Vestnik 1934 09 04

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNIK (VOL.7 XXII

WEST, TEXAS. ye sttedu, ;Wednesday) 4. za •i (September) 1934.

eiSLO 43.

JEDNOTA LIDSTVA. Filip Hujer.

Z OBJETI kosmickYch sil neunikne nikdo. A dilo techto vednYch rukou nanejvYA harmonickYch ma geme obdivovati pti kagdem nagem kroku, nebot' je obsag eno v podstate celeho naSeho givotniho den'. Je tak dobte ukryto v prostem kvetu sedmikrasy, jako v nadhernem tipytu hvezd tichYch a hlubokYch noci. A pti pohledu do techto zavratnYch tani hvezdneho vesmiru nechme promluviti filoso!a VOltaira slovy, kterYmi vice jak pied 150 lety, u koleloky technickYch zazraka a netu geneho- rozmachu vedy, ye forme modlitby, obraci se k vednosti: "Jestli je dovoleno slabYm bytostem ztracenYm v nesmirnosti na nepatrnem zlomku vesmiru osmeliti se gadati o nee° Tebe, Pane vgech bytosti, v gech svetil a v gech easa, kde tajnosti Tve jsou nezmenitelne jako vedne, radig v soustrasti shlednouti na bluciy pfirozenosti na gi. Keg tyto bludy nezavinuji nagich negtesti! Ty jsi nam nedal srdce, abychom se nenavideli, a ruce, abychom se rdousili! Udiri, abychom si yzajemne pomahall nest latrine givota trudneho a pomijejiciho. Dej, aby male rozdily mezi odevy, halid nage chaba tela, mezi na gimi'nedostatednYmi jazyky, mezi vgemi smegnYmi zvyklostmi, mezi-v gemi nedokonalYmi zakony, mezi povahami, tak nepomernYmi pied nagimi zraky a tak rovnyrni pied Tebou, aby faechny tyto male rozdily mezi atomy nazYvanymi lidmi, nebyly ptiznakem nenavisti, ani pronasledovani."

Kde je slava velkych Alexandra, kde silo, mocnYch cesara a v gech hrdych dobyvatela, jimg klanelo se lidstvo a obetoYalo na jejich oltatich krvave msty bezohlednosti, nasill a moci? Nic vie nezastalo ne g prach a trouchnivejici kosti, v prachu plebejca, otroku, znasilliovanYch a utladovanYch. Z jejich slz a velkeho hote zrodilo se udeni ktest'anske lasky, je g zastane nesmrtelnym principem vgech dobrYch snah lidskych v projevu absolutnich zakona spravedlnosti, pravdy a dobra. A slunce dnes, stejne jak pied tisiciletimi, jeg v toku veenosti neznamenaji vic, neg pouha kapka v Sirem ocednu, ozatuje zmlkle zkiceniny a titichla mista hranic clavno zaglYch lidskych a nazorti, pro ktere bylo tolik krve a slz prolito. °rad, kterY tam dnes klidne vyorava svoji brazdu, vgelidskou leci mluvi za vetainu tech, kte •i jsou zarnestnani syYmi galegitostmi a poctive se staraji, aby spinili svuj givotni . akol bez rozdilu stavovske a narodni ptislugnosti.

Politikive nemohou s mista — Mu, krise!

Narodohospodati nevedi si s financemi rady nemohou vybtednouti z krise. Nabogen.Ske skupiny a cirkve nemohou zabranit mravnimu apadku — po 17 letech v Rusku marxiste zapasi s nedostatkem, ad maji diktaturu a spravu statu ( gestinu sveta s nesmirnYm bohatstvim) apIne ye svYch rukou — hledaji nove cesty .

Krise vznikla nenahle a postupne, jak lidstvo podlehalo nezdravemu my gleni a skieslosti. Vyledi se jen vzchopenim se a vedomim, ae vgichni zdravi lide museji pracovati, nikdo nesmi byti pisigivnikem. Nesmi si ptisvojit vice, ne g mu po pra.vu a zasluze path.

Jeden kraj ma nadbytek vYrobldi toho druhu, jinY zase onoho, ten °pet ma pina, skladigte plodin a nem:12e je odbyt — v gude jsou lide, kde se jim techto veci zase nedostava, a jsou to prave lide, kteti tyto veci yyrabe-

piijdou M ptijdou chvile — ja je znam ge sedne g nekde v astrani, s velikou touhou byti sam 3. slogiv hlavu do dlani, upadneg v dumy. Pochyb roj tvou dui nahle zaplavi a ty — jsa slab vest boj s tou silou, ktera uciavi jak odvahu, tak take vznet — byt' nechte padne g v beznadej a vgechno chtel bys zapomnet darodej. co skYtft givot Ja, progil jsem to tea a vim, ge vaechny dobre .Umysly se rozplynou jak lehkY dYm, jen g na vetru je zavislY a 'Clo y& ma to •ouhu jen, kdy g v goufaistvi se potaei, se ponotit ve vetnY sen, nevraci. z neja nikdo jig Svou hlavu zvedni, vzchop se, vtimug!

Hied' budoucnosti smele vstfic!

'Tidy odvahu mit musi mug a strach mu nesmi sednout v lie.

Je gi yot boj a kdo chee ten musi valeit ka gdY den.

Jen tehdy Ize o Stesti snit, kdyg bojem aivot vypInen.

J

Werner.

:::11111111;1111IIIIIII1111111111111 ■ 11111111111111111111111 ■ 11111i1 ■ 1111111it11111111111,1111.:,:,!!,1

ji. Nemaji prost •ednika, kterY by jim menu techto veci zprosttedkoval a proto zanemaji prate. Obchod selhal — protoge chce od lidi napted penize, ktere zase lido zamogni skrYvaji a s nimi spekuluji. Vidime, ge blud penez a laska k nim pusobi mnoho zla, a zatvrzuje srdce.

Je velkY omyl, ge nekdo jinY ma nam okdo pattit St'astnY givot; deka, se spasitel .p r aby za nas — tekneme to poctive cova 1.

Mnoho lidi gije na dluh, za sliby, nebo Sidi jeden druheho, aby mel east() na — nepottebnY yYdaj. Lide honi se za protekci, podporami, zpropitnYm. — 61ovek, jen vyrostl k dospelosti na ildet syYch ptedka a statu, bude se telko udit slutibe sobe a jinym, bez ohledu na miru vedomosti, kterYch nabyl. gkoly, spousty Co pomohou nano vgechny, knih a novin, v jejich g zaplave se topime, co pomilge, kdy tovarny by nas zavalily syYmi vYrobky a v gim, a ptiroda by data jegte mnohem vice potravin, nema ge-li pti vgem tomto bohatstvi a vymogenostech doby se dohodnouti dlovek s Clovekem o nejpotiebnej gich vecech; jak to zatiditi, aby kagdY mel, co k givotu -nutne poti-ebuje?

Svet je nekoneenou tadou p •ekagek — a ty se prave maji zdolavat rah; tim se nage vale zpevni, pteka gkami stavame se bcielYmi, eilymi, mame radost z viterstvi. Kde neni p •ekagek, nastava apadek, hniloba, nedinp ost, ochablost. Nebojime se p •ekagek, jako se jich neboji sportovci.

KagdY z nas rou ge byti apogtolem: apo gtolem pravdy p •ednagkami, rozmluvou a tiskem.

Pravda, je g sjednocuje lidstvo v pkirozenosti jeho byti, ma v gdy dosti ptitaglivosti a mod, aby seskupila kolem sebe zastupy neptedpojatYch a dosti rozumnYch lidi prostYch srdci, diste licisky citicich, s vlastni soudnosti, nezastkenou a neohlu genou vS,Ickiky falegnYch proroka, v jednom velkem socialnirn zakone pro v gechno lidstvo: "Co nechcete, aby yam jini dinili, nedirite vy jim", nezna privilegia rasove domY glivosti, stranicke ptedpodjatosti a lidske neomylnosti. Jen v nedostastku vlastnich moralnich kvalit 'Tadci naroda od teto pravdy uhnuli, by ji nahradili fale gnYin kultem stranickych zajinti pro SVCS tonne cue podle stareho latinskeho aslovi:Divide et impera (Rozdeluj a vladni). Kolik na.roda, kolik ptislu gnika raznYch stran, jig jinak v podstate jsou dobti, ale jen s nedostatky vlastni iniciativy a vlastniho zdraveho asudku, necha, se vesti jejich pochybnou politikou, zalo genou na slibech, piecefloyani jednech a podceriovani druhych. Jak nesmyslne kaleny jsou vody a zte govana prate vzajemneho dorozumeni, bez ktereho nemognY zdravY rozvoj, zabezpeeeni prate a miru. Je dobte, ge v povalednYch pomerech Evropy narod na g, v osobe filosofa a politika, na geho prvniho pfesidenta, rani cestu opravdove demokracie na ktest'anskYch zasa dach v gelidstyi. Ttebage malt', nabYva tim N, elkeho yYznamu, kterY je mu p •isouzen vedDYM1 zakony - vYvoje v samem srdci Evropy.

Zachoyavati tuto linii, upveriovati ji je nasi povinnosti a akolem pro blaho naroda a 3idstva. Dnes, kdy se zda, jako by soumrak se snagel nad narody, vic ne g kdy jindy je tteba si to uvedomiti. ,Nemame prost•edka fysicke pievahy, ale ma geme miti new mocnej glho, co dobude srdce lidska a co muse upevniti jednotu lidstva. V tom je na ge poslani a naAe budoucnost.

Strana 2.

D PRVEHO dne mart'anova pobytu na O zemi vzrastal inezi lidmi nebYValY neklid. Neminulo ani dne, aby veiejnost nebyla vzrukna nejakjim novYm problemem. Profesor Hajek sice mloel, neprozradil ani slova z toho, o eem se vzacnYm hostem jednal, mluvili vaak cizi ueenci a domaci osobnosti, kterYm bylo dontano setkati se tvati v tvat s navatevnikern s Marsu a promluviti s nim nekolik slov. Jeho ptekvapujici dotazy, spore poznamky o nedostatcich Evota na zemi a jeho udiv nad nadi zaostalosti vyvolavaly zdplavy novinatskych elankd a polemik.

Za etyki nedele sveho pobytu prodet1 mart'an jiz pies tisic knih, ktere mu vaak Hajek posledni dobou pedlive vybiral. Vida vysokou inteligenci a universalni vedomosti hostovy, vybiral mu jen dila nejnovejdi a psana, vynikajicimi odborniky. Take dbal toho, aby se mu do rukou nedostalo vice knih, pojednavajicich o stejnem ptedmetu. Tak se stalo, ze mart'an byl zahy informovan o vaech poslednich vymoknostech naai kultury i civilisace. Pomoci sveho dorozumivaciho ptistroje o nekolika zkracenYch znacich dovedl proeisti 40 aZ 60 knih za odpoledne a yeder. Ba, profesor Hajek mel dokonce dojem, jako by si byl potizoval dokonce i nejake vYpisky z nekterYch spisu. Pravdepodobne mel jeho ptistroj i takove zatizeni, ktere mu urnariovalo zachytit a uchovat si to, co potteboval odnesti si ze sveho vYzkumneho vYletu na planetu Zemi.

Mart'an by snad se nebYval ani dovedel o tom, co svYmi poznamkami a dotazy v dennim tisku vyvolal, idybV jeden z ptednich francouzkych udencti, kterY k.rome sve vedy dovedl si vaimati i iivota kolem sebe, mu to sam nebyl piipomnel. Byla mu doptana etvrthodinka hovoru s mart'anem a tak se ho mezi jinYm zeptal piimo: — Nechtel bys udinit vetenY projev k nakmu lidu„ ktery je zpravami o tvYch poznamkach rozruaen? Jde o to, ze kuse zprdvy, ktere mu byli podany, jsou spice zneklidriujici, ne2 vysvetlujici.

— Kdo podava, tyto zpravy? znel mart'anfiv dotaz.

— Noviny.

— Minid tim asi uspotadane zpravodajstvi. Jak maze neco ptinakt, kdy2 jsem dosud nideho neiekl?

— Dovedeli se neco od tech, kdo s tebou mluvili.

— Ti take nieeho nevedi. Koho co zneklidnuje?

— Nag lid je rozdelen do mnoha skupin.

Nektere skupiny si mysli, ze tva slova mluvi pro ne a Pile zase, k tve myalenky odpovidaji jejich zpiisobu mydleni. A tak se nyni prou o to, kdo je blize piednostem, ktere vladnou tam u vas a kdo je vinen nadi dosavadni zaostalosti.

— Jsem ptekvapen. To se musi piece poznat. Udelejte pokus a poznate to razem.

— To by Eo velmi tako. 112clyt' ani nevime, jak by se mel takovY pokus ueiniti, od deho by se melo zadit.

— Jak se mfiZete tedy ptit o neco, emu vubec nerozumite?

— Jak bych ti to vysvetlil? Jde totit o to, ehm, jde o nazor, o mYalenku.

— Pozor, neplet' rfiznorode veci dohromady. Nazor a myalenka neni toteE A pak, rarozy i myalenky mohou bYti tak hojne a tak razne, jako hvezdy na nebi. Proto neni tieba se ptiti. Jde o to, co je tteba udelati.

— Vidia, a to je to! Na torn se nemohou naai lide dohodnout. Jedni udela se to, jini chteji pravY opak, tieti neco zcela, jineho a dtvrti nechteji nideho, jenom jsou proti vaemu, co ti druzi navrhuji.

Co se ma delati? Nemate radce, vudce, nebo vladce, Ci jak tomu zde tikate?

— To mad zas takovou vec. U .nas jsou jedni pro to, abychom takoveho vildce medruzi jsou proti tomu a tikaji, 2e to je zaostalost, ze si bide maji sami vedet rady a od nikoho si nemaji dat poroudet. Ti, kdo jsou pro vtidce se zase hadaji o to, ma-li to bYti vladce volenY lidem, anebo jen nekolika

VUTNIK

Mart'an mi em !lam.

Edvard Maaka. ptednimi osobnostmi; ma-li to bYti Nov& prosteho pfivodu, anebo n'ekdo ze vznedeneho rodu. A tyto skupinky deli se zase na iine: jedni chteji, aby vtidcem byl Glen skupi. ny s ptienYmi prouZky na praporu, jini zase aby jim byl ;e'en s pruhy svislymi. Z tovaeho je pak mnoho rozbrojft a neklidu, zhusta i bouti.

— Ne-u-ve-ti-tel-no, vyt'ukal na svem strop mart'an, a slova byla skutedne napsana.

Host chtel zfejme aspoii takto dat najevo sve podiveni. PtitomnY Hajek to poznal vaak i podle jeho cvrlikani, z neho2 dovedl ji2 rozpoznat, je-li mart'an ptekvapen, rozveselen, anebo pohnevan. Mart'an pokradoval: — Vy se vabec radi ptete. Ptedtl jsem nekolik vaaich knih. Stale se v nich o neco dohadujete. Jeden tvrdi to, a druhy ono.

Take jsem z vadich knih seznai, k pro nektere odliane nazory jste se zabijeli.

— No, to snad ne! Tu a tam take, ale to je fidkY zjev, protestoval francouzskY tidenec.

—Cote? Za dva posledni dny lateen jsem tit' pfahradky knih. Z toho 30 pojednavalo o valkach minulYch a 16 o valkach, na ktere se chystate. Mel jsem za to, ze u vas patti valky ji2 jen dejinam.

— TotiE my nikdo si nepiejeme valky, ale jsou okolnosti, ktere jsou silnejai naae dobra. — — - Podkej, pteruail Francouze mart'an.

Tomu nerozumim. Kdo vytvati okolnosti, ktere mac na mysli?

— Hm, bide, ale. . .

— Jako bych mluvil s detmi! Lide si nepieji valky a lido vytvateji okolnosti, ktere k *Mice vedou. Vklyt' nedovede ani myslit!

— Reknu ti to konkretne: chci zit v kliciu. Pkijde vaak jinY elovek a zaene poktikovat, ze jsem hlupak, ze ina posledni kniha byla ukradena a ze pattim do stareho kleza. Dela. to tak dlouho, az ztratim trpelivost a teknu o nem, ze je drzy that'. On pak ptijde a chce mne uhodit. Zabranim tomu tim, ze ho vyhodim. Tak vznikl konflikt, kterY jsem nechtel, tak vznikaji i velke konflikty.

Chtel mluviti dale, mart'an zadal vaak nepokojne cvrlikat a poskakovat. V okenku 01stroje ukazala se slova: — Jdi, jdi, prye! •— Ptiteli, at' jde ten Cloy& pryC! Nemohu ho poslouchat, mluvi podetile! at' nemluvi.

Posledni slava platila itejme profesorovi Hajkovi. Nemusil vaak zakroeit, je2to Francouz opustil mistnost ihned, jakmile si ptedtl mart'anovo neuctive vyzvani. Sotva za nim zapadly dvete, ihned zandjil mart'an roz-. hovor s Hajkem. Vyt'ukal rychle za neustdWho vzrukneho cvrlikani: —Jak mohl tak mluvit?, On nechce, my nechceme a piece nekdo chce. Ja musim ptece chtit, aby ten druhY nechtel. Musim to dovesti tak zariditi, aby ten druhY nemusil chtit. Nechape tak prostou pravdu!

—Abych se ti ptiznal, ja take nechapu, jak to myslia.

— Ano, zapomnel jsem, k to nemfikte chdpat. A vy oba jste ueeni! Jak teprve musi smYalet vaai jak to povidaa? — aha, prosti lide?! Z jakYch ptiein vlastne vznikaji yak valky?

— BYvaji rfane ptidiny. BYvaji take pHCiny zjevne i skryte. Na venek se tekne. vodka musi byti, ponevad2 jeden narod urazil druhY. Ve skuteenosti je to proto, aby jeden vladce pokotil druheho, aby mu vzal kus jeho zeme. A ponevad2 to nedovede jinak, net' pomoci ozbrojenYch ()Wawa, kterYm tikame vojaci, je z toho valka.

— Aspon to dovedea jasne povedet. Je to straane: zabijet se! 61ovele eloveka! A.. pro nic. Co je platnY kus zeme, kdyZ je tolik lidi povra2cleno? Pro koho to zeme?

— Pro ty, co zbudou. Via neco na tom je.

Je nas mnoho. Mnozi se nemaji dim utivit.

Ve sttedu, dne 5. zati 1934.

Vyrabime zboii a druzi narodove je nechteji kupovat. Bud' nemaji zlata, anebo toteti zboZi dovedou si udelat sami. Lide nemohou pracovat, nemaji co jist, penez neni a tak ze vaeho toho zoufalstvi vznika posleze valka.

Jaka ukrutna poktilost! A kdo vyrd.bi ty straane veci, kterYmi ty diuhe zabijite?

— Take my, samoziejme.

— Pornalu tomu zaeinam rozumet. Tak vy vyrabite nejake zbozi. Kdy'Z ua jej mate nadbytek, ze uZ je nemidete spottebovat, chce to je prodevat v jinYch zemich. Ti je vaak nechteji a tak zaenete vyrabet jine zboZi a pak je do nich proti jejich vuli nasttilite. Je tomu tak?

— Totii, jen dasteene. Ani my nemame nadbytek kterehokoli zboZi. — Tim hfite.

A pak, tva, vYtka se snad tYka, jinych narodti. My nejsme vYbojni.

— Tak to nesmia brat. Nemyslim tvilj rod, nYbr2 mom tu na zteteli poktilosti vaech narodti vaai planety.

A jeate neco: vYroba zbrani a stkeliva ptindai opravdu zamestnanost a nasyceni mnoha lidem. Vaechny tovarny, ktere dive staly, najednou pracuji. Lidi je nedostatek — velko. Cast byla povolana do boje — takk vaechny pracovni a vYdelkove nesnaze jsou ty tam. Valka bYva, mnohdy jedinYm %Ychodiskem z nouze, kdyz u2 nikdo z vladct nevi, co si poCit. — Hanby,! Mate potedeni z toho, ze vyroba smrticich prosttedka dovede zamestnat lidi, kdy2 jinak je zamestnat nedovedete.

Najednou i odmeny i chleb pro ne najdete, kdyZ pled tim jste je pti uNtedne praci nedovedli uziviti. Ptiznavaa, ze nemate vaeho dostatek, ale misto, abyste tvouli nove hodnoty, plytvate easem na nieeni toho mala, co jeate mate. A nejen Casem, ale i silami, vYvojovYmi moZnostmi a -- hrfizo! i lidmi, samotnYmi lidmi! rtclyt' music chapat vdechnu tu hrilzu, jsi udenY mu21 — Charm to naprosto. Jsem proti tomu.

Nemohu to vaak zmenit.

— Vim, vim. Must's vaak pomahat vytvatet takove podminky, aby nikdy nemusilo dojit k takovemu soustavnemu vraldeni..

Music se spojit s jinYmi jedinci stejne vzdelanYmi a stejne smYalejicimi a vybudovat takovY potadek, aby nikdy nikoho nenapadlo, aby sobe anebo svemu narodu chtel pornahat tak nieemne. Budu o torn take ptemYMet a moZna, k sam ti v nedem poradim.

Dej mi dnes nejake knihy o vaaich poslednich valkach. Chci tomu ptijit na kloub.

(Pokraeovani) Motor hnanST vodou. V Anglii byl vynalezen motor, kterY zrevolucionuje celou dopravu.

Lodi nebudou musit nabirat uhli ani benzin.

Stadi jim naderpat si °ideas motskou vodu.

Akeni radius podmotskYch elunt se nekoneene rozaiti. Motor byl vyzkou'den na automobilech a bude v nejblilai dobe vyzkouden na lodich. Vynalez je pravYm vedeckYm zazrakern. Voda je elektrickYrn proudem rozkladana ye vodik a kyslik a oba plyny se knou do motoru, stlaci, zapali svidkou a promeni v paru o vysokem tlaku, ktero, nalehla na pisty. Para se pak °pet zhusti ye vodu, take motor mute pracovati temet bez ustani s malYm pomerne mnoZstvim vody. Motor vynalezl nemeckY inknYr, jeho 2'ena je Anglieanka. Vynalezce 2ije v Anglii a pray() na patent ziskala anglicka spoleenost. InZenYr zapoeal pracovat na vynalezu pied dvaceti lety po skoneenYch studiich. Pti pokusech doalo jednou k vYbuchu, ktery males stal vynalezcezivot. Vynalez byl uskutednen pied jedenacti lety, od to doby vynalezce pracoval o jeho zdokonaleni a praktickern pouEti. Obchodni vYznam je neobydejnY. Motor se nezahtiva, nedeld 'tadnY hluk a je bez ottesii, i kdyZ' pozilstava z jeho cylindru. 06elcava se, ze ponorka, timto motorem vybavena, bude moci zastat pod vodou celY mesic a vyrabet si pottebny kyslik. Motor ptivodi revoluci jak v doprave namotni, tak pozemni.

Ve sti'edu, dne 5. zaii. 1934.

Oddil dopisovatelski..

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb vadne polemiky, poi . adatel pfedkleala ve smyslu stanov Ti , kovemu Vyboru .k vlastnimu rozhodn utf.

Caldwell, Tex. Jelikot je uz jen kratkY das, kdy zas bude runohY mladik aneb divka se muset rozhodnout, zdali tuto zimu: Pajdu do akoly? A kde?

Vim ze sve vlastni zkuaenosti, jak ja pied ttemi roky, kdyt jsem "graduovala" High School"„ co mne to stab) rozmYaleni, nemohouc se rozhodnouti, jiti do nektere kolleje nebo jiti rovnou na universitu. Mnozi mne strasili, to universita je mot tetka pro zaeatedniky "freshman", to mnoho jich tam propadne a podobne. Abych pry radeji Ma nejdtiv do nektere kolleje. Tak se stab), ie jsem po dva roky navatevovala jednu uditelskou kollej a teprve v Toni na podzim jsem zadala co junior, navatevovat Texasskou •Universitu. A muslin rice, ze universita pro mne nebyla nic tetai net kollej, kterou jsem Wive navatevovala. Ovaem, kdo se chce k neeemu dopracovat, ten musi se edit„ necht' je tieba v kolleji nebo universita.

A proto, mill hoai a devaata, nenechte se podobnYmi teemi odstrakti, ale jdete na naSi universitu, ponevadt je to pro vas vlastni prospech. A za druhe pomotete Ceske y eci, coti je nas vaech take povinnost, abychom podporovali udrtet Ceskou tee na nak universite.

Proto mili rodide, mejte vase ditky k tomu, aby co v nejvetaim poetu My studovat na universitu, abychom dosahli poetu co nejvetaiho.

Minulou zimu nas bralo Ceskou tee 84, ovaem bylo deskYch studentt vice, ale ti druzi Ceskou tee nebrali. A proto vaichni, pracujme, k tomu, abychom tuto zimu dosahli deskYch studenta na na g universita aspon. poCet 100.

Je pravda, to mnozi z nas tuto zimu universitu navatevovat nebudeme, ponevadt budeme udit rozliene akoly, ale doufam, na ge mista budou vypinena novYmi silami v podtu daleko vetaim net zimy minule. Podivejme se na druhe narody, jak ony pracuji, aby si svoji tee udrtely.

Dale, my mateme b'ti hrdi na naaeho ueitele destiny, Dr. Midka. My vaichni, co ut studujeme vice rokil a meli rozliene prof esory, vime, co pro nas znamend ueitel, kterY je tak hluboce vzdelan jako dr. Mieek, neb on vtdy hledi nas vesti k vecem vyaaim, ualechtilejairn, aby z nas byli mutt a teny pevnYch a dobrYch karaktera.

S pozdravem, Rose Marek.

Crazy Water Hotel, Mineral Wells, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, mill bratti a sestry!

Zajiste si pomyslite, to co se to se mnou stalo, kdy odsud z Mineral Wells, Tex., piti.

A to jeate z Crazy hotelu.

No, neni to nic vatneho, neb ja, jako fotografista ztravim polovic meho Casu v tmay e komarce, (Dark Room), abych y am, kte'1• se nechate u mne fotografovat, ukazal vac obrazek, jak vypadate. A tak ja letos zase jsem sem ptijel na 14 dni na odpoeinek abych pooktal na zdravi.

Ponejprve jsem zde byl pled 23 lety, kdy jsem trpel na taludek„ a kdy jsem zde po07 1 14 dni, tak jsem se dornii vratil zdrav a s chuti jsem eel do prate. A pak o pet let pozdeji, jsme zde byli dela rodina na 14 dni, a vaem nam to prospelo na zdravi Sem do Mineral Wells ptijitdi roene na ti site lidi z celYch SpojenYch Statt, nejen ti nemocni, ale vetaina jich sem ptijitdi na odpodinek a osvetit se zazraenou Crazy vodou, Carlsbad„ Famous a jinYmi.

VESTN1K

Mesteeko Mineral Wells lett mezi dvema vysokYmi kopci, jsou to, East Mountain a West Mountain, psi 290 stop nad tou nejnitsi Jsou tu dva moderni hotely, Baker a Crazy a nekolik meneich a pak na stravnich doma, kde uratete dostati dobrou svetnici a stravu za $6.00 tYdne,, mineralni koupel za $1.00 denne, (totit kdy si je ptejete). Mineraini voda stoji $1.25 tYdne, kteiou matete piti kolik je y am libo. Ale kdo chce lepai misto a lepai obsluhu, tak v Crazy nebo Baker hotelu dostane ledebni kurs tYdne za $25.00, v cot je zahrnuto: svetnice, strava, mineralni koupel„ a mineralni voda na piti, tak to katdY si mate misto zaopattiti dle sve libosti a jak mu kapsa dovoluje.

Po celY Cas roku je tu tivo. Jedni odsud odjedou a druzi pkijedou. Toto misto si postavilo v rode 1925 velky Convention Hall, kterY pokrYva skoro pal mestskeho etverce a kde se odbYvaji konvence, katdy mesic nekolik. Dnes, co toto piai, prave tu maji konvenci "Texas American Legionairs", a jak mi bylo teeeno, toto je ut letos 21. konvence zde„ tak to i toto je ku pobaveni tem, kteti jsou zde na zotavene a odpoeinku.

A co vice mne zajima je to, to mohu slyset a take videt program kterY katde poledne od 12:45 do 1 hod vysilaji z radiove stanice zde v Crazy hotelu, neb jsem zrovna zde v Broadeastin Studio. A pak hned, jakmile ptestanou vysilat, tak delaji z toho soma.° programu, co vy slyaite ptes radio, elektrickY rekord (lectric transcrib record), kterY pak budou pottebovat vaechny National a Columbia Broodcasting Radia. A tak, kdyt budete slyaet takovy program nekdy pozdeji pies radio, tak mezi tim tleskotem rukou budete slyaet i moje tleskani. Dneani record bude boutlivY neb tady studio bylo pine legionaft a tito delali straanY ramus.

Dekuji redaktorovi Vestniku, br. Mouekovi za Vestnik, kterY mne sem poslal a' jeate bych ho prosil o jeden tento tYden, neb je rime to vzacne dostati Ceske noviny do Mineral Wells.

6et1 jsem dopis od sestry pi. P. P. Mikeskove z Caldwell, Texas, kde pike, to neni proti tomu, abychom neptijimali jinonarodovce, jen kdyt jim nedovolime odbyvat tadove jednani v anglicke 'fedi. Ano, take ja jsem toho mineni, abychom ptijali katdello spotadaneho jinonarodovce, kterY dobte smYali o naaem deskern lidu, ale abychom nekdy nedovolili v' flak S.P.J.S.T. odbyvat tadove jednani v anglicke teei. Aby to vtdY zustalo pravidlem, ze taden nemilte bYti volen do fitadu, kdo nemate ovladat eeskY jazyk a a take tadove jednani nema, bYti jinake net, Ceske. A tak, kdy toto budeme dodrtovat, tak nemusime se bati, to na,ae Slovanska, Podporujici Jednota Sto,tu Texas se poangliei, titebas, to kat'dY tad bude miti nekolik jinonarodovca za sve Cleny.

Tak na to hledi VOA spolubratr, Jno. P. Trlica.

Needville, Texas.

Bratte redaktore!

Na tadost nak jednatelky "Sokola" v Guy, sestry Mikeskove, ktera nasledkem nemoci p. Mikesky nemohla bYti ptitomna "Sokolske akademii" v nedeli dne 19. srpna v 7 hodin odpol. potadane, mam podekovat vaem ptitomny'm a zvlaate p. Dr. a naaemu deskoslovenskemu konsulovi p. Holubovi z Houstonu, za ptednaaku, ktera, jak jsem slyael, se velice -dem libila.

Brattim a sestram Sokola z Houstonu diky za zneastneni se cvieeni a tance "Besedy".

Co tobe mdm psat br. Moueko? Lituji, nemohl jsem s Tebou aspot nekolik slov promluvit, aekoliv jsem osoba -bine bezvYznamnd„ takova jak se tika, ztracend existence.

Teed) mne velice, to jsi tak vecne a ptilehave ptednesl to, co naae okoli skuteene pottebuje. Proto pkijmi jmenem Sokola v Guy, srdeenY dik!

Jest to chlapik ten na y "Sokol". Chteli, a jeli dne 26. srpna na Zupni slet do Seaton, ale pokladna mela souchote, tak museli napted neco vytancovat, jak toho bylo mnoho

Strana 3.

nevim, ale tolik teknu, to mama mela strach, aby melt neco v kapse tak dala jim celou hotovost 8 dolara na cestu; tti kluci na dva (lily. To se nam nestalo &Arno, mit 8 dolara, vak nam donesli domt zpet, nevim kolik, ale museli se mit dobte.

Chtel jsem taky jet, jeate net natahnu brka, neco uvidet, ale zastal jsem doma k viili tern 8 dolaram. .rte to Front() Vrlo bylo dobte?

Do Seaton le dovezi p. Barta z Needville, bet nehody, za cot at' ptijme jmenem Sokola i nas dik!

Dekuji *dem bratram a sestram v Seaton so. bratrske pohosteni jmenem Sokola v Guy a za moji rodinu diky p. br. Klinkovskemu a Mikolaaovi za kluky. Pravili„ to se meli dobte a to byli jako doma.

Bratti Klinkovsky a Mikoldai, nediv se tomu, nikam za celY eas nepiijdou, nenadelaji • eei, ale kdyby tam byl stars/ tata, ten umi lhat jak kdyt tiskne. Maji o eem vypravovat.

A ted' Toll* Franto! Svetim to papiru, nebot' kdybychom o tom mluvili spolu, tak nevim, Mel jsem v amyslu, to vicekrate &Ai nikam hepoalu. Vite vkchni dobte, v jakYch pomerech jsme, a to za 2 roky, co chodi evidit„ to stoji penize. Dva roky jsme neudelali kropu. Co deti vydelaji vae jde na gasolin, a sami jsou vetknou nazi. Tot 'nad naae pomery. A k tomu takovY Nov& v naaem okoli tekne: "Nema na to, a kluci delaji patadu"! Sam na nic ani centu neda, zbohatnul z oleje; pied 20 roky v tom byl hate jak my. Tot' v naaem okoli to narodni citeni.

Ale jak ptijeli doma ze Seaton a videl jsem, to men radost, bylo mne jich Tito„ teknout, .2a cvieit nepujdou. Nejak to zase yydrtime.

Jedna chyba je, to hemame vlastni sine, ze vaeho platit procenta, tak jak z divadla nebo zabavy malo zbyde anebo nic. Tot' vae, Frantiku„ co chtel jsem tici, a nezlob se.

A ku konci, nechci pochlebovat, ale at tu no, Guy nebude stare Mikeskove a Franty Vrly, tak Sokol poplave k Abrahamu.

Ku konci dekuji vaem, co nas navatevou poctili a prosim za Sokola v Guy, by podnik a snahu jeho podporovali.

Br. Moudko„ uvetejni doslovne tento dopis, reb nebudu Tebe tak brzy obtetovat. Prod?

Havlieek tekl: Nechod' synku s party na led, mnohY ptipad mame, to pan sklouzne, a sedlak si za nej nohu zlame.

S pozdravem, Start 8ilhavSt. Pozn. red. — Ten, pod jehot obraz ruka ptatelska napsala heslo: "Ni zisk, ni slavu, byl jeden z onech at'astlivca tichYch, a ti, kdot ptikladem jeho se spravuji, bezpedne dojdou vnittniho atesti, jednoho z tech statkterYch "ani mol netere, ani rez nekazi, anit zlodeji vykopavaji a kradou ..." Prace sokolska vede ku g testi. Nejde ani za ziskem, ani za slavou, ale ptinak klidne y edomi, to vykonali jsme alespofi Cast toho, co na muti se vytaduje. A to jest jiste velke -; testi tivotni. Hoai a divky desk& prof stojite opodal? Prod vahate? Prod vzdalujete se toho tabora bra g. ' a sester, v nemt tuti se mladet statedna, nalezajic tu silu a radost, pravdu i krasu? Hie dtverlistek atesti -N,*57 si ho nevatite. Pia zase, bratte gilhavY, nedej se doeasnYmi neptiznivYmi okolnostmi zviklat, zmalomysinet. zdar!.

Vynalez urneleho kauer uku. Spolednostem Dupont Chemical Company a Dayton Rubber Manufacturing Company se podatilo vyrobiti ze synteticke gumy rafy k vozidltm.

Tyto jsou tpine rovnocenne zhotovenYm z ptirodni gumy. Cena je vaak dosavade as o dva dolary za libru vyak, net gumy dovatene (pfirodni), eimi se utivani umele gumy k vYrobe znadne zdratuje: To je pfekatkou motnosti praktickeho poutiti. Soudastky teto synteticke gumy jsou acetylen, sal a voda.

Strana 4.

Temple, Texas.

Brat •i a sestry!

Timto elfankem vas chci seznamiti s .mestem Temple. Nedavno jsem Ceti ye Vestniku elanek, ktery napsal br. Gallia z Houstonu, a ten elanek me ptimel, abych napsal techte par kadka a piednesl pied oei etendfit Vestniku vYhody, ktere by ptipadne mesto Temple mohlo poskylnouti na gi Hla y , z ilynej--nitkadove,ybtosehval, glho mista.

Mesto Temple se nachazi v Bell county, ye sttednim Texasu, a jak je varn mo2na znamo v Bell Co. je theoretickY (my glenY) stied Texasu. Tedy skorem intI2eme tici, ze Temple se nachazi ye sttedu Texasu, co2 by bylo velikou vyhodou, kdyby se Hlavni UFadovna nachazela zde, ponevad2 kdy bysme to sebrali celkove, potom skorem ygechny kady by to mely stejne daleko.. Ale chive ne2 budu popisovati Temple, chci yam iici, ze obeane mesta Temple si na geho eeskeho lidu va2i. Prave yeera zdej gi Lion club pokadal "eeskY den'.' a pozvali asi na 80 0. echil odsud ke svemu obedu a sleena Jelinkova, z Granger mela ptedna gku o Oeskoslovensku. Zaroven pravnik na gi Jednoty br. Aug. Kacif a W. S. Rowland, bYvalY president zdej giho Lions Clubu, men krat gi proslovy, tYkajici se nagi vetve zde. Toto ukazuje, 2e Amerieane zde v meste Temple si nas va,2i. Mesto Temple bylo vlastne vybudovane eeskYmi farmaki.

Jak br. Pazdral z West rrovida neda yno zde ra jedne slavnosti: "Kdysi, kdy se sem zaCali Tide eeskoslovenskeho_pilvodu stehovati a kupovat od zdej gich raneeit pozemky po 30 dolarech akr, Amerikani si mysleli, 2e to prodajd hodne draho. Ale ti ptistehovalci gli, a pracovali ria tech prerlich a udelali z nich firodna pole, ktere pied touto depresi se proclavaly az za 250 dolart1 akr." Ano, nasi farmaki pomohli vybudovati mesto Temple a to musi kaklY uznat. A to take chapou zdej gi °Mane a proto si vazi na geho lidu, ponevad2 na gi farmeki meli lvi podil na vybudovani mesta Temple. Nagi farmeii ho site nevybudovali, ale kdy2 se zde zaeali usazovat a vzdelavat svoje pole, jejich potieby rostrY a tim rostlo i Temple. A vy bratki, kteti jste zde byli v roce 1928 13a sjezdu na gi Jednoty, zajiste se pamatujete, 2e mesto Temple vas vtele uvitalo.

Mesto Temple ma asi skorem 20 tisic Je to mesto pane, vYstavne a eiste, a to mile, .kdo z vas Temple vial, nemii2e uupkiti. Mesto Temple je jedno z nejkrasnejgich rriest v Texasu. A v okoli je zde hodne nagincil, a to z vas ka2dY vi, 2e kde najdete nagince farmovat, 2e tam i musi bYti dobrY pozemek. A od Temple na vYrchod a jib, mnohe a mnoho mil jsou sarni na ginci, a tak pozemek zde musi bYti dobrY. Co se tyre pneasi zde, o torn se mac zmitiovat nebudu, ale zde v Temple je usazeno 200 eeskYch rodin ye meste a v okoli je zde jich na tisice, a tak ja myslim, 2e kdy my jsme to zde vyddeli, 2e i tern nekolika Ukedniktim Hlavni triadov!ay zde bude slou2it. A potom zde /name br.

Kacite, pravnika Jednoty a on sem pti gel z jihu, ale jak pozoruji, to zdejAi podnebi mu slou2i.

Temple protinaji d ye 2eleznieni drahy a sice Katy a Santa Fe. Take sem a nebo odsud je velice dobre Z'elezniani spojeni na, vgechny strany. A potom "busy" te2 jedou odsud na vgecky strany. Take Temple ma tak dobre po gtovni 2eleznieni spojeni jako ka2cle jine melbto v Texasu. Marne zde te2 1 letigte, ale doposavad ja nemyslim, ze kdy nekterY 'den na gi Jednoty byl nucen pou21vat letadla, kdy gel za nejakou zale2itosti nagi Jednoty. Ale mo2na v budoucnosti toho bude t •eba a potom i Temple to bude miti.

Temple se nachazi ve stiedu Texasu, a proto sem 26,dne lodi nejezdeji, ponevad2 nemaji po eem, ale na ge Jednota dela obchod jen zde v Texasu a proto na torn malo zale2i, jestli z mista, kde bude Hlavni tkadovna, jezdeji do celeho sveta lodi a nebo ne.

Vody je zde dost a dobre, a ten, kdo neni spokojenY s vodou, mame zde asi gest deskYch salonu, kde prodavaji tu 3.2 vodte.

EsTNIR V Temple, kattly rok nekolik spolku americkych odbYva sve konvence, ponevad2 Temple je idettlne polo2eno ve st •edu Texasu a je zde nekolik velkYch hotelti, ktere inohou ubytovat nekolik tisic navgtevnikft, kdy na to ptijde. Tak ka2dY maze bYti iisty, kdy ptijde do Temple, ze zde obddi nocleh. 0 eem2 se tu'd bratki ptesvedeili, kdy2 zde byli v roce 1928 na sjezdu na gi Jednoty.

Obchodni okoli mesta Temple je velike.

Sem dojiideji z okoli aZ 30 a 40 mil. A zde mute ka2dy/ koupiti v ge, co pottebuje a zrovna tak lacino jak kde jinde Temple slou21 dob •e syemu velikemu okoli a jak jsem se ji2 zminil, v Temple samem je na 200 deskych rodin A Bell county, ye ktere se Temple nachazi, ma. sedm S. P. J. S. T., a tyto tady dohromady maji 1059 Menu. Z toho plyne, ze v Bell county bYva jedna desetina elentl nagi Jednoty.

V Temple je te2 mnoho na gincti v obchodech. Mame zde 3 Ceske "planning mills", nekolik deskYch grocernich obchodil, Ceske cbuvniky a krejel, Ceske doktory, advokata, nekolik deskYch "filling stations" a gara.21.

Nekolik eeskYch restauranttl. Mame zde velkou eeskou "Hardware store", jednu z nejvetgich zde, a potom Frank Matush Auto Suply, kterY sam je horlivYm elenem na geho kadu zde, ma zde nejvet gi automobilovY obchod a prodava wholesale a: retail. Celkem zde v Temple je asi 30 eeskYch obchodit a mimo toho skorem v ka2clem jinem obchode' pracuje nekterY na geho pilvodu. Take zde se domluvite v kahlem obchode Cesky.

Dale Temple ma 3 velike nemocnice, do kterych jezdi se Welt lide z celeho Texasu.

Temple neni site mesto prfimyslove, ale je mesto, ktere ma budoucnost a mesto, ktere poroste, ponevadi je vYhodne polo2eno a ponevad2 se nachazi v iirodnem okoli.

Proto bratii a sestry, uva2ujte o Temple a pkesvedete se o nem, a ti bratki, co zde byli na sjezdu nag i Jednoty v roce 1928, zajiste mne daji za prayclu, 2e Temple je peltne, vzorne , vYstavne mesto, ktere by inalne vyhovovalo pro na gi Hlavni Uiadovnu. A potorn, kdyby jsme zde men Hlavni tkadovnu, byla by to nage chlouba, vgech elentt (kterYch je zde pies tisic zde) na gi Jednoty, kteti zde 2ijeme. A mesto Temple by rado uvidelo Hlavni t •adovnu zde a °Wane Mesta Temple by si toho velice va2ili.

Pro dne gek ukoneim, ale v mem pkigtim dopise yam popigi jake , vYhody by mohlo mesto Temple poskytnouti na gi Hlavni tadvone, a tech je hodne.

B. F. Zvolanek.

Crosby, Tex. Ctena redakce Vestniku!

V jednom z pkedminulych eisel ma dopis sestra Marie Kkemenkova z Crystal City, kterY zasluhuje pov gimnuti vgech elenu bez rozdilu. A jeliko2 by rada vedela, kdo s ni souhlasi, tak sdeluji, ze ja jsem jeden elen, co to podporuji. TotiZ onen jeji navrh, aby kaZdY e'en pkispel dobrovolne eastkou 10 centfi roene„ na podporu eeskYch gkol a studentft, a pokusim se to v na gem fade prosaditi, aC za clobrY vYsledek nerueim. Neb ono se najde v2dy hojne vYmluv mezi elenstvem.

Ale cheeme-li zde v Americe na gi eeskou tee co nejdele uddeti, jineho nam nezbYYa., ne2li podporovati co nejvice Ceske Myslim, 2e k tomu pracuje Matice vzdelani, zde ji2 v Texas davno zalo2ena, a na tu by se mohly ony dobrovolne ptispeyky zasilati.

Bratki a sestry, rokujte o tom ye svych schtizich, ted' v dobe sberu baviny, kdy nejakY ten desak se spi g se2ene jak a2 potom pozdeji v zime. Obzvla gt' letos pH male &ode jich bude chybeti.

Dale zasluhuje zminky dopis br. organisatora F. Kadanky: "Mame-li Ci nemame-li pkijimati do nagi S.P.J.S.T. te2 AmeridanV za eleny?" Jeliko2 br. Kadanka podal tak padne dtikazy, netieba je zde opakovati. Jen se chci zminiti, 2e Z. O. B. J. ma hodne 110 zaloienYch s diste anglickou keel ye schtizich„ a piece se je gte neodnarodnila. Tak nevidim ptieirly, prod by se tak behem eaSU

Ve stiedu, dile 5. zaii 1934'. mela odnarodniti na ge S.P.J.S.T.? Obzyligte pki tak mizivem procentu (5%), jak br. K. vypOdital • /name dosud Amerieanu v Jednote. Neznarn osobne br. Kadanku, avgak sou& dle jeho vykonane prace pro Jednotu, myslim, ze kdyby v gichni organisatoki jen tank vykonali„ tak by na ge Jednota tak brzy nezanikla!

Ted' jegte musim se zminiti o redakenich itvahich br. pot. Vestniku. Skuteene vidy v ka2dem eisle jsou cenne. Av gak v eisle, ze dne 15. srpna, kde podal etvahu o kontrolovanem kapitalismu, jsem a2 2asnul nad jeho elankem, neb neer) podobneho psal loni v eas. Hospodaki, nejakY J. Rule. Bylo 13 v nekolika Cislech v pokraeovani, a eetlo se to jako Verneovy romany, av gak nyni pine pravdive. Co2 se mute spiniti i s tim "kontrolovanYm kapitalismem"!

Tak mame ji2 po volbach a jak se doeitem z dnegniho nedelniho Houston Chronicle, nag' kandidat T. Hunter prohral. Aired bude asi guvernerem. Nu, snad to nebude tak zle ani s tim Allredem. V2dyt,' oni ti kandidati celkem watt), v geci na sebe soei pied volbami. To pora geni se budou Skra,bat za ugima nad tim co utratili, a ti, co zvitezili, tak si to budou hledeti nahraditi. Myslim, jeden za 18, a druhy bez dvou za 20, jak v minulem eisle psal T. Hunka z Holland. Br. Hunko, pigeg : 2e u vas vyclava letos bavina at 44 lib. vlakna ze 100 liber.

Myslim, ze to jest asi "Half and half", neb delgiho vlakna bavina Zadna tolik nevyda.

Mam tak zvanou "Qualla cotton" dlouhovlakna, a vydava letos nejvice 40 liber vlakna ze 100 liber. Po jine roky vydavala od 38 lib. nee° vYge. A pile druhy nevydaji tet vice. Zkusil jsem jich nekolik. Ja z to vaty ale nezbohatnu letos, neb mne vlada nakazala seti jen 7 akrii baviny ze 40 akrii farmy. A kdy mile to vymetili,, tak mam jen 8% akrii, a tki baly main kvoty, ktere snad asi sklidim.

Koneim s bratrskYm pozdravem, S. Kelarek.

BOLESTNA VZPOMINKA. Se srdcem zarmoucenym vzpominame dnes 30. srpna, neb jest tomu prave rok, co se s nami nage draha matieka a statenka FRANTISKA KOVAREK, rozloudila na vidy.

Nezbylo nam nic jenom to tvoje prazdne ltliko. Tvake tve vice nespatkime, hlasu tveho neuslygime. Tako, ach, jak te2ko je nam matieko bez tebe. Odpoeiva g tam na BiloHorskem hibitove, podle sveho draheho mandela a na:seho mileho tatinka. Odpoeinuti lehke dej yam, 6. Pane!

Tuto dnegni vzpominku Vam venuji Vage VERNE DETI. (pd.) tad Dubovy Haj Cis. 126.

Ross, Texas.

Cteni bratki a sestry! ✓ nedeli, 9. zaki zapoone na ge pravidelna schilze u2 v 1 hod. odpoledne nasledkem provedeni Slovacke svatby, kter6.2 novinka ptedvedena bude o 2 hod. pkesne. Dostavte se k tomtit() nagemu podniku v poetu nejhojnej gim, pozvete tea vase zname. Veder pokada nag 'tad taneeni zabavu.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Foil., tajerrinik kid Jaromir Cis. 54.

West, Texas.

Ctena redakce!

Nedelni pilitelska beseda vydatila se nam nad o'eekavani. V gichni byli s programem a nasledovavgi zabavou naprosto spokojeni a vyslovovali pkani, podobne odpoledni obveseleni pokadati dasteji. V na gi schuzi bylo mimo jine zalaitosti tez usneseno, by kahlY eeskY spolek nagi osady ustanovil vYbor, kterY by ze sebe zvolil Ustiedni vybor eeskeho West, jemu2 ptiPadne ukol navazani stykii s jinYmi krajanskYmi osadami ohledne dohody o nag i Udasti co celek pH ()slave 100. vYrodi neodvislosti Texasu.

S bratrskYm pozdravem, Emil W. Popp, taj.

Ve

dne

Etrana 5,

VESTNIK

Mouton Texas.

Ctena redakce:— Tak zas neco napiSu z nakho Moultonu.

Marne se zde dosti dobre, podasi krasne, neustale sucho a horko dost. Lide jsou ut pornalu hotovi se sbiranim baviny. troda byla prumerne dobra a ta hodne, skoro vkcku prodali, co mohli bez (lane. My jsme zde byli tit'astni, tie jsme dostali ty "cotton tags" nebo povoleni od vlady prodat, nati allotment baviny bez (lane. Nati okres Lavaca byl na tietim miste v statu Texas, co dostal cotton tags. Rolnici si pochvaluji, kdy dostavaji 14 at 14 1/2c za bavinu a 38 aZ 40 dolaril za tunu semene. To je uspokojujici, nemuseji se chuclaci tak &it neb otrodit, jako kdy byla bavina 5 a 6c. Tenkrat se nadreli zadarmo. UZ to vtiecko vypacla lepZi a veselejtii. I ty nak schilze by mely lakt leptii a vic navtitevova.ne. Tak bratti a sestry, navStevujte lepe a vice naSe schtze. Dostavte se hojne do priSti schime. MUZem se sloZit na soudek peniveho moku a po schilzi se trochu vesele pobavit, jako se to kdysi za stafaich easti delavalo.

Na shledanou v priSti schtizi!

S bratrskym pozdravem, Vag, Jan V. Havlik, pied.

Houston, Texas.

VECIREK l'EVECKEHO KROU2KU BEDRICH SIVIETANA. Jak bylo jiti predem oznameno, poradal krouZek vedirek s peknSrm programem. Snad nebylo nikoho v koinu by se byly nelibily pekne solove vYstupy Menu s doprovodem na housle vYteenS7m houslistou p.

HlavatYm, a naSi mlad'oudkou a slibnou pianistkou sl. Hildou Svestkovou. PeveckS7 krouZek jest jeden z natiich nejobetavejtiich krouikti a vk co a2 posud verejne podnikl neslo umelecke snahy, a bylo nam ku et, a jeho podniky zasluhuji podpory nakho obenstva.

Program zahajen byl celSim sborem "Pisne dcery ducha meho. Druhe Cislo bylo musk sbor: "Past Jano tfi voly" Pak bylo nadherne vYnatek z operety "Marta" "Posledni rune leta". Velice pe'knY byl solovS7 vSrstup p. Svestky "Praho, ty krasna stovetata", pig kterem dostal aplaus, a musel refrain opakovat a obecenstvo s nim. Velice to 'Dana melodic. Na to byl velice komickST vS7stup "Podatene rodina". To bylo ale opravdu podatene podano. Pan Dvorak a pi. Olexova co manZele a pan Olexa co jejich syn, pasluchaCstvo rozesmall na cele kolo. Pak byl "Pikolo", podanY p. Svestkou a Emanuel PoeTavor, podanY p. Dvotakem.

Na to byl program ukonden zapenim celeho sboru "Piseh lidu". koda, k to bylo tak kratke. Jeden nevedel ktere Cislo bylo lepsi. Bylo to neco noveho, jako ye stare vlasti a pak byla tanedni zabava. Skoda, skoda,ze natie obecenstvo nema neb nechce mit porozumeni pro neco pekneho a nezavdedi se nyni nikdy. KdyZ ochotnici ,davaji fra gky neb veselohry, Zaciaji neco pekneho, kdy ale zpevaci davaji neco opravdu pekneho, prijde jich toliko jako koreni, ale na tanec je hned sin napinena.

Proto doufam, na podruhe, tie nak obecenstvo se v pinem poetu dostavi a da na jevo, Ze si vaZi Peveckeho kroutilu B. Smetana. Na zdar!

B. C. Rosenberg, Texas.

Itad Krasna, Cis. 96.

Cteni bratri a sestry!

Nat rad Krasna, cis. 96, bude odbyvati schuzi v nedeli, dne 9. zati 1934. Jste tadani ti, kteti uz dlutite nekolik tech rublii za n'ekolik jit inesicii, byste se do schtize stavili a zaplatili. Neueinite-li tak, bude se muset s vami neco delat.

V minule schuzi uvedeni do Jednoty John J. Kubricht, jeho mantelka Lydia Mae Kubricht a Ben P. F. Kubricht. bratrskYm pozdravem, John Marek, taj.

Richmond, Texas.

Vyzovice, cis. 114.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, ze schUze naSeho faciu Vyzovice cis. 114., bude se odbYvat druhoir nedeli v zati, zadatek schtze o 2:00 hod, odpoledne.

Tez varn chci sdelit, Ze bude se poradat spolednS7 obed, 9. zati, tedy jste vtiichni zva.7 ni a prijd'te i s rodinami, neb toho nelaudete litovati. K pritomnkm promluvi Ptedseda Hlavniho Ftadu br. C. ChernoskST. Tak doufain, tie se dostavite v pootu co nejvettiim.

V posledni schuzi v dervnu, jsme ptijali novou elenkyni sl. Christine Kaderovou. Take nas poctili svou navtitevou bri. Ig. Senkyrik a synove, br. Ed. Marek s mantelkou. Br. Marek mel dtletitou tea k pritomnSTrn. A nyni se tegime, tie bude na.in mono vyslechnouti red br. ChernoskYho. Se sesterslOm pozdravem a na shledanou, Marie Kaderova, taj.

Rosebud, Texas.

Rid RitiovS, Dvilx 'Oslo 89.

Timto uvedomuji nektere nage eleny, kte•i jsou s poplatky hodne pozadu, jak Umrtnimi tak kadovYmi, aby se do schfize pfigti nedeli dostavili. NebYva, na gim zvykem poutivat tohoto zpUsobu, ale ti .bratti, kteti to maji dosti blizko, by nemeli to obvykle rudeni jeden za druheho podporovat. Doposud jsme meli kaidou schtizi na poeet nagich Clenu v fade vady detne nav gtivenou. Due 9. zari bude i ohriova schtize a proto pri vetgi navgteVe, bylo. v minule schrizi ujednano, pro obeerstveni elenti neco zatiditi; obyeejire tomu fikaji 3 a dye, na cot asi nikdo nebude se gpatne diva.t.

Podasi pro far-mate je pkizniVe ,neb nic bavinu, co je k pikovani, nepogkodilo. Nynej gi zatizeni ukazuji dobu jit zlep genou pro katcleho. Jest to ut pfec trochu snesitelnejgi.

Jednota na ge zda se te bude taky dobrym hospodatem. Trochu to ztraty, ta ut pfestala bolet, a jiz zase idealni my glenky na Deco modernej grho v hlavach se nam rocii. ja, vim, te az tu vatu posbirame, ze toho ve Vestniku bude vic. OzYva se to napted z povzdali, totit ta stavba to na gi budovy, tak jako to dire gni htmeni; napted z povzdali, a vidite, v male chvili, Co toto pi'Si, uz pekne prgi. Na g br. J. Tydladka vzal si od naScho faclu pfestupni listinu k 'fadu Praha, cis. 29.

Nezapomerime na nedeli 9. tail, jako obyeejne se sejiti!

S bratrskYm pozdravem, Anton thienik, taj.

Lae zrusit pusobuost zemske pritailivosti?

Veda. odpovida na tuto otazkii kladne. Dosud se to podaillo ovSem jen v laboratori a za zcela urditYch podminek. PtizniVe, ad velmi jednoduche pokusy konal dr. Merkenschlager z figskeho biologickeho Ustavu v Berline, kterY je popisuje takto: Kuktifiena zrna maeime pies noc v eosinovem rortoku 1:10.000, naeet je zasadime do kvetinate. Zaroveri zasadime pro porovnani jinx zrria, madena, v eiste vocle. Klieive kotinky techto obyeejnYch 2;rn rostou ihned dolt, kdetto kotinky zrn, madenYch v eosinu, rostou nejakY eas kolmo vzhtru, at je koneene zemska pfitatlivost piece jen donuti k daltimu rOstu srnerem dolt. TYcht Vysledkii . se dosahne se semeny vleiho bobu, ktera letela del gi dobu tna pf. 17 hodin) v eosinovem rortoku. Japonec Takeda dOlcazal, to brom, obsatenY v eosinu., ru gi pfisobeni zemske tine na rostlinu.

Je jiste pozoruhodne, ze brom ma podobny Utinek na lidskY r organismus: uklidriuje totit nervy tim, te zmen guje jejich podratdeni.

Kulomet a puma jako zbraii letcd. Ameri Cane pilne zkouSeji Udinnost ruznYch leteckYch zbrani v boji proti tivYm pozemnim cilfun. V celku se. ukazalo, ze flairinost kulometne palby, tak velika v podzemnim boji, v tomto ptipade byla neobyeejne mala, ba takfka tiadna. Ve vYcvikovern tabore Fort Bel • ing byl terel znazornen tabotici

prapor, pri Cemt tette predstavovaly 550 mu70 koni a 29 vozidel. ttok provedlo 18 letounri jen palbou z kulometti, provedenou s vS7Se 150 yd. "trsledek — ani jedinS7 zasah.

Pak Utoeil tent pneet letounil na prapor, pochodujici po silnici. Na danY signal , 300 mutt s korimi a vozy rozptYlilo se v tetenu po stranach silnice a jejich umisteni bylo oznateno terai. Pri naletu bylo vypaleno :444 ran z kulometil a shozeno 116 punt, kaida o lb. Stfepinami pum bylo zasateno 50 mutt 29 koni -a 19 vorti, kulometna palba bylo v lese 400 yd. dlouhem a 60-135 yd. 'Sir. rozestaveno 70 teret koni a 22 tern. vozidel.

Letouny shodily tentokrat 120 gestnact lib. pum a vystkelly 2891 ran z kulomett. Zasa'ten° byl 5 procent lidi, 20 procent koni a 54 procent vozidel, ale opetne nebyl v terCich nalezen ani jedinY zasah z iculometri.

Zkugenost dovolujerici, ze letecke titoky na tive pozemni cile maji nacieji na rispech jen s ptekvapenim a poutitim pum. Video se take, te titoky letounti proti dobre a pevne vedene pechote jsou velmi riskantni. Posledni anglicke zkugenosti z Mesopotamie stejne. jako japonske z nedavnych ainskYch operaci dosvedeuji, te spi ge net kulomet je nebezpeenYm protivnikem nizko se spougtejiciho, lctouna, pe gakova pugka. Bitevni letounY nutria pottebuji naletiteho pancefovani.

Kdo Urekazil utvoreni velke slovanske rise.

Je tomu prave 500 let, co zemiel polskY kral Vladisiav Jagielo, vitez nad Nemci Grunvaldu a obnovitel polsko-litevske unie. vytYkal Jagielovi, ze neciovedl vyutit Uspechu nad nemeckYmi kfitaky. Cesi nabizeli mu korunu svatovacla yskou, ale Jagielo, jent byl pod vlivem fiskooneho biskupa-diplomata Zbygka Olegnickeho, ji odmitl. Tento biskup me) odpor proti Cechum, jetto se odtrhli od Rima. Slechta v Polsictr, megt'ane kra.kov gti a jini byli nadgeni pro desko-polskou shodu. Oba, slovanske staty staly vetjenskY na vrcholu moci a mely velky vliv u sousedii. Zemepisne sloudeny,, jazykove sjednoceny, ktilturne se doplriujice a hospodatsky spoleene pracujice byly by pevnYm pilikern pro slovanskou eru ye vYvoji Evropy. Historik polskY napsal o torn: "Na gi rytifi se ptedstihuli v drikazu, te nenavidi Nemec, odtveke protivniky slovanske rasy. Stavegi se na stanovisko, ze Polsko spojene s Cechy bylo by s to udrteti nemecke rozpinavce na uzde. Slouderty staly by se obe Zeme -nejmocnejAint kralovstVim v Evrope." A jinde: "Pomoe; pOskytnuta (!ecinim znamenala by zktieni plant na geho nejhroznfej giho neptitele, stejne jako zase my pfispenim techt pfemriteme i cisake Zikmunda i kritalty." — Co pied 500 lety `propesli pfedkove — zdat nemohou na teto myglence spolupraCtivati jejich potomci? OvSem,, stoji tu je gte polska zaujatost, ale cot nemilteme se poueiti z dejin a vyvarovati se chyb pro budoucnost?

Slovanska krev nevola po svornosti? Jsme s -Polaky jazykove tak blizci, snadno bychom se dorozumeli, nebYti ne gt'astne politiky!

Rad Ennis eislo 25.

Ennis, Texas. dentim naSeho radu!

Jiste" chcete mitt vatic drahe chraneny pojiStenim u na g Jednoty. Dostavte se proto do pfigti faclove schtize, byste zapravili vage spolkove poplatky. liTkednici konaji svoji povinnost, nalehaji-li, byste sc s tadem VYpotadali.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Vrla, neetnik.

Sekretat zemedelstvi Wallase byl nemalo ptekvapen nad zpravou sve vy getfujici komse, dle nit distributoki mleka v Bostonu, Filadelfii, Chicagu a St. Louisu dali si platit poslednich pet rokil 14 at 30 procent, kdy miliony mutt bylo bez vYclelku a farmati trzna a inleko ceny podvrobni.

Co

Strana 6.

Z DO sedmdesatYch jet minuleho stoleti A byla Brasilie jedinou zeini na svete, produkujici kaueuk. 8t'ava gumovnikti Okla se vYhradne na brasilskem pobtek teky Amazonky. DobYvaci metody byly ptirozene velmi neracionalni a namnoze pisimo vra2edne; pisesto vSak ptinakla teiba podnikatelum zisky, takte si mohli postavit v mestech Para, Cartagena, Colonu a Pernambuku mramorove palace, zatim, co "seringueiros", domorodi obyvatele, hynuli v zelenem pekle brasilskYch pralest, v nem2 tadila tropicka, zimnice a dihala zaludna smrt uprostied nadhernYch orchideji.

Pro vYrobu gumy ptichazi v uvahu jedine "Hevea Brasiliensis". BrasilskY gumovnik, vysokY strom, davajici technicky potisebnY a uZitednY kaueuk. Hevea roste v Brasilii divoce. Te2bu kaueuku provadeji jednotlive cxpedice, ktere obsadi v2dycky sve rayony a zadnou nakezavat stromy. Ov gemk cenu mail jedine a hlavne prostory, poloZene ptimo na btehu teky. Taba na vzdalenejSich se nerentuje pro komunikaeni nesnaze anebo pro nesnadnou ptistupnost k nim.

Pro Brasilii znamenalo monopolni postaveni, kterYm ji obdaiila ptiroda, jedineenY zdroj prijmu, kterY rok od roku stoupal. Kdy.2 American Goodyear vynalezl zpiisob vulka.niscvani a dal tak zaklad prvnimu gumovemu priimyslu, stoupala spotteba kaueuku velmi rychle; innerne s ni ovkm touha po jeho teZbe. Indiani byli nasilne nuceni k pre ci na gumovnikovYch plantalich; byli hnani karabad do vral'ednYch pralesti. Jejich utrpeni ani umirani nijak nevadily tetaitm.

Jen kdy2 vydelavali stale VZtk inerou. Jejich bohatstvi se stalo zahy zjevne na vYstavnosti ulic mesta Frary, Santaremu, Villabelly a Manaosu. td'asnY pisepych vykvetl z bidy domorodcfi, jako nadhernST kvet orchideji z bahna pralesa. Mesta Manaos, polokne na soutoku Amazonky a Ria Negra, vyrostlo behem nekolika let ve velkomesto prostted pralesa. Melo svoji operu, justieni palac, hotely, divadlo, kavarny, tanekny, bary a v dobe vrcholneho rozmachu asi 100.000 obyvatel.

Para, psi usti Amazonky, byla jednim z nejdfilektejAich a nejbohatkch ptistavnich most Jdni Ameriky, byla stiediskem kapite.lu. .. Kde jsou ty easy!

Na scene se totd objevil Mr. Wickham. .

Nikdo nemohl mit nejmenk podezteni, kdyZ" kolem roku 1875 vystoupil v Pate na pevninu mladY anglickY botanik a pustil se ph nelblitk pkilaitosti vzhOru proti proudu, aby se tarn zabYval studiem zajimave brasilske kveteny.

Ohlasil se pied tim zcela spravne u at a ty mu neeinily v jeho testa .iadnYch ptekakk. Bylo mu jiste znamo, 2e hevea brasiliensis je kontrabant, a '2e pouhY pokus o vyvezeni jejich semen ze zeme se phsne tresta.

Mr. Wickham jiste chapal pine dillektost tohoto opatteni; Brasilie tekla totd ze sveho monopolniho postaveni idasne mnotstvi penez. Vla.stne vetkna piijmu sla z kaudukove teiby, ponevadI jine statni zdroje byly jen nepatrne anebo nepatrne vyukvane. Wickham v gak jejich ptipadne obavy rozptylil tvrzenim, 2e ma zajem jenom na ureitYch druzich orchideji. A na tech nemela zase zajem brasilska vlada. Proto nebyly Wickhamovi kladeny Zadne ptekatky v torn aby prozkoumal pobte t. ni kraje Amazonky a nasbiral si tam orchideji, co by chtel. Vklyt' uz zde bylo pied nim vice podivinil, kteti se zabYvali podobnYmi zbyteenostmi. Botanikove, geografove, geologove a zoologove nebyli tehdy v Brasilii yzacnYm zjevem. A Mr. Wickham byl piece jednim z nich.

MladY Wickham si elle dopisoval se sirem Josefem Hookerem, teditelem Kew Garden u LondYna, botanicke pokusne stanice kralovskych zahrad, v ni2 se studuji vkchny druhy a zpilsoby pestovani a zuktkovani tropickYch rostlin.

Korespondence mezi Mr. Wickhamem a sirem Hookerem nebyla v gak jen vYmenou diste vedeckYch pojednani. Plany obou muki sahaly ponekud dale: Sir Hooker chtel ziskat

VEST1siiii

Neivetsi podloudnictvi stoleti.

Ve stiedu, dne 5. zati 1934. hrdinne probijel bouiemi a de gti, aby posleze dopravil mlacieho botanika i s jeho drahocennYm nalladem bezpeene do vlasti. Jen velmi mai° mukt vedelo o podloudnictvi, ktere bylo spachano a ktere melo mit pro svetove hospoda • stvi nedozirne naslerky. Mr. Wickham opustil lad' v Havru. Jeho osobni zavazadla portistavala z nekolika objemnYch koki heveovYch semen. Siru Hookerovi poslal neprodlene telegram, v nem't mu sdeloval, se dopravi do Anglie jinou lodi a zaroveri aby ha* oeekaval v Liverpoolu.

14. dervna 1876 byla koneene semena dopravena do Kew Garden. Kdo by se byl nadal, Ze timto dnem je rozhodnuto o osudu tines jednoho z nejdttlektej gich prtnyslovYch odvetvi. Snad jedine dva bide: Mr. Wickham a Sir Hooker. Semena byla jeke taxed dne zasazena do ptipravenYch sklenikil. Bylo jich mnoho tisic. A brzy se ukazalo, .2e Stesti pteje Anglii. Rada semen vzeka. 12. srpna 1876 bylo ocleslano za zvla§tniho dohledu osvecideneho zahradnika 38 truhlikft se sazenicemi, zvlaknim parnikem na Ceylon. Vkchny naklady, spojene s touto dopravou, nesl India Office. Na Ceylon a ne na indickY kontinent byla semena poslana Proto, ponevad2 se obecne myslilo, 2e podnebi ceylonske bude ptiStim gumovnikovYm stromitm mnohem ptiznivejk, net' indicke.

Zahrady heneratgodske, vzdalene 16 mil od Colomba, byly koneenYm cestovnim cilem bludnYch semen.

Na btezich Amazonky se vedlo zatim dal nertdene dobte "kaudukovYm kraltim", kteii travili stisidave ptijenme chvilky bud' ve svYch palacich v Pate nebo Manaosu anebo na atlantickem pobtek. Jejich plantak jim nesly stale dost kaueuku a tedy i penez. Nenapadlo je ani na okamkk pomyslit na to, se by tomu tak nemuselo za kratko bYt. Zatim .vS'ak jig na Ceylonu vyralela ze zeme par slabYch stromkii gumovnikovYch. Prvni stromy zaealy kvest roku 1881. Teho2 roku bylo pisikroeeno k prvYm zkotdkam s jejich nakiznutim a zkaumanim S • t'avy. Roku 1884 bylo ji2 v Heneratgode vice jak tisic stromti. Roku 1895 bylo nutno planta2e ji2 podstatne roz gitit. Rokp 1887 bylo 457 tipine vyspelYch stromil. Roku 1893 bylo rozdeleno k zasazeni po Ceylonu 90,000 heveovYch semen. Ji2 v roce 1877 bylo dovezeno 22 heveovYch strom0 do Singapuru, ktere rozsazeny jednak v singapurslOch zahratlach, jednak v zahradach perackYch. NCktere z techto "ptivodnich" strom y stoji jeSte dnes. Jeden z nich je pak ukazovan Aka mimotadna, z ylaknost: je nejmohutnejze vkch na planta2i. Stromy singapurske mely plody po prve v roce 1881. Jejich semena byla pak poslana na Borneo a do jinYch mist.

Na eeylonskYch plantakch nebyl anglickti' zajem o gumovnik sdilen mistnimi planta2niky, ponevadZ ubiral misto sazenicim daje, s nim2 se tenkrat Maly mimotadne dobre obchody. Ale brzy zaealy plantak mocne vatistat. Za tti roky nato bylo brasilske monopolni postaveni tipine zlomeno. Dnes eini brasilskY podil na kryti svetove spotteby gumy sotva 5 procent! ZbYvajicich 95 procent ptipada na, anglicke a americke gumovnikove plantak.

Kvctouci mesta na biezich Amazonky za nikla. .

Mr. Wickham se nedoekal nevcieku. Dostal titul Sira a zemtel jako velmi va2enY °bean v LondYne. roku 1928 ye stati 82 let.

To je tedy historic Wickhamova — historic vzniku jednoho velkeho svetoveho patmyslu.

pro svoji pokusnou stanici semena hevey.

Jeho vkchny ptedchozi pokusy skoneily s nezdarem. &dna. semena, ktera mu byla ati dosud propakvana, nikdy nevze gla, ponevad2 jsou velmi choulostiva a rychle hynou. Nesmi bYt stark vice jak sedm as osm tYclnt. Pozdeji je jakekoliv zahradnicke umeni marne. Mr. Wickham mel se jeke jednou pokusiti propakvat semena hevey a dovezt je pokud mono nejrychleji do LondYna, kde by byl ueinen pokus o vypestovani gumovniku. Je pkirozene, Ze zajem obou botanikti o Heveu Brasiliensis nebyl jen diste vedeckY. Mr. Wickham tad pomYkel na to, aby gumovnikovY strom, vyukvanY v pralesich Brasilie zcela neracionalne, piesadil a rozmno241 na anglickYch plantaich a zajistil tak do budoucnosti sve zemi vedouci ulohu na trhu katieuku, nabYvajicim stale vetk dtilektosti.

To byl ovgem velkY plan. Mohl se zda•it jen tehdy, kdyby byl uskuteenen s krajnim urychlenim.

Mr. Wiekhern sbiral tedy nejen semena orchideji, ale i hevey. Musel jich nasbirat velike mno2stvi, ponevad2 musel poeitat s tim, Ze jich vzejde jen velmi nepatrne mno2stvi, vzejde-li vtbee nejake. elm vice jich sekne a doveze do Anglie, tim vet gi bude pravdepodobnost iispechu. A tu nastala nova nesnaz: Jak se mu podati tak velke mno2stvi semen provezt pied bedlivYmi zraky brasilskYch celnikii? To byl problem, jeho2 roZtegeni se zdalo s poeatku upine nemokle.

Ale tu se udala 'St'astna, nahoda, majici nedozirne cinsledky. Maly" anglickY parnik se plavil proti proudu Amazonky, vylo2i1 sem tam nejake zbok, aby nahote nabral pinY naklad kauduku, kterY pisirozene hotove zaplatil. To se take stalo — toti2 to zaplaceni —; jeden podnikatel vybral od kapitana penize, s nimi2 pak zmizel, an' mu dodal jedine, kilogram kaueuku.

Na Atesti se VSak k teto piihode natrefil Wickham. Ponevad2 disponoval znadnYmi penektYmi prosttedky, mohl si parnik pronajmout. Nalokl jej rftznYmi rostlinami; pkirozene i sebranYmi semeny hevey, ktera umistil v tajnern prostoru na ptedku lodi.

Kdyby se bylo jednalo o zlate hrudky, byl by je Wickham neukladal tak peelive, jako tato semena. Pak natidil jet po proudu dopokud mono nejrychlejkm zpilsobem.

V2dyt' semena hevey nesmela zestarnout!

Ka2c13i ziskanY den mel tidasnou cenu.

Ve svYch pametech, vydanYch o hodne pozdeji, vypravi o torn Wickham: "Kdy2 se loci', nalokna nekolika kok heveovYch semen, uloknYch v tajne lodni prostote, dala na cestu, zmocnil se mne velkY strach, vSe ztroskota. Net jsme vypluli z usti teky na sire more musel jsem ptedlokt k revisi lodni papiry. Bylo jiste, k by moje lod' nebyla nikdy propukena, kdyby se zjistilo, 2e ma na palube naklad heveovych semen; tim by byl bYval prozrazen vlastni ucel me testy. Piipomenui jsem si obtik, jake yznikly Clemens Markhamovi, kdy2 se pokusil o ptevezeni chininovniku z Peru do Indie.

Kakle takove zdrZeni znamenalo znieeni meho nakladu! — Ale meli jsme gtesti. Na pobtai jsem potkai ptitele z Anglie, konsula Greena, jej jsem informoval o svem na.kladit a kterY pine pochopil o co vlastne jde. Ptipojil se tedy ke mne, kdy2 jsem ptedkladat pobtekiim idadtan papiry.. Pied tim jsem dal kapitanovi pokyn ,aby byl ptipraven vyrazit s lodi pinou parou. Moje jednani s pobte2nimi tittady se odbylo velmi PODEKOVANI. hladce, dik ptitomnosti konsulove. Po srdednem rozhovoru a rozloudeni, ktere se neoDovoluji si timto srdedne podekovati Hlavbeko bez velkych kompliment0 po portugalni tisadovne S. P. J. S. T. za neodkladne skein zpilsobu, jsem pospigil co nejrychlevyplaceni pojistky po mem zesnulem maiden ji na lod', ktera, byla uvolnena k vypluti na mote." a tuto bratrskou podpfirnou Jednotu katelemu krajanu vrele odporuduji.

Mr. Wickham si musel jiste velmi srdedne odc13.7chnout, kdy2 brasilske pobisek zmizelo Pi. Josephina, Vajdak. za horizontexn. Maly anglicky parnik se Highlands, Texas

Ve

Strana

tfedu, dne 5, zai. 1934.

"Racionalisace 9/ sriatk6" xT ACISTICKA

vlada, ktera si osobuje pra1. 111 vo zasahovati hluboko do soukromeho prava odvolavajic se na pra y° celku, vydala prostkednictvim svYch eugenickYCh iltadil noy e desatero pro vdavekchtivou nemeckou nilade2. Amorek ma, bYti zapta2en do sltdeb nemeckYch militaristu, kteti chteji vybudovati silnY, bojechtivY narod "nadlidi".

Podle noveho desatera je zcela v potaelku, paklde se nekdo o2eni z lasky, ale — musi pki torn pamatovati na eistotu rasy a pfihldeti k tomu, aby sriatkem bylo pomoleno narodu. Ten kdo se test dobremu zdravi me, pry mravni povinnost, aby svYm °atomstvem posilil odoinost naroda.

Hlavy etyf elfile2itYch nemeckYch fitadu: ministerstva vnitra, zdravotnictvi, Mad ndrodniho zdravi a rasove-politicks bureau Zfejme nemely pfi sestavovani desatera kousek romance. Obracejice sve zraky sinerem k faSisticke Italii, kde faSiste propaguji velke a silne rodiny, nacisticke toady byly zaujaty snahou, aby byl nemeckY porn& porodil a imarti pkiznivy pro pfipad pflati valky.

"Pamatuje valy, 2e jsi Nemec," zni prvni ptikazani.

"Nesmi§", pravi se v druhem pfikazani, "paklde jsi eugenicky zdatnY, zilstati svoboden. Ten kdo2 bez dobre ptieiny tak dini, lame tim Hanky fetezu generaci".

Trot prikazani zni: "Uelduj sve tel.° v distote. Pamatuj, 2e ty sam jse§ nemeckYm pfedkem." tyrte piiikazani nabada: "Pomni, abys svou mysl a duk uddoval v eistoto, Stesti vybudovane na 12i, musi se zahy shroutiti. Ty sam music ziti podle toho co oeekava§ od sveho druha."

Ctvrte pfikazani varuje pied mi genim krve: "Jsa Nemcem vyber si druha rovnocenne nebo nordicke krve."

Badanim pry se dokazalo, 2e nordicke rasy jsou dokonalej§i a 2e nemecky narod je spoutan paskami spoleene rasy s nordickou.

Seste pfikazani se wird o teorii dedienosti a varuje: "Nikdy se necderi se zdatnou osobou se §patne rodiny."

Mluvic o nutnosti pkedbane lekafske prohlidky a zakazu sriatkil bez zdravotniho certe fikatu, sedme pfikazani pravi: "Dobre zdravi je podminkou vnej§i krasy."

Varujic ptcd chvilkovYm „poblouznenim, osme pfikazani natizuje: "Cderi se z lasky kratke opojeni smyslii neni pravou laskou — nalezni si druha v mardelstvi a ne spoluhrade."

Devate pfikazani mluvi o 26,cloucnosti trvalYch manaelstvi a v desatem se pravi: "Smysl manaelstvi spodiva ve zdravem potomstvu." Zaverem se v nem ptipomind vlastenecka povinnost: "Ty zente g, ale co pfene,§i§ na sve potomky bude 2iti dale: v tvem potomstvu je tva. nesmrtelnost."

Nacistieti eugenikove, kteti se podjali jig nejednoho experimentu na zdokonaleni nemecke rasy, chlubi se ji g dnes nekterYmi dobrymi vYsledky svYch snah o zvY§eni podtu sriatkii a porodit. Tak evangelicka, statis,tika Berlina ukazuje, 2e v r. 1933 vstoupily do stavu mahtelskeho 21.692 dvojice, zatim co v rote 1932 vplulo do mardelskeho piistavu pouze 9.854 a r. 1931 jenom 10.457 dvojic.

Kanclef Hitler po zpiisobu sveho italskeho vzoru laka mlade lidi do ptistavu mahielskeho mnohem podstatnej§im vnadidlem nejsou pouhe aforismy. Novoman2elihn jsou paskytovany ptjelcy a ridne dariove vyhody matkam eetrYch rodin jsou udelovany cdmeny a pene2ni dary zatim co 2eny jsou systematicky odstrariovany z prate, aby neubiraly chleb Ziviteliim rodin.

V§echny tyto eugenicke snahy jsou v podstate a v teorii spravne a cili k zdokonaleni a k vychovani zdatneho naroda, ale maji jednu zakladni a neodpustitelnou chybu jsou diktovany snahou k yypestovani dokonalej§ich nastrojil k zabijeni v nova sizetOve valce.

Mozkovy' taus jr. OZKOV trust jest vYraz ryze americkY, .L pohfichu v gak mi neni znamo, kdo byl jeho tviirce. Lze se jen domnivati, 2e jeho vynalezce a nejblia gi nasledovnici meli nejvatnej§i innysl naznaditi americkernu narodu, 22 jeho vlada za presidenta Roosevelta jest v rukach myslitelil, vzdelancil, znalcit, na rozdil od "finaneniho trustu", "kapitalistickeho trustu" nebo dehokoli podobneho, co ttimalo vladni ote2e pied presidentem Rooseveltem. Nyni tdivaji teho2 vYrazu ye skuteenosti jen zjevni a skryti nepkatele Rooseveltova programu, aby tento zesme§ril. MozkovY trust, vykladaji, jest hrstka profesort, kteki rozumeji toliko s yYm kniham a proto nemaji se plesti do veci, o nich2 nevedi nic. Kdo pry jaldiv sly§el, aby slo2ite problemy obchodni a prilmyslove nejaci profesofi. A dokonce profesofi, kteti jsou vlastne zakuklenYmi bol§eviky, ncbct' hlasaji my§lenky, odporujici staremu pokadku.

Nepfatele Rooseveltova novotatskeho programu, schvalovaneho vet§inou americkeho p arody., nemohou ani uvesti vecne namitky proti tomuto, ani prohlasiti Roosevelta za komunistu. Proto frtodi na "mozkovY trust", spolehajice psychologicky na dvoji odpor o jejich2 yetAine v naroda jsou pkesveddeni: odpor k novotam a odpor k lidem vzdelanym. lovelc jest od pkirody tvor konservativni, zejmena po strance spoledenskYch zkizeni a osobnich zvykit. Za novotafskYm cisatem Josefem II. se rozjel do Vidne sam pape2* z Rima, aby ho po dobrem od nekterYch novot od yratil. V§ichni pani Francove se desill budoucnosti, kcly2 byla sedlakilm udelena svoboda. Domaci pani v bavorskem Mnicove, kdy2 tam zadali jezditi maliri na studie, dlouho na tyto v hospoda.ch pri. pive latekili, ponevad2 se ohavali zkazy svYch dokdy2 si milovnici °brazil zatloukli tu a tam nejakY hfebik do stony. Kdy2 kratce pied svetovou valkou postal jistY obchod na State ulici v Chicagu modplku v kalhotove sukni, aby za reklamnim ildelem obe§la mestskY dtverec, haelo za ni sta u2aslYch a`rozhoteenYch zveciavcit v suknich i v kalhotach.

Odpor nevzdelancit ke vzdelancilm jest rovne2 znamou skuteenosti. Ji2 v anekdotach jest po nenavidenYch tchynich nej yysmivanej§i osobou zapometlivy profesor.

Vrat'me se k taktice RooseveltovYch neptatel. Z jejich projevil se dovida nemyslici °bean, 2e Roosevelt pozval do Washingtonu nejakeho profesora pfirodopisu, ktdrY a2 dosud chytal brouky a jinY hmyz a svefil mu vypracovani rozvrhu na vedeni ocelatskeho podniku, 2e profesor astronomic zkoume. pracovni pomery v uhelnYch dolech a poclobne nesmysly. Kde nelze namalovati taf kovou straku na vrbe, nasadi se do hlavy obema eer y podezteni z nejakeho poi:twatrah° udeni, jim2 profesoki strhuji do zahuby Roosevelta a s nim celou zemi. Viechny zdanlive nefispechy "mozkoveho trustu" jsou zvelidovany a rozkfikovany. tspechy zase zamldovany nebo aspori zmen§ovany. Kdy2 byly v zemi sta2eny vladou zlate mince a zakazan vYvoz zlata do ciziny, kkieel° se, 2e Spojene staty opustily zlaty standard. Wall Street Journal psal, 2e docela zbyteene. Roosevelt odpovedel: "Mnoho zbyteenYch knih by mohlo bYti napsano o torn, zda Spojene staty skuteene opustily zlatY standard. V jistem smyslu se to nestalo, nebot' zakonnY zlatY obsah dolaru zustal nezmenen a vlada i banky podr2ely v§echno ziato jako zaklad many." Ve skutednosti se sahlo k tomuto opatfeni proto, aby se zabranilo opakovani pene2nich poplachin Rooseveltove zakonodarstvi ye prospech farinait se vytykalo, 2e je tfidni, ze prospeje jedine tfide a pod. Obeanstvu se nahanel strach pot'ouchlYmi povestmi o chystane diktatufe atd.

Cola kampari proti "mozkoverau trustu" a ov.§em i proti presidentu Rooseveltovi 2alostne selhava. Sirolte vrstvy americkeho du nejevi tentokrat odporu ani k nOvOtarn

Jak zvirata prospe a lidem R. J. Vonka.

1-'1LOVEK z doby hrubeho kamene (paleoliticke) znal kone jako zvef, lovil je pro maso. Teprve mnohem pozdeji naueil sc kone poldivati jako soumara k no§em bfemen, jako tahouna a koneene take jako kart& jezdeckeho, komone. Dlouho trvalo, ne2li se fide odva2ili a nautili kone zapfahhat a dobrYm sedlem osedlat. Okovat kone oodkovami! to byl vYkon! To byl vYkon! Jests pied osmdesa.ti let kikali o §iroke podkove, 2e ji ztratil 'tiakily Dnes vime, 2e ji2 stall ftimane tu a tam ko• obouvali, to jest pfipevriovali podkovy pornoci Zapfahani (ochamovani) kone tahouna je vac velmi yYznamna. Je takoveho vYznamu jako v§elidska revoluce. Slovane se nautili ochamovat kone od ftekii ( v jedenactern stoleti). JeSte dnes u2ivame ve vozotajstvi a jezdectvi gallskYch vYrazil: Ou! Pr! Hat! (Jehy! — Dokud u2ivali k no§eni bremen koni, chudaci soumari mnoho muk, nebot' sedla soumarska, byla hruba., neumela, primitivni, sdirala konim htbety. Korisky postroj jest ylastno postroj ptivodne lidskY, otroku. Otroctvi zaealo v Evrope mizeti postupne, tak jak vzrtistalo tdivani dobreho ochamovani, dobreho postroje, spravnYch chomoutil a postrari• Jakmile lide poznali vYhody dobreho koriskeho (a dobyteiho) postroje, zadalo mizeti otroctvi. 0 zmizeni otroctvi noma sluhu ldest'anstvi, nYbr2 dobre sedlakske dilo. Vhodne sedlo jest vynalez z desateho stoleti. Svaty Vacla y jezdil na koni, ale otrodina, za neho jests mokila lidstvo hanebne.

Z eeskych kmenit jako jezdci prosluli Vr§ovci. Soudime tak podle jmena; nebot' slovo Vr§ovec musime odvozovati podle ru§tiny, od slova verchovoj, co2 v ruAtine dosud znamend jezdeckeho posla, jezdec na koni. Neni bez y Yznamu povest, 2e Vr§ovci rnutili kndete Jaromira strachem: pies speutaneho a pohybu neschopneho knileciho zajatce skalcali na konich. Odtud take §la c Vr§ovicich fee jako o lidu hrdem a smelem.

— Lidstvo ma, bYt dcbyteatilm veleene, nebot' dobyteata pod dobrYm ochamovanim vysvobodila lidstvo od otroctvi; povznesla eloveka z chamstvi k eloveeenstvi.

Umela lava. BrasilskY chemik dr. Castilleiros usiloval pina tri leta o vYrobu umele kavy. Pokusy byly velmi te2ke, proto2e musil svemu vyrobku dodat vitni dobre kavy, pottebnY obsah koffeinu a jinYch latek, je2 ob1;ahuje poctiva, kava, tedy v neposledni fade take barvu. Nyni svoje pokusy ukondil a s Uspechem. Pozval si na kavu nekolik hosti, mezi nimi2 byli udenci z ritznYch °bort pkirodnich ved, obchodnici s kavou a prosluli znalci, kteki podle eichu rozeznaji ka,2dY druh kavy. Podal jim kavu a nikdo z hosti repoznal, ktera eiSka kavy byla z opravdoye kavy a ktera, z jeho umeleho pra§ku. VYhodou jeho pra§ku je, 2e se proste nasype do vfele vody a kava je hotova. Jeho umela, kava ma chut' a aroma nejlep§ich druht.

Je ov§em jakousi tragedii, 2e tento vynalez byl ueinen prave v Brasilii. Brasilie v posledrich letech znicila rianYmi zpitsoby miliony metrickYch tenth kavy, pro nee nemela 'addneho odbytu . ani ke YzelelanYm presidentovYm radcilm. .Nejsou arcit' dosud spokojeny, av§ak nejLcu nespokojeny. Narodse zda, bYti pfesvedden, 'Ze se proste nemide vratiti k diskreditovanemu systemu, kterY praslcl roku 1929.

Stran "mozkoveho trustu" tkeba rici, 2e Slovo "trust" ma v narodohospoclatske vede penny pojem velkolepe organisace monopolu, jet proptjeovala americke konkurenci v obchode zahranienim velkou ptevahu nad vYrobou evropskou. Nic jineho trust neni a bYti nemide. Monopol v my§leni jest vec zhola nemo2na. V rade Rooseyeltove zasedaji, pravda, take profesofi, ale vesme§ profesoki narodohospodakstvi, tedy odbornici, znalci, proste lids nad jine povolani aby pkispeli presidentovi svYmi radami vYstrahami.

Strana

VESTNiK

Sovanske

:a.1.4notySte.tu

eiedni Organ Slovanska Podporujici -Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOTTOICA—EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Piedplatna 65e ran g. Do stare vlasti $1.65 route.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zineny adres zasilaji se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, piedplatne, oznarnky, bud'tet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Co z toho mime, kdyt se Ptidame k tomu va.g emu spolku? Tuto otazku kiadou naaim organisatorttm nekteti krajane, jsouce darn o ptistoupeni do naai S. P. J. S. T. Odje tato: My star gi elenove 'name -ptiletitost se sejit aspon jednou za mesic dohromady, kde milteme volne, bez os•ychu vyslovit svoje nazory a nahledy o zaletitostech spolkovYch, osadnich, hospodatskYch rodove spolednYch; v naaich sinich dava,me ptileti•ost nag i mlacleM, sejit se a pobavit a at' si kika kdo chce co chce, potieba udrtet ten nas` mladY eeskY aivel pohromade, je pro naai americkou haluzi svrchovane driletita. Co se tYee pojiateni u S. P. J. S. T., jest dokazano, to tato poskytuje lepgi vyhody a ma nitai sazby net cizi pojiat'ovny. Neni to tudit velika vYhoda pro elenstvo, kdyt se mute sejit jednou za mesic, pobavit a ph tom mesidni poplatek odvest a jit domii s uspokojenim, to dostavaji nejenom svoji povinnosti postarat se o budoucnost syYch drahYch, ale to zaroveri vykonavaji svoji spoleeenskou povinnost krajana ku krajanu?

Poctive a destne! Naai organisatoti maji Oime natizeno, aby tadnou pojiat'ovnu a ant jinou bratrskou jednotu nehaneli, ponevadt vaichni pracujeme za stejnYm freelem a to ma bYti heslem vaech bratrskYch podpurnYch organisaci. A obz yle.ate bratrske jednoty mezi sebou maji ukazati svornost a taktni (uhlazene) jednani oragnisator0. Neni ani spravne, aby organizator jine jednoty piemlouval Clena, aby poji gteni u druhe jednoty snitil na polovinu, aby mohi pak ten organizator ziskat elena na obnos toho sniteni. To je deleni risika, ktere bohutel v takoyem ptipade je nedestne, nebot' bratrske jednoty maji ziskat Clena na co motile, neivyagi obnos a jen tehdy, kdyby ptesahoval meze, mela by pram) druha jednota ptemluvit elena, aby ‘ mohla ziskat jeho dalai pojisteni.

Jedno potrebni. Nemale procento nagich radii posud nema, anebo nedba zalotit skSr Odbor, u jinych radii je pomer pottu elenti v D. 0. viidi Clenum dospelYm nepatrnY. Nage Jednota ma dobrY rekord poctive prace a ma pevne zaklady a proto neni Wine pheiny, prof by rodide ji nemeli doporudovat svynr detem. Rodide by meli dat sve ditky do naaeho Det. Odboru, nebot' jedine ginto zprisobem udrtime je ye sire .organizaci, dame-li je hned z mladi k Jednote.

Ditky zvyknou si od mladi v tadu a pak je nemusime nikdy nutit, at budou vet gi, aby se k Jednote ptihlagovaly. Neptehlitejte velkou driletitost zaloteni D. Odboru. Mesidni poplatek je nizkY, pouhYch 20-30c mesiene! tide bYvaji mohutne, ureit'e a rozhodne pro nebo proti, ale maji zpravidla jenom velmi mlhave, 'dive nebo jen z druhe ruky ziskane predstavy o torn, co vlastne jest, jak vypadi a z echo poziistivi to, pro co nebo proti emu talc rozhodne a ureite jsou.

Jak piesvedeiti lidi, to v gechno: jak zdravi, vedomosti, fispech musi ziskati s yVm via-stnim pheineriim, ke Zadne sdruteni, nikdo jiny jim je dati nemilte? Proto lide ztroskotavaji, to hledaji pomoc jinde a nevidi, vlastni chyby jsou jim prekatkou a ty, musi prekonavat.

Jedini cesta ku Stesti. Jeate nikdo nenatel vetaiho atesti, net silnYm konanim svYch schopnosti v ramci sveho povolani. Kdybychom byli vaichni na pravem mist& na net nas ptiroda ureuje, stala by se nam prace hrou. Kde je zifdastneno srdce, tam neni tadne ttenice„ tadne rozmi gky. Venice a rozmiaky jsou vgak, jet' stravuji na g' tivot a vysiluji. svou praci, neoslabi tyYch naopak stane se ti zdrojem radosti a vtdy novou vzpruhou. Nikdo nemute vytvoiiti za sveho ti yota mistrovskeho dila, kdo nevidi ye sirem povolani nic vya giho, net prostiedek k vydelani si chleba. I kdy2 ma g plniti povolani, jet se ti vnitrne nezamlouvo., konej piece sve nejlepai. Vlot v ne celou svou du gi. Rci sobe: chci milovati sve povolani, pokud je mam piniti — to to praci, k nit ve skuteenosti byl jsi stvoten.

Konag-li svou praci s otrockou nevoli, oslabajeg a podlamujeg prave ony schopnosti, ktere by ti mohly pomoci, aby ses vyainul z postaveni sveho ku onomu, po nemt toutig.

Verne konani povinnosti ma irtoly svou mzdu.

Technokrati a m'e'na. V otazkach meny zaujmuli tecimokrate stanovisko velmi radikalni, ale optene o proziravY pohled do bucloucnosti. Nelze zde vykladati vYsledky vedeckYch aetteni statistickYch o yYvoji obyvatelst ya., vyntiti energie p • rodni, diuhri a podilu hodin pracovnich jednotlivce, sta.& uvesti, to z nich yyplYira, to podil prace tukodelne v hospodalstvi bude nezbytne dobou stale kiesati. takte zakiadem hodnoceni statkir a vYkonti bude casein jen velikost energie, ktere bude vytadovati zhotoveni jisteho vyrobku neb vYkon jiste einnosti, nikoliv vice zlato. Bude-li vyloueena prace rukodilna na mizivY podil, bude rozhodovati ye 14rrobe energie ptirodni. Ale prace duchovni bude nikdy yyloudena z einnosti hospodaiske. Sprayne a pine utivani energie za zaMad hodnot lezi v budoucnosti daleke co ideal, jehot dosateni ale neni nemotne. Technokrate kloni se tudit k one skupine odbornik0, kteti vidi v dinnosti penez pheinu svizeli lidstva a proto snoti se je odstraniti a zavadi jistY drub vazaneho clearingu na ziklade energie, ktera by byla die schopnosti jednotljvcovy zakladem jeho kupni sily a IIveru, a kterou by kupoval a platil jedinec sire potteby. K (Tote sveho pohledu do budouci vIady energie uvadi technokrate klady tovaren, ktere jsou ripine samoeinne t pohaneny a nepottebuji vubec lidske prace. Odstranenim penez, znemobleno bude kofistnictvi trustU a nerovne rozdeleni bohatstvi.

0 nas pro nas. JistY bratr, taciajici zatajeni sveho jrnena, tacia, vysvetleni, proe nacre Jednota nepromine elenstvu alespori jeden mesidni poplatek po zprisobu nekterYch jinYch bratrskYch organisaci a poukazuje na nag vzrustajici fond zalotni, kterY by to pry umotnil. — Odpugteni poplatkii je dosud nemotne, nebot' bychom porugili finaneni rovnoyahu Jednoty, na'Se solvence by kiesla, komisai pojitteni by za.krodil. Zalotni fond se Urokem zvyguje ale nepostaral by se sam o vYplatu vaech vydanYch pojistek ph jejich dozrani. Musi proto bYti zalotni fond mimo samoeinneho Urokoveho zvY govani jette ziretgovan piebytky fondu Unirtniho. Pojitteni na kivot neni tototne s pojiAt'enim proti ohni; my vaichni musime umtit, katdemu z nas se musi jednou pojigteni vyplatit a jelikot katdym sta •neme, musi nag zalotni fond stale bYti vyaai. Na ge Jednota majetkove roste ale naproti tomu slibila vyplatit dedicrim po svYch Clenech miliony dolartl. Pravda, nemusime je vyplatit najednou, ale kolik elenri dotije se odhadovaneho staff, aby platil za sveho tivota vaecky rimrtni ztraty piednri clotije se odhadovaneho stari, aby platil aby krome toho zbylo na konec I tisic do-

Ve stiedu, dne 5. fati,1934. 'aril pro nej? jednota jsme my sami dlenolie a proto nacre Jednota mute vypiacet jen z toho, co do jejich fondri slotime.

Vydavatel, redaktor "Texana", spolubratr CiJ.- Drodzda napsal v poslednim jeho rou nepravdu, tvrzenim, 'te na g organ bral ve volebni kampani ridast a napomahal p.

Hunterovi. Br. Drozda nepochybne zne, regulace ohledne Vestniku, pkijate sjezdem enniskYm, v nicht jeden odstavec zapovidi zatahovani politiky do organu. Nezaleti, ete-li nag organ di nikoli, chce-li vaak cokoliv kritisovat, mel by psat predem a hlavne pra ydu. Nage dtenatska obec dosvedei, to behem cele kampane nebylo ye Vestniku jedineho redakeniho slova ohledne kterehokoliv kandidata, proto neprairdive napadeni yypada co zlomyslnost, raketS7rstvi. Br. Drozda dle obdasnYch projevu se domniva, to ma na svrij rozum patent, neuznave, praci a snahu nas mbadaich, ktere sesm'eariuje. Sam ma neiytizenYch "vroubkri" po celem krajanskem Texasu a cot v samotnem Houstonu, presto a nezkrotitelnou laenosti rad se. vozi po druhSrch. Kritisuje a Skatulkuje jine — sam phbYvajicim stalim sebe a sve dilo prehlecia.

Neminime temito tadky zadinati nejakou debatu. Organ ma, vyteenY smer a tikol. Potadatel se chce jen ohraditi proti nepravde, nebratrskemu YYpadu.

Dobri vie se podarila. Nedelni 'Oslo roz'Sireneho denniku "Houston Chronicle" ph neslo v obrazkove dasti nadherne fotogrOvury z C' ' eskoslovenska, o det nemalou zasluhu ma agilni esl. konsul dr. Charles J. Hollub, kteremu se koneene povedlo piesvedditi vydavatelstva novin Mr. H. M. Shepparda, to podetna des'. kolonie Texasu zasluhuje uznani a pozornost. Podobna propagacc velrni prospeje nejen nam zde usazenSrm, nybrt na gi stare vlasti, jejit ptirodni krasy udivuji cizi nava.tevniky a o nicht cizacka vlada v minulosti zamlenvala nebo cizinu informovala, to jsou v nemeckem itzemi (vizme ku pt. Karlovy Vary, Marianske Lazne a pod.) Dalaim propagadnim snaham naaeho konsula vydatne ptispejeme, dopi gi-li jednotlivci do "Houston Chronicle", to se jim obrazky libily a je potegily. Vaal ozvena z tad odberatel tohoto vlivneho donniku podsta,tne "zatlad." a podruhe nebude tieba tolik nalehani k ziskani mista pro nage, v cehsm svete dobreho jmena te giciho teskoslovenska. Kdo by si pkal vice uvedenYch obrazkri, dopia na Editor Art Gravure Section, Houston Chronicle, Chronicle Bldg, Houston, Texas. etba dobrych myalenek ma nam byti tak potiebna jako denni chleb. Musite si ulna eetbu vybrat, rozumne \red v mysli podrtet, silit duai, rozmnotovati jeji bohatstvi, jinak nemelo by eteni smyslu.

Zajimave priznini Hitlerovo. BYvalY nezamestnanec, kreslit a ealounik, Adolf Hitler, stal se mluveirn a politickYm virdcem Tento dneani odpovednY vficice napsal ye sve knize: "Mein Kampf" o valce svetove, Nemci vyvolane: "Ani dnes nestydim se tici, ptemoten boutlivYm nad genim padl jsem na kolen.a a z hioubi srdce dekoval jsem nebesrim, to mi popkaly gtesti it v teto dobe." Tak vyjadtil Hitler sve pocity, jake mei, kdyt vypukla valka, Hitler ye sve knize vyklacia, v eem on spattoval'irinu Nemecka a Rakouska: v torn, to oddalovaly hodinu "nevyhnutelneho zUdtovani. V oeich giroke vetejnosti byl tan ra-, kousko-uherskeho ultimata jeate at ptilia pin ohledu a nikterak snad piilis dalekosahlY nebo dokonce brutalni. Jestli dnes nekdo to chce popirat, je bud' zapomnetliva, prazdna, Nava, nebo vedomY lhat. Boj roku 1914 nebyl, vi Buh masam vnucen, nYbrt celY narod sam si ho vroucrie ptal".

Tedy: celY nemeckY narod si valky vroucne Toto je svedectvi velmi cenne a chapeme nyni, kam nemeckY narod nyni jde, kdyt se mu prvni napor o svetove panstvi jak Vilem II. prohlasil — nezdatil. Nemecky narod inepokojuje a ohrotuje Evropu, nuti 0statni staty ke zbrojeni a titre nebezpeei nove vallty jen zvY6uje.

ye . sttedu. fine ;.5, zatt 1934.

HLIDKA ZE R

SKODLIVE VLIVY FILMU.

Co pomute natikat nad rostouci mravni bidou, dokud se upfimne nepodivame na praVe ptielny mravniho iipadku. Marne jest svalovat vinu na dobu. I nyni jest kag clY jedinec odpov'eden za sve 'any. Nesporne jsou oplzla divadla, zylage kina Ci biografy, jednou z hlavnich ptiein mravniho KrasnY to vynalez, ale v rukou ziskuchtivych lidi stal se pravou "universitou zkazy." Oi myslite, to je jit elovek tak otrly, aby se mohl na znemravnelost divat — bete skody na du gi? Snad je nage mladet nad 16 let dosti zkatenk to se ji nic "nepiichytne"? *My utkvi new v pameti! Jiste nechce nikdo ze sveho ditete vychovat zloeince. Ale"prof je posila tam, kde zloainy a gpatnosti vgeho druhu ptedvadeji se pied oei ye svetle "lakavem"? Nedivte se, at si mlaclet pohra na "Leciana". V gdyt' je to tak lehMI Jen trochu gikovnosti a kurate! V gak to v kine eastokrat videl! Povet gine zaoina to doma. Nejdtive pokradmu, pozdeji piijde drze vymahani pellet na rodidich. Ale to brzy nestaell Prate nechutna, ty lakave obrazky z bio,grafu volaji k "dobrodrutstvi". Vtdytr katcleho hned nechytnou a neve geji! Bude utivat podle programu v kine. "Pro nejhorgi ptipad schovam si kulkn., pro. s'ebe — tiveho mne nenajdou!" — mysli si takovY "hrdina".

Vyvrcholi-Ii einy ye vratdy, je pozde veget toho, kterY byl vychovavan a pobadan ke zloeinu v kinech chranenYch zakonem! — Marne jsou yYmluvy. Nejvet gi east filmu jsou ptimo ptepineny necudnYmi scenami, jak to ukazuji fotograficke snimky venku vyvegene. Cot teprve musi videti "uvnitt"!? — "v mladeti zakazanem!"?

Prosim vas, jak' utitek pkinese mladeti film: o nevernosti milence, o vratcle milionate, o tivote nevestky, o tene, jejit srdce nalegelo 'clvema muttrn", o vymenenem mantelstvi --aneb etete s fitasem: "Nejnovej gi zlodejske itskoky utti mladet v napina\rem filmu. . ."

Poslygme smerodatna svedectvi vatenych soudct: Soudce E. Gorman prohlasil: "To nejhorgi, co kino natropi, jest neustale ptedvadeni zloeince ve svetle hrdiny a ukazovani, jak sve zloeiny provadi. . .!? Tyto sceny jsou tak verne a tive, to si mladik mute osvojiti snadno technickou znalost pozorovanim jich!"

Spravce kaznice U. S. pravi: "Jsou to skoro jette chlapci, kteti jsou posilani do katnice pro zlodiny, k nimt — podle vlastniho doznani — podnet byl din kinem."

Soudce B. Lindesey (nejlepe obeznamenST mut ye vecech detske kriminalistiky) pravi: "Nejvetgi ptidiny vzrtstu zloeinnosti jsou: rychle automobily a zlodinna kina " Pteji rodidum, ueitelum, resp. vychovatehim Sokola„ dokonale poznani a odmaskovani teto otravy, jet tak nielve pusobi na mysli lidske miadete obzyla.gte!

D. ueitelka.

RUKA DITFTE. Vtimnete si rueky ditete„ dobie se na ni podivejte, a pak ji porovnejte s rukou jeho baby nebo deda. Ruka detska, jemna, tivotern jette nedoteena, prstieky jemriounke, toyer malY, rortomily div pfirody. Vedle ruka eloyeka, jehot tivot je temet u konce.

Ruka tilnata, se svra gtelou kagi, ruka, na nit tivot psal. Obrat'te rueieku, podivejte se na dlan. Jiste i tu zaeina tivot sve pisrho.

Jemne linie i brazdy v mekounke pokotce, ktere jsou u katcleho eloveka jine, z nicht motno souditi pozdeji i na povahu. Jsou jemilounke, ale jsou tu.

Ta, mala rueka je s poeatku zbyte'enYm organem. Je tak nemohoucna. Pohybuje se, avgak bez dile a lidele. Ve tfetim mesici zaeina bYti hraekou diteti. Dite brzy na to se za6n4 1 du8evn6 rozvijet a ru6ifta stava se

NISINfEC fistrojim Dite po v gem saha, co zpozoruje snati se ruekou uchopit. Rukou poznava, pozdeji poznane chape. Je tedy rudeka pomocnikem rozumu. Dite rukou poznava, vlastncisti veci„ zkou gejici ruka jeho mute zpilsobit mnohe gkody na zdravi. Maminka to vi a proto jako andel strain' bdi nad ditetem. Snail se, by jeho vgetednost sobila ne gtesti. Co je phpadu, kdy rueka ditete tieba kodarku leticiho pfevrhne na sebe vtelou vodu, larnpu! Maminky, pozor na ty riitove rueleky!

Pozdeji, kdy dite se samo pohybuje, pomahaji mu ruce pri lezeni. Pti prvnich nesamostatnych krocich zachycuji se rueieky pied meta.

Dokud dite neni panem sveho telieka, jsou mu ruce velkYm pomocnikem. Ty male meldky maji sviij vyznam a zasluhuji peee, ktera ptipada matte.

Prave proto, to dite bete v ge do rukou, snadno si je zneeisti a ptena gi pak vgecky zarodky z veci do sveho telieka. Jak snadno ptivykne dite tteba docela malieke curnlani palce, kterY mu nahrazuje 'giditko.

Maminka neustava, ye sve peal a dlisledne odstrariuje paleeek z malYch last. Dite jak ptivyklo, ocivyka.

Matka venuje i jinou peel riitovYm rudkam.

Myje je, Cisti nehYtky a zatiihuje. Jak je dite vet gi, poukazuje matka na o gklivost neeiskYch, nepestenYch rukou a ptesvedduje o torn dite tak dlouho, at mu toto vedomi pteide v krev a jde s eloyekem celYm tivotem.

Je radost_se podivat na dite, ktere se snati zbyteene si ruce nepo gpinit a gpinave hued zase umYt. Naueite-li to malieke dite, bude dbat o Cistotu rukou i kdy vyroste.

Kdykoli ptijde ze gkoly, z ulice, bude mu samortejme umYt si nejprve ruce a ani mu nenapadne usednout k jidlu bez umytYch rukou.

Dulezite je, aby matka uoila dite utivat 0bou rukou. Obe ruce mely by se vlastne steine cviCiti a obe bYt stejne dovedny. Je ale zvykem, to ureite veci koname rukou pravou. Mnohe dite nauei se v gak konati levou rukou rfizne prace, ktere ostatni provadeji rukou pravou. MiYa to obydejne neptijemne nasiedky, jiste horgi, net kdy se zanedbaya cvik ruky ley& Toho vgeho musi si maminka v gimati a chlsledne se starat, aby dite se nestalo levieakern.

Kdyt se maminky obdivujete tern milounkYrn ratovYm rudkam svYch det'atek, uvedomte si pfi torn svfij iikol a v'znam povinnosti, ktere na ru gove rueieky eekaji. yam ptipada aloha may ty ptipravovat do tivota„ pomahat je cvielt, aby byly jednou potehnanim vlastnika, ale take potehnanim okoli. Pracovite ruce jsou vtdy krasne, tim krasnej gi jsou-li eiste a rozumne Osten& Ita. Caldwell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Bylo mojirn pkanim jednou se podivat do West, kde tak mnoho Cechu bydli, vlastne se to mute jmenovati Ceske mesto.

Moje pkani bylo spineno. Muj syn J. C. Matejka, kterY ma domov ye West, sam ale bydli neb pracuje v Cat Spring, kdy jer dne 17. t. m. pies Caldwell do West, vzal mne a moji sestru J. 0. Schillerovou, do West, kdet jsme pobyly 10 dni a je gte se nam nechtelo domit, nebot' ten Cas mezi naglmi tak ubihal, to jsme skoro zapominaly na navraceni.

Musirn tici, to snad kdekoliv zavitame, najdeme mile ptatele. MinulY mesic jsme byly v Bellville a tarn se nam tet dostalo uptimneho ptivitani a pohosteni.

Ti ptatele ye West, nebyli novi ptatele, ale stati, mili, ktere jsme znaly mnohci ale nevideli jsme se tak dlouho, ponevadt jsme byli tak vzdaleni. Hned jak jsme tam ptijely, byl jsme zvany do jejich domovii, kdet bylo pozvano 12 neb 14 hostii, ale same damy. Ted' nevim jak bych to mela jmenovat. Totit byla pro nas v gechny uspotadana hostina o 6 hodinach a to nbledovalo at do soboty odpoledne. Prvni den, v pondeli, jsme v fitter y ten se se 4y tt pani 3,

Strana 9. sam eas u pani P. Skrabankove; ye stkedu u pant 3. R. Schillerove, ve etvrtek u pani J. Svadkove, v patek *v dome meho syna, a v sobottt u pani F. Hrukove. Ach, to bylo hovoru pH tak krasne hostine. Vtdycky se mluvilo tolik, ze nebylo ani easu v gecky poslouchati, katda, sestra toho tolik mela na srdci, kdy jsme se tak davno nevidely. pi. Svaekove jsme se seznamily s pi. Plaekoy ou a jeji dcerou sl. Annie, ktero, ptijela dona prazdniny z Pittsburghu, Pa., kde pracuje jiz nekolik rokil co misionatka. Bylo nam velice mile se s ni seznamiti, neb nam vypravela o jeji pravi, kterou, jak pravila, velice rniluje.

Sarno se sebou rozumi, to bychom nebyly mohly odejet, by jsme nenavgtivily redakci Vestniku a Cechoslovaka. Meho syna Lena nas tarn jednoho odpoledne vzala. Kdyt jsme vstoupily do redakce, mladY pan pta se nas co si pfejeme a teki, to jeho jmeno je Morris.

Ja tekla, to si pteji videt pana F. Moueltu, ale hued se p. Moudka ptedstavil, a tu zaCal hovor, jako bychom se byli davno znali.

Jegte miadi pani, pini veseleho ducha. Bkoda, to byl das tak kratkY. Bylo nam mile se s nimi seznamiti.

Ale jako 'deck° ma, svilj konec, tak i my se rozioudily s nagimi milYmi ptateli, a 26. zase jsme byli jig doma, kde jsme vgecko na.gly v potadku. Tegilo mne, to jsem nagla ve zdravi v sousedstvi jednu milou rodinu, kam hnedie katclY weer po wadi rada zabehnu. Moji synove jsou tak yzelaleni a ja hledam irtechu u to rodiny. kde se citim jako mezi svYmi ditkami. Dekuji Bohu, to mne obdatil tim darem, laskou ptatelskou, toho si vatim nadevgecko.

Ted' jen vzpominam na ty zlate easy. Srdee'nY dik v gem, kteti pro nas tak mnoho S pozdravem na cel' personal Vestniku, Pi. Frank Matejka.

Sila blesku. Otazka mnotstvi elektricke energie obsatene v blesku jest jit po dlouhou dobu ptedmetem vedeckeho badani. Ve SpojenYch statech severoarnerickYch a temef soueasne take v Nemecku bylo za poutiti velkeho poetu hromosvodu provedeno dosti ptesne meteni sily blesku. Bylo zjigteno, prilmerne elektricke napeti blesku je asi 10,000 =peril, cot se rovna sile proudu asi 50.000 svieek. Kdyby tento proud protahl hrornosvodem minutu vyvinul by tolik svetla, jako tar 30 q uhli, v nem2 by se ov gem koVON'e soudastky hromosvodu rortavily. V'boj blesku trva ovgem pouze malt' zlomek vtetiny, take 'gar, kterST vyvine, nepoekozuje hromosvod, pokud je spravne instalovan a udrZovan v bezvadnern stavu.

HOVORNA. Jos. M. — NejvetS1 pkistav na svete je New York. Vzcialenost z New Yorku do Manila v Pacifiku meti pies panamsk' kanal 11.365 mil.

Karel N. — Mincovna Sp. Statii zavedena byla 18. rijna 1786 ye Filadelfii. Prtmerna snosnost teletnicniho nakladniho vozu je kolem 80.000 do 120.000 liber, neboli od 40 do 60 tun.

Br. Ant. S. — Knihu "Ceskosloven‘Sti priikopnici Jihozapadu" napsala pi.. Estell Budsonoya a jeji yydani pfeyzala dallaska vydava,telska, spoleanost. Redakci tento spis nebyl dosud zaslan, nemideme tudit o ni petdat referat.

Sleena Marie K. — Palete vaSi prihlaeku o misto organisatorky pro naei Jednotu na tajemnika HI. U. J. R. Kubenu, Fayetteville, Tex. Prieinliva organisatorka ma v krajanskjich osadach znamenite pole. Dle vaeeho dopisu soudim, 2e jste inteligentni, energicka, eeske veci pine oddand duge.

Br. P. S. — Na vas dotaz ohledne tvrzeni spisovatelky Hudsonove, ktera ye sve knize "OA. prakopnici Texasu uvadi, to Wiliam Paca, obean Marylandu, kter' podepsal s jinYmi americke prohla geni neodvislosti, byl ptivodu, sdelujeme: uz pled mnoha lety eeskoarnerieti spisovatele uvedli ye svYch spisect' 7.2•cu co es'. Oistehovalce a.okoli neclostatg em OesvecteivSich dokladA toto Patekvano v poehybnosti, :11

VESTNin.

Straus 10.

en i tha Antonin Jenne ■■• ■■•

sM111111=7

"A co se furl; smejete?!" podind se Soueek opet durdit. "Cot nejsou takovy pady?!

Von je ttebas statek — voni sou penize tencka tiebas zkate — a tiebas je hrbata, nebo gigla — nebo.... A tuhle elovek vidi zdravou tenckou. . ."

"Jen si berte a jezte!" pobizi jej pani Urbanova vesele.

Sou.dek sahl pa buchte a hladove se do ni zakousl. "Vono je to pravda," povida, dale mezi tvykanim. "Do eloveka se holt nevleze — esli je uvnitt zdravej. Nekdo se zda, Ja.ko moje nebotka — taky se zdala; a potom sem mel &ma kolik let ueinenej Dyt' vona v posledni eas byla jen na likach... A tunic elovek taky holt nevi. . .

"Ale jA sem zdrava! To se zas nebojte!" sraeje cc vdova. ".Inu vono je nekde vocad' at pocad'!" moudic povida Soueek a bere malou ku a noti ji do kavy. "A proe mi sem davate ten talikek?" divi se. "Vono holt je lepgi radi vetgi hrnedek a velkou tlici. Von si elovek nadrobi a tak se aspori naji. Tohle se holt jen tak vypije a je to jako nic..," trochu huel, ale pomalu upiji z hrneaku.

"A na, co umfela vase nebotka?" pta. se pani Urbanova zveclave.

• "Ale — bulzvi, co ji to bylo. Dyt' vona zrovna uschla. Ale nezaka glala; to zas ne."

"A kterYno doktora jste mei?"

"Doktora?" ozve se Soueek pfekvapene.

"Von tam byl ten streekovickej, ale to ut bylo asi dva dni pied smrti. A von povidal, to ut to nejni ..nic platnY. . ."

"Ale vtdyt' fikate, to byla jen na•likach!" vyeitave upozornuje Urbanova.

"No, dyt'!" pfisvedeuje Soueek. "Vona si vatila kdo co poradil. Vona psi sadlo, vona 'Hap, vona psoser ale nic to platny nebylo .Dyt to holt nejni k tivotu, tak vono vaecko nejni nic platnY. Ale Pepina je jako tipa! Vona je po mne. A ja, sem chvala bohu zdravej at at! A cleat umim. To zas ja polim rozumim a von to tenhle statek potfebuje." Soueek zmlkl a jednim velikYm dougkem dopiji kavu.

"A nemate tam e gte hrnedek?" pta se podavaje hrneeek vdove Urbanove, ktera jej bere se smichem. "Dyt' tohle je jako naprstek! To holt ja koupim jinY hrnky, at se sem dostanu. . .," slibuje a tvaii se dfiletite.

"To to riesmite tak zprtidka 'mat!" upozorriuje ho pani UrbanoVa, vesele. "Vtdyt' vas gyagrova vidi prime.

"Ale dyt' se na mne potom nakouka!" odmitave maul rukOu Soudek.

"— jegte vas ani nezname — ," pokraduje Urbanova.

"Ale — to se mfdete pieptat v Strejekovicich u soudu v knihach," ochotne radi Soudek. "A dybyste chteli videt knitku ze lotny„ tak ji sem miitu nekerej den piinYst...." nabizi se a hledi nad gene na vdovu, ktera nese novy hrneeek s kavou.

"Tak si poslutte, pane Soudek!" pobizi.

"No — to si egte teda vemu buchtu!" povide. si Soudek a jit ji ma v zubech. "Ja sem se stave]. jen tak na pive na Zalotne a moc toho tarn elovek nesmi. Vono je to tarn piece drahY. Ale tech panfi co tarn chodi!

Tak sem si povidal, to potom bysme mohli /lady zapiahnout a doject si tam. Vono se tarn pekne sedi a tech panic, co tam je. A byl tam taky nakej Pfemichal, esli ho te! A von hned ke mne a hned: Mai:zeta, pane Eoueek! A to bylo jen furt: pane Soudek! Dyt bolt Clovek ma.„ tak vona je nost." Soueek :%;vYka, hovoti a upiji kavy, hrneeek je brzy prazdnY. "Tak panbu nadel!" dekuje, kdy dojedl.

"A kdy teda bysme psali ten kontracht?" pta se a obraci se s dfiletitou tvaii ke vdove.

"Ale — to musite gyagrove nechat piece na rozmylenou!" napomina, ho paw' Urbanova.

"jste vy vdovci zatraceni lide. On je tu prvne hned by to hnal parou!"

• "A co je do toho se s tim parat!" odbYva ji Soueek. "Dyt je to k tomu, tak prod eekat?! A rime se tuhle panieka libi, tak co!"

"A cot jestli vy se ji libite?!" zarazi ho pani Soueek se zazarazil. "No — co bych se nelibil! Zdravej sem, majetek mam a polim ja rozumim dobie! A vono _s dekanim nic nejni! Voni hned lidi — vono je hned keef a vono se to mute rozejit &Ste po vohlagkach pied samejma voddavkama. Ja zas bych byl toho rozumu — rad hned! Mohli by sme nekerej den sject do Strejekovic k notaii a ciat ten kontracht napsat. . ."

••"Ale to piece musite podkat!" odporuje vdova Urbanova. "Piece nemohu tak na." jednou kict jo,, kdy2 vas prVne vidim.

"No —tak poekame!" svoluje tedy Soueck. "Ja bych sem nekerej den zabeh. Ale to yam ieknu: Statek se mi libi. A piinos budu mit velkej!"

"Ja yam neco povim," nahle povida, vdova Urbanova. "Do dtrnacti dnu yam darn yeclet. ja vain to napi gu, co a jak."

"Ale dyt' bych sem mohl zabehnout," nabiui "Ne — !" resolutne odporuje vdova.. Sem tcci' nechod'te, at yam napigu."

"To ut potom pridete na noc!" -povida mu pani Urbanova, mrsknuv gi potmegile okem po Svagreve, a za.Smala se. Vdova Urbanova se take data do smichu.

•"Tak do etrnacti dni!' povida, Soudek zamyglene — jako sam pro sebe. "Ale to musite jiste teda napsat, abych se tiebas nevchlid po nedem jinYm." "Ale to avagrova jiste!" honem sVedei pani Urbanova.

"Napigfi ! Jiste napi ga!" pkidava, se vdova.

Soueek fisilevne ptemY gli, jak by si Urbanku zabezpeeil. Vzporrinel si i na chala a na ty noviny.

"Vono de vo to!" poVida vatne. "Vono se mi. hlasi tenckej! Vono to spi ge, vono to zkazuje — a peruse — a pole! Tak si teda myslim, raei se rozhodnout dfiv. Tak ja teda etrna,ct dni poekam — ale potom teda jiste k tomu kontrachtu!" A Soudek se podival na vdovu Urbanku, ktera stoji pied nim stolu a vztahl k ni ruku, jako by ji chtel pohladit.

Vdova sebou gkubla a projela vedle ka jako had.

"A to bych tfebas ua piijel pied tim kontrachtem vo den napied," pokraeuje Soueek s fismevem. "To bych tieba to moh bYt nekde do rana, abysme jeli teda ut spolu!"

"Ale tohle se vaecko udela!" slibuje pani Urbanova. "Jen pekne dekejte tech etrnact Vtdyt' vy se doekate. To nesinite bejt tak nedookavej jako mladik!" napomina ho.

"Ale dyt je tuhle elovek Zenich — tak yeno to de teZko, aby se udrkl. A vona — tuhie panieka 'se mi libi! Inu, je to mordianska Zenska. To zas to Berendice — ! Ani koukat!"

"Ale budete mit ut • na cestu tmu!" upozerfiuje ho vdova Urbanova,. "Abyste radeji ael. Ja. Vas nevyhanim! To vite! Ale jit tak sam navair — ! a penize jiste iiakY mate s sebou!

"To mam! To zas mam!" chlubne hovoii Sotiee,k a placa se na naprsni kapsu. "To ja se ted' penez nehnu. A von si Novel dnes tally leckams zajde mezi parry.. . Tuhle sme v cukrovaru, byl tam s nama nakej pan faldr. . . To holt nejni jako za neboZky. To se jen akrtilo. .. A vono taky — dyt Pepina byla egte donna a dyt voni komandovaly d ye...! Ale ted"' "Tak rad gi abyste gel!" pobizi r pani Urbanova.

"Tak teda pudu!' svoluje Soueek a zdviha se. .•"Ale hezky se to lady sedelo! No dyt' se tu eate snad nasedim, panbu! Ze jo, panieko?!" obraci se Soueek ke. vdove.

Zasmaly se obe Soueek si teke do gel do koutka pro hut klobouk a podava, vdove ruku.

Ve stiedu, dire 5. saki 1934.

"Tak vas teda. vopatruj panbu a teda do etrnacti dni budu eekat. A kdybyste mohla, tak napiate dtiv! Vono tech tenckejch zkazuje a pige..."

"Ale napigu! To bud'te bez starosti, pane Soueek.!"

"Tak taky spanembohem!' louei se Soueek i s pani Urbanovou, ktera se smeje hlasite.

"A vaaemu starYmu teda teknete, to ten jedmen koupim at do tohodle statku."

"To jegte nevite!" ohrakje se vdova.

"Ale dyt' vono to snad dopadne!" uteguje se Soueek. "A tuhle mu gim taky panmame! — Tak spanembohem!" obraci se k statence a podava, ji ruku.

"Prodala?" obraci se staienka na dceru.

Vdova jen se smichem zavrtela hlavou.

"Tak teda ja eekam!" upomina jeate Soudek a mota se u dveti. A kdyt oteviel, znovu se obraci do kuchyne. "A co zkatete kmottiekovi — jako Nasejpalovi?" pta se.

"Jen ho pozdravujte!" odpovida vdova a drti jit dveie.

"A vyprovodit mne nepudete?" pta se Soueek jeate tlumene. "Vono se to piece path!"

"At pa druhY!" odbYva ho vdova se smichem. "Spanebohem!"

Soudek vygel do sine a obe pani vy gly za im.

"Ale mohla byste jit kousek!" znovu tadoni rortoutenY zenith. "Tieba byste mi uka.zala, kde mate pole!"

"Ale ted' na nich nejni nic videt! Jen jdete spanembohem! Vona bude hned tma!"

Soueek vygel na zahrobec a obraceje se, chtel jeate neco kici, ale dveie u sine zapadly a za nimi se ozval jakYsi gum, at to Soudka zamrzelo.

"Taky mohla ten kousek jit!" mysli si a cupe po zahrobci, po schildkach a vychazi ze dviiek na naves. Rozhledl se jeate po na y -si,natjlemodravYnech se zapadu slunce, a potom ra.zne vykrodil yen ze vsi. Opet kraeel vedle nizkeho evangelickeho kostelika a za chvili byl za poslednimi domky v girem poli. Ve vsi potkal asi tti di, ktei-i pozdravili a chlkladne si ho prohledli. Nu — at'. Vtdyt' bude za nedlouho pohotelickm sousedem. — — Jak vygel z ulice domku, zavanul polem ostrY, mrazivY vetfik. Soueek ptitahl kabat vrazil hlavu do limce a vykroeil jeate razneji, aby se zahtal A nyni teprve 1)0641 celou svou situaci probirati podrobneji.

S tou Urbankou je to site peknY, ale neni to nic jisteho. Kafe mu podala, to je pra y -da,—buchtyalemuskidoneam.

Cot o to! Statek je hezky — a Urbanka je taky hezka. Na dobre ceste by to bylo, ale Soudek tuai, to je potiebi nejak najednou a prudce zatladit, aby byla Urbanka nejak piinucena. Ale jak?

Nejlepe to bude piece jen s tim Pkemichalem. On to da, do novin, a jak iikal, ono se ptihlasi tenskVch dost a dost. Soueek zdvihl hlavu. M to potom povi nebo ukaZe to psani Urbance„ tak jeate rada po nem hrabne, aby ho nechramstla jina.

A druha pee! Kmotileek Nasejpal taky musi zatladit. One by byla toho statku vedna Skoda!

Soudek kraei a ptemVSli. Telce ptemVSli. Ono je pravda, to takovable Zenitba starosti. To ut neni jako za mlada, kdyg Clovek byl jako ptak. Ted' ovaem se elovek musi knit s rozumem. Ale ten statek je skuteene peknY. Soueek ani nepozoroval, ae slunce zapadlo a to se hodne setmelo; teprve, kdyt se pkiblilil Is Strejekovictim a uziel v aeru osvetlena okna domkti, uvedomil si, ze ma, domu hodinu_ A vzpomnel si, to se musi stavit u Koreckeho, aby to tedy s Premichalem srnluvil. Tak to bude nejlepe. Bude to sice neco stat, ale on to potom statek zaplati.

Pkemichal jut u Koreckeho eekal.

(Pokradovani.)

Ve sttedu, die 5.

za.tii. 1934.

VESTNiK

noci se mi pkiznal, ze by si byl snad zoufal, kdyby bylo dite zahynulo. Visi na nem celou duei."

"Je to hodnY otec a vatte si ho. KatdY Roman. neni takovY. Neco mu o to ceste do siroteinNapsal ce keknete, ale veechno prozatim ne. MutaBohurnil Zahradnik-BrodskY te povedeti, to jste mi vypravovala, jaky rek vam jepti gka dala, a ja to jsem se sama nabidla, abyste ji donesla malou Usluhu."

"Potom se ta' starei probudila, a myslila "On se ptati nebude a bude jiste rad, kdy jsem si, to asi nechce, aby ta druha o torn tarn maslo donesu. Jak je to k vali Venouvedela, hlavou jenom kyvla, usmala se na ekovi, bude miti radost. Mne se zda, to se ni, a venku dekal ut mug." uz vraci. Ano, jde doma, slyeim ho na "Jely do Syrakova?"

• prati."

"Poet'ak povidal, to jsou ze siroteince, on Hajny se vrace'l a spat •iv svou pani, za tam veechno zna, tak snad jsou °be tarn. cal hned vykladati, kde a prod byi.

Kdyby bylo tfeba ona dosveddi, ze neltu."

"Nic nevach, podivala jsem se aspori na Pani Janulova sebou trhla a podivala so vase dite, a at neco pojite, pajdete se mnou pkekvapene na hajnou. Ve svem rozdileni do lesa, rada bych se na to oddeleni, kde nepoznala, to sy Ym vyslYchanim jako by se bude kacet, podivala. Zitra rano zastanhajnou podezirala. Az nyni, kdy ton hiasu te doma, yak tena zaskodi do Syrakova do hajne se rozechvel a zfejme byl pin tajeneho sirotainee, odpoledne yam dam ye dvote kouplade, zarazila se. Ne, nebylo jejim amyslem sek masla, donese je to jeptiece, co ji dala • chovati se pike k hajne, o jeji naproste pro dite darek. Sama masla nema a v sinevine byla ptesveddena. Snad v ni vzbudila roteinci neni tadno bohatstvi. Ptijde jim to podezteni a nic si merle nepte,la, net aby v vhod." prve chvili, ye ktere dosud nic urditeho nevi, "Budu tomu sam rad, protote ten medalionedala nejakY podnet k dohadtim a patranek je zlatY, a jiste ma veikou cenu. Je ponim, co to se to V jeji dui skrYva. chyba, ze nemame sami dost mleka, musi"Vy mi dobie nerozumite," povidala laskala by gena vziti na ge maslo." y e. "Nikdy mne nenapadlo, to byste snad "Ona mi to jindy vynahradi, nasadi z jalhala. Neni k tomu take pfleiny. Jsem na ra nejake batanty pod sve slepice. Nemyslitolik moudra, abych vedela, ze byste byla te, hajnY, ze bude na kaceni trochu momedalionek, kdybyste jej byla naela, nedakro." vala diteti na krk, kde jej mate katcly vi"Milostiva pani, Led' ut sucho nebude," deti. Mivala jsem podobny meda-lionek a pkirozkladal rozeafne. "Cekam, to uhodi mrapada mi dnes podivne, ze byl ja g*. jeden ziky, zeme utuhne a my si nejhorei vec do takovY. Vzpomnela jsem si na minulost, a vanoc odbudeme. Kdyby ptiely snehy, byto mne tak rozcililo. Chci pouze zvedeti, jelo by to jeete horei, potom bide ozabnou, snih li ta jetieka opravdu v Syrakove. Neni vyse jim do bot a za krk dostane a u ohne louden°, ze byla s nekterou znamou rodinou se jim to rozehieje. Sami mi ut tikaji, jen y e spojeni, a rada bych se dovedela, kdo to abych zadal. Mail vymlaceno nebo budou je. je v sirotdinci, lehko se mlatiti, at napadne snih, tak se to dobie to dovim." skondi. Potom, at bude paseka hotova, ma"Nemohu tvrditi, to tam zustane," upote se za mrazu i po snehu cltivi voziti. Bezzorriovala hajna trochu uklidnena, ale statoho je na dvou mistech cesta modalovita a le jegte majic v srdci nedaveru. "Veeer tam snaze se di•ivi yen dostane." jela."

"Uvatila jsem to take a souhlasim. Ce"Rozumi se samo sebou, ze nematete yekarn v techto dnech obehodniky dtivim a deti, co se jinde stalo neb stane. Ale podivejOda bych videla, jake dtivi bude." te se„ mohla byste mi neco udelati. Zitra "Mateme jiti tedy hned." nebo pozitti mohla byste zajiti do Syrako"Jen se najezte, tena yam ut chysta teplou Va." kavu."

"Tteba dnes jeete, dokud mut nebude v pa"Nechvate,-li milostpani, boliu hotov hned." sece."

"Dnes si odpodirite. Neehvatam na tolik, Usedl k rohu stolu a hajna, mu nesla notaby to musilo bYti hned.a s pasekou se zadny hrnek kavy. Maly Vasik, jakmile otec une at za etyki dny. na torn, abyste se sedl, ut byl u neho a lezl na jeho klin. Hajnenapadne dovedela, jak se ta jeptieka jmenY ho laskave vyzvedl, k sobe ptitiskl a klunuje a odkud je. Nerada bych, aby se, doeik ochotne jedl s otcem. Pani Janulova vedela, to se po ni poptavam." inlay se na vYjev divala a po chvili otodi"To se mate snadno stati," souhlasila ola hiavu k oknu. Jeji oblidej zase zesmutchotne, jsouc rada, ze mate pani posloutiti. nel a hajna, po odku ji pozorujici, mysli"Znarn se dobie s mlekatkou, ktera, do sirotla si,, cote to v jeji dusi smutneho se skrYdince dodava, mike a je tam jako doma. va. Hotela touhou, aby se dovedela neco viTa mi pomute." ce, aby s mu'g em si o torn popovldala, ale "Ale nesmite prozraditi, to si to ja, pteji 17zpomnela si na slib, ktery dala a ktery ji vedeti." titil vice net velike tajemstvl. "fteknu, to sama chci se to dovedeti, proKdyt byl hajny hotov, vstal a sahal po detote mi dala darek." pici. Take statka •ka vstala a shYbnuvei se "Ano, tak se to mute stati„" souhlasila. polibil a dite.

"Snad byste mohla do sirotdince vziti ne"Bud' hodnY a nehnevej nikdy tatinka a jakY darek, na pkiklad hroudu masla." rraminku," napominala ho pohnute.

"Taky jsem na to myslila, ale kravy nam Dite se na ni nechapave podivalo a ponyni mai° doji a bude trvati pies tYden, net tom k matce couvnuvei„ ptitisklo se k jejim maslo naschranim." suknim. Pohladila je po vlascich a veecka "Poelu yam sama maslo ze dvora a odpoet'astna usmivala se na statka •ku, ktere, vyledne at' se hajnY pro ne ve dvote stavi. chazela ven. Podivala se za ni oknem a v M pajdete ze Syrakova, zastavte se ye dvo- jeji mysli znova se ozvalo podivene, cote pate a povite mi, co se dovite." ni Janulova je takova podivna. Jeete je pina "Veechno poctive povim. Mne samotne bytivebyti, mnohY mut by ji na rukou nosil, la ta jeptieka napadna. Ta jiste neni z yena maloktera svobodna, mohla by se s ni kova, dlovek hned pozna, kdo je z obyrnetiti. Vdovou je davno, genigi by se nagli, dejneho rodu. Kdybych se s ni samotnou ale ona zustava, svobodnou. Pkidituje se, setkala, mam se ji na neco ptati?" jako by mela strach, to nebude miti z "Na nic se neptejte, vyzvecrte pouze, jak ho byti tiva, a k demu ta starostlivost? Pose jmenuje a odkud je. Cloveka nekdy nakud vi, mela due dcery, o jedne nevi, ale padnou ramie myelenky a znepokojuji hc. ta druha se v Ratyni nikdy neukate.

Tak tedy zitra tarn Ake. Ted', kdy mate Je pry vdand, nejakeho atednika ma, jidite zdrave a doma, mate piece volneji. Mut ste ut ma take deti, a pkesto nikdy ke sve mel asi take radost, to je chlapec zdray." matce nezajede, adkoliv v Ratyni je zathe"Cog' maj mut., ten je hor gi net ja. Cele no- dek a 'rada pokoja je stale prazdna. Neco se nespal, chodil jako otraver4 a drm v v minulosti stab°, co matku s detmi rozve,

Chram Osvi u

Strana 11. dlo. Co jen to bylo? Ze by to ona zavinila, nechtelo se ji ve •iti. Znala dobte pani Ja nulovou, slyeela,, co o ni lide povidaji, a nikdo nic epatneho na ni netikal. Spi ge o jejim zerntelem mutovi si vypravuji, jake to bylo lehke zboti a jak nekdy vyvadel, jak° by mu path! kniteci majetek a ne pouze deskovY statek s jednim dvorem a asi se ttemi sty hektary lesa.

Vedela hrazu podrobnosti, ale zapomnela na ne, protoge mela starosti o svaj malt' koutek domaei, kde "byl jeji svet,, k nemut upinala celou svou mysl. Ted' ut vzpominala, ze zitra pajde do Syrakova do siroteince.

Pan! Janulove na torn zaleti, aby to dobie provedla, a musi si dati zaletieti. Sama v siroteinci dosud nebyla, nevi, jak se k jeptiece dostati, a musi piece jen vziti atodiete k rnlekakce. Ta je tam jako doma, veechno ji vypatra, aby se statkatka nemrzela.

Rada by vedela, co ji tolik na tom medalionku zaleti? Nebo snad ji jepti gka vice zajima? Neco v tom je. Neni vyloudeno, mela nekdy podobny medalionek, jako je ten Vagidkav, kteremu po odchodu pani Janulove zase jej zavesila kolem kreku, ate se ji nejak ztratil. Nedej Bate, aby to byl tSt, snad by jej musila vratiti, a to by nyni povatovala za zle znameni. Zadala vetiti, te medalionek pkinese diteti etesti a ochranu pteae veim zlYm, ztrati-li jej dite, jiste je potka, nehoda.

Byla veecka zneklidnena, a nemohla se navratu mutova an! doekati. Snad mu neco pani Janulova, tekla, nebo aspori on sam na Deco ptipadne. Sotva se vratil, dychtive se nan obratila.

"Rikala ti nee() o tom medalionku?" ptala se, sotva veeel.

"Co by tikala? Nic netikala. Mam odpoledne zajiti do dvora pro maslo a rano mam zastati doma. Je to od ni velmi hezke, sama ti maslo dava„ aby ses mohla odslougiti za ten darek."

"Mile je to veechno podivne. Dokud medalionek nevidela, bylo dobie, ale potom byla veecka rozeilena a nadhodila, ze kdysi take takovY mela."

"Je to =trio, takovYch veci je mnoho a jsou si podobny."

"Ale prod prave ten nag' ji tolik drattli?".

"Jake dratdeni? Jsi nejaka, rozeilena a nevim prob. . Katdy dlovek si 'lady vzpomene na neco z minulosti, a to potom je eloveku v duel smutno."

"Myslie, to nas nepoclezird„ jako bychom byli ten medalionek vzali?"

"Prosim to mej rozum. Kdyby si neco takoveho myslila, byla by to kekla ptimo, ona neni riskodnou a kekne vtdy, co si mysli."

"Je to pravda, take si chvilemi tak myslim, ale je mi to veechno podivne. Nap•ed mi jej dala jeptieka, ktera mne neznala, a ktere jsem o nej kikala, a ted' zase .tohle.

Jsem tuze zveclava, co mi teknou zitra v siroteinci."

"Co by ti tekli? Budou, jiste budou miti deti veder k veeeti chleb namazanY maslem a ty z toho budee miti lest. Rikala ti snad, abys povedela od koho maslo je?"

"To ne, jako sve je ponesu."

"Nu, tak vidie. Pust' feechno z hlavy a rano do Syrakova zabehni. Ja bych sice byl radeji v lose, kdy si -creak milostpani pfeje, abych byl doma, musim poslechnouti. Ale na g Venous se ji libil, °di po nem toeila a polibila ho jako sveho. To proto, te je vady eistY. Motna, to nam ho zavidl, ona sama by potlebovala pro svaj statek nejakeho dedice."

"Mohla by ho jeete miti, neni tak stark aby se nemohla vdavat a deti miti."

"Inu, pravda to je, ale ma asi k tomu einu. Naveder ti naf•etu tezanku, abych mohl rano bYti ve svetnici. Hoch je jako t'ive stkibro a mohl by si bez dozoru neco udelati.

Snad budu plesti tenatka na koroptve, v lete se mi to hodi. Kdyt nedelame koroptvi bony. aspon Se za 'g ive koroptve sluene penize dostarrou."

(Pokrzeovarli)

etrana 12.

F. Den

yesttedu, dne 5. Mil 1924.

vEsTNIE

v

Cislo radu

zpriva iieetnilia Hlavniho radu cad 1. do 31. srpna 1934.

Na nmrti za mesie

Pinjem 9. red eis. 1. umrti za 1 Mena 13. rad Cis. 1. umrti za Cervenec 6. tad eis. 2. Umrti za Cervenec 20. tad eis. 3. innrti za Cervenec 21. rad &is. 4. umrti za Cervenec 1. rad eis. 6. funrti za Cervenec 30. tad els. 6. nmrti za srpen 14. tad eis. 7. umrti za Cervenec 29. tad cis. 7. umrti za 2 eleny 21. tad eis. 8. Umrti za eervenec 8. rad eis. 9. za 3 eertifikaty 20. tad Ms. 9. umrti za srpen 22. rad els. 10. Umrti za Cervenec 1. tad eis. 11. Umrti za 1 Mena 13. tad Ms. 11. Umrti za srpen 14. tad eis. 12. Umrti za Cervenec 15. rad eis. 13. umrti za Cervenec 29. tad eis. 15. Umrti za srpen 3. tad eis. 16. za 1 eertefikat 20. tad MS. 16,nnirti za srpen 14. tad eis. 17. imirti za srpen 29. tad eis. 17. Umrti za 1 Mena 20. tad Ms, 18. umrti za Cervenec 20. tad Ms. 19. nmrti za Cervenec 2. tad Cis. 20. Umrti za Cerven 20. tad els. 20. Umrti za Cervenec 20. tad els. 21. umrti za srpen 20. tad dip. 20. umrti za srpen 14. tad eis. 22. umrti za srpen 16. tad Ms. 23. Umrti zasrpen 1. tad els. 24. iimrti za 1 Mena 25.11d eis. 24. funrti za Cervenec 14. tad els. 26. Umrti za Cervenec 27. tad eis. 27. umrti za Cervenec 22. tad Ms. 28. umrti za srpen 7. tad eis. 29. Umrti za Cervenec 6. rad eis. 30. Umrti za Cervenec 20. tad eis. 31. umrti za Cervenec 32. umrti za Cervenec 21. tad 20. tad Ms. 33. umrti za Cervenec a tad eis. 34. umrti za srpen 14. tad els. 35. Umrti za srpen 6. tad eis 36. umrti za brezen, duben, kvet.

14. tad eis. 37. funrti za srpen 1. tad Ms. 39. Umrti za Cerven 16. tad Ms. 40. urnrti za srpen 16. tad eis. 41. umrti za srpen 14. tad cis. 42. Unirti za srpen 1. tad eis. 43. Umrti za kveten a derven 44. umrti za Cervenec 17. tad 22. tad eis. 45. umrti za Cervenec 20. tad Ms. 47. umrti za Cervenec 20. tad Ms. 49. umrti za Cervenec 15. tad Ms. 50. funrti za Cervenc 21. tad eis. 51. funrti za Cervenec 15. rad Ms. 53. iunrti za Cervenec 29. rad cis. 54. innrti za kveten a Cerven 16. tad eis. 55. umrti za dervenec 14. tad els. 56. umrti za Cervenec a srpen 9. rad Ms. 57. Umrti za Cervenec 21. tad Ms. 58. umrti za srpen 7. tad eis. 59. Umrti za Cervenec a srpen 15. tad Ms. 60. umrti za srpen 16. tad Ms. 62. umrti za Cervenec 21. tad eis. 63. umrti za srpen 16. tad eis. 65. tinrti za Cervenec 18. tad eis. 66. iimrti za kvet., eervenA, a eer'e.

20. tad els. 68. umrti za Cervenec 21. tad eis. 69. umrti, za Cervenec 11. tad els. 70. Umrti za srpen 20. tad eis. 71. Umrti za prpen 20. tad Ms. 72. umrti za srpen 21. tad eis. 73. Umrti za srpen 31. tad eis. 76. Umrti za Cervenec 4. hid eis. 77. Umrti za Cerven 27. tad els. 77. &art za Cerven 18. tad Ms. 78. Umrti za srpen 15. tad eis. 79. umrti za derven, cer'c., srpen 1. tad Ms. 80. umrti za 1 Mena 14. tad eis. 81. innrti za Cervenec 18. rad Cis. 82 Umrti za Cerven 14. tad Ms. 83. Umrti za Cerven 10. rad eis. 84. umrti za Cervenec 21. tad els. 86. fitnrti za Cervenec 29. tad eis. 87. Umrti za Cervenec 88. Umrti za dervenenec 22,qad 20. tad els. 89. umrti za srpen 22. tad els. 90. innrti za srpen 1. tad eis. 91. iimrti za Cervenec 28. tad eis. 91. umrti zoo srpen 16. tad Ms. 92. Umrti za eervenee 23. fad Ms. 93. umrti za Cervenec a smell 15. Mc' eis. 94. umrti za srpen

16.87 192.79 14.25 31.55 188.83 68.35 67.15 134.85 46.73 83.50 200.25 117.00 45.00 31.05 88.70 135.17 58.75 397.69 19.64 13.65 96.25 265.33 36.60 20.00 51.75 115.05 20.59 497.14 37.35 100.15 236.70 230.43 74.80 76.25 32.94 116.68 28.40 93.98 246.48 27.77 107.30 258.51 108.05 51.40 73.96 31.50 124.35 238.88 128.70 54.60 72.20 13.15 117.18 66.74 '76.48 47.90 42.65 14.10 23.50 33.51 88.29 77.93 129.90 103.20 53.65 100.81 58.39 79.70 56.95 51.73 26.35 24.95 33.64 136.51 23.35 102.22 7.40 4L32 127.76 71.30 60.87 327.53 42.30 3'1.45 181.20 180.55 208.06 74.60 78.65

Na HI. Rad 5.70 .15 4.95 .75 1.75 4.05 .45 .75 6.15 1.50 .60 1.95 6.15 .25 .45 11.85

DU. Oddel.

1.20 2.40 2.60 1.00 .60 1.50 4.00 .20 .60 3.70 1.14

.15 .75 76.85 5.55 .45 .15 1.05 28.95 .90 2.10 7.05 6.15 1.95 .30 1.50 2.25 .45 4.80 27.05 1.80 3.45 11.10 1.45 1.05 1.20 .45 4.10 13.05 4.35 1.05 4.20

13.62

52.10 1.05 8.10 2.10 .15

10.92 3.60 3.80

3.60 2.85 2.10 13.95 1.65 1.05 4.20 .90 1.80 2.70 1.05 8.70 .60 2.70 16.55

2.10 .80 .60

3.30 2.65 7.25 8.10 1.75 3.00 22.45 2.70 .45 9.15 9.90 14.15 1.50 1.80

.40 3.10 1.30

.20 4.00 11.16

41.55 6.58 65.40 50.70 28.10 79.46 45.15 52.85 51.15 26.70 19.60 71.25 87.87 77.38 24.90 134.24 7.24 26.00 26.00 12.30 41.35 38.43 37.05 72.60 73.60 29.55 33.64 156.96 38.10 20.25 82.35 57.43 27.35 12.35 59.50 32.14 38.90 62.82 80.35 51.70 18.40 52.75 63.04 5.10 84.11 27.20 27.49 10.94 17.95 9.52 37.41

16.tad cis. 95. umrti za srpen 20. tad Ms. 96.1.1mrti za dervenee 21-. tad Cis. 97. funrti za srpen 23: tad Cis. 98. funrti za Cervenec 20: tad. Cis. 99. umrti za srpen 31. tad Cis. 100. umrti za Cerven a Cervenec 14. tad Cis. 101. funrti za srpen 22. tad cis. 102. umrti za Cervenec 1.6. tad cis. 103. umrti za Cervenec 27. tad Cis. 104. umrti za srpen 16. tad cis. 105. finial za dervenee 20. tad Cis. 107. umrti za srpen 28. tad Cis. 108. timrti za Cervenec 27. tad els. 110. imirti za srpen 17. tad Cis. 111. umrti za Cervenec 16. tad Cis. 112. umrti za srpen 15. tad Cis. 113. umrti za srpen 1. tad Ms. 117. umrti za Cervenec 22. tad eis. 117. iimrti za srpen 20. tad Cis. 119. umrti za srpen 8. tad Cis. 121. umrti za srpen 20. tad Cis. 122. finial za srpen 17. tad Cis. 125. Umrti za Cervenec 1. tad eis. 126. iimrti za Cerven 27. tad Cis. 126. (=di za Cervenec 14. tad Cis. 128. Umrti za srpen 14. tad Ms. 129. timrti za srpen 20. tad Cis. 130. iimrti za Cerven 24. tad eis. 131. Umrti za Cervenec a srpen 14. tad Cis. 132. nmrti za srpen 18. tad Cis. 133. iimrti za Cervenec 20. tad Cis. 135. umrti za srpen 14. tad Cis. 136. Umrti za Cervenec 18. tad eis. 137. umrti za srpen 14. tad Cis. 138. nmrti za srpen 22. tad Cis. 139. iimrti za srpen 22. tad Cis. 140. umrti za Cervenec a srpen 11. tad Cis. 141. umrti za srpen 22. tad els. 142. iimrti za Cerven 21. tad Cis. 143. umrti za srpen 22. tad eis. 144. Umrti za srpen 7. tad Cis. 145. Umrti za Cervenec 21. tad Cis. 146. timrti za srpen 7. tad Cis. 147. umrti za srpen 15. tad Cis. 148. iimrti za Cervenec 22. tad Cis. 149. iimrti za Cerven a Cervenec 18. tad Cis. 151. umrti za srpen 7. tad Cis. 152. Umrti za srpen 13. tad Cis. 152. nmrti za 1 Mena 20. tad Cis. 153. Umrti za srpen 20. tad Ms. 154. iimrti za srpen

11,156.38

3.70 1.94

1.20 .45 2.40 14.55 .90 13.35 1.95 1.05 .60 .30 2,90 4.35 2.25 2.70 .30 6.64 1.20

2.00

.80 26 3.50,

5.50

2.50 1.20 .45 22.20 1.35 .15 2.10.

30.45 .15 6.30 3.25 1.05 .45 .45 1.50 .60 1.35 22.35 .30

1.60 1.60 1.20 1.90 2.54 6.50 1.60

60 9.90

3.45 6.30 1.65 9.90 4.60 3.00 1.50

.30 4.60 3.24

1.05 3.60

2.94

667.50 200.12

Vfrdani na H. it za mesic srpen 1934.

2.10 .70 .90 1.90

.70 .70 1.40 1.30 .20 .80 .20 2.40

2.80 8.40 .30 .50 10.72 .90 8.50 8.50 4.00 7.601.40

zad Jmeno, Datum, 1. Southwest Phone Co., za Cervenec 12dechoslovak Pub. Co. za ()balky 14. Lee Heinshon, za 'cabinet 15. C. H. Cmajdalka, za 째balky 21. Jos Mikeska, cestovne do Fayetteville 21. Jos. Mikeska, cestovne do Houston 21. Jos. N. Vavra cestovne do Houston 21. Aug. Kacit, cestovne do Houston 21. J. R. Kubena, cestovne do Houston 21. Edw. L. Marek, cestovne do Houston 21. Robt. tervenka, cestovne do Houston 21. Will A. Nesuda, cestovne do Houston 21 St. Valeik, cestovne do Houstonu 21. J. H. Hurta, cestovne do Houstonu 21. Frank Mouelca, cestovne do Houstonu 21. Aug. Morris, cestovne do Houston 21. Fr. Kadanka, cestovne do Houston 21. Ig 8enkitik, cestovne do Houston 21. W. J. Hejn. 7 21. E. W. Popp, cestovne do Houston 21. John Klinkovsky, cestovne do Houston 21. F. B. Steiner, cestovne do Houston 21. J. F. BouSka, cestovne do Houstonu 21. John Urubek, cestovne do Houstonu 31. Emil Zapalae, potteby v iitad.

31. J R. Kubena, poStovne 31. J. R. Kubena, potteby v &ad.

31. J. R. Kubena, telegram 31. J. R. Kubena, notat a ruzne 31. Edw. L. Marek, potteby .v 31. Farmers Natl. Bank, najemne 31. Frank Mouelca, shane za srpen 31. J. R. Kubena, vSrpomoe za srpen 31. J. R. Kubena, sluZne za srpen 31. Edw. L. Marek, shAne za srpen 31. Vestnik, 5,888 odberatelu 31. Vestnik, 400 disel na jedn.

31. Vestnik za pokovne tvracene oznamky) 31. Dari na eeky Celkem

obnos 4.70 5.00 1.85 32.76 7.80 9.70 10.50 12.75 9.00 9.00 13.40 15.75 3.00 12.75 13.40 13.40 15.00 10.40 13.55 13.40 12.75 15.75 15.75 12.25 .35 12.87 1.00 .95 5.50 4.20 30.00 106.00 2.50 200.00 200.00 318.93 5.00 .59 .64 $1,177.64

Ve stfedu, dne 5. tali. 1934.

vEsTisrix

PtLEHLED PttLIMU A rkDANI ZA SRPEN 1934.

PAIJEM Na (*mai $11,156.38 Na splatky not 4,471.53 Na splatky pUj. cert.

296.95 Na uroky z puidek na majetek 2,074.13 Na uroky z pujeek na cert.

164.46 Na uroky z pujeek na bondy 735.00 Najenine 103.38 Pfipu gtene za praci'v pftjekach 3.23 Na splatky bondtt 11,944.52 Journal entry (jeden eek omyl, 1 cent a neeitana dan .03 Celkem 30,949.61 Hotovost z minuleho mesice 19,211.97

14. Joe Pavliska, Floresville 32.00 Stfedni oddeleni ten: 1. Ella Hogek, Dallas 49.25 2. Cecilie Shiller, Taylor.. 48.75 3. Marie Svoboda, Floresville 48.05 4. Betty Mikeska, Seaton 47.75 5. Martha Kalenda, Rose 46.75 BouSka 6. M. KlinkovskY a Martha Valeik 46.50 7. Marie Kraft, Dallas . 46.50 8. Olga Kalenda, Seaton 45.55 9. Henrietta Batla, Taylor 45.05 10. Kam. Pavliska, Floresville 45.00 Celkem $50,161.58. 11. Zdefika Pohl, Seaton 44.75 12. Betty Holasek, C. Christi 44.25 VYDANI Na Umrti 42.80 8,728.95 13. Marie Koubek, Dallas Na interest nedospelym dedicina 47.07 14. Alice tuba, Taylor, 42.25 Na pdjeky pozemkil 1,345.80 15. Helen Hurta, Seaton... , 41.25 Na piljeky certefikatfi 1,161.00 16. Frances Kos, Dallas 39.95 Na zalohy jednatelarn 125.00 17. Viola Hurta, Seaton 31.45 Na lekatske prohlidky 30.50 Na comma za nova eleny 277.81 18. Albina OndraSek, .Seaton 17.00 Na poStovne bond 1.12 NitSi oddeleni 'ten: 46.30 Na pojigteni proti ohni na majetek 6.60 1. Sylvie tuba, Taylor Na pravni vydani, paj. majetku 46.25 4.65 2. Helen Harris, Dallas Na dari majetku 63.96 3. Bessie Shiller, Taylor.

45.50 Na pravni vydani, majetek 11.85 4. Marie Filipec, Dallas 45.00 Na pravni vydani, bonds 45.50 Marie Adamek, Taylor 45.00 Na dari na teky 2.30 5. Margaret Shiller, Taylor 44.25 Journal, exchange bonds 3.41 6. Vlasta Pfevratil, Dallas 41.80 40.25 ZBYVA HOTOVOST V BANKACH $38,306.06 7. Elsie Chalupa, Taylor 8. Florence Holly, Taylor 38.20 PftIJEM NA HLAVNI 11.AD Dorostenky:Od facia $ 667.50 1. Marie Kalenda, Seaton„ . 48.25 Hotovost z minuleho mesice 1,496.13 2. Tracy Mikeska, Seaton 48.00 3. Lydie KlinkovskY, Seaton 44.50 Celkem $2,163.63 aci 2. ttidy: Vydani 1,177.64 1. Albina Mikeska, Seaton 101.00 2. Marvin LeSikar, Taylor 86.00 ZBtVA U POKLADNIKA $ 985.99 73.50 3. Ben Pfevratil, Dallas DETSKY ODBOR 4. Jarka Pfevratil, Dallas 71.50 Pfijem od Hh). $ 200.12 5. Raym. Mikeska, Seaton 71.00 Hotovost z minuleho mesice 1,270.96 6. Edward Barak, Taylor 71.00 59.00 7. Oldfich Pohl, Seaton Celkem $1,471.08 Arnold Chalupa, Taylor 55.00 8.

Vydani.

34.00 9. Leonele tuba, Taylor Uspory _ $ 16.60 Vracene poplatky 1.14 10. Fred Chalupa, Taylor 33.50 Dan na deky .08 Z" " aci 1. tidy:43.50 1. Dorothy Holly, Taylor Zbyva hotovost v bailee $1,453.26 2. Alfred Boudny, Taylor 41.00 6 bondu 5,470.08 3. Anieka Stranska, Dallas 40.00 4. Karel Pfevratil, Dallas 32.00 MAJETEK $6,923.34 5. Dorothy Aneinec, Seaton. 27.00 6. Franklin Chalupa, Seaton 9.00 PREHLED MAJETKU JEDNOTY. 0 Uloteno v bondech $1,339,901.78 TEPLO NASTROJEM. Ulozeno v pinakach pozemku 1,068,003.45 Ulogeno v pOjekach certifikatti 208,995.99 VYznam tepla pro dneSni hosUlozeno v pozemku 1ou,022.11 podafskY tivot t pro obchod, doUloteno v bankach 38,306.06 Uloteno v splatne za praci v ptljekach 32.33 pravu, prfimysl i tivnost, jakot i Uloteno u T. P. & L. Co. za meter 10.00 pro domacnost, je neobydejne Uloteno u jednatelt.

Nejen, to tepla pottebujeme k 2,282.83 Uloteno u rentYtt. 985.00 vytapeni naeich domovfl, obchodUloteno u pokladnika 985.99 nich mistnosti a tovarnich budov, Uloteno v Detske Odboru 6,923.34 ale v j istem smyslu slouti teplo jako nastrob, pomoci jehot muteCelkem $2,825,448.88 me vyrabeti z hoflavYch latek meDluh nedospelYm detdicilm 32,641.37 chanickou a elektrickou energii, MAJETEK $2,792,807.51 ze surovin nejruznejSi produkty, nepostradatelna pro dneSni sveJsem s bratrskYm pozdravem Edward L. Marek. tove hospodafstvi.

Dne 31. srpna 1934.

ElektrickY proud, jent osvetluje naSe byty a na ge mesta za yeeera 2. Joe Shiller, Taylor 49.25 a v noel, jehot energie slouti k poVISLEDKY ZAVODU 2UPY JI 3. August Batla, Taylor 47.75 haneni neseetnYch motorS, poeiNI V SEATON, TEXAS. Jerry Pavliska, Floresville 46.00 naje malYm vyssavaeem prachu a Ant. Svoboda, Floresville 31.25 konee nejvetglmi motory, je vyra1. cena stfedni oddeleni ten, Tel. NitSi oddeleni mutS: ben yetSinou v elektrarnach. Slujednota Sokol Seaton 273.55 1. Richard Bat1a, Taylor 56.50 neeni teplo, nastfadane za mnoho 2. cena Tel. Jed. Sokol Dallas 2. Vaclay Rezek, Dallas 55.50 let do hotlavYch latek, se v ohni 272.75 3. Chas. Batla, Taylor 55.00 cena, nitSi oddeleni ten, Tel 4. Waiter Spanhel, Dallas 54.75 velkych parnich kotlit Nebo v cyJednota Sokol Taylor 259.70 - 5. Jaroslav Maca, Dallas 53.75 lindrech spalovacich motorti uvolni v obrovska mnotstvi energie, I. cena nitgi oddeleni 5. Arnold t uba, Taylor 53.75 ktera yyrabi pant nebo plynove Jed. Sokol Guy, Tex. 278.00 6 Oldfich Parma, Dallas. , 53.50 srnesi yysokeho napeti, jet jsou si1. cena dorostenek, Tel Jed. Sokol 7. Frank Merlik, Dallas 53.25 lou, pohanejici parni stroje, turTaylor 259.10 Nelben Hejl, Taylor... 53.25 biny a motory.

VyMi oddeleni mute: 8. Lumir Shiller, Taylor 51.00 Elektricka energie neslouti jen 1. Franta StranskY, Dallas 59.25 9.

Emil SilhavY, Guy 50.75 Seelum os yetloyacim; ale v nejno2. Geo. Harris, Dallas 50.75 10. Jan 8ilhavY, Guy 46.75 vej g dobe vice a vice vYrobe tep3. Fr. Houtvidka,•Ft. Worth 43.89 Joe 8iihavy, Guy. 46.75 la. Poutije se k vytapeni mistnosti, 4. Vlad'a HUSek, Dallas 41.25 11. Josef Mikeska, Guy. ., 46,50 k vafeni v domacnostech, k Stfedni oddeleni mutifi: 12. Edda Valeik, Guy .

44.25 kamen v prOmyslu. Last pee1. Hugo Mier, Taylor. „ 52,25 13. Odell Vrla, Guy 43.00 bytedne energie nagleb. elektraren

Strana 13. poutije se k vYrobe pary a pripraye horke vody do kotlii. Teplo ma velkou ptednost v torn, to umot fiuje iischovu velke energie v pomerne malYch mistnostech na libovolnou dobu, ovSem za ptedpokladu, to kotle jsou isolovany. Ruthovy kotle v elektrarne v Charlottenburku, zasobujici Berlin dlektrickou energii, mail stale :k disposici pary pro vYrobu 50.000 kilowattd, pti tom je jejich kubickY obsah pouze 5000 kryhlovych metro, zatim co elektrarny s vodni silou musely by miti k disposici pro stejnY podet vyrobenYch kilowattil 500 krat tolik vody.

Pro dnani dopravni hospodafstvi je teplo tamer yYluenYm pramenem energie. Skoro v gechny lode a teleznice jsou pohaneny stroji s vyutitim tepelne energie. Na'S vykonnY autoprumysl byl by nemotny, kdyby se nebylo podaHlo vyutit teplene energie, chemicky vazane v pohonnYCh latkach, v benzinovYch motorech.

VYroba a zunecht'ovani naSich nejddletitejSich potravin a potivatin - jako chleba, cukru, salamu, konsery v'Sech druhu, eokolaciy, piva atd., je motha jen pomoci tepla nehlede ani k pottebe tepla v domacnostech. Rovnet neni myslitelna bez tepla vYroba °dew ze surovin, jako viny a baviny hedvabi lnu atd. V apreturach, v belidlech a barvirnach, spotfebuji se Yak& mnotstvi pary. Stejne je tomu pri prani a eiSteni naSich S'atil, jet se pro yadelo dfive jen v domacnostech, dnes se vSak vice a vice zprinnyslriuje.

VYroba celulosy ze clfeva, vYroba papiru z celulosy, vytaduji velka mnotstvi tepla pro yypafeni dfevenYch fizkii a vyvateni celulosove a pa.pirove masy. I jinak hraje teplo v dfevatskem prumyslu dfiletitou roli. Poukazujeme jen na vYrobu zapalek nebo na vYrobu ohYbaneho nabytku, pfi je motno ohYbati dfevo jen za vysokeho tepla.

Kaueuk mute bYt vulkanisovan jen za vysoke teploty, pH nit se promeni v hmotu, jet pro svou prutnost je v dne gnim hospodatstvi nepostradatelna. Tamer vSechny chemicke procesy lze prove.deti pouze za vysokYch teplot.

ChemickY prtimysl spottebuje 0hromne mnotstvi tepla pH vyrobe barev, lakS, hnojiv, .drogfi a jinYch latek.

Nesmirne velky vYznam ma teplo pro tetkY prumysl. DobYvani, zuSlecht'ovani a zpracovani kovft neni motne bez yysokYch teplot.

Ve vysokYch pecich teti se kovy z rudy pici vice net 1000 stupnich teploty a ye valcoynach a kovarnach je telezo formo yano v pine thavem stave.

Tak poznavame, to vtude, kde se vyrabi energie, kde se zuelecht'uji suroviny, yyrabi nove latky atd., hraje teplo •ozhodujici roll.

Je velmi nesnadno nejen pro laika, ale i pro technika, ueinit si ptedstavu o nepfehlednych innotstvich procesS, strojil a aparatur, jet si vymyslil lidsky duch, aby co nejlepe vyutil tepelnYch procesS. Kolik je na syete rostlinnYch druid'? Ueenci vypoeitali, to je s vete 173.706 druhtt rostlin. Z toho je 39.603 hub, 5600 liSejnikfi, 12.178 i•as, 4609 mechtt, 3041 jatrovcovitYch, 505 plavuni, 2819 kapradin a- 105.231 rostlin je ynosnubnYch.

Strana 14.

NESNI kulturni Olovek neural. si predstaD viti tivot bez vymotimosti moderni techniky. Povatuje za nemotne, tits bez teleznice, auta, plynu, elektrickeho svetla, telegrafu a telefonu — a pti tom zapomina, to to vte jests pted sto lety neexistovalo a 2elide Nil a dob •e tiili. Ale i tentokrate toutili po zleptenich, ktera by tivot zpicijemnila a, udelala pohodlnejtim.

Mame nyni spoustu veci, jich denne poutivame a jejich daletitost a nepostradatelnost si vabec neuvedomujerne a jejich jsouc nost povatujeme za samortejmou vec. Nedovedeme si je z nateho tivota odmysleti.

Kdo si na p •iklad vtiimne maleho disivedka sirky, kdyt je jiz zde? Teprve, kdyt ji pot •ebujeme a nemateme nalezti, shledame, jest velmi cenna a nepostradatelna a to ji tetce pohtetujeme. A tato cluletita, dtivedka slavi nyni stolete vYroei sveho vynalezeni.

Soudasnici Bedticha Velikeho Lessinga a Schillera, zapalovali si dYmku pomoci "fidlibusu" — papiroveho proutku — ye dne ohnem z pece, di krbu a veder z olejove lampy. To ostatne bylo pohodlnejti, net °hen rozdelavati znovu tehdejtim namahavym zpasobem.

Ve staroveku bylo a dnes jests u mnohYch primitivnich mirodu jest zachazeno s ohriem, jako se vtacnYm pokladem. Byl a je opatrovan, -jako botskY Or pro vteobecnou pottebu — jako na pt. kimane v chramu bohyne Vesty. Oheri si opat •ovali zcela nahodne, pti potaxech, vzniklYch po aderu blesku, nebo po vulkanickYch erupcich, nebo namahavYm -ttenim diseva o dfevo, jak to dodnes provadeji primitivni narody v Africe a Australii.

Od roku 1300 do 1820 byla ocel a kfemen jedinYmi prost •edky, jak yyki•esati jiskry, ktere byly chytany na hubku nebo troud a od tohoto, pouze doutnajiciho materialu, byly roznecova.ny snadno zapalne latky, jako sira a p.

V roce 1812 Se poealo poutivati k rozdelavani ohne diivek, vynalezenYch Chancelem, jimt v Nemecku tikali "Tunkholzer" — jelikot se jimi netkrtalo, ale byly namdeeny.

V roce 1823 byl nalezen novY prosttedek pro rozdelavani ohne. Johann Wolfgang Doberreiner, profesor na universite v Jene, objevil, to plyny, prouditi proti tak zvane platinova hubce, se pti narazu zhuttuji a hubku rozethavi — a je-li plyn, jehot bylo poutito, zapalnY, te se samodinne vzniti.

EZINARODNI svaz smiteni (InternatioM nal Fellowship of Reconciliation) ma sve asttedi v Pariti. Jeho sekretat, narodnosti Anglidan, podnikl nedavno cestu Nemeckem a sve dojmy vypsal ye sve zprave. Vyjimarne z ni nekolik zajimavYch a pouenYch stati.

"Po petitYdennim pobytu mezi pacifisty a svobodomyslnYmi v Nemecku nedovedel jsem se o nasili hitlerovca vic, netli jsem ut znal pted tim. Prave o teto strance nemecke revoluce vime dosti, a jestlite se bude zdat, to ji ye sve zprave pomijim, je to nikoli proto, ze snad Nemci, s nimit jsem mluvil, by si aby se na to zapomnelo, nYbrt proto, to jsou jine veci, o nicht je tteba mluvit.

Smiteni v oblasti intelektualni neznamena, souhlas, nYbrt porozumeni, a snati nemeeti ptatele mne opetovne rikali, to je to to nejlepti slutba, kterou my v sousednich zemich mateme pro ne vykonat. Jeden mut z aderneho oddilu, kterY se sam stydel za ukrutnosti a uzkoprsost jejich systernu, poznamenal, to my cizinci, kteti jsme se tak malo starali o test miliona nezamestnanych v Nemecku, velmi prudce se rozho •eujeme nad 30.000 uveznenymi v koncentradnich taborech.

Nate rozhoreeni je ovtem opravnene; ale mate bYt tet pravda, to jsme se dosti nepokouteli rozumet Nemecku, v nemt vzniklo hitlerovstvi, a nesnatime se videt, co vedle koncentradnich tabora se- v dnetnim cku deje.

Ztravil jsem vettinu easu pohromade s lidmi, kteti jsou za Hitlerova retimu podezteli, t j. s lidmi, jejich nabotenske, politicks a

VESTIVIK

100 let sirky.

Na tomto principu zkonstruoval t. zv. Doberreinerovo rortehadlo, pozastavajici z nadobky s kyselinou, do nit byl ponotovan zinek a vyvijejici se vodik proudil proti zapalce s platinovou hubkou a zapaloval se malYm plamenkem. Ale toto roziehadlo se pro svoji komplikovanost neujalo.

Jest skutedne zajimave, to vynalez zapalek nechal na sebe tak dlouho dekat. Vklyt ut v rode 1669 objevil zcela nahodou alchymista a lekarnik Brandt v Hamburku fosfor v modi a poeal ho vyrabeti. Brzy po nem udinil tentyt objev znamy vynalezce rubinoveho skla, Kunkel. Ten byl internovan na °strove u Postupimi, aby svYm alchymistickYm umenim vyrobil pro Velikeho kurfirsta zlato.

Asi 100 let pozdeji ukazal Scheele, vynalezce chloru, kysliku a glycerinu, to je motno •fosfor v libovolnem mnotstvi z kosti.

Jest zajimavou shodou, ze vYrobci zlata — alchymisti — nenalezli nikdy site zpasob vYroby zlata, ale vtdy prisli na nejakY velmi cennY vynalez. Tak Kunkel na Puvim °strove vynatel rubinove sklo, Bottcher na Albrechsburku mitenskY porculan a Kammerer na Hohenaspergu zapalky.

Zapalna hmota jejich hlavidek pozustavala ze smesi 2 dila bileho fosforu, dvou dila kyslienika oloviditeho, 3 dila lepidla a 2 dila jemneho skeineho, nebo piseeneho prachu.

Velmi neptijemny byl u nich path horici siry, kterY dradil ku kasli, nebot' bylo nutno, aby nejdtive shotela Cast ponotend do siry, nez bylo mono zapaliti doutnik nebo lampu. A nejvetti vadou techto zapalek byla jejich velka jedovatost, zgasobena vysokYm obsahem bileho fosforu.

V r. 1845 ukazal chemik Schrotter, to je mono z obyeejneho bileho jedovateho fosforu ziskati dlouhYm ohtevem, za neptistupu vzduchu, allotropickou modifikaci amorfniho fosforu.

Tti roky po tomto objevu — r. 1848 -- pHtel prof. Bottger z Frankfurtu n. M. se svYmi "bezpeenostnimi" zapalkami. V jejich hlaviece nebylo vabec fosforu, ale sines chloredrianu draselnateho, dvojchromanu draselnaskelneho pratku a lepidla. Sirny povlak dtivek to upine odpadl a dtivka byla, k valf snadnejti zapalnosti, parafinovana.

dneiniho N meckao kulturni nazory se neshoduji s nazory narodnich socialistt. Tedy s ktest'anskYmi pacifisty, svobodomyslnYmi, komunisty, tidy, socialisty.

Osobnost Hitlerova bylo Caste tema, o nemt jsme debatovali. Na lidi, kteti ho videli, dela, dojem uprimneho, proste tijiciho eloveka.

Nepije alkohol, nekouti a neji masa, obleke, se jednodute V pravodech a pti vetejnych slavnostech se nestavi pted sve spolupracovniky, nYlirt -mezi ne, a zachovave. si sve pti rozene, proste chovani. Odeptel pkijmouti destnY titul doktora a ta,dal, aby se ulicim a namestim nedavalo jeho jmeno. Rovnet opetovne zdarazriuje, to ptedaci maji tit proste. Ve vtech svYch osobnich vztazich k ostatnim lidem, at' to jsou sloutici nebo lids vysoce postaveni, je prostY, ptimY a skromnY. Jinak zda se byt elovekem velmi nestale povahy, bez mravni hloubky a duchovni rovnovahy. Toto je velmi napadne v jeho knize "Mein Kampf", kde se to hemti superlativy a z toho pochazejicimi protiklady.

"OdvekYm nepisitelem" je jednou "marxista", po druhe je to Francie, potom zas Zide. Jests napadnejti jsou rozpory mezi tim co psal tehdy a co hlasa, ted'.Tak napsal na to neptatelstvi mezi Nerneckem a Francii mate pominout jen znidenim jednoho nebo druhello. Ale dnes rika, to jit neni cluvodu ke sportim mezi temito dvema narody. Napsal, to jenom valka by mohla Nemecko

Ve sttedu, dne 5. sail 1934.

Treci plocha, o nit bylo nutno tkrtati, aby se zapalka vzriala, byla natisena smetii dervenal° fosforu i sirniku antimonoveho a jemneho smirkoveho prachu.

Ale nikdo neni prorokem ve sve vlasti a tak Bottgerav vynalez, kterY byl nas osvobodil od jedovatYch sirek, byl odkritisovan a nezavedl se. Nechteli totit mnozi nositi s sebou celou krabieku a mimo to take prvni z techto zapalek pH vzniceni silne ttaskaly.

Musel prijiti cizinec, aby Bottgerova vynalezu vyutil a uvedl v tivot.

Do to doby byly sirky vyrabeny pouze po domacku a isemesIne. Ale v roce 1890 ptejal S'ved Lundstrom nemeckY vynalez a podal bezpeenostni zapalky vyrabeti v Jonkopingu tovarnicky. Postupem dasu jejich detske nemoci byly odstraneny„ jejich praskani a prskani zmizelo.

V Jonkopingu ptitly natie nynejti sirky na svet a podnikly vitezne tateni vtemi sta.ty. I Nemecko je ptijalo se vtemi poctami zpet a byly nazYvany "AvedskYmi zapalkami".

Byly, prave jako dnes, prodavany v modrych krabiekach se tlutou etiketou a se tveciskym napisem: Od to doby se zapalky temet vtibec nezmenily, ac se jejich vYrobou v samotnem Nemecku zabYva nyni asi 60 tovaren.

Nynejti vyroba zapalek jest provedena spestroji a spotieba jich v Nemecku eini 170 miliard rodne. Nejlepe se pro jejich vYrobu hodi dtevo z osyky„ potom z lipy, vrby, ale u nas se hodne poutiva i smrku a jedle.

Tluste kmeny jsou na pilach a Atipacich strojich zpracovany na hranolovite di valcovite tydinky. Normalni stroje maji denni vYkon 10 at' 25 miliont sirek denne. Po usuteni a oeitteni jsou tyeinky strojem srovne.ny, upnuty, parafinovany a smadeny v zepain& hmote. Po uschnuti isou strojem pineny d'o krabieek po 60 kusech, krabidky se 0patti naterem na ttecich plochach po stranach, ‘ etiketami a jsou po desiti baleny do balieka. To vte se deje automaticky strojem.

10.000 krabidek jest zabaleno v jedne bedne, jich ptichazi asi 230.000 do nemeckeho obchodu. Podle statistik spottebuje jeden elovek v Nemecku 12 zapalek denne.

Ze skromnYch podatka zapalky vznikl ohromnY pramysl. A jako u ocelovYch per a Apendlikt, jedna, se o nepatrne ptedmety, jejicht ohromnou duletitost si obyeejne uvedomime at tehdy, kdyt nam chybi. dnes vAak pravi, to Nemecko si nepteje nideho toutebneji, jako destneho miru. Mnozi tvrdi, to sve nazory vlastne nezmenil a to jeho dnetni fedi jsou jen routkou. Ale neni dtrvodu prod neptipustit, to Hitler je schopen se ueit a se menit. .Vlastni nebezpedi spodiva v torn, to Hitler se de. svou uptimnosti snadno strhnout.

Je mistrem mas, ale jako Goethav "kouzelnikav (leen" stane se slutebnikem sil, ktere sam vyvolal a jich pak nezvladne a nezatehria. Mezi temi, kteisi jej podporuji, jsou nejen nespokojeni socialists, nYbri i konservativni kapitaliste (von Papen, Thyssen) a bojechtivi bYvali vojaci (Goering). Ma-li se jeho socialismus a jeho pokojna narodni vYstavba podatit, bude pottebovat pravY sob podpory jak z vnitrozemi, tak i ze zahraniei. Shledal jsem v mnohYch oposidnich kruzich tendenci, povatovat Hitlera za hlavni postavu, s nit se bude musit v nejblitti budoucnosti poditat, ktera ptedstavuje nejlepti tivly strany a jet dava jakousi nadeji ye zdravejti vYvoj.

Led stiikank hadici do chladicich vagonii.

Poutiva se nyni noveho zpasobu pineni chladicich vagona ledem. PratkovY led jest stiikan do va,gona hadici, eimt se urychluje refrigerace zeleniny a ovoce, dopravovaneho v nakladnich vagonech. Strojem se nasttika na zeleninu asi 350 at 500 liber rozdrceneho ledu, kterY pak zmrzne v jednolitou vrstvu a lope chladi a zpasobuje menti tkody, net led v blocich. Dik stisikacimu stroji jest tento zpilsob chlazeni velmi rychly.

Ve sti. edu , dne 5. za i. 1934.

,411111M111111111111111111111111111111111IIIIIIHIMIIIIIIII ■111110P101111111111111111111111111MMUUM

Nai e romi Naie pogta.

E

v

JIIIIIIIIII11111111111111111111111111111111111111111111i1LIIIIIIIIII11111111111111111111:10.11111111111IIMIlltaWILILIIE

Pouze resoruce soustrasti zasilane Anton, Tex. fidy uvciejituji se zdarma. Ozni- Ctene redakci a vetejnosti s velmeni imrti a dikfivzdaui soukroma kym ute gnYm pocitem podavam jakoi i vYrodui vzpomiuky imrti tuto zpravu z na gi eervencove schfize. musi btti placeny.

Kdyt jsme zahajili zpev, tu mnozi z inladete ptistoupili, co RESOLUCE SOUSTRASTI. dtive mluvili jen anglicky a zpivali s nami ty stare i nove, krasne My, niiepsanY resciluenf vYbck• eeske pisne, zylike deveata. Ditadu Jiti Washington eis. 22, pro- ky yarn rodieove. jevujeme timto jmenem tadu uToto je velka vzacnost zde v ptimne citenou soustrast pozusta- tomto kraji, ponevadt mnohe role rodine nad umrtim jejich milo- diny zde bydlely jit hodne let, zde vaneho syna, bratra a spolubrat- onde jedna, nebo dve rodiny a ra, tajemnika na geho tadu, Cis. 22., bydlely tpine mezi samYmi jinoVaclava Renze, narodovci mezi kterymi tyto deti, kterY od nas navkly ode gel ku zde zrozene, vyrostly a sve matetyeenemu odpodinku. ske mluvy velice Indio kdy Usly Zesnuly bratr byl dobrYm Me- gely, at do to doby, co jsme si zanem nageho tadu, ktere sve po- lotili nage Slovanske Sdru2eni a poeali se schazivati dohromady. vinnosti vkly spravne konal.

Vime, mild rodino pozustaleho, A tu najednou usly gime tak kras2e zarmutek vas je velikY, avgak ne hlasy to sladke matetske mlubudi2 yam fitechou, ze my oprav- vy z hrdelek techto deti. Vzdor vgem velktm nevYhodam jiskerky dove citime s vami. Ty, brat nag, odpodivej v pokoji a budit Ti citeni matetske ptislu gnosti se objevuji a v plamenky se rorthavuji. zeme lehkou.

V teto schfizi ptistoupilo 6 noZa tad Jiti Washington els. 22.: Jos. Skalatc, sr., vYch Menu, a ptitomnYch elentt ye schfizi bylo 110. Schfize byla poJake Jonson, nekud slabeji navgtivena.

Ed. Batla, Musim se take zminiti o jednom resolueni vYbor. novern Clenu, panu Ka gparovi z V Cat Spring, Texas.

Runnells okresu. Pkijel nas na0 Co lide podporuji, s dim souhla- vgtivit a zaroveri se stal Clenem si, to roste a sill; ponechavaji i s mantelkou Slovanskeho, Sdruvladnout politiky a straniky, vlad- teni. Pan Kagpar je vYbornY zpene stranictvi a tim i rorttigtenost, yak a take dobrY teenik. Pan Ka g zmatky.

-paromluvikshromatdenY -----, a mel velmi dobrou tee. Take nas BOLEST V ZADECH A BOLAVA to hodne pochvalil, za cot byl odmenen boutlivYm potleskem. SlavNOHA. Re Lockwood, 0., 27. Cervna. nostne -nom slibil, ze schilze bude Syn mel velkou bolest v navgtevovat, vzdor tak velke vzdaus. zadech. Nonat to vyleeila lenosti, 160 mil, cot nas velice Vev,,,,X... a jeg te kousek zbyl, kterY g.'. Take na shromatdeni nalehal, jsem dala sousedovi. On spadi ze abychom si tu zalotili tad S. P. tebtiku, udefil se do kosti na noze a jit nekolik rokt chodi k le- J. S. T., co2 rozhodne zamYglime, katilm, ale bolest se nehoji. Ny- ueiniti, a hned loriskeho roku hodni hned po prvnim ptiloleni No- lali jsme zde tad zalotit, ale pro nat noha ptestala bolet. Pteje si rtitzne piciainy jsme to odlotili tudi2 zasilku Nonat, aby mu bo- do tohoto podzimu. lest upine vyledila. Jrneno jeho je Druhou nedeli v srpnu byla R. H. O'Neal a jmeno na ge Paul schuze velmi eetne nav gtivena a Bena, Route 1. vzdor tak velikemu suchu, elenove brali velmi tivou fidast. V teto schfizi ptistoupili do sdruteni Ctyti Cleni.. Tak pomalu a pekne • pokraeujeme ku ptedu vzdor vgem dr/ nevYhodam.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poS bratrskym pozdravem, gtou 55c a $1.05. Ptejte se vakho Jos. tuba. lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte, ale pike ptimo na nasi adresu.

MARIE LEIBLINGER & CO. Altadena, California.

OESKt PRAvrtfx.

NONAT mfitete objednat od M. Divin, Waller, Texas, Rt. 4.

Poradv 'oaten" $1: soudv viude.

301eta zkusenost.

Piljeim $150.000.00 na 6% flrok6.

YOAKUM, TEXAS.

NONAT

Emil J. Motis

RED FRONT ieska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy viva a doutniky.

Mluvime &sky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlag tni stoly pro rodiny.

Strana 15.

VESTNIK

.0.111•••0411•1•04/1.0.11.0•11010.o.10.04111•10.011■00101.0100.11111.041.01.0411111

P011itEBNi SLIJiBA Distinktniho charakteru, za ceny velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, (Mt' tipinou pohrobnickou sluthu nejlep g iho druhu, za ceny velmi mirne Jsme nejlepe vypraveni nejmoder• nejgimi pohfebnimi auty a v gemi ji njrmi potiebami, vykonavati praei spolehlive, moderne a patifene.

EDWARD PACE Temple, Texas Pohrobnik, tlen S.P.J.S.T. Jednoty

LEHCE NACHYLNA K NACHLA- sloitST suoj, ic.,er4na spoleenost se projevuje, jest mlYnem, kterY ZENi. jen to, co se do neho nasype.

Pani Philip Wagner z Chica- Neda-li se do neho nic, mele na ga, Ill., pige: "Byvala jsem dri- Iprazdno. ve lehce nachylna, k nachlazeni, a to v zime i v lete, moje stoliger TAROKY mu2ete °pet doce byla nepravideltna a trpela stati za $1.75 hru, po gtou vYPlajsem bolestmi hlavy; ale to vge den& Objednavky posilejte na Oebylo zmeneno pou2ivanim Dra Pe- chosloyak, West, Texas. (dz) tra Hoboko." Tento prospe'SnY bylinnY lek ptisobi blahodarne na pochod zativani a vymeSovani, a pomaha vybudovati pevne zdraye Colo. Pouze mistni jednatele PRAVNfK mohou jej dodavati. PiSte Dr. PeVvicizuie veg ker6 soudnI ter Fahrney and Sons Co., 2501 zgletitosti Washington Blvd., Chicago Ill. tfadovna: 821 Bankers Mortgage Building. Dies ulici nanroti Kress Politicky mlyn mele Casto na budove prazdno. R. H. Tawney pravi: HOUSTON. — TEXAS. Podminkou katcle dilkladne rekonstrukce spoleenosti jest opriti se o zasady, nebot' socialni institute jsou viditelnYm vYrazem stupnice mra,vnich hodnot dvladajicich PRA.VNflt ntysli jednotlivcii, a jest nemo2no ker6 soudni a nravni Vvrizuie veg zmeniti institute, ani2 by se zmezalditosti. abstraktv. flosledni nilo ono hodnoceni. Parlament, atd. prinnyslove organisace, celY ten WEST. Telefon 146. TEXAS.

.Chernosk

G GA KAC

POSKOZENE A NEZDRAVE ZUBY jsou nebezpeCny va gemu zdravi. Proe tedy brati risiko? Jest lepSi a lacinejk Cekati, az jste nuceni odebrati se do nemocnice k leeeni nejake vane choroby? My udrtujeme stale nizke ceny za zubni praci vykonavame prvni ttidy Bezbolestne trhani zubt od 50c do $1.00. Za chrup nejlepgich zubfi $12.50. Nav gtivte nas tento tYclen nad Powers Lekarnou, Temple, Te(dz) xas.

J. R. POINDEXTER, zubni likak Temple, Texas.

Oznameni iimrti a dikiivzclani.

Se srdcem zarmoucenYm, oznamujeme vSem piatelum znamYm, ze Panu Bohu zalibilo .se povolati z tohoto sveta do veenosti, na gi drazemilovanou deem a sestru

FRANTIKU HEJLOVOU, ktera tak nahle a neneekivane, jegte v tak mladem vek-u 18 let, usnula feenYm spankem, dne 22ho srpna 1934, na zapal plic, po operaci na slepe strevo, v nemocnici v Houstonu, Texas, a pohrbena byla dne 23ho srpna, za hojne Ifeasti piatel a znamYch, na Narodnim hibitove v Novem Taboke. Zesnula narozena byla dne 13ho dubna 1913 na Cookes Point, Texas. .

Timto vzdavame nag e nejsrdeenejk diky dp. faraki Horikovi, za slova fitechy jak v dome smutku, talc i na hititove, tet zpevalulm za zapeni krasnYch pisni. Dale vzdavame nage srdeene diky vgem tern, kteti nam byli napomocni pti obstaravani pohibu nagi drahe zesnule. Tet srdeene diky vg em za krasne kvetiny ktere talc krisne ozdobuji hrob nak mile. A z hloubi srdce volame: Zaplat' vim Pan Bull vgem!

Spi sladce v tichem hrobe, spi, Ty jsi uz piegla toto tmave Jdi a my cestou tou snad brzo tez pfijdeme, kam Ty dnes nas ptedchazig.

My slzami hrob Tvilj skrapime, s nadeji tou, ie se tam v nebi shledime.

A doufame, zc Ty se shledaS" se svou sestrou Ktera Tebe piede gla pied peti lety.

Odpoeivej v pokoji, na ge drilla dceru gko a sestro!

Jos. a Marie Hejlovf, rodiee; Jos. HEj1, bratr; Matilda Illavatt, Olga _Syptalt, Emilie a Julie, sestry; Vladislav Hlavaty a Viiem Syptak gvagki, truchlici pozfistali.

Strana 16

Podivejte k oznamovini

Mali Oznamovatel Pkijme se zkueena kuchatka. Utlejte odporudeni, vahu.

DobrY domov a mzda, rodina dospela. KatolickY kostel zde. Piste: Mrs. Nap Scher, 114 Sidniy St., Longview, Texas.

(43-pd) Nabidnuti sriatku.

Vdovec 421etY, sluAneho zevnejtku a dobre povahy, pill by si znamost se starS1 divkou neb vdovou oakou, od 35 do 45 let, bezdetnou. Pouze, ktera ma zalibu bydleti na farm& at' se blast.

Dani salt se v dopise. Pate pod znadkou "Uptfmnost" Vestnik, West, Texas.

(43) • Na prodej MEZCI — KONE — KOBYLY! Prase jsme obdrteli tti teleznidni vozy zvlaSte peknYch mezka, koni a kobyl. Kdokoliv pottebujete techto, mel by pita a prohlednout si toto velmi pekne stado tatneho dobytka, neb vime to se vim tak udiniti jiste vyplati. Zdali pak cokoliv od nas koupite, dorudime vSe na misto kdekoliv.

SCHWARTZ BROS. Schulenburg, Tex. (42-43) Kupujeme upotiebena auta, ktera jsou v dobrem potadku a za tato platime nejlepti deny hotove.

Dopiete ptimo a, popiAte model, a ✓ jakem stavu auto se naleza. E. J. Jefabek, West, Texas.

(40-43) 111r4 Tabak listovt, na prodej 10c a 15c libra nevyplacene. Jerry Burytek, Portland, Tenn.

DIP Na prodej dobre farma o 80ti akrech, 50 akri). v poli, zbytek pastevnik a les. 5 mil zipadne od ElCampo, 2y2 mile od Hilje severne, 1 mili od ekoly; 2 domky. PHdine prodeje, Amrti majitele. Rud. Chovanec, Box 226, El Campo, Texas.

(3943)

Ber'Pronajme se farma 142 akru, dobry dibn a stodola, 9 mil jiho-zapadne od Waco, blite Robinson, tieti a etvrtY dii. Musi se sam financovat. Piste na: Mrs. Sallie Edwards, 604 South, 3rd Street, Waco, Tex. 43) ZASTAVTE SVRBENI. Trpite-ii nasledkem kotintho neduhu, jako "Itch", "Eczema", "Atlete's Foot", "Ringworm", "Tetter of Pimples", my yam prodame nadobu Black Hawk Ointment zarudene. Cena 50c.

BACA DRUG STORE Fayetteville, Texas. (43-48) TANEEM ZABAVY budou uspotadany V S. P. J. S. T. SINI V DIME BOX, TEXAS. ✓ sobotu, 15. zaki, Pavias, Flatonia ✓ sobotu, 29. zifi Burlesions. Caldwell. ✓ sobotu, 13. lijna, Ruddy's Belville ✓ sobotu, 2'7. kijna, Matyteak, Granger. ✓ sobotu, 10. listopadu, oteviene ✓ sobotu, 24. listopadu, oteviene ✓ sobotu, 29. prosince, Burlesion Caldwell.

Ka2cIS7 jest uctive z-van Pofadatele.

VESTNIK

die stiedu, dne 5 tail 1934.

DVE PEEDNASKY BRATRA DR. TAROKY =Mete °pet doUdiniti z pracovnika drobneho /ICKA V CHICAGU. podnikatele zv9ti zajein na wad. stati za $1.75 hru, poAtou vyplaUkolova mzda je jednim z proObjednavky posilejte na Ce8tenafe bude zajimati, to bratr sttedkii, ktery odinefiuje vynalez- choslovak, West. Texas. (dz) Dr. Ed. Mieek, profesor destiny na ce za drobne pokrdky ve vyrobe,1 Texaske statni universite, mel dne protoze cirri z delnika maleho pod28. srpna dye ptednaeky v Chica- nikatele, teticiho z vlastnich vYgu a side na sjezdu Jednoty des- konfx. NejvetSi pieka'zku ptelOch Dam a na sjezdu Oeskosio- kona podnikatel, kterY pocho, e je povolan k tomu, aby zisvenskYch Spolkil v Americe. Chi- pi, 2 cagska "Svornost" napsala dne 29. ky, pochazejici z pokroku vYroby, srpna o bratrove ptednaSce na sp1avedlivf:4 rozdeloval ihned mesjezdu Jednoty CeskYch Dam toto: zi delnictvo, zakaznictvo a zavod.

"Do zasedani se dostavil na po- — Kde podnikatel se povatuje za zvani nekterYch dam dr. Eduard ptedniho delnika a je Vaude, kde Na prodej y e v6t g lne Otednleb leltaren.

Midek, profesor deAtiny na texas- pokrok ve vYrobe vytaduje nejvetREZPLATNI •ZORER ke universite v Austinu, aby oslo- sich osobnich obeti, i tam odstrabude y am zaaltin doul§ete4i: F, Severe Co., Dept, DB-12 vil sjezd. Dr. Midek je nadSenY a- nena je nejver tSi ptekazka pokroCedar Ra p ids Taws. poStol deskeho vlastenectvi, jet do- ku ye vYrobe. — B. vede krasne tlumoditi. 0 tom se ptesveddily delegatky hned, jakmi!e mu ptedsedkyne sjezdu udelila slovo. Dr. Midek, byv pi. Iisou Strohmayerovou ptedstaven, prohlasil, to si vati ptiletitosti proniuviti shromaidenim uvedomelYch deskYch ten, delegateki iednoty CeskYch Dam, o ktere je mu znamo, to pedovala vtdy o udrteni deAstvi v Americe. Ptal si, aby se mohl ileastniti sjezdu J. V hlubokem zarmutku, Qznamujeme vtem O. D., nebot' jit davno sledoval a znamSrm, ie se Pint) Bohu viemohoucimu zalibilo povolati praci teto organisace a vi, co vyk sobe nati milou dceru a sestru Iconala pro deskou tee. Citovav znamou vetu "Kdo se za svaj jazyk stydi, hoden potupy vSech lidi", pravil, to i mezi nami je bohntel ktera zemicela dne 16. srpna 1934, ye Wharton, Texas, ye mnoho SpatnYch ovci. Prace pro stall 16 let, 1 me-sice a 2 dni, a pohibena byla dne 17. srpna deskou tee' v Americe neni marpo zadtfini mgi sv., kterou obetoval nat. dp. Geo. Duda, a aou. Jsme dobrYmi obeany teto seine, ale nedame si vyrvati svou kterk mel dojemne a krasne kazani. Pozfistali vyslovuji srdeesku k fedi matetske, kterou milune diky dp. Dudovi, za modlitby a pohiebni obtady v dome jeme a ctime zrovna tak, jako si smutku, v chrimu Pane i na hibitove. Dale dekujeme vtem vazi Anglosasove sve anglidiny. prateliim a sousedfim, za Alpomoc a za darovane kvetiny, Pestovani destiny nese dobre ovoa vgem, kdo nail' drahou zemielou k poslednimu odpoeinku e. Kde deti ovladaji deetinu, rozumi svYm rodidum a neveti iidoprovodili. Vgem Pan Bfih zaplat'! — Tei pane dekujeme dem, kteti mluvi a menecennosti Hlavni Fiadovne S. P. J. S. T., za rychle vyplaceni pojistky, ptistehovalcu. Tvrzeni tak zvaku kteremui spolku one nYch stoprocentnieh Ameridaml jsou blahova, nebot' ptistehovalci 0 tichau soustrast prosi ialem zdrceni: jsme vlastne vAichni a stoprocentFRANK A MARY STAVENA, rodke nimi se mohou zvati jen Indiani.

VOJTECH A LAMBERT, bratii.

Prave nyni, kdy byl zastaven pHstun ptistehovalcfun, musi deske spolky v Americe dbati o to, aby si zde vypestovaly ptiAti elenstvo ze sve mladete. V mladeii je budoucnost deskYch spolku a 'desk& ho tivota. Mladet si ovSem zachranime jen ztizovanim deskYch ekol. ✓ tech ukladame dobre svfij kapital, nebot' si tam vychovavame sehraj i sve nastupce, at nas to nebude.

Nyni plati vice net jindy slova velikeho ueitele narodil, Jana AMOse Komenskeho, to Ceske dite patV DALLASKE SOKOLOVNE ti do Ceske gkoly. Red' neni stare kterou motno odhoditi do • hadra, to je vzacne dedictvi po nagich ptedcich. Mame slavne dejiny, nemusime se stydeti za svilj pavod. Proto si vatme rodne fedi.

Pojmy "maminka" a "deska ted" nem musi bYti stejne drahe. Wemluvme o smrti, kdy chceme 'liVeselohra o 3 jednanich ft Jen nemocnY dlovek si namlouOsoba ZaZatek v 8:30 hod. veder. va, to zemte, zdravY elovek chce titi a na smrt vubec nemysli. Dr. SOKOLSKA HUDBA Mieek prosi delegatky, aby i na dale pedovaly o udrteni Ceske v Americe.

Ace prof. Midka, pronesena ohn ive, potkala se s hlubokYm Osoba 35c Zaeatek v 8:00 hod. veeer. nem. Nejednu delegatku jsme viSOKOLSKA HUDBA deli pH ni slzeti a kdyt teenik u11111111 11111111i • rozpoutala se salem prava Toto jest prvni taneeni vinek v nove upravene sini. bouie potiesku. Ptedsedkyne srVSichni jsou vitani deene prof Midkovi podekovala a tento se zahy potom vzdalil, aby oslovil rovnet druhY sjezd v Sokole Slayskem."

MARY ANN STAVENA,

Divad o v Dallas ocHicniNid Z OKLAHOMA CITY

v sobotu and 8. zari "Zkroceni zie tchStne"

a Taneeni vinek

Sokolski Omladina.