Vestnik 1934 07 04

Entered ROONii:

(VOL.)

as second class mail matter,

XXII.

January

8rd, 1988 at West, Texas, under the Act of Congress

WEST, TEXAS, ve středu,

(Wednesday) 4. července (July) 1934.

of August,

24th, 1922

..

-':""'čí~o

34.-

ROOSEVELTOVA CESTA

L

ONI V LÉT~, když po přemožení prv­ ních, největších nesnází se F. D. Roo­ sevelt pustil do vlastního "New Dealu", vzrostla jeho popularita ve Spojených stá­ tech podle všech věrohodných svědectví tak, že. lidová volba, kdyby se byla tehdy konala, byla by pro něho dopadla asi ještě mnohem příznivěji, než volby elektorťi: 8. listopadu 1932. Jen podivná mechanika presidentských voleb amerických vzbudila tehdy dojem, že Rooseveltovo vítězství je něco neslýchaného; podle zvolených elektorů měl ovšem zdrcují­ .ci většinu, ale skutečných voličských hlasů dosáhl 22.9 milionft proti 15.8 rnílíonům hla­ &íi pro republikány. Takový poměr hlasů 11e11i v amerických volbách níc neobvyklého; loni v létě však by byl pravděpodob11ě Roo­ sevelt zatlačil republikány do posice zcela mi­ zivé, neboť "forgotte11 man" začal věřit, že nový president přece jen béře boj s tou mi­ zení řádně do ruky.

by bylo těžké najít dva národní hospodáře, kteří by spolu ve všem a úplně souhlasili.

Je to také sbor velmi proměnily, jehož něk­ teří členové dosáhli na krátkou dobu znač­ ného vlivu a významu, ale palt zmizeli· kde­ si v pozadí. Takový je na př. profesor Moley, očekávaný loni v létě s velikým napětím na londýnské hospodářské konferenci, jako ú­ plná pravá ruka Rooseveltova; nezdar lon­ dýnské konference asi odsunul i [eho z di'ívěj­ šího výsluní. A všechna ta jména, která se uvádějí v souvislosti s "brain trustem", ať už je Franfurter, ·Taussig, Tugwell, Spra-

aby nám bylo dáno učiti se stále jasněji sta­ že lakota a sobectví a honba za nepl'iměřeným bohatstvím nemůže nikdy při­ nést trvalé štěstí jednotlivci nebo jeho sou­ sedům, Projevme vděk za to, že je tu 11ový duch závislosti jednoho na druhém; za tě­ snější jednotu všech stran naší veliké ze­ mě; za větší přátelství mezi zaměstnavateli a těmi, kdo pracují; za jasnější přesvědčení všech států, že nehledámo výbojil. a chceme jen čestný závazek všech národů, že budou respektovat země a práva svých sousedů: za Jasnější den, k něnmž se můžeme probojo­ vati, hledajíce pomoc boží ve stále méně so­ beckém usilování o obecné zdoko11ále11i lidstva. ~ Na svědectví toho jsem tento list podep­ sal a nařídil, aby k němu byla pi·ipojena pe­ Chtěl bych se životem vracet, čeť Spojených států. stále jíti, Dáno ve městě Washingtoně tohoto dvacá­ všechny své omyly tiše tého prvního dne listopadu, v roce Pána de­ napraviti. vatenáctístšm ti'icátém třetím a Nezávislo­ Dnes už je zase situace zřejmě poněkud sti Spojených státít amerických stém pade­ Chtěl bych se životem vracet jiná. I když zatím není tuze mnoho známek, sátém osmém." přes úskalí, ~e by ubylo presidentovy popularity, nespor­ zeptat se očí, proč lkaly, V roce 1864 Abraham Lincoln po prvé sta­ ná je větší. odvaha kritikd a politických od­ proč se smály. novil, že poslední čtvrtek v listopadu bude půreů, že i v době největšího nadšeni pro národní Thanksgiving. Od té doby každý rok "New Deal" byli alevní nespokojenci, ukázal Chtěl bych se životem vracet "Ydávali presidenti svou Tha11sg·ivi11g Procla­ případ Forddv; dnes však jich přibylo, a nej­ slovy, činy, mation. Obyčej sám však je mnohem starší, sou to jen zjevy tak mimořádné, . jako Foi·d, aby se z člověka zrodil z doby kdy ještě nebylo Spojených států, Už který si může ledacos dovolit, co: by jinému člověk jiný... osadnici nové Anglie děkovali každý rok za nebylo snadné. Také republikáni zdvihají Josef Prchal. dobrou sklizeň a žádali své guvernéry, aby hlavu; krásnou ukázkou jejich nálady je kni­ jim It tomu určili den. V nové době užívali ha, kterou letos v únoru vydal William Mac­ Donald s výmluvným titulem "The Menace of gue, Berle, Morgenthau atd., mají snad jen presidenti těchto proklamací k v ý p o t u všech pokroků hmotného i kulturního živo­ Recovery", čili Čím nám hrozí obnova - ro­ to společné, že jejich nositelé jsou mladí, ta, na něž byla Amerika tak bohatá v po­ zumí se obnova, kterou dělá a hlásá Roose­ odvážní stoupenci modemích myšlenek, při sledních desitiletich. Takové byly i prokla­ velt. Kniha psaná klidně, věcně, nabitá fak­ tom ovšem ne týchž myšlenek, a že jsou o­ m0;ce Hooverovy. Roosevelt nevypočítává po­ ty a citáty, ale pl'i tom také naplněná je­ chotni dávat věcem takový směr, jak se jim dovatou ironií a jistotou, že tento "New Deal'' zdá nejvhodnější; je pNrozené, že u tako- • krokii: chce jen děkovat za to, že "jsme, nebo se snažíme být stále lepši a lepší". ztroskotá. Příšti volby do kongresu začínají vých radikálních reformátord není někdy To je duch a cíl Rooseveltovy politiky; být v dohledu, a tak se začíná pomalu uka­ dost odvahy pro posouzení toho, co za da­ zovat snaha, aby příští cesta Rooseveltova llých poměrťt je možné a co snad přiliš ri­ duch jistě ne 11ový, naopak velmi starý. tak už nebyla tak hladká po stránce sákonodár- skantní. A tu je pak via.stni úloha Roosevel­ typický i pro tv(u·ce americké nezávislosti, 11é technikY, jako dosavadní. Nyl'lí ovšem je­ tova, praktického politika a znalce admini­ také ne duch specificky americký. Koi'eny je­ ště má Roosevelt "svíij" kongres. Ale jaký strativy: vybrat z návrhd. to, co se mu jeví ho jsou v evropské reformaci a v anglickém common sense; některé z vět této Roosevel­ bude příští? nejvhodnější. ústředním .účelem při tom zd­ tovy proklamace bezděky připomínají · Char­ · A co tedy vlastně je Rooseveltova politika? stává uspořádat všechno co možná tak, aby lesa Dickense. Ale co je tu nové, je to, že Zřejmě to není žádný vyhraněný =-íem. Je . celý život byl lepší, poctivějš~. Zdá se, že to něco, čo vyhovuje předstávám radikál­ nejdťtležitější jednotící páskou celé Roose­ tohoto ducha chce dostat první státník veli­ ké země do celého vefojného i soukromého ních farmářů v severozápad11ich · státech u­ veltovy politiky jsou ideje rotariánské. žlvota, že se snaží, aby tímto duchem bylo pro­ nie, této "demokracíí vlastníků .půdy", kteří, 'fypická pro tuto jeho idelogii je proklamace, jak ,vtipně napsal An.dré Si(lfried, jako dluž­ k národnímu dni díkii, kterou vydal loni, a niknuto celé jeho zákonodárství a celá prak­ se jeho správy. Honba za dolarem je opu­ nici jsou příležitostně proti kapitálu, ale ja­ která zní takto: štěna, nastává honba za slušností, poctivosti, ko zaměstnavatelé zemědělských dělníků jsou "Já, Franklin D. Roosevelt, president Spoje-· a třeba i za dolarem, ale slušná honba za sht­ pro 0pofádek"? Je to něco, co vyhovuje .sna­ šným a přiměfo11ý111 dolarem. Pl'ipomíná S"l ných státíi amerických, určuji a stanovím, hám takového drobného amerického člověka, · takového "řorgotten man", který ani tak tu­ aby čtvl'tek 30. listopadu 1933 byl Národ.ním ideál "slušného využití svých možností", ,na dnein dikit Vzdejme ten den ve svých ko­ který Amerika v době svého romachu tak ze 11evytýká, že jiní něco mají, ale jen tehdy, stelich a domovech pokorné díky za všechna' zapomínala. když bude mít sám také něco. požehnání, kterých nám v uplynulém roce Hlasatel New Dealu nechce pl'i tom být ne­ · Jako nelze říci, že Rooseveltova politika by dopřál Všemohoucí Bdh. Vzpomeňme odvahy omylný; opětovně ujišťuje ná~·od, že mož­ souhlasila s nějakým -ismem., tak nelze ta­ těch, kdo osídlovali pustiny, předtuchy těch, nost vrátit se kdykoli ke starým metodám, ké řící, že by byla podložena nějakou jednot­ kteří založili náš.. Národ, houževnatosti těch, jakmile to uzná za vhodné. Může to udělat nou hospodářskou teorii. Rooseveltův "brain kteří .v každé z dalších generaci bojovali, a­ pouhým hlasovacím lístkem. S počátku bylo trust", sbor . vědeckých poradeů, zejména ná­ by udrželi čistým ide~l slušného využiti svých tfoba dl'astických zásahu. a drastických opa­ r.odoh.os:podářských, zřejmě také . není těleso možností a nezapomínali, že. je třeba vzájem­ třeni; ale "nechci vítězit násilím., nýbrž pře­ jednotné v názorech a cílech, jakož vůbec .né pomoci v dobách dobrých 1 zlých.<Prosme, svědče:ni111',,

re pravdě,

Návrat

ě

...

Strana 2.

NOHDY SI myslim, Fe bylo by velkYm M dobrodinim pro kaZdeho Oloveka, kdyby v poeatcich sve pinoletosti pozbyl no nekolik dnit zraku a sluchu. Tato zkuSenost tiny naueila by ho vaFiti si zraku; a nem& niaim nertMene ticho presvedeilo by ho, jakYm poZelinanim je zvuk.

Casem zkouSim sve zname, kteri jsou obdareni zrakem, abych objevila, co ani vidi.

Nedavno tazala jsem se pritelkyne, jet se grave vratila z deli prochazky lesikem, co videla noveho. Odvetila mi, Fe nic zvlaStniho.

Jak je to moZne, tazala jsem se v duchu, aby se elovek prochazel celou hodinu lesem a nespatril nic zajimaveho a pozoruhodneho.

Ja, ttebas nevidim a neslySim, nalezam sta a sta veci, novYch a z ylaStnich, jen dotknutim rukou. Citim delikatni rozinery prerozmanitYch Ptejedu hladce rukou po jemne biizy nebo zavadim o drsnou, kostrbatou kfiru borovice. Na jare ohmatavain vetvieky stromkti v nadeji, Fe poStesti se mi zavadit o malinkY pupen, prvni to znanakou probouzejici se prirody ze zimniho spanku.

A nikdy, kromobyeejne Stesti, a poloZim-li zlehounka ruku svou na kmen stromku, citim, jak nejaky ptadek, sedici kdesi ve vrcholku, celiCkY se chveje od radostne p:sne.

Mnohdy me nitro pi'imo pldee v touze spatriti vsechny tyto divy. Domnivam se, ze svet musi bit nepopsatelne krasnel gi, kdy pozorovan zrakem misto jiouhYin hmatem.

A dasto jsem si ptedstavovala, co vSechno chtela bych spattiti, kdy by mi bylo dopiano pouZiti s yYch oci, ptikladne, jen na kratkou dobu t •i dna.

Tuto lhutu, kterou bych povaZovala za rajsky dar, rozdelila bych si na tri Cash. Prvni den ptala bych si videt osoby, jejich laskavost a pratelstvi dodaly meant!. oniezenenau Zivotu jakesi skuteene ceny. Nevim, co to znamena, kclyZ se fekne, ze "oko je do srdce okno." Mohn 'videti" obrysy tvare jedine pomoci koneeku syYch prstn, ffsmey, zarmutek a jinx polmuti mysli jen nahmatavam.

Poznavam sve ptatele hmatem na jejich tvat.

Jak snadnejSi, jak mnohem musi to bYti, kdyF elovek maze oeima zachytit zakiadni vlastnosti jine osoby z jeho vyrazu, zachveni svalti nebo pohybu rukou.

AvS'ak napadlo vas kdy, abyste pouFili sveho zraku k odkryti a pozorovani vnittni povahy sveho ptitele? Nespokoji se vetSina vas jen tim, ze ocima zachytite obrysy tvaie a vice se nezajimate? Pfikladne, doveclete podrobne znazorniti oblieeje peti blizkych znamYch? Nekdy na zkoutku taxi se nekoho, ja,r. ke, barvy jsou Oei jeho pritele, nebo do konce jeho mantelky, a east° dostanu rozpaeltout odpoved', to nevi.

Jake nesmirne mnozstvi veci ptala bych si °Chita poznati, kdybych mohla pouFit normalniho zraku jen na tft dny: Prvni den nechtela bych ani chvilku oddechu. Svolala bych prately a zname, hiedela bych dlouho a uptene do jejich aby podoba jejich vryla se v mou pamet' a zaroveri abych porovnala vnejai jejich rysy s dobrotou jejich srdce. Chtela bych svfij zrak uptiti teF na tval rnaleho clitete, abych dostala obraz nevinne neFnosti, jen predchazi vYvinu pozdejsiho sebevedonn. Ptala, bych si videti knihy, z nicht mi bylo ptedditano, ktere mi odhalily nejrozmanitejSi hlubiny lidskeho tivota. Take bych ptala si poznati luyaLni, davetive oci myth dvou psn, malickeho Skota a silneho, svalnateho Dana.

Odpoledne ve yla bych si prochazkou do lesa a chtela bych sve oei opojiti nadherou pfirody. A zbotne bych si pfala spatfit lu'dsu a barevnost zapadajiciho slunce. Tu noc, myslim, sotva bych dovedla spati.

Druheho dne bych si playstala, aby mi neu§el zazrak dervankfl, kdy noc se magicky ptetvati v den. S pocitem obdivu a posvatne Ucty pozorovala bych velkolepe panorama U-

VESTN1K

Tii dni.zrakm Helen Keller tPoz. porad.: — Mezi americkYmi autory zaujima. sp isovatelka Helen Keller djedinele misto. Narozena byla y e statu Alabama r.

1880. V idlem veku 18 mesicti postiZena byla spalou, kteraZto nemoc ptipravila ji nadobro o tti smysly, zrak, sluch a eich. KaZdY pokus o jakoukoliv lekatskou pornoc nebo zlepSeni ukazal se marnym. Postradajic sluchu, zUstala ten nemou. V osmi letech dostala se pod dohled privatni ueitelky, ktera po cllouholete a trpelive namaze naueila toto slepe a hluchoneme dite eisti a psati Pismo slepct. Ve dvaceti letech ptijata byla Helen Keller, stale pod clozorem sve Weitelky, do vyASi Skoly pro divky v Cambridge, Mass., kde r. 1904 dosahla stupne bakalate umeni.

Napsala nekolik knih, ktere jsou velmi popularni, nebot' odhaluji neuvetitelnou schopnost lidskeho ducha zviteziti i tenkrat, kdy hmat je jedinYm dorozumivacim prostiedkern. Nasledujici tivaha je zkraceny pteklad Clanku z mesieniku "The Atlantic Monthly.") svitu, kdy slunce polibky svYmi probouzi zemi.

Tohoto druheho dne pouZila bych k rychlernu prehleclu sveta, minuleho i ptitomneho. Chtela bych videti cela staleti lidskeho pokroku a s tim Umyslem nayStivila bych museum. Zde pied mYm zrakem videla bych cele veky lidskYch dejin ye zhuAtene forme — zvirata i pierce lidska v jejich ptivodnim okoli; ohromne kostry brontosaura, nesmirneho pfedpotopniho je gtera s hadim krkern, sahodlouhym ohonem a slonimi tlapami, jeho obrovske telo vatilo tolik co ccie bYkti; dale vymtele mastodony, slony ptedpotopni, pod jejich dunicimi kroky chvela se zem, dtive neZ objevil se elovek, trpaslik postavou a obr mozkem, aby podmanil si vsechny ostatni Fivoeichy.

Zastavila bych se ovSem ten v umeleckem museu. Znam z doteku svych rukou vytesasochy starovekYch bohu a bohyii, vycitila jsem rytmickou krasu teckeho sochatstvi. Sukovita, vousata, tvat feckeho basnika Hornera je mi dobte mama, nebot' on ten byl slepcern.

Nasledovne, tento druhY den pokusila bych se porozumeti duSi lidske prostiednictvim lidskeho urakni. Umelecka dila, ktera znam pouze z doteku nebo z vypravovani, videla bych na vlastrii oci. K tomu dalSi kouzlo umeni nialitskeho by se nil otevfelo. Nepochybne byl by to pro nine jen povrchni ptehied. Malii.i tvrdi, Fe elovek si musi ptedem cko vycvieit, aby umeni dovedl nale2ite ocenit. Musi nasbirati zku genosti, aby odhadoval linie, skladbu, formu a barvy. KeZ bych mela zrak, s jakou radosti pustila bych se na tuto okouzlujici drahu: Veeer tohoto drulieho dne venovala bych divadlu nebo biografu. Jak rada bych spattiprvottidniho herce v filoze Harnleta, Falstaffa nebo jinYch postav ze Shakespearovych dramat na nadherne zatizenem jeviSti. NezjakY poF.Atek skYta rytmickY pohyb tance, nebot' hudbu citim jen ze zachvevti podlahy. Ptedstavuji si vSak, Fe pohyb hudbe must bYti neco skvostneho a velkolepeho. Znam sochy, ktere znazornuji tanec; a ma-li tento nehybny mramor svou nehu a graciosnost, o kolik vYraznejai a FivejSi musi by-Li radost z pohledu na ladnost pohybu.

Nasledujiciho, tfetiho dne opet bych si ptivstala, abych pozdravila eervanky a tsvit, s nadeji, ze objevim nave potitky, nove manifestace pfirodnich kras. Dnes, tfeti den, yenuji poznani pracujiciho sveta, abych sledovala lidi spechajlei za svYrn tivotnim povolani. Mesto bude mYm cilern Napted zastavim na Five kiiiovatce ulic, jen abych videla lidi, abych zrakem mohla edhadnouti nee° z jejich kaldodenniho 2ivota. Vidim tismevy na tvafich kolemjdou-

Ve stiedu, dne 4. eervence 1934. cich a citim se Wastnou. Vidim pevne odhodlani a citim se St'astnou. Vidim pevne odhodlani a citim hrdost. Vidim Utrapy a citim soustrast.

Pak ubiram se dole po Hlavni ulici. Nechain Joel sve bloudit po prazdnu, ben ureIteho cile, jen aby zrak maj zachytil celkovou sines barev. Jsem jista, Fe pestre barvy darnskYch latek musi bYti vzruSujici podivana, jiz bych nebyla nikdy unavena. Lee mo2na, kdy bych mela zrak, byla, bych jako jine — zajimal by mne vice stfih a Uprava neZ bohata pestrost .celku.

Z Hlavni ulice vykonala bych prochazku celYm mestem — do tovaren, mezi chudinu v bardecich, do parka, kde deti si hraji.

Chtela bych, aby mtlj zrak zachytil vSeeko, spokojenost i nedostatek, Stesti i chudobu, abych porozurnela, jak bide pracuji a Fiji.

Vet den myth zrakovYch poFitkii bliFE by se ku konci. Snad napadlo by nine, Fe zbYva mi mnoho vaZnYch a uFiteenYch veci k spatteni v poslednich hodinach, ale main obavu, Fe zbytek tfetiho vedera ztravila. bych opet v divadle, ukazujici nee° boutlive veseleho, abych pochopila naklonnost lidskeho ducha k tertu a k veselosti.

0 pUlnoci trvanliva, not slepoty by nine opet pojala v svou narue. Prirozene, Fe v techto tiech kratkYch dnech neuvidela bych vkchno, co bych si ptala videt. AF kdyF tma by rime opet obklieila, tepr y bych poznala, jak mnoho jeAte zUstalo pro mne hadankou.

Tento kratiekY plan by se mohia neshodoval s planem vasim, kterY vypracovali byste si, kdyby yam bylo oznameno, Fe v kratkosti pozbudete sveho zraku. Jsem vSak peesvedeena, kdyF: by tento neblahy osud mel vas potkati, Fe cenili byste si sveho zraku jako nikdy pied tim. VSe, na eem by pohled vas spoeinul, pfipadalo by y am mile a drahe. VaS zrak by objimal a vital vAecko, Co Yak zornice by zachytily. A tepr y byste poFnali, co krasy leFelo kolem vas nepovSininuto a pfehlednuto.

A zde vam radii ja, ktera jsem slepa a hlucha: mate oei k videni a uFivejte je, jako kdyby zitra mela vas postihnout slepota. To same plati o druhYch smyslech va gich. Naslouchejte hudbe lidskeho hlasu, zpevu ptakn, melodii nastrojii a dojemnych zyukUm pisni, jako byste zitra men pozbYt sveho sluchu. Ptieichnete k ruzi, ku kaZdemu vonnemu kvetu, ochutna,vejte katde sousto s pocitem, Fe snad inane pfijiti den, kdy eich a chut' vypovi sluZbu. UZivejte s yYch smysly s pinou rozvahou. Radujte se z toho, Fe vot vas miltete obohatiti si mnohonasobnYm zpUsobern a Fe muZete chapati krasy rodni, ithechnu to nadheru a bohatost kolem sebe v§emi smysly, jimit jste byli obciateni.

AvSsak ze vSech techto smyslu, dle meho zrak musi bYti nejdra2Si a nejradostnejSi. CO NOVEHO? PotapeeskY ° rekord Vytvofil potapee Martinelli pri pokusech parniku "Briareo" o vyzvednuti nakladu cinu z briticke lodi, potopene za svetove \Talky u Cap Bon. Spustil se aZ do hloubky 250 yardii, tedy o 100 yardu hloub net byl dosavadni rekord. Dosateni tohoto vYkonu bylo umoFneno novYm systemem potapeeskeho pfistroje.

Verejnost tasne nad podrobnostmi vySetiovani vzduchodopravy. ZkaenY pilot sloutici svoji vlasti behem svet. valky ye Francii, mohl pfl svem nebezpeonem povolani dosahnouti nejvYS $6.000 roe'ne, zatim co jeho bratr banket, vlotivS1 do akcii vzduchodo pravni spolednosti roku 1926 pouhych $253 a nemajici o aviatice zbla poneti, mohl behem etyk let domoci se majetku $35,575.000. Hrstka "stoprocentnich" obean0 obohacovala se z obrovskych zisky na vlade s tajnYm souhlasem nekterYch jeji vysokYch ntednika idimanYch.

VESTN K

Ve stiedu, dne 4. eervence 1934.

Oddil dopisovatelski.

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb závadne polemiky, potadatel piedkliida ve smyslu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnium rozhodnuti.

SVETEM. KaZda zem ma svoji zvlaStnost, nektere i vice, ne21i pustime se dale zaeneme v Americe.

Ve "SpojenYch" Svindle, humbuk, revoluce v Ji2ni, fiskoeni jsou Japoneici — opioaci svi2ni.

Ve Francii mnoho yznetu, v Anglii zas klidu, piti, dievak zas je symbol Holandskeho lidu.

stay sam ,sebe. Obuj si pekne boty, dej si tieba stojaty limed a peknou vazanku, klobouk tteba vysokY, hill do ruky, doutnik do fist a nic vic a be2 na prochazku. A jestli dobte nepochodrS, tak be2 ku krejeimu, on ti Inti2e a 1)62 poznovu. Potom to iadnY ani nepozna!" On mi dal za pravdu a iekl, ze u2 bude ticho.

A ted' 2ert stranou. Mili etenati, bratti a sestry a piatele vtibec, na v'edomi yam day am, 2e na den 8. eervence potadarne sla y -nost,Okrvezadyjnciv Sokolske sini pri Floresville, Tex. Dovoluji si vas po2vati: ptijd'te vSichni bez rozdilu, jak mladi tak stati, 2enati neb svobodni, z blizka i z dale, budete nam srdeene vita.ni. TeSime se, 2e cela redakce s bratrem redaktorem v Cele jako vedouci rids take navSlivi. A ted' jake to zde bude a co zde bude: Bli2e Floresville jest tam Sokolsky Hall, jest tam v2dy veselo, kdy se tam dela bal.

Kdy2 Miculci hraji "Nemelem, nemelem kaZdY se hned toei, jen dokola kolem.

Turek kavu, limonady, prorokovu bradu, Ital pumy, eernou ruku, Bulhar mrzkou zradu.

Jidla bude dosti, k Won' take piti, a a potom nam budOu Sokoli cvieiti.

8panel ma sve anarchisty, vino narod dalgi, Mad'ar, Nemec odjak2iva vynikaji Skandina ysko pachne rybou, SvSrcar zase syrem, (lane, dluhy rostou krasne v celem svete Sirem.

Srb bez glechty, Rus rozumu German tvrdi smele, Eskimak cti svoje ledy, Bide svoje tele.

keenici take k nam od srdce promluvi, to, co my nevime, oni /lam povedi.

Promluvi k nam taky na S Doktor Kopeck', bysme rozumeli, bude mluvit Cesky.

Kdo si rad zazpiva, necht' jen take p•ijele, vSak tady pomoci take dosti najde.

Nekde pall, pro jistotu, take vertu svici, Sahara je prilis sucha.

— nema prohibici.

Kdo si rad vypije, a jde mu to k duhu, budezne met pivo rozmanitYch druhti.

V Austrarii divna fauna, more veene Sumi, neomaleny je Polak, cikan krasti umi.

Piveeko penive jak kdysi bYvalo, kdy se pti torn v2dycky tak hezky zpivalo.

Oirian ma sve opiaty, negH barvu , Cernou, Ind ma kasty, Arab kone, JidaS masku vernou.

kdo zde bude, bude sobe ptati, jen aby se mohl druheho do2iti.

Vedle toho v celem svete prelis mnoho bonzU, Nemci mail sveho Michla, a my Oe — Honzu.

E. Ba2ant.

Floresville, Texas.

Mil' bratte redaktore!

Ptijmete ode mne srdeenY pozdra y. Nevim, jestli jsme se kdy osobne poznali; jestli ne, tak doufam, 2e se tak nekdy stane. Jsem elenem Jednoty pies petadvacet let, a toto jest ponejprv, co vydavatele Vestniku obtkuji. Za jedno, 2e nemam zalibu v psani, a za druhe nerad Zadnemu delam zbyteenou praci. Oast° se stava, 2e k vuli nejake veci se eleni iadu neshoduji a pak to zabere nekolik else/. Vestniku a cela vetejnost se o torn naSem Bratrstvi dozvi, jak se mame radi, a kde se naskytne ptile gitost, tak mu potadne slapnout na kuti oko. Ale to u2 mezi jinadi nebude, proto 2e je to naS'ich lidi takova povaha.

Take si chci trochu poste2ovat, jak nine jednou mei pritel ye spolednosti uctil, to je, co mne tekl, kdy jsme rozmlouvali o neeem, en povida: "Ale jdi, jdi, kam se hrabeS? Vidyt' krejei nevi ani 2adnY elovek! Ale ja, sedlak, to je nee° jineho!" Ja jsem totit krejoi a k tomu dobrak; tak jsem s nim k villi tomu nezlobil ani nepral. Ale nedalo mi tc pokoje a povidam: "Oloveee, tak si pted-

A kdo zde nebude litovati bude, moine, 2e druhy krat 2iti ji2 nebude.

Na shledanou ve Floresville 8. eervence se teg irn a s bratrskYm Na zdar!

Frank Bolf, ptedseda tadu Rozkvet es. 107, a starosta Sokolske jednoty Floresville. kid Nova Vlast, Cislo 37.

Sealy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vain sdeluji, kteti jste ye schilzi dne 10. eervna nebyli, Ze jsme piece zas jednoho noveho Clena dostali, ale zasluha a ptieineni o to patti bratru Ig. Senkytikovi, a tak mu jmenem naSeho srdeene dekuji. Jen bych si 0.6.1 bratte Senkyriku, aby jsi Casteji do nail. osady s tou tvoji neoblomnou energii zavi,tal. Tim novSma Menem se stal Norbert Je2. Ale take v to same schuzi jsme jednoho bratra suspendovali a tim jest Jos. Sktivanek.

Take bych u2 i prosil bratra Bartow, aby nam nejake to hadisko poslal, co bychom ho na ten fenc povesili, Pozdrav vkm, J. M. Zapalaa, taj.

Strana 3.

KOMENSICk KLUB NA STATNI UCITELSKE KOLEJI V SAN MARCOS. Dne 15ho Cervna, na statni uditelske koleji v San Marcos, byla svolana satirize pro Ueel znovu organisovani C'eskeho kiubu Menem KomenskY. NavSteva byla v eetnem poetu.

Scinize byla zahajena sled. Frances Kamasoyou. KaZdY se ptedsavil sam neb jsme se neznali. tiednici zvoleni jsou misledovne: predsedkyni, sled. Frances Kamasova z Brenham; mistoptedseda, p. 0. F. Havlik z Temple; tajemnici a pokladnici, pani 0. F. Havlkova z Temple; zpravodajkyni, sled. Alice Chovancova z ElCampo.

VYbory: programovY: pain Frances Marcak Wood z Guadalupe, sled. Vlasta Marie Patenicova z Port Lavaca a sled. Rosie Drevojankova z Temple. Zabavni: sleeny, Frances 8ramkova, Agnes Havelova, ze Sweethome, Albina Paienicova a Port Lavaca, Rosalie Jandova a Vlasta Chaloupkova.

Tato organizace neni nova neb byla zalo2ena v roku 1912 zavedenhat sled. Frances Dvotakove. Tento klub se jmenoval Slavonie.

DalSi zakladajici elenove jsou: pan A. W. Datilek, P. Hejtmaneik, P. Kocurek a Joe Leshikar; sleeny: Hermina Jeeenek, Martha Bartak, Albina Fridel, Ella Leshikar a sled.

Parmova. Historic a zapis kiubu a knihovna, jak se dovidame, shotely.

V roku 1913 jmeno kiubu bylo zmeneno.

Na misto Slavonie, nazvali • jej KomenskY. Klub potrval a2 do roku 1919. Nekteti byli zde v San Marcos toho roku: sleeny,:Mary Matya.S, Anna Svedlenak a France Kainas; panove: Frank Svadlenak, I. M. KamaS, August Kacit a doktoti Markove.

Od roku 1919 2.2 do due 15. eervna 1934, klub byl ye spanku. Ted' je zapsano 24 Menu. Prvni pokus elenstvi do kiubu byl zvetg' en skrze strany barev ,,: dervenou a modrou.

Sleena Della Holubec z Granger je riditelkou modre strany a sleena. Willie Mae ParenicoVa Port Lavaca, ma na starosti Cervenou stranu. Ktera strana bude miti menSi POeet Mentz, musi pohostiti to druhou strana.:.:Zavod ukonei dne 27. Cervna.

Dne 20. eer yna jsme odbYvali druhou schiizi. Ptitomno bylo 43 olenii. Programovy vYbor ptispel krasnYra programem: 1. Piano solo. --H-"Milovala jsem" sled.

Ethel Stella Berarlova. . Historic KomenakY kiubu — 0. F. Havlik.

3. Pisen — "U studanky" — sled. Frances Kamasova a Ethel Stella Beranova.

4. Zapela pisen — "Zitra bude svatek" — slee. Frances Kamasova.

Po ukoneeni jednani jsme se roze§ly.

Dne 27. eer yna jsme ocibYvali pra.videlnou schtizi. Zavod o ziskani diem). •skOndil. Modra strana zvitezila tim, ze 'ziskala 22, novych elenti; eervena strana nebyla vsak daleko pozadu, neb ziskala 17 novych Celkem elenti jest 63. Mame nadeji ziskati jeKte'Vice dime, kteti snad Ptedsedkyne, sled. Kamasova nam sdelila, 2e Dr. Mieek a p. Urbanovsky z Austin, ptijali pozvanku dati "Lyceum program" v naSi koleji v pondeli yeeer v 8 hodin, 2. Cervence.

Programovy vYbor picispel krasnYm programem: 1. Dvojhlas — at "V te : .naM aleji", b1 "Ukanka" — sleeny Margaret a Bessie Lanikove.

2. Piano solo — "When It's LaMp Light Time In the Valley", b) "Cervene vino, bile kola.ee" — sled. Hilda Gallia.

3. Harmonica solo — Edward C. Beran.

Po ukoneeni jednani jsme se rozeAli do presto schtize, ktera bude oclbYvana dne 11. dervence.

Pi. O. F. Havlik, taj.

Umeni spravne ziti je,. nalezti ve vSem spravnou miru, rozeznavati ptesne pottebne od nepottebneho, utiteene od Skodliveho, pravdu od lCi a vychytralosti,

Strana 4.

Port Worth, Texas. dad Svaz Cechoslovanii cis. 92.

Cteni bratri a sestry!

Na nedeli, dne 8. eervence, pripada rase radovd schie ve 2 hodiny odpoledne. Donbratri a sestry, ze se zase v hojnem poetu do ehttze do:stavite, vSak to straSne norko jlz nOjak schladime. Veeer je taneeni zabava, kterou porada 2enskY zabavni vYbor a v::,ocliny vas active zve, by jste je hojnou ndy ftevou poctili. Vstupne jako jindy, Intdba brats BlaZka. Zajisto jste dopis br. Tobole, • minulem Vestniku. Nerninime zaeinat zadLUL1 nechutnou polemiku, neb si pfilis va21• naSeho spol. easopisu Vestniku, a z toho hazeni blatem po druhYch by vase etenarka rodina nezmouthela. Pamatuj, te tadnY nejsi bet ehyby. Jen dekujeme za to titulovar2clyt' jest to od bratra. Inu ptaka po Cloveka po reed pozna g. 0 to skvele budoucnosti by se dale mnoho psati, ale reknu jen tolik: Bvli vat'Si velikard a vedei a nedockali se ji, az snad trochu kviti a te slavy po smrti. Jab by jsme my, mali smrtelnici k tomu ptisli. N'as blati vedomi, ze pracujeme poctive a s citim pei-im se nechlubime.

K van zaloteni druheho radu, na g fad Cis. je gte se nerozpa.dne, jak se kaZdemu na pctkani narnlouVa. Nespokojenci se najdou 2(1-y- a kdovi, echo se dodkaane za 10 -- 20 let, jestli se nam ty dubove palice do te doby nerozpadnou. NaSim br. organisatortm, riejlined pfi zadatku jsme vy gli vsffie 1,etAi ochotou vYpomoci, cot oni sami by melt dosvecleit. jestli se kde ndjake nedototamern stalo, jsem jista, ze ne zirmyslne a ze zlomyslnosti, s jakou zminenY br. o torn pile. Do radu nekoho privest, ma ka gdy Glen pra yo a br. organisator svoje neztrati a doposud byl vtdy uvedomen. Proto myslim, ge jsou to jen ty pokoutni informace a zavist, jako vgcly.

A kdyt toto ygeclano ma, byti pro dobro to nagi mild Jednoty, volam se sestrou Svitaliovou, bratti a sestry obou radu, zanechte osodovani a s chuti do prate!

Bratte v Taylor, vzpominame dnes na vas, jab se potite na te slavnosti a my doma.

Stale se, jak jsem y am psala, nebylo nam motile pitet, snacl nekdy jindy.

Se srdednYm pozdravem na v g echny etenate VeStniku, Marie Juranova, dopisovatelka.

Orchard, TOMS. Ctena redakce Vestruku, bratti a sestry!

S velikYm zajmem sieduji otazku vyvola/1 on statnirn Examinatorern, a propagovanou deny nag i Hi. tr. ohledne stehovani a neb 2.afizo y ani Hl. Ur v nekterem velkomeste.

Prvni, co bych chtel vedet jest, zdali ten pan Examinator ma ze sve hlavy, nebo mu to bekdo pog eptal? Druhe bych rad veal, zdali spinit pfani katclemu na. gemu radci. Pan Examinator vyna gel v knihach Hl. ze hodnota bondit v Hidalgo Co. poklesla na Gene, dimt finance a solventnost na gi Jednoty poklesly. To piece nema nit do eineni se sidiem Hl. U. Rattle velike spolednosti a korporace, maji sve iifadovny y e velko-mestech a y e velikgch buclovach, a piece se ztratam v nynejS1 depresi nevyhnuly. KotdY jen trog ku myslici obchodnik, neb rolnik, kdyt utrpi Akodu na jednom miste, obmezuje svoje vyclani, aby onu gkodu nahradil. My jsme se jeg te z utrpene g kody nevzpatnatovali, a ,iz planujerne velike yydaril. Pra.vim velike neb kdybychom staveli budovu v.ne1:terem velkom.este, kteraa to budova by mela representovat na g i Jednotu, muselo by • to bYti ye stfedu mesta, a na to by pill milionu sotva stall°, a to ka g dY vi, ze by to solventrost nag i Jednoty nezvY g ilo. Nasledek toho by byl, 'te pfi gti neb nasledujici sjezd by byl nucen pfispevky zvY git, a to JO, myslirn, by dlenstvo s velikYm nad g enim nepfijirnalo. A ty nag e sjezdy pfece nepotadame jen proto, abychom v jednom velike vylohy delali, a v druhem pfispe yky zy-Y govali. Kdy g by ale

VESTNIK koneene k tomu dodo a 111. tr. se musela stehovat a budovu staviti, jsem ochoten se svOlenim me mantelky, dat k tomu heelu jeden akr pozemku npine zdarma. Kdo vie? K tomu podotYkam, te na ge meSto Orchard and dobre spojeni se v gemi dily svetai a muzete se cern dostat rfrznYmi dopravnimi prostredky, poeinaje sonierni at po aeroplan.

Kdyt jsou mokre roky, take po elunu.

Broth a sestry, j a myslim, ze na torn velice male zajezi, kde rna sidlo na ge Hi. tf., jestli to v Hallettsvillu, Bivillu neb Belvillu!

Blavni veci jest, abychona rneli poctive a S'etrne Uredniky. To jest nahled jednotlivce, uvazujte i vy druzi, neb je yes sta a tisice.

Jelikoz tote pisi pied 4. eervencem, v'Sendrodnim svatketn, pripojuji k tomu baser, jak se po torn svatku mnohY Muabe za ugirna, sepsal to V. L. Hoj ty, etvrtY d2ulaji, kriklavY ty svatku!

Mnohemu zas nechal's tu do smrti pamatku!

Sama rana, samY (Vni prskavky a dela —; rally zneji ze vgeeh stran, clivi se zeme celd.

Dgimik ma ted' o prst z blizka na to koukal, "Oalik" v kuzi sarnY prach, do kanonku foukal!

Ten ma oko pod gatkem, ten ruku na fadi, jinY opet z lekarny o berliece kradi.

Sam nirzak — samy emoud — obvazky a faee lekarnik si ruce nine, "patriot" vSak plate.

Otec vlasti, Washington, zarnratenY kouka, na tu divnou "oslavu" rozmrzeie brouka: "Co si chcete rortfigtit vgecky v tele kosti?

Tak Ja jsem to nemyslil pfi neodvislosti!" `°Cot pak nennItete ji2 rozumne to zadit?

Chcete se snad katdy z vas z hlouposti zmrzadit?"

My vgak na to nedbame neslygime slova na pfesrok budeme se tarts:en zas znova.

Hoj, ty dtvrtY dgulaji, kfiklavy ty svatku!

Mnohemu zas nechal's tu do smrti pamatku.

Tak se na- toho dtulaje haute vgichni hezky, to Yam pfeje ze srdce z Orchard J. GajevskY. Rid Cechoslovan kis. 40.

Hilje, Texas.

V minute schazi jsme pfija.11 . dva nove eleny, a ph torn jsme meli ten vet gi soudek skoropiva. V prfSti schalizi -but:term ptijimat pet novYch elead; chcete-li vecte-k koho, pfijd'te se na ne podivat. Mame slibene zase dva soudky ,ty vetgi sorty. Take tadame nage sestry, by se tet dostavily do schtze a Ph -neslybou,jakz -cbytrogu pasovaly s tim pivem. Kdyt- mame bidu, ' at' mame bidu veselou.

Dnes se tu oblaka rozplakala, nevim jestli nad tim suchem a nebo nad tim ubohYm zerheryjcern; ty uz jsou oba u konce. Moc toho nebylo ale jegte se to mradi a cosi pobroukava, tak mame nadeji, ze nazis pkida.

Tak na shledanou osmeho oervence; kdo neptijde, bude pozde litovat.

Joe Rubeg.

Ve stfedu, dne 4. dervence 1934.

Dallas, Texas.

Nema, dorostu to slova jsou talmem katcle organizace, ktera, nema, dosti tech, jit by vstoupili do tad s yYch p •edchfrelCit dosti mutt' •hbtekvYch okam gite pfevziti 'praci z rukou, ktere ochably statim neb Unavou. Nema dorostu, tot' obialoba tech, jimi ulaeno by vychovivati dorost, jako zaruku givota bUdOuciho.

V dorostu jest silo naroda v dorostu jest i jeho slabost. Dorost u glechtily a stateenY -- tot' viterstvi Proto: bude g muZem, Zenou — bud' dokonalYm. Co z toho pro nas Sokoly plyne? Aby se fad SokolskYch nejvice tech zdatnYch vychazelo, te to ve znaene mite jde — dokatali jsme opetne — nage slety a zavody jsou dokladern, te i malt' narod mute kradeti v Cele vgech.

Jit vzhinu hlavu narode k nebi sve pozvedni oei jsou tam i male hvezdieky kol nicht se velke toei.

Severni Okrsek 2upy Jizni v Dallas, koma sve vetejne cvideni a zavody dne 22. eervence. Dopoledne budou zavody, odpoledne vefejne cvideni, veeer taneeni vinek v sobotu veeer bude taneeni zabava.

Zveme Vas pfatele vespolek na vefejne evident Sev. Okr. — ptijd'te — uvidite, dorost nas, ye kterem skladame sve nadeje nas nezklame, a mageme tici: Mame dorost — budoucnost patri nam.

Na shledanou dne 22. eervence v dallaske Sokolovne.

Na zdar Franta Houzvielca — natel.

Anton Kos — taj. Sev. Okr. ZPRAVY Z CESKEHO KLUBU PKI STATNI UNIVERSITE V AUSTIN. CeskY klub zahajil svou Cinnost tento letni semestr posledni patek. Na programu irdinkovala sledna Ludma Kopecka a Arnold UrbanovskST. Hlavni price teto scheme byla volba ttedniku, za ktere byli zvoleni nasledujici: predseda, Jindtich S ' krabanek ze Snook; mistoptedsedkyni, pani V. L. Gallia z Woodsboro; tajemnice. Hermina Fojt ze Snook; zpravodajkyni, Mariam Chamrad z Lolita; spresce z ylaknich fondu, Franta Horak z Caldwell; obrance, ykobecne oblibenY Arnold Kocurek z Dime Box; a sponsor, Dr. Eduard Mieek.

Protoae skolni budovy jsou uta yteny ka2dSr weer mimo sttedu, oesky klub je nucen cdb3ivati sve schtze ye sttedu veeer, misto v patek veder jako obydejne.

Roman J. Bartosh.

KRAJANUM V ROWENE A OKOLt! SPRAVEDLIVY ZASTUPCE A OPRAVDOVY PRITEL NAAEHO LIDU. Lonskeho roku prieinenim nekolika, Menu texaske statni legislatury hrozilo nebezpeCi, ze nebude povolen pottebny obnos yydrZovini departmentu slovanskYch jazyku na Texaske statni universite a tim, ge vyuCovani Ceske feel a literature bude zrukno.

Na gadost nekolika krajant a Roweny a hlavne bratra Dr. J. Shillera pro zachranu naAi 'feel na statni universite mnoho vykonal statni poslanec H. 0. Jones, zastupce 92. distriktu v texaske legislatute, jen se sklada z okresu - Runnels, Concho a Coke. Tki dokaza-1, ze skutedne zastupuje zajmy nagich VoliCU a to je zastupeem poctivgm, sprav,, edlivgm a pilnym.

Tento svedomity" zastupce nyni uchazi se o znovuzvoleni a nal lid, kterg v nein vidi opravdoveho ptitele, jen2 piatelstvi k nam a nagi mateiske reel dokazaI skutky, jiste mu pomoci neodepte. Nat lid si vaZi opravdorgch ptatel.

Spoleeenske Hi jsou jako faleSne zuby. Mohou se jenom odloziti, kdy2 je elovek o samote.

Ve stfedu, dne 4. eer yence 1934.

NA ROZLOUtENOU.

VESTNIK

naSim sestram za venovirtni pokryvky na hitko ye .prospech stavby nove sine a vkm, kdot jakymkoli zpiisobem prispeli ku zdaru slavnosti na rozloutene vzdava zabavni v,Ye for srdeeny dik.

P. Studnieny.

V ;nedeli dne 1. eervence dalQ elenstvo du Pokrok Houstonu na jevo pOsMrtni pietu stavajici dosud radove sini, dostavivS1 se ye znadnem poetu na zabayu,. potadanou na rozioudenou. Svice jeji dohofiva, brzo bude obetovana, aby udelala misto vetSi a krasnejti Rid Praha eialo 29. budoye, lepe desky Houston representujici.

Taylor, Texas.

Stavebni vybor podavaje fisty bratra Louis tleniam a Clenkynim radii. Praha, eislo 29!

Rulika zpravu o dosaVidni einnosti a jak Timto jste zvani, byste se vichni dostavili daleko vkchny pfipra yne prate pokrodily, do zylaStni schfize, ktera se svOlava na den yyzyy al elenstvo a vSechny, kdok befou na osmeho, to je pfi q i nedeli. Je neco stavbe nove sine zajmu, by dle moinosti u- teho k projedna.ni. psane obnosy splaceli a ti, kterYm je to meriS pozdravem za vybor: no, by hledeli svou upsanou kvotu zySrtiti.

Frank Kincl.

Br. Anton BilY, rovnet elan stavebniho -qEast Bernard, Texas. boru, sdelil nam radostnou zpravu o peknem Ctene sestry a bratri! ptispeni na stavbu Slov. Podp. Spolkem proTreti nedeli v eer ynu se nas seSlo nekoti 2ivelnim pohromarn. Br. Frank Tesat, roviik Mena do radove sine a usnesli jsme se, ne2 e'en stavebniho vYboru sdelil nam poteSidivadelni schfizi budeme odbYvat druhou netelne zpravy. Po deltim rokovani nastalo ptijimani novYch eekandi hlavne z tad omla- deli v dervenci v sini S. P. J. S. T., odpoledne asi ye 4 hodiny, hned po radove sclatizi. Bratdiny, vedl br. Frank Aneinec.

NeZ bude sin dohotovena, budou potadany ri a sestry jste uctive zvani, byste se vAichni elenske i jine mimotadne schfize v jedne z teto schtze sneastnili, neb lest to pro dobro postrannich budov, recte na gi kuchyni a na- nas vtech. I krajane, kteti nejsou eleny S.P. J.S.T. radu, a maji zajem o divadla, zpev levarne. Kdy bude ptesne potato se stavbou aneb hudbu, jsou rovneZ uctive zvani, by sine, nelze dosed urciti, jetto pfedlehaji jeSte nektere jine veci ku vyrizeni. Bylo u- se teto divadelni schfize sneastnili a kaZdV sneseno, by vSem, kdot splati Apisy do 10. dobrY navrh od vas bude mu vitan.

Cteni bratri a sestry, mame na mysli poeervence, byl Urok poeitan jit od 1. eervence. tadat uSlechtile pobaveni, jen divadla, zpey Ziiroveti stavebni .vybor apeluje na naSi dea hudbu, kde se milk pobavit stark i mlaskou vetejnost, by bud' pujekou neb dary hledela podporiti stavbu nasi nove sine a det. Proto jette jednou jsou vsichni krajane tim se podilela, na budove, jet ma clustojne uctive zvani na druhou nedeli v dervenci!

S pozdravem na vtechny znamenam se, representcvati eeskoslovensky Zivel v HouLydia Kubenova. stonu.

Na slavnost rozloueeni dostavili se mnozi Temple, Texas. krajand z blizka, i z dali a i na g staroslavnY Mili brath a sestry!

Bryan dal se zastupovati panem a pani HorTimto yam oznamuji, ze odji2dim dne 2. riakovYmi s jejich tri elennYm dorostem. eervence do Chicaga a pak do Dayton, Ohio, PanYm darkem prispely flak damy, zho- naystivit mojiho bratra, a zdrZim se tam asi tovivS1 peknou pokr7;r vku do vinku nove si- 14 dni. Proto, bude-li nine kdo psat a nene, jeZ byla pozdeji yydraIena. Krome toho dostane hned odpoved', tak mi prominte. mnozi dodali rfizne veci do kuchyne, tak, ze Jakmile ptijedu zpet, lined vtechny dopisy bylo vidno, jaka obetavost vladne pro naSi zodpovim. Mejte se zatim vSiclani dobte, novou sin a jaky ma elenstvo zajem. by byl bych si, abysme ne2 prijedu zpet, dostali tento podnik uskuteenen. dobrY Pozdeji se rozpoutala mild a ptatelska, ZaS bratrskyrn pozdravem, bava, cot' nebylo divu, kdyt chutne barbecue Chas. Navratil, taj. a pitivo ji zanitilo. Kandidati s ritznymi Rogers. Texas. platformami a snahou bYti zvoleni dostavili ODLOtENi DIVADLA! se v hojnem podtu, vykladajice sve ptednoKone'ene po dlouho trvajicim suchu, snesla sti, jich zvoleni odporudujici. Br. Louis Rulik, drtici se hesla: "Kuj telezo, dokud ...je se v nedeli vecer mistni ptehanka, ktera osvetila jit znadne vyprahlou pudu a aspoii horke!" daval vYmluvne pokyny kandidatrochu uspokojila zdejti farmate, ze aspon tilm, jak se nam mohou vepsati do srdce a trochu to pormYte krmivu pro dobytek i puspane depoval, ptibrav si na pomoc syna, jent dejtim korntm. Za to nam to ale ptekazilo mu v teto akci pilne vypomahal . sehrani nateho divadla, ktere jsme nuceni Tak jako kdy2 se loueime s masopustem, odlotiti az na nedeli 15. dervence. Doufarne, jsme zvyklYrmi, by nam muzika vyhrd.vala a ze nati cteni ptiznivel a ptatele divadla netak zabavni vybor ptedal tutu starost znaopomenou toto datum a v hojnem poctu se memu Orchestru Rudyho z Bellville, aby ty okamtiky loueeni neplynuly v potocich slz, dostavi do tadove sine v Seaton na nate: "Sojdi pero". te se hodne nasmejete, za to nad jejim brzk3irn zanikem prolevane. Nevim, tram rued nasi ochotnici. Ulohy jsou v rukou kterY zfec tu obet zapalnou, to barbecne, obdobrYch a osveddenYch herd a proto se mastaral, ale bylo chutne, zrovna tak jalth kute nad twit. Na shledanou se WM. chatske a pekatske vYrobky na gich dam.

Kamila Fojtaskov Kdo by si ptal sve jmeno a pamatku z yeeniti a pomoci otiviti stavebni ruch v HouDO SEATON A °KOTA! stonu, tteba i v Houston nebydli, mute Divadlo. jet melt) byti sehrano na 1. derivfij piispevek poslati bud' na tajemnika radu, br. Frank Olexu, st., 250 Malone st., Houston, vence nemohlo bYti sehrano nasledkem deTexas; . pi-ipominaje si, ze leder]. Houston .a U es . Jest telly odloteno na 15. eervence, telly nezapornente datum 15. cervence a ptijd'te jeden - Texas". Vtem darcilm a -vtern N hojnem poetu. Ze se dobfe pobavite o to upisovateliim dekuje ji2 pit edern stavebni vybor a 1:.rtednictvo radu .Pokicik Houstornr. Br. se postard, Divadelni kroutek Sokola Seaton. *ptedseda tachi, -. : Josef Kalousek mi sde111,-. nebude stahovena tadna kvota ani upisova Nejniefai zrcadla. General Electric Comneho obnesu a ani darn: At bu-deme miti tu pany poutiva. ve Stich laboratotich nejrnenprojektovanou vYstavu v Houstonu, uchYstdtich zrcadelek na svete. Zrcadla jsou jen 0.8 me pro vkchny upisovatele a darce slavnait, non dlouha, 0.4 mm siroka a 0.127 mm slibi-li nam, ze:,: se dostavi. Tak pro Houston, sta. Visi na dvou dratech tloutt'ky 0.0075 mm, Chicago Jihu, pro nasl. novou representaeni cot* jest asi desetina sily lidskeho vlasu. Posin, prosime o ptispeni -a jit pfedern Za kat- dia elektrickeho napeti, jet je v dratech, clou ochotu didek Vak hrivna bude dobte stied se zrcadelko a vrha svetelny paprsek lotena! na citlivY film. Zrcadlo hotovi se posttibi'eVtem darctn, kdo:t pfispeli dary do ku- nim krycich sklieek, lake pouZivaji michyne, vkin kdo2 vypoinahali pti slavnostl kroskopove.

Strana 5 Oznameni Mufti a diktivzdvIni. HlubokYm zarmutkem skliCeni oznamujeme vkm pratebarn znania?m, Co neni v" mezi nami nakno milovaneho mau2ela ace RUDOLPH ENGLISHE, kterV zemtel Ye svern domove v Corpus chr,sti, Tex., due 19. eervna. Telesne pozustaky nateho draheho zesnuleho uloleny byly na Holy ' Cross hititove v Corpus Christi, due 21. eervna za hojne Ueasti pfatel a znarr&h, bratrn a sester radii Cis. 56, acs. 79., SPJST. ZesnulY narodil se v Destvine v aechach 1888 a do Ameriky prijel v 1911.

V r. 1915 vstoupil do stavu manZeiskeho se sled. Botenou Bednatovou, ktera jej 0pustila za 3 'eta, zanecha y l die ditky Wilema a Edwina. Jeji posledni vale byla, aby jeji sestra pani Louis Motalova si sebrala Edwina za vlastniho, cot' se i stab. — V r. 1919 vstoupil zase do stave mantelskeho s FranliSkou Tomeekovou a zase marrhlstvi bylo obdateno dvema ditky: Ferdinard a Aribeta..

Timto vzdavame naSe srdeene diky vtem, kdoZ zesimlemu a ndin jakkoliv poslontili a zarmutek nas zmirn iti se snatili, obzvlatte pak dekujeme bratrum Jan Neincovi a L. K. Ganderlandovi za vykonani pohfebnich v dome smutku a na htbitove, darcian kvetin, nosietim rakve, bratrum a sestram, sousedum, hrobattim zvlastni diky HL ttadovne SPJST., za rycbla vyrovnani pojistneho.

Frantitka English, manZelka, Willem, Edwin, Ferdinand a to, ditky. truchlici 0 SYNDIKALISMU PANU Syndikalismus je pravil B. Shaw, dobte znam na evropske pevnira5 v hrube revolueni forme jako nauka, ze vtechny nate ciustrie by mely bYti ve vlastnictvi a sprave delniku v nicla sktheene zamestnanYch — ciely pro horniky, teleznice pro teleznidate, tovarny pro tovaini dedniky, divadle pro hence a kulisaky. Kdo ma za vindru rozumu a cbchodni znalosti, vi, ze doly nemohou byti .soravoyany horniky, ani tovarny jejich delniky, ani Zeleznice port.„-;'ry, strojvtdci a topidi. To neni jejich zamestnani. 0 sprave, financovani a trhu nevedi vice rie ;r !. kajutov(.1.§nik o navigaci.

Vidime tutu velice j a sne, kdy2 se syndikalismus navrhuje pro ehudaky, kteti pracu ji za tYdenni mzdu. Ale spolknerne jej jako cieti se zavtenYma ()alma a otevi-enYmi Usty, kdyt jde o spravni rady, bankete a ,vilbec o pramyslove a finaneni "pany". Ale tito fide jsou zrovna takavYmi nevedomci v snadne yea.' vysoke politiky, jako hornik nebo tkadlec v kancelafske praci. Jejich tkolern neni povznag eti blahobyt naroda, nYbr2 shrabovati zisky pro sebe a pro sve akciona.fe.

Oni mysli, ze narod prosperuje, kdV2 ani -vydelavaji, a te je narod zniden, kdy2 jejich ohchod ustal. Lod'afske spoleenosti mini, narod tije zahranienirn obchodem, a kdy2 libra sSTa, kterou vyrolsime, vykona tfikrat cestu kolem sveta net ji smime snisti, te budemo trikrat tak bohati net jsme byli pied tun. Kdybyste jim fekli, ze opravdovYm zdjmem kaZde zeme jest, aby mela co nejmene zahranieniho obchodu, domnivali by se, ze vas zachvatilo zufive tilenstvi. Kdybychom byli s to vyrobiti vtechno, co potfebujeme, nebylo by za valky ponorkove valky. Ale pak rnajitele lodi by nebyli nahra,bali ohrornna bohatstvi z valky. Pro ne valka byla darem nebes. Ale _nebyla darem nebes pro nas ostatni.

Tiskatsky gotek zpusobil v oznameni Umrti bratra, Johna Hunky, elena radu Komensky cis. 20 v Granger, netadouci pfehmat.

Misto John Hunka udano bylo Josef 11., co'z' timto opravujeme.

Kdy2 nekoho poladat o penize, da ti obyi;ejne nejakou radu; ale sotva kdo, ke komu pfijdeS o radii, da ti penize,

Strana 6.

OKUSIM

se v tomto sloupci obeas podati organisatortim nisi Jednoty rinne pokyny a rady, ktere mohou bYti snad porrnickou v organisaeni praci a solicitaci noveho Clenstva. Bratia organisatoti mohou se dle techto rad tiditi nebo nemusi; mohou si vybrati co uznaji za dobre a ostatniho si nemusi vgimati.

Byl jsem zastupcem pojiSt'ujici spoleenosti po dlouhou dobu a proto snad nabyte zkuSenosti budou nim spoluorganisatortm pomrickou v jejich praci v roz gitovani elenstva S. P. J. S. T. Zakladem katcleho obchodu neb profese jest vlidnost, poctivost a spolehlive zboti.

Co se tVde spolehlivosti a jakosti zboti, nase SPJST. ma ho nevyeerpatelnou zasobu. Ma ohromne skladigte prvni ttidy pojistek, vSech motnYch druhin spolehlivYch a zarudenYch. Jakost pojistky SPJST. jest tak dobra a pevna, jako pojistka u kterekoliv nejsilnej gi poj] gt'ujici spoleenosti, a proto v torn ohledu naSi zastupci se nemusi stydeti sve zboti nabizeti komukoliv.

Zastupce neboli representant naSi Jednoty musi 1)ti ku katdemu vlidny. Potka-li sveho prospekta, musi na prvnim miste ukazati mu, te nechce mu jenom prodati pojiSteni, ziskati jej pouze za elena, nYbrt musi mu ukazati, tie jej chce na prvnim miste ziskati za ptitele, bratra. Kdyt to doka2ete, mate vice jak polovieni viterstvi, nebot' kdyt ve vas prospekt uvidi, te s nim to minite ptatelsky a vane, bode s vami jednati ochotne. Vlidnost k lidem, laskavY fisme y, pfa-

0

PRAVDU, CO se vynoti dloveku pod slovem vlast po dlouhYch letech pobytu pod jiroYm nebcm, mezi jinYmi lidmi, kdyt prchaly pomalu skoro v gechny souvislosti osobni a vecne a kdyt nechceme to slovo zprofanovat tou napini, kterou mu dava politicky urn profesionalnich vlastencti? Co zitstava jako neznieitelne jadro, pt sooici, ze se prave pod tadnYm jinYin nebem a v tadnem jinem prosttedi necitilne doma, i kdyt s nim jinak srostl tisicerVmi svazky vzpominek, ptatelstvi, zdjmn? Zivot neni podle toho, abychom si mobil ptiliS east° klast tutu intimni otatku, zatim co rozbijime podtky o vSechna dlatdeni Evropy. Ale nelanevame se, kdyt nas nejakY pooud ptinuti polotit si ji.

Sbirka prez Marie Majerove Ma vlast nem byla popudem nadmiru ptijemnYm Titul je samortejme UmysInou ptipominkou Smetanovy symfonie. Celt jedna partie je ostatne ptimo Smetanovi venovana. Ale i bez ni by bylo cele ostatni dilo ponotano a.?, do dna do smetanovske atmosfery. Kdybychom men jednou vetou vystilmout jeho raz, fen bychom kratee, te je to Smetana, pfetavenY do sicvnilao vS/razu.

Ille Ceske, lipa, neodluene spjata s predstavou Ceske nay si, hle sktivan, vzletajici z Ceske brandy, hie, voda jasne Aumici a huelc i rytmem, ktery jim Smetana odposlouchal.

Marie Majerova nachazi pro tuto symfonii slov stejne polyfonni bohatost, jeji tea teee stejne kyprYm proudem jako plynula smetanovska komedie. A etouce tuto hudbu teei, vzpominajice na hudbu Smetanovd, vybavujeme si mimodek vlastni podstatu eeskeho kraje, jent beze vsi pochyby inspiroval take (;c3kou povahu. Je to, tekli bychom idyliencst, mirna pohoda, ale v g e to jaksi konkretni, obema nohama stojici v zemi a opirajici se o ni podobne jako ona lipa na na ysi. Ve yg edni den je to klidna strizlivost, ye svatedni chvili je to to smava, prost6, radost ze 2ivota, jet Zvuei z prvniho aktu Prodane a jet zvoni v techto basnich v proze.

Jeji heroicke episody spiSe lide net ptiroda. Hory nevysoke, rybnik.y klidne a prehledne, nevelika jezera. Nic zde nedava ponejen to nebe nad hlavou. Heroism ti zde vyrnstal spite z potteby obrany net z touhy Po ritoku. Husova odvaha je 1peni na poznane pravde, 1peni tak houtevnate jako je

Ve sttedu, dna 4. dervence 1934.

VESTNIK

•

Koutek pro orgamsatory Pi ge Aug. J. Morris. telske pottaseni ruky, prodati hradby odporu.

Druhou dobrou vlastnosti zastupce jest ochota a Oslutnost. easto ptijdete na prospekta nebo jiz elena jednoty, kterY ma rtrzne nesnaze nejen v poji gteni ale i jine. Obyeejne takovY prospekt nejdtive vyrukuje se v gemotnYmi stitnostmi na sve poji gteni, jestli ma nejake, na sve finaneni tetkosti a mnobe jine. Tu je nejlepe tyto stitnosti trpelive vyslechnouti a je-li motno, mu poraditi, jak by se mohlo v rriznYch ptipadech pomoci.

Dejme tomu, ze Clen Jednoty yam si bude stetovati, te byl suspendovan, nebo jest pozadu s poplatky, nebo dokonce byl vyloueen.

Na takove ptijdete dosti east°, u takovYch si mUtete ziskati ptatelstvi nejspite. Jestli den byl suspendovan pro neplaceni prispevkik a nevi dosud, te si mute sviij dluh zaplatiti z ptijdujici hodnoty na pojistce, porad'te mu to, po ptipade dojdete za, tajemnikem jeho tadu a pomorte mu to vytiditi, udirite vge, co miftete, abyste uvedl jeho pojistku znet v pinou platnost. Z takoveho elena sice nic pro sebe neziskate finandne, ale ziskate v nem ptitele, jent ma mnoho syYch ptatel a znamYch, o kterSich yam mute poraditi a ktere yam pomilte tieba i ziskati.

Jestli Men jest pozadu s poplatky, a hrozi mu suspendace, porad'te mu at' si na to ptijod Jednoty nebo nekde jinde, die motnosti, jake jsou v torn okoli. Ptesveddte jej, te jest velice nebezpeene zanedbavati sve ptispeyky,

Ma vlast Gustav Winter stroha ptirodni folie, v nit se narodil a rostl.

Tuha natura Chodii pod 6' erchovem ma 0branne poslani stejne jako ty kopce nad nimi. Leckdy v te ptirode se rozumuje o tom, prof je hlavni silou na gi literatury lyrika, Prod ji dochazi trochu dech pti velikych romanovYch komposicich a prod nedala doposud velikeho dramatu. Nerozumujme je dostateene yysvetleni. Zde schazi more — a tedy i mote dramatickYch va gni — zde schazi snip velehor — a tudit i touh y vypnout se at nad ne prilis silnYrn vzmachem zde neopaji dloveka ani teplo trope, ani ho nesvadi perspektiva rovin bez hranic a bez konce. Zde je dobfe it a sladko snit, ale bez dramatickeho vzruchu.

Ale Cechy, to nejsou piece jen lesy a haje a luhy a vesnice uprostted mesteeka, kde se zastavil eas? Marie Majerova vyboeila ze smetanovske inspirace, kdy2 se Ala podivat na Kladno na horniky: kdyt hledala pod jejich denni praci ideal, kterS7 je otivuje, kdyt v tomto "houfci uhli a teleza" nachazela take typicke Ceske rysy, kdyt se ji Kladno jevi jako "Cerny da y, deskY da y ". Vyboeila z ni jen zdanlive. Smetana sice nemluvi o Kladne.

Ale neslySite jako leit-motiv te basniftiny navStevy v Kladne vuddi melodii Smetanova Tabora? Ja ji aspori sly gim ze zavereenych slov: "Kladno ma s ynj tajnY sen, sen 0 zemi, kde by nebyl hornik otrokem akcii, ale svobodnYm elovekem, jent si sam svou svobodu dava a bere. Jinak neni a jinak nebude, nebot' tam dole, v sousedstvi vbu2nS7ch plynit, se smrti, ktera, se bratti, uprostted sesouvajicich se titrob zemskych, je pekelne prostfedi, ktere eini z lidi blouznivce, nabotenske 'Silence, ale take ptedni strate a bojovniky."

Zachytit atmosferu a viini plady tak, aby etenat v cizine poznal ony specificke rysy, ktere jej pies dalku prostoru a oasu s ni svaje samo o sobe velike umeni. Ale Marie Majerova dosahuje tohoto cile nadto bastrickYm jazykem, takove bohatosti, takove vladnosti a takove odstindnosti, te tato literarni parafrdze neztistava nic dluina svemu hudebnimu vzoru. Je to jazyk nekdy trochu barokni v nakypelem mnotstvi s yYch metafor, ale barokni je misty take Smetanova

ktere mohou stati rodinu mnoho penez v padu negtesti, ktere nas deka katdou chvili. I zde nic pro vas finandne neni ptimo, ale prospeje vam to.

Jestli Clen byl vylouden, hled'te ho ptesvedeiti, te jest to gkoda, te chybil ze pojistku pustil, te to neni chybou Jednoty, neb jeho vlastni. Reknete mu, te dopigete br.

Kubenovi, jestli se v jeho ptipade da neco delati, aby motel zpet bYti zatazen mezi denstvo, a jestli ne. 2e by vas a vgechny bratry a sestry tesilo, kdyby vstoupil zpet. Zkratka ukatte mu vasi nejlepSi ochotu, tie mu nejak chcete pomoci, aby ye vas vide', 'tie nejste jenom agentem, nVbrt aby ye vas videl tele, dobrodince.

Ptijdete-li na prospekta, kterY ma pojigteni u jinYch Jednot neb i u pojfSt'ujicich spoleenosti, nikdy neharite mu jeho pojistku, je-li spolehliva a jestli ma nejake nesnaze s ni, hled'te mu vypomoci, neb alespori mu projevte ochotu pomoci. Motna te jej neziskate za Mena na gi Jednoty, ale on yam mute poraditi o svem sousedu neb Zkratka, musite se nauditi ochote ke katdemo, a pravim ne jenom se ptetvafovati, ale skutcene ochotu a pomoc dle =triosti provozovati. Kdybyste projevoval ochotu jenom na oko, a prozradilo se to na vas, becla varn. Motna te Casto pH tom ztratite hodne sveho cenneho east', ale ten se yam na konec vyplati, a kdyby i ne, ukatete piece jen, te vase poslani neni jenom zisk, nYbrt te konate dobro pro lid a te se tidite dle Kesel Jednoty: Podpora lidskost a bratrstvi. hudba, ponevadt barokni je dnes asi jeden a nikoli ten nejmen2i — rys Ceske narodni povahy. Po nedavne eetbe noveho romanu Ivana Olbrachta a po opetnern pteeteni tohoto ptivabneho dila mame dojem, te nikdy nebylo psano u nas diterarnim jazykem clokonalejAi net dnes — ovgem na literarnich vrcholcich. Ptijdou-li mi do ruky Ceske noviny — Cirri vlastneetejSi, tim mizernejai psane, dim vice hlasfr "nejcItive nee° z domova", tim ostudnej gi germanismy — chapu zase rozeileni jazykovych brusieft. Ale ti brusiei jsou v nepravu, nafikaji-li v jednom dechu na celou dne gni literarni Ce gtinu virbec.

Ona je krasna, hudebne libezna, pruZna v rukou tech, kteti s ni dovedou zachazet. Marie Majerova je nesporne velika basnitka Ceskdho slova.

LISTARNA. — Br. J. G. — Damon. Nekrolog o sestte A. Zemanove poslala nem k uvetejneni sestra Rosa Mikeskova. Va g jsme proto neotiskli. Pozdrav!

K. N. — ZnamY delnickV vildce a nadgeny pracovnik v bratrskych podp. jednotach, redaktor Josef Martinek z Clevelandu, 0. odjel do stare vlasti t. mesice. Snad pit na trvale. esl. Amerika ztraci v nem pilneho pracovnika, mute bez battle a pfetvaily.

Br. Ant. K. — NemYlig se. Dirigentem detroitskeho symfonickeho orchestru, ktery tyto dny koncertoval u Fordova parku na chicagske yystave, jest krajan Viktor Kolar.

Jako mladiekY virtuos na housle, absolvent slavne praiske konservatote, V. Kolar ptistehoval se do Ameriky pied 28 roky. Po nejake dcibe ziskal misto koncertniho mistra u Detroitskeho orchestru, kde se Casem stal vYpomocnYm a koneene "associate directorem".

Kolat se nem neodcizil, hlasi se hrde k puvodu; progra.my pod jeho kizenim maji v2dy nektere z Ceskych skladeb.

Jos. R. — NaS'e Jednota nema dosud pojistky s odstupnYm hotovosti. Po tfech letech placeni ka2dy certifikat vydanY na21 Jednotou ma svoji odstupni hodnotu (paid-up value), ktera katdYm rokem elenstvi vzrUsta. JinYmi slovy: nechce-li poji§tenY po tfech aneb lade let vice platit, dostane certifikat na obnos, odpovidajici hodnot y jeho imbodni pojistky a bez dalAiho placeni tento certifikat Jednota vyplati, kdykoliv by dotydnY bYvalY Clen zemtel.

Ve stkedu, dne 4. eervence 1934.

HLiDKA ZEN RRRRRRRRRR

31AMINKA PSALA. Do ciziho mesta mezi lid, dopis z domova nine ptikl poteSit. Dopis stokrat chtel jsem Gist!

Lee pohled muj, jak k plsmu slet, ruka se mi podia chvet, jak v bouti list.

Valyt' tadku za kadkou jsem celY svfij divot Cet' a znovu tiil, a vim, a vetim, ae i za sto let bych vZil se znet.

Maminka psala — — Ne, to sama pkiSla. V listu torn ja jeji liba,m, a libam jeji ruce.

Nad sebou sanVm, a nad s yYm Zivotern, ktery se kaZde me radosti smal, abych si odpoeal. "'Heti ZadnY pro yeenost v srdci nezkameni, a matka jiste pile, vsech hrichti pro spaseni — Jak veterni modlitba tichy list mi maminka psala.

Vladimir Stedry.

LETO NA VSI. Vynokilo se z vuni lilii, lip, agattl, rtiti a karafiatii. Venkov ma svoji krasnou pohadku. Vypravi si ji voda pod koreny. kos na Stitu domku a kukaeka Ve strani.

0 tom lete na vsi je yam take yypraveti, nejsem-li ani sluncem, ani teplYm vetrem a nemohu-li yam pkinesti takovou k u p k u schnouciho sena, zatoku rybniku mezi lesy, hru sluneenich paprskil na zahrade, kde ti ulienici vrabci kradou sotva se zapaluji treSne. VSechny zahrady jsou pine viine a pine mAic, na ktere neplati ani stkedoveke zaklinani. Pole voni jiz chlebem, klasy jdou kolern mezi jako zdi a mete voni pod kaZdYm Slapnutim matetidouSkou. Basnik by na kaZi elY ithor napsal basen, device uvilo na sta kytic z tech milionit kvitku, ale zatim je spasaji moudre kozy bradate a mlsne, hlidane malymi otrhanky. V lete se vstava na vsi ye tit hodiny, panstvo, a dela se at do krasnych, jasnYch noci, kdy soumrak jako by se orodlutoval od zapadu do vYchodu slunce. Husta rosa leaf na kaki& travce, mlhy se vznaSi k fidoli a opaly nebe shliai se v rybniku u vsi kam ptijdou veeer chasnici plavit kone. Rano y es budi • kohouti cell rozeileni dobrodruZstvimi nastavajiciho dne. Nieim na svete se kvokajici slepice, ani kdyby jste ji slibili modre . s nebe. Snad jeSte eerstve nasypane zrni pkeruSi jeji piseri tvoreni a rozeni.

Z veeera chodi po nassi pod vencem lip, jimit se diskretne prodira svetlo mesieni, d.eveata po dvouzaveSena a v noci, snad aby yam nebylo sinutno v for velikem klidu a sladkem tichu doprovazi mistni psi vytrvalYm Stekotem Zabi koncert.

Dallas, Texas.

Ctend redakce a mill etenati!

Tak zase par radkil, byste si nesteZovali, te male piSu. Mela jsem tit dopis napsanY, ihned po studentskem divadle zde u nas Dallas, ale jsem ho neposlala, neb jsem se dopalila na ty texaske redaktory od Houstonu as po West. Oni se hezky zaeali navzajem Stipat, se jsem mela opravdu strach, Ze ptipravi nas baby o tu privilej, a to jest p•eci u nas, dediena 112 od pramati Evy,. ze se navzajem sem a tarn hezkYm slovem,.pohladime. Novinati pry jsou vtiidci lidu. Tato slova jsem sly§ela co male deveatko ye stare vlasti.

Jednottek nails do statku ptiSel kupec kottpit nejakY dobytek. Matka ho nechtela prodat, odbYvala ho, ale on stal na tom, Ze ho hospodin pozval. Matka na nine volala, bych Sla pro tatinka. Hospodat si hovel v utoei§ti EarmoucenYch pri sklence rozum povzna,gejici, ye velmi elle debate. Co men nevim, jen jsem si zapamatovala slova, p. poslanec, volby, tiSskY snem a to najednou uhodil je-

VESTNIK den pantata pesti do stolu az sklenky poskoeily. Hospodska ustraSend vybehla z kuchyne a povida: "Novinari jsou vtiidci lidu, za ktereho poslance se oni postavi, toho budeme voliti.

Tedy jste-li vy novinari nasi vtiidci, za ktere my Vas uznavame, neb proto VaSe Casopisy eteme. Tedy nam v inch dejte to, cirri se po Utrapach nasich osvelime, a ne abysme se museli zlobit. Neb pri kom z Vas bYti? Jste vSichni naSi mann a problemy nasi Jednoty se mush jinak Vinou jest, ze nasi stari bratri stale 1pi Via tom bratrstvi! NaSe Jednota does pottebuje moderni iika,dovnu, odborne utedniky i nekolik kudrnatch, a namalovanYch stenografek, pokladny, telefony a vSe jine. To Buda stati penize, ale my jsme si to sami sobe, na- emu narodu dluZni. Stale se chcerne representovat pied Amerjeany, ale kreime se tak skromne, uboze, ze misto uznani sklizime nohrdani. Br. Valcik Houstonu mel pekny dopis ye Vestniku. Budeme-li tako yYm slohem Zadat napravu, jiste se ji doekame.

Sehrane divadlo naSimi studenty z Texaske university se nam vS'em velmi Irbil°. 0pravdu hrali hezky a coZ ten p •ednes na housle v meziakti. 6. ja mans ty mlade decka rada! Oni nam dokazuji, krok za krokem, Ce jsou v nich vioby, jen urn dati priletitost se uplatnit. NaySteva divadla nas zklamala, neukazal se venkov, na ktery jsme pocitali.

Na nejakou mistni odrhovacku vas prijde cola facia. Jest nasi povinnosti podporovat nase 'Ceske studenstvo, neb byt' i ne vSichni, tedy piece mnozi budou naSensu narodu zachovani. A ptijde doba, kdy se na ne radi obratime. Jako kdyt mela bYti zastavena eeStina na universite, nevyhledavali jsme firedniky naSernu narodu ptatelske? Nemohou b.tti na jejich mistech i nasi narodnosti deti?

Ale k tomu je treba studii, penez, sebeobetovani. Katdy to nedokate. Tedy kdo ma k tomu vlohy, chut', miluje otainu s yYch rodiet.' a nema svych vlastnich prosttedkii, jest nasi povinnosti pkinesti aspon nekdy nejakou °bet'. Jest vas mnoho, kteki jste melt pkijit bylo to vaSi povinnosti.

Sem a tam jest zminka v anglickYch novinach o nasi Texaske vYstave. Ja jsem takove pate kolo u vozu, nemoZna na vSechny strany, ale tim vice si preju, abysme taky my, Oechoslovani narodnostne, kulturne neco znamenali. Z jara u Sanger Bros. ve velkoobchodu na 6. poschodi byla uspokadana vYstavka 20 state domaci vYroby. I nas &OwslovenskY stanek tarn byl. Vi>em nav,§tevniktim se libil. Byla to 1 jakasi zkouSka, dalo-li by se neco podobiseho glen pti statni vystave. Jsem _ze ano. Za spoluponsoc vkch krajand, kteti by chteli vystavovat rfizne veci celeho Texasu. Jest mezi yam' mnoho, kteri mate ruzne dobre veci patentovane, ale tadnY 00.'0 na ne, nemate penez na oznamovani i postaveni tovarny a pod.

Zde se vim naskytuje ptiletitost, ktera by vas finanene malo stala, ale pkinesla, yam velky otitek, neb tisice lidi by vas vyrobek videli a ihned i od vas objednali. Videla jsem v Oechoslovaku oznamku stroje na oisteni plevele. Komu to clacete prodat, jen tern ve West?. Ihned jedna 'utiteena vec a kolik jest vas jinYch. POukaZi. na. nase 'Dallaske. Nestrojil v jejich zavodu udelaji vAechny veci ocele, ze teleza, jak prace okrasne na budovy tak i celou jeji kostru. Kraft zavod y Sechny klempitske prace yriznYch odstina povet'Sine maji stroje sva, :vlastni vYroby.

Stransky zavod, brusidi skla, treacle]. od nejmenkho kapesniho az pc) velke salonni, hrasKotinek zavod, to same. Jere nik Keberle, malit kostelnich oken, elektrick, n a yes ti. maine zde malike, velkojatkake. pekake. rtizne ;iine odborniky. Mame je my. mate je i vy ve va§ein stkedu. Kclyby, k.a2d;z vas predem ozelil nejakou tu desitku, za rentovani pozemku na vYstaviSti, postaveni nejake to boudy, pia jen boudy, neb hned prvnim rokem by nemuselo bYti velke iikiherne budovy, jen aby to sluSne vypadalo, Do to budovy by se sneslo vSe, co nase eesko-

Strana 7. slovenska narodnost sama spracovala ad rueof prace aZ do hrubYch YYrobkil. MoZna reknete ze me z toho Julajoveho slunieka pieskocilo v hlave. Priznavarn, Ze se pothn ale prosily' vas premySlej to o torn a pracujte na tem.

Bla hoPreii nove zalolenemu is du ve Fort Worth. Sestro juranova, i ja jsem proti Stein spolkovyeh sil., Ale u vas to prinese titek, neb sokolove jsou takovY nenasytnY narod. Pro ty je leoSi, maji-li :vott sin neb ji stale potCebuji, den ze due jest nem na programu a musi bYti, neb sokolska kazeb uei stale v pied. Prato jest repSi ma-li katda sokolska jednota svoji vlastili sin. Fri dobre vuli mohou pokraeovati i dva spoiky dobte.

U nas jsou dye sine, ka2da Ina svou nedMi. Sokol e. asem pottebitje na nektery velky sokolsky svatek nedeli patrici sousednnnu radu. V tom pripade oni sluSne poladaji a vZdy jest jejich prani vyhoveno. Nejen OpuSteni cd jejich programa ale i osobne jest jejich navSteva vsdy Cetna. Jako phi studentskem divadle. Diky vain ptatele!

Antonio Ondrii ova,.

DOBRE SLOVO. Lide canto podcenuji yYznam dobreho sloy a. Neptikladaji mu tadneho' yYznamu, Cornnivaji se, ze nezaleli na forme, ktdrou byl clan rozkaz, otazka, vykknuta veta nebo, to pouheho slava. Mysli si, ze tins vet S. i dein ma slovo, (Sim durazneji a zlobneji bylo vyrnebo dokonce bylo-li utito hrubSiho vyznamu Pak() dUkazu zloby rozkazujiciho.

Jsou rtizna povolani a zamestriani, ktera velmi podcenuji vYznain dobreho slova. NamalaavelM prace, a to pra.ce jen telesna., nese s sebou drsnejSi zpitsob mluvy. Dozorce, ktery podnecuje' delniky k rychlejSi praci, Comniva se Canto, te na prosteho elovela musi jiti formou sprostou, drsnou mluvou, a tak ae dosahne nejleptich vYsledkii. Net neni tomu tak. Zname, bohudik, lidi, kteri jsou odkazani na tetka, povolani, pohybuji se v pochybnern pro3ttedi a pfece jsou to Tide jemni. Nedaji se strhnouti k hrubYin proleA jako tito lide charakterni reknou vans, Ze po dobrem lze temet vtdy dojiti cite, jest ale nutno uClti vhodne metody, ktera se prave hodi na povahu eloveka podfizeneho, tak zase opak tvrdi ktiklouni ze staveniSt' po dobrem se nic nespra,vi.

Z nakho detstvi se jiste pamatujeme natakove okarntiky, kdy rodiee misto telesneho trestu nam promluvili do du S - e. Takova domluva rnrzela lids vice, net jakYkoli telesnY Crest. Po takove domluve poleng li jsme se pravidelne na delsi Cas, Opine. A dnes, kdy jsme dospeli? Uposlechnem.e toho, jen nam rozkazuje despoticky, ur6:21 nas hrubYmi vYrazy, povatuje nas na nevolniky, kteri mush rozkaz' vykonati bez vahani a sob2, menAi davky rozumovosti? Uposlechneme toho, ktery nas snituje sebevedomi, nasi dtistojnost, 'lidstvi drsriSmi slovy, poAlebnYm posufikem? Uposlechneme-li, tedy je.n s nejvetAim sebezaptenim a- nej yyRim pohrdanim osobou rozkazujici. A naopak — dobre slovo, slovo dobte miner* v pravY eas proneSene, prohtate teplem teasti,'pochopeni, Lakove slovo je pravYrn balzamern na duSi podkizeneho. Citi-li podtizenY deast rozkazujjciho, jest mu vdeden za podavani ruky, to jest, za katde dobre slovo. Prace pak jiste vice teSi a je plodnejS1 i svou kvalitou i kvantitou, net kdy je skorem nasilne vynucovana.

Olovek„ient je pobizen k vYkonnosti slovem, citi dobte svoji odpovednost, je vice sebevedomi, je si vedom toho, ze na nom velmi rnnoho PonevadZ jeho je k nemu laskavt tu hiedi se mu odycleeYa tim, ze hledi svoji praci pfivest na miru Tedy jen debit slovo dela divy. dobre slovo je kouzeinSrm proutkem, ktery razes rozetne velijake uzly , a zahady, ktere 1;yreSi kladne. Musi to vgak bYti dobre slovo, jen je millets° upkimne, jen je prenesenc s deasti a lalavne v pravY eas!

Strana 8.

Uii)cdni Oran Sinviinsketrot-din:1 Jednot5 Stain Texas, Official Organ of Slavonic Benevolent Asseciation of State of Texas.

REDAKTOR,--FRANTA MOMS:A—EDITOR Publishers Vydavatele (ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Picedpintne 6;is)c roCne. Do stare vlasti $1.65 roZlne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a. year.

Zrin":)ny adres zasilaji se do Hlavni ti'adovnY, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tei .adresoyany na Vi-)s',nik West, Texas Vestnik has the 1, Nest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

CtvrtSr derve.nec, nejvetai a nejpamatnejamerickY narodni svatek, pkipomind nam opravdovY zanier zakladatelri Spoj. Statri, -dotal do nove rodiciho se naroda, lepc feecno, y telit do nstavni listiny (Magny charty) nezadatelna 'Drava svobody osobni, I, a boteriskeho spoledenske rovnosti, nedotknutelnosti ctomoviny. Stragne etyflete fidobi hospodarske krise;* zavinene z vets' ea:Ai dravosti bezuzdneho fadeni individuai)smu, zatraslo vedomim amen lidu, kterY lzonedne rozpoznal "tahy" republikanske adpameti Hoovervu arinistrace ,) noble liclovou voibou postal na DubrY genius naroda sekaly horouci. . katastrofalni novodoslot !:mc ice vc Leh° bohatrn, vticice z lidu a opravdove pro lid, ,,v,'11:1:haello, energickeho, neboja,crieho Franklioa Delano Roosevelta. Dem okraticka lavina pri volbach odevzdanSreli hlasu smetla kapitalu sloutici retim, zvolila vetainu poslancil v obou domech kongresu a prirozene, vyvolila si za vridce 'demokratickeho aristokrata Roosevelta. Neni nemistnYM, pkipomenout si v den svatku americke neodvislosti Rooseveltovy mravni zaklady jeho politiky. Prvnim je eastokrate jim opakovana, tototnost s nahledy starch kolonistri, ab'y \dada a sprava jejich veci byla "honest" (poctiva). Trva na nazvu "New Deal" (cot znamend novY zprisob nebo novY postup). V tomto nazvu se sluduji dve hesla clkivejaich presidentri: Square Deal a New Freedom. Z prvniho je Deal presidenta Theodora Roosevelta, kterY mel na mysli poctivou soudinnest mezi hospodakstvim a vladou; druhe heslo, New Freedom, nova, doba, pkipomind Woodrova Wilsona, kterY usiloval o poctivost v hospodatskem tivote. Neni pochyby, '.fe nag president Roosevelt ma, s obema spoleenou pokrokovost a tradidni holandskou houtevnatost. Poslednim "slamenSon hlasovanim v t3idenniku "Digest", vice net gedesati procentni vet gina odevzdanYch hlasu schvaluje Rooseveltovu odvahu, s ja.kou se dal do sveho obrodneho dila, ktere bude mitj tadouci vSrsledek. Letoani oslava svatku americke neodvislosti mela jasnejai naladu a jsme uprimne pkesvedeeni, to opravnenou. .

Je Reosetelt faiistou neba komunistou? — President Roosevelt se ohratuje proti tvrzeni, te jeho politika, je faaismena. JakSrpak faaism? "Neni to faaism, ponevadt jeji inspirace (popud) jde ze samotneho lidu a ne z thdy, skupiny nebo bojovne a.rmady. Provedi se take bete zmeny zakla.dnich republikanskSr ch metod. Neztratili jsme viry ve sve tradieni politicke instituce a verime v ne stale." Prvni Cacti teto argumentace nebude asi prllis poteaen Mussolini, jen psal kdysi velikou Uctou o prvni knitce Rooseveltove, v budouci president naertaval svrij program.

Stejne horlive take se Roosevelt brani proti Cie Mil 'i nce, zc snad ir ho politika je, komuprvni velike volebni V2d.yr' Ve ic ed, 20, srpna 1932 v ro,), ,s te Columbus prOhla-

VESTNIK sit: "Ja take verim v individualism, jako Mr. Hoover, ale clici, aby se tim rozomelo vse, co v torn slove je obsateno. Verim v posvatnost soukromeho vlastnictvi, ale vlastnictvi nesmi bYt vydLio nesvedomite manipulaci rernesinYch hracu na bursach a v obchodinch spoleenostech".

Zbcrov. U Thermopyl bylo 300 Spart'anu proti armade Xerxesove, u Zborova 3.000 Cochosloy aku proti 12.000 Yemen a Mad'arti.

Xerxes vzkazal Spart'aniim: "Odevzdejte zbrane!" Leonidas, vridce jejich, stejne kratcc mu odpovedel: "Pfijd'te si je vzit!" Nem0 a Mad'a.ri, tarn u Zborova v Halici vzkaveil Rusfun, aby se vzdali. To tit byl na Rusi Pluk Mistra Jana, pak DruhY Jikiho z Podebrad, a Treti Jana titky z Trocnova. A prihlasili se, ze daji odpoved' Nemcrirn a Mad -arum Historikove pigi: "Rano, 2. eer\Trice 1817, o 8. hodine, straaliveho rachotu del, vybehIi nah hok ze svVciti zakopit a Ukryta, jako prodkY vitr proleteli prostranstvi mezi sebou a nepritelem, vnikli jako pruclke kpy mezi Nemce a Mad'ar3r a za nekolik hodin, po stragne keti a clesn3rch bejich obsadili jejich zakopy, vyhnall ,a pronasledovali je nekolik kilometrri. Nemci a Mad'ati nestaeili utlkat, ac jich bylo etykikrate tolik, a ac byli nepomerne lepe vyzbro)(Ail a ocaceni net na gi. Mnotstvi streliva, del, pugek, granatti, \r ota a zasob distal() v nagich rukou. Take rnnotstvi nepfatel se vzdalo, mezi nimi i mnoho Oechoslovakil, plakajicich radosti, ze vidi eeskoslovenske vojsko . . ." Vzpomerime s netou, laskou a vdekem chrabrYch hocht od Zborova, jet na \i_dy ziistane pomnikern 6eskYch hrdinit SOvy nehynouci! eisteinu je vkchno eiste, Kralovna holandskd Vilemina na,vativila kdysi vYstavu soch a obrazarnu. Jeden z dvokanri pravil licomerne, ze to negetrnost zvati kralovnu k prohlidce feckch a rimsk3rch soch. Nalayeh a necudnYch. "Necudne?" odpovedela s Usinevem kralovna, "Necuelna je jen vase poznamka. Nic jineho."

0 diktatorech a tyranech. Nejdokonalejai clemokracie, kterou lidstvo prvni poznalo, dem okracie helenska, znala take diktatota,,, jen2e pro ne mela pfilehavejai nazev: tyran` Toto slovo preilllo do fAecla jazyku sveta. V d.entokratickem Recku byli tedy tet Mossoliniove a Hitlefi, a co je zvlaSte'pozoruhodne, chovali se prOve tak, jako dneni Aristoteles pied vice net dverna tisici lety dobre posttehl co diktatoti delaji a kam speji diktatury. Napsal, ze nakonec must katciY tyran \Testi svfij lid k valve, protote nadejde Cas, kdy ut lid ho chce svrhnout. se tyran musi okazat nepostradatelnYin a zahaji valku. Po tomto citatu z Aristotela citoval- V. Bash z prvni stranky knihy "Mein Kampf" (Muj Boj) velebeni valky a prohlaaeni Hitlerovo, ze Nemecko nechce kolo-nii, ale chce nab3rti valkou novSrch rizemi v Evrope. A fined citoval z Mussoliniho knihy Sisrnus", ktera vyala francouzsky, jeho nadgen3r zpev na valku a prohlageni, te Italie musi dobSrti 13Sivale kimske imperium. Tyrani se tudit za dva tisice let nijak nezmenili.

Narodni svatek 6. eervence dava nam pkiletitost vzpomenouti velike naafi minulosti a nejvetai svetle postave naaich dejin. "Hus — tot' program nam a celemu svetu" — del Masaryk. Spravne ocefiuje Vestnik beske oboe Sokolske: Stat pki Husovi, volit jeho cestu, to znamena dneS vyznavat spravedlnost, pravdu, mravni vatnost a opravdoVost, bYt si vedom odpovednoeti za : sira.1-.-tivOt, se konani, za sva, slova; * inameria to vzijeMnost, lidskon fictu dloveka, k eioveku, skOst a znamena to nepfestavat na yyznavanl, ale prakticky to vae uplatriovat vaude a vtdy y e vlastnim tivote, v tech vetaich i menaich spoleeenskYch ritvarech, v nicht se sv3rm Zivotem ocitam; to znamena delat co nejlepe a podle nejlepAiho vedomi a sveciorni, co dovedu, mohu a co delat mam, nevyhybat se, pomahat; znamena to nesobeckost, Vzpo,minani na Husa rids: sioZbo celku,

Ve stredu, dne 4. eervence 1934. zavazojc. Zit dnes a v duchu dne'Ska temi mykciikami, jet Hus zasel do naSich duk.

Dat jim klieit, rust, kvest, ovoce prinaget.

Vyznrcrat Rosa vlastnim tivotem. Konanim roodlit se jeho modlitbu k Pravde a pinit jeho prosbu o ozajemnou spravedlnost, fictu, laskavost a pomoc. Ucinit pravdivost, opravdo vost a poctivost vadeimi hvezdami sveho vota.

Od kaideho eloy eka tadejte, aby sve misto. kam se dostal, take Padne pinil. Nedovede-li toho, at' postoupi sve misto schopnejalma a jde troba pracovati na pocitizenejai misto. SkuteenY pokrok vytaduje poctivost v praci, poctivost ye smYSleni a dobre zutitkovani casu.

Z flak zeme rvaveho individualismu upira se dnes zrak, k Evrope, od nit se oeekava duchovni obroda. My vyzkouSeli jit v ge, co jsme v mezich sveho osobiteho my gleni dovecili. Co budeme dale clelat a be se nyni jit pokouSime, bude evropske. Lepe redeno ma 1)311 evropske. Nikoliv evropske ve smyslu stfedovekem, royc brt jako vYsledek dneaniho my;slenkoveho kvasu, jako soubor dneanich nazorov37Th protiv. To, co se dosud mnohde v Soustati del°, epelo stredovekem. VzpomimAn si tak mane na dobu, kdy dne gni Italie byla rozdrobena v nekolik stateekri, ktere se navzajem potiraly. Obzvlaate dva state'olty se vyznamenaly. Jejich vladcove pfiali na napad, ze soused se nejlepe oslabi tim, kdyt se mu zmeng i poeet jeho rolnikri. A tak se oba, statoeky stridave pkepadaly a navzajem si o E‘ly sve rolniky. Spor trval dale, ale odnaAeli to ti, kdo s \r eel nemeli vabec nic spoleeneho: rolnici. Dneani boj velkeho podnikatele s kartely je tomu velmi podoben. I zde bojuji dve moon& skupiny proti sobe, nikoli vsak pouze zajemce proti zajenici, nYbrt odneaeji to zase ti, kdo jsou mimo zajmov3i okruh veci: delnici.

O nas pro nas. Fad Pokrok Houstonu c. 88, daroval do Ceskeho oddeleni mestske boustonske knihovny dalaich deset svazka rovych knih, ponejvice del vycianych loni a otedloni. Jsou tentokrat zastoupeni spisovatele Jahoda roman Povinnost), Jekabek Dobyti Podclan), Olbracht (Nikola '8uhaj, Martinek (Plameny, Zeme dun!), NovY (Chceme tit), Tilsehova (Haldy) a Fallada (Obeanku, co V tomoto disle Vestniku shledate novou rubriku a to "Koutek pro organisatory", zaPocat3i kolegou. brem A. J. Morrisem, kterY' budeme obeasne uverejhovati. )3SivalSr vynikajici zastupce pojiSt'ovny podavati bude nasim organisatordm pokyny a rady ze sve mnohalete prakce, jet mohou b3rti, jako .te budou, patfiene Yyutity. Pkispe yky natich organisatorin jakot jinYch broth, majicich o teto zaletitosti ureite vedomosti a zkugenosti budou vitany.

PozoruhodriSr navrh vyslovuje ye seem dopise v tomto eisle zaradenem zku8ena, dopisovatelka sestra Ondrri gkova. Neprehlednete zajimave 'ertanST dopis, uvatujte o ' yeti navrhovane a sdelte naa'i bratrske vefejnosti vas risudek. Mileradi uverejnime.

Vzpominame! Dne 1. eervence bylo tomu 37. rokri, co v Texasu zalotena byla na ge Sloanska. Podp. Jednota, Statu Texas. Bylo to 1. dervence 1897 v meste La Grange. Z malYch podatkii rozrostla podpilrna bratrska organisace do rozrnera: 12,000 elenri, .ute gene ,vzmahalici se Detsky Odbor, majetek okrOuhle $2,800.00., best zakiadatelam z nicht zbyla tu jen hrstka a o nicht jako Zadatcieb Jednoty met by riain .znovu a 1 podati vzpominky zaSlon'tily stareLitia fiaaich tad Oalia v Houstonu. vatenY bratr Na vetSinu lidi' ileinkuje ohnostroj vice ret slunce, mesic a hvezdy. * 5 Nektery clovek, ktery by chtel celY svet obSt'a,tniti, ueini ph torn nett'astnYmi ty, kteki mu stoji na,blizku.

*

Slunost neni nic jineho, net nesht'Snost zakryta mldeninL

Ve sti-edu, dne 4. eervence 1934.

Narodni svatek v Taylor.

REDPOVED pronikaveho Uspechu slavnop sti otevi:eni .spolkoveho stanku radu Pra-

ha Cis. 29 v Taylor se nejen uskuteenila, nybr byla daleko piekonana. Bspech slavnosti pan-lat./de nalele 1. eervence byl v ohledu mravnim, krajanskenz a koneene finanenim obrov::kY. badly tisicu rodove uveclomelYch krajami sjelo se tu k udalosti vYznamne, parnatne, p rotole otevkeni nadherne, dosud nejvetAi Cesk6 spolkove sine v Texasu neznamena todest a chloubu kadu Praha ale i Cest a chloubu cele naSi texaske haluze. Byla to pros* okazala manifestace krojanske soudeu2nosti, uvedomeni, lasky a vzajemne ncty.

Bylo to koneene sebevedome gesto dame cele vekejnosti, dos-veal/lief silu, mo2nosti a nez!omnou viZli ude g eni vedomi rodove pkislu g 170AL

IIz k cisme hodine rano pinilo se rozsahle r.advoil. sine sjiZdejicimi se automobily, koloin devate stovky techto vozidel, razenych die poky nu potadateifi utvakelo vojensky presnou forma.ci. Dojeli rodaci z velkeho poctu melt, cele tady ,osad„ natal z mist velmi clostavilo se verne dlenstvo nagi S. P. J. S. T. z mnoha a amoha bratrs1,-:Yrch rada, dojelo velmi poeetne roclakti neelerni i pozoruhodny poC• et jinonarodovet. Nase Hlavni tkadovna zastoupena byla vet giy ou fikednikri a to: C.-11. ChernoskY predsecia, Eng. Jelinek mistoptedseda, J. R. Kni peha ta.lemnik, Ed L. Marek iidetnik, Aug. Kacif pravni radce a Rob. Cervenka Glen fleetniho v3boru. Hlavni poradatel br. Eineigi SVS? Mi pobodniky formovall malebnY prtivod s poeetne silnou hudbou v dele, za niZ nasiedovala impresivni skupina krasnYch devutgek, dru2ic proporeenice nesouci hy5zdnatou vlajku Sp. Statri, a nasledovana mohutn3iin poetern Olern1 s odznaky v eozevrenern dvojstupu. Pkesnt. v 9:30 hudba zanotovala 11zny pi-D yad die easomiry hudby se dal vpred, by pied tisici divaky obe gel sin a stanul eelem u zavteneho portalu budovy.

Ileu'zky praporeenice recitovaly postupne padne zbasnene projevy, po nichZ tato vzlet/sYmi slovy vzdala hold na gi americke vlajce, tuto pak upevnila na sr-if/1:u, hudba vpadla hymnou "Star Spangled Banner" jako pozdra y a poctu hvezdna.te vlajce, ktera prave byla yytagena- na tydiei se, nad delnYm vchodistem budovy. Obecenstvo pki tomtc, ,volnern aktu uticha, je to projev neochvejne loya,lity teto zerni, oddanosti k ni lasky. Tesne pfed dosud uzavfenymi dvermi v belostnY ubor obledend divka, drZic hedvabim pogitou petinku se zlatYm klidem sine, cistou matekStinou oslovuje 1)'kedseda ie.du bratra Tom Drozdu a kik mu ptedava.

Start harcovnik narodne spolkoveho snaZeni pohnutYmi slovy dekuje za poctu, ktere se mu dostalo, projevuje blative vedoini, kdy spolednou snahou sPoludleMu davna touha domoci se chAstojneho stanku 'byla sPinena, nabada sentry a bratry k svorne peed dalSj, vstupni dveke otevira, (lava pokyn ku vstupu.

Tuctem mirnYch schochl vstupujeme do rozsahle, vzdudne, patridne svetlem i ventloci yybavene a slavnostne vyzdobene dvorany. Nejvadi, co se tyka dtveredniho prostoru podlahy celern Texa.su. dosti, hluboke, oostaditelne giroke a vysOke jevigte 0patteno je nejn.utnefdi vYbavou delcciraei dvoji oporiou: Na jevigti umistnen.. mikrofon trozhla govae); kterY se ukazal pki teto leiitosti nezbytnYrn. Na . jevigti zasedaji..feenici, v pulkruhu za, ninu v malebnem seskupeni drutce, dvorana se pini dienstvem, obecenstvem — naiads, stava se slavnostni, vzduchem vini se vedomi vainosti plynoucich chvil.

Pkedseda. kactu Praha, be. Tom Drozda za hajuje dedikaeni schrizi a ptedstavuje prvniho keenika., pkedsedu Hl. 1:5k br. C. H. Chernoskho. Na g pfedseda je znarn co velmi v mater gtine jak 5chopny a ponotovS,

VESTNIK anglikine. Vhodne volenYmi slovy piedne gratuloval elentim tadu Praha k vybudovani tak krasneho spolkoveho dornova, vylicil zasadY naSeho Bratrstva, yyzYvn.1 elenstvo k nove risitovne praci. nabadal je ku svornosti, zkrattka. bratSi keai zaUtoCil naslouchajicim na jejich srdce i duSi. Trest' sve keel pronesl na to v anglieine. Po nem okedstaven byl mayor E. H. Roach, ktery za mesto Taylor vyslovil se c p as velmi pochvalne, uznale. Bez lichoceri re nadhernti am neni jen chloubou sbratkenYch osadnikft ale celeho .okoli Tretim byl kapiten Meth. Pazdral, jeden z nejlen gich iecniku, kiterymi se mil.Zerne vykazati. Mluvil od srdce k srdci, zapodav pkiporninkou vzniku skvostne pisne, ktera ebytd.la roctne ditky Cechie pkirno u srdce a kterd stala so clues hyxnnou osvobozene • "Kdo domov mil?" jest jeclna z nejkrasiron6j.gich hymen i kdy' se poukazuje na jeji sentimentalni, mekou melodii — to rys ra gi slovanske povahy? Spolkove jsou "na gim domovem", do nejZ sletarne se — jako j veelky k lipovernu stromu. Nasledoyal proslov tajemnika br. J. R. Kubeny, ktery pkiporn.enul, ze 1, dervence pkipada, take vYroei zaloleni na gi SPJST. ZaverednYm teenikem byl pokadatel. Mluvil o fidelu spoi l sini. Pkineserne vYtah proslovu v (isle pkidtim.

Bylo malem poledne, kdy formalni._ obkady byly ,skondeny. Pod dvoranou vybudov6.no v pine velikosti sine t. zv. mezanino to je k hili snizeni trY glry budovy vyutto bylo prohloubeni pudy eirnt doIni pohostinska mistnost je asi tretinou v zemi a dve nad Je tu rozmerna kuchyne, nalevna, postranni gatny, daldi male mistnosti co skladidte a pod. Bylo tu jako v file. Nate kuchakidlry majd vYbornou poyest. To se v nedeli znovu potyrdilo. Toho smadneho vgeho druhu; masite pochoutky a tech mondnych. Obsluha, vzorna, deny skutedne lidove.

U nalevny nasledkem teploueka bylo Zivo; byl tam naval, chvilemi. jste se ke "skleniece penive" nemohli dostati. Musime taylorskym vysloviti obdiv nad celou organisaci nedelni SluZba vzorna, ochotna, a hbiZadnY zmatek,- nesnaze, vde klapalo na puntik. Kontrolni zakizeni vedeno zprisobem modernim, &eine. Finandni vYtnek dosahovati bude sumu na eelkove pomery ne : ",k a obrovskou.

Odpoledne ve d ye hodiny masledo yaly agitaern proslovy cele eady kandidatri. Ve cviceni Sokola Taylor. Je to jednota tki ro ky stare., ma kolem 50ti Clean, druZstva mu'ten, lariat obojiho pohlavi. Nedelnim vystoupenim podali diikaz, co pevna yrile, laska k idei, vytrvalost a dobrovolna, kazen dovedOu. Cvieili ladne, poetem byt' skro v -nYm,podaliukzcevdomtlYchov jeg mocne zapUsobila. Cvideni s ktdeny, provedene gesti sokolicemi, melo obZvladte rispech. SviZnYm a nepfetr'ZitYm tempera miholy se oblouky kutelri, cvicenky polrilily kuZele na 'zem, pkedly do dvojic k tanednim krokam, na to vratily se he kuZelum a zakoneily sve cVieeni za boutive pochvaly becenstva. Po prostnYch nasledovalo cvideni na hrazde, upevnene venku a i tu byla patella svedomita, soustavna pkiprava. tspech cvidicich budit jim pobidkou k novemu naporu, dalgi snaze. Tato Sok, hnizdo ma slcro7 nine net veci verne a obetave oddane dinov niky.

Bylo Best hodin, kdy museli jsme se brati • doinovu. Sin nahOke jak dole pinidka lidu, ✓ nadvoki zastupy 'Zen, •divek, mugl, dorostu — mraveniste uvnitr i venku. Tolik Out; vgech typti, malYch i velkch, a dOsti pkepychovSrch.

Vederni lidova veselice byla jiste obrovska.

Tu uz jsme nespatkili. Cestou hlasily se myglenky, vyystava.lo porovnavani mezi minulem a dne gkern, pomery a moZnostmi tehdy a pritomne, nade narodni rikoly k budoucnu, lliulo pomydleni, e jsme ria, ceste spravne. Co Clem*. SPJST. i co 6echoameril cane, My tic tak brzc snadno nepotilchneme, Jen toho

Strana 9.

V piedve6er Husova svatku.

Jan Sulda.

2DYCKY, kdykoliv se pribli±i Husb y svatek, "testy &evened, jakOby cos; hnulo na g im nitrem. Vzpominame jeho smrti, jeno vyznamu pro nas i lidstvo a pri takovych vzpominkach zamy glime se nad zylagtnim jeho osuclem. Jako by velikost jeho smrti zastkela vk, elany ostatni uclalosti jeho Zivota, rnizi tyto z jasneho vedomi Ildskeho. Nezname roku narozeni Husova a dokonca i mezi ciejepisci deskYrni vypuklspc:To jeho rodisti.

Profesor V. NovotnI., sice piesveddivyrni YYvody dokazal, ze rodi gtern HLISOVM je Husince nad. fiekou Blanici, ale pkekvapi, ze bylo treba ucene polemiky k tomu, aby prokazalo se, kde misty se naroclil a odkud pochazel.

Nepochopitelno, ze by v narode, ktery postavil se za, Husa, v narode, ktery nazYva se hugitskYm, nemola tradice pevnej gillo opera v zapisech kronikakskYch a listinnYch. Nebyti toho, 2 ? e protivnik Husfry Paled ve svem spisu "Antihus" oznaeil pkitele Husova Michala. syna MikulaSe z Prachatic jako krajana Huso ya, neme'll bychom bezpedneldiho ridaju o rodidti Husove.

Take o mladi mnoho nevime. Za to ovsem jeho prisobeni jako kazatele v kapli betlemske, jeho uditelstvi na univorsite a jeho neohrolena smrt zachovala mu veenou pamet.

Print patek slavinze opet pamatku nej vettiho oecha. Nejvdtdiho jeho , povahou, nejvettho jeho rnravni silou. Hus nen zjev, jenZ, se yyderpava a pomiji. Naopak jeho pkiklad a tivot uchva.cuje a prisobi i v dnedni bas.

Zdstavaji dosud jasna jeho slova: "Zernruli, sttljte za pravo a svobodu na geho naroda". fins byl zdrojem noveho duievniho, mcralniho hnuti a iivota a melo by ho za to ctiti cele iidstvo, pokud samo pravdu miluje a meli'by i pamatku jeho pkimo zboznovati, pfedevdim dlenove naroda, jeho'Z synem tento karak. byl, vgichni elenove taroda, kteki mravne neklesli, at' elovek bez vyznani neb cesky bratr di katolik. Ano, v torn jest nejvetdi vYznam Husriv, ze Mistr Jan mel silu umkiti za pravdu a neustoupiti od piesveddeni sveho.

Lid nad oslavi nejdUstojneji pamatku Husovu, kdy' -dbati bude, aby v gichni mezi nami iidili se jeho pfikladem. Co hlasal velikY Mistr a mudednik? Milujte se a pravdy sobe prejte!" Pkedevdim splrime tento odkaz jeho.

A jedine potorn Omen jeho maze nam 2ehnatl. ne, dobre vrile takove povzbuzeni pkijmout, zachovat, provadet. Slavnost v die nej Taylor mela svrij srnysl, Nebyla to pouh a spolkove. "parada", shluk lidu, holdujiciho po2itkArn telesnYm, va gnim a marnostem tohoto sveta. Manifestace naseho lidu v Taylor mela sm.ysi hlulD gi. Ti, ktefi dovedou myto potvrdi. slit, pozorovat, soudit Clenstvu radu Praha Cis. 29. v Taylor znovu: srdedna gratulace k dosaZeni ptedsevzoteho fikolu a dal g im snaham — zdar!.

Diteti je prvni a hlavni skolou et:Y:1mo,-, a rodina„ to se rozumi, to min vychova a vyudi dite tim, co mu pfikazuje nebo zapovida u nas je ye vdem, i v rodine prilis mnoho kazani jako spit tim, co dite doma vidi. Tedy jaci jsou rodide, rnatka, i otec, jakk niaji pomer k sobe a k okoli, to ma nejvetg vliv na dite. Kdyi takove deck° doma pozoruje nesoulad a hadicy rodidtt, hrubost, nerictu, nepravdivost, jak mute z neho, neprem1.129-li to v sobe bYt slu gnY Cov'ek? Ono se kika: elm hrneeek navfe, tim pachne. To plati i o rodine.

"Hovory s T. G. Masaryk " RozumnY elovek se pkizpilsobi svetn; nerczurnnST se narnaha vytrvale pfizprisobit svet obe. Proto VyChazi vetkery pokrok vZdy ca lidi,

Strana 10.

VESTNtK

Souelova Zenitba Antonin Jenne Had by se piece rozeSel v dobrem: Ono do tech hoer(' nic neni! A Ze se rozejit musi, Soueek vidi jasne uz davno.

"Tamhle Samcovi nosite penize, a tuhle s Josefem ste este paddnost neudelal!" vybuchla Pepina a prim° se na Soudka podivala.

To u2 se obratila od plotny a nese v tiesouci se 'nice na stfil Souekovi hrnieek kavy.

"Tak at' to Josef spoeita a ja mu to zaplatim!" pound Soueek prudce a odstreil klobouk, jen pted nim lezel na stole. A ruka jeho jezdi po stole nervosne. "To se zas neboj. ja, ti nevostanu dluZen ani krejcar.

To zas, chvalabohu, za to este mam. A co si smim a vypiju, do toho zadnymu nic nejni Dyt' jen za svoje!" A Soueek se poeina trast a oei mu zie hori, "Chudaeek maminka! A vono je ji lep4 ze je v hrobe!" A Pepina zavyla vzteklm plaeem. Sedla si na lavici u kamen a maekd si zasterou oci. "Tohodle se mela chudinka doeka,t! Co vona se namozolila, nashanela, naschranovala — a vono ted' takhle!" A Pepina znovu hlasite zavyla.

Soueek-uz uz sahal po hrnku s kavou, ale zlostne se vzchopil a chvili hledel na Pepinu, jako by ji ehtel rozdrtit.

"A to mils este malo?!" zadal pomalu, ale pevne. A zuby mel zat'ate!" "To zas sem ti dal u2 dost. A este dam; to zas ja netikam.

Ale abys vod ted'ka me chtela komandovat — to zas nikoliv ne! To zas ja mam svoje a svoje si necham, dokavad budu Ziv!" "A u Samce to prohrajete!" zavzlykala Pepina zlostne.

"A dyt', k s— prohraju jen svY! tuhle moje mozoly — to nic nejni?! Co2 ja tuhle nedtu?!" — Soueek hledi yyzSrvave a Pepina shrbena u kamen vztekle vzlyka: "Chudinka, maminka!"

"Vi§ co?! Mann' nech! Ta at' ma pokoj! .36, sem tuhle otec — ja sem se vo tebe postaral — tak co?! A dyZ to bude k tomu, tak eke dostand. Ale abys mne chtela tentoc — to zas — at' sem sakramenckej elovek — ! To zas —! To viS!" A Soueek se zlosti celY trese, ae se vSemoZne premaha.

"Ja tudle vystrojuju — ja kafe, ja buchtu, ja maso — jen abyste si tady nezastesk," spouai nahle Pepina diva se zase na otce prim°. Oil ma zarudle a hoti ji vztekem — "a vy tuhle roznatite penize po hospodach.

Dyt' se chudinka maminka musi v hrobe vobratit! Vy jako dybyste nemel hospodu tady, dy2 uz chcete utracet. Ale to este dete Samcovi, aby vo torn Sidi povidali. Dyt' tu byla Kotinkova, hned dasne rano.' A Pepina zase neptirozene zavyla a znovu maeka obi vztekle. "Takhle nas s tint ditetem jen vokrOdate!" doloZila jeAte a vzteklY plae ji zalomcoval.

Posledni veto, vSak privedla Soueka Upine z miry. Podival se Ana Pepinu zutive, chvili micel a potom spustil hroznm hlasem: "A abys vedela, Ze te, nevokradam! Ja sem ti id dal dost. A estli ty nine chce§ ten Zvanec vyeitat, tak to zas nebudeS! Ja se za svoje najim vSude. Ty — ty Pepka blazniva,!" A Soudek se ttese.

"Maminko zlata, neboha!" zanpela Pepina. "Dyt' von nas v§ecky vokrade. . !"

"A tu bryndu si seier!" kiici Soueek a prudce streil do hrnku s kavou, jent se pievalil a kava rozlila po stole. A Soueek nervostne saha po klobouku.

"Tak vy tedy mi este budete nadobi triskat?"! a Pepina vyskoeila jako sail. "To st mtitete jit k Samcovi a tam. .."

"Taky 2e pudu!" odpovida Soueek se vzteklou jizlivosti, "A poslouZeji mi tam lepSi neZ vlastni sera! Fuj! 2e se nestydg !? Takhle vlastniho tatu! Ale dyt' von to panhu, najde, ty megero!"

A Soudek popadl klobouk a spe§ne vybiha a yen. A rozzlobenY hlas Pepinin za nim leti a zmlka, narazem dveti, kter2",, mi Soueek zlostne bouchi.

Octl se ye studenem rannim vzduchu a zatekal oeima kolem sebe. Nikoho nevidel. Jen dole po ceste, kradi kmotiidek Nasejpal v nedelnich Satech a mohutna jeho ptihnuta poL4ava se odraZi od bile steny zahradni zdi.

Soudek se obratil k na ysi, aby se s kmottiekem nesetkal. Nechtel s nim v teto chvili mluviti.

Kratel rychlymi kroky, hueel si pro sebe a kaZde chvile si vztekle odplivl. "Zatracena Pepina! Je to chamtivY plemeno. Tuhle by mohla bejt rada, Ze tata ma majetek, Ze i s panama pohovotit — a mohla by spokojene eekat. Ale to ne! To jen posledni krejcar tatovi yydrapnout a potom ho vodbejt. Tuhle si ,tato, sednete do koutka a mlete! A mitZete se koukat, jak jinY delaji pany! A to by tak! — Pfuj!"

Soueek kraei, huei hubuje si pro sebe, aZ se zastavil u kovarny. ted'?!"! napadlo ho. Vklyt' jeSte nesuldal, a nevi, kde bude obedvat. K PepiIle nepitjde! To je jednou jedna!

Ale — co ted?'! Piece nekde jist musi!

K Samcovi?

Ne —! To Piece neudelal liZdyt' by bylo reel a smichu po vsi, Ze ma dceru a zet'adka v hospode, a chodi do jine hospody "na kost".

To piece nejde —! Uz k vidi lidem.

Co2 ta baba Vodstreilka? CoZ ta aby mu uvarila?

Ale, kdo vi, jak by to baba ukuchtila! — JeSte ta Nanda Vodstreileina! To ano! To je holka Sikovna a o torn funuse jak se toeila.! A ptistrojila to dobte! Ano; Nandu — to by si vzal domii hned. Tteba i s tou babou.

— Ale Nanda od VomdeenSrch nepajde. A taky ji Soueek nemtiZe od VomaeenS7ch banclovat. . .

A co2 Svatiekova, Vomdeena? Valyt' by mu taky uvatila. A mohl by tam dochazet. A Soueek si jiz v duchu predstavil VomdeenSrch svetnici, v niz u kamen myje Nanda nadabi. Tenka jupieka je napiata na pinem rukavy yysoukand. .

Soudek jde k VomadenYm. Ten kus pole tedy Vomadenemu propachtuje a Vomadena mu uvati kus toho Zvance. A Soueek bude svym panem. Zaplati si a bude "pan Soudek."

A rano by mu mohla tteba Nanda snidani nosit. .

Ano. Soueek je pevne rozhodnut. — — — Otevrel ye statku u VomaeenSr eh dvitka rozhledl se. Na dvore nebylo Zive duSe. Ani Nanda se nemihla po zahrobei.

Soueek kraei dale do sine a do svetnice.

Ve svetnici je selka Voma.eena, a micha, si na plotne. Je tu sama. Deti jsou asi v kostele.

"Tak du k vam na snidani; dej panbu dobrYtror povida Soueek a nuti se do Zertovneho tonu.

"K 'pant?" A Kaeka Vomadend se podivala nedtivetive.

Soueek je-trochu zmaten. Useda, nepobidnut na lavici ke stolu a rozhlili se. "A co ;;Narieek? ESte spi?"

"Ten votrok?! Ani mi vo nom nemluvte!"

A Kadlc.a vztekle trhla velkYm hrncem na plane.

Soudek pozoruje, Ze se new stalo. To ona.

1)ornadend, se asi zlobi, "te se yeera Franc zdr2el. A to by mohl. Soueek 'take odnest. 0na, Kabka Vomatend, ,je terxska, od rany. Te je to jedno korau vynada.

"Tak sem du skrz to pole," zaeind tedy Soueek diplomaticky. "VCera sme to se S"variekem nedohovotili — a von povidal, te by tam dal p§enici. A jaj jakorat to pole liepottebuju — — tak — — —" Kaeka Vomadena se ohledla plekvapena a zlostnY vYraz jeji tvate zmizel.

"No —dyt' sem povidala, co byste s tim sam &elan" hovoii klidneji. "A tuhle my yam zase dame pacht jako jinej." A pojednou se Kaeka obratila po oknech a povida znovu s Q0 :S' enkovny

Ve stkedu, dne 4. eervence 1934. nadeehem vzteku, ale piece nepomerne mirneji neZ drive: "A kam ten votrok vodeSel, ani nevim. No — vy ste museli veera vyvadet.

Dyt' sem se na vas, Svatieku„ taky strojila, Ze vas vypueuju."

"Ale — ale!" trepe Soueek rukou. "Dyt' to je jednou za rok. Tak sine zaSli k Samcovi a to vite, Svatiekova jeden vi to,- druhej vono — vono se to tak pri sobote povida, povida — a potom maryakk — a vono to uteee. Ale dyt' to zlY nebylo. Jo! Koutnik neco prohral. F,le gvatieek byl, trvam, na svejch."

"A to vain povidarn, S yarieku," pokraeuje Kadka polousmitena, "dybyste nebyl pi-ii-el s tim polem, tak to dopadlo S,patne. To sem jich votrokovi este nakladla, aZ by se vratil!

Ale nikdeZ nic nepovidejte!"

Soueek sklopil hlavu. "Ja to vodnes taky," povida sklieene.

"A kam vy ste lez?"

"Ale nikam sem nelez," odporuje Soueek podezieni Kaeeinu. "Ja sem vCera se Svakiekem veSel k Samcovi a bylo zle. Pepina zas delala!" A Soueek se tvati jako hromadka neStesti. "Dyt' vona me vyhnala. Prej si mam jit, kam chci! A prej ji vokrada.m. A jmen co mi dala! !" Zaluje Soueek. "A ja, sem akorat jim chtel to pole ptedat — ale dy2 je Pepina takova, tak just ne. A dyt' von mi nada uvaii, dy2 teda dam to pole lachieje.

Co tuhle jeden?! Dyt' sem tuhle jako kul v plote. Dyt' sem u2 jako ten Job." Katka se podivala patrave na narikajiciho Soneka a na chvili zdvihla premitave oci "CoZ — to by bylo to nelmenSi," povidala sladce. -DyZ tuhle vatim pro nas a pro cha,su, tak se najite taky. A kor draho vam to poditat nebudu, dyZ zase byste nam to pole. . A to se teda na Pepinu podivejme!"

A Kaeka se trochu zamraeila. "Ja vam, §vatieku, teknu, Ze Pepina dostala dost. To jen co je pravda. Dyt' ,vona po nebolee Svariekovej vodtahala vSecko, a natim holkam nedala ani kytli. A co sc. neboZka Avatidkova nanatikala, Ze to po ni Pepina nosit nemute, a ite to u2ijou nak holky. Ale Pepina je holt krkavec chamtivej. To vona jen sama vSeeko schlarnstnout" "Jo — jo!" narika Soueek. "Todle elovek na start kolena vdek vod eery. Ta se yam, mild §vatiekova, do mne sypalala! To byste si byla poslechla! Jo — jo—!" `Zatracena Pepka!" zlobi se Kaeka. "Tak se teda podivejte!"

"A nemate tam, Svariekova, troSku kafe?!"

Zadont Soueek. -Dyt' vona mi ani snida.ni nedala. Sem uz holt stare] votrok. Co s tatour A Soueek se stava sentimentalni.

"Ale roam!" ochotne se Kadka obraci k plotne. "A to yam teda paditat este nebudu. .‘9 v poledne prijd'te na yobecl. To uz teda budete jist u nas. A veeer taky?" pta, se.

"No —," rozniS7Sli se Soueek. "To ja si neco seZenu. Nebo si elovek zajde na sklenici piva a kus chleba si koupi. To teda ye sere ne. Tak snidani a vobedy. Dyt' sem jako ten Job." Kadka naleva do vetSiho hrnku kavy a nese ji na still pied Soueka. A bochnik chicba ptistrkuje Mize, aby si Soueek ukrojil.

A Soudek ji pomalu a tvari se smutne. kamsel §vatidek?" pta se po chvili.

Jo — to dybych vedela!" odpovida, Kaska.

"Ale votrok si vzal jen v§edni gaty. To von ste daleko nebude. Ale ma, votrok, §testi, s tim polem prisel. Takhle toho necham. A vono bude nejlep§i. Nad to rortahovat pied lidma?! Vona je hned feel — a je to v§echno liloupost ..." A Kaeka znovu ztlumila bias.

"Ale dybyste ho byl, §vatidku, votroka videl, jak tema dvetma rachotil . ."

"Ale -- co vas napada?!" divi cc Kaeka: "Cot ji tu mllzu, p. . . rnit? Dyt' bych starosti nemohla spat, esli se to n::kde .!

Soueek nepromluvil Sklopil hlavu a mleky dojedl zbytek kavy a chleba.

Ve stredu, dne 4. eervenee 1934.

"Tak v poledne prijd'te na vobed, Svarieku," pobizi jej Kacka, sbirajic prazdn-ST hrnek se stolu. "Budu pea buchty."

"No — ja teda ptida," povida Soucek, ale jiz mene ochotne. "No — vono to bude aSi par din," hovori pomalu dale a tvati se zamySlene. "Dyt' — co ja, tarn v chalupe sam?! Je tu dobytek — je potteba umejt uklidit. vyprat — — a dyZ me teda Pepina vyhnala tak — — — No to ja teda bych k y am nakej ten den veSel. .

"Ale to pole — to jako jiste!" zabezpeeuje se ihned Kaeka a Medi na Soueka patraye.

"Ale --- to jo! To teda jo!" mrzute, odpoy icla Soucek. "Dyt' ja to ted' drZet nernMu. No — tak na tri roky. . . A potom se teda uvidi."

"Ale to nejmits na Sest. ..," rozhoduje Kacka.

"Ale dyt' to flak udelame,' konci mrzute.

Soucek rozhovor a salsa, pa klobouku.

"Tak k tomu obedu piljd'tel" "Pridu. Tak s panembohens."

— Soucek vysel ze vratek na naves, kterou ebesttel nedelni klid, a byl by si dal s chuti par facek. Tohle mel vedit, ze je Nanda cd VomaCenj7ch prye! To by se byl k Vomaeenym tak nehnal, a byl by tined Sel k babee Vodstreilce. A mohla mu varit treba Nanda. .

A koukejme se teda na toho Svatieka vo_ maeeneho! Kdo by to o nemisekl! !

Soucek si zaSel k Samcovi pro balieek tabaku a dal si Stamprli hake. Delala mu dobre po yeerejSku. Do obeda prochodil venku po polich a v poledne Sel k VomaeenYm na °bed. Byla nudlova polevka a buchty.

Franc Vomdeeny byl jit doma, sedel u jidla ale Kaeka udrtovala hovor. Hovotila na Soueka i na France, jako by se bylo nic nestalo, at se Franc taky rozhovo0 poli; pritozene. A Soucek tedy ptikYvoy al, kdyZ to rano tak hloupe sam nabidl.

A Po obede pospichal Soutek ne-li jeSte babku Vodstreilku u dojeni a u Uklidu. Vyjednal by to s babou lined, Sla-li by mu hospodatit. Ona to babka rada vezme a pttjde lined. A Nanda? Kam by Sla? Nanda pajde taky a bude u Soueka s mamou.

A potom. .? To uZ se uvidi. .

Soucek by nejradeji zaSel hned do pastougky ptimo yyjednavat, ale vono by to bylo lidera napadne. VAak nt to tu chvili yydf21, s babkou to vyjedna a pred lidmi moire rikat, ze ho Vodstreilka sama prosila a rdelal dobrY skutek. 2e se tedy nad babou smiloval.

A potom se ut uvidi!

A Soueok si zamnul ruce.

Babky Vodstreilky ji2 nezastihl. Byla V chalupe, co byl Soucek u VomatenSich ye statku. No -- musi pockat do veeera.

Soucek sylekl kabat, zul boty a lehl si do postele.

Za chvili usnul. Prece jen se veera zdrZel clele, net byl zvyklY. — — — * • * Pojednou ho probudily prudke rany no, zameena dvitka u dvora.

Soucek vyskodil, prettel si net a tak, jak byl, vySel se podivat na zahrobec, kdo je to.

Byl to policajt Banotisek.

"Dyt' vas nemUtu zbudit!" vela Hanousek: "A tuhle Yam nesu psani." A Hanousek se natahuje pies dvitka a podava Sobf.!kovi zalepenou obalku.

"Psani? A mne?" di yi se Soucek. "To z poSty?" "Ale ne!' smeje se Hanousek potmeSile.

"Byl jsem u Doudery a tohle mi Douderka data, aby sem yam to dones."

Soutkovi pfejel" mrak po tvari. Chytil dopis a razem obalku rortrhl, yyrial slotenY pularch, na nemt urtel dlouhy sloupec oiler a na konci soueet. A na.hore bylo napsano: feet pro pana Soueka Josefa v poch6,8tech Bylo to psano Pepininou

Strana 11.

VESTNiK kou. A dole podpis: Josef Doudera. To take psala Pepina.

"Tak co nram vyridit?" Jta se Hanousek a MIlliVA se nejiste.

"A co byste mel vyrizovat?" divi se Soucek a mraai se.

"No — rikala Douderka, ze prej treba poSiete penize."

"Tak Douderce reknete, ae to poSlu poStou—!" vybuchl Soucek pohnevane, "A ze se bat u taty vo penize nemusi!"

"No — ja za nic nemtiZu, pane Soueek," cmlouva se Hanousek. "To vite; ja sem tohle vobecni slu2ebnik a bolt rad ka2dYniu.

"No — dyt' ja, yam nic nerikam, Raisonsko," mirni se Soucek. "Ale tohle ii reknete. Aby se vo penize nebala!"

Hanousek pozdravil a zmizel. A Soucek teprye nyni s klidem si mohl preeist poloZky i celkovou sumu. Bylo to nekolik set a Pepina y prvnim navalu vzteku zapoeitala kaZde cigaro, kaZdou sklenici piva, zapocetia utratu o pohtbu, t. j. pivo haslet= a muzikanturn, obed pratelum — kratce Pepina na nic nezapomnela a Scuekovi se zdalo, ze vzpornnela si i na to, Cello Soucek nezuZitkoval.

Pepina, si vzteku asi pripoeitala.

"P. . chamtiya!" vyjelo Souekovi z list.

Odplivl si rime a yeSel do svetnice, kde ci zapalii clYmku a prudce koutii. lieM.toile dat advokatovi? napadlo ho "Ale!" A Soucek Inavl rukou. Udela pana a poSle to Pepine vtecko. At' se toho nazere!

Souekovi zbude, chvalabohu, vie. — -- — A je to tak dobtel Soueek tusi, ze. Pepina pketrhla posledni pouta. A ted', kdyby se i chtela smitit a Chtela i odprosit, Soucek nepovoli. A dobte tak!

Je s yym panem a mate si cleat, co dice.

Vypjal se a vysel znovu na dvar obleeen.

Co to, ze dnes ta Vodstreilka tak dlouho nejde?! Prece bude brzo vecer! A v nedeli ebodiva drive!

Soudek by rad yee yyjednal; aby mel pohoj. A zejtra pajde do Strejekovic a penize poSle poStou. A dues veter zajde k Samcovi zase. Just! Kdo mu intte co tikat, kdyZ mu tuhle dcera poSle po policajtovi 'get?

Po policajtovi!!

Soudek zasel do svetnice a znovu se natahl pies postel oblecen'. V torn se mu pied zraky mihla Nanda Vodstrelleina. Tak vida!

Nanda je dneska u manly v pastougee!

Kdyby tak tam Nanda byla sama? napadlo ho.

As zase se vzchopil.

Valyt' mule rici Vodstreilee, aby dues u Soudkil v komote ptespala. Kdy2 tedy se Ira I Souekovi prestehovat, tak mute lined. ** Konecne babka Vodstreilka pt-bin.

Pilbehla jako ttesofitka a otaeela se po dvore, v sini jako mladice. Podojila, co Z a tiM Soudek ,pokrmil a napojil. v chtel neco kid," zaCal Sou"Tak sem seam cek, kdy babka vy gla z chleva s clojaekou.

"A copak, hospodati?" A babka cedi mleko do kxajade.

"Ale —!" A Soucek si zapaluje dynaku.

"Tulle pottebuju uklidit. podojit, yyprat. . a vy sem mate behat. .

"Ale to ja zastantt..", honem hlasi Vodstreilka.

-No — vono taky dyt tuhle Clovek vodejde, aby tu nekdo byl. . ."

-A to si sem nekoho vemete, hospociati?"

A Vodstreilka nechala mleka a hledi na Soucka zklariane "Nebo se snad budete Z'enit?

Dyt' ja to zastanu v gecko, a dyby bylo pottebi, tak ja umeju, vyperu; to ja si tu chvilku dycky najdu.. . Dyt' snad de15,m po•adne a poctive!" pladtive 2aluje babka. "Dyt, mi,- hospodati, nesmite Net, ae se vam tu ztratil -- an! htebik..

"Ale -- dyt' to taky netikam," chlacholi ji Soucek a je trochu zma,ten, zc si jeho nabidku vykladd VocIstreilka jinak. "Dyt' sam pc' iclam pc) eesku, abyte teda sem Sla

byla tady. Ste [am tak v pastouSce sama.

Ja yam ten kvartYr dam taky tulle v komore byste molla. ."

Vodstrefice zazarily eel a tvar jcji se roztL',Isla do slastneho Usmevu.

"A uvarila byste mi. .

"Ale copak NO to, hospodari, to zas ja udelarn vSecko. Aby vas za toile panbu Pozdravil. Dyt' ja zas vSocko poctive." kdy byste mohla?"

"Ale — Jesuskoste — trebas zejtra — bas hued. ..," "No vono to tak nekvaltuje." zdrZenliye povida Soucek. dneska byste /tu u2 mohla v kornore prespat. pudu vecir prye — a vono nechat chalupu prazdnou. ." 0 Nande se Soucek schvalne nezminuje. Nac babu plaSit?!

"Tak jo!" ochotne svoluje VodstreiL.a. "Ja, cote zabehnu donni. . ." A honem se eini (Adel se jab° eamrda. ;,iejtra byste se prjstehovala. vyjednavd Soucek. bye': tam pro to zn vans haramptati zajel s vozem."

"Ale — to se snadno uveze!" smlje '.e babka. "To ja vemu trakar a pretahnu to. Nac Yvz?!"

"Mate pravdu," prisvedeuje Soucek. "Vona by trebas bylo reel. . .

"A mne je to jedno!" loved babka. "Milm takhle podelkovat po statcich nebo tady vas slouZit. Dyt' tab stand eSte nejsem a praci zastanu. .

"Tak uZ delejte a ja tady na vas poekam.

Ja mans vod sekniee jen jeden klie. Ale ja dam druhej udelat. .

Babka sebou Svihla e za chvili byla prye.

A kdyt Soucek proidedl v pristonku vSecky zamky, u sktine i u stolu a vyei pripraven ocichodu znovu na zahrobec, u2 uvidei, jak babka pelasi pies naves zpet.

-Tak to tady dob•e vopatrujte! Ja du I Sc 111COVi," louei se Soueek.

"Jo -- voila se Pepina you Vodstreilka. "Ut sem slytela. Ale je to hladovec lladovell Jako by nebyla costala. lost. .

"Tak dobrou noc!"

"Dobrou noc, hospodari!" — Soueek vykrodil na naves va'Zne a (tidalte, Veal, ae si uz o nom lide povidaji, povidaji o jeho rozchodu s Douderovymi. A bejlepe lidem zacpa haby, kdy2 se tvati: vatne a nev gimag si teei. A Soucek si dneska na to ma! A je /nude jit, kam chce, svYm panern! Kdo mu dnes mtde poroudet?!

S tou Vodstreilkou se mu to povedlo! Tohle byl dobrST n.apad. Napted ba,bku jako by nic. . .; toho si lide ani nev§imnou, protoZe nikoho ani ye snu nenapadne. aby se doraf§lel, ae snad by SonCek Vodstreilku chtel.

Je to kratce sluZebna jako jinx. V =2,dyt' Vodstreilka po celY tivot dedelala nic jineho net pokorne . . A potorn ptijde Nanda.

Nebude to ptece nic divneho, kdyz prijde deera k matce. A dnes to Soucek v hospode vetejne tekne, te si tam vzal babu Vodstrbilku, kdy ho Pepina vyhnala. . .

A ta Nanda by mohla ptijit trebas at za nekolik dni, aby to nebylo tak najednou. . .

Ale to ut Soueek babe nejak zitra tekne.

U kovarny sti'et1 se Soude& s VornadenS7m, jcnZ kradel s poll.

"Tak du zas!" vola Soueek na Vomadeneho vesele. "A co vy, Svatieku, dues nepude to?"

"A kans?"

"Ale — I Samcovi. Du si koupit fiakYho butta a sklenici piva. TO vite; jak me cera vyhnala. . . ?! Co ma tuhle elovek sam doma cleat?"

"No—," a VomadenST se podrbal za uchem.

"Vona by tizen byla — ale -- vono veer. — a dneska zase.

"Ale -- tak i'eknete Svatiekovej, ae piece musime na to pole pit "lajnkour. Dyt' je

chvilku. ho ne.

ja zabehnu donya trebas bych na .," villa se VornaCen:;-. "Ale dlou(Pokraeovani)

Strana 12.

ViNAZ NOViCH 5LENU ZA MESiC ERVEN 1934. die isedii, tfidipojiitcni, stiii a obnos pojiiteni. &it)

1 -1 4 4 44 4 4 4 4 15 24 28 28 29 29 29 29 29 29 29 29 29 37 40 40 40 40 40 49 61 61 61 62 62 62 65 77 ,81 131 81 88 88 88 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 94 98 112 125 141 142 142 143 148 148 148 1.48 148

Ve sttedu, dne 4. eervence 1934.

vt s TN1K

Ti-ida CDEF G

1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1

1 1

1 1 1 1 1 1

Stari Obnos H p WA% 33 1000 26 500 30 1000 40 1000 500 40 30 1000 21 1000 30 500 23 1000 1000 21 500 30 29 1000 1000 39 500 49 1000 37 42 1000 1000 18 42 1000 16 1000 39 1000 500 35 1000 23 36 1000 36 1000 500 42 46 1000 1000 18 23 1000 16 1000 1000 16 26 1000 1000 20 500 40 1000 35 500 39 1000 24 1000 25 500 18 500 23 500 16 1000 22 1000 16 1000 18 1000 16 10 0 33 30 1000 1000 22 1000 35 1000 32 1000 41 1000 43 20 1000 1000 16 49 1000 29 1000 1000 42 1000 1?

1000 13 1000 25 1000 18 28 1000 18 1000 24 1000 28 1000 17 1000 25 1000 16 1000 500 39 36 500 42 500 19 1000 16 1000 18 1000 16 1000 1 22 1000 21 1000 32 1000 29 1000 47 1000 500 28 500 23 34 1000 1000 19 19 1000

Psi site skocili po bochniku, aby si na nem pochutnali, :ale hned uskodili, kdy2 slygell, jak ten bocInneek vYstra'2ne void: "Kdo se mne dotkne. spali si pracky!"

Koukalt, koUkali, olizovali vousy, ale na chleb si ji2 netroufali.

Kiska Besidka JAK PSI ZMOUDftELI Jednou pekla jedna panimama chleb. Dobie jej ptipravila, hodne zatopila a jen eekala, aby ten boZi da.rek dostala dobie z peci.

Kdy2 videla, 2e u2 je hezky osmah19- dost propedenY, vzala dievenou lopatu a sahla pro prvni bochnik. Potom vyndala druhY a hned nabrala, treti. Ale ten byl jako tIVS . Na lopate se vrtel, a najednou skoeil'pied peci na ze,m. Selka se po nem shYbla, aby jej zvedla, ale bochnik ji utikal pod rukama a kutalel se ze dveri na -VAak ty mi, darebo, daleko neutedeS!" volala za nim selka a chystala se vytahnout z peci jeSte dva jine chleby, aby se ji nespalily.

Podivn;;7 bochnik se zatim valil dal a dal> a kdy2 za nim vybehla selka na ft:1r, nebylo po nem ani stogy.

"Jiste jej snedli psi ar drube2 roznesla zbytky", myslila si hospodyne a chleh jiz nehledala.

Ale bylo to trochu jine, ne4 myslila.

T

148 151 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 154

23 1000 44 500 18 1000 1000 17 1000 46 42 500 43 1000 29 1000 1000 19 38 1000 1000 23 35 1000 500 40 31 1000 30 500 18 1000 34 1000 32 1000 1000 33 1000 39 500 31

B C D EF GH 35 51 12, 2 0 Poji teno v tilde B PojEtteno v C PojiAteno v tficle D Pojitteno v ttide E PojiSteno v tticle G PojfAteno V tilde H

g

93.000.00 35 51 12

Celkem pojisteno 101 Priime,rne stall --- 28 let, 10 mesicii vice.

PrOmerna pojistka - $895.00 merle.

PtipojMtenS7 88 1 16 500 ODBOR DETSKt dd 16-dodasna 20-leta Obnos.

1 1 1 1 17 1 1000 40 1 1000 79 1 88 1 1 88.

88 1.

88 1 -1 92 92 1 1 92 92 1 92 1 1000 92 1 1000 142 1 Celkem 12 Jsem s pozdravem, Dne 30, Cervna 1934,

4

4,000.00

Edward L. Marek.

CATANKA bkoly pro

eesko-americke Novo upravil ADOLF FRUMAR, ueitel a predseda Jednoty ueitelske v Praze.

Rybai.

Reky, moi. e a potoky, jezera a voclotoky ryby chovaji, raky mi daji.

Saky, eeieny, lodice, nevody, keser, udice mi pomahaji, ryby ach, ust, osm, erb, usch,

pan-na, mek kfr, Rty Arch papiru je isou u ast. Pavouk ma osm noh. Jakir je erb 6eskST? An-na ma pan-nu. Olovo Topol je vyikov si nei dub. Voda je mek-ka nebo tvrda. KaZdk Zak ma dennik. Syn je otci od-da,1ST. chim je pevnST. Listi opadava. dDdD Dalibor. Drahomira. D vii.

David.

Ded povida pohadky. bobe kuie, ma-li co. Devie vile vence, Praha je C'eska. Kde domov miij? Dle eeho pozIli se zlato? Dudik dude na dudy. Rubin je drahk kamen. Duben miva menave noCasi. Labe nete6e do Dunaje.

Z nouze, v k louce,

tvou, jdou, jsou, hrou.

Chud:17 z Howie. V louii se nebrou-.dame. S koukolem vvtrhame chrtri.

D 6ti ;eel! za hrou. K sousechadr iv6me na

Ve stkedu, dne 4. dervence 1934.

Strana 13.

vEsTNIK

. A ZAPADNI strane starobyleho bYvaN leho kralovskeho mesta Klatov v ceskem Pog umavi, asi tak 1500 metre od Oerne vete, iiystupuje do mirne y Y§e od Benovskeho vrgku Podava Jan 8u1da vYvkela a utuhla hornina v podobe kutele. Vrgek ten — ye v-S74 497 m. nad mokern Dogel gt'astne a g pod Barka za mestem. nazkva, se Barka,, ta, borovicemi zalesnena, vevodi mestu jako v nejblit gim o- Dival se na mesto, klel, at se v geeko zelenakoli kopec nejvyggi a pro bezprostkedni ializlo a pak povidal, /tad pospichat a ulehl do ehladku pod ko g atYm hustym kekem. kost s mestem vyhledavana byla a je pro sae Za chvili uslyg el kroky. Zvedl hlavu. Tlunahodne a mile pologeni a pro svoji neptedstiranou a milou ptivetivost. Fouka-li sevesty trater Severin nekam pospichal, oddychoval a utiral zpocene Celt). Kdyz pfi gel blirak, najdete vlidne posezeni na jihu a od vychodu; kdy2 vane studeny vitr, ani byste spatkil Pechana. "Co tu delis, hi-guide?" nevekiii, jake je posezeni na strane zapad"Odpoiiivam. Byl jsem po vesnicich shanet ni. Odevgad vyhlidka prekrasna. S jedne kage, nikde nic. A kam ty, dustojnk otee?" strany ati na Trem g in v Brdech, s druhe je "Do Bezelekova. Dozvedell jsme se, ze beztu gumayske horstvo jako na dlani. Ti staii dekovskk pan je v poslednim ta geni, tak tam radi se zatoulaji svymi zraky po dalekem 0specham, aby nezapomnel na spasu sve dug e a aby nee° odkazal na gemu klagteru." koli, ktere jim skyta krasna vyhlidka a "A jestli zatim umkel?" -Pro ten pkipad zavzpominaji, kolikrat ki-itern probehli cely ten kraj kolem, unaveni a utrmiceni, aby mam jeho posledni vtili," "Tu jste si saint teice vycleiali a dome ptinesli nejaky ten napsali?" ptal se Pechan naivne. Prater Severin jen zvedl oei k nebi, pokti g oval se nad grog. A vyhlidka to je i milou vzpominkou na kus uplynuleho givota, nebot' vzpomina se tou bohaprazdnosti a gel dale.

Pechan si slibil, a g to vedro trochu pkejvidycky jak na dobre tak na zie. de, ze pejde take dal. Zvedl se, ode gel troehu Co bych byl za Klatovaka, abych nevzpominal take? Vidyt' co kluci o prizdninach hraii vyse, aby tu nebyl u testy, vyhledal si lepgi jsme si na Tabority a Plzenany. Na temeni koutek v hustem krovi, znovu ulehl, ruce pod Herky naleza se totiz zkicenina patrne, hlavou, a usnul. Zdalo se mu o svatem KriS'pinovi. Nigel k nemu, vymlouval mu, aby die kronikake Tomka, plzenkymi r. 1424 byla pobotena, nebot' Kiatovy byly nejsponechodil do sveta, ze v Klatoveeh se da lehlivegi ba gtou Husite v celYch zapadnich take krasne ziti a sahl do hluboke kapsy sve Cechich,) o ktere, tak jako o ka gclem starem ho povedomeho gosiku, vytahl sidek s penezi hradu a zricenine, take zde kolovala povest, a podaval je Pechanovi. Pechan natahl rychle ruku, ne g si to svetee rozmysii, ale ruka je tam poklad, kterk jsme chtell yydobYti. Dale pak o Pierce udr gela se v kraji nasle- narazila na nejaky trn. Procitl, vytte gtil oci, kolkolem jig gero. Slygel nejake kroky, domdujici historka: Na upati mestskeho lesika Hurky, na nival se, ze je to svaty Kri gpin a ze odchazi, strane jinni, stoji davna leta om galy eulovY chtel na nej zavolat, aby podkal, ale kroky sloup s tesanYmi reznYmi ornamenty, jakase blizily. Ted' gel nekdo kolem Pechana div si stard bo gi muka. Na etverhranem podstav- mu neglapl na, nohy, a vzdaloval se. Pechan ci nachazi se napis: nazvedi hla.vu a poznal fratera Severina. Asi Jan Pechan, Kozicluh, 1705 20 kroke od Peehana stanul frater, rozhlitel Maio je tech, kdo g znaji historii techto bo- se, pak se sehnul, kleknul, ale nemodlil se, gich muk. Cizinci pkistupujici k nim kouka- nesepjal ruce, ad v meste zvonili prave klezovani jsou obyoejne na to, ‘& hotej gek zi- kini, nYbrg rukama z mechu vyvracel velkY kladniho, podstavce je ye stejne vkgi s pa- Icemen. Pechan mel pekelnou radost nad vlanem Oerne vete Klatovske, ale co pkitim, jak se triter lopoti. VSal to byl prvni mein stareho Pechana k postaveni tohoto frater, ktereho Pechan videl nee° kloudneho pamatniku, malokdo vi. V geobecne hada, se, Mat. Tak se tam vgelijak hrabal, pak zase Pechan byl zbotnY mut a ze boti muka pologil 'amen, jak &iv byl, upravil mech dal na fierce postaviti jen ze zaniceni nabokolem, na kaki zlomil schvalne vetviditu, atenskeho. Tornu v gak tak neni. StarY Pechan by mel znameni, jegte se rozhlidal, aby si byl mazank tagkak, kopa, veseld, o nemi do- zaparnatoval misto a gel dome. chovala set rozpustila pisnidka . Byl dobrym "Kkho pak sakramenta tam kutil?" povikemeslnikem a machaVal skapove i hovezi dal Pechan a gel se podivat. Odvalil plochy kage v potoce za hradbami mesta pod koleji 'Kamen, tam byl ko geny meSec, Vytahl jej, jezuitskou (zalo genou r. 1636), v ni g nyni rozevtel, tam byl jinS7 megee, platent tegkY je umisten kadr 4. jezdeckeho tbkv. dragouna zvonilo to v nem. Dychtive jej rozevkel a skehol pluku a megt'anskSt pivovar. Snad to spousta dukate smala se nan. Pechan nacpal bylo dokonce V tech mistech, kde do nedivdo vyprazdneneho koteneho vaku hlinu a na stivala kotelugska tovarna Singerova. drobne ka,meni, ulotil na stare misto, pt dopit karnenem, zalezi do hou gti a kclyt se setPovida se, ze mists Pechan byl veliky nez naboh a kiel jako Tatar. Bylo-li malo vody melo, pustil se do sveta. Jindy, co se naklel, v potoce, klei na, sucho, by16-11 po degti v po- kdyg nest ovci kfigi. Ted' mel bfemeno mnotoce vody dosti, kiel, ze je . zkalenes Mel-li hem Vela a div se nedal do znevu. Po ease objevil se opet v Klatovech. A rovne do stagpatne vYclelky, idel, a pki dobrkch vkdelcich re vinarny. Byl o gacen jako zeman a • porousi poptal ve stare vinarne Kutnarove u fortny, a kdyt gel dome, zase klel, se penize u- eel si jidla a piti a udivenSrm kamaradem povidal, aby take jedli a pill, on ze vgeeko tratil. Pateki Jezuiti poslali mu vzkazani, aplati. A hoclil na stal hrst dukata, aby - yeby tolik nekiel a radeji se modlil, ale Pechan jim vzkazal, aby a,spoli na tYden gli za, neho rnachat Mite, on ze se bude misto nich v reA brzy se rozhiasilo po made, ze Pechan fektati modlit. Za, toto rouhani byl Pechan obnag el poklad. "Kde?" "Nechce kici. Ale pegalovan u kongele a zavfen na dva dny do n& ma, at se dioveku delaji sliny." Pechan gatiavaaa Kdyz se nepolep g il, dostal pet dni, aby si udriel renome u kon ge16, dal syym a kdyt jednou povidal, ze by jako tatik nakiadem opravit ka gnu na rynku, a aby ika mel uz nechat toho spani a pkijit- se pomu petal Jezoviti nevytYkali stale bezbot divat na ty derne Klatovy, Pechan citynost, slibil, ze di postaviti bo gi muka, na rowan na radnici a tam mu vy3a geno do- torn miste, kde svaty Kri gpin ukazal mu ubfe poditanYch deset ran liskovkou na kokrytY poklad. A sam se tam povede procesi. genky.

"Jen ,aby to nebylo daleko, Pechane." "Ne, Pechan se dopalil na svet. Kdyz Novak Za hodinu budete tam a zas doma." Vel nesmi ani prorniuvit, ani si zaklit, to ut pke- like procegi vyglo z Klatov, zastup knegi, stava vgecko. Kele, co mel namodeny, v po- frater Severin mezi nimi. V gichni se radovatoce, pustil po vocle, domeeek po jezovitskou z bohabojneho skutku Pechanova a pkali zahradou prodal, nee° propil a Kutnara mu, aby brzy na gel jiny poklad, jegte vetti, zbytek si vzal na cestu, ZnamYm povidal, aby mohl vystavet kapli, Jenom frater Savenikdy vic se nevriti. A gel. rin div neprobodl SVS7Tna odima stareho tag-

F'ro6 start' Pechan postavil "boil muka" na Hurce.

ka.fe Pechana. Kdy g glo procesi zpet, pritoeil se frater Severin k Pechanovi. jsi mne tam mohl neco nechat, ta gkiti." "Neglo to, destojnY °tee, nevecle1 jsem, zw7 mne nekdo nepozoruje." "Jsi vlastne zlociej." "Jako ty. Tys 5•to vzal mrtvemu a chtel jsi to vziti kligteru. Ja, to vzal deji, to je ten velkY rozdil, Ja aspori postavil bold muka, abys mel kde se modlit za toho, kteremu jsi penfze vzal, ty bys byl z tech pen& nepostavil ani lojovou svidku na rynku. Ale abys vedel,ze jsem kavalir, tu ma,S dukat, na modleni, nebo na vedSrrko viva, jak chceg. Za to, ze jsi se s penezi Biel z Bezdekova at' sem."

Severin ten dukat vzal. Aby aspon vedel, jak vyhliZely ty druhe, kterlmi hodlal se na fikor kliAtera obohatit.

HOVORNA. Jos. K. Skladatel popularnich operet (Katinka, Rose Mary atd) Rudolf Priml je uvedomely Oechoslovak. Nedivno meta' v Bostonu premieru (prvni provedeni) posledni jeho prate, opereta "Annina" a doznala mimokadneho espechu. Friml studoval hudbu na slavne pra gske konservatofi. SvYm mimoildnym nadanim vzbuzoval oprivnene nadeje, ze Csl. hudebni umeni rozmnotiI o originelni, ryze umelecke hodnoty. Priml opustil drahu seriosniho urneleektho tvoteni a vrhl se na "muziku" t. j. komponovani lehIcYch jiskrnYch a jazzove harmonisovanYch popeyke. Doznal itspech. Penize se mu hrnou. Priml je dnes bohadem. Zakiadatel Ceske ryze umelecke hudby, genialni Bedtich Smetana, zemfel jak znamo, v naproste chudobe. • • Pani Rosa K. S. P. J. S. T. ma nisledujici pojistky: 20ti, 15ti, 10t1 lets daivotni, 20ti a 15ti letou nadadni a nadadni ve veku 65 let. DetskY Odbor ma pojistky: 20ti leta dotivotni, nadaeni ve veku 18 let a dodasna do veku 16 let. Pigte si o blligi informaee tajemniku Hi. bratru: J. R. Kubena, Fayetteville, Texas.

Br. J. L. — Neize uvefejniti. Snad jsi latehledl gadost pokadatele v disle poslednim, by dopisoyatele "incident", vyvstalk kritikou pojigt'ujiciho kornisate a uspokojive ye Fayetteville vytizent vice neprobirali. Ma§ biltkk sloh uvo.dig ptesveddive dukazy, smeiujici k dosaieni "modernisace" vedeni na geho tsttedi, net, 6as neni dosud zralf. Promiri, celkovk prospech nageho Bratrstva vygaduie klid, svornost. Na zdar!

O pfivodu petroleje jsou dye domnenky. Podle Spielminna vznikl bud' s z karbida, je tedy anorganickeho pevodu. Domnenka tato je nahratena ptijatelnej gi domnenkou o vodu estrojnem. Petrolej yznild z nahromadenYch latek pevodu rostlinneho a tivodi g -rah°.Ostojnelky, advohrnnem mnotstvi bakteriemi, byly rozioteny v tuky, a tyto v glycerin a mastne kyseliny. Byly to organismy mokske a spolupesobil tu flak a vysoka teplota. Nafta bfta, zpravidia doprovazena vodou a zemnimi plyny a hrornadi se ye vrstvich pronustnkch, na pfiklad v piskovci.

Dobti Ude jegte tiji a je jich hodne. Jen pozorujte matky v rodinach, jak obetave pro sve drahe od rana do nod, pracuji, jak poctivi praeovnici v drobne praci — nestarajice se o politicks vychytralosti konaji svou denni povinnost, slutbu blignimu, nedbajice pohodli... A to nis uldidriuje. V gichni kdo2 jste dobki, zustante dobrYmi, nenechte se &vest gpatnYm pkikladem a vytrvejte! Vette ve viterstvi dobra, jen poctiva price vzdoruje vg em krisim. Chtejrne, aby vaichni bya spravedlivi a v gichni aby si nagli li svou praci sluibu, ktere je dnes tolik tkeba! Pravda vitezi — co je zaloteno na, vychytralosta Ili a nepoctivosti se hrouti. My piljderne cestou pravdy a price!

Strana 14.

Ve sttedu, due 4. dervence 1934.

VESTNiK

DO OKRESU COLORADO, GUADALUPE, GONZALES A LAVACA.' Za distrikt. navladniho tohoto 25teho distriktu uchazi se yoakumskY prevnik Henry S. Paulus. Tento distrikt zahrnuje okresy Colorado, Guadalupe, Gonzales a Lavaca, jenZ' jest nejvetSim. Henry S. Paulus jest vSeobecne znam, syn neboftika senatora Paulasa, scam dobrY pravnik a znamy reenik. atyricet let zije jiZ v okresu Lavaca. Do etrnact let chodil do hallettsvilleske klaSterni Skoly, ac katolikem neni. Pak nabyl vzdelani na vySSich Skolach, a pied dvaciti lety vystudoval pravnictvi, ktere nejprve provozoval v Hallettsville, pak v Yoakum, kde domov si zalo2i1. trad distr. navladniho je'st vYznamnYm nradem. Na nem zaleZ' =Mae, aby napomahal velke porote ye YySetto yani udani, a ob2alovane velkoporotou pak poctive a schopne stihal. Pan Paulus me za to, Ze nradu by dovedl ueiniti zadost a Ze by byl distr. riavladnim, jakeho obeane p0 iebujI. t add vas o podporu a hiss. Budete miti ptilektost, aspod mnozi, sejiti se (Pol Adv.- ■ a p. Paulusem osobne.

PidRODA STARA SE 0 VftCKO. Kdyz lidske telo bylo stvoi.eno. piciroda ix)starala se o v:.4eko. 1C(15, elovek ma onemocneti, priroda da va t poplagne signaly, aby ri gs varovale. Tuda, k(1:0 na g'e (Teti ve spanku skiipaji zuby, nemaji-li anti k jidlu, trpi biiinimi bolestmi, svedi je nos a pasty, dati, "•:e maji cervy. Jestli jsme moudri, tab: ilmed koupime lithey ,."White Cream Vermifuge" a jiste i bez nebezbe(!i, 'eerv y z tela vy'>:,eneme. Tinito zbusobern uvarujeme se pied velVin nebezpe6im a i osudnYch nasledkii. "White Cream Vermifuge" sto,ji pouze 35e lacy a inCr'i.ete tento lek koupiti et: Old Corner Drug Store ve West, City Drug and Jewelry Company, Temple Texas, a ye viech lelcarnich.

(2)

v

eCine0C-42e BEZPEONA RYCHLA fILEVA od tol,o nesnesitelneho drilidiveho poeitn n osatiny. ehladiel ESKO, viidecky piq pravenit pEipravka nomobla tisiettin — mi.Ia b y proto ponmei I -tam. Neirpte dee, kdyi si n.u.iete zajistiti tento croon's- treatment za nepatrnon illistku. p ost:aide does: Ale trvejte na tom, abyste dostati ten pfivodni

ESKO na prodej y e vAltlin'6. piednick le. karen — Velkt kelimek ten 60e.

C-PLNL ZDATIMA tiOtN0 DOSTATI DOPSANIM NA SEVERA CO., Dept. DII PS Cedar Rapids, Iowa

VOLICUM OKRESU WILSON. Dne 28. eer yence bude konana velice chtlelita volba, o kterou by kaZdy volie mel brati zejem, Novi nrad byl utvoten, a sice odhadeiho a vYberetho dani. Ja nyni zastavem Mad vYbereiho dani okresu Wilson, v kterem jsem se y2dy snaZil slow2iti yam nejlepSim zpnsobem. Bylo v‘Zdy moji nejvetSi touhou bVti spravedlivV a nestranny vSem, co2 naleznete v zaznamech. Nyni vas Mdam o vas alas, byste mne zvolili poprve do aradu odhaddiho a vYbereiho dane.

Mem za to, Ze me zku§enosti v minulosti jako vYbereiho dam) umoZni nine poskytnouti vain tute2 sluZbu v novern made, jako jsem v minulosti.

Proto Vas uprimne Zadam 0 tales a podporu, za kterou Vern predem dekuji.

V ncte Ve.S, G. A. HILL. Pol. Adv.) KnihaiskY robot. V Praze byl v techto dried' postaven stroj, kter predstavuje skuteeneho kniharskeho robota. Za osm hodin, tedy v normalni pracovni dobe jednoho dne, moue tento stroj svazati 5000 knih a potfebuje k sve obsluze pouze pet lidi. Praci, kterou vykone, musilo by zmoci nejmene 20 delnika. Stroj, ktery je vlastne automatem, jenA knihu zpracuje od titi a talcovani as po nixes do desek, data si postaviti jiste velkokn iharska firma.

0 ZALUDEtNi NESNAZE.

Alpen, Mich. 14. kvet. t. r.

Celou zimu byte jsem nemocna. Meia jsem se Zaludkem velke obti2e kolik mesicu delala a uZivala ledacos bez visledku, aZ z naplaste z Nonat rime pomohly. ObtiZe se ztratily. Dostala jsem chut' na ji€11.0 a praci. Bez Nonat nechei bYt ani jediny den. Mrs. Josefa Hubei Rt. 2. Nemusite hlidat hodiny k brani lekt a temi je gte vie Zaludel: kazit. Date na Zaludek naplast nechate dokud bude drZet. Je-h nutnaplast obnoviti. Tak stejne molno leeit bolest u srdce.

Za zastarali rheumatism &lame zvlagt upravene naPlaste jak udano v jine oznamee. Pro tyto piSte phmo na naSi adresu.

NONAT . .S. Cena Nonat jest 50c a $1.00, poPIC',

. 14 . •111.011•16 0 ■ . .

POHREBNI SLUZBA Distinktniho charakteru, za ceny velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, &di apInou pohrobnickou sluibu nejlepgib° druhu, za ceny velmi mime.

Jsme nejlepe vypraverd nejmoder• nej gimi pohrebnimi auty a vaemi ji• nymi potfebarni, vykonfivati prat`. spolehlive*, moderne a patfiene.

EDWARD PACE Temple, Texas Pohrobnik, Clen S.P.J.S.T. Jednoty . ,

RED FRONT

NASE SLUZBA V ZUBOLEKARSTVi JEST PRVOTRIDNI NaS; material nejlepSi, jakY lze koupiti. NaSe umele zuby jsou zerueeny, Ze budou spravne pfizpiisobeny. Zhotovime yam jakYkoli umelY chrup jakY Ze bYti zhotoven kdekoli a jeSte yam ugettime penize.

Nage ceny jsou rozhodne nejnfai ye stfednim Texasu s ohledem na jakost materialu a iidelku. DobrY chrup, spodni ci vrchni za $10.00 Nag zvlaSte dobrY $12.50. Bezbolestne tahani zubu od 50c do $1.00. Phieni od $1.00 nahoru. Korunky, mtistkova prate, za zub $5.00 a YYSe. NaSe urnele chrupy jsou naSi specialitou 1 pichou, Nav gtivte nas tento tyden. Nad Powers Drug Store, J. R. POINDEXTER, zubni lekak Temple, Texas.

BARBECUE ?

TANECN i ZABAVA bode uspoadana

kidem Texaski Orlice cis. 13, v Dime Box V UTERY, 17. CERVENCE pri hudbe

J. R. BAtA., ORCHESTikE Z FAYETTEVILLE, TEXAS

.•

.4,ou 55e a $1.05. Ptejte se Vaseho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pfgte piimo na nagi adresu.

MARIE LEIBLINGER & CO., Californie.

Altadena, .40.0 111/01 011=1 0.1•04111■ 11 ■ 11 1■ 11=11 0

,2 ; e si na ne zv y knouti. Checte-li zbaviti se zacov. uilveite HERBINE. Pani Marg. Guam z Brooklyn, projimacl prostiedek, vyrabenST z N. Y., pile: "Po vyuZivani pouhych bylin, kterj- pusobi zeela nekodne, dvou lahvi dra Petra Hoboko stala piirozenou cestou. Herbine ma na se v mem stavu velka zmena; mo- sklade Old Corner Drug Store je stolice jest pravidelna, bolesti West, City Drug and Jewelry Comhiavy zmizely, main dobrou shut' pany, Temple, Texas, a ve viech (7) k jidlu a pocelou noc dobfe spim." Velirnich.

Tento blabodarnY bylinnY lek jest dodavan z ylaStnimi mistnimi jednateli, nebo ptimo z laboratore Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Boulevard, Chicagd, eeska jidelna, restaurace a Illinois. pivnice 0 714 PRESTON AVE. NEBEZPECNA VEC. Houston, Texas Jos. Kogut, majitel.

Na'S 'ilaludek a za'z'ivaci. fistroj Telefon: Beacon 31734. icon pota'/Ieny blanou, kterd jest vo Pravidelna jidla a lunge. lice citliva a, lehee zranitelmi. Tuda" NejlepSi soudkove a lahvove pijest to velice nebezpe6ne uEvati vo, rtizne druhy vina a doutniky. lekii, soli neb mineralnieh Mluvime eesky. pro_stredkn, kdyr, trpime zaepou.

Hoboko stale na sklade.

Mime nebezpeei, ze po:.4.kodite si zaZvlaStni stoly pro rodiny. zivaci organy, tyto leky poskytuii pouze 'doiasnou nlevu a elo yek muVELKA ZMENA.

- -

0 MM 0.1111■0

1.0.01.0.111•141•11■ 0•1111■041111•1-00.1•04111.0••••0.0■16.01■0■111.0 ■ 0.

JIHO-ZAPADNI OKRSEK, ZUPY —pokada_

etvrte Zavody, a Veiejne Cvieeni v Sokolske Sini VE FLORESVILLE, TEXAS

V NEDELI, DNE 8. CERVENCE —Zevody budou v 7:00 hodin rano —Ve 12:00 hodin v poledne bude podavan chutny °bed.

—Hudba, zpevy a pfedna gky v 2:30 hod. odpoledne —Ve 4:00 hodiny odpoled.

Verejne cvieeni a oznameni vitezli zavodii.

TANECNI ZABAVA Prava Sokolski veselice bude pofaclana veeer v 8:00 hodin pti hudhe br. E. Mieulky kapely Kaideho uctive zvou Jednoty Jiho-zipadniho Okrsku

Strana 15.

NISTNi1C

Ve stredu, dne 4. Cervence 1934.

GeneraIni statni navladni

Cisteno, a ze vSech tech rozsudkii I ' zvraceny• pouze 3 byly apelaenim soudem; 0 znarneni k and datu i

Za valky byl McCraw jmenovan ■ All political advertisment must b e paid in advance. druhYm porudikem a sloutil ye Ni2e uvadime kandidaty, kteii vas . 6.daji o hlas a podporu v demokratickSrch primarkach, dne 28 . eervence 1934. . Ted' je reservnim dtstoj- .

IFrancii 1 Inikern leteckeho oddeleni.

TOM CONNALLY KdyZ r. 1926 kandidoval o I Okres Fayette: vladnictvi okresu, dostal v primarza spolkoveho senatora GUS HERZIK kach vice blast ne2 jeho oba opoO. H. CROSS za statniho zastupce nenti dohromady. Ve druhych a za kongresnika z 11. distriktu.

(State Representative) ttetich primarkach byl zvolen bez TOM F. HUNTER oposice, nada pak uz nekandidoOkres Fort Bend: za guvernera. ' val venuje se pravni praxi.

PANI J. J. CHADILOVA ' ! Kariera EDGAR WITT McCraw ma hodne spoza okresniho pokladnika za guvernera ledneho s karierou Stephen Hogga.

C. C. MAcDONALD Ka2dY slou2i1 tri terminy v firadu JESSE F. WARD za guvernera za okresniho Suprintendenta distriktniho navladniho, nadei se l yzdal a po dva roky venoval se saWALTER C. WOODWARD W. M. KOPECK mostatne pravni praxi a po to byl za statniho vrchniho navladniho za superintendenta zvolen do aradu gen. navladniho.

WILLIAM McCRAW !Hogg byl o tri roky mladsi ne2 Bill za statniho navladniho Okres Lavaca: 1 McGraw, kdy2 poprve byl zvolen REGINALD BOURKE L. J. SULAK WILLIAM McCRAW za pravnika lidu v Texas. za zastupce do legislatury Za statniho senatora z 15 senato(Pol ozn. pratel McCraw.) kandiduje o demokratickou nomi rialniho -distriktu.

R. A. WEINERT naci za gen. navladniho state TeJOHN H. SHARP xas v dem. primarkach 28, Cervence, JOHN G. KONVItKA, ZA OKRES- Za spoleeneho soudce nejvy'SSiho ,za, distrikt. soudce okresu Colorado, Gonzales, Guadalupe a Lavaco NIHO POKLADNiKA, soudu.

HENRY S. PAULUS William McCraw, priSti generalni za distriktniho soudce okresu, CoTimto se ádã "Vestnik", aby onavladni.

Okres McLennan: lorado, Guadalupe, Gonzales a D. W. BARTLETT Okresy Tarrant a Dallas stavi znamil moji kandidaturu za oLaavaca. se za sveho kandidata o firad gen. kresniho pokladnika okresu Lava- o druhou lhutu za distriktniho navladniho statu Texas, William ca vSent elentim Jednoty S. P. J. soudce, 54. distr. soudu.

GUS STRAUS McCraw, dtivejSi navladni okresu S. T. za distriktniho klerka.

W. B. MOBLEY Dallas, narozeny pied lety v Byv ustanoven na toto misto naza Serifa: JOHN L. SMOLIK Arlington.

Sim komisarskYm soudem, abych GIBSON GAYLE za distriktniho klerka.

Velky, statny, take praxi zvyk- vypinil 1hUtu po zernfelem E. G. za odhadeiho-vYbereiho dani lY, eervenovlasY — skuteeny muZ Petersonu, sna2ne 2adam spoluH. J. SCHORNACK JOE ALEXANDER — ma zajimave pozadi. V detstvi bratry Jednoty naSi., abyste laskaza vStereiho - odhaddiho dani za Odhadei-VYberei Dani nehovel si na rii2ovem loZi. Jako ye uva2ili moji kandidaturu, a uE. A. TURK hoch pracoval v tiskarne sveho ot- znate-li, 2e jsem hoden tohoto JOHN DOLLINS za vYberelho -odhadeiho dani ce jako "Certik", prodaval na radu, podporovali mne s yYm hla- za zastupce Cis. 1. okres McLennan JOHN G. KONVIOKA v Dallas noviny as koneene sem a pfizni v pki§tich primar- 96, distrikt, okresy McLennan, za okresniho pokladnika propracoval se na tiskare, studu- kach, za con Vam piedem vzdaBell a Falls: je za noci prava a za nemnoho let yam srdeene diky.

GENE HOUCHINS FRED B. ROBINSON propracoval se na nejvetSiho kriza serifa Byl jsem narozen a vychovan v za flotorialniho zastupce minalniho pravnika v Texas. Byl tomto okresu, vyudoval jsem akoAUG. W. JANSZEN W. M. HARMAN thkrat zvolen za navladniho okre- ly po 12 midi. Dale jsem byl knihza okresniho soudce su Dallas a ma nejvySSI rekord od- vedoucim v mistnim dievosklade za flotorialniho zastupce ze 96. distriktu. souzeni zloeinti na 99 let. Nemlu- a yypomahal jsem v Made vYber FRANK SCHOPPE vil o vine zloeinnosti, ale posilal ciho dani nejakY eas. za okres. superintendenta Akol J. E. BATSON jsem zloeince, kde nejsou nebezpeeni, pine schopnY tento Mad zastati, za okres. superitendenta akol Okres Matagorda. 'gest z nich poslal na elektrickou dokazuji'naafi komisati jejich duFLOYD MITCHELL OSCAR BARBER, 2idli, verou ye mne vlo2enou. za okresniho klerka za Okresniho Soudce — County Jako predseda associate distriktJsem elenem radu Cis. 4., v HalJudge. nich a okresnich navladni dal Okres Burleson lettsville a ()teem nekolika ditek, pro I McCraw mnoha oclporueeni B. R. Teague R. A. KLESKA zjednoduSeni na:Sich kriminalnich ktere se na mne spolehaji, a proto do Uradu aerifa za Vybereiho Dani — Tax Collector zakoml a nektere z nich byly uza-1 bych jeSte jednou 2adal o laskaCLINT D. LEWIS JOHN VACLAVICK koneny. Jeden z nich umoZnuje von VaAi pkizeri a podporu, za co2 za Serifa 1 za Okresniho Komisake — County hromadne souzeni jednoho gangu Vain budu Vdedny.

W. J. (JENKINS) ALEXANDER V Pete Vag, Commissioner. sloeinct misto jednotlive, , dimZ za okresniho soudce JOHN GO KONVIOKA, jsou statu zachovany vysoke ohHARRIS MILNER za okresniho pokladnika JACOB A. FUCHS nosy. On je proto, aby dist. soud- 1 za gerifa — Sheriff.

I (Pol. Adv.) okr.

Lavaca. za Odhadeiho-VYbereiho Dani cove melt troche vice prava ne2 (Assessor-Collector) Okres Wilson: obyeejnSr aby mohl soudni DOSPELI MOHOU DOSTATI R. L. POWELL EUGENE BATES procedury uspiSit. DETSKE NEMOCE. za komisate precinktu cis. 2. za odhadeiho a vYbereiho dani V jedinem roku McCraw jako navladni docilil odsouzeni zloeinA. B. CARNS Okres Bell. cti celkove na 2600 let, nasledujiDospeli hde mohou a easto trpi, za Aerifa.

H. H. RAY ciho roku, 1928, ze 272 kriminal- Oetskhni nernocemi. A obyeejne maELBERT W. FRANKLIN za zastupce do legislatury. nich pripadn pouze 10 bylo jich jf v daleko nebezpeenej g f rme za okresniho pokladnika W. A. (SON) SHOFNER nez deti. Na Pfiklad: Mnoho dospeMCKENZIE J. S. za zastupce do legislatury Itch lidi trpi '6ervy, ac nmosi se za odhaddiho a vYbereiho dani M. 0. GRIMES doranivaji, ze tato nemoc vyskyt,iG. A. HILL za okresniho superintendenta je se pouze v detstvi. Zaeasto veliee ZV'EROLtKAft, za odhadciho a vYbereiho dani. trpf a uiivaji drahYch leku, anii by Okres Colorado Municipal Bldg.. tugili, ze eervi jsou piTeiuou jeji th Okres Victoria EMIL RABEL TEMPLE, TEXAS ehoroby. A pree, piiznaky jsou ty R. S. WEISIGER do fikadu odhadeiho dani.

Leei vg eekv nemoce svifat a jest same jako u strata chuti k jfdza Serifa k slunam kdekoliv na zavolani. In, strata telesne vahy, skrineni zuOkres Ellis.

LAMBERT MUNDRICK Telefon: Dial 3557.

LYNN B. GRIFFITH. nepokoj0 spank, svedeni nosu za gerifa. a koneeniku, brfsni bolesti. Ten samf za kriminalniho okres. navladniho. lek, kter , jiste a negkodne riizne druhy eervikir v detskS.ch padech, pilsobi s qsledkezn i pri doVviizuie vegkere soudni spel:Gch White Cream Vermifuge 6ESKt PRAVNIK zfiletitosti na sklad6 u: Old Corner Drug Store triadovna: 821 Bankers Mortstare soudni Vvtiznie velker6 nravni Ponds, noiton $1: Bondy /rinds.

• — 301eta zkuienost.

Bnildine p ies ulici nanroti Kress vs West, City Drug and Jewelry • abstrakty Company, Temple Texas, a ve pi:Rim $150.000.00 na 6% firoku. budove atd.

110178TON. YOAKUM, TEXAS. TEXAS. (1) WEST, Telefon 148, TEXAS,

o-

Dr. 0. T. Booth

C.H.Chernosk PRAVNfX

pRA.vNiK

Emil J. Motis

Strana 16

Ve sti'edu, dne 4. 6ervenee 1924.

VESTNIK

Pou2ivejte k oznamovini

Mali Oznamovatel OZNAmENi! Timto oznamuji vkm ptateitim, krajanum a 7fikaznikfma, ze jsem ptestehoval moll "Temple Tailor Shop" do Professionall Bldg. naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov vain udelat tu nejlepSi a nejrychlejSi praci.

STEVE NARINIK, aeskY krejei a eistie, Temple, Tex. t34-35) Prijme se stargi Zena na obsluhu u starYch lidi za stravu a inenAl poplatek. Pike na: Joe Martinec, Rt. 2, Rogers, Texas (33-34) 311,-. Medi se Anna Bro'g. rozena Chudej. Pied 26 lety odejela z Hallettsville do San Antonio. Hleda se za pfleinou dedictvi. — Anton Kocian, vykonavatel posledni yu le Roziny Chudej, Schulenburg, Rt. 4., Texas.

(32-35-pd.)

Roboti prcti eloveku. Kdy2 v Americe konstruovani prvni robot', byli o malo vice, nee pouhYmi hraekarni. JedlnYm jejich ilkolern tehdy bylo udivovati obecenstvo.

Pozdeji vznikly dand typy robotu, ktere byly jiz dokonalejSi e. slonZily 111,avne za reklainu. P r ni dokonali robot', celkem tii, byli umisteni ve vodarnach washingtonch, kde meli za hkol kontrolovati v podzemnich liandlech siatv vody a automaticky jej hidsiti kontrolnimu inistu. Drive rnuseli tuto slunu vykonavati dva zylagtal zfizenci. Roboti ye vodarnach osvedeili a vykona yaji lake fines slubu. Podobnou slu2bu zastavaji roboti v nekterYch americkYch tovarnach. Nyni i Anglicka banka nahrakje stare, osvedeene nance roboty. V Ueetnim oddelein byly ueineny pokusy s roboty, jefikolem bylo vesti ciniti Ueetni zaznamy. Po dvou mesicieh se roboti osvedeili tak, ze bylo ztejrno, e kaat , z nich nahradi 23 utedniky. V ptitomne dobe ma anglicka banka v neetnim oddeleni 10 robotu, kteti nahrak ji. praci 230 akdnikti. Reditelstvi anglicke hanky proto z ifeetniho oddeleni propustilo 200 zam:..'sstnanRoboti 'nejsou ovkm lacini.

Stoji tolik, kolik dostavali propua s'teni atednici po dvacet let. Po dvaceti letech vSak Anglickaabanka docili velikYch fispor, protok udriovani robotu je pomerne levne. ?rave tak prekvapuje zprava, Anglicka banka umistila tri ro-

Dor 116 alut farma do rentu, asi 3 mile od mesta Angleton v okresu Brazoria, 90 akrii v poli, zbytek dobrY pastevnik. Neco malo ostatni dernice. Vgecko dobte odyCovane. Pole je dva roky vzdelavano, ale letos asi 30 akrii le2i Takkka. novSi 4-svetnicovY domek, kryb a slepienik. Zrentuji z ttetiho a atvrteho dilu. Jen rentY •, kterY ma vetSi rodinu a dobrS7 potah, aby VkllIODNE LACE! mohi obdelat nejmene 60 akril pole, necht' se hlasi. PiSte na: John 1046 akrti te2ke dernice, nalezaChovanec, Danbury, Box 113., Te- jice se pti Red Ranger v okresu xas.

(34-36) Bell, v 'Ceske osade. Asi 1000 akrfi pod pluhem a takotka vSe rovina Po •admi domacnost. "Anna, pti-1 Hlavni obydli ma nekolik svetnic, 'testa sera ze Spi2irny tu lahev od pak nekolik menSich dobte opravepetroleje, na ktere je napis "Ocet"; nYch domku. Toto je jedna z tech je v ni rnalinova St'ava. Pro jisto- nejlepSich farem ve sttednim Texasu. Proda se v celku, neb rozeletu ji ale ochutnejte!" li se za ptimetenou cenu.

Teorie a prakse. U6itel: "Helybych vzal jablko a dal na vybraPrvni tinly "Gin", vSe v neatepnou, aby sis vzal bud' jednu popotadku a v dobre eeske osalovinu nebo osm Sestnactin, co bYsi de ye sttednim Texasu. Proda se, mai?' "Jednu polovinu." —' neb vymeni za pozemek v jignim Ueitel: "Ale vt'dyt' je to docela Texasu. stejne!" — "Neni, prosim, kdybyERVENKA & VANiURA ste rozkrajel polovinu na tolik diWest, Texas. hi, byla by St'ava prye!"

boty v podzemnich tresorech. Tresory Anglicke hanky se podobaji ocelove pevnosti, v niZ jsou umiste. ny pruty zlata nesmirne ceny, V Lorcuo treSOrd js vse zmechanisoaano. PoplaSne pristroje jsou praymi divy techniky. Nyni byli v ure.soru umisteni roboti, jejich2 nkolem je automatick y otvirani. a ZaVitani nekolik set liber te2lItYch vrot tresoru, Jak oznamuje teditelvo Anqlicke hanky, Osvedeili se novi straci vrat vYborne. .".`' `'Telly doposud jste sveho pejska nenasla? INICKde piece musi

dejte insert do novin." — Stara sleena (zoufale) "Ale nae by to bylo? V2dyt' muj AzOrek neumi eist."

Chytrak. "StrST eek mi dal dort, abych pry se s Frantikem .§lechetne rozdelil. Pak se to dela, tatinku?" — "Jestli se chceS Slechetne rozdelit, mush mu dat vetSi dil." ",./ha — tak to at' se radSi roFrantik." zdeli HolestnY "humor" z XX, stoleti. Ano, nyni jsem rozveden.

Ma "ena, dostala deti, inne zustal To dostal byt. — A vase jmeni? advokat

Oznameni umrti a dikiivzdania 11luboltYm Zalenit sklieeni, oznamujeme vein piate!Um a znanYm, ie nak milovana manielka, matka a babieka a sestra

ANNA ZEMANOVA, ads epustila po dele trvajici nemoci, dne 19. eervna, a 21. eervna_byla pohibena na Guyskem hibitove, za velke nal/Stevy bratril a sester eadu é. 112, ku kteremu zesnula ptinaleiea. A pak od sousednich tido se seSto mnoho bratrft a sester ku pohibn.

Vzdavame srdeene diky bratrinn a sestram za navStevu a ogeticni po eas jeji nemoci. sousedkam, co nepatit k •adu sedeene dekujeme za na ykevu a za vSe, co pro zesnulou ueinily po eas jeji dlouhe nemoci. Panu farati Viltovi z ai Needvine dekujetne za peknou i ec v dome smutku i na hebitove a jeho zpe yakfim zaroven. Pak srdeenY dik at' pkijme br. Frank Kvitori, sr., pied. •adu za proneSenou spolkovou tee na hibitove. Dale dekujeme viele dant= kvetin, nosietim, hrobattim a viibec vkm, kdo projevili (least v naSem bolu a aarmutku. JeSte jednou srdeene dekujeme vAern navgtevpolifbu, za tak velkou nav gtevu. Va ge piatelske any a projevy soustrasti budeme miti fitly ve ydeene pameti.

Josef Zeman, mantel; Wilem Zeman, Jan §krabanek a FrantiSka Sitta, ditky; vnuci a vnuely, a tri bratei a ostatni rodina, truchlici pozustali• Pak deltuji Hlay. tfadovne za sprivne a rychle vyplacent pojistky $500.00 pa uzoji manielce, kterou mi dnes, 25. eervna donesla ses. tajem. Hain 6. 112. Odporueuji nak Jednotu S. P. J. S. T. viem kdoi k ni jeSte nepatti, za tu n2jlepSi podponalei jednotu.

Jos. Zeman.

41.

Celo-nocni Kombinaeni

necni Zabava

esmamiammoricl..01111MIMmomo

BARBECUE

bucie uspOiadana

v sobotu 7. cervence

Taticai Zabav

M.-.1MitIMMI.V0.0401*.www.le

v sini PRAPOR MAGNOLIA V CROSBY

pii hudbe

i

V NEDELI, 80 tERVENCE —Odpoledne politicke fedi.

—Barbecue bude 25c tallic a zapoene se podavat pfesn6 ye dvanact hodin.

Rudy's Orchestru z Bellville a Kru-

gei's Gun Club Orchestru z Houston "j*c

a......•■■•171111K■Mra

Damy, ktere si pteji mohou napsat aye jmena a pak bude takno a vybran spoleenik pro "Grand March", kterti bude do rana.) uspotadan ye 12:00. — (Zabava potrva

a

Vstupne do -sine pouze 25e osoba.

pti hudbe

Pivo a obeerstveni vSieho druhu 1•

":-;--776r4.6. 42(

e 4 j I V:-‘.:41RS.

1

■•••••••minwooma•mmoom.,,,.....

VEER TANENI ZABAVA IKE MICHALSK1410

•

ljNY &,

11111.041111•41•111111.00111.11/11111INNW.Nil

Vas listek ze zabavy 3. eervence jest dobry k zabave WO. Jidlo a obeerstveni Horke neb stuclene, tak jak si to ptejete • lell•-7

..; :tra-Mritiffir•ORir*,:lt .'"7-• 4(;e.

4.44W