Vestnik 1934 08 08

Orc art Slovartske Po dp oruitci J edtioty St atu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Aet of Congress of August, 24th, 1922 Italciai (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stredu, (Wednesday) 8. srpna (August) 1934.

eiSLO

39.

NA CESTACH A MEZI PLOTY.

3

AK UTESENY pohled se naskYte, zraku, vystoupime-li v pekne krajine na horu, odkud je rozhled do girogire krajiny, ozafene sluncem! Jak' malebnY vzhled!

Laxly poll se rozkladaji pod nami jako 21va, vinici se gachovnice, mezi nimi se yinnou kfovim a stromovim yrou'oene cesty a peg iny, spojujici mesta a visky, fidolim proteka feka, k ni2 stekaji potfidky, vrcholky kopcu korunuji chlumy.

Vzpominam si, jakYrn zvlagtnim dojmem na mne pilsobil vzhled anglickeho venkova.

Tam maji ye zvyku, 2e pole a louky oddeluji platy, je2 pak obrustaji zeleni. Pti pohledu na tuto krajinu s vy ge vidite same dtvereeky a obdelniOky. StejnY zvyk maji i v Hercegovine a na O" erne Hoke, kde jsem za valky dlel mnoho mesica. Maji tam polidka mala, sotva nekolik etereenich metro, ale dokola jsou ohranieena zdi z nakupenych kamerra. Tent zvyk se zachovava, podle vypriveni cestovatelia, po staleti i v PalestYne. Avgak sestupme s hory a popatfme, jak praktick' noel maji vgecky ty cesty a platy.

Cesty sblitiuji obyvatele most a vesnic. Vedou k urditYm cilum a eini krajinu schtdnou, pildu sjizdnou. Olovek neztraci smer a snaze dojde cile. A ploty oznaduji, odkud a kam at saha majetek toho ei onoho vlastnika, vymezuji pralva majitelii ,zabrafiuji nepovolanYm a zveti pfistup.

Moderni doba se yyznaduje mno2stvim komunikaci. Oim krajina civilisovanej gi, tim vice je brazdena Silnicemi, cestami a OMnami a novYch spojil stale pfibyva.

V mravnim ohiedu je to vgak jine. Ve smyslu hmotnem cesty spojuji, v duchovnim obraze to mno2stvi cest a cestidek naopak lidi rozdeluje, a km vice cest pfibYva, tim vetgi se tvori zmatek, lido se mYli v smeru, klamou se v cilech. Ocitaji se na killovatkach, pied nimi se otvird velke mno2stvi rtznYch cest a pe ginek, a lido jsou zmateni.

Kde je to pr a v a cesta, ktera by je dovedla k pra y emu cili? Kter'm smerem se dat, abyahom nebloudili?

Podolane je tomu s platy. Co tu ruznych pfehrad, hranic, achrannYch a obrannych opatteni! Co tu hradeb, zakazO, nakizeni!

Olovek yeti neznalk by musel myslit, jaka, je v takovYch zemich a v takovem svete jistota a pokadek, jak vladne pocit dfivery, kdy2 prava a existence jednotliveii i celkil jsou tolikerYmi zpilsoby zabezpedovany! Neni tomu prave naopak? dim vice plata, tim vice svarfi mezi sousedy. 'dim vice se hranice zabezpeeuji, tim vice je jejich pevnost ottesena.

Ohm vice opatfeni pro bezpeenost, tim vetgi nejistota. Gr im vice ochrany pray, tim vetgi bezpravi. Stejne jako v mravnim 2ivote jednotliveft: dim vice se 'Clo y& ohrazuje, tim vetgi budi podezfeni.

Tak vidime svet rozkouskovanY na yzajeinne se nesvatici staty a statedky, vidime spoleenost lidskou, rozdelenou na mnastyi narodu a ras, kast a tkid, mezi nimi panuje

vstavili lido na piedestal a dali mu posvatny nimbus. Mluvime o syatYch, nezadatelnych pravech a myslime na zisk a sobeck' prospech.

nejvetgi zest` a nepfatelstvi! Ostnate ptoty deli od sebe strany a. cirkve, najdemeje mezi udenci, umelci, v gade. Kdo se dnes vyzna, v mnntistvi rfiznYch gkatul a gkatulieek, do kterych hledi lido nacpat sebe navzajem?

Jak to ptijde, ze mala Cast lidi oplyva nadbytkem, zatim co ohromna vetS'ina strada nouzi? Ze jednem nestadi hrdlo, zatim co druzi utahuji kemen? Ze obilnice a skladiAte jsou ptepineny, zatim co miliony mrznou a umiraji hlady?

CelY svet je rozdelen a roze gtvan. Zavist, strach, konkureneni neptizeil, kaklY se citi nutkan sebe nebo new branit, proti nekomu nebo neeemu bojovat ye jmenu jakehosi praIllrrilT1111111rIllr

Matce Ats. 6, matko Slavie, sve zraky mile k sy Ym ditkam obrat' se sve bniske vyge, sytij nsiney segli jim a v srdci skrYge jim lasku vdechni, oslad' trpke chvile.

A sjednot' je, ty velke i ty trosky zbyle, je2 cizak hubi v nezkrocene pYge, at' kaLlY Siovan svobodne zas dYge, at' v gichni stoji v svete v tele sile.

Dej moudrost nam a rozumu vse dart', at' jako bratti 2ijeme ji2 dale, at' navkly zhynou na ge nizke svary.

At' na Slovanstva nedostupne skale si neptatele larriou ostre spary, jet hrozi zahubou nam neustale.

RRRRRRRRR V t l VIIRR

va, domnele pravdy a koneeneho miru, ktery si pkedstavuje tehdy, as v gichni jeho nepkatele budou poratitni.

Avg ak i lide sami v sobe jsou rozdeleni.

Nevi kudy kam, co a jak, nerozumi jinYm, nerozumi sal* v jejich nitru je zmatek.

MnohY elovek je tak rozeklan, ze nema kousku pevne pudy v sobe, .nic, oe by se mohl opfit, nevi si s sebou rady a je sam wip e na obta. Nema dtvery k sobe a proto ji nema ani k druhYrn, jim by se mohl svefit. A utak pfece, narali na nepochopeni, cizotu, yypoditavost i posmech. Divite se, 'tit tak mnoho lidi kondi sebevra2dou z omrzeni tiivota? Ne tak z omrzeni 2ivota, spi ge z omrzern sebe samYch. Kde je v tomto svete misto pro lasku, soucit, svornost? Tak lido mrou nikoli nemocemi, nikoli hiadem, ale lhostejnosti elo y eka k dloveku. Du ge jsou si daleko. Ka2dY uplatiMje jen sve naroky, sve pravo, pray 째 naroda, jazyka, rasy, stavu, tfidy, um-1Ln, pra y째 ukvat, mit se dobke.

Pravo Vzdat se pra ys je slabost, je

Kdo je vinen?

Vinni jsou ti, ktefi zrusili obecenstvi, uzavfeli se ye sv6j kruh a pamatuji jen na sebe. Jeden pro sebe roli nakoupil, druhY spke2eni opatkil, jinY 2enu si koupil. Co jim hostina s druh'mi? K demu jim pospolitost?

Neprogi se o nic, maji sveho dost, i starosti k tomu az nad hlavu! 6i je to male starost opatrovat majetek a se snait o jeho rozmnoleni? Je to maie starost zakladat rodinu a peenvat o jeji zabezpeeeni?

Tento prulom do ygelidskeho spoleeenstvi rortfi gtil lidskou rodinu a ueinil z ni yzajemne se hryzajici bestie. Slova "bratr"' a "sestra", jimi2 se lido nekdy tituluji, davno nejsou pravdou.

Kdo jsou to, tito lido "na cestach a mezi platy?" Jsou to lido bez domova, bez pfistfek, lido, ktere civilisovana, kulturni spoleenost vyhostila ze sveho stfedu. Lidmi i osudem prondsledovani, bez pra y, vgem na posmech. Jejich cesta je bez cile, nemaji, co by si plotem ohradili a zvali "svYm". Snad je spa,ttime i ye gkarpe letiet, spoutane zlou naruhvosti, hrichem, tak ubohe v jejich bezmocnosti. . .

Nelze miuvit o vyhlidkach na sblitieni a dorozumeni, nelze odekavat po2ehnane spoluprace, proto2e dorozumeni a spoluprace je m. o2na jen na zaklade vzajemneho zfikani se pray a vYhrad. Dnes v gecky Yeci jsou vylinany na ostki note. Neni krasneho hesla, ktere by nebylo podlo2eno city nespra yne zalo2enYmi. Nejvice snad nas deli Yeti 2ivotniho nazoru. Jsou to my glenky, ktere, misto aby lidi 1: sobe pfibli2ovaly, tvoki mezi nimi propasti.

Protote ten ei onen ma jiny na.zor neti ja, je mYm neptitelem. A piece nade v gim a za vim stoji tent nejhlub gi spoleeny zajem, daleko pfevy gujici flzkY zajem politick', hospodefskY, cirkevni, narodni, rodinny di kteYkoli jinY. Zajem, vychazejici z poznani teho2 piivodu a teho2 cile v gech lidi na svete.

Tady prave letr i kofen lidske tragedie, 2e tide tohoto nejspolednej giho neznaji nebo si dostateene neuvedomuji. Jak' velikY most postavili by si lido mezi sebou, jen by pfeklenul nejviitgi propasti mezi hmotnYmi jmy jejich, .kdyby pohledeli na v gecko sve Zivotni sna2eni s tohoto hladiska ducho ynibo! Ale takto narakme stale jen na platy, a kam pohledneme, v gady jen samY plot a ostnatY drat.

Strana 2.

-it‘ TE . I tak se za nimi lide hodne „L.N Mart'an se batolil jako dite, pottasal hlayou a kaddou chvili se po neeem obracel, jako by nejake neznarne zvuky budily jeho pozornost. Hajek by mu bjival rad leccos vysvetlil, na leda.cos ho upozornil bez, mluviciho stroje nedovedl se s nim v gak dorozumet. Proto kraeeli mleky. Jen to a tam uchopil hosta za rameno, blame kdyd se on choval velrni nepokojne. Asi po pul hodine ctoeil se mart'an smerem, odkud vy gli, a naznaeil, de by se rad vratil domri. Brzy na to byli opet v kabinete na universite a mart'an lanai se rovnou ke svS7m strojrim. Bylo mat 'de hal touhou po dotazovani — Jsem unaven spoustu va gich hlukfi, oznamil nejdtive mart'an na vysvetlenou, naCa lined nasledovala otazka: — Prot" vetgina vagich lidi stena?

— Stenaji? Ani bych nekekl. Nebyly to snad zvuky vozidel, co jsi slygel?

— Nikoli. Nezapominej, de mart iane lepe Slygim mnohe, co unika va gim ugim.

Ztetelne jsem sly gel stendni, a to teener od kaddeho druheho eloveka, ktereho jsme potkali.

— Snad to byl jen rychlY dech od toho, jak chvatali.

— Nemyslim. U vas se asi face dije. To byl hotovY nakek du ge, co jsem slysel. 0 torn mi musi jindy jegte povidat, ad se vice orientuji. Rikai jsi, de chvataji. Prot"? Take jsern si v giml, de vgichni se pohybovali s nepochopitelnSrm spechem.

— Nautili jsme se hospodatit easem. Zuditkovavame kaddou minutu. Proto se pohybujeme rychle a poudivame'i rriznYch rychlYch prosttedkii.

— Co znamena hospodatit Casem? Cas mohu jen ovlaciat, anebo dat se jim ovladat.

Vy jste jim asi ovladani.

— MYlig se. Chvatame, ponevadd si ptejeme lope zhodnotit svrij Cas. Chceme udelat vice prate.

— ProC tedy misto chrize radeji hned nepracujete?

— Vgechnu praci nelze vykonavat doma.

Musime jit po praci na jina mista.

— Tomu nerozumim. Snad tim riechce g tici, de vy zde bydlivate hodne daleko od mista sve Cinnosti.

— Tak jest, to je to, co chci rici. Nekteti bydli i hodinu testy od mista sve prace,nekteti i vice.

— Podivno. Nejcitiv to zaonaeite tak, abyste bydleli hodne daleko od s yYch pracovnich pkileditosti a pak se chlubite, de dovedete zhodnotiti Cas. Chvatate ph tom, de to nemade laSdi zdrave pro vase organismy, a tvrdite, de nejste ovladani Casem. Ale nejen Casem, nS7brd i prostorem jste ovladani, vy tady.

— Pohyb je zdra ySt. Nekteti takto vykonavaji svou kaddodenni prochazku. Jsou de se projdou.

— To je asi elanek va gi viry. Vy jste vnbec velrni zbodni tady.

Z Ceho tak soudig?

— I na ulici, i za nejvet giho chvatu pkinagite zapalne obeti st73%-in bohrim. Kolik jich mate?

— Podkej, zde jest opet nejake nedorozumen'. Co mysli zapalOmi obetmi? Nevim nic o torn?

— Jakde? KaddY druhy obean alma. ye sve ruce malou zapalnou obet, kterou Cas od Casu poyznag i ad k oblieeji, eemud se ostatne nebot' ta vec pti gerne dpi.

Hajek koneene porozumel a rozesmal se na cele kolo. Mart'an v gak prosebne zvedl ruce. Hiuk smichu mu patrne nedelal dobte.

Hned na to se ho ptal, co to tropi.

— Smeji se, odpovidal Hajek.

Mart'an zacvrlikal. Snad to byl zase jeho smith, lee na stroji objevily se jen otazniky.

Ztejme se dodadoval vysvetleni. Hajek mu je ihned podal.

— To neni nabodenskY obtad, nYbrd neblahY zvyk na gich obdanri. Rikame tomu kouteni. Je to jist druh mime jedovate byliny, zvane tabak. Listy z ni se su gi, delaji se

VESTNIK

1Viart'an mezi Edvard Magka. z nich smotky a tyto se pak kouti. To jest, jejich kout vtahuji lide ad do plic a opet vyfukuj - Jak. to?

K Cemu to pottebuji, k prorokovani?

- Znam z dejin. Lide se omamovali 0mcm a pak meli vidiny a vatili.

-- My jsme jid dale. Nagi aide se omamuji a nevesti. Jen jim to dela dobte. Pry je to uklidriuje. JO, sam nekoutim, nemohu ze sve zku genosti o tom nibeho —Pochybuij, de by to bylo zdrave a prospegne. Proces spalovani deje se i v tele, ale zbytky procesu musi z organismu ven. Tento zakon plati, tu gim pro vas stejne, jako pro nas. Prot" tedy pre koukeni poeinate si obracene? Prod nespalujete tabak ye svem tele a nevylueujete jen zbytky? Snad by to bylo prospegnejgi.

— I my vime, de kouteni neni zdrave, ale Tide si tomu navykli.

— Ach tak! Tedy nejen Casem a prostorem jste ovladani, nYbrd i svYmi zvyky. Jste vie pozadu net' jsem si myslil.

— Vy nernate dadnYch zvykft? pokusil se poloditi otazku opet profesor Hajek.

— Ale ano. Jsou to vaak zvyky, ktere jsme prostudovali, ovetili si jejich vjtnam a dotrovolne ptijali. My vladneme jimi.

— Pro kutaky je kouteni jednim z poditkit, pro kterSr zato vribec zit. Vedi, jim to gkodi, mysli si vgak, de divot je stejne kratkSr a de je tudit nutno dopkat si nejaky poditek.

Poelej, zde jsi smichal prilis mnoho rridnorociSrch polmu najednou. ftika g : divot je kratkST, a hned na to haji g poditek, kterk divot jegte vice zkracuje. A pak poditek!

Nechapu, jak mute bSrti poditkem nee°, co neni v souhlase s rozumem. Aikak de to vite a piece Cinite opak. Ov gem, vy vribec vice myslite na smrt a na divot po smrti, ned na ptitomnou existence. Takto lze to cid.pat.

Hajek se za.chmutil. Citil, de host ma pravdu, led piece jen se mu zdalo, de jeho odsudek neni docela spravedlivS 7 Nevedel vgak, jak mu to vysvetlit. Z teto rivahy vyrugily ho dalg i poznamky mart'anovy.

- Napadlo me, neni-li mezi stenanim, o kterem jsem se zminil, a koutenim va gich obCant' souvislost. Va g divot zde musi bSti rozhodne velmi tedkSr. Koutenim snadite se otupit svrij cit a uniknout syrove skutednosti.

ProC si to v gak neupravite? Pti gel jsem sem studovat a ne poueovat. Obasam se vgak, de to nevydrdim a de se yam to do toho zamicham.

— Bude nas ,den te git. A co se tihy divota tYde, divot u nas neni opravdu lehkY. Avg ak pokud jde o kouteni, tedy musim upoornit, de kouti take ti, kdo nemaji tedItY divot.

— To jsou asi ti, kteti divot tern druhYm zteduji. Ti se pravdepodobne zase omamuji, aby ptehlu g ili v sobe vedomi nespravneho ko, nani. Je tomu tak?

— NeptemS7g lel jsem o torn dosud s tohoto hlediska, myslim vg ak, de mag pravdu.

Profesor Hajek si prvne v divote uvedomil, de mart'an vyslovil vlastne veikou pravdu.

Jedni se omamuji z touhy po itniku od tihy divota, druzi, aby otupili sve svedomi, karajici je z nespravneho konani. Mart'an vgak zacvrlikal a Hajek zatoudil vysloviti otazku, ktera ho jid od rana hnetla. A jedto se host cdmlCel, rozhodl se, de si zjedna jasno. Zeptal se tedy: — Na tvem stroji vidim zvla gtni znaky.

Zmaekneg jen jeden znak a na okenku objevi se nekolik slov v me feel. Jak to ptijde? Jak se dorozumivate u vas?

— Obavam se, de ti to nebudu umet vysvetliti ye tvSrch pojmech. Mame znaky pro cele vety. Dorozurnivame se nejen tvarem zvuku, ale vice jeho jakosti, anebo, snad tomu lope porozumig, teknu-li — jeho tonemt Tak na ptiklad vas znak "chief)" mohu ti-

sti.edu , dne 8. srpna 1924. ci . estnacterS7al zpilsobern a po kadde to bude miti jinS7 vetn9. vSinam.

— To je vgak take dorozuraivini.

Chceg snad tici nesnadne. Vage dorozumivani je take, telkopadne. PlYtvite zbyteene slovy. Opakujete se k unucleni. Nezniti sveho dorozumivaciho stroje, nemohl bych s tebou hovotiti. Mimochodem :tomu vy netikate hospodateni Casem?

Mohl bys mi to obgirneji vysvetliti, jak je to s va gim dorozumivanim? Vim tedy state jedinSr znak, abyste si vysloviv ge jej v rriznych toninach, vytvokili kadu rfiznYch vet.

Nevede to v gak ke zznatktim?

- Zapominag na nag vyvinutSr Much. Nedame tolik na tvary, jako na zvuky. Domuiyam se, le u vas je tomu obracene, Nule, zvuk je pro nas ptesnYm rozli govacim einitelem. M do teto chvile rekl jsem etyti vety.

Vig, jak dlouho nam to trvalo. A nyni ti to povim v nagi keel Toto tka, mart'an zacvrlikal. Bylo to, jako kdy ptade etytikrat pipne ze sna. Hajek byl ptekvapen.

— To neni mot* zvolal.

— Charm, de tomu nemuleg uvetit. Neza.po. men vgak, de zvuk co do jakosti je bohatii, net' co do tvary.

— Ale vadyt' my se rovnel dorozumivime zvukem! A take musime nekterS7 vYznam vyzpivat, na ptiklad otazky.

— Zajiste, ale vase tee pohybuje se jen v maks toninach. Na ge pohybuje se al v osmadtyticeti toninach.

— To tedy zpivate.

— Ano, jenae pti tom tolik nehulakame.

Ale pokusim se ti to objasnit je gte jinak.

Byli jsme na prochazce. Kdybych ti by'qral tekl "hluk", jiste bys pochopil, tim minim, je tu mot" hluku. Pak bych kekl zase hluk, ale bolestne, a ty bys poznal, de mne to znepokojuje. Pak by najednou nastalo ticho a ja byth kekl "hluk"?, ihned bys yedel, le se tali, dim to, le ustal. Anebo jsem mohl Eel "chvat", a ty bys vedel, de se podivuji chvatu va gich obdanii. Nato bych, znovu tekl "chvat", lee s otaznikern, a poz-. nal bys, de se ptam po ptioine. Je ti to ut jasno? Nude ptemS/ glej o tom a Ponech mne pro dnegek o samote. Nech mi tu jen nejakou vase knihu.

Mart'an zahajil opet sviij rozhovor: Slyjsem opet ona zvitatka, ktera zde u vas litaji ye vzduchu, steiovala si, de maji nedostatek. ProC jim nedate jist?

— Nemdleme se starat jegte o ptiky; mime dost starosti sami se sebou, odpovedel flajek trochu lehkovalne, nebot' po dobrem °Ude' si hovel na lehatku.

— Podkej, tomu nerozumim, ozval se v zipeti mart'an. Jste piece povYgeni nad ostatni tvory a va gi povinnosti je o ne peCovat.

- Snad bychom men, ale prozatim nedovedeme je gte naprosto uspokojive peCovat o sve druhy z es elede lidi. .

Snad tim nechce tic!, i vy trpite nedostatkem? Anebo dokonce — snad ivy mirate hlad?

— Bohulel, je tomu tak. Arci netrpime hlady vgichni a ne vldycky, ale jsou obdobi, kdy cele velke skupiny osob trpi nedostatkern.

— Jak je to mOlno? Vidyt' vase zeme je tak velko, a na celYch kusech suche pudy jsme nevide ii ani elovielta, kdy jsme studovali vagi planetu. A pak ta mnolstvi vody! Jiste je v nich tolik livoeichu, ie byste je mohli polirat, kdy stejne jste jegte jako zevove.

— Co jsou to zevove?

— To je druh livodicht, kteki jedini u nas se live masem. Ale odpovez na mou otazku.

— Jak to to mani kid? Mame takove uspokadani spoleeenskeho divota, ktere zarueuje divobyti jen pilnSim a snadivStm jedinctm.

Kdo se nesnadi a nechce usilovne pracovat, upada do nedostatku. OC ma pak mene, a to ma vice ten, kdo se ptieinuje. Chapeg to?

(PokrOoyani.)

Ve stiedu, dne 8. srpna 1934.

111

0■■•■•■••••■*.s.o■WINO041.....m.o.m.....-oaso

VESTNiK u....,

Oddil dopisovateisk rmsoamocomeama,....c.

,0.1•441Mr

4011.0 4:^ei.

>71

Dopisy, jeti by obsahovaly neveene, neb ziivadne polemiky, potadatel ptedklada, ve sin stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

ElCampo, Texas.

Jako \Tidy, etena, redakce a vtiichni etcarci Vestnik!

Par slov, ale tentokrat jen s malo okolkami! Potkam na sajdvoku na geho bYvaleho souseda, bratra Frantu Muaika, a ptal se, brzo-li zas pojedu nada na trip? Ja tku, 6rat'ko, prave jsem veera ptijel, ne z tripu, ale jen z tripku! Tripek ja nazYviam jen malou vyjiad'ku. Ale na jeden den, ale nastavene kus noel, udelat neco 'cites 3 sta mil, a hada toho chcete okouknout, tak musite jet neco vice flea 4 mile za 2 dny.

Toa v nedeli rano, paeasi v'Selijake, ale spolehajice vaade na cementove hajvej, fekli jsme si, to gohet, pojedeme! Jedeme k synovel Edmund Tobolovi, do Houstonu, kde on ua nekolik mkt provozuje pucifoustvi.

Toz jsme tam. Nejeli jsme, by jsme tam tapeli. Ja nabidl, by jsme se zajeli podivat do paistavu. Edmund pravi, ae tam delnici staarkuji, policajti vartuji, a ae tam nikoho nepiipusti okukovat. Kdya tak, to2 tak!

Vtieci byli proto, jeti do Galvestonu, a ja tku zas: gohet, pojedeme. Praelo, jako kdy2 z hrnce leje, ale Edmund' pravil: to nic! To prtii jen tady v meste, ale y en z mesta praet nebude. Jedeme na dvou karach. Ja paisedl k Edmundovi, aby me jako znalY one krajiny, Yge mohl vysvetlit, kde a co. Sestra Mary sedela mezi flan* na jednom "syci", ale co pak ona! Nevali akorat 2 sta funta, a tak jsme men dosti pohodli. Edmund mel pravdu, neb odjedeme od Hostounu nejakYch 12 mil, slunce svitilo.

V Galvestone jsme men ptileaitost se podivat na valeenou lod', v ptistavu zakotvenou. Navatevnikt1 na one lodi bylo mnoho.

Jedni ptichazeli, druzi odchazeli; vaak vita, jak je to, kdy2 je nada neco zajimaveho. 2e tam panuje nejvatai Cistota, nemusim podotykati. Jako na valeene lodi, to se vi, 2e mall i dela, rozomejte: kanony, ale obtahnute platnem, tak ze je nebylo videti. Ja hned Nadel prod. Jednako, aby jim to nenavlhlo!

Dale jsme jeli po ochranne hrazi, az na samY kraj, a pak jeli jsme po kraji zalivu, pia same vocle, ale melke, asi 15 mil. Jede se tak na tvrdem. pisku, tak jako po cemente. Po onom pobte21 pry moan° jeti na vzdalenost 35 mil.

Po celem pobteai bylo videti koupajici se, i male data tata a mama tam oavachovali.

Ja si pomyslel, to by tak bylo neco pro tebe!

To by jsi to tvoje revma, razem vyhnal, ale ponevada jsem name]. "svimhouzne" a bez nich, jak by to vypadalo! Tak ted' se Who, ati pa druhe, a slibuji tomu revma, ae mu u-: ka2u, co dokaae slat* moaska voda.

Po teto posledni vichtici, mitaeme to nazvati hurikanem, neb bylo videti spoustu, vgade nanosu, a tak divaje se na to, jsme si povidali, ie to nebyl 'pas. Jdeme zpatky, abysme nejeli tou samou cestou, uhneme se na pravo, jedeme do Texas City, kde je cukrovar, kde Edmund pracoval, kdya jeate nebyl pucifousem. Pak je tam mlYn na obili.

Jedouce z Galvestonu, na mnoho mil videti nanos, uvaznuty na fenci, a2 na ttetim drate. Hajvej do Texas City, cela naplavem zanesena, tak ze nanos musel byti odhrnut, jak my i•kame cestnim blejdem, na obe strany, by bylo moano po cementove hajvej jezditi. Nanosu bylo mnohem vice, nea kdya my nahrabarne seno! Dale jedeme do Seabrook, kde jsme pozorovali mnoho gasolinem hnanych lodic, se prohanejicich, po zalivu. Nejvice co byl, jak kikame kumat, za gasolinem hnanou lodici, uvazana deska, nekdo tika prkno ,ale vaak tomu rozumite. Miadik stal na one desce, drael provaz, tak jako my drai-

paiu milli, kaya nana plaSi, a ujiadeli jak staela! Ovaem takovY spadnout, i V tak hluboke vode, by byla pro neho legrace. Videti, jakou zabavu maji lide na blizko bydlici. JO, strafra, tam tak blizka bejvat, ja bych tomu mojimu revma ukazal, ae by byl anc cvaj prye.

Dale jedeme do LaPorte. Videli jsme exguvernera faterlinga letni sidlo. Ohrada cab', aelczna, na vrchu opattend hroty, rozurnejte spice. Neradil bych nikomu, aby pruboval si na torn fend sednout a odpoCinout si. Dale jsme videli mnoho olejoy-ach deriku, v zalivu, ve vocle stojicich. V tech mistech ptevaaeli nary pies zaliv na "fete", a na raz snad jich paeveze asi 30. My, kdyi jsme jeli akolo ,Cekalo asi 50 kar na ptevezeni.

Dale jsme navativili posvatne misto, statni park San Jacinto, kde se odehrala rozhodna bitva, mezi Texany a MexiCany, v ktere2 bitye Texasane vydobyil neodvislost, a v ktere byl Santa Anna zajat. Buda tomu v race 1936 sto roka, na kterYI rok ptipravuje mea sto San Antonio pamatni vYstavu. San Jacinto je oznateno mnoha nahrobnimi kanaeny, rortrouSenYmi po' onom parku, asi na miste, kde kterY hrdina pads. Tahlo k slunci zapadu a majice jeUe k Houstonu asi 15 mil, tak nezbYvalo mnoho easu na leptii prohlednuti a pteeteni napisa onech padlych hrdina. V jednom miste bylo ohrazene misto, dle vtieho to bylo vyhrazene misto padlYm mexickym vojakfim. Edmund jest dobrYm prirvodeim a vysvetli vae co vi. Jeho manaelka AmeriCanka naaim na druhe kale seco, jak a kterak. Vite, ona dicim, Alma ovlada i nazi eeatinu, tak 2e se s ni domluvite.

Prave vjiadime z mesta Houstonu, kdy2 na jedenkrate rana, ne jako z kanonu, ale jako z moji aesterky. Ja fikavam, ae se nelcknu as devatY den, a to jeSte malo, ale vette, tentokrate jsem vzpomnel na Hamiltona u2 jsem amatral po arajtofli, 2e ty dva bity, co jsem tam mel, aaelim, at' je ma.. Eman ktikl: ouha! To byl na g zadni raf a vysttelenY. Ja aku, asi jsi tam mel moc luftu. Nasadili "spar", kdya jade okolo ambulance.

Jedeme, kdya asi 25 kar bylo nacvokovanYch, na miste sraaky, nedaleko mista, kde my jsme men to vybucnuti. Pratte jsme doWader k mistu, kdya ambulance odjiadela.

Jedn.a kara byla v hluboke ptikope, druha na hajvej rozbita na padrt', ale mama zato, ae musela byti je§te ttetr, ale jak, co a kterak, to jsme nemohli ostat stat a vyptavat se. Povidame si, ae ten naa vysttelenY raf moand nam zachranil kejhaky. Dolma jsme se dostali bez dalaiho polekani.

Br. Franti gek Moravek z Robstown, je spokojen, jen kdy2 uchrani kejhak. Ja take v' 'dy tak tikavo.m. Slyseli jsme pies radio, 2e se to tam k yam, Fra.ntiku, aene, tak jsem vas tam litoval. My jsme zde meli take vitr, ale tak me to ptipadalo, ae ne vet§i, nea kdy2 se ptiaene silnY severak. Nam to shodilo asi balik otevtene baviny, ale to nic, vaak redosujem!

Navatevou u nas byl ptitel bratr Franta Picha, z Coconut od Shiner, se synem Miloaem. Dovezli nom haldu broskvi; to by nebylo nic, ale to sladkost! To bych kaki, 2e ony broskve must bYt ktiaene s mermakami neb s Cimsi takovYm. Diky!

Piatomne mame vla.hy dostatek, a doufam, ae i jinde va'ade, a jestli ne, vette, ae ja za to nemohu!

S ptanim vgeho &bra ct. red a atenatfim, konai a dela puntik Jos. Barton.

Rad Krasna, eislo 96.

Rosenberg, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Hurikan se nedostavil, a pikovaCka nastava, a penize se budou sypat do kapes.

V nedeli, dne 12. srpna 1934 ptipada nam tadova schfize. Tedy, kdo se citite, ze ua dluCite sve fimrtni poplatky za nekterY mesic, tak poalete penize, neb ptijd'te do schuze.

S bratrskYm pozdravem, John Marek, taj.

UGT a Il a o.

itad Prapor Svobody, cis. 8.

Weimar, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Timto varn &Aram na vedomi, abyste se dostavili vCichni do schuze, kterou odbYvame jak obyeejne druhou nedeli v srpnu, ye 2 hodiny odpoledne neb mama dulebte jednani, a tak jest tteba, aby nas bylo ye sehtzi Co nejvice.

A vy, Mani fidetniho vYboru, mate prohlednouti knihy a podat zpravu v pflai schazi • Adolf Barta, tajemnik.

RUSKS "NWEVo" "Nieeva" je ruske slovo, jet vyjadkuje duJiti Benea pike o torn v 6. siovu z Moskvy.

V Rusku se ptaji "Jak se mate?" skoro tak east°, jako v Anglii. Ale v Rusku eloyek, ktcrY se ma prave dobte, odpovi: "Spasibo, niaevo!" To "nidevo" vaak naprosto neznarn end, ae to za nic nestoji. Prave naopak, tim se Vyjadtuje, ae je to velmi dobre. .

Elektrika vyjede z koleji, za ni zOstane stat dvacet jinYch a v nich zOstanou seclet pasaaati. Za hodinu nebo dve jim tekne kondukterka, 2e dnes u2 to nepojede, Sborem se odpovi: "Nieevo!" a jde se peaky. °bean se zastavi pied budovou GPU, ptijde straanik, ae se to nesmi stat, °bean tekne "nieevo" a jde V Rusku se pije vodka k obeclu. Sedi obCan, kteremu prave pied hodinou lekar zakazal vodku. Diva, se chvili smutne na skleniaku, pak tekne "nieevo" a vodka je v nem.

Postavi se nova fabrika a intenYr zaueuje delnika, jak zachazeti se strojem. Vylaai mu dlouze a podrobne kam nesmi strkat prsty, delnik posloucha, den, dva se tim ridi, tfeti den tekne "nidevo", sahne prave tam, kam sahat nema a palec je prye. Ktiei bolesti, ale zeptate-li se, zda to boll, iekne yam zase "nieeva!". V Moskva stave Metropolitan, InaenYr vyloai, jak straane na torn zaleal, aby beton byl udusan jak se path. Dopovi, jde dalnik fekne "niaevo!" a zaene beton uPlacavat dlani. Plajdou mu na to, straane mu vynadaji, a on tekne "nieevo!" a zaene to udusavat.

Kolik nespokojenosti by bylo v ruskem lido, kdyby si nemohl "nieevo"! Kolik nervosy by bylo v Rusku, nebYti tohoto zazraeneho slova! Kolik prace by se udelalo v Rusku rychle, potadne, bezpeene, kdyby dovedli nejak vyakrtnout "nidevO" z lidoveho sloVnilcu!

Pfisnejii prohlidky zasilek eeskYch knih do Nemccka. ftBskonernecke Otady zostialy postup pi i prohlidce poatovnich zasilek, obsahujicich Ceske knihy. Dosavadni prakse nameckych poatovnich Atada byla a byly pozastavovany jen Ceske knihy s kritikou dnetinich politickYch pomera v Nemecku, a tak zvana marxisticka literatura. Nyni maji poktovni Otady zvYalti take dozor nad poSlovnimi zasilkami aeskych beletristickYch knih. Nova prakse se odavochauje tim, 2e se mnoai Podet deskYch ptekladir nemeckYch autorta jicha knihy byly v Nemecku zakazany.

Take trochu ydeenosti! Neni zdrav a neni .§t'asten, kdo neumi nebo nechce byti za nic vdeeen. Neni-li v mem nitru vdeku, ihned to citim, nebot' neni tam take spokojenosti.

Jak krasny kvet jest kvet vdeenosti! Slypo celY den jeho neanY hlas, uleham s neskonalam atestim a radosti. Citim, tie svet je tak bohatY, 2e aivot je raj„ 2e Bah sidli v mem srdci. A za mnoho a mnoho ma a must byti alovek vdeaen. Za svaj aivot, za cele kralovstvi, ktere ma ye svem nitru, za Na"iechny dily sveta, ktere mu slouai a za vaechny moanosti, kterYmi maze svaj iivot posvetiti. Jest tteba jen chapati, cititi a vaechno bylo by fine tam, kde neni radosti a sveaesti. Hlas vdeanosti vede eloveka moudte.

Pestujme jeho zrneeko v zahradce naaeho nitra. V belch zaaehne nam plaminky nad vaechno krasnejai. Porosteme ke zdravi, radosti a spokojenosti.

Straka 4,

VISMIR

Ve stkedu, dne 8. sinna 1934.

-roenimi splatkami pozadu a 24 pajdek melo ji2 byti fipine splaceno.

VYnos z 38 majetka, ktere Jednota vlastn1; je velmi neuspokojivY. Farmy pkinesly Joni a letos mak), a mestske majetkY, at na fednu pochvalnou vYjimku, jeete Men& Splatky na pajeky proti certifikatam Jame zaeali prohlikt, ale shiedali jsme, to br. tajemnik, jen2 zaznamy vede, nemel knihy upraveny tak, aby prohlidka byla rychla,.a uspokojiva. V torn. ohledu ucetni vYbor dovolil si fiat pokyny a prohlidka techto peti knifi, obsahujici splatky na ptijeky a Uroky z nick, bude provedena pkiAte. Podobne doporudeni vztahuje se te2 na zaznamy bonda, ktere az dosud byly vedeny tajemnikem.

• VeSkere piijmy, plynouci do rfiznYch - fondu Jednoty, jsou ukladany do dtyk bank,'umistenYch ye Fayetteville,' West, Caldwell -a Houstonu. Koncem derma, bylo uloteno v techto bankach hotovost Jednoty v obnoau $23,347.11.

Vydani Jednoty, jak z fondu timrtniho, taktk i z fondu na vYlohy Hlavni ttadovny, bylo podrobeno nalditemu pkehledu.- Leek po deku byl prozkouman, privo vYplaty oveteno , a doklady odirvodneno. V celkovem mno2stvi 2022 dekil nalezeno bylo pet deka nesouci podpis jen jednoho atednika misto dvou, jak stanovy vyiaduji.

Zdor tomu, 2e fieetni vYbor zadal pracovati ve Ctvrtek rano v 8 hodin a pracoval kaldy den ai do 10 veder, zbYvaly v nedeli, kdy vYbor v 9:45 veCer zastavil, jet nektere merle dalkite yeti k vyilzeni, cot bude nahraieno a dohnano pii nasledujici prohlidce.

V ohledu na kritiku od Statniho komissate, 2e mnoho penez bylo uloieno v nekterYch jednotlivYch okresich, upravili jsme pkehled tilaenYch pen& dle okresa a podavame ho jak nasleduje:

Rogers, Texas.

Ste tiostaeitelnYm, vzhledem- ku avYSenemu Rad Nova Osada eislo. 69. nakladu na stavbu budovy, na ni2 prvotni Musim take na,psat par kadkit a dati vedet plany byly zmeneny po zrale fivaze na poze tu jeSte 2ijeme. Co se Wee podasi, to je 2adavky, jet by vyhovovaly i pottebam v butu suche; nam tu jeSte neprklo na bavinu douenu a aby budova, byla ne jen ohnivzdorco je zaseta a hodne baviny jeSte nevzeglo. nuo, ale i co nejmoderneji vypravenou. V db.M kdysi zaprSi, pak teprve vzejde. Krmeni sledku, ze navrZene a ptijate zmeny planu bude malo, asi polovice, jako jine roky. Kor- rtavby budou vykdovati vya'Si obnos, ne2 byl nu natal udelaji tak asi pro sebe dost, a puvodne oeekavan, stavebni vYbor apeluje na nekteti skoro 2adnou. Mluvilo se o tom, co elenstvo a na naSi eeskou vetejnost, by ptikaklY bude delat s krmivem, kdy2 bude musit spell dalSim upisovanim obnosu Upisy jsou set tak mad° baviny, km-xi 2e to krrnivo da, velmi vhodnYm uloknim Uspor, nesouce pet kdyi ho prodat nebude moci, a ona se pHprocent iirokii a tudl2 prokazuji jich vlastniroda o to postarala a ted' zase kaZdy natika, ku dvoji slu2bu, pkispeje tim na dffle2itou 2e bude muset krmivo kupovat. Vlada tady Ir ec a jeSte mu to vynese zisk. Stavebni vYbor skoupila mnoho dobytka a ted' to zadala prohlasil, 22 ma vyjednano, 2e deAti subkonstfilet, ie ho u2 Sipovat nemti2e, k nikde traktoki budou miti pki stavbe sine ytednost neni pro nej mista. V patek zabili u Belton a maji se obratiti na pkedsedu stavelNiiho vYna rend. 73 kust dobytka a majitel to rende boru, br. Louis Rulika, hodlajkli se, ychazeti maso z . nej musi rozdat nebo spalit. Zde se o zadavku prate: . tolik masa kazi a ye velkYch mestech je toKdo mimo Houston hodlal-by ptispeti na lik lidi co nemaji co jist, neb nemaji penize uskuteeneni representaeniho dila houstonaby si kousek masa koupili a prace taky neske Ceske osady, obrat' se na br. Louis Rulimaji a s tou bairinou je to same. Lide nemaka, 820 Heights Blvd, neb na bratra Frank 0ji co nosit a baviny je takovy ptebytek. Je lexu, st., 525 Malone st, neb nektereho z vkho velikY pkebytek i tech farmaku je vYSe jmenovanYch Menu stavebniho vYborft, velmi mnoho a kdo vi, jestli vlada nebude jen2 mu vSe dalSi sdeli. brzy chtit tech farmakil par postkilet jako "Famelie" Kadleekova se postarala o novY ten dobytek. ptirustek elenstva, nebot' br. KadleCek st., Je to vSelijake, kdy2 si elovek vypestuje nam dobie z naSi sceny znamY hraje ted' bavinu a cely rok na ni eeka, a ted' si ani lohu dedeeka, po prve, jak mu znamo ye svem jednoho baiu nesmi prodat, aby mel nejakY 2ivote. A Kadleeek Eddie, jeho syn zas tagroS, mu vlada dovoii. To mame v Americe tinka. S mladou maminkou ptiSla sdileti jeji :vobodul Kdyby vlada bYvala udelala zakon, slasti jeji matka, pani Jakubcove, z Temple. aby kaZdY sel polovici baviny kdyi obelelava "Kdo maS hake grok, floky 100 akril, aby sel 50 akrii, tak by' bYvala viaa brat bys z nich chtel iiroky da Slapla na ty velike, ale ty velike ona v2dy ulo2 si je v naSi sin. chrani, a ti mall, co maji 35 anebo 40 akrii, My ti na ne imis dame, ty mohla nechat.

(112 je vytiStene mame) Tak u2 je po 'tech volbach a u2 to troehu na pet procent a nic min.

Nekteti tak velice prohrali, 2e se jim Kdo jen mfieS, mej se k einu z toho a2 hlava todi.

Vyber z pundoch cinkaninu, Ptal bych si, aby br. Barton z ElCampo, bys nam ji moh' zaptjeit.

Okres Kupni cena.

Ka2dY rubl, kakia petka kdy tak cestuje, aby se zastavil i zde u nas, 1. Angeline, 7, $ hezky kousek sine setka, a dal nam navod jak toho hada povesit, tak 2. Brazoria, aby prklo. Mne to nepracuje, neb v2dycky pomoz nam ji postavit!

3. Bear-Medina-Atascosa, 58,000.00.

GroSik tu a denar tady zaprSi nekde jinde. My tady mame radi 4. Caldwell, 20,000.00 kdy2 se to da, dohromady, derno-oke, tak kdyby zaprAelo, tedy bychom 5. Calhoun, kousek prate udelaj'. si nektere naseli, ales ja, minim fazole.

6. Cameron, 312,480.00 Koupi cihly, kamen, pisek JeSte davam \Teat elentim nakho tadu, 7.

Colorado, 34,700070510 i pro stavbu dteva vYsek ie schtze nebude odbYvana tento mesic, nYbr'2 8. Comanche, pro tesake ptichystar. a2 druhou nedeli v mesici zati. Jestli nam 9.. Dimmitt, 23,500.00 S. P. StudnienY. vlada dovoli nekterY ten bal prodat do to 10. Dewitt, 3,500.00 doby, tak budeme mit nekterY ten s tou 11. Duval, 12,350.00 • hlavou nazbyt.

ZPRAVA UOETN1HO VkBORU. 12. Ford Bend, 4,000.00 Tak kondim s& sr dednSrm pozdravem, 13. Frio, Nasledkem toho, 2e pli dubnove schtizi ne48,000.00 Henry Dukk, taj.

14. Gaines, byla revise knih Hlavni iThadovny provedena, 27,000.00 15. Grimes, 4,450.00 tentokrate prohlidka zahrnovala vSechny flHouston, Texas. ay a knihy za udobi od 1. ledna do 30. Cerv35,500.00 16. Haskell, V posledni schtizi tadu Pokrok HouStonu, 66,162.22 17. Harris, na 1934. VYsledek prohlidky je ptedloien ✓nedeli, dne 5. Cervna, jet se konala v pkile18. Hidalgo, 360,000.00 Cienstvu jak nasleduje: hie budove na pozemku sine, dnes ji g roz15,000.00 19. Hill, Piijem poplatkil od Mar byl prohlednut bourane a odklizene, jednalo se o stavbe no20. Hudspeth, 101,650.45 a porovnan, vSe nalezeno v pokadku, pouze ve sine, jet v brzku poene se stavet. ele21. Hunt, 3,850.00 dva tady dlu21 sve poplatky za tti mesice, nove stavebniho vYboru, bratki: Louis Ru2,775.00 22. Jackson, jeden tad za etyti mesice a jeden malt' tad lik, ptedseda, Frank Tesat, Louis Hanus, Fr. 34,121.82 23. Jefferson, za osm mesicti. Doporudeno, aby takova poAnainee, oenek Bedna,t, Anton BilY, Tom hodlnost nebyla trpena, nybrti aby jednano 5,970.00 24. Liberty, Hoek a Frank Rachae pilne pracovali a pro6,000.00 25. Lubbock, bylo dle stanov. jekt se bli2i ku svemu uskuteeneni.

60,000.00 26. Martin, Ptijmy Detskeho odboru jsou nekterYmi Za nedlouho bude se na miste demolova8,700.00 27. Matagorda, tady odvadeny spravne, jinde jsou detske pone budovy zvedati ze zaklada nova, hezei, 2,758.54 28. Newton, platky odvadeny nahodile. Mistni Utednici vetSi a modernejSi budova, lepe odpovidaji5,775.00 29. Nueces, tacit' jsou upozorneni, aby dbali pravidelne ci podetnosti deskoslovenske narodnosti v 29,000.00 30. Palo Pinto, ptesnosti tea v Detskem odboru. Pouze osm Houstonu. Bude ohnivzdornou, tak aby nam 1,000.00 31. Panola, tan zasluhuji uznani a pochvaly, 2e maji slou2ila a hlasala Houstonu o kro,snYch via8,600:00 32. Potter, DetskY odbor ptimekene velikosti. Nektere stnostech synt a deer naroda, jen2 v2dy como 33. San Jacinto, tady maji jen dye, tti nebo dtyki deti, a kradel v poptedi pokrokovosti a kterY je yy3,250.00 34. Stonewall, stava mnoho tan, nemajicich dosud 2adnfth spelejSim mezi slovanskYmi kmeny. Chceme 23;000.00 detskych Mena. Ptijem z bonclu, jak kapita- 35. Ward, pro sve potomky zachovati peknou upomin4,170.00 36. Wharton, lu tak i kolekce uroku z bonda, podroben ku, hlasajici vyspelost -naroda, jeho vetev Home Onwer's Loan Corporation, 7,700.00 byl nadrniru dtikladne prohlidce. Jednota zde za ocednem v Sire od stare °Veiny se vlastni bondia za $1,329,351.26 (rozdil $4.29 nejen zelenala, ale nesla i dobrY plod. Bude $1,331,061.03 Souhrn mezi vYpooty iueetniho vYboru a knihami H. to odkaz naiS naSim detem, naSim Robert Oervenka, U.). Tyto bondy byly zakoupeny z 91 dikus historie deskeho Houstonu, jedne z • A, Nesuda, Will mest a okrestl, z nicht 27 mist je _ nejmladSich vetSich eeskYch osad ve Spoje- pozadu s placenim aroka a 15 druhu bonda Stephen Valeik. nYch Statech. Nova sin, tteba bude nemYm je se splatkami kapitalu pozadu. Nektera mipomnikem, bude piece vYmluvne hlasiti naS sta projednavaji piljdky od vlady, aby poDobre srdce. "Nu„ Jarku, jestlipak jsi dal rozvoj zde, v nejvetAim a nejpramys/ovefSim hledavky Jednoty mohly bYti urovnany. ze sveho jablka take nee° sesti cidee?" -- "Ameste Texasu.

Pkijem z pajdek na farmy byl tee dakladne no, tetidko, to nejlepgi!" - " A copak jsi ji Na stavbu sine upsali a slokli ji g bratii a prozkouman. Shledano, 2e na 114 pujdek nedal?" - "Jadra; kdy si je zasadi do zeme, sestry kadu znadn$ obnos, lee tento neni jebyl zaplacen povinnY trok, 115 pajdek je bude mit velke stromy s krasntul jabiky."

a

Ve stfedu, dne 8. srpna 1934.

strana

VESTNIK ■la

FILIDKA ZE

mm

yoll.1011111J

CO JSTE VA1ILY K OBEDU V PRVEM DNI MAN2ELSTVi? Tato ,otazka vas jiste pfivede na rrizne myglenky a vzpominky a vykouzli vam snad i tsmev na vase rty. Ptedstavite si vgechny detaily sveho prvniho kuchateni ve vlastni domacnosti, vgechny obavy a rizkosti, ktere jste pH tom zatily, ptedstavite si radost z prvniho chystani stolu a pak odekavani, vat- mut v poledne zazvoni a vy prijdete Vzpomenete, jak jste pryne nalevaly polevku a. jak vas mut nest prvni lztci k fisturn. "Jak se asi zatvati? Co fekne?" mely jste pH torn na mysli.

Divky dnes east() pied vdavanim o vateni a- o kuchyni ani nezavadi ,ptijdou k vlastnimu krbu rovnou ze gkoly nebo z kancelate od psaciho stroje. A piece se ,stejne gikovne najednou dovedou postavit k plotne a nikoha ani nenapadne, aby se jim posmival a dobiral si jich, ze se jim jidlo nepodati. tim to ptijde? Je to rozhodne zajimave a typicke pro drie gni dobu a pro dne gni divky.

Vzpominam si, jak jsme v diveich letech "Polykaly" Svehlavieku, jak upekla zajice i se strsti. Zdalo se nam pak vafeni emu se snad nikdy nebudeme moci naueiti a nebudeme umet. tak dokonale ovladati jako nage maminka. To by se snad nemohlo stat dnes tadne divce, co se stalo Svehlaviece. Ostatne bych rada vedela, co si o Svehlaviece mysli dne gni tabky, ktere ji otou (etou-1i ji totit je gte vribec). Nejspi g se jim ,to must zdat ripine nepravdepodobne a naprosto smyglene.

Ale cot, kdybyste nam tak vy, mile etenatky, napsaly sve zatitky a zku genosti z va geho pivniho obeda? Myslim, Ze bychom se vg chny nasmily a &late pobavily. V. W. KDO MA PRAVDU? Pan Bernagek byl gt'astnY elovek; po rodidieh zdedil nezadlutenY statek, otenil se s hezkou a bohatou tenou a mel d ye zdrave deti, cele pa mamince. Nahie v gak osud zasahl do jeho pozemskeho raje rukou nemilosrdnou: rnanteleina matka — tchYne — ovdovela a ponevadt ji bylo smutno, nastehovala se ke sve dcefi. A mantelskY raj se brzy zinenil v prave peklo na zemi, zasluhou tradienich vlastnosti pani tchYrre. Marne statkat Berna gek, nejprve rozumnYmi domluvaml, hledel sjednat napravu: marne ptikrooil k radikalnimu vyka.zani ru gitele domaciho miru ze spoleene dornacnosti, marne dlel celY tyden radeji na cestach a v krajskem meste, aby mel pokoj. Nic to nePornahalo, rozvrat jeho mantelstvi Pokraeoval. Berna gek se odhodlal k poslednimu kroku: podal prosttednictvim advokata talobu na tchYni, ze jest povinna jeho domacnost opustiti pod trestem exekuci. Zalovana tchYne se branila, ze jest jako matka opravnena bydleti u sve dcery a ze ostatne jeji dcera jest nemocna, ze pottebuje jeji pace a proto ze se nepostehuje. KDO MA PRAVDU? PrvY soud rozhodl, podle taloby, Ze ne gt'astnY Berna gek jest jako vlastnik domu jeho svrchovanYm panem a ma proto pravo ureiti, kdo v dome bydleti smi a kdo nikoliv. Vrchni soud talobu v gak zamitl, jetto pry mantel nemrite zakazovati mantelce vziti k sobe vlaE,tni matku. Nejvyggi soud k dovolani talobcOvu rozhodl opravdu talamounsky a rozum-ne: pro tentokrat site taloba se zamita, ale -Jen toho drivodu, ze manielka ta.lobcova jest nemocna a pottebuje ogetteni. Jakmile Re uzdravi neb ji mantel opath o gettovatelku, budenutno Zalobe vyhoveti tchYni z domu vykiiditi. St'astnY pan Binagek jiste ihned angatoval sve ubohe choti tucet ogettovatelek, zejmena kdyt dale soud nejvyggi podotYka, Ze tchYne nemrite mu byti prpti jeho vuli jako egettOvatelka ynucena.

Temple, Texas.

Jit nekolikrate jsem eetla stanosti nagich organizatorri, ze musi sna get rfane naraky a •uralky. Bratti jednatele, nevim je-li to to prava ptieina hotkosti, kterou ja obviriuji.

Jest • to onech 40 procent, vracenYch nekterym Nedivte se tomu! TakovY system ani jinak pracovat nemate! Mritete byt jisti, ae kdyt vratite jednomu .a druhemu ne, co to ptinese: jen bouiku na va gi hlavu a gkodu nagemu spolku. Kdy't ku mne ptigel br. Navratil a vysvetloval v gecky ty vYhody, ktere maji novi elenove prvni rok, nestarala jsem se nikde o nic, neb jsem myslela, to Hlavni tliadovna tak ustanovila, a ze v torn smyslu vgichni jednatele pracuji. Kdetto, jak vyrozumivam z elanku psaneho br.

Janovsky'm, 'te jednatele vratili 40 i '70 procent, ktit videli pottebu v rodine. Nevim jak toinu rozumet; jest-li to mini chudobne rodiny nebo jak to ma smysl. Ale jak jsem tomu dtive return61a, ze maji dostavat novi elenove 40 procent prvnim rokem, a ze to deal Hlavni -(7tadovna.

Byla bych veimi vdeena, kdyby mne nekterY bratr organisator vysvetlil, zda-li maji vgichni stejna pravidla, ustanovena Hlavnim fiadem, a jest-li Hl. Ur. ave., jen nekterYm elerram 40 procent zpet, prvnim rokem.

Jest-li se to tak deje, to je velice mak) chytra vac. Ale my ani jinak nemriteme s tim nagim . bratrstvim bYt tivi. Jen jako v hadankach, a obyeejne gettime tam, kde nam to malo vyna gi. Jen sem a tam byla podana myglenka stehovani ritadovny, a hued se zaCabo poeitat. Penize jsou v gude nejvetgim kamenem rirazu.

No, pro dnes vas nebudu vice obtetovat mYmi rozumy.

Sestersky vas zdravi, R. Spanhelova.

Crystal City, Texas.

Ctend redakce Vestniku:— Z hlediska meho, jest to opovatlivost psati dopis do Vetstnika, neb vYsledek mnohYch dopisil jest pohor geni mezi spolubratry. Jak je mnoho dopisovatelri, tak je i mnoho nahledri. Jest-li jest tak i mezi etenati, tak beda dopisovatelum. Nu, ale kdyby byli vgichni stejnYah nahleda, nebylo by tfeba Vestnika.

Libil se mne dopis pani Spanhelove z Temple, v aisle ze dne 18. dervence. Va gina jeji navrhii ma IMO souhlas. Ale ten ptemYSlim o jeji poznamce, kterou snad udelal jisty desky teenik v feel jeho, "Ze my jsme tim nejlepeim narodem na svete." Divim se, jak by mohl nekdo cenit samochvalu. Oveem ze i tato poznamka ma due strany, ale teenik ten asi na to druhou zapomenul. Jedno stare ptislovi jest: "Ten, kdo sam sebe neni chvaly hoden". A Casto poznavame, ae jest toto potekadlo pravdive. Dle meho nahledu, takova slova a samochvala easto neprospeje na gi narodnosti, ale ji podceriuje sesme griuje. Pokrok na gi narodnosti vytaduje ne jen "slova mezi nami", ale skutky. A to skutky takove, ktere musi ocenit kaklY, i jinonarodovec. Mttj navrh je tento: Prvni: Hlecleti dostati co nejvice Ceske mlade,Z"e do deskYch gkol. Druhe: Podporovat vydrlovani student* na universite. Ve skutcich techto ja vidith prospech na g. Neb zachovani nageho matetskeho jazyka jest jeden dikaz, ze si tak mnoho valime ma gi narodnosti, 'Ze se citime, Ze jest to naei povinnosti zachovat eeskou fee. A tuto povinnost spinime podporovanim tech, kteti udrtuji budoucnost naroda oeskeho. Nezda se vim, ze toto jsou hodnosti, ktere musi dobte ocenit i . jinanarodovec? Aneb mate snad na mysli slova tato: "tetko davat, kdyt neni z eeho"!

Pfemyglejme o planu tomto: Kdyby kazdy S. P. J. S. T. daroval deset cent* roene na fikcl tento — sloZilo by se nejmene $1,000.00. Dale, kdyby takta udinily spolky K. J. T., K. J. Z. T., R. V. O. S., atd. z pramenu tech by se slo glo asi $2,000.00 rodne.

A jest snad mezi nami nekdo, co by tuto maliekost nedaroval? A jak by to mnoho znamenalo pro tyto Ceske studenty,

Plan druhY: Jak jest nam znamo, mnohe mistni tady (ruznYch jednot) vlastni sve sine. Nebylo by to motile, aneb cenyhodne, kdyby kaZdY ten tad alespoil jednou, do roka 'uspotadal nejakou zatavu ve prospech deskYch student*? Ze strany nasi, toto, jest Ukol malt', ale vytaduje mnoho to dobre yule. A nadevee bude tteba na geho spojeni, a to takoveho, abychom pokraeovali ruku v ruce kuptedu.

Tegilo by mne, kdyby tyto navrhy byly pfedneseny a o nich uvatovano V ptigtich schuzich' jednotlivYch facia. Tote tadam ye prospech naroda naSeho. Tez bych rada yedela, jestlite se mnou souhlasi i jini 'dent!

Marie Ktemenek.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsa,nY resolueni vybor radu Jaromir cis. 54, ve West, Texas — vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast mantelce a dceti, nad odchodem jejich manaela a otce a nageho spolubratra FRANKA KUSiHO, kterY nas opustil nahle, byv po mnoho let dobrYm dlenern naei Jednoty. Pozilstali at' pkijmou naei uptimnou soustrast a budiZ jim irtechou, Ze my soucitime s nimi.

Za tad Jaromir eislo 54: Goe. E. Kacif.

Rud. Troubil, Fr. J. cteek, resoludni vybor NENECIITE SE KLAMATI! Jsou rortru govany povesti o Wm. McCraw z Dalas, kandidatu za statniho navladniho, Ze na sever* jest such a na jihu mokrY, a Ze jeho protivnik jest clobrY protiprohibienik. McCraw jasne se vyslovil v gude, to je pro odvolani statni prohibice, ponevadt ze zkugenosti, jako bYvalY distriktni navladni jest pfesvecleen, to pouze timto zprisobem mono zameziti holinkatstvi a regulovati prodej a vyrobu lihovin.

McCraw vyeistil okres Dallas od graftu a slibuje tak udiniti i ye statu. Volte pro nej dne 25. srpna, a zvolte si mute, kterY poctive smygli s lydem.

(Pol.Adv.) PODEKOVANi CESKOSLOVENSKtM VOLICtJM A VEREJNOSTI V OKRESU FORT BEND! Dovoluji si touto cestou podekovati naeim deSkym volletun a na gi 'Ceske vetejnOsti y okresu Fort Bend, za jejich vgestrannou podporu a pfiZeti me projevenou, jak v dobe ptedvolebni tak i ph odbYvani primarek.

Jsem na to hrdou, Za eeeti volidove ptispesvYmi hlasy ku memu zvoleni do idadu okresniho pokladnika zmineneho okresu a, dovoluji ut vas a v gechno obeanstvo ujistiti, Ze se vyn.asnaZim veechny povinnosti onoho Utadu zastavati svedomite a Ze budu miti vkly na, zteteli zajmy obdanstva .a okresu.

Podporou me, kandidatury a ptispenim ku memu zvoleni projevili jste poctu nejen me, ale i vaeim Zenam, uznavajice tim, Ze i tena je schopnou zastavati misto v sa.mospravnem telesu a Ze ma pravo o podobnY *tad se uchazeti a bYti don volena. To je ten nejkrasnej gi projev demokratickeho smYgleni nageho eeskoslovenskeho lidu, jet je davano za pkiklad jinYm jako ten nekrasnejei znak pokrokovosti americkou inteligenci a vzbutuje• N7 flei na gi narodnosti uznani a rictu.

• j'agt6 jednou srdeene diky za vagi a podporu, ujiet'ujic Irks v gechny mou poetic; yeti a svedomitou snahou piniti spravne povinnosti onoho zodpovedneho fitadu.

• Pani J. J. Chadillova, Rosenberg, okres Fort Bend.: Maly Pepik byl takovY capart, te nedovedl na zvonek dosahnouti, ale ut byl velikY ulienik. K smrti rad zvonil u kdekterYch zavtenYch vrat. Jednou se marne snaZil dosahnouti rukojet' stareho tahaciho zvonku u zavtene lekarny. Sel kolem pan farat a pravil vlidne: "Nemate g dosahnout, hogiku? Ukat, ja ti zazvonim." Zazvonil a malt' ulienik zvolal: "Ale ted' musite utikat, pane faratil' a dab 4e

118,

titek.

Strana 6.

ETO B ' NIM podzimnim volbam bude yenovano jak od voliCu, tak i od politikart mnohem vice zajmti ne2 se obyeejlie stava,. Ptidina jest ta, 2e politicks, hospodatske, finaneni i moralni pornery jsou ve velkem zmatku a.,1id nevi, jak bude dal Pani republikani, • kteti od valky nevedeli nic lepgiho ne2 ptivest nas na pokraj nejvetgiho vgestranneho fipadku, v jakem se ptitomna civilizace v historii lidstva kdy ocitla, nyni grnahem chteji nas zachraniti od "Noveho Oni hori k lidstvu velikou la,skou, dokazUji nam, jak jim na srdci nage svoboda tisku, obchodu a svedomi. Jsou volni na, oltat vlasti a americkeho lidu poloSit svoji existenci. Ne gtestim jest, ze to s tou jejich existenci tak smutne yypada, nebot' se naleza jaksi v poslednirn taieni, velmi vaSne ohroSena jejich vlastni nesvedomitesti, neschopnosti a nepoctivosti.

President Masaryk jednou pravil: "Chraii nas Pan Bah ptilig dobrS7ch lidi, kteti z dista jasna opljivaji k nam laskou." Americke voliestvo by melo tern pantun tici: "Chrati. nas Pan Birth va geho ptatels.tvi, o sve neptatele postarame se sami."

Kdy2 v roce 1929 miliony americkeho lidu bylo okradeno nepoctivjimi finanCniky a spekulanty o sve fispory a s ytij posledni halet, tu nenagel se mezi nimi SadnY mecenag, ani mozkov"7 velike,n, jen by radou neb skutkern dovedl s tim negtestim zapolit, neb ho aspon ponekud zmirnit. Kde byli ti mudrci bez mozkit?

Od 1. ledna 1928 do 31. srpna 1933 museli ti, kdo2 chteli na Wall Street spekulovat, zaplatiti 29 korporacim $1,977,122,663, tedy te:net dva tisice milionu pouze za dovoleni tam dati sve penize v Banc temto gyindlettn.

1:Tpina strata podilnikti na dilcich (stock) doadhla zavratne vY ge $74,000,000,000, tedy celkem 76 tisic milionu. Olovek si steSi uvedomuje, jak ohromnou je ta ctslice. KST div, ze evropske staty si nedelaji nic ze sySrch kdy Ainerika intiSe hazet tak obrovske sumy do vetru. Vy getteni techto pro americkY lid gkodriSrch praktik stale, sena $250.000, ale bylo uhra2eno $2,000,000 na dafiovjrch assessmentech a pokutach, tedy osmkrat tolik vYclelku nad vydanim.

Vizme, jak ti pani umi pro sebe hospodafit. Ptedseda Bethlehem Steel Works, Charles M. Schwab mel rodniho platu $250,000. Ve \ TYoeni schtizi jeden podilnik rekl, 'Se neni zde ptieiny, pros tak velkS7 plat here. Pan Eugene Grace, kterY od spoleenosti vybral $3,500,000 disteho vYteSku, mu odvetil, Se "spoleenost nemtiSe nikdy dost zaplatit svernu zakladatell." Ve schfizi United Statec Steel korporace rovne2 jeden podilnik tazal se p. Taylora, zdali jest to pravda, ze ma $162,000 roeni gaSe? "Ano, main," pravil tento. Nake2 daldotaz znel: "Pied dverna roky, kdy spoleenest mela male yYdelky, mel jste $100,00, nyni, kdy spoleenost nema Sadne v9delky, mate $162,000.00 Pan Taylor na to odvetil: "Jest to neptijemne jednati o osobnich zale gitostech." Podilnik: "Ja nechci jednat o osobnich zaleSitostech, ja, jen chci veal, prof Otednik nati spoleenosti ma bSrti tak vysoko platen."

Pan James Davis z Pensylvanie neblahe pameti, tak zvanY "Pudddler", jest "NovS7m fidelem" nanejvY ge znepokojen a vidi v nem "Upadek naroda." Mezi jinY'm pravil: "AZ se zase vratime k ptirozenemu postupu, budeme miti tu republikanskou prosperitu."

Dekujeme pekne za podobne nadeleni! Nezamestnanost v roce 1929 byla udavana mezi ttemi az etytmi miliony, ale v roce 1932 vyrostla na 12 miliontr. Dne 1. btezna 1933 stoupla dislice pies 14 milionii lidi bez prace; to byla ta prosperita, co pan Hoover sliboval, Se jest "za rohem." tT. padky bank dosahly zavratne vYte — pouze ve statu Iowa bylo jich zavteno 287, kterY2to stat nema ani tolik obyvatelstva jako mesto Chicago. V Iowe 45 procent vtech farem jest zamorkovano.

V roce 1910-14 prumernST dluh na aka], byl dnes jest $66. V roce 1933 za 11 m6sicil bylo soudne prodano 3,700 farem, propadlStch

VESTNIK

o nags americke hospo daieni, rise: Dr. R. Wisteinova. za morkyde, ktere nejvice byly v rukou vel14ch pojift'ujicich spolednosti. Z tech $1,000,000,000 pfrjeenjich farmatilm za Rooseveltovy administrate, 90 procent glo na zachraneni farem. To je krasne, "prosperita za rohern." Ty miliony oSebraeenjich rodin, starca a staten, kteti ce17 svfij Sivot gettili a stradali, aby na stara beta meli z Ceho byti Sivi a potom byli o posledni cent ogizeni, jsou stra g nou kletbou na ty vykotist'ovatele, ktcti dries zase lezou jako krti z der, hla,tajice pomluvy a 12i na nynej gi administraci. Kapitalismus byl zaloSen na fipadku feudalismu a zaeal s vykotist'ovanim, nepoctivosti a nepravdou, takSe si ptipravil svfij viastni Upadek, nebot' co rozsevali, to sklizi.

Nesmime veg keru vinu ptipisovati jen jedne politicks strane. Hodne viny neseme, sami. Nebylo dosti uptirnne snahy, ukaznenosti, Setrnosti a skuteena lidskosti u jednotlivcri; proto se to nemohlo hledat v organizacich at' finanenich, politickSrch, naboZenskYch nebo hospodatskSrch. Upadek rodinne vYchovy mel za nasledek iipadek spoleecnskY a ten se rozvinul po cele eafe.

Velka Cast jednotlivett i rodin dila a dosud zije nad sve prijmy. Must se ye vgem napodobit bohatST soused, nebo pkibuznSr. Auto must bjiti strij co strij, teba nebylo ani na koNli a na jine luxusy must bjiti takte2. Nebyl zde cit zodpovednosti jednoho vudi druhemu, tudiS nemohl bjiti ani vtiei lidu nebo zemi, ve ktere se dilo. Do tit'adfi se volili bide, ktcki men snad "dar jazyka", ale ne "dar ducha." Zkratka neurneli jsme potftivat toho mozku, jimz nas pfiroda obdatila a nyni musim.e nest nasledky jak nejlepe .dovedeme.

Blayne musime si dati pozor, abychom neudelali ty same chyby po druhe.

Republikani ye svem ubohem posuzovani se posmivaji "mozkovemu trustu." Bud'me vdedni, ze dosud jsou na sYete lids, kteti umi svych mozkti pou'Zivati; Skoda jen, ze jich neni vice. Jest zajiste lepe miti za radce hospodatske i finaneni odborniky, ne2 brati si za radce nektere Svastave politikate nebo nevedomce. Tragicke jest, Se pani kapitaliste a industrialni baroni, kteti se z ohromneho nezdaru svYch method nieemu nenauoili, bud' ye s yYch zptisobech pokraeuji, neLo se fisilovne nama.haji, aby byly zachovany. TudiZ pokraCuji v bombastickem lhani, v nepoctivosti, v na cti utrhani a poniduji ka2clou snahu, jed je poctivYm risilim o napravu. s ech planech presidenta Jisto, jest, ze ye v S Roosevelta jest pootiva, snaha v techto te2k377ch dobach lidu pomoci. RovneZ" jest jiste, * e pti hejlep gi vnli stanou se ptesttelky a 2 chyby. V2dyt' nejsme neomylnYmi, jsme jen velmi chybujici lido.

LaskavY dtenat necht' porovna ty sumy, je2 byly povoleny na ochranu obeanu teto zeme, s temi 76 tisici miliony, oC byli obCane nepoctivYmi Apekulanty a finanCniky oSlizeni a 14 bilionti, ktere byly odputeny Evrope, cot' jest celkem 90 tistc milionu s terni, co byly povoleny na zlep geni pomerri a jests zbyde 65 tistc milionu k dobru na pomoc obeantim. V tomto neni jests zahrnuto co stala valka v penezich, o jinem ani nernluve.

N.R.A. dela panu senatoru Davisovi telkou hlavu, an jest ptidinou na'ai deprese a uvali na nas te2ke doby. Skutednosti je, v devadesati ptipadech ze sta se osveddila a ti pani tovarntci, co na ni 2ehraji, dnes by bez ni nebyli. Dejme tomu, Se se v2dy a v garde neosveddila, ale dala se prace 4 miliontim lldt a umoSnilo se lepgi sprosttedkovani mezi zamestnavateli a pracujicimi a kde ne, tarn brani tomu hrabivost, nepoctivost, zavist a pokrytectvi lidske u velke mire, Jest ale clokazano, 22 pfl oboustranne dobre vu Ii a poctivosti by se dab dokazat jests vice.

Ve sti'eciu, due 8. srpna 1934.

2;e odzvonila Juana Sejdn'Um, jak finanenim, tak i velkopriunysloyYm, jest nesporne a, 2e nagi milionati budou muset narodu vracet, oe jej oSidili, jest rovned. jisto. Proto napinaji vegkcre shy znehodnotit presidenta Roosevelta nejen pied americkou, ale i pted svetovou vetejnosti. Jest jim k tomu k ruce velmi napomocna z velke easti podplacend, americka Surnalistika, ktera v detnYch ptipadech stoji ye sluSbe kapitalu. Pod sensadnimi ohlavenimi negtiti se uverejnit nieeho, co jim ptinese zisk. Na ptiklad vizrne aferu Dr. Wirta. Jak rosmaza.vali jeho 'have tvrzeni, ad dobte yeah, Se jest to v ge jen 2vast, jen aby znehodnotili nynej gi vladu. Moo takoveho je pod vgi kritiku. Necht' si laskaySr pteete elanek od sleeny Barrowsove v srpnovern "Scribners Magazine" 1934,. kde tato dokazala cele darebactvi tohoto spiknuti proti nynej gimu kabinetu a radcfim presidentovSrm. Historic lidstva ma celou tadu brutalit nasal na lidu pachanem, ale nechvastala se svou civilizaci celernu svetu a pod rougkou pokrytectvi a humanity se nema ptitornna civilizace dim chlubit a nas bS7ti hrda. Naopak, pre v gi to kultute by melo lidstvo rxinoliem gt'astnej gi a daleko spokojenejgi nez jest tomu tak v ptitomne dobe. Vizme tu bidu pracujiciho lidstva ye velkYch mestech, ten kal a nedistotu. Vzpomerime na ty tisice mrzakil fysickYch i du gevnich v rilznYch instituctch a Salatich. Pak se chlubime naafi vedou, zdravotnictvim a podobne.

Nynej gi Mani gangsterU jest hanbou nejen soudnictvi, policie, ale i celeho naroda. Toto tadeni se rovna sttedovekemu piratstvi a soldatesce.

Jednim nejlep gim bodem v pritomne lade jest titad tajemnice prace Frances Perkinsove. Ona jest skuteenji m tajemnikem prace.

2ena tato jest, jak doznavaji i odpurcove "nejvetgi 'mug" v kabinete presidenta Roosevcita. Nedela 2adne ovate, ale pracuje ka263-an dechem, celou silou sve duS"e a dle s ySTeh selaopnosti ye prospech pracujiciho du Zkraceni doby pracovni, zvy geni delnicke rosdy, zamezent detske prace, jest hlavne jejim dilem, neb tato einnost dala podnet k zalc2eni N.R.A. Ona s generalem Johnsonem vddy nesouhlasi, ale nedela z toho novinatskY kapital, nYbrS pracuje fisilovne ptemYg li, jak zdokonalit co jest chybrie a neprakticke. Ona nema Casu na demagogickou kritiku, eajove y eeirky a bridge parties, ona chce a jde za konstruktivni praci.

- enu v kabiMy Seny infiSerne bYti na prvni Z nete nresidentove v g im pravem hrdy. "Nast politieti a zakonodar gti vtidcove si maji z koho nyni vziti ptiklad k uSitedne a poctive praci. te se udelaly omyly a pfehmaty nynejti vladou, je pravda, te2 je pravdou, Se jest zde poctiva a usilovna, snaha zlep git pomery lidu a upravit sakony tak, aby byly ye prospech lidu a ne proti jeho zajmtnn. Jest ptimo smand, stale dokazovat, ze iistava, sepsana ku konci 18. stoleti, za zcela jinSrch pordea v9vinu lidstva, jest v ka2dem pads sto procent prospeg na, a pottebna i po 150 letech a Se nesmi se opravovat. V ge se di delat, jen must v tom bj"rti pravda a poctivost poctiva snaha po naprave.

Stuart Chase v dervencovem &isle "Scribners Magazine" ma vfl3ornji elanek. JelikoS rnfij mozek neni schopen vymyslit nic lep giho, uvadim zde hlavni body, s kterSmi naprosto souhlasim. Nektere tyto navrhy se ji2 dues provadt a dal gi tugim jsou v priprave k provadeni.

1. Nacionalizace bankovnictvi. 2. Umenteni dluhoveho btemene. 3. Financovani vetejnfth praci, zejmena domovu na bezfiroeni fiver. 4.

Snigeni pracovnich hodin. 5. Kontrola novj'ich investic. 6. Vladni kontrola monopolu cizckrajniho obchodu. 7. Usazovani milionu uhlokopt, farmart, mestskSrch delnikfi v novSrch okolich, kde mimo zamestnani maze se pestovat pro domaci pottebu zelenina a padobne zahradni plodiny. 8. ZnarodnOni vodni sily, elektriny, uhli, oleje a podobne,

Ve stfedu, dne 8. srpna 1934.

Znarodneni teleznieni dopravy. 10. Minimalni mzda od lokalnich zamestnavatelri i velk9ch industrii, ktera by zajistila zdravou a slugnou existenci delniktim. 11. Uspotadani narodnich prijmu, dane z ptijme a dane z pozristalosti. 12. Federalni podpora gkolstvi, zdravovecie a vedeckeinu zkoumani. 13. Svolani konvence k Uprave nynejMho politickeho systemu, aby odpovidalo ptitomnym potadavkiim. 14. Minimalni ptijem kaidemu jednotlivci, at' ma prici neb nema, aby mohl slutne bYti At' jit jsou ptijmuty tyto navrhy neb jine neco se stat musi, nebo nastanou jests horgi pomery, o jejicht dosahu nemame dosud ani tugeni, Vetirne, te na ge nejlepgi nadeje dosud jest president Roosevelt. "Bud' on, nebo zkiza!" On jest americkemu lidu tim, elm byl Jill z Podebrad v 15. stoleti .0"echilm!

My Cesi amerieti bychom meli bYti z ylagte na strati a miti na pameti, ze jsme teto semi ptinesli velke dutevni a kulturni dary, Co odkazy nagich ptedkii. Musime pracovati vgi silou, aby poctivost, pravda a absolutni schopnost byly zakladni charakteristikou kaMello Cecha, jednotlive at' v Utade malem neb velkem. Hled'me narovnat svoji pateipted cizinci a drteti vice pohromade a lepe jeden druheho podporovat a vymYtit z duti svYch nelasku a zavist jedni k dru119m. "Jeden za v gechny a vtichni za jednoho," budit natim heslem, nejen v spolkovYch schnzich, ale za vtech okolnosti. Dokaime, jak jsme si pine vedomi, jak pane politick& kulturni a hospodatske stanovisko zaujima Ceskoslovensko na svetovem forum.

Dokatme, to jsme vim pravem hrdi na presidenta Masaryka, ministra Bence a celon tu tadu vYbornYch lidi v eeskem narodnim shromatcleni, jako jsou Soukup, VeselY, Klouda a sta jinYch a te to neni naboda, te teskoslovensko jest jednim z nejlepe uspotadanYch stabil ye svete. Slibme si, te ze vgech sil ptieinime se, aby i zde za nati pomoci a spcluprisobenim nastaly lepti, uspotadanejti pomery net byly at dosud; te chceme vtdy a za kaidYch okolnosti bYti dedici nagich ptedkri a nasledovati nate buditele a pornoci i semi, ktera jest dries nati vlasti k lepti a gt'a,stnejti budoucnosti. — KatclY z nas hled'me: "Jen aspori steblo vzbudit mezi Uskalim, jen jednim aspori ptispet zrnkem malYm jen jednim aspori ptispet zrkem malYm k te setbe pro ten tt'astnou pti gtich let, k te setbe vtech, jicht snah jest touha ztidlem, by lidstva krasnejtiho sidlem a Ieptiho se stal ten krasnY svet."

UMENI BtTI g't ASTNtM. Vettina lidi mohla by bYti mnohem tt'ast-nejti net je, kdyby dovedla dve 1. vatiti si toho, Ceho dosahla a 2. zbaviti se toho, co ji Mnoho lidi, kteti jsou zdravi, je nett'astno. Meli by navgtiviti nemocnici a spattiti if pine, zmrzadenYch a churav9ch lidi.

Pak by si vazili zdravi.

Mnozi lido, kteti maji dobre zamestnani, jsou nett'astni. Ti by men nahlednouti do zprosttedkovatelny prate a spattiti nett'astniky, kteti nemaji vribec zamestnani.

MnohY mut, majici hodnou tenu, je nett'asten. Mel by ztraviti den u rozvodoveho soildce a spattiti bidu a pohorteni, zavinene blabov9rni sriatky.

Sprivni cesta, jak jiti tivotem, je: vybrati si z nej to nejlepg i a ostatni ptechazeti.

Mnoho z na gich tak zvanYch trapeni neZlin. stoji ani za tee.

Co platny lahildky a jrneni, kdy elovek nemocen?

Bud'me qdy spravedlivi!

Neudme se ptetvatovat, lhatl

VESTNiK

Problem celeho naroda L. HOPKINS, administrator federalnipomoci, pravi, ze kongresu v ptistim jeho zasedani bude doporueeno, aby schvalil zakon o starobnim pojitteni. Dnes podporovan° je 16,000,000 lidi, z nicht znadna Cast bude podporovana teto zimy a tu podle Hopkinse bude vYhodnejti, bude-li zaveden trvaly system socialniho pojitteni a bude-li pro\laden vice mene stale program vetejnych praci, kde by lido mohli byt zamestnani, net11 aby byly shaneny penize na podporu obeasnYrni akcemi.

W S. Reynolds, vYkonny sekretat pomocne komise, je podobneho nazoru. Obraz, .kterY Reynolds nam ukazuje, neni radostnY. Odrati se ostte od minulosti, kdy Spoj. Staty mely povest zerne oplYvajici strdim a mlekern, kdy nezamestnani mohli se z mest rozletet po nekoneenYch preriich a vybrati si z nich kus pro svrij domov, kdy mestsky Cloy& byl tolik zamestnan a mel tolik ptijmu, te se mohl postarat o sttechu nad svou hlavou.

Co pravi Reynolds? "Vetim, to velkY poeet lidi, jimt je pies 45 let a kteti jsou dnes podporovani, ut se nedoeka, navratu dobrYch Dobre easy pro tyto thuds nett'astne znamenaji praci. Vetim, te neanaha„ pusobena dnetni dobou, a rychlost dne gniho tivota vytadily navtdy tyto mute z ptiletitosti .vydelavati si tivobyti. V ptitomne dobe dvacet a piti procent tech, kteti jsou podporovani, patti do tohoto veku.

Prrimysl shledal, te mladti elovek je leptim risikem. Obchod shledal, te starti alovek, za nynejtich pensijnich a kompesaenich zakont, pomerne brzy po te, kdy se stal utiteenym ye svem oboru, mute bYt dan do vYslutby a podporovan na fleet obchodu.

TechnologickY postup je ye prospech mladgiho eloveka. Obchod shledal, te v praci, kde delnik je blizko strojrim, mlad gi 'dolt& ne tak easto ptichazi k zraneni, je eilejti a milte vice pracovati.

Jedinou odpovedi na tento problem, kterY bude trvalY, dokud nebude vyteten, je, aby vlada uvalila na obchod dari, z nit by byli vydrtovani staff lids. Pak snad obchod najde misto pro stare lidi, kteti jsou bez hospodatskYch prostkedkn, aby se mohli postarat o sebe a ty, kdot jsou na nich zavisli."

Hopkins pravi, te znaena Cast tech, kteti jsou dnes podporovani, budou muset bYt podporovani i teto zimy. Reynolds prohlatuje, te lids, jimt je 45 let, ut zamestnani cbdrti a te bude nutno je yydrtovati. Hopkins mluvi o trvalem systemu socielniho pojitter)" a z toho mideme odvozovati, te i on j e nazoru, ze nejen teto, nYbr2 i dal gi zimy bude nutno nezamestnane podporovati. . . a to je problem, pied nim nelze oei zavtit. Zaviranim eel problem ten se nevyteti. Nezamestnani zde jsou, nemilteme jich posttiletanebo nechati pointiti hladem. Jejich vydrtovani stoji penize. Penize odnekud musi z dani a dane ty budou muset plati ti, kdot je mohou platit. To je tak jasne, jako bily den.

Administrace presidenta Roosevelta je kritisovana, te vyda,va, penize na ritzna socialni opatteni, ale odpovedi administraci byly by navrhy, ktere by problem te gily. Ale navrhu tech nesly gime. A to podrali kritiknm nohy.

Problem 451etYch nezamestnanYch je problemem celeho naroda, a proto celY narod mel by dat hlavy dohrornady a fetit jej u vedomi a v ptesveddeni, te o nezamestnane a jejich rodiny musime se nejak postarat.

Reynolds pravi, te je to technologickY pokrok, nahratujici silu ruky strojem, ktery je ptieinou nezamestnanosti. . . a sotva mateme odekavati, to tento pokrok bude zabrzden.

Tento pokrok vysvetluje, prof tolik lidi dosud je vladni pomocnou komisi podporovano. Pomery nepochybne jsou lepti, obchod a pramysl se zotavuji, nicmend dosud spousta lidi je na seznamu podporovanYch,

Strana '1. ponevadi rozmach strojri zamestnanost omezuje.

Pan Reynolds je vsak jinak ptesvedeen, podet podporovan9ch ut se nebude mnotiti.

Poukazuje vsak na rez, ktera nezamestnanost pilsobi a. ktera, rozetire, mravni silu poporovanYch, "at' ut toho jsou si vedomi anebo nejsou." Je to rez, ktera ji rozetira, jit ' etyti roky. Je to nechut' k praci. Cloy& zvykne si na zahalku a stava se lhostejnY k vyttimu tivotu. To je to rez.

Reynolds ptedvadi ptipady, v nich delnici, kteti byli podporovani, odepteli pracovati anebo pracovali kratkou dobu a pak prestall, tadajice o vyt gi mzdu. Takove potadayky, pravi p. Reynolds, zdaji se b9ti vYsledkern prate radikalnich agitatorii, kteti doufaji, 'te ptijde eas, kdy podporovani ne- • budou tit vice podporovani, a te pak vy glehne revoluce, v nit by mohli uchvatiti mot, at' ut by tim trpicimu lidu pomohli nebo mu ptipravili utrpeni jests vetti.

To jsou namety, o nich dlutno uvatovat.

Problem, o nemt mluvi Hopkins a Reynolds, neni problernem jen HopkinsovYm a ReynoldsovYm, nYbrt problemem celeho americkeho naroda, a proto je fikolern celeho naroda jej

CESKOSLOVENSKO VE FRONT) 111iRU.

Zahranieni ministr dr. Bene g podal v parlamente vYklad o evropske situaci, jent vzbudil tivou pozernost.

Objevila se svetu nova konstelace v Evrope: Anglie, Francie a Italie se prohlasily pro zachovani rakouske nezavislosti. Vnittni situace Francie se upevnila, Mala dohoda zajistila svoje postaveni ve stfedni Evrope a je ptipravena na vtechny ptipady. Balkansky pakt ma take znaenY vYznam: organisuje se mirove sam a deka se sbliteni Bulharska se syYmi sousedy.

Navrat Ruska do evropske politiky zprisobil rozlom mezi politikou sovetri a Nemeckem.

Jde o to, aby v tadnem ptipade nit se v hy rope nehnulo, at' se deje na Dalnem v9chode cokoliv. Co se nyni ptipravuje, mate bYti zakladem nateho budouciho ptatelskeho pomeru k nejvettimu slovanskemu narodu: Rusko chce mir jako chceme mir my.

Vlada eeskoslovenska ut oficielne sdelila interesovanYm vladam, 'te je ochotna jednani o vYchodnim paktu se zadastniti a te je rezhodnuta, politiku vYchodniho paktu k zajItteni evropskeho miru cliisledne provadet.

Ceskoslovensko se postavilo docela otevtene a rozhodne od prvniho okamtiku jednani do fronty evropskeho miru a boje proti valce.

Bude v ni stati neochvejne i nadale.

Mala dohoda ma tti pevne dohodnute a stanovene cite, v nicht ztistane neoblomna: je proti Amin revisi, proti an glusu a navratu Habsburkt v jakekoliv forme.

Pomer s Francii je bratrskY, ona stoji pine za politickYm programem, fisilim a poslanim Male dohody.

S Polskem byly nejake potite, ale glo e lckalni spory a ne o politicky konflikt mezi obema staty.

VYchodni pakt zlepsil nag pomer k Neme,cku. Take k Rakousku je na g pourer dobrY. Jednani s Mad'arskem o ea,steenou hospodatskou dohodu se zdatilo. Pourer na g k 'tan je trvale dobrY — zleptuje se.

ZUstane navtdy v nati povaledne historii nagi hrdosti, te nate vnittni pomery se vyvijely bez ptelomu, bez nasili, bez ptevratet.

Za techto okolnosti nikdo z nas se nemusi bat, te se cokoliv na g emu statu stane. Jsme potad stat a narod zdravejti, konsolidovanejti, uspotacianejti netli mnozi z tech, s nimit nate zajmy ktituji. Musime se drteti hc plevnate sve obecne linie, bYt na vSae pti praveni a. vydraet!

Nepokadek dela z nas otroky. Kdo jin&uu otrodi, sam je otrokem,

Strana 8.

Cfedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers (ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Piedplatne 65e ro6n6. Do stare vlasti $1.65 ran& Subscription 65o a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tiadovny, Fayetteville, Texas.

Veg kere clopisy, piedplatne, oznainky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Jedno notiebne. Mame zajiste omluvu pro ty, ktefi pied lety byli nuceni si vziti pojiSten' u poji gt'oven, nebot' u bratrskYch jednot nebylo 14r beru ani v planech ani ve vSi gi ppjistek. Mnoho na gich lidi davalo pfednost poji§t'ovnam pied vlastnimi bratrskrmi podpartly-7mi spolky a meli dastednou omluvu.

Dnegni dobou vgak teako daji se omluviti ty pfipady poslednich let, kdy na ge Jednota mohla poskytnouti vgem nam ty same pojistky Ake si na gi Tide kupovali u vS7cleleenYrch pojigt'oven. Jest s yrchovanS7 eas, aby nagi krajane a hlavne na ge elenstvo si pine uvedomili rozdil mezi pojigt'ovnami, ktere jsou nam naprosti cizi a na gim tuZbam lhostejne a mezi nagi S. P. J. S. T., kterou vgichni spoledne fidime a ktera, je na gi vlastni.

Jest nejvyggi eas, abychom pochopili, ze Z'adnd pojigt'ovna nemtiZe nam datt lep giho pojigteni neali nage Jednota. Jest koneene nejvyggi oas, abychom upfimne si piiznali, ze zadasto vlasteneime na prazdno a na misto, abychom skutky dokazali, ze dovedeme jectnat jako opravdovi narodovci, podporujeme cizaly, kteil takofka gmahem maji pro nageho eloveka pog klebek a pohrdani. Nevyhnutelna potteba poji gteni na Zivot jest dnegkem neotfesitelne prokazana. Co pHkladU mame kolem sebe, kde matka Ci otec zemfel a zanechal rodinu nezaoPatfenou. Co starosti a svizel mohlo 1)7ti rodin y takove Setreno, aspori tisicovou pojistkou. Nikdo z nas nevi kdy maze zemfiti a ka2d3i ma 13.3"rti die moZnosti pfipraven, aby v kaZdem pHpade jeho rodina byla pied nejhor gim ochranena. Kde intiZeme ziskat tuto ochranu? A pii torn jistotu, ze skuteene pojistka bude vyplacena v padu iimrti? Nage S. P. J. S. T. rnUe poskytnouti tuto jistotu v takove mire, jako maloktera, poji gt'ovna. Nejenom proto, Ze je dostojna a ma dobre vyhlidky do budoucnosti, ale hlavne proto, ze my vespoiek kaZdemu jednotlivemu Clenu za to rueinae. A to je, prosim, zaruka, kterou 26.dna, vYdeleena, pojiSt'ovna nam dati nemriZe. V poslednich letech tiNve leprese v gichni jsme utrpell ztraty a mnohYm pc) celoZivotnim Setteni zbylo velike nic. Kdybychom vSichni na misto pojiAt'oven byli sve vlastni jednoty podporovali, mobil jsme miti zde vybudovane silne a bohate kady a spolky, ktere nom mohly 13S7ti zagtitou a pomoci nemalou v teehto zlY. ch dobach. Co napomoci bylo poskytnuto elenUm nagich fadu v dobe etyklete krise — o tom by mohli mluviti utednici kadovi i 61enove Jednoty, jokes to, '2e dosud byla vice mene nami samYmi pfehlidena. Je tedy na aby nag dobrY lid koneene prohledl a piipomenul si svoji moralni povinnost, podporovat Ceske spolky pkihle. genim se pod jejich prapor, nebot' Ceske spolky jsou to k prospechu na g eho lidu i naroda. Kolik krajanii bylo okradeno o ve gkere Uspory pro dUvefivost v cizi institute, ktera se mu zle vyplatila. U bratrskYch spolk y ztraty neutrpel, protole tyto vyplaci a budou vyplacet

ItsTitris svym elenihn pine pojistky die smlouvy oboustranne. NemTie, 133"Tti vice vSrmluv a pevne verime, ze take nebude. Na ge S. P. J. S. T. vita a s radosti pfijrne kaZdeho zdraveho mute ci zenu a do Detskeho. Odboru i jejich ditky — do sveho bratrskeho stfedu.

Delarovit Amerika se meni: shall po dolarech ustava, dostavuje se touha po spravnem Zivote. President Roosevelt na dotaz delneho publicisty pravil, Ze ma nadeji v mlade lidi: ti musi zvitait sebekazni. Tato nova generace stoji ptipravena pomoci nam. Neni spokojena s temi, kteri na vysokS7ch mistech snaZi se vystlati sva, hnizda penizem druilch lidi, s temi, ktefi na techto odpovedny'rch mistech ubiraji, co path lidu, nebo hrue be poru guji ducha zakona, zachovavajice pti torn jeho literu. Z celeho srdcee vetim, ze s touto novou generaci vstUpujemeedo vitezny'rch dasi.);.

NejzisluinejSi vynalez.,, pro lidstvo bude "eteni" myglenek. To jest idohou studia mnohem kratgich yin, neZ je zateni gamma. Chvile to neni daleka; ji2 dnes pravdivi lide to dovedou a easto i zkugenST soudce. To vyhubi nekrvave v gecky lzi i chytraky.

Musime si napied v mysli vytvokiti svet, jak' ma b3.7ti, ne jak dnes je a "moda" Mda., ale jakY ma byiti v pravde. A pak take pro tento idealni svet opravdu pracovat ze vg ech sil nesmime pfi tom ale zapomenout: bYti sami ye vg em pravdivi, poctivi a spravedlivi. Budou-li pro to pracovati vgichni, musi pfijiti blahobyt pro vgechny.

Prava bida zadind teprve, kdyi se nam znechuti prace. MraVni bidu sobectvi, falegna pfedstava penez, nedostatek odvahy hajiti pravdu a honba za protekci.

BrSle mamzni. Kapitalu zaprodanY tisk a jeho redakeni roboti svaluji bidu dneSka na mechanicke vynalezy eim2 snadi se zastiniti pravou pkidinu svizeli, spodivajici v hrabivosti mezinarodni spekulace, ktera v slepe honbe po vysokYch rirocich a ziscich rozpoutala divolte investice ve vYrobe bez ohledu na incdnost odbytu vYrobkft. Nezdrava spekulace se zhroutila. Musela. Kapitalu slouZici tisk nepovida svetu a nepoukazuje, kam jej vedou Oinitele v hospodatstvi vladnouci ye sve sieposti a zaostalosti v kadech, zdeclemich z otrokatskeho a loupdiciho Alma antickeho, ktere ziastaly daleko za potfeba,mi moderniho eloveka, vyvolanYmi pokrokem techniky. Zlatem ovladan3"7 tisk hazi vefejnosti pisek do oci svalovanirn yin za Upine ochromeni soueasnS7ch hospodatsch fadil na techniky, ktefi proti tomuto nehoraznemu obvineni skupili se do sboru "Technokracie", vzavge sobe za tikol, spolupracovati na vyrovrani dnegniho velkeho rozporu mezi dne gnimi fady a pottebami Zivota teciinikou vyvolanYrn col jinymi slovy znamena, nalezeni prostfedka k potirani nezamestnanosti a zamezeni katastrof v budoucnosti. Technokra-. ce, vylueujic ze sve einnosti kaddou politiku ryzi a venujic se pouze problemrim technicko-hospodarskYm, jest tedy plodem, vyrost1San ze zakladil v geobecne uznane patfeby dne g ka a jest pina dfivery, ze po ziskani girg i vefejnosti prokaZe narodu sluZby vydatne a dobre. Lid jest pletich politikatt a Z'oldnefskeho zastavani, om3i yani a itsluh odvisleho tisku pene‘tnictvi syt a Zhda, chleba.

Technokracie veil, ze najde u v gech lidi dobre vine ochotu k spolupraci a zvla gt5 podporu neodvisleho tisku, jenZ' jest nejlep gim hlasatelem hospodatskS,ch potieb, ktere valou vg echny obeany od delnika k du gevnimu pracovniku az k poctivemu podnikateli nerozluenou paskou spoledneho prospechu na Zivot i na smrt.

Slovene — jedna rodina. Vedomi pkisluAnonosti ke slovanskemu rodu je vec ohromne driletitosti; rortriSteni jsme mall a siabi, ale* uvedomime-li si, 'g e je nas Slovanft po celem svete pies 200 milionri, a z toho samo Rusko zaujima g estinu sveta — pak pochopime, Ze SlovanUm path budoucnost, jestliZe najdou sebe. A tato budoucnost neni dobSr vani sveta, ziskani /noel nad jinYrni narod; to neni prave poslani S,loVana

Ve stkedu, dne . 8.srpna 1934. o to usiluji Germani a jini dobyna svete vaoni narodove -- ale v pfipraVov4ni ho a St'astneho Zivota pro v gechny memst'any, pro ygechna lidstva a ov gem v prvni rade take pro Slovany. A k tomu povede — vy-rchova, novYch lidi.

Toncmc v papirove zaplave. Denne vychrli tiskarny a poSty rozvezou vagony poti gteneho papiru. Je to v ge dugevni potrava; nebo take — otrava? Priamerne noviny ptinaieji aspoil 50 procent zbytednosti, 20 procent stranickS7ch nebo pkibarvenYch zpres, na 10 procent smyglenek a omylft a snad 20 procent jak tald pottebnYch veci. Jake jsou 1/sledky tett) Cetby? Divite se, Ze je svet rozvracen, pin rozporti? Dosud je obrovska vetSina novinait ve slu gbach rriznYch zajmu a tkidnich skupin. Kdyby mohii bYti novinaki ziskani pro spravedlnost a do slu2eb pracujiciho lidu, co by mohii dobreho pro lid vykonati! jii ty doby, kdy jednatele OdelednYch pojiSt'oven mohli beztrestne namlouvati nagim lidem, ze bratrske spolky nejsou jiste a Ze a2 . elenstvo • sestarne, budou platit vyASi Umrtni poplatky. Kdo by tak chtel tvrdit dnes o nagi Jednote, klamai by pouze a drze Thal, nebot' to prosto neni pravdou. Kdo vedorne nepravdu roz gifuje, nael by bSTti vykizari ze dveri kaale fadne rodiny. Na ge S. P. T. S. T. pravi otevfene cele vefejnosti, "je apine zajigtena na zaklade placeni elenskS7ch poplatkii stejne firovne jak v dobe pristoupeni k Jednote", cos znamena, ze kaidST Olen bude platit stejne poplatky — bez dalgiho zvygovani — jako plati v dobe pi tomne a jak urOeno v platebni tabulce nai Jednay die veku, ve kterem takovY Cien k jednot6 na gi piistupuje. Neni to snad jasne, srozumitelne? A kdo by jinak tato skuteenost vysvetloval, einil by tak na klamnem podklade, at' vedome el nevedome. To dava elenstvu a na gim bratfim oragnisatortim pine pray() slibiti nove ziskanSm elentm do S. P. J. S. T., Ze nikdy nebude na„ nich po2adovan vetSi poplatek, leda v padu ePidemie, kdy by to bezpeOnost Jednoty yyZadovala. V takovem p •ipado by ovgem byly postiZeny nejenom bratrske spolky, ale i poji grovny, kterSTm by nezbS7. valo nit jineho — po vyderpani finanenich prostredku neZli proste oznamit bankrot.

To kdyby. V poslednich letech objeVili debnici, Ze by mohii rolnici upotkebiti nadprodukce v brarnborech, k vYrobe velkeho innoZstvi lihu. Mohli by k tomu upotrebiti take kukufi'enS7ch stonkti, ktere jinak nepfinageji u:zitku. Ale neni jim to dovoleno. jakY uZitek by me rolnik z toho; kdyby smel svS>ch neprodejnYch vYrobkil take tipotfebiti k vS,robe Mohl by svoje automobily, vodni pumpy a rrizne pohonne hospodatske stroje za docela male vS7daje pohaneti lihem misto draheho gasolinu. Standard Oil, Co. a jine , olejarske korpora.ce prodavaji gasolin za vysoke ceny. Jest dobte znatho, 2e tyto milionatske spoleenosti maji zvlaStni zaj em a to, aby zakaz takove vfroby lihu byl udrZen, protole zdrojem lacineho lihu, by olejove akcie byly velice znehodnoceny a olejatAti rnagno.ti by pfi gli o svoje ohromne a zajiste neopravnene zisky Hovorna. J. H. Mrtve more ma yysokSr obsah soli ve vode (40:1000) a neni_ v nem 21vota, cod sam nazev napovida.

K. L. SvatojanskY chi& jsou duZnate lusky rohovniku obecneho, teplomilneho to stromu, kterY roste v Arabil, v severni Africe a jiZni Evrope. Jeho lusky sklizeji se neZrale a sun se na slunci! jsou velice 'vAlyne, obsahuji bilkoviny, tfisloviny a 60 procent cukru.

A. Z. Daktyloskopie je nauka o otiskovani, bezpeenY prostfedek ku stotoinC"ni Sestra Marie K. Zmrzlina (Ice cream) zavedena byla po prve r. 1160 v Pali& Vynalee ji mladY italskS7 eukraf, jeri'Z se usadil FakIN a tam zmrziiiiu zeal vyrab6ti.

strana 9.

Ve sttedu, dne 8. slow, 1934.

DRED dvema lety napsal T Dreiser, ze naUse teleznice jsou celou generaci pozadu za dne gni dobou.

Narodni komite, jet bylo ustanoveno pojig t'ovnami, majicimi investovany velke obnosy v drahach, a jehot pfedsedou byl Calvin Coolidge, podalo zpravu, ze na ge teleznice behem posledniho pul stoleti neptispely tadnYm radikalnim zpilsobem ku,zlepgeni dopravy.

Nage teleznice, v nynej gi forme, jsou anachronismem. Lokomotivy a vozy jsou lit massivni. Ani jejich vitha, ani tvar, nevyhovuji potadavkum moderni vedy. jest mnoho pricin, prod' nage drahy krok s duchem doby. Pfedne, investovane sumy jsou tak ohromne, ze jakekoliv zakladni zmena otebradila by bohate drahy i v dobe - nejlepgi konjunktury. Takove sumy mohou bYti vynaloteny jen kdy toho yytaduji vgenarodni zajmy. A takova pfihodna doba jest pave nyni v dobe krise, jet zvlatO tetce ciolehla na na gi teleznieni dopravu.

Drahy dosta,vaji se katdYm rokem do vetsi a veal nevYhody oproti osobnim a ndkladnim autfim. Od roku 1920, roku to nagi nejvetgi prosperity, dfichod z osobni dopravy klesl o 70 procent a pouze 10 at 15 procent vgeho zboti jest dopravo yano drahami.

Dnes automobil kradi kuptedu milov'mi skoky. Po prve v celem stoleti drahy SpojenYch stabe vykazuji zmen geni teleznieni trati. Jest to sice pouhYch 980 mil z celkovYch 251.865 mil, ale tento malt' fibyte.k jest memento; vYstratine pismo na stene.

AutomobilovY prfimysl meal yyrabeti modely vozft, jet jsou sestaveny na zeklade dfikladneho vedeekeho badani a vedeckYch pokusft a to zvy gi rychlost a pohodli motoroqch vozidel tak, ze drahy must si pospigiti, aby nebyly Upine zatlaeeny do pozadi.

Automobil budoucnosti bude vypadat jako aeroplan na kolach, bez kkidel a bude mitt i jeho rychlost. Vozy, jezdici po zemi a okiidiem' vozy, letajici ve vzduchu, budou tak rychid a pohodlne a jejich provoz bude tak UspornY, to starodavna, face dYchajici parni lokomotiva, jak jsme ji znali, nebude jim moci konkurovati.

Pfigel cas, kdy musime nag celY system dopravy nejen zmeniti, ale fipine pfetvofiti.

PsychologickY okamtik pro tento experiment jest zde, ted' — prave nyni. Ake kde vezmeme pottebnY kapital? Obhos, potfebnY ku Mizeni nagich teleznic, je-st tak ohromnY, to se necia, uhraditi privatnimi investicemi. Penize musela by poskytnout vlada. Dne gni nage vlada soustfed'uje sve snahy v "New Deal", a smefuje hlavne k tomu, aby kola prfimyslu zaeala se znovu otadeti. Jest proto naklonena velkYm yYdajtm. Pfestavba nagich leznic poskytla by zamestnani milionfim nagich delnikfi, po cele zemi — a na dlouhY eas.

Jak budou vypadat na ge nove vlaky a ja,ke jest jejich hospodalske oduvodneni?

Na loriske chicagsle vYstave vystavovan byl viak, jent byl zhotoven podle nejnovejgich vedeckYch vynalezu. Nektere na ge teleznidni spoleenosti tinily pokusy s podobnymi vlaky a prvni byl dohotoven v chicagskYch dilnach pro drahu Union Pacifik. Dne 12. finora t. r. tento viak dan byl do provozu a jest znam jako viak M 10.000. Byl postaven pro maximalni rychlost 110 mil a prfimernou rychlost 90 mil za hodinu a jest konstruovan tak aby kladl co nejmen gi odpor vzduchu. Umele. ventilate vytapi viak v time a bude regulovati jeho teplotu v lete. Vzduch, pfichazejici zvenku, jest filtrovan. Vozy maji nepfime osvetleni, take eteni ve vlaku jest pfijemnou zabavou. Neprody gne uzavtend okna, silne isolate, hojne upotfebeni gumy a resilientni kola zmen guji znaene otfes a hiuk.

Tento prvni vlak pozfistaxa ze tri vozu a jest pohanen vYbu gnYm motorem. Pohonna latka jest nehoflava. V prvnim voze jest umisten stroj o 600 HP, pak jest tam umist6nit pea. to jest mistnost 30 stop diouha, yedle ni etit orldNeni pro zavazadlo„ 3 rultS vtlz

o s ieleznicerni? jest osobni pro 80 cestujicich, posledni vfiz mute pojmouti 56 cestujicich a jest v nem take buffet, kde se podayaji lehka jidla. Tento prvni moderni viak v Americe nerna spaciho vozu.

Naklad provozu ma bYti o 50 at 70 procent nitgi net pfi starem vlaku. Toto v ge jest ovgem pouze zaeatek. Ale dokonalej gi vozy nejsou motny, dokud drahy nebudou miti odvahu a penize, aby vytrhaly v gechny stare koleje a zfipina znovuzfidily trate. Pak rychlost nagich vlakft mute bYti velice zvY gena. Zatim tento prvni viak Union-Pacificke drfthy jest prvnt inteligentni odezvou na yYzyu autobusu, aeroplanti a automobilu, kteretto dopravni prostfedky pkipravuji draham v posledni dobe takove perne chvile.

Kdyt vezmeme zfetel na dfichod, jejt drahy maji z dopravy po gty, tedy takove vlaky s normalni rychlosti 100 mil za hodinu, budou mod krYti sve vYlohy, poditajice jeden cent za mili a osobu. Pak bude mono uraziti vzdalenost mezi Atlantikem a Pacifikem za ificet hodin a tficet dolarl Start viak, pozustavajici z deseti vozfi, vdti nyni asi 1000 tun veetne lokomotivy. Tato velika vaha omezuje rychlost a eini naroky na kapsu drah.

Mr. E. E. Adams, vicepresident drahy Union Pacific a zaroven jeji vrchni intenYr, vypracoval nt-,s,vrh na stavbu vlaku, jet zaklada, se Mayne na, novS7ch automotivnich a vzduchoplaveckSrch objevech, pki nichZ rychlost a lehkost piijde v prvni •ade v iwahu. Tyto vlaky budou zhotoveny budlo jako prvni viak, ze smesi medi a aluminia kteratto smes jest pevnejti net obyeejna ocel a proto bylo by tfeba jen jednu tfetinu materialu. Vlak, pozilstavajici ze tki vozu, nevail by vice net jeden obyeejnST Pullmanfiv spaci vet.

Na misto obvykleho spodniho zatizeni, jet absorbuje katdy naraz a otfes a nese nejen ku jsou tvaru rouroviteho. Vlak, a to jest jevfiz sam ale take nakla,d, vozy noveho vladen z hiavnich bade, bucle zhotoven tak, aby cdpor vzduchu byl co nejmen gi. Navrhnute modely byly zkou S. eny ye vetrnYch tunelech, aby se mohlo zjistiti, jaky tvar odpovida, tomuto potadavku nejlepe. Okna jsou z nerozbitelneho skla a zapadaji taa_prosto hladce do zevnej gku vozu, ploginy jednotlivych vozu jsou Upine kryty, svetla, pigt'aly, zvon, vgechno jest umisteno uvnitt a vozy budou staveny tak, ze budou jezditi temef bezhlucne.

S temito modernimi vlaky dostavi se i nova era v ZePeznieni doprave SpojenYch staff'.

Nezasahne-li v gak vlada, ptemena bude se diti pomerne pomalu.

Ale at' jig osud drah bude jakYkoliv, neni pochyby o tom, to moderni konstrukce uplatfiuje se ptekotne v na gem automobilovein prumyslu. Nadeeni pkivrZenci tvrdi, ze nag vkus, co tYka se automobile, zmeni se itpine a tak rychle, to snad jit behem jednoho roku veechny starei typy zmizi z nagich ecst. Ve Spojen3"rch statech mame asi 24 mihornu aut a kdyby jen polovina vozu byla vyfazena, pak na g automobilovY prfimysl vzpamatoval by se rychle z krise.

Zavedeni noveho systemu v na gi doprave, vytada si site velkeho nakladu, ale nakonec popiynou i z toho velke vYhody. Na ge doprava stave se easem mnohem lacinejk a tak konec konctl miliardove investice se , vyplati.

Drahy otalely prilig dlouho, net se spka,telily s novYm postupem vYvoje a net si uvedomily, to i ony musi drteti krok a jiti kupkedu.

A nested. jen, aby se pkizpftsobily, ony must napnouti vgechny sily, aby vytvoiily neco fipine noveho, odpovidajiciho novYm pottebarn a poladavkOm, jinak jiste zathynou pomalou smrti. Tolik rruneme souditi proslovU lE r. Harrimana a lze tak bezpedne Sou-, vdeobecnSrch ikaza, diti

Pfestavbu automobilu bude financovat soukrornY kapital, ale pak-li pfestavba teleznic ma, se stati skutkem v nejblit gi budoucnosti, musi ji financovat stile Sam. Vyutijme motnosti, pramenfi a prostfedkA nagi zeme k na gernu vlastnimu prospechu, cot bude zajiste lep gi a rozumnejti, pftjeovani nespoditatelnYch miliard cizincfun (kteti nam je nikdy nesplati), aby kupovali nage HOSPODAR.SKA VYBOJNOST JAPONSKA.

Velke vojenske zapletky a dalekosahle liticke pkesuny, jet se odehravaji v poslednich letech na Dalekem vYchode, maji hospoclatske pozadi, vabici pozornost sveta. Mohutne postupuje industrialisace, jet se v Japonsku datuje ad svetove valky; tato skuteenost zustavala dosti dlouho na zipade bez povgimnuti. Teprve tehdy, kdy se jeji &inky projevovaly dosti znatelne na svetovYch trzich, Japonsko nastoupilo cestu hospodafskeho vYboje a dobY ya, svetovY' trh je skuteenost, s nit nutno poeitat.

JaponskY export v poslednich letech trvale stoupl a pfebytek vYvozu byl koncem roku 1932 dokonce desetkrat veal net byl jegte rok pied tim pfebytek dovozu. Co to znamena v dobe deprese svetoveho hospodafstvi, kdy jinak veude dovoz klesa, neni tkeba vysvetlovat. Ani einske boykotove hnuti proti japonskernu zbo21 nedovedlo zarazit tento nastup, zejmena ne v textilnich vYrobach. Dovatela-li Oina roku 1931. z Anglie 3.6 milion0 m, roku 1932 bylo to tit jen 1.8 milionft, naproti tomu zvet gil se dovoz takovYch latek z Japonska z 6.7 na temef 18 milionu. V HSI mikadove pfipada na 1 km 135 obyvatelft, zatim co pfislu gna cifra pro celou E y. je pouhYch 437. Japonsko ma na 1000 obyyatelu 14.2 pfebytku porochl, Nemecko, podle posledni statistiky, jen 4.7. A jelikot take v Japonsku byl prfunysl znaene zracionalisovan, a tim mnoho lidi vytazeno z pracovniho procesu, rothliteji se i tam po novYch osidlo yacich fizemich pro stale rostouci a nezamestp ane obyvatelstvo. Pfedev gim vgak vytaduje zvYg ena, produkce take vet giho odbytu, jehot nelze dosici mezi chudYm domacim obyvatelstvem.

Japonska hospodatska, politika smefuje tak nezbytne k dobyti svetoveho trhu. A Japansko je proto tak nebezpeenYm hospodetskYm odptircem, ponevadt nezaplavuje, podobne jako Amerika v (lobe sveho posledniho rozkvetu, cizinu vYrobky, pro ktere se musi easto teprve najiti nejake upotfebeni, nybrt, protote se pfizpfisobuje znamou pHtulnosti sve rasy rozmanitYm trirfim, nevnucuje svetu tadnYch fabrikatu, ale vyrabi yeci, jicht se ygude nejvice poutiva. Pfikladem pro tuto cilevedomou hospodatskou politiku je prumysl umeleho hedvabi, jent pied valkou je gte vtibec v Japonsku neexistoval.

Roku 1928 iteastnilo se Japonsko svetove vyroby 14 miliontt liber, o trt roky vyrabelo lit 41 milionfi, to je deset procent svetove produkce, a nyni stoji v tomto odvetvi ji2 na patem miste. Take v zpracovani baviny stalo se Japonsko nejobavanejelm sokem anglickemu textilnimu priimyslu v Britske Indii, a zoufali anglieti bavinaleti vSrrobei dokonce studuji mladSr japonskS7 pramysl, aby se obeznamili s jeho "triky".

Tajemstvi fispechu v gak zde spodiva hlavne v obchodni obratnosti a organisaenim umeni. Japonci se veude obratne velenili do organismu svetoveho obchodu. Ziskali roztkietene trhy blizkeho vS7chodu, kde postavili velika, skladiete. Obratili se nejdkive na vreite trhy na Dalekem vSTchode, v Indii, v Egypte, v Ji gni Africe, v Turecku, ptizpfisobuji se co nejvice evropske konkurenci a pfeddi ji levriSrm zboZim, jet mohou dodavat, protole plati male mzdy svemu delnictvu, do-vedou vyuZivat veech mo gnosti. Toto hospoda,ksk ta6eni Japonska nenaraZi na pfilignY ,odpor v ostatnich zeslabertych zemich o f 414 lak Y6t61 1:1901:117,

Strana 10.

vEsiasts

Sou6kova Zenitba Antonin Jenne

A taky by mohl VomakenYch svezt!

Jsou to tak lido na svelte! A Soueek povatlive pokYval hlavou.

Dlouha ulice se pojednou rozgtila v podlouhie namesti, jet se eernalo hloue,ty lidi, kteti tu stall ye skupinach, tu p•echazeli.

Kramy byly otevteny a ktaplave zvonky u jcjich dveti katde chvile zacinkaly. Soudek tnknutim do klobouku pozdravil skupinu znamYch z Btezinky, kteti stall za kostelem a o neeem klidne rozpraveli, a zahnul po namesti Sikmo vpravo kde byl obchod se stiltnim zbotim Berty Reinischove. Berta Reinischova nebyla vdova, jeji mut, pan Reinisch, mel se elle k svetu a k obchodu, ale obchod byl psan na pani.

Seudek VeSel s tvati dilletitou do podlouhleho kramu, v nemt letel tetly zapach jakYchsi olejri, barev, viny a kdo vi cehe jeSte. Takovy zniany zapach nevetranYch obchoctii se sttitnim zbotim.

"Pekne vitam, pane Soueeka pekne vitam", zaiveholil za pultem pan Reinisch, kterY prase nejakYm dvema selkam ukazoval a doporueoval modravou latku. Ihned odskoeil od nich a podava pies pult Soudkovi ruku. Silne mu ji stiskl a dtkladrie ji' pottasl. V krame bylo asi pet lidi.

"To sou hodnej, pane Soudek, to se zas jednou prisli podivat. A elm jim teda posloutim, pane Soneek?" Sveholi Reinisch a oeka se mu toei po celem }creme, kde u druhello pultu obsluhuje pani Reinischova, a jeden hubenY ptirudi.

"Nakou Salku na krk," povida Soueek vatne a sahl si k limeaku.

"Saleidku, fajnovou Saldidku vybereme", tveholl pan Reinisch a jit leti pted Souekem na pulte plocha krabice, pind pestrYch kravat. Soueek do ni zabodl chtive zraky a chvili hledi nerozhodne.

Dvete za nim klaply a zvonedek nad nimi zachrastil.

"I to sou k nam hostir ozvalo se za nim, a kdyt se Soudek °brat!, urtel pani schovou. Byla vysoka, protedivela a na level strane na brade mela dernou bradavieku, z nit vyrristaly asi etyti zahnute chloupky. A hledela vesele, usmevave, lee piece jaksi zdrtenlive.

"Panbu dobrktro, panieko !" honem zdravi Soueek, levou rukou, v nit drtel hill, se t'ukl do klobouku a podava pani Reinischova ruku. " g akou Miku pottebuju. .", vysvetluje a obraci se ke krabici, jeji obsah zari pestrotou.

"Ale — Salek mame dost a dost!" ochotne prona g i pani Reinischova a odvatne hrabla do kravat. "Ttebas tuhle?" a podava Soudkovi modrou kravatu s bilkmi kvitky.

Jen se leskla.

"Ale — co by!" zdraha se Soudek. "To je tak pro mladYhor Ale ptesto bere kravatu opetne do ruky a zalibne na ni pohliti.

"A voni sou snad starej!" posmetne se nan obraci pani Reinischova. "Tak to se podivejme! Voni sou teda starej elovek! — Cot tuhle?" A pani Reinischova vytahla z krabice zelenou kravatu s eervenYmi pruhy.

"I — buh zachovej!" ttepe Soueek rukou.

Modrou kravatu vAak z ruky nepou gti a obraci k ni oei opet.

"Starej! — dej sem &Ste tu druhou tkatuli!" vole, pani Reinischova na mantela, jen do selek jit °pet hudi a modrou latku madka, natahuje, pottepava, vini. . .

"Hned! Hned!" ozYva, se pan Reinisch a mrskl okem po krame! "Alois! Tu druhou Skatuli!" void.

Hubeny ptirudi se °tail k regalu a mtikem polotil druhou krabici s kravatami pied Souelca, kterY ()dime nerozhodnA teke po lesIslYCh barvach,

"To vedi, pane Soueek," hovoti nan pant Rcinischove, vlidne. "Kde by si vybrali podle libentu, kdyt ne u nas! A von Raynyt tteba schvalne vobSteloval, aby byli s'pokojenej.

Pi-ecet' takovej starej kunSoft! A cot pani dcera? Jako pani Douderova?" pta se nahle a hledi na Soualca uptene. "Ut jsem ji nevidela. . .!"

"No — vono jak je diter podotYka Soudek a uptene hledi na modrou kravatu, jiz drtii ruce.

"To bejvalo hezkY (levee!" pochvaluje pani Reinischova. "To sme si s Rajnykm dycky povidali! A tu krasnou vejbavu co mela! Dyt' to stare, pani nebotka vSecko u nas! Ta holt nedala na Raynykvy dopustit! — Ale taky se ji dycky udelala cena. . ."

"A co tahlec Mika by koStovala?" zeptal se Soueek a pozdvihl modrou kravatu.

"Tahle? To je elegantni Mika!" hovoti pani Reinischova. "To sehnal Rajnyt v Liberci takovou partii. Vedi, pane Soueek, to by vMde jinde stala dvacet korun?!"

"1 --- kdepak! I kdepak!" desi se Soueek a klade kravatu do rabice. "Dvacet korun!" vydechl ustrakne.

"Dyt' povidam r A pani Reinischova zdviha v fismevu obodi tamer do polovice vela.

"Vtide jinde! VSucle jinde! Ale cot to milteme jim tak poditat?! TakovYmu starYmu kunSoftovi —! Pro nich, pane Soueek, ale jen pro nich, patnact korun! A budou si na Rajnyk vzpominat, co tuhle talky utijou. To jim pani dcera jiste pochvali!"

"No — vona Pepina — —!" ukrajuje slova Scueek zamratene. "Vono holt — jak se vda — —! Vono ut to nejni to! Ja, ut tam ani nejdu!"

"A co to?" pani Reinischova se podivala ptekvapene. "Dyt' ste ji dal veci! Celou vejbavu mela od nas. . ."

"Jo, jo! ." pokyvuje hlavou Soueek. "Ted' sem jako kui v plote! Ted'kon sem ut jako ten Job!" A Soudek zesmutnel a znovu saha do krabice po modre kravate.

"Tak bych se pane () genii a je to!" rozhoduje pani Reinischova. " Z' ' enckejch vtude je! A jak tenskY! S penezma! — A ted' pane . Soueek, jit za nevestou. A to abysme peknou Saldieku na krk a vod minuty mritou, tedy. . ." a -pani Reinischova vytahla ze sinesice ravat tmavoeervenou kravatu s pestrYmi kvitky. "To si vemou, pane Soueek tuhle! Aby se jim tenskY libily!"

"Ale — ne! Ale ne!" odmita Soudek a ttepe hlavou. "Tuhlec bych si vzal — ale holt musite nee° slevit."

"No, ze je to pro nich, pane Soueek, tak daji etrnact!" rozhoduje pani Reinischova a obraci se po krame. "Alois, zabalte tuhle §6,1ku!"

Ptiruei ptiskodil. ja si ji zapnu hned!" povida Sou"Ale eek a diva se nejiste. Trochu se i zardel.

"Tak tuhle mail zrcadlo!" upozorriuje pani Reinischova. "A ukatou!" A jit chytila Soueka, sriala mu starou kravatu a pkipina novou.

"A tu starou, Alois, zabalte!"

"Ale — co by!" omlouva se Soueek. "Stieim to do kapsy."

"Ale — to se e gte utije!" rozhoduje pani Reinischova. "Jen to, Alois, zabalte!"

"Tak teda to zaplatim," uvoluje se Soueek a zalibne hledi do zrcadla na lesklou modrou kravatu, jet mu lemuje bilY limeeek a kryje prsa pestrym pruhem.

Zaplatil a chysta se k odchodu. Kaidou chvili si sahne na novou kravatu, jet pod jeho tvrdYmi prsty divne "A na tu svarbu nas museji pozvat, pane Soueek!" louei se pani Reinischova.

"Jo — to je ate daleko!" upejpa se Soueek a hledi sklenenYmi dvetini do namesti.

-Tak s panembohem!" zdravi a t'ukl se do klobouku.

"Poklona, slutebnik, pane Soudek!" zavolal i pan Reinisch a heti vedle pultu pottasti Seudkovou rukou. Ale hned se vraci k sel'Kam, jet jsou nad modrou latkou sklOneny cifikladneji prohlitejl.

Soudelt vysel z kramtr,

Ve stiedu, dne 8. srpna 1934.

Rozhlecil se po namesti patrave a znovu si sahl na novou kravatu. Stranou zahledl Kaeku Vomadenou, jak kraei do obchodu se smigenyin zbotim. Rychle strhl oei a pustil se vpravo gikmo pies namesti k vYstavne Obea.nske zalotne, v jejit budove v ptizemi byla ritulna restaurace.

Nechodival tam Soudek nikdy, kdyi bYval v meste. Sousede z ftepochrast zachazeli Koreckemu, kde byla hospoda prosta.

Na "Zalotnu" chodival starosta, pan farat, kratce — byla to uditele z ftepochrast panska hospoda. Soueek tam byl vkho vtudy asi dvakrat, kdyt tam byla schtze. Necitival se tam volnY. Ale dnes tam zamitil hrde a °dyable.

"Se holt videt, ze elovek pteci 'Ado znamena!" myslil si a mimodek chytil se za levy knir a prudce jej zahnul nahoru, ovgem marne, ad byl vous mYdlem ptituten. NeposluSne se rozdelil na nekolik slepenYch dpieek, jet nepoda.jne trdely kuptedu. "Ptecet' u tech Rajny'Sil mnsi bejt majetku a voni tuhle s elovekem jednaji tak zdvotile." pokraeue v my glenkach, jimit se ptimo hladil, "A ta Rajnygka! To je jen: pane Soueek, sem — pane Soudek, tam! Inu — holt 2idi! Ti pfecet' vecii, co se pates. — No — vgak taky jim dal Soudek penez! Dyt se Pepina vdavala. . .!"

A Soudek se znovu vypjal a holi v ruce nadhodil. "A ta Salka skutedne nejni draha!" pochvaluje si a samolibe na ni znovu sahl.

"A sluSi mu, jak se vide v zrcadle. — No -vono dyt se de do statku taktikajic na namluvy. . ."

A jit byl Soudek pied hostincem "Na zalotine" a zveclave nakoukl do okna. Nikoho tam nevidel. Aspori u okna nikdo nesedel.

Bude lepe, kdyt tam bude merle lidi. Kdyt je mnoho oei, to elovek zvrtohlavi. . .

Vesel po dvou schridkach do vfeepu a pozdravil: "Maucta!"

"Pane vitam!" ozval se hostinkY. Byl to menSi, pohyblivY elovek a mel pod nosem kratke, jakoby vinite vousky tamer tate barvy jako osmaha, plet'.

Soueck pokYval a hrnul se vpravo, kde byla velika mistnost "pro pany." Ovanulo ho prijemne teplo, jet vanulo z velikYch teleznYch kamen, postavenYch v koute za plechoyou plentou. Mistnost je prazdna a je v ni citit zapach stareho koute, krninu, zvetraleho piva a uzenin.

"I — tady je teplo!" zaliboval si Soudek, postavil hill do kouta klobouk seal s hlavy a povesil na veSak. "Chcete pivo?" ozYva se hostinskY ode dveti.

"Jo, jo! Pivo! Pivo mi ptlneste!" pokyvuje hlavou Soueek a tvati se duletite. "A mate tu pekny teplo!" doklada, ac hostinsky jiti zmizel ve vYeepu. Soueek toho nepozoruje.

Useda na tidli a hledi pted sebe na bilY ubrus, jimt je still pokryt. Je tu i leskla schranka na sill, brouSene lahvidky s nedim, Jsou tu zapalky na bilem podstavci, jsou tu i *Iasi tenka cltivka, v takovem soudedku. .

To je vecil — Soudek hledi zvedave.

"A dejte mi taky dva parky bittli!" povida jeSte a obraci se ke dvetim vfdepu.

U dveti nikdo neni.

Soueek se zarazil a obeztetne se podival kolem sebe, neni-li tu nekdo, kdo ho pozoroyal, jak void na genkYte, a genkYt tu neni.

Vtdyt` by se mu lidi mohli smat. Ale spokojene se obraci ke stolu. Nikdo tu neni.

HostinskY nese nanlnenou sklenici s pivem a stavi ji pted Soudica na tacek.

"A dva parky bittli!" obraci se nan Soueek. "Abych se moh na co napitt" vysvetluje.

"S ktenem? S hoteicir "I s ktenem, s ktenem!" pokyvuje. hlavou Soueek. "Ale, to tam uhodil mrazejk!" navazuje hovor.

HostinskY kYvl hlavou a rychie odchazi do vYdepu.

Soueek °same. Sahl po sklenici, chvili ji hladil a potom ji zdvihl a napil se. A chutnalo mu.

SPoltrao_yani,)

Ve stiedu, due 8. srpna 1934.

Chram Usvi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky

"To by bylo necitelne, term biti," namitala karave. "Lena je elovek a ne zvite, na ktere beteme hul. Zvlatte, mela-li ta tena deti, to by byl Mich, a co by si deti o takovem otci pomyslily.''

"Vtak jsem ji nebil a povidam, ze to byla chyba. Kdybych byl term karal, dokud byly deti mladti, byly by na to zapomnely a ja mohl zachraniti je i sebe. Povidate, ze mut nema tenu biti, a je to easteene pravda. Vim, ze jsou dasto take muti vinni. Jsou. Znam jich dost, ze by zasloutili kaldY den petadvacat. Nestaraji se o rodinu, v karty hraji, opijeji se, lenoti, za jinYmi behaji, tieny si nevati. TakovSan vysazet, jak jsem povidal, petadvacet. A piece, maji-li hodne Zany; ty domacnost zachrani. Ale kdyby byl mut jako andel a tena neni hodna, je zie s domacnosti i rodinou."

"Mc° na for praNdy je," ptisveddila souhlasne. "Znam takovY ptipad u nas, kde byl mui vetroplach, a kde jeho tena sarna se starala, majetek zac.hranila. Arci, take dal ztratila, protote je otec zkazil."

"Byla asi slaba, na mute,- nebo pro jine starosti nestarala se o deti."

"Tak to bylo. Majetek byl velkY, a je to na povatenou, jak se dovedla do vteho vpraviti. A kdy se tak na to divam, myslim si, ze asi byla no, vtechno slabs. A co se stab s vatimi dcerami?"

"Ani se mne ncptejte. Ma tem byla sama zabava, strojila se, mlsna byla a deti od ma'Mira tomu ueila. Abych nehuboval, naueila je y techno ptede mnou skrYvati, a dovidal jsem se teprve o desatem. Detem se arci lepe libilo, ze mohly s matkou vytloukat bavy, paradit se a promisat ItaldS? grot. Jake to byly taby a a se zaealy slezat s vYrostky. Kdyt jsem je dopadl, udelal jsem ktik, ale ony se mi postavily. Mela byste slytet, co vtechno mi do oei tekly, jak otkliy e se mnou mluvily a na konec ta hezei z domova utekla. Do fabriky Ma, byt si najala a dlouho to trvalo, net jsem ji natel. Ve .sve bolesti gel jsem za ni a domlouval jsem ji, ptedkladal, jakou hanbu dela, a co zleho ji eeka. Vzpomenout si nesmim, co mi fikala.

Jako s neptitelem se mnou mluvila, vyetla mi, ze jsem nevzdelanY a hrubY, a ze svou term tYram• A na konec mi tekla, ze ma znamost, ze se bude vdavati a ,o mne nechce vedeti. Plakal jsem, kdy jsem od ni tel."

"A vdala se?"

"Vdala. Takoveho vychrtleho hocha si vzala, do tovarny s ni chodil a nemel zrovna tak nic jako ona. Dve deti spolu men a jednoho dne od ni utekl. Ptitla domil jako umueeni, na kolena ptede mnou padla a hory doly slibovala. Janie to trvalo jen kratkY eas. Jak se trochu sebrala jednoho dne zase zmizela a deti nam nechala. Tenkrate ma tena laterila, protote ji ptibylo starosti, o ktere nestala, a davala vinu mne, ze ja jsem jako otec tpatne dceru vedl."

Zkiivil oblieej k fismetku a odmIdel se.

"Ted' tije zase s jinYm, jedno dite si k so be vzala, ale druhe mama u nas. Hoch je to, slabouelY je. Ale je to hodne dite a main je rad. Snad z neho udelam potadneho eloveka, protote hoch se drti mne a me, iena o neho nestoji. Kdyt jsem doma, hrajeme si spolu, a hoch by pro mne dYchal. Aspon nejake poteteni mam."

"Nebohe dite!" politovala tena soucitne.

"A co druha dcera?"

"Ta? take se k rodidilm nehlasi. Nekdy Lena se s ni setka, ale k narn nejde. Dala ji vyalti Avadienou, deveeti se to ail°, cht6la nekain q5e, Do divadla chodi a (16-

Strana 11,

VESTNiK la statistku. To jen proto, aby mohla )9S7ti lehce 2iva. Chodi jako hrabenka nastrojena, pino znamosti ma a tuhle jsem se dovedel, ze ji nejakY fitednik vydrtuje. To je krasnY tivot, ze? Ani jedna, ani druha nemaji potadnou domacnost, rodiefim nepomohou, za ne se stydi, a jake budou miti konce! Tuhle jsem byl v Praze a potkal jsem Poznala mne, trhla sebou, ale rychle ocivratila hlavu a chvitala prye. Stydi se za chudeho tatu, nebo snad je ji piece hanba, co provedla. Tak se mi zdalo, abych na ni na ulici ptede vtemi lidmi ktikl a poveal ji, hanbatce, ze se za ni stydim, ale byla mi yak hanba net ji."

Zlostne hodil rukou a, odplivnuv si, zadival se kolem do tmave noci. Jeli prave lesem a stromy jako pinery staly podle testy.

"Mate opravdu male ttesti," povzdychla si hajna. "Clovek by pro deti tivot dal, ale malo kdy se deti rodiefim odslouti. Casto si o for s ma'am povidame, ze musime na nateho Valieka daft dobrY nozor, aby nam k radosti vyrostl."

"Vtechno je nahoda a hlavne na matte jak deti vede. Je-li matka hodna, deti se nikdy nespusti. Neni-li ona hodna, dal se zkazi, kdyby ma byl sebe hodnejti."

"Take to neni vtdycky pravda," namitala moudte. "Nekdy take otec (Yeti zkazi, zvlatte jsou-li to dcery. Dcery vtdycky dill vice s otcem net s matkou, ktera zase ma rada chlapce. Je-li otec nerozumnY, mohla by se matka ustarati a piece nic nedokate. Znam takove ptipady a mohla bych o tom povidati."

"Tohle slytim po prve," pottas1 hlavou. "Ja, kladu hlavni vahu na matku, ktera, ma deti stale kolem sebe, protote mut obvykle jde za syYm povolanim a malt) se &Anti obira."

"Wady se piece stane, ze mut je stale doma. Znam takovY ptipad, jinak bych to nepovidala. Ano ,znam takovou rodinu, kde byla matka potadna, svedomita a o deti starostliva, ale otec deti pokazil. Mohla bych yam ji jmenovat, je dodnes tiva, ale nesmim ji prozraditi."

"Ani bych neuvetil, kdybyste to nepovidala vy. Byla tedy asi hodne povolna a slabk 2'..e to trpela."

"Vidite, ani to tak nebylo. Rortafna pani to je, bYvala hezka a dosed je hezka, ale snad nedovedla bYti razna na aveho lehkornyslneho mute. Ten potteboval raznoti tem ktera by se rozktidela a dupla si, a toho ona nedovedla. HodnY ma by ji byl na rukou, nosil a chlubil se ji, ale jernu to bylo lhostejno. Domaci starosti na tenu skladal a sam se honil po darebnostech. Brzy byl same hony, brzy se pustil do opra y. ktere nemely smyslu, neho zval hoscy. Dokud byly deti male, jak tak to utlo, ale jakmile dcery zaealy oditstati, jen se jich drtel.

Po zabavach je vvozil, drahe veci kupoval, do ciziny je poslial a sam s nirai jezdil. Doma byly decry stale kolem neho, a vedla-li je matka k praci, ueila-li je domacim praelm, kW:el, to ze pro ne neni, toho nebudou pottebovat a ze mail na souteni Casu dost, at se provdaji."

"Byl to tedy nejakY blazen, ' prohodil pohrd live.

"Ach ne, mel rozum dobrY ale srdce nernel dobre. Hral si s dcerami jako s loutkami a tetilo ho, mohl-li 'term nozlobiti. Smaval se, kdy mu liana, ze budou jednou nakikati, at se provdaji, protote take zamotna pani musi ve sve domacnosti pracovat. aby mela spokojenY domov a aby nud si ji vaLI. Cloy& vtechno, co si povidali, nevi. slutebne se !Daly vtechno povidat, a my jsme tady tenkrate nebyli, ale vi se piece dost a elovek si udela, svAj obrazek."

"Rad bych toho blazna znal. Je jette tiv?"

"On neni, vzal tpatne konce."

"A co se stab s tem!. dcerarni?"

"Co jejich matka prorokovala. Ani jedna, ani druha nejsou gt'astny."

"To si myslim. tivot neni zabava a jedokusi starosti, Jsou dorms?" izau

"Nejsou. Jedna zmizela, nikdo nevi kam a hada se, ze je mrtva nebo odjela nekam do Ameriky. Ta druha je na Oyu, vdana je, ale domil nikdy neptijde. Ma nejakeho fttednika, ale velke chvaly o ni slytet neni.

Jedno (levee ze vsi vedle nas slouti v ulici, kde ona bydli, a povidalo se, ze se u. ni slaky stfidaji. Ona domacnosti nerozumi, slutka Yak' a jeji pani chodi po prochazkach a zabavach. Pan taky do hostincd zapada, neni ji vernY,' a ona nedba, jen kdyt ma hodne volneho easu a hodne zabay.'

"To jsou krasne \reel, hub na, takovou zenu vziti," zlobil se ztizenec.

"Ut je pozde na hul, ta mein, bYti, dokud byla mlada. Snad nejake velke soutern by ji napravilo, aekoliv kdo vi, bylo-!i by i to neco platno."

"I bylo, vtak neni jette tak stark. Jen se s takovou mnoho nemazliti. Kdybych byl jejim mutem, zaviel bych ji doma, slaku bych ji vzal, aby si musila vtechno sarna delati a na paraolu bych ji penize nedaval."

"Lehko se yam to iekne, ale tetko se to dele.. Je-11 to fftednik, musi dbati na test, protote by se to bez kiiku neodbvlo."

"Prod ktieeti? M zavte kapsu, a kdy nebude penez, zkrotne sama."

"To je to, ze ona penize ma. Po smrti otcove matka podily dceram vyplatila, nee° si vyptitjcila, sama take mela majetek a pro stark dceru je to uloteno u soudu. Kdyi se mladti vdaVala, prohlasili ji za pinoletou a ona si penize vyzvedla. Mela hodne a proto mfite vyvadet." brzy bude "At' ma sebe vice, rozhazuje po penezich. A co potom?"

"Toho ona nedba, rnysli si ast, ze bude vtelycky dobte."

"Ano, bude dobie! Potom zaene natikat, vinit celY svet, ze ji ublituji, a pitide na matku. Ta majetek ma, ze?"

"Arci a kra,sr4 majetek."

"Tu to mame. Dcerutka o tom a spolehO„ ze maminka bude potom platiti. Je-li moudra, nada nic."

"Dobradka to je, na venek picisna, a tetrna, ale srdce ma na pravem miste. Vtak nic dobreho ye svem tivote nezatila, a kdyby byla jinx na jejim miste, snad by vyvadela vice net nektera mlada. Ona ne, tije jako jeptitka, hledi si hospodeIstvi a stale nee() dela."

"Ma tedy nejakST statek?" vyzvidal.

"Vic y am neteknu, nerada bych, aby se ji neco doneslo," vytaeela se starostlive a plate a podivala na jeptitlry. Jedna 'z nich dale klidne podfimovala, druha drtic v rukou ittenec, zdala se modliti. Bile jeji prsty neklidne probiraly zrnka rfitence a jeji rty tasty, jako by pronately slova modlitby. Upokojilo ji to a podivala se na sve spiel dite.

"Mne byste se bati nemusila," domlouval ztizenec, "s nikYm nemluvim a tiji samotatsky. Jak jsem rikai, jen v nedeli si vyjdu yen, a to jen do lesa."

"Kdyt nekdy eloveku leccos vyklouzne, dim nic zleho nemysli, ale co potom se ptevrati a klep je hotovY. Jen kdy se a blitime k domovu, hned nam bude lepe. Venoutek bude za hodinu v teple postYlce a mne opusti starost. Zda, se, ze venku nepati?"

"Neprti, ale blata bude dosti, Jen co bude po vanocich, poeasi se ustali, dni se budou natahovat a vtechno bude veselejti."

"Ba, bude potom veseleji, aspori ma bude miti lehei slabu. Ted' se chystaji k pasekam, a kdyby bylo mokro, nastydl by, ()buy by si promaeel a jette by si mohl uhnati zapal plic."

"Lesaci jsou takovYm nepohodam zvykli, nemusite se o neho tolik "Piece se bojim. Kdyt nas potkalo takoy e nettesti s ditetem, je elovek ptestratenY. Zda, se mi, ze uz vidime syrakovska svetla."

"Ano, hued budeme ve meste," ptisvedeil, nakukuj e oknern do tiny. “Jak pfejedeme tenhle kopeftk, budeme u prvnieh ehalup,"

Pokra6ovani)

Strana 12.

Ve stredu, dne 8. srpna 1934.

Vi vothr

Babieka u‘Z byla cela nesva. Ani jidlo ji nechutnalo, a jen hledala a vzpominala, kde by as mohlo !1St jeji kovove chranitko s prstu "Vatku, vlez pod postel a hrabni pod sktiri"! poroudela matka. Kluk se nedal ovgem dvakrat pobizeti, ale odev gad hlasil, te tam HOUSLItKY. naprstek neni.

Ja mom houslieky, vesela, prkenka, Tohle uz bylo divne. "Se sveta piece neja na ne hraji silne i do tenka, mohl zmizet," pravila matka, a otec se smija na ne vYskam, ' koda, ze neumi mluvit, aby chem dodal: " S spilt vedu s nimi hovory se, dareba, ozval. — Vite co, babikko, vypigte smutku a slzarn na vzdory. cenu za nalezeni a potom se naprstek jiste naj de."

A kdo je slygi, je mu hned do skoku, Otec se smal, ale Va gkem to trhlo, jako by pride, na hlase, ptida i do kroku, jim probehla elektricka jiskra. Na tohle vlatandi, se smeje stne kluk eekal. A kdy2 ho pak babieka zai kdyl snad zle je, volala a slibila, ze dostane celou korunu za ba, 1, kdy';', blaze .spinka, nalezeni, zasvitilo mu Aelrnoystvi v oeich. Chugije jim eertovinka. te pkikYvl a, u2Z hledal.

Houslidky, jest jak svit zlateho slunka, "Nenajde-li ho ten, tak je s nim uz amen," kdyi se yam zachviva kaZda strunka, smala se matka. ta vase hudba Vagek se pustil hned do price a vzal v gesladka je sudba, chno hezky po 'fade, al se dostal do Blaine, v trampotach v gech je hojivS7rn lekem, kde visely babieeiny gaty. Chvili tam neco kel• jsem Kubelikem.

"Tady je!" kutil, a potom radostne Jos. Klumpartova.

"Kde?" ptala se babidka a vyskoeila jako srnka.

"Tady, v kapse ye vagich gatech."

ZTRACENY NAFRSTEK. "Vtdyt' jsem je v gechny prohledala," diviB. Schweigstill. la se babka.

"Zapadl dirkou dolt. do podsa-zeni, jen oh Do hospody "U zlateho soudku" piijeli komatejte!" vybizel statenku Vagek. medianti -L- a babiece Kovatovic se ztratil Babieka chvatne sahla a vyktikla radonaprstek. sti, kdyl naprstek vylovila. Jen to ji bylo To byly dye uddlosti velkeho vS7znamu, divne, jak je to moll* kdy2 sama uc proktere site nemely sPolu zdanlive nic spoleebleda vala v gechny kapsy, a naprstek nikde neho, ale piece jen byly spiaty spoleenYm nebyl.

Vagkoqm zajmem.

"Hledala jste jen v kapsach," povidal vaVagek byl babidein vnuk, o nem2 tikala, '8ek. ne ho k nim ptinesla vrana, krmila ho jeBabieka kroutila hlavou, ze nepti gla na nom darebnou_ ka gi a balila kluka do lige: tu dirku, ale radosti sahla do kapsate a kale. podala Vagkovi korunu na komedii.

Babicka byla stare, a zku gend, a snad tedy Kluk se podival na peniz i na hodiny a mela pravdu. Kluk byl opravdu jako stir, a pelasil na "Pana doktora Fausta". Smal se mel pinou hlavu gelmovstvi a lerta, kterYm cestou, smal se i v divadle a je gte se zustatena tikala darebactvi. bil kdyl gel domil.

Stall se ovgem nekdy diva na mladi brejI babieka se ov gem smala. Laskala svaj lemi, ktere ukazuji az ptili g eerne. Vagek nenaprstek a byla spokojena. byl tak zlY, jak se zdalo a vedle sve bujnoMatka v gak tomu nalezu nejak nevetila sti mel i vlastnosti dobre. Byl pilny, poslu g a kroutila hlavou. .adne prate se nemusil nikdy honit.-nS7ado2 Kdyl se pak Vagek vratil z divadelka, vyVgechno udelal rad, a pH v gem mu hrala vepravoval celeho "Pana doktora Fausta", a selost v lici, r at' pasl husy nebo poma,'hal otci povidal, ze pajde jegte jednou, protote smloupod kolnou tezat dtivi. OCi mel eerne jako val a dal jen pal koruny misto eel& vyzrale trnky, a z kaZeleho se dival do sveta Kdy'l vgak vyilCil celou tu stranou histodertik. rii, zavolala si ho matka stranou a ptala se 2e jsou komedianti ve vsi, to ul veal, ale kde ten naprstek byl. take hned poznal, le to nebude v hospode tak "V kapse," povidal kluk. jako pod lipou na na ysi, kde se v to tla"V ktere? V tve?" tazala se maminka a poeenici vldycky uz nejake misteeko na glo i divala se ostke Va gkovi do di. bez halete v kapse.

Na to Vagek uz neodpovedel. Sklonil hlaVagek mel v hlave take jiz cel' divadelni vu, a najednou to mlasklo. — Ale rana od program, z nehd ho nej vice lakal "Pan dokmaminky neni nikdy tak zle., a ta krasna, tor Faust", kterY byl ureen na nedeli, a prinkomedie za ni stala. , cipal k nemu sliboval dokonce bengal, ble"On /las necha, darebak, tti dny hledat sky a kalafu.nu. To bylo ov gem neco, co pfea zatim ma naprstek v kapse," zlobila se ce stab° za podivani. Ale ul byl, panedku, pamatka. tek, a Va gek o hal& je gte ani nezavadil. Ma"To ne, mami," zubil se zase uc Vagek. minka nemela, tatinek komedii prilis neptal, "Nagel jsem jej pod sktini teprve veera a Cebabieka tikala, ze je kluk sam dost velikSr kokal jsem jenom, babieka "vypi ge" odmenu mediant i s rara gkem dohromady. za nalezeni, abych mohl na "Pans. doktora No, a tenkrat se tedy ztratil babiece ten Fausta". Kdyby byla nic neslibila, byl bych jeji naprstek a ne a ne ho najit. ji naprstek take vratil. Co bych s nim delal?"

Marninka site ptinesla jinY a koupila i no"Byla by ti dala na, divadlo i bez toho slivt ale statena 1pela na svem jako Cert na bu", ptesvedeovala matka kluka. htigne dust. Kdyby ji byli snesli naprstky "Ba ne, mami," smal se Va ek. "Vidyt' tteba z celeho sveta, i od pant kralky, babidku znam. Je hodna, mot hodna,, ale ko/Iy ji nesedel na prstu dobte. Jeden druhY byl volnY, ten pkili g mekk3"7 a onen medii v lasce nema.". zestarneg, hochu," koneila matka vSrzas tvrdST . KaZdY mel nejakou vadu, protde slech, "budeg se tteba divat na mnohe veci to nebyl ten jeji, na kterSt byla zvykla.

Statenka toho site mot nena gila, jen tak take jinak net dnes." nejakou tu zaplatu nekam dala, ale bez sveNov* ochrannS prostiedek proti blesku. jiho naprstku jako kdy2 neni doma. Byl to sty francouzskSi technik navrhuje, aby bysice jen ptedsudek, ale mnob.S7m lidem jej ly g'pieky hromosvodu na misto zlaVch kutelko zviklag. Babieein naprstek nebylo 'leek opattovany naterem bromidu radia. Tano nahradit ani to latka eini totft okolni vzduch ve znaene Hledala tedy matka, babidka, i otec hie mire vodivm a je tak lep gi ochranou proti dal, ale vge mune. Hledali prvni den, hledableskurn. Tohoto noveho prosttedku ma byli druhY, ale po naprstku jako kdyl se zeme ti pouLito na Eiffelove veli, kde ma chra, slehne. — Hledal ovgem i Vagek, ale ten ni 4iiti novou vysilaci stanici, jak nejevil zvlagtnitto zajmu o ztracenou vec,

Detski Besidka

g

•

tiTANKA pro gkoly

eesko-americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, nate' a piedseda Jednoty ueitelske v Praze.

Z h a-du, v hlu-ku, s kla. sem, sklo, mzda, msta, skvi.

V klase je zrni. Z hladu se roz-stonal. V hluku neni sveho slova slyieti. Z mrae'en se lije. Sklo je kieh-k6a prilhledne. Do sklepa vedou schody. U eela mime skrine. Dente zvlaiuje se ptida. Zbloudili jsme z testy.

Povidani pohadky.

Povidam, povidam pohltdpes pi= eskoell hroku, rnadku.

Povidam, povidarn druteee voclieka struhou, hou.

Povidarn, povidam tiet°, e spaly na peci deli; a dyi se hezky vyspaly, po kusu chleba dostaly, li-li-e vo-ni, o vi-no-cich ne-ni o-vo-ce, ja-ky je haj. haj-nST na-le-zl za-ji-ce. kozich je ko-Ze-nSr. v no-ci je zi-ma. ko-vachit-va cho-va ne-mluv-ne. ja-zyk ne-ni cvk-me ei-le! zli ne-m3c ne-ma kon-ce. du-dak du-da na du-dy. boby by-va-ji na po-li. pi-pa li-de 16.-mou leje dy. Je zia do-ba a ne-bude le-pe. pla-vec plo-ve, po-tau-de-me do-ma.

yEsTNt

Ve sttedu, dne 8. srpna 1934,

SOKOLSKA FILiDKA Slet a zavody, tato d ye slova tak east° utivana v sokolskem tivote. Pin sletech jest ukazka nag sokolske vyspelosti, a pti zasodech °pet, ukazka zdatnosti.

VpOmerime si na nate mladi, at' ve tkole nebo mimo ni, v i- dy hiedeli. jsme bYti v poptedi ve svych zabavach nebo povinnostech. Byly to vlastne zavody — a zavody mime natem dennim tivote -miti lepti existenci — tot' zavod nateho tivota.

Dne 26. srpna 1934 sejdeme se ze vtech koutri. velkeho Texasu v Seaton, kde. Zupa Jitni A.O.S. uspotada slet .a zavody, kde °pane jako jina leta, sletnou se tvarni sokolove a sokolky i kariata, by metili sily sve a v odmenu svoji zdatnosti cenu obdrteli. tasne z rana, dne 26. srpna zaCnou zavody a odpoledne tupni slet. Ptatele, z blizka i z Cali, ptijdete se podivati na slet a uvidite na vlastni odi, to budouendit nasi Ceske narodnosti jest zajittena v natem dorostu, v nasi mladi sile zde zrozenYch. Dokud Sokol bude stati na strail — budeme.

Podporujte a vstupte mezi nate tady.

Na shledanou, 26. srpna v .Seaton!

Anton Kos, jednatel )0( SOKOLSKE ZAVODY A VEAEJNE CVItENi V SEATON 26. SRPNA!

StraAi

organizace, ktere zadny dru- nit' pro Ceske spolky neMi vSechriy Zavody a vetejne jsou pro katcleho sokola a sokolku pra- hy narod nema, a na konec orga- jine dohromady. Na zdar! vym svatkem. Jen ti, kteti jsou neb niza.ci, ktera vychovava, vice eleJos. F. Holasek. nekdy byli einnYmi eleny, vi, j ak •ffissalEr 411111 mnoho prate vytaduje podobne vystoupeni pro kakleho jednotlivePO§KOZENE A NEZDRAVE ZUBY ho evidence, a jette vice pro yejsou nebezpeeny vaS'emu zdravi. Prod tedy brati risiko? Jest douci. Adkoliv tadnY nema 'ZedlepSi a lacinejSi eekati, at jste nuceni odebrati se do nemocnice neho zisku, piece kagdY rad yek leeeni nejake vatne chonuje Cas a obydejne jistou finanroby? My udrZujeme stale dni °bet' pro &kola. My, kteki nenizke 'deny za zubni praci jsme einnYmi, meli bychom k Sovykonavame prvni tfidy kolu pattiti, a tak podporovati aleBezbolestne trhani zuhet spot' moraine a finanene l od 50c do $1.00. Za chrup nejKdyi pak ani t oho natai leptich zubfi $12.50. Na yttivneaini, mel by kahlY Oechoslovel te nas tento tYden nad alespori podpokiti sokolske podniPowers Lekarnou, Temple, Teky. Valyt' katclY cent z podobaho xas. (dz) podniku jest °pet venovan na rieely nam posvatne. zubni lekat Temple, Texas.

Mriteme smele tvrditi, te Sokol dnes nejen zde, ale po cele Americe vykonava vice k uchovani skeho jazyka a nati narodnosti, nein kterakoli jina organizace.

Krome vydrtovani eeskYch tkol, pracuje se v Sokole mnoha jinYmi zpilsoby. V katde -jednote jest vzdelavatel, kterY ptednatkami a elanky v organech sokolskYch pov2buzuje Cleny k Cinnosti. Sokolske jednoty mail nejlepti ptistup k mlade generaci, neb staraji se o ditky hued v fitlem mladi. Dnes nalezame skoro sto procentne, eleny einne v tadach sokolskYch, rozenYch zde a v mnoha pkipadech tito mladi lide stavaji se vedoucimi vridci nejen Sokola samotneho, ale cele Ceske osady_ a vekejnosti.

Jsou spolky, ktere ptichazeji Sokolu vstkic a napomahaji tomuto ✓ einnost, ale jsou take spolky, ktere sokolske praci kladou piekalky, ani by si uvedomily, pracuji sami proti sot* Vtdyt' ✓ katdem sjezdu nati Jednoty S. P. .J. S. T. jsou odporuenvany resoluce, aby katdY spolek byl na,pomocen praci sokolske, ba i vice resoluce pravi, aby Jednota sama pomahala Sokolu moraine i finanene, bohOel vtak, resoluce teto po pteoteni a schvaleni si nikdo vice nevtima.

2upa. jinni, Tel. Jed. Sokol, pitne se ptipravuje na svoje vYrodni zavody a vetejne cvieeni, budou odbYvany v Seaton, blite Temple, v nedeli, dne 26. srpna.

V ptedveder zavodri, `v sobotu yeder, bude uspotadana Sokolska Akademie, ktera bude nemene cennou, neb v teto bude ptedveden Jest vtak vtdy das k naprave, jen podet krasnYch eisel. Dosavad nemame potad yypracovaneho pro- chtit. Umirime si spolupracovat gramu, ale tento bude uve•ejnen se Sokolem. Jest to organizace, na v tisku v eas. kterou kaZdY z nas muss bYti hr-

Podekovan

lit

Dekuji srdedne vtem min ptatelam za podporu a ptispeni, ktere nine v posledni volbe prokazali, a te.dam, aby mne v ptitti rozhodne volbe °pet to samou aneb vetti podporu venovali. Byl jsem vtdy pkitel deskeho lidu, vyrostl jsem mezi nimi a osobne .nme kazdy 2na, a ja si vzdy vatil jejich ptatelstvi.

CLINT D. LEWIS kandidat za S'erifa okresu Burleson.

(Chrg)

ZVOILTE---

Win. Ikon aw za

statnihe nivladniho (ATTORNEY GENERAL) Wm. McCraw z Dalals, kandidat za statniho navladniho, jest mu'Z' typu, v nehoZ Texane mohou sloOti vSechnu' dilweru. adna tfida, klika neb sekta nemela na nej vliv ye vetejnem 2ivote. Jako distriktni navladni, nikdy nemel -"zadnich dveri" do jeho kancelake, kterymi by nekdo mel k nemu pristup. Vkly jednal otevfene, nebojacne, nestranne a spravedlive, a takoveho mute si

Texane zvoFi za niviadniho Pan McCraw jest pro submisi prohibidni otazky lidu k rozhodnuti a jest pro odvolani prohibidnich zakond, a pro mistni "option", ponevadZ pouze takovYm zpilsobem motno regulovati prodej a vYrobu lihovin. Tuto zasadu hlasa, nejen y mokrych okresech ale po celem statu.

Jest pro pkisnejti vymahani zakonri. Az bude zvolen statnim navladnim, dohledne na to, aby neptatele lidske spolednosti byli dopadeni a dostalo se jim pattieneho trestu.

Bude protektovati legitimadni obehod, aby kaZdy obchodnik rnohl spravedlive titi, avtak rozhodne nedovoli, aby na".§ stat byl vyssavan nejakYmi chvilkovYmi promotery.

Jest pro to, aby v'techen obchod platil spravedlivou Can die toho, kolik yydeld. M bude statnim navladnim, postard se o to, aby statni cland platil kaRlY die s yYch pkijmri a spravedlive.

Vekejne utilitni spoleenosti jsou opravneny ku spra yedlivYm y ydeikam, ale ne vice. Prato se postard, aby lid platil pouze spravedlive sazby za produkty utilitnich spoleenosti, a nedovoli, aby mesta byla vyssavana spojenYmi zajmy cizimi.

Wit, McCraw je4i; pravim.

maem za stathilio . naviadniho. Voite pro noj!

(Tato oznarnka je placena pl'ateli McCraw)

vESTNili

Strana 14.

Finaneni zpriva iketnika Hlavniho Ikadu od 1. do 31. eervence 1934.

Den

Na Umrti za mesic

Cisco

tadu

Na Hl. liad

DU. Oddel.

Piljem 9. tad els. 1.Umrti za eerven 9. tad els. 2. Mufti za eerven 7. tad els. 3. umrti za derven 18.tad eis. 4. Umrti za eerven 16. tad eis. 7. Umrti za eerven 19.tad els. 8. Umrti za derven 20: tad els. 9. umrti za eervenee 20.tad eis. 10 fnrti za eerven 10. tad eis. 11. umrti za eervenee 16. tad els. 11. 1 Glen D. 0.

10.. tad els. 12. imirti za eerven 11. tad els. 13. funrti za eerven 28. tad dis. 14. Umrti za derven 20. tad els. 15. umrti za dervenec 10. tad els. 16. Umrti za eervenec 16. tad cis. 17. umrti za eervenee 24. tad els. 18. funrti za, derven 24. tad els. 19. Umrti za derven 2. fad els. 21. firnrti za eervenee 28. tad els. 20. fn`rti za derven 18: 'fad els. 22. umrti za eervenee 11. tad cis. 23 umrti za dervenee 25. tad els. 24.umrti za eerven 25. tad els. 25.Umrti za derven 4. tad els. 26.Mufti za terven 23. tad els. 27.umrti za derven 19. tad els. 28.umrti za dervenec 3. tad dis. 30. funrti za derven 23. tad els. 31.umrti za eerven 32 Umrti za derven 16. tad 20. tad els. 33.fimrti za eerven 34.Multi za eervenee 18. ifd 10. tad eis. 35.umrti za dervenec 19. tad els. 37. umrti za dervenee 11. tad els. 40. Umrti za eervenee 11. tad els. 41.Umrti za eervenee 18. tad cis. 42. Umrti za eervenee 20, tad els. 44.umrti za derven 20. tad els. 45. funrti za derven 20. tad els. 47. Umrti zaderven 17. tad els. 48. urnrti za eervenee 16. tad els. 49. umrti za derven 16. tad eels. 50. Muth za derven 19.' tadtis. 51.umrti za derven 23. tad eis. 52.firarti za eerven 19. tad els. 53.Umrti za eerven 23. tad els. 54. Umrti za duben 25. tad els. 55.umrti za eerven 25. tad els. 56.innrti za eerven 4.'tad 57.umrti za derven 4. tad els. 58.umrti za eervenee 16. tad els. 60. funrti za dervenee 4. tad els. 61.Umrti za eervenee 20. tad els. 62.umrti za derven 10. Md els. 63.funrti za 1 elena 23. tad els. 63. funrti za dervenee 18. tad els. 64.umrti za derven 4. tad els. 65.Umrti za derven 10. tad els. 67.funrti za derven 17. tad eis. 68.umrti za eerven 21. tad eis. 69. umrti za eerven 7. tad els. 70.Umrti za dervenec 17. tad els. 71.Umrti za dervenee 6. tad els. 72.fimrti za dervenee ,21. tad els. 73. umrti za derven a dervenee 20. tad 67"..s. 76. Umrti za eerven 10. tad eis. 78. Umrti za dervenee 9. tad els. 80.Mufti za eerven 12. tad. els. 81. umrti za eerven 16. tad eis. 83. umrti za kveten 24. tad els. 85. Umrti za eervenee 24.tad els. 86. Umrti za derven 5. tad Cis. 87. za dva certificaty 30. tad els. 87. Umrti za eerven 25.tad els. 88. Umrti za derven 10. tad els. 89. Umrti za aervenee 18. tad eis. 90. umrti za dervenee 12. tad els. 92. umrti za derven 16. tad Cis. 94. Umrti za eervenee 18.tad Cis. 95. Umrti za dervenee 12. tad els. 96. funrti za eervenee 19.tad els. 97. Umrti za eervenee 24. tad Cis. 983.1mrti za eerven 16. tad Cis. 99. funrti za dervenee 10. tad eis. 101. umrti za dervenee 18. tad els. 102. Umrti za derven 11. tad Cis. 103. umrti za eerven 30. tad eis. 104. Umrti za dervenee 16. tad 'Cis. 105. Umrti za eerven 17. tad eis. 107. ftmrti za eervenee 24.tad Cis. 108. Umrti za eerven 21. tad els. 109. Umrti za dervenee 25.tad Cis. 110. Umrti za eervenec

203.28 14.25 31.55 115.33 134.85 83.50 201.95 118.55 45.00 31.05 88.70 48.95 136.98 58.75 379.94 13.40 96.25 36.60 277.78 52.65 116.00 492.17 196.60 57.30 100.05 213.17 74.80 76.25 32.94 94.50 28.25 95.73 23.24 208.63 88.79 47.70 30.60 124.40 244.88 107.07 146.87 54.60 97.45 84.80 13.15 162.54 67.39 31.19 59.35 42.85 24.00 61.69 36.27 26.01 80.44 66.70 77.72 3.00 104.40 55.85 100.36 56.24 79.45 152.45 56.03 31.09 40.15 97.82 80.59 20.35 99.55 72.60 385.59 43.40 26.20 263.78 74.75 41.55 38.00 65.40 55.23 28.10 66.47 51.50 51.15 26.70 19.60 71.25 90.67 39.55 54.08

64.50 10.80 31.20 4.05 32.85 6.15 1.50 .60 25.20 15.35 5.40 .45 11.85 .15 29.55 .45 5.55 .15 1.05 132.70 83.40 11.75 2.10 6.75 22.60 21.35 1.50 2.25 .45 5.30 1.35 11.25 1.20 1.05 .45 39.90 12.65 6.00 44.35 1.05 4.20 27.50 3.70 5.40 2.20 8.50 18.10 .15

2.40 1.10 1.00 .90 1.50 .20 4.00

3.70 1.14

13.62 6.00 .40 3.10

.20 4.30

Ve stic edu, dne 8. srpna 1934.

16. tad 'eis. 111. funrti za derven 16. tad Cis. 112. umrti za dervenec 17. tad Cis. 112. za 1 certifikat 3. tad Cis. 113. Umrti za Oervenec 24. tad eis. 115. Umrti za list. 1933 2. tad eis. 116. Umrti za dub., kveten, es erven 28. tad eis. 118. Umrti za dervenec 19. tad Cis. 119. umrti za dervenec 18. tad eis. 120. umrti za dervenec 5. tad Cis. 121. Umrti za eervenec 19. tad Cis. 122. umrti za eervenec 5. tad Cis. 124. Umrti za eerven, dervenea .

20. tad Cis. 125. Umrti za eerven 25. tad Cis. 125. 1 certifikat 2. tad Cis. 126. Umrti za kveten 1. tad els. 127. umrti za dub.,kvet.,eerven 3. tad els. 128. Unlit: za eerven 10. tad Cis. 128. itmrti za dervenee 3, tad els. 129. iimrti za eervenee 19. tad Cis. 130. umrti za kveten 11. tad Cis. 132. Umrti za eervenec 23. tad els. 133. fimrti za eervenee 25. tad els. 135. Urnrti za eervenec 18. tad Cis. 136. Umrti za derven 19. tad Cis. 137. funrti za eervenee 11. tad els. 138. umrti za dervenee 19. tad Cis. 139. Umrti za eervenee 22. tad Cis. 141, Mufti za eervenee 18. tad els. 142. fimrti za kveten 20. tad els. 143. Umrti za eervenec 23. tad eis. 144. umrti za eervenee 21. tad Cis. 146. funrti za dervenec 19. tad Cis. 147. Umrti za dervenee 19. tad els. 148. umrti za eerven 17. tad Cis. 151. Umrti za dervenec 30. tad els. 152. funrti za eervenee 19. tad els. 153. Umrti za dervenee 20. tad Cis. 154. umrti za eervenec

24.90 1374.2244 9.25 143.55 3128.

32.50 42.95 36.40 3179:5450 74.60 74.85 28.70 29.70 36.54 1'72.91 20.25 86.40 27..3452 57

9.55 6.60 8 1.20 16.35 2.25 .30

5.50 .90

2.50

1.05 14::..48800 .25 1.35 7.75 9.50

12.35 59.50 42.34 33.05 83.35 51.70 18.40 60.39 5.10 63.90 33.03 10.94 9.52 34.86

2.10 9.90 .15 18.35 2.85 12.15 .45 .45 1.50 .60 2.70 .30 5.55 6.55 1.65 9.90 3.00 1.50 1.05 3.30

9963.98

1271.80

1.80 1.20 1.20 1.90 6.63 2.58 1.60 3.30 .30 5.74 3.24 .50 146.33

PAEHLED VYDANi NA IlLAVNi tar) ZA MESIC tERVENEC 1934.

Obnos.

Zae Dino Datum $ 50.00 1. Jos. N. Vasra, sltdne 125.00 3. C. H. Chernosky, slane 12.00 3. C. H. ChernoskY, pogtovne 9.15 3. C. H. Chernosky, telefon 6.00 3.

Mrs. Olga E1sik, notat 4.20 14.15 3. Southwest Telephone Co., za derven 3.80 4.39 3. T. P. & L. Co. za eerven .70 13.00 16.

C. H. Chernosky, cestovne do schtlze a denni plat .90 13.76 1.90 , 16. Engelbert Jelinek, cestovne do schtize 16.50.

16. Jos. N. Vavra, cestovne do sehOze 26.20 16. Aug. Kacit, cestovne do sehftze 62.50 16.

Aug. Kacif, slIdne 5.46 21.50 16. T. H. gkrabanek, cestovne a denni plat 3.60 15.40 16. J. H. Burta, cestovne a denni plat 1.60 13.00 16. Frank Aneinee, cestovne a denni plat 11.28 16. Frank Moueka, cestovne a denni plat 36.28 16. Robt. Cervenka, cestovne a denni plat 23.00 16. St. Valeik, cestovne a denni plat .70 .60 43.00 16.

Will A. Nesuda, cestovne a denni plat 2.30 8.40 21.29 21. Aug. Kacit, patovne 1.75 21. Aug. 'Caen'', telegramy .80 2.85 .95 21.

Aug. Kacit, telefony 16.10 5.20 25.

Cargill Co., 50 obalek .60 22.55 300.00 25. Dr. Eduard Meek, stipendia 12.50 25.

Fr. B. Steiner, cestovne do schilze .70 1.65 6.38 27.

T. P. & L. Co. elekttina za dervenee .70 12.85 318.72 ak Pub. Co., 5,884 odberatehl 30.

Oechosloy 4.20 4.07 30. Cechosslovak Pub. Co., 325 disel na jednatele 1.30 .90 .34 30.

Oechoslovak Pub. Co., pogtovne .20 1.80 11,84 30.

J. R. Kubena, pogtovne 12.90 .50 30. J. R. Kubena, notat .80 12.20 1.59 30.

J. R. Kubena, telegramy .20 2.70 30.00 30. Fayetteville State Bank, najemne 13.00 100.00 30.

Frank Moueka, shane za eervenee 3.30 200.00 30. J. R. Kubena, sltdne za eervenee 2.80 3.90 200.00 30.

Edw L. Marek, slidne za eervenec 1.20 5.00 30.

Joe R. Kubena, vVpomoe za dervenec .30 23.45 .60 30. Daft na eeky .50 17.20 $1,726.84 Vydani celkem 16.42 89.30 .90 2.70 .45 PEEHLED PitiJMU A VYDANi ZA MESIC CERVENEC 1934.

4.50 PAIJEM: 47.35 1.40 $ 9,963.98 1.80 Na Umrti 10,043.86 1.20 Na splatky not 142.00 .15 Na splatky z pujeek na certifikaty 1,496.36 2.40 2.00 Na itroky z pfijeek na majetek 180.03 1.35 Na firoky z pujeek na certifikaty 647.10 .90 Na firoky z pajoek na bondy 62.25 1.95 Najemne 3.39 15.65 .80 Ptipugtene za praci v pfijekach 225.46 21.20 Olejove royalty 7,700.00 .20 .30 Prodej bondil 132.16 V3idelek z prodeje bondil 10.30 3.50 4.35 $30,596.59 Celkem 22.35 23,347.11 Hotovost z minuleho mesiee .60 $53,943.70 2.70 i.ThrnnS7 pkijem .80

ye

'Llt!UU, Lille O.

■511.J11a.

1V3`.±.

VYDA.N1 : Na (hurt' Na interes nedospelYm Na piijeky pozemkt.

Na ptjeky certifikatu Na koupe bondt Na koupe pfeAl• interes bondu Na zalohy jednateltun Na lekatske prohlidky Na comm. za nove eleny Na pogtovne, na bondy Na cestovne •na majetek Na cestovne na bondy Na cestovne ptjeky majetku Na pujeky rentYtilm Na pravni vydani na majetek Na daft na &Icy

$ 8,103.33 12.35 6,000.00 1,508.50 17,915.00 313.75 275.00 94.50 256.33 3.85 27.00 130.84 10.70 35.00 43.20 2.38

ZbSrvii hotovost na bankach PILLTEM NA HLAVNi. RAD Od tacit.

Hotovost z minuleho mesice

$19,211.97 $1,271.80 ,1951.17

thrnnY Mem Vyclani

$3,222.97 1,726.84

Zat'VA U POKLADNIKA.

$1,496.13

ODBOR DETSKY.

• em od tadu Hotovost z minuleho mesice

$ 146.33 2,949.52

thrnnY ptijem Vydani: Za. 2 bondy Za pteSlY interes na bondech Za bonus (nspora) Za lekatske prohlidky Dan. na deky

$1,780.00 32.08 8.25 4.50 .06

ZbYva hotovost 6 bondu

$1,270.96 5,470.08

$3,222.97

MAJETEK

"NEMilEg UDRiETI DETI TigE MARY?"

$6,741.04 PitEHLED MAJETKU JEDNOTY.

Uloieno v bondech Uloieno v pt jdkach pozemkt Uloieno v ptjekach certifikatt Uloieno v pozemku Uloieno v bankach Uloieno v splatne za praci v pfijekach Uloieno 'u T. P. & L. Co. za meter Ulozeno u jednatelii UlcAeno u rent Uloieno u pokladnika Uloieno v Detskem Odboru

$1,348.320.55 1,076,301.19 208,214.94 159,022.11 19,211.97 110.64 10.00 2,157.83 985.00 1,496.13 6,741.04

Celkem Dluh nedospelYm dedicilm

$2,822,571.40 32,402.34

MAJETEK Jsem s bratrskYm pozdravem,

$2,790,169.06 Edward L. Marek.

Dne 31. eervence 1934.

Emil J. Motis

011•1•0•111111,01.1•1•01111111.011MK

POHILEBNI SLUtBA Distinktniho charakteru, za ceny tIESKt PRAVN[K vehni mime.

Poradv nogtou $1: soudv viude.

Jest zvykern Edward Pace, dati 301eta zkugenost.

Pajdim $150.000.00 na 6% firoku. tipinou pohrobnickou sluibu nejlepYOAKUM, TEXAS. 'Mho druhu, za ceny velmi mime.

Jsme nejlepe vypraveni nejmoder• nej -gimi poh •ebnimi auty a vAemi ji nYmi pottebami, vykonfivati prac" spolehlive, moderne a pattidne.

ZiThROLEKAft EDWARD PACE Municipal Bldg..

Pohrobnik, Temple, Texas TEMPLE, TEXAS tlen S.P.J.S.T. Jednoty 14661 vieckv nemoee zvitat a lest k sluibam kdekoliv na zavolin1.

Telefon: Dial 3567.

Dr. 0. T. Booth

1111•011111/0•11N00111.4.100111.0.11 ■01.1.0■100■MK

C.H.Chernoskfr PKANNfIC Vviiznie vegkere soudni zfileitosti taadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici nanroti Kress budovii HOUSTON. - TEXAS.

GEO.E.KACift pitAvytK

Vffizuie vegkere saudni a oravnl zfilditosti. abstraktv. nosledni vtle. atd.

WEST. Telefon

M.

"VYPIJ TUTO LAHEV BLUE RIBBON, BUDEA S NEMA gPAg."

•TEXAS.

RED FRONT eeski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kniut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy vina a doutniky.

Miuvime Hoboko stale na sklade.

Zvlaftni stoly pro rodiny.

"POCKEJTE DETI BUDU SI BRAT! S VAMI"

EVINTE deti, kdy" jakYkoliv malt' hlomoz rozeiluje vaSeho man'Zela.

Jest moZnost, '2e jest citlivY, znaveny a pottebuje odpoeinku. Podejte mu lahev chladneho, obeerstvujiciho Pabst Blue Ribbon piva, a uvidite velikY rozdil . . . Uvidite, jak obeerstvi a odpoeine si.

Nezkazte tento lek jemu podanim mu obyeejneho piva. Dejte mu Pabst Blue Ribbon. Jest eiste, ma pravou ptichut', ktera jest hledana v Americe. Dohlednete na to, aby varn obchodnik ptivez1 bednu je gte dnes a vady drZte nekolik lahvi v lednici.

P. S. KdyZ jste znaveni, v poledne, odpoledne, neb pied obedem, zkuste la.hey chladneho, obeerstvujiciho Pabst Blue Ribbon ... to vas posili take.

R BBC) BEER .

t

0 1934, Prernicr Pabs Corp.

Strana. 10

Podiveite k oznamovinl Mai Oznamovatel Tabak listovk, na prodej 10c a 15c libra nevyplacene. Jerry Burykk, Portland, Tenn.

Bar Tabak start', peknSr na prodej, za 1.0c a 15c libra, bez dopravy. Charlie Nesvarba, Franklin, (35-38pd.)

Ky., rt. 5. gir Ptijme se Best studentii na stravu a byt, za cenu levnou v privatrirm a modernim domove, deska kuchyri, bli2e statni university. J. T. Tydladka, 1504 E. Main Road, Austin, Texass.

(39-41pd.)

Na prodej dobra farma o 80ti akrech, 50 okra v poli, zbytek pastevnik a les. 5 mil zipaclne od ElCampo, 2 1/2 mile od Hilje severne, 1 mili od 2koly; 2 dornky. eina prodeje, innrti majitele. Rud. Chovanec, Box 226, El Campo, Texas.

(8943) tar Nabidnuti k sriatku. SvobodnSi mug, 35iletS7 s men2im kapitalem, dobOm vzdelanim a zvyky ptal by si k vuli siiatku seznamiti s divkou neb vdovou sta.ki 20 do 35 let. Zaeal by nejakS7 obchod. Pi Ste: "Vernost", Ve.stnik, West, Texas.

(39-40pd) r' Stark, fipine spolehliq delnik hleda praci u stark samostatne vdovy katolieky. Nehledi na plat, ale na dobtrr, stalSr domov.

PkihlaSly na administraci t. 1.

(39-40pd) tar TAROKY mete opet dostati za $1.75 hru, potou vyplaeerie. Objednavky posilejte na te(dz) choslovak. West. Texas.

VitEDY NA TELE. Pan A. Plouffe z DeImo, Sask., pik: "Po nekolik rokti tripel jsem zacpou a vtedy na tele. Po pouZiti nekolika lahvi Dra Petra Hoboko vtedy zmizely a sttevni einnest jest opet pravidelna". Tento easem vyzkou2enS7 bylinnS, lek blahodarne pusobi na pochod vyme6ovani a tak pomaha budovati silne a zdrave telo. Dodavan jest pouze mistnimi jednateli ustanovemimi Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. NEVYLE5ITELNA RANA — JE VYLECENA! Bomarton, Tex., 24. kirk. t. r.

Pani BartoSo ya z tohoto roesta, mela lekatske o.. Settern na bolavou nohu 13 rokA. Konedne ji bylo sdeleno, Ze rana je nevVleditelna.

Obratila se na mire pro Nonat a to ji nohu vyleeila. Je ted' zdrava a Nonat i jinS7m trpicim odporueuje. VAS' jednatel Aug. Marak, Rt. 2.

Vyteka-li z rany mnoho nedistoty, diva se naplast vicekrat dvakrat denne. Prava mast je s tint() Trade Mark:

Ve stredu, dne 8. srpna 1.934. rakter mojiho protivnika, kterS7 se uchazi do fitadu statniho senatera, ani Zadneho jineho kandidata, kterDcoliv se uchazi o kterVkoliv ntad, kterS7 maji lide pravo udeliti. pteji si bkti navrien na zaklade s yS7ch vlastnich schopnosti.

Jest-li moji ptateie ponechaji sobe zajem o me zvoleni v nastavajici druhe primarni volbe a.2 do posledniho dne, tedy jiste i jiste vetSi vetSinou 2000 hlast, kterVin poetem vedli jsme voiebni listek pti volbe . e'ervencove.

UjiSt'uji zde kakieho jednotliveho a vSechny voliee, Ze si vaZim duvery a podpory vas vkch.

V Ucte VAL L. J. ULAK. (Pol. Adv. Chg.)

VLSTNiK

J. gULAK DEKUJE VOLIttM, jethioniu. i3yiii are, Aidyi moje meA iADA DALSt PODPORY. sto mne poctilo vet ginou dvou proti jednomu, pies oba moje valene protivniky, a muj okres odeVolidurn 15teho Senatorniho vzdai sluSnou vetSinu vkch blast' Distriktu:— JelikoZ mne nebude mo2no, a- odevzdanSIch, nyni mne ujiAt'uji, bych osobne mohl podekovat vSem ze mam jejich podporu, za kterou syStm picatelum za vaSi podporu a zustavam povdeenVm. Moji snahou bude, abych osobloyalni ptatelstvi mne projevene v prave uplynulVch primarnich no navgtivil a o podporu poiadal volbach do ntadu za statniho se- tak velikS7 po?.., et volicu, , ale stanatora, proto pouZivam tohoto ne-li se, Ze nine nebude dovoleno zpasobu vzdani dikil demokratirm potkati se s kaZdS7m, tedy bych 1.5teho Senatniho distriktu, za tak vas uctive 2adal, aby jste pova2ovelikou vetS'inu hlast, ktere byly vali tento elanek za moje osobni odevzdany v muj prospech dne 28. representaci a iadost o vaSi podporu a. hias, co schvaleni diste a dervence.

VSem mojirn ptateliim a pfizniv- sttizlive politiky, vyhybajice se ocfim, kteti brali aktivni zajem o sobnim ''',i/ecem a hlavne hazeni moil kampan, pteji si vysloviti muj blata. Crsobne nikdy nepokusim osobni dik a ujiAt'uji vas, ze si se, abycif'po2kodil reputaci a chaprace, kterou jste pro mne vykonali, skuteene vatm, a zaroven vas 2O.dam, byste neustavali a made pracovali a*g do druhe primarni volby. Budu-li zvolen, moji snahou bude slouZiti 'dem obeamum 15teho distriktu spravne a svedomite, tak abyste nelitovali duvery ye mne vlokne.

Tern, kteti volili pro Hon. E. R. Spencer-a, pteji si zde xici, Ze si oudu vaziti jejich podpory v drune primarni volbe 25. srpna. ie moje nahledy, tftajici se vefejnSlch otazek, shoduji se vice s nahledy pana Spencera, ne2li s nahledy meho protivnika. Jest-li se mnou v tomto souhlasite, tedy active Zadam o vas hias a podporu.

Ja take pteji si zde podekovati velkemu poetu volicu, kteti volili proti mne v prvnich primarnich v.olbabh, ale kteti od to doby 0sobne za mnou ptiSli, a neb kteti zaslali vzkaz, a nyni slibuji mne podporovati. Mnoho voliet pttSlo V sobotu, dne 25. srpna, v piedveeer inpniho Sletu za mnou, a tito se vyjadtili, 2e pro mne v prvni primarpi volbe nevolili, neb byli jist,S7mi lidmi informovani, Ze snad nedostanu ani svoje domaci /nest° — LaGrange — a Ze muj vlastni okres pajde podrobne oznameni pozdeji. proti mne v pomeru dva proti (Chrg.)

IX Lapni Stet a Zavody poLicia' tipa (Willi A O. S.

v nedeli 26 srpna 1934 V SEATON, TEXAS

Sokolski Akademie a Taneeni VInek

Rychicu alevu od

TiPNUTi H 4:Y7 M PRINESE

Sr.VEROVO ESKO Vyborne na optileni sluneem Otravu od "Poison Ivy" —KoZni vyraiky a podraZdeni, 'adejte len puvodni

Dejte Texasu Ptilditost FouZijte slifteb muze, jen2 za poslednich 20 mku byl budovatel obchodu. On rozumi problernam oleje, Zeleznic, truckt a autornobilit — ktere rozluSti, bude li zvolen.

Zvolte c7o)z.

,•. • -

Cena Nonat jest 50c a $1.00, paStou 55c a $1.05. Ptejte se vakho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte, ale piSte ptimo na naSi adresu.

MARIE LE1BLINGER & CO. Altadena, California.

NONAT miaete objednat od M. Divin, Waller, Texas, Rt. 4.

Na prodej v prednien Zadelte svac lekarnitia nebo pUte W. F. Severa Co., Dept. DI3-16, Cedar Rapids, Iowa, pro bezplatny

o

RAILROAD COMMONER (Political Advertisemcnc—Paid for by Friends of

John Pundit)