Vestnik 1934 10 17

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 RO6NiK (VOL.) XXII.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

(Wednesday) 11. iijna, 1934.

5ISLO 49.

ROK ROOSEVELT VA EXPERIMENTU. EBYLO TO nahodou, 2e president SpojenYch state util pti oznadeni dru n • hu politiky, pro nit se rozhodl, slovo "experiment". Chtel tim dat obecne na vedomost, ze Umyslne vede zemi po ceste, na ktere je velmi mnoho obtiti, pfekatek a nebezpedi. S y Ymi proslovy a provolanim se Roosevelt pokoutel v ttipit vetejnemu mineni: "Musime z krise za katclou cenu, musime uvest hospodatstvi do. chodu. 0 tom, jak to nejlepe provest, se nazory udencti rozchazeji. Chci se tedy pokusit sam o cestu, kterou mi moji piatele-odbornici doporueuji a jet se i mne osobne zda. nejspravnejti.

Doufam, ze kroky,, ktere podnikam, pomohou semi, jit spravuji. Je to -Oak experiment; ptijde-li to s kopce, musime se pokusit o neco jinehol" Ph experimentu nema smysl pfeni se o thesi, jet ma bYt experimentem dokazana, anebo poptena. Experiment sam musi uktisat, co je pravdive a co ne, co je motile a co nemotne. Jeho cena nebude nikterak snitena tim, Se pclvodce experimentu behem jeho provadeni modifikuje svoji hypothesu, anebo ptejde k jine metode: Patra po pravde, chce ji najit za katdou cenu. Zclstone si proto jedno, zda ji najde tam, kde ji ptedvidal, anebo na jinem miste. Nechceme se zde zabYvat detailnim rozebiranim otazky, do Jake miry byl president Roosevelt ye svem experimentu konservativnim.

Pozorovani a oceriovani prtibehu Rooseveltova experimentu jsou neobyeejne ztiteny tim ze se president Roosevelt dostal do otevteneho boje se silami, disponujicimi nejmocnejtimi prosttedky propagadnimi a ovlivriujicimi vetejne mineni Ameriky i Evropy.

Jak vypadaji objektivni vYsledky Rooseveltova experimentu? Abychom si o nich ueinili jasnou pkedstavu, musime se uchylit k statistikam vYroby, zamestnanosti, cen, mezd Ve vYrobe SpojenYch statil od bfezna 1933 mtlieme jasne videt tii rozdilne faze, jimit se Roosevelt& experiment vyznaeuje. Na jate roku 1933 byla vyroba, stejne jako vetkera hospoelatska einnost SpojenYch state, na prudkem sestupu. Liberalni Uverova, politika Rooseveltova se Pied nekolika mesici zhroutila; hospodafstvi chybelo jakekoliv v pevne vedeni. V btezriu 1933 dotlo ke krajni tiveroVe krisi a k zavirani bank; to byl nejnitti kritickY bod americke krise. Kratee po pfekonani bankovnich obtiti, ohlasil .novY president svilj program. k jehot uskutedneni prosadil, jako nezbytnost, odhodnoceni dolaru.

To byla prvni faze experimentu. Odekavani cenoveho vzestupu vedlo k hromadnemu otiveni a rortiteni vYroby. V prilbehu etyt mesicii vyrostla prilmyslova vYroba celkove asi o dy e ttetiny, satim co produkce telezne rudy a surove oceli se vice jak ztrojnasobiIa. ObecnY vzestup a rozmach vYroby byl tak mocnY, ze na ptiklad prfunysl textilni, ktery pomerne utrpel krisi nejmene, zvYtil svoji vYrobni kapacitu nad rekordni prumer roku 1929. Zdalo se, '2'e nejtratti doba p •inese no-

you eru "prosperity". Ale to bylo jen zdani, ponevadt v podstate sio pouze o spekuladni tah„ ktery musel dfive, di pozdeji "prasknout". Kupni sila obyvatelstva se dostatedne nezvytila. Zboti bylo vyrabeno v rekordnich kvantech, ale nenalezalo ani zdaleka dostadujici poeet kupujicich.

Tento nezdravY, ukvapenY vYvoj, ktery budeme nazYvat oznadenim "boom", trial etyfl mesice. V dervenci 1933 se vlada rozhodla, podniknout razne kroky proti spekulaci. IViYdlova bublina "boomu" praskla najednou. Katdemu podnikateli bylo nahle zjevne, ze s rozmachem vYroby bylo piin g pospichano, Se zatlo se pfilit daleko a ze je nej yytti eas zaeit kadne brzdit. . .

A zde poeina, druha faze experimentu, kterou mtiteme nazvat erou "rapidniho stupu". Podahlo se v ni site pfedejit zhrouceni velkYch podnikti, ale nezabranilo se znadnemu poklesu vYroby ye vtech prtimyslovych odvetvich. Upadek byl stejne rychlY a nezadrlitelny, jako vzestup, ktery jej ptedchazel. Nikdo v Americe posleze nevedel kdy se fitici iipadek koneene zastavi. Obtite vzrfistaly den ode dne. Dokonce se jit vyno•il plan, dat presidents sesadit kongresem a zamezit tak jeho dartimu pokradovani v experimentu. . .

Ale BilY dum odolal vtem pfibojtim a ani trochu nepomftlel na Ustup a na zahozeni putly do tita. S horeenou energii se pracovalo na vybudovani stysteinfr kolektivnich sinluv (codti), jejicht tikolem meld byt oSiveni kupni sily a zastaveni poklesu vyroby.

V listopadu bylo koneene toto rozsahle a komplikovane dilo dokondeno. . . .

Z techto iidancl je patrno, ze ye druhe fazi experimentu byly vypracovany podstatne nove metody k zastaveni nezadrtitelneho opodavani konjuktury. Byl udinen pokus zachranit experiment titici se po tikme plote, rortitenim jeho zakladny. Co se nepodatilo clokazat kouzlu penes, mei° bYt dosateno planovitYm vyrovnanim urditYch nadhospodatskYch elementti!

Nove metody mely phjit k uplatneni ye tieti fazi experimentu. Pohyb vYroby v posledni periode nas opravriuje otinadit tuto fazi za eru vzestupu. Pomalu, ale nezadrtitell* krok za krckem je dobyvan zpet teren, ztracenY v eke poklesove. Jenomte tentokrat udrtuje — dik z yytovanym mzdam — odbyt zboti krok s vYrobnim tempem.

To ptimel° vedouci experimentu, aby se intensivne zabYvali zkracenim pracovni doby. teinna opatteni v tomto smeru byla ueinena v druhe fazi experimentu. Behem poklesu vYroby se zdalo, ze musi dojit ke znadnemu propoutteni delnictvo. Aby se mu peedetlo, byla zavedena zkracena pracovni doba, jit bylo umotneno udrteni stavu delnikti i pti znaene klesajici kapacite„ na temet stejne trovni.

Pak ptitly it uplatneni smlouvy NRA., ktere zavedly etyficetihodinovy pracovni tYden.

Tim byla na pkiklad dosavadni zkracend pracovni doba vystkidana pracovni dobou normalni. 'Ve tieti fazi experimentu nebylo

jit — oproti fazi prve — ani fedi o prodloutieni pracovni doby. Tato akce mela za nasledek podstatnY vzrust zamestnanosti.

Jak znamo, zvolil Roosevelt za teoretickY podklad sve mzdove politiky teorii o kupni sile, ktera mela ye SpojenYch statech po leta eetne stoupence a to jak v kruzich udentak v kruzich hospodatskYch. I v tomto pfipa,cle tlo °pet o pokus, °pet o experiment, soueasne s rortikenim vYroby z yYtit i mzdy a dosahnout tak z yYtenY odbyt a spottebu vyrobeneho zboti. Toto usili je vedouci mytlenkou "codfi", majicich regulovat otazku mezd.

Je znamo, ze akce, majici za cil zyYteni mezd, se podatila teprve po odhodnoceni dolaru. Vlastne aft ye tieti fazi experimentu.

VYvoj mezd v rode 1933 ukazuje, ze americky delnik si mohl prOvem behem Rooseveltova experimentu stetovat na pokles realne mzdy. Ve skuteenosti mel jette vice dtivodtt k nespokojenosti. No.te Adaje stanovi jenom prtimerne hodnoty pro cely americky prclmysl. Ve skuteenosti vtak vykazoval vYvoj v rclznYch prtunyslovych odvetvich a provoznich disciplinach velke odklony od teto prtimerne hodnoty. Proto dochazelo k detnYm pracovnim konflikttim, Je phrozene, ze tyto konflikty byly mak) pfijemne osobam, dirigujicim NRA.; bylo by vtak velkYm omylem, domnivat se, 'tie staarky, ktere vypukly v rtiznYch kondinach zerne, ye spojeni s revisi pracovnich podminek, byly bojem delnictva proti Rooseveltovi a jeho akci. Bylo site nekolik ptipadcl, ze stavka delniku byla namitena proti akcim NRA., ale neidasteji byl boj delniku namiten proti zamestna,vateltim a iftadclm.

Co jsme zde uvedli, tvoki jen malt' vYsek ze tivota SpojenYch state, ye vysoce napjatern, dramatickern obdobi jejich historie, nemt provadeji na vlastnim tele experiment, jehot vysledek motna, ovlivni vYvoj sveta na nekolik desetileti. Ptehled, ktery jsme zde podali, si nijak neosvojuje pra,vo na to, aby byl povatovan za dokonalY a UpinY. Neprobirali jsme zde na ptiklad ani hluboce do americkeho tivota zasahujici reformu bankovnictvi a tivernictvi, ani odvatnou a ne prave zcela bezpednou finandni politiku presidentovu. Neobirali jsme se ani novou agrarni ani zahranieni politikou SpojenYch staAni jsme neprovedli analysu socialnich pomercl y e SpojenYch statech, ani podrobnosti jejich promeny behem experimentu.

— Tema Amerika v boji s krisi", je piin g obsahle, net aby mohlo bYt pojato a vyeerpano v ramci pouheho elanku. MYm ukolem bylo jen uvest nekolik betnYch vYsekfi z cry experimeritu. ZavereenY Usudek o experimentu nevi si mono udelat. Hospodatstvi SpoienYch state je site na vzestupu, ale pohybuje se zatirn v umele zajittenem prostoru a ptechod do normalnich koleji„ ktery vytvoti nove problemy, ma teprve pied sebou. Americky lid se domniva, ze se mu podali stat se panem situate a podmanit si slepe a tkodlive sily.

VYsledek toho, co jsme dosud videli, opravfmje k ternto nadejim.

Strana 2.

VESTNIK

KOPECKU kostelik s cibulovitou bani, vedle stard kola se zahradkou a veeliekami pana iidiciho, na na ysi pod lipami Ladislav Stehlik. bile chalupy, kde jsou v oknech kvetouci fuchsie a myrty, hneclo, humna a sady — tot' V zapadlYch vesnicich se filth je gte po stadeska vesnice. rooesku strejeku a teto. V gem. Ukazuje to Lipy starodavne voni, zeme giroce vydyna hlub g i vztah mezi lidmi — je to proste chuje z brazd, rosa pada, do sulfa. — a jen a dojernne jako neobjeveni basnici. Jsou tu vzdalenY hlas jedouciho vlaku ptipomina, a jaci basnici! Nevedi, pravda, nieeho 0 Ze tam daleko je svet. syntaxi, motivaci a rYmech — a piece maji Svet jinYch svetel a tuZeb, hluenej gi a nabasnickcu milost. roenej gi — ale cizi a vzdalen3"7. Cizinec sem Strejeek Roc.hlakoc, dkevak a dornkat, je zabloudilY brzy odchazi. Jen ten, kdo zna takovY samorostlY basnik. Povi yam vklycky, kraal prostoty a hloubku mleeni, komu je kde prave potkate srny — zna jejich stay samota druhem nejvernej gim — nachazi talepe neZ hajnY. Najednou vas tie vezme za dy staletou moudrost. ruku, podiva se melee do oei. Z nieeho2 nic Je tu daleko od sve'ta — ale blizko k elovas vede s tajemnYm mleenim pod malt veku. Bliz ne2 se zda. smreek, zdvihne nenapadne kus knry a Pies ve gkeru racionalisaci nebyly je gte vyz derne prsti na vas vyhlidne jako krasne zjenalezeny stroje na drani peki. Jsme tomu Neni, jako obldeek sluncem je gte nedoteenSr adi, protole se nam je gte uchovala &averbelounky hiibek. /lost podzimnich draeek ye vesnickYch chalu"Podivaji se, pane ueitel, jak ta zeme krapath — a s nimi i tvotivY prvek vypraveasne dejcha skeho umeni lidu. Pohadkam, Tak to na vas zavane nehou az zatrnou poveStem i narodnim pisnim bylo uZ clavno smysly. Ten elovek krome kalendate v Zivoodzvoneno (vytraceji se ponenahlu s do gkote nic neeet1 — a musil bych hodne hiedat vYmi stfechami) ale piece jen babieky jev knihovne, abych nalezl krasnej gi lyrickou Ste vypraveji maly'm detem v zakonfenYch vetu. jizbach povesti o Zhavohlavcich, ohnivych duJaka hloubka citu a jaka vroucnost! dacich a hastrmanech — zatim co nedaleko Basnik. odtud vkiskaji saxofony. Stare kulisy -- ale • * * osoby a piedmety docela nove. Vzpominky Pokud se tyre politiky, budete na vsi zklaz valky jsou nejvcleenel gim tematem hovomani. Tady se nemysli podle linealu a scheril pri dradkach. Znate je temek uZ zpameti, mat — ruzne kontrasty ziji vedle sebe navg echna ta neodmenena hrdinstvi, ulejvacke vzajem splYvajice — a volby jsou pragpatnYm mazanosti a podfuky pki rekvisicich. Je to seismografem pro postiZeni politickeho smS7rok od roku zdanlive stejne — ale musite mit gleni vesnice. smysl pro baryitY odstin lidove fantasie, kteStars' BlaZek si celY rok neodpoeine od polra dovede betnou vec neustale pozmenovani prate., ale piece jen denne pozorne pieti do kouzelnej gich podob. rte noviny. Je to stark hioubal a rozumi S valkou se setkate v nedeli pied kostelem, vnitkni a Zahranieni politice jako svYm pou kftin, po pohkbu v hospode, v balech i ml lim. Ovgem, pc, svem. Svilj nsudek ma vytkisvatbach. Neunikne ani jedne pkiledcosti. benSr moudrosti starS7ch pranostik, na v gechPoslouchate-li pozorneji, citite, jak je jegte no na svete zna, pkislovi — a byl by kak1S1 v zive pameti. Po zmatene novinakske zprapfekvapen, kdo si mysli, ze ho ueenou feel oy e o mobilisaci si ovefite, jak by se s temito Sidi. 0 '8vehlove pohtbu ptigel si poslechnout chlapy stragne obtitne valeilo. Jsou to ztelerozhlas. Oei pine slz, hlas zajikavY — "jo, jo, sneni 8vejkove s nevinnYm pohledem — ale tata nam umfel." zatracenYmi zku genostmi a HMI mazanosti.

Ti2 sedlaci stall zamlkle v hlouecich na, A to byste je gte musili slygeti Zeny. naysi horeane rozechveni, kdyZ noviny VeitSrlek na zapadle jednotkidce musi lenesly zpravu o hornicke katastrofe a o vidacos umet. Jeho vehlas, pravda,, dal nesaha, deriskSrch boufich. nez za humna — ale je radcem cele vsi. Jo "Jen kdyby to ti delnici vyhrali!" tieba namalovat jevi gte, sepsat kikani k sve"Je dobte, Ze se nedali — ze si to nenechaceni stiikaely, bYt pkilaitostnYm teenikem, li libit!" stalYm pokladnikem reifeisenky, pisakem 26.A tYt den prokazal list vemcovskemu lidu dosti, suplik a proseb musi rozumet veesvSem psanim neznalost svych etenakii. lam, dobytku, mariagi — i nemocem. Vyueovat deti se rozumi samo sebou.

Chuda horska vesnice je zadluZena az traVedle v chalupe stone nemluvne a pod& - my praskaji. Stai seZene na nejnutnefgi pkigena matka pilicle do Skoly pro radu. Co raly a (lane. Bida je tu domovem a z bardMat? Z kabinetu se vezme nazornY obraz kit se nosi do trafiky misto penez vajieka — nakailivYch nemoci v rilznYch Udobich — Ponevad2 mul gti musi koutit. I zlodeji by taa jde se delat diagnosa. Ale, Hog e, jak ureit, dy gpatne pochodili. je-li to za gkrt, pkiu gnice nebo spalnieky Drive se bezzemci pkilivovali u panskjich zapal plic? dvortl. Pozemkova, reforma ueinila z casts Lekaf je nekolik hodin testy vzda.lenr — zadluZene vlastniky — ostatni vyhnala do a poeasi, Ze by psa nevyhnal. mest. Rostouci nezamestnanost je vraci doNeco je tfeba podniknout — ale porad'te mil. A divte se vystuprioyane nenavisti proti jen co!? temto ubolakilm. Kde vzit a dat — ChudY vYmenitat Skrabek se uZ letos po nikde nieeho neni?— padesate vypravuje na Svatou Horu. ChoVesnice je svet sam pro sebe. Ma svou podi tam kaZdY rok. Nema uz jine radosti neZ esii — ale vyslechne ji jen ten, kdo se tu jakousi utkvelou piedstavu, Ze na to ceste narodil a kdo tu Zije. Vlivy mesta jsou patrumte. A to by mel slavnY pohteb: muziku, ny z Ustrojil masopustu a magkar, z gramodruZieky, pan faral by cell jeho Zivot pekne fonovYch radiovek — a pki volbach. rozebral.

To hlavni je v pierodu. Stare zvyky a traMuzete ho odmitnout, kdyZ yam nesmele dice maji hiub gi koieny, ne2 se vgeobecne zaklepa na dveie a klade na stul prvni mamysli. jove htibky — a kousek domacne utkaneho Mestska, sleeinka by itsme gne vykladala v platna? Ne, on ne2ebra — ale potkebuje pekavarne, jak sprosti jsou ti lido. Vedou-li krana tu dalekou pout', na trochu kotalky vu od bYka, keknou "Panbu polehnej". -pro zahkati.

Bole, tenhleten akt je dulezitejsi ne2 noviKdo by mel tak zatvrzele srdce, Ze by tonakskY ilvodnik — vklyt' na jeho zdaru hoto stareho eloveka odmitl? mnohokrat obZiva cele rodiny. To se ee"Tady mate, dedo, dvacetikorunu, kupte le noel nespi. A smrt dobyteete se pocit'uje si neco a ulijte to ye zdravi — ale na tu pout' jako krute negtesti. Bez potahu nelze obdeneponlYglejte — ani byste tam nedogel." lavat pole.

A ten start Skrabek piece piljde — je to Novotat hostinskS7 si na posvicenskou mujeho Zivotni cil. — MoZna ‘ Ze se tomu pohrziku objednal jazzovou hudbu. Nejnovejgi dave usmejete — ale na Svatou Horu se jde tanga lakala hosty — ale je gte pied odtud vic ne2 den — a to se musi potadne kritika byla nemibyla hospoda prAzdna jit.

eeska vesnice.

Ve stkedu, due 17. 441a losrdna: Co je to za muziku, kdy2 pti ni neni mono tancovat.

V obci postavili trasformator, rozvedli sit'; proste: elektrisace. Ze slibemich subvenci seslo a ne2 prvni Zarovka zasvitila — byla vesnice zatiZena dluhem kolem 200.00 KC. Elektrisace. A piece v chalupach se sviti zase petrolejovSrmi kahanky, stodoly ztichly — ponevada kezanku u2" zase keZou rueni tezaekou —a v fietarne elektrarny krei 'dela nad malou Cifrou spotteby proudu.

Ptiraky se zvSr gily na 300 procent. Kde vzit Uhradti? Od nepameti se kolem vesnice prostiraji obecni pastviny. Domkati a chalupnici tam pies leto pasou dobytek. Je to spoleen? majetek. PtiraZky se plati podle majetku.

V obecnim zastupitelstvu padla \Teta: Proriajmout drahy! (pastviny) a zvSrgit za najem obecnich poll! A to byl signal le zahajeni boje.

Vesnice je razem rozdelena na dva tdbory, tvrcle, nesmititelne. Nevi se, kdo vyhraje — ale poralka bude krute pocit'ovana na obou stranach.

V hostinci teenik s pestenSrmi nechty roce a aerie vyklada, o melioraci pudy. OdjiZdejici auto neehalo za sebou trochu prachu — ale jakasi neomalena ruka pfilila oleje do ohne 6 jeho2 dusledcich nemela ani za mak potuchy.

Vesnice romanu a vesnice skuteena jsou dva svety. Byli byste ptekvapeni pinosti a mnohosti Zivota to druhe. I tady se 2ije kulturne — a Tide, kteti tu tvoii, nemluvi o yesnici s pathosem, protole znaji skrytejk vztahy a osudy vesnice; je v nich hluboce zakotenena.

A prave proto nepomSrkeji na spech vesnickSrch romant — a nepik manifesty ruralismu.

HOVORNA. — Br. Karel N. — Jednota skSich Dam 'Cita nee° pies 13,500 elenek.

Alois R. — Jednota oSA. ma zvlaStni dobrodinnS7 fond, do ktereho odvadeji elenove mesiene zvlagtni poplatek 2c. Tohoto fondu Ize pouZit k vYpomoci tern, kteti jsou eleny jednoty nejmene dva roky.

J. M. N. — V Catihrade je 170 cizojazyenS7 ch $kol a nejvice teckS7ch: 53. tide maji 26 gkol, Armeni 31, francouzskSich je 28.

Br. Jos. L. — Nejstarkm listem sveta by.1 nedavno zanik1ST denik "Peking Bap" v Oine.

Poeal vychazeti pied 1534 lety a od roku 1800 vychazel denne.

Organizator br. X. — Neporozumel jsi dobke podminkam nak souteZe. Prvni ceny a dalgi jsou: uZiteenSr darek v eerie $25 pro zastupce t kterS7 ziska nejvice elerna (ditky poeitany yeetne) a stejnou cenu zastupci, kterSr ziska nejvy$S1 sumu pojigteni. Stejne pravidlo plati pro ceny postupne. Ciri se, pkeji Ti zdar, ziskana cena bude Ti krasnou upominkou na zavod z nejpeknej$ich. Pozdrav!

Br. X Y. — Ceny HI. tt. pro na'Se organisa,tory vypsane p(mtistavati budou z aiteenSrch darks, na nich vyryt bude znak nak Jednoty. Budou jiste pekne, ustanovenSr vYbor is si zaleZet, by vybral darky co nejvhodnejk. Na zdar!

Sestra Marie K. — Je-li vas syn pojiken v tilde B, ma pravo na bezplatnou dodavku nageho Vestniku. Poplatek je zahrnut v ptispevcich. Dopike na taj. bra J. R. Kubenu.

Zastupce organisatora. — Mate pine pray() podileti se na soutek nedavno na$1 HI. frt. vypsane. OvAem, dohodnutS, podil komigneho pkipadne zastupci, s nim2 spolupracujete, ale vami ziskani eleni jak dosalend suma pojiSteni poeitana bude yam.

Sestra Al. — Hlaste se co organisatorka piimd u taj. Hl. br. J. R. Kubena, Fayetteville, Texas.

Kolik vody se vypaii z moil? VS7par z moii se odhaduje roe'ne na 400.000 krychlovS7ch yarn, ale je nerovnomerne rozdelen na jednotliva roeni obdobi. Za ptiznivS7ch klimatickSrch pomerii se vraci vypatend voda na zem v podobe sralek, ktere zdasti odtekaji Povrchove, zeasti se vsakuji do zeme nebo se opet vypati.

Strata ,S.

Ve sttedu, dne 17. tijna 1934.

Oddil dopisovatelskii ••••

Dopisy, jet: by obsahovaly neveene, neb zfivadne polemiky, pofadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskoveinu Vy boru k vlastnimu cozbodnuti.

V PitiMOki A U ZALIVU. K dlouho odkladanemu zajezdu do mlade osady pti Blessing doglo prvni nedeli t. mesice. Mohl jsem vypiniti danY slib pti nav gteye Atascosa okresu net zmodrchanosti venkovske pogtovni slutty, kdy odeslana zprava informaen3 dogla Weft opoodene, vydali jsme se na 254 mil dlouhou cestu do Blessing v pet hodin v nedeli 7. tijna.

Robert Cervenkovi, na ge Vlasta a my "novomantele" vyrazili jsme z West ptil hodiny prodlene dle piedem ujednaneho planu. Br. Robert spi jako dudek, budieka pry opomenuli natahnout a jen ranni kokrhani kohoutovo zbudilo jeho dobrou a rutolici mantelku, jinak nag odjezd mohl se protahnouti jegte vice.

Cestu pies Waco, Cameron, Rockdale Giddings urazili jsme pted druhou snidani.

V La Grange informovali jsme se v redakci bYvale Svobody na cestu dal gi. MiadY p. gulak posloutil nam pokud mohl a vedel. Columbus, El Campo — silnice prvottidni a byla jedna dvacet P. M. — dotazovali jsme se v Blessing majitele gas. stanice po Joe Zemankovi. Zna ho, jak by ho a jine krajany osadniky neznal. Jsou pry vYborni zakaznici, bospodati nad pomy gleni, sporti ac jedinci jinak getrni. Mili jitne, jednu a pul na vYchod, potom v pravem uhlu na pravo a prvY nove budovanY "house" a jste v miste hiedanern. Na gli jsme novou Ahlednou residenci J. ZemankovYch dle instrukce. Ale nebyli doma. Nekolik hezounkych devu gek, mezi nimi dye ZemankovYch, nas vitalo. "Mouekovi z West?" — "Ano , " — "Bud'te nam srdedne vitani. Cekali jsme Vas na obed. Rodiee jsou tamble pies farmu u HuffovYch, bude tam tadova schtize. Pojd'te, prosim, dale, a zatidle se jako doma. A tohle je Va ge Vlasta?

Tolik jsme se na ni te gili. Na zdar Vlastieko!

Ty jsi ale vyrostla. Nu, pojd'te jen dovnitt, ptichystame Vam obed" — A mezi uvadecim dialogem dojadi do dvoru auto. Bratr Jota Zemanek. Bodry sokolskY stisk pravice. Jsme koneene u Vas, Joto, dojeli dobte a pornerv ease kratkem." Hospodat mis uvital, v zapeti "poeastnul", vybizel k zasednuti ke stolu a sam vratil se mezi sjitdejici se eleny tadu Elmaton s na gi tadosti, by chvildieku poseekali se zahajenim schlize, bysme ji se mohli siteastnit.

Mezi statnYmi stromy v pastevniku br.

Huf fa ztizena, improvisovana, sedadla. V chladku a zeleni. Rasy mechu visi se stromtr jako ledove rampouchy. Scenerie vskutku podmaniva. Schilze zahajena ptedsedkyni sestrou J. Zemankovou. Ptitomno detne Menu obeho pohiavi, dosti chase mlade. Nahromademi agenda spolkovych zaletitosti vykizuje se hladce. Nezapomenuta moralni povinnost vtlei Texaske Matici Vy gg. Vzdelani a ptes pokladni fibyte povolena petka. Jiste chvalitebne. Br. Domorad od Palacios, start' zku genY spolkat a razovita osobnost vita nav gtevniky z West slovy bodrYmi. Potadatel struene projevuje radost nad seznamenim se s Clenstvem eileho taclu, zaboeuje na pole bratrskeho pojigteni, ptipomind vykonane dobro, jet nage SPJST. v minulosti krajantun v Texasu prokazala, apeluje na uvedornelost rodakii, by stall pti sve bratrske podpUrne organisaci, snatili se o jeji dal gi vzrust a konedne, konali svoji pokrevni povinnost, v gtepujice mladeti lasku k mategtine, vychovavali ji k degtstvi uvedomelemu. Br. Cervenka rozvinul modernisaci Jednoty zavedenim Lady nagemu lidu vyhovujIcich pojistek, zditraznil solventnost a prave bratrstvi jako lidskost faktenl, kdy na ge SPJST. v 'ease valednein do.;tala svYin zavazkiim„ nezv:MIna pc-

platky do boje ocleSlYm brand.= Unie ni sumu pojigteni jim nesnitila, co/ ueinili — jini, jet samosebou nejmenoval. Krasna schtze.

Uvedomele elenstvo. Mezi nim chlapici sedteli tivotem vybrou geni, zkou geni a otutili.

Nastalo seznamovani: sestru ptedsedkyni pi.

Zemankovou pcznali jsme ut na enniskem sjezdu SPJST.; ovlada, podivuhodne zneni stanov a parlamentarni tad, schtizi vede rukou pevnou a eleni vati si sve nejvy ggi tadoye Utednice opravdove. Tajemnik br. Fr. Hlotek, due tohoto eileho taclu, pilnY a svedomitY korespondent, fidetnik br. SpurnY, podtat spolehlivy, dle potteby shovivavY tern, pokulhavajici s odvadenim poplatkil a cela, rada elenkyri i elenu, jicht jmena nedovedu uvesti. Na pi. Zhanelovou ov gem nesmim zapomet, dovede zajimave psat a slibila, te zase bude do organu ptispivat. A seznamili jsme se tu i s novYm ueitelem a jeho pani, mantely HavlikovYmi z Temple, kterY pfisobi ve g kole pti Blessing prvni rok a zda se, ziskava popularitu. Sestry mely ptichystanu bohatou svadinu, bratti dali koteti "cucak", dostavila se chvile potitku, srdeene rozpravy„ tertovani.

Ptimoti ma budoucnost, pozemky jsou tu bohate, cena jich levna, zdravotni pomery dobre. Deprese ov gem zavinila tu tetkost! jako vgude jinde. Letogni boute pogkodila kvetouci bavinik, zrna pro sucho pochybilo, p et picnin maji ptebytek. Prave sklizeli seno jakosti vYborne. Nekteti pfebyteene odesilaji za $7.00 tuna loco. Pa ge tu habadej a dle vYroku usedlikt — celY rok. V gem novym osadnikurn se tato krajina zamlouva, dovedou si doma vypestovat v ge pottebne a maji dosti k odprodeji.

Sluniako klonilo se die nezmenitelneho fakta otaceni se na gi planety, my planovali za svetla male intermezo — zajezd k zalivu.

Mote .. tajemne, velkolepe, neptehledne plochy ocednu maji pro mne nevyslovitelne kouzlo a ptitatlivost, spoustu vzpominek na nejkrasnej gi leta jino gska, ztravena na vlnach slovanskeho Jadranu (Adriaticke mote). Sttedozemniho a jinych. Dvanact mil od slane vody a nevyutiti ptiletitosti pokochati se pohledem na dalavy vinicich se vod 1V1exickeho zalivu u Palacios.

Sedli jsme do auta, slibiv ge ireast na veeerni zabave v residenci mantelfi HuffovYch a v nedlouhe chvili stanuli jsme u zalivu.

Sezona koupani skonaila, ptistavni plat opugtena, riekolik Iodic rybatt rYsovalo se na horizontu, z taboti gte narodni gardy bylo lze. videt stahovani vlajky. Ptesne dle ptedpisu pti zapadu slunce. Na ge spolucestovnice chtely si odvezti od mote souvenir, to sbiraly gkeble . . pul ovesriaku jsme toho vezli. Ptekatelo nam to ve vozidle a na ge tajna, nechut' "tahnouti" podobnou ptitet zmenila se dva dni po to ve West v ptekvapeni. Rob. Cervenka gkeble tadne oeistil, po oschnuti na katdou tuhou vepsal — Palacios, Texas — a v sobotu prodaval jednu po desaku. V pril hodine gkeble byly — pryC. Mohli jsme jich dovezt dva pytle. Olovek pry se stale Veeeteli jsme zase u ZemankovYch. Po to drahnou chvili probirali zaletitosti Jednoty.

Naborovou akci, motnoti sesileni na geho D. Odboru, osvetovou einnost v Mdech a pod.

U Huffovych bylo hlueno, kdyt jsme k nim znovu dojeli. Chasa vitila v kole, tti hudci statedne ji vyhravali, bylo tu veseli srdeene., ukaznene. Star gi hrali domino, hospodyne si povidaly, my zasedli v koutku a mleli politiku, "tegili" hospodatskou situaci dne gka, hospodat obeas nas zasobil mokem legalnim, skuteane tiznYm, osvetujicim. Jak by se mnohY spletl, jak pogetile klamal, zatazujic pracujici lid do ttidy °been& nemajici nasledkem stale take prace vznetil vy ggich, vzdelani nad prumerneho a znalosti literatury. Na g' lid na Stesti odjaktiva mel zalibu ve eteni, hloubani, i kdy prvni pionfti zapasem o zajigteni domova nemeli ptedbetneho vy ggiho vzdelani. Neni tadnou hanbou, prvni pionYti neptichazeli do Ameriky jako vYkvet naroda, ani jako bohatYll ducha, nYbrt jako nejnitg i ktere bylo zapottebi pti hospodatskem a prfimyslovem rozmachu Soustati. Uplatni/' se a jako cifisledek jejich prace pti glo zlep-

geni jejich tivotniho standardu. Jest ptirozenYm zjevem, te toutili, aby jejich deti nemely tak tetky tivot. Tarn, kde uz v prvnim kolene se podatilo dosahnouti blahobytu, stehovalci chystali svYm potomktrm snazgi existenci. Deti na gich lidi podaly piniti americke gkoly. Potomci nagich lidi se poeali objevovati vyggich gkolach a universitach.

'Oeski Amerika tije a bude it i v generaci t •eti a etvrte, prace mozolnYch rukou prvnich krajan y nebyla mama,. Je nepodmineene nutno ,aby nagi krajane uznali, nekonaji marnou praci a te jejich dilo bude mladYmi pfechovano dalgim generacim a ae lamentovani nad na gim zanikem jest jen cnosti tech, kteti nikdy neptilotili ruku k dilu. Toto thema nag kroutek probiral a behem debaty jsem vypozoroval vysokou inteligenci,, neocekavanou seetelost a informovanost Gas plynul nezadrtitelne, museli jsme se ubirat, dasnY odraz nutil k odebrani se na To vespolek "by, by", diky za vge a na shledanou na ptesrok. Rano po chutne snidani, rozloueeni a podekovani na gim pteochotnym hostiteltrm J. ZemankovYm sedli jsme do "maginy" a smerem k severu.

Tentokrate z Giddings na Elgin, Taylor atd.

Za EICampo shledli u silnice pogt. "boxu" s napisem J. Bartog. Snad to byla ona nageho popularniho pismaka, autora sverazne ertariYch — pletek. Spech domil nedovoloval zastavku, ad bylo sto chuti, pottasti pravici jemu i jeho mantelce. Pted Temple museli jsme spravovat "propichnutou du gidku" a u vyjezdu z Waco zase. Tyhle"punctures" jsou jedinYm kazem radostneho cestovani. Dojeli domil ye etyti odpoledne zdravi, spokojeni. V redakci vyek.aval mne naval prace.

Pozdrav v gem milYm a vatenym v Blessing! ita.d Morayska Orlice cis. 145.

Penelope, Texas.

Bratti a sestry MinulY mesic jsem dal dopis do Vestniku, aby ti, kteti jsou s placenim poplatkO pozadu, ntiSli do schOze a se vyrovnali, anebo penize poslali. Nektefi ptiSli a se vyrovnali, ale mnozi nepti gli a penize take neposlali.

Bratti, kteti jste pozadu s placenim, tak jiste se dostavte, anebo po glete penize do ptigti schilze, ktera se bude odbYvati prvni nedeli v listopadu u bratra Frank Bartok v Penelope. Bratr adetnik vas rad uvidi a penize od vas s radosti ptijme. Ted' jsou penize za bavinu, tedy se hled'te vyrovnat, neb jinak budeme museti jiti podle stanov. Douiam, Ze se vyrovnate, neb tad vam tet Cekal at budete miti penize.

S bratrskYm pozdravem, Frank Ilegar, taj.

Granger, Texas.

Ve schrai obou ttid ee gtiny na Vyggi gkole v Granger byl zaloten eeskY klub. Po dalgi debate taci se usnesli jrnenovat klub "teska, Besidka". liTtednici "Ceske Besidky" byli nasledovne zvoleni: ptedseda sleena Edith Bartoshova; mistoptedseda, sleena Martha StuchlY, tajemnice, Henrietta Mussilova, pokladnik, Julius Kubala a zpravodaji, sleeny Hermina Vitkova. a Gertye Mae Pekatova.

Prvni schuze byla 2. kijna. Rfizne vYbory byly ustanoveny eleni slibuji aktivni einnost 'Ceske Besidky behem gkolniho roku, jako zpev, zabavy, divadla a podobne v'Aechno pod tizenim Mena klubu a vYborii.

Klub ma etyticet jeden aktivnich elenti a jest nadeje, k jich bude elm dal tim vice.

"Ceska Besidka" odbYva, schtizi ka,tde prvni a tteti irtery v mesici a odpoledne ye 3:15 v auditorium Granger Vy ggi 8koly. Navgtevy rri katcle schiizi jsou srdeene vitane.

DO ELK' V nedeli 28. tijna potada tad Nove Kvety Cis. 35 v Elk ye sve sini spoledenskou zabavu pti nit eleni tadu DubovY Haj, z Ross opakovati budou "Slovackou svatbu, ktera mela nedavno mimotadnY Uspech. Zaseatek stanoven na 2. hod. odp. ptesne. V padu nepfizniveho poeasi o tYden pozdeji.

Zabavni vjibor.

Strana 4.

SESTNACTE VICROCI 28. iti.INA 1918.

S bliticim vYrodim pa .matneho dne osvobozeni stare naei vlasti, vynotuli se vzpominky a Uvahy o torn, z jakYch ptiein tot& se stalo skutkem, a za jakYch okolnosti. S pSrchou v_zpominame, jak' cbdiv sveta vzbuciil boj nae o politickou svobodu, a jsme napineni radosti doeitame-li se- zpra,v, to cizinci v nas vidi narod pracovitY a oceriuje pokroky nael vedy, vyspelost a razovitost naeeho umeni i naei telesnou kulturu. Zde, za motem zylaete my, kteti jsme jests vyrostli za stareho Rakouska retimu, v tesnYch pomerech dusna a ptitmi, oceriujeme historickou udalost, jet se odehrala pied 20 lety, jako jednu z nejparnatnejeich dvacateho stoleti.

Pied dvaceti lety, stala se valka svetova skutkem. Zavratdeni arciknitete Frantieka Ferdinanda a jeho dhoti bylo k ni pouhou zaminkou, jak pravi anglickY 2urnalista W. Steed ye sve knize. Ze svetove valky, kterat trvala vice net 4 beta, vzeela cela, tada state novYch a ptemnohY triin skacel se to baba, n0, vely. Nejen myelenka sebeureeni, ale i myelenka demokraticka byla vYsledkem svetove valky posilena tak velice, jak tomu nebylo snad od dob velke revoluce francouzske. Pravda jest, to svetovou valkou pohtbeno bylo bezpodet lidskYch tivotri a teliti budeme veene techto obeti, ale vyvateny budou snad yysledky, z nicht teeiti se budou generace Narodu eeskoslovenskemu ptinesla svetova valka osvobozeni. Po 300 ,letYch mukach, po 3001etern stradani pamatnYm dnem 28. kijna 1918 naee stara oteina nabyla politicks svobody a obnoveni vlastniho statu.

Ceskoslovenska, Republika patii beze sporu ke statrim nejlepe spravovanYm a zcela pravem nazYvana jest jedinYm ostrovern prave demokracie ye sttedni Evrope. Stat OeskoslovenskY jest cizinou respektovan a jeho mezinarodni postaveni neni jit nikYm bran° v pochybnost. Hned v prvYch letech republiky byli cizinci ptekvapeni vysokYm kulturnim stavem venkova i mest, zemedelstvi i prirmyslu, ekolstvi a umeni. Od to doby se obdiv jen stuptiuje.

Nam 6echoslavakilm americkym zilstava to hrde vedomi, ze jsme pti tom pomahali, kdy se Rakousko bail° a stat oeskoslovenskY budoval, katclY die motnosti sve ptispel a prohldeeni neodvislosti presidentem Masarykem take v Americe vydano bylo, tedy Oeskoslovenska Republika vlastne jest z d e zrozena.

OeskY Houston mini letos 28. tijen dristojnYm zpirsobem oslaviti v sini iadu 8tefanik Cis. 142 S.P.J.S.T., pod protektoratem eeskoslovenskeho konsula pana Dra K. Holuba, za ptednesu zpevnich disel peveckeho kroutku Bedtich Smetana. Vstup Upine volnY a katAY, kdo pteje si vzdati hold Republice d' eskoslovenske jest vitan, veichni bez rozdilu ptesveddeni politickeho a nabotenskeho.

Program:— 1. Zapeni eeskoslov. hymny — Peveck1 Sbor Smetana.

2. Slavnostni fed — Z,'eskoslov. konsul p.

Dr. K. Holub.

3. "Hoei od Zborova", sbor — Pev. krow2ek Bedfich Smetana.

4. Proslov — p. Stepan Val elk.

Pey. sbor 5. "Star Spangled Banner" Smetana. sbor.

6. "Proe bychom se neteeili" 7. "Nikdy se nevrati, pohadka mladi" -sbor.

Zaeatek ye 2:00 hodiny odpoledne.

Jan 8ulda.

East Bernard, Texas.

Mill etenati!

Je to ma povinnost, aby jsem napsal do Vestniku nekolik tadku, neb byl jsem zvolen zpravodajem nag eho deskeho klubu na vyeSkole v East Bernard, ktery byl zaloten v riterY, dne 3. tijna.

Klub se sklada z patnacti takri z kterYcht dvanact jich bere eeetinu. Mame dve tisidy Destiny: v druhe jsou etyki hoti a v prvni

Ve stfedu, dne 17. fijna 192 je jich devet, z kterYch pet nejsou eeskeho pfivodu.

Nasledujici Utednici byli zvoleni: JIM urbish, ptedsecla; Sylvester Vacek, mistoptedseda a zpravodaj; Rosalie Janek, zaplsovatelka a pokladnice.

Prvni patek v mesici odbYvainc naee schtlze a byli bychom radi, kdyby rids Cesti krajail& pti tech schrizich navetevovali.

Meli jsme vYlet na Riverside Park v ne deli odpoledne, dne 7. kijna a meli jsme z toho veichni poteeeni.

Pozdrav dtenatstvu Vestnika Sylvestr Vacek, dopis.

Galveston, Texas.

Ctena redakce Vestniku, mili bratti a sestry!

Tel. Jed. Sokol Galveston oznamuje \teem elentm S. P. J. S. T. a ptateliim Sokola a veem krajanum v Galvestone a okoli, ze oslavime struenYm programem nas velkY narodni svatek 28. tijna, 16 lets vYroei samostatnosti C. S. R. V tento vYznamnY den mame bYti veichni uptimni Cechoslovaci bez rozdilu nazoru a ptesvedeeni, hrdi a radovati se zaroveri s celYm narodem, kterY aekoliv v tetkYch dobach obklopen jsa neptatelskym narodern, nejlepe ficii si osudy a problemy hospodalske, tak statni i diplomaticke. Jak mtteme bYti hrdi, kdy milionovY Casopis jako na pt. "Literary Digest" uvetejni: "President T. G. Masaryk of Czechoslovakia, jest nejvetei mut a demokrat nynejsi Dale Dr. Eduard Benee, na mezinarodnich sjezdech nejpovolanejei diplomat".

Jen my sami, malo si va2ime toho, Ceho jsme s takovYmi obetmi ziskali, a zaslutnYch mute, kteti tiji pro rispech a pokrok naeeho narocla.

Proto tento narodni svittek by mel bYti v naSem srdci i v jednani sousttediti se v 0slavu, bychom dokazali, to nejsme tak bezvYznamnou narodnosti, jak by nas radi naei neptatele videli.

Ve spojeni v2dy sila, a tamtet kde je sila, se vitezi. Nebudeme unavovati dlouhyrn programem, jente nezapominarne dosud, asi nodiny proslov, o vyznamu tohoto dne, povzbuzeni narodni hrdosti atd., neb si mame mnoho ptipominati zaele sia.vy, take Utisku, a take na gi legionati zaslou2i si vzpominky i ti, kteti padli.

Po proramu bude tanedni vinek, tatit v 8 hodin veder zaaatek programu, a v 8:30 hod. zaeatek tance. Aby bylo vyhoveno feem, mime zajfetenou Redmen's sin, 2307 1/2 Ave. C. Tet prvottidni orchestr, a vetime, 2e naei omladinu uspokoji.

0 zakusky a chladne napoje a zrruzlinu bude postarano. Vstupne: pan 45c; dama 25 centri.

Na zdar!

Veechny uctive zve, Potadajici VYbor.

Floresville, Texas.

Cteni broth a sestry: Dle oznameni ve Vestniku, dostavil jsem se do schrize tadu els. 133, San Antonio. Nebylo by spravne, abych nepodal vYsledek.

Nikdy jsem nedostal bedlivejei pozornosti a vtelejeiho uvitani a asi nejlepei pomoc„ co mne kdy byla podana. Kdybych se dal jmenovat ty, co mne byli napomocni, tak bych muse! jmenovat skoro cele elenstvo. Tedy zkratka, katclY pomahal do pine miry jeho motnosti.

Dale musim vyslovit nejvtelejei dik rodinam: Mikulove, Kallusove, Dresslerove a Dra Koneckeho za bratrske pohosteni.

Vysledek: 6 novYch aekancil a velmi skvela nadeje na nekolik vice v blizke budoucnosti.

Tez musim doznat, to jsme nalezli rodaky, o kterYch tadny dtive nevedel a kdyby Cas byl dovolil, jsem jist, to bychom byli nalezli mnohem vice. Po vanocich se hodlain vratit a pak si dam neobmezenY Cas. Dale dovoluji si upozornit yeechny tady a jednotlive eleny meho okrsku, to ztsta.v4-

me velice pozadu za ostatnim Texasem. Za mesic srpen bylo pkijato do Jednoty 65 novych elenO a nas okrsek podal pouze 5. Za mesic zaii pfistouplo 136 novYch dlenti a nas okrsek podal pouze jednoho.

Bratti a sestry„ to je piece jen neomluvitelna zanedbalost. Ty omluvy, te neni zae, jsou veteinou nemistne, ponevadt cizi agenti prodavaji sem a tam naeincrim cizi Pojieteni, a to jette tak neznamYch spoleenosti, te ti Traei rodaci Casto ani nevedi, jestli takovo, spoleenost existuje.

Jest to velmi zajimave ze strany dueevedY, pozorovat jake kotrmelce to lidska mysl nekdy provadi.

V ucte, Frank Kadanka.

Wallis, Texas. n C itkeuil bratte redaktore a mili etenati VestJsem elenem Texasske Jednoty pi-es 20 let, ale to jsem slabs' pisatel, nikdy mne nenapadlo psati do novin. Ale 2e ph me nemoci "Hay fever a asi chtipce, ktere mne trapi ,ut nejakou dobu, jsem nedelal nic jineho krome eteni novin, a to mne dalo popud, abych take nee° napsal.

Po pfeeteni nekolika dopisU ohledne myelenek, prof by se mela stehovati Hlavni ttadovna naei Jednoty do velkomesta, zkrze-vo, lepeiho pohodli. AC jeden pisatel piee panu Gajevskemu v Orchard, to by se nemelo michati a ptirovnavati nejake jine veci krome naei Jednoty ku psani, ohledne stehovani na,ei HI. Utadovny, chci piece yysvetliti ptipady nekolika dobrYch rodin, co je dolote znam, a tito jsou v nekolika mistech na geho statu. Tito Tide, jedni z nich vlastnili obchfulek v male osade a nahospodatili si nekolik tisic. Pak se jim zalibilo stehovati se do velkeho mesta. Jeden znamY mne povidal, to tam ptebYval dva roky a to byl nucen se stehovati nazpet no, size stare misto. do sve bYvale osady, kdet obdrtel misto poStmistra, to to ho asi zachranilo pied nedostatkem.

Tak naC budeme pohrdati naeim starYm Fayettevillem a tim et'astnYm pokrokem naeich vernYch vudcu, dokud nasi dobti hospodati chteji pfebYvati ve starem a zdravem Fayetteville. Nechme je tam. KatclY takovY hospociat, kterY po tolika Leta kona praci spravedlive, jest chvaly hoden Ty nejzkueenejei a nejvzdelanejei spoleCnosti na svete nepohrdnou s yYrn vuolcem vernYm a etestim.

Ma myelenka jest, to bysme men dekovati za to etesti, jak krok naee jednota udelala ve starem ale rozumnem Fayetteville. Dale nejsem dokonale ptesvedeen o lidech ye Fayetteville, ale jsem v takove duvete, 2e ti veici mivetevnici budou tak pekne ptijati jako v torn velkem meste a take obslouteni temi osadniky.

Pani Mikeskova. z Caldwell pie to veichni elenove, kteti si pteji navetiviti Illavni ttadovnu, ttebas nemaji zkueenost ye veteirn Ines* cot by jim delalo obtite nalezti nasi iitadovnu. Pan! Mikeskova toto jest rozum/Id a spravedliva, pravda. Co se mne tYee, ja se moc texask'ch mest nelekam, proto2e tech mist v Texasu ut moc neni, abych je byl nenavetivil, nemyslim 2e se ja, ztratim, ale je to velice zle, kdyt dlovek nezna, mesto a ptijede tarn v noel. Ty podatky pro mne byly fake jenom pesky a ne tak po kale, ale ted' jsem ut asi vyhral.

Abych ale jit redaktora dale neobtetoval, musim zakonaiti.

Se srdeenYm pozdravem na yeecky etenate Vestniku a veecky moje piatele v Guy a Needvine a moji netet Tellie oernockou„ J. C. Kamas.

Sokol iiika v Dallas chysta, k °slave nejvetelho narodniho svatku 6echoslovakil -28. tijen, den neodvislosti Cs. republiky — ptipadnou divadelni hru "To za Rakouska nebylo", ktera, bude sehrana v tamnejei Sokolovni v nedeli 28. t. m. veeer. Plislu gna oznamka bude ve Vestniku v disle pfittim.— Zpravodaj.

5•

STNig:

• :41. cdu, dne 17. tijna

Sin Mau Pokrok

Houston, Texas ftaci Pokrok Houstonu, Cr is. 88.

Ctena redakce Vestniku, br. Motako!

PkiloZen ku memu dopisu najda te2 snimek, pro obrazek nas: ptitti tadove budovy.

Prosim jmenem tadu o otisknuti obeli° v ptigtim Vestniku, toti2 pod obrazek budovy, nasledovne, tyto nine uvedene taclky.

Hotej5i vyobrazeni jest architektfiv nada (skizza), jak bude vyhliZeti nova tadova budova tadu "Pokrok Houstonu" cis. 88, SPJST, Houston, Texas, na ktere se nyni pinou parou pracuje, aby byla co nejdiive svernu Ueelu odevzdana. A nas tad mute na to s hrdosti poukazati, te tato nova budova, tento nas stanek nebude pouze chloubou nag, ale bude to chloubou cele na g Texasske Jednoty a v5ech jeji bratrskYch a sesterskYch Tet i na to modem s hrdosti poukazati, de tato budova jest budovana pod eeskYm tizenim, a de eesky citici spolubratti a spolusestry nom podavaji svoji pomocnou pravici se svoji htivnou, tak aby za CeskY kapital byla budova postavena, ate jen eeskY temeslnik neb delnik ma piednost dostati zamestnani pti tomto podniku.

Jsme si tohu vedomi, to timto podnikem, touto stavbou tadove budovy, beteme na nase bedra velkY a tetkY ilkol, ale my jsme si take toho vedomi, Ze zde stojime, at na male vYjimky, jak silnY celek, abychom na5emu kolu dostali, tak, jako vZdy a v5ude nas fad svym zavazkiim dostal behem dvaceti peti • Obzvla ge nyni, kdy nam i nage tadoye sentry podavaji pomocnou pravici. Ony, vidouce nutnost pomahati unavenYm brat• seskupily se v jeden celek, zalo gly "KrouZek tadovYch sester" a jejich heslem jest: "Prate", neb jit nyni pracuji pro "bazar", na otevteni sine. Budit jim v5echna test!

Pisateli teto stati ptipada na mysl povidka: "0 tech prutech SvatoplukovYch", ktere nechal lamati svYm ttem syniim. A nas tad mute dati etyti sta a nekolik takov'ch zdravYch a silnYch prutil, do jednoho svazku.

A proto se ptam: da se takoveho nee°, takovY svazek o tolika prutech ziomiti? Nikdy!

Pravim„ nikdy!! Dokavade bude tento svazek svazan bratrskou a sesterskou paskou, obetavosti a sebecluvery.

Dale pak uvedomuji eeskou vetejnost v Houstonu a mimo Houston, to stavba faclove budovy pokroaila jia tak dalece, 2e bude krodeno se strany kadu ku slavnosti: kladani zakladniho kamene", ktera se bude odbYvati v nedeli. dne 21. tijna 1934, ye 2:30 hod. odpoledne, na Studewood. psati nejake dlouhe poNemarn v jedna,ni, ale na tato kladu piece daraz, budova stavi se jen jedenkrate a nasledovne to pokladani zakladniho kamene spojeno s oslavou jest teZ jenom jedenkrat. Ku zar,d6ni s kamenera, Iste0 jest pro tento

spracovan, bude sepsand historie a vYvoj naSeho faclu, ad jeho zaloleni a2 pa dobu kladeni kamene pro novou budovu.

Po pteeteni historie pfijdou na fadu feenici: br. C. H. ChernoskY, ptedseda Hlavni LTtadovny, a Glen na§eho stavebniho vyboru; br. Josef Kalousek, ptedseda mistniho kadu; dale pak rname jeUe nekolik zakladajicich alena a tea mest§ti h.odnostaki s panem mayorem Holcombem v cele, svoji adast pkislibill, 2e u recitace budou pfitomni a ku pkitomnYm nafftevnikam promluvi. A na nas jest, abychom . tem sto-procentnim a houstonskYm mestskYm tatikam ukazali, jak silnd jest vetev eeskoslovenska v hranicich a v okruhu Houstonu.

K tomu dodavam„ 2e na g nave zalo2enY "Kroutek tadavych sester", o kterem jsem se shora v mein dopisu zminil, bete svoje noslani, za kterYm se spojily, velmi dasledne a budou podavati nav§tevnikam zakusky. tim vas pkesvedei o pravdivosti myth slov, kde "Budi2 jim vkchna test! " 0 Zizniye bude tea postarano.

Teklo by nas, kdyby elenove Hlavni tkadovny a vydavatele Vestniku byli zastoupeni.

Proto nashledanou, v Houstonu na Studewood!

Za tad Poktok Houstonu, cis. 88.: Frank Olexa, tajemnik.

Poz. red. — Nenastanou-li nepkedvidane pkeka2Ky — Vydavatele planuji zajezd k slavnosti. Potadatel bude 21.- tijna mezi spolubratry v Granaer. Pozdray.

SLAVNOST KLADENI ZAKLADNIHO KAMENE SINE KADU POK. HOUSTONU. Jit ptiki nedeli elenstvo iiadu Pokrok Houstonu urti jak jia dalece stavba jejich noveho stanku pokrodila a bode se WSW blahou nadeji, ae jit neni daleka doba, kdy blahY sen dojde sveho sphieni, kdy nadherna budoVa a pYcha lioustonskYch Cechil bude se v cele sve krase tYaiti k nebesUrn. Stavba samotna jit hocine daleko pokroa.ila, betonoye zakiady jsou vylity pracuje se ji2 . 'ich fasich stavby. na da K Podnikatel stavby, br. J. 3. Kelarek zaniestnava. vetSinou »uSe d.oinaci Ceske lidi a vzdortomu, ae pc) mnotia dny nebylo podasi provadeni stavby pkiznivym, vykonal hezky 'kw.; prate. Ale ani stavebni vYbor nezandli a kena stale porady, by dilo jea za soublasii elenstva bylo poCato, bylo take dokoneeno. Jab-. vidno, totiy nil7;do neodpobiva na vavkinech a vSichni, jinit zajcm stavby nave sine leli jak se kik.a lidove na srdci, pracuji jako boI na'Si mestSti tatici se rozhoupali a okoli sine zvelebuji. Kladou se tam stokove roury a spojovaci dvacata ulice bude diadena, coa jiZ bylo zapotkebi, neb cesta pa ni byla k jizda po skiuzave drAze na bypro Jluta

vale jubilejni vYstave v Praze.

Mistni dennik, The Houston Chronicle pkines1 v nedelnim aisle ze dne 7, tijna pekny obrazek, jak bude to nak tadova sin vyhliteti, ad bude hotova. Pfi volieske schilzi pro mayora Holcombeho doladoval se bratr Louis Rulik jako ptedseda stavebniho vyboru na mayorovi jistYch koncesi, jich2 spineni bylo mu jim Zajis•e, to bratti na stavebnim vyboru spou5ti hlavni vec se zketele, jiz je finaneovani tohoto nakho podniku. Bratr Rulik pti jedno z poslednich schiazi vedl prim' Utak na peneZenku navkiviv5iho nas bratra Steinera, ale ten veren svemu jmenu, byl tomu apelu tvrclY jak opravdovY kamenik.

Snad jako trimat ptispeje pozdeji na vYzdobu sine. Bylo by to pekne, kdyby ten zajem jet se u neho jevi pro dobro jednoty byl spedeten tteba sebe men5im obolem na stavbu nas: sine. V2dyt halet vdovin vaiil elle pisma zrovna tolik, jako houf mind. bohake.

Tak kdo mazes ptijd' a shledni pti gi nedeli, jak dalece jit bylo pokroeeno na uskuteeneni nakho snu, pkijd' a raduj se s nami.

Nebilde to site pyramida Cheopsova, ale bude to pfec kus velkeho dila, jet elenstvo Pokrok Houstonu vykonalo a hezkY a vs,mluvnY pomnik na geho Ce5stvi„ krasny odkaz na5im potomkUrn. Tedy nezapornenout, v nedeli, dne 21. Mina na dostavenieko u slibneho poOdtku nas: nove budovy. BUde to parnetni den pro nas CeskY Houston, den nesmazatelne vepsany v listovi historie teskeho Houstonu. Bud' praci jit zapodate zdar!

S. P. StudnienY. Alvin, Texas.

Redakci Vestnika.

Bratte redaktore!• Tak ten martan, co to byl na zemi v Praze, jit se nem ztratil, jak on to vyna5e1 co to nemame prakticke a co v5e by se melo zavesti, aby jsme se vkci dobte meli. Bratte redaktore take by bylo zahodno uvetejnit ve vestniku, jak z naSi planety t. j. ze Zeme tarn se dostali na Mars a jak' oni tam poradek chteli delat, ze to mart'any •dopalila tak je shodili zpet na Zem. Br.. Bartonpile, Ce by se mela dati HL v;'7pornoc a to co nejdrive, Ce tam maji moc prate, ze tam ptijde pine troky toho papiru.

Kdyt je to takove, souhlasim. To kdy2 jest mlad5i sila na pomoc, tak ten nekdy udela prate za dva stark. A to by te2 byla Atka mezi ka.pry, tak to se potom kapki lope pohybuji. Pro einekk dost a puntik.

S bratrskYin pozdravern, Adam Sikora.

Slova maji jen tehdy cenu, p rojevuji-li se tiny, vex ou-li ke skutkium

Otrana 6.

VEST/0X

muuuumm

HIADKA ZEN outu juljUULLI JUL, ZiMMISES• SIS•112.2w112111111 I/151

NE2 DOHOiti. . .

Irma Geisslova.

Ta nadherna! To kouzlo!

Viz rtiti ohnivou, jak ho •i mezi listim, a blati vtini svou!

Vzhota nad geni! Plan lasko!

V torn kvetu je tviij znak; blaho: prate z lasky!

Jak jiskti duch i zrak!

Jen ruch a dinnost stela!

Jen mdlobu ne, di klidl, dost dasu, odpoeinout, at smrt nam zastte vid.

Jen tiny velke — rychle, net: zhasne sily tax, net dohoti vrch ratenejkrasei titi dar!. .

KONEC PiSNE. Napsala Emma Kubegova.

"Pane komisati, transport do Italie je jit zde", hlasil inspektor, majici slutbu.

"Sest individui; pet mutti a jedno devee .— Devee ma bSrt pfevezeno do,,Ameriky."

Ameridanka na postrku! To se stave. zfidka!

"Jak se to stalo'?", tate se komisaf.

"Na zellade vS7nosu o tulacichi ostatni je veecko v listing."

"Ptivedle ji sem" Po nekolika minutach stanula v kancelafi. Zraky komisafovy pfekvapene pohledly na uglechtilS7 zjev v bidnSich hadrech odene my. Byla to skuteene dama. BledS7, usouten3i, havranimi vld.sy vroubemi oblieej, jevil dosud stopy bSrvale napadne krasy ciziho ram. BolestnS7 tah smutku a *navy rSrsoval se kolem fist diveinSrch. krasne odi vyhasle zabodnuty byly v podlahu.

"Jak se jmenujete", tazal se kornisaf phvalve.

"Mluvim jen svou matekskou tedi" zaeeptala epanelsky.

"Prosim, mluvte tcdy".

"Jmenuji se Dolores Caloosova. Jsem z Chile, dcera dona Mignela Caloosa, bohateho kupce ze Santiaga."

"Jak je motno —" "Nevetite, to ano. Myslite, to vypravuji nohadku, abych vas dojala. Ne. V gecko je prada. Zapiete si tieba, co vam povidam. Pied tiemi lety vystupovala u nas pohostinsku vla g -skeoprni ledost.Dneavtol jsem piedstaveni se svSrm otcem. Byl mezi nimi baryton, Antonio Alberti„ kterST okouzlil ceIST damskS7 svet v Santiagu. Byl nejen krasnS7m mutem, ale hias jeho byl neodolatelsladky- , svfidn3i, jako v pohadkach se mluvi. Stal se InSrm idealem, cot nebylo divu myth gestnacti letech. Nedovedla jsem tem& uvetit, te se o mne zajima tak mi pHpedal nedostitnS7m. — Setkali jsme se velice snadno. Americke mravy jsou volnel gi net v Evropy. — Jednoho dne se Antonio nedostavil k nagi schfizce. 8eptalo se, 2.e bodnul notem nejakeho mladika k vuli kteresi dame.

Byl zatden. — Nedomnivala jsem se nijak, net te se tak stalo k \TU. mne. Phsahal mi ptec lasku; ve snu mi nenapadlo, te mel jests dtverne styky s nejakS7m poulidnim deveetem.

Netugic toho, uminila jsem si, to ho za katdou cenu vysvobodim .Pottebovala jsem penize IWO otec je mel„ byl bohad. NerozmS 7Aelal jsem se dlouho a zvala z otcovy pokladny cbnos, podplatila dozorce ye vezeni a nejblitgim parnikem odpluli jsme s Antoniem do Evropy. Antonio zdal se 11S7t zprvu nadgen mou obetavosti a sliboval, to jakmile stanena itaiske Ode, stanu se jeho choti, ltdy2 jsrne pak ptiztall v Brindisi, •ekl mi, ze lc

vuli bezpecnosti je nutno, aby zmenil sve jrnano, a sriatek te tedy jests na krat gi dobu odlotime. Zdalo se mi to zcela rozummim. Byla jsem :st'astnou, jen kdy mohla jsem tdrt u neho. Prvni doby naeeho pobytu v Italii byly nejkrasnejeimi chvilemi v celem mem tivote.

Antonio mel v3iborna umelecka spojeni a opet y ystupoval na nejpfednej gich jevigtich. Byl ke mne netnost sama. Penez, jet jsem z otcovy pokladny odcizila, zbylo_ jests mnoho, a proto jsme berstarostne dale. Ale etesti netrvalo dlouho. Lehkomyslni ptatele ptilakali k sobs Antonia, vidouce u neho znadne sumy penez, a naudili ho hrat a pozdeji i pit.

Nasledky dostavily se brzy. Antonifiv hlas podal jimi trpet. Obecenstvo nebylo jim vice nadeeno, impressariove odmitali jeho tadosti o engagement. Nejhor gi vgak bylo, to yeg kerou vinu toho, svaloval Antonio na mne.

Tvrdil, to trvalSi pomer jeho ke mne zneptatelil mu obecenstvo, hlavne teny, ktere zejmena zaruauji fispechy divadelnich umelcfr.

Ze se citil omezenS7m ye sve volnosti, uzavtemim jako ptak v kleci, a tim pry i hies jeho ztratil ono kouzlo nehy a mekkosti, jako pry se stave ptadeti jet oloupime o volnost lultri a niv, a uzavteme je v kleci. Nikdy nezapomenu onoho vedera., kdy ponejpr y byv pH vystoupeni vypiskan, ztloukl mne doma jako zvite. -Nyni vee spelo ke konci. VytSikal sve oteine nedostatek pochopeni a uminil si, hledat noy e etesti v cizine. Odjeli jsme tedy. Led Antonio kIesal vkly hloubeji, at stal se pevcem v rtizmich zpevnSich mistnostech. Co jsem pti tomto cikanskern tivote zahla, nemohu ani vylidit. Jests nyni dervenam se hanbou ph vzpomince na ty doby.

V L. Antonio mne opustil; odjel s nejakou 2enou. Zristala jsem na ulici, bez penez, opuaena, neznajic sltivka cizi fedi. Mohla jsem se ovgem zachranit od hladu — hanbou. Alp neudinila jsem toho, tolik poeestnosti mi v dugi piece valy jests zfistalo. Abych veak piec hlady nezemtela, podala jsem tebrat a konce se doatete v me listin g, ktere, mire Konec pisne!" sem dopravila postrkem Nikoli. Skutedmi konec pisne vytieten byl brzy na to v italskSrch novinach, jez oznamovaly, te inlada Ameridanka, Dolores C. ze Santiaga, vstoupiv gi v Janove na lod' vrhla se do mote a utonula.

Dallas, Texas.

Bratte K., at' je nekdo nad primer nebo pod, vge so ma vyfizovat ptesne dle natizeni Hlavni ttadovny a kdo by se nemohl die toho tidit, tak si nema na sebe nic brat.

Tu nejde snad jen o ty penize, ale te se tim pogkozuje povest naeeho spolku. Jestli sami nerozdame toho bratrskeho citeni, nemriteme ani odekavat, to odjinud nim budeme zahrnuti. Kdybychom v gichni nemeli jineho smSreleni netli svfij zisk, tak bychom brzy tu na gi bratrskou jednotu roznesli po kapsach. Ja ve •im, to se vyplaci za dobrou praci dobr3i plat. Nemyslite, te by se nam vyplatil jeden organisator, dobrSi feenik, kterST by mohi potadat pfednaeky v na gich sinich, a hlavne ziskavat na.ei omladinu, dimt doufam, bysme si ptipravili dobre pole pro nagi S. P. J. S. T. Pracovat tam, kde jests nelsou zaloteny tady a takovS7m vysvetlovat vSrhody nageho spolku. to by to melo dob“, Uspech soudim dle toho, neb jsem mela letitost vyslechnout nektere lidi„ te detli ve Vestniku, jak to tarn bratr JanovskS7 vysvetluje, te se jim to zamlouve, a te hodlaji ptistoupit. A myslim, te je jests mnoho lidi nfezi nami, to neznaji v3thody naeeho spolku a jest to prave mladet, ktera sotva Vestnik ete. Ale kdybychom potadali neco v naeich sinich, co by je tam vabilo, tu by byla pekna pkiletitost jim vysvetlit new o na gem spolku. Dle dohodnuti, mohia by Wit pfednaeka dasem i v anglicke fedi. Neekodilo by nam, kdyby i Arnerieane se sueastnili a poznali naSe zajmy.

Pokad dekam, brzo-li se budou hlasit naSe organisatorky. To snad ani ten "friendship" quilt sit nebudem?

Zdravi e:.:tenate, R. Bpanhelova,

Ye strulti, dne 17. fijna 1934.

Houston, Texas.

Ctene. redakce Vestniku!

Dovoluji si napsati par kadek do naeeho mileho Vestniku a sdelit s vami, jak na'Se budova roste a to bez de8te, ponevadt byd15m v samem etverci a chodim katd.S7 den okoic a vidim jak jim to pfibS7va, tak te se zase hnedle budem moci schazet k naeim clivadlUm a zabavam. S wichou pohlitela jsem na obrazek 'reel budovy uvefejnenem v nedelnim Houston Chronicle, a v duchu videla jsem riaee herce na prostrannem jevigti, jak se snail., aby katdSr pfispel svojim umenim. Doufam, to se mne moje pfani brzy vypini neb ph otevteni sine velkS7 Bazar budou sestry potadati.

Drees jsme men schtizi na gich sester a tolik jich bylo, te nam stolieek chybelo. NCktere sestry jit pfinesly dary a to na ge dye babiely (sestry) nejdtive jejich praci dokondily, sestra St. Htu gkova a sestra Olexova. A jakou to rani praci to neprozradim, byste byli vgichni pfekvapeni at na ten Bazar pkijdete. Pak sestra Tesatova proS'ila ama krasnou hedvabnou deku na postel. kterou musi katelS7 obdivovat jak jest to krasiV vzor. Dal gi sestry phspely penetikV dar na gaty do kuchyne pro sestry, ktere tam budou zamestnane, a to se vi, te nage evadleny nam je zadarmo rigiji: . sestry Olexove, Kelnerove, a Dvotakove..

Zajiste byli vgichni pote geni, to mame tak slibnST zadatek.

Pak na den 21. kijna budeme miti slavnost pokladani zakladni pametni desky. Sestfieky ptineste s sebou do kuchyne nejakS7 zd.kusek, neb bez kafidka tam tadmi nechce jit.

A to nejlep gi jsem si nechala at na posled. Zvlaete nes pote gila zprava, to spolek nagi omladiny se usnesl potadat zabavu dne 24 fijna a maji zrentovanou Polskou sin na 6te ulici a Studewood, ph hudbe Rudy's orchestry z Bellville, Texas, a distSr vSrtetek yenuji na stavbu nove budovy. No, a za to si zaslouti aby my star gi, jsme jich zabavu v hojnem poetu naystivili, za tak chvalyhodnSr napad. Neco takoveho zaslouti poveimnuti, kdyt i na ge mladet ma takovSr zajem. No, jen se &rite, vy mladi, neb je to pro vas, a nas bude tesit, ze jsme neco pekneho vykonali pro nag e deli. Pi.. Hornakova a pi. Medlova z Bryan, nezapomerite na nes a p•ijedle.

Hnedle bych byla zapomnela, neb prvni dopis, kterS7 nam zaslal, byl p. Moravek z Robstown, Tex, kterS7 nam daruje velky' obraz presidenta Masaryka na nee Bazar, a pak sestra Polivkova, z Galvestonu„ Texas.

Budeme se te git na vase dary a diky yam!

S pozdravem, Rritena Hanusova.

KOKSI, ZAZVON' Pro 10-30. hradii.

Tuto hru motno hrati na vymezenern na dvote nebo venku na travnatem ste, kde nejsou tadne ptekatky, jako na, natadi, stoly atd.

Vgichni hrajici mimo jednoho rozestupnou se v kruhu, dosti daleko jeden od druaby bylo motno mezi nimi proklouznouti. Na to ovati si odi gatkem. Zbyly hre,d, opatten' zvonkem, postavil se doprostted.

Jakmile kdokoliv z hrajicich zvola "Kokgi, zazvoti!" musi zazvoniti. Veichni hrajici snati se po zvuku zvonku dostihnouti "Kokge", kterS7 jim unika, maje ptedem urdene misto k svemu pobihani. Na katdou vSrzrut musi zazvoniti. Kdo se dotkne "Kok ge", nastoupi na jeho misto. Koke g jde mezi "slepe baby"a hra pokraduje jako s podatku. Kokes oveem odi zavazanch nema.

Hra je velmi zaba yna tim, te katdou chvili nektera slepa, baba chyti jinou, myslic, to chyta, Kok ge. Je-li Koke g obratn3i, svede mnohdy slope baby do shiuku, z nehot se nesnadno dostavaji.

Je nutno, .aby nejstarSI z hrajicichridil hru,

,

a7c...-aorecat dna

I r. 1.;),■ ala

Bida pod Beskydana Josef Strnadel.

ORY A ZELENE lesy. Mezi v raztoH kach„ na pasekach, obklopeny stranemi a svahy, za jejicha zady promo ciravaji dalky, na dianich polieek s chalupami jako kameny po testa rozhazenYmi. Sirake pasinky s vaesem a jalovci, horske louky s devetsily a modr'mi zvonky, rozlehla rubiska se zlatohlavy a vrbici, s malinami a bonavkami, zelena ptiaeti pod jedlemi, smrky a buky v kapradi s vranim okem a kopytnikern, travou, osttici a koptivami. Ktemenite stezky pod modfiny, chlad pod latizami u studanek s podbelem a netykavou, pusta seen s lanami, ptikre grapy a divoke potoky. Meze s matekidoutkou„ tipkovYmi kaki a zimokamenim, pole nizka a tidlte jarky, zahony brambora a ovsa, hraze kameni. Rozloaite lipy nad popelavYmi sttechami nahrbenYch chalup, plate hledici okenka s rozmarYnou, nizke jizby s chudobnYm stolem, zpa y pain. a piseri ktavatova.

To je domovina beskydskYch claevorubct.

To je kus vYchodni Moravy, kraj, kterY oplyva ptirodnimi krasami, ale pkesto radio znamY, kraj, kde se Italy Lilo take a kde duos je bida tim titivejti.

Obyvatele horskYch dedin pracovali dtive yetainou v lese; kaceli stromy, tezali, pall a rovnali poiena do hrani, v zime sva.2cli dtivi k cestam. Jejich prace, jet byla v dobach dobreho odbytu clkeva pomerne malo placena, je velmi t yrda, teaka a nebezpeend — zvlaate pri stinani stroll* pii spouateni Mad. Casto se stava, to padajici strom zasahne drvate a porani ho nekdy i smrtelne, ae ph svateni klada strhne s sebou kone a smyke, jimi po pnich a kameni, at dotlueeni a zkrvaceni zastanou letet na rubisku.

Stalo se, ae zabilo v lese dtevorubee: odes se ponotil do ticha dediny, ktera se na chvili zastavila, jako by se mela zalknout, ale za tYden u2 zase alo po staru, opet zvonily pily a pantoky (sekery) v porubisku. Jen teake mozolnate ruce se jeate obaas zachvely, kdya braly pantok. Prazdno zfistalo v chudobne jizbe, teskno v srdcich deti a v lese ptibylo misto, u nehot se deny ph anuti travy zastavovaly, a ktere zarastalo chladnjmi kyticemi kapradin.

Dtevorubci si mohli vzit a prodat z lesa Mina chvoji, klocky, mohli hrabat listi na stlani, chociit na travu„ na maliny, vozit si slabai haluze dolma na topeni. Dnes kdy lesni sprava omezila praci a sniaila i o polovici platy, provedla take jinx opatteni. Ani to mizerne chvoji nesmeji prode,vat (radej5 at' se spali v lese,) klocky smeji vozit jen v ureitem dni, na travu se mute chodit jen tfi dni v t'dnu a to jeate musi mit kaad' povolenku, stejne jako na sbirani lesnich plodin. A hada terra, kterou by ptistihl hajnY v lese easne rano nebo za soumraku! Vyhnal by ji a platila by pokutu,ze plak zvet.

Drive to nebYvalo — lesni zvet nikdy neutikala pied domacimi lidmi, klidne sbirajicimu boravky nebo anoucimi travu. A takov'ch podivnYch ptecipisti a zakaza se objevuje stale vie s omezovanim prace.

Nyni se ut asi tia roky v lase tamer vubec nepracuje. A pracuje-li se, tedy jen etrnext dni v mesici a jen mak) lidi. Kdya se nedeld, nesmi 'se ani chodit do lesa s rou na kiesti a padalky, a tak se stava, ae dtevorubci pod horami nemaji ani dim topit, zatim co v lese "na panskem" (lesy zde jsou ye sprave olomouckeho arcibiskupstvi) hniji cele velike hrane dieva a drvat nema ani zaC by si je od reviru koupil.

VYdelky drvatir byly vadycky male — ale drvat mel dtive take menai potadavky a manta potteby. Chodil v hounenYch nohavicich, ty mu yystaeily na nekolik let, stejna tak krpce a hrubd 'nand ko gile. Dnes, pokud jeate nechadi v krpcich, 2adne boty mu tak dlouho nevydrai v drvatske praci na °strain kameni, v blate i snehu. Na svatek a nedeli mel jedny, aaty, "zdavkove", a ty mu od svatby vydraely skoro at do smrti. Dries musi laeinYch luntech, ponevaa takoy'C ChOclit

YEKLINilK

latky by ua nedostal, a kclyt nemel by na, ni. Ph. tom je tu jette tena a krdel deti, ktere musi take oblekat Wive rubiska svitila bilYmi kmeny„ zvonily pantoky, palice a mealy pily, dues. jsou lesy tithe a prazdne, jen tu a tam pracuji clVa, etyti drvati a to ne dlouho. Wive byly horske drvaaske chahipy obloaeny diavim kolem stan as po staechu, dnes je tu prazdno a ph tom je zima stejne dlouha a vatit se musi jako drive. Drvati byli chlapi silnt, zdravi, zdatni, mohli vykonavat tak teakour kdyt byl piece jen vets: plat a doma si mohli neco ptichovat. Dnes jsou lesy drvatilm zavteny na devatery zamky a vyskytne-li se 'lady nejaka, prace, tteba strouhani tiradele, je to za takovY plat, 2e nestadi na kilo loje na tYclen„ aby se uvaailo &sta. polevky k bramboram. Na chovani prasete neni nomyaleni, ponevadt by mu nebylo co dat trat, a snesou-li dye di atyki slepice, jea lze jeate jakt tat uaivit, nekolik vajieek, ua se s nimi za tepla beti do obchodu vymenit za cukr, sal, mouku, kukuhci nebo ryti, aby neumfeli hladem. Tfebaae neni VYdelku, potraviny jsou stejne drahe jako drive a dane vysoke.

Obyvatele horskYch pobeskydskYch dedin maji zpravidla jen malt' kus pole (2, 3, 5-a-10 mekic), jicha produkty nestaei ani zdaleka ke kryti vlastni spotteby.. nada rod: brambory, sell oyes, pohanku, jeemen, take trochu aita. Vaimnete si tech velikYch hrazi kameni mezi jednotlivYmi poliaky na beskydskYch dedinach! Kaadoroane vybiraji lide kameni ze zeme, hraze rostou; ale stale je ho dost. Zda se, jako by zeme i kameni rodila.

Nejeastejaim jidlem, skoro kaadodenim, jsou brambory a zeli. Den ze due v teae aDrava — jen nekdy mane omattene. Na snidani nikdy &five na pasekach neb'vala va; teprve v poslednich desitiletich dedina ptejala z mesta zvyk vatiti kavu. Nyni vaak, kdyt lid ztratil tamer vaechny zdroje ptijmu, neni pen & s na cukr, na cikorku. Dnes vati ph nejlepaim na snidani mleko: ale ani mleka se nedostava„ ponevada se musi prodat, aby bylo na mYdlo, na luj, na sirky. Proto obyeejne .bYva na stole ke snidani nejaka polevka (horka voda, oma gtena trochu ma.slem nebo sadlem, nebo kysela ze zelnice) a k tomu chief). Chleb bYva pod horami Cerny, kyselY, zakalcovity, t'azgavj — mazlavy jako blato nebo bez chuti a such', 2e se drobi jako pisek. Bily chleb v de'dine Jen v nekolika malo stavenich„ kde aspoia jeclen elan rodiny chodi jeato do tovarny nebo nejak vy&lava. Ne zisidka bYvaji na snidani brambory nebo rYae. Na °bed vedle brambortt so zelim se waive.: polevka bramborova, zasma2ena, vrt'anka (kate z hrube mouky, namlete na dornacich aernach), rYte, 'kukutice, pohanska nebo prosna. kale, bramborova kale, k nia se ptipiji kysele mleko, podmasli nebo zelnice. Na veaeti je Casto totes co na °bad, po ptipade co zbylo od obeda, anebo omaeky zelnicove, koprove, lojove polevky, domikat thorka voda s kyselYm mlekem nebo smetanoud Musky (knedliky z bramboroveho testa, pampuchy (placky z brambora.)

Maso n.ebjava nekdy ani jednou za mesic.

Jen v ptipade, musi-li hospodat zabiti tele nebo kravu pro nemoc nehodu, nebo o "UroditYch" svatcich, ph oraece a podobne, se ji maso. Steaejni soueasti vtech jidel je haj: zpravidla so koupia v nedeli v meste kilo loje a to musi vystaditi na cel' t'den pro testielennou rodinu. Voda, mouka, cibule jsou dalai materialie, jea slou21 k ptiprave vaech jidel, ktera„ jsou tak jednoducha, 2e je jit sedmilete deck° dovede uvatit.

V takovem prostaedi, kde nen: nic potadriegiho do last, co by zasytilo, kde neni tepleho obleku, v ovzduk bidy a nezamestnanosti vyrastaji deti. Chodi polonahe v rortrhanYch hadrech, jette neslezl snih, 112 behaji bony, ye akole na ptesnida yku maji jen bramborovcu placku a ne,jednou jdou o blade spat. Jak vyrostou — je otazka. budoucnosti, potrvaali dneani teaka doba jeate dale.

Bezrue kdysi napsal, to "tam pod ho•ama; pod vysokYina, k nebi co zvedly sve tame, Nje nevyzpivana, nevykreslene, nezpo-

13i

Benjamin Franklin a D boraii Readova.

TU DOBU jsem se sl. Readove trochu dvoill. Mel jsem It ni velikou uctu a miloval jsem ji a mei jsem take davody, yeae chova ke mne tyte2 pocity. Ale mel jsem pied sebou velikou cestu, a ponevadt jsme oba byli, velmi mladi nee° pies 18 let — jeji matka povatovala za nejvYt moudie, aby mak svatbe v to dobe zabramila."

Tak pine Benjamin Rranklin ye sve "Autobiografii," kde vypravi o syYch namluvach, jicht cilem bylo dobyti batty srdce sl. Debory Readove, pennsylvanske to divky, jet se v pozdejtich letech mela stati jeho manaelkou. Neaii jim vaak dlouho vytou2enY den svatebni nastal, uplynulo hodne vody do mote, a bylo jim take ledacos zaaiti a proaiti.

Franklin jako hoch utekl ze sveho domova v Bostonu a ptibyl do Filadelfie skoro bez halete penez. Maje hrozn' hlad, koupil si tti velike housky, a pojidaje tu prostou a suchou snidani, chodil bezcilne mestem. Pravi ve sve "Autobiografii": "Po Market Str. del jsem a2 ku 4. ulici. jsem mimo dam p. Reada„ otce me pozdejti manaelky. Kdya mne spattila. Deborah, jet stala u dveki, myslila si — mytlenka ta byla zcela spravna — 2e jsem figurkou nemotornou a hodne smeanou." Takov'm zpusobem setkal se Franklin poprve s diykou, ktera se mela stati jeho mantelkou. Ptemluvil jejiho otce, aby ho vzal na byt a stravu. A v ptiatich nekolika letech, kdy se uail saz-eastvi a kdy byl sazeaskam tovaryaem, znamost jeho s Deborou vyvinula se v lasku.

Potom se Franklin odebral do Anglie, a on a jeho milenka byli na drahny Cas od . sebe odlOueeni. Franklin byl divnou smesi rozvelne moudrosti a odvaatneho vtipu, hospOdarnosti a mrhaenosti a sttizliveho a nevazaneho aivota. LondYn byl daleko od Filadelfie. A jeatliae v ptiatich nekolika letech choval neja,. ke netne vzpominky na Deboru, to mu nikterak nebranilo, aby se nedvoail mnoha jinYm diaikam a nevedi hodn,a, veselY aivot.

Snad se o torn Deborah nejak dovedela.

Snad se jeho dopisy stavaly mane vroucnYmi, a ptichazelo jich mai°. A snad ani jeji srdce nebylo ptilis verno. Nenit' vtdy snadno, stati v 18. letech vernYm neptitomnemu. At' ut vaak tomu tak neb onak, Deborah se nedlouho po odjezdu Franklinove provdala za jineho, za hrnaite Rogerse. Jeden kronikat mluvi o nem jako o dobrem site delniku, ale jako o nieemovia kterY brzy utekl od sve aeny a pied svYini Koneene se Franklin vratil dome. Psal jednomu svemu "Provazy la,sky ptitahly rime z LondYna do Filaclelfie." On a Deborah se zase jedriOu sesli. Stara znamost byla obnovena.

I listorik Morse o torn pile: "Postaveni Debotino stale se ponekud pochybnYin, nebot' se povidalo, ae jeji mantel ma na Civu jeate jednu — prvni mantelku, ye ktereintto ptipade by jeji — Debotino — manaelstvi nebylo pravoplatnYm. Take se vypravelo, 2e jeji manael je mrtev. Franklin nevedel, zda si bube brat divku, vdovu nebo aenu jinal° mute.

"Melo mu g', sebe vice zamilovanych, bylo by vstoupilo v manaelstvi za tak odstratujicich claolnosti, jako byly tyto. Je z nich videti, ae Franklin byl do Debory zamilovan.

"Svatba byla slavena due 1. zati 1730. Pani Franklinova slid pak jeate 40 let, ale nic, jak so zda nenasvedeuje tomu, ae by byl on neb ona litovali, to se za sebe vzali. Pi. Franklinova byla hezkou clamor: pekne postavy."

Manacle tili spolu at'astne, zatim co Franklin pornalti stoupal v moci a vlivu v osaclach.

Neali vaak dospel vrcholu slavy a ziskal si trvale vdeenosti sve mine, jeho mantelka umtela — ptilia zahy, a'oy se mohla stkviti v odraze svetla svetove slavy &Yaw manaela. dobena bida to goralske zeme." Hodne let ua uplynulo od to doby, kdy to bylo napsano, tnnoho se mnenno jen ta bida pod fieskydant! je

6trana

triedni organ Slovaiiske PodporujIeI . .1cdnoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A ociation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOV.A.K PUBL. CO., West, Texas Piedplatne 65e ran& Do stare vlasti $1.65 rodne.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni fliadovny, Fay etteville, Texas.

Vegkere dopisy, piedplatne, oznainky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in south.

Clovek ovladl vzduch, mote, ohen, elekttinu; Ma y e vzduchu, kroti i blesk — ale neovlacla sebe sama . . . Ma tolik prosttedkft, aby mel vSeho dost a u gival kras ptirody a jeji darti — ale nemtire se odhodlat, aby byl novyrn elovekern: zbavit se Pietvatky, 12i, nenavisti — ktere mu givot otravuji,. re se rozhodnout riti se vgemi lidmi v lasce a svYm povolanim na yzajem si slourit. A piece je to jednoduche. Nenavist pou git na veci gpatne: leg , nepoctivost, -lenost a jina, zla a mit viru ye viterstvi dobra a pravdy, jer musime denne podporovat celou duSi. Ni risk, ni slasu — znat svou povinnost a pinit Ovladnout sebe — ovlacind svet.

Odpustiti znamena: nahraditi nedokonale clokonalej S • im, raft' laskou, pochyby driverou, nelaskavost vlidnosti, rozepti shodou, leg pravdou, omyl . minulosti ptitomnou snahou Po dokonalej gim vyjadienim givota.

Kdyby fide neval%ifi, byl by ji g dayno na svete raj. Ony miliony vojinti, ktere byly za za svetove valky mobilisovany, kdyby misto yzajemneho pobijeni se a nideni majetku bYvaly pracovaly na torn, co lidstvu schazi, mohly vybudovat blahobyt v celem svete fines mohly bYti narody bez dluini a milony pobitYch lidi mohli riti a pomahati na uritednem dile. A takto politikateni tvoti bidu dale .. Obeane jsou spo/uvinni, re mlei, podporuji svou praci a souhlasem to, co neodpovida, spravedlnosti, zkratka: nedbaji pkikazu, re se lidstvo musi navzajem miti ratio a praci si pomahati Probudime se? Obdobi deprese skondi teprve tehdy, a g lido poznaji, ze nedostanou nikdy a nikde niaeho zdarma a ar opet dosahnou dtivery v sebe same; to bude tehdy, ag se ptestanou ptirivovati na initiative (podnet) nekolika jedincri, kteii se pak musi starati bud' o praci nebo socialni peel, a za druhe, ar dospeji nazory lidi tak daleko, ag poznaji, re cena rivota nespoeiva, v penezich, ale v rivote samem. Zlep'Sovani givotnich podminek v necivilisovanYch zemich bude stale pokraeovati. Doba vykotist'ovani techto zemi jest jig beznadejne ztracena. PteSla a vice se nevrati. Nastala doba vYvoje.

Komu test, tomu test. V posimini schtizi Hl. tJtadovny bylo uvarovano o z ylagtni pocte tern rodiefim, kteti budou miti vice ditek v Det. Odboru naSi Jednoty. UreitY zptisob tohoto vyznamena.ni nebyl dosud rozhodnut ale stane se tak ye schnzi piiSti. Je zcela spravnYm nazor, tako yYrn loyalnirn rodietim darovati ku pt. zlatY odznak naSi. S.P.J.S.T., co drikaz uznami i viditelneho svedectvi o uvedomelosti eeskych otcft a matek, pinieich rodovou povinnost vuci Ceske organisaci, ktera tolik dobra ueinila naSemu lidu minulosti a jsouc krajany neztendene podporovana, prokare i v budoucnu. Pamatujte na vzrrist naAeho D. 0. Bez ptilivu omladiny se rozhodne neobejdeme„ dorost nae Jednota mit musi, SW co stftj.

Pete nevite, ze murete svoji bratrske or-

NISTNXE.

Ve atieciu, dne

rganisaci ncprinio poslourit, vypoinaci a to s:nadno.' Mate souseda, ptitele, znaineho kteri nejsou deny naS1 S. P. J. S. T.? Kteii naS orgAn? I■Tu2e, a2 svuj pteetete, zapfijete ho d6 sousedstvi!V kardem isle je nem co upouta i neaena: bud' nektery elasnad fivaha redakCni, a jiste dopisy z tfizn3"Tch osad. PomOzte uprinme snare osvetu, setbu zdravou a slechtici, poznani snallach a cilech nakho Bratrstva. Diky yam za tuto SluZbieku!

Zavcd zapodal a to zavod idealize uSlechtily, zavod naSich bratti organisatorti na ziskani novSich cienu. Dnem 10. tijna byl zahajell a dnem 31. prosince skonei. Pies celkove vice mono nepriznive pomery — zavod vyneso jen dobre vysledky.„ Do pole, bratii!

Zdar snaharn va'Sim! Do hencut Psali jsme posledne o Lundeenove predloze zakona pro starobni pojiSteni, o niz bude v pri S : tirn zasedani kongresu jecljednano. Upozorriujeme dienstvo naSeho Bratrstva na tuto nesmirne dfilelitou osnovu zakona a nabadame, by na§e tady v ptiStich schtzich o ni uvaZovali a usnesli se na resoluci, Zadajici nove i naddle slouZici senatory a kongresniky, aby pro Lundeenovu predlohu Cela rada statil starobni pojftteni ur ma zavedeno, ner ze zkuSenosti se vi, je htiekou drobnSich politikata a Zdabem Splhavon. Federalni starobni pojiSte.ni toto kotistnictvi nepripusti, se StrYcem Samem jak znamo, neize si zahravati. Starobni pojigteni Unie pottebuje jako soli. Jsou mezi nami jedinci, kteii po celY svtij Zivot pracovali a gettili, dnes nasledkem krise, nefspechu, negtesti jsou odkazani na milost deti ci dobrodinnosti, a kterYm mesieni pense by znamenala neodvislost. Do hottfu, sestry bratti, konejte vaSi povinnost, poglete anglicky psanou resoluci va gemu zastupci v kongresu — co nejspiSe! K tilove starYin elentim venovano bylo ye sjezdu C. S. A. mnoho a mnoho pozornosti.

Die nazoru aktuara jakYkoll obnos, kterY by starYm elentim byl sleven, musi, bYti ziskan z jinYch zdrojil a neize jej naloditi mladgim elenfim. VYkonnY VYbor bude se snariti rriznYmi Usporami ziskat roene $14.000, elixir v 75 letech veku bude platit Glen jen na $500, ae zustane v platnosti ulna, pojistka na $1000.

Dosud mohl Glen v 75 letech snirit si pojistku na polovinu a neplatit Mc. Nyni ka gdY Glen 75 roku veku inure dosici sni geni poplatku na polovic. Bude to ovSem v platnosti do ptiStiho sjezdu a do zjiSteni, jak vliv na finance Jednoty bude miti. K nleve starch elenti bude morno pouriti ptebytku pti stoupani solventnosti. 1lTleva starYm alentim byla nejdillegitej gim bodem jednani sjezdu a dosagene byt' doeasne vyte geni pfijato bylo staryrni eleny jiste uspokojive.

Jake bude priSti pokoleni z povaleene doby a. z nynejSich krisi a zmatkti? Nekteki Tide jsou vychovani jako sklenikove kvetiny: hydkane, zchoulostivele, a proto jakmile je sadite do givota, vadnou, chtadnou neb givoti a spoleenosti jsou spiSe na obti g neg k uritku. Bella, jsou-li tak vychovany divky jako budouci matky! Jake pokoleni to narodu vyroste?

Velkovyroba zakonit. Za 16 mesicti bylo v Sousto.ti vyclano vice zakonti, jako dtive za 150 let! To proto, ge obeane nepini jedinY hlavni zakon: lasku k blignimu, bez nehor, YSechny ostatni zakony jsou neileinne. Jedind spasa, sveta je: vra.tit se k jednoduchosti: pravde a lasce. Pokud se to nestane, nebude miru, ani blahobytu.

Co alaji jiri. NedavnY sjezd eskoslovertskYch spolkfi v Americe (CSA) bratrske jednoty„ ye ktere je sloudeno pet citivejeich jednot, oSPS., CSBPJ., Taboritfi, Lesnikri a CSJ., representoval 216 tan. Spojene, jednota eita, celkem 393 tady a mela 1. dervence t. r. 23.345 elenri a 2.871 ditek a jmeni dospelych $2,921.841, cletskeho odboru $92,063. Zajimaqm pro nas je velkoiadove dizeni CsA. Velkoiad ce sklada, ze zastupct ta gcleho tadu v oblasti, v niz je urnisten die svYch pray/del, Je yrchnim spraYnirn telesem podtizenYch facia a je podtizen VYkonnenau

boru . (111. T:Tfadovne). Ma pra y° .dohlitieti'-"ria.i„j zalegitosti radii ve sve pravomoci prayidla pro iizeni tacit/ v souhla.su •se jednoty a se schyalenim VYk. -VYbortia: Je vrchni mod v rozsuzeVani sport), je g byly mu tadern di fatly v jeho pravomoci-ptecl logeny. Ma pravo ukladati ladtim ye sve pra- vomoci poplatky, jich g je tieba k opatteni fondii k jeho einnostem, a ty po poplatky kladaji procentne v pomeru k poetu .elenti v.', kagclem tadu. Sloreni VYkonneho ..VYborit (Hlavni ttadovny) portistava z piedsedy, 1 mistopfedsedy, peti statnich mistopiedse7 tajemnika, fieetnika, 3-elenneho freetniho vYboru, 3-elerineho finaneniho vYboru a 3rally cltive,rnikfa do ktere nema byt volen za.dny Glen, kterY ma jakekoli spojeni s peneani korporaci. Ptedseda VYk. V. je exofficio (z fitedni povinnosti) elenem kardeho vYboru i rally drivernikii a se schvalenim V. V. ustanovuje vSecky zamestnance- nervolene sjezdem a stanovi jejich slurne. Tajem, nik V. V. vede zaznamy jednani schfize V. V., vykonaxa pisemne prate, jet fitad vygaduje, iidi tiskovou a organisaeni praci v Jednoty, ma v opatrovani listiny, zaznamy a korespondenci V. V. spolupodepisuje eeky, listiny vYplatni, pievodni — majetkove a fitedni do-. kumenty a dopisy. tieetnik fidi a vede yeSkere knihy a je zodpov'e'den za v gechny finandni zaleritosti Jednoty, ma dozor nad vybiranim elenskYch pOplatkii, vede zaznamy o pitmech a vydanich, penize uklada na banky ureene VYk. VD:), vede zaznam Clenstva a podava o nem zpravy. Fondy Jednoty se ukladaji do bondu zarudenYch Sp. Staty nebo kterymkoli staterii„ nebo do boncifi zarueenYch ritimYmi a fAeobecnYmi da-, nerni odhlasciyanYmi obeanstvem kterehokoli okresu, gkolniho okrsku, inkorporovanf-. mi mesty neb jinYmi korporacerni obecnimi, a k zakoupeni jinYch jistin, jer pisemn.6 byly. schvaleny komisatem poji gteni statu Illinois.

Jednani o nakupech a prodeji cennYch listin, i kolekci uroku deje se radou drivernikit pod ptimYm dozorem VYk. V. pouze jen. v mistnostech Hl. Ur. eili VYk. V., kterY mus i si vygadati nabidky nejmene 8esti rriznYch finanenich nstavti a o vSech doSlYch nabidkach musi byt uvarovano, ner je nekterd ptijata.

0 nas pro nas. Na den 28. kijna ptipada pro roduverne Cechoamerieany oslava po one 4. dervence nejdfile gitej gi, nejpamatnej Je to oslava vYroei osvobozeni na gi stare oteiny ze jha poroby, den samostatnosti Oeskosloyenska. Nektere na ge tady ur ptedem oznamily, re se na tuto dtistojnou oslavu ptipravuji,, jine mely by rozhodne nasledovat.

Kde nemate vhodnYch sil, staci kratinkY program a na ka gdY pad vzpomerite u vas vYroei vgem 6echosloyaktm tarn za motem i kdekoliv v cizine historicky yyznamneho.

tnrra.4.944,-

Pri Oeskem Dnu v Dallas mel jsem ritost rozmlouvati o na,S1 naborove kampani.

AC' misty nasledkeni chabe Urody zrnin, pice. a ovgern i baviny jsou finance skrovne — souhlasne naSi bratti uznavaji proziravost. neodkladne kampane, ktera, konec koncii pies neptiznive (mnohde) pomery, ptinesla na gemu Bratrstvu neneekavane yYsledky. Odkladem a nerozhodnosti dosarenY vYsledek naborti. byl by nemyslitelnY. Takter yypsani souteae k povzbuzeni snah na gich organisatorfi, sch yalovano je v'Seobecne.

Ochotnicke krourky el odbory na gich f-achl daly se namnoze do sve zaslurne einnosti. V kardem Cisle organu se dovidate, kde a jak divadelni kus nacvieuji. Tat6 osvetova pra,ce nebude nikdy dosti ocenend, mnozi dosud nechapcu jell yelike vYsledky a dosahy. Prod by nemely v teto snaze nasledovat tady dalgi, morno-li li'echny? Nemate schopnYch talentii? I mate, poohlednete se v sousedstvi, po osade, sily schopne byt' v zarodku by byly — schazi toliko dobra, vrile, troSinku obetavosti, soulad. A rozhodnuti k dinorocle praci! Stanuti, bratti, znamena hni10bu a pozvolnou shirt, Vy piece nechcetc d;onilrat z ylai3tni yule a pohocilnosti?

mob*

Ve sttedu, tine 17. tijna 1934.

DRVNiM ye valce, prvnim v miru a prvnim P srdcich svych krajann," pravil o Jitim Washingtonu "Light Horse Harry" (Henry Lee), prosluly vied za revoluce, a my k tern sloviim milteme dodati — "ale nebyl prvnim v srdcich svych krajanek", nebot' jak velikYm byl otec vlasti viastencem, vojinem, vudcem a statnikem, tak velikym byl take milovnikem, ale jeho laska nebyla east° opetovana.

Prvni milenkou Washingtonovou byla asi sl. Frances Alexandrova, dcera, kapitana Filipa Alexandra, majitele statku, kterY sousedil s Mount Vernonem. 0 teto jeho lasce rnnoho znamo neni, ale mezi listinami WashingtonovYmi, ktere byly koupeny vladou a jsou nyni chovany v knihovne statniho departmentri, je privadni baseri, venovand jejim pisatelem "Frantike Alexove" (Alexandrove). Z basne to se dovidame, ze Washington "byl zniden paprsky jejich Z'arnYch °di, prrisvitnejAich nad paprsky sluneeni", a vysvita z ni, ze ho sl. Alexova pied jinYmi ctitell svYmi nijak nevyznamenavala, nebot' autor o ni basni, ze jest "equal to all, but will to none prove kind."

2e se Washington dlouho nad nezdarem v lane u sl. Alexandrove netrapil a nermoutil, o for nam podava, svedectvi jeho dennik "A Journal". "My Journey Over the Mountains" obsahujici zaznamy jeho ptichod od 13. btezna do 13. dubna 1748 (tehdy vital Washington Sestnact let). Z deniku toho se dovidame, ze sestra pi. Fairfaxove, manZelky plukovnika lorda Fairfaxe, u neho2 byl Washington nejakou dobu ubytovah, roznitila v nem novY "plamen" a dala zapomenouti na lasku k jakesi "krasce z nitiny" (Lowland Beauty). Dimu to sl. Marii Caryovou — nasledoval Washington na statek jejiho otce, ale o lasku jeji se marne uchazel. Stala se pozdeji manZelkou Edvarda Amblera, Washington se s ni seznamil r. 1756 v New YorPOLENOST narodri at' zkidi: 1. trsttedni Ustav pro objednavlial zboZi. 2. tsttedni Ustav pro rozdelovani zboZi. Tyto institute vy'tadaji si od ministerstev obchodii ftech state podle moZnosti spravnou statiku o mnoZstvi a druzich veSlereho vyrobelitho a spottebovaneho zboZi jak prrimyslove, tak zemedelske velkovYroby na bursach v zaznamech vedene. Na zaklade knee, sestaveneho z porneru mnotstvi vYroby a spotteby na podstate prnmyslove a zemedelske kapacity„ se ztetelem na celkovou sveto you yyrobu a spottebu, ptideluji se objednavky jednotlivYm statism a jejich hospociatskYm sloticam (syndikatilm, kartelftm, drutst yfim a pod.) Ptidelo yani deje se prostkednictvim ministerstev obchodu, yyrobcit toho ktereho druhu zboti. Pro katdY druh zboti yypoeita se jeho prftmerna, menitelna svetova vyrobni cena tak zvanY "regulator". Ptedpokladem budit, to jak vYrobce, tak prodayao zboti jsou ptisetnYmi zamestnanci obou uvedenYch nstteden. Dotyani zamestnanci pobiraji krome... slutneho yYrobni cane a roenimu obratu zboti ptizpiisobenou remuneraci. 0 dodrZovani cen postaraji se na neet nstkeden rninisterstva obchodu ptislunYch static.

MalovYrobci, iemeslnici, maloobchodnici podlehaji kontrole obchodnich komor, nebo podobnYch instituci (gremia, stavo yske skupiny a pod.), jet se postaraji o doclayani a o yzajemne vym'efinvani pottebneho, pkipadne pfebyteOneho zboti. Vzajemne vynatoyani deje se prosttednictvim gremii, obchodnich komor a pod.

Clenove samostatnych povolani (lekati, advokati, stavitele a pod.), pokud nemaji zamestnani, obrati se na obe nsttedny, ktere jim piideli ptimetenou praci.

Timto zavedenim zamezi se nadprodukci, jako i nedostatku toho ktereho druhu zboJak prianystnik, tak zeinedelec maji kon- tingentem zajigtenY odbyt a zaji gtenou existenci, nemuseji se konkurence bati, protate nejsou za vSlobni evetovou cenu nikterak oni vyrabeji ocipovIcini kratee te4eno, zboll na Utet a obstaratelstvi obou

t-

Milostnk rominek Washingtona. ku. Toho roku by/ totit jako plukovnik z Fort Cumberland, kde byl velitelem, poslan za diplomatickYm poslanim do Bostonu. Byla to testa o peti stech mil, a Washington ji za nejkrutg zimy konal korimo. Tehdy se ut Washington teSil velmi dobre poyesti jako rekovnY neastnik Braddockovy kampane, a proto se mu ye mnohYch panskYch sidlech 1(Manor Houses) pada testy dostavalo telskeho p •ijeti. V New Yorku byl hostem sveho spolutaka Beverlyho Robinsona, jen ho seznamil s Marti Philipsovou, ktera tehdy v for meste dlela navgtevou.

New York eital v tech dnech 50,000 obyvateln. Misto, na kterem stoji nynej6i radnice, bylo tehdy povatovano za velice yzdalene ad nynejSiho horniho mesta. Tenkrate tam bydlila jen jedna tfida lidi, a to byli tide zamotni. Washington, byv do to spoleenosti uveden, schazival se s Marii katcleho dne.

Budouci Otec vlasti se gilene zamiloval do to new-yorske krasky. NavOtevoval ji, bruslil s ni na rybnice Collect a jezdil s ni na sarikach do nizozemske hospody v Yorkvillu, kde byla k dostani horka, dokolada. V New Yorku znstal dela, netli tam zustati met, a na zpateeni caste se tarn zastavil zas a to dele, netli poprve.

Washington se svoji laskou k Marii netajil.

Zda, se, to to vedeli vSichni jeho znami, nevyjimaje ani Marii. Ale nelli se ye svych namluvach dostal tak daleko, aby ptedmet sve Lasky potadal o ruku, byl svYmi ttednimi povinnostmi odvolan.

Irvine o torn Mk: "Byl syYmi YekejnYmi povinnostmi odvoIan &lye, netli v oblehani srdce to

K piestavbe svetoveho hospodaiskeho stieden — nemohou proto miti tadnych namitek proti ptidelovani jim pracovnich sil.

Taktet nestoji nic v ceste zavedeni 7-6-- at 5hodinnoveho pracovniho dne, Clint se zreguluje podle potkeby poeet zamestnanYch cdstrani se automaticky bezbolestne nezamestnanost. VYmena a yYroba zboti otivne podstatne.

3. Zraent celnich hranic a devisovYch patient.

4. Zjednociugent dani. V nvahu padaji jen 3 druhy dani: a) dari duchodova, b) dari z pozemkil. a obydli, c) pov gechna dan z obratu v'Seho druhu zboti.

Jednu Cast (Jane z obratu spravuje Spoleenost narodft jeji mezinarodni banka Pod nazvem "Kosmos", a hradi z ni veS'kere yYlohy bezpeCnostni a justiOni slutlay. Betpeenostni slutbu obstara ya, svetova, policie, ktera se nasadi pkipadne proti statism. aim svetovY mir. Na tyto staty uvali se tat svetovy bojkot.

5. Zavedeni jednotne meny pod nazyem "Kosma" — mohla by se rovnati pkiblitne gvYcarskeinu franku — na pociklade zlatostkibrneho standardu.

Jelikot je soudoba, menova, rortkthtenost .. a platebni soustava nemotnou a dnektimu pokroku odporujici, ptevezme banka "Kosmos" reformu meny. V poslednich letech zavadi se tudit zase primitivni zprisob placeni zboit kompensacemi a vYmenou, cot jest cliikatem rozvratu dosavadnich zasad a dogmat svetoveho kapitalismu. Banka "Kosmos" ruei sdrutenYm statism, ktere nemaji svilj kovoyy podklad meny,. do 30 procent zajigten, do tact yY'Se nverem. tver ten se yyrovna, potupne pki placeni nstkednami objeclnaneho a uvedenYmi staty dodaneho zbott, V tett) odber ptechocine:1, dole platl twedene staty Usti:TO:lam papirovftni "Xosma". Po vyrovnani kovoveho diuhu — 30 procent platebni rukaz v pomeru 30 a 50,

ollana 9, postoupil tak daleko, aby mohl doufati dobyti jeho. Ve ,Filadelfit dostal od kterehos sveho ptitele a diivernika ‘dopis, aby do New Yorku pkispechal dtive netli bude pczcle, nebot' kapitan Rogers Morris, jen take byl poboenikem l3raddockovYm, nsilovne oblehal tvrz srdce Marie Philipsove. Washington vSak YYz yy to uposlechnouti nerhohl, nebot' povinnost ho volala jinam. Ale ye spechu psal svemu cinvernemu priteli Josefu Chewovi tadaje ho o da181 a blitai podrobnosti o Marii a o povesti, ze ji Morris miluje.

Chew mu odpoveciel: "Casto se mi dostalo poteS'ent, snidati s rozko'Snou Marii. Rogers tam take b:Yval — neleke,j se — v‘Sak ne vtdycky. Motno to ale omluviti, ze tak dlouho meSk“ ye Filacleifii? Ty jako vojak a milovnik? Chci sl.

Marii uvedomiti o nmyslu, jak s ni mag?"

To bylo dosti pro Washingtona. Nechav vladni zaletitosti stranou, spechal do New Yorku tak rychie, jak pnatovni kone stadili.

Za pozdniho yeeera dospel k domu, v nem2 Marie bydlila Na forrnalni nav'Stevou 112 bylo pozde, ale Washington stal na torn, aby Marii videl.

Celou hodinu byli spolu v ptijimaci sini Mariiny hostitelky. Co se mezi nimi to noci udal°, neni znamo, ale pozdeji se tikalo, 'to jejich rozmluva byla velmi boutliya, ate Washington byl ye sve vymluvnosti nesmirne ohnivYm. Ale bylo uz pozde.

Marie se totit nekolik dni pied tim zasnoubila s Rogersem Morrisem a nechtela zasnoubeni sve zrnSiti ani k vuli tak horlivemu milovniku, jakYm byl Washington.

OdmitnutY milovnik odejel do New Yorku a od to doby Marii Phillipsovou nevidel. koda, ze se sl. Philipsova za Jitiho Washingtona neprovdala! Jakou by to bylo pro /:as chloubou, kdybychom mohli kikati„ lie v tilach mantelky "otce vlasti" kolovalo neco krve Ceske! procent kovove mince ku 50 at 70 procent papirovYch statovek. Banka "Kosmos" bude miti obeli statovek zaji S - ten kovo yYm pokladem v eastce 30 at 40 procent, ponevadt staty, jet maji dostatednY zlato-stkibrnY poklad, 'Matt za obdrtene zboti od 30 at 50 procent zlatem a stkibrem.

6. Zavedeni jednotnYch po gtovnich znamek a pod.

7. Rovnopravnost vkch state, narodil a na.botenstvi.

8. Zavedeni svetoveho obeanskeho prava a legitimaci.

9. raeobecne odzbrojeni.

10. Aby byly spineny zavazky jedne skupiny state yfidi vetitelskYm statism druhy skupiny, zavazky vyplYvajici z titulu valeenYch dluhii, ustanovi se, aby Spoleenost narodn ureila dalsi ptiraiku k dani z obratu u cilutnickYch state, take by se prodejni cony zboti u dlutnickYch state zvYMly o tyto eastky. Vetitelske staty obdrti pak k vyrov nani svych pohledavek takto docilene obnosy.

V takoveto soustave static najde katclY jednotlivec sve tivotni 'Stesti a radoSt ze sve individualni prate.

Tam, kde jednotlivci sviti stesti a kyne radost z titi, tam zavita spokojenost a klid duSe. Pak se must dostaviti veSkeremu lidstvu rSemohoucnosti pfedureena svetova rise, na: stane vednY mir v nas a koneene vednY mir Rud. Blahut. ye gkeremu lidstvu.

Nejvetii a nejmengi kniha. Za nejvetat knihu sveta je oznaeo yan anatomicky atlas. ,ulotenY v knihovne statni prrimyslove Akaly ye Vidni. Byl vytigten v letech 1830-1832 a ma fictyhodnou velikost, 1.90 metru y STky a pkesne 1 metr sirky. Jejirri protej'akem jest nejmenSi kniha sveta, jet byla, yytigtena roku 1897 v PadoVe. Ma 200 stranek a ineti 16 milimetru vr'Ay a 10 milimetril Qtx,lo,hu tCto ruinlaturni knihy za zminku dot netk vettjnen:i? dopi,9 Gainer 164,

Strana 10.

VESTNIK

vegmagamors,amaer,--smenwer

Sou6kova Zenitba Antonin Jenne "Ale —!" A Seuee.k se diva okolo sebe po rozlehlem krame. Nikoho tu neni mimo Reinische.

"To mame peknou zimu!" spouAti Reinisch, kdy Soueek nemluvi. "fTakej Satek na hlavu!" povida Soudek "Prosim prosim, pane Soudek!" A pan Reinisch se elle. obratil k regalum. "Ma nee° lepSiho„ nebo jen tak do 'Strapace —? To mane mame kalmukov'Sr*: . ."

"Ale at' to o2 je nee° lepSiho!" svoluje Soueek a hledi piisne.

"Tak nejakej Stofe.eek fajnovej — nebo angoradek. . .?"

A Reinisch se vytahuje pro krabici, jen je trochu vysoko. Vytahl ji, hodil ji na pult a hned jeke jednu. "Nebo snad tiakej herba y -nej?"obracisnSoueka-drgl.

Reinisch prudkYm trhnutim odhodil s krabic vika a poead vykladat pestre Stafaky takovcj Stofaeek staei!"

"Ale nc To ne!" odmita Soueek. "Von ongotaay s ttasnemi. "To ,jsou vSeeko fajnonnvychvaluje. nic divokYho," starostlive upozornuje •e1.zeek.

"Vono je to pro starSi vosobu."

Po diouhem ptebira,ni si Soudek pekny *Sedozel Tn-n", :ftofaeek a poeal smlouvat. A chtel, dby e snit dnSel pro pani; s ni 2e pry je 1:1)M dohovor. Teprve, kdy Reinisch s dura:en:a kdo2e by si takovY S'atek mohl dovo7.* , koupit, kdy ne pan Soueek, vytahl noiee:k penize a s povzdechem zaplatil. Tesine lichoceni obchodnikovo, ale ptece — To je penez za takovY hadtik! — nnysatek strkal Soudek apatrne do 1:ao.sy ale ucitil tam ptekaku. Nalezl tam cnen dopis z Prahy s fotografii.

Co s tim? myslel si.

Mel to spalit jako ostatni. Co2 kdyby na to Vodstreilka ptiSla?! To by bylo tteba s Nandou konec.

Soueek vyael na polopradne namesti, vyprOvaten jsa uctivYmi poklonami ReinischoYYmi. A ted' kam? napadlo mu. Ma jit domft? S nakupem .je jiz hotov.

"Ale!" A Soueek se rozhodl, 2e se projde trochu po meste a potom zajde na Zalo2nu. V2dyV nic nezmeSkan A na Zalo2ne je to pane! Chodi tam tech pallid Soueek chodi tedy po ulicich, prohlili vYklady obchodnikin posuzuje ceny a jakost vyloienYch y Yrobkil. I k pekai'i zaSel a koupil si rohlik. V2dyt' potom na Zalo2ne mule zase merle utrati ..

A mel taky koupit jeden nebo dva Vodstreilce! napadlo ho, kdy venku na chodniku rohlik jedl. Babka by mela radost!

A Soueek si 2ive pi-edstavuje, jak Vodstreilku pfekvapi. A Nanda? kdyby si nechtela, tak mama ji ptinuti, aby si Soudka vzala.

Ptecet' takova chalupa — vista, bez a penize jeSte v zalo2ne.

Soudek je zdravY elovek Bylo as pill desate, kdy se Soueek stoeil k Zelo2ne kam hrde veSel. "Maficta!" pozdravil ve vYeepu a usmal se na hostinskeho jako start znamY. V2ciyt' tu jednou sedel. Stateene namiril v, prazdne raistnosti ke stolu, u neho2 minule sedeli dva mladi pani. I,Techtelo se mu seat samotnemo. licstinskY mu ptines1 pivo a porky, pa ktetr ch Soodek zatoall. A kdy dojidal, poeaII se dopoledni nedelni haste schazeti. gel °pet i stavitel, i naterae. Pi isli i hrai kuleeniku, jen tu videl Soueek minule.

Soudek sedel stale sam. Sttihal alma po spoleenosti, usmal se„ kdy' se u vedlejHho stolu mad ale piece jen seal sam. tak mu bylo pojednou lito eels ho Hvota, kterY ztravil v chajupe ye Strejdkovicich v die pi a starostoch po boku netPoUy

Nic neuZil. V2dyt' sem do Strejekovic chodi od mlada, a nikdy ho nenapadlo, aby si sedi na Zalo2nu mezi pany. A mohl a mel to ucleat ji2 day no. Je to zde pekne. Pani se tak pekne bavi, smeji se — a to v fiepochrastech u Samce jen sama Spilka kdy se bude 2enit — a vdovec — a nedaji pokoj! A u Doodery?! Soueek jen ma y]. rukou.

Ted' ji2 tak hloupY nebude! A2 si Nandu vezme, hned ji tekne, 2e si obeas vyjde do mesta mezi pally. A koneene; Nanda nekdy jiti s :nim. Byla piece ve meste a vi, co se pates. S neboikau by sem jit nesmel.

A zase ho napadlo: Co asi ta Vodstreilka tekne?! Tohle ona jiste nedeka, aby Na.ndn potkalo takove atesti. Nanda si asi myslela, 2e Soudek chce jen wait jako ' vatieek Voma7 eenY. Ale to se zas zmYlily obe. Nanda i mama.

"No — ta vyvali odi!" zatim konei Soueek v mygenkach a sahl si do kapsy, ma-li tam ttofdeek. Byl tam.

Pojednou se zastavili u jeho stolu dva mladi pani, pozdravili nemou fiklonou a usedli.

"Maficta! Maiieta!" honem zdravi Sondek a nafdsedl. A kdy pinS=e1 ke stolu hostinskY, aby obslouZil love hasty, Rorueil si Soueek nejaky lepSi doutnik. "rani jsou z mesta? 2,c jo?" zaeal hovor, kdy si Ptikyvli. "A odkud jste vy?" otazal se jc-den.

"I — tuhie z kepoctirat!" a Soueek paleem ukazal kamsi za hlavu. "Vona je to slabs hodinka." "ja, to tam znam," povida jeden. "Ja jsem tarn o poslednim posviceni tancoval."

"A kde to prosim, ae sem tak smelej," tale se Soueek..

"V to hospode na na ysi," odpovedel pan uptimne.

"Nevim, ci je to".

"To je Samcova!" eltile2ite oznamuje Soueek, maje radost, 2e se chytil v hovoru. "Ja tam ted' chodim den jak den. Von ma Sammec pivo dobrY." "To je tam vie hospod?" tale se pan.

"Tam dolejc — to je Douderova. Vom ten Doudera — to je mUj zet'," pySne se svetoje Soueek. "To hospodu jsem pro nej kupoval vod tiakYho Sasky, co tam ma u nas cihelnu. I v Praze sem byl u toho Sasky " "Vy tam mate statek v ftepochrastech?"

"Ne!" vrti hlavou Soueek. "Vona je to chalupa. Ale pekna chalupa. Je to distY, bez poll u toho je dost — a dy2 voni sou penize eSte v zalo2ne,- tak vono to de!" A Soueek se pyane usmal..

"Tak co yam je?!"

"A sem na to sam," zpovida se Soueek dale. "ja sem, panove, jak se Mica vdovec. ."

"Tak se o2ente!" temet soudasne hned radi oba pani..

"No — dyt' kYva hlavou Soueek. "Von mi. az taky na'S falai tikal. Tak holt musim!" A Soueek se Siroce zasmal.

Pani se dab mezi sebou do jakehosi duvetneho hovoru a Soueek seal mloky a pokuioval. 'A.2 pa chvili se pani opet na nee° zeptali a zase chvili hovor plynul. A z hovoru se Soudek dovedel, ae jeden je z nich od berniho fitadu a druhY ze je mistni ueitel.

Oba byli v Strejekoivcich teprve od podzimku.

A Soudek nalezl vhodnou nit k hovoru. • Hovotil o danich, hovotil o tepochrastske Skole i o fate. Ale opatrne hovotil. Oni by se mobil pani domluvit. . .

Sedelo se, seal°. A Souekovi se pane sedelo. Pekne si popovidal; ae se mu ani nechte10 spoleenost ankh pant opustit. A pani take nepa pinball.. Teprve kdyt hostinskY pied'ail 'cited ne pa bilem taliri s pfibory Soueek soudil, 2e to jsou zdejSi stravnici.

Byl by .‘ ,e1 k obedu, "aby jim nekoukal do huby", ale mel prase pinou sklenici. Poptal tedy uctive: "Dobry chutnani!" a mleel. Nechal pany jist.

A kdy2 dopil, zaplatil, podal obema panum ruku a vykroeil z hostinee.

"To sent se zclitel!" Orutel si venku na

e stredu, dne 11. rijna 1934. chodniku, kdy2 se podival na kostelni vet a zjistil, ae jsou tit etvrti na jednu. "To. pHdu &mil brzO!" Ale co?! Vodstreilka brunet nebude, ae se zditel. A dnes z ylat' ne?! Jen as ji ukale Itofdeek. . .

A Soudek si na silnici temet vesele poskoPo ttech kralich maze bYt svatba! To se jii cloaca. — — Soueek klusal jako mladik ujetou silnici a teSil se na domov. Dnes to Vodstreilce tekne.* Napted se' naji — a potom ji tedy tekne, 2e se chce vane - eenit, aby mu teda Nandu dala. A do polovidky majetku — ae ji pusti fined.. .

Domti pti S* el vesele.

"To ste se zas zdr2e1, hospodati!" ptivitala ho Vodstreilka bez • vYditky siee, ale nejak starostlive. "Jd to ditim na teple, abyste mel vobed pattidnej, ale vono to bude piece jen ua ptestalY. ."

"A to sem se seael v meste s panama a tak sme si pohovotili," omlouva se Soudek a dtde2ite vysvetluje: "Ten jeden je vod berniho outadu a druhY to je ueitel ze Strejdkovic. Ale moc hodnY pani. A voni jen: Pane Soueek sem — pane Soueek tam — to zas voni sou mac zdvotili."

"Tak pojd'te jist, esli to bude eSte k &mu!" pobizi Vodstreilka.

"Ale bude!" tvrdi Soueek a zaseda poloodstrojen ke stolu. "Dyt' vy to dovedete ptistrojit!" A nabire. si 12ici polevky a srke, ji se zfejmYm poteSenim.

Babka cosi kutila u kamen a mldela.

A kdy2 Soueek dojidal maso s knedlikem, postavila se babka u rohu plotny a povidala jakoby nejiste: "Tak sem tu rnela hosta, hospodati!"

"Kohopak?" A Sone& zvedl od jidla "Nanda, tu byla!" promluvila babka nejiste. Rty jeji se snaai usmivati, ale oei hledi zaml2ene.

"Nanda?" A Soodek ptestal jist. "A 2e nic nezkazala. . .?!"

"Vona ptibehla hned, jak ste vodeSel, a be2ela zase k polednimu vlaku. Jede do Prahy."

"Do Prahy?!" Soueek ma vista dokokan. `A — a —7. co tamV' "Inu — vono teda IA to ptiAlo, co melo povida babka dojata. "Nanda se ml bude vdavat."

Souekovi ruce klesly. "Nanda?! — A dyt' ani nic netikala jaktalva -- a vy taky ne, tentoe. . .!" ze by nacho ---"No --- vona tedy hocha mela. Von byl v Praze u poSty — ale dyt von nemel byt a mel malou sluabu. Ale ted' prej je ua, jak se tike: defenetyv* — a prej nakej kvartYr sehnal. . ." svetuje. so Vodstrailka.

Souekovi se delaji kola pied °alma.

"A ani ste nic netekla —," vypravil ze sebe smutne.

"Vono je to lepSi,„ hospodafi!" hovoti babka a utira, si zaste'rou oei. "Vono ovaem tady nealo vo vas; vy ste uznalej a hodnej elovek. Ale lidi sou netadi! A tady neco bleptnout, tak sou *Stant to holce zkazit,. Dyt' von ji sem psal dycky jen "poste restante" na strejekovskou pato.

Soueek zakYvl hlavou. "Jo, jo! povidal. "To Se holt napiSe znaeka — ttebas "Touha" — a aadnej nevi vod koho je to a komu je to.

Tohle ja znam."

"A ja, sem Nande tikala, ae by se niohla veldt ttebas nekam sem b1i2. . ."

"Ea! To mohla! To mohla!" ptisvedeujo Soudek a hledi rortitite. "No — co a je to platnY?! A to bude mit svatbu tady?" leka se.

"Ne — tarn v Praze se daji voddat jen tak!

Ale von je to -prej moo hodnej elovek!" chva.11 babka nastavajiciho zete. "Von nic neche a tak dlouho na ni eekal. . A IZanda tarn jela. Vzala si ktestni list. . . ."

Soueek mini. Sehnul se k taliti,. lzici jej vyakrabal, uttel si iista a kraal. k is vici za kde je v rohu stolen start' kabat. A na:tahuje se na lavici, prohodil k Vod;:treilce, ktera leje horkou vodu do dfezu na nadobi.

"Ale 2e mobla. Nanda udelat gokra6ovii i,)

ve sttcdu,

rijna 1934.

Chram U- svi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky

Zvlatte Gabriela byla at rozeilena, velmi hezky se oblekla a v duchu jiz uvatovala, mohla-li by se s bratrem pani doktorove seznamiti. Toutila po sriatku, ptala si ua yeplouti do mantelstvi a utiti pinou merou tivota velkeho mesta, ve kterern se tolik opojnYch rozkoti skrYva. Hned prvni pohled na pani Petulovou ji zaujal. Byla skuteene spoleeensky uhlazend a jeji chovani svedeilo, te se mnoho pohybovala y e velkem meste. Srdeene a ptatelsky se s deveaty seznamila, lichotic, jak svete vypadaji a jak jim rozkotne jejich oblek siusi. Potom, otoeivti se k Janulovi, pochlebovala, ae muze miti radost z dcerutek, ktere jsou tak piivabne a okouzlujici.

"Ovtem„ mam z deti radost." ptipouttel trochu rozmrzele, protote jemu netlo o vYhru deti, ale o jeho vlastni zajmy. "Jsou dosud velmi mlade a zptisobi mi jette hodne starosti, net je zaopattim."

"To myslim, bude nejmenti starost. Takove dva kvety z rodiny tak zamotne pt.jciou z domu dtive, net se nadejete. Abych nezapomnela, dopis od bratra opravdu jiz veder jej posel ptines1 z potty. Phijede pozitti, v sobotu odpoledne ye dye hodiny na stanici. yam to obtiti, byla bych velmi rada, kdybych mu mohla jeti naproti."

"Rozumi se samo sebou, ae bude povoz yeas v Moudrove. Snad ye dvanact hodin bude dost easu, jette budete na stanici eekati."

"Se vtim souhlasim a napted dekuji. Bratr se :take podekuje, bude jiste vtecek tt'asten, protote bude moci jette v sobotu odpoledne do lesa, o kterem Mita, ae je to raj."

"Ovtem, zpet budete za pui druhe hodiny, take zachytite krasnY pod yeeer, kterY zvle.tte na jate je nejkrasnejti. Les v te dobe voni a ptaci ktiei ye svem jarnim opojeni. Ja sam take nejradeji naveeer jdu do lesa a neni vyloueeno, te osobne pana radu poznam."

"Jiste ho to poteti," odpovidala pousmavti se. "Mohl byste ptijiti se sleenami.'

"Ty snad v sobotu budou miti doma starost,' namital trochu zklamane, te ma 'miti prAvodce.

"Jake starosti bychom mely?" ohratovala se Gabriela. "My piece neuklizime a nekam na prochazku bychom stejne tly."

"Kdyt tedy milostiva dovoli, ptitli bychom vtichni. Pojd'me kousek timto lesnim prasekern, zdc je nejklidneji, testa je sucha, na konci je vYhled do kraje. Uvidite aspon Ratyni."

"Uti vecra naveder jsem se na yak sidlo divala sia jsem poli a s vrtieku je ratyriskY zameeek videti jako na dlani."

"Znam to misto, skuteene je odtamtud peknY vYhled. Nu, nab statek neletil tpatne, ma malebne okoli a je kolem hodne stromovi. Nate deti si stYskaji, he je tam smutno, a je to pravda, ale jsou mista, kde je jette smutneji a kde ptiroda je pusta."

"Zajiste, znam sama nekolik takovYch mist, kde vbe na eloveka pada. Vatte si, sleeny, sveho domova, je opravdu velmi ptivabnY." "Nu ano, ale co je to platno, kdyt v nem jako v klattete tijeme," stYskala si Gabriela. "Site to a tam nas tatieek do sveta vyveze, ale to nic neni."

"Nechvatejte tolik z domova," napominala ji vesele, "at se provdate, budete na domov vzpominati. Vidite, jsem rodem mettka, ale musim v lete yen, site bych snad onemocnela. Venkov ma krasy, jakYch mesto nema."

"A piece byste nechtela stale bydliti na venkove."

"To ne," zasmala se, "zde se Zije tuze •adne a jednotvarne a na to ja nejsem."

fitrana 11.

N ESTNIK Znovu se masmala a prutne se prohnuvk, zadivala se kuptedu, jako by vyvolavala nejake vzdalene ptedstavy.

"Slytit to, tatir upozdrriovala Gabriela otce. "Budu ti to opakovat, as zase teknet, Ze se mame doma dobbe. hodne chodite asi do zabav, be?"

"Do soukrcmYch dosti east°, do vetejnYch malo. Nejsou mi phijemny, protote se v nich nudim. Jsou to vlastne vYstavy toalet a ptedhaneni modnich dam. Je-li elovek znam, najde si kroutiky, ye kterYch se utije hodne osveteni. Delame yYlety, chodime do divadla, samy potadame eajove vedirky, phi kterYch se tandi a vbechno je srdeenejti a ptivabnejti."

"To jsou zabavy bet pant?"

"Ach ne, pani take ptichazeji," tekla yesele.. "Zeny mezi sebou se obvykle Spathe bavi, to musi vtdy mutove bYti, phitomni. A radi ptichazeji, protote jsou nenucenejk a lope se bavi s damami, ktere ub znaji, net kdyt ptijdou mezi cizi, se kterymi se musi teprve seznamovati. Kdybyste si jednou v zime ptaly, rada vas do takove spoleenosti uvedu."

"Pekne za to prosim," volala Gabriela, spinajic ruce. "Ty, Mileno, budet take rada, be?

Nikdy jane dosud na takove intimni zabave nebyly, a kdybyste byla tolik laskava, velmi bychom byly vdedny."

"Velmi rada vyhovim a jette si o tom pohovotime. Rostou zde take houby?"

"Spousta!" chvatal ji Janula ujistiti, aby si take jeji pozornost phivolal: "Za mesic ub porostou, znam dobte mista,, kde rostou a dovolim si milostpani tam zavesti."

"Ptjdeme my s milostpani," ozvala se Milena mime. Dosud mleela a pouze jeji odi vbe sledovaly. "Ja take to mista znam."

"Prosim te, vtdyt' jsi na houby malokdy &ta," vytYkal otec mrzute.

"Ale ty jsi na ne viibec nechodil," bekla s jakYmsi uminenYm dtrazem. "Milostpani, podivejte se na ty d ye veverky, jak se honi."

Parek veverek Otte honil se po vetvich jejich ptemety byly velmi smele a take elegantni.

"Prod se chteji zabiti?" ptala se starostliye.

"Nejde o vratclu, ale o cosi jineho", upozorriovala ji, pot'ouchle se usmivaje.

"Vyznavaji si lasku," prohodila Gabriela a utklibla se. — Pani doktorovra se po ni ohledla, aby se ptesveciella,. neertuje-li snad, jeji pohled zachytil pohled Janultv, ktery v teto chvi11 malidko hlavou pilkYvl a pot'ouchle se usmal. Take se tine zasrnala a popotla rychle dale. Prilsek se Mill, svetlo zvendi hrnulo se dovnitt a kdyt dosli na phikop, ukazal se kraj zalitY sluncem. Hytil sveti jarni zeleni a pohled na rortroukne dediny, na pruhy aleji a na koberce rtizne polotenYch a mbarvenYch poli byl pfekrasnY. Ratyne jako ostrov sedel uprosthed, obklopen ko gatYmi korunami mohutn3'rch starch lip a nekolika jebland vysok'ch topolti.

"Zavidim yam takove sidlo," pronesla pani doktorova s povzdechem. "Tohle vypada jako pohadka, a bydliti v ni dostaCilo by snad k me spokojenosti."

"Nemylte se, brzy byste se nasytila veSkere te krasy, ktera vtdycky nezaruCuje Stestir "8testi si dela elovek sam"' tekla ureite.

"Velmi rad bych se tomu umeni od vas naueil," prohodil ptitrpkle.

"To neni piece tadne umeni. Chce-li, je (1.-lovek vbdycky btasten."

"Jen nezkazi-li lide elovekovo ptani."

"Nevtimejte si tedy lidi a vyhnete se jim."

Zasmal se sarkasticky, a kdyt se po nem ohledla, oeima na obe dcery ukazal, aby nahe nemute plied nimi dale hovokiti.

Malieko nemohla pochopiti, potom vbak, jako by se v jejim mozku rozsvetlilo, ptivtela oCi a divala se uptene jakoby na Ratyni.

"Ktera pak me sleeen bude v tomto zakletern zameeku z pohadky jednou vladnouti," tekia pojednou rozmarnYm tonem. "id jiste ne," volala Gabriela thepajic rukou. "Radeji bych bla sloutiti, net abych byla odsouzena do smrti zde bydliti",

"Tak be by to nebylo," chiacholila ji. se zamilujete, piljdete tam, kam vas vat phitti mut povede."

"Ach ne, on musi jiti tam, kam budu ja, chtiti, do mesta, do Prahy."

Ratyni, budete vel"Ale budete-li pani mi zamotna."

"My sve deti spravedlive rozdelime,"" vysvetloval Janula, aby si dodal vatnosti. Jedna dostane Ratyni a druha veno, ktcre se. bude rovnati hodnote statku."

"Dobbe, he to mladi pani nevedi, jiste by jich sem putovaly cele vYpravy," smala se pani Petulova. "HezkYch a bohatYch nevest je nyni velmi malo."

"Gabriela ma, jette na vdavani Casu dost," upozorrioval Janula.

"Myslit si, he zilstanu starou pannou, ale to se mYlit. Do roka chci bYti pro yclana. V tune zilstanu delti eas v Prate a najdu-li nekoho, kdo by se mi libil, vezmu si ho."

"Hled'me, ty jsi kratce hotova. Mne se ani nezeptat?"

"Prod bych se ptala? Vdavat se budu ne ty."

"Ale penize chtiti budeb, be?"

—r0 se rozumi samo sebou, jsem piece tvd dite, a at ti beknu, te chci byti tt'astna, ty sam mi je ptineset."

Zavesila se mu pod rame a lichotive se k nemu ptitiskla.

"Mile se zde, he jste tatinkovYm mazliCkern," povidala pani doktorova.

"Obe. jsou mi stejne mile; vtak je to ma jedind radost. 0 to ostatni o vbe jsem byl phipraven zlYm osudem. Mail pravdu. At' si vyberou, co povatuji za ttesti, aspori nebudou pozdeji na nikoho talovati. Nu, mohli bychom zase kousek dale jiti..Jde-li milostiva pani dome, doprovodime ji, a phejete-li byti jette v lese mohli bychom jiti k hajovne.

Hajna miva dobre mleko a posvaeili bychom u ni na zahradce."

Pani Albina se rozhodla pro svadinu a 'SR tedy vtichni k hajovne. Brzy deveata a brzy Janula upoutavali pozornost pani Petulove, ktera, zdala se bYti ve vYborne naiad& Jeji pohledy byly ohnivejti a jeji chovani nenticeriejti. Janula ji stihal misnYmi pohledy, a ona zachytivti nekolik techto pohledu, zdala se bYti spokojena.

Kdyt deveata odbehla se podivat na mlabatanty, ktere kvoena hajne vysedela, Janula pohleddm prosil pani doktorovou, aby s nimi nechodila.

"Chodivate take nekdy rano do lesa?" ptal se snituje hlas. rano nebo dopoled"Jak to myslite? Oasne ne?" ptala se, nerozurnelic, co chce hici.

"Kdykoliv, adkoliV dasna jittra bYvaji robkotna."

"Nekdy se take frajdu rano do lesa podivati, aekoliv jsem spat, kteremu se nechce dasne vstavati. Vy sem chodivate hodne easne?"

"Jak je kdy theba. S temi deveaty je obtit, repeti a dloy ek si nemilte od srdce popovidati."

"Ale jsou velmi rortomile; miltete z nich miti radost."

"Mam, ale budu rad, at se provdaji. Takhle se nemohu sam sobe venovati a vypaciam jako start' pan. A ja stars' nejsem."

"Mubl vtbec nestarnou a jsou zajimayejti, jsou-li usedlejti. Kdybyste dal bratrovi na.

Pondeli easne rano povoz, aby stihl ranni vlak do Prahy, musila bych vstati, pekne podasi, za gla bych si do lesa.. Neni snad o etvrte hodine tma?"

"Ted' se ut po theti hodne rozedniva, ve etyti je venku jasno jako ye dne a vzduch je mvlaSte v lese syeti jaka vino."

"To je nebezpeene, aby se elovek neopil," povidala tkedlive.

"Po dlouhem poradnem tivote takove maopojeni je velmi zdrave."

"Znate to asi ze zkuknosti."

"Prosim vas, jsem bYvaly dustojnik a rozumim tivotu. Ostatne ma tena se star a, abych byl hodne sttizlive tiv."

"Rada, by.01 vati pani jednou videla."

•

(Pokra6olui)

Wome.......wes....es.asetseter>ovoosee.o.emeeo.tesso.eranasso

1 Oddit deisovatelsky . .. .

21•1 1 •1.0 4(011 0 1011 0 0129

1

.•

040■001070. 0.1• 042. 0.11162-0■■• 04M.1•1111. 41.1•. 0 ...

ZPRAVA itETNII-10 VYBORU. tl'detni vYbor seeel se ye etvrtek v 8 hod. rano, pracoval s hodinovou ptesta ykou do 12 hodin vecer, stejne pak v patek a v sobotu.

VelkY poet pajeek proti certifikatam a to pajeek 2387 dlenam, dosahujici obnosu $209,918.39, vytadal si revisi pinYch dvou a pill dne. l'Tasledkem, Ze to byla prvni revise tohoto ocideleni, ptehlidka jinYch teetnich knih rn.usela bYti odlolena do ptiete. prohlidce poravnall se cextifikaty a noty (Polity Loan . Agreements) se z'apisy v knihach, kde byly phjeky vyeei, -bylo• zkoumano, jsou-ii pattern>. opraveny. Shledano, ze tadna pajda nebyia vett net" die stanov jest povoleno.

IsTedosta.tcene pattidnYmi podpisy dluttele a dvou svddka patidene noty budou tajemnikilm i-edu zaslany k spravnemu vystaveni.

Tajemnici tadu, jim budou listiny k oprave zaslany jsou tadani, tyto v nejkratei dobe opravene vratiti do HI Ur., aby pti ptieti prohlidce byly jit‘ na miste.

Ja.k v9ee udano, elenove dluhuji proti certifikattun $209,918.39, kdeto hlavni kniha. ukazuje $209,888.49, cot dela rozdil pouze :',22.f3 f . 'Lento rozdil byl ponechan brattim ta,IcIrn7',.ku a fieetnimu k vyrovnani. bandit za posledni tti mesice byla Cf;];k prohlednuta a vykazuje: Obnca bondt die posledni zpravy, $1,331,061.03 Bondy nave koupene 35,305.35 $1,366,366.38 20,644.52

bondu, Obn

CMS

;-)-teciu, dne 17. rijna

VIP.STNtig:

atrana 12.

1)onda, 27. zati. 1934,

$1,345,721.86 pozdravem, Will A. Nesuda, Robert Cervenka, Stephen Valeik, adetni vYbor.

DO SEATON A OKOLII! Telocviend Jednota Sokol Seaton sehraje veselohru o 3 jednanich, dne 4. listopadu (November) v sini tadu Hvezda Texasu v Seaton. Nazev te veselohry je "Ferda detektivem". Divadlo toto bylo sehrano na nekolika jevietich zde v Texasu a veude se velice libilo, proto my jsme si ho vybrali zde pro Seaton. Ulohy jsou .vesmes v rukach dobr'ch hercii a kus tento je od zaeatku do konce velice napinavY, a pro zasmani. jsme zde davno divadlo nehrali a proto po tech piknikach a taneenich zabavach to bude zase neco noveho a my vime, ze katlY se pobavi do sytosti. Kus tento neni velice dlouhY ani unavujici a tak po divadle ka2dY jeete se bude moci vytanditi at ho nohy budou boleti. Bavina uz je s pole doma DejakY ty penize jsou v kapse a proto kraJane v okoli Seaton zatrhnete si ve vaeern kalendati den 4. listopadu, aby jste neza,pomneli a .pak pkijd'te se podivat a zasmat jak z hioupeho (vlastne jenom z pidhloupleho) Ferdy se stal detektiv.

Tento divadelni kus je neco noveho; neco, co jste jeete nevideli, ponevadt dej se odebrava v nynejei dobe. Bude se yam libit Ferda troeku pidhlouply, ale dobreho zrna - se syym dobrackYm humorem. Lora a Fredy, deti velkomesta a jim se veechno lepi na prsty a stale lepilo, ale na konec se ptilepill sami. Pak detektiv Cafourek,- kterY si bral na veechno dost easu, ponevad2 veechna jeho detektivni znalost a umelost byla v knize a tam i zastala. -Potom pan ueetni, ktery se zadival do hlubokYch oei Lary a to mu bylo csudnYm. Pak Lad'a, kterY se velice obaval o loezpednost eve netne polovice a tim vlastrie celY dej veselohry "Ferda detektivem" zadna.

Vice vam nemaZeme kid., ale pkijd'te se podivat jak tyto charaktery sebrane z dneeni Prahy, objevili ten parek tech zlodelfi pakladen. Budete se smat a budete se bavit.

Prato krajane v okoli Seaton nezapomerite ,50 podiygt na, diVa.C.11. 0 "Ferda detek,

tivem", v nedeli, dne 4. listopadu, a teknetc to syYm ptatelfun a znamYm. Ostatni, co se 1Yee toboto divadla, bude v ptietim Vestnikit.

0 velkou navetavit vas Zadaji, Ochotnici Sok.ola Seaton.

ZAMECKE STRASIDLO V HOUSTONU, NEDELI, 2L E!JNA. Bude to opravdu pekna podivana na ptedstaveni hry "ZaMecke strakdlo" i na pekne vypravene jeviete. Dej zpracovan jest die tivota, jak tento sam jde. Mladi chce same novoty a ty tvrde Ceske blavy z dob Matydee z Krumetatu, nechteji tem novotam . nijak rozumet. Veecko se jim zda chvilkove, etof se rozpadne za rok, perko za pia, a mantelstvi za, meta, jen oni jsou "fest" jako tenhle stars' hrad, a ptece na konec povoli a ptivyknou a uveti, te mladi chce budovat a stavet.

Vabec dej te,to hry vyzniva, v rortomilY celek, jim divak jest upoutan od zadatku at do kande. Ptijd'te zase veichni a uvidite, nebudete nijak zklamani a zasmejete se tak jako "Kraemerce". • 0 posiednim divadle se nebudu nijak sozepisovati, neb vetim, te byl katdY spokojen, siii byla at ptepinena a obecenstvo se zdraye zasmalo, meliherci radost z navetevy a potadatelstvo z ptijmu.

Cizi navetevnici netajili se svYm dojmem, jent vYkony nakch herca na ne ueinily neskrblili ani obdivem ani pochvalou, zrovna tak jako ostatni obecenstvo.

Zabavni vYbor jrnenem tadu dekuje user: adinkujicim a ostatnim silam, za jejich by a pine je oceriuje.

Za tad Stefanik, Cis. 142: Zabavni vYbor.

DO GRANGER! kad Komensk Cis- 20, v Granger, oznamuje na nedeli 21. kijna schfizi hromadnou, v nit k vytizeni ptedlehaji dalette ()talky tadoye i neptimo cele Jednoty. Potadatel dostavi se do 'Leto schtze a pada Clenstvu referat easovY resp. iniciativni. Venn se na seznameni se s Cleny tadu jednoho z nejveteich.

Jak pednebi vytvari rasu. Pti vytvateni rasy hraje duleLtou alohu ptiroda sama. NazornY ptiklad toho je v severoamericke unii.

Jit dlouho bylo pozorovano, ze Ameridane v nekolika pokolenich ztraceji vousy; stare rody americke, usedle v Unii jit z doby zaboru zeme belochy, jsou dnes jiz skoro bezvouse. Nemate bYti sporu o tom, te se zde vytvati nova rasa americka, ktera v podstate se bliti vzhledu bYvalYch pane Severni Ameriky — Indianam. Indiani jsou bezvousi.

Vysvetleni je na shade. Novi ptistehovalci jsou asimilovani vzhledem pavodnich praobyvatel. A tak, tfebate za nekolik pokoleni nebude severoamerickych Indiana, bude tvotici se americka rasa nositelem jejich vYznadnYch telesnYch znaktit. Tento viiv rody na vzhied Ameridana noeel svuj obraz i v mode. Protote Ameridane men potite sa syYmi vousy, zavedli hladke vyholovani cele tvate. A Evrapane to ptijali od nich jako modu ptes to, te v Evrope dava, ptiroda rest vousfun dokorialYm. gaty a den-model na Neve Gunie. VYprava, k nova objevenemu kmeni na Nave Guinei, kterY dosud HI v krajine tipine odloudene od statniho sveta, nenese tentokrate mezi svymi nary civilisace tadneho odevu pro domorod. Duchovni V. H. Shervin, podle zpravy "Daily Heraldu", kterY nese 200.000 domorodcam duchovni Utechu a leity, prohlasil svnj _ nazor .na, odivani domorodcil: Pravil, Ze je to velkY omyl zapadnich civilisovanYch kdyt oblekaji ptirodni narody do eata a zakrYvaji jejich telesnou nahotu. Divot maji pravidelne vysoce vyvinutY emysl pro mravnost, ptes to, te chodi nazi a nejsou ovladani ptemretenym pohlavnim puderk tak, ja,k.9 parodove

CITANKA pro §koly

eesko-americke Nave' upravil ADOLF FRUMAR, ueitel a pkedseda Jednoty u6itelske v Praze.

Cezta do ikoly.

Cestieko do, gkoly pies louky, po poli, cestieko do ikoly iiapana: Kdyi jsem te glapaval, nekdy jsem plakaval, snehem jsi bSrvala zasypania„ Chodim do ikoly gkola je dim, kde se deti usEi. Tarn se chodbou chodi do tiidy nebo ueebny. Katiida ma 'lapis. Ve jinak to vylYlizi nei doma. Deli sedi to v lavicich sve a ma p v Nahoie na potieby 'avid je kaiamai s inkoustem. Pied lavicerni n a stunni sta.va ueittel neb9 seu stolu.

Na skollni tabuli pi ge kiidou a utira ji myci houhou, Take je ye g kole slain

pro se g ity, poeitadio a jive .

Na stene visi obrazy, mapy, tabulky a vzorky.

Ten na g pe Ten nag pes

skakal dnes skikal take veera, bude as skikat zas zejtra do veeera.

Pejsku nal", co to m ai, tak vesel h^yo!" a skikal "Rek bych nev irn s am,

Ve sttedu, dne 17. rijna 1934. moue,,rmitommummiimmiliglitivicininninilimmume ,7 Nase ash poi a® Tex. kid Ennis, 'Cis. 25. .Ctend redakce!

Dne 9. t. m. la a moje sedma svatost a pani Gurecka s hatikem., vsedli jsme v 8 hodin do kary a !uhaneli pies West do Temple.

We West jsme udelali prvni zastavku u Oechoslovaka, kde jsme se seta s celYm personalem a vyHedy sve zale4'4itOsti uhaneli jsme dale do Temple.

Bez vtelike nehody dostali jsme se po krasne cementove ceste v 10 hodin dopoledne do mesta Temple, kde jsme udelali druhou stavku. Pani Gurecka, ma tam strSreka a bratrance, tak tam u nich zustala na, besede. My pak s moji mantelkou jell jsme hledat br Navratila. Ale chyba lavky!

Tiebas uz jsem tam byl, cestu ne a ne najit. Jezdili jsme od eerta k d'ablu, ale tadnY Navratila, ne,znal. Ut jsem myslel, to se vystehoval z Texasu. Jak tak jedeme; yidime "mail box": John 8ev6ik.

Tak povidam tend, tady se dovime, kde br. Navratil bYya.. Zase smUla. Zadny doma. Jedeme Potkame karu a Lena povidk . to byl natinec. Ptam se, jak to poznala... Pry byl na nej podobnY. Tak jak jsem costal . prvni misto, otodim se a zpatky za tim natincem. Kdy2 jsem ho dohanel, tu k me radosti vidim, te se zahYba na Sevoikovu farmu. Jedem ze nim na jard a ptam se :"Is this Mr. 8eveik?" -- "Yes sir; whet can I do for you. Pravim na to: "Mluvme eesky. JA jsem HejnY z Ennis a toto jest moje mantelka a hledame br. Navratila." Br. Seyaik byl rad, to se s nami set& a cestu nam povedel; nebylo tc daleko. Ale to jest mi divne, hodinn a pill jsem jezdil kolem br. Navratila a tadnY ho neznal, ani jeho soused, kterY ho zna, 2C roktl. Tak jsme tt'astne dojeri.

11 : 30.

Pani Navratilova mela obed hotovY, br. Navratil zase obeerstveni, tak to jsme na flat' "truble" zapomneli a pekne si pobesedovali.

Odpoledne jsme se jell podivat do mesta Temple, kde jsme se sesii br. Kacitem, s br. trubkem, s br. S s tepanem. Br. Stepan pak ptijel veeer s mantelkou a dcerutkou k br. Navrati1ovi. Tet tam ptijel br. Mikeska s mantelkou, kdet jsme pekne pobesedovali do jecienacti hodin. Er. Navratil si najmul br. Mikesku na poklid na druhY den, to on a jeho mantelka pojedou s nami do Fayetteville, cot Mikeska milerad svolil.

Rano pak jsme se s mantely Navratilovymi vydali na cestu do Fayetteville. V Temple jsme se stavili , u br. F. J. Marka pro pani Gureckou, kcle jsme se museli dat zveeniti kodakem. Vyjeli jsme z Temple v 10 hodin a uhaneli at do Grange, kde jsme museli napojit tiznive. Po lOti minutove zastavce jeli jsme do Fayett bez zastavky, a kamt jsme ptijeli 10 minut do jedne.

Strana

VESTNIX

katni. Bratr Marek si vystavil nova domov, kterY vyhovuje vtem jeho potkebam. Musi se iici, to mel znamenitY plan.

Dale pak musime doznat, to rodina br. Navratilova a br. Markova jsou velice pohostinne a itslutne, za dot jim patti vtecka test.

TakovYch je nas mak).

Vytidiv si sve zaletitosti, kolem pate hodiny, br. Marek, Navratil s mantelkou, my a . pani Gurecka, vydali jsme se pies LaGrange na HostYra, cot stoji skutedne katdemu za podivani. KrasnY kostel, kapie a ramie pamatky, tak to tadnY nelituje to testy. Kdyt tak elovek prohliti to umela dila, tu jima katdeho htejivY pocit, ze natinci zde v Americe maji tet sve pamatky.

Zpet s HostYna jsme se stavili na pamatnem vrchu, ale to se jit setetivalo, tak jsme museli spechat zpet do Fayetteville. Ptenocovali jsme u br. Marka a ye etvrtek nano uhaneli zpet do Ennis.

Dekujeme Ltatkim Navratilovi Markovi za dobre pohosteni.

Ted' nee° od nas. Schfize bude odbYvana 21. rijna, a oznamuji vam, to nas nayttivi br. Navratil a pak jejich nekolikaelennY virbor z Temple za jistou zaletitosti. Kdo chce vedet proe, tak ptijd' do schfize. Dale pak nas tet nayttivi br. Steiner z Dallas. Tedy se dostavte vtichni, at' jest nas pina sin..

Kteii jste dlutni, tak s yraj dluh musite vyrovnat v teto schtal.

Doufam, to haste z Temple DIstanou zde veder na zahavu, neb budeme miti pro tenate.

Tak na shledanou 21teho!

W. J. Hejny, taj.

Lena pet minut bez srdce. Mexicke easopisy piti o operaci, jet byla provedena na jedne sluice v hlavnim meste zeme. Nee° podobneho se v lekatstvi jette nestalo.

Slutka eistila okna v ptizemi a spadla na dlatbu. Nut, kterYm si pti praci pornahala, vrazila si pfi padu do prsou a rortizla si srdce.

Byla ihned odvezena do nemocnice, kde lekaki shledali jeji sta y beznadejnYm. Nicmene chirurg nemocnice vytahl nut z prsou slutky, otevtel ji hrud', vyrial poranene srdce, jet po rychlem setiti znovu ulotil na spravne misto. Cela operace trvala 5 minut. Jake bylo ptekvapeni lekakt, kdyt slutka hned po skoneene operaci otivla.

Reknit o Ceskem Dnu v flea.li 14. L. m. v Dallas potadanem museli jsme pro nedostatek mista edlotiti na ptitte. Byl hojne navAtiyen, mel tispech, dojeli krajane Oklahoma City a dokonce jeden e statu Alabama.

$2,49

TRGNI CENY ye Waco, dne 17. rijna.

Bavina, str. middling 12.80-13.30 Kukui'ice v klasech, bu gl 70c-75c Oyes v pytlich, bust 52c-55c Plenice, butl 85c-95c Ieemen, but].

85-95 Tetke slepice, libra 9c Kukata k smateni 12c Kruty, Cis. 1., libra 10c Krocani, Cis. 1., libra 8c Krocani, Cis. 2., libra.

6c 20e Vejce, tucet BOLEST V KYCLI A LYTKU P, A Berwyn, Ill., 13. dervence t. r. Nonat, kterou jsem minulY mesic oddrtela, se velmi osvedBolest v kyeli je Upine yyleeena a v lYtku jit jen mai° poboliya. Jsem jista, to i to se vyleei.

Jsem tomu velice rada a znamenam se v trete. Mrs. Betty Hajek 6733 West 26th Street.

Na suche bolesti se nedava nova, naplast, dokud prvni na tele drti. Prava, mast' je s timto Trade Mark:

Br. Marek byl ut v idadovne a pi.

Markova mela. jit obed vychladlY, neb mysleli, to ut neptijederne.

MARIE LEIBLINGER & CO. Ale za deset minut byl obed na Altadena, California. stole. Pani Markova jest, jak se ti- NONAT mtitete objednat od M ka, na obrtliku, a abed byl deli- Divin, Waller, Texas, Rt. 4,

Za tti dny na to nemocna dosteda, plicni komplikace. Ani to vtak nezlomilo jeji vhimeene siink organismus a nemocna opustila nemocnici jako Upine zdrava. Nyni je ptedmetem pozornosti a obdivu nejen svYch znamYch, ale i lekatti odbornikti.

Ochrana pied vznicenim letadla ph perdu. Anglicke ministerstvo letectvi prozkoumalo vynalez, jimt ma bYti zabraneno potaru pki leteckYch nettestich. Zatizeni, jehot vynalezcem je kapitan H. M. Salmond, se sklada z y ypinade, kterY p • i prudkem narazu, aneb pkevraceni leta,d1a, na zemi automaticky a okamtite vypne vtude elektricky proud a tak zabrani zaniceni benzinovYch yYparn jiskrami.

E L

s

er

V BYVALEM MiSTF, "PAPA GEORGE"

Temple, Texas.

Hendlers 2nd Lad piinali yam o hromnou arodu telly se dobie thsallite vs m potiebnfrm pro celou 'Amu. Pani F. F. Legikarova a pani Janie gimkova s radosti budou Vim napomocnYmi s vybranim Vatich potteb.

KALHOTY A JACKETS, Corduroy, barvy modre, a hnede kus za-

SPODNi KOg ILE A KALHOTY kus — zimni, tetke jakosti, za—

9c

PONO2KY, polo-svatedni i do prate, para SWEATRY, svateeni pro mute, vzorti "slip", 59c kus

za-

SVRCHNiKY, 35 mutskYch kaWU, za neslYchane fpc .,10J levnou cenu, kus

u

LUMBER JACKETS, suede chlapecke s knofliky neb "zipper"

1 95

STREVICE, nizke pro mute a mlade mute, vY$1 95 se odSUEDE JACKETS prave tend, mutske kus

za-

$3.95

OBLEKY, nove podzimni vzory pro mute a tiA at miadiky vYte od OVI.Ut.1

LEATHERETTE JACKETS pro sleeny kus za-

98c

SWEATRY, pro darny, novYCh. vzoru a barev, vYte UCIOC od—

n

sTEEvicE, damske, nizke, no-

vYch podzimnich vzortt, vfte od

$1 a9 5

SHEETING, 9/4 hn'edY

7 I 8 yardz— C

DOMESTIC, hnedY, 39 paled 'Silky, limit 10 yardir, yard za-OUTING, dobre take jakosti stejnobarevne i ozdobne vzory, yard zaSTOLUVKA, stejnobarevne neb ozdobne vzory, standarti titky, yard— MPS

PRINTS, 1000 yardtt, 36- palcit Prints, Ginghams, Cheviots, yard— 1

1

TICKING, 6-oz. dobre jakosti satin finish yard zaC BROADCLOTH, 36- palcti titky, vtech barev yard za-

1 c

BLOOMERS, damske Jersey zimni-

19c

HEDVABI, 39 paled, ozdobne i stejnobarevne vzory, yard--

49c — 69c SUITINGS, tittene, 36 palca zarueenYch ba- 1 r ej C rev, yard za— STREViCE, damske domaci, suede, para—

29 ,.

PUNtOCHY, damske hedvab ne, full fashioned para za—

3c

DAmsKE gATY, hedvabne

prave jsme obdrteli novou $2 zasilku, vase

od-

95

6traila 14.

LNaie

stredu, dne 17. tijna 1934. yam Utechou, tie na g tad sdili s

vami vas zarmutek a Tobe, milt' bratte, budiZ zeme lehkou a test y y buditi Tvoji pamatce.

Jest vas system otravovan nasledkem "pyorrhea," "Trench Za tad Dennice, Cis. 94.: mouth", neb od nakatienYch zubri? Jsme zvla gte dobte ptipraPenn resolute soustrasti zasilane Vine Skubal, yeni yam ptinesti ulevy. Jste Jan Nedbalek, fady uvefejiiuji se zdarma. Danabez zubil a pottebujete chrup?

Chas.

L. Novosad, meni iimrti a dikiivzdani soukroma Toto jest nage specialita — resolueni vYbor. jakoi i Oroeni ozpominky prvottidni jakosti c h r up y, Dario ye Wheelock, Texas, dne musi bkti placeny. ktere jsou ptilehave a ykus9. tijna 1934. ne vypadaji. Vtimnete si naPROJEV SOUSTRASTI. gich tivlagte levnYch cen. UMy, nitiepsanY resoludni vYbor pinY chrup, nage zvlagtni spetadu- TexaskY Mir cis. 10 Slovancialita, jedna Cast $12.50. Jisite Podporujici Jednoty Statu Tene druhy od $10.00 vYge. ZlaC'ESKY PRAVNiK, xas, timto projeivujeme jmenem to, korunka a rnristkova prate, za kaklY zub $5.00. Tahani zubri zaridil si kancelaf ye 1206 tadu uptimne citenou soustrast (bezbolestne) $1.00, 50 centri.- Plneni zubri (zarueene) $1.00, nad ztratou na geho spolubratra Texas Avenue. $1.50, $2.00. Zlate pineni $3.00 a vY g e. Leeeni pyorrhea a trench Karla Mikge, st., mouth, za polovieni cenu proti jinYm. Nav gtivte nas tento t'Vytizuje veg kere soudni a pra yktery zeintel dne 13. zati 1934, ye ni zalelitosti, abstrakty, posledden, prohlidka je zdarma a dame varn poctivou radu. Nad Powers stati 75 let.

Drug Store, Temple Texas. ni vale, atd., kdekoliv v Texasu.

Prototi vy, pozustala mantielko Telefon — Fx. 2345.

DRS. POINDEXTER A MASSEY, zubni *kali, Temple, Texas. a spolusestro a vy pozristale ditky, Doma telefon — H. 5309 buditi vam alespori easteenou UTEXAS. techou, tie bol vas a zarmutek i HOUSTON, iad nag s vami sdili a Ty bratte, 2adna organisace nemritie bYti lep gi neti lide, kteti jsou v ni. odpoeivej v pokoji Dano v Shiner, Texas.

R. B. Kroulik, Frank Ventreek, Aug. Madala, resolueni vYbor.

0 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepodepsanY resolueni vit cis. 125, S. P. J.-bortaduToha S. T. ye Westhoff, Texas, vyslovujeme timto uptimnou soustrast yam vgem pozfistalYm, mantielce a ditkam, ptibuznYm a ptatelrim nad ztratou zesnuleho man'Zela, otce, dedeeka a na geho mileho spolubratra Jos. Lukage, kterY dokonal svou pozemskou pout' due 6. rijna 1934, po dva mesice trvajici nemoci. Do gil se veku 65 let. Byl ulo*ten k veonemu odpodinku dne 7. Nils. na Narodni hibitov ye Westhoff, Texas.

ZesnulY bratr byl vttly a ye vgem ochoten pro dobro spolku pracovat, a proto timto resolueni "Rovnovaha Skala", Zahrada Bohn, Colorado. vYbor za celY Fad vzdava jemu test a varn v gem zarmoucenYm nagi nejhlubgi soustrast.

VeenYm spankem, spi, ty bratte milenY, Tvuj hrob je ted' Tvym stankem, Tento opravnene vyhla genY bylinnY lek slzami skropenY. At' slova, ktera, Ty jsi hlasal, katidemu v srdci tkvi, aby kaklY z nas je zapsal, Podpora, Lidskost, Bratrstvi.

Dano ye Westhoff, Texas., dne 11. kijna 1934.

Louis Lukag, Teresie Lukag, Jos. Hurta, resolueni vYbor.

V tisicich rodin, v mnohYch eastech Sveta, Dra Petra Hoboko jest JedinYm Domacim Leeivyin 0 Prosttedkem poutiivanYm jak MladYmi tak StarYmi. RESOLUCE SOUSTRASTI. Neobsahuje tiadnYch gkodlivYch drogu, mute bYti bezpeene podan detem a nemluvriatin.

My, niZepodepsanY resolueni vYbor za tad Dennice Cis. 94, SPJST., Mnohdy Pomohl kdyi jive liky zklamaly. vyslovujeme timto jmenem tadu Jedna zkugebni alley Vas piesvedei. uptimne citenou soustrast stale rodine nad ztratou jejich Dra. Petra Hoboko neni Zvligtni mantiela, otce a dedeeka a .nageho Kupon cis. 2830 Dr. Peter Fahrney & Sons Co. obyeejnY ptedmet obchospolubratra Nabidka• du; pouze mistni jednatele 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Tomage Matejky, st. mohou jej dodavati. Zvla gtni ZkuZa pkilotienY obnos jednoho dolaru za glete mne ktereho nenprosna smrt vyrvala gebni Lahev, obsahujici 14 unci lejednu zku gebni lahev Dra Petra Hoboko, po g z kruhu jeho rodiny a nageho ku, bude yam zaslana, po gtovne vy-tovne yplaceno. elenstva. Zemfel dne 10. zati 1934, placeno, za jeden dolar a vedlejgi ve staii 68 let. kupon.

Jmeno Bratr Matejka byl radnYm a dloulioletYm clenem na geho taDr. Peter Fahrney & Sons Co. Adresa du a vidy sve elenske povinnosti 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. spravne konal.

V Kanade jest dodavano beze cla.

Pogtovni trtadovna Prot() mili pozustali

rovy

Jak je ak zdravi

ak zuby.

A A. LEIKAR,

Rovnovaha Zdravi

raze

bfiti canto

udrzena

vcasnSrm pouzi fan

Dra. etra Hoboko

Prospiva Nervove Soustave Zlepiuje Chut' k Jidlu Uri& v Soulad Wkony 2aludku Upravuje Stieva Napomaha v Odstran'erii Nedstoty Urychluje Pochod Piemeny Potravy Zvyiuje Tck Moee Nabida Za vani

Wt . 01.14

•

•p

Ve st edu, One 17. kijna.

VESTI

Imuummonnimorimimminumiimmiummtititinviuitimilinittimiiinnoluumr; PRODLOUtiM VASE NOTY proti farme aneb dobytku na dalaich 5 rokii easu, jestli Vam hrozi taloba aneb jestli Vam majetek berou. Budete pouze platiti 1% ' immitiniumiummottomitimutottimuumunniriiimunatrumniummuommil prvni rok a 11, '• ' druhy a tfeti V Guy. Texas. rok. Zustanete na place, majetek , atenY pane redaktore, mill Vam nezeberou a budete miti po- nail, sestry a bratki! koj celYch 5 non. Poradim za $1 e sve kadne sehrizi, dne 16. a pak elle rady spravim. v Galvestone odbYvane, nae T. J. Sokol Galveston, usnesla e, oslaviti vYroei dne osvobozeni eskoslovenske Republiky, dne 28.

CESKV PRAVNiK ljna prihodnYm zprisobem a poYOAKUM, TEXAS. vati vas a celou veTejnost z - ..... a i z dab., pfatele a zname, ktefi sobe citi jeate troehu to lasky naafi stare oteine, — k Toast.

Budete ovaem srdeene vitani PRAVN1K pIljemne dozajista stravite neVvTizuie veSkere soudni a nravni olik hodin v kroulku uptimnYch zitlektosti. abstraktv. nosledni I tatel dobre veci, tech, kteti se vale, atd.

• WEST. Telefon 146.

TEXAS etinavne snati piniti sva mista na "pfedni strati!'

KratIfY poiad osiavy jest tak setaven, zpev, proslov, hudebni -csla rychle se budou nasledovat pak taneeni zahava pfi dobre pnAvivfx udbe slavnost na naafizakonei.

Vvfizuie ve kere sandal Obecenstvu ovaem pfedsta.vizaletitosti fliadovna: 821 Bankers Mort a e I e vaechny nacre mile hasty (poBuildin . rites nlici nanroti Kress van na.a mladY C. S. R., dr. Hobndove I ub, z Houstonu) a nacre nerinavHOUSTON. —— TEXAS. ne einovniky, kteti vas vaechny / uvidi. Dozajista, to s nami louho vedirku tohoto vzpominati budete, nas pak posilnite a k :ova praci nadchnete. Prosim tedy, lanujte si tuto nedeli volnou pro eeska jidelna, restaurace a nas v Galvestone, to doufame se pivnice ejiti s vami a vaemi ptiznivci, 714 PRESTON AVE. a.tere dosud poteaeni jsme nemeli Houston, Texas sobne poznati.

Pii podobnych pfiletitostech je Jos. Haut, majitel. otno lope se poznati a Caste setTelefon: Beacon 31734. ' cavani navazuje nova a ututuje Pravidelna jidla a lunCe. tarai znamosti v pfatelstvi. DobNejlep i soudkove a lahvove pié shody k spoledne praci zdarne vo, riizne druhy villa a doutniky. est vtely a vaude zapotfebi.

Mluvime Cesky.

Jest naai snahou a snahou vaech Hoboko stale na sklade. okolskYch jednot vribec, represen Zvla tni stoly pro rodiny. tovati se pied vekejnosti co ukazenY celek synri a deer sve stare vlasti, snatice se vaichni tak zachovati odkaz zakladatelri myalenky .,okolske. Nacre vernost ovaem k teto myalence da i mladeti ptiklad nasledovani hodnY, a ten pak rcatelY z vas, kterY jakYmkoliv zpriscbem pkispeje, by dojem obrazu byi co nejladnejai, plati nacre srJane. diky.

Nezapomerite, jests naposled vas Corpus Christi National Bank znovu zveme na veeirek v nedeli, Building. dne 28. Mina, dostaviti se do "Redman's Hallu" v Galvestone, a pomorte nam svou ptitomnosti 1! dristojne oslaviti pamatku vaech tech, kteki pied Casem nesmernYmi obet'mi svobodu stare vlasti vykoupili.

Oestna pamatka a vdeenost jim budit vedna!

Se sokolskYm pozdravem a: Na zdar!

Vas, L 0. Hoaek, starosta.

Nate postai

,. c,.

y

Emil J. Mobs

GEO E.Km

C.H.Che

sk

g

g

Strana 14

11

gg

RED FRONT

°c1

S ATON SKOLY VELICir PIKNI KTERt BUDE USPOkADAN

v nedelit 21. IIjna 1934 ZACATEK V 11:30 HODIN DOPOLEDNE

PROGRAM: BARBECUE OBED BUDE PODAVAN VSEM. Ceny — Sandviee 10c Order 20c 1:30—Pytlove Dostihy pro hochy 7, 10, 11 dO 14 1:45—Zavody v behu pro mute, tluste i hubene.

2:00—Zavody v behu pro teny vaeho stab.

(CENY — Zdarma vstupne k vee'ernimu koncertu a zabave).

2:30—Pestni zapas mezi dvema nejlepaimi zapasniky lehke \rally ve stfedni easti statu Texas.

3:00—Proslov statniho Superintendents L. A. Woods z Austin.

3:30—Proslov, Dr. Edward Week z University Statu Texas.

3:45—Hra Football, Seaton akola proti Belton Jrs., vstupne 10c 5:30—do 6:30—Uzenkova veeete, Hot Dogs 5c Orders 15c 6:30 do 8:15—Koncert a program Seaton akoly, v anglicke i Ceske Teti. Cena vstupneho, ditky 5c, dospeli 15c.

8:15—Taneeni Zabava do 12 hodin. Vstupne 35c mut s damou, mut 25c.

y

Corpus Christi, Texas

,

- -

.

I.

..-

efl.,M1111.41.111.0 11!" 0111.1-01111100.11/100.11.041110.4■0•■ 041.0.11111 IS.

.

r 6

IP.

•--

,

,

./.

. ..,,,.0,.

..

A\

'

\

P011itEBNi SLUBA Distinktniho charakteru, za cell/ velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, dati ripinou pohrobnickou slutbu nejlepdruhu, za ceny velmi mime.

Jsme nejlepe vypraveni nejmodernejaimi pohfebnimi auty a vaemi ji• nYmi potiebami, vykonavati praci spolehlive, moderns a patfie'ne.

EDWARD PACE Temple, Texas Pohrobnik,' tlen S.P.J.S.T. Jednoty 11P

4. 1

14 1•HN:101,04■11*J,J100.,,....”11.111•111 u..11141011110-0-111001,( ■ 01111.4,0

Dostatek dobre hudby ve dne i veeer.

Hudbu e dne i pro taneeni zabavu obstara popularni orchestr Allen Thomas Blue Jacket z Temple.

g

g Roman J. Bartosh CIfesiti Privnik

v i e a naystvte

Katcleho uctive. zve Poiklajici

Oznimeni krajanske vefejnosti S radosti oznamuji krajanrim, te jsem jednatelem techto vyzkouaenYch a osvedeenYch pracich strojri pro celY Texas.

Tato makna j.e delana z galvanisovaneho materialu, ktera se nerozsYcha. Tato pradka pere pradlo e vocle zpilsobem vakuum (prolinani vzduchem), je zhotovena jednoduae a nekteki majitele behem 12 rokil nepottebovali opravy ani za 5 centii. Miltete v ni prat, male/ di vice pradla a take pokrYvky na lote (kvilty). aestileta holdieka tuto praci maainu mute operovat.

Praci vrtule da, se die potfeby snitit (je-li pradla mane) zvyait — je-li ho vice.

Praci marina se tdimaeem, kterY nelame knocliky, stoji $30.00. 4:limad jest dost velky na tdimani Zde je nekolik krajana, koupivaich tuto praeku: Vine Pckak, Damon, Texas. Emil E. Barta, Weimar, Tex. Pay. Supeak, Ganado, Tex..

0. Valka, Damon, Texas.

11. J. Gallia, Hallettsville, Tex. Fr. Illachalek, Temple, Texas Joe Machala, Sealy, Texas Rev. J. C. Kunc, East Ber- Vine. Mach, Pierce, Texas nard, Texas J. J. Duaek, Elgin, Texas ...

Doprate nam, ma inu am dovezeme neb zaaleme:

y

.

g y

G.

Box 736.

v. SCHILLER CAMERON,

TEXAS.

Strana 16

Poufiveite k oznamovani

Mali Oznamovatel Nabidouti k snatku. Jsem svobodnY 37 let start', praeovitY, zdravY. Hledam druaku zivota za ptidinou sriatku, svobodnou neb vdovu, mezi 25-40 lety stall. Jedno menei ditko neni na zavadu.

Musi bYti dobra, eistotna, dobra hospodyne, majici za/ibu v bYvani ye meste. Podobenka budia v ptihlaece, ktera se Vymeni. Mldenlivost zarudena. Ostatni sdelim v dopisu. Plate pod znaekou "DoVestnik, West, Texas. mov", (48-49pd.)

VESTNIK

Ve stredu, dne 17. tijna 1934.

1-0 0 0 0-0 0-0 0-0 0--0I fivizdajici strom. Jmenem sofar, 'au. Dutiny obYvaji mravenci, kteN.ASE POATA. —0 t. j. hvizdajici strom, nazvali do- ' vykusuji konednou skulinu. Va0 0-0 0, -0 0-0 0--0 morodci v Nubii jistY druh aka- ne-li vitr korunou stroma, vznikacii (Acacia Fistulans), Jena za vet- ji hvizdave zvuky„ jako kdyi fouTaylor, Texas. ru vydava hvizdajici zvuky, jea pH: kame nad otvorem duteho Mike Ctena redakce! pominaji zvuk fletny. Fletnami Le'deni rakoviny kyslikem. BraTeloeviena Jednota Sokol Taylor jsou zde velke trny, jea vznikly , zilskY prof. Osorio zaslal patiaske mela schtlzi due 14, m. a pti- ztrnovatenim palista. Jsou neoby- leka •ske akademii Zpravu o vy;;oinno bylo hodne bratra a se- dejne velike a na spodu hlizovite sledcich svYch praci, ktere mall ster. Je videti, ae se neboji naza aCel objasniti vliv kysliku vetevovat schaze, kde se jedna o rozeiteny. KaidY trn je duty a duleeeni rakoviny. vYvinu naai mlacleae, a kde tea tina konei pled vrcholem ease matekska tea se udrauje.

Pti schuzi bylo jednano, aby na den 28. kijna se uspotadal nejakY krasnY veeirek na osiavu neodvislosti naai Ceskoslovenske Republiky. Je to den pro nas 6echy zde velice vYznamnY, ae nacre zeme, (ye TAN m ktere se nas mnoho narodilo) a ktera po tfi sta let byla utladovana a trYznena, je dnes samostatnou republikou.

Narodne znelmSi radio orchestr z Omahy, Nebrasky.

A

.

DIP Sazenice Zelove — Charleston, Wakefield a Early Flat Duch 500— $-.75; 1000 — $1.25, pogtou vyplacene a za uspokojeni Hallettsville Plant Farm, HallettsNa ten den, 28. tijna, uspotadal bude adinkovati v nasledujicich osaclach: villa, Texas.

(49-50) relocvidna Jednota Sokol Taylor TEXAS, Dor Na prodej. — Me misto o 'crasnY veditek s vS7znamnYm pro121/2 akrech, dobte zvelebene, ko- ;Tamem v sini tadu Vygehrad cis.'

VE CTVRTEK, 18. itiJNA varna se vein pottebnYm zatize- 18. SPJST., na Bayesville. Proto nim, take liheri a "brooder", v dob- vas, drazi krajane a ptatele, sr-' OKLAHOMA, V PATEK, 19. itiJNA. PRAGUE5, rem poildku. Proda se nasledkem Beene zvu jmenem naai T. J. S. T., zdravi. Cena levna. Hlaste se u thyste se co nejvice dostavili, neb OKLAHOMA, FRISCO HALL Joe F. Novosad, Rt. 3., Shiner, Te- MstY vYteaek bude darovan na dob, V SOBOTU, 20. itiJNA. xas.

(46-49) 0V IC LNAE. DvE LEI[A2S1T. EHilliNLLA, Ptatele a krajane, kteti mate Der. Na prodej kutatka druha ailach to eeskou krev a jste oReds, Barred Rocks, Silver Laced, Wyandates, Australorps, sto za thotni podporovat, dobrY *del, zvu $7.25, Bile, eerne, hnede a Buff /as vgecky bez rozdilu k nagemu Stileastnete se hote jmenovanYch zaba y. Ptijd'te a vyslechnete Leghornky sto za $6.50 vyplacene. Tedirku, ktery bude dne 28. tijna. novou deskou hudbu, popularni i nemeckou, jakoa i zpevy toVon Mindens Hatchery, Fayette- i sini tadu Vyeehrad dislo 48, na hoto nejoblibenejeiho eeskeho orchestru ye SpojenYch Statech, (dz.) 3ayesville. Nezapomerite na ten ville, Texas.

VSTUPNE LEVNE len a na shledanou.

'ESP Dovolujeme si oznamiti, Se sokolskYm: Na zdar!

Uctive vas veechny zve se stale zabYvame s kupovanim a K. F. Cralupa zpray.1 prodavanim koni a muli. Jestli si ale p •ejete koupiti, prodat neb Ennis, Tex. vymenit mezka, kone, navgtivte rtIDITEL Rad Ennis, Cis. 25. nos, maaeme yam poslouaiti s :1r — Cteni bratti a sestry! pinou zb.rukou. Aug. Dulak a M. J. Ptedne oznamuji taneeni zabaCinek Barn, West, Tex. (dz.) vu 21. tijna v nedeli, pro crenate NA PRODEJ svobodne., a budou zvla gte vyMEZCI — KONE, — KOBYLY. brany same pane Ceske pisne.

Prave jsme obdraeli zasilku v talde budou miti v gichni dobrou podtu 150ti zvla gte dobrYch otilealtost si po starodesku zatankoni a kobyl. Pottebujete-li jakYnebot' naai hudebnici umi rokoliv taanY dobytek, jiste se varn 7,ebrat kaacieho. Vstupne bude vyplati prohlednouti si tyto dtive, na tanec pouze: pan 25c. neali koupite jinde. V ptipade, Veselohra o 3 jednanich.

Tea oznamuji, jak jsem slibil, byste u nas cokoliv koupili, my vge Napsala Boaena Rajska-Smolikova.

1. doclame do vakho mista zdarma. 1-1eria claret", kteti ptispeli na baSehraji ochotnini zar, p•inesly $22.25% Ne•vice SCHWARTZ BROS., atines1 darek $7.60, kterY venoval RADU STEFANIK, CiSLO 142, S. P. J. S. T., VE SVIE SiNI (49-51) Schulemburg, Tex. hr. J. Haekovec, tti pinokrevne slepieky a kohouta, nasledujici Ciani: Joe Nov', John Nov', Fr. KuV ban, Louis Madalik, Adolf NovY, Nolda a Radcliffe ulice City Drug Store, Fr. Faraizl, Joe' OSOBY: e Wharton a Fort Bend Co. Jelinek, John Zaidel, Fr. B. Vrla, Mam jednatelstvi pro Fr. Likat,, Louis Vinkler, Francis p. 8tepan Valdik Matej Klouda, genkYt Haekovec, J. W. Nekuaa. Do kuchysl. Margarit Mraz Rtidenka, jeho dcera ne ptinesly sestry: Viktora Nova, p. Jan Chladek Alois 6ipera, sklepnik Bode mne Ve ga stare zname ob- Anna Nova, Marie Jelinkova, Besp.

BecItich 6tvrtnik Paatika, pravodee turista sie Faraizlovd, Anna Slovalcova., nove poznat. slouait p.

Frank Bedan st.

Skarda, hradni podomek, Marie B. Vrlova, Anna Zaidelova, V. J. KUBICA, agent Kamarkt, profesor p. Anton Svestka Wharton, Texas Antonie Nova, Raaena Lukaova, P. 0. Box 311, Jirka Trojan 3 p. Johny Kahanek Anna Gurecka, Francis Cvachova, p.

Frank Beam, ml.

Vlad'a Stukpa 1 studenti Marie Winklerova. Dekuji varn za sl.

Helen Valeikova Milea, 1 Sklenony s pohyblivYm za- vaai laskavost a obetavost, aCkoI6ka, 1 studentky sl.

Hilda Svestkovi fizenim. V patiaske etvrti Fauboug liv jsme oeekavali vete' obetavost od etyt set Mena.

Teti se ptipravuSaint-Germain postavil architekt Dej odehrava se za na gich dna, v deskem vkletnim mestedku.

Pierre Chateau dam ze skla, kterY jeme sehrati divadlo pod nazvem: Mezi I. a II. dejstvim uplyne doba 6 nedel a mezi druhfm a "Tti pani na byte".

Kus velice zavzbuzuje velkou pozornost. Fasatketim — tYclen. dy domu se podobaji eachovYm jimavY ale bude vyaadovati kus Zadatek v 5 hodin veeer. — Vstupne: osoba 30e; deti 10e prate, neb sta •i ochotnici ua vypolim, sestaven'm z prahledneho Po divadle neprahledneho, skla. Uvnitt do- povedeli sluabu, tak nezbYva net' mu sklenene podlahy i stropy jsou si nacvieiti mladea, novou silu a pohyblive a pomoci zvldetniho elek- tim si zabezpedime naai narodnost, trickeho zatizeni lze vkaku pokoka neb jest to naai povinnosti, starati uctive zve zvetait nebo zmeneit. Cela budova se, aby na ge midi:lea hrala dije jakoby byla vybudovana podle vadla.

S pozdravem, utopistickYch romant Jules VerFrank Faraizl. nea a p •enesena do Patiae.

WEST

OKLAHOMA CITY

OKLAHOMA, CITY

John t epuran,

,113ZAZZai

..SUMI■

Divadlo v Houstonu.

"ZAIVIECKz. STRASIDLO"

v nedeli, dne 21. iljna

Ctenym krajaniim y Russel! Oil Co.

Zabava

Zabavni vSrbor