Vestnik 1934 09 11

a eA

Or a'n5lovanske Podpoi itci 3 ednoty Statu Texas.

4 41

0z4

1,

4%

4.41V. '*".°

gb ee

ra

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNili (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stkedu,

(Wednesday) 11. zaki (September) 1934.

PRVNI SJEZD t S. A. ZAKONtEN. RVNI SJEZD sloudenYch jednot, CeskoslovenskYch Spolku v Americe, byl p zdarne skoneen. Mnoho bylo od tohoto sjezdu oeekavano, mnoho bylo vykonano. Pouze jeden bod nemohi bYti k uspokojeni vdeho elenstva vytizen, bod, o ktery se kaZde delegaci i VYkonnemu VYboru samotnemu nejvice jednalo: poskytnuti filevy stardim elenOm. Solventnost jednoty stoupla, poeet elent — zvladte mladYch.„ byl , znadne zvYken, organisaeni prace se sloueenim spojena jest z vetdi easti vykonana, zbYva pouze sloueeni nekterYch •adti ve vetki celky, jmeni jednoty vzrostlo, a byla dosadena zakonem vyZadovana talventnast. Pokud ale tato nebude dostateene ptedeena, neni moino, aby byla nejaka ideva zakonitYm zpilsobem povolena. VykonnY VYbor se ale koji nadeji, Ze podati se ziskati v dohledne dobe dosti mladYch dlenfi, aby mohly bYti , vypsany dividendy ve prospech stardich 'dent', poskytujici jim vetSi filevu, ned jaka byla komplikovanYm planem br. Kodice navrhovana. Pldn ten nebylo mono uvesti ye skuteenost, a kdyby se tak i mohlo stati dle zakona, vydadovalo by to opet z yYdeni poetu yYpomocnYch sil v hlavni fitadovne.

tentokrate otytleteho vsimpuje jednota ozdravena, bezpednejSi, a s budoucnosti zajidtenou.

Do vYkonneho vYboru byli zvoleni: Ptedseda — Jerry Bartod.

Mistoptedsedou — Zikmand ChobotskY. Venk. mistoptedsedove — Jos. Modr, New York; Fr. Ledvinka, Ohio; F. J. Holman,

NezbYva ne2 smititi se s tim, •2e jednota nemilde prozatim pro stardi sve eleny nic u&nit!, fled doporueiti jednotlivYrn tadtm, aby se o sve placeni neschopne .eleny staraly die sve nejlepdi modnosti. Tento nezdar ale nesrni nikterak zastkiti obrovskY pokrok, kterY jednota od sveho utvoteni ueinila ye vdech jinYch srnerech. Chyby a nedostatky, ktere zkudenost poslednich 18 mesict ukazala, byly napraveny zmenou stanov, zaklad jednoty byl upevnen a do noveho obdobi,

Do sy Ych luein denne srdce chvata, do lesu, v nichZ sladce snit, k studankam, v2dy pinYm slunce zlata, kde se mutes v klidu pomodlit

A TORSILOV, president revolueni valeene V rady a narodni komisat armady, paddal 8. kvetna velkolepou recepci na podest tureckYch letcu, kteti ptileteli do Moskvy s plukovnikem Djela Bey-em. Recepci byl ptitotnen i chef tureckeho vyslanectvi v Moskve, Esmin Pada.

Jakmile byly ukoneeny ceremonie, Esmin Pada vydadal si u Vorodilova bezodkladnou rozmluvu, behem nit ueinil chefovi sovetske armady "jmenem turecke vlady" nasledujici prohladeni: "Poaatkem btezna byl diplomatickY zastupce Turecka v Tokiu povolan na Gaimonsio (japonske ministerstvo zahranidi), kde mu bylo dano na vedomi, .te podle ovetenYch zprav japonske vlady, jest valka mezi Japonskem a Ruskem nevyhnutelna a ae propukne nejpozdeji v roce 1935.

Japonska vlada mela jiz vicekrate ptileZitost debatovati s Fouadbeyem — tureckYm vyslancem v Tokiu — o otazce tajnYch smluv mezi Tureckem a Ruskem, podle jejich2 zne ni se Turecko zazrueuje obstarati obranu Kavkazu proti vdem fitokilm tFeti moci — v ptipade valky Sovetil s jinou mocnosti. (Tato smlouva byla uzavic ena pti ptile2itosti kon-f/iktu anglo-sovetskeho, v dobe, kdy Lord

01111..111111.0■11111.0.111.0.1.0.1.414611.02.10o.ipoir.o..045.o..tompioiNipo

•

Bohatstvi mne nikdy Josef Prchal.

Bohatstvi mne nikdy nelakalo, po volnosti touZi srdce me — v hluenYch mistech uvidid me Indio, v tichem koutku, tam se najdeme.

Bohatstvi mne nikdy nelakalo, vklycky budu jeho pouta prost, samotami potoulam se malo, odejdu jak vdeenY, tichY host.

•!..111■ 040111.0.1•04111W14611.0.0.01.1.0.1..413111■

046.0.111.1.0.1.0413111.001111.1•110.0

Rusko-japonski valka v roce 1935?

Curson byl ministrem zazhranienich veci v Anglii.)

Japonska vlada dadala vzhledem k tomu na representantu Turecka v Tokiu, aby piedloZil sve vlade koncept tajne smlouvy turecko-japonske, ja by bylo zarueeno, de tajna smlouva turecko-sovetska nebude aplikovdna v ptipade valky mezi Sovety a Japonskem."

Tento navrh byl opakovan a pfedlolen znovu turecke vlade admiralem Matoussimou osobne pri jeho navdteve v Ankate, kterou podniki pouze za timto fieelem (admiral yelel japonske flotile, ktera ptistala v Constantinopolu.)

Behem rozmluvy, ktere se odbYvaly v Ankale, admiral Matoussima prohlasil, ze japonsko, vlada je ochotna za to poskytnouti Turecku dulea. fizemi teritorialni kompensace a umoZniti vdemi moZnYmi prosttedky zabrati rusk Kavkaz, v ptipade, Ze by Turecko ptistoupilo na navrhy ptedklklarie Japon

Missouri a jinni Illinois; Theo Hlubueek, Iowa; Martin Tlach, Michigan.

Tajemnik — Vaclay Mutik. fleetni — Anton Turek.

Rada dilvernika — Wm. Hudeeek Fr. Hrabak, Vaclay Cipra.

Finaneni vYbor — Fr. Novak, Vaela y Valed, Vaclav Pechan.

Ueetni vYbor — Jos. Kild, Lad. Mejdrich, Jas BudilovskY. V zaverku sjezdu br. Horak dadal, aby nebylo zapomenuto na pomoc eskYril SvobodomyslnYm dkolam, a br. Boueek ptedstavil prof. J. J. Krale, kterY ptijel z Washingtonu, D. C., navdtiviti sjezd. Br. Kral, kterY jest alenein tadu Robt. H. Vickers, v pane keel blahoptal Sjezdu a pFipomenul, ze ac sam ji2 dedivY, jest synem bYvaleho elena tadu 2iaa, Cis. 9, OSPS., cot' samo o sobe jii dokazuje star! nadich spolku. Ptipomenul dale, Ze dle jeho dohadO za dvacet rokil bude vedeni nadich spolku vYhradne v rukou nadich ditek, a proto jest nutno k nastoupeni na nade mista je vychovavati.

Oeskoslovenske Spolky v Americe mohou hledeti do budoucnosti, ktera byla pri sloueeni experimentem, sebevedome, hrdi, na dosavadni fispechy, a s nejlepdi nadeji, de od nynajdka zaein'a vetdi rozmach teto mahutne jednoty. Jest si pouze Oat, aby vYzva teto jednoty, tYkajici se sloueeni vdech nadich bratrskYch a sesterskYch podpurnYch organisaci v jeden obrovskY, narodni celek, nebyla nadarmo, a aby za etyti roky byla jiz prace na sloueeni jich v pinern proudu.

K daldi piaci eeskoslovenskSrch Spolku v Americe volame srdeene "Zdar!" skem a majici citovanY jia yYznam. A co vice — japonska vlada byla by v tomto pHpade ochotna. prodati Turecku — nominalne nebo skuteene — vice valeenYch jednotek a vyslati namotni instruktory a poskytnouti technicke ptispeni, pokud se tYee opevneni Bosporu, aby bylo mono eeliti eventualite ptipadneho fitoku sovetskeho eernomokskeho lod'stva.

K tomu ptipojil admiral Matoussima, podobne funluvy byly jiz udineny s Berlinem a Vardavou a tam ae byly pkijaty velmi ptiznive.

Ihned po teto rozmluve s Esmin Padou vydadal si Vorodilov u Stalina, aby byla bezodkladne svolana schilze politbyra komunisticke strany a udinena pattiena usneseni vzhledem k tomto sdelenim.

Ihned po tomto shromaddeni se rozhodla sovetska vlada vyslati Litvinova do 2enevy, anid by odekavala ureeni data obnoveni jednani odzbrojovaci komise, aby to podnikl vdechny kroky, pottebne pro vstup SSSR. do Spoleenosti narodu a ptedevdim kroky k uskuteeneni eventualni smlouvy vojenskeho spoj eni s Francii pod rou§kou "pgktd o lemne pomoci".

Strana 2.

R06 jsi mi netekl, to dovedete take meP tat? temito slovy ptivital mart'an nasledujiciho dne profesora Hajka. A nedekaje na odpoved', pokraeoval: ones rano jsem slytel tlumen9 hovor zvlattniho zazbarveni, z dehot jsem seznal, to jde o metanou maj ptistroj nedovedl zachytit tak slab zvuk.

Profesor Hajek zprvu nevedel, co ma host na znysli. Po nekolika otazkach se vtak dovtipil, to na universite nekdo asi poslouchal u otevteneho okna rozhiasovou ptednatku a mart'an svYm jemnym sluchem zachytil tyto zvuky. Vysvetlil mu tedy struene uspokadani nateho rozhlasu, jehot zaklady byly mart'anovi jit ptedem znamy a jetto pohledem na hodinky zjistil to za necelou etvrthodinku bude vysilana ptednatka vynikajiciho narodohospodate, potadal hosta, aby okamtik poseekal a tel zatelefonovat pedelovi, aby mu ihned °path' pkijimae.

Nekolik minut pied zaeatkem ptednatky byl jit ptijimao zapojen a profesor Hajek, jsa pametliv jemneho sluchu sveho hosta, natidil ptistroj na tits! ptijem. Pak pomohl mart'anovi ptistavit k ptijimaei jeho dorozumivaci ptistroj. Za chvili nato ozval se hlas ptednatejiciho. Mluvil o vlivu racionalisace na hospodatske pomery narodi . jek to znal z posledni knihy ptednatejiciho a proto naslouchal bez zvlattniho zajmu. Zato mart'an projevoval od zaeatku neklid. Nejdtive pfetlapoval, pak zadal poskakovat, zvedat ruce a nepokojne cvrlikat. A koneene pc) peti minutach vyzval post:Inky profesora aby ptijimad zarazil. Sotvale se tak stalo, zachrastil jeho dotaz: — Jak miuvi ten eiovek? To neni Bettina!

— Ale je, odpovedel Hajek. Ihned si vtak uvedomil, to narodohospodat poutival mnoho cizich slov, jako racionalisace, standardisace, redukce, distribute, ekonomie, nadprodukce rentabilita, prosperita, devalvace, export a m. j. Teprve ted' si uveclornil dorozumivaci ptistroj mart'anav, kterY je zvlattnim valeekem natizen na eeskou tee, nemate zachycovati cizi zvuky, takte mart'an musil mit ve svem okenku celou tadu prazdnYch mist misto odekavan9ch znakft.

Jal se mu tudit vysvetlovat zvyklost poutivan! cizich slov, pfejatYch vettinou z latiny.

— Prod nemluvi rovnou latinsky? zeptal se mart'an.

— To by mu rozumelo jen nekolik malo ueenca.

— Takhle mu nerozumi nikdo. Kdyby mluvil latinsky, mohli by ho poslouchat vtichni ueenci na vati zemi.

— Hm, toti2, to neni takova ptednatka, aby o ni mohli mit zajem vtichni na svete.

- Tak!!! Prod tedy lathed miuvi? Prosti lide mu stejne nerozumeji.

— Nekteti ano.

— A poslouchaji ho?

— Nevim. Myslim si vtak, to ho posloucha jen velmi mall) lid!.

— Hue mu tedy dovolite mluvit?

— To ut je tak zatizeno. Tato hodinna je v rozhlasu venovana ptednatkam. A tak ka2d9 den ptedna.ti nekdo jin9.

— At' po tom toutite anebo ne.

— Ano, at' o to stojime ei nikoliv.

- Kdo rozhoduje o tom, kdo ma ptednaset?

— Jeden pan z teditelstvi rozhlasu - Lim se tidi pti volbe teenikti?

— Svymi zalibami, vehlasem ueenych osob, ktere nabizeji sve ptednatky a navrhy skupiny, jejimt je sam stoupencem.

— Ty take ptednatit?

— Ano. Nekdy. Me ptednatky vtak vtichni posluchaji, ponevadt mluvim o svYch cestach v cizine.

— Prod tedy nemluvit misto tam toho, ktereho nikdo neposloucha?

— Nerad bych ti to povidal, ale kdyt se ptat, nemohu chat. Pan, kterY o ptednatkach rozhoduje, mi neni naklonen.

- Tak tedy!!! U2 tomu rozumim. Vate vzdelanost, vat duchovni vYvoj, vat vzestup nebo setrvani v zaostalosti — to vie je zdviselo na libovali jednotlivce. Strain. Inu,

Ve stfedu, due 12. zati. 1934.

VESTNIK

Mart'an mezi nam

•

Edvard Maka cello lze se naditi od lidu, ktery ma ye svem pracovnim a tivotnim potadku jette valku!

Hajek nekolikrate na sucho polkl. I on teprve ted' si uvedomil, jak trpka je mart'anova Pravda a jak skuteene tkodi jedinec, kterY neni svedomity ye vykonavani sveho atadu V duchu si umirioval, ze nikdy ze svych povinnosti nebude brat na lehkou vahu. Z mytlenek vyrutil ho vtak znovu host, ke kteremu zaeinal Hajek pocit'ovat dim dal tim vetti actu. fteknu ti, prlteli, to ten mut by nettlel vabec ptednatet. Ptednati a nic nevi.

— Neni motna!

— Slytim to. Neni si jist. Nevi jen se domniva. Ty to tak motna neslytit, ale ja vnimam i vnittni tiseri toho dloveka. Jeho duch neni cele u toho. ,Tiste to ete.

— Ano, ete to ,ale jinak to neni ani motma-li se drtet veci.

Mam za to, to vec by se mela drtet jeho. Ale nechme toho. Nematet to chapat.

Povez mi neco jineho: Co chtel ten mut svou ptednatkou kid?

— Mluvil o vedeckem tizeni prate. A chtel dokazati, to jsou vYhodnejti tovarny, ve kterYch se takto pracuje, net male dilny. A ze to nema, vlivu na nezamestnanost.

Tovarny jsou vtak take dilny podle meho pojeti.

Ano, ale yell* s delbou Nerozumim tomu tak docela. Nemohl bych to videt?

— Ale zajiste. To je nejmenti. Jente — je tam velkY hiuk.

— Upozornit-li mne na to napted, mohn se podle toho ,zatidit. Jen mne to nesmi ptekvapit. Pajdeme?

Bylo videt, te mart'an se rozhoduje velmi rychle a neplYtva ani v tomto smeru zbytedne easem. A jelikot byl tentokrate mart'an ptipraven i na hiuk — jak, to gajek nevedel poutili autotaxi. Tentokrate nepohnul host ani svalem, kdyt se motor rozburace!.

Zajeli do tovarny na vYrobu damskYch stteviekt. Hajek zvolil tuto tovarnu proto, ponevadt byla nejblite a s jejim teditelem byl easteene znam. Beze vteho byli uvedeni do dilen. Doprovazel je intenYr, mohl vaak jen neme upozorriovat na nektere vYkony, poneva.dt jeho slovam host nerozumel, ad' se mladY intenYr nabizel, to poda vYklad Irancouzsky, anglicky anebo nemecky.

Mart'an samortejme nebyl spokojen s tim, co vial. Kaidou chvili vzrutene zacvrlikal.

Hajek to Pt znal. Nebyl tim piekvapen. 0dekaval to. Ani jemu se nelibil tento zgasob prace, byl vtak zvedav, co proti nemu bude namitat ueenY host z vesmiru. Presto protli vtemi saly. Protli jimi rychle, ponevadt phtomnost mart'anova mela neblahY vliv na delniky. Ti, kteti pohledli na navttevniky, zastali leknutim ihned stat ve svem dile a tim vyvolali poruchu na beticim pasu. Jedne delnici ptitlo pia pohledu na mart'ana tak mdlo, to musila usednout na zem. Trvalo to chvili, net se opet vzpamatovala. Jednoho delnika prudce rozbolely zuby. Musil ihned nechat prace. Do skladitt' a vYroben ()bait jit netli. Hajek vida, jakou spoutt' svou ptitomnosti mart'an pasobi, nalehal, aby se Podekovali tediteli a odjeli opet najemnYm vozem.

Odekaval-li vtak Hajek, ze mart'an se ()pet vrhne nedoekave na dorozumivaci stroj byl tentokrate piekvapen. TY't ate usedl a chvili se ani nehYbal. Teprve po nekolika minutach ptistoupil zvolna ke stroji.

— Prod to Mate? zeptal se proste. — To je zptisob vyroby, o ktere ptednatel ueenec, v rozhlase.

— Nad ten huk, chvat a zapach?

— Jinak nedovedeme vyrabet. Stroje hluei, chvat je nutnY, aby se vYroba vyplatila, a kdy2 je takove mnotstvi lidi a veci pohromade, nemfite tam bYt vane.

— Prot jich je tolik pohromade?

Neda se to jinak &lat. Nemate mit Ptece -katdY pro sebe pokojieek. Nevyplatilo by se to.

A to nevite, to takove mnotstvi lidi pohromade pusobi tkodlive? Lide se maji shromatd'ovat jen tehdy, kdyt se maji povznest, kdy2 je pottebi posilit nadteni a svatY zapal.

— Prace mate bYt take modlitbou.

Jak mate§ ty, ueen9 mut, takto hovotit? Ty ovtem neslytit to, co ja. Ale mutes mi \Tait, ti lide upeli, kdyt jsme kolem nich prochazeli. Natikali si ye svem srdci, jako kdyby neviditelne datky na ne dopadaly. ad dopadaly skuteene nevidim dost dobte.

Nedopadaly viditelne, ale neco pravdy mat, Ti lide jsou pohaneni bieem strachu.

Hraza! A prod jsou zaptateny i teny?

Jsou to ptislutnice pracujicich vrstev.

— Ale teny maji pracovat jinak. Tomu tikate delba, prace, kdy2 nedovedete ptidelit ienam praci, ktera jim ptisluti, pro kterou maji vrozene vlohy? To je surovost!

— Ony se vtak samy hlasi o tento druh prate.

— Snad, ale jiste jen proto, to jste na ne vymyslili take nejakY takovY bid strachu.

Jste v tom smeru velmi damyslni. Skoda, to svftj clamysl nedovedete obratiti jinam. Anebo domnivat se snad, to pracuji radostn'e?

— Nikoli. Ale z nas malokdo pracuje radostne. Snad jen tisicina. Ostatni jsou k praci donucovani nutnosti opattovat si tivobyti.

A tomu tikate vedecke iizeni prace!?

Kdyi nedovedete ani pracovniky pro jejich praci zaujmout, zatidit to tak, aby pracovali radostne?

Mas pravdu. Ani ja nejsem proti takovemu vedeckemu tizeni prace, jak mu rozumeji druzi, i onen, jen o tom pfed tim ptednatel.

Tak o torn mluv, metej, pit! Napit mnoho knih! Dokat, jak se mYli! Pit do 'novin! kekni jim, to delba prace znamend phdelit kaidemu takovou praci, jakou by deal rad, pro kterou ma vrozene vlohy, ktera ho mate tetit. A hlavne tenam, aby ponechali einnost, ktera odpovida jejich ojedinelYm schopnostem. Surovi mutt tetou se nemocne, misto abyste je sverili netnYm a laskavYm rukam ten. ftekl jsem si, to se nebudu michat do vatich vnittnich zaletitosti, ale neda mi to. Odpust'!

Naopak. Jsem ti za to povdeden. Zaeinam jit trochu chapat zpasob tveho mytleni.

Jente nevim, budou-li mne Ude poslouchat a nasledovat, kdyt jim budu hlasat to, cos uvedl.

— Budou. Musit jim to vtak podat jinak, net se del° dosud. A hlavne nesmit bYt sam.

Musi vas bYt vice. Vy, vzdelani lide, ale hlavne vy, kdo mate vzdelanY nejen mozek, ale i pail a srdce,, musite se spojit a vtechnu duchovni silu obratit proti potetilostem svYch slabtich jedinct. Budete-li umet mluvit ptesvedeive, z pinosti sveho ducha, jakotto yedouci, a nikoliv jenom se domnivajici, snadno je ptesvedeite a dosahnete leptiho uspotadani tivota. Vice ti nemohu Tentokrate opouttel profesor Hajek sveho svetence hluboce zamytlen. Vyburcoval v nem jakYsi neznamY hlas. Citil, ze jiz nikdy nebude spokojen s tim, co jest.

(Poltraeovani) Kate z viny. Po dlouholetYch pokusech se podatilo v jiste anglick y tovarne, te vyrobili zvlattni latku, ktera se podoba'kati. Netrite, se, nepropoutti vody a je pratna jako Mite. Mate bYti silna jako ptirozena kite, ale i jemtioudka jako nejtenti hedvabi. Ponevadt je dokonale porovita, nebrani dYchani celYm povrchem tela, jako na ptiklad gumove platte, ye kterYch se neptijemne zapotite. Krome viny, ktera je hlavni soueastkou, poutiva se k vYrobe v malem mnotstvi kauOku a odpadka kotenYch, ktere se tak vYhodne zutitkuji. Z teto "kotene" latky se delaji rukavice, Matte do dette a do automobile, a tapety, ktere se mohou ornyvati.

Ve stiedu, dne 12. zati 1934.

Oddil dopisovatelsk IMII•14.IMIIMMMIPINIO.MIN.KIMK.IINIKNIII•KNIMKN”OIMI..N1oaAOD.OMO41111N

Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, neb zfiyadne polemiky, poicadatel pfedklada ye graysin . stanov Tiskoveniu Vyboru k vlastnimn rozhodnuti.

Morayska Orlice, Cis. 145.

Penelope Texas.

Bratti a sestry!

V •posledni schfizi bylo mi natizeno, abych prostfednictvim Vestniku uvedomil ty, ktefi jsou s placenim pozadu. Ted', kdyZ je piicovadka a jsou penize za bavinu, aby do schfize, anebo penize poslali, ze bratr fi detni je rad odebere a bratru pokladniku odevzda kterY je s radosti pfijme (totii ty penize), nebot' pokladna mu pH torn horku vysYcha.

Tak nezapomerite a do pti gti schtize pfijdte, a tak udelate bratru fidetniku radost,neb posledne si steZoval, ze mu malo ye schuzi plati, tak ze jsme i na Hla y. ikad pozadu. Tedy na to nezapomerite a pfijd'te do pfigti scheme, ktera bude prvni nedeli v nu u br. F. Barto ge, neb budeme te2 uvadet noveho Mena. Doufam ze zkoutku ptejde.

S bratrsk'm pozdravem, Frank Hegar, taj.

El Campo, Texas.

Ctena redakce a v gichni etouci Vestnik!

Pozoruji ve Vestniku dopisy, a ni nekdy take chci, jako tentonc, a zrovna tak jako kdyi slepka chce vyletet na strom, ale dasto to sel2e! Po pteeteni nahledii pHtele, bratra Franty Piehy, by bratr Steiner mohl vypomahat Hlavni Ufadovne, ja si pomyslel: Franto, ty ma g "recht"! To ja jsem jako davno vypozoroval, ze bratr Franta Stejnerojc, jeho vedomosti spolkove, a vge co toho se tYde, melo by bYti ocenene. Vite co? Neznam bratra Steinerojc osobne, ale jeho dopisy a vYpoety dokazuji, ze kdesi cosi a v torn ze se vyzna. Pak v poslednim dopisu bratra Jana Holeeka, popsani bratra Steinera JanovskYho, ZadnY advokat, jen obydejnY &ova tak jako my, ale zajem o nag Jednotu, v jistYch bodech, neZ my vgichni clohromady. Jo jo, tak tiZ vim, ze bratr Franta Steinerojc, je jen obydejnY dlovek jako my ale jak ja pozoruji tro gku "rnadfejgi"!

Mluvil jsem s mnoha o nagich vadeich nagi Jednoty, vette, ze je to tak jak pH politickYch volbach, kdyti jednoho pfechvaluji, je druh'mi zavrhovan. Sly gel jsem take, ze br.

Steiner je rejpal! To sevi, ze kdyby ledaeemu nerozumel, neb nechtel rozumet a jen ptikyvoval, tak by byl u nekterYch obliben.

Ja pravim, ale dodkejte, ne2 se k tomu dostanu.

Jak vime, Hlavni ttednici ve "Fejtvilu" jsou praci pfetiZeni, neb pti takov'ch "hicich" pracovat hlavou je obtiZnej gi, ale moina ze take ne, kdyZ je v torn Nov& potad, a nemusi mit starost, at' pr gi sebe vice, jim to nezaroste. Je-li sucho, dejme tomu, jako letos, oni se nemusi starat, aby nekdo zavesil hadisko na fenc, aby pfivodil prgku. 2erou-li housenky jak o nynej gim ease, hlavu si s tim nelamou. Je mnoho veci, s elm farmat di rolnik musi zapasit, aby uhajil existenci, Ci 2ivoteni. Na gi Hlavni f)-tadnici pracuji telce jak se closlYchame, ale nic v tom neriskuji, a jak pozorovat, dosud Zadnou zodpovednost, jestli kde jaka chyba tideland,. To my, farmaci jsme na torn hate, neobdelame-li dobte, a jak nyni kdy2 kde je nee° to trody udelane, hledime, by jsme neutrpeli ztratu, proto nadstavujeme i noci ke dni, by jsme tomu easteene odolali. Toto jsou jako v gdy, jak mne znate, okolky.

Tak ted' k veci a tak pozor: Kdy2 tak na gi hlavni atednici jsou pfetiZeni praci, vime ze to adinkuje na nervy, ja, vite Bartok bych dal navrh, by HI. frt. byla ciovolena staid yYpomoc, vite, aby si take mohli trogku odpoeiriout, po ptipade baj I zarybaNt. Mliivil jsem jiz s mnoha, ze bratr

VESTNix Steiner, by se za ITYpomoc nejlepe, jak tikam, "giknul."

A ted' k druhe veci: Tak se mne zda, ale to ne mne samotnemu, 2e hlavni fitadnici mail $200, vic neZ do haleluja! To my farmaci, na ten jejich mesieni plat musime Lace pracovat celY rok, a to vet ginou s celou rodinou! Vim, .2e nekdo fekne, jo, kdyby jsme si mohli odloZit d ye ste dolarti z nageho kropu to by jsme byli chlapaci. Na toto jeste dodam, stare potekadlo: "(Am ta gi prace, tim men gi plat." Vime ze zku genosti, ze jen nekde gkrabnuti perem, nadela velike penize. Jegte jsem se k tomu nejhlavnej gimu bodu nedostal, ale ni to bude.

Maj nahled by byl, aby hlavnim atednize $200 bylo ubrano na $150 a yYpomoci, vlastne by byl take afednikem s tim samSrm platem. Tak ze 50 dolara vice nel nyni, a byla by zaplacena stela vypomoc. Pak to, co ted' konaji dva, by byli na to tfi, a pak by to neglo tak moe na nervy, a o pryskYtich ani tedi!

Vim, 2e toto, ptijde-li to na papir dostanu co proto, ale snad to ja otuZilY, neodstariu. Vim, ze jsou mnozi atednici, mnohem lope placeni, ale take yetgi zodpovednost. Od Farm B. mel atednik 75 tisic rodMho platu, ale ten si je asi krvave zaslouZil, ale neu gklibnete se tomu! Prave mne fake pak vyjednavani s na gimi afedniky. MoZna ze co mame, by se vzdali "ainc cvaj, traj, a tfeti by to take neptijal! A proto ukonduji o tom, a na to deem puntik!

Doekejte! Aby se neteklo: ten Barto g je tak a tak, tak za tim puntikem udelam jegte nejakY dodatek! Kdy2 tak pfi tech hicich, jsem nachladl, a dostal r'mu a s ni ledacos do hlavy tak jako kdysi pan BaZant, proto jsem tam to hore napsal, ale ted%mne to trogku ptechazi, tak zmeriuji na toto: Kdy2 nagi atednici slibili vge opatrne \Testi, a nebyla-li -b.y ztrata, byla-li by jaka, jak fikame velice okata, tak pozor. Ted' by jim byla ponechana jejich ustanovena mzda, a tomu tfetimu, jako to \TYpomoci, to same.

Mohl jsem br. Steinerojc, to same. Negkodi, kdy2 mezi kapry, by byla take Atika!

Jednako, ae po pfeeteni tohoto, si leda kdo fekne: ten Barto g nemusi byt zavistivY, pfec tak, jak se ze zaeatku zdalo. Tak ted' jegte jeden puntik za toto, a o torn dost.

Kapitola druha.

Ptedet1 jsem navrh bratra Gallie z Houstonu, na mufovani HI. Ur. do Houstonu, tam ze je vgechna vYhoda, ani stra gne horko, ani velke zimy, a tak podle neho, jak Hkavam: vge akorat. Nechci ubirat brattim latku o torn, a hla yne br. GrajevskYmu. Jo, jegte asi to mufovani ponechame, neb ted' po tom velikem suchu ptijdou mokra a gpatne testy. Ja pochybuji, ze bych mohl udelat ffiru, neb nemam eas, musim kolebat a veeer ktiry dojit, holon! co to pletu, chtel jsem krmit.

Ten netadnY hurikan, nam take hodne nahnal. Freeport to neni tak daleko od nas, a my tolik baviny otevtene. Eman dovezl "bond" Mexikana, a povida: "Tat'ko, ted' iddne kolebani! Budete valit bavinu!" Tak vidite, ze jsem se stal velieem, bez volby.

VaZit deseti, a pH torn vesti sumu sumarum pti tom, je take zodpovednost. Dnes, co toto pigi, je sobta, to vet ginu baviny mame opikovano, onen hurikan tancuje dosud po Ve Vestniku ptichazi pane dopisy, kde nahledy s nynej gim pokrokem se zdaji nespravedlive. Ja take start Clen od roku 1902, take bych neco mohl tici ale bylo by to jen opakovani. Proto musime uznat, ze ono vge, musi jit s Casem pokroku. Odstranili jsme hesla a znameni, v padu ledadem, gkrabani za uchem, gimrani na nose, aby jsme se poznali! Mne se to vtdy zdalo jako ske. Pfijali jsme zas, proti demu jsme brojili.

Pi. P. P. Mikeskova z Caldwell ma peknY dopis ye Vestniku, ale nemela povedet na bratra K., le on nekdy chyboval, a dat mu ptile2itost chybu napravit. Vite, v tomhle pade, by si nekdo mohl myslet,ze kdysi ta-

Strana, 3. ke byl 100 procentni K.K.K. a pak s tou degtinou ze jeho dcerky ye spoleenosti se stydi za svou deskou fed.

Dopis od bratra Vojty Novaka z Bryan je peknY a pravdivY, a z tech pletek od br.

Bartoge, z toho si dtenat neco vezme. Bratfe Vojtigku, dekuji Ti za uznani, a sam si myslim, Ze pfes nine neni, kde jsem sam!

S tema hadiskarna dat ted' pokoj neb redusuj em. .

Strojime se do mesta, a Eman vole, tat'kc! ufk ja volam, ut to bude, jen je gte udelam puntik.

Vge dobre etenatam i redakci pteje, Jos. Bartok Na zdar!

George West, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Vestnik mne dosahl zde v George West, a jelikoZ mam nekolik hodin easu, tedy odpovim br.. 8. Kelarkovi z Crosby CtenY spolubratte, dekuji yam za tak milou pochvalu meho dopisu, ale bud'to yam nerozumim v jednorn bodu neb maj dopis nebyl dosti jasne napsan. Ja vilbee neminil, ze mame dnes 5% Americana v Jednote, ale ze budouene to nebezpedi americkeho opanoyarn by mohlo dosahnouti 5%. Ja nemohu podat ureite eislo dlenu neb procento Ameridan0 v Jednote, neb jsem pril g daleko od HI. Of., abych to v seznamu dlentl vyhledal, a personal HI. Of. jest tak zasypan praci, jest marne je Zaciat. Ale dle meho odhadu, jest asi 1% Amerieanfl. Tedy kdyby oni v gichni proti nam hlasovali, tak by na§e Jednota byla ohroiena 1%.

Co ja jsem minis jest, 2. e v budoucnosti, za 30-40-50 let to nebezpedi by mohlo dosahnouti 5%, ale to ATI:thee nema co do dinern s procentem ciziho elenstva. Za ptiklad: Jestli nag narod se chopi du S s evniho pole a karakteru jako se dr21 rolnickeho pole, tak budeme skvele stoupat v acte mezi Ameridany, a oni se budou vice hlasit o dlenstvi, tak za 75-100 let mono odekavat, ke Dude 20% americkeho dlenstva, ale to zase nemini 20% itebezpedi. Zde bude fad se 100 eleny: 80 ee chit a 20 Ameridana, co se k nam sami pHhlasili a oni budou na gi nejlepgi ptatele, neb se pfidali pro obchodni a politick' vliv. A oni nebudou se pokou§et nam Jednotu vy'vat, neb tim by si tech 80 Mena popudili proti sobe — a to si oni nepteji tedy jest moZno, ze kdyby bylo 20% Amerieana, piece nebezpeei by nebylo yetg i jako 5% — to jest, jestli je nebudeme lakati vgemoine a brati leckoho.

Prosim etenate o bedlive pteeteni, neb je to dosti obtiZne takovou my glenkti objashit dopisem.

V acte zastavam, Frank Kadanka.

DO HOUSTON A OKOLl! V nedeli, 16. zafi, potada fad gtefanik tanedni zabavu, v 8:00 hodin veder pti hudb:.4 8ebestove orchestry.

Minulou nedeli sehrali na ge deske cleti divadlo: "Kvet gtesti". Byly to opravdu kvety, pekne deste ratolesti ty na ge, zlate detieky.

Vgak take ty maminky a tatidkove v torn hledigti zatili radosti a gtestim, jak pane ty jejich deti hraly. Nejvet gi radost mely asi ony samy a br. Valeik, co je evidil. Ale ten malt Jenidek byl k zulibani, dite jako gotek a na jevigti si podinalo jako kdyby se tam narodilo a zatim tam bylo poprve. Te2 jeho se stfieka a maminka a jejich nemocnY brattieek, hrali pekne, to babiCka kotenatka a oba dva skiitkove a kralovna vil, hrali hezky A coZ ten cely sbor vii, nebyla to skvostna podivana na Ile?! Zdalo se, ze jich neni konce, v torn hluboke lese. Tei jeviate bylo pekne, zvla gte ten les. A navg teva, — piny sal.

Mohou z toho miti vgichni radost, 2e se to tak yydafilo.

TeZ mili nagi hoste, pfiznivci divadla, nag ochotnici sehraji peknou hru dne 30. zati: "Kraemerku". Bliitgi viz v oznamce.

S pozdravem, Karla etvrtnikowi.

Strana 4.

vEsTNIK Dallas, Texaa.

BARTOgOVSKE PLETKY.

Abych Vas mile Sestry a mili Bratti hned na podatku .ujistil 2e tento dopis neni tadhe sahodlouhe a suchoparne vykladani o tom nagern bratrskem pojiSteni a zaroven k upoutani VaSi pozornosti, dovolil jsem si vypUjeiti se nkzev tohoto dopisu od bratra BartoSe v nade,ji, to oblibenost' toho nazvu me tak trochu vypomilte, ani tim snad si vypiljeiti si nazev tohoto dopisu od brabenosti privodniho pisatele BartoovYch Pletek. Jsem si ptedem jist, to mne bratr BartoS tento malY irskok nebude zazlivati.

Pfede dvema tYdny — bylo oznameno ve Vestniku, 2e v Houstonu u 8tefanikil budou potadati Detske divadlo, -- nu a to je new co moje rodina vtdy rada vidi. Debatovali jsme o tom divadle cele dva tYdny, -- nu a v nedeli rano o pul pate jsme se sebrali a hajdy do Houstonu. Proti naSemu zvyku nejeli jsme do nam tak chvalne znameho hotelu "Olexa" — chteli jsme Olexovy ptekvapiti, cot se nam v pine mite podatilo; — proto jsme zastavili u "Kalousktr! — as o pCil jedenacte. Za nedlouho po rids dorazili nag" kapelmeistr" a zasobitel toho botiho darku, jinak tet chleba zvaneho, "Jerry" HoupY s rodinou a s Mary Kalouskovou, takte bylo u Kalouskil velmi tivo. Odpoledne jsem byl' ptitomen schuzi tadu Pokrok Houstonu cis. 88 a shledal jsem se tam s mnohymi dobrYmi ptateli. Tato schtrze byla velmi dulekta a tet r pamatna, proto, te byl v teto schtizi zadavan Upis na provedeni stavby nove sine. A co jest pti tom vskutku poteSitelne jest, to stavba byla zadana deskemu staviteli, elenu Jednoty a tadu cis.

142. Jest to chvalne znamy a snativy bratr Kelarek, je-mut pteji z celeho srdce frphiV zdar.

Veeer pak jsme se ki podivat na tu Houstonskou Omladinu freinkujici v divadle "Kvet Stesti". treinkovali: Hilda 8vestkova (chuda vdova), Henry Dvotak (Slavek), Helen Dvo •akova (Anieka), Elsie Dvotakova (Jenik), deti chude vdovy, Otilie Jurkova, (Chladkova, stara kotenatka), Helen Valkkova, (Kralovna vil), Erwin Olexa (sktitek Fuk), John Valeik (sktitek Puk,) a osm krasnYch a okouzlujicich vil.

Abych o tomto divadle tekl pravdu musim se pfiznat, te ty male deti mne ukazali jak se mam ueit a jak mam umeti ulohu. Ti mall caparti zahanbili mnoheho stareho herce jejich souhrou a vYtednosti. to cele divadlo sehrali bezvladne — BEZ NAPOVEDY, tak musite uznati, ze dovedli neco, co stati herd nikdy nedokati. A jelikot jit jsem prozradil, to hraji bez napovedy, povim yam nee° co vas bude asi zajimati; totit jak se ti nejmladk uei divadlo.

Asi pied dvema roky jsme byli ptitomni v sini tadu Stefanik Cis. 142, detskemu divadlu "Snetenka". Po divadle jsme miuvili s Frankem Olexou ml. o torn, jak jejich oba mali hok umeli svoje idohy Upine zpameti.

Divili jsme se tomu a minili jsme, te men s ueenim tech mladYch hercil notnY kus prate. Ted' ale ptiAlo pro nas ptekvapeni. Frank Olexa ml. povida; Vite, ono to ani tolik prace nebylo. Ja sam nemohu pochopit jak se to Erwin a Henry naueili. Doma udeni odbYvali jen tak ledabyle a ja, myslel to jiste poplavou. Den pied posledni zkouSkou jsem je ueil; kluci leteli na zezmi a jen tak ledabyle po mne odtikavali svoje ulohy. Dle toho jak flegmaticky to odfikavali, ptedstavoval jsem si, to to asi §patne dopadne. Sam ut jsem na to co Ctu nedaval pozor a pteskoeil jsem nekolik fadkii. To jsem to ale dostal! Erwin povida: "Daddy, what's the matter with you." To pfeci tak neni! To ja tam mam napted ptijit a tikat: "Kmotte, kmotte, Snetenka nam umfela. — Prod nam to netikae jak je to v tej knitce?" — A nekdo by si myslel, ie ti kluci o tom nemaji ani zdani, to ano? — Co se mne pH tom divadle ale nejvice libilo, a vaem ptitomnYm take, byla mala Elsie Dvotakava v nloze Jenika.

Ptedvesti maleho kludinu tak pane by ani kiuk 1epsi nedovedl.

Die vAech znamek melo divadlo velmi dobrYz Uspech , a do eeskeho oddeleni vetejne knihovny v Houstonu ptibyde asi sluAnY podet novYch aeskYch knih; o vYber vzorne eetby se Pt bratr Stepan Valdik postard.

Nu, ate jsem elovek prakticke povahy, (odpustle te sam sobe podkutuji) spojil jsem ptijemne s utiteenYm a v pondeli rano jsem si zase' k bratru ptedsedovi Jednoty C. H. Chernoskymu na poradu ohledne jistych zalektosti tYkajicich se nak SPJST. a nagich pojistek. Jelikot br. pfedseda byl pray& v porade s nekolika jin'mi pravniky, chtel jsem se zase vytratit kdyt v torn okam'2iku jeden z ptitomnYch bra ChernoskYho na mne upozornil. Omlouval jsem se, 2e nerad vyruSuji, ale to bych rad jiste taletitosti s bratrem Pfedsedou Jednoty chtel probrati, ale te radeji pfijdu pozdeji. Br. ChernoskY se ale bez odkladu svYrn spoledniktim ornluvil a nevahal venovati skoro cele dopoledne zaletitostem nal Jednoty. Mame totit v Uprave agitaeni knitky naSi 10-ti splatkove dotivotni, a 15-ti splatkove nadaeni, jejich Uprava vy2aduje mnoho pozornosti od H. U. a tedy te2 pHmo bratra Ptedsedy. Mnoho easu zabrala debata o nove zamYSlene pojistce, ktera slibuje bYti velmi dobra a irspeand, totit 20-ti splatkova nada.eni ye veku 60-ti rokti. Zavedeni teto pojistky dopini pojiSt'ovaci program nak. Jednoty a zaokrouhii nak einnost tak, 2e budeme miti vYber pojistek takovY, to mute uspokojiti katdeho nageho krajana.

V UterY rano jsme se rozloueili s nakmi hoteliery OlexovYmi a jeli jsme domti. A to ten nat deset let stars/ Hupmobil pracoval bezvadne, dostali jsme se s mnohYmi zastavkami zpet do Dallas. Ty zastavky ale nebyly tak neptijemne; ani nebyly nasledek stab to nak kary; tim byla vinna maminka Olexova. Ona nam toti2 data na cestu "proviant" po kterem dostane kaldY naknee potadnou 'titer, a tak jsem music dosti east° zastavovati, pied tarn ptedprohitrenimi oasami a pilne ten "proviant" talevati. A to nejpodivnejk pti tom vS'em je, te jsem je zaleval na teto ceste posledne v "suchem" Ennis. To byla totit naAe posledni zastavka. A jako v'Secko ma konec, (jitrnice jich ma 7, nebo snad dokonce (osm) tak take tyto moje "Barto gove Pletky" maji svaj. Jenom to slibuji, to zase tak brzy bratru BartoSovi delat konkurenta nebudu.

S bratrskYm pozdravem na vAecky etenate zustavam stale ten sam' nepolepSitelnY Frank B. Steiner. (Janovsky.)

Galveston, Tex. Ctena redakce a mill atenati!

Jest prozatim po volbach a tee vYpady jednotlivcii proti nekterYm dlentim Hl. tit utichly, snad nyni nam p. redaktor dovoli tet projdviti odliSnY nazor. Neb Vestnik path vSem eleniim, a bratr redaktor snad bude jen demokraticky spravedlivY, kdyt uvetejni vSech dent nazory! Vtdyt' nam neni dosud tteba "diktatorstvi" neb "autokracie", te jeden bude rozkazovati, a my vkchni musime tine poslouchati, nebo se nam povede jako nekterYm lidem v Nemecku. Jak neuposlechnou neobmezeneho vladce "frajtra" Hitlera.

Dopisy br. Gajevskeho maji vtdy jadro, a jest vice starYch dopisovatelii, kteti vykonali mnohem vice prate ku rozvoji nak Jednoty, a nyni radeji ustupuji tern, ktefi celYch 20-30 rokft, chvalili a prodavali tu obchodni pojistku. Ale kde kouka vytlouci se obchod, obratem se chvali to, kde mysli, to v teto depresi jiste neco ponese, neb nak lido i ye SpatnYch Casech lepe se probiji, nezli Na pHklad, pied sjezdem bylo mnoho mluveno •ohledne Setteni v HI. Ur. BratH a sestry, pfehlednete mesioni finaneni zpravy?

Kdepak mame ty uSettene penize? 0 kolik se vydava vice, nein kdyt br. K. a vYpomoc dohromady? Byl pouze jeden organisator, delil se na procenta s lady, neb kdo Cekatele ziskal.. To byly kritiky, kolik na a. e HI. Ur. vy(lava penez a mnoho bylo, i nebratrsky u-

Ve sttedu, dne 12. zafi. 1934. ratlivYch dopiki napsano, a chapete nyni snad vkchni prod?

Pry_ nemame lepSiho podtate, pan jest samozvanY br. z Dallas, kterY musel vYboru ve sjezde k tomu freelu zvolenemu, tabulku vypracovati, cot se zkratka op ge, dle cizich spolednosti tabulek. To dokazal by i ten vybor porovnati. I kdyby mladi elenove platili o cen neb 5c vice, zvYSoval by se Umrtni fond, takhle, stark elenove nemaji tadnou, ani si nepteji, neb bychom si pfali vkchni, bychom zUstali solventni 100%, i kdyt v . nekolika letech stark elenove budou cdchazeti do neznama ye vetSim poetu. Bylo by na miste, bychom se dovedeli, 'zdali opravdu byl br. S. J. z Dallas, zvolen nem Hl. Ur., to platime cestovni vydani. Jeden hr. sjezdu pfitomnY, se vyslovil, to nikoliv!

Proto, bratti a sestry, vetim, te nema nikdo prava se sireastriovati na Utraty 'dent, schilzi HI. frt., nYbrt pouze na sve vlastni vydani a °pet nema, hlasovati ye schazich, ale pouze projeviti svnj nazor. Vichni starsi elenove vi, to ntednici Hl. Ur. nic nezpronevain, to bondy i_majetky klesly v cene, nektere jistiny vtibec jsou neprodajne a bezcenne, ale to prodelaly podobnou ztratu vS'echny jine pojiSt'ovny, banky, obchodni domy, i jedinci. Jak ukladati penize nyni, bratrskYch jednot, jsou pi•isna natizeni statni, takte mateme bYti berstarosti.

Tak, a nyni prY mame miti svoji budovu a Hl. Ur, nekde, kde nejvice "kfiklountr bude chtiti nejakY ten fitad, aby byli pohromade? Neni to sme2ne?.. Zajiste, kdo bude zvolen, rad tu praci bude konati, at' jest kdekoliv, poka jest rychla, telegrafy k disposici, a jednou za 3 mesice se ittedniei vtdycky sejdou. Bylo by totit hezke vlastniti budovu jako na ptiklad W. 0. W. v Omaze, ale my v Texasu jsme chudi proto dosud bud'me skromni, jen kdyt budeme soiventni a budeme schopni jeke jednou 35 let vyplaceti clusledne pojistky, pak milteme si gratulovati, i jen v thud' zatizene ntadovne! Rovnati se bohatYm spoleCnostem, s mnoha sty iffednikti v iftadovnach a stenografkami, musime poekati, at take budeme se poditati na desitky tisicu 'cent.

Doufam, ie mne elenove porozumi. Nemam prani s nekYm polemisovat, ale jest spra yedlive, bychom meli vkchni stejne pravo, a ne, by jen glen nekterY zabiral nekolik stranek na neomylnY jeho nahled.

Ses. a pi. P. P. Mikeska i pi. a .ses. Marie Vondra g, dekuji za vzpominku mojich skrovnYch tadka; a vtdy co napik, uptimne jest, a vidy tak jednam.

Ku konci se p'timlouve.m, by v2echny tady potidili sberaci listiny a tak pomahali ku sbirkam na pujeky nadejnYm studentilm, neb "vedeni, jest naS'e spaseni". Jen vyAkolenY a uvedomelY narod ma budoucnoSt,. deska republika stfedem slovanskYch stab) evropskYch. Nezapominejte propagovati deskou red a hlavne podporujme stolid slovanskYch jazykil na nak statni universite. To znadi dati pujeky i stipendie deskYm studentilm, by oni hlasali poetem, to jsme narodem pokrokovYm a dbame vzdelani, a tet aby ti studenti °pet ptilotili rude k dilu na "naroda roli dediene". Bude yam i nam ku cti, kdy2 budeme miti-pobtate, vzdelaneho z naafi statni university, v HI. frt., a nejen tam, ale v katdem tadu a osade, kdy2 se sifeastni spolkoveho a vetejneho 2ivota. A tak budou pHkladem zde rozene generaci, kterou jsouc mene At'astna postrada vyMiho vzdelani, a de= sky se stydi mluviti, neb oni je rodide desky neueili. Za fed se plati a telce se udi, proto -mluyte doma desky, a tim lacino si vase cieti osvoji d ye feei. Dale yeechny krajany, kteti ptispeji v Galvestone jakoukoliv sumou na sberaci listinu ye prospech studentil, tijfat'uji„ te budu kvitovati v na gich easopisech, a p. Dr. Jos. Kopecks/ potvrdi. Dobrovolne vykonam tuto H. Stanovska.

Na zdar!

Ptatelstvi talc° se zaklada, lade, si Casu a clukazu, neptatelstvi vykllCi dasto z jedineho slava.

Ve sttedu, dne

1934.

vEsmTirk

Anglicki

h_RAsNt DOJMY

o

DO NEKOLTK rokft jiZ projevovano byio v eesko-mora yskem Texasu opravnene hi, aby historie prvnich naeich usedlikft vy(Jana byla kni gne v anglickem jazyku. tkolu tak velikeho a zajiste i nevdeeneho ujala se americka spisovatelka pi. Estelle Hudson, ktera za literarni spoluprace dra. Henry R. Mareee sesbirala pameti prvnich eesko-amerckYch prfikopnika v Texasu a zaznamenala je v chronologickem potadu v knize "The Czech Pioneers of the Southwest," ktera, prave byla nakladatelstvim South-West Press, Inc., v Dallas Texas, uvedena na trh.

V knize vypsano je osidlovani Texasu eesko-morayskYmi rolniky behem uplynuleho pul stoleti, ktere pteinenilo divoke pustiny, osidlene loupekvYmi india,nskYmi kmeny, v nadhernY ptirodni raj.

Jest to eiste historicka kniha, neunavujici suchYmi jmeny a letopoety, nYbrS ozdobena, 2ivotni historii prvnich rolnick'ch bohatYrft, kteii v ptedtuee lepkho ptieti pro jejich rodiny podnikli heroick' boj s divokou ptirodou, s krveSiznivYmi Indiany, aby na konec pudu podmanili a svoji neiunornou pili pralesy a puste prerie ptemenili v lany slate bok firody. Mohli bychom knihu veim pravem nazva.ti encyclopedii eesko-moravsYch TexaskYch Zklaman by byl, kdo by hledal v knize rozeilujici ptihody, tak typicke v dobrodruSnych novelach. Kniha je urdena chladnokrevnemu historikovi, universitnimu —studentu, kterY knihu tuto musi nezbytne pfeeisti, aby se mohl seznamiti s Upinou historii statu Texas, v nit jmena prvnich natich usedliku budou se tadit eestne po bok novo-anglickYch osidlovatelti.

Kniha je vYsledkem neunavneho dvouleteho patrani, badani v knihovnach, hloubani v starch deskych listech a fistniho podani starch naeich pametnikii.

Neni site Upinou, jest \Teak Cestn'm pokusem o knieni zaznamenani historie prvnich naeich prilkopnikit, bez nich2 by dneeni hospodatskY stay Texasu byl sotva myslitelnym.

Z' adnY z epochalnich lidskYch vynalezfl nebyl v prvni forme idealnim. Ani Seleznice, ani vzducholodi, aeroPlany nebo ponorky, rozhlas nebo biograf. Vee vy2adovalo easu k zdokonaleni. Musime veak autorce ptiznati dobrou vidi a uznati, to jeji prvni pokus se nad oeekavani zdatil Kniha tato mela by bYti zatadena do knihovny kakieho naeeho tadu i kaNzle naei ktoly a veichni z krajant, kdo zajimaji se o podatky desko-morayskeho kolonisovani Texasu, meli by si ihned vYtisk jeji objednati. Kniha tietena je na ktidovem* papite, s bohat'mi illustracemi v nadherne vazbe a stane se ozdobou kaecie knihovny.

Cena vzhledem k obmezenemu nakladu je $6.00.

— Jos. R. Anton. kid Bennview, eislo 153

Bennview, Texas.

Zdejei tad odbyval svou pravidelnou schfizi dne 9. saki. Veichni elenove byli ptitomni aS na br. ptedsedu. Byl jsem pozvan br, ptedsedou k fleasti, a vee slo ve svornosti. Tet byl ptitomen br. HloSek z Blessing, arganisator, a podatilo se mu zapsat Otyti ditky do Detskeho oddeleni. D ye ditky jsou br. tajemnika Fr. Franka, a dye br. Petra Bosaka ml. Pak pani Henry Strmiskova, manSelka teetniho, na 201etou pojistku.

Te2 bylo ujednano, aby spolek potadal nejakou uelechtilou zabavu, a myslim, to to vybor oznami. Tak se taste milovnici uelechtile za.bavy a ty kulovate schova,vejte nekde do pytlieku a dobie zadrhnete, aby se nemohly rozkutalet, at na zabave. Doufam, to i pfespolni bratti a sestry budou ptitomni i organizator br. HloSek, slibil Oast, S pozchavem na v., ecky spolubratry a sp0lusestry • Jos:. Tate i, r o ei

Sti, 14 ! ,

X0e1,..1701A,`3t

ocinateli robe navetevnici detskeho divadla ze sine Stefanik v Houstonu. "Rortomile to bylo," tak znelo ze \reach stran. nezdalo se ti jet, a to bys byl litoval", zaslechi jsem slova jedne pani ze vzcialene osady. (Jak obyeejne, venkov byl eetne zastoupen.) Bylo to opravdu rortomile podivani na ty male ochotniky umelce a radostne slyeeti eistou matetetinu z jich fist a tak z •etelne. Stall veterani na prknach ekrabali se za ueima a pravili: ti nem dali ale potacinY flek.

Hilda gvestkova vkla se do filohy rozva2ne a starostlive ovdovele matky a podala ji s citem, tak to mnohe oko pti scene zaslzelo.

Rovne2 Henry Dvotak ulohu nemocneho synaeka Slavka dobte podal. Helenka Dvotakova v uloze rozeafne dcerueky Arlieky, byla rortomila a Elsie Dvotakova v uloze nejmladSiho syndeka Jenika, to ptimo ptekvapila.

Toho maleho kluka chtel kaldY zlibat. Pohybovala se tak pkirozene, tak nenucene, jako by na prknach jeviete byla zrozena. Do tilohy hocha voila se tak, Se nespletla se ani jednou, aby snad tekla: "ja, jsem sia neb ja jsem videla", ale v2dy spravne: "ja jsem eel a ja, jsem videl." Julie Jurkova, roll stare, phhrbene babieky dobte vystihla a filohu kotenatky Chladkove pane podala. Helenka Valeikova, jak zjevem, tak podanim hezky representovala kralovnu vil a se sv'mi dru2kami, ktere rovnea se dobte zhostily tkolu vii: Evelin Kunetkova., Jitinka Filipek, Rosie Kopeck', Juwel Kopeck', Rosie BilY. Jeney Kelarek, Helen Koval, Mary Silhan a Bessie ilhan, veechny jak fthory tak i zpevy a tanci byly uchvacujici, opravdu jak v pohadce, a hezk' ten obraz jeete spesttili a vice okvili sktitkove: John Valeik v Puka a Ervin Olexa v uloze Fuka, sv'mi komickYmi vYkony a komonstvo take doplriovali, co sktitkove Albert Kopeck' a Irenka DvoVelice pane znel zpe y vii z lesa se oz'vajici, kterY doprovazela na piano Hilda Svestkove, a tance za zpevu byly rhytmicke, ladne, ptimo uchvacujic a,dnY taktka ani nedYchal, bylo to opravdu neco pekneho. Hera oveem Se hrali bez napovedy a bylo videt, Se Ulohy byly nejen dobte naueeny ale take prociteny. Clo y& nevedel, co vice obdivovat, zda v'pravh Ci vykony, vSemu byla, ztejmo venovana veestranna. pete. Oveem, Se divadlo nacvieil a kidil bYvalST kantor, bratr St. Valeik, kterY tern detskym dueim rozumi, ma dobrou vfili a hodne trpelivosti.

TY2 mel v meziakti k obecenstvu malt' proslov ohledne eeskeho oddeleni v na g mestske knihovne, kde jsme nyni sluene ji2 representovani. Poultazal na to, to jest na na,s ted' stela jinak pohliZeno, jako na narod kulturni, jeSto si lid hojne knihy z vetejne knihovriy yypiljeuje a dela nam to east. Naertnul pak a dal pokyn, jak nejsnaze Zit se nakm detem zde rozenYm, aby Inuly k eeskemu narodnimu citeni a Ceske tedi, podavaje pkiklad z vlastni zkuSenosti ve sve rodine. Pravil, Se v eeskem oddeleni vetejtie knihovny naleza se dosti z anglicke feci a v tech ptekladech v tad. Ceske, to jest podavano mnohem ztetelneji, srozumitelneji netli v teal anglicke a detem se to lope libilo Mimo to v knihovne jsou take knihy, jakych anglieina nema, a ittly2, tak je to _pteklad z destiny, najme Ceske pohadky. Vypillate si takovou knihu a ve volne chvili etete ji detem syYm, jako ja Casem &lam, a poznate pak, to deti ty, ktere vidi tu spoustu knih anglickYch, ze ti budou na vas pak zcela jinak pohlitet netli dkive. Kdyt y ta, maminka nebo tatinek jim to pkeete po svem zpilsobu, procitene, deti poznaji tu krasu, to bohatstvi Ceske literatury, budou si vas jinak vatilti a budou hrdi na pfivod "Ja," pravil "kclyi*: jsem eteni takove kniby ukontil, ouiCin se to tak libilo. 'At+ ton nejmiadtl povitia: 'tati p kU l :aCri0mo fit' i ii

i

r,p9vo',"

St rangy. 5 Knihy motino katidemu vypftjeiti ,si twine 13ezplatne na dobu etrnacte dna, a jestlite si knihu ponechate dale, plati se pak dva centy za katiclY den z prodleni.

Jan Sulda.

Needville Texas: etena redakce Vestniku!

Pfichazim jen s par tadky, postesknout si na ten osud, te je nekdy mot Dne 19. srpna vezli meho mute na operaci. A druhY den, co zapasil mezi tivotem a smrti, ptiSla telefonicka zprava z Temple, to chlapec, co byl kopnut konem pted 14 lety, lek v nemocnici na sluneeni fiteh. A tamnejei doktoti tekli, kdyZ byli moji deerkou tazani, ze jestli je nadeje; to z toho vyjde, to jeden z tisice v takov'ch ptipadech se vyleei. Ale diky Bohu, chlapec je jiz doma na zotavenou, ale mitj mantel jeSte v nemocnici K tomu pilna pikovaeka a ja same., a k tomu takove trapeni.

Diky nagim sousedam, ae jsou nemecke narodnosti, hned mne ptisli nabidnouti pomoc a take mne byli napomocni v praci.

Kdetto na druhe strane jsem se domnivala, to piece nekterY z bratril se pkijde aspon pooptat, jak se memu muti dati, ale k me litosti, jeSte ZadnY tak neueinil. Ale i tomu se pkestavam divit, nab ja sama jsem laketila tti ty operate, a kdo to byl, co se pkgel pozeptat na me zdravi? Byla to pi. Franti'Ska Urbankova, za cot ji plati mfij srdeenY dik.

Mne se zda, a jak to pozoruji, te i v tom bratrstvi to nekteki poeitaji na knofliky.

Prosim za prominuti, neminim dopisern Zadneho urazit, a at budu po druhe psat, tak fit asi budu veselejSi. Jegte si pkeji, aby bylo pekne poeasi, abych mohla to posbirat s pole, net se mfij mantel dom0 navrati. Nevim, kdy bude propu'ken z nemocnice, neb 3. t. m. mu bylo zase epatne. Byl operovan na tlueove kamenky, a eel, sal hodne pozde, neb mu jich vybrali jenom 245, bylo to hodne hromadka Na zdar!

R. Horakova.

Irtad Krasna, eislo 96.

Rosenberg, Tex. Cteni bratti a sestry!

Jelikot v nedeli preelo, tedy se schfize neodbYvala, a bude se odb'vat ptititi nedeli, dne 16. zati, oVS'em nebude-li prtet. Dostavte se tedy vSichni do schtize v 1 hodinu, neb jest take schtize spolku RVOS. Schfize se musi pokadat, neb mama dillelitou vac k proj ednavani.

S bratrskym pozdravem, John Marek, taj.

Ryba, prorokujici zenietteseni je podia japonskeho badatele Naboru Abe japonsky surneeek. V akvariu lezi na dne nebo se line pohybuje a kdyt na desku na ktere akvarium spoeiva, zaklepne, ani se nehne.- Ale asi 6 hodin pied zemettesenim podstatne se ye svem chovani zmeni. Jakmile zakleppeme na desku, vyskoei a poene divoCe v akvariu rejditi. Abe protil v nekolika meshcich 178 zemetteseni a vkly je sumetek spravne prorokoval. Bezpechyby se pied zemetfesenim stave citlivYm na ottesy nou elektrickych porrier0 v semi a ye vode.

Pro Japan, kde jsou male zemetkeseni na dennim pokadku, je objev tento i prakticky Aittminiove sirky. Ano budeme Skrtati sirkami z toho leskleho aluminia Ci hliniku, z ktereho ma maminka v kuchyni "sttibrne" hrnce. Nemyslete si Vgak, te, Stepinkou z rozbiteho pekaeku si rozSkrtnete. F. Waite z Versailles ve Francii dokazal eetnYini pokusy, tie alumMiovy praSek, jistYm zpisisobem upravanY, hodi se k vYrobe sirek prave tak jako fosfor. Ba sirky z natio budou pry le y -nejSi,pcvadZlhtkIosi,jako sirky reflorovd. Ttc.ty scho yavejte :Aare alumin.tovO hrnce, ale no, abyste je k vtlIl tomu 8had ItarniliCe rortioukh a pOtonl sa vyMiov4)1, '61.11 is poi' dot "Mai$P (tti*V1

Strana 6. tv0 BYLO heslem nejudenej giho Cecha to doby v Americe, v mojich mladYch letech, pted padesati roky — slava to filosofa a profesora vy gg ich g kol v Oechaeh Ladimira. Klacela, kttiry vydaval "Hlas Jednoty svobodomyslnych" v Iowa City, Iowa On znal na g e slabs stranky a na g e zavistive a nesvorne jednati, ktere na g im ptedkfim rakosko-uherska vlada y e stare vlasti mezi ne rozsevala ta vlada vedela, to elm vice na g e sily roz g tepi, nas co nejvice raze g tve, a celkove oslabi, — to snaze celY roze g tvanY narod ov/adne. Kde je silna viada, tam je slabY narod. Dobki radci, lids to, kteti to dobte smY g leli s na g im narodem, bkvali pranykovani, posmivani a die motnost od vladnouci strany potirani at do smrti.

Jak eteme o Husovi, 2iZkovi, Komenskym, Hlavliekovi a jinYch lidumilech.

Jit za davne doby hned Jeti g , te hlasal zasady lidskosti, ad sam pochatiel z rodu tidovskeho, ale to nabyl vzdelani od Egypt'anii, ktere se Zidtm protivilo, radej lotra Barabage pustili na svobodu a toho lidumilneho Jeti g e ukkitovali. Kdyby dne g ni dobu ty zakony egyptske, Mojti gem hlasane byly lepe vatenk a vykonavany, musel by nastati lepgi tivot mezi lidem v geobecnYm. Av g ak doufejme, to tkeba nektera dobra. slova upadnou mezi trni a nevyrostou a jina na skalu a tam uschnou, ale ta dobra rada, ktera padne mezi itrodnou pudu, mezi lid, kterY vtdy dobte v g ecko rozvati net sviij fisudek pronese. Tedy to zrni, ktere padne na dobrou du ,te vynahradi v g ecko co bylo ztraceno na jadte spadnutem mezi lid g kodolibY — na trni a skalu podle reeni davneho.

Nedbejme co tikaji ti neb oni, kdyt vime, to na g e testa podle v g ech okolnosti volena je ta' nejlep gi a drtme se ji a roz gitujme zasady mezi g ir gim obecenstvem a tak nejlepe prospejeme Jednot y na gi, k vet gimu uznani dobrYch amyslii S. P. J. S. T., nejen pro dne g ek ale do budoucnosti, at nas zde vice nebude, budou bojovati jini za na g e zasady.

Dopis Romana Barto g e y e Vestniku, ze dne 29. srpna, jasne ukazuje prod je tak malt' podet na g eho lidu zastoupeno y e vekcjnYch fikadech v Texas. Pane Barto g i, souhlasim s vami a pkipominam varn, to za mojiho mladi pied 60ti lety, jak jsem v ten das a od to doby celY mfij tivot mel pkiletitost pozorovat co obchodni posluha mezi narodnostmi — to na gi nejlep g i rolnici pochazeli z chude tiidy, z tech a Moravy, kde bidne museli zapasit o to skrovne ti vobyti pro sebe a sve rodiny. A co meli ug etteno, to utratili na ,tests do to na g i Ameriky, tak to at sem pti g li, obyeejne hiedali najem u nemeckYch rolnikfi, kteti zde jit byli usazeni a jejich tee snail. Tedy lid mai° vy g kolenY a finanene na mizine, musel konkurovat s narodnostmi irskou a nemeckou, ktera v ten eas zde neobmezene vladla. Z tech lepe vy g kolenYch, kteti sem ptijeli ze stare vlasti na gli jste velice male procento spolehlivYch a pracovitYch delniku, obydejne to byli propadli studenti y e Skolach domacich ve stare vlasti, kteti se nikde uplatnit nemohli, tak je rodide posilali do to zaslibene zeme — do Ameriky. VeIke procento tech propadlYch studentil byli prilisni pijaci piva a jinYch zhoubnYch napojfi a vedli tivot vice prostopa g nikii net glechetnikit. Tak v ten eas ta ryza slovanska, lepe zachovala ttida mela stale namahani, aby mohia ukazat cizinctm tu lep g i stranku lidu nageho.

Na to east() poukazoval Aug. Haidu gek ve sar Ych pkedna g kach a tim popudil proti sobe ony propadle studenty.

Pa ease se ale ty pomery poealy zlepgovat a na g i lepe zachovali lids byli vice vatieni od americkYch sousen a pozvolna na g lid se podal ptizgasobovat to lep g i americke tak to mnoho jednotlivcil ve svem povolani pteddilo jinonarodovce.

V ten das na g i ptedkove kikavali: Kiuk se ma naueit dist, psat a podtinn a vice nepotiebuje, a balky, ty se maji naueit katechisinup Cist a psaty a vice nepottebuii.

Oni take vice nevtdell, Odpustle jinn, neb 11110M reNnif wHomoi5t

VESTN K

Filecrme co delaji ti a oni, dbejme necht' je take f ecib rlohoni.

Av gak, jak pan Barton pine, mame jegte mnoho price k vykonani, a to bude zaletet na rodidich, mohou svYm detem obetovat a doptat ty pottebne pomficky, aby se dostali k lep g imu vy g koleni, aby tyto jejich ditky at dorostou, mohly kdekoliv poukazat, '±e jejich rodide udinili v g e, co jim bylo mot no, aby jim dal lep g i vzdelani, net* oni sami dostali. A take mnohY mladik neb divka, mohou dnes pil nejakem zamestnani sami nee° u g ettit, aby se mohli domoci lepgiho vzdelani. V mnoha vy gg ich gkolach mohou dostati praci kde mohou jistY eas pracovat a zbytek dne se trait, veeer. Ano, vedery. Misto nodnich potulek v rfanych nepattidnYch mistech, kterd mmahemu mlademu eloveku se zdaji lakavYmi a ktere mnoheho jit svedly na scesti zahuby. Tedy ty vedery by meli poutiti ku eteni Skolnich knih, ktere jim jejich uditele odporuduji a sobs si jich vatiti.

Ono to vezme deli dobu, kdyt musi studujici mimo ueeni take pracovat, ale ono to vede jisto k cili lep g i piipravy pro tivot budouci.

Za meho etyticetileteho obsluhovani na Bich lidi ,za pultem, co prodavae zboti a co samostatny obchodnik poznal jsem na g e lidi, jak zde udavam.

Zaeatky jsme meli v g ichni take v katdem povolani, v porovnani s narodnostmi jinYmi. Ale dnes betime po dobre tests, a doufejme,ze ty amohe, dobte my glene rady pkinesou arodu, jako to zrni padle na tu pildu firodnou.

Psal jsem prod by meta bkt na g e fitadovna a sjezdy — ne-li v g echny, tedy vet gina tech sjezehl odbYvany v Houstonu — a take jsem udal ptiainy a vYhody, die meho nahledu, jak je znam. Kdo ten dopis neeetl, najde jej v lisle 41., ze dne 22. srpna. Pan Gajevsk se pta, k jako vYhody by mela ntadovna z toho to sem ptijitdi lodi 72 paroplavebnich spoleenosti, atd. Tedy g ly g te: Kde asi 10 at 15 lodi denne, neb tolik jich zde katdY mutete uviclet skladat a nakladat zboNa katcle lodi je od padesati at pies dve ste delniku, jak jim tikame "matrozit". Tito matrosi, jak piijedou sem, tak maji par dni dasu sobs rnestem probehnout net jini delnici s lodi zboti vyloti a °pet naloti zdej g imi vYrobky Oni jsou lids jako my oni jedi a piji, a deli lod' se zde zasobuje potravinami, z nicht mnohe se zde v okoli pestuji. To je ta prvni vYhoda, kde okolni rolnik ma ptiletitost nee° ze sve arody zpenetit.

Pak je zde mnoho olejovYch rafinerii na mineralni oleje a bavinenY olej (to ze semene bavineneho), snad ty nejvet gi na svete, ktere se ceni pies sto milionfi dolarta. A pies 600 rfiznYch tovaren, take spoleha na ty lodni dona g ky a vYvoz. Ze je zde v raznYch tovarnach a teleznidnich strojirnach zamestnano pies g edesat tisic lidi, mezi nimit mnoho na g inc0, kteti drti stalou praci — to v g e mfiteme pkieist to vYhode, to jit mame dost hlubokou vodu pro ty rfizne lodi, ze v g ech konein sveta.

Houstonske tidy maji nyni okolo g esti set Oenft a jests je zde mnoho na g eho lidu zamestnaneho, kteti nepatti k tadnemu nagemu kaciu, ale je nadeje je ziskati at oni se zde trvale usadi a bude jim neel a zasada nagi Jednoty spravne vysvetlena. Ano, tech '72 paroplavebnich linii, ptivozem a odvozem v g ech vYmennYch plodin a tovarnich vYrobkit z rilznYch dasti sveta, otevira odi a vista severnim kapitalistfun, kteti vidi, co v ge jim zde je motno vybudovat, nasledkem nagi geograficke polohy, a mime . klimy. A nagi proziravi rolnici a zahradnici pomalu a jiste, dim dal, tim vice zkoumaji na g e firodne pozemky a hojnost vody a lesfi a poznavaji, te dim vice je ta pfida dobte propracovana, tim lepS4 trody vyditvay a to je innoho set takove pCdy ye stoinliovern okruhu *Wu 0*() . 744 pokoer4 11010 0-,

Ye sttedu, dne 12. zati. 1934. skYch rolniku bude mit se kde usadit a tim zmohutni na ge tatty S. P. J. S. T. okolo Houstonu. Tedy tech 72 paroplavebnich linii je hlavnim einitelem, prod pkistavni mesta nejen zde, ale po celem svete rychleji rostou net mesta ye vnitrozemi. Ku pi. New York, Chicago, Baltimore St. Louis, Boston, New Orleans, San Francisco, Los Angeles a mnohd jina americka mesta maji tu hlavni ptitatlivou situ, ty paroplavebni linie. Nejen ve Sp. Statech, ale po celem svete velka meeta jsou u splavnYch tek aneb ptistavech motskYch a na g mladY Texas a jeho mlade motske pkistavy, maji svelou budoucnost. A ze vg ech texaskYch mest vnitrozemni pi'istav, kterY s nakladem mnoha milionu dolarft dotahnul vody motske pies padesat mil, do bezpeeneho boutim motskYm a nepkatelskym valednYm lodim vzdorneho , piny sily a mladistveho tivota, jako je Houston. Zde ceokoli ma mnoho slibnej gi budoucnost pro rolnika net kdekoliv jinde v Texasu a toho v g eho maji na g i krajane ptiletitost vyutitkovat a na g e Jednota S. P. J. S. T. bude mit lep gi pole pro dal g i roz giteni zde net jinde.

A to v ge dlutno pkidisti tern paroplavebnim lodim, ktere k nam katidodenne Dale, co se na g i atadovny dotYee, ona pozilstava nyni velkou vet g inou z obchodnipravnikti a mestskYch delnika. Kdo dne g -nidobuchesprav otnjkeliv misto v Hlavni T:Jtadovne zastavat, musi innet dobke vladnout nejen pluhem, ale take perem a musi mit dobrou poetuvedu, nejen domyg lenou, ale skuteene lep gi vygkoleni, aby nemusel cleat jen "kYvala".

Co se dotYde Central Oil & D. Co., ta tadne frta.dy v Hlavni 117kadovne nezastava, anit je kterY jeji fikednik kandidatem pro nejakY Mad. Kdyt tato spolednost byla zalotena, nebyly nam v ten eas v g ecky obtite s emu praci tak dobte zname jak jsme pozdeji shledali a take pak jsme neocekavali, katcle okoli bude jednotlive spoleenosti po nas zakladat, v g ichni na gi konkurenti mezi eeskYm lidem zde. Jako: pan Klima se svoji Garrison Oil & Coal Co., Jan Miea se svoji Slavia Oil Co. Nejen to nic nedokazali, ale nasledkem ztrat pozbyli sve tivoty. Dale Divokeho Bohemian Oil Co. & Rubber Tire Co., Pokorny Brick Co. a jine ktere mely agenty mezi na gim lidem po Texasu. Neexistuji jig vice a ani centu nevratili podilnikum. Nage C. 0. & D. Co. ma posud nacieji, to na nag ich zaplacenYch 127 akrech y e tkech slib nYch mistech, ktere drtime y e jmenu spoleenosti se nem najde, jelikot nyni vrtaji pro olej blite na geho drteni. Kdyby to bylo v na g i moci, tak bysme dali katelemu drtitelt deseti dolarove akcie jeden "gusher" oleje. 'g e ale nejsme v g emohouci, tak musime sna g et dal g i pomluvy "klackovYch" dopisit.

Chteli jsme a chceme jednati spravne ye v g em pro dobro celku a doufame, ka, doba donese nam odmeny. Bourat a kopat do v g eho dovede leckdo, ale k staveni je zapottebi pile, trpelivosti a easu. Tak to vtdY poznava V I. J. Gallia.

P. S. — Koneene nam zde volne pr g i, a jit take je nejvy gg i eas, aby jsme mohli podzimni a zimni zahradky seti. Mrkev, kepa bila a eervena, zeli, mustard, salat, fazole, jahody, tetkev, Spenat, hra. gek; to v g e se mute dobte vyplacet pki dobrem pkipraveni a dobre pohode. Take rfane ozdobne kete, ride a zimni kvetiny ptinesou dobrou odmenu.

Rostliny Ize probuditi ze zimniho spanku.

Rostliny motno probudit ptedeasne ze zimniho spanku urditYmi neorganickYmi solemi, jako je pyrofosforovY sodik nebo "natriumthiosulfat" a pilsobive jsou take kysele pfisobici soli, jako ammonumfosfat atd. Pra y -depobnjsuvayeiotzmnYmi solemi kvasici latky v rostlinach. Hned po upottebeni jmenovanYch soli poeinaji se objevovati pupeny a take kvety tvai se patorn bohate. Tato zkuknosty kterth, je aminera patentern, mit iv16,46 Oznatt oro Zaq rir0:0! c130 1,0;ew,

Ve t edu, tine 12.

1934.

SAINT SAENS jednou rekl: "Paderewski je 1.73 n. ejvet s i genius, jak kdy bra]. na Idavir." Cely svet, vzdavajici Paderewskimu pc leta zasloutenY obdiv jako umelci vi malo o jeho sehopnostech statnickych; pravidelne se pfedpoklada, ge ho k tomuto povolani pitvedla pouze valka a ne jeho opravdove schopnosti a zajem. Ale koriera Paderewskiho jako statnika nebyla jen dilem nahody. Po celY givot yenoval se Paderewski stejne poctive studiu vekejnYch zale gitosti, jako studiu idavirnimu. MladY mu g, ad vysmivan svYmi spolutaky, dovedl cvidit denne 17 hodin na klavir, aby zdokonalil techniku sve ho paru rukou. Mu g, kterY dovedl napsat "Vlast pfedev gim, umeni teprve po ni", nemohl uniknouti osudu, kterY mu urdil filohu ✓ zachrane Polska. Vice jak 25 let umeleckeho putovani celYm svetem mu plineslo vedle slavy ohromne mnogstvi poznatkii o vladnrch a diplomatickYch zale gitostech jednotlivYch state.

Roku 1910 pfedpovidal Paderewski na jednom banketu v Polsku vypuknuti valky, nejdele do pet let. A jeho proroctvi se opravdu spinilo, ae o malo diiv. Jakmile byla valka vyhlatena, zavfel piano a odjel do AvYcarska. Vedel, ze jen odtamtud mtie pomoci sve vlasti. Roku 1915 odejel do Ameriky. Zde stravil etyti leta hranim a pfedna'Senim ye vAech stgtech, promeriuje slate tony sve budby a stfibrne tony sve vYtednosti v naladu, majici prospet jeho narodu. Bylo nutno, aby Wilson byl informovan o situaci Polska. Proto se Paderewski, .k, nernu odebral.

Kdyt gadal od SpojenYch stair pfijeku milion dolara na orAanisaeni osvobozovaci akci, vlogil se do veci pfitomnY Robert W. Wooley, spravce,- pokladu: "Poisko neni piece tadnY stat. A Spojene staty nemohou p0jeovat pouhemu narodu." Paderewski mu pySne odyetil: "2e nemohou, Mr. Wooley? Spojene staty mohou udelat vie. Slibily Kube, to vytenou 8panely a ge ji daji svobodu; sve slovo dodrtely. ZadnY stat na svete doposud neudelal takovou vec. Dobyly Filipiny valkou a pak za ne zaplatily dodateene 8panelsku 20 milionti dolaru. Zadny na.rod neudelal podobnou vec."

Paderewski poluaeoval je gte chvili ve sve feel, kdy dokoneil, pravil Wooley: "Pfesvedeil jste mne. Slibuji vain, ge se vynasnagim pomoci Polak:am ze vSech sil. Myslim, ge se mi to podaki." Korunnim iispechem etytleteho snateni Paderewskiho v Americe bylo prohlageni svobody Polska v ramci etrnacti boar presidenta Wilsona. Po navratu do VarSavy v roce 1919 by Paderewski postaven pied gigantickY fikol rekonstrukce pomert. adnY narod po skoneeni sv'etove valky nepfiSel k svobode v tak zbedovanem stavu Mrtvice mezi ptaky. British Aviculture Society zabYvala se pfieinami smrti ptakii a dospela k podivnemu vYsledku. Nejeastejgi pileinou smrti ptakft je mrtvice. Mina ptakfi, kteii umiraji pfirozenou smrti, zmira na mrtvici. Potom podle poetu pfipadil nasleduji: zapal plic, oties mozku a strevni katar. jedna se ofgem jen o ptaky gijici v zajeti. ✓ pfirode vetgina ptaku pada za obet' dra ycum, nedostatku potravy v zime a mrazu.

Mohou na planetich iit lide? keditel proslule hvezdarny Mont Wilson, prof. Adam, vyjacifil se nedavno o obyvatelnosti planet takto: na Merkuru je v dusledku blizkosti Slunce teplota tak vysoka, to je vyloudeno, aby tam mohli existovati normalni givodichove. Mars ma teplotu nejvY ge 16 stuprit, a.vgak jeho ovzdugi obsahuje jen tisicinu kysliku, v porovnani s ovzduSim zemski:rm. Vody tam temef neni. Proto by tam mohly existovati nejvY'S ni261 organismy z fie rostlinne. Velke planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun nemaji patrne jette ani pevne kfiry a jsou krome toho tak vzdaleny od Slunce, ze vytgi organismy by tam nemohly existovati. Mimo to jejich ovzdugi obsahuje jednak plyny amoniaku, jednak methan, zbYva tedy jako jedina pravd6podobne obyvatelna ii Pea*, A2 ta. je vAalt p7rinete

Strana

IrtSTNIK

Moderni nesmrtelnk.

Pfeloteno z knihy "New Poland" hospodalskem, politickem a socialnim, jako Poisko. Wiclyts trpelo po vice jak sto let, pod tlakem hned tii despotickYch vlad: Ruska, Nemecka, Rakouska. Rfiznost jazykova, odlignost zakonitYch ustanoveni, rozdilnost vYchovnYch systemfr, vie to bylo nutno urovnat, upravit, usrnernit. Ukol na pohled tem& neproveditelnY. Ale Paderewski mel hy nejen plan, ale i program k jeho provadeni a silu k tomu, aby pfimel jine k praci.

Paderewski dovedl miuvit a to stejne latesvedeive polsky, jako jinYm jazykem. Nikdy nepoti-eboval na mezinarodnich konferencich interpreta ponevad g mluvil bezvadn& testi jazyky polsky, anglicky, nemecky, rusky, italsky. Viviani, prvni francouzskY ministr valky, velmi usnavanY feenik, zvolal jednou: "Ah, ke g bych umel brat jako dovede Paderewski miuvit!"

Paderewski dovedl pracovat v gedesati letech stejne hou gevnate, produktivne a vy'irvale jako ve svem mladi. Jako ministersky pfedseda pracoval denne pravidelne 15 hodin, aby stabilisoval pomery sve zeme.

Narod, kterY chapal velikost jeho odvahy, vytvofil z nej svilj idol, jej g oslavoval se stejnym nadgenim jako psi jeho dfivejtich fitasnYch vYkonech hudebnich. Ofgem natli se take nespokojenci, jako vtude. Jednou zastavil komunistickY prfivod Irked jeho hotelem a boutlive se domthal provedenY svYch potadavkfi; za chvili byla ulice demonstranty upine ucpana. SrocenY da y bouilive volal Paderewskiho k zodpovednosti. Marne se Tide v hotelu snatili polskeho premiera piemluvit, aby nevychazel z hotelu. Nedal se zaditet. Jakmile se objevil pied hlavnimi dvetmi, byl ptivitan boufi pokfikit. ZU stal na okamtik stat, klidne se roshledl po davu a pak se jal kraeeti do jeho stfedu. Potorn se zastavil, potadal zvednutim ruky day o ticho a zaseal miuvit.

Jeho elektrisujici gesto umleelo celou ulici. Ale ticho trvalo jen chvili. Jakmile zacal miuvit, bouiil se day dal. 2acinS7 elovek, kterY jette nikdy nevidel rudY da y ye varu, si nedovede piedstavit kumulativni silu jeho vzdoru a hnevu. Je to primitivni sila, jig neni motno ani kon trolovat ani zvladnout.

Ale Paderewski se nedal umleet a pokradoval ye sve feel pevnYm, ocelovYm hlasem. day ponenahlu utichal, uchvacovan jeho slovy, magickou silou jeho osobnosti. Posleze bylo kolem hrobove ticho. NapinenYm prostranstvim hi-mel pouze mocnY hlas velMho statnika a umelce.

Za iimavosti. stale pokryta neproniknutelnou clonou mraka, neni o jejim rit yaru pticly nic znamo. V jejim ovzdugl je mnoho kyslieniku uhelnataro a malo kysliku, takte lidskY organismus sotva by se tam udrtel. Nicmene pro pfigti Sti vypravy do rise planet zbYvala by pouze Venuge, jakotto jediny mo gny objekt k obYvani.

Kolik much seiere ylagtovka denne? Vlattoyky dosud nebylo mogno chovati v zajeti, jetto spotiebuji velmi mnoho potravy — much — jet v takovem mno gstvi neni motno dobte opatiiti. Odhad, psal o nem "Urnschau", kolik much vla gtovky spotiebuji, dal se tak, to bylo stanoveno, kolik much pojme vlagtovka do zobaku a kolikrat se yrati do hnizda. Nahodou mohl dr. Jacob chovati poranemou vla gtovku obecnou nekolik nedal.

Dal chytati mouthy pro ni do nadoby s vodou v nedaleke koriske staji a poeital, kolik jich vlattovka denne setere. Shledal fitasne Oslo 500 at 600 kusti. Na jedno posezeni spotadal jich ptak 40 i 60. Z toho je jak dalegitYm dinitelem je vlaaavka pkir9r...4 Jak949 P eptit0 1X711 111

Pak domluvil. S obnagenou hlavou stab mezi smrtvele tichYm davem, kterY se neodvatoval tdmef ani dYchat. Zahy ale bylo ticho nahle ptervano — pronikava bouie volani proletla celYm davem. Jmeno Paderewskiho znelo ze v gech fist. Mu gove i geny se k nemu tlacili klekali pied nim na kolena a libali lem jeho platte. Pak mu uvolnili cestu a odnesli ho do vozu. Paderewski odji g -delosnmvy,prazetiscldkii jegte pied chvili byli jeho odptrci, aby nyni provolavali s nejvroucnej gim nadgenim slavu jemu a Polsku.

V prosinci 1919, kdyt byla pfijata jeho resignace, nevzdalil se Paderewski fipine z politiky. OdeSel jen z vedeni, ponevad g se citil piilis znaven, vyderpan. Po pet let pracoval do fipadu; nyni si muses odpodinout. A kdyi zaeal uvatovat o sve osobni situaci shledal, to po tficet let ji zanedbaval. Jeho jmeni bylo u konce. Otevfel tedy opet klavir a rozezvueel klavesnici prvnimi akordy. Podati se mu jegte slougiti Polsku hudbou, zazni jegte jednou vitezn• jeho velke jmeno pa celem svete, nodafi se mu jette vydelat 'rejoice jmeni? V 62 letech? Po peti letech frpineho odmleeni?

V listopadu 1922 daval prvni koncert v Arrierice. Jeho triumf byl proste sensaeni.

Byl to stale je gte story Paderewski, majici vgak jegte nee° vic. "Pet let politiky," psal jeden kritik, "dalo Paderewskimu nove poznatky, nove pojeti pasobnosti o ritisobivosti.

Tisice divaku, kteii si, museli vstup do velke koncertni sine doslova vybojovat tak figasnY byl zajem o jeho koncert -- nutilo ho k hrani stale novYch pridavku, odmitajic opustiti sal, i kdy byla zhasnuta svetla.

Toto tun* na trati maid. 18.000 mil a piedstavujici vystoupeni ye 23 mestech, mu vyneslo pub milionu dolarri. Take v Evrope znamenal jeho navrat k hudbe nekoneene ovace. Roku 1932 po operaci slepeho stieva, vratil se k hudbe sveti a vYkonnY, jako by mu byla sotva polovina jeho skuteeneho veku — 72 let. Tern, kteii prohla govali, i.e to je jig jen labuti piseri jeho kariery, a tazali se ho, kdy jig definitivne opusti umeleckou dra,hu odpovidal: "Prof bych mel piestat. At pfestanu, zemru!"

Ani vefejna popularita politicks ani zbo g -frovanimlueckYhadAnfioezkazilo. Vtdycky zustal dfistojnYm yyrovnanYm mutem, neznajicim rozmarti umelct.

Jeho umelecka nesmrtelnost jako hudebniho genia je jista. Jeho statnickY ptiklad zfistane diouho vzorem. Jeho postava, jako mute katclYm cbulem, sotva najde hned pfikladu.

Jeho tivot bude vtdy nej yymluvnej gim pfikladem givota mute. dosahnuvtiho nejvyggich met silou yule a charakteru.

Pchyb Sahary je elm dal rychleigi. S osudovou nenprosnosti postupuje Sahara stale kupiedu a pohlcuje dalg i easti zeme. ObzvlaSte na jihu v posledni dobe jest jeji pohyb velmi rychlY a jeji piskove more rozleva, se roene o pub druheho kilometru dale, zavalujic firodnou zemi a huste lesy. Anglicke a fra.ncoussice spravni fifady v Nigerii obratily se proto do LondYna a Parise s nalehay ou tadosti, aby byl vypracovan spoleenY plan, podle nehot zabranilo nebo alespori ()mesh° dargi postupovani pou gte, a aby tak ohrog ene kraje byly zachraneny. Je vedecky zjitteno, i.e expansivni proces teto ohromne poug te, pokrYvajici petinu Afriky, trva neustale od pradavna a jeji pisek pokrYva, nesmirne rozlohy zeme, kdysi kvetouci. Nyni vali se piseene duny do kraju jinni Nigerie a na veicy nisi zde vSecku vegetaci. Jest dokonce obava, i.e by mohl byti zasypan tok teky Nigeru. Kolonialni uiady tadaji zfizeni betonove hradby Nigeru, nebo alespori systsmaticke pe gteni porostu, kterY by postupujici pisek zadr goval. VedeckYm getkenim se prckazalo za behem polsednich 250 let poutt' postoupila o celYch 300 kilometril. Jeji postup je elm dal rychlej6i, nebot' rovinna krojina peiclatle pis4 u vOtrom 7a fly 7o4ir Oporn

Strana P,.

VESTNIK

P,

4

t'

Cl'edni Organ Slovanske Podporaiici Jedn9ty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR-FEANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOTAX PUBL. CO ., West, Texas Pledplatne 65e roene. Do stare vlasti $1.65 rane.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zany adres zasilaji se do Hlavni Oladovny, Fayetteville, Texas.

Veekere dopisy, piedplatne, oznainky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

311adeti ue se titi. Zaeatek podzimu jest i zadatkem vyueovani na akolach. Mladet ritlejei i dospelejai, opouati na mnoze otcovski drim a ubird se do most, aby si neshromatna ritznYch akolach vedomosti a vzdelani pro budouci sve povolani tivotni. A katcloiodne stoji v tomto ease velikY poeet miadYch lidi na driletitem rozhrani sveho tivota, ae mail si voliti jit trvale povolani ureite, ktere bude zakladem jit celeho dalaiho aivota. Jake myalenky to 'firobihaji ustaranYmi hlavami rodieri takovYch lidi mladYch . .. Ceho ma, dbati mladet sama driletitem torn kroku? Jest povinnosti zavolati na mlacieho dlovelca: Ile se aiti; nevrhej se slope die nahodile zaliby do aivota, ale mud se aivotu rozumet, podrob jej rozumove rivaze! Za nynejei sttizlive prakticke doby zle by se vymstilo na celem budoucim aivote zachovat pouze idealni zaliby. Kdo by jen v blouznivYch totihach nadtene pohlitel k oblakrim, toho rvavY proud aivota brzy srazi k zemi, ochromi perute vzletu a zhubi vaecku spokojenost i etestil Hned pfi prvnim kroku nutno vedeti, Ceho elovek chce a echo muae dosahnouti — a potom dati se k cili vyeettenemu krokem pevnYm a vytrvale! "Ne pro ekolu, ale pro aivot se ueime!" staei osvojiti si citikladne pouze vedomosti zvoleneho oboru? Nestadi nikterak! Nejedna se pouze o to, aby si elovek tivot zajistil, nYbrt musi ptedem jit a od prvni volby starati, patkiene o jeho zptijemneni. Jinak nelze se pro budoucnost naditi radostne spokojenosti a atesti trvaleho. Zivot nema jen stranek vatnYch a ptisnYch, v aivote sviti i slunce radosti. Jen o jednu vec se jedna: zachovati pravou miru hlavne v radostech mlacieho veku a potitcich! V mlade dui nesmi poruten soulad rozumu a srdce. Porueeni teto rovnovahy znamend podvraceni praveho Westi tivota.

Stfezte se podlehnouti epatne !Wade, protote nespokojenci jsou nezdravi a tluti. epatne travi, nebot' jejich ritroby jsou ochab10 a nemohou dostatedne pracovati. Nasledek se velmi brzy objevuje. Zbytek potravy ye vnittnostech kvasi, zprisobuje mnohe zanay a otravuje celY organisms, jen opet jako kolo bez konce prisobi neptiznive na naladu postiteneho Cani nemocneho podratdenYm, smutnYm. Jak zamezime epatne nadade?- Potlaeujme katdY naval podratclenosti, bud'me shovivavi a usrnevavi, naueme se smichu, nebot' smich je viterstvim nad hnevem, zahvYm paprskem, kterY nahle vyjasni zachmutene nebe naeeho "aivota. keel a proslovy. Pti kadovYch slavnostech konaji se slavnostni teei a proslovy, kterYmi se ma, elenstvu a posluchaerim vylotiti vyznam Ci jine pkieiny oslavy. fteenictvi je kre,snY dar ptirody, kterYm neni obdaten katc13"7.

Vytaduje roznledu, klidu, siovni pohotovosti, tutiteho rytmu (Womiry) ft. tilasu. jnou ledint:1 vtqtq lwW,Ittlat. ktetl riedQvettritt tees anti ,ae vytilkaji botra t4nil mygurikettui, i 1!4.,,c# tetAcM, A Ivio Jim nOtli

prece mluviti, nanik si svou lee a ete ji. To je jen sprivne a takovY elovek posloucha se daleko lope, net kdyby svou tee apatne mlu vil. Nic neni tak trapneho, jako kdy teenik teprve hleda slova, kdyt neni ptipraven, mlurozvlaene a dlouho. Dlouhe keef lidi unavuji a znechucuji. Ceho se tadd od teePtipravte se na svou tee dokonale, mluvte struene, zato yeak vecne a tizne. Povezte jen to nejdriletitejel a chrarite se bez duchYch vet. Mluvte hlasite. Nemate-li teenickeho daru, pfeetete ptizvuene svou tee, anebo mejte v rukou aspori poznamky. Ve sve keel neco povezte, to jest tee yak meja ja.dro.

KratIcYmi proslovy, dobie promyelenYmi, dokatete mnohem vice, net sahodlouhm povidanim.

Az za 1900 let, kdy se budou lido divit, se sta milionti zbabelcit, za biliony dolarri ozrojenYch at po zuby, stab° v rozpacich pied tadenim tti eilencri, pro ktere stably sver kazajky za par dolarit a nemocnice — nebude moan jinY vYklad, ne ts se biliony di utikaly po dobu 1900 let od udeni syna tesatova, skresleneho v milionech knih a novin, a praveho se neprotivaly.

Tyriery vliv zasahuje i k ostatnim Slovaprim. V Jugoslavii stab se ztizeni sokolske_ ptimo soueasti ztizeni statniho, aby vYchovy ✓ duchu sokolskem, t. j. Tyreove, stal se itCasten veechen lid. Tak daleko nejsme ani my v zamoti, aekoli ueeni Tyreovo jest tak veelidske, ale oveem a soudasne i vroucne narocini, to by bylo potehnanim pro celou Ceskou Ameriku kdyby je prijali veichni jeji obeane.

Hodge, pozor! Rika se, jaka rodina, takove • Je ptirozene, se krome rodiny prisobi pti vychove i spoleenost. Dokazuji to eetne ptiklady. I z nejlepeich rodin vycha.zeji zloeinci. Na ne, bohutel, prisobilo vice okoli netli rodina. Znate to okoli dobte? Vite, je-li clobre Ci epatne? Chrarite pied nim svYch deti! Vite, co deIaji vase deti v dobe, kdy jsou mimo domov? Vite, co Ctou, na jako filmy chodi? Znate jejich kamarady? Pozorujte je nekdy, o dem se bavi? Vaee odpovednost je velika. Nevymlouvejte se, se na to neni easu!

Jsou to vane deti, vane nacieje, yak vaecko.

Propadnou-li jejich duce zlu, jsou ztraceny a jste ztraceni i vy, jit jste v nich videli sebe. Chrarite jich veude, opatrujte je jako odi ✓ hlave! Je to vase svata povinnost.

Houstonati buduji nejvetei krajanskou spolkovu budovu v Texasu. Denik "Houston Post" ze dne 8 zati t. r. uvadi nasledujici zpravu: Povoleni ku stavbe spolkove sine nakladem $30,000 vyclano bylo ptisluenYm iffadem fa-du Pokrok Cis. 88, v Houstonu. Dvoupatrova ohnivzdorna, budova postavena bude na parcele 1140 Robie Ave a dle ritedne schvaleneho planu bude to jedna z nejmoderneji vybudovanYch sini. V ptizemi bude klubovna, jideina, damskY parlor, prostorna telocviena s ptipojenou knihovnou a tti mistnosti k obchodnim Udelitm. V prvem poschodi bude rozmerne hlediete, moderni jeviete, sborovna.

Kontrakt ptevzal br. J. J. Kelarek, jednotlive temeslne prate zaciany spolkovYm brattim.

Behem eesti mesicri cele na naae pomery white dilo ma, bYti dokondeno. HoustoriskYm ptedem k nemalernu Ukolu vyslovujeme ptani zdaru!

O nas pro nas. Krasne Ceske oddeleni ma inestska knihovna Houstonu. Prozatim poetem knih nikoli nejvetal avaak vYberem eet• by zrovna idealni. Nemohl jsem si odeptiti, prodlevaje nedavno v houstonske schrizi naeich organisatorti, bych do knihovny alespoil letmo nezavital. Br. St. Valeik ma o rozmnoteni teto knihovny a hlavne o vSrbet v3iznadnYch dil eeskeho pisemnictvi nepopopiratelnou zasluhu. On mne take do knihovny autem dovez1; nadherne vypravenSrmi by provedl, podal informace stran registrace knih, relstilkovYch zaznamri, prijdovani knih a pod. Ceske oddeleni ua letmYm shlecinutim autorit zatazenYch knih, mne riejvSrae ptekvapilo. Takova studnice Vody 01/15. tak0va Nolexce du&:vnIch ploat 110101)016; bp.i.:o-yatTitt. A tiOsva tam triad jot tWtb, iyalo u, Pitni ti t)()Or t%) ate" 0,10Val)ft. t) MOON, ZfOliitOt

Ve sttedu, dne 12. fati.-1934. ze deske oddeleni neznamena, pro houstonsite jen snadnou dostupnost po eetbe osvetujici, ono jinonarodni vetejnost ptesvedei o inteligentni vyspelosti nas Oechoameridanri koneene o esl. narodu, nove zdaxne pokra:cujici es. republice.

Had DubevY Haj v Ross tadi se mezi ty nejdilejai. V nedeli provedli Slovackou svatbu, za tacasti ptamo noodelcavane. Sin byla doslova nattiskana. trainkujici zhostili se svSrch riloh zdatile. Scena svatebni hostiny s ptisluanYmi prOslovy se veem libila. Veeerni lidovo, veselice inela taktet velkY rispech. Ruchem pry tijeme!

Ze sjezdu e. S. A. — Br. Koeie podal zpravu za finaneni vYbor, kterY jednal o vaech motnYch zpUsobech uleviti stareim elentlm, ale at' bylo navrteno cokoliv, aktuar p. Taylor vae vyvracel a poratel. Finaneni vYbor koneene vypracoval plan, die nehot by bylo mono poskytnouti staraim elenrim idevu ad $1.70 do $3.45 sane, poeinaje nejmenaim. obnosem ve stab 60 rokri a stupriuje obnos katclYm rodnikem at do 95 mkt' stall.. Jednota eita, 6,054 elenti v techto roenikach, a na tuto rilevu by bylo zapottebi roene asi $14,000. Jedinou a nejteinnejei cestou k poskytnuti tilevy jest sniteni priunerneho stati elenstva ptijmutim dostateeneho poetu mladYch elents Tim by byla zvSreena solventnost jednoty a pak by mohly 1:47ti vypsany dividendy ye prospech staraich roeniDle planu ptedloteneho br. Koeieem by bylo zatpottebi pkijmouti v kaide 'aide pojiateni 320 mladYch elenri. Poplatky od nich, za prvni rok by obnakly asi $6.600 a po odeeteni proviso organizatorit by zbYvalo asi $3,000. Vypsanim 2centoveho poplatku na kaideho elena jednoty jednou merle by ptibylo $5.880. — Kdyby tady se vzdaly 3c provise za vybirani ptispevkri Detskeho oddeleni, ptibylo by daleich $1,040. Dalai $4,000 by musely bYti ueetteny na vydani ritadovny.

Kdyby fond na idevu stareim elenrim obnaael pouze $10,000 dosatenYch uvedenYmi ttemi zprisoby, bylo by man() poskytnouti roene od $1.20 do $2.95 elenri ye stalld 60 do 95 rokri. — Br. Janda vysvetlil, a litoval, se statni aktuati neznaji tadnou dobroeinnost a tadne bratrstvi, a hledi na vee ze stanoviska zakona a obchodu. Dnes nejde delat to ,co se delalo pled lety a pouhYm usneaerim poplatky snititi. Musime jednati ptisne dle zakona a musime si uvedomiti, se dnes jsou za to veecky pojistky zarueene. fllevy =trio dociliti pouze ptilivern mlacieho Olensiva, a jest politovanihodne, ae prave ti starei, kteki volaji o rilevu, na druhe strane proti ni pracuji tim, ae odmitaji sve ditky u jednoty pojistiti a stavi se proti \ Teem agitadnim naportim a pracuji proti jednot y i proti sobe. — Br. Mutik doznal, ze yetaina elentt nechape sve vYhody ani povinnosti a nechce si uvedomiti, se ideva neni motna pokud neni solventnost 106% zarueena za katciSrch okolnosti. Kaki* Olen ma ptiletitost ziskati tilevu sam, ziskanim jednoho elena rand a starai elenove na misto kacetovani ittednikft a jednoty kdyby za rok ziskali pouze jednoho Clena, ziskali by $6.00 roeni itlevy a zajiet'ovali by si dalti tilevy v budoucnosti.

HOVORNA. Jos. N. — Otravne plyny znali jiz davno Indiana v Jitni Americo, kteH spalovali epanelsky pept a tak vykutovali neptitele. "Kulturni" narodove ptedstihli \Teak tyto indianske kmeny.

Br. Karel N. — Nejvetai ekolu sveta ma mesto Millwaukee. Je to testipatrova budova, kterou navetevuje ye dne 12.000 a veeer 9.000 takti. Na akole prisobi 250 ueitelit.

K. R. S. — AtlantickY ocean pteletelo 85 letadel. 13 jich ztroskotalo.

Sestra B V. — Uvefejnime vas dasove vhodny dopis ptiete. Z technickYch ptidin jsme tento tYden nemohli. Pozdrav!

Br. John G. B. — Provolani dal() nas pozde. Zatadime do Cisla Teeim se na ,brzke .shledani, Musime pojedriani apravit Dis 3 iiiJte pcsiudy n:rtnoriAt, Orgitt, tit%tt'abt16 Mci4 Seth-lc/1,y litalti ()b-:41110:4A nat'OkY 0 4'4'10. tiCiP

-

V 6

st recitt, dne Li. :ail 1234

VE5TNIK.

AK zviag tni je situate rids snirtelnikt!

Kandy je to jen kratce nav gtevou. Nevi proe, lee mnohdy se domniva, ze' to vycit'uje.

1 kdyg na vec pohli gime se stanoviska kag dodenniho g ivota a neptemitame hloubeji, vime, ge to jsme pro ostatni lidi — ptedevSim. pro ty, na jejichg Usznevu a blagenstvi nag e vlastni Stesti inalne zavisi, ale dale pro ty pkemnohe nezname, s jejicht osudem nas poji paska soucitu. Ka g dY den myslivam neseislnekrat, ge muj vnelg i i vnittni givot spoeiva na praci lidi gijicich nebo jig zemtelYch a ge se musim ptieiniti, abych stejnou merou, jako jsem pkijimal a jakou dosud ptijimam. Mam potiebu sobestadnosti a east() mivam tisnivY pocit, 'ge einim Nice, net je tteba, narok na praci s yYch blig guji za-inch.Ttdrozilyscanepov opravitene a konec koncri mem za to, ze snodivaji na nasili. Take vetim, ae prosty a nenarodnY tivot je kag demu prospe gnY, po strance telesne i dugevni.

Nikterak nevetim ye svobodu eloveka ye smyslu filosofickem.. Ka gdY jedna nejen z vnejaiho donuceni, nYbrt take podle vnittni nutnosti. VYrok Schopenhauerriv: "Cloy& mrige site einiti, co chce, av gak nemrige chtiti, co chce," mne ji g od mladi give zaujal byl mi vg dy Utechou a nevyeerpatelnYm zdrojem snagenlivosti, kdykoli jsem shledl tvrdost givota a jim trpel. Toto vedomi mirni blahodarnYm zpiisobem pocit odpovecinosti, snadno nes oslabujici a prisobici, ae ani sami sebe ani jine neposuzujeme ptesptilig vede k takovemu pojeti givota, v nemg ma sve misto zejrnena i humor.

S objektivniho stanoviska zdalo se mi take vgdy nesmyslnYm, tazati se, jakY ma smysl nebo freel divot vlastni nebo givot tvorstva virbec. A piece ma s druhe strany ka gdy elovek jiste idealy, jen jsou smerodatne pro jeho "snahy a jeho Asudky. V tomto smyslu nejevily se mi blahobyt a gtesti neeim samoireelnym (nazYvam tento mravni zaklad take idealem stada vept0). Me idealy, ktere mi svitily na cestu a ktere mne stale pinily rados%nou tivotni odvahon, byly dobro, krasa

MYm politickYm idealem je demokracie.

Osobu kagdeho eloveka slu8i miti v Ude a nikdo nema, bYti zbogriovan. Je ironii osudu, ge mne osobne jini lide ptesptili g zahrnovali obdivem uctivani bez me viny a bez me zasluhy. Snad to ma svtlj pirvod v torn, ge je mnohYm lidern nespinitelnYm pkanim, aby porozumeli nekolika tern myglenkam, ktere jsem objevil s yYmi slabYmi silami v stalem zapoleni. Vim sice velmi dobre, ze je k dosaZeni kagdeho organisatorskeho cue tieba, aby jedinec myslil, potadal a v celku.

NES venujeme vzpominku eeskemu spiD sovateli, ktery na poli Ceske literatury

Jan Neruda.

ti

vyoral hlubokou brazdu. Vzpominame s celYm ne,rodem eeskoslovenskYm steho vYroei. narozenin Jana Nerudy, jednoho z nejvYznamnej gich zjevil v Ceske literature let gedesatYch a sedmdesatYch minuleho stoleti.

Jeho prace tally se z ylattni oblibe mezi eeskYmi studenty a mono iici,ze velkY rozmach des. literatury v malem narode nagem v2. polovici min. stoleti, co g de. se do znaene miry vysvetliti laskou studenstva k Ceske knize. CeskY student nejenom ptal si knihu eisti, ale take vlastniti ji a knihovniCka byt' sebe menti byla mu nejdraggim majetkem. Tehdy ov gem giyot studenta bral se jinYmi kolefemi, ne gli v ptitomne dobe.

Studenstvo neholdovalo sportu v geho druhu, jako nyni. Staeily telocvieny v gymnasiich a realkach a konaly se OM vYlety east° nekolik hodin cesty.

Neruda, byl obliben jako basnik i jako spisovatel a je nesnadno rozhodnouti zdali byly krasnej g i jeho basne nebo jeho povidky. Velike oblibe Ug ly se jeho feuilletony, ktere "pod earou" pkina gely tehdy nedelni "Narodni Listy." Tyto Nerudovy feuilletony byly horlive eteny ye vlasti i v Americe, nebot' dva,- Ceske denniky v Chicagu je pravidelne otiskovaly a etenati se v g dy na ne tesili. Neruda ma nesporne velikY yYznam pro Ceskou novinatskou kulturu. Neni snadne odpovedit na otazku zdali novinatenim ziskal Ci ztratil, ale snad z to prace novinatske ziskal duchovne, snad denni podnety, den co den ttibena pozornost a zkugenost,novinate, znamenaly take nee° pro nej co spisovatele.

Neruda si sam obeas poste goval na non praci feuilletonisty, ktera ho po nekolik desitek let nutila vyrnY glet pro etenate, zvlaate na nedeli, nove therna, rove napady Aerty pro beeAtIktl, JO 3e t(Ilt p6knOt tak eetiz 6sto tak p`ttOke. 8V6 '• é teuiltetaly twOoltitiv44 " fOrtIt nc4t • Yi`-s,

Jai vidim wet.

(Z knihy Alberta Einsteina: "WO svetovy nazor." Vydalo nakladatelstvi "Orbis", Praha XII.) a pravd.a. Kdybych byl nemel pocitu, Ze se mnou souhlasi Tide, stejne smY glejici, kdybych se byl nemohl obirati objektivnim, veene nedosatitelnYm v oblasti umeni a vedeckeho badani, byl by mi ptipadal givot prazdnYm. Vg edni cile lidskYch snah: majetek, vnej g i rispech, luxus, jevily se mi od detstvi hodnYmi opovrgeni.

S rnYm va. gnivYm smyslem pro socialni spravedlnost a socialni povinnosti byl stale ve zvlag tnim rozporu mrij zfejmY nedostatek prime potteby styku s lidmi a s lidskou spoleenosti. Jsem opravdovY "samochodec", jehog srdce nikdy zpina nenale'gelo ani statu, ani viasti ani ptatelskemu kruhu, ba ani vlastni rodine, nYbr g pocit'ovalo proti vgem temto tivazkUm nikdy netu gitelnY pocit cizoty a potiebu samoty, pocit to, ktery se ptibYvajicim vekem jegte stupriuje. Pocit'uji jasne, al/S. 8A bez litosti meze dohody a souzvuku s ostatnimi lidmi.

TakovY elovek ovgem ztraci easteene klid a berstarostnost, av gak je za to velmi nezavisly na nazorech, obyeejich a Usudcich syYch blignich a neptichazi v pokugeni, aby svou drigevni rovnovahu stavel na nesolidni zaklad.

stech", v dennicich " ease" ' a "Hlase" i jinde a je jich pies dva a etvrt tisice. Psal je s bujnYm humorem a psal v nich o vg'ech zjevech denniho givota pragskeho i venkovskeho, o dasovYch uddlostech i o thematech razu docela v gedniho, maje stale na rnysli tendenci narodne vYchovnou.

Mnohem lepe porozumime Nerudovi a jeho literarni tvorbe, zname-li nee° z jeho vota, proto zde uvadime nekolik dat givotopisnYch. Jan Neruda narodil se 10. eervence 1834. v irjezdskYch kasarnach v Praze na Male Strane, kde jeho otec Antonin Neruda, vysloutlY vojin, mel kantinu. Ale jig za rok po • jeho narozeni rodiee NerudOvi toto vojenske prostiedi opustili a zatidili si obchrid.ek v Thunovske ulici, pozdeji pak trafiku v Ostruhove ulici, ktera, se nyni nazYva Ne-. rudova. Tam progil sve mladi a ziskal mnoho staropralskeh dojmii, ktere pozdeji vylieil ye svem dile "Malostranske povidky."

Vychodil gkolu u sv. Vita i nemeckou gkolu na Male Strane; nade2 pre gel na nemeeke, pozdeji na akademicke gymnasium v . Kleinentine.'Po maturite roku 1853 dal se zapsati na. prava, let ptestoupil pozdeji na filosofii a po jejim absolvovani vyueoval na soukromYch Ustavech a nejakY eas na nernecke realce v Mikula gske ulici. V ueitelskem povolani vgak Neruda nesetrval; ji g za universitnich studii pracoval jako lokalkat i jako literarni a divadelni referent v tehdejgim nemeckem liste "Tagesbote aus Boeh, men" (Posel z 6ech) a pozdeji se oddal novinatstvi trvale, zprvu v Krasove denniku "Case", v "Hiase" a posleze pusobil a g do sve smrti jako feuilletonista, literarni a di, vadelni kritik v "Narodnich Listech." Vedle Zurna.113tieke Oinnosti vedigoval Neruda popu-. larni ri t 1)11.4 po.ttebit 8irokSfell PO4.

"Obro,y oAteitm 'igt1d111011 1:,k1 tk,4

Strana 9,

mel odpoiedmist.:: •Avsak Iirde—vedeni heinaji bYti donucovani, nYbr2 maji miti mognost, voliti si : yrldce. AutokratickY system donucovani se podle xneho ptesvedeerii zakratko zvrhne. Nebot' nasih pkitahuje v gdy lidi mravne menecenne a jsem, ptesvedeen, vladne zakon, podle neho g genialni tyranove mivaji za nastupce padouchy. Z toho &Ivodu jsem byl v gdy vagnivYrn odpfircem takovYch systerari, jakYch jsme dnes svedky v Italii a v Rusku..Nelze viniti demokratickou zakladni myglenku z toho, ge vladnouci dnes v Evrope demokraticka forma upadla v nevagnost. Pkieinou toho je nestalost nadelnikfr vlad a neosobni povaha volebni soustavy.

Vetim vgak, ge Spojene staty severoamericke jsou v torn smeru na prave ceste: maji totig odpovedneho presidenta, voleneho na dobu dostateene dlouhou, jen g ma dosti mod, aby byl skuteenYm nositelem odpovednosti. Proti tomu oceriuji na na gi statni sprave dalekosahlou peel o jednotlivce, upadne-li v nemoc nebo v bidu. Za skuteenou hodnotu v lidskem hemteni nepova guji stat, nYbr g tvOr(Ili a citici individuum, osobnost. Tato jedind vytvati uglechtilost a vznegenost, kde gto day ve sve podstate zustave, tupY v my gleni a tupY v citeni.

Pii tomto ptedmetu dostavame se k nejhorgimu vYplodu stadnosti: k vojsku, ktere nenavidim. Prisobili nekomu pote geni, ze mrige pochodovati v sevtenem giku za zvukil hudby, takovYm elovekem pohrdian. VelkY mozek dostal jen omylem, je gtoby mu Upine stadia micha. Tuto ski/mu civilisace meli bychom co nejdfive odstraniti se sveta. Hrdinstvi na povel, nesmyslnY nasilnY CM a odporne vlasteneeni, jak ghave je nenavidim, jak sprostou a opovr geni hodnou mi ptipada valka, radeji bych se dal na kusy rozsekati, neg abych se freastnil takoveho bidneho jednani! Mam piece jen o lidstvu tak dobre mineni, ge veiim, ge by to stra gidlo jig dayno bylo zmizelo, kdyby nebyl zdravY smysl narodu soustavne korumpovan obchodnimi a politickYmi zajmy prosttednictvim Akoly a tisku. linou Svetlou, Gustavem Pflegrem-Moravskim, Rudolfem Mayerem a Ant. Tolimanem. Do literatury vstoupil Neruda svou basni "Obegenec", uvetejnenou v Mikovcove ' Lumiru" i. 1853. Roku 1858 vydal s Vitezslavem Halkem almanach "Mar. NdvYm smertim lterarnim razili cestu tehdy Neruda, Hajek, Sabina, Frie, Heyduk a Karolina Svetla.

Neruda se nikdy neogenil, zustal starYm mladencem. Jako student seznamil se s Annou Hollinovou, prvni svou laskou, ktera vypinila nekolik let jeho givota, ale na konec ztistala nespinenou nadeji na sriatek.

Druha jeho laska byla Tereza Machadkova, jen take ztroskotala ptedeasne jeji smrti, cog nezirstalo bez vlivu na jeho ba.snickem dile.

Otec Nerudtiv nebyl povahy mekke a vyskytly se nekdy konflikty mezi otcem a synem, ale pies to venoval mu v "Knihach verso" baser nadepsanou "Otci". Za to k matte Barbote, tithe, citupine, prostoduche a zbo g gene poutaly ho city hluboke lasky Ona-m-: , mu byla eelYm svetem a ji vroucne opeva v `Knihach verso" cyklem dojemnYch basni "Matiece." Tklive vzpominky na matku ozVvaji se v NerudovYch basnich, je g nadepsal "Poste motivy"; "Pisne kosmicke" a "Zpevy pateeni."

Ztrativ mo gnost progiti sve staff v zatirodinneho krbu a nejsa docela zdrav, travil Neruda smutnY divot mladenecky, vychazeje jen zkidka na prochazku ze sveho skromneho bytu ve Vladislavove ulici v Praze. V teto tithe samot y a v Olne opu gtenosti dokonal svrij divot 22. srpna 1891. V historii literatury 'Ceske zaujime. Neruda vYjimeene misto. Teprve po jeho skonu vysvitl zeela, jasne jeho zjev vyrristajici ze smeru tehdejAi doby k eiste narodni krase a lidske opravdovosti, By! piedchirdcem literarniho hi es 6ilah f1it?x tent

Mtto

fi A

poltrokovfth spoledendob i ejistL n 11 ajiCl byl 1

Eitt:v r

vEsTNIK

Strana 10.

Souekova 2enitba Antonin Jenne •MIMOMIIC-1.00"

Jak Soueek ve gel do nizke mistnostl, kde sedelo pino hludicich lidi a kde se koui lei v bilYch pruzich pod stropem vedle elektricke tarovky, vyskoeil z kouta Pfemichal a hnal se k nemu.

"Tak jak ste pochodil?" pta se dychtiv?.c.

"8patne! Ze jo!?"

"Ale — co by gpatne!" neochotne povida Sallee a ohliti se, kam by postavil hub. Klobouk ma na hlave.

"Pojd'te si tuhle sednout do kouta!" zve ho Ptemichal. "Je„ vam tu drtim misto."

Soueek tedy kraal za Ptemichalem a useda do kouta za s hracim strojem. postavil ke sktini a klobouk hodil na ni.

U stolu sedeli je gte tii bide, ale byli zabrani do hry. Poohledli se, kdo to piisedl, nem& pokY yli a hledeli si dale karet.

"Tak co isikala Urbanka?' pta se Ptemichal dychtive "No —," zdrienlive poznamenava. Soutek; "vona by vod toho nebyla. Ale to vite; vono je to celY piatelstvo. Tak mi teda slovo egte nedala. At prej do etrnacti dni."

Ptemichal zavrtel hlavou "Jd bejt na vagom miste, tak nedekam na tadnejch etrnact dni. Dyti me tuhle chce g, tak to rekni " "Ale — elovede — to zas ji davarn za pra ydu!" haji vdovu Urban you Soueek. "Dyt' me tuhle prvne vidi. .. Ale ze bych se ji nelibil, to nemirtu Het. To by mne byla hned tekla. Ale to zas vona pekne; vona hned kafe, vona buchty, potom tarn pti gla ta jeji gvagrova, co ma toho druhYho Urbana. . ."

"Jo voni sou tarn Urbanove etyti," vzpomina, Piemichal. "Dva sou sedlaci a dva, maji jen tak baraky. Ale ty baradnici — to nejni ptizefi."

"A ten druhej Urban, ten sedlak, ut mi sliboval jedmen. . .", chlubi se Soueek.

"No — ja nevim," krei Ptemichal rameny.

"Jak ja, to znarn, tak holt si myslim, to Urbanka deka ha frakYho pana."

"A cot tuhle ja na to nemam?!" utrhl se Soueek uratene. "Ptece chalupa eista ; penize sou v zalotne. . ."

"Dyt' prave proto!" ptisvedeuje Ptemichal.

"Dyt teda mate majetek, tak si miltete vybrat. JO, bejt vama, tak se dam do novin a je to. . ."

"To sem prave s vama chtel hovotit," chyta se Soueek. "Vime — mezi nama — vona potfebuje Urbanka drobet popohnat. A tak si myslim, dyby se mi hlasily peknY tenckY. ."

"To bud'te bez starosti!" pteru guje ho Ptemichal. "To budou peknY tenckY a moc 'tenckejch." ". . . tak si teda myslim, ze bych ji spilt dohnal. Ale vona mi iekla do dvou nedel."

"Zejtra to poglu!" slibuje Ptemichal. "Nechate mi tu na to frakY penize — a to vite — pane Soueek — to potom na mne nesmite zapomenout! Dyt' ja jen pro vas, to vas znam leta. Co jemi jinda do toho?!"

"A kolik teda?"

"No — nechte tu zatim padesatku!"

Soudek se zarazil.

"To nejni moc!" vysvetluje Ptemichal horlive. "Voni ty noviny sou dralaY, dyt se nekdo chce tenit. Vono se to podita tak, teda dyt potom elovek vyteni, tak at' plati.

Ale ja to vobstar'am co nejlacinejc. A potom si taky myslim, to ten Urbanein statek stoji za padesat korun!"

Soueek pamalu vytahl ta gku, chvili se v ni ptebiral a potom s povzdechem podal Ptemidhalovi paclesatikorunu. A rozpadite se diva po stole.

"Tohle je moje pivo?" pta se a ukazuje na napinenou sklenici, jet, mu stoji u ruky.

"Jo, jo!" kYva, Ptemichal schovavaje padesatikorunu. "To sem Koreckej postavil, ani ste si nevgim."

Soudek se napil zhluboka. — — Potom snedl je gte Ova uzenade, hovotil s Ptemichalern, i do karat se hrdeum podival pi(=t-T ted(.,Triov INV ale pomP.1e1

met hodinu.

Za chvili se vypravil, zaplativ pivo svoje i Ptemichalovo.

Co je to platne! Kdyt se Novel chce nit, tak nesmi tak hleclet na krejear. . .

Domir pti gel k jedenacte hodine, rozsvitil, snedl kavu, jit mu Vodstreilka poslu gne v troube nechala a spokojene ulehl.

IX. Kdyti se rano Soueek probudil, Vodstreilka uz mela podojino, v chleve udelano a snidane se jit vatila Soueek vyskoeil z postele vesele a oblekal se.

"To ste se veera nekde zdrtel, hospodaii!" povida mu babka s Usrnevem. "Ja sem se zbudila, dy2 ste vodviral, a vono ut bylo jiste j edenact."

"Jo — jo! To tak asi bylo," ptisvedeuje Soueek a obouva si vysoke boty. "To tak mohio bejt. Ale dyt' sem taky schodil kraj sveta."

"A kde ste byl, hospodati?"

"Ale — tak sem to bral tamhle za Strejekovicema a potom sem se staves v meste. Vono je tech starosti. Tak chci handlovat v dcbytku!" povida nahle babce. Cot musi vgecko veclit?!"'. . .

Nasnidal se a gel po praci. Ale stale musel myslet na Urbanku a na jeji statek zase se mu stonily myg lenky na Ptemichala. Kdopak se asi na ty noviny ozve?!

A (vet vidi Urbanku v peknem gate, bile pleti, vidi jeji hladnce treesane vlasy. . . Inu inordijanska tenska!

Soueek se at zattasl. — — Navecer se sebral a za gel ke kmottiekovi Nasejpalovi na vejmenek.

"Tak vas zkazujou pozdravovat vod tech Urbanti z Uhotelic!" povida, vesele, sotvate zavtel u vYmenkatske svetnieky dvete.

"Tos tam byl?!" tasne kmottieek.

"Byl! rdera!" odpovida Soueek.

"A cos tam alai?" pta se dale kmottieek udivene.

"No — byl sem se tam za tou tenckou poCtivat," kroteeji jiz svekuje se Soueek vida, • je kmottidek ptekvapen.

"Tohle by pro tebe, Josefe, nebylo!" rozvatne vyklacla kmottieek a nacpava, si ku.

"Ale dyt' ste mi co of sam povedel!" ohratuje se Soueek a brada se mu klepe.

"No — jo!" ptipou gt kmottieek. "Povedel!

Ale jak?! Ja to povidal jen tak ptikladne; takovy tenckY sou. Ale to by si to vzala.?!

A vona prej ut ma frakYho spravce. Prej tarn jezdi. . ."

"No —," protahl hlas Soueek trochu sebevedome. "Do dvou nedel prej mam &kat.

A potom teda bysme gli ke kontrachtu. . .

Vo torn spravdeti nehkala nic."

"A to ut ti dala slovo?" tiasne kmottieek znovu.

"No — to zrovna ne!" vysvetluje Soueek.

"Ale aby mne vodbyla, to taky ne. Do tech dvou nedel. . . Ale von je to statek peknej."

"Copak vo to!" pokyvuje hlavou kmottieek.

"A dyt' prave proto!"

"A tak sem si teda myslel,' pokraduje Soueek, "abyste ttebas tarn zkazal; voni na vas moc daji!"

"A co mam zkazat?" A kmottieek ptekvapene zdvihl hlavu.

"No — jako — aby teda —," kokta Soueek, neveda. jak se nejlepe vyjadtit. "No — teda — abyste mi drobet pomoh. Dybyste vy ty Urbance zkazal, nebo tam dojel. . " "Ale — dej mi pokoj!" odbYva ho kmottieek a zapaluje si. Plamenek zapalky v pravidelnYch piestavkach mezi bafy osvetluje jeho vyholenou tvat. "Ja, na start kolena budu behat po eertech — d'ablech a tenit tiakYho blaznivYho vdovce! S timhle mi dej svatej pokoj. Josef!"

Soudek je zaraten. "Ja sem tak myslel. .

Von je to statek potadnej! A vona Urbanka je 'Dana tencka!"

"Dyt' proto!" kyva hlavou kmottidek.

"Ale dyby sem k yam zkazala vime — tak jako se na mne voptat, tak snad byste mi to nekaZtl. . .," nejitste se dopt4va Sc,teek

E

12. zati.

"Ale -- co bych ti kazil?! odbyva ho kmotileek. "Co pak je mi do toho?!"

Za chvili vySel Soueek jako opatenY. Ale venku se vzpamatoval. Ono je to pra y -cia.Cosebudkmt hoica?!

Vg ak on si to Soueek spravi sam. A co zas ten spravce?! 2e ta Urbanka ani nic netekla.!?

Za'Sel k Sarncovcilm, kde zastihl lirdee. Hodil si take.

Vomaneny tam nebyl. * * * Kratke dny na sklonku listopadu vlekly se stejne, mlhave, nevlidne. Sotvate se rozkouka2S, jit je veder. A dlouhY, nekoneenST weer. Soueek. si lehl po vedeti, ale pkevaloval se a usnout nemohl. A kdyt usnul tally, probudil se hned po pulnoci a byl vyspalY. Bylo mu smutno samotnernu v dlouhYch zimnich vederech.

Radeji za6e1 veder k Samcovi. Aspori to uteklo a doma usnul hned.

Prvni tYden se chYlil ke konci. A bylo to talchle v sobotu, kdyt ho jednou v poledne ptekvapila Vodstreilka divnou otazkou.

"Tak pry se budete tenit, hospodati?!" povidala a hledela nan nejiste. tTsta jeji byla statena jako k iismevu, ale oei se ji neusmivaly. Hledely zasmuSile.

"Kdo yarn zas co povidal?" utrhl se Soueek nevrle.

"Dyt' uz toho musi bejt pina ves!" vyklababka a ptestava se usmivat. "Prej si budete brat rialcou selku z Pohoielic," pokraeuje. "Rikala mi to dues rano Kokinkova."

"ESte si Ti neberu!" odpovida Soudek zamraecno. NcteSi ho zprava Vodstrdileina.

Scueek &Ica katdy den, ptijde-li psani od Urbanky, vyhlizi denne poSt'aka — ale nejde r.ic. Ceka, denne toho zatra,chtileho Ptemichala ze Strejekovic — a on take nejde. Padesatku vzal; ale nehlasi se, chlap ' patna!

A ted' kdyby ze vaeho nebylo snad nic — tak je Soueek ye vsi pro smich, jak se jit o torn hovoii.

"Dyt' do toho ta,c1nYinu nic nejni!" odbYva, najednou Vodstreilku i keel lidske.

"Vono de vo to, hospodati," zaeind Vodstreilka vatne, "ja, varn to teda teknu uptimne.

Vy jste me sem vzal do chalupy, a jak slytak do ty seknieky v pastou§ce chce dat vobec toho KonYvku z cihelny. Von prej ut delat nemtite a prej furt na starostu le. A tak teda dybyste so votenil, tak co tuhle ja?! Do pastonSky potom zpatky ne7 miltu — a co potom?!" .A Vodstreilka zvedla cip zastery a ot •ela si Soudek jeji tea premyslil, a nemohl odporovat. Na tohle si ani n.evzpomnel. Ale co ut ted'!?

"Vono by to &Ste zadina Vodstreilka znovu. "Dokavat' tam KonYvka nejni, tak bysem si dotla k starostovi a mohla bysem eSte zpatky. Vono tiebas potom bude pozde."

"Ale — jakYpak starosti!" huei Soueek, kterY se 'mita, v nemile situaci. "Zatim sed'te tady. Dyt' to snad tak nekvaltuje."

"I kvaltuje! Vona prej na to bude vobecni schrize uz na druhej tejden."

"Tak podkejte do pondelka!" rozhoduje Soueek. A v duchu si uminuje, ze zejtra — v nedeli zajde do Strejekovic k Ptemichalovi. Vtclyt' zejtra jit to bude t3'den, co psal do novin. A ta Urbanka bude asi psat at nakonec.

Ale psani piig lo diive: ani ho Soueek tak brzy neeekal.

Odpcledne pffiel poSt'ak a pkines1 Souekovi dopis. Adresa byla psana UhlednYm tenskYm pismern.

Ttesouci se rukou rortrld Soueek obalku a ate: "VatenY pane Soueku!

Pied vanocemi bude v Nymburce j.,.rmark.

Doporueuji Vam, abyste se tam podival; snad tam nejakou nevestu najdete. A motna s vetSim statkem, nozli roam ja. R ., do to doby budu jit vdana. Lituji, ze jste se neptihlasil Porouei se Varn Aitbtta (1001-rpMv$Iirf

Ve •sttedu, dne 12. zati 1934.

Chrim Osvi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky Mela ut na jazyku povedeti mutovi v gechno, o dem se statkatkou hovotila, ale piece se ptemohla a gukala po sve praci, aby bylo vg e hotovo. Byla by to hanba, kdyby slibu nedodrtela a prozradila, oc ji statkatka zatajiti tadala. Nekolikrate byla v pokugeni povedeti, co ji tladilo, ptemohla se v gak, jelikoa mut po tajemstvich netoutil. Ra.no byla velmi easne vzharu a je gte za tmy klugala k mestu. Pe gina byla dost uglapana a velikou tihu nenesla, aekoliv byla masla notno, hrouda.

Radi me uvidi, myslila si cestou. Tohle jsou aspori tii kila, a ted' v time, kdy je maslo drahe, ptijde jim vhod. Jen aby byla ta, jeptig ka ut neodjela„ to by byla chyba a zbytedne by cestu konala a nic by nevykidila.

Kdyt ptichazela k mestu, meal() se dniti, a spattila z postranni cesty kodrcati vozik, u nehot byl za,ptaten silnY pes, vedle nehot kiusala Lena v at zachumelena. Na voziku byly dve velike bariky s mlekem, jedna pro sirotdinec a druha pro stale odberatele. Hajna, ptiskodila a pomahala tladiti.

"Vida, takhle se to jede lepe," libovala si mlekatka. `Ptivstala jste si take. Kam pospichate tak po ranu?

"Do siroteince, teta, nesu tam kousek sla. Ptedevdirem jsem vezla na geho Venoug ka z Prahy a v autobusu jsem se sjela se dvema jepti g kami odtud ze siroteince. Ta jedna byla mlada, tuze hodna, a na dite se usmivala. To vite, jak je to matce, ktera tolik jako ja zkusila, mile. ftekla jsem si, to ji za to neco dam, a jdu tam s kouskem masla. Snad je neurazim."

"Holenku, ty budou miti radost. Deti je tarn jako emelikil a penez mak). Ktera, to byla jeptigka? Ja je podle jmena vgechny znam."

"Takova mlada, tuze hezka. Mohlo ji byti tak dvacet at otytiadvacet."

"To je nova sestra, dekali ji. D ye jeptigky veera odjiidely nekam jinam a tyhle dye .sou misto nich."

"Vite, teta, ja bych hrozne rada se dovedela, jak se ta mlada, jmenuje, ale vite,, ne klagternim jmenem, ale vlastnim ktere mela, net do kla gtera gla."

"To ut pro ni neplati, ted' ma katcla jen klagterni. Ale kdybyste chtela, i toho mohu se dovedeti. Sestra vratna ma takovY seznam a tam jsou v gechny zapsany."

"Pekne vas prosim, yyzvedle to, budu yam velmi vdedna a nahradim vain to. Nedovedu s nimi jednat, neznam je a ony neznaji mne, a to je potom tetka ted."

"Ale rada, vas mi dovoli abych si v lese nasbirala suchYch vetvi a bude to spraveno. Jen abych jiste vedela, ktere. to je."

"Podkejte, ja, yam ji ukati. Chci maslo jen ji do rukou dati a vy se na ni podivate."

"Tak ano, potom to bude snadne. Vidite, co se elovek naplahodi, net nekolik korunek yydeld. Meth, bych miti silu jako vy, ted' se mi jde, jako bych gla na prochazku, a tuhie nag Azor take si spokojene vykraeuje."

Pes, slyge sve pojmenovani, otodil k ni hlavu, zavrtel malidko ohonem a cupal dale.

Za okaintik byly u mesta, pustily se postranni, blativou ulidkou a za chvili zjevila se yelika budova sirotdince. Vrata byla ut pootevend a proti nim vychazel pekai;--s prazdnYm kogem od peeiva. Vozik zajel pied dvete, mlekatka hodila pro psa kus pytloviny na zem, a potom ji hajne, pomohla vyzvednout bariku s mlekem. Prave kdyt ji nesly ke dyetim, objevila se jepti gka vratna, aby mlekakce pomohla, vidoiic vgak, ze ma pornocnici, ustoupila, "klesttino, tohie e r a, hajna je to g pfe ti vOir.; tet v autobtm fti ,v1/6, ri6—J rotoij jelft vz

VESTNili

Strana 11.

pry mlada a nejaka, hodna, a hajna, ji nese neprojevil toho nikdy tak, aby to byla mopomazanku." hla ye seem mladi chapati. Povatovala ho za "To je dobie, to si deti pochutnaj. Byla to tvrdeho a drsneho a east() si pied matkou na asi sestra Bohumila, ta ptijela. Zavolam ji otce pasteskla. Ale matka ji chlacholila a xihned, podkejte." jiat'ovala, to otec je site trochu podi yin, ale Za chvilku objevila se jepti gka. Byla bez jinak ji ma uptinme rad. plag te a vypadala je gte mladgi a slidnejgi Nechapala, prod*, maje ji rad, chce, aby net veder v autobusu. Hajnou p •epadly rozmatce pti vedeni domacnosti pomahala, prod. paky a v proem okamtiku nevedela, co ji nutil, aby si v gimala vedeni hospodatstvi, Podavala ji balieek s maslem a jepti g Prod ji take do cukrovaru vodil a poudova,/, -kavh ej bral. jak se uza yiraji obchody a jak je nutno by"To je ptala se laskave. ti opatrnYm, 'aby nebyl nespolehlivYmi lid"Ano, je to kousek masla, snad se yam to mi podskoden a do gkody piiveden. Chtel, hodi." aby vgechno znala, a na zabavu poskytoval "Prod mi je davate?" velmi mak) dasu.

"Byla jste takova, hodna, kdyt jste s nami Ona piece bude bohatou nevestou, mysliz Prahy jela." vala si nespokojene. Vedela, to jako jedina"Ach, to jste vy, s tim ditetem, te? Ut se dek zdedi jednou velmi slugne otcovy fispory, pamatuji. Nu, dekuji yam, nage deti si poktere ji zajisti vhodnY sriatek -a blatenY chutnaji. Vage dite je ua zdra,vo?" berstarostnY domov. Od sveho nejprvnej gi"Jako htibek je, radost z neho 'name, a ho vyspivani byla obletovana napadniky me tuze te gi vas darek. Hoch jej nosi na krku zaslechla, lichoceni, jak nad ni neni v cea yetim, 2".e ho to bude chranit v geho zleho." lam okoli tadoucnej gi nevesty. Hezka je, bo"Vec sama nikoho neochrani, sama musite hata je, otec rna velke znamosti, a co by tenad ditetem bditi a k dobremu ho vesti, abydy ptekatelo jejimu radostnemu tivotu? ste se nad nim zarmutku nedookala. Je to Ted' arci chapala, jak moudrY byl nahled vas" mua raznY?" otciiv kterY nechtel, aby jeho dcera byla "Jak by nebyl, kdy je hajnYm. V gichni se modni loutkou, aby mela smysi pro prakho v lese boji." tickY tivot a dovedla se biti s osudem, kdY"To je dobie protote lehkomyslnY otec by na, ni ptitly zle doby. Ted' byla otci je prave tak chybujici jako nedlaala matka. vdedna a kdyby byla mohla, byla by mu ruNa jaie mi ho sem nekdy ptivedle, podice zlibala. Bohutel, otec je ua dvacet let yam se, jak bude vypadat, a bude si zde rnrtev a matka pouze d yema lety ho ptetila. mod s nagimi detmi pohrat. Ze ktere vy Ji zbyly pouze vzpominky a vYeitky to nijste hajovny?" kdy spravne sve rodide neocenila a to jim "Z ratyriske, je to asi dvacet minut od ra•tyriskeho zamku. Tuze krasne je tam, mela udelala je gte pied smrti zarmutek, provdavgi se za Otomara Janulu, ktereho ji nahoda byste se ptijiti na nas podivat" a jeji rozmar v cestu ptivedly.

Jeptigka se na okamtik zarazila, odi skloLive se pamatuje na prve setkani se svym pila, a bylo znati, to sama sebou zapasi. pozdej gim mutem. Stalo se tak na plesu v "Vite, to nesmime yychazeti yen," povidala potom sklieene. "Da yno jste uz v hajov- krajskem meste, kam ji otec sam vybidl jiti, pozoruje, to Olga valem dospiva, a to je ne?"

"Jenom rok. Mut je tam o nejakY mesic nutno, aby do girokeho sveta nahledla. Necitil se Upine zdrav, tu gil, ze nedosahne dloudela." heho veku, a ptal si videti dceru pied svou "Dekuji yam za maslo, snedi je sirotci a smrti zaopattenou. Krajske mesto, v jehot ieknu jim, to jim je jedna hodne, matka blizkosti bydlili nachazelo se v tirnem kraji posild." a byly v nem detne ritady. Spoleenost ktera Udinila pohyb, jako by chtela odejiti, ale se zde obeas schazela, byla prvottidni. Na hajna by byla rada je gte nee° se dozvedela.

Tepresentaeni pies ptichazeli stejne "Prosim pane, je ta madonka posvecena?" nici jako detni zamotni statkati, kteti meli ptala se. krasnY majetek a mohli tedy svYm 'imam "Ktera madonka? Ach, ut vim, co myslite. poskytnouti pomernY blahobyt.

Ne, neni posvecena. Neni tteba obraz bohoIdealem teditelovYm bylo, aby se dcera rodieky svetiti." provdala na venek do takoveho vynosneho "Myslila jsem si, to je to pamatni medalistatku, kterY znamenal pevne • zajigteni pro onek.' budoucnost. Sam protil v gechny faze ifted"Ano, je to stall parnatka po me matce. nickeho tivota a debate mel Stesti a dosahl Nemohu ho nyni nositi, main svuj gkapulit, pomerne velmi zahy krasneho postaveni, piea at ho tedy nosi vase cite Chodi k yam ce jen vtdy citil svou zavislost a veal, jak nekdy vase pani z Ratyne"? bylo nutno gettiti a se ptiditiovati, aby ne"Chodi, s mutem po lese prohliti dtivi. To co nagettil a sve misto uhajil. Vet gina Utedje pani, to ji neni rovno." hlavne statnich, byla odkazana na svou "Slutte ji tedy yerne. Jegto jednou yam gati, ktera, i kdyt se zdala znadnou, ptece dekuji, musim k detem."

Hlavou pokyvla a spegne odchazela. Hajna, vtdy byla ptilis malou, aby poskytla rodine berstarostnY tivot a nadeji na Uspory. jako ye snach se obratila a spattila, mlekatku, ktera na ni kYvala.

Nepodceiioval penez, dobie poditaje, "tit to vim," geptala ji driletite. "Jmerodine, kdyt ptijdou deti, neb dostavi se nenuje se Bohumila kla gternim jmenem a jaka nemoc pteddasna, smrt, je vtdy ttesyStm jmenem jmenovala se Milena Janulova. ba jakYchsi reserv, aby se tivot nestal lateIII. menem. Gena Utednikova ma, zdanlive lehKdyt se pani Janulova vratila z lesa a di a radostnej gi tivot, ale ye skutednosti nedala natizeni, aby pro hajneho ptipravili asmi si mnoho doptati, nechce-li, aby se mut si tti kila masla, velado pokoje a odhodivzadlutil, nebo aby nesahl k riplatkrim, kteM dapku a kabat, posadila se do ktesla. re jsou potom hrozivYm nebezpeeenstvim Ted' byla sama, nemusila skrYvati sve ropropug teni a talate. zechveni, a podeptev gi si hlavu do dlane, uZnal nekolik velmi slu gnych statkatri, ktepadla do vzpominek. ti by byli vhodnYmi napadniky pro Olgu.

Ten medalionek probudil v ni stare vzpoNebyli to nevzdelani rolnici, mall odborne minky a otevtel hluboke rany, ktere zdanlive vzdelani a vystupovali jako mest gti pani, Vbyly zaceleny, ale ktere tam v hlubinach donutiti dceii nektereho z nich nepovatoval sud krvacely. Bylo vysledkem jeji obdivuza moudre. At' je napted sama pozna a at hodne tivotni energie, ae dovedla v ge pteuvidi, to je ji ten di onen ptijemnY, potom konati Zda se, to pouze mutove jsou tak 'rude moci do veci zasahnouti. Nekolikrate statedni, aby delili velikYm ottesinn, ktere nekdy tivot bOutlive ptina gi, ve skutednosti pied Olgou jakoby namatkou pronesl svilj jsou nekdy teny stateenej gi net rnuti. Zola-. . nahled Q tivotnim povolani a vykladal sve Ste, kdyt pti torn mateistvi je pomocnikem. nahledy o tivote ritednikil i statkaft. yeJako by se ji celY ptede glY civet gjevoval to je deera bystra, to ho ma rada a t.e viciela sW o6v?".,etern, ktere silo v blabobytu jehonAhleny povenie a moudre, is t, 1 lavr16 viatbiti lake, Jeil °tee, tedi(Pplfrft4v011) tel otliw/Vara, PeiWO PA ardiv

VESTNfK

Sizana 12.

Detski Residka •

/4•1■00114CAIR.411104.11114.11/0 040.04•2-041100

41M1.0.0111144111234

D-012,44

TAJEMSTVI USFECHU. Dobra povest.

Jest vatnYm omylem pro mladeho mute rikati "ja nedbam, co si jini o mne mysli," a "Co ja, delam, jest moje zaletitost a nikoliv jineho."

To jest, je to omylem, nejakY dosici Uspechu na poli prate, kterou si vyvolil.

Nebot', ad nate vlastni snahy jsou v prvni rade zodpovedny za Uspech, zavisime piece do nemale miry na sve povesti.

Musime si ziskati povest pro hodnovernost netli nam bude daverovano. Musime si zasloutiti povest pro pravdomluvnost netbli nam bude vereno Musime si vybudovati povest pro svoji spolehlivcst netli se na nas budou lido spolehati Musime si zalotiti povest pro dodrtovani tajemstvi nail nam budou sverovany yeci dtiverne nebo nam bude sverena driverno," prace ku vykonani.

Musime miti povest pro "poctive jednani" netli budeme vyhledavani lidmi, kteici stoji na torn, aby s nimi bylo jednano "poctive".

Musime, si opatriti skrze dobrou povest, ktera jest toliko tim "co jini mysli" o nas vlastnictvi takovYch vlastnosti a jakosti, jet nachazeji prizeri v ' belch tech lidi, na jicht priznivYch stycich s nami, v obchodnim smyslu, zavisi nas itspech.

Nedomnivejte se ani na okamtik, to uznavanim ceny a vyhleclavanim dobreho mineni jinYch obetujete jakYmkoli zpit'sobem svoji nezavislost. Spite spejete kuptedu ku vetsi - nezasislosti mute, jet zalotiv svoji dobrou povest, jest panem a nikoli sluhou svYch obchodnich priletitosti.

CITANKA pro §koly i:esko-americk6 Nove upravil ADOLF FRUMAR, aitel a piedseda Jednoty u6itelske v Pra

Co je to Cho-di v ko-ru-ne ne-ni, no-si o-stru-hy ryhutii ne-ni, Ma gay -1i sar ne-ni, bu-di-vi k ri-nu po-noc-4 ne-ni.

0-ko-lo pro-ru-bu hej-no bi-lSrch live ku-kae-ky ve-dle se-be se-di, jed-na dru-hou piece ne-vi-d Co ry-chle u-b' ha a ne-ma to no-hou?

Co b*- je a ne-ma ru-k

ZEVNEJSEK NadanY, pilny, hodnY elm& nic ve svete nedokate, neumi-li se pane chovati a nemali pitemnY zevnejtek Zevnejtkem rozumime nejen jeho gat, obuy, fides, ale i vYraz tvare, chini a pohyby.

JinY 'Sat nosime do prate, kde je vystaven prachu a znediSteni, jinY do spolednosti a k jidlu, distYm tatem projevujeme, ze si spoleenosti vatime, u stolu sedime v Cistern sate, protote i spoleCnY °bed v rodine je jakYmsi svatkem pro vtechny, a mimo to pracovni, upragenY a vYpary tela nasycenY at vyclave, neptijemnY path, kterY se nehodi ani do spolednosti ani ke stolu.

SlutnY Cloy& musi bYt vtdy upravenY, a to drive, net vyjde z domu. Vlasy udesanY, at zapjatY, boty vyeittene, ruce dokonale eiste. Nesmime zapomenout na eistY limedek a novY kapesnik.

Vlidna tvar okratli i chude taty. Zejmena jsou-li tyto taty vtely vytehleny, bez utrhanYch knoflikil a slum. Nelibi se nikomu na divce kratke, chlapecky ostkihane vlasy, hochu zase nesluti nadesana nakaderena hlava.

Chute ma .bYti prutna, nehluena. NenaSlapujeme print na paty, protote tkrtani podpatkii po dlatbe je velmi nehezke, vyhY',Arne se tomu i na hladke podlaze, protote bychom snadno upadli, kdyby noha ujela.

Primerene dlouhY krok zpilsobuje rovne drteni tela a obratne pohyby. Zejmena hog se maji vystrihat prilis dlouhYch krokt. Paty stavime k sobe. Vypacla, velmi nehezky elovek, kterY chodi s rortatenYma nohaMa. Pohyby-gesta smi bYt jen doprovodem chitze, zduraznenim keel. Proto musi bYt nepatrne, neopakuji se, nejsou prudke.

Nesmejeme se chybam jinYch, ale bedlivE.'t pozorujeme: co se nam nelibi, mleky pomineme, ale dobie si zapamatujeme, abychom se toho uvarovali, Ne z knih, ale na vYch litje s1l ;-je nejjepe 1,16irrie, ja.kyrnl maple

I-van, Jan, Hus, Ka-rel, M. la-da. Ne-za-my-sl, A-dam, MojHo-ry-mir, An-to-nin, Jemir, ro-nSrm, Ka-te-ii-na.

Ka-men leii. Ja-ho-dy zraHli-na ma-ne nebo tvrd-ne. Me-tla bo-h. No-ve li-sti pu-el. A-kit kve-te.

Koui vy-stu-pu-je. Vi-tr ve-je. Me-sic svi-ti. 0-cet Pesch-ne. Ho-ry se mo-draji. Ci-no-ve na-do-bi se lesk-ne. Ul sto-ji na zahra-cle. Nat' bram-bo-roku-ie darIra schne. m® ne-hra-be.

Pe-tr, Bo-ii-voj, Ru-dolf, Da-vid, Si-mo, So-be-slav, Bo-ie-na, Pa.vel, -411a, - bra -vgl

M-rti-el

ve stfedu, dne 12. zati. 1934.

VERAZ NOVYCH CLENt ZA ikr.ESIC SEPEN 1334, DEE RADII, 'rtilDY PoJIS.TKY, STAIN eLENA A OBNOSU POJISTKY. Staii Obuos eislo Tridy pojiW. iadu B C DE F G H 500 20 1000 1000 31 1000 29 16 1000 25 1000 15.

1000 43 15.

17 1000 15.

20 1000 15.

1000 26 15.

1000 23 17.

16 1000 24.

1000 25 24.

1000 20 24 1000 27 25.

1000 24 25.

27 1000 25.

1000 31 25.

1000 34 25.

1000 33 40.

1000 30 40.

1000 25 40.

1000 50 40.

16 500 40.

1000 25 40.

28 500 40.

1000 29 40.

500 19 40.

1000 40 40.

1000 17 47.

1000 24 69.

27 1000 71.

1000 30 80.

1000 27 81 1000 38 84.

1000 23 92.

1000 40 94.

34 500 129.

500 27 129.

21 1000 130.

500 34 130.

1000 16 147.

1000 19 152.

500 47 154. $40,000.00

8 27 9 PojiWeno v tride B Pojifteno v tilde C Pcji.S. teno v tilde D

8 27 9

44 Celkem Pramerne star i, 27 let a 3 mesice, vice.

Prilmerna pojistka $910.00 merle.

ODBOR DETSKt d Do 16 let.

20-le ebnos 1000 4.

1 37.

91.

1000 154.

154.

154.

154.

154. $2000

6 Jsem s br. pozdravem.

Edward L. Marek.

Dne 31. srpna 1934.

Zasoby drasla v Nemeeku. Nemeck.o, jak popisuje pfirodovedeckS7 list "Kosmos", ztratilo syfrj sVetovY monopol na draslo, nebot' alsaske doly tohoto druhu nale'Zeji nyni jit Francii a draslo nachazi se i v jinSrch zemich. Ale pitsto zasoby draselnatSich soh znamenaji pro Nemecko velke bohastvi i nyni. Pfedvaledne odhady zasob tezthto sobyly vypoeitany pro Prusko na 17.1 miliardy tun, col znamena, asi 1.75 milardy distebo drasla. V ostatnim lieniecku odh3,:lovany byly tyto zasoby na 2 miliardy eisteno drasla. Ale ukazalo se, ze tato tisla by pkilth" nizka„ Rade Fulda vypneital, ie zasoby cenit na ila, poked jde o draslo 20 raniard an

do hlotitiky 1,500

Ve stredu, dne 12. zaki 1934.

Strang

vEsmix

Fort Worth, Tex. ten samY pohyb. Zajiste tadnY PROVOLANI K eESKOSLOVEN- ten tatinek aneb maminka, kdyt VER,EJNOSTI! maji Ctyti a nebo vice deti v doBratil a ptisnivci flak! me, by nedovedli na prvni povel Na jedenactY rok jit tomu, co je setadit. To by yam dal° prace Sokol nag talc:den byl v pride zdra- a volani: Jane, Franto, Lojzo, ye, a zdejti lid s nadtenim jest pojd' sem! Ale kde pak je ptivo-' ochoten sokolske poslani piniti. Se lat! Ale v radach sokolskYch to vzrdstem Sokolstva jsou ovtem i jde mnohem snadneji. snaene potadavky, a zejmena poMlady detskY rozum jest inektkeba vlastni telocvieny, ktera se kY a poddajnY a srdce citlive, jestala nezbytnou podminkou dal- nom nesmi ublitit a vedet jak s Siho roskvetu a trvani jednoty, vy- nim zachazet. Kdyi ublitite ditestoupila v posledni dobe v pinou ti jednou, ono si to po leta pamapaleivost. tuje, a chova, proti yam nenavist.

Za tech poinerd, majice na paVyzYvame vas rodide, byste pometi, te by Sokol nas bez vlastni silali vase ditky do cvideni a neotelocvieny udrteti se nedovedl, depteli tomu naeelniku-cvieiteli strata zaniknuti Sokola nijak na- nebo kdo vas o to potada. hraditi se nedala, odhodlali jsme A vy, vedouci a cviditele, yak se k einu, jet nam laska k Sokol- pozornost dejte detem a dorostu, stvu i narodu kale, ku stavbe vla- neb jen v nich mffZeme oeekavat stni telocvieny. budoucnoA a zastavit odnarodVime ptedem, to podnikame di- rieni. lo nad sily sve, ale podnikame je V telocvienach se yam deti nes diiverou ye St'astnji vYsledek, s pokazi, ani nebudou kamenovani, nadeji, ze dostane se nam pomoci jak Casto vidite ty zjevy na moralni i hmotne, od tVastnejtich cich. Z telocviden sokolskYch vybratii natich. Z mozold elenstVa chazi zdravi muti a teny, jak tenatfi rodiny sokolske dilo to pro- lesne, tak i dutevne vyspeli. vest nernriteme, proto obracime se nete si tech junakti a deveat, ktek vam bratii a pkiznivci Sokola, ti navStevovali sokolske evident a tadame uctive touto cestou ne podivejte se na jejich tela, zajiste prave o dar, nYbrt o pujeku. nespattite tadneho s ktivou pateti Minime totit naklad nu stavbu a nebo jinak zmrzaeeneho, katdY telocvieny hraditi deseti dolarovY- je zdrav jak na tele, tak na mymi i vettimi prijekami, na net vy- sli a hledi hrde budoucnosti vsttic. dame dluhopisy, s pet procenty tit- DneSni doba je neptihodna, a bezrokfi. U vedomi, te mnoho z bra- ohledna, jak pkiroda, tak i lid, a trskych jednot i mnohY z bratii tedy musime stati na strati a byti snadno bude mooi onech deset do- obrneni proti jakemukoli rozmaru. larri po nejakY Cas postradati, -aMarne zde i v Texas mnoho zatikame se ku vtem bratrum dobre stancit nateho narodniho poslani, yule se tadosti, by dle motnosti bratii neochabujte! jednu nebo vice piijeek po deset Br. MlhavY z Guy pie krasne ciolard nam laskave poskytli, nebo Bratte jen dal, "furt se de". mezi ptateli syYmi ye smeru tom Zavidim ti tve jmeno. pdsobili a neinne nas podpokili.

Jette musim vzpomenout 'te Dluho-pisy zatlou se hned po ob- jsem se opet setel na sletu v Seadrteni penes. Bratti, nemriteme ton s mnoha znamYmi, v jicht kruvam z pujeek tech slibovati vetti hu elovek zapomene na ruzne nezisk net 5% rirokii, dalti odplatu blahe chvile, a to: s Frank Anyam ponese nas nezinernY dik, a ;.,incem z Houstonu, Frantou Vrlou pak i to blatici vedomi, to htivnou 2 Guy, vydavateli echoslovaka, svou ptispeli jste \Teel dbbre, ze ne- br. Mouttou, redaktorem organu dali jste padnouti nam, kteti po- SPJST. a mnoha jinYmi z rrizstaveni jsme na strati nejvettich nYch konein Texasu. Bylo dosti hustatkii naroda, drab& 'fedi mater- moru a vtipu,ze zas budeme pamaske. tovat a tetit se na shledanou na Dekujeme jit zdejtim krajandm, priStim sletu. kteti nas podpotili a sve Uspory Pozdrav na redakci obou westnam :;kych listtii a vS'echny 6tenate, Taktet vtelY dik vydavateldm A. Tobola.

0 6echoslovaka, za penetitY dar na BOLEST V ZADECH A BOLAVA nal Sokolovnu.

NOHA. Kdo bude nasledovat?

Na zdar!

R4 Lockwood, 0., 27. Cervna.

Stavebni VYbor Tel. Jed. Sokol Syn mel velkou bolest v Fort Worth. zadech. Nonat to vylaila jette ptipomenoult, Mush a jette kousek zbyl, kterY jsme se take siteastnili zavodri a jsem dala sousedovi. On spadl -se sletu Sokolske 2upy Jitni, dne 26. tebtiku, udetil se do kosti na nosrpna v Seaton, Texas. Bylo nas ze a jit nekolik rokri chodi k lezde z Fort Worth deset rodin, asi katilm, ale bolest se nehoji. Nyni hned po prvnim ptiloteni No35 osob. Videti, ze jsou zde jate nat noha ptestala bolet. Pteje si lido narodniho citeni, a nadgeni tudit zasilku Nonat, aby mu bopro vec sokolskou. Mohlo nas byti est 'Opine vyledila. Jmeno jeho je vice, ale mnohYm nebylo mono o- R. H. O'Neal a jrneno nate Paul dejeti k vuli zamestnani a dlou- Bena, Route 1. he cesty pro jeden den.

Sokolske slety nejsou pro nas lid jen tim poZitkem, to uvidime vyspelost sokoln, sokolek, dorostu a Zactva, cvieeni na nakadi, atletiky a prostnYch, ale mimo toho v§eho vidite zde posluSnost, ukazCena Nonat jest 50c a $1.00, ponelost a vytrvalost, svYch vlastnich §tou 55c a $1.05. Ptejte se vaAeho deti. A kdyZ ne vlastnich, tak aspon lekarnika nebo jednatele, nic jinesousedovYch anebo nekterYch z ho neberte, ale pigte ptimo na nasi adresu. vag ptizne. Vidite vlastnima oCiMARIE LEIBLINGER & CO. ma, to jest to jenom poslugnost, Altadena, California. kdyt na povel nadelnika a nebo NONAT muLte objednat od M. vedouciho, vtichni tvofi jeden a Divin, Waller, Texas, Rt. 4.

To je take sluiba bliinimu, opatilt mu dobrou- dutevni stravu.

Proto zfizujte vtude skupinky etenatt nejlepe po 10 Clenech, ustavte si sberatele (dtvernika), a u nehot pak mdtete si list bud' vyzvednouti nebo dati si dorneiti. U

snadriujte ale praci ochotnych sberatelii, pomahejte jim nachazeti nove odberatele; jen rortitenim zdravYch nazoru a chuti k boji s krisi vybtedneme z neteenosti a pomfaeme caviti ruch pracovni.

C mite dobre s

Ptirozene chcete dostati nejvytti cenu, za vari bavinu!

Potlete ji nam, kde se nachazi nejvetti svetovY trh -- se vtemi vYhodami k ZVYSOVANI CEN a RYCHLEHO PRODEJE; kde bude pine protektovana proti ztrate ohnem, nebo poeasim, a bude se nalezati v modernim skladitti, pine chranenem sprchou.

A nezapomerite hlavni fakt, to vice baviny jest prodano vnitrzemnim kuperim z nateho skladitte, netli z kterehokoliv jineho v tomto ohromnem trhu.

Vlidni Potlete nam bavinu! Mriteme yam opattiti iiberalni 'Mau s nizkYm rirokem. Bavinu miitete promeniti ye vladni piljeku, jestli si toho budete ptati, a my se postarame pro vas o v§echny podrobnosti.

VaSemu prodejnimu zastupci poskytneme pinou kooperaci pro rychlou a uspokojivou dodavku vaSi baviny, kdy2 bude prodana. Vase zajmy budou presne [..hraneny.

Potlete ji nam NYNI! neb piste hned o Upine informace.

My platime dovozne — nepoeitime firok.

ZDARMA uloiime a pojistime na 30 din.

EXPORTERS COMPRESS & WAREHOUSE CO. Houston, Texas.

1 X Gentlemen: Please send me valuable information on how I can be ielped by your services.

NAME ADDRESS

Etrana 14.

••

VESTN K

HLIDKA ZEN JESES1 SE BLitt.

J. Zarm.

Dnes uprchl jsem ze zdi mesta yen do ptirody. V stromotadi, jim ovroubena byla cesta, me horke Belo vanek schladi.

A tliciho jig listi Inane se divna vzduchem eistYm siri, Cast listi chvi se ye korune, Oast glutYch platkri vzduchem viii.

List po listu se k semi snagi, na vinach vanku koleba se, ted' mime houpa se ted' ted' vyletd a klesa zase.

V ptirode ticho. . . a tak krasne. jenom ten vanku jemnY dech chvi listim, jeg jak slate ttasne v chomaddich zbyly na stromech.

Jak divne ye slunci se leskne ta smrt!

I v mou se dug plat ted' vzpominky a city teskne. — Vgdyt' Jeseri u g se zvolna bligi.

KAMENY NA NAM. CESTE.

Celt' nag givot jest ,eestovanim poutnika cestou, kterd nas sttidave vede rovnYm a pHjemnYrn sinerem take v gak nekdy drsnou a zlou peginou, na nig jen obtigne kraeime ku ptedu. A na techto drsnYch cestach leg mnoho kamenti, velkYch i malYch, pies nag musime jiti. Nekdy se zda, jako by vgechny ty kameny byly odstranany, jakoby pasta pied nami byla zcela hladka pojednou jest to zase kamen na kamenu. Kameny ty jspu protivenstvi, zle hodiny ktere nam ptipravuji, jsou neptedvidane osudy, ktere nas stihnou a ktere nam mnohdy zniei ve gkere nage plany do budoucnosti. Kameny tyto na, nagi testa givotni eini nas zadumeivYmi a zdrinji nas, abychom mohli kriteet vesele nagi silnici a nenechaji nas vykonavat praci nagi se srdcem radostnYm. Pakli to mogno, vyhnete se temto kamenrim, neni-li to vgak mogno, nekopejme do nich nohama slostne, neb tim zprisobime si jen sami bolest. Trapime se a mrzime a smutne kradime cestou na gi dale, jeliko g se uragime nad kagdym nevlidnYm pohiedem a zlobirne ,se nad ka gdYm protivenstvim. Tak jako dlovek nezruenY klopYtne pies ka gdY kamen na silnici, tak jsou i lide, kteti najdou i tam kameny, kde jini gadnYch nevidi, kteii si nepottebne sami v gdy sprisobi novY bol a neptestanou si stYskat a beclovat na bezpravi, jeg jim zpasobili jini. Timto neblahYm zvykem strpouje si givot zejmena mnoho gen.

Nechteli bychom do smutne tato spoleenosti pianale get. Kdyg i vgehno to zlo„ jez nas stihne, vgechny ty kameny, ktere nam snad od zlYcn rukou byly v cestu pologeny, nemfigeme odstranit a east() velmi bolestne to pocit'ujeme, piece si toho nemame mat, nYbra 'name byt uji gteni ze to, co nas potka, musi nam v gdy slougit k dobru, jen kdy to pravym smyslem pojmeme. Magemeli se piemoci a kraeeti ptes kameny ty pokojne a v klidu, shledame, ze stanou se kroky nage . pevnel gi. Pakli ta obtigna mista na na g tes ta givotni trpelive a stateane totemrigeme posilnime vrili svou, rOzjasnime svilj zrak a mysl na ge napini se veselosti. Znidenali nejaka na ge nadeje, zka gen-li na g zamilovanY plan, dobrd, v gak ona se nam naskytne jina, cesta, po ni g mame kraeet. Pak zalegi to na nas, piniti pouze verne to nage a netrapit se s tim, co le g za nami, nYbrg s veselou mysli krdeeti dale.

Jen kdo te gee onemocnel, dovede oceniti zdravi. Stejne nepozna ya Atesti kdo neprogel gkolou utrpeni.

Dallas, Tex. Tak ten pteletavY pta,k je zase v Dallas.

A kdo by nepteletoval, mit takove irtulne misto jako mam zde a v Temple zase svilj sweet home. Kdyg jsou dve takova mild mista, jineho nest:47yd neg pteletovat.

Kdyg jsem pteeetla elanek nadepsanY: "Hleclani cest", ye Vestniku ze dne 29. srpna, ptedstavuji si jak ona schrize nagich organisatorfi byla zajimavou, a nejeden z nas by si jiste ptal, kdyby se odbYvala nekde na rozhlagovaci stanici, abychom si mohpustiti radio a poslouchat, jak ti na gi zdstupci povidaji sve zkugenosti.

Chci objastnit alespori ponekud odstavec elanku ku konci, kde se pi ge nasledovne: 40 procent odmeny nebude vyplaceno gadnemu elenu, jedine v tom pNpadu, kdy rodiee sve ditky ptihlasi sami neb kdy g kterYkoliv elan se piihlasi sam, sam se postara o lekatskou ptehlidku a je uveden do tadu, bez pomoci jednatele. Tato otazka ze spfisobila mnoho iteptijemnosti, proto bratti a sestry neoeekavejte toho, ponevad g bylo to dtirazne natizeno zastupcfn.

Zde zase ja chci podati jeden ptipad. Mladik gel k Micah k prohlidee, ale lekat nebyl doma a jeliko g k jinemu nechtel jit, tak se to odlogilo na pozdeji a se laical* vrati. Mezitim ale piajel organisator a nabizel mu pojistku, a bylo mu tedeno, ze ji g sam chtel se piahlasit jenge se to zdrgelo nasledkem neptitomnosti lekate. Organisator ale mu pravil, ze to nic nedela, ze on ho zaveze k lekaiske prohlidce, ze veze i jine, a ze to na veci nic nezmeni.

Dle posledniho usnegeni, by byl opritynen na celou odmenu. Kdyby ke mite pti gel organisator v takovem ptipade, tak by nejel k Micah, ale tam, z odkud Nage Hlay. ttadovna ma krasne rimysly s tend odmenami a je to od nich bratrske.

Ale posud'te sami — bratrstvi a penize?

S pozdravem R. Spanhei.

Vesela Osada, cis. 147.

Jourdanton, Tex. Ctend red. Vestniku, milt bratti a sestry!

Ptichazim zase s par ildky mezi vas, nebot' je to pikovani ukoneeno, tak zase vice easu napsat nejake ty zpraviely.

Jelikog nag tad neni jegte ani rok stary, tak je take mato znamY. No, mame nadeji, ze take porosteme, jen co nastanou ty slibovane lepgi easy. V minute schrizi byl ptijat do nageho tadu mladY Ludmil Ermis, a s'ehtize se odbYvala v dome Henry Rippla.

Po schrizi byla dobra svaeina, ptichystand pi. Ripple-ovou, a po svadine ti mladi dleni zazpivali tomu novemu spolubratru nekolik eeskYch pisni, pri doprovodu spolusestry Hennety Rippleove na piano, ktere ona dosti oviatta. Mame to omladiny v na gem faciu 14 tak je mezi nimi dosti veselo.

Take se na g tad rozhodnul potadati piknik dne 23. sail v bratrske sini na Dobrovolski, jen 6 mil od Jourdanton pti same haiway. Tak jsem dostala za fikol vgechny vas pozvati. Tedy ptijd'te v gichni, obzvlage kdo tu mate rodinu a piatele, tak se s nimi ptijd'te na ten den pobavit a poveselit. Take zvu vgechny okolni tady, jako San-Antonske, Floresvillske, no, a od tadu Dobrota, doufame, ze ptijedou v gichni. Take by nas to titkdyby nas na ten den ta g navgivili bti. od HI. Ui., aspoia nekteti, budete u nas vitani. 0 dobrY obed se postaraji spolubratti, a kterY bude portistavat z peeeneho na rani a smageneho na kotli, k tomu zakusky, a take o chladne napoje bude postarano. Inu, jako na pikniku. Hudbu budeme mit dobrou, nebot' bude jak ye dne tak i veder k tanci vyhravati George Mieulky orchestra z Floresville, pti ktere to jde opravdu od podlahy.

Matenka vola z kuchyne: "Mami,nezapo;nerite pozvat hodne tech mladYch!" Od Markham SenkYkiky a od Blessing Hlogity a od Moulton ty mlade Zapletaly, kterym ptejeme v tom novem man gelskem giyote vgeeko dobre. Piijed' se Vili pochvalit s tou svoji Z'enuAkou, a ptiber sestr y Frantigku.

ye stiedu, dne 12. saki.. 1034.

Radi vas uvidime. No tak mladi, stati, vtiehni ptijedle do Jourdanton, a jestli se tu take neche, videt redaktor Vestniku, tak mu ptidam na jeho talir hodnY kus masa, za opravu a trpelivost s tim mourn dopisem.

Take vSeeky techoslovaky v reciakei ptiberte bratte redaktore s sebou. A na testa v Temple, ptiberte take pravnika Kacite. Ale genugky vezmete s sebou, aby o vas nemely starost!

Hnedle bych byla zapomnela na EICampo a na br. Barto ge, s tim Nonatem. Radim br. Bartogovi at' si tu udeld dostavenieko s br. Moravkem na ten den, v gdyt' pani Moravkovit ma zde bratra jen od nas ptes cestu.

Take br. Fr. Kadanka, na g organizator, by se tu mei nechat videt mezi nami.

No tak jegte malou kapitolu o neeem jinem.

V pondeli, na DelnickY den nam tu misty hodne a misty mane zaprgelo, tak rolnici seji fazole a hospodyriky zase salat a co se (la, do zahradek. Mfij starou g zasel 8 aktal tak zvanYch "Pinto beans" fazoltl, nebot` ty se zde dobte rodi a dobie prodavaji. Seti je mono na jate 1 na podzim. Take je gte krrnivo pro dobytek mete narristi aekoliv v nagem okoli ma ka gdY pro svoji pottebu krmiva a korny dosti, jen to baviny take bylo mato, ale jestli to v gecko housenky nespasou, tak je gte nejakY druhY krop bude.

Tak to bude dries asi v gecko. Tak vas vgecky etenate Vestniku pozdravuji a te gim se, ze vas zde nektere na torn na gem pikniku uvidim a vagi ruku stiskne, Frantigka Ktemenek.

Pozn. red. — Chystam se dorazit zayeas na vág tadovY podnik a seznamiti se s okolnim elenstvem na geho Bratrstva. Odtamtud planuji dalgi navgtevu a to bratti v Blessing.

VZIATRU NA "VINOBRANi" DO FORT WORTH! Cteni bratti a sestry!

Timto vas uctive zve musk zabavni bor na "Vinobrani", ktere poiada v nedeli, dne 16. gaff v 8 hod veeer. Hudba br. Blagka a vstupne jako jindy. Zajiste v gichni vite, co je vinobrani, neb tato zabava jest zde ka g rokem potadana a v gdy se tegi velke oblibe navAtevnikt, neb jest pH ni hodne veseli a smir'ut. Ale pozor na ten kalabus, jak vas policajt chytne pit trha.ni ovoce nebudete se mit dim vyplatit, jiste v nem budete, ag vas snekdo jink vyplati. Proto trhejte opatrne, at' vas policajt di policajtka nechytne.

Doufam, bratti a sestry a pfatele vribec, ze se zase v hojnem poetu k tato zabave dostavite a nebudete toho litovat. 0 vzornY potadek a to tizne penive bude 'Waite postarano. Take mate ptile gitost vyhrati na gt'astne 'Oslo "Door prize", jak jsem doslechla, budou asi 3, je g nage obetave sestry daruji, a to velice pane veci. No, ja to nebudu, neb nejsem na Vastne planate narozena.

Ku konci dekuji mojimu bratru a jeho rodine v Taylor, za to pane pohosteni a pobaveni, co jsme u nich besedovali. S nimi jsme se sUdastnili schrize tadu Praha, Cis. 29, a mall to potegeni prohlednouti si tu jejich nova vystavenou, krasnou a prostornou sin. Opravdu se mete zvati va gi chloubou a slougiti yam ku cti, i vgem 6echilm v Texas. I tanedni zabavy jsme se siieastnili v tato sini, kde hrala Baeova kapela z Fayetteville. Navgteva byla ohromna, snad ptes 800 navAtevnikil, a neni divu, neb pti tak vYborne hudbe se to tool. Ja slySela tuto kapelu poprve, ale vSechna lest, hraji krasne.

Vence se nam mezi vami libilo a vy vAiehni, s kterYmi jsme se seznamili, pH schfizi a zabave, pkijmete srdeenY pozdra y. gkoda, ze jsme tak vzdaleni, jiste by jste nas tam easteji uvideli.

Se srdeenYm pozdravem na fSeehny etenate Vestniku, Marie Juranova, dop.

NejslepejAi je ten, kdo nieemu nevelt`, deho nevidi,

Ve stiedut ; dr.o

Strana 15.

VESTN1K

TANECNi ZABAVY budou uspotadany V S. P. J. S. T. SINE V DIME BOX, TEXAS. scbotu, 29. zaki Burlesions, Caldwell. sobotu, 13. kijna, Ruddy's Belville sobotu, 27. iijna, Matykak, G ranger. sobotu, 10. Iistopadu, oteviene sobotu, 21. listopadu, oteftene sobotu, 29. prosince, Burlesion Caldwell.

Ku2dY jest uctive zvan Poiadatele.

feel i studenti, kteti nejsou oeskei ho puvodu.

Nezapominejme na stare heslo: "Kdo se za s ytj jazyk stydi, ✓ Z Austinu, Texas, sdeluji nam den potupy vkch lidi " A dbejme, naSi studenti, 2e o provolani k aby flak studenti ueili se nati ✓ rodidinn a studentinn, pojmeno- Ceske Fedi — reei nakeh matek a ✓ vane "V mle,deli je naSe budouc- otcii. "V mladeh je nak budoucnost " a uverejnene v naSem Ca- nost". Nebude-li naae mle.de2 znati eeskou kee, jazyk naSich sla y V sopisu se jevi nejen v Texasu, -nychpredkftvAmricezahyn.

V brZ" i v jinYch stateeh znaenY zaV jem.

Je mnoho duvodu, proe nak V Texasu udi se deskemu jazyku mladeZ ma se se na universite a — fedi naSich matek a act' — vySSich Skolach eesky uciti. Uvena Texaske statni universite v deme jen nekolik praktickYch dilAustin a na vyMich Skolach (high voci: 1. datina je lehei pro stuschools) v Austin, Temple, Hou- denty z eeskYch rodin nezli kterYston, Caldwell, West, Granger, koliv jinY cizi jazyk; 2. eeftinu East Bernard a na akademii sv. mohou studenti potrebovati ye PRAVNIK Ludmily v Shiner. Vgichni studen- svYch budoucich povolanich a spolVvrizuio ve gkere soudni ti, kteri po prazdninach vstoupi cich v deskYch osaclach, spik zolditosti tiadovna: 821 Bankers Mortgage na tyto 'Skoly a jsou deskeho 11 kterYkoliv jinY jazyk; 3. eeetiBuilding . Dies ulici nauroti Kress melt by si zvoliti deskou red na prinese studentfun stejny krebudove a uditi se ji, protole je znamo, dit jako jine jazyky. Studenti, kteHOUSTON. — TEXAS. z praktickYch duvodu na Texaske ft se jig Out deStine na vyMich statni universite i na nekolika vy g 'Skolach, dostanou za ni na Te-Sich'kolavTexsudinag xaske statni universite v Austin

Pro nas jazyk Texasu.

C.H.Chernosk

GEO E.KAC1

PRAVNfK Vvtiznie vegker6 soudni a Dravni abstraktv. nosledni atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS

stejny kredit jako za jine jazyky a postoupi ihned do vyMiho kursu teetiny na universite, protoe se jim eeStina na vyssi Akole zapoeita,. 4. Studiem deainy na gkole a na universite dopini si student znalosti jazyka, slavnYch dejin a vzdelanosti ptedkfi, ktere ziskal od rodieft neb v prazdninove Skole. Porozumi lepe snaham a ideam svYch rodiet a zilstane spice jejich tradicim. — 5. Bude-li desk' lid zde v Texasu chtiti Si udrZeti uctu a porozument 11du anglosaskeho a jineho piivodu, tak bude museti o sobe dati neco \T eat. Co je lepsi oznamkou o deskem lidu, nezli kdy'Z' se bude na statni universite a na vy g'Sich Akolach vyueovati Ceske 'feet, kultuft a dejinam?

Uvedomele krajany a krajanky prosime, aby nejen elanek pfeeetli, nYbr2 dali jej esti i jinYm, protole "V mlideii je naie budoucnost." a "Dokud sila hled'me dila, by pamatka po nas zbyla."

S astne De

Emil J. Mdlit eESKi PRA.VN1K sondv viude.

DOgt01,1 %Meta zkusenost.

Piljelm $150.000.00 na 6% ftrokii YOAKUM, TEXAS. Poradv

. . 0:00 4.017 .10.0 •CP..1110100.

POHREBNI Distinktniho charakteru, za cent' velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, dat: upinou pohrobnickou sluau nejlepgiho druhu, za ceny velmi Mime.

Jsme nejlepe vypraveni nejmoder. nejSimi pohi•ebnimi auty a vSenA. ji nSrmi potiebami, vykonavati spolehlive, moderni-3 a patiiine.

EDWARD PACE Pohrobnik, Temple, Texas elen S.P.J.S.T. Jednoty .01•01.0•11111.1.10 0•11110

40100.11.0

Privetivi Rodice

111110. NOM

1.00100.01•04.11111...1.0.01.04•11.0.104.11111.04•10.1.101Nuel..0.0.4.01

nalezaji se v domovech, kde

Dra. Petra Hoboko

RED FRONT eeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lune& Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, ramie druhy vina a doutniky.

Mluvime Cesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvla§tni stoly pro rodiny.

jest vzdy chovano jako rodirmSr lek Ono jest mateinou prvni pomoci v obydejnYch onemocnenich v kaldodennim beim obvykle postaditelnYm k pkivedeni normalniho stavu.

Zivota a

Jest uiiteenOn v OBYCEJNEHO NACHLAZEN1 PREHROMADEN1 ZLUtE NEPRAVIDELNOSTI STREV MOtIEVi-CH ORTIZ'

NERVOSY NEZAZIVNOSTI ZACPY NESPAVOSTI

SLABAino tALUDKU NECISTti POKOiKY BOLENI HLAVY tNAVY

Tajemstvi vYsledkii tohoto starodavneho, bylinneho leku spodiva v jeho dinku na za2ivaci a vymitaci Astroji.

Opattte si zasobu pro Va g i rodinu — vykonejte to dnes — a bud'te ptipraveni pro ptipady • nalehave potteby.

ZLe'PtENA Na prociej y e 1,t.Airil rirednleb lekaren.

Iltrari.ATN CZOREK bude vArn z q slAn doogete-/1: W. F, Severe en.. 1)ept. D13-32

Ceder 4eaSall.sat

Iowa,

Dra. Petra Hoboko neni obyeeljnY ptedmet obchodu; pouze mistni jednatele mohou jej doclavati. ZvlaStni Zkugebni Lahev, obsahujici 14 unci leku, bude Vam zaslana, po'Stovne vyplaceno, za jeden dolar a vedlejg kupon.

Zviaitni Nabidka:

.1111•••■■••■••■1•1110•111/•

...0•101101=111010WIIIMMINIMININIM 01112109alli

Kupon Cis. 2830 Dr. Peter Fahrney & Sons Co. 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Za pkiloienY obnos jednoho dolaru zaSlete mne jednu zkukbni Miley Dra Petra Hoboko, poStovne vyplaceno.

Jmeno

Dr. Peter Fahrney & Sons Co.

Adresa

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. V Kanade jest dedivino beze cla.

Pottovni tiadovna

Strana 16

VESVN1K HOUSTONU.

SKOLA

Poulivejte k oznamovini eESKA Konec letnich

Mali Oznamovate

ZASTAVTE SVRBENI. Trpite-li naledkeru kotniho ne duhu, jako "Itch", '`Eczema", "Atlete's Foot", "Ringworm", "Tetter of Pimples", my yam prodame nadobu Black Hawk Ointment zarudene. Cena. 50c.

BACA DRUG STORE Fayetteville, Texas. (43-48) POZOR NA VLAK! 5600 akra pastru velice lacino na prodej v jednom kusu, 70 procent teto renee jest nejlep gi farmovaci zem na Plains, ostatek je kopcovite, dobra trava a 'deck() pevna, hlubolta zem a ne foukaci pisek. DobrY etyt dratovy plot okolo cele renee. Leti 22 mil severozapadne od Lubbock a 16 mil jihovYchodne od Littlefield, Texas.

Dye studne a dva vetrniky, dost vody; voda je k dostani po celem pastre od 65 do 95 stop. Cena $7.50 za akr hotove. 0 dal gi podrobnosti pike na: R. D. Loika, Anton, Texas, P. 0. Box 172.

prazdniri le zde a ty chvile koupani, neskev, vYlett do prirody, piknikd atd. pominuly. Skolnim detem zustanou jen bla,he vzpourinky na chvile kdy se mohly berstarostne bavit a nemusely se trapit s ulohami. NSt vgak nastava eas gkoly. Ptiki-ni tYden vgechny gkolni budovy budou otevteny a po tti mesidnim ti' chu bude se v nich °pet ozYvat hlas deti spechajicich do svych ttid, aby pokradovaly dale ye svem vzdelani. Melo by to bYti radosti katcleho taka, to mute zase ueiti se zaklacitim spravneho tivota.

Specham proto s temito tadky, abych Vam deskYm takrim ptipo, menul, to se zase bude vyudovat eegtine na John Reagan High School. Nezapomerite se dati zapsat do Ceske tfidy. Bylo by to gkoda nechat deskou ttidu padnout ted' kdyt na ge price byla uznana statnim gkolnim vYborem.

Vy, kteil jste studovali de gtinu, vite, co to dalo prate, psani, opravovani a opisovani yam i nine, netli jsme "affiliation" dostali a proto bude nutne, aby se dostatedny podet takri prihlasil a tak umo-nil dalgi pokrok eeske Vas rodide bych prosil, abyste s detmi o &Stine promluvili a na-

Ve st •edu, dne 12 zdf. i. 1934. pomenuli je, k tomuaby si chom vyueovani eeskemu jazyku nu nechali zapsat. A vy deti bu- si zde udrteli. Nespolehejme jeden dete-li miti nesnaze se svYrn den- na druheho, ale chopme se v§eci nim "gkolnim programem, ptij- price abychom to, co je vybudovad'te ke mile a ja, yam pora,dim a no neztratili ale budovali dale.

S bratrskYm pozdravem pomenuli je k tomu, aby si degtiDr. Frank E. Lukga.

Jest to snaha nas v gech aby

Srde ne blahopi ani ku sriatku

bre Frant. Moudcy s jeho vyvolenou drutkou

Mani

eernochovou projevuji

Nakupte nyni a uietryte.

VYDAVATELE A CELt PERSONAL

Handler's Dry Goods More

CECHOSOVAKA.

V bYvalem miste Papa George

Temple, Texas.

Studene poeasi dostavi se co nevidet. — Jste pripraveni??

Pani F. F. Lekkarova a pani Janie 8imkova, s ochotou budou y am napomocny pti vYberu va gich podzimnich zasob.

Scout Stievice do prate, pro mute, par za—

Outing, stejnobarevne a ozdobne vzory, dobre tetke jakosti, yard

Unions, pro mute na 6n C zimu, dobre jakosti Ponoilty pro mute, ozdobne

Broadcloth, stej nobarevile vzory, 36- palcri gikky, yard za-

$1.1

saarrAMMIIMM

qc

10c

vzory, Rayn, na svatek, 3 pary za— J Svateeoi Oxford St •evice pro

1.000 yarda, Cheviots, Prints, Gingham (ard zaC

E., ratite a mlade mute, derne barvY41 1

IlnedY Domestic, 39-pal. gitky, yard-

Svateeni Kai/1(4y pro mute vfge od

Blankety, bavinene, clobre velikosti —

( .79 $1.25

1

6c

59

Podzimni obleky pro hochy nova vzory

Kabity pro teny a divky, prave jsme obdrteli.'

$3.95 --- $9.95

$4'95-$6.95- -$9.95

Podzimni obleky pro mute, nova vzory -

Hedvabne latky, novYch, podzimnich vzorii, 40 palcri ky, yard za-

-

$14.85 — $19.85 Klobouky, nave podzimni vzory pro mute t mlade mute, od— 1.25 vfge. Mame take Upinou sobu Stetson kloboukil.

39c

49c

Stievice pro _ditky do Skoly, vYge odUteralty, zvlagt' velIce "Turkish" kus

98 15c 19c

Overalls, pro mute, nejlepgi jakosti, Kangaroo, Red Ball a Test Brand pAr za—

Sheeting, nebilene 9-4, yard za-

Sweatry, prave jsme obdrteli novou, velkou zasobu, pro mute, teny a ditky, v g ech cen,

Hedvabne gaty, pro damy, nove podzimni _vzory, velikosti 14-50 441‘a . U4)

$1,25

09 nr

0

Matka Kratmerka DO PANSKEHO STAVU Vesela bra o dobrYch lidech v 5 obrazich. Podle romanu Popelky Billianove, "Do panskeho stavu", zdramatisoval F. Cinler.

SEHRAJI OCHOTNICI

EaDu

tefinik na Cottage Grove ulici V NEDEU 30. ZARI OSOBY Otec Kraemera br. Fr. Beean Matka Kriemerka, ses. Karla Otyrtnikova Barugka, deera ses. Valerie Suldova Bartakka, E'ousedka ses. Mar. Filipkova Pepina z cihelny ses. Silvie Kelarkova Chiapec br. S. Kelarek Sleana, 8vadlena ses. Helen Tepera Slutka, Eufrosina (Anna ses. K. Volkova Pan tatinek br. B. Ctvrtnik Dratenieek br. K. Beean Medik ZdeborskY br. J. Kahanek Jeho strYc Vaclav br. Ant. Svestka Madla, Kuchatka ses. B Suldova Najemnik br. Fr. Bedan, ml.

Dej v Praze na ptelomu XIX a XX stoleti ZACATEK V 5 HOD. ODP.—VSTUPNE DOSPEL1 30e. DETI 10c Po divadle taneeni zabava, chutna veeete, hudba hr. Aebesty.

Nenechte si ujiti toto krasne divadlo. Proto ptijd'te vkchni.

Uctive vas zve

Zabavni vkbor.