Texasu, aby tuto propagandu podporovali a airili, tak aby nade tee si dobyla to vatnosti, jake se teal jine teci jinYch narodnosti v tete zemi.

Na na,g i Universite jest pro nynej gi dobu adeni nag i Nei zabezpedeno, diky v gem tem. uteri vzali tak velkY zajern minuly rok, kdyt inela bYti na ge fed vynechana ye vyueovani.

Ty tisice nageho lidu, kteti petite na naae statni zastupce v zakonodarne podepisovali, Indio zajiste velky vliv na ne tak ore nyni pro nyneja dobu je jeji vyudovani zajig teno, proto ale musime bYti stale na strati, neb mnoho lidi bud' bezvedomne aneb ze zlomyslnosti by tuto radi vystreili.

Velkou zasluhou maji tea naae listy, ktere vzaly zajem a upozornili obecenstvo na tuto zaletitost. A hlavne Prof. Mieek, kterY dasopisy na to upozornil.

Asi 80 tan nagi narodnosti jsou tento rok na Universit y, a meli by jsme jich mnohem vice, kdyby tito melt prosttedky Universitu navAtevovati. Dochazi mne stale tadosti o piljeky, ale kde brat penize, kdy2 jich neni, mirok snad neptibylo do pokladny Matice Vyggiho Vzdelani na ptispevkach ani $50.00 a to byly ptispeyky od diems. 2adosti o ptijeky jak jsem uvedl jest mnoho, a jedina rada jest, jak pan Kacit uvedl, aby katcly tad ptispival mane aspori $5.00. Mohli by jsme takYm zpusobem mnoha na gim mladiktim vypomoci, Tet by mohli ti nagi lide, kteti se radi nagi na,rodnosti vychloubaji a z ni utitky beyou, neeim ptispeti pro tyto snative mladiky, aby as oni se proslavi, ter stin slavy na ne padl; vzpominam na zemteleho Belo, vyde.vatele Galveston News a Dallas News, ktery pochazel z emigrantri na gi narodnosti, kteti se po Belohorske valce z tech vystehovali, on se vady s chloubou hiasil k svemu pilvodu, a tak i naSi potomci se s chloubou budou hlasiti k syernu privodu.

Kdyt povatime co jit Matice Vy ggiho Vzdev Chicagu pro naae studenty udelala,

VESTNIK a pak co jsme my zde v Texasu pro ne udelali, musime se sami pied sebou zastydetr, kdyt povatime mnoho-li nasich lidi zamotnYch jest u nas zde v Texasu, meli by jsme je sami podporovati a netadati podporu z jinYch statA. to to dokateme jsme jit dokaza,li v rninulosti kdy2 se jednalo o osvobozeni stare vlasti.

Dr. Josef Kopecky jest pokladnikem Texaske Matice Vy ggiho Vzdelani u nas v Texasu jehol adresa je: Medical and Surgical Clinic, San Antonio, Texas.

KatdY jednotlivec, ktery ma v umyslu sta.ti se elenern Matice, mute tak ueiniti, kdyz zagle $1.00 dr. Kopeckemu. Jsme vtdy na to hrdi, kdy2 nekterS, naginec v jeho odboru vynikne mame zde u nas lekate absolventa Nagi Texaske University Dr. Siptaka„ ktery se u nas tegi vYborne povesti, jako vYborny, dinlivk a svedomity lekat.

KatclY kdo se stone elenem nagi Matice. jeho jmeno bude ku konci roku oznameno ✓ novinach.

Jos. Wondrag, Pteciseda odboru Matice Vy gsiho Vzdelani.

Dougka: S nazory panti Jos. Vytopila a E. Ba2anta v dopisech jejich obsatenYch souhlasim neb zbudovali jsme tu nejsilnejjednotu v Texasu bez jinonarodovcri, a jestli naae ted se neudrti v nagich Jednotach, nebylo by zapottebi s namahou ji vyueovati ye gkolach a Universit y, at' se nade middet udi deskY tak aby tomu rozumela o dem se ye schrizich jedna.

Temple Texas Mill bratri a sestry!

Tak nam zde opetne dobte zapr gelo a tak my na farmach mame trochu jako svatky, sedam tedy, abych tea lake do Vestniku napsal.

My zde v okoli po yetgine uz kornu a cukroly mame zasete a tot ostatni pole jsou ptipravena, protote ted' asi 14 dni se dale v poll delat; jinak od Vaned se nedalo v poli pro mokro nic Mat. Je gte bylo dobte, ze na podzim bylo vetginou poorano, take to usporilo ted' na jate. Zvla gtnim letogni zimu zde je, ore pole nezarostla zimni travou, cot obyeejne ph' vihke zime bYva. Je to asi tim, ore do vanoc bylo mot sucho.

Tak na 25. biezna jsme tu v okoli meli ptichystana dve divadla, ale de gt' to zkazil, take musela bYti odlotena. Na Buckholts se mei° hrat "Zelene kra,lovstvi", cot je skutedne krasny kus, kterYrn se loni krajane ✓ Ennis zajiste zaydeeili vgem delegatum R. V. 0. S., nebot' kus ten byl sehran tehdy, kdy ✓Ennis se potadal sjezd tohoto spolku. Tento kus je jak pine zabavnY, tak tea u glechtile vzdelavaci a to proto, ze v nem vgechny osoby sileastnene pies sve lidske chyby maji v sobe glechetna srdce, a takove divadjo je zajiste to, ktere ma bYt vybirano. My si obyeejne v divadle katdY dle sve povahy vybereme osobu, kteret vlastnosti se nam libi, zkratka obdivujeme ty ruzne vlastnosti a nevedomky to, co nejvice obdivujeme, sami napodobujeme a jsou-li divadla takoveho druhu vybirana, jiste nas pravYm zprisobem pouduji. V Seaton zase byla vybrana fragka, zajiste zase z toho dtwodu, aby jsme se naudili vice holdovati smichu. Obe tato divadla jsou sehrana vet ginou dleny Sokola a je zde myslim rnistne, aby jsme si ptipomeli, ore Sokol je naSi Jednote zasadne nejblitgi.

Sokol se stars o vYchovu narodniho uvedomeni a toto narodni uvedomeni je die meho nahledu na prvnim miste nutne pro yzrrist nagi Jednoty. Kdg neni ua tadneho narodniho citu, pravidelne neni mono ani vzbudit nejakY yetg i zajem o Jednotu. Jiste je, le nag e Jednota bude pokraeovat vtdy die toho jak texasati krajane budou narodne uvedomeli.

V minulYch eislech Vestniku br. Jos. Vytopil a br. Chas. LatnovskY se rozepisuji o eeske gkole. Tito bratti si yymenili sve nahledy a je violet, ze maji oba pravdu. Pravda je, ore bude-li poplatek za vyudovani Ake-

Strana 3. laka malk, ze se snadneji ziska, vice Skolia,kil, a to i od tech ylatnej gich, cot vim ze zku8enosti. Pravda ale tet je, ore ma bYt vybran, a ore se to vyplati, dobrY uditel a na plat mu nername hledet jak pi ge br. LatnovskY. Z toho by melo pro nas dleny Jednoty bYt to vYchodisko, aby dolar platili rodide deli, a ostatek mistni Md. A toby mel kahly tad treat, ore oeska gkola je pottebna, pro udrteni deskeho psani a eteni a naae 'fatly by to mely podporovat, nebot' jak pisi vYge, budoucnost Jednoty zavisi na naaem celkovein narodnim vzcielani a citeni.

Dnes, kdy mame v praci organisatory, by jsme men hledet k tomu je vest, aby pracovali ttebate Usiloyne, ale piece destne a solidne. Nemelo by se ale psat, ze jsme o nich neslygeli &lye, tteba le je to Pravda.

Kdyby se nebyli prihlasili i takovi, kteti drive v Jednote nic neznamenali, bylo by dnes v praci main pracovnikfr a ja vetim, ze dim vice, tim lepe, ov gem spravnYch lidi. jak mot muse organisator udinit, kdyi ma vice okresti a jen snad za das promluvi schtizi. My pottebujeme, aby alespon katclY krajan byl navgtiven a to nekterY i vicekrat.

Proto bratti V. a L. volam k yam: Jednota potfebuje mimo schopnosti obchodnich i na,rodni pracovniky, cot vy oba jste a to v pine mire, ptihlaste se do prace mezi nas, a myslite-li, le u vas je v gechno dobte propracovane, jinde jiste, jegte neni.. Mame ka2dY starost o svou rodinu atd., ale nyni nade Jednota to nechce zadarmo, proto spojme Bratrstvi s obchodem a ponevadt jine cesty neni pracujme. Stejne, kdyt jste pracovali zadarmo, se vas nekdo zeptal, ore co mate za to a jste mu, ore nic, tomu stejne ani nevetil. Ovgem organisatorrim se lepe nedati.

Nag lid mnohokrate zklamanY, vidi dost Caste na katclem jednateli Kainovo znameni, ktere pravi: chce moje penize — cot jernu pak dame na vedomi rfanYmi zprisoby, a tenkrate bYti organisatorem je vskutku take.

Jsou ale tea svetle dni, kdy vas v gichni vesele vitaji a kdy miltete pro Jednotu nee° udinit. TakovY slunnY den pisatel proail minulY tYclen, kdy ziskal etyki mlade naciejne dleny a to v gichni jsou studenti na High School, ziskani pro Rritovk Drar v Rosebud. JinY podobny den opet ziskal jsem mladou pani, tuto pro tad teskS7 Prapor.

Pied tim zase jsem ptenes1 mezi dospele z Detskeho odboru a to pro tad Svornost Jihu v Buckholts. Dale myslim, protote slunnYch dnu bude ptibYvati, ptibude tea i Atedniktim H. R. prace a to zanaaenim novYch Nag Vestnik zadal uvetejriovat vyueovani deskehe eteni, a se je to dobra vec, poznal jsem ua sam, kdyt pti objitdeni mne jeden bratr pravil: "Am, naae nejmladgi to dobte chape. Ja ji to vady pteetu a rada se uoi."

Nag Vestnik jde i tam, kde neni moan deskou akolu vydraovat a je-li nekterY z rodiefr ochoten ditkam pomoci, rady a snadno se Gist nauei.Citim, ore bych mei skoneit ,ale jeate chci krajarram v naaem Bell okresu ptipomenout aby tuto sobotu, to je 7. dubna all jisto k volby. Bude to jen volba akolnich dozorcri, ale tea se Yoh eleni pro County Board ,neboll Okresni akolni dozorci, kteti maji yenkovske gkoly pod dozorem. Letos bude na tikete za okresniho dozorce na g krajan br.

Frank Mares a to za celY okres — memberat-large — a proto myslim, ore by jsme meli co nejvice si Meat k tete volbe dostavit, aby jsme i my naginci v okresu men pro nas zastani. Tito dozorci jsou a to 4, vady jeden za komisatskY preeinkt a jeden, to je patY, za celY okres, ten je jejich ptedseda. Byla by to Best pro nas, aby tote misto dostal krajan, on se sam o to neuchazel, ale byl pro tote misto jinYmi vybran a doufa,m, ore se, jak ho znam, pattiene ptipravi aby eestne tento tikol zastaval. Proto at' jsme v gichni 7. dubna u volby.

Kende pteji etoucim vae dobre a jsem Vag, John KlinkovskY.

Strana 4.

Rad Karel Jonas, eislo 28.

East Bernard, Tex. 'Zas po delg im ease musim dat nejakou zpravu z na g eho tadu a okoli, aby Tide jinych osadach si nemysleli, te v East Bernard lide se utopili. Vette, nebylo by to an/ div, po tolika lijavcich i ieky se rozleji.

Nyni, jak se vyeasilo, katolY ma pilno, katdY by chtel miti vge najednou zorane i zaseto, ale v sobotu ten severadek to trochu zastavil; na to seti i trochu noprchalo, ale to by ne gkodilo, jen aby toho zas nebylo jako v mesici rinoru.

Vam, vzdaienejAim bratrrim a sestrarn, kteti jste nebyli v bteznove schrizi, chci po geptat, te se odhlasovaly atvrte dividendy, aby se yyplatily z tadove sine, a v sume 5% eelkern se rozdelilo mezi elenstvo, cot eini neco pies osm set dolarri. Bratrtun a sestram, kteti vzdaleni od nageho tadu, a jimt nebude motno se dostaviti do dubnove schrize, totit druhou nedeli, budou jim dividenty poslany pogtou po te schazi, &iv ne. Tat bylo natizeno Atednikfn, ze elentun, kteki jsou dlutni kadu sve poplatky, ze temto dividendy posilany nebtidou, lie te se jim to da na dlutne poplatky, a ph torn katdY glen ugetki 5c na pogtovnem a, na eeku. Zaroveri tadam ty eleny, kteki se po pkipade ptestehovali a zmenili svou adresu od posledniho zasilani dividend, aby mi sdelili svou spray nou adresu. Nera,d bych jejich penize zde dlouho drtel a je opatroval.

Zaroveri varn musim sdelit,ze jsme pkijali do na geho kadu tki nova eleny, a to z jedne rodiny, nageho spolubratra pketlsedy Karla F. Keprty. Byli pkijati jeho syn Frank P. Keprta a jeho dcera Amelia Kubrich a jeji mantel Frank J. Kubricht. Vgichni tki do tubulky C. A v loni v late z Detskeho oddeleni byl pfeloten jeho nejmla gi syn Jaroslay do tabulky C., tak to bratr pkedseda ma dnes trl syny, jednu dceru a tete v nagi Jednote. A doufame, ze to nebude dlouho trvat a ze i ti ostatni ditky budou nasledovat sveho otce, bratry "a - sestru.

S ptestupni listinou v lednu byl pkijat Jan Kubelka od kadu cis. 113, kterY se rozegel v osade Beasley, a v bteznove schtzi zas byl ptijat s ptestupni listinou Emil FaltYsek od tadu 'Cis. 33., z osady Bleiberville.

A take si hned zrentoval mistnost v kadove budove pro grocerni obchod, a jak pozoruji, vede se mu znamenite, neb katdYm tYdnem pkidava mist y k obchodu, v deice 100 stkevieni mistnosti. Tak se to path bratki. Pokud budeme miti na ge mistnosti zrentovane, tak take mriteme easteji oeekavat na ge dividendy, neb vite, te na ge pravidla. jsou tak sestavena, te co sin ptinese po zaplaceni dani a pojig teni, bude vtdy rozdeleno mezi eleny. A kdyt podpotite ty obchodniky, co maji od nas mistnosti najate ,tak vite te mohou lepe platiti sve najemne. A proe by nemeli bYti podporovani, neb krome jednoho dva, jsou naaimi eleny ,a oni jsou jedini, co takove obchody maji v meste; eiste grocerni jeden, a druhY eiste lekarnickY. Jak doslYcham, v na gem okoli jest propaganda, aby se na misto nedelnich taneenich za,bav potadala divadla, a sice katdou nedeli weer, anebo aspori katdou druhou nedeli. Die ujednani, tteti nedeli v dubnu bude sehrdno divadlo naaimi Liomacim.i herci, pod jmenem "D ye srdce v zelenern haji", kteratto hra bude hrana poprve na texasskarn jevig ti a to v sini SPJST., vstupne bude ptirnekene pro katcleho.

Na druhou nedeli, totit v nedeli kdy budeme odbyvat na g i schrizi a rozdelovat dividendy, dne 8. dubna, pocti nas Dr. Edward Mieek z Texaske university se svYmi studenty eeg tiny z Austinu, kteh sehraji krasnou dosud v Americe nehranou veselohru "NA MAN2ELSKE FRONTE KLID", o ttech jednanich. Jak yam znamo, nag i add studenti katclYm rokem sehraji nekolik divadel ve prospech stipendii, proto vas t Adam, abyste povedeli s y ym ptateltim a znamYm o tech-

VkSTNIK to divadlech a ukazali nasim ochotniktun a studentfn, .te jste s nimi. Vite, to v mladeZi je n.a§e budoucnost, a kdy tato ma k tomu chut' a nas stark chce pobavit z jeviate, tedy je zas na nas abychom je co nejvice poctili naaimi navatevami. Take jsem to v aini K. J. T. tat oriel divadlo, jak uti bylo v easopise oznarneno jednou, ale den ureen jegte neni. Raiser pak ze sousedni osady si zarnlouval sin u naSich riditelu, na nekterou nedeli v masopuste. Tak z toho je videt, tie skuteene propaganda na divadla je tu, a jak v jednom tom divadle je potekadlo jednoho herce: "Kutaperko, to bude gyandy!"

Nag fiditelskY vYbor sine se zase pochlubil, tie mini letos poladat jak v loni zabavu, ph ktere se zvoli "Kralovna kvetin", jejiti korunovace se bude poiadat v mesici kvetnu.

Tak to jiste zase bude neco, na co se maji hok co fait, ktere to jejich srdeeko bude zvolene za tu kralovnu. Takovou zabavu nag iad pofadal teprve poprve a velice se katidemu libila, a byl kaidY spokojenY, a katiclY kikal, tie na pfigte bude katidY na to lepe pripravenY, jak k vybirani tak i k hlasovani.

Jak zaenu, tak nevim kdy mam pkestat.

Tedy ut prestanu s temi zahavami a sdelim new j ineho. V mesici dubnu mame nekolik voleb, a prvni jsou 'Skolnich dozorca. V nagem akolniin obvodu yyprai lhata dvoum, totiti Buran Keprtovi a R. B. Boettcherovi. Pan Keprta se bude uchazet o znovuzvoleni, ale pan Boettcher se nebude uchazet ,a proto hled'me, abychom zas zvolili na gince, pana Keprtu. Pak /name okresni Whiteman Union primarky, a tu mame na geho spolubratra Ed. S. Novosada, kterY se uchazi za okresniho komisate. I zde pkilotme ruce k dilu a pomiiime mu do titadu. Dale pak za. ho superintendenta mame tet na gince, pana J. F. Beala, take na ginec jako my, a tat nas o ptispeni k dosateni tohoto Mame tam jednoho nagince v osobe Franka Krale, okresni klerk; proti tomu v gak tadnY letos nejde, neb oni to \Fedi, te to nic nepomrite. Jit nekolikrate se nekdo opovatil, ale ztistal tak daleko v zadu, te se ani sam neznal.

Jak videti, i ty men gi rikady maji dost kancliciatt, a jak jsem sly gel za kongtebla v nagem precinktu se budou uchazet asi tri neb etyki, jen za smireiho soudce tadnY dosud neoznamil, ale moina az ptijde eas k umisteni jmen na volebni listek, ze i tam nekdo bude. Negkodilo by, nagincrim, kdyby i tento ritad se nekterY na ginec uchazet.

No, /ft abych toho nechal, jak to vyhliti, muj dopis, jestli nezapadne do toho bezedneho koge, jiste zabere ptl Vestniku, a proto aby mall i jini dopisovatele misto, tak na shledanou v dubnove schtizi, a pak i na tech divadlech.

Isem Vag jako vtdy, F. V. Urbig, ireetni Snook, Texas.

Dnes se neda, nic delat, tak jsem se dal do psani.

VCera -Wien, rano, kdyt jsme stavali krupice padala o sto gest, a padala at do poledne, a zdalo se, te v gecko zmrzne. A pkedeveirem veder pies radio upozororiovali lidi na zapade, te jde velka zima a aby si zavteli dobytek. V noci pkihnal se silnY severak s degtem, ale opravdu pr gelo, vge bylo pod vodou. No, ted' jsem zvedav, co ta zaseta, kulEutice udela. Ale asi shnije v zemi, protote vetaina ji bylo zaseto asi minulY tYden, a ted' takove mokro a zima. Dnes to vypada, to je nejlepe s temi, co nic neseli.

Oni aspori budou vedet co maji delat jakmile vyschne. Ja doposud mam zaseto asi 32 akrii kukukice a je gte 21 akrti. mam seti.

Natal zde self jit i bavinu, ale ta asi ostane tam, protote na tu obzvla gte je moc zima.

Nemoci jsme zde v na gem okoli letos melt Z nageho kadu Slovan Cis. 9, byli tki bratti v nemocnici a sice br. F. M. 8ebe-

Ve st •edu, dne 4. dubna 1934. sia byl v nemocnici v Bryan asi pied mi mesici, a doposud je upoutan na Boma. Teti br. Karel LednickY byl operovan v nemocnici v Brenham na slepe sttevo, a tat jsem dostal dopis od br. Frank Kovate z Beasley, Texas, Ctena na geho kadu, tie byl operovan v Ftosenbergu v nemocnici na slepa sttevo. Take sestra Martinkova, byla v nemocnici v Temple, a ted' jezdi k Dr. Brug kovi do Vesley. P'tejeme jim vaem brzkeho uzdraveni.

Minuld schrize na geho kadu byla dosti navgtivena a po rozpu gteni schtme nadepovali beeieku toho noveho 3.2, ktera byla zadarmo. Pak jsme si dobte pohovokili. Slygel jsem, to pkig ti schrizi zase budeme miti jednu zadarmo. Doufam, te na g majetkovY vYbor se o to postara. Tak bratki dostavte se do ptigti schtze.

Do volby mame je gte hodne daleko, ale ut ta politika hodne zaaina, ale je to je gte moc skoro. Alespon. ty kandidaty lepe pozname, kdyt na to budeme miti tolik easu. V natern distriktu jit jsou tti ohla geni za komisate, a stejne jich bude je gte vice. Tak do volby mame dost easu vynajit, ktery by nam udelal nejlep giho komisake.

Nevim, co asi udelaji v senate s tou Bankheadovou ptedlohou ohledne osevu baviny.

Asi se s tim tahnou jak s temi nagimi kontrakty. Mali jsme slibeno, te prvni eeky dostaneme v bkeznu, a ani ne za tYden bude zde duben a na ge kontrakty jsou je gte v Caldwell. Ale to je vtdycky tak: Farmaku podpig honem, a pak my si budeme delat jak budeme chtit. reera jsme mall miti zde na Snook slutby Boti, ale pro gpatne poeasi byly odvolany.

S pozdravem, J. T. Skrabanek.

Shiner, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Stare pfislovi pravi: "Josef s Marii, zimu zabiji". Tot nevim, ale Josef ji nezabil, neb misty byly citelne mrazy a misty i snehu bylo. A pak do soboty, 24ho teploueko jak v Cervnu, ale v sobotu opet divokY severak, ale pkestalo mrznout. Snad Marie jej slzami uprosila a zylatila kytky v zahradach i stromy ovocne, co Josef pokazil, a tot je nadeje, to jestli nebude mrznout neb pr get, te bude eas. Obyeejne kdyt na g start' kohout vyleti el vyskoei na plot a zazpiva, te bud' bude prget nebo bude eas. Ale ani nevim, proe jsem se o torn poeasi dnes rozepsal; snad ut ze zvyku. V gak kahlY vi jak dosud bylo a jak bude dale, at' se nekdo moutitejgi hlasi, ja nevim, a ani se o to velice nestaram.

Vgak, kdyby se nam malYm rolnikum urodilo trochu vie baviny, tot budern pokutovani, tak ut nemusime prosit aby nam Pan Bah potehnal. Jine roky rolnikam radeno jak a co maji set a sazet a jak to obdele.vat, aby pak byli zajiSteni lacineji tit a tetit z rolnika. Dokud jsme men bavinu na poli, prodavala se po 6c a 7c, a ati jsme ji prodali, vystoupila at na 12 a 12 1/2c; mouka nejlepgi byla 80e a 90c a nyni je $1.80; mutske overalsy 80c a nyni $1.50. Snad si to obchodnici mohou dovolit, kdyt maji obchody zalepene modrYmi orly.

Ach, dalo by se o torn v gelidems psat. Ovoce a korn hatou do more, aby se udrtela v cella, a bavinu hotovou ku sbirani zaoraji, a chudaci trpi hladem a nahotou, nemaji zae tivobyti a odev koupit. No, snad toto vge do na geho organu nepatki, tot radej ptestanu. V gak pamatuji, ze bylo but a lide si chvalili. Pamatuji, kdy bavina byla 5 a 5c, a nekterY rok ji mnoho nebylo, neb pilousi ji pomohli obmezit ,a meli jsme vgeho dost. Noviny radily jak mame pilousy nieit, nekteti kupovali lampy a v noci jim svitili ,aby snad nosanem kvet nechybil, a ti moudtej gi vedeli a radili vgelike pasti na ne. A tat jsem kdesi Ceti jak dlouho samimice leti v koute, ale ut jsem to zapomnel.

Ale Tide se chtell gkudcu zbavit, tfebas byla

Ve stfeciu, dne 4. dubna 1934. bavina lacina, a nyni ji ji g hotovou zaoravaji. To neni to do nebe volajici htich?

Se zajmem etu tivahy od redakeniho stolku, a teg zpravy na gich bratli organisatora kteti se opravdu dini. Pfal bych si, aby br.

Urubek opet nas navStivil, ale i nag i schtze aby byl pfitomny a jsern nahledu, aby jsme se s nimi vgichni seznamili a podali jemu bratrsky ruce vstfic. Jen prosim bratte Urubku, abyste nezapomnel na mou maliekost, an tou gim jigdeli dobu, abych opet si s Tebou stisknul pravici.

Otu v kagdern eisle jak a kde poladaji tddy divadla a kogiekove a zasterove zabavy, ale nageho fadu eislo 45, jak kdyby nebylo.

Prosim nag zabavni vYbor: mejte se k neeemu, abych mel co psat..

John Lukag, dopisovatel Caldwell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Ve Vestniku dislo osmnact, mel zalimavY olanek pravnik August Kacit z Temple, Texas, kterY jest ptedsedou spolku TexaskYch Ex-studenta, a kterY stale pracuje pro dobro nageho ne.roda. Pan Kacit ale zapomnel, podotknouti, ge kagdY krajan neb krajanka, kteti daruji jen jeden dolar na Texasskou Matici Vyggiho Vzdelani, ge se zaroven stavaji jejimi dleny. Ted', kdy se pomery jig trochu zlepsily, ja myslim, ge by bylo velmi dobre, kdyby ptedseda Texasske Matice Vyg giho vzdelani pogadal ptedsedy od vgech nagi Texasske Jednoty, aby ka gdY pledseda ustanovil aspori dva eleny neb dlenkyne od sveho fadu aby u sveho fadu a mezi svYmi ptateli ziskavali eleny. A kdo mule dati vice, i veal ptispe yky pro Texasskou Matici Vylliho Vzdelani. Kdy g elensky ptispevek na celY rok jest jen jeden dolar, ja myslim, ge kagdy krajan, kterY ma jen tro gku narodniho citu a jest jen tro gku sedtelY a uvedomelY, se rad stane Menem Texasske Matice. Jak by to bylo krasne, kdyby ka gdY bratr a sestra, co path' do Texasske Jednoty, se stall teg eleny Texasske Matice. Tim by jsme ziskali nejmene deset tisic dolara pro Texasskou Matici. Za ty penize by mohlo hodne• eeskych ditek studovati.

4Jsou teg jine spolky, jako K. J. T., K. J. 2. T., K. D., a R. V. 0. S.. Ony spolky by teg mely ustanoviti od SvYch tada eleny, kteti by ziskavali eleny pro Texasskou Matici.

Myslim, le na tak dobrY a vzne genY adel katdy tech a dobra oeSla radi jeden dolar daruji. Tim, le se vgichni staneme eleny jednoho spolku, eleny Texasske Matice, se jaksi zbligime, Texasska Matice bude jaksi pojitkem tech lep gich 6echilv, a vgichn1 Cienove Texasske Matice, tim, be se stanou jejimi eleny, pomohou jedne a to same veci.

Budou totil vgichni pracovati pro dobro Ceskych ditek a povzne geni eeskeho naroda.

Neb dim se narod vice povzna gi jak vzdelanim? Spoleena, prace nas sbli guje a budi lasku a actu jednoho k druhemu.

Myslim, ge se gadny nebude vymlouvati, ge neme, penez, by se mohl stati elenem Texasske Matice, neb jeden dolar se da velice snadno ug etfiti. Dalo by se mnoho udelati, jenom trog ku chtit. Ale musi na tu praci bYti nekdo ustanoven, neb jinak se budeme spolehati jeden na druheho, a gadnY nebude dead nic.

BYti elenem na gi S. P. J. S. T. jest velmi dobra, vec, a ja, myslim, le ka gdY Cech, kteremu to jen tro gku pomery dovoluji, by si mohl zjednati nejake poji gteni, ge si ho ma vziti u nagi S. P. J. S. T., neb nage Jednota, ma ted' v gechny vYhodne pojistky a k tomu velmi lacine. Tak ted' neni ladne ptidiny, prod by mel nektery na ginec sebrati pojigteni u nejake poji gt'ujici spoleenosti. Ale jsme-li eleny jen na gi Jednoty, v tom neni g adna lidumilnost ani obetovLli, neb tim, Se jsme si sebrali pojistku u na gi Jednoty, tim pracujeme jen pro dobro na gi rodiny, nagich milYch. Ale staneme-li se zaroven Cleny Texaske Matice VY ggiho Vzdelani, tim vypomiig eme zbudovati fond skrze kterY budou

Ez,trana 5.

VESTNIK ' moci studovati deske ditky do nekonecna.

Neb ty penize se tam nedavaji na jeden rok ani na dva, ale na veky. Neb ka gde ditko kdyz si ty penize yyptijdi, tak jak dostuduje a zaene pro sebe pracovati, jest povinno ty vypiljeene penize splaceti. Tak ty penize tarn budou v gdycky. Kdyg mu budeme jig &Arno v hrobe spati, tak Ceske nemajetne ditky budou nam blahotediti, ge jsme se o ne tak postarali. Jen v tom, kdyg pracujeme pro dobro linYch, jest lidumilnost a obetovani.

Proto nechtejtne giti jen plitomnosti, ale pokusme se dokazati nem co by nas udinilo nezapomenutelnYmi. Neb jestli se nemYlim, tak Dr. Mieek onehdy psal, ze jmena vgech darcti na Texasskou Matici budou zapsana do Mate knihy, a ja, doufarn, le a g se bude nikdy psati historie texasskYch Cecht, budou zanegena i do te historie na veenou pamatku. Pak kdy g nage fel° bude da yno v hrobe hniti, nage jmena a duch na g budou stale liti.

PM,la bych si by se hodne etena.ra o teto veci rozepsalo. Nenechme tak dobrou a vznegenou vec zase usnouti, tak jak se to stab asi pled dvema lety.

Na otazky mnohych pfatel, prod nepi gi do Vestniku dasteji, odpovidarn, ge to nemam rada, be od to doby, co mame noveho redak-tora, ge musim dva al tfi tYdny dekati, negli jest muj dopis uvetejnen. Nekdy, kdy2 vidim peknY dlanek ye Vestniku, na ktery bych chtela odpovedeti, ale skrze churavost neb nedostatek easu to nemohu uCiniti hned, tak pak pozdeji jig radeji nepigi, neb si myslim, ge neg by se mtij dopis do Vestniku dostal, ge by byl start', a etenati by na ten dlanek, o kterem bych psala ji g zapomneli a pak by je maj dopis nezajimal.

S pozdravem, Pani P. P. Mikeskova.

Rad Morayska, Orlice, Cis. 145.

" Penelope, Texas.

Pravidelna schaze na geho fadu bude odbYvana v nedeli, dne 8. dubna. V pathu neptizniveho poeasi o tYden pozdeji. Bude uvadeno nekolik novYch &earn Dostavi-li se vgichni eekanci, tedy bude" uvedeno jich 12 neb 14. Jest zahodno, aby v gichni dleni se jiste dostavili.

Frank Hegar, tajemnik. itad Volna eechie, eis. 135.

Ennis, Texas.

Neni snad ani jednoho oisla Vestniku, aby ✓ kag elem nebylo oznameni deskeho divadla hraneho na gimi oehotniky. Ze vgech stran nageho Texasu je videti, le prace na divadelnich prknach zaeina ob givovat, col je dobrYm znamenim, ge nage 'Ceske. fed bude jeste hlaholit v nagich fadovYch sirich. Tel i my zde, jako zadatek toho taned-niho reje, budeme hrati divadlo, v nedeli dne 8. dubna, v Sokolovne, a to pekny kus ze givota, z doby dvacateho stoleti, kdy v ge gije ✓ torn mag inovem shonu. A v torn divadle uhlidate, jak elovek bivori nasledkem tech stroja a pak nahle bude vytrlen z bidy. Zkratka je to divadlo poudne i vesele, ktere vas bude drleti v napjeti od zadatku al do konce. Divadlo se jmenuje: "Filosof od verpanku" a obsazeno je dobrYrni silami. Proto v gichni milovnici Ceskeho divadla podpotte nagi Ceskou vec.

-Lapis do Ceske gkoly pokraeuje zdrarne ku ptedu a proto kdo bude chtiti posilati svoje ditky do Ceske gkoly, tak se ptihlaste u mne.

V nedeli se potada schaze fadova i sokolska, neb minulou nedeli se sense neodbYvaly.

Oznarnuji jeete, ze divadlo zaene ptesne ✓ 8 hodin weer, neb je to delgi kus, proto se die toho vypravte, by jste videli cele divad16.

S pozdravem, Jos. Vytopil.

Rail Spravecilite4

121.

Dickson, Texas.

Cteni bratti a sestry!

– Posilam cisla radu, Jeste prispely na nemocneho na geho spolubratra Jos. F. Novosada, a jsou to nasledujici: Cis.: 17, -- $1.50; Cis. 13, — $1.00; 11, po 50 c; cis. 123, — 30c.

Nay bad za tuto podporu jmenovanym diun vtele dekujo S pozdravem, Anna A. 8 ulakovd. ft::::( San Antonio. cis. 133.

San Antonio, Texas.

Znova pkipominam sestram a brattim naeeho kadu, by nezapomeli schfizi ptieti nedeli navetiviti, ponevadS jak jsem minule oznamil, sciatizi prvni nedeli jsme neod13Yvali, jeSto byla nedele velikonoem.

Na zdar!

Louis Dressler, taj.

Floresville, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Dnes na, ZelenY etvrtek vee pekno yypada po tech zimach co jsme tu minule men; ani prosinec by se nestydel za takovou zimu.

Postni doba jib je minulosti a prvni taneCni zabava v Sokol Hallu se potada, v nedeli, dne 8. dubna, ku ktere starodavni hudbu obstara, orkestr George Mieulky. Zveme okolni krajany, by se s nami na ten den pobavili. Dalei zabavy se budou potadat vldy ,prvni nedeli v m.esici. Na zdar!

Ad. Mieulka.

Fad RitiovY IDvizr, cis. 89.

Rosebud, Texas.

Prvne oznamuji smutnou zpra.vu pro nab rad, Se naee spolusestra Rosalie Mal6kova zeintela dne 11. btezna, manbelka to naeeho br. pokladnika Jana Malbika. Jake oblibe se teeila za sveho ziti, dokazovala to velka fidast lidu na jejim pohtbu.

Onehdy zastavil se u mne br. Klinkovsky a sdelil mne, he ziskal pi o na. bad tri eleny, cob se potvrdilo, kdyS plilly Tro kaScleho z nich certifikat od Hi. Ur. Jest to sl. Rozene Annie Machaekova, p. Woodrow Pomykal a p. Robert Havelka, syn naeeho zemteleho br.

Vaciava Havelky, kterY bYval mnoholet3im ta,dovYm ittednikem. Bratti a sestry, pkijd'te do schilze veichni, abychom tern mlaciYm elenum dokazali, he si jich opravdu vabime, obzvlaete sestry, nebot' nova sestra bude mezi nami nejmladei sestrou, vYjma Detskeho oddobu, kdy2 budou uvadeni v nab bratrsky kruh, z nehoS nas nic neroilouei. Tohle by z tadu nemelo vymizet nikdy.

Bratti, penize, za ktere pro naee deti pojistku kupujeme, a ti, kteki mysli, he jsouce slovanskeho pitvodu za stejne meki tu suchoparnost pravidel vYdeleenYch pojiet`oven mnoho si mysli, v2dyt' deskY otec, deska, mati uCili mne tee mou matt Sviij k svemu, CeskY k eeskemu. Kdo doka geg, he je to stejne, jsi-li z nas a nepattie k nam?

Naee Hi. tkadovna pracuje tak pkesne, to mnohe pfekvapuje. Po odeslani umrtni listiny skoro obratem poety fee je vytizeno.

Mohou to bYti i razne jine veci, eeho'S si pojiet'ovna obchodni pro jedince ani nepoveirnne, ale naee Jednota prosttednictvim taclu, moSno-li vyhovi. Bratki tajemnici u kaScleho tadu to vedi.

My poznali jsme praci naeeho organisatora. Nemyslite, bratti a sestry, he kdyl mu die mobnosti pomoci ptispejeme, he mfrbeme ze sedmdesati elenti dotahnouti to na 100?

Ale ano, mule to bYt. Nab br. pkeseda jib zapoCal a salobil DetskY odbor. Co my bratti budeme delat, a g k nam ty washingtony najdou cestu? Bratti, slovo cizi odhod'me, zamezme mu k nam cestu, neznejme ho, nic nam ne,pornaSe. "Slovan jsem a Slovan budu!

Za rouekou bratrstvi, cizinu v nas nehiedejte, ale svilj k svernu al na veky!

S bratrskYm pozdravem na celou Jednotu, Anton Ulidnik, to

Strana 6.

v._ 4. .4. .4..

HL1DKA ZEN ot-=-.11.110 MAMINKO POVIDEJ SAM! Kterapak maminka nerna zvidave det'atko?

Kterapak marninka neslygi desetkrat, dvacetkrat za den: "Co je to, nad je to, prod je to, co s tim dela?" A kdo z nas je tak ne Unavne trpelivY, to dovede pri sve prici desetkrat, dvacetkrat za den pravdive, pfesne a laskave odpovidat a netouti, aby mel trochu pokoj? Koupite tehdy svemu robatku hraaktz nebo knitku, aby se bavilo samo, ale hradka omrzi a s knitkou to dopadne obyeejne jinak.

Dite miluje obrazky, i ty aerne novirrove, jet si od kamen zachranilo, ale co vidi, to mu nestaei, ehce vadat vie. chce obrazu diikladne rozumet.

"Mami, kde ma ten pes boudu, tady pteci nebydli? A ploy ta klava ma jedno voko?

Hafanek piva, tak ploto otvila pusu, vid'?"

— A tak maminko, nemysli, to si odpodineg.

Ptiostti svou pozornost a roz gif svou trpelivost, mutes-li!

Jakmile se dite dozvi, to je pod obrazkem nee() napsano, dotaduje se, aby mu to bylo pkeeteno ne jednou, theba petkrat za sebou, at si "ate" samo. Jsou-li ver giky jednoduche, detske (Hele, mami, nejsem malt', jak jste se mi potad small, mami, ja jsem yeliky, ut mam ruku u illustrace zfetelna, sta.& opravdu jen pfedist. Ale co s vergi nebo pohadkami, zatitenYmi ptedstavami a obrazy dospelYch? (JA panenku malenku, jako perm, ye hradek ptemeti bude mit na svete panenka malenka zlatou cenu!?

Tu nic platno, maminko, musi g povidat sama, tteba prave vali g nudle nebo o pfekot meleg mak.

Tu zadina tvoje povinnost, maminko. Ty jedine. znag dugiaku sveho ditete tak, to vig, E'STE si pamatujete ty na ge krasne pis J snieky, ktere na ge maminky nam pobrueovaly a vyzpevovaly u kolebek. Ano, u kolebek. Dnes je kolebek ut malo a je jich Akoda. Z kolebek zirstalo jen raeni: "rodna, koz, lebka".

A ai rodna kolebka se houpala na venkove, ten vi, to tadnY koearek, ani ten na perach, a takovY, jaky nema, ani pratskY arcibiskup, kolebku nenahradi. Neni tak poetickY. U nas byla kolebka z modkinoveho dheva a byla zelane nabarvena, s barevnYmi srdiaky na lech a po strane s koliky, ktere tvorily letatY telpfidek. Ornamenty byly take dole po dace kolebky a na houpadlech. Na takovou malovanou kolebku se muselo dite smat hned, jak dovedlo ovladat oblieejieek.

A pak to houpani. Bylo mi ut pet rokt, ale kdyt se nikdo nedival, vlezl jsem si do kolebky a houpal jsem se. Se mnou houpala se cela, svetnice, nahoru, doliz — krasa.

V nagi kolebce byly vychovany tfi generace. Houpadla byla pak ut nizka, mela takoye nova ptipadne rafy dole z t yrdeho dteva, jinak byla jako nova; jen jedno misto nahole, na ochrannem a okrasnem rouben.i, by/o nutno vkly na nekolik rokir natirat znovu zelenou barvou; barva byla tam sedtena, jak mnohe ruce tam spoeivaly, kdyt kolebaly. Byla odiena take i dole na kolebadlech od houpani nohou, ale nevadilo.

Kdyt nadegla noc, maminka uvazala ke kolebee provaz a houpala ji, lezic v posteli.

V to praci se tak vycvieila, to rukou tahala za provazek i kdyt spala. A jestli nekdy mate pocit, nekde sedice nebo stojice, to se jemne houpete, a sly gite-li v nitru nebo nekde ye vesmiru tichY zpev, zdat to neni houpani se vagi kolebky z dob detstvi a zip& z tech dob, kdy takova, ukolebavka zkonej gila deck° v sladkou dtimotu?

A prod musely kolebky vyhynout?

VESTNIK co je zajirna, z cello se uplimne te.si, co je mu blizke a zname, eemu rozumi. Ty jedina nejlepe mutes obrazek nebo pohadku diteti tivotnit a pfiblitit jeho ducha srdci tak, aby z neho co nejvice tetilo. Jen ty, maminko, znag celY nebohatV slovnieek sveho ditete a dovede mu povidat jeho tfeba jsi netvatlala, jako ono.

Dite chce rozumet vsemu, co vidi, i obrazkirm, ktere pro ne nebyly uroeny, ale ty, maminko, se ptesveddi g, budeg-li chtit myslit a citit a protivat li ge se syYm ditetem, jak poroste tve umeni vypraveci, to dovede po (letsku vysvetlit vgechno na svete.

Horgi net s obrazkovYmi knitkami je to s pohadkami. Nagi knihkupci majt mnoho pohadkovS7ch knih rezne umelecke ceny, vhodne i nevhodne pro dite vtbec a pro dobu pfedgkolni zvlagt' a o nas jest znamo, jak jsme na rozpacich, co vybrat. Jsou deti citlive a bohutel i pfecitlivele, deti, mestske a venkovske, osamocene i spoleene vychovavane — kolik by tu bylo rftznch zi.etelii a frvah phi volbe knih; a to bychom musely knihy samy znati Rada bych vedela, co soudi dnes maminky o pohadkach, na nicht vyrostly tady pokoleni, na "0 pernikove chaloupce". Jak pfisobi na deti tento motiv: Otec zavede deti do hlubokeho less, fekne jim, aby sbiraly jahody, dokud on bude dobYvat pafezy; ale misto toho povesi palici na strom, aby se yetram klatila a aby tak deti okla.mal. Zanecha je v lese a odejde. JinY motiv: Deti dostanou chut na pemieek, tajne berou z ciziho majetku, chteji Jetibabu oklamat a Jetibaba je zavfe. To by byl motiv pro venkovske deti, ktere chodi k soused/1m na hrugkY, dost blizkY a ani ne tak gkodlivY, jako pro mestske deli. Ale co s lidojedstvim a pornstou v tato pohadce? Alespon obmena, jak deti utikaji a dededek je honi, jest hezei a detgtejgi.

Divime se dasto, prod se dite boji. Vtdyt' se maliake nebalo a my ho nestra gily! Zapo-

Kolebka.

J. R. HradeckY. Patrne se pfetily. Staly se nemodernimi.

Ale hlavne proto asi vyhynuly, to s nimi neni motno take jezdit yen, na slunce, do pole. Vtdyt' ted' ma detskY vozik ut i venkovanka a kdyt je mnoho prate, jede do pole i s deckem ye voziku.

A ve meste se stal detskY vozik representaci dornacnosti. Majetnost rodiny posuzuje se podia nakladnosti koearku. A pak ta motnost okra glit koadrek a tu nadheru vystavovat vefejne na odiv.

To rozhodlo.

Ale kolebku nenahradi tadnY koarek ani ze zlata. Pokud bude trvat svet, vtdy se bude tikat rodna, kolebka. A tu °pet je nam myslit na konce toho ne jpfivabnej giho a nejnetnejg iho kusu domaciho zatizeni, co jich bylo a bude. Kolebce vyrovna se jedine detska postYlka. Ale ne opine. Nebot' se nehoupe. Nag e zelend kolebka byla jednoho dne vynesena na pfidu, kdyt odkolebala osme deck°. Pak nejstargi syn ut o kolebku nestal, mail ut koearek. A kolebka dostala se na pfidu za komin. Tam letela opugtena a zapomenuta, dekajic sviij osud, jako start, zbyteanY vYmenkat. A tam jsem ji objevil po letech, kdyt jsem pfig el dorm). na dovolenou.

Snesl jsem ji dolt na denni svetlo. Maminka hledela na ni dlouho a pak minila: "Dosloutila jako &ova.. Co nod jsem s vami detmi nad ni prosedela. Ty, Pepiku, mel jsi jednou negtovice. . ."

Jako kdyt se udeti na vzacny start nastroj, tak se vysypaly vzpominky. 0 katdem z nas, osmi deti, matka nee° vedela z na geho mladi. Po starem zvyku, vypravujic, zadala kolebat.

A jak vypravovala, mijelo kolem nas tticet roka tivota v bide, v poctivosti a spokoje-

Ve stredu, dne 4. dubna 1934. miname vSak, ze isme mu eetly na pr. o vlku, 2e jej samo zafadno podle obrazku mezi psy nebo jsme mu k tomu samy dopomohly, to se tedy strach vyvinul teprve z ptedstay vyvolanYch pohadkou (nevznikl-li ovgem ptimo, kdyt pes prudce vy gtell nebo na dite skodil) a pod.

Mali bychom si uvedomit, to prastare pohadky, jet nachazime u vgech narodil v podstate stejne, jsou z dob detstvi lidstva (povidani o lidojedech a drama zvefi!), to si je yypravovali dospeli jako si dodnes vypravuji stratidelne historky po venkove a to se snad prave tyto pohadky nehodi jit pro nase deti.

Nage at' chteji pohadky moderni, vytryskle z pritomneho tivota, blizke jejich pro sttedi a jejich zajmum, vypravovane jejich teal, nepirsobi pfilig prudce na jejich vzrugene mysli a citliva srdce.

Ale vgecky pohadky, ktere se nam libi, nemusi bYti jegte vhodne pro na ge deti. My je musime upravovat samy. Vim, to je motile vypravet zjdenodu genou pohadku i decku, ktere je gte nemluvi ye Mach a ktere se tak eviei v feel, na ph. (Dite se vratilo z venkova): "810 vejce a potkalo kravu (znamej gi net vtl z pohadky" Jak glo vejce do sveta)". Burl povida krava. Kam jde g. Pa. Pojd' se mnou, bucle nas vie. Vymy gli se, kdo koho potkal, name hrai, meal, kokrha a di** se bavi, zkougi to take, po druhe, po tfeti, po desate si dame. pohadku vypravovat, samo doplfruje a maxnu opravuje. Konec je ov gem ptizpilsobenY: Jednomu kutatku bylo smutno po mama, ireklo: Ja ut pujciu dolma. Ted' vypravee vypoaltava, kdo v gecko gel take domil — a zajem ditete je udrten do posledniho slfrvka.

A proto, maminko, hledej, vybirej, ad, upravuj a sama povidej, co jsi neuznala za frpine vhodne pro sve dite — a uvidi g, te dovedeg bYt i sama trochu umelcem, hodne vychovatelem -- a hlavne nejblit gim pfitelem sveho decka.

Trochu toho pokoje snad bude g mit, at deti vyrostou.

Maminta. nosti. Byla to baje o tom, jak chudi z nejchudgich vychovali osm deli a jak se vgecky vydafily.

Takova vac je dnes uz jen baji, pohadkou.

Bida, ma-li osm dad, nemute je vychovat dobfe a vgem k radosti. Jsou jine doby, kdy i rodide chteji tit, ne jen se odtikat pro deti a tak pro cely tivot. 0 tom vypravovala kolebka baj o tivote chudYch, zatim co matka ji kolebala starYm, znamYm pohybem.

Pak jsme se radili o kola/ace. Co s ni? Mame ji nechat ztrouchnivet na pude za kominem? Ma tak skoneit?

Postranni dilce byly zdrave, i podelne. Zniaena byla jen kolebadla. Ne, tato kolebka nemute takto zmizeti se sveta.

Nazitti pfi gel truhlat. Kolebku odnesl. VSe eeho bylo z ni motno poutit, tije. Postranni dilce meho psaciho stolu jsou z ni a ptedky zasuvek.

A kdyt pigi, mam nekdy pocit, jako kdyby se still se mnou jemne a tige houpal. Nekdy mi je, jako kdyby na mem stole spoeinula mamineina ruka. A domnivam se slyget konej geni a pokojnou ukoleba yku, kdyt mne pfepadne Azkost ze tivota.

Neviditelne bryle. Jit delgi dobu konaji se pokusy nahraditi nepohodlne nogeni obvyklYch odnich skel vhodnou frpravou na oku samem. Prakticky zkou gi se jit myglenka malou dodku sklenenou (spojenou neb rozptylnou) vsunouti pod vieka odni pfimo na rohovku, takte zylattni drtadlo eoeky (upevnene jinak za ugi nebo na nos) by odpadlo. Hlavni potit' praktickeho roz gifeni tato metody jest v tom, ze enaky pod vidky upevnene, musi 13Yti pomerne tank& nema-li vYraz oka trpeti nadmutim viaek. Phi tenkYch anakach jest vtak opet velke nebezpeei prasknuti aoaky a tetkeho urazu oka jejimi strepinami. Nicmane prakticke zkou gky stale se konaji.

Ve stredu, dne 4. dubna 1934.

VESTNIK

Detski Besidka 110)411.4”mals..11.,.....“M•o ■ u ■ o+nalloo ■•■■oanm.,41•1WifiN,INM ■

VONNE JARO. K.P.P. Dfevnicka.

Sktivan se-vratil z jihu k nam, jasavou hymnou zvoni, na paely kyva, vlagtovky, — a jaro voni voni. . .

g

Je hlueno v polich, na strani, houf deti se tam honi, slunce se chveje v fismevech, — a jaro voni, voni. . .

g

Jaro zas vonne pfi lo k narn, s usmevy, zpevy, kvety!

V em path! — Dedurn, babidkam, nejvic Vann, mile deli.

g

PROS DET'ATKO K1tIEI "GU".

Dr. Hilbert L. Wilson.

(Z pohadek rudYch deti.)

Ve vesnici blizko hor Zil nadelnik Byl to udatnY mu2 a bajoval v mnoha bitvach. Nikdo z kmene nepobil tolik neptatel jako on.

Tenkrat zily u nas zvla tni bytosti. krutni ledovi obit ptichazivali ze severu a una ivali Zeny i deti. Zli darodejove bydlili v jeskYnich a na horach se objevovali Carodejni sktitkove.

Nadelnik v ak se nebal nikoho. Bojoval i s ledovYmi obry a pfinutil je, aby se vratili do svYch bydli t' na severu.

V ichni nadelnika milovali. Byl tak udatnY a tak dobrf, ze se obyvatele osad domnivali, ze se mu nikdo nikde nevyrovna.

Kdy vyhnal obry, nadelnik naramne spynel. Podal se pokladati za nejva iho bojovnika sveta.

Chlubival se: "Dovedu pfemoci kaklehor' Nahodou ila tehdy e vesnici star& moudra Zeno,. Jak usly ela, dim se nadelnik vychlouba, usmala se.

"Na nadelnik zaslouZi ov em obdivu; ale piece jest nekdo mocnej i net" on," pravila.

Vesnidane donesli nadelnikovi, co kikala to moudra Zeno,. A on ji pfi el nav tivit v jejim wigwamu.

"Babieko, kdo jest ten podivuhodny Nekdo?" ptal se ji.

"Jmenuje se Vasis," odpovedela mu moudra Zena.

"A kde jest, babidko?" ptal se nadelnik.

"Tamhle," pravila moudra ' erm; a ukazala mu na jedno misto e wigwarnu. Nadelnik se °hied' kdo myslite, ze byl ten Vasis? Bylo to baculate indianske det'atko.

Seal() si uprostfed na semi, broukalo si pro sebe a cumlalo kus javoroveho cukru.

Vypadalo velmi rortomile - a spokoj end.

Nadelnik nemel Zeny a nevedel tedy o detech nic; ale domf lel se, jako v ichni marnivi lide, ze zna vtecko na svete. Domnival se ov em, ze ho bude det'atko poslouchat; usmal se tedy a pravil malemu Vasisovi: "Pojd' ke mne, det'atko?"

Ale deck° se na neho. zasmalo a cumlalo dale javorovy cukr.

Nadelnik byl pfekvapen. Vesnidane piece vklycky Mali, co jim porudil. Nemohl pochopiti, prod ho det'atko neposloucha; usmal se v ak a fekl je te jednou malemu Vasisovi: "Pojd', det'atko, ke mne!"

Net'atko se usmalo, a cumlalo javorovY cukfidek dale.

Nadelnik nestatil Zasnout. Nikdo nikdy neopovail se ho neuposlechnouti. Rozzlobil se. Zamradil se na Vasiska a zahtmel: "Pojd' sem. dite, a hned'" Ale malt Vasis rortahl itsta a dal se do hrozneho kfiku a vilskani. Nadelnik neslyel jaldiv takovych stra nYch zvuku. Ani ledovi obti netvali tak straglive!

Gast vic a vice. Nemohl pochopit, prod ho takovY malidkY tvor nechce poslouchat.

"Divna vec!" povida, si. "V ichni ostatni lide se mne boil; ale tento malt' capart vy-

g

g

g

g

g

g

g

g

g

y

g

g

g

g

g

y

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

Strana 7.

rani valeeny ryk. Snad nad nim zvitezim s Smn kouzly."

Vyndal svuj kouzelny vadek a za tfas1 jim pred deckem. Tana' kouzelnicke tance. Zpival zazradne pisne.

MalY Vasis se smal a dival se na, nadelnika vyvalenYma odima. Myslil si, 2e je to v 'echno legrace. A po celou dobu cumlal svuj javorovS cukfidek.

Nadelnik tandil al do Upadu; pot se mu rinul s dela: rude, derven vyraZela mu na tvafich i na Siji; pera mu z &esti. padala.

Posleze musil usednout. tnavou nemohl jiz s mista.

"Nefikala jsem ti, ze Vasis je mocnefSi tebe?" pravila moudra stareila. "Nikdo nevi nad dite mocriej i. Ono vkly vladne wigwamem. KaklY je miluje a ka dy ho posloucha."

"Je tomu opravdu tak," povzdychl si naeelnik, kdyt vychazel z wigwamu.

A je te na, odchodu mohl sly et maleho Vasisa, jak na zemi pro sebe brouka.

"Gu, gu, gu!" Zvatlal, cumlaje javorovy cuktidek.

A usly ite-li deck() nekdy volati: "Gu, gu, gu, budete vedeti, co to znamena. Je to valednY pokfik. Jest t'astno, protoge si vzpo mina, na dobu, kdy nahnalo strach samotnemu nfVeelnikovi ve wigwarnu moudre stareny.

eiTANKA pro ‘g koly

y g

,

g

g

g

g

g

g

Penelope, Texas.

Mita Detske, 33esidko!

Toto jest mfrj prvni dopis, co pi i do DUske Besidky. Srdeene pozdravuji v ecky etenate Vestniku! Jest mi 10 let a jsem ve dtvrte tfide. Na e kola, do ktere chodirn, se jmenuje "Brigman School". Moje uditelka se jmenuje Miss Imogene McDonald. Udim se rada ditanku e Vestniku, z ktere se udim desky, dist, jen ze zaelna bS?ti v ni trochu take ueeni.

Dne 30 btezna budeme miti v na i gkole "Easter Egg Hunt".

V sobotu a v nedeli to skoro bez piestani pr elo, v ude je pino vody.

Ladam pana redaktora, aby opravil moje chyby a nehazel maj dopis do ko e, neb mi to vzalo skoro pul dne, net jsem ten dopis napsala, neb se teprve zadinam udit desky Gist a psat.

Pozdrav na v ecky dtenate a etenalky mile Besidky, zasila, , Sophia Svadinova..

(Pozn. red. — adne obavy pred redakdnim ko em. Pie dosti dobke. Jen pilne pokrae'uj a pi do Besidky zase. Je vase, pro vaS1 zabavu i poudeni).

g g

g g y

g

g

g

g

g

g

g

VTIPNA KAAE. Vzorna,' vychovatelka.

Pani k vychovatelce: "Co je to s tim nagim Bketislavkem? Sedi vedle v pokoji v koutku a je celY bledY!" Vychavatelka: "Take nevim. JeSte pred etvrt hodinou jedl Svestky a pil k tomu pivo".

4

Uz je to tak.

Teta se pta Jitieka: "Komu je podobnY tvilj bratkidek, co my li , mamince nebo tatinkovi?"

Jifidek povida: "Ja myslim, ze asi oberna."

Teta udivena: "Jak to?"

Jifidek na to: "No, nema zuby jako maminka a Zadne vlasy jako tatinek".

gg

Mel pravdu.

Dva ho i z rfanYch pfedmesti Prahy si vykladaji. ze u nich jezdi elektrika, nejdal.

Eda povida: "Ja, kdy si nasednu do elektriky v 10 hodin, tak je te e 12 hodin nejsem na konedne stanici."

Jara s klidern: "To jo, si veera nasedl do elektriky v 8 hodin rano a je te e 2 hodiny jsem sedel e voze a nebyl u cile."

Eda: "Prosim te, ze mluvig!"

Jara: "Ureite, on totii ne el proud."

g

g y

g y

y

g

4

Cesko-americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, uditel a pied eda Jednoty ueiteLske v Praze.

g

c

S cecocicuCacosezuzad co co ee se Cu zu Ce-lo, o-bo-ei ko-mu uea-ry, ko-ci, 6a-sy, ee ci se za-ci? vo-da to-ee a hu-ei, vy-ea-si se do ve-eera? se-ki-ei se-ei se-no, cap1 le-ta-ji po-ma-lu, po-eita-me re iu re zi ra za sit da se re ra iri za ze ci re iek-to, se, za-re se do ze-1e-za, me-ci-ra ro-bi rneee, vo-da se va-ri a ha-si-ei ha-si, na ja-ie se le-dy bo-ri1 c h ch k chy the cho chu cha cho ho chy ky cha ca V

Cha-ta, cha-lu-pa, chST-se, u-cho, su-cho, su-chSr, chukudS7 ne-ma ku-cha-ji hu-sy, chudo-ba a cho-ro-ba, o-re-

chy, ma-ji vi-chy, co vycha-zi a za-chizi? 11-pa u-

sST-cha, cho-cho-Iv e e e ye ye be be pe pe me me be ve pe me me-chy ve-ci, be-li-ce, so-ve 11-bi ze-me, se na ve-zi, pe-ii-na se beta, ve- gi-me na ve-ii-ky, me-ii-me, co to pe-je li-be na 11- pe, na dome ve-ii se ta-bu-le.

i',-.t traria 3.

110- 4,; titedni Organ Slo yanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso— --- ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOLtK A.—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOV.AK PI/BL. CO .. est, Texas Ptedplatne 65c roCnd. Do stare vlasti $1.65 rocne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zineny adres zasilaji se do Hlavni fitadovny, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, ptedplatne, oznamky, bud'te2" adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

SCHUZE ILLAVNi UEADOVNY. V pondell, 2 dubna konala name Hlavni Uradovna svoji pravidelnou et yrtletni schrizi v Utadovne hl. Radu ye Fayetteville. Postaditelnou omluvu zaslali mistoptedseda br. J. Mikeska a ten fieetniho vYboru br. 8tepan Valeik.

Z cele Lady na vytizeni Hi. 151-. vyeka,vajieich zalettosti sdelujerne naai br. yetejsti ty dfiletiitejk: VYbor na prijeky maze dle potteby a okolnosti v rtiznYch obvodech statu, kde Jednota vlastni majetek, ustanoviti zvlakni jednatele, kterYm bude povoleno obvykle Zavedeni dvonasobneho pojitteni (Double Indemnity) v padu nahodile smrti pti nettesti odlotieno znovu do schrize ptitti, do ktere ma z ylattni vYbor podat ureitou osnovu tohoto druhu pojiateni.

Examiner statniho odboru pojitteni ptehlitiel knihy Hl. ttadovny a podal o svem Podrobnem zkoumani vtech polotiek, rietti, fondU atd. obtirnou zpravu resp. ureite odporueeni, jeti budou postupne zavedena.

VYboru na ptijeky dana pina mod k rozhodovani, ma-li bYti jednotlivYm dlutinikrim Jednoty, ktati maji od ni na pozemek di jinY majetek vyprijeeny penize — dovoleno, prijeku splatit pied dobou splatnosti. Staly se ptipa,dy, kdy jedinec domahaje se levnejti prijeky od Home Loan Co. neb Federalni pozemkove banky 2adal, by mohl s poil hypoteku . u Jednoty splatit ptedeasne a v katidem ptipade ciotia,doval se sniaeni sve dluhujici dastky, aby pilj'dka vladni vyrovnala celY dluh. Pochopitelne, podobna, benevolence neni u bratrske orga,nisace motina, alespori nikoli vteobecne a v neomezene vfti. Proto byla uvedenemu vYboru (lama pravomoc v katidem ptipade rozhodovat dle jeho uznani. teetni vYbor sejde se pied pfiki pravidelnou schrizi nekolik dni ptedem, by mohl provesti podrobnou revisi vaech knih. Na pfitti den odtbYvati se bude schiize Usttedny, o kteremti datum budou jeji eleni ptedem zpraveni.

Naborova kampan a jeji raciosine vYsledky byly ptedmetem tiive debaty. Hlavni ttadovna nabizi vSem brattim zastuperim neomezenou napomoc a nabada je, by ye svern risili neochabovali. Pozde v lete a zadatkem podzimu agitate pro ziskani novYch elenri bude clan pattlenY raz a tlak., Pozde odpoledne byla plodna, v nejlepti harmonii a bratrskem duchu potadana schrize ptedsedou brem C. H. ChernoskYm odroeena.

Co delaji kill. V Pittsburghu, Pa., odbYvan sjezd bratrska podprirne jednoty "Narodni Moy enskY Spolek", zalotienY bratry Slovaky r. 1800, majici ptitomne 757 odborri v raznYch mistech Sp. Statt, kolem 34,526 tent od 16 mkt' stari krome mladetie do 16 roka, maje-

VESTNiK

K .7:6,183.556 a solvelitnost 103.5 proc. Sjezd tohoto prvniho bratrskeho pojitt'ujiciho spolku mezi Slovaky v An-ierice s yolan byl na lost east nespokojeneho elenstva, ktere si ttetiovalo, tie s majetkem N.S.S. nebylo spra y -neakldo,piztbynvesoa dosti vyhodne a bezpedne a koneene, tie se platily velke odmeny. Ptedseda Hl. Ur. Juraj Tornateik nechtel vyhoveti tiadosti opomice ani tehdy, kdyti soud natidil mimotadnY sjezd svolati a odvolaval se k vfatim instancim. Koneene sjezd musel byti svolan a v jedenacti denim zasedani doSlo k projednavani hospodatstvi Hi. ttado yny. Zpravy ptedsedy Tomaseika a tajemnika Galla nebyly pkijmuty a sjezd jim vyslovil nelibost, protote pfekrodili svou pravomoc. Dosavadni ptedseda pote resignoval a zvolen Nikolaj Koval z Bridgeport. Bylo jednano, jak zabraniti schodku $14.000 rand s vydayanirn tYdenniho organu; bylo oznameno, tie pfieina schodku je nekolika, ale hlavnim tie jest Ubytek elenstva. Usneseno, aby mladet byla katideho tYdne v organu "Narodne Noviny" venovana jedna stranka. Ptitti pfedseda N.S.S. musi bydliti v Pittsburghu, kde jest Hl. Utadovna ye vlastni budove, Spolek bude take miti staleho pravniho radce, kterY bude dostavati $200 mesiene. Praia& konvence byl misty boutlivY, jednani rozsahle a °Mime.

Umeni prodavati. Umeni prodavani lze struene yyjadtiti vetou: Udiri lidi tiadouci, by s tebou obchodo yali. Kterak toho lze dosahnouti? Znej syrij obchod. Ovladej problemy tveho prospekta. Bud' uptimne tiadostiv sloutiiti jak zakaznikovi tak nejleptim zajmrim tvoji spolednosti. Peeuj bys dosahl ptijemne, vitezici osobitosti. Mej driveru v tvoji spoleenost, v sama sebe, v produkt, kterY prodavat a bud' naprosto pfesvedeen, tie se vyplati lidem s tebou obchodovat. Ptines katidemu zakaznikovi ovzduti radosti a drivery. Kandy tvrij prodej znamena, pfijem pro rodiny a jednotlivce.

Jak se to deli. Velmi zajimavou east' prace pti nabizeni tvotni pojistky je pochod mytlenek prospekta ye chvili, kdy ho na yProdej pojitteni na tiivot jest dej, jednani di postup rozumovY umeni, pornoci jehoti mysl mula je uvedena v Oinnost.

Musime znati sama sebe — vlastni zptisobilost, neZ" nemalo je &fiat°, bychom znali i vyhlidnuteho, nav gtiveneho prospekta. Co si takovY krajan v duchu mysli pri takove navgteve? Pravdepodobne nekterou z nasledujicich myglenek: Nepotfebuji 2adne pojigteni; vim pi-esne jak se ho zbavim; oba,vain so naporu zastupce, kteremu musim 0dolat; nevidim uZitku ze ztraty dasu, venovaneho jednateli, vim-li; ze nic nekoupim.

Kdy2 pri navgteve prospekta pozname, ze ins v mysli podobne myglenky, litujeme obydejne, ze jsme vain cestu a mall]." das.

Rozlu gteni podobne ulohy zavisi od zpiisobu, jakYm jsme k nemu se pribllziii. Kterak zmoci pfekaZky nastale v mysli vyhlednuteho prospekta? Zajiste to take postaveni neti schopnY zastupce nalezne cestu a zde vezi do znadne vfge tajemstvi jeho iispechu. Hodnota prace na gich zastupcit mute bYti zvYSena peelivYm studiem netispe gnych navAtev a ptidin, prod nevedly k itspechu t. j. ziskani noveho elena.

SYekovini. Senator Borah, radikalni republikan z Idaho, pronesl rozhlasem palieskou tee, v niti ptikke odsuzoval politiku presidenta Roosevelta, smetujici k obrode Soustati, nazvav1-e ji pochybenou v zasade a nezdarem v praksi. Politika zemedelske administrate, ktera zaletii • v obmezovani produkce ptijde pry draho jak producentrim, tak spottebitelrim; NRA je pry v zajeti monopo111, ktere pod routkou prilmyslovYch HAu stanovi ceny a "podkopavaji" zaklady, na nick-12 obroda spoeiva; senator Borah dale pravil, .2e misto nieeni a obmezovani firody plodin Sousta.ti melo by se postarati o roztiteni zahranieniho obchodu (republikani za,sadne protivi se Aprave cel, ktera by prave

Ve

clue 4. dubna 1934.

expalmi 14%. 0z:a umotinila), tpravu, ponterY, bankovni a irverni soustavy, obnoveni proti trustovnich- zakont a zlomeni vlady monopolri, ktera, rdousi nakupni silu lidu a obmezuje ji na nejmenti miru. Ptipustil, tie tyto problemy jsou take, ale v jejich spravnern rorteSeni lze nalezti trvalou obrodu. Senator vyslovil se, tie neveti v theorii, dle ktere nadvyroba byla jednou z ptiein "deprese. Poukazal na skutednost, ze die odhadu sekretare statu Huila Zije na svete bilion a gest set miliont lidi v nedostatku z deho't je videti, 2e problem je spi ge, jak vyrobene zboZi rozdeliti, ne2 jak obmeziti produkci. Dale pravil, ze ye Sp. Statech Zije 40,000.000 lidi pod hladinou chudoby — prod pry tedy niOlt zemske plodiny. Red senatora )3oraha poslouchala se pane', neti na co byli radiovi posluchaei nejvice zvedavi — to netekl. A site: jak on by krisi pottel a obrody dosahnul. 0 to dneakem bet, zdolo,ni krise je cilem a poctive mykenou snahou presidenta Roosevelta. "Kdo nic nedelo,, v nidem nechybi" jest stare prokazane reeni a p. Roosevelt vyy inul k rozetnuti gordickeho uzlu, jimti hospodatska deprese nesporne jesti, tolik Uporne energie, jako tiadnY president v minulosti. Nesmirne zapomenout, tie doba voleb se znovu blitii, politikati a odpfirci spravedliveho usili demokratickeho presidenta, zapo-* dii hazeti vefejnosti pisek do oei, zapodali s kalenim vod, v nicht' se lepe bo y!. Masy americkeho lidu stoji a stati budou za svYm Rooseveltem!.

"Udine se zmudieti". Prvni citelnou pore:2ku doznal president Roosevelt kongresnim pfehlasovanim jeho veta ohledne pense Jeho predchttdci Calvin Coolidge a Herbert Hoover men s kongresem ohledne same otazky stejne zku genosti. Ponechavame stranou opravnenost, easovou nezbytnost di prospegnost vyregeni tett) "eta se vlekouci otehave otazky, ne2 jeji koneene vybeteme co pcidklad k nasiedujici Avaze: Vysloutiilci svetove valky i tpanelskoamericke jsou tadne organisovani; sdrutieni v jednotlive tady, tiupy, statni a konedne narodni teleso maji pattiene zastoupeni, vliv a yahu na mistech rozhodujicich ye sborech zakonodarnYch a tuda i v kongresu.

KaZda dtitlelitej gi otazka zajmova, kaZdY opodstatnenY po2adavek, peee o invalidy, ochrana svazu co celku, schvalene vet ginou — predkladany jsou, objasriovany a vymahany tam, kde mohou bYti dosaZeny. Podetnost jednotne vrtenYch hlasii ma u politikri patrienY respekt, ponevadti k hlastim spoldenYch exvojinti nutno pripodisti hiasy jejich ptibuzenstva a pi-ate'. Oproti hlasovaci site takove, mohutnosti ustupuje u vet giny poslancil osobni nazor, i smYgleni rozharane, nejednotne, zadasto ye volbach v citilelite otazce se rozchazejici vet giny. Zde sobe nutno vysvethti odboj kongresnika. Mame volebni rok a politikari musi bYti ostratiiti, prutini na obe strany, jim jde vice o znovuzvoleni, mene o zasadu a prospech celku. A nyni ptichazime k jadru tohoto pojednani: con, kdyby se koneene farmafi sdrutli v pevnY svaz a domahall se svYch pra y, ochrany, zastani — spoleeni, sjednoceni? Nemyslite, tie by jednolite tiky rolnictva doznaly, v zakonodarnach i kongresu ohlasu, dosatieni svYch potiadavkii, ochrany a pra y, jako byly uzakoneny ttidam a skupinam peyne zorganisovanYm? Nesmi vas tiaraiet, tie tide jsou jini neti vy.

To je nutne. Lido nemohou bYt stejni. Proto take vy budete pravdepodobne jinY, neti dival. Ale nebud'te jinY jen z touhy se Mit a vyniknout. Do vateho ptesvedeeni nechte ptitekat vodopad eiste, ktitt'alove vody. Jen mnotistvi, ktere budete prave pottebovat k uhateni tzr 6, to poutiijte, ostatni proud bude odtekat. Voda je proud vatich mykenek, doutek vody je vase vlastni mineni, ktere ptitlo do vaSeho vedomi. Usuzujte sami.

Nenechte se odliaovat. Posud'te sami, sami si udirite dobrY nebo tpatnY risudek a sami se rozhodnete.

Ve st •edu, due 4. dubna 1934.

Bratranci Veverkove.

OLNICTVI, tento pevnY zaklad vzdelanoR sti lidske, bYvalo ode davna, hlavnim zamestnanim naroda slovanskeho. Kclegto jini narodove sousedni objevuji se nem v geru day g ine jako valeenici neb lovci, ne--nostipovet bo jako kodujici pastyki, spatiujeme vgude tarn, kde vystupuji Slovane na jevitti dejin, viniti se zlate oseni ye stopach jejich, a pluh dosvedeuje ji g nazvem svYm ptvocl slovanL ky. A take k nejdfile gitejk pro nak easy oprave, je g stala se behern vekil na tomto nastroji, poji se jmeno slovanske. Zdokonaleni pluhu smerem, kterY nyni opanoval v pokrodilem prfunyslu hospodatskern, vy glo z hiavy a z ruky dvou prostYch, neudenYch, ale citimyslnych vesnieanti deskych — bratrancti Frantitka a Vaclava Veverky.

Frantitek Veverka narodil se dne 3. btezna r. 1799 z va. gene rodiny rolnicke v Rybitvich u Pardubic. Ji g za mlada byl povahy pternYkive a badave. Radeji travil eas vymYtlenim a hotovenim vt'elijakYch ptistrojt pro dornacnost ne g na zabavach mezi soudruhy, kteti ho proto "domovniekem" a "samotatem" pfezdeli. Pfejav po otci givnost v Rybitvich, ptivedl si do domu rozAafnou ginku a mangelstvi jejich bylo tt'astne. Hospodynka vedla vyborne spravu domacnosti a rnangel mohi vedle praci hospodatskYch se odclavati svemu oblibenemu zamestnani; chodil nejradeji s potizem nebo hoblikem Po dvote, vykonavaje zruene jako temeslnik like spray ky a vymYtleje i rozlidne nove stroje pro pottebu hospodatskou. Tak zhotovil si sam neznamou tehda g kezaau (na slamu) s kolem, mlYnek na eisteni obili a j. Nejvice vtak ho zabavovala mykenka, jak by zdokonalil podobu pluhu, aby ukolu svemu nejlepe dosti einil.

Prvni podnet k dule gitemu vynalezu dala pry gertovna rada kovate rybitevskeho VAclava Veverky, jeho bratrance, aby vial misto pluhu hoblik a pole hobloval. Ureiteho smeru pak nabyla mytlenka ta, kdy2 Frantit'ek Veverka kdysi cestou z Kralove Hradce pozoroval, jak obtigno bylo zdelavati pole tato tak teeenYm "hakem", t. j. pluhem bez koleeek, kterY ptidu, ornici rozhrnoval. Koupil si pluh ten a zkoumal doma, jak by nastroj vYhodne ptemenil. Po rozlienYch pokusech ptedelal geleznou radlici na zpilsob hobliku a ptipojil k nastroji tomu d ye koledka jako u pluhu. Ale ani tato uprava neosveddila se podle jeho ptani. Rozmrzen jsa, odhodil pry nastroj a ulehi k nemu. Ale v tom probleskia mu hlavou mykenka, z ni g zrodii se znamenitY vynalez. Veverka vyskoeil a Wel s radlici k bratranci kovatovi, aby mu zahnul dolejk jeji roh. S radlici tak upravenou Cinil nove a nove pokusy, a g ji dal koneene tvar, jehog se nyni pri ruchadlech vte°beetle. ugiva. Kdyg pak nastrojem timto v prilvodu nekolika sousedft vyjel na pole a jal se orati, pochvalil pry si mocnY neinek toho pluhu radostnYm zvolanim, ge to "neote", ale "rucha".

A jeden z ptitomnYch pry podotkl se smichem: "Tak to bude ruchadlo!"

NovY pluh, jemug okolni rolnici take veverCe rikali, roz2itil se pro svou vYkonnost brzy ✓ krajine pardubicke i dale, a Vaclav Veverka v Rybitvich, pozdeji pak i jini kovati ✓ sousednich vesnicich sotva staeili ptedelavati a zhotovovati pluhy podle soustavy Veverkovy. Roku 1827 ug ivalo se jig ruchadla ✓ celern okoli tamnefkm.

Tu objevilo se r. 1832 ruchadlo i na vYstaye hospodatske v Praze — ale nikoli jmenem praveho vynalezce, nYbr g jakoko vynalez hospodatskeho utednika Kainze, rodem Nemec, byl synem ranhojfee z Choltic. Kdysi, jeda k otci svemu navStevou, spattil u Pardubic novY pluh soustavy Veverkovy, ktery se mu velmi zalibil. I ueinil si hned nakres jeho a objednal si v Cholticich u tamnejtiho kovate pluh takovSi. Koval' choltickY prohledl si na miste

VESTN1K ruchadlo VeurkOvo a zhotovil podle neho Ouh, jej g pak ctig'aclostivY Kainz r. 1832 a po druhe r. 1.834 na hospodatskou vYstavu pra g -kouzasl vfiynedatsostYchal.

A poda.tilo se mu to skuteene. Ackoli "Vlag drive 0 stenecka . spoleenost hospodatska," ji uzivam ruchadla v okoli Bolidanee i o vynalezci jeho se doVedela, ptisoudila pfece test vynalezu tohoto Kainzovi. Ani kdy2 vytettovanim potaji provedenYm pravY sta y yeci protokolarne byl zjiken, nedala pravde prtichodu, a protokoly ty, 0.6 spoleenosti tadne doky, ztratily se pozdeji nadobro.

Frantigek Veverka v skroMnosti a prostote sve nepodnikal nieeho, aby zmatil tyto ple tichy a zjednal sve zasluze uznani. Zatim co Kainz ye slave ciziho vynalezu se clonil a ruchadlo s bajeenou rychlosti po Evrope, ba i za ocean cestu si klestilo, ptina gejic hospodatilm a vyrabiteltim strojil hospodalskYch znamenitY vYclelek a ugitek, gil pravY vynalezce i dale jako nepatrnY, povr genY a utiskovanY sedlacek v zapomenute vesnici Ceske, neuznavan a thud. Nouze ptistehovala se do stateeku jeho s druhou mangelkou, mir domad kalil se vic a vice a hospodatstvi hynulo. Veverka byl nucen prodati statek v Rybitvich. Koupil si menti givnost v B •ehu u Ptelouee, ale tam vedlo se mu jette Mae; a kdyg roku 1847 vyhotel, byl nucen i tuto g ivnost opustiti. Za d ye Leta vysvobodila smrt uboheho mute z knit& bidy. Dne 12. fmora r.

1849 zaffel se prostY, chudY hrob nad tichYm, eeskYm vynalezcem, jim g rozmnogen poeet dobrodincu lidstva, kteti za giva uznani nedo2li a v bide skonali.

Ani pomocnik jeho pit vynalezu ruchadla, Vaciav Veverka, nedo gil se lepkho osudu.

Dlouho jig odpodivali vynalezce ruchadla a jeho pomocnik pod zemi, a dosud nebyla odeinena ktivda na nich spachand. Tu dostala se v letech gedesatYch otazka praveho vy -nalezcruhdovpc.Ibylst ten vy2ettenim horlivYch mute rozhodriut nadobro a nav gdy y e prospech bratrancu Veverkft. Dilkaz nezvratnY proveden zachovalYmi spisy a protokolarnimi vYslechy pametnin dosud Nepodatilo se tedy oloupiti narod eeskY o Cest , vynalezu toho a bratranciim rybitevskYm, za giva neuznavanYm, dostalo se po smrti oslavy zasloug ene. Nenadali se zajiste, ze kdysi kamenne jejich postavy v starogitnych Pardubicich shlig eti budou na tisice nadSenYch krajanft, kteti se tam v zaki r. 1883 setli na ucteni jejich pamatky, k odhaleni dtstojneho pomniku a ku pravemu svatku rolnictva deskeho.

Nerezavejici ocel. Roz2iteni nerezavejici oceli v domacnosti ueinilo v posledni dobe znaene pokroky, ac jeji cena je stale dosti vysoka. Jette pied nekolika mak) lety pohlig elo se na nerezavejici ocel s ureitymi pochybnostmi, zda jeji vlastnosti jsou opravdu takove, jak byly lieeny. Ptedvanoeni trh nam ukazal velikou rozmanitost ve v'Sech ugitkovYch ptedmetech pro domacnost, v nich nerezavejici ocel dochazi pou giti a je doklaxlem toho, ge nedfivera tato byla pfekonan.a, kdyg hospodyne seznaly jeji dobre vlastnosti. VYznamnou itlohu pro pou givani nerezavejici oceli ma i ta okolnost, ge jeji vYroba i zpracovani &le se natim prumyslem. Co je ne rezavejici ocel? Ji g pied 20 lety se poznalo, ge ptisadou chromu do obyeejne oceli pozmenuji se jeji chemicke vlastnosti a ziskava se vetti stalost proti mnohym kyselinam. Do posledni doby bylo ptipraveno velike mno g -stvinejraz2chdu vejiol.

Na ptedmety pro domacnost vyrabene uVve, se dvou druhe oceli: jedna obsahuje jen chrom v mnogstvi nejmene 13 proc. a je kalitelna, tak ge ugiva, se na vYrobu nerezavejicich nog it, druha ocel, obsahujici 18 proc. chromu a 8 proc. niklu, je velmi ta gna a ugiva se na lgice a nadobi. Prvni druh ma, dokonalou rezuvzdornost jen tehdy, je-li ocel

Strana spravne zakalena a napuCena. Rezuvzdornost se •zvy guje vyleStenirn, proto note z nerezavejici oceli vyladuji pealiveho zpraeovani. DruhY druh je chem. icky daleko stalejti, ale i jemu letteni prospiva. Kov chrom, jeng ptidan k oceli ma tak zazraeny fidinek, byl do nedavna tirti vetejnosti neznam. Ptesto, ze chrom ma, v nerezavejici oceli hlavni lohu, nesmi se zametiovati nerezavejici 0eel s chromovanim, nebot' ocel je s chromem slita v jednotnou, v cele hmote nerezavejici slitinu, kdegto ptedmety chromovane maji jen velmi slabou: rezaveni vzdorujici vrstvu na povrchu. Proto nerezavejici ocel je pro hospodyni materialern idealnim, nebot' vzdoruje i po odteni a opottebeni dokonale vgem s nimig mute -se v domacnosti setkati, at' jsou to slabe kyseliny v octe a ovoci, nebo soda. Postadi ptedmety z nerezavejici oceli na povrchu omYvati a je zbyteene a lesku tkodlive pou giti k eitteni pisku nebo jemnou pemzu obsahujici pratky na myti Take leg teni je zbyteene, nebot' lesk nerezavejici oceli nezajde. , NAST V CIZINE. )Pokraeovani ze strany prvni) emigrace o podobnYch vecech nemfi ge bYti feel. kolonie a menkny nemohly miti a nikdy nebudou a nechteji miti jinYch cat, neg udrgeti se ye sve narodnosti a pomahati praci svou ideovou a materialni narodflm a statum, v nicht bydli. Jsou loyalnimi obeany novYch state, pti dem g oddane lnou k sve stare vlasti.

Je zahodno, aby tito nak zdatni, pracoviti, celkem znaene vzdelani, givotem zku geni Tide vgdycky hlasali pro dark generate, zdtirazfiujice vernost k nove sve domovine: jsme eechoslovaky a zustaneme jimi v gdycky, jetto jinak nemtig eme bYti prospe6ni ani nove, ani stare vlasti a je gto jinak nelze. Zde stoji a jinak nemohu.

(Ke dni deskoslovenskeho zahraniei napsal Dr. J. Folprecht v "Narodnich Listech.)

HOVORNA. Samouk X. Krematorii, stavu pro spalovani mrtvol, je v csl. republice 11. Usiluje se o zfizeni Ustavu pro pohi• ivani gehem take v Bratislavi.

Jaroslav N. -- Na cele zemekouli spadne do roka asi 82 triliony tun vody. Kdyby bylo mogno tuto vodu postupne promeniti v elektrickou silu, dalo by to a g 100 bilionti konskYch sil. Vodni sila z tekoucich vod na svete se odhaduje na 454 milionft HP. (koriskYch sil), z &ho g je zugitkovano dosud jen 35 milionft HP. Juraj Z. — Dle roeenky populace esl. republiky dosahli eek a Slovaci v Bratislava jig 51.34 procenta obyvatelii z celkoveho podtu 123.844. Mad'ati klesli na 16.16 proc. Ze 14.883 obyvatelit gidovskeho vyznani ptihlasilo se jen 4747 k gidovske a vetS'inou hlasi se k Mad'arum.

Mechanik Jos. N. — Posledni novinka v produkci aeroplantl je letadlo pro 14 cestujicich a tti muse posaclky. Letadlo mimo toho unese 600 liber poky ei zasilek, urazi 217 mil v hodine a pti zasobe 400 galonft gasolinu urazi 1000 mil bez zastavky. Behem deviti minut pohodlrie a pine obsazeno sklouzne s vYSe 10.000 stop a za 24 minuty mete se vznesti do vY ge 20.000 sttevic.

Br. Karel M. S. — Sedm divft sveta, jak je ftekove poznamenali, byly: 1. Pyramidy v Gizehu, ktere pfetrvaly velcy a jsou dnes jedinYm pamatnikem z techto divti. 2. Majak PharosskY, kterY byl dlouho povagovan za odvagny projekt stareho stavitelstvi. 3.

Chram Diany v Efesu ohromoval syYmi rozmery. 4. Umelecke kvality Jupitera od Phidia. 5. Jedineena krasa visutYch zahrad kra,lovny Semiramis v Babylone. 6. Bohate mausoleum v Halikarnasu. 7. Kolos RhodosskY. — Co by dnes, v dobe technickeho pokroku, bylo divem sveta?

Strana 10.

Na&"e Toniek W. S. CATHEROVA. Roman deskych plonyrti v americkSich preriich.

Na to ona odpovidala, ze nezmeni-li zpilsobu sveho kvota, ze ho jiste pfetije. Kdyt vyslechl tyto fitoky a naratky na sve zdravi, na mesic pustil se Cutter do cviceni s dinkami, nebo oblekl se hluend a odejel na trtiSte v koearku na projitdku v eerstvem vzduchu.

Jednou, kdyt se hadali o domaci vydani, pani Cutterova se oblekla do brokatu a gla k znarnym, vybizejic je k objednavkam malo vaneho porculanu, tvrdic; ze pan Cuttter aby zila jedine "ze sveho gtetce".

Cutter Va'ak nebyl zahanben, jak oeekavala. naopak, byl velice potaen!

Cutter easto vyhrotoval, ze porazi cedrove stromy, ktere napolo zakrYvaly domek. Jeho tena prohlatila, ze ho opusti, bude-li zbavena tohoto sveho "privatniho jmeni". To byla pfilektost zajiste; ale mantel nikdy neporazil techto strom y. Cutterovic shledavali svuj vzajemny porn& zajimavym a dratdivym, a my ov'Sem take Wick Cutter se sit od jinkch darebaka, ktere jsem znal, ale jsem nalezl razne pany Cuttery po celern svete; nekdy zakladali nova nabotenstvi, nekdy byli silne krmeni — ale vtdy je bylo snadno poznati, i kdyt byli na povrchu zkroceni.

XII. Kdyt Tonidka odeka ke Cutterovum, zdalo se, to se nestara, o nic net o vYlety, zdbavy a vabece o dobre easy. Kdyt neka k tanci, Sila at do palnoci. Jeji nove gaty byly vtcly predmetem jedovatYch poznam.ek. Pod vedenirn LeninYm kopirovala sat do spoleengsti pani Gardenerove a vychazkovY kostYm pi.

Smithove tak bez ostychu v lacinern matetyto damy byly nanej y Yt dopaleny, a pani Cutterova, ktera byla na ne tarliva, byla tajne rada.

Tonieka nosila nyni rukavice, stfevice s vysokymi podpatky, opefene kiobouky a choaila do mesta skoro katcle odpoledne s Tiny a Lenou a Marshallovic norskou Annou. My chlapci ze stfedni stoly jsme bloumali na Mai odpoledne ph pause, abychom je spatrill, jak pfichazeji s veSku po chodniku, dye a dve. Byly denne hezei, ale kdyz sly kolem nas, myslival jsem s pYchou, ze Tonieka je jako Snehurka z pohadky "ze vS'ech nejkrasnej Staff jsem se seniorem a chodil jsem brzy ze tkoly. Oast() jsem se s deveaty setkal v Meath' a piemluvil je, aby sly se mnou do cukrarny, kde sedely tvitofice, smejrce se a yypravejice mi novinky z domova. Pamatuji se, jak mne jednou odpoledne Tiny Soderballova rozzlobila. Prohlasila, ze slytela, babieka ze mne chce mit ba,ptistskeho kazatele. "Myslim, ze nechate nadobro tandeni budete nositi bily nakronik. Nebude vypadat legraene, deveata?"

Lena se smala: "To si musite pospikt, Jime. Chcete-li byt kazatelem, 'chtela bych, abyste mne oddal. Musite slibit, ze nes v'Sechny oddate a pak budete kftit de'ti."

Norska Anna, vtdy dastojna, podivala se na ni karave: "Baptiste neveti ye kfteni deti, vid'te, Jime?"

‘Rekl jsem ji, ze nevim, co MI, a nestaram se o to a ze zajiste nechci byt knezem.

"To je zle," usmala se Tiny; byla v posmevaene nalade. "Z vat by byl dobrY knez. Jste tak slink Motna, ze byste radk chtel byt profesorem. Vy jste naval Tonieku, ne?"

Tonieka vpadla: "Ja bych byla rada, kdyby byl Jim doktorem. Vy byste byl hodnY k nemocnYm lidem, Jime. Vete babieka vas tak hezky vychovala. Maj tatinek vtdycky fikal, ze jste vYborny chlapec." ftekl jsem, ze budu tim, co se mi bude "Nedivila byste se, miss Tiny, kdyby se ze,

VESTNiK nine stal zatracene smelt' kluk?"

Smaly se, at je pohled norske Anny zaraza fteditel stfedni skoly prase pflSel do piedni cast' kramu koupit si chleba k vedefi. Anna zaslechla, §eptani o torn, ze ja musim byt podsita ligka, a ze to je nejak prapodivne, kdyt si takovy hoch nevkino, deveat sveho "V ekti, ale maze byt hodne tivY, kdyi je a Tony a Lenou nebo tfemi deskYmi Marienn

Ve stredu, dne 4. dubna 1934.

jejich pohledy se stavaly kradmyimi a potladenSani. KaZdS, osobni vkus, kaZda pfirozena chut' byla obehnana opatrnickYmi pravidly. Lide, ktefi spali v techto domech, mysill jsem si, pokoug eli se Ziti, jako myk ye svSlch vlastnich kuchynich: nedelati hluku, nazanechati stop, sklouznouti po povrchu yeci do tmy. Rostouci hromady popela a zbytku v zadnich dvorcich byly jen svedectvim, ze ten to ztravujci a nieici tivot vtibec plyNadgeni pro tanec, ktere vzbudili Vannione. V iiterY veder taneil Sovi klub; pak bylo vi nyni jit nepohaslo. Kdyt jejich stan opu- trochu ruchu v ulicich a tu i tam bylo videstil mesto, Enchyre klub se zmenil v Sovi ti osvetlene do palnoci. Ale pfitti yeklub a potadad tance katclY ten V ZednatCer bylo vgechno zase pohrouteno v temnu. ske sini Byl jsem pozvan, abych chodil taKdyt jsem odmitl pfipojiti se k "Sovam", ke, ale odmitl jsem. Byl jsem ye gpatne najak se hok nazyvali, udinil jsem odvatne rozlade one zimy a mel jsem po krk lidi, ktehodnuti jiti na sobotni tanec do Hasieske sire jsem vidal katclY den. Charley Harling byl ne. Veal jsem, ze by nemelo smyslu ,abych jit v Annapolis, kdetto ja jsem sedel jette doma oznamil, kam chci jit. Dedeeek nesouv Black Hawku, odpovidaje na sve Palen°, hlasil vilbec s taneenim; fekl by jedine, kdykdyt jsem byl rano v seznamu dten, vstavaje bych chtel tandit, ze bych mel jit do Zednatz lavice pH zvuku zvonku a odchazeje jako ske sine, mezi "lidi, ktere zname". Ale to bydeti z obecne gkoly. Pani Harlingova, byla ke la prave proto moje nechut', 2e jsem vide' Anne trochu chladna, protote jsem byl stale stale prilis mnoho lidi, ktere jsme znali. rytifern ToniedinYm. Co jsem mel debt pa Ma loinice byla v pfizemi, a jelikot jsem vedefi? Obyeejne jsem se naudil aloham na tam studoval, mel jsem tam kamna. V sobopriSti den hued po Akole a nemohl jsem jen tu yeeer jsem oddel brzo do sve mistnosti, seat a Gist. vzal cistou kokli a limec a navieki nedelni Veder jsem se toulaval, shaneje nejake rozkabat. Poekal jsem, az bylo v ge klidno a staptSrleni. Tu letely zname ulice, zamrzle ri lide usnuli, pak otevfel okno, vyskoeil a snehu nebo zatopene blatem. Vedly do dorne el potichu dvorkem. Prvni eas, kdyt jsem dobrYch lidi, kteti kiadli deli do posteli nepodvedl dedeeka, citil jsem trochu studu, bo proste sedeli pied pavilonovYmi kamny, snad i po druhe ,ale brzo Jsem na to piezativajice yeeefi. Black Hawk mel dva salostal mysliti. ny. Jeden z nich byl ptipustnY i pro kostelni Tanec v Hasieske sini byla vec, ke ktere lidi, jsa sluSnY, jak jen salon mate byt Hezjsem vzhligel po ce13"7 trclen. Se gel jsem se tam k3, Jelinek, jen pronajal svou domovinu a se stejnS7mi lidmi, ktere jsem vidaval ve Vapiltel do Mesta, byl jeho majitelem. V jeho niovic stanu. °boas tam byli z Wilberu, salone byly dlouhe stoly, kde Ceti a nemeeti nebo nemeeti chlapci, kteti pfijeli odpoleclnim farmati mohli jisti sve lunche, popijejice pinakladnim vlakem z Bismarcku. Tonidka, Levo. Jelinek mel pohotove titny chleb, uzene na a Tiny byly tam vtdycky, rovnet tfi Ceske ryby a peprne dovatene sYry k uspokojeni Mary a clanske, deveata z pradelny. cizineckYch jazyku. Rad jsem vrazil do mistetyfi clanska deveata zi1a s majitelem pre.nosti a poslouchal rozpravy. Ale jednoho dne delny a jeho tenou v jejich dome za pridelchytil mne Jelinek na ulici a zaklepal mi na nou, s velkou pradelnou, kde pracilo bylo Poramena veS'eno, aby uschlo. Pan Jensen byl vlidnY, "Jime," pravil mi, "jsern vat dobrY ptitel a moudrY stars mug, ktery pla.til syYm divkam vtdycky vas rad vidim. Ale vite, jak cirkevni dobte, staral se o ne a staral se o jejich dolido smytleji o salonech. Vat dedeeek vidybre bydlo. Vypravel mi jednou, ze jeho vlastcky se mnou jednal pekne, a ja nemam rad, ni dcera zemfela prave, kdyt byla dosti vzrokdyt vy pfijdete ke mne, protote vim, ze on stla, aby rnohla pomahati matte, ate se to to nerad vidi a nedela to dobke mezi mnou snail od to doby "napravit". V letnich oda nim." polednech sedavalcele hodiny na chodniku v , eele sve pradelny, "sve noviny na kolenou, diTak jsem byl z baru vystrden. lovek mohl zastat u drogisty a poslou- vaje se na sve divky velikfan otevfenYm oknem, co tehlily a mluvily dansky. Mraky chat stare lidi, kteti tu sedeli katdy veder, bileho pra.chu, ktere valy ulicemi, zavany horvypravujice si o politice neb pepicene historky. 61ovek mohl jit do trafiky a rozpravet se keho yam, ktere byly pfieinou, 'te jeho zahradka vadla, nikdy neporukly jestarYm Neincem, jen pestoval kanary na prodej, a podivovat se jeho vycpanYm ptalcum. ho klidu. Jeho vesele yzezteni zdalo se povidati, ze nalezl tajemstvi spokojenosti. Rano Ale o eemkoliv jste s nim zaeali, rozprava se vratila vtcly na vycpa,vani. Bylo tam ovSem a veder vyjel ve svem perovem voze, roznatake naclrati. east° jsem se g el dolu, abych Aeje eerstve vytehlene pradlo a sbiraje plavidel pfijitclet vlak a potom sedel chvili s tene pytle, ktere pkimo volaly po vyvafeni a vybileni na slunci. Jeho deveata nikdy nenespokojenYm telegrafistou, jen stale Jouvypadala pH tanci tak hezka, jako kdyt fal, to bude pfeloten do Omahy neb Denvestale, u tehlicich prken nebo nad neckami, ru, "kde je trochu tivota". Pro menu elovek mohl mluvit s pfednostou stanice, ale perouce jemne kusy pradla, se s yYmi bilYmi patemi a krky obnatenYmi, s tvatemi to byl druhY nespokojenec. Ztravil vgechen svaj eas tim, ze psal vyt'Sim atednikam za- zaficimi jako nejjasnejti Mpky a se svymi zlatYmi viasy vlhkYmi bud' parou neb hordosti o pfesazeni. Pial si dostati se zpet do kern a krouticimi se v male zavity nad ukstatu Wyomingu, kde mohl chodit loviti pstruby v nedeli. Aikaval: "Pro mne v tivote ne- ma. Nenaueily se mnoho anglicky a nebyly tak snative jako Tonidla nebo Lena; ale byni nic net potoky se pstruhy, od to doby, co ly to vlidte, proste divky a byly vtdy spokojsem ztratil sve, dvojeata,." jeny. Kdyt s nimi nekdo tancil, citil jejich To bylo rozpYleni, v ne'mt jsem si mohl vydiste, eerstve vytehlene saty, ktere byly nabrat. Nebylo svetel v meste po devate hodi-voneny rozmarYnovymi listky ze zahradky ne. Pri svetle hvezd chodival sem a tarn po pana Jensena. techto dlouhYch, studenkch divaje Nebylo nikdy dost divek, aby se radastnise zachmufene na male spici domky na druhe ly Vgech tancu, ale katclY chtel jednou do kostrane, s jejich zavfenYmi okenicemi a zala s Toniekou a Lenou. Lena se pohybovala streenymi zadnimi verandami. Byla to chabez namahani, spite lhostejne a jeji ruka Catrna atoeitte, va gina z nich stavena ubosto davala jemne takt na zadech taneenikoze z mekkeho dteva, s tenkymi sloupky u verand, strakive zmrzaeenkmi soustruhem. Ale vych. Usmivala se, kdyt nekdo na ni promluvil, ale zfidka odpovedela. Zdalo se, ze ji i pfes jejich kfehkost, kolik to zavisti a tarlivosti a nespokojenosti musily chraniti! 21- hudba klade do mekkeho snu za bdeni a jeji fialkove oei vyhlitely ospale a davefive z jevot, kterY v nich pokradoval, zda/ se mi sajich dlouhYch fas. Kdyi vydechla, vanula z mYmi vytaekami a zapory; existence, podobni tetka vane praAku na parfumovani. Tanna tivotu pod tyranem. Red lidi, jejich hlasy,

Ve stredu, dne 4. dubna 1934.

(MI "Domove, sladkg domove" s Lenou, bylo jako padnouti do ptilivu. Tancila kady tanec jako valeik -- a byl to vZ'dy stejng valeik, valdik odchodu dornti k neeemu nevyhnutelnemu, osudem stanovenemu. Po chvilce se elovek v torn rozplynul, jak to bgva, za parneho dne.

Tandil-lis s Tomekou, nikdy se nic neopakovalo. Kaklou chvili zaziis nejake nove dobrodruZstvi. Rad jsem s ni tan.eil ekotskou; rnela tolik kroku a ruznosti a pokakle se pouetela do novgch pohybi a klouzani. la mne tanditi naproti a okolo za nejdivnejeich fiderfl hudby. Kdyby, misto aby jel na konec drahy, start pan Simerda byl zustal v New Yorku a hledal Zivobyti svgmi houslemi, byl by ivot Tonieein bgval docela jing.

Tonitka east() k tanci s Larry Donovanern, kondukterem, kterg byl, jak jsme 1Ikali, profesional u darn. Pamatuji se, jak chni chlapci s obdivem zirali na ni, kdy't jednoho vedera mela sametove eaty, udelane podie vzoru sametovgch eatft pani Gardeneroye. Byla rortomila, se s ygma zaticima oeima, a jeji rty byly vkly trochu rozevfeny, kdy2 taneila. Sta.la, temna barva jejich se nikdy nemenila.

Jednoho vedera, kdy2 Donovan byl na sve ceste, Tonieka, pfiela do sine s norskou Annou a jejim mladgm mu'lem, a toho vedera doprovazel jsem ji dome". Kdy'l jsme byli u Cutterova domku, za,stineneho bfeet'anem, iekl jsem ji, ze, mne musi dnes polibit.

"Jak, bodejt', Jime!" Okanikk nato odvratila tvaf a eeptala rozzlobent: "Jime! Vy vite, te to neni all right libat mne, jako vy ted' chcete. Ja to na vas feknu babiece."

"Lena Lingardova se dala libat," odvetil jsem, "a ja, ji nemam ani zpoiovice tak rad jako vas."

"To ze Lena dela?" vybuchla Tonieka. "De la-li nesmysly s vami, ja, ji odi vyekrabu!"

Vzala me rameno a kraeeli jsme od vratek sem a tarn po chodniku. "Ne, nechytnete se na to, nebud'te blazen jako ti chlapci z mesta. Vy nebudete sedet zde a vysedavat v kramech a vypravet si historky po celg Zivot. Vy pajdete do • ekol a udelate neco ze sebe. Ja jsem na vas opravdu pyena. Vy pfec negajdete a nebudete se michat mezi 8vedy, no ne?"

"Ja se nestaram o nic neZli o vas," fekl jsem, "a vy stale se mnou jednate jako s klukem."

Zasmala se a dala mne ruce na ramena. si myslim, ano, ale vy jste kluk, ktereho mam desne rada! Mete mne mit rad, jak chcete, ale uvidim-li, ze se pletete mnoho kolem Leny, pfijdu k vaei babiece, tak jako 2e se jmenujete Jim Burden. Lena je all right, jenZe — vy vite sam, ze je tak rnekka. Nemilte si pomoci. To je u ni docela pfirozene."

Byla-li pyena na mne, byl jsem ja pfeng na ni, ze jsem nesl hlavu vfee, kdy'Z jsem se vynofil z temngch cedril a zavfel tiee Cutterovic vratka za sebou. Jeji tepla, sladka tval, jeji vlidna ramena a jeji upfimne srdce v ni: byla, ach, byla jeete mou Toniekou!

Ziral jsem s uspokojenim na temne, male domky okolo sebe, kdy2 jsem kraal domfi, a myslil jsem na hloupe, mlade mute, jea v nich spali. Ja jsem veal, kde je skuteend Zena, ac jsem jsem byl sotva chlapec.

Nerad jsem eel do ticheho domu, kdyl jsem pfieel k nemu, a dlouho to trvalo, net' jsem usnul. K ranu jsem mel pfijemne sny: Tonieka a ja jsme byli venku, sklouzajice po stohu, jako jsme to kdysi delavali, vylezajice na Nute hory dale a dale a sklouzajice na jejich hladkgch stranach do mekkgch kup tezanky.

Jeden sen jsem snil nekolikrate, a byl to sen vkly stejng. Bylo to na Zitnem poll, pinem mandelt, a ja jsem le2e1 na jednom z nich.

Lena Lingardove, pfiela pies strniete bosa, v kratke sukni a byla dervena jako zapad slunce, a jakousi ruZovou zati kol sebe. Sedla si vedle mne, vzdychla a tekla: "Nyni veichni odeeli a ja vas mohu libat, co se mi bude chtit."

VESTNIK Praval jsem si, abych mel takovy milt' sen o Toniece, ale nikdy se to nestalo.

XIII. Jednoho dne jsem zpozoroval, ze babiiika olade. Nohy sotva tahla za sebou, kdy i. se pohybovala v dome; vstal jsem od stolu, kde jsem studoval a zeptal se, neni-li ji dobre a mohu-li ji pomoci v praci.

"Ne, dekuji ti, Jime. Mam starosti ale myslim, '2e je mi dobfe. Trochu mi neco vlez.ko do hlavy," dodala hofce.

Stal jsem vahave. "Co vas boll, babieko?

Prieel dededek o penize?"

"Ne, penize to nejsou. Praia bych si, aby byly. Ale slyeela jsem veelico. Mohlo to napadnout, ze se nine to pfece jen donese."

Padla do stolice a pokryvei tvaf za.sterou poGala plakati. "Jime," pravila, "ja, jsem nebyla z tech, kteri tvrdi, ze stars licle umeji vychovat sve vnuky. Ale musilo to tak nebylo jine testy pro tebe, nebylo."

Objal jsern babieku. Nesnesl jsem pohledu na ni, jak plade.

"Co je, babieko? Jsou to tance u "hasien"?

Pkikgvla.

"Lituji, Ze vas to boll. Ale neni nic epatneho v torn taneeni a neudelal jsem take nic epatneho. Manx rad ty venkovske divky a rad si s nimi zatandim. To je yeechno."

"Ale neni to spravne, ze nas podvadie, synu, a dela:6 nam hanbu. Lide fikaji, z tebe bude epatng chlapec, a to nas boli."

"Nestaram se o to, co o mne fikaji, ale kdy2 vas to boll, spre.vime to. Nepujdu If g nikdy do Hasieske sine."

Byl jsem veren svernu slovu, ovSem, ale zdalo se mi, ze jarni mesice jsou jaksi hloupe. Sedal jsem nyni doma yeeer se stargmi lidrni a ueil se latinsky, coZ. nebylo v naei stfedni ekole. Rozhodl jsem se, ie se naueim spouste veci, ktergch je tfeba do college v Ike a vstoupim do tfidy freshmarra bez podminek na podzim. Chtel jsem se dostat kupfedu co moZna nejdfive Nesouhlasil-li se mnou nekdo, mrzelo mne to, jak jsem shledal, i kdyZ to byli lide, na ktere jsem nedal. Kdyi pfislo jaro, staval jsem se stale osamelejeim a chopil se zase pfatelstvi telegrafisty a trafikanta s jeho kanary. Parnatuji se na melancholicke poteeeni, kdyZ jsem veeel majovou kytici Nine Harlingove. Koupil jsem kvety od stare nemecke Zeny, ktera mela vkly vice kvetin v okne, net' jsern z nich utvofil koeidek. Kdyi pfieel soumrak a mesic visel v mracich, sel jsem tee k Harlingovic prudeli pfede dvefe, zazvonil a utekl, jak t'adal zvyk. Skrz vrbovg plot slyeel jsem Ninin radostng kfik a citil jsem se vehni spokojen.

V techto teplgch, mekkgch vederech easto jsem se zatoulal do mesta, abych sel domil s Frances, a mluvili jsme spolu o myth pianech a o me eetbe. Jednoho vedera pravila, ze pani Harlingova neni mgm jednanim nijak vane uraZena.

"Mama je srdeena, jak matky bgvaji. Ale vy vite, ze byla rozzlobena na Tonidku a nemohla pochopit, prod jste zadobre s Tiny a Lenou vie nez s deveaty sveho stavu."

"A vy mtitete?" ptal jsem se hrube.

Frances se zasmala: "Ja mohu. Vy je znate z venkova a oveem ze se k nim hlasite. A 3ste take nejak starei net' hoei va geho veku.

Bude to veechno all right s mama, az udelate zkouZky do koleje a ana uvidi, 2e se chovate vatne."

"Kdybyste byla hochem," trval jsem na svem "nepatfila byste take do Soviho klubu.

Byla byste take jako Potfasla hlavou. "Snad ano a snad ne. Myslim, ze znam venkovske divky lepe ne't vy.

Vy jste je vklycky obklopoval jakousi zafi.

Nesnaz s vami je, Jime, ze jste romantickg.

Mama si pfx.jde poslechnout vaei fed "Zae•atku. Ptala se mne jednou, vim-li, o dem bude vase fed. Ona yam pfeje yeeho dobreho."

Myslim, ze ma fee byla dobra. Prokazal jsem se zapalem veelijake fed, ktere jsem objevil. Pani Harlingova pfiela do "Operniho

Strana it clorriu", kde se slavnostni "Zaeatek" konal, a ciivala se pfi torn na mne. Jeji smele, inteliq entni oei se, nespustily me tvate. Kdy t. . do mistnosti, kde jsme stall, majice sve diplomy v rukou, sla ke mne a pravila srdeene: "Vy jste mne pfekvapil, Jime. Nevefila jsem, byste to udelal tabdobfe. Vy jste svou fee nesebral z knih." Mezi m'mi graduaenimi dary byl take hedvabng deetnik od pani Harlingove, s mgm jmenem na rukojeti.

Sel jsem domil z Opera House sam. KdyZ jsem miiel m.ethedistickg kostel, videl jsem liked sebou tti bile postavy prochazejici se pod javorovgmi stromy, kde se mesidni svetlo prodiralo bujngm der ynovgm listim. Pospichaly ke mile; eekaly na mne Tonieka, Lena a Anna Hansenova "Oh, Jime, to bylo nadherne!" Ttmieka te2ce dgchala, jako vkly, kdy2 jeji city ptedbihaly jeji fee. "Neni pravnika v celem Black Hawku, kterg by pronesl takovou fee. Pray e jsem zastavila vaeeho dedeeka a fekla mu to. On vam to nefekne, ale nam fekl, ze byl cl esne sam pfekvapen, nefeki to, deveata?"

Lena se pfitoeila ke mne a kekla y e: "Co se delate tak vzneeengm? Ja vim, 2e na nas zapomenete!"

Anna mluvila zamyelene: "Jste asi At'asten, Jime, ze mate takove hezke myelenky stale v hlave a mate slova, jimiz je vyjadfite. Ja vklycky chtela chodit do ekoly, vy vite."

"Ach," pravila Tonidka a chytla mne za limec, "ja tam sedela a pilla si, aby muj tatinek vas slyeel! Bylo neco ye vaei fedi, Jime, ce mne pfinutilo, abych myslila mnoho na tatinka!"

"Myslil jsem na vaeeho otce, kdy2 jsem psal svou fed, Tonidko." pravil jsem. "Byla enovana jemu " Objala mne, a jeji mild tvaf byla cela vlhka slzami.

Stal jsem, ziraje na, jejich bile eaty, ktere se mihaly vkly meriei a menei dole po chodniku, kdy2 odchazely. Nemel jsem nikdy uspechu, kterg by se vice dotkl stavu meho srdce ne2 tenter XIV. Den po "Zadatku" jsem si pfenes1 psaci still a knihy nahoru do prazdneho pokoje, kde jsem mohl Wit nerueen, a zaeal jsem váZne studovat. Probral jsem celorodni trigonometrii a dal se do Virgila. Rano jsern chodival po svem svetlern pokoji, diva,je se na vzdalene .svahy feky a pasma plangch pastvin mezi nimi, eitaje nahlas Aeneidu a soukaje dlouhe vgriatky z ni do parneti. Obeas veder mne pani Harlingova, pozvala, kdyZ jsem eel okolo jejich vrat, abych eel k nim, ze mi zahraje na piano. Toukla po Charleovi, pravila, a chtela mit nejakeho chlapce okolo sebe. Kdy 2. dedeeek s babidkou pochybovali neb projevovali obavy, nejsem-li lie mlad, abych eel do koleje, pani HarlingoNI se mne stateene zastala. Dedeeek mel takovg respekt k jejimu ilsudku, jsem yedel, ie nebude nikdy. proti ni.

Mel jsem jen svatek toto leto. Bylo to v dervenci. Potkal jsem Tonieku v sobotu odpoledne a dovedel jsem se, .2e Tiny a Lena pajdou k fece pfieti den s Annou Hansenoyou— bezinky byly Apia v kvetu a Anna chtela udelat bezinkove vino.

"Anna nas sveze dolfx v Marshalove voze a udelame si tam pang lunch a picnic. Jenom my; nikdo jing. Nemohl byste s nami, Jime? Bude to jako stare easy!"

UvaZoval jsem chvilku: "MoZna, .2e ano, nebudu-li ptekaZet." V nedeli rano jsem easne vstal a vyeel z Black Hawku, co rosa lezela jeete huste na dlouhgch luenich travach. Byla nejvyeei doba letnich kvetu. eervene eipky staly podel pisednatgch cest a na veech strana.ch bylo pino barev. Opustil jsem cestu a eel pasmem pastvin, ktere byly vkly kratce posedeng v let& Krajina byla prazdna a osameld, vyjma skfivankt, a zdalo se mi, 'Ze se hodi k me nalade (Pokra6ovani.)

Strana 12.

TAI RAJNI'8 byl brueoun, samotar, ktei S ry nesnesl nikoho kolem sebe ve sve chalupe. Bydlel na konci Stara() Hronska a katclY, kdo ho potkal, jen pozdravil a byl rad, ze mu lide daji pokoj. Ale hide bylo s dettni.

Z blizka, se Rajnitie baly, ale z daiky na, neho poktikovaly.

"Rajnig, hodil kodku na myS." Co to melo za smysl tato prDpovidka o nem, nikdo ani ze starch parnetnikft nedovedl vysvetliti. — Nejodvatneji si proti RajniSovi vedl dvana.etiletS7' Jana Hrtzt, sousedtv hoch, jen nan vytrvale poldikoval. Stars/. Rajnig se sice zie katil, i hub zvedl a zahrozil, ale Janos se jen smal.

RajniS byl start pensista, bYvalY teleznieni hada& ena mu zemtela, nedavno, asi pied ttemi lety a deti nemel. Byl sam a sam.

Vatil si sam, poklizel a krmil si kozieku a vepiika, met peknY kus pole a i to s pomoci sedlakovou obdelal a tak klidne tn.

Zato u souseda Hruzy bylo tivo. Otec Jana& byl chudobnY, ale bohatY na deti, zdraye, jak tepy. Mel jich jedenact; Jana byl nejstar gi. Kolikrat si myslil Rajniti: "Skoda, ze nernam aspofi dve takove deti."

Nastal eerven, krasnY eerven, pinY letniho kouzia, koupani, hub a jahod.

Jednoho takoveho eervnoveho jitra, kdy jeSte bylo ptitmi a na vYchode se teprve ukazovala rritove, sluneeni zate, vrzla dvitka u dvorka Hrdzova domku a z nich vybehl Jana Hrtzt. Drtel v ruce prazdnY uzlik a laddel rychle k lesu.

Bylo jate tma na sbirani hub, proto usedl na rnez u lesa a pohlitel na zai, jet se stale zvetgovala. S mista, kde seal, vide east yesnice i statek Rajnititv, i svou rodnou chaloupku. Vzpomnel si na posledni otcova slova, net odchazel na houby: "At' mi nechodig s prazdnou, nebo becla ti!"

Jana vedel, co to znamena. ✓ torn spattil stareho Rajni ge, miticiho k lesu. Rychle vstal a zmizel v lese.

Stateeek RajniS zatim pkitiel k lesu, poktitioval se a se slovy: "S Panem Bohem do toho," vstoupil do lesa.

S poeatku nemohl nic najiti. Zdalo se, Had Karel Havlieek, cis. 4.

Hallettsville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas veechny suvedomuji a vyzSrvam, byste se dostavili do schilze, kterou budeme odbYvati na misto druhou sobotu v mesici, ati druhou nedeli, totit dne 8. dubna. Tak je budeme odbYvati at do konce roku, katdou druhou nedeli v mesici.

S bratrskYrn pozdravem, Anton Holy, to Had Ennis, eislo 25.

Ennis, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Pfedne zdravirn veechny etouci nae Vestnik. Ut je tomu hezka doba, co jsem nepsal, proto zase musim neco napsati, vlastne oznamiti, tie budeme miti prvni zabavu 7. dubna, v scbotu, a uctive jste veichni tadani, aby jste se v hojnem pootu dostavili, neb po tak dlouhem odpoeinku katdSr si rad vyskoei, nebot' naei hudebnici dovedou rozebrat katdeho mrzouta, a proto nezapomente na scbotu. 26.driST toho litovat nebude, neb bude katclY odchazet rozveselen Podasi jsme meli zde dative, cesty epatne a byla zima, take jsme nemohli cviditi divadlo, ktere jsme zamYeleli hrati: "Zavadilka vdava, dceru". My na venkove musime spolehati na pekne poeasi, neb ochotnici jsou vSichni vzdaleni od sine, a ja sam jsem vzdalen od ni 15 mil, take kdy je zima a epatna. cesta, neni to zrovna pekna, vyjitd'ka. Ale buleme to hleclet vynahradit, neb hodlame sehrati jate druhY kus pod nazvem "Na mantelske fronte klid", kterY jsem chtel sebrat po oba dva sjezdy v Ennis, ale vtdy byl zamitrrat. Jest to vesnicka fraeka, hodici

Ve stiedu, dne 4. dubna 1934.

VESTNIK

S aieCek Rajnig Frant. Pintera. duch lesu na stafe6ka Rajnige se rozhneval.

Brueel, ale jen tiSe. Slunce stalo j12 vysoko a vrhalo korunami stromt ostre paprsky na lesni ptdu. Ptactvo iibezne zpivalo a hmyz bzudel unylou piseri leta. Zdalo se, jako by se vzduch chvel a znel stribrnVmi zvoneeky.

Pojednou zirstal statedek Rajni g utiasle stat.

Podobneho nee° dosud nikdy nespattil. Kolern dubu, jako by nasel, stalo pino htibt krasnych, mladych. Chvili stab utasle nad tim nadelenim.

Pak poktitovav se, podal htibky sbirat, okrajovat a rovnat do uzlu. Mel P.ch piny uzel a jetite nekolik vstreil do kapes kabitu.

Rozhlecll se jate naposled kolem dokola a kraeel pomalu k domovu.

Nahle za,slechl detskY plao. Pustil se po hlase a koneene na gel maleho Janotie, sediciho na patezu a hotce plaeiciho.

"Co je ti, hromskY kluku? Co iva?" tazal ho RajniA. Jana se ztejme ulekl. Zle svedomi mu vnuklo myglenku, ze ted' dostane od stateeka RajniSe za ten vYsmech a za to poktikovani.

Tento vSak nejevil tadneho neptatelstvi a tim merle innyslu jej biti.

"Co plada?" tazal se pz mirneji hocha.

"NenaSel jsem ani jeden htibek a bojirn se domt, tie dostanu od tatinka," stetoval si se slzami v odich.

Stateeek Rajni g jen zabrudel.

Odeb.raval se v nem tuhY, ale lultIcY boj.

Vedel, tie kluk mu ublitoval, poktikuje nan, ale dobre srdce v nem volabo: "Pomoz mu!"

Dlouho se v'Sak nerozmfalel.

"Rozdelej uzel!" houkl na JanoSe Jana pin rozpakt a nedilvery, rozdelaval uzel a RajniS mu kladl jeden htib po druhem do jeho ranee, jen nekolik main si nechal.

"A ted' hajdy domu, zatrace —" houkl na Janae a JanoS se nedal dvakrate pobizeti.

Popadl ranee a ani nepodekovav, utikal k dose prave na nynejSi das, aby lid se dosyta zasmal a pobavil, aby aspoli po to dobu zapomnel na ty nehody a trampoty.

Pteji mnoho zdaru dr. Mielcovi a jeho ochotnikirm v tomto kuse a doufam, tie vkly bude hojne navtitiven, neb jest do divadlo skutedne pane a smesne.

S pozdravem, Frank Faraizl.

Galveston, Tex. Ctena, redakce Vestniku a mile etenatstvo!

Ptichazim zas mezi vas se podivat, nebot' mam nejake vytizovani v redakci, tak napiSu par to,delc.

Nebudu se moc rozepisovati, abych nezabirala moc mista. Tak zkratka yam to oznamim, prod jsem ptgla. Divadelni kroutek A. C. C. sehraje divadlo, jednoaktovku pod nazvem "V Ktivoklatskem zatitii", dne 8. dubna v A. C. Clubu, na 54te Offats Bayou.

Zaeatek v 6 hod. odpol. a po divadle taneeni zabava, pii ktere bude vyhro,vat Vackova kapela z Richmond, Tex. Tak ten, kdo je slyg el hrat, vi jak je jejich hudba hezka a kdo ji neslytiel, at' dojede na divadlo a zabavu, a uvidi, tie se hezky pobavi. A jsem jista, tie divadlo se bude take libiti, neb ta , nespokojena, panieka bude brzy z toho blouzneni vyletena a ta kuchatka Zuzana a zahradnik Lazar budou potadne potrestani. A ta panidka za ty sve narutive romany si bude pochovavat sveho mutieka. No, musite abyste vedeli jak ten pohfeb dopadne.

Tak pii jednom jiff pozvu oba tady, Sokola a v§ecky krajany z Galvestonu a okoli. Tak na shledanou v nedeli, dne 8. dubna v A. C. C,! — Za A. C. Club, Jennie 600ek, taj.

MOM —

Statedek Rajms se VraCel CiOrrifi pomalu, rnel eas. Pt gel domt, rozdelal v kamnech ohell a za6a1 si ptipravovat houby k obedu.

Pojednou slySi za sebou vrznout dveie. 0hledl se po odvatilivci, kter'y se opairatil do jeho samoty vkroeiti a jiff se chystal zahromovati, kdy spattil zkourmouceny Janaav oblieej.

"Co chca?" zabrueel.

"Statedku, main vytiditi, ze yam mamieka nechaji mockrat delcovat."

"Dobte, dobte," broukl Rajniti a obratil se °pet ke kamntrn. Kdyt neslytiel obvykleho vrznuti dveti, obratil se, a vida Janae jeSte stat, vyjel nan: "Co okouniti jetite?"

Jana stab se sklopenou hla,vou a tiskl ruku k imam.

"No, co chcea jeate?" tekl jiff mirneji stateeek Rajnig.

"Stakeeku," soukal ze sebe pomalu slova Jana, "prosim vas, odpust'te mne, tie jsem na vas poktikoval."

Statedek RajniS" se promenil v solnY sloup.

Teprve po chvili se tazal: "No, to ti taky nakazala mamiela?"

"Ne, to ne," zateptal Janoa.

"Hm —" mrueel mekce stateeek Rajnig.

Obratil se ke sktini, odkud vylovil pytlik, sahl do neho a pobidl hluene, ale dobracky nose: "Nastrd kapsu!"

Janogova tvai se rozSitila radosti a ochotne rozkaz vypinil. A start dobrak Rajniti mu obe kapsy napinil at po okraj ofechy.

"Zitra si ptijdi zas," zvolal za Janoaem, kdyt tento mizel ye dvetich. — Od to doby byli oba nejlepSimi ptateli a Jana by za stateeka Rajnitie duai dal. Take 26,c1nY kluk si tit nedovolil poktikovat na stateeka Rajni ge, nebot' ten stab pod ochranou Janoaovou a Jana- mel tvrcle pest, cos vedeli vaichni kluci v decline.

Kdyt letel staiedek Rajniti nemocen, tadny k jeho loti, jen Janoa. A kdyi statedek RajniS zendel, ukazalo se v postedni zaveti, tie vSechno, co mel, odkazal tehdy dvacetiletemu Janotiovi.

NEVIME DNE NI HODINY. Znovu a v kratke dobe nelitostnY Osud zasadil vaaenemu bratru J. J. Frnkovi, bYvalemu pokladnikovi naai Jednoty neoeekavanou ranu nahlym iunrtim jeho milovane dcery pant G. F. Boelscheove, ktera po zdaoperaci v houstonske nemocnici, neoeekavane vyvinuvSim se kornplikacim podlehla v pomerne mladem veku 40 let. Zesnula zanechava tu v krutem bolu chote a d ye adoptovand dceruSky, otce, etyki sestry a sedm bratril, jima vaem vyslovujeme hlubokou east VOLICUM NEODVISLEHO 8KOLNiHO DISTRIKTU CROSBY, TEXAS! Pro dobro tikol a svoje vlastni, volte v sobotu, dne 7 dubna pro M. L. Doss, (Highlands) a L. E. Ktenek (Crosby) Diky!

Frank Cream.

4.01wroamoowemalwownim ww.iuswooemso ■mnwo4arooawo.at..atwo.eswKwooaw

MATE PRITELE, KTERY SE UCHAZ1 0 POLITICKY TAAD? Zajimate-li se o zvoleni kterehokoliv kandidata ve Vaiem okresu, odporuete Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele Vestniku Vam zaplati komiene z kaideho oznimeni, ktere pro nas ziskate. 0 podrobne ceny oznameni rfiznYch tirades piste piimo na vydavatele: CECHOSLOVAK PUBL. COMPANY, West, Texas.

CIINNINNINOIN.110.11011.■0 41111■041■1114.1.11.0■1091111•10■0111111

1111•0111■■ •:!

Ve sti-edu, dne 4. dubna 1934.

VESTNili

kad hotove

itad Pokrok Dallas, eislo 84.

Dallas, Texas.

V posledni schtizi radu Pokrok Dallas cis.

84, konane v nedeli dne 18. btezna pfeeet1 bratr Vaclav Kartous zpravu davajici pHtomnYm elentun Upiny a jasny pfehled dinnosti tadove po strance finaneni, ode dne kdy dostavena a otevtena byla na ge spolkova. sin, 19. srpna 1921, a g do konce roku 1933, uvadeje podrobne eistY pitem ze v gech zabay konanYch v na gi sini. Obgirna, tato zprava, vypracovana br. Kartousem a br.

Duronem na gla, jak se dalo oeekavati, pineho uznani a schvaleni od v gech shromag denYch Clem, kteti se usnesli vypracovati zbeg nY vYtah z , teto vYdeleene einnosti a zaslati tento k uvetejneni ye Vestniku, tak aby i vzdaleni na g: eleni, - a 'M g i ti zdej gi, kteti se ye schnzi malokdy ukagi, moll ptilegitost seznamiti se s einnosti nageho tadu.

Ukol vypracovami zriravy do Vestniku, sveten byl bratrum: Vaclavu Kartouzovi, Robertu Duroriovi a Steinerovi. Hlavnim bodem teto zpravy jest aby jsme upozornili nage ."lenstvo, ze tato na ge sin byla skoro tpine vyplacena z vYdelkt na zabavach, hlavne ale divadlech, o kteret podniky starala se se velmi maid hrstka stargich Mena. Jelikog zkuSenost z taclovYch podnikti ukazovala, ze od postaveni sine a g do roku 1925 se nagim zibavam vetgina nagich Merin vyhYbala a takto nijakYm zptisobern na zaplaceni nove sine neptispivala a prace tadove se te g nezneastnila, ale narok na ptigti zisk a podil na budove mela, bylo v imorove schnzi v 1925 odhlasovano zvYgiti tadove ptispevky na 350 na genske a 45c na, mu gske eleny mesiene.

Tim zpusobem byli liknavi eleni ptinuceni aspori easteene na sin ptispivati, - ale ziroveri byli tim eleni podilejici se na tadove praci, hlavne divadlech, ktera v gdy nejvice vynagela, pokutovani zvYgenim ptispevkn.

Aby tedy byla Jana elentim podilejicim se na tadovych divadlech a zabavach, dvakrat mesiene a elenum majicim tu praci na starosti ideva, bylo usne geno zrugiti vstupne na zabavy tteti nedeli v mesici. Vstupne pro eleny i neeleny na zabavy prvni nedeli ka g genske a 35c-dehomsictanove 25c mugske osoby.

Nasledek zru geni vstupneho pro eleny ale byl, ze jsme na mnohych zabavach potadanYch na tketi nedeli v mesici pramelo vydelali, mnohdy se i doplacelo.

Tyto zvYg ene poplatky s vYhodou volneho vstupneho na zabavu tteti nedeli v mesici byly placeny ag do konee roku 1930. Nasledujici tti roky byl poplatek sni gen na 25c na Mena a v 1934 ji g jen na 15c na elena mesiene a vyhoda volneho vstupneho 3ti nedeli ponechana. Staveni gte na sin bylo koupeno roku 1919.

Vydani na stavenigte: $1585.00 Za stavenigte 57.08 Pfevod (deed) a taxy 1919 27.83 Dane 1920 29.08 Dane 1921 $1,698.99

Uhrnem Ptij em na stavenigte: POjeka od Rad hotove Rad rozliene vydani

$1010 00 500.00 188.99 $1,698.99

Dluh &ant= na lot Splaceno v 1920

$1010.00 360.00

Zustal dluh na lotu poeat. stavby Qena, dostavene sine: Stavenigte Uhrnem Ptijem: Ptjeka od Clem na stavbu $1,952.00 Ptijeka od H. U. 3,000.00 Pfijem na stavbu 4,952.00 thrnna cena sine s lotem Zaplaceno na lot hotove:

$650.00 $1698.99

$6,650.99

Strana 13. $500.00 188.99 360.00

ftรกd, taxy a rfizne vydani

Splaceno' elentrn v 1920

Uhrnem do otevteni sine 1,048.99 1,048.99 Splaceno: Dluh v eas otevteni sine $5,602.00 Dlugne obnosy: 6.1ennrn na, lot $ 650.00 Olennin na stavbu 1,952.00 Hl. filadovne na stavbu 3,000.00 $5,602.00 Zaplaceno na sin od oteffeni teto, dne 19. srpna 1921 a g do konce roku 1933.

Splatka noty H. U. Jed. $3,000.00 troky z teto 1,091.67 $4,091.67 Splaceno elenum beztrod. $2,602.00 PojiAteni 1 346.44 Br. Pazdral za prohlidku knih pti 60.00 povoleni pujeky H. U. 636.95 4,663.39 Opravy na sin Uhrnem zaplaceno na sin

$8,755.06

oistS7 ptijem ze zahav:

Roku 1921 Roku 1922 Roku 1923 Roku 1924 Roku 1925 Roku 1926 Roku 1927 Roku 1928 Roku 1929 Roku 1930 Roku 1931 Roku 1932 Roku 1933

$ 316.22 1,344.01 1,116.77 793.85 636.07 818.85 629.59 655.27 507.26 382.18 304.95 216,48 338.46

8,359.96

Doplaceno za tento e'as na sin z elenskSich mesienich pkispev$395.10 ku V techto pologkaeh neni zahrnuto vydani tadove, plat za izklid sine, plat fitednikum, plyn, voda, svetla, rAzne potfeby pro divadlo atd., ktere g einily od roku 1922-34 $2,725.03 8,755.06 Vydani na sin do konce 1933 $11,480.09 Vydano celkem Toto tadove vydani od 1922 do 1934 milk se zdati podivne, jeliko g jsme otevteli sin v srpnu 1921. Proto dlu gno vysvetliti, ze za rok 1921 tadne ntraty nebyly, proto ge kagdY jednotlivY Glen tento rok pracoval zdarma.

Jsou to tedy fadove vYlohy jen Z9. 12 rokti prnmerne $227.08 rodne. te tad Pokrok Dallas cis. 84 pti vgech starostech o splatky na na g: sin nezapomel na dobroeinne neele a skutky . dosvedeuje cela tada pologek na kadove vydani v nem obnosu $223.45, z dehog nejvetgi _uspokojeni mame, - ze jsme pH torn shonu za dollarem nezapomeli na potteby jinYch. Dale musime s velkYm pote genim tici, ze elenstvo velmi svorne a bez rortr gek na zaplaceni sine pracovalo, take i pti malYch pkijmech zaplatili jsme velice slu gnY obnos na tuto nag: sin. Vgem nalegi dik!

Dale dlugno ueiniti zminku o to skutednosti, ce nag tad podporoval mnohe eleny kteti nemohli svoje umrtni poplatky' platiti nitsledkem obchodni tisne a tak pomohl temto pojigteni, v mnohYch ptipadech tu jedinou ochranu kterou jejich rodiny maji, udrg eti a od ztraty za.chraniti. Obnos techto doeasnYch pnjeek na elenske poplatky techto Menu ptesahuje sedm set dollara. Pomery se trochu v tomto smeru 6innost nag eho tadu v obou ziskavani &enu take neni nijak pozadu. Bylt' na g tad prvni ktery zcela potichu zbudoval na g cletdo skY odbor a vydal certifikaty od Cis. 1.

18ti a mimo toho mama nyni devet deti Nie tkide 20ti lete dog ivotni. Mimo toho ziskati jsme g estnacte mladYch elenn do elenstva a mame nadeji na, vice, jakmile se zlepgl pomery. Vzhledem k tomu 2e neagitujeme jen mezi natimi deny, hledice ziskati je-

a

SOKOLSKA hiLiDKA San Antonio. Tex. Ctena redakce, mili etenati!

V minule schuzi sokolske usnesli jsme se potadati Velikonoeni taneeni zahavu v nedeli, dne 8. dubna. Zaeatek v 8 hod. veeer v sini Christian Woman Ass'n,. na Alamo Plaza, hlavni vehod do vnitt sine naproti Crocket hotel, a co hlavniho, hluene, hudba Bill and his merry makers, prozradi cestu tam. Zveme vas vg echny a doufame, ze se tam dostavite. Na shledanou!

S. C. Bundilova, Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku, tadarn Vas za uverejneni tohoto dopisu.

Nag e T. J. S. T. se eini jak ve cviku, tak i v divadle, nebot' chce vystoupiti pied obecenstvo, a mini jich svYm divadlem ptekva.piti. Herci a hereeky, aekoliv jen kratky eas sve filohy maji, sehraji divadlo znamenite.

Tak yam vg em, Cele veiejnosti, davam yedet, ze dne 8. dubna tohoto roku bude na Bayesville v sini tadu S.P.J.S.T. velke divadlo, ptesne v 8 hodin veeer.

Bude to krasne a zajimave. Proto Vas, drazi krajane, v gecky zvu jmenem jednoty sokolske, byste co v nejvetgim mnogstvi ptigli a ptijeli a tak svoji ptitomnosti nagim hercurn radost ueinili.

Jelikog bylo vetginou gpatne podasi, nage T. J. S. T. se vgdy do cvideni dostavila, a s chuti se cviei, nebot' eas se blizi, kdy zase vetejne vystoupi pied cele obecenstvo, aby je piekvapili svYm cvikem. V nag: telocviene je veselo, a kagdy se eini, aby mohl co nejlepe pfecleit druheho.

Divadlo, ktere se bude hrati dne 8. dubna, ma nazev "Pantata Vohnout". pak bude druhe "Podvod a klam, tresta se sam", a na to Fragka o -jednom jednani pod nazvem, "Pan Jeremia g Brdlieka, hleda svou ztracenou nevestu". Vidite jig podle nazvu, ze to bude divadlo velmi poutave a nasmejete se dosti.

Jistojiste. ptijedte vgichni mladi i staii a rozveselite se a diouho budete pamatovati na to, jak jste byli zdej gimi herd. ptekvapeni. Take Vas pane redaktore zvu, byste nas svoji navatevou potegil.

Nezapomerite na 8. dubna a ptijedle jiste.

V padu gpatneho poeasi o tYden pozdeji.

Na shledanou na 8. dubna v sini tadu "Vygehrad" eislo 48, S.P.J.S.T. na Bayesville.

PH divadle a V ptestavkach bude neinkovat nage sokolska muzika pod tizenim bratra Josefa Hejle. Tak pkijedte v gichni a uslygite teg krasnou muziku Na shledanou, dne 8. dubna I Na zdar!

K. F. Chalupa, zpravodaj.

Rozkvet Zipadu Cis. 107 Floresville, Texas.

Ct. redakce:Timto davam sestram a brattim na vedomost, ze mne dogel dopis od br. organisatora P. Fr. Kadanky, v kterem nam podava, plan jak nejiepe pracovat zde, tak aby jsme mu byli co nejlepe rYpomocni v jeho praci.

Aby se planu docililo jest gaducno, by se elenove dostavili v nejvet gim poetu do ptigti pravidelne sehtze 2. nedeli dne 8. dubna.

E. Midulka, taj. jich deti a ponechavame pole sit gi vetejnosti volne a bez soutege druhYm jednateltim, jest toto na na gi tichou plci zajiste dosti slugnY tispech. S bratrskYm pozdravem Vaclav (malt') Kartous, Robert Duroti, Frank B. Steiner, pied.

Strana.. -14.

VESTNiK

Ve stkedu, dne 4. dubna 1934.

rum studentum udrteti se ye 'Sko GENE HOUCHINS ucnAzi SE ZA VOLICETINI OKRESU LAVACA. le na universite, ale vsecky dohroSERIFA V OKR. LAVACA. mady nestadi k tornu, aby bylo poTimto oznamuji Imhof= okresu =Milo vgern pottebnYm a hodnym Take serif Gene Houchins jest Lavaca, Ze se uchazim o znovuzvotadatelum o v'hody, ktere tyto kandidatem o znovuzvoleni do tr- leni do nradu okresniho soudce fondy studentum poskytuji. Byl tadu, kterY zastava ut mnoho let primarTemple, Texas. tet zaloten za.motnejSimi graduan- Serif vzpomine., to se mnoho zme- tohoto okresu v pkigtich kach.

Vateni Pfateie:— ty Texasske University tak zvanY nilo v okrsu Lavaca za poslednich Za meho Aradovani co okresni Ptichazirn k Vam, dnes v MEMORIAL FOND, do kterehot se dvacet let. Valne zlodiny, vratdy, soudce, bylo vtdy moji snahou uzajmu Texasske Matice Vy'ggiho jeho podporovatele uvolili platiti loupete a pod. nebYvaly nic nedrtovati okresni vYlohy a dank co Vzdelani. Tato organisace byla za- $50.00 mane po 10 let -obydejneho v tomto okresu. Okrelotena v rode 1917 nekolika deskY- me-li, to na universite je inezi sni a distriktni soudy bYvaly pa- nejniteji. Toto ov gem bylo mono jen tehdy, kdyt se mi dostalo koomi studenty na statni universite 6000 a 7000 studentt, uvidime, ne zamestnany ptipady perace okresnich komisaft, jak v Austin jako podnik jen vYhrad- prilmerne j.en malo deskych stukdetto dnes jest ptipada to- mono seznati ze zpravy, v ktere ne studentsky. Asi pied 4 roky by- dentt dostane z Lebo pomoc. ho druhu potidku. Onn to jest? byly porovnany okresni vydani za la znovu zorganisovana na 'girgim erif rnysli, le ptedev gim zlod.nnY rok 1933 4.s porovnanim s rokem Mame nyni na universite neco zaklade a udinena organisaci vetivel se yydIsti), lide takovi byli ptedetlYrn, neboli za dobu, co jsem vice net 100 studentil.

Nejmene tejnou, celostatni, a to proto, aby bud' pozavirani nebo se z okresu v &axle. mohla spiniti potadavky na, ni 50 procent z nich je tam na vyvystehovali, kdyl se jim zde nedaNejen ze zbyteene vydani, nybrt pujdene penize anebo si dobYva kladene od na geho studenstva. Dnes kilo. A za druhe, mame zde potad- i nezakonite vydani bylo zastavesveho vzdelani praci rukou svYch. se sklada, Texasska Matice z granY lid. V okresnim vezeni jest pit- no. Jednotlivcirm jsem poskytoval duantfr rtanYch koleji, prominent- Kdybychom byli letos meli velik' fond, z nehot bychom byli mohli merne sotva ttetina trestanct co sve slutby (-Tine bezplatne. nich farmaru, obchodnikA, Na zaklade meho rekordu, uchakir' a \Tithed z mutil a ten vgech pirjeiti od $50.00 do $100.00 byli v jin'ch okresich. Serif Houchins lade. vas o podporu v kampani a zim se o znovuzvoleni, a tadam bychom meli dnes na universite pip stavn a povolani rortrou genYch jiste aspon 200 eeskYch studentii. hlas o volbach s uji gtenim, to se volide okresu Lavaca, aby mi pocelem Texasu.

Z velice skromnYch poeatkb. vzro- le dloveku bolno u srdce, kdyt sly- vynasnati opet zastavati &ad ten skytli laskave podpory, uji gtuje jestl fond Matice na vice net $1,- si nebo Cte jejich trpenlive prosby die syYch nejlepgich schopnosti. dnoho katcleho, le jestli budu opet zvolen, to vtdy budu zachazeti s 700.00, ktere se pirjeuji hodnYm o pomoc, anebo jejich bolestne (Pol. Adv.) katclym tak, jak bych oeekaval sam )0( mladikum a divkam studujicim na natky nad tim, to museli k viii statni universite. Rok co rok jest perieztim zfrstati stranou doma, GUS STRAUSS ZA DIST. KLER sam, to by melo b'ti zachazeno se mnou.

KA V OKRESU LAVACA. fond Texaske Matice rozrnnotovan zatim co jejich bohat gi a tf'ebas V ("tete' podava, nahodilYmi men gimi dary pfatel merle hodnej gi a schopnej gi druAug. W. Janszen hove! zabiraji mista, ktera pravem V éstitik byl zpluoiriocrien oznageho studenstva v Texasu. V rosoudce okresu Lavaca namit kandidaturu pana Gus Strade 1929 etyti graduanti Texasske naletela jim.

Ujmeme se nageho nadejneho usse z Hallettsville za distriktniho (Pol. Adv.) University ptispeti do4tohoto fon)0t du katdY $50.00 a od to doby pti- dorostu, je to na ge mravni, spole- klerka v okresu Lavaca. Pan Straspivaji roene. Dosavadni fond a- denska, kulturni a narodni povin- uss anebo "Gus" jak je znam v geDEVfTI DESETINAM DA SE le nikterak nedostaeuje, aby vy- nost. Deprese jest jit temet za- obecne, je ptitomne distriktnirn PftEDEATI. hovel aspoil to nejnalehavej gi po- tehnand. Nebylo by to dfistojnYm klerkem, byl do toho Atadu uttebe, a jeho nynej gi pomalY vzrust jednoho katdeho z nas, kdyby- stanoven dist. soudcem aby doDevet desetin v geeh nemoci ameneslibuje brzkou napravu. Vidi se chom vlotili kaki' aspori $5.00 rod- koneil lhutu po svem otci Chas. rickeho lidu muze bYti vystopov g nyni bYti pottebnYm, aby tento ne do nagich pottebnYch, snati- Straussovi jent je dlouholetYrn -no,lepchazidytvrflefond vzrostl !Ahem nejblitSich vYch a siibn'ch mladikt a clev- Clenem Jednoty SPJST. a kter' Zficpa vrhne do telesneho syCat, a pomohli tak rnnotiti lady byl nucen odstoupit nasledkem ne- stemu jedy, ktere seslabi kaldY ordvou let aspori na $10,000.00.

Vybuclovanim velikeho zalotni- nagich universitnich graduantir moci. Mlady Gus nasleduje ye gle- gan v tele a nfisledek toho jest, le ho fondu rniiteme pomoci mnohY- My to malou sumu jednou za rok pejich sveho otce jent byl tim nej- lehee elovek se stane ()heti zfirodku, hYm snativYm mladiktun a div- ani nepozname, zatirn co ptitomna oblibenej gim distriktnim klerkem ktere jej nanadnou. Hled'te kam Ceskeho pnvodu, kteti s irspe- a budouci eesko-americka mlada Jako jeho otec tak i on mluvi eezacpe a pfedejdete deviti desi(them progli vyggi gkolu, prodela- generace, s tim i dela, desko-ame- sky, nemecky a anglicky, a jinak Hiram vgech nemoei, jejich nfisleti i universitu, ttebas by jim rodi- rickg, vetejnost, bude z na gich da- je npine schopny tento daletitY dovnYch bolesti a finandni ztritty.

Cove nemohli finandne nieim k to- rn tetiti po mnoha a mnoha leta. tad zastavati. Obdrtel vzdelani ve HERBINE jest dobrY start bylinmu ptispeti. Maid katdorodni paleDr. Josef Kopeck', Medical & gkolaeh v Shiner, Hallettsville a nY lek, jen ulevi zfiepe pkirozenym ka dopini to, co Si, sam pti gkole Surgical Clinic, San Antonio, Te- Yoakum a pak studoval v kolleji lehk.irm a pkijemn3im zpasobem. Na ptivydele., a tak se bude moci ve, xas, je pokladnikem Texasske Ma- kde obdrtel diplom s vyznamena- prodej v Old Corner Drug Store, gkole udrleti at do graduace. Ve- tice Vyggiho Vzdelani. Pfejete-li nim. Gus slibuje zastavat Mad dist, West, City Drug and Jewelry ComTemple, Tex., a viech Moirtime, to by to bylo velikou vYho- se stati elenem nail organisace klerka k nejvyggi spokojenosti a pany, nich.

(3) dou pro deskoslovenskY lid v Te- anebo ptejete-li si svoje elenstvi pro nestranne zajmy v gech obea0•1•111 .

0i0.11•041111041 ,....0.11111.0.11.0•11100 xasu a pro celou Ceskou americkou v ni obnoviti, poglete ted' co nej- nil a kdyt vezmeme jeho kandivetejnost kdybychom men ve ye- dkive svaj Cek na nejmene $5.00, daturu z ohledu podpory, musiP011itERNI SLUIBA tejnem tivote, v ntadech, gkolach, anebo na jak mnoho sam chcete, me pfiznati to Gus si toho titadu Distinktniho charakteru, za ceny v obchodech, ano i v politickem ti- abychom mohli girgi vetejnosti u- take zaslouti, nebot' musi nyni velmi mime. vote podetne na nas pfipadajici kazati a dokazati, to se o toto hnu- podporovat a vydrtovat sveho neJest zvykem Edward Pace, dat, procento universitnich gradual-At. ti a o tento podnik zajimame. Na- mocneho otce, matku a sve sou- Upinou pohrobnickou sluibu nejlepSnad nekdo namitne; at si po- gi studenti k nam prosebne vzhli- rozence. Krajane v okresu Lavaca giho druhu, za ceny velmi mime. mohou sami, jako jsme si po- ti, nage star& vlast patti na nagi jsou laskave tadani, aby jeho kan- Jsme nejlepe vypraveni nejrnodermohli my! My jsme byli St'astni, to lasku k nail Ceske veci, budouc- didatute venovali svou pfizefi. nejSimi pohfebnimi auty a vSemi jijsme progli Skoly a uchytili se v nost vklada, do na g sve nadeje. I (Pol. Adv.) ny mi potfebami, vykonavati prfic nagich povolanich, obchodech, irspolehlive, moderne a patfie'ne".

Dekuji Vam pkedem za vane tadech je gte v tak zvanYch dobach uval'eni teto svate pro nas zaletitOkr" TAROKY milZete opet doEDWARD PACE starYch, za pomern daleko ptizni- tosti. stati za $1.75 hru, po§tou vypla Pohrobnik, Temple, Texas vej gich net jsou dne gni. Trochu cene. Objednavky posilejte na 6etlen S.P.J.S.T. Jednoty Zustavarn s krajanskYm pozdrarozhledu, trochu pevne vile a Pochoslovak, West, Texas. (dz) 1.4.1.0.1111.01.1=1■0■00•1111INNININ.1104.1■041104.111111N,41111.t. ctive grace stall° je gte pied 20 vem Vag, lety ku zajitteni uspechu v katclem August Kacit.1 skoro povolani ale dnes je jinak.

ZASTAYTE SVEDENI! P. S.: Byl byste snad ochoten Cim dale tim vice se vgude ye veptihlasiti se napted za nageho eletejnem tivote vytaduje vysoko gkolRychle - bezpe6ne ske vzdelani. Bez vzdelani jest dnes na sam a pak ye Vagem okoli zis pomoci ESKO masti, pouo nicht my skavati eleny dal gi, i tomu nejlep gimu teako se v ne2ivane tisici po dye generattebas ani nevime, a kteti by nam dem uplatniti. Pomilteme tedy nace. 8krabani jest nebezpedgim dobrYm, ale obydejne chudYm to ttebas i zazlivali, kdybychom FOR ITCH I NG /KI ne a dc asto zavinuje otravu. hochnm a divkam dobYti si uni- je k soudinnosti a ku spolupraci E S K 0 nrakte dostat u Relieves Itching . . .

Soothes A. K. versi tniho vzdelani a tak stati se nepozvali. sveho lekarnika za 50c neAtka Cools Irritations And ) 0 ( potehnanim lidske spolednosti a bo si pine o liberalnf vzorek Minor Eruptions. cti deskemu lidu? spo,Bor Hoillate navgtiviti letos sta.!

TJPLNE ZDARMA. Made s, ..edne ruku k dilu, dokateme mno- rou vlast? 3estli ano, ptihlaste se NezapomeISte v§ak wreati W. SEVERA CO. ho. Teprve historic pine oceni ye- u mne Zastupuji vgechny paroplajmeno sveho Iflarntke..

CedarRapids•Iowa.U_SA. _ffewr.n.,,ofacu,keLE likost a utitednost na geho dam, vebni spoleenosti, a vykituji pieROME REMEDIES W. F. SEVERA CO. •• since ifiat Jest nekolik yYpomocnYch fon- play. Hla qtc se neb piste na: Aug. PRICE 5O Cedar Rapids, Iowa ktere napomahaji universit- J. Morris, West, Texas.

D-7 (dz) :MIJIr,ifill1111M71111rIllp1111;1U;'11fl!liliiin;ri;UNIfl,

oe posta.

Ve stredu, dne 4. duhna 1934.

Strana i5.

VESTNIK

Oznameni kandiditii Pozor NaZalude

VOLICITM OKRESU LAVACA.

Emil J. Motis

Okresni 'criperdi dam, p. H. J. Mnoho lidi trpi Zaludeenimi poti OESKI PRAVNIK Schornack, tic:nazi se o zno yuzvoAll political advertisiment must be 2emi, protae jedi bud' prilig rych soudv vgude. nostou $1: Poradv leni. Tento Mad bude spojen tenpaid in advance.

301eta zkusenost. le nebo prilis mnoho. tokrat s Madein odhaddiho dani Puglia $150.000.00 na 6% firokii.

NiZe uvadime kandidaty, kteti YOAKUM, TEXAS. vas 2adali o hlas a podporu v de- Trinerovo Hoke Vino a jeden rifednik bude volen, na. misto dvou. TTiad okr. vYbereiho za mokratickych primarkach, dne 28. napravuje tyto hfichy, udriuje staval p. Schornack uZ &l ye noeervence 1934. vnittnosti v pohybu, pornaha tra- kolik lhut a jest s nim dobie oTOM F. HUNTER za guvernera. veni a odstrariuje jedovate odpad beznarnen. Take pied tim pracoZVEROLEKAA ky, nahromadene v tele. Nikdy vas val jako phruci v fifadu okr. odWALTER C. WOODWARD Municinal Bldg..

TEMPLE, TEXAS za statniho vrchniho navladniho nezklarne. "Muj ialudek byl v na- hadeiho, tak ‘Ze citi se pripraven zastavati oba tyto niady, kdyz nyvgeekv nemoce zvirat a lest 0. H. CROSS ramnem nepoiadku," psala pani ni budou spojene. Vyzna se ve Le61 k sluThAm kdekoliv na zavolani. za kongresnika z 11. distriktu.

R. Broiova, Chicago, "ale je nine ttech redech, kterYch v naSem oTelefon: Dial 3557.

Okres McLennan: zcela dobie". Mnoho lekatn je do- kr,ssu potkeba. mluvi anglicky, neW. B. MOBLEY porneuje. U vtech lekarnittl. Jos. rnecky a desky. Ohledne jeho diivejAiho fdadovani dostalo se p. za 'terifa.

Triner Co., 1333 South Ashland Schornackovi dobreho vysvedoeni GIBSON GAYLE PRAVNiK Ave., Chicago, Ill. od statniho fidetnika, kterY shleza odhaddiho-vYbereiho dani soudni a Dravni Vviizuie vegkere )0(-dal zpravy a knihy p. Schornacka zfilditosti. abstraktv. nosledni JOE ALEXANDER v nejlepg im poiadku. Pan SchorSCHOPPE OZNAMUJE ZA 0ville. atd. za Odhaddi-VYberei Dani KRESN1I10 SUPERINTENDENTA nack doufa, 2'e i volidove tohoto WEST. Telefon 146. TEXAS. • JOHN DOLLINS okresu shledaji jeho Utadovani taOKRESU LAVACA. za zastupce cis. 1. okres McLennan ke v poiadku a Cads vas, byste J. E. BATSON Vestnik jest opravnen oznamiti, mu venovali podporu a pak hlas za okres. superitendenta gkol PRAVNIK Ze Frank Shoppe uchazi se o zno- o volbach. Uji§t'uje, Ze si kaZde vuzvoleni do itiadu oresniho su- podpory a hlasu va geho bude Vvfizuie ve gkere soudni ()kres Ellis. zfilaitosti (Pol. Adv.) LYNN B GRIFFITH, perintendenta gkol okresu Lavaca, tradovna: 821 Bankers Mortgage za kriminalniho okres. navladniho. v dem. primarkach. Supt. SchopBuildin g. Dies nlici naoroti Kress BOULE NADOR. Okres Matagorda. pe jest dobfe znamY mezi lidem budove R Obdivovatelka Nonat narn OSCAR BARBER, okresu Lavaca, zvla'Ate mezi naTEXAS. HOUSTON. pik: "Ta zlata Nonat zase County Sin, za Okresniho Soudce d ponevadt jest deskeho pu-i . udelala div. SI. Georgie SvoJudge. vodu a on i jeho 'germ mluvi &sky we p.n. ob da, Aplieton, Nebr., mela a oba jsou take eleny kadu Mora- na chodidle tvrdou, gerednou bouli.

R. A. KLESKA &ski jidelna, restaurace za VS7bereiho Da.ni— Tax Collector via cis. 23, SPJST. ONTS'ern nejvice Jezdili s ni k lekaii, ale misto boule vice rostla a bolela.

Prave a pivnice jest znam mezi uditeli a AkoldoJOHN VACLAVICK jsem sg k tomu nahodia, ie meli za714 PRESTON AVE. zorci, s kterYmi verne slouhl po se jeti k lekari, kterS,- fekl, ie se mu za Okresniho Komisafe — County Houston, Texas. nekolik let.

Do ritadu tohoto byl nador vyriznouti a kost' oskraba-1 Commissioner. zvolen po Sestnactilete zkuS'enosti' ti. Poradila jsem jim davat Nonat.

Jos. Koint, majitel.

HARRIS MILNER A hled'te! Ani za pfilak ji nevypoco uditel.

Telefon: Beacon 31734. za gerifa -- Sheriff.

Za jeho fitadovani v okresu La- Ifebovali, noha se zahojila a neboli".

Pravidelna jidla a lun6e. z rally mnoho neeistoOkres Colorado vaca, byl pftvodcem 22ti novYch ty,Vyteka-li Nejlepai soudkove a lahvove pivo, dava se naplast vicekrat nei dvaEMIL RABEL modernich Skol a zremodelovani krate denne. Na suche bolesti se nerfizne druhy vina a doutniky, do friadu odhaddiho dani.

24ti a postaveni 8 novYch domovA dava nova naplast, dokud prvni na Mluvirne eesky. pro uditele, jichi nyni jest celkem tele dral. Prava mast je s timto Okres Burleson Hoboko stale na sklade.

22, a take byl pfidinou, 2e 37 udi- Trade Mark: B. R. Teague Zvlaatni stoly pro rodiny. telfi bylo pficlano k vyneovani na do idadu Aerifa venkove. Mimo toho Schoppe dbal NABiDKA! Okres Lavaca: na zdravi deti a distoty na venadresafe dam Za pffeinou roz gifeni GUS STRAUS kovskYch Skolach. odmenu 50 centit za 10 jmen za distriktniho klerka Pan Schoppe 'Zacla deskoslovenadres tomu, kdo pale $1.00, dostaH. J. SCHORNACK ske volice o laskavou podporu a Cana Nonat jest 30e a $1.00, 1)0- ne za $1.50 za vYbereiho - odhadeiho dani hlas a srdedne jim dekuje za pod- gtou 55c a $1.05. Ptejte se Vageho tOUPALOVA LINIMENTU E. A. TURK poru v minulosti. Ujist'uje obean-1 lekarnika neb jednatele, ale nic jiTato nabidka jest dobth na kratneberte, radeji piste Primo na za vYbereiho - odhadeiho dani stvo, Ze se vynasn.ati, aby vyhovel neho kou dobu, proeei jednejte hued. Poflak adresu: fSem povinnostem verne a piesne.

GENE HOUCHINS Mete eek anebo M. Order s objedMARIE LEIBLINGER & CO. (Pol. Adv.) za §erifa navkou na: Altadena, California —)0( JOHN TOUPAL, AUG. W. JANSZEN NONAT muiete objednat od M. LEKARI SE NESHODUA za okresniho soudce Divin, Waller, Texas, Rt. 1.

Caldwell, Texas. (dz) FRANK SCHOPPE Kdyi deti jsou nervosni a mrzute, za okres. superintendenta gkol boleni a jine znamky nezaiivnosti Okres Fort Bend: skiipaji zuby, nepokojne spi, maji PANI J. J. CHADILOVA ztraceji chuti k jidlu, nafikaji si na za okresniho pokladnika svedeni oci, nosu a prstil, mnohdy doktoli se neshodnou, ie tyto (Yeti mail eervy Ani matky, ktere TAK JAKO PSTROS. Alive ditky vychovavaji, nechti pHLekaisky specialista pravf, ie o- pustiti, ie by jejich. deti trpely touto soba, ktera snail se zakdti koini nemoci. Jisto v gak jest, se ve vealnegtovieky na tvaii a pod. ne pripadu, fgeeky tyto znamky Z NEW YORKU do PRAHY a zpet treti tkida 5199.50 toaletnimi mastmi a preAky, jest zmizel-v no nekolika davkach "White's RYCHLIK deka v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete zrovna tak poktila jako p5tros, kdyi Cream Vermifuge", nejjisteigi proptimo do Pra.hy bez piesedani zahrabe hlavu do pisku aby unikl stfedek pro vyhnfini vkch druhil Nebo cestujte na oblibenYch Expresnich Parnicich: nebezneoi. Kani vvraiky jsou va- eerviL Jestli vase dite ma tyto HAMBURG - DEUTSCHLAND rovanirn airody a dokazuil: ze na- znaky, zkuste tento ne gkodO, vysledkem zficpy, rozliene jedy pfiehe.- zkougencr prostiedek. Lithev stoji ALBERT BALLIN - NEW YORK zeji do krve a seslabuji cele telo. 35 centii. Lek na sklade u Old Z NEW YORKU do PRAHY a zpet tieti tfida $181.50 Odstrafite zacpu, a obrufte vas te- Corner Drug Store ve West, City Rovnei pravidelne odjezdy proshach kabinovYch lodi. lemSr system proti nemocem, ale son drug and Jewelry Company, Tenple, Z NEW YORKU do PRAHY a zpet tfeti tilida $178.00 Texas, a ve viech lekiirmich. (4) easne i yak plet' bude normalni VYteene ieleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

7ohyzd'ujici vSrraiky se ztrati. Nej lepsim prosffedkem v takoqch pil Informace u vageho agenta nebo u ' padech je HERBINE, kted Viso • VYRAZKA! • bi lbee, piirozene a beze gkody. HerBRZY SE P0e.NE ZTRACET bine dostanae koupiti n: Old Corner P00211- 1 SEVEROVY MAST: Drug Store ve West, City Drug and •

Dr. O. T. Booth

GEO.E.KAC

R

C.H Chernosk

RED FRONT

Oa am

NONAT MM. M.

Nejrychle I do Ceskos ovens., a

BREMEN • EUROPA

Jewelry Company, Temple, Texas, a y e viech lelirnach.

5

IESKU

•••••

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

otlanNaln•Mal

1031 MAIN STR., HOUSTON, TEXAS.

Strana 16.

VESTNIK

Ve sttedu, dne 4. dubna 1934.

lo hezky veera, na tu Velikonodu sta ye y3"ich Texasu. Doslechl jsem ncc-1611' Ae obloha sc zatahla mra ze v tom okresu jest pies 10 rodin, ky od severozapadu, piece slunec- tedy je nav gtivim, neZli se vratim ko mile hfalo po celY den, talde domii. c svatky byly opravdu radostne a Skuteene jest bajeent iivot to Dallas, Texas. vesele. Velice krasne jsou ZkugenY registrovany cestovani. Ja jedu sta a sta mil. nik, stal-i 33 let, 12 let zkugenosti, Vd'2erti piatele! notni lilie, symbol nevinnosti a a stale nalezam tam rodaky a staDne 14. btezna mel jsem tu vzac- eistoty. Videli jste jich a 100 znalY eeske a anglicke i ci, ptijme le styg im, '2e tam dale jate jsou misto v lekarne. Nejlep:,1 odporu- nou ptilaitost oznarniti varn, bli- vice pohromade? Az yam srdce po- jini. A jim uz vetlm tak, ze kdyt!,; eni. Pigte na Vyd. Vestniku, West, 2ici se druhou nedeli v dul3nu a skoei nad tou krasou! Za to dnes, bych vstoupil do nebe, ze jiste s ni prvni velkolepou zaba.vu, po- na Velikonoeni pondeli jest velikY tam nejake zname naleznu. A oDirri Muff a Zany, stall: a mladi, tadanou tadem Jaro, tohoto roku. jiani vier a zamraeeno. Opravdu bavam se tea, ae kdybych vstoupil touaite po sta yu manelskem, Dries opetne marn to pote geni sde- to poeasi letos mame promenlive. do toho "druheho" mista, ae tam pike a pfiloae znamku na odpo- liti s vami, 2e sprava potadajici- Inu, pry jsme v Texasu. take nektere naleznu. y6d'. Za vYsledek yam ru'aime. A- ho vYboru ye schtizi nageho tadu Pani A. Ondnigkova, piste 'CasteS pozdravem, dresa: P. L. Adams, 325 Sth., Sy- dne 1. dubna ohledne teto brzke ji do Vestniku. Vage dopisy jsou Frank Kadanka. camore St.. Palestine, Tex. (2022pd) uddlosti byla velmi zajimava a by- zajimave. Maminko na West, pfejil rozsahle g lo videti, 2e tento ma ji Vam hodne zdravi!

DWI Prodam lacino Filling Sta- ptipravy pevne v rukou a slibuji 4OESKiM VOLIMM OKRESU Se srdee. pozdravem na vsechny tion, dobra plilaitost pro zku5ene- nam skutedne pobaveni, jakeho zde FORT BEND! etenafe a atenafky Vestniku, ho eloyeka. Adresujte: Chas. Petr- jig dlouhY eas nebylo. Tedy drazi Marie Juran, dopisovatelka.

Zeika, 5524 Long Str.. Houston, Te- ptatele, milovnici u glechtile zabaNa jinern miste tohoto listu na(20-22-pd) vy, nezapomente na druhou nexas. leznete oznameni, ae pani FranLovelady, Texas. deli, dne 8. dubna v sini T. J. S. tiSka Chadilova, uchazi se do UfaCtena, sestry, a bratti!

Dar TABAK, peknY ke kouieni, 2i2ka, 3700 Carl Street.

Doufarn, ae pamatujete, co jsem du okresniho pokladnika okresu prodavam za 10 a 15 centti libru, Zvlag te odekavame a uctive zve- psal o tech borovicich. Nejsou tak Fort Bend v pffitich dem. primal.bez dopravy. Charlie Nesvarba, (19-22pd.) me nagi krajanskou vetejnost ze vysoke, ja.k pravili, ale zdej gi o- ka.ch. Pani Chadilova slibuje obFranklin, Rt. 5., Ky. sousednich me'st: Ft. Worth, Ennis sadnici mi pravili, Z"e vgechny vel- eanum tohoto okresu, ae se vynaDifr Maly kukatka: Bile, dune Kaufman, West a jinYch. Na na- ke stromy jsou jig odvezene. A to snaai, see ji sily budou staeiti, aby hnede Leghornky, Ankonky se dallaske ptatele spolehame sto- jes pravda, ponevaa je velmi ma- vyhovela v kaadem ohledu, budeteake michane a michane druhy procentne. Dvete mistnosti budou lo stromil pi-es stopu v prumerti. li timto Ufadem poctena.

100 za $6.30. Barred, bile, Partrid- otevteny v 6 hodin veeer. UdelejDostalo se mne velice ptatelske- NaSinci v okresu Fort Bend zage Rock, Silver Laced, bile Wy- te si v tento den vYlet do Dallas. ho pohogteni, zade2 vgem dekuji. jiste dobfe znaji pani Chadilovou andottes, Reds, $6.50. Anstrolopes VzacnYm damam radim, aby rozSestry a bratti, vYchodni Texas a vi, ae jest schopna Mad okresnitmave Cornish 7.00 za sto; pogtov- hodne odeptely vatiti mu2i neb rovarn podava ruce a hlasi se o no- ho pokladnika zastavati, a proto ne vyplaceno. My posilame C. 0 dine vedeti. Vezmete je na zababy mei pro ni voliti. Tim nejen gi Jednoty. ratolest va you D. a take posilame 25 4 a 50 kuta.- vu tadu Jaro; sestry na ge slibuji.! ae zvoli si dobreho iftednika, ale Zapsal jsem 7 novch Mena a tek v pomeru za stejnou cenu sta Ze se o ne vYteene postaraji, aby' bude to nagincum slouaiti ku cti. je jich zde mnoho vice, co by si kutatek. Von Mindens Hatchery. hladu netrpeli, a tizeri tet miti neV okresu Fort Bend jest dosti hodnemohou gak ptali elenstvi, ted' v Fayetteville, Tex. (16-dz.) budou a y am takto daji ptile21ne na'Sincil, a proto jsou opravneskrz ty finaneni pomery. tost aspon jednou za eas se to neni k nejakemu zastoupeni u 0• Tet' hned ten novY iad nemil2e LIPMala kuiatka. — Mame ny- vdeene prace kuchyiiske zbaviti a bYti uveden, neb natal nemohou kresni vlady. ni na prodej stale kutatka eisto- dle libosti se pobaviti.

Pani Chadilova jest s r d e e n é krevnYch druhil: S. L. Wayndattes, elenstvo nageho tadu jest tim- hned zapoeiti ,ale vet gina si prevdeena v g em volicum, kteti pro ni E. VT. Leghorn, White Minorca, An- to aadano potadajicim vYborem je pojigteni bezodkladne.

Mam velmi malo easu ku psani volili v rninulYch volbach, a za conas, R. I. Reds, White a Barred aby jak obyeejne, opetne ptispeli Plymoth Rock. Vgechny za ceny s jakoukoli vYpomoci do kuchyne tohoto dopisu, neb se musim o- rover adda o podporu vkch kravelmi levne. Zarueujeme 100% a jinde. Proto drahe sestry a brat- kamZite odebrat do Moscov, ale janti letos, za coa jim pkedem you dodavku zdravYch kutatek. ii, laskave zatelefonujte ses Hem- prosim, ne tam, co jsou ti bol gevi- vzdava, diky touto cestou.

(Pol. Adv.).

West Chick Hatchery, Complience 2alove, Cis. 2-6055 neb ses. Valei- ci, nYbr't do na geho klidneho meCertifikate 185. West, Texas. kove, Cis. 4-6526 a oznamte jim jak jest yam moano vYpomoci, aneb LACE POZEMKU! ony vein s radosti poradi.

Na shledanou ptigti nedeli!

22'7'7. — 70 akrit oerneho A J. F. Bougka, taj. pozemku, vge yzdelano, naleza, se Upozoniujerne yg echny- ptiznivce tance a u glechtilYch zabav pii Federalni silnici, dobre zvelena program, ktery ptipravil beni a stavby, dostatek vody. Vy- ftad Svaz e echosloyanix, els. 92.

Fort Worth, Tex meni se za farmu od 150 do 200 aCteni bratti a sestry! kru dobreho pozemku kdekoliv Oznamuji yam, 2e po krat gi dosttedni east statu Texas. ve sve sini be odpoeinku, zase se &Name do 150 akrii derneho pozemku, nale- prace Musk zabavni vYbor se zajiciho se 6 mil od mesta Granger usnesl, potadati taneeni zabavu za iieinkovani hudby jak na,sleduje v okresu Williamson, skorem vge pristi nedeli, dne 8. dubna, zadavzolelano, jedny stavby. Cena pou- tek v 8 hodin veeer, vstupne jako ze $95.00 za akr. jindy: pan 40c, dama 25c. Hudba tERVENKA A VANtURA, br. Bla&a.

West, Texas.

Timto vas uctive zveme bratii )0i a sestry, a aadame, byste se v hojCo mysli matka. nem poetu dostavili a vespolek se Pani F. J. Cambellova z Ashland, pobaviti. Ptivedte i svoje ptatele Ohio, pfge: "Rozhodne nebudu ni- a zname.

Take vas timto uvedomuji brat-, kdy bez Dra Petra Hoboko. Jest to muj jedinY leeivY prosttedek proti ti a sestry, ae zabavni vYbory se! detsktm zdravotnim porucham, a usnesly, neposilati zvla gtni po-1 ditky rady lek ten uaivaji a tim od- zvanky elentim tadu, jen neelepada neptijemnY ukol nuceni jich num; eleni jsou zvani Vestnikem,! ke brani ruznYch jinYch odpornYch neb ka2dY Glen tadu Vestnik ody Tento vYbornST bylinnY lek bira a doufam, 2e i ete, proto je jest mateinou prvni pomoci pti to zbyteene; u g etti se takto pre.p vg ech tech malYch onemocnenich, ce i • vydani. ktere se vyskytnou v dennim 2ivoTake na tuto nedeli ptipada tdte rodiny. Neobsahuje MdnYch dova, schtize ye 2 hod. odpoledne g kodlivYch soueastek, mute bYti Bratti a sestry, jste to.dani, byste bezpeene podavan ditkam i ne- se dle moanosti, co v nejvetgim Vetime pevne, ie se zavdeeime na girn ptiznivcilm a bude mis mluvriattm, ktera maji rada jeho mnoastvi dostavili, neb jen tak tegit, poctite-li nas hojnou navStevou. lahodnou chut'. Jest dodavano pou- docilime toho, 2e na ge tadove 0 obeerstveni a dal gi bude naleiite postarano. ze mistnimi jednateli nebo ptimo schtize se stanou zajimayejgi. ‘ e budete vgichni spokojeni, za to yam ruel Dr. Peter Fahrney & Sons Co., ptispej svoji htivnou.

I ZABAVNI vlBor, 2501 Washington Blvd., Chicago, Jak ten eas Teti. Ji g mame po I Illinois. svatcich Velikonodnich. A jak by-

PauEvelte k oznamovani

Ma Onamat&

Oddil dopisomeisk

eislo

OZNAMENi

kit.D POKROK HOUSTONU NA STUDEWOOD

Duben 8.- Henry Fajkus (Happy

Seven Orchestra) z La Grange.

Duben 15. - Nesvadba Orchestra z Gana& Duben 29. - Rudys Orchestra z Bel-

Kveten 6. - fkid Pokrok Houstonu piinravuje se na poiidani sla s oien6 s divadle-r, ktere de v patiienfi eas oz mere).

j