Vestnik 1934 08 29

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ItOtNiK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stied('

(W(

day) 29. srpn," (August) 193

OSLO 42,

ILEDANi CEST. POSLEDNI schuzi naei Hlavni fItaV dovny bylo mimo jine uvatovano 0 patfienem rozvifeni naborove kampane, k eemut poradni schrizka naeich organisatorri zdala se bYti velmi prospeenou. Piedsedovi bratru C. H. ChernoskYmu dam) na vrili; by takovou poradni resp. vzdelavaci schrizi organisatorri svolal v ease, kterY uzna, za nejpfihodnejei. Schrize svolana na poncleli 20. t. m. do sine fadu S ‘ tefanik cis. 142 v Houstonu. Toho dne dojeli 17et rifednici HI. T:J • . a konali dopoledne delei a pozde k yeeeru kratei schrizi.

Po bohatem obedu, pfichystanem sestrami uvedeneho fadu, ktere s yYm kuchafskYm umenina znovu potvrdily znamenitou povest deskYch kuchatinek a kratieke "sieste" — predseda br. Chernosky schrizi zahajil a pHpadnYm oslovenim naznaeil fidel a p_lanovane zamery spoledne porady, vlastne, ekoly informadne vzdelavaci.

Instruktorem byl kolega br. Aug. J. Morris z West. V patnactiminutove pfednaece odborne zapracovanY, byvaly rispeenY zastupce tivotniho pojieteni, pfesveddivymi pfiklady naznadil zakladni body tadouci zprisobilosti organisatora, bez nicht vYsledni prate je nemotna. Poukazem, to existuji tki druhy jednatelii pojieteni, br Morris katdou tfidu vYznadne osvetlil; pokyny ohledne zprisobu navetev prospektri, osobniho vystupovani a chovani se organisatort byly tadouci. WO61(y jednotlivcrim maji zahrnovati i t potadavek Hi. ti., by tadatel mel jeho motnostern pfime•ene pojieteni a ° yearn, u mei ,Tednoty.

Prospekti pojieteni jsou veude; v katde osade, nriste, ba dokonce v nejbliteim sousedstvi — zaleti na eipernosti, vynalezavosti a samo sebou zdatnosti organisatora, tyto si vyhiedat a je pro Jednotu ziskat. Nesmi b'ti zapominano na driletitY dokladnY fakt, aby oganisatoki sami nesli pokud motno co nejvetei pojitteni u S. P. J. S. T. a poukazujice na bezpedne, levne pojieteni u naei Jednoty, mohli pkedlotenim vlastni pojistky ei pojistekr maji-li celkove pojieteni v nekolika certifikatech, dokazati, to nemluvi do vetru, nepraei, nYbrt sami jdou pfikladem. V zaveru lektor br. Morris uvedl tive prisobici poclobenstvi o otci rodiny, jemut sen pfines1 talostnY obraz jeho rodiny,, jit nahlou smrti byv jen nepatrnYm obnosem pojieten, zanechal v bide a mudivem stradani. Netteba zdriraznovat utitednost i obeasnou pottebu 'citednaeek• hutnosti a odbornosti razu, jit v kratei dobe se zhostil br. Morris.

Potadatel na vyzvani br. ptedsedy v nedlouhe fedi zdfiraznil psychologickou stranku prodeje pojieteni, na nit v mnoha pfipadech zaleti rispedh prodeje e tivotni pojistky. Stetejni praktiky zastupcft pojieteni ize site obrysne generalisovat (vytYdit) pfes to prave umeni vezi v zdanlivYch maliekostech. Teprve easova zkueenost a neptetrtite studium pi edne pojieteni vribec a podrobnosti poplatkovYch tabulek, zneni jednotlivYch certifikaty zylaete — dale lidskYch povah a sklonri — vy zbroji pfieinliveho zastupce nutnYrni vecio-

mostmi, usnadni . mu picedbanou orientaci„ jak kterak toho onoho prospekta nepochybne ptesvdeit, 2e pojikeni na 2ivot jest nezbytnosti bezpeenYm zajiAtenim rodiny a pojistky naS1 S. P. J. S. T. 2e snesou nejen porovnani s uzavienymi kontrakty (certifikaty) pojiWoven, ba je v mnohem ptedei. Jednim z ailvodti mame: naSe certifikaty jsou smlouvy otevtene, t. j. v padu epedimii pH hromadnem umrti Jednota mute zvY,eit poplatky a tim pfedejit shrouceni se celeho spolku; pojiet'ovny v takovern nadu poplatky zvY'eit nesmi a tento, dfive tak vyndeenY fakt s pfidanim nepoctiveho, elendrianskeho hospodateni tediteistev zaptidil bankrot 90 pojiet'oven v letech deprese. Naee organisatory eeka v nectlouhe dobe posiani nove a mitteme bez nadsazky tvrdit, nesmirne driletite. Budou naelin radam vzdelavateli, povzbuzovateli, apoetoly rodove uvedomelosti, krisiteli to a tam ochabujiciho deestvi. Na toto velepottebne poslani bude postupne ve Vestniku poukazovano, tato setba je nezbytna, je ji nalehave tfeba, chceme-li totit na g zanik a odnarodneni naeich generaci oddaliti. Prozirave hlavy toto nebezpedi pfipoueteji a na nas zaleti, bychom mu zaveas eelili. Na ge tsticedna ma nemalou zodpovednost za, bezpeene spravovani fondri Jednoty, ma nasledkem etyklete deprese nezavidenihodnou zodpovednost investovani penez at' u2 koupemi bondt pujekami na pozemek a jiny majetek, ona ma dale povinnost starati se o priliv novych diemu a koneene nemalou povinnost, cilevedomou taktikou napomahati vSem vSude, kde ve'rne citici oechoslovaci usiluji o zachovani, udr2eni nasi matekStiny, prodlouteni 2ivota na,S1 amerieke haluze.

Co prvni teenik z ptitomnYch organisatort br. 1g. 8enkytik podal osobite vyhraneriSi i pfedneseny referat o jeho prisobnosti, ktera, vykazuje od zahajeni naborove kampane 300 elenti a 165 ditek co jeho plus. Tolik totit ziskal elentt 6111'12 postoupil na prvni misto. .Br. 8enkykik mel rispech a — jak jinak neize ceekavati — i kadu talostnYch pfipadri. Pfitomni zrovna tasli nad neuvefitelnYm Heeronim jednotlivYch seen„ kdy naei lide zumejme dobfe dobke si stojici krajail& vyslovovali se o pojieteni vribec a nag jcdnote — hanlive, uratlive, proste feeeno — hanebne. Bah s nimi! Jsou skutedne jedinci, jimt biicho vevodi nade vAim„ jet nemaji smysl a pottebu net pro ten svilj taludek kapsu. Nestoji ani za opovrteni a je lepe je ignorovat. fieenik navrhuje Potizeni vkusnych platebnich knitek kapesniho formatu.

Kondi humoreskou o jistem prospektovi a dovoluji si ptipomenouti, to humor je i pfi a gitaci vlastnosti pfispivajici (viz zminku o psychologii — dueeznalstvi, uvedenou shora).

Bratr pfedseda navazuje na dosud vyslovane nazory a uyadi zkueenosti z dob studentskYch, kdy putovanim po nekolika stated"' Unie, naudil se poznavati rrizne typy lidi, jejich dobre i nedobre vlastnosti, vaene i kazy karakteru. Sam zakusil strasti slasti koeujiciho prodavaee souvenirri, pohlednic, jicht vYtetkern hrad.il destovni ritraty, Tyto stu-

dijni testy byly mu nezaplatitelnou vyueenou byly mu skutednYm "Orbis pictus", podstatnou pritpravou k jeho povolani pravnickemu. Nae br. pfedseda ma v jeho feenicke stupnici i toninu mekkou (hudebne teeeno, mollovou) t. j. dovede zaritodit na city, jeho, siova zaritodi na srdce, ptivodi rychlejei obeli krve.

WestskY zastupce br. Emil Popp uvadi svoje poznatky a zkueenosti. Mel takteti dobrSt rispech a ma k podzimu pane vyhlidky. Uvadi ptikladnou napomoc„ ktere se mu dostalo od rifednike i neterych elent kadri okolnich.

Poukazuje na shodu mistnich zastuperi a dohodu, dle nit' pracuji ripine nezavisle avSak bez nemistne konkurence Ci neshod pH fipraye komiSneho.

Br. Kadanka referuje o svych poznatcich v nejvet'Aim okrsku, jet mu byl pfidelen. Ma totit celou tadu okresU, vzdalenost jeho prisobiete je oproti jinym organisatorrim rozrnerna. Pracuje dle pfedem vypracovaneho planu, net se kam vyda, pole do mista ve'asne oznament Absolvoval tacit' agitaenich pkedndeek, seznal, to jsou velike lady krajanri dosud nepojietenYch, pomery veak brzdi vYslednejei praci a zlepeeni financi osadni-• kri nasledovano bude pfilivem novYch elentt• Br. John Klinkovsky z Taylor ma- omezene. prisobiete, presto ziskal dosti novYch elenti tads o rozeifeni sveho okrsku. Navrhuje standarisaci vyplaty komieneho, cot schvaluji ptitomni zastupci jednomysine.

Br. Urubek vyzveda otehavou stranku 0hiedne nahodile stranickosti jednotlivych prospekt0. Naee Jednota je bratrska organisace naprosto nestranna, nikdo nema, 2adnych vYsad, vSichni elenove jsou ptedne a jedine bratry a sestrami Ceske podpfirne organisace.

Organisator br. Will Boueka z Dallas zastava, nazor o potfebe psychologicke znalosti zastupce. Navrhuje potizeni ykusnYch certifikatt a motno-li, jich brzkou vYmenu za certifikaty nynejei. Uprava jednotne sazby kom g -nehojdl azru2ci.Zdob praci sluSnou odmenu — je zasada v ka2dern lidskem podnikani nejyYslednej§i.

EnniskY organisator br. W. J. HejnY odporuduje dobrou ptipravu zastuperi. Hlavni iiifadovna ma pravomoc poskytnouti pattiene ekoleni svYm zastuperim, kteret vydani Se stonasohne celemu Bratrstvu vyplati, Konkurenci agentri pojiet'oven motno Celiti toliko cifikazy a vYvody pfesnYmi. Ergo, organisator budit obeznamen s tabulkami, vYhodami naeich pojistek.

Organisator br. Karel Ravratil schvaluje poilzeni novYch certifikatri a jich vYmenu.

Pfipomina, pfisluene usneseni enniskeho sjezzdu, zavedeni desko-anglickYch ecrtifikatri schvalujici. Pole k naboru bude pies letoei sucho pfiznive, Jednota at' ma sveho zastupce v katdern miste„ kde naeich vice usazeno.

Kdyt mama naborovou kampari, at' je provedena ye velkem metitku. Sam oeekava v je• ho okrsku vYsledky uspokojive.

Suma sumarrim pkednesenYch nahledri, navrhil ptesiva kritiky zornYm Uhlem br. Frank Pokratovani na stran* 9.)

Strana 2.

AVEDU to do nemocnice, oznamil nor Hajek mart'anovi. Tam uvidi g v praksi vksledkil nejoblibeneygi vedy — 1 katstvi.

Za.kratko octli se ye Vgeobecne nemocnici praiske. Cestou za2111 jegte male intermezzo.

Profesor Hajek najal autodroZku a chtel voicneho hosta odvezti na misto ureeni, je2to se domnival, to jeho batoliva chime mu jiste pusobi nesnaze. Mart'an site spokojene usedt; sotva v gak zarachotil motor, ihned vyskoeils a zaeal bu git pestmi do okna. Hajek, chteje: ho uchlacholiti, poloZil mu ruku na rameno, ihned ji vgak odtrhl, jato dostal tak prudkou ranu, jako od elektrickeho vkboje.

Zmaten, zneklidnen, ' tra si zasaZenou dlari, zavolal na Sofera, aby zastavil motor a vystoupil i s mart'anem z vozu. Nezbkvalo net jiti pesky, jetto ovoneni eletriky by mart'an jiste je gte hilte sna gel. Vedl ho postrannimi, tissimi uliekami, a jak se zdalo, chilze mu nijak nevadila na to, to svkm kaeenim vykraeovanim easteene budil pozornost mimojdoucich.

V chodbe nemocnice nastala v gak nova nesnaz: zapach. Hajek dostal dobrk napad.

Koupil u stanku kytici karafiatti a naznaeil mart'anovi, aby si drZel pied oblieejem. Jeho spolednik spokojene zacvrlikal a tak yeAli do pracovny teditele nemocnice. Tento byl jiO telefonicky zpraven o wacrie nav gteye a oeekaval pany s geflekafem nemocnice.

Oba panove byli cele k slunam a dotazovali se, co by si voacnk host ptal videt ptedevg im• :Hajek neznail, 2e "mart'an nema sveho dotozumivaciho ptistroje s sebou ate_ tudii je nutno ukazati jednotlive irseky prace podle vlastniho uvaleni. Zaroveri pak pozval teditele i geflekate na universitu, aby si pak mohli s hostem pohovotiti. Bylo rozhodnuto provesti hosta nejdtive nekolika pokoji nemocnkch, pak mu ukazati zalizeni nemocnieniho salu a na konec dovoliti mu /.feast pti nekolika men gich operacich, ktere provecle sam geflekat. Hajek s tim souhlasil a mart'an je ochotne nasledoval.

Ph prochazeni pokojem nemocnkch zastavoval se mart'an u ka2de postele a prohli2e1 si dilkladne pacienty. Ptes to, to si drtel pted oblieejem kytici, natal nemocni zavirali hruzou oei, zahledli nezvykle rysy tvate, ja se od lidske tolik li gila. V Zenskem oddeleni kterasi pacientka velmi trpela a bolestmi natikala. Mart'an k ni ptistoupil a poloZil, ji ruku na dela Pacientka sotva jegte zahledia podivnou ruku ciziho hosta, ruku s dlouhkmi a tenkkmi prsty, podobnkmi listu palmy, lined v tu chvili omdlela. Jakmile se vgak ogettovatelkam podatilo ptivesti ji k sob& s fismevem prohla govala, to bolesti ji opustily. Take nekolik jinkch nemocnkch tvrjejich bolesti polevily. Lekati nad tim kroutili hlavami a ptipisovali to na vrub podivnemu voezteni mart'anovu, je't chore vydesilo a dalo jim zapomenouti na vlastni boleti.

V operani sini mel bkti mart'an svedkem operace slepeho stieva a Zlueovkch kaminkti.

Oblekli mu bilk pla.gt'„ na oblidej nasadili lekatskou masku a postavili ho na stupatko, aby vide) na ruce lekattl. Na navrh profesora Hajka ponechali mu kytici karafiatir, jetto se pravem domnival, 2e by nesnesl zapachu. 2e mel pravdu, ukazalo se ihned, kdyZ dopaly prvni kapky eteru na sit'ku s vatou, kterou byl pacient uspavan Mart'an se zachvel a ptitiskl kvety k Ustum. Hajek poiadal jednu z ogettovatelek o trochu voriavky. Odbehla a za chvili ji ptinesla, led marVan ji odmitl, jakmile k ni pricichl. Naznail, to kvetiny mu stai; bylo videt, se chce ovladat. Lekati ptikroeili za chvili k operaci.

Tige, jako p1i bohoslufte probihala prate lekatfr a og ettovatelek. Jen tu a tam ozval se useenk povel chirurga, Z'adajiciho vatu, nut, kleg tieky, gazu, nifty anebo pincetu.

Itychle a tine bylo mu v ge pohotovkma rukama podavano, postavy pohybovaly se klidne a dOstojne jako kriegi pri slavne ms1 u ol-

Ve sttedu, dne 29 1934.

VYSTNfK

Mart'an mezi nami.

Edvard Magka. tale. Rajka mane napadlo, ie tento klid asi imponuje ucenci s Marsu, jen ze v geho nejvice stegoval. na pozemske hiuky. Prvni pacient byl hotov a primal' p1-istoupil k mart'anovi aby mu ukazal narCriovelY vVenelek slepetiO stteva. Tyt si jej pozorne prohledl.

Primal jegte ukazal na fialovou skvrnku na sttivku, upozortiuje, ze je to znak vznikajiciho Zanetu, co2 vgak mart'an nemohl vnimat. Nato Micah vymenili rukavice a zastery a chystali se k operaci na druhem pacientu„ kterk mezitim byl Pi do salu ptivezen a opattovin maskou pro uspani. Take tato operace probehla ptesne a klidne a jako vksle dek byly hostu ukazany vyoperovane kaminky, glutave kostky zvici liskovkch operace, jai mely nasledovati, svetil . geflekat rukam sekudaiovkm a odegel si mkti . ruce. teditel nemocnice„ /Welt i marVan sundali si pla gte, zbavili hosta jeho masky a odegli do teditelny, aby po chvili, kdy2 za nimi ptigel opustili spoledne nemocnici.

Bylo videt, ze mart'an chvata,, to je opet pin dotazii. Sotva dogli na universitu, ihned se hnal, k svemu ptistroji a zahajil rozhovor touto otazkou: — Proe svalite nemocne z celeho sveta na jedno misto?

— Abychom je mohli lepe ogettiti, majice vge potfebne po ruce, odpovedel primal* a Hajek 'dodal: — To vgak nejsou nemocni z celeho sveta, nkbrz vetginou jen z tohoto mesta.

— To jich mate tolik? Jak je to Moine, ke mate tolik nemocnkch osob ve svem meste?

— Zde se hodne same. Absolutne zdravkch lidi temet ani neni; kadk je nejak churay. vetginou arci jen lehce, ale dim dal, tim je vice teice nemocnkch.

— prod je tedy nepl'edobrnite?

Panove na sebe nechapave pohledli a teprve po chvili ptigli na to, to toto podivne slovo odpovida vkrazu obrneni proti nemoci, docileneho ptedem vhodnou ptipravou. Nato tekl teditel nemocnice: Lide 2iji nespravne, i kdyi jsou poueeni, to nemaji tak 2iti. Vetginou vgak nemoci vznikaji bez ptimeho zavineni nemocnkch.

Mnohe vznikaji nakazou a proti tomu je naprosta ochrana nemoina.

— Ti vgichni onemocneli nakazou, ktere jsem vide ye dvou sinich?

— Nikoli, to byli jinak nemocni, vnittne; nakalive choti jsou ve zvla gtnich pavilonech, tam jsme ani negli, jeho jsme nevedeli, jak byste to snagel.

— Ja jsem ptedobrnen. A ty, ktere jsi tezal, ptigli z valky?

Prod myslite? Nepti gli z valky. Prvk mel zanet slepeho stfeva. To je tak Basta operace, to ji Mame jiz takol'ka po pameti.

Onemocneni vonika, kdy2 do celkem zbytedneho vkenelku stteva vnikne neJaki tvrcla suodastka pokrmu, anebo neco, co se spolkne z neopatrnosti zaroveii s pokrmem. Prava ptiCina onemocneni druheho pacienta, ktery byl operovan na Ilueove kaminky, de, se jegte nesnadneji ureit. V dusledku porugene funkce tludi utvoti se kaminky, ktere pusobi ogklivou bolest a mohou vesti k telkkm porucham zdravi 1k smrti.

— Neuvetitelno. Jak muzete tezat lidi, kteti nebyli teoce poraneni? Jak to„ ze niternou chorobu nedovedete leeiti vnittne, bylinami?

A jak to, to rabec vzniku podobne choroby nedovedete zabraniti?

Prima/. rozpadite zaka glal a teditel nekolikrate pte g lapl. Profesor Hajek pohledl prosebne na oba pany, jako by je chtel tadat za prominuti, Mart'an ptal se vgak ihned dale: — Co vgechno viibec tegete?

— Vge, co v tele eloveka bylo nejak porugeno a eemu hrozi, 2e porugeni tkaniva anebo organu bude pokradovat„odpovedel prima trochu popuzene.

— A zkusili jste jib vie, co by tezinimohlu

nahraditi Udell-1'0i a fieineji?

— Zajiste —totiO — mame za to, to chirurgekkmi zakroky cla se nesnaz odstraniti snadneji a rychleji.

-- To tedy znamend, 2e se svkch nemocnkch zbavujete po kouskach. Jste je gte Barbary. Udivuje mne jen, 2e vase barbarstvi je tak dinnyslne Uspotadano a vyzbrojeno. Na sve vymoienosti mohli byste byte jig duchovne mnohem dale.

— Vy sve `chore nefe2ete? osmelil se k otazce profesor Hajek.

— Jen rankle, a to se stava jen velmi ztidka, Skorem nikdy jim v gak nieeho neuiezavame„ spi ge jim, je-li pottebi, neco pl'idame.

—A jinak u vas lido nestilriou? zeptal se primal'.

-- Ale ano, take, jenle velmi malo. Sal riou jen ti, kteti chteji, a pak ti, jejich2 duge se rozvikla, roottepi rozchatra nebo tak nejak.

Panove opet na sebe pohledli. Hajek se usmal; jako cestovatel byl zvyklk na rtizne teorie o vzniku nemoci. Zato teditel, kterk byl znamkm hloubalem, se zachmutil a ptipadlo mu, ze mart'an vyslovil velikou pra ydu. Zeptal se ho tedy: — A jak Melte tento druh chorkch?

— Davame je zase dohromady. Nekdy to jde naraz, sta.& ptevesti do nich trochu 2ivotni sily ze zdraveho eloveka. Nekdy si vyspraveni vy2ada del gi doby. Je nutno skladat easteeku k easteece a hledat pro novk celek novou formu. Mnoho z vaaich nemocnkch, ktere jsem pied chvili trpelo timto porugenim. Tu, ktera, natikala, pokusil jsem se uzdravit. Nevam je gte, jakkm spadem chveji se vase sily zde, ale doufam, 2e jsem volil spravnk spad.

— Pted chvili jsi miuvil o bylinach,, poloill otazku opet primal'; jak druh nemoci leeite bylinami?

- Bylin pou2ivo.me Wa yne pro ptedobrneni. Nekdy jimi take leeime. Vetginou deti, ktere tu a tam je gte ohtegi proti telu nebo dugi.

— Dugevni choroby take znate? *6' Jenom dugevni crazy. To je take nejvetgi dil nagich chorob. Net i ty budeme miti zahy ptekonany. Zname jiZ testy, jak zvygiti pruZnost duge.

—Jakeho stall se doaivate?

Neznam vageho rozdeleni easu. Mam za to, to ,ijete prilis pomalu. Totid O'ijete kratce, ale malo do sveho iivota vmestnate.

Povim ti to, at zjistim pomer vaaeho easu k nagemu. Avgak — dovolte,, abych ja se tazal, stejne mi, jak se zda, nerozumite. Prod neleCi chore jejich ptatele? Prod je poug teji z domova do cizich domil, kde je tolik vzdychani a stenani?

— Kaidk piece nemil2e le git, jen ten, kdo je k tomu oprivnen.

— Jak mam tomu rozumet? zdrav, mohu ledit, chci-li prospet nekomu, ke komu mam pattienk vztah.

— Jsi-li lekat, pak ano.

— Lekat, to je u vas nekdo, kdo zna kouzla a zapla guje zle duchy nemoci, vid'?

— Nikoli, lekat je elovek, kterk nemocne„ ponevad2 se tomu naueil, ponevada zna ptidiny chorob a vi, jak je — Inu ano povidag tota, jell& jinkmi slovy. Tak vy jste teprve v tomto stadiu. A ptece kakik zdravk elovek muse ledit, je-li ochoten ptedat choremu Cast sve Zivotni sily. Jente jak jsi ji2 tekl vy jste vet ginou vgichni choti a proto pestujete si leeitele A cot, je-li leditel take churav?

Na tato slova primaft teditel neodpovedeuklonili se a opustili pohnevane mistnost.

Mart'an se otazal Hajka: Co je tern pantm, 2e se tak nalomili v trupu net odegli? Boll je neco?

Nato se dal Hajek do smichu a mart'an do cvrlikani.

(Pokradovitui.)

Ve sttedu, dne 29. srpna 1934.

A SIPSKA Spoleenost narodit je zamykena,

organisace narodu, jak si ji ptedstavuje Afganec Mahendra Pratap (RadSa). Dnes varn chci sdeliti nekolik hlavnich zasad, jimiS tato snaha je tizena.

"Nagim akolem je rozgititi obzor mykenkovY v kaidem jedinci i v kalde skupine jedincfi, a a'S se dostateene rozsiri, aby vedl lidi automaticky k vaeobecne jednote.

Laska ke jmeni, k rodine a k vlasti je potfebna k vYvoji mistnimu, ale ma i sve chyby, nebot' nevidi za hranice sveho okruhu.

Jest ji vezmi nesnadno se udeZet v souladu s jinYmi skupinami. a Ziti v ptatelskYch vztazich k nim.

My srdedne sympatisujeme se v gemi, kteti se o to ptidiriuji, aby se odstranil druh Despravedlnosti.

Utladovatele a jejich chytti politikove si pteji, aby potladeni a slabi zfistali rozdeleni na male skupiny. Naproti tomu snahy humanitni se snak udrSeti mir ye spoleenosti, bez kterYchSto snah by se nam to jeSte mnohem hute Silo, ne2 se Sije nyni. Kdyby vkchni lido myslili, mluvili a jednali podle sasad Lasky, Spravedlnosti a obetovnosti a sluSby, nebyl by nadale nikdo potlaeovan.

Mnoho lidi mluvi o jednote, mnoholidi uctiye, jednotu, ale mitlo jich chape, Se jednota, jest proste vYsledkem ureiteho druhu Sivota.

Neni moSna jednota, dokud lido jsou nespravedlivi jeden k druhemu. Z ylaSte boj o majetek poruSuje jednotu.

Nikdy nelze nam souhlasiti s klamem.

Klam jest nebezpeena, chabba lidske ptirozenosti. Jest tteba vzbuditi smysl pro povinnost, dim dosahneme uspokojeni, Se spravne pinime fikol nam svetenY. V kalcie spotadane spoleenosti jest tteba lidi, kteti pracuji, a jinYch, kteti praci vedou.

Nicmene vSdy natal budou nespokojeni s losem jim pi•isouzenYm, z &hot yznika bou-te a nepotadek. Ba jest moSne, Se btemena A ROZDIL od demokracii divaji se diktaN tury na jednotlivce nikoli jako na tvorivou a sebeureivou hodnotu o sob& nYbri 'en jako na nastroj statu. Stat pak je jim y telen vlastne jen do jedine osoby. Kdysi 0 sobe prohlag oval monarcha, Se "stat jsem ja.". Nyni to o sobe prohla guje monarchos nikoli aristokraticky, nYbr'S plebejskY. Take on a jedine on, vladce, duch, vfidce, "jest star. A odkud vlastne odvozuje vudce sve vildcovstvi? Neni volen. Neodvozuje s ytij ndrok na privilej vladnouti a davati zakony z dopukeni bokho, ani z milosti lidu. Tvrdi, Se jest vtdcem, protoSe jest hrdinou (Hitler Mein Kampf). Kdo vSak rozhoduje o tom, zda je hrdinou? A zda je jeho druh hrdinstvi prospeSen obecnosti?

Hrdina Mussolini ma ptitele, Malaparte, kterY vydal o zpilsobu, jak se rodi hrdinatvi, ptesne svedectvi. 'Minn tak v knize o technice statniho ptevratu. Lze se domnivat, Se jednou bude sluSba, kterou timto svedectvim prokazal svemu ptiteli Mussolinimu, povaSovana za pochybnou. Pravi totiS v sve knize: Kdo chce provost statni ptevrat, to jest stat se vudeem dill hrdinou, shromatdi tlupy 0zbrojencfi, uniformuj je, ttebas i jen barvou koaile, ale nezabYvej se starou romantikou barikadovYch bojft! NYbr2; SnaS se obsadit dopravni uzly, nadraSi, poSty a telegrafy, vezmi do svYch rukou v rozhodujicim meste plyny, elekttinu a vodovod. Kdy2 tyto body 0vladna, nebude teSko zahnat k d'asu zakonodarnY sbor a zavest, kde je to duleSite, vraiednou disciplinu.

Veru, spravnY recept! Ale: Je-li take hrdinnY? Vaude, kde ho bylo pouSito, ptedchasela i nasledovala hrfizna zverstva. Tisice posttilenYch, desetitisice trYznenYch a zkrvavenYch, statisice SalatovanYch, vpad udavaddstvi a sttedovelYch inkvisidnich metod do v'Sech pospolitosti, ba i do rodin, koncentradni tabory, zakaz mluveneho i tikereho slova, omezeni volnosti pohybu, teror, barbarstvi a bestialita. — tot' zrozeni hrdiny!

A jeho Sivot? Je provazen "potadkem", to jest htbitovnim klidem ve v S • ech oblastech tvorby vpravde kulturni, a sniSovanim mezd

\TESTAE

Zasady Federace narodit Dr. A. S. Batek. pro vetknu lidu se starou tak nesnesitelnYmi, a jsou-li . lido na odpoyednych mistech nespravedlivi, povstava revoluce.

Po revoluci jsou vSa.k nuceni novi pani zavarlet °pet novY potadek. Ten potadek va'ak mel by bYti takovY, aby v nem bylo co nejmelte nespravedlnosti. Prot() usilujeme o federaci svetovou.

V takove federaci se maji sejiti zastupci v'S'ech rfiznYch skupin lidske spoleanosti. Oni pak necht' uvaluji o tom, ktery by byl nejlepzpfisob socialniho Sivota.

Tim bude nalezena zakladna universalni jednoty.

KaSde misto na zemi ma pojistit Sivot tech, kteti tam bydli. Vtechny vlady a spravni organy necht' se promeni v jakYsi druh pojiSt'ovaci spoleenosti. Ony maji ptina geti pomoc vSem, kteti ji pottebuji v ptipade nemoci, nehody nebo nekesti, y e stari, pti vYchove deti al do veku 20 let.

Az celY svet bude jednim velkYm druSEtvem, bude miti kaSclY irSeg: dello pottebuje.

Nebude opilcu, hradu, zloclejit a vrahtt. Na kom se ukak takove zjevy, bude ihned leden v mravnich nemocnicich.

Tam bude ptijimati zdrave ideje a vagne budou oehlazovany fysikalne. Vezeni nebude, protoSe to jsou pozilstatkem vekti barbarskYch. TeSci ziodinci nenapravitelni budou v oddelenYch osadach pod laskavYm dozorem lekatti, jim2 budou pomahati dobrovolnici.

Cizinec v kaSde zemi bude vitanYm hostent, aby zapomnel, Se neni doma. Bude zvan do domacich klubu a bude studovan, aby jeho odliSnost byla v'Sem k uktku.

"Ololem vedy bude yypesteni nejlepkch charakterft. Lido s nepravidelnYmi sklony pohlaynimi budou dopravovani do zvlaknich o-

Co chce diktattlra? a platu, jimiS je honorovana price, a zvySovanim zisku ze vai einnosti, v ktere je zamestnan vet'Si kapital.

Zrozeni hrdiny! Jedna eerna, nebo hnecla koSile neni irk piilis draha. Ale Sedesat tisic dernYch nebo zest set tisic eernYch koSil? Ede by je byl mohl "hrdina" pokidit ze svych hrdinskYch sil, kdyby mu je byl nefinancoval vestfalskY di milansky velkopriimysl?

Pravi se, Se faSisrn je jen jednou z forem, kterou se projevuje mravni zdivodeni — sledek svetove valky. To je nesporne pravda. Ale toto zdivodeni by se neprojevovalo jako vetejnopravne koncesovana "statni" sila, kdyby nebylo umele posilovano a organisovano v moc kruhy, ktere maji zajem na jeho Nebot' pozorujme: Pies v'aecku valeenou, nasilnickou demoralisaci v Evrope zvitezily po svetove valce sily, ktere chtely ueinit konee nasili uvnitt statu i v zahranieni politice. Tisicilete monarchisticke byly zrepublikanisovany: Gina, Rusko, /*meek°, Rakousko-Uhersko; Romanovci, Hohenzollerove, Habsburkove • byli syrSeni. Nove republiky vSak nejen nastolily politickou demokracii, nybrS snakly se i o socialni vzestup sveho lidu na Utraty jak feucialniho velkostatku tak take velkokapitalu finanoniho a prilmysloveho. Kapital pozoroval tento vyvoj se vzrtistajicim neklidem. Co tedy deal? Financoval navrat. Koho? BYvalYch monarchfi?

To neglo. Bylo to ptil g beznadejne. Stars' monarchistickY absolutism se uS vratit nemohl. Ale plebejskY absolutism? Tyran z "lidu"? To Mo. Co chybelo plebejci, aby se domohl moci? Penize a teror.

Tak se stal faAism hlidacim psem kapitalismu. Tak doSlo k tomu, Se nejlepSi mozky soudobe Evropy bloudi svetem jako vyhnanci, Se byla znieena zazraena, dila socialniho pokroku v Nemecku a v Rakousku, Se svetem znovu obchazi pii'Sera valky.

US Aristoteles pied pfilttetim tisiciletim vedel, Se tyran je koneckoncft nucen hlasat

Strana 3. sad, kde se setkaji se sobe podobnYm.i. KaSdY typ lidskY bude umisten tak, aby se jeho sklony mohly zlepSovati. Odpadne pocit povYS'encsti nebo ponitenosti rftznYch typft lidskYch. Ka.2dY typ nalezne sve misto v lidske spoleenosti a kaSdY ma slouSiti vAeobecnemu dobru podle vedeckYch metod. AS doposud byl Sivot jedinctl y veden obyeejne slepYm pudem.

Nebylo, kdo by mu poradil. To se zmeni a yedatoti umisti kaideho tam, kam naleSi podle svYch schOpnosti a sklonfi.

Povera o eistote krve dnes pusobi mnoho fitrap. Tato skupinova pYcha jednoho nad druhYm musi bYti potladena. Netteba pestovati kult hrdinskY a radeji jest se obratiti pfimo k one energii, ktera tvoti vgechny hrdiny a udratje lidske pleme.

Musime se naudit vaziti si pevneho charakteru a lidi poctive dati na mista, jich jsou hodni. SluSba jest rtejlepai Skolou pro vaechny lidi. DobrYm jest ten, kdo 61ovek se narodil na maliekem miste a piece velkou zemi kolem sveho rodike nazyva vlasti. Prod bychom nemohli celY svet nazYvati svou vlasti. Prod bychom nemen lidske pleme pokladati za jeden narod?

Nej hork nemoci sveta jest nespravedlnost. Divejme se na vSechny narody stejne spravedlive a sdruilme je v jejich vlastnim zajmu a v zajmu Mello sveta. A kdyS to neni hued moSno, zmirriujme alespoil jejich vzajemnou nenavist. Misto abychom popouzeli proti 'burSoasii" nebo proti "bolSevikOm", snaSme se o to, aby se 'dem lope Silo na svete.

- emu zlu na svete a Vypovidame valku v S zveme vAechny lidi dobre yule, aby se shroma2dili kol na'Seho praporu. Obetavost jest vaude na svete, necht' se da do sluSeb dobra vS'eobecneho. Chceme vytvotiti mirumilcvnou a §t'astnou lidskou spolednost.

Jest tteba organisovati dobrovolniky do sluSby lidstva." valku, ptipravovat valku a vest valku. Jinak by nemohl odfivodnit "svemu" lidu svou nezbytnost. Moderni tyranie jsou v torn navlas stejne jako staroveke. Harak niedem.

Brousi merle. Vytahnou merle. A becla pokolenim, ktera doufaji, Se ptekonaji tyranie tim, Se si je budou ptedstavovat mono nebezpednymi ne2 vskutku jsou! Faksmy neveti ani v moSnost,, ani v uktednost miru. Hitler proklamoval "svatost" sveho narodu na cizi "Erst wenn die Reichsgrenze auch den letzten Deutschen umschliesst. . ." — teprve tehdy ma nemeckti, rise ustat v svem boji. SyYcary, Flandry, Rakousko, oeskoslovensko — kdo vaecko jeke by mel platit fitraty teto expanse, jejimt "pluhem se ma stati tried". . .?

Valka zahranieni i vnittni je smyslem teto politiky. Rasove Stvani, tato himalajska stupidnost, ktera neposkytne nikomu nic dobreho, je jen vnitropolitickou formou teto metody mykeni.

Ptaii bitva. Z dalekeho vYchodu, z Japonska, dochazi sliest o podivnem zjevu, kterY se zda spiSe pohadkovou baji. Bteh jezera Hamana je poset sty a tisici ptadich mrtvol. .;sou to °bet kruteho boj e, kterY byl nekolik dnu veden mezi neptehlednYtni hejny ha yrant' a houfci vYrft. VYki napadli osady ha y rant, v nich2 tito poklidne Sill v lesich na btehu jezera. KaSclY den ptichasely posily to i one strane. Zapolilo se krute s ohlaujicim ktikem.

Rozbiti atomu. V Italske kralovske akademii ved a umeni oznamil glen akademie Enrico Fermi v ptitomnosti krale a vybraneho obecenstva, Se se mu podatilo rozbiti atom.

Zaroveii se mu podatilo stvotiti umele novY atom, kterY zpfisobil rozbiti atomu. Tento objev, potvrdi-li se, skYta, dosud nettAene moSnosti. Jednou z nich je upine omlazeni seine a vytvoteni tak fdasnYch nieivYch sil, Se by valku udinily upine nemanou. Reuter oznamuje, Se profesor Fermi objevil novY chemickY prvek é. 93. NovY prvek existujici mimo semi byl ziskan bombardovanim jadra Urania, prvku C. 92, neutrony.

Strana 4.

vEsTrfni

sjeZdech take gadali o nejakY darek pro sve rettestim sti gene spolubratry a ses., a take rnnohYm onen darek byl povolen, cog se hradilo z ptijmu na HI. na cot* elenove na6eho radu, kagdY etvrt roku take plati. Ci ne?

Ze nas tad neni proti nemocenske podpote, Dopisy, jet' by obsahovaly nevecne, neb zato dokazuje nejlepe to, ge dosud kagdou vadne polethiky, poladatel pi .edklada ve sroy- fe.c.lost podporuje. Zdali to bylo od br. S. slu stanov ikoyeran Vy born k ylastnlani logicke, to onu tadost se snatil porazit, jen rozhodnuti. z toho drivodu, ae on nemohl prosadit to svoje velike "Ja"! o torn nebudu rozhodovat Nag Orchard, Texas. nezapomenutelny J. Neruda napsal: Vatsna. redakce, Vestniku, bratti a sestry!

Nechtej nikdo v jeden kvadr„ To bych nerad, abych umi'el, net oplatiin yge dle svoji hlavy skout, co jsem dluten, a ja toho dluhu mam jit tam kde buji narod, dosti hojne. jate, rUzno bet' tit' proud.

Prvne odpoyidarn br. Jano yskemu k jeho 2e bysme pottebovali takovYch sester vice, poznamce, to kdy2 jsem yidel zte v 6echach jako je sestra Ondru gkova, to Upine s br. S. bylo pro nine ma,lo pUdy, ptestehbval jsem souhlasirn, neb zminena, ses. se neboji myslet, se do Texasu. Br. J. katdY kdo tam byl zroa take se nestydi svoji my glenku podat do zen, dobte vi, to na ge bYvala vlast, at' jit Vestniku, na cot ma pine pravo, a kdo by ji to byla Morava, Cechy ' neb Slersko, nebyly to pray() upiral? A druzi bratti a sestry melt tak zalidneny a ptelidneny, abychom se tam take pravo jeji nahledy podrobiti kritice a nemohli vgichni utivit, ytclyt' tisice a tisice podat ve V. jestli s jejimi nahledy souhlasi akrit to nejlepgi pudy vlastnily ty ruzne arneb ne. cibiskupske kapitoly, zatim co my jsme byli Ze se bude HI. att. stehovat, a to k tomu nuceni v cizine hledati tivobyti. do Houstonu, tomu ji g vetim. Neb kdyi Nas vypudily nesnesitelne hospoddiske pose o to zasazuje prvni ptedseda na gi Jednomery, kterYmi nas bYvala rakouska vlada elm dale, tim vice utlaeoyala, eemt ji ty, to ut musi mit nejakou vahu. Br. J. J. Gallia pige, to Houston ma 72 lodnich spoto drulia, tak zvana du gevni vlada,. napomajeni se vgemi dily sveta. Ja bych rad vedel, hala. JinYmi slovy teeeno gavle a kropad praco to ma do eineni s Hi. tit. na gi Jednoty? covaly vtcly ruku v race. A tu se ptiznavam, Ty malocenne listiny, ktere ztratily v poto v torn LevridovYm najemnickem domku sledni depresi hojne na cene? Kdo je koujsem byl upine spokojen. A doznayam, to B. pi? Anebo si pteje br. G. aby dospela nage Nemcova mela pravdu, kdyt napsala, to gteJednota tam, kde dospela Texas Oil and sti a spokojenost nebYva v palacich neb Development Co.? Pokorneho cihelna? A den ye venkovskYch chatach. fine a jine podobne podniky? Br. G., ti Tide Ten za,lotni fond byl podan jen jako vnajette vSichni nevymteli, kteti v tech podnididlo, kolik se tech starYch clenu na nej cich ztratili, a ti budou stat na strati, aby chyti? A vida„ ani jeden. Zde je drikaz, to si to staff aleno ye jit davno uvedomili, to s naSe jednota, nedospela tam, kam dospely ty podniky. pripojenim zalotniho fondu k funrtnimu JeSte dlugno. podotknouti, ge v Houstonu fondu nic neztratili. byla take zrozena mySlenka, aby na ge Jednota Co se tyre tech jednatelt, kdo pak by byla zreorganisovana na Vzajemne PojiSt'ufines steloval neb jim za yidel jejich nevdeejici spolek. nou praci, kteti: Br. Galli°, nedavno jste psal, to na ge JedV degti, blate i kdyt slunce prati, nota portistava z 90 procent venkovskeho lidu. nabizeji pojistku obchodniku i farmati, Kdyg tu HI. 1.31. odstehujete do velkomesta, katclY se snati dosahnouti sveho tile, a ptijmete odporudeni statniho komisate, aby by jeho ptitel mel zaopattene sve mile. vetSina elenfi H. U. bydlela tam, kde je H. U., Agitate dneska neni ladna legrace, s tim venkovSti eleni ztrati nazoky, aby byli at' se lije neb hrom bije, voleni do atadil HI. Tjt. agitator za svYm cilem speje, Mani toho na srdci je gte vice, net to at nic ho nesmi odrazit, po druhe, neb mama stoji za mnou a domloutteba by mei vaz srazit. va, mne,. to potad piSu do Vestniku co mam Jeden z tech br. jednatelii, br. 8enkytik, na jazyku, te si delam neptatele, a to nebyl ptitomen schrize •adu Cis. 28, udelal nam peknou •ed o vYhodach poji gteni u na gi Jed- znam politiku. Vite, mili etenati, co je to ponoty, ziskal jit nekolik elenri pro na g tad a litika? Br. Batant jednou vysvetloval v Hospodati; to politika je spravne eesky teeeno deka. na nej jegte hojne prate v East Berstatoveda. Jo, ale jsem slysel, to politika je: nard a jeho okoli, jen kdy2 ptijde vice tech jinak mluvit a psat a jinak myslet. $$$ mezi E. B. obyvatele.

Abych utigil moji mamieku, zazpivam si Bratke JanovskY, onehdy jsi psal ye V., te pisnieku: pravda zvitezi, a Ty to se chce g stati p•avdy priikopnikem? To je velice nebezpeena peace.

Neran srdce milujici, Neb to viS, to kdo se chce stat pravdy nedelej mu bolesti, kopnikem, stava se zaroveri jeji mueednisrdce jednou poranene, kern. vadne, klese, v negtesti.

Br. J. 8" ulda mne ob yinuje ve svem dopisu Tteba kvetlo, ytini neslo, z nelogienosti, z ptedpodjatosti,, to neumim rozko.§ oku einilo„ myslet, to se rozeiluji, a take neco o borntajnY bol je pied ugira, bardovani. Kdybych byl tak zlomyslnY, br. na vgdy by se trapilo.

8' ., pak bych o torn bombardovani take nee() Netrap srdce milujici, napsal. Pamatuje g, jak jsi jednou jel bornsyYrn je obla g .Asmevem, bardovat„ a v kopci jsi u yazI s tim tetkYm zachovej je v spokojenosti, kanonem, at jeden br. Ti dotlaoil na misto netrud' tivot mu hnevem.

Tveho cile. Jakou odplatu obdrtel, to Ty vig nejlepe?! A nyni se Te tati br. S., co jsi Da -1i laska radost srdci, dokazal s onou opravou protokolu, s mimojet na tebe spoleha; kadne Schtize HI. Nic! Kdyt psi ut oprabude jednou pokladem ti„ voval, prod jsi tam nedal take tu nemilou kdyg to gal, trud obleha. ptihodu s tim telatkem? Inu, vtdyt' to vime, ge klopytne kobyla generalova, zrovna jako Tak "Na zdareeek!" a mejte se vgichni herka ciganova. hezky, vSe dobre varn preje z Orchard, John GajevskY. 2e jsem podal v Ennis ye sjezdu tadost 0 darek pro tetkou nemoci postitene spolu br., za to se nestydim, neb vykonal jsem jen to, Rid Svoboda, eislo 75.

Bartlett, Texas. co mne bylo natizeno na gim tadem: Zde podotYkam, to na g tad nebyl prvni, ktery dle Oznamuji vgem elentrin na geho tadu, to ptigti schrize pkipada na prvni nedeli pti gtibr. S. onen zlodin spachal, neb protokoly z minulYch sjezdil dokazuji, ge bylo ustale- ho mesice, totit 2. zati (September), a jak mnozi delegati v minulStch obyeejne v obchode br, T.,ous Jureeky. Jest nYm 7vykein

.0ddil dopisovatelsk

Ve sttedu, dne 29. 1934. tadoucno, by se mnozi elenove dostavili a zapravili svoje povinnosti.

S bratrskYm pozdravem Joe Pacha, tajemnik.

Eid Ja,romir, eislo 54.

West, Texas.

Ctena redakce!

Zatadt'e nasledujici taclky, adresovane sestram a bratrrim na geho tadu a zaro yeri tadam sousednith. V nedeli 2. zati na. g tad uspotada spoleeenskou besedu, takove rodinne :,bromaIdeni ye velkem maitku, ni2 bude proveden krat gi program disel zabavnS7ch a die vgeho i krat gi ptedna gka redaktora nageho organu br. Moueky. K na gi besede srdeene zveme elenstvo okolnich tan a te:'fr, kaaleho krajana vubec. Nebude to nejake vnadidlo k ptita2eni neelena mezi na ge Lady.

Bude to bratrske pobesedovani, pooktani a 0svaeni rodakti opravdovS7ch. Jsme piece dcery a syni jedne matky Slavic, maim jiste zajmy spoleene, u2ivame t3772 jazyk matetskSr, nee° nas navzajem tahne a sbliauje. Pro:: bychom se Remeli obdas spoledne sejit, pobavit, uptImnou sdilnosti nepote git a ptipadnYm programem nerozveselit? 2ivot je kratkY, mame katcIY svoje starosti a povinnosti — prod je na chvili neodlotit a v bratrskem kruhu neutit chvil ozdravujicich, osvetnych?

Ptivezte s sebou Va ge rodiny, ditky budou se bavit s nami a budou rady, to je berete mezi sebe, dimt poz yolna budete je zaroven ptipravovat na ti yot spolkovY. Vtdyt' kdo jinY ptevezme na ge mista at budeme povolani na vednost? Nag tad se usnesl, by ph teto besede prodavano bylo obeerstveni bez vSrdelku, t. j. peniveho velka, sklenice za niklak. Nezapomente sestry a bratfi, na na gi spolkovou besedu v nedeli 2. zati brzo odpoledne. Schfize Padova za.poene v 1:30 odpoledne pfesne, a program ye 3:00.

S bratrskm pozdravem, Emil Popp, tajemnik.

BOLESTNA VZPOMINKA. Se srdcem zarmoucenYm vzpominame dnes 30. srpna, neb jest tomu prave rok, co se s nami naSe draha matieka a statenka FRANTISKA KOVAEOVA, rozloudila na vtdy.

Nezbylo nam nic jenom to tvoje prazdne Tyate tve vice nespattime, hlasu tveho neuslygime. Tetko, ach, jak tetko je nam matidko bez tebe. Odpoei yag tam na BiloHorskem htbitoy e, podie sveho draheho mantela a nageho mileho tatinka. Odpoeinuti lehke dej vam,„ o, Pane!

Tuto dneSni vzporninku yam venuji VaSe VERNE DETI. (pd) BOLESTNA VZPOMINKA. Se srdcem bolesti napinenYm, yzpominame, to je tomu prave jeden rok, co se s nami •ozloudili a na yeenost se odebrali na gi drazemilovani synove a bratti, JOSEF A EMIL MLADENKOVI, kteti odpoeivaji na narodnim htbitove Elk. Vy site v hrobe spite„ ale my tetko na vas zapominame a tetko je nam, kdy2 na vas vzpominame, ale marne na ge myglenky stale dli u vas.

VelkY bol zprisobil nam vas odchod. Srdce nag e krutYm bolem se sviraji a oei sizami se zalivaji v zarmutku. Co vgak ban° zeme pojme, nikdo nenavrati.

6, jak radi bychom se s vami je gte jednou segli a spattili vas miloy anY zrak a oblieej.

Marne na g e touhy a hledani, neni vas vice mezi nami. O, drahe yerne srdce, neblatite nag jit vice. StYska, se nam mod po vas.

Spete sladce, na gi drazi, milovani synove a bratti, dtimejte sladkY sen. My na vas nikdy nezapomeneme. V klidne Nino zeme, lehkou vlotili jsme poklad sladkY. Tarn ji g boute ani vanek, neruSi vas sladkY spanek. Spete sladce, drazi synove a bratti. Bud'te s Bohem!

Nikdy na vas nezapomeneme, dokud nas Pan Bilh take nezavola.

To y am ptejeme zarmouceni, RODI6E, BRATAI A SESTRY• (pd.)

e Atedu, dne 29. srpna 1934.

Rad Vesmernost, eislo 68.

Bellville, Texas.

Cteni broth a sestry!

Timto yam davarn na vedomost, to v zati budeme pokadati naSi schtzi prvni nedeli dopoledne v 9 hodin. To ptipada na 2. zati.

S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, tajemnik. itad Anton J. t ermak, els. 56.

Clarkwood, Tex. Timto. uvedomuji bratry a sestry, kteti jste dlutni, by jste se jiste dostavili do ptigti schilze, druhou nedeli v mesici zati, ye 2 hodiny odpoledne a sve povinnosti vykonali.

S bratrskYm pozdravem, A. B. Janogek, taj.

PETSKE DIVADLO .V HOUSTONU Houston, Texas.

Na jinem misty tohoto listu naleznou ctenail oznamku divadla, ktere sehraji v nedeli, 2. zati, Ceske deti v sini radu 8telanik v Houstomi. Nerad piSi divadelni re. Vtdycky se Mi zda„ to ochotnici, kteri chvaly pkedem, jsou nedokonali a mei by trochu vice cvidit, aby jejich piedstaveni "tahla", bez reklamy. Tentokrate se vgak domnivam, to pochvala a reklama neugkodi, ponevad2 jde o deti.

Vlastne chci podnitit co neivetti zajem 0 dobre detske divadlo. Uznavame-li cenu divadelniho umeni. pro spoleenost, lidstvo, jedince i davy, pak jiste musime se snatit o to, aby pro tote umeni byl ziskan hromadnY zajem, a aby tento .zajem a zaliba v divadle budila se jit od Utleho detstvi. Vtimeme si, kolik ochotnickYch sborti ma ple v nagich 0sadach. Mezi dospelYmi zajmu o divadla je dosti, ale je at ku podivu, jak zanedbavarne zapracovavati do tohoto umeni sve deli. Tim, to nepestujeme detske divadlo, pou gtime si z rukou tu nejlep gi pkiletitost vyhledavati a rekrutovati deli a dorost pro svou praci a dopineni svYch tad. Hietime tim sami na sobe.

Zde v Houstonu detske divadlo neni novinkou. Pied dvema Ci tiemi roky sehrala nase drobotina pohadkovou hru "Svatori a Milena", o rok pozdeji hraly deti pohadku "Snetenka", a letos nacvidily hru pod nazvem "Kvet ttesti." Tentokrat bude ireinkovati celkem osmnact deti„ vettinou ye yeku mezi 8 a 12 roky, ale jsou mezi nimi i takove, ktere jette ani do tkoly nechodi. .

Obsah hry odpovida zajmilm detskeho yeku a je potetenim pozorovati, s jakou opravdovosti,,katdy ten • malt herec svou snail se vystihnouti. PohadkovY . namet hry j e vybudovan tak, to deti hte rozumi. Nejstarti synek chude matky-vdovy Slavek vatne ochuravi. Stara, koienakka, ktera nemocneho navttivi, nedava matte mnoho nadeji, ze se chlapec uzdravi. Vypravuje pak detem pohaelku o kvetu ttesti, kterY jednou za sto let v lese zvanem rusalek" vykvete, a kterY dovede katdou chorobu vyleeit. Za noci vypravi se dye mladti deli, -9 leta Anieka a 51ety Jenieek, hledat kvet ttesti pro nemocneho brattieka. Zabloudi v lese a imavou usnou na pasece. Ve snu zda se jim, to kolem rich tan& lesni panny, jejicht kralovna odevzda, jim zloty kvet ttesti a poudi jak se maji navratit domil. Pkijdou v rejvatnejtim okamtiku, kdy Slavek skoro u2 umiral. Avgak deti skuteene ptinesOu kvet, kterY bratkieka jejich uzdravi. ktere nainkuji, jsou cele tt'astne, to mohou "cleat" divadlO. A my dospeli mame zase radost z toho, kdy2 sly gime z fist maliekYch bereft lahodu a krasu nail mateiske reel, zietelnou deskou mluvu, pfirozenY zvukovY spad Ceske vity a rytmus Ceske feei.

Nejde tedy jen o rekiamu. Vice zale2i na tom, abychorn my staki, tatove a manly, dedeekove a babieky, ptitli se podivat na tu drobotinu, usmali se jejich detske opravdovosti a vatnosti, a jako-clivaci dali tern• malYm beret-1m trochu uznani. trochu lasky k detem a trochu ohledu k divadlu a jeho n'47.ohim vS7 choviVrn, jiste Riqjdeme.

5, ValMk,

vEsTNIK kid Laskavost eislo '70.

Needville,. Texas.

Mili bratti a sestry!

Schtze naSeho radu se bude odbYvat u br.

Fr. 8efeika mladtiho, 1. nedeli, totit 2. tali, o 9 hodinach rano. Doufam, ze se v pinem poetu dostavite„ a kteki jste pozadu s placenim, se vyrovnate.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, taj. ift'd Pekrok Agua Duke els. 152.

Alice, Texas.

Vateni spolubratki a sestry:— Schrize radu Pokrok Agua Dulce cis. 152, jest odlotena na druhou nedeli v zari v 1 hod. odpoledne. Jste v gichni zvani do teto dirletite schilze, neb mame noveho elena pkijimati a Pile nutne zaletitosti vykiditi.

F. R. Barton, ta:j.

Iracm cicnum "radu Pokrok Houstonu cis. 88. k povgimnuti!

Houston, Tex. Bratti a sestry!

Jest tadoucno, by jste se co v neivet*Sim poetu dostavili do schtze v nedeli, dne 2. zati, piesne ye 2 hodiny odpoledne. Ptedleha nam dtle2ite jednani, tYkajici se stavby Dove kadove budovy, neb stavebni vYbor bude hotov podat vYsledek jeho prate k uvateni, drive net se zaene se stavbou.

Proto bud'te vtichni na mist y ye 2 hodiny, bychom byli drive se schrizi hotovi, neb nag sousedni bratrskY tad Stefanik potada detske divadlo, proto chceme dati pkiletitost natrin elenrim divadia se siteastniti a piatelsky se pobaviti.

Proto nezapomerite a co mUtna v nejvetAnn poetu do schrize se dostavte. Schrize se bude odbYvati na starem miste na Studewood.

S bratrskYm pozdravem„ Frank Olexa, tajemnik. itad Svaz Cechoslovanfi, cis. 92.

Fort Worth, Texas.

Cteni broth a sestry!

Oznamuji yam, to tensky zabavni vYbor potada taneeni zabavu v nedeli, 2. zati v 8 hod. veder. Hudba br. Blatka, vstupne jako Vtichni jste uctive zvani, ptivedle svo-_ je pkateie a zname. Budou rozdany 4 ceny, a to: 2 ceny jednomu parku„ kterY nejlepe zatandi valeik a druhemu parku, jent nejlepe zatandi "One step".

Doufam, to nas hojne svoji navttevou poctite a se zavocienim o cenu, vesele pobavite. Vgak jsme jen jednou na svete, a radost a smith polovieni zdravi. DruhY den jest tak trochu svatek, neb jest "DelnickY den", tak to ma katcly dosti easu se vyspat, net zase prijde za svYm povolanim. 0 obeerstveni je dobte postarano, tak to to teplouelto nejak pkekoname. Vlastne se nam jit drobatko 0chladilo i prach trochu skropilo, ale prtet rechce, ad -dude kolem dosti prti. TichY deft' bez boure a vetru, byl by velmi vitanY. Ale ta Boil ptiroda jest easem jako to lidske 2iti: vybouri se,, elektfina se vybije a opet se slunko vyhoupne nad obzorem a sviti mileji a tepleji netli pied bouti.

Srdeene zdravim v gechny etenafe Vestniku i ctenou redakci.

Pokoj a mir vtem lidem dobre yule.

Marie Juranova, dop. fFad Hvezda Texasu eislo 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a ,sestry!

Timto varn opet oznamuji, to konani schfrzi je zmeneno a site mist y prvni nedele v mesici na druhou nedeli v mesici odpoledne, na dobu neureitou a pridina teto zmeny bude vam ve schrizi vysvetlena.

Tet mame v pkitti schrizi jednoho Cekance uvadet, tedy se dostavte co motno v nejvettim poetu.

PoCasi v naiem okoli mame dosti pfiznive„ tak to sbirani baviny dobte pokraduje.

Uroda baviny ye zdej'Sim okoli jest asi ze tti bal prilmerne a misty mene.

5 bratrskyrn pozdravem, Jerry baria,

Strana 5. tad Dubovk Haj Cis. 126.

Ross, Texas.

Zabavni vYbor oznamuje elenstvu, to oznarnena shuze s pkipojenou besedou, pkelotena byla z nedele 2. zaki na dobu pozdei"Si, cot bude pkedem v novinach oznameno.

Stab() se tak k viili podobne spoleeenske bave radu Jaromir ye West, k nit tenth tad srdeene zve elenstvo radii okolnich i krajany vubec.

S br. pozdravem Zabavni vybor.

Damon, Tex. Ct. redakce Vestniku!

Scleluji grgi vei-ejnosti, ze mne bylo oznameno telefonem minulY patek, abych se dostavil v sobotu rano na pohteb meho ptitele Vaclava Renze, cot me bylo pkekvapenim, neb mne nebylo znamo„ to by byl nemocen, proto tuSll jsem, to se stalo neco neoeekavanatio a tak asi tomu bylo. V irterY rano minuleho tYdne gel brousit kosu k seeeni sena.

Po chvilce muselo se mu stati jaksi nevolno, v male chvilce byl nalezen na dvote letet ptispechavti rodinou a hned byl odnesen na Halo. PovolanY, lekai v kratkosti rozpoznal, ze jej ranila mrtvice na jednu stranu tela a r a jeho radu byl dopraven do nemocnice v Sealy. Druheho dne stay nemoeneho se zhorkdy2 mrtvice zasahla i druhou stranu tela a piivodila smrt. ZesnulY bratr Vaclav Renz byl tajemnikern radu Jult Washington eis. 22, v Cat Spring, no nekolik rokii, co jsem se ja, od to doby odstehoval z okresu Austin do Ford Bend Co., a zastaval svuj idad v fadu svedomite. Tamnejti tad ztraci v nem dobreho Utednika a Mena radu. Byl pohtben v sobotu dopoledne na hibitove v Cat Spring, za hojneho treastenstvi ptatel a znamYch v girokem okoli. V dome smutku a na hibitove promluvil pisatel techto takdri, a v nemeckern jazyku Mr. Rudolf Engelging ze Sealy.

ZesnulY zanechava, zde stakiekeho otce, dva bratry a dye sestry. Dva bratti a sestra pied casein, v 7 letech, jej piede gli tam, odkud neni navratu. Tet preji natemu spolubratru tichY spanek a lehke odpoeinut.i Pied tydnem, 18teho srpna, uspoiadal sokolskY sbor na Guy sokolskou akademii. vtteva byla hojna, eehot drikazem bylo, i.e sin byla jak se path napinena. K tomu pkispela tot nav gteva milYch hosti: Dr. Holuba, Ceskoslovenskeho konsula z Houstonu, naS ircetni Hi. ftadu br. Edw. Marek tot se pobavil mezi nami dale na g redaktor Vestniku br. Fr. Moueka a spolupracovnik br. Morris, nas mile prekvapili, Dr. Holub promluvil v zajmu Sokola. Bylo vzpomenuto tech prvnich zakladatelii Sokola, tech dobrYch pracovniMI at do pievratu svelove valky s dr. Scheinerem v eele, ziskal si Sokol po vlastech Ceskych chvalyhodneho uznani. I br. red. Fr. Monaka, zdtraznil, jak si mame vatit nail keel Ceske a ne ji pohrdat, a pestovat ten nag narodni cit a jazyk, zvlatte, ta omladina, v nekterYch rodinach se na to nebere °hied a na ge tee se zapomina. Nebudu zabirat mnoho mista v tomto listu, ale myslim, to ty proslovy Dr. Holuba a br. Fr. Moueky byly obecenstvem dobte pochopeny, a teenici za odmenu sklidili hodne aplausu.

Sokolove piedvedil radu peknYch cvieeni, pod velenim naeelnika br. Houtvieky, ktery pH torn provedi nekolik krkolomnYch ptemetu, pH eemt sklidil hojne potlesku. SokolskY sbor z Houstonu provedl tu nail krasnou narodni "Besedu". Vybrani taneenici v rodnich krojich Oechoslovakir, jakot i prostna cvideni tamnejtich Sokolech s kutely byli potleskem odmeneni a program ukoneen taneenim rejem, kterY trval do noci v dobre nalade.

S pozdravem_, Fr. Kvetori.

HOVORNA. Br. J. K. Sokolskou pisen "Lvi silou" napsal (slova i napev) v rote 1884 Fr. Jos. Pelz, kidici ueitel v Holubicich u Kralup nad Vltavou.

Karel L. Nejvice lidi umira v bieznu a v dubnu, nejmene v sail. Je to padnSt dtkAZ blabodarnern pusobeni shince,

Strana 6.

EDNA z hlavnieh je, 'tie &oven vzdeJ rani mezi natim lidem neni jette tak vysoka, jako &oven vzdelani mezi ostatnim texa,skYm lidem.

Je to znama ti eetti studenti, co navttevuji tkoly a university, patti mezi ty nejlepti studenty. Je to vtak take znama vec, ze poeet tech natich student) na tkolach a universitach je mnohem menti netli by nate populace mela met. Ze neptehanim, stadi se jen podivat na letotni seznam.y graduanti" vykich tkol, at' jit statnich neb nabotenskYch. V nekterYch osaclach tvoti Ceti- dobrou polovinu vteho obyvatelstva, ale mezi graduanty svou polovinu nemaji. V nekterYch deskYch osaclach jsou Ceti tak malo zastoupeni na vyttich tkolach, to jich tam neni dost, aby si mohli zavasti dettinu jako pravidelnY ptedmet.

Na universitach je to jette horti. Na adne koleji neb universite v Texasu nemaji Ceti studenti to procento studenstva, na ktere je Ceske statni obyvatelstvo opravriuje. te gi jsou lepe zasoupeni na statni universite. v Austin, netli na kterekoliv jinem vyttim udelitti v tomto state, protote se vtichni snatime podporovat slovanskou stolici, ktera je zde ztizena jit nekolik let. Ale podivejme se trochu na statistiku, aby jsme mohli udelat si nejakk risudek o natem zastoupeni na teto universite.

Dle konservativnich odhadri poeet obyVatelstva v Texasu byl udavan na 5,500,000. V torn samem Case poeet eeskeho obyvatelstva v Texasu byl Ca.sto odhadovan na 300,000, cot by tvotilo 5.45% vteho- statniho obyvatelstva. Nekteti Tide odhaduji poeet eeskeho cbyvatelstva jen na 200,000, cot by tvotilo jen 3.63% vteho statniho obyvatelstva. Jake procento vtak tvoti Ceti studenti na statni universite, ktera jak jsem jit poznamenal, je nejlepe Cechy navttevovana v tomto state? Ze 6,000 student), eeskYch student" je asi 110„ coti by bylo 1.83%. Porovnejte to s procenty, ktere tvotime v statnim obyvatelstvu a uvidite, k nate representace je jen ttetinu tak velika, jak by mela bYt, kdyi je nas 300,00, a jen polovinu tak velika, kdy2 poeitame, to nas je 200,000.

MUteme na to jette z jineho stanoviska hledet. Z 5,500,00 texasskYch lidi 6,000 je zapsano na statni universite„cot dela .109%.

Kdy2 je nas 300,000 a 110 natich student" je zapsano na statni universite, to dela .036%. Jinkmi slovy, jive narodnosti maji prOmerne tkikrat tak velikou representaci r.a statni universite jak test V ptipade, to by nas bylo jen 200,000 v Texasu, tak 110 student' by tvotilo .55%, cot by jette bylo jen polovinu tolik representace, co zde maji jine narodnosti. Dian° jetle poznamenat„ to kdyby v torn statnim procentu .109 nebyli zahrnuti MexiCane, eernoti a jine vzdelane narodnosti, bylo by jette vetti netli ted'.

Neminim zde kazat, to vtichni by jsme meli podporovat jen statni universitu. Je pravda, to slovanskY department zde musime rozhodne udrtet, to vtak jette neznamena, to nemiiteme na y ttevovat jine tkoly, neb dokonce ztidit dalti slovanske departmenty. Nat podet nas opravriuje miti od tti do pet procent studenstva na katde koleji a universite v Texas. Utival jsem eislice ze statni university, protote ty jsou nam dosud nejptiznivejti. to - se musime dim dale tim vice vzdelavat, ,to malo kterY Cech upira. Nate vlada zadina, byti tak slotita, ze to vezme dobre vzdelani„ aby ji doll& rozumel. Vezmete, ku pkikladu, ten N. R. A. program presidenta.

Hoosevelta se vtemi doplriujicimi statnimi programy, ktere stoji nas biliony dollar) a zasahuji blahobyt katdeho °beam, Spojenych Stattl. Aby tomu programu elovek porozumel, musi mit dobre vzdelani, bud' z knih neb ze zkutenosti. takoveho programu musi byti vzdelani lide, a to jak se tam dostanou, ovtem zase podporuji jen sve ptatele, aspori co se tyre najimani Utedniku.

Texasska politika je tak spletita, to se v ni nevyznaji ani stati zku g eni a, vzdelani 40 v:,4a11. Ykty 116ticJi e YOOlant *10-

VESTNiii

Proe nejsou Zeii vice zastoupeni ye statnich iadech?

Roman Bartosh vek je lepe ptipraven ji dobte posoudit.

Dnetni -politikati Casto napini sve tea zrimysInd nesmysly, ktere maji ifeinkovat na lidskou zavist, nenavist, na.botenskou a narodni nesnatenlivost„ zkratka na vse pile, jenom ne chladny rozvatny rozum VzdelanY alovek, je vice zkournavY a nenecha se na nem podobneho tak snadno chytit jako jeho mene vzdelanY bratr.

KatdY druhY rok ptijdou mezi nas tito teknou nem/ nekolik polamanYch deskYch slov, vypiji nekolik sklenic piva, kdyt se na ne nejvic lidi diva, pak si daji oznamku do deskYch novin a mysli si, to udelali dost pro nas, aby jsme je podporovali.

Postaeuje to?

Kdyt je v Texasu 5,000,000 lidi, a tech" je 300,000, tvotime ptiblitne 18. dil vteho obyvatelstva ,a tak by jsme meli met katde 18. misto y e statnich Utadech. Kdyby nas bylo jen 200,000, tak jsme opravneni na katde 27. misto y e statnich fitadech. Je zajimave, k die vYpoetu jednoho z natich zkutenkch Ceti pied nekolika lety platili skoro dva miliony statnich dani za d ye leta, kdy2 rate legislatura povolila 40 milionovY rozpoeet. Ty to eislice nejsou velice spolehlive, ale shodovaly by se s natimi eislicemi; zeCeti tvoti asi dvacatY dil vteho v Texasu. Skuteenost vtak je, to nemame opravnenou representaci v nieem.

Jak jsme zastoupeni v Utadech dle hlasovaci sily? V poslednich volbach bylo viten° milion hlast. Kdyby texasskYch obyvatelt" bylo 6,000,000, to by znamenalo, to katclk testy obean by hlasoval. Kdyby katdY testy ech hlasoval, to bysme vrhly gestinu 000 neb 200,000, cot by deal° 50,000 neb 33,333 hlasu. Tyto &slice by Maly 20. a 30. dil vteho voliestva. Jsem vtak nahledu, to od tech 6,000,000 se milk odpoditat 500,000 na Cernochy a MexiCany, take muteme tici, to z 5,500,000 texasskeho volidstva 1,000,000 lidi hlasovalo. -Dle techto eisel z 300,000 tech) 54,500 lidi by melo hlasovat a z 200,000 tech" 36..363 hlast by melo byti odevzdano. Tyto eislice by Maly asi 18. a 27 dil vteho volebniho hlasu v tomto state, cot se zase shoduje s natirni eislicemi. Jak jsem jit poznamenal, nemame nikde takoveho zastoupeni.

Kdy2 dnes se tech uchazi o misto v nekterem statnim departmentu, brzy pozna, to ma deset neb dvacet konkurentil o to same misto. Vettina techto uchazeeri je podporovana celou tadou vzdelanYch lidi a vlivnych politickYch Nat desky uchazee ma podporu jen nekolika eeskYch vildcti a ostati ni jeho trumfy se skladaji z podpisf" farmakteti jsou vateni y e svYch osadach, ale celkem ' neznami y e statni politice. Ktery z techto uchazedU to misto obdrti, je lehko badnout. Kdyby tech deskYch uchazedri bylo vice a meli tak dobre vzdelani jako ti jini uchazeei, a jejich podpora se skladala z tak vzdelanYch, vlivnYch a znamYch lidi jako podpora tech jinYch uchazeail, ptedsedoye statnich department" by byli donuceni uznati pra y ° Ceskeho lidu a dati jim representaci y e s y Ych idadech.

Vzdelani diva eloveku sebedtiveru, a vedomi, ze za nan stoji Ceti lide, kteii se vyrovnaji v katdem ohledu lidem, jent podporuji jeho konkurenty, ueini z neho abeam., kterY si vtdy dobude pra y a yksad, na ktere je opravnen.

MnohY otec tekne: "Mcoly jsou zbyteene vyhazovani penez. Ja jsem prate' jen druhou ditanku, a podivejte se jak daleko jsem to clotahl. Kdyt to staeilo mne, tak to bude staoit i Janovi." Takovk otec zapomina, to svet jde ku piedu. Neni tomu davno„ co v Evrope nati ptedkove orali s voly a chodili petky do kostela ptes nekolik vesriic. V Americe zase jezdili do kostela na voze deset i patx)act mil. Stadilo jirn to, ale jsem jistk, by 0 cine ie t, 01 10 otr. , Ta! 1(7

ye sttedu, dne 29. 1934. to i s tou druhou eitankou. Jeho poznamka je tak nemistna, jako by byl jeho ein, kdyby si v nedeli rano zaptahl paru mull do vozu a jel deset mil po moderni highway • kostela v sousednim meste.

Vzdelani je zde jako skuteenost a bude dm dale, tim vice vytadovano. Chteji-ii teti ✓ Texasu uhajiti sva, prava., musi Oat toho, aby byli tak vzdelani jako kterakoliv jina narodnost v tomto state. 6asto slytim poznamku: "Co by z toho svetu bylo, kdyby vtichni byli vzdelani a tadnk nechtel na farme Mat?" Odpoved' je snadna. Kdyby byl ptebytek pracovni sily v lehei praci nedostatek pracovni sily v tetti praci, mzdy prvnich by padly, kdetto mzdy poslednich vy vystouply. Nastal by pfechod do prospetnejti tidy a vec by se sama sebou vyrovnala, a ponevadt vzdelani farmaku by bylo ted' vytti, dovedli by sva prava lepe uhajiti proti jinYm ttidam. Kdyby vtak nejaka, dalekosahla krise mela nastati, te g i by'rozhodne meli byti na tak vysokern kulturnim stupni jako jine narodnosti, aby v nasledujici spoledenske a ekonomicke reorgariisaci dovedli sva prava pattione hajiti.

Jak vec napravit? Na prvnhm miste, • 6eAi by men hledet, aby jejich deti graduovaly z mestskYch neb cirkevnich vyttich tkol. Toto je velmi protote za dnetni doby tyto tkoly maji pro studenta jen tolik ptipravne ceny pro tivot, jako pied tticeti lety mela druha, a tteti ditanka pro jejich rodiee. Bez tohoto vtedniho vzdelani bude vtdy elovek pracovat pod velikYmi nevyhodami.

Na druhem miste, snatiti se povzbuditi nati mladet k daltim studiim na universitach neb obchodnich a temeslnYch tkolach. Dnes je doba specialismu a proto elovek mush byti specialistou, at' se jit zabY/v.a, Hlavni vec je zase, aby &oven nateho vzdenepadla pod Uroveri jinYch narodnosti v Texasu.

Na ttetim miste, deska, vetejnost by se mela vtemotne snatiti po yznest kultufni riroveri eeskeho lidu v Texasu, nejenom y e tkolach, ale take pomoci easopisti„ knihoven, spoilt), ptednatek, divadel a zaba y . Mnoho di si mysli, ze 'Clo y & se ma udit jen y e tkole. To je ovtem chyba. Aby 'Clo y & byl vzdelanY, musi se OA celY tivot Dale„ aby elovek to vzdelani, ktere nabyi dlouholetYm udenim a zkutenostmi, nevzal s sebou do hrobu, musi jine lidi pc/tad poudovati. Lide se mohou navzajem vzdelavat a poudovat Jeden Clo y & je vice vzdelank y e svetove historii net jeho soused, ale sam zase je nevzdelanY ve farmateni neb y e vladnich vecech, kdyt se porovna k jeho sousedovi.

Nati uvedomeli jednotiivci a vlastenecke spolky by mely obzvlatte podporovat organisace, ktere se snail vypomoci natim deskYm studentfun studovat na statnich neb cirkevnich vysokYch tkolach. Zde se naskYta ptiletitost pomahati ve skutedne kulturni praci.

Jedna takova, organisace je Texasski Maticc Vyttiho Vzdelani. teelem teto organisace je udelovat ptijeky potkebnYm studentrim na statni universite v Austin. Tyto prijeky jsou mentiho obnosu, na 6%, a bkvaji splatne od 3 do 5 let. CelkovY fond Matice ted' obnati $1700. Ponevadt, ted' je pikes sto deskYch student/ na statni universite, a dobra, polovina techto se snati sve tkolni vklohy hraditi praci a piljekami obdrtenYmi zde v Austin, je vidno, to fond Matice je OM'S malt'. Jako tajemnik Matice vim, ze mnoho nadejnYch student/ muselo ptestat studovat na universite, protote Matice jim nemohla pomoci a jinde nemohli ptijeit. Nat fond by mel obnatet nejmene $10,000.

Muteme vybudovat fond Matice, kdyt rozmnotime jeji elenstvo, neb budeme pamatovat na ni osobnimi dary. KatclY mute byti elenem a katclY maze darovat dar. Prot,o y yzYvam vtechny vlastence Cechy a jejich spolky, aby ptistoupili k nati Matici, a take pamatovali na ni syYmi dary. Jen tomto sobern zbudujeme fond Texasske Matice, ktera je jedna z nejdule2itejSieb itoturnich or gai*aci y tornto ;Otk,

ti e

LttedU,

23 ;31

. pna 1934.

C r ftiBRM* "zakonek" kongresu, ktery dovo-

C3 luje pro pfigte amer. cedulove bance utit ke "kryti" obetiva vedle zlata i stfibro, znamend fispegny zaver, jeden z nejfispegneigich loupetnych tahil modernich loupetnYch rytitt na statni pokladnu.

Zadatek historic tohoto zakona saha, hodne zpet. Jit pied mnoha lety pfi gel gvedskY udenec, profesor Cassel na zajimavy napad.

Zjistil, to svetu hrozi ptimo zoufale kriticky nedostatek zlata. Produkce a tetba zlata neclovedla ani zdaleka drtet krok s pfibYvajichn mnotstvim lidstva rostoucim obratem obchodu. Ponevadt ale v katde zemi zavisi NTS,ge fiveru cedulove banky od vY ge zlateho podloteni a zaroven od vY ge Averu cedulove banky i motnost betneho bankovniho spejeme tedy nezadrtitelne vstfic kriticky stoupajicimu Ubytku frverovemu. A omezeni, podstatne sniteni fiveru jakotto nezbytneho dtsledku rostouciho nedostatku zlata, musi mit zahy za nasledek udu geni katcle-konjuktury. Nema-li tedy svet zabtednout do nezadrtitelne rostouci krise, je nutno nedostateenemu mnotstvi ziateho kryti nejak umele pomoci.

Tato Casselova teorie o rostouci bide v stoupajiciho nedostatku zlata, byla„ jak vidno, ptesnou obmenou sto let stare Maithusovy teorie, nezadrtitelne stoupajici bidy v dusledku rapidne rostouciho nedostatku chieba. Malthus dokazoval, to sklizen obili nerntte udrtet krok s rychle stoupajici zemskou populaci a to proto, 2e prirfistek obili se zvyguje pheitanim, zatim, co lidstsva pfibYva mnotenim (nasobkem). Tato teorie byla brana za betnou mind po desetileti, platila za zaklad vladnouci narodni ekonomii a sloutila za klasicky zpiisob vysvetleni pro betnY tehdy zjev chudoby. Byl to v gak„ jak se pozdeji ukazalo, zcela chybnY taxer. Sklizen obili nejen, to pezastala zpet za stem poetu obyvatelstva, ale zahy jej silne pfedstihia. Po leta jit se svet prim° topi v pfebyteich obili.

Ani profesor Cassel nemel o mnoho vic pravdu. I jeho pfedpovedi byly zcela pochybene. Sotva to je vyslovil, nastal ye vgech motnYch zemich rapidni vzrust stetby zlata. Tim se stalo, to se ani na chvili — i v dobach nejvetg i konjunktury — nedostavila Uverova tisefi, jet by byla zavinena nedostatkem zlata. Mimo to poznaly mnohe sta.ty (na pkiklad Nemecko) zcela novou pravdu, to totit k podezdeni Uveru neni vilbec tfeba zlata, anebo jen velmi mane mnotstvi. Bylo tedy na Casselove teorii v gechno pochybene.

To ji vgak nevadilo. aby se nestala stejne popularni, jako Malthusova ye sve dobe. Byla prutna a mela pfednost ye sve zdanlive yedeckosti, zdanlive v gevysvetlitelnosti a snadne porozumitelnosti. A proto se neobydejne hodila fade obchodnikii, zvla gte pak jednomu z nejmocnej gich: siru Henry Deterdingovi. Kdyt se roku 1929 konjunktura do gplhala na nejvygg i bod, kdy babylonska vet svetoveho fiveru vyrostla at do nebe, fekl si sir Henry Deterding: ted' pfijde brzy nedostatek zlata. Brzy budeme nuceni, abychom nepodlomili laver a nemuseli tak zabrzdit konjunkturu, pfejit k nahrateni zlata. Co pfijde potorn v fivahu k uziti ,net stfibro? Budeme nuceni prohlasit i stfibro za podklad ku kryti bankovek i fiveru. Centralni banky budou nuceny zadit se timto novYm kovem zasobit.

Tim vznikne velka poptavka po stfibfe a jeho cena zaene stoupat. Nebylo by tedy Spatno zaspekulovat si tak trochu se stfibrem.

V pomerne kratke dobe dvanacti mel sir Henry Deterding skoupeny — anit to ovg em na betnem trhu stfibra bylo citelneji pozorovat — takove zasoby stfibra, to se rovnaly nejmene hodnote celorani tetby tohoto kovu. Byla to nejvet gi sttibrna spekulace v historii bursovnictvi.

Neg t'astnou nahodou se ale v tomto rote stab° neco, co sir Henry nepfedpokladal a s elm nepaital. Teorie, hlasajici pfichod krise v diisledku nedostatku zlata, byla zcela pochybend, ale krise se piece jen dostavila, byt' zavinena zcela jinymi pheinami. A kdy se throutila konjunktura, ztroskotala nejen vYroba a obcbod, Okut logicky a 00, Pc.q10-

vtsTNIK

Komedie se s iibrem vacit ale fiverove rozpjeti na Celem svete nesadilitelne poklesalo, nebyla nikde poptavko po zvYgenem metalickem podklade„ ponevadt proste jej nebylo tfeba. VYpomocne kryfi stfibrem se ukazalo zcela zbyteene. Sir Henry Deterding byl tedy dokonale "vedle".

Zatim se pfiblitily terminy, kdy mel odebrat a zaplatit objednavky stfibra; to se ukazalo, to nemilte svYm zavazkilm dostat. tedy ke krajnim motnostem. Podafilo se mu — psal se tehdy rok 1930 a 1931 — rozpoutat v celem svete kampan pro bimetallismns. Tisice easopist volalo ani ye vetgine pads melo poneti, komu tim vlastne . 'pomaha — aby bylo k zlatemu podkladu men phbrano jegte stfibro. Tim by se zvYgily y e motnosti a odstranila krise. Ale nesmysinost teto akce byla pfili g prthiedna, net aby mohla silneji zapOsobit. I vlada jeho rodne zeme Holandska„ ktera s ohledern na sve kolonie na Dalnem vYchode se driela jegte nekolik let pied valkou bimetalistickeho menoveho podkladu, odmitla nyni pkistoupit na tento navrh. Viclyt' pottebne livery byly jeSte men gi, net zlatY kryt' pros tedy chtit je'Ste ptipojoyat kryti stfibrne? Deterdingova propaganda tedy imlne seihala. Jakmile se jeji nefispech stal vefejne znamY, byl olejovY kral ptipraven ne gt'astnou stfibrnou spekulaci o svtij than, o sve mocenske postaveni. Jeho stfibrne nakupy a zasoby b y yzaty zvla gtnimu konsorciem ph--ly pfe rozene ze americkYm. Od to doby pfestala jakakoliv dalgi propaganda pro bimetallismus v Evrope.

V Evrope ano, ale ne v Americe. Posice stfibra mela byt znovu dobyta, ale jinymi majiteli a v jinem miste ptsobnosti. Na misto jednoho evropskeho milionake meal° o to usilovat nekolik americkYch bankehi. Prodavat ale stfibro po eastkach na trhu nebylo motile. Take jeho odrlyt na Dalnem vYchode, kde byly v obehu je gte stfibrne penize, nebyl motnY, ponevadi i tam nastal odklon od bileho kovu Ale skoneeni trhu stfibra ptivedlo na pornoc konsorciu, vlastnicimu stfibrne zasoby, silneho pomocnika: majitele stfibrnYch doDoly a vYroba, to jsou vtdy dtletitejgi einitele, net pouha spekulace. A zvla gte stfibrne doly; ty jsou diste narodni americka záletitost. Na teibe stfibra je totit zileastnen temet vYhradne americkY kapital. Z celkové svetove stfibrne teiby je vice jak tti etvrtiny americkeho pinvodu; to znamena bud' z americkYch dole anebo doia, patficich americkym finaenikiim. A nyni mel nastat konec provozu v techto dolech? Svetova tetba stfibra, klesnula ze 260 milion0 unci v rose 1929 na 160 miliora Ale jen 30-40 miliobylo komercialne zutitkovano pro technicke anebo umelecke usely. Obeh minci si vytadal dal gich 20-30 miliona unci. Normalni svetova spotteba tedy dosahla sotva nu krisove a sotva petinu normalni svetove produkce. Co tedy se zbYvajicim stfibrem?

A co s cenou stfibra? V race 1929 byla jegte 24.5 ziatYch penci za unci a to se je gte myslilo„ to je jit pkilig nizka. Krise ji snitila na 11 at 12 penci. Je motno ji nechat dale klesat?

A tak zajmy americkYch producentt vystfidaly velkospekuladni ideje Deterdingovy. A co dela velkospekulace a velkovYroba, kdy se jejim planum prave nedafi? Beti a apeluje na vladu. U evropskych vlad a za pomoci yedecke spekulace se nic nezdahlo. A proto zaCali tlaeit na vladu vlastni, formulujice svo ji tadost takto: "State, odkup nom nave• stfibro, at' je jit potfebuje g di nikoliv. Roosevelt se ze zadatku krouti a vzpouzi. Poznenahlu ale i on povoluje. V ramci tak zvane mezinandni dohody nuti vladu k zavazku odberu nove v zemi vyteteneho stfibra za cenu 66 centa za unci (asi o gedesat procent vyge, net je normalni trtni cena.) Ale to je stale malo.

Proto vyvinuje konsorcium nove„ zvYgene n (IQ n gY4 "Mericity vypragoAO:

St' arta 7. vane a vedecke" propagandy, jaka byla vedena pfed tim v Evrope. Roosevelt ptipravuje Uverove rozgifeni. Neni prase stfibro pro nej nejvhodnej gim podkladem? Neposili verovou zakladnu cedulove banky? Ta ma sice dostatek zlateho kryti pro ptipad potreby rozSiteni ilveru a nepotfebuje k tomu stribro ani v nejmen gim. I v Americe plati pravda, to poskytovani tiveru trpi a klesa, v krisovYch dobach ne na nedostatek prostfedka, nYbrt na nedostatek fiveru hledajicich a nebo potfebujicich podnikt a podnikate10.

"Je snad fieelne," pravi o tomto ternate Keynes, "ze rychle tloustnoucimu eloveku dame deli pas. Ale tim, to dame tento del gi pas eloveku vyhublemu, nepomilteme mu ani v nejmengim k ztloustnuti." To jsou ale komplikovane pfiklady, jimt giroke vrstvy nerozumi; zvlagte tehdy ne, kdy je reklamni buben dovede pkivabit k spekulaci se stfibrem. A to se posledni rok v Americe podafi lo jedineenYm zpilsobem.

Pkesto se Roosevelt dlouho branil stfibrne pfedloze. Ale panove v senate, yet§inou ye stfibrne kampani zajmove silne zueastneni, byli mocriej gi. A tak byl pfijat zakon, jeden z nejpodivnej gich, jake byly kdy navrieny.

Neobsahuji tadne nuceni statu, jenom zinocneni. Dovoluje cedulove bance nenuti a nazavazu. je ji — aby svoji dosavadni zlatou reservu dopinila z 25 procent stfibrem, ktere by nakupovala at' jit doma anebo v unci at za 50 centii. Tedy tadne nuceni ke koupi„ tadna diktovand nejnitgi kupni cena.

Ku kryti bankovek je proste jmenovan.kov bez pevne pornerne hodnoty k zlatu 1 k rani jednotce, s volnou, menici se, koliSaJici trhovou cenou. Kov, kterY neni mezinarodne uznavan, s nim2 neni proto motno platit jako zlatem, ktery neni motno ve vetgich mnotstvich na mezinarodnich trzich zpenetit; jak se jit ukazalo.

2e by tento kov znamenal nejakou zaruku, nejake kryti bankovek, je ilusorni. to by bankovky pottebovaly nejake dal gi kryti a nebo, to by stfibro mohlo zvY git Averove zarueni motnosti americke cedulove banky, je prosty nesmysl. ridyt' neni ani dne gni zla ty podklad pine vyutit! Cele zarukove politicks pfestrojeni neni nic jineho, net zavoj pro to, eim vlastne tento zakon je a to pomoteni odbytu spekuladniho dedictvi po Deterdingovi vetejnYma rukama.

Nieiva jablefi. Australie, zeme klokanfi, kralika a kaktusa musi nyni postupovat boj proti jine nefestne rostline, ktera napachala ut mnoho gkod pestiteltim ova Jde o "bodlakovou jablon", stfevic vysokou, pleye) barvy pozinkovaneho teleza s bodlakovymi plody, ktera, jit dnes zapiavila velike plochy pastvin. Jeji dlouhe tuhe lodyhy tvofi klieky, do kterYch se snadno zapletaji pasouci se ovce a vetginou se ugkrti. Timto sobem pfislo ut o tivot mnoho tisic kusil bravu. Nyni se hledaji prostfedky 'a testy k potteni gkodlive rostliny, ktera se tozgifila na zapade Queenslandu podobne jako obavanY fikovY kaktus. Zatim, co se v gak ut podatilo pot1'it tento kaktus nasazenim ureitYch cizopasnikti, nemaji botanicke fistavy dosud prostkedkil proti nove pohrome, ktera, hrozi australskemu ovee.ctvi znidenim.

Chut' ptaku a lied. Mnohe latky, jet ph potitl jsou eloveku nejvy g protivne, ba neoczpeene, sna geji ptaci zcela dobte. Mezi ne naleti kantharidin, jedovata latka, obsatena v tele nekterYch broulth, na pr. puchytnikii (zname gpanelske mouchy). Neni brouci, kteti by nom rozhodne nechutnail, jsou ptaky bez okolka potivani. btazka proe se ptaci nektereho hmyzu stiti, neni jednoducha, jak svedei ptipad uvadeny Plateauem. Tent° badatel si v giml, to ptaci neterou housenek pid'alky angre gtove. Zkougel sam jeji chut', ale pravi o tom: "Mohu ujistiti, tk) chut' je temef bezvYznamna, trochu naslddla., ale nebudi odporu, neni ostra ani kysela, ani haka, nejevi ani nephjemne pachuti. A mohu pkipojiti, to je dokonce pfijemna, upominajic na chut' sukn$rch tiff fair 1.c olconvthp otethu,"

Strana

VESTNiK

Utedni Organ.Slovanske Podporujiei J ednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDABTOR—FRANTA MOUCTA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., Texas Peedplatne 65e roenS. Do stars vlasti $1.65 roSne. Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilaji se do Hlavni trfadovny, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, piedplatne, oznarnky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

HIC RHODUS, HIC SALTA. "Zde jest Rhodus, zde tandi." Tak oslovil kdosi v jedne bajce Aesopove chlubide, kterY se honosil, jak velke skoky na Rhodu udelal, aby jej ihned obratnost' svou -dokazati odkuda i nyni potekadla toho jest pouaivano ye smysle: zde dokaa zruenost svou, jestliae ti ma bYti veteno.

Nedelni zavody a slet 2upy Jiani A. 0. S. v Seaton byly tea ye skuteenosti dokladem soustayne telovYchovy cili telocviene zruenosti. Vetej. cvieeni„ o nema podrobneji zpravuje kolega Jos. Holasek na Priem miste t. eisla, bylo nazornou ukazkou, jak z volnYch, snadnYch a kaademu ptistupnYch podatkii, dostoupiti lze az k onem stuphilm sily a pruanosti, jit poutaly pozornost velikeho poetu obecenstva. Co cvieici borci navatevnikum sletu poskytli, melo bYti jakoby iitokem na jejich mysl, vyzvanim„ aby Adastnili se myalenky sokolske, dali mladY dorost svfij, syny dcery do sokolske akoly zdravi, krasy, mravnosti. Sokolske jednoty nejsou jen akolou vychoyani telesneho, ony utuZuji v bratrstvi, v kazni, vytrvalosti a neohroaenosti, eistote mravii a v lasce k narodu. oeskY zivot v Americe a ovaem i v Texasu projevuje se jednak v rodina.ch, jednad ye Spolcich. Nemohlo se ptece oeekavati, ae se z esl. ptistehovaleft stanou hned Amerieane. Aby se novi ptistehovalci vpravili do cirich pomeril rychle a snadno, stehovali se do mist, kde jia bydleli nejaci krajane. Tak vnikly Ceske osady a v nich z teae ptieiny Ceske spolky, v nicha se misily prvky evropske s americkYmi. Pokud tyto byly sileny ptijezdem novYch ptistehovalcii, pterod zdal se pozvolnYm a bez zhoubnYch nasledkii.

Dnes jest ptistehovalectvi zastaveno a osud es'. Ameriky ye vaanem nebezpeei.

Zahyneme? Ano, jiste zahyneme a dokonce pomerne brzy, ptestaneme-li Cisti Ceske noviny, zruaime sve spolky, nebudeme Oat aby naae omladina ueila se matetstine a chodila do naaich zaba y. Sokol Ceskou mlade2 vychoyava v Americe telesne, mravne a narodne ua od roku 1865; v Texasu prvni Sokolska, jednota zaloaena byla v Ennis r.

1910, po ni sok. hnizda mnoaila se dosti nadejne ae nikoliv v poetu, jak by na sve vYchovne poslani — mela. Sokol nemel u nateho lidu aadouciho pochopeni ni podpory.

Dneakern, zda se, jeho vile jsou chapany. Nevahyneme tak brzo, budeme-li Sokola a naae spolky podporovat jim do pede na gi mladea, dame-1i jim take podporu hmotnou! za ochable podpory Stavalo se ay gern, u nektere jednoty, kde &five byl ruch, rozhostila se zemdlenost, Clenu ubYvalo, bud' malt' hloudek Ci nektere zanikly Sem tam ozval se hlas, ae nepatrne mnoastvi Clenu jia za to nestoji, aby k vuli nemu jednota dale potrvala. Nikoli tak! Stoji za to, bratti! Vady to za to sto j i setrvati pti praport; veci dobre a prospe gne, pii veei naet ikr.szot6k.6 haluzi nejpottebti6)61, iai gadiVeh

okolnosti neni slu gno se vzdaliti, ustupovati Pked predsudkem nerozumnYm a zpozdilym, povi'dy to stoji za to, setrvati co zarodek budoucnosti lep gi a uteaenejai.

Z"upni podnik v Seaton mel rispech neobyaejnY. Sokolstvo jim podalo diikaz, k pies nepriznive pomery let poslednich ye svem poslani neochabuje. Bude v brzku hospodarsky lope, pomery se ua nyni lep gi, nag lid ua ye vetgim meritku sokolskou myglenku chape a bude ji podporovat.

Setrvejme, drazi bratti a sestry, chrarime a brarime dobrou, muanou, vzneknou svou vac, chranime a branime tim Cest a prospecil SN't1.1 vlastni, prospech a budoucnost naai zamorske vetve. Naprej! eisti knihy, mate aspoti jeduou za tYden si preeisti nas organ. Navyknete si to einiti pravidelne nesmite se domnivati, se myslit boll; je -nutne take sve dual dat chleb duchovni, zakrnet.

Kdo neptemSrali, nechape dobu a lenoai duchcm, zfistava pozadu — a to je vela, ptieina krisc.,„ ae jsme se neptizpfisobili rychlejaimu tempu sveta mysl zlenoaila a proto i penize lenoai. Vaimejte "si, co se kolem vas, ve state, zemi a koneene ve svete deje a uvazujte. Nebud'te posledni!

Co delaji jini. V poucteli 27. srpna zahajen byl v Sokole Slayskem v Chicagu, prvni sjezd velke bratrske jednoty OeskoslovenskYch Spolkn v Americe, utvorene sloudenim pet starch deskYch jednot. Na sjezdu jsou zastoupeny tady z ruznYch state poetem 231 delegatil. V nedeli pied zahajenim sjezdu byl slavnostni vedirek na uvitani delegatil, ve stkedu byla konana uvadeci slavnost (500 novy'ch elentl) a mimo toho je planovana spoleena, navateva svetove vYstavy. — Stejneho dne za,hajen bude v Sokole Chicago sjezd Jednoty oesk3ich Dam a byly na nem zastoupeno 148 sesterskYch sborti ze 16 state. Sjezd byl zajimavY i z toho dilvodu, se .poprve byl na sjezdu teto jednoty zastoupeny sbory s anglickou jicha bylo od podatku roku 1933 uvedeno sedm a take to byl prvni sjezd od zavedeni nynejS1 poplatkove stupnice Sjezdu ptedlelialy mnohe velmi dtilelite zalelitosti.

Slovenska Jedriota v Clevelandu oslavila v nedeli 19. srpna 35. vYroei sveho zaloleni.

Vzrostla z nepatrnYch poeatkti„ dnes ma v samotnem Clevelandu 30 odbodek a ptes 3.000 dlenii.

Na poeatku zati t. r. oslavi v Clevelandu sve sttibrne jubileum Prvni Katolicka, Slovenska Jednota. Zaroveri bude konati 25. vYroeni konvenci (od 2. do a. zari) Prijedou cielegati ze vaech state, jich2 jest nekolik set. Vgeho Clenstva ma tato organisace na 90.000. V samotnem Clevelandu ma, 22 odbort, ktere maji asi 5.000 dospelS7ch agent a dvojnasobny poCet mladeZe. 0 nas pro nas. ChvalitebnY ruch v naaich tadech lze pozorovati dle zprav„ oznamujicich spolkove vYlety, potadani spoleenYch ()beat, odpolednich besed a pod. Ruchem Zljeme„ stanuti znamena, poeatek rozkladu, pozvolne odumirani. Vitame toto spolkove oaiveni, mame z nej radost. Znamend to zavan viny ozdravne, Zivotodarne. difite se, sestry a bratkde muaete. Sluane zabavy je konedne dloveku tteba jako soli.

Mezi cite tady path na g'. v Guy. Maji tam snaZive tadove fiXedniky a osvOideneho zpravodaje v sestie Rozi Mikeskove. KeZ bychom pisatelek jeji vytrvalosti, rozhledu a srozumitelneho brku meli z kakleho tadu. naa Vestnik byl by skuteenYm zrcadlem naai dinnosti, povzbuzeniin jednech druhYch, napovedou, co by se dalo noveho provesti, jen aby. ruch tadovY neochabnul, abychom nas dorost upoutali, ziskali, pozvolna do spolkovYch povinnosti zaueovali.. GuyskST Sokol, podtem Clenstva men gi, vytrvalou einnosti mute vaak bYti vzorem a ptikladem. Maji tam ovaem stareho sokola kozaka bratra Frafiu Vrlu. Byl zakladajicim elennem Sokola ✓ Ennis, mateiske sok. jednoty v Texasu. Co j: me tehdy v roku 1910 a potom vytrpeli • rieptizne jedlneti zaostaUch, vzne ge110 der nOebo r418tra Tyre nee:11apajleich,

Ve sttedu, dne 29. 1934.

Kolik scbezapreni a alai bylo tteba k vybudovani ti Sokoloven, kdy prve dve, na tehdejai pomery nadherne,.z1Y Osud nam dravYm iivlem ohne zmatil. Novi ptistehovalci, vesmes zadateenici, jezdili jsme pravidelne do cvieeni neb schtizi 5-10 mil vozmo, sedie a ti zadaste peaky. A jak jsme se sjiadeli radostne, kolik nezapomenutelnSrch smavYch chvil proaili jsme pri sok. podnicich, divadlech a zabavach. Dnes pH automobilove doprave, navateva schtizi vaeobecne ochabla, my jsme zpohodlneli, zvla2neli; dobre bydlo nas zkazilo. Neni to obetavosti a dobre yule k praci spolkove narodni, jeden odklada, tu nezbytnou praci na druheho. Nikdy pry neni pozde! Tieba troubeni "lerma" t. j. poplachu. My piece nejsme tak uboze kiesli, ae bychom se nedovedli vzchopiti. el nemame sve povinnosti ku sve rodine, osade a — narodu? Staei vedomi„ ae jsem zaopattil svoji rodinu, byl uZitednYm Menem sve osady, net co jsem ueinil pro narod, z nehoZ" pochazim a krevnYmi pouty jsem vazan?

— Kratai pobyt mezi dobrYmi osadniky v Guy, mezi borci Sokola — byl mne skuteenYm osveaenim. Teail jsem se na seznameni ua davno. Ptilelitost sjezdu organisatorti v Houstonu moje pkani uskutednila. Neochabujte Sokolici! Mate aivnou pfidu a ptikladne porozumeni i podporu uvedomeleho okoli.

Zdar Vam! ftdd Jaromir Cis. 54, ye West oznamuje odpoledni besedu, k nia zve elenstvo tadu okolnich. Ditky budou v fitulndm ptilehlem parku skotaait, pro dospele ptipraven kratai program. Potadatel promluvi o otazkach dneaka, nasledovati bude volna, debata, sousedsky rozhovor, obeerstveni a na konec kratti taneeek. Orchestr Slavic prislibil bezpatnou napomoc. Jedinec nemuae sezvati do sve residence vetai podet ptatel,, spolkova sin sta.vena byla i pro spoleeenske schtzky a dostavenieka rodakfi, Icteli si maji tolik k povedeni, jsou v mnoha ohledech stejnYch nazoril i smYgleni, zvykfi a jsou konec koncil z jedne — Slayske — rodiny. Nemohli byste nem podobneho uskutedniti ve vaai sini? Zkuste to!

Zahranieni ministerstvo Ceskoslovenska at'astnou volbu ustanovenim dr. Holluba konsulem esl. republiky pro jinni okrsek Sp. Statil. Pravy mid na pravem miste — mohlo by se tici o Hon. dr. Hollubovi -jeho2 osobne poznati mel jsem tu Cest na sok. akademii v Guy. Umi krasne, ptesveddive feenit, jeho elegantni, sebevedome nikoli upjate vaak vystupovani budi respekt, dela • vaude obdivovatele i ptatele. deatinu ovlada, vYborne, Cesky citi, opravdove, neboji alehem kritiky udetit smerem spravnYm a sam ovaem jde ptikladem. Jeho slicna, vysoce vzdelana chot' mu v jeho zodpovecinem, representaanim, zastupitelskem poslani je zdatnou pomocnici.

Nemale ptekvapeni zpasobil nam neodekavanou navatevou znamenitY spolkovY pracovnik br. A. Hamusek z Houstonu. Vracel se z navatevy Kalifornie, karid vydal se autem s manaelkou, synem 2endou a Lud Zajlekem. ✓ hodinu trvajici rozmluve probrali jsme mnoho zalelitosti, tYkajicich se einnosti naaich tadfi, Sokola a naaich tikolti a pro nejbliaai budoucnost. Navateva nas skuteene potegila.

Do redakce zavitaly ye stiedu min. tSrdne vzacni hoste a to pi. Fr. Matejkova a pi. J. A. Shillerova z Caldwell, dlici ye West nekolik dni navatevou u svYch ptibuznYch. Sestra pi. F. Matejkova sepsala zajimavY ZiVotopis svYch rodinu, kterY byl nedavno v naaem Vestniku uvefejnen. Navateva rids mile poteaila.

Za Texas podileji se co delegati na sjezdu O. S. A. v Chicagu tyto dny konanem Jos. Vavra z Caldwell, J. R. Kubena z Fayetteville a J. H. Hurta z Temple.

Krasnou pohlednici s bratrskou vzpominkou poslal nam Dr. Geo. Pazdral z Big Spring, Howard Co., kde s rodinou kratce zastavili, nalezajice se na automobilovem zajezdu do zapadnich statu Unie. Podekujerne nseerriu ptedsedovi Slavic osobne as osveaen, e mnohaldOu fot9gr. nirallau Orae ha zaaitky dor0:

Ve stfedu, dne 29. srpna 1934.

HLIDKA ZEN Temple, Texas.

S pote8enim etu ye Vestniku, ze dne 22. srpna, to na8e Hl. ITi. pottebuje do lady sy S7ch zastupcii nekolik snativSich divek. mladg ich sester. Krasna to myAlenka, to ano sestry? Zajiste mame v na8ich tadach dosti schopnS7ch mladSich divek, ktere by ye svern stiedu mohly hodne ziskat pro na gi Jednotu.

Ja bych dala navrh, abychom my sestry z na8ich domacich tadri daly mimotadnou odmenu temto organisatorkam, ktera sestra by ziskala prvni cenu a tak postupne. Pekna a pamatna cena by byla "Friendship quilt" s jmenem ildu. A takove podobne ceny by s! sestry vybraly samy. Posavad, my sestry, jsme se velmi malo zajimaly pro nas spolkovy a vtdy je mne lito, kdy etu v severnich easopisech, jak tam teny maji sve kluby a zabavy, kdetto my zde v Texasu pro ric takoveho nemame smysl. Ceske teny, obrvlagte pc) farmach, maji nejvic jen to diiny, od tsvitu do tmy. Znam to,, neb jsem to protila. Je tieba i praci odlotit, jinak kdybychom eekaly at by byla dodelana, to by nebylo ani hodinku pted smrti. A take je /lam zapottebi se neeim jinYm osvetit a zapomnet ra denni trampoty. Vtdy si to maluji v my81enkach„ jak by to bylo hezky, kdyby na8e sestry se vice zajimaly o spolkovS7 tivot a sve zabavy.

Se sesterskSrm pozdravem, Rosa gpanhel.

Dallas, Texas.

Ctena redakce a mili etenati!

Roku 1936 bude nad Texas mit stolete oslavy. 0 tyto oslavy se uchazi nekolik !nest v Texasu, ale na prvnim miste Houston a Dallas. Kdyt jsem o torn sly8ela prvni zprayy, hued jsem si pomysiela: Hle jaka ptiletitost se na8emu lidu eeskoslovenskemu naskSita. Budou-li zde stolete oslavy,. 'dot, kdyby se tak pro nas dalo utrhnout nekde kousek samostatneho mista pro umisteni eeskoslovenske vYstavy. Vyhraje-li Dallas, tedy k dnanimu parku mini pkikoupiti za parkem celou obydelni etyrt. Kdo jste u nas byli v Dallas v parku a v Sokolovni, tedy si sami ptedstavte za parkem po Sec. Ave., at k Frtzhugt ulici„ podle residence br. Rezka nahoru ku KraftovS7m, to v8e ma bYti pri kou peno k parku, strhano, a misto to upraveno ku oslavam. V8e to ma stati pouhSich 12 mibona dolart; nas Dallas ma sam dat asi tti.

Bratr Bubak, pfedseda eeskeho dne, nam vefejne psal v easopise, to v Parku neni jine mistnosti, kde by se dal uspotadat program neb nee° podobneho. My to zde dobte vime, i parkovni vYbor postrada, rtzne budovy, ktere pti katde vYstave pottebuje. Ptestavi-li se park nyni, tedy poeitaji, to pak by se v8eho upotfebilo pti statni vYstave katdeho roku.

Pfi takovSich udalostech„ jako jest svetovii, vS7stava, Olympicke slavnosti a jine podobne podniky, vkly vYbor cla rriznYm podniktm, y ystavovatelfun lep81 vYhody. Kdyt jsem tom pfemS781e1a, povidala jsem si, to se nam zde v Dallas naskj7ta, dobra, priletitost, sit se hued o zaeltku o misto, ktere by nam motna, i pro pti8ti roky zirstalo k disposici, kde bysme mohli si hezky uspotadati na gi deskoSlovenskou vYstavku, kterou jsem jista, i deskoslovensko by katdYm rokem obeslalo, neb Texasska vYstava neni vYstavou jen pro Texas. Sem se sjedou kupci ze v8ech jitnich stater i Stareho Mexika. Tedy Dallaska vYstava ptinese mnohSrm vystavovateltm peknY utitek.

Pii psani meho prvniho dopisu, jsem si ani v duchu nepomyslela podceriovati praci sestry V. neb br. Bubaka, neb s tim jsem dobra kamaradka. Kdyt jsem se letos z jara odmleela v dopisoYani, ptistoupil v Sokolovny ke tine se slovy: "Piste!" Vann ze zde ur vS7stava 6esitS■ ell v6ei byla a vim dobe 6i ale to bylo v Wadi ihrffich v6eia tak

VESTNIK re se mezi tim ztratila. Cot musime se stale extet jen to stare tradice a nepokusit se 0 reco jineho„ co by nam ptineslo vice utitku a poznani. Spisovatelka Estella Hudsonova pie o nas v angliclOch noyinach, to jest nanitrodnosti v Texas 400.000. Nezasloutili bysme si nekde nejakeho zastoupeni?

Prod ta kritika myth nevrhii vtdy s jedne a to same strany, at' ye schtzi neb yetejne, ut po dlouhou iadu let? Ustoupila jsem • jen to dopisovani trochu a elenstvi, ale i to otelim,, neb jest dosti dobrYch dopisovatelt a elenstva. VYplatni listinu a ztratit se tak jako mnoho jinYch ueinilo, pry "Odrodilci" — jaka to ironie!

Jen tadne strachy, vim jiste, to to nebudu ja, ktera se o neco podobneho na vYstavi8ti pokusi, neb k tomu je tieba inteligentnich ktefi maji pied svYm jmenem Dr., neb nejaky yetejnY tfad, neb vli yne pfatele nahoie. Toho v8eho postrada, takova, hloupa baba jako ja, vtdyt' ani anglicky neumim. Hned prvni moje kamaradky zde v Americe mne prorokovaly, to jestli neptestanu horovati pro v8e Ceske," to na vedy zustanu zelend, a meld pravdu.

Sestro P. P. M.,. pro u8lechtile podniky neni mist() v na8ich srdcich; tam vladne jen samolibost. Uchopily se vAeho 3, 4 at 5 rodin, dohromady je YAM ptatelstvi, pfibuzenske svazky a jinY must sbirat drobty, nechce-li, i-ekne se mu: "My jsme to to ut men dtiv, net ty jsi pfi8e1!" To boll, ale neni leku V eas vyueovani Ceske gkoly pki8la jsem do Sokolovny. Ses. Stranske, sedela u okna v pane praci. Povidam, co ty tak pilna, vtdyt' na to nevidi8. Ona: pry hleda. Babieku od Boteny Nemcove. Jest knihovnici sokolske knihovny a Babieka se ji zatoulala at do Corpus Christi, a nejak se ji tam libilo. "Sur u more v lete." Ale oni pry ji pottebuji pti vYueovani. V seznamu nalezla celou fadu knih, ktere jsou rozptjeene i dele dvou mkt. Slibila jsem ji, to se zminim .v mem dopisu, by knihy vratili, neb jest mnoho novYch eteratt. kteti by si radi knihy yyptjeili, ale knihovna jest prazdna. Tet si stetovala, to se ji ztratily jeji osobni knihy piljeenim.

Zvla,8te teli dvou knih, romany to prvni a druhe vydani: "0 korunu a lasku" Jest to pamatka ze stare vlasti. Kdo je mate, motna, nevedomky na polici zastreene, vrat'te ji je.

Nevim, jestli se yam komu stalo pit eteni knihy to co mne, neni tomu davno. Ptinesu si ()Was knihy domil ze Sokolovny. Vybrala jsem si dye, 1. a 2. vydani. Prvni zaeinala: Ztracend babieka. Po 40 let musela poslouchat jine, at najednou jest volna, odchazi z bohateho prostiedi, necha se najat co obyeejna delnice v provazarne, ptistte gi si na8la u italske rodiny. Pii take praci v chudobne rodine se citi 8t'astna, spokojena, jak se po celYch 40 let necitila. V to dobe jsou pri stavce v provazarne k smrti odsouzeni dva italsti delnici, jeji dobti ptatele. Pokorai se o jejich zachranu, odjitdi domii a hleda pomoci i se .svoji vnuekou u bohate rodiny, ale vSe marne. Ut jsem byla skoro konce prvni knihy, kdy jsem pH listay 6ni uhledla "Ptedmluvu". Zaenu ji Cisti a tristanu cela zdrcena, neb Pi ge se v ni, to v celem liceni tadna babieka neexistovala i mnoho jinYch jmen je pry vymy8leno, ad i mnoho jest pravdivYch,. neb tovarny i bankovni tstavy dosud existuji. Ja jsem si v8ak aby v8e otatni bylo vymySleno, jen ta • babieka mela by ti pravdiva. Pte gla mne chut' eisti druhe vydani a podruhe zaenu hezky lined z kraje eisti.

Ptitomne zde mame u nas milou nav8tevu pfatel, mantelt J. W. BystfickSTch z Alabamy.

Piekvapili nas nafatevou i jejich krasnou, velkou karou. Pan BystfickS7 je obchodnikem ✓ Robertsdale, Al. Obchody pry se jim tarn bodne polep8ily a vlahy pry maji at mot.

Byli ptekvapeni suchem i pomery, jape v Texas nalezli, Na zdall Antonie Ondrrigrtova..

Radio ami/ter J. J. Prvui jisitrof ts ge-pEt‘8e zasilta Mar00 0 r, 1002 NqYthio Fourt liA\?.(1uOelq

Strana.

HLEDANI LEST. (Dokoneeni ze str. 1.)

Steiner. Vysvetluje, to ptjeovni hodnoty naSich certifikatt eitaji se od doby trvani pojistky. Zalotni fond k tleve starch Menu byl trugen k prospechu vSeho elenstva. I kdyby byl zachovan, starSrm elenum by nepomohl, jak odekavano a jeho zrnSenim„ dale Apravou platebnich stupnic dle stall — celkovS, vtsledek je daleko lep8i net zachovani zalotniho fondu. Potizeni vkusmich dvojjazyenYch certiflkatt je tadoucno. Kapesni pfiruely platebnich sazeb nelze potiditi v kratke dobe, jejich inorava zabere easu vice mesict. Budou ravedeny * dve nove pojistky. Teprve potom ire o vydani navrtenSich knife uvatovat. fleetnik Hl. Ur, br. Ed. L. Marek pfedna,81 podrobnosti napomoci, Pt se na8im organise.torrim dostava od tsttedi. Na y8tivil tadu osad informoval se o !Wade vzhledem k na8i kampani a yeti, to je ptizniva.

Ke konci schtze bylo usne geno„ ie odmina 40 proeent komfaneho nebude vyplaeena iidHemu elenu jedine v torn piipade. kdy rodiCe prihlasi sve deti, neb kdyi kterykoliv Glen piihlasi se sam, sam se postara, o lekaiskou prohlidku, a je uveden do fadu bez pomoci jednatele. Tato otazka pusobila mnohe neptijemnosti, a proto jest ptipominano, to nikdo jinST netli zastupce„ neni opravnen na toto 40ii procentni kornitne ,a pouze ye vY8e uvedenYch ptipadech bude odpu8teno nebo vyplaceno.

Proto bratii a sestry, neoeekivejte toho, ponevadi bylo to dfirazne nakizeno zastupcum, a bude se take die toho kaidSr Fiditi.

Vysledek voleb. UZSi volby k nim't pfedchazela prudka kampari, ntoeeno palbou z kust tetkYch, na pomoc vzaty: radio, tisk, letaky, velikS7 podet feenikt — vynesly viteze: James V. Allred griverner, Walter Woodul mistoguverner, William McCraw generalni navladni, Lon Smith Clen teleznieni komise, John Sharp eleneni nej yy881ho soudu a nad spolubratr L. J. 8ulak zvitezil co statni senator nad svYm protivnikem vice net tisicem hlast, k demut mu uptimne gratulujeme.

DO TAYLOR! V posledni schOzi tadu Praha Cis. 29. nebylo dostatek Casu k patfienemu projednani zaloteni Sokola nasledkem prosloyft lady politickSrch kandidatt, do schtze zavitay8ich.

Proto svolexam druhou schtizi asice na tuto nedeli 2. tali odpoledne, v nit bude rozhodnuto, doufam to ptiznive, bychom v na gi nove prostorne spolkove sini Sokola V8em elentm fadt na8i dovoluji si ptedlotiti nasledujici navrh: Jste o ptipadu krajana Cernocha z Granger dobe zpraveni. Byl pro vratdu odsouzen k smrti v elektricke tidli a byl by prvnim teehoslovakern v Texasu, utracenYm potupnou smrti.

My co jedna rodina chceme teto pohane ptedejiti zakrokem, by negt'astriSr krajan uznan byl choromyslnSrms jelikot pii zdravem rozumu vratdu by provesti nemohl a misto do komory smrti, poslan byl do tstavu choromyslnYch, kam vlastne patfi. Nati dobti krajane ut na ritraty s provedenim zmeny tiestu pottebrim dosti ptispeli. Net celkovY sebranY obnos nestaei. Je tieba dal gich penez a proto navrhuji: nemohl by katdS7 spolubrat' prispeti 10c mesiene aneb na ge tady povoliti $10 — $15 do ptedu? Uvatujte o torn neodkladbratti a die motnosti jednejte ne. S br. pozdravem, Joe F. Eineigl: 110VORNA. Sklif J. Nejstarti sklenena, vec je sklenena perla, jet nese jmeno farao AmenhotePa I. z clob 1519 pied Kristem.

Br. Al. Z. Zidt je na svete 12-13 miliont, z toho asi 10 mil. mezi Slovany. Ale nikomu nejsou tito semite cizej81 net Slovanum.

90 prooent Zidovstva na svete u2,i'va nemecke tei:4 a za to je Nemci vyhazuji z naroda Sloy*Tie je ttvi, na sve zapoininajiee.

K. It. NeJrAohan6i61 atom na svj 30 ° p t* y 1$w* i. t - t14 50it y Olen%

VESTpiWk

Strana 10.

Souelova enitba Antonin Jenne

"Zavti„ Betuako! Vona sem de zima!" oz'alo se z mistnosti.

Pani mimodek zaviela tedy dveie a octla se sama v sini se Souekem, jen se zakabonil, nebot' dekal, '2e ho hospodyne pozve dal.

"Ja, jsem o nem slejchala od tatinka," vysvetluje pani. "A e on u2 musi bYt hodne start. .. A to jste pti gel sch-valne? Nebo tady jeate mate co delat?"'

"I — tak sem se rozbeh, a voni eloveka u2 boleji nohY," mrzute odpovida Soudek a diva se kolem sebe, jako kdyby hledal lavici.

"Tak pojcite dal si chvili sednout!" pobizi jej pani, ale neptilia ochotne„ a znovu otvira, dvete, z nich vyala.

"To jo! To si sednu!" ochotne souhla.si Spuedk a erne se ke dvetim, do nieh2 pani veala.

Soueek Yeeel za ni a ocitl se ve svetle, uupravene kuchyni, v ni2 se mu zalibilo na prvni pohled. Tak disto a jasno v ni bylo.

Za stolem,. pokrytYm modte kostkovanYm ubrusem, na poho yce sedela stara, aediva pani a ostte si ptiehoziho prohlitela.

"Tak dej panbu dobrY vodpoledne! neta!" pozdravil Soudek, sundal klobouk a otdeel se kolem sebe, kern by odlo2i1 hill i klobouk. Chvili se motal ,u dveti, potom optel hill do kouta k nejake sktini a na jeji oblouk zavesil klobouk. A hned se otoeil ke stare pani a podaval ji ruku.

"Tak to je jako maminka?! 2e jo?!" obraci se k pani Urbanove.

"Jo! lvtarninka!" ptisvedduje pani Urbanova a stavi pro Soudka 2idll dale od stolu.

"Sednete si!" pobizi jaksi nevrle.

"On ptines pozdraveni od stareho Nasejpala z Repochrast," yysvetluje matce.

"Cote?" ozve se statena, otvira fista a hledi na dceru uptene, jako hledivaji vgichni lide se apatnYm sluchem.

Pani se k ni nahnula a hodne hlasite opakuje: "Nasejpal z fzepoehrast nas vzkazuje pozdravovat!"

"A to je alovek z itepochrast?" tale se dcery stafena.

"Jo! Jo!" honem odpovida Soueek a silne kYva hlavou. "Vona pafunama u2 apatne slYai! Ze jo?" obraci se k deeti. "No — vono nejni divu!" a Soudek si hluene piaci do kolen. "Dyt' je to u2 jako papjerka! To u2 museji bejt leta! To moje nebona byla uz taky jako para nad hrncem, ale slyaela dobte. No vono ji taky tolik let nebylo. . . A co tatinek?!" znovu se obraci k pani Urbanove.

"Von u'2 je taky chadraba, ze jo?! Rikal mi v meste Ptemichal; tteba 118 taky znate?!"

A Soudek se zahledel na pani Urbanovou, ktera hledi rozPadite. Stara pani hledi s dcery na Soudka a °pet se Soudka na dceru a midi.

"To vono to houpodafstvi holt tak nejde?!

2. e jo?!" znovu spouati Soudek diplomaticky.

"Jak holt nejni hospodat! A kdy2 tuhle stati uz k nidemu nejsou. . . ! A kde mate tatinka?" pta, se nable. "gel si chvili lehnout," neochotne odpo yida, pani Urbanova.

"No — jo! Co u2 starej elovek?!" rozvalne hovoii Soueek. "Tady je holt pottebi hospodat, co pfece rozumi. . ."

"No—," zdr2enlive poznamenava pani Urbanova; ja tu mam eafate, deled' je tak ono to jde dolate."

"Ale — ale!" odporuje Soueek a znovu se piaci do ls-olen. "To zas mi nepovidejte. panieko! Ptecet' ste jen Zencka a ste na to sama!

To zas netikejte! Tady je holt pottebi hospoda.t, ptcce u2 starSi, usedlej elovek. . a tiebas elovek, kerej by moh i hodne Pkikladne tuhle ja main chalupu. . . vona je to ovScria jen chalupa, ale je to dish a poll mean dost. A ceru sem kraand vodbyl —; vona Pepina dostala dost. Vona ma ilakYhoi Douderu, esli to snad znate, . .?!"

"Neznam 1"

"Von pochazi taryhle vod Hradce — z nakejch Suchochleb; naramnej statek. A von u nas ma hospodu a kezniai. Von Josef ma taky riakY ekoly! Von byl v Hradci.. .", chlubi se Sol:Leek.

"Ja to neznam!" nevrle odpovida pani Urbanova.

"A mne zbyla chalupa &sta. Pepina je vodbyta, tak co? A lidi me furt honej, abych se do toho vo2enil. A von kmottieek Nasejpal u2 nejvic!" rozklacla Soudek a hledi rozva2ne na podlahu kolem sebe. "No — vono je to na jednu stranu pravda! Co je do toho, dy2 nejni 2encka ve staveni?! Vona je tam u mne ta babka Vodstreiika; vo to nic; vona je diprna., vona uvaii, vypere, vona je zas jinde potadna 2encka! To zas ja se ted'kon najim, to sem se tak nenajed nikda,. Ale dy2 to piece jen nejni to!"

"Ale — copak o 2enskour usmala se pani.

"Tech ted' vaude najdete! A ka2cla, by Ma rada do takovY chalupy, jak povidate."

Soudek zatiepal hlavou. "Nemusela by!

Jak povidam! Nemusela! Vono u nas s Pepinou — vono holt to nedele, dobrotu. Vono — tak sem si myslel — nekam se pki2enit.

Dyby se to moje prodalo, tak se natrii peilk, a to, panedku, by byl potadnej pkinos.

To by bylo i na tomhle statku pane znat!"

A Soueek se na pani podival yYznambe a tvat se n..0 airoce rozesmala. Soueek byl sam s sebou spokojen, 2e to tak Mkovne tekl.

Pani se trochu zardela, usmala se, ale nepromluvila.

V torn nakdo otevtel dvete u sine a ozvaly se tarn rychle kroky. Po speenem zat'ukani se dvete otevtely a do nich s pozdravem veala druha pani Urbanova, s nil Soudek pied chvili mluvil.

"Zatracend ienska! Co sem ted' leze!" mysli si Soueek. "Zrovna sem byl na nejlepai ceste. . .!"

"I — koukejme se!" pravila vesele. "Vy tu mate hosta! — Tak co?! Koupil jste ten jeemen?" obratila e k Soudkovi s otazkou a dala se do hlueneho smichu.

Soudek zrudl hanbou a poeal nervosne na zidli ptesedavat.

"Jo — jedmen!" zasmala se vdova Urbanova. "Mam se, holka, se mi zda vdavat. .!"

Nyni vypukly ye smith obe,, a'2 to Soueka pohnevalo.

"No — teda — co je yam tak k smichil?!" obratil se na ne ptisne. "Co2 by to nebylo k tomu?! Pi'ecet' tuhle majetek mam, 2e se mil2u sedlakovi rovnat! A zdravej sem! Tak co?!"

Cizi pani Urbanova se vaak smeje dal. Jen vdova Urbanova se trochu zarazila, vidouc Souekovo pohnevani, a snozi se vec hladce urovnat. "rkifilej pane. . . Vidite ani nevim, jak se jmenujete!"

"Pan Soueek," ochotne sdeluje tazanY. "Ja jsem pan Soudek."

"Tak tedy, milej pane Soudek," povida vdova Urbanova va,2ne, ale koutky fist ji to hraje. "To ste ptiSel moc brzo! Ja, se jeate vda-. vat nebudu. . ."

"Ale dyt' nejni 2adnej kvalt!" ohra2uje se Soueek. "Vono taky — dyt' advent ptede dvetma a von je advent dlouhej. To sem si sam myslel — az takhle v masopuste. Aby to holt do jara bylo, ne2 se zadne sit. Potom jak je prate. . ."

Obe Urbanove se na sebe podivaly.

"A vy nejste evanjelik?" otazala se vdova.

"Ale kdepak!" A Soueek razne zavrtel hlavou. 'JO sem timckej katolik; ja, sem nevodstoup. Co ate budu shanet na start kolena?

JO holt uz v torn umtu. Jako tam u nas kej Vomadenej — von taky vodstoupil a dal se k tern eeskoslovenskejm, a dyt dostal kus farskyho pole, tak zas ptistoup. Ale to vona —; vona Vomadena. Von je to jako evatidek..." rozklada Soueek.

"Tak vy byste neptestoupil k evanjelickY N.jte? selka Urbanova a tvate ji trochu zva2nely.

"Ale — kdepak!" A Soueek zattepal rukou.

"U nas ve vsi je jen jeden — to je prave ten Nasejpal — — a co z toho ve vsi ma?! To je berop . _! A vole evanOeliCi prej ien beran

Ve sttedu, dne 29. 1934. taky museji kostelu platit. Tak to rad, vostat, dim sem.'

Pani se na sebe °pet podivaly, ale ji2 va.2neji.

"A jak by to teda bylo?" zeptala se v torn vdova Urbanova. "Tuhle ja jsem evanjelickSt wiry — a vy jste katolik. Jak bychom mohli mit svatbu?!" A vdova °pet se usmiva a pant Urbanova hledi napiate.

"Ale — to je pfece lehkY!" vitezne rozhoduje Soudek. "Vy byste mela voddavky tady ye vaaom kostele — a ja u nas v kepoehrastech. Vono je to pravda — vono by se muselo platit na dvou farach — ale. . ."

Soudek chce ted rozvinouti jeate dale, ale zarazil se. Obe pani se daly do smichu 'ohm° nehorazneho, a2 se Soudek zarazil a urazil.

"No — pro blazny snad tady nesedim!" povida nakvaaene a mradi se. "Dyt' snad se voptat mit2u, co a jak! A ja holt nejsem 2adnej mladej fanfar; je, sem tuhle usedlej a rozumnej alovek. A takova vec„ jako je svarba, to se, panedku, musi rozumne uva2it. To nejni jen tak: vzit se! To by doved ka2dej!

Tuhle je piece majetek jo, mam svoje, vy mate svoje — a vona se vec piece musi uvant z gruntu. Co2 tikam fla.kY nesmysle?!"

Soudek je rozzloben a hlasa napino.

"Ale — to se nesmite hned tak zlobit, pane Soueek!" konejSi ho statecka pani Urbanova a nuti tvat do vaanejaich zahybft. "To vite, jak my to myslime! Kdy2 u.2 jsou teda namluvy, tak at' je teda veselo. r2clyt' se ptece zasmat mit2eme o namluvach!"

"Jo! — PelnY namluvy!" durdi se Soudek, ale jig mnohem mirneji. "Tak teda sou namluvy — a tuhlenc mate still prazdnej — a nic na nom. Dy2 teda sou namluvy ,tak ptineste aspori fiakY kafe nebo nee°. . .!" A Soudek se ji2 usmal. Zadal site durdive, ale konec jeho fedi vyznel upine smitlive. "Tak vida," mysli si, "tak vono piece! Uz sem myslel, z toho nic nebude. A najednou — namluvy!"

"Co chce?" ozvala se v torn stara pani hledie na dceru a palcem ukazala na Soudka.

Nerozumnela patrne rozmluve.

"Jedmen!" zahoukla ji v odpoved' misto dcery druha. pani Urbanova. "Chce koupit jeemen!"

"Ale — jakej jeemen?!" durdi se znovu Soudek. "To sem tikai u vas jen tak. Zenit se chci! povida pevne. "Tak prod to painame nekeknete?!" A pokouei se vstat, jakoby ji to chtel sam "Jen sedte!" A pani Urbanova jej srazila na zidli. "To ona evagrova vysvetli sama. Ono je s babiekou teZkej hovor!"

Soueek tedy znovu klidne useda, a pyene se rozhlili po kuchyni. Vdova se obratila k plotne a rachoti tam hrnky. Pain Urbanova si sedla vedle Soudka, sklonila se a podeptela loket o koleno.

"Jd vim, 2e uz jste zbehal celej okres za nevestour povida jakoby vyeitave.

"To ne!" vybuchl Soudek opravdove. "To nikoliv ne! Ja du sem prvne!" hlasa jakoby ptisahal. "Vono se mi nabizely 'tenckY; to je pravda. Vona riaka z Bfezinky, von jeji nebokik prodaval ye valce do hor a penize tam sou; poll vona moc nema„ ale penez ma Potom ta Berendice z Psovod; ale ta ma dve deti. A potom ta Chaberka ze Strejekovic. Vona je pf-ecet' z mesta a ma tam peknej domek. Vono by to bylo vaecko p6knY — ale jo, sem si holt zamanul sem. Tady se mi to holt libi nejlepai !" zakoneuje svou tee spokojene.

"Ale v2dyt' mne ani jeate neznate?!" upozornuje ho vdova Urbanova a nese na na malem talitku hrneeek bile kavy a stavi ji pied Sorteka.

"Ale jakS't pak poznavani!" odbYva ji Soueek va2ne. "To se vaecko pozna potom. Hlavni vec je tuhle, ze je statek v potadku, jak sem viciel, a pole tu sou dobrY; to tr2 ja vim dal/no. Tady holt de i cikorka. — A vy piece voaklive, nejste!" obraci se va2ne na vdovu.

Obe pani se opet rozesmaly.

Vdova polo2ila na still talit s pocukrmanYmi buchtami a pobidla jeate y e smichu: berte, pane Sou'eeX!" "Tak

clue 29. .srpna. 1934.

Chram L7svitu Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky

"To ne, ietizek dostane jen v nedeli, nebo kdybychom s nim nekam s1i, jinak bude miti triarku, a tu neptetrhne. Ale to na mne pada anava, jako bych celY den rnlatila."

Zivla a ruce sklesle na stixi polozila. .

"Pojd' si tedy-lehnouti a hodne dlouho spi.

Rano vtechno udelam a mates si Came jsi vstavala, ye vlaku i v autobusu se alovek umlati, a chlapec je take tetkY. Jen kdyt is! St'astne doma a dite jsi zdrave pHvezla."

Za chvili hajoy na ztichla a pouze les, kryjici hajovnu od severu, tumel, jako by oddychoval. Rano hajnY tichounce vstal', natahl kalhoty a kabat a vytoural se yen. Obloha byla jeSte temna, kdyt se vtak zkutenym pohleden na oblohu podival, hadal, to tit se bliti k taste hodine a to dnes prteti nebude.

Poklidil dobytek, u pumpy se umyl, zapalil si dtevenku a vrativ se, rozdelaval v kamnech °heft Kdyt loud zapraskala, hajna se take probudila. Hlavu nadzvedla, jeSte na okarntik se polotila, potom se vtak hbite svezla s postele.

"To jsem spala jako zabita„" povidala ke sve omluve. "Ty jsi ut dlouho vzharu?"

"Nedavno jsem vstal, venku jsem vtechno udelal, a mela jsi jette zastati v posteli, byl bych kavu sam uvatil."

"Dost jsem ut lenotila a main take hlad.

Venoutek jette spi, nechame ho spat. dokud bude chtiti, a zatim uvatim snidani. U nas je piece Jen hezky, nepajdu z domu, dokud nebudu museti."

Repetila pobihajic a za chime se oblekala.

Jako mut i ona venku se umyla a drkotajic zuby, vebehla do svetnice, smejic se, jak voda pall. Sledoval ji pohledem a usmival se take, v duchu spokojene usuzuje, to ma hezkou inn'. Vane kavy se rozlila svetnici, a potom usedli proti sobe k jidlu. Znova opakovala naa si jette ze veerejtiho dne vzpomnela, doplriujic maliekosti, na ktere vCera zapomnela.

Kdyi se dite probudilo, oba se s nim mazliii, a dite spokojene putovalo z naruei do Kdyt se hajnY dost potetil, odetel do lesa, podivat se, nepotlouka-li se nekde nejakY pytlak nebo zlodej dfivi, a hajna odstrariovala nepotadek z ptedetleho dne. Dite se bato1110,, provazeno psem, kterY se zvla,ttni trpelivosti snatel jeho rozmary a snail se nazna.aiti, to i on ma radost z navratu maleho sveho pokutitele.

HajnY byl asi hodinu vzdalen, kdyt hajne se zdalo, to nekdo jde po zaprati dovnitt. Take pes zvedl hlavu a tlumene zavreel. To asi nekdo jde pro dfivi nebo snad nekterY lesni delnik se jde ptat, je-li pro neho nejaka prace. OtoCila hlavu ke dvetim, vyakavajic, ptichozi vejde, ale nahle se lekla.

Mezi dveimi objevila se vysoka postava damy, obleeena v jednoduchY lodenovY kostym.

Na hlave mela kotitinovou Capku a na rukou jeleni rukavice. V pfitmi sine nebylo ji videti do tvate, ale hajna ji poznala. Byla to majiteika deskoveho statku Ratyriskeho pani Olga Janulova.

"Dobre jitro," ozvala se prvni a vstoupila do svetnive. "Ut jste se z Prahy vratila?"

"Hned vaera jsem, milostpani, ptijela," povidala chvatne, rozeilena ptichodem sve velitelky. "Mut asi pied hodinou odetel do lesa podivat se, nestalo-li se nic v lese."

"Nic nevadi, chvilku poekam a potom si na neho zavolam, main s sebou trubku. itikal, to by zadal hned v pondeli s kacenim a chci se na to podivati. Dite jste tedy pfivezla, Ze? Je uz zdrave?"

"Bohudiky je, je jako mtene, ale arci, zchuVlo v nemocnici z toho staleho fezini a letie-, eni. Verso1180, Ma' miiostpapi: ri WC'

Stra na

V ESTPiiii Dite, na ktere volala, se valne k uposlechnuti nemelo a jaksi cize se na pfichozi divalo, ale hajna, vzala je za ruku a vedla ke statkatce.

"Polib hezky ruku, dej pozdraveni," napominala matka, mama nutic caparta ke zdvoiilosti.

"Jen ho nechte, nema, jette z toho rozum.

Je pobledlY, ale oCka ma fasna, a doma se brzy zotavi. Vidis, kluaiku, co jsi rodialln starosti nadelal. Sama jsem si nemyslila, se z toho vyktete. HajnY mi potom (IA ilety, co vas to stab; zaplatim to. Mela jste vdera zlou cestu, domluvim hajnemu, prof si ve dvoie netekl o kone, aby vas s ditetem vee'er ze Syrakova odvezli. Ted' neni tolik prate a cesta veeer blativSim Avozem musila bYti velmi zla."

"Uctive dekuji, kdopak by se daval takoVS7 kousek cesty voziti. Ptebehli jsme to, ani jsme nevedeli. tlov'ek vypravuje, co se mu pkihodi, a chvilka jako nic uteee."

"Jste ovtem mlada a taila jste se na domov, proto jste to tak .lehce ptekonala. A iiste mate velikou radost, to je vase cite zase zdravo."

"Milostiva pan!, snad bych to byla ani nepfetila, kdyby mi melo dite umtiti," povidala hajna, opravdu pohnuta."

"Ma, zlata, matka musi pfetiti vie," povidala s povzdechem, a ohlednuvti se po zidli, posadila se.

Pan! Olga Janulove„ byla vysoke, vznosne postavy, ponekud ptitloustle, ale jette sveti a pine tivota. ACkoliv ji bylo etykiaetyticet let, vypadala mlade, protote jeji tivotni energie udrtovala ji ye svetesti a jeji temperament nedopustil starnuti. Mela tmavokattanove vlasy, shone zkrojena asta i oboCI, pine sveti rty a pouze vrasky u oei a v kcintcich fist prozrazovaly, to jeji dive! leta zmizela. Chodila vzptimene a lehce a jeji gadomodre odi prozrazovaly jeji bohatY dutevni tivot. Kdyby byla Lila ve meste a venovala svYm toaletam takovou pedi, jako jeji St'astnejSi mestSke drutky, dojista byla by opoutala pozornost mute, aekoliv i zde na venkoye proste tent' venkovske povidaly„ to je skoda, nevda-li se znovu.

Na jeji povzdech nevedela hajna hned co iici. Nezatila zde site ce15'7 ptibeh jejiho mantelskeho utrpeni, ale mnoho slytela a to v ni vtdycky vzbuzovalo nctu a soucit s bohatou pani, tetici se tolikere oblibe celeho okoli. Natli se ovtem rnzni lido, kteki jedovatou slinou a chteli sniziti jeji cenu, ale vedelo se, to jsou to bud' taci, kteti co stnj musi plouti proti proudu a miti odlisny nahled, nebo to byli proputteni &Inlet Ci ziizenci, ktere pro kradete nebo nedbalost vyhnala.

"Hotikovi poptejte nyni hodne mleka a at' se, nebude-li venku piilis otklivo, probeho.," radila statkatka usednuvti. "Zdejti vzduch ho posili lope net leky, bude mu chutnati jisti a spat! a do jara, bude jako suk StSrskalo se ti, Venoutku, po mamince?" ptala se, a jelikot diteslo prave blizko kolem ni, vzala je za ruka a ptitahla k soh& Dite se mnoho nevzpiralo, pamatovalo se na tuhle pani, to obeas se v hajovne stavova.la a vklycky nejakY mlsek mu dala. Na otazku statkatainu neodpovidalo„ a pani Janulova, pohladivti je po vlascich, chtela je ut pustiti, kdyt si povtimla zlateho medalionku. Hajna nemohla odolati a po odchodu mutove zavesila medalionek na tenkY provazek a uvazala kolem kreku ditete.

Ruka statkataina dotkla se medalionku, povytahla jej z kotilky, podivala se na malbu a potom druhou rukou stiskla perko a podivala se dovnitt.

"Kde jste to, hajna, dostala?" tazala se neskrvajic pohnuti.

"VCera v autobusu mi to dala jista jeptitka, co s nami do Syrakova jela," povidala ochotne, zarazila se vtak, kdyt videla rozeileni pani.

Janulove.

"Jeptitka? Vy jste ji o nej tikala?" dota zovala se a jeji hlas znel ostteji net obvykle.

"Jak bych mohla o nee° takoveho prositi, kdyti jsem o tom ani nevCdCla. Sama mi to, net jsme vystupovali, co rule data a povidala4 J1ch to daltA dAtet1 no81t1, ttby ho n c ?110b.o

nepotkalo. Divne mi to bylo, sama jsem nevedela, co mam delati, ale ona se tak hezky divala a bylo na ni znati, to ma dobre srdce."

"Byla stars di mlada?"

"Mlada, jako obrazek byla hezka, ale smutna vypadala v tom svem Cepci. Rano jsem povidale., muti, to se mi libily jeji oei; mela takove skoro jako milostpani.'

Statkakka mimodek sklopila odi a jeji prsty nervosne obracely medalionek.

"Podivam se na to zblizka„ je hezk3i a kdysi jsem take takovSr mivala," tekla snatic se piekonati sve rozechveni.

"Sama provazek rozvatu," nablzela se hajnd, a piaskoeivti, rozvazala klieku a poclavala medalionek pan! Janulove.

Ta vstala a ptistoupivSi k oknu divala se velmi pozorne na zlaty pfedmet. Z obou stran medalionek prohlitela, a otevtevti. jej, dlouze se dovniti divala. Kdyt koneene medalionek zaftela„ znovu zhluboka vydechla, a odvrativti se od okna, sla k hajne, vracejic ji ptedmet. Hajne neutlo, to celY jeji vYraz se zmenil. Jako by zavoj padl pies jeji tvat a plameny pohasly v jejim zraku. Smutna a rozbolestnend byla a div to ji slzy do oei n evyskoeily.

"Hezka, vac," povidala pfiSkrcenYm hlasem "Dejte pozor, aby se diteti neztratila. Mohla byste mirlcl, jak jste ten medalioned dostala? V,§echno nilo sve ceste povidejte, mne takove veci zajimaji. Na zpateeni caste jste se s jeptitkami setkala, to?"

"Ano, na zpateeni caste, pfikYvla. "Jely taky z Prahy, ale ye vlaku sedely jinde net ja.

M v autobusu jsme byly pohromade. Maio lidi s !AIM jelo a tma venku ut byla. JeptiSky si sadly takhle napravo a ja si sedla s ditetem nalevo.'

Rozvldene, jak je u venkovskych lidi zvykem, podala heal cestu, doninivajic se, to ji snad statkatka podezira, jako by nemluvila pravdu nebo neco zatajovala. rtechno musi fici, at' ut si o ni mysli, to je povidalek.

Napied na ziizence tee pilsia, jak se s nim dala do hovoru, kdyti se ji ptal„ odkud s ditetem jede, a jak mu Ulla, kde byla a co starosti s ditetem zkusila.

"Jako mi milostpani povidala, i on tikal, ze rodide zkusi s detmi mnoho, nekde to je nemoudrY mut a jinde Lena. Kdyby to milostpani nemrzelo, povedela bych vtechno, co povidal, dobte se na to pamatuji."

"Jen povidejte, dlovek se mtte ze vteho pouditi."

Bylo ztejme videti, to statkakka chce nalartj Casu, aby ziskala klid a dovedla se ovladati.

Ut vypadala klidnejti a pouze obeas se jeji chkipe a rty zachvely, led jinak zdala se byti pokojna.

"Ba, elovek se stale uei.„" souhlasila hajna.

"Je to nejakY moudrY alovek ten pott'ak, ma dye dcery a dotel s nimi tnatnYch Mel pry nerozumnou term, vypravoval, jak je matka k nidemu dobremu nevedla a od maliCka kazila."

A ut ji strhla povidavost a liCila, co vte slytela. Pani Janulova, s opravdovSrm zajmem naslouchala, a aby se dovedela podrobnosti z osudu deer ztizencovS 7ch, tu a tam otazkou se ozvala. Vtecka sklidenost ji opouttela a pouze obeas se ozvala. Vtecka skliCenost ji opouttela a pouze obeas lehce rty k bolestnemu itsmetku stahla.

"Ano, ano, tak se east° stava," pkikSivla, kdyt hajna se na chvili odmldela. "Hovokili jste nahlas?"

"V autobusu to bylo slyteti, ale venku asi ne."'

"Ale jeptitky to slytely?"

"To slytely. Pravda, to starti spala skoro celou cestu, ta o nieem nevi, ale ta mladbyla vzharu a slytela asi vtechno. Zdalo se mi, to se modli, protote se ji rty trasly.

Malo jsem se na ni divala„ nechtela jsem bYti doterava."

"A potom yam dala ten medalionek?"

"Sama od sebe, kdyt ut bylo syrakovska, svetla videti, vstala a podavala mi tuhle ten medalionek, a jak jsem uz tekla, -abych pry je J dite4 dala, povidala, (Pokra6ov4p1)

Straw, 12,

VESTA&

10.411WIIIIN1KM1/11.011 Mh

1,00telt.C.

F

ueL...'asidka 1 .411111.0.11■000,0

0.11.04110.0.11■04121...N.,111113,062,1.11.0.1.4■101-1.

CITANKA pro Skoly

Z-,esko-a;nericke

Vlk kae U vo-zu kith vy-je. Co ei-ni ko-6ka? mu po-do-b2 se hias v kiiv? Chud'as vzdy-cha. U medvedire tned-ved Trnru-

Nove upravil ADOLF FRUMAR, Lzeitel a predseda dednoty ueitelske v Praze.

ko-var. ko-vej, kovej mou oko-yej jest-li mi ji ne-o-ko-vii, Dude z tebe spat-nST* ml ji dam ti grog-jest-li rni ji ne-o-ko-v s, u-Fiz-nu ti nos!

01-ga, Ur-ban, Ce-ci-li-e, Vit, 01-diich, Vacla y, test-mir, 0-to-kar, Vra-ti-slay.

0-hen pra-ski. 0k-na drn ra-cho-ti. Vo-da huCI Cap kla-pa. Co iu-stiCep boucha. ti nes to vrCi? Cho-cho-loui t i-k a..

Chia;-pee v7,77-ska. 0-s 4.1 119.VAtIVIE SI LEKARNIKA VE SVEM SOUSEDSTVI. --"Zasluhuje ochrany Yekejnosti pted podomnimi obchodniky a "Cut - Rates" — prohla8uje prukopnik ve yYrobe domacich leeivYch prostkedkii — W. F. Severa.

Zpet v roce 1877 W. F. Severa, ptedseda, firmy W. F. Severa Co. jeji2 vYrobky jsou po vice jak stoleti pravidelne pou2ivany v tisicich eeskych rodin zapoeal svoji karieru malo-lekarnika. Tenkrate priimerna praco yni delka dne pro lekarnika pozitstavala z 15 a2 16 hodin a jestli2e si mohl dopkati odpolednich prazdnin, to jig byla velka udalost.

"Jen mai° lidi si dovede vgak uvedomiti" pravi pan Severa "jak mnoho rodinneho 2ivota musi takovY lekarnik v sousedstvi pkinesti ye prospech prosttedi„ v nem2 tije! Cast° jeSte po uzavieni obchodu lekarnik jest yolan v noci, aby poslot2i1 a nejednou rychle yypineni lekakskeho piedpisu zachramilo lidskY 2ivot, Aekoliv poinky se v poslednich letech podstatn" zlep.§lly, lekarnik musi svemu oboru venovati mnohem vice easu ne21i kterYko'lly obchodPi:

Co re to ja-ko u-hel, hi-la ja-ko ze-le-na jak tra-va ho-sti Va-ii se to, pe-ee se to, Fma-ii se to, nel i se to, CO NOVE110' :Stary nemeckY ktiZnik Koenigsberg, kterY jinymi nemeckYmi lodemi za valky hritzu po mofi, byl v Brest ye Francii prodan do stareho Zeleza za $20,000. Kfikaik byl sesterskou lodi povestneho kfikaiku Emden, ktera mezi lodemi dohodovYmi tak fadila, al p koneene byla potopena. Koenigsberg dostal nove jrneno Mety a byl mirovou smlouvou dan Francii, je2 viadila jej do sveho valeeneho lod'stva.

Praha ma 28.000 vozidel: 14.500 osobnich .yozU, - 4985 motorn, 1180 autodro2ek a 3623 nakladnich vozu. Autobush 268. . V Jugoslavii musi nyni ka gdY mug,. kterY se dice 2enit, prokazat lekatem, 2e je zdray.

ValeenY dobrodruh, jen2 zasahl do osudft sveta je kek Basil Zaharov, kdysi otrhanek, pak nej yeti;. i boh.de evropskY. Vyrabel strojni puM‹y,, dela, ponorky — ovladal ministry i panovniky. Na valce rusko-japonske vydelal pry sto milionu liber kerlinkti: dodaval Rusum i Japoncam. Za svetove yalky mel ob-

Pan Severa z vlastni sve skuknosti prohla;Suje, 2e od 2adneho jineho obchodnika nepo2aduje se tolik "bezplatne slu2by" jako od rodinneho lekarnika. Kdykoliv zakaznik vstoupi do grocerniho, obuyniho nebo departmentniho obchodu, vet ginou tam jde s iimyslern neco koupiti. V lekarne tomu tak vgak neni. "Zakaznik" pieje si tieba jen pou2iti telefonu, podivati se do mestskeho adresate, koupiti znamku na dopis, napiti se studene vody anebo jen se schovat pied ddt'em. Jindy opet zastavi se v lekarne aby si zdarma pfeeeti obrazkovY easopis anebo si rozmenil eek. Nemine jedineho dne, aby lekarnik nebyl po2adan o radu matkou ohledne bolesti nektereho dospeleho elena jeji rodiny nebo ditete, easto kooky, psa nebo kanarka. A vSechny tyto slu2by kona lekarmk ochotne — s Usmevem na t yaki — i kdy2 nepernohou platiti najmu z mistnosti, fifty za elektkinu, vytapeni a clan& Nemfi2eme se proto divit kdy 2 citi ye svem srdci hokkoSt nad zrrasobem jakYrn s nirn mnozi ze zakaznikti zachazi. Jej o bezplatnou sluzbu, jinam vSlak nakupovat a east° radji ppdpoti po(tomnih, obchoc17-

Ve stredu, dne 29. 1934, rovskY vliv — radii Zaharov Lloydu Georgeovi, Fochovi i Clemencauvi. Zatahl ftecko do yalky, dal sesadit krale Konstantina — uplatnoval se i na mirove konferenci. Usadil se na Rivieie a vyhYba se svetu — ale nepiestal jeho vliv ye zbrojeni. . . .

Kone dostanou boty. T yrde dla2by a silnice nepilsobi dobke na ta2ne kone, na hladke zase klouzaji. Ve Vidni zkoukli gumove boty misto podkov a zda se, 2e budou u koni zavedeny.

Svetova/valka trvala 1550 dni a pkipada na ka2dY den 7742 mrtvYch. Ka2dou minutu umiralo na frontach 323 lidi. Zraneno bylo denne 13.095 mu g'', eili 545 za kaMou hodiiiu. Hmotne 'Skody odhadi president Hoover dislici 400 biliona dolart. Valku valce! musi bYti heslem v2ech.

NejvetSi dalekohled -na svete se stavi prave pro TechnologickY fistav kalifornskY na kopcich pobli2e mesta Passadeny. Nallad se cdhaduje na $7,000.000.

Sto let je stall italska hymna. Bylo to eervenci r. 1834, kdy kral Karel Albert podepsal naiizeni, jet po yfSila na statni hymnu pochod "Marcia Reale", kterY z kralova nakizeni slo2i1 skladatel Gabetti, kapelnik pr y -nihopluksavojkeh.

Ma jen pul tela a do2i1 se 90 let. Ferenz Szabo v Segedine (Mad'arsko) za sveho mladi nit'Sel ye valce o ruku a nohu. V pozdej2im yeku byl operovan na 2luenik a stieva. v rnladi mei yytiznute mandle, ma jedno oko sklenene a ztratil zuby.

Nesmysl s perpetum mobile (samohyb) pravil mnoho lidi o majetek. BerlinskY in2eDYr Hoffmann podvedl videfiske statkake podyodnYm pkedstiranim„ 2e vynalezl perpetum mobile, o velke statisice. Na rozumne fed lide penez nedaji, ale podvadet se nechaji.

Shineeni paprsky obsahuji fosf or. Nyni jest znamo 92 chemickYch prvkii na zemi. Vice jak polovina z nich mohla bYti pomoci spek iralanalysy objevena na slunci a to piedne Zelezo, aluminium, zinek, stkibro, olovo, kalcium,, natrium a j. UreitY podet prvkh byl prozatim na slunci bezvYsledne hledan. Spektrum neukazalo jejich stogy. Nyni objevila americka badatelka Karolina Mooreova, zabYvajici se spektralanalytickYm vyktfovanim sluneenich paprska na observatoii university v Princetownu, charakteristicke linie dosud nepozorovaneho prvku — fosforu. Da1 6. 1 zkoumain potvrdila spravnost vYzkumu, eiu)t stoupl poeet znamYch elementil na na 59.

nika -nebo "cut-rate" obchod jen kdy tam mohou ueettiti nekolik centti. Lid by si mel uvedomiti, 2e podporovanim podomnich prodavaeu a "cut-rate" obchodil vyhani sveho domaciho lekarnika z obchodu. A vette, 2e by to byla velka rana pro takove sousedstvi kd.yby lekarnik musel zanechati obchodu a misto kam se lid mohl obraceti s pinou dtiverou o radu pomoc i sluthu, zavieno.

Podomni obehodnici nepletchou.

V zajmu sve vlastni ochrany, yefejnost by nemela kupovati leky a Wive prostiedky od podomnich obchodnikU jich'2 jediriYm zajmem jest dostati od vas penize a pak rychle zmizeti. Taci lido se nestaraji o to, zda prodane pkiprayky vykonaji to co c nich kvetnatYmi slovy slibovali, nemaji reputace nekonaji 2adnou platnou slu2bu jig by se mohli pkidr2eti. Take trpici humanite kdy2 toho nejvice pottebuje. Befou penize i obchod cd tech, jim2 pinYm pravem nale2i a olupuji domaci lekarny jich.2 nejedna bezplatna sluna jest ochotne poskytovana, YSem kteti otevrou jejich dveke. Podomni obcthodnici neplati dani a neptispivaii nieim na skoly, po2a,rni a policejni ciepartmenty axis nekonaji

dobrodinne dary tak jak jest od lekarnikft oeekavano merou nejhojnejSi. Jest to spravedlive? Z deho ma platiti? Z tech zisku je:"I plynou do kapes podomnich obchodnikfi neb majitelti "cut-rate" obchodt? Zkratka a dobfe neni to mo2no. Jedinou odpomoci jest kupovati lekarnicke potieby od lekarnika!

Pies devadesat sedm procent SeverovYch vgroblall jest prodavano prostkednictvim legtimnich retailnich lekarnika kteki kupuji zbo2i bud' ptimo anebo prostiednictvim velkoobchodu ye vice jak dvaceti statech v Unii. Neu) zbo2i jest posilano pogtou pfimYm spotkebitelimi, tam, kde lekarny neni aneb kde nemaji Severovy piipravky na sklade Severova firma vyhra2uje si pine pravo odeptiti prodej zboil tam kde ceny jsou zurnyslne kaleny.

Pan W. F. Severa ptijel do teto zeme roku 1868 jako patnactilet• mladik. Tekou praci behem letnich mesicu umo2nil si nayStevu Skol v dobe zimni a po absolyovani gkol vernoval se lekarnickeinu oboru. Mnohaletou zkuknosti dosahl porozumeni a pochopeni pro problemy jet se lekarnik pokoug v pkitoinne d0/30 rozluniti,

Ve sttedu, dne 29. srpna 1934.

BUbME VLiDNEJSiMI: J. Tvrdori.

Nejen ten, kdo chodi poslouchat do soudnich sini„ vi jak hrube se chovaji lido k sobe, nybrti' i z kagdodenniho givota mame habadej dakazil tvrcleho zachazeni rodieri s detmi, man gelii mezi sebou, ba i hdi cizich navzajem, kdyg, je ptibligila k sobe nahocia. Pougiva se sprostYch slov, nadavek, opovtglivYch vyrazu, bligni je snigovan a zesme griovan, neztidka se ptikrodi i k telesnYm hrubostem.

A nemyslete, ge jde jen o lidi negramotne nebo dri gevne degenerovane! Ziozvyk hrubeho zachazeni s blignim je rozgiten i v tech nejlepg ich vrstvach, tam ov gem neni tolik okatych hrubosti, zato vgak lsou promygle,nej gi a ueinnejgi.

Neni tteba k hrubemu jednini s blignimi pougivati sprostYch nadavek nebo gduchanca do geber, stadi zesmeg novani mravnich zasad bligniho, vYsinech jeho snaham, pokotovani snigovanim jeho ceny, cog se deje s oblibou pied vetejnosti, o nig se vi„ ge si sama nezjedna jasno, jakY vlastne alovek je ten vysmivanY. Ptedmetem posmechu neni jen telesna vada nebo nejakY jinY nedostatek, nYbrg, cokoli na eloveku. Jednati hrube s blignimi se te gi takove oblibe, *ge je provozovano nejen mezi mladenYbrg i mezi dospelYmi, ge se s nim setkavarne nejen v tiivote rodinnem, nYbrg i v givote spoleeenskem a v atadech, zkratka v gude, kde se sejde nekolik lidi, at' za zal3avou ei po praci, ei z jinych davoda.

Jsme-li malo vgimavi, ani si neuvedomime, nedostatek vlidneho zachazeni lidi mezi sebou. A vlastne my jsme ut do jste miry otupen a nedovedeme se zastaviti nad ptipady projeva hrubosti ye styku s blignim. Ale slygite-li vesnieanku, jak nadava &tem, kterd spachaly celkem nevYznamne provineni, hate nebo tak jako dobytku a (Alva nejhrub gich nadavek, pak jste ptesvedeeni, ge to osoba nadava tak u g leta (jinak by si uvedomila oplzlost a ti givost svych projevt) a ztratila zatim smysl odhadnout, jakY ma rieinek na dusi tika-li se mu na ptiklad, ge je hovado, svine atd. S tYmg zjevem se setkavame east° i v delnickYch obvodech. Prvni nadavka patrne ukiouzia se rat a jejich majitel se zadervenal. Nedovedl se vgak ovladnouti nebo tomu nevenoval ani trochu vale a po druhe opakoval tute g hrubost u g bez uzardeni a za leta je kaide jeho slovo a ka gdY jeho projev hrubost.

Ani tak zvana lepgi spoleenost si nepotrpi na projevy vlidnosti k blignimu. V eloveku je ug touha zdarazriovat v gdy a vgude sebe ptede vgemi a ostatni pokokovat, touha to vgak netlumena promeni eloveka easem v hrubce. BYti hrubYm patti uz jaksi sarnortejme k dobremu tonu.

06 vgak bylo by ptivetiveji mezi nami, kdyby se kagdY sna gil 13Yti ye styku s blignirni co mogno nejmene hrubYm! 06 krasneji by se gilo i pti dnegni mizerii v tisici a tisici rodinach! 06 daverneji by plynul celY givot a my byli bychom klidnej gi! Ta trocha vlidnosti nas nic nestoji. A jeji cena je znadna. Jen ptemahat sve sklony k brubosti jakehokoli druhu!

Strana 13.

VESTNTIK

NEW DEAL" OVI-FSTER

elenove orchestru jsou: Frank Baca, direk tor, kornet; Raymond Hada, Cimbal klarinet a saxofon; Stanley Vanidek a Rudolf Zatopek, klarinet a saxof on; Frank Kulhanek, bas; Karel 6.majdalka, piano a kornet; Leonard Hada, bubny; Franklin Jo chec, trombon. Kdyby se nekdo zajimal o tento orkester, pigte na Franka A. Baeu, direktora, — Fayetteville; Texas.

Fayettevill gti obdane jsou hrdi nad Uspech em Baeova "Nev: Deal" orchestru, jen g dobyl si prvni ceny v Yoakum v Tom-Tom kontestu raznYch orchestra, dne 8. eervna 1934.

Tento orchester byl zalo gen asi pied 16 mesi el Frankem a Rayrnondem Baeou, a dobyl si rispechu o popularitu jak staroda,vnou tak i moderni taneeni hudbu. Baeriv "New Deal" orchester dobyl si sensadni obliby po celem ji gnim Texasu.

Automaticky lapad hmyzu je zaSOKOLSKY SLET V SEATON Br. Fr. Rendl pronesi velmi peknY proslov v kterem vybizel aby ele- , vaden v zahradnictvi v Anglii a ye ZDAREM. nove Sokola studovati a nasledo- SpojenYch Statech. Tento ptistroj V sobotu a v nedeli odbYval se vali givota na gich narodnich veli- pozustava z mohutne lampy, jejit slet a spoleene zavody Jigni t upy kana jako byli Jiri PodebradskY, svetlo laka, hmyz do kovove site, Americke Obce Sokolske ktere se Amos KomenskY, Jan Hus, Fr. Pa I nabite elektrickYm proudem, kterY potkaly se skuteenYm zdarem. tacky, Karel Havlieek, zakladatele hmyz usmrcuje. Pomoci fotoelekSkorem vgechny Jednoty byly za- sokolstva Tyr a Fuegner a Ma- trickeho elanku zapojuje se lamstoupeny jak eleny cvidieimi tak i ' saryk. Veder byla uspotadana so- pa za soumraku zcela automaticptatele Sokolske my glenky sjeli se kolska, veselice, ktera byla detne ky. Za asvitu se pak rovnel autoze vgech kouta statu. V sobotu navaivena. maticky vypojuje. veeer byla uspotadana Sokolska Akademie, ktera mela znamenitY 0141%,,th7 prabeh — Litujeme ge jsme se nernohli ffeastniti a podati podrobnY prabeh programu. V nedeli dopoledne byli potadany zkougky cvieicich„ posledni ptipravy k yetejnemu vystoupeni, ye kterem brali podil dorost, geny a multi.

Hned v poledne -obloha se poeala ka zatemnovati a tmave mraky rychie vystupovaly Asi v jednu hodinu dostavil se men gi degt' s prudkYm vetrem a tteba ge moc Pfejeme si timto zpilsobem nejsrdeeneji podekovati neprgelo, pteharika jiste zdrgela krajanrim za podporu udelenou na gi dgine. mnohe kteti by byli ptisli. Ptezejsme mezi vami prvnim rokem a sna gime se aby kafvge navgteva byla velmi pekna kadY jednotlivec byl fipine uspokojen s na gi praci a slugbou. g de jednotlive dislo bylo odmeriovano hluenYm potleskem. PtitomMina nage jest moderni v ge jest udr govano v prvoni byli nadgeni krasnYm nacvittidnim potadku a jedinou na gi snahou jest -aspokojiti. kagdeho jednotlivce. kem prostnYch dorostu, gen i muUkazkova cvieeni mu ga na Kupujeme take bavinu v semene a bavinene semeno; za cog Vam vgdy zaplatime nejlep gi trgni ceny. naladi ptivodilo vyvrcholeni obdivu. Pozorovatele si vgimli, Ztistavame Vam dikem zavazani a doufame, ze narn Sokol v Texas stava se stale vybude dovolend Vain slou git vgdy. • spelej gim i mocnej gim. Tteba v celem statu trpime suchem, v gechny Jednoty byly slu gne zastoupeny. Tot' jest opet dakaz ge eleni Sokola dovedou se obetovati,, JOHN STAgA, majitel aby prosadili svoji ideu. Po vetejnem cvieeni byli rozdamy odmeny HOU AND, TEXAS. viteztim zavodu odbYvanYch v sobotu; seznam ptineseme pozdeji.

LLAND

A

Rlr GL

Btraria 14.

Adresai tajemnikii iadti Slovanska Podporujici Jednoty Bata Texas.

Hlavni niadovna.

C. H. Chernoskjr, p •edseda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, mistopiedseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, mistopiedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Tex. Ed. L. Merck, ucetnik, Fayetteville, Tex. Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Kacif, pravni radee. Temple, Texas. treetni vjrbor: Rob. Cervenka, West, Tex.; W. Nesuda,Dallas,Tex.; Stepan Valeik, Houston, Dozorei vYbor: J. H. Hurta, Temple, Tex.; T. H. Skrabinek, Ennis,; F. Aneinee, Houston.

Tisk. vjrb.: Karel Lainovskjr, Ennis • John Gajevskjr, Orchard: Jos. KndinskY, C. „Christi.

1. Pokrok Texasu, Jan Horfiak, Fayetteville, Tex. Schiize se kona 2. nedeli v mes.

2. Kopernik, Jos. Pokornjr, Fayetteville, Rt. 1, Tex. Shilze se kona prvni nedeli v mesici.

3. Novohrad, A. J. Mika, Moulton, Rt.1., Texas. Sehfize se kona prvni nedeli v mes.

4. Karel Havlieek, Anton Holy, Hallettsville, Tex. Selifize se kona prvni nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Mor, Bratii. J. A. Hegar, Abbott. 2. nedeli 7. Rovnost, Frank B. Du gek, Caldwell, Rt. 1., Box 152, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

3. Pranor Svobod y. Adolf Barta. Schulenburg. Rt. 7. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

9. Sloven, Dr. Jos. H. Kozar, Rt. 2., Somerville, Tex. Sehfize 1. nedeli v mesici.

10. Texaskjr Mir. Aug.. o Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum, Tex. Sehilze 2. nedeli v mesici 11. Svojan, Aug. Jalufka, Rtl B. 159. Schulenburg, Tex. Scheme 2 ned. v mesici.

12. Dubina. C. A. Haberhal, Weimar, Tex. 13. Texaskit Orlice. Vine Marek, Dime Box, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 8. Brenham, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 3, Rogers, Tex. Schiize 2. nedeli v mesici.

16. Bila bora. Frank Menar, Sublime, Tex., R. 1. Schilze 3. nedeli v mesici 17. Nov Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Scheme 2. nedeli v mesici.

18. Jan 2iika. Wm. Mara, El gin. Texas 19. Velehrad. E. V. Gallia, Halletsville, Tex., • Rt. 6. Schaze 2. nedeli v mesici.

20. Komensky% Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schrize 2. nedeli v mesici.

21. Fr. Palaek:Y. Chas. Jalufka, Rt. 4., Box 159, Schulenburg, Tex. Schfize 1. nedeli.

22. Jiri Washington. W. Renz, P. O. B. 335, Eagle Lake, Tex. Schilze 2. ned. kati 3 m.

23. Nova Morava John Trlica, Rt. 5. Schulenburg, Tex. Selnize 2. nedeli katidjr mesie.

24. eeskjr Prapor. Chas. Navratil, R. 4, Ternple,Tex. Schfize 1. nedeli v mes., v 1 h. odp.

25. Ennis. W. J. Hejny, R. 2, Box 129, Ennis, Texas. Schrize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schfize 1. nedeli v raga.

27. Yokrok Moultonu. J. Zaveskjr, R. 3,Shiner.

28. Karel Jonag. John Holeeek, Rt. 1, Wallis, Tex. Schilze 2. nedeli v Ines. o 2. hod. odp.

29. Praha. Frank Kolenovskjr, R. 2, Box 43, Taylor, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. Edw. PolinskY, Taiton, Tex. Scluaze 1. nedeli v 31. Pokrok Slovenia E E. Bushek, Nat'l. Bldg., Yoakum, Tex. Sehfue 2. ned. kid. 3. mes.

32. Naginec. F. J. Shiller, R. 2, b. 78, Victoria Schfize druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda mini. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellvile, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

34. Slovaneti Brat ii. J. G. Charanza, Rt. 4, Calldwell, Tex. Schfde 2. nedeli v mesici.

33. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Tex. Schilze 2. nedeli v 36. West. Jos. Holasek, West, Tex. 2. stkedu.

37. Nova Vlast. J. M. Zapalao, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schilze 1. aterji v mesici weer.

39. Bedrich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schfue 2. ned. v mes. v 1 odp.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovskjr, El Campo, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Vlasta Charbula, Port Lavaca, Tex. Schilze 2. ned v mes.

42. Moravan. John. Machae, R. 1, Brookshire, Tex. Sehfize 2. nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. Fr. Dressler, El Campo 44. Ceeti 13ratil Fr. Langer, New Ulm, Star Route, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

VESTNIK 45. Vlastenee. J. H. El g ik, R. 2, Yoakum, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchaii, Box 354, Sealy, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple, Tex. Se/laze 1. nedeli v mesici.

48. Vygehred. Anton Michalik, Box 165, Holland, Tex. &haze 1. nedeli v mesici, odpol.

49. Pokrok Roweny. Viielay . Tivasniela, Rt. 1, Rowena, Tex. &haze 2. ned. v mesici.

50. Pokrok Pierce. Jos. Bartoe, Taiton, Tex. Schaze 3. nedeli v mesici.

51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Tex. Scluize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas Schfize 2. nedeli v mesici.

53. eeskjr Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici 54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott, 55. HvezdnatY Prapor. Louis Svaeina, Pen e -lope,Tx.Rt1b5Schazendli.

56. Anton J. 6ermak. A. B. Jano gek. Clarkwood. Schaze 2. ned. v mes. ye 2. h. odnoL 57. Jan Hus. Jakub Citiek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

58. Columbus. A. L. Matu gek, R. 1, Wharton, Tex, Schfize 1. nedeli v mesici.

59. Bratri Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Brati•i Svornosti. J. M. Vagina, Wallis, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

61 Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207 A., Floresville, Tex. Set, fize 1. nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston, Tex. Schaze 1. stredu v mes.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet, Home, Texas. Schaze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matoeha, R. 1, La Grange, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Tex. Maize 1. nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. Jos. Narovec, 122. S. 4th.

Str., Waco, Texas.

67. Bratii Svobody, Frank Holub, R. 7, Box 16. Schulenburg. Schtize 1. ned. v mes. 2 h.

Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

08. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. Hy. Du gek, Roger. 2 nedeli. [ 70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

71. NovY Raj. Tom Prikryl,Penelope. 1. ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt.1. Cameron, Texas. Schtlze 2 nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wagek, R. 3, Seymour, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici. vatopluk Cecil. Jos. Franta, Halletsville, ex. Schaze 1. nedeli v mesici.

75. Svoboda. Joe Paella, R. 3 B. 18. Bartlett, Tex Schfize 1. ned. v mes. kaidY 3t1 mes.

76. Neodvislost. Chas. Kfitian, 2409, 8th Str., Wichita Falls, Tex. Schfize 1. ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Pfibyla, R.2, Bomarton, Tex. 78. Dobrota. Mrs. Hermina Vrana, Dobrovolsky, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

79. Corpus Christi Karel Holasek Rt. 2, Corpus Christi. Tex. Schfize 1. nedeli v ides.

80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rtitie. August Teykl, Needville Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

82. Cechii Dornov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. Jos. HrubY, Columbus, Texas. Maize 2. nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas. Frant. Vodieka, 2107 2nd Ave., Dallas, Tex. Schfize 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Adolf Havran, Rt. 1, Knox City, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Tem4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, 816 N. Second St. Temple, Texas.

88. Pokrok Hooustonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. 1 ned. v mes.

89. RatiovY Dyer. Anton Ulienik, R. 1, Box 101, Rosebud, Tex. Schilze 2 nedeli v rues.

90. Slovanske Sdrueni. Frank PustejoyskY, Tuxedo, b. 76, Tex. Schaze 2. ned. v mes.

91. San Jacinto. R. J. Lo gt'ak, b. 306, Crosby, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici dopoledne.

92. Svaz Cechoslovana. Albert SilhavY, 2218 Loving Ave., Ft Worth. Scluaze 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. FustejovskS, Hobson, Tex. Schfrze 2. nedeli v mesici 94. Dennice. Jos. Blatiek, Wheelock, Texas. &haze 1. nedeli v mesici.

95. CesI4 Den. Ant. Holub, Bomarton, Tex Schaze 2. nedeli v mesici

ye stredu, dne 29. 1934.

96. Krasner. John Marek, R.1, Rosenberg, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 97. Placedo Joe. L. El gik P.O. Box 105 Da Costa, Te-as. Schilze 2. ned. v mesici 98. Vita. Ant. B. Smejkal, Rt. 1, Box 311, Victoria, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

99. Radhoet% Eddie Neuvar, Halletsville, Tex..

Rt. 4. Schfize 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladeie. Tom Elgik, R. 2, Somerville, Tex. Schfize 1. nedeli v mes. v 1 h.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville, Tex. Schiize 2. nedeli v mes.

102, Hvezda Mladde. Jos. F. Machu, Box 44, Couplarid, Tex. 103. Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schtize 3. nedeli v mesici.

104. TexasSti Bratii. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. John Pla gek, R. 1, Box 104, Chrisman, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

106. Cechomoravan. Frank Doeeka/, La Grange, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

108. Ji •i PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

109. Gen. Radeckci Ern. Foitik Rt 4 Granger 110. Jan Rosicky. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufman, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

Jaroslav VrchlickY. Stepan Valeik, Alief, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

112. F. B. Zdrfibek. Rozi Mikeska, Guy, Tex. Schfize druhou nedeli o 1. hod. odpo.

113. Svepomoc. J. F. LukaAik, George West, Tex 114. Vyzovice, Marie Kadera R.1, Box 42, Richmond, Tex. Schtize 2. ' nedeli v rues.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood, Texas. Selnize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point. W. J. Drgie, R. 3, Caldwell, Tex. Schfize 2. ned. v mes. odp.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown, Tex. Schfize 2. necieli v mesici.

118. Kingsville. F. J. El gik, Kingsville, Tex. 119. Slovanska Pfilditost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

120. Pokrok Deanville, Jos. Balcar, R. 1, Caldwell, Tex. Sehfize 2. nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, rt.3, Shiner, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

122. Nova Doha. Jos. F. Feleinan, R. 1, Box 84, Wallis, Tex. 123. Vgeslovan. E. V. Janeeka, Cistern, Tex. Rt. 3 B. 56. Sell-laze 2. nedeli v mes.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth. Texas.

125. Touha. Louis Lukas% Box 36. Westhoff.

Tex. Maize 2. nedeli v mesici.

126. Dubovy Haj. Josef Foit, R. 1, West, Tex. 127. Pokrok Kenedy. 11. W. Mareak, Kenedy, Tx. 128. Bratrske Spojeni. Frank Yank, Rt, 5, Mart, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

129. Ladimir Kilted, Frank Zike g, Wheelock, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. Bou gka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Maize 1. nedeli v mes.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

132. SvatopInk. Joe Ko gt'alc, 11.3, Waller, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 133. San Antonio Louis Dresler, 122 Dulling Court, San Antonio, Texas. Schfize 1. ned.

134. Bratiejoy. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie, Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton, Texas. Schaze 1. nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise, Texas.

Schaze 2. nedeli v mesici 138. Vytrvalost. C. M. Srubai•. Ganado, Tex. 139. V Boji za Svobodu. Miro. Svoboda, Danbury, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Halletsville 141. Oechoslovak. Jos. Taeka. Seal y. Rt. 1. Tex. Schiize 1. nedeli kaide tri mesice.

142. 6tetanik. J. J. Keliirek, 5348 Nolda Str. Houston, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

143. Primori. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Sehfize 2. nedeli v mesici.

144. Slavic, Robert Skim., gada, Texas.

Schfize 2. nedeli v 145. Morayska Orlice. Frank Hegar, Penelope, Tex. Schaze 1. nedeli v mes., ve 2 hod.

146. Wood. Wilson Amalie Macik, 1102 38th., St. Galveston, Tex. Schfize 1 ned v mes.

147 Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Tex., Rt2. B. 66. Schfize 1. nedeli.

148. Elmaton. Frank Hledek, Blessing, Tex. Schaze 1. nedeli v 149. Tom. Jefferson. Fr. Truksa, Alvin. 2. ned 150 Aug. Hajdu gek, W o odsb or o Texas. &Mize 1. nedeli v mesici.

151. Miss Leona Holesovsky, Wharton, Tex. P.O. Box 513. Schitze 1. ned. v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt2, box 116, Alice, Texas. Schfize 1. nedeli 153. Pokrok Benview. Alb. V. Prapek. BenvieW, Texas.

Nur- TAMMY matete °pet dostati za $1.75 hru, po§tou vyplaeerie. Objednivky posilejte na Ce(dz) choslovik, West, Texas.

POHREBNi SLUiBA Distinktniho charakteru, za ceny velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, dati Upthou pohrobnickou slutbu nejlepSiho druhu, za ceny velmi mime.

Jsme nejlepe vypraveni nejmodernejgimi polifebnimi auty a v gemi ji. nymi potrebami, vykonfivati praci spolehlive, moderne a patifene.

EDWARD PACE Pohrobnik, Temple, Texas tlen S.P.J.S.T. Jednoty 111.1111.04.11.41■04111111.4111111-0.111.1••■0•01110.0■14.1111111.

NENALEZATE ULEVY RHEUMATISMU? Za dva dollary paleme R Vam zvlaSt' upravene ndplaste a mazani. NapiSle jak dlouho a v ktere Casti tela tim trpite, bysme Vain mohlo poradit jak si mate poeinat.

JelikoZ se naplaste budou upravovat zylaStne, je nutno objednavku poslat ptimo na flak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California S objednaykou na C. 0. D. palete za 25c kolky.

RED FRONT eesla jidelna, restaurace a plivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

NejlepSi soudkove a lahvove pivo, 'lane druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaStni stoly pro rodiny.

Rychlou ufe.0 ad ST IPNUTi HMYZEM PftINESE

SEVEROVO ESKO

Vyborne na ()Olen' sluncem Otravu od "Poison Ivy" - Kani vyratky a podrald6ni. Zadejte jen ptvodni

Strana 15.

VESTNtK

Ve stiedu, tine 22. srpna 1934.

MLADEZI JE NASE RU- jen v uvedomele — je na ge bu- velryba, u nit se zachovala dokonce krite. eetne nalezy z prvnich ohdoucnost.

DOUCNOST V AMERICE. Netieba zdurazriovati, to nauee-: jevft se dostaly do musea sibitskeCeske dite i v Americe do Ceske ni se Ceske tedi skkta take detne , ho inesta Tobolsku. g koly!" Timto heslem ridili se a- hmotne vYhody, zvla gte v tivote ZTRATIL DUVERU V LEKY. metieti Oechove jet pied vice net obchodnim. Kdo se nauei Ceske Pani K. Meinbergerova z Readpadesati lety, kdy pro Ceske deti fedi i anglicke, nauei se dvema zakladali Ceske gkoly, aby v nich teeem, umi vice net ten, kdo umi ing, Pa., pig e: "Mrij mantel trpel po mnoho rokil zaepou a kdyt mu byly ueeny eeskemu jazyku a vy- jen tee jedinou.

Diivody narodni, mravni i hmot- pilulky vice nepornahaly, ztratil chovavany v deskem kulturnim duchu. Wall dobie — prod. Sta ne nuti Ceske rocliee, aby posilali dtiveru, v leky. Avg ak Dra Petra valo se a east() se sta.va, to dite deti do Ceske gkoly a starali se o Hoboko ptineslo mu rilevu, a nyni eeskYch rodiet, neznajici deskeho zrizovani novYch doplriovacich a nemirte je dossti vynachvaliti." nevyrovnatelnY bylinnY lek jazyka, Ceske kultury, se svYm ro- prazdninovYch gkol. dierim ripine odcizuje a pohliti na Tato Uvaha je vyriata z kni- podporuje Cinnost vyme govacich Une jako na lidi menecenne. Poz- hy "Amerika se hei"„ jent je roz- ,strojt. Neni-li k dostani ye vagem nalo se, to dim lepe dite deskych gitena v nekolika stech vYtiskri po sousedstvi, pigte Dr. Peter Fahrney rodiefi ovlada matetskY jazyk, tim celYch SpojenYch Statech. Napsal and Sons Co., 2501 Washington je jim blitgi a tim je tet pevnejgi ji Dr. Ed. MICek, profesor Ceske Blvd., Chicago Ill. rodinne pouto, protote si rodieri vi- fed a literatury na Texaske statce vati. Je nutno, aby deske di- ni universite v Austin, Texas. te v Americe dokonale ovladalo Umelecky vazanou tuto knihu obmatetskou tee, nejen ieC denni drti katdY, kdo za gle jeden dolar OESKY PRAVNIK bane potteby, aby rodiefun dobie na adresu Czech Club. University rozumelo a je chapalo„ kdy s nim Station, Austin, Texas. VegkerST Poradv co gton $1: sonde vinde.

301etb. zkugenost. hovoti o vecech duchovnich, o zisk z knihy ptipadne universitnira $150.000.00 na 6% aroka. svYch zasadach tivotnich a o mu klubu 6echii a jmena vgech Piljg YOAKUM, TEXAS. vg em, co se tYka rodinneho a kul- krajanti a spolkri, kteii knihu zaturniho tivota. koupi, jsou zapisovana do zvla gtOe g ti rodiee mohou sve deti nej- ni knihy na pamatku. lepe vychovavati v Ceske keel a v Upozorriujeme, te Ceske keel uei deskem kulturnim duchu. Zylagte se na Texaske statni universite v nyni nutno co nejhorliveji pedova- Austin, na vy ggich gkolach (high ti o mravni vYchovu mladete. To school) v Austin, Temple, Houston, Vviiguie vegkere soudni zfilaitosti rozumni rodiee nejen uznavaji, Caldwell, West, Granger, East BernYbrt i eini a nestaraji se jen o nard a na akademii sv. Ludmily 1:Tfadovna: 821 Bankers Mortgage hmotne, nYbrt i du gevni potieby v Shiner. Dbejme, aby na gi stu- Buildin g, vies ulici nanroti Kress bnelove svYch deti, v nicht je budoucnost, denti and se keel na gich matek TEXAS. HOUSTON. dalg i tivot jejich i naS'eho naroda. a otcri!

Praci rodieti podporuje a dcfpl0 ,, he, tiuje eeska gkola, ktera, udi Ceske Nalez praveke ryby. Na sibitskem deti nejen eeskemu jazyku, nybrt poloostrove Jalmal nachazeli Sascznamuje je tet s kulturnimi de- mojedi hromady koster velkych PRAVNfK jinami nag eho naroda, zkratka zviiat. Jak se zjistilo„ glo o zbytky vychovava je v eeskem kulturnim velryb z pravekYch dob. Posledni Vvriznie ve g kere soudnf a nravnl za10..itosti, abstraktv. Dosledni duchu. nalezy na techto mistech jsou senyule, atd. saeni.

Ptiglo se na nove nalezigte Tam, kde Ceske deti poznaly WEST. Telefon 146. TEXAS. skou vzdelanost, mail rodide mno- a na jednom z nich, vY ge polote- ■••■•■■■•t.swooss.a.o.enwo■wo■o■•■ovoloq.osc.....1•04 hem vice authority, protote pak nem, byla nalezena prehistoricka Ceske deti si vati deskYch rodieri, poslouchaji je a nepodlehnou ruznYm soustavne gitenYm pomluy am o menecennosti ptistehovaltedy i nageho naroda, ktery sehraji ma starou kulturu a slavnou minulost. Ceske deti samy vypozoruii,, to katdY elovek bileho pleme v' g Americe je ptistehovalcem neb potomkem ptistehovalce a to tak zvanYm stoprocentnim Amerida.- I nem je vlastne Indian, a odrazi rfane pomluvy a utoky. Pak se ee ske deti hrde hlasi k deskYm rodetskou divadelni hru pod nazvem diefim i k deskemu pfxvodu.

Tam, kde je takto posilena autorita rodieft, i mravni vSrchova cieti lope se dati a tyto vzdoruji ruznYm gpatnYm vlivrim a nastraPohadkovY dej o- teeth jednanich od V. Vetroyce. ham. — Je dokazo.no, to vgude, kde v deskYch okresich byly zaloteny Ceske gkoly, poklesla nekazeri OSOBY: a zloeinnost mladete.

Hilda 8vestkova Matka, chuda, vdova eske spolky a rOzne kulturni Henry Dvotak Slavek podniky nage v Americe zachraniHelen Dvotakova deti Anieka, me jen tehdy, budou-li Ceske deElsie Dvotakova Jenik, ti vychovavany v eeskem kulturOtilie Jurkova Chladkova, kotenalka, nim duchu. Zvlagte nyni, kdy byl Helen Valeikova Kralovna vil zastaven ptiliv ptistehovalcri, poErwin Olexa Fuk, skiitek ttebuji Ceske spolky pomoci eeJohn Valeik Puk, sktitek skYch Skol, aby jim pomohly vychovati nove dorost, nove elenVily a sktitkove. stvo. Jen mlaclet znajici eesky jaZad,atek v pet hodin odpoledne. zyk, Ceske dejiny a tradici bude do nich vstupovati a v nich Vstupne: gkolni deli do 12 let 15e, dospeli 35c horlive pracovati„ jako v nich horlive pracovali jejich otcove a mat eistS7 vYtetek bude venovan des. oddeleni mestske knihovny. tky, kteti ji zakladali, jen uvedomela eeska mladet ptihlasi se Vgem navAtevnikrim slibujeme, to s divadlem budou spokojeni, ku kulturnimu i hospodatskemu eeske deti. dedictvi po svYch rodieich. ZvlaSte zde v Americe nutno si uvedov 4eske mladeti -- a to miti, V NAB!

rento

Emil J. Motis

C.H.Ch rnoskS7 rE.LvidK

GEO

CESKE DETI V HOUSTONU

v

ni rude. Stefinik cis. 142 SF'JST.

v nedeli 2. zifi 19 4 vet stead

AWN

• Na prodej v ptednich lakarnach. Zadejte sveho lekarnika nebo Mate W. F. Severa Co., Dept. DE-16, Cedar Rapids, Iowa, pro bezplatnS? vzorek.

rip

Strana 16

VESTNIK

Na e rovy

Poutivejte k oznamovani

Pouze resolute sOustrasti zasilane ady nvefejfiuji se zdarma. Oznameni finirti a dikrivzdini sonkromit jako i Mani vzpomfnky Marti blti placeny.

1111181

011P LACE! — Olslo 2434. -- 115 Mud take, michane pady lelici asi 6 mil vYchodne od Holland v okresu Bell, obydejne stavby. Proda, se za obetni cenu $30.00 akr. t(rvenka & Vaniura, West, Texas.

(42)

g

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu Moravan els. 42, v Sunny Side S.P.J.S.T., projevujeme timto uptimnou soustrast v gem pozristanad ztratou mantiela, otce, dedetka a pradedetka, a nageho spolubratra Jana Mynate, kterY zemkel dne 18. srpna 1934, a ulotien byl k vetnemu odpotinku dne 19. srpna.

Zminenk bratr skonal ve veku 77 let a 3 mesicO, po dlouho trvajici nemoci.

ZesnulY bratr byl jednim ze stargich tlenri a svoje povinnosti vgdy verne konal. Proto mill pozftstali, necht' je yam Atechou, tie nag tad sdili s y arn! vat zannutek a tobe, milt' bratte, budil zeme lehkou, a test pamatce tve.

Za tad Moravan els. 42, v -Sunny Side, Texas: Jan B. Mikeska, Karel '8t'astnY, Jan Machad, resoludni vybor.

Dino v Lirookshire, Texas, dne 20. srpna. 1934.

0 PROJEV SOUSTRASTI.

Maly Oznamovate

Na prodej MEZCI — KONE — KOBYLY! Pray& jsme obdrleli tri vozy zvlaZte peknjich mezkA, koni a kobyl. Kdokoliv potrebujete techto, mel by prijit a prohlednout si tato velmi pane stado talneho dobytka, neb vime le se yam tak udiniti jiste vyplati. Zdali pak cokoliv od nas koupite, dorueime vge na misto kdekoliv.

SCHWARTZ BROS. Schulenburg, Tex. (42-43) r' ZkugenY v grocernim a teznickem obchode hlecla zamestnani. Dalai jsem v jistem obchode 6 let, kterylto obchod vgak byl vyprodan. Domluvim se ve ttech eich, anglicke i mexicke, a prate se nebojim. Neb gel bych za spoletnika. Pi gte na Vestnik, West, Texas.

(41-42) NKr' Kupujeme upottebend auta, ktera jsou v dobrem potadku a za tato platime nejlep gi ceny hotove.

Dopigte ptimo a popi gte model, a v jakem stavu auto se naleza. E. J. (40-43) Jetabek, West, Texas.

Tabak listovY, na prodej My, nilepsanY resoludhi vybor 10c a 15c libra nevyplacent. Jerry 'tacit). oeskY Prapor Os. 24., vyslo- Burygek, Portland, Tenn. vujeme timto jmenem tadu uptimNa prodej dobra farma o ne citenou soustrast pozristale rodine, nad ztratou jejich milovane 80ti akrech, 50 akrri v poll, zbytek manlelkv a matky, a na g! spolu- pastevnik a les. 5 mil zapadne od ElCampo, 21/2 mile od Hilje seversestry ne, 1 mili ad Skoly; 2 domky.

Lillie Jeiek, kterk dokortala •svou pdgemskou eina prodeje, Umrti majitele. Rud. pout' jegte v dosti mladem veku Chovanec, Box 226, El Campo, Te(3943) 44 let. Zemkela dne 10. srpna 19343 xas. po dosti dlouho trvajici nemoci.

Nag tad projevuje timto pozriZesnula sestra byla tadnou a dlouholetou dlenkyni na geho tad% stale rodine uprimnou soustrast.

Resoluce tato budi'l uvefejnena a valy sve Manske povinnosti ve Vestniku„ ten zanesena do prosprivne konala.

Vime pozristala rodino, ze ztra- tokolni knihy a opis poslan jeho ta vagi milovane, na vas tetice do rodine.

Za rad San Jacinto Cis. 91.: lehla, avgak budil vam alespori R. J. Logt'ak, distednou ritechou, 'tie my opravJan Kristynik, dove soucitime s vami ye vagem Karel Slovadek, tetikem zarmutku. Ty, zesnula, seresolueni vybor. stro, odpotivej v pokoji. test budil 0 tvoji pamatce!

Dino v Cyclone, dne 22. srpna Budeme vyribet umelou bavinu?

1934.

Jedna z nejvet gich eeskoslovenH. M. Jakubik, skjich tovaren textilnich — MautChas. Navratil, nerovy zavody, zakoupila od neBen 2abeik, meckeho koncernu I. G. Farbenresoludni vybor. industrie licenci na vYrobu lamina 0 baviny z celulosy. Celulosa, jak RESOLUCE SOUSTRASTI. znamo, vyrabi se ze dteva a nepottebuje se proto dovalet jako suroMy„ nilepodepsanY resolueni vS7- vd bavina, za kterou platime roebar za tad San Jacinto els. 91., ne do ciziny nekolik set S. P. J. S. T. v Crosby, Texas, vy- KC. Umela bavina ma ovgem proslovujeme timto hluboce citenou ti prirozene ureite nevjrhody. Neni soustrast nad fimrtim spolubratra jate technicky dokonala, snaze se Jana Wajdaka, promaai a trha. Ma vSak krasnji Kereho netprosna smrt vyrvala lesk a delka jejich vlaken je liboz kruhu jeho rodiny a nageho Oen- volna. V Nemecku jil ji vyra.beji v stva. Zemtel 22. dervence, ye staff. Stoehrovjich zavodech. Oeekava se, 65 rokil. ze jeji vjiroba bude je§te zdokonaBratr Wajdak byl zakladajicim lena. Vjihodou teskoslovenska pro tlenem nageho tadu, vidy dbalY vS7robu umele baviny je, le v resvych povinnosti a vtidy ochoten publice mime rozsahle lesy s lapracovati pro dobro tadu. cm'San

Ve stkedu, dne 29. 1934.

Tan cni Zabavy budou uspotadany

S. P J. S. T. s ini v Dime Box, Texas ✓ SOBOTU Sept. 1st (Illeses) La Grange ✓ SOBOTU Sept. 15th Pavlas, Flatonia ✓ SOBOTU Sept. 29.th Burlesions. Caldwell ✓ SOBOTU Oct. 13th Ruddy's Bellville ✓ SOBOTU Oct. 27th Matyseak, Granger ✓ SOBOTU Noy. 10th Oteviene ✓ SOBOTU Nov. 24th Oteviene OBOTU Dec. 29th Burlesions, Caldwell N KatidY jest uctive zvan

Poiadatele.

•••

Pii d' do

Hend er s Dry Goods Store v bYvalem miste Papa George

TEMPLE, TEXAS. Jsme pohotovi poslouliti vam nejnovejim podzimnim pozilstavajicim ze stfilniho zboli, obuvi, odevu a damskYch sate, za ceny nejlevnejAi. Pan! F. F. Le gikarova a pi. Jannie 8imkova s ochotou budou yam napomocny pti nakupu. .11101111111■11..

Nile uvidime pouze nekolik z naiich mnoha Muiske spodni kosile a kaihoty za-

is C

Overallsy a Jumpry, modre neb pruhovane Kangaroo a :Test "Brand"

$1,25

Muiske Scout strovice do prace, dobre jakosti.

9r 1 a L. parz—

95

Sviteeni nizke stievice pro mute a mladiky para,— MMONINSOliO.F a vile.

Chlapecke sviteeni kogile, kus za-

9c

Muiske sviteeni klobouky za— $1.25 a vise.

Take mime tipinou zasobu Stetson kloboukfi.

Nova podzimni obleky pro mule, za

$14.85 a $19.85.

Chlapecke obleky zaa vise

$4.95

Outing, dobre jakosti stejnobarvene a ozdobne vzory, yard za-sl Prints, 36 paid' Silty, yard— Cheviots, dobre jakosti, yard za— Blankety, velke, dvoji, ba vinene„ za-

10c

0c

$1.29 east vinene $1.95-$2.49—$2.95 $1.00'a

-.61•••■•■•••

Nova vzory podzimniho Hedvabi, yard za

39c-59c-69c Welke "Turkish"

10c

Uteraky, kus-.11111.11111•MIMMOV 011•11.1111.■• Sheeting, 9-4 hued* yard za— yarn limit.

Prave jsme obdrZeli vlk zasobu novYch damskYch Satri a kabatil za velmi levne ceny.

Dimske sviteeni nizke stievice, nova, hnede a tame, para za— 1 .U4,1 a vile.

51/2

I,9c nc