Vestnik 1934 07 18

, e PCIR aa*r

Oran Siovanske Podpor aiciJednoty Statu Texas.

3 RAT R5T\11 Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNilt (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

(Wednesday) 18. dervenee (July) 1934.

eisLo 36-

HITLEROVSKA PROPAuANDA V AMERICE. Karel F. Zieris ONI NA jars, kratce po tom, kdy Hitler uchvatil mot v Nemecku, co g pak melo L za nasledek nejkrutefAi politickou a kulturni reakci, zdvihla Amer. hlas k mocnemu protestu. Nebylo to proto, ge byli persekvovani sociaiiste a kornuniste pro sve politicke ptesveddeni, ale proto, g e reakce planesla 02 silnY prvek rasove nenavisti. Byl to onen stragny pogrom na gidy;-kterY vziaoutil city u filantropickych Americana. Nezalegi na torn, bylo-li to z tohoto davodu ei zapasobil-li to mezinarodni gidovsky kapital, aby se americky tisk odhodlal k protihitlerovske kampani. A tato kampari, jak se zdalo, pkiporninala tag eni proti Nemeeku z valley.

Pomygleni na to co by mohia podobna kampan opet vyvolat v arnerickem vetejnem mineni, budilo u ka gcleho Nemee nebo Ameridana nemeckeho pavodu pocit nevY slovne hrazy. Trvalo to chvili, ne g si tuto skuteeno,st uvedomili novi pani Nemecka, ale pak nasadili vsechno usili, aby &MI gidovske protihitlerovske propaganda ye SpojenYch statech. Tomuto usili nebyla venova.na americkou vetejnosti vend, pozornost a tak teprve po rote dodo k sensadnim odhalenim o vpadu hitlerismu do SpojenYch stata. Dnes, jak jest hlakno z Washingtonu, musi se tim zabYvat vy g ettunci komise americke snemovny. Bohaty a usvedeujfei material, ktery byl sebran po celYch SpojenYch statech, sveclei o torn, jak peelive byla promy glena a paipraa ena invase hitlerismu do Ameriky.

V den vYrodi Hitlerova statniho pkevratu pochodovaly cizi uniformovane oddily v devatendeti nejvet gich rnestech Ameriky. V dvanacti z techto most, kde byly zalogeny narodne socialisticke orgamisa,ce, bylo napoeitano 6,000 skutednYch jejich Mena. Tato dislice mate byt zdvojnasobena a jests nebude ukazovat pravY sta y. Jig od roku 1926 zaMadan Hitlerovi agenti buriky ye vgech mestech, kde byla nejaka, nemecka populace.

Jegte do nedavna popirala nernecka vlada skutednost teto hitlerovske propa.gandy v Americe. AfOak einnost z ylaStnich agitatora pokraduje i pies odhaleni, ktera, byla ueinena americke vetejnosti. Pod vgelijakYmi zaminkami byli vysilani zkuAeni hitlerovai misionati, kteri uvedli v cinnost rozsahly aparat davernika„ take byly v kratke dobe zalogeny nejen buriky, ale skuteene organisace s pootern elena nekolik set v jedne takoye organisaci. Bylo prokazano, ge se v jedinem tYclnu ptihlasilo v New Yorku ptes 400 mladYch Nernca do ridernYch oddilu. Protoge elenstvi v narodne socialisticke strane jest dovoleno toliko Nemciam, byla vytvotena pro Ameridany nemeckeho pavodu zvlagni organisace, ktera se nazYva Pkatele Hitlerova hnuti, jinde tee Ptatele noveho Nemecka.

Kdo se plahlasi za dlena,, musi podepsat prohlageni, ge uznava zasadu vadcovskou, ge se podrobi ygem rozhodnutim teto organisace To je pak jests zpedeteno prohla genim, ge

jc ci..)4e.ay arijec a '‘,e ncma v sobs ani kapKu krve zidovske nebo lave jinobarevnYch ras. Tyto organisace upominaji na obdobi Ku-Klux-Klanu a pomahaji tvotiti nove, ye faSistickem duchu vedene tajne organisace americkych integralnich nacionalista. Netteaa zdarazilovat, ze mnohe z techto organisaci sympatisuji s hitlerovskou filosofii a narodne socialistickYm hnutim.

V poptedi techto Caste americkYch fa gistickYch organisaci stoji Stfibrna legie, jejig elenove nosi stkibrne kosile. Jejich hlav141■04•211.41■ 0410111.00•04111111.011M1.0.1111.0411.0.i.a.-...,..."....111111.41110.0.01.0%,)

Pros Mane.

Na zaeatku givota to Clo y& nevi a mysli, ze zivot jeho je v jeho tele. Aldim dale g ije, tim vice pozndva, ze pravY jeho zivot je v d u c h u, a nikoli v tele. CelY zivot eloveka je v torn, aby to vice pozndval. Ale poznani se nam dostava nejleheeji a nejjisteji telesnYmi utrpenimi, talde prave utrpeni telesna delaji nag zivot takovYm jaloK ma bYti: duchovnim.

Vge to, co naaYvarae zlem, kaade hote, jestliZe jen je uznam e, jak je potteba, eini naS'i dui lepgi. A v tom polepgeni jest celY irkol givota.

L. N. 'Tolstoj. .:,04,10,Wea■01111111.(14111111.41■0491111.1.V.1411•0611111.0.1137,,...,..■,,,s11•041100•0.11P10tf.)

nim cilem je proti gidovska propaganda a neptatelstvi proti Sovetskemu svazu. Jsou neptateli socialismu a demokracie. Vadeem StkibrnYch koOil jest William Dudley Palley, vydavatel easopisu The Liberator. Tento easopis, kterY se ted' nazYva, Liberation (Osvobozeni), se dal pine do slu geb Hitlerovy propangandy ye SpojenYch statech.

Podobnou organisaci jsou Khaki kogile, ktere sesta,vaji pteva gne z bYvalych valednYch vyslougilet. Pokusily se se svYm vadeem Smithem o tageni na Washington, ale pak utakly pied policii. Dnes jsou natal jejich vadcove ye vezeni a hnuti, zda, se, ge po svem nezdatilem pudi zmizelo. Jinou takovou faSistickou organisaci jest ft,ad gestasedmdesatnikt, kterY byl nedavno odhalen a piastigen jak yydire, na bankach penize. Svou dinnost maskuje protibogevickou propagandou.

Narodni stralci a Bile ko gile, to jsou v§echno organisace, ktere maji za vzor hitlerovske hnuti. Tyto organisace, kdyby se rozmohly, staly by se velkYm nebezpeeim pro americkou demokracii.

Jakkoliv nemecke, propaganda vynaklada ohromne sumy penez, aby si v America vytvotila sympatie, venuje ptedevSim pozornost organisovani ptisluS'niku nemeckeho naroda, magic se v nich. vzbuditi hrde vedomi a pYchu na jejich starou vlast. Hlavni pole pilsobnosti se tedy pfeneslo na existujici jig nemecke kulturni a vedecke spolednosti v A-

rnerice. NeivetAi takovouto splednosti jest Steubenova, ktera eita, na 3,500.000 &mil Velkou Ulohu ovaern hraly v teto ziskavaci akci nemecke zastupitelske ritady, ktere, jak se pH poslednim vyAettovani ukaza,lo, zasobovaly Hitlerovy emisary aeitaenim materialem a tea i finanenimi proQttedky.

Na odhaleni, ktera byla udinena americkYra tiskem, doglo ov'em prohla geni nemeckeho yyslanectvi a konsulata, ae spolednost Ptatele noveho Nernecka je soukroma organisace, ktera nema nic spoleeneho s narodne socialistickou stranou, a ze jejim akolein jest jen pestoyani ptatelskYch styku s novYm Nemeckem. Niemene pia °slave vYroai Hitlerova statniho ptevratu vystoupily tyto organisave vetejne a jejich uniformovane 11c-tame oddily pochodovaly ye vice jak dvaceti yelkych mestech Ameriky.

Tato oficialni einnost zastupitelskYch era du jest prokazana fotogra,fiemi a faksimily dopist a obe gnikt, ktere tyto idady rozesilaly na jednotlive buriky a organisace nemeckYch spoleenosti v America. Na zakiade velmi kompromitujiciho materialu bylo jasne prokazano, za americka sekee narodne socialasticke strany byla zalo gena Za, pomoci eialrich Ataxia, dale pak ze fa, gisticke zasady nacista byly 'Siteny hlavne Ligou ptatel noveho Nemecka, ktera byla, a jest v ptimem spojeni se zahranionim oddelenim narodn socialisticke strany v Berlins.

2e tomu tak bylo a je, svedei sam nazor Hitlerav, kterY vtelil do knihy Mein Kampf. Tam like.: jasne: "olovek nemecke rasy, kterY gije na americkern kontinente a jen si uchoval eistotu sve rasy, stane se jednou panem tohoto kontinentu." K tomu pak doje vetS'ina americkelio naroda slo gena z germanskYch zivlu. Z techto nazora je patrno, ze hitlerovskY vpad do Ameriky znamenal jests nem jineho nee jen ziskani sympatii pro nove Nemecko. Hitlerism chtel se ale usidlit trvale a vytvotit si novou zdkladnu pro g iteni svYch faalstickYch nazorti.

Neni pochyby, g e by to znamenalo velke nebezpeei pro americkou demokracii.

Tohoto nebezpeei jsou si snad vedomi i olenove vy§ettujici komise snernovny, ktera, praye projednava tuto zale gitost a ktera ma usvedoit nemecke zastupitelske atady, ge jsou ve slug bach narodne socialisticke strany. Podia spray The New York Hearld se to jiz komisi podatilo. Nebezpeei fa§ismu v Americe vg ak vezi nejen v hitlerovske propagande, ale i v einnosti americkYch faaistickYch organisaci, ktere jsou site jests v embryu, ale mohou se pki mentalite americkeho naroda snadno rozrast y e velmi nebezpeenou zbrari prOti demokracii.

Poz. red. — Soukrome, korespondence a zaznamy Will. Dudley-Pelley-ho, vfudce Stlabrnych koail zabavena byla spolkovYm marUlem 27. derma t. r. na rozkaz kongresniho vYboru, ktery vyAettuje propagandu nacista, provadenou y e Spoj. Statech.

Strana 2.

ZDAli-LI se elovek na rok z mesta, V mnoho veci se pozmeni. Na miste starych barabizen stoji vysoke einZaky, z rozkopanych tine nadelany moderni tridy, a kde dtive zatkovano bylo pilne domael pivo, prostira se nyni rozsabiy pivovar.

KY div, Se po mein navratu od more vydal jsem se na obetnisku mestem, abych postupne shledl \r 'seclany novoty.

Kraeel jsem po Walker Avenue. Slunce sklanelo se pomalu k zapadu. Najednou v to zaplav6 bizarnieh, sviticich barev mihlo se cosi vzduchent. 13ezdeene vzhledl jsem vzhuru a v filasti jsem se zastavil. Nechtel jsem veriti svym oeim, zda nevi to optickY klam, ale tichY gelest nine presvedeil, Se se neklamu.

Pod modrYm azurovym nebera vzna gela se majestatne deskoslovenska vlajka v opojnych barvach bile, eervene a modre. TichY vettik pohraval si s jejim hedvabim a paprsky zapadajiciho slunce poskakovaly na malebnem hrotu Serdi.

Vzpomnel jsem si, ze stojim prave pled palicem lekatskYch ved, v nemi naleza se Atadovna eeskoslovenskeho konsulatu, a Se jest dnes narodni svatek Mistra Jana Husi.

Me nitro zachvelo se hrdYm pocitem. Vlajka male, zamokske republiky na americkem Citil jsem v duSi vinu dehosi mekkeho, ptilinaveho, co teplem obchvacuje.

Vystoupil jsem zdvai do sedmeho patra.

Brzo nastalo nove ptekvapeni. Na prfieeli ittadovny skvel se nadherlay eeskoslovenskY erb se znaky Cech, Moravy, Slerska, SlovenAHRADA hvezdarny Flammarionovy v Z Juvisy u PatiSe je se svYmi staletymi stromy rozlehla a je -v ni bohata splet' skrytych peg inek, ka,m se east° uchyloval statieky, bily kmet a yznegenY apogtol kralovske vedy, Camille Flammarion. Odchasel tarn vg dy, kdy jeho due prahnula po nesmrtelnYch rozmluvach o Nekoneenu, v nich neuniklo mu nic, co bylo krasne a spravedlive z teto planety. Give si ptipominam, jak jedne prilezitosti v teto krasne zahrade vypravel o nad g enem a vroucim hvezdati Stefanikovi, zvla gt' vyra,zne dodal, o slovanskern hvezdati Stefanikovi, s nimS se scha,zival zvlagte pri schuzich francouzske astronomicke spoleenosti v patiiske Sorbonne. "Byl zativy, pravil, a planul pro svoji vedu a se bye-zdy miloval, hotel pro kaSdou spravedlivou vec tohoto sveta." Tehdy, za Nvota velkeho Fla,mmariona, kdy jsem byl prvne na jeho hvezdarne v Juvisy u PatiSe a kde on byl mYin prvnim ueitelem nejkrasnej gi vedy ducha lidskeho, astronomie, uvedomil jsem si, ze zvla.gt' k nag emu velkemu narodnimu hrdinovi Milanu Rastislavu 8tefanikovi piabliZuje mne veene, a nepomijejici krasa hv'esdne ho nebe.

Jako hvezdat, ktery byl na v gech nejvetich observatotich sveta, zvla gte pak v Ameg rice, nemohi jsem minouti stop slavy, g la svetem za geniem Stefanikovym. 8tefanik mel v sobe neco tak hvezdatskeho, co jej einila kaSdemu, kdo se s nim tteba jen jednou v Sivote setkal, nezapomenutelnY m. 0 torn jsem se nejednou ptesvedeil. Jiste, jak krasna a pro dne gni rozbolavelY svet leeiva jsou slova, jeS pri jedne ptilektosti pronesla jeho hluboce citici a vetici du ge: "Kdykoliv to co tik, pohledni ke hvezdam a porovnej zajmy tohoto sveta s nekoneenem vesmiru a ureite poznat svoji cestu ke svetu a k vysvobozeni!" Jedne hvezdne noci y e Wisconsinu v America, kdy jako obvykle pozoroval jsem BruceovYm spektrografem, spojenYm s nejvetg im refrakenim dalekohledem sveta na hvezdarne Yerkesove, pti gel do velikeho domu profesor Barrett, aby vYmenou pokraeoval v pozorovani. Bylo to noci obsvla gt' krasne a zustal jsem tedy u dalekohledu. Dali jsme se do rozpravy. U glechtilY a laskavY profesor Barrett eastokrate projevil neobyeejnY zajem o nak vlast a taZaVal se na podrobnosti z na. ant nevim jak, dos` ick dejin. Te noel, ji Z

VESTN1K

Ceskoslovenski vlajka. ska, ,Podkarpatske Rusi a Ratiborska. Dva zlati lvi s eelenkou a eerven): , mi jazyky stoji po obou stranach erbu na lipovYch ratolestech, pod nimi2 vine se stuha s heslem "Pravda vitezi". Jest to representaeni znak oeskoslovenske republiky, rozdiln od znaku statnich Ustavil, Mach], a soudu, a pra y° jeho pouSivani prislusi jedine presidentu republiky, narodnimu shromadeni a zastupitelskYm fitadtm (vyslanectvim a konsulattim).

Vstoupil jsem do vkusne zarizene konsulatni atadOvny. Na stenach rnalebne obrazy, jmenovaci a potvrzovaci listy od presidentu Masaryka a Roosevelta, moderni kancelatskY stul s pilvodnim eeskYrn p,sacim strojem a halda knih a Utednich ptipisii. V male chvili stisknul jsem ruce na. gernu konsulu, dru.

Karlu J. Hollubovi, i jeho pani choti-sekretaree.

Z kratkeho rozhovoru seznal jsem, jak seriosne si dr. Hollub poeina, jak svate si vzal k srdci yznegenY jeho Utad. Bezdeene pteletly mi mysli vzpominky na ptedkampanni eas.

Aekoliv tade druhYch uchazeeil nemohla byti uptena dobra vale a, poctive, snaha, mohu otevtene doznati, Se dr. Hollub je idealnint vzorem praveho representanta Oeskoslovenske republiky, ze nikdo snad by nevenoval Utadu tomu tolik easu, pile a prate jako eini on.

Poiadal jsem dr. Holluba o nekolik informaci o naM statni vlajce, ktere mne s nevSedni

Za vzpominkarai na hvezdaie M. R. 8tefanika. stall jsme se na Stefanika. Jak jsem byl dliye poznal z informaci v Chicagu, na g Stelanik navg tivil Yerkesovu hvezdarnu v prvnich jarnich tYdnech r. 1912. Nepochybne, ze na tisice navg tevnikii se vystkidalo na one hvezdarne a u jejiho nejvet giho refrektoru sveta od to doby a ptiznavarn se, Se jen letmo napadlo mne zeptati se profesora Barretta, zda se nahodou pamatuje -na Stefanika. Netug il jsem, 2e by asi dvoudenni nearg teva mohla zanechati nejakYch stop. Av gak jak jsem byl ptekvapen, kdy s rnilYm fismevem a s ureito,sti okamkte odpovedel: "Oh, yes, I do remember him clearly. I was very much impressed by that young man." (0 ano, vzpominam si na nej doble. Minn na mne mil' dojem.

Mnoho vzacnYch poznani v tomto smeru mne eekalo zvlatte v San Francisku u dobrych slovenskYch plate]. StefanikovYch, u Krsak0. Stefanik bYval hostem v jejich domove u Twin Peaks nad nejkrasnej gim a-. merickYm mestem v Kalifornii u Ticheho oceanu. Ze San Franciska konal zajezd do nedaleke hvezdarny Lickovy na hole Hamiltonove (nedaleke. t. j. astronomicky feeeno 120 km jihovychodne od San Franciska). venske vzkazy a vzpominky rozmile a prostinke statenky Krsakovy mne znely jako pohadka, v nig eiste a slate srdce sloven81E6 matky prosi a modli se za bohatYra, kterY . odegel daleko do sveta a do boje. Musel jsem jiti na balkon, odkud se otevira, bajeene panorama mesta, jak kosmickY divak by tekl, mravenigte lidske civilizace. "Zrovna z tohoto mista obdivoval mesto za dne a za veeera jeho tisice svetel. Jednou to vypravel, jak krasne by se odsud late° nad mestern a nad blizkYm velikYm oceanem." Jiste, ten tchvatnY pohied za veeera na more svetel posemskYch pod hvezdami, ktery od Twin Peaks je opravdu jedineenY, zanechal v jeho dugi trvale stopy. Byl to jeden ze zjevfi pro budouci dilo Strefanikovo symbolickY. Svetla, posemska pod svetly nebeskYmi, jak jsou si blizka svoji zahadou a piece jaka mezi nimi propast.

Stefanik na sve ceste ke hvezdam neztra131 se svetu. Jiste si uvedomil to, co ne-

Ve stredu, dne 18. dervence 1934. ochotou poskytl a ktere, myslim, budou zajimati i nag i krajanskou vetejn.ost.

Statni vlajka podoba se obdelniku, ye kterem delka k since jest v pomeru 3:2; spodni pole je barvy eervene, vrchni bile, a s leVe strany vklinen je trojuhelnik barvy modre (znaeiei Slovensko). vlajky oznaduje se pruhy bilo-derveno-modrymi, pki torn pruh modrY jest o polovinu tral pruhu Cerveneho a bileho. Nutno si pamatovati, ze symbolem statu je vkly toliko vlajka a nikoliv prapor.

Vlajka je latkovy odznak pevnych rozmera, ptipevnenYch lanem k kdezto prapor jest ozdoba cili dekoraee a jeho rozmery no meniti. Od vlajky HSI se tirn, ze latka jest _ pevne ptibita k zerdi a Se delka, jest lilaovolna. Vlajka vyveguje se jen od slunce vYchoclu do slunce zapadu. Na znameni smutku vztyeuje se vlajka, jen do pull Serdi.

Dr. Hollub rozhovotil se o jeho propagaenich planech, zaskoeil i do Prahy, vzpomnel jeho styku s ptednimi narodnimi representanty a zalet1 vzpominkou i no., brad, kde, obklopen laskou a milovan vsemi, Zije ta,tieek Masaryk.

Jeho tee byla jak pohadka letni noel, s hvezdami na nebi a Wuxi na semi. Kdy2 skoneil, bol se pozvolna, vtiral v moji dusi.

Bylo mne tak srnutno., Slunce zatim j1 za v krvavem zapadu, a me nitro zachvivalo se povzdechem.

Slunce zako . . . ZaAla i Praha — Jos. R. Anton.

Houiton, Texas. dayno odvaZne naznaell Berthrand Russell: "Kdyby lido vice ptemYgleli o hvezdnYch soustavach, ptede gli by mnohYm nedorozumenim mezi sebou." On poznal, 'le co je na nebesich, to musi bYti i na zemi, kde, bosky inspirovan, dovedl hoteti a obetovati se pro pravdivou a svatou vec. Problemy tohoto sveto projdou zylagtni polarisaci, kdyS jsou vystaveny do sate milionu hvezd ye vesmiru.

Co Stesti a radosti by mohlo bYti na svete a piece kolik bolesti, zarmutku a slz, jai sami Tide sobe zpilsobi! Vklyt' na g svet je hvezdou, na nig jako spolucestujici na lodi plujeme ocednem kosmu, jsrne obcany pohadkoveho vesmiru . . Toto poznani nedalo klidu hvezdarske du gi bohatYrove. Letala daleko, siroko svetem, nesla pochoden nebes vkin trpieim a znavenYrn poutnik0m, jichz due nepoznaly kvetoueich zahrad. Tam nesla sve poselstvi a sotva zapalila jaro svetlem sveho zazraeneho slunce, jiz zase, vedne neklidna, letela dal se s yYm bogskYm poslanim tomuto svetu.

0 mnohern jsem ptemY glel ye chvilich, kdy jsem se dival do hvezd v teleskopickem poll nejvetAiho dalekohledu sveta, pak na hole Wilsonove v Kalifornii. Ptipominam si jednu poSehnanou chvili pled hvezdami u Hookerova reflektoru, kdy snad zjeven byl hlubokY vYznam slov astronorna Lowella, objevitele nejvzdalenej gi planety sluneeni soustavy, Plutona: "Poznani krasy a tajemstvi nebes yyZaduje vnittni eistoty; tisice lidi mohou miti oei a piece nevidi a tisice mohou miti u gi a ptece nesly gi." Ano tisice mule se divati do hvezd a ptece krasu jejich nepostfehnou, nebot' nemohou settasti se sebe v gednost, ktera, jim zastire, oei a kali jejich rozum domY glivosti a pychou. Jen ten, kdo s eistYm svedomim mute pohlednouti do hvezd, pochopi vzne gene, boSske a svate poslani, jeS" narodu a svetu ptinageji takovi geniove, jakYrn. byl Milan Rastislav tefanik, hvezdat na nebi i na zemi.

Dne 28. eeryna 1934.

Dr. Karel Hujer V bokynalskern krame. "Jak se milSete opovaSit nazvat ty rohlieky mandlove, kdy v nich vtbec mandle neni!" "Prosim, ony legely od rana na mandlu ...!"

On: V Ash uz zase lad! cholera.

Ona: Proboha, nee'ti to, v1 1 . , jak je cholera nakaSliva!

Ve sttedu, dne 18. eervence 1934.

011111 dopisovatelsk Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb za.vadne polemiky, poiaidatel paedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastninau rozhodnut.

1111101=11=7•Milf.11

El Campo, Texas Ctend redakce a vSechni dtouci Vestnik!

Prvni kapitolu naseho cestopisu jsem ukonail v Gilliland, a ted' se budeme ubirati zpateent cestou, zas k ptisti nazi za.staarce, do Rowena.

Jedeme pies Rule V techto mistech bylo znati, to musely bYti velike piskove vanice, neb misty jest &oda zavata piskem, a leckde navatY kopec pisku. Smutna takova krajina!

V Rule a Haskell dobie zapr gelo, neb v parkopach i v poli, misty stela voda. V okoli Stamford baariny bidne. Mezi Anson a Abilene mnoho baviny piskern zametene, a korny co kde jake upeaene, ani nevymetane. Od. Abilene Arody uz pane, asi dostali v aas viahu. Pra. Winters &elan na nova "hajvej", a my museli asi dve mile objladet, rozumejta "deturovat".

Winters je mast° such& a ae snad at v Ballinger. Povidame si: kdy tak, to tak, a jedeme dale' Nelhali nam, neb ono mesto nevi suchopar Jedertre dale, k ciii nazi zastavky k ptenocovani, do Rowena. Zastavime pied napisem: Trojeak, obchodnik s Skoeim tarn, ptam se, je gte mladika, je-li on ten Trojeak? Ze ano. pravim, ae my u nas v El Campo, mama take Trojeaka, a tak domluva, ze je to jeho strYc. Tak Lojziku, te snad to- ten tvaj synovec necha pozdravovat. Ale vig, Lojziku, tento vyaid'unk to bude stat poeastirurik! -Ptame se, kde bydli pan Josef Hoch? Die vysvetleni jsme paitele Hocha snadno nalezli. Poznal jsem ho, ac jsme se nevideli u2 pies 40 roka. On ae mne hned poznal podle hlasu (to vekim, jak ma elovek od narozeni ptijernnY hias, podrai ho i na starost!). Br. Hoch je vdovcem, bydli v meste, a je na odpoeinku. Pravil: "Ze ani Josefe nevig, jak me to teai, ae jsi me navalvil!" Zavezl nas na farmu jeho syna, kterY ma, vge modern zatizeno. Ma i zavodhovaei system, pumpovano do velikeho cementoveho koryta, ktere pojme tisice a tisice galona vody, kde rejzuje i ryby. Nektere y ellkosti vaaici vice net pet "funta,", pomyslim si a i povidam: "Stafra, tady i ja bych si pier za.rybatiti!" Odtud jsme jeli na jeho farrnu, kde ptebYva jeho zet', bratr Brod.

Tam jsme poveadeli a ubirali se utrmaceni 2pet do mesta. Rano jako de pojedeme ddle, a Josef, 'ae to by bylo pane. Ze jeate musime se podivat do osady. Veribest, k jeho dvema dceram, na farmy, vzdalene asi 28 mil.

Opravdu krasna krajina, a fanny dobae zarider* obydli vYstavnost, de na ka gcleho udela crobrY dojem. Prave jsme trefili, kdy zmrzlina byla udelana a hned se take ochladili.

Jsme u zeta, bratra Henry Ma,zura, pak ptijela rodina zeta, bratra Jana Dorotika. Debatovino o ledadem, a jak jsem pozoroval, z Jana by byl dobrY keenik, neb on, kdy je nutno, i pest na sad udeti, vita jako daraz.

Dodam, to ptitele cetna rodina a z to rodiny kde kdo painaleti k nazi EspiclaiestY! Dodam jag* to br. Mazur ma zavodilovaci system ze studnd, ku ptikladu jako u nas, zavociriovani rY2e. Takove zatizeni je nakladne, ale main zato, de, se zaplati samo sebou.

Vaichni z Hochove rodiny obdelaaraji aneb provozuji farmakeni s farmall, to se vi, de ye vetgirn mnotatvi, a tak kdy se povede firoda, pak je paned jako smeti, neb jako gup, a pak se maze zatizovat, to je maj nahled.

Jedna vac, co na mne udelalo velikar dojem, de vgechna vnoueata i vnukove nazyvaji stareho tak ptijemnYm hlasem: decleaku! Asi dobre. v'chova.

Jsme zpatky u bratra Hocha v Rowena.

Sousede ig e dovedeli, ze br. Hoch ma "yzacnou"

VESTN1K tna tu yzacnou ja davam extra datraz ■ zacli se sbihati. Prvni paiael bratr Alfons Bueek, hnedle teeeno snad kapitalista. Nevidel jsem, Alfonsa od doby, jak byl malt' ogarek, neb jsme byli u jeho otce Jana Bualea AT Lavaca okresu, 4 roky na rente, ale to uz je take vice net 40 rolca. Pak pti gel br.

Franta Kvapil, pak br. Loiza VolnY, obyvatel asi 35 rokil v Rusku. Jen si povatte, jaka to jmena: jeden Kvapil, to je j ako prudkY, druhY VolnY, to je jako poinaly. Toto ptirovnani, doafam de mi bratti prominou. Br. Buaek, kterY spekuloval s cennYrni papiry, pravil, ae ma strach, kdesi cosi, a tak to Woad do velikeho kusu zeme. At' potom si nekdo nemyslela ae to do zeme uloail, jako zakopal. To, to! Chtel nas zavesti na ten flaganec pozemku, aby jsme to jako okoukli. Nam eas neb rozpoeet dasu nedovoloval, ale my mu uvetili, ae je to pekna poloha, a dobra zeal, do ktere on sve canna papiry zamenil. Pak tahlo k jedenacte, br. Bueek nam dal iiavod, kudy se mama ubirat, by jsme uvideli co nejvice romanticke krajiny. 0 tom, kde jsrne jeli az pozdej. Tak bratti nam dali "kud najt" a my gli na odpoeinek. Spali jsme jako dudci.

Rano nas navgtivil soused bra,tr Pavel Kofenek, take na ocIpoeinku. Pohovotili jsme si a pak gli do restaurantu na snidani, ale na bratra Hocha Teat. V gak jsme byli jeho navgtevnici!

Br. Hoch bydli par samara katolickem kostele, ktery snad byl postaven naldadern '15 tisic dolara, a je snad vyplacen. Prave se odbYvaly sluaby, vejdeme, kdy tam byli spojovani mandelskYmi pouty, jmeno jsem ponmeli, Nemec s nasmkou. Piejeme jim dlouhY a at'astnY aivot!

Pfechazime tak po saidvoku, kdyd piijde mladY Teplieek, u kteretro jsme den pied tim naplriovali gasolin, a pravii, ae jeho mandelka mu pravila, by se me zeptal, jsem-li to ten Barto g , s useknutYrn prstem, kteremo ona, jako otettovatelka pii jejim bratru doktoru Halamiakovi yypomahala? Ja taco: "Ano, to jsem byl ja, ten ne gt'astnik," a ukazoval Henrymu meho prosttedniho mrzaeka. Pravil jsem bratru Henrovi, by ye jmenu mem, poclekoval jeho manaelce, za tak, jak se, me zdalo, citeni bolesti se rnnou. Kdya tenkrate sleena mne ten neg VastnY prst paevazovala, ja zat'al zuby, a ani nehlesl. Sledna odegla prya, a pak doktor sam mne to tentoval. Vette, nekdy se me zdalo, de dogon doktore, ty delaa, jako by jsi to necitil! Br. Henra chtel, bych se gel podivat na jejich nova piabylou ratolest, jestli jsem dobie rozumel, tii t,Srdny starou. Gratuluji i s naafi mamou!

Pak ptistoupil k nam br. Teplieek stars/.

Steaoval si na sucho, a on start, ae zavesil hadisko na fenc, ut pied dvema mesici, a hadisko ae tam dosud visi, suche na padrt'.

Takova prace, to se mi zda fu gatska, kdyt elovek nevi, jak a v kterY das, nerna se do takoveho kramu plea!

Dale jsme nav g tivili lekarnu bratra Shillera, kama i ptiael br. Bueek s mantelkou, ktera po ptedstaveni pravila, ae me dopisy theta vyhledava. Pi. Budkova, je sestra lekarnika Shillera.

Abych se piiznal, ae jsem nemluvil s Clovekem, kterY by neptinaledel k nazi Espidaiesti.

Onen tad ae snad eita asi 150 elent.

Pak jsme navg tivili lekarnu, ktera nese jegte jmeno Turkova. ZesnulY bratr Turek, byl zaklaclaiicim alenem naaeho tadu v El Campo. Pani Turkova je dcera zesnuleho bratra J. F. Kubely, z naaeho okoli. Pani Turkova, nas poeastovala sodovkou i cigarami minim doutniky, a dala nam navod, jak najiti jejiho bratra Edu, lekarnika v San Angelo. Toto asi bude vae, co jsem si poznaall aneb zapamatoval.

Rozloueili jsme se s bratrem Hochem, podekovali za pohosteni a dali vaem kudbaj a uhanime k San Angelo. Je to velike a pekne mesto. Nalezli jsme pogtu. Ja poslal naaim donni zpravu, kde, jsme a kdy asi ptijedeme.

Tad to bylo orajt, na gi to i dostali. Ale spo-

Strana 3. leonik Franta, ua jak ujiadime z mesta, vzpomelt 'de on take poslal doma zpravu, ale ae nenapsal adresu. Vsadil bych se, de to domaci nedostaii! Jak vita, mama je gte dalekou cestu do San Antonio a ze S. A. vyjidd'ku do Jourdanton a Dobrovolski, tedy to neni modno vae hodit do tohoto aisla, tak koho to aajima, aadain o prominuti.

V nedeli jsme se sineastnili oslavy tadu v Flinaton a kdea jsem se seael s mnoha bratry i sestrarni. Neni mne moano v tomto dopisy se o vem zrniriovat, cod bych rad, ale main srclee no pravem miste a jednako v redakci ieknou: tohoto ua je as do haleluja! Mal si tarn bych jim tam povesil na fenc nejaka hadisko tku, ted' by byl nejlep gi aas, ale jen necnte, dostanete i bez hadiska. Rychtik dostali nav g tevu z dalekeho severo-zapaclu z okresu Knox a pak na:se deti ze San Antonio, a oni je g te nemeli pailealtost videti bohatost na g i siry v New Gulf. Zajeli jsme tarn; vaemu se obdivovali a dovezou doma siru ae formach. Pak jeli pies Bay City do Palacios, kde chteli videt trochu motske vody. Obdivovali se vg einu, jako kdy to vidi ponejpry.

Kdya jsme byli 'v New Gulf, praelo. Jedeme pies Bay City, a jeate. pr gelo. Dale k Elmaton, kde mall v nedeli tu slavu, tarn ua nepraelo, ale valilo, tak de vaecko bylo pod vodou, a dale i v Blessing, as k zalivu. Tak, kdy start' Bartoa y am ptedpovi, ae take ready dostanete de gt', vette mu!

To to, neb tento de gt' byl v riterY odpoledne, ale u nas v El Campo, jen prach smoeilo.

Dnes, co toto tentuji, je stieda, take nam dopoledne hodne zapr gelo, ale chceme jeate vice!

Pokraeovani pirate.

Pozdrav redakci Vestniku i t echoslovaku posila Na zdar!

Jos. Barton.

Victoria, Texas.

A

VIROONI VZPOAMNKA ZA BRATREM

SVAGREM. Stall snad redo nas paivadi v myglenky v nazi minulosti -- at — as v na ge detstvi, z eehot radi vzpominame a vypravujeme.

Jevi se nam nespornam, ae elm vice nam bylo zakoug eti — ae tim ureiteji dovedeme vzpominati. Mladi, na vrcholi sve sily, nevzpomina. Snahy jejich "Ja." vyteduji vaecky jejich sily a na vzpominky aasu nezbYva. Kdya vaak divot nag ua k zapadu se chYli, tu vzruaujici dej vakol sebe zi• me, a dodivame kratkY svaj sen vzpominkami. Vzpominkami na ty, kdoa y e svem aiti vady byli k nam upilmni, raskavi a vaemoane napomocni. Takto tu vzpominame bratra, avagra MARTINA VITKA, ktery byv nepochopitelnYm lidskYrn osudem, glade utrpenim nadelen, dotrpel dne 15ho eervence 1933, ye stair 68 rola Ve svem veku spinil irkol svaj v pine mite, takae dluano ndm, s dastojnou actou vzpominati jeho aivotnich snah. Za techto vzpominek je nam nepochopitelnYm, prod nekomu se vaeeko zdati a prod druhemo vaemoane se snaaicimn jest celoaivotni trapeni adelem. A je gte smutnejai je pro nas pomygleni, kdya l posledni dni aivota prodleni mezi jemu milymi jsou oelepteny.

Bratr, avagr Martin Vitek dospel klitlu, jakeho jen smrt stejnou mirou poskytuje chud'asovi i bohatci.

Jeho mandelka a deera ho pfedealy o etyki a vice rokt. Nyni spi yeenYm spankem vedle sebe v rodinnem oddeleni htbitova v Granger, Texas.

V myslich sy ych srdeene citeno, projevuje Anna Janotova, sestra, Thos. Janota, gvagr.

"A to ja jsem zase moji aenu naueil morclyanskemu pokadku. la tesne v poledne mush bYt °bed na stole".

"A co, kdy ptijdete pozde?”

"Tak nedostanu nic jisti."

Strana 4. tad Hvezda Jihu, Ms. 30.

Taiton, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Tinto vas tadam, byste se dostavili vaichni do pfig ti pravidelne schaze, ktera se bude cdbavat prvni nedeli v mesici, dne 5. srpna.

V minute schazi 1. eervence br. Henry Sliva dal navrh, aby se na g fad postaral o najakou malou beeieku obeerstveni, kdyi je tak horko a malo elema nav gtevuje schaze.

Tak katcly to podporoval a hlasovaI pro. Tedy bratia a sestry na geho tadu, vas je.gte jednou zvu, byste se dostavili co V nejvettim podtu a pfekvapili br. beetnika a pokiadnika neb br. iteetnik ma velike frety a br. pokladnik ma zas mot malou pokladnu v tomto easu roku.

Br. Jos. Lomica si vyzvednul pfestupni listinu k fadu dechoslovan Ms. 40.

Tak na shledanou dne 5. srpna!

S bratrskam pozdravem, Edward Polinskar, taj. ft ad F. B. zdrirbek cis. 112.

Guy, Texas.

Mai Walla a sestry!

Ve schazi 8ho t, m. odbarvane byla pfenesena z Detskeho Odboru do pravidelne popstky Bernadette Otto, a na pfigti bude zase jedna colada si. pfijata. Pomalu stale postupujeme.

Slygela jsem, ze br. Jos. Mazae jezdi k lekali; ma bolaye nohy. Br. Mazat je starx, ry glen, uz je 35 roku v Jednote a byl zakladajicim Menem v Nada, Tex. Pfejeme jemu brzke uzdraveni.

Bratfe Gajevsky, nevim jak ti to tak ledacos gikovneho napadne? Ale vi g co? Musig pfidat jeate jeden akr pro gikovnY hotel.

Tak ut jsrne zde dostali de gtik po dva dni, po trogce.

MinulY taden vaane onemocnel br. Roman Pollak, ale snad ui se mu daft 'ape, coz jemu od srdce pfejeme.

Br. J. Straeik pilne poopravuje distirnu na bavinu a br. Jan C. Kamas jemu pomaha, co dobry tesaa Vgak ut jsem videla v poll sem a tam ratice na bavine pane otevtene.

Br. J. PHludiku v Idaho, pfijmete dik za pohledy z California, a milou vzpominku yenuji sestfe a bratru H. Ripplovym v Huntsville ve gkole.

Rozi Mikeskova.

Galveston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Pfichazim zas s par taclky do Vestniku, trochu redakci pozlobit, neb jsem yam 'ut dala dosti dlouho pokoj s moji gicrabaninou, a zas dam.

Ale o g em psati? Jeden se boji new psit, aby na, nej nepfiletela puma z nektere strany. Lituji redaktora, neb musi miti svatou trpelivost, aby vyhovel v g em, a Jetta se to 'lady nepodati, neb neni ten, kdo by vy hovel vgem.

Tak ted' zabehnu do Taylor, Texas, k bratru F. K. Gratuluji ti a celernu fadu Praha, k takovemu hezkemu stanku, (sini). Jest opravdu radosti dist ty pochvalne dopisy.

Paeji Vag i praci zdar! Nehledali jste slavu, ale dostalo se yam ji; neb nikde jste se nechlubili a mne to pfekvapilo, jak jsem vae eetla v novinach. Jen lituji, to nam pornery nedovolily se slavnosti zireastniti a s varni se pobavit.

Pani Ondra gkova mot pekne pig e. Rada.

Vag e dopisy dtu, neb jsou velmi pollen& Jen plate dasteji.

Pani M. Paulova, ka,m jste to zarejdila?

Kdyby mne tak nohy - nebolely, tak bych si na Vas dog lapla. Pigete, to nevite, co v to dubovici mate, to nemidete psit. Ja yarn to pogeptam, ale tadnemu ani muk. (eertovinu)! Tak jest-li to budete eisti, a uvidite toho Henry-ho, tak mu keknete, at' nam poale jeden plechad. Pozdrav na pi. Pecharovou!

Pi. M. P., aetla jsem Vaa dopis v Oechoslovaku; pig te zas! Ano? A co vy, maminko, piajedte se na nine podivat. Sestra J. take pane pige. Jen pi g zas a dasto.

VESTNIK Tak na vg ecky strany same zabavy, a tea A. C. Club se rozhodl poiadat eeskou zabavu, aby jste si nemysleli, to uz jsme to uschli.

To ne! Jen pfijdte v g ichni do A. C. C., v nedeli, dne 22. oervence, a uvidite, jak se budem vytaaet pia hudbe Nesvadbovy kapely z Rosenberg, Tex. Jak hraji, nemusirn yam psat, neb to ui vite. Tedy piajdete, mladi staff. A take elenove obou kad0, a v gichni znami i neznani, neb litovat toho nebudete. A zatancujete si od podlahy! Jen podev ge si dobfe namaiLe. Tak na shledanou, dne 22. eervence v A. C. C..!

Maj dopis se prodluauje a proto ukoneim za A. C. C.: Jennie oodek taj.

Rad Dennice, Cteni bratfi a sestry!

Ve schbzi, prvni nedeli v eervenci, nas fad Dennice Cis. 94., se usnesl pofadat barbecbe na den 22. eervence. Sestry jsou ta,dany aby pfinesly nejake "kejky" a nejakou sklenku okurkii, za cot obdrai zdarma °bed.

Take zveme bratry a sestry okolnich fade, aby se pfigli mezi nas pobavit, neb na g pied sada Hlavniho ftadu S.P.J.S.T. br. C. H. Chernoska nam slibil, bude-li mu motno, to jade tet a promluvi k nam eesky i anglicky.

Take budou pfitomni kandidati obou okresb, tak ae nam bude mono se s nimi seznamit, a pak volit ty, kteti nas budou nejvice dastovat.

Tedy nezapomente na den 22. eervence.

Veeer bude taneani zabava pfi u,spokojive hudbe.

S bratrskYm pozdravem, Joe Blatek, taj.

Coupland, Texas.

Cteni bratia a sestry Timto yam oznamuji, to budeme potadat velikY Barbecue Piknik a politick& fedi, posledni nedeli,pied volbou, dne 22. eervence, v lesiku u bra. P. M. Machu pfi Barkove gkole, mezi Coupland a Taylor, na Hi-way aislo 95. Zadatek v 11 hodin dopoledne. teinkovati bude prava eeska, Machova orchestra z Coupland, celY den. V gelikeho obeerstveni bude dosti. Tedy pfijdte vaichni a vyslechnate svoje kandidaty, neb to je posledni ptileaitost je vyslechnouti, a posouditi, kterar se y am bude nejlepe libiti. Kandy je uctive zvan, jak z blizka tak i z dali. Tak nezapomerite na 22heho a plajdte vgichni.

S bratrskym pozdravem, Raymond M. Machu. fad Praha, 'aisle 29.

Taylor, Texas.

Brats a sestry!

Ve schbzi, odbYvane dne 24. derma, piajato bylo 8 novach Mena a site, Willie J. Babel, W. C. Stern, John Lorene, E. L. Lawhon, W. C. Wofford, Amelia P. Kind, Mary Kupka a Matilda 0. Babel.

Pfestupni listiny si vyzvedli: John V. Jansa, k fadu Vy g ehrad Ms. 48, a John a Theresa Kotrla k fadu KomenskY Cis. 20.

S bratrskarm pozdravem, Frank Kolenovskaa taj.

Fort Worth, Texas.

Svaz t echoslovana Ms. 92.

Calif bratti a sestry!

Oznamuji vam, ae musk zabavni vYbor pofacla tanedni zabavu v nedeli, dne 22. dervence, v 8 hod. veeer pfi hudbe br. Blaaka a vstupne jako obyeejne. V g ichni jste uctive zvani, a pfivedte svoje pfatele a zname. 0 tiznive a hladove bude postarano.

Ve stfedu veeer zemfela zde dlouholeta osadnice a krajanka, pi. Hermina Kuchafova a v patek, 13. eervence jsme ji doprovodili k y eenemu odpoeinku na katolickY hibitov.

Zminena, pi. byla jia del gi dobu churava, trpela nemoci zvanou cukrovka, ale stale pfechodila, proto jeji nahle umrti mnohe piekvapilo. PozustalY mantel, at' pkijme nagi opfimne eitenou soustrast, nad ztratou svoji mantelky, a zesnule bud12 zeme lehkau.

Ve stkedu, dne 18. dervence 1934.

V poslednirn disle 6eehoslovaka jsem detla dopis, zdajsr spolusestry, pi. M. Paulove, jent meglai navg tevou v Detroit, Mich. Dekuji Vim za vzpominku v onom dopisu! V g echno pane popisujete; pig te zase Va ge zkugenosti. rada etu cestopisy a co kdo zkusi a uvidi :pH raznern cestovani. Jen bohuael, je malo tech, kteii nam svoje zku genosti podaji. V Poslednim Vestniku, pane nam popsali svole cestovani br. Jos. Barton a br. F. J. Moravek Jen katdeho trochu, jak br. Barto g povida.

Jeho dopisam se musi jeden zasmat, kdyby jak smutna byl; umi on dopis paikotenit.

Inta veselost a smith, polovidni zdravi. Jen vgichni hodne dopisujte.

Dekuji sestke Ondraakove za souhlas, a pigte easteji, neb ja, vady Va ge dopisy vyhledivarn.

SrdeenY pozdrav moji mamince a rodine y e West. Budu psat brzy.

Se srdeenam pozdravem na v g ecky 'deflate Vestniku a br. redaktora, Marie Jurano ya, dop.

-- A afiberte k prig!. /any; jejich mravni sila dosud je nedosti vauaita pro ai yot vefejny. Povolejte k dilu i mladet, abyste ji tim uvadeli v obeanskou sluabu." -- T. G. Masaryk.

VaEM eLENUM stvALE ROL. ORGANISACE BAVLNAtat1!

Nevim, zda dojde vas toto upozorneni jeste v gas, abych vas varoval, byste jiste voliii pro protivnika teditelii F. Engelbaretta a Ed. Brewstera, nebot' oni jsou thlavni protivnici navraceni 1% Res. Fondu. Mam spolehlive informace, ze snail se zadr geti tento milionova fond jen proto, aby co nejdele mohli vladnouti timto obnosem a zajistiti sobe co nejvatai moanY prospech osobni.

Nag e snaha zmafiti tento plan jia peed lety a vynutiti pravidelne vraceni dle slibu danar ch, hnev a nemilost vladnouciho retimu si pfivolala.

Naskytla se vgak pfiletitost vynutiti organisovanam odporem navraceni tohoto fondu. Jest vg ak jednotneho posupu v tato kampani zapottebi.

Dostanete-li volebni listek, prosim, fidte se dle nagi rady, nebot' protest na gi Fort Bend-ske organisace vYslovne tide, vybotovaa ni 1% Fondu a k tomu na g _dopis zaslanf pravnimu racial Tex. Farm Bur. Cott. Ass'n. panu C. K. Bullard-ova Magnolia Bldg., Dallas, Texas, upozornuje na podrobnosti spojell& Je tfeba v gak vice podpisb. e s Welem nag i organisace souhlasite ate kroky k dosateni cile ye vag em okoli podporujete. My eekame vas podpis k na gi resoluct Neodklaa dejte dale!!

I tento dopis dojde cite a nemine se! — Mlacry krajan, privnik E. F. Kueera, Assistant pana Bullarda pattiene jej pfeloti do anglieiny. Vime, to s nagi poctivou snahou, prospa tisici bYvalach Mena, souhlasi.

Vzchopte se vgude a jednejte rychie! Vrat'te nam podepsane prohla geni Jane dues!

Musime spojenou silou zviteziti!

Na prej!

Vaa v trete, L. 0. Bola.

L. 0. Hogek, tajemaik, v Guy, Texas.

— Ja niaepsariY, bavalY Men Tex. F. Bur. CottonAs Ass'n a pozdej Tex Cotton. Coop.

Ass'n v Dallas, ptipojuji se k protestu org. glenu okresu Fort Bend, v kterem se tads o koneene vyuetovani a navraceni, neprivem zadraeneho 1% Res. Fondu.

Ja schvaluji jejich organisaci a iftednietvo, zvolene, nas v§echny eleny v tomto sdruteni zastupovati.

Vag, Jmeno .... .

Adressa

Ve stfedu, dne 18. cervence 1934.

Paberky. zeneve

V dostavuji palac miru. stavba byte zapodata r. 1931 a rozprostira se na ploge 18,000 dtver. yardft. Sin rady Spolednosti rod*. mezi 50x50 yd. Nakiad na budovu 'dint temer $10,000.000; Palac mini bude postaven ale bude Mir zabezpeeen?

Poblit Niaga.ry byla pro vynalezce Teslu postavena trat' v deice 60 mil. Na ni eini Tesla pokusy s vysilanim energie na dalku bez drat*. Na draze jezdi lokomotiva, jet je napajena na dalku energii a z dalky je fizena vynalezcem. Pro letectvi bude miti vynalez ohromnS, •Oznam, protote zatiteni zasobou gasolinu letadlUm odpadne, eimt zv3-Tgi se jejich rychlost a spolehlivost.

VtipriSr napis ma, obnoveriS, zarnek v Prostejove, kde je umistena zalotna. Mezi vYzdobou pradeli eterne: — Co mat zbetkem tade olot — co to chebi — tady vepud. (Co mat zbytkem, tady ulot — co ti chybi, tady `1371Yaje.)

8panel6ti obchodnici odepteli ptijmout silku 10 miliont kusil vajec z Polska, aby nezpusobily pokles cen; v Brazilii tisice tun kavy hozeno do mote; pestitele tomato znieili velike rozlohy rajeat k viii dosateni vyggi ceny a -- tisice lidi gpatne tivenS7ch by dobte techto potivatin mohlo poutiti — kdyby ne. bylo sobectvi lidi. Svet zda se, blazni Jedna kilowatt hodina mute v domacnosti udelat jednu z teehto praci: upeee 3 kynute babovky, daje uvati 10 kvartt, upeee mladou 4-liberni husu, uvati jidlo (snidani, °bed, yeeeti) pro 1 osobu na den, napeee 3 plechy kola*, udusi 5 liber hoveziho masa, veptoveho upede 4 lib., vyle gti 200 elver. yard* podlahy v 8 pokojich, vyhteje stfedni pokoj na 30 minut, osvetli pokoj na 25 hodin, opeee 200 topinek (toasts), naeerpa 10 tun vody do vYte 10 yard*, ohteje 10 kvartfi vody, ku rozpali na 3 hodiny.

Mesto Brno zmeni svuj znak. Bude obnoyen, stars' znak mestskY z dob Lucemburkii a nynej gi znak, dany Ferdinandem III., bude odstramen.

Obec Stare Hute u Uh. Hradi gte maji jen 40 staveni, ale maji dva hasidske sbory, ktere se navzajem potiraji a nyni maji soudy pro — hasieskou trubku! T ,yhle negt'astne spory a sudidstvi!

Toma g Capek me, k tisku ptipravenou noyou knihu, nadepsanou: M o j e Amerik a.

Vzpominky a fivahy. 1861 —1933. V ni se doeteme nejen o pestrem tivote Toma ge oapica (od detstvi at do dne gka, o jeho pet zajezdech do Evropy, o tivote eechoslovakA v Americe, hlavne v nejdel gi kapitole knihy nadepsane "Svetova valka"), ale v nit. se take do, vime o lidech, ktefi mu stall. a stoji nejblite, tedy o jeho sourozencich, o jeho tea a o obou rodinach. V detnYch obrazovSrch hitch budeme sledovati vS7voj obou rod* a vgechna fakta, ktera, se kolem jejich jmen soustfed'uji. Anglicky vyjde kniha: The Slaw in America (Sloven v Americe), ktera informuje o imigraci Slovan*, o jejich zaniestnani pied ptichodem do Ameriky a hlavne po ptichodu, a ktera, dokazuje, te ptinos Slovan* byl velice cennSe Kolik mrtvS7 ch melo Rakousko ve svetove valce? — Pii skoneeni svetove valky se zjistilo, ze 332.950 ralcouskSTch vojaku je nezvestnSr ch. To znamena, t.e polovinu teto eislice maim piicist k cisiici padl,Vch. tak, dospejeme k eislici 1,200.000 mrtvYch. S touto smutnou eislici jest Rakousko teprve na 4. thiste ye statistice padlSr ch ve svetoye -rake, nebot' Nemecko vykazalo ve svStch statistikach 1,800.000 padlf 7ch. Ruske 1,700.COO a Francie 1,363.000. Za Rakouskem nasleduje Anglie, jet oplakava 1,010.000 mrtv3ich.

vEsTNiK Rozhovor s Tomaiem tapkern.

ESKOAMERICK spisovatel a historik pan Torna g Capek, bo valST president Bank of Europe v New Yorku, pfijel po pate do eeskoslovenska. Hovotime o svS 7ch doj mech z poslednich dni ye SpojenYch statech americkYch, i o tom, jak na neho pftsobime my. Je kritickY ke vsemu a ke v gem, jeho oci ledvim i tehdy, kdyt by se zdalo, ze jihnou pod vlivern tech, kdot ho mail di a jsou mu blizci, i tehdy, kdyt se zda, se v nich leskne dojetim pri jrnene rodnSrch Chrag to`vic v jihozapadnich 6echach.

Kdyt jel pan oapek do Evropy, se gel se ✓ lodni ditarne s Mrs. J. D. Taylor z Jitni Afriky a jegte s nekolika vSTznaenSeni pasatery. Hovofilo se o v g em motnem, tak jako na lodi leSiva zvykem, a kdyi se v gem piedstavil, kdyt tekl, ze je 6echoslovak, a ie jede do Prahy, prohlasila pani Taylorova: "U nas, ✓ Jitni Africe, se east° hovoti a pike o vag em velikem presidentovi. Je pill to znamenitS7 elovek, filosof i statnik. Chtela bych s nim jednou mluvit, je tolik podoben memu dededkovi, a co je zajimave, jeho jmeno vyslovujeme talc, jako me divei jmerio. Jmenovala jsem se za svobodna Sasureik.

6eskoslovenska, republika ma, vtabec ve svete dobrSr zvuk dobreho, demokratickeho statu s presidentem svetoveho jmena."

Vidi vynikajici eechoameridan jen zlat3hni brYlemi? Vim, ze nechodi jen do schOzi recepce, do parlamentu, do slavnostnich schuzi nebo do koncertfi; vim, ze chodi po ulicich s otevtenYma alma a ze u gi ma take zcela ✓ potadku. Prave proto pi gi, skoro doslova, kdyt tika, ze pokud se to dobre povesti tSrde, mela Mrs. Taylor fipinou pravdu. V Americe se o nes mluvi jako o jedinem statu v Evrope, kde se demokracie vtiva a drti. Mame dobrou povest i ye svete finandnim. Kdyt vgak cizinec pfijde , do Prahy, tekl by ze 681, kterYch se stale miuvi jako o narode muttKant*, maji vet gi nadani pro drtivou kritiku, ba te jsou narodem nespokojenct, naladenYch Ice stalernu reptani .. .

Nagi lide v Americe jsou dobte posuzovani.

Nenajdete je ye statistikach zlocincu. Za vzornou imigraci jsou povatovani Skandinavci. Hned, po nich nasleduji Ce gi. Slovaci se stehovali do Amerilcy pozdeji, kdyt ut. orna pada byla draha. Proto je jich vet gina zamestnana v hutich a v dolech ph nejtetgi 61ovMc zamestnanY v prumyslu se mnohem ta vyginuje, netli svobodnS7 zemedelec.

Vidite to na detech hornik* a rolnika. Kdyt se nag i zadali stehovat do Ameriky, nestycrme shies, doclavali Americe slutky. Dnes je ye SpojenS7 ch statech spousta inteligence, jmenuji na pt. jen nekolik set ueitelek. Slovane vynikaji vSrbornSimi fysickSTmi vlastnostmi a take je uplatriuji, na pf. v telovSrchove.

Nedavno se psalo o dvou slovenskSTch boxerech, z nicht jeden je pekatem v Clevelande, druhY kdesi v Pensylvanii.

Co soudi 6apek o budoucnostl desko-americke vetve? Domoroda generace je v pfevaze nad vystehovaleckou, a zda, se, ze ua to pievahu ph dne g nim stavu vystehovalectvi udrti. Mladi, at my vymteme, budou si dlouho vedomi sveho pfivodu. Mluvit ov gem budou anglicky. Bude to zcela zvla gtni faze v dejinach eeskoslovenske Ameriky. Ale to neznamena,ze tim je na g e vec ztracena. Musime prave dbat o to, aby se co nejvic nag ich det v Arnerice matetske fedi Oil°. To je v nag ich rukou. Rekne se, te je to vymirani!

No dobra, ale, budeme-li clatit, pak to vyrrtirani nitteme odsunout do hodne a hodne daleke budoucnosti. I po presni strance se de, dost a dost udelat. Na a.merickS rch kolejich a universitach se jit mnohde vyueuje Mezi lidmi svoboda bez spravedinosti ne- deskoslovenskemu jazyku. Dosud vadi, ze mite miti stelosti; spravedinost v g ak zeleti g tina neni student:1m poeitana; proto si ji neptibiraji mezi tadne ptedmety. Prase ted' v uznani a getteni pra y jineho. se dome.ha, Narodni sdruteni v Chicagu, aby PalackSr. stat Illinois povolil subvenci no, zfizeni sloDeinokraeie jest: abychera se nevypinali vans0 ,5tolice, se vAerri Mcirrftell pr6vy. 13unad X1iZ i 1-1;ft'f:.

Strana 5 PROTESTNI RESOLUCE. My, elenove radu Karel Jona g, Cis. 28, shromatdeni ye sve mesieni schfizi, dne 8. cervence 1934 v East Bernard, Texas, jsouce upozorneni br. potadatelem V., vzali jsme v iivahu dopis spoulsestry Antonie Ondrfigko-ve, tivetejnenSr ye Vestniku, ze dne 4. cervence na strance 7. Zminena spolusestra mezi pige: "Vinou jest, ze nagi stali bratti stale 1pi na tarn bratrstvi. Nage Jednota dnes potfebuje moderni fitadovnu, odborne ittedniky i nekolik kudrnatS,ch a namalovanYch sledinek, pokladny, telefony a v ge line. To bude stati penize, ale my jsme si sami sobe a nagemu narodu dluini, a t. d."

AMA spolusestro! Ano, my na tom bratrstvi ipime, a budeme jej hajiti i budoucne, neb ph uvadeni do Jednoty timto heslem bratrstvi jsme se zavazali navze.jein se podporovati, a pod timto heslem jsme shromaidili tti milionoq rnajetek, kteryz to majetek neda dnes nekterYm bratrfun pokoje. 2e by velkomestske kudrnate a namalovane sledinky pottebovaly moderni budovu, tomu yetime, a my jsme jim jit jednu takovou budovu postavili, a to tam u Vas v Dallas; jest to budova Texas Farm Bureau Cotton Association, ktera byla postavena za tetce vydela.ne penize texaskSrmi pestiteli baviny, a ktera, nenese tacInSi utitek tem, kteti ji zaplatili. Co jsme dlutni na gemu elenstvu jest, "Zalotni fond", kterY byl zru gen v Schulenburgskem sjezdu, a jsme jisti, ze kdyby ten nebyl bYval zru gen, nepottebovali by jsme dnes tadriSrch jednatehl, aby ziskavali tlensvo pro nagi Jednotu, s umele navnacienYmi teemi, neb to asi katc13) dobte vi, ze dobra vee se chvali sama. Jestli zasluhuje neco povgimnuti, jest to dopis bratra Denkeho z Galvestonu, uvefejnenS7 ye Vestniku ze dne 27. dervna 1934, na strance 4. 'Mime tomu, ze nekteti bratti, ktefi bYvaji ye mestech a uteri maji stalou slutbu neb praci s jistene mesienim platem, docela jinak pohliteji na rfizna. vyclani Hl. trtadovny, neti brath venkovane, ktefi podlehaji raznSrm rozmaram ptirody.

Zajimave jest jak sestra 0. v tom samem dopisu si stetuje, ae na divadlo, ktere sehrali students z austinske university v Dallas, Texas, navgteva byla slaba, ae venkov zklamal.

Zde je dAkaz, ae i tern mestskSrm bratrum peat nenadbYva. Soudime to podle toho, v Dallas jsou dva tidy SPJST., mohli tedy clenove tech tad*, poctit ono divadlo svoji navgtevou, a nespolehati se se v gim na, venkov.

Protestujeme rozhodne proti tomu, aby redniei Hl. Utadovny podnikali nem se sta y -boutmdernivyosjz.Aame sbrattene tady, aby podaly y e Vestniku svoje nahledy co oni o for soudi.

Karel Keprta, ptedseda tadu John Holeeek, tajemnik, John Wagieek, John Mayer, John Gajevsk3i, resoludni v3ibor de-li stolice povolena, ptihlasi se i cizi student k studiu ee gtiny, a tohoto ptikladu budou pak nasledovati i jine staty, na pt. hned Texas. Pisatel byl gpatne informovan, ponevadt studujici degtiny na Texaske statni universite obdrti za dettinu piny kredit. Red.) Nagemu hovoru s panem eapkem naslouchi jeho belovlasa chot' Anna, rozena strovski, Ictera — jit ze tfeti generace v Amluvi dokonale &sky. merico narozend Na. farme u Jana Vitou gka, decla pani tapkove, bydlel nedaleko Caledonie ve state Wisconsin za, sveho americkehO pobytu basnik J. V. Sladek. Tam take ptelotil slai nou Longfelowu Piseri o Hiawathe Prasta c pani Capkove — Nechuta-Travniaek pokftil drub*. eeskoamerick'y easopis na Fani Capkova se usmiva a Java jemnS7 pckyn, aby prY se o ni nepsalo ..

Ian Vrni, v

Strana 6.

VESTNis

HLIDria-WIEV ..11L)L1111.1

EViNY Rut FRACE. Eva tedy chodi 'It do tteti tii.dy. ma kamaradky skoro vg echny od loriska, ttidu provetranou, v,-0311enou a u tabule novou velkou houbu.

Jegte se ji to Dbc, here skolu jako nevyhnutelne zlo a rika " y id', mamicko, po vanocich to bude vice utikat!"

Letos rozvrhu hodin novy, neznamY jc g te ptedmet "Rueni peace.Vgechny paprove "rozvrhy" od kupct a papirnikil darovane i ty koupene petkrat opsala neZ easoya koleeka gkoly ptesne se zabehla.

V jednom polieku pondelniho a etvrteeniho odpoledne stale, ptesne: "rueni prate."

Eva je si dulezitosti tohoto ptedmetu pine vedoma; v poledni pause toho pondelka je rozrug ena oeekavanim a nevi, co by s sebou vzala. -- Marne mama domlouva, to ae vaechno se na to prvni hocline dozvi v pestre smesici pfebira marnino giti, zkougi jehlice i hadek a nevi, pro co se rozhodnouti; konedne kamaratika Da ga se pro ni zastavuje a nic s sebou nenese, to rozhodne, ze mama oristane v kuchyni rozhazene giti a Eva peldke akole. — Ta hodina byla velmi krittka, alespon to mame zda, sotva staeila poklidit pfedmet Evina snaaeni --- ua jako vitr vleti Eva do dveti: "mami rnamieko, musime mit ye etvrtek latku — latku a bavinky — honern mi kup (Eva hrozne rada "kupuje" a nepta se, kde by na to mama mela brat) latku a modrou nebo dervenou bavinku — nejradeji obe!" Mama po prvnim pfivalu slov rnoudte rozhoduje: "Evieko, music vedet ptesne, co si mate pfinest, latek je mnoho a snad doma main to, co budea potfebovat — pani uditelka yam jiste fekla, jakou to latku a nerozumela-lis zeptame se jeate jednou!" Eva uraZena, to radeji ponese do akoly cele marnino aiti ne gli se ptat, ona to vi ku a bavinky — hezky barevne!"

Konedne sedi s mamou pied pradelnikern a v kupe hadfikt a odstfilkt hiedaji to vhodne, co chtela ueitelka.

HavInka se naala hned je eervena, kraone leskla a Eve se libi latkou bylo myaleno platenko, jen tak pro prvni stehy — pokus maIYch. prstikt!

HavInka, platenko, jehla, ntZky, ba i naprstek leaf pilpraveny v krabiece, Eva ma slibenY koaidek na rueni price.

Zase — jeate pied etvrtkem, Eva vieti do "Mamieko holky nemaji kogidky — ja bych take chtela kufirek s klielem." To ua mama energicky se ohradi: "Co ty bys chtela Mat slibenY koaieek, jako dodateenY darek k narozeninam, jedna pratska tedeka na nej ua pfisadila., dostane g koaidek."

Ve Ctvrtek mama se diva za Evou, jak pygne nese svuj kufiik ke akole, pii katdem jejim poskoku ozve se kiapot ntZek a naprstku v skoro prazdnem kuffiku — do taktu s EvinYm rozjasanYm srdeekern.

To neni ale jeate vaechno: Trnita je testa tspechu a katclY zadatek teakY. Eva jde ze akoly nejak schliple. "mamicko, tohle nebudeme delat --- to jen tak jsme se Oily jehiu drtet." ttverec platna byl obait oervenym piednim stehem, vetaich i menaich rozmert, tu rovne, tu zase gikmo, jak to maid ruela ye snaze dobie udelat nama,have aila.

Eva je zfejme zklarnana, myslela, ae pfinese domil hotovou deeku. Mama ji ute guje a slibuje opattit dalai, co bude tieba.

"Musime ( ye akole se vaechno musi -) mit kanavu — a tti barvy viny, tupou jehiu atd.

Pohadka se opakuje; mama ma od koberct a polgtaft zbytky kanavy, doma je pino viny, ale Eva tohle nemuae potkebovat. Pani v torn kr(one na namesti ma ua nastfihane etverce kanavy "copanky" potr:biVeh vin kr6,snrch

barev, jak to pani uditelka porueila a Eva jde nakupovat sama: "Prosim rueni praci pro treti tridu a!"

Od toho dne uteklo zase neco vody; na kanave vyrostly eervene tady stehti ptienYch prednich, zadnich, tady mocirYch ktiakil a aluta vina je zalibne prohliaena a ureena tvafit nejaky komplikovany, neznamY steh.

Jen s naprstkem se Eva nemtiZe srnitit: "Mamieko, kdybych ho mohla nosit na palec"ku Stonkovy steh zasadne jmenuje "trnkovY" asi gpatne rozumela pi ueitelce a protole pani uditelka je autoritou, tekne na vYklad rnamy:"Vi g, to se asi tikalo za tvoji mlado- ted' je to steh trnkovY." Mame slibuje: "Poekej, to bude deeek co naaiju, pak polgtat, tag tieku do divadla, . .

Ona je g te nic nevi o rozdelanYch a nedoclelanYch ruenich pracech a je na nejlep gi ceste delat to po mame.

B. Schvartzova.

Temple, Texas.

Den 4. Cervence i v naaem starem Seaton byl oslaven dristojne, jak za, starch eastr, tr baru sotva stadilo se nalevat, hudba vybravala same ty staromodni plsnicky, take jsm men ptileaitost vyslechnouti na geho dayno znameho a vaaeneho bratra Pazdrala, kterY na nic nezapomene. Jeho tee jak obydejne protkana byla hurnorem, ale zase hned 1 slzy do odi vaene. Asi ladnY jinY v Texas nedovede tak tednit. Nad jednou jeho vetou jsem se jia nekolikrate zamyslila, kdya nam povidal, ze my Oechove jsme tim nejlepgim narodem na svete. Ani nevim, jak bych se mohla o tom vyjadtit, ale tak se mne zda, ae kdy2 si to sami povidame, ae to ztraci pro nas cenu.

My se musime snazit to jinak tern Ameri'dant= dokazat. Ani tim jim mnoho nedokaaethe, kdy2 si zachovame na g' tee, protoac to oni nerozumi. To je jen naae posvatna vet, ale zde Americe s ni vyniknout nemuaeme. Chceme-li, aby Ameridand neco vice o nas vedeli, nepomriae nam o tom horovat sami mezi sebou, pro starou viast a eeskou tee ne abyste si mysleli, 2e jsem snad pro to abychom naai tee zavrhli a ji nemluvili.

I to by nam take nedodalo cti, ale neni to spravne, ae jsme tak sobeckYmi a nepiejeme si toho, aby Amerieane take pattili v naae lady. Naopak, my bychom je men mezi sebe oval, aby nas mohli poznat, jestli jsme nejlepgim narodem na svete.

Bud'me opravdu hrclYmi na naae Ceske studenty, tteba nekteti nemluvi spravne eesky, ale jen kdy2 se hlasi k svemu narodu. Vgecka Cest tern eeskYm mladikrim, kteki sami svoji pill se domohli pekneho postaveni. Snagme se je podporovat, jia proto, ae jsou to -Cegi.

Jak pozoruji, zacina se rozebirat debata mezi naaim elenstvem ohledne ptestehovani Hlavni trtadovny. Nemyslim, ae by to musela bYti zrovna pul milionova budova nekde v nejlepai east velkeho mesta, ale abychom museli zase tak aetfit a bYt nekde zastreeni, pfinagi nam spige gkodu. KaZdY snad uzna, ae -ve velkem meste se neda nic lacino pokidit a vzhledem k pohodli, v letnim Case, byste se mohli upeci horkem. Ja ale myslim, ae mesteeko jako je Temple, by bylo postadithine. Je to skorem ye stfedu Texasu. Myslim, ae by se nemusel tadnY stydet za pekne postavenou idadovnu SPJST., ktera, by mohla mit vaechny vYhody i k odbYvani sjezdu.

Mame zde dva velke hotely, d ye drahy, dobre cementove cesty a po okoli same Ceske farmy s dobrYrni kuchatkami a kutaty. A vite, co by se mne libilo? Pekna, prostorna budova s velkYm, dobie zatizenYm jevigtem, kde by se mohla hrat divadla.

PfemYalejte o torn. Nebylo by to k naaemu dobru, kdybychom obeas sehrali peknY kus, ye prospect' naaich eeskYch studentt? Vim, zo mnozi z vas mate vaelijake namitky, ale vzpomerite si, ae mate take sve deti a ae rnohou nekdy ty vase deti clatit studovat vy jim praNe nebudete moci paskytnout fi-

Ve stredu, dne 18. dervence 1934. naneni pomoci. Nernyslite, ae by to bylo pra1,5,111 dobrodinim pro ne, kdyby vedeli, kde se maji hlasit o pomoc? Tim by se naae SPJST mohla krasne representovat pied; Amerieany.

Ovgem, ae nemuaeme poeitat, ae v gichni mohou bYti sami lekari, pravnici a profesoti.

Ale.at' se elovek za.by've, jakoukoliv praci, yedomosti a vzdelani mu neu gkodi a vaichni take nemaji zalibu studovat. Ale takovi mladid a divky, kteti by si ptali studovat a nen.aji k tomu prosttedkri, si zaslouai pomoci.

Je zde velka eeska osada, a vady, kdyi se poiada neco hezkeho, mame velkou navatevu. Takova organisace jako je naae Jednota, ani by to nepocitila, kdyby vystavila takovou budovu. Na torn nezaleai, jestli by to byla to nejkrasnejai budova v /nest& ale Wa y gernu po--ne,abychomznie cokna vznegeni.

Srdeene vas zdravi R. Spanhel.

Caldwell, Texas.

2IVOTOPIS MiCH RODIet. Otec mtj Vincenc Schiller, narozen 18. bfezna 1829 v termne. Matka moje Frantigka Schiller (tea dive! jmeno), narozena 18. listopadu 1834, tea v errrine. Spojeni byli v stay manaelskY dne 13. srpna v roku 1850. Oba mladi, otec 22 rokti a matka 16. Kdya se otec otenil, jeho rodiee Pavel a Ka.tefina Bchillerovi chteii, aby mrij otec pfevzal cele jejich hospodatstvi, jak to mei tam ye stare viasti ve zvyku. Ale rodiee moji nechteli si uvazat takovY diuh, ponevada misto nebylo zcela vyplaceno a rodina byla Zristavali na eas s rodiei ma,teinYmi a pak slygel', ae nekolik rodin se vypravuje jeti do Ameriky. Jedna mateiria star gi sestra, jmenem Markova jiz zde byla 3 roky. Vystehovali se v roku 1850. Jak jeli sem, muz ji zemfel na ona pak se dvema chlapci se zdriela nejakY Cas v Galvestonu, a tarn ji ti chlapci tea zemteli a ona se dostala do Industrie, Austin Co. Hiedala praci a dostala ji u rodiny Nagel-ove, vaecku domaci praci, pradlo a aehleni to. $3 mesidne. Dlouho tarn snad nebyla., neb se nemohla s pani domluvit. Byla pak na nekolika jinYch mistech a naael se ji zenith, tea vdovec se dvema ditkami. Byl to Nemec, jmenem Henry Ginzel, a mel nejake hospodatstvi. Tak stale psala a prosila, aby rodiee moji sem za ni nei gh, ae jim tu bude lepe. Ji bylo zde_ velice teskno.

Tedy se rozhodli rodiee moji a rodiee matjeden bratr matein, 14 rokti start', ae pojedou do Ameriky, ale zase do toho neco ptig lo, tak ze zustali jeden rok na Morava, kdea se jim vaak teprve nelibilo. Tedy v roku 1853 v mesici kvetnu se rozhodli jeti. Melt jia dye ditky, nejmladgi 6 tYdnii stare. Mnohe jine rodiny s nimi jely. Mimo rodieti matelnYch, bratra 14 rokt stareho byly rodiny, na ktere se dovedeme upamatovati: MareSova, Elg ikova, Konetikova, 8tepanova, Ignac Schillerova, Hrdiiekdva, Riplova, Papkova, Dr.' Hanka, Slovaekova, tikali mu Mad'ar, a jine.

Jell na plachetniku a byli na mot i 9 tYdnu, nekolikrate byli boukemi zahnani na jina mista, tak ae nanovo musili zapasit proti vetru, jidlo jim dochazelo, pipne, voda tea, dostavali jen Cerny chleb, a ten ae byl tak tvrdY, ae ho nebylo moano ukousnout.

Konedne se dostali do Galvestonu. Tarn mel pro ne pigjet gvagr Ginzel. Pigjel's dvoukolou karou a parem volri. Kara si udelal sem: Sitacel tiustY strom, ukezal d ye kola ze stromu, udelal diry doprostted, kdea umistil napravu a spravil to trochu jako vuz, aby se na torn mohl vozit.

Kdya tam bylo tolik rodin tarn v Galvestone, tak se rozealy na /land mista, ale nektere `Sly do Industry, Austin Co. Dali zavazadla na karu, co se dale srovnat, a sami Sli peaky kare. Stale se tea, ae Mares zemfel na testa, tedy jej poclaovali nekde u cesty; vyko-

Ve stredu, dne 18. dervence 1934. pall totit diru, do ni2 ho zahrabalt a sli zasc dale.

Kdyt se moji ractiee dostali do Industry k teticce Oinzlove, uteri byvali v loksovem domecku, kterY byl hodne malt. Mateiny rodide s nimi zustali, ale moje rodide si musili hledat mi,sto jinde. Nedaleko od nick byl v poll loksovy barak pani Pattcove, Neinkyne; tam ji ho doporueovala. Byla to jen jedna svetnice, tadne okno, dvete jako dira, kudy se tam y chazelo, podlaha pouha zem. St:feel-la st tatinek udelal z travy a kukuricnych stonMI a mezi loksy dirt' ucpaI, na dvete povesil deku, za postele sloutily etyii koly pribite ku stenam. Jette bylo dobte, ze matka mete, dosti petin a satstva k ustlani. Na semi u prostted svetnice se udelal oheri, karat na thave uhli postavil se velikY teleznY rendlik, na kterefn se vatilo i peklo. Tehdejti jidla se lehce uvatila na jednom rendliku. Sirek tehdy nemeli; dostali si kousek dteva se shnileho stromu, z Evropy meli ocilku, s kterou ktesali tak dlouho at se to chytilo. Nekdo mel z Evropy mlYnek, tak na torn mleli kukurici a kdo mlYnek nemel, tak jen kukutici rortloukl, z eehot pak varili ka gi ye vode a tet pekli chleb, vodou se zapijelo. Kavy nebylo.

Nekdo si pratii rei a to utivali jako kayt, neb tet ze sladkYch brambor, jich slupky susili a tyto mleli a utivali za kavu. Mleko tez nebylo tadne, neb dobytek byl jen divokY, teZ tactile sadlo, mastilo se lojem. Svetla„ jakYmi se svitilo, rostla na preriich, takove male divoke dyne s takovym drtatkem. Do techto se udelala dira, dal se tam loj, proOhl knot, tim drtatkem, zapalilo a to svitilo, jen to u toho stale nekdo muse). byti a ten knot popotahovat, aby takova lampa nezhasla.

Vajieek tet tadnYch nebylo. Slepic divokYch vtak bylo dost, tak to se nekdy naslo hnizdo s vajiekami v trave. Zveriny bylo dosti, a tatinek east() chodil na hon, cot hodne k ti yobyti napomahalo.

Praci bylo tetko clostat. Ti, co men svoje otroky, ti nejednali na praci. Oted gtipal rygle neb posty, z jakYch se tehdy deal plot. Pracoval celY den za 25c. Urody byly bidne, neb nebylo farmatskeho pluhy byly citevene, jen na konci byla mala kovo ya, spice, nabrousit ji nebylo eim, a tak se jen ten pluh tahal po to tvrde prerii.

Pak na to je g te vypukla nakatliva, cholera.

Matcin bratr na ni tet zemtel a to v ne.ruei moji matky, a my deti staly jsme kolem, ale zadny to nedostal. Matka ze ona vi, te ty jeji modlitby k Bohu byly vyslytene, a ze jen vira v toho Lekate ytech lekatt nas udrtovala y e zdravi. Rakve zadne nebyly, a jelikot katcli se nakatlivo nemoci bal, tety zatoeill jejiho bratra do bile plachty a polotili do hrobu, odtikala se nejaka modlitba a to bylo vtecko.

A pak ptitlo to nejhor gi: vypukla valka, a to ut dovrtilo y tecko. Otec mtj aby nemusel do valky, pozvolil se s nekterYmi, ze budou vozit bavinu do Stareho NIexika. Jelo jich y kly pohromade lest nebo sedm yort, katdY mel etyti neb vice spteteni volt. Cesta jim trvala, net se navratili, at tti mesice.

(Pokraeovaxii) CO NOVEHO? JedinY dedienY vladat pod hvezdnatou vlajkou Tillie a to sultan ze Sulu, dostava, od strYce Sama $6.000 rodni pense. Vella Britarue odvadi mu $3.000 co najem za jeho dedienou vrchovanost sev. Bornea a $3.000 rodne bete slutne co elen filipnske zakonodarny. Sultan tvrdi, ze tari nejmen gim ma kolem tisice ten, jim v9tivne a tativo opattuje.

Nejvetti Pstav choromyslnS7ch budovan je v Pine Aire, Long Island, N. Y. Bude v nem misto pro 8,000 chovancit; lekatt, opatrovnikt a slutebniho personalu bude 1.500. Dokoneeni stavby oeeka,v& se do roka,, naldad vypoeten na $23,640.000. Centralni jidelna s pfilehlou kuchyni planovana je pro katdych 1.500 chovanct. Podzernni chodba spojovati bude vsechny budovy.

vEsTrifts

Strana 7.

CATANKA

Ditski Besidka o PASTIIIII BEBANKt. EMMA TINEROVA. Pomalounku loudalo se jaro z kraje ru do hor, stale se zastavovalo a ohlitelo.

Pied nim plulo slunce a za nim ratily stromy, ze zeme vyskakovala nesmela dosud travi eka, bile snetenky, fialky a krokusy. DoklopYte.lo se do vie tisic metro; nad etyti titerne sttigky v tdoli a srdielto mu zesmutnelo samotou. Nahnulo se nad zelen9 horskY sraz a zahalekalo.

To bylo znamenim pro Jurku, maleho pasaeka, kterY mel prvne , vyhnati sve stado biISTch oveeek a beranku. Ulomil si svitnY dlouhY prut, odvazal chundelateho Belu, sveho moudreho psa-hlidade a opustili etyti chaloupky v lueinach i snedou diveinku s kulaVrni tvaiemi, hospodynku Serafinku. Piave vlasy poletovaly kolem oei JurkovSrch, jako by si s nimi vetfik hral, zatim v gak soucitne stiraly s oei slzieky Jurka stoupal nad dedinku. Snecla dernooka Serafinka, promenila se dole v malinkS7 puntieek, proto plakal Jurko a moudry pes mu domlouval. Tteba tudit vysvetliti, to Jurktv pes nebyl pes ledajak9, i lidskou tea hovotiti dovedl. Lamay e sice, ale piece obstojne na takoveho usateho hafana. Nikomu toho ovg em Jurko nesmel prozraditi, pro,1,cm chytrY psik ptedvidal, co by nasledovalo. hide v tdolieku nemeli radi zylattnich feel a zazraky obdivovali jen na obrazech v kosteliku, jinak s nimi nechteli nic miti.

Ras by si byl jiste bYval vystrojil z Bely sva.tedni peeinku. Brrr! Bela se ottasl, az z neho blechy skakaly.

Pak- etyti sttigky dole zmizely. Jurko byl sam v horskYch vytinach se s yYrni bilYm stadem a zelenYm jarem. Letel na zadech, dival se do nebe a hvizdal jako slavik, kokrhal jako kohout, vrkal jako holub, mrioukal, metel i betel a ttekal se svYm hafanern a kdyt ho to vte unavilo, zavtel oei a spal. Ach, Juro ze v g eho nejradeji spal. Ve spanku se vracel dolt do Adoli a tahal Serafinku za copy a ye spanku byl dokonce i rekern. Osvobozoval princeznu-Serafinku ze s pare draeich a mrudel nevrle, kdyt ho Bela tahal za nohu: "Ted' si zdtimnout taky ja ty zas hlidat. Mit u tebe pane tivobyti, jen co pravda!" Pak se opet hafan cvinul do klubicka a Jurko se nail dival a hlidal, at se mu oei taky zavtely a spali oba. Bile chomaelty viny rortoulaly se po horach a pes si uhnal g kytavku, net potom rozbehle stado dohromady sehnal.-Jednou si Jurko vzPornnel, to napi ge Serafince psanieko. Bela vykulil zlostne krvi podlite oei: "A kdopak je odnest?!" -- "Nu, kdopak jinY, net ty!" odpovedel samortejme Jurko. "A kdo hlidat?" Jai" tekl Jurko.

Hafan sice vzdoroval, bil ocasem do zeme a nemluvil ani neStekal, pak ale popadl psanieko do huby a gel. Schvalne gel, co tiapa tlapu mine a umittoval si, to Jurku potresta,. — "BYt ja, listonot?" vreel si cestou a cele psanieko uslintal. Pak, kdyt ut byl dole ye navStivil veSkere psi ptibuzenstvo, ttetiho dne popral se s dedeekem o kralici kost a odchazel zvolna, sticihaje pohrdlive ugima nad proroctvim, jet za nim poslal lysY Burpes dededek: "Tenhle pes udela, jen ostudu na gemu rode, z toho nikdy nebude nic!"

"Nebude, — nebude. . ." pottekaval si Bela cestou a najednou ktikl do, tdoli lidskYm hlasem: "Mart do boudy!" To ubihali Alikoye, Balikove i dYchavienY start' Bur, at se jim packy pletly a Bela byl spokojen. Propadl vtak dernemu zoufalstvi, spattiv na houni Juru berstarostne chrapajiciho a po stade nikde ani pamatky. Marne stave]. Bela um 1 nos pioti vetru, nikde zvonedek necinki, ne-Idechla Ti day Jurko prospal a

pro ' koly

Cesko-americke

HloupST vie skoupi. Hroudy rortloukame motykou. Lide mnou si ruce. Sloupy nesou dlouhe klenuti. Kvetiny voubi zahony.

Zuzana. Zofie. Zdenka.

Zari je devitST mesic, Zelezo se di svareti. Z nouze vie dobre. Zuby mej eiste.

Doufej v dobre easy! Lhaii radi lhou. Z hiouposti mnozi east° chybuji. Zlato je flute. 2eiulka kuka: kuku! Z rana uel se nejlepe.

2aba

z jeemene, k ryb-niku, v srp-nu, s vlh-kou, k r a m, kral, slon, hlas, skok krok, slad.

Adam. Narcis. Martin Mraz kopiivu nespili. Alois ma hlado Na prah se nestav! Mlynai ma mlkn. slyii ipatne.

Taiete se prod jsem Slovan, proe mi bratrem tech? Mela jsem holoubka v truble 7avi'erp6ho.

Aneika ma krasnk hlas.

Nehlue tak! tti nod, oyeeek nehlidal, — tu to mame!

Inu, hledali oba. Prolezli katdou ktovinku, slezall po tbodi horsk9ch propasti, po btige se plazili y e vlhkych jeskyrikach a pak beznadejni a znideni posadili se usmiteni yelikym za/em vedle sebe na balvan. Najednou se uhodil pes prackou do 'dela a vzktikl hrtzostra gne: "I ty hriupe — mit je na obloze!"

A oba, pasadek Jurko i jeho pes Bela, hleutasli vzhtru k modremu nebi, na nemZ se klidne paslo stado bilYch berankt a ovedek. "No jo, kdyt jsme tu tak vysoko!" rozbreeel se Jurka a pospichal dolt ke vie Serafince, nebot' co by Jurko delal na obloze? V torn mu dal i Bela za pravdu, protote inn' vice ke kralici ko,sti na zemi, net k peruti andelske na nebesich.

"Nepovidal jsem to?!" g tekal vitezoslayne lysaty Bur-dedeeek, kdyt spattil Juru s Belou samotny ploutiti se dolt s hor. Bela vtak napjal krk, vyvalil zlostne odi a zatval po lidsku: "Jdeg do boudy!" Od to doby o to historii neza gtekl ani pes.

Za krasnSrch letnich diva spattite vgak easto putovati Modrou oblohou Jurkovo bile stado beranku a oveeek.-Vzponierite si proto, jak to s nimi bylo.

Strana 8.

Or.4 11 Slovanske Potip-a •ujici Jednoty

Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR--ERANTA MOUKA—EDITOR Vydavatele -- Publishers (''ECHOSLOVAK PUBL. CO ., NS. est, Texas Pfedplatne 65e mond. Do stare vlasti $1.65 rocne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni frfadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the larzest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Cesty k naprave. Jest nespornou skuted nosti, pokud se tyde daltiho vzrustu natl.

Jednoty, omladina ma rozhodne lepti pH letitost nate rady rozmnotiti, -nebot' pHtomna agitace o nove elenstvo musi bYti konana hlavne mezi mladYm lidem. Musime dati priletitost mladeti, nebot' jedina to nam zaruauje budoucnost. Nemysleme, ge mladi nedovedou pracovat, jen jim dejte volnou ruku. Pomery jsou dnetkern jine a musime se jim prizpilsobit; byly jine zvyky, jine zgasoby a psychologie lidu byla take Pile, net je dnes proto musime se prizpusobiti dnesni dobe, chceme-li abychom pokradovali s duchem easu a neztratili tu nati budoucnost, nati omladinu. Zbudovali jsme si pekne sine; nepou givame jich vtak ye prospech nateho budouciho vzrustu jak bychom meli.

Spolkova, sin nebyla potavena toliko pro mesieni kadovou schazi ei jednu — dve zabavy mesiene. Prod neotevkiti sine mladeti, aby se tam schazela, cvieila v divadle, fedi, &er!, sborovem zpevu, teloeviku atd., pod dobledem startich clenu schopnYch v praci vychovatelske, net aby se toula,la z dlouhe chvile po vtelijakYch "parties" pochybne povest!? Mladi pottebuji zabavy a kdy jim ji nedate, oni si ji najdou. Nechcete piece aby sin stala pro paradu ona behem let stejne shnije. Nejlacinejtim pojittenim nati vlastni budoucnosti bude, dovolime-li omladine poutivat natfi i jejich spolkove sine, dokud o ni stoji a je ochotna jit natim smerem. ten zajem strati, pak ji nedovedeme koupit za nekolikandsobnou cenu sine. Svet nam rnladou generaci odnarodni. Pak ovtem tit bade pozde a na?..' nam budou ty nate sine ..?

Starobni zvratnou pertsi navrhuje ku zdolani deprese jednou na vtdy kalifornskY dr.

Townsend. Jeho navrh zni struone: Spolkova, vlada by prijala zakon, aby °Wane — mut nebo Lena — 60 rokil ne vice stafs mohli se odebrati na odpodinek s pensi $200 mesiene za techto podminek: vzdani se opine prace, obchodu neb zamestnani vYcleleeneho; nesmi miti ve svem minulem tivote kriminalni rekord; musi se plisetne zavazati utratit (v hranicich Unie) cely obnos sve mesioni pense ($200) ye 30 dnech. K ziskani fonclu k placeni techto penal utvorila by viada fond zavedenim vteobecne dame z prodeje (10% by sta,eilo, aby starobni pense se pravidelne mesione vyplaceti mohla.) Teto dani z prodeje smelo by se OW tihradne pro starobni pensi. Podita se, te je 101/2 mil, lid! pies 60 rokii starYch, od dehot odpoeitaji se ne°Mane a lido trestani tab. rem -a zbyde nem pies 8 miliontii k pensi opravnenych.

Tito uprazdnili by mista v praci pro 8 mil. mladgich osob, dostali by mesiene-pies 11/2 bilionu dolara, ktere by sly do obehu, cory by znamenalo ronnnoteni nakupu, poptavkY, Idroby, blahobytu, Kola pramyslu by se roz.0z,-1-tr? ri-ft toMis Pc 'e brIn,

VtSTNAN soke, zpasob 2ivota uveden na, vy ggi stuperi; zloeinnost by zapodala mizeti, nasledkem nemognosti obdrgeni pense v ptipa,de trestu vezeni. Wdaje na starobni pensi by se zrnirnily tim, ge by odpadly chudobince, statni a obecni podparne ustavy. Nikdo by se nevzpiral platit 10% vice za zbo gi, kdyg by tim pomdhal k vraceni blahobytu a spokojenema givotu starYch lidi, zaji gt'uje se pH torn sam pro dobu, ag dosalme 60 let. Plan trpada utopicky (snilkove) nejmengim je zajimaivy a jeho uskuteeneni zbavilo by lidstvo navg"dy strachu opustenosti a bidy ye stall.

Pohnutky k podvodam a ziskuchtivemu hromadeni penez by zmizely, dobra vale a 0na bligniho nahradily by podeztivani a nenavist; laskavost, bratrska laska, sna gelivot vytvotily by slunce lidske blagenosti.

Dobry pokryvad nevystupuje na stfechu s myslenkou, ge spadne, dobrY plavee neopousti peony bteh s myglenkou, ge se utopi, dobry vojevadce jde do boje s vedomim, ge silou a ciamyslem jig zvitezil. Nesmirna je sila myslenky, pokud neni rozleptana pochybnosti.

Okamgik zavrati, okani gik zavahani a vgechno se zhrouti. Kdo se des! hloubky, at' nevystupuje do hor, kdo se des! zbrani, at' si nehleda, misto tam, kde se bojuje. Tomu tikali stoikove zits v souladu. Sam nad sebe nikdo nevystoupi, a vysoke misto nikomu neda yelikosti, ktere se mu nedostava. Ze staclnich kusa se vadce nevychova. Vadce se rodi. v rozporu se sebou je pramen neptetrkiteho trapeni pro eestneho elovelca. Proto se nebezpedi, ktera hrozi tivotu, pkekonaji silim — a sjednocenim. Bude-li idea, najde se i pravY mu g v rozhodujici chvili. Nebezpeprobouzi a givi nove ally v lidech. Ale sineSne. je deta, slogena ze samYch vudca.

Nestyd'me se bYti dokonali pracovnici tam dole, v nekonednYch tadach mulstva. SlogitY a nebezpeenY tivot dnetka vola po jednote, kazni a vedeni. Dobrovolna kazen je podstata svobody.

Myg lenky proste hiavy. Objevenim novych linacich sil, ktere behern poslednich•dvou stoleti nahradily lidskou energii, byly v obla• sti fysickYch mo gnosti odstraneny vgechny 'pfekatly na ceste k dosa geni blahobytu vgech lidi. Ptieina toho, ge se lidstvo blahobytu nejen nebii gi, nybrt na,opak vzdaluje, je ve vadnem lidskem uspotadani hospodat skeho tivota. Jde ptedev gim o penize, ktere nepini svou pravou alohu, neusnadriuji pohyb existujicich jit statky do utivani a spot •eby. Penez se nam dostava, jako Averu na vrub budoucich vYroblat, na vrub budoucich penez, je g maji bYti str geny, a g budou nage budouci vyrobky prodany za ceny dosti yysoke, aby zaplatily aver. Ve skutednosti vg ak penize nemohou slou git nidemu jinemu, nee rozdileni v'yrobka jig pohototrch na, uspokojeni nynej gich givotnich potteb lidstva zamestnaneho dal gi yYrobou. Tento zy racenY postup je umog nen tim, ge se penize pova g uji za statek o sobe. Obchod s timto statkem je vyhra,zen bankam, ktere bud' y ydavajice nebo nevydavajice penize, poukazky na vyrobene statky jsou pany nageho g ivota. Odkud maji banky, peneini velmoc, tuto svrchovanou mod nad na gim givotem?

Ma,ji ve sve moci nee°, co ma ge udiniti perize penezi? A je vabec nem takoveho mimo schopnost naroda vyrobiti skutedne statky a ochotu je prodavati?

Pohied ku ptedu. Katastrofalni sucho pievlada letos nejen v Soustati, ale i v jinYch dllech sveta. Nalada zemedelca pochopitelne. neni nejlepgi. Je vice merle. POchmurna, pokleslo,. Nebylo vgak zie, aby zase nebylo dobre. Celkove vzato, malou firodou plodin sniten bude nahromadenY pkebytek, od UpornYm zasazoval se spolkovY sekretak zemedelstvi Wallace — regulate osevu hlavnich zernedelskYch plodin — to patkiene dodelala Prirocla. Ceny ptijdou nahoru, jednotlive Cast, kdt, r;

VP

sticedu, dne 18. dervence 1934.

takotrch oblastech vlada ptijde a napomoci celkovy a koneenY trsledek menti Urody vYkae se rolnikum tigiteenYm. Neni proto tfeba pteddasnYch lamentaci, naopak, je gidoucno ptipomenouti si a uva git povzbuzujici slova nastupni fedi pre.sidenta Roosevelta, proslovene 4. btezna 1933, znejici uptimne i rozhod-ne: `Snarl' doba" pfipomenul p.

Roosevelt na podatku sve tedi "je dobou, kdy vice neg. kdy jindy je tteba mluviti pra ydu, celou pravdu, otevtene a odhodlane. Nad se desit toho podivati se na dne gni pomery v nagi vlasti tak, abychom je videli takove, jake jsou? Nag velkY narod je pfe gije prase tak, jako jig ptegil jine veci, a probudi se k novemu givotu a blahobytu. Dovolte mi tedy, abych tu ptedev gim yyslovil sve pevne pfesve'ddeni, ge jedina vec, ze ktere mageme miti strach, je strach sam ona bezejmenna hruza nes'chopna tisudku a nemajici davodu, kter6 ohromuje usili nutne k tomu, abychom astup zmenili v postup. Kdykoli ne,S narod Pro gival tegke hodiny sveho Evota, vudee vYzbrojenS7 uptimnosti a silou nachazel porozumeni a podporu vidycky v samem lidu a to je take hla,vni podminkou viterstvi; a jsem ptesvedden, ge 1 vy poskytnete takovou podnoru tomu, kdo vas ma vest v techto kritickych dnech".

Pod svicnem tma. Senatni vygettovani kontraktu nam.okni dopravy potty vyneslo na venek dalti cloklad hrabivosti kapitalistickYch spolednosti, ktere po gadovaly za dova gku poSty prematene ceny. Paroplavebni linie maji s vladou kontra,kt, dle nejt za dovagku potty, kekneme z Galvestonu do stiedn! Ameriky dostanou rodne $7.000 — $12,000, zatim vtak vlacla skolektuje na, tyto zasilky ne vice nee $25 postovneho, ba v jednom ptipadu vlada skolektovala jen $5.26, ale vyplatila $7.500 dle smlouvy. Te'znto neNam ma bYti, pod vytetkovanim senatora Hugo Black z Alabarny, odzvoneno. Chapete, prod presidentav New Deal je. tetkjun kapitalem, trusty, utilitnirni spoleenostmi a vtemi, kdo z vekejnosti drze se obohacovali, skryte vtak zarputile potiran?

Co delaji jini. Prvni sjezd C. S. A. (spojene bratrske jednoty s nejstarti C. S. P. S.) zahajen bude 27. srpna v Chicagu. Sjezd potrva asi tYden, prislutnY mnohaolennY vybor kona rozsahle pripravy. Zajimavit otazka, zda majetek bratrskYch organisaci podleha zdaneni, rozhodnuta bude rorte genim zkutebniho pkipadu, podaneho illinoiskemu nejvyttimu soudu zednarskou lo g! Scottish Rite Ca,thedrall Asstn. Statni dariova komise rozhodla, by majetek jmenovane loge byl zdanen. Loge ag dokud dani neplatila, tvrdic, pro ni plati ono zakonne opatfeni, podle nehog majetek pou givanY pro nabogenske, dobrodinne a vzdelavaci adely je od dani osvobozen. Dariova, odvolaci rada v gak rozhodla, ge jmenovana, loge dan platit nemusi, ale elenove statni dariove komise rozhodnuti to zvratili. Nej yyggi statni soud yynese konedne rozhodnuti.

Sedesit let novinaiske einnosti. Leg pied nami jubilejni dislo "New YorskYch Lista", yydane u ptile gitosti gedesateho vjrrodi yydavani tohoto denniho listu. Mate-li se desky list v Americe pochlubit, ge probil se a yydrgel Best desitek let, ma to nesporne svaj trznam. Sveddi to o hou gevnate vytrvalosti, pili a trpelivosti tech, kdo za listern stoji a o nem pracuji. Postaveni deskYch novin a novinait neni a nikdy nebylo zavideni hodne.

Co tu ye Sp. Statech ji g bylo deskjrch lista, dennich, tYdenich i mesidnich a dnes u g davno jich neni. Vznikly a zanikly." Obstaly tu jen listy hodnotue, naphiujici potfeby nateho lidu, jehot zajmtun verne slouti. Mezi takove naleti "New-Korske Listy", jejicht desatileta, prate Juela a ma blahodarnY vliv na narodni uvedornelost nateho lidu. K detTIYM gratulacim, pripojujrneme I nati s pfaIlei/ep61 34,1MY

Ve sttedu, dne 18. dervence 1934.

ZE SCIII1ZE HLAVNi Uf{ADOVNY. V sobotu 14. t. m. konala se ye Fayetteville dtvrtletni pravidelna scheme na gi HI. tetadovny, tentokrate za ucasti v gech jeji dent v dusledku usneteni posledni mimotacine schtlze (svolane k vykizeni odporudeni kornisafe pojigteni), by no, pfigtich pray. schiizich podileli se vgichni eleni HI. tie a take redaktor organu.

Bratti iedetniho vYboru: Rob. 6ervenka, Stepan Valdik a Will A. Nesuda, dojeli dva dny ptedem a teprve v nedeli byli hotovi s revisi yeech etetnich knih, majetkoverch zaznamet, bankami proplacenech 'deka, zkratka, revise byla zevrubna a ye schuzi ptednesena zprdva skuteene zasluhovala tiznani i pochvalu, kterech se iidetnimu verboru dostalo od ptedsedy br. C. H. Chernoskeho.

Posledni schleee, trvajici s poledni a vederni hodinovou ptestevkou od 9 rano do 10:30 &der, vykidila obsahlou nahromadivei se agendu, udinila nekolik poteebam nak. Jednoty eadoucich- usneeeni. Z nejdulektejeich vytizenech zaleeitosti uvidirne tyto: Ukladani fond* Jednoty deje se nyni s vedornosti cele HI. trtadovny a schvalenim vet giny, eime odpovednost pienesena ze tti kerne na 'deny. veechny. Nasledujici bondy schvaleny byly ke koupi ye schazi sobotni: Goose Creeck $5,000 Liberty Co. 7,000 Laredo City 5,000 Galveston City 5,000 Port Arthur City 7,000 Refugio City 2,000 Proti nekterem distxiktnim, okresnim a mestskYm spravam zadana bude ealoba, protote jejich bondy "defaultovaly" t. j. proely (vzegle troky nebyly splaceny).

Zavedeni t. zv. Double Indemnity (dvojnasobne pojigteni pro picipad smrti z erazu) bylo prozatim odloteno.

Organisatoru bru. W. J. Henernu pfideleny okresy Ellis, Kaufman a Grayson.

Br. Fr. B. Janovsker podal prtkazne nevrhy k eprave tabulek nekterech novech pojistek. Dostal po yeeeni k provedeni koneene ineravy pro tisk.

Bratrske tidy ye veteich osadach maji si pro lekatske prohlidky eekatelft ustanovit spolehliveho spolkoveho lekaete; pti prohlidce budie organisator neb jeden Glen ptitomen.

Piehodi-li se iimrti dlena, majiciho m'esidni neb celoroeni ptispe yky splaceny ku ptedu, neueita cast techto ptispevkie se nevraci. Ku prikl. Glen zaplatil si na svej tisic pojigteni rok doptedu a zemke za jeden di vice mesict na to -- dedic ma narok na nominalni obnos pojistky ($1,000.00) a nema, pravo na zbytek z ptedem zaplacener ch poplatka.

Br. . . a a vyzvan sePsrni dejin nest S. P. J. S. T., aby zachovan na gi mlade generaci obraz prvnich poeatkt, pozvolneho riestu nageho Bratrstva. Pameti budou v organu postupne otiskoveny a pak yydany brotovane v pateienem nikladu.

Melanie iia—Piezeirify venovana bude bliticirn se sberem baviny zosteena pozornost, nesplacenY *rok bude vymahan, k splatnosti dospivajici piejdky must bed zaveas obnoveny. testtedi apeluje na sbrattene tady, by za katdou cenu zvereily zee em o nee dorost, zalotily si Detske Oddeleni a kde ho maji, at' snail,. se o jeho pattidner vzrAst. Do schfize dostavila se dtykkenna delegace tadu Praha z Taylor, vedena pfecisedou brem Tom Drozdou. Pkinesla HI. teadovne pozdrav dlenstva, piejala od ni gratulaCi k provedeni dila jiste obdivuhodneho a koneene vytidila jistou nalehavou zaletitost. Dalgim hostem byl br. I. J. Gallia, prvni ptedseda naeeho Bratrstva.

Pocitadnejeich zalektosti byla sluena tada. treast v debateesh byla vespohel, byla, kone naprosto V duche nelleeneho bralereee takovem proetteel ye

VESTNiK

Strome 9.

NI ZISK NI SLAW.

Houston, Texas.

Hudebni department university- Baylor ye Waco, potadal pocatkem leta lidove koncerty ptedne za iedelem popularisace hudby, dale ye snaze seznamiti lidove masy s hudbou jinonarodni. iperna profesorka zpevu pi.

Pierce-ova uslyeela o westske Slavii, jejii peveckY odbor zadatkem dervence odrodil se na dvoumesidni prazdniny a seznamivse se s jeho sbormistrem a pfedsedou Slavie drem G. A. Pazdralem, udinila mu lichotiye pozvani, by smieene sbor na jednom vedernim programu vystoupil samostatne, zpesttiv sviej potad peedtandenim na gi nadherne Besedy.

Nabidka prijata, stanoven ptesne den vystoupeni, hotova udalost oznamena ve wa.covskem tisku s patelenem vysvetlertirn, kdo a s dim dtvrtedni lidove program yypini. Pted novem rozsahlYm auditorium v sousedstvi universitnich budov, na svete zelenem palouce obklopenem statnYmi hackbery, rozsazenych lest set zidli bylo pine obsazeno, kdy pevci, tanednici a kvartett hudebniket dorazil na, misto. Potadatele kvapne poslali pro 300 sedadel dal gich. A kdy s malem zpozdenim smieene sbor Slavie po nastupu na portalove schodiete zanotoval svoji spolkovou hymnu, sedadla nejen to bylo, obsazena, nebre' nekolik set vdednech posluchaea tvotili malebne ramec v pozadi usazenech. President university ex-guverner Pat Neff dostavil se a setrval do konce, bylo pkitomno &tile kapacit z oboru hudby, krasnYch umen, spoiedenske smetanky, zkratka, kolem 15 set hlav, nejvetei poeet kterehokoliv pkedchazejiciho programu, vydkavalo zvedave, co tihle Oechoslovaci maji za hudbu, co dovedou. tespech byl na cele care. Dokumentovaly to mistni denni noviny, jiche hudebni referents neskrblili chvalou, obdivem, potvrzoval to boutlive potlesk obecenstva, ktere, u Americana zvlaetnost, setrvalo a pozorne naslouchalo, i kdy program se neeadoucree protahl.

Pevci byli v dobre hlasove kondici (stavu), bez pochopitelne tremy, rie11 gt'astny Sbory, lidove pisne araneovane pro smigene sbor (sopran, alto, tenor a has) sbormistrem dr. Geo. Pazdralem, nesly se via hem vecerem podmanive. Make., misty sentimentalne zbarvena melodie, nasledovana sveraznern bujarem rytmem (da,somirou), make (molova) tonina snivosti vystkidana tvrdou (dur) muene sily, radosti a vznetei -zaujaly, rozehialy, ano podmanily patnactistove day. A cot nage Beseda. 1.11 nistupni pochod osmi v narodnirn kroji ustrojenech par* vyvolal rozruch, nad gener potlesk. Kvartetto notuje osmitaktovou ptedehru: dvojice se uklaneji, zadina sousedska, na to furiant a prvni dil kondi tezankou. Obecenstvo sleduje stfidave postoje napjate, mestske panidky a divei svet natahuji krdley, zrak pase se na kaleidoskopu figur a cot pestrosti barev. Potlesk stupriuje se, od oddilu k oddilu, by pfi odchodu zaznival nekolik minut neptetrtite, vydatne. Byl to gt'astne napad, tohie vystoupeni Slavic ye Waco. Byla to vhodna, pkileeitost upozorniti na na gi narodnost, na desl. lidove umeni a nepfirno na nove stet, jediner ve steedni Evrope, kde pray e, demolera,cie se drei pevne, na Republiku eskoslovenskou. Dne gkem neni teeba kreiti se v pozadi, ba je eadoucno, upozorfiovat na sebe, doeadovat se v teto zemi nezadatelnYch pray, ktera, co ij echoameridane mime a to po zasluze. Jsme, musime berti hrdi na to, to pochazirne z dsl. kmene, naroda,, ktere, ut pted peti sty roky promluvil do svetovech dejin a kterer do dnes usiluje kulturnim iipolern o eneravu nova lidske spolednosti, o nova fady mravni socialni. Zajezd Slavic do Waco budie take dukazem doma jak na venek, k y eekrajanske sdrueeni westske sdeduje cite snati se z ohlasu eeteglechtile, osvetove skeho srdce a vedomi rodove povinnosti za Ni zisk ni stavu! heslem atniOstet0, : 1

Teen,

044

NASE BUDOUCNOST V AMERICE. Povgiml jsem tit elanku "Rozhovor s Tomaiem 6apkem", uvetejneneho v desatem ele otrnactideniku "Krajana", yydavaneho deskoslovenskYm zahranienim ustavem v Praze.

Je to rozhovor americkeho spisovatele a historika Toma g e oapka s panem redaktorem Janem Temlem.

Za sve pate nav gtevy v 6eskoslovensku hovoti o pomerech 6echoslovakil v Americe a mezi jinyrn informuje o na gem gkolstvi nee sledovne: "Na americkech kolejich a universitach se jii mnohde vyuduje eeskoslovenskemu jazyku. Dosud vadi, ze de gtina neni studentern peditana; proto si ji nepfibiraji mezi tadne pfedmety. Prave ted' se dornaha Narodni sdrueeni v Chicago, aby stet Illinois povolil subvenci na dizeni slovanske stolice se v gemi tadnemi pravy. Bude-li stolice povolena, pfehlasi se i cizi studenti k studiu Ceetiny, a tohoto ptikladu budou pak nasledovati i jine staty, na ptiklad hned Texas."

Jak je vidno se shora uvedeneho citatu dlanku, pan Tomas 6apek neni o na gexn gkolstvi v Texasu dostateene informovan. Proto rozhodl jsem se podati cele krajanske vetejnosti, jak zde, tak za hranicemi, nasledujici vysvetleni: Na texasske statni universita v Austinu podalo se vyndovati deskemu jazyku jie v roce 1915 a tato vehoda byla na gemu lidu zachovana ae do roku 1923, kdy zanikla pro nedostatek eeskYch studentee Jie tehdy dostali studenti destiny za tento p •edmet eekdanY "kredit". V to dobe Ceske kedi vyudoval pan Karel Knieek, jeho kursy nav gtevoval i pisatel techto tadlet.

Ve ekolnim race 1926-27 bylo vyueovani eeskeho jazyka °pet obnoveno a degtina dlenena k departmentu germanskech jazykii.

Prostfecinictvim matice vyekho vzdelani z Chicaga byl odporuden na misto profesora Ph. Dr. Eduard Mieek, kterY vyuenje na zminene instituci do dneeni doby. Po obnoveni eeetiny men jsme jeden kurs se 14ti studenty ad behem doby se poeet posluchacu pozoruhodne zvegil. Nasledkem toho, bylo na schuzi sboru universitnich regent*, v dubnu 1929 rozhodnuto, aby byl obnoven samostat/le department slovanskech jazykil a to studenti budou opra yneni dostavati eacianer "kredit" i nadale.

V roce 1931 byla eeg tina zavedena i do letni ekoly universitni, kde se ji vyuduje ka,tdoroone o prazdninach. (Letos je do letniho behu piehlegeno 14 posluchade.) Na to v bteznu r. 1932 podatilo se na generalni konferenci universitnich profesore prosaditi, se statni universita uznala ee gtinu na steednich ekolach (high schools) a diva za ni stejner "kredit" jako za jine svetove jazyky. (V poslednim semestru vyudovalo se destine na nee sledujicich sttednich ekolach: Austin, Caldwell, East Bernard, Granger, Houston, Temple a West.) Na konferenci koleje umeni a ved texasske university, konane v lednu 1933, bylo rozhodnuto, ze studenti mohou konati hiavni zkoutky (major) pro hodnost bakelafskou (B.-A. degree) tee z ee gtiny, ktere se tim dostalo pine rovnosti s tedmi velkech narode.

Texas se mute pochlubiti tim, to jeho statni universita me, ten nejvet gi slovanskY department ye Spojenech Statech. V poslednim gkolnim roce melt jsme jiz pet postupnYch kursti Ceske fedi a literatury s 84 studenty, mezi nimie zapsani byli i jinonarodovDoufam, ze piikladu jeho budou nesledova.ti i staty, s yetgim poetem eeskoslovenskeho obyvatelstva Tim bude o nak budoucnost Arnerice postarano!

M. U. Dr. Charles J. Hollub, eeskoslovenske konsul.

a

eeatde Wei bet drive sveni neeli jest nee..i,

Strana 10.

vEsTNix

Solitelova 2enitba Antonin Jenne ...■■••■111111MMIN■

"Zatracenej varieek!" vyjelo Soudkovi z fist. "Ale vona Nanda dnes pride. Snad by tam v pastou gce nevostala sama!"

A dobte udelal, mysli si Soudek dale, ze se Vodstreilce o Nana' ani nezminil. Takhle Nanda ptijde sama a bude Soudkovi fikat, jestli tady nifite s marnou bj -tt? A Soueek tedy svoli.

Vypial se furiantsky. Dneska tedy je on panem. A skoro byl nyni rad, to tam k pastoug ce v noel gvatieek VomadenY pfisel. Takhle to bude nejlepg i. Nanda ptijde sama.

Soueek si vyeistil boty, to se leskly jako zrcadlo. A byl rad, to Nandu ptivita v parade.

Jen kde je to babka? V seknici neni, v komofe neni, v chleve je ticho. . .

Ge ona jit jela pro to svoje harampadi?!

Soudek se dogel podivat pod kfilnieku, je-lt tam trakat.

Nebyl. Babka se tedy stehuje.

Soudek vegel znovu do svetnice a vzal si s plotny hrnek kavy, kterY tam Vodstrellka ptipravila. Nakrajel si chleba a jedl velikou ci.

A kdyi dojidal, zavrzla venku dvirka a noco zarachotilo.

To asi baba s Na.ndou pfijely. Soueek si honem utiel pysky a mocne si zatoeil ptevisle kniry vzharu.. Ov gem marne; vousy znovu se srovnaly jako pfevisle klasy na obilnim mandeliku. A Soudek, tedy vstal a dilstojne a ye: trie kraeel na zahrobee, aby novou hospodyni s dcerou pfivital.

Vodstreilku potkal u dveii sine; nesla pray e postranice z cha,trne postele.

"Talc se teda stehuju, hospodati," oznamuje vesele "A snidal jste ut? Ja yam tam nechala kale na plotne."

"Snidal, snidal; dobrY to bylo!" blahovolne pochvaluje Soueek a trhYba se babce, aby mohla projit.

"Ja yam to tedwpomatu," nabizi se.

"Ale — copak tohle! Tohle ja si vodnesu! ' odmita Vodstreilka. "Ale tu truhlu dybyste mi pornoh! Vono je to pfeci na mne Vona tam ma, Nanda fiakY veci. . . Dyt' sem se s tim v pastouSce natahala!"

Babka zahnula vlevo do komory a Soudek vygel na zehrobec. Vypjal se at neptirozene.

Mrskl okem ke dvitkam, kde u trakafe ocekaval Nandu — ale nebylo tam nikoho.

Stoji tu trakat sam opugtent o eel() jsou za truhlou postavena eela postele noharna vzhilru a na dtevene truhle svazek prkenek a uzel se gatstvem.

Nanda tu neni!

Kde je Nanda?!

Soudek kraei ke trakati a diva se po navsi, nejde-li snad Nanda za mamou. Ale na nay si beha jen nekolik kluku, kteti jdou do skoly, a belaji se skvrny husi.

Kde je Nanda?!

Soudek se mrzute sehnul k .trakail a vytahl eel° postale. Kdyt jit fekl, ze babce pomute, tak tedy pomutie. .. Vaak ona Nanda ptijde!

Odnagi dela postele — a jit se Vodstroilka vraci.

"Ale to se s tim nemusite dtit, hospodafir napornind ho, ale tvati se vesele a spokojene.

"To ja, to vodtaham. Ja jen tu truhlu."

"Ut to nesu!" povida Soudek vatne a zahkba„do sine a vlevo do komory, kde klade often& dela do kouta ke zdi.

Soudek mleky doses k trakati, chopil truhlu za, druhou petlici a pozdvihl. Byla tetka.

"I — hrome! Vono je to dost tetlY!" poznamenal. "Jak ste to, babo, utahla?"

"A vidite, hospodati," odpovide, babka cestou, "sama sem si to v pastougce Sama sem to ze seknieky vytahla a dotahla az k trakati."

Soueek cupe po zahrobci pozpatku, nebot'

zahrobec je il zkV, a opatrne zahyba pozpatku do sine.

Znovu vychazi na, zahrobec a ohliti se ke traka.fi, kde jiz baba Vodstreilka ma tru niu rohem sesunutou s trakare, drti po strahe za petitei a deka.

"Tak dybyste byl talc hodnej, hospodarir obraci se na Soudka prosebne.

A ze y am Nanda nepomohla?!" poznamenava, kdyt opatrne prekroCiI prah, ale na babku se nediva. Oblidej ma cervenY. To snad jak tu tit'. nese.

"Nanda?" opakuje Vodstreilka a zasmala se. "Kdepak je itt Nandy konec?! Ta vodeSla hned veera rano pfede dnem."

Bac! Soudkovi se truhla vysmekla a dopaala na dlatdieky v sini jednou nohou — a lined druhou.

"K sakru!" zaklel Soudek a hledi najednou zutive. "A to ste nemohla Het?" povida troilee "A co sem meta tict?!" A babka hledi nech'apave.

"No —to je to talc tetkY!" bruCi Soueek a se zmatenYm pohledem se znovu sklani k truhle. Truhla se znovu zdviha a za chvili stoji v komofe.

-A to vostatni uz si vodnesete povida Soucek a jde do svetnice.

Fackoval by se. Ale co ted' mute delat?!

Snad by ted' babu neposlal prye?! Ut pro ostudu lidem. . .

Ale —! Vgak ona Nanda ptijdel Kraj sveta neni!

A Soudek se ukhdnil Vodstreilka odtahla zbytek nafadi do komory a vela do svetnice.

"Tak bych to tu chtela umejt!" povida otadi se diperrie. "Beztoho nekam pudete, hospodati, abyste tady v torn net'apal. — A co budete chtit k vobeclu?"

"Ale — to je mi jedno!" prohla guje Soueek mrzute. "Tamhle v komote mate moue- dyt' vite vo vgom. Tak new ukuchtete, ale to yam povidam, tadny vystrojoyani Ja nechci na to moc doplacet! Dyt' yam tutile dam kvartYr — a najite se taky tak vono --" "Ale to mutate bejt bez starosti, hospodaii!" ho babka ubezpeduje. "A dobrS' to budu vatit. Dyt' vona mi Nanda leccos ukazala, co se jak stroji. A vona Nanda vatit umi."

"To umi! To umi!" honem ptisvedeuje Soudek. "Jako vo tom funuse. .. A kde ji mate ted'?!" pta se, ale hledi nekam oknem.

"Sla do Ble gnice. Ut tam jednou byla e tenkrat ji selka Vomdeena zbandovala, aby gla k ni. A ted' to ma. Ja jsem tenkrat hned iikala, to to k dobrYmu nepovede. Vono selce VomakenY je kum gt se zachovat.

Soudek midi.

"Tak ja se dam do myti a potom ten vobed," oznamuje babka, a zachrastila v poli el nadobim.

Soueek sebou trhl a ohliti se po klobouku.

"Je, jsem myslel, to pudu do Strejekovic hned rano, ale necharn toho," povida rozvatne.

"Pudu at vodpoledne. — A u koho je Nanda v Blegnici?" pta, se nahle.

"A ani nevim," odpovida, babka. "Byla u Brzakil, — a voni ji vzkazovali potad. Tak nevim. Nejspig e je tarn zase. A vono — co Tady je Nanda furt jen v lidskejch hubach!

A co komu dela? Dyt' je piece Nanda hodholka a dfit umi!"

"To jo! To zas jo!" ptisvedeuje Soueek a cdchazi. .

Kdyby nebyl v nedelnich satech, tak by si nagel nejakou praci; ale takhle se mu do nideh4a nechce. A ptevlekat se jit nebude.

Hned po obecle vyjde a ze Strejakovic se pusti piles Blegnici. Vtdyt' ma dost easu! Pra,ce neni, nic nezmetka. . .

Dopoledne prochodil Soudek po parch a vratil se piled polednem hladov.

"Byly livance — a Soudek byl velm.i spakojm. V seknici byle ciste umyto a uklizeno.

"To je chut! — To j.3 chut!" pochvaloval dir, ac nevkladal do (1st po clvou livan-

Ve stredu, dne 18. eervence 1934. etch. -Tak jsem si uz davno nepogmak!"

"Jo — vono dyt je z deho pict, tak vono se to upece dobrY!" spokojene vykiada Vodstreilka,. "To dyt nekdy Nanda byla doma, talc ieccos ptistrojila dobrYho. A to sem si dycky davaia, pozor. Vona ptecet' dyt holt byla v meste na slutbe, talc vono je to v gccko jinY." dyt' ani nemusela tak pospichat. . pomalu hovoti Soueek a lisilovne tvYka. "Dyt' tady mohla par dni pobejt!"

"Jo — hospodati yam se to tekne!" rozvazne rozklada Vodstreilka, stojic u plotny.

-Voni sou lidi ne •adi." Vodstreilka zmlkla sentimentalne a utrhla kus livance a pornalu vlotila do fist. Na stul prosttela jen Soudkovi.

Soueek jen pokYvoval hlavou a utfel si htbetem ruky 'iista. "Jo — jo!" prohodil hlubokomysIne. "A musim jit!" rozhociuje se. Muslin ty perize Doudecce poslat, aby vo ne nemela starost."

Soudek v“Iledai klobouk, vzai Si hul, ktera stala v 1>oute za misnikem, a °bran, se, stoje jit u dveti, zpatky do svetnice.

"Tak to tady pokne vopatrujte — a s \Teal mne ani nemusite eekat. Tfebas ptidu pozdejc. . . A obraci se ke dvetim.

"Tak spanernbohem, hospodah!"

"A nezkatete Nande nic?" mluvi Soueek, otviraje jiz dvefe. "Je. se tam motile, stoeim mam tam v Blegnici co delat. . ."

"A co bych zkazovala?!" pfemite, babka a hiedi nerozhocIne do tem& "Jo -- to sem teda tady — u vas!" vzpomina si nahle. "Vona Vo tom egte Nanda nevi; aby me ttebas nehledala v pastougce, dyby nahodou.

Ale Soudek je jiz v sini a zavfel dvete.

Kroky jeho zaznely po zahrobci a zmlkly.

V Strejdkovicich byl Soueek za malou hodinku. Zagel do kramu, kde kupovali zboti, a kupec mu napsal po gtovni poukazku na Jcsefa Douderu v Repochrastech C. 16. A na druhou stranu napsal sam Soudek tetkou rukou furiantsky: "Zdiky virovnano. Soudek Josef." Tak to vidaval na netech.

Potom zagel na poatu a penize odeslal.

Stvrzenku opatrne pfelotil a opatrne ukryl v naprsni take, ktera byla slu gne nabita.

Co ted'?

Bylo asi etvrt na tri, kdy2 byl na poste hotov. Do Blegnice je hodina a z Ble gnice do kepochrast neco pies pill!. .

Nebude to brzy, aby hned vyrazil?

Neco ho tahlo, aby sel hned a s Nandou si pohovotil; ale zase ho cosi strhovalo zpet.

Piece jen ma tuhle leta — a cot kdyby ho Nanda nejak odbyla!?

Ale jit se Soudek vypjal a mocne se zatahal za vousy, otadeje je nasilim nahoru. Mamu y zai k sob^ -- talc tedy Nanda bude rada. . .

JeSte bude rada!

Ale piece se hned nevypravil. Za gel do meng i hospiidky, kde vevodil feznik a uzenat KoreckY, a dal si pivo.

"Kde pak se tu berete, pane Soudek?" pta, se hostinskY, ptina g eje pivo. Soueka znal dojako znal vg ecky sedlaky a chalupniky z okoli. Pti feznickem iemesle to jinak nejde.

"Ale -- talc sem mel cestu. ." neochotne odpovida, Soueek.

"A co Josef?! — Doudera?" pta, se KoreckY dale. "Ut sem tam na ty strane nebyl."

"Josef!" 011ie prohodil Soudek a pokyval hlavou. "Ani nevim! My sme se s cerou holt rozegli."

"Copak?"

"Vyhnala me!" taluje Soueek a hiedi smutne do skienice. "Co holt se starYm tatou?!

Jo — takhle ji hodit chalupu do chttanu a pekne sedet v koutku! To by vona chtela. A dyt' sem ji ut dal dost!"

8enkSrt pokYval hlavou. 'Vona je to hospoda pekna!"

"A to mam tuhle na start' kolena!" taluje Soudek dale. "Co ted'kon? Sem tam v chatalc sem si tam musel vzit jedlupe sam — r u babu, 'aby holt t 1 drobet hake] I) 5,dek."

-Talc bych se vezen_ 1 !" mini moudre hostinky a zapalltje si doutnik.

Ve sttedu, dne 18. dervence 1934.

Soucek neodpovedel a hledi do zeme.

"A dejte mi taky doutnika!" rozhoduje se nahle. "Dyt" clo y& za celej givot vlastne nic neutil! Vona nebozka byla jen furt na likach a dlovek met jen to clieni! Tak dneska piece — Taky si uz clovek chce odpodinout a pohovet. ."

Soucek si zapalil doutnik a dal si jeSte jedno pivo. A pojednou mu bylo v hospode teskno. Seal tam sam, hostinskY byl vettiinou venku — a Soudkovi se tolik chtelo hovotit.

Viclyt' tu nemusi sedet tak sam. Vtclyt t mute lit do jine hospody. Ttebas na zalotnu; tam ptece chodi Nall a tam bYva vidycky nekdo. . .

Zaplatil a odetel. Byly tti hodiny.

Pied restauraci "Na z'alo gne" se zastavil nerozhodne.

Ma? Nema? Piece by si s nekYm pohovo. . Ale zase ho napadlo, aby radeji gel na tu Blegnici. Tady by se treba zdr'Zel a den je uz hodne krittkY. Soutek tedy vyrazil z mesta a statne kradel po silnici k BleSnici.

"Von vlastne ma ten Koreckej pravdu!" premita po caste "Co tuhle sam?! Vono nebude jinYho zbejvat — net se votienit. . S Pepinou holt to ut delat dobrotu nebude.

Net ji dneska poslochat — v techhle letech — — —?!"

Soudek vykrodil razneji a odhodlanejl.

Vtclyt' ma piece majetek a Pepine dal dost.

Tak teda at' si vodpoeine k start/ ogetteni. .. Vidyt' co s nebotkou util?!

A ona Na,nda je hezka, hollta a hodne„ holka. A ona I ta baba je tiikovna, a jak si dovede eloveka vatit! A nic se nevtira! Drti se pane zpatky. Jako aneska. Ona pekne prostte hospoclaii, vtecko je eistY, vtiecko je poiadnY — a sama u tech kamen kousala ten livanec. . . A moc fedi ani nevede. Je holt videt, ze chce hospodate poslouchat, a ze vi, kdo je v chalupe panem.

Na krajinu se jit Idadl soumrak. kdyt vchazel Soucek do Blegnice. Zamitil ptimo pies yes a pied poslednim statkem zastal na silnici nerozhodne stat. Tam bylo Eirzakovo.

UvazanY pes ve dvote si mohl hrdlo rortrhnout, co alai.

Soudek chvili postal, ale nerozhodnost jeho ho mrzela. Ma tam jen tak vejit? Vidyt' co by dornaci tekli? Nanda je piece jen &eyed"ka.

Soudek vytahl doutnik a zapaluje si dlouho a dftkladne; upon to nebude nikomu divne, to tak dlouho stojf nerozhodne pied vraty.

V torn kdosi se mihl po dvote a Soudek sebou trhl.

"Nando!" zavolal tlumene. enska postava se zastavila a potom volhe kradela k otevtenYm vratt.m.

Byla to Nancia. Soudek radostne ji seI vsttic.

"Tak Co zkateg mime?" pta se a podava ji ruku.

"Nati?" A Nanda otevtela udivene sve yelike o'di.

"No — kerejpak jinej?! Dyt' ja ut ptece zadnott nemam!" smeje se tiroce Soucek a rovna si pravY knir.

"No — to ji pozdravuju ate nejspit pudu vod prvniho do Metttic", povida Nanda starostlive.

"A co tam?"

"No — slotdit! Vono bude nejlepSi nekam dal. Co tady?! Jen pro lidskY fedi — —" A Nanda se zatvatila smutne.

"Vona je ted' mama u mne!" chlletite • sdeluje Soudek a vypjal se pytne. "Dries rano jsem ji ptistehoval. . ."

"Maminka?" A Nanda hledi znovu tiiroce a oei ji ptekvapenim zasvitly.

"No — co se diviti?! Tvoje mama je potadni a pracovita tenska, — a ja ptece pottebuju drobet uklidit, dyt sem tam tak sam. vane vyklacla Soudek. "A dyt' ty bys taky tarn u nas mohla chvili pobejt!" doklada US"Sim hlasem a hledi na Nandu chtive. "Dyt'

Strana 11.

V.ESTNIK

by to Zadnej nevyhanel - dyt' bys byla u my. . ."

Nanda se nail chvili zadivala prisnVm zrakern a pojednou vybuchla . zanic!" A eel Nandiny se zarnaily.

"No -- no — no — no!" chlacholi ji Soudek a spodni pysk se mu chveje. "Copak SC tak plaSig ?! Dyt' tys piece hodna holka. . ." A Soudek natahl pro.cou ruku, aby se dotkl ruky Nandiny.

Skubla sebou nervosne.

"Dyby nebylo tech sprostejch Ina!" zabouNa.nda, zlostne. "Dyt' se Novak dneska ani nemilte v kepochrastech pro vostudu ukazat! Dyt' sem uti dvakrat musela z Repochrast utyet. Dyt tenkrat selka Vomadena byla v ty Praze zavtena, tak mi sedlak furl nedal pokoj, at sem musela utYct. A 111 sukni mi tarn v pastoutice nechal. . . A dyz sem mu to potom chtela vratit, tak to nechtel. . . A ja, sem so dala marninkou zla kat a tila sem tam slount, dyZ teda byla selka doma, abych byla u maminky bh.Z. vono si to vostalo jedno. Von sedla.k ptilez zase a dobejval se na mne. Tak vono je pryd. A nine tadnej neveti, a takovej sedlak — ten si jen chodi. . ." A Nanda zavzlykala a ptitiskla zasteru na odi. "Cot* tuhle chuda holka je jen pro blazny starejm dedkilm?!"

"No — mle, Nando! Mlc — mle!" chlacholi ji Soudek, ale brada se mu tiese a oeka, divne mtikaji.

"A dyt' je to pravda!" vybuchla, Nanda znova a zasterka ji s oci sletla. "Dyt' by to moh bejt rinlj tata — doma ma deti — a von si tuhle mysli na mladou holku! Ale ja sem ho mela dedka zmrzlYho kopnout a rozktidet to po na y si, ae mne nechce nechat!

At' ma, vostudu von! — A takhle — elovek pro dobrou -- A Nanda znovu zdviha zasterku.

"No — von svaricek kokta, Soudek — "vono je to pravda1 Von piece je tuhie tenatej — tak co von!?"

"Tak teda — to mamink y pozdravuju—," spetne se lolled Nanda a obraci se.

"A ptideS teda?!"

"No — to ja tarn teda zabehnu, az pudu do tech Megtic. Musim si nee° z truhly •vzit s sebou. . ."

"Tak Nando! Vona to mama rads uvidi — a. . ."

"Spanembohem!" Nanda se razne ella, obratila se a ji g byla prye. Soudek stal u vrat stat v nemilem pfekvapeni a hledel chvili hloupe do tmiciho se dvora, kde bylo j it ticho.

Za chvili se Soucek obratil. "Zatraceny je to!" zasyki a namitil ze vsi ven k itepochrast4m. . .

Tvat mel zamradenou a oel jeho Mealy zie. Takhle ho, odbYt. Kradel tetce a tloukl zlostne laotami i holi do silnice, as se to rozlehalo ye vedernirn sem. Teprve po chvili si uvedomil, to v leve ruce drti doutnik, z nehot zapomnel koutit.

"Zatraceny je to!" zasykl znovu a zastavil se. Zdalo se mu, jako by dostal vYprask od to Nandy. A huba ji jela. . .

"No — vono na jednY strane — vona ma Nanda pravdu. Co tuhle Vomadenej?! Vonptece ma term — — tak co teda?!" ptemita Soudek stoje na silnici a hlecia zapalky. "A vona Nanda je hezka, holka!" konei v mytilenkach.

Rozglatl zapalku a zapaluje si doutnik, kterY je jetite temet MY! Pravidelne vzplanuti zapalky ozatuje mu v ptestavkach zachmutenou tvat. A kdyti se doutnik rozhotel, Soudek znovu vykrodil.

"ZatracenY je to!" A odplivl si. Uz kdyby byl doma!

A v torn si vzpomnel, to musi jit vedle Douderovy hospody dolem.

Ale at'! tit bude iipina tma! Ani se tam neohledne. .. .

Kdyt vSak pkiSel do vsi a blitil se Douderove hospode, zara7i1 se. Od plotu Douderova staveni vyloupia se ze tiny ' '',Priska. po-

Aava a ucinila proti nernu nekolik, kroky.

Pepina! Set ss. .. Soue'ek ji poznal.

"Moh byste se stydet!" zasydela Pepina durine vzteklY hlas.

-- a — a — za co?!" Soudek se zastavil a stiskl zlostne v ruce "Vy si myslite, ze lidi nic nevedi, jak Iste eeer lez do pa.stousky a ted' dete z I31eSnice vod ty potvory!" syei Pepina a chysta se patrne k delsi fedi.

"At' si lidi hovoteji co chteji!' rozcilene se brim Soudek, jehot ptima rana, ptivadi z miry. Jak jen ut tohle Pepina vi??!

Dyt' Mate vostudu sobe narn — takovej dedek starej —! te se nestYdite! !

Fuj A Pepina mluvi opovrtlive.

"A dyt' to nejni pravda!" vybuchl Soudek.

Co ty bude zase. . .?!"

"Dybyste nehtetiil, lhati starej!" vztekle huci Pepina hlasem, ktery ptipomin'a vrdeni vztekle koelsy, jet se chysta ke skoku.

Dyt' vas tam strejeek Vomadenej chytil!

Dyt' teta Vornadend s tim ptibehla hned pied poledn.em a ja sem schvalne dekala, kam pudete. Dyt' je to hanba — hanbati starej!"

"I — aej mi pokoj!" utrhuje se Soucek a chce vykroeit.

"A nedarn varn pokoj!" ktidi jit Pepina.

"Todle vy nam delat nesmite!"

"A ja, si budu Mat, co budu chtit!" odpovida, Soucek a tvate mu hoti studem a vztekern. A odstrdil Pepinu, ktera stala pied nim a vykrodil.

"Tak vy egte budete do mne strkat?!" A Pepina ptiskodila rozsatanene, a zdvihla hrozive ruku.

"Jen se vopovat!" ktidi Soucek a potetkava. hul. "Takhle ty na tatu?!"

Pepine ruka klesla, a Pepina tetce oddychuje. Oei ji sviti.

"A tomu Vomadenymu dam par facek a robe taky, esli. . ." A Soudek vida, ae Pepina okamtik ukrocena, rattle odchazi, vztekle odplivuje.

"Holkati jeden!" zatvihlo za nim tmou.

Soucek se zastavil, obratil se a drti. oevne a vztekle. Nepromluvil, ale pysky se mu zlostne klepaji.

Ticho. Jen spetine kroky slyti, a ty se vzdaluji.

Obratil se znovu a kraei dale, vztekle sykaje. . . .

Dotiel na naves a zahledel se vzhuru kde se tloutla okna Samcovy hospody.

Ne — nemilte tarn vejit. Pro ostudu (Jen'. . .

A Soudek odemkl dvitka u chalupy a tie kraeel po zahrobci. Odplivoval.

V chalupe bylo ticho. Soueek otevtel sin a vete' do temne svetnice. Usedl ye true u stole a Wee ptemital.

Vtdyt' nejakY konec udelati musi!

Potom si znovu zapalil vyhaslY doutnik, kterY drtel v ruce, dokoutil jej potme v tetkYch myglenkach.

Potom se potrne odstrojil a ulehl Usnul hodne pozde.

VII. Soucek se rano probudil trochu uklidnen.

Kdyti si celou vec znovu promyslil, upokojil se mytilenkou, 'tie vlastne nic zleho neualai. Ono je to pravda, ze byl u pastoutiky, ale cot tam Nanda byla? Dotel tam a zpatkY a dost. A ten VomakenY — to je peknY gvatidek!! To se tedy podivejme. Aby se sam u deal hezkYm, tak to strei tuhle na eloveka.!

Ale ona Pepina! Pepina je holt prutlk! Jak ona se hned do taty sype! A ona to Nanda taky —! "Starejra cledkam pro blazny!" povidala vdera. . .

Soudek svesil hlavu. . .

Bude nejlepe, kdyt tedy s Nandou ted' piestane. Ono je to pravda. Nanda je mlada holka — a tudle elovek. . . Zadal "holt" ptilig zprudka. . . A ono je to pravda. Vtdyt' mama je v hrobe teprve nejakY mesic.

Soucek gel do sebe.

Vstal, umyl a oblekl se zamySlene.

Wokraeol, ani)

Straus 12.

0-0-0 0 0 0 0 0 0- SOKOLSKA HLIDKA -0 0-0-0-0 —0-0-0— 0

Ve stiedu, due 13. ce vcr,

VESTNIK

a odevzdejte svtlj hlas pro Coder R. Hopkinse, za zastupce. Dostane se Varn zaruky, 2e, on si hlasu skuteen& va2i. Ctyileta zku genost p.

Hopkinse jest velice cenna, a nyni on jest je gte lepe schopnYm k vykonani vice pro nas vgechny.

Oznamka tato jest placena jeho pfateli) (Pol Adv. pd.)

1934.

ny, nase do oblasti rozumu, sved0mi a lasky. konejme vtechno s yedomim odpovednosti pako sluZbu spolednosti a bldnim: a mate zde revoluci, jakou svet jegte nezaiil.

Ale zale gi: aby se sv'edomi probudilo u vg ech. Ona ohm ktera provede to prvni, bude cela na nejprvnej girn miste duchovniho socialniho pokroku a prvni mule bYti nej gt'astnej gi ze vgech, nebot' it kadde rodine, v dui kaddeho povede vg e laska. Le neni mo2no takovou °bee nalezt? Protcde obCane nechteji 2iti blakene, St'a. .? Pak politisujte dale a hledejte lepgi metodu! Nenajdete ji, to vime ureite!

V-

VEttEJNE CVI6ENI SEVERNIHO OKRSKU SUPY JIZNI A. 0. S. Den 22. cervence bude °pet velkYm dnem it nagem sokolskem vote. Sletnou se gvarni sokolici a sokolky by metili svoji silo a zda.tnost. Budeme zavoditi.

JAK A pied girgim obecenstvem, uNejprve musite miti touhu Po ka2eme demu se v Sokole uelme a novem, lepgim Zivote. Zahajite tim jak sokolsky 2ijeme. spojeni s Neznarriein, dostavi se Pfijd'te pfatele na na ge verejn pfiliv myglenek (inspirace). 13ez1 cvideni a shlednete praci sokolske myglenek neni jednani, dinu. PM-1 myglenky a vase detna navgteva jimejme jen dobre my glenky, Spatbude jen pobidkou ku dal gi prane, nevhodne odmitejme. Co nutci.

DR. FRANK KENT ne potfebujete \Teat, to si lined Pfatele pfijd'te z blizka i specialists cei, nosu, us' a krku opakujte, vryjte v pamet. a nebudete litovati daleke cesty, z La Grange, Texas Ziskate tolik blaha a dobra, oe neb na podobnYch zajezdech uzavita do se pfidinite o jeho uskutedneni ye tutujeme pfatelstvi a bratrstvi.

SMITHVILLE, dne 24 Zervence svem nitru, kolik dasu venujete Na shledanou v Dallasite Sokosilovne duchovni wad na ceste HALLETSVILLE, dne 25 6ervenze lovne dne 22, dervence.

SENATOR TOM CONNALLY k dobru.

3";,OULTON, dne 26. iervenee liranta Houtvidka,-nadelnik Pfedloha na ulevu rolnikum mePf esunme vg echno mygleni a c}.- SLIIULENBURG, dne 27. 6ervence Anton Kos, jecinatel. la za nasledek, 2e bylo zaplaceno Dallas, Texas. kolem $40,000,000 texaskYm rolniOasto ttu v ceskYch easopisech, 'cum minuleho leta, a byla to za2e vyuduje se v riiznYch osadach chrana pro texaske pestitele banail mile, Ceske fedi. Tak i u viny, jak poukazuje Tom Connally, it Dallas, vyuduje se oeskemu jazy- kandiciat o druhou lhatu it senaku. Dne 25. dervna 'Zapocalo vy- te Spoj. Statn, v jeho kampani.

"Tento zakon byl pouze proza ntoyani 2-krat tYclne od 7 do 9 hod. veer, ve dvou tfidach, za- timnim a nutnYm krokem", praup oZORNENI BRATRUM A SESTRAM vil senator Connally, "av gak zadatednici a poltrodilejgi.

JEDNOTY STATU TEXAS! Vyuduje se mluvnici, desitYm de- chranil texaske pestitele baviny jinam, dteni a psani i zpevu. Vy- peed hospocialskou zhoubou, miZase se uchazim za Okresniho klerka, zde v okresu udovani rtznYch pfedmetA roz- nuleho roku. Ja s hrdosti chci Mel, Fayette, a velice bych si pill a va2ii, kdybyste mne poctili jsem volil pro tento zakon, jadeleno jest co nejlepe, by jejich Vagimi hlasy. mysl byla zaujata pc celou dobu ko'2 i pro pomocnou pfedlohu, pro Jsem u2 elenem na geho spolku hodne pies 10 let a Home Owners Loan korporaci a vyueovani. budu Vam 'dem velice povdeden, kdy2 mne zase poctite Dtiletitemu a zodpovednemu fi- Jones-Connally zakon, jent poskyhlasy a nikdy yam toho nezapomenu.

Vagimi kolu vyudovani vzali sobe na sta- tuje pomoc farmaltm v suchem Budu-li zvolen, budu yam nadale sloukiti, tak jak jsem rost bfi. sokolove. Mame celkem postiZenYch krajich. Tyto zakony yam slouzil poslednich 14 let. Uji gt'uji Vas °pet, ie se za byly Usti planu presidenta Roose2,4 Mirk ale libi se vgem, ye gkodesitY jazyk nestydim a v2cly kde motno ho ugivam. le, jak vidno z jejich pravidelnYch velta k pomoci trpicim nasledkem S bratrskYm pozdravem se znamenam, navgtev. Obzvlatte to nate drobo- deprese."

Senator Connally nekolikrate oUna pozorne a pilne se udi, at" Vag bratr, na ty darky a hadky na naznYch pakova.1, to se uchazi o druhou lhntu na zaklade jeho rekordu pismenkach, cot jde jim pomaleit Dallas bude tr- sluZby lidu statu Texas. On jest ji. 'Ceske,kola • (Pol. Adv. 36-37) vati asi 2 me& Sokolstvo pin! sviij jednim z pfednich demokratt v se clAvele a fide pregi senate a te dfiletitY fikol oboustranne — byti muiem silnYch pa gi a desitYm sidenta Roosevelta a misto-presidenta Garnera. Jeho elenstvi nejsmyglenim.

Anton Kos. mocnejtich senatnich vYborit ma ohromnou cenu pro Texas.

CESKY KLUB NA UNIVERSITE. Zpravy se v gech east statu TeDne 11. dervence 6eskS7 klub na xas nasvedd'uji, 2e senator Connally universite konal pcsledni schnzi zvitezi ohromnou vet ginou, dne 28. v prvnim semestru it letni gkole. dervence. Kdekoliv feeni, velike Schnze byla zahajena zazpivanim zastupy lidu jej posloucha a vgude pisne "Kde domov mdj?" Musk lid mu blahotedi za jeho znamenidtyfhlas: Eduard Balcar, John- te diny a slibuje mu podporu. Ve ny Barton., Arnold UrbanovskY a slamene volbe v gech texaskYch re-1 Johnny Elgik, zazpival nekolik pis- daktort, pote.clane Houston Post, ni. Pak Arnold UrbanovskY s do- senator Connally byl prvnim ye provodem sl. Moodyove na piano, 243 ze 254 okresti, Texasu.

Pol. Adv.) I zahral na housle nekolik pisni.

F. A. Horak, Nditel sportn, podal VOLI6t1M OKRESU GONZALES!! zpravu o sportech. Oznamil, degti hogi vyhrali druhe misto ye Pfejeme si zde upozorniti DOPOLEDNE: — Zavody. "playground baseball" a prvni mi- okresu Gonzales, o kandidatuie sto ye "volleyball", cele universite Conder R. Hopkinse, kterY se uODPOLEDNE: — Vetejne cvideni Severniho Okrsku v letni gkole. To je po druhe ye chazi za zastupce do Legislatury, Zaatek ve 3:30 Vstup voInST. tfech mesicich, co vyhrali prvni a vfele jej zde odporudujeme a misto. Ti, kteii obdrgeli medaly Zadame Vas, byste pro nej volili jsou: Arnogt Horak, Jehnny Bar- pii DemokratickYch Primerica ch.

17E6ER: — ton, William Fordtram, Johnny Rekord p. Hopkinse it legislatute Klein, Albert Blaha a F. A. Horak. diste nasvedduje, ze v'Zcly byl pfiDr. iVlidek podal nekolik zpra y. Ta- telem farmaln a drobneho lidu. ke podekoval sl. Matejkove, ktera On jest muZem poctivYm, na kteZaeatek v 7:30. -- Vstup: 35c osoba. udila destine v East Bernard a pane reho se Addy mtdete spolehnouti.

Hudba sokolska.

Chutna jidla, vYte6ne ne.nDje Balcarovi, kterY ucil de gtine v Pan Hopkins sueastnil se kat'cleho Caldwell. Tyto gkoly letos dostaly zasedani posledni d ye lhaty a 'CaUctive zvou afiliaci na.. de g tinu. Po zazpivani de pracoval pro zajmy okresu Gon- 1 Texaske hymny, schtze ukoneila. zales, a nyni, kdy2 jest tak nutne SOKOL. SBORY SEVER. 07S.R6KU. S pozdravem pott eba yladui pomoci, tieni r q d- jlkp Hor: lit jtl y fstupee fOte F. A

137:atrian a sestrarn v okresu Fayette!

SKI

CESKOSLOVEN-

ALBERT F. MACH.

Ile red n Cviderii a :vody Jednot Okrsku Severniho Jani A. O.

dne 22. tervence1934 v Sokolovne, Dallas, Texas

"SOkolski Ve8elice"

Strana 13,

vEsTNis

Ve stiedu, dne 18. eervence 1934.

NEBEZPECNA VEC.

VOLTE PRO

DO UkADU 0 COMPtr0 Kdyi volite pro nej, ocievzdavale hlas pro mule schopneho a poctiveho, kterSr se v ur.de tomb) osve'deil, 1,114•041M,70•11.0 ■11,11.1111.0110.1■04i1.0.1111.•

Pan Sheppard take zain'estnadva lopfrvale osadniky rnesta.

West a jest piitelem naeho lidui V1.0411■000•100.111■11.10,411■0.1WO.NO,.111

Oznarnka tato jest placena.

Pi. C. P. ZAPALAtOVOU a HARRY BRESLERE

Nag g aludek a za givati tistroj I jsou pota;,eny blanou, ktera jest vetice eitliva a lehee zranitelna. Tudii jest to veliee nebezpdne uMvati soli neb minertilnieh prosti•edku, kdyg trpirue zaepou.

Mimo nebez-peCi, ge pogkodite si zaZivaci org;iny, tvto lay poskytuji pouze doCasnou illevu a elovek m g si na ne zvvknouti. Cheete-li zba--ze viti se zdenv. uLveito HERB/NE. projimaei prost •G!dek, yyrabent z bylin, kterSr piisobi zeela negkodue, piirozenou cestou. ELerbine ma na skladd Old Corner Drug Store ve West, City Drug and Jewelry Company, Temple, Texas, a ye viech

(7)

lekarnaich.

GEO.E.KAC R pRAvNiK Vviizuie ve gcere soudni a nravnf zalegitosti. abstraktv. nosledni y ule, atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS.

Emil J. Motis dEsKI• HavNIK nogtou Si: soudv viude.

301ete. zkueenost.

Pidgin $150.000.00 na 6% firok6.

YOAKUM, TEXAS. Poradv

C.H.ChernoskST PRAVN/K Vvfizuie vegkere soudni zalegitosti Ufadovna,: 821 Bankers Mortgage Building. ores nlici nauroti Kress budove TIO'C'S TON. TEXAS.

Dr. 0. T. Booth ZVEROLEKAE Munici pal Bldg..

TEMPLE, TEXAS vileckv nemoce evl •at a jest k sluibain kdekoliv na zavoitini.

Telefon: Dial 3557.

Stat

DO OP.ADU

old d

Pan Lockhart dokazal v uia.de a skuteene uspoTal statu penize v kaidern departmentu, zastaval Lento uiad schopn6 a poctive. Jest piitelern naieho idu a bude si vas pc,, dper y a hlasu. a.. ShSuje bude-li zvolen, opet bude u.rad tenter) zastavat die nejlt-p-itch jako v svfich schopnesti.

POHRERNi SLII2BA Distinktniho charakteru, za ceny velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, dab tipinou pohrobnickou sluibu nejlepMho druhu, za ceny velmi mini& Jsme nejlepe vypraveni nejmode• nejsfmi pohfebnimi auty a vgemi jiny'rni pottebami, vykonavati prdci spolehlive, moderne a patfidng.

EDWARD PACE Pohrobnik, Temple, T Oen S.P.J.S.T. Jednoty

RED FRONT Ceska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majftel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a`lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rtzne druhy vim, a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

Strana 14.

VESTNIK

Co by neby lo v krisi? Zapomi.name, ze vsechno na svete podleha, zakonu vyvoje. Co se vYvoji vzpira, starne, chtadne a zanika.

Lidstvo stale objevuje nove rysy pravdy, ujasriuje si zakon vesmirnY, jen2 pout&na'S Zivot a jemuZ" musime se prizpiisobiti, mame-li titi spra,vne a zdrave, cititi se §t'astnYmi. Lidstvo zije statisice, snad miliony let — ale teprve jen nekolik malo tisicileti jsou znamy jeho osudy, jeho historie. A jeSte nove statisice a snad miliony let ma lidstvo pied sebou — kam ri2asne zrychlenem pokroku dospeje?. . Nebud'me pokroku done naladeni, nenatikejme tolik nad svetem vklyt' my 2ijici jsme to, kteti tvotime dejiny a v naSich rukou je osud naroda, ba v§eho lidstva. Kdo jinY, net Zijici

po-

koleni je spoluvinno na vSech tech krisich — a to proto, ze nepochopilo dosud, ze spasa, jiz svet hleda, je — v nas. jako vzdy za vS'ecli minulych dob od nepam.eti bylo lidstvo spolutviircem sySlch osudu a dejin tak i nynejAi koleni ovlada fizeni osudt. naroSpasa je v nes, ale zaleli zv16.ste na jeclincich, z nieliz sklacia se narod a lidstvo, jake hodnoty je, jak Zije a pracuje. Sem nutno obratit zretel, zde tacit s reformami: Bez probuzeni jedinet a jednotneho elle — pochopeni smyslu zivota — nemeni se stet k leoAimu.

TAROKY muZete ()pet dostati za $1.75 bzu, po§tou vyplacell& Objednavky posilejte na Oe (dz) choslovak, West, Texas.

Nekolik dideiitcrch bodO z jeho rekordu price tykajici se tatu Texas: Prvni, Senator tryal na torn, aby obnos zlata v dolaru byl sni2en. Senator Connally odporueil Senatu, aby tento ucuiil pottebna, opatteni 24. ledna 1933, a v mnoha proslovech odrivodnil mnohe vYhody. 18. dubna 1933 ptedlo'Zil ptedlohu, v ktere dolar byl "devalutovan", snften". Kongres ptijal tuto pr. edlohu 30. ledna 1934, a president Roosevelt hued zakon uplatnil. Zakon tento umoAnil Rooseveltovi provesti jeho abrozovaci program.

Propagoval zaruku jistiny a interesu "Home Owner's Loan Corporation Bondri." Schvaleno kongresem po odporueeni Rooseveltem v bteznu 1934.

EnergickY a itspeSnY protivnik vgech pokusri znieiti Federalni dariovou ptedlohu natizujici spoleene placeni dani z ptijmri.

Vedl tispanY boj pro dari na importovanY olej v. r. 1932, tak aby majitel olejovYch pozernkft .ve Sp. Statech by] protektovan.

Co tutor ptedlohy "Jones-Connally Cattle Relief Act," ktera znamenala $250,000.000 pomoci pestitelrim dobytka.

Prosadil v senate "American Legion Bill" povolujici rateni pamatnich dolarfi, ktere napomohou uskuteenit "Texas Centennial".

Prosadil zakon tYkajici se regulace dani z prijint, ve kterem nejvetAi pHjmy plati nejvetgi procento dane.

Podporoval zakon, dle ktereho suchem dle ktereho musi bYti placena dafi na dobytek vypestovanY v cizich zemich a tak protektuje domaci pestitele dobytka (Record 2-18-2027.)

Prosadil zakon pkijatY Senatern, ktery udelil statu Texas milion a pal dolara na budovani test.

Podporoval zakon dle ktereho suchem postiZene krajiny v Texas mohou dostati vladni piljeku v r. 1930.

Ptedlohl ptedlohu, dle ktere jest natizeno, ze pense vojinri svetove valky, kteti byli raneni ye slutbe vyslotailcri ze 8panelske valky a vdov nesmi byti sni2ena vice neili 25%. Zakon tento byl stejnY pro a proti a misto-president Garner rozhodl ye prospech tohoto.

Ve stiedu, dne 18. Cervence 1934.

Je zvlaStni, jak sloZite a splete- ke ne'Stesti, uvedornime si, jak no jsou omyly duchapinS7ch lidi! jsme vlastne mohli pied tim spoProsty Clovek i ve svem bloudeni kojene Zit. je prostSi a vklidStejef. Tak se NEPitiJEM.N4 PitEDDitT. zda, eirn vice hti se vzdelanost, Ne vgeeky vS,kony Iivota jsou pritim vice pribYva zapletek, sport. re pfijemne k uvazovani. Proto asi Zato (nu bliZe jsou lide pravde,1 nektere matky nechti doznati, tim jsou prostejAi, jednoduAk Pravda bYva take jedno-1 pfiznaky jako: ztrata spiinku, hubnuti, neelrat' it jfdlu, sv'edeni nosu duchy a prosta. a prstil, znamky, kterSImi jejich deti Tak se zda,ae mnoho lidi je ne- easto trpi, jsou zpiisobeny eervy. gt'astnYch jen proto, ponevadi si Mnoho matek se ale pfesvedeilo, is Atesti. po nekolika daykrieh White's Cream sveho nedovedou Zdravi lide by men jit do ne- Vermifuge", tohoto jisteho a ne gkodmocnic, zamestnani na bursy pre.- neho vvhanNe eervii, vgeckv pHsce a ienati k rozvodovYm soudtm, nakv zniizeji. Muzete koupiti Miley aby se naucili vazit si toho, co White's Cream Vermifuge za 35 eta. inaji. A je to nekdy i nedostatek u: Old Corner Drug Store ye West, velkYch nekesti, jen2 je vinen tim, City Drug and Jewelry Company, 2e so trapime pro maliekosti. Te- Temple, Texas, a ye vista prve postihne-li nas opravdu each.

(6)

vel-

&rani vitaiek Senator Sp. Stiff'

M CONN LILY Kandidit do uiaduo druhou ihtito v Demokratic4ch Primirkich 28, i'ervence 1934.

Senator Connally volil pro: "Farm Relief Act," zahrnujici "Farm Mortgage Relief Plan;" take "Repeal Resolution, aby lid mel pray() voliti a odvolati 18. dodatek, "Home Loan Bank Act": (Gold Dollar Devaluation; Guaranty of Bank Deposits; Act Granting Direct Relief; Muscle Shoals Act; Cattle Relief Act; a mnoho jinf7ch zakonri prospanYch chudemu lidu. Agresivne podporoval ye vAem presidenta Roosevelta a jeho Demokratickou Administraci.

Z ZIVOTNi A POLITICKE CONNALLOVY ONNOSTI. TOM CONNALLY narodil se v McLennan okresu, Texas, 19. srpna 1877.

Navetevoval obecnou Akolu v Eddy Texas, riaee2 se odebral na Baylor universitu, kterou absolvoval v r. 1896, a o dva roky pozdeji graduoval v pra y -nictvaTexsk unirt.

V r. 1898 pfijat • byl do svazku advoPrivnickou praxi zahajil ve Waco, ale_ zanedlouho odstehoval se do Marlin, ktery je dosud jeho domovem.

VE SPANELSKO-AMERICKE VALCE slouzil jako sergeant-major u 2. pekho pluku TexaskYch Dobrovolnika. Od r.

1901 do r. 1904 byl elenein Texaske zakonoclarny. Od r. 1906 do r. 1910 by] okresnim Zalobcem ve Falls okresu.

V r. 1916 zvolen byl do kongresu jako poslanec za 11. Texask$ distrikt. Brzo nato vSak Amerika vypovedela Nemecku valku. Kongresnik Connally pfihlo.sil se ihned do armady a sloutil jako poboenf kapitin u 22. peel brigicif,' 11 divise.

PO PitilVditi vrail se do Washingtonu, kdet pokradoval v preruSene praci. Pfi kaZdYch nasledujicich volbach do kongresu byl znovuzvolen, a r. 1928 byl zvolen senatorern SpojenYeh State.

Senator Connally jest elenem dfileiiteho finaneniho vyboru, vyboru pro zahranieni styky, jako i vfrsadniho a volebniho vyboru.

Jest pfedsedou vyboru pro verejne stavby a usedliny.

V kakle narodni kampani demokratickY narodrn vYbor vyslal senatora Connallyho do pochybnYch state, aby svYm tednickym talentem pfispel ku viterstvi demokraticke strany.

Jest povalovan za nejlep giho a nejpohotovejeiho feenika v senatu. Pronesl nominadni fee pro mistopresidenta Jana N. Garnera v demokratieke konvenei v Chicagu v r. 1932, mel ny podil na nominovani Roosevelta a Garners., a pote svoji horlivou agitaci ziskal 'Seat, state pro demokratiekou stranu. Mem posledniho roku senator Connally feenil etykikrate z nejveteich rozhlaeovacich radiovYch stanic, svetluje dosavadni einnost Rooseveltovy administrace a rozbiraje jeji vYsledky.

Ve stredu, dne 18. eervence 1934.

ALUDEIJNI NESNAZE. Alpen, Mich. 14. kvet. t. r.

Celou zimu byla jsem nemocna. meta jsem se Zaludkem velke obtige kolik mesict, clelala a utvala ledacos bez vYsledku, na,plaste z Nonat mne pomohly. Obti2e se ztra,tily. Dostala jsem chut' na jidlo a praci. Bez Nonat nechci bYt ani jedinY den. Mrs. Josef a' Hubei Rt. 2. Nemusite hlidat hodiny k brani len a tem' je gte vic 2aludek kazit. Date na taludek naplast, nechate, dokud bude drZet. Je-li nutno naplast obnoviti. Tak stejne mono Melt bolest u srdce.

Na zastaralY rheumatism &lame zlvagt' upravene naplaste, jak uclano v jive oznamce. Pro tyto pigte prim° na nak adresu.

J. E. Batson

0. H. CROSS za kongresnika z 11. distriktu.

TOM F. HUNTER za guvernera.

EDGAR WITT za guvernera C. C. McDONALD za guvernera

Cena Nonat jest 50e a $1.00, po- oznarauje za okresniho supelin §tou 55c a $1.05. Ptejte se VaSeho tendenta gkol. lekarnika neb jednatele, ale nic jinatio neberte, radeji pieta Primo na nagi adresu.

2adam o zvoleni za superin MARIE LEIBLINGER & CO, tendenta gkol okresu McLennan na California. zaklade nasledujicich Altadena, 1. Maj rekord jako mu'2e. Miij DOSPELt MOHOU DOSTATI 2ivot byl, jest a bude otevrena DETSKE NEMOCE. Dospeli hde mohou a easto trpi, kniha.

2. Moje vzdelani. Byl jsem stucletskYmi nemocerni. A obyeejne majf je v daleko nebezpeenejei forme. dentem obou universit, Baylor i nei deti. Na priklad: IVInoho dospe- texasske university, obditel jsem Ifeh lidi trpi Cervy, ac mnozi se stupne A. B. a M. A. v druhe udomnivaji, ze tato nemoc vyskyt.r niversite.

3. Moje zkuenost, jako neitele. je se pouze v detstvi. Z&'aAo velite trpi a ueivaji drahch lel u, aniz iq Vyueoval jsern Skoly vgech druhe na venkove, jako jsou ye statu. tueili, ie eervi jsou pH( inou jeji 4. M-ai rekord jako okresni suehoroby. A pfec, priznaky,jsou ty perintendent v okresu McLennan deti, strata chilli k same jako u lu, ztrata telesne vahy, sk•peni 711- za posledni dva roky, jest eisty.

Zvu vas, abyste vygettili vge, a nepokojnY spanek, svedeni a koneeniku, bfieni bolesti. Ten san• %a darn vas o podporu.

J. E. BATSON, kterY jiste a neekodne vyluini Superintendent Skol okresu Mcrilzne druhy eervikil v detskYch pfipadech, pfisobi s vysledkem i pH do- Lennan. spelych White Cream Vermifuge sanio o sobe je vac na sklade u: Old Corner Drug Store ntravite indiferentni.

Predmetem ** West, City Drug and Jewelry mravniho soudu =Vie bYti jen naCompany, Temple Texas, a ye yaela bYvani bohatstvi a jeho utvani. lekirmich.

(1) TeZ chudoba saina o sobe neni a1 ni mravnou, ani nemravnou. Zase Dri rnravnem hodnoceni zalezi na tom, jak a prod kdo zchudl a jak si v chudobe vede, odmitd-li na pt. poctivou praci skuteene praci najit. Mravnimu ospravedlneni bohatstvi je tfeba nejen facineho nabyti bohatstvi, ale te2 jeho glechetneho utvani. Pomerne maid east bohaett citi se pouhymi spravci sveho jmeni na prospech spoleenosti. Mnohem vice jich chape bohatstvi jako mod, z ni2 nikomu nekladou ilctil. Vyskytli se ovgem i bohaei, kteri sveBEZPEONA ho majetku dovedli lope vyniit RYCHLA. IZEVA ye prospech celku, nail by to mohli ueinit drobni vlastnici. ad Mho nesnesitem6ho rovkleni, ytreiky, driaidis-eho towOu a osatiny. Ti g ei, ebladlt.1 nivALA RAND UNAVENA. yedeeky pripravenfi pilorrevka 11011a1SIV1

ESKO an prodej ye vetAini5 p ied'itch u.ktoren. — Vent', kemnek fen 50e. vzonuti: ZTIARMA. 1/10tri0 DOSTATI DOPSANIII NA

vv. F. SEVERA CO., Dept. DB 15 Cedar Rapids, Iowa

Okres Colorado Emu, RABEL firadu odhadeiho dani.

TOM CONNALLY za, spolkoveho senatora

s.s.yarie". CO.

_ .

Oznameni kand datit All political advertisements must be paid in advance.

Ni2e uvadime kandidity, kteii vas iadaji o hlas a Podporu V demokratickYch primarkach, dne 28. eervence 1934.

NONAT

pomobla tisiedot — niSia by proto pomoci I vfim. Netrpte kdyi si maiete zajistiti tento prooluii- treatment za nepatrooti 6itatku. Dastailte si Jet does! Ale trvejte na atom, aurste dostalt len put-mini

Strana 15.

vEsTNIK

JAMES V. ALLRED za guvernera WALTER C. WOODWARD statniho vrchniho navladniho WILLIAM McCRAW za statniho naarladniho L. J. 8ULAK za statniho sena tora z 15. senato rielniho distriktu.

JOHN H. SHARP za spoleeneho soudce nejvyggiho soudu.

J. E. McDONALD z okresu Ellis za statniho komisafe zemedelstvi.

Okres McLennan: D. W. BAR,TLETT druhou IhAtu za distriktniho soudce, 54. distr. soudu.

W. B. MOBLEY za serif a.

GIBSON GAYLE za odhadeiho-vYbereiho dani JOE ALEXANDER za Odhadei-Wberei Dani JOHN DOLLINS za zastupce Ms. 1. okras McLennan 96. distrikt, okresy McLennan, Bell a Falls: FRED B. ROBINSON za flotorialniho zastupce W. M. HARMAN flotorialniho zastupce ze 96. distriktu.

J. E. BATSON za okres. superintendenta skol FLOYD MITCHELL za okresniho klerka WRIGHT EDMUNDSON za okresniho klerka Okres Burleson B. R. Teague do idadu gerifa CLINT D. LEWIS za gerifa W. J. (JENKINS) ALEXANDER za okresniho soudce JACOB A. FUCHS za Odhadeiho-V'yberdiho Dani (Assessor-Collector) EUGENE BATES za odhadeiho a vSrbereiho dani

Okres Fayette: GUS HERZIK za statniho zastupce (State Representative) Okres Fort Bend: PAN/ J. J. CHADILOVA za okresniho pokladnika JESSE F. WARD za okres. superintendenta gkol W. M. KOPECK' za superintendenta gkol Okres Lavaca: REGINALD BOURKE za zastupce do legislatury R. A. WEINERT za distriktniho navladniho okresd Colorado, Guadalupe, Gonzales a Lavaca.

HENRY S. PAULUS za distriktniho soudce okresft: Colorado, Guadalupe, Gonzales a Lavaca.

GUS STRAUS za distriktniho klerka JOHN L. SMOLIK za distriktniho klerka.

H. J. SCHORNACK vYbereiho - odhadeiho dani E. A. TURK za vYbereiho- odhadeiho dani JOHN G. KONVIKA za okresniho pokladnika GENE HOUCHINS za gerifa AUG. W. JANSZEN za okresniho soudce FRANK SCHOPPE za okras. superintendenta gkol za

Okres Matagorda.

OSCAR BARBER, Okresniho Soudce — County Judge.

R. A. KLESKA za. VYbereiho Dani — Tax Collector JOHN VACLAVICK za Okresniho Komisate — County Commissioner.

HARRIS MILNER za. gerifa — Sheriff.

Okras Wilson: R. L. POWELL za komisate precinktu els. 2.

A. B. CARNS za gerifa.

ELBERT W. FRANKLIN za okresniho pokladnika J. S. McKENZIE za odhadeiho a vYbereiho dani G. A. HILL za odhadeiho a vYbereiho dani.

Pan J. Cartozzo z Algiers, La. pise: "Moje dcera trpela nejakou S. B. CARR Okres Bell, za distrikniho soudce 81. soudniho chorobou taludku a rano, kdy2 se H. H. RAY distriktu. probudila, citila se unavena. Dra za zastupce do legislatury.

Petra Hoboko zbavilo, ji jejich obW. A. (SON) SHOFNER C. B. STEVENSON za zastupce do legislatury za okresniho soudce. tit." Tento spolehlivY bylinnY lek M. 0. GRIMES povzbuzuje 2aludeeni einnost, podOkres Victoria za okresniho superintendenta poruje zatvani a zvyguje chut' k R. S. WEISIGER jidlu. Dodavan jest pouze mistniza gerifa Okras Ellis. mi jednateli, ustanovenYmi Dr. PeLAMBERT MUNDRICK LYNN B. GRIFFITH, za gerifa. ter Fahrney and Sons Co., 2501 za kriminalniho okres. navladniho.

Washington Blvd., Chicago, Ill.

Strana 16

Polifiveite k onamovani

Mali1111111111011MIOznamovatel NIMI• 71.1i111•1111110/111

MOM-

...M....111

Vydel.ivani lade, zailete tyto nasolene a vyplacene. Valentin Kaiierka, West, Texas. (36-37pd) Lltr, Mam tiobrou Tarmu do rentu, dobra voda, studna, a staveni, v Green Like, Texas. Pifte na: J. S. Kebron, Burlington, Texas.

(35-pd) Tabak listovY, na prodej 10c a 15c libra nevyplacene. Jerry Buryiek, Portland, Tenn. glor Tabak start, peknSr na prodej, za 10c a 15c libra, bez dopravy. Charlie Nesvarba, Franklin, Ky., rt. 5.

(35-38pd.)

Ear 116 akrii farma do rentu, asi 3 mile od mesta Angleton v okresu Brazoria, 90 akril v poll, zbytek dobrY pastevnik. Ned° male pisku, ostatni dernice. Viecko dobte ody dovane. Pole je dva roky vzdelavane, ale letos asi 30 okra le41. Takfka novY 4-svetnicovSr domek, kryb a slepidnik. Zrentuji z ttetiho a dtvrteho dilu. Jen rentft, kterY ma vetii rodinu a dobrY potah, aby rnohl obdelat nejmene 60 akra pole, necht' se hlasi. Piite na: JAhn Chovanec, Danbury, Box 113., Texas.

(34-36) VELKA LACE POZEMKU! Cisio 2418 — 76 akrii eerneho pozcmku, nalezajleiho se 8 mil od mesta Temple, na gterkovane skorem vie vzdelano, dobre' stavby a zvelebeni. Jest to No. 1. dcmov. Na prodej za velmi levnou cenu. eERVET:.;KA A VAN2URA, West, Texas.

TAROKY muZete °pet dostatl za $1.75 hru, poitou vypladen& Objednavky posilejte na Ce choslovak West. Texas. (d7)

VESTN K

Ve sttedu, dne 18. dervence 1934.

Vi'SLEDEK ZAVODU A SLETU JIPo obede Warn pi-ednesli skvelou HOZAPADNIHO OKIISKu VE pan Dr. Jos. Kopeck ze San FLORESVILLE, DNE 8.

Antonio, a pan Sam Fore, Jr., vyCERVENCE, 1934. davatel Oasopisu Floresville Chronic:le-Journal, prvnejS1 eesky a druOd sveho zaloleni, Jihozapadm 1V v Peel anglicke. Oba necht' Okrsek Sokolske Supy Jam. AOS., pinjmou naS" nejvtelejS.i dik za jejit poradal letos etvrte thvocly a jich ochoto. Potom take bylo na slet ye Floresville, Texas, dne 8. programu nekolik pisni hymna, v dervence, 1934. Tedy katdY rok, od eern2 take na g program opestrila zadatku se potadaly slety a za- sv3im zpevern sestrikka pana Dr. vody, a jako jine roky tak i le- Kopeckeho, za Cot necht' prijme toil se vydatil, adkoliv hospodatske Was dik. Telocvidny program byl opomery a velke sucho byly dosud bohacen skvelYrn pohostinnSim vyat velice neptiznive. Naviteva by- stoupenim bratli a sester z Jednola velka, take veder na sokolske ty Taylor, jejicha Oslo bylo jedno veselici, kdy flak sin nemohla poj- z nejletL=Uch na programu, za cot mouti ani dye tketiny viech tanTedy milteme bYt skutedne se jim vzdava dik. Br. Franta HOU' - vykony hrdi, ze na nynejii dobu jsme ineli 2vi6ka z Fort Worth na riaicadi predeil doposud vtechno takovY tspech.

Prvm na programu byly zavody, kterYch se stbastnilo 23 zavodicich, jejich potadi a poeet bodti je nasledovne: MuZi—odeleni sttedni: Aug. SackY, 52 bodu, Corpus.

Christi; Jaro Pavliska, 45.40 bodia I a Anton Svoboda, 39.25 bodt, oba z Floresville. Muti—oddeleni Frank KopeckS7, 57:75; Jerry Regmund, 56.50; Edwin Veselka, 52.50 oodu, z Corpus Christi; 8tepan Kruppa, 51.25 a Laddie Smejkal 41.00 bodil, oba z Placedo; Joe Payliska, 40.25, Floresville; Frank SijanskS, 34.25, Corpus. Christi. Zeny —oddeleni sttedni: Mary Svoboda 47 a Camillia Pavliska 44.25 bodu obe z Floresville; Betty Holasek, 41.25 boa., a Annie Regmund 38.25 bodU, obe z Corpus Christi Dorostenky: Hetty Odsak, 37.75, a Annie Smejkal 36.25 bon, obe z Placedou. 2actvo: Vaclav Smejkal 80.75; Adolf Kruppa 67.00; Anton Smejkal, 58.00; Emil Kruppa, 38.15; George Mikeska, 38.75; Cyril Orsak, 35.50; Joe Mikeska 26.50; vSichni tad, jsou z Placed°. Jestli je kde ehyba v poetu bon. necht' se zavodici prihlasi, a chyba se n apravi.

co zde pied tha bylo na vetejnern cvideni videno. Ostani se take eiukazali co se nautili v nanili gich telocvienach dle idee Tyr goye, pro sve dobro a pro slain' niroda 6eskeho v na:si zemi. Naa slet udelal velkS7 kus prate a propagoval takto mySlenku sokolskou velkenau poetu nav'Stevnikam.

Timto Jihozapadni Okrsek vzdava dik vS: ein, co jakS7mkoliv zpfisobem ucinili aby se nag slet zdaobzvlagt' na gi hosti, reenici, zpevaci, a hu,debnici, a doufame ze se na rok zase vgichni sejdeme na sletu, kterSt se zase bude potadati, nejspi ge v Corpus Christi. Na zdar! —a Jihozapadni 0krsek, Sokolske upy Ji gni, AOS.: Jan Hrtia--nieelnik Jos. V. Bayer—jednatel.

SV371 11i

ONGRESNIKA

HlubokSm ialem postiieni, oznainujeme vg em nagim rkatehim a znamSim, ie nag vroucne milovanST maniel, otec a dedeeek )

JOHN T. JAKUBIK

ptisel negt'astnou nahodou o tivot byv zabit traktorem; dokonal svou pozemskou pout' dne 1. eervenee roku 1934, u van 46 let, 5 mesicit a 19 dni.

Zesnuljr narodil se 11. ledna r. 1888 v Caldwell, Texas, a vstoupil v stay manielsk* roku 1907 se sleenou Fannie Orsag, z kterehoito svazku vze glo 8 ditek: 4 synove, Frank, Vilem, John jr. a Robert, a 4 dcery: pi. Vlasta Jodarsld, pi.

Francis Gubbles, a sleeny Dolphine a Lillie Mae. Jeho piedeasneho odchodu ieli verna. manielka, 4 synove, 4 decry a 1 vnouee a statiel0 otec, John Jakubik st., a 4 bratii: Frank Joe, Henry a Emil; 3 sestry: Julie UrbanovskY, Rosie Hikel, Fannie Jack. Do Jednoty vstoupil roku 1909, ku kadu Slovan, 'Oslo 9., kdei setrval a g do smrti. Do okresu Fort Bend se ptistehoval s rodinou roku 1912, kde jiff zustal usazen ag do teto doby.t1 Pri teto pi ileiitosti si piejeme vzdat srdeene dilty panu farati J. R. Viltovi za krasna slova utechy a kazani Ceske anglicke v dome smutku, v kostele i na hibitove W. 0. W. v Rosenberg, kde zesnulY byl uloten k veenemu odpoeinku.

Buda mu zeme lehkou. Dale dekujeme zpevakum za krasnY zpiv, tiara= krasnYch kvetin, nosiefim rakve, hrobakiim a vfibec vgem vzdavame dik, kteti nam byli napomocni v nagem bola a zarmutku a doprovodili nageho milovaneho maniela a otce na jeho posledni misto odpainku a srdeene diky vzdava jegte jednou vgem

za kongresnika z 11. distriktu PAN CROSS staff pti presidentu Rooseveltovi pevne v katdem •kroku.

PAN CROSS jest z venkovskeho lidu, jent zna potteby farmakft a delnikil a v kongresu pracoval v jejich zajmu.

Poglete p. Crosse zpet do kongresu, aby mohl pomoci presidentu Rooseveltovi zavesti v teto zemi blahobyt pro vSechen lid.