Vestnik 1934 08 22

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 22. srpna (August) 1934.

tiSLO 41.

OD KU 'FURY ROZ J1V1 UKE KULTUIIE CITU. R

ADI SE chlubime vymoknostmi sve civilisa,ce, ktera, nem umognila pohodine g iti, uleheila nem neute gene cestovani, osvobodlia od take vysilujici pre,ce. Zvykli jsme si zkratka mluvit o velikosti a vzneg enosti sve civilisace, pied kterou se east° kotime, anebo aspori se ji chlubime pied lidmi a narody, kterYm se ji nedostalo.

Vg ichni veld myslitele se shoduji v' Ze g testi je konednym cilem, k nemu2 speje anebo chce spell cele lidstvo. Je pravda,',e nag e civilisace, civilisace bileho plemene upravila vnej gi okolnosti na geho Zivota tak, Ze bychom opravdu mohli bYti etastni, nebot' potravin, je g nekulturni elovek musi a- musil pracne shledavat, jen aby se ubranil hladu, a east° jich vribec ani nebylo, take hladovely druhdy cele narody. Diky soueasne pokroelle technicke kultute se rodi plodin vgeho druhu ye svete tolik, Ze je jich skuteeny nadbytek, rovnel tak i soudasti odevnich. Zkratka vgech potteb lidskYch je v ptitomne dobe tolik, by eloveic mohl Ziti docela klidne a berstarostne, bez obav o svou budoucnost.

Neni pochyby, Ze v minulosti takovYch ponierti nebYvalo.

Ovg em vime a citime vsichni velrni dobte, Ze technika nam site tyto rncdnosti skutedne data, ale opravdovemu gtesti nas tim naprosto neptibli gila. Technickou kulturou jsme mad udinili prvni krok k dosadeni toho g t'astneho, rajskeho Zivota, o nem2 lidstvo nep • estalo sniti a sni o nem dosud. Ale neudelali jsme jette druheho kroku, jeho2 nutnost jest rozhodne je gte nalehavel gi ne2 patteba onoho prveho.

Tento druhY krok je kultura ducha, jiI se nem tak velice nedostava. Rabindranath Tagore„ velkY filosof Indie, uditel a spisovatel,, pravi o torn: Civilisaci jest posuzovati a ceniti nikoli podle mnoZstvi mod, kterou vyvinula, nYbrZ podle toho, mnoho-li lasky k elo:vedenstvu vyvinula a vyjadtila zakony a natizenimi. — Tu vidime, ge moci vyvinula nage civilisace velmi mnoho, nebot' zaeind evladat dokonde i pkirodu, nekdy zpilsobem al nebezpednYm, ttesou se pied ni cele narody — ale lasky, o ni2 mluvi indickY basnik, se nem Omer nedostava jako by byla mezi nami vymtela.

Vgech vymcdenosti technickYch vyugivame k nabyti vet giho bohatstvi, moci a easteene i k dosaZeni vetgiho pohodli: Sm.& vegkereho -nageho Asili se nese k nabYvani hmotnYch vYhod a hmotneho blaha. V touze po nabyti tohoto domneleho blaha se natitime Zadneho prosttedku a tak skuteeneho blaha nikdy nedosahujeme a svilj Zivot misto v rajskY menime v Zivot pekelnY,, a to jedine proto, Z'e z vedomeho na geho kivota -pine vymizela ona druha sloZka vety Rabindranath Tagorovy, tYkajici se projevri ducha: lasky, spravedilivosti milosrdenstvi, smitlivosti a pravdy.

Nelze pochybovati Ze v podvedomem svem iivote jsme neptestali bYti skutednYmi lidmi a jedine tato okolnost nas udr guje pki givote. Viclyt' v soukromem ' ivote spoledenskem se setkavame s projevy skuteene, velike i o-

betave lasky. Ov gem, skutky tohoto druhu clelavaji lido spice jen jakoby mimochodem, narnatkou, be zylagtniho amyslu a bez promygleni, na podklade nejakeho citoveho vzru;'eni, kdato v Z'ivote, vedenem pinYm vedomim naopak velmi radi krotiveme v gechny tyto a podobne projevy sve citovosti, pokladajice je neztidka za slabost, neopatrnost a tuba lehkomyslnost.

Nedayno upozornil spravce detske ozdravovny velice vhodne, Ze lide daji gebrajicimu diteti velice ochotne neja,ky dar, take mnohe 2ebrajici dite se uZivi velmi pohodlne. Jakmile vgak umistite tota dite do nejakeho vetejneho ustavu, i kdy je i tento Ustav odkazan na vetejnou dobrodinnost, a poprosite o podporu pro tote2 dite, najdete pravidelne kapsy byvalYch da,rcu zavteny. 'Zebrajici dite se stave totil tak mocnYm podnetem pro citovost rilovekovu, Ze tato se zmocni aspon na okamtik vlady nad vedomim elovelcovYm a donuti jej k ptimemu a bezprosttednimu projevu milosrdenstvi. Neni-li to tohoto bezprostkedniho podnetu, pak rozhoduje s konednou platnosti nage vedomi, ktere proti podpote anonymni najde pravidelne celou tadu drivodU a kalclY pokus v tomto smeru obyeejne zmati.

S eSti. 8testi hraje s lidmi na chyteee, stale prcha, chytiti se neda, plaggi neZli v porpstlinach ptaae: sotva sedne, k odletu se zvecla, kdo je lovi, nejedenkrat splade,„ kdo ho hleda, se ho nedohleda, samo " picijde, po dlani nem skade, ne.Z je chytnem, uprchne nam — beda!

Jos. KaluS. .444 ANIN.).17.0.1111.0.1.0411110.4•1.14.2144.041.111.....1.6■■■ •111.0.10,1211111.0810.0411.,

NezbYva, neZ abychom se pomalu a pracne uaili pouLvat ye vgech syYch projevech givotnich i neobsahle oblasti sveho podvedomi, ktere al dosud v na gem 'Zivote se projevuje jen pudove, neuvedomele, jen jako nejasne touhy, ptani a hlavne pocity. Je pravda, ze z naSeho podvedomi se mohou "vytititi na nas i my glenky a city negativni, ulySlenky zla, deprese, strachu a pod. V torn ptipade nutne musi zakroditi nage vedomi, abychom se nestali obeti teto negace. Zato prYeti-li z podvedomi myglenky positivni myglenky dobra, pak je nutno, aby se vedomi dalo do slideb techto myMenek. SpolednYm usilim obou techto mohutnosti lze dosahnouti vYsledkil netugenYch. Zde, se, ''2e je to Ulohou lidstva v budoucnosti, aby si uvedomilo ptitornnost sveho podvedomi a hlavne aby se naudilo je ovladat a jeho poldivat.

Prilisna rozumovost, yypoditavost a odtud suchost na geho Zivota pochazi odtud, 2e se davame vesti jen svYm vedomim, ktere piedstavuje vlastne jen nepatrnY, velmi rizkY vYsek nagi vnittni bytosti. A je nutno, aby se rase bytosti roz gitily, prohloubily prave stupem citove dasti na gich bytosti, nebot' jen tehdy je mono oeekavati, ge nage kul-

tura ptestane bYti jen kulturou rozumu a stone se i kulturou ducha, je2 pronikne nenapadne, ale bezpeane v gemi nagirni ztizenimi a tedy i celYm na gim Zivotem a povznese jej ptirozene nad jeho nynej gi &oven. Je tteba r.ejen vydavat zakony, ktere by byly proniknuty touto duchovni kulturou, mnoho takovYch zakontl mame i nyni, ale je ptedevg im potteba i podle takovYch zakonri 2iti; je sice dost lidi, hlasaji lasku k bli gnimu a pottebu konati dobro, ale semi- naprosto neziji zasad jimi hlasanYch. Je to ovgern farizejstvi, o kterem tekl JeliS, ze takovi maji klioe od kralovstvi boZiho ye svych tukou,. sami do neho nevstupuji, ale nedaji ani jinYm tam vstoupiti. Tiha odpovednosti, je2 spodiva, na podobnYch lidech, je tim vetg i, takovi lido podkopavaji driveru 0statnich v zasady jimi hlasane, a pak, coz je jegte horg i, niei viru v dloveka vribec, cot je htich opravdu velmi te g IcY. Jmenovite kakdo chce bYti vildcem, mel by si v piedni tade stale opakovati a uvedomovati sve povinnosti, kde gto by mel upine zapominati na ptednosti a vYhody sveho postaveni.

Jak stragnY odtud vznika zmatek, prozra zuje stall/ soudce a advolcat, jeho rukama prog lo na pUl milionu pripadri pravnich a mravnich. A z toho pul milionu lidi, pravi nag soudce, mohl vybrati jen 86 lidi spravediivYch! A spravedlivYm nazYva elovelca, ktery mohl lhati a nelhal, mohl krasti a nekradl, kterY mohl hte giti proti 6. ptikazani a nedelal toho. Jak videti, nejsou mravni poiadavicy tohoto stareho praktika tak a i pri tomto mirnem metitku na gel pfece jen tak malo lidi dobrYch. Ti ostatni tedy lhali, kradli a zili nediste a pomahali takto kopat hrob nagi kultute.

Z toho vg eho vidime, ze nam na ge technicke, kultura naprosto nemriZe pomoci. abychom vyhtedli z cele soueasne bidy, a Z'e nezbude, abychom obratili svou pozornost k svemu tak uboze zanedbanemu nitru, k sve du g i, k svemu svedomi, k sve oblasti citove, ktere, hrozi, Ze zalcrni *pine.

Teprve, al se cia, dlovek prOniknouti kulturou tohoto druhu,, az stoupne jeho (woven mravnostni vysoko nad jeho nynej gi citeni mravni, ad" ptestane elovek i)Srti eloveku vlkem, jen potom mute se stet na ge kultura technicka po g ehnanim pro neho, nebot' Potom bude dlovek pou givati vgech jejich podivuhodnYch vymolenosti ne k porobeni jinYch lidi ale jedine k jejich skuteenemu prospechu a uleheeni jejich 2ivota a prate, bude pougivati toho vg eho na prospech yeMcerenstva. Sobecstvi je hlavni a skoro jen jedinou ptekalkou na teto ceste do kralovstvi ducha, srdce a lasky. Toho druhu pravi vg ak neize ptedepsat ani natiditi zakony a atednimi opattenimi, k ni nas nemri ge donut g acina vYkonna, mot, tuto praci mute a viastne musi vykonavat kaidY sam nad sebou samym. Je to proto jedna z nejtk gich praci, jeg kdy byly eloveku ulo g eny, a proto se ji Cloy& tak rad vyhYba, ale bez ni neni a nemuze bYti naprosto Zadneho pokroku.

Dr. C. Bezclek.

Strana 2.

IM VICE se na ge Jednota roz gituje, tim vetgi potteba na.stava, aby se utadovna nachazela tam, kde je nevice vYhod a nejsnadnej gi ptichod a odjezd uredniku do jejich pravidelnych schfizi. To same plati 0 mistech k odbYvani ptigtich sjezdu.

Necht' jiz to neb ono misto bude vyvoleno, vtdy se najdou rfizne namitky proti rnistu vyvolenemu, av gak v celku vzato, to velka kteti pteji. nagi Jednote vetgi Uspech do budoucnosti, sami budou vice uvatovat, ktere misto by bylo nejvYhodnejgi, pro nynej gi a budouci dobu, a pro pti gti pokoleni, pro ktere musime ptichystat misto takove, ktere by nejlepe vyhovovalo vgem pottebam pro dal gi vyvin nagi Jednoty.

Nag mla.dY stat Texas in vet gi rozlohu net melo cele stare Nemecko, ktere melo pies 65 milionf lidi, kdetto na g Texas ma sotva Best milionf,aneb na to same rozloze, co bydli jeden Texan, bydli v Nemecku deset Nemcf.

Co se ptirodnich zdrojf. dotyee, Texas ma vice ruznYch zdrojf net ma Nemecko. A mnohe nage zdroje jsou posud nerozvinute.

Tedy vidime, ze Texas, kdyby se ohradil vysokou einskou zdi, mohl by ze svYch zdroje zaopattit cele sve obyvatelstvo, bez ostatniho sveta.

Tak jsme na to hledeli hned pti zakladani nagi Jednoty, to Texas je dosti veliky pro ucirteni sve Jednoty, bez pomoci jinYch a to jsme se nemylili„ toho 'name dfikaz v podtu nageho olenstva a tech mnoha krasnYch sini, a v to na gi tti milionove zaloze.

Kdyt mne obchodni pornery nutily opustit okres Fayette, zkoumal jsem pomery mesta San Antonio, Dallas, Fort Worth, Amarillo a Braunsville. A po prozkoumani vgech okolnosti a hlavne geograficke polohy, volil jsem mesto s vnitrozemnim ptistavem, kde jsem oaekaval, ze v kratke dobe budou zde pkijitidet a odjitclet velike lodi ze v gech kondin a nasledkem to velike vYmeny tovarniho zboti a rolnickYch vYrobkil, to se ono mesto stane nejvet gim mestem dela° Jihu. Ate jsem dobte ptedvidal, toho mame atikaz v poetu obyvatel. V rote 1911 Houston mel 83,000 obyvatel a dnes poeitame pies 342,000 obyvatel. V ten eas mei Houston asi tucet malYch hotelf„ kdetto dnes podle "Telephone directory" mame 96 hotelf, mezi net patti Rice Hotel o tisici svetnicich, pak dale velke hotely-mrakodrapy, to jsou: Win Penn, LaSale, Bender, Texas State, Cotton, Tennison, Brazos Hotel, McKattie, Bristol, Auditorium Hotel a mnohe jine, dobte upravene pro pohodli nav gtevnika. Pak mame zde 45 "Rooming House, kde motno obdrtet lacinej g i obsluhu, pak pies dva tisice obydejnYch nocleharen v rfznYch eastech mesta„ kde je tet lacinej gi obsluha. Pak mame zde 302 restauraci (Cafes) a asi tolik sandwitch stands, rostrou g enYch po rtiznYch Castech mesta. Pak neco pies 800 olejovych stanic "Filling Stations, tak to o nocleh, jidlo a olej pro kary, je Upine postarano.

Co se ptijezdu dotYee, 'name 18 teleznienich ptimYch spojeni se v g emi okresy statu Texas. Take mame zdene cesty ze v gech stran, po nicht jezdi "Buss lines", do v gech vetgich mest po celem statu, tak zvana dvouhodinovd slutba, ktere jezdi sem a tam, katde dye hodiny. A mezi Galvestonem a Houstonem jezdi Interurban draha katdou hodinu, tam a zpet. Pak mame vzduchoplavbu do vgech konein seine. Dale mame pies '72 lodnich ktere dovati a vyvati ve g kere potteby statu do v gech diliz sveta a pa velke easti SpojenYch Statti.

Vezmeme-li dal g i rozhled v fivahu, prof by mel bYti volen Houston za stied Hlavni ttadovny, shledame, ze cele ptimoti, od Kingsville at po Louisianu, se silne osazuje nag imi krajany, jako v okresich: Nueces, Victoria, Calhoun, Jackson, Matagorda, Aransas, Brazoria, Fort Bend, Harris, Galveston Liberty Bell, Refugio, Goliad, Jefferson, Montgomery, Hardin, Chamber, Polk, Tylor, San Jacinto, Walker., Grimes, Brazos, Madison, Burleson, Washington, Austin, Fayette, Lavaca,.,Colorado, Wharton, Gonzales, Kains,

NISTNiK

S ehovitni Hlavni Oiadovny -- a rob?

(Pile I. J. Gallia, Houston, Texas), ty vsecky okresy niaji piime spojeni s lieustonem, po draze a po zdenYch cestach. Take okresy: Bexar, De Witt, Wilson, Bastrop, Lee„ Milam, Gaudalupe, Caldwell, Travis, Wilmail jen par hodin cesty do Hou1,itaom nuso. n, Dalai tivanliva vyhoda pro rolniky zde v ptimoti, dim dal tim vice bude lakat ty podnikavej gi a vice ptemY glejici rolniky, aby se usazovali v Houstonskern okoli, a site za prvni: vgecky vetg i teky jako: Trinity, San Jacinto, Buffalo,, Bayou (na ge Houston a hluboke vody lodni testa, ktera ma 35 stop vody.)

Pak te,:y Brazos, Lavaco, Bernado, Colorado, Novidad a Rocky, ty v gecky teky od nepametnych dob zanechaly velike mnotstvi vrchni snegene sem z jinYch okresfi, ktere se dnes daji poutit pro rfizne firody. Pak tyto teky zasobuji vrchni a spodni nadrtly vody distou pitnou vodou ye velkem rnnotstvi, tak to vYpary z vody motske a z vod zde stedenYch od v gech tek, budou vtdy vydavat vice vidhy pro rfzne frody, net se stava dale na severu aneb zapadu. A kde je Oda bohata, a voda dobra, pro vSecky potteby v hojnosti, tam budou rolnici lepe prospivat v desetiletem prumeru. A kde budou rolnici lepe pro3pivat, tam se budou vice osazovat do budoucnosti ,a tak za par let Houston se stane stredem velike vet giny vgech Oechoslovant ye statu' Texas.

Ta dobra pitna voda z arterskych studni ve meste Houstonu, je sama dosti lakava, aby vetgi podet lidi nageho sem ptivedla. Pak ty broskvove, fikove, hrutkove„ slivove, pekanoye stromy s dobrYm ovocem po celem okoli, jsou take lakave, a ty krasne vinice ranneho vim, pro stolni a lahvove potteby. Ty krasne celorodne selene pastry reanYch picnin, opattuji krmivo pro dojnice, drubet a vepte.

Pak ty na ge potoky a hned vedle zan y motsky, zasobuji vas chutnYmi rybami, motskYmi raky a ustticemi, tak to po va gi take polni praci aneb delnik mestskY, milerad v tech ietnich dobach se jede k vode osvetit.

Take to letni horko zde neni tak dugne jako dale na severu. Na, mnoha mistech jinde men at 115° ye stinu, kdetto zde jsme meli pouze dvakrate do 100°. Obydejne v letni dobu, teplomer nedostoupi pies 90°. A v time mame pramerne 12° tepleji net ma Dallas. a v lete od 10 do 12 stupfit chladneji net ma Dallas, a jina severni mesta.

Vide' jsem frodu mai° ptitele C. M. Nemec v Sheldon, Texas. On podita, to udela pill baliku po akru a kukutici ma velice dobrou a jeho pastevnik krasne zelenY. Kone a kratluste a je gte ma dost loriske kukuiice, at do sklitne letosi. Nyni spech se sbiranim baviny a to vge vzdor tomu, ze ta boute hodne jeho frodu pogkodila. Take nam nabidnul broskve, fiky a melouny, ktere nam byly velice vitane, jelikot byly velice chutne, a pHpominalo mi to na doby z mladYch let. kdyt k nam nekdo znamY zavital, tak na g otec jej zasobil ovocem dle jeho pkani, bezplatne.

Dnes ale vgude katdY chce zaplatu, i za to nejmengi, co yam ptedloti. Dekuji panu Nemcovi (on je tech, jen se tak jmenuje Nemec).

Mnozi jini naginci maji frody tak dobre jako pan Nemec, ve zdej girn okoli.

Kdyt to v gechno laskavY etenat dobte uvati, co shora udavam, ne te to udavam, ale take to dokati, to co zde piSi zaklada se na pravde,. tedy at to vge uvatite, budete se mnou souhlasit, to Houstonske okoli ma pro eeskY tivel skvelou budoucnost, kterou byste v jinych mestech statu Texas marne hledali.

Take ptigti sjezdy na gi Jednoty a Sokola mely by volit Houston pro odbYvani sjezdy.

Jelikot nejen to v tech merle ptistupnych mestech ptijde ta jizda drate„ ale take pak to, ze tin sta neb vice delegate potiebuje po torn delgim cestovani Cistou koupel a dastejti, vlekAni, ktere v privatnich domech je ziid-

Ve stredu, dne 22. srpna 1934. ka k dostani. Houston nejen ze ma hojnost fiznych hotelii, ale bude miti i krasnou a pohodlnou spolkovou sin, moderne zatizenou se stravnim zaopattenim. Krome toho mnohe Ceske rodiny v okoli sine mail take moderne za.opattene, eiste svetrace, kde mileradi ptijmou delegaty a daji hotelierskou obsluhu velice levne.

Take mame k oeekavani, ze pti gti oslava Stoleteho Osvobozeni Texasu od mexicke vlaciy, bude odbi'/vano zde v Houstonu, jelikot byl to general Sam Houston, kterY se '783 otrhanymi Texany, dosti bidne vyzbrojeni, na mexicke vojsko pod vedenim presiaenta Mexika Santa Annou, majiciho pies 1500 dobte vycvidineho a dobte vyzbrojeneho vojska, ktere se rozlotilo v okoli, kde teka San Jacinto vteka do Bufalo Bayou, a to po celonoenim odpodinku porazi a zatenou Texany do teky. Ale Sam Houston vedel co ma delat. 6asne rano,, dtiv net Mexidane se probudili, udetil na ne s celou silou a s poktikern hesla: "Remember Galiad!" "Remember Alamo!" Tedy (Hive net se Mexidane mohli setadit v bitevni gik, polovina byla pobita a druha polovina byla zahnana do batiny, kde byli nuceni se vzdati. Nahrobni kameny stoji tam, co cifikaz celeho deje.

Tak mame nadeji na odbYvani stolete pamatky osvobozeni statu Texas a zbudovani nejakeho stanku pro Hlavni Uiadovnu, a sjezdy do Houstonu, to yam vgem peedklada, k fivaze, Vag prvni ptedseda, I. J. Gallia.

PititINY SUCHA. Jota Ogrodnik. eetli jsme o nich v nejrfiznej gich dasopisech dohady i proroctvi. Motna, to na katdem bylo neco pravdy, ale ta nejdtiletitejti pkidina piece uvedena nebyla. Jsou to lesy a ovocne stromovi.

Je znamo jeden buk vypati denne pram:erne 50-100 qt. vody, kterou ptijal svYmi koteny z pfidy, aby mu donesla potiebnou potravu ke stavbe Vela. Potrava se v jeho tele usadila a mnoho z proudu vody se stalo nepottebnYm; proto se vypati oku lidskemu neviditelnYmi otvory do ovzdu gi. Kdyt tedy jeden mohutnY listnak vypaii rodne asi 70— 90 suit vody, kolik miliont vypati cele obrovske plochy lesni? Je ptirozene, to v zemi nastane Abytek vlahy, a musi bYti nahrazen, cot se deje tim, te s Cast stromem vypatene vody zachycena je v lese jinym rostlinstvem a Cast se vrati sratkarni, ktere pti torn velkem vYparu byvaly Caste a mohutne. east sana gena byla vetrem i do krajin bezlesYch. A nyni pohled'me na 20. stoleti. Listnate stromy jsou vetg inou vykaceny, a protote zvolna rostou, nahradil je dlovek nedodkavec a dychtivec po slate, stromy dvakrat i vicekrate rychleji rostoucimi, jehlidnatYmi. 0 nich vg a.k je znamo, to mail merle prilduchtl ye spodni pokotce jehlidek a tak vypati jen g estinu vody oproti listnaetim. Tento vSTpar pak nestadi k eastel gim, vydatnYm satkam. Ptebyteena voda odteka praminky do potoky a tek a mizi v mori. Za starSich dob site tea odtekala, ale cestou bYvala zdrtovana klikatYm korytem tek, zadrtenim v rybnicich, tunich kde se vytovala. Dnes regulaci tek a zruaenim rybnikil to podmin ky neni. Z mai se site tea vypatuje, avgak mnoho vYparil zachvaceno je vysokYmi hoiami, pies net* musi cestovati, a s hor mizi opet rychle v tekach a mail S ovocnYm stromovim je to zrovna tak.

StoletYch jabloni a mohutnYch hru gni neni. Vge je nahrazeno stromky mladymi a zakrsky. Chteli byste, aby mrsdeek udelal tolik prate jako Olovek silnY, vyspely?

Pravdive ieeeno. Lide, misto aby se naudili mysliti, oddavaji se cletskYm hradkam. Hesnarodt. se stay& nikoliv pravda a rozum nYbrt strakate kogile,

Ve streclu, dne 22. srpna 1934.

Ditski Besidka 4/104.180.01111.01/.

JAN NERUDA. Kde jsem se to octnul! Vetejne ye aahrade: aenskYch tu naseto valne jak ku parade, a vedle nich, kolem nich hemai se deti — jak viseAti, jak pikti to lidske smeti a ja prostised sedim!

Ach — hlava jde kolem, sluch muj je rozechvelY, zrak muj ua znaven a mozek ua zmamen rely vSe tooi se, bella a tanei a skate, vduch pinY je vYskotu, smichu, plade — protivne, desne hlasy!

A ted' — je to drzost! Dvoulete asi robe chytlo mi nohu a optelo rudky obe — ne! na misto kloulad mu ddlky v nich sedi!— a pftome, tazave na nine hledi velike, modre Mam trestat je rukou? houknutim zahnat robe? rozpaky rostou, ja nevim, co poeit sobe-a pojednou — pravim yam, znenadani, jak stalo se, nevi snad Panbuh ani — draim to dite v kiln& A tisknu je k sboe, make mu hladim vlasky, hlasem pak kdysi jak za doby prvni lasky, kdya panence vyznani einil jsem Stkave, ted' taau se plaSe a zajikave: "Det'atko, maS mne rado?"

Z "ProstYch motivct".

MALENKA A MAKOVA PANENKA. Bohumil Schweigstill.

Jednou pasla Malenka husidky u makoveho pole. Slunieko htalo, sktivanci zpivali, na lukach vonely kvety, a v olSinach bublal potok.

Malenka sedla do vyhkate travy, a spanek ji zavira1 pomalu odi.

Najednou vSak divenka vyskoaila a rozhliaela se patrave kolem. Nada ji volal —ale nikde nikoho nevidela. Sedla si znova, zavtela oCi, a ua zase slySela, jak nada void: "Malenko, panenko, pojd' mezi nas!"

Malenka znova vyskodila a znova se rozhliaela. Ale zas nikoho nevidela — V torn se vgak ozval znova ten hlasek, a divenka poznala, ae k ni ptiletel z makoveho pole, kde se ji asi nada schoval a ted' si s ni hraje. flunky hup! tedy k nemu, aby poznala pokuSitele. Ale zas nikde nikoho nevidela. Chtela se tedy ji g od pole vratit k svYm huskam, kdya opet zaslechla zavolani. A tehdy se tedy Malenka ptala: "Kdo me to void?"

"My, tady," volaly hlasky — "tady to volaji makove panenky v poll. Pojd' mezi nas, pohraj si s narni."

Malenka si promnula oei a v torn Pa uvidela. Kam se podivala, ua nevidela makove kvety — ale same panenky v Sateekach rnlovYch, dervenYch a bilYch. Jedna z tech makovYch panenek, ta, ktera divenku volala a zvala, Malenku objala a polibila. A jak ji polibila, husopaska zmizela, a misto ni sta.la tarn zrovna takova panenka jako na makovern poll.

Divenka se tomu tuze divila, ale panenky se jen smaly a smaly a pti torn se chystaly k tanci.

Cvreci, emelaci, komati, vdely a mnozi jim a jini muzikanti spustili skoenou, a nastal taneeni rej.

Ach, to bylo krasne! Hudba a pisne znely, a Malenka tvrdila, ae je to bezel nea popasat housatka a husy Potom vSe ptestalo, zablesklo se, zahtmelo, a otevfela se zlata, brana pied pohadkovYm zamkem, z neho/ vychazela vila v mlhavem Sate. Provazeli ji motYlci, ptaci a pestre kvety.

Malenka se rozhliaela a brzy pochopila, ae ji makove panenky zavedly do pohadky.

Pa tanednim reji zavedly makove panenky Malenku do zamku kiAlovny Makulenky. Ma-

Strana 3.

VESTNIK lenka byla jako u t ra ni. V\,valovala ovi nechtela tomu ani vekit, co uvidela..

Misto modravYch kopcii a hor videla ohiomne makove buchty a rnakovych kolada cele stohy. Ploty kolem zhra.d byly z makovYch rohlikft,•a velike makove housky se yelely jako kameny v trave. A sladkeho maku bylo vSude pino a pino, a dell si v nem hraly jako u nas v pisku.

A domy, oily, nebyly z cihel -- ale ze stkibrnYch makovYch buchet.

Malence se sbihaly v puse sliny, makuve panenky ji vybidly, jen aby si vzala cc stadi snisti.

Malenka si tedy pro jeden sahla. Ua jej draela, ale v torn ji nekdo zattasl, a divenka videla, ze ji budi ze spani maminka, ktera ce pkiSla podivat, pase-li devuSka bedlive husy Ale Malenka spala jako o pulnoci, a spaly i jeji husy.

Maminka se velice zlol3ila, a divenka se vymlouvala, ae ji odarovaly makove panenky a odvedly do pohadky.

Marninka tomu v g ak nevekila a hubovala, ze dceruSka nedba s y Ych povinnosti. Ale tu jako na zavolani ptikutalel se od makoveho pole velikY makovY kolde. Byl jako kolo od bisifiaku, a maminka sotva uskoeila, aby ji kolad neporazil.

Potom ovSem jia uvekila, ae makove panenky vzaly Malenku do pohadky a poslaly ji i ten kolas.

Obe se podivaly na makove pole, ale makovYch panenek jia nespattily. Byly tam jen same bile a dervene kvety —.

Maminka s Malenkou hnaly tedy husidky dornir a ph torn valily k chalupe ten ohromnY makovy kolad, na nema si se sousedy vSichni velice pochutnali.

Ennis, Texas.

Mila Besidko:— Jam elenem Detskeho odboru ad zadatku.

Jsem 14 let star a chodil jsem letos do 'Ceske ekoly jeden mesic. Skolu vyueovala ueitelka; sledna jelinkova z Granger, kterou jsrne rneli vSichni radi. Na konec Skoly pota.dali jsme peknY veeirek, ktery sledna uditelka s nami naevidila a vSem se veeirek libil.

Moje maminka jest v nemocnici v Dallas, a musi tam bYti celY mesic a mne je po ni mot teskno. Psal jsem mamince Ceske psani, a maminka byla mot rada, ae umim psat Cesky. Jezdim do Dallas do nemocnice za maminkou, ale nemarn rad Spitaly; je tam smutno a budu mot rad, as moje maminka ptijede hodne zdravo.

Do Skoly nas chodilo 53 aakti, a v gichni se dobre ueili. MC ty hacky a darky delaji zle, nsb nevim dosud kam je mam dat. Posilam sleene ueitelee hello, a moji mamince pfeji brzke uzdraveni.

PiSte take vy, moji spoluaaci, a posilam srdeenY pozdrav na pana redaktora.

Jodie Vytopil.

Pozn. red. — Mily Pepiku! Velike pfekvapeni zptisobil jsi potadateli s yYm deskYm dopisem.

Nekolik tYclad Ceske letni Skoly staeilo, byste si naSi krasnou matentinu osvojili v mike, stadici ku eteni i psani eeStiny. Dovidam se, ae dela§ dobrY pokrok take v hudbe. Hudba teSi, Slechti, ledi. Dui i Vela. Zdravim Te i otce, pi. matinee pis eji brzke a pine uzdraveni. Zdar!

Granger, Te.as.

Mild Detska, Besidko!

Chci napsat par tadkil do mile Besidky; toto jest muj druhY dopis. Rada Ctu Vestnik, ale je tam vadycky malo besidky. Vy hoSi, a deveata asi u/ pikujete bavinu. My jeSte nepikujeme, ale ua taky brzy budeme, neb se bavina jia hodne otvira.

Devdata, jak jste mot jezdily na pikniky?

Ja jsem letos byla na peti a na vSech jsem se mela dobke.

Musim vam tea naps'at, ae mam maleho bratkidka, jedenact mesicti stareho, a ua sam chodi, ae je radost se na nej divat. A ja, ho rada opatrujr, vSak nyni nemohu nic jingiho oneto\-Zta na mandle, a clelat. Byla

eiTANKA pro ikoly

eesko-americke Nave upravil

ADOLF FILUMAR, tteitel a predseda Jednoty ueitelske v Praze.

gu-ma ne-by-va bi-la. komu je ga-ze-la po-dob-ni? ga-ze-la po-do-ba. se ko-ze. gy - ze - la hod-la je-hlou hud-ba me ba-via kdo dbet, ne-co ma. sy-na-go-ga je vy-so-ki. to-sa-ji tra-my. ve dvo-ire po-rou-6eta-rai by-dli na fi-a-la vo-ni. rou-rou to-ee vo-da do kag-ny, su-se-ni tra-va slo-ve se-no, mo4li 11-ta- ji na to-po-ly. ryby ma-ji groge ted' ne-pla-ti. soli so-li-me ma-so. ra-file u-ka-zu-je ho-di-ny. gko-la de-ti vycho-va-va. le-noch za-sloui si trest. hou-pa-eka. ou-py, hou-py, hou-py! ko-dca sne-dla krou-py, ko-tour hrich maminka zas vetAinou v kuchyni zavatuje broskve a trnky. A ma pies d ye ste kuisatek a dvanact norek, to/ s tim ma mnoho prate.

A tatinek zas jezdi na ryby; ne'kdy chyti etyki tisice liber, ae si s tim nekdy ani nevime rady.

JeSte nechavam pozdravovat strYdica a tetieku Kubalovi v Robstown a sestkenku Alice Kubalovu. Tea vybizim sestkenky Sible a Elsi Machovy, aby tea hodne psaly do Besidky.

Mame u nas navAtevu, je u nas mamineina sestra, sledna Bertha Machova, a mama hodne Spasu. Deveata, kolik jste ktera mela meiounti. My mnoho ne, ale byli jsme u naSeho statieka Joe M. Macht, a tam jsme se najedli dobrYch melound do vtile. * Tak mu za ne pane dekujeme.

JeSte y am deveata musim dat recept na dobry kejk, ktery ja rada peeu: 6ekoladovS7 kejk. — 3 vajieka (aloutky), 1 kopek cukru, 1/2 kopku mastnoty, 1 kopek mleka, 1/2 kopka cocoa, 2 kopky mouky, 212ieky praSku a 1 laieku vanilky.

A vy deveata davejte hodne reeeptd, neb rada peeu neco dobreho.

Tak ua toho myslim necham, abych v nezabrala mac mista a zbylo jeSte pro druhe.

Tak to bude vSeeko.

Bertha Rozack.

Strana 4.

VESTA&

Ve stkedu, dne 22. srpna 1934.

fiat' Jan RosickY cis. 110.

Oddli dopisovatelsk ,11,1100■1111.01111.14.001100.004.1.1.11111M...2101 ■04010".IIMPO■041■0

Dopisy, jeg by obsahovaly neveenet neb zfivadne polerniky, potadatel pkedkhida ye smyaln stanov Tiskovernu Vyboru k vlastainku rozhodnuti.

Needville, Texas.

Ctena redakce Vestniku, mill bratti a sestry!

Zajiste si pomyslite, 'tie je to cosi neobydejneho, tie jsem mezi vas zabloudil. No. vgak ted' jest to v ge„ co se deje, tak neobydejnet tie snad kdyby se stalo cokoliv, tak by to jiti nebylo nic divneho. Ku ptikladu, s tou bavinou se delaji takove komedie, tie tomu jiti obydejny elovek rozhodne nemiltie porozumet. Jedni radi, tie pry aby se bavina zaorala, a druzi zase ,aby se platila pokuta, jestli jest nekdo tak St'astny, aby ji vypestoval pfes ureitou miru. Ale k demu to vgei vede, to snad tiadnY nevi. No, musime se tegit a doufat, tie a.2 se ta vichtice pfetiene, tie se rybnik zase uklidni„ a tie lov bude zase d obrY. Avgak mame je gte jinsi, velmi dide gite záletitosti, ktere vytiaduji na gi pozornost a dobreho uvatieni. Jsou to totiti uti gi volby, ktere, se budou odbYvati v sobotu, dne 25. t. m. Zde v okresu Fort Bend se bude, rozhodovat mimo guvernera a 'jinYch statnich kteti jsou v tak zvanych "runoff", o mista dvou okresnich ntadu, toti2 o Wad okresniho gerifa a okresniho gkoldozorce, (county School Superintendent). Co se t!-(ee gerifa, o tom jste mne nekteti bratti jfti slygeli se vyjadtiti, kdybychom byli v gichni jak se patti a jednali jen spravedlive, tak by jej nebylo tteba. A guverner jest od nas zase hodne vzdalenY, tak tie ati na nejake to omilostneni, tak se nam od nej moc nedostane. Tak, kdyti vyloudime guvernera a gerifa, zOstiva nam k uvatieni jen okresni gkoldozorce.

Ptatele„ toho potkebujeme dobreho, neb ten jest nam nejbliti gi, ponevadti on ma na starosti oddil, ktery mule rozbourati nebo vybudovati budoucnost tech, kteki jsou nam nejdratigi, totiti na gich deti. Ano, deti jsou a ony potkebuji dobre gkoly. Nerninim tim snad Skoly kde by se vyudovaly nejake nedosalitelne filosofie, ale Skoly takove, ktere pkipravi lid,, aby byl prospe gnY nejen sam sobs, ale vgeobecne. gkoly takove pottebuji dobreho keditele, ponevadti vime, tie bez dobreho tizeni nemtitie nic prospivat. A tak jest to na nas, bratti a sestry, abychom se vgichni k volby dostavili a name hlasy na pattidne misto odevzdali.

Pan J. G. Burton obdrtiel svaj uditelskY vStevik v Sam Houston State Teacher College v Huntsville,. Texas. Ma. jiti 10 let zku genosti, z kterYch poslednich pet ztravil zde v Needville, jakotito nadueitel (principal) Needvide vyggi gkoly. Jak jsem slysel, p. Burton takkka postavil zdej gi gkolu na nohy na,sledujicim zpOsobem: 1. Sniiil za.dlutieni Skoly.

2. Zakidil veci tak, '2e (kola ma o jednoho ueitele vice, adkoliv odhady majetku a nasledovne pkijmy z mistnich dani byly snitieny o ti-icet procent v poslednich dvou letech.

3. Ziskal zvlattni podporu olana gejici $1,500.00 od statni legislatury, za neelem znovu vybudovani a opraveni eerno gskYch gkol„ ktere byly pogkozeny bouki roku 1932 4. Ziskal:federalni pomoc pro znovurtizeni vetejnYch Skolnich budov pro bile deti.

5. Ko-operoval se statnim odborem a obdriel $1,099.00 pro platy uditelii, a pro vYpomoc dopravy Z tohoto poznate, bratki a sestry. 'tie p.

Burton ma schopnost ntad okresniho gkoldozorce znamenite zastavati; a kde jsou schopnosti a dobra yule, tam se mule odekavat dobrota pro budoucnost na gich gkol.

A to vtichni vime, tie name budoucnost, totit budoircnost sveta, spodiva v dobrem vzdelani nag ich deti a deti jejich deti.

Se srdeenYm pozdravem, Tom Kolaja.

Kaufman, Texas.

Cteni bratti 'a 'sestry!

Nati srpnovou kadovou schfizi navgtivili bratti organisatoki, br. Frank B. Steiner a br. W. 3. HejnY, a byli jsme skutedne pote geni jejich' ptitomnosti mezi nami. A jak se tikava, dello se elovek obava, dobte dopadne, tak dopadla i tato schilze nad oeekavani. Ját br. ptedseda, jsrrre se oba,vali, tie nasleclkern toho, kdyti se bavina nemiltie prodat, tie nami eleni se schaze moc nesileastni, ale navgteva byla na nami malou osadu nad °dekavani. Jiste skoro polovina na gich osadnika dojela, co k nagemu tadu nepatti, a jejich ravgteva nas i bra.try organisatory te gilat a nag ich Menu tam bylo asi 25. Ti vzdalenejgi nedojeli, ale ono, jak jest ten gasolin drahy, a krop nasledkem sucha gpatnY, jest omluvitelne; motina ie ptijedou podruhe.

Schaze byla vetejna, zahajena ve 2 hodiny nagim br. ptedsedou, a hned po pkeeteni protokolu, byli nag i hosts organisatoki di jednatele ptedstaveni ptitomnym, a slova se ujal br. Frank B. Steiner z Dallas,, ktery se svYm, dlouho trvajicim proslovem ptitomnYm se zavdedil, a hlavne vysvetleni toho reservniho fondu, bylo ptijato na gimi star'mi eleny pochvalne. A pak, jakmile na gim dlenum, hlavne tem starYm, vysvetlil, 'tie se k nim skuteene na ge S. P. J. S. T. zachovala bratrsky, kdyti se poplatky musely zvfgit, aby nage pojistky dosahly 100% solventnosti, tie u nag i Jednoty se to udelalo tim zpusobem, tie poplatky se zvY gily o neco starYm i miadtm nove ptistupujicim &enfn t kdeZto jine spolky a jednoty zvy gily poplatky jen starYm alenurn. A zrovna nahodou se stalo, tie na blizku sect& jeden start bratr, ktery br.

Steinera slova hned potvrdil, pravil, tie dlouha leta patkil k C. S. P. J. a pak mu ptiglo na stara beta tolik platit, tie pojistku radej pustil.

Jak jsem doslech, ta jeho ted a ty pa,dne davody, ty na ge stare 'deny uspokojily. Vysvetleni detskYch pojistek, jak nadadni, tak dvacetilete i vYhody v placeni, podal br.

Steiner podrobne, a pak uji gteni, tie ui nyni nestava tiadne nebezpedi, 'tie by name Jednota ztratila co v bondech,, co vlastni, a Mayne poukazoval na to, 'Ze name solvence u2 nenitie klesnout, ie spige piljde nahoru, ta jeho slova jsme slygeli radi, a doufam, tie ta jeho ptednaSka nas zase povzbudi k praci pro nag tad i celou Jednotu.

Bratr W. J. Hejny zase kladl dOraz na to, tie tad jako je nam,, ui mel mit, neb by mel mit DetskY odbor, a tie maane pracovat pro to, abysme si DetskY odbor zalotilli. Pravil„ tie on z Detskeho odboru nema tiadne komigne, tie nam ale pomfiZe co bude moci, jen jej /name zavolat. Proto, sestry,, brat', tatove a matky, kdo bude u nas prvni, kdo dela zadatek a cla svoje ditko neb (MU zapsat a pojistit do Detskeho odboru? ste se v ptitti schOzi. Mam nakizeno na gim br. pkedsedou, Vam, Vy bratti organisatoti, podekovat ve Vestniku, za Vagi navgtevu i keel k nam pronegene.

Tedy Vam oboum, jmenem nateho tadu Jan RosickY dislo 110, srdeene della a pkijitidejte easteji, budete nam vitani!

Tegilo nas seznameni se se sestrou Frank B. Steinerovou, mantielkou to br. Steinera, potom se sestrou 'a mantelkou W. J. Hejnovou, s bratrem A. GureckYm a jeho manielkout a mantiely NovYch. Vgechny jsme u nas radi videli, jenom bylo gkoda, tie vgichni pospichali dome, prototie men jak v Ennis, Tex., tak v Dallas, Tex., zabavy, tak chteli bYti na veder doma; •aby se jests pobavili i doma.

No, vgak ati podruhe pkejedete, tak Vas tak honem nepustime.

Baviny v na gem okresu bude tak polovic na akke jak v Toni, misty jests motina mene t ale zase ta cena jest lep gi. A nisledkern toho, 'tie pkigel tak malt odhad, jest je gte nadeje, tie ta kralovna jihu je gte stoupne v Za bavinene semeno uti tady plati $30.00 za tunu, tak se dostane ptes $7.00 pHdavku k balu, tak se ut do to citilny radgi jede. Jen kdybychom dostali je gte dobr' deft', aby se nemusela voda vozit, tak by to bylo

moc u nas veseIej gi, a byla by nacieje na vrchni krop. Mradi se katiclY den, tak snad pteci nekdy zaprgi.

Jsem s bratrskYm pozdravem, Frank Kofnovec, taj.

Bryan, Texas.

Ctend redakce Vestniku.

Jest tomu ui hezky davno, co jsem si neomodil ye sloupcich organu, ale neda mi to pokoje po pfeeteni rozhodnuti iftednin HI. v posledni schazi, kde se usnesli, tie kdo ma ptedplaceno ku pkedu a zemke tteba za den nebo dva, tak ztrati jeho rodina onu celou Cast jeho rodnich ptispevkt. Je gte gtestit, tie neptidali k tomu nejakou pokutu, ale tiert stranou, toto rozhodnuti nedava velice na jevo bratrskou lasku.

Rad bych vedel, co toho bylo ptieinou, tie se hl. UF. tak rozhodla, v gak jak ja, do toho victim, jest to vYhoda pro atedniky, kdyti ma Glen zaplaceno do pkedu, netili kdyti musi bYti upominan pked katiclou schuzi. Ja jsem v katicie schazi ptitomen, jenom tie odbYvame dye schaze, totit S.P.J.S.T. a C.A.S. ye stejnY das jsem v 0.A.S pokladnikem a CiCetnikem, tak jsem rad, kdyti druhe tosti mam s krku. A co nam nejvice dela potitie jest, tie elenove jsou pozadu s poplatky. Ja bych rad videl, aby v gichni od nami C.A.S. se dopalili a zaplati,li si na rok do pkedu. Takto jest jich pet, co drtil stale nejakY obnos ku ptedu a po smrti Clena katicla porttE:tala rodina dostala obnos zbYvajici zpet.

Jest me dine, tie tiadnY se na to dosud neozval. Ja jsem si delal nadeji,, 'tie br. Steiner o torn neco podotkne, ale nevidim o torn nic. Tak snad ja na to hledim jinymi brYlemi netili druzi elenove. Ov gem jak ta prosperita vypada, motina, ie budeme spokojeni, kdyti budeme miti dost prostredku zapravit poplatky pii katide Vestnik v nynej gi irprave jest takovy, 'tie ani neni si co plati lep giho, zvlagte, tie v nem nejsou romany od Javoticke. To radeji si pteeist pletky od br. Barto ge, z toho elovek vice se dozvi. Jenom tech hadfr na fencich by bylo vice tteba, alespori v teto dasti statu. mai dobrY ptitel Ameridan, pravil, tie Mr. Hunter chce prosadit, aby se neplatil Pool tax ,aby pak suchati, kdyti chteji neco prosadit, mohli nabrat jejich rentYtu na trucky, zavezt je k volbe a vec je hotova v jejich prospech. A to se vi, tie i druha ttida tiivnostnikft anebo prohibidni gpicli by Mali to same. Takto se nine to zda lep gi; kdo ma tax zaplacen at' voli, a kdo ne ;to g k volt** neplipustit, a nemiltie nic pokazit.

Nati organisatoti se eini co mohou, jenom dostat lidi dohromady, aby nemuseli jezdit od jednoho k druhemu. Ja bych mel hied, aby se vyhledlo nekolik bratru a zakoupili si pkemitaci stroj s novYmi eeskoslovenskYmi kusy a dva nebo tki, co umi zpivat, aliden hrat na dobrou harmoniku, pki semi za malt poplatek by se lidi se glo dost dohromady a tak by bylo mono pki tom agitovati pro Jednotu, tak jak kdysi zde v Bryan byl, myslim Mach se jmenoval, z Chicago., . ktery mel se sebou dva hochy. Se glo se mu tenkrat zde lidi, tie byla sin jak by ji natkiskal. Prod by to nemohlo pracovat? UvaIujte o tom!

Asi pted dvema lety me jeden Glen a- vudce zdej giko Katolickeho Sokola pravil, prod se o to nepokusim, zalotiit zde narodniho Sokola. Ja jsem mu pravil, tie jejich Sokol se nemfitie udrtiet, jak potorn by zde mobil udrtiet narodni Sokol, kdyi jest nas zde jenom par, co bychom byli pro to. On pravil, tie jak by byla konkurence„ ie i jejich Sokol by se lepgi &nil. Ale hor gi by bylo, tie mezi nami neni toho, kdo by byl schopen to vest. Tak o torn ptemYglejte. Ja myslim, 'tie na ge tidy S.P.J.S.T. a C.S.A. by byly k tomu propfijeit sin (mine zdarrna, nebot' by tim men pkileiitost k ziskani mnoho a k ztrate nic. Jeviste /name tet, ovgem, tie ne prvottidni, ale pro zadatek to stab. Ale Ze nemame mezi sebou toho, kdo by to vedi. A pak, to se rozumi samo sebou, takovY nesmi dekat, ti'e ho budou na rukou nosit„ dtive musi 06ekavat, ie ho nado je gte porajtuje; a tote jest ten

Ve

r„.y.m,..5-1

karneli urazu zde v Bryan, ze ten ocet 'adnY nechce rozbryndat.

Letos jsme zde men tet profesora Mieka s jeho ochotniky, a sehrali zde divadlo. Ovkm, tenkrat ja s moji rodinou jsme to neriskovaii ,a zajeli si do Snook, kdyt tam bran, proto te jsem myslel, to to dopadne jako v loni, to sem nebudou spozvani. Ale piece sem zajeli, a aby bylo postarano o velkou nasttevu, to pry bude nejlepe to udelat v oputtenem stele, kde jest mista dost, ale navtteva Z Wheelock okoli ani jeden se nedostavil.

Prod? Tuto otazku jit clavno bych byl rad mel zodpovedenou, ale doufal jsem, to nekdo povolanejti se o to pokusi a pak, kdo lepe umi perem vlacinout. Ale dosud jsem nic neYid& a tak to usnulo.

S pozdravem na vtechny etouci, Albert Novak.

Sealy, Texas.

Rid Novi Vlast eislo 37.

S potetenim hlasim, to nas tad zas ptijal dva nove eleny, totit Frank Sme gnY a Frank Buret jr. a jeden se nam nedostavil, protote ma mantelku v nemocnici.

My jsme mysleli, se v natem okoli ut se tadne pole pticielat neda, ale jak ptijel pan 8enkytik a pan Domora,d, tak povidali, my tu mame jests velike pole ladem letet.

Vite, oni nehiedi na hranice, ale berou vte, co se cla..

Dnes je zasvecenY den, a protote nam trochu sprchlo,, tak mame Bas se trochu podivat na tu natl. spolkovon hla,dinu.

Prave dne 1. eervence bylo tomu tticet sedm let, co se nate Jednota zrodila v La Grange, a jeji kolebka byla postavena ye Fayetteville. Jake to bylo title bejbinko, ani k svetu podobne, ale se mei° dobreho otettovatele a v to same osobe take dobreho lekate ,tak zdarne take rostlo, at tak zmohutnelo,. to je dnes nasobnou milionatkou. Dnes je vtak souzeno, to prY se musi stehovat z toho maleho zatiti do rozboureneho more, aby ty ttiky mely lepti ptistup. Jak mute byt katclY tech hrdY na to male zatiti. Ale pamatujte, co se techum stab pied ttemi sty lety na Bile Hote, se se nedrteli pohromade a byli nemeckYmi Atikami podvedeni a proti sobs pobouteni. Kdyby oe g i si vain svYch velkYch mute a nedali se ptemluvit, tak by se stall nep•emotitelnYmi. No, tak pro dnes dost, as zase po druhe vice. Ale jests jedno mam na srdci, co chci sant. Hl. ttadovna, jakmile bude miti jeji schrizi, necht' pojedna o obiadnich knitkach, ktere se do nynejtich schtizi nehodi.

S bratrskYm pozdravem, J. M. Zapalae.

Holland, Tex. Ctena, redakce!

Nate mesteeko Holland zaeina se pomalu podett'ovati. Mame zde jit tri Ceske citinate, desk' obchod se smitenym zbotim — dokoncei desk' prodej piva — a to je to hlavni, jo?

Sbirani to suspendovane kralovny je v plnem proudu. Vlakna vydava hojnost, od 42% do 44% ze 100 liber. trody jsou jako vtude jinde rozdilny. Na leptich pozemcich yyda od 1/3 do 1/4 lib. pa akru; ovtem misty to vezme 10-15 akrri na balik.

Ted' prave zde vymeruji pozemky osete bavinou nekdo ma o neco vic, jiny zase o to min, tech akru ,jak mel dovoleno, a tak se to vyrovna.

Korna by vydala neco vice net min. roku, ale je mnoho snetiva, a pak mnoho klasti kazi se na sto-nkach. Co je toho ptieinou, nevim, snad nejaka nova naka.za. Pice budeme zde miti zdristatek. Ovtem nekteti ti 100% budou nuceni brzy kupovat, to ale bude poure jejich vlastni vinou. Zde v natem okoli mriteme tak dalece bYti spokojeni, to doposud mame vody dostatek. Zkusil jsem zde v Americe i to, dovateti vodu pro vtechnu pottebu na vzdadenost 5 mil.

Bydlirn v torn slavnern Texasu jit 40 let, a za tu dobu prodela a protije jeden vtelicos. Asi pied 3 tYdny byl jsem v Crosbyton, neda l eko tubboek. 'Tex Foeinaje od Baylor

VIESTN.M. Co. k severu, urody byly temer upine sachem znideny. Cestou stale jsme potkavali trucky s vodou pro dobytek. 6im budou tiviti to stada dobytka do vanoc a pak do jara — je mi hidankou, ponevadt tadnYch zasob pice nebylo tam k spatieni.

Tak jit ptitti sobotu manic s yYmi hlasy rozhodnout o kandidatech, kteki se dostali dc utti volby. Ja sazim na Huntera, to zvitezi„ ad voliti budu pro Alreda. Mnoho psii, zajicova smrt". Ono, nezasvecenci,je se tett° vyznat v tech kandidatech. Ceske Casopisy — co nati informatoti — jsou jeden pro H. a drub' pro A., a tak ted' si z toho vyberte.

Ono to asi bude, jak tikavali ye stare vlasti: "jeden za 18 a druhY za 20 bez dvou". U nas mame tet nekolik kandidatil do okr. ritadri v "run off", mezi kterYmi nachazi se i nag oblibeny komisat F. L. Pondik. Mel dva proti• andidaty, a vzdor tomu„ te prave v den volby zaprtelo tam, kde podetne nejvice nasincit bycni a natledkem toho se k volbe dostaviti nemohli schazelo mu pouhYch 70 blasts" ku zvoleni.

Kdyt pied 4 lety pan Pondik nastoupil tad komisaie, shledal finandni zaletitosti v takovem stavu, ae vribec nemohl zapodati praci na cestach. Jeho ptedchricice kde jen mohl vypujdii penize, ale cesty zristavaly ve stavu jako ty finance. Mimo toho — asi ze zatti, cestovni stroje byly tak "spotadany", ze nebyly k poutiti. Vzdor tomu vtemu p.

Pondik ptivedl cesty do ripineho po•adku, finance rovnet a ted' dva z tech 100% dostali zalusk na ten triad a vystoupili co protikan didati. jeden je s p. Pondikem v run off. Ze zkutenosti vim, to mnoho krajanti jest liknavYch k volbam — "avtak ono se to spravi i beze mne" — a proto si dovoluji apelovati na Vas krajane, abyste si zaletitost tuto nezlehdovali. Dostavte se vtichni oprivneni volidove k volbe ptitti sobotu. Protivna strana pracuje zuby nehty, aby zvitezila a mohlo by se lehce stati, to by nas Franta byl poraten.

Nemyslite, to by to byl ten nejvetti nevciek a zneuznani od nas za jeho vtechny snahy o zvelebeni stavu cesta tak i stavu finaneniho v jeho ritadovne. Ja, jsem ptesvedeen, zvitezime, kdyi vtichni budeme konati nati povinnost.

S rictou, . Tom Hunka.

Temple, Texas.

Zveme celou deskoslovenskou vetejnost na den 26. srpna na Seaton„ kde Sokolska, t upa Jinni potada zavody a vetejne cvideni. tpinY program najdete v oznamce v tomto lists.

Proto kadY, kdo mutes, pkijed' a vemte s sebou celou rodinu. Vstup na vetejne cvideni opine volnY. Rozlidne studene napoje budou k dostani. A kdo nepije nic kalneho, tak mame studni a dobra voda v ni; tak vYhodu bucie mit katclY. Tak nezapomerite, a prijd'te katclY, ptitti nedali.

Take jsem byl dotazovan, jestli budeme chtit neco do kuchyne, bud' kolade nebo od inasa a cokoli k jidlu, a tak vtestranne odpovidam, to ano, a katdY malt' ptispevek je nam vitanY a ptedem katclemu darci diky!

Na shledanou v Seaton!

Franta Pohl.

Temple, Texas, Milemu eeskemu lidu v Texas!

Tohle jest mrij prvni dopis . do Vestniku.

Zda, se mi, to jest to moje povinnost vyjadriti sve politicks nahledy ohledne kampane za guvernera, kterY ma zastavat ritad ptitti dva roky.

Piti tohle, protote se mi zda, ae v pritti volbe, dne 25. t. m. bude velice tuhy zapas.

Politicky slygirne slova a fedi, ktere jsou struene nepoctive a zanechavaji zlo a neptatele, deho2 neni vubec treba mezi nami. Paniatujme, Ze as bude po volt* k budeme zase sousede a pratele. Uralive a zle slovo v srdci nakho piitele jest mnohem hor gi neZli vY. sledek pristi volby. Bud'me vice pratelAti a nenechme se obloudit politickSm isee'nikam.

At bude po volbe, budeme mit guvernera dobreho, necht' jest to ten neb jinY. To asi vtichni virne, to panove Hunter, Allred a Mc-

ettana 5• Donald jsou z jednoho mesta (Wichita Falls).

Take vtichni tii voli v jedne valebni_ boxi (precinkt). Dne 28. eervence jejich sousecii a znami nam dali rozhodnouti, kterY zlech tii by mel bYti podporovan. Oni je znaji vedi vice o nich netli my. V jejich okresu Hunter obdrtel 5.013 hlasil a oba dva pp Al:red a McDonald 5,695. Ve meste Wichita Falls pan Hunter obdrtel 3,189 hlasii a panove Allred a McDonald oba 3,291 hlasii. Ve volebnim precinktu pan Hunter 101 hlas a panove Allred a McDonald oba obdrteli 102 hlasy. Tady mame vYsledek volby °Want, kteti csobne znaji jmenovane mute a jiste to volili jak uznali„ kterY jest schopnejti triad zastavat. BYvalo to zvykem mezi natim lidem, voliti takoveho, kterY dovede dobte tednit.

Hled'me na osobu a ne, ktery toho umi nejvic nahueet do naSich asi. Povatujeme George Washingtona za znameniteho a velkeho mute a historie nam povida, ae nebyl tadnYm znamenitym teenikem.

Ja znam Tom Huntera osobne a povatiuji jej za mute rozvahy, eiste mysli a znameniteho ptitele aeskeho lidu. Nedela se pytnym a je jak my obyeejni bide. Ja budu Tom Huntera volit a meli bychom se spoilt a volit jej, proto, ze je piitel eeskeho lidu a jak jsem vzpomenul jiz diive, ae jeho domaci lid jej uznal za nejleptiho.

S pozdravem, O. H. Buren.

(Table oznamka je placena paten Tom F. Huntera.) kid F. B. Zdrfibek, eislo 112.

Guy, Texas.

Mili bratii a sestry!

Ve schtizi odbYvane 12. srpna jsme ptijali novou Clenku sl. Helen Batke ,na tisic, tab.

C., ' a ptestupni listinu si vyzvedli br. Viktor Huff s mantelkou Rozi a jejich syn Viktor v Detskem odboru, k tadu Pokrok Dallas, Cis. 84. Neradi je ztracime, ale to tarn ptebYvaji a mini se tam usadit, tak to maji lepti vYhodu blizku tadu.

Schtitze byla vesela., neb byla detne navativena sestrami i bratry, -a to je salute fined veselejti. Hide je, kdyt jsou je vettinou tednici piitomni. Schtlze naai se sridastnili panove J. Vy yjala„ J. -Bezpalec z Richmond, Tex., a s nimi byl jette jeden American.

Tak hled'me se postarat zase o nove Cleny na misto tech odstouplYch. To musime bYti napomocni br. 8enkytikovi, nekoho ziskat.

Pikovani je v pinem proudu, a ye zdejti eistirne maji pilno. A bah\ je vtude pino kolem eistirny, uz je skoro nemaji kam odvalet, a tea zde maji noeniho hlidade, ku hlidani tech bahl baviny. Na zdar!

R. Mikeskova.

Taylor, Texas.

Ctena redakce!

Bum, bum, bum! Sebral jsem si dnes na to ten velkY buben,, abych vaem etena •um a spanilYm etenatkam a vaemu lidu dobre vule dal vedet, ae Telocviend Jednota Sokol tupy Jiani, potada stet a zavody na den 26. srpna v Seaton, Tex., a tak vas vaecky, bez rozdilu, mlade i stare, zvu na nas tupni stet.

Ptatele a krajane., piajd'te, vtichni, kteti trochu jen lasky mate k Sokolu, a doirfam, ae toho litovat nebudete, nebot' pkiletnou naai bujari sokolove a bujare sokolky a kahata z celeho Texasu, by se o zavodech ptedhaneli. A tak vas,, drazi pkatele a krajane, zveme, byste nas svou navatevou poctili.

0 jidlo, doufam, bude naletite postans.no, nebet' jak jsem, sam jia byl presvedden, chutna jidla ty maminki tam chystaji. A ty deske koldee a to kafieko! (jit mne jazyk beha), to vae k duhu jde. Tet tadnY aizni trpeti nebude.

V sobotu veeer, dne 25. srpna bude akadernie a v nedeli rano zavody a pak vetejne vystoupeni, prostna a na no,tadi.

Proto nezapomente na tyto dny a jiste vtichni pkijedte. Sletu zdar a na shledanou v Seaton, Tex., dne 26. srpna!

K. F. Chalupa„ zpra,v0dat

Strana 6.

TAZKA: CO jsou valedne dluhy?

Odpoved': Penize, dlutne vlade Spojerych state na gimi spojenci ye svetove cc ze zapiljeek, poskytnutYch jim za valky a po valce.

Ot.: Kolik 'Chilly tyto pueky celkent?

Odp.: 10.350,000.000 dolarfr.

Ot.: Kolik bylo pajdeno pted ptimetim?

Odp.: 7 000,000.000 dolara.

Ot.: Jak byly tyto penize poslany do Evropy?

Odp.: Tyto penize nebyly poslany do Evropy. Byly vyplaceny americkYm tovarnikfn, farmatam a jinYm obchodnikam vYborem americkYch valeenYch industrii.

Ot.: Zae? Odp.: Za munici, potraviny, bavinu a jine zasoby, poslan y nagim spojencum; za dopravu pozemni a namotni a jako firok.

Ot.: Kolik bylo pajeeno po ptimeti?

Odp.: 2,500,000.000 dolarti a k tomu 740 mll. za yytivoyaci dodavky.

Ot.: Jak byly tyto penize po primal poslany do Evropy?

Odp.: Nebyly poslany do Evropy. Skoro vgecky byly vydany ye SpojenYch statech za nakoupene valedne zasoby, obilniny a bavinu, poslane naSim spojencilm.

Ot.: Prod' byly tyto pajeky poskytnuty naim po pfimeii?

Odp.: Hlavni cluvod, podanyr sekretaem financi byl, to Vijay umotni americkym obchodnikfim dokoneit kontrakty, uzavtene spojenci za trvani valky. Kdyby tyto kontrakty byly nahle zrugeny pravil — melo by to gkodlivY adinek na americkY obchod.

Ot.: Kolik bylo na ahrnnou piljeku splaceno?

Odp.: Ptiblitne jedna miliarda jistiny a dye miliardy arokfl.

Ot.: Jak je to motile? Bylo toho mane na zneatku?

Odpo. Po nekolik let nebyl placen arok.

Oast ptibyleho aroku byla ptipoetena k dluhu.

Ot.: Nezru gily Spojene stay velkou cast valeeneho dluhu pied nejakou dobou?

Odp.: Ne. Byl dvakrat smazan a prominut jen trok.

Ot.: Prod se tak stalo?

Odp.: Pa yodni arokova mira byla petiprocentni. Kongres pti gel k nahledu, to to je trochu vysoke a zmocnil finaneni minister-, stvo, aby upravilo arok na 41/2 proc., stejne jako nage pajdka svobody. To zru gilo Cast zpetneho aroku. Pozdeji, kdyt se ujednavaly fundovaci smlouvy s raznYmi narody nam dluticimi, tarok byl je gte dale sniten. BritskY prfunernY arok na 62 let je 3.3 procenta, takte v ptipade britskeho dluhu Spojene stn ty smazaly rozdil mezi 5 procenty a 3.3 proc.

V ptipade Francie smazali jsme rozdil mezi 5 procenty a 1.6 proc. V ptipade Italie smazali jsme vegkeren arok at na etyti desetiny procenta.

Ot.: Prot takove rozdily?

Odp.: Bylo to zaloteno na domnele rftzno schopnosti platebni.

Ot.: Prot ma Anglie platiti 3.3 procenta Francie jen 16. procenta?

Odp.: Protote na Anglii se pohlitelo jako na bohatY a mocnY narod, kdetto Francie byla chuda a zapasila s nesnazemi.

Ot.: Kolik dluti Anglie?

Odp.: 4.300.000 dolara.

Ot.: Kolik ma Anglie zlata?

Odp.: Za 800,000.000 dolarfi (v srpnu 1933).

Ot.: Kolik dluti Francie?

Odp.: 3.800,000.000 dolara.

Ot.: Kolik ma zlata Francie?

Odp. Za 3.400,000.000 dolarfi.

Ot.: Je tedy Francie chud gi a hate zapasici narod net Anglie?

Odp.: Nikoli chudgi, ale vice zapasici.

Francie zapasi mnohem t yrdeji, aby udrtela sve zlato.

Ot.: Majic tolik zlata, prod odmitla Fransplatku 19,000.00 dolara v procie sinci 1932?

Odp.: Protote Nemecko ptestalo platiti reparace.

Ot.: Co s tim, mely cleat reparace?

VESINIK

Jrectu. (Inc

,rpna 1931.

duval, plc) ktrerS, 11Cellee Verit?

Odp.: Jsou dva dfivody. Jednlm jest nepochopeni, ze zlato je pouhYm symbolem a Odp.: Francouzi ocekavali, to zaplati znamkou na statky, a ze se ho mate poutipenezi, obdrienYmi od Nemecka. vati jen v menSich eastkach, aby vyrovnalo Ot.: Pti y olili jsme my k tomu? menei vYkyvy dovozu a vYvozu. Tento stay Odp.: Ne. mysli je typicky proje yen v Coolidgeove proOt.: Prod tcdy Francie dekala nee° takoslule poznamce o valednYch dluzich: "Vypajveho? eili si ty penize, ci ne?" Na cot je odpoved': Odp.: Zdalo se jim to bYti ptirozenYm ta"Nikoli, obdrteli za deset miliard dolara aerern. Nemecko ma platiti valedne fitraty. merickeho zboti a jedinY zpasob, jak nam Dluh SpojenYm statilm byl dasti valednYch mate bYti zaplaceno, jest v evropskein zbovyloh. Tudit Nemecko by melo platiti francene desiti miliard." DruhY davod je hocouzskY dluh. Tak si to oni yypoeetli. spodatskY. Je to nage neodhota, ptijmouti Ot.: Delalo tak Nemecko? za deset miliard evropskeho zboti, vyrobeneOdp.: Ano. Vg echny francouzske splaky ho americkYm pramyslem. na valednY dluh byly vykonany nemeckymi Ot.: Je to zdravy davod proti placeni penezi. lednYch dluha zbotim?

Ot.: Kde si opatilio Nemecko tyto penize?

Odp.: Tu jde o yeti jegte zasadnej gi. Neni Odp.: Nemecko si je vyptjeilo od Spoto jen otazka, zdali valedne dluhy maji byti jenYch stata. placeny zbotim, nybrt zdali pitmeme zboti Ot.: Tak tedy Spojene stay pajeily Mineza celYch 26 miliard americkYch investic cku penize, jimit ono zaplatilo Francii, tak cizine. Mame volbu ptijmouti placeni ve zboaby Francie jimi zaplatila SpojenYm stn- • ti a slutbach anebo odepsati takkka celYch tam?

26 miliard jako ztratu. Rozhodneme-li se pkijOdp. And. mouti zboti; znamend to velikY ptesun v naOt.: A cos Anglie? si pramyslove soustave. Na g narod musi se Odp.: Bylo to stejne, pouze s vet gi °knzatiditi na vice prazdne, kdyt nechame Ekou. Spojene stay pi-0611y penize Nemecku, vropu vykonavati Cast prate. Fakt je, to jsme Nemecko je zaplatilo Francii. Francie pouzaplatili 26 miliard za evropskeho sluhu a Z'ila Cast na placeni sveho dluhu Anglii. Annechceme, aby pracovval. glie pak je poslala do Spoj. Statd.

Ot.: Ale jak mateme nechati Evropu deOt.: Z celYch tfi miliard dolark zaplacela Cast nageho dila, kdyt ut mime tolik nYch evropskYmi narody na jejich valeene lidi bez zamestnani? dluhy SpojenYm statinn od pfimefi, kolik Odp.: Tady je to. Nemateme, nezmenimebylo zaplaceno z americkYch penez, pitleeli svou politiku. nYch Evrope?

Odp.: Tak tomu ptesne jest. V teorii praOdp.: Veechno. vime "plane", ale v praksi pravime "smatte".

Ot.: Pak tedy Spojene stay neobdr2ely Ot.: Jak se to skonei? splacenY ani cent?

Odp.: Smathnim. Hospodaiske say, vzpiraOdp.: Ani cent. My jsme proste jIci se placeni, jsou pkilfS mocne. penize, jimi nam bylo placeno.

Ot.: Dejme tomu, to obe strany se posadi Ot.: Prot Nemecko ptestalo platit repake stolu a pokusi se nalezti praktickY race? sob, jak platit dluhy, anit bychom vzali Odp. Protote Spojene staty mu ptestaly evropske zlato a anit bychom ttyli zaplaveni dovat. evropskYm zbotim. Je to motile?

Ot.: Pak tedy splaceni valeenYch dluhtl Odp.: Nem je ovgem ptestalo ye skuteenosti proto, 2e jsme pteOt.: Nute, co? stali syYm dluZnikYin piljeovati penize, kteOdp.: Vezmete na ptiklad Francii, Kdyby rYmi by nam platili?

Francie chtela, mohla by zcela proste dati Odp.: Zcela spravne. americkYm konsulam ye Francii 50 miliona Ot.: Jak to, to jsme jim nechali sehrati dolarti mane ve francouzskYch penezich, ana nas takovY trik? by byly poutity jen k honorovani gekft ameOdp.: Nebyl to trik. Byl to vYsledek hospo- rickYm cestovatelam a tyto geky by 'byly podaiskeho zakona. slany finanenimu ministerstvu Spojenych Ot.: Co je hospodasky zakon? Jaky je stall na adet valedneho dluhu. To by byskuteeny duvod, to nernUeme sehnati sve lo placeni dluhu "neviditelnYm dovozem." valeene pohleclayky?

Ot.: Valeeneho dluhu?

Odp.: Zakladni dilvod jest, to jsme uoinili Odp.: Ano. Nag i evropAti dlutnici mohli by Pti j eky ye zboti a nalehame na zaplaceni sebrati americke cenne papiry vlastnene v ye zlate.

Evrope, prodati je do SpojenYch state a poOdp.: Dluhy eini 11.500,000.00 dolara a je utiti vYnosu k placeni valednYch dluha. To pouze za ‘Sest miliard dolarn zlata v celem se delo za svetove valky, ptimo a neptimo, svete mimo Spojene stay. Mimo to se snado vYg e nekolika miliard dolara.

Zime vypomoci placeni Urokit na 15 miliard Ot.: Jak se to delo neptimo? clolarit soukromYch pujek y, jet Ameridane poOdp.: Kdyt valka pokradovala, chine byly skytli cizim zemim a take je chceme ve zlav Evrope tak tetke, to lido byli nuceni prote. Dale se snatime dostati ve zlate ptiznivY dati americke cenne papiry, aby mohli platit ptebytek obchodni bilance, misto abychom jej dane. ptijali y e zboti. Neni to motno a asili o to Ot.: Rorte g ilo by to problem valednYch dlurozvratilo penetni soustavy sveta a skoha? ro apine zastavilo mezinarodni obchod.

Odp.: ValednY dluh by byl sniten, ale jen Ot.: Je vsak nejakY dukaz, ze evropske by se zosttil problem soukromeho zahraniezeme chteji platiti tyto dluhy?

Mho dluhu. Urok, kterY posilame do Evropy Odp.: Neni. na tyto apisy, pomaha drteti v rovnovaze Ot.: Prot ne? riaA zahranidni obchod. Nebudeme-li posilaOdp.: Tyto dluhy byly uzavi'eny za svetove ti jit firok, Evropa nam bude rok od roku valky a nikdo rad neplati za mrtveho kone. dlutna zrovna o tolik vice zlata.

Ot.: Je nejakY zpilsob na vymahani techto dluhii?

Ot.: Tak tedy placeni americkYmi cennYOdp.: Ano. mi papiry by opravdu nepornohlo?

Ot.: JakY? Odp.: Ani trogku. oista zadlutenost by zaOdp.: Kdy2 ptijmeme placeni ye zboti a stala stejna. slutbach; budeme-li dovateti vice net vyva,Ot.: Oista, zadlutenost? time, ptijetim "neptiznive' 'obchodni bilanOdp.: Rozdil mezi tim, co svet dluti nam ce. a co my dlutime svetu. To se zapoditava pro Ot.: Rozumi se tomu °beetle? sestaveni obchodni bilance.

Odp.: Bylo to tedeno tisickra za minuOt.: Kdyt tento plan se nepodati, cot s lYch deset let, ale na ge zeme potad tomu odzbrojenim? Pohled'te, jak evropske mocnonechce vetit. sti mrhaji penezi na zbrojeni. Vezmete AnOt.: V ptipade jako tento, kdyt zeme odglii. Anglie vynaklada 500 mil. dolara na armita, vetiti nespornY fakt, nevi hospodakskY madu a lod'stvo, zatim co my vynakladame

Co Esau

&thy,

ana

Ve At:edtt, due 22. LIDna 1924. ien kolik k yyda,vaji Spojene staty rocne na armadu a lod'stvo?

Odp.: 700,000.000 dolard.

Ot.: KdyZ my vynakladarne pouze 700 miKdyby Anglie omezila tento vSlciaj na rozumnou cislici, tekneme na polovic, nebylo by tu 250 milionil na placeni valeeneho dluhu? , Odp.: Odpoved' je v jine otazce jak by to bylo placeno?

Ot.: Jak? Jak se plati nyni vSdohy na zbrojeni? Z britske statni pokiadny?

Odp.: Ano. BritskYm obeanurn, a utraci se britske zbok v Anglii. Jak by to bylo plac eno SpojenSrm stattim?

Ot.: Nuk jak?

Odp.: Zlatem, jeho Anglie mina. ZboZim, jeho my nechceme. Slu2bami, jich nepottebujeme. CennSrmi papiry, je 2 . jen ptesunuji zadludenost z jedne formy do druhe. Vtechny armady a lod'stva v Evrope by mohly odstraneny zitra, a placeni valeenS 7ch dluhil by bylo zrovna tim, elm je dnes: problernern ptevodu — ye zlate', ve zbok, nebo nic.

Ot.: Nevydali jsme piljeku svobody, abychom poskytli tyto prijeeky? Kdy2 Evropa nebude platit, nemusirne se sami zdanit, abychom poskytli tyto prijeky? Kdyk Evropa neOdp.: Zajiste musime.

Ot.: Nedokazuje to, ze jsme moralne_v prat u?

Odp.: Moraine my jsme vZdycky v pravu.

Ot.: Francie ma zlato. Prot nemilk Francie platit?

Odp.: Francie se koji pfeludern, ze tyto penize b7,7,1y darem, aby svet byl udinen bezpeenS7m pro demokracii.

Ot.: Kde povstala tato mytlenka?

Odp.: Ponej vice ye Francouzske obrazivosti. Ale v kongresu bylo ueineno nekolik nett'astnS7ch poznamek v debate o prvni prijece r. 1917. P •eseda finaneniho vSrboru pravil. k mu na tom velice rnalo zale2i, zdali penize budou kdy splaceny, jestlik budou zachraneny amer. zasady posilenim spoj. Se nator Smoot pravil, 2e sice mysli, k penize budou splaceny, ale "kdyby ne, nebo kdyby ani penny nebyl vracen, p •eji si iici, ze ka,k13'7 penny z nich bude vydan pro obranu zasad, v ne2 vetime a pro jejich2 jsrne vstoupili do valky." Je mo t. no, ae kopie kongresoveho protokolu day do Francie a Ze Francouzi detli tyto poznamky.

Ot.: Bylo zcela jasno od ukoneeni valky, ae chccmc penize zpet?

Odp.; KaZdS7 to milk videt.

Ot.: Prod tedy Francie se domniva, ze konec reparaci je koncem valednYch dluhd.?

Odp.: Toto mineni vzniklo easteene z nedorezumeni americke politiky. President Hoover iekl ptedsedovi ministerstva Lavalovi, ze reparace musi z cesty, ne2 lze ptistoupiti k revisi valeenSrch dluhii. Francouzi se domnivali, kdy reparace budou odklizeny, revise valeenYch dluhit bude hned podniknuta. To byl koneenS7 vliv, kterY' ptimel Francii upustiti od reparaci. Ale kdy2 Hoover se pokoutel spiniti svou neptimou odpoved', kongres ptijal resoluci, zapovida3ici revisi.

Ot.: Byl p. Hoover zmocnen dati takovS7 slib?

Odp.: Ne. Ale Francouzi mysleli, k byl a nyni mysli, ze Spojene staty zrutily slib a klamnou zaminkou ptimely Francii vzdati se reparaci.

Ot.: Prod neobnovi narok na reparace?

Odp.: Maji k tomu pray°, ale kaki* vi, ze tu rachotinu uz nikdo neslepi.

Ot.: Kolik asi nas to bude stati, kdy2 nedostaneme nic vice na dluhy?

Odp.: Ztrata na valeenSTch dluzich by byla 11 miliard dolarri. Celkovou • ztratu je teako odhadnouti, protok, se sklacia hlavne z irdinku valeenYch dluhti na nynejti hospoclatskou krisi. jestliZe zapletky valeenSich dluhri prodlouhly krisi o jeden rok, coTt je mirny staly americkSi narod tolik, kolik v torn rote ztratil na narodnim ptijmu, eili 45 miliard dolarri.

Ot.: Neni to ptepjato?

Odp.: Zajiste. MoZna, 2e neprodlouZily tisen o vice neA test mesicil. To by nas stale

MarCan mezi nami.

Edvard Matka

(Parsulovini) ric y clim. Pouhe eteni vatich knih, jak jsem je poznal, nemilk nikoho ueinit ittlechtilejtim, ani dat naplri jeho Zivotu.

Ceti jsem tam na jednom miste, k jeden z ueencil zeintel v nemoci a bide, a jineho k zabili jen proto, te leeil lidi jinak neZ druzi. Musili tedy b34i tpatni kdyZ jste je nechali umtit a zbit.

— Tomu je nutno rozumet trochu jinak.

Pry3',7 ueenee, o kterem se zmiriujet, byl chud a proto zemtel v nouzi a nemoci. DruhSr pak nevim jestli jsi to Ceti o Kristovi anebo o Jeseniovi — byl zabit, ponevad2 delal neco, co v jeho dobe nebylo dovoleno.

Pied tim jsi pravil, ze vzdelani stavi eloveka do vytti ttidy a hned nato klidne prohlasujet, ze nekter3i z ueenct byl chud a umtel hlady. Anebo tvrdit,, ze vzdelani eloyeka cini dokonalejtim, ale mluvit hned o dvou, kteti nebyli ani tak dokonali, aby yedeli, co smeji delat a co nikoli.

Profesor Hajek ottel si s eela pot a usilov ne uvaloval, co ma, na to mart'anovirici.

Nedotel jette k ureitemu rozhodnuti, kdy jeho spoleenik se znovu otazal: — Na kakle knize mate vzadu napsano: Cena — a pak nasledujici nejaka. eisla. Srovnaval jsem tato disla s podtem stranek a s vahou knihy, nijak .se to vtak neshoduje.

Co to znamend?

— Mel bych ti snad odpovedet dtive na ptedchozi otazku?

— SlySel jsem, jak ye sve dui natikat a proto bych to nerad obteZoval neeim, nas nestaeit. Vytettirn si to jinak. Jak je to s tou cenou?

Hajek se citil mart'anovou poznamkou uraZen, ale protok si prozatim opravdu nevzpominal, jak by odpovedel a maje za to, ze se k \Teel vrati pozdeji, jal se vysvetlovat vS7znam ceny na knihach: — Kdo si chce koupit knihu, musi za ni zaplatit ptislutnSr peniz, kterS 7 se urenje podle ob3emu a obsahu knihy.

— Vy s knihami obchodujete?

A jak jinak bychom je mohli rortitovat?

— Inu, mohli byste je metat, anebo ptimo mluvit do paskti; ale kdy je obtahujete pomoci spiny na papyrus, bylo by samortejmo, k se jich musi dostati kaklemu, kde je pot •ebuje, ei povinnosti je eerpati z nich ye prospech vtech. Snad je neprodavate jako kotitiny a slonovinu?

— Hm, ano! zrovna tak, jenk ne tak draho.

— Kotitiny maji u vas vetti cenu?

0-o-ovtem.

— Zae je prodavate? Za mutle, spony, korale, anebo ttpytive kaminky?

— Ne, za penize.

— Penize, penize — aha ,dobytek.

— Ale ne dobytek.

— Tedy zlate pruty?

— Take no, mame jine penize. Je v tom sice take zlato, ale je to uvedeno v a diunyslnYr system. Jiste se tomu Podivia, as ti to vysvetlim.

— To jiste, ale povit mi to nekdy jindy.

Ted' bych chtel Veda, jak je to s knihami a s vaSim. vzdelanim. Tedy knihy si musi kak13.7 kupovat. A kdyZ na ne nema?

— Tak si je koupit nemriZe, to je proste.

— Tak proste to neni. Chce Gist chce se vzdela,vat a nema, na knihy. To trpite?

— Tu vyderparieho Hajka pketla trpelivost, Iedne otazky ho pkipravily o dutevni ro y -novahuprotvybuchl. jen 22 miliard.

Ot.: I to milk bS7ti ptepjato, ei ne?

Odp.: Nepochybne. Jestlik valeene dluhy prodloukly krisi o tti mesice, ztrata je pouze 11 miliard.

Ot. To: je zrovna tolik, kolik eini valeene diuhy?

Odp.: Ano.

'1.

— 1.4e3en ze to trpime, ale nechame takoyell° eloveka sc dtit a ttvat as ho ptejde vtechna chut' na vzdelani. Pak se mu vysmejeme, ae je hlupak. A kdy'ti se brani, nabijeme mu a vyhodime na ulici. MriZe pak jit brat. Mohl by si site prijeit knihu z knihovny, ale nebyl na torn o nic lepe. Knihy etou tisice lidi, jsou ohmatane, pine bacila a mold by chytit nejakou • nemoc. A to neni jet vtechno. Knih mame tolik, ae lezi ye skladittich a lide .si je nemohou koupit. Kolikrat se stane, ze se nabizeji knihy za cenu jednoho vajieka anebo pul litru mleka, za cenu civou jablek nebo peti ofitkri, ale ti, kdo se chteji vzdelavat, jsou tak chudi, ae nemohou zaplatit ani tu cenu. A to ma jeate horti dtisledky: ti, kdo knihy pisi, _jsou take chudi, ponevad2 chudi eteriati nemohou si jejich knih kupovat. A tak ti jedni touZi ko knize a nemohou si ji koupit a ti druzi maji knih riabadej a nemohou je prodat. Nejlip jsou na torn ti, kdo knihy ani neetou a ani Nestaraji se o nic, Ziji jako zvitatka a vede se jim dobte. Ale vzdelani nemaji radi takovSr ivot a radeji stradaji, jen kdy dosahuji vytti duchovni Urovne. To vtak u tech druhY.ch nerna ceny a posmivaji se jim: Tak, a.bys to vedel! A povez jim to tam nahote, jaka je u nas opidarna.

Hajek rozeilen, zpocen a vyeerpan, padl na Zidli a tease oddychoval. Tu k nemu stoupil mart'an,, poloHi mu ruku na eelo a Hajkovi hned bylo lepe. Pak mu cl.Srchl do oei a s profesora spadlo vtechno rozruteni.

Usmal se na mart'ana a zaprosil o prominuti.

— Nemusil jsi tolik ktidet, tekl mu na to tj72 a zacvrlikal. A dodal: Je to vtechno pra y -da.,cojsipvedl?— Ano, ryzi pravda. Vkly se to tak vtechno neodehrava, najdou se tu a tam dobti fide, kteti do veci zasahnou a pomohou snakvem.0 eloveku, ale kdyby tech nebylo, bylo by to jette horti, nea jsem povedel.

— To je divne. Kdybyste nerneli knih a tatokovS7ch peknS7ch mytlenek v nich, dal by se tento stuperi barbarstvi pochopit. Ale takhle. Vite a piece neeinite. To je velk* Mich proti za,konu vSrvoje.

A jak je to u vas? Mate take knihy?

— Ano, ale jen jako pamatky ze starch dob. Ctou se jen ye vflimeenS7ch ptilekto stech, jejich obsah je jia dayno vemluven do paskri. My sami nepiteme, ale bud' sve mytlenky zajemctim ptimo metame, anebo maji-li rozhoclnou delektost, mluvime je na pasky.

-- Co jsou to pasky?

— Poznan jsme ji g davno, Ze se lepe vnima sluchcm ne2 okem. Take je to hospoclaxnejti, aspori pro nas. Hlavne vtak — oka je i.tkoda pro namahu eteni. Jeho cifilekte nervstvo ma jilIST vSrznam; neni tak otukle a pro vriejti vjemy uzptisobene jako ucho. Take tieeni jde lepe ypted podle poslechu, jak mad i yam je jiz znarno. A proto mame Olouhe pasky se zvlattni latky, , podobne vatemu papiru, ktere v cliisledku vhodne pHpravy dovedou zachycovat zvuk a pozdeji zvlattnim ptistrojem jej , °pet verne ptedvaPasky jsou libovolne dlouhe, podle po1 teby. Kdykoli je midete zastavit, chod jejich zpomalit, kolikratkoli opakovat.

— Aha, mame nem podobneho, zvolal jek. Ptincsl gramofon a spustil desku, kterola namatkou nahmatl. Mart'an vtak zadal pcckakovat a zacpavat si usi, sotva se z gramofonu czval ryenST zvuk nejake hudebni skladby. Profesor Hajek ptistroj zarazil a byIo mu vyslechnouti stesk, prod Ze ho neusetril hluku. Pak teprve zadal mar"' t'an ekukovat stroj i desku. Vtechno podrobne prohledl, nak2 povedel: — Je to damys.lne,. ale ptilit takopadne.

Jde to daleko leheeji. I tak se vtak podivuji; na jedne strand tolik clumyslu, a na druhe strand barbarstvi. — Mohli bychom se vtak podivat zase trochu yen. Zaved' mne nekam, kde se einem provadeji v3isledky vati vzdelan osti.

(Dokon'eeni ptiAte.)

..5,tarla

P.

1-Pg1T,TOiR

tn51,verake

tleLnetySthiu

LIfedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDABTOR--FRANTA MOUdKA—EDITOR Vydavatele Publishers C'ECHOSLOVA.K PUBL. CO-, West, Texas Piedplatne 650 ra p e. Do stare viasti $1.65 roen6.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, piedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Visttuk has the largest circulation of an Czechoslovak Weekly in South.

Hlavni tiadovna ptijme 15-20 dalaich organisatoril! Ptihlaaky zakete na tajemnika br. J. R. Kubenu, Fayetteville, Tex. Jednota pot • ebuje do lady svych zastupcti nekolik snakvYch divek resp. mladaich sester, ktere by chtely se venovati praci organisaeni. Pike o podrobnosti a vYai honorate rovne't na tajemnika Hl. fit. do Fayetteville.

Ze whine organisatorii. V pondeli sjeli se nag i bratti organisatoti do Houstonu, kde v Utulne sini tadu Stefanik cis. 142 absolvovali kratai informadni kurs. Podrobnou zpravu piineseme v aisle ptiatim, protok potadatel organu byl jejim neastnikem a dojel damu k ranu,: fysicky dosti unaven. Prubeh tete schnze byl srdeene sdilnY, ptednesene referaty jednotlivYch organisatord obsahovaly mnoha yYznamne a tvokive navrhy, zkratka pet hodin trvajici porada vykak se nati naborove kampani Z"adoucne prospeanou. Sestry tadu Stefanik ptipravily neastniktm bohatY a smadnY obed jako veeeti, nekolik spolkovYch bratii starali se o pohodli a nezbytne slukbieky, za ee't milYm sestram a i bratrum vyslovujeme jmenem vaech diky srdeene.

Hlavni tliadovna konala v pondeli taktet kratai schnzi a to dopoledne v fitadovne sve• ho pfedsedy bratra C. H. ChernoskYho. Majetkove zalektosti byly hlavnim ptedmetem dopoledniho zasedani. Odpoledne po schnzi • organisatorn rokovali fitednici nateho tsttedi a neodkladnYch zalektostech vyalYch z porady natich zastupcn, jet vesmes vyfizeny uspokojive. Hlavni ttadovna rozhodla, aby agitadni prate byla dostavivaim se sberem baviny podniknuta opravdove a vaude. Pole je celkove naboru ptiznive i kdyt misty firody, nasledkem sucha budou nevalne. K planoviternu provadeni naboru ukazala se potteba ziskani dalaich organisatort.

Vzhiiru do Seaton! K nedelnimu (25. t. vetejnemu cvieeni borcn sokolskYeh jednot Z. upy jinni men by se sjeti rodaci stkedniho Texasu v poetu co nejvetkm. Sokolstvo Texasu vystoupi pied nak vetejnost, by podalo ukezku sve cilevedome dinnosti, Zupni Slet je vetejnou pkehlidkou dosalene telovYchovy, jest narodni manifestaci uvedomeleho kastvi, jest propagaci i vYzvou naai krajanske vetejnosti. Sokol pestuje telo i ducha, Sokol ptipravuje nati mlade2 do vota, Sokol usiluje, aby tato mlade2 byla nejenom zdrava a mravna, nYbr2 rodove uvedomela, matetkinu ovladajici a eesky poctiye srn.Yalejici. Nemuselo bYti podobnYch steskfl, mistnich ptekikk nati naborove kampane, o nicht posledne psal br. Kadanka kdyby poslani a cite Sokolstva byly naaim lidem chapany, podperovany. Sokol nam tuto vYchovnou a ptipravnou praci dela zadarmo!

A my ji odmitali, dokonce to a tam einili ptekaZky. Nikdy pry neni pozde. Ut nekteti poznali svfij omyl a aikuji se k dohoneni opomenuteho. Sestra Mikeskova ma, v tomto eisle poteaujici zpravu z Caldwell, sdelujici zarnysl, zalogiti Sokola, v Taylor nal snatiut zaeali, v jinfth mistech snarl buvi

P

atredu, due 22. ,7,'rpna 1334.

clou a melt by o zaioteni hnizka sokolskeho lidi pinili jedine velke peikazani "netauvatrivati. Naeky nad odnarodriovanirn nagi bijeg ", byla by otazka valek rorte gena. Kdymladeti nic nepomohou, pomrite a bezpeene, by vgichni pinili peikazani "Miluj blitniho cilevedomY plan a hlavne einnost. V sosveho", nebylo by hoSpoddeske krise. kole je einnosti, ruchu, zapolu, radosti a Ucho &balm se utrhlo, Tiskem, probehla krasy at nazbyt. Nate mlada chasa prave kratieka, zprava,: president a vrchni teditel po nejake einnost zrovna boil. Prod jim ji Metropolitan Guaranty Reserve Mutual Intedy neposkytneme? Chcete-li se o v'sledku surance Co, zatdeni byli federalnimi iftednistoustavne provadene einnosti telocviene peeky pro zproneveru fondri: jejich pojigt'ovny sveclaiti, dostavte se na Slet Zupy jitni do a ptestoupeni statniho zakona pojigteni.

Seaton. Jste-li Savel, navratite se Pavlem.

Peedseda s prvnim s yYrn namestkem Na shledanou v Seaton. Sletu — Zdar! li" si z penez spoleenosti kolem $20,000.00 a Organisace je jen tehdy dobra, je-li spojeco zaruku dali do pokladny bezcenne akcie. na s moudrosti. Organisovane mnotstvi poRadu mesictl dochazely na -ritady detne sta.teebuje vridcri. Ale vildcem neni ten, kdo vynosti dedicri po zeintelYch a u zminene spolez1 na vyvYg ene misto, nYlart ten, kdo doleenosti pojigtenYch, te nemohou od ni se vede vesti — peedev gim sebe a pak jine. Vedomoci vyplaceni pojigteni, nedostavaji na st smer ideovY znamena bYti takeka zhmotsve dotazy vtibec odpovedi. Federalni sounenou ideou. Organisovana sila bez vnitini s podobnYmi chlapiky nedelaji dlouhYch moudrosti a bez vriddich schopnosti je sle"caviku"„ nekolikaletY talat bude nepochybpa. ne obema podvodnYm iftednikiim patridnou Jadrne, spravedlive a ciusledne odpovedel odmenou„ cot ale mnoho nepornrite poji gtenctim, z nicht devades'at procent path do teinag osvicenY president Roosevelt na, ritoky, dy pracujiciho lidu a kteii se dali nachytat podnikane na jeho administraci v mistrne na "lacine pojigteni". . . Dnes ho ofgem feei„ kterou pied mnoha tisicovyrn shromatztratili. A vlastni neproziravosti, Cot nemadenim proslovil v Green Bay, Wiskonsin a na me bezpeene bratrske podprirne spolky, menit se v cele semi tolik dekalo. Z obsatne a zi nimit na ge SPJST. zaujima misto delne? obsahle tedi vyjimame hlavni body "Jdeme v pied v pionerskem duchu s yYch peedkri, Nemame vtdy a v gude podporovat podniky nage, krajanske? kdyt poutivame pionYrskYch method k lepBez rodiny neni mravni yYchoyy. Skola dog imu vytititi ohromnYch zemskYch a vodnich kale side velmi mnoho, ale nemilte cleat zapramenu — co nazi dal Huh k opatrovani zraky a neni s to odeinit vgechny tetke htinejen pro nas, nYbrt i pro pti gti generace.

Ve velkem narodnim hnuti, jet vyvrcholilo chy, ktere lehkomyslne napachali druzi.

Chce-li tedy nekdo pracovat k mravnimu r. 1932 (posledni volby) lid spojil se s nadpozvneseni dne gni mladete, musi napied pragenim. Lida peilotili pomocnou ruku a hlas covati k posileni a ututeni rodiny. Jinak buk spoleene veci nedbajice starch politickych de jeho usili mak) platno. Pamatujme vtdy, tradic. Videli peichod nova doby. Byli na te tijeme• mezi cletmi, ktere nas pozoruji a pochodu. Jako nastroje jejich videni a moci napodobuji a proto budit na ge choyani ye ti z nas, kteki jsme byli zvoleni r. 1932 ,aspolednosti bezvadne, na ge hovory peed detbychom jim sloutili, dali jsme se do velke mi opatrne, pravdive. prate (Rooseveltriv New Deal). V jednom raVelke fee' vznikaji v bide a utrpeni. Nece a pet mesicich lid Sp. Statft obdrtel asmrtelne dilo, svou "Babidku" psala Botena spoil odpoved' na sve volani pa einnosti a ani tadost, ani dinnost je gte neni Nemcova v dobe sve nejvet gi bidy — takeka o hladu — a bylo ji jedinou Utechou: uleviu konce. Peatele, lid Sp. Stat-ri nedovoli vice, la sve du gi a vzpominkami protila znovu sve aby utilitni spoleenosti mohly poeitat jakeSt'astne mlddi. — eskoslovenska "Kde dokoli ceny, aby teleznice mohly vratiti se k mov milj" se rodila za bezesnYch noci tajnYm smlouvam, aby vYrobci potravin nepovYch, kdy sedaval u "Atka sve nemocne musili dbati peedpisti o eistote potravin a choti v listopadu r. 1834. — Blaze tern, kdo zdravotnictvi, aby nezeizene bankovnictvi v utrpeni najdou utechu v praci! Venuji-li minuleho stoleti mohlo bYti obnoveno, aby dilu svou dugi mute miti velkou cenu. Hlepodvodne a bezcenne akcie mohly byti prodejme v prat' zmirneni bolu, zapomneni. clavany obebenstvu, aby eachry s cennYmi Kam zavadi narody stranictvi, vidime jasne papiry, jet zpirsobily paniku a obohatily ty, na stoupencich skoboveho Mite v Nemecku. kteti je provadeli, mohly bYti provadeny neNagli sveho vildce v Hitlerovi, dobyli jemu zeizene. Zkratka, aby se vratil stars' zakon, moci a odevzdali mu do rukou mac cele rikdo s koho, ten s toho. Tento start potaclek obnoven nebude. Tato vlada nechce po gko- te. Hitler s Uderniky m.er znovu poditi ptipravy k dobyti prvenstvi v Evrope moci a polldid poctivY obchod. Postup, kterY sledujeme tickYini chytrostmi, dokoneit dilo, jet mpii hledani socialni (spoledenske) spravedleal Vilem Hohenzollern, jent prohlasil kdySi: nosti, nebere jednomu, aby dal druhemu. V "Je to svetove panstvi, o net usiluje Nemetomto modernim svete roz gitovani peiletitoscko". Vzdelanci, veda i cirkve maji se poti nesmi znamenati oloupeni Petra, by bylo &lent tomuto politickernu vedeni, jet povezaplaceno Pavlov'. Mame zajem o zmohonacie Evropu k novemu krveproliti a ke zkaze sobeni se bohatstvi prosttediem drutstevni nemeckeho naroda, neptijdou-li yeas Nemci dinnosti bohatstvi jet by katclY sdilel. it rozumu.

My vgichni podporujeme tento novY potadek, protote je spravedlivY a protote je podstatnY, aby byla udrtena bezpeenost a gtesti Houston, Tex. svobodne spoleanosti. Novy potadek je star) Ctend redakce, bratei a sentry!

Dovoluji si yam oznamiti touto cestou, pokadek tak stars' jako snateni lidstva nag pev. kroutek "Bedeich Smetana", potacia po svobode a spravedlnosti a dobrem tivotu.

Je novY,, tak jako prohla geni samostatnosti peknY zabavni vedirek, a site dne 26. srpna. bylo nave, a Ustava Unie. Jeho motivy (pti- Ptatele, vgecky vas upeimne zveme, aby jste diny) jsou stejne. Je ohlasem nesmrtelneho se p"risk s nami pobavit, bude to uglechtila zabava. Mnozi z vas vedi, te pe y kroutek volani dobrYch muff' a dobrYch ten po vtdycky dostal slovu, jestli to nee° pekneho letitosti tit a pracovati svobodne, po pravu slibil. Tentokrate to bude zase neco jineho; bYti bezpednu v jejich domovech a v potivgimnete si oznamky, neb se nechci gieeji vani vYsledku jejich prate, pomoci chraniti rozepisovat, abych nezabrala mista. Vgichni se proti bezohlednYm a schytralYm. Tento se pilne cvial, a jsem jista, te se yam bude novY Deal uznava, to elovek je oehancem bratra sveho, t yrdi„ to hoden je delnik mzdy mezi narni libit. Zaroven dekujeme eadu sve, tada, aby spravedinost vladla mocnemu Stefanik Cis. 142,, za laskave proprijeeni sine, slabemu. Usiluje o ututeni nagi spoleeno- na tuto zahavu, i po v gechen eas It nagim schtzim. sti, bohatYch i chudYch, delnikri rukou i delhlavou, o dobrovolne bratrstvi svobodJegte vas upozorriuji, aby jste Dei gn v eas, nYch mug", stojicich pH sobe, snaticich se neb po programu jest volna, zabava, aby se spolu o spoleene dobro v gech. Udrkjte tuto mohl katdY dosti vytandit. ideu peed svYina oIima a ye svYch srdcich: 0 obCc.erstveni je tat naletite postarano, Je motno ji dosahnouti a bude dosatena." takte nebudete nieeho postradat.

Neni kieest'an4. . .? Kdyby v gichni ti, ktepeveckY kroutek, ti se dnes nazSrvaji ktest'any---asi 640 mil.

A Svabnova.

stredu, dne 22. srpna 1934.

rrr

HLIT

ZEN

P. Caldwell Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Zcla se, ze jest jen nekolik jednotlivcia co se o nag e destke studenty a Texasskou Matici zajimaji. Bylo podano jit nekolik dobrYch navrhil, jak vypomoci deskYm studentfun, ale zda se, to v gechny ty dobre navrhy ztstavaji nepovgimnuty. Pted nedavnem podavala velmi dobrY nasrh pani Marie Wondrag ova„ tet navrh pani Stanovske z Galvestonu byl dobrY, ale vtcly to ztstane jen pti navrhu, a dale se zase nic nedela. Ted' ye Vestniku dislo 39 dava dva dobre plany, jak vypomoci deskYm Otudentin, sleena Marie Ktemenkova, a ja, doufam„ to to zase, nezustane jen pri navrhu. Dalo by se mnoho udelati, jen miti trogku dobre yule a vice zajmu mezi eleny a elenkynerni na gi S. P. J. S. T. Bylo to hned v rote 1927, co nase Dramamaticke, odboeka od tadu NovY Tabor se rozhodla potadati divadla ye prospech deskych studentt. Kdyt jsme sehrali prvni divadlo, byla navgteva ohromna, tak to mnoho lidi muselo . dtstati venku, protote v sini nebylo mista. Herci z toho meli radost a byli ochotni s radosti se uditi divadlo druhe. Kdyt se hralo divadlo druhe, tak jit byla navgteva po tteti je gte slabgi, a dim dale tim mengi. Tak to herci ztratili o divadlo zajem, a kdy jsme pozdeji chteli hrati jednoaktovku, ye ktere byly jen tti mutske ulohy, tak jsme nemohli dostati tti mutske, aby ty hy sebrali, tiebas nag tad ma pies tti sta, elenu. Zda se, to aspon tehdy, kdy se potada zabavy ye prospech eeskYch studentt a neb jit za jakymkoliv narodnim ze by nagi eleni a elenkyne meli o ni brati vagi zajem, a kaida takova zabava by mela bYti dobte navg tivena. Nezapominejme, to teal na gi Jednoty je, pedovati o zachovani slovanskeho jazyka v tao zemi a o v geobecne povznegeni spolurodakt na gich, jak v rnravnim tak i dug evnim a blahobytnem ohledu. A jakYm jinYm zptsobem se mohou lepe Cleni na gi Jednoty postarati o zachovani slovanskeho jazyka, jak kdy budou podporovati Ceske studenty a vice se zajimati o zabavy, ktere jsou potadane ve prospech deskeho studenstva. Divadlo, kdy ho chcerne dobte nacvidieti, cla mnoho prace i starosti, ale herci,, raiser i ieditel by velmi radi tu praci i starosti na sebe vzali, kdy by jen videli, to ostatni elenove jsou s nimi ate prace jejich nese ovoce. Ja doufam, ze jestli ktere tady budou potadati divadlo neb jine zabavy ye prospech deskYch studentd, ze ty zabavy budou dobte nav gtiveny, aby to nedopadlo jinde, jak to dopadlo u nas.

U nas byl zadatek velice dobrY, neb z pr y -nichdvouaeljsm iDr.Mkov $150.00 na stipendie. Jen tim. to na gi bratti a sestry se tak malo zajimaji o divadla, ktere byly potadane ye prospech na gich studentil, se stalo, ze na g Dramaticky spolek tpine zanikl. Ted' jit nekolik mku jsme tadne divadlo nehrali. Bylo rozhodnuto, to tech zbyvajicich asi dvacet dolart, co na g DramatickY spolek na bance ma, darujeme na Texaskou Matici, aby stale na bance neletely ladem, kdy se jit tadna divadla nehraji. Ja, jsem psala panu Frank Stranskemu do Dallas, aby nam vratil tech pet dolart, ktere jsme jemu poslali co zalohu na divadelni hry, vypujeovane z knihovny 2upy Jitni, Amer. Oboe Sokolske. Pan StranskY nine na mtj dopis ne.: cdepsaL tak nevim, jestli muj dopis nedostal a nebo to nejak zanedbal. Mezitim, co jsem dekala na odpoved' pana Stranskeho, nas mtlj synovec Lawrence P. Mikeska„ se svymi rodidi a mutovy strany, kterY jest intenYrem v Schenectady New York. Tteba to mtj synovec vyrostl vice mezi Ameridany net mezi Oechy, a mohlo by se kid, to jest jit z tteti generace, neb babjeka z mateinY strany byla narozena, v Texas, nekde pti Dubine, a dedeekovi bylo sedm let, Co ptijel do Ameriky, tak ze toho ze stare vlasti asi rifpftlo 13.tbitce atanar F;trare b y-

Ettrina 9.

VOSTNiR ly tti mesice, kdyt prijela do Ameriky a dedeekovi bylo dvanact let. Ale vzdor tomu vgemu, ratij synovec zustava stale dobrYm Cechern. Pkidal se _k Sokolu, rad navgtevuje Ceske zabavy, rad desky miuvi a s nadgenim mluvil o sokolech.

Vagina nagich deti, kcly2 jsou osloveny &sky, tak promluvi dve neb tti slova desky, ale zase honem zaenou anglicky. Ale Lawrence i kdy nekdo zadal anglicky on se stale driel degtiny.

Byla jsem nadgena jeho iedi, chovanim a jednanim. Pomyslela jsem si, ze snad to sokolska vYchova z neho dela tak hodneho mladika, a zatoutila jsem po torn, aby jsme si i my tady v Caldwell zalotili Sokola. Mluvila jsem o torn s pani Wondra govou ,a ona by si tet velice ptala, aby zde byl Sokol zaloten. Pravila, ze at' ty penize jette neodesilam, neb jestli zde zalotime Sokola, to je budeme pottebovati.

Zajiste budou namitky, jak by se mohl Sokol zalotiti, kdy je deprese. Ja myslim, kdy se jeden tad na Sokolovnu nezmohl, tak by se mohly spojiti v gechny tady z nageho okresu, Novy Tabor, Snook, San Antonio Hall a Cook's Point,, ate by jsme si piece mohli Sokola zalotiti a pra.covati v gichni svorne dohromady. Ja„ myslirn, to neel Sokola a slovanskych podptrnYch jednot jest asi jeden, a ten samY, neb v gichni maji pracovati o zachovani Ceske fedi v tao zemi a o povzne geni deskeho naroda. Tak pro es by nemohly podpurne jednoty a sokoli pracovati pospolu, ruku v ruce, za jednim a tim samYm cilem?

Doufam, ze mill bratii a sestry, budou hod-' ne o zaloteni Sokola ptemY gleti ate co nejdtive zde bude Sokol zaloten. Neb by to byla gkoda, abychom my zde slotili ruce v klin a stall se Upine nedinnYmi, prave ted', kdy jini zadinaji co nejhorliveji pracovati.

S pozdravem, Pani P. P. Mikeskova.

P. S. — Prave jsem sraj dopis dodelala a chtela jsem ho zapeeetit, kdy mtj mantel ptigel z mesta a piinesl Vestnik. A po pieeteni dopisu pana Kadanky„ chci ja g* podotknouti, to ja nevidim tadne ptieiny, prof by nage Jednota nemohla ptijimati za elenY jinonarodovce. Jen kdy nebude dovoleno iadove jednani v anglicke keel, a nebudou voleni do Utadt, nYbr2 jen ti eleni, kteti dovedou Cesky mluviti, eisti a psati. Kdo chce v nagi Jednote fitadovati a neb jednani rozumeti, tak at 'se naudi Cesky. V gak my, kdy se chceme dati do anglickeho spolku, tak oni k vtili nam nezavadeji de gtinu do syYch jednot. Chceme-li jednani rozumeti, tak se musime nauditi anglicky. Jen kdy se nezavede do na gi Jednoty anglicka ted a anglictak kdyby se do na gi Jednoty ke ptidalo jinonarodovcil tiebas milion, tak na-, Se Jednota ztistane vtdycky deska.

Dale chci podotknouti, te tieba pan Kacianka z mladi pro nati Jednotu nepracoval, tak piece byl v2clycky dobrYm 6echem, a jinak konal narodni praci, byl uditelem, mel jine starosti. A za druhe, pied v'alkou to agitace nebylo potieba, neb na g lid se gmahem k nagi Jednote ptidaval. Pamatuji se, jak byl pan Kadanka zde okresnim gkoldozercem, tak moje sestra se ho ptala na jistou gkolu.

On rekl, tu gkolu ja bych yam nedal, tam jsou vetginou americke nezvedene dal, a katclY rok nadelaji ueitelce mnoho mrzutosti. Pravil, ze on vtdycky hledi deskYm uditelkam dati gkolu s deskYmi cletmi, to at' si Ameridanky uei ty sve dareby. On vtdy hledel nagemu lidu vypomoci. A jestli on nekdy chyboval, ja nevim, prof prod bychom mu nen-Jell dati ptiletitost jeho chybu napraviti, kdy on se ted' tolik ptieiriuje.

Houston, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Na vyzvani nekterYch myth znaanYch, bych napsala, jak mot se jim divadlo "Zmatek nad zmatek", sehrane v sini u 8tefanikil na Cottage Grove, libilo. Die potlesku soudim, ze se divadlo libilo vg em ptitomnYm a nejen mYin ptateltm. Vg ecky karaktery byly tak pekne, s velkYin pochopenim a procitenim podany, na a prn nine Velica takO ici, 100 se svolk

filonu nejlepe sehral. Ale jedna vec je ze pan statkat z Nemotoh, v osobe p. S. aleika, vzdycky vyvolal velke a opet velke salvy smichu. Chudak tolik byl osPalY, ze sobe ptal, by mohl spati bez vyru govani aspon 7 let. Ale kdy on toho mel tak mnolio na praci: tu musel vyhaneti slepice ze zahrady, obzvlag t' mnoho prace a behani mu ptsobil vtdce slepic„ velkY kohout, a cot ty obtite, ktere musel sna geti pri nogeni rianYch krabic a velikYch gkatuli, ktere obsahovaly vYbavu jeho sleeny dcery. Chudak, tolik jich musel najednou nest, ze ho ani vidai nebylo. A cot jeho pani mantelka, v osobe pani Karly 6tvrtnikove, ktera se umela tak zlobit na vge, co jeji zlosti zasloutilo„ a tak razne zakrodit, by sveho cile dosahla. Jenom, ze jeji pan synovec v osobe pana J. Kahanka, ji svymi rtznYmi intrikami pusobil tolik nesnazi. Ale on to provadel tak nenapadne, to se z toho vtdycky bez zlYch nasledict vymotal, ale pies to ptsobil samY zmatek nad zmatek.

A cot ty nase mile sledny, jak ty pekne sve tilohy sehraly! Je to radost pozorovat tu omladinu, jak pane se na jevi gti tug. Bu(lame se te giti, ze nam zase nem brzy zahrajete!

Tak nag i stare sine na Studewood ut neni vice, misto je ut udisteno, hotove ku postaveni sine nove, ktera ma bYti ohnivzdorna, na dve poschodi,, tak to nam bude lepe vyhovovati, nagemu tadu sloutiti ku cti, take lepe representovati na gi podetnost v Houstonu, Tex., a take se te gime, ze nagi ochotnici budou tam mod je gte lepe sve vlohy uplatniti.

Take jsme pozvani na veselku sledny Elen Mae Naplava s panem L. Bauer-em.

Siiatek se bude konati v St. Pauls, Luthern church, Rev. W. J. Lotz vykona svatebni obtady, dne 14. srpna v 8 hodin veder, naeet bude svatebni hostina v dome nevesty. Snoubenctim ptejeme mnoho gtesti a dlouhe, gt'astile spolutiti!

Dne 8. srpna pani Will Neil, pi. Joe Matela, a pi. F. Naplava piekvapily sl. nevestu Ellen Mae Naplava a uspotadaly ji "shower" Sleena nevesta dostala mnoho krasnYch a utitednYch darkt, a vice jak padesat pani a sleden se ptekvapenky stdastnilo. Mely pekny program a po programu podavano bylo obeerstveni, a tak jsme se bavily at pozde do vedera hovorem a prohlitenim tolik krasnYch a utitednYch dark& Pani pokadatelky one piekvapenky necht' ptijmou srdeene diky.

Horko a sucho„ a pr get nechce. Tak pani Piiroda vyhovuje ptani na gich statnich Ukednikii i pana presidenta, a stars se, aby firody byly male, ale jak lido budou moci sobe sve potteby, ktere jsou tak zdrateny, opatiiti, to je jina otazka, a na ni bude asi tetko odpovedeti. Kdyt Tide nemeli petak na potteby„ to kde seberou desak za tu samou Yee, na to asi ani tadnY statnik nedovede odpovedeti.

S pozdravem na vgecky Ctouci, Rosalie HlavatY-Kampen. tad Slovan, eislo 9.

Somerville, Texas.

Cteni bratti!

Ve schtzi tadu Slovan Cis. 9, ze dne 5. srpna 1934, bylo mne natizeno, bych uvedomil s;Sechny eleny, lath svoje domaci a avrtletni poplatky nepiati, by se v pti gti schtzi vypoPtjeky byly jen na zaplaceni Umrtnich poplatkii a domaci se musi platit ye schazi. Zaroveri yam scleluji, te Clen, kterY neplati domaci a avrtletni poplatky, mute bYti suspendovin, at' ma pftjoku od Hl. tzfIciu neb ne.

S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar.

tad Hvezda Texasu, cis. 47.

Temple, Texas.

Oznamuji y am, to schtze pravidelne budou odbYvany druhOu nedeli v mesici misto prvni nedele v mesici ,a tato zmena potrva, po dobu r.ettrditOu. Ted)/ se dostavte, Jerry Dana, tti,

Strana 10.

Blitilo be polceine a nekteti haste platiii c r'clifizoli. A kdyt bylo as pill jedne, zfistali v ruistnosti j n stravnici, kteti sedeli u dlouheho stolu pri zdi, a vytrvali hradi kuledniku. Ale ti take jit patrne pospichali k °bedu, nebot hr tii pilne a nemluvili.

Souk dopil a zajecll slanYm roblikem, jet na stole letely v kotidku. Chutnal mu; kmin mu pfljernne zavonel a po slanem soustu s3 ozvala tizefi. PoruCil si jeSte pivo a pustil so do druheho rohliku. . .

Bylo jir hodne pa jedne hodine kdyt se konedne)udek dostal z hostince a ocitl se na tdniCk prazdnom namesti. OstrY, student' vitr mu zaval do tve.te, takte Soudek tesne zapial zimni katai: a vatne vykrodil. Tetka, htl zabfindela do kamene chodniku.

PUSUI sc vedle zalotny dolu, protel fakou ullekou a ocitl se na silnici, jet' vedla z mesta do poll. Za chvili mel posledni domky Strejekovic za sebou a tel mezi rovnymi poll po tiroke silnici.

Vtude bylo ticho, bile ticho. Snehovy popratek pokrYval celY kraj, nad miint se prostirala vysoka medra obloha. Slunce svitilo a stn Souektv betel pied nim. Z bile krajiny jen tu a tam vystupovaly derne eary zvYtenYch rnezi a vpravanite kde tekl potok, dernaly se ostre ptimky vrbovYch prutil na zkomolenych poktivenYch pnich. Vlevo v deice modral se pruh lesa, v nema hnedly se .Vysoke koruny dubfi, s nicht uschle listi nespadlo.

Celt' kraj byl svatedne tichY. Lide odpodivaji doina pa nodelnim obecle, a kdo nemusi, nevychazi. Jen nekolik havrana zaktidelo; zahoupali se na chvili na vrbovYch vetvich nice u potoka a znovu s ktikem vzletli oblouky vzhilru.

Kroky Soudkovy znely t yrde a zvudne na zmrzle silnici a hill Casem bfinkla o ptimrzlY kamenek. Scueek kraeel statne, aby se zahkal.

Jakepak ono to u tech Urbanti bude? A stall/. se jmenuje Koudelka. Jestlipak on je to z ptizne tech Koudelti, co bYvali kdysi Bletnici? Jcden z nich pry mel potom nekde nejakou pilu. . . A motna— te to z ptizne bude. Koudelove• byli bohadi. . .

A cot ta Urbanka? Soudek si ji piedstavoval jako statnou, rozlotitou selku smutneho, ustarandho pohledu, kdyt je tak sama a vtecka starost na ni let!. Ale vtak ono to bude znat, at to Soudek vezme doopravdy do rukou! Kdy2 Cloy & tuhle um! dilt, tak v r takovem statku buds vaten!

Soudek si zatodil knir, kterY mu mrzl, a kdyt jej teplem ruky rozehfal, z ylhlY vows neposlutne se natahl kuptedu v nekolika slepenYch pramencich. Teprve po usilovne namaze a hlazeni podatilo se Soudkovi rozehnati kniry jen trochu na strany; ale na kratkou chvili. . .

Cesty ubYvalo. )3rzy se ocitl Soudek na za.hybu silnice ktera nyni smefovala ptimo lesu. U lesa obratila se vpravo a betela vedle jeho kraje tahlYm obloukem pod malou vYtinku, jet' vpravo nad silnici tahla vzhiiru rovnobetne Come meze a nahote byla ozdobena skupinou dermich, holSrch stromit.

A kdyt po delti dobe obe gel Soudek to navrtidko, urtel pied sebou Pohotelice jako na diani.

'Byla to rozlehkk yesnice a Soueek tam byl vg eho vsudy asi clvakrat. VomadenYch tu meii prattle a u nich se se tvatidkem stavili. Ale jen na chvili.

"To bude tvatidek. koukat!" Teti se v duchu Soucek, vzpcmenuv na Vomadeneho. "A to Kada taky! -- Von gvaffeek tuhle bude tikat, te lez veCir do pastou gky za Nandou!!

Kdo teda fukal! Kdo?!"

A Soucek bfinkl holi do silnice.

ACkoli se zdaly Pohotelice jako na dlani, Uapal Soudek piece je gte hodnou chili, ze 21i se octi u krajnich barakri.

VESTNiii

Kdepak je asi to Urbandino? A ktere, pa( k tomu asi patfi? Cot o to! Pole jsou tu wcolo znamenita. To Soudek vedel jit da yo. Ona tu jde i tepa a ona jde i cikorka. kdyt ta se vydati, tu, panedku, nodsejpa.

Ono se site pole trochu zasvini, ale to se zas vgecko spravi. Vg ak ono to pfijde. Ptecet' na statku, kde se mute jen porudit! A kdyt tulle dlovek polim rozumi, tak to musi letet!

Ba — letet!

A Pepine vzkate, 2e se teni. Kdyt bude chtit tak s panembohem. Jette rada } 'Alen. A on Josef taky. Ptecet' takovY chi& ve statku — to je new pro teznika.!

Ocitl se na prostranne na ysi, kde stal nizicS7 kostelik s vysokou stiechou. Bez vete byl. Soudek se diva, a kfite nikde nevidi.

Je to evangelickS7 kostel.

Kdepak je asi to Urbandino? Soucek se zastavuje na na ys! a hledi po vS/stavn3ich stavenich, jicht je tu dela fada. Kdepak to asi je? Soudek se vzpamatoval a razne vykrooil. Vtdyt' ho lide asi pozoruji z oken. To se nesmi po na ysi tak motat. To by hned bylo fedi!

Vykrodil dale do ulice a v tom uziel dloveka jent kraeel proti nemu.

"Pam.bu dobrY vodpoledne!" pozdravuje Soucek bod ge. "Prosim vas, kdepak je tady u Urbanti?" pta se.

"To jako statek?"

"Jo! Jo!" horlive kYve, Soucek. ` prej maji riakej peknej jedmen k seti — a je, bych potteboval. . rte,, aby se hned neprozradil.

"To je tuhle! ukate" soused trochu vYte napravo.

"Talc dekuju pane!" Soueek se t'ukl do klobouku a kraei kratkou cestou vzhilru do vYstavnYch atievfenYch Wat. Uvazani psi spustili piimo rev.

Po dvoie Ala prave k otevrenYin dvekim sine nejaka, divka s hrncem a zadivala, se na Soudka tazave.

"Je hospodyne doma?" zeptal se.

"Je! Co ji chcete?" A divka hledi patrave.

"No — co ji chci! Potiebuju ji!" razne ji ccileYva, Soueek.

"Jd ji zavolam, povida divka a vole, do sine: "Panidko! Pojd'te sem! Je tu fiakej elovet!"

Soueek se zakabonil, te ho deveeka nezve dal, ale jit tu vychati ze sine statna selka peknYch, UpravnYch tatech mestskeho stiihu, a hledi na Souelca, tazave a patrave. Pane, tenska! Souelcovi se zallbila na prvni pohled.

"Co byste chtel?" povida selka nedfrvetive.

"No — co byste chtel!" opakuje Soucek a usiniva, se, jak mute nejptijeinneji. "Vono by lobo bylo. . ." .A zamleel se rozpadite, kdyt videl, te selka stoji jako socha a prohliti si jej pfisne.

"Jedmen k seti!" vyrazi koneene. "Slytel jsem, te mate. .." Jette, to si na ten jeemen na silnici vzpomnel. Zadne s nim — a ostatni jit piijde.

"Jedmen? — Ani nevim, jestli riakej mime.

To musite na mYho, na hospodate!" povida selka a obraci se ke dveiim. "Alois!" vole,.

Soucek hledi ptekvapene a I:1sta ma dokotan.

Cot ona ma mute? Vtdyt' ji ho zabil Ze dveti vychazi sedlak s peknYmi rusYmi kniry a tpleatou delti bradkou.

"Esti prej mat jeemen k set!?!" oznamuje mu selka potadavek Souelcilv.

"Jeemen?" A sedlak se obratil na Soudka patrave. "A vodkad' ste?"

"Ale — tuhle za Strejekovicema —" odpovide. rozpadite Soudek a mall rukou. "Slytel jsem .. A vy jste pan Urban?"

"No jo!" nevrle odpovida sedlak.

"A to vono je tady asi vic Urbant; te jo?" podind se Soucek vzpamatovavati.

"Na statcich dva!" odpovida, sedlak. "Ale bratr ut je nebottik. Vona to tvagrove, vede sama."

"A kde to je, prosim vas?" Soucek se jit vzpamatoval.

"Tamhle pies naves, jak jsou na vratech ty ukazuje sedlak a selka se podina usmivat, cot ptivadi Soudka °pet z klidu. "Ale jestli bude mit jeemen, to nevim," poznamendva sedlak. "One ho letos moo namely

Ve L ,. trectu.„ due

srpna 1934.

L;vihla v torn selka ugtepaene.

"Ale dyt' vy tam pro jeemen iiejcieter "No --- pro co by —!" rozpadite odpovida 0oueek a obraci se k vratfim. "Voni lidi neco ; ikali, te prej u Urbanft. .

"Talc ja yam necham!"

"Tak ja yam necham!" nabizi se sedlak.

"No — to egte ja piidu!" odbSrva ho Soueek. "Zatim spanembohem!" A kvapne se obraci do vrat a ven. Za sebou slyai nejakS7 liovor a smith. To ta selka...!!

Soudek rychle kradi k silnici a zpet do na y -si.Fackovlbye!Tudit—Alvy' se to vgecko urovna! to se toho eloveka na silnici nezeptal hned, kde zilsta,va Urbanka! To elovek se chee utajit — a ono zatim je to horSi. . .

Urbandin statek na gel brzo, nebot' kamenni lvi byli jen na jednech vratech. Staveni byle nove a 'Acne. Byl to "pfilttok" a za kovanSrm plotem vypadalo domovni staveni jako vila. telezna vrata byla zaffena. Soudek j;mi nahledl do prostorneho dvora a byl piekvapen rozlohou i uspofaclanim. Krasna stodola, staje — v gecko zdene, v gecko zanovni, vgecko v poiadku.

Oteviel dvifka vedle vrat a tine vedel do dvora, kte0 byl tichS7 . Ani pes nezagtekl.

V tom napadlo &pudica, s jakou asi ma zaeit? Aby zaeal opet s jedmenem jako tam u druhYch Urbanii? Ona tahle Urbanka jedmene nema, jak ilkal jeji gvagr. . . Ale at' nema! Aspori ho nebude nabizet jako tarn ten Urban. .

Cot kdyby! — A Soudek se uhodil do vela.

Vtdyt' mute vyiidit pozdraveni od kmottidka Nasejpala! Jiste se znaji, kdyt jsou evangelici!

Ano! Bude talc nejlepe.

Vystoupl po nekolika schridkach na zvSrgenY zahrobec a na katdem schode si zbyteene, ale dukladne otiral boty. Piece mu nebylo xipine volno. UpravnS7 a vS7stavnSr statek pojed; OU mu ptipadal piilit panskY. Jake, ona bude ta Urbanka?

Soudek opatrne natlapuje po dlatdicich zahrobce at ke dveiim chodby, jet byly zavieny. Zastavil se na chvili, rozhledl se je gte po celem tichem dvoie, potom naklonil ucho ke dveiim a tine zat'ukal.

Posloucha. — Nie se neozS7vd.

Zat'ukal silneji a zmadkl opatrne lesklou mosaznou kliku.

Dveie povolily.

Soudek je oteviel a octl se v prostorne sini, z nit vedly troje dveie. Jedny naproti, jedny vpravo a jedny vlevo. Ti ge pfivfel domovni dvefe a zastavil se nerozhodne.

V torn se dvete naproti oteviely a vyhledla z nich vysoka pani v tmavem, mestskem odevu, bile,, s hladce udesanSrmi eernSmi vlasy. Bobra etyficatnice byla, ale doposud hezka, a pfijemna. Jeji derne oCi hledely site udivene, ale mile. Usta se ji trochu usmivala.

"Copak nom nesete?" zeptala se tichSim hla sem.

"Dej panbu dobrS7 vodpoledne! Maficta!" pozdravil honem Soudek a t'ukl se do klobOuku. "Ted' snad sem trefil dobie. . ." A Soucek se usmivd. nebot' pani se mu libl.

"Koho hleclater pta, se pani dale, ale stoji ruku drti na klice pootevfenSTch dveti, ale dale Soudka nezve.

"Byl jsem ut tamhle dal," vysvetluje tirocc Soucek. "Tam jsou taky Urbanovi. A vono to tarn nebylo."

"Co tedy chcete?" A pani se jit ',festal/5, usmivat.

"Nesu peknS7 pozdraveni vod fla gella Na ,sejpala Vono se mu v g ecko fike, "kmottieek".

"Nasejpal?" A pani ve vzpominani svratila eel°.

"Z ftepochrast! Z itepochrast!" honem dopinuje Soucek a utire. si zvlhle kniry, ktere nepotadne trei kuptedu.

"Aha! Starej Nasejpal. A on je jette tiv?!"

A pani rozjasnila tval.

I Soudek se usmal spokojene. Talc tedy prvni krok je tt'astne udinen.

"I jo!" honem ptisvedeuje. "To von tiv jet To je! 4— A zkazuje vas mockrat pozdravovat."

(Pokraeovani)

Ve Ltik

vttiTT,ita

cinc 13:3. 5rplia -1-r7rurrvirWil'irrrrinr

VESELX KOUTEK 11.1.11.111.1.1.1.11M

"Je pravda, ac je Pepik ve v zeni?"

"Bohutel, je!"

"TakovY lhat! — a nine povidll ze jde k bratrovi."

"No, valyt' i ten je v base."

• • Kokta vas synadek je gte? — Velmi malo, a to jen kdyt mluvi!

Tato otazka je pteee velmi jednoducha„ pravil profesor pfi zkouAce. — Zajiste, souhlasil student, ale odpoved' ne!

Dr. Jaroslav Stransky byl kdysi pozvan do Topoldianek. Seal) se po eerne lave v parku pod kogatYmi stromy a pan president Kvtrvale mleel.

"To je fitasne, jak se ty duby velebne -pnou. . ." meal dr. Stransky hovor. ,Pan president mlcel. . . . jako goticka chramova klenba." -"Ja", kYvl hlavou president, le jsou to kagtany!"

• • StruenY telegram. Byt kartelate byl vykraden. Kartelat dlel v Ostende. Spoleenik firmy mu kratce telegrafoval: "Zlocleji! Vrat' se hned domil. Lowenstein."'

0 VSEM eESKiM OKRE SU WHARTON! ----Dekuji vam bratii ae jste se v tak hojnem podtu dostavili a me vas hlas odevzdali pii posledni demokraticke primarce. Dnes °pet ptichazim k yam s prozbou aby jste mi pomohli vagim hiasem se dostat do utadu terifa. Vatim si Ceske narodnosti, proto, ae jsem mezi vami vyrostl a va gi tee se naudil mluvit. Bude me to velice te git kdyt ptijdete ke mile pro jakukoliv poradu, p o m o c Z radosti varn ve vgem posloutim.

Z hrdosti poukazuji na maj rekord, ae jsem se celou silou vynasnatil aby Serifovi Willisovi po cele 4 roky verne a poctive sloutil a svedomite me povinnosti konal dle zakona a natizeni distrikniho soudce.

Zavazuji se, ae dle va geho piani v petici ureeno a vami podepsano ustanovim, celorodniho phrueiho (paid Deputy) pro osadu a mesto El Campo, aby vase rodiny, vas majetek byl chranen, a zakon zpravne byl vYmahan. Zavazuji se, ae i nadale Vain chci verne", poctive a svedomite sloutit co wag serif a doufam, ze mi doptejete to ptiletitosti.

Ted' co serif Willis zemiel vedu vge sam a okresni navladni Willis, neb distrikni soudce Munson yam mate dosvedeit jestli konam svoji povinnost verne, poctive svedomite dle zakona.

Rad bych vas osobne navgtivil, ale utedni povinnosti a povatliva nemoc, ua dva mesice, me mantelky me nedovoli, proto prosim by jste mi odpustili.

Prosim, laskave obetujte tech par hodin a dostavte a zfidastnete se, s vagi mantelkou, synami a dee-. rami teto duleaite volby v sobotu, dne 25. srpna,, dekuji yam za vge co pro mne ueinite, Vag ptitel, Pol. Adv.) ELO J. KOEHL.

L',tram: 11.

nasvedeujc to, -2e , i jeho manaelka pochazi tea s Ceske krve, ze stare pionerske rodiny. Jest, dcerou zemteleho pana Josef a' Kvetone s Cat Spring, Texas. Proto vgem voliefim Ceske narodnosti zvlagt' odporueujeme voliti pana Henry Buller-a za aerifa v utgi primarni volbe, due 25. srpna, tohoto roku.

Frank Kveton. Sr.: Louis P. Kocurek; Willie J. Kocurek; Vine.

Ptihoda; John MiCulka; Frank Kveton, Jr.; Frank J. Vrla; W. M. Kolat; Willie Zeman; J. W. Zeman; Godlich Batka; Martin Kovat; J. H. Mikeska; Mrs. Rosa Mikeska; Joe Marek; Tom Kola ja; J. F. Kuleak; John H. Kuleak Willie Kuleak; Osv. Valka; F. J.

UPOZORNENI K VOLICUM CES14,4' pchrda,

NARODNOSTI V OKRESU FORT BEND. nitepodepsani obeane s okoli Needville a Guy, uznavame za svou povinnost upozorniti nage krajany, ae razne pochybnosti a porriluvy roz gitovane ohledne pana Henry Bullera, uchazcee o fitad g erifa v okresu Fort Bend, ae by pan Henry Buller pohrdal eeskou narodnosti nejsou pravdive, jsou to jenom ptedvolebni taktiky nekterYch lidi jak to obyeejne pied volbami bYva. Zname pana Henry Buller-a ptes 20 let, co poetiveho mute a Upine schopneho fitad ten zastavati. Jest to jeden ze starch osadnikA a po mnoho roku ptiruei gerifa a ae naafi narodnosti ne-

Krobot; Joe Stransky; Raymond Bartosh,; Joe Pa.vlieek; Joe Buellta: P. J. Sury; Johnnie Sury.

(Pol. Adv.) )0( DceruSka je starostliva o nemocneho otce. "Mami, musime vzbudit tatinka, on usnul bez uspavaciho pra,S1u." * barokahev velrybiho tuku metr.-UZ mnoho cizinen, kteti obdivovat ostrovy Bermudy, se divilo, prof z oken a balkonfi domorodYch domku visi lahve napinene olejem. Je to primitivni, pti torn vaak vYteenY barometr.

V lahvich je velrybi tuk. Ma-li byti pane poeasi, je jasnY a distY jako destsilovana voda. Pied boutkou se zakali.

VOLTE PRO

alter oodu za

ieutenant Governor nad jeho protivniky ve 174 okresich v prvni pri g irni volbe, a obcHel o 170,000 hlas it vice nezli jeho piitomnk protivnik.

Zvitezil

V jeho domicim okresu Harris, kde jest nejlepe 71171.14 ivi ezil nad vierni votivniky dvema hlasy proti jednomu, tieba fie jeden z techto jest usazen v Hopei 071II. Byl narozen ye „,titu Texas a pracoval, aby nabyl vzdelani na Texasske universite.

svetove vilky.

Prodelal tri volebni ka.mpane v okresu Harris a

vedl DemokratickST listek.

NI

3 hlas bude ocenen, (Oznamka tato jest placena picateli senatora Walter Woodula.) sicarareasmieS ...mar...1

-011•101.awnwwww, 1.511.2,

pfgrr_rirtor

fans: 12 1,111

N

ase posta. ,.,. .„., ,„,„,„:,;„u„„,!„„,„:!, ,„ Caldwell, Tex. Ctena. redakcel Tak jit ptitti sobotu budeme miti primarky odbyte„ . bude konec tech nekoneenYch keel a myslim, ze sobe katdY oddechne. Rednici (politikati) slibuji veal, ktere tadnY elovek nemiite spiniti. Kdyby takovY politikar mohl spiniti ty veci co slibuje, byl by konec nati vlady demokraticke a konec republiky. Jest to tak, jak ten feckY mudrc pravil: ze ree byla vynalezena proto, aby zakryla mySlenky a Salila lid. Velka vettina lidu se necha peknou a kvetnatou keei svest a tak pracuje sam proti svojim vlastnim zajmtim a easto proti sobe. Nekteki tecnici tak mi slovy mani lid, te jest mesmerisovaia oili hypnotisovan, a easto prieinou, 'te se krevni p:ratele na sebe rozhorei a se znepitteli.

Jeden katdY ma sobe chladne a rozumne ty reei rozvatiti a posouditi jak se veci skuteene maji a nema se nikdy nechati unesti prazdnYmi slovy, aekoliv se tyto zdaji bYti pravdivYmi, ale jsou nemotnYmi. V roku 1936 ma bYti boraciana Svetova VYstava u nas v Texas, na stoletou pamatku odtrZeni Texasu od Mexika, mesta Houston a Dallas se o to prou, kde tato ma bYti odbYvana.

Tato vYstava ma bYti poradana v mistech, kde se odbyly ty nejvetgi boje o neodvislost. Sari Antonio se svYm Allamem ma nejvetS1 historickou minulost, pak pfijde na, kadu Houston neb San Jacinto jest nedaleko Houstonu, proto se Houston dere o vYstavu.

Dale jsou mista jako Independence, pri Brenham, Goliad, Victoria, Gonzales, Refugio, La Grange, San Felipe de Austin a mnoho jinych.

Jsou to mista historicky posvatna, a kde se nejvetti boje o neodvislost odehravaly.

Vtechna tato mesta by mela miti prednost, ale vYstavy stoji penize Mesto Houston chce a piakoug se (tat odhlasovat bondy v cone tri milionu dollaru, aby byla tam vYstava odbYvana; nevim, co v torn ohledu Dallas dela.

Dallas ma ty nejmenSi naroky na vYstavu, neb jest pomerne mlado, a nic jineho, neb parnetnici pamatuji, te to byla indianska vesnice kmene Dallas.

Dallas ma to vYhodu, te by mohl poutiti budovy statni vYstavy, pro svetovou vYstavu, kdetto Houston by musel vtechny budovy staveti.

Jsem zvedav, ktere mesto vystavu uchvati.

Minulou nedeli, 12. t. m. paddal kg,d Rovnost eislo 7, S. P. J, S. T. v Hogg, spoleenY °bed. Tyto obedy by mely bYti ye vtech dech poradane, neby tyto nejvice sblituji nate bratry a sestry dohromady. Byl jsem pozvan bratrem Jos. Duekera, pi-edsedou Mdu, abych se stieastnil, cot' jsem. milerad Vim Ze tento spoleenY obed vykonal vice, netli by mohl kterYkoliv agitator provesti. Jidel byla hojnost, nalada vYteend a srdeend, a takove obedy neb pH.telske schilzky by mely, jak jsem vYte uvedl, laYti veude potadany, neb bylo hodne mladete pfitonino.

Dfiqj6i easy jsme je potadali easto, posledni doby tyto jaksi za-

nikly a odpadly a se nepora.daly.

Pri takovYch spoleenYch obedech nate rady zrostiy a zmohutnely a bylo by na case,, aby rady stare zvyky obnovily, neb mladet, jest-li ji chceme pro nas zachovat, musi si stare nate zvyky a tee oblibiti a jen tak si tuto zachovame. Kdyt se nag mladeti da priletitost k uSlechtile zabave nikdy se nam neodnarodni.

Mel jsem take kratkY proslov v zajmu nag Matice VyStiho VzdeTani. Pravil jsem, te nate spolky nieeho aneb velice mak) pro tuto

stfedu,

i.

dela* Matice jest na g chloubou a spolky by ji mely v zajmu nas vtech 'ape podporovati, aby vyudovani nagi keel jak ye vyggich gkolach„ tak na universite, se zachovalo, de/10 jsme dosahli si i nadale zachovali. Mladet je na ge budoucnost, a elm vice vzdelanYch lidi mezi narni budeme miti, tim lepe budeme od jinonarodovcil vazeni.

Proto by mely nate spolky snatiy e miadiky a deveata podporovati. Dejme tomu, ze kdyby katdY 'Oen jednoty pilspel 5 centu rane

srpna 1934.

na tento itcel, bylo by mnohernu snativemu miadiku neb devdeti pomoleno.

Dary pro Matte& Vyggtho Vzdelani ptijima Dr. Jos. KopeckY. Pitte na Medical & Surgical Clinic, San Antonio, Texas.

DR. FRANK KENT specialista oci, nosu, usi a krku z La Grange, Texas zavita do SMITHVILLE, dne 28. srpna.

HALLETSVILLE, dne 29.srpna.

MOULTON, dne 30. srpna.

SCHULENBURGU, dne 31. srpna.

k McCraw Opet Chybu

e

Ve sve red v Greenville, Texas, Walter Woodward, kandidat za statniho generalniho navladniho obvinil William McCraw, viteziciho kandidata za statniho na.vladniho, ze ztstal dluten $15,000.00 statnimu kontroloru v Austine. McCraw prohlasil, ze toto obvineni jest upinou nepravdou, a na dukaz uva.di nasledujici dopis od Hon. Geo. H. Shepparda, statniho kontrolora, v kterem se dokazuje, te McCraw statu nic nedluti.

.0.L ingtrrilirr of Public Arrounts 'att. of Zoos Austin GEO. H SHEPPARD, COMPTROLLErr, PAT DOOLEY, CHIEF CLERK

IN

August 15, 1934

Ron; Win.

YOUR lt101.1, PLUS' RIPON

TO OtVISION NO 1P ► LO NO

16Ciaw:

Dallas, Texas.

Dear Mr. McCraw: Receipt is acknowledged yours this date wherein you ask whether or not the records of this office disclose that you are indebted to the State of Texas for any amount. You are advised that recent audit of your accounts as District Attorney of Dallas County disclose you are not indebted to the State, but that the State of Texas is now due you $4430.00.

Trusting this is the information you desire, I am

William McCraw will bring evidence in his brief case rather than . phrases in his vocabulary when he presents his candidacy.—Austin Statesman.

THIS ADVERTISEMENT PAID FOR BY FRIENDS OF MR. McCRAW, WHO WANT THE PEOPLE TO KNOW THE TRUTH

Pe s tredu, dne 22. srpna 1934.

Straus 13,

vEsmix

mie Allreda. Kdo za to plati nePOLITICKt DOHS. (Pik W. A. Kleeka, Temple Tex.) vime., ale to vime, ze denni noviny patti velkokapitalu a kdyt ho Veers veeer zde teenil pan Jim- ty tak odporuji a plakaty se rozemie Allred, kandidat za guvernera, silaji po statisicich, 2e si ho ty velikemu zastupu lidu. Ne- trustove spoleenosti dobke osedlakteti jeho podporovatele a jini ly. zase • chteli vedeti co ma pro Pied etykini roky jsme ho vu nakho lidu. Zaroven take byli kdy byl zvolen za generalnipkitomni jeho radci, jeho ho navladniho, aby aspori jedno ye v tato kampani. Vypadalo to misto 27 advokatil ve svem kabijako v pkedeSlYch kampanich. Pki- netu dal nainci, a pied dvema tomni byli: pan Dan Moody, byvaly roky jsme ho °pet ‘Zadali, kdy jsme guverner statu Texas a ted' velitel mu poslali na sta dopist a telestare tterlinkove vlady, taky pan gramii, ale on zase na nak dopiClaude Teer, chairman Board of sy neodepsal, a a g teprve ted' pied Control, ktery byl Strlingem sta- dvema nebo ttemi mesici chtel noven na 6 rokii, pak Byron Bla- nas uznat, a to zrovna pied vollock, zastupee olejovYch spoled- bou. Ale pane Jimmie jig je pozde. nosti ye vYchodnim Texasu (kteii se zabYvali horkYm olejern).

Bette vgichni k volbe, kagdY a kagda maminka, a pochovejte tenVe stfedu pkineslY flak noviny tokrate to politickou ma ginu, a zprivu, te pan Sterling se pkidal uleheime si nate btemena, a to taky do Allredova povozu, tak ted' se stane, kdy si zvolime Tom F. tam budou asi vsichni, jako Tom Huntera za guvernera statu Texas!

Lowe, bYvalY start politick' pro)0( hibieni vtidee, Atticus Webb, radMuchomiarka jako narkotikum. ce Anti Saloon ligy, W. P. Hobby, V severni Asii a Sibiti pi-ipravuji pfedseda Houston Post, byvalY gu- zejmena Kameadalove z muchovernal*. No, je to sebranka to sta- mfirek opojnY napoj. Muchomfirre • politicke magny, ktera asi ted' i a s ptisadou jahod zpiva • posledni pisnieku. Po 25. to- ky se tam sugobyvatelstvo narkotivyrabi tamnj hoto mesice nezbude nic vie z kum, jet ma podobny ifeinek jako obou techto starch politick6ich opium. Kameadalove poZivaji vgak magin, neb obyeejnY lid stall se take muchomflrky syrove a ne-1 ted' jak se tdivit, ale ne aby zpra.covane a pranic Jim tyto, pro ty stare politikake, ktere tak kag cleho Evropana jedovate houdlouho by neg kodi. Uoinek dostavuje se Posledni dny bylo mnoho set dye hodiny -1,43 pogiti: Kameadalotisic pen& utraceno na k,ampari y e poeinaji se smat a taneit a vipro nakho mladeho chlapce di fantasticke obrazy.

eyoreb”je mine jako j e "gm

AlgtaW01407'''

Jim-

VOLTS PRO

L. J. SULAKA za

STATNi140 SENATORA 15Tt DISTRIKT On jest mugem z lidu.

On stoji za lidera., On jest proti zvli gtnim zajmum.

On jest pro stejna prava vgem.

On jest mugem vyspeleho veku.

On se uchazi proti mlademu hochu.

On ma platformu ye prospech chud'ch.

On ma konstruktivni idee, tYkajici se dani, On jest proti dani z prodeje.

On jest pro sniieni vladniho vydani.

On udava, jak toho mute' bYti docileno.

On nejedna povrchne.

On miuvi jasne, aby mu kakly rozumel On jest schopnYm a zkuSenYm. On neboji se zastati svYch zEisad.

On ma respekt od svYch sousedu.

On obdtlel pies 2000 hlast vet giny 28. eervence.

On obdriel vetSinu 2:1 pies oba protivniky v jeho domove On obdrAel velkou vetAinu pies oba protivniky.

On ma odporueeni od 700 rolnikft.

On yeti, 2e vgichni Americana maji stejne pray°• On je respektuje za to, co jsou.

On yeti, rolnici maji bYti zastoupeni.

On jest zamestnan rolniky, co jejich redaktor.

On vkly stal za pracovitYm lidem.

On ma pkesnY plan pro podporu nezamestnanych.

On diva ptednost malYm majitelum domovri pied najemnictvim.

Hlas pr y L. J. SI ulaka jest hlasem pro "maleho mute v kaklem ohledu.

Dostavte se k volbe v sobotu a pomorte nam zvoliti pana gulaka. Nezristante doma a nespolehejte na George! On pottebuje vakho hlasu, aby zvitezil.

(Ptate/e okresu Austin plati za tuto oznamku.)

do uiadu

erner e Obeane ktefi plati tuto oznamku, znaji Torn Huntera osobne po tadu let, co mute zasadniho, spravneho a poctiveho. Znaji v nem pfitele eeskeho lidu a zastance drobneho pracoviteho lidu.

Pan Hunter i jeho protivnik oba bydli ye Wichita Falls, a obeane kteti oba mute znaji dali Tom Hunterovi dvakrate poeet hlast ne gli jeho protivniku. Tot' jest nejlep§im odporueenim od lidi kteti oba mute znaji osobne.

.(Oznamka tato placena eeskYrni obeany okr. Hill a McLennan

Strana 14.

SkuteCni fakta.

Jsou v obehu mezi na gim lidem povesti, nespravedlive vaei na gemu kandidatu s ptiteli, Hon. Tom Hunterovi.

Vedouce, ze na g lid zajima se o pravdu, pkedkladarne mu prostkednictvina nagich deskSrch lista skutedna fakta, aby na ge postaveni poznal.

Nag kandidat, Hon. Tom Hunter, je nag pkitel, a ohlaguje svou kandidaturu o akad guvernera statu Texas, zve v gechen lid, souhlasici s jeho programem, aby pomohl jej zvolit a dat mu pkiletitost jako guverneru udinit, neat pro vegkeren lid v Texas.

Mezi statisici lidi, kteki Huntera podporovali, musi nezbytne byt stoupenci vgech vrstev, vgecky fakce jsou tu zastoupeny; jsou tu de raznYch nabotenskYch nazora i raznYch politickYch smera. V gichni tito lids meli by a jsou zvani podporovati nageho kandidata za guvernera. Ad vet gina nagich di souhlasi s programem Huntera o otiveni Texasu, vyskytuji se mnohe namitky, ze v gichni Hunterovi podparci nejsou s nami stejneho politickeho sznYgleni. To mute bjit pravda, ale at dostatedne vyrostou, aby videli sve dkivejgi chyby-a budou ochotni vzdat se svYch vlastnich idei a cikivejAich ptesvedeeni, a spoil se s nagim kandidattem pro dobro vgeho lidu, nebudou nieeho namitat proti jejich podpoke. gad nY kandidat o vysokS7 Ukad guvernera Texasu nemate fici Ira& nikomu ani vadi skupine lidi, jejich podpora je netatiouci.

Viterstvi na geho velkeho presidenta Roosevelta pki glo z vale vgech, kdo s jeho programem souhlasili a nikoli jen z vale jeho vlastni politicks strany.

Jsme rozhodne pkilig velci, jako svobody milovnY lid, abychom si mohli dovoliti kici, kdo smi a nesmi nageho dloveka podporovat.

Neni to americkY princip, ani poctive. a vista demokracie, ani logicke a tim merle spravne, petdobne smYglet.

Vgechen tento lid ta, v gechny tyto sily drtici se Hunterova pro-. gramu pro otiveni lidu v teto kampani, men by bYti vyzvani sloudit se s nagimi giky v nagem boji o Tom Huntera programu, neb otiti Texasu je velika Alec, jeho asili prosadit kedenY program je dastoinY dloveka, a na nas jest — jeho podparcich — pomoci mu bojovat pro na ge cue a nikoli pfekatet v jeho snahach.

My, jako lid nehledame zvla gtnich privileji, ale taciame rovnost v jednani a v rovne pkiletitosti.

Tom Hunter, na g pkigti guverner,

VESTNIK uznava tyto vect a povida nam, ze je ochoten, ba tadostiv pkile gitosti pomoci nam v dosateni naBich ellu v tomto ohledu; my, kteki jej zname po v gecka tato leta, znanie lidi a vedeli jsme, 2e nas nesklame.

V tizaveru dovolte nam riei, te neni v nejlepgim zajmu nageho du dent na ge giky a brat se ru g -rmi smery. Podobne jednani ne--nj pkinese nam nic, neb ye spojeni je sila, a jen dovedeme-li ukazat pevnou frontu, nage politicka, zaujatost, jejig vytvokeni vytadovalo pulstoleti, samovolne se zniel nagi gkode. Zvoleni Tom Huntera jest jiste; postavirne-li se za na geho championa u volebniho °suet: 25. srpna jako jedno telo a vyslovime mu svou daveru a uznarn zpasobem, lent opravni jej uznat .nas jako velkou vetev americkeho naroda.

J. F. Urbanovsky J. G. Zapalad, Rud. J. MarCik A. C. Stanislav Jos. Mazanec F. D. Karlik Jim 8ula A. R. Nemeeek F. A. Parma W. A. Kledka I. C. Parma John Bade, J. J. Mikeska Frank Matush J. H. Hurta Louis Walla Amos Pavlik J. A. Kleeka Jos. gtastnY 0. H. Juren (Tato oznamka je placena prateli HunterovYmi). )0(-----Slygel jsem, ze pan poslanec 13. mel u vas velkou fed. 0 dem pak mluvil? — To nekekl!

• .

Obean Kdoule stena ut pal hodiny v posteli. "Prod nespig?" ke ho gena. — "Nemohu usnout.

Mam zitra zaplatit Kandrclaskovi 10.000 KC a neinam jich." — "Tak bet k telefonu a kekni mu to.

Pak nebude spat on."

0 ALUDECNI PLYNY

"Trpela jsem, plyny v taludku a krkanirn,. ktere bylo nekdy tak jsem nemohla ani pracova.ti. Od to doby co utivam Dra Petra Hoboko, citim se dobte," pige pani T. 0. Sivertsen z Vlairmont, Alta. Tento vYtednY bylinny lek povzbuzuje einnost taludku a napomaha galivant Pouze mistni jednatele mohou jej dodati; piste Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

PO§KOZENE A NEZDRAVE ZUBY jsou nebezpedny vagemu zdravi. Prot/ tedy brati risiko? Jest lepgi a lacinej gi eekati, al jste nuceni odebrati se do nemocnice k ledeni nejake vagne choroby? My udrgujeme stale nizke ceny za zubni praci a vykonavame prvni tiidy praci. Bezbolestne trhani zuba od 50c do $1.00. Za chrup nejlepgich tuba $12.50. Nav gtivte nas tento tYclen nad Powers Lekarnou, Temple, Texas. (dz)

Ve sti'edu, dne 22. srpna 1934.

OznArneni iirnrii a dikiwzdani.

Timto oznamujeme piateltim a znamjrni, ze se Pam e.oltu vgemohoucimu zalibilo povolati z easnosti do veenosti, nagi milou maniellue matku, babieku a prababieku,

Pi ROZALII rozenou Voleikovou, v potehnartem veku temei 81 let. Narodila se 27. srpna, 1853, v Rokytnici na Morave. Co ditko 3 mesice v staki, p •ibyla se svYmi rodiei do teto neve vlasti, do osady Cat Spring, Texas. -- Roku 1875 se provdala za p.

Yana gums. V tu dobu take se piestehovala se svYm man' elem do osady Nelsonville a pozdeji do osady Bleiblerville, kde at do sve smrti piebYvala. Narodilo se Cerrito manielinn osm ditek. Z techto, etyki synove, iii dospeli, ji pkedegli na veenost, totii, Jan, Josef, Franti gek a Karel. Poslez jmenovanY zemiel 5. srpna 1910, pied 24 roky, v tYi den jako i jeho zesnula matka, ktera, svou pout' easneho ziti dokonala 5. srpna t. r. seglosti velem, po tii tYdenni nemoci, z vet giho dilu po tu dobu jsoue na hitt° utrpeni upoutina.

Mimo truchliciho maniela, zanechava jednoho syna, Vilema gugne a Iii deery: Franti gku, provdanou za g, Frantigka Sehovajse, Rozalii, provdanou za p. Frantigka a Annu, provdanou za p. Karla gimaru; dale zanechava 32 vintka, 9 pravnukfr a jednoho bratra, Karla Voreika.

V Partu zesnula te givala se temek pc, cely svfij zivot dobremu zdravi. Byla oddanou druikou iivota svemu mantel a spolu, po kadu let, sdileli nektere ty, slasti a take mnohe atrapy, strasti a ialosti. Zaeatky budovani dortacnosti a kruhu rodinneho, v tehdej gi nedavne dobe povaleene, bylo dosti take a ile(7!C 0 vjichovu detne rodiny akolem nesnadnjrrn, ale maniele SuSnovi vge stateene piekonavali a gt'astne pieV Panu zesnula na kratko pied svou smrti, pkijala ittechu sv. vee. Pane a na druhji den, se svou rodinou a pHbuznimi, se tklive rozloueila, &Outgo jim za ve gkerou laskavou obsluhu. Pohibena byla 6. srpna na Cesko-moravskein narodnim hibitove, v osade Nelsonville. Velika. Oast pi-ibuzn •eir a znamYch svedeila o piizni a Ude, jake se( zesnuli tegila. Slova atechy v dome smutku a na hibitove pronesl br. f. Ant. Motyeka, z Nelsonville. — Truchlici mantel a rodina vzdavaji touto cestou vkele diky za projev ticty a lasky, vaem tieastnikum pohibu, za slova Utechy a soustrasti vYslovend, darcum kvetin, zpe'vakfint za ute gujici pisne a vubee v gern za ka g dy projev soucitu a litsky. V gem volame: Pan Bah odplati';,: Jan guieri, mantel, Vilemauseii, syn, deery a pkibuzni.

De te Texan rilezitost Poutijte slu geb mute, jena za poslednich 20 roku byl budovatel obehodu. On rozumi problemtn oleje, teleznic, trucka a automobilti — ktere rozhigti, zvolen.

Zvolte

1114

HAM COMMISSIONER (Politic:! Advertisers ut—Paid for by Friends of John Punch)

J. R. POINDEXTER, salmi likais Temple, Texas.

•••••■•awa.mumen

CESICIM VOLietiTI♦I Pan W. M. Harman uchazi se o znovuzvoleni do legislatury. Jest to a2 kupodivu, jak malt' zajem nag i voli,i berou o tento vlivupinY atad.

Neni to, drazi ptatele, guverner, nejsou to statni ttednici v admi nistraci, kteti tvoti zakony, dle nicht musime se pakrditi, jsou to dleni zakonodarny, kteti jsou hlavnirni einiteli. Jak east° sly geti stesk na nerozumne at absurdni zakony a kdo jest tim vinnen?

Kdyby do legislatury byli posilani muti roz gafni, berouci skuteeny zajem o blaho obeanstva, neby 10 by pak ptieieny k nespokojenosti.

Pan W. M. Harman za dobu sveho fitadovani dokkal, to pine pochopil ditletitost tohoto ttadu a poctive pinil sve povinnosti.

Kdyt jednalo se o bYti neb ne bYti vyueovani de gtiny na statni universite, byl to Harman, kterY hajil nage zajmy a nemalo spel ku koneenemu viterstvi.

Neni to tudit na gi povinnosti posilati do legislatury mute, kteti se opravdu o nas zajimaji a pinou merou poutiji sveho vlivu pro nag prospech?

Prosime a oeekavame aby katdeskY cite: voile odevzdal svtj hlas pro p. Harmana pH utgich volbach, konanYch v sobotu dne 25. srpna.

George E. Kacil Capt. M. Pazdral Dr. Geo. A. Pazdral Ben J. Vantura.

0 "Poild, co ma Praha kropicich vort a zatim nikde neni tadnY videt!" "Nediv se! Kdy2 prgi, je zbyteene kropit, a kdyt je hezky, jede cela Praha yen, a pro koho by kropili?" * Dva tide se ha.dali na ceste, kterY z nich je chyttej gi. PrvY tekl: "Ja bych to spi ge stokrat prodal, net ty mne jednou." — Na to vece druhy: "Rad vetim; nebot' za tebe by mi nedal nikdo ani halete."

"ZDE, DRAHOIAKU, VYPIJ LAHEV BLUE RIBBON".

I PRA Vvfizuie v,gker6 soudui a nravni zalelitosti. a.bstraktv. nosiedni vale. atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS.

Emil J. Mots oEsirk PRAVNIK Poradv nogtou 81: soudv viude.

301eta zkugenost.

Pilj'elm $150.000.00 na 6% Imolai.

YOAKUM, TEXAS.

y

PRAVNIK Vvtizuie ve gker6 soudni zaletitosti tiadovna: 821 Bankers Mortgage Buildin g . 7) '-;" midi nauroti Kress buiove HOUSTON. TEXAS. NEVYLEtITELNA RANA -VYLEC'ENAt Bomarton, Tex., 24. kvet. t. r.

4. Pani Barto§ova z tohoto mesta, rnela lekatske ogettem na bolavou nohu 3"-13 rokt. Koneene ji bylo sd eleno, ze rana je nevYleeitelna.

Obratila se na mne pro Nonat a to ji nohu vyleeila. Je ted' zdrava a Nonat i jinYm trpicim odporuCuje. Vas jednatel Aug. Marak, Rt. 2.

Vyteka-li z rany mnoho neeistoty, &so, se naplast vicekrat net clvakrat denne. Praha mast je a timto Trade Mark: WE O. MOT

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte, ale pi gte ptimo na nagi adresu.

MARIE LEIBLINGER & CO. Altadena, California.

NONAT inttete objednat od M. Divin, Waller, Texas, Rt. 4.

0.1.91.4•1111.1111.”

"NEVIM, KDY JSEM SE CITIL TAK DOBEE."

DYZ jest nepokojnym, stale chodice po pokoji . . . zde je zpilsob, jak jej upokojiti. Podejte mu lahev chladneho obeerstvujiciho Blue Ribbon, a davejte pozor, jak se zmeni. Uvidite, jak rychle jeho neklid zmizi, jak se mu ulevi.

Nezkazte tento lek podanim mu obydejneho piva. Bud'te uji gtena, to je to Pabst Blue Ribbon, dist& s pravou ptichuti piva, ktere jest v Americe pra,ye tadano. • Objednejte bednu dnes od dodavatele, a vtdy melte nekolik lahvi v lednici.

P.-S. — Ptigte, az ptijdete nakupovati, net se znavite, obeerstvete se lahvi chladneho, tizneho Blue Ribbon.

BLUE

42

4 °P.1

HZ=.■,-C', I

r54

.

‘1,3

rf

L,ON

POHREBNI SLU2BA Distinktniho charakteru, za cen) vehni mime.

Jest zvykem Edward Pace, (lat. dpinou pohrobnickou sluibu nejlep druhu, za ceny velrni mime Jsme nejlepe vypraveni nejmoder nejSimi pohtebnimi auty a ji nYmi pottebami, vykonavati wire: spolehlive, moderne a patiiae.

EDWARD PACE Temple, Texas Pohrobnik, t5len S.P.J.S.T. Jednoty

Rychiou itlitcvu o I (1-(_

PRINESE SEVEROVO ES KO Vyborne na opaleni sluncem Otravu od "Poison Ivy" - KoZni vyraZky a podraZdeni. Zadejte jen ptivodni

41,401104.1111.11111.11.0111111.4111041.111.4.111111•04110..•11.1.11111111,0411104.11111114).

RED FRONT eeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Koiut, majitel.

Telefon: Beacon 31'734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, ramie druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

• Na prodej v prednich 1ekarnach. Zadejte sveho lekarnika nebo pig,. W. F. Severa Co., Dept. D13-16, Cedar Rapids, Iowa, pro be71;7,tTl' , vzorek

Strana 16

VtSTNIK

Ve stiedu, dne 22. srpna 1934.

!Hoskins obdrkl v primarni volbe

11111111111111111111111111111111111111111111111117

Poctivost Schopnost Zkuienost

ptes 600 hlasri vetS'inu a v GonzaPoufiveite k oz amovirti I les, kde oba kandidati bydli, obdr-

Mali Oznamovatel Zku•SenY v grocernim a tez nickem obchod'e hlecla zamestnani. Delal jsem v jistem obchocle 6 let, kterYtito obchod vSak byl vyprodan. Domluvim se ve ttech tedich, anglicke i mexicke, a prate Iseeenniekbaojim piktNeebna!elvbesytenhik z a Texas.

2e1 vetSinu 2:1. Pisatel osobne p.

1 Hoskinse a vi o nem, Ze jest poctivyrn, verohodnYrn a vzdy byl ptitelem drobneho lidu. Nyni dve lhuty, vkly verne slouZi a jest jednim z nejschopnejSich zastuperi a zaslouZi si vak podpory.

(Oznamka tato jest placena (pd.) j teli).

L. M. Matula.

(41-42)

JSOU DOKAZANYMI VLASTNO- EXIP Na prodej moderni holirna STMI GEN. NAVLADNIHO I v nejlepkm eeskem meste v TeJAMES. V. ALLREDA. ixas. Dve idle nejlepai zatizeni, Icena mene ne'21fp olovieni skuteene.

IDobrY obchocl, ykhodne misto pro holide Ceske narodnosti. Prods se za ptieinou se odstehovani. Piste nod znaekou "Holirna", c/0 Vestnik, West, Texas.

Pevecky Krouzek Bedfich Smetana PoRADA Z

Dor,

Kupujeme upottebena aut.% ktera jsou v dobrem potadku a za :ato platime nejlep§i ceny hotove.

DopiSte ptimo a popiSte model, a v jakein stavu auto se naleza. E. J. Jetahek, West, Texas.

(40-43) Tabak listovY, na prodei I 10c a 15c libra nevyplacene. Jerry Burykk, Portland, Tenn.

JAMES V. ALLRED

Waco, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

VaZena rodina pana Will Vitka, majitele keznickeho obchodu I Waco byla postiZena hroznou ra.nou, ztratou jejich nejstar gi dcery 1 Stazie, 23 rok6 stare, provdane za ipana McKenney.

I Ctena, rodino, pkijmete od nas nejhlubSi, upkimne citenou sou-

Pkijme se Best studentri na stravu a byt, za cenu levnou v pri-1 vatnim a modernim domove, eeska kuchyri, bliZe statni university. J. T. Tydladka, 1504 E. Main Road, Austin, Texass.

(39-41pd.)

' Na prodej dobra, farma o 80ti akrech, 50 alma v poll, zbytek pastevnik a les. 5 mil zapadne od ElCampo, 2 1/2 mile od Hilje severne, 1 mili od Skoly; 2 domky, dina prodeje, Umrti majitele. Rud. atm, eesko-morayske volide o jejich Chovanec, Box 226, El Campo, Tepodporu a hlas v uaich volbach, xas.

(3943) dne 25. srpna 1934. arE1111■--.

POZEMKOVE LACE! VYKONANA PRACE PROTI SLICis. 2266. — 200 akrri dernice neBEM. daleko Granger, v okr. Williamson, Lakkka vSe pod pluhem, dobre zaJames V. Allred, mladY a ener- tizeni, staid voda. Proda se lacino. gickY muZ" jest mnohem lepe kvaCis. 2411. — 400 akrri pozemku, lifikovan nail Tom Hunter. Pro- nedaleko Aledo, v Parker okr., asi yadend jim kontrola zisku velk- 185 akrri vzdelano, dobre zatizeni, stale. voda. Vymeni se za pozemek kYch olejovYch spolehnouti a tada. v jiinim Texasu, nekde v HoustovyhranYch soudnich pti dokazuje nu. nejlepe, ze vykonand jim prate je eis. 1046. — 140 akril nej/epk statu daleko prospeS'nejk dernice u Temple, v okresu Bell, Hunterovy plane sliby. taktka vSe pod pluhem, asi 9tero zatizeni na mist& dostatek vody.

Prods se v celku neb na menSi kuV prvnich primarkach Allred zvi- sy, za velmi levnou cenu. tezil ye 122 okresech, Hunter jen v 58. Proto se Hunter spojil nyni tERVENKA A VANZURA West, Texas. s Fergusonovci, jen aby si zvoleni zarueil. V zajmu dobre povesti naSeho velkeho statu, v zajmu inte- vouttim OKRESU GONZALES. ligentniho tizeni °tele na gi .vlady, Toto jest upozorneni pildirime se vgichni o zvoleni mukdy2 vy pajdete k volbe v sobotu, kterY nechce ziskati blast/ ne- by jste odevzdali sytij hlas pro moZnYmi sliby a Atvanim, nkbr2 Conde R. Hoskins o znovuzvoleni kterY Vidy a vkide mluvi otevte- za statniho poslance, a milZete se spolehnouti, ze v Austinu budete nou pravdu. mit ptitele, kterY bude zastupovat * * vas okres v dome poslancti. Pan MuZem tim jest James V. Allred. Hoskins je pro risporu, pro sniZe-1 (Pol. Adv.) ni dani a pro spra yne rozdeleni dani. Jest nebojacnkm, a stoji pro- I zv1"tnim zajniflin, a nenecha,1 1111111111111111111111111111111111111111111111111111 . ;1tiaby jini kontrolovali jeho hlas. Pan I

bavni veeirek s pest4m programem

v nedeli

dne 26 srpna

"§Lefinik v sini NA COTTAGE GROVE Zacatek v 6 hod. odpol.

NA PROGRAMU: Solove vkstupy, dueto, terceto, kvarteto a sborove vkstupy.

PO PROGRAMU: Taneoni zabava, pri hudbe ST.

8EBESTY.

tESKE, DETI V HOUSTONU sehraji

vsini Nadu

terA. 11-1ik els. 142 SPHE

detskou divadelni hru pod nazvem

Kvet

stesti

PohadkovY dej o ttech jednanich od V. Vetrovce.

OSOBY: Hilda 6vestkova, Henry Dvokak Helen Dvotakova Elsie Dvotakova Otilie Jurkova Helen Valelkova Erwin Olexa John Valeik

Matka, thuds vdova Slayek deti Anidka, Jenik, Chladkova, kotenatka Kralovna vil Fuk, sktitek Puk, skkitek Vily a sktitkove.

Zaeatek v pet hodin odpoledne.

Vstupne: ikolni deti do 12 let 15e, dospeli 35c 6istS7 vYte'tek bude venovan Ces. oddeleni inestske knihovny.

Vgem navgtevnikrim slibujeme, ze s divadlem budou spokojeni.

Ceske deti.