Vestnik 1934 09 19

6Z)

gla, a. 4.*

41,

Oran 5lovanske Podp or

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922

y BUDOU JEqt VALKY?

ROONIK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS,

e stkedu,

'

OZNOST nazorit o valce rozdeluje lid-

stvo na skupiny a skupineeky. K valvalce ma odpor kaNlY nezvrhly elovek. Ma-li k nedemu odpor, odtivodnuje velkY odpor, bude jej miti clUsledne, za v gech okolnosti, a becia tern, kteti by se snaMli tento zasadni odpor z jakYchkoli &Wadi" zeslabovati. Jedna skupina lidi. vidi ye valce hrozne naivne "nutne zlo", jini vidi valku "obrannou" jako mravni ptikaz, opakuji "mravni pkikaz", a ti ostatni lid& kteti v torn obrovskern behu 'Zivota na takove veci vfibec nemysli, teknou si pohodlne: "My to neptedelame". Nekte •i take zcela chybne kombinuji, nebot' uvacieji valky jako zjev zcela ptirozeny, a posili se znamou frazi: "Divot je boj". A ze v geho toho mame si ueiniti zaver? Neni to vec nejtel gi. Jen si uvedomime, ze pravda obyeejne bYva nejvice zatajoy ana, nejvice skryta. V celem iivote lidstva, sledujeme-li vYvoj nejvet gich konflikat, poznarne, 2e to obyeejne ptijde tak, ani' se kdo nadal, a jen hodne domY glivi fide tvrdivaji, 2e se to dalo eekat" atd. Jegte jsem neslyg el, aby se "'ado byl p•ipravoval na valku fitoenou, kahlY ma na mysli jen obranu ureitYch "pra y ". Zde, se mi, e pilvodeem vg eho je to hrozna organisovanost vgeho podnikani, ta mitva, disciplinovanost cele lidske spoleenosti„ pti niZ' bary by byly jiste vice nav gtevovany nel g koly, nebYti donucovacich prosttedku, a z ka'ade organisovanosti zvetguje se pocit sily, jemuZ' v zapeti nasleduje pojem prava a z nervosity dochazi ke konflikturn. Idealni pojem obrany je mokio ptedsta y iti jen tak, 2e by se napaderiY branil zdi, o ni' by se kule Atoenika zardiely, ari' by se mu gkodilo. To by byla obrana. Brand se tYm2 nejbrutalnej gim zpiisobem, jakYrn jsem napaden, gkodit stejne brozne, jako gkodi nejhroznej gi neptitel, ohnern, 'Z'elezem, otravnYmi plyny, zabijet, Melt to co lidstvo po cela desitileti v nadgeni s laskou budovalo, pro to nemam slova, tim merle, abych cosi podobneho poklaclal za mravni povinnost. V to veci nedam se pfesvedeiti nieim, nikYm a nijak a vetim, 17',e jsme ut clavno zpilsobili ke koneenemu roxtegeni talc dfileNtYcli zaleMtosti, ktere se dosud na celem svete nikdy opravdu nekeg ily a fait zasadne nechtely. Kdyby se propagovala obrana takova, p • i nil by se vzaly ygem zbrane z rukou, souhlasim, ale nelze souhlasiti s tim, ma-li se vraklenim branit proti . vrakieni. Patrne zapominame, ,-2e katcla pkiprava na obranu zvy guje take ptipravy idoenikti. Kalcia, obrana ptedpoklada Utak. System sng ovaci je velmi kompromisni a proto take nejvYA nebezpeeny. Tu hrdinnost, ktera se tak east° chvaliva u sta., rich Hen a flimant, ponechme staroveku.

Myslim, 2e celY 2ivot poctive pracovat pro lidstvo pio jeho mo2'ne a absolutne dosab R

g

(Wednesday) 19. zati (Septeinher) .1934..

OSLO 45.

A. Bohae.

telne blaho, pro jeho vYchovu a zuglechteni je nmohem cennej gi, ne' pokladat iivot v hrozneni vraideni at' za cokoliv. teelem valky je yratda; zbrani valky je vyzvedaestvi, zrada a povzbuzovani k ni, o2ebradovani obyvatelstva, olupovani ho neb zlodejstvi, aby armada byla opattena zasobarni. Co vykonali pro blaho lidstva muZove valky? Co vynalezli? Dela a pu gly. Tot' vge.

Vynalezce koleeek (traka •e) zda nevykonal vice pro lidstvo touto jednoduchou a praktickou my glenkou spojiti koleeko dvema citevy, naii vynalezce modernich opeyneni? n!,.111h,

Podzimni elegie.

Vit StruZ'anska.

0.4. SO MP

INCIFIVI

Slunko zag lo, rnlha geda zvolna pada, na vichr svadle list zveda, upominka — v srdci bol.

Pusto v sade — kviti vadne, umlk ptadat neZ"nY hlas a a‘i na vg e sniZek padne, co pak bude bolet zas?

Vzpominam a nevim ani, jak to daynd vgecko jest, jak je marno dr2'et v dlani gtesti zlatou ratolest.

Stesk i litost dui jima, ztim-li v jednu dobu zpet a ptec — v vzpomince to dtima ziti nejvabnej gi kvet.

Slunko zaglo, miha geda zvolna pada na Adol, vichr svadle listi zveda, upominka — v srdci bol.

111i111111111111 ■ 111111111111111111111111111111111f11 ■ 111i111111111:1; ■ i1111t111:1111111,t111!! ■ 11!fl!VAI:1,1

!Ill!il:ii:1:11

Jen si vg ichni ptiznejme, zda jsme si pine vedomi toho, co je valka. Ptiznejme si, zda opravdu jakoukoli valku zavrhujeme, opakuji — jakoukoliv! Utoenou, obrannou, vnucenou, jak je lidstvo pro uklidneni syedomi rozliguje, proto2e svedomi je Ody nejptisnejgim soudcem. Vezme p •i torn, 2'e na celem svete jsou fide, 'Zijici, citici, trpici, pracujici, ale i milujici. Vg ichni chteji It a to je to nejvetg i pravo, na ktere sahat nema nikdo umele v Mdnem ptipade. Odzbrojeni budovane cestou politiky je nemane, nebot' vime, 2e ka2"da akce budi reakci, vime take, e pa kaidYch ptipravach k miru dochazelo k valkam stale a stale hroznej gim, nebot' politika je ptimo zbrani prn kaMeho nelsna-

ze pouLteinou a bohuZel i poutivanou. Jak vysoko— "vysoko" dospelo lidstvo s politikou, citi dnes kaMIY. JedinYm lekem je tu vira.

Vira v lepgi Zivot. A vira v dobro a v uskuteenitelnost dobra je jedinYm lekem pro vge, eim dnes vgichni trpime. Vira je take jedinYm lekem proti valkam, a to vira v 2ivot valek prostY, 2ivot s yyloueenim jakehokoliy fegeni konfliktO vra4lenim nevinnYch lidi.

Myslete a domyslete!

Politicky tento problem nikdy nedoteiime.

Rekni je moZrie jedine se stanoviska citu, uplatnenim spravedlnosti a lidskosti. Generalove nebudou odzbrojovat. 'TZclyt' se po celY '2ivot na valku ptipravuji. Prod se na odzbrojovaci konferenci nepoilou ti, kteti vedi, co je vino, kteti citi, co byla posledni valka. a kteti misto pamatniku na valku maji tu sve znetvotene zmrzadele telo, sve vdovstvi a sirobu. Ty nechte mluvit! Palete tarn matky pad1S7ch sync, pogete tam vdovy po padlYch, poglete tam sirotky po tech milionech, po glete tarn v gechny ty, kteti maji pravY pojem valky, ti at' mluvi, ti maji na to pravo! To jsou prave pamatniky! A Ohm pine v rost rychleho a fipineho odzbrojeni sveta.

Kde konei rozum, at' mluvi city. City ptirozehe, neumele, nepestovane, nevriucovane, city, sidlici v srdci. Zkusme to jednou, at' prornluvi matky! Matka, tot' nejvet g hrdina! Nikdo nepodklada, 2ivot jako matka pro dite! Matky davaji zivot. Kojily nas, Zivily, trpi s nami a iehnaji. Postavte 2enu, 2ehnajici matku tam, kde ji melo lidstvo tft davno miti, moZna ,Ze by bylo po'Zehnanejg.

Oi myslite, ze na to nestaei? Hrozna chyba se stala, ze pro rozum opustili jsme srdee. A kde srdce zfistalo, bylo napineno laskou poNtku, laskou sobeckou misto lasky obetovani. Jen 'Asks, matetska kde zustala, zustala ryzi.

A jate uvaZujeme o obetech posledni vat= ky. Nebudu poeitat obeti hmotne, na to lid rozum snad ani nestadi. Vsimnu si jen opakuji zivotu, vrahlenirn znieenYch. Bylo zjigteno, 2e valkou zahynulo na svete 10,000.000 (deset milionu lidi). 10 miliont" matek trpelo, kdyi s nasazenim 'givota rodily. To yam povi jen matky, ne politikoye. Deset milionu matek 2ehnalo desiti liontun sync. Kdo tehna jako matka? 10 syn0 chodilo po 8 rokil do S"kol, to je 80 milion0 rokil skolni vSThovy. Kolik node-. je, kolik Lasky a najednou valka? NTS'emu konec, konec. 6i vinou? Vinou zupnosti.

I ja koneim. Rad bych jenom, aby vS'e to, co ji2 tolikrat bylo promyAleno, bylo lidstvem domySleno, a vetim, Ze jen vira v dobro lid stvo uzdravi. Bude-li se lidstvo tak opravdoye zabSTvati te genim naznaeenSTch otazek bez vsttednosti, jako se dovede s velikou dulditosti zabYvati vecmi zcela malichernS T Viichni zmohou vge; a beda tern,-mi,budeva. kteti setrvadnosti mysli, ze valky znemotnemoZne, nit

Strana 2.

DYKOLI sei profesor Hajek se syYm K tencem na prochazku mestem, volil ulice, aby poulieni hluk hosta piin g neznepokojoyal. A snad prave tato okolnost zpiisobila, tie se jednoho dne ptihodila udalost, ktera, mart'ana ueinila sttedem pozornosti celeho sveta a ptedmetern sahodlouhYch novinatskYch Zadalo to zcela nevinne, Najednou se ozval v ulici, kterou Hajek s mart'anem zrovna kradeli, ktik z mnoha hrdel. V zaketi proLebl kolem nich asi devatenactiletY mladik.

DYchal teke a bael zfejme s yypetim vtech sil, at; rychlost, kterou ubihal, byla jen prosttedni. Byl zfejme vyeerpan. Mart'an piekvapne yzhledl. Hned na to ozval se pokiik: "Chyt'te ho!" Skupina mutiti hnala se smerem, kudy pied chvili prchal mladik. A tu se stalo neco, eeho by Hajek nikdy neeekal.

Mart'an bleskurychle snal havelok i eepici a jal se obema kusy odevu mavat proti pronasledovateltim. Tito se samortejme zarazili, ani ne tak pted rnavanim, jako spite pied nezvyklYm zjevem mart'anovYm. stall stat jako ptimrazeni,nikdo nebyl schopen slova. Nejaka, tiena,ktera dobehla posledni, pronikave zajedela. Mart'an se prudcc ot •as1 a ptestal mavat. Take prondsledovatele se ponekud vzpamatovali. Sklopili oei a nekteti se zadali ohlitiet, jak by se nejlepe dostali s tohoto mista clesu. V torn se ytak objevil stratinik a maim ze skupiny pronasledovatelti se ponekud uleheilo. Zaroveri vtak vzrostla skupina osob, ptibihali stale novi, aby se podivali, co se deje.

-- Co je tu? zvolal stratinik.

Chvili miceli vtichni jako zatezani, ati posleze se ozval jeden z pro nasledovatelii, doday si odvahy: — Helen jsme za zlodejem, ktery ukradl tam to sleene kabelku a prchal. Zde ten pan nam vtak zastavil cestu, zadal mavat kabatem a znemotinil nam pronasledovani. alujici muti pri siovech "zde ten pan" neodvalil se ani pohlednouti na mart'ana. Jen rukou ukazal smerem, kde tento stal. Stratinik vtak pohledl timto smerem a — mraz mu ptebehl po zadech. Chtel neco tici, lee oteviel irsta naprazdno. V hrdle se mu cosi vzptieilo a take v kolenou pocitil neznamou slabost. Nee° vtak musi podniknouti, uCiniti, anebo aspon rici. Odvratil se od desiveho zjevu, to ho trochu uklidnilo.

— Kde je zloclej? zvolal.

Je pry*, vzkiikla okradena, ktera, jsouc mend postavy a zatladena ponekud dozadu, nevidela mart'ana. — Proe ho neprondsleaujete? zvolala rozzlobene.

Pronasledovat ted' nema smyslu, iekl strainik; zloclej je jiti ten tam. Pirjdete se mnou na stratinici, sepiteme udani.

To tekl okradene 6reene. Pak mrsknuv letmYm pohledern po mart'anovi a pokynuv mu rukou dodal: — A vy pujdete take s sebou.

Hajek stal po celou dobu v rozpacich, neveda, co by mel ueinit. Odejit nemohli, poneva& byli se vtech stran obklopeni shlukem osob a stale nove jet** ptibihaly. Praha ma v torn smeru svetovou povest, tie vtidy se v ni najde mnotistvi lidi, kteti mail dostatek easu i zajmu zveciet, co se nekde deje. Nyni vtak, kdy mart'an byl yyzvan, aby nasledoval policistu, rozhodl se, tie zasahne. Ptistoupil k policistovi, tento vtak nevecia, tie je priivodcem mart'anovYm, odstreil ho od sebe a zahtmel: — Ptijdete s sebou, rozumel jste?

A kdy se mart'an °pet ani nepohnul, pHstoupil k nernu a popadl ho za rameno. V tom okamiiku vtak zaival bolesti a uskoeil zpatky. Pti torn jal se tfiti si dlari o kalhoty, pohlitieje na ni obchvili, neni-li poranena. Za nekolik okamtiikir se vzpamatoval a iekl stisnene: Poekejte, to vam pfijde draho!

Tu se znovu vzchopil profesor Hajek, ktery cely vYjev pozoroval s nejvettim pfekvapenim, a ktistoupil °pet k stratinikovi. Jet*te mu blesklo hlavou, tie i on nedavno stejne rychle odtrhl ruku od mart'ana, kdy v doVern na 1161-w sAlil a clastal prudkou ranu

VESTNIK

Mart an mezi

Edvard MaSka.

jako od elektrickeho vYboje. Pochopil, ze to je asi mart'anova obrana. Oslovil tedy noiicistu tekl: Jsem profesor Hajek a toto je ueenee Marsu, jiste jste jiti o nem slytel nebo Ceti.

Stab() se nedorozumeni. Nat host ma, docela zvrattni dojem o natich pomerech a v domneni, tie snad chce nekdo ublitiit mladikovi, ktery prchal, postavil se na jeho obranu. Neni-li tkoda ptilit velka, jsme ochotni uhraditi tkodu. Nyni flat, prosim, propust'te, zbyteene se sbihaji lide.

Stratinik se na okamtiik zamyslil a pak zabrudel: — A to jste nemohl fici hned?

— Chtel jsem, ale odstreil jste nine.

— Tak si jclete. Ale hlasit to budu. Mohl nine zabit.

— Ale ne. To se jen takovYm zpilsobem brani. Nemohl \Teat, tie jste ochrancem yetejneho potadku. Promirite. Obdrtiite jest* pisemnou omluvu z university.

To stratinika jiti naprosto smirilo. Zasalutcval a jal se tiadati da y, aby se rozetel. jek zatim oblekal mart'ana. Pomohl mu do kabatu, nasadil Cepici a ut yotivti se uliekou odvedl hosta k stanovitti autodrotiek. Doma byli za okamtiik. A mezitim co usedal s mart'anem k jeho ptistroji, tindely v redakcich telefony, pomocni redaktoti pobihali a zpravy o ptihode diktovali ptimo do sazecich strojii. Za hodinu pate byla jiti venku zvlattni yydani nekolika novin. Kameloti vyktikova"Mart'an ritoei na nate obeanstvo! Stratinik Cade zranen! Nezname shy ve hte!"

JinY kamelot zase volal: "Host s Marsu p •ojevuje nespokojenost natim spoledenskYm tadem! Postavil se na obranu hladoveho nezamestnaneho! Podnapileho stratinika zasloutiene ztrestal!"

Nic z toho nebylo pravda, to vtak novivan. nevadilo. Libuji si vidy, jeli pravda ponand zastiena. Da se o torn vice a dele psat.

Vznikne polemika. Je motino pak irtoeit na protivnika. Mei mu, M je hlupak anebo lhat.

Zkratka, hned je 'tiivo.

Mart'an se vtak zatim dotiadoval profesora Hajka, aby mu vysvetlil, co se stalo. Hajek byl ptekvapen. Mart'an to vtechno vyvolal a nyni se jest* pta, co se stalo. Nevedel, co ma odpoveciet. Dalti otazka mu to vtak objasnila: — Ptoe se ti lide chteli na mne vrhnout?

Hajek pochopil. Ma •t'an mel dojem, tie skupina osob, ktidicich "Chyt'te ho!" tiene se na neho. Proto se zaeal bro.nit. Musil se v ditchu usmat nad timto originalnim zpilsobem obrany. PotlaCiii smich a odpovedel: — Oni se nechteli vrhnbut na tebe. za mladikem, ktery pied nimi prchal. Videls ho piece take, ne?

— Ano. Tolik lidi za jedinYm? A prod?

— Ukradl jedne tiene kabelku s penezi.

— Ukradl? Uti vim, uzmul ji neco, co mu nepattilo. Ale ten elovek — vhs, slytel jsem sten jeho due — byl tak nett'asten. Sotva betiel. Byl hotov se syYmi silami. Jiste mel u vas je to skoro obvyklY zjev. Ti druzi vtak byli zli. Plni nedobre vatne.

— A ty ses bal, tie jdou na tebe.

— Nenapadlo mne, tie by tolik silnYch a airavYch mutiti mohlo ttvat jednoho slabeho a choreho.

— Jak choreho?

— Nu ovtem. Bete-li, co mu nepatti, je churay.

— Tak na to pohlitiit? Myslim, tie mel hlad a proto kradl, aby si mohl koupit neco k jidlu.

— Proe mu nedate jist?

Kdo mu to ma dat?

Vy. Vtichni. Kdybyste mu dali najist, nemusili jste se za nim ttvat. Nemusili jste krast.

— Jak to krast? My?! _ chtei jste mu take uzmout to, co yam nepattilo.

Ti, co za nirn liken c111.0i inu kabelku

ye sttedu, dne 19. zari 1934. vzit a vratit prave vlastnici. To je rozdil.

Ale tikat piece, ze mel hlad a ze ty Penize potteboval. Proe mu, je nenechali?

— To nejde. Piece se nem:dem dat okradat na potkani.

Zylettni nazor. Jist mu nedate, krast nesmi, co ma tedy delat? A co tam Mal ten, co chtel omezit mou svobodu?

-- To je stratinik, ochrance vetejneho poiadku, Mirti, .ktery dohlitii, aby se nedelo nic nespravneho.

— Prod tedy nedohlitii na to aby vati bide nemeli hlad?

— Tolik moci on nema.

— Jakou ma moc?

— Mohl by na ptiklad od yest onoho mladika do vezeni.

Vezeni? To je toteti jako hladomorna, ne?

— Nikoli. Netrestame hladem. Ve vezeni dostane jist.

— Prod tedy netel rovnou cestou do vezeni, lalyti mel hlad?

Vezeni je vtak trestem Takto potrestanY Maya nesmi se volne pohybovat. Je mu vzata svoboda. PtebYva, v male komiirce, aby byl potrestan za to, tie provedl, co riesmi.

— To je zylattni! Vedel onen mladik, tie nesmi krast?

— Zajiste. Ueil se tomu jiti ye tkole.

Neuvetitelne! Vi, tie nesmi krast, ale vi take, tie dostane jist, jestlitie krade. se tedy na prstech yypoditat, co udela, mall hlad. Nic jineho mu nezbYva, neche-li umtit.

MAtie pracovat.

— kaki jsi mi jednou, tie neni dost price pro vtechny. Ten pattil mezi ty, na ktere se nedostalo, mohu-li se spolehnout na sluch. Jste pini zmatku. U vas katidy mush pracovat, aby mohl jist. Pak najednou nedate praci. Pokud je slutnY, umira hlady.

Jednoho dne neco ukradne a ihned mu date jist. Bez price. Najednou na to mate. Proe jste neme/i na to jiti dtive? Proe musil flanked krast?

Ptesne tak tomu neni. Ptedne nejtezshm je trest na svobode. Za druhe, krast je neeestne. Za tteti, nezamestnanost jest jen ptechodnYm irkazem.

A ted' ti zase ja neco povirn: Ptedne nejmocnejtim pudem je pud sebezachovani; neustoupi ani pied kradetii, nezbYva-li neuvedomelemu nic jineho. Za druhe, podrobovat Cestnost eloveka tak krute zkoutce je nelidske. Za tieti, nezamestnanost a hlad spolublitinich je i jako ptechodnY tikaz znamkou vati ubohosti a bezradnosti.

— Mat pravdu. Motina, tie tvtij ptichod na nati zemi bude zadatkem nove epochy. Mel bys tu zfistat. pti torn — Nemohu. Muslim zpet. A pak mart'an vesele zacvrlikal — motina., tie byste mi nedali tiadnou praci a musil bych pak krast., abych se najedi.

Odmleel se a kdy ani Hajek nic kal, podotkl: — Vate pravni veda je asi vribee zalotiena na nasili. Podle toho, cos mi ekl o trestani kradetie, se domnivam, *tie vase pray° je stare pies test tisic vatich let. Mate je jette od dab starch Babylontr.

— To snad ne!?

— Ale ano. Jiste mate jest* trest smrti.

Jsem ptesvedeen, tie jiste trestate sprostY zloein tyrdeji neti chytractvi, ktere east° tkodi mnohem vice. Jiste, *tie dluhy vymahate na lidech ati do jejich inalneho tinieeni Je to velka potetilost, ktera byla oniluvitelrd tehdy, za dob prvnich zableskit civilisace, nikoli vtak uprostted vati dosti vysoke vyspelosti. Jak lze vymahat od nekoho to, co nema? Arrebo se domnivat, tie ati nekdo bude upine znieen, bude moci spite dostati svym zavazkilm? Zda neni lepe pomoci mu, aby tim spite mohl spiniti, k fiemu se zavazal? A vilbec, jak je mono trpet, aby nada zbloudil a pak ho za to trestat? lit si sviij tikol usnadriujete. Je tomu stejne jako s tim vatim tezanim nemocnYch: chcete to mit raz dva hotovo. A 'zatim si tim pamery jen zteiujete.

(Pokradovani.)

Ve stkedu, dne 19. zati 1934.

Oddil dopisovatelsk Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb vadne polemiky, pohdatel piedklada ve stayslu stanov Tiskovemu Vyboru k viastncrau rozhodnuti.

Granger, Texas.

Vageni etenaki:— Jit jsem nekolikrate sly gel debatovat 0tazku, zdali elovek eeskeho pilvodu je opravnen tadat eeskou vekejnost v tomto state, aby jej podporovala, kdyi je neeinnYm v eeskYch spolcich, lhostejnYm k deskYm gkolam, a nejevi tadnY einnY zajem o deskou praci v Texasu. Odpoved' k teto otazce nemela by bYti tak tetka.

Dle meho nahledu, jen ten elovek je 0pravnen miti podporu deske vekejnosti, kterY si ji pro svou vlastni dinnost zaslougi.

Tim, to nekdo pochazi z deskYch rodidn, to jej samo sebou nikterak neopravriuje dovolavat se Ceske podpory.

Nage eeska vekejnost byla v tomto ohledu vgdy moc shovivava. Kdyt pkigel naginec do mesta, at' jit to byl lekak, pravnik neb politikak, desks vetejnost se ho ihned ujala. Noviny ohlasily jeho pfichod a v geobecne mineni bylo pomoci rodakovi. 2adnY se jej ne' aby si jeptal, co dosud udelal pro Cechy, jich p •izen zasloutil.

Oasy se v gak meni. Dnes mime pied sebou mnoho tetkYch spolkovYch a gkolnich problem& ktere dovedeme vypracovati jen spojenYmi siiami. Za takovYch okolnosti eeska vekejnost ma pra y() gadati, aby ti jednotlivci, co se dovol.avaji jeji pkizne, svou east to prace vykonali. Neni tteba, aby vgichni psali do novin, nanebo vylezli na stkechy svYch domit a hlasali od rana do veeera: "my jsrne Oechove, a my se za svou tee nestydime!" Je mnoho zpfisobil, jak ochotnik svou east vypinit.

Ti studenti, co studuji na gkolach a universitach, kde se de gtina vyuduje, anebo kde maji Ceske kluby, maji jiz v mladi pkiletitost sneastnit se Ceske prace. Vezmete na pkiklad nagi statni universitu. To vezme mnoho prace udrteti tamnej gi slovanskY department a eeskY klub v einnosti. Studenti musi pravit programy pro klub, nacviditi deska divadla, psati do novin a hiedeti, aby Cegi men dobrou representaci ye sportu. Nektere tyto veci snad pkipadaji zbyteene, jsou to vgak veci, ktere se odb'vaji na katde universite v Americe a jsou v na gem pkipade naprosto nezbytne k pokroku 'Ceske prace v Texasu. Nekte •i degti studenti stale pracuji pro tyto veci a venuji jim vegkerY svuj volnY das. Dokonce jsou tam studenti, kteii venuji vice easu temto vecem netli by meli. Tech vSak nikdy nebylo mnoho. Kdyby kattlY student pomohl jen trochu, byla by to snadna vec. Je v gak tam mnoho studenti, kteki se o tu einnost ani tolik nezajimaji, aby jednou za semestr pfi gli do schilze. Tito studenti venuji svnj volnY das jen samYm zabavam neb jinYm zalegitostem. NekterY student kekne, to se musel udit. To neni gadna. vYmluva. "(Mit se musi katclY. A kdyt si dob •e prohlednete seznam tech einnYch deskYch studenti, uvidite, ze jsou to studenti, kteki patri take k jinYm klubilm a dokonce vydelavaji si east svYch gkolnich vYloh. Jsou take studenti, kteki pravi, te desire schnze jsou suche a nezajimave. To je snad pravda, ale kdyby se tito studenti dostavili v patkienem poetu, dovedli by svYmi hlasy zavesti zmeny, ktere by ty schtze otivily.

Znal jsem take mnoho studenti na universite, kteki chodili do schnzi, a kdyt jich nekterY na g glen pozval do schuze, tak odpovedeli, "We are not interested." Kdyt v gak graduovali, tu se obyeejne usadili v deskYch o sadach a hued se zadali zajimat o eeskou pkigen. Vtdy se na gel nekterY dopisovatel, kterY napsal elanek do novin o nove Ceske sale, ktera pfi gla do nageho stfedu. A deska vetejp ost, ani by se Walla, zda-li si nov9 pfi-

VtSTNiK chodce jeji podpory zaslouti, p •ijala jej s otevkenou narudi do sveho stkedu. Je to spravedlive? Zajiste, ze nikoli, a take to .Ceske praci na statni universite moc gkodi. Studenti si toho ihned pov gimnou a feknou: "Prod bychom zde pracovali, kdyt na ge yefejnost si to prate nevati? Prod venovati das temto vecem, kdyi ti, co nikdy temto vecem easu nevenovali, a vkly byli 'not interested', jsou nag i eeskou vefejnosti pkijimani s otevisenou naruei?"

Vateni etenaki, rozvatte si nasledky cele teto veci. Takove bezohledne podporovani nagich graduantil kope hrob mnoha dobre praci na statni universite, a to same plati pro einnost na jinYch gkolach.

Cz.ska ve •ejnost by mela bYti je gte vice opatrna se svoji pfi gni vuCi lidem, kte •i jit skoly vysli, anebo kteki jsou jiz dospeli a do g kol nikdy nechodili. Studenti jsou jegte mladi a east() nemaji dost praktickeho rozhledu, aby mohli celou vec spravne posoudit. Ale dospeli lide v ainnem tivote, jit nemaji mluvy. teska vetejnost by nernela nikdy podporovat obchodnika, lekake, pravnika aneb politikake, jen proto, ze je Cech, kdyt tento jednotlivec nepatfi k deskYm spolkum a nejakYm zpOsobem nekond svou east pro deskou vec.

Je pravda, Amerika je zem svobody, a proto kaklY si mute v techto vecech delat co chce. Nechce-li nekdo brat fteast v Ceske din-; nosti, to je jeho osobni vec, a tadnemu do toho nic neni. Tak' elovek v gak neni nikdy opravnen dovolavat se podpory 'Ceske ve •ejanebo dokonce nosti jen prof°, ze je tech, na zaklade sve narodnosti, dopomoci si k politickYm Madam.

Tak' elovek tije z to podpory od Ceske vefejnosti a nabYva sily, aby mohl dale hidsat ta zhoubna slova pro ve gkerou Ceskou praci v Texasu: "I am not interested."

S pozdravem, Roman J. Bartosh.

Pozn. red. — Va ge vYvody jsou naprosto spravne — "uhodil jste h •ebik na hlavu".

Mame v na gi tak podetne silne krajanske rodine Texasu kadu "budnike, jimt deskY "business" dopomohl k nashromakleni slu g -nehomajtku,le inmajproge Ceske spolky, narodni snahy tadne pochopeni a kapsy na nekolik zamki uzavkeny. Piste zase. Vyjadkujete se pkesveddive. Pozdrav!

Rosenberg, Tex. Ctene, redakce:— Mame zde velmi pane poeasi na pikovani baviny, nekdy za tYden, nekdy za dva tydny pkijde malt' de gtik, je ho , vkly malo, aby mohia trava v pastevnicich rasti, tak je nutno potahy a dobytek krmiti, neni to ale vg ude stejne: VCera jsem v m'este miuvil ,s p. Markem, kterY ma farmu asi tki mile od mesta, na Needvilske silnici, a ten mri: pravil, ze v jeho pastevniku je trava bermuda na stopu vYge. A jeden z bratril kterY bydli na farme sveho otce asi gest mil jilne od mesta, pravil, ze ma nekterY ke • jeho baviny az osm mlad'ch boleti a to pkigti den bude traviti listove housenky. Oni tam dostivali vice deg te A to je takove po okresu; v severovYchodni east okresu meli deg te at mnoho. Urody jsou take die toho.

Kde prgelo vice, maji dobrou Arodu kukui ice a kde pr gelo malo, maji slabou, neb 'gadnou nrodu teto plodiny. troda baviny je dosti dobre., je mnoho rolniku, kteki udelaji pies svoji kvotu. Ale celkem mnoho kukukice neb jineho zrna se sem bude muset dovateti od jinud. Bavina se zde veera prodavala libra za 14 1/4 a 14 1/2 centu. Zde se plati od eltinovani 100 liber 35 centu a ob •uee a obal $1.25.

Za semeno dtinaki plati $36 za tuna " Nejvice dtinovani ma farmakska dtina ye Fairchilds a kidi ji bratr Frank A. Macek. VCera (dne 25. srpna) meli od ginovano 840 bald.

Pan Kkenek v Pleak (je to nova, dtina) mei odtinovano 200 ball.

Jak katdemu znamo, nakidila vlada rolniktm, ae kaklY, kdo ma starou bavinu, musi se pkihlasiti u okresniho agenta o cedulky na ka20 sta • 9 bal. Dala jim lhiltu do prvni-

Strana 3. ho dervenee, a pak lhutu prodloutila do pr y -nihosrpa.JkmevCdlizjAronik p. Sktipka, nebylo to seitani jen tak ledabyle. On se pkihlasil o zminene cedulky, pak .k nemu pkijel friednik, kterY si zapsal eislo, ktere se nachazi na kaidem balu na kovovem pligku. Prosim redaktora a etenake, aby udali ye Vestniku, jestli kde co eetli, ja ky vysledek to seitani p •ineslo. Ja jsem nic o tom net:eta, aekoliv je to velmi vet... Die dtinakskYch reportii byl veliky ptebytek baviny a to se vlada domnivala, ze ta bavina je na farmach a jak se podoba, nyni kdyi provedla census, shledava. (aspon se tak domnivam), ae to baviny neni a proto se ani ncodvatuje udati vYsledek.

Seitani melo bYti provedeno hned za Hooverovy vlady. Kdyby se tak bylo stalo. zajiste ze bychom nebyli dostavali jen 4 1/2 neb 5 centu za libru. Na katdY pad seitani melo bYti provedeno prve, net se nakizovalo omezovani a zaoravani baviny. Podoba se, te s tim pfebytkem pgenice to bylo take takove, neb jsem Ceti, te vlada bude museti importovati nekolik set milionft bu gles pgenice.- Tak ty zpravy gpekulantu o torn pkebytku byly jen proto, aby farmake mohli ociganit.

AmerickY narod je narod vekici v bibli, ale nedrtel se pkikladu, ktery bible podave. o Egyptskem faraonovi a Josefovi a sedmi ftrodnYch a nefirodnYch letech. Kdyby se byl jen eastedne drtel die toho pkikladu — aspon na jeden rok by mela bYti zasoba obili, krrniva•a baviny — nemuseli bychom se strachovati jake to bude pki gti jaro. je gte k to-. mut() podotYkam, ze p. Sittipka byl pkedeglY tYden v Galvestonu, a tamni sYpky pry jsou prazdne a delnici je disci. Zdej gi pekat rime pravil, to dostal natizeni, aby pytle od mouky nechal vyprati a zaslal zpet do mlYna. To neukazuje na velkY pkebytek baviny.

V Texaskem Rolniku je elanek: "Pkiznavani prava. Indianum, zustati Indiany". Mimo jine je v elanku toto: "At do nedavna usilovalo se o "poamerikanisovani" Indianft potladovanim jejich chapani kmenove solidarity a znehodnocovanim jejich kmenovYch zvykft a tradici. K tomu se melo dospeti zabranovanim Indianfim, aby se schazeli ke svYm kmenovYm obi adilm a hlavne pak vzdelftvanim mlade generace. Deti byli jit v utlem veku odlueovany od svYch rodidu a posilany do vzdalenYch gkol, kde mluvily pouze anglicky, stYkali se se soudruhy z nejrfiznejgich mist a tkid a Oily se utiteenYm temeslOm nabYvaly belogskeho sebevedorni. Toto posledni glo tak daleko, ze deti se naueily pohrdati zvyky svYch pkedkh a zpfisobem givota svYch rodiefi, tak ae jit z mladi stydely se za svou rasu. Tyto jejich city staly se psyChologickou pfekatkou, branici jim k normalnimu vi r gim tivote.

-voji echpozdej Pkeetete si dob •e poslednich nekolik kadek, netYka se to i na geho mladeho lidu? Jste ku pkikladu v meste a mluvite se znamYm eesky,tu pkijde syn neb dcera tohoto znameho a ádá jej nee° anglicky a on anglicky odpovida. Ten syn neb dcera stydi se s ()teem mluviti &sky a kdyt' se stydi mluviti desky, stydi se i za otce a stydi se i za sebe, ze je dech neb Slovan. Je to s takovYm mladikem jak s tim poanglidtenYm Indianem. ' kodi mu to v celern jeho tivote, neb se povatuje za inferiorniho Ci menecenneho net je Ameriean a nikdy nemnte v nedem vyniknouti. Nebo vidite skupinu mladiku, vetginou nagi hogi a oni mluvi mezi sebou anglicky. Podivejme se na Mexidany, totit mlade, oni umi take anglicky, zdali oni mezi sebou mluvi anglicky, kdyg jsou v 'nest& Musime si uvedomiti, to narod nag ye stare vlasti neni v podruei Windt, jako byval za dob nagich °tat; narod na g je nyni svoboden. Republika deskoslovenska vyrovna se katde zemi evropske, a proto nemusime se stydeti za jmeno Czech neb Bohemian. Potfebujeme vice novodobeho udeni Yemen: bud'me vice tvrdi, mamet' na svete tak dobke pray() udr geti si svoji fee jako Anglidane, neb jini narodove.

S bratrskYm pozdravem, J. L. Brenner,

Strana 4.

Houston, TeXaS. Koneene mriteme oznamiti, ze se sta y -boutadve oyHustnbyloe “,den zapodato.

Budova zdena, prostorna, representaeni, 1..yhovujici spolku a vzdelavajicim neelfn, bude stat na samem pozemku, kde se nachazela prvni tadova sin, v okoli teskSrm lidem huste obydlenem.

Formalni zaeatek ueinen v nedeli dne 9. zati, kdy skrovnST pooet 'lend a hostti se shromatdil na zboteni gti a bratr pkedseda v proslovu vzpominal tech prvnich olenri, jejich prrikopnicke pra.ce, vg ak .nekteti byli rnezi nami a opet jako na • odni odkaz odporuCi mladSrm alenrim pli gtimu pokoleni.

Nag es. konsul Dr. Hollub jmenem Cs, vlady pteje zdaru a po nem bSivali ptedsedove bratti HoSek, Tesal, Olexa a Andinec podotkli, jak smelt' podnik podiname a pouze svornS7m nsilim se mute dokoneitf. Pine uznani patti elentim stavebniho vSrborti jetto oni ztravili ty nejparnej gi mesice pianovanim a kalkulaci, jak z mala stvotit neco velkeho. Ani sestry Clenky neztistaly neeinny ale svolaly schtizi a dne 13. zati zahajena sestrou Olexovou ml. za ptitomnosti asi 30 sester, kde usneseno ptispeti nejakSrm zprisobem ku vnittnimu zatizeni. Usne geno potadati Bazar v den slavnostniho otevi• eni sine a z v9tetku darn pak pokraeovati se zatizenim. Veiice dobrSr zadatek byl ueinen vzajemnou praci byla zhotovena krasna pokOvka a prodana za slu gnS7 kdetto sestra Hru gkova jedna z nejstar gich elenkyri, vzdor svennu stati se odvatila sama jednu ug it, druhd takova, sestra obetava jest ses. Tesatova, ktera take jednu zapoCala. Prato prosim 'levy a ptiznivce vribee, kdot se zajimate o deskou vee narodni, spojte se s nami a pomorte ternto vyteenSrm plenum.

Navgtivte nage schrize, ktere se potadaji katdS7 d •uhji Ctvrtek v mesici na stavenigti Dove budovy, ptijd'te a pomorte planovat, jak nejvetgi miti iftetek. Zatim ktera by jSte snad mela darek pro Bazar — pi. Tesatova, ktera jest sberatelkou, bude raga ptijimat cokoliv ptinesete a zaene se jia ukladat pro bazar.

Toto jest pouze zadatek, ptejeme si, aby se sestry radou i skutkem spojily, rozepsaly se, daly pokyny, obzvlagte sestry v torn ohiedu. zkuSene, majici zajem pro vec narodni.

V ptigtich schrizich oeekavame vet gi poeet darn a skuteenS, zaeatek prace. Na shledanou Sestry Pokrok Houston Cis. 88.

Anna Kostomlatska Rad Praha Cis. 29.

Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ve schrizi ze dne 5. srpna 1934, ptijati by11 novi elenove. Alex '8 t'astiV, Joe Tydlaeka a Churchill C. Deason. Ptestupni listinu ku tadu Hvezda Mladete, Cis. 102. si vyzvednul Jos. Slovaeek a ye schrizi 2. zaH Theo. H. Dugek ku tadu Pokrok Dallas, 'Cis. 84.

Bratti a sestry. Bylo mi natizeno, abych Vas vgechny, kteti tadu dlutite a jicht noty, budou do ptigti schrize splatne, ye Vestniku upomenul, by jste na prigti schuzi nezapomeli a vgichni se dostavili a svoje povinnosti u tadu vyrovnali. Vite v gichni, ze ted' 'Tame dluh a to velkST dluh a proto Fad musi hledet k tomu, aby pokud motna v ge sko. lektoval.

Sestro Mary ye Fort Worth, te gi nine, ze se Ti u nas ye schrizi libilo a take na tank"n! zabave a tedy jak zde budou "Bade" zase hrat, toe ptijed'te zase!

Jak se dovidam, idohy na sehrani divadla jsou snad jia v rukou ochotnikti a tak se tedy jia mriteme te git na u glechtile pobaveni.

Jest, ale smutne, ae u tadu, kterji cite ptes 200 Menu, neni pochopeni pro Sokola a jeho krasne ideje. koda! Prod?

S bratrslOm pozdravem, Frank KolenoVskS7 tai-

Ve sttedu, dne 19. za.t1 1934.

Rad Elmaton, &Isla 148.

Cteni bratti a sestry:— Pfichazim opet mezi vas, abych podal nejake zpravy. Cekal jsem, ze nektery bratr neb sestra pods zpravy nejake, ale asi jsou vsichni pilne zamestnani. Pokusim se tedy ja.

Nag tad pote gitelne roste, ov gem zasluhon• naseho organisatora, br. SenkVtika. Jit jsme pfekroeili eislici 100 dieml. Doufam, ze si bratti a sestry, kteti k nam ptistoupili, take svoje elenstvi budou hledet udrtet.

Net jedno bych si dovolil poznamenat, aby vgichni novi elenove, kteti k nam chteji ptistoupit, aspori "jeclenkrat" se do schrize dostavili a tarn svtj certifikat podepsali a s ostatnimi eleny se seznamili. My sami bysme nage nove bratry a sestry V na gem sttedu radi spattili.

TTroda v nagern okresu nasledkem hurikanu jest asi 60% men gi netli se ukazovala pted hurikanem. Podle toho bude asi vypadat kolekce na gich mesienich poplatku.

Dne 9. zati jsem se sneastnil schrize tadu "Pokrok Bennview", ne jako organisator, jak br. Tater psal, ponevadt je gte organisatorem nejsem, ale proto, ze jsem tad ten pomahal zakladat. Byl jsem jit leckde schtizi ptitomen, ale vice bratrske lasky a uptimnosti jsem mezi 'deny nevidel. Sledoval jsem jednani s velikS7m zajmem.

Br. ptedseda Jos. Elle g ptednes1 ptikladnSf proslov, lee podrobnosti nechci psat, nechci" to bratte, ptivesti do rozpakri, neb vim, ae nerad slygig svoji chvalu. Hned na to. zavedli si Bennviewgti "DetskST Odbor", do ktereho Bali zapsat pet ditek.

Oni bratti vedi, ae v mladeti je na ge budoucnost. AC vgichni rozeni v Americe, za svoji matetgtinu se tadnS/ nestydi.

Vara bratti a sestry, pteji mnoho zdaru ye vas! praci.

Ale jedno se mne piece u vas nelibi, ae kdy k yam ptijedu, vklycky nechate prget.

Neptijel tarn br. Barto g z ElCampo, s hadiskem? Tak to vypada! Nas chytil lijak pti Inez, ae nebylo ani 50 krok0 pted sebe Od Edna at za Ganado nepr gelo. Ale asi 7 mil jsme se museli vratit, ponevad2 tarn delaji novji most, a zajeli si asi 15 mil a to v blate. HromskST ten Barto g, i tady asi byl!

S bratrskSrm pozdravem jsem Frank Hlotek, taj.

ESKY DEN NA STATNI VYSTAVE V DALLAS, TEXAS. Cteni pratele:— Chci yam oznamiti, ae vj'ibor Ceskeho Dne mel schilzi a usnesl se, 'ae zase budeme potadat zde v Dallas '6 eskk Den pH statni vSrstaye. Tento den se bude odbSrvat 14. tijna, 1934.

CoskSr Den jest zde v Texasu potadan pro vgecky Ceske lidi, aby men ptiletitost se sejiti katdeho roku, a men ptiletitost se lope- seznamiti s vice krajany. Take tento den potadd se pro americkou vetejnost, aby i jine narodnosti meld ptiletitost poznat na g lid, a dobte se informovat, co ten eeskoslovenskSr narod znamend v Texasu. troda zde v Texasu neni letos nejlepgi, ale bude lepe kdy CeskS7 Den se bude potadat, jia z toho drivodu, aby lido nezapominali, a za druhe budou lide co radi ptijedou. Kdyt budeme vystupovat katti rok, tak to bude pro nage dobro.

Tento dopis je jen oznameni, ze Cesky Den bude, abyste nezapomneli. Budeme Psat vice.

JO, se na eeskSi Den te gim, ponevadt vim, ze se tam setkam s ptateli, co ptijedou z katdeho kouta Texasu, a take jinSrch state.

S krajanskSim pozdravem, John G. Bubak. bead Rozkvet Zapadu, els. 10'7.

CtenYm sbratterVm tad0m:— ✓ posledni pravidelne schnzi, odl4vane dne 9. zati 1934, elenove na geho tadu odhlasovali, se ode dne gka nebude na g tad podporovati tadosti o nernocenskou podporu.

Bratti tajemnici jsou tadani, by se die vYae uvedeneho usneaeni.

E. MI6ulka, faj.

Shiner, Texas.

Ct. redakce Vestniku; bratti a sestry!

MinulY tYden jsem se domluvil. s Rudolfem Hurtou, kterY jest zamestnan v lekarne p, K.unce v Shiner, 'ae aa. pojede do Westhoff navativit meho nemocneho bratra Josefa Lu kaae, ae se pro mne stavi. V nedeli 9ho spinil slib a ptijel, a pak jsme se stavili pro Tomere Hurtu, Rudolfova otce. Josefa Lukaae manaelka je Ton*. H. sestra. Josefa Lukaae asi pted mesicem •anila na pul Vela mrtvice.

PrVnich 14 dni mohi je gte chodit i mluvit, jen prava ruka byla bezvladna. Veera, kdya jsme jej navativili znal nas vaechny a vaem srdeene a mile rukou pottas, mile na nas ptitomne pattil, ale domluvit jsme se s nemohli, jen jeho mantelka jemu rozumela Dejlepe. Jinak vypada dobte, dost jemu chutna i spi. Pri loueeni ptali jsme jemu vgichni brzkeho uzdraveni, cot bylo videti, ze ho to tail°. Ja, jeho bratr, star gi jej o etyti leta, pevne doufam, ae nabude dtivefaiho pevneho zdravi.

Cestu tam i zpet jsme meld znamenitou, neb prach skropilo a blata tea nebylo. Udelali jsme to cestu od nas do WesthOff za hodinu a zpet tea za hodinu. Aekoliv jsem se obaval, ae snad budeme mit cestou neatest!, an ja misto abych vykroeil pravou nohou napted, musel jsem vykroeit levou, neb v sobotu rano mne kopla mlada, ne abyste mysleli mladice a snad mi ten kopanec prali, byla to mlada krava, kterou jsem chtel podojit.

R. Hurtovi srdeene dekuji za dobrou John TAW. Needville, Texas..

Ctene, redakce Vestniku!

Posledne jsem psala, ae muj manael v nemocnici. Dnes ale musim podati jeate smutnejai zpravu, neb nraj manael ua neni mezi iivYmi. Zemke). dne 11. zati, o 8:15 hod. rano. Aekoliv mel povolaneho nejlepaiho doktora z New Yorku, piece nemohi nam bYti zachovan.

Proeea touto cestou vzdavam me diky br. tepanu Valeikovi, za jeho dojemnou tee v dome smutku, dale peveckernu kroutku "Bedrich Smetana z Houstonu, za krasne pisne.

Tea vzdavam diky nakm sousedilm nemecke narodnosti, za jejich velkou pomoc nixie prokazanou. Take me diky plat! vaem claret= kvetin a vaem tem, kteti mne byli Cimkoliv napomocni. A take Vas prosim, odpust'te mu, jestli se vaem nezachoval.

Ale vette, jedno mne piece teal: Byl piece jen moc obliben, cot dokazuje, ae jsem dostala i nekolik soustrastnYch telegramft v den pohitu.

Ale bez nehody se to neobealo piece ; neb stark chlapec ostal v bezvedomi a nemohli jsme mu pomoci as ptijel lekat. Tak asi musim vypiti ten kalich hotkosti as na dno. drazemilovany manaeli a otee, tve misto zilstava stale prazdne, nemohu se tebe doCkat a stale se divam, brzo-li se vratia, neb nemohu ani tomu vetit, ae by jsi nas na vady opustil. Proeea ti ptejeme: Odpoeivej v pokoji!

Tye. manaelka Rosie Horak a ditky. tad Hvezda Texasu, eislo 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry! ✓ posledni schfizi byla opet schilze zmenena na prvni, nedeli v mesici. Tedy vezmete to na vedomost, ae od teto doby schaze budou odbYvany vady prvni nedeli v mesici. Hled'te se dostaviti co v nejvetaim poCtu do tijnoy e schilze, neb posledni dobou to vypada, se neni mnoho zajmu o bratrskou Jednotu. ✓ posledni schazi jsme ptijali do naaeho 'faith). br. Franka Skrlu a men bysme se pHeinit a bleat do ptiati schrize zase nekoho ziskati.

Poeasi v na gem okoli jest stale suche, praet nechce a na oy es bude jia brzy pozde; ten aby se jia sel. Pikovani bude pomalu u konce, tak ae se zase milaeme chopit "kladi”.

S bratrskYm pozdravem, Jery Dana, taj.

Ve ;sttedu, dne 19. zati 1934.

Bryan, Texas.

Ctend redakce!

Tohie je miij prvni dopis do Vestniku, ale jsem - jeho pilne, etenakka od.- detskYch let, a - vtdy nejcliive hledain dopisy. Pletky od pana Ba,rto ge rada etu„ ale v poslednim eisle jsem se - nad jeho dopisem pozastavila,.. Asi p. Barton s tim nic nemyslel, ale kdo p. Kadanku nezna, mute si myslet ledacos. Znam p. Kadanku ji.2 davno, neb. v Caldwell jsme bkvali soudedy s jeho rodiei, a znam ho co p. ueitele. KdyZ jsem chodila do 'Skoly, p.

Kadanka byl okresnim S'koldozorcem a vkly byl dobrYm Cechem a vim, t.e dosud je.

2e by p. Kadanka byl K. K. K., to mne nikdy ani nenapadlo myslet, a rozhodne nevetim, ze by kdy nale2e1 ke Klanum. Pan Kadanka jest "Self made man" a sam ze sveho pibidineni se vyainul tam kde je, a takovY elovek zasluhuje uznani. 2e by se jeho sL dcera stydela ve spoleenosti za eeskou tee, to je prosim opak. Kdo ji videl a slykl hrat divadlo s deskYmi studenty z Austinu, to maze dotvrdit. Ona mela hlavni illohu a jsem si jista, ze je jich mai°, co by tu filOhu sehrali tak jak ona. rgichni Udinkujici hrali bezvadne, vkchna jim test. Sled. Kadankova jest bystreho ducha a deStinu dobte Gratuluji mestu Hungerfordu, ze ji ziskali co jejich ueitelku.

Kniha "The Czech pioneers of the Southwest" je velice zajimava, pti takovem eteni eas ubiha, ani se nenada g a ill je jedenact hodin. Nag fad objednal cive. jednu pro spolkovou knihovnu a jednu daroval bryanske knihovne. Asi pted mesicerd mela jsem knihu: "Leters of Polly' the pioneer'. z bryanske knihovny a te2 je velice zajimava. Tam se popisuje jak a co vatili, jak se oblekali, jake meli zabavy, jak museli bojovat s Indiany.

Nejvice je zajimave, jak popisuje jak vatili tak zvanY "Maple syrup". Tehdy musel lid miti vetai trpelivost neZ ted'.

Konedne se nam dalo do deete, neb pteprcha, celY tYden a tedy snad pfece neuschneme.

S pozdravem Pi. Jan Homola.

PODEKOVANI. Timto oznamujeme, ze JAN KADLEUK A MHO 2ENA, ukoneili svoji Zivotni pout', ve Fort Worth, ye staff 48 a jeho '2ena 52 let, a pohtbeni byli dne 3. zaki v Brenham, Texas.

Poziistali vyslovuji srdeene diky veem ktefi darovali kvetiny.

O tichou soustrast prosi ialem zdrceni, Anna Kadledek, matka; Frank Kadleeek, bratr; Mary Kohut, a Annie KusY, sestry.

Temple, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Ptichazim zase s trochou do ml 'na. El se to zase schyluje k podzimu a potom zime.

Ta baylna ug je skorem opikovana a jeji cena je dosti dobra, take se zda, t.e se ty pomery trochu zlepei, oveem to sebere das a trpelivost. Ono zase bude lope. Vlacla zkou gi irge mogne, i tern nakm farmatrim pomaba; ale ona jim pomaha al to nekdy boli. Zylagte letos kdo udelal vice baviny ne2 milk prodati bez dame. Ti, co udelali merle baviny jsou spokojeni, ale ti, co udeleli vice, zase na to hte gi. A tak to jde kolem dokola. KdyZ vlada chce nekomu pomoci, tak to musi na nektere strand sebrat. A kaZdY vi, ze farmati jsou nejvetei daneplatci a tak kdy2 jim nekdo pomrik, oni to na konec stejne zase zaplateji. Ale to u2 jinad nebude, a nynejei Da:Se vlada udelala dosti a skorem nas z to louite clostala yen. ✓ Texasu to politicks vina uz zase utichla. Je po volbach a my budeme miti noveho guvernera. Nekteki z nas pro neho byli a nekteti ne. Ale jak jsem slyeel, Mr. Allred dostal pies 65% deskych hlasti, a ja, jsem velice zveclav, jestli si take na lid deskoslovenskeho privodu 'vzpomene, al se do toho guvernerskeho ktesla, "dosta.ne. Bylo hodne lidu eeskos.lovenskeho ptivodu, kteti pro neho pracovali netistne a jsem zv'edav, jak se jimorlvd01 neho do8tanou Jen lost jako

srrNiK

Nivrat "North American Review PROSTRED nejvy geiho rozvoje techniky, kdy miliony automobilii hudi ye dne ✓ noci po nak zemi, kdy tisice letadel budi orly ze spani, bylo zase sly get vyt viky v samotnem state New Yorku! Podle zprav statniho ochranatskeho ritadu, prohani se v horach AdirOndackYch na padesat vzrostlYch lesnich vlkfi, kteti riapadaji farmate a davi vysokou zvet, ovce a jinx zvitata. Navra.t vIkri do huste obydleneho americkeho vYchodu poprve po gedesat letech nelze ptiditati jen polarni zime, ktera zde panovala pted nekolika lety. Za tech 60 let byly jeete hark zimy a piece sc vici neukazali. Snad to Ize vysvetliti tim, ze venkov statu New Yorskeho se za poslednich 20 let znaene yylicinuje.

Na kaZde mili testy je tarn mono spattit, opuetene dvorce a dtevorubecke tabory.

Velky zorav houkavY, tiebas vymizel na, mnoho let, objevil se nyni ye velkern podtu na eirokem riseku teky Platte v Nebrasce.

VzacnY divokY krocan se znovu odstteluje v prinnyslovem state Pennsylvanii. Bobti se ✓ teme state tak rychle mnok v okrese Pike, ze niti. uoene za tisice dolart dteva a bylo ntitno zrukt jejich chraneni. Teener vyhynuIY bison, kterY at. do roku 1870 se toulal po americkYch preriich v milionovYch stadech, zda se vracet na svoje pastviete. V Kanade stado 700 kusti, dovezene v roce 1907 z Montany, se rourinclilo na 23.000 kusii. Bylo tteba mnoho tisic vyvezt nebo pobit. Vysoka zvet a medvecli jsou dnes na americkem vs'chode daleko poeetnejai ne2 byli pied 50 lety. Masok-ava zvitata jako vYti, lasice, Hely, dikobrazi a mYvali se utekne mnai.

Divoka zvet se vraci do pkirody, protae elovek z ni utika. Adkoli americkY narod za poslednich 30 let vzrostl o 30 procent, nesmirne rozlohy ptidy ztraci obyvatele. 100 mil. akril vYsokYch lesu, kde kdysi zyudely sekery, je dnes opueteno a pono::eno v hluboke ticho lesni divoainy.

Je faktem, ze nemame dosti lidi, kteti by byli ochotni osidlit na gi krasnou a rozlehlou • Kdyby se naeich 48 state zalidrioyalo tak rychle jako Evropa, meli bychom u2 600,000e000 obyvatel, /name v gak pouhou petinu toho poetu. Od roku 1923 na ge populace rapidnii_ klesa. Ptesto veak trvame na zakazu ptistehovalectvi. Pokusili jsme se — a to se zdarem — dobYti pomerne nekolika malo lidmi nekonedne divoeiny, kde iivot byl tekcY, chudY a nudnY. Ale ted' bide se tahnou tam, kde jim kyne zabava, vzdelani a snazSi Zivot mestskYch sttedisek.

Vra.cejici se divoeina naleza, velkeho tele v opuetenYch farmach. Od doby, kdy vlaobydejne. Ono to tak bYva. Pted volbami jsou naeemu narodu hodne, az hodne ptateleti, ale po volbach na to ptatelitvi zapomenou. Ale jedna vec je jista, ze zde v Texasu my platime hodne dani a proto by ten guverner sem tam mel dati nejakeho toho naSince do toho Utadu. Ja sam sice 2a.dnY ritad nechci a ani nebudu chtiti, ale techto par radku pik abych upozornil na to, jak to jcie. Na ten rozdil pied volbami a po volbach, a potom uZ je eas, aby nekterY z naeeho lidu take zastupoval nejakY ten statni &ad. A kdy2 Mr. Allred dostal 65% naeich hlasii, tak by se mel nam za to nejak odmenit, a ti, co pro neho pracovali, by meli dostat tu odmenu. Ja myslim, zde v Texasu je dosti schopnYch na gincii, kteti by mohli. zastavati rejakY ten statni titad, a bylo by to naei cti, kdy2 by nekterY ten naeinec se tam dostal. Pted volbami kaZdY tlacha, t.e naeince liana, ale kdy2 je po volbach, tak. na to .zapomene.

Dale nevim, co bych mel psat, a proto ukoneirn, abych zase dal pfilet.itost nekomu jinemu vyjadtiti svoje myLenky: • S bratmlOm pozdravem, 13, A, 3volAnf_1<,

Strana 5 da dala plochou Arodnou a snadno zpracovatelnou pridu Sttednino Zapadu veteranurn z obdanske valky a jejich potomkilln. jejich UspeAnd konkurence, zosttend vynalezy hospodatskYch stroja, kterYch tam bylo ino2no snadneji pouilvati net' jinde, zbavila tisice vychodnich farmatii existence. Za poslednich deset let rozloha obdelavane ptcly vYchodne od Mississippi se zmenSila o 17 mil. akrti.

Sttedni Zapad dnes take pocit'uje pokies obdelavane pirdy, nebot' tam le g 10,000.000 akrii ladem, nucene podle zakona o kontrolovanem osevu. Znaend Cast tohoto fizezmi byla prohlaiena za menecennou a farmati maji z ni bYt postupne vystehovani do Arodnejalch konein, Bude-li tento odliv pokraeovat, zmeni se rozsahle, fizemi Sttedniho Zapadu v divoeinu. Bude tam rno2no umistit ptebytky bisont z naSich narodnich parkt, nebot` tarn najdou nadbytek pastvy.

Tak se moZna doekame fichvatneho pohledu na htmici stada bisona.

Lesni sluZba SpojenYch state provadi za‘. lesneni 100,000.000 akrit, ktere budou prorneneny v narodni park na miste dnes opuStenYch farem. Spoditame-li vkchnu du, ktera dnes nucene lek ladem, dostaneme rozlohy asi 250.000.000 akrt, jeZ jsou odsouzeny stet-, se trvalou divotinou! To je vS'ak pouha jedna etvrtina naafi orne Ale to je, jen tak tikajic, oficialni divoeina.

Kdy2 uvaZime, ze huste obydlenST stat New Jersey tvoti fidce osidlena sosnova, kopcovina, zalesnene vrchy a opuetene farmy, t.e Pennsylvanie ma ve svem sttedu 400 mil dlouhe takfka nedostupne pohofi, t.e severne od Bostonu Nova Anglie ma daleko vice divodiny ne2 farem nebo osad, uveclomiarie si jak nepatrne se bilY mu2 zakousl do tik divoeiny r v pavodnich, nejstar gich statech Ameriky. Protok pak tyto pomery panuji i v jinYch krajich s daleko halm osidlenim, je ztejmo, Ze naSe zeme nikdy divoeiny neptekonala.

A tato divoeina ted' roste, diky v§eobecnemu itteku obyvatelstva do rnalYch mest.

Nakreslime-li si kruh s obvodem 160 mil kolem kaideho z naSlch 93 mest, jei ma vic obyvatelstva jak 100.000 du g., ziskame ptehied o torn, kde v ptFatich 20 letech bude usazena vetaina nakho obyvatelstva a farem.

A vS'echno, co se naleza, za temito kruhy, bude se pomalu, ale neodvratne menit v divoeinu, ktera se nebude mnoho li git od to s nit. bojovali na gi prvni pionyti. Dokonale silnice, spojujici mestska sttediska a rychla, letadla, umoZni nakmu obyvatelstvu dostat se rychle do nadhernYch pralesii a eirYch prerii, aby se tam zotavili, lovili a nadYchali se svobody, takove, jakou' ptiroda aloyeku chtela dat.

Snad flak ptieti generate„ kjici taktka r askok od techto velikYch a fasinujicich divoein, oplYvajicich zveti, bude se teeit to blizkosti ptirody a zdravemu Zivotu pod eirYm nebem, ktera vytvotila sebevedomi a samostatnost u naeich ptedkii a pevnou viru ve Stvotitele tak nadherneho svetadilu.

Chrani spanck pied, smrti elektfinou? Zda se, ze spanek ye velmi znaene mite ochromnje nasi citlivost vtiei udinkum elekttiny. Dokazuji to aspori nektere zjevy, ktere prozatim nelze jin,Ym zpusobem vysvetliti. V jedne elektrarne usnul elektromonter, ktery mel tarn pohotovost. Diable byl polekan nejakYm hlukem a chtel zapnouti yypinae o napeti 20.000 volttii. V rozespalosti se veak dotkl . vypinade tak neobratne, ze dostal straelivou rariu a zavravoral. Tim bylo veak v ge vykizeno. Neutrpel ani zraneni, ani Zadne organicke poruchy. Ospalost pa,trne - jeho citlivost vital elektrickemu proudu. Zda, se; t.e i blesk Skodi eloveku ye spanku mend, neZ ye stavu bdelem. V jedne rakouske vesnici uretil blesk do 4 spicich osob, kterYm vSak WW1 jen natcilik, ze je vyhodil z posteli. Tim je pause probudil, tak2e , mohly co nejtyphleji pfikro6t1 k ha geni pOetru, vznikleho od ble8ku,

Strana 6.

EJVETSI ucialosti ciejin byly dasto zaN vislyy na malYch pilhodich, ktere tehdy zdanlive nernely Nevyslovene slovo, jednoduche sdeleni mylne pronesene, nahoda, ktera vedla eloveka tomu, aby Sel po jedne testa misto po druhe, - na techto malichernYch vecech zavisel mnohdy osud celeho sveta.

Kdyby nektera menSi - easto nesmyslna vac byla anebo nebyla se stala v kriticke dobe, historie natodt a mapa zeme byly by se, jinak utvately.

Tato tada elankti popisuje nekolik zajimavYch "kdyby", ktere zmenily historii.

Kdyby bj7val Kolumbus nepteruSil cestu, aby piespal v klaStete.

Jednoho pozdniho odpoledne roku 1491: dva uSli, unaveni poutnici ploutili se po ceste, vedouci ze Sevilly k hranicim gpanelskoportugalskYm. Jeden z nich byl je gte hoch.

DruhY byl proSedivelY, chatrne odenY mut, start' 55 let. ProSedivelYm =item byl Kristof Kolumbus, janovskY namotnik. Nekolik jeho ptatel tikalo o nem s Utrpnosti, ma nezdar. Ostatni lide small se mu, jako neSkodnemu blaznu.

Kolumbus potloukal se po Evrope, propiul =oho mots, protloukaje se tivotem nekdy jako dobrodruh, nekdy jako temeslnik. V niecm nedodelal se skuteenkch tspecht. sae viny, cestujici obchodnik knihami, kapitan kupecke lodi, zapasnik s motskYmi loupetniky, jehot cesty zavadely jej do daleke ciziny a naueily jej mnolVm podivnYm zdanlive neutiteenYm vecem. `Kamkoli lodi pluji," napsal jedenkrate, "tam jsern ja cestoval."

Na svYch potulkacn po skandina yskYch vociach slySel od norskYch namotnikt starou povest o Leifu Ericsonovi a jeho cestach na zapad do bajeene zemi.Povest tato vzbudila zajem a touhu mute, kterST at dosud rad se chlubil, to cestoval na katcle misto zeme, "kamkoli lodi pluji". Kolumbus detl knihy, ZPRAVA POKLADNIKA TEXASKE MATICE VYSSIHO VZDELANI. San Antonio, Tex., 13. zati, 1934.

Bratti a sestry!

Nasledujici zprava zahrnuje v sobe dobu meho ptisobeni, co pokladnik T. M. V. V., tedy od 1. prosince 1931 do 13. zati, 1934, veetne.

Obnosy Uhrn.

Osady a ptispivatele Floresville: Sokol $ 1.00 $ 1.00 1.00 1.00 Halletsville: Jos. Kopeck 1.00 1.00 Sinton: Henry Cabla 1.00 1.00 Taft: Frank Elzner 2.00 2.00 Cameron: Frank S. Le govskY Cyclone: K.J.T., Sp. Sv. Josefa, 2.00 2.00 eislo 57, 1.00 Fayetteville: E. S. Koval, 2.00 Rev. Jos. Kiobouk 1.00 Gainesville: .25 p. Prcina .25 Bedtich Jan .25 Becitich Rudolf 2.00 1.25 Paclik Jan a Agnes 2.00 2.00 Robstown: F. J. Moravek 2.00 2.00 Yorktown: -J. C. Eineigl 5.00 5.00 Anton: Slovanske Sdruteni 5.00 5.00 Axtell, SPJST. tad his. 35.

5.00 Bloomington, SPJST. rad cis. 97. 5.00 5.00 5.00 Crosby: lad els. 65.

5.00 Ft. Worth: SPJST., cis. 92. 5.00 5.00 Moulton, SPJST., tad els. 27. ' 5.00 5.00 Buckholts: SPJST., tad cis. 15. 5.00 5.00 5.00 Wheelock: tad cis. 94.

10.00 10.00 Bryan: SPJST., tad Cis. 39.

10.00 10.00 Granger: SPJST., tad els. 20.

10.00 Guy: SPJST., tad cis. 112.

10.00 10.00 10.00 Wallis: slee. Marie Parma, 15.00 15.00 West: Geo. E. Kacit Galveston: 10.00 SPJST., tad cis. 146.

2.00 Frant. VondrouS 1.00 Albert TouS, 15.00 2.00 p. a pi. J. StanovskY Houston: 10.00 C. H. ChernoskSr 4.00 Dr, Chas, 3', Haub 0.00 1.00 pi, Frank Galudek

VESTMK

Ve sttedu, dne 19. zati 1934

"Kdyby", ktera men& deiiny. ktere prodaval, zvlatte ty, ktere zabYvaly se vedou. A dlouho pracoval na theorii, ktera zptasobiIa, to jeho spoluobeane pokladali jej za blazna.

Jeho mySlenka byla v kratkosti tato: ze svet neni Sirou, plochou planinou, ktera nekde konei, jak se tehdy domnivalo mnoho lidi. Vetil, te zeme je kulata a te kdyby nikdo plul na zapad, mohi by doplouti do vYchodnich zemi a posleze vratiti se zpet na misto, odkud byl vyplul. Jeho my glenka byla v hlavnich rysech spravna, ale zkroutil ii podivne. Ku ptikladu ptedstavoval si svet daleko menSim, net skutedne jest a byl jist, to zapadni zeme, kterou nalezl Leif Ericson, musi bYti Indie.

V tom ease v g eobecne se myslilo, te jest Indie zemi poklachi. Z Evropy mohli se do ni dostati pouze dlouhou, obtitnou a, nebezpeenou cestou. Kdyby plave se na zapad, misto na vYchod. mohi udetiti na kratSi cestu k dalekYm btehtm Indie, Kolumbus te by tim otevtel Evrope cestu k nesmirnemu bohatstvi. 8t'astna zeme, ktera by mohla einiti narok na pokiady Indie nacledkem takoveho objevu.

Jsa pin sve nova a popletene theorie Kolumbus rozvijel svuj plan pted rilznYmi panovniky evropskYmi a tadal, aby mu poskytli lod'stvo, s kterYm by se mohi o to pokusiti. VSude byla jeho nabidka zamitnuta. Katclemu nabizel dar sveta. KatdY zamitl ziate nabidky. Kral portugalskY, ktereho vysmal se mu. Ale kdyt Kolumbus odeSel, kral v tajnosti vypravil lod' na cestu, kterou objevitel popsal. Lod' byla bouti zahnana nazpet a Portugalsko ztratilo na fidy ptil f.titost stati se svetove velkYm. Kolumbus odebral se ku Spanelskemu dvoru. Kral a kralovna, Ferdinand a Isabella Taylor: SPJST. tad els. 29.

5.00 Dr. E. M. Ktenek 5.00 F. S. LeSikar 1.00 Johanna 8vadleria,k Estate 10.00 Dallas: SPJST. tad Cis. 130.

15.00 SPJST. tad Cis. 84.

5.00 Sokol 2i2ka 5.00 Jan OndrtSek 2.00 Will A. Nesuda 1 .00 Frank Malik 1.00 Temple: SPJST., tad Cis. 24.

20.00 SPJST., tad cis. 86.

5.00 SPJST., tad cis. 87.

5.00 Aug. a. Bettie Kacit 10.00 F. J. Matush 5.00 p. Maruna 1.00 Fr. Hutka 1.00 J. H. Huser 1.00 Jan Vrla 1.00 San Antonio: Jos. Kopeck 50.00 SPJST., tad cis. 133 15.00 T. J. Sokol San Antonio 5.00 Caldwell: J. W. Wondrash 36.00 SPJST., tad cis. 17.

20.00 Spol. des. Ktest ranskYch Zen 10.00 pi. J. W. Wondrash 7.00 SPJST. tad cis. 7.

5.00 John Jureak 5.00 Jan a Lillie 8krabanek 5.00 pi. J. W. 8krabe,nek 5.00 pi. FrantiSka 8kraba,nek 5.40 Joe DuSek 5.00 John gefeik 5.00 pi. Geo MrriuStik 5.00 Jos. Schneider 2.00 pi. P. P. Mikeska 2.00 Z rtznYch osad: des. ftimska Katolicka Jednota Zen Texas 25.00 J. H, Hegar z predniOek 37,50 Uhrnem prijato rralodarti

odpovedeli mu vylVbave, nevetice opravdu v jeho plan, ale piece byli by bSivali neradi videli, aby ujal se toho hater* jinY narod.

Koneene po letech stradani a eekani Kolumbus odegel. Moudti mutove Spanelskeho dvoru docela vatne rozhodli, to neni motno, aby byl svet kulatY, protote rozhodne vSichni lido, kteti jsou na jeho spodni easti, spadli by dolt. Ponevadt svet neni kulatY, nikdo nemtite se dostati do Indie plavbou na zapad. A tak s pohrdanim, ktere provazi snilka, Kolumbus byl propuSten.

Se svYm synem Diegem neAt'astnY mut dal se na cestu k portugalskYm hranicim.

Bez penez, bez nadeje, jsa vyeerpan nezdarem, toutil, aby mel 8panelsko za zady. Byla to chudoba a unava, ktere vedly Kolumba pti • zapadu siunce do nejblitAiho mesta.

Vedel, to mniSi poskytnou mu nocleh. Jeho zemdlenost ptinutila jej, aby pteruSil cestu. Byla to vec pouhe nahody - nepatrne nahody, ktera znamenala obrat v jeho tivote.

Kdyby byl Kolumbus pokraeoval v testa, Amerika byla by snad jeSte cela stoleti eekala na objeveni. Jmeno KriStof Kolumbus bylo by bYvalo zapomenuto. JinY narod v jinem veku byl by zabral novY svet a byl by tvotil dejiny Ameriky v jinYch smerech. Na tornto jedinem "kdyby" zavisi cela historie moderniho pokroku.

Kolumbus uchYlil se do klaStera La Rabida. Ptevor Juan Perly de Marchena, ptivital jej a naslouchal s bystrS7m zajmem, jak Kolumbus ptedyadi svtij podivubodnY plan.

Ptevor byl chivernYm ptitelem kralovny Isabelly. NabYvaje ptesveddeni, te Kolumbova theorie jest spravna, vzbudil u kralovny zajem pro jeho plan. Isabella postavila se za ocivatnY podnik a - Amerika byla objevena.

Mimochodem teeeno, v den sve smrti Kolumbus nevedel, objevil za.pa.dni polokouli. Zemtel ve vite, te otevtel pouze novou cestu do Indie.

Sc splatek studentt na ptjeky pkijato 509.34 I.ThrnnY pit em Studenttim ptjeeno

$998.84 860.00

21.00 ZbYva v pokladne $138.84 Proti tomuto obnosu v pokladni mime ted' tti tadosti o piljeky, katclou aspori o sto do'art.

Zprava je schvalne tak sestavena, aby se videlo kolik rime osady a spolky ptispivaji 29.00 na Texaskou Matici. Dlutno jeSte poznamenati, te techoslovak Publishing Co. darovala Matici tiskove prate v obnosu $15.00, coi by melo bYti ptieteno osade West. Dale melo by se pamatovati, to nekolik dni pted tim, net jsem ptevzal pokladnu, pravnik August Kacit a soudce C. H. ChernoskY, ptispeli po padesai dolarech, cot by melo bYti ptipsano jich osadam. My,slim, te td stoji za to, abyste si jeSte jednou ptehledli tento seznam osad 49.00 a ptispevkii, abyste videli, ktere osady, a kdo ✓ nich ptispivaji. A pak si eirite vlastni tsudek. Neni to zrovna mizerne vysvecideni pro nas v Texasu? Neni to tat ptiznaene. 'te ty 70.00 osady a ti jednotlivci, co nas tYdne v naSich easopisech eastuji spoustami vlasteneckeho poueovani, mudrovani a rozjimani se nejak stydlive vtdy zdrtuji v pozadi, kdyt se jedna o ptispeni nejakYm centem na povzneSeni naSi mladete? Neni to povzbuzujicim, to taka "vtddi osada v Texasu" s tisici naSinct a • tuctem nebo vice spolky za tti leta vyklopi pro Matici hned celYch pet, deset at -patnact clollart? A nebo dokonce nic? Ziji ut pies etvrt stoleti mezi Ameridany a z Ameridant, a kdyt ptirovnam to vaSi obetavost s tim, co vidim mezi jinonarodovci, stydim se dati tuto zprayu do vetejnosti!

Dr. J. KopeckY, pokladnik T.M.V.V. 117.00 P. S. - Diky einnosti Aug Kacite, prichazi ptispevky denne za poslednich nekolik dni.

Odjitdim do mesta, Mexika (pokladna 'Oak 25.00 se mnou neptjde), a po navratu, koncem t.

37.50 M. oznatnitn dant ptijmy.

Stvrzenky se nepodiaji. Ozro'ineni a vase vracentl. innou 489,00 potit641ta mela by snad bona6it:

•

Ve sti edu dne 19.

1934.

EED etyti a dvaceti lety mlada jette P tehdy osada deskoslOvanske rodifiy v Houstonu stala se nadejnou ratolesti SPJST. jednoty zalaenim fadu, jen2 byl pojmenovan Pokrok Houstonu. A netrvalo to dlouho a elenove noveho faclu se sjednotili na sta ybe vlastniho etulku, kterY2to amysl byl na to kratce ye skutek uveden.

Minulou nedeli, ono nad geni a onen zajem doprovazejici stavbu prveho vlastniho domova, prveho stanku, zraeily se °pane pfi slavnosti zahajeni stavby nove sine, jet bude postavena na komplexu stavenitt', kde stayala prya sin. Dojemna tato slavnost stala se pro eeskY Houston -historickYm meznikern, jeliko2 tomuto yYznamnemu aktu byl te7 pkitornen nag eestnY konsul Republiky '6eskoslovenske, bratr na geho faclu, MUDr. C. J. Hollub. Jako oficielni zastupce jeji, pan konsul uvital zahajeni stavby na g f adove sine ykelYm proslovem, ye kterem poukazal onu pospolitou pasku vikci nas ku nag stare vlasti, na jeji osvobozeni ze jha rakouskouherske monarchie elenstvo nakho faclu bralo take velkY podil spolu s celou deskou Amerikou. Stara sin byla svedkem osvobozeni nak stare otdiny, necht' je nova sin svedkem vzriastu a vYznamu jejiho, jako state, jen2 kulturne a osvetove kraei v tale vSech slovanskYch narodia.

Siavnost zahajil br. piedseda Josef Kalousek, vzpomenuv dob, kdy svornost mlade osady a jeji nezdollia, energie daly vznik stavbe prve eeskoslovensko sine v Houstonu a pod jejimi2 ochrannYmi ktidly 'mlaclY fad mocnel a mohutnel. Zchlrazniv fakt, ze svornost je velkou a tajemnou silou, je7 tvori divy a pfemaha ty nejte271 pteka2ky, do2adoval se ptitomnYch, aby ta svornost a ten zajem, Ake byly dany do vinku stare sine, pfenesly se i na novou sin, jez bude krasneji, modernej71, lope vyhovujici, stankem, na kterY bude deskY Houston hrd a kterY bude krasnym odkazem natim potomkam, nakrn &tem. V torn odkazu na gi nove sine nagim detem vyzniva nejzakivejAi ta deska mysl, ta deska povaha a citova hloubka jeji du7e.

Pro de g vice, ne tak ji2 pro nas, neb mnozi z tech, je2 stall u kolebky prve sine, pfekrodill jiz prvou polovici sve 2ivotni mety dam°,

Co chceme?

DYBYCHoM men odpovedeti jednou ye K toe, staeilo by Mei: Chceme prospet deskoslovenskemu narodu doma i za hranicemi. Tieba v7ak i Hci, jak chceme prospet, jako budou na ge cesty a prostfedky. Chceme aby sila statisicti Cecina a Slovakii za hranicemi byla &elite k yzajemnemu prospechu zapojena do Cinnosti naroda doma. A krajane za hranicemi aby se mo hli opfit o silu a vYznam naroda ye stare vlasti a mohli derpat ze zdrojti jeho 2ivota.

Abychom pies vzdalenosti tisicu kilometria, pies hory,feky, lesy a more tvorili opravdu jeden celek, jeden narod. K tomu je pottebi, abychom se navzajem dobte znali, aby rod ye vlasti znal deskoslovenske zahranidi, jeho potfeby a tuny i jeho manosti a eeskoslovenske zahraniai aby zase znalo republiku jeji 2iyot, jeji problemy a jeji mo2nosti.

6,,skoslovenske zahraniei je velmi rianotvarne ve svych pomerech a ye syYch pottebath, mono fici, '7e je to fada svett. Konkretnim potfebam a zajintim jednotlivYch Cask jsou ureeny mistni organisace. Ty konaji drobnou praci kulturni a socialni. Mistni organisace v7ak samy o sobe fiestaei. Toto poznani vedlo ji2 v nekterYcla zemich k k organisaci Usttedni, k vytvokeni centraly, at' se ji g nazYva. Svazem Men ginovou radou, Poradnim sborem nebo podobne Takova cenlrala je pak representantem vela Ceskoslovenske vetve v ureitem state. Bez organisace ne,ze pracovat. Tim pkichazime k dal gimu oborn prate, k piaci organisadni: Je tfeba nabadat k tvoteni novYch mistnich organisaci, k posilovani dosavadnich, k budovani Sttednich organisaci, kde posed riejSOU,

vtSTN11

Po ctyri a dvaceti letech. jich skrane sestfibrnely, kdys mohutna kkice vlasia profidla a 2ivotni boj vryl v jich dela a skrane sve nesmazatelne stogy, Budid to zde uznano, 7e Ceti rodieove v Houstonu mohou bYti na ten sviij dorost, na sve cleti hrdymi, a Ze, ve velke yetgine svou povinnost jako rodieove spravne vykonali, poskytnuyge jim to nej-vetk pkile gtost ye tkolnim vzdalani. Ve 7kolnich a.nalech houstonskYch jsou jmena deg eeskYch rodieti zaznamenana v pochvalnYch rubrikach jako dukaz, 2e ten desky dlovek, ta deska mat', pine pochopili vedCi heslo Riegrovo: "V piaci a vedeni je nate spaseni".

Br. Kalousek po to vyzval bYvaleho vys1ou7ileho pfedsedu, br. Torn Ho gka, aby promluvil ku shromaddenYm. Br. Tom Hoek ujav se slava, vital zapoeeti stavby nove sine jako zpeeeteni slibu elenstva iadu, je2 ji g Po leta snilo o stavbe nove sine a gro g po grog stfadalo, aby toto pfani se mohlo stati skutkern a s provolanim zdaru nove sini skoneil svou fed apelem na ptitomne, aby svornosti kcrunovali toto velke DruhY vyslouglY br. piedseda, Frank Anelnec, dotkl se mnoha vYznamnYch bodii v dejinach bYvale budovy a na geho elenstva poukazal na to, aby alenstvo co nejvice mo2no vychazelo stavebnimu vYboru, na jeho bedrach lezi zodpovednost tohoto velkeho podniku vstfic a site tim zpfisobem, aby co nejvice mokto, finanene jej podocrovalc.

Piedseda stavebniho vYboiu, hr Louis Rulik po nem seznarnil ptitomne s obtidnou praci stavebniho vyboru, sehazev gm 3e nekolikrate tYcine, pospol svorne pracujici ku uskuteeneni pfani v7eho Clenstva, aby nova sin byla zafivYin pomnikem poeetnosti a vYznamu Ceske osady v Houstonu a cennYm odkazem nakmu potomstvu.

Ve stejnem smyslu promluvili br. Frank Tesaf a Frank .Rachae, fadovi veterani, patrici prve Ceske osadniky v Houstonu a br. Vincent Bednat svou lakonicky struenou fee ozdobil historkou o faraki a kaplanovi.

Br. Fr. KratkY, rovne2 veteran ladu, jeden z jeho zakladajicich dlenti a z prvych ntedseal, pfeje zdaru stavbe nove sine, vytasil k zdokonaleni tech ktere pracuji. Z krajanAych central je dale tfeba vybudovati vrcholnou organisaci jejich, ktera by mluvila a jednala jmenem celeho oeskaslovenskeho zahraniei. Takovou organisaci vytvofil svym usnesenim prvni Sjezd zahranidnich Cechil a Slovakia.. Doufame, 2e usneseni bude jeke letos realisovano.

NestaCila by v7ak sebeiep gi organisaeni struktura v zahraniei. Ji musi odpovidat ye stare vlasti organisace v gech tech, kteti sytij zajem venuji eeskoslovenskemu zahraniei.

Nalezame ji uskuteenemu v Ceskoslovenskem iistaye zahranianim, v nemt se soustfedily *t. echny hlavni organisace.

Je tedy nyni potfebi napiniti organisadni sit' racionelne a planovite tim nejpodstatnejtim, aby eeskoslovenske zahraniei v ni nalezlo skuteenou pcmoc.

Ktere to jsou potfeby? A ktere pcdadavky a fikoly yyplytraji z techto potteb? Dobfe je vypoeet1 prvni Sjezd zazhranienich Oechil a Slovakia ye syYch resolucich, ktere CdskosloyenskY Usta y zahranieni pfijal za podklad sve einnosti.

Dr. Jan Auerhan.

Tatou pohromou byla sti7ena pfi priltr7i inraden na Brnensku obec Meleany. Potok se rozvodnil, zaplavil mnoho doma, podemiel. take lido musili uteci z domti a nemohli ani zachranit doma,ci zvitata a drube2. Pet domii se -twine sbofilo, mnoho jinYch je podemleto; po nekolik chaft hasidske sbory z celeho okoli pomahaly vyeerpa yati vodu z byttl a ze sklepti. OchuzenYm nezavinenYm ne gtestim bude tfeba pomoci.

Vestnik sokolskY "Ruce" upozorfluje, 7e sokolstvo ma jen cviditelil 30.000 a le sletike closavadni nestadi, proto aby pro patti, slet bylo vyl,NdovAno aspori. pro 30,000 eviftna

8trana 7. se s velmi cennYm dokumentern, pozdravnYm ptipisem od bYvaleho pfedsedy SR; ST. Jednoty, br. Josefa DuSka, ml., zaslanem mu po zalcdeni fadu Pokrok Houstonu.

Bude-li podasi ptiznivo, ,bude stavba budovy, jeji2 provadeni bylo zadano br. J. J. Kelarkoyi, jako nejni27imu oferentu, hotova koncem tohoto roku. Br. J. J. Kelarek je dobte znamY kontraktor, ov gem, ze deskY, jeho2 prate, kdekoliv provedene davaji mu yysveddeni dobre a dtkladne prate. PH sla y -nostichaz,kdyelvoisapHjeti jeho nejnitti nabidky, slibil, ze ye stay1 u sine vlog v7echnu svou znalost, dilvtip a urn, aby elenstvo bylo pine uspakojeno.

Za clamy mluvila sestra Anna Kostomlatska, je2 rovne2 se pfimiouvala 71 zdar a dokoneeni snti elenstva, ku kteremu7 kadoye sestry pfispely znadnou hHvnou a sestra Rtatiena Hanusoya, vyslovivgi pfani, aby v novem stanku nate herecka drutina uchovala si tak destne misto .ve sluthach Thalle, jako ye stare sini.

Br. Louis Harms, jsouci nyni major domo zbylYch £udov a prostranstvi sine a take dlouholetY Glen faclu, omezil se pouze na dodavami vlahy, aby to slibne same kyetinky, budovy faclu dopfe vzchazelo a rostio.

Stavebni vYbor, obstaravajici v gechny zalektosti pro stavbu sine spadajici, sestava se nasledujicich bratti: Louis Rulik, piedseda, Frank Aneinec, iteetni, Anton BilY, pokladnik, Vine. Kelnar, st., Vint. Bednaf, Frank Olexa, ml., Frank Tesak, Tom Ho gek, C. R. ChernoskY, Frank Hanka, Louis Hanus, Abner Dixon, john Kroulik, John Bravenee a Frank Hanka ml. Zapisovatelem vYborit je br. Frank Olexa, st.

Naiad na stavbu sine a jeji vnitrni vYzdobu bude obnakti as $35.000. elenstvo upsalo sice jii slugnou dastkui, naj rne mnohe sestry, pfispev74 znaenYmi obnosy, ale jak ji2 br. Aneinec ph slavnosti u yedl, bude tfeba jeke slutne sumy zapotfebi a proto se do7adoval soueinnosti v7ech ptitomnYch. aby se snatili pti sbirani obnosti, tfeba jig upsanYch, lee dosud nesplacenYch v7ernosine pfispeti. A proto, mate-li renteaky, to7 nam ich enom zapejdajte na dobrY interes.

S. P. StudnidnY.

Z eskoslovenska.

Pozustatky lidi z doby pfedhistoricke byly nalezeny v Nemeicich u Hustopede, u Klobouk, Kobyli a Krunvife.

250.000 cizincii je usazeno v Ces. republice. Nejvice cizincu, usazenYch v eechach, pfislug do Nemecka, a to vela tfetina (31.452) na druhem miste jsou Raku7ane (24.129). V Nemecku mezi cizinci je 20.389 Cechoslovakti.

Praveke hakovite kfize nachazeji se na, Morava pfi vykopavkach. V Kobylnicich u Brna byla nalezena nadoba s halcovitYm kki7em, royne2 na Kyjovsku u Vracova byl nalezen piled dasem stfen s hakovitYm Icti7em.

0 zrukni generalniho gtabu es. armady se velne jedna,. Skupina hlavnich dtistojnikii by se zafadila do skupiny zbrani a tim by se nektere nesrovnalcsti odstranily.

V Bratislava obnovila jihoslovanska, vlada svtil konsulat a ustanovila za noveho gen. konsula Franjo Cvietige.

Velke vodni dilo bude vybudovano na Vahu mezi Ladcemi a Ptichovem. Naklad je rozpoeten na 120 mil. KC. Praze byly ji2 zadany.

Sirotkii je v esl. republice 166.988, a to 84,356 hocha a 82.582 devdat. V Praze je 5374 sirotku.

DobroyolnYch hasieti je soustfedeno v 10.397 sborech 316.606. Cikanta je v Ceskoslovenfr.,ku 32.857.

800 let stard lipa ye Bzenci je ohro2ena.

Kmen piled lety byl rozlomen vichrem na nekolik easti, je2 byly spojeny °pet leknim v obvodu 112 metre. Nyni je le geni ztrouchnivele. Obvod kmene lipy je 12 in 85 cm, olrod koruny 185 metril.

fz;trana

Utedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ, of Slavonic Benevolent Assn ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBL. CO ., 'West, Texas Ptedplatne 65e roene. Do stare vlasti $1.65 rocne.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zm'eny adres zasilaji se do Hlavni tiadovny, Fayetteville, Texas.

Vetikere dopisy, pkedplatne, oznamky, bud'teti adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Co deIaji jini. Zapadni Oesko Bratrska, Jednota rozvinula velkou agitadni einnost v zd j -muziskavnoehltavndipornoci sv3ich organiNtoril a pracovnikh okrskovSrch vSrborft.

DvanactS7 sjezd Jednoty OeskSP ch Dam v Chicagu provedl tadu citletitYch amen a zakoneen UspeShe. Jmeni teto sesterske organisace obna gi $1,210.000. Za ptedsedkyni zvolena zasloutila pracovnice pi. Altbeta Lisa — Strohmayerova. Platy Atednic stanoveny ptedsedkyne $700 merle, namestka $ 75, tajemnice $ 400, heetni $1250.00, pokladni $250 prvni vYbor majetku $400, druhST vSrbor majetku $75, dozorkyne $25, teetni vSrbor $25.

Zajimava debata se v tomto sjezdu rozpiedla o otazce,- elenkyne, jet neudala dedich, nema ptibuznSrch vhbec odkazati pojitteni taciu. Pravnik J. O. D. se k teto otazce vyslovil: takove odkazy by bylo lze einit, ale za tivota odkazujici elenkyne, pti pinem jejim vedomi a s udanim na certefikatu. Nesmi byti ovaem ptimYch ptibuzny'ch dedicu. Peeuji-li o pojikenou osobu lid' cizi, je motno odkazati pojiAteni jim, musi se tak stati ve zphsobe pisemni smlouvy. Rovnet neize odbStti nekoho pouhSrm dolarem z pojiateni, jet naleti ptibuznSim cele. Koneene neize einiti dva odkazy najednou, to jest jeden odkaz nekomu, a soudasne druhY odkaz jinemu, kdyby onen nekdo zemtel dtive net odkazujici osoba.

Prvni sjezd spojenYch O. S. A. ueinil te usnezeni o detskem odboru, Pint dal VS7konnemu Wboru (Hi. T:).'tadovne) pinou mot vydati rhzne dalai plany pojistek pro ditky, aby v katdem ohledu byly vaestranne vSrhodnSTmi. Dalaim dilletitS7m usnesenim sjezdu je spinomocneni Utednikt, aby pracovali die motnosti ku spojeni vaech es. podphrnS7ch jednot. Ku sjezdu ptipravil vS7bor dye vS7znamne slavnosti. Jednu v nedeli pied sjezdem v podobe uvitaciho veeirku pro delegaty sjezdu, pti nit piedvedena velice pekna scena.: atestim", sepsana, a fizend brem. V. Havelkou, hercem dobre povesti. Pti eiruhe sla y -nostiuvadecBVlkstuIino chistojnSun zphsobem a mocne phsobivSrmi obtady uvedla do kruhu jednoty 592 novS7ch elenh — dar prvnimu sjezdu C. S. A. Ztech bylo 353 dospelSrch a 239 ditek nejvetai to podet novfch Menu kdykoli pti podobne letitosti k es. bratrske organisaci uvedenSrch.

Bratrstva zanedbavaji svou Clenstvo naai Jednoty melo by si dobie pte.eist nasledujici firyvek znameniteho elanku p. A. M. Coffina, mistoptedsedy Bratrskeho sdruteni Jednot statu Florida, uvetejneneho v eervnovem &isle Fraternal Monitor: "Nikdy nebyla lepg i doba v historii pojiSleni pro vzrast bratrskYch spoiku, jako je nyni.

V letech 1934-1940 bude napsano vice pojiLteni, net kdykoliv pied tim. Jsme hotovi pro tuto ptiletitost? jsou si naai &nave Nedomi dobre hodnoty naai pojistky? Nejsou! Tedy studujte vSinosy soudfi v Missouri, Illinois!, Iowa, Nebroka, Alabama, Kentucky

IttTNIEC j. statu o poji gt'ujicich spoleenostech. Nesvedorniti agenti kopali nam hrob, zleheovali bratrske spolky kde mohli, nav gtevovali naae eleny a kdyt jim tekli, to maji bratrske poji gteni, hned kuli plany, jak by nam je odvedli. Ptiklad cis. 1.: Jelikot ziskavali jsme pouze "eleny", bez ohledu na to, mnoho-li se pojisti, je to easteene nase vina. Agent Ptigel a hned postragil, tisic dollaru nestaei ani na politeb a mei pravdu. Hned zaene vychvalovat svou spoleenost:' Na ge Missouri Life ma pies bilion napsaneho pojigteni a mohovistost 28 miliontl, reservu netto pies 23 milionil! Takova spoleenost piece nemilte padnout a nettlete a nechce vam "ptirazit", ale vas bratrskSr spolek to mime udeIat kdyko/i." Tak "krmili" agenti naae eleny, kteii snad ani BratrskS7 Vestnik nemaji easu Gist, a ti jsou nejvicc dnes postiteni. Ale divite se jim? Ten agent tieba take byl u nits elenem" pro "byznys", a ponevadt elen nic nevedel a atednici take nic, proto byl agent "autoritou" v poji'St'ovani. Ten vlatnY Glen sly gel stare 'deny nadavat na zvy govani, proto piestal platit a jeho deti, a den' naaich tient, poslouchaly agenta jako evangelium. A cot kdyt ptedseda iadu si je gte s agentem vy glap po naaich elenech, to dotvrdilo! Co se ale stalo byl pravY opak v ptipadu C. 1. BratrskY spolek nejen ze nezvY gil poplatky, ale snitil, kdetto Missouri State Life ne to "nechtela", ale musela, snititi poji gteni a vzala si to z reservy elena v obnosu $1365. (To jsem take videl osobne, pozn. pis.) Pojistka v torn ptipade znela na $10.000.

Ptiklad e. 2.: Byl poji gten u Illinois Life Ins. Co. a dostal "assessment" $1,130.50 proi i svemu $5000 pojigteni. Agent take tvrdil, to nemohou a nechti zvy govat poplatky. V roce 1929 piestalo 26 spoleenosti, v roce 1932 ptestalo 32 a, v roce 1933 celkem 27, dohromady 35 a byly v gecky "jiste", jen vas bratrskY spolek pry ne. Na ge vyloueene a odstouple elenstvo by mail° dosvedeit, kdo jim co "geptal". A vime tee, to 50 procent Menstva bratrskYch jednot, ktefi si u jednoty vzali jen tisic neb mene, u poji gt'uj. spoled. do $5000 a east° "fitednici." Proe? Inu, bylo to lepgi a "jistej gi". Dnes mnozi maji jen co jim zbylo u bratrskYch jednot. Ano, i to jsem vide na vlastni oei.

Zajimave i pro nits. V osmem zasedani sjezdu C. S. A. podal zwavu vYbor, kterS7 piebiedl zalotni fondy. V ohairne zprave vST ylage poukazoval na nutnost, aby nej--bor z mene 25 procent vaeho pkebytku bylo uklad.ano ye vladnich- bondech. Vgechny jistiny maji byti ptehlednuty odbornikem a ty, ktere nemaji nadeji na vzestup, maji byti co mono nejdiive VYkonnYrn vYborem (HI. frt.) prodany. Stran hypotek (piljdky na majetek) bylo zjiateno, ze v nekterSTch ptipadech tyto nebyly prodlouteny pisemne, jit davno progly. V jinYch ptipadech abstrakt (knitni vYtah) nebyl dodelan at do nynejgi doby. Dale doporuenje vYbor, aby sbor drivernikil byl volen z reznSrch okrskri, nebot' trh bondri neni vtdy stejnY, a bondy, ktere jsou v jednom distriktu povatovany za debt* jsou jinYm distriktem zamitany. Zvolenim duverniku z rtizny'ch distriktri byl by jasnejai piehled pies celkovou situaci. Vina za, to, to nektere bondy maji dnes nizkou cenu, nepada na nikoho. Dlutno uvatiti, to v dobach, kdy byly bondy kupovany, mely dobrou hodnotu a tato byla snitena nikjim nepiedvidanou depresi. Doporuduje se, aby v souhlasu statniho aktuara byl prosttednictvim odhadeich odbornikii potizen pteSnY odhad vaech majetkri na kterStch ma jednota piljeeny penize. VYkonnSr vS7bor ma 26.clat stvrzenky od majitele domu, to dane jsou zaplaceny, rovnet ma drtet -pojistku proti ohni. — 1.Jeetnik Jednoty ma jednou za tii mesice uveiejniti pins, seznam tacit s podtem jeho elenstva a i finandnim postu, pem, t. j. aby dluh ta,du byl zaznamenan.

Jaki je naphi — obsah? Obyeejne si katc1ST obiibi nejake slovo, jemul da napit svfth tuZeb a zapomina, nezaleM tolik na padobe nadoby, jejiho materialu, jako na obsahu, uhaslti, ne-

VC - stiedu, 'tine 19.''z'att'1934. budu •vybirati nadobu, z palene porculanu, ei ze ziata, z plechu;- ci ze kla, ze stribra, ei z proste hliny. Chet jen;-aby nadoba byla eista, ale hlavne,. napoj obaerstvujici a posilujici. eiSta voda studanky ukoji nejlepe je jako pravda du gi obeerstvujici naae tele je take nadobou: hlavni je duke 'a s'jeji-itodr ota, charakter.

Utrpeni je popudem k dinnasti teprve v ni citi► e svitj tivot — napsal filosof Kant.

A. Markus Aurelius del: Jako ptedpisy lekatovy maji vratiti zdravi nemocnernu, pra.ye tak i pkihody, jimit Prortetelnost stiha eloveka, maji mravne ozdraviti, znovu spojiti odtriene osobni byti jeho se tivotem v gelidskYm. Ptijimej tedy vae, co ti je jako nemocni pkijimaji leky lekatovy. Znovu uzdraveni Vela — tot' &el onech •hotskYch lekri. . . Proeet vitej vae, co se ti • bYt to bylo sebe trpei: udelem takevj'rch ptihod je zdravi a celistvot sveteve budovy.

Ink nadhern*m je hay jesene. Na podzim sve't rostlinnY se s nami loudi, a jeho loueeni jest ueinenou• slavnosti. Kvetiny odkvetly, za to vaak kat'dY list plane rnenivYmi barvami. JakY skvostnY obraz skkta nam podzimni listnatY les! Jako obrovskY keberec v zafi slunce pied nami, tikazuje vS'echny barvy v nejmenivejaich odstinech a sloteni. Les odumird, ale pro nits teprve v teto dobe nabyl tivota, nebot' nyni nevidime to jednotvarne zelene massy •listove, v nit ✓ lete ani vycvieene oko nedovede rozeznati jednotlive stromy, nybrt vidime skupiny ztetelne vyznadenYch "postav" stromovYch. Podzimni zbarveni lest neni tacinou znamkou smrti. Skon snad vidi v tom basnik, ale badatel poukazuje spi ge na mohutnST projev tivota. To zvy guje naai radost z pohledu na podzimni ptirodu: v torn krasnem jasu barev nespattujeme smrt, nYbrt klidne usinani.

Tato pohadkova nadhera barev neni poslednim vzplanutim uhasinajici lampy, nybrt veeernimi eervanky v nisi rostlinne, po niche bude •brzy nasledovati tattle rano a svetlY den, jaro a leto.

Ne.ikodilo by, aby naae Hlavni ttadovna vyslala eileho organisatora kradum, odkud o spolkove dinnosti a ziskani novSTch Neal jsou zpravy neuspokojive. Povzbuzeni osobou cizi bYva pasobivej gi i yydatne. V katdem tadu jsou dleni ku spolkove praci 0chotni jako jsou zbYvajici liknavi. Tern ochotnYm tteba ptispet napomoci z ven6i, liknavStm mnohdy stadi uptimna domluva, bratrske napomenuti. Nage opetne zapoeata, naborova kampari musi ptinesti odekavane VY sledky. Vgude. U katdeho tadu. Nutt() tedy vyvinout snahu, praci — vaude!

Jste rozhodnuti? Podzim 'name dnem 21. t. m., divadeini sezona zaeina. Jste pro nastavajici div. sezonu ptipraveni? Mate piedem stanoveny podet divadel a hry piedem vybrany? Ze nemate? Prod? Cot dugevni potitek, kulturni snahy nemaji ve va gich fadach pochopeni, postaduji yam pouze obydejne tancovaoky? Zajiste nikoli. I it vas csvetove snahy maji pochopeni, podporu.

Musite v gak ptipravit, nacvidit divadlo 'di program ptipadnY, slu gne firovne, dabreho provedeni. Nezapominejte, brati, na tuto velepotiebnou osvetovou praci, rozhodnete se pro ni neodkladne. Ne jenom chlebem tiv je dlovek . . .

Nekozaitenejai denik nejen v 66koslovensku, ale v cele sttedni Evrope je list "VeSlovo", jehot pevnY na.klad pie' eerni Ceske kroeil pill milionu vYtiskil denne. V dejinach cs. novinatstvi jest tato udalost zcela ojedinela. Ve srovnani s pomery u jinYch a mnohem vetaich i bohat gich narodri budi pfekvapeni a Udiv. V dem spoeive, cele tajemstvi tohoto jedineeneho novinatskeho iispechu? V nidem a v nikom, net pouze v jeho etenatich.

"Veeerni Ceske Slovo" vdeti svYm dtenatilm za to, to dovedou nalezti tolik vyspeleho porozumeni pro poctive usili novinatovo. Jsme si vedomi toho," pravi redakce a vydavatel C. S., rnilionovS/ denni naltlact zvySuje odpovednost a zavazUle K nov611;if O gOolconaleni

sttedu, dm , 19. zati, 1934.

NI 13 J - L I , stiljte za pra y() a. svobodu nateho naroda". Mocna tato slova Mistra Jana Husa vyvolala neptehledne Lady nadtenYch bojvnikii husitskYch, natla i ochrance Jana t itku z Trocnova. Zizka vyrost.1 a vznesl se jako spasna hvezda ye chvili, .kdy jednota a mravni oeista naroda byly povailive napadeny dorm pany, z vendi Zikmundem a ktitaky. Mesta prolezla byla nemectvim, lid ujatmen hospodatsky i jazykove. Husitstvi snati se pomoci narodu, zjednati vtem rovnopravnost, odstraniti bidu.

Co Hus vznitil svYmi spisy a ohnivYm slovem, to titkovi bylo zachovati a dati tomu moinost tivota v narode. K tomu bylo pottebi nadteni a mravniho tadu pro vtecky, kdot toutili po novem kralovstvi. titkovi podatilo se obe, na tou dovedl vyrovnavati rozpory mezi Tabory a Pratany, mezi konservativci a radikaly. Sam byl vzorem nezittnosti, odvrhnuv vetkere sobni naroky a distal vtdy jen hejtmanem vojsk taborskYch. Dovedi zorganisovati lidi proste, valky neznale a dati jim nove zbrane jim vlastni a nove fitoene a ochranne prosttedky, valedne vozy. V tadanem polskem krali chtel spojiti nejen svilj narod, ale i tento s Polskem. 'NM toto bylo marne pro nespolehlivost polskYch kralri. ,Kdyst titka umiral u Ptibyslavi, dekuji mu jeho podhejtmani, to ye chvili nejvatnejti dovedl vteliti narodu jednotu a ochraniti jej od zdeptani ktitackYmi vojsky. Hradeeti dali si na prapor namalovati Zitku a "kdykoli pod touto korouhvi bojovali, vtdy pH svou vybrill". Korouhev se neztrchovala, ale zristala nam korouhev narodni stateenosti a mravni sily, pod kterou mriteme jedine vtcly zvitetiti. jak Pesky narod mute bYti hrdY, to z jeho tad vytla postava t itkova. Jan titka z Trocnova je symbol detstvi v nejkrasnejtim rozpet. A tak jak vtdy osvedenval vtude svoje siovanstvi, tak pine a silne vyjadtoval sve ptesveddeni, hajil sveho svedomi, hajil pra y -dyboti.Branljpotikacleru,potivemu svetu ktest'anskemu. Zizka byl vkly elovek, poctivY a nezdolneho pokroku. Byl po celS7 tivot pravdivY, nesmititelnY, velikY a spravedivy. Zjevil se narodu jako neptemotitelnY viidce narodniho vojska, jako sjednotitel vetkere sily duchovni i hmotne. Jim yzetlo na eeskem nebi zatne slunce, pied jehot jasem zastirali neptatele sviij zrak. Jmeno jeho de silo a dosud desi tkridce naroda a pravdy boti.titka neznal smlouvani, ani kompromiani obojakYch slov, vyjadtoval svYmi einy vtdy pine lasku k veci Ceske a k pravde boti.

Takova byla jeho dute, nemohla se tudit podrobiti zase net sama sobe, sile vnittniho ptesvedeeni. Nedovedl dui svou zlomit slovem cizim, na povel jinetio, zristal drisledntn ,neodvratil se od snah HusovYch, neustoupil, branil pravdy a vlasti at do smrti.

Dovedi proraziti tradici nejasnYch septa, obojakYch slov a dovedl pevne a jasnerici svYrn neptiznivcrim, dovedl odvetiti vtem tern tkridcrim naroda. Staeila jen husitska piseh, aby poklesla odvaha neptatel vlasti a pra y -dyboti,saeljnrchvYozi titkovYch a vte prchalo z dohledu vYteeneho vildce husitskYch bojovnikri. Davno ztitila se valeena piseri husitska, davno zmlkl htmot vozii Zizkovych, ale duch titkriv distal s narodem deskYm. Pet set let pteletelo nad rodnou vlasti titkovou, ale jeho jmeno nesmazal zub easu s pametnich desek deskeho naroda. Je na nich dosud vryto, podnes zati zlate.

V titkovi byla a dosud je videna laska k k pravdy a vlasti. A ten symbol eet- a pravdy jsou koteny lasky Cechu k Zizkovi. Jsou snad a budou jette mnozi, kterYm to hloubka, vnit tkvi koteny lasky k titkovi nedostupna a nedohledna. V nich neozYva se hlas e cha, ale ozve se a promluvi koneene v katdem.

Nebot' vtichni jsme Oechove a ye vtech z nas ozve se touha vzpomenouti to vytrvale, drisledne a vtdy poctive povahy Jen tak mimochodem.

Nebylo mYin innyslem na dotazy br. GajevskYho dale odpovidat, pon6vad jsou dile, Urn ne.ivnegi, a pak co dboitho se pro. taIllje,-4aVA 30 neehutrda, Ze /Imam btrart

8trana 9.

NISTA&

510 lee tinarti Jana Ziiky z Trocnova.

(Die histor1ckych zapisil zemtel titka 11. tijna r. 1424 v poli pri oblehani hradu Ptibislavi) ale byl jsem tazan, jakou nemilou ptihodu mel jsem s tim telatkem, kde jsem s tim kanonem uvaz1 a prof pry br. GajevskY zatahuje veci osobni do debaty. Jsem tedy nucen jette jednou podat male vysvetleni, dale vtak jit odpovidat nebudu. Ma-li toho br.

GajevskY jette vice na srdci, nu, at' si jen taludek vyprazdni, aby se mu uleheilo., vtak vzdor tomu, te nekteti pravi, ze ona debata je zajimava, kde se ttibi nazory, nechci ubirat mista latce Cetby utiteenejti a vice odpovidat nebudu. Nevim kdy a kde jsern vazl s kanonem; nebot' za sveho tivota jsem jen u pechoty, nikdo mne netlaeil a na misto jsem se vtdy dobelhal. Nemohu tedy vedet, jakou odplatu kdo dostal, kdy nevim kdo mne tlaeil a dosud fidy katclemu za ochotu mne prokazanou jsem se poctive odmenil a tadnemu nezristal nic dluten. Ona tkodolibost je mi tedy zahadou, Jett° zprvu bylo dejmo, se kdy br. GajevskY psal, mnoho nemyslel, nyni die vteho asi mel nejakon specialni varku toho 3.2 procentniho, kdy psal to, co ma na jazyku, jazyk se mu jaksi hodne popletl, kdy vYvody nelogicke hledi opravit smetnYm. Opravu protokolu z mimotadne schrize HI. Radu dokazal jsem tolik, to kdo chtel tomu rozumet a mohl si ueiniti ptedstavu prribehu vecneho, pravim vecneho jednani v one schrizi. Prot nedal jsem do 0pravy onu nemilou ptihodu s tim telatkem?

Takovou otazku jsem opravdu od br. GajevskYho neodekaval. Dle vteho br. GajevskY povatuje to za nejdriletitejti bod ye schrizi, nebot' se mohl pti torn uiehtat a ruce si uplacat. Mne vtak pti torn do smichu nebylo.

Nejsern tadnY tkarohlid, take se rad zasmeju, ale it ptihodnY Pas. Onu schrizi vtak jsem povatoval za ptilis driletitou a velice vatnou dobu, kde vypraveni anekdot bylo nemistne a videl jsem v torn jedine itmysl odvratit 130zornost lidu od vatnYch a driletitVch keteni otazek. Jednani schfizi tadovYch a najme HI. k maji miti dristojnY prribeh, at' jsou teny a dal ptitomny a nebo ne, a ne se rozhlitet nejsou-li teny ptitomny a pak si libovat v neeem hodne pika,ntnim a peptenem.

Ze neeim podobnYm chce se br. OrajevskY chlubit pted vetejnosti a dokonce mit v protokolu, jest ptekvapujici a take i to, to nikdo v podobnem snad vidi jadro. Inu, proti gustu — tadnY ditputat. 0 zlodinu nikde jsem se nezmirioval, pouze o nedrislednosti a tadnY z myth vyvodu nebyl dosud vyvracen. Mohu bYti pouze pro bratrskou, nemoceuskou podporu, kde jsou stejna prava a stejne povinnosti, cot jest brattske, demokraticke a spravedlive. Ze starch tradic a zvYkil mame sobe vziti ponaueeni, zvyky ale ty nemaji nam byti smernici. Dle zastaraleho zvyku pouze ten, kdo v ne:stesti byl tak tt'asten, to byl v nettesti prase v dobe sjezdove, ten mohl dostat darek di almutnu cestou milosti. Ti vtak, kteti ptitli do nettesti po sjezdu, ti mohou zahynout ei umtit hlady cele etyti roky, jestlite nejsou tak silni aby utrpeni yydrteli do ptistiho sjezdu. Ovtem pti takovYch tadostech, sbirkach a udileni milodarri je dana nekomu ptiletitost zablYsknouti se tim svYm velkYm "Ja,", pro test a slavu, kdetto pH pravidelnem fidileni podpory dostane katdY co mu po pravu naleti bez tebroty. Na nemocenskem vYboru ye sjezdu nebyl jsem sam. Zasedali tam bratti Chas. Navratil, W. Kutel, Frank Olexa, John Socha. To vtichni poctive a svedomite pracovali na planu, majice na deteli blaho celku, dobro cele Jednoty. Vtichni maji zasluhn to vypracovan promytlene a uznan za velkolepY a tolik aplaudovan.

Nebylo to tedy tadne moje velke "Ja", a prof tak neslavne byl zavrten, odrivodnil jsem jit drive. Lid,le celks./ve dobrY, bYva vtak east° klarathi, Spatne inforrnovan, Osobnich ambici v zaleMtostech fadoqch rY Jednoty nihdy jsern ne:101, nepapodkuji powe

va, ale vtdy tidim se die inch: "Ni slavu — nt zisk". Kdo blite nine poznal ye spolkovem jednani vi, ze i to moje male "a" nechci nikdy aby se na vetejnosti blYskalo a vtdy si pfeji jmeno moje vynechat a hlavni ztetel mam, aby prospelo se neelu. Mam-li nekdy odlitnY nazor a 'nejsem kYvalem, mam k tomb myslim pine pray () a take vte vtely tadne a vecne odrivodnim a drikazy doloZim, a ten, kdo poeita se za pokrokoveho a uvedorneleho nemel by mne za to odsuzovat. Ja, bratr — ty bratr a nic vic. Fetity a polobohy tadne si nestavim.

Jednotu strkat do jednoho pytle s akciovou spoleenosti a cihelnou neni spravne. Zakon nedovoluje bratrskYm jednotam tadne kupOvani a prodavani akcii a nebo zlatYch cihel, nebot' i onech $7,000.00 ulotenYch do stavebni a prijeovni spoleenosti bylo ptekroeeni praN,a Hl. Utadovny a proti ptedpistIm zakona bratrskYch jednot. Zde prave spoeiva vyhoda bezpeenosti oproti pojitt'ujicim spoleenostem.

Jednotam bratrskYm je zakonem vymezeno, do dello mohou bti penize ukladany a tadne gemblovani s penezi pojittencri neni dovoleno a proto ptirovnani Jednoty k nejake cihelne, treba byla 6eska, jest nemistne. Jen s rozvahou, bratte GajevskY. Neni vtecko clobre jen proto, te se_ to nazkva nate, limb etude je koukol mezi ptenici. Neni ale take vte gpatne. Ma-li kdo na srdci dobro lidu, aby nebyl tento ochuzovan, o teice nastildane Uspory ptipraven, zkratka balamucen, mel k tomu nejen pfiletitost ale bylo to povinnosti jeho zakroeit. Co Glen tiskoveho vYboru nemel dovolit celostrankove ozneanky, zlate cihly vychvalujici a ku koupi odporueujici v organu otiskovat a lid klamat. Nyni je jak se rika: "Pozde bycha honit."

Jan Fulda.

Orchard, Tex. Cteni bratti a sdstry, a vatena redakce Vestniku!

Prosim za prominuti, to zabiram misto utiteene dal* net nejsem zvykltn delat dluhy, a chci ihned odpovedet na dopis ye V. me= milemu ptiteli panu I. J. Galliovi.

Nebyl bych psal, net pan Gallia ke konci sveho dopisu mne obviriuje, ze bouram a koOm; pak by sobe mnohY drtitel akcie mohl myslet, 'te 'pan Gallia nemrite taden derik postavit, to mu je GajevskY podkopava a boura. Ne, mili bti., ptisaham na mou Best, te jsem nevidel pana G. deriky stovet a ani jednu desku jsem mu z deriku neodtrhnul.

Ano, pane Gallio, Vy jste si vzal ono heslo p. Klacela velice k srdci, neb ye sjezdech schulenburkskem S. P. J. S. T. a v cameronskein R. V. 0. S. jste to jakse path honil, a prodaval akcie lehkovernYm farmakrim.

Pitete, ze jste chtel a chcete jednati spra yrte pro dobro celku. Je-li tomu tak, dokatte to skutky a podejte fifty, pak Vam uvetim.

Nejsem povereivY a nevetim ve sny, net posledni sen se mne vypinil. Snilo se mne, to jste nas, asi 200 a,kcionift, vodil po krisnYch prerijich okolo Houstonu a ukazoval jste nam ty Vase deriky a prospekty. A kdy jsem obdrtel Vestnik, pteeet1 Vat dopis, mttj sen se mne vypinil, neb jsem shledal z VaSeho dopisu, to nas vodite — ale — za nos!

Pane Gallio! V lidskem tivote jsou dve testy, po kterych lidstvo kr4,61. Jedrti pracuji a tivi jine, a druzi lenoti a nechaji se tiviti jinYmi. Divadlo jest tivot tento, herci v nem jame lide my, vtehomiru riditel rozdava rozliene nam tkoly.

Jeden vetti, druhY menti, hra v tom svete osobu, v tragickem ten, onen zase v smetnem east° zpisobu.

Skoro celY tYden nam zde prtelo, dnes je hezky.

Vte dobre pteje vtem z Orchard, John Gajevsky.

Odlo.kiva jsem by] neptitelem marneho ilatikani a kvileni, ptesv6deen jsa, a jeporn p111n4 OAT BnOeni k ptocbl pom119,0

Strang 10.

STSTNIR

Souelova 2enitba Antonin Jenne .ow••••■■•••••■■11,

Soueek doeet1 stai; pismenka mu tancovala pied oeima.

"Zatracena, 2enska!" odplivl si. "Tohle nemohla tict hned?!"

No — co cleat?! Ted' musi na toho P •emichala, aby zas neco neprovedl s temi novinami.

Rozmrzen Soueek naveeer k Samcovi.

Sadel tam Vocasek, starosta a jini haste.

"Tak prej se budete ' enit, pane Soudek?!' ozval se Vocasek, hned jak Soude4 dosedl.

"To sou zas keel!" odbSrva ho Soueek mrzu, te.

"Ale v Pohoielicich ste byl!" tvrdi starosta.

"A co bych tarn nebyl?!" odrati Soueek fitoky. `Dovedel jsem se vo krave — tak sem tam S'el. Dyt' jsem byl u vobouch Urbanii.

Ale voni mot chteji!"

"A to byste handloval v dobytku?" tak se Vocasek nedfivetive.

"No — co bych to nezkusil," mrzute odpovida, Scueek. "Ale — vono ne'2 se to poznd. . A co ze dnes ani nehrajete?!" obraci rec.

"Dyby byli hraei!"

"Tak to rozdame!" rozhoduje Soueek. "Von ie veeer dlouhej!"

"A je smutno bez Z'enskSr! Ze jo?' smeje se Vocasek.

Soueek mlei a horlive_micha karty, Samec hodil na Druh9 den rano — v nedeli vstaval Soueek mrzute. Veera se trochu u Samce zdr2e1 a — prohral. To ho mrzelo. Vera vitbee nemel hrat, dnes to vi. Byl trochu rozdile'a z dopisu Urbaneina a z tech hloupS7ch narakk. A proto hral lehce — a prohral.

Ale at'! Nic netekl. At' vedi, ze to mute Mat, k mu to neuSkodi, ze na to ma!

Ale dnes ho to mrzi piece.

Oholil se a vypra,voval se do mesta. Musi dojit na toho zatrachtileho Ptemichala. Ale potom si to rozmyslil. Dopoledne je v meste mnho lidi a ten Ptemichal je potad jako ve vetru. To bude lepe, zajit k nemu odpoledne. A take bude silnice volna. Nikdo neptijde ani nepojede a nikomu se Soueek nemusi zpovidat.

Najedl se v poledne, a dobie se najedl.

Vodstreilka uvatila gulak kterST Soueek nesmirne rad jedl. Ale co to bylo platne, kdyz za nebo2ky nikdy neb9val. Nebo2ka la a odloS7vala Soueka plackami.

Knedliky byly zaloutle, jako nadS7chane.

"I to je dobrej kulaj6 1 " pochvaluje si Soudek a ptibird si z kastrrilku na talii. "Vy holt to babo, umite pfistrojit!"

Vodstreilka u kamen zazatila.

"No -- jen dyl vam, chutna, hospodati!" spokojene poznamenava. "Dyt' bysem snad dovedla posloldit, i dybyste se voknil. Ptecet' taky nekoho mit musite; takov9 hospodatstvi! A Zenskou jen tak — to vy si nevemete! Dyt' tuhle ste svfij pan — a majetek mate! A co majetku?! Ovkm — dybyste se nekam pfdenil, to zas by mi bylo lepk, kdybych ka hned do pastou'Sky; ne2 tam vleze ten Kon9vka."

"Jen se nebojte, Vodstrellko!" upokojuje ji Soueek a ji lzici velika sousta. "Jd se nikam neptiknim. Ja uz asi vostanu tady. Ale to ja, yam eke ieknu. . . Ale ten kulaj'A to je znamenit* jidlo A tuhle mi nechte v troube," povida, utird si htbetem 'eve ruky ftsta a pravou rukou ukazuje na kastrftlek.

"AZ naveeer ptijdu. . ."

"To zas nekam dete?"

"Muslin do mesta" "Vy, se mi zda, piece neco shanite, hospodati!" vyzvida, babka s fismevem. "To nejni samo sebou — tyhle testy. Dyt` ste dtiv nikam nechodil."

"Jo — co bylo — to td nejni!" povida Soueek moudfe a vstava. Radeji drive vyrazit.

Ona je ted' tma hned.

100 trejek.uvic doel ke druhe beclin.6

zakl ke Koreckemu, kde bylo jeSte Upine prazdno.

"Nebyl tady Ptemichal?!" otazal se hostinskeho kter9 mu ptines1 pivo.

"Nebyl."

"Tak bych s nim potteboval mluvit," za mySlene prohodil Soueek.

"Von vostava tamhle na Pohofelickej uochotne oznamuje KoreckST. "Ale k nemu nepudu!" vrti hlavou Sou dek mrzute.

"Tak ja mu zka.Zu, esli chcete?" nabizi se KoreckST. "Tak ted!" souhlasi Soueek a podival se na Koreckeho vaZne. "A mfdete mu zkasat, Ze tu na nej dekam."

Hostinskj"7 vykl a Soueek osamel. "Je to ted' v pekne \Ted!" mysli si. "Ten Ptemichal ho do neeeho dostal — ale vona je vinna vlastne ta, Urbanka. A vlastne cel' ty veci pitvoda je kmottidek Nasejpal. Prod vo ni zaeinal, dy2 mela toho spravcete? A konedne -- co je dnes takovej sprasce?! Vy2enou ho a je konec. To dyl ma dlovek tuhle sv9 a je sv3.7 m panem — to je neco jineho A penize v zalriZne sou! Ovkm von se ten spravec na to Urbaneino ptiteni a bude mit taky! Ale tej 2enskej tak vyttit zrak.

Tak ji ukazat, ze Soueek na ni dekat nemusi a ze si taky maze vybrat pani! A tiebas triladSi!" -Ptemichal se objevil jako na koni a nese pod paZim objemnj"7 balik.

"Zrovna sem k yam chtel do itepochrast dZet," vysvetluje hned ye dvefich. "Dyt' vono to chodi furt. Eke veera sem dostal dye p.sani. Dyt' toho nesu balik.

Soudek se opatrne rozhlecil po 'genkovne "Ale to nemusite mit strach," konejSi. ho Pfemichal. "Zadnej tu nejni!" A useda yedle Soueka a klade balik na still.

"Tohle vaecko jsou ty psani?" tale se Soudek a udivene ukazuje na balik.

"Vkcko! Inu — nejni divu! Kterapak 2enska se nechce vdavat! A ja sem tam dal do tech novin: Majitel usedlosti, bezdetnS7 vdovec, v nejlepkch letech. . . hlecla, mladou, zamo2nou divku nebo bezdetnou vdovu — ale jak jsem to td pfebral — vono je to vSelijakji. Vono je jich tam i s detma habadej. No -- vono psani stoji korunu a za tu korunu by vase chalupa stala," smeje se Ptemichal.

"To tak!" odporuje Soueek. "N' akou potvoru vodkad'. . .!"

"Dyt' si to pfeetete!" upozorriuje Pfemichal "Jo, jsem to 1,12 pfebral. Ja jsem ty psani vodviral, dy2 to teda chodilo "poste restante' na mne."

"Ukake mi fia19 to psani!" Meld Soueek a dychtive natahi ruku.

Ptemichal opatrne otevtel zavazanSt balit na jedne strane, sahl. dovnitk a vytahl jeden dopis. Podival se nan a podal jej Souekovi.

"Tohle je z Prahy," podotkl a opatrne balik zadelava.

Soudek vyrial dopis z rortiznute °balky; bylo v nem neco tvreleho. Soueek honem dopis otevira a za;hledl podobiznu.

— cakryk" vyjelo mu z fist. "Vona je tu taky fotografie!" A jd hledi do tvate hezke divky, je2 se nan s podobizny usmiva.

Je to divka as dvacetipetileta, hezkjich, vjich odi a nadechraneho bujneho vlasu. Tva.ke ma pine, buclate a celkovSi pohled je piijemny.

"Morec — tohle je hezk9 device!" pochvaluje si Soudek a zalibne hledi na podobiznu.

"Jo! To sem si vkm taky!" souhlasi Ptemichal mrknuv na podobiznu. "To je ta z Prahy."

"Z Pra.hy?" Zasne Soudek a podival se na Ptemichala necitivetive.

"Dyt' tu mate psani." hovoti Ptemichal a hledi ke dvetim, jimd vchazi hostinsk9.

Soueek sebou trhl, jak klapla klika, a honem schoval fotografii do kapsy. Vzal do ruky dopis a hledi nan na oko neteene. Neteal ho, k hostinsk$r "Ale — 2e se udelala zima," poznamenava bestinskS7 a harak lopatkou v truhliku s chyStaje ‘14 teleznSich ka-

stkedu, due 19. zati 1034. minek, jea stoji v koute.

"Zima, zima!" souhlasi Ptemichal.

Soudek mezitim hledi do dopisu rortilite.

A kdyZ hostinskj'r pfiloZil a razn9m bouchnutim zavfel dvitka, dopil Soudek zbytek piva a obratil se ke Koreckemu.

"Tak rni pfineste eke sklenici!" povida a podava, prazdnou sklenici hostinskemu, kterji ji vzal a vykl.

Soudek rychle otvird dopis a polohlasne ote: "VaZenS7 -pane!"

Obratil odi na Ptemichala a povida nenvetive: "Ale ze ani nepik: Pane Soueek?"

"Ale dyt' vas nezna! Dyt' vlastne vona ne' vi, kdo to dal do novin!" vysvetluje Ptemichal nevrle.

"A jo! A jo! Ja u‘Z vim!" uklidriuje se Soueek a etc dale: "Cetla sem vase nabidruti k sriatku a hned Vam piAu. Main cent Aicsii a posilam Vam jeji fotografii. Ona ted' neni doma, ona je v Liberci. Ona umi dobfe 'Sit a vaiit a ona je teda tam. Ale hned sem ji taky psala a ona by se rada dostala na venkov. On ma peknji penize v zaloine a bude mit peknou v9bavu. My, rodide na ni nic nechceme, a eke ji dycky pomfdeme, kdy2 nam bude zdravi slouNt. My jsme jako Utednicka rodina a .2iieme si pekne. Mame jen tu ceru Lojzku a ona je ted' v Liberci. Lojzka pkijede domil na vanoce, tak byste se tu mohli sejit. Ona by se do hospodatstvi hodila. VyproSuji si odpoved' pod znaekou "Touha", posterestante Praha — hlavni pok-a."

Jen Soueek doeetl, vokl do mistnosti hostinskS7 Koreck9 s pivem, Soueek schoval dopis beze slova do kapsy a hledel rortrOte oknem kamsi do ulice, kde pfechazeli mladi vjirostci a hlasite se bavili. Nemluvili, ani Pfernichal nemluvil a o eemsi pfem3.7 glel. HostinskY poeal hovor, pochodil pa knkovne, ale hostft k hovoru nevyvabil.

Opet klaply dvete a do mistnosti veki as f,ri nedelni odpoledni hoste.

"Schovejte to!" zahueer Soueek na Pfemichala tlumene, mrknuv na balik s dopisy. Piemichal utahl motouz na baliku, zavazal a hodil za sebe do kouta na lavici.

"Ja si to ptedtu aj-2 doma," tie mu vysvetluje Soueek a oddychl si a rozhledl se po Senkovne volne.

"Ale drahji je to!" koneene vypravil ze sebe Pfemichal, jen doposud seal zamySlene. "Ja sem myslel, dovi co yam z ty padesatikoruny vratim; a zatim sem e gte vosum korun ze svYho." Pfernichal se tvakil starostlivo.

Soueek se nan podival pkekvapene.

"Vcno je to drahY!" vysvetluje Pkemichal.

"Dy2 elovek hleda praci, nebo chce neco prodat, tak tolik nepoeitaji. Ale jak se nekdo chce 2enit, tak nevedi, co by chteli. Vosummapadesat korun sem platil a ty pochtlzky y am ani nepoditam. Dyt' se piece snad zname, a al se budete zenit, tak to vim, ze na mne nezapornenete!" hovoki va2ne.

Soudek chtel neco kici, ale nekekl. Chvili sedel teece zamySlen, a potom vydechl, vynal taSku a pomalu a s rozvahou vytahl z ni desetikorunu, kterou poloN1 na still a chvi11 mleky rovnal a hladii. Az po chvili teprve ja.koby v nahlein rozhodnuti povidal: "Tak tuhle mate eS"te petku." A po malem odmldeni dodal: "A pivo si taky dejte; dyt' to snad zaplatim!"

Pfemichalovi zazakily oci, desetikorunu shrabl ihned a rychle dopijel.

"Voni sou tam nekterY hezkY 'fr..enckY!" chcpil se live slova a pkedeAla, zaclumeivost byla ta tam. "To se podivate, kdo vSeeke by vo vas Stal!"

"No —," a Souee,k se vypjal a zatahal za knir, "dy'2 je elovek tuhle zdravej a majetek tu je. . .!"

"Vono v tech psanich je taky neco j-n tak; vcno se na v'Secko dat taky nemuae!" opatrne vyklade. Ptemichal tlumene hlas "To by se holt musilo videt, co a jak. Ale na tu pani Urbanovou to bude dobrY. Ja bych tam ttebas zakl a jako nena.padne bych se zminil, jakST tenckS7 yam pigou!" nabizi se.

(Pokra6ovaul.)

• VC

stieclu, dne 19. zaii 1934.

Chram tasvi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky Jel proto na ples jaksi upokojen, te se dcera neda prvnim dojmem strhnouti a to se nedopusti nejakeho blaznovskeho ,kousku, kterk by se nedal napraviti. Byl klidnk, ale piece jen mel starost, s jakou se bude vraceti.

Mladi, ptirozenY pavab a otcovo postaveni ueinily Olgu na plesu ptedmetem tive pozornosti. Byla hned obklopena tadou vybrankch dvOkana a net byla puinoc, Olga byla rozjatena a et'astna. Rozumela dobte sykrn diveim instinktem, to se libi, te se miadi muti k ni bliti ate zapasi o jeji prized. Nebyla by tenou, aby ji to neteeilo, a jeji rozechvene srdce nevedelo, pro ktereho se rozhodnouti. Katclk mel nejake ptednosti, to 'di ono se 3i v povaze taneenika libilo, ale bylo ptilie men°, aby byla mohla zrale uvatovati.

M ptedpalnoci Janula odstranoval soupeke. Otomar Janula bYval za mlada dastojnikem. Sam byl synem vysokeho dastolnika, oteniveiho se s dcerou. Hlavni slo vo vedl doma mut, hrdY na svou plukovnickou hodnost a na sve styky ye svete. Byl hodne lehkomyslnk, jeho laska zahy se zmenila obyeejnou dastojnickou uhlazenost a povatoval za zcela ptirozene, to si obeas nachazel nejake milostne dobrodrutstvi, ktere ani mnoho pted svou tenou neskryval, tvrd'e, ae je to spoleeensky nutria.

V tomto ovzduei vyrastal Otomar a jako rnladk dastojnik napodobil sveho otce. Matka, az blouznive zamilovana do sveho syna, nikdy ho nenapominala a tak tedy mladie-, clustojnik 211, jako by mu pattilo velke panstvi a ne pouhY deskovY statek s jednim dvorem a kusem lesa, ttebate to byl velmi sluenk majetek. Snad by byl statek pronajal, kdyby byla se mu nestala nehoda.

Kratce po smrti otce, zahynuleho mrtvici, dostal se Otomar do hadky se s yYm druhem. Stalo se tak pti hodne divoke pitce, pti ktere se Otomar dopustil hrubkch uratek.

Cestna rada natidila, aby se podekoval, a on ve vzteku nad tim posekal sveho protivnika. Byl za to potrestan pevnostnim vezenim a pote se vratil do Ratyne, aby se stag statkatem. Bylo pro neho etestim, te byla jette na tivu jeho matka, ktera rozumela hospodatstvi a zaueovala ho hlavnim \ redomostem. Byl jako slept', stkskalo se mu po volnem vojenskem 2ivote a ptipadal si doma jako ye vezeni.

Kratil si dlouhou chvili, jak mohl. Na svern jezdeckem koni prohanel se po okoli, venoval se lovu zvete a zazpadal do okolnich mast, hledaje_nejakou spolednost, ktera by se mu obdivovala, a kde by si mohl po chuti z kopYtka vyhoditi. Nejakk Cas naeel nekolik ochotnkch kumpana, za ktere platil, ale brzy i ti se tahli zpet, bojice se vetejnYch vkstupt, ktere dovedl vyvolavati.

2e ma, rfana milostna dobrodrutstvi, vedelo se velmi zahy. Sice dost sluenYch divek bylo by rado mu sva, srdce venovalo, aby se staly panimi na Ratyni, ale kdyt posttehly, to mu nejde o sriatek, ale o chvilkovou iozkoe, odvracely se od neho a zastaly pouze slutebne a delnice pki hospodatstvi. testi pro neho bylo, to mu matka, asi za tti roky po jeho navratu z vojny zemtela.

Dosud se na ni spolehal, videl, 2e \Tee opatti a te ma stale dost penez, aby byl vesele, Snad by se bkval docela zpustil a svaj majetek probil, kdyt smrt mateina ho donutila, aby se venoval hospodatstvi. Nejakk Cas ho to teeilo, adkoliv se dopouetel chyb, ktere ho staly hodne penez. Nedostatek pen& ho donutil, aby byl opatrnej8i. Ph v§i jeho lehkomysinosti byla jeho touha pa Uchovani majetku silnejti, a uvakuje, potCra kdyby . tPttlt‘ rttt Mifilfzieb

Strana 11.

VESTNIK zaeal se ptiairiovati.

Arci, jeho ptieiriovani se nebylo dasledne.

Jakmile ziskal vetti dastku penez, zajitdel do Prahy a do Vidn'e a zahktil si, oslriuje sve okoli svyrn kavalirstvim. Zatim oveem doma povstavala 8koda, ktera ho mrzela, a at v nem klidila myelenka na snatek. Vzpominal, jakou vYbornou hospodyni byla jeho matka, a napadlo ho, to by se dostal z neptijemne situate, kdyby si naeel sluene a bohate devde z venkova, ktere by obstaravalo hospodatstvi a jemu poskytlo motnost, aby til v lesku bkvaleho volneho clustojnickeho tivota.

Zaeal patrati. Nedeli jak nedeli jel nekam dale do tirnYch kraja a obratne se vyptaval.

Majitel zprosttedkovaci kancelate mu za od-. menu povedel tadu jmen, kde by naeel penize i trochu spoleaenske uhlazenosti, a on opatrnosti, a on opatrne patral. Pravda, byly nektere docela ptijatelne, hezke, zamotne a hospodarne. Ptipadaly mu veak pHlis Jak by je mohl spoleenosti ukazati jako sve teny? Oveem, bude-li nejhate, musi po nektere z nich sahnouti. Vycepuje si ji potom doma a nevycepuje-li, necha ji doma sedeti a sam utije, co se utiti dd.

Nahodou vyslechl na jednom vkletu spoleenost, sedici u vedlejeiho stolu. Hovotili o raznkch vecech, at jeden z mladkch muta pronesl jmeno Olgino.

"Byl jsem tuhle v cukrovaru," povidal, "chtel jsem mluviti s teditelem Hromem, a protote nebyl v kancelati, eel jsem za nim do bytu. Vette mi, ten ma dceru, pravY skvost. Je to devee k zulibanthe zka, jako mlada bohyne, a zda se, 'te je vyborne vychovana; aspori b'ehala po domacnosti v pracich tateekach a vystihl jsem, to take vati."

"Vezmi si ji tedy," radii druh' vesele.

"Cot o to, vzal bych si ji hned, ale jsem pro ni thud'. Bude bohata a jeji otec ji chudemu neda. Jiste ji dostane nejakk tovarnik nebo velkostatkat."

O Hromovi, tediteli cukrovaru. Janula slyeel a veal, te je vlivn' a zamotny mut Nevedel dosud, 2e ma deem. Arci, on dosud sbiral adresy deer statkata a kdovi, bude-li teditelovic dcerka miti chut' starati se o pozemky a vedeni hospodatstvi. Snad ano, protote u cukrovaru je nekolik dvora a ma tedy jiste o torn aspori zdani. Take by jeji otec ji poskytl pomoci, poradil by, \Tee by zatidil, zkratka, byla by to vkborna vac. ✓ nejkratei dobe zajel do cukrovaru. Zaminku si naeel snadno; rad by nakoupil po kampani tizky ke krmeni a eamu ke hnojeni. fteditel nebyl doma, odkazali ho na pole a tam jej natel ve spolednosti Olgine. Sapristi, tohle byl skuteene kvet, kterk by stal za utrteni. Byl ptilis obratnY, aby hned dal najevo, prod vlastne pkichazi. Napted blYskl se svYin velkostatkem a svYmi hospodatskymi starostmi a potom tadal Hrona,, aby ho jednou v Ratyni navttivil. editel byl zkueenk mut a ttebate se choval zdvotile, nejevil tadne ptatelstvi. Za pozvani podekoval, slibuje konvenenimi slovy, ae ptiletitost dovoli si pozvani ptijmouti. Olga byla venku take zdrteliva a na lichoceni Janulovo odpovidala ilsrnevy, ktere nic nepovidaly. Byl by rad posttehl, jak' dojem na ni udelal, vida veak, ze ani doba, ani misto neni vhodne, obratne ustoupil Nevytidil vlastne nic, teditel ho k sobe nezval a nejevil tacineho obdivu k jeho majetku, a take Olga nejevila nejakeho veteiho zajmu.

Nu, co vadi, pevnost obliledl a bude ji dobYvati pomalu. Olga je dosud mladieka, teditel ji do sriatku nepotene a v late neni na znamosti mnoho dasu. Veak v time jiste nekam jedou a na zabave je zcela jinak motno se seznamovati.

Musil eekati at na pies, protote, jak zjistil, teditelovi velmi skoupe na zabavy chodill. Ukladal si trpelivost, veda, to ho doposud nikdo jink neptedeeel. Ale o plesu napial veechny sve sily. Nebyl nadarmo dfistojnikern, u nicU se tehdy pkedpokladala prvern miste spoleeenska uhlazenost, cen6na vie nd vojeriskii zdataloat, Ne byte. $51qp ,101t5f.',n1 0?Pt6vkR, ime2,

sena, a keditelovkm zkoumavkm oeim neuelo, ae dcera pro neho hoti.

Nebyl tim nadeen. Citil jaksi odpor proJanulovi a ptes velmi sluenY jeho majetek nepovatoval ho za vhodneho mute, kteremu by sve dite dal. Ostatne veak choval se k nemu laskave a obratne Janulou donucecen, pozval ho k naveteve cukrovaru.

Potom to elo raz naraz. Janula byl jako napadnik dobrkm stratagem a atoeil tak obratne, zereditelovi citili se bezmocni. Olga si Janulu zamilovala celYm tarem sve mlade duk, a kdykoliv rodiee naznadili sve pechybnosti a namitky, plakavala a projevovala svou bolest, jakou projevuji mladi teneti vyletujici na Jake k prvnimu rozietu. Konec konca byl, ze pkietiho leta byl slaven sriatek a Olga se stehovala do Ratyne. iteditel postaral se o vkhodnou svatebni smlouvu, kterou zarudoval sve dceh polovieni nemovitk majetek a pra y°, nakladati svobodne venem, ktere dostala. Janula nedbal, ze ho tchan tak uvazal. Vytueil, to Olga bude v jeho rukou tvarnou hmotou, a byla, piffle rozkoend, net aby to nan dojmu neuCinilo. Byl et'asten on a byla take et'astna jeho mlada tena. keditel do Ratyne dojitdel a svkmi vedomostmi pkispival k povzneseni hospodatstvi.

Tehdy bkvala dcera pozornejMm posluchadem net mut, kterk rady tchanovy roztrtite prijimal, v duchu se posmivaje, to si podina, jako profesor hospodatske ekoly vadi nezkueenemu taku. Snad by byl veteinu rad tchanovYch nechal neuskuteenenu, ale v dusi zastala tivo„ naprosta davera k ctci, kteremu se vtdy obdivovala a ona se starala, aby co otec poradil, stalo se skutkem.

V Ratyni nebylo ptiletitosti uzavirati nejake znamosti a zvati hosty, a proto mlada tiva pani stala se snativou hospodyni.

Janulu to nejakY eas teen°, chodil s ni, a kdyt prieli donra, ekadlil ji a mazlil se s ni, nazYvaje ji svkm hospodatskYm teditelem. Kdyt ptielo prvni dite, dcera Milena, na Cas pozornost ye dvote ochabla, te kdyt se mlada pani zotavila, starostlive vyt'kala nepotadky, ktere se snatila odstraniti. Mela nyni hodne starosti, protote dite ji dorna poutalo a mut se zdal bkti vaine lhostejnejUprostted starosti nevenovala tomu valne pozornosti, yee zase uvedla do chodu, ale v zapeti ptielo po ptestavee peti etvrti roku druhe dite, Gabriela. Sotya povstala, phsla smrt otcova, ktera, ji na eas zdrtila. Mela sveho otce hluboce rada a jeji bolest mohly pouze deti mirniti. Jeji matka ptistehovala se do Ratyne, aby dohledla na Ceti, a Olga, hiedajic zapomenuti v praci, tie zdvojenou horlivosti veimala si statku. Ke svemu nemilemu ptekvapeni videla, to mut je katdkm rokem povrchnejei, ut take jeho laska nebyla tak tepid jako dtive a nachazel si zaminky pro Caste vyjitd'ky.

Nechtela pted matkou, od smrti matovy stale sklieenou, davati nejakk podnet k domacim mrzutostem, skrkvajic radeji nedbalosti mutovy, u nehot se ji jedna vlastnost zvlatte libila. Janula mel sve dcerky skuteene rad a dovedl si s nimi dela hodiny vyhrati, posilaje svou tenu do dvora, kam sam mel jiti. Tato laska k detem ji smitovala a dinila ji bezbrannou i tehdy, kdy by bYvalo bylo na miste, aby byla razne zakroeila.

Dokud matka byla tiva, eel tivot jakt takt klidne a bez velkkch ottesa. Potom, kdyt matka zemtela zanetem plic a Olga byla bez ochrany, zaealy se ji oei otevirati.

K svemu fitasu poznala, ae je mut vie leh, komyslnk, net si ptedstavovala. Sval dohied v hospodatstvi odbYval nedbale, o nic se nestaral, zato veak se v nem probudila jina vasen.

Jedna ze slutek jednoho dne vbehla k ni do pokoje a rozdilene plaeic talovala, te inilostpan ted', nasledky, ji vyhani. 2aciala @chIaral V. zajietent Tato zrada ji obromila

(Pokrahvani)

1

etzana 12.

Stirs o f otaznIk Evropy, Mila Kola"' IMOVA merlebatske tkoly je jette na loB trinskem uzemi, na hranicich Sarska.

Cesta vedouci k onomu lesiku je vtak jit ra fizemi nemeckem. Aby tkolaci nemusili pti tests do tkoly opoutteti Francii, vybudovali pro ne stezku.

Deti vychazeji ze tkoly. Po lesni tests ptichez' za zpevu skupina nemeckYch studentt z Lauterbachu. Obklopili deti: ()emu vas zde uel? Francoutttina neni vatim jazykem. Zpivejte Deutschland uber alles. Pul franku t,omu, kdo ma nejlepti hlasivky.

MaMei zpivaji a ptedhaneji se ve volani siavy Hitlerovi. Nekolik drobnYch minci putuje k mistnimu cukraii. .

Bezvyznamna, ptihoda. yesnicka. A piece ne bez vYtnamu pro celou Evropu. Zde u merlebatskeho lesika sarskY problem neni tak tetkY. DotYkaji se zde d ye zeme, z nich jedna bez druhe nernfite titi. Veci maji tu jedinou tva • : hospodatskou. Deti jedenacti ndrodnosti chodi do jedine tkoly Hornici jedenacti narodnosti sji2deji se do sachet. chicba chutna mezinarodne, Ale politika, to je 3,-ec komplikovand. Zpiva, zdravi zdvitenou • hrozi, utoei. Vlsi na nitce nad hlavami techto lidi. Sartko. Asyl evropanstvi. Iluse.

Pod lesikem se tahnou z Lotrinska do Sarska ttoly. Tam je pochovan lidsky universalism. Jistota bez zaruky.

Malokdo ze etenatfr a.si vi, co je to "blaznivY buben". Zato hornici z Merlebachu to vedi at ptilit dobte. V rote 1925 se regulovala delka kablit kleci pro osazenstvo. Jeden z kablfi se natadi na "blaznivY buben" — kolo tizene nikoliv strojem, ale silou pati.

Rozbehlo by se jako d'as, kdyby jej Tide nebrzdili se zat'atYmi zuby. Tehdy nastoupilo do kat& klece dtykicet horniku. Klece se rozbehly. Vte s10 v potadku. Pak nahle male nedorozumeni — Buh vi kde a jak k cili krve, rortrhaneho lidskeho masa a smrti.

Trosky osmdesati lidskYch tivota pod tunami ocele. Prot? Jak? Nikdo nevedel. V2dyt' brzda — tato jistota techniky pracovala bezvadne.

Svetoohdanstvi chleba merlebatskYch hor• Brzda, ktera neril nieim proti rortaneenemu blaznivernu kolu valky. Jak? Proe?

Hledejte pkidiny! NenavistnY, ostrY vitr fouka od merlebatskeho lesika. . .

Beton. JeSte nerozumite? Je ho pino z Elsas at do Belgie. Vzpomefite si na Verdun.

Francie jette nezapomnela na Vaubana. Pozornost vedla pevnosti, vtechny spojeny podzemnimi chodbami. A v nich koleje, ptibytky, zasobarny, podzemni vodovody. Vte ma bYti dokoneeno v den plebiscitu.

Pied tiemi roky nebylo po dolech Faulguemont ani pamatky. Wade jen les. Dnes je tu mesto. Pilna spoluprace nemeckeho a francoutskeho kapitalu. Zase zdanlivY paradox: o neco dale ketez opevneni proti nemecke invasi, zde nemecka spoluprace. A ptece.

Jste-li Francouzem, Wilco si v sarskern ftterra s nekYm pohovotite. Nikdo si nepteje byti vidett y e vati spoleenosti. Odkazuji vas jeden na druheho: — Tamhle s tim si promluvte! Ten se rad pobavi s Francouzi. Jeho synek navttevuje francouzsku tkolu.

Nikdo yam zde nefekne pravdu. Strach. Hitlerovci posilaji zdejtim hornikiim korespondendni listky, kde jim zakazuji stYkati se s temi, kteti nezdravi Heil Hitler! Bet Heil Hitler! y am v mnoha hostincich ani nenaliji. Temet obden se kone, v lese schfize hitleroy cli. Cele Sarsko je u nich organisovano.

Za vYktik Vive la France jste zatdeni. Jsou potadany policejni razzie na uprchliky od RYna a z Vestfalska,' kteti jsou odvledeni do Nemecka. Policie, kneti, uditele (jsou dosazovani nemeckYmi autoritami a nikoliv vladni komisi Spoleenosti narodfl) — vtichni se spolduji proti Francii. Funkcionati jsou PruVe tkole deli Heil Hitler!

Mluviti o svobodne volbe plebiscitu techto okolnosti bylo by smetne. Lile zmiraji 5tra€4137. Mnosl vedi, zR peurliknou

ST tK

sudu. Kolika lidem se to feklo ptimo: "Spalime barak a tebe proteneme." Takovi se neodvatuji yeeer ani vyjiti. NezbYva jim net odejiti drive net odejdou odsud Francouzi.

Jejich majetek je ptedem ztracen. Nikdo se neodvati nee° od nich koupiti. Budou radi, te vyvaznou se zdravou kftti.

Sartti delnici vedi o pornerech v Nemecku vice net kda jinY. An hitlerovci nezatajuji pravY stay veci.- Zdiiratriuje se vtak, ze nezamestnOnost v ruhrske oblasti je zavinena zruknim nernecke armady. U Thyssena v Ham.born-Bruchhausenu pracovalo 10.000 delSarrebruck. U ten ptevlada Badisch-Anilin. Oble, sluncem ozlacene pate : modre odi,.plave vlasy. Muti, stale nejak seskupeni, jen ztidka osamele kraeejici. Jak ziti bez Vereinu, Bundu, nejakeho sdruteni, organisace. Maji to napsano na odznaku ptipnutem na limci. Oddil Waridervoghl. Mlacli, svetest, sila, potadek. Ruksaky, vyholene lebky. Hurd za sluncem, vodou. Pochodovat, pochodovat. . .

Sedim v tidovske restauraci a popijim Sankt-Ingberl Hekes Bier. Pivo firmy Becher.

Herr Becher — velkY neptitel Francourt. Je to nyni moderni ve velkoprfimyslu. Nad hostincem vlaje obrovskY prapor s hakovitYm ktitern. Vlaje na vtech tidovskYch domech.

Ale z3kaznikt1 presto stale ubYva. Bah sud' co se s nimi stave pkiStiho roku. Co se stone se vtemi socialisty, komunisty a osvicenYmi intelektualy, kteti sem uprchli s Nemecka.

Tohle je to lidsky opravdova, tragedie Sarska.

To ostatni jsou jen suche obchodni statistiky, kteft. Versaillska smlouva teke dopadla na ubohou zemi.

A jenom dlouhY tetez hospodatskYch a politickYch paradoxft. Sarsko, toto fizerni vlaf,-teneckych pohranidnich Nemcfn prosakle drillem germanismu, vladnoucim nad dem drtivou silou sveraku, silou, ktera se dovede obejit bez kultury tak drahe nati civilisaci a soudasne asyl vteho a vtech, kteti se vzpiraji dnetnimu Nemecku — tot' rozjittene., hnisava rang evropanstvi. V tomto Sarsku majicim plivodne vtechny motnosti rustu opravdove Evropy ma planovite a do nemotnosti bYti vykonstruovana velka rYnska nenavist, vedla evropska kletba.6ert vem hospodatske otazky a argumenty. Jsou jostle a prase proto tak easto v politickern ramci netetitelne. Jestlite pan Hermann Rochling, velkY nemecky vlastenec a odsouzenec francouzske justice na deset let nucene prate a k deseti milionum frankfl nahrady ye prospech mesta Amiens ( z kterYchtto duvodu nema prava vstupu na francouzske fizerni pod trestem okamtiteho zatdeni), — je dtletitYm dodavatelem firem Citroen a Renault a tudit spolutwarcem motorisace francouzske armady — pak tento fento fakt neni hojivou naplasti na nate poranene evropanstvi. Tot' jen jedno z hesel kapitalovYch zaletitosti: Sarsko Nemcilm, obchod Francii.

Plebiscit bude podelovat zajemce narodni pYchou a hladem. Co se vyteti? Francii je v Sarsku fizko a jette tisniveji tam bude Nemcum. Pouze pan Hitler vyroste. Za to vtak se sclivrkne i to, co jette zbYva z Evropy.

Na skoneenem sjezdu•lekatil utnich, krenich a nosnich chorob v Oslo demonstroval znamY ttokholmskY lekat dr. V. Naseidl umelY utni bubinek, kterY ptedstavuje dosud nejlepti rozieteni tohoto problemu, kterYm se lekatska. 'Oda zabYva technicky jit skoro dela tti stoleti. Vettina ptipadfi hiuchoty spodiva totit v potkozeni nebo Upinem znieeni utniho bubinku. Dr. Naisell chce nyni vtem hluchyrn lidem vratiti sluch, anit by jim zptisobil nejakYch telesnYch neptijemnosti. Proteza, kterou vklade, dr. Nasiell do ucha, je zhotovena z celofanu, silneho jenom nepatrny zlomek milimetru, takte je dokonce jette slabti a jemnejti net skutedna blana utniho bubinku.

Cela, proteza vati jenom dva at tfi miligramy a bude v uchu na ptislutnem mists pHpevnena. UmelY utni bubinek neni ovtem v podstate tadnYm novYm vynalezem. Wznam chjevn tvedskeho lekatt, 8poOvA Celefinove utni bubinky.

Ve sttedu, dne 19. sari 1931.

ap se vdovri hove: oieriti a vdovy vditr 7DOVEC, aby se &krill, tika, lid a ma pra yN du.

Vdovec se znova rad teniva, a to z techto dfivodit.

Zakusil, co jest to domacnost, vi, jak jest rozdil mezi stravou hostinskou a domaci.

Vdovec navykl si domacimu pohodli a pokadku, sve trepky, svou lenoSlu ma na urditern miste r vi, te nekdo jest kolem nth°, kdo se on postara. Teti ho, te y dome jest panem a za pana, te je uznavan.

Mimo to rad pracuje pro nekoho jinehe (ad mute pornlouvaji, to jsou egoists!) a proto po praci velice biatiio ho, jako mantela, kdyt mohl s choti svou veder ptatelsky si pohovotiti.

A z touhy po tomto domacim ttesti teniva se vdovec. Vdovec nemtite sam si vesti domknost; ma-li kolem sebe cizi lidi, klamoil a napaluji ho ze vtech stran. A ma-li vdovec deti—ubohe (let!

"K vuli detem musim se zneva oteniti," slycharne nejeasteji mluviti vdovce.

A jak jest to 3 vdovami a jich vdavanim'!

Plati take pro ne, te cc vdova, musi vdati?

Podkejte s tisudkem a drive nodivejte se na vdovy. Jake vdovy?

Vdovy jsou dvoji: prove vdovy, ktere cely tivot takika oblekaji se do eernYch smuteenich ta.tit, kikajice: "Takoveho mute, jako jsem mela, vice nedostanu. Takovi se nerodi!"

Tyto vdovy v eernYch nebo 'SedYch tatech vdovskY.ch obydejne se nevdavaji—jsou vtak tu jette dvoji vdovy: matky s cletmi a loezdetne vdovy.

Vdovy s detmi maji jedine pkani: by si nas nekdo vzal, aby deti dostaly otce a rodina ochrance a tivitele. Vdova s cletmi rniva malou pensi, musi se sama krutne protloukati, musi bez nautske opory bojovati hotkY boj tivota! Takove vdove jest nove rnantelstvi spasou, vysvobozenim!

HezkYm bezdetnYm vdovam jest druhe mantelstvi nejfettim potitkem. Po mlade vdove katdY tcuti mlada vdova jest muti tklostivejti, neli svobodna divka.

Prod? Svobodne divky jsou nezkuteny, neznaji svet. Mlade vdovy vtak—ah, to je neco jineho. S terni dovede mluviti mut vtech strankach tivota, k mladYm vdovam iahne to mute velikS7m magnetem! Ne svobodne divky, ale mlade vdovy eini nejlepti mantelske partie, mlade vdovy se vdavaji podruhe s pravYm rozmyslem a naletitYrn vedomim!

Mlada, bohata vdova, vda-li se bYva, nej tt'astnejti tenou, ponevad byla tenichy obletana, a protote si mute sveho voli s pra.vYm porozumenim.

Ze colada bezdetna vdova ;late dtive se vda, netli bezdetnY vdovec jest vteobeene znamo. torn, te poutitim celofanu bude proteza vii podstatne zleVnena, ate jej noteni nebude pfisobiti obtiti. Dosud byl umelY utni bubinek zhotovovan obyeejne ze stkibra, dosti nakladn9 a znaene nepohodlnSr, takte se v praksi vabec ani pill.is neuplattioval. Zna..7 mend proto objev Avedskeho lekare v;siznamnY pokrok v potirani hluchoty. — Celofan, je formalinovou sloudeninou, je druhem hledneho papiru, poutivaneho k baleni culcrakskych vS.Tobkii.

Vykkne-li nekdo nejakou pravdu, 2'.2 nee() na svete zlepsiti, pros ji nee:I-lame uprchnout a nepomahame ji k vitL;stvi?

Price prinaai penize. Avtak jen tomu, kdo mysli vice na praci a mene na, penize, (TYP.) * * Cim Jak jsi &ova --- to je otazka Kala kolik mO, otagka posiedni. j4

Ve Stkedu, dne 19. zati 1934.

VT. ZASTRCENEM koute vYchodni Moravy' v fidoli male iqky vyrostlo taktka pies noc mesto, jeho jmeno je znamo po celem svete, znamej gi nee Brno, Bratislava anebo hlavni mesta ninohYch state, i evropskYch. Je to eervene tovarni mesto, mesto mesto bot Zlin, ktere vynika v mnoha smerech i nad naSe velkomesta.

PtedevSim to plati o vzrtistu jeho obyvatelstva. R. 1900 byl Zlin jeSte mesteekem 0 3000 obyv.; dosahl 3500 a 1919 4000 duSi, 1925 ve:ak aital jit 8000, 1930 ptes 21,000 a letos ptes 26.000 obyv., pti term ve dne se tento poeet zvySuje o dalSich 5000. Zlin vykazuje nejvys'Ai ptirozonY ptirnstek v CSR. a nejnitSi fimrtnost, 1.7=-1.9 proc.

Vzrfist Zlina, "mesta Bat'ova", je podminen vzrnstem jeho zavodn. Tyto zamestnavaly 1917 - 5000, 1927 - 9000 a letos 21,000 osob.

Bat'ovy zavody jsou nelvetS'i tovarnou na obuv v Evrope o druhou nejvetS4 na svete.

Z 10.000 pare obuvi vyrabene denne v r.

1917, vzrostl poeet v r. 1927 na 60.000, 1933 na 150.00 a letos na 200.000 part ( z toho 40 proc. gumov.) Bat'ovy kotelutny jsou nejvetS1 v CSR: na 7000 kfiti, tak jako strojirny s 3800 delniky. V dilnach bdi pies 15 tisic motorn a telefonni iistiedna spojuje ptes 600 telefonnich stank.. Pozoruhodne jsou take finandni vYsledky,zraeici se v fisporach zamestnancti, ktere tinily 1927 - 40, 1933 - 111 a letos na ja •e 136 mil. KC. Krome toho bylo v r. 1933 v penetnich vech zlinskYch uldeno 73 mil. KC. Soueasti Bat'ovych zavodn jsou take tiskove podniky, ktere se v posledni dobe velmi slibne rozvijeji a tvoi'i tin). ze Zlina nejvetSi sttedisko tiskove vedle na'Sich velkomest. jen naklad tii hlavnich tydenikti eini to met . 200.000 vYtiskii; K tovarni etvrti ptileha mohutne Namesti prate, kterernu vevodi nejvySSi zlinska, budova: llpatrovy SpoldenskY dtm. Jsou v nem urnisteny: hotel (dosud se 120 nejmoderneji zatizenYmi pokoji), restaurace, kavarna. tanedni sin a klubovni mistnosti, na stteSe je zfizena terasa s krasnYm pohledem na

_

Strum 13.

vksmix ' avejii mesto ejzajirn skoslovenske Zlin a okoli. S jedne strany teto budovy byla postavena smela stavba pro zvukove kino. 12 m vysoka bez sloupti, pro 3000 divakii.

Zde se hraje ttikrat denne a ttikrate v, tydnu se meni program; jednotne vstupne je 3 KO. S druhy strany stoji vedle stareho dvoupatroveho obchodniho domu novY 10patrovY obchodni dum s jidelnami ye 4. patte a 5. patte, kde se podava denne ptes .5000 obeclft, za 1-4 Ke a kde se prod, ptes 20.000 1. mleka.

Kousek dale odtud, smerem k staremu Zli nu, rozkladaji se nove budovy moderne vybavenYch MasarykovYch pokusnYch gkol, s loutkovym divadlem pro 300 Mi. TomaS' Bat'a venoval Skolstvi z y lketni peei a proto path Zlin mezi naSe nejvetSi Skolska sttediska. Ma 3 matetske a 3 obecne ekoly (letos s 1650 taky) a 1 nteAt'anku (950 take), v§eobecnou tivnost, g kolu a Akoly odborne: kovodelnou, stavebni, malitskou, odevnickou, obuvnickou, kupeckou a holieskou (450 tan), zavodni Skoly: obuvnickou, kotelutskou, chemickou a textilni (1560 takti), 4letou odbornou strojnickou (139 takt, vetejnou obchodni Skolu (136 takti) a rodinnou gkolu 820 takyri.) Pro vzdelani Sireich vrstev byla 1934 ztizena VySSI lidova Skola Toma,Ae Bati, ktera kona ptednatky a hlavne odborié kursy jazykove. K tomu se druti oitarna, knihovna a museum ve starem zlinskeln zamku, kterY TomaS Bat'a koupil a daroval mestu s parkem, promenenym v pane vetejne sady.

VYcnovnym ncelfim slouti take moderne zatizene internaty mladYch mufti a mladych Zen. Jsou to 3 budovy pro mlade mute, kterYch je tam 1560 (mezi nimi zastupci 10 rAznYch narodu i miinoevropskYch), a 3 budovy pro mlade Zeny, poetem 5400.

Nad temito internaty na svahu blizko lesa stoji na vyznadnem miste dvoupatrova sklenena, budova, Pamatnik Tomdee Bati, s pamatkami na jeho tivot, s letadlem, s kte-

OZNAMENi $.1MRTi OS. 2147 DO 2152. Rosalie SuSen od tacit' 2158., VtETMO. Hvezda Miru Cis. 33., zemtela dne 5. srpna 1934, v stati 76 letech, 2147. Jos. Opela od tadu Nova na seSlost vekem. K Jednote ptiMorava Os. 23. zeintel dne 30. der- stoupila 9. eervna 1901. tislo cervence 1934, star jsa 61 rokti, na tefikatu 10349, a dle stanov 0srdedni vadu. K Jednote ptistou- pravnena jest k podpote v eastce pil 8. list. 1903. Rolnik. Cisco cer- $500.00. tifikatu 7159, a dle stanov oprav2153. Veronika Drozd od tadu K. nen jest k podpote v eastce Havlieek Cis. 4., zemtela dne 2. $1000.00. srpna 1934, v stall 47 letech, na 2148. L. J. Schuster od tadu Mo- tludove kaminky, K Jednote pliravSti Bratti Cis. 6., zeintel dne 27. stoupila 19. btezna 1912. 6islo cereervence 1934. star jsa 50 mkt", tefikatu 10693 na $500.00 a Pd.-up na Chronic Myocardial Degenera- cis.. 100 na $66.00. tion. K Jednote ptistoupil 14. led2154. Jos. Piatka od tadu Duna 1914. Tesat. Oislo certefikatu bina Cis. 12., odeSel z domova dne 602, a dle stanov opravnen jest 14. srpna 1927, a nebyl nalezen k podpore v castce $1000.00. anit nikYm viden od toho easu.

2149. Jos. F. Mikulai od tadu Byl tedy Po uplynuti 7 rokil proHvezda Texasu cis. 47, zemtel dne hlag en za mrtveho. Ptistoupil k 29. eervence 1934, star jsa 54 roka, Jednote 1. dervence 1897. Rolnik. na srdeeni vadu. K Jednote pti- I Jeho vek byl by nyni 71 let. 6stoupil 11. zati 1902. Rolnik. Oi- slo certefikatu 273, a dle stanov slo certefikatu 4423, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce opravnen jest k podpote v eastce $1000.00. $1000.00.

2155. Lilie Jeiek od tadu oeskY 2150. Jan Vajdak od tadu San Prapor cis. 24., zemtela dne 10.

Jacinto Cis. 91., zemiel dne 23. srpna 1934, v stati 44 letech, na dervence 1934, star jsa 65 rokft, na vodnatelnost. K Jednote ptistousrdeeni vadu. K Jednote ptistoupil pila 19. nnora 1911. 6islo certe1. dervence 1897. Rolnik. Cisco cer- fikatu 4323, a die stanov °pralinetefikatu 6429, a dle stanov oprav na jest k podpote v eastce $1000.00. nen jest k podpote v eastce 2156. Marie Stavena od tadu Wharton cis. 151., zemtela dne 16. $1000.00.

2151. Frant. SkalickS, od ia.du srpna 1934, v staii 17 letech, na oechoslovan Cis. 40., zemtel dne Pernicious Malaria. K Jednote pti2. srpna 1934, star jsa 54 rokti, na stoupila 25. list. 1933. Cisco certerakovinu. K Jednote ptistoupil 9. fikatu C-1907, a die stanov 0btezna 1930. Rolnik. Cislo certifi- pravnena jest k podpote v eastce katu B-668, a dle stanov oprav- $500.00. nen jest k podpote v dastce 2157. Jan Mynak od tadu Moravnn cis, 42- zerntel dne 18, srpna $500.00,

rYm se ztitil a se zajimavou vYstavkou obuvi z celeho sveta.

Nov' Zlin tvoti zahradni kolonie eervenych jednopatrovYch, plochosttechSTh domke, vetg inou o 2 nebo 4 bytech se v§im modernim p•islug enstvim, vodovodem, plynem, eiektrikou a kanalisaci. Najemne u nejmenSich bytfi eini tydne 15 Ke,u bytti o 4 mistnostech 25 a 27 KC a o 5 mistnostech 35 KC! Za mestem vybudoval Torna g Bat'a moderni nemocnici s Asttedni budovou a 8 pavilony s 200 liaky, kde o nemocne se stard 5 primat0, 14 lekatt a 35 o§ettovatelek; krome toho v socialnim Ustave je skvele vybavene zubni ambulatorium, hlavne pro otetteni chrupu skoini mladete.

Vedle tovarni etvrti je postaveno velke stadion. nebot' Zlin ma nejvet§i sportovni klub v CSR "SK Bat'a", s vice net 2000 eleny, pestujici vSechny druhy sportu.

NapadnY je y e Zline velky ruch automobilove dopravy, ktera je podporovana asfaltovanYmi silnicemi vybihajicimi v gemi sinery ze Zlina.

Pozoruh.odnosti Zlina je lesni neohratenY hititov, 3 km od mesta, kde lezi hroby TomaSe Bat a jeho pilota Broueka.

Koneene nutno se zminiti je gte o jedne zvlaStnosti Zlina, o mestskern zastupitelstvu.

TomaS Bat'a gel v r. 1923 do voleb se samo statnou nepolitickou kandidatkou, na kterou ziskal z 30 mandatt 17 a byl pak zvolen starostou mesta. Vypinenim slibeneho programu v nasledujicich obdobich dosahl v r. 1927 25 a 1931 dokonce 29 mandatil ze 30! VSichni tito zvoleni konaji sve funkce bezplatne a mesto samo se zteklo statniho piispevku z vyrovnavaciho fondu!

Kdyt uvatujeme o vSech uvedenYch zjevech a vidime pied sebou tuto "esl. Ameriku" jako oasu v jinak chudem pohorskem kraji, to jasne nam vysupuje pied oei tvtirce vSeho Tome,'S Bat'a, kterY genialnim zpusobem dovedl slouditi slotky: Nov& - stroj - organisace - jednota a dal svemu rodremu mestu nejen "hmotu a obrysy, ale i ducha", s kterYm se na katdem kroku v tomto "venkovskem velkomeste" setkavame.

R. Turein.

1934, star jsa 77 rokn, na srdedni vadu. K Jednote ptistoupil 8. dervna 1902. Rolnik. Cisco certefikatu 100074, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $500.00.

2158. W. Renz od tadu Jai Washington Cis. 22., zemtel dne 23. srpna 1934., star jsa 57 mkt, na srdeeni vadu. K Jednote ptistoupil 12. dubna 1903. oislo certefike.to 153, a die stanov opravnen jest k podpoie castce $1000.00.

S bratrskYm pozdravem, J. R. Kubena, taj. H. ftadu.

PTAti OPERA. Mister Sweet a Mister Tie, dva eiriane z newyorske einske etvrti, piigli na chut' alespoil tem nejmladSim; zaridili si male ptaei divadlo, vlastne ptadi operu, pro kterou zvlaSte vyevieili - pry bez nasili a ptilieneho nuceni zne ptaky, take ptedvadeji s nimi nejen jednotlive vYstupy, ale cela jednani ze znamYch oper.

Primadonnou je sl. Arabella, takto lesni 'cane, vyznamenavajici se pronikavYm sopranem; profesoti Havran a Vrana vedou spolu na jevifti vedeckY spor, obrovskY vYr s brYlemi klidne kouti dYmku. S nejvetSim napetim je feak vtcly oeekavano vystoupeni dvou ptaeich boxern. Cocka a Pickinga. Konferecierem je beloueka sleena Kadaku, jet nosi pies jevig te Cisla programu. eiperni podnikatele docilili se svYm divadelkem takovYch fispecht, ze se vydali na turne po evropskST ell velkomesteth.

0 0 0 0 0 0-0 0 0- SOKOLSKA MAMA -0 -0---0-0-0 Dallas, Texas.

Sokolska Omladina oznamuje tanedni zatavu dne 23. zati a zve ve.echny zabavy milovne krajany, aby se zfidastnili. 0 dobrou hudbu bude postarano.

Za Sokolskou Omladinu: Marie Filipec, taj. . .

LENUM 2UPNiHO VtBORU! Pravidelna schnze 3tiho etvrtleti Lupniho a Technickeho VYboru svolana jest na 30ho zati, 1934, ve 2 hod. odpoledne do Sokolovny v Dallas, na Carl St. -Povinnosti katdeho elena jest, by v eas se ureite dostavili. adame vgechny jednoty, by vdkere zpravy a tadosti a stitnosti do teto schilze zaslali v eas.

Hlavni potad jednaci bude: CvieitelskY kurs - a Zadarne vSechny jednoty, by svnj zajem projevili bud' fleasti osobni 'neb dopisem.

V. Kueera.

Noeni vyjev. A: "Veera v noci zaslechl jsem jakYsi §ramot a ntevtev oci, zpozoroval jsem, to se neko prohrabuje v me tobolce. V.Ytahl jsem revolver, kterY mam vtdy pod poduekou, ale - nesttelil jsem." - B. "A proc jste nestte11 9 " - A. "Ponevadt bych, byl dnes vdovcem."

Mgr TAROKY nul2ete °pet sdostati za $1.75 hru, poAtou vyplaeerie. Objednavky posilejte na OeL °hods:ml:, West, Texas.

(dz),

Strana 14.

HLIDKA ZEN Ir • • III

SRDCE 2ENY. Tak east° slYchame taloby na nestalost lenskeho srdce a na teny vribec. Ve skutednosti je pravdou pouze tolik, to jak u mu2ri tak i u ten jsou chara.ktery v gude a vtdy v mengine. Mnozi dokonce by namitli, to u ten jest procento dokonce nit gi net u 0 tom rozhodla by ov gem jen statistika, kterou stai bylo by lze ziskati.

Srdce 2eny neni po vet ginou tak ploct4m, jak by se zdalo.Nebylo by jinak tolik basnikri a spisovatelii, kteti je opevovali, jimt jeho taje byly zdrojem del urneleckYch. Vzpoinerime len nekterYch yYznaenSrch a zajirhavYch typti literarnich. Ptipominam jen pamatkou Bjornsonovu "Mary", poznavajici tak talostne pozde, kdo vlastne byl lasky hoden, zahadnou Jacobsonovu "Marti Grubbe", potacejici se za s yYm va gnivYm srdcem sveferiYm a klesajici 'ad stupni trrinu v chatrC kterY ji bije, zbloudile, ubohe srdce Flaubertovy "Pani Bovaryove", uglechtilY zapas Browningove "Aurory Leigh," Veru z Gonearovy "Stile", jeji srdce ziska, dobrodruh — a mnohe jine bylo lze uvesti.

Tyto zahadne a trpici postavy *ten, zapasici vitezne o hodnoty vy ggi, nebo podlehajici uboze, nejsou-li any dokladem toho, ie svetern skutedne takove a podobne teny sly a dou ?

Mutt, ktefi si na teny styskaji, yydavaji se podezteni, to nedovedli rozli giti koukol od pgenice, to se honili za pozlatkem, neb 2e sami nejsou s to, zaujmouti 2enu vskutku inteligentni. Vtdyt' piece existuji muti — kouzelnici, kteti dovedou zaujmouti kteroukoli divku, zachce-li se jim; u ten bychom mohli tici cos podobneho jen u velkYch koketek, ten velkeho stylu a male ceny mravni a i ty nevitezi vgude. V dem zaleti tato pievaha techto mutri, jejich silna, prisobivost?

3-sou to po vet gine silne individuality, ktere byly jit poznaly tivot, jsou star gi velem i zkugenostmi net di-vka, dovedou vypozorovati do podrobnosti vgechny diveiny zajmy a zdliby a zatidi se die toho. Ovladaji jemnou diplomacii, ktera jim umotriuje nenapadne uplatniti pfednosti vlastni. Oni dovedou vyu2iti pfiletitosti, ktera by je ukazala pfiznivem, ba jimavem svetle, dle povahy divdiny dovedou zdati se bud' snilky, nebo ponekud romantickSmi rytiti, bud' bytostmi trpicimi a soucitu hodnYmi, nebo muti Cinu, tak trochu hrdiny. . . Na soucit a hrdinstvi ift se chytla mnoha zlata rybka. . .

Je to jakYsi tradieni oclkaz z ankh dob pohadkovYch, kdy rytifi bojovali, vitezili v Lurnajlch a umirali za sve damy?

Vetgina. .dnegnich inteligentnich ten rada sni o eloveku nevgednim, 2enskY svet dnetka zboinuje herce a velikany ducha. Odtud ty rinohe tragedie! Leny dnes samy namnoze velmi vyspivaji a dim inteligentnej gi Lena, tim meng i jeji nacieje, to najde druha, ktery by ji vyhovoval. Zda se jim, to se zmYlily, obraci se jinam za svetlu gkou velikosti motile a nevidi, nepozoruji ani mnohdy, to na ceste ztratily ji2 svuj ideal mute, kterY by nedim vynikal a to jej ted' pouze hledaji jako takoveho na sve trnite, pozlatkove pouti na Golgatu sveho tenstvi.

Vetg ina ten si neujasni, to je lepe nehledati velikana, genia --tech neni mnoho a na vg echny se nedostane! Ostane laska velkSch mutt sama o sobe je problematickou, on! path vtdy vice svemu dilu net ten& ktere jest tteba pak pfedev gim pokory, trpelivosti, sebezapfeni.

Mlade divky mely by hledati pouze Cloveka, charakterniho, dobreho dloveka, s poctivYm Omyslem zk •agliti, prozatiti jeho tivot svou laskou a oddanosti, vatiti si jeho nosti a smititi se s jeho chybami, postarati se o zmirneni svYch vlastnich.

Divky nemely by od svatby a mute °deka.vati zazrakri, nekoneenSich Usluh od mantela, stalYch abet nebo lichotek, ale jiti s

Vt STIOK vedomim, to je tfeba, aby se jednou staly CestnYmi drutkami hodneho eloveka v jeho iadostech i v jeho talu.

Ve stiedu, dne 19. tail. 1934.

Guy, Texas.

Mili bratti a sestry!

Dne 11. zati zemtel Stepan Horak, e'en Sy. Obce v Guy, v nemocnici v Houstonu, kde byl operovan na ilueove kamenky. VCera, 12. zati mel pohteb. Slova ritechy promluvil br. Stepan Valeik z Houstonu,a peveckS? krou2ek "Bedfich Smetana" zazpival krasne pohfebni pisne. Po obtadech v dome smutku, jeho portistatky vezl pohfebni vriz do San Antonio, Tex., k spopelrreni. Jest to prvni nainec zde na Jihu, kterY byl spopelnen na jeho Za tad Vyzovice S. P. J. S. T. se rozlouell pfedseda ic adu Stepan Kadera.

8tepan Horak se narodil v lednu 1%1877, v obci Katefinice, okres Vsetin na Morave.

Roku 1902 se lateral s Rozi Jura gkovou v HoWalkove. V roku 1905 Obeli do Ameriky, do osady Sealy, pak se ptestehovali do okresu Fort Bend, kde meli take zadatky, ale vge ptestali, a ted' si stall v dobrYch pomerech.

Zanechal zde zarmoucenou mantelku, 2 syny a 6 deer; nejmlad g i z deti je 12 rokri start Marie.

Zdrmutkem sklidene rodine vyslovuji nem Svob. Obce hlubokou soustrast. A Tobe bratte, zachovame milou vzpominku.

Rozi Mikeskova, taj.

Dallas, Texas.

Milt etenati Vestniku!

Po dlouhem odpodinku na g zpevni kroutek tadu Jaro Cis. 130, zapodne se zpevem, dne 12. srpna v 8 hod. weer v Sokolovni.

Prato, kdo ma g zajem a zpev a uznavag prospeg nost nageho kroutku, pildej se k rain a rozmnot lady na ge. Nags kroutek je maly, co se podetnosti tYee, ale v gude, kde jsme na pohtbech zpivali, zpev se libil, zvlagte kde feenil anglickY kazatel, at' jakehokoliv vyznani, vtdy neopomenul pkijit projevit, to se jim zpev V nekterYch ptipadech pozustali velmi peknYm zpiisobein podekovali, ye velmi malych se zeptali, zda nam co dluti a v jednom pouze pfipacie ani nepodekovali.

Nag kroutek neni yYdeleenY a jest od zaloteni at dosed financovan faciem Jaro. Proto s dhoti °pet do prate, nenechme se zmasti vydelkem a nepozastavujme se nad nevdekem; obe jest nutno pfijmouti a jiti dal!

V pos/edni schfizi jsme p •emYgleli domoci se nejake finandni hotovosti vlastni. A proto kdo chce g, stare se aspori pfispivajicim Intcligcnce mravencii. Zajimava pozorovaClenem na geho kroutku, /0c inesidne. V jed- ni z dugevniho tivota mravencri udinil Indicnom ptipade mile dal jednotlivec $1 na noty, kY badatel prof. G. M. Jadhay v Bombayi. cot bylo oceneno. Nemame sice 26.clneho Dr. Polo2i1 na zem list papiru, nattenY lepiPazdrala, neb jineho zku geneho sbormistra, diem. Na papir se chytlo ov gem mnoho much, kteti by nas vedli, ale mime milou, obeta.vou ktere se jit nedovedly vysvobodit. Pak do pi. Olgu krutilkovu, ktera ad hodne Sokolov- mistnosti pisines1 vetai podet mravencri. Ti se ny vzcialena a po celodenni praci mimo doihned sbehli k papiru nebot' vetrili bohatou mov ,neleka se tadneho podasi, stfedu yeeer hostinu. Nekolik jich vbehlo na lepka ySr list, s narni ztraviti ani za vii neplizne. ale beda, zristali vezet a nemohli ani ypted an! zpet. Ostatni mravenci si v gak vzali z oOvgem • nedosahneme takovYch skvelYch sudu syYch druhti ponaudeni a stali se opavYsledkri jako westska "Slavie" neb houstontrnYmi. Pfemygleli dlouho a rozeilene se raskY "Bedfich Smetana", ponevad2 jest nas malo, ale staeime sami sobe a na gemu okoli. dili, jak by se asi mohli dostat k lapenYm moucham. Nahle v gak vgichni zmizeli, ale po Kdy2 ut jsem zde, chci s vami chvilce se vraceli a katc1ST z nich nes' zrnko nastala doba podzimni, ktera ka2dorodne pHpisku. Tato zrnka pak kladli druh po druhu nagi rrizne vYstavy na rOznych mistech a opatrne na papir, tesne za sebou, takie vznimezi nimi nagi Dallaskou statni vy-stavu, kla Utica pisedna stezka vedouci nejkratgi ktere po 6 let, pfieinenim p. Bubaka, byl pocestou k moucham. A po teto suckle ceste se facian 6eskY den. vydali mravenci k s yYm obetem Ale jejich Segli jsme se v patek veCer v domove pans place nebyla jegte skondena. I pod tela much pfedsedv B., ale bohutel, to z pozvanYch depolotili vetgi poCet pisedriSrch zrnek, at" dosell dva. Kde astali ti ostatni? Nektekonale odstranili jakekoliv nebezpedi. Stej,1 omluvili a dali souhlas s tim, co se vytlYm zpilsobem osvobodili pak jegte sve zajakona, ale natal slibu daneho nedodrteli. te druhy.

A pak, kdy to nejde jako oni si to pfeji, tak kritisuji. To vgak ut je pozde, a nic a nikomu Ptaei hodiny. V Kosmu upozorriuje H. to neprospele. Pan pfedseda se rozhovotil, 2e jak letogni becine pomery nasledkem velkeho Stadler, to ptaci za.dinaji zpivati vtdy v ur&tau denni dobu, kterou s podivuhodnou sucha vgude ukazuji, to by myslel eskST den pravideinosti dodrtuji. Mono mluviti o jaa.ni letos nepotaciat. Pisatelka s druhYm Clekychsi ptaCich hodinach, jejicht rozsah se nem p. N. protestuji, s poznamkou, te se lehovgem ornezuje jen na ranni hodiny. Jenom ce uspava, ale talc° budi, a 2e vezmeme lenekteti ptaci zpivaji take v noci. Jestlite togek dle pomeril chud gi. Tak O. D. opet bopozorovani trva nekolik nedel, lze zjistit de 14. tijna. nektere dalgi podrobnosti. PfesnY potadek, Zveme katcleho co nejsrdedneji. BYvaji to v jakem po sobe nasleduji jednotlive druhy, takove mile scinizky krajanske, ktere zaneni od podatku ustalen, teprve ponenahlu nechavaji na dlouhou dobu uptimne vzpominky. Mnozi maji kary a hodlaji stejne vY- se vyviji. Sint' vitr, dat', chiadno, zamradene nebe, rano zpotd'uji podatek zpevu. Kos, stavu navgtiviti a tak se naskytuje pfiletitost Cervenka a apacek nepodinaji kaideho due dvojiho druhu: nav gteva vYstavy, krajanske v tut& minutu, nYbrt stale easneji a easneseznarreni a pobaveni v krasne budove audipoeatku ranniho svitagiho ji, podle dfivej torium a 'neer v Sokolovne neb sini Pokrok, ni.

Urychlovani pokraeuje od jara at asi do Cis. 84, kde v obou bYvaji pane programy. dervna, koncem Cervna zpivaji tito ptaci nejVYbor pevne doufa, ze i letos, jako 'eta lateranneji.

Pate vliv denniho svetla a tepla udegla, nas svou navgtevou poctite a dokastava. To se tYka take jin.ch Oval, ale rytete, to si price ptedsedy oeskeho dne, p. chlost s jakou urychluji podatek sveho zpeB. vatite; ktery z toho jak se nada mylne vu, neni u vg ech stejna. Prod ptaci zadinaji domniva, nic nema. Jen hodne behani, vytirano nestejne brzo zpivat, necia se jegte zovani a Casto za to nemistne naralky jsou Pro podatek zpevu je driletita, asi teplota mu odmenou. Ale ma radost a zapomene na vzduchu a intesita osvetleni, pH demi druvgecky kyselosti, kdy2 vas vidi hodne pohroha ptidina je asi driletitejgi. made.

0 prilbehu programu bode napsano pozdeji. Musime letos v ge vest! iisporne bez vyKdo chce vyniknouti a bYti prvnim, muclani. Kdo se chce pfihlasit v programu vysi se o to stale snatit ze v gech sil. Opravpomoci, vem na ztetel vlastni ochotou s dove — a pravdive sebe zkoumat. Kdyby se laskou k veci. Nemrite g-li neb nechceg palm- ptecenil nebo nedocenil — u gkodi si. Na ci, nehari. Ptemy glejte a delejte plany, jak svete jsou mnohe zmatky proto, to lide nejbyste mohli mezi nas zavitat. My vas radi sou pravdivi; bud' se pfeceriuji nebo jsou uvidime a s vami si pomluvime. neschopni domoci se mista, jet zasluhuji.

Skodi spoleenosti, kdo zaujima misto, ktere Na shleciani s vami se tai, Vage, mu podle jeho schopnosti nepatil.

Botena Valeikov .

Ve stkedu, dne 19. zati 1934.

1

Na g e poita.

BI

iAutunutannimmouttimuniutininumuirmuittlitwwitwommumilil

Anton, Texas.

Mill krajane!

Rad bych s vaini probral v novinach tento pozemkovY podnik, o kterem jsem lonskeho roku jiZ new psal a take trochu za tim neelem cestoval.

Nebudu zde opisovati celY plan, ponevadZ byl ji2 uverejnen lonskeho roku, jen to chci podotknout; abyste se na ten plan upamatovali.

Sehnat kapital, a za ten kapi01 kupovat pozemky a tyto pozemky prodavat tern, co by radi rolnieili a hospodarili na svYch usedlostech, a sami si k usedlosti dopomoci nemohou.

Tyto pozemky by se prodavaly na mime splatky a nizke fabky.

A nebo kupujici by mohi take splaceti pozemek 'east hrody, rekneme tretim nebo atvrtYm dilem, podle toho, jak by se ujednalo.

Toto by bylo takove Slovanske hospodarske sdruZeni, a kaZdy ten, kterY by chtel koupiti tuto farmu, musel by bYti podilnikem tohoto ,sdruieni.

NejmenSi podil, co by mohi vloZiti do tohoto podniku, je deset dolaril a nahoru.

Toto sdrifteni bude kupovat pozemky jen za hotove; na dluh nebude vithec nic kupovat, a to proton aby ty vklady nebyly nijakYm zpusobem ohroleny nejakou ztratou. A kdyZ se kupuje za hotove, tak to se vi, Ze se koupi o hodne lacineji, na kdy'Z by se kupovalo na hpisy.

A aby vkladatele rah zajiStene trochu sluSne procento na sve vklady, tak tyto farmy se budou prodavati o jistou eatsku draZeji, podle toho, jak bude ujednano.

Maine jig nejake penize ulolene ve fondu a take neco upsano, jen Ze je to jeke vS'ecko ma.lo nedo zaCit. Tak mili krajane, sdelte vase tsudky, a kteri byste byli ochotni vloZit nen° penez do tohoto podniku, tak mi o torn sclelte zpravu.

S ,krajanskYm pozdravem, Jos. Cuba. )0( TAROKY midete opet dostati za $1.75 hru, pogtou vyplacene. Objednavky posilejte na Oe(dz) choslovak. West, Texas.

Na g e rovy 413100

'Mak

Pouze resoluce soustrasti zasilane 'tidy uvefejauji se zdarma. Oznameni firrirti a dikilvzdani sonkroma jako i vYro gni vzpominky fivarti musi btti placeny.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Ponevad2 se zalibilo Vgemohoucimu povolati k sobe z na geho sttedu spolubratra Ivana Gavranovide, ktelY se odebral do neznamYch konCin, dne 8. dervence 1934, my, niZepsanY resolueni vYbor faclu Columbus Cis. 58, jmenem tadu, vyslovujeme ditkam a vS'em stalym nagi srdedne citenou sou3trast nad ztratou milovaneho (Ace. Zesnuly bratr v2cly svoje povinnosti pilne pinil, kde mohi radou i skutkem pornahal a pro svoji tichou povahu od *dech cten a milovan byl.

Jeho odchodu jest 2eleno jak rodinou, tak radem Columbus. Ty, drahY spolubratke, odpoeivej v pokoji a svetlo vedne necht' ti sviti!

A. L. MatuAek, Louis Matu§ek, Ostoja Muniza, resoludni vYbor.

Dan° v Hungerford, Texas, dne 2. zati 1934.

0

STUDOVATI NA TEXASSKE STATNI UNIVERSIM V AUSTIN.

mot

Texasska statni universita je nejvet gi a nejlepS1 kolej na jihu.

Nekteri Tide pravi, ae kursy na universite v Austin jsou mnohem taSi neali ty na malYch kolejich.

Ano jsou, ale student si universitu milZe udelati tak takou jak chce.

Nektere kursy jako matematika, iysika, chemie, atd. jsou take a amoho studentit v nich propadne, ale • kursy jako historie, filosofie, ktirsy ueitelstvi,atd. jsou velmi lehke a studenti se je nemusi ani ueiti. Pro Ceske studenty denina je take lehka, ale Dr. Mieek musi enStinu udelati tak, aby Ameridane Sake mohli ji projiti. Nekteri lide mysli, Ze prod jejich deti by se udili eeStinu na universite, kdy't umi eesky dist a miuviti. Ale na universite studenti se nauei spravne eesky a take se uei o deskYch dejinach, Cesti lido by men podporovati a vybudovati nag deskY department na universite, aby byl tak velikY jako druh y departmenPRAVNfK ty.

Vvlizuie vegkere soudni a nravni Nekteri studenti nestuduji na zfilaitosti. abstraktv. noslednf universite v Austin, prothte slyg, atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS Ze kursy tam jsou mnohem taSi nail na malYch kollejich. V kterem kursu se Cloy& vice nauei. v

GEO.E.KACiR

Emil J. Motis

Strana 15.

YESTNI.K

otanimmunnimmmintmaitiumminintemnimiumitimminnimiumuuumum

...11.04.11.1111110.11•11.■0■10.0411M.1■0■0411111•04111111.11•1111111.11111114

oESKt PRAVNfK POHREBNt SLUtBA Poradv no gtou $1: soudv vgade. Distinktniho charakteru, za ceny 301eta zkugenost. velmi mime.

Piijeim $150.000.00 na 6% firokii.

Jest zvykem Edward Pace, dati YOAKUM, TEXAS. upinou pohrobnickou sluzbu nejlepgiho druhu, za ceny velmi mime.

Jsme nejlepe vypraveni nejmoderC.H.Chern0Sk3/ nej'Simi polifebnimi auty a v gemi ji• PRAVNfK njimi potiebami, vykonavati praci ; Vvrizuie ventere soudni spolehlive, moderne a patkiene. z6laitosti EDWARD PACE tfadovna: 821 Bankers Mortgage Temple, Texas Building . ores nlici nanroti Kress Pohrobnik, buclovg tlen S.P.J.S.T. Jednoty HOUSTON. TEXAS 11.410.0.1.0.1.0000-0.<011.91111.14MINE11,0111111WINIIIMOINKNIMV.,

tom, kterY je tak lehkY, Ze malokdy iske harwardske universite. Prod knaku otevre,anebo v torn, kterem C&Si nemohou dostati vzdelanosti se musi uaiti nekolik hodin kalclY tak dobre jako j ine narodnosti? den? Podle me zkuSenosti, valy ! e letos na Texasske Doufam, Z se naudim vice v takem kursu, statni universite bude aspori 100 podle statistiky vim, ze druzi stu- studentii destiny a vim, Ze ti, ktedenti take. ki budou tam studovati, nikdy toTake proe bychom studovali na ho nebudou litovati. malYch kollejich, kde se studuje S pozdravem, F. A. Hora.k, jen za uditelstvi, kdyZ na univerz Caldwell, Tex. site ma2eme se uCiti tea uditelstvi a studovati zajimave kursy pti torn. Na malYch kollejich chemii, fysiku, astronomii, atd., studenti! studova.ti nemonou a kdyi mohou, pak ne tak dobre jako na univereeska jidelna, restaurace a site. Astronomie ha universite pro pivnice zaaateeniky (freshmen) je zajimavY kurs. Universita ma nejvet714 PRESTON AVE. 'Si a nejlepS1 dalekohled (telescoHouston, Texas pe) na jihu. Studenti se naudi jak Jos. Ko ut, maj itel. slunce, mesic, hvezdy, svet atd., Telefon: Beacon 31734. byly utvoteny a jak jsou daleko, Pravidelna jidla a lunee. kolik vaZi, atd. i soudkove a lahvove piNejlepg Jak pan Roman Barto g psal, 1 vo, rtane druhy vina a doutniky.

6eAi by men vice studovati na koMluvime eesky. lejich a to myslim, 2e na universite Hoboko stale na sklacle. v Austin. Ja sam chci studovati Zvlatni stoly pro rodiny. na universite v Austin je gte asi pet rokil a potom je gte na chicag-

RED FRONT g

g

PO KOZENE A NEZDRAVE ZUBY jsou nebezpedny va gemu zdravi. Proe tedy brat! risiko? Jest lepSi a lacinej gi dekati, as jste nuceni odebrati se do nemocnice k leeeni nejake vane cho roby? My udr2ujeme stale nizke ceny za zubni praci a vykonavame prvni tridy pra ci. Bezbolestne trhani zubil od 50c do $1.00. Za chrup nejlepg ich zuha $12.50. Nav gtivte nas tento tYden nad Powers Lekarnou, Temple, Te(dz) xas.

J.

zubni lekat Temple, Texas.

Matka Kraernerka DO PANSKEHO STAVU Vesela hra o dobrYch lidech v 5 obrazich. Podle romanu Popelky Billianove, "Do panskeho stavu", zdramatisoval F. Cinler.

SEHRAJI OCHOTNICI RADU

S\f tefinik na Cottage Grove ulici V NEDELI 30. ZAkI OSOBY br. Fr. Bedan Dtec Kradmera Matka Kraemerka, ses. Karla Otvrtnikova ses. Valerie 8uldovet BaruAka, dcera ses. Mar. Filipkova Bartarka, musedka ses. Silvie Kelarkova Pepina z cihelny br. S. Kelarek Chlapec Sleena, 8vadlena ses. Helen Tepera Eufrosina (Anna ses. K. Volkova br. B. 6tvrtnik Pan tatinek br. K. Bean Dratenieek Medik Zdeborsky br. J. Kahanek br. Ant. 8vestka Jeho strYc Vaclav Madla, Kuchakka ses. B. 8uldova br. Fr. Bevan, ml.

Najemnik Dej v Praze na prelomu XIX a XX stoleti ZACATEK V 5 HOD. ODP.—VSTUPNE DOSPELI 30c. DETI 10o 41■11.1.1■41■01•KYIN

Po divadle taneeni zabava, chutni veeefe, hudba br. Sebesty.

Nenechte si ujiti toto krasne divadlo. Proto prijd'te vSichni.

Uctive vas zve

Zalavnivirjbcn

Strana 16

Poulivejte k oznamovini

BOLESTNA VZPOMINKA.

Mali Oznamovatel NA PRODEJ 5 AKRU A OBYDLi V SHINER. Tento placek je Bernice a left jeden block od kat. kostela v Shiner, je to dobre misto pro stargi lidi, co by chteli miti slepice, kra vy, prasata a OW zahradu; jsou na torn jive vYstavnosti, studne a jine vYhody. Cena $2,500.00, east hotove, zbytek na Bas na firokri. Piste na: Emil J. MOtis, eeskg pr'avnik, Yoakum, Texas. (45-pd) Pr, Sazenice Zelove -- Charleston, Wakefield a Early Flat Duch 500— $-.75;. 1000 — $1.25, pogtou vyplacene a za uspokojeni rudim.

Hallettsville Plant Farm, Ha nettsvide, Texas.

(45-48) ffilf") Dovolujenae si oznamiti, ae Jame stale v obchode mezky a osly, ale nasledkem draheho krmiva, nenastehovali jsme dobytek ten do nova barny, kterou jsme koupili ve West, coa uoinime, ptilekitostne.

Jestli si ale pkejete koupiti, prodat neb vymenit mezka, kone neb osla, navgtivte kterehokoliv ma:time yam poslouaiti s ripinou zitrukou. Prozatim draime dobytek ten jegte doma. Aug. DuMk a M. J. Cinek. (dz).

POZOR NA VLAK! 5600 akrri pastru velice lacino na prodej v jednom kusu, 70 procent teto renee jest nejlep gi farmovaci zem na Plains, ostatek je kopcovite, dobra trava a vgecko Velma, hluboka zem a ne foukaci pisek. DobrY etyk dratovY plot okolo cele renee. Lei 22 mil severozipadne od Lubbock a 16 mil jihovYchodne od Littlefield, Texas.

Dye studise a dva vetrniky, host v.ody; voila je k dostani po celem • od 65 do 95 stop. Cena paste $7.50 za akr hotove. 0 dal gi podrobnosti pigte na: R. D. Loika, Anton, Texas, P. 0. Box 172.

ZASTAVTE SVRBENI. Trpite-li nasledkem koaniho neduhu, jako "Itch", "Eczema", "Atlete's Foot", "Ringworm", "Tetter of Pimples", my vim prodame nadobu Black Hawk Ointment zarueene. Cena 50e.

BALS A DRUG STORE Fayetteville, Texas. (43-48)

VELMA LACE! 150 akru dobra, eerna zem, 6 mil vYchodne ad West, 135 akrii vzdelano. Zde je to nejlacinelgi Parma v okoli West, kdyi porovnate jakosti. Cena $65.00 akr.

MARAK LAND & TITLE CO., West, Texas. (dz) TANEtNi ZABAVY budou uspotadany V S. P. J. S. T SINI V DIME BOX, TEXAS. ✓ sobotu, 29. zaki Burlesions. Caldwell. ✓ sobotu, 13. kijna, Ruddy's Belville ✓ sobotu, 27. kijna, Matygeak, Granger. ✓ sobotu, 10. listopadu, Priston Perry Orchestra, Rockdale. ✓ sobotu, 24. list. Burlesions Caldwell. ✓ sobotu, 29. prosince, Burlesion Caldwell.

Kandy jest uctive zvan Poiadatele.

Ve sttedu, dne 19. zap -1934.

Jeji minuta. "Vy dnes jste celY a Bah. A nema to nadani v hudbe a ye zpevu od Boha, jen proto, aby Veoer .sain doma?" "Ano, me se tim chluloil, ale hlavne aby byl aena Ma na "ininutu" k pritelleyni!" tim uzitecny lidu.

Mame na programe deske, pisne, TRINI CENY ktere vet ginou znate, a bude as to zajimat, neb se tea v nich budou vt Waco, dne 19 meniti hlasy. Take nekterg kuplet, kterY se zpiva pro zasmani.

Pak jest umela hudba rozlieria. Bavina, str. middling 13.83 —14.13 gl.. 65-70 Nektere 'Oslo se bude hrati divo- Kukutice v klasech, bu 45c-50c gl v pytlich, bu Oyes tvorne na housle, tak ae se napo60c-65c gl Jedmen, bu dobi nektere jive hudebni nastro85c--95e je. Napodobi slavika zpev, humor Pgenice, bugl 11c Teake slepice, libra lidskY, muaskY hlas i aenskY a v 7c Kruty, Cis. 1., libra hudbe budou sly gitelny i vglaiky.

5c Krocani, Cis. 1., libra Take se hraje na housle jistY druh 4c flaaolet, to jsou ty tea gi; jedno Krocani, cis. 2., libra 20c Vejce, tucet hmatne vydavaji dva hlasy najednou, a kdyi se berou dvouhmatne, tak vydavaji dtyti hlasy. Vy- BOLEST V ZADECH A BOLAVA NOHA. pada to hodne jako by zvonily maRA,, Lockwood, 0., 27. Cervna. le zvonky, a jest celkem neco riSyn mel velkou bolest v chvatneho. A jeden kousek se buzadech. Nonat to vyledila de hrati na v gech etykech strurf.r a je gte kousek zbyl, ktery nach najednou. jsem dala sousedovi. On spadl ze Tento program milk bYti tea febkiku, udetil se do kosti na nopi edveden pH vetaich slavnostech, 'ze a jia nekolik rokil chodi k le odpoledne nebo veder. Prvne letos catrim, ale bolest se nehoji. Nyvystoupime na HostYne v nedeli, 1 ni hned po prvnim pkiloteni No1 nat noha ptestala bolet. Pkeje si dne 23. za.ti.

Doufame, ae si tohoto provolani tudia zasilku Nonat, aby mu boest ripine vyleeila. Jmeno jeho je budou Ceske osady vaaiti a ae se ,R. H. O'Neal a jmeno na ge Paul tea i prihlasi Nebot' nynej gi dobu Bend, Route 1. prave se deskYch programri malo dostava. Jedna piseri zni: "Dokud desky zpev nezhyne, nezhynou tea Oechove." A take nezhyne, budemeli jej hmotne podporovati.

Ti kteti si pkeji, abychom nag koncert v jejich osade potadali, Cena Nonat jest 50c a $1.00, popig te ptimo na adresu: gtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho Havelka Bros., La Grange, Te- lekarnika nebo jednatele, nic flueho neberte, ale pi gte plain° na naxas, Rt. 1. si adresu.

MARIE LEIBLINGER Sc CO. Podivubodny Ifeinek.

Altadena, California.

"Nag osmimesieni synadek byl NONAT muaete objednat od M. Lrepen zacpou, kterou rrizna pro- Divin, Waller, Texas, Rt. 4. jimadla nedovedla napraviti. 1:r dinek Dra Petra Hoboko byl podivuhodny. Nag hogik je nyni zdravY a vesely malY elovieek," pi ge pani Martin Kriakova ze Schumacher, Ont. Tento pozoruhodny bylinny lek blahodarne prisobi na vymeg ovani. Neni-li k dostani ve vagem sousedstvi, plate Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Na prodel ye viStlitn4 orednfah lekaren, Nepoetickg elovek. Ona: "Mate itEIZPILATN ♦ ZUAEIC bude y am zaslan dopfaete-11: rad ptaky, Emile?" — On: "Oh, F. W. Severn Co..

Dept. DB-1$ ano, zvlag te smatena kukata, KaCedar Ranlrls Iowa. tinko."

VESTNIK

Dne 19. zati 1934, jest tomu rok, co nas navady opustil na g nezapomenutelnY otec, statieek a prastatidek MARTIN IlLAVATY narozenY dne 14. listopadu roku 1854 u Vsetina na Morave z rodieri Martina Hlavateho a jeho manaelky Anny roz. Ol gakove. Jeho divot byla jen sama prate a to mu divot oslazovala, nebot' rad pravoval as do posledni chvile.

On mohl pravem kici, brazdu jsem dooral, bych jsem dokonal, viru jsem zachoval — jia zatim odlo2ena mu jest . koruna spravedlnosti, kterou da mi v onen den Pan ten spravedlivg.

DrahY tatinku, mriaete klidne odpodivati, my zde pozristall prijdeme po ceste, kterou jste nam vyglapal a viru vagi v Boha budeme zachovivat, dokud nas za tebou nepovold. Aekoliv odpodivate v hrobe, duch veg s nami ptebyva, neb kde se po domove rozhledneme, vgecko na, vas upomina, na vagi ustaranou hiavu a otcovskou peel, na kterou budeme do smrti s rictou vzpominati.

Dano v Crosby Tex., dne 19. za;i r. 1934.

Mary HlavatY PROVOLANI. Timto davame vedet cele Ceske vetejnosti, ae my, Bratti Havelkovi, jsme ochotni p •ednesti nag koncert vgude v eeskYch osadach, i smigenych, kde by si jej pi=ali slygeti. Ptedna gime koncerty jia nekolik ran, ale dosud nebyl bran o nej zalern, tak jak by v gim pravem zasluhoval.

Ti, kteti nas jiz slygeli, se vyslovili moc pochvalne o na gi hudbe, a ae pry by nas stale poslouchali. Nekteti nam rekli, k ma onen koncert cenu 50 centri pro kaacieho, jej slygeti. Tea dodali, ae je nas to takhle gkoda bYti, 'name radeji jiti do velkYch must, jak je Houston, a tam ineinkovat, a ae bychom byli za to dobte placeni. Ale my chceme pfedne tim bYti uaiteeni na gemu narodu, a slouaiti jemu ku cti, protcAe s nim citime. Kdyby se to veci nemeli vice valiti, a pohrdli by tim, tak teprve bychom byli nuceni se obratiti jinam. My jsme jedini v celem Texasu, co mame tak program sestaven, a chceme tim bYti prospeni deskemu lidu.

Jeden z nas se cviei na housle jiz Aestnact rokii, a to prumerne dye hodiny kaklY den, a ye zpevu etrnact rokt. Co bolesti hlavy tom vgem vytrpel, to vi jedine on,

Bratii Havelkovi vaude v eeskYch osadach i

v smigenYch, kde by si jej

NA PROGRAMS JEST eeskY zpev s menivYmi hlasy. NekterY kuplet pro obveseleni, a pak jest rozliena umela hudba. Nektere 'Oslo se bude hrati divotvorne na housle, takae napodobi nektere jine hudebni nastroje, napodobi ptaka slavika a jeho zpev.

Napodobi zvoneni malYch zvonkri a tea lidskY smich. na vgech etytech strunach se bude hrati najednou.

Plate na adresu: Havelka Bros., La Grange, Tex., Rt. 1.