Vestnik 1934 05 09

Oran 51ovanskePociporditciiednoty Stahl Texas.

Entered as second elass mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS ye sttecia,

(Wednesday) 9. k yetna (May) 1934.

KONEC AMERIKANISIVIU Ing. Vilem 8ada.

NAD ZADNE jine slovo v eatine nedovede v sobe shrnout celou Skalu piedS stay a pocitu — od vrcholneho zboZ'neni as po nejhlubS'i. opovrZeni — jako to dovede prave "amerikanismus". Zatim co jedni spattuji v amerikanismu vyjadteni obchodni proziravosti a orga-nisaenich schopnosti, jejich2 yYsledek byva dokumentovan lesem tovarnich komind, druzi sly gi z nej sktipani ozubenych kol, drticich neodvislost a individualitu americkeho delnika. Jedni obdivuji v nem pohodli rodinnYch domku, zatim co druhymtanou na mysli hnusne brlohy /nestskYch periferii. Jedni zboZii.uji v nem ideal hospodalskYch i politickYch svobod v teZe chvili, kdy druzi zachvivaji se hrtzou nad osudem politickYch veztift a vzpominaji deti, jejich otcove padli v zapasech o zatigteni jejich skrovnYch existenci.

Amerikanismus neni prazdnYm pojmem.

Amerikanismus. jest prosttedi. Je to spoledensky tad eisteho kapitalismu, neovlivneneho ani historismem, ani tradici. Amerikanismus jest spoledenskY tad boje jednoho proti vgem — kapitalistickY individualismus — kterY pies svoji vnejk uhlazenou formu zachovave. zo,sady prava silnejSitio z dob americkYch prukopniku. Je to kapitalismus nejryzejg formy, zatim co kapitalismus evropsky degeneroval pod tihou latichu svYch feudalnich ptedkft. Neni potom divu, h my, kteki 2ijeme v zatuchlem ovzduSi evropskem, nechapeme "aerstvy vzduch" kapitalismu americkeho.

A tento amerikanismus nachazime dnes ye smrtelne agonii. Zmird, zasa'ien ve svem nejcitlivejSim mist& Naprosta nezavislost hospodatskeho podnikani na vSech ynej g1ch zasazich, jednou ze steZejnich zasad, s nimi2 amerikanismus stoji a pada, jest ohrolena.

AmerickYm kapitalistum stare gkoly hrozi velke nebezpedi se strany stale vzrustajici moci statni spravy a snad jate yetgi nebezpeel — z procitnuti 6irokYch mas americkeho lidu z narkosy kapitalisticke ideologie.

Amerieti kapitaliste bubnuji na poplach.

Co maji bYti ztraceny vAechny ty miliony a miliardy venovane na gkolstvi, ktere jim celY svet tak zavidel? Inclyt' se tak peelive starali, aby z techto 'Skol vy§li jen pravo yerni Amerieane. VZdyt' na hodinu jako nadenika vyhodili kakleho, kdo chtel zasiti jed do dual syYch Zakft a nemistnou kritikou zanesti sktipavY ton do dokonald harmonie stavajiciho te.du. CoZ byly marne vyhozeny miliony na vzdelani lidu v podobe monumentalnich knihoven, z nich2 bylo prozirave vymYceno v*Se, co by mohlo vesti ke zbyteenemu ptemYgeni o dokonalosti spoleeenskeho ztizenl? Co2 maji zapadnouti v nezaslouZene zapomneni vgechny ty dojemne zkazy o chuclYch chlapcich, ktetl svou pill se dopracovali fispechu, jimiZ americkemu lidu jest vAtepovana kapitalisticka mentalita, ktera, ho ma ochraniti pied nebezpedim ttidnlho uvedomeni?

TtebaZe ztejme ohroleni amerikanismu datuje se od nastoupeni noveho presidenta, bylo by velkYm omylem, povaZovati Roosevelta za jeho pfnrodce. Roosevelt jest pouze nastrojem k provadeni toho, co ptijit muselo.

Amerikanismus nezmira ranou neptitele, nYbr2 zhoubnou rakovinou vlastniho nitra.

AmerickY kapitalismus pied nastoupenim RooseveltovYm byl v naprostem rozvratu.

Hlavni pillt, na nem2 byl vybudovan cely system, se nahle zhroutil. Zasada svobodne soutae, ktera, naleZela mezi nejdulelitejSi elanky viry, jeZ Ameridantm byly k veteni ptedkladany, upine zklamala.

Amerika byla skalopevne pfesyedeena o neomylnem prosttedku k regulaci vYroby, za kterY narodohospodati prohla'Sovali nou souta. Narodohospodatske zakony, volna soute2 tlaei ceny ye prospech celku, pti eemg vSak zabrafiuje zaroveri, aby ceny vYrobkil neklesly trvale pod jejich reproduknaklady, staly se jejim hospodatskym kredem. Amerieti kapitaliste s Bastiatem, 2e volna soute2 "jest nejpokroko yejSi, rozdily vyrovnavajici a obecne nejprospeS-nelSi ze vAech zakonfi, jim2 Prortetelnost svetila pokrok lidske spoleenosti".

Skuteenost byla v gak jina. Nefiprosna a bezohledna soute2, podporovana technickou racionalisaci a kapitalo you koncentraci, zadala se projevovat ye svYch pravYch dfisledcich. Amerieti kapitaliste marne odekavali onen regulujici vliv volne soutae, je2 nemela dopustit, aby ceny trvale poklesly pod reprodukdni naklady. Ten se vgak nedostavoval. Nevime, jakou dobu si narodohospodati ptedstavuji pod slovem "trvale", jest vAak jiste, ae tisice americkych prfimyslovYch podnikt se vYsledku regulujiclho vlivu wine souteZe nedoekalo. Budova americkeho prftmyslu, beztak ji2 ptetaend nefunernou nastavbou distribudniho a finaneniho systernu, se ztitila, pohitivajic ye svYch troskach na 15 milionft nezamestnanYch. Amerieti kapitaliste pozde shledali, zakon o ptitaMivosti zemske s odporem vzduchu, nepoditaji ani narodohospodati ye syYch zakonech se ygerni temi pathologickYmi zjevy moderniho hospodatskeho Zivota, ktere i sebe lepSi zakony dovedou zvra,tit na hlavu. Pozde se ptesvedeili, ae nikoli nejniZS'i, nYbr g ykly jedine spravedlive, cena mute bYti spolehlivym zakladem hospodatskeho blahobytu.

Za takove situace* ptichazi na scenu Roosevelt, aby zachranil, co se zachranit das Roosevelt nikdy socialistou nebyl a nebude. Je-li v jeho programu pro Ameriku cosi revoludniho, jest to jen proto, Ze se stavi na stranu kapitalu maleho a sttedniho proti velkYrn finanenim a prfanyslo yYm velmoalm, ktetl za cry Hooverovy vlacili Amerikou.

Roosevelt pochopil spra yne, ae blaho zeme a ne.roda nezaleli v ohromnYch nekolika magnatu, nYbr2 ye spokojene existenci girokych vrstev. Pochopil, ae americkY kapitali-

sinus titi se do zkazy prave svoji orthodoxni virou v onen °beetle nejprospeSnejS1 zakon Prortetelnosti. A tak hned v prvnich dnech sveho obrozovaciho programu ruSi Shermanovu aktu proti kartelum a trust€un, aby ji nahradil pravYm opakem — syndikalisaci obchodu a prilmyslu. PfeloZime-li to do lidove fedi, znamend to zfizeni povinnych kartelti pro jednotliva vYrobni a obchodni odvetvi, konec volne souteZe a tim i konec amerikanisxnu.

Dnes, v dobe neustaleho tineeni zbranemi proti kartelin, vice ne2 kdy jindy jest tfeba, ptipomenout, ae ma-li volna soute2 sve stinne maji i kartely svoje ptednNti. Bylo by nespravedlive vndi Rooseveltovi, kdybychom neptiznali, ae prave tyto ptednosti kartelt byly dfivodem, kterY jej ptimel k rozhodnemu kroku. Syndikalisace prinnyslu zdala se mu jedinYm prosttedkem, kterY by mohl fteinne zasahnout koten hospodatskeho rozvratu a pkinesti oZivujici injekci — stabilisaci vYrobnich naklady.

Syndikalisace prumyslu, jak prohlasil tasty sveho vojevtldce Johnsona, prase tak neubira, podnikurn manost sluSne souteZe jako nesmi boxeriim zakaz spodnich ran a kousani nosu ubrati na bojovnosti. Syndikalisace prilmyslu jest pouze prosttedkem, kterYm ma bYti dociieno vySSI trovne hospodatskeho zapoleni.

At' jiZ soudime o Rooseveltovi jakkoli, musime ptiznati, Ze se venoval my gence o zyYSeni firovne hospodatskeho zapasu se vSi rozhodnosti a s celou svou energii. Kody slane soutae mely odstraniti ruzne ty formy yzajemneho podbizeni se, zavedeni jednotne pracovni doby a minimalnich mezd pro jednotliva prfimyslova, odvetvi melo nivelisovati mzdove naklady, zakaz detske prate mel odstraniti vYhody, ktere nesvedomiti zamestnavatele mel" proti zamestnavatelum sluktYm. VSe bylo postaveno do sluZeb mySlenky stabilisace yYrobnich naklad y, od n12 byl oeekavan podnet k nove hospodatske prosperite.

Roosevelt dobte znal sve Pappenheimske.

Dobte vedel, Z"e teZIY prilmysl se nevzda syYch vysad a Ze by bylo blahovosti spolehati na dobrou yfili a pochopeni prave u tech, ja americke hospodatstvi pti yedli na pokraj zahuby. Proto se staral, aby vytvotil nejen zakony a natizeni, nYbr2 i dostateene mocenske prosttedky, ktere by mu umoZnily jejich provadeni. S tohoto hlediska nutno posuzovati jeho snahu o posileni statni mod, ktorou mylne pokladaji nekteti za pokus o "stetni socialismus".

Roosevelt Sel vSak jeSte dale. Vedel, Ze on i jeho statni aparat nemohl by dlouho odolavati natlaku prOmyslove skupiny, nepodati-li se mu vytvotiti noveho mocenskeho kterY by paralysoval vliv velkeho prtlmyslu. V tomto smeru odhodlal se k experimentu — k povoleni koalidni svobody delnictva. Delnicke organisace mely ptevzlti za svej fikol znepokojovani takeho prOmyslu, (Pokradovani na strane 9),

Strana 2.

VESTNIK

Zrali ci nezral Bohuslav Koutnik SILUJE SE o nejakou zine'nu ye spoleeenskkch tadech, nemarne zpravidla co einit jen se dvema tabory, se stoupenci a s odpurci, nkbrt obyeejne se objevi jate lide tketiho smeru, kteti tikaji, ze sice uznavaji pottebu odstraneni jistkch zavad a zavedeni jistkch zmen, te yank bud' obyvatelstvo v0bee, neb vrstvy, jicht se zmena tkee, nejsou pro to zrale. Je tieba podkat, at'uzraji. Stoupenci tohoto nazoru se neptidavaji ke staromilcum, take sarni se uvaruji vktky konservativnosti, ba dokonce sami prohlaSuji °dm:tree zmen za konservativce a sami sebe pokrokove. Vint' oni chteji take pokrok. Ale ne hned. Musi se podkat. A kdo r.echee dekat, je u nich spla genk radikal a nebezpeenk rebelant, kterk rozvraci svy spechem spolednost.

Bkvaji to obydejne mutove rozSafni, kteti takto hovotl. Mail vkly pravdu? Novotati bkvaji jimi zmateni. Kvituji jejich souhlas ye veci, ale odmitaji nesouhlas v dobe. Jestlite hole mohou ptijmout ureita spoleeenska dizeni az kdy jsou na ne zrali pak z toho plyne, to jsou zrali na to, co prave je. Tedy jsme zrali na nezamestnanost, na faSismus, hakovk kfit tu, bolkvietvi tam, na vojenske vykizovani mezinarodnich sport', na vSecky ty krise, at' politiky, at' vkroby, at' parlamentarismu, at' umeni at' filosofie a tak dale.

Co nas to napadlo uzrat pro to vSecko? A kdy jsme pro, to uzrali, prod nam to neni vhod? Ptece nezrajeme jako husy k podSkubavani pefi pro cizi prospech, i kdy to boll?

Teorie zrani ma nekolik podob. Jedna bete lidstvo jednoduSe jako jednotnk organismus, kterk roste jako tivodich nebo bylina. Jako htibe, ktere ted' pottebuje mleko, potom vkbeh, at uzraje k tahu a naposled pro teznika. Nebo brambor ted' pottebuje sazeni, potorn okopavani a pak se dobkva. Tak asi lidstvo vedlo jednou tivot kodovnk, pak pastktskk, pak stavelo mesta, pak teleznice, kdysi melo za zaklad otroctvi, pak nevolnictvi a pak svobodu umtit hladem v nezamestnano sti.

Je ovtem ztejme, to tomu tak neni. te lidstvo neni jedinkm organismem, to jsou jen jednotlivi lide.

Tomuto eskali se .vyhkbe. vedeetejSi vkklad. Ano, jsou jen jednotlivci. Ale jde pokoleni po pokoleni, katcle ptijme vlastnosti pokoleni ptedeSleho, neco k nim prida, odevzda, to vk pokoleni nasledujicimu a to zase dalSirnu. Proto nod nestadi jedno pokoleni, nae neni zrale, na to mute dortst pokoleni dalSi. A tak vznika neustalk pokrok.

Bylo by to hezke, kdyby tak bylo. Ptedstavme si, kdyby se na pkiklad znalost oteni tak vstipila, at by se stala dedienou. Ale bohutel tomu tak neni. Nove pokoleni nededi vkch vlastnosti pokoleni ptedeSleho. Dedi se jen ureitk sobor vlastnosti, ktere jsou prvotni vkbavou lidskeho rodu, ktere delaji \Telco elovekem. OvSem jsou u ruznkch jedrrizneho stupne. S nimi ptichazi nemluvne na svet. Ale co se naudi behem tivotni drahy, co nove ziska, z toho neodevzda svkm &tem nic. Totit nic ptimo. Nova nemluvriata toho mohou take dosahnout v urditkch mezich, dankch rozdelenim rrizneho stupne tech zakladnieh vlastnosti mezi jednottlivci, ale musi si to osvojovat novou vkchovou. Kaide nemluvne je barbar, kterk vpadne do stare civilisace a v ni se ochoduje.

Tedy kdyby se melo se zralosti eekot, at se nahromadi timto zprisobem, nedoekan bychom se nikdy.

Bylo by tteba take objasnit, v dem spodiva to tajemne zrani. Tim, to Vykonavam jednu dinnost, sotva zraji pro jinou. JeSte nikdo chozenim po zemi nedozral pro plovani. koei tizenim koriskeho potahu nedozral k tizeni auta oral rudnim oranim pluhem nedozral k praci s traktorem, tadnk ptevoznik opiranira o bidlo nedozral k tizeni zamotskeho parniku. Je pochybne, to by poll-

ticks neeinnost za ptisneho absolutismu pasobila, aby lide zrali pro vSeobecrie hlasovacr pray° a parlarnentni demokracii. VSecka, polititka prava, od starovekkch samovlad poena, dostali Hide pro ne nezrali a uzrali teprve jejich vykonavanim a utivanim. jinou podobou evah o zralosti obyvatelstva je tvrzeni, ze ureite opravy spoledenskeho ztizeni vytaduji od obyvatelstva ho vzdelani. Je pravda, k kdo mit hias v rozhodovani o vetejnkch veceh, musi umet alespon eist, aby mohi mit ucast na yetejnern mineni vytvatenim dne dennim tiskern. Ale tim neni tedeno, to katclk, kdo ma o vetejne rozhodovat, musi rozumet tomu, jak se to dela. Lide utivaji elektrickeho proudu, radio, auta a podobne, ad nemaji poneti, joke. je podstata yea. Pro posouzeni, zda mi nejoke, vec vyhovuje, nepottebuji ulna, jak to udelat, at' jsou to boty nebo vetejne, sprava. K tomu jsou odbornici. Vefejnost vSak posoudi, jak ji jejich opatteni vyhovuji, jako nemocni posoudi einnost lekatri, i kdy ji nerozumeji.

Jineho konce a v jine podobe narazil na natl. otazku John Stu_art Mill, kdy v prvni kapitole svkch Uvah o vlacle ristavni vykttoval, do ktere miry jsou vladni formy veci volby. Postavil proti sobe dye mineni. Podle jednoho jsou vladni formy veci rivahy, vynalezu a vkpodtu, podle druheho maji svIlj vkvoj jako ptirodni zjevy, nedelaji se, ale rostou. Tedy v prvnim ptipade otazka zralosti je veci duSevni rirovne vynalezcovy, v pade druhem se neda, nic delat a musi se trpelive &kat, at veci uzraji samy. Mill pravem odmitl obe tyto krajnosti. Setrval na torn, to spoledenska soustava je dilem lidskkm, to vtak nepracuje sama od sebe. Vetejnost se ji musi einne ridastnit, musi ji chtit piajmout, musi bkt ochotna se pheinit o jeji udrieni a obranu a musi chtit konat i odpirat si to, 'deli° soustava vytaduje.

Spoledenske ztizeni je tedy lidskk vkrobek prave tak dobte jako hmotne vkrobky. Je to stroj a lide jej obsluhuji jako jine stroje.

Tento stroj dedime po pokoleni ptedetlem.

Ale neni to sl nim tak jednoduche jako se stroj em hmotnkm, nelze se zatldit tak, abychom jej znovu prohledli a vyrnkSleli, kde jej opravit. Jsme site tidiei a obsluhovateli toho stroje, jsme vSak take jeho koleeky, jeho pery a hnacimi silami, ale dale take jeho vkrobky. On nas udelal jiSte stejnou merou, jakou jsme jej udelali my.

Do otazky, zda doba nebo lide, cot je totet, jsou pro nejakou spoledenskou opravu zrali, pkinaSi nejvice svetla pojeti zralosti v torn smyslu, zda maji stoupenei opravy jit dosti moci, aby pfekonali odpor jejich neptatel. Demokracie to teS1 hlasovo.nim. MenSina se ma podtidit vetkne. To vtak neni vtdk bezpedna zkoutka. Nehledic k dobam, kdy neni eas a -motno vySettit, kde je vetSina, nezaleti jen na tom, pro ktere mineni je vice stoupencil, nkbrt take na torn, kolik chten stoupenci ureiteho nazoru pro jeho uskutedheart obetovat. Vet gina pohodlnkch, kteti nechteji ptinakt °heti pro svou mySlenku, se lehce stane menAinou, jak jsme videli v posledni dobe velmi 'east°, a mentina odhodlankch rychle nabude vetSiny. Patti k potadavkam kladenkm na politickeho vridce, aby dovedl odhadnout u sebe i u stoupencri a odpiireft, kdy jsou veci zrale timto zptsobem, a aby (loved), u sebe i u svkch vyvinout dosti odvahy k uskuteeneni svkch Beda vridci, kterk nechal veci nejen dozrat, ale i ptezrat. A mnohem easteji W ive. pheinou nedostatek odvahy net nedostatek rozhledu. tivot vetejnk je veci nejen nazoru, ale ehteni. Miuvi-li kdo o vetejnkch vecech, je tteba se vtdy ptat, nejen co mysli, ale i co chce a do Jake miry to chce. Jestlite kdo uvatuje piilis o torn, zda jsou lide pro nem zrali, ptejme se take, zda to sam chce a zda to dosti chce. A pak uvidirne, to east°, dasto ten, kdo s vlidnou tvati tika, to pro nem je, ale to lide pro to nejsou zrali, neni stoupencem, ale odpfircem, odprircem dalekn net ten, kdo tekne roc nou, 2e to nechce,

Ve sttedu, dne 9. kvetna 1934.

Ke svitku matek, K. Bu f kova,-Wankl ova..

(13. kvetna.)

AKY TO slavnostni den! Ditky svateene J °deny s kytidkou v ruce spechaji k milovane matinee ptati k svatku; podaly kvety a odtikaly radostne blahoptani.

A maminky, k slzam dojaty, hladi hlavidky svkch mildeltu, libaji je na del° a napominaji. "Jen bud'te hodny — tim nejvice dokatete svou lasku ke nine i k tatinkovi." Rozradostneny, eitice se gt'astnkirri, deti ()dellazeji.

Svatek matek, tot' otivenk davnk kult matky, tak stark, jako je lidstvo samo. . . Ve Vestonicich pod Pala yskkmi kopci u Brno, ve vykopavkach byla nalezena mala &Aka, t. zv. "Vestonicka VenuSe", vyrobena z mamuti kosti elovekem, tijicim pfed mnoha desetitisici lety na Mora* zvankm lovcem mamute. Take z jinkch zemi jsou podobne nalezy znamy.

Nejsme snad daleko pravdy, domnivame-li se, to tyto soSky znamenaji matekstvi, tenstvi vilbee, ate jit diluvialni dlovek pestoval kult matky. stopy kultu matky nalezame u vSech roda davno vymtelkch, starch naroda, jak primitivnich, tak kulturnich. Jsou ztetelnk ve vaech veroukach.

Nati. staroslovanSti ptedkove ctili "Zlatou Balm", "Matku zemi" — bohyni rirody a plodnosti jiz ptinakli obeti, oslavovali ji ja-. ko svou Matku.

Thule v nati deskoslovenske vlasti, i tam, kde obkvali Slovane, setkavame se s tim starkm kultem Zlate Baby — Matky — v na zvech hor a jinkch mist — Baba, Babi hora, Babi lom (ehybne Bohner). u VranoVa), Babice a podobne, vedlo by daleko vSechna mista takto a podobne pojmenovana uvadeti.

Z toho je jasno, to kult Zlate Baby byl kult matky.

Novi iehlieka. Vytehlit bezvadne veci s knofliky byl vidy -vkkon, vytadujici trochu trpelivost a zruenosti. Aby se kolem perlet'ovkch knofliku na naprsence panske nekreil leskly popelin jako sevrkla kuze nebo aby platno na lotnich povlaeich netvotilo v mistech, kde se poviak ma za,pinat, k tomu je zapottebi ruky dovednejSi. Protote bez knoflika si nelze piece jenom nektere platno ptedstavit, hledala se i v tete, zdanlive drobnosti napraprava. Pokus se podatil a byla vyrobena nova tehlieka. Aby se nemuselo ph tehleni mist kolem lmofliku kroutit do omrzeni zleva r,rapravo a ptehazovat tehlieku z jedne ruky do druhe s vksledkem vtdy spornkm, udelal vynalezee do tehlieky proste po obou stranach jeji Spieky tesne nad zehlici plochou podlouhlk vodorovnk zatez, dlouhk nekolik centimetre. Knoflik vklouzne pri tehleni do zatezu a tehlieka se tak dostane tehlici plochou pohodlne pod knoflik at k jeho sttedu a ani milimetr latky nezustane nevytehlen.

Radiovy umiak umoinuje letadlfim stivat v mite. Na podzim roku 1933 bylo na letisti v Shipotu u Amsterodamu, jet je zvlaSt' daletite proto, to z neho vychazi trat' kondici at v Holandske Indii, dam do pravidelneho provozu nove smerovaci radiove zatizeni zbudovane zavody philipsovkini v Eidenhovenu. Na rozdil od dosavadnich v Evrope utivankch zatizeni, je slotena tato novinka, ,utivana v Americe pod jmenem radiovk majak, z vysilade, kterk mute vysilati znadky pouze jednim smerem, v podobe vinoveho paprsku, jehot siri moan voliti libovolne.

Vysila-li vysilad na tomto paprsku natizenem smerem jimt at do ureite vzdalenosti od stavaci plochy na letisti neni nizko letici letadlo ohrotovano tadnkrni nebezpeenkmi vyvSteninami terenu, stale urditou znaeku, vyhledi si s jej pomoci spravnk sorer pro phstani katde letadlo opattene normalnim radiovkm ptijimadem. Dle charakteristicky znadek ozkvajicich se ve sluchatkach vi pilot i hned, vybodil-li a na kterou stranu a mute chybu ihned opraviti. Ptistrol je rapine samoeinnY.

Ve sti-edo, dne 9. kvetna 1934.

Oddil dopisovateisk MIND.ONNIK.1111.0.“/1.”5.1•0■11■110■11.p.M.0 ■0•••■■ ,■■•-0

Dopisy, by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Ti skovemu I T3Thorn k vlsstnfmn rozhodnuti. tTITAHA KU SVATKU MATICEK NA DEN 13. KVETNA. Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Nastal nam kresnY mesic Maj, mesic lasky, ri121, zpevneho ptactva a te2 lasky matetske.

V tomto rnesici pripada svatek "Den matek" dne 13ho, a tak vam vsem mile maticky ptichazim s pranim a kladu Vam k Va'Si lasce krasny venec, uvinutY z vonicich r021 me lasky k Vam. Kdo ocenI to srdce yak laskou planouci k svym drahYm? Co krasy a oddanosti a sebezapkeni se v nem chova?. Mile ditky, ktere mate jeSte svoji matieku zde, 6, vazte si toho draheho Menotti a nezarmut'te jeji srdce, pine lasky, k yam lnouci. jak to srdce jeji krvaci, kdy2 vidi, 2e tolik ten sviij klenot, kterY pod s yYm srdcem chovala a okttovala, se ji za tu lasku nevdeene odplaci. Ale ona nezapomina, a odpouSti a kdy2 takove ditko je opuRene od celeho sveta a pohrdane, tu matka je to zase, co potegi a ku svemu srdei ptitiskne ztracene a opatene ditko sve! Uva2ujte, ditky mile, o to velke lasce matetske a samy 'uznate, k pisi pravdu.

Mnozi z nas ji2 ten drahY kienot nemame, neb ji2 ho kryje chladna zem, tam na htbitove, ale vzp6miname si, jakou laskou matetskou se obetovala pro nas. Kolik nod probdela ta matieka u 10.2ka sveho ditka, kdy2 churavelo a s jakou laskou matetskou dgettovala a pak ty starosti zase o vYchovu mela. Nezaslou2i si to srdce matetske riati Lasky k ni? A to snad vy, ditky, ktere mate jeSte matieku, uznat nechcete? 6, ai jedenkrat ten drahY klenot budete vyprovazet tam k tomu tmavemu hrobu, pak tenkrate si vzpomenete, co jste za drahY pokiad ztratily s v dui se yam ozve, 2e jste ji mely skutedne milovat a radost ji &nit za tu lasku jeji matetskou k yarn.

Proto mile ditky, ktere mate svoji matteku, neb je to ten andel straInk, kterY jen vas k dobru vede, va2te si ji, neb jen ona to byla, co k vam lnula laskou matetskou, a proto v2dy a vSude jeji rady poslechnete. At' je tteba ji2 vetcha, starosti sestarld, pteci toho zasluhuje, by ditko jeji se odmenilo za tu peal, kterou ona pro neho mela. Nestyd'te se vy ditky, (ttebas mate mnozi svilj domov vas) za vaSi starou, seSlou matieku, ale v2dy, dokud ji zde mate, s laskou ji opatrujte a tak se ji aspori easteene odrnenite za jeji lasku matetskou. Poteate ji svoji laskou a uvidite, ze jeji tvak ustarala se na vas usme je a ji to potegi.

ZdejS1 Narodni Telocviena, Jednota Sokol Taylor uspotada na "Den matek", dne 13. kvetna krasny yeeirek. Ditky pkednesou baje a pak se budou prodavat kaidky, ktere sestry ptinesou napinene dobrYm a chutnYm jidlem. Tak vas vkcky z blizka i z Cali na ten nas program zvu, a dostavte se v co nejvetSim poetu, a uka2te s yYm drahym ditkam, k skuteene je mate radi a oni vam budou za to povdedny. Nezapomerite na 13. kvetna na Bayesville, v sini tadu "Vykhrad" eislo 48, S. P. J. S. T., veeer.

Matinee.

Kdy2, matieko, libam uch •adlou tvou ruku, na vkchny v tom svete, zapomenu muku.

A kdy2 po tvem eele hladim eetne vrasky, za tebe bych dal se vloZit y e hrob lasky.

VESTNIK

Horouene kdyz libam rty tve vekem zvadle slastnou upominkou srdce me je zmlad/e A kdy2 tvoje sizy kanou na me Belo, jak by se me srdce bolem nezachvelo.

Vzdalen-li jsem tebe tteba to kraj sveta, mysl k tobe s touhou ptes ty hory vzleta.

S pranim vSeho dobra vSern matikkam a s larimavYm: "Na zdar!" jsem K. F. Chalupa, zpravodaj.

Coupland, Texas.

Tak te2 se jdu za vami podivat mile sestry, neb mne to jaksi neda, abych neprojevila svnj nahled ohledne to debaty: "Prot se nekteti rodiee stydi za svaj puvod".

Za to se nema, stydet nikdo. Povinnosti rodiail jest, dbati s yYch dItek a ueit je mluvit tak jak je ueili jejich ptedkove. Ale bohukl, fines je to k politovani nekterYch. Sami tu anglidinu pletou pate pies devate, a 2e pry jsou sto procentni Ameridane. No ,ovkm jsou a ja, mohu iici to same, neb jsem zde zrozena, ale mne nikdo neuslySi mluviti anglicky tam, kde to neni nevyhnutelne zapot •ebi. A naSe ditky te2 tak ueime, aby se za svou tee nestydeli nikde. Nejiepe pravi stare plislovi: "Kdo se za svou tee stydi, hoden jest potupy fSech lidi". Prod se tak Americani a Wind neponituji? Ti kdyi se dva sejdou, tak mluvi svoji teei a nedbaji, zda se jim bude nekdo vysmivat nebo ne. Po pravde, mejte mi to kdo chcete za zle neb ne, ale naSe S. P. J. S. T. je te2 u2 poanglieena, jako ti nekteki lide, a proto j a bych ji2 vice ditek do Jednoty nedala. Prod? bude mo2na i nekterY ten agitator mysleti. Zde je ptieina: Kdyi tech, tak tech; a kdy2 Ameriean tak Ameridan. Kdy2 se vdeei druzi Ameridanam, prod by to nemohl udelat nekdo druhy. Prod nak Jednota bere v ge jak stado be2i, at' jest to kdo chce, at' rozumi ei nerozumi, vSe to jedno. A ti vySkoleni a ti, co druhe by radi poutovali jak se maji chovat a Vaechno jine a zatim te2 jsou polovieni test aneb Moravani. A to mne jaksi nemide do hlavy vlezt, kdybych o torn ptemYSiela jak chtela.

A tat podobne je to, mile sestry, s temi ritady. Te2 i ja byla jeden rok mistoptedsedkyni, a kdyi byla vYroeni schtize, tak ji2 to meli uchystano kdo dim ma byt, a nak zvolili mistoptedsedkyni druhou sestru. A ta, kdyi ptiSlo k dteni co ji pattilo, tak se vyslovila, 2e pry kdo by to Ceti, a k aby si to pkeetli sami. A ostatni byli zvoleni jak si picali. A kdy2 jsem byla pro to, aby kazdy mesic byla schnze, tak hned byly namitky,ze pry kdo by tam trtagil podarebne, 2e je to dost, kdy2 bude schfize jedno za tti mesice. Ale jsem jista, ae kdyby tarn men dostat nejake to komigne, rudim za to, 2e by si ptali aby sch0ze byly dastej gi. Ale jsem jen raft, 2e ji2 vice k tomu tadu nepatkim a ted' at' si maji schfize ttebas jednou za rok. Muj starou byl te2 mnoho roku tajemnikem, ale nyni co jsme oba u druheho ta,du, mame pokoj oba. A to je to nejlepSI, nechati vkchny na pokoji.

A te2 jate slovidko pi. Ktemenkove, v Jourdanton, Tex. Mild spolusestro, ptala bych si, kdybych i ja, tam s vami mohla bkvat, byt' to ten K. tam tak nazval. Lituji onoho bratra. Kdyby to byla sestra, to2 bych se nedivila.

Nam 2enam by to uglo, ale, na mu2skeho je to trochu a2 moc. Bat se kajotill Ja jenom kdybych se tam dostala v gichni by byli brzy pryd a utekli by v tu stranu, co ten br. K. bYva, neb ja umim velice dobke sttilet, talk by mi ani jeden neutekl, za to mu rueim. No, vkk jestli zbohatnem z to vyorane baviny, to2 pozor, ja ty kajoty polenu.

Strana 3.

Na Agua Dulce pry lide velice bohatnou a zeli snad ani nemohli prodat. No, no to jsou mi lide; radej nechaji zeli shnit, net aby poslali nekterou hla yku na ukaku jako sampl. Co na to praviS, R. J. Haislere a y, K. Belieku? Ci nemam pravdu?!

No, radej tech pletek necham a vas vkchny mockrat pozdravuji i J. M. Machovi, tak amen.

S fietou, Roska Mogon.

Dallas, Texas.

Mili etenan!

Obloha nakho deskeho Dallasu se znovu odela v at smuteeni, a my jeji pozemSt'ane v srdci za.rmutkem napineni, jsrn.e sli doprovodit nak milou spolusestru Francis St Cricoovou k vednemu odpodinku. Rvala se o sve zdravi se syYm 2ivotem po dlouhou tadu let, a2 naposled podlehla tak jako ka2clY kdy2 se napinily dnove jeho. Lito nam jejiho odchodu, mela sve chyby jako ka2dy z nas, ale pti tom srdce dobre. Kdy2 videla, 2e jest tteba pomoci, sla sama napted pkikladem, nelitovala penez, aasu, sveho zdravi, musela prosadit co si ptedse yza,la a v2dy s dobrYm yksledkem. Byla mezi prvnimi pracovnicemi Sokola. Co iena sama na sebe odkazand, musela te2ce pracovat k uhajeni sveho a sveho synka 2ivobyti, a pteci kaMou volnou chvili, noci, nastavila, pro svilj spolek, ku kteremu celou dusi ptilnula. Odmenou ji bylo zklamani, avSak jeji povaha nedopustila slait ruce v klin, a slykli jsme o ni, jak jinde ruce k dilu ptilo2ila.

Ve Waco se sna2ila ptivesti spolkovY 2iyot k vetsi dinnosti, v praci kostela byla mezi prvnimi. Kdy2 jeji syn vstoupil co student do A. & M. koleje, tu jeji snaha sehnat co nejvetgi. finaneni pomoc a pohosteni wacovskYch student0 v koleji neznala mezi. Dilo se ji darilo, prace jeji byla ocenena. Kdy2 jsme ji byli s mu2ern ye Waco na yStivit, ukazovala mi dopisy podekovani od tech ne j ggich atednikii. V tu chvili ji oei zanily, ta--vy kovou slast, radost nevylieitelnou z toho mela. Odpovedela jsem: "Ale Vy sama se tim znieite! Co Vak zdravi?" Ptelohla ruce pies prsa se slovy: "Tam uz je to prazdne!"

Kdy2 vichtice znidila ve West na gich krajanii majetky, detli jsme zase jak sestra St. Cricq-ova se ujala prace pomocne.

Mela jsem ji rada ,neb stavala pki mne mnohokrate pki pra,ci spolkove a kikavala: "ma-li to byt kysele, at' je to jako ocet!"

Ale obydejne to ona sama chudera odnesla. nekdy neco zleho, odeinila to J i -nYmzpisobejdu,altkre.

Mela's jeste zilstat neb tvoji dva hoai Te budou pottebovat, a nikdo v celem girem svete jim maminku nenahradi. Spi sladce! A vytid' od nas fgech celemu tomu krou2ku dallaskemu v oblasti nebeske pozdrav, a na vgechny 2e vzpominame a nikdy nezapomeneme.

Vy pozustale ditky, br. M. St. Cricq ptijmete nesi uptimnou soustrast a vtelou ridast nad vagim zarmutkem.

Tet necht' ptijmou nagi uptimne citenou soustrast rodina br. R. Parmy ye Waco, nad Umrtim jejich dcery Marie Kebrle-ova. A rodina DuSlova v Taylor, Tex., nad amrtim man2elky a matky ses. Anny Dugkove.

Rodine Kubelkove v Ennis, Tex., vyslovujeme te2 soustrast nad rimrtim jejich otce a mankla Josefa Kubelky.

V§iehni zernteli odpoeivejte v pokoji a svetlo veene at' yam sviti, o, Pane!

Rodina Jan, Ant. OndruSlova.

Novk valeenk vynalez Brasilska vojenska sprava zkouSt nyni nova delosttelecke naboje pro protiletadlove baterie. Jejich obrovskou vyhodou jest, 2e vybuchnou i tehdy letela-li stkela na 60 stop vedle tile. Stkely jsou opattelay zvlaStriim zakizenim ktere je uvedeno v dinnost, jakmile sttela po vYsttelu se ptiblike kovove hmote. Pokusy s tereem, vleCenYm letadlem se ve]m dobre zdarily.

Strana 4. ftid Krasna, cis. 96.

Cteni bratti a sestry!

Na druhou nedeli v kvetnu, totie 13. kvetna ptipada, narn tadova schfize. Bude-li ale Spatne neb pr get, tak schfize se odloii na 20. kvet., tedy o tYden pozdeji.

S bratrskYm pozdravem John Marek, taj.

Schulenburg, Texas.

Ctend redakce:— Zde jsem opet jako na koni, a site abych Vam a vgem etenatilm i etenatkam oznamila, co zas v Moravii ptipravujeme. Ano, ptipravujeme. "Ceskou besedu" firyvky Ci nektere taneaky z "Mora yske besedy".

Vite, ony besedy jsou kolikere, i desks beseda, ad ma napev stejnY, se stejne netancuje. Myslim, ze ji kaecly tancuje tak, jak ve kterem kraji ji nacviaili. Na gi gvarni, deemSky a hogi, ji, tancuji tak jak ji tancovali pri Valagskem Morayska beseda je neco podobneho; take se sklts.da z narodnich pisni, jen zaeina Holubiekou" a kondi "Pasadkou. Holubieku i pa,sadku zatancuji taktee na gi hogi a divify.

Devonta budou v krojich.

To vgechno bude dne 13. kvetna, a ee to bude na "Den matek", zazpivaji deveata hags piseri, po krat gim proslovu a po Pkipade i male basnidky: Manneko, mamo gel bych rad, na chvili k Vam si zaplakat atd." Bude to takovy malt' programek k ucteni a parnatce nagich milYch matidek. No, a potom bude veselice pti vYteene hudbe Paylasove.

Nenechte si ujiti tuto pkileeitost, a vgichni se na nagi slavnost dostavte a nebudete toho litovat.

"Vgechny testy necht' vedou k Moravii, dne 13. kvetna!"

"Nechod' jinam, ptijd' jen k narn Vgechny uctive zve, Fr. Bteskova.

Caldwell, Te etena redakce Vestniku:Po pfeeteni nekolika dopisu, ktere byly pcsledni dobou ye Vestniku uvetejneny, nemohu se udreeti, abych i ja zase neco nena-psala.

Dopisy sleeny Marie Ktemenkove z Crystal City, Texas, se mne mod libi. Jest to tak mile eisti dopis od mladeho deveete, tak pane eesky psane, v duchu narodnim. Neb jest ted` malo mladeee, ktera narodne citi, a ktera by dovedla s citem o ne.rodnich vecech tak pekne desky psati. Sleena Ktemenkova si natika, ee nekteti na gi vadci davaji mladeei gpatnY ptiklad. Ano, sleeno, jest to smutne, ze se vgude nagi mladeei davaji gpatne pkiklady. Ale musime si tech gpatnYch ptiklada nevg imati, musime se obratiti tam, kde vidime ptiklad nasledovanihodnY. Co se tYee tech fitada, ja myslim, ee tam, kde si mladee pteje byti zvolena do &aft, ze ti stark by jim ty rikady s radosti men postoupiti. Me li by byti radi a hrdi na to, ee se mladel o nagi Jednotu tolik zajima a chce se stati jejimi atedniky a ee chteji pro Jednotu pracovati. Kde je obava, ee by to to mladet nedovedla, prod by ti stark riftnohli na ne dotak dlouho, ae by se mlada do vgeho dobte zapracovala?

Draha, sledno, rada bych o vas vedela neco bliZgiho, jak eijete a se zabYvate? Nejste snad naitelkou? Jestli ano, tak ee by jste udelala dobrou ueitelku eegtiny.

0 tom eeskem vyueovani chci psati vice, ale ae podruhe, dnes na to nemam eas.

Dopisu pani H. Stanovske z Galvestonu ye Vestniku Cislo 24., na strance 6.; by si:meli vgimnouti vg ichni Otenati a ptedsedove od vg ech tada, by ho men pteeisti ye schazich, at' i elenove, co malo Ctou vi, co si sestra Stanovska a zajiste i mnoho jinYch, mysli o Clenu, kterY by byl proti tomu aby jeho daroval neco na Texasskou Matici. Neb jest pravdou, ze kaedY tad by mel darovati nejmene pet dolart rodne na Texasskou Matici dor brovolne, a bez namitek. Te gi mne pani Stanovska, se se tolik o Texasskou Matici zajimate. Pike zase. Vage nabledy jsou dobre,

VESTNIK jen se mne zda, ee jen pet dolara od kaecleho tadu, te to bude ptece je gte malt' bond.

Ja bych si ptala, bychom to mohli dotahnouti nejmene na pet tisic dolara. Myslim, ze kaidY tad by mel ustanoviti aspori dva eleny neb elenkyne, kteti by ziskavali eleny neb ptispevky pro Texasskou Matici. Nebude-li na to nekdo ustanoven, tak to eadny delati nebude.

Dopisy pani Ant. Ondra gkove z Dallas, Texas, se mne vedy libily, mod rada jsem je eetla. Ale s nahledy, ktere podavala ye svYch dvou poslednich dopisech ani malo nesouhlasim. Ona totie v jednom dopisu pi ge, se by se mladeei mely udelati Ustupky, ee bychom jim men jednou za das dovoliti utivati anglickou tee jako tee jednaci, v.nagich schuzich. Nepamatuji urdita slova, kterYma se ona vyjadtila, ale mely asi takovY vYznam.

V poslednim dopisu zase pi ge, ee Herman Soehne ma anglickou jednaci fed. Ja jsem rozhodne proti tomu, aby se do na gi Jednoty zavadela anglieina. Co by bylo v na Bich schilzich deskeho, kdyby jednaci tee byla anglicka? JakY by byl rozdil mezi spolky nagimi a americkYmi? Kdye by se vgude jednalo- anglicky? To by jsme nemuseli ani Jednotu miti, to bysme se mohli zrovna ptidavati do spolka neb pojigt'oven americkYch. Pak by nage Jednota and nemela pra y() se nazYvati 6eskoslovenskou Jednotou, kdye by v ni nic 6eskeho nebylo. Jest pravdou, 'ee bychom se meli ptizpasobiti to na gi mladet a podniknouti neco, abychom se s ni sblieili a si rozumeli, ale nikdy ne, si nechati vziti Ceskou fee z nak Jednoty. Tam, kde ditky remohou pochopiti prod se maji nauditi spravne desky mluviti, Cisti a psati, tak jim pfeetete fed profesora J. V. Srba, tiditele gkol z Howell, Nebraska, ktera, byla uvetejnena ye Vestniku Cislo 24., na strance 7. JeAte nikdy eadnY teenik v Americe rozeny lepe nevysvetlil prod mame byti hrdi na svaj pavod a prod se 'name v oeskYch vecech zdokonolovati, jak to vysvetlil profesor J. V. Srb z Nebrasky. asto, kdy't davame za ptiklad na gim detem teenika, kterY byl ye stare vlasti zrozent tak hned teknou: "Coe on, kdyi tam byl zrozent tak zajiste ma tu deskou zemi rad, a rad mluvi desky, ale ja jsem byl zrozenY zde, tak main zase rad Ameriku a tee anglickou. Profesor J. V. Srb byl tady zrozenY a piece dovede tu eeskou zem i tee tolik milovati a jest hrdY na svaj eeskY pavod. O, kee by si na ge rnladee vzala pkiklad z profesora J. V. Srba a nauCila se ctiti sve ptedky a milovati veci Ceske. ked profesora Srba jest perla, a mela by byti Ctena pki eeskYch slavnostech a jinych shromiedenich.

Nekteti etenati jich ty pletky ye Vestniku nezajimaji. Mne (Mem nejvice zajimaji veci narodni, vo.ene ale Was si rada i neco pro zasmani pteetu, tak myslim, je nejlepe kdye je toho trochu ode v geho. S Vestnikem jsem spokojena. Ty rivahy pana redaktora bYvaji pane a ponene. Jen se mne zda, ee pan redaktor nevybird romany takove, lake by mely ve Vestniku byti. Roman "Nage Tonieka", se mne ani malo nellbi. Jestli W. S. Catherova nemohla najiti pfikladnej gi Ceskou pionYrskou rodinu jak byla rodina 8imrdova, tak radeji nemusela ani eadneho romanu o eeskYch pionyrech psati. Divim se, ee pan redaktor onu knihu koupil. Neb v rodine 6imerdove neni ani jeden Men tak vykreslen, aby si z neho mohli Ceti sebrati ptiklad. Myslela jsem, ze aspori Tonidka bude hodna, a zatim jsem se v poslednim Vestniku doeetla, ze ma nemaneelske dite. Pani gimerdova je popisovana jako nerozummt a neeistotna iena. Ambroi jako zlodej a surovY a gpatnY elovek, a Marek jako blazen. Roman tak psanY nam necla,va dobreho ptikladu ani nedela eeskemu narodu lest. TakovY roman nemilee u nagich vzbuditi rictu ani vdeenost k desk. pionYram.

Bylo tolik eeskYch glechetnkch poctivYch a dobrYch pionYra, o kterYch by se dal napsati krasnY roman. Vidyt' v kaede Ceske osade byli Ceti znami jako poctivci. Nejen tady u

Ve stkedu, dne 9. kvetna 1934. nes, ale vgude v deskYch osadach Ameridane' tikavali svYm prodavadtm, ptijde-li tech nakupovati, tak mu dej na aver co si bude ptati, neb Legi sve dluhy dobte plati. Tak prod si musela W. S. Cartherova vybrati praye takovou rodinu jak byla 8irnerdova? Roman "Vala gska svetice", ktery vychazel ye Vestniku nee zaeal vychazet roman "Na ge Toniaka" ,tee se pro mladee nehodil. Helenka ovaem byla ptikladna pro svoji dobrotu a obetavoskt, ale zase Vladimir a jini muZi byli popsani tak, jako by ani nebylo moene aby nektery mladik mohl zits eivot eistY, mravny.

Tak kdyti ten roman nekterY mladik Ceti, tak si mohl pomysliti, kdye to neni moene, aby nekterY mladik mohl byti distYm, mravnYm ,a destnYm, tak nae bych ja se namahal a snail se bYti distYm, kdy2 to neni moLie. Pak to Jarmileino stale natikani, chce vyiiti a doziti, se mile tee nelibilo.

Vestnik jsou jedine &sick noviny, ktere middee aspori trochu ete, tak proto by v nir:an mely byti romany jen ptikladne a uglechtile.

Nekteti etenati nemaji radi romany Vlasty Javoticke, ale mne se zda, ee eadnY spisovatel nedovede elepe popsati lidskou dobrotu a zase odsouditi gpatnost, jako Vlasta JavoticJeji romany jsou pouene a psane v duchu takovem aby nas udelaly lepgimi. Ovgem co se tyee otazky nabotenske, ona jest hodne strannicka. Ale to se ji must prominouti, neb jinak jeji romany jsou velmi poudne, eiste a jemne psane, ona umi ritoditi na lidskY cit a dobrotu. Mlle se vedycky zda, 'ee kdo jeji romany Cte, ee by ani nemohl byti gpatnYm. Ale ted' jie musim skoneiti, s pozdravem na vgechny etenate, Pant P P. Mikeskova. * * Pozn. red. Potadatel shoduje se s Vagim Usudkem ohledne odli gne obliby romans Javoticke, jet' jsou mnoha etenatam gablonovite, literarne bezvYznamne, umelecky dute. A k tomu sleduji jistou skrytou tendenci. Jednem se libi, jinYm nikoli. Nezapominejme, nag Vestnik je Cten desettisici etenati. Jedni maji zalibu v romanech dobrodruenYch, jini libuji si milostne zapletky, tu limonadoyou lasku, kalendatove zpracovanou jiz jsou napineny povalee. nage clny, abychom neslygeli tolik htimani del na obzoru, zapominali teekosti dnegka — mnozi davaji ptednost ati. Uvekejriovati roman, kterY by vetSinn uspokojil je holou nernoinosti. Protote Vestnik je duchovnim pojitkem v geho elanstva, rozvrstveneho policky, naboeensky, koneene protichfidne v ohledu Cetby a protoee obsah spolkoveho organu must pti na proste nestrannosti brati se smerem v gem ptijatelnYm. vYchovne pouenYm — potadatel vybira eetbu, latku a romany s nejvet gi obeztetnosti, cilevedome. Vala gska svetice slavneho romanopisce Sokola-Tamy jest vysoce hodnotne dilo, smetujici k zlep geni a mravnimu povzneseni valagskeho lidu. Kritika nazvala tu knihu vzne genou romanovou skladbou, velikYm brevitem a praktickou ueebnici noveho lidstvi. Sokol-Tama postavil timto dilem trvaly pomnik valagskemu kraji a lidu a proto stal se laskou eeskeho eloveka. Roman "ToniCka" je v deskYch knienich policich postaven vedle nagi stale sveei "Babieky od Boeeny Nemcove. Tonidka 8imerdovic je nakre'Mena tak, ee bude zapodtena mezi nejeivejgi postavy &sick litera., byt' byl original romanu naspan anglicky. Jemna, citici due Catherove jako kdyby sahla k gtetci a malovala sveeimi, jasnYmi akvarely (malby vodnimi barvami) 2ivot vzdelavatelii prerii, se v gemi jejich holy, touhami, zklamanim i gtestim — tak, jak iivot opravdu beii. Zakladni podstatou a jadrem umeni, kterehokoli a spisovatelskeho obzvlagte, muss byti — pravda, skutednost.

Bez nich je ku pt. kaida kniha — jalovosti, jet vyzniva do prazdna,, hinge. Jste, vo,eena spolusestro mimotadne seetelou, kriticky uvaeujici 2enou, vase nektere posttehy, nazory, napovedi jsou spravne. Pike °pet a v brzku!

Ve sti'edu, dne 9. kvetna 1934.

Wallis, Texas. kid Bratii Svornosti, cis. 60.

Cteni bratfi a sestry!

Musim yam oznamit, ze nag spolubratr Albert vec vyzvedl si od naieho radu piestupni listinu a pfistoupil k fadu Rozkvet Rate cis. 81 v Needville, Tex. Neradi ztracime tohoto spolubrata.

Tet musim oznamit pkespolnirn faclurn, hned v minulem roce ve vYrodni schfizi bylo ujednano, -ze nebudeme podporovat druhe tady, nebot' jsem obdrtel nekolik tadosti o podporu a podle na geho ujednani musely byti odmitnuty.

Tak musim neco napsat vice, co se tyre firody. Okolo Warns jsou obstojne. Baviny pekne wetly a korny jsou tet pekne, jen by pottebovaly trochu date.

No, kdyt tak posloucham a etu o torn pronajatem pozemku viade, tak se mi zda, ze je to jaksi zamotane. Take jsem sly gel, ze v sousednirn Wharton, rentYfi dostavaji polovinu pen& z toho pronajateho pozemku. Ale tet ze pry jim tam nechteli kontrakty pfijat, at se na ne podepiM i rentYti. A je to jen spravne, aby i rentYfi byli podepsani. Ale zde ye Wallis, kdy2 jsem se ptal uredniku, kteti to vgecko upisovali, jestli na kontrakt y musi byti i muj podpis, neb jsem tet rent'±, tak mi tekli, ze ne! No, a tak to s nami yypacla, jako bychom jeli na "gifu" pohromade farmafi s rentYti, kdyt v torn najednou Mf se potapi. Tu ten kapitan by nakazal tern fermate= naskakat do lod'ky a ty rentYte by zanechal na pospas svemu osudu ,a je gte by na ne volal: "Utopte se!"

A tak, kdyby ti farmati dali polovic to nahrady retnYti, tak by tim tern chudYm rentYvypomohli, a tito s radosti by dali zase polovici Arody vypestovane na torn pronajatern pozemku. Tfeba farmat tekne, ze on ma dost sveho kornu a ze co by s tim alai.

A co ma ten ubohY rent delat, kdyt by se toho kornu urodilo? Ma malt' krybek a semenik dohromady s tim kornem a talc kam ho ma ulotit.- NezbYva mu .jineho leda ho dat na hromadu a nechat ho na pospas de gti, tak ti rentYti na torn gifu. KaidY farmak ma dost rnista, kam by mohl ten korn ulotit.

Ted' yam neco napigi ze sve zkugenosti.

Byl jsem u farmate etyki roky, ale on nee aby se podival co a jak, zda by rentYt nepotfeboval nejakou opravu .na farme; to ne! A jakmile zadalo pr get, at' prgelo od ktere strany chtelo, pr gelo vtdy do hausu.

Jakmile jsem vgak zadal jezdit do &tiny, to se mne jit ptal, kolik ze je gte balu udela.m.

NemYslite, ze takovY farmat chce jen zisk z toho renYfe?Jinak by mu i neco na farme opravil.

Ale je tet rozdil mezi Byl jsem u druheho farmale, tet dtyti roky. Ten zase co chvili staveni prohlecil a jestli bylo co tieba'opravit ,tak to opravil. Proto, katclY rentYt, kterY ma takoveho farmafe, tak si - ho vatme.

Mill dtenaki, neminim mYm dopisem nikoho urazit, ale jak se like: "Pravdu sobe mluvme, a pfatele bud'me"!

No, myslim abych jit pfestal, abyth nedostal to, co ja., nerad. Jen prosim je gte o vetejneni tohoto dopisu a znamenam se s bratrskYm pozdravem J. M. Vagina , taj.

Rad Ptimoki, Cis. 143.

Inez, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Onehdy, kdyt jsem deti Vestnik, tak jsem pfigel na dopis br. Franka Kaclanky,nateho organisatora, kde se br. Kadanka zminil, ze by rad uvidel dopis od nektereho z nas, z jeho okrsku, a tazal se, zda nespime. No, nespime a ani nedtimeme, a tak jsem si uminil, ze dame new o sobe, vedet, tak zde to jest.

Tento das na vesno, kdyt rolnici museji zapasit se setim kukutice a baviny, potbm s oranim, a kopanim a nejhor gi ten zapas je s travou ye zdejti krajine. Pfi torn se neda ,spat, ba ani dfimat, a. talc elOveku nezbyi-

vEsTNiK va, mot casu na spolkove zaletitosti, ale ptece jsme se usnesli neco pro na g spolek SPJST udelat, a site nasledujici: Na den 20. kvetna budeme odbyvat vetejnou, otevfenou schfizi v tanedni sini v Inez, do ktere jsou v gichni uctive zvani a budou viten'. Nat organisator br. Frank Kadanka z Corpus Christi nam udela tee ye dy e hodiny odpoledne ye prospech na gi SPJST. Br. Kadanka jest dobrY tednik a dobrY pracovnik pro nati Jednotu, ktera jest jednou z tech nejlepgich. Po fedi br. Kadanky odbuclem nagi schfizi a pak po schtzi nam na ge sestry dlenkyne se slednami nachystaji svadinu, a my mutove, jestli pomery budou dovolovat, tak se budem hleclet obstarat o obeerstveni.

A ph torn vgem nam bude veselo, neb nam bude fidinkovat znama deska, kapela Gregurkova z Ganado. Tato kapela jest oblibend neb hraje pekne 'Ceske kusy a taky i moderni Jazz. Veder pak budeme miti taneeni zabavu, kde take bude fieinkovat Gregurkova kapela. Tedy na shledanou v 'Inez, dne 20ho kvetna.

Take jsem tadan, abych poprosil nase marninky se slednami o nejake zakusky na to svadinu, tedy vas pane prosim, abyste nam vymohly, za Cot vain jmenem tadu Ptimoti ptedem pekne dekuji.

Musel jsem se zasmat dopisu br. Fr. Kadanky, kdyt on popisoval ty borovice, kajoty, a senority a po pfeeteni me napadlo asi toto: Tento podzim bych si pfal, kdybych mohl s br. Kadankou cestovat a zde jest mfij prokram: Kdy2 osev baviny jest zmen gen, tak budeme dfive hotovi s praci, jak i bratti organisatoti, a tak zajedeme si spolu tam, kde jsou ty borovice. Ja pak na , jednu vylezu, at na samY vrch, vezmu si dalekohled a jestli uvidim ty senority v Rio Grande a usly gim je zpivat, tak je pojedem vyslechnout, kajoti nekajoti, tech se bat nebudem, zvlake kdyt senority budou zpivat.

Kdy2 jste tu u nes byl, tak iste mi yypravel, ze kdyt jste pied nekolika lety byl na svetove vystave v St. Louisu, jste jednou se svym ptitelem si zagli podivat do oddeleni, byly modely, znazorfiujici jak se darny stroji. Najednou ze vat pfitel vam fikal • "Frank pojd'me zpet, ja dale nejdu". Vy ze jste se ho tazal prod, a on ze fikal, ze ty modely, jsou krasnejti a krasnej gi a on ze se obava, ze se jeg te do nich zamiluje. Vy jste mu na to fikal, ze kdyt u2 jste tam, ze si to prohlecinete, jen at' se neboji, at' jen jde a ze kdyt jste star gi, a rozumnejti, date nail pezor a by se mu nic nestalo. A skuteene, tie kdy2 jste vygli yen, tak yam delcoval za dobrou radu, a nebYti vas, ze by se byl motna, zamiloval. Tak ja tedy take chci jeti s varni, neb jsem slygel, te ty senority jsou krasne, a tak se obavam, abych se take nejakou hodou do nich nezamiloval. A jsem jist, ze kdyt pojedem spolu, ze se to nestane, neb vite, ja bych nerad delal sve tivobyti vyrabenim "Hot tamalesu" a "Totijos".

Doufam, ze budeme miti dobrou pohodu na 20. kvetna, aby se nam schfize vydafila.

Zustavam s br. pozdravem, Leo Krause, taj.

OSLAVA MATEK V BUCKHOLTS: Buckholts, Tex. adova schfize odbYvana bude mimotacine v nedeli 13. t. m. v 10 hod. dopoledne nasledkem ptipadne oslavy Dnu Matek toho dne odpoledne. Po schtzi bude spolednY obed, ye 2 hod. zapoene peknY program. Dostavte se bratfi s rodinami v podtu co nejvagim.

S br. pozdravem, John Staga.

Rad Slovan els. 9.

Cteni bratfi a sestry!

Timto vam oznamuji,ze dne 6. kvetna na,sledujici byli uvedeni co novi dlenove: Adolph G. Tonn, Willie Skopik a Bessie Skopik. Vtichni dlenove jsou zvani, by se dostavili do pfigti schfize. S bratrskym pozdravem, Kozar, taj, s. Joe,

Strana, Fort Worth, Tex. fad Svaz Cechoslovanfi Cis. 92.

Cteni bratfi a sestry!

Na nedeli, dne 13. kvetna pripada nage tadova schfize- ye 2 hod. odpoledne. Jste tadani, bratfi a sestry, by jste se v hojnem podtu dostavili, z ylatte i sestry, pfijd'te co mono nejvice, neb /name dfiletite jednani k vyfizeni. Jak mi br. pfedseda napovedel, talc se trochu poohledli po natem okoli v agitaeni praci; a vYsledek je uspokojivY. Jen talc dale, kdyg neprgi, alespori kape Take tuto nedeli po schAzi o 8 hod. weer je taneeni zabava, hudba br. ale vstupne? Pozor! Le je to jako zabava pro (limy, tyto si budou chodit pro pany k tan-. ci a to cely yeeer, nu a kdyt bude miti dame, panske pray°, tedy i panske vstupne; tedy dama 40c a pan ,25c. Tak tu to mate, jit jsem yam to vypovedela. A to pro vas poi-add musky zabavni vYbor a uctive vas zve br. a ses., i svoje pfiznivce a zname a rudi pry yam, ze vgichni se dobfe vytancujete.

Mnoho zdravi a ttesti v gem matiekam, neb jejich svatek ptipade, na tuto nedeli, a ja, doufam, ze ani jedna neztistane opomenuta syYmi cam'.

Se srdednYm pozdravem na v gecky &tend're Vestniku, Marie Juranova, dopisovatelka.

Granger, Texas. had General RadeckY, cis. 109.

Cteni bratfi a sestry!

Timto vam oznamuji, ze na ge schfize tadoy e, se bude odbYvat pti gti nedeli o 1 hod. odpoledne, tak bratfi i sestry dostavte se co v nejvdtg irri poetu, neb v mesici dubnu jsme schtizi neodbYvali pro Spatne podasi, tak 1e nam tteba poslat Amrti na 111. ftáci za dva mesice a kasa ma flu. Tedy je tfeba abyste ji ptig i vyleeit a svoje poplatky zapravili.

Zaroven ti, co jsou pozadu s poplatky, aby se pkitli vyrovnat, neb my dele eleny s Amrtnimi poplatky nemuteme vydrtovat, neb pokladna jest prazdna. Dostavte se vgchni.

S br. pozdravern, Em. Fojtik, t Rogers, Texas.

Bratrum a sestram v okresu Lavaca!

Mill bratfi a sestry!

Oznamuji yam, ze moje prate pro naSi Jednotu ye vag em okresu konci. Nemohu pro vzdalenost a leto gni degte, stoprocentne pracovat, a ptepustil jsem praci v ruce br. Jos. Franty z Hallettsville.

Srdeene diky bratrilm, Kacifi star'Simu, Chaloupkovi, Bordovskemu, OlSovsicemu a Trlicovi. Nemohl jsem si pkati ptijeti a pine ochoty jak se mne od zminenYch bratril dostalo. Vtem tern bratrfim jegte jednou diky!

Za zmineni stoji, ze bratfi jsou vgchni rolnici.

Bratfe Lukati, dik za vzpominku; ja nevrte doufam, ze se je gte nekdy sjedem!

S bratrskym pozdravem, Jan Urubek.

Ennis, Tex. kid Ennis, Cis. 25.

Cteni bratfi a sestry!

Oznamuji yam timto, ze pokadame jako valy, slavnosti zabavu na Den Matek, v necieli, dne 13. maje, a zaroven pkipravili jsme pro matky peknY program pod nazvem: "Svatek Matek" kter' sehraji male ditky, a ke konci bude zavereena, scena se zpevem: "Hold vgem maminkam". Proto Zadame v gechny pkatele, ktefi miluji a cti svou matku a maji jeAte tro gku iivota k na'Semu deskemu ne,rodu, by se dostavili na Den Matek, do Narodni sine, neb toho ZadnY litovat nebude. Uvidi a uslygi ditky, jak s radosti ptednati vgem maticam ye sve mate.ksice kedi. Zaeatek bude v 7:30 veeer a o 9 hodinach zapoene taneeni rej a matkam bude venovana ditky zdarma. zvlagtni Acta. Vstup 15c S pozdravem, Frank Faraiz",

VESTMS

Strana 6.

-1=0-

yy FILIDIKA ZE MAMINKA. J. Hora.

To dobreho srdce malit byl, kterY tak pekne zname tvate oval zamilovanou rukou vykreslil a teplou barvou vymaloval, jak Usmevem starodavnYm zati (s jakYm se u2 lide nerodi), ale na odich, na tech si nejvice dal zalezet, by z obrazu tive hledely v svet, a tak at' kamkoli se uhnu v pokoji (teeba bych skryti se chtel sebe vice) z girokych, dobrYch tvaei dy e velke na mne path zeitelnice -a je mi pti praci nejteM jako bych dite jen byl a s hradkou si berstarostne hra1, jako bych vedel: mamka za stolem sedi a pozor dava, bych si neublail — a ja musim hodnY proto2e tak velkY ma o mne strach!

"VSE PRO RITE" F. Zavadova.

Je tomu asi 20 let, kdy se rozletelo do sveta krasne heslo "v§e pro dite", zavlalo nad naSirni hlavami jako vitezna vlajka — vitezstvi site je gte nedobyteho, ale s jistotou odekavaneho — peijato bylo nad genYmi srdci.

2ivot mono zkrasnit, obohatit dvojim zpusobem: prosttedky razu duchovniho — fantasii, probouzenim a sdelovanim citu radosti, citu upeimneho peatelstvi, citu altruistickeho, estetickeho a pod. — a pak prostiedky hmotnej§iho razu, je2 se kupuji penezi: drahe hraoky, pozdeji jine dary a zpfisoby, jeZ opravdu diteti 2ivot velmi zptijemni a zkrasni — ale soudasne je vedou k naroenosti stale vice stupfiovane, je't se pak mladernu eloveku stava, samozfejmYm po2adavkern, !lady dost bezohledne uplatriovanYm veld rodieum i sirsimu okoli. Phil§ mnoho lasky ucinilo z nejednoho mladeho eloveka bezcitneho sobce.

Divame-li se jen ponekud kriticky na vY sledky sve vychova,telske prace, neni UmernY prvotnimu nadgeni, ba jsme nuceni ptiznati, ze heslo "v ge pro dite" vyznelo hodne neuspokojive, a to v ohledu moralnim. Po strance telesne mohli bychom bYt uspokojeni: mla dot je vyggiho vzinstu, kvetouciho vzhledu, otutena sportem, opalena sluncem. A piece vidime, to velke procento na gi mladete nedovede, a i nechce zaujati spravny poctivY postoj k povinostem, jet ji kola a povolani uklada,, tetko se nuti do vytrvale poctive prace, hledi si ji uleheit a duch pfi ni zaletd rad do ptijemnej§ich oblasti zabav, sportft a jinych radosti. Tech deti, ktere studuji s laskou a dovedou si praci ptehodnotit v uspokojeni a radost, je dnes opravdu malo.

Naopak — dneSni dospivajici mlada trpi nedostatkem pocitu odpovednosti k povinnostem, nedostatkem pevne vfile a sebekazne — destnost, pravdivost a mravni distota neni jig tim, za dim by smekovalo v gecko jeji usilovani; ta vnittni vYstavba nema, nalelite pevnosti ani vznosne krasy. — Po teto strance vyznelo citovane heslo neuspokojive, problem spravne vYchovy nam nerozlu gtilo. Kterou cestou tedy jiti?

Vzpomerime na sve detstvi a na vYchovne prosteedky na gich rodiny. Co vidime na pr y gim rodieilm nebyla vY--nipohled,jto na chova zdaleka tak tetkYrn problemem jako nam. Aekoliv rodiny byly pooestnef8i, podminky Mvotni skromnej§i, o pedagogii vedely na se maminky mnohem mend' ne2 my, ani koleni se jim nedostalo takoveho jak nam — — a piece glo vge hladdeji a musime po prarcle ptiznati, ze dosdhly vYsledku

net my: vychovaly cluevne zdatne pokoleni, ; emui destnY a poctivY postoj k povinnostem byl samozkejmosti po2adaykem sebe.acty.

JakYm zpilsobem toho dosahovaly? Samy jsouce vzorem nerinavne pracovitosti a ptiainlivosti, vedly deti od malieka k praci.

Prace a dbalost povinnosti byl nejpfednejsir potadavek na geho detskeho tivota; ria'se maminky si pokladaly za uspech, uoiniti dite pokud mono nejPlatnej gim elovekern — a nikdy si nelamaly hlavy tim, jak nas pobavit, jakYm zprisobern udelat na ge detstvi krasnej gim. To jsme si at po vykonnanych povinnostech dovedli dat samy zprisobern nejprostlim a tim nejpeirozenej gim. Jak cram ellu.tnala to hodinka zasloulene volnosti a detske hry! Byly to takeka jen kradene chvilky, and nimit maminka shovivave peiyeela oko, kdyt bylo mono je peiveit: prace na nas stale eekala. Bylo umYvani nadobi ✓ poledni mezigkolni pause, uldizeni pokoie pc) obecie, vytizeni nutnYch pochtzek — o vAe se •rnezi nas rozclelilo s nemennou pravidelnosti a do gkoly se peiglo yeas, ad vyueovani bylo do 12 hodin a odpoledne zadinalo o pal 2. hod. Dnes by asi tento pota,davek ptipadal detem hodne upeili gnenY. Po odpolednim vyudovani opet povinnosti, nejprve domaci, pak gkolni a pak ta chvilka proskodent Tato tuha, kazeri, prace a nabaenskY duch nas drtely a usmernily tak bezpeene, to ye 14 letech mohli nas rodide poslati do sveta bez obav, a dali uz jsme se dovychovavali sami. PevnY zaklad byl dan a na nem se stavelo ut celkem automaticky a bez obtiti dale.

Vgtipene vedomi, ze jsme na svete, abychom nee() vykonali a vedomi, se jen poctiva, prace vede k cili, bylo v nas vrostle a dodavalo , smyslu a radosti na gi praci. Nam studium nebylo obtiti, nam po to tivotni peedehte bylo neeim krasnYm — jakousi vyggi a svetlej gi oblasti, a to pinilo srdce vdednosti i radosti. A to to, dello dnes nevidime. My jsme nedovedli detem yYznam a smysi • zhodnotit. My jsme peipustili pojimani, ze prace je nee° tetkeho, co se site musi Mat, ale pak je poteebi zpeijernriovani, abY se ta tiha tolik necitila.

Chteli jsme, aby se nasim detem hired od poeatku krasne tilo. Blahobyt v gak zhSte kave. a zlepgene tivotni podminky jsou ye vYchove spig minus net plus, jehoZ Udinek musime hledet paralysovat ,jak jenom dovedeme. Bydlime-li pohodlne a pane, takte to znamena, kus tivotniho pohodli, teebale je to vlastne potadavek zdravi, nernriteme ten komfort oddiskutovat, ale to nas zavazuje k tomu, abychom hledeli v katdem jinem ohledu pestovat v detech skromnost, nendrodnost, prostotu — at' v jidle, oblekani nebo ye vecech jejich zalib. elm merle narokil, tim lepe pro ne. Vezmeme-li v riva,hu na jedne strand' ptimo rozbujelou naroenost dne gni dospivajici mladete jak tenske, tak mutske a na druhe strand' bidne hospodatske vyhlidky do budoucna,, kdy mladY, akademicky yzelelank inladY mut dostane nekolik stovek mesieniho platu miuvit o Stesti, to vilbec misto dostal!), platu, jent ma mlade dvojici zajistit existenci — stojime peed valnou otazkou: jak to dopadne?. Lze to eekat nem jineho net disha,rmonii? Pak si musime ptiznati, ze jsme velkou Cast toho ne gtesti zavinili sami, navyknufge deti narokrim, kterYch nejsme ut s to uspokojiti. Zivot , plati jejich vYkony s bezohlednou skromnosti a my, bud'to to jsme nemeli majetku. anebo to jsme sve prosteedky rozplYtvali na to, abychom jim v detstvi a rnladi mohli co nejvie poskytnouti, nem-Herne jim dati takoveho vena, z nehot vYnos by jim umotrioval titi tivotem, jakemu uvykly. (Ostatne, kterY majetek je jist peed ztratou?!) Poznavarne pozele, to to krasne detstvi v radostech, bez odtikani a s povinnostmi laskou matekskou nadlehdovanYmi — bylo vlastne dap ajskyrn darem. Vychovali jsme eloveka zmekdeleho pohodlim, spoutaneho mnotstvim naroku, jet se mu vtitim staly nepostradatelnou nutnosti, eloveka ne dost uschopneneho

Ve stic edu, dne 9. kvetna 1934.

zapasit s praci a ptekaikami do poslednich sil, silou vide se probijet k lepMm zittkam — a pH tom zustat elovekem mravne eistrin a tilechtilS7m.

Jak k tomu pracovati? V prvni fade vnest do vYchovy vice spartanske prostoty i pevnosti a nesmlouvavosti; dovest nabYt pfesvedceni,ze pevna ruka neni nastrojem tvrdeho srdce, jak se mylne mysliva ,ale spi g vykonavatelem vetsiho a silnejMho srdce neZ ruka mekkit a povolna, — srdce, ktere dovede videt do budoucna a tou peedvidavosti • jit v detstvi kroky a konani ditete. Snatme se, abychom praci a povinnosti dovedli zhodnotit v uspokojeni a radost. ftikejme detern od malieka: tva cena neni v tom, jak yypaclag a jak se umig bavit, ale v torn, co ✓ tivote dokate g. Nedokolg-li zastat sve detske povinnosti, nedokate g toho ani jako student, ani pak v povolani. Nebude g iispegnYm elovekern a fispe gni to peedstihnou. K tomu nesmig dat dojit, k tomu rnusig pracovat jit ted'. Dokateme-li v detech vypestovat tento spravnY vztah k povinnostem, myslim, jsme poloffli dobrY zaklad. Tolstoj pravi v Kruhu detby: NeptemY glej o sobe, jaky jsi: pohledni, jak kona g sire povinnosti a poznag svou cenu.

Na tomto zaklade snad ut se nam pak podafi i ty ostatni vniteni hodnoty: pravdivost, destnost, mravni distotu — to, co dela eloveka dlovekern a co bude v pei gti dobe hledano a oceriovana peedevgim.

PATE PILES DEVATE. Zdratenim ryziho zlata z $20.67 za unci na $35, svetova zasoba zlata vystoupila z $8,000,000,000 (osm bilionn) na dvacet bilionil. Spoj. Staty mail zlata za $6,800,000,000, Francie za $3,080,000,000, Anglicka, Banka kolem $1,500,000,000. Velka Britanie zdratenim zlata ziskala nejvice, jetto vet gina vyteteneho zlateho kovu pochazi z jeji dominii.

V roku 1931 italskY orel vzduchoplavby ,general Balbo proslavil se pamatnYm letem s eskadrou hydroplarrn, jiz byl vtdcem, peeletevgi vzdalenost 1.864 mil z jitniho Atlantiku do Brazilie. Tento rekord ptekonala skupina, hydroplane amen valedne mariny loni v zati bezptestaykovYm letem z Norfolk do Coco Solo, C. Z., urazivge 2.059 mil. Stejna flotila neohrotenYch auronautii peekonala vlastni rekord pteletev gi motskou plan Pacifiku ze San Francisco do Pearl Harbor, Hawaii v delce 2,408 mil.

Obchodni "zdatnost" privitnich vzduchoplaveckYch spoleenosti v doprave pogty vyg -lanjevozpraugenlihop§tmsra J Farleyho, v Wiz uvadi, ze vlada zaplatila jim za dovalku pogty v letech 1930 at 1933 celkem $78,000.000. Skuteeno, cena teto slutby odhadnuta byla na etykicet procent potadovanYch nett eili letecke dopravni spoledilosti primly od vlady sumieku $46,800.000, na net prava nemely. A obeane se divili vysokemu pogtovnemu letecke po gty, vytadujici 8c za kaldY obydejny dopis.

K odpomoci nezamestnanosti navrhuje se zaklaciani 40 akrovYch farem pro steidave farmateni. Kolem mesteeka pozristavalo by asi 576 takovYch farmidek, na jedne ye steedu polotene zbudovana by byla obilni sypka, mlekarna, nakladarna a dali podobne obchody nutne k zasobeni obyvatel. K osazeni techto novYch osad vybirali by se nezarnestnani otcove rodin 'te gici se bezithonneho karakteru a z cele osady tajnou volbou vybralo by se 25 rodin, vyznajicich se ye vgech zprisobech rolnieeni a hospodateni, jimt by pflpadnul likol zastavati jednatele pro 'lakup, odprodej, zastavati Mad smireiho soudu a pod. Farmieky budou vypraveny moderne, -Heine a farmatilo by se dle navodu a dohledu odbornika.

VYznamnY japonsky vynalez. Japonske namotni ileady dini prave pokusy s malym podmotskyrn elunem, 9 yd dlouhYm a 25 yd. girokYrn, kterY s posadkou 4 mutil hnan elektrckYrni bateriemi, mute se potopiti at do hloubky 160 yarn.

Ve stredu, dne 9. kvetna 1934.

ALO KDO vi, ze prvni jatky vznikly jit M

ye XIII. stoleti, a to v Amiensu ye French. A take malo kdo vi, to to byl sam Napoleon, kter' r. 1810 vydal rozkaz, jim bylo z clavodu hygienickYch pfisne zakazano v obvodu Polite uzivati soukromYch jatek, protoae uz tehdy fungovaly jatky verej., podlehajici kontrole. Po Pali& nasledovala mesta francouzska, i mesta static ostatnich.

Ovaem, teprve po T. 1880 byla jatkam venoYana naldita pozornost. S rozvojem studia ved pfirodnich, tehnickYch a s uplatriovenim hygienickYch pdadavka v modernim tivote z primitivnich poratek dobytka stavaly se tovarny na zpracovani pdivatin, hlavne ovaeni masa. Doba, kdy jatedni provoz dal se v necistych a tma:vYch derach, pinYch kalu, zapachu a pary, jit nenavratne minula. V modernich jatkach uplatiauji se stejne posledni vYsledky vedeckeho badani jako vtechny vymoaenosti razu hygienickeho. Praiske astfedni jatky byly deny do provozu 1. dervence 1895. Soustfed'uji jatky, dobytdi trh a masnou tranici.

Neinforniovanemu eloveku se ani nezda, jak teaky, rychly a daletiity aivot probiha v tomto nejvetgim jateanim podniku V. republice, nebot' je to jeden z nejvYznamnejSich narodohospodatskYch podniku z oboru potravinafskeho. Nikdo by ani neuvefil, kolik tisic naleza, zde obtivu a kolik rodinn'ch existenci zavisi na dobrem chodu tohoto podniku. Kolik obor y lidske prate je zde zastoupeno! Jsou zde delnici, ktefi jen vodi dobytek, jini kteti dobytek krrni a alapajeji, ktefi dobytek otetfuji, hlidaji, porateji, Mite upravuji, chytaji krev, parceluji cele kusy eisti stfeva a taludky, odnimaji droby, stahuji maso z hlav, kteti odnateji eels 6t yrte masa z poralek do komor, chladiren a trznic. Jsou zde zamestnanci, kteti pomahaji pri nakupu a prodeji, nabizeji zboti *erncam a vyadtovavaji patiadne poplatky. Specialisace prate jde do nejmenaich podrobnosti: nekteri maji na pfiklad na starosti jen omradovani zylfat, jini staho yani koti, vykolovani atd. A kolik zamestnani, nesouvisejicich ptimo s poratkou dobytka, nachazi zde uplatneni: , povoznici, strojnici, vaani, chemici, zverolekaki, stratnici, zamestnanci potravni dane a masne pokladny, aofefi, vratni, dozorci, elektrikati, vodaci, topiei, zametaei at., krome mnoho afednickYch a SefoyskYch sil.

Neutetena hospodalske, situate projevuje se i v praiskYch jatkach. Je to pfedevtim menai koupeschopnost obyvatelstva a dale pak v znadne omezenem dovozu tiveho iateeneho dobytka z ciziny. Zajem kupujicich velkoobchodnika byl po, celou dobu tryini pratskYch jatek upten k cizozemskemu zboai, bYt' ne vady kvalitnejaimu, zato vtak levnejaimu, a nyni kdy dovozu tohoto zboal se klade mnoho pfekatek, obstaravaji si velkoobUmele pryskyfice vytlaeuji kovy. Na poklesu cen nekterYch kova ma, nikoliv nejmenai zasluhu velike rozaffeni umelYch pryskytic.

Nektere obory strojnictvi nahradily jiti fadu soudasti chive hotovenYch z kova, vYhradne bakelitem a k nim pfibYvaji denne Rozgikeni bakelitu, nazvaneho podle sveho vynalezce Belgidana Bakelanda, stale vzrasta pfesto, ae je drahY, dratti net hlinik a jeho slitiny. Jeho obliba je hlavne v asporach za odpadnuti pracneho obrabeni a glechteni povrchu, nezbytnYmi to operacemi u kovoyYch pfedmeta. Umele pryskyfice daji se totit za tepla snadno a levne zpracovati lisovanim, ktere neskYta, technicky zdaleka takovYch pojako lisovani kova, a jet propajduje takto zhotovenYm yYliskum tvrdY a hladkY povrch, jim se lettenim doda krasneho a trvanliveho vzhledu. Kovy je tfeba naproti tomu pfedevaim taviti v nakladnYch pecich a pak teprve aistiti, obrabeti a leatiti. Zajimave je to podotknouti, to tvrzeni o viteznem to ten! kovil v technice dostava tim povailivou trhlinu a jak kovy vytlatovaly na pfiklad dfevo ye strojnictvi a v bytove kultufe, tak dues mimo pochromovane oceli bojuji o sve

VESTNIK

Praiske astiedni jatky Josef Goetz chodniei nakupy mimo Prahu.

Misto jatedneho dobytka prichazi pak do Prahy masne zboai rychlou dopravou automobilovou a pratske estfedni jatky prichazeji tak o celou serii praci.

Pratske astfeclni jatky jiZ zdaleka nevyhovuji vS. em modernim potiadavkam. Otazka nonych jatek stave, se stale nalehavejti; tiel, sviz,elne, pkitomna doba sotva bude moci podniknouti neco velkorysejaiho.

A nyni neco o vlastnich jatkach a pracich, ktere v nich probihaji derme se stejnou pravidelnosti.

Od dasneho rana v pratskYch jatkach na dobytairn trhu, kterY je jednou z neoddelitelnYch soueasti jatek, panuje ruch a Aura. Potadek se udrauje pfesnYm jateenSm fadern. Mhno iffedni hodiny nesmi se nikdo v jatkach zdraovati. Konec ruchu oznamuje zvonec: prvni signal se ozve hodinu pied uzavfenim jatek a znamena, ze zadny doby tek se jit nesmi porateti a zapodate prate se smeji jen dokonditi. Druhe zvoneni zazni etyrt hodiny pied uzavfenim jatek; v pet hodin tfeti zvoneni a to se jit jatky zaviraji.

Ovtem, sluaba funguje v jatkach nepfetraite. Denne projde hlavni jateani branou pramerne 4000 lid!.

Za jateeni dobytek je povatovan pfedevaim velky dobytek hovezi, pak drobnY dobytek, jako telata, skopci, jehriata, kozy, bagouni, vepti, kone, hfibata, osli a muli. Jak velikY je ruch, udinime si pfedstavu ze statistiky za rok 1928. Toho roku bylo dopraveno do jatek i na trh celkem 901,665 kusu ziveho ja,teenilm dobytka. Na rampe bylo yyloteno 73.748 kusu hoveziho dobytka, 11.549 telat, 31.278 skopca, 904 jehfiat a 751.533 venial a bagouna. Pfihnano nebo povozem bylo pilvezeno celkem 32.633 kusu, a to:7915 kusti hoveziho dobytka, 9100 telat, 1728 skopca, 12 koz, 28 ktizlat, 9804 vepial a 4046 koni, hfibat, mulu a mita.

Zajimaya je take statistika o ptivodu jateeniho dobytka. Roku 1929 bylo dopraveno do praaskYch jatek z tech a Moravy 51.158 kust, ze Slovenska 11.487, Jugoslavie 48.922, z Rumunska 55.704, z Polska 56.334, z Mad'arska 33.733. z Danska 19.

Dobytek se poratil tak, tie velke kusy se omraduji stfelnYm pfistrojem. Pfistroj je asi 20 cm dlouhY, aeleznY; do neho se vkladaji patrony a aderem dtevene palieky na pero vznika v'buch. Pfistroj se pfiklada dobytdeti do prostted dela. Kulka omraduje a zastava vezeti nekde mezi svalstvem ptedni cast Kdya se dobytee svalilo, profiznou se mu rychle srdeani tepny. Jakmile dobytde nejevi jiz znamky tivota, poenou je porateei sta-

Zajimavosti. dobyte posice s .umelYmi pryskyficemi. Stael uvesti dva posledni vynalezy v tomto ()born, nemecky "kolonit", vyrebenY z hnedeho uhli a americk' "sakaloid", vyrabenY z cukru. Kolonit vynika znaenou feel proti bakelitu, kdetto sakaloid zase bohatYm odstupriovanim tvrdosti. Jit dnes jsou vedecke a prakticke vrstvy zvedavy, jak tento souboj metalurgii s chemiky dopadne.

"DYchaci oblek" pro stratosferu. AnglickY znalec pro otazky lidskeho dYchani, prof. J. S. Haldane, sestrojil novY dYchaci aparat ye forme oleku. I3ude prvnim jarnim letu do stfatosfery, v otevfenem balonovem ko§i, poutiit mladym americkYm letcem Mark Ridgem. — "Nyni jia neexistuje nideho", prohlasil vynalezce, "co by mohlo omezit pobyt ve stratosfete. Rovnet neni nebezpedi z vdechovani umeleho kysliku, z dehot at dosud obavy. Behem tohoto roku mriaeme jia po6itati s pravidelnou poatovni dopravou ye stratosfete. Doba letu do Indie mate trvati tfi hodiny, do Australie o nekolik minut dele.

Strana 7. hovat. a to nejdhve kit& s nohou, pak se spodni dasti tela a na konec s hlavy. Hiava se odsekne, otevfe se dutina brlsnl, vyjme se taludek, stfeva, slezina, organy poslavni a modove, meet se provlekne mezi alacha,mi nad hleznovYm kloubem a doni stehenni kosti telezna rozpera, visici na dvou lanech jetabu. Po vytateni kusu do vfaky stahne se apine cela kate, vyjmou se jatra, otevte se dutina hrudni a odstrani se plice se srdcern. Nasleduje rozetvrceni na obe etrvrti pfedni a zadek, kterY se rozpaluje teprve druheho dne po vychiadnuti a ztuhnuti.

Vepti se omraduji nejdfive palici a pak se pichaji notern. Kone se omraduji aderem kladiva do 'dela. Telata se nejdfive vesi za zadni nohy a pak se jim protizne hlubokYm kezem hrdlo. Ovce se poraaeji na stole, zvane kolidlo.

Nesmirne daletito, je ovtem na jatkach slutba zdravotni. Jeji ii6e1 je dvoji: ma zabraniti, aby event, nakaza nepfenesla se na jind zvifata nebo i dloveka, jednak aby do obchodu nebylo ptiputteno zboti zdravi lidskemu akodlive Zdravotni slutbu obstaravaji mestati zverolekati. VeakerY dobytek, dopravenY do astfednich jatek se ihned pH skladani prohlizi, neni-li stiten nekterou z na.katlivYch zvitecich chorob. prohlidce se musi pfedloaiti pravodni listy. Shledali se pH prohlidce nakatliva, choroba nebo jeji podezteni, dopravi se dobytee na misto zvlaat' k tomu ureene a naloti se s nim podle platnach policejne zdravotnich pfedpisti.

Peed poratkou se zvifata znovu prohliaeji.

Po poreace nasleduje odborne ohledani masa a vnittnosti zverolekafem. Maso k potivani lidskemu zcela zpasobile se oznaduje modrYm kula.tYm razitkem, maso menecenne, dane do nuceneho vYseku, trojahelnikovYm razitkem a maso zcela nezpasobile ke konsumu modrYin kfitem. Posledni se hned odvati pohodnYm do thermochemickeho Ustavu nebo se hned spaluje ye spalovaci peci. Prohlidka masa se deje povrchnim ohledanim, hmatem, noaem, vafenim nebo bakteriologickou prohlidkou.

O rozsahu -pratskYch astkednich jatek udela si vefejnost nejlepti pfedstavu z techto nekolika dislic. Od roku 1895 do konce r. kusu 1,372.505 261.314 872.869 13.755 2.477 340 10,622.172 85.227 3.128 418

hoveziho dobytka telat ovci jehriat koz kozlat vepta koni htibat osla Celkem

13,234.205

Letadlo, ktere vystoupi do vYee jako vytahovadlo. LondYnske listy venuji velkou pozornost jednoho dlena dolni snemovny, kterY mluvil o novem valeanem letadle. Sdeluje se, ze toto letadlo mute v nejkratS4 dobe vystoupiti do pottebne vfae jako vytahovadlo" za ridelem odvraceni nepfatelskeho toku. letadla tohoto noveho typu vytadaji si pry tolik nakladu, jako jedno bomberdovaci letadlo dosavadnho typu. Jako dalSi pfednost tohoto noveho letadla se oznamuje okolnost, ze nema velky akeni radius a nemilae s sebou vziti dostateenY poeet pum za delem pfepadeni nepfatelske zeme, take ma cenu pouze jako obranna zbrari, jakoato takove, vtak ma cenu nesmirnou.

Papir z aluminia. Nov' vynalez se asi za kratko take zavede u nas. Jsou to apine slat* valcovane listky z aluminia, na kterYch lze po zvlattni preparaci psati inkoustem nebo psacim strojem. Tyto listky jsou tak lehke jako papir, maji ale vYhodu vetai trvanlivosti, dimt se z ylagt' hodi pro dokumenty.

V Anglii konane pokusy s pottovnimi listky z teto latky ukazaly dobre vYsledky.

VESTNIK

Credni Organ Slovanske Podporujici jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State. of Texas.

REDAKTOR—FRANTA 1110UOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.S PUBL. CO •, S est, Texas Pfedplatne 65e roene. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tfadovny, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

MAMINKA. Tak jako slunco scs nam usmevavou zdala, jet zati s blankytu, v newt ani mraCku neni a kdy2 je zastrela snad chmurka nenadala, te stin spud na tvou lit, my zfeli v udiveni.

Ze starosti to jsou, my tehdy nevedeli, jen divno bylo nam, prof maminka tak vzdycha, Jon kradmo vzhlizeli jsme k ni, hrou uzardeli a v koutku sedeli jsme jako my gky zticha.

A.2 v posted maminka tim klidem probuzena tvat zdvihla sklonenou a k delu sahla diani, stin s ne.ho settela a ztichle nas jak pena a svou narue sevfela, zas pina usmiyani.

Jen divno bylo nam, 2e v oeich vzplalo cosi Kdyt schYlila se nit, by zulibala hraee, jak z rana ye kvetech, kdy Teti pino rosy i divili jsme se, prof smeje se a place.

K svatku matek. Zenam-matkam jsme povinnovani dluhem, kterY nebude, nikdy nemute bYti zaplacen. Zena byla tvilrkyni, zakladatelkou civilisace. Zeny stareho Recka a stareho Alma pfispely s yYm dilem k vybudovani moci i slavy techto dvou state antickeho sveta. V na gi Ceske historii hraly teny east° vynikajici idohu. Je v ni nekolik skvelYch postav, net nejvet gim frkolem teny je matekstvi a vychova deti. Narod vychovivaly nejenom ty slavne teny, ale te't Zany, ktere verne a trpelive konaly s ytij frkol a umiraly zapomenuty. Ces. historie od to nejstar gi at do nejnovej gi, vykazuje jmena slavnYch mukteti vyali z chudoby a jicht matky v tech starYch dobach mely snad obtite se etenim a psanim. A piece, jak veliky podil mely na torn, to synove jejich vynikli a mohli prokazati yelike slutby narodu a vlasti. Prosta 'tem byla matkou Abrahama Lincolna. Matove jsou a vtdy bYvali tim, co z nich matky uclelaly; zylagte alechetni matove pfichazeli jit take v minulosti, jak pfiehazeji podnes — daleko dobrYm slovem dobrYch ten a matek.

Jen aby tech ten a dobrYch . matek pfibYvalo, aby bez poetu jich bylo — toho nam fteba.

Kdy2 pied lety v jiste pastorialni konferenci, jit se zUeastnilo na 120 duchovriich, byl katclY vyzvan, aby oznaeil lidskou pfieinu, kte re plaeisti probuzeni srdce — 100 ze 120 jich vydalo svedectvi a Cest sve vlastni matte. A o to probuzeni srdce beti dnes pfedev gim a hlavne. Vzory nejvzacnej gich dnes ctnosti: netistnosti, obetavosti, sebezapfeni — nachame v Cinech, jet zaptieiriuje laska matekska.

Predojemne to naznaeuje piseri Richepinova "La glu": Jinoch zamiluje se va gnive do tvrde divky, jet za dfikaz lasky tads srdce jeho matky. A hoch je pfina gi. . . . Ve spechu vgak klopYtne a pada a tu se ozve srdce matky: "Neublitil sis, me dite?" Takove je srdce dobrYch Kr9tAk 17-661.A. a vde6na bud, Jim pamet

Prtimyslovou revoluci zahajily stroje pracovni (nejprve textilni) poloautomaticke automaticke, fipine nahrazujici praci lidskou.

NevyhnutelnYm dasledkem toho bylo zdokonaleni hnacich stroje, poeav gi -parnim a pokraeujici pfes turbiny k elektrickYm a plynovYm i spalovacirn. Dal gim dilsledkem byly stroje yyra.bejici stroje stroje obrabeci. A prudkY vYvoj vyvrcholil v nagem stoleti nejrfiznefSimi automaty. Za pouhe ptildruhe stoleti vnikly stroje snad do v geeh pracovnich oborti a jejich vYkonnost je proti vYkonnosti lielske nekdy at neuvefitelna. V zemedelstvi neni snad prate, kde by stroje .nemohly nahradit eloy eka, pkeddice ho daleko ye vYkonnosti. Ternef tadne plodiny se nemusi dotknout lidska, sila od poteti nebo vykopani po svezeni do sYpek a skladi gt'. Stroje siji. sazeji, okopa,vaji, tnou, vykopavaji, vyzrriuji, drhnou. Ovce se stkihaji elektrickYmi Mitkami, kravy vydojuji elektrickymi dojiekami na kolotodi. Stroje zastanou katdou praci, k nit je lidskY eltimysl ustroji. Desettisice ne-li statisice patentii deka, aby se promenily v nove mechanicke pomocniky veka, jegte zezraenej gi a vykonnej gi net dosava,dni. Ale i s temi dosavadnimi'by se mohl uskuteeniti na svete malt' raj, kdyby — kdyby stroje slouti y pfedev girn k tomu, aby se mohly snaze, lepe a hojneji ukojiti potteby lidi, jak o torn do omrzeni vykladaji technikove a jini nenapravitelni idealistieti hlasatele technickeho pokroku.

Mirna slova nestoji mnoho, ale mnoho zmohou. Nespaluji ani jazyk, ani rty. Jsou pornniky dobre yule. Make, slova domekeuji eloveku vlastni dugi. Slova zla roznecuji hnev.

Mirna slova zu glecht'uji lidskou povahu.

Chladna slova cini lidi jeSte trpeimi. Jsout' slova lehkomyslna, jegitna., pfenahlena, pochlubna, bojovna a jina. Mirna slova vytvokuji v srdci eloveka z ylagtni a krasnY obraz. Ona mirni, konej gi a poteguji. Nag nesmrtelnY 3. A KomenskY di: "Co eloveka chti neni jeho krasa, ani bohatstvi — ale glechetna &a ge. Ta hledi mu z oka, ozY yd se mu v hlase a jevi se v katdem jeho skutku".

Z nagi einnosti. U2 loni vybizeli jsme nage fatly, by poladaly slavnost vdeenosti matkam a Ucty k Zenam. Oslava Dne Matek jest z tech, ktere ptisobi vzru genim eistYm, radostnYm. Je to kus prace nove a vYchovne.

Zadind od deti a rodin. Oceriujeme ji fadne yyzna,m matky a v gern pfipominame vyznam ditete. Nage vYzva do gla vYsledneho ohlasu, v mnohYch mistech byly uspotadany oslavy matek a letos jich nepochybne pfibyde. Z Moiavie dochazi zprava, sdelujici pkipadnY program k nedeli 13. t. m.; dallagti, houstonSti, v Buckholts, Schulenburg, Ennis a dalgi fa.dy oslavi jeden z nejkrasnejgich svatkil — Den Matek.

Westska Slavie vystoupi pohostinsky ye Flag Hall pfi Cyclon, v nedeli veder dne 20. kvetna a to sehranim pfisobive veselohry "Zidovy namluvy" a pfednesy smi geneho sboru pod fizenim dr. G. Pazdrala. Uvedena, veselohra sehrana byla s pronikavYm uspechem na scene domaci i na jevigti sine kadu "Pokrok" v Dallas. Pevecky smi geny sbor Slavie v poetu tiiceti blast jest dle posudku hudebne -vzdelanYch jednotlivcu peveckYm telesem nadpramerne kvality. Osadnici bohatell° a rozmerneho okrsku pii Temple nemeli by tuto mimbiadnou pfilditost pominouti.

Budou divadlem i zpevem naprosto uspokojeni.

Co tu jeAte nebylo. V historii Texasu a snad v celem Soustati, nepilhodil se doposud pfipad, kde by pii zasedani nej yyggiho soudu statniho jednim ze souddi byl na g krajan — dechosloyak. Takove vysoke potty dbstalo se na gemu praynimu radd bratru Aug. Kacikovi z Temple, kterY min. tYdne podilel se v Austinu na zasedani Supreme Court of Texas, ku kteret neobyeejne cti mu srdeene gratulujeme.

Povatujeme za mlade i takoy e, kterYm jest tteba sedmdesat let, ale dovedli si uchovat prutnost ducha. Z toho y etht, posledni doby z tad natr::-

Ve sh: . ecitt, fine 9. kvetna, 1934.

ho elenstva "ustupte mladyxn, pfepuste jim mista einovnicka,, nechte je spolurozhodovat", nemini se tim, aby v gichni, kterYin jest, fekneme vice net padesat let, syYch mist Ci iikadri se vzdali. — Jiste nikoliv.

Mlade spolkove prate chtive hlavy jsou iotasvedeeny, Ze tadova einnosi mnohde nemfee z mista, ne proto, to vedouci einitele nejsou dvacetileti, ale proto, to eetni iikednici stake mysli. Jejich chapani pomert pohybuje se v mySlenkovYch sferach pfedvaleenych. Noye problemy fadu a vzta2mo i Jednoty snag se rorte git starYmi zpasolay. Mladi elenove nechteji pfebirat spolkovou praci star gim yekern, pokud jsou mladi duchem. Vedi, to je prate dost pro v gechny. Jako jest vyloudeno, aby dnegni vedeni, einnost• spravni, naborova, osvetova, byla provadena po zprisobu prvnich desitek let trvani S.P.J.S.T., jest rovnet na gkodu nas vespolek aby spolkovY tivot vedli ti, ktefi zustali tiicet a vice let za dnegni dobou. V tom smyslu musime 'tddostem mladeho elenstva rozumet. Nejsou to tadosti po vYmene osob, po ktere touti, ale yYmene ducha.

Kritika musi bStti tvokiva, musi poctive usilovat o zlepSeni. Vyskytne-li se v faclove schlazi dobrY navrh a sotva najde, trochu ohlasu, jit se mnohdy vyskytnou east() ohlasy, ktere vec neuvati dukladne, ale podlarn.uji dfrveru, misto aby, zlep govali navrh a pomahali. A tak mnoho dobrYch neni provedeno a tetko znechucenYm pracovnikirm po druhe pracovat na jinYch navrzich. Ukatte, kritikove, napied, co jste sami vykonali a dokazali, to to Zije, roste a prospiva! Na dobre- poeiny upozbrnete, doporuete.

Studenti bojuji proti vkchove k valee. Na mnohYch universitach byla rozvinuta freinna propaganda proti vojenskYm cvieenim. StudentskY vYbor proti vojenske vYchove ye state Iowa vydal toto provolani: kolego!

Pfijdeg-li na nagi universitu, bude se muset rozhodnout pro jednu z dvou forem vlastenectvi. Jedna z nich se snag uchranit zemi mezinarodnich zapletek tim, 2e dela politiku valeene obrany. DruhY zpilsob vlastenectvi naproti tomu yyznava, Ze valeene pkipravy jsou ze vgech okolnosti nebezpeenou a zastaralou metodou k fe geni spornYch otazek, a to obeane maji pro svou vlast 'tit a pracovat, nikoli sebe a druhe zabijet, teasti na vojenskYch cvideni dokazuje g svuj souhlas s valeanYmi pfipravami a voli g prvni formu vlastenectvi. Rohodni se! Jsi-li vgak toho nazaru, to system valedne piipravy je pochybnY a nechceg-li se ho sfreastnit, pi g si hned o dalgi informace a navrhy.

Osou a pohnutkou hospodafeni v dnegnim systernu je Zisk. Poku byla jakas takas prosperita, na stroje i na technickY pokrok se pely hymny — dnes se obe bezmyglenkove zatracuje do horoucich pekel. Zaroveri volaji jedni po starch zlatYch easech •emeslne rueni vYroby, kdy pry nebylo nezamestnanosti a katdy na gel svou obtivu a druzi tadaji regulaci strojove yYroby a dozorce nad technikou, pri zachovani dnegniho kadu, ponekud omlazeneho a splanovaneho. Vratit se k vYrobe rueni, vzdat se techniky znamena, vratit se i na dkivej gi stuperi nerozviteho hospodarstvi, znamenalo by navrat k tehdejgim spoleeenskYm, politickYm i kulturnim pomerum. Ti pak, kdo chteji zadrtovat dne gni fad odstrariovanim zlYch stranek strojove vYroby a techniky, ti zapominaji, to stroje a technika jsou pouhe prostfedky a jako takove mimo dobro i zlo. JakYm smerem se bude nutria, naprava dit, to zavisi na torn, ktera, strana se ukate silnej gi. Lidstvo se mute dostati do lepgi budoucnosti at budou stroje majetkern cele spoleenosti a ji utivany k ukojeni potieb vgech, a nikoli k tomu, aby jednotlivci mohli vyclelavat na fikor druhYch. Ale to u2 neni problem technickY, nYbrt problem vYchovy noveho typu eloveka, kterY se bude muset vyrovnavat s jinYmi problemy a spletilejgimi net jsou dne gni, s nimit si nage pokoleni chabeho ducha nevi rady a snad ani

Ve stfedu, dne 9. kvetna 1934.

Oddil dopisovatelskf 4,..onoolowoosoolowoamoese.awwwwwwwwoo.o.

Floresviile, Tex. itad Rozkyet Zapadu, eis. 107.

Ctend redakce, sestry a bratti:--Timto oznamuji, to v pravidelne schfizi nag eho tadu, dne 13. kvetna, ma bYti ptitomen br. Kadanka z Corpus Christi, kdy k nam bude miti ptedna gku. Proto sestry a bratti nag eho tadu, hled'te se v gichni dostaviti a ptivezte s sebou i vase sousedy a ptatele, neb schfize bude otevtend, aby mei° ptiletiitost br. Kadanku co nejvice lid! vyslechnouti.

Bratti a sestry z okolnich tacit dostavte se take a ptivezte sve zname, neb po schtizi ma bYti svadina, a naveder pak ma .bYti tanedni zabava, tak zvana, "Holland Dance". Jestli to kdo znate, tak jiste pfijdete, a jestli ne, tak ptijd'te stejne, podivati se a mezi narni se pobaviti pti dobre hudbe. Podobna zabava zde, jeg te nebyla, a jestli se bude libiti, tak se motina bude opakovati. Vstupne na zabavu nebude tak velike, take toho nebudete litovati. A pro tiznive take tam neco bude Sestry nag eho tadu jsou tiadany bratry vYboru, aby donesly nejakY ten kolad aneb kejk na svadinu.

Proto jeg te jednou bratii a sestry, ptijd'te vgichni do schtze a pak distailte na veder se pobaviti.

S bratrskYm "Na zdar!"

Jos. V. BaYer, dopisovatel.

PRAVDA ZVITEZI! Dallas, dne 6. kvetna 1934.

Broth! Jest svrchovanou neopatrnosti zakrYvati aneb potladovati pravdu. Zakryta, zamidend aneb nasilne potladena pravda jest pro kali:16h° velice nebezpedne., kdetito, pravda mutine ptiznand jest vidy, potiehnanim celku. Zamldend pravda nebude upine zamlnikdy, a nasilne se potladiti rozhodne neda. ZakrYti se tei nikdy neda tak dobte aby nebyla nekterYm ()dim aspon dasteene viditelna. A videti jen kousidek pravdy znamend podniti obrazotvornost toho, jent celek videti nemute aneb domnele videti nesmi ku ptizrakovYm domnenkam a vYmysltm, ktere mnohdy jsou ye svYch nasledcich dalelosahleji drtivej gi a gkodlivej gi celku net poznatek pravdy cele, bit' i sebe neptijemnejgi.

Zamldovani, ukrYvani a potladovani pravdy jest daleko hor gi zlo netili ta nejostkej gi kritika, jest pro celek zhoubnej gi a ekodlivej'ai netli ptedhtzky, naraily a karani kriticky zalotieneho pozorovatele udalosti. Zamldovanim pravdy celku malo prospejete, — naopak, nejvice ugkodite.

Zamldenim pravdy je gte nikdo nikdy nideho trvale neziskal a take nikdy nideho trvale neziska. Jenom mut bojici se nasledkt ktere Upina pravda pro neho ptinese pravdu zamldi, — a potladit se ji pokusi. Jenom povahy melee zalotiene pokouti se pra ydu zamleeti, — a potladiti, — proto2e jen povahy melee zalohne dopusti se dinti o kterYch se pravdu rici boji.

Ptiznanim pravdy zamezi se to nejhorgi co se jednotlivci aneb celku stati mate, — eeptane domnenky o pravem stavu veci. Pravda zlo napravuje, poskytujic pkiletiitost ku najiti a utiiti leku, byt' nekdy i hodne trpkeho a neptijemneho, kterY ale vtidy CELKU jenom dobro ku konci ptinese, byt' i jednotlivcum nebyl po chuti, Jenom zbabelec pravdu zakrYva, zbabelY despota pravdu potladuje a tichoglapek horgi vg ech kritikatil pravdu zamlduje. A pravda vtidy zvitezi, — toho bohda, nebude aby pravda byla upine potladena aneb poratiena, prototie dosud je g te nikdy upine potladena a poratiena nebyla.

A pravda sebe dele potlaeovand ridy zvitezi, — ale tei provinilee, niko liv celek, — niei. brR trskkrn pozdravetn Prank 13. Steiner.

VESTNIK PATE PEES DEVATE. Dne 16. kvetna 1866 byla poprve hrana v Praze Smetanova "Prodana ne yesta" a o dva roky pozdeji, v den kladeni zakladniho kamene k Narodnimu divadlu, po prve opera "Dalibor".

Koncem bkezna odjely d ye skupiny sklakt do egyptske sklarny a do KahYry, aby tam pracovali u firmy Mohamed S. Yassina v jeho nove postavene moderni sklarne. Pozoruhodne na teto zprave je ta okolnost, jeli zavadet vYrobu skla do Egypta, do zeme, ktere, je kolelaka skla, je g staki Egypt'ane znali jig pied nekolika tisici lety.

Filateliste, pozor! Oeskoslovenska poeta, vydala na gadost Pevecke obce Cs. novou poetovni znamku za 50 halekt v upominku na padesate yYrodi jeho t mrti.

OeskoslovenskSt plavebni tkad vyda.1 lodni certifikat es. namokni lodi "Little Evy", nalegejici firme Bat'a ye Zline Lod' je groubovy parnik, stavenY z ocele, kterY bude vykone.vati nakladni dopravu v moki Se yernim a Baltickem.

Brnenska, matice ekolska, sdru guje 8240 elent. Na og aceni chude deske mlacle ge venovala 53.000 KC, na prazdninove kolonie 7,760 KC, na jine kulturni noely 5,400 KC. Damsky odbor podelil 850 deti eatstvem a obuvi.

Celkem vydala 350.147 KC. 2eny v Rumunsku podle platneho zakona nesmi bYti zamestnany v hotelich, nalevnach a v kavarnach, neni-li jim vice jak 40 let.

Operace bez note, bez •krve, bez rally — kratkymi radiovinami — tot' novinka v lekafstvi. At' vfed, zapal krku, kloubove bolesti, nebezpeene plicni choroby a j. loci se ItratkYmi radiovinami.

Princ stal se obchodnikem. Je to vnuk bYvale korunni princezny Stepanky, print Windschgraetz, kterY si za gadal ye Vidni o povoleni pro obchod smieenYm zbo gim a vinem.

AmerickY udenec L. Gable zaznamenava kadu blizkYch vynalezt, na nich g se houte.vnate pracuje. Budou vynalezena letadla, jeg nepotfebuji doplriovani pohonnYch latek, auta, jeg svou energii budou eerpati ze vzduchu, mesta budou bez kouke, kabelti a dratt. Vidime jig blizko konec veech nemoci, nfebudovani dolt na chemicke tovarny, byty a dilny, ktere budou zasobovany energii ze stratosfery. Byly ji g ziskany paprsky, jet v 30 vtekinach zniel ka gdY zarodek nemoci. Nepkehledna ludo. mog nosti — i rozbiti atomt — jsou blizky .. .

Za 101et bylo v eeskoslovensku zrueeno 44 cukrovart.

HOVORNA. — J. R. Pomnik je monumentalisovana (monere = pkipominati) osoba, uddlost, vec, tim zpilsobem, ge je pfetavena tvtreim pochodem, kterYm se odehrava v nitru sochake (neb archtekta) v sochu, nebo pamatnik jineho druhu, ktere nesmi a nemohou miti jinY teel lee jen prave tuto udalost, vec, osobu piipominati, aby tak byla podnecovana (ale zaroveri i ukojena) pfirozená a zakonita potkeba vdeenosti, a aby tak b ylo braneno zapomenuti.

K. S. — Proslule pevecke sdru geni moray -skYchuoitelvznr.1903 skehodrostu kromefi gskeho ueitelskeho Astavu. Sdrugeni zalogil a od to doby ridi profesor Ferdinand Vach v Brne.

Br. J. N. — Fotoelektrograf, psaci stroj pro slepce, vynalezli man gele Thomasovi s pomoci ingenYra Coulaxe Slepec maze psati na stroji bez cizi pomoci. Pfistroj mute se pkipevniti na kagdY elektricky proud.

K. M. S. — Podle seitani r. 1920, zjigteno bylo ve Spoj. Statech v cizine rozenYch Slovont 2,655.878, domorodct z cizich nebo smieenYch rodieft — t. j. jednoho pkistehoyaleho a druheho domorodeho — 2,278.105. Dohromady slovansitYch plemen 4,933,981. Polak-ft je ze vgech Slovant nejvice; r. 1920 se jich pfihlasilo podle matefskeho j • zyka pfil tteiiho int/form rr.1, 3111nc3,

8trana 2 KONEC AMERIKANISMU (Pokradovani ze strany 1.) aby se nemohl pine soustkedit na odboj proti neptijemnemu yettelci.

Povoleni koalieni svobody delnictva jest veak danajskY dar. Zda se, ge se Roosevelt zalekl dusledkil tohoto sveho kroku a zastavil se na polovieni ceste. Uznal site pra.vo delnictva se organisovat s sjechIavat kolektivni smlouv,y, aveak sou'easne odrial mu je dint prost • edek, kterYm si tohoto sveho pra.va mfig e uhajiti — pravo na stavku. Americke delnictvo neme. prava pou giti stasky k prosazeni svYch potadavict, nYbr g jest v pHpade sporu odkazano na milost a nemilost rozhodeiho vYroku. Co znamena rozhodei vYrok v Americe, mute posouditi pouze ten, kdo mel prile gitost seznamiti se se v gemohoucnosti hospodakske korunce.

Bilance Rooseveltovy dosavadni einnosti neni valna. Jeho aktivem jest dynamika jeho vlady, ktera dovede na sebe strhnouti nadeje eirokYch mas. At' vg ak jsou vYsledky jeho vlady jakekoliv, mfi geme jig dnes *kid, ge praktickY kurs narodniho hospodustvi, kterY americky narod pod vedenim RooseveltovYm trpelive prodelava, nezilstane bez AmerickY lid pfestava bYti v otazkach hospodakskych i politickYch bezhlavYm sta.dem, genoucim se ve stopach syYch kapitalistickYch vtdct. Amerieti kapitaliste — a ostatni s nimi — musi si uvedomiti, ze pomalu, ale jiste yyrusta to nova moc, kterou nebude mogno ptezirati — americky proletariat. dkive to pochopi, tim lope pro ne.

IiroznY robot pro namoini valku. "Daily Herald" pile, ge britske ministerstvo namoknictvi vyzkougelo novou nidivou zbrari pro namokni valku. Je to jakYsi namokni robot, kterY je fizen radiovYmi vinami. Zkou gity se s nim konaly dva roky. Lod' je opattena d yema DieselovYmi motory, Minomety a zasobou tiaskavin. Jeji rychiost je 40 uzlt za hodinu. Mtge tedy dohnat i nejvetei a nejrychlejei kfignik. Na palube tohoto namokniho robota neni gatine posadky. Lod' mate lehce manevrovat, opisovat kruhy, pfibligovat se k ureenemu cili a ye vhodnem okamgiku yy.stkelit minu a vratit se zpet do pfistavu.

Vgechny pohyby tohoto robota jsou zaznamenany na pasce ktera je vlo gena do kontrolniho aparatu automaticity konajicho urei• tou slugbu. Jenom potopeni robota, nebo gkozeni jeho strojt mite pferu giti pkesncu nieivou praci. Dobre vYsledky pokust pkimely britskou admiralitu k tomu, to °path temita nebezpednYmi roboty jednotli ye oddily valeeneho lod'stva. Tyto roboty bude miti na palube kagdY vetgi kfignik, aby v pkipade potfeby spustil je na vodu a vyslal proti neptatelskemu lod'stvu.

Prosime o strpeni. — Do tohoto eisla nahrnulo se nem tolik dopist, to jsme je nejlepgi vtli zakadit nemohli. Uvefejnime zadrgene pfiete.

40.10.0.1•110.411111.0+1=.0.110.0■0411110.0■00+111■0■111.1101.0.1■0■04■0411111110110114 10:,p1

MATE PRITELE, KTERY SE UCHAZ1 0 POLIT1CKY tilAD? Zajimate-li se o zvoleni kterehokoliv kandidata y e Vaiem okresu, odporuete Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele Vestniku Vam zaplati komi§ne z kaideho oznameni, ktere pro nas ziskate. 0 podrobne ceny oznameni raznYch uradu plate primo na vydavatECH0SLOVAK PUBL. COMPANY, West, Texas. togtossoasoolotomeolisowesmooesionwsieuesal010160..04,45,t:.,

Strana 10.

Na a Toniaka W. S. CATHEROVA. Roman CeskSrch pionSTril v americlOch preriich.

Ptala se mne, zdali jsem se naueil miti rad velka mesta. "Ja jsem se citila, vtdy nest'astna v meste. Umirala jsem opu gtenosti. Ja jsem radgi tam, kde znam kat& steblo a katd3"7 strom a kde cela Oda je pfatelska. Chci tit a umfit. Otec Kelly isika., to katdSi je poslan na svet, aby zde new vykonal, a ja vim, co zde ma,m &lat. Pokusim se, aby m deuce melo lep gi gtesti net ja. Ja se o ni postaxam, Jime." fell' jsem ji, to vim, to to udeld. 'Vite, Tonioko ,od to doby, co jsem pryd, myslim na vas casteji net na katdou jinou na svete.

Byl bych vas mei rad za milou nebo za tenu nebo za matku nebo za sestru — eimkoli tena mate bS7t muti. My glenka na vas je soueast Are mysli; vy mate vliv na to, co mam rad a nemam, na vgechen mtj vkus stokrat, i kdy si to neuvedomim. Vy jste skuteene kusem meho ja."

Obratila na mne sve jasne, dfrvetive oei a slzy zvolna do nich vstoupily. "Jak to mute kdy znate tak mnoho lid:, a kdy jsem vas tak zklamala? Neni to divne, Jime, jak mnoho 'Mite jeden &ova znamenat pro ciruheho? Ja jsem rada, ze jsme byli spolu kdyt jsme byli mall. Nemohu se doekat, at me device bride star gi, abych mu vypravela o vecech, ktere jsme spolu delali. Budete stale vzpominati na mne, kdy budete mysliti na stare easy. A ja, myslim, to katc1Sr mysli na stare easy, i nej gt'astnej gi lide."

Kdyt jsme kradeli domii polem, slunce zapadalo jako velika zlata koule na nizkem zapade. Co se tam sna gelo, mesic vyystaval na vYchode, veliky jako kolo vozu, stfibrnSt a s riltoqmi pruhy. Asi na pet neb deset minut tato dye svetla hledela na sebe plochu zeme, zustavajice katde na opaenem kraji sveta. V tomto podivnern svetle katc1S7 malt' strom, snop tita, katc1S7 stonek sluneenice a bodlaku se tyeil vysoce a ostte; katcla hrouda a brazda byla zfetelne naOsovana. Citil jsem stark naraz zeme, slavnostni kouzlo, ktere vychazi z techto poll za soumraku. Pfal jsem si, abych byl zase malSan hochem a tady ma pout' koneila.

Pfigli jsme na roh pole, kde se na ge testy rozchazely. ,Vzal jsem jeji ruce a pfitiski na sva prsa, cite je gte vice, jak jsou silne, teple a dobre tyto hnede ruce, a vzpominaje, jak mnoho vlidnVch veci ueinily pro mne Drtel jsem je dlouho na svem srdci. Okolo rids se stmivalo a stmivalo, a tetko jsem jit vide' jeji tvat, kterou jsem si chtel °driest s sebou; nejpfesnej gi, nejskutednel gi tvat mezi vgemi stiny jinSich tens14ch tvafi, na nejspodnej gim dnu sve pameti.

"Pfijdu zas," fekl jsem vatne v mekke a vge obklopujici temnote.

"Snad pfijdete" — citil jsem spige net videl jeji fismey — "ale i kdy ne, vy budete zde, jako muj tatinek. A tak nebudu osamela."

Kdyt jsem pfig el sam na znamou cestu, skoro jsem ze chlapec a (levee heti vedle mne, tak jak to na ge stiny delavaly, oba se srnejice a g eptajice si ve vysoke, deryene trave.

V. CUZAKOVI HO8I. kekl jsem Toniece, to se vratim, ale tivot 'mini' jinak. Uplynuliff dvacet roku,,netli jsem mohl spiniti slib. Slyg el jsem o ni obeas, ze se vdala velmi brzy potom, co jsem s ni mluvil, za mlacieho Oecha, synovce Antonina Jelinka. Jednou, kdy jsem byl na cesta.ch, prig el jsem do Oech a poslal z Prahy Toniece nekolik fotografii z jejiho rodneho mesta. Za nekolik mesicu potom pfig lo od ni psani, v nemt mi vypoeitavala jmena a stall vgech mien deti, je g te malS7ch; podepsala se: "Vag e stara pfitelkyne, Antonie. Cuzakova." KdyZ jsern se setkai s Tiny Soderballovou v Salt

VESTNIK Lake City, vypravela, mne, ze se Toniece zrovna dobfe nedati, tie jeji mantel neni elovek a ona to ma tyrdV zivot. Snad to byla zbabelost, ktera mne tak dlouho zdre1a. Me povolani mne zdrielo na Zipade nekolikrat za rok, a pomSr glel jsem nekolikrat na to, to se zastavim v Nebrasce a navgtivim Tonieku. Ale odklada,1 jsem to vidy az na vfdet na,sledujici. Nechtel jsem ji videt zestaxlou a zlornenou. Opravdu jsem se toho obaval. Za dvacet let se elovek rozlouei s mnohou ilusi. Nechtel jsem tudit ztratiti jednu z nejstaitich. Nektere vznominky jsou jakoby skuteenostmi a jsou lepgi net neco, co se mute katclou chvili opakovati.

Dlutno to ptieisti Lene Lingardove, to jsem koneene Tonieku uvidel. Byl jsem pled dvema lety v San Franciscu, kdy i Lena i Tiny byly v torn meste. Tiny bydlila ye svem vlastnim dome a Lenin 'cram byl v najemnem dome hned za rohem. Zajimalo mne, po tolika dloulVch letech, videti obe teny pohromade. Tiny vyslechla Was zpravy Lentny a umistila sve penize u ni; a Lena jak se zdalo, pedovala o to, aby Tiny nesegla.

"Co nemohu vystat," prohlasila Lena v phtomnosti Tinine, "je awned, bohata tenska." Tiny se potme gile usmala a ujistila mne, ze Lena nebude nikdy ani o gumela abohata. "A ja, nechci bSrt," pravila druha souhlasne.

Lena mne povedela hodne mnoho o Toniece a vyzvala mne, abych ji navgtivil.

"Mel byste tam jit, opravdu, Jime. Pote gilo by ji to nesmirne. Nedbejte, co Mita Tiny.

Cuzak je pH torn vecllej gi. Buclete ho mit rad. Neni hrubian, protote by si drsinSi mut nikdy nevzal Toniaku. Toniela ma hezke dedeset nebo jedenact jig, myslim. sama, bych nechtela rodinu tak eetnou, ale Toniece se to jaksi hodi. Bude velice raft, ukatete-1i se u nich."

Na sve ceste na v3"Tchod pferu gil jsem svou cestu v Hastingsu v Nebrasce a pokraeova,1 v otey fene buggy a s parem dobrSTch koni, abych zajel na Cuzakovu farmu, K polednimu, to jsem vedel, musim tam bSiti. Ponied' jsem na sveti irxajinu po pravici a vide' jsem prostornSi farmaiSkS7 chlm s eervenou staji a ohradami pro dobytek ye fronte, ktere se svahovaly k silnici. Zastavil jsem kone a hledal, kudy bych mel vjeti, kdy jsem zaslechl tithe hlasy. Nad hlavou, u trnkoveho kfovi u testy, vide" jsem dva chlapce, sklanejci se nad nirtvS/m psem. Men gi, ne stark net etyt nebo petiletST, byl na kolenou, ruce mel sepiaty a svou dohola osttihanou prostovlasou hlavu naklanel v hluboke sklieenosti. DruhS7 stal vedle neho, s rukama na zadech a ute goval ho v teei, ktere jsem jit dam° neslygel. Kdyt jsem proti nim zastavil kone, star gi bratr vzal mlad giho za ruku a g el ke nine Vypadal take vatne. Bylo to zfejme gpatne odpoledne pro ne.

"Jste hogi pani Cuzakove"?

Mladgi nevzhled1; byl polifiten do svS7ch viastnich citrl, ale jeho bratr se na mne zadival inteligentnima oeima. "Ano, pane."'

"Bydli tamhle na vr gku? Jdu ji navgtivit.

Sednete si a pojed'te se mnou."

Pohledl na zdrahajiciho se brattieka. "Myslim, 2e bude lope, kdy pftjdeme pe gky. Ale otevfeme yam vrata."

Jel jsem pomalu po ceste a oni gli pomalu za mnou. Kdyt jsem zabodil k vetraku, jinST chlapec, boss' a kadefavS 7, vybehl ze staje, aby uvesal me spketeni. Byl to hezkS, klueik s jemnou pleti, rucISTmi tvidemi a vlasy hustS7rni jako vina, ktere se mu kroutily na giji v male kadefe. Pfivazal kone &Erna hmaty a pokynul, kdy jsem se ptal, je-li jeho matka doma. Kdyt se na mne dival, napinila se jeho tvat jakousi veselosti, a utekl k y eti vetraku s lehkosti, ktera se mi zdala at pohrdavou.

Kachny a husy utikaly, prudce kachajice a kjthajice, lakes cestu. Bile koely se slunily mezi tlutSuni clSr nemi na schodech, jet vedly na verandu. Pohledl jsem dvefmi do velike, svetle kuchyne s bilou podiaLou. Vide jsem velikS7 stul, fadu drevenS,cn

Ve sti• edu, dne 9. kvetna 1934.

Ldli u steny a zatici kamna v pozadi. Dye deveata myla nadobi u dtberu, srnejice se a tvatlajice, a malicka, v detske zasterce, sedela v tidliece a hrala si s hadrovou panenkou. Kdyt jsem se ptal po manince, jedna z nich upustila ruenik, pfebehla kuchyni bosnia nohama, a zmizela. Stargi, jet nosila puncochy a Stfevice, pfe gla ke aby mne uvedla dale. Bylo to budate device s temnSr mi vlasy a s temnSma oCana, klicine a sebevedome.

"Nechcete jit dale? Matka zde bude v minute."

Net jsem mohi usednouti na zidli, kterou mne nabidla, stal se zazrak; jeden z tech klidnSrch okamtikin ktere vgak sevrou srdce a znidi vice odvahy net bouflive, rozeilujici udalosti y tivote. Tonieka, vegla a stala piede mnou; statna, iineda Lena, se girokou hrudi, hnede vlasy trochu pfitedivele. Zarazil jsem se ovg em. Deje se tak vtdycky, setkaji-li se lide po mnoha letech, hlavne kdy till Wee jako tato Lena. Stall jsme a divali se TIS, sebe. Oci, ktere na nine hledely upfene kratce Toniediny oci. Nevidel jsem jinSrch, ktere by jim byly podobny, od to doby, co jsem do nich hledel, aelcoliv jsem se dival do tisice lidskych tvafi. Kdyt jsem ji pozoroval, zmeny se mi zdaly men gimi a podobnost vetgi. Byla zde, v pine sile sve osobnosti, ranami osudu zbita, ale nezlomena, divajici se na mne, mluvici na mne sySTm rychlS,m, uciSrchanSmi hlasem, na, nejt jsem se dobte pamatoval.

"Mut neni doma, pane. Mohu yam posloutit?"

"Nepamatuj ete se na."mne, Tonieko? Z nil jsem se tolik?"

Svragtila eelo v kusem sluneenim svetle, ktere jeji hnede vlasy einilo je gte ruciej gimi net byly. Nahle se ji oci roz gifily, a cela tval jako kdyby se roz gifila. Vzdychla hluboce a vztahla sve upracovane ruce.

"Ach, to je Jim! Anno, Julko, to je Jim Burden!" Ani mi nepodala ruky, tak byla vzrugena. "Co se stalo? Je nekdo mrtev?"

Hladil jsem ji ruce: "Ne, nepfi gel jsem tentokrate na pohteb. Zajel jsem do Hastingsu a pfijel seem, abych vide" vas a vag i rodinu."

Pustila mou ruku a poeala pobihati okolo. "Toniku, Julko, Nino, kde jste? Bet, Anna, a seten. hochy! Wade se koukaji na toho psa. A zavolej Lva. Kde pak je Lev?" Vytahovala je ze v gech koutil a pfina gela jako kot'ata. "Nemusite hned odejiti, Jime? Maj nejstargi hoch tady neni. Jel s tatou na trh do Wilbergu. Ja, vas nepustim. Musite tady zustati, abyste vide" Rudolf a a na geho otce." Divala se na mne prosebne, d*cha,jic rozeilene.

Co jsem ji uklichioval a vypravel ji, to bude dosti easu, bosi hog i zvenku vklouzali do kuchyne a shromatcl'ovali se kol ni.

"Nyni mi feknete jejich jmena a kolik je kteremu let."

Kciyi je pojmenovala po fade, zmSdila se nekolikrat v jejich stall, a v gichni vypukli ye smith. Kdyt pfigla na meho lehkonoheho pfitele z vetraku, pravila: "To je Lev, a je ut dost starST , aby byl trochu hodnejgi."

Betel k ni a sklonil svou kadefavou hla,vu jako mlady beran, ale hlas jeho byl skoro zoufalS7. "Vy jste mne zapomnela! Vy na mne vtdycky zaporninate! To neni hezke!

Prosim, feknete mu, maminko!"

Zakroutila si okolo prstu jeho zlate rouno a nazvedla mu hlavu: "Nu, kolik je ti let?"

"Ut dvanact," pravil, divaje se na ni vice net na mne, "je mne dvanact let a na:rodil jsem se na velikonoce."

KSry la hlavou. "To je pravda. To je yelikonoeni dite."

Mt se v gechny divaly na nine, jako kdyby ode nine oeekavaly, abych projevil irdiv nebo nadg eni pfi teto informaci. Oeividne byli pyg ni jeden na druheho ate je jich tolik. Kdy2 jsme si byli vgichni pfedstaveni, Anna, nejstargi dcera, ktera mne potkala ye dvefich, je jemne rozehnala a pfinesla bilou tasteru, kterou uvazala matte kolem pasu.

Ve stfedu, dne 9. kvetna 1934.

"Nyni, maminko, se posad' a vypravuj panu Burdenovi. My ug dodelame nadobi a nebudeme vas vytrhovat."

Tonieka se divala okolo sebe skoro rozpadi"Ano, deti, ale prod jsme ho nevzali do parloru, kdy pine si pofidili peknY parlor pro spoleenost?"

Dcera se shovivave usmala a vzala mi klobouk. "Nu, jste tady, maminko, a kdy tady budete vypravovat, Julka a ja, taky milteme poslouchat." Usmala se na nine a gla zase k nadobi se sestkidkou. Male devde s hadrovou oanenkou nalezlo si misto na spodnirn stupni schodu- nahoru a sed.elo se vztYdenYmi palci, divajic se na nas zvedave.

"To je Nina, podle Niny Harlingovic," vysvetlovala Tonieka. "Nema, odi jako Nina?

Vite, Jime, ja bych mela vase deti tak rada, jako mam svoje. Tyto Ceti vedi v gechno o vas a Charleyovi i Sally, jako kdyby byly vyrostly s vami. Ani nemohu myslit na to, co yam chci fici, tak jste mne vzru gil! A pak zapomnela jsem tolik sve anglidtiny. Ut skoro nic anglicky nemluvirn. kika,vam detem, to jsem umela velmi dobte." Pravila„ to doma miuvi vtdycky desky. MaHeti a neumeji mluvit anglicky vubec neudi se, teprve at pfijdou do gkoly.

"Nemohu vent, to jste to vy a sedite zde, v me vlastni kuchyni! Vy jste se udrtel tak mladY! Ale pro mute je to snadnej gi. Ja take nevim, vypada-li mfij Tonik star gi net' ten den, kdy jsme se vzali. Ma zuby dosud tak pekne! Ale ja se citim tak mlada, jako jsem bYvala a udelam zroyna tolik prace.

Oh, my nemusime nyni tak te gce pracovat!

Dostali jsme toho dost na vYpomoc, papa, a ja. A kolik vy jste dostal Jima?"

Kdyt jsem ii fekl, ze nemam Ceti, zdala se pfekvapena. "Oh, ale to neni dobfe. Nechcete si vziti nektereho meho darebaka„ co? Tady Lva; ten je nejhor gi ze vgech!" Nahnula se ke mne se smichem. "A je, ho mam nejradM," zageptala.

"Maminko!" obe divky zamrudely vyditave ad nadobi.

Tonidka zvedla hlavu a zasmala se. "Nemohu si pomoci. Nemohu. Snad proto, ze niiilel ye velikonodni den, nevim. Ale katdou minutu provede neco nekaleho!"

Mysill jsem na to, kdy jsem se no, nidival jak malo byla zmenena — nejprve zubech. Znarn mnohe teny, ktere si tat vtechno udriely, ale jejicht vnitrni plamen zmizel.

At' u2 se stale cokoliv, Tonieka neztratila iiskry tivota. Jeji kage, ad hneda a ztvrdla„ nevypadala stafe, jako kdyby gt'avy pod ni ji tajne vytahly.

Co jsme hovotili, malt chlapec, ktereho na,zYvali Jan, pfig el a posadil se na schodu vedle. Niny. Mel na sobe dlouhou kartounovou zasteru jako tenskou ko gili pies kaihoty a jeho vlasy byly ostfihany tak kratce, to se jeho hlava zda,la bile. a naha. Hledel na nas pozorne svyma velkYma, gedYma a starostlivYma odima.

"Chce nam yypravet neco o psovi, matko.

Nalezli ho mrtveho," pravila Anna, kdy2 kolem nas k mistniku.

Tonicka pfivolala chlapce k Stal yedle jeji tidle, podpiraje se lokty o jeji kolena a tmole klieky sve zastery ye svych netnYch prstech, co vypravel svou historii v eeske vedi, a slzy kapaly a visely s jeho dlou hYch obrvi. Matka ho poslouchala, mluvila konej give k nemu a geptem slibila mu neco, co vzbudilo u neho usmani v sltheh. Odbehl a geptal sve tajemstvi Nine, sede tesne ni.

Kdyt Anna skondila svou praci a umyla si ruce, pfigla a stala za mamindinou stolid!.

"Prod jsme neukazady panu Burdenovi sviij novY ovocnY sklep?" tazalo. se.

81i jsme pies dyfir s detmi v patach. Chiapci stali u vetraku, hovotice o psovi; nektefi beteli nap ped do dveti sklepa. Kdyi jsme sestoupili pfigli vgichni dolt. a byli pygni na sklep zrovna tak jako divky. Ambro g, zamyglene se divajici, kterY mne vedi od trnkoveho ktovi, upozornil mne na tluste cihlove steny a na cementovou podlahu. "Ano, je to

Strana 11.

VBSTNIK pekny kus cesty od domu," uznaval, "ale v time je nas vgdycky dost ,abychorn pfinesii odsud vedi."

Anna a Julka ukazaly nine tri soudky; jeden s okurkami v korovern ode, jeden s tezanSuni zeleninarni v oote a jeden Wm,* v octe . nalogenYch dYni. "To byste Jime, co to de. prace, net je dlovek v gechny nakrrni," prohlasila matka. "Mel byste videt ten chleba, co peeeme v utery a v sebotu. Neni divu, to jejich ubohy tata nemuZe zbohatnout, kdy musi kupovat tolik cukru pro nas na zavafeniny. Mame vlastni pgenidne pole na mouku ale div jegte nekupujeme."

Nina a Jan a male. divka, jrnenem Lucie, ukazovaly mne pla ge police se sklenicemi zavatenin. Nerekli flideho, ale zirajice na mne, opisovali prstiky obrysne Cary sklenic s tfegnemi, jahodami a migpulemi, pokougejice se mi radostnYin vyrazem tvake naznaditi jejich vYbornosti.

"Ukatte mu kofenene gvestky, maminko.

Ameridani jich nemaji," fekl jeden ze stargich hocht. "Matka z nich dela kolaches."

Lev polohlasem dodal je gte nekolik opovrtlivYch poznamek v degtine. °brat' jsem se k nemu: "Mysli g, to nevim, co to jsou kolaches, he? To se mYli g, hochu!

Jedi jsem marnineiny kolaches dam() pled tim velkonoenim dnem, net ses narodil."

"Ty jsi vtdycky drzY. Lve," fekl ostfe A brat.

Lev se skryl za maminku a zubil se na mne.

Vygli jsme ze sklepa. Tonieka a ja jsme vygli na schody nejdfive a deti poekaly. Stall jsme po strane hovotice, kdy v gechny yjrbehly po schodech vzhtru, dohromady, mall a velci, hole hlavy, zlate a hnede, a blYskajici se naha lYtka; skuteenY vYbuch tivota z tmaveho sklepa do slunedniho svetla. Byl jsem na chvili omarnen.

Chlapci mne doprovazeli k pruCeli domu, ktereho jsem je gte nevidel. Na farmach vet jde a pfichazi zadnimi dvefmi. Stfecha byla tak pfikra, te okapy nebyly daleko od lesa vysokYch slezt, nyni hnedYch a v semeni. V dervenci, pravila Tonidka, dtm byl v nich celY pohtben; Cesi jak jsem si vzpomnel, sazeji si vtdy do za,hraolky slez. Pfedni dvorek byl obklopen trnitym kfovim a u dvifek staly mimosovite stromy. Odtud bylo motno videti dvilr pro dobytek, s dverna mi rybniky a dale, jak mi byo fedeno, bylo v late titne pole.

Nedaleko domu byly dye zahrady; jedna s jahod.ami a zeleninou, druha se stromy, chranenYmi pied horkYmi vetry vysokyrn plotem. Kdyg jsme k nemu dogli, deti se vratily, ale Jan, Nina, a Lucie prolezli dirou, ktera jim byla znama, a skryly se pod 81rokYmi vetvemi angregtu.

Kdyt jsme kraCeli jabloriovYm sadem, Tonidka se zastavovala, aby mne vypravovala redo o torn di onom stromu. "Ja, je mom rada, jako kdyby to byli bide," pravila, hladic rukou kinu. "Tady nebylo stromt, kdy jsme sem po prve pfigli. Zasadili jsme katelY nosili hodne vodu, kdy jsme pied tim celY den pracovali v polich. Tonik byl mestskY dlovek a ztracival caste odvahu. Ale ja jsem se nikdy necitila tak unavena, abych nezalila stromy, kdy bylo sucho. Myslila jsem na ne jako na deti. easto v nod, kdy spal, vstala jsem, vy gla a donesla chudatkiim vody.

A nyni. vidite, mame od nich hodne dobreho. Muj mut pracoval v orantovYch sadech ye Florida a zna vg echno o zahradnictvi.

Neni souseda, okolo, kterY by mel zahrady. ktera nese tolik jako nage!"

Uprostfed zahrady byl strom, u neho g byla vystavena sedatka a killovy stolek. deti nas tarn Cekaly. Divaly se na nine stydlive a ptaly se na cosi matky.

"Chteji, abych yam fekla, to sem uditelka kagdY rok potada, gkolni vYlet. Tyhle jegte nechodi do gkoly a proto mysli, to je to jako vYlet."

Kdyt jsem se vgemu naletite nadivil, betela mladet k mistu, kde byl nablizku malt prales francouzsch karafiatia, a pobihala

okolo nich, mefice neco motouzem. "Jan tarn chce pochovat sveho psa," vysvetlovala Tonieka. "ftekla jsem mu, to mute. Je jako Nina Harlingovic; pamatujete se, vathe brala malidkosti? Ma divne rozmary prave jako ona."

Usedli jsme a divali se na ne. Tonidka se opirala lokty o stub Zde byl nejvet gi klid v tato zahrade. Bylo to misto obklopene trojim ohrazenim; nejdfive plotem, pak zivym plotem a konedne tadou moru gi, ktere v bete branily horskYm vetrum a v time zadr2ovaly snih. Ploty byly tak vysoke, te nebylo videt nic net modrou oblohu, ani stfechu staji, ani vetrak. Zahrada byla pina slunce jako pohar, a citili jsme \rani zralYch jablek na stromech. Migpule visely na vetvich tak huste jako korale na enure, zadervenale, s jemnym stribrnym nadechem. Nekolik slepic a kachen podlezlo plot a zobalo spadla jablka. /Weft byli velice hezci, se gedivYmi tely, ale hlavu a krk meli pokryty bronzov'e zelenymi pery, menicimi se do modra jako pavi krk. Tonidka fekla, ze j i to ptipomina yojaky takove uniformy videla ye sve stare vlasti, kdy byla deckem.

"Jestli pak zbyly jegte nejake ktepelky?" ptal jsem se. Vzpomnel jsem si, jak se mnou chodivala na lov posledni leto, net jsrne se pfestehovali do mesta. "Vy jste nestfilela gpatne, Tonidko. Pamatujete se, jak jste behavala napted, abyste zdvihla stfelenou kachnu?"

"Vim, ale nyni se boji pohlednout na pugku " Chytla jednoho kaeera a eechrala mu zelenou depidku prsty. "Od to doby, co mam deti, nerada zabijim cokoliv. Skoro omdlevam, kdy main podfiznout nektere stare huse krk. Neni to divne, Jime?"

"Nevim. Mlade, kralovna italska fekla totez memu /Mitch. Byvala velikou lovkyni, ale nyni citi jako vy a stfili jen hlinene holuby."

"Pak jsem jista, to je dobrou matkou," fekla vfele Tonidka.

Vypravela mne, jak ona a jeji mantel pfigli do tato nova krajiny, kdy farmatska, seine byla levna a dostala se na mime splatky.

Prvnich deset mkt to byl tetkY tapas. Jeii mantel se vyznal velmi malo ve farmateni a Caste byl zastra gen. "Nebyli bychom to zdolali, kdybych nebyla tak silna. Ja jsem mela vtdycky dobre zdravi, diky Bohu, take jsem mu mohla pomahat v polich at do doby, kdy pfigly deti. Nage deti umely znamenite pedovati jedno o druhe. Marta, kdy byla malieka, byla takovou vYpomoci a vyAnnu, aby byla jako ona. Marta se nyni vdala a ma, take malidke. Pomyslete s!, Jime!"

"Ne, ja jsem nikdy neztratila kura.2. Tonik je dobrY mug, ja mam rada sve deti a vtdy yetim, to z nich neco bude. Ja postadim na farmu. Nikdy se necitim osameld, jako jsem se •citivala v meste. Pamatujete se, jakou jsem mela Apatnou povest, kdy jsem nevedela, co je se mnou" Toho dnes neni. A ja neudelam nideho, co by nebylo dobre."

Podepfela si bradu a divala se zahradou, kde se siunce stavalo stale vice zlatYm, sklanejic se k zapadu.

"Vy jste nemela chodit _do mesta, Tony," fekl jsem, podivuje se ji.

Obratila se ke mne '2ive: "Oh, ja jsem rada, to jsem pfigla! Nikdy bych se nebyla dovedela neco kloudneho o vateni a hospodafstvi, kdybych tam nebyla bYvala! Naudila jsem se hezkYrn vecem u Harlingt a proto jsem mohla vychoyavat sve deti tim lepe.

Nemyslite, to se dobfe chovaji na venkovske deti? Kdyby nebylo toho; co mne pani Harlingova naudila„ myslim, ge bych je byla vychovala jako divoke /cranky. Ne, jsem rada, ze jsem mela pfiletitost se OR; ale jsem vdedna, ze tadna, z myth deer se nemusi tak tetce zaudovat. Potit byla jen se mnou, Jime; nemyslim, ze bych mohla ublitit nekomu, koho main rada."

(PokrOovani.)

VP

YES

Strana 12.

TAK JAKO PSTROS. Lekal sk31- specialist: pravi, ze osoba, ktera mai se zakdti ko'ini vyraiky, ne tovieky na fvaii a pod. toaletnimi mastmi a pra ky, jest zrovna tak po etila jako p ros, kdyi zahrabe hlavu do pisku aby unikl nebez eei. Koini vyrolky jsou varovanim i irodv a dokazuii. ze nisledkem zacpy, rozliene jedy pfiehazeji do krve a seslabuji eele telo.

•

g

g

g

g

p

p .

Odstrante zaepu, a obrnite vas telesny system proti nemocem, ale sou easne i ak plet' blade normalni i zohyzd'ujici v3 raiky se ztrati. Nei lep m prosti-edkern v takovS'ch pH I padech je HERBINE, kted pilso bi lehce, prirozene a beze Skody. Herbine dostanete koupiti u: Old Corner Drug Store ve West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Texas, 5 a ve viech lekirmich. y

•

g

sti:edu, dne 9. kvetna 1934.

Company No. 5225

Certificate No. 1527

Board of Insurance Commissioners OF THE STATE OF TEXAS ‘■4111111.41111111.■■04110,

Austin, Texas, April 25, 1934 TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT SLOVANIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION DALLAS, TEXAS

OZNAMENI Upozorriujeme vkchny pfiznivee tance a uglechtilSrch zabav na program, - kterS7

k.AD POKROK HOUSTONU earcalle■IINIIIMI111010.

ye sve sini

has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1935.

Given under my hand and my seal of office at Austin,Texas, the date first above written.

R C. Daniel Chairman of the Board

NA STUDEWOOD za tieinkovani hudby jak nasleduje

711;041°-

WNW

13. KVETNA —"SMETANA ORCHESTRA", OMAHA, NEB., 20. KVETNA DIVADLO, ktere sehraji 2aci Ceske gkolY pod vedenim doktora F. Luk y. Veder taneeni zabava hudbe "LONE STAR AMBASADOR" ZE SNOOK, TEX.

Jste uctive zvani ku ifdasti na ()slave

'

g

21. — KVETNA -OSLAVA DNE MATEK, uspotada omladi diva tadu Pokrok Houstonu s pestrSrm programem a weer taneeni zabava pri hudbe "RUDYS ORCHESTRA Z BELLVILLE, TEXAS.

6

DNE MATEK" poiadane dne 13. t. mo 1934.

Tel. Jed. Sokol "Ziika" v Dallas, Texas, v Sokolovne 3700 Carl ulici

Verime pe ne, ie se zavdeehne naana pi iznivciim a bude nas Vega, poctite-li nas hojnou naxgtevou.

Poiad oslavy vypini iactvo Sokola VSTUP VOLNt. ZAt ATEK: 3:30 ODPOLEDNE

0 obeerstveni a dalgi bude naleiite postarano Ze budete v ichni spokojeni, za to am mei

A VEER NA

y

c

g

y

ZABAVNI VI/BOR.

SOKOLSKOU VESELICI Zadatek: 8 hod.

/112.101110■01■0X.SIM41•33.119.1..

Vstupne: 35c osoba; HIWBA: BRA. J. MACY

VSTroeni boiestna vzpomnAta.

Itizne napoj e.

Chutna Jidla

PORADAJICI

Se srdcem zarmoucenSr m vzpominarne, ie jest tomu dnes rok, 5. kvetna, co se s nami rozloueila a nas zde opustila nak draha a nikdy nezapomenutelna, dcernika a sestrieka

PATSY RUTH TOMAS EK Ani nemaieme uveriti, ie jest tomu jii rok, co jsme do tve mile tvai ieky hledeli, neb kaidk den se nam je te zda, ze te uvidime. 6, jak by nam bylo blaze„ kdybys byla jegte mezi narni a my tvaj roily hlas slykli a tva, mile, modra, aka na nas hledela. Ale pri vzpomince nam srdee kdyi si vzpomeneme, ie se s tebou jii na tomto svete vice nesejdeme a tve mile t akieky vice, drahou ku, neuvidime a tveho hlasku neusly ime. 6, ty jii o nieem nevig, ty jii spin, tebe jii nic, milaeku drahy, neboli. TVA' du gieka si hraje s andelielky tam u Paint Boha na vysostech. b, draha dceruSlo, sestineko, nam vkm tak mils, usnula jsi jii, tvoje mile, neka, verne srdeeko neblaii nas vice. Prazdno, smutno, v celem dome, ach marne, dceru ko, sestrieko, lkame a naiikame, a po tobe se ohliiime, zdali je gte to nespatiime, ale vk marne, Ui jest tomu rok, co tvoje telieko v tichem hrobe spinka, tedy jii nemitieme ti nic jineho prati, nei t iniu telieku zemi lehkou. I my k tobe do hrobu spati piljdeme az nas Bah payola. Tam speje na e modlitba a peyne doufame, ie se tam s tebou shledime a vice nerozejdeme. Kde neni ialu ani bolu.

Ty jsi ng la jii Viemu trapeni, tedy spinkej a odpoeivej klidne, milaelzu, a siadce. My na tebe nezaponleneme. Ach, tam na pos atnem poll, uloilli jsme nam poklad dralV, tam jii ani vanek, neruk tvitj klidnSr spanek. Kde neni ialu ani bolo, spi sladce deeru ko draha: Tuto smutnou vzpominku ti venuji zarmouceni rodiee a bratrieek. Slzami zalevame hrob tviij a kladem kytyci kviti dues na tvelj l'Irob, co ditkaz ze na tebe v sizach vzpominame, a nikdy nezapomeneme.

FREDDY A VELMA TOMAg KOVI, rodite, 'pd.)

CHARLES FRED, bratr. c

g

y

g

g

g

y

g

DIVADLO NA STUDEWOD V SINI POKROK HOUSTONU G is. 8S. e

sehraji 2aci 'Ceske tfidy

V NED LI, DNE 20. KVETNA 1934 ve 4 hodiny odpoledne Bude se hrati veselohra o ttech jednanich pod nazvem

TRI PANT NA BYTE OSOBY Pi. Tr2ilova, vdova Eva, jeji dcera Vladimir Vydra, inZ'enS r Prof. Kaligek Eda Vondraeek Klepaekova Jehliekova f sousedky 7

Rosalie Ella Marie Kadledkova Vladimir BilS7 Adolf 8ustala Miroslav BilV Eevelyn Kotrlova Veelka•Hamuskova

y

Veder taneeni zababava pri udinkovani hudby

g

','

Ii111141

LONE STAR AMBASADOR ZE SNOOK sows...■erol Vstupne: pani 40c, damy 25c Srdeene zve deska trida ze 'Skoly Reagan

Ve saedu, dne 9. kvetna 1934.

C.H.Chernosk PRAVNiK Vviizuie ve5kere soudnf zalditosti Utadovna: 821 Bankers Morteage Buildina. Dies nlici naDroti Kress budove HOUSTON. TEXAS.!

Emil -J. Motis OESKY PRAVNIK Poradv voetou $1: soudv viude.

301et4 zkugenost.

Piijefm $150.000.00 na 6% firokii.1 YOAKUM, TEXAS.

Dr. 0. T. Booth; ZVE•OLEKAit Municinal TEMPLE, TEXAS LeM veeekv nenmee zvitat a lest k sluibarn kdekoliv na zavolani.

Telefon: Dial 3557.

VESTNIK

Strana 13.

V ZAJMU SENATORA. TOM CONNALLY-HO

dentu Franklin D. Rooseveltovi RHEUMATISM A BOLAVY PRST. tak schopneho a cenneho podStuda, Pa., 19. btez. t. r. piirce.

(Pol. Adv.) Nonat mi tak pomohla, Pik Carl Lovelace z Waco, sena)0( mohu pracovat, ac pied tim jsem am stat na noze netorielni piedseda Texas Legion v LEKAIII SE NEsnoveuf. mohl, jak me trapil rheumatism. Je 1933 kampani pro odvolani 18. to nejlepei mast na veecko. Jos. dodatku.

Kdyi deti jsou nervosni a mrzute, Kurchina, Box 94, boleni 'a jine znamky nezalivnosti Waitsburg, Wash., 7. dub. t. r.

Nonat se brilantne osvedeila na sk • ipajf zuby, nepokojne spf, majf bolavk prst. Pfeji si opet jinou. ztl,Aceji ehuti k jfdiu, natfkajf si na Imfij Mrs. K. Greer, Box 143. svecteni oei, nosu a nrstil, mnohdy z rally mnoho neeistoty, doktol• se neshodnou, ze tyto deti diva se naplast vicekrat nea dvakrat Na suche bolesti se nemajf eervy. Ani matky, ktere diva nova naplast, dokud prvni na ditky vychovavaji, nechti tele drii. Prava mast je s timto pustiti, Z'e by jejich deti trpely touto Trade Mark: nemoci. Jisto veak jest, 'ie ve veteine prfpadu, veecky tyto znamky zrnizelv po nekolika davkAch "White's Cream Vermifuge", nejjistejAi pros'aedek pro vyhninf veeeh druhfi Ss...11.4 Jestli vase (lite ma. tyto Cena Nonat jest 50c a $1.00, poznaky, zkuste tento ne gkodnSr, vy- etou 55c a $1.05. Ptejte se Vageho zkoug erp'z prostiedek. Lahev stoji lekarnika neb jednatele, ale nic jineberte, radeji piete piimo na '35 cent& Lek na sklade u Old neho Corner Drug Store y e West, City naafi adresu.

MARIE LEIBLINGER & CO., drug and Jewelry Company, Tenple, Californie.

Texas, a Ye viech lelsirmich. (4) Altadena,

G EQ.E.KACR

SENATOR TOM CONNALLY. PRAVNIK Tom Connally jest kandidatem Vvfizuie veekere soudni a nravnl o druhou lhfitu senatora SpojenYch zalditosti. abstraktv. nosledni Statt. atd.

Po dobu prvniho terminu v seWEST. Telefon 146. TEXAS. nate, vyAinul se na takovY stupeti prominentnosti, jake nedosahl Z'adny. mu't v prvni lhute v historic Spoj.

Zeska jidelna, restaurace a pivnice Tom Connally byl prvnim •muv kteremkoli dome kongresu, 714 PRESTON AVE. jena navrhnul devaluaci dolaru jaHouston, Texas. ko prostiedek proti depresi. Tento Jos. Ko5ut, majitel. navrh byl uskuteenen jako zakon Telefon: Beacon 31734. a nasledek toho byl,ze texasskY Pravidelna jfdla a lunee. farmai- prodal svoji bavinu takNejlepef soudkove a lahvove pivo, tka za dvojnasobnou cenu. rfizne druhy vina a doutniky, Senator Cannally hlasoval pro Mluvime eesky. odevzdani otazky osmnacteho doHoboko stale na sklade. datku k (xlhlasovani lidu.

Zvlaetnf stoly pro rodiny.

Od 4. btezna r. 1933 president , Roosevelt vedl silnou valku proti nejvetAi priimyslove a finandni depresi v historii. President pravil I delegaci texasskkch novinata, senator Connally "jest jednim z nejstatiich ptatel a podporovatelt jeho". Sink- jeho ptesne naznaeen.

Hlas pro Connallyho jest projevenh &livery naS'emu yzacnemu vfidci Franklin D. Rooseveltovi.

Tom Connally narodil se na farme v okresu McLennan pied 46ti roky. jeho pilsobeni ye vetejnem Zivote jest inspiraci mladete v Americe. Z farmatskeho hocha vyse na spolkoveho senatora a k tomu musel si svoji cestu klestiti od toho nesnesItelneho evedent, vyrdiky, praci. Z Baylor university vystudraidIveho pocitu a osutlny. Talc!, °blvd. doval v roku 1896, prava studoval et ESKO, vedecky ptipravena ptlpravka pornohla tisicOm — meta by proto pomocl I ye statni universite texasske, z ktevim. Netrpte dEle, kdyi sl InOlete za;IstItl tento prosluli treatment za nepatrnou eastre dostal diplom v roku 1898. Ve ku. Dostahte si jej does! Ale trveJte na §panelske valce slouail ve stare tom, abyste dostal Jen pCivadni druhe texasske pechote, byl Clenem texasske zakonodarny, byl okresnim navladnim okresu Falls po etyVelky kelimek Jen 50c. K dost5.n1 v karnach, nebo poSlete dolent kupon pro ti roky, jako pravnik provadel zvliStn1 kombInaera balfeek Esko a Sevepraksi v Marlin, Texas, byl Clenem rova kointho rnYclIa. r *ow, kongresu od 1916 do 1928, mimo W. F. SEVER.A. CO.. toho co kapitan slouR1 v americDept. DB-14. Cedar Rapids. Iowa. ke armade za svetove valky a nyni Potlete ml limed a v:VP la c en zvlaltnt kombinan6ni treatment ESKO a AestY rok co spolkovk seSeverova kotnillo to9d1a. Prikiadam 50c. nator.

RED FRONT

Severovo koint mydlo jemne a medikalnl neobsahuje iadne draidIve nebo ikodllve Pt sad Moino ‘dborno Doubt I na jemnou, cIttl ou plet'.

I

y.

y

Tom Connally jest na vrcholu prospegnosti lidu Texasu. Dle nahledu pisatele tohoto elanku, neda se vfibec mysliti, aby byl ueinen pokus ptipraviti Texany o Tom Connally-ho, anebo sebrati presi-

Narodne Popu/arni

SMETANA ORCHESTR W. A. A. W. OMAHA, NEBRASKA. Naleza se nyni v Texas a bude yam moan poslechnouti jejich hudbu, zpe y a zabavu v nasledujicich mistech:— 10. KVETNA

ROBSTOWN, TEXAS, v Ceske sini

11. KVETNA — JOURDANTON, TEXAS 12. KVETNA PLACEDO, TEXAS. 13. KVETNA — HOUSTON, TEXAS, Studewood sini 14. KVETNA — SWEET HOME, TEXAS 15. KVETNA, — ROSENBERG, TEXAS, Fairchild sin 10 mil od Rosenberg.

16. KVETNA — GRANGER, TEXAS, S. P. J. S. T. sini 17. KVETNA, — WEST,TEXAS, S. P. J. S. T. sin 18. KVETNA,— SEYMOUR, TEXAS. Nevynechejte a neopomente vyslechnouti tento popularni orchestr, znamy po celYch Sp. Stetech.

Nejrychle I do

eeskoslovenska

BREMEN • EUROPA RYCHLIK ceka, v Bremerhayenu u lodi, odkud jedete piimo do Prahy.

Nebo cestujte na oblibenych expresnich parnicich:

HAMBURG - DEUTSCHLAND ALBERT BALM - NEW YORK V PitiJEAINEM OKOLI ZA MIRNOU CENU. Rovnei pravidelne odjtzdy proslulych kabinovkch lodi.

VYteene ieleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

Informace u vaaeho agenta nebo

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD sormssms

1034 Main Street, Houston, Texas

VESTNIK

Strana 14.

Finane"ni zpriva ucetnika Hlavniho irtadu od 1. do 30. dubna 1934.

Den

18. tad cis.

Cislo kadu Piijem 1. umrti za 1 Mena

Na umrti za mesic

Na HI. Rad

Det. Oddel.

,15

5.80

1.58

196.39 10. fad els. 1. umrti za biezen 12.52 1. umrti za lelena 4. tad eis.

20.92 9. tad els. 1. umrti za lelena 10. tad eis. 1. za, 1 cert.

29.34 16. tad Ms. 2. umrti za bfezen 31.45 11. tad eis. 3. umrti za bfezen 104.60 17. fad els. 4. iimrti za bfezen 154.06 3. fad eis. 6. farad za unor a bfezen 147.01 12. tad eis 7. umrti za bfezen 84.00 21. kad eis. 8. umrti za biezen 3. tad Cis. 9. za cert.

204.45 9. umrti za duben 20. fad Ms. 37.17 7. tad els. 10. Urnrti za 1 elena 245.10 23. fad els. 10. umrti za bfezen 45.00 18. tad Cis. 11 umrti za duben 32.00 10. fad Ms. 12. umrti za btezen 98.90 bfezen 11. fad Ms. 13. umrti za 49.35 24. fad eis. 14. umrti za btezen 52.40 4. tad Ms. 14. umrti za unor 400.00 19. tad Ms. 14. umrti za 1 elena 141 83 btezen 17. tad els. 15. umrti za 62.10 17. tad eis. 16. firrirti za duben 400.42 10. fad els. 17. umrti za duben 28. fad Ms. 17. za certefikat 13.65 23. kid Ms. 18. umrti za biezen 95.00 24. fad cis. 19. umrti za. biezen 263.58 25. tad eis. 20. fimrti za biezen 39.25 23. tad eis. 21. umrti za-duben 80.00 23. fad els. 21. doplatek 52.90 18. tad Ms. 22. umrti zaduben 167.08 14. tad els. 23. umrti za duben 496.14 26. tad Ms. 24. umrti za biezen 292.60 19. fad eis. 25. umrti za biezen 39.10 11. fad cis. 26. umrti za biezen 94.65 23. kad els. 27. umrti za duben 204.80 21. tad eis. 28. Ur/lit za duben 187.81 3. tad els. 29. umrti za biezen 76.80 10. tad Cis. 30. umrti za btezen 73.50 25. tad Ms. 31. umrti za biezen 32.30 12. tad Ms. 32 umrti za bfezen 95.85 19. tad eis. 33. ilinrti za biezen 27.93 17. tad eis. 34. umrti za duben 96.33 10. fad eis. 35. umrti za duben 184.46 25. tad Ms. 36. umrti za leden, unor 21.50 18. tad Ms. 37. amid za duben 130.30 12. tad Ms. 38. imrti za unor, btezen 180.64 14. fad Ms. 40. umrti za duben 114.49 11. tad Cis. 41. umrti za duben 51.85 20. fad eis. 42. umrti za duben 31.50 23. fad els. 44. umrti za bfezen 150.36 20. tad els. 45. umrti za biezen 89.45 3. tad cis. 46. umrti za led., finor, bfez., 351.77 18. fad Ms. 47. fimrti za bfezen 124.79 10. fad Ms. 48. umrti za bfezen 124.10 18. fad els. 49. iimrti za biezen 48.10 7. fad eis. 50. umrti za biezen 86.05 20. tad els. 51. umrti btezen 26.30 19. tad els. 53. umrti za bkez., duben, 397.59 3. fad Ms. 54. umrti za list:, pros.

69.65 21. tad els. 55. fArnrti za btezen 39.54 13. tad Ms 56. umrti za duben 89.55 11. fad Ms. 57. umrti za duben 42.20 19 fdd eis. 58. umrti za duben 24.45 14. tad eis. 60. umrti za duben 78.60 6. tad Ms. 61. Arti za btez., duben 37.63 19. tad els. 62. umrti za bkezen 84.27 23. fad Ms. 63. umrti za duben 70.05 17. tad els. 64. umrti za bfezen 74.22 18. tad eis. 65. umrti z bfezen 106.60 17. tad Ms. 68. umrti za bfezen 116.26 6. tad Ms. 70. umrti za duben 55.64 23. fad els. 71. umrti za duben 79.70 11. tad eis. 72. umrti za duben 58.15 20. fad eis. 73. umrti za duben 64.12 4. tad Ms. 74. umrti za duben 52.78 23. 'tad Ms. 76. umrti za biezen 25.65 23. tad eis. 77. umrti za bfezen 88.60 30. icad Ms. 79. umrti za bfez., duben 39.15 9. tad eis. 80. umrti za bkezen 96.98 13. tad eis. 81. umrti za btezen 38.09 18. tad Ms. 83. umrti za bfezen 163.27 9. tad Ms. 84. umrti za bfezen 18.60 23. tad eis: 85. umrti za duben 65.65 25. tad eis. 86. umrti za bfezen 6. tad Ms. 87. za certifikat 112.89 26. fad eis. 87. umrti za bfezen 438.14 88. unirt1 za btezen 23. tad els

69.85 .25 .15 28.65 28.15 4.05 35.70 1.00 6.85 1.50 .60

1.10 53.12 1.00 .90 1.50 .20

27.45 17.00 .75

.30

41.55 .45 11.70 .15 .15 31.80 90.65 .30

3.90

12. i-ad els. 89. umrti za duben 17. tad Cis. 90. umrti za duben 30. fad Ms. 91. funrti za duben 14. fad Cis. 92. umrti za bfezen 14. fad dis. 94. umrti za duben 11. tad eis. 95. umrti za duben 17. fad Ms. 96. umrti za duben 11. tad eis. 97. umrti za duben 30. fad Ms. 98. umrti za bfezen 17. fad eis. 99. umrti za duben 11. fad els. 101. umrti za duben 21. tad eis. 102. umrti za biezen 12. fad els. 103. umrti za bfezen 20. tad eis. 104 umrti za &then 16. fad eis. 105. umrti za bfezen 18. fad cis: 107. umrti za duben 23. fad eis. 108. timrti za btezen 23. tad eis. 110. Umrti. za duben 12. tad eis. 111. umrti za biezen 11. tad Cis. 112. umrti za duben 7. fad eis. 113. umrti za duben 27. fad Ms. 117 umrti za duben 28. tad Cis. 118. umrti za duben 17. tad Os. 119. Unlit za. duben 13. fad eis. 120. umrti za duben 18. tad Ms. 121. umrti za duben 25. tad eis. 122. umrti za duben 17. tad Cis. 125. umrti za bfezen 19. fad eis. 126. umrti za bfezen 17. tad eis. 128. umrti za duben 3. fad Cis. 129. umrti' za duben 7. tad Cis. 130. umrti za unor 21. tad Ms. 131, umrti za btez., duben 13. tad Cis. 132. umrti za duben 24. tad Cis. 133. umrti za bfezen 24. tad Ms. 135. umrti za duben 10. fad eis. 136. umrti za bfezen 13. fad els. 137. umrti za duben 18. tad Ms. 138. umrti za duben 21. fad Cis. 139. umrti za duben 25. tad Ms. 140. umrti za betz , duben 14. tad Cis. 141. umrti za duben 24. fad eis. 142. umrti za biezen 24. tad Cis. 143. umrti za duben 24. fad cis. 144. umrti za duben 7. fad. eis. 145. do ptedu 18. fad els. 145. umrti za, bkez., duben 21. kad Cis. 146. umrti za duben 7. tad Cis. 147. umrti za duben 24. fad eis. 148. umrti za bfezen 24. fad els. 149. umrti za bfezen 12. fad Cis. 151 unrti za duben 17. fad Ms. 153. umrti za duben

Ve stfedu, dne 9. kvetna 1934.

42.80 26.25 194.20 191.73 80.15 41.55 38.45 66.30 , 62.70 29.80.

45.60 53.20 56.30 26.70 19.60 187.64 82.70 54.08 26.70 197.57 7.24 26.00 40.00 13.35 33.18 43.15 37.30 37.30 71.50 34.15 37.06 161.43 37.55 18.30 80.15 70.65 29.55 14.30 60.90 30.49 38.50 35.25 104.65 50.55 17.35 11.82 85.39 58.54 5.10 169.38 13.60 24.09 9.52

2.70 9.30 46.55 1.65 1.20

8.50 3.60 1.70

2.70 16.40 1.35 1.95 17.30 22.55 .30 11.10 4.35 19.90 2.70 10.55 6.85 1.20

2.00 1.00 .80 .20 3.50

5.10"

2.25 12.55 2.50 1.05 12.60 24.15 3.95 9.30 6.45 .15 19.65 2.70 13.55 .45 .45 1.50 4.25 .60 20.60 .30

1.60 1.20 1.20 1.44 1.40 1.60

1.45 13.82 140.80 1.80 6.00 88.90 12.70 .40 2.10 37.28 2.90 6.30 6.00 21.25 1.30 64.35 6.45 22.40 .30 1.65 23.45 4.74 23.00 1.50 3.05 .20 2.25 3.24 2.70 .45 1.05 4.30 4.65 7.44 13.50 1.20 1,670.50 243.58 12,354.85 22.40 0 9.75 VYDANI NA HLAVNI HAD ZA 11IESiC DUBEN 1934.

1.20 Obnos.

Jmeno a zae Datum 2.90 $ 125.00 1. C. H. ChernoskY, slu2ne .45 62.50 1. Aug. Kacit, slidne 4.05 13.38 2.

Eng. Jelinek, cestovne do Fayetteville 7.90 15.00 2. Jos. N. Vavra, cestovne do Fayetteville 10.50 16.85 3.80 2. Robt. Cervenka, cestovne do Fayetteville 6.00 20.22 1.00 2. Will A. Nesuda, cestovne do Fayetteville 47.40 16.85 .90 2. Frank Moueka, cestovne do Fayetteville 1.05 12.60 cestovne do Fayetteville 1.90 2.

C. H. ChernoskY, 25.55 4.11 2. T. P. & L. Co., svetla za biezen 4.10 4.77 9.52 7. Walter Heintschel, express na knihy 56.05 75.00 3.60 1.20 7. Narodni tiskarna, knihy 18.50 1.60 11. Burroughs Adding Co., shdrie 4.05 4.95 16. Aug. Kacit, telefon 2.10 33.45 16. Aug. Kacit, patovne .15 14.40 16. Aug. Kacit, cestovne do Fayetteville, 1.35 5.40 30.

Southwest Phone Co., za duben 1.00 12.80 200.00 30. J. R. Kubena, slidne za duben 2.00 8.70 200.00 .80 30. Edw. L. Marek, shdne za duben 2.70 100.00 30. Frank Moudka, sluZne za duben 17.05 317.58 30. techoslovak Pub. Co., 5863 odberatelft .60 23.85 4.00 .70 30. Cechosiovak Pub. Co., 320 eisel na jednatele 1.65 1.14 30. 6echoslovak Pub C., vracene oznamky .50 4.20 70.00 30. Joe R. Kubena, vYpomoc 1.30 1.35 30.00 30. Fayetteville State. Bank, najemne za duben .20 2.05 19.55 30. J. R. Kubena, patovne 2.70 2.00 1.60 30. J. R. Kubena, notat, .60 .42 .80 30. Dail na eeky 13.25 9.40 1.20 14.70 $1,387.67 Vyclani celkem 12.55 PHEHLED PRIJMU A VYDANt ZA MIRSiC DUBEN 1934.

3.20 2.80 PHiJEM 6.65 - - $12,345.85 8.40 35.40 Na umrti 874.33 Na splatky not 1.20 681.20 Na splatky ptjeek cert. .30 20.25 1,716.01 Na troky z pujeek na majetek .25 604.28 Na tiroky z ptjeek na cert.

6,707.37 .50 Na firoky z pujeek na bondy 16.30 116.38 3.28 90.35 Na najemne

Ve stiedu, dne 9. kvetna 1934.

Strana, 15,

vEsTNIK

Ptipu gtene, za praci v pujekach Majetek, prodej VYclelek z prodeje majetku Journal entry, daii na jeden eek neeitand

21.09 2,016.90 255.10 .02

CELKEM Hotovost z minuleho mesice

$25,347.53 10,699.93

thrnnY ptijem VYDANI Na Umrti Na interes nedospelYm declictun Na piijeky pozemkove Na Vijay certifikatii Na pujeky boncld Na piljeky intres boncla Na pujeky rentYkiim Na zalohy jednateltun Na lekakske prohlidky Na opravy atd., na majetek Na comm.

Na poji gteni proti ohni na majetek Na exchange v bankach Na cestovne (bondy) Na pravni vydani (bondy) Na pravni vydani (pfljeky majetku) Na dan na eeky

$36,047.46 $9,750.01 215.33 5,841.40 2,404.00 11,200.00 207.64 95.00 160.00 63.00 11.55 82.50 20.75 8.09 110 24 43.20 23.85 3.86

ZBYVA HOTOVOST V BANKACH PAIJEM NA HLAVNI f/AD Od Hotovost z minuleho mesice

$5,807.04

Uhrnny ptijem Vydani

$3,057.67 1,387.67

ZBYVA U POKLADNIKA •-DETSKY ODBOR. Mem Od fade.

Interes Hotovost z minuleho mesice

$1,670.00

$1,670.50 1,387.17

$ 243.58.

55.00 2,312.88 $2,611.46

thrnnY ptijem Vyclani Na vracene ptedplatne Na Uspory Na dan na eeky

$

ZbYva hotovost v bance 4 bondy

$2,593.10 3,690.08

MAJETEK

$6,283.18

2.85 15.47 .04

PREHLED MAJETKU JEDNOTY. Ulogeno v bondech Ulo geno v podilech Ulogeno v piijekach pozemku Ulo g eno v piljekach certifikatu Ulo geno v pozemku Ulogeno v bankach Ulo g eno v splatne za praci v pujekach Ulog eno u T. P. & L. Co. za meter Ulogeno u jednatela Ulogeno u rentfiii Ulogeno u pokladnika Ulogeno v Detskem Odboru

znameni kand data All political advertisment must be paid in advance.

NiZe uvadime kandidaty, kteti vas g adaji o hlas a podporu v demokratickych prirnarkach, dne 28. 6ervence 1934.

TOM F. HUNTER za guvernera.

EDGAR WITT za guvernera TOM CONNALLY za spolkoveho senatora 0. H. CROSS za kongresnika z 11. distriktu.

WALTER C. WOODWARD za statniho vrchniho navladniho Okres McLennan: W. B. MOBLEY za gerifa: GIBSON GAYLE za odhadeiho-vSrberaho dani JOE ALEXANDER za Odhadei-VYberei Dant JOHN DOLLINS za zastupce cis. 1. okres McLennan J. E. BATSON

za okres. superitendenta gkol Okres Ellis.

LYNN B. GRIFFITH,

za kriminalniho okres. na,vladnih0.

Okres Matagorda.

OSCAR BARBER, Za Okresniho Soudce - County Judge.

R. A. KLESKA Wbereiho Dani - Tax Collector JOHN VACLAVICK za Okresniho Komisate - County Commissioner.

HARRIS MILNER za gerif a - Sheriff.

Okres Colorado EMIL RABEL iitadu odhadaho dani.

$1,331,230.55 7,000.00 1,086,821.06.

204,982.31 150,014.91 5,807.04 799.95 Nikdy nedosahnete uspechu, hlo10.00 1,542.83 cla-li neco na va g em zdravi Do850.00 brY galudek je zakladem zdravi a 1,670.00 TRINEROVO HOAKE VINO 6,283.18 je nejlep g i lek k udrteni taludku $2,797,011.83 v potadku. "St. Louis, Mo. Mam Celkem 33,039.00 zase znamenitou chut' k jidlu, jaDluh nedospelYm zyk jiz neni povleden a to jenom zasluhou Trinerova Hotkeho Vi$2,763,972.83 MAJETEK na Budu je miti stale doma. Pani Jsem s br. pozdravem, Lina R. Meyerova.."' Mnoho leEdw. L. Marek. je doporuduje, a koldy lepgi Dne 30. dubna 1934. lekarnik ma je na sklade. Jos. Triner Corporation, 1333 So. Ashland Nikdo by si nemohl troufat vyvolat valku, kdyby nebyl jist, Avenue, Chicago, Ill. lid valku trpi a bude ji sloutit, podporovat.

NEPALTEMN't PitED1111T. NA g E nutBA V ZUBOLEKARSTVI JEST PRVOTRIDNI Ni g material nejlep g i, jakY lze koupiti. Na g e umele zuby jsou zarudeny, ge budou spravne ptizpusobeny. Zhotovime y am jakYkoli umelY chrup jakY mate bYti zhotoven kdekoli a je gte y am u g ettime penize.

Na g e ceny jsou rozhodne nejnigg i ve sttednim Texasu s ohledem na j akost materialu a iidelku. DobrY chrup, spodni di vrchni za $10.00 Nag zvla gte dobrY $12.50. Bezbolestne tahani zubu od 50c do $1.00. Plneni od $1.00 nahoru. Korunky, mustkova price, za zub $5.00 a vY g e. Na g e umele chrupy jsou na g i specialitou I pYchou. Nav g tivte nas tento tSr den. Nad Powers Drug Store, J. R. POINDEXTER, zubni Mimi Temple, Texas.

Dobri 2aludek Pomaha Na Ceste k Ospechu.

Okres Burleson B. R. Teague do iitadu gerifa JACOB A. FUCHS za Odhadeiho-VSTbereiho Dani (Assessor-Collector) EUGENE BATES

za odha.deiho a vyberdiho dani Okres Lavaca: GUS STRAUS

za distriktniho klerka H. J. SCHORNACK za vYberaho - odhadeiho dani E: A. TURK za vYberdiho - odhadaho dani GENE HOUCHINS za gerifa AUG. W. JANSZEN za okresniho soudce FRANK SCHOPPE za okres. superintendenta gkol Okres Fort Bend: PANT J. J. CHADILOVA za okresniho pokladnika JESSE F. WARD

za okresniho Suprintendenta W. M. KOPECK' za superintendenta gkol Okres Fayette: GUS HERZIK za statniho zastupce (State Representative) Okres Bell.

H. H. RAY

za zastupce do legislatury.

W. A. (SON) SHOFNER za zastupce do legislatury 2ENINA ZKUgENOST.

Pani H. A Strandova z Annandale, Minn., pi g e: "Byla jsem trapena zavrati, bolenim hlavy, zvracenim a zacpou, a nesnesla jsem potravu. Po vyuliti tti, lahvi Dra Petra Hoboko mohu rici, 'g e nyni po mnoha letech zacpy moje stkevni soustava pracuje pravidelne a moje chut' k jidlu se znaene zvetg ila. Mohu potravu dobte traviti, a stavam se silnej gi" Tento blahoclarnY bylinny ptipravek povzbuzuje postup traveni a vymegova,ni, a je zvla g te napomocnym pti ptipadech zavinenYch zlenivelou dinnosti sttev. Kratki zkou g ka dokag e jeho zasluhy. Neni obyeejnYm obchodnim ptedmetem, ale je dodavan mistnimi jednateli nebo ptimo z laboratote Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Ne veecky vykony g ivota jsou pre.- Blvd„ Chicago, Illinois. ve piijemne k uy aio y rtni. Proto asi 011111111.NOMNNION.•■■ ,••••oinal01.0.011111.•■■ .#1.0.1.1.■041111* nektere matky nechti doznati, POHEEBNI SLUtBA pkiznaky jako: ztrata syminku, hubnuti, nechut' k jidlu, svedeni nosu Distinktniho charakteru, za ceny velmi mime. a prsii, znianky, kterfrni jejich deti 6asto trpi, jsou zutisobeny eervy.

Jest zvykem Edward Pace, dati upinou pohrobnickou sluibu nejlepMnoho matek se ale ptesvedeilo, po nekolika davkach White's Cream g iho druhu, za ceny velmi mime.

Vermifuge", tohoto jisteho a ne gkod- Jsme nejlepe vypraveni nejmodernejSimi pohfebnimi auty a vSemi jineho v yhadeoe cervu, fgecky flaky zmizeji. Muiete koupiti Mho' 247mi potiebami, vykonavati praci White's Cream Vermifuge za 35 ets. spolehlive, moderne a patiUne. u: Old Corner Drug Store ye West, EDWARD PACE City Drug and Jewelry Company, Pohrobnik, Temple, Texas Temple, Texas, a ye vie& lelar• tlen S.P.J.S.T.. Jednoty (6) 71114,...mli0.0.041111•04nnt,,.....■114ww.emowst.snao aid/.

Assolwaw

Strana 16.

VESTNYia ye stkedu dne 9. kvetna 1934.

WITT ZAHAJI SATOH KAMT2Afc Za jeho itiadovani, co statni se- ce nasledkem priimyslovch te2ZA GEVRNERA V BELLTON. nator, dvanact roktii, Witt docilil kosti.

Kdyi se jednalo o vyclani za $20,znameniteho rekordu.

Wive, rietli rozhodl se uchazeti 000,000 dluhopisti v Texasu pro za guvernera, Witt venoval osm pornoc chudine, Witt nalehal, aby IS acova orcnestra z r ayettevine tYcInti od odrodeni zakonodarny nag stat dostal svoji cast od feeleobstard tanedni hudbu pti taneev imoru studiim, koho lid v Texa- ralni pomoene administrace, a prani zabave v Dime Box v sobotu, su si pfeje za sveho guvernera. coval o to, aby tisictim zoufalYch dne 12. kvetna. Vkchny zve -Proto na ysStivil katclou Cast ye Texaml dostalo se ilevy.

VYbor.

Bylo to jeho planem, v jeho statu a jsa piesvedeen, ze lid chce programu pro ptiSti dva roky, aby Witta, rozhodl se uchazeti.

"Lid VELKA LACE POZEMKU! schvaluje infij program", pravil $5,000,000 z odhlasovanYch bondil tislo 2294. — 70 akrti pozemku Witt. bylO poniito pro zaslouCile nezanalezajiciho se 6 mil zapadne od "Zloeinnost musi byti odstrane- mestnane tim zpOsobem, aby byly mesta West, dobre stavby a zvena". "Soudy musi trestati zloein- jim opatteny male farmatske dolebeni, dostatek dobre vody, itrodce", "potrestani musi bYti s rychle movy, kde by se mohli osamostatne, puda. Toto jest velka, lace $40.00 a jiste." "Toto potaduje lid, una- niti a mohli si vydelavati 2ivobyza, akr. veny takovYm rortifenirn banditri ti pro sebe i sve rodiny.

5ERVENKA A VANtURA a vrahri". Toho chce dociliti Witt.

Mimo techto plan& Witt jest West, Texas.

Kdyt Witt byl senatorem z 13. pro odvolani statni prohibice. On Dor Ptijme se ueitel deske na-. distriktu, pled zvolenim za misto- byl prvnim vetejnYrn Afednikem rodnosti, schopnY vyudovati: En-, guvernera, v senate prosadil peed- v Texasu, jent odporueoval odvoglish 4 years, Commercial Law and lohy, dle kterYch melo bYti odstra- lani, jit tehdy ye statni konvenci.

Sociology. Coach boys athletics nena zbytedne protahovani vyma- Witt vidi, to neregulovanYm probasketball, track baseball. Mush m ham' spravedlnosti u kriminalnich dejem lihovin, zakony nejsou reA. B. degree a zkuknost neb soudil, ale pokusy jeho byly zma- spektovany. "Seznali jsme, ze na"Major" v anglieine. Piste na Jos teny v dome zastuperi. rodni i statni zakony nezakati Maresh, Penelope, Tex. .

Jako guverner, vi, to svym vli- prodej opojnYch napojii", pravil vem mute ptimeti obe snemovny, Witt. "Okresni regulace prodeje liZASTAVTE SVRBENi. MISTO-GUVER. EDGAR WITT. aby zavedly v zakonech takove o- hovin jest jedinou motnou metoJste-Ii obteiovani jakYmkoliv katMisto - guverner Edgar Witt, byl pravy, aby domovy, majetek a ti- don." nim neduhein jako Itch, Eczema, pozvan, aby zahajil svoji kampari voty byly v natem statu bezpeeny.

Witt pravi, ze ze zkuknosti jiAthletes Foot, Ringworm, Tetter neb I Pimples, my yam prodame nficlobu za guvernera v meste Belton, ve Toto jest cil Edgar Witta, ktereho nYch state, stat Texas si mtfie vys Black Hawk Ointment se zarukou. svem roditti, v patek dne 18. kvet- chce dosahnouti co guverner. Toto brati nejlepk zgasob regulovani opojnYch napojii, at statni prohiCena 50c, paton 60c. West, Drug na. Pozvani toho se mu dostalo od jest easti jeho programu . bice bude odvolana.

(Pol. Adv.) Witt ma bohate zkutenosti Store, West, Texas.

I mayora Frank Hammera, a sta prominentnich obeanii, ktefi pfi- dariovem programu, nebot' po ceDR. FRANK KENT Dilr'' Na prodej zatizena kovarna, pravi velikou slavnost za tim lou dobu sveho tfadovani, co statni price pro dva mute po celY rok. delem v krasnem mestskem par- senator venoval velikou east sveho specialists oil, nosu, ugi a krku z La Grange, Texas Mush pfestati. 0 dalti informace ku veder dne 18. kvetna. Jit nyni dasu teto otazce. On yeti, ze jako zavita. do pike na P. 0. Box 249, Alice, Te- konaji se velike pfipravy vyslati guverneru, podati se mu poskyt(25-26) zvlaStni vlaky s obdany z Waco nouti- ulevy majitelrim domovil a LaGRANGE, dne 15. kve'tna. xas.

HALLETSVILLE, dne 16. kvetna a Austinu teto zahajovaci feei gip Tabak listovY na prodej, p. Witta. Stfedni Texas ueini ten- domovin od tohoto bfemene.

MOULTON, dne 17. kvetna Trvala rehabilitate jest jednou SCIIULENBURG, dne 18. kvitna.

10c —15e libra bez dopravy. Jerry to den velikYm svatkem a tim take Burygek, Portland, Tenn. (25-28) I p. Witt zapodne svoji kampari, kte- z Witovych planri v jeho progra- NEW ULM, — 22. kvetna mu, o kteret otazce jedna se Pt po FAYETTEVILLE, — 23. kvetna.

BILL" Tabak listovY mam na pro-: rou rortifi po celem statu.

Witt jest synem mantelri dra. leta. On davno odporudoval navrat ELLINGER, — 24. kvetna. dej: 8c — 10c — 15c — 20c. VzorJ. M. Witta-ovYch, nyni bydlicich na farmy tech, kte ts i jsou bez pra- SMITHVILLE, — 25. kvetna. ky zdarma, dopravu neplatim. -ye Waco. Sve studie dokoneil na I John Hradek, Portland, Tenn. universite v roku 1900. Prvni rok (25-28) ' ° vyueoval Skolu v Timpson, okresu Mr, Mali kutatka: Bile, Berne Shelby.

Mute, hnede Leghornky, Ankonky Witt vkly bral zajem o otazku take michane a michane druhy btemene darioveho, a jeho 15Ieteho trvani tadu Stefinik 6. 142 bude konina Barred, bile Wyaondottes, Reds, pfidinenim pozdeji byla utvofena $6.30. Anstrolopes $7.00 za sto; komise na znovuripravu dani, o poStovne vyplaceno. My zasilame i cot zadal pracovati v kontroloV NOVE UPRAVENE itADovE BUDOVE C. 0. D. a take posilame 25 a 50 rove ritadovne. porneru za stejnou cenu' kutatek v V roku 1914, Witt poeal praksi V sta kutatek. Von Mindens Hatche- privnickou v kancelati soudce certifiry, Fayetteville, Tex. 6islo William Sleepera ye Waco, a od PROSLOV (dz.) to doby nepfestal tuto praksi, ktu 1372. reenika z Hlavni tfadovny. PohoStinne vystoupeni peveckenyni jest startim Menem pravnicke ho kroutku Smetana.

ZVLASTNI NABIDKA! firmy Witt, Terrell & Witt. sehrano bude divadlo pod nazvem Za dva roky pozde-ji otenil se, Za ptieinou rozgifeni adressife dam odmenu 50 tenth za 10 jmen a pojav za mantelku si. Groynne adres tomu, kdo 'pale $1.00, dosta- Johnstonovou ze San Antonio, svop ji spolustudentku ze statni unine za $1.50 veselohra o 3 jednanich od B. Rajske-Smolikove.

TOUPALOVA LINIMENTU versity.

OSOBY Jeho kariera v zakonodarne zaTato nabidka jest dobra na kratMatylda Vanyaova, vdova kou dobu, prodei jednejte hued. Po- podala v roku 1914, kdy zvitezil ses. B. auldova Jo2ka, jeji dcera Mete dek anebo M. Order s objed- zapase o zattupce do 34. zakonoses. M. Winklerova darny. V tomto fikade slouzil pouOldtich, jeji 'syn raivkou na: br. S. Valdik ze jednu lhatu. Neuchatel se o Kalous, majitel domu br.

F. Began, st.

JOHN TOUPAL, druhou, protote byl ustanoven vY Jitka, jeho dcera ses.

H. Valdikova (dz) Caldwell, Texas. pomocnYin distriktnim navladnim Halik, nakladatel br. J. J. Kelarek pro mesto Waco.

Karel, jeho bratr, pilot br. B. Walla Statnim senatorem byl zvolen Isabela Tumpaehova, spiritistka ses. K. etvrtnikova potom, co odhodil khaki, byv proLinda, redaktor br. F. Bedan, ml. pugten na konci svetove valky z Harry Zvonedek, FilmovY raiser br. J. Kahanek armady jako kapitan. Civilni obHOltiRNA Cane v roku 1918 zvoilli jej do seDej odehrave, se v Praze za dnani doby. natu dfive jette net se vratil z Prvottidni Sluiha Zadatek programu ye 4. hod. odpoledne vojenskeho tabora v Long Islandu, Po divadle dobra vedete a tanec pti kterem fidinkuje hudkde oeekaval natizeni k odjezdu Z ylaStni pcizornost venoyana ba Rudy Dybala Orchestru z Ganado, Texas. do Francie. P ts imefi bylo vgak poditkam a damam depsano a tak se tam nedostal.

Tehdy zvitezil ye volbach pet hlaUctive zve, (LEN S. P J. S. T. sy proti jednoinu na uprazdnene ZABAVNI ViBOR. VE WEST, TEXAS. raisto zesnuleho senatora A. R. McCollurna.

Poutivejte k oznamovani

Mali Oznamovatel

Oslava

DNE 27. KVETNA 1934.

Cottage Grove v Hou.stonu.

k jsem se mel o smrt

EMIL JANSICYfr.