Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 Rat'sTi3i47biT WEST, TEXAS, y e stkedu, (Wednesday) 25 dubna (April) 1934. eiSLO 24. UPTON -....
utKA se o tom, a je to pravda. Upton Sinclair pteael k americkYm demokraS turn. A jak pteael! Hned jako jejich kandidat pro ptiati guvernerske volby v Kalifornii! Ta vec jiste nezustane bez mezinarodniho ohiasu. Upton Sinclair je nekdo. V americkem trustifikovanem tisku mel povest nejnebezpednejaiho americkeho socialisty. A po celem ostatnim svete Rak, naleael k velkYm socialistickYm klasikurn. ObracenY politer: Amerika Uptona Sinclaira oficialne neznala. A jinde byl zase Sinclair znam lepe net dela Amerika; byl eten, byl hltan; byl popularni. A nyni mama do zakladu zmenit svou piedstavu o kalifornskeni rebelovi? Mame si u Sinclaira odmyslit socialistu a ptimyslit Si k rfemu vlastnosti americkYch demokratil, kapitalista? Upton Sinclair sam se ptedstavuje jako domokrat. Mame ho vypiskat? Nea hodime kamenem, podivejme se na jeho p •ipad. Loni vyala jeho gestatticata, kniha. Byla jako vaechny' p •edeale: socialistickou eitankou v prose. Ona t ylaate. Titul "VYchodisko, jet' ma Amerika pied sebou," ukazuje, ae to neni ani "Petrolej" ani "Boston" — tedy kritika — nYbra nem co podnetne zasahuje do americkeho tekni soudobe krise. Vskutku, kniha, je protejakem staraiho Sinclairova dilka "Letters to Judd". V techto "dopisech" Sinclair hovoti s prostYm americkYm delnikem, uvadi ho do hospodatske socialisticke kritiky a teorie. Kniaku si Sinclair sam tolik oblibil, k ji rozdal cele tisice. "VYchodisko" je tea kniha dopisil, ty jsou vaak psany "milemu Perrymu", nositeli bileho iimeeku a tomu, jent socialismu osobne nepotfebuje. Kniha je Eva i tim, ae uplatriuje socialistickou kritiku na nejnovejaich zjevech americkeho kapitalisticke civilisace, kritisujic nejen Hoovera, nYbrt i nektere melkosti Rooseveltova "no yeho dilu". Narodohospodatska dialektika je oblibenYm konielem SinclairovYrn. Nelze up •it, ae to Sinclair dosahuje pronikave -adinnosti i ptisvedeivosti, jea ostte zjednoduauje obso,hle problerny a pojmy. Ve "VYchodisku" Sinclair navrhuje, aby vlada vzala bankam ptidu, jea byla farmatilm odriata a vratila farmate jejich pilvodni pravi a aby byl zestatnen pit.mysl. Lief syte mravni obrodu, ktera, by vzeala z teto ptemeny hospodatskeho zakladu znemravnele Ameriky. Ptiznava, ae jeho myalenky nejsou puvodni. Vzal je z marxismu; odtud vaak je berou vaichni, kdo se- pokouaeji o obrodu sveta. Nakonec autor naleha, aby se Perry rychle rozhodl, nebot' i kapitalisticka ttida ztraci v dneanim hospodatskern ta,du svou ziskovou a majetkovou jistotu a nelze dekat, "nebot' v Americe se veci vyviji rychie." TakovY byl Sinclair jeate v prve polovine minuleho roku: pevnY socialista. Avaak v zati vydal "The way out" v lidovem vydani, rozmnoaene o zavereenou kapitolu, v nia bez omlouvani pravi, ae ho navativili natal dle-
SINCLAIR DEMOKRAT. Jaroslav Koudelka.
nove Ustkedniho vYboru demokraticke strany kalifornskeho statu. Poaadali ho, aby se dal zapsat jako demokrat a svelil k svemu jmenovani demokratickYm kandidatem pro kalifornske guvernerstvi. Sinclair neodmitl. Vyznava, ae ho nabidka postavila pied otazku, co by alai, kdyby se opravdu stal demokratickYm guvernerem? A hned se rozhodl napsat novou knihu, venovanou Uptonu Sinclairovi jakoato guvernerovi Kalifornie; chce ✓ ni vyloaiti svaj guvernerskY program. 0• ae kniaka bude levna, jen za dvacet • aby si ji kaadY mohl koupit. Tu kniaku jsem prase dostal. Sinclair mi posila vaechny sve publikace od doby, kdy jsem ho navativil Pasadene. Kniaka ma sebevedomY a vYbojnY titul: "Ja, guverner Kalifornia — udelam konec chudobe". Ma to bYt "skuteenY ptibeh budoucnosti" a podatek "ktiaoveho taaeni", jehoa ptedmetem je "dvouletka na ptedelani statu" a heslem konec chudoby v Kalifornii, zkracene EPIC (End Poverty In California). Upton Sanelair se v knike zpovida. Rodina Sinclaira hlasila se k demokratilm jit ode davna. On sam se tea narodil jako demokrat. Byl podporovan v s yYch radikalnich nazorech Woodrowem Wilsonem. Avaak demokraticka strana propadala korupci a zrazovala idealy americke demokracie. Upton Sinclair proto vstoupil do strany socialisticke. vaak syYmi spisy stale velkY vliv na demokratickou nauku a pravi o sobe, ae pomahal ovliviiovat i vychovavat "brain trustu", kteti obklopuji presidenta Roosevelta. Od dob obdanske valky je podle Sinclaira v,Americe veden boj mezi demokracii a yelkYm businessem. Tento boj podle jeho mineni mush byt rozhodnut v pkiatich ttech letech. Viterstvi velkeho businessu znamenalo by v Americe viterstvi faaismu, jak jej vidime v Italii a v Nemecku pod Hitlerem. Upton Sinclair myslil, ae jedna spravne. Odvolava se na sve aivotni dilo Mysli, ae je ptilia pozde, aby se menu' po s yYch petapadesatYch narozeninach. A Upton Sinclair pravi: "Ttikrate jsem opustil svtlj psaci still a ptijal socialistickou kandidaturu v Kalifornil; dvakrat jako kandidat na guyernerstvi, jednou jako kandidat senatorstvi. Nejvetai podet hlasu, kterY jsem obdrael, einil aedesat tisic. Za dob stare prosperity jsem napsal: Pokud bude nynejai system lid aivit, bude lid pro nej hlasovat. Ale poekejte, at je nebude aivit!" Ta chvile podle Sinclaira nyni se dostavila. Avaak Sinclair se domniva, ae socialisticke hnuti v Americe neni dost silne, aby v kriticke dobe mohlo zvitezit. Proto ptestoupil ze socialisticke strany k demokratilm. Radii se se soudruhy, ale oni jeho rozhodnuti neschvalovali. Sinclair vidi hrilzy faaismu v Nemecku a mysli, ae Amerika ma jen asi rok easu k sebezachrane pied faaismem. V masach vidi vteni, podobne onomu, jet vedlo Socialistickou stranu k podpote kandidatury La Folletovy roku 1924. Sinclair pou2iva toho va-
ru, jea v Kalifornii se jevi jako hnuti demokrattl, ovladanYch ideami RooseveltovYmi. Nevyda, projevu k socialistum, ale take neodmitne aadnou podporu s jejich strany. Budou-li socialisticke organisace podporovat jeho kandidaturu, uvita to s poteknint. Osoblie v kandidatute slavy ani zisku nehleda. Je spisovatel mezinarodniho jmena a to je vic nea slava guvernerskeho iikadu. A jako spisovatel si vypiae vic, net' guvernersky plat. Domniva, se vaak, ze ptiala chvile, kdy musi nechat spisovatelstvi pro praktickou politiku a praktickY boj. Je ochoten: kdykoliv ustoupiti schopnejaimu, ale vidi, ze nastala chvile "ktitacke \Talky" proti velkemu businessu a americkemu faaismu a proto takto jedna. Tak Sinclair sobe o sobe. Pak ukazuje svilj guvernerskY program v kapitole, v nia vypisuje "dejiny kalifornskeho lidu od roku 1933 do roku 1938". Jsou to tedy "dejiny", vykladajici napted eru ptiatiho Sinclairova guvernerstvi. Tento program ptedloail Sinclair loni konferenci, jia byli phtomni zastupci iisttedniho vYkonneho vYboru i fisttedi demokraticke strany v Kalifornii. Jednalo se ye Svate Mo-nice. Upton Sinclair se vyslovil pro podporu Rooseveltovy obrodne akce, avaak trval na jeji kritice, kterou prondael v knize "The way out". Je ptesvedden, ae ani polovina nezamestnanYch v Americe nenajde znova zamestnani za dneani ziskoveho systemu. Upozornil na bidu v Kalifornii a na zkazu statnich financi. Kdyby to tak melo jit pc, ptiatich atrnact mesictii, byl bych guvernerem zbankroteleho statu, osmpadesati zbankrotelYch hrabstvi, a set zbankrotelYch mest. Proto navrhuje: At' jsou utvoteny pozemkove kolonie pro nezamestnane, spravo yane statern. Kdybych mel bYt guvernerem, kaadY kaada aena a kaade dite v Kalifornii by musili bYt zabezpedeni v svem fysickem, duaevnim, mravnim a estetickem vY yoji. Navrhuje ptimou vYmenu produkt0 mezi zemedelstvim—koloniemi—a mesty. Ptidinou krise je hlavne sousttedeni kapitalu v ptilia malem podtu rukou. Rorttideni tohoto kapitalu je moane bud 'revoluci, nebo zakonnYm postupem. Sinclair trva, na, tom, ae je svrchovanY das. Navrhuje nejmene tticetiprocentni zdaneni pfijmu nad 50.000 dolartl Phsluanici statu by byli podrobeni padesatiprocentnimu zdaneni techto svYch ptijinti. Doma,cnosti, ktere maji mene nea tisic dolarn, byly by ze zdaneni vyjmuty. Buda zavedena desetiprocentni dari z veakere pudy, leaici ladem. Bude zavedeno starobni pojiateni pro vaechny, kdo jsou starai aedesati let, Mji leta ye state a jsou nernajetni a nezaopat •eni. Zavede se opat •eni sirotkil a nemocenske pojiateni. To je Sinclairova "dvouletka". Jejim heslem je "kondeni chudoby v Kalifornii" — EPIC. Znakem planu bude veela se znatelnYm aihadlem. U znaku bude napis: I produce — I defend (tvotim —branim se). Sinelairtiv plan byl ptijat. Rooseveltova, NRA ma b3n v Kalifornii rozmnot'ena o Sin(Pokradofani na strane 5 te.)
Strana 2,
Ve stkedu, dne 25. dubna 1934.
VESTMK
A LODI jsou vSiehni cestujici jak jedN na velka rodina. 0 zabavu neni Zadna nouze, dokud se nedostavi ta moiska nemoc. T a. a Tomek z Minnesoty sedime v salone, ale ne v salone krasy, nYbr2" tam, kde se epuje. Okolo jde krajan z Pennsylvanie a rozhlili se kolem, zda,-li uvidi nejakY prazdnY "flek" pro svoji telesnou schranku. Toinek z Minnesoty ho zavolal a povidal mu, ze kdy nam neeo selZe, ze my ho ptijmeme do naSeho cechu. Mill krajan z Pennsylvanie odpovi, ze lhat nedovede, ale ze nam povi, co se mu pkihodilo pied nekolika roky, kdyi se vracel z Evropy. Tenkrate jsme je,li z Cherbourg pies Kubu do Baltimore. St'astne jsme dorazili do Havany a ja jsem telegrafoval moji g ene, ze za dva dny budeme v Baltimore, aby me tam odekavala. Vyjeli jsme z Havany a cesta se zdala, bYti dosti pohodlna, ale Po nekolika hodinach lod' svoji rychiost zmirhovala, at' se koneene zastavila. A kapitan lodi nam oznamil, ze v dark plavbe nemilteme pokraeovati, ponevadZ v moti tahnou proudy ryb jak velke ieky, a ze lodni Sroud nerniiZe praeovat, ponevad2 by se poSkodil a potom by byl k dali plavbe neschopen. Ptam se kapitana, kdy ten proud tech ryb pomine, a on me podle sve dlouholete zkuSenosti odpovodel, ze za dva dny budeme moci v plavbe pokradovati, ale ne dtive. Pomyslil jsem si, ze me je na lodi dob • e, ale nemel jsem ten telegram me drahe poloviece posilat. Ona na me bude eekati a kdy ja tam nebudu, bude miti velke obavy a, ja, elovek srdce mekkeho, jsem to nemohl dovoliti, aby moje Matenka ronila slzy. Staj co still, i kdyby me to Zivot stalo, ja„ se musim dostat do Baltimore na eas, jak jsem me drahe Zenuke telegrafoval. Rozloueil jsem se s kamarady a g el jsem dole do kabiny, kde jsem si natahl vysoke boty a poladav v kuchyni o trochu jidla vydal jsem se na cestu do ph.stavu pe;Sky. Zprvu to Slo dosti dobte, skakal jsem z ryby na rybu, ale ty ryby zmizel, pak me voda zadala teci do bot. A jak by ne, kdy misty hloubka more byla az pies 2000 stop. Tak jsem se motil po dva dni a At'astne jsem doSel do baltimorskeho ptistavu, kde me moje Zena jiZ eekala. Byl jsem rad, ze zase mam pevnou ptidu pod nohama a ze jsem se dostavil do ptistavu na eas a tim nezklamal moji 'germ. OvSem, my jeho stateenost obdivovali a kdo by ne, neb urazit peSky pies mote neni ZadnY Spas, a na jeho zdravi jsme vyprazdnili nekolik tech Uri]. piva. V torn se mezi nas ptipoji milj ptitel a spolucestujiei 619 stopy vysokY Jan z Temple. Chlapik na pohled hodnY a nemluvnY, a neni ZadnY pijak, ttebaZe jeho rodna viska na ValaSsku vyrabi svetoznamou slivoviei a borovieku a prave mel na nohach kus valaSskeho umeni, papude. Ja mu povidam, aby new z tech papudi vykiepal a nee° nam povedel, ponevadt prave rozhovor vaznul. Janek se podrbal za uchem a zadne vypravovat, co se mu ptihodilo, kdy ptijel do Ameriky. To vite asi vSichni, co chudeho ptistehovalce eeka v nove zemi, kdy nezna pomery a tee. Ja jsem do Ameriky ptijel za otcem, ale ja jsem neznal jeho adresy, a tak jsem se pustil Texasem ho hledati. Bylo to na Velikonneni pondeli, a ja jsem se ocitnul v pustin y sam a sam. PtemYSlel jsem a moje mySlenky zaletaly zpet do stare viasti, kde prave v to dobe omladina se bavila pit tanci a deveata davaly hochtim kraslice a ja jedinou hudbu, kterou jsem slySel, bylo vyti vlka a bineni cvrdka. A podobna muzika se me moc nezamlouvala a ja, se citil opuSten. Tma byla jak v ranci a ji jsem kradel dal a dal. V dali vpted objevilo se svetlo a ja, jsem ihned zmenil muj smer k nemu. Konetne asi v jednu hodinu v noci jsem se ptiblilil k tomu ohni. Okolo ohne nekolik rudochil se ohtivalo, neb noc byla dosti chladna. Jak jsem v Evrope eital v tech r0znYch romanech o Indianech, husi kuZe mne naskakovala po celem tele a myslel jsem si: "Jane, je s tebou zle". Indiani brebencovali mezi sebou, a potom jive sebrali a pfivazali
a
Jak jsme se bavili pi i poslednim videte do tech. Pie Josef Zvolanek, Temple, Texas ke stromu. Potom Indiani nekam odbehli a ja jsem zkou g el se z pout vyprostiti. U ohne, zastala jenom jedna stara, baba, pokufujici statne z clYinky a kdy moje odi zavadily o ni, mysli mou pronikla pfedstava o daroclejnici. Zatirn se Indiani vratili a. katdY nesl otep dteva. Myslel jsem si, ze neni treba topit, ponevadt me z toho ze v g eho bylo horko dost. Nahazeli v g echno ro gti na oheri a kolem ohne zaeali tancovat. StudenY pot me za,eal vyvstavat na eel°, a moje kolena zadala slabnout. Kdyt ten ramus a povyk byl u konce a kdy dotaneili ten tanec, jakY to byl tanec yam nemohu 'Mei, ale vypadalo to jako kdy strCite Sevcovi Sidlo do mista, kterY on pouZiva jako sedadlo, tak me odvazali a dali na rolen peci. Kolky meli v ruce a me na ohni . eli, jestli se do°taken a kahlou chvili zkou S bte peeu. Ptatele, ja se potil a ty kapky potu jen sydely v ohni a jestli me &l y e bylo teplo, ted' me bylb tepleji, a tam jsem poznal, co to znamena se dostati do pekla a od to doby ja si podinam tak, abych se tam nedostal. Oheri dohofival a ja, jsem se zdal Indianam asi je gte moc tvrd' a proto zase odbehli pro clfevo, aby me dopekli. Jakmile odbehli ja, duchaptitomnY Jan, vzal vgechen svaj rozum do hrsti, postavil jsem se na nohy a uhanel jsem o zavod pryd od ohne do pustiny. Dalai jeho vypravovani bylo pfetrteno zvoneniro k obeclu. V g ichni po paldenni praci pfi pive se hrnuli k obledu, aby se posilnili. Ale ja jsem zastal tak sam, ponevadt mUj taludek byl jak na vocle, a ja, citil prvni phsnaky motske nemoci. Na jidlo ani pornySleni a abych zapomnel na ten plovouci taludek, vytahnul jsem z kapsy noviny, Pojizerske Listy, easopis to z meho kraje. Kraj mne tak znamY a milt', y e kterem jsem se narodil a y e kterem je moje rodna viska, na niZ main mnoho sladkych vzpominek z meho A potom v tomto kraji jeSte hje moje matka, ✓ Libuni, easopis ten ptina gi ty ruzne phbehy z tohoto kraje, tak zvaneho oeskeho raje. Prave v torn klidu v pustem Atlantickern ocedne etu, jak tam v jedne vesnici vypukl oheri a ponevadt se hasiei nedostavili ✓ eas k ohni, oheri stravil celou usedlost at do zakladu. A rozhorlenY pisatel vypisuje, ze hasidi v teto vesnici, ze jsou nedbali a jedinou vec, co mohou uhasiti, ze je Tato zprava asi se nemile dotkla jmenovanych haslet' a jejich velitel zaslal resoluci do redakce tohoto easopisu, ze aby jim vetejnost, at bude phste hoteti, dala vedeti asi 5 dni pled ohnem. A aby dotyenYm hasietm bylo vkly oznameno, kterY den a kterou hodinu bude hotet a ze oni se na to generalne ptipravi a ze stfikaeku budou miti v potadku a °hen uhasi, ale ze jej to zle neco zachranovat, kdy ani o tom nevedi, kdy se to stane. Tak jak ten posledni ohefi, tak rychle a ze oni za to nemohou, kdy to zhotelo drive, neZ se oni ptipravili. Dale velitel hasiett podotYka, ze oni delaji vie clukladne a s velkou ptipravou a ze to tedy nebyla jejich nedbalost, prod ta usedlost zhotela, ale jejich pozorna a dtikladna ptiprava sebrala vice Casu, neZ tomu ohni ztraviti tu usedlost. Spolucestujiei se vraceli od obeda a ja, strkam ty noviny zase do kapsy. Jsme zase ta parta pohromade a bavime se, aby nam ta cesta pies tu lout utekla. V tom ptijde mezi nas stark farmat z Wiconsin. Kopa vesela, a vSemi mastmi mazan', ale dobrak od kosti, jak jsme se presvecleili. Ale v torn jsem s nim nesouhlasil, ze on si Texas Apatne piedstavoval a 2e byl o Texasu Spatne informovan. On si pfedstavoval Texas jako velkou louku, na ktere se prohani dobytek a lid, ze v Texasu v to divodine, ze je ztracen od civilizace. Me a meho spolucestujiciho O'dy volal "texasky cowboy" a to me velice rmoutilo, ponevadt
nikdy y e svem tivote ani na koni nesedel. Ja jsem mu vychvaloval na g Texas, jake zde mime arodne farmy a ze vyvatime na gi bavinu do celeho sveta. On me na to odpovedel, ze oni na severu jejich pole vzorne obdelavaji a te_poutivaji kone a oozy, ale ze my 'zde v Texasu pole jenom rYpeme s nralama a voly a ze misto voza tahame sane v blate. My na severu mime na v gechno stroje a vy tam na jihu misto stroje mate mozole. Dale se nam posmival, kde jsme zanechali vysoke boty a ty nekolika gallonova klobouky a stale hovotil o tech strojich. A to me doMilo, a ja jsem mu odpovedel, ze my zde na Jihu mime jeden stroj, kteremu se nevyrovnaji jejich v gechny stroje, kdy je daji dohromady. Farmah v Texasu maji stroj, do ktereho hodeji cel' prase a nadelaji z neho jitrnic, a jak prvni jitrnieku stroj vyda,. farmat ji ochutna a jestli ta jitrnieka neni dost mastna, stroj zarazi. Otoei kliku, stroj zase cele prase vyhodi a prase se zase da do peny, aby se pfikrmilo. Farmat byl seetelY a proto tento na g rozhovor bylo jenom ha g tefeni, aby nam cis utikal. A ta cesta z Evropy sem utekla jak voda, byli jsme vylodeni a rozjeli jsme se do v gech state Unie a zbyla nam v gem jen vzpominka na ten spolek lhatir ph dobrem pivee ku. Kdo byl Figulus? Diamantokop, farinai obchodnik, policista, zlatokop, strojnik, elektrotechnik a naposled spravce statku — krajana Vladislava Bouoka ve Springs Walley tim v g irn byl za *svYch 43 dobrodrutnych let protitYch mezi eerno gskYmi kmeny jihoafrickeho vnitrozemi a mezi Bury v Transvalu, posledni mutskY potomek z rodu Komenskeho, Figulus. Pramatkou rodu Figulusti byla dcera Komenskeho Altbe'ta, provdana za Petra Figuluse Jablonskeho, verneho druha a spolupracovnika velkeho exulanta. Z jejich deti vi se y e svete nejvic c synu Danielu Arnottovi, elenu a pozdeji (pc smrti filosofa Leibnitze) i presidentu Kral akademie ved v Berline Ostatni pkedkove J. V. Figuluse byli deskobratr gti farati, jer otec Jifiho zmenil tradici. Stal se lekatem a usadil se s rodinou (nemeekou site, ale zachovav g i si vedomi deskeho pfivodu) v pohranienim meste Frankensteinu v Pruskern Slersku, kde 21. ledna 1858 narodil se JIM Viktor, nejmlad g i ze sedmi deti. Touha po cizich krajich zahnala Jiriho v jeho 2'4 letech do jinni Afriky. Za burske \talky se stal kapitanem v burske armade. Byl Anglieany zajat a protival pine tfi roky na °strove Sv. Heleny. Za svetove valky pkihlasil se dobrovolne do armady anglicke. Po vzniku eeskoslovenske republiky ptijitdi v roce 1921 s dcerkou na nav gtevu do tech, kde pozcieji trvale zastal. Umfel v Praze 27.7. 1927. Rovorna. Br. Jos. M. Bratrske podparne spolky mail "otevfenou smlouvu" (certefikat), co g jim v pfipade epidemii (hromadnYch amrti) dovoluje zvY g it poplatky, kdetto poji g t'ovny maji zarueene nezvy gitelne poplatky a nesmeji je zvY git. Proto byla cela tada poji gt'oven v dobe krise donucena prohlasit apadek, ov g em, k velke a nenahraditelne g kode pojigtenca. 61enove solventnich jednot, mezi nimi jest i na g e SPJST. nemusi miti ze zvySovani poplatk y vtibec strachu, protole jednoty mohou zvy g it poplatky az kdyby bylo zle. John R. Podle sditani v roce 1930. ma t sl. republika 14,729.536 obyvatela, od r. 1921 phbylo 8.21 procenta. Podle narodnosti bylo 1930: 9,688.770 eechoslovakt, 3,231.688 Neural, 691,923 Mad'arii, 549.169 Ruse 186.642 81.737 Polak% 32.209 Cikanti, 13.004 Rumunii a 3.113 Chorvatu. 6echoslovaci tedy tvofi dvoutfetinovou vet ginu (66.9 procent), Slovane '71 3 procent ve gkereho obyvatelstva.
Automobily v Rusku byly at do nedavna velkou vzacnosti. Je gte roku 1929 v celem Rusku bylo jen 20 tisic automobile. Rusk& via,cta ma vgak v funyslu vystaveti velke automobilove tovarny s rodni vYrobou 680.000 aut.
Ve sti'edu, dne 25. dubna 1934.
Oddil dopisovatelsk q. Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, neb zip; vadno polemiky, pofadatel pfedklada ve smyslu stano7 Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti. 111110111■•■■•
Corpus Christi, Texas. 2819 Huthut St., Mill bratfi a sestry!— Odekaval jsem ozvenu, a hle! Pi. Ktemenkova, ji zaslala do Vestniku. Jest zfejmo, 2e jsem tdival pfili g mot papriky, a 2e musim budoucne pouze med a to v mohutnYch davkach. Za odpoved': — Pani Kfemenkova a ostatni, co jste se citili urateni temi slovy: "civilisace prastard", dali jste jim vYznam takovY, kterY nikdy neexistoval v me hlave a srdci. Jest yam znamo, 2e jsem byl skoro 2 mesice na testa a tripe' vgemi svizely gpatnych test, poaasi a ostatni nevYhody, co cestujici musi trpet, a dale kdy jsem vide oeite ty velke nesnaze tech rolnikil, tedy abych obratil svou a jejich mysl od tech trampot, tak jsem psal ty dopisy ye smyslu "humoru" aspori to byl maj innysl — a ja mel zato, ze tomu tak etenafi rozumi pouze co hu-, mor a nic vie. Kdysi davno, kdy easopis Slovan byl vydavan v Bryan, Tex., koupil jsem si v tiskarne tohoto easopisu prvni eeskou eitanku a Vaclav Doubrava mne naueil abecedu, a to jest poeatek i konec me Ceske Akole. Tedy sam 2,nava,m, 2e jsem velmi slabY ye psara dopisu. Ale pfece vetim, ze ta vela, co jsem psal, nemini 2e v George West a Jourdanton neni civilizace, ale pouze ze dale nejde — 2e tam dosahla ale dale nejde. K to my glence jsem ptigel nasledovne Amerieane mail potekadlo, 2e "civilization begins and ends with the plow" a "where the plow ends the vild and woolly West begins". Volne pfelo2eno zni nasledovne: "Civilizace zapoene a konei se s pluhem" a "kde pluh pfestane, divokY zapad ilpine zapoene". Tedy 2e klidnY a usedlY 2ivot rolnicky peestava neb kondi — to jest co jsem mel v mysli ,ale nikoli, ze lide tam jsou barbati. Pani Kfemenkova, mate upinou pravdu, jsem byl u vas, p. Ventreka, p. chupika a 1• Valigury vfele poho gten, zaee2 v gem dekuji.. A dodavam, 2e ten tYden, co jsem byl v Atascosa, napsal jsem za $11,000 poji gteni, a 2e to jest ten nejlep gi fispech (success), co jsem mel do dnegka, za dobu jednoho tydne. Jak jsem pochodil v George West ji2 jsem psal dilve do Vestniku, ale opakuji, ze jsem tam ptijel ye 2 hodiny odpoledne, a do 10 hodin ten veeer mel jsem novY fad zalo2enY — tedy za 8 hodin prate. To jest fispech, o kterem ja, jsem sam vefil, 2e neni mo2ny, a pfece se to stalo. Kdy2 jsem pracoval v Jourdanton, bylo vgem znarno, 2e se pracuje o zalo2eni noveho fadu, ale 2adnY 2adneho nepomlouval a nepodeztival ze zleho amyslu, co2 mne tegilo a doufam, ze tam stale tak eestne a svorne pracujete. Ten "success", ktereho jsem tam dosahl, neni muj, nybr2 nas, ponevad2 bez vagi pomoci bych to byl nedokazal. Tedy nemam ani tim ptiainy, proe bych nekoho tam podcerioval, ale naopak mam vesele vzpominky na nraj pobyt v tech dvou osadach. Doufam, 2e tato omluva postaei, a obrat'me se k Jednota. Mne prochazi hlavou otazka, jak tento pfipad vyu2itkovat pro dobro nazi Jednoty a nas ka2cleho? Pravi se, 2e kdo oeekava acto od druheho — musi sam napfed sam sebe ctit, a to te2 plati o spolcich. Ja, s tim 'souhlasim. Pfestarime jeden druheho podezfivat a mejme vetai jeden v druheho a dela, vefejnost bude miti vet gi daveru v nas vespolek. Za pfiklad: Na nas organisatory jest utoeon() ze tfi strap:
VESTNIK
1. Ze Jednota ma zase vetai vydani — ze nam plati 2e zase eleni musi 21vit vice darfilo2routt. 2. 2e bereme cizonarodovce do Jednoty. 3. Jsme podeztivani, z nepoctivosti, nevernosti, neschopnosti a .2e nekteti z nas drive nic pro Jednotu neuCinili atd., atd. Za odpoved.' yam podavam nasledujici vidky, co jsern sly gel na me posledni testa: Jeden desky agent pro cizi spoleenost ptigel do domu Mena SPJST., a zaeal pfemlouvat dva syny na jeho pojigteni, ale otec mu pravil, ze hodla dati je do SPJST. Agent mu oclpovedel: "Ja jsem tea alenem SPJST., ale o tom mi ani nemluvte. To se nehodi pfirovnavat k memo poji gteni. SPJST. je pouze "jalova krava". A vYsledek byl, 2e oba syni sebrali jeho poji gteni. Prohledl jsem "Policy" jednoho z tech hocha ,a shledal jsem, 2e hoch plati mnohem vice nail by platil za to samu pojistku u naafi Jednoty. Byl otec a arta na poli, kde2 za nimi ptijel eeskY agent a 2adal aby syna dal pojistit. Otec pravil ze ne, 2e jej O. do Jednoty. Agent se tazal kde jest hoch. Pravili mu, 2e hoch ore na druhe farme. Agent jel za nim a zapsal hocha, a zaroven jej pfemluvil aby podepsal check na asi $20.00. Hoch nemel v bance ne2 asi $10.00. Pak ten agent sebral check a bankete pfemluvil dosadit ostatek z dedova vkladu, a utiail vie vYstrahou, 2e hoch dal vetai check new mel ulo2eno it bance, a hoch ma pojigteni. Pfigel americky agent a prodal jistemu rodaku pojigteni, na ktere2 tento prvni splatku asi $18.00 hned agentu vyplatil, ale vice ani pojistku ani agenta nevidel. Jest tomu 3i2 lakes rok. Pfigel deskY agent ku vdove a pfemlouval jejiho syna aby si koupil od neho pojigteni. Ale matka s tim nesouhlasila a pravila, 2e ona si pfeje dati ho do Jednoty. Agent ji vynadal do gtebetavYch husi, a hochu prodal pojigteni pies vaechny protesty one vdovy. Takove stdnosti slygim stale na ka2de sve ceste. Ano, ja jsem pro to,- abychom dopisovali jak varovat a chranit naae Cleny pied takovYm tyranstvim a nespravedlnostmi, tokum na ne z venku podnikane a ne stalou nedaverou a podezfivanim uvnitt. Dale podavam vYsledek ze zapiskt jednoho ka.du, a rozumi se samo sebou, 2e tento seznam neni upiny, neb nektere eleny jsem nenalezl doma, a nektere vabec ne, a nekteti 2iji v jinYch osada,ch, ale zahrnuje ty, co tam tij I: Rodicu pojigteni u SPJST., $32.000 Rodida pojigteni u cizich spol. $28.500 Mlade2 pojigteni u cizich spol. $10.000 Mlade2e pojigteni u SPJST., 2adne! Dale etenaii, jestli jsou me dopisy suche a chladne, ja, milerad je obmezim. Udelam to jak jistY "Irish" kondukter na, nakladnim vlaku. Mel stale oateru s karou Cis. 63457 a psal vaechny nesnaze fiditeli, ae kara stale spade*, s koleji a 2e je velice obti2no dati ji zpet na koleje. Ale fiditel se pouze s nim vyvadil a 2e ma plati zkratka,. Druh' den zase kara sjela, a tedy. napsal: No. 63457 off again. on " gone Finnigan, conductor. S pozdravem na etenafe, Frank Kadanka.
Strana 3.
va 2e na no2iskach stojim, ale jak pkijde zle, jegte utedu! Ti kluci v tech Budejovicich nazYvali infanteraky baekoraky, ale co pak takovi kluci rozumi, a my musime vefit caldwellskemo bae—, co pletu, minim inf anteraku, kdy2 on rekne, 2e byli fe gaci, a jen se na ne Matenky a Kadenky lepily! Dale br. infanterak vyhro2uje sestkelit to hadisko s fenca, a to sakum fikum i s fencem. Mane, nedelej to! Richtuji se k yam do Caldwell na to oslavu 19. Aprila, a tak snad to vyrovname bez stfelby. Abych se pfiznal nemohu na nic vzpomenout. Davam podruhe prst na eelo, a vida, vzpominam, 2e pan Ba2a,nt by rad veal, jake Barto g ma rad fazole? Paneeku, ted' uz na starost je mi to alesinc. Ale jak jsem bejval mladej, tak jsem nejrad gi eernooke! To neni jeate vaecko! Na toto odpovidam panu Ba2antovi, 2e ref2e jsem protivnik, neb kde je refte tam se lihnou komali! Ale takhle krupice s mlikem, ta je straane dobra. Jak jsem yam ji2 kdysi povidal, ze jsem ji jaldiv nejedl, ale naaeho bratra Tondy Huberiaka bratr, bratr Vinca, videl jak 'jeden elovek ji jedi, a podle olizovani si asi po gmak, a to je dfikaz, ze je straane dobra! Pan Ba2ant dale si libuje, 2e na tom severo zachode je vy ge, ze maji blde do nebieka, a my zde dale, na rovinach, mame bide do pekla! Bat se pekla, hned bych se mufoval k yam blde nebe! Pane 13a2ant, pekla, se nebojirn a je-li jake nebe, to se vi, 2e me nemine! jegte jedenkrate prst na nos a vzpominam jako by pana Ba2anta te gilo, 2e jsem se navratil z cesty kolem sveta. Byl jsem kdysi nazvan sestrou pi M. K. Valovou z Houstorm co TexasskY troter. Vite, rad jsem si vyjel, ale jen Texasem, a to se vi, ze jsem vie dal na papir, ale kolem sveta, ta odvaha, ted' na starost, by ye mne nebyla. Ani bych jeate nepsal, ale kdy2 pan Ba2ant pile, 2e Vestnik se mu zda, je gte lepai, kdy2 je tam dopis od vaude vaIeneho Bartok! Lidicky nesmejte se tomu, 2adne apasy, pan Ba2ant to mini asi do opravdy! Tak sestra pi. Kfernenkova drivefovala, kdy2 trpeli suchem, kdy2 ja jim pfedpovidal take 2e nikdy dostanou pr gku, a jak jsme eetli, za vice de gte td by nedekovali; to mini, 2e o2 mail do haleluja.Tak sleenu Matenku, nejmlad gi ratolest sestry Kfemenkove, ve Vestniku ty pletky nezajimaji. Mafenko, jak dostane g Vestnik, podivej se pod dopis, a bude-li tam jmeno Bartog, neeti to, kdy2 to pletky nezajimaji. Ve etvrtek jsme zde meli oblohu celou zaemodenou, a soused Vackak a maj synovec Leo Tobola pravili, 2e je to prach Ci pisek 9.2 ze severo-zapadu. Tam kdy2 oni bydleli, 2e kdy2 pfigel "sand storm", 2e meli v dome nameteno pisku, a2 na 2 coule hrubo. A kdy2 jeli na We, bylo nutno miti svetla rozsvicena. Take jedna vac neptijemna. Denni noviny pfinesly zpravu, ze to piskova, boute ptigla az z Dakoty. Pfitomne nam zde east° prgi, tak 2e s polni praci jsme hodne pozadu. Rangi baviny jsou vzejite, ale pozdnejM apatne vschazi, a vetaina jest pohfbena. Korny ranne jsou pane, ale dosud male. Co toto pisi, v patek veeer, zas pomalu prgi, hfmeni a blYskani Pfiglo od zapadu, tarn kdesi od Kfemenku ,a tahne to ku Guy, tam k Mikeskam. At' nam sestra Mikeskovo, povi, El Campo, Texas. cloglo-li to btam, a nebo je to jen tak stragilo. Ja jsem tak jak Nemec, ten kdy2 pr gi necha Ctena, redakce a v gichni otouci Vestnik! prget, a ja taky tak! Nernam noviny po ruce, co v nich byla Pkitomne !name ye . Vestniku zajimave dezminka o Barto govi, ale to nic; dam si ukabatovani o naai mile Jednota a pfani, by zovaeek na Celo a vzpominam! Aha, u2 to mohla bYti udr2ena ryze slovanska. Pak o mam! Tak pana Baianta, bratr Moravek posadil, kdy2 napsal, 2e Bartogovy noaky ne- udeteni co nejdele naaeho matefskeho jazyka. Oteme to i ono a ve vaech padech musijsou tak kratke, a 2e jsou tak akorat! Delcome dat obema stranam neco za pravdu, tteji. ti Frantigku! Vig, neni o to, ale anyhow si ti v tom mofej gim Texasu mysleli: ten bas nejsme ani ramenkali. Pracujme pro i Bartog bode asi nejakY apunt, 2e by se s jeho proti, samo sebou pfijde doba, kdy bude nutnost, pkijde pfevrat. Ovgem bude zale2et vino2kama nehodil ani k baekorakum. ce na nazi mlade2i, net na yids starVeh, jak Pfiznavam se, ze jsem nazval caldwellskeco a kterak. ho infanteraka baekorakem, ale beru to Tak br. Kadanka se sesti:e Kfemenkove zpatky, dfive ne2 bude zle! Ne abych se bal infanteraka, to, to, neb ja tfeba nekdy led- mnoho nezavdeeil! Jen nechte, sestro K.; on
Strana 4. ten take br. K. to jaksi zatentuje, ze to bude 0. a K. Pani P. P. Mikeskova z Caldwell si stetuje, ze jeji dopisy pfijdou pozde do tisku! pani, i ja„ bych si pfal Lento dopis do prittiho Vestniku, ale kdyt nebude, take bude Zdravi vtechny etenare techto pletek "Na zdar! Jos. Bartot.
VESTNIK nost hledeti vyhoveti katclemu pfani dotadovatele ,mnohdy si ani nedomyslivti, jake nasledky takova povolnost prinati. Br. E. E. Chernosky zadivaje se pied lety na jeji divei a snivy oblieej sklanejici se nad bankovnimi knihami, postfehl jej mekkou, mirnou a povolnou povahu a phtel k poznani, ze by byla vhodnou silou k vedeni knih spoleeneho tivota obou a ueinil ji navrh, aby se stala jeho dotivotni drutkou. Nejsouc zvykla, odporovati, svolila a vlotila svou ruku v jeho Svou pfivetivou a milou povahu ziskala si nctu i oddanost detnYch pfatel br. E. E. Chernoskyho, jen je tet potomkem jedne z tech starYch eeskoslovenskYch osadnickych rodin v Texasu se usadivtich. Vtem oslavencum piejeme ku jejich narozeninam "mnogaja ijeta". Krome techto oslavenct objevil se jette na scene yteobecneho veseli do easneho rana ph hudbe pozdeji pfitedti Badovy kapely z Fayettevillu trvajici, jette br. tenek Bedflat, rovnet glen fodu Pokrok Houstonu a dlouholetY osadnik houstonskY, jehot narozeniny jsou jit taktka fikaje za dvermi. lechetnYm damam radu Pokrok Houstonu a vtem, ktefi se pheinili zprijemniti vYroei narozenin oslavencri zakusky, hudbou a ridpoji dekuje timto pisatel jmenem oslavencil a pfitomnYch. Z Rosenberg pfijeli ku °slave pani Fannie CT J.) Chadil, kandidatka na fad pokladnika okresu Fort Bend, br. Fred Felcman s jeho choti a dcerutkou Anette, studentkou na statni universite v Austinu a taekou eeskeho oddeleni Dra. Mirka, jemut jsme po ni poslali pozdray. Je nas tu v Houstonu hezka, rada, kteti tu metkame skoro etvrt stoleti a dele, a tak my stati veterani otivovali jsme vzpominky na doby jit davno minule, prchnuv gi jako sen v more vednosti a skoro s pYchou prehliteli vzrostlou jit mladou generaci, jit bud' samostatne tivotni pout' nastoupivti a neb dospivajici a ye vyttich tkolach chvalnYm prospechem se yyznamenavajici, z nich uvedu mi dobte zname divoiny, sleeny: Jennie Mae Rulik, Marii Kalouskovou a Allen? Brigtikovou. Jennie Mae Ralik dosahuje spineni svYch aspiraci jako autorka ye tkolnim sopisu peknYrni praeemi a rovnet sledna BMttikova, je poctena pochvalnYm uznanim v redakeni stati tkolniho easopisu tkoly jit navttevuje. S pani Annou KostomlatskYch, jet vzdor tomu, to vychovala tak eetnou rodinu zdarnYch deveat a hochri, dosud jare vyhli i, brouzdali jsme vzpominkami na krasy Prahy, poetickYch Kral. Vinohrad a blizkeho vYroei Narodopisne VYstavy z roku 1895. Hnedie bychom byli syYm touham ulevovali zapenim pisne: "Jette jednou net-li umru, chtel bych Prahu videti ..." S. P. StudnienY.
Houston, Texas. Pi'ckvapcnka pro "deny r. Pokrok Houstonu. V sobotu veeer uspofadali znami a pfa.tele dvema radovYm sestram a jednomu bratru milou a dojemnou prekvapenku ku vyro61 jejich narozenin v fadove sini na Studewood. Sestra E. E. Chernosky, chot' reditele Liberty Loan and Building Association, sestra Frances Tesafova, chot' dilovedouciho u firmy Meyers Spalti a bratr Louis Hanus meli yyroei svYch narozenin tak rizce seskupene, ze se jejich Cetni pfateli shodli ueinit spoleenou ptekvapenku, ze se oslavenci Ve gh velke popularite bylo zjevno z velke rieasti znamYch a jejich prate' na vedirku, zahajenem hudebnim prograrnem bratfi- ValovYch, pudicich pritomne ku. tanci. Po intermezzu nekolika pretaneenYch valeikri a kvapika ujal se slova pritomnY pfedseda Hlavniho ftadu, hr. C. 11. Chernosky, zavitavti na yeeirek se svou choti. Vysvetliv strudne za jakYm rieelem je yeeirek poradan a Vyjmenovav oslavence, pfedal slovo br. pisateli. Pisatel vyslovil sve poteteni'nad tak detnYm shromatdenim se gedtim se vzdati hold oslavencrim, svedeici o vatnosti a ride jit , se teti, blahoptal jim jmenem radu, shromatdenYch a jmenem Sokola, aby podobnYch vYroCi slavili ph. nejmentim jette asi kopu Soudce C. H. Chernosky mluve po to anglicky, zdriraznil fakt, jak takove srdeene projevy upevriuji ducha drutnosti a demokratienosh mezi eleny radu a skoneil svou fee rovnet blahopranim gratulantrim, vyzvav po to pritomne ,aby meli soucit se stoly, pod tia chutnYch zakuskri se prohYzh bajici a hledeli jim uleviti. Br. Hanus, elan radu Pokrok Houstonu skoro od jeho zaloteni, pojal v mladi chvalitebnY dmysl vziti za dotivotniho spoleenika jeho nynejti chot'. Toto spojeni pfineslo vYborne vYsledky, neb predne Harms& rod byl zachovan jak pa presiici, tak i po meei a take mu umotnila se stati tchanem. Ponevadt primel svou chot' k tomu, aby se spolu usadili v "heavenly Houston", ptivedl tim do rad krautku Hlaholu nepostradatelnou silu, napovedy, kterout povinnost kona sestra Hanusova pilne a oddane. Ponevadt br. Louis Hanus i jeho chot' vyhliti dosud jake, jejich dcerutka, pani R. Dixon i jeji chot' nespechaji, aby je poctili titulem dedeeka a babieky. Br. Moulton, Texas. Hanus je rovnet dlouholetYrn Menem Sokola, Mili brath a sestry od nati Jednoty S. P J. nejen zde, ale jit ve stare vlasti a ye Vidni, S. T.! zastavaje po radu let .rad naeelnickY. Milk bratfe redaktore, bud'te tak laskavY Sestra Frances Tesarova, dlouholeta Mena uy erejnete techto par fadku do Vestniku, kyne radu a zakladajici elenka "radu San Janebo jinak budu nucen to dat do druheho cinto v Crosby je dobra, pospolita a ticha dueasopisu. ge, nemohouci nikomu nic odepriti. Jaky div Sedim na kolovetru a tak mne prijdou tedy, ze dala kiadnou odpoved' bratru Frank Artelljake myglenky na mysi ,a take si vzpoTesahovi, kdyt se o jeji ruku uchazel. Z viemenu na nekterou piseri. Ted' mi zrovna jedjejich lasky vypueelo dve rritidek, plavo na napadia a tak ji zaenu: "Zeleni hajove, vlasek, Helenka a Vilma. s tihla., a ticha, Hebyvali jste vy moje poteteni ..." ale dal jsem lenka. teetni a v gestranna kancelatska, sise nedostal, neb mne dcerutka donesla z la u krajanske Liberty Loan and Building Aspotty Vestnik a tak jsem ho honem meal sociation mela jit psano ve hvezdach, ze ji g ist ,a tu pfijdu na vyda.ni, a to mne primepostihne ve svetesti mladi ten sam osud, lo k tomu ze pisi, neb nejsem tadnY veliky jen postihnul jeji mat'. Osud ji postavil v pisaf. Jette bych nebyl psal do Vestniku, ale cestu uhlazeneho 'a hezkeho panice, br. Johptimelo mne k tomu toto: Jak to mate byt, nie Kroulika, potomka jedne ze starch zakdyt vezmu do ruky Vestnik a zaenu ho piekopnickYch rodin. Ponevadt se meli nazvahlitet, vidim tam, ze bratr tajemnik ma tam jem radi, privolila Helenka' stati se dotiyotni polotku za vYpomoc. Tak nevim, jestli bratr spoleenici br. Kroulika a ted' vedou jit po Kubena zapomel, ze se mu vYpomoc odedva mesice tivot cukrujicich se hrdlieek pod brala na sjezdu v Ennis a ze se mu pfidal rifirmou Krolllik ye sve ritulne residenci. Pani eetnik. Dnes neni povinnosti Jednoty platit Tesarova i jeji chat' jsou nerinavne Cinni vYpomocnika, kdyt plati rieetnika. A milj najak v radu tak i v jinem tivote spoleeenskem hied je, to kdyt br. Kubena potfebuje yYpoa path mezi prvni nejstarti Ceske osadniky v moc, tak aby si platil sam a ne Jednota. Houstonu. Take polotka ye vydani br. ChernoskYho, Sestra E. E. Chernosky( inteligentni dama, iche povahy, ra?")k gi testa ma krasnou viast- za telefon jest jaksi bijici do oei, Kdyti po-
Ve stfedu, dne 25. dubna 1924. tfebuje tolik telefonu, tak na co ma pottovne? Tak se mi zda, ze ti nati ritednici chteji brat ze vtech stran, jak se jim to da. A taky br. 1g. genkyfik, se mi zda, to rad by hodne bral, podle toho dopisu ye Vestniku. Milk brake senkyfiku, mush si vzpomet, to nage Jednota nebyla zalotena tadnym bohaeem. Ten, kdo natl. Jednotu zakladal, tak ji zakladal pro chndobnY lid. a ne pro bohade. At my budeme vtichni milionari, jak je tfeba Henry . Ford, tak taky budeme platit natim rifednikum kralovskY plat. Ale posud to neni mozne, neb na gi bratfi jsou posud chudobni, a je jich nekolik, co jsou radi, ze aspori zaplati to, co musi, aby nepozbyli pojitteni na tivot. Tak bratti posud'te sami o torn a podejte Yak nahledy. Tak ut to zakoneim neb jsem ani tolik nechtel psat. S bratrskYm pozdravem na vtechny dtouci astavam, Oldfich Motal. Dobrovoiski, Texas. Ctena redakce:— Tak jsem si umyslila, to yam aspon stranku napigi. Pfimel mne k tomu dopis sestry Marie Kfemenkove v pfede glem cisle, kterY se mi velice libil, a potom aby nekteki lide nemysleli, to neumim Cesky psat. Je to pravda, ze bychom byly rady zvolene do nejakeho .`radu v na gem spol., a to proto to jsme mlade ate ti stati, stale zde na torn svete nebudou. I my, mlade, mutem neco dokazat, kdyti bude vice v natem fade. Nekteti stati si mysleli, ze to ti mladi nedokatou. Nebudete-li nas chtit, co budete delat, kdy2 vy stati nebudete. Myslite si, ze nebude to S. P. J. S. T. na svete? Ja bYvam asi sto krokii od nateho S. P. J. S. T. sine a vtdy si myslim, ze v tadne sini neni tak veselo, kdyt se tam vtichni sejdeme a tarn promlouvarne co a jak je. V posledni schuzi pristoupili dva Celni: br. Frank Vacik a br. Frank Pavlidek. Tet jsme meli svadinu a 3.2 pivo pro naAe nove Cleny a po schtlzi jsme se pane pobavili. Meli jsme tea i vzacnou navttevu: pan a pi. Charlie Validek, z Loire, Texas, p. a pi. Anton Bayerovi a dite ze San Antonio, a Lillie Bayer a bratry z Graham, Texas. Tet se jim u nas velmi libilo. Tak uti myslim, ze toho na mrij prvni dopis mam dolt, a tedy toho necham. Pozdravuji sestru Marii Ktemenkovou a dekuji ti moc za ten tvrij dopis. Pi g zas. Na zdar! Emma Vranova. DVOUMESitNi HEREC. Kdosi z Clem na geho radu 8tefanik mel by dostat dttku. Zabavni nebo oznamovaci ri rekiamni vYbor vynechal z oznamky divadla, ktere se hraje pfitti nedeli 29. dubna, toho nejpovedenejAiho herce, tu nejlepAi naAi atrakci, dvoumesidniho klouoka. Nero podobneho nemelo bYti ptehlecInuto. Ttebatie tento maliekY herec neumi jeAte ani vyAlapovat, tuditi nennite se tici to "vystupuje", vzdor tomu hraje v tiivote dvou rodin velmi duletiitou roll. Co se nepodatilo rozumnym a dospelYm lidem, dokazal docela lehko mladi svetoobean. To piiznal i Avec Karhan, filosof od verpanku, tie "takovej capart dokatie moc. — Je to jen chumlidek hadru a karkulieek — ale kdyi na lidi vyvali ty vyjevenY kukadla — ptestanou se lide ihned rvat. To mne, bide, nepovidejte, ja to vAecko protiil." Z toho soudim, to tak dOletiita, herecka sila nemela bYti ptehlednuta. Jen dat zasluhu a kredit, kde patti. Ale kdyti zabavni vYbor uznal, tie jmeno tohoto nejmladAiho ochotnika nebude se prozrazovat, zachovam i ja, po2adovanou diskretnost. Zamleim to take. Ale ptijdete v hojnem poCtu, v gichni, kdo milujete dobre divadlo a uAlechtilou zabavu a rudime vam za vAestranne uspokoj eni. A jeAte slovidko.° Divadlo bude trvati dobre tti hodiny, zaeatek musi bYti punktum jak oznameno a proto na shledanou v nedeli v pet hodin odpoledne v nove opravene sini u te f an !Irk
Ve sttedu, dne 25. dubna 1934. NECHOU TAM, POJit RADS K NAM. Kroutek Hlahol ptichystal si ku majove slavnosti tadu Pokrok Houstonu peknou lidovou hru pod , vS7g e uvedenYm na.zvem a vzatou z venkovskeho tivota. Hra se bude zajiste velmi libiti, neb jii s yYm vnittnim obsahem je velice pouta.vou a souhra bude spesttena tim, 'te bude sehrana v narodnich krojich. Na scene vystoupi tentokrate stares para, Vagek Kinciu v filoze usedlej giho venkovskeho pantaty, Jan Chlidek jeho druh, take jadrna, sedlaeina a Fred Cmelka, jako mlad,"v novotat, vzna gejici v ospale zakouti rtizna. zlepgeni. Jit v bibli stoji psino„ to neni dobre bYti sa,motnu, 'te je tteba, aby mu ten pobyt v slzavem itdoli byl neinen slastnej gim. Stab° jej site toto oblateni jedno tebro, z nehot jak zni v Pismu, byla vykouzlena bytost ladnYch tvar0 a usinevave tvate na nit Adam po operaci se probravgi sytil svuj zrak popasanirrY se na jejich vabech, neskrYvane hloupYmi vymotenostmi civilisace v odivani, jicht poeatek tvotil fikovy list jiz pozdeji v raji. Odbyli si namluvy a libanky najednou ye stinu nejakeho kogateho stromu ,nemusice se obavati, te budou v slastnYch okamticich nekYm vyrugovani. Katcle, ride ma trn a pravdu toho seznal Adam, kdyt podlehl ye sve mekkosti svodu sve hezounke tinky, pfekroeiv gi jedinY edikt raje. Museli se pak oba z toho rozkogneho kvartyru stehovati a Adam pak byl nucen shaneti tivobytieko jak pro sebe, tak pro svou tinku a pozdeji pro dva plody jejich lasky. Autor hry take ,seznal, 'te hra na jevigti by postradala poutavosti, kdyby ji nezkra glovaly tenske bytosti a vetkal v ni tti diveiny, touticich po slastech mantelstvi. Mime male intriky, v dobYvani srdce to bez nich se neobejde, net je v ge korunovano svatbou. Tyto al postavy sehraji sleeny Mary Kalouskova, Evelyn Kotrlova, a Botoriova. Jak to bYvalo zvykem, kde to spelo k namluvam ye stare vlasti, nesmel schazeti starosvat, kterY ty rtzne nitky mladYch lasek sptadal dohromady, aby z nich uptedl pevne pouto mantelstvi, 3e2 je prosaickYm zakondenim Jelikot v filoze starosvata bratr Anton 8vestka se v jedne z ptede glYch her davanych Hlaholem velmi dobte osvedeil, byla mu tato filoha ptidelena opetne. Retii hry povede br. Josef Kalousek a napovedou jako povtdy bude sestra ROiena Hanusova. To vge zaruenje peknou sehru poutaveho deje, jet snad bude labutim zpevem ochotnikil krootku Hlaholu v tadove sini tadu Pokrok Houstonu, kde kupili vavtinove listy do svYch slavovencu. Co??? . . . I nebojte se, nejdou na stavku, ttebas ani tadne herecke gate nebetou za jej ich herecke vYkony. Hrati neptestanou, ale scena na nit se objevuji je ureena zaniku, aby z. trosek jeji povstala nova, a modernej gi. Dny stare spolkove budovy tadu Pokrok Houstonu na dvacate a Studewood, nageho dila a nagi pYchy jsou seeteny, neb elenstvo v mimotadne schazi tadove, v nedeli, dne 22. dubna vytklo skoro jednohlasne nad ni svfij mene tekel. Jit vice nagim pottebam nevyhovuje, neni dostateenou pro potadavky na ni vkladane a bude nahratena novou, bytelnej gi, modernej gi, jet ma lepe representovati podetnY e'eskY tivel v Housto: nu. Dosud site jeg te stoji, viii nas k ni pane vzpominky na jeji detstvi a na mile okamtiky v ni ztravene, lee jeji zanik jsme jiz 0siavovali panychydou, jak je u Slovant. zvykern. Byla sic jen ptedbethou ,ale dosti tklivou, neb tai nad rozloudenim byl stapen v ptivalu chmeloviny, jeji slastna chut' trochu tu bolest — rozluku oslazovala. Daroval ji pro tento velky krok na g houstonsky pivovar Gulf Brewing Co., cot sprosttedkoval br. Louis Rulik, jent v podobnYch obstaravatelskYch zaletitostech ma znaene zkugenosti. Ptitomne damy si ten okamtik osladily napojem tenam bliz gim, kavou a peeivem, jet nabidly i mutskemu pokoleni. Net vgak jedenaetielennY majetkovY a stavebul
Strana 5.
VESTN1K
Katda z vas bude za to odmenena, vZdyt' veeer bude taneeni zabava. Po obede bude rfizne pobaveni a asi ye 2 hodiny, ne-li dfive, bude keenit bratr pfedseda Hi. Addu. Po ukoneeni teal bude volna zabava. Na to eleni radu sehraji divadlo, veselohru o tfech jednanich, pod nazvern "Ferda '8efem". Po skoneeni diva.dla zaene to rortomild: "Pojd' Karpojd' Karnak() pojd', do Sarek me, kolovat budeme . ." a tak dale. Tedy bratti i sestry z Torn Green a Concho okresa, pozvete i neeleny, neb kdo s nami citi, bude mile uvitan. Komu vam mo2no, dostavte se hned rano do schrize, by byla hodne navStivena. bratrskSrm pozdravem, Vaclav Kvasnidka,
PRUDE JARO. Piljde zase jaro, ptijde, zase bude krasnY maj, zelena, se pekne trava, zelena se taky haj. Lido budou vychazeti, usedati do stinu, budou pofadati piknik, jidlo, piti, hostinu. Hoj to bude osvUeni na travniku, pii vode, zeleri, komar, kviti, eigr ✓ krasne jiZni pfirode. Zanechaji keny papir, budou zeleri lamati, ze to byli vSrletnici ✓ torn se nelze klamati. Nohy jako zdfevenele, ✓ zadech jako hrbati, doma budou vzpominati, totit Skrabat, drbati. Ale zelend se trava, zelena, se take haj, tako doma vydr2eti kdy2 je zase krasnS7 maj. E. Baant. vybor vg e projedna a nd velke rozhodnuti dojde ku uskuteeneni, uchysta, snad fad jeSte jednu slavnost rozloudeni, ktere bude celY deskY Houston ptitomen, aby se rozloneil s nynejSi tadovou budovou, ku ktere nas poji mile, vzpominky a jet byla osou, kol ktere se nag spolkovY tivot v poeatcich eeskeho Houstonu otacel. Byla imposantni v dobach sveho zrozeni, ale behem doby sveho vzrustu pottebovala zvet gova,ni sveho objemu, okra g govani. Ale jako bide, tak i budo--lovani zlep vy maji vymezenou tivotni hranici, kde jejich pfivaby mizi a jejich vnittni konstrukce N ykazuj e nasledky dekadence, zub easu svou nieivou praci vykonal. Nic na svete v gak 0pine nezhyne, v'Se dava vznik novemu 2ivoit► a tak z trosek naM budovy, az bude demolovana, vztyei se jak earovnY fenix budova nova, krasnej gi a vetai, jez bude po beta hlasati svetu, te v teto east statu osamele hvezdy, kde pied necelYm stoletim ustoupila ruda tvat bile, zakotvili svou lod' tivota synove a dcery nejkrasnej gi slayske haluze, majestatni Cechie, time Moravenky,"zeme Slezn a sniveho Podkarpati. Bude pomnikem na gich snah a nagi prace, jiz odkateme na g im detem, jako moudrY hospodat statek svym potomkum odkazuje. Nezapomerite a dostavte se v gichni na nagi majovou slavnost, jet bude odbYvana v nedeli, dne 6. kvetna a spojena, s divadlem a jinYmi atrakcemi, jet jsou pti na gich majovYch slavnostech obvyklYmi. P. t. pariiim bartendrilm, br. Rulikovi, Hankovi a Schvartzovi za jejich nezi gtne pohosteni trurikem jet genkovali, vfelS7 dieek vgech, ktell one tryzne byli ptitomni. Kdyby se tento chvalyhodnY zvyk ujal, byli bychom hodne blizko k milenium, zvla, gte za letnich veder. Pbnili slovo pisma: tiznive napajeti a laene krmiti. S. P. StudnienY. ftad Pokrok Roweny, Oslo 49. Upozorneni denim tadu Pokrok Roweny C. 49! Mill bratti a sestry! — Na den 13. kvetna bude tomu 30 let, co byl zalo2en na g tad Pokrok Roweny Cis 49. a zajiste jest vas mezi nami velmi malo, ktefi jste byli tomni prvni schuzi, pfi zaloleni tohoto tadu. Na tento den fad se usnesl vzdat milou vzpominku nag im elenilm a elenkynim tohoto du, kteti nas pfeddli na veenost. Na tu nedeli pfipada fadova schaze, tedy jsme se usnesli schrizi odbS7vati rano, ptesne v 10 hodin. Po schrizi bude spoleenSi obed, kterST bude &Aran zdarma, proto vas, mile sestry a hospodyriky, upfimne Zadam, ktefi se chcete s nazii steastnit obedu, plispejte nam nejakYmi masitYmi pokrmy, tet peeivo, jako kolade a dorty nenechte doma stvrdnout, ale prosim tet pama,tujte na strYee Pkihoclul
flad Hvezda Texasu, Cis. 47. Temple, Tex. Cteni bratti a sestry! Timto yam podavarn zpravu z posledni schrize, ktera byla odbSivana 1. dubna 1934. Jig nas zase pfibylo do fady, neb bylo pet Menu uvedeno do na geho kadu a jsou to: W. H. Chupik, Bravenec, Will Tyroch Jr., Albina Mikeska a Tom Mikeska. Bylo by hezke, kdybychom mobil v kaZde schuzi takovS7 pokrok udelat, a bylo by to moZno, kdyby bylo vice bratrskeho smSiSleni mezi nami. Bratfi jest mnohokrate nak vina, ze nepracujeme jak bychom men, nehledime nekoho ziskati eleny k naSeniu kadu a nevysvetlime jim pojiSteni naSi Jednoty. Poeasi u nas jest hodne neptijemne; posledni dobou nam zde hodne prSelo, tak rolnici jsou s polni praci pozadu, a nekteti museli i kukutici pfesivat. Doufam vsak, ze to zase dobte skonei. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tai. ftiti Ennis, cis. 25. Ennis, Texas. Cteni bratti a sestry! Oznamuji yam, ze 29. dubna v nedeli potadame taneeni zabavu, tak jste vMchni zva,ni z blizka i z dali,- aby jste se pi:1.M vytandit a pane pobavit. Teti cvialme detske divadlo, jez se hraje na den Matek, 13. kvetna. Bude neinkovati 12 ma.lYch ditek a hra se 0'716, pouze Dne Matek. Pozdeji oznamim S pozdravem, Frank Faraizl. UPTON SINCLAIR — DEMOKRAT. - (Pokraeovani ze strany 1.) clairovu EPIC. Sinclair se dal fined do prate. Dne 26. prosince vySla prvni (Hsi() jeho noveho tYdeniku s hlaviekou End Poverty — Konec chudobe. OsmistrankovY list stoji pet centa. Ptina§i fipinY text Sinclairova guvernerskeho programu a aetne projevy, hesla a elanky k nemu. VYznamne jsou ptispevky narodohospoddit. Ve ttech tYdnech byly podle tohoto listu zaloleny 103 kluby End Poverty. TakovY je Sinclairtiv ptipad. HodIme po nem kamenem? Zatim nikoli. Sinclair neni odpadlikem veci. A sotva bude. Leccos u jeho obratu spades na fleet jeho tak zvane intelektualske vrtkavosti. Ale zatim zilistava muZem stareho programu, socialistickeho programu. Uvidime brzo, nebude-li pro demokratickou stranu prilis "teZkY". Nebude-li enfante terible teto strany, v niZ" maji velke slovo lide, kteti path k nejvlivnej gim a nejmocriefg im mu2um kapitalisticke Ameriky. Tak lined Randolph Hearst, americkY novinatskY kral. Ma sve pohadkove sidlo prave v rozkoS'ne, pohadkove Kalitornii. Se Sinclairem si byli neptateli na divot a na smrt. Otete "Mosaznou znamku": Hearst jako typ Ameriky, Sinclairem potirane, je v ni skoro na kaZde strance. Mysli e tento "milt' Perry" dovoli, aby mu bylo pomalu socialisovan° jeho kralovstvi v kalifornskem San Simenonu a aby na Iliaurske vel v jeho La u Sinclair naionec vyGuesta Encantac rudy vtsil
Strana 6.
VESTNIK je nedostatek techto nutnYch
HLIDKA ZEN Prvni zoubky. p
REDSTAVTE si tu velkou radost v rodine!
nas malieky Jara ma prvni zub". "Kdo jej nag el?" "To se vi, g e babieka." "A dostane za to take na g aty, jako dostavala na ge stara chriva, kdyt nekteremu z nas deti na gla prvni zub?" "Co vas naPada, babidka spige net by brala od nas na gaty. Chrivu nemame, staram se o meho chlapeeka sama. Babidka jen tu a tam zaskodi". To je dobte, to se mlada matka stard sama o sve det'atko, path ji, dala mu tivot, at' se tedy stara, o jeho spravnY vYvin. Tedy ty zoubky. Zamilovane maminky (a ktera neni zamilovand?) pokladaji sve deti, hlavne prvorozene za skuteene zazraky. Jsou detinsky pyg ne na jich telesnY vYvin. oim drive ma dite zoubky, tim je maminka py g g i a ostatni ji -nej Vyrostou-li decku pfeddasne ye dtvrtem mesici, nekdy i dtive, neni to je gte znakem abnonnalni sily. V g estem rnesici bYva pravy das, kdy se zoubky ukazuji. Dite bYva lit dosti silne, vYy in zubti neeini potiti a zuby bYvaji trvanlivel Objevi-di se dfive, nevyvinou se 'di:1y dostatedne dobre a brzy se kazi. Neni to ale zase pravidlem. Dite z ylagte telesne silne mate mit i pted g estYm mesicem zuby dolife vytvotene. Deti slabounke, hlavne rachiticke, mivaji zuby pozde. Vg e zaleti obyeejne na vYtiv'e a zdravi matky v dobe tehotenstvi. Necht' ma dite zuby Ohre nebo pozdeji, hlavni je, aby • se zubrim venovala naletita pede. Je opravdu zvla gtni, jak se na prvni zuby ditete, pint se fika mledne, zapomina. A piece pede i o mlednY chrup je nutria,. MieenY chrup je site pfechodnY, ale jeho tvoteni a pede ma vliv na zuby stale. Nektera maminka mysli na v ge mozne, yenuje diteti vgecku peel, nejradeji je hezky obleka, ale na vYznam zubri flpine zapomene. Mledne zuby mush bYti zachova.ny, dokud se nenahradi zuby stalymi. Za normalnich pornern maji se neporu gene mleene zuby zachovati at do 7. roku. Pfedevgim se zuby uchovaji Cistotou. Jig v druhem roce udi se dite eisteni zubri. Dostane maliekY, mekky kartadek a uei se jim zachazeti. Tato pede je jako hra. Malicky si zoubky vydistil, jsou be.,ounke, ceni je na maminku, ukazuje otci a v gichni maji radost. tJsta si vyplachuje Cistou, vlahou vodou, do ktere se maze piidat trochu soli. Dite svYch zubil spravne utiva. Hodne a dobfe jimi kousa a to i tvrd gi pokrmy. Driletite je to v dobe, kdy se tvofi v Celisti zuby stale. Ph kousani tvrd gich jidel tladi koteny mleenYch zubil na tvofici se kosti zubri sta.lYch a tyto se pak lope vytvol'uji. Vypadaji-li mleene zuby pfili g zahy, nebyla-li jim venoYana dostateena pede, neni tu pfirozeneho povzbuzovani a stale zuby jsou pak Vidime tedy, jak drileg ite je zachovani prvnich zubri co motne, nejdele. Dnes, kdy pede o zuby je -tak roz gifena, je velkou chybou neuchYliti se o pomoc k zubnimu lekati a litovati pomerne maleho vydani za plombovani mledneho zubu. Mnoha, maminka mledmi zub, kterY boli, vytrhne a zapomina, g e se mel uchovat. Nemysli na to, to tvotici zub se vzniklou mezerou krivi a pak se divi, ze chrup, kterY jest nejhezei ozdobou lidskych fist, je nepravidelnY. Pti vYtive maleho ditete nezapominejme, aby se telu dostalo co nejvice latek nutnYch k tvoreni silnYch zubt. Je to hlavne vapno . a fosforove soli, obsatene v mike, ovoci a ;: alenine. Detem se gpatnYm chrupem podaame rybi tuk nebo vapno. V cukrovinkach
"Nag la jste prvni zoubek, za nedlouho bude tu druhY, pak je gte dva nahote, za nimi dalg i. Radujte se a pravem. Uvedomte si ale, mila maminko, to se musite o tyto bile perlidky v puse vageho rnilaela starat. Nejlepe yam v for pornate lekaf, jemut dvakrat do roka zoubky ukatete. Peeulte o chrup ditete od malidka, aby zaklad stalYch zubri byl Zkugena.. dobrY!" Galveston, Texas. Ctond redakce Vestniku! Jelikot v posledni dobe se vyskytuji dopisy narodne zalogenYch a uvedomelYch krajanri a Menu nagi S. P. J. S. T. v na gem organu ohledne prodlouteni na gi Ceske keel, dovoluji si i ja projeviti muj nazor. Jest dobrY navrh, by katclY fad byl povinen poplatek nejmene $5.00 rodne, vet gi lady samozfejme vice a to bez namitek, a kterY hen proti teto svepomoci by protestoval, povatovati ho za neptitele, v geho nageho deskeho i tudii fadu a nagi jednoty! KatolY fad bez vyjimky mel dayno tuto maliekou clan, ku svoji vlastni zachrane odvadeti dobrovolne, ne nucene, a dokonce, kde vedouci, prosi a nidim na Ceske gkolstvi neptispeti, to je zde nepottebujeme, jest odsouzeni hodno. Dopisy dopisovatehl a dlentl Matice Vyggiho Vzdelani, by mely byti ptedteny ye schrizich, by i elenove, kteti Cisti eesky neumi byli informovani, prof jest povinnosti vgech elenri bez vyjimky podporovati vyggi vzdelani a zakladani deske prazdninove gkoly. Cot jen pro sebe budouci vedouci, a Ceskou tee si -na ge spolky budou ziskavati? Jak alouho ti stari mohou schrariovati, by v pokla,dne hodne kovu pfirostlo? Kdyt se nic neudini, by penize prospely nekomu, a opet byly mnohonasobne vraceny umele vychovanou generaci, nemaji vribec ceny. Vtdyt' mlada generace zde rozena, samozfejme ma rada jeji rodnou zem jejich rodnou fee, kterou i kdy at ye gkole poene se OW, rychle si ji osvojuji, a obcovani s detmi a okoli, jest blizsh detske dui nein na ge mluva, jet nanej y Y ge milterne poutivati v rodine neb sejiti se nekolika krajanri, a v tech fadovych schrizich, adkoliv i Pt tarn, pro jednoho neb dva Cleny, ktetl neovladaji na gi fee, se vede jednani gpatnou anglieinou. Kde neni nadpolovidni vetgina elenti jet Cesky neznaji, neni pheirry mluviti anglicky v driletitem jednani a hlasovani piedseda mate vysvetliti anglicky o dem se ma hlasovati. Ano, bratti a sestry, jedina zachrana prodlouteni nagich spolkti, zachrana nove miade generace zde rozene, a tern jest povinnosti nas vgech pomahati, by Ceskou fee si alespori easteene osvojili, dish, psati, historii a dejiny Ceske krasne zeme nejen nynejgi, ale jegte slovy Jaroslava Jablonskeho, velkeho nageho basnika "Th. doby zeme Ceske", "kdy krasne Oecha jmeno slavne znelo v ugich narodri". Nikde si neosvoji deti mluvu a zajem jako ye gkole, kde vlivnY ueitel neb ueitelka, s universitnem vzdelanim, prostudovanou historii naroda sveho privodu, ma vliv a snahu probuditi hrdost sveho privodu, kde nikde jinde zajem deti nesoustfedi naudeni negli ye gkole, kde jest scilornalc( Ano, nage prazdninove gkolyby se motna osvedeili, kdyby uditelstvo mohlo giti .vzduchem a nikdo nemusel platiti. V gak co, at' prazdniny obetuje, a rodine deti, kteti by i posila-li, tech malo vedomYch, neni tak situovanYch, by dostateene odmenili tu uoitelku, za dobrou praci a namahu, jako na phklad jsme posledni ledni gkolu men: 12 deti celkem, nektere d ye z jedne rodiny. Kdyt celek nevypomrite na honoraf pro ueitelku, nemfige se tadati po tech rodieich, jet celY rok maji rrizne gkolni vydani, by tedy mely bYti tim zachrannYm Clunem celku? Budeme-li si brati povinnosti co celek, tern vgem detem, ktere nebudou stale detmi, ter studenti, a hlavne ziskavani fondu na vzdelani, udrteni slovanskYch jazykri na vyggich gkolach a statni universite, proste, potrestAme sami sebe a uspigime nag vgeobecnS7 Grim dfive vetgina, pochopi, ge penize
Ve
dne 25. dubna 1934.
ulotene na eestnY dluh pro studujici jest ulotenY kapital pro dobro nas v gech, tim lepe, neb jak ztratime tuto generaci, ztratime vge. Zajiste pfisti generace nebude viti Cesky ani miti zajem o Ceske spolky, kdy nagi prvni generaci pro sebe nezachovame. Na pfiklad maine na zdej gi vyggi gkole tiznanou deskou fee, za stejnY "kredit" jinYch svetovYch feei. Nebylo pry v gak dosti studentu, by zde •ziskala, existenci krajanka neb krajan, samozfejme kvalifikovani vyueovani pfedepsanYch pfedmetil. Ze Statni university katclYm rokem odchazi mnoho vYbornYch studentri, v geho povolani, a uchazi se o mista. Bylo by na miste, netli se rozjedou do svYch domovti, zaslali si do rriznych gkol tadosti, pfilozil odporueeni svYch profesorti atd. Neb obyeejne gkolni rada ma celou fadu pfihla gek, kde dlouho ku pfedu vyueovani zadatku roku, mista doplriuji a pak nechteji meniti. Pfeji mnoho zaru pospolite praci. Na zdar! H. Stanovska. Pouiiti hliniku v modernim stavitelstvi. Odborna francouzska revue "L'Architecture" yenovala nedavno cele dislo poutiti hliniku ye stavitelstvi. Francouzi pravem pohliteji na' hlinik jako na svrij narodni kov a snati se nalezti pro nej co nej girgi uplatneni. Mluvime-li o hliniku, mame na mysli aistY 99 procent hlinik. Zname v gak dnes mnoho jinYch slitin hliniku, vzhledem se podstatne neligicich, odlignYch vgak vlastnostmi. Tteba z nich uvesti star gi slitiny hliniku s medi, jet vynikaji pevnosti, iovnou pevnosti plavkoveho teleza. JinYm typem jsou slitiny hliniku s ktemikem, vynikajici ter dobrou pevnosti, ale lep gi stalosti v ovzdu gi, nebot• //led' je v hliniku pheinou dernani a korose. Konedne tfeba uvesti posledni typ hlinikovYch slitin s hoitikem, jet maji nizkou specifickou vahu, peknou stfibrobilou barvu jet velmi dlouho podrti svilj vzhled v ovzduM. Vgechny tyto slitiny i pouhY hlinik pontivaji se ye stavitelstvi pfedev gim jako plech a valcovane profily, v men gi i jako litina. Jako stfe gni krytina je distY hlinik idealnim materialem. Protote hlinik udrtuje s yrij vzhled a tim schopnost odrateti tepelne paprsky, sniguje tato krytina znaene teplotu podkrovnich prostor v lete. Zkugenosti s hlinikovou krytinou jsou davne. Motno uvesti kryt stfechy provedenY jig v roce 1898 v Steckbornu Ye g“rcarsku, jent je bezvadne dodnes uchovan, dale jako ofiklad nekolik tisicri 'aver. metric pologenYch na rriznYch mistech NCmecka. jit nejmene pfed 10 rokv. V Americe poutiva se nro tyto freely slitiny hliniku s kfemikern. Zatim co nro vnei gi architekturu nehodi se slitiny hliniku s medi (na pf. du'raluminium) tam, kde kov je vystaven phmo vlivu ovzdug i. zda se. le se osveddi dohte neinovej gi slitina, s hofeikem (na of. hydronaliurn), iez vynikA ie gte nitgi specifickou vahou net hlinik 6), ale ma lep gi stalost v ovzdu gi. U hliniku je driletite s hledjska estetickeho, aby byl volen spravnY h yrisob povrchoveho zoracovani kovu. Je totit motno dosici rrizneho dojmu poutitim pi6kovani, le'gteni, brougeni v raznYch stupnich a pod. Take pro vYrobu nabytku utiva, se ye velke mire hlinikovYch slitin, hlavne v tvaru ohfl3anYch trubek. Zvla gtni kapitolou je utiti hliniku v tepelne technice. Novinkou je tepelna isolace hlinikovou folii (allfol). Mezi steny, jet maji isolovati, vkladaji se listy hlinikoveho staniolu, bud' rovne nebo zvinene, isolujici odrazem tepelnYch paprskt. Tak ph stavbe sta y. di adu mesta Richmondu bylo utito podobne sten z hlinikovYch plechti 2-3 milimetrri silnYch, ve vzdalenosti 9-18 cm od sebe. Reflexni schopnosti hliniku bylo dosateno tepelne isolace ekvivalentni 1.20 m silne cihlove zdi,
Ve stkedu, due 25. dubna 1934. TENT; damy a panove! JistS 7 anglicky C kazatel byl pozvan, aby oslovil trestance jednoho velkeho statniho vezerii. Poeal s/Sim obvyklSrm zpasobem takto: "Drazi ptatele! Tea mne velice, to se vas zde tolik sego" — Ja, nemohu zaditi zatInSim obvyklY'm zptisobem, protcde zadny obvyk1ST zpasob nemam. Ale mohu a chci yam ptedne srdeene podekovati za tuto ptilditost se s varni pobaviti a kratce k y am promluviti. Dale, dovolte mi rici, ie mne to nemalo to g, ie se zde za.jimate o u glechtile Ceske veci a zabavy a k tomu yam blahopkeji a gratuluji. Netli zaenu na svem ptedmetu, radii bych yam, drahSrm posluchaefim, abyste neodekavali tuze mnoho z teto kratke chvile, kterou spolu stravime. Racieji oeekavejte malo a nebudete mnoho zklamani. Neni rriSTin funyslem nebo fidelem, ani neni v me rnoci piednesti yam nejakou peknou tee, nebo pouditi, ale spfSe vespolek si s vami pohovotiti. Ptedmetem flak rozpravy ma bSti: "Kde domov mar Zajiste zajimavS7 a poutavS T titul. Tenth nazev nam veem jiste ptivadi na mysl tu krasnou deskou hymnu, ktere, tak krasne lief deskou zemi, ten zems10 raj, kde voda huai po lueinach, bory Aural po skalinach, kde v sade skvi se z jara kvet. Znam mnoho hymny jinSrch narodt, ale Z"acina, neni tak krasna, tak bohata, jako ta deska, rodni hymna. "Kde domov maj." Ti, ji2 byli narozeni v torn bohumilem kraji a ti, ji2 pkibyli sem do Ameriky v pokroeile veku, k otazce "Kde ,clomov maj?" by odpovedeli: "Zeme deska jest domov mai," nebo "Mezi techy jest domov maj." A neni divu, 2e jejich mySlenky zaletaji tarn k to rodne jejich zemi, neni divu, 2e jejich srdce citi hluboce pro ten matekskST kraj; neni divu, Z"e se jim tetiko zapomina a nove zemi tetko ptivyka. Proto ta odpoved': "Mezi Cechy domov nraj!" Ale jest nes mnoho, kterStm nebylo dopka no poznati tu krasnou Ceskou vlast, nebylo nam mono naueiti se spravne to mile eeAROD oeskoslovenskS, dal svetu nejvetSlho reformatora S"kolstvi Jana Amosa Komenskeho, jehot zasady plati ye vSrchove i dnes.. Komensk9 chtel vychovati Skolou noveho, lepkho eloveka. Zadd, takovou gkolu, aby se tam kaZdY zak nation vSemu do 24. let, aby se tomu naueil snadne a ph torn kladne. A takoveho vS7sledku nemohla stare. kola dosahnouti, proto ji KomenskS7 pine zavrhoval. Rozdelil leta tS7 chovy na 4 testi po 6 letech a kakiemu obdobi urdil zvlaTak v prve dobe i.ivota do 6. roku gtni melo bSiti dite u matky, jet je mela vycho vavati a vzdelavati, v dobe chlapectvi, t. j. od 6-12 let melo dite navadvovati tkolu obecnou, kde se mu mein dostavati vzdelani v jazyce matetskem, v 3. gestileti nastupuje kola latinska (gymnasium) a k dovrgeni vzdelani slouii akademie, kterou ukonduje iak ve svem 24. race. Vzdelani na prvS7ch 2 stupnich melo se dostati v gem &tem obeli° pohlavi, do gymnasia men vstupovati jen hoei, tou'Zici po vySSim vzdelani, do akademii jen budouci ueitele a vadcove lidstva. Do techto gkol zavadi KomenskS7 metodu pkirozenou, ji2 podle neho ize jedine dojiti 2adanSrch vS7sledkil. Jmeno teto metody pochazi od pkirody, z nit ji KomenskST vypozoroyal. Metoda pkirozend zalai v tom, te ma poznavati paralelne veci a slova, pkechazeti od leheiho k telgimu, od nazoru k pamet, k soudnosti a praktickS7m vSrkonam. Dries se nam tyto poiadavky zdaji zcela phrozenSrmi, ale vidime, .2e tomu tak nebylo fgcly teprve KomenskS7 musil zavadeti tuto novotu do gkol. Proto2e do to doby vstupovai do gkoly nekdo dtive, jin9 pozdeji, stanovi Komenskt aby vAichni Z'aci vstupovali do gkoly jeden den v race, a radi, aby vstupovali do gkoly zahy v mladi. Uditele meli rozdeliti udivo pochopitelne pro ka2c1S7 vek. Aby, bylo ueeni pro iaky snadrie, ma se u zaku podporovati chut' k ueeni, a o to se maji
Strana 7.
VESTN1K
"Kde Domov Mii kterou v Prague, Nebr., ptednes1 prof. J. V. Srb, teditel §kol z Howell, Nebr. ske feel, nebylo nam dovoleno nabYti to 'desire vYchovy, nebylo nam mono seznamiti se s eeskYmi pornery, s eeskYmi tradicemi, s deskYm tivotem. My zname jenom tuto zem. Zde jsme se narodili a zde asi zemteme. Zde jsme se naudill jive teal. Jine zeme jsme nepoznali a jive asi nepozname. Kde jest tedy domov nag ? Jak mane my odpovedeti na tu otazku? Jen jedna odpoved' jest mo2na.: "Zde jest domov nag." Nage vernost tedy nale2i Americe. Nage povinnost jest ztejma: "Ameriku milova,t, pro ni pracovat, pro ni bojovat a pro ni umirat." To vgak neznamena, ze nemrileme miti radi tu Ceskou zemi, ae nemffteme miti radi tu Ceskou tee a 2e ji nemil2eme radi Oisti, plati a spravne mluviti. To neznamena, -2e nerntdeme bS7ti hrdi na sve Ceske ptedky, to neznamena, ie nemrileme miti radi eeskou hudbu, desire pisne, to neznamena„ le se nemt2eme a nemame zdokonalovati v eeskych vecech. Nikdy jsem tu eeskou zemi nevidel, ale moje obrazotvornost mne jasne maluje ty male hezke desire vesnieky, ty chaloupky, ta maid firodna polieka, ty lesy a strane, ty babieky, ten tace pracujici eesky lid. Nikdy jsem v Cechach nebyl, ale myslim, ze dobte znam ty desire natury, ty dobre Ceske vlastnosti, ty 'desire zvyky. Malo jsem se eesky hi, ale vim, le 6echove maji krasnou literaturu, skvostnou hudbu, slavnou historii a svetoznamou a svetoznalou kulturu. Proto ladnY elovek se za tu Ceskou zemi a za to sve desire jmeno nikdy a nikde stycleti nemusi. Naopak, ka2c1Y maze bYti hrdY na svilj eeskY privod, mt2e byti hrdY jestli dovede spravne ovladati Ceskou tee.
KomenskST a jeho starati rodiee i ueitele. K tomu freel y musi uditel zvoliti ptijemnY zprisob podani udiva a tirn vzbuditi u 2akii zajem o probiranou vec. Proto2e 2aci bYvali ye gkolach pketelovani a vyueovaci doba trvala denne at 8 hodin vice, chce Komensky, aby vyueovani trvalo nejdele 4 hodiny denne. aktim se nernelo ukladati, aby se vein nazpamet tomu, demu drive dokonale neporozumeli. KomenskY poznal velikY vyznam ueebnYch pomricek ph vyue'ovani a proto radii, aby se jich uhvalo co nejvice. UCitel ma zamestnavati pokud mono v gechny smysly Z ‘ aci maji vgechno poznavati vlastnim rozumem, a to, co jednou poznali, maji si pamatovati. Aby si 2a,ci skuteene pamatovali to eemu se nautili, nestael, aby se nautili drikladne, je k tomu take zapottebi, aby ueitel s nimi eas od Casu star gi veci opakoval. Toto opakovani je velmi drilelite a nesmi se na ne zapominati. Komensky zdttrazrioval ye gkole pestovani matetskeho jazyka, ale radii, aby 2aci se ueili take pokud mono jazyktun cizim. Vedle vzdelani rozumoveho kladl KamenskY velikY driraz na vYchovu mravni. VYchovy mravni se melo diteti dostati nejprve od matky, pozdeji ve gkole. Ve gkole 06.1 si miti mirnou kazeil proti dosavadnim gkolam, kde bylo u2ivano Casto telesnych trestri za, ka2cle provineni i za neumeni (nevedomost). Uditel mel udr2ovati kazeri vlastnim ptikladem, domluvou, napomenutim a jen v nejnutnejSim ptipade trestem telesnYm. CelYm syYm podrobnYm navodem, kterN.' uvetejnil ve svem spise Didaktika velika, dal KomenskY zaklad moderni gkole. A tteba2e si dnes Komenskeho a jeho velikeho dila tak vysoce cenime, nedo gel Komensky ve sve dobe porozumeni. Mnoho let musilo uply-
Vgak zde v Americe nejsme posuzovani podle privodu neb podle jmena. Zde kaldY jest meten podle svych skutkii, podle sveho jednani, podle sveho rispechu. Prato neni nam zahodno jenom poukazovati na ty rispechy a Aastnosti na gich aeskYch ptedkri, ale spige Maki, abychom my sami dogli a docilili s yYch nspechn, na zaklade americke vYchovy, obohaceni a ozdobeni eeskYmi vlastnostmi a zasadami. Nam jest ino2no spojiti ye svem 2ivote nejlep gi dary obou zemi. Na ptiklad, deska, pracovitost, Oeska spokojenost, eeska, poctivost a eeska, dobrota, ptida,ne k americke podnikavosti, duraznosti, odvaIlivosti a sebednyete udelaly by dloOka nesmirne uhteeneho. Proto myslim a vetim, ie bYti C'echo-Amerieany neni pro nas 26,dnou pfek6,2kou, ale spi ge jistou vyhodou. My mime ptilehtost iiti lepsi, bohatgi a dokonalej gi livot netli privodni Ameridan. Ale aby ten 2ivot na g se stal vskutku lepg im, zaleh na, ka2dem jednotlivci. Obohatit ten 2ivot eeskYmi vlastnostmi znamena brati neast v eeskYch u glechtilYch a poyznagejicich vecech. Ceska, divadla, desire programy, &sire kluby, Ceske koncerty, 'desire pevecke sbory, desire spolky, 'desire sokolst yr a pile, to vge posytuje nam ptilehtosti, v nich mri2eme pestovati sve sily a schopnosti, die kterYch bychom radi posuzovani, kritisovani a meteni byli. Nelli ukondim, rad bych zanechal u vas tuto myglenku: Myslim, 2e jsem poukazai a naznaeil dosti jasne, ze ,ee gstvi jest dobre, venire, pokrodile a svetozname, ale zde v Americe jest to de gstvi jenom tak dobre a venire, jak my jej dobrYm a velkYrn dovedeme udelati. To znamend: Jest na gi povinnosti vystavovati ee gstvi jenom v nejlep gim svetle, aby mohlo svYmi paprsky osvetlovati testy 2ivota nejen nageho, ale v geho lidu. Pakli tuto svou povinnost konam dobte, pak na torn tak mnoho nezaleh: "Kde domov mrij!" — ale spi ge:" Jak 2iju ten livot svaj." Oeg stvi neni 2adnou prazdnou chloubov, ale pravou du gevni silou a ozdobou. nouti, ne2 jeho pedagogicke my glenky podaly ptichazeti v platnost a je gte mohla dnes, v dobe, kdy se hodne pede venuje gkolstvi, bychom nag li nektere z nich, je2 se nespinily.
Drobnosti. Uznavajice nezadatelne pra y() na vYcleleenou praci a take jednotlivcri starnoucich, Federalni komise civilni slu2by zvy gila stati pro stcnografy dav g i svoleni, die nej2 mohou o zapisovatelskou slulbu 2adati osoby ve stati 40 at 53 rokri. Soukrome podniky nezamestnavaji stenografy , nad stab 35 let. Admiral R. E. Byrd ziskal za sve polarni vYzkumy hodnost admiralskou a zvlagtnim usnesenim kongresu i dohvotni rentu $4,200 roene. Je mu kolem 44 mica a docks-li se veku 70 let, vladni p okladna vyplati mu do to doby $109.200. General John J. Pershing dostava rodne mimo ptislu gnou vladni pensi jeg te dalg i bonusy z rozlienYch vetejnYch fondri — celkern ma ptijmu $21.500. Slunce nahradi uhli a v gechna svitiva? Nikola Teslo, znamY jihoslovanskY vedec, kterY v Americe proslul sy Yrni elektrotechnickYmi vynalezy, prave dokondil sva, studia o pouhti kosmicke energie pro motorickY pohon strojri. — "Mrij navy vynalez — prohlasil Teslo — vodi ripinou revoluci hospodatskeho taclu. Ptenos teto energie, ktera, se nachazi vgude v nevyderpatelnem mno2stvi, bude se diti pamoci dratri nebo bez nich z centraly do celeho sveta. Uhli, oleje a petrolej, stanou se zbyteenymi. Usttedni pramen kosmicke energie pro zemi je slunce, ale noc nebude nikterak rla zavadu k dobYvani teto motoricke sily. Kdy se lido sjednoti? Al budou ye syYch idealech pravdivi a budou je piniti. Co 26,claji od sami budou take konati.
Strana 8,
Podporujici Jednoty Statu Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. REDAKTOR—FRANTA MOIMKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO, IA est, Texas edplatne 65c roene. Do stare vlasti $1.65 rodn'e. Subscription 65c a year in advance. Europe $1.65 a year. Znieny adres zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas. Utedni Organ Slovanske
Vegkere dopisy, ptedplatne, oznamky, budleg adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. teel nageho spoidovani. Z eetnYch tadu se oznamuje, ze dieni nemohou platit mesieni poplatky, pitjeovni hodnotu certifikattl ut maji vyeerpanu a protote do ptieti pikovaelcy je tada mesicu, jejich pojieteni je vatne ohroteno. KatclY z nas uzna, te eestnYm, spravne dlutni povinnosti platicim melo by se rozhodne h l e d e t moci. Radova pokladna oveem na takovou bratrskou vYpomoc nestaei. Musi bYti jeji hotovost nejakYmi pkijmy rozmnotena. Obydejne taneeni zabavy nevynakji veteiho vYtetku, jest mnoho elenn, z ylagte star gich, kteti rabec netanei a proto se odporueuje pokadani divadel, vedirkfl. Oveem, musi v gichni zatiadit. Do takovYch "party" anebo na divadlo dostanete hodne navetevnikii, kteti nehledi na 20 nebo 30c vstupneho, ale na obyeejnY tanec nepujdou. Je veak zapottebi agitate, trochu ptipravne prace. Mfitete na podobne veeirky opattiti ceny na vYhry, ktere se daji ziskat zdarma od obchodnika, nebo dosti lacino, tak te tad do toho nemusi vkladat tadne penize a vYtetek je jistY. Slotime-1i ruce do klina, nedokateme nic. Kdyt budete potadat vetei slavnost, dejte natisknout male plakaty, ziskejte do nich co nejvice oznamek nejen od deskYch nYbr2 i jinonarodnich obchodnika. Plakaty yam ptijdou zdarma a joke na nich neco vytetite. V takovYch vecech je tteba merle vYborn. ale vice obetavYch pracovnika, kteti musi mit trpelivost, vytrvalost, \T eat s kYm a jak mluvit a co dfiletito, venovat ptipravnYrn pracim pottebnY Cas. Bylo by dobte, kdykoli fad neco dela y e prospkh poklaciriy, dat na prvem miste do prace ty, kteti se dotaduji pomoci. Jsou ptipady, kdy eleni dotaduji se od tadu y Ypomoci, ale nestaraji se kdo tu pokladnu musi pinit, aby oni z ni vybirali co tam nikdy nedali, ani nepomohli. Uvatujte, co by jste ve vaei osacie mohli uspotadat, aby se do pokladny ziskaly penize, tak abyste s yYm dobrYm elentm, doeasne depresi v nesnazich postavenYch mohli pomoci. Nebot' to jest take jeden .Cel naeeho spoldovani — vadjemne si vypomahati. 0 vlastnictvi. Nejlep gi zpitsob, jak bojovati s pudem vlastnictvi celemu svetu a zteknouti se jednotlivYch easti, t. j. povatovat celY svet, celou Pfirodu, veechna pole, zahrady a panstvi, kam at zrak mute dohlednouti i Ceho neobsahne, za kraj milova.nY, podlehajici peel, a starosti, jako je kteremukoli majetniku mila jeho east zeme. Takovy majetnik, kamkoli by ptijel, vande by byl doma. Kdekoii by se ocitl, veude by byl jeho domov. KatdY stromek byl by mu drahY, katcla travieka, uroda i nefuoda na katclem kousku zeme vgdy by clojimala jeho srdce, nikde by neublhtil ptirode, naopak, mei by za svou povinnost a bylo by mu radosti pomoci praviclelnemu vyu2iti jejich 52. kno, Yee je tvoje, a Yee neni ales. Prave proto path v ge tobe, proto& I t y sari patt2 17,,exrig . Ale i t je
VESTNIS
Ve sttedu, dne 25. dubna 1934.
pravda, te nic nenaleti tobe, stejne jako ty pacita vyznaduje misto pro 800 osob. Ve nepatfie nikornu a nieemu. Vee je jedno. A etvrtek 19. t. m. byla tato rozmerna sin — vee — Both. nattiskana. Na g lid, stall jak omladina, dosta.vili se na Besedu, videli ji, byli nadhernYStiinosti br. Motto., projevene v jell() domi skupinami, pestrosti barev, pkilehavYm pise vytaduji objasneni. Vzrastern elenstva hudebnim doprovodem proste uneeeni. Starei nos). Jednoty nastalYm Uspechem naborove nak Ceske zlate matieky phi Besede slzely. a.kce, velikYm podtem paleek proti certefiVzpominaly mladi a jeho radosti tam za mokatfn. a koneene ptirfistkem majetku, ktetem, kde samy podobne tance tandivaly, zna,ry musi bYti bezpeone investovan a v knime lidove popevky Besedy sly drove k srdci, hach veden — ptibyla tajemniku a fieetnihtaly, teeily i bolely. To vzpominkami, snad mu Hl. Utadovny prace v rozmeru, kterY touhou, shiednouti je gte jednou rodnou visdye sily proste zmoci nemohou. Mimo teto ku, shledati se naposied s drutkami, pokud pfibyvei prace je tu obeasne dalei, a to zpraneode gly do neznama. Stahl osadnici rovnet covani vykazneho stave SPJST. pro Komisate pojigteni. Kdo nema, o vedeni, zana geni, pte- neodolali mocnernu neinku vzpominek ptivodenYch tandem noel Besedy. A mlade. chasa? pisovani a pfevadeni Udetnich polotek v obTa paneeku koukala, ba pkimo zrakem hltachodu rozmeru noel Jednoty vedomosti, ten la kaleidoskopickou pestrost, tivelnost pohybu, ve skutednosti by neuvetil, co je to za prastrhujici tar furianta. tispech vedera byl obce. Zodpovedna, nervy vysilujici. Mlle bratrske organisace naei velikosti maji vYpo- rovskY! Finanene i moraine! Cetni promimocnYch sil nekolik, jicht slutne dosahuje nentni jinonarodovci (vdetne nekolik tatelek vyeei ekoly, profesorka hudby z Baylor test a sedm set mesidne, UCet br. ptedsedy za university) projevovali nelidenY obdiv, co Oetelefon je ye skuteenosti vec samortejme.. choslovaci maji razoviteho, kterak se doveJsou transakce phi nakupu bondt, ktere vydou spoledensky bavit nejvYg slugne, cot dnestaduji neodkladne, promptni jednani. V takovYch zaletitostech mush se mnohdy jednat kern phi barbarsky znejicim jazzu je pry jevem radostnYm. Chapete, jak se to dela? Ptinevahave, k tomu nekdy tteba dobrozdani sveddite ,te takova, cesta a takove prostkedky znalcu, odporudeni osob zasvecenYch a v jsou tadouci, vynesou nam dobrY zvuk naeeho techto zaletitostech zajem a prospech nagi jmena u jinonarodovcil a koneene siu gne peorganisace vytaduje poutiti telefonu. Poetou netni vYtetky? Matete tohoto vzoru snadno mohly by nastati gkody v prodleni. Dale: upottebiti. Mame celou Nadu narodnich tamJednota ulotila do pozemku a majetku slued, obtadti, razovitYch slavnosth. Cello pteene obnosy. Nasledkem krise nekteti dlutideveim nezbytne tfeba? Rozhodnuti a chuti tele neplatili fuok, cot splatky. Jsou ptipak praci. Bude to prace a ptieineni radostne, dy, kdy dlutitel nemohi vabec z mista a JedvYsledne a budete pracovati ve svilj prospech nota ye svem zajmu, vlastne v zajmu nas a oven vagich ditek. Nute? Slova pry povzbuveech, musela takovY majetek "forklosovat". zuji — phikiady tahnou .. . Zase nastanou ptipad y, kdy phi soudni Z nagi einnosti. Ruchem tijeme, stanuti procedute vykate. se telefon idealnim poznamene, pozvolne odumirani, die M. Tyree mocnikem spravneho, nevlekleho jednani. jen "yeenY ruch a veena, nespokojenost" jsou Nesmime posuzovat vYdaje dneeni adminieadoucny k zdravemu rozvoji spolku, orgastrativy s onemi plied 20 roky. Nate Jednota nisace, hnuti Ci myelenky. Radostne zpravy ma malem majetek tti milionn dolart, je vedochazeji od sdrutenYch hadu, sclelujici nadena die obchodniho zpfisobu a tento aptsob si bratrske vetejnosti otiveni spolkove i kulvytaduje vyegi vydani. turni dinnosti. Houstoneti broth v potado,ni Co nas eeka. Francouz Andre Maurois prahodnotnYch divadel vedou, za nimi tesne vi: Zanedlouho budou zajiste veichni ma nasleduji dallaeti. V techto dvou mistech jitele rozhlasovYch stanic miti ptistroj, poorba narodne kulturni jest na vysoke moci ktereho jim bude motno videti osobu rovni, hluboka, pedlive a cilevedome provana druhe strane, vzdalenou tteba mnoho set • slibujici kYtenou.ten. Necht' jest skumil. Kapesni ptistroje b e z d r a t o v é tetedne vydatna.. Pottebujeme ji jako soli. A lefonie umotni, aby elovek mluvil s ptitelem bude Ci mela by sloutiti k probuzeni, prociti za jizdy, nebo phi prochazce. Milenci se jit nuti a nasledovani veude, kde jen trochu nebudou schazeti, nYbrt postaei jim, kdyt moan°. Z Ennis se nam scleluji dobre zprabudou spolu hovotiti bezdratove, phi Cemt se vy: tad Cis. 25. phipravuje k °slave Dne matek budou videti v phistroji pro videni na dalptipadnou divadelni hru, v tarnnej gi Sokoku. Policie vyhradl ureite delky yin pro statlovne sehrali s mimotadnYm fispechem a plied ni a tajne hovory. V ptedplaceni bude mavyprodanYm hiedietem dobrou veselohru; — ne vyhraditi ureitou delku viny pro urditY ennisti budou miti Ceskou letni gicolu o nit rajon na pet, deset nebo patnact minut denmezi osadniky je tivY a tadouci za,jem. ne. Jit dnes ptijimaji ureite organisace v Aletni ekoly jsou vydatnou, nedocenenou napomerice akol uspavati deti tim zptisobem, te moci nageho usili o zachovani noel v Souv 7 hodin veder vysilaji rozhlasem ukolestati zavate yetve. Kde mutete, nelitujte trobavky. Az bude televise zeveeobecnena, nebusky smluvte se, vykonejte ptedbetide neptitomnost a rozloueeni tak ale, nebot' ne phipravy a zaved'te krat gi letni skolu. — lido se budou moci kdykoliv videt a spolu Naei v Kaufman dali si zhotoviti novou scemluvit, thebate budou vaddleni mnoho mil. nerii pro jevigte spolkove sine a vyjednavaji I lhani bude obtitnel gi. Nejakou dobu bude o pohostinske vystoupeni ochotnikii a Ennis, site motne zabraniti tomu, aby obraz byl vyresp. z Dallas Houstontti — broth chystaji silan na dalku, pozdeji veak bude vynalez, se k ptestavbe- ne-li nove stavbe jejich sine, kterY umotni videti eloveka na dalku, i kdyt podobne pfestaybu a rozeiteni sini maji v o tom nebude ani vedet. V te dobe budou ta• dallaeti. — Prace na stavbe nove tadove ke letadla hizena na dalku, a proto kahlY sine v Taylor jde v pied pinou parou. Tayelovek bude si moci opattiti male letadlo do loreti bratti hodlaji slavnostni otevteni a yevzdalenYch krajfi. ho stanku provesti v den 4. Cervence. Ma to bYti udalost nemaleho yYznamu, svatek souJak se to dela. Westska Slavic ma mezi rodakt1 velike a bohate osady, manifestace stale varustajicim podtem dienstva nemale nageho Bratrstva. — eleni Nadu Pokrok procento ptisluenikt noel Jednoty. Ut ve vY Roweny Cis. 49 chystaji clustojnou oslavu 30. roeni schnzi rozhoduje se o kosthe ptieti dinvYrodi zaloteni sveho Nadu k nit zvou dleny nosti, planuji se urdite podniky. Na g lid miluje zpev, dobrou hudbu, Ceske divadlo, hod- Hlavni ttadovny i celou tamnejei vetejnost. notne sestavene programni. vedirky Ci zabaJestlite neeemu, co Ctek ihned nerozumig, vy a jak pak ne, take sluenY tanec. A stares nenamahej se nasilne vniknouti v onu mygenerace take narodni, nak razovite, Ceske elenku, nech knihu leteti a Cti ji zase jinY tance jako ku ph. Besedu, ktera se tandi poden, nebo jinou hodinu, a pochopie &tem.' kud motno v krasnem kroji narodnim. Slavic snad bez namahy. Bystre, mysl, obrazotvorCeskou Besedu nacvieila. otyti kolony tedy nost nebo jakakoliv jina dueevni vloha lid-eestnacte pare podjalo se nacviku s nadgenim ska neni vlastnosti, ktere bychom mohli v a pkikladnou vytrvalosti. Jakmile byl nacvik katdem okamtiku se zdarem utivati; nebYdokoneen, oznameno vetejne vystoupeni sin vame vIdy sehon j nflrOiti F p '" TnOltrltaciu Jaromir 62. 54, je prostorne,, jeji kakoq vet,
Ve stredu, dne 25. dubna 1934. ELA. bratrska, rodina S. P. J. S. T. s neC malS7m zajmem dist bude tuto povzbuzujici i dokumentarne vyznamnou zpravu o iodine nageho spolubratra Martina 8tepa,na, cllouholeteho Utednika tadu CeskY Prapor 24., Temple, Texas, jeho syni, dcery a Postupna jejich ditky jsou eleny naei Jednoty. 13ratr Martin 8tepan, prominentni osadnik krajanske osady pH Temple, zastaval fitad pokladnika u jmenovaneho kadu po dobu 27ti let a toliko ze zdravotnich duvodu °petne znovuzvoleni odmitnul. Jeho dulaitY a zodpovednY fitad ptevzal jeho syn M. J. Ste pan a zastava ho uz po nekolik rokfl k upine spokojenosti elenstva. Zaslou2ily tadovy pokladnik, poctive a loyalne s naei Jednotou a jejim poslanim tinYelejici br. Stepan nekkal na vybidku pkipomenuti jeho povinnosti co elena S. P. J. S. T. --± by sve dortistajici deti pkihlatoval do tad, k nim2 on dlouha leta ptinalekl a pro jejich dobro spolupracoval — on si svoji krajanskou, spolkovou povinnost uvedomil sam. Tkinact ditek 8tepanovYch jest u2 naeem Bratrstvu, mantelky jeho syntt staly se naeimi spolusestrami, nekolik ditek z techto manklstvi je dleny nakho Detskeho Odboru. Kdyby veichni ptisluenici rodiny br. Martina 8tepana mohli bYti pohromade, utvotili by sluenY tad — sami, StruenY iivotopis bratra M. 8tepana uvadi: Jeho rodiee ptistehovali se z Moravy do Texasu roku 1855, usadivee se v okresu Fayette, kde 7. kvetna r. 1859 se br. Martin Stepan narodil. Jeho rodiee vydali se r. 1869 do okresu Austin a usadili v osade Wesley. Tam se br. Martin Stepan, ozenil, pojav za drutku D RVNI vystoupeni Mateje Potaplo v roli I sedmeho taborskeho vojaka, kdy neeekane misto pana z Watenberka ohlasil pana Veverku, melo pro neho nedozirne nasledky. Pan tidici div se nesvalil, ochotnici na jevieti se small, tehonil se i host v roll 2i2ky a kdy po tomto originelnim ohlaeeni vystoupil na jeviete pan z Wartenberka, odpiirce 2i2kiiv, small se oba na sebe jak o posviceni a propukli v nezadr2itelnY smich, kdy vzadu jakYsi vYrostek uvital Wartenberka zdvokilym, ale nemistnYm pozdravem: "Maucta, pane Veverka!" Obecenstvo znovu propuklo v smich, 2i2ka se odvratil, zakryl rozSitena, Usta a prudkY vYstup s Wartenberkem odmluvil velmi vesele. Po ptedstaveni pit imal v eatne Matej Potaplo gratulace. "Dyt' jsem to umel na slovo, ale jak sem tam veeel, za nic na svete jsem si nemohl vzpomenout na prvni slovo," omlouval se Matej. SkuteenY pan Veverka, autor hry, se mraeil, ale jeho nala,da nebyla pravdiva,, protok nevedel, ma-li se zlobit nebo smat. "Dokud vy budete 2iv, Potaplo," povidal pan Veverka, "nenapiei 2adnou hru abyste mi z tragedie neudelal fraeku." "Pane tajemniku, napiete nee° hodne selyho, v tom jsem doma, uvidite jak jsem doma, uvidite jak jsem komik," omlouva, sve neet'astne vystoupeni v tragedii Matej. "Napiei, ale a2 vy umtete, — vy — Wartenberku!" Toho vedera dostal Potaplo pkezdivku: Pan Wartenberk. Pied divadlem eekala na Mateje Kristina, aby take pfidala polinko do ohne: "Mateji, ty trumpeto, tys tomu dal! Veverka! Rekni Veverka a na plakate je Wartenberka!" Mateje nejvice mrzelo, ze nemide nic na sve ospravedlneni. Usinal s hroznymi vYeitkami .svedomi. V noci se mu zdalo, Ze cely sttedovek tancuje pied nim. Na konec ptieli veichni pani z Wartenberka s hoticirni smolnYmi venci a WO hodil mu jej misto vavtinoveho na hlavu. Matej s sebou zmital -a kfieel ze sna: "Vrazi! Zabili -eloveka! Pomoc!" Kristina vysko6ila z postele, zalomeovala 1\,,qtPem
lif]S TAX
Pilkladna oil stoprocentr.
Bratr M. gtepan a jeho synove. sve aivotni pouti sleenu Zabcikovu. V roce 1890 se mladi M. Btepanovi ptistehovali do okresu Bell a site do osady Ocker, kde2 se usadili trvale. Ptieinlivosti a pevnou van, dopracoval se br. Stepan hospodatske neodvislosti, pH te2ke praci a starostech, lake meli veichni naei pionYti, bojujici s nekonednYmi ptekakami v neosidlene zemi a cizim prosttedi, br. M. Stepan naeel si eas pro praci spolkovou, narodni, ktere mu byly radosti a pottebou 2ivota. Byl nadeenYm, vytrvalYm, spolehlivYm dienem. Byl obdivovan neutuchajici energii pro spolkovou einnost, proto po 27 dlouhych rokft spolubratti svekovali mu tadovou pokladnu, majici v nem naprostou
Slavngr herec Mate Potaplo. Fr. Cimler. Druhy vojin cisaiskSr tracenej dedku, ty se jeete z toho divadla zblaznie!" Druheho dne ptiela sousedka, stara, Haindekova, aby vypovedela svuj dojem z \Teerejeiho ptedstaveni: "Potaplova, hezkY, mot hezkY to yeera bylo, ale malo jsem se smala. A vat starej. . . Nebejt jeho, tak jsem se za celej veeir vitbec nezasmala. Ale jinak to bylo hezkY. Jen ten 2i2ka s tim Veverkou se nemeli smat kdy se hadali." Tohle slyeel Matej na postai. "Mauro, sly...? Slyeie, co povida Hamadkova? Jo, paneeku, divadlu a umeni se muei rozumet," vypjal se start' Potaplo a Kristina byla odzbroj ena. "Ba, pravda, rozumet. To jd, kdy se mi nee() libi, tak to teknu jak to je a kdy se mi neco nelibi, tak to teknu taky. A ja, tpmu rozumim. Bok, darmo jsem nebyla v Praze tfi roky ye slune u radii a vod nich eel kaklej den nekdo do divadla, "rozhovotila se sousedka a Kristina nevedela jak to vlastne ra bylo: hral to Matej dobte — nebo to zbrebtal? Ubehlo nekolik mesicil od Matejava pr y -nihovystupeni.Obcstvoje"pradlo na jevieti I Mate] se tlaeil doptedu a vyhrokval, 2e nebude nosit rekvisity, nedostane-li roll. A tak povolny raiser, aby zachoval Mateje v dule2ite funkci pro spolek, dal mu nejakou rolidku pro Utechtt. Potaplo oveem jig nikdy nemluvil, ale alai svedomite vojaky a lid. Byl sychravY podzim. Ochotnici ptipravovali hru ze selske rebelie. Pan tidici udelal v teto davove hie z Mateje Potapla opet vojaka. Dej vYstupu byl velmi dfile2itY: Lid se bouti, podnika Utok na utlaeova tele, jest povolano vojsko, ktere rebelanty rozprai. Na obou stranach jSou ztraty, nekolik mrtvol na jevieti. Aby se Mateje pro ten veder co nejdrive zbavil, udelal pan kidici r, neho urniraiieiho vojaka, kterS' padne vstoupi,
Strana
dirveru. Za sve nemale zasluhy o tad oes10 Prapor a neptimo celou na gi Jednotu, elenstvo projevilo mu uznani a vdek venovani zlate destne medailie, ktera mu byla ptedana ye zvlagtni slavnosti v roce 1924. Ad mu ktitiku ptibSTva, dne 7. kvetna dovrei jeho petasedmdesatka, tadove schtize navetevuje skoro pravidelne. Kdepak by start' osvedeenY, opravdovY tadovy pracovnik vydrkl, nedostaviti se v kruh epolubratti, pookkati v kruhu stejne citicich, smfelejicich a jednajicich sourodakft. Takovi nezmarove jsou nasi pionSdi a prukopnici zasluhujici v gechnu test a obdiv. Meli by nam mlad gim bkti vzorem k nasledovani. Neni-li tento ptiklad gkolsky pouanSr? Ko11k bychom meli v kratke dobe elenstva, kdyby takovato krajanska vernost, spblkova loyalnost, provadena byla nikoli v ojedinelSTh rodinach, nStrti houfne, tekneme padesatiprocentne? Anebo, jak by se na gim bratrilm organisatorum pracovalo, jakSrch netugenS7ch vS7sledkil by se dopracovali, kdyby na ge krajanske rodiny chapali rodovou soudrutinost, loyalitu, pospolitost a .koneene heslo "svuj k svernu" — jak by meli. Bratr M. Stepan ukazal cestu, po ktere by meli jini nasledovati. Dneekem, kdy naee Jednota ma pojistky, ktere v y h o v u j i po veech strankach, jest naprosto solventni (dostojna) sve sdrukne tady taktka veude, kde krajane jsou usazeni, neni vecnYch, neni vfibec rozumnYch ditvodu, prod by -davali ptednost vYcleleenYm pojiet'ovnam a pfehli2eli svoji organisaci, deskou bratrskou podpfirnou Jednotu S. P. J. S. T. Bratru M. 8tepanovi yeechna lest! V historii naeeho Bratrstva ma misto zajietene! — padal na stranu, dozadu, ptimo a zkoueel, kterY pad bude nejefektnejei. Postavil si pfed sebe zrcadlo a- zkoueel znovu svoji roll. Kristina ptiela doma a zdesila se, kdy videla Mateje mrtveho. Chtela dokonce bekt pro lekate, ale Potaplo ji zadr2el. Pftjeovna poslala kostymy, Matej si ptines1 svoji uniformu domft, oblekl se a zkou gel svoji. roll. Padal a vstaval, uvatioval o torn, Mali pustit pueku, nebo ji hrdinne dr get i v hodince smrti kdy najednou u okna se objevil soused, zabueil na sklo a ktidi: "Mateji, rychle, hoti!" Hasidska trubka potvrdila sousedova slova. Jako facInST hasie, Matej pustil pueltu, vzal opasek se sekyrkou, hasidskou helmici a v uniforme dobreho vojaka Vzrug eni, ktere Matej zpOsobil mezi davem u po2dru jest nepopsatelne. Nekdo videl v nein blana, zavolal zachrannou stanici. Jig ztizenci mesta se sveraci kazajkou blizili se y e vedernirn eeru k Matejovi, aby jej zneekodnili, ale tento pkekazil jejich zamer, postavil se pied ne, zasalutoval a ptedstavil se: "Matej Potaplo." Ztizenci byli doma a ptihlikjici obecenstvo se dobte bavilo. Je videt, 2e Matej Potaplo byl nejen poctivym a svedomitYm ochotnikem, ale take svedomitYm ochrancem majetku Pan tidici neodlail ptedstaveni, kdy Matej hlasil, ze ma rymu. Ptieel den ptedstaveni. Hra mela hladkY be2e1 hasit po2ar prabeh, veechno klapalo, pan tidici Udinkujici meli pravou naladu a i Potaplo bral svuj ukol velmi vane. Ptiela scena vzpoury. tidinek byl dokonalY. Matej padl dobte, ptevalil se a zavicel odi nav2dy. Hluk utichl, scena zilstala prazdna. Z dalky ozval se mirny g um a naladu dovreovala revolueni hymna. V nejlepeim okam2iku ticha zadal sebou Matej vrtet az najednou ozvalo se do hroboveho ticha: "HepAASII" V svizelne situaci, kdy hlediete htmelo, vytahl Matej nepozorovane kapesnik, ale drive net jej mohl pou gti, nadskoeilo mu bticho a hledietern zaburacelo: "Hepeeei. . . hepeeei!" "Zatraeena Oma," ulevil si Matej, — "he1)SMI!" pbbiltt," dOdal dr# 'Orostek
Strana 10.
W. S. CATHE1OVA. Roman eeskYch pionyru v amerielOch prehich. Kdy2 Armand, se stratnYmi slovy: "Hied'to vtichni, nejsem to 2ene nieeho dluten!" hodi zlato a bankovky na pril omdlelou Margueritu, Lena vedle mne si zakryla tvar rukarna. Opona se zvedla ke scene v Idnici. V toto chvili nebylo ye mne nervu, kterY by nebyl usktipnut. Jedina Nanina mne nutila k plaei. Mel jsem rad Naninu, a jak elovek citil s Gastonem, tim dobrYm hocheml Plakal jsem usedave! I kapesnik v me naprsni kapse, notenY pro eleganci a vribec ne na u2iti, byl mokry do to chvile, kdy umirajici 2ena kiesne naposledy do naruei svemu milenci. Kdy2 jsme dospeli ke dvetim divhdla, ulice zanily dettern. Vzal jsem s sebou ptedvidave utitednY maturitni dar pani Harlingove a odvedl Lenu do jejiho phstketi. Kdy2 jsem ji opustil, kradel jsem pomalu k east mesta, kde jsem bydlil. 8elik kvetl jig v zahradach a vtine jeho po detti kvetil i lista vanula mile do tvate jakousi hotkou sladkosti. VyhYbal jsem se kalu2im a stromrim, s nichz teklo, truchle pro Margueritu Gauthierovu, jako kdyby zemtela vdera, vzdychaje v duchu roku 1840, jen tolik vzdychal a jen mne stihl tuto noc, po tolika dlouhYch nocich a pies nekolik jazykii, osobou nemocne stare hereeky. Ideu nemohou 2adne okolnosti Kdykoliv a kdekoliv se tento kus hraje, je to v dubnu, kdy pldee cela .ptiroda. IV. Pamatuji se vYborne na malt' parlor, kde jsem dekaval na Lenu Lingardovu: tvrdy tinenY nabytek, koupenk v nejake dra2be, dlouhe zrcadlo a modni table na stenach. Kdy2 jsem tam sedel chvilku, tu jsem byl jist, tam naleznu niti a kousky barevneho hedvabi 1piciho na mem odevu. Lenin Aspech mne pfekvapoval. Byla dosti pomala a nemela vzruchu a pospechu, kterY je nutny lidem v businessu.Ala do Lincolnu, prosta venkovska divka, bez doporudeni, krome k nekolika bratrancum pani Thomasove, ktati zde 2ili, a ji2 delala obleky pro mlade vdane panielcy. Mel. zajiste velike phrozene schopnosti k sve praci. Vedela, jak fikala„ "v eem lide dobte vypadaji." Nebyla nikdy Elia prohraba,vat modni 2urnaly a knihy. 6asto jsem ji veeer natel v think jak sklada, zahyby na proutene panne, se spokojenou tvati. Choval jsem skrytou mytlenku, ze roky, kdy Lena doslova nernela na sobe skoro nieeho, maji nyni jakYs vliv na zajem, jak pokryti lidskou postavu. Jeji klienti tikali, 2e Lena ma "styl", a odpoutteli ji jeji neptesnost. Nikdy, jak jsem zpozoroval, nedokondila niCeho y eas a east° vydala vice na material, ne2 si 06,1 jeji zakaznik. Jednou, kdy jsem ptitel v test hodin, vyprovazela Lena jakousi rozeilenou matku a jeji nehezkou, obstarlou dceru. 2ena tato zastavila Lenu u dveti a pravila prosebne: "Pokusite se to udelat pod padesat pro mne, 2e, miss Lingard? Vidite, ona jest phmlada, aby sla k druherriu krejdimu, ale ja, vim, 2e vy s ni svedete vic ne2 jina." "Oh, to bude all right, pani Herronova. Myslim, 2e to udelame, aby to Maio dobrY efekt." Lena odpovedela lichotive. Jeji za,cliazeni se zakazniky bylo velice dobre a divil jsem se, odkud se naueila takoe zdvotilosti. Cask), kdy byly me ranni hodiny skondeny, potkaval jsem Lenu v meste, v jejim sametovem sate a malem eernem kloboueku ,se zavojem hladce ptilehajicim na tvati, sve2i jako jarni jitro. Nekdy nesla clonal kytici konvalinek neb hyacintovou kytku. Kdy2 jsme sli kolem cukratskeho kramu, zvolnily se jeji roky a Sla vahave. "Nepoutteje mne tam!" zabroukala. "pold'me radeji dale." Melts rada ;,1:dksy6ti, ale bala se, aby beztloustla.
VkSTN1S Mivali jsme u Leny znamenite nedelni snidane. V poza,di jeji velike dilny byl arkyt, dostateene velikY, aby se tam vetel otoman a • Snidali jsme v tomto ritulku, zata,hte zaclonu, ktera oddelila dlouhY pokoj se sttihacimi stoly, pannami a nastehovanYmi taty na stenach od arkYte. Sluneeni svetlo vnikalo dovnitt, take na tabuli vte zafilo a se ttpytilo, a plamen lihoveho kahanu v nem zmizel. Lenin kadetavy Cerny 'epanelik, Princ, snidal s nami. Sedal vedle ni no, pohovce a choval se velmi slutne, dokud nezadal polskY veitel housli naproti v dome cvieiti. Tu Prine vyl a chriapal pc) vzduchu s rozhoteenim. Lenin domaci, stary plukovnik Raleigh, dal ji toho psa, a Lena tim s poeatku nebyla nija,k potetena. Ztravila piing mnoho ve svem tivote oeettovanim zvitat, aby melts ptilie mnoho situ pro ne. Ale Princ byl ueenlive male zvitatko, a Lena si ho oblibila. Po snidani jsem mu daval hodiny: brat mrtveho psa, podavati packu a stati zptima jako vojak. Davali jsme mu mou kadetskou eapku na hlavu, mush jsem prodelati vojenskY vSrevik na universite — a daval mu tvadlenskou miru, aby ji driel v ptednich packach. Jeho vanosti jsme se nekdy musili az neztizene smati. Lenino yypraveni mne v2dy bavilo. Tonieka nikdy nemluvila jako Tide okolo ni. I kdy se nauoila mluvit anglickY plynne, zristalo v jeji keel cosi napadneho a ciziho. Ale Lena sebrala vtechny konveneni vYrazy, ktere slytela v krejeo-vne u pani Thomasove. Ony obyeejne fraze, skuteene kvety malomestskych vlastnosti, a ploche vtednosti, temet vtechny ve svem privodu pokrytecke, byly velice zabavne, ale ptivetive, kdy byly pronateny LeninYm melckYrn hlasem, s lichotivYm zabarvenim a telmovskou naivnosti. Nic nemohlo bYti zabavneftiho, net slytetd Lenu, ktera, byla prosta jako pkiroda, nazYvati nohu "ficlem" a dim "domovem". Sedavali jsme dosti dlouho nad svou kavou ✓ tomto slunnem koute. Lena nebyla nikdy tak hezka, jako rano; probouzela se sve tr i easne rano katclY den a jeji oei mely hlubti barvu, jako modre kvety, ktere nejsou nikdy tak modre, jako kdy se po prve otevrou. Dovecll jsem sedeti lenive po cele, nedelni dopoledne a hledeti na ni. Chovani Ole Bensona nebylo nyni pro mne thhadou. "Nebylo nikdy nic tpatneho v Bensonovi," tekla kdysi. "Lide se nepottebovali proto horit. Jen rad ptichazel a sedl si na mez a zapominal na sve nettesti. Rada jsem ho vidala. Ka2cla spoleenost je vitana, kdy elovek stoji venku s dobytkem." "Nebyl trochu thclumeivY?" ptal jsem. se . "Rikalo se, 2e nikdy nemluvil." "Zajiste 2e mluvil, norsky. Byl namotnikern na anglicke lodi a videl hodne podivnYch mist. Byl poclivuhodne tetovan. Seclavali jsme a divali se na to cele hodiny. Nebylo toho mnoho, nae jsme se tam mohli divat. Byl jak obrazkoVa, kniha. Mel lod' a divku na jahodach na jednom rameni a na druhem rameni divku, jak stoji pied domkem u plotu a yratek, Cekajic na sveho milaeka. Dale na druhem rameni jeji namotnik se vratil a libal ji. NazYval to "navratem plavcovYm." Ptipustil jsem, to nebylo divu, 2e se Ole dival rad na hezkou divku, po tech hrrizach, co mel doma. "Vite," pravila Lena driverne, "vzol. si Mary, proto2e se domnival, to jest tak razna, aby ho udftela. On se nikdy neudr2e1, jakmile byl na btehu. Posiedne, kdy ptistali v Liverpoolu, byl na cestach dva roky. Dostal vyplatu_jednoho rana, a ptittiho nemel u2 ani centu, i jeho hodinky i kompas zmizely. Sel s jakYmis genskymi, a ty ho obraly o ytechno. Odpracoval si° cestu do teto zeme na modem osobnim parniku. Mary byla stewardkou a pokoutela se ho cestou sem obratit. Domnival se, 2e ona by to byla, ktera, by ho mohla udr2et v potadku. T.IbohY Ole! Ptinatival mne cukrovi z mesta, ukryte ✓ tlumoku na potraviny. Nedovedl deveeti nieeho odeptiti. Byl by rozdal (Wino i sve tetovani, kdyby byl mohi. Je to elovek, kteten° uptirtme lituji."
Ve stredu, dne 25. dubna 1934. Kdy2 se ptihodilo, ze jsem zustal veeer trochu dele s Lenou, polskY ueitel housli napro v dome . vytel yen a daval na mne pozor,, kdy jsem tel. se schodri, mruee tak vyzYva-: ye, 2e bylo lehko pustit se s nim do hadky. Lena mu tekla jednou, 2e ho rada slyti ti, a tu nechaval fidycky sve dveie otevteny a daval pozor, kdo ptichazi a odchazi. Bylo zfejmo, 2e mezi Polakem a Leninym domacim panem je k vrili Lexie jakYsi chlad. Stars' plukevnik Raleigh ptitel do Lincolnu ze statu Kentucky a ulo2i1 zdedene penize v pozemcich za doby vysok'ych cen. Nyni seal den ze dne ve sve pisarne v Raeigh Blocku, sna2e se objevit, -kam jeho penize zmizely a jak by z nich neco dostal zpet. Byl vdovec a nalezl velmi mad° sourodeho ptatelstvi v tomto thpadnickern meste. Lenin dobrY vzhled a jemne mravy se mu libily. Rikal, ze jeji hlas mu ptipornina, ji2ni hlasy, a hledal co nejvice ptiletitosti, aby ji uslytel. Dal ji vymalovati a vytapetovati jeji mistnosti toto jaro a do koupelny dal porculanovou vanu misto duoye. Co se daly tyto opravy, stars gentleman east° vpadl, aby vyslechl Lenina pkani. Vypravela nine a bavila se ph torn, jak Ordin.ski, Polak, se ji ptedstavil jednoho dne u dveti a pravil, 2e jestli ji domaci pan obteZuje syYmi navttevami, to je hotov zarazit mu to. "Nevim presne, co s nim delati," pravila, pottasajic hlavou, "je to takovY divoch. Nerada bych, aby tekl nee° hrubeho tomu milemu staremu mu2i. Plukovnik je site rozvlaenY, ale vim, te je osamelY. Nemyslim, *2e si nevtima Ordinskeho, naopak. Pravil mi Jednou, nejake stanosti no, sve sousedy, 2e se nemusim ostYchat mu to tici." Jednou v sobotu weer, kdy jsem veeetel s Lenou, slyteli jsme zaklepani na dvete parloru; stal tarn Polak, bez kabatu, jen ye frakove kotili a limeaku. Princ padl na notieky a poeal Stekati jak hafan, co se navttevnik poeal omlouvati, ze nechtel vyrutovati, ale 2e prosi, jestli by mu Lena neprijeila nekolik spinadel. "Oh, pojd'te dale, pane Ordinski, podivam se, co je?" Zavtela dvete za nim. "Jime, nenaudil byste Prince zpilsobrim?" Chytil jsem Prince za nos, zatim co Ordinski vypravoval, ze nemel na sobe dlouho sve salonni gaty, a dues veeer, kdy mel jiti brat na koncert, se mu vesta vzadu rortrhla. Myslil, 2e by ji mohl spinadly zatim stahnouti, ne2 by dotel ke krejeimu. Na drikaz toho Phnesl v papite zabalenou vestu. Lena ji vzala a prohli2ela. Smala se, kdy videla dlouho trhlinu v satinove podtivce. "Tohle nikdy nesetpendlite, pane Ordinski. Mel jste ji dlouho slo2enu, a latka se ptele2ela. Ale ja, yam tam mohu dat novY kus podtivkoveho hedvabi za deset minut." Zmizela ye sve dilne s vestou, nechavS1 mne tvari tvar Polakovi, jen stal proti dvetim jako dtevena, figura. Slotil ruce a dival se na mne rozeilene a ukosem sir ma hnedS7ma oeima. Jeho hlava mela tvar eokoladoveho bonbonu a byla pokryta suchSimi, slamovSrmi vlasy, ktere se nahote zamotaly do jakes jetate koruny. Nikdy nic jineho nedelal, net vreel na, mne; byl jsem tedy pfekvapen, kdyt mne nyni oslovil. "Miss Lingardova," pravil povznesene, "je mlada dam., ke ktere chovam nej yytti, nejvytti respekt." "Ja, take," telc.1 jsem chladne. Nevtiml si me poznamky, ale zadal velice rychle prstove cvideni na s ylch kotiloylch rukavech, jak stal se zalo2enYma rukama. "Vlidnost srdce," pokraeoval, ziraje no, strop " cit — ty nejsou pochopeny v miste jako je toto. Nejtlechetnejti vlastnosti jsou pro posmech. 8klebici se chlapci z koleje, hloupi a domYtlivi — co pak ti vedi o delikatnostil" Ovladl jsem se a pokusil se mluviti va2ne. "Minite-li mne, pane Orclinski, znarn miss Lingardovou velmi dlouho a dovedu oceniti jeji vlidnost. Pochazime z jednoho mesta a vyrostli jsme spolu." Jeho pohled se gel zvolna dolii se stropu spoeinul na, rune. "Rozumim tomu dobte,
Ve stredu, dne 25. dubna 1934, mate zanily teto miade terry na sidci? Ze si neptejete ji kompromitovat?" "To je slovo, ktereho tady mnoho neu givame, pane Ordinski. Devoe, ktere si samo vydelava, mute potadat studenta, aby s ni poveeetel, ani se o torn mluvi. Pokladame jiste veci za samozfejme." "Pak jsem soudil chybrie a prosim o pardon," uklonil se vagne. "Miss Lingardova, je absolutne dfivefive srdce. Nepoznala jegte tvrdYch naudeni tivota. Co se tY ge vas a mne — noblesse oblige." Lena se vratila s vestou. "Pfijd'te sem, at' se podivarn, jak yam to slugi, pane Ordinsk'. Jate jsem vas nevidela v salonnim obleku," pravila, otvirajic mu dvete. Za nekolik minut se objevil u nas, maje vinene rukavieky na rukou a okolo krku te g -kYsal,vruceho kin.Laemu promluvila par povzbuzujicich siov, a odeSel dfistojne s takovYm drile gitYm, profesionalnim vzetenim, to jsme se dali do smichu, sotva zaviel dveie. "Ubo gak," tekla Lena s odpugtenim "bete v gechno stra gne vane." Potom jiz byl Ordinski na mne vlidny a choval se tak, jako kdyby bYvalo mezi nami hluboke nedorozumeni. Napsal zufivy elanek, fitodici na hudebni vkus mesta a tadal mne, abych mu prokazal -velkou slutbu a dal jej redaktorovi ranniho listu. Kdyby to redaktor odeptel, mel jsem mu fici, ze bude odpoveden Ordinskernu "osobne." Prohlasil, negkrtne ani slova a se je ptipraven pozbyti vSech svYch 2610. Presto, to se nikdo nezminil o jeho dlanku, kdy pak v,y gel phif typografickYch chyb, ktere prohlasil za fimyslne — piece jen citil uspokojeni ye vite, obyvatele Lincolnu pokorne pkijali titul "hrubi barbaii". "Vidite," pravil mne, "kde neni kavalirstvi, neni take sebeficty." Kdyt jsem ho potkal na prochazkach, tvatil se je gte opovrtliveji net ptedtim a chodil po schodech do domil a zvonil jegte s vet gi jistotou. ftekl Lene, ze nikdy nezapomene, jak byla p14 nem, kdy -byl "v ohni". Po celY ten eas jsem byl rozptYlen, Lena pokazila vgechny me vagne zpusoby. Ueeni mne nebavilo. Hral jsem si s Lenou a Princem, hral s Polakem a jezdil v buggy se starym plukovnikem, jent se se mnou spfatelil; mluvivali jsme o Lene a "velkYch kraskach," ktere znal ye svem mladi. Vgichni tti jsme byli do Leny zamilovani. Pied prvnim eervnem bylo Gastonovi Clericovi nabidnuto misto instruktora na Harvardske koleji, a on je ptijal. Navrhl mi, bych ho mohl na.sledovati na podzim a dodelati svuj kurs v Harvardu. Vypatral, co je mezi mnou a Lenou — ne vgak ode mne — a promluvil se mnou vatne. "Vy tady ua nic neudelate! Bud' musite nechat Akoly a jit do prace, nebo zmenit kolej a zaeit vane znova. Vy se nevzpamatujete, kdyt si hrajete s tou hezkou Norkou. Yes, videl jsem vas s ni v divadle. Je velice hezka a myslim, ke je ji vge jedno." Cleric napsal memu dedeekovi, to by mne rad vzal na vYchod s sebou. K mernu pfekvapeni dedeeek odpovedel, to mohu jit, chcili. Byl jsem i vesel i zarmoucen v dne, kdy 'AIM° psani. Zustal jsem ye svem pokoji celY veeer a ptemY glel o to veci. Snail jsem se pkesvedeiti sama sebe, ze jsem byl Lene v ceste — je to tak nutne, bYti trochu uglechtilY! — a ke, kdy si nebude se mnou hrati, pra y -ciepodbnsvla,zjtiudocns. DruhY den veder jsem gel navgtivit Lenu. &dela na pohovce v arkyti, s nohou ye velke baakoke. Nemotorna ruska, divka, kterou vzala do dilny, pustila ji gehlieku na palec. Na stole pied ni byl ko gieek jarnich jeji ji poslal Polak, kdy se dovedel o jeji nebode. Umel se vtdycky dovedet, co se stalo v Lenine byte. Lena mne vypravela jakYsi klipek o svych zakaznicich, kdy g jsem ji pferu gil a zvedl kogieek. "Ten stars' chlapik yam nabidne jednou ruku, Leno." "To jig uCinii — nekolikrat!" zamraela. "Coge? Kdyg jste ho odmitla?" -Nedba, toho. Zda, se, to ho to bavi, kdy2
VESTNIK
Strana, 11,
dra, aby mne poslala navady pryd. mute o tom stale zminovat Stafi muai jsop ftekli jsme si jegte mnohe "S bohem", net ut takovi. Citi se dilletitymi, kdyt mysli, jsem opustil Lincoln, ale nikdy se nepokusijsou do nekoho zamilovo,ni." la zacirteti mne nebo pkipoutati. kikavala. "Plukovnik by i vas vzal v minute. Ale doujedete? Jegte jste nejel?" ge si nevezmete stareho mute. ani bohaMa lincolnska, kapitola se skoneila nahle. teho." Odjel jsem domfi a pak jsem nav gtivil ptiLena narovnala polslate a pohledla na mne s pfekvapenim. "Nu, ja se nevdam 79, buzne ye Virginii, net jsem se zase ptidruzil ke Clericovi v Bostone. Bylo mne tehdy denikoho. Nevite o torn?" vateact let. "Nesmysi, Leno. Tohle kikaji vg echna devIV. data, ale to vy znate sama. Kada hezky llistorie pionYrske ieny. jako vy, se vda, to je jiste." Dva roky po torn, co jsem opustil Lincoln Pottasla hlavou. "Ja, ne!" skoneil jsem sva studia v Harvardu. Net jsem "Ale proe ne? Prot.' to fikater dotiral isem vstoupil do Pravnicke gkoly, piijel jsem domii na .ni. na letni prazdniny. Veeer po mem pkijezdu Lena se zasmala. "Nute, je to hlavne proto, pfigly mne uvitat pani Harlingova, Frances a ge nechci mantela. Mai jsou all right za Sally. Vgechno se mne zdalo jako bYvavalo. tele, ale jak se oteni, zmeni se v potrhle staFrances Harlingova, se vdala, a ona a jeji re taty, i nejdivaej gi. Zaelnaji vypravovati; mangel spravovali nyni obchody firmy Harco je citove a co je blaznive, chteji, aby elolingovy v Blac Hawku. Kdyt jsme se shroma g vek byl pfilepen po celY eas doma. Radeji -dilvbaenprou,ijsmhlchci blaznit, kdyt tak citim, a nebYt odpovedvetit, se jsem • byl vfibec prye. Ale jednomu na nikomu." ptedmetu jsme se vyhYbali celY veeer. "Ale budete osameld. Tento zivot vas oKdyt jsem gel doprovodit Frances a opustimrzi, a budete chtit miti rodinu." Ii jsme pani Harlingovou u jejich vrat, pra"Ja, ne. Ja jsem ra.da sama. Kdyk jsem pti gla pracovat k pani Thoma,sove, bylo mne vila mi proste: "Vite, co se stalo s na gi Toniedevaterract let, a nespala jsem jaktiva jedikou. Ubolia!" Uboha nage Tonieka! KadY to nyni bude nou noc, abychom nebyli tti na posteli. Nemela jsem minuty pro sebe, leda kdy jsem , pomyslil jsem si trpce. Odvetil jsem, to nine babieka psala, byla venku s dobytkem." Tonieka ode gla, aby si vzala Larry Donovana v miste, kde pracoval; Obydejne, kdy g Lena vypravela o svem tivo ale on to od ni utekl te na venku, pronesla jedinou poznamku, hudnes ma dite. To bylo vge, co jsem vedel. moristickou neb mime cynickou. Vypravela mi, ze si nenifi ge vzpomenouti na eas, kdy by"Nikdy se s ni neo genil," pravila Frances. la tak maid, to netahala s sebou tetke mimin"Nevidela jsem ji od to doby, co se vratila. ko, nepornahala, prat pro deti a neudrtovala je doma, na farme a skoro nikdy nechodi do jejich pracieky a tvate v distote. Pamatovamesta. Jednou ptinesla dite, aby je ukazala la se na domov, jako na misto, kde bylo mnomamince. Bojirn se, k se tam usadila, aby byho deti protivny mu g a hromada prate ola AmbrotovYm mezkem." kolo nemocne geny. Pokusil jsem gkrtnouti Tonieku z mysli. Byl "Nebylo to mamindinou vinou. Byla by am jsem ji hake zklaman. Nemohl jsem ji odptipravila pfijemnY tivot, kdyby byla mohla. pustit, to se stala ptedmetem politovani, kdetAle to nebyl tivot pro device! Kdyt jsem zato Lena Lingardova, ktere fide prorokovali nesage, byla nyni ptedni krejenvou v Lincolnu eala past a dojiti, nemohla jsem dostat ze sebe zo,pach dobytka. Trochu spodniho pradla, a velmi vatena v Black Hawku. Lena davala co jsem mela, ve gla se do bedniely od suchasve srdce, kdy citila jako ona, ale udrtela si rt. . V sobotu veder, kdyt byli v gichni v postehlavu pro svfij obchod, a proto se ji datilo dobie. ii, se vykoupala, nebyla-li jsem ovgem piing unavena,. Musila jsem udelat dva vYlePrave ted' bylo v mode mluviti blahosklonty k vettaku, abych si donesla vody, a zatone o Lene a pkisne o Tiny Soderballove, ktera klidne gla na Zapad zkusit sve Atesti asi pied pit pod kotlem v kamnech. Zatim co se vo da hiala, musila jsem vynesti necky ze gkle- rokem. JistY mladik z Black Hawku, pkigly ze pa a vykoupat se pak v kuchyni. Koneene Seattlu, pfines1 novinku, to Tiny ne gla k pojsem mohla vziti Cistou noeni ko gili a ji- btegi nazdathah, jak nechala lidi mysliti, ale ti do postele s dvema detmi, ktere ov gem nes velmi ureitYmi plany. Jeden z cestujicich byly vykoupany, dokud jsem jim to sama nepodnikate10, jen se zastavovai v hotelu pani udelala. Vy nine nebudete povidat o rodinGardenerove, mel jakYs majetek na biehu u nem tivote. Ja toho mam as at!" Seattlu a nabidl Tiny, aby si zavedla obchod "Vgechen tivot neni takovY!" namital jsem. v jedne z jeho prazdnYch budov. Spravovala "Ale je ho dost. Je to vtdycky jako bYt nyni namotnicky hotel. To, katclY I'ikal, bude pod neeim palcem. Co pak mate na mysli, Jijeji konec. I kdyby dostala slu gne misto, neume? Bojite se, ke si vas budu chtit jednou drgela by ho; a vgechny namotnicke frtulky vzit?" byly jeden jak druhY. kekl jsem ji, to jedu prye. Kdyt jsem na ni myslil, shledal jsem, to "Prof pak chcete odejit, Jime? Nebyla jsem jsem neznal Tiny tak dobie, jako jsem znal k yam hodna?" ostatni divky. Pamatuji se, jak cupkala ry"Byla jste hrozne dobra, ke mne, Leno", chle jidelnou na syYch vysokYch opatcich, nevybuchl jsem. "Tak smy glim a tak budu smY souc velikY podnos piny koldefi, hledic sinegleti. Ale ja, bych se neusadil a nedkel, kdyle na vygnotene cestujici a pohrdave na obych tady zustal. Vy to vite." Sedl jsem si gumele, kteii ji byli tak zastra geni, ze se nevedle ni a dival se na podlahu. Zdalo se, to odvatili potadati o dva kousky peeiva. Nyni jsem zapomnel v gechny rozumne vysvetlivse mi zdalo, se snad take namotnici se budou ky. obavati Tiny. Jak bychom byli piekvapeni, Lena se obra,tila ke mne. kdybychom sedice na verande u Frances Har"Nemela jsem to zaeinat, vid'te?" mluvila lingove vedeli, jaka, je jeji skutedna budoucti ge. "Nemela jsem vas nav gtivit tehdy. Ale nost! Ze vgech deveat a mladikii, kteti spolu ja chtela. Myslim, to jsem vtdycky po vas vyratali v Black Hawku, Tiny Soderballova trochu blaznila. Ja nevim, kdo mne to dal do vedla nejdobrodru gnej gi tivot a skondila nejhlavy; snad to byla Tonieka, kdyt ml stale solidnej gim aspechem ye svete. vypravela, ke si nemusim z toho nic Mat, z Tiny se skutedne•pfihodilo toto: nejakeho nesmyslu s vami. Nechala jsem vas Co vedla svfij hotel v Seattlu, bylo objepiece hezky dlouho samotneho, nenechala?" veno v Aljake zlato. Hornici a namofnici Bylo to sladke stvoteni k tern, koho mela prichazeli ze Severu s nejpodivnej gimi hirada, ta Lena Lingardova! storkami a pytliky zlata. Tiny to videla a vd2ila v rukou. Odvaha, ktere v ni netu gil, se Koneene mne propustila s ne'tnYm, dlouhYm v ni probudila. Prodala svfij zavod a odjela do polibkem na rozloueenou ."Nezlobite se na Circle City, ve spoleenosti tesate a jeho Leny, mne, ze jsem vas tehdy nav gtivila?" Septaktere pfemluvila, aby jeli s ni. Dosahli Skala. "Bylo to tak ptirozene. Myslivala jsem, to guay v sn'ehove bouti, ptejeli na psich sanich budu rada va gi prvni laskou. Vy jste byl tapies prilsm5.k Chilkoot a jeli po tece Yukonu kove rortomile kilter A zase mne polibila, na vorech. Pokrae-ovani. jako by ona jedina byla smutna a dosti moo-
Strana 12.
VESTNIX
Ve sttedu, dne 25. dubna 1934.
a odstrani, aby mobil pak vladnouti sami a poptati volnosti a, svobody katdemu. Zajic byl zvolen jejich vudcem, vytahoval se buhvi jak ye sve nemistne pYge, jal se vystupovati jako nejvetgi tvor, kterY kdy na svete Ill. DOKU D. Se vgech stran hrnula se zvitata, z tech si vtdce vybiral podle chuti a skrovneho rozu(Podle F. Patka.) mu druhy pro svilj valeenY stab. V ptemnoDokud budete choditi do gkol jen proto, hYch poradach zjistili, kterak provedou svilj musite a gkola varn bude cizi, revolueni plan. Pak vytahli do pole. Dokud nechate sve ttidy puste jako celu vetBylo to ohromne mraeno, jet jako lavina nice a nevytvotite z ni hezkou svethnalo se do sidla kralova, aby pak ittokem nieku a radostnY 61 prace. vzalo jeho skvostnY zarnek. Dokud vas v ni nebude urateti katdY nepoLev byl vgak docela ldiden. Vidyt' byl dcrbtadek, neeistota. te zpraven nekolika svymi ptivrienci a zpraDokud nebudete do ni spechati dtive, abyste vodaji. Ti s hriizou na tele mu sdelovali, kteji honem uspotadali, vyzdobili, ueirak rebelove tahnou k hlavnimu mestu, cenili milYm iitulkem. stou niei a pleni vgechno, co jim ptijde do Dokud se nebudete radostne vitati s kaidym testy. svYm spolutakem i uoitelem. Ad mu nebylo toho zapottebi, ptece jen z Dokud mu nebudete radostne vypravovati, opatrnosti --anebo snad proto, aby poratka co krasneho a utiteeneho jste vyko- byla tim stra gnejgi shromatdil mocne stonali veera. ny, krvelaene tygry a jaguary, pumy a mnoDokud se budete chtiti sami zdati hezkYmi ho jinYch vy ggich a silnej gich ptatel. a hodnYrni, ale nebudete skutedne Jakmile se zajicova, armada octla v dohlepravdivi, uptimni, dobti. du, lev hrtzostra gne zatval, tak slink to koDokud budete se vyvy govati nad jine a ty ji- mukoliv z rebelske armady husi kale naskone pomlouvati, oeerhovati a hiedati eila na tele. na nich chyby misto peknYch vlast"Hrrr na ne, ptatele, nikoho ne gettte, ninosti. koho netivte!" se ho doDokud budete mleeti ke zlu, Jen to zajic zaslechl, dalgich udalosti nepougti kdokoli.e' vyekal, ale dal se v takovY silent' beh, ttek, Dokud nebudete miti v srdci vyryto: eeho te. se stets svymi "behy" dotYkal zeme. Dlousam nechce g, neeiri jinemu. ho betel, a vgude jen blYskal odima, at koDokud nebudete miti misto za gti a hnevu neene pied sebou zahledl chodbu, ve ktere rozmnotovati radost, blahe iismevy zrnizel . . kolem sebe ye gkole, venku i doma. Ostatni prchali za nim. Dokud neuvetime, to jit mame opravdu destel, vgem nepodatilo se uprchnouti a byli kou gkolu, opravdu eeske deti ate teto prase ti nevinni svedeni jedinci, kteti zady pilteme doufati v krasnou 'deshynuli bidne na poli valeenem, umirajice prokou budoucnost. klinali vgecko a sveho vtdce nejvice. Ceskost je radostne iivotni u h a Kral lev, kdyt po boji se prochazel krajem, price, rozmnoiovini pravdy, krisy, aby shledl ztraty rebelt i ty, kteti odvatili posilovini a xieinne pomoci. se vytahnouti proti nemu, del spokojene: "Co je to vgechno platno, kdyt pavodce vgeho nem uniknul, aby svadel nove a nove ZAJIC VUDCE REBELL kmeny k vzpoute proti nine. Proto ptisneji Jaroslav Machek. musim vladnouti a vy ptatele, moji verni, Lev, kral zvitat, krute radii ye sve MM. doufam, budete mi jiste pomahati, abychom pti svem blahobytu nebyli zneklidnovani." Bylt' on neomezenYm samovladcem. Ale jeho tata nebyl takovYm. Ten byl spravedliv, Terrell, Texas. rozvatliv, neplenil zbyteene, kamkoliv v tiMile, Detska Besidko! gi zavital. A ptece nezahynul hlady. Prave Zase se osmeluji dat vedet v gem besidkanaopak, a pti torn dovedl si east° pohrati, turn a zaroveri je pozvat na na g program, pobaviti se svymi poddanYm. Jeho synek kterY budeme miti dne 26.. dubna. Budeme vgak se stal metlou v geho tvorstva. A to jej miti v nagi spolkove sini, kde mame ptimetlou velmi obavanou. chystane nove jevi gte. Tak my gkolaci seS nieim nebyl spokojen. Stale vYmYglel nohrajeme na ukoneeni gkoly male divadlo, na va muka, nove kratochvile. cot vgichni se te g ime. Ale radej bych jegte Tak se stalo, to mnoho druhil drobnYch chodila dole do gkoly, neb mne nastane pre,zvitat octlo se peed nebezpeeim tpineho vyce, kopani baviny. Ale mame ji jegte malo zamteni. Nikdo nedovedl se mu zavdeeiti. I ten, sete, neb potad pr gi. Muslin asi chodit, net kdo mu dopomohl k nejlepgim dobrodrut- bude kopaeka, na raky a na ryby. stvim, kdo nejvice zasob dovedl opattiti pro Ja se vtely divam, kdyt ptijde Vestnik, zdajeho pokladnu, prazdnotou veene zejici, kdo li z besidlatu pige nee° noveho, ale se vtdycky snatil zalichotiti mu ph katcle tadn y ' ani muk, tak musime zase ja psat. vhodne ptiletitosti, jednoho krasneho dne Tak vas vg ecky srdeene zvu na ten prostal na pokraji popravitte jeho veene neno.gram a prosim pana, redaktora aby mne osytne travosti. pravil moje chyby. Tvorove to vedeli a proto se vet ginou snaS pozdravem na v gecky etenate Vestniku, tili vgem mu vyhoveti, nebo se mu proste jsem Vag e etenatka, vyhybali, odstehovali se z jeho ti:s'e a podobLydia St'astna. ne. Nikdo se neodvatil rozeilovati ho, tim mono nejakYm zpilsobem dratditi ho. A pfece jeden zajic, takovy nepatrnt jinak MATE PitiTELE, KTERY SE UCHAZI velmi plachy a ba,zlivy tvor, ktery se nemohl na odpor postaviti skoro nikomu z tech, kte0 POLITICKY MUD? re kral ustanovil svymi iftedniky, v krajnich koutech lvovy ti ge jal se pobutovati tvory, Zajimite-li se o zvolerti kterehokoliv kandidita e Vaiera okresu, odporuedrobne etvernotce, male ptactvo, zastupce hmyzu a vklikY ch Zivoeicht nit ich vrstev. te Vestnik k oznimeni kandidatury. Svolaval zvet a na vetejnYch shromatdeVydavatele Viistniku Yam zaplati konich ohnive a nad g enymi slovy vytdeneho mi ne z kaideho oznameni, ktere pro cite, nejen zvelidoval g patne einy kralovy nis ziskite. 0 podrobne ceny oznimeni jeho pochopt ,ale mnoho si je gte vymyslil rliznSTh uradu piste plan na vydavaa tak hrtzu vzbuzoval pied blizkon budouctele: nosti v nitrech svYch posluchaet. Tak se tatECHOSLOVAK PUBL. COMPANY, ke stalp, e zvitata zaeala se boutiti, sdrutovati §e, a konec konct rebelove se rozhodWest, Texas. p,oL",1-inuu proft :te iej pfepadnou .14,. . .o rome,..! ..ftwI s000.1 .I N 0 rawo■o• mewe 01 01 0:1
Ditski Besidka
g
.
y
g
g
.A
.
.
l
8IP
INI P
1111
i
s
111p0111•
111■
1
TANKA pro . koly
6esko-americke Novo upravil ADOLF FRUMAR, ueitel a ptedseda Jednoty uettelske v Praze.
hl vl bl kl ml chi vr br kr mr sr hr chr vlci, ml-ha, sl-za 131-by jablko, uti-chi, vrki, brky, mrki, hrei, hrneme, vetrnk, prgi. On jecil jablko. Obr kopl do vlka. Vlci vyji UnavenST sedl si na drnu Nage kon6 frkaji a holubi vrkaji. Mlsa. cCe C ch CH g G Cecilie tekana Gyzela. Co to vrei? Co se to hrne? Caje vice vypijeme. Chalupa se nachOila, boil se. Gurniguta neni bile,, temu se u'ate? Voda crei. Chrpa voni libe. Mlha prcha. Uceni mini vedou se obiraji. Cukr neni kysel. Obr velikST. Vosy. "Vosy, vosy malo medu, vice iihaveho jedu ve zobiku nosivate: ej, co nesedate na mozoly ale ku^i cite radeji Mate boly?" Vosy zahueely: "Osudy nemajici nevidaji o bolo: aby neco zakougely a se take eeho bily, aby vedely, co pall, vosy jich upominame a na to ithaky rname,"
Ve sttedu, dne 25. dubna 1934.
Adresai tajernnikii Siovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas Hlavni fifadovna. C. H. ChernoskSr, Predseda, Houston, Texas. Jos. Mikeska, mistopredseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, mistopredseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Tex. Ed. L. Marek, fieetnik, Fayetteville, Tex. Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas. Aug. Kota, pravni radee. Temple, Texas. Ueetni vYbor: Rob. Cervenka, West, Tex.; W. Nesuda,Dallas,Tex.- Stepan Valeik, Houston, Dozorei yfrbor: J. H. ' Hurta, Temple, Tex.; T. H. Skrabanek, Ennis,; F. Aneinee, Houston. Tisk. qb.: Karel LainovskSr, Ennis; John GajevskY, Orchard: Jos. Kru ginskSr, C. Christi. 1. Pokrok Texasu, Jan Horilak, Fayetteville, Tex. Schilze se korai 2. nedeli v mes. 2. Kopernik, Jos. Pokorny, Fayetteville, Rt. 1, Tex. Shilze se kona prvni nedeli v mesici. 3. Novohrad, A. J. Mika, Moulton, Rt.1., Texas. Schilze se kona prvni nedeli v mes. 4. Karel Havlieek, Anton Holy, Hallettsville, Tex. Schuze se kona prvni nedeli v mes. 5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas. 6. Mor. Bratri. J. A. Hegar, Abbott. 2. nedeli 7. Rovnost, Frank B. Dugek, Caldwell, Rt. 1., Box 152, Tex. Sehilze 2. nedeli v mes. 8. Pranor Svobody. Adolf Berta. Schulenburg. Rt. 7. Texas. Schiize 2. nedeli v mes. 9. Slovan, Dr. Jos. H. Kozar, Rt. 2., Somerville, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici. 10. TexaskS, Mir. Aug. Madela, Rt. 2, Box 102, Yoakum, Tex. Schfize 2. nedeli v ruesiei 11. Svojan. J. Hoi.elica, Flatonia, Tex., Rt. 1, Box 57. Sehlize 2. nedeli v mesici. 12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex. 13. Texaska Orlice. Vine Marek, Dime Box, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 8. Brenham, Texas. Sehfize 2. nedeli v mesici. 15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 3, Rogers, Tex. Schiize 2. nedeli v mesici. 16. Bile Bora. Frank Menar, Sublime, Tex., R. 1. Schilze 3. nedeli v mesici 17. NovS, Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Tex., Rt.. 3. Schuze 2. nedeli v mesici. 18. Jan Ziaa. Wm. Marek, El gin. Texas 19. Velehrad• E. V. Gallia, Halletsville, Tex., Rt. 6. Schilze 2. nedeli v mesici. 20. Komenskfr. Jno. P. Trlice, Granger, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici. 21. Fr. PalackSr. Chas. Jalufka, Rt. 4., Box 159, Schulenburg, Tex. Schfue 1. nedeli. 22. Jiri Washington. W. Renz, P.O. B. 335, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. ned kaa. 3. m. 23. Nova Morava John Trliea, Rt. 5. Sehulenburg, Tex. Schfize 2. nedeli kahlSr mesic. 24. Cesky Prawn Chas. Navratil, R. 4, Ternple,Tex. Schfize 1. nedeli v mes., v 1 h. odp. 25. Ennis. W. J. Hejny, R. 2, Box 129, Ennis, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici. 26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici. 27. Pokrok Moultonu. J. Zavesk3'r, R. 3,Shiner. 28. Karel Jonas". John Holeeek, Rt. 1, Wallis, Tex. Schilze 2. nedeli v mes. o 2. hod. odp. 29. Praha. Frank Kolenovskf, R. 2, Box 43, Taylor, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici. 30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskY, Taiton, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici. 31. Pokrok Slovana. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg., Yoakum, Tex. Schfize 2. ned. kai. 3. mes. 32. Naginee. F. J. Shiller, R. 2, b. 78, Victoria Schilze druhou nedeli v mesiei. 33. Hvezda miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 34. Sloyangti Bluth. J. G. Charanza, Rt. 4, Calldwell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Tex. Sehilze 2. nedeli v mesici. 36. West. Jos. Holasek, West, Tex. 2. stredu. 37. Nova Vlast. J. M. Zapalae, R.1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Sehiize 1. fiterSr v mesici weer. 39. Bedfich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schuze 2. ned. v Ines. v 1 odp. 40. C' echoslovan. E. K. Hajoysk31., El Campo, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 41. Nova Ratolest. Vlasta Charbula, Port Lavaca, Tex. Schiize 2. ned v mes. 42. Moravan. John. Maehae, R. 1, Brookshire, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici, 43. Bratrska Podpora. Fr. Dressler, El Campo 44. Calf Bratii. Fr. Langer, New Ulm, Star Route, Tex. Schuze 2. nedeli v mes.
VESTNIK 45. Vlastenec. J. H. Elgik, R.2, Yoakum, T Schfize 2. nedeli v mesici. 46. Volnost. Zofie Hhichaii, Box 354, Sealy, Te x Schiize 1. nedeli v mesici. 47. Hvezda Texasu. Jerry. Dana, R.3, Temple, Tex. Schiize 1. nedeli v mesici. 48. Vygehrad. Anton Miehalik, Box 165, Holland, Tex. Schiize 1. nedeli v mesici, odpol. 49. Pokrok Roweny. Vaelav Kvasnieka, Rt. 1, Rowena, Tex. Schuze 2. ned. v 50. Pokrok Pierce. Jos. Barto g, Taiton, Tex. Schfize 1. nedeli v 51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Tex. &Mize 2. nedeli v 52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas Schime 2. nedeli v mesici. 53. 6eskST Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Tex. Schime 1. nedeli v mesici 54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott, 55. HvezdnatS, Prapor. Louis Svaeina, Penelope, Tex., Rt. 1., box 55. Sehilze 1 nedeli. 56. Anton J. termak. A. B. Janoeek. Clarkwood. Schfize 2. ned. v mes. ye 2. h. odnol. 57. Jan Mrs. Jakub Ciiek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. &Haze 1. nedeli v mesici. 58. Columbus. A. L. Matu gek, R. 1, Wharton, Tex. Schtme 1. nedeli v mesici. 59. Bratici Jihu. J. X Frnka, New Ulm, Tex. Schuze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol. 60. Bratii Svornosti. J. M. Vagina, Wallis, Tex Schfize 2. nedeli v mesici. 61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207 A., Floresville, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 62. Rozkvet. E. J. Denke, 1217 Ave. A, Galveston, Tex. Schfize 1. sti'edn v mes. v 8. h. 63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet, Home, Texas. Schime 2. nedeli v mesici. 64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, R.1, La Grange, Tex. Sehfize 1. nedeli v mes. 65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 66. Slovanska Lipa. Jos. Narovec, 122. S. 4th. Str., Waco, Texas. 67. Bratii Svobody, Frank Holub, R. 7, Box 16. Schulenburg. &Mize 1. ned. v mes. 2 h. Tex. Schfize 1. nedeli v 66. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici dopoledne. 69. Nova Osada. Hy. Dueek, Roger. 2 -nedeli. 70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville, Tex. Schiize 1. nedeli v mesici. 71. Novy Raj. Tom Piikryl,Penelope. 1. ned. 72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt.1. Cameron, Texas. Schfize 2 nedeli v mesici. 73. Sam Houston. Joe Was'ek, R. 3, Seymour, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 74. Svatopluk .. ech. Jos. Franta, Halletsville, Tex. Sehfize 1. nedeli v mesici. 75 Svoboda. Joe Pacha, R. 3 B. 18. Bartlett, Tex Schilze 1. ned. v mes. kaZdY 3ti mes. 76. Neodvislost. Chas. Kfigan, 2409, 8th Str., Wichita Falls, Tex. &Mize 1. ned. v mes. 77. Hvezda Praporu. Raymond Pribyla, R.2, Bomarton, Tex. 78. Dobrota. Mrs. Hermina Vrana, Dobrovolsky, Tex. Schilze 1 nedeli v mesici. 79. Corpus Christi. Karel Holasek Rt. 2, Corpus Christi. Tex. Marne 1. nedeli v mes. 80. Tyra. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Tex. Sehfize 1. nedeli v mesici. 81. Rozkvet Rae. August Teykl, Needville Tex. Schine 2. nedeli v 82. Cecha Domov. Vaclav Strune, R. 6, Ennis, Tex. Sehiize 2. nedeli v mesici. 83. Srdce Jednoty. Jos. Hru14, Columbus, Texas. Sehilze 2. nedeli v mesici. 84. Pokrok Dallas. Front. Vodieka, 2107 2nd Ave., Dallas, Tex. Schuze 3. nedeli v mes. 85. Pokrok Haskell. Adolf Havran, Rt. 1, Knox City, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici. 86. SlovanskST Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Tern4, Temple, Texas. 87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, 816 N. Second St. Temple, Texas. 88. Pokrok Hooustonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. 1 ned. v mes. 89. RiiiovSr Dviir. Anton Illienik, R. 1, Box 101, Rosebud, Tex. Schuze 2 nedeli v mes. 90. Slovanske Sdru geni. Frank PustejovskSr, Tuxedo, b. 76, Tex. &Mize 2. ned. v nags. 91. San Jacinto. R. J. Logt'fik, b. 306, Crosby, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici dopoledne. 92. Svaz Cechoslovanfi. Albert SilhavS ., 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schfize 2. nedeli. 93. Karnes. F. L. Pustejo yskf, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 94. Dennice. Jos. Blag ek, Wheelock, Texas. Schuze 1. nedeli v mesici. 95. CeskY Den. Ant. Holub, Bomarton, Tex Schfize 2, nedeli v
Strana 13. 96. Krasna. John Marek, R.1, Rosenberg, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici 97. Placedo Joe. L. Elaik P.O. Box 105 Da Costa, Te-as. Schilze 2. ned. v mesici 98. Vitez. Ant. B. Sniejkal, Rt. 1, Box 311, Victoria, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 99. Radhogt'. Eddie Neuvar, Halletsville, Tex.. Rt. 4. Schfize 2. nedeli v mesici. 100. Pokrok MladeZe. Tom El gik, R. 2, Somerville, Tex. Sehfize 1. nedeli v mes. v 1 h. 101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville, Tex. Schfize 2. nedeli v mes. 102. Hvezda Mhidek. Jos. F. Machfi, Box 44, Coupland, 'Tex. 103. Pokrok Platonic. F. J. Foitik, Flatonia, Tex Schuze 3. nedeli v mesici. 104, TexasSti Bratii. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 105. Hej Slovane. John Plakk, R. 1, Box 104, Chrisman, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 106. Ceehomoravan. Frank Doeekal, La Grange, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici. 108. Jill' Poclebradsky. J. J. Vyvial, Richmond, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici. 109. Gen. RadeckV. Em. Foitik Rt 4 Granger 110. Jan Rosick5'. Frank Kofnovee, R. 2, Kaufman, Tex. &Mize 1 nedeli v 111. Jaroslav VrehlickSi. Stepan Valeik, Alief, Tex, Schfize 1. nedeli v mesici. 112. F. B. Zdr5bek. Rozi Mikeska, Guy, Tex. Sehfize druhou nedeli o '1. hod. odpo. 113. Svenomoc. J. F. Lukaaik. Geor ge West, Teas. 114. Vyzovice, Marie liudera, R. 1, Box 42, Richmond, Tex. Schfize 2. nedeli v mes. 115. Pokrok Garwood. F. J. Bougka, Garwood, Texas. Selnize 2. nedeli v mesici. 116. Rozkvet Cooks Point. W. J. Drgae, R. 3, Caldwell, Tex. Schfize 2. ned. v mes. odp. 117. Robstown. Jan P. Veselka, R. 1, Robstown, Tex. Schilze 2. nedeli v 118. Kingsville. F. J. El gik, Kingsville, Tex. 119. Slovanskit Pfilditost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire, Tex. Schilze 1. nedeli v mes. 120. Pokrok Deanville, Jos. Balcar, R. 1, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, rt.3, Shiner, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici. 122. Nova Doba. Jos. F. Feleman, R. 1, Box 84, Wallis, Tex. 123. Vaeslovan. E. V. Janeeka, Cistern, Tex. Rt. 3 B. 56. Schine 2. nedeli v mes. 124. Slovansk-Sr Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth. Texas. 125. Touha. Louis Lukas`. Box 36. Westhoff, Tex. Selnize 2. nedeli v mesici. 126. DubovST Hid. Josef Foit, R. 1, West, Tex. 127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Tx. 128. Bratrske Spojeni. Frank Veda, Rt. 5, Mart, Tex. Schilze 2. nedeli v 129. Ladimir Klacei, Frank Zike g, Wheelock, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 130'. Jaro. J. F. Bonaire, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes. 131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Tex. Schiize 2. nedeli v 132. Svatopluk. Joe KoSt'ak, R.3, Waller, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 133. San Antonio Louis Dresler, 122 Dulling Court, San Antonio, Texas. Schfize 1. ned. 134. Bratrejov. Chas. Machae, Crowell, Texas. 135. Volna Cechie, Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici. 136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton, Texas. Schuze 1. nedeli v mesici. 137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici 138. Vytrvalost. C. M. Srubaf. Ganado, Tex. 139. V Boji za Svobodu. Miro. Svoboda, Danbury, Tex. &Mize 2. nedeli v mesici. 140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Halletsville 141. 6echoslovali. Jos. Tagka. Sealy. Rt. 1. Tex. Schfize 1. nedeli lade tri mesice. 142. 6teranik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Str. Houston, Tex. Sehfize 1. nedeli v mes. 143. Primori. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 144. Slavic, Robert Skuea, Dinda, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici. 145. Morayska Orlice. Frank Heger, Penelope, Tex. Sehfize 1. nedeli v mes., ye 2 hod. 146. Woodrow Wilson. Mrs. Anna Von Rotz, 3910 Ave.,O H, Galveston, Tex. (1. ned.) 147 Vesel y Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Tex., Rt2. B. 66. Schfize 1. nedeli. 148. Elmaton. Frank Hloiek, Blessing, Tex. &Hue 1. nedeli v mesici. 149. Tom. Jefferson. Fr. Truksa, Alvin. 2. ned 150 Aug. Hajdukk, W o o d s b or o Texas. Schfize 1. nedeli v mesici. 151. Miss Leona Holesovsky, Wharton, Tex. P.O. Box 513. Schfize 1. ned. v mesici. 152. Pokrok Agua Dulce. J. R. Barton, Rt2, box 116, Alice, Texas. Schfize 1. nedeli Franek. Benview, L53. Pokrok Benview. Texas,
Strana 14.
c
Ve sti edu, dne 25. dubna 1934
VESTNiK
POZORUHODNY
Zaludeeni lek Ruse-
Pan Tom Anderson z Gasparilla, Fla., pi e: "Po mnoho rokt trpel jsem zacpou, a utival jsem rfizne.druhy pilulek a len, ktere mne vSak ptindeely jen doeasnou Plevu. teinek jedne zku ebni lahe Dra Petra Hoboko byl tak pozoruhodny, e jsem jej utival dale. Oinnost myth vnitinosti jest nyni pfirozena a pravidelna." Tento proslavenY bylinnY lek jest znam pro svuj mirnY, ale jistY fidinek na vy me ovani; pomaha budovati dobre zdravi. Neni-li k dostani e Vagem sousedstvi, piete: Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.
g
bici rychle.
y
NEPiti4TEMNI PREDMET.
g
7
IC e, v eeky vS kony iivota jsou price pfijemne k uvaZovani. Proto asi nektere matky nechti doznati, plIznaky jako: ztrata spanku, hubanti, nechut' k jidlu, svedeni nosu a prsir, znamky, kterStmi jejieh deti east° trpi, jsou zpilsobeny eervy. oho matek se ale pkesvedeilo, po nekohlta davkach White's Cream Vermifu e", tohoto jisteho a neekodneho vvhaneee vgeek-v ofiznakv zmizeji. 1VIffiete koupiti lahev I White's Cream Vermifuge za 35 ets. u: Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Texas, a ye viech lekeir• ach. (6) )0( Der TAROKY mtzete opet dostati za $1.75 hru, poUou vyplacene. Objednavky posilejte na techoslovak, West, Texas. (dz)
LASEL
RYCHLE "Akron, Ohio. -- D e leta jsem mela potile se taludkem, trpela jsem zacpou, bolenim hlavy a neS pomoci bezpeene, spolehlive chuti k jidlu. Kdy2 jsem si koupfipra ky jei pkinagela pila. tisiceim po vice jak 50 let. TRINEROVO HOAKEVINO Yikarna pro deli. Neobsa,buje skodlive drogy. opravdu jsem se nenadala, e se tak rychle zbavim v ech tech Diastaiite si labor Sleena A. S." Zakaznici Tridues. 25c a 50c. nerova Hotkeho Vina se tomu nelidejte jen pray, budou diviti, vedi, 2e kdy2 jim aludek nedela dobrotu, TrineroSEVER6V , vo Hotke Vino zahy vee napravi. Proto je doporueovano mnoha le PROT1 Ve veech lekarnach. Jos. Tri2fidejte n sveho lekarnika. ner co., 1333 So. Ashland Avenue, ZASTAVTE SVRBENt. objednavce pfimo, uved'te jrneno Chicago, Ill. lekarny. Jste-Ii obteZovant jakSTmkoliv )0( nim neduhem jako Itch, Eczema, W. F. SEVERA CO. Athletes Foot, Ringworm, Tetter neb PROC PRESSIDENT NESTARNE? 1).4 Cedar Rapids, Iowa Pimples, my am prodame nadohu s Black Hawk Ointment se zfirukou. Na otazku, prod pan president Cena 50c, paton 60c. West, Drug republiky ve svych 84 letech je Store, West, Texas. hbitY a bystrY, odpovitak jeho lekaf dr. Meixner. Protoie zije zcela jednodute a proste. POHREBNI SLUirBA Jeho snidane jest jednoducha: k Distinktniho charakteru, za ceny snidani v 8 hodin trochu derstveuspoi ada velmi mime. ho ovoce, houska s maslem a ptill Jest zvykem Edward Pace, .clat sklenidky daje. V poledne v 1 houpinou pohrobnickou sluibu nejlep- dinu nekolik lzic polevky, malt' eiho druhu, za ceny velmi mime. kousek masa se zeleninou, moueJsme nejlepe vypraveni nejmoder- nik a ovoce. Veder bilou kavu (vinejeimi polifebnimi auty a eemi ji• ce mleka, mene kavy) s kouskem nirmi potiebami, vykonfivati tithe vanoeky nebo pod. (Malokdy mispolehlive, moderne a pat:Ilene. sto kavy neco jineho s ovocem). EDWARD PACE Pravidelnost v rozdeleni dne. Pied V SOKOLOVNE NA CARL ULICI Temple, Texas snidani p. president "sokoluje" — Pohrobnik, Zaeatek cyleeni ye 3:30 hod. odpoledne tlen S.P.J.S.T. Jednoty cvici a v chladne vocle se vykou110.41111111.00110■111.0111114.11■0•110.0•111111..111.!0■111114.1111111.041•111. pe. Po snidani zadne pracovati. Pied obedem bud' vyjede na koni, nebo v zime jde na prochazku. Po poledni odpodive. s knihou Odpoledne vstup 17°10 — weer osoba 35 centft e'eska jidelna, restaurace v rude, pak opet pracuje do vePki hudbe Sokolske Orchestry. a pivnice dera. Po vedeti ptedeitani, nekdy film. 0 pfil desate jde pan presiChutna veeete 714 PRESTON AVE. ftizne napoje. dent spat, vstava, po 7. hodine. Houston, Texas. Uctive zve Lo nice jest stale vetrana. OistV Jos. Kog ut, majitel. PORADAJiCi ViBOR. vzduch, slunce. distota v ude — Telefon: Beacon 31734. to jsou hlavni podminky jeho tePravidelna jidla a lunee. lesne liygieny. Denni 2ivot tidi po Nejlepei soudkove a l hvove pivo fadek a silna vale. rAzne druhy vfna a doutnfky, t'0( ;ftilif4e Mluvime d'esky. Pitekvapujici fispech. Hoboko stale na sklad6. "Pane doktore, mohu nyni svym Zvlaitni stoly pro rodiny. ramenern zase klidne pracovat?" OCHOTNICI RADU TEFANIK is 142 V HOUSTONU "Jste dpine uzdraven, pane Jed— sehraji -lieko, mil ete s nirn nyni vie vykonavat!" V "Take hrat na housle?" "Oveem! Hrajte fipine dle libosti!" "To je velkolepe! To jsem diive nedovedl!" )0 ( V§EHO DBITHII Lidova hra o 3 jednanich, Za 19 rokti Nonat vyleeila tisictm rheumatism, picho.napsala vykonivime velice . of na prsou, bolest zad, B. Rajska—Smolikova u srdce, ialudku, kaki, SI zvli te pro iiiedniky a pro 050BY: liZej, stare a otevtene many, omrziady S. P. J. 5„ T. liny, opaieniny, spaleniny, nelity, Vavltnec Karhan, svec br. Ad. Walla boule vydlaky, podebiraniny i prsou Tonea, jeho dcera ses. H. Valeikove. ien, otravu krve od zraneni rezatSrm Danek, redaktor br. J. sSumayskY pfedmetem, hmyzem nebo travou, Viechna tiskova, price jest Herma Rodkova, maj. mod. sal. ses. F. Wallova kufi oka, mozole a mnohe Dna boleu nis zhotovena rychle Ludek, jeji syn sti. Vytahla bez patu dfever4ch i br. St. Valeik a ykusne. ocelovSTch tfisek, jehel, kosti. Prava Riedl br. Fr. Egan mast je s Trade Mark simmunomming Maisl br. Fr. Walla obchodni zast.
g
y
g
g
g
g
y
ZASTAVEN.
y
g
BALSAM
KASLI
,
y
13.1100.11■01111111.01111KI
NIMINA.NIONNINIO.11/010110111.
Sokol Zaka, Dallas, Texas
Vefeine Cvieeni v nedel" dne 29. dubna
y
Veeer Sokolski Veselice
RED FRONT
g
g
g
stvadlo v Houston
TISKOVE
g
g
NEDELI DNE 29. DUBNA ye sve sini na Cottage Grove
tIMUI11111111111111M/IIIIIIIIMI111111111111111111111111111111M11
pRAC .1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1W
FILOSOF OD VERPANKU
g
11111111111111111111111111111111111
Poidete nam pristi objectnivku a pfesvidete se. MMMINIMMMIONI
5
eechoslovik WEST, TEXAS.
IA i lin ce,
Cena Nonat jest 50c a $1.00, poetou 55e a $1.05. Ptejte se Vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji plate pfimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadcna, California
Dej v Praze na ptedmesti. Dneeek. Mezi druhYm a tietim jednanim uplyne doba jednoho roku. Vstup osoba 30c Zaeatek o 5 hod veder. PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA. Uctive zve ZABAVNi VitEOR.
4Atalr° .cN4cr.:
40476-Wrii° AtAir _
R11*-=-MOV7_17.
Strana 15,
VESTNiK
Ve stredu, clue 25. dubna 1934.
1N W. M. KOPECKI ZA SUPERINSTUDENTSKE DIVADLO YE TENDENTA SKOL OKRESU FAYETTEVILLE! FORT BEND. Studenti deathly na Texaske --statni universite v Austin sehraji
Oznameni kandiditii
All political advertisiment must be paid in advance. Ni2e uvadime kandidaty, kteki vas t'adaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, due 28. dervence 1934. TOM F. HUNTER za guvernera. WALTER C. WOODWARD za statniho vrchniho nesladniho
Vestnik byl pov'eren, by ozna mil kandidaturu prof W. M. KopeckYlio, uditele Central gkoly za posledni tti roky, za superintendanta akol okresu Fort Bend v "Jaybird" sdru2eni a demokratickych primarkach v dervenci. Pan KopeckY citi se, ze jest schopnYm vykonavati povinnosti v tomto tade, proto2e jest graduantem Sam Houston uditelskeho fistavu s B. 0. H. CROSS za kongresnika z 11. distriktu. S. stupnem a vykonal east "Master degree" prace v A. & M. kolOkres McLennan: leji. Aby mohl si vydelati na stuW. B. MOBLEY die, pracoval v kuchynich a vykoza gerif a: naval jinou talou praci v kolleji, za kterou se nestydel, proto2e GIBSON GAYLE zil p0 vzdelani a toho mohl doza odhaddiho-vYberdiho dani sahnouti pouze \talky. Timto aJOE ALEXANDER le take zkusil tet'kou prat', kteza Odhadei-VSterei Dani rou nyni dovede oceniti. Za poslednich dvacet rokil 2i1 v okresu JOHN DOLLINS za zastupce cis. 1. okres McLennan Fort Bend, jest genat a otcem jednoho ditete. Wri v pokrokod a J. E. BATSON hospodarnY system vedeni akol, za okres. superitendenta gkol kteremu se chce venovati cele. Proto 2add, byste nalelite Okres Ellis. jeho kandidaturu a pomohli mu LYNN B. GRIFFITH. za kriminalniho okres. navladniho. ku zvoleni syS7m hiasem i vlivem ✓ primarkach Jaybird sdrifteni v Okres Matagorda. eervenci, za co2 Vam v gem pkedem (Pol. Adv.). dekuj e. OSCAR BARBER, )0(--za Okresniho Soudce — County VOLIti.JM OKRESU BURLESON! Judge. R. A. KLESKA Ponevadi utady odhaddiho a dza VSIbereiho Dani — Tax Collector bereiho dani byly spojeny v jeJOHN VACLAVICK den voliei statu Texas, oznamuji za Okresniho Komisate — County svoji kandidaturu za odhadeiho a Commissioner. dberdiho dani okresu Burleson, v demokratickYch primarkach dne HARRIS MILNER 28. dervence 1934. Slouill jsen dva za 8erifa — Sheriff. roky co odhaddi dani, co2 bylo veOkres Colorado likou cti pro mne a dekuji voliEMIL RABEL za jejich podporu, kterou mi do Utadu odhaddiho dani. pied dvema roky prokazali. Srded• Mdarn Vas o hlas a opodporu Okres Burleson ✓ ptiatich primarnich volbach, a B. R. Teague jestli budu zvolen, vynasna2im do fitadu gerifa se, abych dle nejlepaich myth JACOB A. FUCHS schopnosti slouzil yam spravedliza Odhadeiho-VYbereiho Dani ye, poctive a nestranne. (Assessor-Collector) V tete Vag, EUGENE BATES. EUGENE BATES Pan Eugene Bates jest vgdy za odhaddiho a dberdiho dani vlidnY a Uslu2nt ku kaldemu a Okres Lavaca: zamestnava na gince pri zapisovani dani. Jest rozen pti Lyons a jest GUS STRAUS obliben mezi na ginci. Slouzil jaza distriktniho klerka ko deputy geriff a pak byl zvolen H. J. SCHORNACK za dberdiho - odhaddiho dani za konstebla v Sommerville a ted' zastava Mad Tax Assessora prvni E. A. TURK Doporueujeme ho laskave za dbereiho - odhadelho dani ptizni nagincti pii pkiatich priGENE HOUCHINS (Pol. Adv.) markach. za aerifa )0(------TAB JAKO PSTROS. AUG. W. JANSZEN za okresniho soudce LekaiskY specialista pravi, ie oFRANK SCHOPPE soba, ktera snail se zakdti kcal za okres. superintendenta gkol vyraky, ne glovie'ky na twill. a pod. toaletnimi mastmi a pragly, jest Okres Fort Bend: zrovna tak po getila jako palros, kdyi PANt J. J. CHADILOVA zahrabe hlavu do pisku aby unikl za okresniho pokladnika nebezoeei. Ko gni vyraiky jsou vaJESSE F. WARD rovanim ofirod y a dokazuji, ie naza okresniho Suprintendenta sledkem zacpy, rozliene jedy Thigh& W. M. KOPECKY zeji do krve a seslabuji cele telo. za superintendenta akol Odstrafite zacpu, a obrnite vas telesnS7 system proti nemoeem, ale sou Okres Fayette: easne i yak plet' bude normalni t GUS HERZIK zohyzd'ujici draiky se ztrati. Nej' za statniho zastupce lepgim prostkedkem v takodch (State Representative) padech je HERBINE, kted pi so bi lhce, pkirozene a beze gkody. HerOkres Bell. bine dostanete koupiti u: 0/d Corner H. H. RAY Drug Store e West, City Drug and za zastupce do legislatury. Jewelry Company, Temple, Texas, 5 11112111EIMICaZSM.1.--=■Ito-1_ a ye viech lektirnach.
y
v nedeli dne 29. dubna piesne v 7:30 hodin weer v K. J. T. sini ve Fayetteville, krasnou, dosud v Americe nehranou veselohru, "Na manielske fronte klid". Dvanact studentil a studentek hraje z pa met, take hra dpada jako skuteenost. Pied divadlem promluvi Dr. MIdek a ptedstavi studenty-herce, kteri se velice teai na 'shledanou s kraj any. Pied, clivadlem zata.nei studentky dastojneho papa Jos. Klobouka besedu a v meziakti narodni tance. Povezte ptateliim a znamYm o divadle a ukate studentUm, 2e jste s nimi. V mladegi je nage budoucnost!
C.H Chernosk PRAVNIK
Vvkizuie vegkere soudni zalegitosti '0.tadovna: 821 Bankers Mortgage Building. vies nlici nauroti Kress budove TEXAS. HOUSTON.
g
ZVLA TNI NABIDKA! pkieinou rozglieni adresate dam odmenu 50 centit za 10 jmen adres tomu, kdo pale $1.00, dostane za $1.50 Za
tOUPALOVA LI NIM E NTU Tato nabidka jest dobra na kou dobu, prneei jednejte hned. Poglete eek anebo M. Order s objednavkou na:
JOHN lOUPAL, Caldwell, Texas.
dm)
LIDE SE BALI PSIBLIZIT K MLADEMU HOCHU.
Emil J. Motis
"Ani yam nemohu vysvetliti jaIdch ptekvapujicich dsledku jsme docilili s pomoci \mai maste Esko", psala onehdy pi. Marie Blutterbauerova z Newton, Ia. "Na g nejmladai syn mel na oblideji tak nehezkou vyralku, te se lide ball k nemu aby to nedostali. Take starai chlapec tripel podobne po dva roky a nic nechtelo pomahat, ai jsme zkusili vase Esko. Mladai chlapec jii tketi den mel oblidej hladld jako panenka a stargi hoch pozoruje rovna rychle zlepgeni. Posilam dollar na dalgi dva kelimky." Trpite-li jakoukoliv vyraglou, at' sebe zastarelejai, dopig te si jeate dnes o velkY vzorek Esko 'bine zdarma. Plate na W. F. Severa Co., Dept. RB. 16 Cedar Rapids, Ia.
Poradv uogtou $1: soudv 'dude. 301eta zkugenost. Pujcim $150.000.00 na 6% ftrokil.
ogsKk pRAvNIK
YOAKUM, TEXAS.
0. T. Booth ZVEROLEKAA Munici p al Bldg.. TEMPLE, TEXAS Leci va'eckv nemoce zvi•at a lest k slug bam kdekoliv na zavolani. Telefon: Dial 3557.
PRAVNfli
Vvkizuie ve gkere soudni a oravni zfileg itosti. abstraktv. nosledni atd. WEST. Telefon 146. TEXAS.
Kdy2 Vain prodame naai slug bu, snahou na gi jest dati, co yam patki za Vaae penize — 2adna ledajaka prace — gadnY lacing material. Vaimnete si nekolika nagich cen nine: Bezbolestne vytdeni 50c ai $1.00. Vypineni od 50c nahoru. Korunky a milstky $5.00 od zubii a dge. Dobd chrup zubil $10.00. Zylkatni $12.00. J. R. POINDEXTER, zubni lekak Nad Powers Lekarnou, Temple, Texas.
Nejrychleji do Ceskoslovenska
BREMEN a EUROPA u lodi, RYCIILIK ceka v Bremerhavenu odkud jedete piimo do Prahy bez piesedani.
Nebo cestujte na oblibenYch expresnich parnicih:
HAMBURG - DEUTSCHLAND ALBERT BALLIN - NEW YORK V PftiJEININEM OKOLI ZA MIRNOU CENU. Rovneti pravidelne odjezdy proslulSrch kabinovych lodi. Vjrteene ieleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.
Informace u va geho agenta nebo
HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 4111MI■le
1034 Main Street, Houston, Texas
Strana 16.
vEsTN K
Podivejte k oznamovini
Mali Oznamovatel Nommilommoise■IMMINI■1111,
mam na 91Ir Tabak listoyY prodej: 8c - 10c -- 15c --- 20c. Vzorky zdarma. Dovozne platim. John Hradek, Portland, Tenn. (24-26pd). Art Fhjmu spolehliveho delnika na farmu. Jen farmatske prace zku§enY at' se hlasi, na: Thos Koppa, New Ulm, Tex., Rt. 3, Box (24) 74. A. Dor, riiimou se deveata narodnosti Ceske neb nemecke, k vykonavani domacich praci. Udejte sta.ti a zkuknost v prvnim dopise Piste na mrs J. T. Barlingame 404; South Vine, Tyler, Tex. (24)
BAtOVA ORCHESTA z Fayetteville, Tex., bude hrati p taneenich zabavach: 28. dubna - v Carmine ve Weesatehe. 29. dubna 30. dubna - ve Fayetteville, K. J. T. Sini. 1. kvetna., ye West, v S.P.J.S.T. 2. kvet., ye West, v SPJST. °pet. 3. kvetna, - v Kenedy. Poglete si yydelat nasolene kuZe na postroje, poddvy a spra y ye West,-kynaVlet.Kaderku, (23-24pd.) Texas. Mali kuatka: Bile, eerne .Z1ute, hnede Leghornky, Ankonky take michane a michane druhy 100 za $6.30. Barred, bile, Partridge Rock, Silver Laced, bile Wyandottes, Reds, $6.50. Anstrolopes• tmave Cornish 7.00 za sto; patovne vyplaceno. My, posilime C. 0 D. a take posilame 25 a 50 kutatek v pomeru za stejnou cenu sta kutatek. Von Mindens Hatchery.
Fayetteville, Tex.
(16-dz.)
Bratii okresu Brazoria! Nas fad eislo 139, v Danburry todporuduje yam volit za okresniho §koldozoree J. P. Rogers-e. Jest to poctivy a uptimnY elovek. (23-25) SKUTEtNA LACE POZEMKU! 2216. - 640 alai). rovneho, derneho pozemku, ktery se naleze. asi 20 mil od mesta Eagle Pass, v okresu Maverick, statu Texas, tadnY dluh. Po pfipade vymeni se za mengi majetek kdekoliv ye statu Texas. Cena pouze $10.00 za akr. ERVENKA A VAN2URA West, Texas. (23-24)
eislo
Rid Texaski Orlice, els. 13. bude odbYvat velikou taneeni zabayu, v sobotu, 28. dubna, ktere Burlesions budou hrat. Vstupne pro pi,ny 40c, dimy zdarma. Viechny zve - Zehavni vYbor.
STATEMENT, of the Ownership, Manaement, Circulation etc. Required by the Act of Congress of Aug. 24, 1912. Of Veestnik, publiShed weekly at West, Texas for April 25, 1934. )ss State of Texak County of McLennan ) Before me, a Notary Public in and for the State and county aforsaid, personally appeared Fr. Moudka, who, having • been duly sworn according to law deposes and says that he is the Editor of the Vegtnik, and that the following is, to the best of his knowledge and belief, a true statement of the ownership, management, etc., of the aforesaid publication for the date shown in the above caption required by the Act of August 1912, embodied in section 433, Postal Laws and Regulations, printed on the reverse of this form to wit: 1. That the names and addressess of the publisher editor, managing editor, and busines managers are: Publisher: Supreme Lodge of Slavonic Benevolent Order of The State of Texas, Fayetteville, Texas. Editor and Manager: Frank Moueka, West, Texas. That the owner is: Supreme Lodge of Slavonic Benevolent Order of The State of Texas. Frank Moueka. Sworn to and subscribed before me this 23rd. day of April Aug. J. Morris. 1934. My commission expires June 1, 1935.
Neni nahody v tivote, jsou jen zakony o pkidine a teinku. Je nemotno, abychom dosahli aspechu, netoutime-li po nem. At' jsou nak nadani nebo schopnosti sebevetg, vysledek jejich nebude vetai, net byla nage sebechlvera. Silne, optimisticke myglenky ptitahuji spech. Nezaleti pfi tom na tom, co lide soudi o naaich planech a ptedsevzetich, ale na torn, jak yetime v sebe sama. Pak mateme ztratiti majetek, ptatele, k cili piece dojdeme. Sebed.iivera ma zdzraenou moc. Spoeivo, na ptesvedCeni,ze jen v nas je sila, proti nit vkchny vnefai vlivy a okolnosti jsou bezmocny. Sebedilvera nam otvira cestu do nakho nitra a u, kazuje nam nevyeerpatelnY zroj, 1sil a motnosti, z nehot milteme 1 Cerpati po celY tivot. Katda moc1 lje vYsledkem myglenek silne a vytrvale k ureitemu cili. Je tedy nas osud zcela v nageh rukou.1 Jen v nas je sila, ktera probuze- 1 na a zocelena talechtilou praci ueini nas velikYmi, glechetnYmi a St'astnYmi.
NEBEZPECNA VEC. TAROKY mu2ete °pet doNaA galudek a za givaci iistroj stati za $1.75 hru, patou vyplacell& Objednavky posilejte na Oe- jsou -ootateny blanou, ktera jest vo choslov Mc, West, Texas. (dz) lice eitliva a lehce zranitelna. Twill' jest to velice nebez-oeene ugivati silnSich lekti, soli neb mineralnich prostfedkil, kdyi trpime zampou. Mirno nebez peei, ie po gkodite si zagivaci organy, tyto leky poskytuji HOLiRNA pouze doeasnou illevu a elovek meze si na ne zvvknouti. Chcete-li zbaPrvattidni Slutba viti se zienv. ugiveite HERBINE. projimaci prostfedek, vyrabenS7 z Zvlo.atni pdzornost venOvana bylin, kted pesobi zcela negkodne, ditkam a &main pHrozenou cestou. Herbine ma na sklade Old Corner Drug Store ye (MEN S. P J. S. T. West, City Drug and Jewelry Corn.. VE WEST, TEXAS. pany, Temple, Texas, a ye yiech likarnich. ( 7)
EMIL JANSK1?
VSechny snahy o reformy spoleeenskeho kadu musi zadinati v duvS'ech jedincil a viidei snahou jejich ma larti pribliziti ' ivot co nejvice Pravde. Vgeehnu nagi denni praci a jednani at' vede eiste svedomi. HospoclaiskY plan je dobra l ay 'Sa,k vytaduje piedpokladit, kte■ re znamenaji odloteni uskuteene) ni planu na nedohlednou dobu. MoudrY podnikatel obyeejne
Ve sttedu, dne 25. dubna 1934. zkouSi odvatnou novinkti v malem a teprve po jejim osvedeeni ji za• vede ye velkem. Nute, stat ma svoje herni fikady a statni podniky, na nicht mute ukazati, zda dovede hospodatiti planovite, a toted plati i o samosprave. Celostatni hospodatsky plan je vlastne mrakodrap, kde kaidY nYt, t. j. ittad a podnik, musi vyhoveti kladenYm • potadaykum, jinak elan tilstane pouhou utopii!
iVIAJOVOU SLAVNOST PORADA P
ci Pokrok Houstanu eislo 88..
VE SVE. SINI NA STOODEWOOD HOUSTON TEXAS
v nedeli dne 6. kvetna 1934 POEAD Zahajeni tadove schaze o 1:00 hodine odpoledne. Vytizeni daletitYch zaletitosti tadovYch. Uvadeni novYch Menu k tadu. Clenove div. Kroutku Hlahol sehraji divadlo pod nazvem.
"Nechod' tam, p
rad§ k nam."
Veselohru o 3 ie
napsal Frantikk Balej.
E
S 0 B Y: Kouba, sedlak Pavlina, jeho Lena Lojtieka, jejich dcera . Habr, sedlak Tonda, jeho dcera Vojta Kral, mladY mlynat . Pepik Vymetal, selskY synek Fanynka, avadlena Dominik Kos, starosvat .
.br. V. Kind ses. A. Svaeinova ses. M. Bototiova br. J. Chl'adek . ses. E. Kotrlova br. F. melka • br. A. Kadleeek ses. M. KaIouskova. br. A. gvestka
Zaeitek divadla o 4:00 hod. odp. Hra jest vypravena v deskYch narodnich krojich. Pfi divadie a y eeer pti tanci ueinkuje hudba Rudys Orchestra z Belville, Texas. EUTIVE ZVE ViBOR
OZNAMENi Upozorimjeme vSechny priznivce tance a u glechtilYch zabay na program, ktery
AAD POKROK HOUSTONU ye sve sini
NA STUDEWOOD za fieinkoyini hudby jak nisleduje •■00Mertowderasu.saniallaiNNNI
Duben 29. - Rudys Orchestra z Bel-
vine. Kvelen 6.- rtid Pokrok Houstonu p iinravuie se na p oiadani slavnosti s p oien6 s divadlem, ktere
bude v rtatiienfr Cas oznameno. Vetime peyne, ie se za ydeeime nagim pfiznivam a bude nas fait, poctite-li nas hojnou nivgtevou. 0 obe'erstveni a dats‘i bude naleiite postarino. Ze budete vgichni spokojeni, za to yam rudi ZABAVNI VtBOR.