Vestnik 1934 05 02

Art SI ovartsk4 Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 Et0eNiK (VOL.) XXII.

la

WEST, TEXAS, ve stiedu,

ATNACT LET jest tomu dnes, co se stitilo u Bratislavy letadlo, nesouci z Italie do vlasti prvniho na geho ministra valky, generala Milana Ratislava gtefanika.

Sensadni, jako cely jeho 'Zivot, byla take tato smrt. Byla to tragika, v ge si podmainijici a vge smitujici kdy 2 . tesne pled ptistanim ye vlasti, po nft tolik let tou'Zil, pro niZ za svetove valky tolik vykonal, mu osud zabranil stanouti na jeji posvatne piade, osvo bozene take jeho van a praci. Byla v torn tragika, ze po tolika nebezpednYch letech za valky, po tolika nebezpeenYch cestach po celem svete ye sluZbe nageho boje za samostatnost doptal osud . tefanikovi spattiti jen kout ze slovenskYch chat ,spattiti jen na okanilik obraz vlasti s \Irk letadla, ale nedop •al mu uZ ptistati. Jen telo jeho mrtve a rorttigtene mohla pfijmouti rodna zeme a uloZiti je k yeenemu spanku na vrcholu Bradli, kde se dnes schazeji zastupcove deskoslovenskeho naroda a hoste ze sptatelene ciziny, aby vzdali dest pamatce tomuto zdatnemu sync Slovenska.

Jeden z nejneobyeejnej gich osuclia lidskych i za ptevratnYch uddlosti svetove valky byl tak skonden pied 15ti lety. Syn venkovskeho farate nernel v gak stopy pastorstvi ani ye svem zevnejSku ani ve sve povaze. Mladik, opougtejici rychle toto prosttedi, hrian svou povahou do st •ediska docela opaeneho, do Francie, do mesta zcela jine kultury, jineho smYSleni, jinYch obzorti, do mesta svetla, jimZ byla PatiZ. Puzen svou letorou k Yea nejvYmineenej gi a nejzvlagtnej gi, k astronomii, dopracoval se v ni slu gneho jmena.

Hnan z tehdefeiho Slovenska a z tehdejgi Prahy, pro neho v kakiem smeru male, za slavou do ciziny, slibujici tolik jeho cti2adosti. 'Mee povolanim, ale povahou v2dy uZ od mladi vojak. Jako student byl u2 sttelcem takove jistoty, ze vyhral v2cly ygechny sazky, nebot' s jistotu trefil v'Zcly do cile. Vojak svou podnikavosti a odvahou, je2 mu nedovolovala na dlouho klidne sedeti v Patill, nYbrZ hnala jej na Mont Blanc a odtud zase aZ na ostrovy Tahiti.

Co2 ptirozenej giho, neZ ze vypuknuti svetove valky znamenalo pro Milana 8tefanika ptichod jeho doby, vybiti jeho dobrodruZnYch a odvaZnYch skloma a pudic? A co' ptirozenej giho, ne2 nag boj za samostatnost znamenal pro neho moZnost velkeho podnikani, ptileNtost k dilu a k vyniknuti?

8tefanik nebyl mezi prvnimi, kdot ye Francii, ihned po vypuknuti valky, zvedl prapor boje za na gi samostatnost, ale byl mezi prvnimi, kdoe se ptihlasili do francouzske armady ke zbrani z nejnebezpeenejgich, k francouzskemu letectvi. Zatim co nase kolonie v cizine, ye Francii a hlaYne v Rusku zvedly hned boj za nagi samostatnost, boj politick' a ye spravnYm rozpoznani podminek fispechu ihned take yojenskY, zatim co nage kolonie dobrou a dosud narodem _— neclocenenou schopnosti politickou vedly tit ak-

(Wednesday) 2. kvetna (May) 1934.

eiSLO 25.

GENERAL gTEFANIK. ci osvobozenskou, byl 8tefanik jen vojakem, jen francouzskYrn letcem.

Roku 1915 jest v gak tefanik ihned elenem Narodni rady deskoslovenske vedle poslancia Masaryka a Duricha, vyslanYch do ciziny z vlasti. A od to doby poeina jeho prava, jemu ptilehajici filoha diplomata v nakm boji za samostatnost.

• Zatim co profesor Masaryk a dr. Beneg svou minulosti a celou svou povahou byli puzeni k politice, opirajici na gi akci osvobozenskou take o ptibuzne jim smery socialisticke a ueenecke, .soudili poslanec Durich a .8tefa•11■1111.,411111.1•11111.1.0.01/411■041•WAli.NONNIMIKHONOt.....1011.,..D.1•1111111.0..1.1

Ave Maria!

J. S. Machar.

Hlahol zvonii rozlehl se nad Prahou Harmonicke dumne tony zapadaji v tuto vkavu.

Hluche kovy Svata chvile nad uhaslyim dnem tim 2haysim, nad tim rnoiem rudyich stfech, nad tou spoustou rfiznjrch yen, nad tim gerem splSrvajicim ye spletivo dusnreh ulic, nad Vaim, co se v nich ted' hj7be. nad radosti jeho prazdnou, jeho Zalem, pychem, bidou, vagni, pokrytstvim i laskou, nad tim chabYm, malichernSrm, efemernim lidsk'm "ja," — gurni kamsi v klenbu nebes svoje: Ave Maria' .swommweg000an•■■••••oamo.o.o.smo.swo.w.o.kawoonwro.m.o.so411.o.....11

nik, ze iispechu inc nem dociliti v prve de optenim naSi veci o smery skuteene vladnouci. Proto poslanec Durich pracoval takto v Rusku, opiraje se o vladnouci tehdy kruhy carske. A proto spravne Stefanik pracoval ye vladnoucich kruzich Francie a Italie.

A jest jeho nedocenenou zasluhou, ze proniknul svYm spoledensk'ym vystupovanim, svou zajimavosti pro Z"eny do onech politickych salonfi pataskYch i timskYch, kde se rozhodovalo, kde se schazely vladnouci .smery. Jest jeho nejvet gi zasluhou, pronikl sem, ze dovedl tyto kruhy vladnouci zaujmouti pro na gi vec, ze svou sviidnou formou dovedl zainteresovati je pro Yee neznameho naroda. Tato spravna politika jest nejvetgi zasluhou 8tefanikovou a jest jeho odkazem pro vgechnu dalgi nagi politiku. Poslanec Durich byl porakn, ponevaa padl v Rusku car a jeho-vlada, Stefanik zvitezil, poneyad2 naopak ve Francii ptigly k mod tytel kruhy, o

ne' oba opirali svou politiku. tefanik tim stoupal, dosahnuv kariery snad ye Francii jedineene, postoupiv rychlymi skoky z porueika-letce az na brigadniho generala ve zvlaStni misi. Ve Francii a v Italii byl on nagim representantem, jeho zasluhou bylo povoleni k ustaveni na gich legii v obou techto statech r. 1917 a 1918, kdato v Rusku byla DruZina 'povolena zasluhou tamnich nagich vtdcti kolonie uZ r. 1914. Na faktu, kterY rozhodl o na gem viterstvi, .t. j. na pamatnem usneseni ruskYch na gich legii v Celjabinsku, bojovati proti bolsevikizun, nemel side 8tefanik teasti, ale bylo zcela v duchu jeho politiky vojenske a mocenske.

VelikY vYznam pro uznani eeskoslovenskeho statu Dohodou mel pak fakt, ze . tefanik jako rodily Slovak byl v dele Narodni rady, svou osobou byl zarukou, k slovenskY lid pteje si spojeni s lidem eeskYm v jeden samostatnY stat. Jeho osoba znamenala ziskani Slovakia americkYch pro na gi Yee. A jeho osoba by byla znamenala posileni spoledne myglenky na Slovensku, kdyby byl mohl pusobiti v nagi republice.

Kdy Z. . joked 15ti lety italske, ministerstvo valky mne jako spravci es. vyslanectvi v Rime hlasilo sticeni se italskeho letadla a smrt generale, 8tefanika, sly hlavou dve myglenky: obchod jeho znamena v prve rade ztratu nag i pro slovensko, a v druhe kade ztratu mute, ktery mel dosti autority, aby napravil pkilig nY vykyv na levo, k neintei, r.

1919 u nas doglo.

8tefanik ukazal na Sibiri, k dovede obnovit autoritu, kazeia a poslu gnost tim, k vydal znamy rozkaz z 16 ledna 1919 o zakazu snemu a o ru geni komitatt. A Stefanik by byl doma pokraeoval v teto politice diktovane zajmem statu. A 8tefanik by byl vedl Slovensko dobrou cestou, nebot' byl ptesvedeen, Ze jen narod eeskoslovensky a fipina jeho bratrska spoluprace maze zajistiti gt'astnY vYsledek svetove valky, obnoveni statu skoslovenskeho.

Jeho smrt byla ztratou pro stat, nebot' pies nektere osobni vady vynikal onim smyslem pro zdravou politiku, s yYmi zkugenostmi v cizine, nabytYmi svou van k autorita, ke kezni a k tradici vladnuti, a hlavne svYin umenim yyjednavati s cizinou a ziskati ji pro nas.

Vzpominame-li na zavratnost a bohatost ' tefanikova 2ivota, citime, jak v rids mimodek barevna pohadka, earovna, zkazka a tajemna legenda. VYjimeenY elo yek, genius, za nas '211, ye vgech dilech sveta pro nas pracoval a za nas zemtel, elovek jakoby ne z tohoto sveta. Osobne narodu neznamy, vynokil se nam na tmavem nebi jako tajupind hvezda. Vzirali k ni a divili se, pini pokornYch dike, jeji oslnivosti. Veliky borec dobehl sveho cile a na prahu vlasti klesl pod praporem viterstvi.

Tu zustava 8' ' tefanik pkikladem, jeho' by myeleni lidu a nak politika mely nasledovati, od neho2 by se mely uditi, pro moc a silu Cs. statu.

Ley Borskt

Strana 2.

VESTNIK

Ve stiedu, doe 2. k y etna 1934.

A OPUSTENEM ostrirvku sv. Heleny zaN koneil livot nejproslulejSi muz noveho veku, jemul jeho obdivovatele dali jrneno Arnold Muller.

Veliky a jej nazyvaji nejznamenitejSim vameziti y e sv-:;7 ch planech. Dobyvatelske choutleenikem vSech east, stavejice ho nade v8eky hnaly ho z podniku do podniku, tak ze cky vojevudce stareho, stfedniho i noveho no, konec jeho sily nestaeily na uskuteeneni veku. Neni, druheho mule v cele historii sveobrovskych snu. Hrdost a nadbytek sebeveta, jen by byl v malo letech svedl tolik bidomi branily mu take east° uzaviit mir, kdy tev a valek a vyvolal takove ptevraty, pti ye ptipade pokraeovani ye valce poralka statorn pak tak vysoko se vySinul a se zasratla se neodvratnou. Pies to byl to genius. ne vYS'e °pet tak hiuboko klesl, jako on.

Zdanlive bylo Napoleonovo valednicke 11Neni mono v kratkem naertu vylieiti jeho m'eni dosti jednoduche a za,lelelo hlavne v 2ivot, na iiny a osudy tak bohatY; omezim torn, shromalditi vldy znaenou piesilu na, mise tudil na, struene zodpovedeni otazky, do ste rozhodnuti. To bylo snadne, kdy od pojake miry zasluhuje Napoleon, aby jeho paeatku mel pfesilu na sve strane a pki torn matka zilstala zachovana, co vykonal a jake protivnika male nada,neho a jeSte k tomu byly pohnutky jeho pkesnYmi rozkazy nejakeho Hofkrisgsratu vaByl rozhodne nejvetSim v fade valeenika zaneho, jak tomu bylo r. 1895 s generalem noveho veku. 2acInST z nich neptekonal ho v Makem u Ulmu. Kdyl vAak piesila byla trvaumeni organisovati armady a tak pfesne vyle na strane nepfitelove (jako na pi. r. pracova.ti a provesti jejich nastiip, ne jil tim 1814), bylo k tomu tieba mimotadnYch schopsi zabezpedoval viterstvi; nikdo ho take nenosti, zejmena odvahy a strategicke propfekonal v pfedvidavosti toho, co ueini neziravosti. 2e i to vitezival, za to dekoval Napfitel a co nutno podniknout proti tomu; .nipoleon v nemaje mire zdatnosti svYch podvekdo ho neptedstihl take bystrozrakem a duchaptitomnosti v bitevni vfave zejmena ye , Mehl, onech totiz, ktefi jiz za revoluce stall se generaly. Ti, ktere on sam povYSil, bYvachvili zmatku vyvolaneho porallou. li vetSinou jenom prostfedni Napoleon vitezil v nespodetnYch bitvach Bitvy Napoleonovy vyznamenavaly se krvaa byl-li poralen, pak podlehl jiste jen yellvosti pied tim neslYchanou. U Marenga padlo ke piesile. A k tomu nutno dodati, ne z tech nebo bylo raneno jen 13.400 mums, 11 SlaykoYojevtildcli, ktefi s nim zapolili o velikost, niva jil 34.000, u Jiloveho na 38.000, u Wpm kdo nevelel tak velkYm vojskiim j'a.ko on, a a Waterloo 56.000, u Borodina 72.000, u Lipne svoje nadani osveddil ve veku mladistvem ska dokonce 81.000! 8yly to v pravem slova kdy sotva poeinal bYti midem, nemaje zkusmyslu jatky, ale Napoleonovi bylo volno uSenosti ziskanYbh na b63iSti — zkratka, prostied techto hruz. Kdysi pry v bujnem byl valeenikem rozenYrn. sebezapomenuti iekl: "Ah, co, jedna 110e v Pravda jest ovSem, ze vedle syYch znameniPatTli to vSecko spravi." Sama jeho matka i Ych vYkonii dopustil se i. nekolikrat chyb iekla pry o nem: "Milj syn ma misto srdce kterYch by se byl vyvaroval i mnohY delovou kouli." Za to staral se ve'a,k horlive vojevlidce. Tak bylo tomu na pi. s taleo raneno u Jeny neopustil, jak pie Thiers, nim do Moskvy, tak se svedenim rozhodne bojiAte, dokud nebyli vAichni raneni opatkebitvy proti bezmala dvojnasobne pfesile na ni. Take pry se kdysi nekde v jihrim Neplanich u Lipska, misto ve stfedonemeckYch mecku pohledu na hromady zabitYch a horach, kde se by vYhody postaveni byly vyranenYch rozplakal.

• nepomer silt tak se zanechanim bez Stendal o Napoleonove male citlivem srdmala 100.000 mulii v nemeckYch pevnostech ci vypravuje, ze jako mlady general nailpo teto bitve. I v jinYch piipadech pochybil. dil kdysi zcela zbyteenY ittok na rakouske Ale tyto chyby vyvaleny byly zpusobem jepiedni strane, jen aby jiste pani ve hlavnim jejich napravy, zejmena pak yeene pamatnou stanu ukazal, jak vypticla, bitva. Padlo ph torn obranou Francie r. 1814, ktera nalezi k jeho nekolik vojakil a nekolik jinYch bylo raneno. nejslavnejSim vykonilm.

Nad tim pry v'Sak pozdeji vyslovil politovani.

Hlavni chybou Napoleonovou, a na konec Jako byl velikYm valednikem, tak osvedeil pheinou jeho padu, bylo, 'le se nedovedi ose Napoleon i znamenitYm organisatorem po-

liticke spravy. Kdy2 se jako 301etY prvni konsul ujal viady, byla Francie ptimo ve stavu rozkladu. Wilde byla anarchie, finance byly rozvraceny, priunysl i zemedelstvi byly v upa.dku, vlada byla bez autority. Jeho dilem bylo, ze stet pozvedl. A to mu prase razilo spolu s uspechy na bojieti i cestu ke triinu.

Hlavnirn tajemstvim jeho itspechii V tomto oboru byla stejne jako ve valeenictvi — jeho net:morn& pile. Neznal navy a byl schopen da veeho se vpraviti v kratkem Case.

Kd3d se r. 1805 chystal k vYprave proti Rakousku, diktoval sve rozkazy a disposice nlnYch 48 hodin temef bez odpoeinku. A to se opakovalo nejednou.

Statnikem vSak Napoleon nebyl, Jeho záliba ve valce a jeho touha po moci a slave udelaly z neho hazardniho hthee a zaslepily jej do to miry, le ani nepozoroval, jak jeho podniky poeinaji piesahovati sily a jak mizeji podminky, jet* mu dfive zabezpedovaly viterstvi. Nevidel, nebo nechtel videti, jak armade doplriovane stale mladSimi roeniky ubYva zdatnosti a jak v ni mizi chut' nechat se vodit na jatky, zatim co v pora,tenYch narodech vzrilsta touha po osvobozeni. I na to zapominal, tie jeho protivnici uei se od nelio valeenemu umeni Ke cti musi se mu feak kici, ze jako dobyvatel nepodobal se tern, kteki podmanenym narodum pkindeeli jen otroctvi, zhoubu a zpustnSeni, nYbr2 ze, podobne jako Alexandr VelikY, pkina g el jim pokrok a civilisaci, jak ani jinak bYti nemohlo u panovnika nejpokrodilejeiho naroda to doby. Tak bylo tomu v Italii, kde kratka francouzska, vlada dala popud ke hnuti sjednocovacimu, tak tomu bylo v zemich jihoslovanskYch, kde jejim nasledkem bylo narodni probuzeni; tak ye gpanelsku, kde vedla k zavedeni ustavy a zru geni inkvisice; tak v Polsku, jen bylo na eas (v omezene ov'eem mike) obnoveno -- a koneene i v Nernecku, kde pkimo neb nepiimo vlivem Francie odstranena byla kada zbyteenYch stateekil omezeny feudalni lady, zlepSena administrativa, mistem pak i zruSena robota.

OvSem, ze dobrodini ta byla provezena, 1 ohromnymi biemeny valky jako vtbec valka na, leta zate guje finaneni rozmach narodii.

Ale ta btemena koneene netrvala veer* za to sime organisaeniho Napoleonova pokroku a civilisace zustalo a klidilo, aby po easech neslo hojne ovoce.

Mislem proti chiipce. V LondYne lekak William Arbuthnot Lane ye sve hojne komentovane pfednaSce dokazuje, ze nejneinnejSim prosttedkem proti chiipce jsou sluneeni paprsky. Dokud pry v kaldem anglickem meste nebude svetle ozdravovny, dotud tfeba poeitati s epidemiemi, jako je chtipka. Piesto vSak ueenec poukazal na prostfedek, jen maze nahraditi sluneeni paprsky. Je to maslo. Bylo-li maslo od krav, ktere po celY rok se pasou na sluneenich pastvinach, ma ✓ sobe leeivou moc obdobnou s tou, jiz skytaji eloveku sluneeni paprsky, kdy se vystavi slunci, William Arbuthnot je toho nazoru, ze nejlepSi pro zminenY tiieel je maslo rakouske, ktere pry ma nejvic vitamina. Kdo ji toto maslo, chrani se pied chorobami dYchacich organic a z ylaSte pled chtipkou.

Delka iivota podle oci. Profesor Heine z kielske university prohlaeuje, 2e nejlepeim svedkeni biologickeho stafi je lidske oko. Je o nem znamo, ze jeho eneka ztraci dasem svou prianost, coi ma za nasledek dalekozrakost. Dkive se vekilo, ze je to vlivem ultrafialovych paprskii, profesor Heine vSak el, ze je to vlivem celkove Arovne tivotaschopnosti. Dokazuje v easopise "Das Ophtalmologischer Blatt", ze lido kteii byli dalekozraci piilis brzy, pochazeji z rodin, vyznaeujicich se kratkYm vekem svYch Merit.

Toto tvrzeni pokladaji za spravne i jini Cenci. Matematik dr. Bernstein snesl pro ne statistickY material. Profesor Heine take dokazal, ne jedna polovice tela mute bYti biologicky starei net* druha.

Napoleon.

Lov bacilii letadlem. NejnovejS1 vymo2enosti cambridlskYch neencil je nyni honba za bacily vysoko nad mraky. Praktickymi pokusy bylo totil zjiSteno, ze zarodky ruznYch nemoci jsou pfena geny s mista na misto proudenim vzduchu v hornich atmosterach.

Tim lze si pry vysvetliti zahadnY vznik nekterYch infekenich chorob, ktere znenaclani zamoii cely kraj, ac tam obvyklou cestou nebyly zavleeeny. ZnamenitY cambridlskY biolog podniky v poslednich dnech nekolik letall do znaene YYSky, aby tam lovil bacily. Mel s sebou v letadle z yla,Stni pfistroje pro chytan' bacilu ze vzduchu. Jsou to jakesi giro• zkumavky, ktere obsahuji kultury, jich se poullva, k pestovani rozmanitYch choroboplodnYch zarodka. Krome toho vezl s sebou velke sklenene desky, natrene vaselinou.

Drobnosti.

VSechny tyto pfistroje byly pak v universitni laboratoti ulolenY do zvlaStnich schranek a zapeeeteny. Tim melo bYti zabraneno, aby se do techto pfistrojil nenachytaly badly jil pii vYstupu do nadoblaenYch YYSin. Teprve y e vYAce 3.000 metre byly postupne jednotlive pfistroje otevieny a potiflivano jich k loveni bacilu. NejrozsahlejSi YYzkumy byly provedeny ye vYgi 4.000-5.000 m. Bylo zjfeteno, ne je naprosto molne, aby rlizne bacily, jako na pt. badly slintavky a kulhavky, konaly v techto vysokYch vzduchovych vrstvadh cestu kolem sveta. JmenovanY treenec tvrdi, ze velke mnolstvi bacilu nepozbYva sve einnosti ani ve vYSi 3.000 at 4.000 metric, a ze ve vYei 5.000 metre jsou usmrcovany jenom nektere. Nej veal mnolstvi bakterii a sport (vYtrusil) bylo vSak zjiAteno v mracich, kdelto v ninsich vrstvach vzduchu je jich mnohem mene.

Vliv kouieni na gediveni vlasii. Na zaklade soustay neho pozoroy ani lekafil-kosmetika bylo zjiAteno, ze silni kutaci Sediveji &five ne2 nekutaci. Tema' bez vYjimky osoby, ktere do 55 let nemely SedivYch vlasil anebo jen slabe stopy Sediveni, bud' nekoufily vubec anebo velmi mime. V nekterych ptipadech i tyto osoby dkive dosti hojne kouiily, ale po dlouha leta jiz kouteni odvykly. U silnYch kutau Sediveji vlasy velmi brzy a jejich plet' nabYva blede, an sinale barvy Veecko to je vlivem nikotinu, kterY pusobi neptiznive na cevy a obeli krve.

Podnebi ma vliv na Iidskou energii. AMCrickST udenec Miller zabYval se pc, delSi dobu otazkou tireinku klimatickYch vlivu na lidsky duSevni stay. Zjistil, ne kaida lidska, rasa pottebuje z ylaStni teplotu, pH niz dosahne nejvyggi vYkonnosti. Severoameriean citi se nejlepe pH 15 stup. Evropskemu sevetanu sta.& , teplota 13 st., proti demut' jihoevropan dosahne sve nejvYAti energie a pracovni schopnosti az pH teplote 27 st.

Nespalitelnk papir vyrobil nemecky chemik Franck. Neni to napoueteni papiru ani smes s asbestem, nYbr2 je to latka vyrobena chemickou reakci v papirne. Zabali-li se do se otohoto papiru papir obydejnY a stke kahanem, neshoii ani nespalitelny papir, ani papir obyeejnY. Teplota, kterou vydrje 700 stuplin Celsia. ZevnejAek neni nikterak rozeznatelny od iettliru obydejneho.

Ve stiedu, dne 2. kvetna 1934.

SOBNI parnik White Star Line, "Titanic„' nejvetti lod' jakou kdy svet videl, vyplul na svou prvni plavbu ze Southamptonu do New Yorku 10. dubna 1912. Vtichni o nem Mill, ze jest to nejbezpednejti plujici lod'. Mel dvojite dno a jeho trup byl rozdelen v 16 vodotesnSrch oddeleni, ktere jej einily, jak se lide domnivali, nepotopitelnIrm. VYdal se na moire s 2201 osobami na palube. V empirovSlch lotnicich a bytech prvni tridy bylo mnoho znamS7ch mutt a ten. Pluk. John Jacob Astor a jeho mla,cla, tena; Frank D. Millet, mali • ; H. B. Harris, divadelni feditel a pi. Harrisova; pan a pani Strausovi a J. Bruce Ismay, gen feditel White Star Line.

Dole, v prostSrch kabinach rnezipalubi, bylo 706 vystehovalct, plujicich do zaslibene zeme.

Nedelni den uprostfed Atlantiku podinal krasne a jasne. Komisaf vykonal v salonu zrana modlitbu. V 9 hod. rano klokotala do radiotelegrafistovy budky zprava parniku Caronia: "Kapitanu Titanicu. K mipadu plujici parniky hlasi ledovce, drobwi-T led a ti•gt' na 42. stupni -sev. od 49. do 51. stup. zapad. S pozdravy — Barr."

Telegrafista Marconiho spolednosti Bride, se sluchatky na utich, sestavoval odpoledne tely; neustal v praci, ani kdyi zaslechl osobni parnik Californian, jak volt Titanic. Californian mel nejakou zpravu o tfech ledovcich; telegrafista se nestaral o to, aby ji p •evzal. Asi v 1.42 odpoledne hruba jiskra onech dnt znovu promluvila pies vodu. Byl to Baltic, varujIeI Titaac pied ledem, nachazejicim se v pla.vebni date parniku. Bride poslal tuto zpravu na mustek. VousatSr velitel Titanicu, kapitan E. C. Smith, pkedet si zpravu pfi prochazee na promenadni palube a podal ji beze slova p. Ismayovi. Ismay ji pfeeetl, vstreil do kapsy, fekl dverna marn o ledovcich a pokradoval ye sve prochazce. Pozdeji, asi v 7:15 weer, pcadal kapitan o vraceni zpravy, aby ji mohi vyvesit k upozorneni dustojniktm v navigadni kabine.

Vedefe one noci v jakobinskem sale byla velmi vesela. Na palube bylo citelne chladno ,avtak noc byla tell& a krasna. Po yeeel se nekteri z cestujicich druhe tfidy v salone, aby si "zazpivali hyrnny".

Bylo teme • deset hodin, kdy skupina zpivala: "Oh, vyslyg nas, kdyi Te prosime za ty, kdoi se nachazeji v nebezpeei na mai."

Na rritstku byl vystridan druhST cltstojnik Lightoller v deset hodin prvnim diistojnikern Murdochem. Nejmene pet depeti bezdratoqch, varujieich pied ledem, do ge/ na lod'; hlidky byly upozorneny, aby bdely, stoinici odhadovali, ze dostihnou ledoveho pole nekdy po 9:30 hod. veCer. Rychlosti 22 nezmentenou, brazdil Titanic ocean temnou noel. V stratnim kok stratce Fleet a jeho spoleenik Leigh, hledeli dolt na klidnou a nidim nerutenou hladinu v kali* hvezdnate temnote.

V mistnosti pro bezdratovou telegrafii, kde vystfida,1 Phillips, prvni telegrafista, Bridea, zaznelo opetne bzudeni stance Californianu: Californian: "Poslyk start brachu, jsme tu obklopeni ledem."

Titanic: "Bud' zticha, bud' zticha! Zmiz! s Cape Race; ruSiS" moje znaely."

Pak, nekolik Indio minut na to, asi v 11:40.. .

Vystoupil ze tmy, ohromnk, tert bily, obroviteho tvaru, pfimo y e smeru Titanicu. Na okamtik nechtel Fleet \ refit sv3im °dim. Byla to vtak smrtelna skutednost. Rozdilene telefonoval na mustek: "Ledovec! Primo pied pfidi!"

Zazvoneni zvonku bylo varovnSan navettim pro strojovnu. Pozor! Nebezpedi! Ukazatele na ciferniku otoeily se na "Stop". Potom "Plnou parou nazpet!"

Bylo citit slab otres, kratke zaskripeni, nepatrne nakloneni lodi nalevo. Drobny' led — kusy i kousky — padly na pfedni palubu. Titanic se zvolna zastavil.. KapitAn Smith prispeelial ze sve ka,biny:

VESTNIK

Titanic se nerniiie potopi Hanson W. Baldvin.

"Harper's Magazine."

Na co narazila lod'?"

Murdoch odpovedel: "Na ledovec, pane.

Zaftel jsem vodotesne dvere."

Nekolik svetel se rortehlo v kabinach pr y -niadruhetky;ospalicetuj kulaqmi okenky; nekteti se mimochodem tazali stewardt: "Prof jsme zastavili?"

"Nevim, pane, myslim vtak, ze to neni nic atneho."

V kufackem salonu sedely dosud hraeske kapacity pfi pokeru. Pocitily slab zachvey sratiky a uvidely 24 yardy vysokou horu z ledu, jak kloute node oken kufackeho salonu, avtak Titanic se "nemohl potopit"; nenamahaly se, aby vytly na palubu.

Avtak hluboko dole, v pfednich skladittich lodnich a v kotelnach, videli muzi, ze rana Titanicu jest smrtelna. Vtech test oddeleni pied C. 4. bylo otevfeno vuei moil; v deseti vtefinach udinily ostre parity ledovce 90 yardovou trhlinu ve dne velikeho Titanicu.

Na palube, na chodbach i v salonu opet se rozproudil kvot. Muti, teny i deti se probudili a dotazovali se jeden druheho; byly dany rozkazy k odkryti zachrannSTch Clunu; voda stoupala do mistnosti pro topide; poloodeni prihazovadi vyhrnuli se na palubu.

Avtak cestujici, vettina z nich, nevedeli ze se Titanic potapi. Otfes sratky byl tak slabST, tie mnozi se jim ani neprobudili; Titanic se nemohl potopit; noc byla pfilit klidna, ptilit aby se pornSrkelo na smrt na molt V ra,diokabine tandila modrave, jiskra, volajici o pfispeni: CQD — CQD — CQD—" More se hrnulo do skladitt' Titanicu. Ve 12:20 viitila se voda throutivti se pfidni stenou do mistnosti pro lodniky. 6erpadla ve strojovne se namahala, muti i stroje podnikali marri r boj proti Voda neustale stoupala.

Cluny byly vytadeny nad hladinu,' pomalu! nebot' lodnici se opotidene dostavovali na sve, mista. Pfedtim se nekonala tadna evideni se zachrann3"rmi Cluny a mnozi z posadky vfibec nevedeli, ke kteremu Clunu jsou ureeni.

12:30 po pfilnoci. Jest din prikaz: "2eny a deti do elunt." Stewardi kondi probouzeni cestujicich dole v lodi; zachranne pasy jsou navlekany; nekteti rnuti s se usmivaji teto opatrnosti "Titanic se nemfite potopit." Mt. Temple mini k Titanicu; Carpathia, s dvojitm obsazenim v kotelne, hlasi radiem: "PHjitdim pinou parou". CQD meni kursy mnoha lodi jen ne vtak jedine; radiotelegrafista Californiano, nachazejiciho se na tueet mil cdtud, prave odlotil sva sluchatka a vypnul svou stanici 12:45. Murdoch s tragick5'una odima, avtak klidriSr a chladnokrevriS7, (lava pfikaz k sputteni dlunu C. 7 na vodu. eny nechteji vstoupit do Clunu; nechce se jim k projitdce ye Clunu na ledem pokrytem moil; Titanic se prec nemtte potopit. Muti jim dodavaji odvahy, yysvetluji, ze jest to jen bezpeenostni opatfeni: "Uvidime se u snidane." Je tu trochu zmatku; cestujici proud' pomalu na palubu. V mezipalubi vzrutene ttebetaji stehovalci.

Nellie se ozve prudke zasydeni, objevi se grimy svetelnST pruh proti noenimu nebi. Raketa vybuchuje a dett' hvezd osvetli ledove studene mote. "Hotel Rakety!" Hudba hraje skodnou. C. 6 jde na vodu pies lodni bok.

Ve Clunu pro 65 osob jest jen 28 lidi.

1 hodina z rana. Voda pomalu stoup' vYte; lana vrzaji v kladkach; Cluny trhane klesaji k hladine. Poldikem na palube proreleji zvuky kapely, hrajici skoene pisne.

"Specialni milionarskST Clun"' opoutti lod'; elun C. 1. s kapacitou 40 lidi, nese jen sira Cosmo a lady Duff Bordonovou a deset jinj7ch. Na zadi postrateni pfistehovalci se pletou a strkaji a fitodi na elun. Dfistojnikova pest vyrazira; vystrelil tfi zany do vzdu-

Strana 3. chu a panika byla utlumena. otyki eiriane se nepozorovane vloudili do elunu a ukryli se na dne.

Rakety vrhaji svou nadheru ku kvezdam.

Cluny jsou nyni vice na,pineny, nebot' cestujici vedi, ze Titanic se potapi. 2eny se kteeovite dr21, vzlykaji. Zpola napinene Cluny dostavaj ptikaz, aby p •irazily k postrannim dvetim na bocich, ale dvete se nikdy neotevtely a Cluny zastaly nenapinen. Voda stoupa. a hudba hraje skoene pisne.

1:30. Pti spouSteni jednoho elunu vypaluje diistojnik revolver podel lodniho boku, aby zarazil titok na Clun z dolnich palub. Nejaka 2ena se pokouSi vziti s sebou do elunu svou danskou dogu; je odmitnuta a vystupuje radeji z Clunu ,aby zemtela se svSlm psem.

Milletuv "usrnev, kterS7 po celou plavbu pohraval na jeho rtech", jimi vice nepohrava; jeho rty jsou pevne sevreny, kyne vtak na rozloudenou a pfinati pfehozy tena.m.

Benjamin Guggenheim ve fraku se usmiYe, a pravi: "Odell jsme se v to, co mime nejlepSiho a jsme ptipraveni odejit pod vodu jako gentlemani". Major Butt pomaha tienam do poslednich elunt a dava jim sbohem. Pani Strausova, klade nohu na okraj dlunu, pak vtak sestoupi nazpet a jde ke svemu mantelu: "Byli jsme spolu po mnoho let; kam pfijdet ty, pfljdu i ja,". Plukovnik John Jacob Astor pomaha sve mlade tene do Clunu, vystupuje nazpet, oklepavaje si na prstech cigaretu: "Sbohem, miladku, dostavim se pozdeji."

1:45. Ptedni paluba jest pod vodou, velika tad' jest zdvidena vysoko k zaficim hvezdam.

Dole, v kotelnach, zpoceni topiei udrtuji paru pro zafici svetla a tandici jiskru radia.

Prihazovadi pracuji, az jim voda proudi kofern kotniku; pak ustupuji a zaviraji za sebou vodotesne dvere. Asi 660 lidi jest ye Clunech a 1500 dosud na potapejicim se Titanicu. V radiostanici Bride pfetahl zachrannou vestu pies Phillipse, jak prvni radiotelegrafista sedi skreen nad svSim klidem, vysilaje. NejakS7 pfihazovad, utpinenST od uhli, ykrada, se do pfistenku a natahuje se po zachranne veste na zadech PhillipsovS7ch. Bride se otodi a rozbiji mu hlavu francouzskS7m klieem. Hudba dosud hraje — nikoli vtak skoenou: k Tobe, Bale muj, jen k Tobe blii. ."

Nekolik mutt se pfidava k refrenu; ostatni klekaji na naklanejici se palube, aby se modlili. Lide skadi do vody, ktera, jest blizko-- ledove, voda. Nejaka tena vyktikne: "Ach, zachrarite mne, zachrarite mne!" NCjakS, mut ji odpovida: pani, zachrarite se sama. Jen Bah vas mute ted' zachranit."

Voda dosahuje pies mustek, kde stoji velitel Titanicu; telce ji vykroduje vstfic.

2:17. "CQ— "Virginian slyti potrhane, rozmazane CQ, pak nahle konec. Modra jiskra jit vice netandi. Svetla na lodi shasinaji.

Bylo 2:40 hod., kdy Carpathia po prve spatfila zelene svetlo z Clunu C. 2; byly 4.10 kdy nalezla prvni Clun a zvedela, ae Titanic se potopil. Posledni lkave vSrldiky prave zanikly. Brzy na to, kdy jeji radiotelegrafista si nasadil sva, sluchatka, Californian, lod', ktera byla v dohledu, kdy se Titanic potapel, se po prve dovedela o nettesti.

A tehdy to bylo, kdy ti, kdot prezili zkazu Titanicu, spatrili ledovec v jeho cele belozelene majestatnosti, zlacenST vychazejicim sluncem, jak pluje line na modrSrch prsou more Vytettovani britskeho Board of Trade ptineslo jasne odsouzeni. Titanic mel dostatek dostatek aunt pro 1178 osob, tedy jen pro jednu tfetinu sve kapacity. Jeho 16 elunt a etyli sklapeci Cluny zachremily jen 711 osob; 400 jich zbytedne ztratilo tivoty. Rovnet i Californian byl odsouzen. Vide rakety Titanicu; nezachytil jeho volani CQD, protote jeho radiotelegrafista spal.

"Kdyt po prve spatfil rakety," pravila zprava, 'Californian' mohl proplouti ledem na volnou hladinu bez vatnejtiho nebezpedi a tak mohl prijiti na pomoc Titanicu. Kdyby to byl mohi zachranit mnohe, ne-li vtechny Mvoty, ktere byly ztraceny."

Etrana 4.

VESTN1K

01,111 d o7!Seli:

01 ::...........................,,..................-......

Dopisy, jd, by obsahovaly neveene, neb ziivadne polemiky, poi.adatel pl'edklada ye smysin stone y Tiskov6mn VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

RAD POKROK DALLAS Os. 84., POR,ADA "KYTICOVOU ZABAVU".

Pomalu se nam priblizila prvni nedele v mesici kvetnu. Jak bylo pozorovati na vgech elenecir na g eho radu shromatclenYch v posledni schazi, vykouzlila zminka, jakou zabavu hodiame pofadati na tuto prvni nedeli v kvetnu, v katdem krasnou predstavu nadherne prirody v pinem rozkvetu, snad i vzpominek na ta mlada leta, — na slavne staveni "Maje", krasne oven?,,ene a opentlene, a s tim spojenou zabavu.

Proto, aby snad znovu otivili je gte lepe tyio vzpominky a tet poskytli na gi mladeti priletitost pekneho poba,teni, rozhodli se nag i eleni poradati na prvni nedeli v kvetnu, — dne 6. kvetna, — "Kyticovou Zabavu".

Zveme timto vg echny na ge pratele a navg tevniky k Ueasti na teto zabave a tadame nage 'deny, zvlag te ty mlade, deveata i hochy, aby se na pro ne chystane veselice Udinne podilely. Kaaly jest ta.clan, aby ssebou prinesl nejakou peknou kytici kviti, a aby se dal katdemu podnet ku upraveni a doneseni nejake to kytice, treba i sebemen gi, rozhodli se eleni &Ai nekolik cen na prinesene kytice, -- a to na penezich.

Prvni cena — jeden dollar, druha cena -75 centa, treti cena — 500, a tri ceny po 25 centech. ' AtAi UstanovenY v'bor bude v g echny kytice pHjmat, katdou odisluje a listek s tim samym eislem odevzda osobe, ktera kytici donesla. Pak bude vybran v'bor, kterY o desate rozhodne komu odevzdati ceny. Tak ted' hog i, hled'te prinesti co nej vice peknYch "pugetri", at 'tern diveicim seberete ty nejlepg i ceny. To vite, to se budete musit protote deveata ut se v torn vazani kytic vyznaji. Kytice budou vloteny do sklenic a vyzdobi se jimi sin. Abyste ale nemysleli, snad obnos tech cen budeme chtiti vydtIt na zvyg enem vstupnem ,oznamujeme predem, to vstupne bude jako vtdy: damy 25c, pani 35c, a to je dosti mak) jen za poslechnuti to nagi hudby.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner.

Tri na jednoho.

Trochu mnoho na jednoho a je to jegte hug e kdyt ta trojice jsou bytosti tenskeho pohlavi, ye veku na vdavani a jejich vyhlednutou obeti je mladY mu g, hezkeho zevnejSku. TakovY, o kterem se flick to je dobrou "partii". Nalidi-li nan jednou genske, je obyeejne ztracen a uvazne v osidlech, byt' se treba sebe vice branili. To vite, tenske jsou tenske, stale na mute hubuji, kikavaji, to mely radeji zustati svobodnYmi, ale jakmle jejich dcera dospiva, ut pomy gli na jeji vdavky. A co tenske v honbe za mu g geneni zralou osobou dovedou, u--skouna vidite v nedeli na majove slavnosti kadu Pokrok Houstonu, jejit hlavni eislo bude veselohra o tfech jednanich pod nazvern "Nechod' tam, pojd' rad g k nam", jig sehraji na gi ochotnici krougku Hlaholu.

Vidite, jak ty genske dovedou vabit, jako ten vodnik, vgemogne navnady a svody, jen aby lapli °bet' jimi vyhlednutou ve svou sit'.

A panuje i mezi nimi nezfizend, konkurence, snagi se druhe °bet' odlouditi. U g nage znarodnela pisnieka nam o tom povida: "Nechod' tam, pojd' rad g k nein. . ." a pak popisuje dalgi vYvody lakajici rusalky—" oe je ona bohatejk, o to jsem ja uptimnej gi. ."

Tak kdy genske vabi, tedy ani ja nechci zristat pozadu a taky hudu: "Ne jinam netli nam, vgak vy vite asi kam. Na majovou

sla.vnost nag i hezky kidle cestu vaSi, ne jinam, jenorn k nam!"

A ted' vain povim, pros mate jit k nam, do sine kadu Pokrok Houstonu na Studewood pfigti nedeli, 6. kvetna. Predne, hraji-li ochotnici hru jako je: "Nechod' tarn, pojd' radA k nam. "Sedlaka Koubu hraje br.

Vagek Kincl, alias Vaclav a take Dgim. ma tii dcery, jednu uti provdanou, actor hry mu pridal jegte jednu, Lojzieku, jit predstavi sestra M. Botoriova, na ge novieka, o ktere nemohu presne Mei je-li Miss, nebo Mrs. To se dozvite pfigte, S novickami mame u Hlaholu Stesti a jsem jist, to sestra Botonova svou roli dobre sehraje. Sestra Svadinova se stala v teto hre poliandritkou, ma vie mutti, net zakon dovoluje najednou, ale herci si musi na lecos zvyknouti a diktatu regisera se podrobiti. Br. J. Chladek, dovedouci svuj dosti solidni telesnY objem prohaneti v rtiznYch premetech na hrazde, dokazal, to i na jevi gte se dovede toeiti lehynce a to je zrovna tak dobr' herec jako sokol.

Predvede bodreho sedlaka Habra. Raiser jej take otenil a nasolil mu dceru Toneu, jejit roli bude miti sestra E. Kotrlova, take novicka. Ma vdednou illohu a jsem jist, ge sehraje Toneii velmi dobre Mlad. mlynake, Vojtu Krale sehraje br. Fred melka, na g osveddemilovnik. Ponevadg dosud neni spoutan pouty mangelstvi, jsou podobne filohy prop velmi lehkYm problemem. Selskeho syna, Pepika Vymetala ma na starosti ptedvesti na jevigti br. A. Kadleeek. Jmeno Kadleekovo ma dobr' zvuk na nagem jevigti a zajiste tentokrate bude mu delati test. Energickou Faninku, gvadlenu, jet pfetrumfne na jevigti obe sve sokyne, sehraje setra Marie Kalouskova, presvedeivgi nas jit drive, to jabiko daleko od stromu nepadne a byl-li a jell hereckou kapacitou prve ttidy, to ani dcera nezristane za nim Br. A. 8vestka asi hledi povesit strojnicke remeslo na bik a stati se profesionelnim starosvatem.

Dovede to na jevigti velmi dobre, tenichovi dovede vychvaliti nevestu at do nebes a neveste zase tenicha, nezapominaje pri tom na sebe, aby z toho k geftu spojovani lidieek prop take nee° ukaplo.

V maji ut sluneeko v Texasu hezky paluje a take tizen se lehce dostavi a tak bavni v'bor maje to na pameti, ueinil patriene kroky, aby nav gtevnici snad se nelekli tizni, prichystav soudky neeeho, eemut da\Tame prednost pied vodou a jet v parnYch dnech mnohem lope chutna.

Hru kith br. Josef Kalousek, maje za adjutanta sestru R. Hanusovou a kdyt tyto dye osoby maji jak se rika nitky hry ye svych rukou, bude zajiste souhra vYborna. A pak pH slavnostech se ten na g hereck' personal tuli dvojnasobne. Tentokrate Irak hereckou chasu vy griotime narodnimi deskymi kroji, tak se nav gtevnici mohou teSiti na neco mimotadneho a nebude toho nikdo litovati, na nagi majovou slavnost.

Hudbu pro divadlo i pro vederni taneeni zabavu obstara hudba Rudy's Orchester z tak to budeme miti pobaveni pro kagdehoi Ptigti majova slavnost uzfi nas v sini vetgi, prostornej gi a mnohem hezei net je nynej gi. Kdo by si pral prispeti hrivnou, totit pujekou na jeji zamY glenou stavbu, ptihlas se bud' u ptedsedy fadu, br. Jos. Kalouska neb u Mewl stavebniho vyboru. 6eskST Houston preje se b'ti dustojne representovan svYm strediskem, svou sini, jeho poetu elenstva Jednoty SPJST. odpovidajici.

Tak tedy: "Ne jinam, k nam, zve vas v'bor, -Hlahol sam, na zabavu, veseli, odpoledne v nedeli v eeskou sin na Studewood, zahnat bol a gal a trud". Nezapomenout, v nedeli, dne 6. kvetna.

S. P. StudnienY. SCHUZE KLUBU tECHIE. Z Austin, Texas, se sdeluje, to tam dne 20. dubna konala se pravidelna schaze kiubu Cechie pfi Texaske statni universite. Zahaji1 ji pkedseda uvitanim pfitomnSrch a zazpivana byla narodni hymna "Kde domov muj?"

Ve sttedu, dne 2. kvetna 1934.

Pak vyzval Dr. Mieeka, aby pkedstavil hosta a reenika krajana Eduarda Ktenka z Dime Box, coi tento ueinil a srdeene jej uvital.

Krajan Kfenek je jednim ze zakladatelil kiubu echie. vypravoval, to ye gkolnim roce 1909-10 bylo na Texaske statni universite jen pet eeskYch studentil: Byli to: Karel Chernosky, Josef Kopeck', Miloslav Breuer, Alois Mikeska a Eduard Kfenek. Ti obeas se schazeli a dne 23. fijna 1909 zalog ili si klub Cechii, aby se ueili deskemu jazyku, deskemu zpevu a eeskYm dejinam. Pfedsedou byl zvolen Miloslav Breuer, mistoptedsedou Karel Chernosky a tajemnikem Eduard Ktenek.

Klub schazel se dvakrat mesidne a jednaci fedi byla eatina. Studenti brzy projevili pfani, aby se na universite Ono te g deskemu jazyku. fte'enik vypravoval, /"e studenti povzbuzovali nas lid, aby usiloval o vyA gi vzdelani a upozorriovali Ameridany na deskou kulturu, kdy tito o Cdich takkka nideho nevedeli. Studenti snaili se uditeti deskou ked v nagch rodinach v dobe, kdy nekteki se stydeli za 6eskY pilvod a eesky mluviti nechteli, adkoliv umeli Olenove kiubu dopisovati do eeskYch dasopisri Svobody a Texana.

Ude' si toho dosti vazili. Krome studentri 1 nestudenti pfichazeli do kiubu oechie. Paddany byly pfednagky o deske hudbe, dejinach i 'Ceske literature. Pfed 25 lety bylo na universite jen gest budov; dnes je tomu jinak.

Zadatednikrim se z podatku dosti gpatne dakilo; stark. studenti je v noel vyvadeli a prohaneli. Studenti pra y a ingenYrstvi se pHnemilovali a east() mezi sebou fte6nik pochvalil, to nynej gi studenti udr guji stare cile klubu echie a idealy prvnich pracovnilal; vybizel k vytrvale a svorne praci pro eeskY jazyk a vzdelani. Red krajana Ktenka se velmi libila a byla vyslechnuta s velikYm zajmem. — Potom sledna Vlasta tapalova pfedetla zapis o posledni schrizi, kterY byl schvalen. Byli pfedstaveni hosts a ptedseda promluvil o sportovnich zapasech a peknYch vYsledcich kiubu 6echie, kdy ye volley ball klub vyhra.1 prvni cenu z osmdesat. V patek dne 27 dubna byl klubovni tanec v budove kiubu Newman. V pkiAti schazi kiubu bude zvolen dejepisec klubu. Studenti na vytAich Akolach budou upozorneni na datinu na Texaske statni universite a bude pokizen seznam bYvalYch studentil. Dvacate pate zalaeni kiubu bude na podzim oslaveno a vetejnost bude upozornena na nasi praci. Zazpivanim Texaske hymny byla zdatila schaze ukoneena.

USPECH STUDENTSKEHO DIVADLA V ROBSTOWN. Z Robstown, Texas, se sdeluje, 2e tam v nedeli dne 22. dubna studenti datiny na Texaske statni universite v Austin sehraji krasnou vesnickou veselohru "Na mangelske fronts klid". Pked divadlem promluvil Dr. Mieek a srdeene podekoval krajanu Ant. Charbovi za obstarani prasatka pro divadlo, osade za progajdeni sine zdarma, dust. p. Kasperovi za ohla geni divadla v kostele, krajanu J. J. 6ablaturovi za pkipravne prate pro divadlo, krajanam Ant. Zitovi, Jos. Mrazkovi, Ant. Charbovi a Karlu tpieakovi za pohogteni, krajamlm Janu Veselkovi, Stan Prochazkovi, Karlu gpieakovi a Frant. Prochazkovi za ptipravu peviAte, krajanu Majkovi a jeho spoleenikam za krasnou hudbu, krajanum Stan. Prochazkovi, Karlu Spi gakovi a Jos. Krug inskemu za vybirani vstupneho. NavAteva divadla byla tak velika, to mnozi krajane se jit do sine nedostali. Studenti hrili s chuti. Dr. Midek mii2e b'ti s vS/sledkem spokojen.

Houston, Tex. Ctene. redakce Vestniku:— Prosim o uvetejneni techto par kadka.

PkiSti nage fadna schaze, ktera pkipada na 6. kvetna 934, bude zahajena o 1 hodne odpoledne, ponevad2 mime hromadne ptijimani elenu, fadovou kvetnovou slavnost, spojenou s dVadlem a zabavou.

S bratrskV'm pozdravem, Frank Olexa,

Ve st •edu, tine 2. kvetna 1934.

VtSTNiK

OTEVEENI tESKOSLOVENSKEHO KONSULATU V HOUSTON. Jak jit bylo pted nedavnem oznameno, jmenoval mne pan president 6eskoslovenske republiky honorarnim konsulem a povekil vedenim konsulatu v Houstonu. K obvodu tohoto fitadu nale geji staty: Texas, Oklahoma a Nove Mexiko. eeskoslovenske vekejnosti se dava na yedomi, to zapoeinam prave s oficielni Utedni einnosti konsularni.

Nejdiilegitej gi slogkou tohoto idadu jest agenda obchodni. Snahou vgech uptimnSrch Cecho-Amerieanii by meld bSrti rozgikeni Poptavky po eeskoslovenskem zboti. Proto doporueuji nagemu lidu, aby vSrrobky tyto u deskSrch i americkS7ch obchodnika vy gadoval a tim zpOsobem pomohl narodohospodakskemu rozvoji Republiky deskoslovenske. Mame mezi sebou mnoho eeskSTch obchodniku, kteti by mohli velmi vjrhodne prodavati eeskoslovenske zboti jet je prvottidni jakosti v cenach katdemu ptistupnjrch. Je to na g narodni i moralni povinnosti podporovati tyto vS7robky, neb prumyslnici zeme, kterou mam tu dest zastupovati, odkoupi spoustu texasske baviny. Myslim, to nebude na gkodu, kdyt si ptipomeneme jake produkty se z Ceskoslovenska vyvateji. V poptedi stoji na ge svetozname Ceske brougene sklo, porculan, braeky, vygivky, jablonecke zboti, rukavice textilni zboti, klobouky, obuv, nastroje v geho druhu, koberce, hudebni nastroje, 'lane delikatesni zboti, kotikatske , Tdrobky, atd. atd.

Jako oficielni zastupce vysoce vyspeleho a kulturniho naroda budu se nadale zajimati o dobrou povest nag eho lidu a vgemog ne se starati o jeho narodni budoucnost. V tom nam nejlepe prospeje uvedomela, Ceske, mla.deg , ktera bude kiditi osudy na geho naroda zde. Proto se musime sna giti, aby se jim dostalo naleg iteho vzdelani a hlavne, aby si spravne osvojili na gi matekgtinu. Velmi dale git9m hnutim v Texasu je zavedeni deskeho jazyka do nagich stkednich gkol. (High School). Jak je ji g krajantra znamo, bylo aocileno teto vymogenosti v nasledujicich 0sadach: Austin, Caldwell, East Bernard, Granger, Houston, Temple, a West. V dohledne dobe bude se asi deskemu jazyku vyueovati v Galvestonu a Rosenbergu. Zadam krajany eeskoslovenskSrch osad, kde se jests eegtine nevyuduje, aby se o tuto vSrhodu pro sve deti postarali. Myslim, to by to bylo snadno prosaditi v osadich: Crosby, Dallas, Ennis, Fayetteville, Hallettsville, La Grange, Moulton, Needville, Robstown, Schulenburg.

Sealy, Shiner, Taylor, Wallis, W e i m a r.

Yoakum a v mnoha jinS7ch mestech, na ktera jsem si prave nevzpomnel. V padu pornoci neb rady, mil gete spolehati na moralni podporu Dra. Ed. Mieka z texasske statni university v Austin, ostatni Ceske uditele na stkednich gkolach a samozkejme i na mne.

Netteba snad ani podotSikati jak gt'asten jsem, ze dostalo se mi od deskoslovenske viady tak velikeho vyznamenani. Va gim si toho a budu vgdy pracovati pro blaho nageho naroda zde, tak jak jsem se snail at doposud. Poeitam vgak se spoluprici vgech nagich krajanfi, abychom mohli tak gititi spoleene dobrou povest 6eskoslovenske republiky a samozfejme i na geho lidu zde. Ujigt'uji kra4.4.1111.0■111,041110•0•11/1.00041•11.41.101. ■0•11110.0110.0.11101.01MINNMI00•11•00.11 ■0•1011.

MATE PirtiTELE, KTERY SE ucnAzi O POLITICK-1Z titAD? Zajimate-li se o zvoleni kterehokoliv kandidata ve Vagem okresu, odporuete Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele Vestniku Vain zaplati komigne z kaideho oznameni, ktere pro nas ziskate. 0 podrolme ceny oznameni rfiznjrch fitada pi gte prima na vydavatele: 6ECHOSLOVAK PUBL. COMPANY, West, Texas.

41•11,(.11■0•11■11110•111121,0

I

janskou vefejnost, ze pod m9m vedenim konsularniho fikadu dostane se ka gdemu spravedliveho a nestranneho jednani, bez rozpolitick& nabogenske neb dilu narodnostni.

Touto cestou dekuji vein s ySr m upkimnSim p •atelum za, spousty blahopkejnSrch dopisil a telegramil do glSrch nejen z Texasu, ale z mnoha jinSrch statir Unie. Rovne g nag i nejdnlegitej gi slogce narocini, eeskemu tisku, patii vtelST dik za projevena pkani zdaru.

V odpoved' na mnohe dotazy, zda-li budu provadeti lekakskou prakci nadale, sdeluji, to muj idad eeskoslovenskeho konsula mi nebude nikterak pfeka geti memu oboru. Maje zdatnou pomocnici v osobe sve mangelky, mohu se cele venovati sv9m pacientum, tak jak jsem enil az doposud.

MUDr. Charles J. Hollub. deskoslovenskS7 konsul.

Kaufman, Texas.

Bid Jan Rosickjr, cis. 110.

Cteni bratti a sestry!

Jelikot jsme zde byli nisledkem peknjrch degt'a at p •ilig zamestnani neb trava v gelijapeknej gi jedna net druha roste o piekot a mezi travou je gte i bodlak ,aby to vypadalo hezel, cot udrtuje nage farmate neustale v einnosti. Ve dne se ten plevel v gelijakjrmi "sviby" a kolovetry vyorava a v noci se za,se gpekuluje a pfem3i gli jak by se to krmeni, korna a bavina nasela, do toho aby to pekne vze glo. Ale vdera jak jsem byl ye me'ste, tak ti nejpilnej gi uz si pochvalovali, to jsou z travy ven, to maji kornu a hegaru peknou a bavina to se zadina, kadkovat. A ti druzi, mezi ktere a i ja pattim, mame jests na dolinach (botnich) sazet, travy je tam pane, take dost, ale na vrchach, (minim na prerijnim poll) mame take bavinu vze g -lou,krntaepcolysnju vgude pane, oyes, zvlagt' ten podzimni ma trochu rez ale jest vS7bornSr. Tak kdyby nam ut ptigly ty eeky ad vlady za vyrentovane zemky, byla by nalada pri to farmatske lopate dobra, ale takhle jak to vypada, budem muset jests nejakou chvili poekat, at penize dostaneme; no, aspori nom zase dele vytrvaji.

No, a i ve spolkovem tivote jdeme pomalu kuptedu, neb jsme tento rok ji g nekolik mladjrch elenfi ziskali, skoro katdou nedeli hest nekterjr glen do nageho tadu uveden, i par sester jsme ziskali. Nyni jsme si v na g i sini postavili jevi gte. Mluvilo se o torn u nas nekolik rokii, ale to deprese nam nikdy nedovolila pokladnu napinit, potad byla prazdna, az letos jsme na zabavach nee° vydelali a ja jsem byl v loni na eeskem dnu v Dallas, tarn jsem se segel se starjrm ochotnikem a vS7bornSrm hercem a v geochotnSim bratrem Josefern Vytopilem z Ennis a ten mi vysvetlil a pozdeji i vypsal jak lacino jevi gte postavit• Tak jsem to pkedlogil na nagi schnzi a tarn se odhlasovalo, ze na gi bratki tam budou delat, bezplatne, to koupime material a dame se do prate bezodkladne, a take jsme to i tak udelali. Za praci na gi bratki negadan nic, a dnes pki svorne praci na ge jevigte jest postavene a skuteene dle Usudio). jinSTch pane vypada. A naposled, Ci lepe feeeno prune, ve etvrtek dne 26. dubna, kdy g tam meli deti z blizke gkoly Lone Star svilj program na ukoneeni gkoly, men jsme radost ze sve prate.

A nyni, Ty bratke Jo gko Vytopile, dekuji Ti srdeene a bratrsky jmenem kadu Jan Rosicky cis. 110 v Kaufman, za v gecku tu ochotu a Idipomoc pki stavbe toho na geho jevigte, a jsem Item rad, to jsem v loni na ten "6eskS7 den do Dallas jel a tak se nam podakilo toto krasne dna uvesti ye skutek.

A nyni diky vam v gem, bratki, kteti jste imlne bezplatne pomahali pki staveni a barveni jevigte: Nebudu jmenovat, kteki tam byli, neb si nekteti nepteji aby jejich jmena byla vetejne uvedena v na gem Vestniku, ale vim, to kteti jste tam delali, delali jste tam radi a skuteene z lasky bratrsky na dile u glechtilem a jest jiste va gim i mojim pkanim, aby se tam nyni zaealo i divadlo hrat. Proto pfi gichni do pfiti schUze due 6. kvetna-jdet v

Strana 5.

1934, Nezalai na torn, jestli do faclu patfite nebo ne, a tam se uradime, jak by se to zaridilo aby se divadla mohla hrati i u nas v Kaufman, Texas. A kdyby snad ochotnici z blizkYch osad jako z Ennis, Dallas, Fort Worth chteli divadlo v to na§i krasne keel Ceske u, nas pohostinne sehrati, radi je Pk i -vitamepohstime,abyunscitljako doma, a budeme se v'achni teit z jejich jezdu k nam.

Tak tedy nezapamente na na gi kadovou schttzi dne 6. kvetna 1934 a sueastnete se v pootu co nejhojnej6im.

Bluth. a sestry i v'Sichni naM osadnici z celeho okresu Kaufman a okoli, scieluji yam radostnou zpravu, to br. Jos. Vytopil, reliser krouZku ochotnikil Sokola v Ennis mi sdeluje, ze ptisti nedeli, dne 6. kvetna veder v 7 hodin sehraji u nas v Kaufman v naM sini pane a vesele divadlo pod nazvem "Filosof od verpanku" ye tech jednanich. Rueime yam za to, to toto divadlo se yam bude libit protote je vesele i pouene. Uctive vas Zadame jmenem na geho kadu a jmenem ochotnikit byste se co v nejhojnejkm poetu tohoto divadla sireastnili, a tim dali na jevo, ze si zajezdu tohoto ochonickeho krou gku k do Kaufman vatime. Mnozi z vas jste videli Vytopila i s jeho dru ginou brat divadlo v loni na sjezdu R. V. 0. S. v Ennis a vite, to hrati v3Thorne, proto jsme jisti, ze i toto divadlo se y am bude vaern libiti. Vyhra,vat bude nag e kapela kaufmanska a vstupne bude lidove, pouze 25c pro dospele a 10 centit pro deti od 10 rokU do 14. Po divadle bude tanedni zabava. Nasledkem, to nemame kuchyni, prosime vas maminky, byste pkinesly nejakS7 zakusek, abysme tem herd= mobil dati vedeti. Oznarnuji te g , ze slibena taneeni zabava na sobotu, dne 5. kvetna, bude odlog ena na nedeli. Tak nezapomerite a pfljd'te vgichni.

Jsem s bratrskym pozdravem na vgecky etenake Vestniku, Frank Kofnovec, taj.

Robstown, Texas.

To divadlo studentit dra Mieka ze statni university, se vydakilo nad oeekavani. Hoi holky hrati jakoby ji g ze zkug enosti. Jak dr. Mieek tak i studenti maji na g dik, jen si pfejeme, bychom nee° podobneho zde mohli miti dasteji. Lidu se sjelo ranoho. Je ku podivu co parkit se pkijelo podivat, jak to vyhligi, kdyg je na "man g elske fronts klid".

Studenti jim to pkedvedli skvele. Ka gd adchag el vice net spokojen.

Sestke 8uldove dekuji za vysvetleni co slava "animovand" znamend. Znam troji tee, t. j. eeskou mora yskou a tu, kterou u nas mluveji ale to slovo jsem dfive nikdy neJe piece jen pravda, ze neni elovek nikdy mot start, aby se nemohi nee() ptiuCit. Sezona zeleniny se blig i ku konci. Vg ak so • jig v Robstown nalo g ilo tuto sezonu vice, neg li 2,000 kar razne zeleniny. Baviny jsou vet"inou prokopane, korny po pas. Br. 13arto govi dekuji za toho Franti gka. Jig davno me nikdo tak hezky nepojmenoval.

Na zdar!

F. J. Moravek.

Needvlle, Tex. Rad Laskavost, Cis. 70.

Ve sclaitzi dne 1. dubna bylo uvedeno k novemu kadu 12 novrch Menu. 11 ziskal hr. organisator br. 1g. Senkykik. Novi eleni jsou Frank 8abrg ula, Lida, Ludmila, Elsie, Kri -stina,GeorgAdlfFxJsMazeovi, August Zgabaj. Do Detskeho odboru: Janet a Albin 'Sabrgulovi.

Vet schuzi budeme uvatlet Lidda Majerovu a do Detskeho odboru Lloyd Adolf Zruabr. ktere te g br. organisator ziskal. Schnze so bude odb3ivat u br. tajemnika 1. nedeli v kvetnu, toti g 6teho a 9 hodinach rano.

S bratrskym pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

J. M. — Ptitomne v cele Americe popularni deska pisnieka od K. Vacka "Cikanka" vygla v anglickem pfekladu pod nazvern ,`Play for me, Gypsy". Je k dostani ye vgech obchodech hudebninana:.

Strana 6.

FILIDKA ZEN POZNAN!.

Emerich Albert Hrutka: "Bet Vas mi nelze tit!" ja tikal eastokrat, tak vrouci byl rniij cit a tak jsem vas mel rad!

Ja hlupak domnival se, ze Jste jedina, a toutne jsem si ptal, abyste byla ma!

Miij stuprioval se cit, at znalo srdce me, 'te bez Vas nelze it a s Vami tepr y ne!

• TROCHU PRAVDY A TROCHU TORO DRUHEHO. Pod nadpisem "Americke protiklady" ptinaSeji "Narodni Listy" z pera Sidy Volfove tuto zajimavou studii americkeho tivota. Ponechame etenatrim a jmenovite atenatkam, aby si vyna8li, kde chvala a kritika pisatelky odpovida pravde a kde pani Sida latebarvuje nebo ptestteluje: "Oh, Mrs. V. you know, Amerika je zeme na svete nejlep8i," zvolala Mrs. Tansley s nevyvratitelnou jistotou, uvelebuje se rozko8nicky v stin obrovske palmy nad vinami Ticheho ocednu.

"Jen pomalu," tekla jsem, "abyste se trochu nemDila jako jeden blahovS7 evropskS7 filosof, kterV vyvolaval, to je tento svet ze v8ech nejlep8i. Budete oba asi stejne daleko od pravdy.

Vykulila na mne pfekvapene kukadla, p 1kla na prazdno a vydechla: "Isnt?"

"No," tekla jsem pevne.

Chvilku bylo ticho. Mrs. Tansley zirala zaratene v 'Sire dalavy sttibrnS ich yin, nad nimit rackove potadali letecke akrobacie.

"Ma Evropa takove bohatstvi pkirodnich kris, ma nabotenskou svobodu a rutty jako zde, mohou se evropske pokroky technicke rovnati americkm?"

"A co yak nekoneene prerie a pou gte, na nicht roste ostfice a cement, periferie va81ch velemest, kde tiji lide v ssutinach a na smeti8ti, co vase tlupy lupicu, technicky nejmoderneji vytbrojene, kidnapovani skjich syntl, ten a dal, co vase velepopravi8te chicatske? Jak mi vysvetlite ptepych vagich ncmocnic pro psy a kone, strpite-li soudasne barbarske rozparovani veptri, krav a ovci za tiva v chicatskS7ch jatkach? Mritete si nadelati tucet `v3"7stav stoleteho pokroku, stane v prabytosti Ameriky rys neptekonaneho barbarstvi, dokavad nezmenite zprisob zabijeni jatedneho dobytka. — A nabotienska, s`voboda? Myslite-li tim vesele zabavy, detske akademie a po ptipade v8eobecne tancovadky v modlitebnach nejprapodivnej8ich cirkvi a cirkvieek, pak mame o svobode nabotenske zasadne rozdilnou ptedstavu. V Europe tomu kikime humbug nebo 8arlatanstvi."

"Ale vy881 &oven tivotni a spoleeenskou formu Americe neuptete;" namitala ochable Mrs. Tansley.

"Nikoliv, neupru ji nieeho, co je v ni opravdu krasne a dobre a co mne mile ptekvapovalo. Je pravdou, to se u nas tije nepomerne skrovneji, to nage bydleni a stravovani daleko v komfortu pokulhava za Neoeekavala jsem, ze mne cizinku, nevalne tee" ovladajici, ptijme americka spoleenost s toiikerou ochotou a svrchovanou vlidnosti.

Obdivuji americke teny, potkavajici se vtdy a v:slude nejinak, net s rismevem, ani by se, jako Evropanky, metily kriticky ostr3-7m pohledem, odhadujice se podle ceny obalu od hlavy a k pate. Jsem nad8ena, to tady nerozhoduje posledni modni efekt, ale spfSe forma zprisobti. Zavidime Amerieankam napro-

VESTME stou bezpecnost plynouci z respektu mute.

Otevtene doznavam, to bych si netroufala Prahou, Vidni, riimem a Patiti bez bazne v prilnoci prochateti mestem, jako jsem einila v New Yorku, Denveru, Salt Lake City, Los Angeles a jinde. Vim, to AmeriCan neurazi term ani pohledem, natot aby si troufal pri katde ptiletitosti la8kovat, domyslekaji ate je katda na svete jen proto, aby on. je si, to v8ecky teny na to jako na milost de- svetapan mohl si smisnout, ne-li, jinak aspori tvanenim."

"No vidite, oC je u nas lepe net v Evrope", zvolala vitezne Mrs. Tansley. " t' erm v domacnosti se tolik nenadte jako vase, a jeli vYdeledne einna, ma, plat jako mug."

"Zato vAak vase rodina? Znate se vribec navzajern? Rano se rozchazite katdST v jismer, spoleane obedvate v 8tastnem ptipade jednou v tS7clnu, nebot' po praci jdete katdY a svou zabavou a veder znaveni, padate v spanek, ani byste vymenili par slov."

A myslite, to pti tom pozbSrvame soudru*Most a rodinne lasky? Kdetpak! Jsme si vtacriej8i, neptekatime si, nezmrzime se vza.jemne, na8e styky jsou tim vroucnej81, protoze jim sev8ednim neubSrva na intensite.

"Mate snad pravdu", donala jsem. Zde. se, ze se evropska rodina opravdu easteji rozpada, thou sev8edneni, net z jinSrch hlubSich ptioin."

Zadivala jsem se v zatici tvat Mrs. Tansley, ktere mohlo bYt tak pied peti lety padesat; pled oeima zjevila se mi jeji atulne. domacnost, v nit se veera veder se gla cela rodina po tYdenni rozluce. VSichni byli pini laskavosti, ptijimajice s hlubokou pozornosti katdou podrobnost o tom, co kdo z nich v tYdnu protil. Pled pal rokem oznamila jedna z dcer, to se vda za jednoho ze svYch kamaradii.

"To je tvou nejvlastnejSi zaletitosti," tekla ji matka. "Nemohu radit ani branit; pfived' ho, abychom poznali noveho elena rodiny." Dnes fit splynul s nimi, jako by odpaktiva k nim naletel.

"American pteje sv'm detem svobodu," pravila Mrs. Tansley, jako by vytu2i1a, nae myslim. "Vy sve deti veene mentorujete, &elate ze sebe neomylne botstvo, a zatim co vase deti ptemoudtely nekoneenYmi studiemi, zustavate za nimi v poze smeAnYch straSakti. My jsme kamarady syYch sync a deer, netlumime jejich prabojnost v tivotnim zapase, udrteli jsme si jejich davera, jsme jim bligsi i kdy nas osobni styk • je omezen."

Odmldela se. Tie jsem si povzdychla, nadet Mrs. Tansley, citic, to ma aspech, ohnive pokraeovala: "Dovedli by mladi evrop2ti panove vyhrnout si rukavy, ovazat si kol beder gumovou zasteru a umYt rychle a diste nadobi, ulotit je, ani by co rozbili, vylatit sporak, vydrhnout stul, vytlit podlahu, anti by pti katdem obratu brudeli a nadavali, ge jim nikdo nepomaha? Dovedou u vas mladi mutiove u.vita obratne a chutne obed, nakupovat pro domacnost, nakrmit a o8ettit vlastni decko?

Va8i mutove jsou povSiteni nad tyto prate, jako by to bylo cosi ponitujiciho a proto je ptenechavaji tene, kterou podceriuji jako inferiorni. Nejsou-li sme8ni panaci, tito Evropane? AmeriCan naopak poklada, tenu za bytost' lepsi, jemnej81 net je sam, vtdyt s jest nebo bude matkou jeho deti, sett' ji jak mute, vykonava rad a ochotne prate, ktere v Evrope patentovali jako vS7luene tenske a tim merle cenne, nebot' zde nemame zamestnani ureene vSdaradne pro to di ono pohlavi.

Katda price jest stejne cenna, jako katO americk3i °bean jest si vtajemne rovnocenns,,,.

Chtela jsem prave vypraveti, jak ut i u nas vzmaha se pokrok a la Amerika, jak mladi tatinkove strkaji kciearky, skauti a trampove siji, drhnou a vati — jestli k jidlu, to nevim, kdy v tom za nami strhl se stragnY" Tlupa mutt, ten i deti clouma mezi sebou Cernocha, krvecejiciho z nosu. Kopou do neho, mlati bez miteni hlava nehlava, tvouce jako ferry, az jim sliny tekou z fist. Dva, tri

Ve sti-edu, dne 2. kvetna 1934. stratnici maji co delat, aby je rozpraSili a Cernocha osvobodili.

Co se stab?

Ptisedl v nedaleke restauraci ke stolu, sazenemu bilymi . Amerieany.

"Je si kaalSi americkS7 °bean rovnocenn Mrs. Tansley?"

Missis mi zristala odpoved' dlutna.

Nal% Listy.

Houston Heights, Tex. Cten6., redakce!

Odpust'te, 'tie jste dostali takovou pisatelku, jako ja jsern, ale marne, ja psati musim, a to proto, to mame radost z na geho spolku 'Oslo 136, Liberty, kterSr nam ochotne poskytl pomoc v naAlch nemocich.

Uptimne dekujeme sestram a bratrrim naSeho spolku. Take dekujeme p. a pi. NemYch kteti nas jednou za tYden dojeli navaivit.

Jiste meli obtanou cestu, neb tenkrat hodne prSelo. Pan a pi. NernYch jsou ptibuzni meho mantela, totit strYe a teta, a tak uptimnYch je zajiste mak), jako jsou oni.

Meli jsme take nav2tevu: moje rodiee p. a pi. Jan Mrazovi z Marak a take pi. Seveikoyou, matku meho maniela a jeho bratra Louise z Buckholts. Nam byli milou navSteyou, ale pro moje rodide to byla smutna cesta sem, neb jsme jim sdelili zpravu o moji sestte, ktera, nahle onemoenela na zapal slepeho stteva a musela byti hned operovana.

Je to opravdu asi smutne pro katdeho, dostane-li zpravu o onemocneni ptibuznYch. Dva tYdny po jeji operaci, maj mantel si poranil oko v praci, a dva dni po jeho zraneni jsem lehla ja, a byla jsem i v nemocnici, a tak jsme meli ut hotovou nemocnici to u nas.

"No, u2 dosti o nemoci, neb by mohl onemocneti i pan redaktor.

Letos nam zde mot pr gi, takte zahradka za nic nestoji. Ale ja jeSte budu seti, neb ta zelenina ze za,hraclky je piece lepAi netli ta zvadla ze 'Story.

V sobotu si jiste mnozi z Houstonu vyjeli ven z mesta, nebot' byl San Jaciento Day. Ale pro nas byl to jen obydejnY den, neb maj mantel musel pracovat, ale veder jsme si vyjeli do Galvestonu na noc k moji tete, tak to jsme taky utily trochu svatku.

Jit toho psani necham, neb chudak pan redaktor bude chtit "vacation" jestli toto uvetejni ye Vesniku.

Se srdednYm pozdravem, Anna 8eveikova.

Kde mail nejdfive NovY rok? D ye ste pastevcii a rybatii, kteti obSTvaji ostrovy Chathamske, ma vS7sadu, to co rok prvni slavi ptichod noveho roku. Zatim, co obyvatele teto skupiny ostrovri, ktera lezi asi 650 km jihochodne od Noveho Zelendu, mail noes' rok, v Erope a Americe dohasind rok stars'. Kdy2 zazni zvony maleho kostela na °strove Hansonu, aby uvitaly novy rok, je ye sttedni Evrope teprve poledne a NewyorCane se teprve probiraji ze spanku, aby vykonali povinnosti posledniho dne v roce. — Chathamske ostrovy lezi tesne u tak zv. "ndmotni dasove Cary", ktera poeinajic 180. polednikem, probihe, tak, aby stale petela po Na teto linii zadina poeitani easu. Od ostrovri ChathamskSrch 8iti se novS7 rok s rychlost temet 2000 km za hodinu po cele zemi, a kdy dosahne New Yorku, usedaji jit obyvatele ChathamskYch ostrovil k prve yedeti v novem roce.

Vystfiovani Severniho mote. T:Lstfedni organ ki2skeho vedeni pracovni slutby Deutscher Arbeitsdient pojednava ye zvlaitnim Lisle o pracich, ktere jsou ted' provadeny na pobteti Severniho more a jicht cilem je, aby mori byla urvana prida v rozmeril asi 400.000 jiter ,to jest co do rozsahu jedna tietina rizerni, ktere bylo po valce odstoupeno Dansku. V tomto elanku se pravi, to je pouze otazkou Casu, kdy ostrovy podel pobteti Severniho mote budou ptipojeny k pevnine.

Ve stredu, dne 2. kvetna 1934.

ViSTNiK Stateeek se odmleel, tresouci se ruka sahla k srdci a kreeovite sevfela rozedranou ko-

Detska Besidka Detska Besidka DOBRA SRDCE. K. P .P. Dtevnicka.

g

g

'

g

g

g

g

g

g

g

y

g

y

g

g

g

y

g

g

y

y

y

"No a potom, potom? VSichni tii zastali eizi zemi — nikdo jich nepochoval, nikdo jim oei nezatladil. — A zatim doma chaloupka shotela a v ni na la smrt i moje dobra tena. Ach, ach . . . Kdyt jsem se potom vratil domt, nikdo mne neptivital, nic nezbylo — jen hromadka opalenYch clfev Sousede politovali slepeho invalidu — vie nic, vie nic a co bych taky vie chtel? Jsem na celem svete sam jenom tuhle s Mary kou. Je to dcera po synovi . . . A tak bloudime sve tern a hledame kousek soucitu a dobra srdce".

Declou ek dopovedel a krt pej za krilpeji stekala mu z odi na o umelY kabat.

V for se vratila hospodyne a zaslechla konec dedeekova vypravovani. Pohledla, vYmluvne na hospodate a on na ni. A ut brali dedou ka, kaalY z jedne strany za ruku a hospodak fekl: "Dedou ku, co, chtel byste u nas zustat?

Pied tYdnem jsme pochovali tatinka, starou ka bileho jako vy sam, a svetnierka po nem je prazdna. A o kousek toho jidla neni u nas nouze."

D e tilnate ruce vztahly se k nebestm a tlutou, talem zkfivenou tvali pfelet1 tsmev.

"Cote, coke jste pravili? Bote velky! Slyim dobfe?"

"Dobke, dobte, dedoutku! I Mary ka zde zfistane. Mame jen tuhle Ladika. Bude s nim chodit do koly a v lete husy pasti," pokyvovala hospodyne a pohladila stafeeka po bile hlavidce ..

Tak zustal slept' harmonikat u dobrYch lidi v Polakove statku. .Seclava, na laviece pied stavenim a brava dovadive mladeti na h armoniku.

"Nevymkelo dobro je te tije . . ." geptaji si jeho rozpukane rty a stare nohy podupavaji vesele do noty . . .

"Pfi lo jaro, pfi lo! Davi radost *dem", popevuje si s detmi a obraci svou belovlasou hlavu vzhfiru, k slunci, jako by nebi dekoval za neeekane vysvobozeni .. . a za dobra, lidska srdce . . .!

g

Bylo jaro. CelY svet vonel omamnYm vzduchem. pfiroda jasala testim v teple narudi slunce.

Na Polakove dvorku hraly si deti na "slepou babe.

"Slepa babo, hola hej! V echny si nas pochytej!" dorataly vesele na Ladika Polila kterY se se zavazanYma oeima motal do ko ledka jako "kaea v eepici". Deti jej tahaly za kabat, za cepici — at najednou skok vpravo, skok vlevo — a ut ho mel! Sousedovic Karlika! A zas nanovo. Motal se Karlik, motaly se deti a slunieko se z modre vfge vesele smaio. Spadieek pan vyletel si at na vr idek tte ne, a zpival a zpival, at se mu hrdelko chvelo!

Najednou do v eho toho veseli a jasu ozval se z vedlefaiho dvorka tesklivy zvuk harmoniky. Deti umlkly a i ten padik na vrcholku stare tfe ne skoneil pfeddasne svou jarni hymnu. A harmonika kvilela a harmonika talovala Deti se do ouraly k vratkUm a hle! V tom ut belha se ze sousedova dvorku dedougek bilY, jehot za vyzablou ruku vede hubene, blede deveatko. Deti zustaly zaratene stat u rozviklaneho pliitku a belovlasy dedougek, skloniv hlavu k levemu rameni, rortahl harmoniku.

ZtichlYm dvorkem nesly se mane tong podivne melodie ,takte i sam hospodaf s hospodyni objevili se na prahu. Stafedek dobral. a bled'oudka divenka s napfatenou ruekou pokrodila kupiedu. Hospodyne ji zavolala dovniti a sedlak pfistoupil k staremu harmonikafi.

"No, copak, dedou ku, to hrajete same smutne?"

"Oh, Bote rozmilY, a jak bych ja, mel jinak hrat? Ty easy jsou ut davno prye, ty easy clavno minuly, kdy jsem si zpival vesele pisnieky. Jsou pryre .. Davno prye! Nieeho neni!

Ut nieeho!"

"No, no, dedou ku, hled'te, je jaro, katdY se raduje ze slunieka. Tuhle se posad'te na lavidku. Tak tak!" promlouval vlidne ho.spodif a vedl dedeeka k nizke laviece u plotu zahrady.

"Pambieek nebesky am to zaplat', hospodaki." `Odkud jste, declougku?* "Z daleka, z daleka — at z podhofi a nohy ut neslouti a oei . . . oci . . ."

"Jiste vas potkalo v tivote nejake ne testi," otazal se znovu pfatelsky hospodif a usedi vedle stafeeka, kterY upiel semknuta vidka svYch vyhaslYch oei do neurdita a scvrklou, chvejici se rukou prohrabl sve ke Sediny. "Ani se netaite, hospodati, srdce z hrudi mi to vyrve," rozvzlykal bolestne a skryl tfesouci se tvat e svYch dlanich.

Hospodal se odmleel a soucitne hladil oeima uboheho tebrika. I deti se pfigouraly blite a ve v ech (Hive rozdovadenYch oeich bylo lze 'dist soucit.

"Ba, ba, lide dobfi, ne testi mne potkalo Oh, a jake ne testi! TakY, pfeteikY je tivot sleperho harmonikafe." D e tetke slzy vyhrkly z vyhaslYch clulkt a stekaly volne po vras'Cite scvrkle tvafi.

"Povezte, ulevte si, dedou ku, co vas titi, co vas trapi," pobidi stareho chudaka dobrY sedlak.

"Nebyl jsem od narozeni tebrakem," meal chvejive dedou ek. "Oh, nebyl .. . nebyl!

Chaloupku jsme doma melt, a jakou distou chaloupeeku. D e kravky s kozenkou v chlee a pekny kus poll pod lesem. Dfel jsem se svou tenou a tfemi syny e dne v noel a Panlath nam potehnaval. Ale potom valka. VSichni tri synove museli na vojnu. A jar take."

g

Strana 7.

g

g

g

g

g

g

y

g

g

g

g

g

g

HOVORNA. — Sumavan F. R. — Podia poslednich fidajt tije skoro milionu eechoslovakt za hranicemi, tedy etvrtina vgech echoslovakil ve vlasti, dill patina celeho naroda. A to v tisicich: e Sp. Statech 1380, v Mad'arsku 200, Jugoslavia 150, Rakousku 100, Polsku 60, Nemecku 50, Rumunsku 50, Francii 50, Kanade 50, Argentine 25, Brazilii 7, Belgii 6. Mane net tisic krajant tije e VelBritanii, v Nizozemi, Mandtusku, Mexiku.

21/4

y

y

Josef R. — Tiskafstvi od dob GuttenbergovYch a dne ni je mimo srovnomi. Tehdy otisknuto asi 250 listu maleho formatu za hodinu, dnes rotadka ve stejne dobe vychrli 45 tisic vYtiskt po 32 strankach (Newyork Times). Pied 5 lety vynalezen dalkovY sazeci stroj (teletypsetter), jimt moino sazet na clalku soudasne na nekolika tisicich mistech.

Jedina pisafka u stroje. nahradi armadu sazeet, mute vysazet za hodinu at 35.000 liter.

g

itemeslnik J. M. — Poeet lahvi, jet kdysi vyrobilo za hodinu 18 zruenYch lahvaft, vyrobi jeden lahvovY automat Libbey Owens& asi 10 tisic kust. Jeden vyfukovad tarovkovych banek udelal kdysi za hodinu 52 kust, stroj spoleenosti Corning Glass Co. v ak 15 tisic.

Moderni stroj na tabulove sklo nahradi 1750 sklaft.

g

Stroj bele miru na boty. Na londYnskem trhu obuvi byl ptedve.den stroj, kterY bere pfesne miru na boty a vylueuje katdou sebe men i chybu. Vynalezce stroje prohlaguje, ze vYkon stroje je zcela spolehlivY a tdaje, ktere stroj zaznamenava, jsou pry bezpeenYm voditkem pfi hotoveni obuvi. Obuv vyrobena podle miry, brane timto strojem, vyhovu3e pry naprosto v em potadavkilm pohodlne obuvi a vylueuje tvoteni kufich ok, nebo otlaeenin.

eiTANKA pro gkoly

Cesko-americke Nova upravil ADOLF FRUMAR, ueitel a piedseda Jednoty ueitelske

v Praze.

z Ulu, V u-chu, s k o-r .

Co vykita z Ulu? Co se dela z ovoce? Mlha pada mi s oci? V uchu me boll. Nehodime se k Uiadu. V ukolu mate chyby..V 147va zima. z ovsa, s ovce, k orbe, v erbu. Voda tee z otvoru. s of-kou hrnou pudu.

V ovse hF ji vlei maky. k obrazu na e eji r 4 my.

E s S va, Emilie. Emanuel, Sim% Sizava, Simon. Echo ozSiva se u less. So ya bouki. 8urnava sumi. Emili sije g aty. Sine sail se do zeme. Chudir gati se chude.

S ok-na se divame. Co v ok-ni nechyti? Sokoli se otie'eji. Emanuel chodi do ueeni. z ma, mam a li, lil, bo, bob, jej, haj, luj, iij, eaj, boj, ej, raj, muj.

Vyleta roj z Ulu. Chvej se pokojne! Nebij nikoho!

Sojka. leti, rrajka leze. Umyj lavici! Cekej easu! hochu, ruku mi dej! Mej se na pczoiru! Na jaie orej a sej! Vejce nek'tzej-te!

g

g

Ivan. Ida. Jan. JeronSim. Helena. Hata. Kateirina.

Karel. JarL Havel. 1-11r.

r an a 8.

vESTNIK

,4-aeiccdni Organ Slovanike Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDA KT 011—FRANTA 1VIOUOKA—EDITOR Vydavatele Pub/ishers eECHOSLOVAK PUBL. CO.., West, Texas Piedolatne 65c roene. Do stare vlasti $1.65 robe.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmany mares zasilaji se do Hlavni taadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, paedplatne, oznaanky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Zde se nenecha nic (Mat . . . Temito slovy omlouvala se at do nedavna v eetnych ladech neeinnost, stanuti, pohodinost ci jak to chcete nazvati. Zatim se tam nic nezkouaelo! areptema gelo se, co by mohlo a co by nemelo bYti zavedeno. Kdyt Hlavni ttadovna shledala, ze piiliv noveho elenstva neodpovida byt' steaujicim ptiainam hospoddaske musela se rozhodnout pro akci n.aboru.

Byli ustanoveni okrskovi zastupci, karnpari v naSem organu pataiene objasnena, .aifena a vaaledek? Zajiste uspOkojivY. Ziskany stovky novach clams, sluSnY poeet ditek. Koncem zimy eislo nove ziskanych elena pochopitelne se zmenSovalo, pajde do varae opet v pozdnim late a jeate vice v podzimu, kdy traba ze ani mnohYm ptinese dalai zlepkni finaeniho stavu a moanost nakupu veci nejnutnejaich, mezi nimiz v prve tads melo by bat aivotni pojiSteni. Presto, to naborova kampari tomne ochabia, naafi zastupci einnost nezastavili a dociluji vice mane poktne vYsledky.

Sledujete nas oddil dopisovatelskY, jste inforthovani, kde a kolik olentii ten onen add uvadel. "At' neprai, jen kdyt kape" pravi nam staroa,eske uslovi till, byla-li ten novYch okolnostmi v baadn'enem pasmu jarem se dostavujicimi, oklestena, katdY nove ziskany ei ditiro je k nakmu dobru a k pa• nemu vyvraceni mylneho nazoru — 2e se nenecha nic Mat .. .

Gramofon. Jiste zcela dobte se pamatujete na detska leta gramofonu. Tenkrat, kdy my jsme byly detmi, chodivali jacisi podivni fide po "atorach" a za nepatrnY poplatek ptedvadel i nain nedokonale paistroje, fonografy, yydava,jici Selestive a nepairozene zvuky. Ze vSeho bylo tchdy nejdivnejai, jak podle zvuloa mohl pes poznat bias sveho pana ... Ale od tech dob se mnoho zmenilo. Z pokusnach laboratoki a z fysikalnich kabineta ua davno se paestehoval gramofon do residenci mast i farem. Dnes zastinil gramofon i nejoblibenejai nastroj na venkove, harmoniku. Neni soukrome zabavy v masts i na venkove bez gramofonu. Vyhrava, v late v trave u vody, vyhrava, v rime k tanci, je ponyackou pti cvideni se fedem, je chaleaitou soueastkou aivotaa Gramofon zaamena, pro poudeni ptiStich generaci, uchovani hudby, zpevu, paednaSek a hlasu vaznaanYch osob, pomficku terry obsahle. 0 nas oechoslove,cich se stale jests tika, ae jsme narodem mu. kaki* znal brat na nezikantt. Kdysi tem & jakY hudebni nastroj. Nyni se pomery ponekud zmenily: tamer kaadY elovek ma gramofon. A kdy ne gramofon — tedy aspori — radio, jehoa nejkrasnejSim programem bava — gramofonova hudba.

NejvatSi radost a nejkrasnejSi rispech ma, elovek, probije-li se aivotem sam. To sill sebevedomi, dodava odvahy, nebat se pfekaaek, zoceluje vrili, a vede k pinemu rispechu. Neeekejme, as se pomery zlepai — takovy zrak se piece bez lidskeho ptiaineni nemtae

stat — ale hledejrne v nejbliaaim svem okoli, jakou praci taeba, vykonat — pomahejme radou, dinem, jak kdo rnifae; penize ukryte musi yen, leckde se cla vykonat i vzajemna sl.uaba bez penez: vYrobek za varobek, praci za praci, a jen rozdil se de, doplatit penezi.

Nouze naueila Dalibora housti krise nail& nas hledati praci a ptesvedei nas o bludu, ze penize jsou vaechno. Pailiand laska k peneatm misto lasky k lidem = krise!

Otazka vgeobeeneho oddluieni je otazkou naai spoleeenske a hospodatske existence a proto se take musi za kaadach okolnosti soueasne a podstatne snitit oboustranne miru arokovani z dluhu a investic. Zhoubne dneani varkyvy majetkove a distribueni ye vardelku se musi srovnati pomoci autority zakonite, kdya sobecke zajmy lidskYch skupin a jednotlivcd se tomu stale uhYbaji. Stara akola finanenikri, a narodohospodala musi ustoupit do pozadi a musi ponechat volnosi mladMm, pruanYm, energickam, nadanam lidem, vadcam smaaleni lidoveho, vaestranne spravedliveho jia potaebne reformy pomoci zakonite moci klidne a teinne bez ohledu nalevo, napravo, provedou. 6ekat, at se samy veci vyvinou a vyrovnaji — znamenalo by Upinou naai spoleeenskou a hospodatskou zkazu.

Dnes jsou zcela jine pomery, jine myaleni a jine potadavky — a proto nelze spolehat na virli Osudu 0 deteeh se nemluvi. Kdyby se dnes vaecka kola tovaren toeila, kdyby ye vaech velkomestech, ptistavech, na vaech farmach a plantaaich od doby svetove valky hiaholila radostna pisen prace, kdyby nebylo tolik nezamestnanosti a kdyby tivotni aroveri chudYch vrstev stale stoupala — i pak by mela generate, ktera dnes nosi eitanky, velikY rikol pied sebou. I jeji celY tivot by uplynul v zapase proti hladu, nernocem, utrpeni a neaestem, ktere dnes rozetiraji lidskou spoleenost. Je-li vaak dnes krise v prilmyslu, v bospodakstvi, ye vSem, kamkoliv se podivame, nesmirne zastupy deti denne s rodidi k poloprazdnam stolarn nepaipravuje-li jich nikdo pro tale irkoly, jet jim budou aye-keny naai generaci: Co mriaeme eekati od budoucnosti? JakY tivot mute eekati tyto deti, az dorostou? Nebyla snad jeSte nikdy takova doba v dejinach lidstva, aby ve akole nesedely take deti, ktere by nemely hlad.

Ale dnes je jit tak zdokonalena vYroba, to by se mohly vaecky deti nasytit, ba take vSecky deti opatait vaim, aeho pottebuji ke zdarnemu vYvoji. Doba je hrozna, zlo je velike. Ale jsme lids. Doposud bylo zvykem i ye valka.ch, 2e se chranily nemocnice, sirotdince a vaechna mista, kde by se mohlo ublitit nevinnam. Bylo by motno probuditi inteligentni obeany, vedouci prilmyslu, obchodu a peneanictvi ,aby se seali a ye ,menu lidskosti postavili se na ochranu deti? Vtdyt' bez nich — nemame prod tit a od se tu starat. Sniauji-li se samospraarne rozpoety poloakach, ktere mail prospet detem, zvyauje-li se poeet deti na taidu, zkracuje .delka Mwlniho roku a zastavuji stavby Skol, zachrariujeme se pro dneaek, ale zasypavame testy, po niche ma laradeti lidstvo k lepai budoucnosti.

Nepaitelem stroj? Stroje provazeji lidstvo ode davna, dlouho ovaern byly jen primitivni a jen potidku bylo stroja v na gem smyslu, pracovnich, jet nahraauji praci lidskou aplne nebo z valne east. Nebylo jich pottebi.

Hospodakstvi se bez nich apine obealo, ye snaennem hospodaastvi starovekem byla levna pracovni sila otrocka, ye stkedovekem nevolnicka a tu krome toho byl pracovni a v3-7robni trh regulovan cechovnim zaizenim, strojum nepfejicim. Teprve kdyt varristaly trhy a silil soukromokapitalisticka zprisob varoby, spoeivajici na zasade co nejvetaiho zisku a svobodne souteae, uvolriovala se draha strojam. NadeSla tak a y . pramyslova, revoluce, v nit aijeme podnes. Dosavadni riaasnY rozvoj strojar mohl by uskuteenit na svete malt' raj — kdyby stroje (a technika vabec i Oda) sloutily pkedevaim k tornu, aby se mohly sna-

Ve sttedu, dne 2. kvetna, 1931 ze, lepe a hojneji ukojiti potaeby lidi. Net Ye skuteenosti slou21 stroje k tomu cili jen jaksi mimochodem, jejich pravar rikol je zcela jinY. Souvisi Ozce s ureitYm hospodatskam tadem ,j sou podrizeny j eho cili. Jak je to cil? Vyrabi se, dela, se sluaba vetejnosta aby se vydelalo, a pokud moand nejvice. Nevynaai-li varoba vice net sluSne procento, zanecha, se ji, byt' byla sebe pottebnefai. A se atetelem k oeekavanemu zisku se voli varobni prosttedky. -Vyplati-li se vyrabet merle, daji se lidem delat i nejhrubai, nejnamahavejSi prace, ac jsou k takovYm diunyslne stroje, ktere by je snadno zastaly. Zachrariovat dneani tad odstrariovanim zlYch stranek strojove varroby a techniky, bylo by odstavo yani nebo zmirneni jevil ,jit jsou logickam dusledkem sameho zakladu dneaniho tadu: pracovat a vyrabet jen pro zisk, nikoli proto, aby lids meli co jist, do eeho se oblekat, v eem bydlit i aim se poteait. Stroje i technika jsou pouhe prostaedky a jako takove mimo dobro a zlo. Zaleai na tom, kdo jich uaiva, a k eemu. Nejsou-li, jakaani bychom je chteli mit, neme, sniyslu zatracovat je, musime obratit pozornost k tomu kdo a k demu. U toho se musi melt s napravou. Nikoli stroje ,ne technika, ne 'Oda, nabra soukromokapitalistickY lad je nepl-itelem. Se stroj i, technikou i s vedou za novY spoleeenska tad — jen takove a nejine musi byt heslo tech, kdot =fall a lidstvem opravdu poctive. iijeme stale na fiver — 1 dugevne. Vime, 2e mame povinnosti, co jsme meli udelat, ale my to spravne neudelarne, jen slibujeme, a tak vznika dluh blitnim. Diuhy cizi zejmena ty peneani, poditame, ale sve dluhy z pdhodlnosti a lehkosti neaitame a hteaime dale.

Pak nemilae bYti soulad, duaevni vyrovnani v nakm aivote, duSe jest zatitena vie a vice btemeny, tvoaime si syYmi dluhy peklo. Jak blatend by byla dune, kdyby co nejdtive nas tivot byl uveden do souladu a kaadar den aby byl einnY, vedome dobrY svou slutbou blianimu, osade.

Rozumi se samo sebou, to by naaim organizatorilm mel pomahat radou, doprovodem po osade (komu moano) a informacemi kaadY clan tadu. Mistni zastupce mnohdy pro pairiustne a vetainou nepaipustne, nemistne pHeiny mnoho novYch elena ziskat nemate a poeind ye sve praci ochabovat. Nova koke vymete kaadY trout, ptespolni zastupce zat'uka i tam, kde mistni mel neaspech. Krome toho, kaadY organisator ma sve paatele i mimo svoji osadu. K tern se dle motnosti vypravi a oni v mnoha ptipadech k vuli nemu si daji napsati pojistku.

Davejme uznani nakm praeovnikum. V naSich tadech mame bratry a sestry, kteti se nikdy nevymlouvaji, kdyt deba pro spolek pracovat a kteal jsou pro naai Jednotu "Velem i duai". Obyeejne jsou to jedinci skromni, nendrodni a skoro nikdy to nejsou naai krajani "prominentni". Bylo by na Case nechlubiti se stale naairni krajany "prominentnimi", kteti nikdy nepracuji pro nas, naae tady, naai Jednotu co celek, kteti se nas mnohdy at uratlive strani, o nas nestoji, ba za nas se rnezi jinonarodovci stydi. Je to kapitola smutna i uboha, zaroveri, k nit se jate vratime.

Dejme zasloutene uznani tern, kteti pro S. P. J. S. T. poctive ,nehlud,ne, vytrvale pracuji, daVejme uznani dobram naSim pracovnikam, nebot' si ho v pine mile zaslouti! eskoslovenskY konsulat v Houstonu otevien. Na jinem mists tohoto eisla uvekejriujeme vaznamne oznameni honorarniho konsula beskoslovenska dr. Charles J. Hollubao jima se eels krajanske vetejnosti sdeluje otcyteni daleaiteho a pro Texas, Oklahomu a Nova Mexiko velmi addouciho zastupitelskeho iftadu eesl. republiky. Je nas tu statisic rodin, jsme rortrouaeni po vaech oblastech 0brovskeho Texasu, mUaeme pro roz giteni dovozu vYrobloa ze stare domoviny uoiniti mnoho, zachovame-li se dle vazvy obsaaene v Ukednim oznameni nakho konsula, pra,veho mute na drileaitern mists, jemut timto vysiovujeme ar a nejlepai aspechy,

Ve stredu, dne 2. kvetna 1934.

TR'ke Sam se piipravuje k novemu podS niku — k budovani dornovti, ve kterSrch zili ti, kdot dostavaji malou mzdu. Nebudete tomu vetit, av gak to je take nee°, co jsme nikdy ptedtim nedelali.

Nemame v Americe dostatek byttl, ani kdybychom obsadili prazdne domy. Kdybychom strhli vgechna gpinava a hnijici doupata, kterS7ch miliony delnikfi poutivaji jako oby dli, mohli bychom poeiti s ubytovanim sveho obyvatelstva. Odhaduje se, to jest v Americe deset milionu domovia, ktere by mely liSrt vymS7ceny. StrSrc Sam zamSrgli nyni je vymy. tit.

Co je to "slum"? Je to Sargassove more fiesta, k nemut smetuji nejhrite placeni delnici, aby byli nacpani do nejstargich opugteriS7ch pied lety gt'astnej gimi obeany.

Slum jest tivnou pfidou epidemii nemoci v geho druhu. Jest riejvet gim zakaznikem mestskSich nemocnic a klinik. Jest lihni zloeineckS7ch tlup a zloeinu, nejvet gim zakaznikem nagich souchl, vezeni a htbitovt. V londStnskem slumu zjistilo toto mesto, to rimrtnost jest gestkrate vet gi v rodinach, .bydlicich v jedne mistnosti, net v rodinach, ma,jicieh etyti mistnosti. V Chicagu zjistilo mesto, katciSich 50 zaosta47ch deti ye gkolath pochazelo jich 43 z okrsku slUmfi.

Slum jest nalladnjim luxem pro kola rifest°, ktere jej udrtuje. Mr. Robert D. Kohn, hiava velikeho vladniho osidlovaciho dobrodrutstvi, nine vypravoval o etvrti slurnii ye velikem meste, ktera plati none 10.000 dolorCI na danich a stoji mesto 180.000 dolaru. Je to ztrata 100.000 dolaril roene. Zkapitalisujte to pti etytech procentech a mesto by mohlo vydati dva a pill milionfi na vymSrceni • anit by zfistalo bez penez. Pohled'te na mapu vratd a zlodinia sveho mesta. ky, ktere oznaduji mista, kde tela padla, budou v blizkosti slumu. Vrady jsou drahou formou vetejne zabavy. Slumy je obstara,vaji.

Mesto to plati.

TypickSan pkikladem toho, co hodla strjic Sam uainiti se slumy, ize nalezti v Detroitu.

TainnejSi starosta a rada vybrali odsouzenS7 slum — 48 blokfi hmotne hniloby a lidskeho rozkladu. Podle planu ma bS7ti odstranen tento slum se sveta a vlada pane s jednou sekci desiti bloke. Nyni jest slum zamoten zloeinem a nemocemi. V jednom bloku jest 51 dorma. V 49 z rich jsou obyvatele, podporovani dobreeinnosti a v 48 danovi provinilci. To jest pro mesto trochu nekladne!

Vlada postavi v teto easti slu gne domy.

44,011.411111111.0.1■0•11111.0.11.0.10.0.0.11111■60./.0011111•0■0•00.0■11.1.01/1.1.8111.411.0.

Oddil dopisovatelsk Rad Svaz

techoslovakii,

Cis. 92.

Fort Worth, Texas.

Cteni broth a sestry!

Oznamuji yam, to v sobotu, dne 5. kvetna ✓ 8:00 hod. veder bude pfedveden film: 6eskoslovenska Amerika na vS7stave Pokroku ✓ Chicagu: 1. —Otevteni, deskoslov. pavilonu a vnitiek tehot. 2. — Sokolskji stet a 6eskoslovenskST den. 3. — oermak za, tiva. Rodina, residence, Narodni hibitov. 4. — Tance morayskTch Slovakia v krojich.

Vstupne 25c; deti 10c. Jest toho mnohem vice, ale nechci zabirat tak mnoho mista ye Vestniku, iiroto piijd'te, bez rozdilu vgichni a uvidite. Je nas hodne, kterS7m gtestena nedoptala nav gtiviti chicagskou vstavu osobne, spattime vge alespori na platne.

Minu1S7 Vden v uteri, doprovodili jsme, k veenemu odpodinku syna na gi spolusestry a bratra Karla Pokludy. Je gte gkolak 14 mkt' start' ,a jit musel jiti tam, odkud neni ndvratu. Byl operovan na slepe stievo a snad jit bylo praskle 24 hodin a za tS7den po operaci zemtel, po tetkem zapase se smrti.

Byl to mladik hodnSi a velice nadanSr. Droll& rodino pozUstalccho, prijmetc rids v gech u-

Strana

ESTNIK

Amen :a boju bydli.

lc si o-

John T. Flynn.

"Collier's Weekly."

Hodne le,-ostoru, hodne ZelenYeh stromil.

BudovSr budou pokrS7vat jen 20 procent pficly.

KrasnST park a Mike pobeti stfedem mezi skupinami budov. V techto domech bude pronajimam byt o 3 mistnostech, s topenim, koupelnou a vgemi modernimi vymotenostmi asi za 19:50 dolaru. Vladni investice bude chranena prvni hypotekou na tomto, zisk vynagejicirn majetku.

Nebudou se vgak dnegni majitele pokouget, aby via& vygroubovali ceny svS7ch pozemkia? Otatal jsem se na to sekretate Ha rolda L. Ickese, spravce vetejnj"Tch praci. Odpovedel mne: "Nikdo nenapali vladu tim, to by tadal pfehnane ceny za ptidu. Zaplatirne slugne ceny — nic vie. Jestlite se budou majitele dy pokouget nas napalit, mame pra y° vyviastnit piidu a vziti si ji. A myslime to vatne."

Otazal jsem se starosty Fiorello Laguardie z New Yorku na jeho program. "Opatteni radntch bytt,' pravil, bude prvnim Cislem me spravy. Jestlite, az budu odchazet ze sveho uiadu, spatiim deti, jak si hraji v peknSrch parcich u slu gnS7ch a zdravStch dokde nyni stoji ubohe slumy na East Side, poznam, to moje sprava byla fispegna."

A kdyt jsem se otazal starosty Laguardie, kolik pen& bude potadovati k tomuto fidelu od vlady, odpovedel: "Tolik, kolik budu moci dostati. Katdji dolor, kterS7 vlada vloti do qbudovani domovii, bude dobrou investici."

To vge jest krasne, pokud jde o veliky mesta, iekne elovek v mal3"rch mestech, avgak tray zaplati cela zeme.

Nikoli. toty budou placeny najemniky, tS7mit lidmi, ktei'i plati za trouchnivejici byty, ve kterjich dnes tiji. Avgak cela, zeme pociti vinu otiveni stavebniho prilmyslu, nebot' cihly a vapno, cement a dievo, ktere vlada bude nakupovat, jsou produkovany po cele zemi.

A nad to New York, Detroit a Chicago nemaji patent na slumy. Kahle male mesto ma, svou skvrnu — slum. "Tento velikji program obsahne celou zemi," pravil mne mr. Kohn.

"Pfes 300 most pfineslo nam sve plany. Richmond ve Virginii chce si vybudovat sve Sluneeni zahrady. V Cincinati jsme schvalili plan ptimnou soustrast a zesnulemu budit zeme lehka.

Zminenji mladik path' do detskeho odaleni, naSi mile Jednoty, ale pied rokem nasledkem nezamestnanosti, jeho otec pojigteni pustil, a jak se dovidam, tadne jine nemel.

Smutne v takovem ne gtesti. Mel by katc13"7 na svoje ditky pamatovati a ptivesti je do nag mile Jednoty, neb nevime dne ani hodiny. kika, se; start musi, mladST mute.

S pozdravem, Marie Juranova,, dopisovatelka.

CO DELAJI

West, Texas.

Nedelni divadlo "ZazraenS7 elixir", sehrane v mestske radnici dramatickjim odborem sdruteni Slavie (pod retiji dr. Pazdrala) melo znovu pronikavST irspech. Rozsahle hledigte bylo znovu vyprodano. Dostavili se detni na"Tgtevnici z ptileh47ch mist, kde na gi usazeni. Nalada divakia stupriovala se od jednoho jednani k druhemu, by po zavereenem vybuchla v nad genSi, dlouhotrvajici a jiste zasloutent potlesk. Hlavni role: pi. F. Seithova, sleeny Hetty e,c oekova a Regina Rydlova, panove: Ant. Nemeeek, Aug. J. Morris, kapitan Pazdral — podany zdafile, n.adpririnerne.

Pilsobiva veselohra napsana, zesnulSan Rev. Pa„zdralem protkana je detriSuni melodickSrmi clvojice Ant Nerneeek -

k postaveni 572 bytil. Marne schvalene prostkedky k projektu, kterji.• bude v Indianopolis stat, pies 5 milionti dolaru, k jinem° v Raleigh za 168.000 dolarii a schvalili jsme skvelSt plan pro Cleveland."

Jak se to vge provede? Sekretat Ickes naertl velikS7 plan: Zorganisovali jsme Public Works Emergency Housing Corp., jejit akcie vlastni vlada. Spolednost ma poeatedni kapital 100 milionfi dolor-Ct. Zde jest, co ma vykonat: 1. Ojai penize katde soukrome spoleenosti, ktera, se pusti do odstraneni slumu nebo vybuduje levne domy pro delniky.

2. K stejnemu ireelu pujdi penize mestfim, stab:1m, okresum.

3. Kde soukrome spoleanosti nebo mesta nebudou moci sehnati pottebnS7ch prosttedka, Public Works, Emergency Housing Corp. provede praci sama, vybuduje byty a bude se starat o domy behem stavby. Av gak ptejeme si spoluprace s mistnimi spravami a obracime se ke statnim zakonodarnSTm sborfim, aby urdily odpovedne ainitele, kteii by prozkoumali mistni pottebu a organisovali projekty.

Ureenjich 100 mil. dolor(' jest jen poeatkern. Ti, kdot podporuji tato hnuti doufaji to Kongres uvolni dal gi sta milionu k tomuto socialnimu podniku na zdravS7ch -obchodnich zakladech.

Zni-li toto v ge ponekud moderne a vSTsttedne pokrokove, snad tieba si ptipomeflout, to v tomto oboru budovani obydli jsme my, Ameridane, beznadejne pozadu za dobou. Belgie to provadela po poslednich padesat let. Holandsko to provadi po desitileti. ✓ Nemecku postavilo od valky mesto Kolin 21.000 domtl. Videri po valce provedla sviaj obsahlSr program. Pelt vyhladila sve stare slumy na levem btehu pied dvaceti lety. Italie vybudovala pies 100.000 domicil pro delniky pied valkou a nyni vyplati jako zalohu dve ttetiny celkovSrch vS/dajil na d'elnic• osidlovaci projekty. Rada londSrnskeho hrabstvi vystavela 25.00 delnickSrch domkfi a narodni vlada katde mistni sprave ptimou subvenci k odstraneni slumfi.

Jen Amerika pohlitela s tichSrm uspokojenim na sve slumy. A nage slumy byly nejhorg i na svete. Vette tomu nebo ne, musili byste jiti na bliz147 Vjichod nebo do Egypta, abyste nalezli slumy, ktera, by se daly srovnati s nagimi. Neni jig eas, abychom • konec teto hanbe, zvla gte, kdyt tak, jak to einime, muteme tim pomoci k pozclviteni sebe samfTch ze svSrch dne gnich tetkosti?

Seithova zvlagte vyznamenala. Souhra i prava jevily patrnj, pokrok, Aroveri nedelniho ptedstaveni byla hodnotna, vzestupna. V ptiprave co posledni divadlo jarni sezony je znamenita dramaticke, baseri broth MrStikil — nadherne drama z Arodne Hone — "Maryga".

Pozoruhodne jubileum — stiibrne — oslaveno bude ye West dne 10. kvetna. Osadni eeska, kapela, zalotena a tizend p. Louis Kohutem slaviti bude 25. vSiroei sveho zaloteni. V poledne bude spoleenS7 °bed, ye dye bohatS7 program — koncert Kohutova orchestru, cvideni Kat. Sokola, ptipadne proslovy, toned Besedy, produkce 25-elenne dechove kapely a koneene veder lidova. veselice.

Na mimotadne uddlosti berou neobvyk1ST jem vg echny mistni krajanske organisace.

F. M. Br. Josef K. — Dotivotni pojistku mirtete si vym.eniti za 20ti splatkovou, zaplatite-li rozdil poplatku od doby, kdy jste si u Jednoty pojistku vzal a dneg kem plus pet procent firoku z rozdilu. Va ge mes. poplatky budou dle staff uvedeneho pri vstupu do Jednoty t j platil-li jste na dotivotni certifikat dle staid 24 rokil a byl Menem 10 let, vyroviianim rozdilu v premiich budete noddle pro zby'vajici roky piatiti poplatky pro staid 24 let.

Strana 10.

Tire.

VESTNili a

■ aa • a s aaaaaaaaaaa

asThe Tonifeka W. S. CATHEROVA. Roman deskYch pionYra v ameriekSich preriich.

Stihli Circle City prase v den, kdy nekolik Indiana kmene Sivata pfitlo do osady se zpravou, ze je bohata zlata 2ila dale na face, na potoku Klondike. Za dva dni potom Tiny a jeji piltele a skoro kaklY v Circle City se vydali do poli Klondiku na poslednim parnika, kterY jel po Yukonu, net* tento zamrzl na celou zimu. Tento lodni klad lidi zalotil Dawson City. Za nekolik tYdnii bylo tam patnact set lidi bez pfistketi v tabofe. Tiny a tesatova tena zaealy pro ne variti ye stanu. Hornici dobie platili, a tesat pro ne vystavel dtevenY hotel. Tam bylo krmeno pies stopadesat mutt denne.

Hornici pkichazeli na snetnicich ze svYch claimy tfeba dvacet mil vzdalenYch, aby si nakoupili eerstveho chleba, a platili zlatem.

Tu zimu chovala Tiny v svem hotelu 8veda, jemut omrzly nohy jedne foci v bou11, kdyt se pokusil hledati testy do sve chyte. Ubotak citil jako velke ttesti, ze je otettovan, tenou, a to tenou, ktera k nemu hovofila matetskYm jazykem. Kdyt mu bylo i'eeeno, ze jeho nohy musi bYti amputovany, pravil, ze to asi neptjde; co si ma poditi nik v tomto tvrclem svete bez nohou? Umkel vskutku brzo pot arnputaci, ale ne ye, nee odkazal Tiny Soderballovbe sva claim na Hunker Creeku. Tiny prodala svaj hotel, vlotila polovinu svYch penez do DawsonskYch stavebnich mist a se bytkem zdokonalila svaj claim, odetla do pustiny a tila tam. Kupovala jine claimy od hornikt, ktefi pozbili odvahy, a prodavala je zase dale s vYdelkem.

Po skoro desiti letech v Klondiku se Tiny vratila se znaenYm jmenim ,aby tila v San Fraciscu. Potkal jsem ji v Salt Lake City v rote 1908 Byla to hubene, tena s tvrdou velice dobie odend, velmi odmetena ye zpasobech. Bylo podivne, mi ptipominala pani Gardenerovou, u nit pracovala v Black Hawku davno pfedtim. Vypravela mne o nekolika zoufalYch dobrodrutstvich, ktera, zatila v onom zlatem kraji, ale kit z nich vyprchal. Rekla uptimne, ze ji ted' nebavi nic net delani penez. Jedine d ye lidske bytosti, o kterych mluvila s jakYinsi citem, byly 8ved Johnson, kterY ji daroval claim, a Lena Lingardova. Premluvila, Lenu, aby tla do SanFrancisca a pustila se tam do obchodu.

"Lincoln nebyl nikdy mistem pro ni," poznamenala Tina. "V meste tak malem by byla Lena vtdycky pomlouvana. Frisco je pravYm polem pro ni. Ma nyni jemnY odbor sveho obchodu. Ach, ta je zrovna takova, jako bYvala! Je berstarostna, ale nosi hlavu vzharu.

Je jedinou osobou, kterou znam, ktera nikdy nestarne. Je to vYborne, ze ji tam mam; je osobou, ktera se teti z veci, tak jak jsou.

Diva pozor na mne a nedovoli, abych chodila otumele. Kdyt si mysli, te potfebuji nov;;7ch tata, udela je a pole mne je — s ateem, kterY je hodne mastnY, to mne vefte!"

Tiny lehce kulhala. Claim z Hunker Creeku bral dari od svYch majitela. Tiny odpykala nahlou zmenu poeasi, jako ubohY Johnson. Ztratila tfi prsty na jedne z onech hezkYch notek, ktere capkaly Black Hawkem ye tpidatYch stfevidkach a pruhovanYch puneochach. Tiny se zminila o tomto potkozeni jen letmo — nebyla na to pfilit citliva Byla nspokojena sv;7m aspechem, ale ne pytna.

Byla jako nekdo, v kom schopnost byti zajimavym byla jit setfena. i3rzo potom, co jsem pfitel domii, pkimel jsem dededka a babieku, aby se dali fotografovati, a jednoho dne jsem tel k fotografovi, aby vie zakidil. Co jsem nan dekal, at vyjde z Berne komory, chodil jsem v mistnosti a pokoutel se poznati zname na stenach: devaata v maturitnich oblecich, yenkovske nevesty a tenichy drtici se za ruce, indiny tfi generaci. Vtiml jsem si, v tetkem

Ve stiedu, dne 2. kvetaia, 1934.

ramu, jedne z tech sklieujicich "kfidovych ti. Byla hneda, jako indianska tena„ vysoka zvetteni," ktera, tak easto vido.m ye farmata velmi silna. Kdyt jsem byl malt zdala se skych stavenich; pfedmetem bylo kulovate mne jeji vatna hlava podobna timskemu sea okate miminko v kratkYch tateekach. Fonatorovi. Reid jsem ji hned, prod pfichazim. tograf vytel a zasmal se kratkYm, omluvnYm "Zastanete u nas na nod, Jimy? Budu yam smichem. to vypraveti po vedeki. Take se vice o to "To je baby Tony Simerdovic. Pamatujete zajimam, kdy mam praci odbytu. . . Nenase na ni; bYvala znama jako Harlingovic Tomitnete nic proti horkYm topinkam veder? nidka. Zda, se pytna na to baby; nechtela Nateii lide jich nemaji radi." slytet o lacinern ramu na obraz. Myslim, Zatim co jsem vypkahal kone, slykl jsem si jeji bratr pkijede pro ne v sobotu." kohouta kokrhat. Podival jsem se na hodinOdetel jsem cite, ze musim Tonieku zase ky a vzdychl; byly tfi hodiny, a veal jsem, uvidet. Jina, divka by se snatila dite odstrat*e ho v test hodin musim snisti. nit z dohledu, ale Tony musila mitt jeho oPo veeeti jsme sli ja, a pani Steavensova, braz na vYstave u mestskeho fotograta, ye nahoru do stareho obytneho pokoje, kdetto velkem zlatem ramu. Jak je mela rada! jeji vatnY a mleenlivY bratr zustal v pfizeMohu ji odpustiti, kikal jsem si sam, i kdy mi, aby si pfeeet1 noviny. Vtechna okna byla se zahodila s takovYm obyeejnYm chlapem. otevtena. Bily letni mesic svitil venku, vetrak Larry Donovan byl kondukterem pro papumpoval lenive v lehkem vanku. Ma hostisatery, jednim z aristokrata vlakove posedtelka dala lampu na stojan v koute a staky, ktefi se stale obavaji, ze je nekdo mUe hla ji nizko pro horko. &dela pohodlne v po'r2adat, aby otevfeli okno, a kteti kdy jsou houpaci tidli a, dala si stolidku pod unavene potadani o nejakou slutbu, ukati mleky na tdy. "Mam mozoly, Jime; starnu," vzdychla elektricky knoflik, kter' tavola, noside. Larry si usinevave a skiltila ruce na kline, sedic chodil s timto vzetenim atedni povznesenosti jakoby na nejake schazi. i na ulici, kde nebylo oken u vagona.„ aby "Nu, chcete vedet nee° o nati Toniece, kompromitovala jeho dustojnost. Na konci vid'te? Nu, to jste pfitel na praveho. Ja, jsem jizdy vystoupil lhostejne z vlaku s cestujise o ni starala, jako by byla mou vlastni deecimi, civilni klobouk na hlave a svou konrou. dukterskou Capku v take z krokodili kate, Kdy2 ptitia doma na 'SW, to leto, net se a kl se prim° do stanice pfevleci. Bylo velmela vdat byla zde skoro katcly den. U Simi zaletite, aby ho nido nevidel v modrYch merdu nemeli nikdy ticiho stroje, a ona si kalhotach slutebnich. Byl chladnY a odmetedelala vtechno tady. Naudila 'jsem je znamnY k muttim, ale k tenam projevoval tichou, kovat a pomahala ji stfihat a upravovat. Sevalnou dtvernost, a zvlattni poti-eseni ruky, davala zde za strojem a ' div te ho nerozbidoprovazene vYzmnanYm a promytlenYm pola tlapanim — byla tak silna, — a vtdycky hledem. Svekoval 'tenant vdanYm nebo svozpivala ty podivne Ceske pisne, jako by byla bodnYm sve mytlenky, proehazeje se s nimi nejtt'astnejti elovekem na svete. ye svitu mesidnim a yypraveje jim, jake chy"ToniCko," fikavala jsem, "nehorite tu maby se dopustil, ze nevstoupil do kancelake trainn tak rychle. Dne nedohonite." ti, a jak by se lepe hodil k tomu, aby zastaPak se dala do smichu a zmirnila chod val misto generalniho zattupce pro cestujici stroje, ale brzy se zapomnela a zaeala zase v Denveru neil ten hrubian, kterY ma dnes tlapati a zpivati. Nikdy jsem nevidela devee, tento titul. Jeho zneuznani bylo ne gnSrm taktere tetce pracovalo, aby jeho domacnost jemstvim, o ktere se sdeloval Larry se svYmi byla dobra. Hezounke stolni pradlo dali ji miladky, a vtdyeky dovedl nejake srdce poHarlingovic a Lena Lingardova ji poslala blazniti. pane \red. z Lincolnu. Znamkovaly jsme vteKdy2 jsem se blail domt, videl jsem pani chny ubrusy, povlaky a prosteradla. Stara Harlingovou v zahrade, jak okopava stromy. pani 8imerdova pletla cele yardy krajek na Bylo suckle leto, a nernela deledina, aby ji jeji spodni pradlo. Tonieka mne vypravela, pomohl. Charley byl na sve bitevni Lodi, kfijak si ptedstavuje vtechno ye sve domacnotuje nekde v Karaibskem mori. Otevi-el jsem sti. Koupila i stfibrne lice a vidlieky a chovratka — jak ran jsem je kdysi otviraval! vala je v kufry . Stale honila bratra, aby tel Vzal jsem rye pani Harlingove z ruky a zana pottu. Jeji mladY mut ji psal dosti dasto tim co jsem kyptil padu okolo stromfi, sedela z_rtiznYch mest, kterYmi jela jeho draha. na sthodech a vypravela mi o drozdi rodiPrvni vec, ktera ji zarmoutila, byla, kdy ne, ktera, mela nedaleko hnizda. ji psal, te je jeho testa zmenena a ze asi bu"Pani Harlingova," fekl jsem, "rad bych de musit it v Denveru. "Ja jsem jen yenpfesne vette, jak se to ma s TonideinYm kovske devee", pravila, "a pochybuji, budumantelstvim." li schopna vest domacnost ve meste tak do"Prod si nevyjedete a nenavttivite actedbie. Myslila jsem, ze budu chovati kutata a kova najemce, vdovu Steavensovu? Vi o torn snad i kravu." Ale rozveselila se zase. vice net kdo jinY. Pomahala Tonidee ke svatbe a ujala se ji, kdy se ToniCka vratila. PeNakonec dostala psani, v nemt oznamoval, dovala take o jeji Bite, kdy se narodilo. makdy pfijde. Byla jim zdrcena; rozlomila pevam povedeti vtechno. Krome toho vdoeet' a eetla, je v tomto pokoji. Tutila jsem, va Steavensova umi dobie vypraveti a ma pote zaeina bYti malomyslna a rozpadita, ale nizoruhodnou pamet'. kdy mne ho neukazala.

III. Pak nastala doba baleni. Bylo to v bfezPrvniho srpna vzal jsem kodar a kone a nu, pokud se pamatuji, a ohavn', blativy, vydal se do kraje, abych navS"tivil vdovu drsn' Bas, se tpatnYmi cestami na odvateni Steavensovu. Ptenice byla sklizena a tu i do mesta. Ale musim tici ze se Ambrot chotam na obzoru bylo videti Berne zavoje kouval dobie. Ptitel do Black Hawku a koupil 1e z mlatidek. Z bYvale pastviny byla ptenidji stfibrnY pfibor v nachove sametove skfinna a kukutiena pole, a vtecka tvatnost krace, vYborne pro jeji pobyt v meste. Dal jl je byla znenena. Byly dfevene domy tam, tti sta dolara; videla jsem tek. Bral vtechny kde bYvaly drriaky, male zahrady a velike jeji mzdy po vtecka ta leta, co pracovala v stodoly; vtechno to ukazovalo na spokojene meste, a bylo to spravne. Potfasla jsem mu 2eny a tt'astne deti a mu ge„ ktefi vidi, te rukou v tomto pokoji. "Jednal jste jako mut, jim price pfinati blahobyt. Vetrna, para a Ambroti," fekla jsem, "a jsem rada, ze to horke, leta, jedna za druhYmi, obohatila, a vidim, synu." zjemnila tuto plochou zemi; vkchno lidske Byl student, sychravY den, kdy jela se ktere do ni yeti°, se vracelo v dlouhYch, svYmi ttemi kufry do Black Hawku, aby vinitYch earach arodnYch poli. Zmeny se mne vstoupila do rioeniho vlaku do Denveru — zdaly krasne a harmonicke; bylo to, jako bedny byly poslany drive. Vat se zastavil kdybych videl vzrast velikeho mute neb velke zde, a ona vbehla dovnitt, aby mi dala s bomytlenky Poznaval jsem katdY strom, hem. Objala mne, polibila a dekovala mne za nu a mez. Videl jsem, te se pamatuji na vyvtechno, co jsem pro ni udelala. Byla tak tvaleni zeme, jako se pamatujeme na podott'astna, ze plakala a smala se zaroven a bu lidska tvafe. jeji dervene tvafe byly cele mokre slzami.

Kdyt jsem zaboeil k natemu staremu yefekla "Vy jste hezka pro kaMelio tra,ku, vdova, Steavensova vytla mne napro- jsem, divajle se na ni.

Ve stiedu, dne 2. k yetna 1934.

Lehce se usmala a geptala: "S bohem, drahy dome," a pak vybehla yen ke koedru. My-

slm, to to minila na vas a va gi babieku, tak yam to zvla gt' vypravuji. Tento dim ji byl vtidy utulkem.

Nu, za nekolik dni dostali jsme psani St'astne dojela do Denveru a to on tam jit byl. Meli bYt oddani v nekolika, dnech. Pokusil se dostati sve jmenovani, net se vezmou, psala. Nelibilo se mi to, ale nefekla jsem nic.

Ptigti tS7den Julka dostala pohlednici, kde bylo psano, ze je zdrava a tt'astna. Potom jsme nesly geli nioeho. Mesic pfe gel, a stard pani '8irnerdova zaeinala 13S7ti rozeilena. Ambrot koukal na mne zlobive, jako kdybych J O, byla toho mule vylovila a zpilsobila to svatbu.

Jednou veeer pfigel bratr William a kekL to cestou z poli potkal vtz z rnesta. jedouci na zapadni testa. Byl kufr na kozliku u koeiho, a jiriS7 vzadu. Na zadnim sedadle byla tena cela zabaleno.; ale pies v gechny zavoje bylo videt, 2e je to Tonieka 8imerdoyie nebo Tony Donovanova, jak se mela nyni 3menovati.

Pfigtiho dne jsem fekla bratrovi, aby mne tam dovezl. Mohu je gte choditi, ale me Ady nejsou ut takove, jako bSrvavaly, a chtela jsem se getit. Provazy po strane 8imerdovic domu byly pine pradla, aekoliv to bylo v tSidne. Kdy2 jsme pfijeli blite, videla jsem pohled, pit kterem mne srdce kleslo — v gechno to pradlo, co jsme si snim daly takovou praci, klatilo se tam ye yam.

Julka vygla, nesouc misu vymaekaneho pracila, ale vklouzla zpatky do domu, jako kdyby se nos gtitila. Kdyi jsem ve gla, stala Tonieka nad dtezem, dokoneujic prave prani.

Pani 8imerdova, chodila po praci, hovotic a vadic se sama se sebou. Neudelala nic, zvedia jen trochu oci. Tonieka si uttela ruku o zasteru a podala mne ji, divajic na mne upkene, ale truchlive. Kdy2 jsem ji objala, vykroutila se mne. "Nechte toho, pani Steavensoy a," pravila, "vy byste mne rozplakala, a ja to nechci."

Pogeptala jsem ji, aby vy gla yen se mnou.

Vedela jsem, te nennite volne mluviti pied matkou. Vygla yen, prostovlasa, a kradely jsme k zahrade.

"JO, nejsem vdana, pani Steavensova", iekla mne velmi klidne a pfirozene, " a mom Wit." "Ach, dite iekla jsem, "co se ti stalo? Neboj se mne to Nei!" Sedla si na mez, kde ji nebylo z domu videti. "Utekl ode mne," pravila. "Nevim, mini-li se vabec se mnou otenit."

"Myslig, to je propugten z prace a opustil kraj?" kekla jsem.

"Nemel vithec prace. Byl vyhozen a zapsan na eernou listinu, te padelal listky. Nevim. Myslim, te s nim nejednali spravne.

Byl nemocen, kdy jsem tam pfijela. Vygel prave z nemocnice. 2i1 se mnou, at jsme se vyda,li z penez, a pak jsem shledala, 'te se nijak neuchazel nikde o praci. Pak jednoho dne nepfig el dome. Jeden mladik na stanici mne iekl, kdy jsem se po nem shanela„ abych toho nechala. Ftekl, 'te se boil te se vede Larrymu zle, a te vubee zpatky nepiijde. Myslim, to gel do Mexika. Kondukteti tam bohatnou; vybiraji pul poplatku za jizdu a okradaji spoleenost. Vtdycky vypravel o lidech, kteti si tak pomohli."

Ptala jsem se ji, ov g em, prod netrvala aspoil na obeanskem sfiatku — to by ji bylo dalo trochu opory. Pololila hlavu do rukou, ubohe dite, a pravila: "Nevim, pani Stevensova. Myslim, te ma trpelivost byla u konce, kdy jsem tak dlouho eekala. Myslim, kdyby veal, jak bych se o neho starala, te by ziistal se mnou."

Jimy, sedla jsem si na lavici a dala se do plade. Plakala jsem jako decko. Nemohla j sem ji pomoci.

Div mne srdce nepuklo. Bylo to v takov' peknSr, tep1S7 majov9 den, vltr foukal a htibata skakala na pastvi gtich: ale jsem se citila zlomena zoufalstVim. Nage Tonieka, ktera mela v sobe tolik dobroty, vracela se zneuctena. A ta Lena Lingardova, ktera byla

VESTNiK vtdycky gpatna, fikejte 51, co ehcete, te se data. tak dobie a pkichazi sem kalde leto ye svem sametu a ve svem satinu a dela, tolik pro svou matku. JO, vzdavarn eest, kdo ji zasloutii, ale vy za,jiste vite, Jime Burdene, je velikS7 rozdil v zasadach techto dvou divek. A prave poctive se stala kfivda! Naprosto jsem byla neschopna ji ute git. Divila jsem se jejirnu klidu. Kdyt jsme pfi gly zpatky k domu, zastavila, se aby se pfesvedeila, je-li pradlo suche, a zdala se py gna na jeho be lost — rikala, to bydlili v cihlovern bloku, kde nemela vseho pottebneho, aby je dobte vyprala.

Brzy potom jsem videla Tonieku, jak byla na poll, orajic na kukutici. Cele toto jaro a leto pracovala jako mut na farme; rozurnela tomu dobfe. Ambrot nepotfeboval nikoho jineho, aby mu pornahal. UbohS7 Marek zdivoael a byl poslan de jakehosi astavu. Nikdy jsme nevideli nideho z TonideinY'ch pekr.3.7ch gat!). Nevyndala je ani ze svSlch kuird.

Byla klidna a vatna. Lida meli ve vathosti jeji pili a pokougeli se s ni jednati, jako by se nic nebylo pkihodilo Povidali, to se rozumi; ale nic takoVello, co by ji kfivdilo.

Byla tak zdrcena a ticha, te se nikdo neopova,2i1 ji ponitit. Take nikdy nikam'negla.

Po cele to leto ani jednou nepfi gla ke nine.

Nejprve jsem byla uratena, ale pak jsem poeala cititi, to to bylo proto, ae tento dum pro ni mnoho znamenal. Chodila jsem k nim, kdy jsem mohla, ale eas, kdy ona byla doma z poli, byl zase ten, kdy jsem ja mela nejvice prace. Vypravela o obili a poeasi ,jako kdyby nikdy nebyla mela jineho zajmu, a kdyt jsem ptigla na veeer, vypadala k smrti unavena. Trpela bolesti zubt; jeden zub po druhem • se kazil a chodila skoro pul te doby s oteklou tvati. Nechtela jiti do Black Hawku z obavy, .2e se tam setko, s lidmi, kteii ji znali .Ambrot vedel o jeji dobre povest dfive a byl jist, to neodejde. Jednou jsem mu fekla, aby nenechal Tonieku pracovati tak Cake a sam trochu pfitlaeil. Rekl mi: "Chcete-li ji toto nasadit do hlavy, udinite lip, kdy ziistanete doma." A pak jsem tedy znstala.

Tonieka pracovala po celou sklizefi a mlaceni, aekoliv byla pfili g skromna, aby gla mlatit pro sousedy, jako kdy byla mlada a svobodna. Nevidela jsem ji east), at hodne na podzim, kdy poeala past Ambroluv dobytek na pastvine k severu, blizko svi gti osady. NCkolikrate ho pfivedla pies zapadni vr gek sem, a ja jsem pfibehla, abych se s ni setkavala a trochu s ni poehodila. Mela tiicet kusu ye svem stade; bylo sucho, a pastva byla slaba, nebot' jinak by nebyla pfi gla tak daleko.

Byl to velice peknS7 podzim, a ona rada byla samotna. Co se dobytek pasl, sedavala na travniku podel mezi a siunila se cele hodiny. Oast() jsem k ni zaskoeila na navgtevu, kdyt nebyla prilig daleko.

"Mela bych cleat krajky nebo plest, jako to Lena delavala," iekla jednou, "ale kdy vstanu do prace, hledim okolo sebe a zapominam si to vzit s sebou. Zda, se, to je to nedavno, co Jim Burden a ja jsme si hrali zde v celem kraji. A dosud mohu vyhledat mnoho mist, kde chodil miij otec. Casto citim, te nebudu dlouho tiva, a tak se -Cairn z kaldeho dne tohoto podzimku."

Kdy2 pfigla zima, podala nositi musk dlouhY svrchnik, boty a musk plsten9 klobouk se girok9m okrajem. Videla jsem ji phchazeti a odchazeti a pozorovala jsem, ae se jeji kroky stavaji tea gimi. Jednoho dne v prosinci poealo snetiti Pozdeji odpoledne jsem videla Tonieku, jak hnala dobytek do mu pies vrgek. Snih lital okolo ni, a ona naklanela tvat, vypadajic je gte osamelej gi net obvykle. "Ach, boge," iekla jsem si, "to (levee zUstalo piilig dlouho venku. Bude tma, net dostane dobytek do ohrady." Vypadala bidna, aby jej mohla, zahnat.

Tu noc se to pkihodilo. Dostala dobytek domU, zavfela jej do ohrady, gla domil, do sve komory za kuchyni, a zavfela dveke. Tam, anit nekoho zavolala a bez nejmen giho nafku, si lehla na postel a porodila dite.

Davala, jsem vecen, kdyt stara pani

Strana 11. dova pilbehla k nom bez dechu a Miele: "Malieke prijit, malieke piijit!" pravila.

"Arnbrot vic net d'abel!"

Bratr William je jiste trpelivS7 mut. Prove i chtel sednout k horke polevce po dlouhem dni v polich. Beze slova vstal a gel dolt" do staje a zapfahl. Dostal nos tam tak rychle, jak jen lidsky bylo motno. Ve gla jsem a poeala peeovati o Tonieku; ale to letela se zavfenS7ma oeima a nev gimala si mne. Stara, Lena pfipravila dfez s teplou vodou, aby umyla dite Podivala jsem se, co dela, a fekla jsem nahlas.

"Pani Simerdova, neberte to ostre llute mydlo na dite. Udela mu to puchSrfe na jemne Byla jsem rozhordena.

"Pani Steavensova," iekla Tonidka z postele, "podivejte se do meho kufru, je tarn navrchu kus lep giho m9dla." To byla prvni slova, ktera„ promluvila.

Kdy2 jsem opatfila deck°, vzala jsem je abych je ukozala Ambrotiovi. Brudel za kamny a nechtel se ani na ne podivati.

"Mela byste to rad gi hodit do degt'oveho sudu," pravil.

"Nu, vite, Ambroli," iekla jsem, jegte zakon v teto zemi nezapomente. Tady stojim jako svedkyne, 2e tohie dite pfi glo na svet zdrave a silne, a budu davat pozor, co se s nim stane." Takhle jsem ho zastragila.

Nu, myslim te se zrovna nezajimo.te o deti, ale Tonieka si poeinala, jak se path! Milovala ,je od prvniho okamtiku, jako kdyby mela prsten na ruce ,a nikdy se za ne nestydela. Je tomu rok a osmnact mesict ny ni, a o tadne dite nebylo lepe peeovano. Tonieka je od pfirody matkou. Ptala bych si, aby se mohla vdat a vychovat rodinu, ale nevim, je-li nyni na to nadeje."

Spal jsem te noel v pokoji, kde jsem bSr -val,kdyjsembSTchlap,etnim vetrem, vanoucim do oken a pfinakjicim vuni zralSrch poli. Lek,/ jsem, bdel a dival se na mesieni svetlo, svitici nad stodolou, stohem, rybnikem a vetrakem, jent kreslil svilj stars temnST stin proti modremu nebi.

IV. DruhSr den odpoledne jsem gel k Julka mne ukazala dite a iekla mi, le Tonieka vale pgenici na jihozapadni east.

8e1 jsem dolt napfie poll, a Tonieka mne videla zdaleka. Stala u svS7ch snopt., podpirajic se o podasky a eekajic, at dojdu. Setkali jsme se jako lide v stare pisni, tile, ne-li v slzach. Jeji tepla, ruka stiskla moji.

"Vedela jsem, te ptijdete, Jime. Slygela ?sem, te jste u pani Steavensova. Oekala jsem vas katdST den."

Byla gthlej gi, net jsem ji kdy vial, a vypadala, jak iekla pani Steavensova, "upracovana,", ale byla nova, sila ye valnosti jeji tvate a jeji barva ji je gte dodavala vzhledu pevneho zdravi a vytrvalosti. Je gte? Proletlo mne hlavou, te aekoliv se tak mnoho pHhodilo v jejim tivote i v mem, te ji bylo sotva etyfiadvacet let.

Tonieka zapichla podavky do zeme, a mimovolne jsme kraeeli k onomu nezoranemu kusu pole na kfizovatku, jakolto nejlepgimu mistu pro rozmluvu. Sedeli jsme u plotu z ostnateho dratu, kter9 zkazil poveru pani 8imerdoye. Vysoka eervena, trava tarn nikdy nebyla sekana. Zmirala v zime a vzrastala na Ate, al byla tak husta a Idovita jako nejake. tropicka zahradni trava. Musil jsem ji vypravet v gechno• proe jsem se rozhodl studovat prava a jit do kancelate jednoho z pkibuznSTch mateinSTch v New York City; o smrti Gastona Clerica na zanet pile posledni zimu a zmenach, ktere zpusobil v mem 2ivote. Chtela vedeti v gecko o myth pfatelich a mem zpilsobu livota i myth nejdrafgicl, nadej ich.

"Ovgem, to znamend, to gajdete od nos ha lep gi," pravila se vzdechem. "Ale to (leznamena, 2e vas ztratim. Podivejte se na meho tatinka; tft je tolik rokii mrtev, ale piece je pro mne skutednosti, vic net kdokoliv jiny. Nikdy nevyjde z meho tivota. Je, k nemu mluvim a ptam se ho kaldou chvili. eim jsem starsi, tim lepe ho znam a tim vic mu cozumim. pokraeovani)

rE..-trana 12.

ESTA, kterou vytYdil hudbe veliky jeji zakladatel Bedfich Smetana, jiti neC osifela a nezpustla. Ba sotvate miler a cif jeji byl naznaden, jit kradel po ni ye glepejich SmetanovYch i po jeho boku umelec, jehot dilo ma pro Ceske umeni hudebni, pro jeho mohutnY rozvoj i pro jeho slavu stejne velikY vYznam, jako dilo Smetanovo.

Umeleem tim byl Antonin. Dvotak.

Otec Dvotaktiv byl hostinskYm a teznikem v Nelahozevsi u Kralup, kde se narodil jako nejstarg i z osmi deti Antonin, dne 8. zati 1841. Hudba byla Dvofakovi radosti i ute gitelkou jit v mladi, ktere bylo jinak pino stradani. Ponevadt hmotne pomery rodiny Dvofakovy byly neute gene, chtel jeho otec, aby se Antonin vyudil keznictvi. Na pfimluvu zlonickeho uditele Liehmana a po synovych prosbach vypravil vg,ak otec piece gestnactileteho Antonina do Prahy na varhanickou gkolu, kde se dostalo Dvadkovi dtikladneho hudebho vzdelani. Kdyt po dvou letech vy gel z teto gkoly, stala se mu hudba nejen radosti, nybrt i jedinym pramenem 0U-ivy. Jako chudY hudebnik hral violu v orkestru deskeho divadla a zastaval Ufad varhanika na karu svatovojtetskeho kostela v Praze. Ponevadt plat jeho byl nevelkY, vyudoval soukrome hudbe, aby zahnal krutou nouzi. Pfi torn vgak pilne studoval skladby slavnYch mistrft i sam hojne skladal. Zprvu v gak jen pile, yelika, skromnost a laska k umeni sully jej v praci. Teprve pozdeji byly nektere jeho prvni skladby vefejne provedeny.

Zahy uvedomil si Dvorak pilvodnost a deskost dila Smetanova a dal se tonte cestou, kterou se bral Smetana. Zadal ye svYch sklad bach uplatriovati razovite de gstvi a osvetovati sve hudebni myglenky podobne jako SmeE SPOJENt CH statech stavkuje dnes V pies milion delniku. Podet konfliktu v prtimyslu vzrostl o vie jak d ye ste padesat procent od bkezna leto gniho roku, tedy od chvile, kdy Roosevelt se stal presidentem.

Ted' se bliti kvapem zima a tu jsou obavy, zdali tento neklid v pramyslu potrva nebo podati-li se vlade jej ovladnouti a opatfiti delnietvu praci za slu gnYch podminek. Jest to celkem paradoxni situace. Co znamena toto nahle propuknuti stavek ve chvili, kdy se vaeobecne myslilo, to zeme jest jit na ceste k hospodafskernu ozdraveni? To jest promernemu Ameridanu zahadou. Vtdyt' piece Rooseveltova vlada sledovala politiku, ktera byla delnicke tficle venkoncern velmi pfizniva. Jak se to tedy jen mohlo stat, to dnes najednou tolik lidi stavkuje? Hornici v Pensylvanii, Zapadni Virginii, Kentucky, Illinois, farmati v Iowa, Nebrasce, Kalifornii, doutnikafi, eig nici, krejai textilni delnici v New Yorku, Chicagu, San Franciscu, Pittsburku — struene tedeno stavky po cele zemi. Mnoho lid zadina \Wit, ovlivneno konservativnim tiskem, to delnictvo stavkami chce pog koditi Rooseveltovo tateni proti krisi.

Ovgem, prfunernY American, ktery nezna, mnoho z dejin prinnyslu a docela nic o delnickem hnuti, nemilte pochopit, to neklid u pracujicich vrstev roste prave ye chvili, kdy nastavo, hospodafske zlep geni a deny zaCinaji stoupat. Tento vzestupny pohyb cen zneklidriuje delnika nebo tfednika, jicht mzda nebo slutne nemohou drteti krok se stale se zvygujicimi cenami tiivotnich potfeb. PrtimernY °bean vidi, jen, to stavky jsou pfekatkou na ceste k hospodalskemu ozdraveni a proto si pfeje, aby stavky byly zakazany.

Kdo by si ovgem myslil, to stavky americkeho delnictva znamenaji vzpouru proti kapitalismu nebo dokonce proti Rooseveltovuvu experimentu, mYlil by se stejne jako ten, kdo myslil, to Roosevelt dovolil delnictvu, aby se organisovalo proti kapitalismu. Roosevelt naopak chtel organisovanou praci podepfit kapitalisticky system. Delnictvo pak zadalo stavkovat jen proto, aby donutilo v1a,d nouci tfidu se podtidit nebo zachovavat za-

VISTNIS

ANTONIN DVOII A . IC tana v tivem zdroji 'Ceske hudby narodni.

Pfilnul k bohatemu pokladu hudby lidove, ne snad to by doslovne poutival napevil narodnich pisni, ale te podobne jako Smetana psal v jejich duchu a umelecky je prona gel. Vedle toho snatil se take itsilovne, aby ve svYch dilech podaval pfedev gim to ,co jest v Ceske narodni hudbe vYznaeneho a razoviteho.

0 Dvotakove nadani i o jeho skladbach dlouho nag e vetejnost mai° vedela. Teprve r. 1875 dostalo se Dvotakovi odmeny za jeho tvtizrcf dinnost. Pheinenim nemeckeho skladatele Brahmse byla mu udelena stani nadace a na ptimluvu Brahmsovu vydal berlinskY nakiadatel Dvofakovy "Mora yske dvojzpevy".

Dilo bylo pkijato s, velkYm Uspechem a jmeno Dvotakovo stalo se temef , ;pies noc slavnYrn. Potom i dal gi jeho skladby byly vydavany tiskem a vitezne razily si cestu do ciziny, zejmena do Nemecka, Anglie a pozdeji i do Ameriky. Dvotak pronikl do ciziny jako umelec desk3r. a slovanskY a svYmi Uspechy ani nezpy gnel ani se narodu svemu neodcizil. Naopak, mel k sve vlasti, narodu i deskemu umeni vtdy vedomi vatne povinnosti.

Roku 1890 stal se Dvotak profesorem pratske konservatote, roku 1892 jmenovan byl teditelem "The National Conservatory of Music" v New Yorku, a v to dobe byl nejpopularnejgim dlovekem v Americe: svou skvelou symfonii "Z noveho sveta" ukazal mladYm americkym *skladatelum cestu. Do tett) americke periody naleti jeho gmytcovY quartet opus 96, a pfekrasnY cyklus "Biblicke pisne", op. 99., Dvofakovo posledni vokalni dilo. V New Yorku pobyl Dvofak 3 beta a

Amerieti delnici a RooseveltUv pokus Karel F. Zieris konna ustanoveni N. R. A. Hlavnim odpArcem zakona o ozdraveni zeme byla tfida podnikatelti a zamestnavatelti, ktera videla v Rooseveltove pokusu zasah do svYch svatYch pra y svobody podnikani. Klausule v nove zavedenYch prOmyslovYch kodech, kterou se delnictvu dovolovalo, aby se odborove organisovalo, setkala se nejen s odporem zamestnavatelft, ale i vettiny vefejneho mineni. Velka Cast americkeho naroda stavela se vtdy nepfatelsky k organisovanemu delnickemu hnuti. Tuto zasadni nelibost ke vg emu kolektivistickemu je tfeba hiedat v tradici americkeho individualismu.

Start zapas mezi tak zvanou otevfenou a uzavfenou dilnou (open and closed shop) mezi individualni a kolektivni smlouvou, se dostal znovu do poptedi a zastinil dokonce otazku mezd a pracovni doby. Dnes se do jiste miry postavil zakon na stranu delnictva tim, to zakazuje zamestnavatelum, aby dali na zamestnanci jakotto pracovni podminku to, to nesmi vstoupiti do jine organisace net do te, jit mu zamestnavatel dovoli. Sen delnickych vadat v Americe, ae bude motno organisovati jednou v gechna odvetvi prOmyslu, stal se timto zasahem vlady dnes skoro skutednosti. Belem poslednich nekomesicti vzrostl podet Clenstva Americke federace prace o vice jak *milion a etvrt novYch Menu. Pfedseda Americke federace prace Green prohlasil, to zanedlouho bude mit deset milionii odborove organisovaneho delnictva. Soudasne projevil nadeji, te se mu podati v kratkosti ptimet je gte dalgich petadvacet milionti delnikii. ke vstupu do organisaci a tak zorganisovati celou zemi.

To by ovg em bylo motno jen tehdy, kdyby se daly organisovat i "open shops". Avgak tyto "otevfene dilny" jsou representovany prave nejsilnej g imi a nejlepe organisovanYmi pramyslovYmi odvetvimi. Je to pfedevgim '11100, ocelovY, automobilovY a, elektrickY

Ve sttedu, dne 2. kvetna 1934. navrativ se do tech, pusobil a g do sveho skonu v Praze jako teditel konservatofe. Za jeho skladatelskou Cinnost dostalo se mu doma i v eizine mnohYch poet .a uznani, jake jen nejslavnejAim mutum bYva4i fidelem.

Na pfiklad universita anglicka v Cambridge jmenovala jej destnYm doktorem hudby, kteretto pocty dostalo se pak Dvotakovi i od Ceske university v Praze. Umeleckou pill Dvof akovu pferu gila nahla smrt, jet ho zachvatila v krasnem dni sluncem ozatenem, prave 1. maje r. 1904. Pohfben jest jako Smetana na staroslavnem Vygehrade.

Antonin Dvotak vytvokil cenna dila ye vgech odvetvich hudby a doplimje zakladatelskY vYznam Smetantiv v Ceske hudbe tim, ae vytvotil Ceskou symfonii, Ceske narodni oratorium, Ceskou hudebni pohadku a Ceske skladby komorni.

Kdetto vYznam Smetantiv spodiva, v opefe, tkvi tetigte tvorby Dvoilkovy v hudbe orkestrialni a komorni. Jeho symfonie, kvarteta, ouvertury, serenady a j. vtdy zustanou chloubou nagi hudby.

Nejznamej gi skladby Dvofakovy jsou tyto: 1. Osm symfonii • "8myccova kvarteta" a jine skladby komorni, nekolik ouvertur, "Slovanske tance", serenady a Pile.

2. "Stabat mater" (Stala matka), "Requiem" (mge za mrtve') "Svata Ludmila" (prvni Ceske oratorium), "Svatebni kogile".

3. Hudebni pohadky, "Vodnik", "Zlaty kolovrat", "Polednice", "Holoubek". Pohadkove zpevohry: "aert a Kada", "Rusalka".

4. "Morayske dvojzpevy", "Biblicke pisne", "cikanske melodie" 5. Opery: "Kral a uhlif", "T yra palice", "'Selma sedlak", "Dimitrij", "Jakobin", "Armida.".

J. t ulda. prurnysl. Tato odvetvi pak, jak se jit dodatedne ukazalo, nikdy neuznaji odborove delnicke hnuti — leda pod natlakem. Mimo to je tea znamo, to prave tento prtimysl ma na sve strane velkou Cast vefejneho mineni. A tak sen o motnosti zorganisovat odborove vgechno prtmysloVe delnictvo SpojenYch state, i kdy je podepfen zakonem, znamena vYzvu k boji.

A tento boj vypukl jit v cele sile. Krev byla prolita, vane rozvifeny a rozpory zaostfeny, takte cola zeme jest tim svrchovane rozrugena. S podivenim je v gak konstatovat, Rooseveltova vlada, ktera se zdala projevovati velke sympatie delnictvu, se snati sta y -kovehnutizas.BylbopchitenYm, kdyby tyto stavky vznikaly z rozpott„ mzdovYch nebo jinYch. Ale vet gina stavek ma za ucel vymoci uznani prava, aby se delnictvo mohlo odborove organisovat tak, jak mu to "zakon o ozdraveni" zaruduje. Neni tu tfeba tadneho prostfednictvi nebo arbitratniho jednani. Stadilo by jen, aby vlada, chce-li zabranit stavkam, trvala na pineni zakona. Utladujic delnictvo nebo tim, tie by mu hrozila utladovanim, mohla by vlada sama pogkodit plan na ozdraveni. Bude zaliste jak se vlada tazhodne. Bude-li potladovat delnicke hnuti na tikor sveho ozdravovasiho planu nebo se postavi za ne protipodnikatelfun, kteti se na pohled zdaji bYt nepfitelem silnej gim. Prozatim v gak vlada stale jegte dini natlak na delnictvo, aby stoupilo od stavek, nebot' tento natlak jest pro ni pohodlnej gi net pustit se do boje s ccISun kapitalistickYrn systemem. Nicrnene sta y -bylavtdueiozbrandelictvau se da tetko odekavat, te by se ji delnictvo jen tak vzdalo. A to jim merle ted', kdy organisovane hnuti zadina, rust a kdyt: • jeho hlavni boj jest veden za pravo moci se organisovat. Jette do neda yna bylo odboroye delnicke hnuti v Americe ye velmi svizelnem postaveni. Dnes se delnictvo koneene probouzi k tkidnimu vedomi a vidi pottebu zaloleni mocneho delnickeho odboroveho hnuti, tak jako tomu bylo ve velkYch evropskYch evropskych zemich v letech osmilesatYch a devadesatYch minuleho stoleti,

DY2 HENRY James po dlouhych letech, K je2 protil v cizine, r. 1905 stanul °pet na bkezich na gi zeme, vyjacifil se, to mu prisobi starosti "otazka na gi keel." Touto frazi byla pojmenovana jedna z jeho ptedna gek, v nit natikal nad tim, jak v obecne mluve anglieina je rrizne v zemi vyslovovana, a hovotil o zmatku, ktery timto zprisobem povstava.

Byl ovg em zaloten spolek, jeho fikolem bylo napravovati tyto nedostatky a chyby, ale hnuti to nemelo dlouheho trvani, Jett() se mu nedostavalo pattieneho standardu. Academy of Arts and Letters po nekolik let udeluje odmeny jednotlivcrim, kteki poutivaji nejlepg i mluvy na, jevigti a v rozhlasu, ale to nezda se bYt dostatedne, aby v nagi zemi, v niz racove. organisace je tak ked plula vgirde tymt kedigtem.

Projevuji se nove snahy, ktere berou si na starost nejen pov gechnou mluvu lidu, ale zvlagte radiove rozhia govaee a kedniky. Tak slyg ime o International Committee on American Speech, jet zalotil dr. James Sennette Greene, ktery byl keditelem National Hospital of Speech Disorders. teelem jmenovaneho vYboru je, jak pravi dr. Greene, "odstraniti chaoticke a neeiste zvyky, ktere se ujaly v mluve y e SpojenYch Statech, a pak stanoviti standard pro americkou tee, ktery by ji udrtel v souhiasu s ostatnimi elementy naSeho narodniho charakteru."

Metoda jit vybor se bude tidit, je tato: Zviagte vycvieeni pozorovatele zaznamenaji NOZI SI mysli, ze jsou povolani k velM itYm ilkolrim a jen eekaji, kdy ten iikol pkijde. A zatim jejich velikY rikol uz &Arno meal, ale oni toho nepozorujj a east° jej zanedbavaji. Nebot' nejvetgi ukol nevznika nahle, nybrt se naplriuje celotivotnim vernYm pinenim tak zvanYch v gednich praci a rikoleekii, ktere nam uklacia katdodenni tivot (povolani, rddina, obec). jen na solidnim zaklacie se stavi velik y stavba.

Pkestavme si, ''2e by Jeti g dnes pkigel do nageho kraje, uee lid. Jakou otazku by mu asi polozil na g moderni mladY elovek, student, delnik, rolnik, pisakka, mlacia matka, uditelka? Ptali by se jako ten mladik tidovskY jak dojit vedneho tivota? Pochybuji. Ale urdite by byly proneseny otazky: jak odstranit valku, jak bojovat ,proti socialni nerovnosti a nespravedinosti ,jak smiriti narody a vytvokiti mezinarodni pracovni solidaritu? Jak tidit vYchovu? Motna, ze by ani lednou nepadla otazka nabotenska. Ale, pittele, cot nejsou tohle v gecko otazky hlubo-

tESICE

Pro aistou americkou zilagtnosti a vYrazy americke fedi, jak jsou skuteene mluveny a v§ech motnYch podminek, a na zaklade toho utvoren bude pak standard pro spravnY americkY jazyk.

James H. Bender, newyorskY profesor mluvy prones1 potadavek, aby byl pro Hollywood jmenovan "diktator mluvy", ale filmovY herec Lionel Barrym navrh ten nazval nesmyslem.

Profesor Bender, ktery je direktorem spolku American Society for the Improvement of Speech venoval znaenou svou pozornost mluve film. hvezd a pkigel k zaverku, to jejich vady maji `Vliv na 'red americke mladeie, ktero, je po nich opakuje a osvojuje si je. Pouze Ann Hardingova a Frederic March vy gli s dobrYth vysveddenim. "Jejich hlasy", pravi prof. Bender, "jak bylo shledano jsou nejen intelligentni libive, dobke vycvieene a pekne modulovane ale bylo jim tet motno sti kadky s pattienYm drirazem a byli prosti pretvaity." Tito dva byli v eele deseti herd a hereeek, kteti "representovali dobry primer americke keel, lepe net herci a heredity importovani z Anglie. .0# Bender odsuzuje koktani jehot je no jako komickeho prostkedku, jetto prisobi se tim bolest vice net milionu lidi koktavych, kteti "jsou vysmivani kdykoli herec dosahuje komickYch efektri pomoci takove napodobeniny."

Ni zisk, ni slavui ce mravni, nabotenske? NeozYva se v nich touha po jinem, lepgim svete? Nejsou piny touhy po spravedinosti, miru, nove mravnosti? Neni to konec koncri tatat otazka, kterou dal Jetigovi tidovskY mladik, jente dobove pozmenena.?

A jak by nyni Jeti g odpovedel na tyto otazky? I on by snad volil jiny hay, jinou formulaci, ale vnitini obsah odpovedi by byl jiste tyt: Nechci, abys mne velebil slovy, ale zachovavej zakony boti, poslouchej sveho vnittniho hlasu, svedomi, a ten veil pkedevSim; nezabije g ! Mej v ficte tivot, katdY tivot. Proto odvrz zbrari, zavrhni nasili. Nezcizolotig ! Zij eiste, ovladej pudy, bud' vernY. Nepokradeg ! Zbav se 'tadosti majetku, bojuj proti kapitalismu pfedev gim ve vlastnim srdci a vlastnim tivote. Nebude g kkive svedeiti! Miluj pravdu, neiti, mej v ogklivosti klepy a pomluvy, o blitnich nemluv zleho.

DIVADLO!

sehraje eska„ Katolicka Reseda z Ganado

nedeli dne 6. kvetna 1934 V PLACEBO SiNI Hraje se:

Ikroceni Zie Tchfne' Veselohra o ttech jednanich Zadatek v 8:00 hodin veCer. — Vstupne 25c a 10c Nerd

Strana 13.

VESTNIK

Ve stkedu, dne 2. kvetna 1934.

divadlo jako divadlo, ale toto jest prave divadlo, toho litovat nebudete Vgechny srdedne zve eeska Katolicki Beseda z Ganado.

Nikdo by si nemohl troufat vyvolat valku, kdyby nebyl jist, lid valku trpi a bude ji slontit, podporovat.

Bender doporueuje, aby byl ustanoven keditelskY sbor, kterY by zavedi standard pro vyslovnost zalotil tkidy v nicht by se mnozi nagi herd zdokonalovali ye vYslovnosti a V nicht by importovane hvezdy se odnaueily cizim vlivum v americke keel projevovanyrn.

Ale z Bostonu ozYva se nevetici hlas. Tamni "Transcript" nediva se na vec tYmat oeima jako International Committe a tate se: "Jake •dobro vyplyne ze snahy, aby ame ricka, tee byla standardisovana a my v gichni stejne niluvili, od Eastportu, Maine, k Tomstone, Arizona? Je to jako navrh aby vgechny zvlagtnosti britickeho dialektu byly ohoblovany na tutet &oven. Pkedstavte si kdyby Scott anebo Barrie anebo Hardy violin do fist vgem svYm charakterrirn uhlazenou kee, jak by tyto charaktery ztratily na sve eerie! Doufame, ze je daleky den, kdy domorodY syn newharnsphirskYch vrcht, jehoz dialekt je tak barvitY jako lancashirskeho eloveka, bude rnluviti jako georgijskY elovek.

A davame pkednost tomu, abychom nikdy neslygel jihana, jeho hlas by byl hlasem newyorske Bowery. Pozbyli bychom vice, net co bychom ziskali, kdybychom zahladili krajinske dialekt, ktere jsou prave takovou soueastkou dedictvi eloveka jako tvar jeho nosu a barva jeho oei".

HOVORNA. B. V. -- Jeden hektar rovna se skoro d yema a pill akru, ptesne 1 hektar = 2.47 akru.

Cti otce a matku! Zachove.vej jim rictu, a vdeenost k nim projevuj v laskave peel o ne, nebot' SpotadanY tivot rodinnY je zakladem spotadaneho tivota socialniho. Mej v ricte stall a tuto rictu dokazuj praktickY v peel a porozumeni pro stare lidi. A sve blizni miluj jako sebe! S tou solidaritou a vgelidskYm bratrstvim zaeni heed a v nejblit gim okoli, u nejblitgiho eloveka: to je tvrij blitni, ktereho mai milovat! Pak pochopis, ge vgecka slova o lasce k narodu, k viasti, lidstvu — jsou prazdne, gkodlive fraze, nebot' laska se neprojevuje ve slovech, ale v nesobeckYch einech.

Mladik byl zarmoucen odpovedi Jetigovou, jetto mel statku mnoho. . .

My vidime, ze celY svet se gene za ziskem, slavou, a to v sokolskem hesle "Ni zisk, ni slavu" vidime vice ittest'anskeho, net' bYva v dogmatismu cirkevnim. Nejen mit hesla, ale pinit je, uvadet v eM! Doba je vane., po tkebujeme elm), prakticke provadeni bratrstvi.

DIVADLO V GUY, TEXAS! TEL. JEDNOTA SOKOL J. A. KOMENSKt V GUY, TEXAS sehraje divadlo V SINI R. G. FOSSA

V nedeli, dne 6. kv'etna 1934 ZaZatek ye 3:00 hod. odpoledne Hrati se bude kus pod nazvem

"PEP1tKA Z MALE HOSPODICY" Veselohra o ttech jedninich, od Rich. Branalda OSOBY: Jan Brueoun, hostinskY "u Brueouna" br. Dom. Nezval Pepieka, jeho dcera, ses. Vlasta Mikeskova Lesni Filoun, p. Martin Koval* Barugka Koevarove. majitelka zelinatske zahrady pi. Matilda Sladalkove.

Frantigek, jeji syn, br. Josef E. Mikeska John Nejedl', majitel tovar. na tvYk. gumu br. Jan 8ilhavS7, St. Julinka„ jeho dcera, ses. Avis Vrla.

Karel Lhota, intenYr, br., Ed. Waleik.

Dededek Slabizna, vYmenkat, br. Odel Vrla Vstupne 25e a 10c VE6ER TANEtNi ZABAVA PEI tES. HUDBE NESVADBOVE Vgecky uctive zvou Ochotnici.

Strana 14.

Ve sti'edu, dne 2. kvetna 1934.

VESTNIK

MAJ JE ZOE - CO DELA VAS 2ALIIDEK? Maj je zde, mesic earoviVch kvetii, ale co dela Va g tialudek?

Chcete-li u giti pavan maje, peeujte o sve zdravi a utivejte TRINEROVO notuit VINO pravidelne. Kdo ma telo obrnene proti nemoci, pro toho ka gc1' majovS7 den je jako zablesk raje Trinerovo Hotke Vino je vS7teen lek. Zahani nechut' k jidlu, zacpu, boleni hlavy, nespavost, pocit povgechne slabosti a line potitie, sobene nepotadkem tialudku. Ve vgech lekarnach. Jos. Triner Corporation, 1333 So. Ashland Ave., Chicago, Ill. DEVfTI DESETINAM DA SE PREDEJITI.

,sesnouweammeasammassessaa.r,

Phil§ slab' pracovati.

V poslednim rote byl jsem nucen ztraviti v posteli mnoho dni, trpe bolenim hlavy a ztratou chuti k jidlu", pike pan Josef Cote Ovide Pouze resolute soustrasti zasilane ze St. Placide, Que. "Zeslabl jsem iady uveiejikuji se zdarma. Ozni tak, ze jsem nebyl s to vykonavati svoji praci. Stale leeeni Dra Petra meni amrti a dikiwzdani soukroma Hoboko pfivodilo koneene moje u akoti i vfrroeni vzpominky iunrti zdraveni. Jsem gedesat rokil star, musi bfrti placeny. ale citim se jako kdyby mne bylo

Naie rovy •

•

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ustanovenS, “rbor akin Piaha, elslo 29, S. P. J. S. T. v Taylor, Tex., projevujcme timto upfimnou soustrast poziistabim, manieli a ditkam po zemrele sestfe Anne Duilcove, jei zerntela dne 23. dubna 1934. braffe a tvoje ditky. prijmete timto na.5 nejhlubel projev soustrasti na ztratou Va51 manielky a na5i spolusestry, a uji5t'ujeme vas, ae bol vas je bolem i na geho fadu, neb ztracime v zemfele fadnou sestru a tuda buda yam 1.1t5chou, Ze ztratu jeji sdili s vami i na g fad, jeni bude ji \Tidy vzpominati. Tobe spolusestro, budii pokoj a zeme lehkal Joe Mucha, Frank Kolenovskli, Frank Kind, resolu'eni vftor.

Devet desetin *v gech nemocf americkeho lidu mute blfti vystopovano, ge pochazi od zacpy, tvrdi lekali.. Zama vrhne do telesneho systemu jedy, ktere seslabi ka gdfr organ v tele a nasledek toho jest, ze lehce Clovek se stane °heti zarodkii, ktere jel nanadnou. Hled'te pfedejiti zacpe a ptedejdete deviti desitinam v gech nemoci, jejich nfisle0 dovnfch bolesti a finaneni. ztraty.

STUDENTSKE DIVADLO VE HEREINE jest dobd start bylinSNOOK A DIME BOX! 11)7 lek, jen g ulevi zacpe ptirozenSrm lehldm a ptijemnSTm zpilsobem. Na Studenti degtiny na Texaske statprodej v Old Corner Drug Store, ni universite v Austin sehraji v West, City Drug and Jewelry Coinpang, Temple, Tex., a vilech leker- sobotu, dne 5. kvetna ve Snook a mach.

(3) v nedeli, dne 6. kvetna v Dime Box, ptesne v 7:30 hodin veeer v obou mistech v sinich S.P.J.S.T., krasnou dosud v Americe nehranou veselohru, "Na man gelske fronte eeska jidelna, restaurace klid". Dvanact studentu a studen a pivnice tek hraje z parneti, tak ge hra vy-

RED FRONT

714 PRESTON AVE.

pada, jako skuteenost Pied divadlem promluvi Dr. Mieek a ptedstavi studenty-herce, kteti se velice te gi na shledanou Telefon: Beacon 31734. s krajany.

Pravidelna jidla a lunee.

Povezte ptateliim a znamin o Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, divadle a ukaite studentilm, ritzne druhy vina a doutniky, jste s nimi. V mladegi je name buMluvfme eesky. doucnost!

Hoboko stile na skied& Zvligtni stoly pro rodiny.

VAgiKiJV fJKOL 0 BRAVE. Houston, Texas.

Jos. Ko g ut, majitel.

TIS1KOVE dilM11111111/1/11111111//11111111111111111/1111111/11111111111111111011//

pRACE imunmmnnunnnnimunnunnm

VgEHO DRUEU vykonivime velice lava, zvlaite pro itiechu'ky a pro fitly S. P. J. 8. T. 1/111111111111111111/11114111/11111

Viechna tiskovi price jest n nis zhotovena rychle a vkusn.i. nuuauumumuunuuuun

Poilete nim Ogg °Wednivka apiesvedete se. momminnummumnun

Cechoslovik WEST, TEXAS.

Krava ma nos eichlav3'7. Proto, kdyti najde jedovatou kytku, neseaere ji. Rohy nema pinenS7, byly by moc tegIST. Nohy ma pinenST kostima a proto jsou teak'. Oeas ma na konci ttepeni. Kdyg ptileti moucha gvikne ji a ona chtic nechte ulitne.

Krava chodi po palcich. Kdyg sere na louce, pak si polotii nohy na travu, ptilepi si ji na jazyk, zavte hubu a seaere to. Kdy g to ma "."' segranS7, tak to zvraci. Jeji mid-- fAv 41 d'atko se jmenuje tele. Diva nam mliko a po smrti chutne dr gtky a kfigi na boty a jine ozdoby.

041111111.41•100.11111.0.W.IMMNIONINNIMOiNall.) ■4111111111.01.1110.01111111F

POHREBNI SLUZBA Distinktniho charakteru, za ceny velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, dat5 upinou pohrobnickou sluibu nejlepgiho druhu, za ceny velmi mime.

Jsme nejlepe vypraveni nejmodernej gimi pohtebnimi auty a v gemi jinSrmi pottebami, vykonavati prat spolehlive, moderne a pattiene.

EDWARD PACE Pohrobnik, Temple, Texas glen S.P.J.S.T. Jednoty

etyticet let". Tento bylinnS, ledivy prosttedek stal se airoce znamS7m pro svilj vSibornST fieinek na traveni a vymeg ovani. Upravuje a pravidluj e oinnost dfile giteho zagivaciho ustroji a pomahaje tim vybudovati pevne nervod system a zdrave fel°. Jest dodavano mistnimi jednateli nebo ptimo Dr. Pe ter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Illinois.

rodne Popularni

ANA ORCHESTR W. A. A. W. OMAHA, NEBRASKA. Naleza se nyni v Texas a bude y am mono poslechnouti jejich hudbu, zpev a zabavu v nasledujicich mistech:— kvetria,

Hungerford, Texas.

5. kvetna, Cameron, Texas

V CESKE NARODN1 SIN! 6. kvetna, Frydek, Texas FRYDEK, HALL

7 kvaina, Needville, Texas 8. kvetna, Fayetteville, Texas K. J. T. SINI

1C kvetna, Robstown, Texas. v 5ESKE sim Nevynechejte a neopomente vyslchnouti tento popularni orchestr znarny po celS7ch Sp. Statech.

.:,..720: ,..??.0.4)

•

MAJOVOU SLAVNOST PORADA

dad Pokrok Houstonu eislo 88 VE SVE SIN! NA STOODEWOOD HOUSTON TEXAS

v nedeli dne 6. kvetna 1934 POI AD Zahaneni tadove schaze o 1:00 hodine odpoledne. Vykizeni zaletiitosti tadovSrch. Uvadeni novSrch elenfi k tadu. elenove div. Krou gku Hiahol sehraji divadlo pod nazvem.

"had tam, pond' rad Veselohru o 3 led OS OBY: Kouba, sedlak Pavlina, jeho 'gem.

Loj gieka, jejich dcera Habr, sedlak Tonea, jeho dcera Vojta Kral, mladS7 mlynat Pepik Vymetal, selskST synek Fanynka, gvadlena Dominik Kos, starosvat

k

napsal Frantigek Balej. .

..br. V. Kincl ses. A. Svaeinova. ses. M. Botioriova . br. J. Chladek ses. E. Kotrlova, br. F. dmelka br. A. Kadleeek ses. M. Kalouskova br. A. 8vestka

1.4 1.1

Zaeatek divadla o 4:00 hod. odp.

Hra jest vypravena v deskSr ch narodnich krojich. Pti divadie a veeer pti tanci ueinkuje hudba Rudys Orchestra z Belville, Texas. tcnvE ZVE VYBOR •

Ve streclu, dne 2. kvetna 1934.

VESTNIK

Strana 15,

ZVLASTNI NABIDKA! VOLIaM OKRESU FT, BEND! each i v universite bylo zachovaZa ptieinou rozkreni adresare dam Pi. Imogene Mullinax za Okresni- no, a kdyby kdykoliv hrozilo zastaveni toho, ai budu Menem stat- odmenu 50 centil za 10 jmen a ho Kierka. ni legislatury, postavim se do bo- adres tomu, kdo poale $1.00, dostaAll political advertishnent must be paid in advance.

Pi. Imogene Mullinax (Chance) je pro to, aby jazyk deskY byl za- ne za $1.50 Nlze uvadime kandidaty, kteti z Rosenerg, okres Fort Bend, o chovan. elenove legislatury v mi- tOUPALOVA LINIMENTU vas ladaji o hlas a podporu v de- znamuje, le se uchazi o Mad 0- nulosti nezachovali se dobke vflei Tato nabidka jest dobra na kratmokratickYch primarkach, dne 28. kresniho klerka, (County Clerk), studentilm eegtiny a pfinutili je, kou dobu, proeei jednejte hued. Po6ervence 1934. v okresu Fort Bend, a podleha ku aby si museli kupovati sve knihy, *Siete eek anebo M. Order s objedTOM F. HUNTER schvaleni "Jay Bird Association" zatim co student! S.panelgtiny, la- navkou na: za guvernera. pfi volbach v demokratickYch pri- tiny, francouMtiny dostali sve uJOHN I'OUPAL, markich v eervenci r. 1934. Mame eebnice zdarma. Proto jsem rozWALTER C. WOODWARD Caldwell, Texas. (dz) za statniho vrchniho navladniho zato, ze volieurn okresu Fort Bend hodne pro to, aby studentilm denemusime kandidatku pfedstavo- gtiny byly dodavany knihy zdarma, 0. H. CROSS vati, neb ona jest tak dobfe zna- jako jsou poskytovany studentum za kongresnika z 11. distriktu. mou v celem okresu, neb sloulila jinYch jazykt.

Jsem synovcem a pravnickYm po dobu stye rokft v Made DiCESK. 12- PRAVNiK Okres McLennan: striktniho Clerka, a posledni etyfi spolednikem De Witt Bowmera, Poradv natou $1: soudv Venda.

W. B. MOBLEY 30Ieta zkugenost. roky zastava Mad Okresniho Cler- jeni jest olenem gkolniho vYboru za gerifa: ka, a tak nejlepe dokazuje svoji v Temple, a kterY samoten boj oval Piljeim $150.000.00 na 6% itrokii.

GIBSON GAYLE YOAKUM, TEXAS. schopnost Mad spravne zastati. pro to aby eeskY jazyk byl vyneoza odhaddiho-vYbereiho dani 0 Mad tento lada na zaklade van na vyssi Akole v Temple a v JOE ALEXANDER svych Vlastnich schopnost! a Lida Junior kolleji. Gadost, ktera byla za Odhaddi-VYberei Dani o podporu voli& okresu Fort Bend. podana v legislatuke ,a Mdala o Rekord, kterY ma v Made, jest nej- zavedeni i zachovani eeskeho jaZVEROLEKAR JOHN DOLLINS zyka na statni universite v Austin, Municinal Bldg.. za zastupce cis. 1. okres McLennan lepgm jejim odporudenizn, a sli- byla napsana v na'Ai pravnicke buje, bude-li, zvolena, vykonavati TEMPLE, TEXAS J. E. BATSON praci spravne, jednati poctive a tadovne Aphid zdarma.

Leg vgeckv nemoce zvIiat a lest za okres. superitendenta lkol sluny okresniho klerka vykonavaSlibuji Vam, ze budu-li zvolen, k slulbain kdekoliv na zavobini.

Telefon: Dial 3557. ti pfesne, dle jeji nejle$i schopno- ze budu mite vtdy na zieteli lid, Okres Ellis. kterY zastupuji. sti.

Jeji snahou bude pokusiti se LYNN B. GRIFFITH, W. A. (SON) SHOFNER. za kriminalniho okres. navladniho. navAtiviti Wall° volice osobne, Pan Shofner bete velikY zajem ale pouliva tohoto zpilsobu oznamiti svoji kandidaturn a lada svo- o eeskoslovensky lid, jest proti pro-.

Okres Matagorda. eati volice uvaje pfatele o podporu pfi volbe a hibici a zajiste, OSCAR BARBER, Vvfiznie vegkere soudni a nravni jeho kandidaturu. za Okresniho Soudce — County take ladá, by jeji pfatele byli ji ziaditosti, abstraktv. nosledni (Pol Adv.) napomocni a pracovali v jeji kamJudge. vUle. atd.

0 pani a tak byli napomocni k jejiTEXAS. WEST. Telefon 146.

R. A. KLESKA DOSPELI MOHOU DOSTATI mu zvolen!.

(Pol. Adv.) za VYbereiho Dani— Tax Collector DETSKE NEMOCE. )0( JOHN VACLAVICK Dospeli lids mohou a easto trpi, za Okresniho Komisafe — County . VOLICUM OKRESU BELL! PRAVNfK detskSrmi nemocemi. A obyeejne maCommissioner. vegkere soudni Timto si dovoluji oznamiti svo- ji v daleko nebezpeenej g forme HARRIS MILNER zaleiitosti ji kandidaturu do fadu zastupce nee deti. Na Mnoho dospe- lfriadOvna: 821 Bankers Mortgage za 8erifa — Sheriff. d legislatury z okresu Bell v der- Ifeh lidi trpi eervy, ac mnozi se Building. Dies ulici nauroti Kress Okres Colorado vencovYch demokratickYch primar- domnivaji, ie tato nemoc vyskyk,r budove TEXAS. EMIL RABEL kach. Zaroveri chci oznamiti mo- je se pouze v detstvi. Zaeasto veliee HOUSTON. do iffadu odhaddiho dani. je stanovisko ohledne nekolika du- trpi a uiivaji drahYch lekU, anii by ZASTAVTE SVRBENTE. lelitYch otazek, tYkajicich se v ge- tug ili, ie Cervi jsou pfiCinou jejith Okres Burleson obecneho dobra. Prohibieni otazka ehoroby. A pfee, pfiznaky jsou ty B. R. Teague Jste-li obtaovani jakYrnkoliv kabyla zkougena po sto mkt a presi- same jako u deti, ztrata chuti k jiddo fifadu §erifa nim neduhem jako Itch, Eczema, dent Roosevelt ladal, abychom od- in, telesne vay, skiipeni zuvolali flak -prohibieni zakony. NaJACOB A. FUCHS nepokojnf spanek, svedeni nosu Athletes Foot, Ringworm, Tetter neb za Odhaidelho-VYbereiho Dani se statni Ustava zakazuje prodej a koneeniku, bfig ni bolesti. Ten samf Pimples, my yam prodame nadobu opojnYch napojii a jedinYm (Assessor-Collector) lek, kterY jiste a negkodne vyhani s Black Hawk Ointment se zarukou. sobem, jak opraviti tento odsta- rilzne druhy eervikii v detskych pH- Cena 50c, poSton 60c. West, Drug EUGENE BATES vec tistavy a dovoliti zakonitY pro- padech, piisobi s vysledkem i pH do- Store, West, Texas. za odhaddiho a vYbereiho dani dej lihovin, jest odevzdati tuto 0- spelych White Cream Vermifuge Okres Lavaca: tazku k odhlasovani lidu. glen na sklade u: Old Corner Drug Store TAROKY miuiete opet dokonodarny mule *hlasovati proto, be West, City Drug and Jewelry stati za $1.75 hru, patou vyplaGUS STRAUS aby otazka tato byla odevzdana Company, Temple Texas, a ire za distriktniho klerka cell& Objednavky posilejte na lidu k rozhodnuti, a take se mule lelarnsich. (dz) choslovak, West, Texas.

H. J. SCHORNACK ) za vYbereiho - odhadeiho dani proti tomu staveti.

Budu-li zvolen za vakho zastupE. A. TURK ce do legislatury, budu pracovati za vYberdiho - odhadeiho dani o to, aby otazka odvolani byla daGENE HOUCHINS na volicum k rozhodnuti. Zastupza Aerifa ce, kterY by pfipravil voliee o toto pravo, nevefi v demokratickou AUG. W. JANSZEN vladni formu. Ja stojim pfimo za za okresniho soudce Nejrychleji do eeskoslovenska presidentem Rooseveltem v teto FRANK SCHOPPE tazce.

Jsem demokrat, uchazim se za okres. superintendenta ‘gkol na demokraticke platforms a vldy stojim za heslem: "Nechte vladOkres Fort Bend: RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u lodi, nouti lidu." odkud jedete piimo do Prahy bez pkesedini.

PANI J. J. CHADILOVA Jsem pro zru geni zakona hlavoza okresniho pokladnika Nebo cestujte na oblibenYch expresnich parnicih: ye dame. Jedine pravo, ktere obJESSE F. WARD M.n ma pfi vybirani utednikti, jest HAMBURG - DEUTSCHLAND za okresniho Suprintendenta pfi volbe. Zakon tento se pkiei zaW. M. KOPECKt ALBERT BALLLN - NEW YORK sadam naAi vlady, ponevadl nuti za superintendenta gkol mule a leny, by si kupovali praV P1tiJEMNE161 OKOLi ZA MIRNOU CENU. vo k obeanstvi. Jest opravdu neOkres Fayette: Rovnei pravidelne odjezdy spravedlivYm, mite zakon, jent poGUS HERZIK proslubich kabinovYch lodi. laduje na chudem muli, neb kteza statniho zastupce VYteene ieleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu. remkoliv obeanu ,aby musel pied (State Representative) 1 imorem — v dobe kdy pfljmy Informace u va'Seho agenta nebo jsou nejmen§i — kupovati si drahe Okres Bell. hlasovaci pram). V teto dobe rodni H. H. RAY HAMBURG-AMER1CAN LINE take kaldY ma nejvice vydani. za zastupce do legislatury.

NORTH GERMAN LLOYD Jsem rozhodne pro to, aby vyW. A. (SON) SHOFNER za zastupce do legislatury , ueovani eatine na vetejn*ch 6ko1031 Main Streets Houston, Texas 4111.M.MMINO

Oznameni kandiditu°

Emil J. Motis

Dr. 0. T. Booth

GEO.E.KACiR PRAVN[K C•H.Chernosk

BREMEN • EUROPA

Straw, 16.

VESTNIK r

Poutiveite k oznamovani

Naie pogta.

Mali Oznamovate ira

,tumirmilivx11Ulituninumil7iYmmuutit01111nunimni47

Na prodej zatizena, kovarna, Yoakum, Tex. prace pro dva mute po celY rok.

Posledni tti tkdny jsme meli v Musi ptestati. 0 dal gi informace Texasu zvlagtni hosty a byla to pigte na P. 0. Box 249, Alice, Te- svetoznarna. kapela, ktera. posled(25-26) nich 8 rokil hraje z rozhlagovaci xas.

OW' Tabak listovY na prodej, stanice WAAW v Omaze v 6 hod.

10c ---15c libra bez dopravy. Jerry rano. Deli dobu jiz vymenovali Burygek, Portland, Tenn. (25-28) korespondenci se zdej gim pravnikern p. Emil J. Motisem a men bkjeho hosty na stanici YOKM DIV"' Tabak listovY mam na prodej: 8c --- 10c — 15c — 20c. Vzor- dne 24. dubna a pH tom vyvolila ky zdarma, dopravu neplatim. -- Smetanova orchestra, 2e malt' 71eJohn Hradek, Portland, Tenn. ty vnuk p. Motise, Jerry Dobbs mu(25-28) si te2 s nimi zpivati pies radio YOKM. Ale z toho muselo sejiti WI Males kutatka: Bile, derne nasledkem toho, ze stanice YOKM hnede Leghornky, Ankonky nyni nepracuje. Kdy't* toto se netale michane a michane druhy mohlo uskuteeniti tedy p. Motis 100 za $6.30. Barred, bile, Partrid- navgtivil Shiner dne 24. dubna, ge Rock, Silver Laced, bile Wy- kde ona kapela ten veeer tieinkoandottes, Reds, $6.50. Anstrolopes, vala. V jake oblibe Smetanova ortmave Cornish 7.00 za sto; po gtov- 3hestra je v Shiner a okoli, dokane vyplaceno. My posilame C. 0 zovalo, Ze se prodalo pies 700 vstuD. a take posilame 25 a 50 kuta- oenek a na venku poslouchalo na tek v pomeru za stejnou cenu sta 2000 lidi. A za to laskavost, ze je kutatek. Von Minden '_ Hatchery. chtel miti na stanici YOKM, SmeFayetteville, Tex. (16-dz.) tanova orchestra se mu odplatila ✓ Shiner a zahrala pro pravnika Bratei okresu Brazoria! Nag .1.6,d Motise jeho oblibenou pisen "AnOslo 139, v Danburry ,odporueuje dulka 8afafova,", kterou pisen poyam volit za okresniho-gkoldozorce u2ival p. Motis pies radio YOKM J. P. Rogers-e. Jest to poctivY a ✓ jeho 24 deskYch programech ph uptimnY elovek.

(23-25) otvirani a zavirani techto. Byla to 'Ceske. orchestra, eeskY lid a eeska DR. FRANK KENT veselost v Shiner dne 24. dubna, specialista oei, nosu, usi a krku na co ptitomni budou dlouho paz La Grange, Texas matovati. zavita do Ptipravy pro slavnost Tom-Tom LaGRANGE, dne 15. kvetna. se deji na v gech stranach, ktera HALLETSVILLE, dne 16. kvetna se bude odbkvat dne 8. a 9. dervna.

MOULTON, dne 17. kvetna Prvni den bude dlouhk prilvod uSCl/ULENBURG, dne 18. kvetna. licemi mesta Yoakum o 11 hod., ✓ kterem budou na truckach seadeny vgechny Ceske orchestry ktebudou v kontestu ,a je*Z tiditi bude p. Motis o 1 hod. ten den. Veder budou poulioni tance jak noaM 00 vomodni tak i staromodni. lE3udou ZVLASTNI NABIDKA! Na oslavu 20ti leteho obehodu te2 korunovani kral i kralovna poglem kaidemu po obdrieni toho- slavnosti Tom-Tom a pak bude to vYstiiiku a $1.05 DOLAROVOU pro ne ureen zvla gtni tanec. Bude a PVLAKOVOU Nonat. Nabidka bude uverejnena pouze jednou a mnoho a mnoho jinkch zajimavkch plat1 pro eelY 'ask kveten. Nei gt- piedstaveni. Dne 1. dervna vyjede dejte v lekarnaeh ani u jednatehl, z Yoakum 50 automobilii a v dele pigte primp na adresu jako obtadnik a tednik bude pra y Marie Leiblinger, Altadena, Calif.

-nikMotsavpr tobude Mat okruZni cestu a v 16 mestech budou zastavky, kde kapela napted zahraje a pak Motis pies rozhlagovaci stroj pozve na Torn-Tom jejich obyvatele ye troji teal.

Peter Chylek mei onehdy automobilove negtesti. Pkevratila se s nim kara,' kdyi jel domii z mesta a je hodne pohmoklen ale v gak ne nebezpedne.

Tento tkden stavil se v Yoakum Na prodei y e v8tuin8 prednfeh lelaren. p.

L. J. Sule,k z La Grange. Je kan- I REZPLATNV VZOREK didatem za senatora 15. distriktu. bode y am zaslan doefgete-n: W. F. Severa Co., De p t. DB-12 Jiz pied dvema roky, kdy2 p. SuCedar Ra p ids. Iowa. lak bezel za kongresnika, bylo videti, ie je v oblibe a letos jistei toho dosahne, ze bude zvolen za senatora.

Emil J. Motis.

a

17(dyi lidske telo bylo stvok'eno, ptiroda postarala se o v gecko. Kdyi .elovek ma onemoeneti, pflroda

di-

Feast

Zvlagtni pcizornost venovana ditkam a damam PNINNIPMEMOVI ■

t LEN S. P J. S. T. VE WEST, TEXAS.

ve poplagne signaly, aby nas varovala.-Tudii, kdyi nage deti ve spanku sktipaji zuby, nemajl-li ehuti k jidlu, trpi bi•ignimi bolestrni, svedi je nos a prsty, mUeme pi-edpoklf..dati, ie mail eervy. Jestli jsm: moudii, tak ihned koupime Utley "White Cream Vermifuge" a jiste i bez nebezpeei, cervv z tea vy'Zeneme. Timto zpilsobem uvarujeme se pied velkYm nebezpeein a i osudnYch nas/edkii. "White Cream Vermifuge" stoji pouze 35c Miley a mUete tento lek koupiti u: Old Corner Drug Store ye West, City Drug and Jewelry Company, Temple Texas, a ye yiech lekarnfich.

(2)

N -emusi trpet. Tisice Sen se p fesv6dmo. g e Se y eril y REGALTOR. Mste b y linna nilp ravka p linesla nfekvanuiief fflevu. Pornt2e i yam!!! Vas 1, , karnfk ma ii na skladis. anebo 'i mil2e pro Vas obstarat.

ZDARMA! Cennd broSurka pind informaci. ieS ma mat kaSda Sena. Piste no W. F. SEVERA CO., Dept. DR-13 Cedar Rapids, Town

Li

Rodeo Baseball

Celonooni Tanecni Maya EGION PARK, BELLVILLE Rozru g ujici Chvile—Veselost a ope Vzrugeni.

Lahodne—Stinn6 Tan6eni

sobotu

kvetna

ZAPO5NE V SOBOTU V POLEDNE: Hudba odpoledne kapely studentii Bellville Vygi Rodeo, p roslavene Koy's Stock, ktere jest zname pro krkoLome vkkony.

Dy e ptedstaveni: V 1:30 a v 8:30 veder. Vstupne 35c a 10c Baseball hra mezi dvema nejlep gimi Cetami teto sezony ve 4:30 odpoledne. Piijd'te se pobaviti a jiste budete spokojeni.

Celoneani Konbinaani Taneeni Maya POCNE V 8:30 VEtER Iludbu a zabavu obstara

Rudy's Orchestra z Bellville Taneeni pro deli od 8:30 do 9:30 Taneeni pro dospele od 9:30 "a2 do— — — — —" Pkijd'te brzy a zustaiite as do konce. Pobavte se rozru gujicimi vkjevy, a obveselte se zabavnkm programem ye dne i ve'der. Neco zajimaveho kaalou minutu, ba kaidou sekundu budu rozrug eni pronikati va gim telem.

Ptijd'te ptipraveni k veseli, taneete pii popularni hudbe a zapomefite na starosti. Odbkva se at' pr gi neb slunce sviti.

Vstupne k Taneeni Zabave 25c osoba.

JIDLA A OB5ERSTVEN1 PRO KA2DEHO.

SKUTEtNA LACE POZEMKU!

eislo 2216. — 640 alit rovneho, Oerneho pozemku, kterY se naleza asi 20 mil od mesta Eagle Pass, v okresu Maverick, statu Texas, Zadrik dluh. Po ptipade vymeni se zal mengi majetek kdekoliv ye statu Texas. Cena pouze $10.00 za akr.

ERVENKA A VAN2URA West, Texas.

(23-24) '

i

PitfRODA STARA SE 0 VSECX0.

EMIL JANSICY Prvottidni SluZ"ba

e rovy

".

"- ''''''''"~-7-:or,4644251116001502160;‘ ItESOLUCE SOUSTRASTL Zase do nageho kadu zasahla neUprosna smrt a vyrvala z nageho sttedu na gi sestru Annu Kolnek, ktere, zemtela nahle na srdeoni vadu ye veku 64 let. Pohtbena by'a dne 27teho v Taylor. Zanechava, truchliciho man'tela, dve dcery a dva syny.

My eleni a Clenkyne vadu Praha s Vami portstalSrmi soucitime ve Vagem bolu a vyslovujeme Vam upkimnou soustrast.

Sestra Kolinkova byla va2enou elcnkyni a tim vice se nas dotYka jeji odchod z na geho sttedu. Sestro Kolinkova, odpoeivej v pokoji.

Prank Kincl, Joe Mucha, Frank KolenovskY, resolueni vYbor.

NONAT

HOLJRNA

Ve stkedu, dne 2. kvetna 1934.

' rmulnoonimmuutonnommionnimminuminumumptutioumintomotrut:

ilk