Vestnik 1934 10 10

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu

(Wednesday) 10. tijna 1934.

OSLO 48.

VALKA A PETROLEJ. RED padesati lety byl petrolej lekem proti revmatismu. Dues je vSemotp nYm ptedmetero denni pot •eby, jen znamena vladu na moti, ve vzduchu i na zemi. Kdo ovlada petrolej, vladne i svetem, kde petrolej ma dnes vetSi cenu net zlato, uhli a ostatni zemske poklady.

Petrolej je 'velmi nestejnomerne rotalen po zemekouli. Skoro veSkera svetova ziridla jsou v rukou tti naroda7"Ruska, Ameriky a britskeho Imperia. VSechna petrolejova lotiska ovladaji tti finandni skupiny --Rockefeller-Teagleova skupina Standard Oil, Deterdingova Royal Dutch-Shell a sovetskY VelkY rusky petrolejovy trust.

Amerika se davno divala na svoje petrolejova zfidla, jako na nevyeerpatelnY poklad a dychtic po okamtitem zisku, nemilosrdne jej vyssavala. Proziravejk Anglidane nejsou sice nejvetSimi producenty, ale ovladaji vSechny reservy a Deterdingav trust dobYva (13 procenta cele tetby z americke pady, aby Settil svoje petrolejova zdroje v jinYch svetadilech. Petrolejovi odbornici spolu souhlasi, te americka petrolejova zfidla budou urdite vyaerpana mezi rokem 1940 at 50, zatim, Co anglicke zdroje yydrti aspon dye ste let.

Zatim je nadvYroba nafty, ale at se zase iortodi vSechny zahalejici stroje, tapas o petrolej se zostti v otevteny a pravdepobodne 1 krvavjr boj. Datum piriSti valky se east() klade do roku 1940. Razni proroci mail ramie davody pro svoje ptedpovedi„ ale vAechny jsou dobte za.loteny. Nebot' v rode 1940 se odekava vyschnuti americkych petrolejovYch studni.

Neni veru dostatek davocla pro novou valku? Vielyt' dnes, v rode 1934 existuji stejne problemy, jako v rode 1914. Lida mnoho piSi a mluvi o miru, ale ptehlitime iipine, jestli francouzskjr zastupce na odzbrojovaci konferenci a mluvoi pacifisticke politiky sve zeme mluvi jmenem delegata Charlesa Dumonta, nebo presidenta Franco - japonske banky, ktera pajdila miliony dolara novemu statu Maneukuo, jako i zastupce bankovniho domu Mitsui a skupiny SchneiderCreusotovy.

Diskutujeme o einsko-japonske valce, docela zapominajice, t e to je valka hospodatske rozpinavosti rodiny Mitsui, prave jako burska Wilke byla vedena v zajmu Cecila Rhodesa a jako Sudan musel bYt podroben v zajmu bavinatske spolednosti landcashireskych magnatft. VSechny krvave konflikty dnani epochy„ vgechny tajne valky, vyvolava tel skupina jedinca a jejich diem je vtdycky boj o urditou surovinu — obili, baylnu,•telezo, ale ptedevkm o petrolej. Nikdy v historii sveta se vlady tak otevirene nesjednocovaly se zajmy magnate ovladajicich suroviny, jako v ptipade petroleje.

Nudi nas ustavidne valky v latinske Americe, protote zapominame, te to jsou ye skuteenosti valky lidskYch titans, tajnY zapas mezi SpojenYmi staty a Anglii, podzemni boj o hegenomii, kterjr mate kahlSrin okamti-

kem propuknout ye vSeobecnou valku.

Roku 1902 Francie pir edala SpojenYm sta.tarn PanamskY pruplav •a s 'nim klic k Ticheinu oceanu, a to za petinu obnosu, kterjr na nej vynalozila. Ameridane v deseti letech vydali na. Panamsky pruplav pies miliardu dolaril, organisovali revoluci v Kolumbii a uchvatili podel praplavu kus pady. Tak bylo dosateno tile. Amerika se povatovala za nejvetk namotni mot sv'eta, ale jeji radost se ukazala bYt ptedeasna.

Washington si ptili§ pozde uvedomil, te vSechny velike naftove zdroje blizko Panamskeho kanalu, jsou v anglickYch rukOu. Skupina Elliotta Alvesa, spojena s Royal Shell, ktera exploituje petrolejova pole node]. Karibejskeho mote, obklopila PanamskY praplay dvojitou fadou reservoirs a rafinerii.

Podzim.

J Wolker.

Pada, pada, pada krev a zlato na vSechny testy; co nevidet, zasypan bude celY svet.

Po polich a ustraSen divan' se na to.

Vtclyt' zlato je tak take a krev je z ran,. katclemu, katelemu povidarn: neslySiS—zeme pod too tihou stena. motna do zittka zemte uduSena.

Ale nikdo mi never!, nebeti do zahrad, do poll zaprosit vetry, btizy a topoly.

Kdyby je lids nolibili, jiste by se usmi., tily a razem by zase jen paAalo na zem lehounke, setlele list!.

Prodava anglickjr petrolej vSem lodim, plujicim z Ticheho do Atlantickeho oceanu. Deterding ma svoje, Brity (.wladand petrolejova polo vSude v Jitni Americe, kde se naleza petrolej. Ptikane vlady nezatetuji tadnymi ejanemi svoje petrolejova reservy, ale nemohou je ptedati Ameridanam. Anglie ma svoje petrolejova zakladny v Karibejskem v Kolumbii a Venezuele. A britska petrolejova politika v Zapadni Indii jde za jedinym diem dostati do svjrch rukou paky, ktere ovladaji Panamsky pruplav z atlanticke strany.

Kdyt byl PanamskY pruplav dokonden, AmeriCane se radovali v pevne vice, ze obklopill celou Sttedni Ameriku s yYm vlivem a Pacifik pevne v rukou. Ale radovali se prllis brzy, jak dokazaly brzy uddlosti v malieke republice Costa Rica. Zapas mezi raznYmi bandity, kteti se stfidave prohlaSovali za presidenty republiky, valka mezi Panamou a Costa Ricou, to vSechno byly pouhe episody zutiveho podzemniho zapasu americkYch a. anglickYch petrolejovYch zajmil. Cele toto velke dobrodrutstvi dopadlo 'Spatne pro Deterdinga a Anglii, kdy Washington ukazal Loncljrnu, te se neboji otevteneho koriflikty,

V LondYne se konalY horeCne porady sira Henryho Deterdinga s admiralitou. A nemene horeena Cinnost panovala ye Washingtonu. Svet vSak o tom nieeho nevedel a ttebas nebezpedi rostlo od hodiny k hodine, nikdo v interesovanYch zemich nieeho netukl.

A piece v late roku 1921 byla situate mezi Anglii a Ainerikou krajne napjata.

Pourer Deterdinga k Rockefellerovi byl roku .1921 dostatedne napjat, aby uvrhnul oba narody do otevireneho boje, ale zakrodily jive mocnosti. I byla rozhodnuto svolati do Washingtonu konferenci, jejant pak rozdeleni svet. zasob petroleje. Je mak) znamo, co se del() za kulisami teto konierence, ale seznam delegata prozrazuje, vkchni petrolejovi magnati na ni vyslali svo-' je nejlepSi mute. Anglie s Amerikou uzavtely. mir a rozdelily si svet jako ptatele, ale byl' to nuceny mir, nikoliv dobrovolnY a trval pouze do roku 1927.

Anglicans dale ziskavali petrolejova pole v okok Panamskeho praplavu a budovali zakladny, ktere by mohly zniCit kolosalni praCi AmeriCana.

Roku 1927 Deterding vyhlasil valku Rusam a navrhl svetovou blokadu proti sovetskemu petroleji. Amerika se nactkne spojila s Moskvou a vyhlasila anglickemu petroleji konkuredni cenovou valku. A jako Cast noveho valeeneho planu, vyslala armadu intenYra do Nicaraguy, aby nakreslili plany druhello praplavu, modernejkho a bezpednejAil: ho, net je pruplav PanamskY. Sotva byly plany hotovy a rozpoety praveny, kdy v Nicarague vypukla revoluce proti AmeriCantim. Amerika mela nahle v to male zemi vice neptatel, net kolik jich za leta poznala. Plukovnik Stimson, ktereho poslaly do Nicaraguy pottiti rebely, vykonal svoj povinnost, ale jeho jmeno se brzy stale prokletjrm po cele latinske Americe, nebot' Deterding , nezahalel a jeho Aef propagandy v Jizni Americe, &Anil nicaraguyskeho samozvance Sandina hrdinou, prorokem a symbolem nezo.vislosti. Kdyt Sandino se musel nakonec uchYlit do Mexika, zustal jednim z nejmocnejAich neptatel SpolenYch state, organisuje poVstani a poSkozuje americke petrolejove zajmy, kdekoli to jen bylo Motna, te byl idealistou, obratne tizenYm Anglidany. Mohli si najit lepkho generale.' a. dovednefkho kata americkjr ch vojakt, ale Sandino se stal idolem celeho latinskeho kontinentu a symbolem zapasu proti modernimu dobyvateli, barbarskernu Ameridanovi " s jeho bezohlednYmi zakony a neromantickYm. geniem. General Sandino byl jednim z nejlepkch napada, jake kdy dostala britska, teligence Service a jeji spojenec Deterding.

Washington by rad koupil Britskou Guiana a LondYn se nevzpira tomu navrhu, jak by mel„ Ale i kdyby se Britska Guiana stala americkou, Deterding vtdycky bude miti pevnou posici ve Venezuele. Boj bude pokradovat se stfidavYm Atestim. A zatim zeme, o net zapasi petrolejovi titani, vrati se ke svemu 1,7iftvodnimu barbarstvi,

Strana 2.

UPLYNULEM mesici zemielo,, v Chicago V a v techach nekolik myth znamYch "deskYch matidek", ku kterYm me poutalo uptimne pfatelstvi, hluboka acta k jejich vy,bornYm vlastnostem, co oeskYch 'Zen a matek.

Jest tudiZ zcela piirozeno, fie jeden pii to pfiletitosti vice ne g jindy vzpomina sveho sve vlastni matky a vaech tech dohrYch matidek, ktere za sveho 2ivota poznal a. jich si zhloubi duge nesmirne vazil. dim vice se o nich ptemYali, tim hloubeji si uvedomujerne, jakYmi vYbornYmi matkami jsoti nage Ceske 2eny.

Jine narody se take honosi ctnostmi svych matek, ale neni iadny narod na svete, jeni ma tolik vYbornYch matek procentuelne, jako. &trod deskY. Uva/me, 2e jest tomu neco malo pies - ptitl stoleti, co Ceske divky byly pfiphateny k vy g gkolnimu studiu a jak velkou roli bra.--aimu ly Ceske 2eny a spisovatelky v historii a litera.tufe eeskeho naroda a eini tak dosud.

Jednoho velice dojima, jak velkou actu flak pfedni spisovatele prOjevovali svym rodietim„ zejmena svYm matkam. TfebizskY, Neruda, tech. V basni "Pod MarianskYm obrazem." Vizme ku pfikladu Tfebizskeho, jen tfi roky po smrti sveho otce jde k jeho hrobu a s posvatnou actou klade na hrob svou praci: "Ankka Piemyslovna," kterou venoval pamatce otce sveho. "Ut tii leta dtimate, tatidku drahY ,na tichem hititove Kvilickem a zitra je svatek vita. Pfines1 bych vim rad ptani z hiubin due sve, ale beda, nernohu, jsme od sebe prilia daleko. Avgak piece nee() vam, tatidku milt', k tomu svatku vaaemu ptinaaim. Kladu na hrob va' k tern vaclavkam tyto listy, je2 psala laska synovska, a. jet pamatce va gi zasvetila synovska vdeenost."

Rovne2 takovou laskou objima, nitro jeho matieka, ktera ovdovela, stale churavi a k praci neschoPna. mela zaji gtene klidne dny 2ivota v Tfebizske chaloupce jen hojnou podporou synovou. On ka2dy rok nekolikrate si vyrhohl dovolenou od pondelka do soboty zajitdel do Tfebize, aby u bytosti ze vaech. nejdra2ai prodlel par dni. Venoval ji dle jeho no.zoru sve nejcennejai dilo: "Bludne dune." Pfatele, pied tak posvatnYm citem se smeke.!

OklahoinskY dennik The Liberty Bell uvadi: troditelna zadtaenost v Soustati dostoupila sumy dvou set padesati biliona dolaru; vladni odhad majetku z roku 1930 v east jedno sto gedesat bilionit dolaru kles1 na to vladni yYdaje dini 14 biliont dol. roene; arok z dluhu 15 biiiona dol. rod,ne; vydani vlady a arok z dluhu stoji obCana $232 roene eili petielennou rodinu $1,160 rgene; pfijem z farem klesl z 13 biliontl dol. roku 1929 na pet biliont dol. roku 1932.

Deset miliona zdravYch mu2ii nucene zahaIi neni pro ne zamestnani. Miliony rodin sve dlouholete stto.dane aspory behem deprese ztratily. VYsledek — zticeni a zkaza svobodneho a inteligentniho lidu . . .

Delgim studiem pacientu povestne kliniky lekatii Mayo bylo dokazano, ze mu2i ad' nepodlehaji tolik nemocem jak 2eny jsou mene odolnejai a podlehaji neduham, dokazuje kakle mesto Ci mesteeko, majici vtdy vice vdov ne2 vdovcil.

Nejnovejai fotograficka kamera muse vziti al 80.000 snimka za sekundu. Obro.zky jsou mikroskopickeho (okem neviditelneho) rozmeru. Veda nezadr2itelne postupuje, razne kdysi neuvkitelne moinosti dochazeji uskutedneni..

Hoganovo radiove pero, zcela jednoduchV vynalez, zhotovenY k snadnemu ptipojeni na radiovY ptijimad, umkni vysilani, ptijirnani psanYch zprav, ti gtenYch, ba dokonce maleb. Zkougky na vzdalenost pet mil naprosto uspokojily.

Podrutne vYrobky ze suroveho oleje dostoupily eisla, jeho2 vypsani by zabralo celou Umela guma z petroleje bude teZce

VESTNIK

y flak ceske matky.

Vzdor tomu, 2e naae Ceske matky nemely kursy diateticke neb hygienicke, jejich mem v tech ptedrnetech bylo ptimo obdivuhodne. Jen prosim se zamyslete nad tou jejich kuchatskou, hospodalskou a zdravotnickou znalosti. Jak east° za velmi nedostateenYch finanenich prosttedkil to deska maminka dovedla pfedlotit na stul jidla jednoduel* ale vYborne ptipravena, jei mela v Lobe veg kere nyni tak zvane vitaminy, ktere jsou nezbytne nejen k dobremu telesnemu ale i duaevnimu vYvinu.

Ty vYborne polevky, peeene, koldee a ornadky a co2 ty razne gvestkove„ tfeariove a jine ovocne knedliky. Kdy2 si to jeden pfedstavi, hned se mu dela laskomina.

Uva2me, 2e v takovem koldei jest: Maslo, vejce, mleko, cukr, ovoce, mouka, zkratka vae, co jest k dobre vY give zapottebi — a nemely k tomu sahodlouhe "these". Jen svilj zdravy, lidskY rozum a umely dobte pou21vat mozek, jim je pfiroda obdafila. Rovnk vedely bez zdravotnich pfednaaek nejen jak' pokrm jest prospeartY pro vYvin tela jejich ditek taktk jak je rozumne gatit.

Dnegni blazniva moda s tim polonahYm oblekanim malYch a dorastajicich, east() dosti apatne 2ivenYch deti, jest nejen nerozum, ale trestuhodna nevedomost a nedbalost. V do-be kdy se v dorastajicim diteti vyvinuje za2ivajici astroji, nervy, svalstvo a kosti, jest dalkito udr2ovati normaini teplotu tela a ne nechat razne east vychladnouti zbytedne.

Tim vychladnutim jedne easti vhani se krev z povrchu tela do nitra, kde pak nastava, pfekrveni druhych organtl, z eeho2 se pak vyvinuji razne neduhy, ktere v pozdejaich letech vyvrcholi tteba v tuberkulose, revmatismu, chudokrevnosti a jinYch te2kYch a nezhojitelnYch chorobach. Za nejakYch par let budou ty nacre pteueene maminky volat lekate jednoho za druhYm, aby leeil tyto obeti mody na akor zdravi, ale marne.

Nynejai doba jest bohata na poloueenost tech novodobYch maminek. olovek ani nevychazi z obdivu, kde se v nich tolik neenosti bere.

Ovaem, ony vychodily "kollej",, kde se uoi-

Cestou necestou. soutkit gume pfirodni; my'rdlo, ktere zmekd'i kaidou tvrdou vodu je posledni derivat z petrolej e.

Zkoumanim zcela odlig neho oboru ptiglo e v Anglii na zajimavY objev, Cili vynalez, dle nejt vina se pranim nesrazi, latky z viny nebudou hole telo gimrat a novY proces pfida, -vine lesku.

Velka obliba piti Caje stoji Anglii vydani $100,000.000 za leeeni revmatismem sti2enYch, osmdesat procent amrti paeientit pod 20 let stati na slabe srdce a 40 procent vaech amrti nasledkem choroby srdce, hlavni einu amrtnosti ve Velke Britanii. teinna Meta odtueneni oznamuje se z nemocnice Hopkins v Baltimore: etyki test banana a etyti sklenice podmasli denne zaptioilo zratu 50 liber behem nekolika mesica. V mezidobi omezeni stravy dovoluje se pacientilm maso, ryby, vejce a zeleninu. zakazuji tuky a akroboviny. Tato leeba odstrani pacientu pocit hladu a umkni mu vykonavani jeho povinnosti (prate).

Brlohy a 2ebracke dasti 'nest budou v brzku nahraleny apinou pfestavbou, protke pattienYm aettenim bylo dokazano, 2e v:Ydaje na policejni a pkarni ochranu techto zchatralYch Ctvrti jest dvojnasobne vya gi nk easti sluane vybudovanYch. Piestavbou ziska kakie mesto finanene a co2 zdravotne i moraine. V New Yorku 58 procent zloeina ma stopu z techto lidskYch doupat.

VYborriou nahra2ku prave brazilske kavy odporueuje obdan Bauman ze Saskatchewan: upratte pine zraly brach, potom semelte ja-

Ve sttedu dne 10. eijna 1934 ly hygiene a diatetice (spravneji teeeno mely se udit.) Ale zeptejte se jich na zakladni pravidla a ony jsou v koncich. l eknou yam: "Druzi to delaji, musime rovnel tak einit."

Zaroveri dovedou rici sve matte, kdyby tato se opovatila davati nejakou radu, toto: "Ale mlete, matko, vy jste staromodni, dnes jest jin' svet a jine zprisoby."

Ne, drahe du ginky:Neni jin' svet! kladni principy livota jsou a zristanou tytei! Va.2te "si tech sv'ch staromodnich maminek, dokud je mate, je jednou ztratite, nikdy, vice nebudete miti takove ptitelkyne a racikyne. Ne v ge stare jest k zahozeni, jako take ne v ge nove. Obe ma sve dobre i zle stranky. Umenim jest umet si vybrat rozumne co jest dobre a prospegne.

Ja zcela positivne vim, kdyby nebylo me rozumne matky a jejiho vYborneho kuchatskeho umeni a detske iivotospravy v mem c'etstvi, ze kdyt v pozdej gich letech take nemoce a velke du gevni boje osud na bedra ma uvrhl, nebyla bych to mohla vydrZet„ nebyti toho dobreho zakladu, ktereho se me dostalo domacim vychovanim. ✓im vetgi zkugenost jsem nabYvala co 2ena, co lekatka, tim vice jsem cenila a cenim matku svou.

Vam 'Ceske devuaky je gte jednou pravim: Milujte ty sve matky, dokud je mate. Dejte jim znat, jak je mate rady i s tou jejich staromodnosti.

Vy, matky, nenechte se umleet v gim tim ueenim a myslet, ze musite ye vgem bYti tern svYm milaaktim po vrili. Mladi nerna zku genost aniznalost tivota jako vy, to musi aspoil nekdy uposlechnout rady i pomoci stargich tteba ne novodobYch lidi.

Bud'te pozdraveny, vy na ge Ceske matky, za tu va gi lasku a starost upiimnou a nelitenou nejen ku s yYm detem, ale k celemu deskemu lidu.

Koneim Nerudovou basni, jen jest tim nejkrasnej gim projevem synovske lasky.

Matiece.

Proto me rnila tak, mils ma matieka, Ze jest tak malieka, ze jest tak chudieka.

A kdyby byla snad chudgi nek oblazek, ptec bych ji v srdci svem choval co obrazek.

A kdyby byla snad svazand, v uzlieku piec bych ji miloval, tu drahou matieku. -Dr. R. Wisteinova. ko kupovanou kavu, vaite stejnYm zpilsobem a budete miti nerozeznatelne kafieko at na to, fie bude beZ jedovateho kofeinu.

Padesat zamestnancri Prrimyslove ritulny Armady Spasy (Spasu?!) v Louisville zaslala presidentu Rooseveltovi otevtenY dopis, v nem2 si stauji, te: dostavaji tYdenni mzdu pouhYch $1.25; ubytovani maji mizerne, sekoliv za poslednich 25 rola Armada Spasy nashromoldila majetek za $60,000.000, jeji zahalejici Utednici berou a2 $5,000 roene a hraieni vegkerYch vYloh. Satstvo vy2ebrand po domech se shromald'uje a misto rozdani pottebnYm — tajmo prodava. Ptedstirka, Ze Ustavy Armady jsou chude resp. pied Upadkern — jsou falegne. Zboti vytebrava se pod falegnYm kriouranim a sebrane penize, ureerie pro chuclaky mohou, byly a jsou pchlceny soukrome x eili lidove feeeno, rozkradeny. — Havliekovo: "nic jim nedavejte, nic jim nevette" bylo by na tyto stitnosti odpovedi nejrieinnej gi .. .

Byrokraticka. pitomina projevila se i v pokrokove Americe. Cedar okres v Nebrasce vysila. 20,000.000 vajec roan& Na rilevu nezamestnanYm dodala vladni pomocna, kancelat uvedenemu okresu 65 beden vajec eili 2 1/2 tuctu kalde osobe. StejnY okres produkuje 175.000 prasat — vlada dodala mu 7.000 fiber veptoviny. Podobna podpora poskytnutd Jitni Dakote, slynouci vydatnYmi laisky uhli. Vladni kancelat poslala tam nouzove uhli z IllinoiS. Do jine east, kde chovaji hovezi dobytek, dostali nouzove skopove maso rovnet z Chicaga. Doprava poskytla sice vYdelek teleznicim net Cedar okres nepotteboval vajec, Jitni Dakota uhli a skopove. Blahoslavena, budit svata byrokracie .

Ve stredu, dile 10. iajna 1034.

Oddil dopisovatelski.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel pfedklada vie smyslu stanov Tiskoveniu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Floresville, Texas.

Cten3i bratie redaktore a vSichni atouci!

Se zajmem sleduji dopisy ve kterYch se odavodriuje prod by se mela stehovati Hlavni Ofadovna nak Jednoty. Doposud byly popisovany vyhoay velkomesta Houstonu mesta Temple ye stfednim Texasu. Melo kdo, jak to vypada, se ma chut' zastavati mestedka Fayetteville. Br. Kubena - take br.

Marek - tam zustavaji a Hlavni ttadovna take.

Zdo, se, M je jeate daleko do ptikiho sjezdu ale to je pouhe zdani. Nee, se nadejeme, eas phatiho sjezdu ptekvapi, a proto je mistne o te'to otazce ji2 nejak rozmySleti, adkoliv tieba jsou duleaitejai otazky k teaeni. Proto ze zde pokusim podati me davody, prod jsem zmenil svilj asudek ye prospech stareho sidla, misto moderniho Houstonu, ktere jsem napfed pokladal za logicke ptiati sidlo naiad HI. U. Proto moina, 'M to bude nekoho zajimati porovnati vYhody mast Temple a Houstonu s vYhodami mesteeka Fayetteville.

Prvne zadnem a spoeitame kolik a a pia kterem z techto west je nejvice tada. Rozvrhnem to na kruhy okolo kaideho mesta ye dtytech raznYch velikostech. Zadneme mista, ktera jsou 25 mil a Nile od techto tii mest.. Porovnanim shiedavame ze ph Fayetteville v tomto kruhu je umisteno 18 tan( dle adresate ye Vestniku) a sice tady (Asa 1, 2, 8, 11, 12, 14, 21, 23, 33, 44, 51, 53, 59, 64, 67, 68. 83, 106. Pii Houstonu je v torn kruhu 6 facia a sice eis.: 65, 88, 91, 111, 142, 149. V 25 milovem kruhu mesta Temple se naleze. 12 facia a sice cis.: 15, 20, 24, 47, 48, 69, 75, 80, 86, 87, 89, 109.

(2.) V 50 milovem kruhu okolo Fayetteville je 53 tacit, pii Houstonu je jich 25, a ph Temple '20 fada. (Z techto 53 'facia okolo Fayettevill je jich 10 co take se nalezaji v 50 milovem kruhu houstonskern, a 1 tad do toho kruhu okolo Temple).

(3.) V 75 milovem kruhu okolo Fayetteville ut je 86 tada, okolo Houstonu 40 fatl, a okolo Temple 36 facia. Ze 86 tacit,' v tomto kruhu okolo Fayetteville se naleza 30 tada, ktere se take nalezaji v 75 milich od Houstonu, a 17 je jich 75 mil bliae take Temple).

(4). Ve 100 milovem okruhu okolo Fayetteville je u2 106 tan, okolo Houstonu 70 tadu a okolo ' Temple 55 facia. Tento okruh okolo Fayetteville zaujme obe mesta: Houston i Temple. 18 facia se naleza ye sto milovem okruhu vtiech mast. Ze 106 tacit ye 100 milovem okruhu fayettevillskem je 47 tada take ye sto milovem kruhu okolo Houstonu, a 22 facia se naleza take ye sto milovem kruhu mesta Temple.

Dale net 1000 mil od kterehokoliv mesta se naleze. 28 facia, z niche, 14 Nati zase nejblite do Fayetteville. Uvedene vzdalenosti jsou prime a neni bran 2adnY ohled na vzdalenosti po caste nebo po draze (Nerudim, 2e jsem nekde neudelal chybu).

V pada sjezdu, Fayetteville je vYhodnejSi mesto pro tento udel, proto2e v jeho blizkosti se naleza nejvice fada, a jeliko2 kaki* tad, necht' je sebe menk, je opravnen na jednoho delegata do sjezdu, tedy by bylo jizdne pro celek lacinejei. Ge nema akorat nejleptii aeleznioni spojeni, to ted' moc nevadi.

Kart' ted' vlastni skoro kaadY (ja ale ne), a tvrcle silnice jdou vtiemi smery, take neni tfeba si zajiadet ai nekde na druhY kraj staff]) aby se nekde dostal.

Dale v malem meste mate se 'Zit lacineji.

Je men§i najem, lacinejk dame', dale se maze chovat pro domaci pottebu drabea, vept, krava, i zahradka se maze vysazet.

Vet. Male mesteeko je proste ruaiciho bluku, navgfev, atd.

VESTNIK

e!:,vrte. Jakakoliv budova vlastnemi Jed-notou, kdyt bude ahledna a eiste udatovana, se bude lepe vyjimati v malem mestedku, neali vetaim meste, anebo velkomeste. 0echoameridane i jini turista, jedouci skrze male mesto si budovy spite vaimnou, kde2to ve velkem meste maji jen na milionoaych palacich, parcich, zvetincich atd. Zajiste by jsme nechteli aby toto vaecko s nami konkurovalo a obdiv sveta.

Pate. Poatovni zasilky i dopisy jsou ted' posilany po busech. Tyto jezdi ted' nekolikrate za den a doveleji take lidi i express.

Spojeni v malem meste na silne silnici je asi tak dobre jak bYvalo ( v nekterYch sice neni, v jinYch je lepsi, atd.) a busove linie se rozSituji, jak jenom se bade testy dostavuji.

8este. Je moanost, 2e se doaijeme jeate noveho soeialniho a obchodniho fadu, kde addnY jednotlivec nebude moci zastavati vic jak jednu praci aneb atad,tak aby byli vSichni zamestnani. Jeliko2 naSe Jednota nebude moci platiti kralovske sluane syYm nikum, zajiste afednici s rnenaim platem a menaimi povinnostmi si budou chtiti uaelati nejake aivobyti v zahracice nebo na malem poli, tedy nebudou moci ztraviti od pal a2 dve, tfi hodiny denne jezdenirn do i z atadovny, kdyby atadovna se nalezala vie velkomeste, a kdy2 ptedeSle zamestnani iednika bylo rolnictvi a na jine nebyl vabec ptipraven, a ani by jineho nesmel nic delati.

VYhody a nevYhody ma kaade mesto necht' je sebe lepai, aneb na lepSim miste postaveno. Je moanost, tie jedna vYhoda jednoho mesta zastini deset i vice vYhod druheho, a proto neni mYm amyslem dokazovati, M jsou me &wady neomylne„ a proto pozdeji, jestli k tomu bude v tadech nalada a rozpiede se o tom dalai debata, jsem hotov vadycky phjati lepai mySlenku nee, byla moje.

S naborovou praci u naaeho tadu jsme ted' tam, kde jsme byli pied rokem. Aelcoliv je u naSeho tadu vypsan konkurs, pfece neni mono nekoho ziskat. Mluvil jsem s nekolika prospekty, takte2 snad jini dlenove, vYmluva je vady asi ta sama: "Nemohu bavlnu prodat, aneb jsem udelal tak malo, nestadi na beane vYlohy, atd". Tedy, co se mate &eat? Co ji2 jsme mohli mit novYch Clem, kdyby ne toho. A jinde neni zase pochopeni ,a tak to speje dal. Doufam vaak, M se to jenom zmeni.

S bratrskYm pozdravem, Jos. V. Bayer.

ElCampo, Texas.

Ctena, redakce a vaichni atouci Vestnik!

Dne nedele, den Pane, a proto chci zase par faclIca hodit do Vestniku.

Vim, M jestli bude br. GajevskY take neco psat, jeho zadatek bude, jestli se nemejlim • "Prai, prai, jen se leje, atd." Myslim, tuto "narodni", kaadY znate. Veera v meste u2 jsem dostal aviso, abych tia to hadisko je0enkrat shodil s fenca. Slibil jsem, ale dnes jsem zaspal. Kdy2 se probudim, velike mraeno ad severu nad hlavou. Povidam si: ouha, uz je pozde. Balm to hadisko shodit, co2 jako kdyby pteci, ale mama honem do hauza nebo zmoknea. Ja posluanY se vratil, a tak jsme dostali lijak! Ale to nic, aspori budeme mit dost vlahy na ()rani, ale nejcitive svesti kornu a pak orat. Sbirani jeate neco baviny, ale to u2 mnoho neznamend. Seno delani je take jeate na programu. Toto:bude asi ji2 dosti okolka, a tak zas neco jintiiho.Ptedet1 jsem Bartoaovske pletky, kterY nazev si br. Francek Steinerojc yypiajeil.

Brat'ko, 26.dna omluva„ toho maleho Askoku, neb mem uznani, a kdyby se jette nekdy potrefila, jen bez obavy, neb jsem dobreho „srdeete".

Stafra, tohle mi piece jen lame hlavou, ze vaecko ma konec,, to davno vim, i M jitrnice jich ma sedm, ale M by jich mohla mit osm, (na to ten stafra!) Volam: "Mama, pojd' sera! " Mama: "Co zas?? Ja fku, tady bratr Steinerojc, ma 6erne na bilem, M jitrnice

Strana 3. ma osm koncia Mama povida, hloupost; jenom s.edin. Ale ty jsi na jitrnice, M je zrovna polYkaa a zadusit se na jitrnici, by byl canny konec tvaj. Mne r trululum, to nenapadic. Vite, naSe mama take ma nekdy v nose.

Ted' jeate neco, jako na omluvu br. Kadankovi. Znal jsem pana Kadanku jeate za svobodna v Caldwell. Nate mama haul, M ho znala od detstvi, kdyi pHjeli do Ameriky.

Psal jsem na dopis pi. Mikeskove z Caldwell, ktera psaia, by byla panu Kadankovi clam pialektost kdysi chybu napravit. Ponevadi se take ledacos doslechn.e, na to jsem psal, moasi nekdo bude myslet„ se byl take nekdy 100 procentni, a pak jeho dcerky ze se stydi za svou matetskou tee. To jsou pomluvaene jazyky. Kdya byli obdateni jen jednou dcerkou. To se samo sebou rozumi, M kdyi dcerky, M musi bYti pii nejmenaim aspori dye, a to br. Kadanka pie jen jednu, to je safraportska mejlka. Psal jsem to k viili tomu, by bylo lepSi dorozumeni, neb jsem si cam myslel M na,S "Espidaiesti" organisator by mel bYti dobry narodovec, kterY kdyti pracuje pro bratrskou deskou jednotu, by byl ptikladern jinYm. Ale takoveto fedi tikodi takovemu pracovniku. Pi. Jan Homolo.Va z Bryan, obhajuje br. Kadanku a obzvlaate jeho dceru sleenu, a jeji otec pan Kadanka to potvrzuje a dokazuje, ae jeho dcera je vysoce vzdelana v destine. Proto sledno Kadankova, 2adam o prominuti, a gratuluji k takovemu vzdelani a as nekdy pojedu ptes Hungerford, kde snad mite vyueovati, zastavim se, jen na slovidko, ale to musi bYti desk& neb ja, nerozumim ani jedno slave anglicke.

Takhle s Nemeem se adomluvim, jen kdy2 umi trotiku desky.

Bratte Hloaku, s tema hadisky je to zatrapene. Jeden ktiai zavesit na fend, druhY kfidi dole s nim z fenca; tak se alma nikdy nezachova. Ja myslim, budu sta ykovat a necham to piarod'e, at' to ona kidi, aspen nebudu mit zodpovednost. Bratte Hlbaku, ja, ale alastne my valchni, byli jsme pozvani na hostint, oslaveni narozenin k bratru Jos. Peterkovi kde dekalo na nas na rotini pedene, a 3x2 a o sladkostech ani nemluvim, a ta ranni velike, prtika, ktere jsem nemohl u2 zabranit, nam ptes to vaecko udelala darku.

Tak si to vemte!

Byl jsem pochvalen mnoha, ze mean srdce na pravem miste a M soucitim s atedniky flak. HI. U. a Ze davam aneb podporuji ten nav •h, (Tat stalou vYpomoc HI. tt. Nekteti pravi, ae a2 ye sjezdu. Mriozi, M bez sjezdu, a odhlasovanim Clams. Ja sam take bych byl pro to, meali se jaka vYpomoc naaim nikam poskytnouti„ dati jim ji poslednejaim zpasobem, a to co nejcitive, by nati atednici nelayli ptetiaeni tak praci. Pravim, dat jim aYpomoc ,ttebas by si ji ani neptali. Pfirovname to k nam farmatum. Obdelavejme vice net maaeme zmoci, musime obdelavat ledabyle. Ale kdy2 dostaneme dobrou vYpomoc, avgem 2e neco vydani je s tim„ ale aroda je abdeland. Ovaem, boute, je ztrata.

Nate Jednota, bude-li dobfe fizena, pak na ni neptijde aidnY 'Sturm. Pfitiel jsem k onomu, nahledu„ by nakm H. 1,11.. byla poskytnuta stale, pomoc, neb jsem slysel, M do Hlavni Utadovny dostavaji papiru na troky, tak to neni malidkost, a nasledovne by nemel proti vYpomoci a to stile nikdo bYt. Pan Baaant ma v Cechoslovaku vzpominku na Barotogovo prohaneni se po severozachode, a lituje tenkrate, se jsem v torn West u nich atd. Ale to nechme, a2 nekdy pti ptilektosti a at budu ph dobre nalade, a to moand v Gechoslovaku si t •oktu pohovotime.

Co se stale s infanterakem, ale vlastne s badkorakem z Caldwell, ze ani muk! Snad netrpi take nejakYm tim revma? Radil bych mu, aby se namazal Toupaleml Tak zatim s panbiakem a na zdar!

Pfipisuji gratulaci bratru Moudkovi a pteji mu tech slasti mantielskYch co nejvice!

Puntik a jeate jednou: Na zdar!

Jos Barton.

Strana 4.

Fad Vyzovice eisle 114.

Richmond, Tex. Cteni bratii a sestry!

Ozna.muji vam„ ae schtzi na g eho kadu budeme odbYvat 14. kijna, zaeatek v devet hodin rano. Take vam oznamuji, 2e budeme uvadet dye nove elenkyne, zasruhou to pana Ig. 8enkyfika. Tak byste se men dostavit v podtu co nejvet gim k jejich uvadeni. Bratr 8enkyfik slibil, ae se sUeastni na gi schuze, jetli ji budeme odbYvat dopoledne, neb v ten samY den chce byti pkitomen schazi v Guy. Jest to na gi povinnosti nagim organisatortim pornahat. Tak bratki a sestry nezapemerite, ao schdze je dopoledne. je aadoucno, abychom pkijimali mlade deny„ neb ti star gi jeden za druhYm odchazeji tam, odkud neni navratu. Nedavno se odebral na vednost bratr Stepan Horak. Rodine jeho projevujeme soustrast nad ztratou jejich manaela a otce. Na g rid v nem ztratil dobreho a syYrch povinnosti dbaleho plena. test budia popeli jeho!

Se sesterskYm pozdravem, Vage Marie Kaderova, tajemnice. kid F. B. Zdrilbek pis. 112.

Guy, Texas.

Ctena redakce!

S pozdravem sasilarn yam par fadkii k uvefejneni z na geho faclu, abych sestke tajemrisi uspokil v dopisova.ni.

Upozorriuji, ae lad F. B. Zdrribek els. 112 v Guy, diva vgem syYm die/lain v rodinach vedomost ae pki gti schTze toho kadu se odbYva, jako obyeejne druhou nedeli , dne 14. itna o 10. hodine dopoledne se spoleenYm obedern, ku kteremua tieeeu jsou ct. spolusestry zvany, aby byly tak laskavy a pkinesly hojnost masitYth pokrmil z kufatek i neco svadinovYch za'kuskii. 0 aiznive bude tea naletite postarano na gimi spolubratry.

Tet dovolujeme si pozvati fikedniky Hi. ka.du s br. pfedsedou a tea br. redaktorem t. 1.

Zo.roveri jmenem kadu, br. redaktore, preji Vain mnoho zdaru v tom novem stavu.

S pozdravem, Fr. Kvetori ,t. C. pied. kid Rozkvet eislo 62.

Galveston, Texas.

Nag rid pokadal svou pravidelnou schfizi dne 4. kijna za pkitomnosti pane navgtevy &lend a vge bylo v dobre nalade. Pki to pHletitosti jsme uvadeli novou elenkyni Helen Glowachi.

Zaroveri jsme men jiste pfekvapeni. Kdya schdze zapoeala, dive nea protokol byl Cten, pkitomnY br. E. J. Denke byl ptedsedou vyr zvan, aby sin na krat gi dobu opustil. Br. E. J. Denke, kterY po mnoho let zastaval dkad tajemnika, byl opet do sine zavolan, a tu pkekvapeni zaealo. Br. pkedseda pfedvolal br. Denke ku stolu a promluvil k nemu nasledovne: ."Bratte Denke! Rad na g lituje Va gi resignace co tajemnika. Vy jste pracoval vady pro dobro na,geho kadu pa mnoho let, a my, Clenove kadu Cislo 62, usnesli jsme se Vas odm'enit nejakYm darem. A nyni bratte Denke, pkijmete tento medailon od nas, co uznani za Vagi praci vykonanou."

A tento zlatY medailon, na kterem jest vyryt slovanskY podporujici znak a na druhe strand: Rad Rozkvet Cis. 62, SPJST., Galveston, Texas. Venovano br. E. J. Denkemu. za jeho dloholetou praci, dne 4. kijna 1934., byl br. Denkemu odevzdan a tento byl tak piekvapen, ae nemohl hned odpovedit. Kdya se z pkekvapeni zotavil tak promluvil nasledovne: Bratke pkedsedo„ sestry a bratki! Neco podobneho jsem neoeekaval, nemarn slov, abych se mohl kadu podekovat za onen dar, kterY bude mou vednou pamatkou na vas, a pkeji mnoho zdaru va gi zvolene tajemnici, sestke Marii Gordry"!

Zaroveri uvedomuji, ae schdze se budou odbYvat o hodinu drive, nea se dosud konaly, a sice o 7. hodine veder.

S pozdravem na vgechny eleny SPJST, Marie Gordry, taj.

VESTA& kád Svaz techoslovanil eislo 92.

Fort Worth Tex. Miii bratki a sestry!

Timto vain oznamuji, ae Oesky Den na vystave v Dallas se bude odbYvati 14. kijna, s z to pkieiny bude na ge pravidelna, sclydze odloaena o tYden pozdeji na 21. kijna, tak aby kaadY, kdo by se chteleteskeho dne addastniti, mohl se dostaviti. Zaroven bratti a sestry, komu to bude moane jeti, tak se vyprayte a pkijecile.

Tea musim dati vedet, ze zdej gi zabavni vybor odloail zabava •na 21. kijna. Ale za to snad se pkipravuji na neco veseleho, asi jako posledne mel. ienskY vybor, a jsem jilt, ae se kaady rozveselil a pobavil. Proto nezapornerite se dostavit vSichni, jak domaci, tak i pfespolni„ neb hudba br. Blaaka rortodi jak mlade tak i ty strgi.

S bratrskYrm pazdravem, Alb. SilhavY, .1?olcr;k Dallas eislo 84.

Dallas, Texas.

V minulem aisle na geho Vestniku pkinesli jsme to pote g ujici oznameni, ae SLAVIE z West se bude podileti na programu Ceskeho Dne, a pak veder ae zavita do sine kadu Pokrok Dallas cis. 84, kde zazpiva dpine novY program zpevii, p •edstavujicich selskou svatbu. Jak nas kiditel Slavie brat]: dr. Pazdral uvedomil, jest to novinka, ktera prave tuto sesonu nachazi v techach velike obliby a lze tudia oeekavati velmi pkijemnY a zahavnY veder, kterY nam laskave a ochotne v nagi sini Slavie pkipravi. Jelikoa eistY vyteaek z teto zribavy bude venovan na Ceske studenty a Texaskou Matici V. V., doufame, ae nas navgtevnici Oeskeho Dne v pine mike podpoki. Jest nesporne, ae vystoupeni Slavic dopomdae nam ku mnohem vet gimu uspechu neali by mela jen obydejna zabava, a tim pkimo se Slavie bude podileti na podpoke techto dvou eeskYch dobroeinnych podniled.

Jest mnoho naaich krajand, kteki o pravein snaaeni Slavie nemaji, anebo miti nechteji, ani tu nejmen gi vedomost, a bylo by na Case, aby westati zajemci, kteki jsou praci Slavic dobfe obeznameni, o teto•se nekdy podrobneji tak aby desky Texas vide a vedel, jak mnoho a fispe gne Slavie se o Ceskou tee zajima. Co Slavie vydala za ten kratkY Cas jejiho trvani jen za Ceske knihy a pomdcky do akoly, to jia jest asi mnohYmi zapomenuto. Mame tech naaich narodnich provazd vice, a u kaadeho jest tkeba schopnYch paai.

Siri nageho kadu se naleza na Floyd ulici, ciruhi, budova od Cantegral ul., jak budete videti na programech Ceskeho Dne. Pfespolni krajani, kteki maji sve kary, mohou se dostati k na gi sini velmi lehce. Vyjedou-li od Auditoria a pojedou po Parry ave. dva bloky na sever, pies aeleznidni koleje. Hned za temito kolejemi na levo pa ulici Haskell, po teto a2 na konec bloku 800„ pkijedou ku Gaston ave.. Tuto ulici snadno najde, jest tam po leve strand velikY kostel, ktery ma na rohu tabuli s napisem "Gaston Ave. Baptist Church", a jest tam tea provozni svetlc (Traffic Light). Zde se otoeite na levo a jedete aa na konec bloku . 2700., k Burton Lumber Co., tam na pravo jeden blok a jste u sine. Celd, cesta z Fair Parku nejsou ani dve mile.

Krajane, kteki kary nemaji, se k nam dostanou nejsnaze po taxi. Adresu budete miti na programu, a za 35 (tficet pet) centil taxicab doveze vaude v Dallas aa etyki osoby.

(Jednu neb ttyki). Za etyki minuty jste z vYstavy v nagi sini. Siri bude otevfena hned cdpoledne, a tans naae kuchatinky budou miti pkipravenou celou fadu chutnYch jidel a na g "bartender" Zastoupil se ua o nejakY ten lepgi a chutnej gi mok postarie Ku zvYrgeni zajmu„ zatandi Cleni na geho kadu, hlavne naae omladina, "teskou Besedu". Program Slavic zaene asi tak o pril °sine.

Ku konci musim jeate se zminiti, ae me,m od nekterYch elend, (ponejvice neaneho pohlavi) nakazano, abych nezapomel zvlatt6

Ve sttedu, dne 10. kijna 1934. pozvati toho jisteho a oblibeneho pisatele "BartogovskYch Pletek" aby, pkijede-li do Dallas na tento teskS7 Den, zavital do nagi sine, chteji pry se s nirn seznamiti. To ale neznamena, ae snad by mel pkijeti sam! To to! Rozhodne maminku Barto govou musi vziti s sebou, tu by pry tea radi poznali, aby videli tu panimamu, co ma zasluhu o udriovani bra Josefa Bartoga pki dobrem zdravi a ostrem humoru. Tak„ a ted' jsem to ua vaechno vyfidil, tedy kelyi jsem pki tom, ukondim po "Barto govsky" — PUNTIK A DOST. Za zabavni vYbor kadu Pokrok Dallas.

Cislo 84, Frank B. Steiner (janovsky).

Rad gtefinik Oslo 142.

Houston, Texas.

Tanedni zabava bude pokadana v sini kadu 8tefanik na Cottage Grove v nedeli 14. iijna v 7:30 hod. weer.

Tketi nedeli v mesici bude sehrano pane divadlo; dostavte se v gichni a naplrite sin zase do posledniho mista. A pak jeate neco: posledni nedeli, 28. kijna bude Halloween tanedni zabava v kostymech.

Uctive vgechny zve zabavni vybor_ kid Krisni, Cislo96.

Rosenberg, Texas Cteni bratti a sestry!

Chci vain oznamiti, 2e v minule schuzi se jedna dfileaita vec nevyjednala. Tedy dne 14ho tento mesic se bude odbYvat schilze, tedy se dostavte a vykidime to.

Takte'a ten kdo se citi, ae by mei platiti sve pkispevky, pkineste penize neb je poSiete. S br. pozdravem, John Marek, taj.

LERED NA tESKE VISTAVE V SEATON. (PUvodni zprava Vestniku.)

Na pozvani Fr. Chudeje, pkedsedy vYstavy v Seaton, nastavajici gu y. Allred dne 29. za.fi pronesl pkipadnou a jadrnou tee na Ceske vYstave v Seaton, v sini tadu Hvezda Texasu SPJST.., k obrovskemu shromaadeni naaich krajant. Ve sve keel poznamenal; ae nagi krajan y jsou jedni z tech nejlep gich (Mend v Americe. Pochvalil pokrodilost a podnikavost nageho lidu. Dekoval naaim krajandm za jejich podporu v posledni volbe, ye 'dere obdrael pkes 75% deskYch hlasu. Vyslovil se velmi pochvalne o sleene Malvine Haidu gkoye, Ceske studentce na statni universite, ktera jest zamestnana u rodiny Allredove jako guvernantka jejich dvou malYch ditele Jeho sec byla pkehlu govana velikYm potleskem.

Guy. Allred pot1as1 si ruce po Cesku s kaabyl pkitomen na vYstave. dym Take se podilel na zapasech v behu, take \lily 185 liber. Mel dva protivniky, a sice: Jan Bartka a Vilema Marka; ale v zapasu Allred vyhral asi 5 stopami a dostal prvni cenu a to bylo 5 galond nejlep giho gasolinu, kterY darOval Ed. Tala gek z Parkview Garage pki Temple.

Allred take pozval v gechny krajany na Maugaradni pies Ci bal psi jeho nastoleni, dne 15. ledna a nemusi miti aosaky, mohou pkijiti v overallsech. Budou jeho hostmi.

Allred- byl pkedstaven na gim krajanem Fr. W. Chudejern, silnYm jeho podporovatelem v minulYch. volbo,ch. Na platforme sedeli J. H. Kohut a Dewitt Bawmer, oba tito byli AllredovYmi vddci v stkednim a jianim Texasu.

Jak se Allred vyslovil, ae Chudej a Kohut byli ptidinou jeho viterstvi, nebot' velIca mesta gla velmi silne pro Huntera a nebYti naaich deskYch hlasti ve 40 okresich z kterYch Hunter dostal jen tki. Allred se povaaoval za poraaeneho, aa uvidel Ceske okresy, ktere jemu zarueily viterstvi. Praci uCinnou mezi krajany nejvice vedli pro Allreda Kohut a Chudej, tak jak to Cinili dkiy e pro Fergusony. Tak to kekl Allred sam pied nekolika krajany v Saton v sobotu.

F. W. P,

, tredu, dne 10. rijna, 1934 Temple, Tex. Mill etenati Vestnikul Cekal jsern, jestli se nekdo zmini ye Vestniku o Seatonske vYstave, a kdy tak nikdo neutinil, udelam to ja.

Osada Seaton potadala dne 28. a 29. zati hospodatskou vYstavu. VYstava ta mela ftspech a sego se tam mnoho lidu z okoli. Ale vyznamna, byla tim, ze se ji i zteastnil nae ptieti guverner Mr. Jimmy Allred, atkoliv mel pozvani na nekolik jinYch mist, ty odrekl a se sv'm synkern se sfidastnil Seatonske vYstavy.

Milteme rici, ze ta vYstava byla vYstavou eeskYch farmakft, nachazejicich se v okoli Seaton, ponevadi v tomoto okoli malo Arneridana nebo jinYch jinonarodov0. farmuje.

A ja, myslim, ze je poprve v historii statu Texas, ze guverner, kdy byl zvolen, by navitivil neco, co potadali lido deskoslovenskeho pftvodu. Nae ptieti guverner se tam bavii dobte, zavodil o cenu v behu a vyhral.

Ale, z navetevy naeeho ptietiho guvernera plyne, ze si vati lidu eeskoslovenskeho vodu, cot dokazal tint, ze se zfteastnil male hospodatske vYstavy v Seaton., a utinil to ut kdyt byl zvolen. A ja vim, to na.e lid si toho velice \rag.

Dale Telocviena Jednota Sokol Seaton bude hrati divadlo "Ferda detektiveM" behem tohoto mesice, proto krajant v okoli Seaton ptijd'te se podivat, bude to stat za to. co se tohoto divadla tYee„ bude oznameno ve Vestniku.

S bratrskYm pozdravem, B. A. Zvolanek.

Rosebud, Texas.

RifiovS, Drill. Oslo 89• Minulou schfizi jsme ptijali do Detskelio Odboru, k naeemu tadu 2 eleny: Josefina J. Vitkova a Beatrice M. Vitkova. Ptieti dne 14 tijna ptijimat budeme nove 'deny sestru Alma Skalovou, sestru Frantieku 8ebkova a br Jan 8ebek, veichni ziskani br. KlinkovskYm. Ve Vestniku ze dne 3. kijna, ma sestra Mikeskova, v jejim dopisu mnohe zajimavosti.

Myslim ale, ze ti, kteti z toho fondu Matice vyeeiho vzdelani ku svYm vedomostem :net° poutivaji anebo uz neco poutili, museli by bYti viem, kdo co ptispel; stale a veem \Tidy i na potkani bYti mnohd a mnoho vdeeni.

My ale bud'me radi, to osudem nahodou nestudujern a ze kdy pro tuto vet pracuji brati1 jako jsou br. KopeckY, br. Kacit, br. Mieek a jini einitele, a my vime co to je, proe a pro koho je to. Co takovY dopis znaei, jak jak' br. Roman Bartow psal nevim, z India malo kdy da, ale kdy piece da, je cennejel, jak mnoho to moudrosti, ktera, ale pro nag narodnost, na g. tee, a vee, eim nas to zde v nove nag viasti v jedno udrtuje, pro co katdY ve svem srdci citi, to taky cirri.

Bavina u rids uz bude sklizena. Dostatetne, abychom vodu nemusili vozit, ne a ne zapreet. Mnozi by oyes sell, ale do sucha, to ale mot dobre neni.

Dne 14. kijna, a zvlaete sestry, co nejvice do schfize se dostavte, i ti, kteti v naii Jednote nejsou, a ye schuzi jsou ptitomni, jsou nam vtdy vitani, a radi katdeho uvidime.

Bratti urednici tadu jsou vyzvani ku pamod bratrum jednatehim pti. ziskavani novych elenft Hl. Tjtadovnou, cot ale katdy rad cirri.

S bratrskYrn pozdravem, Anon Ulienik, taj. itad Radecki', Oslo 109• Granger; Texas.

Ctent bratti a sestry!

Timto vam oznamuji, byste se dostavili do fadove schnze dne 14. tento me .sic. Je tadoucno abyste se dostavili viichni, jak bratti tak sestry, neb mame nekolik novYch mladYch tekancn k uvadeni do naieho kadu, za cot veechn.a test patti hr. J. Urubkovi, to se nam postaral o tolik mIadYch sil.

Zaroveri bra :CM, kteti jste pozadu s poPlatky, nezapominejte a ptijd'te se vyrovnat.

S br. pOzdravern za tad RadeckY, Cis. 109, Ern. Fojtik, taj. a fteetnik.

vitsTNIK

Strana

Houston, Texas. eteria redakce Vestniku!

Nemoci moji mantelky, trvajici jit etvrtY tSrden, a moji Hay fever trapi a zdrtuje mne od dopisovani.

Oslava stolete svobody Texasu byla polltickSm vYborem dana mestu Dallas, kterftto okres byl zaloten v rote 1845, tedy devet let po vybojoyani svobody Sam Houstonem a jeho hrdinne hrstky Texarra na bojiiti San Jacinto, vedle Houstonu. Nasledkem toho ma Houston nejveti3i historicke pravo na onu oslavu. Bude-li legislatura net° davat na onu oslavu, mela by to rozdelit meal Houston, Goliad, San Antonio a Dallas. Neni to spra y -neabyclYTxsptivedamnbuovani obchodniho podniku mesta Dallas, ktere nema tadny historicky narok na onu oslavu. Gelb, ta, oslava mela by bYti odlotena na ptiStich pet let, nasledkem nynejei de= prese a pak nechat vSem lidem odhlasovat, kde ma i-.N.Yt ona oslava cirtena.

Pro dobro celku, Vag z. J. ZPRAVA POKLADNiKA T, M. V. V. San Antonio, Tex. Bratti a sestry!

Od posiedni zpravy obcirteny milodary, jak nasleduje: Hallettsville, Matilda Kafka, $ 1.00 5.00 Sweethome, SPJST. tad Cis. 63, 2.50 Westhoff, SPJST, tad els. 125 10.00 Yoakum, SPJST tad cis. 45, West, Spolek Slavie 5.00 5.00 Halletsville, SPJST. tad Cis. 23, 5.00 Holland, SPJST. tad Cis. 48, 5.00 Rowena, SPJST. tad Cis. 49„ Ennis, p. a pi. T. H. ‘Skrabanek 5.00 na pamatku Jos. Buhaty Rosebud, SPJST, tad Cis. 89, 10.09 5.00 Placedo, SPJST, tad cis. 97, 5.00 Bryan, SPJST, tad Cis. 39, 2.50 Crosby, SPJST, tad cis. 91, 5.00 Crosby, R. J. Loetak 2.50 Brookshire, SPJST, lad els. 42 2.50 RVOS., tad Holik C. 18 2.50 Jan B. Mikeska 5.03 Temple, SPJST„ tad cis. 47, 5.00 Kingsville, SPJST, tad cis. 118.

Uhrnem V pokladne

$88.50 138 84

$227.34 Celkem v pokladne 1. tijna 1934 V posledni zprave pfleet1 jsem nepravem $5 tadu eislo 65. misto taciu Cis. 91, cot timto opravnj PoteeitelnYm zjevem jest, ze za mesic 11jen 18 tada SPJST poslalo milodary. Ze 154 tadil SPJST. ptispelo na T. M. V. V. za posledni tit roky jen 33 ta,dfl. Doufejme, to ostatnich 121 tadti rozhodne se v ptieti schilzj nasledovati ptikladu techto 33. Pfehled snivajicich tadil vain ukate, to jest mezi nimi nekolik z nojniladSich a ne, slabejgich.

Dr. J. KopeckY, pokiadnik T. M. V. V. Jos. N. - V oeskoslovensku je 36 vyslanectvi. z toho pottu 30 legaci v dele s mimokachaYm vyslancem a spinomocnenYm ministrem a -pet legaci s diplomatickYm zastupcern; (charge cl'affaires). Stale stoupajici paeet vyslanectvi v Prate dokazuje, to yYznam deskosiovenska v mosircarodni politico stoup'..

1. L. N. -- Delka tunelu Pikes Poak obri•zi Rocky Mountains 26.000 32.000 yards Karel L. -- Die zakona a roku 1866 elenove obou donth kongresu dosta yaji cestovne 40c• za mill, cot je na dneini pornery etyrikratvice net skuteena - cena jizdnehol Kongresnik, tijici pit Pacifiku dostane z vladni pokladny na okru• ni cestu (z Washingtonu domil a zpet) koiem $1.300 ac za jizdenku zaplati pouhYch $275.

Kovedeinik A. J. K. -- Die roeenky svazu amer. 400 •vedoucich podnik,u melo za rok 1933 disteho ptijmu per $558,000.000, cot je osmkrat vice net tyto podniky docilily roku 1932 - kdy kody NRA. nebyly v platnosti,

Me:

s viru v zwo Fr. Strojil.

NOHO inladYch a nadan'ch lidi ztroM skotalo v tivote pouze proto, he zacaii o motnosti uskutedneni sySrch piedsey zeti. DokonalYm sebepoznanim' 'a se:beovlaclanim yypestujme si pevnY a ryzi charakter, kterY bude naihn nejlep§im :doporutenim. Oteme tivotopisy velkYch Berme si ptiklady pro tivot. Hledejnae v vote lidska srcice.rie bohatstvi, nebot' toto nezaruenje valy St'astnyr a spokojen3 Wine smysl pro test a povinnost. Nevyhleclavejme pochyianYch potatkit a rozkoee, nebot' v odpirani je dfistojnost a mravni sila eloveka. Neitit'me se telesne prate, nebot' tato jest podminkou tivota a nadeji v lepei zittek. Katda, prate vytaduje eloveka celeho.

Sousttedeni yule a vioteni duce do dila vytvati hodnoty nepomijejici ceny. Z vykonapromyelent a utiteene prate pocitime tviirti blaho a radost. V hivotnim dile nachazi se vlastni cena eloveka. Bud'me si vedomi toho, he opravdu velkYm je ten, kdo se stale uei od druh'ch, v tome vyutiti swYch yeclomosti ye prospech dobra viech. Nepoukarujme chlubne na sve fispechy a neptechazejme lehce sve nezdary a nehody, necht' tyto jsou nam poutenim a vYstrahou pro tivot. Nespolehejme se na, jine.

Poznavejme se navzajem. Bud'me prosti a Mirneme stranicke rozharanosti ve snaze prospeti jeden druhemu. Nelerime, pokud krev nam v Mach proudi, na tivot se veestranne ptipravujeme. Kaide jitro vitejme novYmi lepeimi rnyelenkami. Obrozujme se. At' nemine dne bez dobreho einu, 2ijme vice duchovne, nepocitime krutost tihy a hotkosti dneeniho pochybeneho lidskeho tivota. Zijme v dtivete, kterou mladi davao pamethyl, to koneeneho .fispechu dochazi jen odvatni a vytrvali, kteti houtevnate pfekonavaji veechny ptekatly, stavici se jim do testy. kid Placedo, Oslo 97.

Da Costa, Tex. Ctene sestry a bratti!

Tak se mi zda, he nekteti Z has jste jit zapomneli, he nak tadove schfize se odbYvaji vtdy na druhou nedeli v mesici v 9 hodin rano, tedy vim to ptipominam, aby jste se dostavli v pinem poetu do schuze na ptieti nedeli dne 14. tijna.

Taktet prosime sestry, aby se do teto schtize dostavily, kterYm to bude mozne, neb budem uvadet do tadu novouelenkyni, pi. Antonii Malikovou. Tedy se jiste dostavte, aby ji v naSem kruhu nebylo smutno.

S brattskYm pozdravern, J. L. Eleik.

Mesta 811perk na severni Morave oslavilo 600 vYroei sveho zaloteni.

Nejtetei tena na svete eeika? K novinoym zpravam o smrti nejtetei teny sveta, 165 kg. vatici Szabove v Pe gti, se dodava. Nebyla to nejtetg tena, nebot' Ye Zvoli u Zabteha narodila se pied 14 lety jista divka deskeho pilvodu, ktera nyni jit vati pinYch 190 kg (380 od nedavna jezdi po republice na turne a ukazuje se za vstupne. Je to di,ma ftetybodnYch rozmertl, malYch rukou a nohou a je:ite detske povahy. Teto mlade obryne hijalo" se jakesi nemecke yariete se Sumberka. DevC.e. rc. takto steti se vejdo dveimi do viaku ache-.auto.

Fisnt, dcary dacha meho posilam yas do Eveta. V tomto uSlechtilem smyslu tieba chapati zajezd wostske Slavic k eeskemu Dni do Dallas. Neni to pro elenstvo honosiv' vSrlet, nekteil pevci tohoto smikneho sboru jedou s ohetavosti ptimo obdivuhodnou ale jedou.

Nechteji pies doeasne penetni fibyte celkovY zdar pohostinskeho vystoupeni. Zpe:cern k srdci, srdcem k vlasti a svemu narodu a konedne - nail zamotske haluzi. Zdar westske Slavii ptejeme ptedem a ze srdce!

Ttsrvin.

Strana R.

HLIDICA

"M

ZE

KOUZLO. ZEN.

Marie Boudova.

Mate slunidko zasmalo se opet na zemi, ptak radostne s pisni vyletal a prvni kvitek svou zvedavou hlaviekou do sveta se zaciival.

Usmevava nalada kraje vylakala dva stare dedy z mesta, jet gouravYm krokem a starobnYmi gesty vystupovali po take caste na vrg ek, aby tam pod vekovitYmi sosnami na male laviece slotili sva znavend tela.

Jeden byl jit v pillkruh kulhal.

Brumlali na bidu tivota, na gpatnost sveta a lidi a s nabotnou fictou miuvili o torn, jak bylo krasne na svete za jejich mladeho V jich gedivYch hlavach bylo smutno a studeno jako za zimy.

Ani to slunieko je ut nepote gilo, neb vecleli, ze tadne jaro nezkvete jit pro ne, te chrazi vtdy jen k radosti noveho mladi, s nimt naleza souladu ye vgem. Jaro venku uvniti, slunce na travniku — Usmev na rtech, kvety na keiich -- bile illuse rozvite v jich du g ich„ ukryti ptaci gveholici ye stromech — poesie a laska zpivajici jim v srdcich. . Nic nenaleza v nem jit stag.

"Tak by mne bylo, ptiteli, jedno, kdyby ta s kosou si pro mne dnes pti gla", hovoti prvni divaje se pies mladona zelen k modravYm zamltenYm "Ja bych se ji take nebranil", ptitakal resignovane druhY, "vtdyt' ut nemame od toho sveta nic radostneho k oeekavani. ,Je,n same ptevraty, zmatky a boje. 61oveku at nekdy ttegti ta stare. hiava, kdyt vidi, co je to podivnYch, boha urazejicich vynalezit, pti kterYch zabijeji se jen lide, co je tu blezniye modernich nazirani, fale gneho vlastenectvi a ktivYch ptisah, ba i tech smegnYch vrtochii v mode, jit venuji lide tolik penez, Casu i peee„ jako by na tom svete nemeli jinYch vainej gich starosti", filosofoval opet druhy a zapaluje si clYmku svoji rozhoreenopost vlotil do nekolika silnYch "U2 aby jsme byli tam, kde je vednY klid, nebo se doekame gpatnYch emu, pii natich starch kostech", dokondoval svoji fivahu opet prvni.

Tu nahle s /eve strany zaslechli Cisi kroky. Zmlkli a se zveclavosti starch Cekali, kdo to sem asi jde.

Jake piekvapeni!

Dve hezkci'deveatka v kratkYch sukenkach se dtveradivYm Usinevem a v thiem gestikulovani ptichazela k nim. Jedna byla brunetka a druha, s vlasky svetlYmi, z nicht vychazela takova mild tepid tare, jako z toho jarniho slunka.

BujnY jejich smith a nefinavne gtebeto.ni rozlehalo se po kraji, jak klokotave bublani veseleho pottieku, kterY nestara se o to, kam speje, v jako titni skondi sviij radostnY .tok. 8Vastne divaly se kolem sebe a rozhazovaly gtedte, prave jako to slunko, tepie pohledy na vgechno i na katcleho a tak i ti dva &Move stali se podilniky na jejich projevu radostneho "Vide/ jsi, jak ta dernovlasa se na nas gelmoysky smala?", ptal se prvni stale se divaje za vrtivYm diveim bokem. !;Ne, ja jsem se dival na tu zlatohltisku, vtdyckY- jsem mel rad blondynky, maji takctve hezke, eiste, modre oci, jako by se Clove* do nebe dival, a to mikadieko jim na mou dugi slugi, pohazuji hlaviekami jako rozpustili konici", horoval nad gene druhY. Oba zaplavila nahle vina claNnYch emit, kdy hezka, deveatka byla pro ne jiste nejhlavnejAim a nejkrasnej gim ptedmetem tivota.

"Nemyslig , piiteli, te bychom se meli trochu profit?, navrhoval opet prvni neodvraceje sveho je gte bystreho zraku s rozkogne divCi postavieky.

"Prase jsem ti to chtel na.bidnout", ptispechal s odpovedi druhY a jit stal na no-

holt. Vykroeili a samortejme, to smerem odchazejicich d.eveatek.

Hle, jak 'div! Ten v ptitlkruh zkroucenY se nahle jak struna narovnal a onen s reumatismern zapomnel kuihat. skryj svou malomoc! Tys ohtalo jim jen trochu sktehle Ady, ale to ledoye svra gtele srdce, jet zdrojem je tivota, jak injekci otivlo pchledem na sviidne to tenstvi.

Hle, jak tern starochilm oci jiskri. Nemluvi a jenom se divaji na hezke ty notky, jak koketne kladou se jedna pies druhou. Je ptimo rytmus v torn prutnem tenskem kroku, jent vabi a svadi.

Noste tedy jen dal kratke sukenky, vy vgechny teny a divky, jet mate hezke prutne notky. KatclY se na ne rad podiva. MladY i starY, chudy i bohatY, tteba by tisickrat na venek fale gnYmi slovy tvrdil, to je to neslu gne, pohorgujici, ba nemravne.

Noste je tteba jen proto, abyste se svetem smithy vgechny brudive nespokojene dedy a vyhnaly jim z hlavy my glenku na rozlouCeni s nim, tak, jak to bezdeene uoinila ta brunetka s blondYnkou.

Elecite, jak rozradostneni, usmevavi a s jiskrnYm okem sestupuji zvolna ti dva dedove stopujice pohyby rozpustilYch deveatek s takovYm citem, jako by jim bylo dvaeet a ne sedindes'at. V jejich tvatich neni nejmengi stopy pa smutku nebo rozmrzelosti. V te chvili jiste by se pustili v zutivY boj se smrti a snad by je gte zvitezili, neb mladi dosud je draticli. A kdyby piece podlehli, tot bud'me my teny jisty„ to by ,pro tu na gi "blazniyou" modu a ty kratke sukenky u pana boha na nas netalovali, spiSe raj pro nas vyprosili, aby opet v nebi mohli se tegiti kou, zlem a svudnosti ten.

Ladies Page.

Jourdanton, Texas.

A ted' se mne to povedlo. Maminka odjela na navgtevu do Flatonia, tak ja zatim se dam do psani, neb kdyt je zde tak to nejde.

Ona mite do toho koukne, nee° se ji tam nelibi — a ja, jako ja— odhodim pero, papir spalim a dopisu je konec. A kdyt ona pige, tak zas ja ptekelim ji. Ale ted' ut je to doopravdy, a at' si to potom maminka ve Vestniku pfeete. V gak ona mami si asi pro mne skrze toho dojela do Crystal City.

Ted' si mute odejet, a ja, to zatim nagkrabu.

Nu, o torn ut ale dost, at' se maminka nezlobi.

Te2 se chci pothvalit, te se nam velmi dobte vydatil na g prvni piknik, kterY potadal tento novY tad els. 147, na Dobrowolski, 23. zati. Zaroven za na g tad volam vtelY dik vgem, co se toho pikniku zueastnili a s nami se pobavili. Zvla gtni dik patti tedniktim: p.

Kadankovi z Corpus Christi, p. R. Cerven‘ kovi a na gemu redaktorovi p. Mouelcovi z West a p. Markovi z Fayetteville. keel a ptedna gky jejich byly velmi zajimave a polien& Mezi tim tat na gi nejmlad gi Cleni, totit od 6 do 9 let, zazpivali d ye Ceske Aisne. Tet zpivali pisen: "Matka Amerika", 141 nage sestry.

0 tomto vedernim tanci netteba keel. Oni si to ti George Midulkovi muzikanti dovedou p a ty klarinety vytroubit sami. Ale kdyby oni vedeli, jak se to pki rich toe' a vykrfica, zajiste by ty trumpety polotili a sli tancovat.

No, co to zase pletu, neb kdo by jim hral?

Tak se mne zda,, to je tento dopis podle mustru p. Barto ge. To zas ne — neb .jut a, ty jeho dopisy , neetu, neb se na neho jegte tak trochu zlobim. Ale die odpovedi, kterou mu p. Kadanka dava na jeho posledni dopis, hadean to do tech pletek ptiplete, i jeden dopis mitt Je-li tomu tak, tot pozor p. Bartc g , at' si na vas i s pattern K. nedoglapnem, neb to by bylo potom: "Holt, mama pomot, pod nohama hoti!" Pan Kadanka ma pra ydu ,te jste si to nejak splet. A tet jste zapomnel, ze j gou pikniky i v El Campo nejen v Atascosa. V2dyt' jsem Vas poznala na jednom pikniku tam u vas, a motna te tam byla i Va ge dcera. 8koda, te ji neznam. A veru, vzpomnela jsem si, te Vas maminka na nag piknik zvala, ale Vy jste se asi toho

3tkedu, dne 10. eijna 1934.

Bud'me srdcem Evropy...

Alexander Jetek.

SEM CECH, tot' samortejmost pouze, nikoliv zasluha, nikoliv ctnost peje basnik St. K. Neumann. Neni mou zasluhou, 2e jsem alenem naroda chrabrYch husitskYch ptedkii, Husova, Komenskeho, Masarykova. Jsem proste Oen ureiteho jazykoveho a kmenoveho speledenstvi v torn velkem mraveni gti lidstva. Chrabti ptedkove mato naroda vyorali na poli lidskeho mytleni a pokroku hlubokou brazdu, a ja, chci-li bYti jich hodnYm, chci-li bYti vlastencem opravdovYm, musim se teprve o to zasloutiti. Musim se snatiti, aby pravda, dobro, krasno, odkazy velikanft naroda staly se mYm majetkem, musim se natiti, aby tyto idealy nejen prolinaly celeu mou bytosti, ale aby se gitily od bratra k bratru, od sestry k sestte od rodiny k rodine, od obee k obci tak, aby deskY narod — muj narod,eeskoslovenska republika moje vlast, byla nejen srdcem Evropy svou zemepisnou polohou, ale i srdcem evropskeho tela, ze ktereho by se vsttebavala do v gech jeho fult zdrava krev.

Dnes, kdy se okruh diktattr kolem nagi drahe vlasti sevtel musime si znovu ptipomenouti slava Palackeho: Kdykoliv jsme delo se tak vtdy vice silou ducha nag moci fysickou.

Na bodacich se vedne vladnout neda, na diktatory bude lid s hrilzou vzpominat avgak na prukopniky tak east° posmivane humanity budou potomci dnegniho rozervaneho lidstva vzpominati s Actou a pohnutim.

Idea humanity, idea demokracie neznaji nasili, pottebuji hnaci shy lidskeho ducha a jen ten narod se stane slavnYm, ktery cid hdstvu k jeho zachrane nejvice deer a synit — vyznavadti lepgiho lidstvi.

Avgak na adresu v gech neptateln humanity a demokracie volame s Masarykern: Branit se budeme, tteba i telezem. My se nebojime za demokracii i umfit. To je ptikaz nageho eisteho vlastenectvi — tak nam Irate east a svedomi.

J

Lekat vraci slepYm zrak. V "Medizinischa Klinik" pige docent nemecke university Praze, dr. J. Bumba, ptednosta kliniky pro kreni, nosni a u gni nemoci, o svem zpitsobu, jak pii ureitYch formach oslepnuti vraci slepYm zrak. Jedna, se o jistY druh zanetu oCniho nervu, jent se projevi zdanlive nahle a mute v kratke dobe zpiisobiti npine oslepnuti. 0 podstate tohoto nahleho oslepnuti, jet nejeasteji stihne teny v druhe nebo tketi desitce let, nejsou lekati je gte shodni.

Vlastni ptieinn vidi v rtiznYch nemocech, zej'Pena take v nemocech nosnich, jet se ptenesou do sousedni oani dutiny. Operate, vypracovana, dram Bumbou, provadi se ye yecllej gich nosnich dutinach a -je celkem kdyt se de. provest i ambu/antne. Porucha zrakoveho nervu pak v brzku zmizi anebo se podstatne zlepg i. V mnoha ptipad.ech se projevilo zlep geni hned kratce po operaci a zrak nabyl brzy pnvodni sily, a to i ✓ pkipadech, kde se jednalo jut o opine oslepnuti. Nov Y zpiisob leaeni se ov gem de. 11platnit jen u jedine choroby oeniho nervu (neuritis retrobulbaris).

Kada.nky bal.

Mame ted' pane podasi. V nedeli 30. tu cely den prgelo, a ted' je tak trochu chladno. Zelinove zahrady dobi-e pokraeuji.

Dekuji pi. 8parihelove za vzpominku mne ✓ poslednim dopise. Jen te ja jit nejsem ✓ Crystal City, ale zase v Jourdanton. Pi. Spathe/ova ma dobre nahledy, co se tyee te nova fitadovny. Ano, co na torn kde je, jen aby byla. At' se my mladi mitteme chlubit: "Hie, co tu na gi vtidcove pro nas uclelali!" To by bylo zakladnou, na ktere my budem stavet pokrok na g. Ovgem, te by to nemuselo byt pies piilis drab& velke aneb nadherne. Ale mistnost takova., co by se tam daly odbYvat rtizne schitze i sjezdy.

S pozdravem na v gechny Ctouci , Marie Kkemenek.

drie 10. ihina 1034.

Mart'an mezi nam Edvard Maeka.

Dokoneeni.

PRACOVNE prof. Hajka na universite V bylo velmi tivo. Mart'an si doplfioval sve poznatky o na gem spoleeenskem tivote, o pravu rodinnem, o vYchove a ekolstvi a reech pravodnich zjevech naeeho soutiti. VYklady Hajkovy a jeho pfatel doprovazel Ir.ritickYmi a osvetlujicimi poznamkami.

O naeem spoledenskem tivote podal delti kritiku..

— Jednotlivcilm nevenujete pozornosti a pattiene pede. Radeji ho zavirate do dusnYch mistnosti a nechavate cleat veci, ktere nee maji smyslu, ani hodnoty a slouti jen chvilkovYm radostem. A hlavne — zanedbarate tenu. Nechavate ji delat veci, ktere se ji nelibi, nechavate ji stradat a pak natika.te nad beelnYm potomstvem. Zapominate, to elovek je ptedeveim produktem ducha teprve na druhem miste take hmoty. Sledudujte u katdeho jedince jeho vlohy. Trestate lhate, misto abyste rozvijeli jeho fantasii. Vysmivate se rortekanemu, misto abyste podpoiili jeho smysl pro zmenu. Potlaoujete svehlavost, misto abyste rozvijeli sebe vedomi a vadcovske vlohy. Pti si usnadriujete svou praci. Jste netrpelivi a ptilie do sebe obraceni; hledate rychle uspechy a svou slavu. Proto tak nepatrne vYsledky a vet yehias pomij ej ici.

Zijete dvojrozmerny zivot.. Zijete v plane rovine. Musite se dostat do ttetiho rozmeru, do hloubky a nahoru, nad sebe. Dokud zustanete v dvojrozmernu, ma nad vami moc, osud, jak tomu fikate ye svYch knihach.

Dostat se nad sebe znamend stat se panern osudu. Jen tak budete moci riditi sebe a ovladat zakony tivota. A vniknuti do hloublry , proptjei vain moudrost. Poznate zakony, kolem jejich okrajt se teprve bezradne potacite. Hlavne nejdfiletitejei zakon tivota — zakon rovnovahy.

Mart'an se odmleel a v dueich ptatel o• dehraval se znovu, nyni jit po kolikate, zazrak promenovani. Kradek za krilekem dostavali se k dokonalejeimu poznani tivota a jeho taja. Po chvili mart'an pokraeoval: — Musite myslit a tvotit. KatdY den udelat nee() pro zdokonaleni. Budete-li tvo nepoznate &levy. Unava jest jen z tow teni a nic nedelani. Kdo tvoii nove hodnoty je stale sveti. To je take jeden ze zakonti tivota. Dune api, kdyt nedinne Dune se raduje, tvotite. Pracuje na lepeich podminkach tivota. Praci porostete. Jen za, zmeny vyrasta poznani!

Co se Wee vaeeho zdravotnictvi e chci yam rici toto: Je dvoji druh nakatlivYch chorob: z nadbytku i z nedostatku. Nadbytek Lump a stok dovedete upravovati nikoli reek nedostatek v nasycovani. A piece choroby z nedostatku jsou straelivejti. Vidyt' nakaza pfechezi i na vas samotne. Tak tomu veli zakon rovnovahy. Umirate a nevite pros. To je vada dvojroznierna. Dostante se z nej a poznate, jak reechno souvisi.

Zfid'te vetejne jidelny a postavte do nich .ueene mute v bilYch plaetich. At' nefeti nemocne, ale upravuji spravne sloteni jidel. At' ptedchazeji nemocem vznikajicim rierozumnYm potivanim ekodlivin. At' slouii napted a ne potom.

Slyeel jsem, to polovina vaeicte ten se zamestnava, vaienim. Jake to plYtvani sil! A pti torn se pyenite poznatky v delbe prace!

Slytel jsem, to veteina vatich ten vafi nerada, proti sve veil, z donuceni vtitYrni pravidly. Oevobod'te je! NeponechaVejte je v otrcctvi neradostne dkiny! ZutItkujte lope jejich drahocennYch sil! Vymezte pole jejich einnosti! Je 'Skoda techto sil, ktere jdou nazmar. Zasahnete koneene einorode do yeek ,._reho Beni sveho spoleeenskeho tivota.

Hledejte ptedeveim moudrost tivota a veechno ostatni yam bude pfidano! .Mart'an pokraeoval: — Delbou prace, ale dokonalou delbou, jen bednYm pokusem o delbu prace, od-

Fjtrara

VESTNiii etranite sve valky. Az pochopite, ze j e vge .na sobe navzajem zavislo, at poznate, zakon rovnovahy neptipusti jakekoli ubliio- • vani, bude yam to samortejino a pfistoupite k wave delbe prace a k vyutiti pfednosti rtiznYch kraja. Ueettill byste sil i namahy, kdybyste vnesli tad do jejich vyutiti.

Povez nam, kdo peeuje o to, aby reechlay oblasti praccvaly v souhlase s pottebami veeho lidstva?

— To je veci Velke Rady VehlasnYch. Te jsou podfizeni radcove a vadcove jednotlivych pasem. Tito se ptedstihuji v pokrocich za pomoci rtech spolupracovnike, dbaji vaak pokyne. VRV co do pottebneho mnotstvi a jakosti. Vadcem stave, se katdY, • kdo se vyznamena ttemi novYmi myelenkarni a po troji pochVale postupuje -do. Velke Rady VehlasnYch. Kdykoli si vadce pfeje v klid.0 pracovat, pteda vedeni jinemu vadci. Jinak pracuje katdY samostatne.

— Neni tevnivosti mezi jednotlivYmi vildci a nezavidite jednotlivcam postup do Vel• Rady VenlasnYch? Myslit svYm zpasobem myeleni. U nas to je vYsledek prace a nikoli eplhani. Vade ce ma jen vice prace a z to samortejme take vice radosti, k eernut ho opravnuji jeho schopnosti. Ve Velke Rade VehlasnYch je tomu prave tak. Mametake vehlasne, kteti riechteji byti ye Velke Rade. Ti tvoti pouhou Radu VehlasnYch a zasahuji jen tehdy, kdyt je tfeba rozhodnout mezi dverna mothostmi.

Tito jsou jeete vice vateni. Jsoti to nak nejdokonalejti duchoye.

— Ket bychom meli takove radce! zvolal eedovlasY ueenec chrejicim hlasem.

—To je snadne. Svelte na sve vadce \rec.ehnu odpovednost, opovrhujte jimi za, nespinene sliby, sesad'te je, jestlite zklamou, veechno jejich jednani podrobujte pfisnemu rozboru veech a pak ptijdou na tato mista opravdu jen nejschopnejei. Jine pornoci neni.

Radim yam, abyste se jit jednou zbavili pfieery "nevyplaci se to" — a jednejte DOdle pfikazu prospeenosti veem. I v torsi je zakon rovnovahy. Nemate na dlouho prospivat celku, co ekodi nekolika anebo mnoha jedincam. Rovnovaha, soulad musi byt.1 ve I/tem: v praci, myeleni a ye spoleeenskem Livote. Pieete mnoho o lane. To je chyba.

O eem se pine, bYva zpravidla jen na stupni tuteb a ptipra y . Lasko je vec velikosti duSe. To se nede, naudit„ to musi vyrest s r&stem cele dustojnosti.

Misto lasky hlasejte poznani. Poznanim porostete a pak i svate, laska vstoupi do vaeich dusi. Poznani — tot' nejvyeei ptikazan; tivota, jent podleha zakonu vYvoje A pfedeveim poznejte zakon rovnovahy. Poznate-li jej, pak se ptesvedeite, to katde ubliteni, katde poekozeni, katde ktivdee kettle odneti tivota druhemu se nekde nejak vrati, a to ke ekode veech. Nikdy nevite,. kdo to prave odnese. Tteba to odnesou zrovna vase deti.

To je pochybend laska ponevadt v ni neni poznani. Je to laska, ktera ye svYch daslexdcich nisi, ponevadt nedba blaha jinych vychovavejte novy lid! yam kladu na srdce: statite se tlumoeniky techto poznatk y, statite se hlasateli vYsostnYch pravd tivota, jim zasvette svaj tivot a tak pro svaj ne:rod i pro celou vaei olanetu vychoyavejte novy lid!

Dneekem jsem ukoneil sve studio: zde na vaei zemi. Ponevadt je to dtive, net jsem pfedpokladal muslin dati s ySen pfatelam tim,ze znieim sve pfistroje. Jakmile vaha pfedmetti, ktere jsou kolem mne, Mem e pod secim kruhopisa, zapne se samodinne stroj, kterY mne zde stale sleduje, a men?, mne menit ye viny.

Profesor Hajek a jeho ptateie se velmi neradi loucili s vzacnYm hostem a slibili to se ptieini piniti jeho rady, v nicht citili KONEC hlubokou pravdu.

Se etestim naleti matetstvi v onu idei, ktere jakkoliv lidstvem elapany a Uktitovany, vtely °pet a °pet nad katclYm jednotlivcem vitezi!

Ochrannf pis lesti. nOBA,

kdy sttedozapadni staty byly stiteny hroznYm suchem, jet ueinilo farmatskYch rodin zavislYmi na vladriim ptispeni, stela Se scueasne i dobou,, kdy lesnickY fitad SpojenYch state zahajil uskuteenovani ohromneho projektu, jimt se ma zabraniti opakovani hroznYch nasledka letoe,niho sucha. Timto projektem je vytvoteni ochranneho pruhu lesa, tahnoucich se pies Great Plains n'a, vzdalenost 1000 mil od nadskYch hranic at do Texasu. Toto je ne j -vetiprojkhdu,neslibjpa ke zmirneni klimatickYch a jinYch zemedelstvi neptiznivYch podminek.

Zapad, nekdejei tiAotietie dobrodrutnych prakopnika ze stareich state Unie i z mnoha zemi evropskYch, doznal od poeateeni doby sveho osazovani znaenYch zmen. Dnes jit neni zemi panenske pudy se spodni vodou pramenitou, east() pod samYm povrchem zeme. Na mnoha mistech snail° se niveau spodni vody od dob kolonisaenich z osmnOti na dvacet stop. Zapad je dnes azemim. periodicky se opakujiciho sucha, jet z easti zavinuje systematickou erosi pady. HorkY, such vitr smete, arodnou zemi s poll a odndei ji vzduchem do vzdalenosti sta mil.'Nej. prve odstranuje hlinu a jemnY pisek, zonechavaje pouze hrubei pisek, ve kterem east° tadnY rostlinny tivot nemate existovati. flrodne prsti takto zbavena zem nemate • dale vsakovati do sebe deet'ovou vodu. Nearodne farmy„ ubohee zemedelstvi i pramysl jsou rxevylanutelnYmi hospodatskYmi nasledky sucha a erose.

DalekosahlY plan na pozmeneni toku veech vod severoamericke pevniny v z a jm u Uzemi, trpicich periodicky se opakujicim suchem, je nyni studovan vladnimi intenYry. Zdali je tento plan, jimt se maji pfesunouti tediste tek, kontrolovati povodne a ukazati veechny deletite vodni pfedely, v pfitomne generaci vabec proveditelnY, o torn se rozhodne v blizke budocnosti.

President Roosevelt prohlasil otevfene v nedavne sve teei v Severni Dakote, to v pHtomnosti neni zde jeete tadneho neomylneho feeeni "vodniho problemu": "Stojite zde ptedeveim pied silou same pfirody, a za druhe dente faktu, ze elovek ve svem ptitomnem stadiu vyvoje nemate pfesne °viadati tyto sily."

Znalci, ktefi "vodni problem" podrobne prostudovali, neshoduji se ye svYch nazorech o praktienosti pozmeriovani toku fek za teelem zavodriovani krajin suchem postitenYch. Veichni veak vzorne souhlasi v torn, to je motno dociliti trvaleho zmirneni sucha vybudovanim ohromneho ochranneho pasu lesa. Na zaklade pfitomneho nu ma, se promeniti v ochrannou hradbu lesni nejakYch 100.000 etvereenYch mil (dill 64.900.000 okra) v Jitni a Severni Dakote, v Nebrasce, v Kansasu, v Oklahome a v Texasu. Tento nepterueovanY fetez 'esti ma zabraniti pkitomne deterioraci pady a ma bYti dilletitYm einitelem pro zadrtovani vody a .v1hkosti. Po letech bude tento pruh lesa, pcskytcvati i dfivi na paleni a stavebni (Item jet je dnes v teto easti zerne pomerne vzacne.

Rcoseveltova vlada povolila nedavno na zalesnovani patnact miliona dolor& Toto je oveem vydanim poeateenim. Naklad, spojenY s uskuteenenim projektu, byl odhadnut blithe na F5,000,000. •Z toho vice net 90 proc. ptipadne farmatam za orani, ohra,tovani, sazeni a ptesazovani. stromt. Dohotoveni projektu slibuje uskuteeniti dlouholety sen obyvatelstva azemi Great Plains, sen trvale ochrany jejich domova a arody pfed evetry, ktere v time veechen tivot takfka zrurazuji a v }Re zase vystieuji.

Ve svem styku s ditketh musi miti matka, stale na zfeteli, to jest soma svemu ditku ve veem vzorem, jejt dite upjate pozoruje a sna21 se. ptesne napodobiti.

st..,Ittara

Clredni Organ .Slovansle Podpornjlei Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCICA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAIK PUBL. CO ., NI est, Texas Pi•edplatne 65c rank Do stare vlasti $1.65 rocne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavnf tfadovnY, Fayetteville, Texas.

Veekere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tei adresova.ny na Vestnik„ West, Texas Vestnfk has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Piesved6ovani je treba, staleho a staleho Pfesvedenvani, '2e pojistky na gi S. P. J. S. T. isou nakmu lidu nej yYhodneIgi, proti cizim pomerne i levnej gla ge na ge Jednota je organisaci na gi, eeskou a logicky krajane maji moralni povinnost podporovat . spolek krajanskY — Srelj. Nikdy nebude takoveho pfesvedeovani dosti, broth organisatoki v nem maji dttvod padnY i nezvratnY, di jsou tu vane omluvy — prod by,..deskY elovek nepatfil do desks jednoty? Jsou dosud mnozi nagi lids, kteil si neuvedomili cenu elenstvi v S. P. J. S. T. Spolkovy givot v nagich tadech je pravou gkolou givota pro mlade lidi a poskytuje mognosti ku ziskani pfatel i netu genYch moinosti pro budouci jejich- givot. Pro rodide ma. elenstvi jejich deti u na g' Jedncity tu velikou cenu, ze jsou uji gteni, ze jejich synove a dcery se nachazeji v dobre spoleenosti a jejich energie je obracena v alnnost ku konani dobra ve prospech celku.

Pamatujte na to, drazi broth, a nedovolte zvlagte vy rodidove, aby se nam mladat nage ztracela v cizackYch pojigt'ovnach.

Kdyby lids, mist° aby zaehrailovali svet, uminili si zaehraliovati sebe, kdyby misto osvobozovini lidstva osvobozovali sebe: jak mnoho by vykonali pro spasu sveta a pro osvobozeni eloveka! Pfleiny krisi jsou mravni, to jii se utnava vkobecne a proto spravne di Masaryk: "VS'ecek p o k r o k vzdelanosti slouiiti musi oprave mravii a iivota. Bez revoluce hlav a srdei tfistava revoluce Politic16, a spoleeenska povrchni".

MySi utikaji teprve tenkrat, kdy g se lod' topi. Lids east() utikaji, kdyt se na lod' teprve bloat Lids jsou maloverna kladka kagdY zdanlivY nefispech, koala vet gi pfekatka a silnej gi napor je pini pochybnostmi o hodnote ku pr. Rooseveltova Novell° bah" Nevidi, ze velmocnY kapital, obrovske trusty se jeho poctivemu usili hospodafske obrodY energicky vzpiraji a hlavne tito lids nevidi, ge zkrachovani kapitaliste piijimajf na eas RoOseveltovy ozdravne plany, aby je °pet zavrhli, nebude-li vetg ina lidu statt za svyrn presidentem. Mnozi zle kritisuji pfikladia3 Bankheadtiv zakon, omezovani jinYch plodin, porageni dobytka nasledkem suchem zavineneho nedostatku pice a vody k napajeni, zaporninajtee na stra gnou komplikovanost tri g g te--nYchzajmfitersnYch,o prve obeanskYch skupin dal gich. Odpfirci nenahraditelneh.o Vfidee presidenta. Roosevelta elivinuji jej posledni doby z poru govani alstavy (konstitute). Co jest konstituce? Konstituce byla pfijata obeany SpojenYch Statt a prosim, Amerika neexistuje pro konstituci -konstituce existuje piece pro Ameriku. A tito mazani odpfirci mas lidu stoji nyni na stanovisku, ze Amerika zmird pod konstituci a zapominaji, ze Amerika (130,000.000 0byvatel) konstituci ziviti nemfiteme. Nedejte si ad tadneho namluviti, te konstituce byla Rooseveltovou administraci poru gena, ze nebyla respektovana jak v pisine, tak V slov6

viismits neb vkanairta. Priseclici nejvy giho spolkove116 scudu jsou vg ichni republikani a ti- by nepripustili k pfekroeeni neb poru geni konstituce SpojenYch Statii. President Lincoln pravil: nerrifi g ete pocivadeti lid poka gde. ."

Jsou tri zOkladni poiadavky, ktere musime spiniti, aby na g givot byl spravne a bCelne progivan. Zo, prve — musime veered, co tu no svete chceme, za d ' ruhe — jak uplatnime schopnosti, a za treti jak upravime evtij pourer k svetu. Spinime-li tyto po gadavky, ziskame sebechiveru a jistotu v konani pro celY givot.

Drinu strojilm, lidem mysleni. ikikat dnes,ze stroje a vzrustajici technika zaviriuji bidu a bpadek lidstva, je eirYrn nesmyslem. Takove teei jsou plYtaranim sily a pohorgova.nim clruhych. ug nekdo hubovat na stroje, necht'.tedy vozmo jezdi za svYmi letitostmi trebas do okresniho mesta, necht' si zajede vozmo k nav gteve pribuznYch a pratel vzdalenYch sto i vice mil. Popfejme mu to radosti, my ostatni tak einiti nebudeme. A proto, ne hubovat na stroje, ale chopit , se strojil, chopit se vymo genosti, tetit z rich a prernYglet. PfernY glet, vynalezat a pfizpiisobovat se dobe. nezpohodlnet a nezkostnatet. PrernY glet znamena myslit. Jen poL. hadlni nebudou myslit.

Predsudek a vlastni nizor. Obydejne v gechno vidime brejlemi a zavoji lidskYch piedsudkia. Chceme-li v gak proniknouti k ryzi pravde,, odstraine., nejdrive lidsky zavoj s pravdy a pkedsudkove brejle s oci. — .Pestovanim cizich fisudkfi stavame se ueenymi, pestovenim .vlastniho nazoru stavame se moudrYmi. Osvojiti si cizi nahled jest nepomerne snaz gim, net propracovati se k nazoru ylastnimu, proto se te g prvnim kryje east° inelkost, ye druhem se pak tali hloubka. eervenS, Kfli ye sluibach lidskosti. OervenS, Kfig jako mezina.rodne uznana organisace, byl zalogen r. 1864 v Geneve na kongresu, na nemt se sesly zastupcove 16 statfi; zbYvajici staty pfistoupily k usneseni kongresu behem dal gich let, take dnes neni jedineho kulturniho statu, kterY by nemel svou or•anisaci Cerveneho Kfi ge. Thelem eerveneho Kfige byla pfivodne pomoc ranenYm bez rozdilu narocInosti — a pokud valky jsou a buCsou, zfistane mu take tento bkol vyhraten.

Po -svetave valce se gli se delegati rtanYch spolednosti oerv. Mate, a jediaali o torn, jak mohli by roz gifiti svilj program na pole mirove. To se te g stalo a dne gni Liga OerVeneho Klige jest bfedni organisaci,, urdujici smernice novYch ukolu Cerv. Kfi ge v oboru peee zdravotni a socialni, t. j. poskytovati prve pomoci pfi givelnich pohromach a jinYch velk.Ych katastrofach, ktere zachve.ti cel mesta neb kr yje. V obeanske peel pkipada, chilegitY fikol nejen bstfedi C'erv. Kfi ge, ale i rnistnim organisacim, ktere maji pedovati • o zne gt'astnela pilslu gniky mistni. Pti provadeni teto peee je zapotfebi, aby si ka g'dY obean uveclomil. g,e maze pomoci chudY, bohaty, kagdY svYm zpilsobem, jeden osoloni beasti a praci, druhY pene gnim pfispeykem. Idea 'derv. Kilge jest krasna a zasluhuje stedre podpory ka gdeho americkeho obeana. KatdY obean pochopi svoji povinnost k teto organisaci distela° samaritanstvi, nebot' neni vet giho Steeti lidskeho, net kdy g prieini se ka gdY v ranici nejza ggi sve -motnosti, aby ueinil vedle sebe nekoho aspon na das neb v nektere potfe,,be jeho St'astnYm, ne-li no, celY givot.

Co pravil "Otec naroda' Fr. PalackY 0 nechvainda novaze na geho naroda: Jeho lehka mysl, nepedivost, nezdrtenlivost a negtalost, ve -tgtesti prostopaSna bujnost; v nehodach brzka • malcmysinost; a nadto nesvornost a: instivos•. Bagiv• pa nevazanosti; . kteroutto Sam rad nazYval svobodou, zapominal take 6ech,* bohu gel, at" pfilig, 'te tam svobody neni a bYti nemilte„ kdekoli nepanuje zakon moci svatou vgeni obeanfim vribec, a neuznava se rovnovaha i pra y i povinriosti od jednoho kagdeho zvlagte.

Noviny dim maji bYti: gkolou pro tivot, poudenim, maji nas vesti givotem. A joke jsou nektere: Jsout ohromnSrm korytem, do kte,reho bide liji vkchno, co se Jim libi — vwecl:ny odpadky tam hazeji.

ye sttedu, dne 10 -kijna 1931.

Ve jmenu lidskosti. Celt/ narod a z.vlaSU:.‘ mast' pracujiciho lidu vzhli gi s napetim k pligtimu zasedani kongresu — 3. ledna 1935.

Administrate chysta se ociporudit nektere osnovy zakonta majicich za fidel zlepsiti postaveni malYch lidi. K nim prinalezi Lundeenfw navrh zakona o zavedeni starobniho pojiSteni. Tato osnova byla podana j12 v poslednim zasedani, ale kongres nedostal se k jejimu projednani pro naval jine prate.

Bude podana kongresu v lednu. Pracujici tildy a ten bratrske podpurne organisace zajimaji se o tuto pfedlohu a elentim obou domil kongresu zasilany jsou petice, tadajici podporovani Leedenovy pfedlohy. Americka delnicka tfida behem deprese dobte pochopila, zc si musi pomoci sama,ze musi bYti pfedne cc nejbeinneji organisovana a na svoji poeetnost te g v kongresu zastoupena. Cot to nejsou giroke vrstvy lidu, na, jicht bedrach spodiva Soustati? Jake je pomerne zastoupeni delnictva,, kolik syYch zastupcii maji v kongresu farmati? Nepatrne. Za to vgelike ."Zajmy" maji tarn sve ochrance, nadhondi, podplacene sluhy. Pfedloha starobniho pojigteni bude zufive potirana zastupci velkokapitalu a jig z toho chavodu jest zfejmo, jest to pfedloha, tYkajici se zajniri girokYch vrstev lidu. Evropai delnici si ji g socialni pojigteni vydobili. Jest to opatfeni, Pint se delnik i delnici v ptipade nezamestnanosti pojigt'uji, dale, kdyg dosahne veku, kdy nezbytne potfebuje odpoeinku a koneene pak zavedenim socialniho poji gteni jest postarano o delnika v pilpade nemoci, firazu a pod.

Vzhfiru na CeskY Den do Dallas! Adkoliv nasledkem rekordniho sucha letogni Brody byly v mnohYch eastech chabe a z tohoto zavaineho chivodu Ustfedni vYbor pro potaciani na geho Oeskeho Dne venal a teprve v posledni chvili se rozhodnul, tento pies nepfignive pornery pofadati — zpravy z ririznych krajanskYch osad scleluji rozhodnuti detnYch, podileti se laa, teto v gekrajanske slavnosti. Kdo mutes, dostav se tedy v nedeli 14. t m. do Dallas„ pomoz svoji fidasti, by 6eskS7 Den pi-es dodasne hospodalske svizele mel alespori eastiednY fispech. Podrobnosti ohledne easu zahajeni, eisel programu a zabavach v tamnej gich spolkovYch sinich naleznete na jinem mists t. disla. Na shledanou v nedeli v Dallas!

Pomalu ale piece splriuji na ge fatly svoji narodne-kulturni povinnost vuCi Texasske Matici Vyggiho Vzdelani, cog. nam stvrzuje aruhy finaneni vYkaz jejiho pokladnika br.

Jos. KopeckYho ze San Antonio. Kardinalni omluvou pro opomenuti, ze va gina is du tuto skoro narodni dari neodvadely jsou hubend pfijmy rolnikia delnikil a stkednich vrstev vubec. ftadove pokladny jsou po vetgine prazdne, tu a tam tadova hotovost vyeerpana byla napomoci tern, jet nezavinene arazli s odvadenim funrtnich poplatkil a kde projevilo se skuteene bratrstvi — pomahati pottebnYm. Na gi uvedomeli broth da.vaji na Matici z mala ale od srdce. Ut to je krasnYm znamenim jako zarukou, 'te naprayou pomeril 1 dalgi fatly tuto nepsanou povinnost spini a vYge techto dare bude pflinefend.

Nagi v Blessing. Nedelni na ge beast schfiza faciu Elmaton v romantickem za•i gi na farme br. Huila dala podnet k fade postfehfun.

0 nazi rodove vernosti, souruenosti a lasce krajanske, zdatnos•i liospodafske, ktera dovede iispegne Celiti i pomerbm neakkavane svizelnYm. Tento fad, nejeilej gi v- riaboru, majici energickou sestru J. Zemankovou za pfedsedkyni, snatIveho : tajemnika !or. Fr. Hlotka a dalgi svedornite iifedniky, mu gs byti v mnohern za pfiklad jinkm. Scielime s nail etenafskou obci podrobnosti na geho zajezdit do Blessing a odtud a g k moil do Palacios v eisle prigtim.. Dnes dekuji Rob ervenkovi a pofadatel s rodinou Jos. ZemankovYm za slova.nsky gtedre pohostinstvi a vkrrt za projevenou pfizen i altabieky,

V(-2

duc 10. Nina 1934.

Stiaria P.

VESTNIK

Rozrnar zeny, jeni v risi a revoluci.

SEZNAM NOVI/CH CLENIJ ZA MESIC ZARA 1934. ISLE ft Apt, TRIDY POJIgTENI, STAR' eLENA A OBNOSU POJISTKY.

ZAMKU pkehlitejicim Adriaticke more V tila dvojice oddanych milencti; jit byli idealne 'St'astni. Jejich sritek byl z lasky a oni byli *pine spokojeni titi v rozko8nem odloueeni na svem. venkovskem statku zatim, co svet politiky a ruchu valil se bez nick dale. Mantel zajimal se vice o knihy a veclecke badani net o pletky a jeho Lena nachazela vetM zajem v nem net v eemkoli jinem.

Pro ne oba bylo to dokonalYm bytim.

Mutem •im byl Maxmilian, mlaai bratr tehdej giho cisate rakouskeho a Karlotta, sestra LeOpolda II.,„ bYvaleho krale belgickeho.

Napolenon III. byl cisakem Francie. Byl aspori domnele synovcern Napoleona Bonaparte a snil o napodobeni viteznYch einu sveho strYce prave tak jako zmrzakenY trpaslik by mohl sniti o napodobeni hrdinskYch skutkt SamsonovYch. Na honbe za vetsi upiel sva ()Oka s vra,seitYrni vieky na Mexiko a zamftlel zalotiti tam "francouzske panstvi." Ukol vypadal snadnYm, nebot' Spojene Staty se zdaly bYti prave tehdy zarrfestnany svoji vlastni obeanskou valkou. net aby se mohly postavitti na odpor jeho zamertm. Napoleon III. za pomoci jedne nab dvou druhYch evropskYch mod nahuCel aby mu dovolili umistiti nad ne cisate — cisate, kterY dle jeho plant met bYti nastrojem Francie. Mutem, ktereho Napoleon III. zvolil pro toto misto cisaiskeho kodeiho drapku, byl Maxmilian.

Maxmilian nabidku ihned zamitl, nebot' byl vice net spokojen tam„ kde byl. Nemel nijake touhy jiti tisice mil od sveho krasneho domova na Adriatiku a stati se loutkoucisatem v Mexiku.

Ale Karlotta byla pii tomto navrhu diva radosti. Ctftdost probudila se v jejim srdci a chtela bYti cisatovnou. Byl to pouhY vrtoch, ale byl to vrtoch, ktery (pod NapoleonovYm chytrackYm podnecovanim) zahy vyrostl vypinil celou jeji mysl a ona poutila neobmezeneho vlivu na Maxmiliana, aby jej ptimela k pfijeti nabidky. Maxmilian ji miloval piilis dobte, net aby odolal.

NovopeeenY cisat a cisatovna se odebrali do Mexika. Obyvatelstvo je ptijalo chladne, a zamrariene. Mexikani, podobne jako Maxmilian byli spokojeni tak, jak byli a nemeli nejnepatrnej gho piani dati si vladonuti cizinci. CisafskY palac v Mexico City byl navy a aumely u porovnani s palaci evropskYmi a cely bidnY narok na falthiou vladu ztratil razem lesk i pro Karlottu. Nemajice vlastnich ditek, ona i Maxmilian hledali mistni oblibenost adoptovanim syna popraveneho cisafe Iturbidea.

Zahy zaaaly obtite. Mexico hovel() si v jedne ze svYch obeanskYch revoluci volajic po Nypuzeni cisate, kterY mu byl nastreen. Take Spojene Staty vlotily se do teto zaletitosti.

Obeanska valka minula a Cast Mkt Spoj.

Stite pod generalem Sheridanem byla vyslana na, hranice inexicke, aby hajila nauku Monroovu.

Napoleon III, si nemohl wave- tehdy dovoliti naldadnY ptepych valky s naM zemi a. proto odvolai z Mexika francouzske pluky, ktere tarn byl postal na posileni Maxmilianovy autority. JinYmi slovy vyArabal se z nebezpeerreho pasma jak rychle mohl, sanechav Maxmiliana samotneho eeliti jakemukoliv trestu.

Karlotta spechala do Francie prosit Napoleona, III. marne, aby stal pri svem pkisetnem slibu. Jeji mantel odepfel uchY/iti se k Uteku, ziistal do smrti hajit trim, kterY nikdy nechtel.

Se talostne malou armadou tahl proti povstalcitm a bojoval obratne a udatne v kratke jet nasledovala. Jeho moc byla piekonana pootem a vildcovstvim protivnikt smYgleni vS'eho lidu bylo proti nemu.

Zahy byla Maxmilianova =la armada znieena a Maxmilian sam veznem v rukpu uemilosrdm'Ich povstaleaStla vildeft,

Cislo =z-idir 4

16 16 16 16 36 16 16 16 16 16 16 17 20 20 20 20 20 20 20 20 23 24 24 24 24 24 24 24 24 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 27 27 27 27 29 29 40 44 44 45 62 62 68 70 70 70 70 70

B

Tkida C DEF 1

1 1

GH

Staiti Obnos pojigt'.

500 26 1000 24 28 500 21 500 42 1000 19 1000 500 20 500 30 20 500 49 500 1000 23 1000 23 24 1000 1000 28 500 19 43 500 1000 33 1000 16 25 1000 1000 49 1000 28 1000 24 48 1000 1000 21 1000 34 1000 34 1000 25 1000 44 500 20 1000 18 1000 23 17 1000 23 1000 1000 26 1000 37 34 ° 1000 500 28 1000 25 1000 25 23 1000 26 1000 44 1000 32 1000 1000 16 16 1000 26 1000 1000 30 500 44 23 1000 30 1000 1000 17 1000 19 31 1000 1000 20 1000 25 24 1000 500 40 500 39 1000 25 1000 23 1000 16 500 22 500 16 1000 43 1000 20 1000 25 1000 21 1000 21 500 23 500 29

VojenskY soud poskytl zajatemu cisafi zdanlive pfelieeni -a odsoudil jej k smrti. 0 lest Oni pozdeji, 19. eervna 1867, byl zastielen -spelt se dvema svYmi generaly. JehO dvema 6poluobetem byiy zavazanY oci., av gak Maxmilian kynul odmitave, kdyt mu chtel vojak zavazati oei a divaje se klidne na sVe popravei smrti vstiic s otevfenYina oeima.

Karlotta nevedela o smrti mantelove. Stale tikavala nav gtevniktm, ze "cisai' neni doma, ale vrati se v nekolika minuta.ch."

Oties nasledkem Napoleonova odraitnuti pomoci ohroteneniu Maxmilianovi trail jeji mysi a byla beznadOne bilen ji pied mantelovou.

70 84 87 87 87 88 88 88 88 88 88 88 92 109 109 'a 109 112 112 113 114 114 126 126 126 135 135 135 138 138 138 138 145 148 151 154

23 26 25 40 41 44 26 41 20 22 23 16 43 22 18 30 22 24 1 24 46 17 44 19 16 21 44 28 34 23 43 16 24 36 36 28

36 51 17 Pojthteno v tilde B PojtAteno v tilde C Poji§teno v tilde D Pojateno v tilde H

1000 1000 1000 1000 1000 2000 2900 1000 1000 1500 1000 500 500 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500 500 1000 500 500 1000 500 1000 500 1000

$94000 36 dent 51 dent.

17 dent 1 'den

105 dent Celkem Pritmerne stati — 27 let a 8 mesict, vice Priimerna, pojistka — $896.00 merle PtipojiSteni 1000 48 1 1000 1 42 4 DETSKY ODB0P, Vida 16 let 20-leta Rad 17 10 25 25 25 25 40 88 88 88 89 151 153 154

Obnos 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500

8 $7500 23 Celkem Jsem s bratrskym pozdravem Edward L. Marek.

Dna 3. iijna 1934.

HOVORNA. — Ant. L. — Padesatipate vYrod sriatku zoveme smaragdovou svatbou.

Br. K. S. — PanamskY prUplav byl otevien pied 20 lety. Proplulo jim v obou smetech od 15. srpna 1914 vice net 80.000 lodi.

Die nedavneho vYroku pres. Roosevelta, vimda postavi podel prtplavu S'irekou silnici.

Seutra Marie K. — Rtte ' pochazi z diny, odkud byla dovezena do India a v desatem stoleti pied, Kristem do Egypta a do Male Asie. Nejvetk rttovy kai byl vysazen r. 1813 v Toulonu ve Francii„ a jeho kmen je nyni 1 yard silnY a roste na nem at 50.000 kvett.

Antonin R. — Je tomu prase 300 let, co byla do stiedni Evropy piivezena kayo.. Po prve byla vafena r. 1635 v saskem meste Mersenburku.

Bratr Jos. B. — Nejen u Vas, i jinde se tak 'deje; pilletitostne na to upozornime.

Podhcran. Zlin ma jit 28.900 obyvatelia Sousedni oboe: Malenovice 2923, Mladcova 709, Pr g ne 1675, Kudlov 992, Louky 1267 a. titluky 1016,

Straw. 10.

VE8TNJI

4"1

Souckova Zenitba Antonin Jenne . V torn vedla Vodstrdilka a Soueek rychie zaviel dvitka a povstal.

"Ptikladate, hospodati?" zeptala se babka.

"Dyt' snad sem tam naloAila dost?"

"I jo!" ptisvedduje Soueek rortrAite. "Vono bylo polloaino. Ja jsem jen tak nett.' A Soueek si zapaluje dYmku.

Vytel na dvfir — — — .

Naveder se &meek sebral a vykrodil k VomadenYm. KdyA jim to pole tedy slibil, tak to teda udela. Myslil na to eel' den. Chvilemi ho m.rzelo, Ze to pole tak necha. CoA kdyby ho sam potteboVal? A zase ho napadla jinx, vec. Ono bude dobte sc s Vomadenou nerozhnevat. Kdyby ji to pole nenechal, tak sptalmc s Pepinou — a to potom pomoz pambu! Takhle bude mit Vomadenou na svY stran y. A Oil a — Pepina — mu bude ptedpi-sova co ma Mat?!

Soudek si pti to vzpOrnince zlostne odplivl.

"A just ne! A ja ti ette vokau, kdo je pan, a Aes ua dostala dost!" hued si Sotteek a raz ne kraei pies zeterelou naves.

"Dej vam pdmbu dobrej veder!" ozvalo se tu se strany a Soudek se ptekvapene ohledl, nebot' hlas mu byl napadnY. .

Ze sera, jeA bylo zhateno za kovarnou, za nia se &lily testy, vynotila se silna temna Soudek ji poznal. "t'astnej dobrej vedir pteju, clitstojnSi pane!" zdra.vi uctive, vyrial z Ust dYmku a posmelel klobouk.

ObtloustlY pan farm tepochrastskY nil nekoljk kroky inekkou vrstvou snehu stanul na rozjeklene ceste pled Souekem.

"Zrovna jsem si myslel, jestli vas tady nekde potkam," povida a bere Soueka za knoflik u zimniho kabatu "112 chci s vami mluvit deli das — a v kostele vas dlovek doklada, vane a se ztejmou vYeitkou.

"A dyA vono — dristojnosti — —," kokta, Soudek na omluvu a hledi nejiste. Copak ten farad' asi chce?

"Tu chvilku byste si moh udelat liAdycky!" vytyka pan farad a taha Soudka za knoflik.

"Ale jde taky o jinou vec, o ktere jsem chtel s vami hovotit," pokraduie otcovsky.

"Vy ted' jiste jste vdovec a vy tam mate u sebe tu Aenttinu — —" Soudek povytahl obodi. "Ale — libeji dovolit, dustojnY pane — to je tak, jak se tomu Aka hospodyne. Vona je jako kuchatka. ."

Pan farad- se zakabonil; aspon bylo to znat na hlase, • kdy pokra.doval; "Ono to, .Soudku dela pohorteni v osade. To piece uznate, to trpet nemohu ."

-"Ale — dyt' nejde vo nic!" omlouva se Soudek, nebot' jeho svedomi je aiste. "Dyt' vona Vodstrailka je jinde potadna, vona uvati, na vypere, uklidi — dyt' to radeji znat, dfistojnY pane, jak to chodi, dyA teda Sena nejni a elovek sr!. -nekoho k sobe vzit musi."

Pan Para' zacukal knoflikem silnej. "Ale nerna, to bYt!" povidal ptisne. "Vy musite hledet, abyste se oAenil. Takhle je to jen pro pohorteni."

"A dyt' sem chtel," souhiasi Soueek. "Dyt" vono mi jinYho nezbejva. .

"A vy pry jste se uchazel o nejakou z Pohotelic," vytYka dale pan farat "To jste si uvail, co je to takove smitene maaelstvi?!

Vy tuhle jste timskY katolik, a hledate Amu niezi jinoverci! To je piece velice povaliver "Vono z toho nic nejni! — Dodista nic; dristojnY pane!" chlacholi ho Soueek. "Vona se nine ptala, to je pravda, esli bych teda. 'neptistoup k nim. ,Ale to sac ja sem fek hued 2e ne! V dam sem se narodir,tak v torn :umku. A to sem hned iek, Ze, by vona, mohla mit vedclavky tam u nich, a ja, tady!"

Pan farad ptekvapenim knoflik pustil.

"Ale ted'kon ua nic! UA z toho nejni doesla nic," pokraijuje Soudek "Vona mi napsala, ae ua snad nekoho ma. Ja sem holt mei Sit diiv. Von je to statek peknej a je toho soda., A 1.1 i• tkeba mohlo bejt Po veseice; vo-

ni prej evandelici na ten advent nedrteji."

"Vy si najdete potadnou tenskou ktest'an-• sko-katolicke viry!" diirazne vyklada pan farat. "ja y am to dnes povidam jako vat duchovni otec. Nikam nekoukejte po statku, za kterY byste zaprodal svou dui d'ablul Vybeberte si pobanou Zenu, tlebas chudti; vAdyt' sam mate dost, abyste ju i sebe "To mam, chvalabohu; to main!" ptikyvuje Soudek.

"Tak at' vas brzo na fate uvidim!" ptikazuje pan farad. "Musite ptece,ptijit na ohlatkyl Katechismus varn odpustim — a to vite, y am to draho poeitat nebudu, abyste se snad bal. Ono jde hlavne o to, abyste Ail v posvecenem svazku. A pambu yam poAehna,!"

"No — vono — deti bych ua nerad!" starostlive poznamenava Soudek.

"Tak dej pambu dobrou noc, Soudku!" loudi se farad. "A na moje slova pamatujte!"

"A to ja budu ptisvedduje Soudek. "Dej pambu taky tt'astnou dobrou noc! Pambu rad vopatrovat!"

Farad v tent zaboeil °pet za kovarnu a kypry, mokrY snih tlumil jeho kroky. Soueek chviii postal drZe dYmku v ruse, a kdy zmizel, dal clYniku do fist a vykroeil podle dernajicich se ye snehu koleji k VomadenYm. "Tale vida! Von i ten falai: se straw!" mysli si. "A jak von to pane aloveku jin.Yho nezbYva new se vo2enit. ."

A kdy2 vete' k VomadenYm do svetnice, prvlni jeho slova byla: "Tak me ted' chytil ,fana na.vsi! Abych se prej vo2enil!" A Soudek se zamleel a tvati se starostlive.

"To von aby nepditel vo 'deft!" jizlive pichla Kadka. "Voni lidi ted' prej chodeji na hejtmanstvi. . ."

"Ale von zasejc ma, pravdu!" hail ho Soudek, nebot' v dedi faratove nachazi znamenitcu oporu. KdyA, tedy i farad tekne, aby se odznil, tak kdo tedy mu muse zbratiovat?!

"Von mi to pane vyloail. Tdebas byla chuOa., jen dyA je to potadnY device a dovede eloveku uvatit. . . A je aspori potadek. .

Scudek rozumne pokyvuje hlavou.

"Tak abychom Sli k tomu starostovi!" pobizi Kaska.

"Tak se hejbej, Franc!"

Ka,oka, jiA je ptipravena a utahuje Si .8'atek pod bradou. Franc natahl kabat a hleda, na, posteli klobouk.

"Tak pudem, tvatidku!"

Scu.eek jde mlcky. Nemysli v to chvili na pole; pdem'tli o svatbe. Pojednou vidi, ze testa k ni je dokotan otevtena. Kdy2 i farad mu to radi tak ono to jinak nemae dopadnout!

"Ale von ten falai' je rozumnej dlovek!" poznamenava jette, kdyA vchazeli na starostUv dvrir.— — — U starostu byli hotovi brzo. Starosta z navodu Kadky Vomaaene rnel - jakousi smlouvu napsanou a jenom ji pfeeetli a podepsali.

"Tak sem mluvil s natim falatem," povida, starostovi Soudek, sotvae odloAil pero.

"Vy byste meli s tim jit vlastne k notati", upozornuje starosta.

"Ale to se vtecko udeld!" souhlasi Soueek.

"Jak holt bych to vyjednal, tak to k notadi musime!"

"A co tam?!" vyhrkla Kadka. "Dyt' ste se tuble podepsal, tak jak' pak ette vyhazovani pendz k notati!"

Soudek se na ni podival udivene. "Ale dyt' 'niece bude svatebni smlouva. .!"

"Jo — von pan Soudek mysli uA . na veselku!" smeje se starosta.

"A na co jinYho?!" A Soueek se udivene podival opet na starostu. "Dyt' mi to piece tikal sam fala ze t.a.khle vostat neman.l" "Ale ted' SI° tuhle vo pole!" smeje se Kadka. "ZatracenY vdovci!"

Vono — dyt je to podepsanY tady u starosty, tak to stadi!" povida Franc Vomdeen:t,"i vane. "Ted' byste si ua nic nevysoudili."

"Ale -- jak' pak soudy!" odmita Soueek,. kterY teprve nyni pochopil, ec jde. "A putiem pit "lajnkouf!" — Tak pod'te taky, pane starosto!"

"JA tam pdijdu!" slibuje starosto. "JA sem ette. nejed!"

Ve stfedu, dine 10. eijna 1934.

"Tak my pudem di-1V! rozhoduje Soudek a obraci se ke dvedim.

"To abych sla s vama! honem se ptidava Vomadena.

"Ale — vono bude iepsi, dyt vostanete doma!" A Soudek se na ni usmal. "Co s skou v hOspode?!"

"Tak tam aspoil zajdu a vemu si pivo do mu!" rozhoduje Kadka. "DyA teda elovek plati, tak at' taky aije! — A to ti povidam, Franc!" obraila se na mae, "prides mi v potadku! A ne abys zbyteene neco nekomu coal do chttanu!"

Soudek byl ji2 v sini a manacle VomadenYcli vytli za nim do temneho vedera.

Namitill piles naves, kde se ve • tme Aboutla velika okna. Samcovy hospody.

X. Soudek nemyslel nyni na nic jineho neAli na svatbu. I ddive site na ni myslel, ale mytlenky jeho byly ostYchave a pled znamYmi hledel je radeji zatajit. Nebyl by se Ptiznal v hospode nebo i jinde pled trochu znamYmi2 ae ho to do svatby neodolatelne 16,10Ode dne, co mu to tekl sam farad, zdvihl ,Fioudek hlavu a hied:el mane vstdic. Netajil se, Z;e se aenit cbce a Ae se tedy Aenit bude.

A bylo zajimavo, ae kdykoliv se vmyslil do stavu St'astneho, ptett'astneho Zenicha, bylo to vkly po boku — Nandy Vodstreildiny. Ta holka mu nechtela z blavy.

Kdepak ted' asi je? Je jette v Bletnici? Vodstrailky se ptat neehtel, kdy2 ho tehdy proaby Nandy nechal,, kdyby k nim zatla.

A v tom ease, kdy pomYS.11el na Urbanku z Rohofelie, pdestal trochu na Nandu. myslet, nebot' myslel na Urbanein statek. A nyni, kdy2 mu sam farad tell, Ae si ma vybrat tdebas chudti, Nanda mu zazatila v mytlenkach znovu: Kdo by mu . mohl zazlivat, kdy2 to tekl sam farad.

V -Souekcvi kaAdY den pevneji uzravala mytienka, Ae to Vod.strellce vane tekne.

Snad Nanda nezahodi takovou chalupu! A mama by v chalupe zfistala a vedla by to dal. . ."

Soudek to ji2 piierayslil se vtech stran. I na Pepinu myslil a byl rozhodriut, Ae by Pepinu tdeba i Zaloval, kdyby se nejak sproste k Nande nebo k nemu zachovala.

Byl site rozhodnut, ale piece se neodhodlaval k tomu, aby se Vodstreilce svetil. Babka se chovala stale pekne, vadila eliutne, uklizela potadne — mnoho Peel nenadelala. V ka.Adem jejim pohybu bylo znat, Ae uctiva Soudka jako hospodate. A Soudek se take jako hospoda choval. Libilo se mu to.

Zatim dny utikaly a vanoce se ptiblaily.

Na gtedrY veder uchystala Vodestrdilka pecivalky a Soudek po vededi zatel k VomadenYm, aby nebyl sam. Take Vodstreilka nekde a potom tla na pUlnodni. Na bai hod vanoeiii jit jiz chtel Soudek zadit,, ale piece se zdrAel. Bude nejlepe, kdy'A neco VodstreAlce ptinez mesta, da ji to jako darek, a at se bude babka v dikach rozplYvat, tak spusti: "A teda chci Nandu!"

Veeer byl Soudek a Sanwa, ale nehral, del zamytlen a brzo se vratil dome. Kdy2 tel sini, slytel, jab Vodstrdilka v komode hnula. Asi jette nespi.

Ani Scueek nemohl usnout. Primital, pfevaloval se — as se rozhodl. Zitra prijde do Strejekovic a babce neco koupi. Tfeba tek na hlaiv-u — tteba fertoch. . a ostal-.111 pfijde samo sebou.

Rano skuteene vySel. Pospisil si. aby by v meste brzo; aby se nesetkal v meste s nek7.ein znamYm. se to pekne. Byl site snih, ale cesty, byly 11z ujetdeny a mraz ani' nebyl. Ntlevl Boueek byl v Strejetiovicieh li.t po, dine. lined zatel k Reinischovi na, deli', ae v tuto hodinu tam nebude, chrast jate nikdo. eta,?;'."

"Pekne vitam pane Seu:::ek, o l.n .:.:,odava zdvokile ho ptivitai pan Rclnisch mu ruku. mohu poslouZit, pane Soneek?" .(Pokradovar41.)

Vetcdn.

clue 10. hi na 1034.

Chram U- svi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky

Musim ji provdati, fikal si Janula, jako by mel skuteenou starost. Vyberu si mezi temi, kteli ji obletuji, toho, koho povatuji za nejlepg iho, a provddm ji za neho. Usuzoval, ktereho vybrati, at mu nahoda sama pomohla.

Na, letni byt do sousedni vsi Moudrova stehovala se vdova po lelca.fi Albina Pe gulo• Najala dy e svetnice„ protote za ni mel o nedelich jezditi jeji bratr, doktor Kavina, mladY finaneni rada z Prahy.

Janula se setkal s pani Pegulovou ye svern lese a ph prvnim setkani byl ji okouzlen. Pi. Albina byla bruneta, asi dvaatficelita, ne lig silna, o nee° men gi net byla Janulova Lena, ale jeji postava byla vdekupina, a v gechny jeji pohyby svedeily o jejim temperamentu. Nemohla neyideti etas, kterY se objevil ye zrakcich JanulovYch, jeji neznala,, ale ✓ nemi poznala kohosi, kdo patfil k lepgi spoleenosti.

Takovou zajimavou term statical- v okoli neznal a vzplanul touhou k ni se pfiblititi. .By/ pfilig dovednY a obratnY, aby mu sezna.men! cinilo obtite. Sam ji oslovil, tazaje se, jak se ji v jeho lese lib!.

"Neyedela jsem, 2e jste , majitelem tohoto iesa", omlouvala se, "jinak bych vas byla potadala po doktoru Pe gulovi a jsem na letnim byte v Moudrove."

"Velmi mne, milostiya pani, te gi, to vas poznavam. Jsem majitel ratyriskeho velkostatku Otomar Janula. Velmi mne bude fait, poskytne-li yam mrij les hodne osveteni. Dam hajnernu nat.i2eni, aby vas neobtetoval, a kdybyste nedeho pottebovala, jen povezte, milerad yam poskytnu, Ceho si budete pfati."

"Jste velmi laskav a dekuji yam za velikou ochotu. Snad nebudu nit pottebovati; kdybych vgak piece pozdeji se musila na vas obratiti, udinim tak, kdy2 jste tak velmi krasne projevil svou ochotu." `Je to pouha povinnost zdvotilosti a eloveku je milo, vidi-li po dlouhem ease zase jednu inteligentni a k tomu slienou tvaf." Videl jak se spokojene pousmala a einila odrnitavY posunek, byl vgak pfilig dobrYm znal'cern ten, aby byl nepostfehl, to ji jeho zalichoceni bylo mile. Smim zyecieti, ktera plizniva, okolnost vas v tyto zapadle konoiny zavedla?"

"Nahoda, pane velkostatkati. Ziji nyni s bratrem, finanenim radou, kterY je dosud svoboden a kterY potfebuje nutne klidu a osveteni na venkove. Zeniti se ani nechce, fi kaje, to nemo kdy nevestu hledati, ale jeho zdravi by bylo otfeseno, kdyby aspon o sve dovolene a o nedelich nedostal se na zdravy vzduch do krajiny, ktera neni je gte zamofena pfivalem mestskYch vYletnikii. Patrali jsme po takovem klidnem koutku, kde by bylo hodne lesti a nahodou byla nam doporudena zdej gi krajina.."

"Divim se opravdu, ze jste se razhodli pro Moudrov. Nic tam vlastne neni a kdyby udetilo degtive podasi budete tarn jako ye yeteni."

"Jaka porno; ua jsme zde a zkusime to.

Pan velkostatkat Madas bratrovi ten byt nagel."

"Madas?" podivil se. Byl to majitel dvorce asi hodinu od Ratyne, mlady vdovec a eloy ek, kterY od prvniho setkani s Janulou dayal tomuto najevo, ae ho nema rad. Madas byl merle uhlazenY net Janula, mei hospoclaiske vzdelani, a sly gel o nem, to bYval zálotnim clustojnikem. Jednou se se gli kdesi na trhu, zadali hovotiti o hospodalskYch vecech, ale brzy byli v sobe. Janula chtel v gemu lepe rezumeti a popudlivY Madas mu fekl, to rozumi hospodafstvi jako koza pianu.

Tohle drsne odbyti hluboce urazilo, byl zek vybuchnuti, aby Po dustojnicku iadal

vEsTAK zadostiudineni, ale v jakemsi strachu pied prudkym a ptikrym Madasem spokojil se pohrdavYm pohledem a ode gel od neho. Ale ta koza s pianem Casto se mu do hlavy vratila a vtdycky pocitil vztek.

Ke syernu nemilemu ptekvapeni s13t'el nyni, 2e Madas je s touhle slienou a pikantni vdovou znam, a to ho zamrzelo.

"Neznate pana Madasa?" ptala se vdova zvedaye. "Bydlite piece blizko sebe!"

"Znam toho palm, ale nestYkame se. Nage povahy se k sobe nehodi a proto je lepe, pro sousedsky pokoj„ neudrtovati stykti. Jste s tim panem ptibuzna?"

"Nikoliv, nejsme ptibuzni. On kdysi potteboval nejakou poradu ve finaneni veci a neJakY znamY pkivedl ho k bratrovi, kterY mu skuteene mohl prospeti. Od to doby obeas za bratrem pfichazi, a kdy2 se jednou hovan° o letnim byte, nabidl se, 2e se po yhodne mistnosti poohlecine. Jsme velmi spokojeni, bydlime u starosty, kterY si postavil nove obytne staveni,, ale bydli dosud ye starem dome. Dal nam novY dum k disposici; mame dva pokoje a kuchyni, v hostinci dost slugne vat! a mame klid, cot je pro bratra nej dtiletitejgi."

"Klid v Moudrove je, prorokuji ygak, ae yam tam 'bude brzy tzko, let to byste tam pouze na nekolik tYdnit bydlila. Jste piece inteligentni dama, ktera, potfebuje troche spoleeenskYch stykti a tech je tam malo."

"Nu ano, veselo tam neni a te gim se vtdy na nedeli, kdyt bratr pfichazi."

"Je to pfirozene. Takova mlada, pavabna bytost nenajde v lese v ge, co hlecla."

"Co tim myslite?" tazala se zahadne se usmivaj ic.

"Myslim si, ae pottebujete spoleenost, jake kulturni osveteni, jako je divadlo, koncerty, promenada, styk se sobe rovnYmi lidmi. Vim to podle svYch deer. Mam d ye dcery, jsou ovgem dosud velmi mlacle, sotva cletskYm stkeviektim odrostle, ale i ty ut trpi samotou".

"Nevefila bych, to mate uz tak velike dcery," zalichotila mu obratne.

"Bohutel, je tomu tak. Ov gem, aenil jsem se — ke sve gkode — velmi mlad, ale leta utikaji."

"Nejste dosud star„ hadam, to nej yYge etyfleet, a to je u mutt nejlcrasnei gi vek."

"Myslim si to take a necitim tadneho bytku sil. NebYti (let, ptipadal bych si jako miadik. Milostiva ditek nemela?"

"Jedno dite se mi narodilo, ale za nekolik dni po narozeni zemfelo. Kai mut byl chatrneho zdravi a vedel, to on je smrti citete plieinou."

"To je videti pii prvnim pohiedu na vas, te vy jste nezavinila smrt ditete," lichotil potegen, Fe mute hovor ptesunouti. "Kvetete jako deveatko a jiste svobodnou nezristanete."

"0 tom neptemyglim a nic mne do noyell° sriatku netene. Najdu si zabavu, abych `uFila tivota„ a provciam-li se, bude to po zralem uvateni."

"Zcela spravne. Clo yek, i kdy2 velmi dobfe uvatuje, nekdy klopYtne. Zenil jsem se velmi moudke, domnival jsem se, 2e udelam Stesti ale zatim jsem se doeical geredneho zklamani."

"Vage pani je churava?"

"Zdrava je, snad at piilis zdrava, ale nehodila se ke mne. Adkoliv byla dcerou Feditele cukrovaru zesedlaeila, ztratila pro mute i rodinu zajem a vgechna jeji mysl je obracena pouze pro staj a pole. JinY mut na mem miste, kterY by nebyl dosti jemnY, vyvodil by z toho cliisledky, ale ja, vzhledem k detem„mleim a trpim. Nachazim Utechu u deti, ale at ty se provdaji, ueinim ygemu konec."

"Mate tedy dost neptijemnY tivot."

"Vice net neprijemnY. Jsem tenat, ale se tenou mantelskY netiji. Deti s matkou nemluvi a jsem jedinYm jejich spoleenikem.

Kdybyste dovollla, seznamil bych je s vain!, jsou to rortomila deveitta."

Uvidite,

Strana 11.

"Dovolite-li, ratio, se s nimi seznamim.

Mel byste je uvesti do spolednosti, aby se vyhodne, provdaly."

"Jezdim s nimi na plesy a to take jedine me osveteni. Ony se brzy provdaji, jsem tom ohledu bez starosti. Maji spoleeenske vzdelani, dovedou se pohybovati a yena buscijovti. e miti velmi slugna," dodal trochu hono r "Arci, z takoveho majetku mohou eekati peknou pomoc Hocha tadneho nemate?"

"Bohutel, nemam dedice a tedy vgeehno, co mom, pfipadne jim. Nechci se chlubiti, ale araj velkostatek je velmi peknY, hospodatstvi vzorne a mrij les sam representuje krasnY kapital."

"Obdivovala jsem se krasnym stromrim, ✓ nicht je ukryto velike bohatstvi..Va ge sleeny dcery budou bohatYmi dediekami."

"Chude nebudou. Nepottebovala byste nekdy povoz? Mam dva pary koearoVYch koni a budou yam vtdy k disposici."

"Jste velmi laska y. Siaad nekdy dovolim si vas potadati, zvla gte kdyt bratr pfijitdi. K autobusu mame daleko a bratr musi pfeddasne na stanici odchazeti. Rolnici site maji take kone, ale ti jsou tetei a velmi pomalu jezdi. Pan Madas nam take nabizel povozy, i on ma kone tetgi a pozorovala jsem, to je getti."

"Musi, protote jeho dvorec je dosti netnocinY, a take jeho zpusob hospociateni je zastaralY. Sam chodiva, pesky, aCkoliv by si pii moudrem vedeni hospodatstvi mohl dovoliti, aby mel par koni vYhradne pro svou pottebu. fteknete mi, kdy vas pan bratr pHjede, poglu mu na stanici svilj povoz."

"Nevim dosud, kdy pfijede, snad dnes phlde dopis, kde mi to oznami. Kdyt ut jste tak laskav, to bych mu jela naproti."

"Velmi rad. Urdete hodinu a den, kdy ma povoz v Moudrove bYti, a bude tam.'

"Jste opravdu rortomilY a dekuji yam viele. Jak yam to mam zitra sdeliti, kdy bych o povoz prosila?"

"Poglete mi po nekom listek. Nebo je gte lepe, feknete, kdy zde v lese budete a dastavim se. Snad by bylo take dobte, abych yam sve cleeru gly ptedsta yil. Kdybyste dovolila, bych je s sebou a bylo by mi mile, kdy• byste se 'lady s nimi setkala, aby pfigly do styku se yzdelanou damou."

"I mne to bude velmi fait poznam.-li je.

—ftekneme tedy, to zitra o druhe hodine budu choditi po tehle lesni ceste. Od pryniho dne se mi zde zalibilo, je to ralsky krasne."

"Souhlasim a zitra ve dye hodiny zde budeme. Dekuji gt'astne nahode, to jsem sem dnes gel, a doufam, to na ge dne gni setkani nebude posledni."

Neodpovidala na to nic, pousmala se za.hadne a vysla ygi. k Janulovi dlouhY pohled, naklonila, hlavu a zamitila na stranu, kde bylo videti voinou krajinu. Byl by ji rad jegte doprovodil, ta Ynadna osubka ueinila nan velmi silnY dojem, ale yeas se vzparnatoval. Nesmi se pfespfili g vtirati, aby nevzbudil nelibost. Tohle neni venkovska huse k ni pan. sieka, ktera, je gt'astna, Byla by to vYhra, kdyby ji ziskal. Ona je vdovou, jiste neni neptitelkyni veselejgich chvil a podle v geho nechce se je gte sriat!cull yazati. A on tije nyni opravdu gosacky, k vuli deera.m uklacia, si ptist, a jede-li do mesta, deti hued dolehaji aby vzal s sebou. Maio nyni titije, bylo by znamenite, kdyby mohl zap:fist nejakou episodu, ktera by mu v nudnem jeho tivote pfinesla osveteni.

Ja.,kmile se spolu pa druhe o samote setkaji, bude vybojnefti a sezna, jak tuto pevnost cibbYvati.

Pfigtiho dne byl yeas na miste. Milena i Gabriela se tegily, te najdou takovou vitanou spolednost, protote otec pani Albinu vyheil jako . velmi zajimavou a take velmi jemnou damn. Scieleni, Fe sem za ni bude jezditi svobodnY bratr, zaujimajici velmi sluspoledenske postaveni, zvY gilo jejich dychtivost.

(Pokra6oyauf)

Ditski Besidka MLADt ZATVRZELEC. Frantigek Adamec.

Brzdy ostke zasktipely a ptinutily piece rozjet:(T vlak se zastaviti na teto male staniace tak prudce, ze zpetnYm narazem byl uditel Vit, kterY uL stal, dr2e v obou rukou za.vazadla, vrten zpet na sedadlo. Vyvolalo to Usmev nekolika spolucestujicich, ale on toho nevidel, proto2e vy gel zatim na prazdnY peron.

Vystoupil sam.

Ze zahradky hlidaeova domku zasvitily sirove veliko terse sluneenic a splYvave teti g -nicehoprv zdailyrnobevim kvaty v tomto cizim kraji.

Vyptal se na cestu k novemu svemu sobigti.

Byl krasnY slunean3'7 den konce srpna. Zorana strnitte clYchala teple hlinou, po stranach vozove cesty zamodraly se aekanky a bili motVli houfne pteletovali, jako by chteli Olt jegte zbytku sveho kratkeho livota.

Vit vgak nevnimal to krasy„ jak byl zabran v myglenky a dychtiv spattit pod kopcem sire nova ptisolaigte, kani. byl pc) prazdninach ustanoven. Teprve, kdyl dochazel temene navrgi, zastavil se, aby si odpoeinul.

Opodal cesty na rumig ti zahokeli pestOmi barvami dva stehlici. Pozoroval je, jak pteletovali po bodlaku, zivy kaleidoskop barev.

"DobrS7 vodpoledne, nejsou voni na g novY pan huCitel?"' zaktieel 2enskST hlas tesne za nim, at se Vit ptekvapene obratil.

Asi atyticetileta venkovska lena s uzlem tray na zadech a gatkem hluboko stalenS7m do odi mu podavala ruku. Byla bosa, proto ji ueitel v prachu neslygel.

"Slygela 'sem, ze k nam mail ptijit a lined 'sem si myslela, 2e sou to voni, ' teenila, kdy ul kradeli spolu fivozovou cestou k decline.

Vit ji s poeatku ani dobte neposlouchal, jak byl zaujat pohledem na sve nova misto, hromadu chalup a statkii, skreen'Ych v Adoli flaky, z nichZ dobte vynikala WM, patrova. gkola.

Teprve za chvili porozumel, ze je chuda, vdova, mu2 ze ji padl a zastalo gest deti, yyslechl stesky na te'lke 2ivobyti. Jmenovala se Grygova.

"Prosim jich, jen so 'Aisne na toho nageho Cyrila, nic mu nedarujo! Bude mu dvanact let, ale aim je star gi„ tim je palieaWI. U2 s nim nemiflu nic spravit. Biju ho jako lit°, ale nic to nepomaha,, ba u2 se mi ani nada, u2 mne ptertista! Ten pan hueitel, co tady byl, s nim taky nic nespravil, sliboval mu polepgovnu, ale kluk byl aim dal tim horgi a zatvrzele gi. Taky krad' gkole a nechtel tam chodit. 8koda taty," settela dlani slzu.

"A tak jim povidam. tel0 ho dost — nic neteknu, at' z nej neni pobuda,' dodala lotgeni.

"Pane uvitani„!' povzdechl si s tismevem Vit a zamitil ke gkole. — — — tyticet parti detskYch otevtenYch oei na nej zvadave divalo, kdyl prvne vstoupil do tidy — jen jeden par vrhl na nej kratletrnY pohled a pak se Zamraeene sklopil pod dlouhe brvy.

Ten pattil Grygovu Cyrilu.

Nedbale stal, open obema rukama 0 posledni lavici iz zdi a zaryte se dival dolia Sneda, cpalena tvat a aerne, dlouhe, rozcuthane vlasy zvySovaly je gte dojem mladeho toho zarputilce.

Vit si toho hned vSiml, ale jako by nevidel.

Tich3im a milYm hlasem se ptivital s detrni, vyptal se nekolika smelej gich, co delaly o prazdninach a pak jim sam vypravoval o svem prazdninovem cestovani, o Vysok3icl, Tatrach, kamzicich a orlech, o moti . .

Det napjate poslouchaly. I Cyril nakolikrate zvedl sve derma, bIS7skave oai a pokradmu i ppvc.1710 u6itOe prob 1.4tel, ale hned je zas

sklopil, kdy videl, 'Ze je pozorovan. Na konec se jich uditel vyptaval na jrnena a pi'erazoval je. Kdyt pti gel k Cyrilovi, pohladil ho po rozeuchand hlave a tekl: "Tebe uZ znam, jmenuje8 se Cyril Gryga a budu ti tikat Cyrila."

Cyril nan zvedl utasle odi, jak to uaitel vi.

"A sedni si sem do tato ptednej gi lavice! ' "Prosim, on vZdycky sadal vzadu v oslovske!" zaktieel sbor detskS7ch hlast.

"Nu, necht'," usmal se ueitel, "ted' si sedne pane sem, protole neni lacfriSr osel! ' Ale Cyril se hued nehYbal, ani kdy do nej -rYplo nekolik jeho horliv3ich sousedia *Mite' si toho n.evgimal a pfesazoval dal, pozoroval vgak piece, jak za hiuku najednou sebral udeni a nekolika skoky se ocitl v urCane lavici.

A to byly prvni kroky k ziskani jeho zarputile du ge, dal a dal pkipoutaval si ho Vit jemnYmi vlakny rozlienYch fisluh a slaeb, anik si toho vubee byl Cyril vedom. Kde bylo potteba silackeho vYkonu, k tomu byl vybran Cyril (a byl take skuteene ze nejsilnejSi), Cyril triumfoval v teloeviku, prinaSel vPci z kabinetu a smolne jeho oei j1z se zaryte neklopily, ale utasle otviraly rad ton vh zmenou a hlavne'nad tim, ze dorud nebyl od noveho uditele zbit, jak mu to slibovala matka na. konci prazdnin. Jit nebyl vyvrhelem tridy, odsouzenYm sedeti sam v potupne oslovske lavici, bitYm doma i ve Udeni ho podalo zajimati a katda pochvala ho posilovala takkka viditelne. ovgem a s nim i druzi, ae s novSrm unite lam nejsou hraeky, 2e je dobrY, ale ptisnY, vSecko prohledne, o faem vi, ale kdo je hodny a piing, toho ze ma, rad. Ne glo to ovSein hned naraz, bylo k tomuto otevteni duCyrilovy pottebi easu a hlavne laskypine trpelivosti.

Tak hued druheho dne, kdy to Vit vyueoval, chtel, aby Gryga uttel tabuli.

Cyril ueinil site jakYsi nabeh k pohybu zvedl na okamtik hlavu, ale ztistal piece sedet zaryte v lavici. Star vzdor je gte nebyl zlomen, tekal na vYprask.

C" tyticet rukou hned se hlasilo„ ze vykonaji rozkaz a bledovlasY ho gik z prvni lavice jako nejochotnej gi u2 byl u tabule a utiral.

Uattel je v gecky pochvalil, nejvice toho hocha, a vypravoval, jak rad posluhoval pap a uditeli a jak si to vital za vyznamenani.

Toho dne pak na Cyrila nepromluvil, ani na nej nepohledl, ae. ten obaas ho tajne sledoval °alma a vyekaval.

Druheho dna' rano byly tabula aiste utteny a jak je pak ueitel popsal, vyskoeil Gryga sam, odstrail nekolik horlivcii a utiral.

Tketiho dne byl za to vetejne pochvalen ueitel ho ustanovil, aby mu za odmenu posluhoval v jeho byte.

"Vija, pane huaitel, ja nevim, co se to s tyrn naSim Cyrilem deje. Dtiv nechtel do skoky a. ted' ho zas neintitu ptimet, aby mi zilstal dorna, dyZ ho pottebttju.2e on musi do s`kely, ze by se pan uditel zlobil. A ut si cia. taky he," dokladala s radosti Grygova, melte': a ten ji s ilsrnevem povedel o metodd, jakou Cyrila zkrotil.

Sam si nemyslil, ze z toho palidaka, a zatvrzelce vyroste tak dobrY a pilnY tak, trochu site popudlivY a hnevivY. "Vijd, to ma po'tatovi, ten byl taky takovy'," vysvetlovaia Grygova. Jinak v gak spolu velice .dobte vychazeli po to leta, kdy chodil je gte. do Skoly.

Pak Vit ptigel na jiriou Skala. a Cyril gel souoasne na ueeni zameenictvi do Mesta. To temeslo se mu tolik . libilo!

Uplynula tada let; snad deset, snarl patnact, od tech dob, kdo je Cita, v dennim shenu a ptiboji .novYch uddlosti, ktere zeekuji hiadinu nageho livota?

Cyril zmizel Vitovi s obzoru. Jen jako leimo se pak doslechl, le se z nej stal dobia.7 remeslnik a dostal misto v 2eleznienich statnich dilnach. . .

Ue:tel Vit jel yeeernim vlakem z Brna do 5veho domova. Nekolik., minut pied odiezdem

vii:(Y.-)

"ve

VESTNtJ

Sti•ana 12.

tiT A

KA

pro skoky

eesko-americke Nova upravil ADOLF FRITMAR, uaitel a pi"- dseda Jecinety uaitelske v Praze.

U Po-hlid-ne-me na detieky, jak jsou ridy u ba sky!

Viak to dit.-Icy do-b', vedi, jak jich Ae svava arrici Medi p dky jim vdo-bre-mu 3 ra-cay ma-ji, A ie ye viemj tez po louchaxji.

0-vo-ce neni bez PeE-ne o-vo-ce aj ri-di ma-me, na nem so-b mi-le poat-ni-me!

Asa mej-me a-u-Ce-ni, o-vo-ce to bez pri-ce ne-ni

o

Co to re-ba te-va e ho di-la! "ak se musi-si p1-ne napnout AI e price doko-ni-na, a-ka lad-oat v o-voce di-na, vstoupil chvatne do kupe pekne ohleeen niladY muZ." snede tval'e„ napadne . Ornyeli vlasy a vousu. JiskrnYma, tmavms, oeinia p:telet1 oddeleni, utkvel dele na Vitovi a pak :e usadil. naproti neniu. Vytahl noviny, alp dlouho neeetl. Znovu a znovu jako fascinozvedal zraky od listu k ueiteli, kterY prohli2e1 krajinu, ubihajici vzad, ale ohe.as ilkosern se take podival na s p lucestuii • Oho. trvala tato nerr.r. jejich setkaly.

zrak7

e:;erne, jako smolne rnladik.ovy' se rozSihly a jako by SlehIo if rich nejakYni poz"rte. 711M 'Dovolte, pan.e nejste pan ueit-JI Vit?' a bronzora jeho tva • se roz gl. fila L::inevEna: v nernt zableskly rady Volts: utasie, vste;;:a a nrIikem r:tlha:aje ()sob 3 cr3j1:1 rz,a, posle.dnich deset let, a v pozadi zj-.:vujo snede„ zarputila, tvat dvanactileteho Cyrila Grygy z Vratenic.

"Cyrila, tos ty?

---" se 'V jeho MOZkli

vEsTrrx

Ve sttedu, dne 10. fijna 1934.

BOLEST V

Kyeii

prost•edek

Pozoruhodnk lecivy

A LYTKU.

Berwyn, 13. e'ervence t. r. Nonat, kterou jsem minulY mesic oddrZela, se velmi osvedWE Cila. Bolest v kyCli je Uplne vyleeena a v IYtku jiz jen malo poboliva. Jsem jista, ze i to se vyleei.

Jsem torau velice rada a znamenam se v Ucto. Mrs. Betty Hajek 6733 West 26th Street.

Na ruche bolesti se nedava nova napiast, dokud prvni na tele dr . Prava mast' je s timto Trade Mark: DO ODA MDT

g

"Moje mantelka si velice steZovala na bolesti hlavy,," pie pan David Esslinger z Vegreville, Alta.

"Nernela chuti k jidlu a east° trpela k-,,rseiSn zdvihanim tialifdku; rovne2 zacpou. Po vyutiti nekolika lahvi Dra Petra Hoboko ziskala zpet sve zdravi a od to doby citi se velice dobte. Je to nanejvye pozoruhodny ledivY prosttedek a pomohl nem mnohostranne." Tento easem vyzkout'eny bylinnY Mk jest tnarn pro svtij vkbornk vliv na pochod zativani a vyme ovani; pomaha, vybudovati dobre zdravi. Dodavan jest pouze mistnimi jednateli; pro dal informace pi te Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

8trana 13,

Cnost staty zachrariuje a zkatenost je niei.

Je zlodinemi kdyt s nezdarem se potka funysl, vaak veenou slavu ein ma, jent byl proveden. A co se podati, to se i promine, neb katclk vksledek — je botim rozsudkem.

ZASTAVTE SVRBENI. Trpite-li nasledkem kotniho neduhu, jako "Itch", "Eczema", "Atlete's Foot", "Ringworm", "Tetter of Pimples", my varn prodame nadobu Black Hawk Ointment zarueene. Cena 56e.

IlitA DRUG STORE Fayetteville, Texas. (43-48)

g

g

g

MARIE LEIBLINGER & CO. a Zivot jest jen tehdy mravnYm, Altadena, California.

NONAT mi'dete objednat od M, je-li it tak, jak se 2ivot 21-ti ma: pravdeive.

Divin, Waller, Texas, Rt. 4.

DO CALDWELL A OKOLi! Oznamujeme v g em znamYm a p'fateliirn, ze mimo nag

Nechal jste yak hal/1'1u

dobte zasobene lckarny, za2idili jsme oddeleni pro LEKAASKE PEEDPISY Oddeleni Coto Midi vá -dobte znamY a zku§eny„ registrovanS7 lekarnilt pan FRANK SKIIIVANEK, • jen2 jest na m spoleenikem.

Mate•li nejakY ptedpis ku vypineni, bude na im pote§enim tak uchniti a s radosti vas obslougme.

Te me se na VaAi ptizeri.

g

g

vaje daneproste certif..

g

-

g

v ohrade any -- vy&akity a "Bankhea Tags"?

SUROVIK DRUG STORE

Oznimeni iirnrti a dikfivzdani.

Timto . ztia,vara v g em pkatelrim a znamkm srdeene diky za. v g echnu pomoc v dome zarmutku, kdyi pomoc je nejmiiej g i. Diky tern, kteki ho navg tivivili v jeho teiv."ke nemoci, ale dc g la doba, ie Boil ruka mavla pro neho a tak se stalo, ie nas epustil Ni g draze inliovank a vernk, mantel, otec, a

dededek,

Zemke' dne Mello zafi v 12 hodin 55 minut rano. Trite' na rakovinu, ktera jeho iivot znielia, za 20 mesicif a 10 dni, doill se veku 64 let 3 mesice a 25 dni.

Pohiben tine 12teho zafi 1934 na, hibit ve Mount Olivet ve Ft. Worth, Texas. Vitly byl Vernkm mantelem, starostlivkin otcern a firdkm decleekem. V sriatku mantelskem po celkch 44 let na milk opustil mne a 3 syny, Jan, Joseph a Rudolf Chaloupka, a jednu dceru Terezie Miller, e Ft. Worth, Texas, 2 sestry pi. Franti ka Hejl. v Bell Co. a pi.

Zala Faltcjsek e Victoria, Texas, 2 Snachy Anna, a Marie Chalcuka, a 4 vnuky: Frank Chaloupka Bell Co, Billie Maxine Chaloupka, Trade Virginia a Mary Margeret Miller e Ft. Worth..

o

g

y

g

y

g

g

y

g

Jan Chaloupka, S '

g

Takto ponechand bavina vystavena je va ne ztrate nasledkern nepohody neb ohne a kradete. Vlacla dovoluje oznaditi tuto bavinu t. j. "lien tags" k vnli uloteni do skla.di te. Necht' vat dzinat opatti va i bavinu ternito "lien tags", byste ji mohl odeslati do EXPORTERS COMPRESS, Houston„ Texas, kde budete proti u edenkm ztratam pine chr,anen. Pozdeji toky oznakene "lien tag ' mohou bkti ptideleny va im "exemption" certifikatrim a vy obdrtite pro ne "Bankhead tags", dimt budou prodejne.

Ba lna oznaeena "lien tags" nepodleha na eadnY pad zdaneni.

y

g

Na e sazby jsou nizke — veetne prvnich 30 dna ZDARMA — miltete uloziti vast bavinu v na ich skladiAtich na pet mesicti, pine poji tenou za merle nee dolar z balu.

g

g

PAMATUJTE, y ak bavina slotena, v na gich skladig tich je v nejlep g im miste k ziskani nejvy gg i prodejni cent'. Co di kaz sveclei skutednost, ie vice baviny je v nagich sIdadi gtich uloieno a zpiisobem F. 0. B. producenty

y

a vnitrozemnimi zasilateli prodano net kteroukoliv jinou houstonskou spoleenosti.

Srdcene diky Rev. F. J. Kostohryzovi za krasna slova v dome smutku a i v chrimu Pane na Clinton ulici, tet i na htbitove, a rovnea diky Rev. M. 11. Applewhite za krasnou modlitbu, kterou se modlil za na eho mileho 2 hod. pied smrti, za slova pfi pohtbu.

POVOLUJEME DOPRAVNE BEZUROelsTE. Mame pozoruhodnk plan pro VLADNI T:JVRRN1 0DESILANI, ktere am nabizi skuteene vkhody.

g

g

.. Yield diky nosiam za doprovizeni na eho mileho na veenk odpoeinek, diky br. Jan. Klinkovskern za slova nad hrobem na, eho mileho. Slova pronesl za fad Cis. 24, diky HI. tiodovne za ryckion dopravu pojistky. Zaroven dekuji zdejim tadtim Cis. 24, els. 92 a els. 154 za kviti, ktere byly 3 -Vence velmi krasne a v am kvetin darctim a pfateltim za doprovod ai na misto odpoeinku.

g

g

g

Diky br. Frank Zajiekovi za uvedomeni rodiny v Temple o timrti na eho mileho mantela, otce a dedeeka. Buda ti zeme lehkou a odpoeivej v pokoji a spi sladkk sen„ neb nage my lenky stale total po Tobe.

g

g

Terezie Chaloupka a ditky

y

Zailete yak bavinu na

EXPORTERS & WARM:WA 'M

HOUSTON, TEXAS.

Strum 14, KOLIV narod ukrajinsky je tak start A jako narod britskY, piece je malo di v Anglii (a motno to i jnde), kteti by o nem neco vedeli. Pfidina, toho jednoducha: Ukrajina byla po staleti ovladana a utaiova,na jinYmi narody.

Je to potehnand zeme, jet' po staleti budila zavist sousedd pro svou ojedinelou situaci, firodnou pildu,, pro sve bohatstvi suroyin a pro sve mime podnebi. Vgichni si ji pro tyto pfednosti chteli plivlastniti. A Ukrajina neni daleko: je to nejvYchodnejAi me vlastni Evropy. A neni to zeme maid: auze v sovetske unii zaujime. jeji — at etyfikrate vetai rozlohu net cela Velke, Britanie. Obyvatelstvo sovetske ITkrajinY dita, 31 milionti a mimo to tiji Ukrajinci ye vkch zemich, hranidicich se sovetskYm Ruskem, v Rumunsku, v 6eskosloven,-sku a Polsku, kde z 5 miliontl Ukrajincti cele 3 miliony jsou usidleny v Hall& Proto by idealnim ohranidenim Ukrajiny byly Karpaty na strane jedne a Kavkaz na strane drtihe. Mnoho Ukrajinci) tije take v ruznych eastech Ruska mimo Ukrajinu, tfi miliony tiji ye SpojenYch statech americkYch, milionu v Kanade a dtvrt milionu v Jitni Americe a v Mandturii. CelkovY podet Ukrajincil by takto byl asi 45 miliontl.

Ukrajina proLla utrpenim mnoha stoleti a Ukrajinci uhajili fakt,ze jsou narodem evropskYm. Krasna, pfiroda,, jit jest zeme vybavena, mela vliv na zjemnelost jejich povahy, mime podnebi na dobrosrdeenost, jet je rysem jejich narodni povahy. Ukrajinci jsou lido dobti, pfemfalivi a citlivi. Ale sta.lYm utrpenim stali se nepodajnYmi, neatvefivYmi, tajnustkalskYmi a diplomaty. V mnohem se lisi od Ukrajinci maji radi ,sve domovy, kdetto Rusove se spik kloni ke kodovnidtvi a kolektivite. Ukrajinci jsou aristokratietej gi demokrate s tisiciletou tradici, Rusove jsou zchlubli, nezrali koloniste, kteti se dosud dobe nepfizpOsobili svemu okoli. Velci Rusove jsou potornky Ukrajinell, ad dejiny udavaji rnylne opak.

Dejiny Ukrajiny mluvi o zoufalYch bojich, pH kterYch zeme podlehala a byla postupne podmanovana Tatary, Turky, Litevci, Polaky a Rusy. Z techto nekonednYch bojil kozaci, ficht pomoci byla zalotena demokraticka republika, ktera mela samospravu, universitu, akoly a zakonodarstvi v dobe, kdy se podobnYmi vymotenostmi nemohly chlubiti ruske kolonie za jejimi hranicemi.

V sedmnactem stoleti byla obsazena Polaky a nucena hledati spojeni s poloasiatskYrn statem moskevskYm, kterY si ji pak podmanil. Byla uzavfena smlouva, pfizna,vajici Ukrajine samospravu, ale Moskva ji po krvavYch valkach si Ukrajinu pHvtelila. tragickYm itdelem Ukrajiny (v prvni polovine sedmnacteho stoleti) bylo, to se o ni rozdelilo Polsko s Ruskem. Petr VelikY pak zrukl kozackou autonomii a revoltu potla.eil s takovou ukrutnosti, si tim v Ukrajine ziskal jmeno "Petr UkrutnY". Car, kterY si osvojil titul "Car vaech Rustl", nemohl ovSem strpeti neodvisle Ukrajiny. Katefina II. dovrkla jeho dfio zruknim hejtmanstvi a odstranenim poslednich zbytkil kozacke svobody. A konedne osmnacteho stoleti) byla zapadni Ukrajina (Halid) pHvtelena k Rakousku.

V deva,tenactem stoleti byla Ukrajina dale utlaeovana autokratickYm fetimem ruskYm, kterY se snatil vyrvati ze srdci Ukrajincti vkchny kofeny vlastenectvi. Ukrajinske byly zavirany, ukrajinska, literatura vyhlazovana. Bylo zakatano utivati ukrafinskeho jazyka a veSkera statni sprava byla poruStena. Do zeme bylo dopraveno mnotstvi vyzvedaeil a provokaterS, narodni hnuti bylo krutYm zpilsobem potlaeovano a vildcoye vyvateni do Sibife.

Osud Ukrajincu halidskYch nebyl za Rakouska prave . .t'a.stnYm, ale piece byl mnohem lepSi net osud Ukrafincil ruskYch. Men jiste narodni vYsady a motnost, vyvijeti se pokrokove Jednou z hlavnich pflCin svetove valky byl konflikt mezi Ruskem a Rakouskem v °ta g-

VtSTN K

Ukrajina. ce Ukrajiny. A byla to spi ge tato otazka, net otatka balkanske., jak se tehdy vkobecne myslilo, jet otravovala styky obou sta.Rusko bylo vydeSeno probouzejicim se vlastenectvim halieskYch Ukrajinci a jeho polooficialni tisk pfimo poukazoval na to, ze bude pak nesnadno potladovati ukrajinske narodni hnuti v Rusku.

Versaillska smlouva, ktere. potvrdila samostatnost Polska, pfedala zase halieske Ukrajince vlade davnYch jejich neptatel. V rode 1923 bylo site Polsko vyzvano radou velvyslanctl, aby uznalo nutnost samospravy pro tuto oblast: ale Polsko svYch slibil v tomto smeru nespinilo a vkchny jeho snahy se nesou spice k tomu, aby ukrajinska narodnost byla potladena. Vyudovani v ukrajinskem jazyce jsou kladeny dim dale tim Irak pfekatky. Od roku 1920 byl poeet ukrajinskYch Skol sniten ze 3,600 na pouhYch 120; z toho 2974 §koly byly pfemeneny na vicejazydne, pH knit jen nekolik merle vYznamnYch pfedmetal je vyueovano ukrajinsky. Neni ani jedine ukrafinske S'koly technicke, a z eastky 28,885.420 zlatYch, jet z rozpoetu na rok 1934 ptipadaji na university a koleje. pouze 63.490 zlotYch bylo povoleno na due ukrafinske stolice pfi var gayske universite. Vstup na tyto Ustavy pro Ukrajince je velmi omezen: ze 49:770 students v roce 1931-32 byli pouze 2192 ukrafinSti studenti z Halide. A studenti varkvske intenYrske koleje byli rozdeleni takto: 3692 Polaci, 468 tidil a 6 Ukrajincil z Halide.

V roce 1917 byl v RuSku tru gen jeden autokratickY retim, ale hned byl nahraten druhYm. Uketalo se, to jeji kofeny tkvi v ruske rase. Zdalo se s podatku„ to Ukrajina bude statem neodvislYm. Dle Ustavy, prohlakne v Carkove v roce 1919, mela to bYti republika, "neodVislY a svrchovanY stat". A po nejakou dobu jim. skuteene byla, net v rode 1920 -na neaesti — uzaviela s Moskvou hospodatskY a vojenskY pakt. A to prave znamenaIc opakovani velke zrady ze 17. stoleti: byl to zaeatek konce ukrajinske samostatnosti. Od ukrajinskeho statu bylo pak jedno pravo po druhem odlamovano, at koneone zmizela Ukrajina v 'moskevske komunisticke unii — SSSR. A zaroveri zadalo potlaeovani ukrajinske kultury: easopisy, psane ukrajinske knihy poalehaji kontrole Ufednikii z Moskvy. RuSti11a je povinnYm jazykem v ukrajinskych ukrajinati profesoil byli obtalovani a vezneni za to, to neutivali ruskYch znakti a zs zavadeli slova, jet zvetauji rozdil mezi jazykem ruskYm a ukrajinskYm. Tak pfevzali balaevici utiskovaci formuli od svYch carskYch ptedchildcil.

Ale snahy Moskvy narateji na stalY odpor ukrafinskeho lidu. Devadesat procent Ukrajincil jsou sedlaci„ fide individualnich rystI povahovYch. RuSti sedlaci stavi sve chalupy pospolite ye vesnicich, ale ukrajinai si libuji v samotach a obklopuji sva sidla zahradami a haji.. Bolaevici poznali, to s ukrajinskYmi sedlaky nebudou miti tak snad.nou jako se sedlaky ruskYmi a proto volili jinou taktiku: snatili se zredukovati kozacke obyvatelstvo. V kubanskem kraji zmizelo celYch 40 procent kozackeho obyvatelstva. Ale razne selske obyvatelstvo provadelo odvetu: vratdilo komisafe a dasto v organisovanYch detach bojovalo zu'five proti ruskYm vetfelciim. Sedlaci skrYvali i nieili obili, jen aby moskevki agenti nemohli rekvirovat. Tim byl ovSem pfivacien do kraje Mad a ztrata na tivotech Sla do milionti.

Ohromne mnotstvi Ukrajincii bylo postHieno a do nehostinnYch krajil sibitskYch i jinych bylo vyvezeno nejmene Ctvrt milionu lidi.

Za retimu bolkvickeho vzrostlo ukrajinske narodni hnuti jeate silneji, net za dob carskYch a nachazelo mnoho ptivrtencil mezi inteligenci a polo-inteligenci. Bylo dokonce zjiateno, to mnozi ukrajinati komuniste byli vlastne i zakuklenYmi ukrajinskYmi vlastenci. Vaechny organisace byly proniknuty nacionalisty. Nacionaliste se dostali do

Ve stfedu. dne 10. eijna 1934. akademie ved a umeni, do zeinedelske akademie a jinYch instituci. Vudce narodniho hnuti,. M. Skrypnik, byl komisafem 6ko1stvi. Kdyt byl prozrazen a povolan do Moskvy k odpovednosti, spachal sebevraidu.

A nyni je v Ukrajine ruda armada v permanenci, talate jsou piny ukrajinskYch vlastencu a rudy imperialismus prozatim triumfuje.

Jeden z bolSevickYch komisaf0 nedavno prohlasil: "Hlavnim natim nebezpeeim je ukrajinske narod. hnuti." Tedy toter, co fikali carSli ministfi. A jini fikaji: "Potfebujeme Ukrajinu; bez ni by ruska, rise nemela ceny."

Ukrajina je sYpkou Ruska. Pied valkou dodavala Rusku donska Oblast (jet je skoro dela v Ukrajine) 70 Procent spotteby uhll. A tem & . tti etvrtiny veSkere rudy pfichazely z Ukraj iny.

Za carskeho retimu byla Ukrajina Spine podmanena ruske fisi. Centralisace byla provadena at do krajnosti: hlavni-tfady vSech culletitYch podnikti byly ye vzdalene Moskva, nebo at v Petrohrade. Prilmysl sttedniho Ruska tetil z tehdejSiho jednotneho systenau celniho, ale ukrafinske zemedelstvi trpelo odNetnYmi opatfenimi cizich zemi. Tim vznikl nadbytek obyvatelstva, kterY nemohl byti zamestnan doma a proto dochatelo k houfnemu vystehovalectvi.

Sovetska, vlada provadela dale politiku carskeho Ruska: vSechny ukrajinske podniky byly vteleny do sjednocenYch trusts, fizenYch z Moskvy. Donska uhelna oblast byla od Ukrajiny administrativne oddelena, a byla vybudovana nova draha, spojujici tuto Oblast s Moskvou. Z hlediska mezinarodniho, je ukrajinsky problem nejvYa zajimavy. Neize upHti, to cela Evropa ? vyjma Rusko trpi nedostatkem mista a nadbytkem intelektualii a technicky §kolenYch sil. Zemepisne je zapadni Evropa poloostrovem evropsko-a.siiskeho kontinentu, ktereho Rusko zaujima tak velikou Cast. A zatim, co Evropa se venovala vYvoji sve prumyslove civilisace a cvidila lidi v praktickYch umenich, nikdo se nestaral o to, co se deje v zemich vYchodnich. A nyni trpi zapadni Evropa nemotnosti expanse nahromadenYch sil. Ukrajina v minulosti "z ruky do ruky" a nyni se kika, to po ni total Nemecko. A nejsou to povesti fiche: clfivejai nemeeti statnici hledeli na zapad i na- vYchod, ale Hitler hledi pouze na vYchod. Na vYchod hledi take Polsko, jet je dedidnYm nepiitelem Ukrajiny, stejne jako Rusko. "Od Baltu at k 6ernemu moti", je heslem dneSca. ProslYcha se, to polsko-nemeckY pakt, tykajici se Ukrajiny. Neni pochyby, jsou ve vYchodni Evrop y ohromne moinosti pro nemeckopolskY kompromis na fidet jinYch. MySlenka, vteliti Ukrajinu do systemu zipadni Evropy a posunout Rusko dale na chod, je jiste vabna. Avaak proniknuti Ne mecka a Polska do Ukrajiny by bylo proti hospodafskYm i strategickYm zajmilm Velke Britanie. Nejlepaim feaenim by bylo, aby se Ukrajina stala samostatnYm statem, za jehot neodvislost by se mocnosti spoledne zarudily, nebo aby v pfihodne dobe sama rozhodla, s kYrn chce vstoupiti do federace Neodvisle, nebo autonomni Ukrajina je nevyhnutelnou pro evropskY hospodelskY pokrok a pro svetovY mir Jeji samostatnost by znamenala konec ruskYch byzantskYch snit i indickYch tuteb. Jeji vlada by jiste byla demokraticka a mohlo by dojiti k demokratickemu federativnimu systemu„ jehot je ve vYchodni Europe jit nej yYS tfeba.

Chytani ryb na zreatka. V Americe se nyni dale. reklama patentni udici se zrcatkem. Vynalezce ye svYch reklamach tvrdi, to na tuto udici se zrcatkem se nachyta desetkrate vice ryb net na obydejnou, a vysvetluje takto: Ryba vidi navnadu, bliti se k ni a ohledava ji. Ph torn vidi v zrcadle druhou rybu, ktera rovnet miff na tuto navnadu. SkoCi tedy ryba co nejrychleji po navnacie,, aby ji zachranila pied konkurenci. Ryba je chycena. Diva-li se do zrcatka, vidi dokonce, ze I druha ryba se chytila.

e stredu, dne. Di ijna 1034.

Ammusezzazzwommtga=msE7 ,„ Naie rovy.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Ponevad2 se zalibilo Vtemohoucimu povolati k sobe z na'Seho sttedu natl. spolusestru, Teresii Hovotak, ktera, se odebrala do neznamYch konein dne 17. zaki 1934, my, niZepsany re,solueni vYbor tadu Novy Tabor cis. 17, SPJST., jmenern tadu vysloyujeme, ditkam a v'Sem ostatnim pozustalYm natl. srdednou soustrast nad ztratou milovane matky. Zesnula sestra byla po mnoho roku nemocna a v poslednim easu Upine oslepla. Vkly verne pinila s•ve povinnosti.

Ty„ draha spolusestro, odpoeivej v pokoji a budi2 Ti zeme lehkou!

Za tad Novy Tabor. cis. 17. SPJST.: Jos. N. Vavra, Jos. ' rubat, John Masai-, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. JelikoZ nenprosnY osud zasahl v kruh nat spolkovy a vyrval z nateho kruhu nak spolusestru, Kateiinu Bravenec, ktera dokonaila svou pozemskou pout' ye veku 91 rokii, dne 7.

1934, a byla pochovana na 6esko-narodnim htbitove v Novem Tabote.

Bylo usne geno tadem Nov' Tabor cis. 17, SPJST., 2e my Zelime ztraty naSi sestry a vyslovujeme nagi soustrast pozilstale cloth a ostatnim ptibuznYm. Zesnula byla zakladajici elenkyni noteho fadu, y2dy vesela a Zertovna a v'Zdy John Masat, resolueni vYbor. pinila sve povinnosti tadove. ji zerne lehkou!

Za tad Novy Tabor, els. 17. SPJST.: Jos. N. Vavra, Jos. Srubat,

T Zeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Hogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime &sky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

Sidalia 15

VESTNIK

CESKI DEN NA STATNI YYSTA- OZNAMEN1 UMRTI 'CIS. 2159. DO iptistoupila 8. dubna. 1906. Cislo certifikatu 19582, a dle stanov o2165. V6ETMO. VE, 14. RiJNA V DALLAS, TEL pravnena jest k podpote v east• 2159. Katetina Bravenec od tadu ce $250.00.

Cteni ptatele a krajanel S bratrskYm pozdravem, JeSte ted' yam vgem chci ptipo- NovY Tabor cis. 17., zemtela dne J. R. Kubena. menout to nati narodni slavnost, 7. zati 1934, v stati 91 letech, na kterou zde mame jako jinx minu- seSlost vekem. K Jednote ptistoula pit statni vYstave v Dal- pila 1. eervence 1897. Oislo certilas, a to tohoto roku dne 14. tij- fikatu 19586, a dle stanov opra ynena, v nedeli, a minim yam vgem na jest k podpote v eastce $250.00.

OESKY PRA.VNIK 2160. Jan Chaloupka od tadu eetimto oznamit potad slavnosti. soudv vinde.

Pora,dy . pc4tou Program Ceskeho Dne jest na.- sky Prapor els. 24., zemtel dne mieta zkusenost.

10. zati 1934, star jsa 64 rokii, na sledujici: Pfigim $150.000.00 na 6% ftrokt rakovinu. K Jednote ptistoupil 10.

1. OeskY orchestr z Dallas YOAKUM, TEXAS. dubna 1910. Delnik eislo certifika2. 6eska narodni hymna tu 1431, a dle stanov opravnen shromakleni. jest k podpote v eastce $1000.00.

3. Solo na piano - Nicholas 2161. Stepan Horak od tadu VyKovandovich.

4. Zpey solo - pi. Baena Val- zovice Cis. 114., zemtel dne 11. za,PRAVNtK ti 1934, star jsa 57 rokt, po opeeikova.

Vffizuie veaere soudni a nravni raci.

K Jednote ptistoupil 9. pros.

5. PeveckY sbor tadu SPJST. 1906. Rolnik. eislo certifikatu zfilditosti. abstrakt y. nosledni eislo 130, Dallas, Texas.

6. Ptedna'Ska - p. senator L. J. 6526, a dle stanov opravnen jest WEST. Tevletn. 116. .TEXAS k podpote v eastce $1000.00.

Sulak.

2162 Tom Matejka od ta.du Den7. PeveckY sbor Slavie z West.

Program bude hezk' a krasnY, nice cis. 94., zemtel dne 10. zati a bude zaeinat ptesne o jedenacti 1934, star jsa 67,, nasledkem nahoPRAVNtil hodinach dopoledne, ye Fair Park dileho zastteleni. K Jednote ptiVvfiztrie ve gkerA soudni stoupil 15. list.

1:108 Rolnik.

Oislo Auditorium. Je gte jednou vgem ztlditosti certifikatu 5325, a dle stanov optipominarn, byste piisli vtichni za tiadovna: 821 Bankers Mortgage yeas, a doufame, 2e vsichni budou pravnen jest k podpote v eastce Building. Dies ulici nanroti Krese $1000.00. budove tak moci uelniti, jeliko2 tohoto ro2163 Jan Hubalek od tadu PN- HOUSTON. - - TEXAS, ku program Oeskeho dne zaeina o jednu hodinu pozdeji nee jina, moN Cis. 143. zemtel dne 11. zati minula leta a tak bude kaZdY mit 1934, star jsa 70 roku, na srdedni POIIREBNi SIAABA i ti vzdalenejk ptile t. itost ptijiti vadu. K Jednote ptistoupil 14. dervna 1908.

Rolnik.

Oislo certifikatu Distinktniho charakteru, za ceny ihned na zaeatek programu v ur1332, a dle stanov opravnen byl velmi mime. eenou hodinu. k podpote v eastce $1000.00.

Jest zvykem Edward Pace, dati Po programu Ceskeho dne bude dpinou pohrobnickou sluibu nejlep2164.

Karel Miket st. od tadu mit ka2ZelY jeden dobrou pkileliMho druhu, za ceny velmi mime. tost se seznamiti a pohovoiiti se Tex. Mir, Cis. 10, zemt6 dne 13. Jsme nejlepe vypraveni nejmoder• zati 1934, star jsa 75 roku, na raznamYmi a ptateli od jinud ze vzdalenYch osad a take navazati kovinu. K Jednote ptistoupil 13. nejg imi pohkebnimi auty a ygemi nove znamosti, podle toho, jak si list. 1903. Rolnik. Cislo certefika- nymi pottebami, vykonavati praci lido bude ptat. Jelika jsme pte- tu 10310, a die stanov opravnen spolehlive, moderne a pattidne.

EDWARD PACE svedeeni, 2e zase na tento eeskY jest k podpote v eastce $500.00.

2165. .Terezie Hovotak od tadu Pohrobnik, Temple, Texas den, na tuto narodni slavnost ptijde hodne nateho eeskoslovenske- Novy Tabor, els. 17. zemtela 17. zatlen S.P.J.S.T. Jednoty ho lidu ze v gech easti nateho slun ti, na vnittni bolesti. K -Jednote neho Texasu a snad i od jinud, bude to hezke dostavenieko naNch krajand v Texasu.

Pak take po torn \tem prohlednete si yYstavu a at budete unaveni, pak weer budou pro vas ptipravene obe Ceske sine, kde budete dobie pohosteni nasimi dallaskYmi kuchatkami jidlem a pitim.

S dctou zirstavam Vat pNtel, J G. Bubak, ptedseda Americko - deskoslovenskeho Sdruteni.

Emil J.Mc s

G 0.E.KACIR

C•ii.ChernoskS7

414•11.4{d/061110,411111.0.17.402.04n11.0102.0.101.0.90.0.00.0.011.011111111

nene

Marne na prodej jistou zasobu prvotildniho semene k seti, ktere nam zbylo z roku 1933• Dokud za.soba staei, pro& se buil za

A, A. LESIKAR, eESKt P1Z,AVNiK, zatIdil si kancelat ye 1206 Texas Avenue.

Vyiizuje ve§kere soudni a pra yni zalelitosti, abstrakty, posledni vale, atd., kdekoliv v Texasu.

Telefon - Fx. 2345.

Doma telefon - H. 5309 HOUSTON, TEXAS.

Roman J. Bartosh

deski Provnik Corpus Christi National Bank Building.

Coo g s Christi, Texas

Semeno toto jest prvothdym jakosti, velke, dobie vyvinute, s pozemkii nejlep5ich jakosti. Nesejte letoil semen°, jet je nedcrostle. nisledkem sucha• za 621n6 uspokojeni nkime• H4f-mt, o

ITASCA, TEXAS.

Strom 16

VESTNtK •

Poufivejte k oznamovani

Mali Oznamovatel Hledam starai aenskou, ktera by nehledela na velkY plat, k obsiuze starai deny, ktera je Castedne. ranena mrtvici. Ostatek v dopisu. FL M. fteznidek, Kauf(48) man, Texas INF"' Nabidnuti k sliatku. Jsem svobodnY 37 let start, pracovitY, zdravY. Hledam druaku aivota za ptidinou sriatku, svobodnou neb vdovu, mezi 25-40 lety sMic i. Jedno menai ditko neni na zavadu.

Musi bYti dobra, eistotna dobra hospodyne, majici za.libu v bYvani y e meste. Podobenka buda v ptihlaace, ktera, se vymeni. Mleenlivost zarueena. Ostatni sdelim v dopisu. Piste pod znaekou "Domov", % Vestnik, West, Texas.

• (48-49pd.)

SOKOLSKE POZVANI VSEM NAVSTEVNIKUM STATNI VISTAVY V DALLAS! Na Cesky Den v Sokolovne bude plipraven peknY program, spojenY s taneani zabavou.

Ku pohodli navAtevnikt, Soko-lovna bude otevlena po eels' den.

Tel i v kuchyni pripravena budou chutna jidla a rtzne napoje.

Pri sokolske hudbe si pekne zatandirne. Na shledanou v Dallaske Sokolovne! Na zdar!

Anton Kos.

Shiner, Tex. ftad Spravedlnost, cis. 121.

Uvedomuji .bratry a sestry naSeho tadu, ae se schtze prvni nedeli, to je `7. t. m. neodbYvala a bude se odbYvat 2. nedeli dne 14. iijna v 1 hod. odpol., neb pro nedostatek Clem nemohla se schtze

odbYvat. Tedy dostavte se vaichni aspoii je,dnou do schaze a zapravte si p11 tom svoje povinnosti.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad, taj.

Pravda jest jen tomu Skodliva, kdo page zlo. Kdo eini dobro, mipradu.

Sueas nete se Ceskeho Dne

TAJEMSTVI SPOKOJENOSTI

Jciete hledati dnes do zlatonosne Otavy zlato — a mezi lidmi spokojenost. "To tiZ" je tak mesi ZenskYmi", lekne yam ta po3tiVa mezi nimi " my musime bSrt vedne nespokojene."

"I ta nejspokojenejAi z nas Si nikdy s chuti poplade a zahubue, hato g ty druhe," rozumuje jina.

D6PPronajme se farma, 60 oOno se kekne: "Ta intiae byt kra vzdelane pady, dobra aernice, it'astna, nic ji v iivote nechybi." pane misto, z dilu. 0 podrobnosti Ale vidite za kulisy aivota 'Zahlaste se u: Jos. P. Holaska, v re- ny? Jedna ma hodneho mu2e, ale da.kci 6echoslovaka, West, Texas. nema zdravi, druhe chybi pentOW" Hledam priiei ve Stoke, it- se, tleti deti, dtvrta ma tech Omim Cesky a anglcky a jsem zku- A mnoho a s nimi velke starosti.

Sena. Plate na: "Delnieka",, Vest- A tak by se daly pkidiny vypoditanekonedna. nik, West Texas.

(48) ti NejspokojenejSi je snad ta, 'Nir Hledam delnika, spolehlise ani nerna z deho teSit. Znaveho„ kterY se vyzne. ye farmake- a jsem jednu starou gvadlenu, hrni. Plat die dohody. Plate: Delnik, jatou, chudou, ktera se jeSte sta(46-dz) :ala o sveho mrzuteho otce, od Penelope, Box 4, Tex. ?ratelopuStenou„ nikdy nikYm ne11r. Sazenice Zelove — Charle- milovanou a ona dovedla si vSeston, Wakefield a Early Flat Duch :Jl° tak urovnat a se vim se srni, 500— $-.75; 1000 — $1.25, poSton fit, '2e to bylo aZ zazradne. VSevyplacene a za uspokojeni ruaim. chny a vSechno v Zivote omlouHallettsville Plant Farm, Halletts- vala, na vSem videla jasne stran(45-48) ville, Texas. a z kaZde malidkosti se doDr' Na prodej. — Me misto o vedla radovati. Jak je proti ni 12 1/2 akrech, dobte zvelebene, ko- aboha jina Zena, ktera svoji pledvarna se -claim pottebnYm zatize- stiranou nemoci, neusta,13'im ne.nim, take lihea a "brooder", v dob- kem a zbytednou lakomosti utrarem potadku. Proda se nasledkem pila doslovne sveho hodneho nude zdravi. Cena levna. Hlaste se u a zprotivila se celemu svemu okoJoe F. Novosad, Rt. 3., Shiner, Te- i, aj-2 ztstala docela opuStend.. Ma(46-49) :oktera, z nas ma pricing k ve6xas. aemu smichu. Nejsou to ani pentDIP Proda se a nebo pronajme ze, ani krasa, ba ani ten nejcen124 akrova. farma v okresu Whar- nejSi klenot nas, zdravi, aby nas ton, na mime podminky. Plate delaly docela spokojenYmi. Je to hued na Jno. P. Trlica, Granger. rieZna duce, vesela mysl a statedsrdce. 2eny jsou oproti muTexas.

(46-48) ?tin nespokojenejAi o to, o co jsou ZIP Na prodej kutatka druh0 proti nim bazlivejSi. Neznaji jeReds, Barred Rocks, Silver Laced, §te svoje sily, boji se,, ae nepte-1 Wyandates, Australorps, sto za ohou plekalku, kterou jim Zivoti $7.25, Bile, aerne, hnede a Buff stavi, pusti se do plade a do zouLeghornky sto za $6.50 vyplacene. ani. Ale Zivot je krasny. I v to Von Mindens Hatchery, Fayette- aejhorSi uddlosti najde se jisktieville, Texas. (dz.) is jasu, v • to nejsmutnejSi ulici ;rochu krasy, snad tam roste aDIP Dovolujeme Si oznamiti, 2e bead tam vesele dite, smeje se stale zabYvame s kupovanim a se kvet kaktusu. prodavanim koni a mull Jestli 172clyt' i blato v kolejnicich drah si ale ptejete koupiti, prodat neb art duhovou barvou! Je tteba vivymenit mezka, kone, navgtivte et, je tleba chapat vSechno, co nas, mtaeme yam poslouaiti s U- pivot podava. tisic a mypinou zarukou. Aug. Dulak a M. J. slim si: "U2 si odpodinu v roviCinek Barn, West, Tex. (dz.) 1 6" a vidim pled sebou novYch tisic vrcht, nemohu zustat seat TII2Ni CENY 1 am /lade na kameni. Kdypak ye Waco dne, 9. kijna 1 ych to do sve vysnene roviny Jdu zase v duchu Si !

Bavina, str. middling 12.90-12.75 1 aluji. tu krasu, ke ktere chci Kukutice v klasech, null 70c-75c C ojiti a net se nadeji stojim v Oves v pytlich, bual 52c-55c t ak vytouZene rovine. KdyZ.- jsem JeCmen, bugl 80c-90c se obratila, teprve vidim, jak jsou jak jsem se jich Take slepice, libra 10c t y hory nizke Kutata k smaaeni 12c E bytedne bala.

7c Kruty, cis. 1., libra Spokojenost nam pomaha nesti Krocani, Cis. 1., libra - 5c b lime v iivote. Jsme diky ji vedKrocani, cis. 2., libra 4c r mlade a svet kolem nas je ja20e snejg1.—Nn. Veice, tucet

Ve sttedu, dne 10. iijna 1934.

NA \i- STAVE V DALLAS

V

NEDELI

14. ikiJNA

zadatek programu v 11:00 hodin dopoledne v Au-* ditorium na VYstaviSti.

11

1. DallskY Cesky Orchestra — kapelnik; Jerry floup ■, : 2. Uvitani; Jan G Bubak— pled. Ces. Dne; 3. Ceskoslovenska hymna—lid; 4. Solo na piano—Nicholas Kovandovitch; 5. Ptednes basal "Chodsla" pi Baena Valeikova— doprovod na piano—pi. Olga Krutilkova.

6. PeveckY sbor tadu Jaro Oslo 130, Dallas "Prof-pakjste-daleko-maminko"—doprovod na piano pi. Olga Krutilkova; 7. Pkednaaka—senator J. L. 812161; 8. PeveckY sbor "Slavie" z West, Texas— sbormistr, Dr. J. A. Pazdral; 9. DallaskY Cesky Orchestr; Zyliatni sniiene jizdne po Interurban z West Bude-li 40 osob okruini jizdne bude za $1.25 Bude-li, 70 osob okruini jizdne bude za S1.00 Nadherny celo-denni program zdarma na vYstave

Divadlo

Houstonu

"ZAMECKE, STRA&EDLO" Veselohra o 3 jednanich.

Napsala Baena Rajska-Smolikova Sehraji ochotnini OSLO ' 142, S. P. J. S. T., VE SVE Shit IZADU STEFANIK, V

nedeli, dne 21. iijna Nolda a Radcliffe ulice OSOBY:

Matej Klouda, aenkYt Ra2enka, jeho dcera Alois eipera„ sklepnik Paatika, pravodce turista Skarda, hradni podomek, KamarYt, profesor.

Jirka Trojan 7 Vlad'a Stukpa ] studenti Milea, 7 Iaka, l studentky

p. Stepan Valeik sl. Margarit Mraz p. Jan Chiadek p. Bedfich Ctvrtnik p. Frank Beean st. p. Anton 8vestka p. Johny Kahanek p. Frank Beean, ml. sl. Helen Valaikova sl. Hilda 8vestkova

Dej odehrava se za na gich dna, v eeskem vYletnim mesteeku.

Mezi I. a II. dejstvim uplyne doba 6 nedel a mezi druhYm a ttetim — tYden.

Zaeatek v 5 hodin yeeer. — Vstupne: osoba 30c; deli 10e Po divadle

Taneeni Zabava tretive zve

Zabavni wirbor