Vestnik 1934 05 30

6_0

©roanSlovanskePodporupci ecincAy Statu Texas.

B

RAT R.5

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 30. kvetna (May) 1934.

STATU TEXA VALUAtNi Z PRAVA S. P. ze dine 31. °since 1933.

Gast 23. --methoda zakladu jin eho neZl i hromadeni.)

ZDROJE

SKUTE6NE A NA HODILE 28. Pfitorrina, hodnota o budoucih disteho rortfideni na nasleduPlci druhy certefikatu: 29. (a) Na umrti pouze $1,887,103.

37. Pohotove zdroje na vyplaceni pojistek po smrti, vypbditane nasledovne. Ptipustne zdroje, odstavec 38, strana 4 ye vYrodnim vYkazu (zahrnujici v torn pfijeky a Urok, zajiftene reservou neb nahromadenim, skuteene udrZovanYm se zhodujicimi se jednotlivymi certefikaty), $2,478,869., mimo sumy ykobecne, neb fond vydant $292.00, $2,478,577.

38. Zdroje skutedne a nahodile sumy, odstavec 36 a 37, vYS'e uvedene, $4,365,680.

POVINNOSTI SKUTEtNE A NAHODILE. 39. Pfitomna pulletni hodnota slibenYch splatek, aneb distYch tabuladnich, polovidnich hodnot, na nasledujici, formy certefikatil: 40. (a) Na umrti pouze $4,301,459.

50. Celkove povinnosti limrtnich neb splatkovYch fondu 32,403.

51. Povinnosti skutedne a nahodile, souhrn odstavcii 40 a $4,333,862.

50., ITY'S'e uvedenYch, Procentni prilmer zdrojfi skutednYch a nahodilYch odstavec 38. k povinnostem skutednYm a nahodilYm, (odstavec 51.)

100.74% 31. pros 1933 109.13% 31. pros. 1932 105.51% 31. pros. 1931 31. pros. 1930 105.91% 102.54% 31. pros. 1929 31. pros. 1917 98.90% Forma vysvetleni k uvefejneni: 53. VYge uvedene valuace nasvedeuji, na zaklade N. F. C. tabulky Umrtnosti se 4 procentnim firokem budouci poplatky Jednoty, za eiste sazby nyni kolektovane, zaraven s nyni investovanYmi zdroji, jsou 'dostaditelny k vyplaceni iitech certefikatft at jejich 1huta vyprSI, i s bezpednostnim opatfenim obnosu $31,818. nad zakonitY standard.

Oeekavana a skuteena, fimrtnost na eelkovem obnosu risika.

78 Odekavana iimrtnost na za$145,578. klade celkoveho obnosu risika: 79. Celkove ztraty umrti, ktere se staly behem roku, jsou stanoveny nasledovne: Vyplaceno za umrti behem roku zahrnuje v to YYmenne (commuted) hodnoty $105,791. splatek

Odstavec I, strana 3. vyrocniho vYkazu plus nezaplacenYch pojistek, na umrti dne 31. pros. baneho roku (Odstavec I at 5., strana 5. 147rodni zpravy) a mimo nezaplacenYch pojistek do 31 pros. pfedeSleho roku (Odstavec I. at 5., strana 5, vYroeni zpravy dotyeneho roku), uoavaji skutednou Umrtnost celkoyell° risika, 80. Procentni priimer (odstavee 79., vkge tivedenY) o odekavane amrtnosti (ocIstavec 78., vYeeuvedenYch, na celkove risiko, behem midi:

My zde &elan odhad trZni deny bondii pomerne mnohem nine net jine spolednosti, Videli jsme na vlastni oei, to jedna velika $32,403. statni spolednost !ilea jiste bondy 0 30% vy'Se ne2 my. Na naS1 poznamku o tomto, v fi •adovne komisafil bylo nam fedeno, 2e at' jen to nechame jak mame, to nae pfiai valuace bude zase o tolik $33,550.

J. R. Kubena. $104,644.

1933 72% 1932 68% 1931 86% 82% 1930 1929 77% 88. OistS7 yYtedek firoka z Umrtniho fondu v letech: 3.4% 1933 1932 4.2% 1931 5.6% 1930 5.7% 1929 5.0% B. Werkenthin, patfiene odpkisahnut, dosvedduje a pravi, ze jest aktuarem, jen podal vY'Se uvedene yYpodty a odpovedi na otazky, tYkajici se stavu Slovanske Podporujici Jednoty Sta,tu Texas ze dne 31. pros.

1933, ate jsou pkesne a pravdive, dle nejlepS'iho vedomi, pfesvedeeni a informaci, dne 15. kvetna 1934.

B. Werkenthin, Woodie Spore, vefejnY notal pro Travis Co., Texas.

Shora uverejne,"na valuadni zprava vypracovana na zaklade yYrodni zpravy zaslane Komisaki Odboru Pojigteni o stavu Jednoty ze dne 31. pros. 1933.

Br. neetnik H. ftadu uvefejnil vytah vYrani zpravy tak jak sta y Jednoty jest na knihach. Mimo toho ye zpravy to jsou je§te obsadeny d ye hodnoty jistin a ja, zde tedy podavam vkchny tri rubriky: Obnos bondti (book value), totit co za ne ye skutednosti zaplaceno $1,259,339.58 Obnos bondti pri dospelosti (par $1,310,382.22 value) Obnos bondu dle odhadu ceny trtni koncem roku 1933 (market value) $937,078.22 Jak vidno pH dospelosti bondu (at maturity) /name fivyek $51,042.64. Odhadnuta trZni cena, odhad ueinen v Ufadovne, jest zase o $322,261.36 mengi. tivykk ani2 rozdil v titni cede se nenalezaji na knihach, jen tyto upotfebeny aktuarem pH delani valuace.

Pozn red - Valuadni zprava s vysvetlenim br. tajem. J. R. Kubeny, podava *Mem dlentim nag i S.P.J.S.T. fifedni doklad o jeji naproste solventnosti. Dostojnost nasledkem neblaheho zasahu etyklete deprese site poklesla ale jest presto stoprocentni a mimo toho mame bez peenostni fond v dastce $31.818. Pokles od pkedchazejici solventnosti zpilsoben byl znehodnocenim bondii, co2 muteme pozorovati dle uvedenYch pololek: paritni (skuteena, hodnota bondu pH dospelosti) je poditana sumou $1,310.382.22 avSak beZne, trZni hodnota jen $93'7.078.22. Jak bylo vysvetleno ye zprave br. pkedsedy, nektere bondy mely ut by'ti vyplaceny, ale okresni, distriktni iffady nemely dost penez k jich vyplaceni, podobne s placenim Uroku byly tyto pozadu (dim2 se yysvetluje i nizsi trokova mira), tedy takove progle bondy nejsou do jmeni Jednoty v pine sunie pti Uprave valuace poditany. Pochopitelne, tento sta y a zjev je dodasnY. NCktere bondy posledni dobou v eerie se podstatne zlepSily, na jine vazly firok byl zaplacen, na daigich, nahodile za babku koupenYch u2 fines dosaZen, byl at 50ti procentni zisk, celkern zlep'Senim se ponieru naskok zisku na jednotou vlastnenYch bondech dosahuje kolem $56.000, ktera suma nebyla vSak aktuaiem pH posledni tiprave valuace ku jmeni Jednoty pkipoditana. Mame tudi2 tento obnos k dobru pro pfiste. Proto2e v piljelach na farmy a PO majetek ztraty behem deprese nebyly, celkove vzato, neoeekavane vysoinvestaeni smernice na g'. Hl. tqadovny budou die jejiho posledniho usneseni &Nati pfednost piljekam pozemkovYm a realitnim Imvestice bondu dearly budou na piste se schvalenim nadpolovidni vetOny &exit' Ilistfe di. Uvedomeli dlenove uznaji dirvody neodvratitelneho poklesu naSi valuace jako daji test a uznani zmuZilemu a bratrskemu ujig eni pfedsedy br. Chernoskeho, to mylne ptedpoklady, chybne odhady, lidsky moZ"ne a jiste omluvitelne, napkike se nebudou opakovati protoZ"e zodpovedn.ost, dobrozdani a rozhodovani pH nakupu bondu pkenesena bude z dosavadnich etyf diemu na vAechny iffedniky Hl. trfadovny. Zelfirazriujeme znovu a bezvYminedne, opirajice se o fifedni doklad komisafe pojig teni, to neni naprosto Zadneho nebezpeei, ze ye skutednosti schopnost S. P. J. S. T. dostati vAem svYm zavazkiim by utrpela, a 2e nehrozi nejmenAi nebezpedi nejakeho zvyg ovani poplatkt.

Strana 2.

VESTN1.11 •

v

Oddil dopisovatelski!

Dopisy, by obsabovaly neveen6, neb zO.vadn6 polemiky, poi.adatel pi-edklada ve sroysin stanov Tiskoveahu Vyboru k vlastnimn rozhodnuti.

i jine jednoty, tak tam posilarne etyri druhy posiancd, a sice: prvni, aby tarn nieli svou osobnost zastoupenu ale o Jednotu nestoji. Druzi poslanci jdou tam za ziskern, udelaji ty tri dolary denne a maji k tomu dobre easy. Myslim, ze kdyby Jednota davala takovYm poslanctim "for gus", ze by ti poslanci ani vabec do jecinani nepte gli. Tteti poslanci jsou gtvaei, kteri chteji jen vgechny navrhy hazet pod still; a tech je nejvice. A ted' ten dtvrty druh poslanct: jsou to vet ginou tadovi urednici a dobli pracovnici pro celou Jednotu i pro deskoslovensky narod, pro vg echno dobre ye smeru Slovant, ale co mohou Mat, kdyt je jich tam jen mala slamenka. A tech druhYch tfi tebtinove yezy. Tak je to, brath a sestry, na to mohu ptisahat..

Zdar vSem radtim preje John NemY. r p ozn. red. — Protote zaletitost Vami rozvynechal vadena, jest uz Hi Ur. jsern dotyenou Cast dopisu. Nadale piljeky na pozemek a jinY majetek budou miti vtdy pfednost, ukladani penez Jednoty do bondt bude opatrnej gi a bude take omezeno. Posledni dislo na geho organu podalo Vami kritisovane zaletitosti patricne vysvetleni.)

East Gate, Tex. Biatii a sestry!

Jest tomu jZ dlouhy cos, co jsem do na geho organu nepsal. Zajedno dlovek jak je je take pohodlnej gi a mysli Si, ze by meli to delat ti mlaclgi, ale dnes nag inladY lid neni pro spolkovy tivot, je jen pro radovanky, aby hodne uzil, neb je to ye vleku pokroku. Jindy jsme jezdili do schitzi na vozech a kooarech a tfebas to bylo pies 10 mil a jegte vice, a se gli jsme se tam vgichni eleni a to vet ginou. Dnes mime nektefi iy a dobrY prostkedek se do schtze dostavit, ale tadnY tam nejde. Je to u nas a je to vg ude v tadech, ze schtzi odbYvaji jen 4 ednici a nanejvyg gest Mena. Ostatni nemaji easu schtzi nav gtivit. Ale jak chce podporu od faclu, tak chce \Testi prvni slovo a Shiner, Tex. pak jak neni po jeho chuti, co on nemtte Bratti a sestry! dokazat, tak celY rid gpini a hlavne to odKaidY z nas, kdo &Le Vestnik, zajiste se r esou urectnici, ze chteji vladnout. To je zarazil nad zpravou v poslednim eisle: "Na pravda pravdiva.

Dnes, kdyt se na tge divg.m jak nage jed- uvatenou". A ten i ja. Nedalo mi to pokoje nota pokraeuje, tak se mile to zda jako a sebrav se se synem Miltonem, zajeli jsme pro gvakra Otu na Flatonia a jell na schtbych jel z jedne strany do kopce, dejme tozi HI. tfadovny, bych se sam o v gem pfemu od Jordanton do Buckohlts, tam jsou svedeil co a jak vypada. Dojeli jsme v eas. takove dva kopce. Na jeden pottebuji piiPo cely cas schtize, )el jsem na svuj fleet, ni:qapnout a na druhe strane za glajfova.t. Je kYm neposlan a nevybizen a tak podavam tech kopeekt vice tam v Bell a v Milan Co. jen svtj tsudek.

Tak brath jde i nage Jednota. Na jedne straBroth, byly udelany chyby, jak br. pfedno Hlavni tfadovna ma naborovou praci asi seda mutne doznal, z nevedomosti, a pak 6 organisatort, co pkijimaji nove eleny, a na druhe strane musi star gi cleni vystupovat, jak vite, vge pokleslo a tak i na ge hodnoty v bondech, ale na gi Atednici hledeli v ge naprotote nemohou platit. Kdyt byl br. Jan pravit, take neni tadne pfidiny k poplaChupik organisatorem, co to bylo kopani a chu. rhaani, az chudak se toho vzdal; jit byl tak Seznamil jsem se s imaoha bratry a popogpinen. Dnes v gak v depresi mime 6 ordotYkarn, ze mne pfekvapily vedomosti br. e,anisa,tort a tadnY nic nefikame, jsme jak Steinera-Janovskeho o stavu Jednoty a bonty male koeieky, jen to hladime. Prod? Progern dech, maje o v pfesne a sprasne zapisky. to, ze to udelala Hlavni tkadovna. Sjezd Tegi mne, ze jsem jej poznal a bylo by mi to nedokazal. Vite prof? Proto, ze delegati Skodu, jej pro Jednotu neziskat, jak nekteto nechteli a take nektefi nerozurneli a nefi bratii navrhovali. chteli rozumet.

Pisi toto pro dobro Jednoty a pro mai Jsem v Jednote pies 20 rokii, a vetginou zajern, neb davam moje ditky do Jednoty jsem take nejakY Mad zastaval. Ale mohu jak dospivaji. Pak na ge rodide byli v Jednorici, ze jsem za tech 20 rota nevynechal te, my jsme v Jednote a tak moje deti ten ani 10 schilzi. Ale dnes kdyz to vidim, bratti by se nestydely za Jednotu a za to ze jsou a sestry, tak jak to chodi, tak se mi tam techy. Nad podporovat eizi, a bofit to, co nechce jit. Prot? Proto, ze jsme tam zas ti nisi otcove staveli. sami, co jsme tam byli vklycky. Je to nePodotYkam, ze br. ChernoskY a br. Kutednost vgech elent, ze si spolkovYch zaletibena po zprave p. Danielse delali napravu, tosti nevgimaji ,ale jak spolek pottebuji, tak a take se jim to dab.. Tak jim projevte dilhury up! ut ho najdou. Ja iikam, kdo do l/6m a dejte jim das vge urovnat. Tak na spolku chce jit, aby take do schtzi chodil to hledi Vag br. a spolek znal. Ale nejde to. Natal si zaplati Fr. W. Picha. na rok do pfeciu a pak celY rok do schtze nejde, a pak kdyt urednici i eleni neco udeRosenberg, Tex. laji, tak latefi na celou Jednotu.

Ctena redakce!

KatdY elen a zvla gte tfednici maji se/luPo jedenact dni mime stale pane pote navgtevovat a brati podil na debatach, easi. Pkedeg lY tYden po dva dni a d ye noci o dem se jedna a tak by bylo merle rYpalt. bylo eitelne ehladno. Kukutice je pekna a Pak by lige glo hladce. Vetgina elent ye zaeina. se "sypat". Bavina je Vgelijaki.; skovgech fadech jsou liknavi calk tfi roky, ale re baviny je velmi malo, nekteti rolnici seli jak pfijde volit delegata do sjezdu, tak hodvakrate a vtcly na to pfi gel Walt tak nem ptijdou a ut to jede. To bYva rozumu nevzeg la. Seli po tfeti a domnivali se, ze zas aZ nazmar. Je to ve v gech spolcich i v SPJST bude mot prgeti, proto sell melee a semeno i RVOS. se zkazilo a nevze glo. Na ranni bavine je Pamatuji si ze sjezdu v Ennis, kdyt hou- mnoho baylnYch blech, tak ma velmi malo .stonskY fad Stefanik mel stitnost, ze se ptj- poupat. Pilousu je velmi malo. Pied tYdnem euje na majetky pfemr gtene obnosy. Ale aejsem byl v Houstonu. Podel testy je videti koliv to debata byla dvakrat vyvolana, byla vettinou samou bavinu, nejpelmejti (nic jia musela bYti hodena na still a bylo volano, by naho) je na velkofarme bohaee Claytona, se pokraeovalo. Br. BezecnY tam dal ten komezi Richmond a Sugarland. Ma tam i dtipanec to stitnosti a druzi hned za nim. No, nu. Blite ku Stafford na prave strane cebylo to zabito. sty je take seta sama bavina. Byla jegte Bratri a sestry, my kdy'g pokadame siezd, mala. Take to ma nejakS" ten qralok" kteat' je to Katolicka neb Texasska a °Mow.), ry kaiSle na Wallace. V na gem okoli je vetAi-

Ve stredu, dne 30. k.vetna. 1934. nou seta bavina a kukui-ice, neco malo sorghumu na husto a neco v tadkach, par fadka slunecnice, nejakY akr grohomy; za fekou Louis Cummins ma asi 20 Mutt vojtegky; sklizel ji 3. dubna a prodaval ji tuna za $15.

Herman Moers z Rosenberg, bSivalY kovat, u nehot po mnoho rolau pracovali pp. Strtmek a Kanulik, koupil pied gesti roky 60 akril za fekou, je to pies reku od rS7 'ove pumpovaci stanice ph Richmondu, a platil $30 za akr. Byl to les jilmovY, z toho asi sedm" akru prvni "botny", kde rostly pekany, kleny a hackenborry. Nechal to vyeistit a katclY rok tam sklidil velkou urodu zemakri, letos jich ma asi pet akrii a sklidi tisic buglt. On hnoji umelym hnojivem, a zemaky ma ulotene ye stodole na farme a v meste; e"eka na lepgi cenu.

Nedavno zde zeinfeli nasledujici krajane: Bratti Dobe gove (jeden z nich otec sestry J. J. Neumanove), pak Josef Mikeska a pani Wygrys, mantelka Franka Wygryse; mela chfipku a z toho nasledovala srdeeni nemoc.

S pfatelskYm pozdravem, J. L. Brenner.

(Porn. red. -- Phsvedeite, ze by nebylo k uZitku nas vespolek, probirati vec uti na patteenem miste vyfizenou. V zajmu dalMho vtrilstu nagi bratrske organisace, vynechal jsem Cast dopisu, ktera by vyvolala zbyteenou polemiku. K na gi naborove akci potivbujeme soustfedeni, svornost a take ' ndpomoc — v gech elent!)

Schulenburg, Tex. DO VELEHRADE A OKOLi: Srdeene pozvani pratelinn dobreho gobaveni a dobreho najedeni.

Tak zas nag fad P. T. A. se jednou rozhoupal a usnesl se potadati piknik, a sice, piknik s celou slasou. Jo, neni piknik jako piknik, ale piknik na Velehrade, je ze vgech pinikt nejpiknikovatej gi. Prod? Tady, to mate eerne na bilem. Pfedne: Na Velehrade jsou lide dobii, tertovni a jiste katcleho z vas zde radi uvidime a uvitame. Obed v kolikatem sloteni jest take jedna vec, ktera mnohe z daleka ptilaka. Na ge kucharky se vtdy vyznamenaji, no a my, take nechcem ztstat pozadu a tak to must jit i kdyby to nechtelo. Ovgem za.kladnim kamenem toho piknikoveho obeda .ztistane klobasa, prava velehradska nefal govana klobasa. A paneeku, v tech nas tak honem leckdO neptetrumfne.

O dobrou hudbu a v geho druhu obeerstveni bude take naletite postarano. Budeme se mit jak v nebi na kraji. Tot' se vi, ze piknik bez tance nemtte bit, tak veeer budeme take tancovat.

A tak na ten tanec se mohou twit i ti hodne gmatlavi, vgechno bude v kole. JO tak abych nezapomnel: Obed bude dvacet pet centt pro toho kdo hodne sni, aspori uvidime, ze mu chutna, a to mime radi; no a pro toho, kdo malo sni take, aspori zilstane vie pro druhe. Ditky do 14 let 10 centii.

Myslim, ze k nam na Velehrad katclY trefi a kdo netrefi, torn uradim, at' jede porad rovne za nosem!

A to man eerte kropae: Na piknik zvu na to hlavni zapomenu. Piknik bude 10. eervna, to je druhou nedeli v eervnu. Amen!

S pozdravem Vag, Fred Mieulka.

Sheldon, Tex. kid Prapor Magnolia, cis. 65.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam vgem oznamuji, abyste vgichni do pfigti schtze, ktera bude se odbYvat jak obyeejne ,prvni nedeli v eervnu.

V posledni schtzi jsme se usnesli, a si koupime beau toho 3.2, abychom se trochu obeerstvili, neb uz zaeina bYti horko.

Tak pfijd'te jeden, pfijd'te v gichni a nezapomerite na prvni nedeli.

S pozdravem, Mrs. Ed. Balcar, taj.

Ve stkedu, dne 30. kvetna 1934.

Houston, Texas.

ZE SCHEZE URADOVNY H. R. A SCRUM CLENU JEDNOTY S. P. J. S. T., odbYvane y e Fayetteville, dne 19. kvetna.

VESTNiK 20ti lete 'hate platebni dala by se rolniku pkilegitost svoji farmu dobte upravit. A jelikot nage elenstvo pozastave. z devadesati procent rolnicke ti-idy, mela by se venovat hlavni pede o rolnicke zajmy. Rolnik tivi cell svet a je nejlep gi zarukou vgech pajdek, obzylagte v firodnel gich okresech. Kde je easteji aroda nejista, ,nemeiy by se pajeky povolovati, krome velice malYch obnosech, neco nad pastevni hodnotu tehot (t. j.

Grazing Land).

Je-li ve sto akrech jen 25 akru vzdelano, mely by se Vijay davat na tech 25 akrti, co vzdelaneho pozemku, podle pravidla vy se udaneho — a na ostatek jen tolik, co se pajeuje na "grazing land".

Take dale bych odporueoval, aby akadovna ustanovila zvlagtniho odhaddiho ne jen tech farem, ktere v budoucnosti o pajdku tadati budou ale take objeti a dakladne prohlednuti vgech farem, ktere Jednota nyni vlastni a udat desetiletou jejich prumernou pujdovni hodnotu jak byla v minulosti.

Pravim desetiletY prumer z doby prave minulY, a na zakiade to hodnoty, aby ony farmy byly dany do prodeje skuteCnYm rolnkam, kteki by se zavazali je vzdelavat. rim a vim, to nejslastnej gim mistem na svete ma bYti rodinnY vlastni domek ate nejlepgi zaruku na svete za jeho penize jest pozemek, na nemt onen domek stoji.

Nesniti-li nag e Jednota nova Vijay na pet procent, budou ty lep gi pfrjely pkebirany vladou Spoj. Statt a nam zbudou jen ty horgi. To uznavam za velice diiletite a sveki-li mi akadovna ten akol vziti "stock" t. j. vyg etteni onech majetku, milerad to udinim a pkedem rudim za to, to podam maj ne\strannY vYkaz katdeho jednotliveho drteni, dle minulYch a dne gnich pomer0. Progel jsem celY nag stat a znam vgecky pomery jak mezi malo- a take velko-rolniky, a take znam hodnotu majetku mestskeho. Tedy, je-li vase ptani, jsem k slutbam pro dobru celku, anit bych za svou praci te.dal pfehnanY honoraf.

Bratki, byl jsem pro dotlyo samostatne Jednoty statu Texas od roku 1891, a budu hledet pro ni pracovat dokud mi toho moje sily dovoli, a doufam, to ona dobra vale ujme koteny v mlad gich dlenech a to tito ji pestovat budou at nas star gich osud povoid za nag imi piedky. Minuly mi tfi petadvacitky let tedy nemam toho eaiu mot pied sebou, abych s vami dlouho tahnul — ale spoleham na tu na gi omladinu, to ona se postard, aby na ge praci nejen se udrteli, ale to ji zdokonali podle potkeb pki gti doby —toho cele Jednota pkeje Vag, I. J. Gallia.

Po zahajeni a vyfizeni nekterYch zaletitosti H. br .ptedseda odevzdal dal gi jednani shromatdenYm dlentim, kteki mne zvolili za pkedsedu k kizeni one schfize. Br. Frnka zvolen Co mistopfedseda a bratfi Holedek a Urbig co tajemnici.

Jelikot cela iltadovna byla v oUalobe, tedy byla pkitomna, aby mohla zodpovidat otazky kladene rfiznYmi dleny, a vysvetliti jeji stanovisko v kizeni obchodni east Jedr.oty.

Po vyslygeni vgech otazek a odpovedi, shro//Wane elenstvo zvolilo si svoji porotu, eili resoludni vYbor ze sveho sttedu, ktery podal svfij rozsudek dill resoluci, ktera byla celkem pfijata at na jeden hlas (proti).

Jelikot ona resoluce bude vYborem do tisku dana nebudu obsah jeji zde opakovat. V celku to vge bylo lepe vysvetleno a pfijato, net jsem odekaval pied schuzi.

Dale z toho v geho co jsem slygel, bylo usnegeno zastavit dalg i kupovani vgelikYch bondu od jakekoliv spoleenosti. A ja zde navrhuji dale, aby tadne bondy od Hla y. tiiadovny kupovany nebyly — a ty co drtime, ab byly prodany jakmile bude motno jich zpenetit v jejich knihovni hodnote (Book value) a dal gi pajdky aby se Maly na mengi ne spekulantiim — ale skutednYin malo-rolnikam, spolkoVe sine a ne bondy, a to vge bylo celkem take akadovnou pkijato. Jelikot celY protokol bude uvekejnen v organu, ponechavam dal gi popis teto schirze nagim zylagte zvolenYm tajemnikum.

Chci ale poukazat na to, to uznavam nejlepgi jistotu vkladti na gich fonda do malYch farem na gich elenti a mestskYch domed a spolkov'ch sins, kde piljeka nepkesahuje hodnotnY pkijem onech majetku. Ku pi'. 100 akrova farmice, kde majitele dela rodina obdelava asi 75 akru pole, ktere vyda prfunerne pul balu baviny po akru a 30 bu gle korny — Poeitame-li 60 akru baviny, dostaneme tkicet balikti v prOmerne eerie $1500.00, 15 akrti korny a zeleniny stadi pro domaci potiebu, 25 zbyvajicich akru pastevnik. Tak na g rolnik pfi opatrnem a gt'astnem farmy by raohl katdYm rokem odplatit od $500 do $800.00 na onu pajdku, jinYmi slovy, jeho farma by mohla uplatit v deseti letech asi $5000.00. A mela by miti hodnotu pajeky do to sumy. Kde ale farma je obdelavana ndjemniky (rentYki) ze etvrteho dilu — a majitel jinYch pkijma nema, tedy hodnota pirjelry by neme/a, piesahovat obnosu $1200.00, aneb etvrtY dil vY ge jmenovane pajeky. Kde ale farma prOmerne nerodi vice jak dtvrt Markham, Texas. baliku po akru obdelavaneho pole, tam by Ctend Tedakce! se pujeovni hodnota mela dle to pkijmove hodnoty kiditi. Tam kde je pouze 1/4 nebo Jelikot mtij eas pkichodi, to bych jako orpolovina pod pluhem, a z toho jen etvrtina ganisator mel dati fleet, co delam, a tak v bavine, mela by se pujeovni hodnota dle yam sdeluji, to 13. kvetna jsem nav gtivil `rad toho ureovat. Take bych odporudoval, aby Karel Jonag Cis. 28. A opravdu musim fici, se veg kere Vijay na farmy Maly na dobu to je to jeden nejvzornej gi 'tad, neb tam 15 neb dvacet let na pet procentni nrok, — vgechno jen klepe. Bylo videt, to Clenstvo je ale za inspekce farem a prohliteni a vyfizeni uvedomele a pokrokove, a prave bratki chci pfijdky by mel platit pfrjeovatel sam, ktepoukazat, co jich dela uvedomelYmi. Je to retto vylohy by nemely pfesahovat vice jak ta okolnost, to se vzdelavaji sami, neb mail $10.00 pravniku za praci. Prohlidka farmy tam krasnou sbirku knih, objednYch z Ce$10.00 a cestovne. A abstrakt celY do ptirjeovni skoslovenska, mail tam Sokolovnu a tak krasdoby plati piljdovatel. V torn path', mel-li ne jevigte, to elovek se pki takove pkiletipfijdovatel stars abstrakt, platil by pouze tosti musi vzdelat. A pak cele jejich jednani je tak privative a pkesvedeujici, tak za doplfrek, take asi $10.00, podle toho, co vge by onen dopinek musel obsahovat, tak jsem se citil, to v takove schtzi bych stro.vil celY den ate je gte by se mne domu nechtelo. to celY poplatek za uskuteeneni Vijay by obnagel asi $30.00 do $40.00. Ma-li pravnik Bratki, my mame tu samu pkiletitost se jine vYlohy, mely by take bYti placeny pfijvzdelavat, ale musime na to neco sami obedovatelem. Abstrakty a dariove kvitance kat.— tovat, tak jako lad Karel Jona g. Jim to taddorodne maji bYti dorudovany frkadovne. TanY nepostavil, nYbrt museli si to postaviti ke by melo bYti v one ptijece udo.no, to v sami, ale to meli heslo: "jenom v pied a ni du pkirodni pohromy vice jak .poloviny krok zpet", dokazali toho, to jsou na obdiv zarudene arody — mely by bYti pajeky pro celemu okoli. Kde misty mlatime prazdnou ten rok prodloutene. PH poeitani peti proslamu, tam se jedna energicky. A prave ted' cent dostaly by lep gi pfljely — a pH 15 neb mime a nacho fddu Elmaton Maio 148 ta-

Strana 3. kovou debatu, totiz ohledne staveni spolkoye sine. Jako obydejne, jsme dve strany. Ale bratki, spojme se a postavme si ten na g stanek a obetujme na ten adel katdY dle mot nosti a cil nas nemine, neb osada tak krasna, jak je Elmaton, opravdu postrada, spolkovou mistnost. Bratti, podivejte se v nagem okoli, kde nage mladet jde. A ona by radeji gla k nam do slu gne mistnosti, kam ani vy. matky, byste se nemusely bat, to se yam deti zkazi, a ony, ty deti, by se citili jako doma, nebot' jsou eleny na gi Jednoty. Bratki, my stargi, udelejme neco pro na ge deti, a postavme jim neco gikovneho. A kdyt se to bude kidit spravne, tak neni motno, v takovein miste jak ji chceme stavit, abysme se chybili cile. Je pravda, to jsme tu vgichni novi osadnici a ta deprese se nas v gech drti, ale kdyt jsme jit riskovali to, to jsme si tu koupili domovy, tak ut se nepodavejme a ukatme, to my jsme my, a kdosi, to je kdosi.

Co se tYka moji prace, jsem apine spokojenY, nebot' jsem opravdu neoeekaval takovY uspech. Ono je to prace tetka a elovek musi stravit ledacos, ale to ja jsem odekaval a take na mne to nema freinek. Moji nejlepgi atechou je, kdyt pkijdu do domu a start' elen mne vyjde vstkic a cla nine do Jednoty co ma. Bratki, tehdy se citim jako u bratra, a take jsem mu vdednY a si takoveho elena vatim. A take se mi zda, to kde se eleni vzdelavaji jako je tomu u kadu Karel Jonag, Cis. 28, tak to to hrubosti tolik neni, neb jsem nenagel ani jednoho pfipadu u jejich fadu, aby mne nekdo hrube odbyl, ba naopak, oni jsou radi, to mne Jednota k nim poslala. Oni ye mne nevidi obydejneho agenta, ale oni uznavaji, to jsem jejich delnik, a to aim• vetgi aspech mam ja, citi, to je to aspech i jejich. Nebot' kdo je na ge Jednota? To jsme my! A je, nejsem nic jineho net jen vas delnik, a vy, kdyt mam aspech, date mi moji mzdu. A kdyt, jak ja kikam, mam "psi den", at' utratim kolich chci a tadneho nepojistim, tak mne nejste nic dlutni. Je mylne, to bych rad hodne bral bez zasluhy.

Co se tYka zlehdovani tech organisatorti podotYkam: Bratki, Jednota potkebuje jich desetkrat tolik co jich ma, a vy, ktefi se citite, to jste schopni a nepkejete jim tak pracne zasloutenY honorak, pkihlaste se u agitadniho vYboru a dejte se do pole, a tim dokatete, to neumite jenom kritizovat, ale to take udelate neco dobreho pro nas. Ate Jednota potkebuje jednatele, dam yam pHklad. U jednoho mojiho kadu, jsou u nas dva Cleni, co pojigt'uji pro cizi spoleenosti. Kdyt se k tomu kadu nekdo chtel dat, tak oni gli za nim a pkemlouvali ho tak dlouho at ho dostali pro jejich spoleenost. Oni na nas hazeli tu nejhorgi gpinu a lhali co chteli. A nebylo tu tadneho, kdo by gel za nimi a vyvratil tu jejich let. Dnes jim to tak ut nejde, ba prase naopak, neb ja zas lidi pkesvedeim jak knitkami tak argumenty, to oni lhali. Jenom to je chyba, to Jednota to neudelala pied deseti rokY, nebot' tim jsme ztratili mnoho na gi omladiny, ktera mohla bYti u nas. A nejen to, to jsme ji ztratili spoledensky, my jsme je ztratili i narodne.

A nyni, bratfi a sestry, chci yam pkipomenout dopis sestry Marie Kkemenkove, dcerka, ktera kratke suknidky teprve odlotila, a napige tak pouenY dopis, to my stars si muteme vziti z neho pkiklad. Je to pravda, to my mame nagi omladinu zaudovat a volit jich do afadO, eimt jim dodame chuti a zajem o nagi Jednotu. Nemame jich odstrkovat, to nic nerozumi. Oni se naudi, a ye skuteenosti ty na ge akady mute zastat kaIdY mladik. A tim se jim zavdedime a za nimi pajdou jini atd. Nemyslete si, to ta mladet se tene za nami starYmi! Oni chteji bYti pohromade, neb oni si rozumi, tkebas my kroutime nad nedim gedinami, ale jejich je budoucnost!

S bratrskYm pozdravem, Ig. 8enkj"rfik.

Strana 4.

NEKTERE tRYVKY ZE SCHUZE HL. tRADOVNY, c dbYvane v sobotu, 19. kvetna, • ye Fayetteville v pfitomnosti gech v iliednikii a asi 65 6/end riiznych iada S.P.J.S.T. Br. pfedseda C. H. ChernoskY za,hijil schuzi asi v 9 hodin rano. '6ten protokol tajemnikem z minule sohilze a pfijat jak eten.

Bratei z Houstonu tadali o piijeku na sta y -bunovesi.Oatkdo$15,0slibena.Projednavan peipad pojistky zesnuleho elena z Rosenberg, jent byla vy getiovana a bylo odhlasovano, aby se pozustalYin vyplatila die dohody $500.00. Bylo naHzeno pravnimu radci vy gettit nejake Mineral Rights ve East Bernard.

Pak Peikroeeno ku projedna,vani obvineni nagich deednika Hl. tfadovny, to gpatne hospodaei penezi na gi Jednoty. Tato kritika byla podana na gim statnim komisafem R. L. Danielern, a opis nekYm zaslan po iadech.

Bratr Chernosky Ceti dlouhou obranu, vysvetloval a peiznaval svou vinu a vinu bratra tajemnika, to se dopustili chyby, kdy kupavan bondy v gech drun, jen kdy platili vyggi procento. Take vymenili bondy dobre za gpatne atd. Solvence na gi S. P. J. S. ze je ale bezpeend, neco malo pies 100%. Po Preeteni obrany nastalo debatovani a bratr peedseda se vzdal sveho mista a zvolen br.

1g. Gallia z Houstonu. Zvoleni dva tajemnnici, jicht jmena jsem neznal. Bran seznam die eisel eadu v g'ech Mend. peitomnYch. Nepoeital jsem je, ale odhaduje se, ze jich bylo mezi 50 a 65. 0 pfil dvanacte jednani odrodeno k van obedu at do 1 hod. odpledne.

Schaze opet zahajena v 1 hodinu. 6tena zprava podand na gim statnim examinatorem o stavu na gi Jednoty. Tato zprava, jet byla provedena pod dozorem statniho koraisafe pojigteni, jest UpinY piehled vgeho majetku — v eem tento je uloten a jak si stoji nag e Jednota za posledni tfi roky.

Tuto zpravu peedist zabralo pui hodiny Casu. Po pfeetem nastaly argumenty a kladeni otazek hlavnim Atednikilm ku vysvetleni.

Hlavnm einnYm zastupcem byl bratr Steiner-JanovskY. Tento bratr podaval prava facta o chybach, jet na gi Hl. tfednici y e fina,nenim obchodovani na gi Jednoty.

Bratr Steiner zasluhuje mnoho pochvaly za bedlive pozorovani, zkournani vedeni finannich zaletitosti na g HI. treadovny. Bylo mi y : Pazdral, to mile se s nim seznamiti. Bratt Frnka a jini bratti ktere jsem neznal, sUdastnili se rokovani a jejich feel a navrhy byly dobre a za)imave.

Celkem se nevykonalo nic, ponevadi pfitomni zastupci nebyli opravneni napravy Mat. Jen tolik se ukazalo, ze mnoho &lent. nagi Jednoty maji zajem o jejim pilsobeni, a te nevatili Casu ani penez, by se pfesvedeili jak se veci celkem maji. 2e ztraty naterYch vkladu budou velice take neclo, se tie peiti. Take se must ale uznat, to cela vina nespoeiva na na gich iffecinicich, ale ze to take byly neblahe pomery ekonomicke, jet zasahly nag i zemi posledni tfi leta ktere mnoho zavinily.

Naprava se mite udelat a ztraty zase zpet nabYt behem Casu, peidinenim se, nabYvanim Clenstva, opatmej gim piijeovanim penez, pfisnou kolekci tadne protahovani a zanedbavani povinnosti ze strany hlavnich Utednikt, eadovYch teednik11, a take i Clenstva.

2adna organizace nemilte poltraeovat a zdarne prospivat, kde neni iipinY soulad v jejim fizeni a dodrtovani povinnosti ze strany dlutnika.

2adna, pfetvaika, ale oteveene, poctive a spravne vedeni nejdal dojde. Vice hlav dohromady vic vi net jedna hlava samotna.

Byvaly easy, kdy bylo mot vice poctiv*ch lidi, jejich slovo bylo jako zlato. Za nynej-

VESTNiK si doby poctivcu je velmi malo a zlato adne. Tak se musime ueit pfisne It a iretovat.

Ono se nam vytyka, kdy jsme peisni, jsme hrubi, necitni atd., ale jak tento svet nyni beti, nejste-li opatrni a peisni, brzy jste se svYmi tsporami a peijmy u konce.

Pro nedostatek casu a jine povinnosti ne!noir/ jsem setrvati at do ukoneeni schilze, a asi kolem pui geste hodiny ubiral jsem se k domovu, prase kdyi byl probiran navrh, aby se sepsala resoluce na oeisteni kritiky vrtene - na atedniky na gi Hl. teadovny, ale jelikot vg ichni atednici vinu nenesou, ja, s tim nesouhlasil a mnoho jinYch agent' take ne. Tak nnevim jak to dopadlo. Ja myslim, to nejlepgi oeistec si vybudou ti, jen se citi, to Ulan chyby, kdy se polep gi a budou konat sve Afedni povinnosti die stanov a die nejlepti sve vedomosti.

Karel Havlik, Clen eadu Kopernik, eislo 2.

ZPEV A DIVADLO. Pige Joe Zvolanek, v Temple Texas.

V pisnich se zrcadli du ge naroda a hiasy tech, kteei ty pisne peji, dovedou vylouditi v srdci eloveka dojmy ty nejlep gi, nechaji ho zapomenouti chmury denniho tivota, vlevajice do jeho du ge porozumeni, to v tivote kaideho eloveka je vice net boj o denni chleb.

Aproto dramatickY a peveckk sbor Slavie z West, Tex., 20. t. m. veCer svYm pfedstavenim promenil sin faciu oesky Prapor v Cyclone Ve- stank, v kterem se v gichni peitomni citili jako doma a porozumeli si. A ja vim, ze katrlY se pobavil velice dobre.

Hudba a zpev, skvele to dary eloveka, posiluji a povznag eji katdY narod. V pisni nag narod se radoval, a lkal, a nest take beime Utisku, a take pisni na rtech, dovedl viteziti a vysoko k nebi povznesti sinlj A proto elenove Slavie neochabujte ye svern poslani, necht' i nadale se dilo vase zrcadli vtdy pisni.

Mimo koncertu peveckehO sboru Slavie, jeji dramatickY odbor tet sehral veselohru "Zidovy namluvy". A mustmrici, to tuto veselohru sehrali dokonale ate obecenstvo se bavilo vYborne. Herd bran dobfe — a j en to klapalo a jak by ne! Kdyt dej se odehre.val ye mlYne a divadlo fidil Dr. Pazdral a hru dokonale nacvieil. Neni mYrn diem podavati nejakou kritiku, ale z celeho souboru hry nejvice vynikli osoby zobrazene kapt.

Pazdralem, p. Fr. J. toekem, p. Aibertem Vanturou, sl. Josephinou Milbergrovou, sl.

RYdlovou. Tim neminim fici, to ti ostatni herd nehrali dobre — ne, ale jejich nedaly jim peiletitost vyniknouti.

Veselohra "Zidovy namluvy" byla sehroma dobfe a velice pochybuji, te nekter 'y jinY divadelni kroutek by ji sehral lepe. A ja, donfam, to i v budoucnosti Slavie bude pokraeovat ve sve zdarne praci, ate k nam zase nekdy ze.vita.

JeAte mam zde dye poznamky, o dvou bratfich, kteki se take podileli na zdaru vderejiiho peecistaveni Slavie. A to: br. Moudka, kterk drtel co napovecia herce v dobre harmonii, tak jako drti v harmonii sve etendfe co redaktor Vestniku.

Bratr Anton Nemeeek, kterY zpival solo mistrne, by ale potteboval, jak jsem se dozvedel, nejakou sopranistku, a motna to by v duettu se mu lepe zpivalo.

V meziakti k obecenstvu promiuvil kapt.

Pazdral. A to jak on to umi, od srdce k srdci a to pravdive a pane zahrala nom na koncertni harmoniku pant Fr. Hlavata.

Bratr Robt. eervenka z West, Tex., a pra y iertovne obecenstvu peedsta--nikAug.!Ceci' vili vgechny A. R. K. Neotiskujeme, protote by zaletitosti, neprospelo. Nenechte se ale odradit a pine na jlne terra dale.

Ve steedu, dne 30. kvetna 1934.

Temple, Tex. Cteni bratri a sestry!

Protole jsem byl v protokoru schtze ve Fayetteville napsan co podavatel nivrhti, ale navrh podan mYine, chci napsat oC jde: Protokol pravi: Br. J. KlinkovskY diva, navrh, by se dala Hl. teadovne datii vYpomoc, a to by byl ustanoven br. Fr. Steiner", mai navrh byl ale tenth: "Protote H1, fadovna nestadi s praci a bere vYpomoc, a protote bratrem Fr. Steinerem bylo poultatan° na omyly, cot' dokazuje, te on bezplatne poeita, navrhuji, aby ma-li HL trladovna pravo pomoc peibirat, pfibrala na misto neho pomoc br. Steinera". (takovY byl riftvrh).

Die Vestniku vime, ze br. Fr. Steiner dela rtzne vYpoety, a v to schtzi pfedvedl opet toho dukaz, videt tedy, to ma schopnosti a tet zajem pracovat. Bude-li ale to muset delat po strane a zadarmo, pak se mute stati, to se to obrati ku gkode Jednoty. Zda se to neptirozene, aby pro dobro celku, dien skoro bez uznani mel tolik pracovat. Jak ted' veci jsou, bylo by Jednote utitedne bratra Fr. Steinera k nam pfipoutat. V minulem sjezdu mel bYti zvolen do dozoreiho vYboru, stejne snad nechtel tadnY vedouci Tread. a jak se zda, peitomnemu poprasku mohlo bkt z velke easti pfedejito, protote by mei pfiletitost na Cohled a pfigel by snad na nee() ne dost pozorne vedeneho, a byl by mel pra y° tadat napravu a byl by to mohl ueiniti bez vefejneho vystoupeni.

Bratee Fr. Steinere, timto tadam za prominuti, jsem si dovolil o Vagi pasobnosti oteveene psati. Podal jsem jen maj osobni nabled pro celkove dobro, z nestranneho stanoviska.

Tak zde, bratri a sestry, mime malou zkouSku. Jak asi v ni obstojime?? V takovYch pfipadech se ukate na ge vnitfni hodnota, a bylo by si peat, aby jsme neboeili do vYsttednosti, ale pildrteli se steedni cesty, pfi ktere bude jedine motile nadale pracovat svorne, eehot Jednote pine pfeje John KlinkovskY. Crystal City, Texas.

Ctena redakce Vestniku:— V mem prvnim dopisu do Vestniku jsem slibovala, bude-li muj dopis uvefejnen, budu psat zas. Ale to si pan redaktor asi nemyslel, budu tak east° obtetovat. Kdyby to byl veal, zajiste by se byl ten dopis nalezal v jistem kogi peed tiskem.

6tvrteho kvetna jsem si vyjela do Jourdanton; "Tam kde domov miij". A ofgem jsem se tarn mela "faiiacky", jako doma.

Zdrtela jsem se tam at do 11teho, a to k vtli taneeni zabave v osadni sini, pki ktere vyhravala Smetanova kapela. Ale v sobotu jsem vyjela z Jourdanton, jako bych mela namieeno at do p ima, ale k memu pkekvapeni jsem zustala na prvni stanici, a to v San Antonio, u moji sestry; pani Hopkinsove. A ten nejkrasnej gi den v rote - Den Matek jsem jela zpet do Crystal City.

Dopis P. Mikeskove z Caldwell mne velmi potegil. Test mne, to se Vam moje dopisy bi. Dik, o zajem biizsiho, aneb osobniho meho *Zivota. Uminuji si yam zaslat dopis odpoved' na vase otazky. Neb ye Vestniku by to vytadovalo mnoho mista, a tel by to mohlo mnohe etenate nezajimat.

Domnivam se, to die zprav a dopiSt. ve Vestniku; tato Texasska Matice jest neobyeejna. institute. Ponevad2 se o ni tak mnoho mluvi a pige ale tak main se pro ni dini.

Proe? Dovolte, abych Predlaila jistou otazku tem, co neumi anglicky mluvit, a maji to nahodou, to budou zde jate dvacet aneb tricet let. Nevylo by to vYhodne, kdyby ye vakm meste byl aspon jeden eeskSr Mice, pravnik, ueitel, atd.? Mnozi si ted' mohou a berou sve &et, aby jim tlumaili. Ale tyto deti dortistaji; a co at z domova odejdou?

Okolnosti vas mohou nutit si vzit docela ciziho eloveka, aby vam pielozil fee i v nej-

Ve stfedu, dne 30. kvetna 1934, osobnej gich zalegtostech. A kdyby bylo deskYm studenttm y ypomoteno, tito by yam ueinili tu vYhodnou risluhu. A ted' je eas vypomahati studentum; neb tento eas naleza, mnohe ktefi graduovali z vy ggi gkoly. Mnozi jsou schopni, a radi by studovali dal kdyby to finaneni postaveni dovolilo. Ja yetim ze jen vyggi vzdelani ueirii pokrok narodnosti na g i. Vzpomerite si jak rids to 'OMR) kdy se naginee, Cermak, staff majorem mesta Chicago.

V patek veeer, dne 18-teho kvetna v San Antonio, tficet deveat obdrtelo o geffovatelske diplomy ze Santa Rosa nemocnice. Mezi temi bylo gest naginek, a site sleeny: Ra g -kova.,RdNeugnbrova,Pstk Maregova, a Jaks-ova. Ogetfovatelske Yzelelani jest cenne. Ja jsem mela tu pfiletitost pozorovat a poznat jak easto to yytaduje mnohe tetke a neptijemne prate. Tet to vytaduje silne nervy, ale je gte silnej gi tu dobrou vtli.

Tel mne pfekvapil dopis p. Barto ge. Podnes se divim prod se tak p. Barto g ozval jakoby se muj dopis byl tykal jen dopistt jeho. Kdetto v mem dopisu jsem se o "pletlatch" ve Vestniku nezminila vubec. A dokonce mile pan B. radi abych jeho dopisy neeetla. Nu kdy jest to va gim ptanim; tak dobra. S pravici na svate Bibli slibuji p. B., ze at bude ye Vestniku dopis podepsan J. B. tak to vystfihnu a spalim. A zde to mate eerne na bilem a aby se Vam to lope libilo, dam tu i ten "puntik".

Nu, a na dnes ut taro az mot, tak at k tomu pan redaktor pfivykne, budu psat zas.

Pozdravuje vgechny etenafe a dopisovatele, Marie Ktemenek.

Pozn. red. Vase dopisy budou vitany. Pigete vecne, peknou ee gtinou. Pkijrnete uctivy Pokrok Dallas els. 84.

Dallas, Texas.

Sestry a .Bratfi: Uvedomujeme Vas timto, ze na g tad konal v . riterY veder, dne 22. kvetna na kvap svolanou mimotadnou schuzi. Thelem teto schiize bylo umotniti zajezd do Dallas student& profesora bra. Eduarda Mie ze Statni University v Austin, ktefi hodlaji zde v Dallas, a sice v Sokolovne, sehrati kratochvilnou veselohru "Na MANZELSKE FRONTE KLID". — Tot,o divadlo melo bYti ptivodne hrano na podnet elenu a rifednika fadu Jaro Cis. 130. na druhou nedeli v mesici eervnu. Jelikot ale sestru Antonii Ondru gkovou dogel v pondeli dopis dra Miela ze na druhou nedeli zde nebude lze klubu "Cechie vystoupiti a zaroveri bylo bratrem Miekem podotknuto, ze by jim bylo velkYm potegenim vystoupiti zde v Dallas na prvni nedeli v dervnu, tadala sestra Ondrugkova, aby nag tad studentiim tuto nedeli pfepustil, cot bylo v gemi pfitomnYmi eleny s radosti jednomyslne pfijato.

Oznamujeme tedy, ze na prvni nedeli v mesici dervnu, — dne 3. eervna, — bude v nagi sini "klid", ze nag e obvykla prvninedelova zabava v nag i sini nebude konana a zaroyal tadame v gechny nage sestry a bratry aby se sireastnili divadla "Na mantelske fronte klid" v Sokolovne. Veg kerY vYtetek z tohoto divadla bude venovan klubu "Cechie" ye prospech nadaci pro studenty Ceske teei -na na,gi statni universite. Vstupne bude jato obyeejne — 35c osoba — (nu ov gem, kdo chce aneb mute dati vice, ze ho za to nevyhodi.)

Ph mem nedaynern zajezdu do Austin vypravoval me bratr doktor Midek fa tomto divadle velmi podrobne a velmi sobe liboval freinek zajezdu klubu "Cechie" s timto divadlem do deskYch osad. Bylo pro mne velmi potegujici sIyg eti tyto slibne a povzbuzujici zpravy a vyslovil jsem tadostivost toto divadlo videti, jsem tomu skuteene rad to do Dallas klub "Cechie" zavita a jsem jist, Zde najdou praveho krajanskeho pfijeti brad

VESTN1K Divadlo "Na mantelske fronte klid" jest fizna veselohra ktera vezme asi puldruhe hodiny ku pfedstaveni, take se ti studentici pined odjezdem jegte dosti vytanei, — a nage mladet Tak, sestry a bratti, ukaZte svoji pfitornnesti v Sokolovne, ze si dovedete vaziti °betavosti tech deer a synu nagich krajanti, ktefi nedbaji, obtiti etyfi sta milove okruini testy aby se vam mohli pfedstaviti, vzdor tomu ze po zaplacenim dopravy nadeje na vit y--delkjstma.Doufejmalzvekna gteva bude jim v gem vitanou odmenou a povzbuzenim k dal gi praci.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner, pied.

Frank Vodieka, •taj. itad ELMATON, 61sta 148.

Blessing, Texas.

Cteni bratti a sestry:— Oznamuji vain, ze pfi gti schuze nageho ktera bude jak obyeejne prvni nedeli, totit dne 3. derma, je velice Malta. Domluvime se totit, kdy, kde a jak budeme odbYvati nagi slavnost, kterou hodlame potadati jako loriskeho roku„ Je zahodno; by se bratti a sestry co v nejvet gim poetu dostavili a jeden katdY svoji radou pfispeli.

Dne 19. jsme i odtud zajeli do Fayetteville, br. Zemanek, br. Senkyrik a moje maliekost.

V El Campo ptisedl br. Kadanka a br. Dressler. Nebudu popisovat pribeh schuze, kterou v tamnej gi sini odbYval vYkonnY yybor nagi Jednoty, ponevadt jsou povolanej gi eleni, kteti to zajiste lepe dovedou popsat. Jen tolik bych si dovolil poznamenat, ze schtme dosti klidne se odbyla, a ze bylo videti, ze si pfitomni brotri zachovali chladnou rozvahu.

Ptitomno je u nas citelne sucho a jestli nam v kratke dobe nezapr gi, tak, korny lehko svezeme.

Baviny, ktere se nepfesely, jsou piny bavinenYch blech a ty pozdni zase piny "Vgi" neboli mgic. No, ale co bychom se starali, kdy se o nas rolniky star& kde kdo, a zvlaRe nage vlada?

S bratrskYm pozdravem, Frank Hlotek.

Strang 5, ltad Vesmernost, eislo 68.

Bellville, Texas.

Mill bratti a sestry!

Davam vam na vedomost, ze v eervnu budem pofadat schuzi prvni nedeli, ktera pfipadne na 3. dervna, dopoledne.

Druhou nedeli bude nag tad pofadat tak zv. "Fish Fry", v Nelsonville.

S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, kid Novy Raj, cis. 71.

Penelope, Texas.

Timto oznamuji elentm fadu Oslo 71, ze schtze bude odbYvana dne 17ho dervna, tedy tketi nedeli misto prvni. Zadam Cleny, by toto uvedomeni vzali k vedomi a do schtize se dostavili.

S bratrskYm pozdravem Tom Ptikryl, taj.

Velehrad cis. 19.

Cteni bratti a sestry!

Pfigti se/raze se bude odbYvati prvni nedeli v mesici dervnu misto druhou, nasledkem slavnosti, kterou potada, —gkola Velehrad dne 10. eervna. Tak na shledanou dne 3. eervna ye schfizi a a 10ho na slavnosti!

S bratrskYm pozdravem, E. V. Gallia, taj. itad Pokrok Gainesville Cis. 101.

Gainesville, Texas.

Mile sestry a bratti!

Musim se zase ozvat z na geho mileho zakouti, jak se tu stale mama. Ted' dosti dobfe, neb nam tady 24. maje pekne zaprgelo, cot jsme velice pottebovali a tak v ge krasne roste, ptiroda krasou pfimo hYti, ut jsou tady, tak je radost bYt na forme!

No, a ja vas jdu vgecky pozvat na oslavu vYroei zaloteni na geho radu, ktere budeme slavit druhou nedeli v eer ynu, jako vtdy, na farme bratra Franka Jiraska. Budeme mit spoleenY obed, bratti slibili, ae aC je tu v nagi Cooke Co. zvolene sucho, ze tizeti miti nebudem, my sestry, zase ptineseme dobrYch zakuskir, tak pfijd'te v gichni, komu je motno. Aspori jednou za rok, aby se nas hodne seglo. Mfitem take snad nekdy na ty vgedni starosti tro gku zapomenout a bYt veseli!

Vgak tu vtdycky nebudeme!

Pfijd'te hned rano a to s rodinami. Te gime se na vas! Na shledamou 10. 'derma!

Agnes Paclikova.

"NA MANiELSKE FRONTE KLID" V DALLAS Krajane, sestry a bratti:— Velmi vzacna pfiletitost naskyta se nam dnes, a my spechame sdeliti yam novinku zajiste neobyeejnou a tim z yligte radostnou ZASLANO. a zajimavou. Ohlaveni teto zpravy vagi ctenou pozornost jit upoutalo a pravite: "ManJakotto konsul yznegene '6eskoslovenske deti, cela rodino, pojd'te! sly gte! Stu- republiky musim miti v prve fade na zteteli, denti 'ee gtiny na Statni Universite v Austin, aby vgechny vefejne projevy, majici co do Texas, sehraji dne 3 eer yna v sini T. J. S. eineni s eeskoslovenskYm jmenem, byly dir2i2ka, 3700 Carl St. Dallas divadlo, "Na manstojne a representaeni. Vatil jsem si snah telske fronte klid". Davne pfani vase videhoustonskYch dam, ktere chtely me jmenoo divadlo deskYch student& bude spineno. vani oslaviti v Move budove na Studewood, Veliky rispech a nadgene ptijeti tohoto diale oslava tato byla jednak hodne jit zpovadla krajany v osadach, kde dosud bylo della a za druhe nemohl jsem se smititi s myglenkou, ze bude oslavovana jedine ma ptedstaveno, jest dosvedeujicim ujigtenim krojane v Dallas a girokem okoli zatiji v osoba. Bylo by mi velmi vitano, kdyby zamYdne 3 eervna du gevniho pobaveni, nezaSiena slavnost rnela zosobtiovati dik obchodnich a politickYch kruh y za ztizeni eeskopomenutelneho. Pfiletitost spattiti podobnYch slovenskeho konsulatu, kterY nesporne mnouddlosti naskytuje se nam v tivcite zajiste ho napomrite k navazani obchodnich styk& j en velmi zfidka mezi Soustatim a 6eskoslovenskou republikou, VzacnY uditel student& Dr. Eduard Midek, musil jsem vgak odeptiti svoleni k uspotadabude pfitomen a pied divadlem promluvi a ni oslavy me osoby. Me srdce a ma prate pfitomnYm studenty-herce pfedstavi, vgichni naleti deskoslovenskemu lidtz a jsem toho tegi se na velikou nav gtevu swYch pfatel z nazoru, ze usilovnou agitaci mezi amerioDallas a okoli. kady Jaro a Pokrok Dallas kYmi obchodnimi a politickYmi kruhy prokaS.P.J.S.T. a T.J.S. titka spojily se v zajmu u.skuteeneni tohoto podniku a venuji celS7 vY- ti republice platnej gich sluteb, net-li OWtetek do fondu Texaske Matice 8kolske Vy g- minim holdu od osobnich pfatel. Nikoliv sla,giho Vzdelani. Spojene Ceske spolky v Dal- ,ya me osoby, nYbrt slava oeskoslovenske republiky jest mYrn koneenY cilem. las dini vam timto srdeene pozvani a ujigtu= Pokud se Wee na gich tadovYch sini, ztraji vas, te pteji si va gi ptitomnosti na divadle studentu. Neleni a s radosti podnikaji , dlou- vil jsem tarn se svoji choti mnoho htejihou cestu k nam, dokatme jim na gi hojnou vYch chvil a pouto obdivu a pfatelstvi, jet mne k t'emto sinim vita nebude nikdy pf eptitomnosti, ze jsme s nimi a ze si vatime jejich obetavosti. Zaeatek pfesne v 8 ho- trhnuto.

MUDr. Charles J. Hollub, din -neer, vstupne obyeejne 35c osoba. TeeeskoslovenskY konsul, Sime se na shledanou.

V Houston, dne 24, kvetna 1934, J. F, 13on6ka taj. potad.

Strana 6.

LADA republiky Ceskoslovenske spolu V ptedsednictvy obou snemoven se usnesla, to se leto gni volba presidenta republiky bude konati dne 24. kvetna t. r. na pratskern hrade v sale Vladislavove. Bude to tteti. presidentska volba za platnosti astavni listiny (etvrta vabec, nebot' po prve byl T. G. Masaryk zvolen presidentem republiky dne 14. listopadu 1918 podle ustavy prozatimne).

OeskoslovenskY president se yob. na 7 rokfl. Toto obdobi mute bYti zkraceno pti smrti, resignaci ei odsouzenim presidenta pro velezradu na obtalobu poslanecke snemovny senatem Narodthho shromadeni. Neni tedy motne, aby president byl "odvolan", jak to ptipougtela na pf. ustava vYmarska, ei aby se mu projevila necluvera. President by neztratil sveho -atadu ani nemoci, byt' sebe vatnejk a trvalou. Tu by se mu jen dil zastupce bud' ve vlade, bud' volbou zvlaAtniho namestka, analogickou volbe presidenta. Namestek presidenta republiky je Oak funkce jen pomocna. Skoneilo-li by se zaneprazdneni presidentovo, jejt namestek zastupuje, konei se -atad nomestkav a nutno bezodkladne zvolit presidenta noveho.

VYznam presidentske volby podave, se z jeho pasobnosti, jak ji vymezuje ustava.

President je hlavou statu. V pragrafu 64. ftstavni listiny jsou mu ptiznany duletite vladnich fikony v oblasti zahranienich styku, vojenstvi, zakonodarstvi a personalni administrativy. President jmenuje a propou gti ministry a mate tet rozpouStet snemovny parlamentu. Ponevadt je neodVovednY, musi jeho vladni akty ov'Sem kontrasignovati odpovedni elenove vlady. Ale kdetto eeskoslovenska ustava je jinak ustavou tuhou, ptipouStejic zmenu jen kvalifikovanYmi zakony, rozkteni pravomoci presidentovy je motne zakonem prostYm. Jak je to tedy nyni s presidentskou volbou? PtedefSim nutno rici, to eeskoslovenska ustava na rozdil od jinYch ma dosti podrobne ptedpisy o kvalifikaci kandidata na presidentskY Mad: Kdetto ye Francii krome potadavku pinoletosti (a zakazu kandidatury olena panovavach rodin) neni vlastne blitSich podminek volitelnosti. eeskoslovensko jich ma fadu. Tak no, pt. vek aspon 35 Nor ESKOSLOVENSKt ministr zahraniei doC MO. se po intensivni dvacetilete politicks einnosti padesati let sveho tivota. Narodil se 28. kvetna 1884 v Kotlanech u Kralovic v zapadnich eechach z eetne rodiny malorolnicke. Dva z jeho bratti studovali a stali se ueiteli. Peel starkho bratra uditele byl clan na studia, na gymnasium Kral. Vinohrad, tehdy pratskeho ptedmesti. Absolvova.v sttedni skolu, studoval filologii na desk& universite v Praze, ale poslouchal i ptedna'Sky z oboru filosofie a sociologie, a naSel v prof Masarykovi vlivneho ueitele. Po roce odael do Francie na studia, kde piesel k vedam politickYm a sociologii -naOtevoval Sorbonnu a vysokou Skolu politickYch nauk. V Dijonu, kde studoval pre, va, byl prohlaSen doktorem pra y 1908, podav disertaeni praci "Le probleme autrichien et la question thcheque". Kratce pobyl i v LonOne a dva semestry na universit y v Berlins. Za svYch studii patitskYch poznal tedy nejen zapadni Evropu, nYbrt v gimal si take horlive vetejnYch otazek kulturnich, socialnich a politickYch, a psal o nich pilne do eeskYch lista soc. DemokratickYch. Po na.vratu dosahl v Praze doktoratu filosofie, stal se profesorem narodniho hospodatstvi na obchodni akademii v Praze a r. 1912 habilitoval se studii "Stranictvi" pro sociologii na filosoficke fakulte 'desk& university (a o rok pozdeji take na Ceske technice). V to dobe zaeino, si vkmat i prakticke politiky ye strane prof Masaryka.

Do valky jde po boku prof. Masaryka s odhodlanim revoluernm. Staves se po nem dusi domaci konspirace; dne 1. zati 1915 odchazi za Masarykem tajne do 2enevy

V STN1K Dr. E. SoboLa:

Volba preside ta repub ky Ceskosievenske9 let, statni obeanstvi, volitelnost do poslanecke snemovny. Sporne jest, mate-11 za presidenta kandidovati vedouci (zemsky Ci okresni) administrativni urednik. N'ejzajimavelk podminka volitelnosti jest, to presidentem republiky by nemohla byt vojeriska aktivni osoba. Ptipad MacMahoml y, Grant-av nebo Hindenburgav by zde tedy nebyl motnY, Leda by dotydnY mar gal resignoval na svoje vojenske postaveni. olen vlady ei parlamentu kandidovati smi, ale kdyby byl zvolen a slotil slib, ztraci onu cltivejk politickou funkci.

Pro volbu samu obsahuje ptedpisy jednak astavni. listina (paragrafy 56, 57, 58 (odst.

3.), jednak zakon o volbe presidenta republiky (C. 161-1920-Sb.). Facile techto norem voli presidenta Narodni Shromatcleni, cot je spoleene. schaze obou snemoven. Volba a pHjet presidentova slibu jest jedinou ptipustnou pilsobnosti. tohoto • shromatdeni. Neptisluk mu zejmena meniti ustavu, jako mate Narodni shromatdeni francouzske. Narodni shromatdeni se posud schazivalo v zasedaci sini snemovny poslanecke, letos Oak bude svolano na pratsky hrad, aby se zduraznilo, to jeho funkce je vYjimeena ate je nost shromatdeni volitehl representujicich lid od normalni parlamentni dinnosti odli gna. K platnosti volby jest zapottebi nadpolovieni vetginy ithrnneho poetu a ttipetinove vetkny Oech ptitornnYch. Kdyby dvoji volba nevedla k cili konala by se utsi volba mezi dvema, kandidaty, kteti dostali nejvice Volba se kona 4 tYdny pied ukoneenim volebniho obdobi atadujiciho odstupujiciho presidenta, svolana Oak mus byt nejpozdeh.

14 dne pied ukoneenirn. Svolava, ji ptedseda vlady. Volba se kond bez debaty, tajne, listky.

ZvolenY kandidat je vyrozumen o vOledku volby ptedsedou vlady, jent mu ptinak pisemne poselstvi Narodniho shromatdeni, a ptiveze jej do tohoto Shromatdeni, kdet zvoDr. A. Hartl:

Ministr dr. Edvard Benei. staves se jeho ptednim davernikem a spolupracovnikem. Usazuje se v Patiti a staves se tajemnikem organu Csl. zahranieni revoluce, 6s1. Narodni rady, kterou na jate 1916 zaklades posl. Masarykem a s post. Durychem — byla dopinena Slovalem Stefanikem. V teto funkci organisuje tiskovou a jinou propagandu (od 1817 rediguje pro Denisovu revui "La Nation tcheque" (a vyclave, propagaeni knihu "Detruisez l'Autriche-Hongrie” 1916-1917 take anglicky, italsky). Organisuje styky s domovem, soueinnost esl. kolonii a ptichazi do styku zprvu se tarnalistickYmi a vedeckYmi, pozdeji i s AtednickYmi, vojenskymi a diplomatickYmi kruhy Projednava se spojeneckYmi vladami uznani esl. armady a Narodni rady jako de facto vlady; tato Rada ptemennje se posleze na zatimni vladu Ceskoslovenskou (14. tijna 1918), ktere se dostava, pak spojenckYch uznani.

Bene'S byl v teto vlade ministrem -creel zahranidnich posl. Masaryk byl ptedsedou tefanik ministrem valky.

SyYmi styky zajistil Oeskoslovensku i 1:least na mirove konferenci, kde byl s ministerskym ptedsedou Kramatem v eele esl. delegate. Do vlasti se vratil koncem zati 1919, podepsav ptedtim (28. Cervna) mirovou smlouvu versaillskou a (10. zati) saint-germainskou, ktere mezinarodne zalotily a hranicemi opattily stab de facto jit existujici (od 28. tijna).

Kdyt se Boma utvotila prvni vlada, byl Bene'S pojat — jako cela Csi. zatimni vlada v pa ti'21 (1 eji ptedseda Masaryk byl zvolen

Vc bti:edu, due 30. kvetna 1934. lenY sklada v tete, nebo °pane schUzi slib na astavu. Pro letokai volbu byl potizen zvlaumelecky psanY opis astavy, na kterY budou Oichni budouci presidenti ptisahati.

Ponevadt dosud nenastal v republice Oeskoslovenske ptipad vysttidani osoby na stolci presidentskem, nedo glo take k obtadu odevzdavani Madu, kterY jest na pt. ve Francii po slotern slibu obvyklY. Jak byla dosavad praktikovana tato astavni pravidla? Prvni podle definitivni -astavy konala se dne 27. kvetna 1920 — tedy ihned druheho dne po te, kdy byly ustaveny po volbach nove snemovny Narodniho shromatdeni. Situate byla tehdy takova., ze vetgina, skladajici se z eeskoslovenskYch stran socialistickych a strany agr'arni, byla by bYvala otva staeila k tomu, aby prosadila sveho kandidata na prvY raz. Utsi volba byla pra y -depobna.Kdytprlmenivd emecke strany socialise demokraticke prohlasilo abstinenci od volby, zatim co nemecke strany mat'anske ohlasily sveho kandidata profesora teologie na nemecke pratske universite dra Naegleho, doko z iniciativy ministerskeho ptedsedy k tomu, to se Otchny eeskoslovenske strany v parlamente, vladni i oposieni, sjednotily na kandidatute dosavadniho presidenta T. G. Masaryka, jent byl zvolen 284 ze 311 hlasa (Naegle obdriel 61 blast, jinYch kandidatti nebylo).

V r. 1927 konala se volba ye vYroeni den volby prvni, dne 27. kvetna toho roku. Take vladni vettina stran pravicovych nebyla by bYvala staeila opattiti ze sebe pottebnou ttipetinovou vetginu pro volbu napoprve. Posleze vec dopadla tak, ze krome dosavadniho presidenta T. G. Masaryka nebylo jineho protikandidata na nove obdobi. Nektere ze stran vladniho bloku se zdrtely hlasovani, zato oposieni socialists Ceti i nemeeti hlasovali pro jedineho kandidata spolu s vetknou vladni vettiny. Byl tedy T. G. Masaryk zvolen opet na prvY raz 274 ze 434 hlasu. (Pti hlasovani vynotilo se pak 54 listka znejicich na jmeno kandidata komunistickeho). Rozdeleni vladni vetSiny pH volbe nemelo na jeji dalk einnost parlamentni tadneho vllvu. presidentem) — do teto prvni domaci vlady a setrval ze Oech zmen vlad do dnegka jako zahranieni ministr (byv jednou i ministerskYm ptedsedou).

Opiraje se o zkuAenosti ze zahranieni akce, ktera mu byla nejlep'Si diplomatickou Skolou, a maje dokonalou znalost mezinarodnich problemu i vedoucich osobnosti, Be-. ne8 vedl obeitetne politiku noveho statu a zatizoval jeho pomer k sousedum a jeho chovani v mezinarodni politice se dvema hlavnimi zteteli: ptedne aby jej zabezpeeil a uchranil zmatka, ktere zmitaly jeho nejblitSim sousedstvim, a aby jej vtadil do souboru state evropskYch jako konstruktivni a konsolidovanY elanek. Proto pestoval politiku smiru a dohod v duchu Spolee,nosti narod-a, v nit uptimne spolupracoval — byl od 1923-1927 i elenem Rady — trvaje na tadu, vytvotenem mirovYmi smlouvami — v nem spattuje pokrok proti staremu uspota.-5 dani Evropy; za druhe optel svou politiku o ptatelstvi spojenca z valky, ptedev gim velmoci, ktera projevila nejdtive pine pocho peni pro osvobozensky zapas 6echt, a Slovaka, t. j. Francie, k nit sjednal 1924 smlouvu ptatelstvi, a o tesnou soueinnost tti nastupnickYch state, Ceskoslovenska, Jihoslavie, a Rumunska, spojenYch stejnYmi zajmy jit za valky, v avaru stale pevnefkm, v t.

Male dohode. Tento atvar se politicky dobte osvedeil jako Cinitel klidu a miru ye Sttedni Evrope, jejihot neklidu se Europa lekala.

PH neimavne einnosti politicks a statnicke ministr Beneg byl dinnY i literarne ,opiraje svou praksi teorii a delaje z prakse teoricke zavery. V obdobi mezi ukoneenim studii a valkou vydal nekolik publikaci sociologickjich.

Ve st •edu, dne 30. kvetna 1934.

IDE nejsou sobs rovni svou silou, svym L nadanim, syYm okolim; v8elike socialni reforms mute tudit betet jen o to, aby se domohla nerovnosti co motna, snesitelne. Nynefk nerovnost je neopravnena a nespravedliva: lids mrou nedostatkern a mrou take pfesycenim. Nutna reforma neda se provest jen hospodatsky; musi se zaroveri provest reforma mravtii a nazorti. Na to materialism Marxriv nestadi. Na zaklade diste hospodatskein je komunism nemot'nY; zakladni let komunistri je prave, to kaklY ma, chtit, co ma soused, a te kaki* ma bYt, co je druhy. Spoledne vlastnictvi je neco jineho net rovnost.

Rovnost nikde neexistuje, ani vYvojem historic, ani od piirody. . . Ale dlovek prave proto ma ideal rovnosti.

DemokratickY ideal rovnosti vytaduje potladeni y 8eho 8kodliveho a nepekneho luxu a potitkatstvi. Hlasatele komunismu, spokojujici se neujasnenYm heslern, ut tim jsou odsouzeni k politicks a socialni neplodnosti a fiasku.

T. G. Masaryk. * * * Zasady jihoslovanske zahranieni politiky o Podunaji jsou jasne: 1. Obnoveni habsburske monarchie jest pro Jugoslavii politika proti miru. 2. Jugoslavie neni prvni povinna chraniti rakouskou neodvislost, ale ma za to, to otazka rakouske existence musi bYti fe8ena ne v zajmu to one velmoci, nYbr2 v zajmu miru. 3. Jugoslovie klidne deekava vYsledky fimske schrize.

To jest Yee jasna a bude ji rozumeti kaklY, jeho se tYka. "Slovenee Lublari.". * * teskoslovensko, tato Belgie stfedni Evropy, jeho politika je moudfe vedena presidentem Masarykem a ministrem Bene8em, dive, se nedrivetive na fimske porady v obave, aby nevedly k restauraci Habsburkri. Pfesto a2ne hitlerovske nebezpedi pro rakouskou neodvislost, zahnalo by Oeskoslovensko do italskeho narudi.

Daily Telegraph * * * Pro kaidou chybu, kterou elovek udela, ma jednu omluvu, ale jenom pro jedenkrat. Kdyt nekdo udela, tutet chybu dvakrat, pak aby zvedl ruce k nebesrim a pkiznal se k nedbaloLorimer. sti a darebactvi.

Chcete vylediti nemoci lidske spoleenosti sterilisaci; nezaporninejte v gak, to nejhork zloeiny, nejroz gitenej gi nefesti, nejsou pachany podnormalnimi a du gevne zatiftenYmi nYbrt prave inteligentnimi lidmi. Nabotenske, plemenne a politicks pronasledovani, fipadky bank, intriky a vrakly, valka a jeji hrrizy, nejsou vyvolavany nepfidetnymi, nYbrt inteligentnimi lidmi.

Univ. prof. W. F. Fait. * * * Kdo je turnalista? elovek, kterY mysli o dennich udalostech. Neptekati mu to ani myslit dobte, spravnou hlavu, ani psat dobte, ma-li pevnY styl.

Andre Maurois. (Ces. Slovo) * * * Stiibro je proti zlatu podcenene, aekoli je stejnYm mefitkem bohatstvi. Kdyby se tento pomer napravil, zbohatly by obrovske narody, jako eiriane, Indove a male naiody ve stfedni Americe a staly by se driletitYmi kupRom. Landau. (des. Slovo) ci. * * Maio dohoda bude 8ettit lasky k svobodd syYch sousedri, bude VSak pfedev8im umet lasku k svobode getfit a hajit u sebe sama.

681. vyslanec OsuskY. • * * V8e, co skuteene potiebujeme, lze koupiti za nepatrnY peniz, jen zbyteenosti jsou droll& Skutedne krasne se neprodava, vribec, je to dar nesmrtelnYch. Smime bleat na vkchod a zapad slunce, na oblaka, plujici po obloze, na lesy a pole, na skv616 mote. Ptael nam

VESTNIK

Co kdo i.ekl zpivaji zadarmo, bezplatne se mriteme radovat z planet() kviti u testy. Do sine nod, osvetlene, se vstupne neplati.

A. Munthe.

• * * Boj o odzbrojeni musi pokradovati a s paktern o Spoleenost narodu se nesmi zachazet jako s carem papiru. Utvofeni Spoleenosti na.rodri stalo deset milionu mrtvYch a dvacet milionu ranenYch. Vykoname svoji povinnost k rartyYm: nesmi jit byti valky. Nestrpime, aby byla zabita nadeje na mir a nedovolime, aby se svet vrhl do barbarstvi novou svetoyou valkou.

Henderson. * * Pro Nemecko by byl navrat Ifabsburkii do Vidne pohromou, jeito oddeleni Rakouska od Nernecka stalo by se permanentalnim, kdyby v Hofburku objevila se stall dynastie. Hitler je ochoten souhlasiti s mnoha ve'cmi, na pt. s italskorakousko-mad'arskYm blokem.

A to je prave to, co chtel Mussolini, kterk obratnYm manevrem umel obejit dovednou de skoslovenskou demokracii.

Journal de Geneve. * * * aeskoslovensko je silna a pokrodila zeme, ktera by nam jednou mohla velice pomoci, kdyby snad Francie cot nedej Brih Potfebovala pomoci. Musime lepe chapat a pomahat fleinneji spfatelenYm narodrim stfedoevropskYm, u nicht mame velke sympatie.

Henry Grange.

Nejvice jest se obavati strachu, kterY pochazi z osobni zbabelosti pied velikYm 8testim. Strach rispaneho obchodnika, to jeho zisky nebudou motna, pfittim rokem tak yelike jako byly letos, je mnohem silnej8i net strach nemocneho, aby neztratil odvahy v okarntiku smrti. V Americe jest hlavni ptieinou strachu sobeckost. Nepottebujeme napadati motiv zisku nebo opravneneho osobniho zajmu, aby pfiznali, to ripadek citu pro povinnost a odpovednost veci spolednosti byl hlavni pfidinou zhrouceni z 3. bfezna 1933.

Henry Goddard Leach. * * * Neexistuje dosud veto soukrommeho zisku.

Motiv zisku, pottebnk pro rozmach zem4, zaujima, dosud ohromne misto v kaide hosA. A. Berle. podafske civilisaci. **

Vojenska, mot v Japonsku se stala nejmocnej8i stranou, jet je sane podporovana tem& celYm narodem. Je to strana, ktera, pfedstavuje vetejne mineni. A pak je pfirozeno ov8em, to se za techto okolnosti mohla dostati k vlade. Nelze v8ak fici, to by to byla voj enska tyranie: je to vlada, te gici se — aspori pro nynejAi dobu — podpoie a sympatiim The FortnightlyReview. vetkny naroda. * * *

Dfisledky trvajici hospodaske krise zprisobily dosud nebYvale phostfeni politickYch pomeril v kapitalistickYch zemich a to jak uvniti, tak i mezi jednotlivYmi zemeini. Zostfeni boje o cizi trhy, znieeni poslednich zbytkti volneho obchodu, prohibitivni cla, obchod. valky, valka menova, dumping a jina podobna opatteni, sveddici o extremnim nacionalismu v hospodatske politice, ptiostfily na nejvy8Si stuperi vztahy mezi jednotlivYmi zememi. Tim byl dan podklad pro valedna utkani a na dennim programu jsou rivahy o valce jako prostredku k novemu rozdeleni sveta a zajmovYth rizemi mezi silnejk staty.

Neni divu; te mat'acky pacifismus nyni bidne tivoti ate t y aneni o odzbrojeni se meni, v "realni" vyjednavani o vyzbrojeni neb znovuvyzbrojeni. Opet tak jako v roce 1914 — vystupuji do poptedi strany valeeneho imperialismu. Zfejrne se schyluje k nove valce.

Pfirozene nernrite bYti valka vYchodiskem.

Naopak, situate stala by se jests spletitefk.

A mimo to valka by bezpodmineene ptivodi-

Strana 7. la revoluci a otfasla by existence kapitalismu v cele fade zemi, tak jako za prve imperialisticke valky. A kdyt se nyni me gt'adti politikove — pies zku8enosti, ziskane v prve imperialisticke valce — stale jests chytaji valky, podobne, jako se tonouci chyta stebla, tedy to znamend, ke si jit nevi rady. Nalezaji se ye slepe ullece a jsou hotovi vrhnouti se stiemhlav do propasti. Co lze z toho dovozovati? Je jiste, to tato valka bude nejnebezpeenej8i valkou pro burloasii.

Stalin v proslovu k XVII. kongresu komunisticke strany. * ** Jsme nejvetkm odbyti8tem sveta, jsme ochotni objednati velka mnotstvi zboti a je tet zaplatiti. Pottebujeme ale pfiznive podminkY fiveru a jistotu, to budeme moci zaplatiti. Nemriteme dovatet, anit bychom vyvatell, ponevadt nechceme zadati objednavky bez ji stoty, to budeme moci k ureenemu terminu zaplatiti.

VS'ichni se divi, to platime ate mriteme platiti. Vim, to dnes neni zvykem platit dluhy. My to ale piece jen eineme. Druhe staty zastavily platy, SSSR. ale nikoliv a tet to nikdy neueini. Mnozi si mysleli, to nemilteme platit, to nam chybi k tomu prostkedky, dolazali jsme jim vtak, to platiti mriteme, a byli potom pfinuceni to uznati. Stalin k Mr. Duranty z New York Times. * ** Katdk polskY zahranidni ministr musel bojovat s nespravnou tradici, podle nit jest Polsko ohniskem v8ech evropskYchr nepokojtit a pfieinou toho, to mir lze tetko udrtet. — To je zcela faleSne. Povatovalo se za nemotne aby se Rusko a Polsko dohodly, aby Polsko zristalo v dobrYch stycich s Gdanskem a aby Lilo s Nemeckem v miru.

Dnes je to vAak rusko-polsky pakt o nentodeni, dohoda s Gdanskem a nemecko-polske dorozumeni. Lze dokonce rice, to veci ve vYchodni Evrope vypadaji dnes lepe, net pomery v jakekoli jine oblasti na kontinentu.

PolskY men. zahr. Beck.

Omega dveie. Hygienicky zprisob staveni, ktery v poslednich letech pronikl, take zmenu v utivani dvefi a dfivejsi naplhove dvete byly docela zatladeny hladkymi pi* eklitkovYmi. Dveke musi mite peknY vzhled, nesmi se zviniti a poktiviti, aby dobie pfileholy a konedne nesmi miti velkou vahu V r.

1932 byly vyrobeny a patentovany esl. patentnim fifadem dvete, jet v gem potadavkrim vyhovuji. Whoda techto dveii spoeiva v tom, to jit vnitiek, tedy vrstva smrkoveho dfivi jest v sole tkikrate rozdelena. Mimo tohoto rozdeleni vnittku jest tento hojnYmi Zlabky zeslaben, takte jest jit u vnitfku docileno vSech vYhod pro stabilitu. dvete. Pokud mono nejvetk rozdeleni dfeva. Nejlep81 proschnuti, jetto zbYva pz jen malo dfeva. Upevneni docili se kfitovYm klitenim. Dalpfekliteni a stability vnittku se docili pak krycimi dkhami. Dvefe jsou opatteny na v8ech 4 hranach pattienYmi okrajovYmi littami, aby bylo umokieno bezvadne neni zamku a zavesti. Okrajove listy jsou spojeny s vnitikem otvory smefujicimi navenek, aby tim bylo zarueeno neustale yetrani a z yYSeni stability. Techto dvefi bylo poutito v roce 1932 pro rrizne yefejne sta y by a osvedeily se at podnes bezvadne.

LISTARNA. J. R.: Nehodi se, pi gte naphAte vecneji.

Br. Joe Z. v T. Diky to cenne pkispeyky, ktere upotfebime pfilektostne. Pozdray.

L. 0. H. Bylo by pillevanim oleje do ohne.

Budoucnost a nikoli vzdalend ukate, osvedei-li se zavedene napravy a v jakem Na zdar!

Jos. N. Nevime o tadne chystane yYprave krajant do Mexika. Parnatujeme se toliko na talostne skoneiv81 vkpravu, vedenou jistvim raketYrem (dryaenikem za ery Obregonovy.

Strana 8.

Ciedni Organ Slo y anske Podporujici Jednoty Stith. Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele --- Publishers OECHOSLOVAK PUBL. CO., 'NA est, Texas P • edplatne 65c roene. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tiadovny, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak- Weekly in South.

Uskuteeneni svetove revoluce naznaeil vynikajici intenYr a vitdce technokratri Howard Scott v pfednag ce pofadane Bratrstvem teleznienich zfizencri v Clevelandu. Scott nevefi, ze obroda lep gich pornertit nastane pomoci Noveho itadu demokraticke administrate. "Cenovy system jest podivuhodnou raketou", pravil Scott, "zejmena pokud byl stupbovan. Raketa zristane raketou, pamatujte si, pokud vy musite za ni platit". Pomoci techniky bude zemekoule.pfemeriena ye velikou rajskou zahradu: ulicemi a kamalisaci, zavodnenim a odvodnenim, hygienou a sta.vebni technikou, Ustfednim topenim a chlazenim. Pfirodni shy pracuji pro eloveka a davaji mu inspiraci ( ynuknuti: inspiraci pro boje, sneni, hry, my gleni a tvofeni. Cela zemekoule se zorganisuje ve velikou spoleenost, ktera zamezi valky a odstrani nucenY stat. Tohoto raje nedosahnerne neeinnosti, nebo krokem zpet, ale veclomYm a ifeelnYm pokrokem. Velka zima mush byti pfekonana, aby nastalo znovu nove leto lidstvi. Nic se nevraci v privodni forme, ale v ge se vraci v novYch formach. Tak se vrati pfirodni stay pro lidsto. Ale bude obnoven silou lidskeho ducha, lidske viile a pomoci jejich zbrane — techniky. Scott pravil, to neni naprosto tadne na,cleje na, zlep geni pomertit za nynejgilt° politickeho seskupeni, protote "nikdo v Soustati nernrite byti zvolen, kdo se nezaproda". NovY fad pouze oddaluje koneene snetovani, ale toto nemrite byti nikym na svete zastaveno.

Ueme se praci! Skuteena prate jest nejlepgi metodou. Lida ut jsou takovi, to vac a ein je pfedela mnohem dokonaleji, netli nejpfesvedeivej gi slova. VelkYm bohatstvim je vlastni zku genost, protote teprve ona zhodnocuje ease vedomosti. Vedomosti mriteme druhemu dati, ale zku genosti mush si kaki* vykoupit vlastnim potem, vlastnimi mozoly.

Za Josefem Buriatou. Mladgi generace nagi zamofske vetve, ktera vyrostla v poslednich 25 letech a tije v ruchu dne gnich dnri, znala jen velmi malo zemteleho stareginu sko-americkYch novinafft, spisovatele a feenika Josefa Buriatu, ale jsou velike lady starYch krajahri, uzazenYch po cele Americe, ktefi jeho jmeno at do sklonku sveho tivota vyslovovat budou s rictou a vanosti, nebot' s jeho jmenem je spojena historie eeskoamericke vetve obdobi let 1874-1934. V letech sedmdesatYch a osmdesatYch, kdy novi a novi csl. pkistehovalci potfebovali Mechy, povzbuaeni, rad a poueeni, Josef Buriata syYm schopnYm perem stal se hledanYm redakto• rem, pozdeji dopisovatelem nekolika novin zaroveri. Od jeho prvniho chapani socialismu byl Josef Buriata redeem, spolubojovnikern organisovaneho delnictva. Sta a sta pfednag ek po vYtce z disteho idealismu yenoval hnuti delnickemu, ktereho byl mluvdim, uteaovatelem, povzbuzovatelem i 'fatelem. Zemiel, kdy dovr gil 87 let sveho plodtivota. Osmdesa f. i P t IldFt17

VESINiK neznamena nic: Kapka v mofi v torn neustalem proudeni rokil, ale vzpominati tivota Josefa Bufiaty, zkoumati jeho einnost od prvnich poeatka, kdy poeal chapati vyznam organisovane prate a pro nej pracovati, at do jeho skonu, znamena psati kus historic — a to y Yznaeny kus historic — Ceske Ameriky. Vzpomerirne jen odboje esl. naroda a jeho zamofskYch odnoti. Tehdy to bylo motno nejzfemneji pozorovati. Josef Buriata, nekompromisni stranik ye chvili svrchoyane, dy anacte, stranictvi odlotil stranou, pfihlasil se k napomoci, vydatne spolubojoval bezohledne na odlignou politickou a nabotenskou pfislu gnost druhYch pracovnikfi. Vdeena vzpominka rodaktit provazi jej na - posledni testa, z nit se vice Josef Buriata nevrati. .

Co delaji jini. Posledni zprava aktuara ude..va valuaci Katolicke Jed. Texasu na 121.73%, t. j. 21.73% nad potadovanY stuperi. Jmenovane. jednota ma kolem 4000 mutt a mladikt, $868.310 zalotniho fondu, nasledkem skoro polovieni odekavane Umrtnosti pfena, g1 katdello etvrt' roku nekolik tisic dolarit z rinirtniho do zalothiho fondu. — Nesledkem nekolikalete deprese, ktera znehodnotila majetek i vgelike akcie, bondy a znemotnila pravidelne splaceni yzeglYch trokri, eimt knihovni cena bondri poklesla a rozdil met ni a trtni musel byti od celkoveho majetku ocleeten, velika bratrska organisace Kat. Delni utrpola pokies valuace a to ze 112.71 proc. v 1931 na 109.85 procent v 1933. — SloyenskY Kat. Sokol, kterY je vlastne poji gtujici bratrskou jednotou — itiedni naze y zni: Rimsko a Greek° Katolicka Telocviena Slovenska, Jednota Sokol — ma talobu pied nejvygg im soudem New Jersey proti rueitelske spoleenosti London L. Lancashire Idemnity Co, na ktere se domaha, aby mu zapiatila $30.417, kterft obnos zpronevefil bYvalY tajemnik Michal Kudla.e. 2alovana spoleenost taluje zase Slov. Kat. Sokol a tada, by ji byly otevieny knihy, netli vyplati nahradu za bYv. tajemnika S. K. S, ktery byl u ni pajigten, t. j.: za nebot rueila. — V srpnu t. r. konan bude v Chicagu prvni sjezd Jecinoty O.A.S. (Spojene bratr. org C.S.P.S. a etyil jine) na nemt podileti se bude 350 delegatri ze ygech desti Spoj. static. Ve dnech sjezdo. vych uvedeno bude 500 no yYch elenri ze statu Illinois a 500 novYch elenti ze statu Ohio °Ulna Velkotady, jejich uvadecimi eetami za spoluprisobeni nejvyggich hodnostait a iitednikt jednoty. nroveri bude ye dnech sjezdovYch oslaveno nejdristojnej gim zptitsobem osmdesatilete trvani nejstar gi es. bratrske jednoty ye Spoj. Stetech (O.S P.S.) z nit povstala spojeno, jednota C. A. S. Prazdniny. Co pfedstav, cite, tuteb i snap razem vyvolava slovo prazdniny v hlavach i srdcich. .. ohm jsou lazne pro nemocne, tim jsou prazdniny pro svedomite gkolaky, opravdovYch znovuzrozenim, ohrozenim tela i ducha. Razem, jak by earovnYm prutem gvihl, meni se zprisob tivota deti rodieri jejich, okoli jejich doma i venku kdekoli a s nim i duch jejich i na g, nalada, ovzdu gi, vge, ba i to chut' deti k jidlu. . . 8koda, to vedle slz radosti a vdeenosti bYvaji prazdniny, zejmena jejich zaeatek, provezeny h slzami bolesti, zarmutku, zklamani, ba i ztraty. V gechno ma syrij eas a misto a miru a ov gem i smysl, ffeel, cil. V geho mnoho gkodi: i dobroty jako pfisnosti, mekkosti jako tvrdosti srdce i yule. Vgeho s merou t. j. ne stejnou merou vgem, ale umernou, ptimefenou kaki& mu zvlagt. Kde zajiste staei slovo, tam ostrata nebo prut vic gkodi net prospiva. Tedy: vgeho, vgeho s merou, otcove, matky vaichni Neni yyleudeno pi estehovani Hlavni tiaddovny do mista, kde by pfebyvalo nekolik nynej g ich elenri ristfedny. Odporueil tak komisat pojig teni p. Daniel. Pro rychlej gi, fteinnej g i vYkonnost i motnost eastej giho sejiti se naaich nejvy gg ich Ufednikri. Protote die zneni stanov HI. tfadovna ma byti v dotalernrik. rte 7:116 1 hake prove-

Ve stiedu, dne 30. kvetna 1934. deni odporudeni statniho Komisate zavisi na rohodnuth br. J. Kubeny, chtel-li by opustit svuj davny domov a usaditi se v HOustonu, Temple, Dallas a West — kterati mesta pfigla by v padu pfesteho yani HL ftt. do fivahy. Br. Ed. L. Marek nebude ciniti no,mitek, je na novem miste teprve druhY rok, -vetg i mesto uvital by radostne. V Houstone jsou domovem br. pfedseda ChernoskY, Men rieetniho vYboru br. St. Valeik, a dozorce br.

Frank Aneinec; v Temple pfebYvaji pravni radce br. Aug. Kacif, dozorce br. Jos. Hurta, nedaleko v Granger mistopfed. br . E. Jelinek, a kousek severne od Temple . elen ridetniho vyboru br. Rob Cervenka ye West; v Dallas bydli clan rieetniho vYboru br. W. A. Nesuda, v sousedskem Ennis dozorce br. T. H. 8krabanek. Ve West pfebYva Glen rieetniho vYboru br. Rob. Cervenka, bratfi rifednici v Temple a Granger melt by nedaleko, o nee° vzdaleneji Teti Ennis a Dallas, West je stied krajanskYch osad Texasu. Kdyby se do kterehokoli z techto mast pfeste'hovali bratfi J. R. Kubena a Ed. L. Marek, ,. odporueeni Komisafe bylo by podstatne provedeno.

0 nas pro nas. Nag e bratrske, podpurna S.P.J.S.T. je organisace demokraticka. Olenstvo obou pohlavi jest naprosto rovnopravne, vg ichni potivame stejna prava jako podlehame stejnYm povinnostem. Nikdo z nas neni neomylnYm, tadnY nemame na svrij rozum patent, demokraticke zfizeni nageho spolku zarueuji nam volnost slova, kritiky.

Rozumi se, kritiky tvokive, ozdravne, naprayam, zlepg enim smefujici. KatdY Men, i ten nejmlad gi, ma nejen pra y° nYbrt dokonce povinnost, podrobiti vecne kritice cokoliv k prospechu tadu ei Jednoty uzna za vhodne, easoy e nutne, obracene poukazat na fed nas vgech gkodlivYch, zaostalych, nepraktickYch. SpolkovY organ je mistem, kde o pfipadne kritice, rozvedenYch navrzich k dobru Jednoty motino diskutovat; pro i proti. Tuto yYsadu, pram) a opakujeme i elenskou povihnost, si neuvedomili nekteti dobti bratfi, kteti z toho neuvedomeni pranYtovali a nebratrskYmi tituly oznaeovali ty zmutile, s Jednotou upfimne, poctive, 'Verne smY glejici aleny, kteti dle sveho pfesvedeeni zvedli namitly proti zdrtovani vyfizeni neodkladne \Tattle zaletitosti v miste nejdrile gitejgim. Neminime, mile sestry a bratfi urovnanou vac znovu provetravati. Naopak! Zkou.g ime temito kadky poukazati na utitek, gkolu a ponaueeni, jet se nam v gem nedavnou pfihodou dostalo. Jednou pro vtidy si musime pfiznati: duch Casu men' vse, zasahuje do vgeho. I do vedeni a spravy bratr. organisaci. Musime se ptizprisobit dne gku. Co bylo dobre, vyhovujici pied 20-30 roky, dnes musi byti zmeneno dle potteb vymo genosti, potadavkil doby. oelime riporne soute gi pojigt'oven, nezbYve„ net napodobiti jejich • vedeni, agitaci. Jinak nelze nemiti obav o budoucnost nikoli jen nagi, nYbrt vgech jinYch krajanskych podprirnYch jednot Soustati.

Bratri fieetnici! Pti gti etvrtletni poplatek itetovany pfi gti mesic bude 40c na mutske a 25c na tenske eleny, a ten samY poplatek bude poeitan do konce roku bez dalgiho meni. S br. pozdravem, J. R. Kubena, tajemnik Hl tr.

NovY roman poeiname uvetejriovati v tomto aisle a jsme si jisti, to se Vain bude libiti. Je to solidni prate spisovatele Antonina Jenne, kypici zdravYm humorem, psana tovialnim, lidovYm slohem. "Soudkova genitba" doznala u etenaft ye stare Vlasti rozhodnY tspech a soudime, dozna, ho i u hagi etenatske obce.

NovS/ ptistroj jimz moino vyzdvihnouti i potopene ponorky. V Lubecku se konaly pre, ye zkougky s novYrn vynalezem jena ma umotnit posadce potopene ponorky uniknouti i ze znaene hioubky. Dr. Bernhard Dracger vynai czl pfistroj nazvany s nimt je me no opustiti ponotenou ponoritu ben van itho nebezpe6i.

Ye stfedu, due 30. kvetna 1934. .0,11•1.111110.4.11.11111■041•11.0111111.11211.4111 ■0■0411111•041■0■04111■

Oddil dopisovatelsky" TpasompaorevanKmwm

West, Texas.

ULEVIL SI. RomanovY tYdennik "Pokrok Jihu", vydavany y e Fayetteville, pfines1 podivnou zpravu o vYsledku zvlag tni schaze elena S. P. J. S. T., ktere se sadastnilo 75 dlena z ruznYch facia. Redaktor tohoto listu, bYvalY pofadatel Vestniku, misto aby hasil rozrugenou ladu dlenstva, je gte pfidava, gasolinu do doutnajicich ()hark& cot svedei o jeho "Uwe" k "nagi mile Jednote", tak velmi dasto dryadnicky jim vytrubovane.

Br. C. H. ChernoskY, jemul zaleti na dobru nagi Jednoty, svolal tuto zvla gtni schazi proti vuli jisteho elena HI. tf., ponevadt nutnost tohoto kroku, aby se stitnosti vysvetlily, a bude-li tfeba, aby byly udinenY napravy. Kdyby bYvala byla schtze svolana limed tehdy, kdy datka statniho komisate dogla na HI. LTf., kdyby tato datka nebyla bjivala zatajovana i pied nekolika Cleny HI. nemuselo vabec dojiti k poplachu, nebSrvali by museli west gti "Avati" a "vlastenci", jak je nazYva red. P. J. jezditi se stfikaekami hasiti °hen ve Fayetteville."

Vec se jit ale stala, schtze byla svolana, a co se mne tkee, bylo docileno tadouci napravy, a po scherzi, katdY kterST tam byl tomen, mel doma vge vysvetliti a ujistiti domaci elenstvo, ze vge bylo dano do pofadku, to nage solvence jest stoprocentni, a meli nabadati sve sestry a bratry, aby pracovali dale pro dobro a rozmach Jednoty.

Pisa.tel ref eratu o -schazi teto ve fayettevilskem listu mel ale stare bolesti, ktere ho hnetly, a proto misto aby hledel v ge uhladiti, vyutitkoval teto pfiletitosti a opet svin arogantnim zpasobem vybuchnul si na nas ye West.

My zde ye West dekujeme mu za kredit, kterSr nam (lava, ze odsud vy gel podnet k svolani schaze. Sestry a bratti, ktefi dovedete j en trochu pfemSi gleti, kterYm zaleti j en trochu na dobru Jednoty, nemyslite, ze bylo zahodno tuto schazi svolati, to bylo nutno tadati objasneni?

Cot kdybyste vlastnili obchod, kterfr jest veden nekolika lidmi, a kdy auditor, poetat, prohledne vase obchodni knihy a pods yam zpravu, to jest nutno okamtite ueiniti ye vedeni vag eho obchodu napravu, to jest nutno, aby sprava majetku byla co nejdfive pfedana do druhYch rukou, a to zpasob hospodafeni byl trochil merle * net kriminalni, netadali byste okamtite vysvetleni na vedoucich?

A co jest nag e Jednota? Neni to miij a katcleho z vas obchod, do ktereho v gichni trklaclame katcleho mesice penize, splacime si majetek, kterji chceme zanechati na gim detem, abychom jim dali zadatek do budoucna, abychom je zaopatfili at odejdeme, aby nepfigly na obtit dobrodinnosti? Mnozi z nas velmi tetce tyto splatky einime, ale delame to ochotne v pfesveddeni, to tento zpasob ukladani penez, getkeni, jest nejlep gi a nejvS7hodnej gi, jakSrm mateme na ge deti zaopatfiti. Jak jsem fekl dfive, Jednota jest maj a vat obchod, katclY 'Oen jest podilnikern a proto take katdS, elen mel by se starati o to, aby tento obchod byl veden spra y gi Jed--ne.tfdic,ketnobchd—na notu vedou, — jsou na gi obchodvedouci, kterYrn vedeni nagi Jednoty pfenechavame, ktere volime ye sjezdech, a spolehame na ne to budou s ni dobte hospodafiti.

A zde ptigla od komisafe pojigteni stitnost, ze vge neni v pota,dku. Pfig ly od nej pokyny, aby se udinily nektere napravy v hospodalSkem vedeni. Tati se vas, sestry a bratfi, spachali jsme my ve West nejakY zloein tim, .te jsme se zajimali o to, aby stitnost tato se vyg ettila a naprava byla udinena? Dle red.

P. 7, 1,nne udinili nee° hrozneho, "vytahovall

VESTNII pry jsme narodni stfikadky, jelo pry se do Fayetteville hasit potar, rYpat ye spalenigti, vymetat a Cistit" Dle red. P. J. nema tadn9 dlen, podilnik sveho zavodu, pravo aadati objasneni od yedoucich. Dle neho vy ggi instance jest nedotknutelna, neomylna.

Sestry a brad', my ye West jsme vykonali, co jsme povalovali za svoji pov,innost, a kdyby red. P. J. byl spravedlivYm, tak by byl napsal, to po objasneni br. Chernoskeho, pfedsedy Hi. 1:11., ktere jste detli v minulem aisle Vestniku, byl to opet jeden z westskych "Avara", kterY pfispel vice k urovnani nemile tato zaletitosti, netli kterYkoliv jinST Alen schaze pfitomnji. Red. Pokr. J. v gak leti West v taludku, tlaei ho, a proto nenapsal, ze west gti "vlastenci" nepfigli do schaze oheri rozdYmati, nYbrt pfi gli spige hasiti.

Ti, co tam byli pfitomni, to dosvedei.

Aby si redaktor romanoveho listu ulevil, napsal dale: "Mezi novej gimi bolestmi byla rovnet i stitnost "westskYch vlastencfi", tiskove prate se jim jaksi nehrnou — cot bylo naletite vysvetleno a odavodneno — no jim na vysvetleni, to jsou u nas jini svedomiti lide".

Mezi tyto svedomite lidi se asi poCita sam vyd. P. J., nebot' za posledni rok nebyl vypsan ani jeden konkurs, vzdor tomu, to tiskove prate obna gely, jestli se nemSrlim, blizko $1,200.00. Na ge tiskarna obditela z toho asi kolem $100, od br. Kacife, provnika nagi Jednoty, jent nabidky na legaini listine poslal na nekolik tiskaren. Ano„ bylo ye schazi vysvetleno, to HI. tfadovna se usnesla, to na tiskove prate do $50 nebude vypisovan konkurs, cot asi je moc malt' obnos, kterV nestoji za to trapiti se s takovYmi ma135mi nabidkami jive tiskarny, ktere jsou rady, kdy Casto dostanou praci za dva neb tti dolary. Vydavatel Pokr. J., jent vykonal v gechnu ostatni praci, byl touto stitnosti velice dotden a prod?

Dale vyd. P. J. pi ge mezi jinYmi bolestmi, ktere jej tladi, nasledujici: "Mohli jsme se zeptati, jak to pfijde, ze pfi nynej gim zpasobu spravy a udrtovani spolkoveho adresate tadouci napravy dosud nebylo docileno ze dobte placenSi atednik mush east° mrhat dasem — honit marne nektere adresy ye svS7ch seznamech."

Na to nejlepe mate odpovedeti br. E. L. Marek, ifeetnik HI. tfadovny, jent vydavatelam 6echoslovaka dal nafizeni, to fiechny =deny adres, nov. elenii, ktefi budou dostivati organ, neb kteii nebudou dale oprivneni na organ, mush bYti nejdfive jemu oznameny, a pouze z jeho natizeni Oechoslove,k maze pak zmeny vykonati. Jinak keeeno, my nemilteme uelniti jakekoliv zmeny, dokud nejsou schvaleny br. Markem. Br. Marek toto 'tdda, by rnohl vesti apinou kontrolu vg ech Menu na organ opra,vnenjich, cot jest dobrS7 system, kterY mel bYti zaveden davno. 2e nebylo dosud docileno napravy v udrtovani spolkoveho adresafe, neni nap vinou, 'a jest to opravdu smutna vec, ze HI. tfadovna nemela vabec seznam v gech Mena. Br. Marek se o to pokou g i, aby apInji seznam elena dostal a proto jej opravdu litujeme, neb vime co to znamena.

Dle vyd. P. J. vydavatele etchoslovaka meli napravu v seznamu elenstva. Prod to neudelal vyd. P. J., kdy on tisknul Vestnik. Pamatuji si, kdy jsme se pokou geli vykoupiti adresaf od vydavatela ye Fayetteville, br. Kubena fekl, to tehdej gi adresaf bude stejne pottebovati mnoho . zmen a oprav, to by nam ho neodporuCoval, ate bude lope, kdy si potidime adresat sami, potadanim tajemnika vgech fada o seznam Cienstva, cot' jsme take uelnili.

Lituji toho, to jsem musel opet zminiti se o 'nemile afefe komisafe poji gteni s HI. Taf., nebot' po schazi ye Fayetteville melo se na to zapomenouti. Citil jsem se v gak odpove.deti na Utoky br. te.pala na nas "westske vlastenee" a "Avary" ge jsme sp chair 49FriSl.

Strana O. rids pojmenoval vlastenci, by bylo v potadku, kdyby z toho nesr gela jeho jizlivost. My zde ye West milteme se ehlubiti, vlastenectvim a narodni praci. Mate se vyd.

P. J. pochlubiti nedim, co ye vlastenectvi a narodni praci vykonal za 18 rokii jeho novinafske prate ye Fayetville? VyuCuje se dekind' ye vyggi gkole ye Fayetteville? Hraji se tarn deska divadla? Maji tam Ceskou knihovnu, peveckY sbor, deske pfedna gky, zabavni programy a podobne? Co vykonal vyd.

P. J. pro narodni tivot y e Fayetteville, nejstar'Si a silne Ceske osade v Texasu?

Br. Chernosky ve schazi pfedminulou sobotu fekl, te se udelala chyba, a byl mhoten, jako spravedli yY mut udiniti napravu v chybach, ktere byly udelany. Takove jednani jest mutne a destne. Mel jsem zato, to vAe ✓ 'Leto schazi bude skondeno, ale jizlivost a pokroucend du g e bYvaleho redaktora Vestniku nedaly mu pokoj a proto opet vybuchnul.

Misto, aby napsal pravdu o schazi, aby hledel povzbuditi Clenstvo k nove praci, celjr* jeho elanek srgel jizlivosti na "westske vlastence", aby si ulevil.

Ku konci chci podotknouti, ze vetgina • H/. tfadovny i pfitomnYch elenu byla spokojena s vYsledkem schilze, byla rada, to vg e bylo probrano, vysvetleno a napraveno, proto vyd. P. J. byl by prospel Jednote mnohem vice, kdyby nebyl takovSun zpasobem o schazi teto referoval.

S bratrskym pozdravem, Aug. J. Morris.

Rad Hvezda M ladeie, Cis. 102.

Coupiand, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Na vedomost se yam dava, to na ge pravidelna schaze se bude odbYvat prvni nedeli ✓ mesici Cervnu, dne 3ho Cervna, tak hled'te se dostaviti co v nejvet gim podtu, neb mame hodne daletiteho jednani, nee° o tech bondech Hlavni 1:1-fadovny. Dale chce nag fad &eat nejaky piknik, tak kdo jste pro to, abyste byli pfitomni teto schazi. Tet br. pfedseda na.idil, to ktefi Cleni jsou s poplatky pozadu, at' se hledi vyrovnat, net budou suspendovani. A obzvla gte ti, ktefi maji noty u kadu, at' se hledi vyrovnat, neb nektere noty jsou ut pfejite. Bratki a sestry, kdy jste potfebovali penize a jinde jste ie nemohli yypajeiti, tak jste tadali fad a take se yam yypomohlo, ale nyni se nestarate to zapravit. A jestli se spolehate na ty bratry, ktefi jsou podepsani na va gich notach a myslite, te oni to mush platit, tak to by nevypadalo na vas hezke. Ja sam, co se mne tykes, jsem ruCitelem za nekolik elena a nyni se nestaraji udelat potadek. Jsem sam chudobnY a jestli musim za druhe platit, tak budu musit i ja svoji pojistku ztratit. Tak brad.: a sestry nenechte se pobizet pfijd'te do schaze, dne 3. dervna a hled'te udelat nejaky pofe.dek, neb dohte vite, pokladna je prazdna a penize jsou mezi Cleny, tak neni mono za vas vice platit. Tedy nezapomerite a co v nejvet gim poetu se dostavte do teto schaze.

S bratrskym pozdravem, Jos. F. Machu, taj.

Masaryk po tfeti presidentem. Kabelogram republiky donesi vgem ' z Oeskoslovenske nYrn Oechoameridanam radostnou zvest, jit jsme bezpeene odekavali, te tatieek Masaryk, nag vildce, uditel a Osvoboditel zvolen byl Narodnim Shromatclenim znovu, po teeth presidentem '6eskoslovenska. eechoslovaci doma i v cizine jsou vdeeni Prortetelnosti, jim Masaryka telesne i du gevne zdraveho dosud uchovala a chovaji zboZ‘ne pfani, by jim dark fadu let ve zdravi byl zachovan.

Omiuvte laskave vynechani v tomto Hlidky Gen a Detske Besidky. Odlotene dopisy a nove do'Sle zabraly misto vyhra'iene uvederr;rm hlidkam a protote uvefejnene dopisy pojednavaji o easovS i ch zaletitostech, VE) Jim ptednost,

vESTAK

Souelova.Cannot Antonin. Jenne I. Na kepochratske kostelni veti se rozklinkal umiradek a tenske, ktere ye vlahem podzimnim odpoledni staly pied chalupami, se na sebe tazave podivaly. Komu pak to asi. . .? " I — to bude Jirovec," usoudila; Kokinkova. "Vtdyt' se v posledni dobe ut jenom vlekl a ted' pry lezi v pastoutce jako bersebe. A koukejte se: piece tebrak, nic potadneho nevobliz za celej tivot, a tuhle vono mu bylo jiste ptes vosumdesat." Kotinkova vykladala dtletite a hledela ke kostelni yeti, ktera se Apiekou sve tmavoeervene cibulovite bane tyeila do modre oblohy. V torn od kostela utika jakysi kluk a ktidi na pine kolo: "Altbeta Souekova!"

2enske, co staly v hloudku, se na sebe podivaly a potom vyeitave mrkly na Kotinkoy ou, ktera delala, jako by neslytela. "Tak Soukkova a ne Jirovec!" poznameriala jedna pichlave.

"No — Panbu ji vodlehdil," usuzuje hned dtruha, nebot' se ji zda, to nadhozend latka se nehodi k vYsmetkiim.

"A Soudkovi taky!" pkidava se hned Kokinkova, ktera je ptedtednici za jeji poznamku ztejme povdedna. "Dyt' se to tenska ut nastonala. A mit takovou tenskou v dome, to da vobsluhy."

"To von si ted' Soueek natoei fousy, pane," ozYva, se jinY. "Pepinu vodbyl, tak ted' bude jako svobodnik."

"Ten se voteni jette do zimy!"

"A bodej by ne!" spoutti znova Kotinkova a usmiva se. "Von snad bude Soueek v time sam a bude zmrzat! Dyt' von na tohle eekal ut par let, co nebotka stonala. A von Soueek — — — a koukejte, Kada Vomakena ut tam leti!" nahle obratila Kokinkova a vtecky snernujici tetky se zahledely smerem k Souekove chalupe, kam pospichala selka Vomadena, z eisla 5. "I to se tam musim taky podivat. To vona Kaea to bude rychtovat. ."

A Kotinkova spetne, bez rozloudeni kradi pies naves k Souekovilm. . .

Na dvoke je ticho. Takove mrtve ticho, ktere se rozhodi vaude, kde leta nebottik. Kokinkova se bystie po dvoie rozhledla, potom srovnala tvat do soustrastnYch vrasek a vkroeila do sine, kam dolehal ze svetnice pia& Oteviela dvete a rozhledla se. U postele sedela mlada Doud'erova z hospody, dcera Soukkova, a usedave plakala; u ni stala sousedka Kateiina Vomakend, z eisla 5. a utirala si slzy. Stranou u stolu seal. hospodat Soudek; hlavu mel optenou o diet a hledel zasmutile do utlapane podlahy. Na posteli letela nebotka Souekovaa trosky eloveka.

"Tak vas potet panbu, pane Soudek, a tebe, Pepino, taky!" spoutti Kotinkova a popotahuje nosem. Potom ptikroeila k nebotce a poznamenala ji ktitkem. Soudek jen troche zdvihl hlavu a zakYval ji. Pepina vypukla v plak silnejti.

"No — co je ut to platny!" teti ,ji Vomadena. "Ut musit mit rozum! To via — mamince ut tim neponittet, a ptej ji lehky vodpoeinuti."

"Dyt' se 112 — chuddeek — nastonala dost!" ptidava, se Kotinkova.

"Moje draha maminko!" vyjekia znovu Pepina v zoufalern piaci. "Dyt' vy jste nas vopustila! Dyt' vy ste nem umiela!"

Soudek nervosne vstal a ptetel svetnici.

"Co ut je to platnY!" povidal si pro sebe.

Pepina na chvili ztichla a usIzenYma oeima hledela do prazdna. Rty- ji to bolestne cukalo.

"Ted' ut je marnY natikani!" povzdechla si Vomakena. "Musime chudinku vobliknout, a vv, Avati'dku, abyste jel pro truhlu," obratila se Vomakena na Soueka, kterY st y J u 0k-

taa a hiedel intzute na dvtr. Po slovech Vomaeene sebou trhl a pokYval hlavou. "Muslin Leda!" povidal a hnul se ke dvetim.

"Ale eernou truhlu neberte!" ozvala se IT torn Pepina a hledi uptene na otce, kterY sklopil hlavu a dive, se stranou. "A potom — ne abyste snad Aetkil! Dyt' si snad maminka pokadnou truhlu zasloutila!" A Pepina zase vypukla v bedovani. "Co vona chudaeek — se tady nadelala, vona vo vtecko mega starost! Co vona se natettila a neschrariovala!" A Pepina zase snizila hlas a povidala jakoby polovyeitave: "Dyt' tenhle majetek --to vtecko jeji rude. . ."

Soudek mloky vytel ze svetnice.

"Tak kery taty dame mamince do truhly?" optala se Kadka Vomaeena a diva se na Pepinu zvedave. "Je. myslim . ."

Pepina pokreila bezradne rameny. "Jd ani nevim, Leta; ja nevim, kde mi hlava stoji."

"Via co, holka?" vzpomina si honem Kakka Vomaeena; "dame mamince ty braunovY; voni sou hodne tmavY . . ." , nami"Ale vono je to tit piece stark. to Pepina.

"Ale to bude dobry! Dyt' je maminka piecat' neumicila — a tuhle vostatnich piecet' &Ste mazes unit nebo kdyby ti to bylo malt', tak bych to ttebas natim holkam. . Vono so to mute ptetit. . ."

"No — to ja si po mamince taty necham", povida Pepina pevne. A znova propuka v plat: "At' mam aspori pamatku na maminkuf" Chvili tak sedi v kteeovitem plaei, ale zase se uklidriuje. "Co ted'kon?" povida si.

"To vite, von tatinek —; ja, vim, to von bude i na ty truhle smlouvat. A kdo vi, co ptiveze. Ut pro vostudu lidern. . ."

"Ale tohodle se neboj!" chlah.oli Pepinu Vomakena. A Kotinkova, ktera tu stala celou tu dobu bez hlesu a jen napiate vtecko pozorovala, se take ptidava: "To von pan Soudek zas ptiveze peknou truhlu. Dyt' tuhle na to ma!"

"Tak kerY ty taty?" tate se Kaeka. "Ja, bych je v jarmaie natla."

"Tak snad ty braunovY. .," svoluje Pepina jako ve snach.

Kadka rychle zmizela ye svetnici a Kotinkova, pokroeila k Pepine "Jen si ty taty po mamince nech, Pepino," tepte, ji. "Co bys komu rozdavala?! Dyt' eete nevit, kolik budeg mit deti, a den, paneeku, ty nee° roztrhaji. To von by vo funuse katdej hrabal.

Ale ty si musit dat na vtecko pozor!" Kotinkova, septa a diva se pozorne na zavtene dvete do svetnieky, za kterYmi zmizela Kokka. "A cot tata?" spoutti znovu tlumene.

"To von to ted' asi proda a pude k vam do hospody ne?" A Kokinkova, se diva na Pepinu napiate.

"Ani nevim," odbYva ji Pepina mrzute. "To vite; bylo by to tak nejlepti!"

"No jo! Co von tady sam?! A ette by to jino, schlamstla. .

Pepina syrattila oboei, ale nepromluvla.

"Jen ty ho, Pepino, vem k sobe, at si tu nezasteskne!" radi ji jette moudte Kokinkova, kdyt se v tom vraci Kakka Vomakena a nese hnede taty. "A pueochy taky music nakY najit a tatek na hlavu," povida Pepine. "A pudochy vem riakY novY1 Vono je to v truhle videl. To via, to katdej vo funuse kouka, jako stiva a lidi by to ette pomluvili.

Ale tyhle taty — ty budou dobry. Dyt' voni jsou skoro jako novY . . ."

"A ja zas teda pudu!" hlasi Kotinkova.

"Deti sou tam samy — ja jen tak vodbehla, jak zvonili.. . Tak vas vopatruj panbu!" louei se a vychazi.

"Aby tu nebyla prvni!" zahudela Kadka, kdyt za Kotlnkovou zapadly dvete. "Ano vono jich ette ptijde! Ale to ti povidam, Pepino tadnymu nic! To voni na tebe ptidou a jeden to — a druhej to — tomu by se kla sukne — tomu zas botky. 2adnYmu nic!

Ty si vtecko zamkni a vem si lade. Dyt' co rebudet potiebovat, tak to po funuse ptebe, crae. a 1 t. eras neutila sama, tak se to zas

Ve stredu, dne 30. kvetna 1934. tieba u nas — nebo. A ted' pane maminku vobliknem — chudinku nebohou!" A Kadka si kotnikem ukazovadku makkla do oeniho koutku a zktivila rty. Pepina se znovu hlasite rozplakala. * Do oken tlakil se soumrak a Pepina s Raekou Vomakenou byly jiz hotovy.

"Tak bych pottebovala zaskoeit doma," vzpomnela si Pepina, "a tatinek ate nejede! Jestli se. kluk zbudil, tak bude kvat. Musim mu dat pit!"

"Tak si vodbehni!" navrhovala Kadka chotne. "Je. tu poekam."

"Ale —co byste to eekala!" mrzute podotyka, Pepina. " Dyt' tuhle mAtu zavtit dyedvete a vratka a je to."

Pepina se diva nejiste. Snad se boji tam nechat Kakkou samotnu.

"A cot tu maminku-chudinku nechame jen tak? Jen si jdi! Nebo snad se bojit, ze ti tu nee° vezmu?" Kakka ut picha svou teei. .

"Tak ja teda zabehnu domt. Von taky Josef, jak ja vodejdu —; aby von to zas do sebe nelil. . ." rozhoduje se Pepina a odchazi.

A Kakka Vomakena jde s ni at na zahrobec a yyprovati ji at pied dvitka. "To ji tu chvili dam pozor, aby tu nebyla sama!" utetuje Pepinu. "Jen ty si jdi, a ja tady poekam. Dyt' von tu tvatieek musi bejt katdou chvili!"

Pepina utika cipem naYsi do ulice, v nit je Douderova hospoda, a Kakka Vomakena, hledi za ni, dokud Pepina nezmizela za rohem. Potom se Kakka obratila zpet do dvorka a vetla znovu do domu smutku. Vega do svetnice a zbetne jen pohlednuvti na nebotku Soudkovou, vela do svetnieky, kde oteviela truhlu a horlive poeala v ni hrabat. Byly tam stark taty, byly tam nejake katulky — byl tam kratce veci, ktere snesou osamoceni a uloteni v truhle. Po dtkladne revisi truhly obratila se Vomdeena k tatnikt, kterY stal v koute za posteli, a potom podrobila prohlidce i zasu yku stolku. Natlapovala jen na gpielty a natahovala uti, nejde-li nekdo, aby ji neptekvapil. . . Po prohlidce stolu se obratila znovu k truhle a vyndala sbalene punenchy. Rychle je rortahla a vtesnala za riadra. A honem jette j edny.

Dvete do svetnice byly otevteny a Kadka zaslechla, jak vrzla vratka. Bleskurychie sko'dila do svetnice a tite zavtela dvete do svetnieky. Usedla na tidli u nebotky, jako by se nic nestalo a jako by tu smutne sedela celou tu dobu.

V sini se ozvaly spetne kroky a ye dvetich se objevila Petina, nesouci na ruse zavinute nemluvne. Bylo videt, to spechala, nebot' byla ve tvati cela zarudla.

"Tak tu, holka, sedim jako placka u maminky a zrovna ptemejtlim, jestlipak jste ut psali piatelum?" obratila Kadka nevinne eci na Pepinu, ktera seda ke kamniim na nizkou stoliaku a chysta, se dati diteti pit. "Vy pfecet' mate ptatelstvo vzdalenY a vono by to nestalo za fedi, kdybyste jim nedali vedit, ma tvatidkova funus."

"Von to Josef napsal," odpovida Pepina a hledi zlostne do zerne. "A ut aby tu tatinek byl, abych mohla domt. Josef zas tam chlastal. Dyt' sem mu ted' povidala, to by se moh aspott dnes zdrtet, kdyt. . ." A Pepine ze zlostne napiatych oei vytryskly slzy.

"Jen neplad holka, a neber si to tak!" teti ji Kadka a pomalu vstava. "Dyt' tuhle kojit date a dite tu litost z tebe vytahne a mute dostat psotnik. Jen ty se ted' upokoj! Von u musi bej tvatieek hned! Dyt' ja bych tu tieba sama podkala; von na g' tata dobytku da a podoji von taky, kdyt tuhle nejsem doma.

A co svatidek — jako tatinek!? To von tu bude spat sam?" otazala se nahle Pepiny.

Pepina jen pokreila rameny.

"Von tu nekdo bejt musi . ." zamytlene povida Kaaka Vomakena. "A cot dal jak to bude?! Eke ste se tvatielem neho yokili?" A .Kadka J.--)1( , C1 2.1a Pepinu napiat&

Ve stredu, dne 30. kvetna 1934.

Pepina jen zavrtela hlavou.

"Vono by bylo nejlep2i, kdyby to ted' Svatidek prodal a 'g el k varn na vejminek. Nebo to aspori propachtoval. A vono by bylo nejlep2i to propachtovat. 2ivobyti mu pacht piece de. a tuhle by majetek vostal. Jen ho, holka, tady nenechavej samotriStho!" radi pojednou Kadka Penine dfirazne. "Dyt' von evatidek je eSte zdravej olovek, a jak by tu byl sarn, tak se chytne naky 2enskS7 a vono tech potvor 'dude ted' je. . ."

Pepina hledi zlostne a bezradne, ale midi.

"Ty musi tatika drtet u vas, aby yam tenhle majetek zustal. Dyt' von kdyby se 2vafidek za, fiekou sukni zblaznil, tak to maze pfijit do cizich rukou ajn cvaj, a vy byste utteli hubu! Von by tatik fek, ze uz ti dal dost — a to von zas dal, jen co je pravda A dy2 von se zblazni starej vdovec, to mat, holka holt' ne2 s mladSrm . ."

Obe 2eny zmlkly, zabrany jsouce v my2lenkach. Okna svetnice jd se tmela podvedernim gerem a ve svetnici lezlo Aero ze v2ech studemich koutO. Nebo2ka Soudkove, le2ela na posteli ji2 v upinem stinu.

Konedne zarachotil na na ysi vtz, rachoceni jeho se bldilo a kdesi nablizku razem ptestalo.

Kaska i Pepina se vzchopily. "8vatikek, trvam jede.. .," prohodila Kadka a rychle se ubirala ven. Pepina si popotahla gatek do dela a nasledovala ji milky.

Byla to pra.vda. Hospodat Soueek jd kraeel dvikky, aby otevfel vrata povozu, na nem2 v troSe slamy temnela se rakev. Obe 2eny se zajmem ji prohldely. Soudek zajel do dvora, zavfel vrata, odpfa.h1 voly a odvedl je do chleva.

"No — truhla je jen vobydejna," mrzute a tie podotkla Pepina. "Dyt' jsem to vedela, 2e tatinek bude 2krtit. Dy2 teda maminka u2 je tam, tak co u2!" hudela Pepina pichlave. Katka, Vomadene, nepromluvila. Hiadila hnedou rakev na voze a koutky fist ji to 2kubalo.

"Tak to sundame s vozu!" povidal Soudek, vychazeje z chleva. Pomfdete mil" A sam dile vyskoeil na vuz, nazvedl jeden konec rakve a vysunul nad postrani prkno vozu.

Pepina i Kadka beze slova se chopily rakve, a kdy2 Soudek vzal za druhST konec ,rakev spoledne sundali a snesli do svetnice.

"A hned tam maminku ulo2ime," rozhodovala Kadka. Pepina znovu zavyla pladem.

"I co td je tohle platriS7 !" hudi Soudek ti2e a pomaha, nebo2ku ulo2it do rakve.

Pepina se utiAila. "A ted' pftjdete, tatinku, k nam!" povidala polorozhodne a polotazaye a podivala se na otce. "Pfecet' musite neco snist; tady nit nemate."

"No — kam bych gel?" odpovida, Soudek, ale na dceru se nediva. "Podivam se tam a zas pudu zpatky. Nekdo tu bejt musi. ."

"Ja, bych tu tfeba podkala. Von to u2 tato, zaiidi," nabizi se honem Vomadend a hledi uptene na Soudka, kte0 nee° hlede, na lavici za stolem.

"Ale — co byste tu —," odmita ji Soldek.

"Vodstrdilka podoji a jinSilio neni tfeba. Jen jdete!" pobizi obe 2'eny. "Ja, tady podkam; vona baba pfijde hned."

"Ale pfijdete potom?" tae se je2te Pepina.

"I pfijdu! Jen se nestarej!"

Obe 2eny vySly a Soueek osamel. Ale nevydrZel ye svetnici. Za okam2ik ji2 vy2e1 na potemneIST dvorek a ziral do naysi, na ktere tithe 2ero. Odekaval babu Vodstrdilku ,ktera bydlela v obecni pastouke a podelkovala. Vodstroilka pomahala u Soudidi po eas nemoci stare Sondkove, zvla gte kdy2 dcera Pepina z hospody laela v 2estinedelich a nemohla pomoci svou matte pfispeti. Vodstrdilka podojila, uklidila dobytek i vyprala.

Dcera jeji Nanda slou2ila u VomadenSrch ye statku.

A jit se hrabe.

Dvitka zavrzla a babka se vsunula do dvorka. Jak uvidela Souelta, spustila hued Tamentaci pferStvanou plademe "Tak vas pot&: pam-

VESTNIK bu, hospodafi! Tak vona hospodyne uz je tam! No — vono ji chudince bude lepti. Pambu ji vodleheil. A vona to byla hodna 2enska.

Takovou uz nedostanete, kdybyste zbehal kraj sveta."

"I co bych behal. . " mrzute povida Soudek.

"No — dyt' ja vim, ze nebudete behat!" honem se opravuje Vodstrdilka. "Dyt' mote ate panimamu doma, na prkne. Ja jen tak — jak se stavaji pady ... A kdepak lezi neboika?" ta2e se. "Dyt' ja, se musim u ni pomodlit.

"Musite podojit! Ja chci na chvilku vodejit. . ."

"Hued, hned!" p'fitakava, babka a hrne se do potemnele svetnice, uprostfed ni2 na dlich stoji rakev. Matne svetelko svice v malem okruhu sna2i se rozraziti houstnouci temno, ale dini je jeSte pfdernej2im. Svetnice je hluboce tad; jen stare hodiny drdiye cvakaji.

Vodstreilka eiperne dogla k rakvi, poznamenala neboilu kidkem a rty se ji rozehraly tichou modlitbou. Ale odi jeji zbrousily celou svetnici, pokud babce jeji postaveni dovolovalo. Po chvilce pokidovala sebe nebo2ku, a zarachotiv2i nejakS 7mi nadobami v misniku u kamen, vySla do 'Sera sine a Ala dojit. Zatim Soueek pfe2lapoval na zahrobci netrpelive, a kdy2 konedne Vodstrdilka vySla z chleva s pinSrm krajadem, hnul se Soudek, jako by ji chtel popohnat. "Tak de-_ lejte, delejte, babor povidal zhurta.

Babka odnesla mleko do sklepa a vratila se v minute. Zastavila se pled Soudkem, podeptela si ruce o boky a chystala se patrne k delSi fedi.

"No -- dyt' u2 balm," omlouva se babka.

"A co ted', hospodati? To abych chodila dojit a poklidit?!" domlouva se hued. "To zas ja dam na vAecko pozor, kdyby bylo nem potteba, tak rada udelam. . . Na jidlo to bezpedne pudete do hospody k Douderovi. .

A co2 ty 2aty po riebo2ce?" otazala se najednou bystfe. "Pfecet' to Pepina nosit nebude!

Dyt' by ji to bylo malt'! A tuhie Nov& — dyt' ja uz nemam skoro ani kus hadru. ."

"No — to je, eSte nevim, co a jak bude", otadi mrzute Soudek a dr21 netrpelive vratka, do jejicht zamku uz vpravil klid.

"No vono tu bude dost starSrho gatstva — nebo botky. . zas musite na mne pamatovat, hospodati. Dyt' ja yam tuhie zas verne poslou'Zim. . ."

"No — jen u'Z pojd'te!"

"To dete k Pepine, ze jo "Du." "A coa v noci? Ja, bych tu tieba pfespala s nebotkou."

"I — to ja tu budu," odlaSiva, ji Soudek a zamyka vratka, jimd koneene babka pro21a.

"Tak dej panbu dobrou noc!" loudi se Vodstrdilka. "A s tou nakou kytli nebo botkama to u2 na mne pamatujte! Ja, vim — vono se ted' toho pfatelstva seIene a kadej by nejrad popad v2ecko. A tuhle chudej a potfebnej dlovek .."

"Dobrou noc!" pferneil ji Soudek a razne odchazi cipem naysi do dolej21 hospody. Babka namitila pies naves do pastouSky. II. V hospode u Douderfi sedeli jen tfi hoste.

Byl tam feznik Vocasek, co "handloval na Prahu", seal tam 2vec Nenthlo a chalupnik Kloudek. Dlouha, nizka Aenkovna byla osvetlena jedinou petrolejovou lampou, ktera, visela nad stolem v koute. u ktereho sedeli na y -Stevnic2mhoru,staepkfjic.

Nenahlo a Kloudek se vzna gel vzhtru a halii lampu jakoby zavojem.

Soudek veSel a ti ge pozdravil. Nav2tevnici se chvili zahledeli ke dvetim, kdo to pfichazi, a kdyi poznali Soudka, kSrvali hlavami na pozdray. Hovor utichl. Jen Vocasek, jeho2 hlas vfibec nesnesl jakehokoliv pkitlumeni, vital Soudka bodge: "Tak vas pote2 pambu, pane Soudek, ye va2om postaveni. No — ma to nebo2ka vodbytST. A pojd'te si tuhle sednoutt"

Strana 11.

Ale u2 vybehla ze dveki kuchyne Pepina a chytila tatika za ruka y. "Jen pojd'te tuhle do kuchyne; mate tam knedlik a kousek masa. . ."

"Ale — holka --"; zdraha se Soudek a hovoti pomalu. "Ani nemam na jidlo pomfgleni.

Kdepak — tuhle v takov3'im pade. . ." A Soudek hledi ke stolu, u neho2 sedi zmlkli hoste.

"Jen pojd'te, pojd'te!" hartusi Pepina a usilovne otce tahne.

Soudek tedy jde do kuchyne. "Kde je Josef?" tae se, kdy2 se v prazdne kuchyni rozhledl kolem sebe, a useda ke stolu. nadinat," odpovida Pepina a nandave. na talif knedliky s nejakou ornadkou a kouskem masa, ktere lovi z vet2iho hrnce.

"Tak zrovna mam chut' se napit!" zatouZi Soueek pfi zprave o nadinani. "A vono nejni divu! Tuhle doma takovej pad — potom do me.sta — dlovek je celej ohonenej."

"Tak si berte a jezte!" pobizi Pepina a klade pied otce talif s jidlem. "A ja yam sem potorn sklenici ptinesu."

"No dyt' bych snad moh' posedet tam se sousedy," pomalu hovofi Soudek bera si vidlidku a nfd, a pH svS7ch slovech pok'yvl hlavou smerem k Senkovne.

"Ale vono by to snad ani nebylo patfienSr dneska —", zraZi ho mrzute Pepina.

"No — vono — holka — co le to veecko uz platriSi! Manni uZ neprobudim," rozva2ne miuvi Soudek, ale jiz mezi jidlem. Rozkrajel si knedliky a maso na kousky a eini se horlive.

"Dyt' musite hued dorm) huei Pepina.

"Tak jakS7pak vysedavani v Senkovne!?"

"No — dyt' sem tu &Ste nevostal," odrali ji Soueek a Pepina se mleky obratila k plotne. Poznala, ae trochu pfestfelila. Ono se musi s tatikem opatrne.

Veg el Josef, zet' a odka mu divne m2ourala. "Vitam vas,- pantato," povidal a yeSel no' na hfebidek u kamen. Soueek jen pokSr val hlavou, nebot' mel zrovna pina fista.

Teprve kdy2 dOkladne sousto spolkl, obratil se na Josefa: "A pfines mi, Josef, taky sklenici piva. Prej's nadinal!"

Josef mleky vy2el do siriky a vratil se s dvema pfillitry. Take sobe jeden. Postavil je na still a chystal se usednout. Pepina v2ak Po nem hledela jako ostki2, a n62 mohl dosednout, pravila resolutne:" Vocasek v genkovne nema, pivo! Nemfde2 tam dokouknout?

Ty bys jen seal a chlastal sam."

Doudera tedy nedosedl a ubire, se do genkovny. A jak se hnul od stolu, Pepina honem skoeila a dfikladne se z muZovy sklenice napila. A jako na omluvu hudi: "Dyt' von by toho vychlastal — a potom se mote,. 61ovek aby ho mel pop ad na vodich. Aspori at' ma min ve sklenici."

I Soudek se napil; dfikladne se napil. A kdy2 si utf el sve pfevisle, nepoildne kniry, podal horlive omakavati vAecky kapsy.

Doudera se vratil ze Senkovny, kam donesl pivo, a usedl ke stolu. lined se chopil sklenice.

"A nemam a nemam!" prohodil Soueek po marne prohlidce kapes. "Musd mi, nest, Josef, flaky cigaro Nekde sem nechal fajku — a tak bych koufil."

Josef tedy vstal, vyrial doutnik z dicevene krabieky, ktero, stela na poliece ve zdi, a podal jej tchanovi, jen si hned s chuti zapalil.

"A pudu se sednout na chvilku tam," povida, Soudek nahle a chape se sklenice, aby si ji pfenesl. Pepina ji2 ani nepromluvila a Doudera tchana mleky nasledoval.

"Tak pojd'te ,pojd'te!' zve je VocIsek a dela u stolu misto. "Dyt' vy, pane Soueek, ste ted' nejmlad2i vdovec ve vsi." A Vocasek se dal svemu vtipu do hlueneho smichu.

Soueek tie usedl a tvati se starostlive.

Josef Doudera useda opodal, vytahuje cigaretu a madka, ji mezi prsty.

"Co je to platn3i!" hludne a resolutne hovofi a Zmoula virZinku, ktere, mu nazdvihuje jeho mro2i knir. "Musime tam holt v2ichni; jeden dkiv, druhej pozdejc.

Nad teda ve2et hlavu?!"

(Pokradovani).

Strana 12.

BOLESTNA VZPOM1NKA. Den utrpeni a velkeho zarmouceni, den 10. kvetna jit uplynul, co JOHN DOBESH, nas velmi milujici tatinek, slunce na ge, ktere jasne ozatovalo cestu na geho snateni a vtcly jeho touhou bylo aby vtcly cestu, na kteroukoliv se jit jeho deti vypravi.

Pied jeho odchodem na vednY odpoeinek byly jiz vgechny deti uvedomeny ale mohli se steastniti jen pani Dramer, syn Ludvik a pani Neuman, u kterYch tatinek bydlel posledni eastku .jeho tivota. Ludvik jit drtel sveho tatinka za ruce a pani Dramer a pani Neuman drtici ruce na prsach, doprovodili sveho tatinka na cestu, odkud neni navratu, ktery jit naposled dal znamku tsmevu ye eimt naznaeil vdek svojim detem a shiedani s mantelkou svou, ktera ode gla na NeenY odpoeinek v roku 1922, 29. dervna.

Znazornil, ze jit je spokojen s tim, co mohl dobreho na tomto svete vykonati.

Nas tatinek pattil k S. P. J. S. T. vice net* 25 let a ptieinil se, ze jeho mantelka a v gechny deti patti do S. P. J. S. T. od sveho mladi. Avgak mnoho dobra pro lid vykonal, cot by udinilo peknY roman, kdybych mel mista vge to popsati.

John Dobesh byl narozen v roku 1862, 11. zati v Stfiteti na Morave. Zamestnanim byl cihlatem a tesaiem. Kdyt dospel 27 let, pojmul za drutku tivota sveho Veroniku Babianovou a po del gi dobu jit rozmlouvali mezi sebou o cestovani der Ameriky az koneene doglo k tomu, ze mantelka se upozvolila obetovati svtj rodnY domov, ktery portstaval z chalupy a pet male zeme, cot zdedila po syYch rodieich.

Po vyprodani v geho vypravili se na cestu do Ameriky. Bylo to asi o tomto easu v roku 1891, a ptibyli na pildu americkou 24. eervna do Galvestonu, Tex. Pak se odebrali do Hallettsville, Tex., kde ptijal nadenickou praci. Ale jit v roku 1892 zapoeal tatinek pro sebe farmovati a pestovati ovocne stromky, eimt se rodiee zabYvali az ro roku 1922, kdy nag e milujici maminka ukoneila drahu tivota, sveho, pak tatinek zfistal sam a til u svYch deti, u katcleho na chvili, dle libosti.

Pak nadeg la hodina, to 13th zavolal i toho druheho, dne 9. kvetna, a nyni odpoeivaji sladce vedle sebe na htbitove W. 0. W., v Rosenberg, Texas.

Velke mnotstvi kvetin a venct bylo darovan° lidmi, ktefi jsou mi neznami, nagemu tatinkovi, takte kvetinami byly pokryty oba hroby nagich nejmilej gich. Za tuto vgechnu ochotu potehnej yam Pan Bub! Rovne viele diky zasluhuje Rev. Vilt za jeho neutralni a una gejici tee a mil' zpevackY sbor, kterY mu zapel pisne, ktere on sam rad na hibitove zpivaval svojim spolkovYm bratrtm a jinYm. Rovnet vzdavame vtele diky uniovYm spolktm, do kterYch syn naleti, 1303 Blue Eagle Lodge of Machinist, ktery darovali krasnY yenee nagernu tatinkovi a rovnet ty same diky spolku 1273 I. L. A. Local Longshoremen, kteti rovne darovali krasny venec.

Touhle cestou si pieji deti zesnuleho vgem podekovati, kteti byli tak ochotni mnoho pro nas ueiniti v den na geho zarmutku a potehnej vem za v ge Pan Rah! S Bohem, s Bohem a na shledanou tatinku nag a maminko nage, at' yam Bilh jasne ozati, rttemi okra gli a ovenei cestu hrobni, jako byl htbitov v den na geho zarmutku. At' putuji due vase pospolu, kde jit neni bolesti ani stesku, jen feena blatenost, a slunce botske jasne yam ozati cestu tam za hrobem, kde je jen veena spokojenost. Dobre skutky vase, ktere jste vykonati, budou vagi dui ohtivati a vest vas k veene blatenosti, cot je v gech va gich ditek vrouci ptani.

Portstali jsou: jeden syn a etyki dcery: Ludvik Dobesh, Houston; Emilie Elsner, GalMUM; Alvina Dramer, Surrrland: Agnes

VESTNITC Neuman, Rosenberg, Frances Kutel, ElCampo a devet vnoueat a jedno pravnouee.

S ectou jsem, Ludvik Dobesh a sestry.

ftid Rozkvet, els. 62.

Galveston, Texas.

Mili bratti a sestry! ,Timto jste tadani, byste se v pinem poetu dostavili do pti gti schilze, ktere, se potajako vtdy na prvni etvrtek katdY mesic.

Tato, schtze ptipadne na sedmeho dervna, v osm hodin veeer v Redman Halu. V teto sclatzi budou uvadeny do tadu etyti novi eleni, tak jim ukatte jak jest poeet elenstva nageho tadu. tdetni vYbor jest tadan, by prohledl dove knihy, tety a veSkerY tadovY majetek, a oldest' to v pti gti schfizi. Majetkov' v'bor yam to bud' opravi, nebo potvrdi, a pak mate zas pokoj. Pokoj ale snad nikdy nebude, dokud nekteti "take eleni" na geho tadu z nevedomosti mimo schfize rozhla guji pochybne zpravy skrze na ge pozemky. Takovy 'Olen at' se dostavi do schfize a tekne to ye schtzi, a piedseda ho snad dle stanov nebude pokutovat pet dolary, ale ho ptesvedei, a pouei, by takovymi teemi negkodil tadu a cele Jednote.

S br. pozdravern Na zdar!

E. J. Denke, taj.

Rad Pokrok Sweet Home 'as. 63.

Sweet Home, Texas.

Timto davam na vedomost elentm nageho tadu, ze schtze se nebude odbYvat druhou nedeli v mesici Cervnu, nYbrt bude odbYvana prvni nedeli v dervnu, to jest 3ho. ✓ posledni schtzi nas poctili nesgtevou bratti od Pokrok Slovenia 'Oslo 31, z Yoakum, byli to: E E Bushek, John Stavarek a Frank Stavarek. Srdeene diky za jejich navgtevu.

Pii to nav gteve pozvali na g tad k navgteve jejich tadu Pokrok Slovant els. 31., v Yoakum. Dale bude schtze odbYvana jak obyeejne.

Zajiste mnoho bratrt 'Ceti() protokol ze zvlagtni schtze elentit, dostaviv gich se do Fayetteville, Tex, dne 19. kvetna 1934. Ve zi, jak jsem cetl, byli v gichni prominentni bratti a to zvla gt' br. I. J. Galia zvolen ptedsedou teto schtize. A to nemohli najit vic dokonalej giho a lep giho ptedsedu, jako je br.

Galia. Neznam jej osobne, ale vidim z dote ma velike zku genosti ye spolkovem. tivote a ph torn stars prilkopnik. Srdeene diky vtem bratrum, kteti se teto schtze jenom lituji, ze ja jsem nemohl byti ptitomen.

Ted', bratti, bude nage S. P. J. S. T. prospivat. Prot? Protote budeme vice spokojenejSimi, mica k ruce silneji spojeni. A ye spojeni jest sila. Budeme miti tak silnou nasi S. P. J. S. T., ze se ji nevyrovna tadne, clruhe. organisace slovanska ye SpojenYch Statech.

Nazdar vgem olenum S. P. J. S. T.!

Joe N. Morris, t

ftid HvezdnatSr Prapor, Oslo 55 Tours, Tex. Cteni broth a sestry!

Jste tadani, abyste se co v nejfet gim poetu do eervnove schtze (prvni nedeli) dostavili, neb chceme trochu po schtzi oslaviti 291ete zaloteni na geho tadu, zvlagte sestry jsou deny aby ptinesly nejake zakusky a bratti se zase o to penive postaraji. fleetni vYbor je team, by se dostavil pied schtzi, ktera se odbYva v 1 hod. odp. a piehlednul knihy, v jakern jsou potadku.

Pied mesicem jsme vgichni nadavali, mame mnoho de gte a ted' zase, kdyt je jit sucho, katelY hledi k obloze at by si krk ukroutil z ktere strany nejake mradno vystupuje, z ktereho by tu vyprahlou zemi zavlatilo. brateskYrn pozdravem, Louis Svaeina, taj.

ye stfedu, dne 30. kvetna 1934.

Taylor, Tex. Upozorneni elenfun tadu Praha, Ns. 29.

Cteni bratii a sestry!

Mnozi naSi eleni a elenkyne nevi jak daleko jsme se stavbou na geho domova. Tedy varn, kteti jste nemeli ptiletitost se podivati jak daleko jsme pokroeili se stavbou sdeluji, ze dnes budeme, zabavni vYbor, odbYvati schftzi jit pod sttechou. Minulou nedeli mel zabavni a take stavitelskY v'bor schtzi, a byl dasteene vypracovan plan pro otevieni sine.

Bratti a sestry, pkijd'te v gichni do ptigti pravidelne schtze, aby si mohl zabavni v'bor ptibrat pomoc na otevieni a oslaveni naSeho domova. Chceme udelat slavnost, aby jak zdej gi lid tak i ptespolni dlouho vzpominal na otevieni na geho domova, tadu Praha, 'Oslo 29.

Za zabavni vYbor: Frank Kincl.

Aid Cesky Prapor, Cis. 24.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam seleluji, byste se dostavili v hojnem poetu do pti gti eervnove schtze, ktera, se bude potadati jako obyeejne prvni nedeli v mesici o 1 hod. odpoledne. V teto schtzi budeme miti duletite jednani. Nu, a motna, kdyt by to bylo na gim ptanim, to bysme se mohli tet dohodnouti na uspoiadani nejakeho pikniku v eervenci. Anebo pro nejake tadove pobaveni. Zaroven varn sdeluji, ze v teto schtzi maji bYti obstarana cive nebo tii zazraena kot'atka, ktera snad podivne mrioukaji. Tak je ptijd'te poslechnout.

Poeasi ptitomne mame suche a velka nadeje na de gt' neni. Jest-li brzy nezapr gi, tak to bude s krmivem blecle. Nu, ale mejme nadeji, ze snad nam zapr gi. Tak na shledanou ✓ nedeli.

S bratrskym pozdravem, Chas. Navratil, taj: Rad Bedtieh Smetana, Cis. 39.

Bryan, Texas.

Timto uvedomuji eeskou vetejnost ye vgech osadach v okresu i dale, ze v sobotu, dne 2. eervna 1934, sehraje prof. Edw. Mideek s jeho studenty divadelni kus, pod nazvem "Na mantelske fronte klid"; zaeatek ptesne ✓ osm hodin veeer, v rnistnosti kla gtnra, kterY se ted' nepoutiva. Jest tadoucno, aby to krajane podpotili dostavenim se k teto Me; nebot' jak znamo, ve gkery vYtetek plyne na vYpomoc eeskYm studentilm na universite.

Vstupne velke neni, jak mono pamatovati se z provedeni hry v jinYch osadach.

Ptitomne tu mame sucho, ac trody dobte se drti, ale potrva-li to sucho neco dele, talc jak lido meli strach, co budou delati s kornou ptigti rok, kdyt je ji tu tolik nasete, tak bude dobie, aby se nemusel kupovati. Misty jit videti, to tene do vrcht, talc at' jit prgi, nebo jinak neuvidime ani golcs. Bavina se dobie drti, ale jest jit nee° dosud v zemi, eeke. na vlahu, aby mohla vzklieiti a rusts.

Ostatni picniny na seno se tet drti, ale nechce se jim od zeme, at asi po (lat. P07 Iasi tu mame tak akorat, ale noci jsou hodne chladne, dobie se spi, no, v gak, co bychom si neptidali, pilno neni!

Na listku nemocnYch se tu nalezaji: ses.

Josefa Kubinova, ale jest ji jit dosti dol*, a br. Karel Merka, na g polcladnik. Byl operovan na slepe sttevo; jel jsem ho dnes navgtiviti, ale je gte nebyl z nemocnice doma, tak nevim, jak se mu deli. Doufam,.ze ✓ kratke dobe bude °pet zdray.

Tak ukoneuji, a pfeji v gem, aby se mohli dostaviti na eas k teto divadelni hie.

S bratrskym pozdravem, ,Tan Homola, taj. \Weft co je spravedlive a nekonati to, jest zbabelost.

Ve stfedu, dne 30. kvetna 1934.

KRAJAN L. J. SULAK ZA STATNI110 SENATORA.

VESTNIK

ti, aby organizace tyto byly podporovany statem.

Jest pro zruteni jedenacti civil! nich odvolacich soudu, ktere stoi i daneplatce $250,000 roone.

Jest pro zruSeni 127 distriknich soudu a spojeni techto s okresnimi soudy, eimt by se uStkilo danePlatcirm $1,500.000 roene.

Jest proto, aby technicke detaile byly vyhozeny ze soudnich sini, aby bylo docileno rychlej gi a jistejSi spravedlnosti. Lupiei, banditi, vrazi vgichni zlodinci, kteti ohrotuji mirumilovne obeany musi bYti potrestani rychie a dosta.teene, jestli zloeinna vina ma bYti odstranena.

Jest pro sniteni poplatkil za license na auto na $2 at $5.00 Jest pro pensi pro starce.

Slibuje upinou podporu zakonii, ktete jsou za freelem kooperace s programern presidenta Roosevelta.

Zemedelstvi, zaklad na geho priaL. J. 6ULAK myslu melo by bYti ptivedeno na Krajan L. 3. gulak z La Grange, zdrave ci peyne zaklady, Ptitomnovinat, ádá prosttednictvim ye- nd prozatimni kontrola produkstniku voliee v 15 senatorialnim ce jiste bude miti za za nasledek distriktu o hlas a podporu v jeho nejakou ulevu, avtak zemedelstvi kampani za statniho senatora. bude pottebovati trvalou irlevou, Aby volici byli lepe seznameni a proto bude nutno zavesti neja-s jeho zasadami, uvadime je zkrat- kY system k protekci maleho rolka nesledovne. nika proti velikYm plantatnikilm, Jest pro revisi daimoveho syste- kteii za pomoci traktora a lacimu. Dle ptitomneho systemu ne prate vypestuji velikou east irme dani spoeiva na bedrach tech, rody baviny. kteti nemohou platiti, zatim co Proto p. 8ulak jest pro zavedevelika, Cast bohatstvi unika danim, ni stupnice dani na produkci baz kterYch bud' velice Indio nebo viny, a navrhuje k vatemu uva.Wine dane nejsou placeny. Ten- Zeni nasledujici dane: Pro prvnich to system musi bSrti napraven deset bah). 10c z bala, z druhSTh 10 to velice rychle. bail 20c z bala, t" t' h 10 balil Kandidati hlasaji aetrnost 30c z bala, ze etvrtSrch 10 baba vlade, avgak mak) kterSr sve sliby 40 z bala, z patYch 10 balil 50c spini kdyt jest zvolen. Pan gu- z bala a ze vtech dalSIch bahl. pies lik slibuje, bude-li zvolen jest El) balil do 100 balil 2c z libry a proto, aby rozpoety vladni byly pies sto bale 5c z libry. sniteny na minimum, a rozhodne, Dan skolektovana z baviny zfrbude se staveti proti rozpoettn' stala by jednotlivSim okresum a na zbyteene veci. Jest proti zby- rozdelena by byla nasledovne: 50 teenYm odborfn, ktere jsou u- procent bylo by ureeno na stavby tvateny jen z politickeho stanovi- venkovskYch silnic a 50 pro cent ska, jest pro nitSi dane a jest pro na venkovske tkoly. to, aby se zavedl takovY system, Vie uvedenY plan mohi by 13tkterSr by zachranil nat stet pied it-, ti zmenen neb jinf7m nahraten. padkem. Pan gulak rozhodne Pan 8ulak pevne yeti, se nejaka, site sliby.

Jest pro lepSi tkolni system a' regulate produkce baviny by mela rozhodne jest proti menSimu roz- bYti zavedena, aby malt rolnik byl poetu na katde dite. Zasadi se of chranen. to, aby Witt' zakonodarna umot-1 Toto jsou zasady p. gulaka a nila dobrY ptistup *dem venkov- stoji skuteene za uvatenou volidi. skim detem do S'kol a aby bylo, (Pol. Adv.) 0 m umotneno naletite vzdelani.1 Zakon zakazujice prodej lihoNEBEZPECNA VEO. Yin mel by bYti okamtite odvolan Na'a taludek a zativaci fistroj1 a p. 8ulak se o to chce zasaditi.

Mon, bYti platnt, musi mi- isou potateny blanou, ktera jest ve. tt za sebou inteligentni obeany. 'ice citliva a lehce zranitelna. Tudit Lid jest proti zakonfn, ktere se jest to velice nebezpeene utivati nedaji vymahati a prohibieni za,- silnc'ch lekil, soli neb minerelnicb kon jest jeden z takovYch. prostfedH, kdyt trpime zacpou.

- Pan gulitk jest pro ptesne re- Mimo nebezpeei, se poakodite si zagulace lihoveho obchodu, jest pro- tivaci °many, tyto leky -poskytuji - ti davani neb prodavani lihovin pouze doeasnou alevu a elovek manedospelYm neb navyklYm opil- te si na ne zvvknouti. Chccte-li zbaearn. viti se ZaCtiV. utiveite HERBINE. Jest pro zavedeni zakona, kte- projimaci prosticedek, vyrabenfr z tfby zarueoval vklady lidu v ban- bylin, ktery7 pusobi stela neakodne, kach. Lid ma pray() oeekavati pro- pfirozenou cestou. Herbine ma na tekci proti ztratam svYch irspor u- sklade Old Corner Drug Store ye lotienYch v bankach.

West, City Drug and Jewelry ComNyni jest syrchovanY eas k or- pany, Temple, Texas, a ye vaech ganizaci a kooperaci farmatil a lekirmich.

(7) delnikt. KatdY pramysl ma sve )0( kody a proto farmati a delnici poger- TAROKY miltete opet dottebuji take protekci, kterou doci- stati za $1.75 hru, pottou vypla11 prosttednictvim organizace. Ja- cone. Objednavky posilejte na deko senator p. 8ulak bude pracova-1 choslovak, West. Texas. (dz)

b'trana 13,

TOM HUNTER ZA GUVERNERA. W. J. (JENKINS) ALEXANDER UCHAZI SE 0 ZVOLENI ZA OKRESNiHO SOUDCE Klani a prohibice.

OKRESU BURLESON. Jedine, obrana maleho chlapee, Narodil jsem se a byl jsem vyjen ma, dostat tem' (jehot sila je siabai), jest hledeti se z toho chovan v okresu Burleson. Jsem 35 vythati. Politieti raketYki jednaji rokil start a graduoval jsem z podobnYm znfisobem. pravnicke akoly v Texaske UniOrganisovanY velikS7 busine s, versite. Provozuji pravnictvi v torn jen se vidi spraskan Tom Hunte- okresu od roku 1924. Roku 1928 rem v jeho programu, v nerni vy- byl jsem' ustanoven za okresniho taduje ' uvaleni spravedlive dand navladniho. (County Attorney) a na zallade motnosti platen, poei- ufadoval jsem bez oposice at do na airiti faleanou propagandu, o- konce roku 1933 a jak jsem byl utevfene i tajne lai stanoven za okresniho soudce Olejalske spolednosti chteji na- (County Judge) na upriznene midale vyssa,vati Texas $28,000,000 sto soudce G. W. Granta. fTfaduji rocne nespravedlivYm zpfisobem, od to doby co Vag okresni soudce kteret penize mely by zlIstati me- a citim se, ae jsem dobfe schopen zi odkupniky jako penize na ii- zastavati tento Mad nasledkera tratu toho, ae jsem vychovan mezi yam!

Telefonni spolednosti chteji na- a znam cell okres dfikladne. dale poditati od $7 do $9 za tele- dam Vas o dark lhfitu a ze zkuaefony v obchodech, kde $3 by me- nosti me pravnicke prakse jsem lo bYti dosti. schopen zastavati tento Mad k VaPlynarenske spoleenosti chteji se Alpine spokojenosti. Muj prodale poeitati '75c za tisic krych- gram jest pfisno, aetrnost s VaailovYch stfevic, kde od 25c do 40c mi penezi ve vaech okresnich yecech. Tet slibuji se budu dukladne by melo staeiti.

Elektrarenske spoleenosti chteji a beze strachu rozsuzovati dle zadale poeitati y e mestech v Texa- kona ve Vaaem okresnim soudu. su $25.50 za 350 kilowaty elektiiny, Adam o Vaal, podporu a Vase hlaktera jest koupena v Kanade, kde sy a budu si vatiti eeskYch S Actou, sazba za lelektiinu jest pravidloW. J. (Jenkins) Alexander.

Yana, pouze za $3.08.

N. B. R. J. Alexander otec nafzetezove obchody hodla.ji pokraeovati v nieeni neodvislSich ob- aeho kandidata za okresniho soudce zastaval tento Mad po mnoho chodu.

Trust sirovY chce dale se syYmi rokii bez oposice, pak byl zvolen spoleeniky odnateti miliony dola• za distrikniho soudce a sloutil po mnoho rokil bez oposice a ted' ru z Texasu 26,di-dr z techto uvedenYch ne- provozuje pravnictvi v Caldwell, chce, aby obrodnY program Tom Texas.

Dededek naaeho kandidata byl Huntera, tadajici dosateni dostatedneho &dm pro texasske obea- po mnoho rokfi okresnim soudcem ny a udrtovani ohromnY"ch vS7del- a rodina, Alexandrova jest znaka z bohastvi pfirodnich zdro- ma co jedna z nejlepaich v okresu ka, mezi Texany, byl uskuteenen. a vkly hajici a pfi naaincich stoOni vi, ae Tom Hunter dostal jici, a proto s celou daverou odvice jak 220,000 hlasfi pied dvema porudujeme W. J. (Jenkins) Alexroky a ae nyni jest dvakrat tak ander za okresniho soudce v pH(Pol. Adv.) silnY, a se druhY kandidat v prv- atich primarkach. nich prirnarkach nedostane 220,000 hlasti, proto snati se poutivati pfedpojatosti "ismu". Necht' se j edine obrany — poutivati lai, aby obyeejnY lid spoji a jako jedna nedostali yYprask. silne, armada postavi se do fronRedakeni fivaha, Ferguson Fo- ty, aby se vice nestali obeti falearum, ktera udavala, ae Tom Hun- nYch ter ma. spojeni s Klany, jest zlo(Tato oznamka jest placeny myslnou, tpinavou lz1. Tom Hunteli Huntera.). ter utracel sve vlastrii penize v odboji proti Klanihn. Soudni zaznamy ve Wichita Falls dosvedei o nekterYch bojich proti Klanfun.

I v easopisech se muaete doeisti eeska jidelna, restaurace a o jeho snahach za odistu a dosapivnice tnni toho, aby zakonite autority, 714 PRESTON AVE. iffady, vladly a ne zakuklenci.

Houston, Texas KterYkoliv °bean mesta Wichita Jos. Kant, majitel.

Falls y am dosvedei o jeho oposici.

Telefon: Beacon 31734.

Jestli tam mate znameho, dopiate Pravidelna, jidla a lunee. mu. Zatim co Tom Hunter bojoval proti Klanfim, C. C McDonald Nejlepai soudkove a lahvove pivo, ramie druhy vina a doutniky. zastaval pied soudem obvinene Mluvime desky. eleny klanfi ze zbiti eloveka v Hoboko stale na sklade. pastevniku. Necht' on yam vyZvlaatni stoly pro rodiny. svetli, jak si kandidati stoji, plate mu, neb plate kdekoliv jinde.

Co se tYee prohibice, Hunter , jest pro mistni rozhodovani teto PRODA SE LEVNE otazky hlasem lidu. 2adnS7 guverH ner nemuae ueiniti vice, neali ne-{ Pekarna se Smi§enim Obchodem chati lidu rozhodovati mistne, jak Je to kram, pekarna a zasoba si pfeje s prohibici zboti s obydelni budovou. Cena Toto neni obyeejna, doba. Bez- pouze $2,500. Blitai sdeli majitel peenost vlady a blahobyt lidu jest C. K. KOSEK, velice ohroten. ObydejnY lid nemate se rozdvojiti a pracovati jeCoton Valley, Louisiana. den proti druhemu, nasledkem

RED FRONT

Strana 14.

ALE MEsTE6K0 na oeskomorayske M vysodine — budeme mu tteba tikati Branov — bylo vyburcovano z klidu velikou udalosti. Diva.delni cedule, Arylepene na naroaich, oznamovaly, to v prvYch dnech mesice dervence sehraje mistni ochotnickY spolek "Tyl" petiaktovou tragedii z deskYch dejin "Jan tiaka z "Trocnova". Autorem hry je mistni pan tajemnik Vladislav Veverka a titulni roli bude hrati mistni rodak Jan Hora, Glen praaske sceny, dile" na prazdninach ye svem rodnem. rneste. — To byla pro mestedko udalost skuteene nevidana.

Pod napisem "Osoby" 'byla uvedena nekoneona tada roll a vedle jejich obsazeni. Re-. aiser, pan tidici Kamera, odvedl pod vlajku Thalie vaechny,- kteti men ruce a nohy aby vYpravnou a slotitou hru obsadil. Ne15yla to take malidkost. Jit obsadil tri tucty roll a stale mu jich zbyvalo deset. 8krtnout vzhledem k autorite pana tanem jemnika nebylo moano. Na konec zbyla panu tidicimu v ruce jen jedna role — sedmY vojak taborskY. Jia byla prvni zkouska a ubohy raiser tmolil stale neat'astnou roll v ruce. Ptiael pan tajemnik a tidicimu bylo traprio. Jedina role a nemnte ji udat. Stale ji listuje a ete: SedmY vojak taborskY. Jednani prvni. VYstup 4. — (Ptijde s 2iIkou) — Odejde s kou) Jednani druhe. (Sedi u stanu) — (Odejde s Hromadkou z Jistebnice.) Jednani (Na slova 2i'&37 z ..Trocrtova: "Ptisambohu, &five se naae hory s rovinou srovnaji, net by deskY zeman cizacke luze ustoupil"2 vej de a hlasi): eenek Wartenberka. — (Odej de) .

Dy e slova dela role. To pfece musi zabrat kaadY. Pan fidici v zoufalstvi tekl: "Prvni, kdo se zde ukaae, zahraje sedmeho vojaka." Po odzkouaeni prvnich aktti objevil se v aatne Matej Potaplo, poctivY mu dechu aevcovskeho, takto rekvisitat, kulisak a oponat spolku.. Mel divadlo rad, radeji net svoji aevcovinu, tikaval o sobe, to se minul povolanim, mel pry byt hercem, komik byl rozenY, dnes site jia neni, protoae jeho sedma svatost KristYna v nem vaechen humor ubila. Vypiijeoval rekvistity, staral se o vaechno, stave]. "vopidarnu" — jak on jeviati tikaval — mazal oponu, kdy si vzpomnela piskat, kropil prkna jeviate, aby nevrzala. vylepoval cedule, roznaael je po obchodech a i jinak byl aivou reklamou spolku.

Mel "sve partaje' kam musil dati ceduli, aby se neurazili, dostaval za to v kaade domacnosti vady sklenidku. Matej Potaplo jinak nepil, nesmel a nemel take za co, ale jakmile "zval na ptedstaveni" pletl se mu jazyk i nohy. A coa teprve po ptedstaveni.

Kolikra.t neala jia pti poslednim jednani opona dole, protoae Matej ji zacpal. Tu musil pan tidici zachrariovati situaci, ale obecenstvo vady poznalo, to dvec Potaplo "ma dost".

Ve svYch ftinkcich byl poctivY, vaechno bylo na miste, nikdy nic nechybelo a kdyby pan tidici napsal do rekvisit Babylonskou vet, Potaplo ji ptinesl. Kolikrat milostpanidkam vystehoval cely byt na scenu, to elenum rodiny nezbyla ani sidle. Ale byl jeaitny umelec a kdyby jej byl za jeho svedomitost pan tidici nepochvalil — bylo zle.

Vaechno Matej Potaplo udelal — ale jakmile ptig el k jeviati — vaechno zkazil. Se svYm povolanim ptines1 si s sebou k divadlu stavovskou aevcovskou itervositu. Kdya se stal nejakY maler v zakulisi, mel v tom vadycky prsty Potaplo: Pan tidici si ptipravil za scenu pod okno na lat' bengal, lat' zmizela, bengal se rozsypal. . . Kdo to udelal? Matej Potaplo. — Pan poatmistr hral hostinskeho a ptipravil si za jeviSte skuteenY puliitr piva, protote ye he potteboval perm. Pivo zmizelo. Kdo ho vypil? Matej Potaplo.

Pti hte "Mlynat a jeho dite" pouatel se ze aunt na scenu papirov3'7 sni p. Snih I s ogat-

VESTNili

S avni herec Mat. Potaplo SedmY Vojak taborskY. kou spadl s pavladky na jeviate. Kdo to udelal? matej Potaplo. — Nebylo ptedstaveni, aby pan kidici mu netekl: "Mateji, vy jste pytel neatesti. Kam vy alapnete, tam sedm let trava neroste."

A nyni poctivY Matej mu ptiael do rally.

Nebyl jim nadaen, ale z nouze. . . co delat?

"Mateji, pojd'te sem!" zavolal na neho.

"Budete hrat divadlo."

"Ja? — No prod bych nehral. Dyt' jsem u toho ua dvacet let. Za to dobu se dlovek new naudi. A je to pekna role?"

"Krasna role. . . Hral bych ji sam, ale s mym btiakem nemohu hrat vojaka."

"Vojak. . . Ehme. . . Tak jako vojaka budu hrat?

Tak mi daji roll. Ja se ji naudim — na slovo!" an tidici odevzdal mt1 roll pied ptekvapenYm shromaadenim a oddechl si: Konedne obsazeno.

Matej nebyl s malon roll spokojen, ale telt] Si: Lepai maid ryba net vithec aadna.

Veder ptiael domu, hrde, majestatne vstou p11, — vzneaenYm gestem ukazal na stul a povida: "Mamo, dej ty rekvisity s toho stolu, jo?"

KristYna se na neho podivala a klidne tekla: "Ty jsi se zblaznil! Co chcea na stole delat? Zatracenej dedku, sedni si tamhle na stolidku a dej mi pokoj!"

"Povidam, dej ty rekvisity se stolu, nebo ptisambnh, to bude na zemi."

KristYna se nerozmYalela a placla ho hadrem. "Podpatky jsi sleene hotejaich nespravii a mne budea sekYrovat? Cot ut zase hrajete divadlo,ze mat v hlave?"

"Aj, Rebeko, komu to kind?" povid5, MaCO. "Zeno zpozdild, nikdy moudrou nebudea!

— Do dneaka jsem nosil jenom rekvisity -ale ted' budu taky hrat. Proto uklid' rekvisity, abych se mohi Oft nlohu."

KristYna pustila hadr do putny, otevtela nsta — a nebyla schopna slova. Kdyt se vzpamatovala, zavrtela hlavou a ani potom nic netekla.

Matej Potaplo sedl ke stolu, nasadil draOne bryle rozevtel roli, zacpal si usi, aby neslyael drhnuti a spustil: "6enek z Wartenberka, tenek z Wartenberka, 6enek z Wartenberka. . ." Bylo jiz hodne pies pnlnoc, kdy KristYna se obratila na posteli a spustila: "Mateji, nedopaluj mne s tvym kern z Wartenberka, nebo to vyhodim a na rynku si ktie tteba do rana."

Poslu gnY Matej slozil roll, ael spat, ale na posteli stale aeptal: 6enek z Wartenberka. at s tim eerikem usnul.

Rano ptibijel podpatek a stale opakcval: ' 6eriek z Wartenberka.

Za ehvili tohd bylo pine mestedko. Pled jeho domek vybehli kiuci a ktideli mu do okna: Oen& z Wartenberka.

Ptiala sousedka, povida Kristyne: "Co to ma vas starej s Cenkem z Wartenberka?"

Jeho vlastni nejmladai syn skate po kuchyni a papouakuje: "Tenek z Vajtnbejta."

Matej zaskodil si pro tabak, trafikant jej vita: "Ach je, Oen& z Wartenberka."

A za dva dny — hokinalka, 'r upee, mlekatka, celY dam, cela ulice i mesto: "6enek z Wartenberka."

Matej hrde ukazuje vaem znamYm sve jrneno na divadelni ceduli — bohuael at posledni v potadi: Sedmy taborskY vojak — MVO Potiplo.

Ptiael den ptedstaveni. Potaplo byl na svem miste. Vaechno bylo ptipraveno. Matej se oblekl do trikotu, kratke tuniky, vzal na sebe dratenou koaili, helmu, sttevice, pan Radek jej nalieil a sedm vojak husitstkY s fajkou v nstech se vzhlitel v treadle. Tentokrat s nikYm nemluvil aettil se pro roll.

Pan tidici se divil, to se Matej v prvnich jednanich nic nestalo. Ptiael a odeael s ttkou

Ve sti:edu, dne 30. kvetno 1934. podle retie v prvnim jednani, sedel u stromu a odegel s liromadkou z Jistebnice v druhem.

Hralo se jednani tteti — vvholna. scena Potaplovy role. Matej piechazi a lika si polohlasem: "6enek z Wartenberka, ten& z Wartenberka.. ."

Na scene mih;• host, Jan flora, v roll tky htmi ohniva slova: "Ptisambohu, drive se nak hory s rovinou srovnaji, net by eesky zeman cizacke lute ustoupil!"

A milt' pan Potaplo nic. Jen stale mele: "6enek z Wartenberka, 6enek z Wartenberka, 6enek z War —" inspicient a net se Matej na"yen!" dal, byl vystrden na jeviate.: UstraaenY pohled. Pausa. Nic Ani slovo 2igka se zamradi, priskne vousy, zahudi cosi. Matej zkamenel.

"Co je? — Co se stalo? Neptichazi nekdo?" zachrariuje situaci extemporovanim sam titka.

Cele zakulisi, tficet hrdel, pornaha. a vo16.: "ehelt Z Wartenberka! 6enek z Wartenberka!" — Matej nic. Midi.

Hrazo hrilzouci — i hlediSte se vini a od ucha k uchu se nese Blasi Cenek. z Wartenberka.

Matej nevidi, neslyai.

KristYna na galerii: "Sakr„,,a, Mateji, 6enek z Wartenberka k yam 'de." Marnost nad marnost, Matej zkamenel.

Kdy2 sta hlasu splynulo v jeden zvuk a pan autor jid vstaval se tidie, Matej k sobe. Uvedomil si vatnost okam2iku, vypjal Vojensky prsa, srazil paty, zasalutoval a kdy vaechno ztichlo, jadrne vyktikl: "Posluane hlasim, pan Veverka sem 'de" Matej zmizel — hlediatem zahtmel huronskY aplaus.

Stroj na pomoc stavbe pod zemi. Staveti velke podzemni prostory jet velmi nebezpedno — v mnohYch ptipadech ternet nemo2no — nebot' zatim nebyly k disposici takove zkug ebni pfistroje, ktere by mohly vyzkougeti vahu ohromneho mnoistvi zeme, ktera na tyto prostory doleha. Prof Buck prive vynalez1 lacinou a snadnou metodu, ktera umoffmje nyni snadno stanoviti nebezpedi I odolnost projetktovane stavby. Model stejneho materialu a techae proporcionelnich rozmern, kterY bude staven, se sestroji a umisti na centrifugalnnim disku, kterY jest rortoden takovou rychlosti, ktera, vyvolava, centrifugalni silu, jet chce rozdrtiti model stejne jakoby rozdrtila hotovou stavbu zeme dolehajici na ni. Jestlite pokusnY model vydrai tlak na nej vzbuzenY centrifugalni silou, inaenYr mute si bYti jist, to i projekt vydrai tlak zemskYch hmot. Jestliae se objevi znamky poakozeni, riutno v ptisluanych mistech model zesiliti a nebo ptepracovati, at jest docileno naproste jistoty. Centrifuga, tak se nazYva tento vynalez, jest vYsledkem spoleenYch pokukt, provadenYch intenyrskou nadaci a Columbijskou akolou pro intenyry.

ElektrickY dam budoucnosti. V Chicagu byla oteftena vYstavka, kde pod heslem: "ElektrickY dilm budoucnosti" jsou vystavova.ny rtizne elektricke aparaty. Co by Evropana pfekvapilo na teto vystavce, je na pt. stroj pro vYrobu umeleho podasi. Je to aparat ne vetai nea obyeejnY radioptijimad. Aparat filtruje vzduch, kterY je dYchan v dome, zbavuje jej prachu a mikrobil, ozonuje jej a ptidava mu temperaturu ptisluanou rani dobe. Takto uzpilsobenY vzduch je vhanen pak potrubim do mistnosti domu. Jinou zvlaknosti na vystavce jsou — mistnosti bez lamp. Jde o uaiti t. zv. odrateneho svetla."

U oken jsou zhotoveny zvlaatni zamaskovane otvory, v nicht* jsou reflektory. Svetlo se odtud odraai na strop, a odtud zase pada do mistnosti ,takte kaklY ma dojem, to svetlo jde oknem, jako ye dne. Illuse denniho svkla je tpine dokonala. VYstavka vymotenosti je ,sttedem velkeho zajmu Ameridanii.

NEPRIJEMN1" PEEDMET.

Maj Je Zde-Co Oznameni kand data All political advertisment must be paid in advance. kandidaty, ktefi vas iadaji o hias a podporu v demoDela Vii Zaludek? Niie uvadime kratickYch primarkach, dne 28. eervence 1934.

Ne fgeeky vlceny iivota jsou prave pfijemne k uvaiovani. Proto asi nektere matky nechti doznati, pfiznaky jako: ztrata spanku, hubMal je zde, mesie earovnYch nutf, nechut' k jfdlu, svedeni nosu a prsii, znamky, kter:crmi jejich deti kvettl, ale co dela Va g 'ialudek? easto trpi, jsou zpilsobeny eervy. Chcete-li uziti pfivabu maje, peMnoho matek se ale piesvedeilo, , eujte o sve zdravi a uaivejte TRINEROVO HOkKE VINO po nekolika davkach White's Cream Vermifuue", tohoto ;lista() a ne gkod- pravidelne. Kdo ma telo obrneneho vvhaneee cervu, fgeekv pflz- ne proti nemoci, pro toho kadY nakv zmizeji. Muzete koupiti lahey majovY den je jako zablesk raje.

White's Cream Vermifuge za 35 ets. Trinerovo Hoike Vino je vYteenY u: Old Corner Drug Store ve West, lek. Zahani nechut' k jidlu, zacCity Drug and Jewelry Company, pu, boleni hlavy, nespavost, pocit Temple, Texas, a ye viech povgechne slabosti a jine potiZe, (6) pilsobene nepoi•adkem 'Zaludku. Ve (vtech lekarnach. Jos. Triner CorRHEUMAT ISM A BOLAVT PRST. poration, 1333 So. Ashland Ave., Studa, Pa., 19. bfez. t. r. Chicago, Ill. Nonat mi tak pomohla, )O( mohu pracovat, ac pied tim jsem ani stat na noze nemohl, jak me trapil rheumatism. Je STUDENTSKE DIVADLO V BRYAN to nejlepgi. mast na vgeeko. Jos. Kurchina, Box 94, Studenti oe§tiny na Texaske Waitsburg, Wash.. 7. dub. t. r. statni universite v Austinu sehraNonat se brilantne osvedeila na maj bolavk prst. Pfeji si opet jinou. ii dne 2. eervna v sobotu v Bryan, Texas v sini Villa Maria krasnou, Mrs. K. Greer, Box 143.

Vytelca-li z rally mnoho neeistoty, dosud v Americe nehranou vesedava se naplast vicekrat nez dva- lohru "Na ManZ".elske fronte klid" krat denne. Na suche bolesti se ne- o tfech jednanich. (lava nova naplast, dokud prvni na Zaeatek je pfesne v 8 hodin yetele drzi. Prava mast je s timto Trade Mark: I ter vstupne: dospeli 25c, deti 15c.

Povezte pfatelum a znamYm 0 divadle a ukafte studentilm, jste s nimi. V mladdi je nage budoucnost! Na shledanou - se tegi studenti.

A C lg ore Cena Nonat jest 50c a $1.00, po)O( itou 55c a $1.05. Ptejte se Vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jiDOBRE VYSLEDKY. neho neberte, radeji pi gte pfimo na nasi adresu.

"Doso,hla jsem dobrYch vYsledMARIE LEIBLINGER & CO., kit pouZivanim Dra Petra HoboCalif ornie.

Altade n a, ko," pie pani Z. de Champlain z IMINKNINIPCNN.,••■■ ∎ ■ ,...•■■■ Bay City, Mich. "Mfij Zaludek pracuje nyni mnohem lepe a mohu POHRLBN1 SLUiBA Distinktniho charakteru, za ceny jisti cokoliv si p •eji, ani bych pocit'ovala nejakYch bolesti; a i velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, dati spanek se znaene zlep gil. NechteAlpinou pohrobnickou sluibu nejlep- la bych' bYti bez Dra Petra HoMho druhu, za ceny velmi mime. boko v nag em dome". SvYm vYJsme nejlepe vypraveni nejmoder• bornYm teinkem na pochod zaZivani a vyme govani, tento sponejgimi pohfebnimi auty a vgemi potfebami, vykonavati prac! lehlivY bylinnY lek stal se nejoblispolehlive, moderne a patfiene. benej g im rodinnYm leeivYm prot stfedkem. Neni-li k dostani ye EDWARD PACE Temple, Texas Vag em sousedstvi, pi gte: Dr. Peter Pohrobnik, Fahrney and Sons Co., 2501 WashOlen S.P.J.S.T. Jednoty 11104•00■0•1•004•00■0■10.0■0■0■0■11.1.101.0■4.1 ing ton Blvd., Chicago, Ill.

NONIAT !

Sttatia 15,

VESTNIK

Ve stredu, dne 30. kvetna 1934.

r.

■∎

Okres Colorado TOM CONNALLY EMIL RABEL za spolkoveho senatora idadu odhadeiho dani.

0. H. CROSS za kongreinika z 11., distriktu.

Okres Ellis TOM F. HUNTER LYNN B. GRIFFITH, za guvernera. za, kriminalniho okres. navladniho.

EDGAR WITT za guvernera Okres Fayette: C. C. MAcDONALD GUS HERZIK za guvernera za statniho zastupce (State Representative) L. J. 'SULAK za statniho senatora z 15 senatoOkres Fort Bend: rialniho distriktu.

PANI J. J. CHADILOVA WALTER C. WOODWARD za okresniho pokladnika za statniho vrchniho navladniho JESSE F. WARD Okres McLennan: za okresniho Suprintendenta W. B. MOBLEY W. M. KOPECKY za serif a: za superintendenta '&01 GIBSON GAYLE za odhadelho-vS7berdiho dani Okres Lavaca: JOE ALEXANDER GUS STRAUS za Odhaddi-VYberei Dani za distriktniho klerka JOHN DOLLINS H. J. SCHORNACK za zastupce els. 1. okres McLennan za vYbe'rdiho - odhadeiho dani 96. distrikt, okresy McLennan, E. A. TURK Dell a Falls: za vYbereiho - odhadeiho dani FRED B. ROBINSON za flotorialniho zastupce GENE HOUCHINS za .gerifa J. E. BATSON za okres. superitendenta gkol AUG. W. JANSZEN FLOYD MITCHELL za okresniho soudce za okresniho klerka FRANK SCHOPPE za okres. superintendenta Akol Okres Bell.

H. H. RAY Okres Matagorda. za zastupce do legislatury.

OSCAR BARBER, W. A. (SON) SHOFNER za Okresniho Soudce — County za zastupce do legislatury Judge.

R. A. KLESKA Okres Burleson za Wberolho Dani — Tax Collector B. R. Teague do ittadu gerifa JOHN VACLAVICK W. J. (JENKINS) ALEXANDER za Okresniho Komisale — County Commissioner. za okresniho soudce HARRIS MILNER JACOB A. FUCHS za Serif a — Sheriff. za Odhadeiho-VYbereiho Dani (Aslessor-Collector) Okres Victoria EUGENE BATES R. S. WEISIGER za odhadelho a vybereihO dani za Aerif a

• EUROPA BREMEN Bremerhavenu u lodi,

DOSPELI MOHOU DOSTATI DETSKE NEMOCE. Dospeli lide mohou a easto trpi, detsk3imi nemocemi. A obyeejne maji je v daleko nebezpee'neigi form?' nd deft Na pfiklad: Mnoho dospeIST ch • lidi trpi eervy, ae mnozi se domnivag, ie tato nemoc vyskytk je se pouze v detstvi. Zaeasto velioe trpi a uilvaji draIrS7ch Ieku, anii by tug ili, '2e eervi jsou pMCinou jeji th choroby. A pi• ee, pfiznaky jsou ty

Nebo cestujte na oblibenYch expresnich parnicich:

Emil J. Motis

Nejrychleji do eeskoslovenska RICCHLIK e'elta v odkud jedete pkimo do Prahy.

HAMBURG - DEUTSCHLAND ALBERT BALLIN - NEW YORK V PRIJEMNEM OKOLi ZA MIRNOU CENU. Rovnei pravidelne odjezdy proslulYch kabinovSrch lodi.

Vjrteene ieleznieni spojeni z Bremen nebo Hamburgu.

Informace u va geho agenta nebo

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD AIMIN11111111M

1034 Main Street, Houston, Texas--

dEsKk PRAVNIK

Poradv

same jako u deti, ztrata ehuti k ztrata telesne voly, skflpeni: nepokoj0 spanek, svedeni nosy a koneeniku, bffgni bolesti Ten samST lek, kterS, jiste a negkodne vyhani rtizne druhy eervikii v detskeh pHpadeeh, pfisobi s vS7sledkem i pH dospetkh White Cream Vermifuge na sklad,e u: Old Corner Drug Store ve West, City Drug and Jewelry Company, Temple Texas, a ye vieh 141cirnich.

(1)

PRAIncts

gtou $1: south,. 'dude. Vvfiznie vegkere soudni a nravni 301eta zkugenost. abstraktv. nosledni Pfijecm $150.000.00 na 6% itrokii. zfileiitosti.vffle. atd.

YOAKUM, TEXAS. WEST. Telefon 146. TEXAS. DO

Dr. O. T. Booth C.H.Chernoskfr zvEnoLEKArt

Municinal Bldg..

Vvfizuie veekere soudni zfilditosti TEMPLE, TEXAS thdovna: 821 Bankers Mortgage vgeckv nemoce zvifat a lest Building. pies ulici nauroti Kress k sluibam kdekoliv na budove Telefon: Dial 3557.

HOUSTON. -TEXAS.

Strana 16. ' ma =mum

VCSTNia [In

intitIMMUMIE

Ovet n

Vase ase posLa

k oznainevini znamovatel,

woombeeress

• Yoakum, Tex. Pfiroda durazne pomohia oslaviti otevfeni Sulphur Park Swiming Pool, mezi Shiner a Moulton, v nedeli, kde zdejei pravnik, p.

Emil J. Motis byl keenikem a obi; adnikem. Pozornost celeho Texasu byla obracena k tomuto eeskemu podniku a davy lidu pfielo na sla4nost. Pan Jakub Kurtz, majitel, podniki vrtani arterske studne a v patek pied slavnosti, studne vystfelila a chrlila plyn, vodu a olej do v y' ee 100 stop, tak Z'e tisice dychtiveho lidu chtelo videti tento objev. Olejovi spekulanti ze veech stran se dostavili a ride pod_ nikavi se pfieli wxlivati na studni.

Pro slavnost ale studne byla pod kontrolou a prave o tfech hodinach pravnik Motis ueinil pfestavku v feeneni a studne se zas pustila, aby lid pfitomnY videl jakou silu studne ma a jak vysoko voda gene. Jestli se zde objevi nove olejove pole, bude to znamenati pro zdejei krajany moc, neb jsou zde, huste osazeni a lisovani poealo na veech stranach.

Na 24. derma veechny cesty vedou na Ammansville, kde 'bude vYroeni slavnost a zdejei eesky pravnik, p. Emil J. Motis, bude feenikem a obtadnikem. Rev. A. Raeka piee ye svem pozvani p. Motisovi: "Budete si pamatovati, jak jste pied dvema roky zde byl. Velice dovedne jste pro mne piedstavoval ruzne kandida,ty, i kandidata guvernerstvi p. Tom Huntera. Byli bychom velice radi, kdyby-

EMIL,

JANSKYF

HOL1RNA Prvotfidni Sluna 1•111.1=1■110111■01•1111

Zvlietni pazornost venovana ditkam a &Imam 4111■••■■■■•••■■••11

6LEN S. P J. S. T. YE WEST, TEXAS.

DTLM' F' L 1 kufatka: Bile, oerne Zlute, hnede Leghornky, Ankonky take rnichane a michane druhy Barred, bile Wyaondottes, Reds, $6.30. Anstrolopes $7.00 za sto; poetovne vyplaceno. My zasilime C. 0. D. a take posilame 25 a 50 kutatek v pomeru za stejnou cenu sta kufatek. Von Mindens Hatche ry, Fayetteville, Tex. eislo certifi-

ktu 1372.

ditty tea pfedstavil obecenstvu Hon. Edgar Witt-a, mistoguvernera Texasu, a kandidata guevnerstvi nyni. teast byla velika. Pan Motis tea pozval veechny ptitomne na CeskY den Tom Tom slavnosti v Yoakum, dne 8. eervna, kde bude fieinkovati 7 nejlepeich eeskYch kapel v jiinim Texasu, nejenom v krasnem prilvode, kterY bude vice nea mill dlouhY, ale v poledne podne kontest techto des-

Ve sttedu, dne 30. kvetna 1934. kYch kapel a pravnik Motis vyplati premie v hotovosti tem nejlepPodobne pozvani p. Motis vyfidil pfi slavnosti na Worthing, Schulenburg, Charlottenburg a Sulphur Pool. Odekava, se, ze letos bude v Yoakum dne 8. eervna na 25,000 jen eeskeho lidu na tento eskY den, neb to je asi nejvetei eeskY hudebni podnik v historii mesta Yoakum.

Emil J Motis.

(dz.)

NA PRODEJ KOBYLY A Hit'.

BATA! Nekdy kolem 25. neb 26. kvetna budeme miti nejvet gi poeet kobyl a hribat, jakY kdy byl sem dovezen za mnoho rokfi. Poptavka po tomto druhu dobytka stale se zveteuje a proto, jestli nekdo potrebuje kobyly neb bribata, nezapomefite prijiti a prohlednouti si tento houf. Jestli nee() koupite, dopravime yam je na vase misto.

SCHWARTZ BROS., Schulenburg, Tex. (28-29) FARMY NA PRODEJ! Prvni moderne zakizena, zavodnovaci farma, 132 Aril mezi Temple a Belton na eterkovane caste, takfka nove budovy desiti, pet a etyk svetnicove domy, s osvetlenim Delco, s jinYmi modernImi budovami, nevyeerpatelna voda. Da se rozdeliti na dve !army.

Druha, — 95 akril, novy 4-svetnicovy domek a jine stavby, s dobrou vodou, 41 Aril v poli, zbytek les, 25 akrit mlacleho pekanoveho a Black Wallnutt lesa, 10 akrii, etepnYch stromil, ktere u g rodi a take jsou zde etepene vlaeske orechy (English nutt). Dobra tost pro toho, kdo ma zalibu ye sbirani &eon. Hlaste se na: John Sefeik, R. F. D. 1, Belton, Texas.

(28-30) ste i letos do sine K. J. T. na Ammansville pfijel a pp. Tom Huntera a C. C. McDonalda, oba kandidaty guvernerstvi nam pfedstavil."

Na Sweet Home byl velikY vYrodni piknik dne 27. kvetna. Zdejei pravnik p. Emil J. Motis byl jeden z feenin pozvanYch a i byl obfadnikem. Mezi rilznYmi kandi-

DIVADLO

ne

V HOUSTONU!

0. eervna 1934 Zaeatek ve 4 hodiny ptesne

v sini na Studewood

-

sehraje

KLUB OMLADINY RADU POKROK HOUSTONU tis. 8 kus pod nazvem

Kd z Stesti chod' po Horach Veselohra o 3 jednanich, od J. Ort Hradeanskeho OSOBY: Pani Marcella, majitelka restaurace MastnY, tovarnik, 2i2a. i

Maya jeho dcery Pfibek, statkat a starosta Jiff, jeho syn, Milos Vrba, ingenyr, Zapadlo, adjunnkt, Kulieka, gofer Kadenka, sluika,

ses. M. Mikeska br. Kaepar ses. M. Kadleeek ses. W. M. Kelnar. br. V. Kincl br. L. Rulik, ml. br. J. Kahanek br. J. Drapela br. T. KostomlatskY ses. A. Kelnar

Hru nacvieil br. V. Kelnar,

raiser.

Hudba

Rudys Orchestra, z Bellville Texas

OZNA.MEN Upozorliujeme vgeehny pfiznivce tance a u glechtilkch zabav na program, kterk

ft AD POKROK HOUSTONU Oznitmeni Cunrti a diktivzdini.

ye sve sini

NA STUDEWOOD Timto vzdaxame srdeene diky vgem, kteti jakkmkoliv zpiisobem byli napomocni pii nemoci a smrti nageho mileho otce

JOSEFA 13UI‘NrIATY. Nieelniku Sokola Frank Rendlovi z Dallas, Jos. Vytopilovi z Ennis a Methodu Pazdralovi z West, za krasne a dojemne rozloueeni, jak v dome, tak na hibitove. Te g peveckemu sboru z Dallas, kterk sestaval z ppi. Valeikove, cove, Rezkove, Vaneurove, a pp. Frank Rendla, Frank Stranslckho a V. Krafta.

Nag zvlag tni dik plati Jos. Vytopilovi a Josefu kteti se ultazali bratry v pravem toho slova smyslu, neb nam pti:sli s nevg edni ochotou vstfic, kdy nam bylo pomocne ruky nejvic tieba.

Tedy jeate jednou diky!

RODINA gliRABANKOVA.

za ifeinkovani . hudby jak nisleduje 3. t ERVNA. Veeerni taneeni zabava pH hudbe STAR AMBASADOR, ZE SNOOK, TEXAS.

LONE

10 t ERVNA. — Omladina adu Pokrok Houstonu, sehraje divadlo a zaroveil s taneeni zabavou pH hudbe "RUDYS ORCHESTRA", Z BELLVILLE. Zaeatek divadla ye 4 hod. odpoledne.

17 6ERVNA. — Veeerni taneeni zabava pti hudbe LONE STAR AMBASADOR, ZE SNOOK, TEXAS. Vetime pevne, ze se zavdeeime na girn ptiznivciim a bude nas fait, poctite-li na g hojnou navgtevou.

0 obeerstveni a dalgi bude naldite postarano budete veichni spokojeni, za to yam mei ZABAVNI IrkBOR.