Vestnik 1934 06 20

doe

TV I

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, ;•th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII7

WEST, TEXAS, y e stiedu

(Wednesday)

CO NAM SDELUJE P03 0111100 AK JSME pki oznameni svolani mimotadne schage nasi HI. Uradovny j podotkli, byl k ni pozvan take komiat statniho Odboru Pojisteni p. Daniel, kteiji 'vealt pro atedni zaletitosti, stanovene ptedem na stejnY den, svoji adast musel omluviti Ve schazi, na nit podilelo se z raznYch Mau Jednoty kolem 75 Mena, byla odpoudeni pojiet'ujiciho komisate stran investovani penez do boncia i dalei, podtatinefei poyny naietite vytizeny. Psali jsme o prabehu schaze zevrubne, elenstvo je o napravach v tett) schazi dosatenYch pattleite zpraveno.

Dries pkinaeime o teto daletite zaletitosti zpravy dodateene a jiste i koneene. Pkedseda nael Hlavni Iltadovny brats C. H. Chernosky odeslal p. Danielovi obeirnou zpravu, co ve Rchuzi dostaYlveich se elena a po to v mimotadne schazi Hl. iltadovny bylo usneteno, nove zavedeno. V odpoved' dorueila poets, hr. pkedsedovi naslednjici ptipis pojitt'ujiciho komisate p. Daniela, jejt k pine informaci OenstVa ttvadime v pavodnim zneni a na to ye volnem pkekladu: STATE OP TEXAS BOARD OF INSURANCE COMMISSIONERS LIFE DIVISION AUSTIN June 7, 1934.

Mr. C. H. Chernosky, President Slavonic Benevolent Order of State of Tex. Houston, Texas.

Dear Mr. Chernosky: I am in receipts of yours of the 22nd.

I am glad that you held the meeting on the 19th. I. hope that the membership will understand that the letter we wrote was intended to set an ideal of what the organizations should do in handing their investments.

Many companies and organizations have found that they have made mistakes in their investment policies during these recent years.

In every instance we have earnestly insisted that they adhere to strict insurance principles and not make too many investments in any one kind or in any particular locality.

It was not my intention that this letter should have been published. Neither was I aware of the fact that this letter had been circulated with some notations thereon that neLsht have been thought by some to be the original letter. It is important that the membership should know that insurance investments should first be sure, regardless of whether or not they bring a large income. small yield with a safe investment is better than any kind of a yield with a bad one.

It will take several years no doubt to work out all of these difficulties. If conditions improve, however, it will be done in possibly a shorter time than we now think. hope that the membership will understand that this organization is not the only one that has made mistakes like this and that the purpose of this Department is to bring about the most careful handlin g of our in-

T

cetvna (June) 1934.

OSL032.

UJICI KOMISAR*

suranee funds.

With kindest regards, I am, Very truly yours, (Signed) R. L. Daniel, Chairman of the Board.

Ve veech marnostech sveta hledal jsem ja etesti, a nikde jsem je nalezt nemohl; i hleda.1 jsem je v svedomite praci. a etesti sveho jsem se domohl.

Leta hledal jsem ve s yYch ptatelich ja fernost, a kdo by v trudnYch chvilich radu dal; i poznal jsem jen lichYch frazi ealbu, ze kaidY z ptatel, jen svaj prospech znal.

Vtdycky zkoumal jsem, jake mineni je o nine, kdo jakYm okem na mne pohlecia; dnes mi to jedno, at' se smeje, mraei ien kdsst v mem titi stina neshledes Jaelta.

Mr. C. H. Chernosky, Ptedseda HI. Ukadovny S. P. J. S: T., Houston, Texas.

DrahY pane ChernoskY:— Obdrtel jsem Va g dopis ze die 22. kvetna.

Teel mne, ze jste konali schazi 19. kvetna.

Doufam, ze elenstvo z dopisu, kterY jsme psali, pochopi nae amysl stanoviti ideal, die ktereho Jednota by mela provadet vase investice. Rada pojiet'oven a podparnych organisaci vynaela chyby ueinene v ukladani syYch fondit behem let poslednich. V katdem pkipadu jsme opravdove nalehali, by se dileli ptesne zasad pojieteni a neinvestovali vetsi penez do dehokoli neb do jistych mist Nebylo nikterak mYm amyslem aby maj dopis byl uvetejnen. N e m el jsem tee vedomost, ze dopis byl rozeslan s jistYm yyznaeenim, cot. mnozi mohli povatovat za dopis pavodni. Je daletito aby elenstvo veclelo; ze investice pojieteni musi byti peedne bezpedne, bezohledne vynesou-li 'di nikoli vysokY ptijem. Maly trok z bezpeenYch investic je lepei net jakYkoli z pochybnYch. Vezme to nepochybne nekolik rola) net tyto tetkosti budou napraveny. Nastane-li zlepSeni pomeril, stane se tak oveem v dobe kratei net se domnivame. Doufam, ze elenstvo porozumi, ze tato Jednota neni jedina, ktera udinila podobne chyby a ze diem tohoto departrnentu je ptivodit nejopa.trnejei investovani fondu pojieteni.

S uptimnYm pozdravem, zastave. Vie (padpis) R. L Daniel Ptedseda Odboru.

Tento iftedni ptipis dohledajiciho akadu zjedna tadouci uspokojeni a klid v kada.ch naei Jednoty. Neni tkeba r3svadet, hlavni vinu doeasnYch ztrat nesou tetke roky krise. Nikdo nemohl ptedvidat, co Amerika deka., jake ohroteni doIehne na jednoslpce, spolednosti i spolky. Nate SPJST. dovedla UpornYm narazum tvrde vzdorovat, kdy jive spoleenosti braly za sve a dopis pojiet'ujicichho komisate dosvedeuje, ze neni nejmenei obavy, to budou nejake velike finandni ztraty. Pakli nam zastanou nejake farmy na ruce, to nesmime povatovat za ztraty, nebot' je to majetek Jednoty, •kterY mate byt opet zpeneten, jakmile se pomely zlepti.

Povatujeme ptipis komisate pojieteni za finale — zaver chvAlkoveho zneklidneni snad i rozruchu a bezdavodnYch obav v tadach r,aeeho elenstva. Po bout nasleduje vyjasneni. Nahodne mame podnes toho slunieka nes sledkem nebYvalebo sucha at kriticky mnoho. I to musime se kojiti nadeji, to byt' korna a picniny tetee utrpi, koneena, hospodatska bilance vykate se uspokojive, bude snad lepe proti lorisku, nastane jakas takas materielni pohoda. A v to eekaji nas nove nova prate — pro daLei vzrast naei S. P. J. S. T. ZIJEME SPOLU, ROSTEME SPOLU.

"Na miste, na ktere to postavil osud, konej svou povinnost, aby dobke bylo.

Nejsi tak ma lY, abys nemohl v kriticke chvili nekomu duclati sily; nejsi tak bezvYznamny, abys mu v chvili osudne nemohl sil ubrati. Nemysli si, 2e co jako jeden z tisieil, jeden z miliona ueinie je bez yYznamne pro osudy tveho naroda; tot' jenom ted tech, kteti chteji zlemu. "My to neptedelame," je jejich tee. To "my, to neptedelarne" znadilo by, to dejiny nikdy by neznamenaly krok kupkedu; toto "my to neptedelame" znamenalo by smir s katclou epatnosti a zbabelosti.

To by znamenalo, ze ty, tisice, miliony tobe podobnYch eekaji na zazrak, kterY bez jejich ptidineni ptivede je do zeme za,slib,ene; ale na ten zazrak eekal bys hodne dlouho.

Je pravda, to nejlepei snaha lidska seize assent za okolnosti neptiznivYch; nemene 'creak je pravda, ze slabost a neeinnost lidska dovede zkaziti i ptiznive okolnosti.

Nejsi, maj etenati, nedim nicotnYm, bezvYznamnYm, pro vYvoj naroda lhostejnYm• Jsi east celku, jako veichni jsme jeho Cast; dnes vykonae vice ty, zitra tvaj soused, pee. zitti snad ja. Na nas yeech zalezi. Veichni vzajemne pasobime na sebe; veiehni mateme o neco zveteit nebo zmenelt pohotovost a silu •sveho naroda. Klesne-li kdo z nas, strhne sve druhy; zvedne-li se z prachu, i jeho druhove s nim. 2ijeme spolu, rosteme spolu, hyneme spolu. Vzpomeri si, etenati, dim byla Husova slova panu z Dube, Cum laska a davera jeho krajanri. V tve mod je, dati Ci nedati "hroznou silu tisictl, silu vtech, jiz zdali k nemu hledi. Zamysli se o to sile, etenati!"

V. Dyk.

Strana tedy dne 11. tervna obdriel jsern muj vYtisk mesieniku The Fraternal Monitor za mesic eerVeri. V tomto mesieniku, na strance dvacate jest elanek jmena "FRATERNALS NEGLECTING THEIR OPPORTUNITY" (Bratrstva, zanedbavaji j ejich ptiletitost'.) Tento elanek napsal pan A. M. Coffin, mistoptedseda Bratrskeho Sdruteni Jednot statu Florida. 0 pravde a dobre rade tohoto elanku jsem dlouho ptemYglel.

Ptijda dnes (etvrtek 14. dervna) z price, prvni co jsem ueinil, vzal ze stolu naS Vestnik — a prvni co me pti zbetnem prohliteni dopisti upoutalo jest aflame jmeno mne aflame osoby — J. J. Kelarka., Mena tadu Stef anik eis. 142.

Zaverek tohoto dopisu br. Kelarka, jednajici o jistem ex-reverendovi, pinpomel mne velmi ostte zminenY dlanek ve Fraternal Monitoru.

Tento elanek z east zni: — "jsou nektere Bratrske Jednoty, ktere neuvetejriuji zpravy ye svYch organech, jimit by pottebne seznamovali sve elenstvo se skuteenyin stavem, ktery dnes panuje v oboru tivotniho pojigteni.

Agenti vYdeleenYch spoleenosti klepaji na dvete va gich elentl katidodenne. Va g Glen odpovi: "My mame pojigteni u Bratrske Jednoty". — Okamtite tento agent kuje plant' .jak by toto poji gteni od bratrske spoleenosti odloudil, je-li jenom tro gku odloudeni hodne. A tento vas jen jaktiv neeet1 odborne pojigt'ovaci easopisy a tudit nezna skutaenY sta y tak mnohYch-•spoleenosti, upusti od placeni do jeho Jednoty. MnohY takovY Glen porny glel na zvY geni sveho pojigteni a strata jest tudit je gte vet gi. — My mame v Miama mnoho padnYch dilkaze v tomto ptipadu. Vezmeme ku pi•. ptipad dvou doktoZastupce Jednoty se nezajimal o prodej dostateeneho poji gteni od sveho bratrstva nabidnul kaadernu z techto jen jeden tisic dollaru pojigteni, cot tito doktoti ptijali. Ptigel ale k jednomu z nich agent od Life Ins. Co. a poukazovanim na to, ze to spoleenost ma pies jeden billion dollarti napsaneho poji gteni a majetku na 28 millioni, zarovefi namlouvaje tomuto, ze jeho bratrske. Jednota mate zvYgit poplatky kdykoliv, ptemluvil mileho doktora ku ptistoupeni na $5,000.00 pojigteni.

Skuteenost jit tento doktor ale nabyl zkugenosti jest, ze jeho Jednota nejen ze za Poslednich 10 rokil poplatky nezvY gila ale jegte INtiLk.; ponce lh,

M

Zemedelske zpravy oznamuji, ze 6eskoslovensko bylo ugetteno katastrofalnich kit panujicich veder a nedostatku blahodarne vlahy, Ir.terYmi trpi polni &oda v Evrope. Nejchudgi ins budou v Bulharsku, Jugoslavii Rumunsku. Vyhlidky v Nemecku a Polsku jsou dobre a jests lep g i jsou v Rakousku, Mad'arsku a Ceskoslovensku.

Prvni hospodytiska kola v Evrope byla zalotena roku 1884 v Krometiti Letos slavi 50. vYroei sveho iispe gneho pagobeni. tlprava Beevy na. Hranicku vytada si nakladu 7,700.000 Ke. Upravi se loftily od Hustoped u B. az po hranickY jez v deice 13 a pitl kilometru.

V 6echach jezdi jit 50 automobilU a autobusii s generatory na dtevene uhli. Pohon stoji misto 2.70 Ke za litr benzinove smesi jen 60 halet0. Generatory se vyrabi v Kralupech nad Vltavou.

Prazdnou rakev pochovali s obtady v Sedlci, Mrtvolu zapomneli v nemocnici. Stalo se jig, ze byly zameneny mrtvoly, ale pochovat prazdnou rakev, to je jiste zvlagtnost.

ZlinskY okres stane se skutkem asi 28. tijna t. r. Bude miti rozlohu 461 etvereenich km, 67.119 obyvatelin na 240 km. silnic a danovou zakladnu 2,430.000 Ke. Ptipadne k nemu Cast °beu a okresu hole g ovskeho. ZlinskY okres bude miti 56 01)6.

Dne 5. kvetna t. r. byla v Narodnim divadle v Praze sehrana jako 3.000 ptedstaveni Smetanorf.7 ch oper apevohra "Bra,niboti v te ankh'.

S TN K

konec kupciirn a kup6ikiarn! jernu kaidoroene plati dividendy a takto jeho vydani na pojigteni u Jednoty, dosti jit mirne, snitila. Ale na jeho $5,000.00 poji gteni n State Life Co. byl jemu uvalen asesment, kterY byl vzat. z jeho reservy, (rnaliekost) jenom $1,365.00.

Ptipad cis 2. -- Tento doktor byl ptemluyen ku vzeti dargiho pojigteni u Illinois Life Ins. Co. Jeho asesment, na $5000.00 pojigteni jest $1.130.50. (To znamena, ze kdyby dnes semtel, dostane jeho rodina misto $5000.00 jenom $3,869.50. Neco podobneho se rozhodne NIKDY u nag i Jednoty nemAte stati. Pozn. pisatele).

FAKTA JEDNATELE SY MELI VEDET. Pan Coffin pile dale: "Ov gem, ze nepi.,;1 zde nic co by kaadY Atednik aneb agent poj. spol. nevedel aneb s cim by nebyl dopodrobna obeznamen, ale va gi jednatele a yak eleni to nevi. Vat dleni nevi, ze dvacet sedm poj. spoleenosti, akciovYch aneb vzajemnych ptestalo v 1933 obchodovati, oni nevi, ze dvacet g' est spoleenosti ptestalo v 1929 a ze v 1932 se jich vzdalo obchodu tticet d ye" (32). (Kdykoliv se takova spol. "vzda", ov gem nucene, obchodu, utrpi ztraty v prvni fade pojigteni jednotlivci. — pozn. pisatele). "Nyni yam mohu tici, nevite-li to jit samotni, ze udelalali by nektera bratrska, Jednota ye Spojenych Statech upadek, katcly agent od poj. aneb vzajemne (Mutual) poj. spolednosti by byl o tom dopodrobna zpraven a obdrtel by zvla gtni literaturu (letacky) ku rozdani mezi jejich eleny. Obrtite se! Zastavte to velkou ztratu progleho pojigteni, (odstoupeni). 75% kteret jest ptimo zavineno poji gt'ovacimi vYrolcy uoinenYmi o vagi Jednote bezzasadnymi agenty pojig t'ujicich spoleenosti, a ye vagem spolkovem organu pkina gejte vice annex prY gticich od v Missouri, Illinois, Iowa, Nebraska, Alabama, Kentucky a linYch statu.

To jsou "zpravy" a vy delate sobe a vagim elenum laezpravi, kdyt jich ye vagich organech neuvetejnite. Vag Glen cluvetuje vagi Jednote, mnohY pottebuje a jest schopen vziti vice pojigteni netli u va gi Jednoty ma, jeho.. pojigteni zvYgiti jest pravem vas obchod, musite jej hledet ziskat, vy musite hleclet vypomoci vagim jednatellYrn; — utrat'te trochu penez na oznamky, roz gitte, je-li to tteba.

Z Ceskoslovenska, Thonetova tovarna na Vsetine zanikla, misto ni ale bude atizena Zahnova kabelovka.

Zakon, jejt esl. vlada navrhuje, rozdeluje diuhy na zemedelske a mestske. Mestske hypotelty (dluhy) maji byti sniteny 0 20 procent, zbytek ma bYti umoten v 10 letech 6procentnim urodenim. Zemedelske diuhy maji bYti snitieny o 50 procent, zbytek zfiroeen 4 proc a umoten v 15 letech.

Na jinni Morava zakladaji zemedelci nova vinohrady, jimit chteji nahraditi pokles ptijmfi z pestovani jinYch plodin.

Ptehrada ye Vranove na Dyji je nejvetgi ptehradou v Csl. republice. Zadrii okrouhle 130 miliona kubickYch metre vody. S ptipravami na stavbu se zapoealo r. 1930 a betonatke prate skoneily v srpnu 1933. Nyni uvedeny v einnost elektrarny, Jima se ziskalo vodni sily asi 90 milionb. KWA roene. Ptehradou se vytvoti jezero 30 km dlouhe. Asi 15 km nad pfehradou se zaplavi mesteeko Bitov, jet bylo pteloteno na kopec.

V Morayskem Krasu byla objevena v oblasti Ma,cochy nova jeskyne asi 70 metre pod zemi v deice asi 80 metre, v since 10 m a vYgce do 40 metal, NovY gramof on bez desek byl vynalezen nedayno. Desky nahrazuji se celuloidovymi proutky a zvuk je reprodukovan lampami jako pti radiu. Na proutek mono nahrit tolik tent, take jejich reprodukce trva hodinu a motno opakovat hru tisickrat.

Ve stredu, dne 20. derma 1934. organ, stay,moll tisknOuti tyto informace - a bilhvi, to jsou "informace", tivelne, probouzejici zpravy o tivotnim poji gteni, pojednavajici o imadkach a.manipulacich (eachrech) poj. apolednosti, o kterYch by se mohly napsati cele svazky. Devadesat procent eleraa Jednot s nimit jsem mluvil posledni tti roky, maji jen jeden tisic dollartl pojigteni u sve Jednoty. Nejmene 50% techto -Cleat bratrstev maji od $2500.00 do $5000.00 poji gteni u vzajeinne aneb akciove spoleenosti.

PROC. ?" -Tak dalece volnY pteklad elanku pana Coffina. Za.jirnave pro etenate na ge asi bude, pan A. M. Coffin byl po tadu rokii iitednikeril poji gtujicich agentn, a posledni tti roky pracuje pro Bratrskou Jednotu. Mluvi tedy ze zkugenosti, a mute smele porovnati oba siohy tivotniho pojigteni„ , bratrske a Odeleene.

Nyni se vratime ku stitnosti bratra Kelarka. Jisto jest, ze snitena na ge valuace bude velikYm a vitanYm tereem vgech nemotnYch a bezzasadnich pomluv na:sich d'eskych i jen anglicky mluvicich agentit pojist'ovacich spoleenosti.

Takovernu nieemneinu ponitovani na gi Jednoty cla se ptedejiti a tet se di fipine zastaviti. snadno! Na g brats redaktor Mouelta mel pied ttemi mesici na, redalteni strance malou ertu, jmeno: "Chytremu napovez" Jestli si toho nekteti ti dobrodinci nevgimli, ptigel eas dati jirn to po lopate.

Nage valuace jest stoprocentni a to jest lepgi netli mate o sobe rici tak mnohe. spoleenost. 0 tomto jest zbyteene se rozgitovati.

Jest na Case, aby ratnYm zakroeenim z tad alenstva udelali jsme z takovYch pornlouvadnych ex-reverends EX-AGENTY, k tomu jest tteba jen ptedati spolehlive svedectvi nagemu bratru ptedsedovi C. H. ChernoskYmu, ktery, jak se sam pti prvni schazi nagicti jednatehl ye Fayetteville vyjadtil, se jl o dalgi postara. Ale, sestry a bratti, pfeetete sobe ten elanek pana A. M. Coffiria jests jednou, jest v nem dosti latky pouene!

S bratrskym pozdravem, Frank B. Steiner JanovskY. Dougka Bratte Marku podrobne vYpodty valut k poplatkinn nagi lOti splatkove dotivotni jit mam hotove. Jsou ale o teto pojistce jiste body, ktere bych rad probral trochu blite — tet i o to 15ti a 20ti lets nadadni, na kterYch zaenu koncem mesice. — Steiner Joachim Ba.rrande, jen zanechal Narodnimu museu vzacne vedecke sbirky 35000 druInl zivoeignYch zkamenelin, popsanYch v 20 svazkovem dile, narodil se pied sto lety. Byl rodem Francouz, jen se zdr goval zprvu na zamku v Bu gtehrade a pak v Praze a pro-. zkoumal zvlagte okoli pratske smerem It Berounu. Na jeho poctu nazvany skaly u Vltavy pod Prahou — Barrandovem.

Nejfetgi mad'arskY bohae, 23 let start' dr.

Deutsch z Mi gkovce, spachal sebevraidu z omrzelosti tivota: nechal se rortrhat viakern. Penc.",z a majetku mel, co by stadilo na slugnY tivot tisicu rodin — ale nemohl si koupiti spokojenost. Novy ditkaz, ze penize nejsou pravYm zakladem pro gtesti.

9199 mlYnit je v es. republice, z nicht bylo 399 obchodnich, 993 smi genYch a 7807 Ilimezdnich. Tyto mlYny mohou vyrobiti rodne 627.242 vagont mouky. Ve v gech mlYnech bylo zamestnano 22.274 osob.

RUMOR. Dama, sedici za volantem auta, byla zastavena policistou. "Co ode mne chcete?" otazala se policisty.

"Jela jste rychlosti 40 mil za hodinu," odpovedel policista, slezaje s motocyklu.

"Jak to, 40 mil za hodinu? To neni pravda; vtdyt' nejsem ani celou hodinu venku?" odPovedela &ma.

"Tak dobra; jed'te tedy s panem Bohm" odvetil zaratenY policista; "takovou vfmluvu jsem jests neslygel,"

Ve sttedu, div::! 20. aervna 1934.

V

Oddil dopisovate Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smysiu Ti ,kovkau Vlboru k vlastnimu rozhodnuti.

PANU BARTOSOVI V EL CAMPO. Jig slibovana odmena, a kdo vi co vSe jegte, pro toho kdo by dokazal jak delat mraky, degte.

Twain psaval teg o poeasi, ac nikdy na nej nelal, on jen se tomu posmival, a gerty z lidi deal.

Pry lide jenom hubuji, a ge to nema hranic, a stale o torn klabosi, v,gak nedelaji pranic.

Ma elovek na to poeasi jen stale mleky eumet? a jak to'mute zmeniti? to ptec se musi umet.

Pet tisic obnos nemab jig trpi sveta a jak ten obnos ziskati j , ou mnohe razne plany.

Jsou pry v gak take obavy, ac nikdo o ne nestal, jak prY to potom udelat by degt' pak zase ptestal.

Kdyi vgude tolik pozemku pro sucho lezi ladem prod nezkusiti umeni tim osvedeenYm hadem?

Tak mnoho nas tech ubohYch vas snagne o to jen raete na plot povesit as miloveho hada.

Infanteraka se nebojte, tak daleko nedostteli, a kdyby, tak netrefi!

E. Bagant.

ACH JAKir OSUD, JAKE TO 2AL .

"Ach jak osud, jak to gal, mela jsem dva, mute, Rah mi je vial; jednoho po druhem jsem pochovala, °pet jsem se zas vdovou staIa ." Tato arie kupletu z pozdnich let devadesatYch byla v Praze znamou a tak rozgitenou jako dle lidoveho reeni ta "houska • na krame".

Takovou unylou, lee po vdavkach ()pet tougici vdovu ptedstavila nam v divadelni hire posledni nedeli na scene ildu Pokrok Houstonu sehrane sestra M. Mikeskove. tak vex.ne, ge strhla posluchaestvo v lavinu smichu.

Jako novicka ptedstihla na ge odeltavani a my ji k tomu prvemu rispechu na na gi scene gratuitijeme. Sestra M. Kadleekova, ji g syYm zjevem okouzlujici, narYsovala velmi pane' roliLizi, inteligentni divadelni hvezdy, jag vzdor sve uzavtenosti vriei mutskemu pokoleni na konec v torn zapase kapituluje. Uchovala chvalnou divadelni povest hereckeho talentu rodiny Kadleekovic.

Sestra Vilma Kelnarova je jig vyttibenou jak ani jinak bYti nemtt ge, sehrala rilohu hereckou silou deskeho jevi gte v Houstonu a etveradive, odugevnele, mile a energicke Magi velmi dobie a della se o slavu se svou gvekrugi sestrou A. Kelnarovou, ptedstavujici prostou, vYmluvnou a razovitou Kaeenku, slug.ku. Sestra A. KelnaroVa ma znaenSr talent a pochopeni pro podobnY druh roll, tak ge jejich sehra ji neptisobi gadnYch obtiii. Br. Lousi Rulik ml. ptedstavujici syna statkate Ptibeka mel rovnet vdeenou roli a maje herecke zku genosti, vystihoval dobte v gechny jeji podrobnosti, take vYsledek je-

STNiK

ho sehry byl velmi dobrY. Br. Tim Ka,tomlatskY je zrovna, zrozen pro komicke fi guriny a v roli Kulicky, Sofera °petite dovedl svrij talfmt uplatniti, strhavaje svYmi ky a mimikou obecenstvo ku smichu. Br. T. Kahanek, noviciant na na gi scene prokazal v Aloze IVIiloge Vrby, ingenYra hezkou porci herecke routiny a rovne g br. J. Drapela, ptedstavujici adjunkta Zapadla. Take obouni temto noviciantitm gratulujeme ku jejich chu na nagem jevigti. Br. J. Ka gpar, na g starY a chvalne znamY herec mel pro nej velmi ptipadtiou ulohu tovarnika Mastneho, cog znadi, ge ji sehral velmi dobie. Br. J. Kind hral rovneg jemu ptilehajici roli, statkate a starosty Ptibeka a tudi g i jeho souhra byla velmi dobra.

Vloudil jsem se tentokrat za scenu, abych mohl nage herce a zvla gte nove adepty nagi sceny lepe pozorovati a to jsem seznal, jaki je to tura hrati za tropickeho vedra a kdy ta atmosfera na jevi gti se ptibliguje one v podsveti. Tu elovek, chte nechte, musi ptiznati hrajicim velkou obetavost a obdivovati se jich vykonArn za takovYch obti gi. Rovnei i Aloha napovedy, ktera je na na gem divadle jig po dlouha leta vlogena na bedra sestry R. Hanusove vytaduje znadnou porci °betavosti a namahy. Br. V. Kelnar mlad gi pojima filohu regisera velmi svedomite a venuje vedeni hry pinou peei. Br. A. vestka kdyi nehraje, tak nesedi nedinne a jako start herec, vyznajici se v lieeni, ptispel svou znalosti v teto lire. Jennie Mae Rulikova take vykonal', kus prate v zakulisi, kdyi bylo vyladovano jeji znalosti ye he na piano v deji hry. Sehra kusu "Kdyg gtesti chodi po horach" jak vidno z uvedenYch stati byla velmi dobra a vgichni iteinkujici zaslou gi si pine pochvaly, a uznani a Klub Omladiny tadu Pokrok Houstonu mute bYti s jejim vYsledkem pine uspokojen. Maje pied sebou trochu price, byl jsem nucen jiti dtive domu, hned po ukoneeni divadla, ale jsem jist, ge veeerni zabava pti doprovodu hudby Rudyho Orchestru z Bellville teg ila se znadne navgteve.

S. P. StudnienY. load Rozkvet Zapadu Cislo 107.

Floresville, Texas Ct. redakce Vestniku!

Timto davam na vedomost elennm nageho tadu, ie pravidelna schuze se bude odbYvati tieti nedeli v mesici, toti g dne 15. eervence ve 2 hodiny odpoledne, jak obyeejne.

Na listku nemocnYch mama d ye sestry a bratra, pi. Johanu Mariakovou, pi. Albinu Svobcdovu a p. Jan Pavliska ml., ale jak mne bylo sdeleno, jsou ji g na caste k uzdraveni, cog jim cell tad pfeje.

S bra trskYm pozdravem, E. Mieulka, taj.

Shiner, Texas.

Rid Spravedinost Cis. 121.

Bratti a sestry:— Davam yam vedet, ge jsme v posledni schazi suspendovali bratra Jana Pospi gila pro neplaceni, neb nam neni mo gno gadnYho vydrg ovat, neb v pokladne nic neni. Bratti a sestry, kteti jste s placenim pozadu, hled'te se v druhe schnzi v mesici dervenci vYpotadat. Na shledanou 1. nedeli v eervenci.

J. F. Novosad. taj. fad Mora yska Orlice eislo 145.

Penelope, Texas.

Bratti a sestry!

V posledni schrizi bylo mi natizeno, abych Orosttednictvim Vestniku uvedomil ty, kteii jsou s placenim pozadu, aby se dali zase jednou videt, neb bratr iteetni by vas te g rad videl a bratru pokladniku take pokladna torn horku vysYcha. Tak nezapomerite na ptisti schrizi, ktera konana bude prvni nedeli v eervenci u br. Frank Barto ge na Penelope.

Tei neetni vYbor aby se dostavil a knihy pfehlednul.

Tak nezapomerite a dostavte se v hojnem podtu.

S bratrskYm pozdravem, Frank Hegar, tajemnik.

Strana 3.

Thurber, Texas.

etena, redakce Vestniku a mile etenatstvo!

Osmeluji se napsati par tadk0 do nageho mileho organu, nebot' mfij mantel je dlouholetYm elenem 4. P. J. S. T., a ja dlouholetou etenatkou ninth° organu.

Zde nem neprgelo jig ptes 2 mesice, Zahraciky naeisto vyschly, a dva vellte kusy korny nam uschly, wave kdy g' jig zaeala kvesti a tvotiti klasy; byla velkYm horkem spalena. Tak elovek je odmenen za .svoji tegkou praci. Kdyby pak pracoval, tak z toho tegkeho pracovani nic nema. Mnoho lidi kaji, ge nekteti lide nestaraji se aby nee() ugettili. Jak vgak Alt, radinu vygivit?!

Muj mantel prodal dva kusy hoveziho dobytka. A co za ne dostal?! Nadisto jich prodal zadarrno. Dal dobytek jako za kus chieba.

Tak jak mile etenatstvo, potom platit spolky, jak se vyrovnat a bYti spra yed. elovekem.

A detem, jak z toho v geho dat dobre vzclelani?! Tak jsou bidne easy, ge se nechce ani Gist ani psit. elovek je seslaben te gkou mysli rimornou. Nyni musim druh list obratit a jingiho neco napsat: podekovani.

Vgem nagim piatelam za present, co poslali nagemu synu Josefu Kostihu mlacigimu, pfilegitosti gra.tulace k vyjiti High School.

Ptedem p. br. Rud. Koeimu, Cis. 92 ye Ft. Worth, Tex., p. . gvagrovi a gyagrove Martinu Vaiikovi v East Bernard, Tex., pi. Mari! Mengikove, Strownn, Tex. p. a Janu a pi.. 2ofii HrozovYm, Weatherford, Tex., pi. Marii Zbihovske Hammon, Ind. A ostatni nemohu ani vgechny pojmenovat a napsat, nebot' bych zabrala mnoho mista v organu. V gern patelrim za presenty je gte jednou srdeene dekuji, a volam zaplat' Bah! Se vgi tictou znamenam se, Marie Kostiha. load Elmaton, eislo 148.

Blessing, Texas.

Cteni bratti a sestry!

S poteAenim oznamuji vSem bratrinn a sestro.m, ie nag tad Elmaton bude letos jako loni potadat svoji tadovou slavnost, druhou nedeli v eervenci u br. Franka Vavreeky.

Co vgechno ma zehavni vYbor na programu, jegte nevim, ale bude-li poeasi ponekud ptiznive, bude program jiste zajimavY. Weer bude sehrano divadlo. Proto bratii a sestry dostavte se vgichni i s rodinami. Obzvlagte zveme bratry a sestry sousednich tachl, by se k nam dostavili, a mezi nami se pobavili. Jest to opravdu ku prospechu nas vgech, kdyi se vzajemne pozname a vgichni se vespolek pobavime. Zapomerime, bratii, aspori na chvili na na ge trampoty a zkusme, jestli se jegte dovedeme opravdu bratrsky pobavit.

Doufarn, le i br. 'redaktor na geho Vestniku mezi nas zavita, neb nom to tro gku jig ptlslibil a taky aspori natal elenove H. frt. iviy vas vgechny radi uvidime, a doufame, ge se mezi nami budete citit opravdu jako mezi bratry a sestrami.

Na listku nemocnYch je sestra Spurna, jig delgi dobu. Ptejeme ji zpina srdce brzke uzdraveni.

V nagem okoll, tak jako jinde, v ge spaleno suchem, Urody take vypadaji podle tohb.

Tak na shledanou 8. eervence. S bratrskim pozdravem, Frank Hlogek.

Welcome, Texas.

Na vedomi davam elentim spolku Moravan Cis. 61., R. V. 0. S., Ae schfize se bude odbYvat dne 24. eervna. Melo, se odbYvat dne 10. dervna, ale jelikoi se dostavili jen 4 eleni, tak nebylo moAno schazi odbYvat, a bylo ujednano v bteznove sof-111'mi, Ae se budou schOze odbYvat druhou nedeli, pti schtzi S. P. J. S. T., krome vYrodni schrize. Ale minula schtlze byla trochu pozmenena, tak to neni mou chybou; ja tam byl v prav* eas.

Tak at' si kaidY pamatuje a dostavi se do schfize dne 24. veder a vyrovna svoje uety.

SchAze zapoene o 2 hod. odpoledne.

Thos. Kadleeek, taj.

stredu, tine 20. 6eryna...198., , kid Praha dislo 29.

CtenYin bratann, sestrarn a Itra.jaritin!

- Na druhern miste tohoto Astu yam -ptede stavujie na g domov. Domov, po kterem jsme Leta tontili a koneene . ho zbudovali Bradt a sestry! °pet vas Vmto zveme, byste se naafi slavnosti zucastnili. Pfectstavuji si obraz jak natal. ptij edou k nam do Taylor a nebudou vedet,ekterou strSnou k sini. Zde yam podavam naert, neb mapu: Kdyt ptijedete do Taylor, ptijedete na hlavni (Ma'n street), no, ktere je City Nail Pti City Hall najdete cestu •(Highway 43). Jed`te po Highway 43 na vYchod asi mile a uvidite - navesti (S'gn), kam mate jet.

Bude tarn tet male, vlajka. At' ptijedete z kterekoliv strany, krom direktne z vYchodu zajed'te k City Hall a potom vYchodne po highway 43. Ti, kteti ptijedete z vYchodu a pojedete pies Hearn, Rockdale a Thrall, pozorn i te oznam na prave strane, asi 4 mile zapadne od Thrall.

Jestli chcete videt nejkrasnej g sin ye sttednim Texasu, ptijed'te. Jestli se chcete seznamit a setkati se se svYmi ptateli, ptijed'te. Jestli chcete vynajit, jak u nos delaji barbecue a jak na ge kuchatky umi yatit, piejedte. Jestli se neumite zasmat a pobavit — tedy pkijed'te jiste — neb gevcova neverna tens, vas rozesmeje v gechny. Na shledanou v Taylor, dire 1. eervence!

Za, zabavni vYbor: (32-33) Frank Kind.

Fayetteville Bratti a sestry .Tednoty:— Ty neit'astne "hice" texaske, zda se mi, velmi neblaze pusobi na mozkovou einnost br. Steinera-Janovskeho. Jinak sobe nemohu vysvetlit jeho Utok na mou malie'kost v posledn'm eisle Vestniku. pry br. C. utival takovYch vYraze, ktere takovy "sprostr g pinavy buffo" by nikdy neutil". Muslin se vskutku braniti proti tomuto nepravdivemu obvineni. V myth slovech nebylo nic, Cim by se nekdo rnohl citit uraten a tet ani jedno -opakuji — ani jedno slovo nebylo ram takovela°, jakym mne br. S.-J. obvilmje. Toto mi closvedei ka,tcly neastnik schilze. Zajiste by nebyl ptedseda dovolil nem nemistneho a nepattieneho a kdyby byl nem podobneho ode mne uslygel, byl by mne volal k potadku.

Adkoliv nejsem teenikem z povolani, dosti east() se stave, to jsem tadan bych new ptednesl a met jsem tu Best miuvit pied shromatdenim vgeho druhu. Nikdy jsem netekl nic nad elm by se mohla i to nejcitduge razu br. S.-J. citit ranena a obbr. S.-J. vrham jemu nazpet v tvat.

Kdyt jednotlivec slygi rrektere ty nage bratry mluvit, tak se mu zda, to tu Jednotu miluji laskou takovou, to by se dali pro ni v oleji smatit, s kale sedtit a na kousky rozkrajet. 2e1 ale, 'te laska tato se nevztahuje na nektere bratry, kteti jsou jim trnem v oku. TroSieku merle mluveni a psani a tro gieku vice to prase lasky bratrske by nam negkodilo a Jednote zajiste prospelo.

Jestli se nemYlim, na apel br. Pazdrala slibill jsme vgichni, ze toho ha gteteni a osoeovani nechame a vgichni svorne budeme pro Jednotu pracovat, A proto, jakotto glen Jednoty volam: drt — — (no, brzy bych to byl "kecnul" po Texasku, jadrne, a tim snad citlivou dug i nekterYch bratru paranil); Mlete jit! Nerozjittujte znovu fatly Jednote z9,sazene! Jit toho bylo dost!

Jak na to hledirii, vidim v torn boj velko- mest proti - venkovu:-Jadro Jednoty spoeiva v nagem lidu wankovskern •a d9)) te bude s Jednotou pokud vedena bude lidem venkovskYm. Motna, to neni mezi nami venkavany, tolik "rozumu" ale jista vec, to je mezi nami vice porozumeni, soucitu a to prase liskY bratrske, ktera nehleda jenom chyby na jednotlivcich ale ktera kale s rozumem a bez nenavisti a hledi chybu napraviti a po nap prave zapomenouti.

C. H. Cmajdalka.

Pozn. red. — Zatadili jsme ohrateni br.

Cmajclalky co zaver temile debaty, vyvola-

ne neuvatenou, nebratrsky psanou kritikou br..tapala 0. rnimotadne schuzi ve Fayetteville a uvetejnenou v jeho tYdeniku Pokrok alui. &haze vykonala svilj Akol a potadatel organu apcloval na dlenstvo, by uspokojive vytiz2nou za.lektost vice neprobirall.

BYvaIY redaktor Vestniku br. tapal pri nest naborove kampani nehnul prst-m ae co bYvalY dlouholety potadatel na geho organu mohl snad met' piihlasiti se s napomoci, klade-li co loyaini 'Men zajmy nak S. P. J. S. T. nad zajrny osobni. Uz dle paklebneho ohlaveni referatu o zminene schazi bylo patrno, 'tie je psan nikoli k prospechu JednotY, utigeni rozvinene hiadiny snikkeni a citeni elenstva, n3r`brZ co jizlivosti prosycenY vypadproti vaem, kteti dovedou myslet, pozorovat, hodnotit, jiml die TyrZe "jedinec nic — celek vae". TakovYm referatim se v -destine tika, kfe. Vyvraceni nepravd, nedolo"tenych tvrzeni muselo bYti k volt spra y -neiformacdlstvgnuejo.

Podobne br. Fr. Steiner nemohl pominout jizlive naratily a budit tu vyslovne a jednou pro vZdy uvedeno: br. Steinerovi se deje ktivda, kdoZ by v jeho poctivem, pthnodarem o prospech cele Jednoty videli zajmy osobni, skryte, vyponave. On u2 pro naZi organisaci vykonal dosti uktedne prate a konal ji z lasky k Bratrstvu, jehoz je nYm elenem. Opakulerne, mile sestry bratti, na gi Zadost: povaZujte tuto zalelitost za skoneenou dill jak se tla: "Ty mrtvY, nevstavej!', Mame zavaine tkoly pied sebou, svornost a bratrske laska pomohou nam je Zacloucne vytekt.

Caldwell, Texa Ctena redakce Vestniku!

Po dlouhem Case minulou nedeli jsem navitivila jednou schtzi tadu NovY Tabor. Ma, se, fie sestry uPlne ptenechali mum jednani v tadeeh; dtiveTti dobou se podilely sestry vice a braly yak zajem ye spolkovYch saleZitostech. Mely by brati vetAi zajem ye spolkovem tivote. Ptedne dekuji vtele tadu NovY Tabor za eastku $10.00 venovanou Matici vylllho vzdelani na nak statni universite pro naZe studujici, ktere tad v minute schuzi povolil. Jest videt, to marne mezi nami jeZte dosti obetavYch dlent, kterYm lek budoucnost nal Teti na srdci. Jak by bylo hezkdyby kaki* 'Olen Jednoty ptispel pet centy rodne na Matici, bylo by moZno mnohemu snativemo mlad'ku neb divce pornotieno, probiti se Universitou.

Je a mute nam to bYti cti, tie poCet nakch posluchadil na universite katidorodne se zvetSuje a rozmnoluje. Kdo by to byl tekl pied lety, Ze budeme miti ke stu posluchaell na universite? Diky pant= Kacittlm a tern ostatnim harcovniktm, kteti pro to pracuji, aby naSe led byla zavedena do jeSte vice akol, a tak si dobyla to vaZnosti, ku ktere je opravnena, a jake si zasluhuje., Nast mladi lide, kteti jsou v teto semi rozeni a starou vlast,' a jet krasy znaji bud' z vypravovani aneb z knih se na gi 'fedi udi, jsou hrdi na svfij pavod. V gechna Cest jim.

Jen takovi si yak svYch rodita a tak i buduji jak sobe tak i nam v gem vaZnost mezi jino-narodovci.

Doktor Meek, jent kazdorodne potada, divadla v mistech naLnci osazenYch, si zasluhuje uznani za jeho velkou namahu, neb tim seznarnuje mnoho na gich netednYch lidi s kterbu vykonaVa. VeZkere tyto snahy .vedbu k tome; aby se udrZela a zachovala ease tee- budoucim pokolenim. Tim, 'tie Tlag3 studentY ipOdporujeme a pomahame jim pUjdkami, ktere oni spiati, opet se jinYm pit di, a tak sobe stavime pomnik a pomahame takovym, kteti toho mail pottebu.

Mame v nag em okresu nekolik 1.6,60 na Snook, na Prarie Dale, a na Hogg, pak v okolnleh okresich v Brazos a Lee, dobte si stojici, a jsem si jista, to i oni se postaraji, aby podpora nag''-in studentum rostla.

Rada Ctu dopisy od na gich elenkyii ye Vestniku na pt:klad pani t. P. Mikeskove, pani Antoine Ondriltkove, si. Mary Kteraen-

trove. Vence dlouho vSak jsem nic neeetla od pani Hedviky Truxove a pani Hedviky Sta.; novske a pani Botena, Valekova i pinc tapomnela psat do Vestniku. Prosim, piste oPet brzy! 2e mame schopne 21ny Melt narul, dokazuji dopisy jejich a tie by byly schoprie mnoho fitadfi ye spol.kovem tivote zasta-; vati. Myslim, ae je to jejich vino% to dosud mak) neb Zadne fitady nezastavaji, pone,vadti— malo schilze navgtevuji a malt' zajem na spolkovem Zivote berou.

S pozdravem, vtiem. sestrarn, Marie Wondraiova. kid F. B. Zdrilbek 'ado 112 Guy, Tex Mill bratti a sestry!

Ve schuzi tadove, odbYvane 10. 6ervna bylo usneteno zaslat do Vestniku k uvefejnent• nova tadova, domaci pravidla, by si je mohli pteeist a zapamatovat vzaaleni nail elenove, by zvedeli katclY co je jeho povinnosti.

DomAci ftADovA FRAVIDLA,

opravena 5ti elenrihn yfrborem 19, newest 1934.

Sehiize. el. 1. Nezmenen az nato, to v padu neptizniveho podasi se schtze odloti na nedeli. elanek zni: Pravidelna sehime se odb'va vtdy jednou mesiene, a site druhou nedeli, o j ecine hod"n4, odpolPdne.

61 . 2. NezmAr en. K sprave ern u z,-th4i"tti schime jest nutne, by co nejvetii podet iftednik0 byl ptitomen a ne merle net celkern i s fitedniky, 8 elerul mute zahajiti V padu nemoci je tadoucno, by ftednici dodaii pottebne "" do schtze.

Poshoveni. el. 1. Nezmenen., a zni: tlen, kterY nemute ka,Zdv rrogic sve Po pl qtkv ora witi. i".qt povinen potadati tad o poshoveni. Me. vilak udati na jak dlouh' eas, se jemu ma . poplatek eekati. el. 2. teetnik ma upomenout pisemne katdeho, kdot by diuhoval za jednu schfizi, a v'My ve s P hiazi o-ramiti eny br, a ses., kteti s poplatky zustali pozadu.

Nezmaneno! Penetita podpora v nemoci vynechana.

Ogettenf.

Zmeneno: V padu tetkeho onemocneni, kde by roci'na j , ti umdlene. byla, jest br. neb ses. opeavneni tadati ostatni dimly o dobrovolnou navgtevu a ogetteni jak ye dne tak v noel.

Za tim fidelem ustanoven nemocenskv v'bor. Vtdy 1 bratr neb sestra pro jistt den, at se vgichni vysttidaji. Kdyt je potteba, us f enoveni se ona kui e.

61. 2. Nezhienen a zni: V padu nakailive nemoci Men' nejsou po' r'nni stiZerieho br. n eb ses. olettova.f.i. el. 3. Oeekava, se od br. a ses. by nemoeneho br. neb ses. neb jeho nemocnou rodinu die motnosti navitevovall a jim radou neb skutky napomocni byli.

Dodatek. el. 1. Nezmenen a site zni:Radern F. B. Zdrubek C. 112. usne gene:_ By katclY elen neimene do Ctvrtletni schOze se dostavll.

Pak-li ne, ztraci dobrovolnou navitevu a tet. dobrovolne ogetteni od br. a sester v padti nemoci, kdyt neda dostaditelnou omluvu. el. 2. - Nov', a zni: Povinnost nove zvoleneho poliladnika slotiit zaruku jeden ,tiele dolar0. Tajemnik ma miti $500.00 zainkY• _m'ti tet V*00 00.

1-.Te"tr,4k nevim, nikam nejdue tale nic se Noveho •newirn, -co by stalo za tininku. Je 74e jairamne sucho.

Na zdar!

B.. Mikeskova.

Sfeteve - zbrojeni stoii lidstvo ohronme penize, jet se musi zaplatit z utiteene price a pak neni dost na pottebnejti. Podle Atedni zpravy Svazu narodii vydalo se na svetove zbrojeni: 3.497 mil. dolart roku 1925 4.107 mil dolart roku 1929.

4.128mat1 dolartt „ roku 1930

vie stredu, dne 20. aervna 1934.

vtaNtit

BennvieW, Texas bratki, sestry a ptatele!

Piijd'te do Bennview na 4. eervence se s ODERNI clovek znici spesnym zivotem narni pobavit. Rad Pokrok Bennview eislo dnetlea uvyki si pohliaeti na ptitom153, potada "Barbecue", "Rodeo" a tanedni nost jako na dobu kulturni a technicke dozabavu. Hudba zaene v 10 hodin, obed v konalosti, je hrd na vtechny vymolenosti, 11:30 hod. bude podavan za 30c tank, a odpoktere mu zvlatte mesto poskytuje v mite ledne bude "Rodeo". pfehojne, a ohliti-li se piece nekdy na miPak veder, vy milovnici tance, mate pie- - nulost, tu vetainou jen jako na dobu barleiitost se pekne pobavit na nove platforme, barske primitivnosti, kterou svet projiti mu pti hudbe dobte zname a vzacne Gregurkove sil, aby se dopracoval k dnetnimu pokroku kapely. myelenkovemu i hmotnemu.

Jidla bude dost a dolere a o obderstveni Tak citime temet ea chni, ani ty nevyjitaaina, starost, neb nag obchodnik slibil, to majic, kdo poznali svetove dejiny ze studia stkedotkolskeho, zpravidla velmi zbetneho a do 'Who easu bude miti hospodu v pinem povrchniho. Proto bVvame vettinou velmi ubehu. cliveni, kdyt pozname, te tytet nebo temet Tak litechny srdedne zveme, aby pfajeli a tyte2 mySlenky a snahy, ktere jsou dnes heVornohli nam udelat ten nas zaeatek aspetslem *doby a programem politickYch stran n,m. habaly jit pied t'sicaet -mi tvalnosti sveta A. V. Franek, tai. a Edske spolednosti, to mnohe, oc dnes s pYchou lidi pokrokovSich usilujeme, bylo jiz v Fort Worth, Texas.

Sere daernovekosti uskuteeneno v dokonaloRid Svaz eechoslovana els. 92. sti takfka idealni.

-Ctene sestry a bratti!

Jake malt' doklad toho, co jsem tekl, bych ✓ nedeli, dne 24. dervna v 8. hod. veder chtel uvesti Hammurabiho, mladeho krale potada mutskY zaba y. vabor tanedni zabavu babylonskeho, ktera dosedl na tran v roce a timto vas vtechny uctive zvou, byste je 1955 pi. Kr., aby ptevzal vladu nad zemi sizase v hojnem podtu navttivili a doufaji, 23 ce potehnanou, ale rozvracenou protichildpfi dobre hudbe a fiznem pareeku se dobte nami zajmy vladatii z Isinu a Larsu. vytancujete. Vstupne, pan 40e, dama 25c.

Prvni starosti mladeho krale laylo •sjednoceni fate, cot se mu podatilo teprve, kdya Zvlatte ti, co trpi na revma, mail dobrou ptizajal sveho ahlavniho neptitele Rim-Sina v ieaitost se vypotit a jste se uzdravi. jeho hlavnim meste Larse. ✓ poslednim dopise jsem opornenula podeTed' teprve se mohl venovati skutednYm kovati pani Hie:21011e za 7tu peknou daku, svam sklontm, totit ukolam mirovam. Byljea nam darovala do vSrliry a panu Komete Hammurabi pacifstou telem i duti a snad nemu za delani tak dobreho barbecue, vysloprvnim vladatem vabee, ktera pochopil, to vuji Vam jmenem fadu sreleene diky! valka a vaboje Ni t oslabuji a panovnickou moc podlamuji, 2e jenom trvala mar a sjedPfevlada nam zde velke sucho a prtet nenocenost naroda posiluji blahobyt i vnitini chce, slunieko ptipaluje, denne o nejaka stu.peti vice, ad je to k nevydrteni. A cot ti klid zeme.

Neni bez zajimavosti, jakami eestami Hamfarmati chudaci, jia ted' jsou nafty se vtech murabi dosahl sveho cafe. Ptedevtim to bystran, a jak bude dale? Snad misty ani futro ly kompromisy v odevu a v adesu vecech neudelaji a co2 to ostatni; velmi smutne vyto, ktere mely za stara mnohem vett/ prohlidky pro fermate, za tu jejch celoroani gramovY vaznam net dnes — a feteni jazydtinu. kove otazky. Hammurabi zavedi jednotnk S pozdravem, "statni" jazyk, kterY spolu s jednou spravou Marie Juranove., dop. a s jednotnam soudnietvim nejvice pfispel k vnittni konsolidaci statu.

Neopomijejici slavy si ziskal Hammurabi Slunce ma prstence jako Saturn? Zahada zaveden in zakoniku, obsahujici na tat sta zvifetnikoveho sveta, jet se u nas projevuje paragrafil. Podaiilo se mu uspotadati vtechna jate jako svetelna pyram*da na zapadnim ny pravni pomery lidskeho tivota tak. ze jeobzoru po zapadu Slunce a pak na podzim na ho soudeove mohli snadno tealti vtechny yachodnim obzoru pied vachodem Slunce, pravni otazky. Nas zar.ma nejvice, 2e byl poutala hvezdate pinach d ye ste padesat let.

Hammurabi prvnim skutednarn zakonodarAle teprve fed:tell sonnenberske hvezdarny dr. Hoffmeisterovi se podatilo pomoci novach cem sveta ate postavil soudnictvi na zasade rovnosti vtech poddanYch pled zakonem. ptistrojt zmetit situ tohoto svetla a rozieTake spravu zeme uspotadal jednotne a Mt auto peastarou zahadu skuteene ptekvavelmi &eine. Mel sveho ministra a atednikY, pujicim zpasobem. Podle Hoffmeisterovach z nicht katda mel ptesne vymezenu pusobmeteni a yYpoeta je zvifetnkove svetlo vlastne sluneen sm svetlem, odratenS7m oblakem nost a pravomoc. Vojsko — podobne jako dnes zaletalo z vojska, staleho a z reservy, kosmickeho prachu. Tento kosmick' prach ktera, molila bati moblisovana v ptipade tvoti kolem Slunce v ravine jeho rovnikn tfeby. ploche prstence, z nicht jeden saha at k Tak peeoval Hammurabi o vtechny sve drize nati Zeme, druha ponekud pfesahuje poddane vskutku vzorne. A naiizeni jeho nedrahu Jupitera. Hustota techto prstenca je byla jen plannam teenenim, nSlbr2 byla doyetti bliz u Slunce. Se zeme vidime je odrkivana do puntiku. Rik Babylonska, prozateny Sluncem a jevi se nam jako pyramida aivala tehdy doby klidu a blahobytu. Kdyi nad obzorem, kdetto s jinS-ch hvezd vypadavelka kral po tfiaetykicetilete vlade zemtel ji asi tak, jako se nam v dalekohledu jevi mac Babylonie rychle upadala. prstence koIem Saturna. Pki torn planety vypadaji jen iako svetlej81 body v prsteneich.

Ka ,/ &ern e t.' yoton4 s velkeho vladce, neuV natich titkach lezi eklIptike. blizko obzoru brn'me se obdivu. J eho intellgenee a proda Cite prstencii se ztraci ve vYparech Ovzduravost byla zcela vklimedna, za jeho -ProCa V tropickYch krajich je ekliptika vady kola gram by se nemusil •styclet ani dn etni .. Stat. ma k obzoru "a ozatene prstence je tam dobies rjk. A 1-> k ci manndek mueme ptiznati, -oat, i kdyt podrobnosti zustavaji lidskerne ore barbarska doba staroveku nebvla ye -Oku riejasny. sk-iteenosti ani zdaleka, tak ba.rbarskou, za jakou ji zpravidla pokladame.

Skvela insert na Fordav vile V-8 se objeV nakladatelstvi L. Maeade v Praze, OSR. vil v jednom lists v Perth Amboy Text zeal: zad4na peeve vyehazeti z nehoe jsem Dil/inger pouttl pti.stem sensadte ,m irteku - Cerpal data o krali Hammuraban. Jsou to Fordova osmivalce pro j eho ryehlost. Dale "Tvercove dejin". &to, kt ere vzniklo spolupravi se v insertu, 2e spoleanost nijak nesoupraci asi 45 svetovaeh universit a vice net hiasi s vrahy a lupiti, k efi pout veal' Fordo150 vehlasnach historika. Ale nejen tou vYch voza k takovam adelam, jako to udinil kolnosti jsou "Tvercove dejin" knihou zajiDillinger. mavou, nYbr2 hlavne, a ptedevLim svYnt 0-

Pacifismus pied 4000 let

strum reeinalnim poietan a rozvrienim obeahle Idtkj. Nate &ski literatura se jit doekala ptemnohach yydani "SvetovS,ch dejin," preel piavodnich i pteloaenYch, dobrYch, i mend dobraeh. Meal nimi t budou "Tvarcove dezaujimati misto vtdy vaznadne a piedni: jsou to Eve, poutave portrety velkYch 0sobnosti vtech dob, portrety lid!, kteti "tvotill dejlny". A kaide tamer postave se dostalo vlastniho tivotopisee z tad sv6tovYch historikft-odbornikt.. 2ivotni romany a dejin na Pravda slOudeny tu jsou v mohutny proud dramatickeho den!, z neho2 nam pied du8evnim zrakem vy ystiva, gigantiekY obraz svetavYch dejin od dob faraont at po dobu nejnoveigi, obraz zcela jinY, net jsme si utvotili ze suchoparneho • studia historickYch ueebnic tkolskS7ch. Poznavame tu historicke osobnosti iiiko.i jako figu.ky na tacnovnici politickeho deni, nabra jako skuteene individuality, lidsky myslici a citIci — a prase tim se nam stavaji mnohem blizsimi, mnohem snaze chaperne jejich tiny a tim i celY N'tirOj svetovYch udalosti.

Dfio "Tvarcove dejin" je bohate ilustrovan°. Obrazka najdete tam celou velkou iadu, meal nimi mnohe, jet jste dosud nikde. nevicieli, jet jsou historickam objevem poslednich let. eske vydani rediguje univ. docent Dr. K. Stlaukal a jeho jmeno spolu se jmeny nej‘jiznaenejtich representanta nati histokieke vedy rudi za hodnotu dila, ktere jste vzbudi zasloutena za.jem a pochopeni natl. inteligence.

PROt NAS MAJI RADI — B. t enatY jednou napsal: Oeska aivel paVatuje Amerika za konstruktivni a to nam automaticky vynati sympatie. Tovarnik Vldek pravi, to to byla pracovitost eeskach lidi, ktera, ziskala vtude sympatie. Mnoho je Oechi). i Slovakia kteti od dteveneho kufrieku, a nimi With na Long Island, se vypracovali do znaene yYSe a tine i pozvedli jine.

Zeme rici, to na zapadni po- okou'i nas maji opravdu radi. Prato nas nesmi bolet, udeleali re, alas tu neb onde obda.s nekdo dlouha nos." a pra nas nemaji radi.

"Neclavno jsem objevil novou odpoved' na otazku, prod nas nemaji Americana radi.

Znam jednoho krajana, kterS7 si vybojoval v Americe manotadne s'utne misto. Aid ptijel do Ameriky uz ve e`rmicti letech. dosahl mista, kterS7ch ani pro rodi 6 Ameridany nevi nadbytek," pile Joza. Novotny z New Yoiku. "Mnozi Americana mne ujitt'uji, to ho maji za sveho eloveka, "stoproeentniho" Amerieana, tfebate se zde nenarodil. A to je mnoho.

Tyto dny vtak jsem sc setkal s jednim vynikajicim rozenam Ameridanem, ktera dobte zna, meho krajana. Rozhovoiili jsme se o nem. Tohle byl jeho soud: "Neodpovida na dopisy. My, Americana, jsme zprayidla hotovi s elovekem, ktera neodpovida na dopisy. Jen malt elovek si hraje na velikana, kdyt ignoruje dopisy."

MATE_. PitiTELE, KTER$ SE UM:JAZ' 0 POLITICKt Zajimate-ii .se •zvoleni kterehokoliv kandidata ve Vagem ,oltresu, odporuete Vestnik k oznameni kandidatury.

Vydavatele restniku Vim zaplati komitne z kaideho oznameni, ktere pro nas ziskate. 0 podrobne ceny oznameni rfiznach tikadu pitte palm° na vydavatele: tECHOSLOVAS PUBL. COMPANY, West, Texas.

8trana 6.

VESTNIK

Detski Besidka NAS DOMOV Marie Pkileska Slovanska zeme — pi vab jeji vizvai temnYch borti, kouzlo svetlYch brit, to krasna zeme — dra.hY Udel nad tivot vlastni chrati ii, opatruj!

Ty zlate lany — pilnYch rukou kv'et, hor pohadka i lucin smavy svet, tve dedietvi a vennY podil tvujnad tivot vlastni chraii je, opatruj!

Tve pate sila, dueha tveho vzn6t, to kra,sne zeme rovnet plod a kvet, svou kolebku, ten milk domov svetj, nad iivot vlastni bran a opatruj!

POHADKA LETN1 NOCI J. K. HlineckY. Byla tepla noc. Do lesniho ticha zaznivalo skiehotani tabiho snemu od rybnika, z poll koncert opoideneho cvreka. Ale zhloubi lesa bylo slySet jeSte neco jineho. Byl to detsky plat, tak tichounky jako jarni dettieek. Chvilemi ustaval a zase znovu se ozYval. I na mYtinu, ozaienou bledYm svetlem mesidniho srpetku, pronikal plat a rutil jemnY zpev, pti kterem tu tantily vily kolem kvetinoveho trimu lesni kralbvny.

Kralovna povstala: "Krasavo, jdi se podivat, co se to deje!" Vila poslane opustila sve sestry a lehoueltYm krokem zabehla do houStiny, jen se ji vzdukie zavoje kmitly a zavlaly jako mlhovY chomatek. Za chvili byla zpet. Sklonila hlavu pied lesni kralovnou a tichounkYm hlasem vypravovala: "Zbloudile decko tam plate v lesni tme. Zvabily je rude jahody v pasece, zdr2elo se a veter seslo testy." Kralovna se zamyslila. "Nechci, a.by nebohe deck° trpelo. Vyvedu je z lesa."

ShYbla Se, zvedla hrst rosnYch perlieek a neco zaSeptala. Potom rozeviela ruku, a z ni vyletel roj modravYch jisker. Byli to prvni svatojangti broueci.

"Leyte," pravila kralovna, "posvit'te bloudicimu decku na cestu!"

Svatojanci se rozletli do lesa. Brzo byli u zbloudileho deveatka, ktere sedelo na paiizku a plakalo. Kdyi spatfilo krisna svetylka svatojankti, vstalo, a pustilo se za nimi.

Broaci leteli pied nim, jako by cestieku ukazovali. A take ukazali. Hned byli na kraji lesa, a tam od .vesnice proti nim, letela jina svetylka, veal a s nimi lide. gli hledat zmizele devdatko. Svatojanci se vratili do lesa, a devatko s rodiCi domd.

Kralovne se svitici broudkove zalibili, a ponechala jim jejich krasne svetlo. Od to doby svatojantti broileci sviti vilam na palouecich pki tanci, a lidem na cestu lesem. Je to na pamatku jejich dobreho Cinu, a proto je i lide maji radi a raduji se, kdy svatojanci otali les. V. tu dobu je v lese nejlcrisneji. Jclete se na ne koncem Cervna take podivat a nezhasnete tvrdou rukou ani jedinkeho svetYlka!

CAROVNA SLAVNOST V MAJOVE NOCL

Boh. Schwigstill.

Byla krasna majova noc. Kagparek po denni 'toulee mezi atm' spal ye sve postYlee, a ze spani se jegte smal a zvonil rolniekami, jak 'Se neklidne pkevaloval.

Stkibrn;;T mesi6ek se diva]. na neho s usmevem s vysokeho nebe, a kvety v zahradee posilaly mu otevkenYm oknem libeznou vuni.

Ale tu najednou, kde se vzal tu se vzal, staff bilk andilek u postYlky, a budil Katparka z libezneho spanku: "Vstavej, miladku, vstaver!

Kloueek si promnul oCi, zazvonil rolniekami a rozhledl se kolem. A nechtel tomu vetit, co a dival se na bivide. Znova si promnul

ai

leho andelidka, kteremu tanei:i kolem zlate hlaVieky pestki motYlkove.

"Jsem kvitek-andelieek, a ptitel jsem s mcitYlky, abychom to pozvali na nati sla y , Jsi take takovY-nostvdeimajovnel. pestrY motYlek a paths mezi kvety. Pojd' tedy s nami.!"

Kagparek vyskoCil z postYlky a ptal se andilka, kterym smerem se daji.

Ale v torn jit pkiletel majovY vanek, vzal oba kloudicy do narudi, a vyletel s nimi otelikenYm oknem do jasne noci. Pruvod motylkd tahl se za nimi jako nadherna duha.

Hvezdidky na nebi se tkasly a smaly, a mesitek rortahl smichem pusu od ucha k uchu.

Vtichni se small tomu, jak se Katparek nevne drti majoveho vanku, by snad nekde nespadl s toho pohadkoveho aeroplanu.

Ale vanek letel lehce a jiste, a za chvili stanul v ptekrasnem sade kralovny Pohadky, kde se konala slavnost v§ech kvett, motylk1.1 i brottekt. A bylo jich tarn tisice a Katparkovi se z toho mnotstvi div nezatoGila hiava, protote tolik deti nevidel je gte nikdya'ni ye svem divadelku. A jak byli. vSichni nastrojeni: S'ateeky bile, 21ute a ril2ove, modie i pest)* a vtiehni, vtichni jako andilkoVe. Brotiekove svitici lampickami, evrekove hrali, a motylci krozili v riadhernem reji. A kdy pkitla v nadhernem pruvodu spanilit kralovna Pohadka, to vide]. Katparek takoyou slavu, to se to necla ani povidati.

"PaneCku, tohle by men videt vtichni laud a vaechny divky," povidal Ka gparek andellekfim.

Andilkove se Small a pravili, ae kdo nekVetu a miluje pkirodu, uvidi take vtechnu to krasu.

Katparek se zamyslil nad slovy andilkilkvetif, a potom jim tekl, ze maji pravdu, protote jenom kazisvet nevidi, co je vtude v ptirode krasy.

Zatim vtak broudkove-muzikanti spustili skodnou, a vtichni se toCili v kole. TanCily musky-zlatoodicy, skalcali broueci, a rejdili veseli rnotylkove. S kvety-andeliely toeil se se vterni v kole. I s vankem taneil, a povidal kvetinn, jak to ten taneenik hezky umi.

Kralovna Pohadka sedela na zlatem trdnu, a jenom se divala na sve deti. Mesieek zatim tel pomalu proehazkou po obloze, a katcleho upozortioval v nebieku, aby se podival dold na tu krasu.

Nebegti kotilaekove-andelidkove vrtali v nebieku svYmi prstiky, a vtichni se divali dolt na krasnou pohadku majove noci.

Potom prosili svateho Petra, aby smell dolt shodit z nebeske zahrady jette vie kvetd a kvitkii, net jich ut nahazell. SvatY Petr. se usmal a povidal, ze site uz rozhodili pino a pino kvitku po celem kraji, ale ze mohou jette hazet kviteeky s nebe pinYmi hrstmi vtem detem dold.

A andeliekove-kotiladkove hazeli dolt kvety a kvitky, a Katparek se smal a povidal. ze ted' ut vi, prof je na zemi v maji tolik to krasy.

A talc ye velke radosti ubihaly vtem chvibay, a net se Ka gparek nada', konCila noc svou yladu, a slunieko ukazalo zlatou korunu za "horami.

Princezna Pohadka pozvedla pail -vtechno inizelo v slunedni zaki.

MajOvY,vanek vzal Ka gparka do narudi, a net se nada' spal zase Boma.

Rini) vgak, kdy se probudil, na vgechno vzponiinal, a katdemu, koho potkal, o torn vypravoval — — ale doclaval k tomu, ze 0pravdu nevi, je-li to pravda — anebo se mu to vtechno jen zdalo.

Pki vstupu do tivota nikdo nebYva ucelen a nevi, Ceho kde bude mu potkeba. jen at' .jest pkipraven talc, aby dovedl na sobe budovat, snaget pkikoki a spokojiti se swYm vnitinim stestim za vtech okolnosti.

Ve streciu, One 20. eervna 1934.

eiTANK ► Pro ikoly

eesico-americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, ucitel a piedseda Jednoty ueitelske v Praze.

K rinu ozSr. va se kokrhini S vikem tank() vSr-ti. Chudobka puei v drnu. Sukno deli se z vl-ny. Pero Maio S krku visi iese z tez. V rikosi iiba se dal.

K NOVellitti roku pojedu do cizinv. r R r ft Radonin.

Rusko. ftimane.

Rip je vrch pamit-nST. RodiCe miluji dit-ky. ftehoi z ran.a se ueiva. K rodine otec, matka a deti. Radanka byla div-ka hod-na Bude vojna, bude, kdo tam na ni pUj-de? zle, vie, smi, kde, kdy mne, miha, dva, dve, sto, tii, pry psi, zni lvi, bdi hie, jde, jsi, eti, s1i, spi!

Sluneeko teple hieje. Spi, syni-eku, spi! Ach zle, matieko, zle! Rano jsi Repa mini se okopivati.

Kdo spi, nebdi. Obili zrale se klidi Clovek zIST jen ikodi. Od zrna se pleva rozezna lLsS Lidmila Lucie Libuie Ludvik Subor. Lukii Labe brati. Lvi Lepe diti, byvaji dravi a zli. Slibv bivaji chylRy. Ling mnoho nevydela. Sia panen-ka do zeli, natithala lupeni. Lhiii se nevOii, ratr se buzi k domovu.

Ve stredu. dne 20. eervna 1934.

HL!DKA L DEVtATKO A SlaIRT...

Pavia Moudra:

vteritali

4

"To je hezke ad tebe", kaki.° deveatko a stave() si sve nebe a svou zemi z pestrach Smrt paihliaela a pomahala devaatku.

"Ted' dej pozor", pravilo devadtko, "zde je nebe a tam bydli milt' Bah, a tady je zeme a zde bydlim ja. Ale ty musig mit take svai ptibytek. Jente dosud nevim, kde bydlig?"

"Bydlim meal nebem a semi", p ravila Smrt. "Vadyt' musim provazet lidske duae od zeme k nebi."

"Dobae", iekla divenka, "pak dostane g byt, sloteny ze svetlach a trnavarch kamenkii. Bude to palmy byteeek, uvidig!"

Smrt se radovala a divala se, jak devaatko ji stavelo byt.

"Poslyg", teklo deveatko, "kekla jsi prave, ae vodiS lidske duke od zeme k nebi. Vypravuj mi trochu o torn, jak to dela y — a proe musime vilbec umtiti? Cot nelze proste ptebehnout do nebe?"

Kdyt se deveatko na to ptalo, zvonily zvony klekani.

"Slyaia zvonit zvony?" pravila Smrt. "Vidia, s lidskami du gemi je tomu zcela jako se zvony. Kaada, lidska duke je zvon a slytia ji zvonit, kdya dava g dobee pozor, v radostnych i smutnYch hodinach. U mnohach zvoni jen leate zcela slat* a to je pak skutedrie velmi k nekteremu eloveltu, zvoni zvon jeho duke klekani — ja pak zavesim zvon v nebi a tam zvoni dal."

"Cog zvoni vaechny dohromady?" ptalo se deveatko. "to piece nemaae znit pane, nebot' kaada zvoni jiste jinak! Neni jiste ptijemne pro mileho Parra Boha stale tomu naslouchat."

"To je pravda", tekla Smrt, "ale hied'. zvony dui se vraci tak dasto zpet k zemi a ptetavuji se tak dlouho, a g maji vgechny vlastni spravny mark a zni vtechny v souladu.

Ale tak dlouho je mi odvadet lidi od zeme k nebi."

"To je mi to velmi Tito", ieklo deveatko, "je to asi velmi namahava prate. Ale jiste tomu bude jednou lepe a pak nebudea jia mita nic na praci a budeme si stale tak pekne brat jako dnes!"

Smrt paikavla a jeji oci hledely do velmi, velmi daleke dalky.

"Tvaj ptibytek je ted' hotov", pravilo devdatko, "neni-li hezky?"

"Je velmi hezka", pravila Smrt. "Dekuji ti.

AIe je pozde a rnusi g ted' jiti donna. Bylo pane hrat si s tebou."

A Smrt podala deveatku ruku.

"Dobrou noc", tekla divenka a udelala poklonku, "nepiajdea mne take jednou navAtivit? Jsem tak pang samotna."

"Ano", fekla Smrt vlidne, "navativim to velmi brzo, protoae jsi tak samotna." * * Bray nato se deveatko teace roznemohlo vaichni lide minili, ae as musi zemaiti. Lida byli smutni, nebot' ptipadalo jim vtdy truchliv,am, umiral-ht' nekdo, a z ylatte bylo-li to dite, ktere, jak alkali, melo dosud 'gavot pied sebou. Ale vadyt' to bylo podivne dite, kteremu veld nerozumeli a s kteram si mali nechteli hrat. Nakonec bylo tomu tak 'ape.

Kdat zvonily klekani, vela Smrt k eatku do pokoae.

"To je hezke od tebe, ae mne afichazi g navqivita .teklo deveatko.

"Jo svatveder", tekla Smrt a sedla si k da y -adtkunaIt ko.

"Acid ano", pravilo deveako, "o torn jsi mi tehdy tak krasne vypravela, kdya jsrne spoiu nebe a semi. Pak si ptichazia jiste pro zvon me (lute."

"V nebi touti po eistem zvonu", pravila amrt. Paijcle jednou vas, kdy zvony vech budou snit spoleene v souladu a lide si budon brat se Smrti jako deti."

Bylo jednou male deveatko, ktere bylo vtdy velmi osamele. Je to zvlaatni dite, alkali dospelt; je hloupa a nesnese hluku, fikaly deti — a proto si s ni nehraly. Pomyslite si jiste, ae to bylo pro deveatko velmi nudne a velmi smutne. Trochu smutne to bylo sice jia, ale nudne nikterak, nebot' devadtko se nikdy nenudilo. Paichazelo k nemu vady tolik rnyalenek navatevou, a deveatko je take vtechny videlo a rozmlouvalo s nimi, jako by pted nim staly give. Byla to mluva beze slov, a tu znaji vgichni ti, k nim g myglenky ptichizeji navgtevou.

Prato chodilo deveatko nejradeji zcela samotile na vesnicky habitov a usedalo mezi hroby pod vysoke stromy. Devdatko znalo vaechny hroby podia jmen a bylo vskutku podivuhodne pozorovat, jake myalenky plachazely k raznym hrobtim a kterym hrobarn se vykabaly. Bylo to, jako bv se jim tarn dost nelibilo. Pouene a zabavne bylo take, co si povidaly myglenky u toho ci onoho hrobu, kdya k nemu ptichazely nav gtevou. Co tikaly, nebylo vady lichotive pro mrtve ve hrobech, ale devdatko mohlo z toho videt, ukterach hrob y se mu to sedelo nejlepe a kde se mohlo nejlepe zabyarat s yYmi myalenkami.

Kdyi tedy jednou deveatko °pet seal° na hibitove a paijimalo navatevniky avych pestrych myg lenek, kradela postava, v eernem rouchu kolem vaech hroba a zamekila paimo k deveatku.

"Jsi take myalenka?" ptala se divenka. "Ale jsi o tolik vet.gi net myalenky, ktere mne jindy navatevuji, a jsi tak krasnaa jako nebyla nikdy gadna z mach mnohach myalenek!"

Krasna postava v eernern rouchu sedla si devdatka.

"Ptia se trochu mnoho najednou. ism site rayalenka, ale take je gte nee° vice. Neni pro mne tak lehkam, abych ti to vysvetlila. Jina.k byeh to udinila velmi rada."

"Nenamahej se k vali rime", ieklo da y -eatko,"nifbychrzumela;jtke velmi krasne, na tebe se jen divat. Ale veciela bych rada, jak se jmenuje g. Moje myleaaky tikaji mi vady vaechny, jak se ktera jmenuje, a to je velmi vesele."

"Jsem Smrt", tekla krasna, postava a podivala se na devdatko velmi vlidne.. Bylo nutno miti k Srnrti daveru, kdya se ji hledel° do aei. Bylyt' to krasne a dobre oci, ktere mela Smrt. Takovach oci dosud cleveatko nevidelo.

• Deveatko se take nijak nepolekalo. Bylo jen- velmi ptekvapene a uaasle a radovalo se skorem, ge mohlo tak klidne sedet vedla Smrti.

"Via, pravilo, "je to tak smeane, ze vsich ni lide maji strach, kdy o tobe mluvi, kdeato jsi ptec tak peknal Rada bych si hrala s tebou. Nehraje si se mnou jinak nikdo."

Smrt si tedy hrala s devaatkem jako sr laraj i spolu dye deti mezi hroby na habitove.

"Budeme stavet nebe a zemi", pravilo da yaitko, "snad to take dovede g. Udelame nebe ze svetlach oblaskt a zemi z tmavach. Ale MUSit pane laledat kamenky."

Smrt shledavala ka.menky a davala si mnoho price, aby divenku uspokojila.

"Ted' a mama dost", ieklo deveatko, "vidim, ae si umi g velmi pane hriit. Budea tedy ted' stavet nebe a ja zemi, nebo naopak? Daneje to jedno. Mate g si vybrat, co to vie bavi.

Dovolim ti to."

Richmond, Texas.

Ctena redakce a ctene atenatstvo mileho "Dekuji ti," kekla Smrt, "ale via, nejsem jig dite a neumim ut tak stavet, jako to doVestniku! vede dite. Ty vaak jsi jeate dite a myslim, Ptedne musim opravit chybu, ktera byla ge si vystavi§ sve nebe a svou semi sama. Av mem minulem dopisu v adrese me ueinena. le ehci ti pti obojim pomoci."

Melo bYti Rt. 1, Box 12, a ne Rt. 7, Box 72,

cot je malne. Doufam, to pan redaktor tuto chybu opravi.

Take se 'chci v tomoto dopisu rozepsat o daleaite veci. Velice se vtdy zajimam o historicke, udalosti jak v na gi stare vlasti se v davnej g ich i v pozdej'Sich easech udaly, tak i o zdefAi historicke uddlosti se raft zajimam a rada popisy historicke proditam. Myslim, 2e katdy elovek, kterY ma cit a Actu pro svirj narod a svou vlast, ma Uctu a vdeanost pro ty, co tette se museli svobody a prava pro svirj narod domahat. Ten, kdo at' jakymkoliv zptisobem a jakymkoliv okolnostmi zatil trpke Utisky ze strany nekoho, kdo ho chtel ptipravit o svobodu jak osobni nebo narodni, ten citi teice tu kfivdu poroby a take zna ocenit tace vydobytou svobodu a je vdeeen kaidemu a tern, jent mu bud'to k osobni nebo narodni svobode dopomohli. Mnohokrate jsem ptemaalela o zdej gi tato nova vlasti, historickych uddlostech a v duchu jsem deltovala tern, co teace tato vlasti svobodu vydobyli a sve aivoty za to obetovall. Nebyla ta draze krvi a aivoty tech chrabra rch bojovnilca yydobyta svoboda, jen pro jejich deti a potomky, ale take i pro nas paistehovale a pro naae deti a naae potomky. A proto jest katdeho zde bydliciho eloveka povinnost, vesait si tato vlasti a tak taste vydobyte svobody a bat za to vdeenaa Co nude se tyre, pti gla jsem do tato vlasti co male jedenactilete (levee se svami nemajetnjani rodiei a pfeaila jsem zde tale zaaatky pia take praci a stradani, a to nejen ✓ torn Case ale i v dal gim Case musela jsem proaivat mnoho trapeni a ztraty majetku.

Net tomu jsou vinny jiste okolnosti a zli bezcitni lide. Za to tuto novou vlast nekritizuji, ale za vge dobre, co mile tato. nova vlast poskytla jsem ji vdeena a mam rada ten naa roily Texas.

Vady jsem toutila uvidet zdejai pamatne, historicka mista. Myslela jsem, ae mne nebude nikdy moan° jich uvidet, ale paani me se spinilo. Pied minulami vanoci jsem byla na navgteve y Houston& Na g zet', pan Ludvik Dobeg se nabidnul, ae pojede se svou rodinou se podivat na historicke misto San Jacinto, a to mne sveze. Byla jsem tomu velice rada.

Progli jsme ta mista pamatne historie nageho statu. Musim doznat, to jsem ala po tee zemi, ktera byla prosakla krvi tech na gich dobyvatela svobody a pray nagi nova vlasti s pohnutou, vzpominajic tech hrdinti s posvatnou &Una A v duchu jsem jim dekovala za teak° vydobytou svobodu pro naai vlast a nag milt' Texas. Net tfeba to jsou ta mista dost driena vista a oznadene. pomniky, piece se mne zda, ae tu mnoho chybi, aby byla ta laska k tato nati vlasti tak krvi a aivoty tech hrdina vyonarnenana a uctana jak by mela bat. Kdyt jsem se ohledla v tu stranu k Houstonu a pomyslela jsem na ty ohromna majetky a ta ohromna bohatstvi, co se jen ✓ torn meste skrava, zabolelo mne, to toto misto nema to, co by melo miti. A tu jsem si pomyslela, ae by to bylo dobre, kdyby tu byla vybudovana budova, tfeba nevelka a v ni bylo zafizeno male tfeba museum s popisy historickach uddlosti a pop isy dalgich udalosti, vartst mast a razne udalosti. Tyto popisy by tam rnohly bati navatevnikam proda\rally, a za to by se tam mohlo zatizovat vice raznych veci pro okrasu tech mist. A zaroveii by se tim budila acta pro ty hrdiny, pro tu naai vlast a svobodu, by to neupadlo ✓ zapomenuti a v nevaimavost.

Bylo by dobre, kdyby mezi na ginci se budil pro tu nisi vlast a svobodu, by to neupadlo r2e, bychom tim vzbudili dobrY dojern mezi • kolach mezi j i nonarodovci. Take ueitele ve S detmi by meli proto agitovat a hledet budit zajem pro ucteni nasich dobyvatelii svobody a pray nasi mile vlasti, a pro uctern a zajem pro pamatna mista.

S pozdravem na Ygecky a bratry a sestry 11:..ari mile Jednoty Rosie paelcova.

F trans

6

kr

VOSIXtli

--- -7

rif ea rj Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

RBDAK TOR—FRANTA MOUKA—EDITOR Vydavateie — Publishers ECTIOSLOVAK PUBL. CO-, W est, Texas riedplatne 65c rodne. Do stare vlasti $1.65 rodne.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni etadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik West, Texas Vestnik has the lar gest circulation of any Czechosiovak Weekly in South.

Opine; Zajigtena. Miltete katclemu prospektu pojigteni u nagi S. P. J. .S. T. bezpeene fici, ze bude platit stejne poplatky — bez dalgiho avygoyani v budoucnu — Jake jsou uvedeny v platebni tabulce na gi jednoty die veku, ye kterem k jednote ptistoupi. Cela, krajanska veteinost musi aveclet "2e SPJST. je fipine zaji gtena na zaklacie placeni poplatku dlenskYch stejne trovne jako ✓ dobe ptistoupeni k jednote. To snad je katdemu jasne a zaroveft- dave, elentnn a hlavne na gim zastupctin pine pra y°, slibiti nove ziskanYm elentm do na gi S. P. J. S. T., to nikdy nebude na nich povatovan yetgi poplatek, leda v padu epidemie, kdyt by toho bezpednost jednoty yytadovala. V takovem ptipade by ovgem byly postiteny nejenom bratrske spolky, ale i pojigt'ovny, kterYm by nezbYvalo nic jineho — po vyeerpani fond* netli proste oznamit bankrot. Jak se doetete v obsatnem elanku br.

Steinera na jinem miste t. eisla, sta pojiZ St'oven v posledni dobe udinilo upadek. Nemely zkratka penes. Zbankrotovaly, protote nasledkem krise ptestaly ptijmy. V eetnYch ptipadech jsme eetli, to sluine teditelh`t obnagelo sta,tisice dolaru roene a toto se jim vyplacelo, tteba to na misto zisku utrpeny byly velike ztraty na, investicich. Tudna. sluane byla vyplacena z tetce vydelanYch penez delneho lidu dokud to glo a pak proste ohlagen tpadek a tim v gechna slava pygnych pojigt'oven ukoneila. Jedinou gkodou phi torn bylo; ze tim take skoneila ochrana rodin tech; kteti tolik thivetovali poji gt'ovnam na akor sy Ych vlastnich podpiirnYch spolkt. Nase S. P. J. S. T. 'take prodelala stejnou hospodatskou krisi jako ony pofj4gtovny. A ptec po v g ech tech i izelich stoji zde stoprocentne- soiventni. h ' ,,vriSr incident ohledne investic v bond. At bude uspokojive vyrovnan. Ut- dnes zlen_ nim se pomert mame v trtni hodnOte bondit naskok kolem 60 tisic dolart. Ztrata konec konct vykate se malou a bude pro budoucnost mementem k opatrne, konservativni smernici uklaciani Proto s pinou dtverou v budoucnost a v pevnem ptesvedeeni, to v zajmu nageho volame ku vg em nagim kradu` tak jantrn .starite se eleny na g i S. P. J. S. T. Jest to vase Jednota, vat podnik,- vat obchod, kde katclY elen ma stejne grave, stejrid povirmoiti a stejnY zajem.

Co clelaji jini. Stara jednota C. S. P. 8., d.neg kem hlavnf jednotka, organisace easkoslovenske Spolky v Americe, ztratila v dobe Vg eobecne Apravy 100 procentni solvence (dostojnosti) charter v nekolika statech, protote za tehdefg ich pomerti a okolnosti dosateni solvence nebylo rnotnYm. Po utvoteni se nove spojene jednoty potadaly 6. S. A. o povoleni v Pennsylva,nii a jinYch statech, ✓ nicht lady jejich pusobi. Tyto dny byla Hlavni ttadovna C. S. A. ttadujicim pojiSt'ujicim komisatem statu Pensylvanie uve clOMena, e se-ji tadOst a. prOvOzovani &ciao-

=t

one 20 cervri1934

svS7rn protinaboienskSun bojem ptipravuji pudu povOluje. Odepteni povoleni znarn.enalo by du pro nove, lepg i nabotenstvi, bez nehot vymirani tadt, ponevadt jedinY elen negmel bYti uveden Ve statu Pennsylyanie, poji gte- make, duge sloyanska neobejdel Spisy Tolsteho jsou nyni v Rusku nejoblibeneigi. Jak ni elenove byli by bYvali odtrteni od nejby mohlo bYti jit v Rusku jinak, kdyby laYvali starti bratrske jednoty ve Sp. Statech. Temisto prinnysloveho statu se statnim kapi..gime se z itspe e hu Ceske jednoty a ptipoju-. talisnaem vytvotili stat zernedelskY a byvala jeme vlastni blahoptani a diky za praci vybyrokracie (ttednictvo) podalo pracovati s konanou ye prosPech tratrstva, jet nandlidem: chat mu ptidu a naueit ji co nejlep.-: nimu tivotu stalo se vydatnou oporou v nesobdelavat zatim se zvitectvern co nejhospoeetnYch plipadech.

Souhlas s RooseveitoyYm programem ob- darneji, ponechat lid ye styku s ptirodou teprve pak budovat pottebnY prtmysl, ale ne rcdy. Americky tydenik "Literary Digest" propo amer. zpilsobu, jak einili velci kapitaliste. vadi pokusne, dill tak z yane "slamene" hlaNemeli stavet tovarni mesta a nemeli /mat sovani o novem smeru obrodneho programu lid do velikYch sttedisk. Tvotili misto kopresidenta Roosevelta. Rozeslal asi na patmunismu kap_talismus statni. Znideni rolnicnext adres admit a obeanek dota.z}cello stavu, jent mel t'siciletou zakladnu a niky, zdali souhlasi se smernicemi adminiodpovidal dui ruskeho elo yeka, ugkodilo nestrace Rooseveltovy, nebo jsou proti tomu. smirne.

Ph patem seitani hlast bylo 875.373 od povedi rozdeleno nasledovne: 534.804 pro a 0 nas pro nas. Slavnostni otevteni spolkove 340.569 proti administraci, cot znamena poho stanku tadu Praha Cis. 29, v Taylor staasi 3:2. Z 25 statt, a nicht byly hlasy noveno bylo na nedeli 1. eervence. Seznate s seeteny, 23 staty schvaluji politiku presiden- Ptislugne oznamky v tomto Cisle nvetejnene, tovu, pouze Vermont a Maine jsou malymi to to bude slavnost roznierna a jiste vgestranvetg :nami proti ni. Prvni vYsiedky a 'rexasu a ne tspegna. Ph poclobnYch VYanamnYch uArkansasu davaji administraci dilveru vice dalostech mely by ptespolni tady podileti netli 7:1, cot je nejvengi pomer jak byl zi- se pokud motno podetnou teasti a pti nejskan v kteremkoli state. U srovna,ni s presimengim, vysiati alespori nekolikaelennou dedentskymi volbami hlasovani Digestu jevi, legaci. Taylorsica slavnost bude irien gim sjezto popularita presidentova ponekud klesla v dem elenstva S. P. J. S. T., bude okazalou techto statech: Illinois, Indiana, Iowa, Nemanifestaci Oechosiovakt sttedniho Texasu. braska, Oklahoma, Wisconsin. Mezi staty, v Mite ,na shledanou v Taylor dne 1. dervencel nich obliba presidentova od jeho zvoleni —Br. Cmajdalka ye svem ohrateni ma v zastoupla, jsou: Connecticut, Massachusetts, veru mylnou domenku. Pravi, to se mu zda, Michigan, New Jerseey, New York a Pen- jakoby eleni z velkornest chteli ovladnouti nsylvania. Mine a Vermont jsou jedinYmi vedeni a spravu na gi Jednoty, jejit velka staty, jet hlasovaly at dosud proti politice pkevaha elenstva ptinaleti ku -stavu rolnickepresidenta Roosevelta, ale i v nich dostava mu cili venkovu. Takove domeni je *pine bezvice blast net ph presidentskYch volbach podstatne. Nage bratrske, organisace je ptec r. 1932. V 15ti statech president dostal vice naprosto neutralni t. j. nestranna pokud se hlast net ph volbe, v nit byl zvolen a v lOti tYka, ptislugnosti jejich elent v ohledu Pomene. Techto 25 statu dodalo tti etvrtiny litickem, nabotenskem a jiSte i stavoyskem. blast, jimit byl zvolen Roosevelt presidentem.

Nage stanovy vytaduji od elenstva ptedne, Dal gi zajimavou okolnosti je, to z RooseveldobrY karakter, slovansky pt yod a spravne tovYch voliet zamita jeho politiku 19.86%, pineni spolkovYch povinnosti. Pokud mohu kdetto z voliet HooverovYch 34.52% nyni podash mezi taciky, br. Cmajdalka pokou gi se poruji politiku noveho smeru. hajit minulY zptsob vedeni Jednoty a to potiasne veil* nezbadane je dosud pole, na kud byla maid, pomalu rostla a jmeni dosenema \reda malo pracuje: du ge elovekova. ligeobecne se jit uznava mravni ph eina kri- hovaio prvni ptiku milionu dolarct. To tdobi idylicke jednoduchosti, lehkosti co do phsi, ale je main lidi, kteti davaji mravnim zabYvani elenstva tak pochopitelne i vedeni, kontim ptednost, je malo distYch du gi, tou- spravovani, hospodateni mlacie podpOrne orticich po ryzi pravde, vysoko po yznesene nad ganisace. Net s postupem easu, vartstem S. spory gkolnich vadelancti o slovieka — a proP. 3. S. T. amenou -pomert a vyvinem poji gteto malY hloueek lith pracujicich v tomto oni — dnegek klade na katclY obor obchodu poboru nemuae zdolat ptesilu lidi slabe mravni tadayky nove, vetgi, dasove nezbytne. Co bylo yule. Zesilme svou YU, snatme se vgechno vyhovujici plied desitkami let, •dnes je zkratstavet na poctivosti a charakteru, a to, co k.a zastarale, neprakticke, neteelne a rozubudeme podporovat — poroste.

Biahobyt mute yYrdstat jen z vYroby, z mi se. nevyhovujici. 0 tento pterod se ptitomne jedna, o dosa,teni, lepe teeeno dohoneprace, z neptetrtiteho toku spottebnich stetr0 prakt kam moderniho poVedouci prtimyslea obchodu meli by se jigteni, jak doba, bezpeene zajmy Bratrstva postarat, aby kaadY mohl pracovat a take vyzaauji.

Nahled br. Cmajdalky rnohl by aptkupovat vgechno, co nutne pottebuje a nesobiti nevrativost, ptedpoiatost, nesvornost bude krise a nezamestnanosti. Ale katdY tamezi eleny mest a eleny venkova. A to nutke, kdo chce jist, must se starat, aby si na no razne, rozhodnYm zaktiknutim odyrijidlo a ostatni potteby vydelal a ti, co maji vice, musi vice yydavat, totit davat zamestnani. KatcrY z nas je spottebitelem a prave Hovorna. Fr. K. Dle sborniku Cs. vydavav tom je ona sila, jiz si ne ygirname a kterou telt vy gly v Drutstevni praci v Praze v jarn4m kapitalistickY system nedovede spravne uobdobi pt y odni knihy Benjamina Klielty tivat, organisovat. pratskY roman Ejhle, elovek, 1Viihoslava NoDzsatcro Uspe gneho organisatora: 1. Snat heyla- Jornan Svet nic nevi a slovenskY Sose poctive a doopravdy posloutiti prospektovi cialni' roman' Frafio '<Tale,. Costa zarubana.

2. Miluj prospekta, zajimej se o natio, stixduj Br. St. Iialdik pota,datele nedavno nveclomiL ho. 3. Miluj sve zboti, vet mu a poznej je do ze tytO knmby dodany byly Ceskernn oddeposledni- maliekosti. 4. Nezlob se na - koilku- leni inetejre: knihovny y Hcitstonu. renni, nemei k ni nth-lavish, neporillouvej K. N, Geskpslovensko ma.; ptes 15- Tail. 0-' ale hied' ji ptekonati lep gim zbotim, lepgi, bvatelti.

Konceni m. r. Qdhadoltal Se. podet 0ochotnej gi sluabou_ 5. Hied' laYti stale wires, byvatelt C. S. R. La 15,01740041- pros. 1930 sveti, piny dobre malady. 6. Se svou tenon, rcxlinou a pkateli vychazej vtdy v nejlep- bylo 14,729.536), a .to. Qe'ridtth 7,197:700, v semi Morayskoslezke 3,611.609 a' na Movengirn. 7. Ptej a bude ti pte,no.. 8. PtemYglej, sku 3,440.500 a na Podkarpatske Rusi 767.500 gej, nestilj!

9.

Bud' mladY zdokonaluj, zkou obyvatelt. srdcem, dugi, citiverou v budoucnost, virou ye svou At'astnou hvezdu a lasku k tivotu. 10.

Br. J. L. Nelze uvekejniti: Oti Pozn. red.

Delej rekiamu a reklama to pod- dopisem br. Cmajdalky v t. Lisle zatacienem. Organ je pojitkem mezi dleny navzajem Rusko— acme budoucnosti. Heslem soveta potadatel se snati, aby mel bohatY a zaskeho Ruska se stal ptikaz apo gtola Pavia: "Kdo nepracuje, at' neji!" Rusove hledaji jimavY obsah. Pig zase a v brzku, Latky ku ,1 4)you ces1 r:osud bloudi, Nikdo netu gi, to probirani je habaciej, Pozciravf

Ve stfedta:. one B0. derviia ' 1934,

Texas a ieho zdroje.

Pie

IL J.

Gallia, Houston, Texas.

AK tterne z dennich easopisU, tak v JacJ sonville a Yoakum, Texas, oslavovall 'TornatovY tYden" V Jacksonville tadali nejmene dva centy za libru, ale to kupci toll nemohli aneb nechteli platit, shaztrq naklady do ptikop, kd etto v okoli Yoakum men rajtata neco rantak vge lane spenetili.

To mne pi'pom ina na doby pied pet a dvaceti lety, pokud jsem obchodoval v Engle, Texas, odkudt jsem v ten das odeslal do trhu prvni tit kary brambora a cibule, co kd,v a e stiednim Texasu na kary k ocleslani, hlavnimi pestiteli prvni rok byli nati krajane panove F. J. PeSek, John ZaPa-lat, J. Fojtik a Greine z okoli Novohradu, asi 6 mil od Engle. A neco jsern take ja vypestoval na sve demonstratni zahrade asi peti akrove.

DruhYm rokem sorganisoval jsem sedm spolkut obaanu v sousednich Skolnich osadach: Novolira,d, Moravia, St. John, High Hill, Pine Springs, Freiburg a Engle. Ptivedl jsem to at pies dtyfieet kar mane, ale jakmile bavIna postoupila o neco v cane, rolnici nechteli se to zahradni zelenine tak yenovat jak bylo od nich 'zaidano, t. j. ttideni, barvy a jakosti plodin, tak za dva roky ostalo nes pouze asi dvacet ze 110 tient, kteti se mnou dodrieli as do mall° obchodu. Mezi temi, co ostali do posledku byli vYte jmenovani a nekolik 'ape settelYch Hned v ten Cas jsem poukazoval na daleaitost pestovani rajeat, a chtel jsem to tak na cele kary, pOkud bude cena obstojna. zatidit, aby se raidata prodavaly a odesilaly Abysme tyto nakladali do plechovek, a z tech pozadnich aneb piezralYch vatili Cat sup. Take jsem objednal dva strojky k zavafovani, nejen na rajoata, ale ve gkereho ovoce. Jeden strojek jsem prodal a ten druhy podrael doma. Ostatni tlenove se o to nezajimali. VeAkery muj domaci vakenY pfebytek jsem prodal v hotelich v San Antonio a Galvestonu, a tadali vice net jsem mohl doma obstarat. Take pia natem odstehovani do Houstonu, meli jsme domacich zavatenin pro dve naSe rodiny na dva roky. V ten das nejakY JareS v Yoakum take se velice zajimal o pestovani zahradnich zelenin ale nevidim jeho jmeno vice mezi krajany Dneg ni dobu by nemeli rolnici vzdorovat, kdy jim kupci nedaji pine ceny, ale melt by miti sveho zvlatAniho prodavate, ktery by udrioval korespondenci a spojeni se vSemi trhy po Spoj. Statech. A neni-li trini cena obstojna, men by vSe zavatit spoletne do plechovek a tyto pak prodavat hotove k jidlu, jako Catsup, Tomatoe soup, Tomato Juice a j. Rajska jabliela jsou ociporueova,na od lekatu pro vojenskou armadu Sp. SUjak na zemi tak na, moil, jelikot ty jsou utitedna pro jatra a ledviny..

Take zde v rneste Houstonu podia Clanku v dneSnim Chronicle, pan Rogers, poStovni donaged na 5111 Walker ulici, nasizel na jeden akr 3400 sazenic (flancil), na kterYch snad ma od 50 do 60 dorostlych jablidek, prumerne vally, pill libry; nejvet gi vatily 11/8 tady na MOO saz-nidch dostal -pies 20 liber na jednom strornku, aneb v celku na 3400, po 20 hbrach mel by dostati 68.000 lie ber. Kdyby prodal tyto - Jen po dva, centy ru, mel by -dostati $1,360.00. Tedy piee' tfina6t set dOlara za, ten laden akr ovoce; dostal-li by jen Ic za libru mel by $680.00 z jednoho alum.

To jest vice net ptinese 20 alert baviny, jak to clnes vyhlizi. K ptiprave pudy pouta 500 liber umeleho hnojiva, obsahujici 6% potash, a 12% phosphatu. Semeno sel do pateniSte 31. ledna a 22. kvetna jit podal rajtata prodavat. Tak to stoji v novinach, a flak zahradnici okolo Houstonu nieli by se podivat na onu akrovou farmici. To pfinese vice net bavina, a raiaata se kuouif zde v dbchodech celY rok. Platili jsme at 7 a 10c za lrarti v atom a jarni dobu.

vE8TNI1A Take Ctu velice daletitou zpravu, ze snad rust!' bolSevici vynaSli obytejne time vtdorujici brambory. Piinesli je s vysokYch hor And z Jitni Ameriky a tyto sktitovali s brambory na Sibiti Vydrii snad 15 bodia zimy pod bodem mrazu a de-ji se snad mnotit ze semene, a nemusi sazet etvrtkovane brambory jak se posud dale. Az bude toto semeno dostani, mall bychom je zkusit. Chut' pry inaji snad velice dobrou.

Jak se troda ye Spoj. Statech ukazuje, pomina, nem to dobu stareho Egypta, kde prodanY Josef vykladal faraonovi sen, te sedm tlustYch krav nas iedovano s edmi chudYmi, ktere tech sedm t'uslch s etraly a jeSte byly chude. Tak to dnes vyhliti v mnoha, mistech Sp. Statil a jnde. Ale na gi piymoitti rolnici mohou jeSte tenter mesic seti Dwarf June Corn, Mamoth Rusan Sun Flowers, fr e; e■-rglin r n n. Snao, sh Peanuts, Pompkins a rettne druhy sladkYch pateta, fazoli a huao po cervenci miliet, prosnou kaSi (Pearl millet), cibuli, tesnek a take podzimni brambory, zeli, salat a pro pastvu na zimu Barr clover, Resque Grass, German sweet 'clover, mrkev, apenat, jahody a jine. Hodne husi a kachen, to vSe se zde dobie deli a piaflak dobrou odplatu.

Dobte zatizend farma by mela miti dobrY vettal aneb jich vice, vet gi vrchni a spodni nadrtly vody k zavodnovani. Vody je. zde dostatek, v dosti plYtkych studnich. Pak dale na zapad, by men obchodnici a rolnici na vladu Ciniti silnY natlak, by budovala vetsi vodni nadrtky u vgech vet gich rek, aby se zastavily zbyteene gkody povodnemi Casto pdsobene, a takto zadrtena voda by mohla bYti upotrebena na zavodfiovani. A 10372 by takovych nadrtek bylo vice, nastalo by vetSi yypatovani vody, snad aastejai deSte by nastaly tam, kde dnes vSeeko je such.em umoretie. Take i zde pfi mori, dobrY , tichy deStik by byl vitanY. Cala. hejna kandidata se prohani po osaclach, katdY sebe chvali a ty jine znevatuje.

Kdyt takto oni panove vas na yStivi, tatte se jich, co mate vy, pro dobro vase k odekavani. A tadejte po nich, aby yam sl'bili, zmenteni osevu baviny a jinYch zakonem fizenYch plodin poene od velkoplantatniku re slibi pomoci zavesti talon die nehot by nebylo dovoleno jednotlivci seti vice jak 20 akru jedne plodiny a na katcleho Clena rodiny a 16 let vfg e ne vice jak Beset akrt, tak by se ty ohromne akrove plantate z konkurence maleho rolnla brzy zmenSily a nastalo by vetSi rortfideni pkijinft mezi vSeobecnYm lidem. Psal jsem na vladni zastupce v torn smyslu a oni se mnou souhlasi ale vytada si to vetai natlak vetSiho poCtu utiskovaneho lidu, net se docili tadoucich vYsledkfi. Piste na vase zastupce v kongresu a legislature a kdy vase okoli nav gtivi, tadejte je, aby y am to slibili, to budou haiiti zajmy toho — under dog —. Tak na to hledi Vag, I. J. Gallia.

Objev paprskii mnohem pronikavejaich nez!! x-paprsky. Americky tisk se rozepisuje a dalekosahlem yYznamu obievu novYch neutronovych paprskil ve fysikalnich laboratorich kalifornske university. Jejich schopnost jest jegte teinnej gi net znatnYch X-paprskt.

Paprsek, tvorenY z neutront, jest jednou z nejrozkladnej gich substanci, joke jsou dosud zname vede, a je to v podstate proud 10,aoo.00p neutront za vterinu, .vychazejicich z oioveneho okenka. paprsky jsou neviditelne.

ACkoliv byly prive objeveny, jsou jedny z nejnebezpedneTich paprskil, jet kdy byly na • svete vyrobeny. Maji nesmirne motnosti, jak v lekatstv , tak v chemieke technologii kovio nebot' mohou udelati z lehkych kova tetSi. Neutrony, objevene pied tiemi lety v Anglii, jsou konetnYmi eastedkami hmoty se od ostatnich Usti hmoty atomic, molekul, elektrond, iontd Um, to nemaji tad neho elektrickeho naboje. Proto take jejich naboj vysvetiuje tak ohromnou wofaajiel schoprost, Woman tPt4 Acinou

Strana USPECH DIVADLA NA81C11 uNivERsiTNien STUDENT'.

Z Austinu prichaa zajimava zprava o pekne divadelni e'nnosti na gich universitnich studentd a studentek. Bylo to roku 1929, kdy Dr. Eduard Mitele, jent uti naSi tedi na 'Texaske statni universite v Austinu, nacviti/ s nekolika studenty destiny prve Ceske di vadlo, jet bylo se znaanYm ilspachem hrano v naSich osadath v Texasu a vYtatek padnul na stipendia pro studenty 'Ceske Zdar studentskeho divadla zpusobil, to Dr. Midek, jent ve stare vlasti byl divadelnim ochotnikem, katdorotne nacviCuje novou deskou divadelni hru. Student! radi se uCi divadlu a tan i Ceske fed a radi venuji veeery nacvidovani. Letos prof. Mieek nacvieil luasnou vesnickou veselohru "Na mantelske fronto klid", jet v America 'nebyla hrana a ve stare vla qi se velmi libla pro dobrY humor. jejt v nynei g ich easech kaidY pottebuje jako soli. Vg ichni, kdot byli pritomni divadelnim zkougkam, k kali, ze se veselohra bude krajaniim od zaeatku at do konce. Jejich odelta,vani se vypinilo. Student! hrall s chuti a pameti, takte veselohra vypadala jako skuteenost. Dne 8. dubna bylo studentske divadlo hrano v East Bernard, 22. dubna Robstown, 29. dubna ye Fayetteville, 5.. kvetna ye Snook, 6. kvetna v Dime Box, 19. kvetna v Halletsville, dne 2. derma v Bryan a dne 3. dervna v Dallas. Nes g teva divadla byla vg ude pekna a v Robstown se dostavilo tolik studentdrn pratelskYch natinct, to mnozi krajane se jit do prostranne sine nedostali. Dr. Midek, jen divadlo kidil, vSude pfede hrou predstavoval studenty-herce a dekovai krajanfn a spolkdm za mravni i finaneni podporu. Zddrazrioval, to uvedomeli krajane navg tevou studentskeho divadla, pratelskYrn pozvanirn a skvelYm poho gtenim na gich studentd projevili i zajem pro na g'i te6 na statni universite, takte student! vidi, to maji mnoho prate!. Dekoval v gude i jednotlivetim, kteri pracovali pro zdar divadla a naSirn sopisfun, ktere oznamovaly divadlo dpIne zdarma a east() -na prednich mistech, cot student! i on povatuji nejen za pomoc, nYbft i. za vyznamenani.

Nag aesky tisk 1 lid v Texasu pochopil pravdivost hesia, to v mladeli je na ge budoucnost. Dukazem toho je tat to nekolik set nag ich krajanu a krai anek pfiglo na studentske divadlo a tak ocenilo praci studentt je4 ich profe-ora pro na gi Ceskou fee — tee' nag ich matek a (Aril. I fnaneni vYsledek je peknY a pr'padne met na st:pendia pro studenty eegtiny.

Nutno litovati, to p ro nedostatek Casu studantske divadlo n a mohlo jit bYti hrano na nekolika mi stech, kam studenti byli pozvani.

Kraiane jsou student! i Dr. Week odnes'i si z na'Sich osad nejkra,snejS1 dojmy a ze budou d i ouho vzpominati na krajany. spolky a Casopisv, kteti projevili k Ceske feted i naSim studentum — skutky. Za uSlechfalou podporu zasluhuji nejsrdeenejAi dik. trickou zed"' v caste, ktera obsahuje easteekv hmoty a tak mohou volne vystrelovati, dokud nenarazi na nejakou hmotnou Cast atomu, a kdy narazi, jejich- vaha 1800krat vetgi vahy elektronu, zpusobi mnohem vetg i deinky net, jine; dosud zname -druhy paprsk0.

ParafinovY. vosk,. acme mazadlo pro, stroje.

ParafinovY , vosk tvoili do nedavna obtiiirY odpadek pri destilaci petroleje. Nyni bylo zjie g teno, to se hodi velmi dobie k mazani strojnich soutastek. Bylo jit znamo, to jest teereticky neilepg im mazadiem vYrobek, obsahujici- v moleku l e 2 atomy vodiku, 1 atom uhliltu, a rani takove patki parafinovy vosk. ziskanY krakovanira parafinu. Viskositu tohoto prostiedku Ize snadno kontrolovati, prodet se osvedduje velmi (labia jak pii zhu gtPujicich, tak i pH vy 3i h, vazkost d'ujiciott teplotach

strana 10,

VCSTNIK

Sonelova Zenitba Antonin Jenne "A cot nejsem v ho,spotle?!" zlobi se jit Soudek. "To by bylo divny komando!" A Soudek zmizel na dvorku a pfirazil dveie. A kdy se vratil, nutil se do fismevu. Josef zrovna toeil v sini pivo a Kokinek s Vocaskem odpoeivali. Karty lately na stole.

"Tak kdo dava?" pta se Soudek vane.

"Vy. Ceka to na vas."

Soueek pc:real rozdavat a drii furiantsky doutnik v levem koutku fist. — — RozeSli se at k palnoci. Pepina snad spala. V kuchyni aspoti byla, trna.

Nasleclujici dny se Pepina dosti mradila, kdyt pzisel Soudek k jidlu, ale hovoiila piece.

Veeer sedaval Soueek v Senkovne. Byla-li q pcleenost, zdrtel se take. Co bych delal sam doma?" kikaval spolustolovnikinn.

"No — bat'!" ptisvedeovali. "Ted' ste svYm panem."

Jen Pepina nebyla s tim spokojena. NekterY den opetovala svfij navrh, aby Soueek hospodatstvi prodal a eel k nim.

"To sou fiakY kvalty!" zarazil ji. "Dyt' nemam &Ate ani tepu v pokadku, teprve dnes sem ji vodvozil. Dyt' ja to nalt udelam a neutedu ti. To zas se neboj!"

Pepina, jen zlostne zat'ala zuby. ftepa byla odvezena, i chtast s pole zmizel. VomadenY si jej odvezl a koupil od Soueka jednu kravu.

"A kdy pudete do cukrovaru, Avatieku?" ptal se Soueek Vomadeneho.

"Kdy?" obratil se VomadenY a zamyslil se.

"Vono by tarn bylo potieba dojit."

"Taky sem si myslil," pobizi Soueek. "Mail tam penize za tepu letet jen tak, at' radi nesou ourok. A sam dlovek aby se vypravil --? Von je den kratkej a elovek nevi, koho veder potka. A dyt se nesou penize. .?! Vono je lepsi, dyt dou dva nab° tti."

"Tak to bysme teda mohli," svoluje VomaeenY Franc. "Tak ttebas v sobotu."

IV. V sobotu se tedy vypravili.

V patek veder oznamil Soudek zamradeno Pepine, to druhY den neptijde k obedu. A kdy se rano stavovali na snidani, napominala ho Pepina, aby si dal pozor na penize.

"Ale — to v g !" odbYva ji Soueek a louei se. "Dyt' sem jich ut za tivobyti neco ptenes, a nikda, se mi nic nestalo. Tak jaktpak dneska starosti!"

Vyeel na silnici a rnraeil se. "Dela se mnou jako s malejma detma," brueel. "Dyt' sem snad svYrn panem?! No — ne?!"

Mrzute veSel do statku k VornatenYm. Pies dvfir ptebehla hezke, okate, Nanda Vodstreileina a usmala se nail jako na stareho znameho.

"Vitam vas, pane Soueek!" zdravila pane.

"DobrYtro!'DobrYtro, Nando!" opetuje Soudek pozdrav a take se usmal. "Tak co hospodal?! Esli pak je tit vypravenej?!"

"Ut se stroji," hihla se Nanda a ubiha kamsi ke stajtm.

Soudek vekl do sine a dirkladne si utira boty o sla,menY vich. Potom otevtel dveke a vicrodil do kuchyne.

"Tak vidig !" zlostne se obrati hospodyne Kadka Vomadena, na mute, jent tu stoji Jen v kalhotech a v kogili. Kalhoty ptepasany frzkYm temenem a na nohou ma leskle vysoke boty. "Tak vidit!" zlobi se selka. "Tulle tvatidek ut jde — a ty bys vokounel do poledne. Tebe taky aby furt podavkama pichal, aby ses hnul! Vitam vas, gvatieku!" obraci se Kaelea na Sou 6ka, s milym iismevem a °tire, zasterou tidli. "Tak si u nes tuhle sednete, abyste nam nevynes spani. Von Franc Tak delej zahuei zas do Franbude hned. ce.

Soueek houpave pt'stoupil k nabizane povido jakoby sam pro sebe: "Ale --

dyt' sem seal. .." Ale ptes to si tetce sede, a diva se po Francovi, kterY si nemotorne ptipina na krk nizky tvrd' limedek.

"Zatracena parada — tyhlety limce!" zahubuje Franc a po(ina limec vztekle trhat. "Dyt' o nemfitu zapnout!"

"Dyt rna'S nevohrabant ruce!" zahudi Kadka.

Po novem marnem pokuse kiesly Francovi ruce bezvladne a Franc hromov'm hlasem zahudel.

"Ja, to zahodim a vemu si jen mekkej medek. Kdo by se tuhle s votrokem. . ."

"To zas mle!"" vyhriltne pronaM Kaoka.

"Ty de's mezi lidi, tale, teda at' vypaclat jako sediak. Snad bys nekl jako vod Albenice utrteriej. A uka,2.!"Kaelta pkikrooila k Francovi, kterY natahl hnedY hubenY krk jako tirafa, a po nekterem Usili tyrdY limeeek at'astne zapiala.

"Tak vidig ! tit je to! To je dycky ktiku!" povidd vyeitave a obraci se na Souelta. "To sem Francovi koupila v Praze dva limce. Vono to piece jinfte dopada, dyt teda vyjde ze statku. Von ted' katdej na eloveka koulea.

A v torn cukrovaru taky holt jinae jednaji, kdyt tuhle videji eloveka. ."

Soudek mane si sahl ke krku a ohmatal synj mekkY limeeek.

"No — vono na tom tak nezaleti," povida, mime. "Tuhle &ova si holt musi vzit to, co ma. Tuhle Svatieek — von ma yobslouteni. A tuhle ja —?! Co holt takovej vdovec! Co mu dcera hodi, tak to si musi vzit!" A Soueek povatlive pokyval hlavou.

"A dyt' vy ste mei taky nakY turd' limec?" vzpomina Kadka a hiedi na Soudka upte"Dyi tenkrat sem k yam jezdil ten felbebl, tak vain Pepina neco kupovala. . ."

"Jo — jo," ptisvedenje Soueek. "Mel! Mel! Ale kde to je dneska Rah milej vi. NejspiS to Pepina sebrala Josefovi. Co holt tuhie starej dlove'k! Ja ua sem jako ten Job!" "A co dela, Pepina?" tate se Kadka. "Ja vim, to ma s tim klukem. . ."

"Pepina?" opakuje Soueek. "Ale to vite, Svatidkova! Ma toho dost na sebe. Dyt' sem povidal, aby si vzala k tomu diteti flaky a y -e&Altoszajenmoiamn.A vodevte si hubu i na tatu. . ." Soueek zmlkl sentimentalne.

"Ale vona Pepina jinae nejni zla," omlouva, ji Kadita a hiedi na Soudka uptene, "To vona jen tak neco breptne. . ."

-To nine vyhani, abych Sel veeir taluje Soueek a hiedi smutne do zeme. "A co tuhle dlovek ma v chalupe celej veder delat, kdy sem tam sam?! A tuhle sem vzal za Josefa na chvilidku karty — a ut bylo zle!

Ale dyt' SenkYt hrat s hostama musi, a dyt nema tu chvilku das, tak co bych. .. No ne?!" obraci se Soueek na Kaeltu a oei jeho ta,daji o souhlas.

"Jo — takhle kdybyste Pepine chalupu hodil a tek: Tuhle to rna,t! to by Pepina byla spokojena," ptisvedduje Kaelea.

"Vono — se mne tele, — von ten tvanec, co mi dava, ani za to stat nebude!" taluje Soudek. "BSte sme potadnost nedelali, ale tak se mi vSecko zda. . ."'

"Ale — co by — —?!" rozhoduje Kale, resoluble. "Dyt' tulle vy ste svilj pan a za penize varn avail katclej. A kdybyste nam nechal to pole, tak bych varn tieba sama vatila a drahY by to nebyla. Cot ste na Douderovic vazanej! To bych se na to podivala!"

Zatim Franc VornadenY se ut ustrojil a Po -klepavtouhidly."Takbsme Svatiekun' pobizi "Vono je to piece jen kus cesty a den je kratkej. . ."

"A to ti likam, Franc — a vlastne yam vobourn," pfisne kate Kadka. "At' mate rozum a nekam nevlezete. Dyt' ponesete penize! At' vas tadncj nevokrade. Vono ted' ty pakate chodi. . Zrovna veera tu byl syeak, ze sem se ho skcro bola. Ale jak sem vzala hrabe do ruky, tak si to mazal prye. Ja ti dam, votroku!"

"Ale to vite, Svatiekova!" chlacholi ji Soudek. "Vy 2enskY ste holt vSecky stejny. Vy ete jako Pepina! To je furt rialtejch starosti."

Ye sttedu, dne 20. Cervna 1934, "Cot sme ma/ y ' d'eti?!" ptidave, se Franc.

"No — to je to pravda, Svatieku?!"

"Jen ty mld!" oktikuje ho Kaelta. " A do veeera at' ste doma!"

Franc ut je v sini a Soudek se louei "Tak spanembohem, 'Svatiekova!"

Vygli na naves a mleley kradeli, at se ocitli za poslednim barakem mezi poll.

Pole byla pusta. Vet ginou tmave oranice se tally do dali, jen tu a tam tirei mez 4ebo piakop smutne ukazovaly svou hasnouci zelen. Stromy u siinice byly jit temet hole a SipkovY kei u pialtopu svitil ojedinenYmi eervenymi malviekami. Chladne slunetko tetce rozhrnovalo nakupena oblaka jako plavec, jent unaven propleta, se vinami ke btehu, ale svitilo ptece na pustnouci podzimni krajinu, a ojin.ene pavuelny v nezoranem jeteliSti se stkibrem zaleskly.

"Tak zas deme jako za svobody!" zasmal se pojednou Soudek a btinkl holi bujate do v1h ke silnice. "Dyt' je elovek zas svtj pan!"

Franc VomadenY mleel a hied& vane vlevo na pruhy poll.

"Tamhle bych dal ttebas ptenici, kdybyste, Svatieku, nam to pole nechal," povida pojednou vYsledek sveho ptemfaleni.

Strhl svYmi slovy Souelta s veselejSi cesty, po nit v duchu klusal. Ale Soueek se hued tak nedal. Prove se mu to hezky ptemY§lelo 0 svobodnem, volnem tivote, kdy je svYm nem, a hlavne, kdy ma prosttedky k volnemu tivotu a nemusi se dat omezovati. Poznamkou Francovou byl Soueek uveden na vihkou, blativou silnici, na nit se octl nerad; a proto limed drape se v duchu znovu na ptijemnou vysnenou cestu, po nit v myAlenkach kraeel.

"Ale — to se vSecko udela, Avatidku," odpovida bodte. "Mk' Si dneska s tim limat hlavu. Koukejte se; tuhle si dneska vyjdeme, ta.dnej ze vsi nos nevidi a pane se materna projit. Penize dostaneme, tak co?! Dyt' se elovelt die celej rok, kolikrat starostma nevi, kde mu hlava stoji, tak dyt dneska z toho citeni ma bejt nakej ten krejcar, tak co? — Dyt' ja vam to ttebas zejtra teknu. Ale dnes toho, evatieku, nechte!"

Franc Vomadent se trochu zamraell. Vyndal si dYmku a v chazi nacpava. Soudek vynal z kapsy doutnik a zapaluje.

"Ja jsem dneska nechal fajku doma," vysvetluje Francovi. "Ptecet' 'Clo y& nevi, s kYrn se ye fabrice sejde, a potom taky musime v poledne nekam zajit neco snist. A vona fajka! Tak sem si veder vzal od Josefa, fralrY cigaro. Ale Pepina holt vo tom nesmela vedit. To by zase bylo teen Ale von je Josef rozumnej elovek. . ."

Franc site jit statne dYrnal a plival, ale nejak mu fajka ptestala chutnat po slovech Svatieka, jent si vykraeoval furiantsky a labutnicky koutil doutnik.

"No — dyt' se taky nemusim s fajkou tahat at do fabriky," povida, Franc po chvili.

"To zas mate, Avatiaku, pravdu. Dyt' to dneska na cigaro vynese!" A Franc jde dale zamyglen. "Nekam ji Soupnu pod kanal, a at pnjdeme zpatky, tak si ji vezmu."

A skutedne. V Bldnici zakl Franc do kramku a koupil si cigaro. A jak zaeli za nici a ptiAli po silnici na kanal, seskodil Franc do blativeho ptikopu vedle silnice, postavil dYmku opatrne ke stone kanalu, jent pod silnici odvadel s poll fizkYin proutlem vodu a s oboe stran dYmku obstavil kameny, to ji eonhala -jen tpielta s kouskem troubele. A kelyt z ptikopu vystoupil na silnici a ottel si zablacene. boty o tloutnouci travu, rozdtmal firriaritsky doutnik, jejt si zapalil hned v ja,k vykl z leramku.

"Tohle je pfeci jinn chut'!" liboval si a stable se Soueleem vykrocili. — — Do cukrovaru ptisli at k jedenacte Byla to skupina vysokych budov tovarnich, jimt vevodil hnajici vysoky komin,a go strane stala vysoka vapenka. Dlatdene cesty, vedouci se tti stran k cukrovaru, byly piny emetic), mazlavetio blata a zvitecich vYkald. Stranou na rovnem poll belaly se dlouhe hromaci,c, nc.,voerie iepy. Ve-

:itredu. dm.- 20. 6ervna 1934. die tovarmell budoV byla, pekna zahrada, nft sta y rozlehlk jednopatrovk dam pro itfednictvo cukrovaru. Naproti pies silnici stala pfizemni budova, v niz byla kantina, nebot' cukrovar stal dosti daleko od vesnice.

Vzadu za cukrovarem leskly se koleje trati a nedaleko se iloutla budova osamele ieleznieni stanice. tfednici drahy i cukrovaru ye sve sarnote byli odkazani veteinou na svou spolednost. Do vesnice bylo dosti daleko do mesta mnohem dale.

Pred vjezdem do dvora cukrovaru stala nedlouha fada povoza, nebot' tepa byla Ii2 veteinou dobyta. Vozily se ji2 posledni zbytky.

Vaz po voze mizel v prtjezde, v nerni byla, vaha. Vetai ruch panoval tarn, kde se vydavaly. fizky. Odtud jezdily lady povort a z vozu; naloienkch bledkmi, namodralkmi fepnkmi fizky, kapala voda.

Zvlaetni zernitk path paphioval cele okoli cukrovaru, z jeho vnitfku ozvalo se temne hudeni stroju.

Soueek s Vomadenkm se zastavili u vchodu a razne zadupali, aby setfasli s bot nalepene eerne blato.

"Tak teda pudem!" obratil se Soudek na Vomadeneho, kterk horlive dkraal z doutniku.

"Hned!" ptisvedeuje Vomadenk. "Ja. to &ate dokoutim. Vono pfecet' s cigarem tam yefit. . . Von by tfeba pan fidetni. . ." A Franc dkrna jako lokomotiva a pliva.

"Jo," souhlasi Soueek a boll si oekrabuje s bot blato. "Vono to nenrpatfienk. . ."

Konedne Franc dokoutil praetil zbytedkern doutniku o zemi a oba proeli priljezdem vedle vozu, jejZ prave vaZili, do dvora cukrovaru a zahnuli vpravo ke kancelaii.

Proeli azkou chodbidku a Franc tine zat'ukal na dvefe a nakloniv hlavu, chvili poslouchal. A kdyZ se zevnitf ozvalo jakesi vybidnuti, veeel Franc Vomieenk se Solidkem do prostranne kancelate, kde u eirokkch stolu za pfepalkou sedeli pani. Pan iteetni a aketni pfiruai.

"Maucta!" pozdravil Franc a smekl klobouk z hlavy. Soudek jen pokyvoval a usmival se.

"Talc co nam nesete, panove?" ozval se pan adetni, ale nevstava od stolu. Drti per° v ruce dale.

"Jo- neseme!" smeje se Soueek.

"My bysme radi vodnesli, pane oueetni!" piipojuje se Vomadenk.

"Penize?" pta se pan iteetni, ale jeete nevstava aby vyhovel pkani pfichozich.

"Talc, talc!" pfisvedduje Soudek. A Vomadenk honem dodava: "Voni sou ted' velky platy, sou dame, asekurace. . . ."

"Musite pfijit jink den," povida pan fleetni pevne. "Rano jsem mel velikou neptedvidanou vkplatu. Nernam." A pan adetni se obrad k velike knize, lelici na stole, a ruka s perem se nadnesla, jako by se strojila psati dale.

Vomdeenk se Souakem se na sebe podivali a zatva.kili se hloupe.

• "Ja si nemohu pomoc!" omlouva, se pan aeetni, ale nehledi na ne, nkbr2 upfene a zkournave hiedi do knihy.

"Ale — takovou dalku se sem tahneme —" :,poueti Soueek nevrle.

"Mate napsat listek!" •poueuje • je pan itcetni. "Je, tady piece nemohu nechat tisice leZet a dekat."

"Ale dyt' by se snad v kase jeete nee° vYskrablo," podina smlouvati Vomadenk, abyz-me sem nemuseli jeete jednou."'

"V kase nemam ani na sobotni vkplatu delniktm", mrzute je odbkva pan teetni.

Vomadenk se Souekem se opet na sebe divan, a netvafili se moudfeji ne2 prve.

"Tak co ted?" povida, Soueek polohlasne "Ale snad by to pfeci fiak alo ..." znovu yjednava Vomadenk. "Dyt' tuhle jsem k sakru sedlak — a dodarn sem neco kepy!"

"Vtdyt' vam to povidam eesky!" rozhorluje se jia pan Udetni. "Penize tu byly — rano pkielo placeni, na ktere jsme dnes nepoditall. A tady to nejde, abychom si dobenli k z7 id0171 yypOjeit. .

VESTNIK Soueek se drbe mrzute za uchem a Vomadank bloudi odima po cele kancelafi. U druheho stolu sedi jakksi miadik s brk/emi a horlive cosi piee. I pan udetni, zda se, je zabran jii ye sve praci. V kancelafi je hloupe ticho.

V torn kdosi kritei po chodbe, t'uka na &eke, a nezli se mohi pan iteetni ozvati, dvere se otviraji a ychazi vysokk, silnk knez v eernem zimniku a ye vysokkch bota,ch. Tvaf jeho je bodra., kulata a obrostle, sotva znatelnkm eedivkm strniskem.

Uctivk sluZebnik, dastojnosti!" zdravi pan adetnik a jiZ rychle vyskodil od stolu a lame se k ptepake, aby kneze pfivita/.

"Pozdrav panbu, pozdrav Ohba, pane Udetni!" bodte hovoii knez, usmiva se eiroce a tiskne panu aeetnimu podavanou ruku.

Vomadenk se Soudkem uctive odstoupili od pfepalky a hiedi na kneze zvedave.

"Tak co nam nese clustojnk pan?" taZe se pan iteetni slacice.

"Nesu — nesu!" posmeene opakuje knez.

"Penize pottebuji. ftepu yam elovek poele a pro perlize si muss dojit."

"Veal vy jste neeel," smeje se pan iteetni.

"No — nese': co bych chodil, kdy2 si maht dat zapfahnout! Tak to spoeteme!" hartusi bodge.

"Nern.ila vec, chistojny pane!" omlouva se pan atetni a tvak jeho vzala na sebe starostlivk vkraz. "Velmi nemila vec! Ja mam kasu prazdnou!"

"Talc! A to jste peknej kasir!" smeje se knez. "To yam to nikdo vykrad? Kdo vas, prosim vas, pfedeeel?"

"Rano byly neptedvidane platy," vysvetluje pan fidetni horn y& "Ale ja jsem hned pro penize poslal do centraly. Jestli snad raete poekat. . .?"

Pan Udetni se zamyslil. Vyfial hodinky, chvili na ne hledel, as potom nejiste poviza dye dal: "Myslim talc za paldruhe — hodiny tu bude zpatky Ale radte vedit co, dustojnY pane — radte zajit naproti do kantiny, pivko je vYborne, nee° pojite — a ye dve — fekneme v pal tfeti mete pfijit a bade to. A do veeera — ale kdepak do yeeera — za chvili jste doma. V2clyt' mate kone jako srny."

"A nelZete s tou pal treti?" pta se knez opatrne.

"Raete se spolehnout!"

"A to — teda — to bysme teda mohli taky." honem spoueti Vomareenk a Soudek jen Ickva: "To my teda taky podkame."

Pan adetni se na ne podival nevrle, ale pan farat bod ge. — "Tak pojd'te, sousedi, a podkame teda. Ale jestli to nebude, talc si mne neZadejte!" hrozi prstem panu adestnimu, kterk se opet jen usmiva a klani.

Rozloudili se a ocitli se v gichni tti ye studenem, zapachajicim vzduchu dvora. VomadenY se Soudkem uctive a tine sli za knezem, jent ramie kradel zpet priljezdem na silnici.

A kdy2 vySel, zavolal na kodiho, jena stab s kodarem nedaleko vchodu.

"Za.jed' tamhle do dvora a mitie2§ pokrmit.

Musime dekat do tii hodin."

Kodar se hnul a knez razne zamikil do protejSi kantiny.

"Tak pojd'te, sousedi," pobizel znovu bo(Ike. VeSli do protahle, prazdne mistnosti a knez cdlo2.11 a razne usedl k pokryternu stolu v cele. Ostatni stoly pokryty nebyly. VomadenY se Soudkern hledi nejapne a nevedi, majiIi si take ptisednout.

"Jen- si sednete!" pobizi je knez. "A odkud jste?"

VomadenY a Soudek tedy povesili klobouky a postavili hole do kouta.

"I tuhle z fiepochrast," odpovida, Soudek A nesmele pkiseda. I Vomadeny pkisedl a honem vytahuje doutnik.

"Ja, tarn, mam statek po Vaclavu Vejmelkovi,," podotkka. seb4veclome Vomadenk 'a chute si zapaluje. "A tuhle evakidek ma dilalupu," dodava mezi mohutnYmi bafy.

"Ale peknou ! " honem dodava. Soudek a ta- talc fikajic ke si zapaluje. "Vocla je

dtran:1 11,

chalupa, ale dyt vono je ph tom dost. poi a jeden si toho hledi, talc vono to da ivobyti kolikrat vie net ze statku; kor dyi se talc na nekerom statku nedba. A dyt je to bez dluhu a table &ova je na to sarn. .."

"Jak to?" pta se farak a saha. po sklenici, :cterou pied neho kantinskk postavil.. I pied Souelcem a Vomadenkm se objevily vabive napenene sklenice piva.

"Von je evatieek vdovec," honem oznarnuje Franc Vornadenk a otadi se na Soueka, kterS' pokkval sentimentalne hlavou.

"A mate deti?" taae se lark' dale.

"Pepinu," odpovida Soueek a jii hlavu zdvihl sebevedome. "Ale vona je Pepina uZ vdand. Ma tam u nas riakkho Douderu; von je ieznik a maji tam hospodu."

"Copak — tern se claki!" chvali Vomaeenk.

"A moina, ae to tuhle dftstojnk pan zna," ozve se Soueek a vyzdvihl huriate oboei. "Von Josef byl taky v Hradci na ekolach fiakej rok."

Farm zavrtcl neteene hlavou. "Neznam," povidal.

"Von tarn vod Hradce pochazi — ze Suchochleb," pokraduje Soueek v inforrnacich.

"Narainnej statek! Ale ja sem taky Pepine dal dost! Ta dostala vaeho!"

Farad' znovu vrti hlavou. "A vy to driite sam tu chalupu?" pta se a hledi na Soueka up•ene.

"No — odpovida Soudek pomalu a hlava mu zase poklesla. "Ale jak dlouho to bude trvat, nevim. Nejspie to propachtuju."

"Co s tim, kdyZ jste sam?!" souhlasi farat'. "A nejlepg by bylo, abyste se oienil. Co takhle sam budete delat? Na vejminek jste jeete mladk. . ."

"No — vono — na table — —," odpovida Soueek zdrtenlive a hiedi kamsi pod still.

"Nero bych snedl," obraci se rani- na kantinskeho jena se kmitl okolo stolu.

"Pareeky, prosim? Nebo by se neva udelalo. . .? Nebo syreeky tam mam. . ," nabizi hostinskY. "Dejte mi zatim dva parky," porouei si knez. "Potom ua uvidime. . ."

"A my bysme mohli taky — ty biftle?" obraci so Soueek na Vomadeneho, ktery horlive pfikkv/.

"Tak nam teda taky!" vola, Soudek na, kantinskeho. "Dyt' to Papa zaplati!" dodava tieejl, Wadi s uctivkm Usmevem na pana farafe a chape se sklenice. "A doma nikdo hubovat nebude... .," dodava uspokojene. dyt' si to dlovek zaslouti!" potvrzule Franc. "Dyt' vono je s tou kepou dfeni!" — Do mistnosti veelo nekolik hosti, pozdravili a zasedli poruznu. I nejakk mladk nadraini idednik pkibehl a rovnou se hrnul k prostkenemu stolu, u nehoi seal pan faraf s fepochrastskkmi sousedy. Pfibehl, s polohlasitkm pozdravem se uklonil a sedl si jako doma.

Kantinskk pfinati parky a s chlvernkm usmevem zdravi noveho hosta. "To si dneska Mk povide, mu.

"Mam hlad!" lakonicky odpovide, afednik a zahledel se do jakkchsi papiru, jet vyfial z kapsy. Nejspiae denni stravnik.

"Vy zde raete bkt na stanici?" ozve se foraf- 7 kterY utednika chvili napjate pozoroval.

"Ano!" A titednik razem zdvihl hlavu, jako by na osloveni dekal. Hned vstal, ptedstavil se a podaval farati ruku. I Soakovi a Voroadenemu se pfedstavil a pottas1 pravici.

"Pozdrav pan bu!" povida Soueek bodfe.

Franc VomdeenY jen kYvl hlavou.

A ye chvili se zabava rozproudila, ovS'em hovor udr2oval jen hovornY itkednik a bodrk farat. Soueek a VomadenY hledeli s tohoto na onoho, jejich tvate byly ptipraveny k smichu, kterY spustili hned, jakmile se zasmal farad' nebo utednik.

A hovor byl skutedne pkevahou ZertovnY: mnohdy Soudek s VomadenYm ani neposttehli vtipu, ale small se vesele take kdy't videli se smati sve spolustolovniky.

(Pokradovanf)

vtsnrtx vottam II. KONGRESIONELM-1 zvantni demokraty, v ptetvatce BO DISTRICKTU.

se prohla gu,i "tie souhla,si s presidentem s jeho zasadami, a tie jest ml lito, te nasledkern po- jsou ochotni pornahati mu k naykradovani zasedani kongresu, ne- vratu prosperity,”a s tern i to slobude mi motno navgtiviti vgachny vy na nstech pokou gi se svYm hlaosady v distriktu pied Cervenco- sem probodnou_i a usmrtiti vymi prImarkami, abych yam mol-1 tdou piedlohu, kterou on odpovysvetliti moji praci co vas po- ruoi. slariec, jsem v g ak ptesvedeen, ie. ,1 Ve Franklin Delano Roos?.veltov teto dobe nepokojil lama= eve I vi mame velikeho presidenta, jepov:nnosti tak, jak vy si ptejete, i hot srdce i sympatie jest s cetie zapominam svYch *Inn a te, i lym narodem, a s nfm jako vezustavam na miste svYch povin- i litelem lode s' atu, se zastupci janosti, nebot' republikan gti hypo- i ko jeho pkiruM, kteti jsou ochotni kriti v kongresu, spoldeni s tak 1 sloutiti icr ,a'ne a porndhati mu prosaditi obrodovY program, vyvede lod' auto z rozbouLnYch vod. v kterYch byla zanechana k potveni ptede glou republikanskou achnnistraci, a bude mod ji zakotviti v bezpeenem a potehnanem ptistavu prosperity.

V teto hodinre hrozneho nebezpeei, stal jsem. ;pH na gem presiden'u. nolda.vaie sve fisudky jeho kdykoliv pkiletiitost tcho nebot' .zniditi vliv, chlveru viru, kterou v nem lid ma NT teto tmave a nejiste dobe, zna,meeMACIle mena'o by, jak se obavam, zniieni teto zeme.

BEZPEONA TakovY jest mUj rekord, a jestRYOHLA fiLEVA li schvalujete, budu si toho opravdu od toho nesnesitelneho svZ411Z-ui, v-S-riUky, dra71divetto poettn a aV note Vag 4u tin Y. TZ g ei ebladtel redeek pi-:iTiraven5 ff•lra.ka 0. H. CROSS pomohla tiAcidin —

ir

•

rant by proto pomoei i vant. Net: •pte kdyi si mfa:-:ete znjifstiti tent() prorslulf, trentirent sr, nepatr•m Eastliu. Dostr,ftte si Jcj does/ Ale trvejte an tom, abyste dostall len pavodni

ESKO rut prcdej ve PPednieh lekitren — Velk* kenintek len 50e.

TZORDIC "(TPLNil 7,DARMA DOSTA/13 DOPSAN131 NA

W. F. SEVERA CO., Dept. DR 15 C:( , dar Rapids, Iowa 67.319414.1EMIX5:28111=.,

Do Dallas a okoli! "tESKA PRAZDNINOVA SKOLA" TCl. Jednota Sokol Zitka. Dallas.

Tex., oznamuie krajantrri; te o tevtena bude "e?,ska Vederni Prazdninova 'Skola". Zapis bud?, 23 dervna t. r.. Vyudovano bude v pon deli a patek od 7 do 9 hodin "veder :Zod ee jsou laskave tadani, by s k zap'su s cletmi. Tegi me se, 'Ze, budeme mit hodne takii Skolni VYbor

ve drerlu,

Barberme a tan?6ni mehavu bud potadat tad Texaska Orlice 13. v Dime Box, v fiterY dne 17. dervencl, pri kterd eobstara hudbu J. R. Bada z Fayetteville.

dne 20, Cervna 1934,

VIDELI JSTE TENTO NICT. TEL PLEVELE? .*1/4

Zdarira Barbecue a TANEdNi ZABAVA ve stare sini v Crosby

Znf.ei vgechnu travu a plevel (Patentovano 1928 a 1933 travy lehce se puddle. kultivator, tak jak jest z nazorne no na vyobrazeni. tacinY pokus.

Vice netli 8000 uspokojenYch poultivatelt. Jeden z nejvet gich pricegettici vynalezil, znaanY rolniktm.

Mute se poutivati, kdyt bavina neb kukutice vyrostla 8 palcil ne: bo vice. tpine zarudeno. PoutiJte jeden den a kdy neuspokoji vrat'to a obdrt-te penize zpet. Vynalez tento zniei i travu rnezi tadkaMI, ktera se nedi zahrnouti.

r v ne devl. 24 'ec vnai odpoledne politicks feel Hudbu k tanci obstara kapela.

Ike MichalskifkozOrosby A

Iludyhe &Ida z Denville VSTUPNE NA ZABAVU 40c A 15c.

Celt' soubor

Barbecue a vstup k sini ZDARMA Barbecue bude podavano v 1 hodinu odpoledne.

Pivo a obeerstveni v geho druhu.

(30-32)

..... $1.85

Prohlednete si tento praci gettiei vynalez a kupte paru u nasledujicich jednatelA:

EMIL W. POPP 1.

3. R. POLASEK

Abbott, Texas, Rt.

West, Texas.

Neb plate ptimo na:

ED. DOSKOCIL. vvrabitel Burlington, Texas.

Pt:jmou se zastupci vgude.

OZNAMENi Upozorilujeme v gechny ptiznivce tance a uglechtilich zabav na program, kted ptipravil

!AD POKROK HOUSTONU ve sve

Oznarreni iimrti a dikinadini.

Hlubol4m ialem sklieeni oznamujeme, ge se spravedlivemu Bohn za'ibilo k sobe povolati na gi milovanou mantelku, deem a sestry,

MARII HAMUSKOVU, Ift,OZENOU MIKESKOVU) ktera zemkela v patek rano dne 8. eervna 1934, v Dallas, Tex. Jeji telesne poziistatky byly ptivezeny do jejiho otcovskeho domova ph Cyclone, okres Bell, dne 10. eervna a byla na k veenemu odpoeinku na Evang. hib'tove C. M. B. vs Ocker. Zemiela jests v rnladem van ne celSrch 40 let po kolik mesied trvaiici nemoci.

Pri teto ptile gitosti piejeme si vzdati srdeene diky panu farad F. J. Kostohryzovi, za povzbuzeni a krasne jak v dome smutku, v kostele, tak i na htbituve, dale peveckemu sboru Ocker, za zapeni krasOch pisni, hrobatum za ptipraveni posledniho mista odnceinku, darcVni kvetin, eadu desk* Prapor es. 24. za krisny Vence, nosielm rakve a vtibec vzdavaine svdj vtelS7 dik vgem, kteti ,kem aa zpdsobem byli napomocni v nagem tezain rutku doprovodili nagi milovanou na jeg posledni misto odpoeinku-Vgem vain volime jegte jednou: zaplat' Pan Bah! Take srdeene dekujeme Wavrti Etadovne S. P. J. S. T. za rychle vyplaceni pojistky, Odpoeivej v pokoji, nag e milovana, manielko, matko, deero a sestr y. My zde na, tebe vidy v 'asee vzpomi.:ati budeme. Nu, a kdyi piTde ears, kdy i Pan pa yola, nes, pak se shiedame zas tam, kde jiz nebude Loop. Hamusck, manizi; Leopold, Ellie, Ervv."n, di:;ky; Jos. Mik.;s7Ka, otee; Jos. L. Jan, Emil, Vi em Mikeska, bra:1i; tru hlici p3zdstal.

NA STUDEWOOD za neinkovini hudby jak nasleduje 24.

cERVNA —

Tanedni Maya ph budbe GOODFREY. ORCHESTRA Z BAYTOWN.

1 t ERVENCE tAD PItIPRAVUJE CELODENNI SLAVNOST a to asi i posledni v teto tadove budove,

S avnost na rozlou'eenou Prot° ptijd'te vgichnl, kteti jste radi chodivali pod sttechu tohoto stanku at' ye spolcovem neb naroclnim podniku,_ a odnesli si vtcly vtelou a krasnou uporn"nku. Ptijd'te ob.' zvlagt' i vy elenove Radu Pokrok Houston a bud'me v gichni na mists bychorn jests poslednim pohledem se rozlou dill se stankem kterY pro nes tak mnoho znamena1, Nage sestry i zabavni vybor se` pkipravuji by nam ten posleclni pobyt v mistnosti co nejlepe zptijemnili. Zadatek slavnosti v 10 hoclin dopoledne spolednY obed ye 12 a pak taclova schuze a volna zabava a mnohe jina, cot uvldite at se spoleene sejdeme. Jak, na_slavnosti tak ph taaeard Zabave UeinkoVah buds

Rudys' Orchestra

z

Vetime pevne., tie se zavdi,d'rne npg im ptizniveum a bude nas teait, poctite-li nas hojnou na,vgtevou.

0 obeerstveni a da" g i bude naletite postarano Ze budete vtichni spoko_eni, za to varn mei ZABAVNI MAICKMEMALOC

..n...

11.01110.

rkson.

Ve sttedu, dne 20. oervna 1934.

VtSTNiK

HARMAN ZA FLOTORIAL- pomoc u jinych zastupcu, zvlattd sTRueNv ZivoTori zEsNuLEHO ZASTUPCE. kdya, tito vidi snahu a ochotu, a ISR. JOS. SVOBODY. la mohu se pochlubiti °barna.

(Pige syn Jan Svoboda).

W. M. Harman, ptitomny floto"Bojoval jsem riroti "Home': rialni zastupce 96teho distriktU, tile" paedloze, a kdya hrozilo, askladajiciciho se z okresu Bell, vyuaovani aeatiny na universit'e Falls a McLennan, oznamuje VO- bude zastaveno neb konany paelidilM, te se uchazi o znovuzvole- aaaky, Zinn jsem, co jsem mohl, ni do tohoto ataclu, a aada, voiae iby aeska jazyk na universite byl p bias a podporu. eachovan, coa se nam take poPan Harman scleluje volidarn datilo. naslechijici: "Chci vas paatele ujistiti, Si "KciY2 jsem se uchazel poprve eaa'm vaal podpory a davery, kteo tento ithad, slibil jsem, ae se po- .ou jste mne v minulosti, a kusirn snititi poplatky za registra- ioufam, ae sluaba, kterou jam ei ant na polovici. Byl jsem pry iam poskytnul doke,as, ze jsem -nim,kterao snite odprus nezklamal a 2e jsem si dfive411 a podatilo se mi snialti je na ar • tuto zaslouall, a take &Wain, 40 procent, alma jsem Oathl dane- ie mne znovu zvolite za flotorialplatctin tohoto stall' 5 rniliona alho zastupce na pfati dva roky. dolara roan & s V posledni zakono- Dekuji varn v gem jeate jednou, dame byla schvalena ptedloha Vaa, sn'auliei licensi na auta dalalch W. M. Harman.

30 procent, av gak senat paedlohu tato porazil. Budu-li znovuzvolen JOHN L. SMOLIK. ZA DISTRIKTzasadan se o dark' sn'aeni, a .s'c NIRO KLERKA. $3 na maid auto. a $5 na BR. JOS. SVOBODA. 'opt by ugettilo lidu dalai 3 miliony Timto oznamuji voliCum okresu (Podobenka u Yalu 55 let.) dolara.

Lavaca, 2e se uchazim do ata,du Narozen byl 31. prosince 1849 v "Byl jsem elenern vaech listriktniho Mark% tohoto okresu. tejaich vabora, a kdyt posledna a douf 'm, ze' dobte uvaai moil kaa) Tiche na Mora.ve. Byl neistaraim z jednalo se o paedlohu povodni, lidaturu a schopnosti. Narodil deti 8 chlapcia. Kdya mu bylo 16 ktera by byla uvalila dalgi dario- sem se a byl vychovan v tomto o- let, tak mu zemiala matka a on. ve Warne na daneplatce, podatilo aresu a ztravil jsem taktka cela — I do I/ '°11' Za '-t;r11-,±".= do Fr -in se mi tuto ptedlohu poraziti, a t'm Mvot zde. Vzdelani jsem nabyl v atatu. V ueeni mu bylo jako vetjsem uaettil mnoho penez poplat- abecnach akolach okresu Lavaca, ; aine Oat: vaelijak. Kdya mu b y -'lo23etaksoniluad'se nikam. aracoval jsem v obchode, pak isem v rodne vesnici, kde provozoval Kdyi legislatura, se s egla v lad- 'lastn'l svuj vlastni obchod a Po' nu 1933, stat Texas dluall udite- est roku• byl jsem vapomocnam sve kemeslo at asi do roku 1883, lam $7,500,000, a tehdy paipadalo ,abereim dane okresu Lavaco. Zda kdy jsme se meli yystehovati do mane jak $12 mane na dite. Zs isem mel pialealtost seznamiti se Ameriky. Avaak moje matka oneponioni•nekollo, Mena podatilo s mnoharni z vas, a main za to, mocnela, kdy iia mall prodana se -tram yypracovati plan, die ne- le take jsem jednornu kaademu domek. Byla nemocna asi tti Ctvrti hot tento dluh mohl bati vyrov- noskytnul vl'dne a rychle sluaby, roku, kdy zemtela. Ostali jsme tat Koncem fiskalniho roku doa %tell die male° nahledu opravfmJe deti: Jos., Jan a Johanna. D3m031. srpna, bylo vyplaceno $14 na -nne k tomu. to se yam nabizan va jsme pak nemeli. Asi za rol• *aide akolni dite, take $2 zastasluaby clistriktn iho klerka. My- se otec zase oaenil a pak roku 1893 ly nezaplaceny. Mimo toho $1.600,- -aim, to jsem pataiene paesvaddan isma se za pomoci mach straet, 000 zbylo na venkovske akoly. povinnostech v Made distriktni- kteal byli jia v America, se za nimi "V lednu 1933 Vaeobecna fond ao klerka, a ae jsem schopen jej vystehovali a to do Dubiny v Testatu byl asi $7,500,000 v &fa Hal -,astavati, a proto slibuji, ae bu- xasu. Tam ua jsme melt nailte to zoufala f inanani stay nageho lu-li mien, ae udinim vae moa- mi sto na farme p. Jos. Petra pro abych Yam simian ptesne a k niiati rok. Kdya se v Evrope dostate, a proto bylo nutno gattiti, aby nova dane nemusely bati u- elnemu vagemu uspokojeni vg ech. "°( -1 el. 2'3 DA4 d^rri do Atrmiky.

Jsern 30 rail start', tenat a kali nam Amerikani a jak jsme /eVvaloyany. Konedna vasledek aettatadv. tek nam fakali zeleriac' ni byl, ae za ptigti dva roky stat 'teem rodiny a jsem! Menem S. P. a grynhorni.

T. S. T. uaettil vice jak $13,000,000.

V Dubine isme pobyli na torn a.cle.m vas laskave, abyste uvatoto yam poukazuji proto iestli budu znovu zvolen s mno- 'all moil kandidaturu a abyste eamern mi ste sedm roku. Potom tram' mami spolupracovn iky, bu- me podpoia li hlasem a ptizni v isme se odstehovall na Nickel.

Moulde nam moano pokradovati v eko- efiatich primarkach, za Cat vam Gonzales Co. Za rok pobl iae ton, Lavaca Co. Za dva roky pak nomickem programu, a mam za afedem vzdavam srdeene diky. na Witing a za 4 rokv to, le do konce ptigti administraV Acta Vaa, 'au na zakoupenou farmu. Do roce, stat muse bati apIne z diuhu JOHN L. SMOLIK, ku pak jsme to vaak zmenili za yen. ania bude tieba novach dani. za distr. klerka, nevzdelana pozem-k, porostla mo"Wive, nen posledni zakono- (Pol. Adv.) okresu Lavaca. -kytovami strom y . kkov'm a kiktli• ' darna se segla, vypracoval jsem sem, v okresu Wilson pia Floresptedlohu za pomoci jinach mual DOSPELI MOHOU DOSTATI villa. dle ktere me i° bati zastaveno hoDETSKE NEMOCE. Roku 1905 jsme se zase stehovalinkatstvi s gasolnem, pri ktarea; Dospeli lice Inohou a casto trpi.

Vedlo se nam obetojne, tt-ba stet ptiael o mnoho dane. Ztravili eetslOmi nemocemi. A obyi• jn6 ma jsme mnoho dasu, mall se nam if je v daleko nebezp6neigi formi jsme se museli hodne ptieinovati. podatilo ptedlohu tuto prosaditi.

Za sedm let pobytu y e Floresdeti. Na pifklatl: Mnoho co mei° za nasled ak. ze letos bylo vale zemaela druha maminka, ktei 6ervy, tte mnozi se skolektoyano asi $4.000 000 v da- lorrinIVajf,trp ie • tato nemoe vyskyt s- ra zanechala jednoho syna z prvstvi V. lachnovske,ho1 !Itch z gasolinu, cog dtive unikalo ie se Ow v d6tstvi. Za6asto veli e niho mar aa i state.- Total jsrne ueinili s dani trtii' a syna Emila a dceru Ludmilu z a ifgyajf drah3cch- fait% anii Ity na •cigarety. druheho mari2?,)stvi. Za kratka -jsou pfieinou jell 3b "Studoval-'jsem' vladni otazky iliO1'-i3bi.'"A Oen, pfiznaky jsou ty Cas se otec zase oaenil. ale za Dar jii po tticet roku, a proto mi by- ,.ame jako u data strata chuti k jid- let se roze g el. Od to doby paebaval lo umoaneno seznamiti se se vgemi ztrata te.lesne vithy, ski-ipenf zu- u nos. hospodeaskarai otazkama ye via bratia jsou jeate na aivu: nepokojn3i spinek, svedeni nos' de. Techto zkuaenosti a vedomosti koneeniku, bfi gni bolesti. Ten sans Mikul ag , nekda pia Hallatsaille, pouail jsem v legislatute ye pro kterSr jiste a nakodne vyhani 9ntonin v Moulton a Vincenc ye spech daneplatcil a budu-li zno- time 'druhv eervikil v detsVeh pH- tare vlasti. Syn Josef jej na veevuzvolen, mohu prospeti lidu je ladeeh, pusobi s vi7sledkem i pri do r ost pkedeel vie jak 5let. ate vice, ponevadi jenom ze zku- -:pis Do svazku S. P. J. S. T. byl pHl eh White Cream VermifngE genosti se udime. sklacla u: Old Corner Drug Store 'at v roku 1900 u tadu Pokrok "tadna nemate samoten prosa- ye West, City Drug and Jewelry iloultonu Cis. 27. Pak, kdy jsme diti ptedlohu v zakonodarne, avAlk Ce ineanY, Temple Texas, a ye vieh e paistehovall do Floresvilie, bv1 adyt se alovak aokual, ytcly najde lekaral►ch, ,(1). zalden tad Vesmir cis. 61, a. poz''''

trane J`i. dap zaloten tad Rozkvet Zapada Cis. 107., ku kteremu naleael ske ro 22 let.

VOLICUM OKRESU VICTORIA. Pan Lambart Mundrick, pieje zde oznarniti vaem dtenatam Vestniku, ae se uchazi, o Mad Serifa 3kresti Victoria. Kandidat narodil se ye statu Texas a vychovan byl 1 okresu Victoria, kde jest usazen pies 26 let. Pan Mundrick jest muaem spravedlivam, poctivarn a -aka odvaanam, tak ze jest inelne schopnam k zastavani iitadu aerifa v tomto okresu. Velka podet 'arajanal kteal p. Mundrieka osobne znaji, jej odporuauji, nab vi o , em, ae jest muaem imlna sehop nYM k zastavani tohoto dalea lteao Madu a hlavne ae jest plate-m nageho lidu, tak se jest jisto, a dyt by byl zvol en, ze weal lids z'skali v p. Mundrickovi skut aaneho ptitele a zastance. Kandidat zde alcla vaechny obeany eeskoslovenskeho pavodu o podporu a hlas a pkedem yin za tyto dekuie.

Volta Lambert Mundrick za, g ari(Pol. Adv.) fa okresu Victoria. pgr- TAROK Y muzete opet dostati za $1.75 hru, poatou vypla7,ene Objednavky posilejte na ee(dz) choslovalt. West. Texas.

Dr. 0. T. Booth ZVtROLtICAft Mnnici nal Bide..

TEMPLE, TEXAS 1.,(361 vAeekv nemoee zvff•at a iest stuihArn kdekoliv na zavolani.

TPlefon• Dial 3557. as•

GEO.E.KACIR

PRAVNITI sTviiznie vegker6 snudni a oravni zAle2itoSti. abstraktv. nosledni atd.

TEXAS. 'EST. Telefon 14e.

.H.Chernoskfr

PRAVNIK Vviiznie veAkere sondni z 10. i testi Tiadovna: 821 Bankers Morteare ores ulici nanroti Kress budove rTOUSTON. TEXAS.

mil J. otis

OE SKY PRAVNfK 'oradv angton $1 • sandy 'dude.

3AI eft; zkugenost. $1 50.000.0 0 na 6% firoka.

YOAKUM, TEXAS.

RED FRONT aeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas, Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidrina jidla -a lunee.

Nejlepg i soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na, sklade.

Zylaatni stoly pro rodiny.

g

Stran : 14,

0

VCSTNiK

TAZKA, ptestehovani na gi Hlavni 'Ufa0 tom stehovani HIavnI dovny zadine, se, tlaeit vie a vice do Popfedi. Je to nahled taktka v gech hlavnich Ciadovny tednikU, ze k nejakemu lep gimu sousttedeni dojiti musi dtive nebo pozdeji, nema-li vzrtist S. Valeik Jednoty bYti zdrtovan. Osobne jsem ptesvedOd konce roku 1932 frfaduje se tedy v buden, to ptigti sjezd, nenastane-li mezitim adove pronannute. Pied tim v to same budove ma sebou zmena; se touto otazkou rozhodr/ byla umistnena b nka, jejit kapital byl zabYvati bude. Jit sjezd v Temple obdrtel ce-30,000, tedy jen devadesatY dii, jakYrn ratite lou spoustu telegramt v domnence, to o ptedIsponovati nas. bratrskY spolek. Jen si piedsidleni se bude uvatovati, leC nezdalo se to stal me ten pokotujici neporner: na'S spolek, tenkrat nutne. ktery byl padesat--, semdesat, devadesatMa-li se tato vec 'Tait nestranne, poctive krat vetg i, tisnil se v koutku, spokojil se s a bez osobniho ptibarveni, jest mistne polotim, co tajemnik mohl si sam potidit, co by tit si ptedem otazku: Prod" by se mega di muI() pro Jednotu zdarma, kdeito jine finaCni sela risttedna stehovati? :nstituce, stokrat mensi, pfekvapily svou proPodam tedy odpoved' a objasnern. Sledulc gresivnosti. prci Hlavni tfadovny dObrYch deset roku Nynej g i budova by Jednote staeila a vyZ moji strany neni ta jen povrchni zvedavost nebo zdvotilost, ale skuteen tY zajem z hovovala, cot v g ak nernotno Het o mestedku Fayetteville.. Nechci nikterak snitovat dopovinnosti. Musim, protote byl jsem k terra brou jeho povest, ani podeefiovati pohostinzvolen. Musil jsem zdomacneti. Poznal jsem nost obyvatelstva, ale Fayetteville neni tadtechnicke obtite i administraoni nevyhody nym Zlinem. Fayetteville je a zustane mapro vzrrist velkeho spolku v malem mesteelym venkovskYm mesteekem, kdetto mora yku. Soudim, to se ode mne tet odekav:. flbych obdas utrousil slovo neb d ye o vg em, co sky Zlin se staff svetoznarnYm velkomestem dle toho, jak Bat'ovy zavody vzitstaly. Zde si zaslouti chlkladneho proventilo yani. tine uvedu nektere nevYhody mesteeka Fayetteny nebo zlep geni. Je stale tteba miti vet gi eile, ville: jiti za necim, bojovati o neco a hledati cesty nove. Nejen cerstve natirati veci stare, a1. Ma, pramizernou dopravu teleznidni. Nod" le budovati stavby lepgi. ni vlaky tam nezastavuji, leo na zvlattrii ptedPonejpry jsem vide sidlo Jednoty na pod- betne opatteni. Denni vlaky obou smelt tam zim roku 1924, asi dva mesice po te, co " gti- pfijitdi jen odpoleclne, pfilig pozde na zahaky se dostaly do nagi Hlavni ttadovny". (Br. jeni schtze a piin g brzy pied jejim ukonCeBezeenY mi promine, ze jsem si vyprijeil jeho nim. jadrnou mluvu). Tenkrat ptitomni od2. Ma jen jednu vekeinou nocleharnu, jiZ" stupujici i novi fitednici. Je tomu deset let, se ze slug nosti fika "hotel". Jake obtite jsou ale nemYlim-li se, byl to sam br. Bezceny, kdo s ubytovanim nebo se stravou, kdyt se tam chtel tenitrat nechat fotografovat celou skusjedou vg ichni ritednici i s organisatory, o pinu. Akoda, to k tomu nedo glo, aby se zatorn mail pomleim. Statni inspektor, kdvt ehovala pamatka solidarity karma a gtik. prohlitel knihy, jezdil den co den po nekolik Z tit° prvni navgtevy odnesl jsem si tisnivY, tydnir do sousedniho mesta La Grange na zdreujici dojem. Nen motno, myslil jsern si, stravu a byt. aby elenove Jednoty melt zumyslne tak malo 3. Ma jen jednu banku, kde neni nedoohiedu a taktu. Nmohl jsem si pfedstaviti vibytneho skiepeni nebo bezpeeneho mista pro ce pokotujiciho getteni od elenstva cene dluhopisy, ktere Jednota vlastni. Bondati po hla.vnim tajemniku, aby si ritadovnu dy jsou nyni uloteny ye skiepeni v Houstonu, zafidil dle sveho a za sve, jen kdyt to Jedkam musi tajemnik doiizdeti, aby je uklanote. bude mit zadarmo. Nemohl jsem si vydal, vymenoval, proclaval, kupony odstfihosvetliti, pros nejvet gi deskY spolek v Texasu val a k yYplate odesilal. ma tak malo sebeircty a narodni hrdosti, prof 4. Mesteeko lezi na poboeni silnici, ptilig skrbli tak lakome, to svou Atadovnu ponez ruky od dPeho obchodniho ruchu, nut' chava, v zastreenem koute smi geneho obchodu, vg echny obchodni styky stavaji se zdlouhave kam nutno se prodirati mezi pulty a skladig zdraZuj ici. tem nejrozmanitejtiho zboti jako cestujici 5. Ma pro ttimilionovou korporaci ty same dohazovad. ti zabehli jsme ve sve getrnosti at nevyhody jako vSechna jina, mala mesteeka. k taktikam plerne tidovskeho? l byli jsme tradovna usazend ye ve0m /nes* nepodlevskutku tak linymi kapry, abychom nevideli, ha p • edsudkarn, ze dosud pracuje v to takovY nedostatek vicusu a representace inch pomerech, ponevadZ se neda upfiti, to muselo bYti pohanou pro vedouciho fitednika obchodni styk velkomesta je rychlej§i, na Jednoty? zkO,eno qi bohatSi, progresivnej gi a vgestranPo druhe nav gtivil jsem sidlo Atadovny o ne vYnosnej'ai. ;,ecirn let pozdeji. Jak se to stalo, to nebyl To byly by hlavni body, prof by se risttedjsem tam easte'ji, ad jsem byl stale elenem ra mela ptestehovati do jineho a lep giho midethiho vYboru, je zajimavou kapitolou samo sta. Tyto dtivody nemohl bych pfehlednouti, o sobe. V techto sedmi letech polozapomeani je vy y ratit, i kdybych byl rodakem minul jsem chmurnYch dojmil z prvni nafatevY. sta nebo kdybych mel sebevet gi osobni zajLee ten sam nezmenenY kout v pozadi obmy v osade. Pripou'Stim, to takove ptestehochodu se smi genim zbotim, s hlasitYmi kupvani mohlo by jed'ncam u gkodit, avgak Jedci a s feenYrni zakaznicemi, ta naprosto nenote to rozhodne prospeje. iitedni Utadovna, s elenskYmi prijdovnimi cerPo otazce prof se stehovat pfichazi drutifikaty vedle haldy vzorkii baviny, ta sami ha: Kam by se mela Ci mohla Asttedna pfenerepresentaeni mistnost se ttemi rozviklasidlit? JinYmi slovy, ktera, vet gi mesta nYmi tidlemi, to v g e jsem znovu pocitil jako nejlepe Jednote vyhovovala? trpke poniteni eisteho bratrstvi.

Dle metro Usudku, mame pouze Best mest, Snad jsem bytosti vice citovou net rozus kterYmi bychom mohli poeitati, a to jsou: movou; snad to nekdy neni se mnou k vyDallas, Fort Worth, Waco, Austin, San Andrieni, kdyt jsem zklaman a rozladen; snad tonic a Houston. 2acine men gi mesto bych proto jsem pit• me druhe na yg teve nemohl se nebral v nvahu, chtel-li bych bYti drisledptemoci a vpa g oval jsem do iidetniho dosvednYm die ptedchazejiciho odstavce dislo 5. deni tet i poznamku, ze Jednota by mela mit Kdybych ale smel jmenovati pouze tfi melepg i mistnost k Atadovani. gest mesicir pozsta, vybral bych Dallas, Waco a Houston. A deli pfestehovala se Utadovna do samostatdovolim si take prorokovati, ze jedno z tech ne mistnosti, z nit platime $30 mesieniho tti to bude, at otazka merle se probirati najmu. vane a bez osobnich DobrY mrav yytaduje, aby elovek, jde-li do Tato tiff mesta poskytnou na gi Jednote ne spoleenosti, se tet ptimetene ustrojil. slug asi stejne vYhody. k dal g irau jejimu vzrastu Stoji to vice net v g edni pracovni modfalty a rozmachu. Snadna doprava na vgechny a bluza. Proto take at' nikdo neptedhazuje, to v zastreenem koutku jsme u gettili na naj- strany, bankovni i obchodni vYhody, motnost mu. Ztraeell isme na representaci a vzrustu. volby novYch ritednikri z blizkeho okoli a v

Are itredu, clue 20. cervna 1934. miste, zkratk , vlie, co Jednota bucle, potfebovat.

A jegte tteti otazka: Kdy se ptestehovani mute provesti? Odpoved': Po pfi gtim sjezdu, nebude-li zmena provedena nynejtimi Utedniky jette pied sjezdem. Kdyt by nyn6jAi ntednicl chteli uznati, ze stehovani bylo by pro Jednotu vYhodou a kdyt by cela nynejgi Hlavni ttadovna vybrala nove sve sidlo, bylo by to nejsnadnej gi a nejlepgi rozlugteni.

Odpadlo by na sjezdu probirani tohoto bodu, ugettilo by se hodne easu a je gte vice plic, ustalil by se d6 jist,e miry vSther noveho friednictva dle nova° sidla a koneene dost mo2na, ze ta.kove pfesidleni a obetavost od nynej gich Utednikri ptipsano by jim bylo k dobru jako znamka neutuchajici energie, zasluhuje znovuzvoleni.

CO NOVEHO? Rusko bude miti nove hlavni rnesto, jimi bude Sverdlovsk (byv. Jekaterinburg) se 75.coo obyvateli na vychodnim upati Uralu.

Moskva se ma stat jen historickYm pamatnikem osudri velke kite a stfedem priimyslu.

Konec nazora o "distote" nerneeke rasy Prorokuji sami nemeeti vecici a dokladaji to vedecky. Prof. heidleberske university Guenter na zaltrade detnYch dokladu pi ge: "je mylnym, veriti v netknutelnost, osamocenost a t. zy. rasovou eistotu vy ggich kulturnich riarod.a. Rozgitene udeni, ze Germani jsou disti Indogermani, je vedecky neudrtitelnym.

Platilo-li to jit pro stare Germany, plati to v mite daleko vy ggi pro dnegni Mince .

Hlavni bod Hitierovy nazisticke politiky tedy pada . . .

Belgie ma, smutne zku genosti z r. 1914. Nemecko melo s ni smlouvu, ze nebude napadena — ale slibu nedodrielo. Belgie byla pfepadena a zpustogena. Je tedy pfirozeno, ma obavy a opevriuje se. Cele Belgie bude prolotena tetezem pevnosti, jet maji bYti nedobytne. V dobe krisi musi se obetovat ohromne miliony na vojenstvi — aby se uchranil klidnY stat pfed loupetivYmi vyprayami mocnej gich. Jsme v 20. stoleti?

Kolonil pro pet milionU Zidu nabizi Fortugalsko v zapacloafricke kolonii Anglole.

Za 3 minuty a 46 vtetin kolem zeme vykonal pout' telegram o 24 slovech, podamS7 v Novem Yorku. Telegram progel kabelem do San Francisca, odtud do tanhaje v tine, odtud ptes Shit a gvedsko do LondYna a zpet do Noveho Yorku. Dosaten tim nejveai rekord v rychlosti telegramu kol sveta.

FrancouzskY technik Nublat sestrojil phstroj, jeho jehla zachycuje zvukove viny na Cerny celuloido yy film. Reprodukce z pasku je natodena na fihnove roliCce a vynalezce doufa, ze bude lze reprodukovat nejen huctbu, ale i dokonce cele knihy, ktere bude moZne takto ptedvadeti, po ptipade uchovavat, stejne jako se uchovavaji knihy Sten& V Italii bude ztizeno 22 korporaci, v nicht na prvnim miste je obilnatstvi, ovocnictvi zelinatstvi, olejitstvi, textilnictvi, kovodelnY prilrnysl a j. SpolednYm pfedsedou vgeeh korporaci udelal se Mussolini sam.

SvetovY sjezd ueitelstva je svolan do Prahy na 20. srpna t. r.

Die podrobne zpravy statistiky, Spoj. Staty vydaly na svetovou valku jeden milion dolart za kaidou hodinu jejiho trvani. CelkovY vYdaj Sp. Stair se svetovou valkou spojenY, staCil by na financovani revoludni \Talky (za neodvislost Ameriky) i kdyby trvala tisic roku.

Italske. vlacla se usnesla na vybudovani novYch valeenYch Lodi a vypracovala za tim tdelem petiletku (od r. 1935 do 1940). Kral Viktor Emanuel pravil ye svem zahajovacim proslovu pri otevteni parlamentu: "Plnost mirovYch zaruk zaleti ye zdatnosti a yyspelosti nagich ,ezbrojenYch sil. Musime tedy dbat na to, aby tato vyspelost a vS7konnost stou p la a zdokonalovala se."

VESTNIK

Ve sttedu, dne 20.."!e..rvna 1934

yaguanemaameinammeammilloanimunialmmaimmaniamainma P11RODA STARA fil ■ U VSECKO.

Naie poita.

Stra na

Oznamen' kandidatii

Kdyi lidske telo bylo stvoteno. ptiroda postarala se o fgecko. Kdyi All political advertisment must .be paid in advance. alovek ma onemocneti, pHroda dee Nize uvadime kandidaty, kteti vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, dne 28. dervence 1934. va popla gne signaly, aby nas varoYoakum, Tex. vale. Tuda, kdy na ge dati ye spanDne 8. dervna melo mesto YoaOkres Colorado TOM CONNALLY skfipaji zuby, elauti k kum nejvetai slaynost, bylo zde fidlu, trpi bfignimi bolestmi, sv'edi EMIL RABEL za spo'koveho senatora nejvice lidi a bylo zde vice hud- le nos a prsty, maieme piedpokla- 1 clo ul•adu odhadeiho dani.

0.

H. CROSS by neZ kdykoliv v histoaii tohoto dati, ie maji eervy. Jestli jsma I za kongresnika z 11. distriktu.

Okres Ellis. mesta. Toto byl jednohlasnY asudek moudti, tak ihned koupime litho/ TOM F. HUNTER ' LYNN B. GRIFFITH, 25,000 nav gtevnika toho dne, z "White Cream Vermifuge" a jiste za guvernera. za kriminalniho okres. navladniho, nichi bylo asi 15,000 nageho desk& i bez nebez peei, dervy z tela v:0,eneho lidu ze vzdalenosti 100 mil od EDGAR WITT me. Timto zpasobem uvarujeme se I Okres Fayette: Yoakum. Kam jste se otooili, v guza guvernera pied veIkfm nebezpeelm a i osudnYeb GUS HERZIK de se mluvilo eesky, kdekoliv jste aesledkii. "White Cream Vermifuge" C. C. MAcDONAL4D za statniho zastupce stall libezna eeska hudba vas obza guvernera itoji pouze 35c lahev a maiete ten(State Representative) veselovala pochvala, Z'ert a ye- to lek koupiti u: Old Corner Drug WALTER C. WOODWARD selost panovala od zadatku, kdy Store y e West, City Drug and Jewel. za statniho vrchniho navladniho Okres Fort Bend: pravod za.eal, kdy dohrila desk& ry Company, Temple Texas, a ye L. J. 8ULAK hudba o palnoci. Dva ee gti ob- viech lekirrich.

PANI J. J. CHADILOVA. (2) za statniho senatora z 15 senatochodnici zde se zasadili aby se staff za okresniho pokladnika 0 rialniho distriktu. tento 7. Tom-Tom slavnost tou, POMAHA MATCE I DCERI. JESSE F. WARD nejvetgi a nejhudebnej gi ze vgech JOHN H. SHARP za okresniho Suprintendenta ptedetlYch a tito panove byli nag Pani L. Zacharova z Lethbridge, za spoleeneho soudce nejyyggiho deskY pravnik, p. Emil J. Motis, Alta. pige: "Pies rok jsem trpela W. M. KOPECKY soudu. ktery se postaral o hudbu a o hu-, Ialudeenimi poruchami. Po tdivani za superinteridenta tkol Okres McLennan: debni zavody a p. Peter Ra gka, kte- I Dra Petra Hoboko, citim se jako W. B. MOBLEY, rY mel na starosti paro.du jednu znovuzrozena. Moje dcera trpela Okres Lavaca: za gerifa: mill dlouhou, tak zvanou "Parade! 3acpou a jeji oblieej byl pokryt REGINALD BOURKE of Nations, v ktere g parade te'Z I vyraZkami; tento lek ptinesl i ji GIBSON GAYLE za zastupce do legislatury Ueinkovaly vtecliny 'Ceske kapely za odhadeiho-vYbereiho dani a ona jest nyni zdrava."

GUS STRAUS a vezli se na truckach. West° Yo- Tento nevyrovnatelnY bylinny pHJOE ALEXANDER za distriktniho klerka akum tna asi 8,000 obyvatel, kde pravek upravuje einnost Zaludku za Odhaddi-VYberei Dani JOHN L. SMOLIK p •ebYva pouze asi 20 eeskYch ro- I a podporuje zaZivani, pravidluje za distriktniho klerka.

JOHN DOLLINS din. Tedy jest ztejme, jakY sttevni einnost a zvy guje tok mote, H. J. SCHORNACK meli tito dva panove utvotiti z 8.1 pomahaje tim odstraniti neeistoty za zastupce cis. 1. okres McLennan za vYtereiho - odhadeiho dani eervna pravY 6eskY den, fgude Neni to obyeejnY ptedmet obcho- 96. distrikt, okresy McLennan, kde se pozastavil byl eetkY lid, ees-, du, pouze zvla gtni mistni jednateE. A. TURK Bell a Falls: ka libezna hudba eeska tee a ee- le jej mohou dodati. Piste: Dr. FRED B. ROBINSON vYbereiho - odhadeiho dani ska veselost. Sotva bylo ptes Peter Fahrney and Sons Co., 2501 za flotorialniho zastupce GENE HOUCHINS ledne a jiz byly dany navrhy, aby' Washington Blvd., Chicago, Ill. za gerifa W. M. HARMAN tito dva panove opet slontili Tom- I 0 za flotorialniho zastupce ze 96 VELKA RANA NA NOZE Tom vYboru na ptes rok pH 8. vYAUG. W. JANSZEN distriktu. rooni slavnosti Tom-Tom. za okresniho soudce McHees Rock, Pa., 7. kvetPo parade Parade of Nations / J. E. BATSON na t. r. Mel jsem strag FRANK SCHOPPE byl ten daleko giroko oznamenY a okres. superitendenta gkol -noura n owaNokres. superintendenta gkol kontest deskYch orchester pod H-1 nat ji vyleeila. Ta mast' je tak FLOYD MITCHELL zenim p. Motise z velke platformy Okres Matagorda. dobra ie pod ni nen ani bolest za okresniho klerka na hlavni ulici a ptesne ye 12 hod.

OSCAR BARBER, zadal. Vgechny ulice byly ptepine- citit. Proto ji ka gdemu odporucu za Okresniho Soudce — County Okres Burleson ny posluchaei a zvuky se nesly pod ji. Ja sem nechci vice bYt bez NoJudge.

B. R. Teague vlivem rozhlagovaci maginy po ce- nat. do dtadu gerifa Ond. Ferko 820 Buoywest st.

R. A. KLESKA meste. Maly Jerry Dobbs, 7Nonat bude tetd' nejvic potteza VYbereiho Dani — Tax Collector CLINT D. LEWIS letY vnuk pravnika . Motise zpival I za gerifa mezi, hrami orchestra a byl od- ba. Neni dne aby ji deti nepoJOHN VACLAVICK menen velikYm potleskem, tak jak ttebovali, neb kaldou chvili si uW. J. (JENKINS) ALEXANDER za Okresniho Komisate — County byly i vgechny kapely. Tento malt delaji nejakou bolest.

Commissioner. za okresniho soudce Jos. Dymaeek, Trail City S. chlapedek hral na radio v 24 oesHARRIS MILNER JACOB A. FUCHS kYch programech p. Motise posledni Dakota. Box 182. za 8erifa — Sheriff.

Vyteka-li z rally mnoho neeistoty, za Odhadoiho-VYbereiho Dani rok a bylo mnoho tisic lidi, kteti dava, se naplast vicekrat ne2 dva(Assessor-Collector) jej chteli videti osobne a i slyget1 krat denne. Na suche bolesti se ne Okres Wilson• a pti teto jej i uvideli. dava nova naplast, dokud prvni na EUGENE BATES R. L. POWELL Soudcove kontestu deskYch or-/ tele dra Prava mast je s timto za odhadeiho a vYbereiho dani komisate precinktu Cis chester byli: Vldp. G. Kutatko ze Trade Mark: A. B. CARNS Okres Bell.

Sweet Home, pi. Joe Prenta z Hal-1 za gerifa.

H. H. RAY lettsville a pi. Adolph Windlova z za zastupce do legislatury.

Moulton a odevzdali prvni cenu ALBERT FRANKLIN Baeove New Deal Orchestru. za okresniho pokladnika W. A. (SON) SHOFNER Minulou nedeli byl p. Emil J. . za zastupce do legislatury Okres Victoria Motis obtadnikem pri velke vYroe-1 Cena Nonat jest 50c a $1.00, potou 55c a $1.05. Ptejte se Vageho M. 0. GRIMES R. S. WEISIGER ni slavnosti v Nada, kde ptedsta- I gtekarnika neb jednatele, ale nic jiza okresniho superintendenta za gerif a vii p. Tom Huntera za Guvernerad neho neberte, radeji pi gte piimo na Ve Sweet Home zas ptedstavil mi-1 nagi adresu.

MARIE LEIBLINGER & CO., stoguvernera Witta, kterY tea se NAg E SLU2BA V ZUBOLEKARSTVf JEST PRVOTitiDNI Calif ornie. uchazi o fitad guvernera. V Buj- I Altadena, Nag' material nejlep gi, jakY lze koupiti. Nag e umele zuby jsou nes gkole, kde veera slavili 50. vy-1 zarueeny, 2e budou spravne ptizpiisobeny. Zhotovime yam jaroeni slavnost, byl opet p. Motis POEMLEN1 SLUZBA kYkoli umelY chrup jakY muteenikem a obiadnikem, kde'' pfedte zhotoven kdekoli a stavil teenika pro-C. C. McDonaldai Distinktniho charakteru, za cent' jegte vam ugettime penize. velmi mime. za guvernera a 24. eervna bude I Nag e cony jsou rozhodne nejJest zvykem Edward Pace, dat: zas teenikem a obtadnikem v AniZgi ye sttednim Texasu s mansville pti 25. jubileum a pted- apinou pohrobnickou sluibu nejiep l ohledem na jakost materialu iho druhu, za ceny velmi mime g stavi tam Tom Huntera i McDoa adelku. DobrY chrup, spodnalda, uchazeee za guvernera statu Jsme nejlepe vypraveni nejmoder• ni di vrchni za $10.00 Nig nejAimi pohkebnimi auty a vAemi ji Texas. zvlagte dobrY $12.50. BezboEmil J. Motis. nymi pottebami, vykonfivati prat' lestne tahani zubu od 50c do spolehlive, moderne a patiiene. $1.00. Plneni od $1.00 nahoru. Korunky, mustkova prate, za r% TAROKY rau2ete opet dozub $5.00 a vY ge. Nag e umele chrupy jsou na gi specialitou EDWARD PACE stati as $1.75 hru, pogtou vypla- Pohrobnik, pYchou. Nav g tivte nas tento tYden. Nad Powers Drug Store, Temple, Texas eerie. Objednasky posilejte na OeJ. R. POPMEXTER, zubni lekai Temple, Texas. tlen S.P.J.S.T. Jednoty eboslavalc, West, Texas. (dz) 1.4,44109.41WVVIspo......iwo•pwrAero•molow,soalwrempas ilIMMIIMIWIWUNIIIMIMPIMMilli T.I' I ljd 1 iffilitliMMOVIIIIIUMilftilualinutur:

NONAT r" a. f

Scruna 16

STNiK

Poutiveite k oznannvani Mali OznamoYa Taneeni zabava, bode potadana v SPJST. sini v D'me Box v sobotu 23. eervna, hudbu obstard Etzel's Orchestra.

Dir Medi' se Anna Bra. rozene.

Chudej. Pted 26 lety odejela z Hallettsville do San Antonio. Hledi se za ptieinou dedictvi. -- Anton Kocian, vyk navatel posledni le Roziny Chadej, Schulen13urg, (32-35-pd.)

Rt. 4., Texas.

o

VELKA LACE FARMY! Jedna z nejleptich farem v ji2nich Planich, 481 /9 akru v okresu Lynn, /2 mile od mesteeka, take od tkoly, nejlepti okoli a osada.

450 alai/ jest vzdelano, 30 akru pa.z,te nik, vte jest rovina, velm. dobrY pozemek, "Cat-Claw" hodici se k pesteni baviny, obilin a cukrolovYch plodin, prvottidni troda z kaZdeho akru. Zvlatte dobre zvelebeni, testi svetnicova "stucco" residence s koupelnou, zatizenou vodou, dostatek stall a vtech ostatnich staveb, dobre platy atd Mehra prodeje jest tpatne zdravi rnajitele. Cena $50.00 za akr, $10 000 hotovost, splatky, dale kun.." by p e zal $10,000 pujekti na 6% k zaplaceni e 20 letech, dalti noty na 6% od 1 do 10 let. Neptilm' se iadna, Ymena, prodavano pt1mo majitelem a ne zasrupci. Pte na P. O. Box 190, Lubbock, Ir4".

(31-32) xas.

1

1

y

vOLICUIVI OKUESU WILSON. Tirnto dovoluji si oznamiti okresu Wlson, Ze se ucha' do ittadu okresniho pokladka v ptittich pr:rnarkach, Narodil jsem se a vyrostl jsem okresu Wilson, Texas, vystulo al jsem vytti tkolu e Flores/Hie, San Markos akademickou koIlej a Metropolitan obchodni ollej v Dallas. Pak jsem venoyal obchodu se svYm otcem, Kelly

y

y

Ve sttedu, dne 20. eerma 1934.

Franklinem, nadet jsem byl zastupcem Chevrolet automobiltt ad r. 1927 do r. 1931, a nyni marn gasolinovou stanici. Za valky sloujsem v leteckem sboru a dva roky jsem siouzil na FillpinskYch• ostrovech. V roku 1921 a 1922 byl jsem vlatiou poslan do Ruska V i Americke legii jsern elenern loo dva roky.

Kdy2 se jednalo o pensi pro Ceske hochy, kteti byli raneni ye

avnost Otevrem 2V2

voice vidy ism jim pornahal, by zasloutenou pens! dostali.

Mtij. rekord jest otevi'en pro ka Zdeho a proto jest)! uznate, ge jsem schopen a hoden firodu kladnika okresu Wilson, budu am povdeten za jakoukoliv las. kavost, kterou vykonate ye prospech meho zvoleni, V ilete ELBERT FRANKLIN. (Pol Adv.)

y

Noire Sine

mile vYchodne od Taylor na Waterloo ces

A.* .A,DU PRAHA

necieli

eiSLO

29.

prvniho eervence

•y y y

ArKoupim osla plemenika. na Louis Novak, Ennis, Rt. 1 , (31-32) Texas.

DR. FRANK KENT specialista oci, nose, uti a krku z La Grange, Texas savita do RALLETSVILLE, dne 27. Cervna MOULTON, dne 28. eeryna.

SCHULENBURG„ dne 29. eeryna.

Rensinove stanice v semi slona.

Moderni zpilsob automobilove dopravy si razi nezadditelne cestu do nejzaz ich kon'ain sv6ta. To IAdime nejlepe v pfipade dosavadnidopravnimu prou !-Ittedku — slonttm. Ceylon je velmi ostrovni zeme; mame o ni historicke doklady jiz ze gestehb stoleti pied Kristem. 1VIodernisace ostrova pokraeuie celkem pozvolna.

Jednim z jejich hla,vnich symboje automobil, doznavajici zde vzrustajiciho rortiteni. )0( PftEDEJITI.

g

g

Wvet desetin v ech neraocI alnerick4ho lidu miize 146 vystonovano, ie pochazi od zacpy, tvrdi kali. &lobo vrhne do talesneho system jedy, ktero seslabi koW organ v t le a nasledek toho jest, ie lehee Clo & se stone °heti zarodkfi, ktere jej nonadnort. Hied'te p edejiti zilop6 a piedejdete deviti desitinarn v eeh nemoef, jejich nasledovilS'eh holesti a finaneni ztraty =BRINE jest dobil stall bylin 0 la) jen ulevf zficpa nfirozenyln lehlOna a pfijernOm zpa•obera. prodej v Old Corner Drug Ctore, West, City Drug and Jewelry Corn • pony, Temple, Tex., a -,iecit 044.

gy g

•

g

,

PROGRAM 9:00 hodin rano hudba a vztYeeni vlajky na Otevreni sine ptedsedou Tom Drozda.

9:15 hodin rano proslov Ptedseda Hlavniho tadu C .H. ChernoskY, CeskY a anglickY Major Roach za mesto Taylor.

Capitan M. Pazdral z West promluvi Cesky.

Frant. Morioka z West promluvi o ucelu spolkovYch sini.

12:00 hodin °bed.

Barbeque a pravy deskY obed upravenY sestrami ft adu.

K dostani techny obeerstYujici napoje.

1:30 odpoledne Politieti fte6nici 3:00 odpoledne Sokolske cvieeni.

4:00 odpoledne Politicti kandidati.

5:00 odpoledne (Zvlattni) Nemohra (2ert a Smich) Neverne. iena tevcova. Nebylo jette sehrano e sttednim Texas.

y

y

Verki Tane6ni Zabava 8:00 Hodin NEPLEPg i A NEJVET gi PODLAHA VE ST1%EDNIM TEXAS Hudba, jidlo, obeerstveni, hry a vse mane zabavy.

KaidY je srdeene zvan

Zabavni ilbor