Vestnik 1934 10 24

Ft

ari Slovartske Podp orapct J ednoty Statu Texas.

BR

AT

ST

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 KoOxix (VOL.) xxii.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 24. tijna, 1934.

OSLO 50.

N TATitICOV TO NEJLEP M 'V ESTNACT rokti givota, gestnact rokii prace, gestnact vYroenich dntl na.gi S obrodne revoluce. .

Je doma u rids slava, je v srdcich deskych jas, je v du gich narodnich svatek. Vzpominejme zde Vlasti, naroda, a vzpominejme Osvoboditelti a jich spolupracovnikii. Amerika, es'. Amerika ma vice prava ne g kdokoli jinY vzpominati slavy revoluce. Vgdyt' bez Ameriky by nebylo viterstvi, Bez lasky americke by nebylo rozpadu Rakouska, bez obetavosti arnericke by nebylo slavneho vjezdu Masarykova, viterstvi a triumfu.

Neruda se ptal jednou, z eeho musi bYt ten pomnik Ceske slavy, de nevyhubil ho eas krvavY a ghavY. 2e nemri ge bYt z mramoru snad ani, sic by byl eeskou slzou ug vyplakan k nepoznani. A ge nemide ani z duly byt„ sic by co pisek gtvanY byl eeskYm vzdechem rozne gen na v gecky strany.

Co by volal Neruda dnes? Po Zborovu, po revoluci? Neruda psal sve ghave zpevy, sve stesky, sva vyznani vrouci v dobe, kdy nas podceriovali. Kdy pany ru gil i zneklidrioval eeskY hlahol, kdy se small eeske sile, rdousili statni pravo a mysleli, i-2e je pochovali, kdy vojska Z' ' igkova jim byla bandou lupiefi a ghatt, vira give Kristovy lasky kacitstvim, brali jazyk slovanske kultury, kdy tuhe C - eske svaly hodily se podmanitelrim ve zlatYch vozech jen k tulle praci, kdy nad Dunajem stavely. palace z krve a mozolri eeskych. Vge nam brali, vge vyugili, a vge jim bylo smegne. Nevedeli, jak nepatrnou a malou byla Hellas jak chudiekou pastYtska Roma, ne g se probrala ku slave a jak malou byla Praha, ne g skrani svou nesmrtelnou se dotkla hvezd. Podceriovali v ge. Oechy, i jejich srdce Prahu, smali se ceprim sedlakri, ohrnovali nos nad 2i2kovYm vojskem,. ze zeme vyhaneli Bratry, nositele kultury 'Ceske, pestitele Cistoty jazyka, v ge, vge jim bylo trnem v oku. A zapomneli, ei u g nevedeli, de ti selgti, cepy vyzbrojeni Bratti, vedeni slepYm vridcem svet rozdrtili. Eli gka Krasnohorska prosila kdysi, abychom givili v sobe jiskru stare pYchy, jiskry z hlav eeskYch, jak od ohniska, a nikdy nezapomneli, ge zdedili jsme lebky z nichg se blYska. Ty jiskry volam dnes, abych oheri obetni zapalila, vzpominky vzbudila. Ja, zvon na poplach bijici!

Neg li se v Praze v pondeli 28. tijna 1918 rozjasaly TYnske zvony, ne gli na Vaclayskem namesti o 10. hod. ranni z Narodnich Listri vyjel dr. Ra gim, co ritrap pte glo pies milovane hiavy, co moti bed a psot a muka, zlob!

Jaka spousta granatri ghavYch Ceske krve skropilo zemi! Co bleskri na nas padlo z ease mrakii? Co vzdechri se z hrudi vije! A piece nage slovanska tee gije. A bude it na veky! Tak volal basnik„ tak si to zpivame ye slovanske hymne! 2ije! Ale jen pokud nage verne srdce pro na g narod bije! To je to podminka! Bit pro narod, git pro Vlast. Ferdinad PiseckY, ye sve vzpomince na Masaryka popisuje, jak provazel s drem Perglerem Masaryka v ClevelarMe 2918 a pak a New Yor-

ku s Cisaiem, Danielovskm. a Vl. Hurbanem do cvieebneho tabora dobrovolnikri v Stanford& Z improvisovane tribuny promluvil Masaryk k hochtim, ae tu revoluci dela, jako kdya dS7cha. Proste musi a dodal: "Kdybych v tom boji ztratil v ge, drahou aenu, deti, a sviij g ivot, to je jedno, jen kdya narod bude ait!" A narod ail, protoae on a jeho spolupracovnici, protoae legie rektt pro nej dSrchali. Protoa'e vy zde v Americe jste hnuti laskou za0chavali. A tak pies zradu na Moray skem poll pies hrob Bile Hory, pies itdes a krev Staromestskeho ._ namesti, pies ,111'!,1U191110,,,,,

KG,, 8 iijnu.

Milog Votik: Co ye vSr§i se tkepota a proklate tam stena?

Coa pojala' vse slepota se stala zmena? as Co lidi shluk ten znamena, jena vzhttru zrakem touai?

Co stini kopcti temena a nad nimi tam krouil?

To stielen orel dvouhlavr,' jena leta vlddl zemi, byl sttelen prave do hlavy ted' ttepe perutemi.

Ve vjT'Si smrt s nim zapasi a dolu sktek se sttasl, a lid ten doble Ss eptd, si: ad zhyne — na§e spasa!

Jia smrt tarn nad nim vitezi a orel k zemi pada., otroctvi tinei tetezy, vge Svobode hold sklada!

vztek podmanitelt, a ptes zlobu cisatske lazy, patron na g svatV JAI stiehl dravSrch sani tegky, a gije duch slovanskY bude d1t na veky! Zvitezila ldska, a praci svornou, chranili deny a ti co doma zbyli, pildu ornou, a drazi v zakopech a v boji hdje, nivy, strany, plesa, veky, kdya zukil arciknide Bedtich vzteky, habsburskS7ch a hohenzollernskSTch vrahu 'Eisen, a piece nadejne jsme zpivali tu piseri: "hrom a peklo, marne vase proti nam jsou vzteky!"

Nevetme nikomu na svete sirem, nemame jednoho ptitele tam„ start' boj za kaadSrm skOva se mirem, neveime nieemu, v'Secko je klam! Vgude nam hrozi za gt Mello vraha, zhubit nas, veend mu jedina, snaha. Nevate! Baltu nam peieje hue!, nevette! Zborova, Bachmaee, Verdunu, Dos Altos varovanY zni hlas: nevette! Minule veky nas uei! Vetme jen sobe; sve praci, a pili, vetme jen svatemu nad geni v rids, vetme jen viterstvi slovanske sily, vetme, 'de narod na g, velika slava s korouhvi lidskosti za gtitem pra y:), dobude korunu velebnYch kris!

Nevetme nikomu! Vame jen sobe! SyStm vildctun poctiqm, sqm kormidelniktim osvedeenSim. Nevetme! Jen sobe! Na‘Sim! 8estnact let rids varuje! Bestnact let samostatnosti void. Ne, samostatnosti nova konjukturou ziskane, ne samostatnosti stare, zlodeji urvane. KrasnV Antonin 8vehla, kter 28. tijna 1918 se Brobarem a RaMlem v Prase divy konal, pravil o slavnostech svatovaclayskch, de je dobte, ae uctivame svetce toho narodniho, aby cizina vedela, "de tu nejsme od veerejSka." Ne, nejsme v historii od vderej§ka. 8vehla, sedlak hlava krasna, moudra, zkt.t.ena, mel pravdu.

Nekdo Mica. Masarykovi "Tatieek", nekdo "start pan." Ale oba vYrazy jsou projevy oddanosti. Tatiekovi to nejlep gi. Vzpominky a fictu. Ne vavkin, ne fraze, dobrou vrili, dobte slougit! NebYt nevdeenYmi. Byl jednou eas, kdy narod celY chtel dat tatiekovi to nejlepN. Ten eas nesmi uniknout! Jeneral dr. Rase vykladal peknou vzpominku na Masaryka. Na svateho Vaclava 1917 ptijel na inspekci 5. piuku do Borispolu Lilo jako z konve a cvidiste mezi zemljankami bylo mote blata. Pti defilirce stal Masaryk na tribune v de gti jako socha.

A bratti, ho gi nagi krasni silni„ a stateeni matirovali, oei upteny na neho, na tatieka, a glapali ad blato stkikalo k tribune. Po defilirce hogi povidali: "Ktiget jsme nesmeli, a radi ho mame, tak jsme to vy glapali! A potadne. Ad se nam bteeet chtelo!'

Dr. Bene g ye sve velke knize zachycuje stesk Masarykilv v dobe, kdy vyhlidky na ftspech revolueniho hnuti byly ohro geny. Masaryk v obavach o revoluci, v obavach o rodinu: "Snad bych se mel vratit domri. Povesill by mne, ale vide]. bych je gte jednou genu„ a dceru by pustili z kriminalu, a dali by ji pokoj. Nag imi doma by to ottaslo a gli by proti Vidni. . Tehdy ani Masaryk ani Beneg nesnili o salonech na pra gSkem hrade.

Zamyslete se nad jeho energil, odjet z Ruska do Ameriky — proto ge se mu zda, "de Woodrow Wilson, to nema jasne o to stkedni Evrope." Zamyslete se nad tim, a dejte dries tatiekovi to nejlepgi, dejte mu ujigteni, de nebyly marny obeti, dejte muji gteni vdeku. Ne jemu, ale narodu, zemi lidstvu.

Vzpominejte vg eho: Velke udalosti vrhaji sve stiny v pied, poznamenal kdysi mYslitel velkY. U rids to bylo to nadherne hnuti studentstva a delnictva, ktere vykvetlo rudobilYm kvetem mudednicke Omladiny. Tam se sela semena Legii. . . . Patejdl vzpominal, jak v bteznu 1918 prave o svYch narozenialach, Masaryk odjig del z Moskvy. Dal si podat referaty, to ud byl vkupe tteti tidy ye vlaku anglicke mise. Patejdl v ptitomnosti Klecandy a- Schwipla podaval referat o pochodu prvni divise nag i pies Kyjev k vSfchou. Masaryk se sumal a tekl: "Je gte by ti nagi hog i mohli ty Nemce nekde liznout!" Pane a "lizli", poildne, u Bachmaee. . . Slavske Termopyly!

Vlast nam zachranily: "8est set Mal u Bachmade smutne k nebi zeje, Best set z Oech Pokradovani na strany

Strana 2. x-rYNI se zda„ Se ten mesic tijen, prvni z osmnacti mesicii Vojenske slu2by ubehne jako voda ye Svratce. Jiz zaeinaji bYti ti uchaei, lemouni a zeleriaci opravdovYmi vojaky a mohou jiti koneene sami z kasaren yen. Dalo to dosti price, ne2 se dal mnohY ptedelat z civila na vojska, net se naueil spravne posadit si eepici na hiavu, aby nenosil odznak nad uchem, ne2li si neohrabanou rukou na2i1 jmenovky do odevu, na kterem se mu stale nee° nelibi. Bluza je velka, u plagte jsou dlouhe rukavy, sttevice nejsou jako ty civilni, na misto bersonek 2elezne podkrivky a tak nekterj7 chodi, jako kdyby to byl zdedil po star gim bratrovi. Proto je jiz nyni znaena poptavka po "vlastnim". kterjr by padl zrovna tak jako panu porueikovi. Jig je konec tomu pobihani po kasarenskem dvote, kde mnohY behal sem a tam, jako lev v kleci u Kludskeho.

Canto se stare,; Se nektereho vrati jeke velitel svetnice aby si lepe upravil lriSko, na, poliece, vyeistil jidelni misku, nebo stievice, ale to ji2 nic neni a postiSenY si mysli. jen kdybych byl ji2 z kasaren venku. Sem tam si to jegte nekterY poplete s temi hodnostmi a v geru ulice trhne rukou, nebo i gtramacky zasalutuje kolem jdoucimu financovi ye stejnokroji. Schazeji se kamaradi z kraje, nebo z jedne vesnice, navStevuji se v kavarnach a vypraveji si dojmy z prvniho mesice vojandiny.

Vezmeme tteba takovou brnenskou posadku, kde je vojska hodne a to rfanjich druhfl zbrani i sluSeb. Pesi vjrcvik,„ ten je vgude stejnji. Nejdtive pochodova, cvieeni pak cvieeni s pu gkou: "Na rime zbrari! K note zbrari! — K pocte zbrari!" To se prvni mesic nejvice pottebuje a proto se to cviei tak dlouho, a2 to klape pako na dratkach.

Vgak to je take nejakeho ktiku na vgech cvieigtich, kde maji instruktoti rozdeleny novaeky na male skupinky. V2dy se najde nekolik tech merle chapajicich, kteri nevedi co je vpravo„ nebo vlevo a delaji v ge prave naopak k male radosti instruktorri. Jeden Slovdeek si pti torn posteSoval. Co pry ma vlastne delat, kdy jeden veli to a druhji neco jineho, Se nevi podle ktereho se ma vlastne tidit. Ale na 28. rijna, kdy si to vykapovali na LaSanskeho namesti pied zemskYm velitelem a eestnYmi hosty na tribune, tu ka2dY gel jako kdyby ta vojenska hudba hrala pouze jemu. Hogi jsou hrdi na to, Se i sam pan starosta mesta Brna pti gel k nim do kasaren a tak hezky je do toho Brna uvital. Ted' ji2 kaaljr odptisahl, ze chce verne a poctive sloukt republice a proto s chuti do toho!

Specielni vYcvik„ ten je ji2 hor gi. Co to da prate ne2 mnohj, telegrafista se nauei znati vgechny ty teeky a earky Morseovy abecedy net dovede na bzueaka vyklepat prvni kloudnou depegi. Nebo takovY svateeni jezdec, kterY se' boji kone a pliSi se k nemu jako k nejakemu dravci a sotva kun zaklusa, ztraci teSi gte a specha tteba po hlave v name matky zeme! Udivene pohliSeji novaekove na lehky, neb teSkjr kulomet, jak se to rozebira a jak ta ma ginka dovede pane zpivat: "Ta-ta-ta-ta-ta!" V2dyt' ta potvfirka byla s to posttilet celY pluk za par minut.

A co2 ten takji kanon! Takova dlouha obluda a ka2dY kousek se u toho jinak jmenuje. Ale za to se Francek py gni, aS se poveze na torn vysokem aute! Kanon jede aS se baraky ottasaji a Tide se s fictou na nej divaji. S tiny kdyby tak mohl ptijeti domtl na dovolenou. To by byla celd dedina vzhfou a vgichni by mrkali na to, 2e to neni jen tak ledajakY kanon, o jakYch vypravel dedeeek. A co2 kdyby tak z nej vysttelil! Jezuskote, to by se jejich vesnice tim vetrem rozsypala a oulekem by v gichni ztratili tee.

MnohY by si myslel, Se ze sportovni vyspelosti mlade2e dovede kaklY mladik jezditi na kole. Ale chyba lavky! Jdote se podivat k cyklisticke eskadrone a uvidite, Se tomu tak neni. NekterY sedi na kole jako opice, jezdi sem a tam, a2 koneene vjede v pine prudke jizde do dteveneho plotu, kterj, to odnese zaroveri s kalhotama. Plidavkem je nejaka

VESrNtJ

Vo ya rid — Napsal J. Kuthan. modfina, nebo boule. A tihle novaakove, jak jste videli, jedou 28. kijna pane y e etytstupech pti defile kolem hlavni tribuny hosti a zemskeho velitele a musi miti pri tom oei na vaech stranach. Musi bYti vytizeni, divati se na pans generdla i na zem, kde je pino zradnYch koleji elektriky, aby nikdo do nich nevjel a neporoueel se na zem prave pied tribunou. tivo a veselo je v nedeli odpoledne na korsu brnenskYch vojaeku. Na Koli gti. Kdy2 mohou miti studenti a sleeinky C'eskou, Nemci Panskou, kde ka2de nedele promenuji, prod by nemohli miti i vojaekove sve Koli'Ste, kam2 ptichazeji i kuchatky, panske a vg echny ty diveice, kterYm se dvoji sukno v2dy libilo. Vesele hlaholi smich a chroupa pisek pod nohama promenujicich obrancri vlasti. Kralovna zbrani, "pechota", je nejvice zastoupena, ponevad2 tu jsou cele dva pluky. Jezdci poodhrnuji dlouhe, neforemne pla gte, aby bylo videt dervene kalhoty a zvoni pti tom ostruhami. Ptislu gnost k delosttelectvu teSkemu lehkemu hlasaji eervene vYloSky chlapcti, rostlYch jako jedle. Uvidite ojedinele i elitu naaeho vojska, letos, kteti tu budou miti brzy tee domovske pravo. Vozotajci, automobiliste i modraeci z odevniho a proviantniho skladu si tu py gne vykraeuji a s telegrafisty Sive rokuji o torn, prod take i oni nemaji nejakY prapor, neb standartu a hudbu. Spravne kutalky maji pe gaci. Hned pH narukovani je uvitala a kdy2 jdou ze cvideni„ tu se to veseleji alape, kdy hudba hraje a deveata vyhliSeji z oken a vybihaji z obchodu podivati se na vojaky. Ze SidenickYch kasaren je to ov gem daleko do mesta, ale co to znamena pro mladeho eloveka, a koneone kdy je zle, jede elektrika az ke kasarnam.

Za to jsou to nova kasarna a je tu pekne Hogi od desatYch se chlubi, ze maji u hudby konika Migu, ktereho ptivezli legionati z Ruska. kici mu "rekrute" nesmi se nikdo opovaliti, neb se zlou by se potazal a musel by hledati spasu na nejbliS gim strome.

Vgude jsou zfizeny plukovni poddristojnicgkoly a budouci poddustojnici si hrde vyglapuji a davaji pozor, aby gtramacky salutovali kolemjdoucim poddfistojnikilm, rotmistrum i dristojnikrim. Jo, paneeku, to neni tak lehke jit do poddristojnicke akoly. V gichni se museli letos podrobiti psychotechnickjim zkougkam a nevyhovUjici nebyli ptijati.

To bylo nejakych otazek a strachu.

Obeas jegte mnohjr z tech novadkri otevte svrij Cerny kuffik a prohlik zalibne na viku pripevnene pohlednice a fotografie svjtch drahYch, nebo vytahne dopisy, aby je po desate je gte jednou preeetl. Ji2 v da y -nYchdobapsvlyejndik,o kterYch se opisovaly rfizne basnieky, popevky, pisnieky a vzpominky a zvyk ten udrSuje se posud, co2 bYva v pozdejk dobe dobre zamestnani pti sluthe na straSnici, nebo na chodbe u east, kdy pri psani ty dlouhe hodiny noeni rychleji ubihaji. Pozdeji v civilu je to 'Dana. upominka na vojnu. V maljrch obmenach, die schopnosti a inteligence jednotlivjlch vojin pigi nasledujici veci: "M vyhasne ma dYmka„ az vyschne dthan aS zemte ma milks, pak zemtu ja sem!" — Nebo: "Na strati." "Za noci tmave na strati ubohY vojin stal, ani hvezda se neusmala, on zasmu gilY hledi v dal! Na mysli ma domov nyni a zveda oei k nebesum vygi.

Vold: "O, ke2 bych mohl bjiti doma v nagi chjigi! Psanieko dr2i ye sve ruce, snad na drikaz zrady jeji? I to tatik mu pi ge, 2e doma zabijeji. Tu slzy polily mu lice, neb on tak rad jidal — jaternice!"

Dale jsou to hlavne vzpominky milostne a radost z ubjivani vojny a popevky vlastenecke, prosou i ver gem„ ptipadne s obrazky.

Takove pisnieky mohou bYti dlouhe jako roman o Babinskem a jeate no, pokraeovani. bast() se veeer vypraveji pohadky, aby se hezky usinalo. Vypravenim: "Maso!" Vgi.

ye stkedu, dne 24. tijna 1934. chni odpovidali: "Kosti!" A bylo jich stale mene a mene, a2 umlknul i vypravee. A svetnici nese se odfukovani a chrapot zdravYch vojaku. Jen obdas nekterY zamumla neco nesrozumitelneho ze sna. To je bud' doma, nebo na eviei gti a Iibe sneni pterugi velitel svetnice tahajici ho po budieku za ptikrYvky, ponevad2 spad nesly gel ani budidek, ani hluk dozoreiho rotmistra, ktery v noci prehli2ei, zdali je vaechno v poildku.

Veeer po vyeisteni vYstroje a vYzbroje jdou novadkove do biografu v zatiai, nebo do prodejny, herny„ di ditarny. Plno jich sedi okolo stolu v prodejne, kde popijeji horky Novadek Jandera chlubi se, Ze je ji g vojakem a diva kamaradtim hadanku: "Jestli pak vite, rekruti, co to je? Je to armada a neni to armada?" "To se cla v gelijak vysvetlit," povida jeden. "Ulejvaci!" hlasi se ku slovu druhY. Nakonec se daji poddat. "Tak ja yam to teknu, vy chytraci," povida Jandera. "Je to krem na boty, kterY jsem si tu prave koupil a ukazuje jim krabieku se znairlY napisem "Armada".

Velikou radost zpilsobi nejen dopis z domova, ale i balieek s posvicenskYmi buchtami a makovYmi koldei, nebo vzpominka ze zabijaeky. Par jaternidek, kus domaci tladenky, gkvarky a kousek uzeneho, paneeku, to je pochoutka! Starostliva maminka u geUlla par korunek, ktere ptidava na ptilep genou. To aby tatinek nevedel„ ten po gle zas podruhe. Horgi je, kdy ptijde telegram.

Ten neni obyeejne radostne ptijiman, ponevadZ obyeejne oznamuje onemocneni nebo mrti.

Smegne to vypadalo, kdy si v gichni nasadili plynove masky, ye kterYch pochodovali a dokonce zpivali. Take v plynove komote zkusili plyny obyeejne, slzotvorne, a ten, kdo elite zkusit, co to asi dela, poznal, jak to gtipe do odi. A cot kdyby to byly perit, o kterem pan kapitan tak poutave vypravel!

To by potom nebylo k smichu. A mnohy z nich, kdyby nebyl vojakem, nikdy by nevedel, le takove obydejne chlorove vapno je nejvetgim neptitelem nejzhoubnejgich StraIni sluZba v miru je ptipravou pro straZni slulbu pied neptitelem a proto musi se konati ptesne a svedomite a take piisne tresty jsou na provineni ve streIni slulbe.

PonevadZ strale u duletitYch vojenskYch objektil maji zbrane nabity, je zapottebi nalaite opatrnosti. JakmileZ jsou straZe rozdeleny, na miste k tomu posadkovYm velitelstvim ureenem a vydana jim hesla, od toho okamZi ku podlehaji ustanovenim vojenskeho trestniho zakona. Proto se velmi peelive uei novaekove stralni sluZbu. Na ptimetenou vzdalenost zavola straInY: "Sttij! Kdo tam?" PH tom zaujme postoj k palbe se zdviZenou pu g -kou,dstanelipjcovd',z"Volno!" Pti zji gt'ovani hesla zvola : "Vpted!" A MO. zvolani. Stalo se, Ze v noci vyktikl vojin na strati na zallodeiho, ktery se tak zamy g len k nemu blilil, k si nemohl vzpomenout na heslo. A straZnY mu zavelel: "K zemi!" Zavoddi musel lekti tak dlouho na semi, az ho vysvobodil velitel strale, kterY se gel podivati, prod se tak dlouho nevraci.

Tak y e stalem zamestnani a ueeni miji den za deem, mesic za mesicem. V bkeznu odejdou stall vojaci domii a novaekove nastoupi na jich mista. Ptijde jaro, slunko bude vysilat teple paprsky ptirode, probouzejici se se sna,, nastane cvieeni ve vet g ich rozmerech, konCici podzimnimi manevry, maturitou g ich vojaku, kdy v zati slunedni leskriou tady bodakil, zeme duni pod kopyty koni a dei. Vysoko v oblacich hrei aeroplany. Hez• je ta na g e vlast. A dejiny nam vypraveji o slavnYch na gich ptedkri i o sile na gi, kdy neptatele v hrtize prchali pied pouhou pisni husitskjrc bojovnikri. Pouze tehdy, kdy nesvornost zavladla v narode, krute nas pordZell nag i neptatele. Na ge mlada republika ma stale dosti neptatel. A proto pottebuje dobdch, radne vycvieenYch obrancri. To /lam musi bYti fAern bet rozdilu jasno!

ve sttedu, dne 24. tijna. 1934.

Oddil dopisova e1sk Dopisy, jet' by obsahovaly nev'ecn6, neb zfivadue polemiky, potadatel predklada ve sraysln stanov Tiekovernu VYboru k vlastninm rozhodunti.

•11117•11.0.111101111■1110

SLAVIE V DALLAS. Do more minulosti zapadly dojmy a zkutenosti sedmeho Ceskeho Dne, kterY, aekoliv nebyl oznamovan a ptipra.vovan tak dobre a dilkladne jako ptedeelYch Best eeskYch drill, a vzdor dosud panujici hospodatske tisni, vydatil se velmi sluene. Lvi podil na zdaru tohoto dne ma oveem nesporne Westska Slavie, a to nejen jejich obetavym zajezdem do Dallas a jejich zpevem, ale tet jejich ireinnYm zasahnutim do ptedbetnych ptiprav tohoto podniku.

Zastupci Slavic, v tomto ptipade dr. G. A, Pazdral a Josef Holasek, ptijeli do Dallas v pondeli dne 26 srpna na poradu s br. J. G. Bubakem ohledne programu a mista kde tento bude potadan. Bylo jim sdeleno ze program bude odbyvan tentokrate ve stanu, jako byl program prvniho Oeskeho dne, to neni motno Auditorium na tento den dostati.

Dr. Pazdral a Holasek se rozhodli pokusiti se osobne o ziskani Auditoria„ a zajeli si tedy hued do idadovny Texa gke VYstavy. Vysledek, — 6esky den odbYvan v Auditoriu.

0 Zpevu Slavie main ale jednu stitnost', — totit to byl pro nedostatek dasu trochu kratkY. Za jejich obetavost' a namahu doJai° se Slavii uznani neutuchajicim potleskem. 8koda ae jim nebylo motno venovati vice easu, tak aby mohli zaspivati ty "Starosvetske namluvy" ktere doktor Pazdral slotil pro tento zajezd na OeskY Den, a ktere nam zaspivali yeeer v naei sini. Jsou krasne a dolly pineho uznani i od ptitomnych Amerieant, kteti aekoliv nerozumeli ze zpevu ani slova, porozumeli velmi dobte zpevu i krasnYm hlastm.

Slavie nam ptipravila jeden z nejkrasnejeich yeeerir jako jsme meli za trvani naei sine. Jen to jim vadilo, to se museli na nasem jevieti hodne uskrovniti. Na takovy program a jelfo pattienemu ptednesu by ani jeviete Auditoria nebylo mot velike.

Doufame, to se eleni Slavie citili mezi nami jako doma. Snatili jsme se je pohostiti co motno nejlepe, tak abychom jim aspon easteene jejich ochotu oplatili. Neradi jsme se s nimi loucili a doufame ze je mezi no.mi zase brzy uvidime. Slavii zdar!

Programu Slavie byl tet ptitomen okla. homskY zpravodaj "Amerikana", dobrY Sokol a fraternalista Petr Rabetejnek z Oklahoma City a jeete jeden oklahomskY obean.

Byl bych velmi rad s panem Rabetejnkem promluvil o einnosti Zapadni Jednoty, ale tel to mire to rozhodne nebylo motne. ftikava se to "dobra vide yeechno zmilte," ale kdyt je na tu dobrou virli jen jeden elovek, tak i pti nejlepei vtli neCO motne neni.

NAg ZAJEZD DO TAYLOR. V nedeli dne 7. tijna zajeli jsme si na schtzi a na divadlo ku tadu Praha eislo 29. v Taylor. Bylo po jedenacte kdyt jsme nedaleko Circleville jeli kolem testy vedouci k farme ptitele Josefa MatYska. Anit bych dal rodine vYstrahu, zaboeim na levo. Na mnohe dotazy co to delam jsem neodpovidal. At kdyt jsme zastavili u MatYskt na dvote a tito vyeli yen se podivat kdo to se to hrne k nim na obed, byly ty dotazy odpovedeny. Po "smadnem a hojnem" obedu, (jak tikava nas bratr redaktor) vyprovodil nas ptitel MatYeek kratei cestou netli pies Taylor, do nove sine tadu Praha. Po prohlednuti teto dtkladne a prostorne sine vzpomel jsem si na vYrok bratra Drozdy ptedsedy tadu Praha, nainenY v eervencove schtzi naei H. U.. "Fe tu sin tak snadno nejaky te c .vklort wbo lAurikfm nrodnese

VESTNIE Musil jsem dati bru Drozdovi za pravdu.

Po schtzi, ktera byla eetne navetivena a velmi tiva, pozval nas bratr Kincl na veeeti ktere jsme ueinili dilklacinY a dlouho trvajici 'hold" a pak jell zpet do sine na divadlo, ktere .sehrala. ornladina Sokola z Beyersville. Nevim co toho bylo pileinou to ti mladi herci tak pekne sve ,61ohy podali, — motna se nine ball jako do sveta vytrubovaneho "kritikate" a proto se tak einili, — (byl jsem jim jako kritik ptedstaven), spice bych •ekl, to dleni tohoto mlacleho a snativeho klubu maji k divadlu vlohy. V divadle treinkuje etrnact osob a at na jednu to byli veichni junaci a devuee zde rozeni. Obdivoval jsem jejich dobrou eeskou vYtednost a jadrne poclani jejich roli. Divil jsem se jeete vice kdyt mne bylo teteno, to snad ani jeden z teto omladiny do Ceske ekoly nechodil.

Setkali jsme se tarn s mnohYrni dobrYmi znamymi a teeilo nas to jsme poznali mnohe dobre spolkove pracovniky. Ale, abych nezapomel, — jeete mam nee° na torn mere "srdceti". To jest„ to poprve co pattim k SPJST. jSem- slyeel zpivati pied schtzi " ,hymnu pied zahajenim schtze, "sepsanou bratrem doktorem Pazdralem pied vice jak dvaceti peti roky. Tak se nine zdalo to ten zp'ev ma velkY vliv na bratrsky smitlivy prubeh schtze. Amen!

S bratrskYm pozdravern Frank B. Steiner (JanovskY) DO SEATON A OKOLi! Timto oznamujeme cele Ceske vetejnosti a ptateltm divadla, ze opet nasi ochotnici zdejeiho Sokola nacvieuji velmi peknY kus, pod nazvem "Fredie detektivem", kterY byl s velkYm fispechem sehran na mnoha jevietich v Texasu a zajiste doufame, ze tet i zde u nas bude ptiznive ptijat, naeim milYm obecenstvem. Naei ochotnici se veichni ptidiriuji by tlohy jim ulo2ene dobte nacvieili, tak, aby si stale udrteli povest dobrYch ochotnikt. Ve fraece, "Freda detektivem", vystupuje povedenY parek zlodejskYch milenct, Lory a Fredyho, kteti spoleene do svYch osidel dostanou tdetniho firmy Hamueky a Lora ptedstirajic mu lasku, zlaka jej by sveho eefa okradal a manipuloval v knihach.

Fredymu se yea.k to \lee zda malo a tu pomoci lstive Lory, ktera slouti u Hamueky, chce vystrnadit z domu eefa, pod zaminkou, to mu tenu usmrti a dopisy na, nem tada, vykupne Ve strachu o svoji term obraci se na policejni organy a dopis do prohnane Lote, ktera jej da jejimu kumpanovi Fredymu, kterY se pak yydava za detektiva a pomoci toho se vette do ptizne Hamuekovy a poradi mu, by odjel se tenou domt, tamer jeho pak je, by mu vybral kasu. Hamueka tonouc v obavach o svou 'term, \fee pied ni taji, stane se ji syYm chovanim napadnym. Kdyt nechce se ji ptiznat, co jest ptieinou jeho zadumeivosti, najme si detektiva soukrome kancelake, Cafourka, jehot veechno detektivni umeni leti v jeho nepostradatelne knize "Detektivem snadno a rychle". Jinak je veak na svoje povolani velmi hrdYin, domnivajic se ye sve domYelivosti, to je druhYm Sharlock Holmesem. Smeenou tuto figurku sehraje nas oblibenY herec Jos. Andinec, to pH torn ze smichu nevyjdete netteba dokladat. Jak se dalei dej bude zamotavat a rozmotavat a jak nade yeemi detektivy bude triumfovat nas Ferda detektiv, takto sluha u Lade Hamusky, dobrotisko a tak trochu ptitrklY, kterY yeak dokate, to vyzraje i nad prohnanYm FredYm a jeho povedenou, spoleenici a udela jim dam pies rozpoeet. Ze se naeemu Fredovi z pina srdce zasmejete to je jiste, neb ho bude hrati nas vYbornY komik br. Kalenda starei. V tloze Fredyho lupiee nedobytnYch pokladen, vystupovat bude Bohoue Zvolanek, jent dovede v tloze te, tak te'tke, ze zlodejskou hantYrkou, uplatnit dobte svfij hereckY talent. Tet i ostatni tlohy jsou v rukach dobrYch hercii a proto se mate nae twit, to se opravdu dobte pobavite. Nezapomerite proto nikdo na nedeli etvrteho listopadu,

Strana 3. dostavte se v hojnem poetu a tak nejlepe odmenite herce za jejich narnahu s divadlem spojenou. Zatatek v 7:30. Na shledanou se teei ochotnici. Po divadle taneeni zabava.

Vstupne: Dospeli 25c., ditky 10c. — Tet se musim zminit, to jsme si udelali vylet na naei kate s manteli PolovYmi a br. Jos. Aneincem do Taylor. Ochotnici tamejei Tel. Jed. hroli kus "Diblikova dcerueka", pokraeovani "Diblika eotka z hor". Veichni herci se einili by se . svYch tloh s nspechem zhostili.

V fildze Verunky sl. Wilhemina Kinclova byla opravdu rortomilYm zjevem a ma dobrou nadeji stati se vYbornou heredkou. Br. Jerry Chalupa v ftloze Pavla Bartaka si tet stateene podina.1, a tet i ostatni herci se einili jen cot.

Naveteva byla take sluena, je videt, to tamnejei obecenstvo Sokolu pteje, cot je opravdu chvalitebne, neb Sokol si to pine zasluhuje, vychovavaje ye svem sttedu mladet v duchu narodnim a sokolske kazni, pomabaje co motna nejvice udrteti to naee eeestvi, hranirn oeskYch divadel, kdy si mladet lepei eeskou vYslovnost osvoji. Tayloreti tet maji velmi peknou budovu, eirokou, prostornou. Krasne jeviete prostorne i yYprava jeviete, kulis krasna, mohou bYt opravdu na co hrdi. Po divadle jeet‘e si mohli tance chtivi proskoeit.

My yeak, to byla jiz dosti pokroeila doba daleko k domovu, sedli do kary a ujitdeli o yeecko pryC k domovu, prijeli domu skoro ye tti hodiny, to ale nic„ jen kdyt jsme se dobte pobavili. Cestou jsme si s pani Poloyou prozpevovali, aby nam testa lepe ubihala, take sem tam, trochu nam br. Aneinec broukaval, ale on si chtel zpivat po svYm a my taky, tak toho radej nechal. A ja y horlivosti zpivam, zpivam, at zpozoruji,, ze zpivam sama, neb moje spoleenice me zatim odespala, myslim, to jsem ji asi uspala. Tak jsem toho radei tet nechala a nasledovala jejiho ptikladu. Podruhe doufame, to zas Tayloreti pocti nas svou navetevon: Se srdednYm pozdravern K. Fojtaekova.

0ZNAMEN1 VSEM NASINCUM VE MATO. NIA A OKOLI! V mesici tijnu ma nas eeskoslovenskY lid po celem svete narodni svatek. Dne 28. kijna 1918, stal se nas narod svobodnY. Kdekoli je nas lid uvedomelY, oslavuje pamatku vzktieeni naroda a zaloteni 6eskoslovenske Republiky. A tak i ve Flatonia uspotadan bude ptipadny program. Ptednaeku k tomu dni bude miti Rev. Jos. Vanek, z Nove Prahy, Minnesota, jent ptitomne cestuje po Texasu.

V nedeli, 28. ptedndeeti bude v Seaton, a proto bude to ye Flatonia at v AterY 30. kijna, 1934, v mestske sini. Zapoene se o 7:30 veeer. Ptijd'te veichni a ukafte jinonarodovte si vatime sveho naroda.

Jourdanton, Texa:;. ll ad Dobrota eislo 78.

Mill bratti a sestry!

Osmeluji se tet napsati par tadkft do naeeho organu, ale nevim zdali to jeete dokatu na tu svoji starost.

Chci yam tici, ze jsme se usnesli a potadali bratry Havelkovi z LaGrange, aby pHjell k nam a ptedvedli nam zde jejich skvelY koncert se zpevem. Je to bohatY a napinavy program, kterY byl davan v Ceske Narodni opete v Prate a jinde a kterY jest sloten z velmi zajimavYch pratskYch kupletti duet a vYstupy budou nasledovat. Veichni jste timto srdeene zvani, byste poutili tak vzacne ptiletitosti a sueastnili se programu 'eeskeho kvartetc nebot' necio podobneho ztidka kdy se u nas objevi. Tedy nezapomerite na den 28. tijna, v 8 hodin veder. Po koncerte bude taneeni zabava, jak pro mlade, tak pro stare. Nezapomerite ptijeti z blizka i z dali a ukatme, ze si jeete to naei matetske fedi a toho eeskeho zpevu vatime.

Na shledanou 28. tijna. na Dobrowolski, Texas.

S bratrskym pozdravem, Chas. W. Pavlieek.

Strana 4.

SLAVNOST KLADENi ZAKLADNiHO KAMENE k ADU POKROK HOUSTONU. Za pritomnosti deskoslovenskeho konsula, mestske rady, 'dent): Hlavni Dtadovny, mnoha cizich hosti a velkeho pot to dlenstva radu, zahajil br. predseda stavebniho vyboru Louis Rulik vYznamnou slavnost kladeni zakiadniho kamene na'Si nove radove budovy na staven g ti. Pritomni byli velice pot8eni, ze stavba jiz tak dalece pokraila, neb ocelove postranni ramovi stropni klenbovite traversy byly jiz upevneny na prisluenYch mistech, rysuj ice tak zhruba rozmery cele budovy o dvou patrech.

Po pripadnem proslovu br. Rulika ujal se slova predseda radu, hr. Joe Kalousek poukazav v procitene reel na vYznam tohoto okamZiku, ne jen snad pro elenstvo radu Pokrok Houstonu samo„ ale i pro na'Si deskou yerejnost v Houstonu a pro celou Jednotu. Po nem br. tajemnik, Frank Olexa st. .predet/ z listiny, jeZ bude ulolena v kovove schrance do zakladniho kamene, historii radu od jeho zaloleni.

Pak promluvili za Hlavni tradovnu predseda, soudce C. H. Chernosky, nap ped Cesky a pak anglicky a tajemnik Hl. firadovny br.

J. R. Kubena. Br. Rulik predstavil take shromaldenYm mayora mesta Houstonu, Oskara Holcombe_ho a naSe etyri mestske komisare, Allise Anderson-a, D. Barker-a, S. A. Starkey-ho a James H. B. House-a. Mayor Holcombe podekovav za predsrtaveni, projevil poteSeni, ze se mohl seznamiti se dlenstvem radu, jez stavbou budovy v dobe tisne projevilo svou dilveru v Houstdri, a jeho budoucnost, jsouci hlavnim bodem obeanske cnosti, vYmluvnYm znakem lojality a vyslovil vrele uznani za odvahu a obetavost jiz 'denstvo projevilo projektovanim teto stavby a jejim financovanim, nebot' alenstvo radu samo upsalo a prispelo znadnYm obnosem na ni. Pri to prilelitosti pronesl nadeji, 'de doufa, Houston, jako nejvetai mesto ve statu by viele- uvitalo umisteni Hlavni tradovny v Houstone a br. J. R. Kubeny jako sveho me gt'ana. Pak take sdelil„ ze cela .mestska rada hlasovala jednohlasne, by bylo vyhoveno jistym Z'adostem stavebniho vYboru, majicim za Aeel usnadniti komunikaci ku staveniSti Je nesporno, ze mayor i mestska rada svou tomnosti a vyjitim vstric naeir• poladaykum vyvolali na elenstvo a naS1 deskou verejnost velmi dobry dojem a ze pH pri gtich /nestskYch volbach budou toho parnetlivi.

Br. Kubena take neopomenul predstaviti stareho harcovnika v Jednote, Br. I. J. Galliu, jednoho z nejstarMch patriarchu naSi Ceske osady v Houstonu.

Mezi CestnYrm hostmi nas navetiviv gi dovoluji si uvesti ony, s nimi2 jsem se seznamil: bratri sokolici, Will A. Nesuda a Kos z Dallas, br. Udetni Hl. U. Marek„ br. Horak ze San Antonio, br. a sestra Truksovych z Alvin, br. DlouhY ze Sheldon. ftadovSrm sestram path velmi vrelY projev dika a uznani za jejich ochotu a obetavost v zajmu o stavbu naSI sine, pro ni2 tak mnoho vykonaly a ktere pro tuto vYzna,mnou slavnost uchystaly pritomnYm velmi se zamlouvajicim prekvapeniekem, zaleiejichn s chutneho pediva, rtiznYch zakusku a ka.vy. Neni treba podotYkati, ze jejich kuchatske vYrobky vyznamenavaly se velmi dobrou chutnosti, neb jejich povest jako vYbornYch kucharek jiz je veleznamou.

I nebesa se radovala z toho, co eeskY Houston podniki, zprijemriujice slavnostni den Usmevem a blahovolnou zari podzimniho dne.

Za HI. tradovnu byli pritomni: soudce, br. C. H. Chernosky, J. R. Kubena, Edw. L. Marek a Stepan Valcik. Za Slovansky PojiSt'ujici . Spolek proti ohni a Zivelnim nehodam Will. A Nesuda, za krajanskou Liberty Loan and Building Association, reditel E. E. Chernosky.

Za pravni komoru houstonskou pravnici: soudce Gerland, Hrdlieka a Kudera.

Zakladni kamen, jen bude umisten v ni dasti budovy je opatten napisem nesoucim jmeno radu a datem stavby budovy. Sin sama bude peknYm dokumentem snah a obetavosti elenstva iadu, imposantni, represen-

yksTNIK tujici ditstOjne deskY Houston a nejhezdi fadovou budovou Jednoty SPJST. Naleza, se na silne frekventovanem prostredi, v nemZ expanse Houstonu vynuti v brzku dve dulelitYch komunikaenich linek. oeskY Houston sdili s olenstvem radu Pokrok Houstonu uptimnou radost, 2e dilo tak slibne zapodate se pane vyviji a ze v kratke dobe bude mu strediskem sin krasneho vzhledu, moderniho vybaveni, jeZ bude chloubou deskeho Houstonu a zarivYm skvostem v diademu Jednoty SPJST. — No, me, s dobro vole a odvaho dale sme se do teho a hoZ to bodeme met vestavene —.

Az budeme miti budovu dostavenu a vyzdobenu oslavime to slavnosti na kterou2 predem zveme naS'e bratry a sestry se Vaech konein Texasu, aby se priSli s nami radovati.

S. P. StudnidnY. Granger, Texas.

Rad KomenskSr Cis. 20.

Mill bratri a sestry: Timto vain vS'em, kteri jste nebyli pritomni nadl veerejH schuze oznamuji, schaze byla, detne nav'Stivena, sin byla napinena. 0pravdu to idedniky teSi, kdy2 se eleni v plnem poetu do schtlze dostavi.

Take jsme meli mile hosty a2 z West Texas. Byli to redaktor br. Moudka, a jeho manZelka a br. A. Demek s manZelkou a take Organizator br. John Urubek, kterY nam pomohl 14 novYch elenfl. V to to schtizi jsme 10 uvedli do radu a dalS1 budu uvedeni v pristi schuzi. Dale na,§ rad KomenskY els. 20 u2 davno pomYAlel zaloziti si DetskY Odbor ale nasledkem to stra gne penani deprese, jsme to v2dycky odkladali, az na lep gi 'easy, az na2Si tatinkove budu miti vice penez. Ale dnes yam s radosti oznamuji, ze jsme ve vderej g schuzi udelali zaeatek a zaloNli Detsky Odbor a hned se 9 prihlasilo. Jsou to kandidati od 2 do 12 let. Tak nyni bratri a sestry jak k yam zavita nat. organisator, tak se nevymlouvejte, ale nechte mu vase malieke zapsati do na.S. eho radu, a nebo kdyby vas organizator nenaSel, tak prijd'te jiste do priSti nak sch-dze, ktera bude zase druhou nedeli dne 11. listopadu a nechte vase ditky zapsati. Poplatky jsou velice mime od 2 do 10 let sta.ti 20c mesione a od 10 do 16 let 30c.

Srdeene dekujem redaktorovi bratru Mouekovi, za red, kterou k nam pronesl a nas vS"ecky povzbudil k dalS1 praci, a pomohl nam zaloZiti ne,S. DetskY Odbor. Take dekujem vgem navAtevnikum od jinYch raft co s nami byli a zase by nas to tail°, kdyby do pristi schOze se v pinem podtu dostavili.

S bratrskYm pozdravem na vas veecky, jsem vas spolubratr Jno P .Trlica, taj.

Sublime, Texas. itad Bila Hera, Cis. 16.

Je tomu prave dnes 2 mesice, co pisatel techto tadkii po prve zavital do VaSi schtiize jako jednatel pro VaS" fad. V koutku pH zadnich dvetich Vas sedelo asi tucet, ji2 starSich muZskYch Clem. Piedni dvete a o_ kenice sine byly zavtene — mezi Vami panovalo jakesi Azkostlive ticho, jako kdyby jste vgichni odekavali toho "kosaka.". Vypadalo to„ jako kdyby dny tohoto tadu byly sedteny.

Ale jak to kontrast ci rozdil v dnegni schtizi, vlastne v poslednich dvouch schuzich!

Siri Vak dokokan otevtena, vSude pino di, malYch i velkYch — veselo, kvot! "Rytiii Bile Hory se probudili," napadlo me.

Pied mesicem jsme uvedli 11 novYch dlena a dnes jich bylo 8, skoro v gichni mladi lido Jmena, kte •i byli dnes uvedeni jsou: Leonard a Julie Wojtek, Emilie Peterek, Julie Fojt, Anastasie Dukk, Eda Tesch, Herbert Tesch a Henry E. Valchar.

Po seznani Vakho okoli, yetim nyni, 2e Vai rad ma dobrou budoucnost, neb Va'S okrsek je dalekY a SirokY a prospektu k pojiSten' vice ne2 v kterekoli dasti nakho okresu. Jen vice takYch schuzi jake byly d ye posiedni a WS tad bude miti v kratkem Casu dvakrat tolik Men') co mel pied 2 mesici.

ye sttedu, dne 24. tijna 1934.

V hojnern navttevovani schtlzi, nejen 2e se lepe poznate, rtizne nahledy vymenite a take ptijemne chvile ztravite, ale te2 Vas dorost a mlade2 naudite Vas sledovati a tak "Bila Hora" zustane nadale desko-morayska v budoucnosti. Jeke tieba pociekovati fa.dovYm sestram za jejich obetavost a namahu pkipravenim chutne svadiny pro vkchny ptitomne. Vete, mile sestry, Vy mate nemalou zasluhu za ptijemne stravene chvile v'Sech pfilomnYch v poslednich dvou zich Diky Vam vkm!

V nadeji, 2e tak budete nadale pokradovat a s padnim vkho dobra„ jsem s bratrskym pozdravem VaS Jos. Franta, jednatel.

San Antonio, Texas.

StraSne neStesti postihlo rodinu bratra a sestru J. 8rubafe v patek rano 19. kijna asi v osm hodin, kdy pH sralce s takou vojenskYm truckem vr-en byl s karou na hasiesky hydran. Jeho nejstarSi dcera, 191eta Milada, kterou vezl do prate na Summit a ye; smrtelne byla zranena a po nehode za tii hod. v posadkove nemocnici ve Fort Sam Houston zraneni svemu podlehla. Bratr Srubai- v bezvedomi rovne2 dopraven byl rychle do okresni nemocnice a po prvem oktieni„ ptevezen do Santa Rosa nemocnice, vSak sta y jeho, bolestnY, se ptitomnou dobu zlepSuje.

Dle zpravy mistnich novin br. jel severnim smerem po North Flores ulici; zapadnim smerem po Euclid ' ulici jely etyti vojenske trucky. Posledni, fizenY Steve D. Dobrynski, jedouci dosti rychle, vrazil do kary, fizene br. 8rubafem a vrhl ji na protejSi stranu ulice proti hasieskernu hydranu a ktera zaela horeti„ vaak oheri rychle byl chemikaliemi uhaSen a z trosek vyta2ena ve stragnem stavu, mlada divka, ktera, mela jen mesic pied svadbou, a co modno rychle, dopravena do posadkove nemocnice. Otec zase, jak jsem uvedl, do okresni a pak do Santa Rosa nemocnice. Mlada Milada utrpela proralenim lebky a straSnYm vnittnim zranenim, mimo pieraknim obou nohou, tak ze na zachranu mladeho unikajiciho 2ivota nebylo ani pomygleni. Uboha Z'ena a matka po obdr2eni zdrcujici zpravy, o ktere Se dovedela, ze se udalo hrozne drama a 2e WO je v jine nemocnici, nevedela, kde ipechat nejdfiv a koho hledat nejdfiv.

Dojela do okresni nemocnice prvne, kde nalezla sveho mute v hroznem stavu a kde se dozvedela, 2e dcera Milada je v nemocnici ye Fort Sam Houston v kritickem stavu. Rychle spechala k lozi umirajici decry,, avSak jak se vyslovila sama, na gla ji velice klidnou a pH vedomi a mylne se domnivala, ze snad zraneni jeji neni tak nebezpedne, jak slySela. Promluvila na Miladu a to ji Septem dala najevo, 2e ji poznava, ale nadeje ubohe matky nemela dlouheho trvani. Uboha trpitelka zvolna ale stale krvacela z fist, nosu, a uS'i a ne2 se kolem stojici Micah. a matka nadali, usinala uboha navklycky. ,MladY Nvot vyprchal, zanechav na nemocnidnim 102ku rozdrasane mlade fel° divky. Byla to straSna rana pro bolem zdrcenou matku a sourozence a bude to hroznY Oder pro otce, kterY o smrti dcery dosud nevi, nebot' sta y jeho nedovoloval, aby se dovedel o osudu sveho ditete.

Jak jsem dotazem v obou nemocnicich v patek veder zjistil,.. br. 8rubat byl mimo nebezpedi, i dndnim dotazem v Santa Rosa nemocnici, rano i odpol. stay jeho jest zase lepMimo telesniho zraneni, nervovY ottes ce ho zdolal, ptes to Ithak je na ceste k uzdraveni.

Milada po smrti, pkevezena byla do pahrobnickeho Ustavu Charles Hanovan na Broadway, kde ponechana do deseti hod. weer a pak noenim vlakem S. P. drahy pievezena do East Bernard„ kde na tamnim hibitove ulo2ena k vednemu spanku, zanechavajic bolem zdrcenou matku a otce, (kterY dosud nevi o jejim skonu), d y e mladgi sestry Elenoru a Annu a bratra Gilberta a snoubence kterY odchod jeji te2ce nese. Pozustale rodine vyslovuji Uptimnou soustrast.

L, Dressler,

y e Ail'eciu, due. 24. tijna 1934.

Houston, Texas.

Mili ptatele: Musim Vain povedeti, totit napsati o to naei druhe schrizi kado\j'ch sester oclbS ivane ve stare budove na Studewood dne 11. kijna dopoledne za velke freasti. ZivSrm zajmem. se sledovaly, rinzne ty navrhy ku prospechu a zvelebeni nove budovy a vzlaete mistnosti, ktere si sestry vzaly na starost zakidit. Hlav' oveem kuchyne a jidelni mistnost. Nemusim se dale rozepisovati ponevad2 rimohe by• lo jiz napsano ale dekujeme zase za ptineeene a i ptislibene darky jako I potvrzujeme sbirku na pottebne kuchyriske uniformy a zvlaete dekujeme sestram, ktere s neveedni ochotou pkislibily je usit. Darky se uteeene schazi a doufam po ptieti schrizi, 2e budeme moci popsat celou iadu darkri i od pkespolnich pkatel, kteti se sami Nyni se dny krati a vedery prodlutuji, nejlepei- eas ku pracovani rilzn9ch tech vSleivek, plete);)Sch i hadkovanSlch vSlrobkb. Ptijd'te do schfize dne 8. listopadu, uvalujte o novS7ch planech easu ubiva., bazar se blih.

S budovou se pokraettje, v nedeli dne 21. rijna, ocibS7valo se kladeni zakladniho karnene, kterou slavnost zahajil br. Rulik„ pkedseda stavebniho v:"Moru za fidastenstvi domaciho lidu jako i elenri mestske rady Houstonske s p, majorem Holcombem, mutskSrch hostri z Galvestonu, Dallas, Crosby a Sheldon.

Br. Rulik radostnin hlasem vita schroma,2dene, dekuje za fleast a poukazuje s hrdosti na, uskuteeneni pro nas velkeho dija v techto easech veeobecne deprese, kdy i velke podniky se hrouti ale my oai, budeme-li vzajemnou obetavosti rristi v jeden celek, budeme v tomto naeem meste i nee° znamenat "Pkeseda br. Kalousek vita eleny Hlavni 1..1tadovny za ktere promlouva, br. Kubena.

Nde soudce ChernoskS) ukazuje, ze dobti vlastenci sveho vlastniho naroda jsou i dobti obeane teto nove vlasti na zaklade Toho, kterST hlasal "Milrij sveho blizniho jako sama sebe" a od Toho vaechno naae po2ehnani pkichazi. Br. Olexa tajemnik pteeet1 dejiny spol.

Nekteti Se zakladajicich Menu byli pkitomni jakod i prvni pkedseda br. Gallia vzdor svenfil stab dobrSi pozorovatel be2n5lch ridalosti a i 'OHS, dopisovatel.

Houstonsk3l major 0. Holcomb ye sve ocenil viru Oeskoslovenskeho lidu v budoucnost velkeho Houstonu a podotknul, *ie Houston jest velmi clobre mesto i pro Hlavni tt.

V zavekeene keel soudce ChernoskST pods koval mestskc rade za ty mnohe vS7hody, ktere za pkieinou stavby byly povoleny a po spoleenem ofotografovani slavnost ukoneena u spoleeneho stolu, zati2'enSTm vSrbornSirni zakusky, ptispevky to naeich sester. Pkatele z Galvestonu pi. Palivkova ptispela 10 dolary pro bazar a ptinesla od babielcy '8ilerove take z Galvestonu ruene vykezavane rameeky, skvostne prate take pro bazar. Rovnel i pan KratIcS7 slohl 5 dollarri v ruce pi. pokladnice Hamusove Br. Kratkli pomahal stavet tu pr y/1i budovu tenkrat jako mladik ptistehovalec nyni manager zname pekatske tovarny. Dye damy z Bryan Texas, pkispely 2 dollary. Timto vyslovujeme vaem srdeenS7 dik.

Musim si nechat ,take neco na podruhe, dobreho pomalu nejen psat o samSlch slavnostech, rada bych se zminila o oeskem dni v Dallas ale aZ podruhe. Abych nezapomnela Addressa pi. Tesakove jest 5906 N. Main Str. Houston Texas, v ptipade kdo by chtel zaslat darek.

S pozdravem, A. Kostomlatska, dopisovatelka.

Holland, Texas.

Had Vyiehrad Cis. 48.

Cteni bratki a sestry kadu Vyeehrad eislo 48.

V minule schfizi mne tadal br. pkedseda, abych yam oznamil prosttednictvim Veatniku, schrizi 4. listopadu nam pkipada vol.. ba kadovS7ch Utednikil na rok 1935. e protole vase ptitomnost jest 2a,douci.

Orat' se ilea, sluene pro sucho,,mnozi rolnici zaseli oves ale nevzejde az zaprei, #.5 bratrs4m pozdravem, Anton Michalik., taj,

VESTNITC Had For Worth 'Cis. 154.

Ctena redakce Veetniku a mili krajane!

Musim zase par tadkri napsat, abych jako dopisovatelka dostala sve povinnosti. Mili br. a sestry naeeho kadu, kteh jste nebyli phtomni posledni schrize, ktera se odbSrvala u nas, nechavam vedet, ze ptieti schrize odloST"vati se bude prvni nedeli v listopadu u br. a ses PaulovSich. A ted' mill br. a sestry v Dallas, yam veem srdeane dekujeme za feechno, co jste pro nas udelali a za tu velkou navatevu ph zahave u vas, kterou pokadal Sokol a nas tad dohromady ve vaei sokolske sini. Veechna test yam feem za tu bratrskou lasku. Lituji velice, ze jserri nemohla tez kn't pkitomna, byla jsem nemocna, poslala jsem na pomoc aspon moji dceruelcu Anetku, aby vypomahala aspon u tiket.

Snad po dru pe to vynahradim. Cekam, br. Tobola zase nee° napiee, on je jako naAe prava ruka, tako“ich pracovnikri jako br.

Tobola nevi muoho. SrdeenSi pozdrav ctene redakci a vSern etoucirn, A. Svitakova, clop.

Effinger, Texas. t.ad Vernost Cis. 51.

Cteni bratti a-sestry!

Je poteeenim n zaroven povinnosti vam oznamiti, ze jsme pkijali due 14.. kijna etyki nove deny do naeeho tadu. Jsou to: Mille Leva, Viasta Resla, Albina Marueik a Wondra Tidladka a na pkieti schrizi mame zase tki, jestii pkejdou lekatskou prohlidkou, a to zasiuhou naaeho organisatora Joe 'apala a me maliekosti, neb jsem mel tost se s nim povozit a ty brany otvirat, bylo jich na eerty.

Tak jen dal bratke tapale, pole jest jeete dast k ziskani elenri.

S br. pozdravem, Petr Poneik, taj.

Sommerville, Texas.

Pad Slovan els. 9.

Cteni bratki a sestry.

Oznamuji varn, abyste se dostavili do schfize tadu Slovan, ktera se kona 1. nedeli v listopadu o 1 hod. odpoledne. Dillehte jednani- ohledne resoluce, ktera byla poslana a etena. v kilnu a ktera se tree ohledne nemocenske podpory. Tato resoluce bude etena ye sclnizich listopadove a prosincove a buds o ni jednano. Proto se ureite do schtize dostavte, abyste si nemohii steZovat, ze jste nedostali pkilehtost pronesti svoje mineni. Bratr Udetnik tee vas rad uvidi.

S bratrskSrm pozdravem Dr. J. H. Kozar, Tajemnik.

Taylor, Texas.

Jak bylo jiz oznameno ye Veetniku minulem br. K. Chalupou, Z"e Telocvidna Jednota Sokol Taylor uspokada dne 28. tijna, na den 16. vS7rodi Oeskoslovenske neodvislosti vealrek s programem, kterST bude pouen a zdbavnll , ph nit bude fleinkovati hudba Sokolska. Program bude asi nasledujici: 1. Do 7:30 veeer volna zabava; 2. Po 7:30 zapeni pisne "Kde domov milj" sborem; 3. Uvitaci prosloy ,„ starosta Alois BoudnY; 4. Ptednaeka Prof. Ed. MiCka; 5. Veeeke; 6. Tanec besedy slovanske; 7. Sokoli zapeji piseti "Lvi silou"; 8. "TJ fotografa" komicky yYstup sehraji Jaro. Chalupa a Jos. Ilrria; 9. Zapeni pisne "Pisne decry ducha meho"; 10. Podekovani a ukoneeni programu.

Vstupne bude, deti 5c dospeli 15c a kdo bude chtiti darovati vice bude to s diky ptijato neb cent' vYteZek bude darovan na dobrY fteel a sice na Matici Vyeeiho Vzdelani.

Zdejei Sokolski jednota nechce se cvieiti jenom telesne ale take se cvieiti v konani dobra, ktere pkinese debit' ovoce neb se tim nemo'Zne umoZni nemajetnemu Ces. studentu pokraeovati dale ve studiich. Proto jest pianim v'eech zdejeich Sokoli abyste se veichni dostavili na ten den do sine kadu Vyaehrad na Bayersville, neb vstupne jest tak male, aby moll kaZdY ptijiti, a pkispeti na dobrY Teel.

Budeme se twill na shledanou.

Potadajici vftor,

DO DALLAS "Kde pujdeme ye stiedu slavit Halloween?"

My yam na tu otazku odpovidame: zde y Dallaske Sokolovne budeme miti "Halloween" za,ba,vu ve stkedu., dne 31. fijna, ktera zajiste bude zajimava. 0 dobrou hudbu bude postarano.

Pkijd'te y e velikem poetu a nastrojeni na "Halloween".

Marie Filipec, taj. Sokolske. Omladiny kad Cis. 35 Elk. Cteni bratti a sestry; Naei Roseti bratia nas tedy ptijdou pobavit. Teeime se na ne, neb v techto tetIcSrch chvilich tad kafaAST pookkeje. Nezristante tedy zadny doma a prijd'te v§ienni, i kdo mite z okolnich kadia jsou veichni zvani na tuto Slovackou Svatbu." Udelame radost nejen sobe ale i ueinkujicinn, .kteti budou zase pak radi pro dobro a pobaveni naei Jednoty pracovat.

Tedy na shledanou 28. i'ljna!

Fr. deeka.

JAK TO BYLO

PFD

333 LETT-

Ja:k naei ptedkove trestali polni krade2e, o torn acme v archivu mesta Daeic V Daeicich na Morava byl roku 1601 jistSr Matej Sv. z Reele ptista'en ph tom, Z-e sousedovi s pole odnesl nekolik snopti s mandele, jet pak pfevazal a na, sve pole pkenesl. Mel byti za to smrti trestan, ale jen k velke ptimluye y zneeenYch osob byla mu milost udelena Pod tau y yminkou, kdyZ statek svuj proda a nejdele do vanoc daeicke Uzemi opusti. Kdyby se zase navratil, mel byti na hrdle pokutovan. Vice osob musilo za p jistotu 100 kop c. groefi A JAK JE TO R. 1934.

(Citat zemedel. listua ) Rolnik T. zjistil, 'Ze mu s pole zlocleji odnesli posledni firodu.

Rodina, ktera nema ani pid' pUdy, chova 4 kozy, 120 kralikii, hejno husi a slepic. Phstihl zlocleje spoleene s eetnikem, ale u magistratu se nedaelcal Zadneho potrestani. Ptedal tedy vec tadnemu soudu. S jedin.Vm phpadem men 6 cest k soudu, protole soud neptedvolal , eetnika, hlavniho svedka. Vys1STchani byli vZdy jen ti, kteti kradli. Byly jim kladeny sugestivni otazky. Kdy2 onen zemeMed pachatele pkistihl a chtel jim odejmouti pytel a nitan, nastala tahaeka a ph torn nejake to ekrabnuti. Na konec 2alovali pristiZeni jests rolnika pro nasili a poZkozeni na tele. Ke stani si ptivedli svedky a predloziii lekakske vysvedeeni. Na konec ptali roinika, zdali mute skuteene beze vei pochybnosti potvrditi, ze jetel, kterST ptistikni men v pytli, byl jeho jetel! Jak maze vilbec poznati, Ze to jeho jetel byl? Konec sporu byl ten, Ze rolnik byl odsouzen k zaplaceni Utrat ,advokatft ptistiZenSTch. Pachatele dodnes peVirestani nebyli. Onen rolnik dnes je jeete vysmivan a krade-se vesele dal.

Vynalezavost jest vlastnost, kterou ziska me jen cvikem v mlactich letech, pki praci, deni. Veda jest velka moo, nelze ji yeak vyuZiti bez vynalezavosti V ka2clem ptipade ale nikdy ne ye ekole. Skola jest strom yemusi bYti nejdiive vynalezeno, jak tu kterou vedu vyuhti. Phjem, ziskarnl praci zme-; ki naei uaiteenost a podnikavost v pfitomnosti a naei chudobu nebo zamoZnost v budoucnosti. tlovek, kterY vyrostl k dospelosti jen na fleet svYch ptedkfi a statu, bude 'Wilco se ueit sluthe sobs a jiiVm bez ohledu na miru vedomosti, kterYch nabyl, Obchodnik znamena dobyvatel. Obchodo-, vati znamend dues vice net kdy jindy dobSrvati. Ziskavati odbytiete, ziskavati zajern, ziskavati mysli lidi, sympatie a driveru. DobS7vati lidi lze jen a jen poctivm zbohm, poctivou obsluhou, uptimne rninnou slutboy zakaznikfm.

d-1.c. 24.

P ..",10,11;:,,

likl 2ena v

inrsuiruirr

A ZEN valce.

ABEHY k za •azeni ten do sluZeb obrany N statu deji se dnes jiZ v-trinoha statech.

Neni to °Statile nova my glenka. Zeny bojovaly valy , po boku muiti na obrane rodne: hroudy.

Ve svetove \Take obstaravaly Zeny s Uspechem sluDay, ktere do to doby musili delati sluZbou ve zbrani poyinni muZi. Hospodatske te gkosti povaleene doby uskutednily zamestnani Zen i v oborech, ktere drive byly vyraZeny pouze muzum. Ji g diedho je PouZito Zenske shy i mimo samotnou administrativu a poladavek zakaditi Zeny i v ptime Obranne slabe, stal se nyni v mnoha statech akutni.

Take existujici ji2 Zenske formace v rriznYch statech (ktere ovS'em byly prozatim dobrdvdlite ustaveny) vyplYvaji z odhodlani nezUstati v nidern za muZi. Pri pfilditosti pfehlidky rude armady v Moskve, defiloval v eele vojenskYch ekol oddil ZenskYch dristojnikb. I v konservativni Anglii pfedvedl neda yno ZenskY velitel "Zenskeho pomocneho oddilu" — Mary Allen — oddil 200 Zen v uniforms. Tytp Zeny se rozhodly bYti stale pohotove, kdyby jich viast v pfiSti valce potkebovala.

Mary Allen hrde prohlasila, Ze Zeny vaech stafi a ze vaech spoledenskYch vrstev hlasily do tohoto noveho irtvaru a chteji se ve'novati tern sluZbam, ktere v ptipade valky budou od Zen poladovany. Nejzajima yeTai na tom je to, Ze krok postaviti se do sluteb vlasti vyplynul z dobrovolneho rozhodnuti.

Brzy vSak pkijde doba, kdy nunost pkimeje vlady, aby se zabYvaly otazkou povinnYch odvodu Zen k obrannYm slutham.

Neni to pouze nahodou,ze hned po ukonoeni valky byl ptedlolen francouzskemu parlamentu na.vrh noveho branneho za,kona., kterY poeita se zajiStenim se proti ptipadu z roku 1914 tim, Ze bude vaeobecna branria povinnost rozeitena i na Zeny. Zavedeni teto povinnosti inelo bYti jen plaStikem k zakryti otevteneho postupu proti mirovYth smlouvam, ktere stanovi podminky odzbrojeni omezovanim mirovYch stave: RozWeni branne povinnosti i na geny znamend, Ze v den yYzvy by stalo vlade k disposici na obranu vlasti 10 milionri Zen ve stab od 20 do 60 let — nevyderpatelna, reserva pro nabradu muZti ye vaech sluZbach, ktere mohou bYti zastavany i Zenami.

Abychom si mohli ueiniti piedstavu o vYznamu rozSi •eni v'Seobecne branne povinnosti i na Zeny v celem jeho dosahu, musili bychom zpkitomniti budouci valku.

Svetova, valka dokazala bezesporne, Ze prrimysl a technika budou hrati ye valve rozhodujici ulohu. I sebelepe yyzbrojena, a vycvieend armada mush podlehnouti,• nebude-li priimysl s to zasobiti ji trvale v gerni potfebami, kterYch je k vedeni valky bezpodmineene zapotfebi.

Budouci valka bude vedena jako fada na objekty, lezici i v dalekem zazemi nepfatelskYch state. A to na objekty, majici vyznam pro bbstaravani potieb a nastup armad. VS'echny risttedni fitady, veechny spojovaci uzly, ale ptedev gm tovarny, obstaravajici vYrobu valedneho materialu, !, budou muset poditat prh vypuknuti valky s nepfatelskYmi nalety nebo s pokusy o ochromeni einnosti sabota gnimi akcemi.

Ochrana techto objektri vyZaduje nejen hlidani a obsluhu zafizeni„ slouZicich k obrane proti hrozicimu nebezpeei, a konedne vykonavani vaech normalnich praci ye vyrobe, nebot' veteina sluZby schopnYch muzu bude musit okam gite nastoupit do -zbrane k fitvartm.

KdyZ pfehledneme jen zbane spoustu ochrannYch Ukolri, ktere se V pfipade vypuknuti valky vynofi, uka ge nazi kalkulace, Ze

to ilkoly nebudou mod zastati nikdy muZi, nerna-li bojujici armada bYti prilia oslabena.

KaZdY stat bude nucen nespolehati pouze na muge, schopne sluZby v poli i na ty, co zUstanou v zazemi, jsouce 011ie mladi ei staki nebo neschopni, protole ti nebudou staeiti ani mnastvim, ani vYkony na vae bude pfikroeeno k povolani Zen. • PfiSti valka, se neobejde bez Zen — ne cieh Amazonek — ale jako nahrady muZil ve vaech moZnYch zamestnanich, ktera pfijdou v tivahu.

Zatim co muZi povedou valku v poli eiste vojensky, bude . celY narod v zazemi musit nahraditi jejich jak fysicke tak duchovni hodnoty, aby bylo moZno rispa'ne bojovati.

Ten ze state,„ kterY, nestaraje se o mirove smiouvy a odbrojovaci gesta, pflpravi se Udinneji na obranu rodne pildy a vhodne zafadi do valeene sluZby i Zeny, zajiat'uje si nejvetSi zaruky miru.

DANIA

S

KAMELIEMI.

Laos je. tomu prave 100 let, co se narodila Zena„ ktera slouZila za vzor Dumasove popularni "dame s kameliemi". Maio ktera, divadelni hra a divadelni postava si dobyla na jeviW takove popularity a obliby, jako "Dama s kameliemi", jejiz pohnuthvY dej stale vabi obecenstvo i etenate a jejiI titulni aloha ',aka dasud vS'echny vynikajici hrdinky divadelnich prken. U ptilelitosti leto:;.niho vYrodi Nide tudiZ zajimavo promluviti e skuteene dame s kameliemi, o skuteenem aivote legendarni hrdinky Dumasova dramatu a Verdiovy . opery.

Jmenovala se Alfonsina Plessis a narodila se r. 1824, tedy taint roku, kdy se narodil Alexandr Dumas st., otec spisovatele "Damy s kameliemi". Pfestehovavei se do PafiZe, pfijala jmeno Marie Duplessis a yyspela zahy v elegantni a velmi vzdelanou damu.

FrancouzskY basnik Theophile Gautier prov jeji knihovne bylo lze nalezti nejlepS1 a nejkrasnejai knihy v bohatYch vazbach. Take skladatel Liszt se vyslovil s obdivem o jeji uSlechtilosti. Krasna, a duchapina Marie Duplessiove mela ovaem spoustu ctiteln a napadnikil. Vevodove a diplomats skladali ji sve jmeni . k noham. Hrabe Stackelberg, kterY jako rusk vyslanec na rakouskein dvote zastupoval na videriskem kongresu svuj stat, promarnil v 80 letech sveho veku nesmirnou spoustu penez pro tuto Zenu–Frantieek Liszt ji miloval po pet mesicri. Hrabe Peregaux ji udinil svou legitimni choti. V jejim salonu schazel se vykvet pafilske spoleenosti, fada jejich ctitelri nemela konce. Pies to vaak nezavdala nikdy pfleinu ke skandalu; Jules Janin potrvzuje, 2e "Marie nebyla nikdy hrdinkou historek, ktere se hrou a dluhy zadinaji, soubojem, finandni zkazou, zebevraZdou a skandalem konei".

Jeji styky s Alexandrem Dumasem, ktere ji zajistily nesmrtelnost, poealy se v zafi roku 1844 a potrvaly do piTStiho leta. Obema bylo 20 let. Marie byla jis tehdy chord plicnim neduhem, vedela, Ze je odsouzena k smrti. Byl to Dumas, kterY milostnY pomer pferuSil. 30 srpna 1845 napsal sve milence: "Ma draha Marie! Nejsem dosti bohat, abych Te mohl milovat, jak bych ja, chtel, a nejsem chud, abych mohl bYti Tebou jak bys Ty chtela. Bude lope, zapomeneme-li navzajem. Ty jmeno, ktere je Ti patrne terrier lhostejne, ja 'Stesti, ktere se mi stave nedostupne. Nemusim Ti rhkati,, jak jsem smuten, nebot' Ty pied via, jak velice Te miluji. Tedy: Zij blaze! Ma2S prhlia mnoho citu, ne2 abys pfleine mehe psani neporozumela, a jsi duchapina, ne2 abys mi nedovedla odpustiti —". Tento dopis koupil Dumas syn ye vefejne dralbe zpet a vendval jej Safe Bernhardtove, vevazanY v drahocenne vydani "Damy s kameliemi."

I tote jmeno "damy s kameliemi" ma, historicky privod. Marie Duplessis nebyla tak site za sveho Zivota nikdy jrnenovana, ale bezvonna karnelie byla jeji nejmilejai kvetinou. Prudce vonicich kvetin nesnesla pro svou chorobu, proto ji vaichni naVatevnici

tOna

1934.

zasypavali kameliemi. Dle svedectvi soueastnikova byla kaZde jitro zahrnuta kameliemi kol dokola.

Hrabe Pregaux byl jedinY z milencu krasne Duplessiove, kterY se odhodlal vstoupiti s ni ye sriatek. Stalo se tak 21 imora 1846, ale manZelskemu souZiti mezi obema nedoho. Naopak se zda, Ze svatbou se jejich pomer a styk — skoneil. Mezitim nemoc Maripostupovala. Steti ji2 mluvila, ztracela dobrou naladu, pf'epadala ji Uzkost pied smrti a my'Slenky na blizkY konec ji stale zkormucoValy. Mesic pied smrti se ukazala jate v ()peke a v Palais Royal — v bilYch, hedvabnYch 'Satech, zdobenYch diamanty, bleda jako pfizrak. Tisnily ji dluhy a pronasledovali yetitele, nebot' ac nebyla marnotratna, nebyla take yypoeitave, a neprodavala svou pkizeri za penize. Tak zemfela 3. imora 1847, ve yeku pouhYch 23 let, v bide a nouzi ta, pied kterou se kokila cela Pafi2 jeji2 pamatku zachoval svetu Alexandr Dumas ml. svou divadelni hrou v postave Markety Gantierove. A dokud bude hrana "Dama s kameliemi", dokud nezmizi s divadelnich pokadri Verdiova "La Traviatta", do• tud bude soucitne vzpominano ne'St'astne Marie Duplessiove — damy s kameliemi.

Guy, Texas. kid F. B. Zdrribek 'Oslo 112.

Mili bratti a sestry!

Ve schtizi, odbYvane 14. fijna byli uvedeni nasledujici novi eleni: Louis Pekai a Jan Peka • sl. Olga Straelkova, sl. Klara Hotakova a Olga Hofakova do Detskeho odboru.

Oslava novYch elenti spolednYm obedem se dobte vydakila, jidel bylo hojnost i pivedka.

Muzikanti Pekaiovi zahrali po obede, a ti mladei se pustili do tance, a ne2 jsme se nabyl eas pomfaleti na domov.

Schrize byl ptitomen br. Ig. 8enkytik s manaelkou, br. Kubelka se synem od Beasley a jeho evagr J. Toupal, majitel zazraeneho linimentu.

Dne 16. fijna, Zenil se p. Jos. Buchta se sled. Helen Klimkovou, ktera je dcerou po zemfelem Fr. Klimovi, a matka je byvala Anna Mayerova ted' je Rybakova. Vdavky se odbYvaly v kat. kostele na Damon, a obiady vykonal farai Nesvadba z FrYdku a farat Hana,k z Needville, Tex. Po zdavkach meli obed u rodiefi nevesty m. anZelti RybakovYch, a veeer meli svatebni zabavu zde v sini Fosseve, prh hudbe Nesvadbove. Nav gteva pry byla na zabave velika. NovomanZele budou bydleti zde v Guy na fume rodieti tenichovYch Jos. BuchtovYch v peknem novem domeeku.

Br. Jos. Waleik koupil domek neb jak vacobecne kikeme hauz, od Will Zemana, a tyto dny ho stehuje hued vedle na pozemek Waleikri.. a bude v torn hauzi bydleti syn Vilem nedavno ZenatY. A Will Zeman se stehoval za jeho otcem Jos. Zemanem, start' hauz rozebrali a postavili znovu vetA ted' vas, vSecky naAince, zvu na pekne divadlo, ktere sehraji sokol gti ochotnici zde v sini Fossove, dne 4. listopadu, pfesne o 3 hodine odpoledne zaeatek. Hrati se bude kus: "D ye Zelizka v ohni", ceselohra o 4 jednanich, z venkovskeho Zivota.. V padu deativeho poeasi, bude divadlo odloleno na 18. listopadu.

Ostatni bude v oznaince ve Vestniku. Br. Moueka by mohl ten ptijet s jeho novou dru2kou, a br. Morris ten by mohl pfijeti s jeho pani, ukazat ji ta /nista, kudy vozili s p. Karialem ty cedroy e slcupky, kdyt pkijel do Ameriky do Rosenberg.

Tak tedy nezapomerite, a pfijedle z blizka i vzdaleni. Jsem jista, Ze se yam divadlo bude libiti. Na zdar?

R. Mikeskova.

Domaci koncert. "Jak se yam libi hias me panI 9 " — "Co jste, prosim, fikal?" — "Co soudite o krasnem hlasu me lenyr — "Promirife.„ co jste raeil fikat 9 Ta Zenska totiZ ive tak pfieerne, Ze neni rozumet ani slova."

Ma vZdycky gtesti. "Ona Zena me stela cele jrneni." — "A nine pfipravila docela o rozum." "Vy LIZ mate takove atesti, Ze vy7 jdete ze vSeho bez velkYch ztrat."

ye

stkedu, clno 21.

itsusui;

kinla 1934.

0 MNOHO .let obilni plottice cili ttenice p obilni byla postrachem farmaft ye Spoj. Statech. Jeji facleni pusobilo stratne tkody, a zdalo se, ze jeji teror stava se hroznejti, na misto aby polevoval. Vedci rok po roku Ukiah, jak by jeji zlobu odrazili, nicMerle ptes vtechno jejich badani prottice hloubeji pronikala v kukutiCne kraje, aZ tohoto roku jeji Mani v jedenacti statech bylo takoveho rozsahu, ze nikdy pied tim farmati nebyli ji tak silne potkozeni.

V illinoiskem okresu MtLean, v srdci jednoho z nejvettich kukutienSTch distrikta na americkem'kontinentu, konaji se experimenty„ ktere snad vyteti problem obilni plottice. V experimentech tech jde o to, aby byla vypestovana kukurice, ktera by plottici vzdorovala.

Dr. J. A. Holbert, pod jehok' dohledem experiment se kona,, pravi: "AZ dosud dosaZene vYsledky jsou slibne a zdaji se nasvedeovati tomu, ze odolnost plo gtici mute bYt v kukutici ypestena ani by kukutice pozbyla nellep gi svou kvalitu.

Doufame Ze se nam to podati v nekolika Indio letech vedeckYm pestenim a ktitenim co by jinak, za pravidelneho procesu, si vyZadalo celeho stoleti. Na g experiment milZe ptekonat na ge nejvyggi oeekavani a muze take bYt postilen nezdarem. Nicmene vYsledky, tohoto roku dosaZene, jsou uspokojiye a my kiademe velke nadeje v dal gi experimenty. Buclou-li vYsledky • v pti gtich etytech letech uspokojive, mitZeme bYti jisti, jsme vypestovali druh kukutice, kterY vyte gi jcden z nejvet gich •farmatskYch- prOblenni.

Za.jima se hlavne o kukutici, ktera bude odolavat clrubentu vylihnuti obilni plogtice.

Prvni vylihnuti lze potirat budovanim pildy VETOVA krise se nevyhnula ani ArgenS tine, jeji2 statisice hektaril zeine lei lad.em. Je to paradoxni, ptirovname-li nagi republiku k Argentine a tekneme-li„ ze Ar' gentina, ac je dvacetkrate vet gi ne nage Ceskoslovenska republika, ma pouze 12 milio-' nil obyvatel, a Ze ma nezamestnane jako kaZdY jinY stat sveta. Argentina je zemi zemedelskou, jez sve produkty musi vyvalet.

Poneva„d2 na mezinarodnim trhu zemedelske produkty klesly pod vYrobni cenu, a poneva& tato zom naraii na svetove burse na konkurenci, nenaleza odbyti gte. Dostala se na, svah. Av gak argentinska krise je take zavinena vlastnimi -vnitropolitickYmi nesrovnalostmi. Neustale vnittni nepokoje znehodnotily kurs jeji meny.

Argentinska vlada omezila ptistehovaleetvi, aekoliv by pottebovala„ aby se do ni nahrnul ptebyteenY Zivel ze zalidnenYch statit. A tak dnes jen za velmi zvla gtnich okolnosti se sem ptistehovalec dostane. Snadno se sem dostane zemedelec, kterY prokaZe, zde mini koupit pildu a usadit se. Jini delnici, kvalifikovani stolati, strojnici a pod. vydelavaji pritmerne 5 al' 6 pesos, (8-10 pesos pied ttemi ci etytmi lety).

Kolonie, ktere se zde v Argentine vyskytly, temet v gechny se rozpadly. Kolonie Dora v Santiago del Estero je temet opugtena.

Zije v ni asi 15 nagich kolonistil s rodinami od 4roku 1926. Rovna stard kolonie El Dorado se rozpadava. Jak sami zemedelci tvrdi, neuhradi vYrobky ani naklad. Ohromne, neprehledne laity zeme lezi ladem, a neni nikoho, kdo by je obdelaval. Snad na g rolnik by dovedl v teto zemi hot4evnatosti ptekonat vgeschny obtiZe a udrZet se hospodatsky, jak jsme, toho byli sveciky u jednotlivat v Colonia Dora v eaku atd., kteti se tam piese vgechny svizele hospodatsky piece jen drZi. Nage nejlep gi a hospodatsky nejsilnej gi koIonic je v d a k u Je star giho data a hospodatsky zesilila, v dobach prosperity. Praire v tyto ciny„, kdy je :ten na bavinu, kolonie v Oaku preiva vtru gujici udalosti. Tamni rolnici uprostted zni nechali prate a g1i do stavky. Ptede Znemi byly totii eineny ptizniVe pikbklky na bavinu, kolem 230-250

proti plostici. a rtiznymi prosttedky. Druhe vylihnuti vleta v kukurici a je vet gim jejim neptitelem nez vylihnuti matekske. Podati-li se nam vypestovatti kukutici, ktera bilde odratet toky, vedene proti ni hmyzem ze vzduchu, problem farmatskY bude znaene zjednodugen.

Doufame, Ze lze takovou kukutici yypestovati. Vime, ze v charakteru plodiny neni nideb° co by nam ptedem oznamilo, ze •odolava hmyzu. Na tuto otazku maze nam (let odplogtice. paved' jen hmyz, Kukutice, ma-li miti cenu, musi nejen 0dolavati hmyzu, ale musi miti je gte jine dobre vlastnosti. Odoinost hmyzu je gte nestaei pro hodnotu kukutice. Budou-h plogtice nadale, pak kukutice, ktera jim neodolava, ma malou cenu. Snalime se abychom ptidali k ncilepgimu clruhu kukutice odelnost obilni plogtici, ale to se ncda provost ptes noc."

Farmati v kukutiene oblasti zajimaji se nejen o tyto Otperimenty, ale i o lesnatY ctchrannY pds, jeji federalni vlada ma v zavesti od kanadskYch hranic k texaske tote Red,. v ice jednoho sta mil. Vgelijake dsudky farma.ti prona geji o tomto projektu, ale sttedozapacini zemedelci celkem shoduji se v torn, ze ochranneho toho pasu je tteba, zvlag te kdy2 m-inule leto pra gne borate ptebnaly se od Dakot k atlantickemu pobteli a suchem droda byla znidena a dobytek Nebyla to prvni pra gna boute, ktera vznikla v Oblast). lezici mezi kekou Missouri a SkalistYmi horami. Stati pametnici vzpo-

saihovavi ptici argentinskSrch pamp.

Emigranti,

sos za tuna, av gak jak zaila Zen, nakupni domy razem ceny srazily pod 150 pesos. PCstitele bavIny v gak stavky vyuzili, Zadajice za bavInu pinou cenu. J1.2 14 dni sta ykuji a zasahuje vldda, aby spor byl urovnan ve prospech zemedelcd. Zatim co rolnici stavkuji, sklizen jo ohrolena de gti a kobylka.mi, a ba, ztraci na sve hodnote.

Tyto pchnute dny ptinesou rolniktim v Baku novo zku genosti. Jejich produkty dosud vftly kupovala firma, ktera nema zajmd na tom, zda rolnik vyclelava ci prodelava. takrati se proto ptipravuji zaloZiti hospodatske druZstve, by jim usnacinovalo prodej plc din.

Tak to dues vypada s kolonisty. Vyhlidek pro delnictvo, jak jsem se jit' zminil, tu ted neni. NezamestnanYch jsou statisice. Mnoho nakch kraja:nti Zije v kampamentu nezamestnanYch v : Novem ptistave, kde je na 5 tisic nezamestnanYch a jejich podet se hodne zvygi ted' pa Znich., az zemedel gti delnici p1-ijedou z venku z pimp, aby se v zime -poohrali ve hlavnim meste. Tito nagi krajane jsou jako stehovavi ptaci. Z jara, s prvnim zdsvitem litefveho slunka se vydaji na cestu do girYch argentinskYch pamp, dli tam a2 do zirny, a pak se vraceji sem do hlavniho mesta, aby tu protravili, co za leta na pampe R. Novotny. vydelali.

C sky dcrost na Sluveusko a slevenskSi do Cceli a na Morava: to je nejlep gi prate pro lepgi souLti. SckolskY vestnik pi ge o podniku dorostu ZlZkovskeha toto: 18 dorostenct a 10 dorostenek, s vedoucimi 39 osob, zajeli si na Slovensko, prolezli ye 23 dnech Malou Tatru, °rave, Liptovske Hole. Nizke Tatry, SlovensKY raj i Vysoke Tatry, pochodovaly denne prilmerne 6 hodin a po takave namaze byli je gte v2dy schopni patadati veder besidky v slovenskYch jednotach a ptekvapovat slovenske bratry svou pruZnosti a oc17 'y am Jejich vedouci br. BotickSr rozdelil

minaji.' nO, pra gne boute, ktere tadily pied padesati roky, a tu maj ice takoyou zkugenost mnozi z nich jsou nazoru,ze vedi nee° o tom, udr2i-li se stromy v navrZenem ochrannem pasu.

Jeden z nich, Kansasan, pravi, ze mnohe pkekaZky stavi se v cestu tomuto programu, ale ze budou ptekonany, bude-li program planovite provaden, zatim co druh tvrdi, 2e zapadni kansasky vitr nelze zastaviti, ze se prolene lesem a ze stromy tam bez zavodriovani neporoustou, leda podel potokii a tek. Jiny opet shledava„ ze zavodriovani zapottebi neni. U Siblette, Kans., zasazel sto norve2skych topold a gedesat ruskych morugi, a vgechny ty stromy se udrZely az na jednu morugi.

Oekkava se, ze jednetlivi farmati budou zakladat ochranne lesnate pasy, pki nejmengim sy Ych domovii. Minuleho rokti farmattim bylo doclano ptes 22 milionti stromkti pro sazeni. Stromky ty pti gly ze statnich gkolek, byly prodavany za nominelni cenu,. a bylo jich pouZito hlavne na vYchocinich a jrZnich farmach, aby jednou vydaly dtevo a na farmach stkedozapadnich, aby lamaly vitr.

Illinoiska universita vybizi farmate, aby na svYch farmach zakladali ochranne lesnate pasy. L. E. Sawyer, lesnik universitni di, Zo pas ten zatizenY kolem domova, zptijemintje Lti na fume. Stromy zmirriuji rychlost vetru jak v lete. tak v zime„ a mimo to chrani pudu . zc neni de gti odplavovana.

V Italii, Mad'arsku a Rusku ochranne lesnate pasy nejsou Zadnou novinkou, a jak se .sdelujc, osvedeuji se: zemedelstvi se sta.bilisovalo a rolnici maji dobrou sklizen i v ncjhorgich sozonach, co farmati v krajich jsou postiZeni ztratami, dorostcnce a dorostenky do gesti eet.' deta mela sraj kotlik na vateni a dve eety spoleenY sklaclaci vatic. Velice se to osvedeilo a umoZnilo- levne stravovani mimo chaty. S ptipravou zapoeali jiz v bkeznu, kdy si sjednali style se sokolskYmi jednotami, odbory KCST. a najemnci chat. V gichni ochotne vyhoveli. Celoroeni usilovna einnost vzdelavaciho sboru neintiZe at' chlapcdm ani zlomek toho, co jim dal ttinedelni pobyt mezi Slovaky. Nalclady na jednoho deastnika byly vypoetetnY na Ke 470. Pohostinstvi sokolskych jednot sniLlo tuto eastku na KC 412.65 — DobrY pkiklad snad nalezne nasledovniky.

Jak tidily vajenske tlupy nemecke pied 20 lay v Belgii, o tom psal 27. srpna 1914 Berliner Tagblatt pa dobyti mesta Longwy (Lovane)., proslavene parnatkami, ktere „ valeenici pustc gili: "Slo o to, aby ve gkere obyvatelstvo lovariske, ktere se branilo, bylo co nejpkisneji potrestano. Poneva,dZ v galc nebylo moZno trestati 45.000 lidi, byl vyclan rozkaz promeniti jejich ptibytky v trosky a tim dati cdstra gujici ptiklad i jinYm, kteti hlasili zaketnou valku za svatY, vlasteneckY Vg em obyvateltim bylo natizeno, aby behem hodiny opustili mesto, a kdyZ se tak stalo, vyg lehly prvni plameny a stara Lovari, ktera trvala temet dvanact yen, propadla zkaze. Jen bliZe nadraZnich sadd ugetteiao bylo nekolik domii a zachovana Listala sitetoznama radnice. Byl take dmysl (!), aby se zachovala universitni- knihovna s drahocennymi starYnai rukopisy a spisy. Ale pohtichu nebylo moZno pti neposatelnem zmatku v techto chvilich nalezti budovu knihovny. Toprve, kdy2 uZ ji plameny zachvatily,, dovedel se o tom velitel a dal rozkaz k hageni bylo vgak u2 pozde." NezfrStane toto skvrnou pro kulturin. narod? Kdo je je gte pro to, aby se takto vyrovnavaly spory mezi narody?

Dokonce slibovala se Belgii neutralita a pak byli ptepadeni a jejich vlast pusto gena! A kolik nevinnyola zivotu pri .tom padlo! Ted' by bylo vhodne, aby v Nemecku a vgude, kde vladne nalada pro valeenou pomstu, ptedvaden byl film "Na zapadni fronte klid. ."

Snad by bojovne nadgeni trochu ochladlo a neplodilo nove ne6testi±

0,‘

Otedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUCKA EDITOR Vyd a vat el e -- Publishers (2ECITOSLOVAK PUBL. Co., West, Texas ri'edp/atne 65c road. Do stare vlasti 065 rodne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni 'Of adovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere (Ripley, piedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in south.

Otazka a odpo yed' "Poti'ebuji ja anebo moje rodin y pojig teni na divot?" Tuto otazku mei by si polotti kaalei dbalY• otec rodiny.

Zkug enosti rids uei, 2e je prozirave a rozhodne nutne pojistkou na divot • rodinu zabezpeeiti pro ka2c1V pkipad. V ka2de osade miste byli jsme za posledni roky sveclky, ani ti, kteti pied lety byli hospodatsky neodvisli, nebyli u g etteni mraziveho dechu bidy a stradani pies to, ae ani ye snu se nenaddli pohromy, ktera je seihla. Ano, jsou mnozi, ktere%-rn nic nezbylo neali jejich aivotni pojistka, proto2e skoro v ge pohtbeno bylo v troskach krise mimo onu pojistku, ktera, dnes ma stejnou cenu — ba vet gi — jako mela pied nekolika roky. Proto otazkou dnegica ua rieni "potiebuji-li pojistku na divot?", nS i -br2:"Kdesimazjtpvnoure pojistku pro sebe a svou rodinu?" Psali jsme nekolikrate o reznSrch pripadech, kde se krajani deli oklamat laci nabizeneho pojigteni, poukazovali jsme na galbu a klam tim, ae kupujici domnivali se nee° jineho neali takova lacina pojistka skuteene je. Lacina vec se obyeejne nevyplaci a v oboru poji gteni nema aadnou-cenu viibece Na ge SPJST. nabizi krajantn pojistky reznVch druhti, v gechny pine zajig tene a zarudene vecieck5"Tmi v3ipoety a postaditelnou zakonitou zalohou. Jest to nage a yak bratrska jednota, jest to organisace rids vaech a proto zveme na ge krajany, nejsouci dosud eleny: vy gettte ptedem co yam nabizi, vygettte ve'rhody elenstvi v na gi SPJST. Shiedate, ae nikdo nemuae yam poskytnouti lepgi, zajigtenej gi a lacinej gi pojistku neali nag e Jednota.

Hrst vzpominek. Devet let pied svetovou valkou byla v Prostejove na Morave v .;„', stava KupkovSich maleb. Profesor Juda napsal do katalogu ptedmluvu, za kterou ho napadi Dostal-Lutinov. Masaryk se ptipadu ujal. A vyvolal tim proti sobe aalobu pro uraaku na cti. Tti sta osm aalob podano bylo na jednoho. 2aloba znela na profesora Toma ge Garika Masaryka, 551eteho, v Hodonine rozeneho„ citive katolika, nyni vyznani helvetskeho, Cenateho c. a k. profesora do Prahy ptieluenehee Camo2neho, jia trestaneho!

Profesor Masaryk byl pokutovan pro obsah broCury o Hilsnerove ptipadu. Masaryk tedy sebral tech 308 aalob a gel k advokatu Bouekovi. Tomu se Male kola pied °alma. Kdy2 to Masaryk zpozoroval, ptal se: "Kolik pak za to mohu dostat?" "Asi 14 dni, pane profesore!" "Tot' si aspon odpoeinu". Vehlasmi obhajce Boueek se zarazil, nechtel s pravdou yen. Masaryk poznal, ae ma nee° na sve advokatske du gi, a ptal se co je. A dostal vyhybavou odpoved', ae s odsouzenim je spojena ztrata doktoratu a profesury. Masaryk neomdlel, nelekl se, a klidne poznamenal: "Ja, ua se nejak uaivim! Nebojte se!" PetapadesatiletSr CenatS7 profesor klidne odpovida, ae, by se ua nejak uzivil. Pied pfiltietim tisicein let, kolega tehdej gi Masaryktv, Woad Sokrates v Athenach sedel take na lavici

VESTNiX obtaloVan;Ych a odsoudili ho vypit bolehlay.

Rakugaille otravevali Masaryka kdy2 solid ho zbavil jecine aaloby, v zapeti hodil mu na krk druhou . . Dopadlo to elobte, ale iiste tehdy . nebylo Masarykovi dobke, ani jeho obhajci. Tehdy nikdo netu gil, ae o 14 let pozdeji, bude ten Masaryk presidentem eskoslovenske Republiky!

Kdy2 se Masaryk vitezne vratil dome, a Republika jej pkijala a uvitala jako krale, a kdy2 sloCil svou ptisahu v Rudolfine u ptitomnosti narod.a do rukou TomaSlovYch, a na lirad krahl deskYch odjel, za zneni zbytkil tech zvont, ktere ukradeny nebyly, ani si neusedl a jel nav'Stivit druZku zivota, aenu milovanou — do sanatore ye Veieslavine.

Nesnesla bolesti utrpeni.

Pracuj elovede! Co prate cid, nea tata s inamou a gkola vgtopi decku ptedstavu„ ae prate je vec nutria i dobra a ae pojem povinnosti pattie k aivotu stejne tak, jako nutnos•.umYvat se, spat a clYchat! A pak ptijde hospoda,iska krise a uei, ae mit povinnosti je vlastne jaka,si mlost, ae i o to praci je tteba se rvat. Krajice pracovniho a tim i chlebneho se krisi zmenaily. Zmengily? V2dyt.' naopak vzrostly: chleba i premyslo ySich 147robkft je dnes vice nea yeera. A bude zitra vic nee dnes. A budou ka2dYne nov3im pokolenith dobSrvany a vyrabeny leheeji nea otci a dedy. Jak je to moano? Piece boutlivY vYvoj techniky nam ukazal, abychom ptemYglen nikol o tom, komu ciat pravo na praci, ni-bra spige komu mame clati pravo nepracovat. Zejmena btemeno telesne prate stava se leledi s ka2d,Vm nov,Vm strojem, s ka2dYm novYm pokolenim. Osvobodit od neho starce, nemocne, invalidy — tot' pri gti cil oragnisovane Prace a plan naaeho presidenta. Vefejnost americke, muss si v gtepiti ptedstavu, ae nemusi pracovat, kdo u'i pracoval ne etyticet ci padesat, n3ibr2 i jen tticet nebo petadvacet let, kdyi obrovska vet gina lidu zahaji zapas, by kongres starobni poji gteni uzakonil. Narbk na zaopatteni stall maji i ti,. kdo2 zfistali zdravi, kdy2 spinili svfij uraitS, spoleeensk.Y- pracovni ekol. Proto kdo chceg bojovat o pra y() na praci, vez, ae music soudasne bojovat o pravo — nepracovat. Vytadit z existenaniho zapasu chasu do dvaceti let.

StarYm slugnejei pease a ne od petagedesati, nYbrC od gedesati , petapadesati, padesati.

Vgem zkratit praceiVni dobu: sedm hodin; gest hodin, pet hodin, petidenni pracovni tYden.

Technokracie, tot' jen poeatek ureiteho socialne-inCem"7-rskeho mygleni.

Nemecke omezuje uzivani stroN. itigska vlada vydala zakon o omezeni stroje v tabakovem pramyslu. Tento VYnos je vS7slovne oenadovan "jako do?,‘asne, ptechodne opatteni proti nezamestnanosti". pied tim byla stanovena pro plan k zaopatteni prate podminka ae "vgechny prate maji bYti provedeny, pokud strojni pomficky jsou nezbytne, lidskou pracovni silou." Pii stavbe automobi10\7S/eh silnic ma se rovnea dati ptednost rueni praci pied strojovou. Proto take schazi v techto zakonnYch ustanovenich navod, ae jedinYm rozhodujicim einitelem ma bY-ti otazka vYnosnosti, to je, ae mira upotrebeni strojil Jna, bYti zavisla na eiste v3ipoetov3"rch fivaleach..Je °statue dosti nesnadne stanovit °beetle skuteenou vYnosnost strojove a mein prate. Pro soukromeho podnikatele by se snad zdalo vYhodnelSim propustit sto pracovnich sib nahradit je • strojem. A piece muse toto rozhodnuti z narodohospoda,fskeho stanoviska bYt dosti nehospodatske, nebot' provozovaci vydaje onoho stroje spolu s vetejnYmi naklady pro lidi, uaivanim stroja od yffelku vykazene, pfesahuji vY- gi mezo pracujicich — i kdy2 ptihli2ime k hojneji pracovni p •ile2itosti v strojoySrch tovarnach. zpasobene stoupajici poptavkou po strojich.

K tomu peistupu e velika moralni vYhocla, jia nutno spattovat v sebemen gim poklesu nezamestnanosti. Je ziejme, ae otazka "strojove, nebo rueni prate" v dobach nouze a pfechodu muse bYt; jen dodasne regena kompromisem (dohodou). 2e se v gak vfibec musi uvaaovat o brzdeni technickeho pokroku, jest teakou V3'Ytkou proti nynegimu mezina. rodnimu nospodatskemu facia. Kdyby byly

vc tredu, due 24. kijaw vYsledky racionalisace (rozumovedy) pkizpii, sobeny dnegnim moanostem, bylo by take spige ino2ne strojovou vYkonnost a lidskou praci i bez vy'slovne emluyy podle jednotwych z.asad yzajerene vyvaCiti.

President Roosevelt prST pejde jegte dale do leva. V nejbliCti dobe uslygime vice o no\Tem veikem socialnirn programu, kterS7 pre sident Roosevelt oznamil minuty eerven jako program, jena bude zahrnovati podporu v nezamestnanosti, nemocenske pojigteni, pense pro matky a pojigteni marYch soukroin;fth podnikatelft a formate proti reznSrm neptedvidanostem. Odborove organisace delnicke podporuji Roosevelt& program a zmena nazorfi giroice vetejnosti vze gla z poznani, ae velka nezamestnanost neni jen doeasnYin stavem, nYbr2 trvalYrn politicky'm a hospodatskYm einitelem v aivote naroda. Toto rozpoznani je zakladem sily presidenta a vysvetluje jeho popularitu. V politice Noveho ildelu se bude pokradovat ye yetgim metitku a hospodatska politika Rooseveltova bude smetovati je gte vice vlevo, nikoli e jak mnozi oeekavali, vpravo.

Vyridili jsme Cadosti r. Oechoslovan C. 40, v Hillje, odeslanim jeho pkispe yku v eastce $5.00 Texasske Matici Vy ggiho Vzdelani na jejiho pokladnika br. dr. Kopeckeho do San Antonio. Br. James Hradecky nevecla adresy dr. Kopeckeho, odeslal taclo ySt ptispevek redakci, aadaje dorudeni tehot do mista praveho.

Zrnikko: V tilde Masarykove se kdysi ptal profesor • Masaryk jednoho ze studentii, kolik je hodin. Nasledovalo ptisne napomenuti Masarykovo onomu studentu, kdy2 hlasil, ae jsou etyti hodiny. Masaryk totia nahledl na hodinky studentovy a videl, ae je co etyti minuty etyti: "Uete se mluvit pravdu. kejte„ 2e jsou &Lyra hodiny, kdya je za eterti minuty etyei." Chrante se "ptatel", kteti o yes kikaji, ae va ge dugevni hodnota, 2e na vaaich kulturnich hodinach jsou etyti, a vy zatim mate hodnotu za etyti minuty etyti. Nic horgiho vas nemuae stihnout, nea kdy2 ziskate ptitele, kterY na vas haji to, co byste ani vy nehajili."

0 nas pro nas. Rad KoirienskY, cis. 20 v Granger, jeden z nejstar gich a nejsilnejgich, majici tadove fitedniky zku gene a dbale, konal minule nedele pro oeskY Den v Dallas o tYden odloCenou pravidelnou schezi, jejit navgteva byla skuteene hojna. Prostorna sin byla pine obsazena, nedostavalo se sedadel pro eleny pozdeji se dostaviv gi. Tea bylo tomno nedlenfe ptatel a nekolik hoste pfespolnich. Rad KomenskS7 stoji si finandne skvele, odvadi mesieni poplatky do Thttedi pravideine, tadova, pokladna nikdy nezeje prazdnotou a eistY ptijem ze sine a pronajimanYch pod ni obchodfi vyna gi rodne kolem 18 stovek. Rad rozdelil tento spolkovSr ptebytek rovnodilne mezi elenstvo. Loni i letos psano bylo k dobru ka2cleho elena sedm a pus dolaru. Jiste iikaz na dne gek Schilze mela hladkST prebeh. Ptedseda br. Jelinek uvedi tadu novYch olene zpesobem jednoduchS7m av gak elfistojnYm. Pote vYcvou k tomnY'm, by neodkladne ptihla genim svYch ditek deli zakiad k zavedeni D. Odboru, ptedstavil potadatele a vyzval ho k proslovu.

Pozorne sledujicimu elenst yu naznaken struene podklad, ukol, smernice bratrskYch podpernYch organisaci a na gi SPJST. zvIagte.

Byl vyzvednout i doloCen fakt, ae ee gsti rodidove jsou moraine povinni, ptihlagovati svoje ditky k na gemu Bratrstvu, ae prate a esili nagich pionYre bylo by marl* nepostarame-li se o nahra2ni ssly z rad na gi omladiny. Ptitomny na g jed. br . Urubek ihned pet proslovu obeg el sedici tady a behem nekolika minut scleloval vYsledek. - Bylo deset phhlae:enYch„ dal gi budou zajiste naeledovat. had KomenskY ma tudit dosud 2elenY D. Odbor a na poeetnost jeho elenstva je jiste, DetskY Odbor bude v Case kratkem rusts, yedouci daji mu ptile2itost k ptislu gne praci, divadla, hry, programy a pod. Musime se snaait nejen o ziskani mlade2e alebr2 i o to, by jsme, ji k nag im snaham upoutali a do prate zapracovali. Addu KornenskS7 k jeho zdar! zdarnernu rustu

\he Stiedu, dire 24. tijna .1934. po odbytem pruvodu mostem okol1nuni a mistnimi krajany, sjezd byl seiaden asi takto: NED

Bratr Sadilek z Nebrasky byl zvolen za piedsedu a br. Vosatko z New Yorku za vYpomocneho piedsedu, kterY drtel zapis tadatelu o slovo, jak se kdo o slovo hlasil. Hned pied piedsedou zasedalo padesat delegatil z Illinois, a na prave a na lave strane illinoiske delegace sedely Ohio a New York. Melt' take po padesati delegatech. Ostatni staty nasledovaly, dim menti delegace, tim dale od piedsedy byly stoly pro neureene. Texas byl opravnen k jedenacti delegatilm, ale my jsme nechteli tam poslat na g opravnenY poect riasledkem vyloh pro Jednotu, tak jsme tam byli jen tii: Eng. Polach, Jos. Peter a I. J. Gallia.

Start, osvedeenY novinat Leo Palda uvi--tal shromaidene nadtenou iedi, pak mayor mesta pochvalne mluvil o eeskern narodu, nadet prof 8imek, ueitel na statni universite v Iowa City, Ia., odpovedel majorovi anglicky a vysvetlil jemu udel spolku a prod 'Cachoslovane se usazuji ye SpojenYch Statech, atd.

Na.eet byly sestaveny ruzne vYbory. Na vYboy pro opraVy stanov byl zvolen jedenadvaceti dlennY vYbor, totit z katcleho statu jeden dlen, a br. 8imek byl zvolen za tajemnika a br. I. J. Gallia za vYpomocneho tajemnika na opravy stanov.

At do 8:30 hod. yeeer byli jsme tam vtichni na vYboru jmenovani t. j. vtech 21 dlenti.

Ale po devate ostali jsme tam sami dva tajemnici t. j. br. 8imek a ja, a pracovali jsme at do 12 hodin a sestavili vte, co jsme uznavali za nejlepti. Prof. gimek'aphie souhiasil se mnou v natich opravach. Ostatni vYboroye se rozetli po rtiznYch zabavach.

Cedar Rapids byl pod probibienim zakonem, kde pied prohibici men 64 salonti, ale po prohibici men tajne vedenYch salonu snad 266, jak nam bylo tedeno. A tot' se samo sebou rozumi, to katclY salonista mel tam na sjezdu sve zastupce, a tak neni divu, to nas tak mak) ostalo na vyborech.

Na druhY den rano bylo videti,,te nekteki delegati male spali, a tak v teto nalade asi byl mnohy nadten„ to malo rozvatoval o opravich stanov, vice se ridili dle toho, co hlavni ittadovna a nikoliv zastupci z Chicago, New Yorku a Clevelandu chteli a podle toho take hlasovali. Co tacialy ty menti delegace bylo obyeejne zamitnuto aneb poloteno na Kdyt priala otazka k rozdeleni poplatkti podle stall a otazka rovneho prava tenam, kterOtto dva navrhy na opravy stanov byly texaske navrhy, nastala vteobecna debata pro a proti, a pii nastalem hlasovani bylo hlasovano povstanim. Pri spoeitavani pak nebylo motno ureite rozhodnout, ktera strana ma vettinu. Chicagtti delegati dali navrh na odroeeni schtlze na 15 minut, ktere piedseda povolil.

Nastalo vteobeene piemlouvani s obou stran. Na naai opravove strane byl prof 8imek Leo Palda, Jan RosickY a nekolik za.stupcit z tech mentich state. Ale chicagska, new-yorska a clevelandska delegace staly skoro jednohlasn'e proti nam.

Po zahajeni schtize tadal jsem, aby jsme hlasovali podia eisel radix. Nastala opet vetti debata, a new-yorktti delegati Wojtitek a Here dali navrh na poloteni cele debaty na still. Ptedseda uhodil kladivkem na still, a tam nate navrhy ostaly. Zadal jsem o slovo, ale piedseda ktidel: "Sednout, sednout atd."

Byl jsem v ten eas ve 32 roce veku sveho piny vybojneho tivota, misto abych sednul, vystoupil jsem na stolek a ktieel na piedsedu to chci bYt vyslyten aneb ze sjezdu propaten. Pak teprve jsem dostal slovo. Varoval jsem nate itiedniky, zda-li tak mall budou dbati na zfizeni nutnYch oprav do budoucnosti, jako na tomto sjezdu dbaji, a to nebudou-li nami aadane opravy pfijaty ani v pfittim sjezdu, tak to budeme nuceni zalotit novY spolek, i kdyby jsme to men uclelat sami v Texas, to se o to pokusime, abyehom melt takovY spolek, kterY by vyhovoval vgern potkebarn nyn6j61 i budouci doby, atd akmilo jsem domluvil pMlo ku ran6 nnoilk

vEsTNIm

Prot byla zaloiena S. P. J. S. T. Pita J. Gallia, Houston, TeLl (Pokraeovani.i Otevieni sjczdu v Cedar Rapids, 9. eervenee 1891. delegatil od jinYch strait a podavali mi ruku, to plajdou s nami jakmile budeme hotovi novy spolek zalotit. Mezi temi, co s nami Texany souhlasili byli Jan RotickY, vydavatel Hospodake z Omaha, Nebr., prof 8imek, Leo Palda a mnoho jinYch, na jejicht jmena se nepamatuji.

Prijeli jsme zpet do Texas a ja jsem vAe popsal ye Svobode„ kterou vydaval pan Haidutek v La Grange, a eekali jsme co udela, druhY sjezd OSPS. DruhY sjezd opet tadne opravy neptijal, ktere my jsme chive tadali.

Ovtem ja jsem nebyl delegatem v torn druhem sjezdu a naai delegati nebyli tak vybojni, aby -nee° vydobyli.

Tedy ku konci listopadu v roce 1900 svolali jsme schtizi vtech zastupcii texaskych spolkil OSPS. do LaGrange, Texas. A v teto schiizi po delti debate a vysvetlovani vtech okolnosti a pottebnYch oprav pro rortroutene eechoslovany ye Statu Texas. Bylo usneteno podrteti start' spolek, jak byl a zaWait novY spolek pro stat Texas samostatne s opravami takovymi, ktere by vyhovovaly vaem potiebam tehdejti doby pro Texas.

Sepsali jsme naa "charter" statni povoleni na padesat let ,a v torn povoleni jsme ureiii, to tadne — politicke aneb nabotenske — otazky nesmi bYti ye schilzich rozebirane.

Vzalo to nejakY eas net naa charter nkitel, a net vaecky nate texaske spolky doma sovaly pro zaloteni teto nove jednoty tak to as teprve 1. eervence 1897 nate Jednota byla v beh uvedena se 21 tady a 452 Many, kteki byli zaroven eleny eSPS. Organ pro naai Jednotu jsme chteli miti samostatnY a za vydavatele a redaktora se nam nabidnul diivejti vydavatel Slovand, pan Fr. Lidiak z La Grange. Mel vydavat mesienik za $25.00 mesiene, za pet set vYtiskil. Po testi mesicich byla cela tiskarna a redaktorska prace piedana na hr. Fr. Fabiana, za pomoci J. R. Kubeny, nynejtiho tajemnika Hl. ti., kterYtto organ byl vydavan ye Fayetteville at do enniskeho sjezdu, kde bylo vyclavani organu pledana Oechoslovaku a za redaktora zvolen Fr. Moueka. Br. Fabian vzdal se jit (Hive redakce Vestniku ye Fayetteville a na jeho misto byl zvolen br. kerY byl opet vymenen dill nahraten br. Fr. Moudkou.

Za prvni niedniky naai Texaske Jednoty byli zvoleni: br. I. J. Gallia z Engle, za piedsedu a br. Vavra z Caldwell za mistopiedsedu; br. J. R Kubena za tajemnika a br. J. J. Frnka z New Ulm za pokladnika. teetni vybor portistaval z Tomate Hrutky z Ellinger a dvou rolnikt v okoli Fayetteville.

Ze jsme fake meli nejake obtite ziskati vtechny eleny OSPS. k novemu spolku, museli jsme vtem povoliti piaceni Umrtnich poplatku podle toho stari, v kterem ptistoupill k Jednote OSPS. Behem prvnich dvou rokii platili jsme poplatky jen v ten eas, kdyt se nam turirti stalo, takze prvni rok jsme platili jen pet poplatkil. Ale druhYm rokem udalo se nam sedm sebevratd a etyki (zahadne umrti, tak to jsme men platit pies etyii tisice a pokladna prazdna. Ale nate stanovy nam dovolovaly platit podle potieby, easteene odlotit a take nam dovolovaly tadat dvojnasobne poplatky, tak ze behem nekolika mevte vyrovnali. siciz Prvni sjezd byl odbYvan za dva roky a v torn sjezdu bylo piijato, se se budou platit poplatky katclY mesic i at docilime deset tisic zalohy. At byla tato zaloha dopinena pokraeovalo se s pravidelnYm placenim le at do dnetni doby.

Take jsme melt urdity, tvlattni, zalotni fond, na k-terS7 se platilo dollar roene. Z tohoto fondu mely bYti placeny poplatky pro v8ecky Om, kteti budou u jednoty Otao.

01L -

dvacet tak dalece, jak procenta z toho fondu staei. Bylo jit tri sta osmdesat tisic ✓ torn fondu nashromatclenYch, behem ttiadvaceti let, ale schulemburskY sjezd nam hodil onen zalotni fond do innrtniho fondu, tak ze nate prvni sliby nam zmatili.

Jmeno naai Jednoty.

Po deltim navrhovani bylo usneaeno hned ✓ La Grange v roce 1890, dat ji jmeno Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas. Jak dnes, tak take v ten eas meli jsme rilzne hledy a naa lid se rilzne nechal jmenovat jako: Ceti„ Moravane, Slezaci, Hanaci, Slova,ci, Polaci atd. Tedy aby bylo vtechny tyto razne staty sloudeny pod jednim nazvem, zvolili S. P. J. S. T., a take naa spolkovY odznak peticipa texaska hvezda se nam zrovna hodila pro zaeateeni pismeny nati nove jednoty s pet zadateenimi pismeny.

Prvni dobu nate sjezdy byly odbYvany katcle dva roky, cot uznavam, ae bylo praktietejti net nate nynejti etyklete sjezdy, a doufam, ze naai delegati v ptittim sjezdu ✓ East Bernard opet zmeni dobu k odbyvani sjezdil, katcle dva roky. Nynejti doba a nate rozvetvene majetky a rortifene kady Po celem statu, budou moci lepe pozorovat cel:cr beh Jednoty a budou mod davat dalti navrhy dasteji- pro zdokonaleni na g prace podle pomern, jak se budou dale vyvino.vat.

Mame ye statu znadnY podet Polakii a jinYch odvetvi slovanske rasy, jak Srby a j.

A jelikot mama nyni zatizeni, ae mohou take schilze v anglick y keel bYti vedene ted'; ten novY dorost v techto jinYch odvetvich slovanskeho lidu, bude miti lepti ptistup slotteiti se s naai Jednotou.

Oni vtichni citi s nami. Ale ty stark rodiny vyrostle v Evrope aneb take zde, v ryze svych osadach neradi meni sve nafeei za nakeei Ceske. Zkoutel jsem pri zaeatku natl. Jednoty ziskati a zalotiti fatly v polskYch osaciach, ale oni tadali polske stanovy a povoleni od sveho ktonse (kneze), zdali by jim dovolil eili schvalil k takovemu spolku ptistoupit.

Ale ta mladet nyni srostla s mladeti eeskou, hned ye statnich tkolach. Anglicka fee je nkjak lepe spojuje s naai mladeti a jejich cit slovanskY take je sblituje s nami. Tedy V torn smeru vidim, ae se da vice oeekavat pro blitti sloueeni techto rtiznYch nafeei pomoci anglieiny, kterou jsme vtichni pi4jali za nati statni mluvu naai nove vlasti americke.

(Pokraeovani.)

"TO NEJLEP gi TATitKOVI. (Pokraeovani ze strany 1.) a ze Slovade syntt zem tam kryje. 8est set kritit u Bachmade na nich Once zvadle. Kolik matek doma place pro sve syny padle?!"

Opakuji tyto vrouci ver ge dra Chvala, se srnutkem, aby se zapomnelo? Aby se podrYvalo? Aby se nadavalo? Ne! Aby se dalo tatiekovi to nejlepti. Totit tomu co on miluje.

Jeho zemi rodne„ jeho Viasti. Kde domov nat. To zeme ma je, ta zeme krasna, kraj ten blah2 nag eden, a flat Ude raja, kolebka a domov drahY. . Domov- flat! Nezapominat. Mladet v druhYch generacich ut desky nemluvi, nebo s potitemi. — Mluvila ;jsem se snachou piedobrYch eeskYch lidi, pythe a s radosti mi ukazali vnueku. Ta ua desky nemluvi., Nerozumi. Obrazeeek bez milost. Bylo mne to lito. Maminka je pohodlna s deerutkou eesky mluvit. Maminky drahe, pieji, byste vlasti na vYmenu soucit sky daly, byste ditky svoje vlasti i yam k slave odchodovaly. Aby na vas po staleti v pla.ei vzpominaly, aby pro vas k rodne zemi velkou lasku budovaly. Tak nejak Heyduk volal. . . Tak nejak VrchlickY. Neruda prosili, tak nejak naai napominali. A tim date tatiekovi to nejlepti.

Tjpraveno dle T. Brazilske.

UCelem valky je vraada; zbrani \Talky je vyzvedaestvi, zrada a povzbuzovani k ni, 0tebradovani obyvatelstva, olupovani ho neb 410:16jsti, aby armada byla opatiena zaso'id, jim se flea valedna ba. mi. Klarn Tolstoj, ebytt(15.t.

vEsmiri

Stran g 10.

Souclwva Lenttba 11

Antonin Jenne

Vodstreilka mleela — i Soudek mlcel. Za vkel cot, jakoby chtel spat — ale kdepak.

Mel Nandy pinou hlavu.

Tak, co ted'?!

A neusnul, ani kdyt babka umyla nadobi a nekam odeela.

Soudek se valel za stolem na lavici — a kdyt se trochu podalo eetit eel k Samcovi.

Doma , nan Yeecko padalo.

Kdyt si bral na sebe kabat, nahmatal v kapse eateeek etofdeek. jen si zasakroval. . .

Ted' ji ho piece neda!

1 * *

U Same;' mrzute; ani karty si nczahral.

Co ted?!

Fackoval by se! Prod jen nepiieel z toho mesta hned, jak koupil ten ' ta,tracenY eatek!

Ale co to bylo platne!? Nanda tat sveho me, tak by bylo tetko ji to vymluvit.

No --- dobie! Ale co ted'?

Soue:ek jit (mine veil do mySlenky, 2',e se blade tenit, a ted' mu najeclnOu sklaplo. To mad ma zscmat znovu? Ma nekde chodit, doptavat Ro, yyjednava,t,?! On to potkebuje, kdyt table distou chalupu a penize v lane?"

Soudka to jit neteSi, usilovne shanet nevestu?Neco mu kika, aby„ tedy Yeah° nechal, kdyt to dopadlo epatne s tou Urbankou i ted' s INTandou. Ale myelenka na svatbu je silnej ei.

Nebo tedy to z Prahy„ jak mu psala? Ona je to lacka tenska taky. A motna, to je haze' nc1 Nalacia. Oveem — Nandu znal;vedel,te je to hodna a pokadna holka.- A o tehle z Prahy nevi nic, jen vaiit a eit. .

To by se holt musel pfesveddit.

A v Souekovi podal zrat novY nmysl, kterY vyklieil lined tehdy, kdyt u Koreckeho ye Strejekovicich prvne uvidel fotografii to Pratky.

Hezka je! To je pravda. A ta mama plea dost rozumne.

A potom! Je to fftednicka rodina. . .

Soudek by si rozlamal hla yu, aby se dopatral, co by bylo pron nejlepei.

Ani u Samce name' dlouheho stani; bylo as pfil desate, kdyt se zdvihl domfi.

"Dejte mi pane Samec obalku a papir!" povidal Samccivi tee, kdyt platil. "A znamku na psani!" vzpomnel si jeetes "Komu budete psat?" tate se Vocasek zvedave.

"Ale —!" A Soueek hledi nazute do stole.

"Marn starosti!" odpovida, neureite.

Nechali hO. Soueek schoval obalku s nalepenou znamkou i vlotenYm papirem do kapsy a dal spanembohem.

Doma si ulehl, ani nerozsvitil. Ale nepsal.

Stale mel pied odima Nandu. Hovokil s ni v d.uchu, hovoiil s ni rozumne, vytYkal ji, prod se tak nahle vdava, ukazoval na eistou chalupu, na ktere mohla- bYt polovieni zapisnici — ukazoval na Vodstreilku, ktera, mohla mit dceru doma. . .

"Dyt' by si to ta mama zasloutila!" zakoneil v myelenkach sentimentalne.

Ale v duchu vidi stale Nandin oblieej s vyrazem nepkistupnYm, zamradenYm, jak ii vide tehdy v Bleenici. . . Nanda ho odmita!

"Starejm dedkilm pro blazny!" ?ekla tehdy. .

Soueek tato jeji slova jasne slysi.

"A to zas ne, Nando!" polemisuje s ni v duchu. "Ja sem to s tebou smejelel dobiel A ja nejsern tadnej starej dedek! To zas nikoliv no! A dyt ty se mutes vdat — tak ja • eete mutu votenit! A dyt ty do Prahy — tak ja taky do Prahy! A just!" A Soueek sebou v posteli rnrskl.

V duchu si snati vykouzlit obraz one hez• Pratky — ale marne Stale vidi Nandu.

Vidi ji na "cape v burnuse, vidi ji o pohilau u Josefa, jak se tarn °tad' v lehke blutlea ce, jak je od piotny acirave de.rvena,

"A to 'NFeeko in.;A, mit jinej!" zaluje Soudek, vztekle.

Ale at'! Pojede do Prahy taky! A motna, tam nekde Nandu potka! — A na tu Pratku se mute podivat taky. A kdyby to k tomu bylo — — — Soucek v pkemitani usnul at k ranu a rano zaspal. Probudil se, kdyt Vodstreilka jit mela snidani uvaienou a byla kdesi venku.

Soudek se umyl, ablekl, posnidal a podal shanet inkoust, to tedy bude psat do Prahy. Byl pevne rozhodnut. Za podivani nic nada_ . s Lahvidku od inkoustu na ge' ye skkini, ale misto inkoustu byla na dne derna jakasi kae.e. I stare pero tarn bylo. Soueek ltici nalil do lahvidky trochu teple vody a zamichal.

Snad to bude psat..

Potom si sedi a podal ptemfelet.

Jak to ma napsat? Vtdyt' je to tit asi tfi nedele, co ony dopisy dostal. A bude-li psat "poste restante", tfeba to jit ani nedosta.nou!

Ale to je jedno! Dostanou — nedostanou!

Soudek si do Prahy zajede; valyt' prase nevi - a auntie tarn nekde Nandu potkat.

A tteba ji to jeSte vymlu y ila. . A pro veecko napik te Pratce.

I sal tedy: "Dostal 60111 vase psani, ale dyt nevim mono. MnO byste se libila: Ja mam eistou chalupu penize sou eeta v zalotne, sem vdovcc a Pepina dostala ut dost. Vona ma, Lady ieznika Douderu a maji hospodu. Tak bych do ty Prahy zajel. . .7' "Ted' kdy?' A Soueek podita dny, kdy by mohl dopis do Prahy dojit, aby drive nepkijel!

Kde by potom koho hledal, kdyt nevi adresu?

A potom pile dale: ‘,. . ye et yrtek. Vyjel bych vod vas vodpoledne a jel bych lakes Nymburk s tim vlakern vod Jieina..."

Nu — a kdyt tedy do' Prahy piijede a nekdo ho nakrasne bude dekat?! Vtdyt' mohou jit vedle sebe a nepoznaji se.

A Soueek tedy piee. . ja budu mit novou ealku na, krku a v race bilej eateeek, abyste me poznala."

Potom napsal jeete pane pozdraveni a podepsal se: Josef Soueek.

Psani opatrne zalepil, natahl boty a dones' dopis do schranky, ktera visela na hospode u Samcu. Hodil jej tam nenapadne a zajel lined k Samcovi na etamprli hotke.

Vyeel za chvili, ale domfi se mu ani nechtelo.

—— Tki dny do atvrtka chodil Soudek jako nesvuj. Videl Nandti veude. S Vodstreilkou mnoho nemluvil — a babka se take hovoru vyhYbala. Snad poznala, to je Soudek zklaman, kdyt jej jit dtive prosila, aby Nandy nechal, kdyby prisla. Jiste ta babka nee° pozorovala. . .

Ale je to od ni zas hezke, to tady eloyeka keel netYra, mysli si Soudek. Vtdyt' one to mute jeete dobke dopadnout.

Ve avrtek rano se Soueek nahle k Vodstreilce obratil a zadal nejiste: "Tak mam cestu do Prahy. . . esli byste chtela Nana" nee() poslat nebo zkazat— — ?"

Vodstrdilka se nan podivala s nesmirnYm pkekyapenim a ruce ji sklesly.

"Kam tarn — hospodaki!?" vyjelo ji z fast ustraeene.

"Ale — tak tam mam co cleat," s lidenou starostlivosti odpovida Soudek, "a tak sem si myslel— — —" Vodstreilka nekolikrat ote ykela dsta a °pet je zaytela. At potom vypravila ze sebe: "A dyt' ja ani nevim, kde Nanda je. . ."

"Ale, dyt' ste kikala, to jela do Prahy!" A Soueek se na ni podival pkisne a nedilyekiye. Snad ho baba neobelhala,?!

"Dyt' to, dyt' vona do Prahy!" honem kYva., Vodstrdilka. "Ale kde tarn je — to 16, holt nevim. Vona mi jen kekla, to mi bude psat adresu. Ale eete nepsala. . ."

Soueek se podival vztekle do okna. To mohl tedy take jeete potkat, at Nanda napiee, kde je. . .

A zase si vzpomnel. to psal to Pratce. . A bylo by to nehezke, aby si udelal blazny.

No, vtdyt' me tarn mute podivat jete jedPU

6.

:sill°

1931.

"A vobed udelejte etri y !" poroudi. "Ja teda vodpoledne jedu. ."

Babka si jen vzdychla a obratila se k plotne.. a Vyeel asi v pfil druhe.

"A to vas mod prosim, hospoclaki," povidd mu na prahu Vodstrailka s pladem, "dybyste tarn nekde — teda. — — — Nandu neplaete — — Dyt' vona pro vas nebyla."

"Ale — dyt' nevim, kde je!' odbyl ji Soudek mrzute. "Ja holt mam jin,Y starosti. — A vy to tady vopatrujte a ja pkijedu nejspie zitra k vederta ."

"Tak sPanembohem, hospodaki!" ,vzlyka, babka. "To vite, to na yeeeko dam pozor."

Soudek zamradene vykrodil.

Zdalo se mu sice, aby toho yeah° nechal, aby se vrdtil --- ale tahla ho zvedavost a touha pc) svatbe. Ut aby to nejak skoncoval!.

Koupil si listek a wed" d5 vlaku..

Sedl si k oknu a pozoroval znamou krajinu,- kde znal katdou mot, katdY ktitek. Pole byla pod snehem; jen vedle mezi se tahly eerne proutky. A male hejnko koroptvi peecupalo pies bilY pas pole. . .

Krajina se zmenjla a Soueek Wade' na nezname okoli. Potom se jit setinelo a ye vlaku rozsvitili. Pkejeli Nymburk, Sadskou, null CeskY Brod, a kdyt se vlak vyhrinil z ,Iirenskeho lest, ukazovala. so VC tine sveokoli. tla Konenene vjel viak do Masarykova nadrati a zastavil..

Sou.eek vydechl, vial do ruky bily eatedek a vykrodil z vlaku. Prowl dvermi vYchodu a ocitl se mezi kadami eekajicich.

Rozhlitel se patrave na obe strany, kdy proti nemu vYkrodi hezka divka, aby ho uvitala, date' eateeek ve yYei ale marne.

Nikdo se nepkihlasil.

"A tohle je pekne peknY!" odleheil al Soueck vztekle, kdyt vyeel z nadrati a octl se v osvetlene ulici, kde to hludelo, kineelo a zvonjlo — at mu bylo z toho fazko. si vedle vYchodu ke all' a hledel na ten shon nejapne. Co ted.''bude delat?

Ruka s bilymsateckenr mu klesla' vedle la. . . Vtdyt' je nod na krku!

"2e vy nemiatate nekam trefit?" ozvalo se 'labia vedle neho, a kdyt se Soueek peekvapene obratil, uVidel babku ostrYch rysit v malem kloboueku, kterY mela pod bradou pentlemi pkivazanY. Na ramenou mela jakYsi velik3satek, jimt byla zaobalena.

"Nemfatu!" odpovedel Soueek. "Voni h na mne men eekat — ale tadnej tu nebyl. A ja ted' to tady neznam. ."

"Tak byste mohy jit k ram na noel" zve ho babka. "Mate se tu nekde tlouct... budete v pokadku a nebude vas to nice stat. .

"Ale ja, bych raci jel zpatky!" cuka se Soudek. "Vono — co tady?"

"To ut dneska asi nepude!" zarati ho babka. "Vy ste piece pita' vod Jidina?!"

"Jo! To pkijel!"

"Dneska ut tam 2-acinej ylak nejede. At v east rano,' oznamuje mu a pokraeuje. "Vono yam nic jinicr ho nezbejva. Abyste hotel. . .?"

"To ne! To vono je drahY!" "A u nas se vyspite jako doma!" pobizi jej babka. "vono je u nas dist° a sine starYm sami."

"A kde je to?"

"V Nuslich. To materna ject elektrikcl."

"Ale, dyt' bych snad doeel. • ."

"I — vono je to daleko!" namita babka.

"Tak pod'te!"

Vykrodila, Soueek se mota za, ni a hledi fiskostlive. Pieeli ulici — a. kdyt se ocitl S.atdek na protejeim chodniku, zdalo so mu, to proSel peklem. Babka se obratne propleta chumlem lidi, Soueek za ni kiape podpatkly a hledi upkene na jeji klobouk s kytaau, tiby ji neztratil s oei. Ale mute bYt b::: obavy.

Babka se otadi chvili a kYva nan.

Koneene dostali se z nejhoreiho a ocitli se na volnejeim chodniku, kde. mob il jit ,'edie sebe, (Pokraovan':)

One 24. ii.jua 1934.

Chram U- svi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky

"Miitiete snadno ji videti. Jdete nekdy kolem nakho statku a jiste ji bud' ye staji nebo na poll uvidite. Je skoro o hlavu vyeei net vy, ma takovou neforemnou postavu, kdo ji po prve vidi, povatuje ji za eafolku.

Ostatne, to je historie, ktera, zaslouti drikladnejeiho vysvetleni a nebude-li vas to mrzeti, povim yam tragedii sveho tivota."

"Neni na vas videti, to byste byl utrapen,' ekadlila ho, jako by ji einilo poteeeni, mute ho dratditi.

"To je dusledek meho temperamentu a me houtevnatosti. Mam take starost o Ott a to rime drti, Jinak vas ujiet'uji, tej sem hoden politovani katcleho moudreho eloveka."

"Vetim yam. Nekdy si osud s dlovekem zahrava a otravuje mu katdY okamtik. Ani ja jsem nebyla v mantelstvi ptilie. et'astna„ mrij mut byl vlastne stale churav, a byla jsem mu vic otettovatelkou net tenou."

"Prod jste se neprovdala?"

"Protote chci lath svobody. Takhle je mi blaze, jsem nezavisla, bratrova domacnost nenadela mi mnoho starosti a main na Yeechny strany volnou ruku. Az si jednou keknu, te jsem svobody syta, provdam se. Ted' yeechna nabidnuti k sriatku odmitam."

"Neni to \Teak take radostne ziti beze veech potitkir."

"Prod beze veech potitkil? Nikdo mi nebrani, abych delala, co uznam za vhodno.

Muj bratr je velmi rozumnY elovek a neslidi po mem poeinani."

"To jsou kra.sne zasady a zavidim yam va:si volnost. NebYti deti, byl bych take ut volnY, dal bych se rozvesti a naeel bych si tenu, ktera by odpovidala mYm zalibam a touham. Jakmile dcery pro yclam„ ueinim to."

"Nyni to art neni nic neobvykleho, rozvody jsou na dennim pokadku a nikdo se tomu nedivi."

"Je to zcela spravedlive. Kterak ma nekdo bYti ptipoutan k nemilovane bytosti a otrocky titi v potupnem jhu? Nemyslete si, jsem nejakY vyhaslY statec, kterY ut se vim zuetoval."

"To si nemyslim, naopak, obdivuji se vael zdatnosti. Naei doritstajici miadi 'Dalai by se k yam rovnati nemohli."

"Aspon ne veichni," ptitakal spokojene.

"I dal bych mohi miti, ale po tech ut netoutim, mam-li dospivajici dcery."

"Neni take prod o deti stat," souhlasila pohrdave se pousmala. "Pro term jsou deti vtdy hrobem vtech nadeji a radostnejeiho tivota. Deti jsou jako dravci, kteki sobecky pouze na sebe pamatuji a rodieilm vlastne nic nepteji. Dokud jsou male, daji obrovskou praci, ktere. matku vysiluje, a kdyt dospeji, odchazeji a o rodiCe nedbaji. Ja jsem na etesti deti nemela a miti nechci."

"Zcela moudie. At' take term utije trochu vc7hod a potom ji tivot do padesati let i deteei. Zrovna jako u mute. Jsou to velmi zajimave otazky a musime si o nich nekdy dirkladne pohovotiti. Pied detmi to ptirozene neni motno, a proto budu rad„ at se setkame bez jejich priavodu. V pondeli rano se sem podivam, a nezaspite-li, budu povdeeen, najdu-li vas."

"Snad, kdyt bratr bude odjitdeti, nezaspim."

V tom se devdata vracela a velmi nadeene hovotila o malinkYch, hloupYch kuiatech batantich, ktera si tak podivne poeinaji. bily take pani doktorovou, aby ela se s nimi podivati, a ona opravdu sla . Janula zfistal sedeti, sleduje ji pohledem. Rozkotna Lena!

Ma divei 'Lelia, ale dratdivost vdane pani. A neni crtladna, z katdeho jejiho pohybu a pohledu je videti, le ma nepokojnou krev a le jiste protiva sva pokuteni. Snad ut prodobradrastvi a sama dychti tila

ESTN1K 120 takovYch diskretnich znamostech, ktere by ji neuvedly v posmech a pkece poskytly chvilky rozkote.

Zkusi to. V pondeli rano se setkaji v lese. je jaro a les je dobrYm ramcem k takovemu podnikani. Sezna, da-li se ziskati Ci nic, a podle toho zakidi dalti. Snad napoprve pevnosti nedobude, ale kdyby poznal, to naprosto neni nadeje k jejimu ziskani, ochiadne a vymkne se daleim stykin.

Kdyt se vracela, jeji pohled zdaleka byl nan upten a jemu se zdalo, to v nem etc cosi, co ho rozcililo, Takhle se nediva panieka, to nejsou oei tiche a spokojene teny, ale lvice, ktera, hleda koftst.

"Hezke je to, kukatka jsou rortomild," prohodila doeedei k nemu. "Ale musim u'z chvatat dornir. Nebudete-li miti v sobotu odpolcdne jive dfiletitejei prace, snad se tedy zde setkame. Pfivedu bratra a seznamim vas s nim."

Doprovodili ji at k okraji lesa a Janula jda domft, pteslechl otazky deer hovoticich o nove zname.

V. Rada Ambrot Kavina byl asi petatticetiletY, etihlY blondYn, s velmi Cistou pleti a s uhlazenym chovanim. Zdal se bYti malieko unaven, ale dojem, kterY na Janulu i jeho dcery ucinil, byl velmi dobrY. Zvlaete deveatilm se libil a take jim venoval pozornost.

Janulovi podekoval za povoz, ujist'uje to, to mu to bylo velmi ptijemne a to bude rad, dostane-li take v pondeli rano povoz na stanici.

"Ziskarn tim celou nedeli," vysvetloval, "do irtadu ptijedu site o hodinu pozdeji, ale to nahradim odpoledne, takte mitj vYlet nebude nielm rueen a ptinese mi mnoho osve- „ teni. Obavam se, to yam tim zplasobim mnono neptijemnosti a byl bych rad, kdybych mohi neeim se yam odvdeeiti."

"Prosim vas, jake dekovani," maul skoro nedbale rukou. "Kone nemaji nyni co cleat a i kdyby ,meli, pro dobreho pkitele je to maliekost. Mel jsem vtdy na svern velkostatku veechno yeas hotovo a budu to zase miti yeas.

Pokud se pomery nezmeni, darn vas valy sobotu ptivesti a v pondeli odvezti. Veak se jednou spravime, motna, mi v myth platebnich vecech pomlitete,„ a to bude vase vyrovnani. Littiji vas, musite sedeti cely tYden v kancelati, ja, bych toho nesnesl."

"Clovek k uhajeni existence musi veechno snesti a snese to tim snaze, kdyt ziska takove uleheeni, jake jste mi prave nabidl. On mi take pan Madas nabidl, mi nekdy kone da, ale vim, to nema lehkYch koni, a proto radeji mu netikam."

"Prosim vas, Madas je rad, te sam pesky beha.," prohodil Janula s pohrdavYm itsmeSkem. "Ut jsem povidal milostpani, jaky je to hospodat. Divim se, le na nem jeho hospodatske vzdelani neni znati. Jste spolu nejaci ptibuzni?"

"Ptibuzni nejsme, seznamili jsme se„ hodou, kdyt potteboval finaneni poradu a na doporueeni spoleeneho' ptitele jsem mu ji dal. Slo o hodne a tuze tomu byl povdeoen.

A proto take vtdycky se piatelsky Mne je dosti sympatickY, kdy' se rozehieje, je dosti ptijemnYm spoleenikem. Sestra to take tik4va, te, Albino."

"Ano, neni mi odpornY," ptisvedeila pani doktorova. "Byl u nas nekolikrate a dobte jsme se bavili, Planes). nam , nejakou zvet a drilbet, aby se bratrovi podekoval, a pozvala jsem ho k jidlu. Snad je drsny jen zde v jinem prosttedi. Vy spolu v ptatelstvi netijete?"

"Nikoliv, my jsme Si Upine cizi. Zaeal me poueovati, jak mam hospodatiti, a einil to takovYm drsnYm zgasobem, te jsem si dalei pokraeovani zakazal. BYval pry take zalotnim diistojnikem, ale ja dobie tyto tak zvane reservisty znam. Jsou proste k smichu.

Neumeji ani eavli nositi a kouska spoleCenske uhlazenosti nemaji."

"Nu, ano, je trochu neobratny," ptipouetela pani doktorova. "To je proto, to je dosud vdovcem ate ho Lena necepovala."

"Prosim vas, milostpani, takove veci se nedaji nacepovati, ty musi bYti, y eloveku sa-

motnem. Vat pan bratr je take svoboden a piece si u porovnani s nim poeina jako kavalir."

"Neni to tak hrozne," tiepal rada rukou.

"Ale ja tomu rozumim. Uvidite, ae nyni, kdy by mohi vaan zpiijemniti pobyt, nic neudela a ani vas nenavetivi."

"Jaka pomoc, vtirati se mu nebudu. Jednou k nemu ze zdvotilosti zajdu a seznam-li, to mu to neni ptijemno, zachovam se podle toho. Zijete v rozkoenem kraji, sestra mi vee lieila a je nadeena jak vami, tak sleenami."

Gabriela byla art netrpeliva, to ji rada a hnevala *se na otce, to se sam bavi, jako by nemel deer. Ted' veecka otivena smala se na radu.

"Je-li • kdo kym nadeen, jsme to my vaei pani sestrou," povidala dfiletite.

"Tim lepe, aspori nemam obavy, to se zde bude sestie stYskat. Mohli bychom jiti kousek dale do lesa, nemohu se nasytiti otite krasy a to zelcne. JakY je zde bajednY vzduch jak se zde jinak dYcha net v to zapro.kne Praze."

"A nam se zase stYska. po Praze," ujiet'ovala Gabriela popochazejic po boku ra.dove.

Milena zaujala druho stranu a Janula eel pc) boku Albinine za nimi.

"To je ptirozene,' souhlasil rada. "Kandy touti po torn, co nema. Kdybych se otenil, koupil bych si nekde venku domek u lesa a tarn bych se tenou na leto jezdil."

"Ja zase bych rada v lete riekam k mai."

"Take je to slier* ale bavi to pouze kratky eas. Za tii el Ctyii tydny je toho syt a touti zpet do domaciho klidu."

Zaeali si vykladati sue tutby a zaliby a za.hy byli v horlivem hovoru. Milena take se to a tam vmisila do keel, ale hlavni slovo yedla Gabriela, ktera, byla pina ohne a piimo ntoeila na Kavinu, ktery se zdal bYti ji zauj at.

"Sleena Gabriela je velmi temperamental, to vam dlouho svobodna neztistane," povidala pani doktorova jdouc vedle januly.

"Ano, je trochu prilis tiva a nic bych nenamital kdyby se provdala. Hlavni starosti je nalersti ji mute, kterY by ji byl sympaticky a kterY by dovedl si ji ziskati. Chce stale pouze, ktery by ail v Praze."

"Takovych se najde dost."

"Ale ja, bohutel, nemohu se s ni do Prahy odstehovati a nabizeti ji. Kdybyste snad o takovem vhodnom napa.dniku vedela, porad'te "Tmoiii; mi dirvetujete?" ptisvedeil dit"Ano, tolik varn razne a ohnive se na ni podival.

"Dekuji za diaveru a. nahodi-li sc mi nekdo, kdo by se pro ni hodil, neopomenu yam to Mei. Ale mohu se take mYliti."

"KatdY se mute mYliti. Hlavni je, aby byla dobra yule a pochopeni, A vy mate °be!'

"Dobrou vali mam, ale pochopeni merle."

"Nezapirejte, protote jste velmi bystra a protila jste ut ruenY tivot, kterY dal yarn nahlednouti do rfrznYch tajir osudu." mno"Myslite? Z echo soudite, jsem ho protila?"

"JedinY pohled na vas mi to povedel. Jste Mina velkeho temperamentu a piece se dovedete ovladati. Byla jste provdana celkem neet'astne a nepozbyla jste proto dilveru v lepei budoucnost. Hledate, eim se rozptYliti, neupadla jste se veednost a jste pani svYch nerve a s yYch skutkii. Jima Lena na vaeem miste bud' by propadla beznadejnYm nebo by lame hledala ukojeni, at' by to bylo jakekoliv ukojeni, ale vy moudie jdete svou cestou a chutnate tivot jako labutnik, kterY se nikdy dosyta nenasyti a pamatuje, te take zitra je den."

Podivala se man napied s netajenym iidivem, potom yeak se tee rozesmala.

"Jste nebezpeenY spoleanik," povidala ztieujic bezdeene hlas.

'Prod nebezpeenY? Urazil jsem vas snad?'

"0 uratce nemide bYti feel, ale zeta Se mi, vidite i neviditelne area" "Je to velmi snadno, protote se sama zrazujet,e,''

(Pokra6ovAni,)

n

Krajanski manifestace v Dallas.

EOCEKAVANE stalo se skuteanosti. NayN g teva Ceskeho Drie v nedeli 14. kijna pti dallaske statni vYstave byla pies nepfizniy e hospodatske pornery a kratkost doby agitaeni hojna. Malern stejna jako Toni,, kdy byla z .nejvetgiCh. Krajane pine chapou' vYzriain takove vgenarodni sla ynosti, svazu dui rodove -citicich, dostavenieka uvedomelYch Oechoameridand Texasu neriazdilne na taborovou pfislugnost. Malem celY nag rozsahlY Texas byl tu zastoupen a vaeobecne pfekvaplio i rozehfalo, dojeli bratki z Oklahoma City, ze statu Alabama, dorazili jedinci z Houstenu, San Antonia, Rowena, Caldwell, Rosebud Temple, Kaufman, Fort • Worth, Ennis, saraosebou West (pine dve kary mezimestske clektr. drally) a z mist dalgich.

Razein jedenacte hod. dopoledne ptedsada 1, 3besu. C. br. John G. Bubak zahajil program Dne v nadhernem auditoriu vYstavigte slovy srdednYmi. Pofad nasledoval.

Pi. Valeikova p.fednesia procitene s naladovYrn- doprovodem piana (pi. Olga Krutilkova) nkihernou chodskou probuzenskou baseri: nasledoval pianovY koncertni pfednes p. Kovandovide (Paderevskeho popularni Menuett), pilsobivY sbor Sokola-2i gka Dallas; ptipadnd tee ne:davno zvoleneho senktora legislatury p. aulaka; vystoupeni westske Slavie a dosiov br. Bubaka. tdastnici pfijali celkove zdatile prednesenY pofad uznale, natera, cisla nad gane. Vestibui sauditoria zapinen byl p o t 6 diahnou chvili krajany, k t e r i se nayzai rsna vitali, seznamovali a pronageli sve posudky. 0 pokadani C. Dne, jeho yYznamu pro nas i diile gistoti vflei cizi vefejnosti a .koneene o tidasti cele krajanske haluze pfl. °slave vYrodi neodvislosti Texasu, pfipadajici na rok 1936.

V jednom byl risudek shodnY. Panu John G. Bubakovi nale gi pima zasiuha za dosavadni lvi podil prate k pfipravaan C. Dni. Nag Den je ale siavnosti nemaleho vYznamu, vyg ad.ujici velkYch ptiprav na ktere jedinec pii sebevetg i ochote proste nestadi. A bylo by pro pfigte • nagi ptihanou, bychom tuto fimornon praci gadali od jednotlivce. Zde musi ustoupiti ka gda malichernost, osobni a lokaini kyseiost, nesoniad. V zajmu gadoticiho iispechu pfiatiho C. D. a cog nagi ileasti pii stolate oslave 1936, jest pfikazem proziravosti i kazne, pfidelit jednotlive obory vYboru, agitadni, programovY, finandni, tiskovY a pod girgimu vYboru, v nem g patriene zastoupeni mely by osady alespori bli ggi. A v tomto zastoupeni namel by schazet jediny krajanskY spolek. bYti oesIcY Den — to necht' je Dnem 6echoameridanii Texasu — vgech.

Jsme pfec natolik uvedomeli a spoledensky vyspeli, bychom se dovedli v ureitY na g Den sejit„ a manifestovati svoji rodovou pfisluSnost a narodni sebevedomi. K takovemu vg enarodnimu svatku ma bYti volen program UmernY jeho vYznamu. Nedelni byl kny ale mohl bYti hodnotnej gi. TakovY ovgem nelze, pripraviti s hrstkou obetavych jedinctl a ve chvili posledni. Vy g aduje fadu sil, deigi doby nacvilai a opakujeme, pfedbegnou novitest. V torn smyslu vyznely posudky rozvagnYcli fidastnikil nedelni slavnosti a uvagime-li je, mag eme bYti nad nimi potegeni.

Znamenaji gadouci Udast nasi neorganisovane dosud vefejnosti.

Ma:a CeskY Den mei by miti prakticke vYsiedky. Nikoli toliko hojna fzeast ph programmu ale nasiedovni porada, vYmena nazorfl zastupcu krajanskYeh osad, o nas a pro nas".

Prod nevyu git pine a plodne znamenite phlegitosti erazu rodakt? Tolik spolednYch zaatolfi jest nam pro . nejbliggi budoucnost fetolik problemt vydka,va, bychom k nim zaujali stanovisko pevne, promysiene. Nag 6ask377 Den v Dallas mei by bYti obrazem organizovani narodniho eeskosiovenskeho Nvota. Posledni budi g pfikladem poudenina. jak narocini • manife.5taci radki

ve sttedu, dna 24. kijna 1934.

VPSTNIN

nepotadat. VYsledky jsou mizive proti ton.10)m obetem jedincti rodove uvedomelYch.

11:4,1110•C•11111164411111.0.111.0•01.041P11..M.0.11.401.090.1.04107.0•111.011•00.710•1111.0411111111.,:a

Odd dopisovatelsk

• * *

Novo zvolenY senator na gi legislatury p. selfmademan„ je fednikem srozumitelnYm, pfesveddivYm. Jeho fee mela ostfe vyhranene body a silu yznetu. Byl za svoje hodnotne obohaceni pokadu pa zasluze odmenen netuchajicim potleskem pozornYch posluchadu.

Vzdalenej gi navgtevnici jsou dosavadni zvyklosti dasnej gim zahajenim programu O. D. vystaveni fysicke nepfijemnoati. Vyjedou skoro rano, dorazi Dallas v 10-11 dopoledne, program ad dosud „ v tu dobu byval zahajen, protahl se do 12:30 i dole a — pocity hladu jiste nepfispivaji k dobre nalade ni trpelivosti. Cog stanovit zahajeni v poledne resp. pozdeji? r. * * Slavic floinkovala veder pii programu v ni fadu Pokrok. Islavgte'va, byla velmi hojna, vystoupeni Weft prijala vl.idne. 61enstvo pfi-2 chystalo WestslOrri bohatou vederi a starali se o eve hosty pkeocho.tne. * * V Sokolovni byl proveden taktet krat ti program a die fisudku pfitomnYch (dojeli jsem do S. po programu v sini radu Pokrok, byl pry zdatily. Navgteva byla tu velmi detna, shledal jsem se tu s mnoha bratry a znamYmi. Setkal jsem se na C. D. a dobrYm bratrem, vernYm Sok.„ popular. pismakem do Amer. a Svornost — bratrem Petrem Rab gtejnkem z Oklahoma, City. Je z tech v Americe fidnoucim ryzich viastenct, buditelt, rozsevaeft degstvi uvedomeleho, ?„'echoameridanstvi nesmlouvaveho. Jeho pero dovede psat povzbudive, pies nevfili a sliny lididek zaostalYch, malovernYch — bratr Rab gtejnek tahne svoji brazdu vytrvale a vim ureite vytrva do posledku. * * Pflati 'Oesky Den v Dallas bude jakousi generalni schazi, na nit se docili dohoda o nasi fidasti pfi ()slave steho vYrodi neodvislosti Texasu. V zajmu na gi cti by tato fieast byla dustojna, pfip ravy mely by se podniknouti neodkladne. Pfedem navrhy a posudky v &skein tisku. Na g Vegtnik hlasi svoji napomoc.'

San Antonio, Texas. 'tad San Antonio Cis. 133.

Naborova kampan v na gem fade byla Uspetnejti, negli se z prvu zdalo. br . Kadanka pied ukondenim schtze slavne ji dislicemi dokazal vYhody pojistek Jednotou nabizene.

Mluvil srozumiteine a vedne, tak ge kagdY mohl rozumet a pochopit, co Jednota lacinej gi pojistky, negli vydeledne poj. spoleanosti a zrovna tak moderni a prakticke.

Tfeba, ge navg teva nedlenu nebyla znadna, piece po schuzi napsal dva eekance, viastne jen jednoho a site p. T. Golda a jednu dekatelku sl. Hiidu Matou gek. V pondeli a tery ziskal dalsi elyfi kandidaty elenstvi, tak ge pro pooatek uspech je viditelnY a br.

Kadanka jak se vyslovil, neni je gte zde hotov; nekdy v prosinei neb v lednu hodla dopinit nag fad nejmiri na rovne 100 dlenfn nebo ji jegte zadit na druhou stovku, k demug mu pfeji mnoho Uspechu a zdaru.

Rad nag se ovgem raduje z Uspechu toho a aby jsme radost tu udelaii je gte Vaal, uspokadame si krasnou taneeni zabavu na sobotu veder tfetiho (3.) listopadu v Albert Hallu, na Wyoming a Indianola ulici, kde rnnoho zabav jsme uspaiddali a v gdy se hezky pobavili a proto pfejeme dobre a zdrave zabavy vg em dobrYm l dam, zveme celou Ceskou krajanskou vefejnost k fidasti. Hudbu obstard George Midulka Ochestra z Fioresville a ge on to zatrachticky dovede rortoCit, to kaddY vi. On dovede rortoeit stare, )made velke i male. Necht' ka gdy udela tiuatou earku pod, listo padoVou trojku, by na to nezapomel Zahavni vD)or.

.

.

924 .4.111 047.0•111111.0•M ”1:11WOMIN•0.111P.IIIS,113.001.15.0.121111.0........111.1.1111{1.0.1011.

VOLICI POZOR: Volby se blizi, a na volebnim listku bude nekolik zmen a dodatkil k fistave.

Prvnim z nich, kdyby byl pfljat, ztratili bychom onu vYhodu, die ktere majetek v cone $3.000 odhadnutY ku zdaneni by pozbyl prava. Ten obnos byl vyriat site jen ze zdaneni statniho, ale nikoliv okresniho; bylo to vgak piece znaenou filevou.

Dodatek tento dostal se na volebni listek jen machinacemi a lobyismem velikYch majetkovYch zajinfi a korporaci, ktere Cini vge mogne aby so vyhnuli placeni dani„ a je velice klainne sestaven, aby voliee "male" obelstil.

Pravi se v nem ge dame rnaji bYti ukladany stejne, eim g, oni rozumi ge by zase ten malt' majetek byl ,statem zcianen jako &lye. .aby volid byl spite oklaman, je v dodatku tam take veta *Ea majetek v domove (nakadi) v cane do $ .250 ma bYti ze statni (lane .vYjs mut --- to ate mame lit nyni, a to v konstituci!

Neni to ni.c jineho nezli dalSi snaha velkeho kapitalu a korporaci vyhnouti se spravedlivemu placeni dani- a uvaliti je zase na daneplatce s malYm majetkem, kteti jsou jig tak dost;, a east° pies miru odirani. Proto pozor na ten dodatek — nezapornerite! Upozornete na ten dodatek .svoje sousedy.

E. Bagant.

Temple, Texas. itad CeskY Prapor cis. 24.

Mili bratil a sestry! ivfusim zase troche mezi vas, bych yam zdete jiste u radu CeskY Prapor se mamE porád k tivotu. V minule schtzi jsme pkijali 9 novYch elenfi a na pfi gte budeme mit zase nejake. Tak potro ge pokad rosteme. Dale yam zdeluji, ge jsme se usnesli v minule schtizi, ge si pro pfi gti schfizi pfipravime nejake pobaveni, toti g ge si pidpravime Martinske hody. Na toto pobaveni zveme .vgech7 ny sousedni kady na gi Jednoty a to g vgechny nage lidi, kteti by si pfali s nami se poveselit. Na tyto Martinske hody nas pocti svoji navgtevou nasledujici bit od H. U. br. C. H. Chernosky, br. J. R. Kubena, br. Ed. L. Marek. Dale byl pozvan br. Franta Steiner, by nas navttivil, neb jest mnoho elenii.nateho fadu, ktefi si pfeji se s nim seznamit. Tak tady budou mit pfile gitost. Tag navgteva od iadu Ennis nam byia slibena. Nu a tak nykdy to pobaveni bude? Buda to v nedeli 4. listopadu 1934. Schilze zapoene v 10 hod. rano. Po schfizi bude obed, kterY bude poststavat s barbecue a jinYch yeti. Za obed se bude poCitat 10 ce.ntil za talif. Pri obede a pak po obede nas bude obveseiovat dobra deska kapela. To g to penive a jine chladne napoje budou k dostani. Nu a o reeniky nebude nouze, neb bri od Hlavni 'Ll'radovn3,nam neco povi a pak tot poeitame n.a br.

Steinera, ge k nam take promluvi. Tak pamatujme vtichni na toho 4. listopadu a pfljd'me se vesPolek pobavit a s mnohYmi se seznamit a pozvete svoje zname.

Nyni nekolik slov k natim etenYm sestram n.ag eho fadu. By to mne nafizeno, bych vas prostrednictvim Vettniku pctadal o nejake pkispeni k tern natim hodfint Mutou to bYt koldee, kejky, paje anebo nejake jine y e. Tak etene sestry, bud'te tak laskave pamatujte neeim prispet. Za cot yam pkedem dekujeme. Ku konci upozornuji vtcchny deny, kteri jsou s placenim pozadu, by sve povinnosti dali do porklku, neb doba, kdy katclY ma nejak;.-7 ten (3 corti at' pamatuji, kteri maji pfljeky tifikatuy dat tyto v Cas do poradku.

Na konec zvu tot personal VeStni::11 i s 'or. redaktorem, by rids na y stivili. Tak zatim mejte vtichni dobfe a kde mate home dsSte, potiete jej k nam na moji adresu. hr. pozdravem, Chas, Navratil

ve sti•edu, dne 24. tijna 1934.

TRtNi CENY ye' Waco, dne 24. rijna.

Bavina, str. middling 12.71-L-13.23 Kukutice v klasch, bu g' 70c-75c Oves v pytlich, bu'Al 54c-56c PAenice, buZ1 90c-98c Jeemen, bu'S.1 85-95 Take slepice, libra - 9c 120 Kutata k smaZeni 10c Kruty, Cis. 1., libra 8c Krocani, els. 1., libra 6c Krocani, Cis. 2., libra 200 Veice, tucet • BOLEST V KY()LI A L'TKU. Berwyn, In., 13. dervence t. r. Nonat, kterou jsem minu1S7 mesic oddrZela, se velmi osved„ Bolest v kyeli je upine vyledena a v 1Vtku jiZ jen malo poboliva. Jsem jista, ze i to se vyle,61.

Jsem • tomu velice rada a znamenam so v itcte. Mrs. Betty Hajek 6733 West 26th Street.

Na suche bolesti se nedava nova naplast, dokud prvni na tele dr2i. Prava mast' je s timto Trade Mark:

TRPEL TRICET ROKT.J. Pan Paul Filipa z Boyeeville, Wis. pik: "Po tticet rokfi tripel jsem poruchami zalivani a utratil jsem zde jakoZ i v Evrope mnoho penez za lekate a leky, anit bych byl dosahl pravS7ch Dnes po delgim ledeni se Dra Petra Hoboko te gim se dobremu zdravi a jsem opet sch -open vykonavati svoji praci."

Tento vSrbornS7 bylinnST lek pravidluje ZaludeCni dinnost, zvyZuje chut' k jidlu, podporuje zaZivani a blahodarne pfisobi na pochod vymegovani. Pouze mistni jednatelestanoveni Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill., mohou tento ledivV prosttedek dodati.

Spaci stroj. BerlinskY lekar dr.

Hans Salomon vynalezl stroj, kter5i ma ptinesti Ulevu lidem, trpielm nespavosti. Tento spaci stroj pozustava ze zvl. zatizeni, jez vyluzuje jednotvarne bzudeni, ktere pry je nejlepZim lekem pro nespavost.

0 TesnopiseckY stroj. V prvem 110vem t'dnu zasedal v Amsterodame svetovV kongres tesnopisecCena Nonat jest 50c a $1.007 po- kjr , za neasti detnVch delegatt. ze tou 55c a $1.05. Ptejte se vageho 16 state. Ptedsedou sjezdu byl zvolekarnika nebo jednatele, nic jine- len prof d'Oliveria. Se sjezdem byho neberte, ale piSte ptimo na nala spojena oslava steho vYrodi od adresu. . el Gabelsbergtv spis, doby, kdy vy S MARIE LEIBLINGER & CO. Altadena, California. 1 kterY je teoretickYm zakladem NONAT mtiZete objednat od M, moderni stenograf ie. Pozornost Divin, Waller, Texas, Rt. 4.

...•■■■•••■•■■■•■•■•••••••■■■

UmeleckS'r Koncert prednesou

Bratii Havelkovi v sini kidu Dobrota els. 78 SPJST

v Dobrovolski, Tex. nedeli 28. rijna `P

0

VP.

ZajimavY zpev tichvatna hudba i vesele vVstupky jsou na programu.

Zvlaitni Starodivni

aneini Zibava

sjezdoch d.eastnikti v gak upouta- ijen tvrdil, ze v dohledne clobe la jina vac, a to problem tesnopi- bude takov ptistroj sestaven a seckeho stroj e — j akesi analogie stane se svrchovane' praktickou psaciho stroje. 0 tomto problemu pomuckou 'dude, kde jsou tesnoptednakl delegat Alvin Kruger, pisecke zaznamy nezbytnosti.

Oznameni umrti a . dikiivzdani.

BlubokYm- Zalem sklieeni oznamujem fiem naidm prateLam a znamYm, ze se Pam' Bohu zalibilo k sobe povolati na-

si

manielku, deem a sestru.

Herminu Zubikovu® Rozenou gkopikovou dcera Franka a Annie gkopikovych, ktera, zemiela dne 14. rijna. K poslednimu odpainku byla uloiena 16. rijna na hibitove ye Snook, v mladem veku 27 let 2 mesicii a 6 dal po kratkem sedmi let trvajicim manZelstvi. A po kratke, ale teike nemoci nisledkem zapalu plic, v nemocnici v Brenham. Srdeene dekujeme Rev. Hartma. novi za jeho krasna slova ve "Funeral Home” Brenham Texas. Srdeene dekujem vldp. Fr. Urbanovskernu za vykoriani polarebnich obradill v katolickem kostele a zpevakiim za zapeni pisni a tai dekujem panu farari Fr. Horakovi za slova utechy na hibitove pronesene a tee srdeenY dik peveckemu sboru ze Snook krasne pisne a kiest'anskYm sestram dekujem za darovani kvetin a v gem ostatnirm kteri krasne kvetiny darovali a ji na posledni ceste doprovodili. Dik noskim rakve ahrobarum za upraveni hrobu a pohrobniku panu Leon Simankovi za pripraveni zesnule na jeji posledni odpoeinek.

Zviute dekujem fg em uprimnYm prateltim a pribuznym kteri nam vypomohli po dobu jeji nemoci i v dobe smutku.

Necht' Buh odplati fiem kteki pro ni cokoliv neinili.

Josef Zubik, manzel. Rodiee, Frank a Anna gkopikovi, Frank, Josef, Vilem, bratri, Lydia a Olga sestry, dye gvakrove, Bessie a Josephine, tchyne, pani Anna Bravenec.

Truhlici pozitstali.

Utichly zvony utichl zpev, uvadl na hrobe kvet, jen pamatka

na Tebe bude tvYch milych u srdci kvest.

Uletela duge do nebeskeho sveta, tam kde v rag rdie veene skveta,

co jest platnY boj o iivot kdy prijde •mrt a fekne, pojd'!

Crosby 'stare sin CROSBY, TEXAS

nedeli, 28. rijna

VSTTJPNE MiltNE

hudbu obstara

‘Michni krajane i vzdalenejM jsou active zvani. Po ukoneeni programu.

ke Michalsk 0 chestr.

Taneeni Zabava isw==-4.=aw=-.arra=4-10,-=-42*

Straus 13.

vEsnsfbc

,AT

E

TEXAS

FraZka o ttech jednanich Napsal, Miro Vrana — TrocnovskSr. Sehraji ochotnici Sokola v sini tadu Hvezda Texasu.

Bolestna Vzporninka Dne 13. listopadu r. 1934. jest tomu rok, co nos navkly opustil na g nezapomenuteln manZel otec, a dedeeek.

Josef Landa. manZeli, ty klidne v hrobe spa, ale my na to telko zapominame, o jak bysme radi jeSte jednou spatviij mil' oblidej, ale marne nak touhy a hledani, nebo co zeme pojme, vice nevrati. Ty nag draltY, spi sladce v hrobe svein, nebo i my ptijdeme pote ceste, kterou jsi nam proklestil, al i nas

jednou Pan Bah zavola.

Deno v Crosby dne 13. listopadu r. 1934.

Rosie Landa.

I`r

V NEDELI DNE 4. LISTOPADU OSOBY: ■■•••■•00111.1.1001.0.1•11.0■S•0.116,,./0.0.418.

Lad'a Hanu gka, nastupce fy. emlidka . br. Jan KlinkovskY Libuk, jeho Zena ses. Laura FojtaiSek Ferda, sluha u Hanugkil br Karel Kalenda St. Lora, sluZka ses. Marta Kalenda teetni br. Karel Kalenda ml.

Fredy, lupie nedobytn'ch pokladen br. Bohumil Zvolanek Cafourek, detektiv kancelate `Chriapni ho", br. Jos. Aneinec Policejni Komisat br. Jan Hurta Policista br. Frant. Kalenda Raizer K. FojtaSkova Napoveda Jan KlinkovskS7 Zadatek o 7:30 hod. vederni.

1.111.0./.041111.(N•01.0.11.0.0,04111111.... ■

Po divadle TANS Ni ZABAVA Sri dobre hudbe.

titrana 14.

ADRESAit TAJEMNiKt RADII. Slovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas.

Elavni niadovna.

C. IL Chernoskjr , piedseda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, mistopfedseda, Wesley, Tex. Eng. Jelinek, mistopfedseda, Granger, Tex. J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Tex. Ed. L. Marek, ileetnik, Fayetteville, Tex. Jos. N. Vavra, pokladnik, Caldwell, Texas.

Aug. Kaci •, pravni radee. Temple, Texas.

Ueetni vjrbor: Rob. Cervenka, West, Tex.; W. Nesmia,Dallas,Tex.; Stepan Valeik, Houston, Dozorei vjbor: J. 11. Hurta, Temple, Tex.; T. H. Skrabanek, Ennis,; F. Aneinee, Houston.

Tisk. vYb.: Karel Lanovskjr, Ennis; John GajevskY, Orchard; Jos. Kru ginskY, C. Christi.

1. Pokrok Texasu, Jan Hornak, Fayetteville, Tex. Schfize se kona 2. nedeli v mes.

2. Kopernik, Jos. Pokorny, Fayetteville, Rt. 1, Tex. Shilze se kona, prvni nedeli v mesici.

3. Novohrad, A. J. Mika, Moulton, Rt.', Texas. Schilze se kona prvni nedeli v mes.

4. Karel Havlieek, Anton Holy, Hallettsville, Tex. Schnze se kona prvni nedeli v 5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Mor. Bratki. J. A. Heger, Abbott. 2. nedeli 7. Rovnost, Frank B. Du gek, Caldwell, Rt. 1., Box 152, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

8. P •anor Svobody. Adolf Barta. Schulenburg. Rt. 7. Texas. -Scheme 2. nedeli v mes.

9. Slovan, Dr. Jos. H. Kozar, Rt. 2., Somerville, Tex. Schfize 1. nedeli v 10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici 11. Svojan. Aug. Jalufka, Rtl B. 159. Schulenburg, Tex. Schtize 2 ned. v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex. 13. Texaska Orlice. Vine° Marek, Dime Box, Tex. Schnze 2. nedeli v mesici.

14. Veseli. Ed. G. Vavra, Rt. 8. Brenham, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 3, Rogers, Tex. Schilze 2. nedeli v 16. Bild Mora. Frank Menar, Sublime, Tex., R. 1. Schnze 3. nedeli v mesici 17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schilze 2. nedeli v mesici.

18. Jan 2aka. Wm. Marek. Elfin. Texas 19. Velehrad. E. V. Gallia, Italletsville, Tex., Rt. 6. Schnze 2. nedeli v mesici.

20. Komenskjr. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. Palackjr. Chas. Jalufka, Rt. 4., Box 159, Schulenburg, Tex. SchUze 1. nedeli.

22. Jifi Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schnze 2. nedeli kaiclY 3. mesic.

23. Nova Morava John Trlica, Rt. 5. Schulenburg, Tex. SchUze 2. nedeli kaZdjr mesic.

24. Cesky Prapor. Chas Navratil„ rt. 3, box 47, Temple, Tex. Schfize, 1 ned. v 1 hod.

25. Ennis. W. J. Hejny, R: 2, Box 129, Ennis, Texas. Schnze 2. nedeli v 26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schnze 1. nedeli v rnesici.

27. Pokrok Moultonu. J. ZaveskY, R. 3,Shiner.

28. Karel Jona g. John Holeeek, Rt. 1, Wallis, Tex. Sell-laze 2. nedeli v mes. o 2. hod. odp.

29. Praha. Frank Kolenovsk", R. 2, Box 43, Taylor, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. Edw. Polinskj, Taiton, Tex. Schnze 1. nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovanii. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg., Yoakum, Tex. Schfize 2. ned. kai. 3. mes.

32. Na ginec. F. J. Shiller, R. 2, b. 78, Victoria Schnze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schnze 2. nedeli v mesici.

34. Sloyangti Bratii. J. G. Charanza, Rt. 4, Calldwell, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

35. Nove Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

36. West. Jos. Holasek, West, Tex. 2. sticedu.

37. Nova Vlast. J. M. Zapalae, R.1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Seidlze 1. ftterji v mesici weer.

39. Bedi• ch Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Selinze 2. ned. v Ines. v 1 odp.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovskjr, El Campo, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Vlasta Charbula, Port Lavaca, Tex. Schfize 2. ned v mes.

42. Moravan. John. Machae, R. 1, Brookshire, Tex. Schnze 2. nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. Fr. Dressler, El Campo 94. Ceti Bratii. Fr. Langer, New Ulm, Star Route, Tex. Sehaze 2. nedeli v rues.

45. Vlastenee. J. H. Ei glk, R. 2, Yoakum, Tex: nprirti v mesici.

Sehrt7 p

vESTNIK

46. Volnost. Z.v.ofie Hluchan, Box 354, Sealy, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

47. Hvezda. Texasu. Jerry Dana, R. 3, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

48. Vyg ehrad. Anton Michalik, Box 165, Holland, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici, odpol.

49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, Rt. 1, Rowena, Tex. Schtrze 2. ned. v mesici.

50. Pokrok Pierce. Jos. Barton, Taiton, Tex. Mit:me 1. nedeli v mesici.

Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas Sehfize 2. nedeli v mesici.

53. eeskY. Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici 54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott, 55. Hvezdnatjr Prapor. Louis Svaeina, Penelope, Tex., Rt. 1., box 55. Schiize 1 nedeli.

56. Anton J. Cermak. A. B. Janogek. Clarkwood. Sehfize 2. ned. v mes. ye 2. h. odnol.

57. Jan Hus. Jakub CiZek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schnze 1. nedeli v mesici.

58. Columbus. A. L. Matu gek, R. 1, Wharton, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

59. Bratii Jihu. J. J. Frnka, New Ulm, Tex. Schaze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratii Svornosti. J. M. Vagina, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

61. Ve:smir. Frank Vontur, R. 4, Box 207 A., Floresville, Tex. Sell tize 1. nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston, Tex. Schilze 1. stredu v mes.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet, Home, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. Louis M. Matocha, R. 1, La Grange, Tex. Schnze 1. nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina. Balear, Sheldon, Tex. Sehfize 1. nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. Jos. Narovec, 122. S. 4th.

Str., Waco, Texas.

67. Bratii Svobody, Frank Holub, R. 7, Box 16. Schulenburg. Schtize 1. ned. v mes. 2 h.

Tex. Schfize 1. .nedeli v mesici.

Vesme •nost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville, Tex Selitize 2. nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. Hy. Du gek, Roger. 2 nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville, Tex. Maize 1. nedeli v mesici.

71. NovY Raj. Tom Piikryl,Penelope. 1. ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt.1. Cameron, Texas. Sehfize 2 nedeli v 73. Sam Houston. Joe Wa gek, R. 3, Seymour, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

74. Svatopluk Cech. Jos. Franta, Halletsville, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

75. Svoboda. Joe Paeha, R. 3 B. 18. Bartlett, Tex &haze 1. ned. v mes. kaidY 3t1 mes.

76. Neodvislost. Chas. Kilian, 2409, 8th Str., Wichita Falls, Tex. Schtize 1. ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Piibyla, R.2, Bomarton, Tex. 78. Dobrota. Mrs. Hermina Vrana, Dobrovolsky, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek Rt. 2, Corpus Christi. Tex. Schtize 1. nedeli v mes.

80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet RuZe. August Teykl, Needville Tex. Sehfize 2. nedeli v mesici.

Cechii Domov. Vaela y Strunc, R. 6, Ennis, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

83. Srdee Jednoty. Jos. Hrubjr, Columbus, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas. Front. Vodieka, 2107 2nd Ave., Dallas, Tex. Schnze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Adolf Havran, Rt. 1, Knox City, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Tern4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. II. H. Hejl, 816 N. Second St. Temple, Texas.

88. Pokrok Hooustonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. 1 ned. v Ines.

89. RUovjr Dviir. Anton Ulienik, R. 1, Box 101, Rosebud, Tex. Schfize 2 nedeli v mes.

90. Slovanske Sdrtrileni. Frank Pustejoyskjr, Tuxedo, b. 76, Tex. Schtize 2. ned. v mes.

91. San Jacinto. R. J. Logt'ak, b. 306, Crosby, Tex. Selifize 1. nedeli v mesici dopoledne.

92. Svaz Cechosiovanil. Albert Silhavjr, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. &Mize 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. Pustejo yskj7, Hobson, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici 94. Denniee. Jos. B10,ek, 'Wheelock, Texas.

Schilze 1. nedeli v mesici.

95. Ceskj, Den. Ant. Holub, Bomarton, Tex Schfize 2. nedeli v mesici 96. Krasa, John Marek, R.1, Rosenberg, Tex. h•deli v me-Cei f':elitizo

ye sttedu, dne 24. kijna 1934.

97. Placedo Joe. L. El gik P.O. Box 105 Da Schnze 2. ned. v mesici Costa, Te-as.

98. Vitez. Ant. B. Smejkal, Rt. 1, Box 311, Victoria, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

99. Radhogt% Eddie Neuvar, Halletsville, Tex..

Rt. 4. Schtize 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladde. Tom El gik, R. 2, Somerville, Tex. Schfize 1. nedeli v Ines. v 1 h.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville, Tex. Schnze 2. nedeli v Ines.

102. Hvezda Mladd,e. Jos. F. Machu, Boi 44, Coupland, Tex. 1.03. Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Selifize 3. nedeli v mesici.

104. Texasgti Bratii. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown, Tex. Schtize 1. nedeli v 105. Hej Slovene. John Pla gek, R. 1, Box 104, Chrisman, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

106. Ceehomoravan. Frank Doeekal, La Grange, Tex. Sehaze 1. nedeli v 107. Rozkvet Zapadu. E. MiCulka, Floresville, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

108. Jiff Podebradskjr. J. J. Vyvial, Richmond, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

109. Gen. RadeckY Em. Foltik Rt 4 Granger 110. Jan Rosic14. Frank Kofnovec, R. 2, Kaufman, Tex. Schilze 1. nedeli v 111. Jaroslav Vrehlickjr. Stepan Valeik, Abet Tex. Sehfize 1. !real v mesici.

112. F. B. Zdrdbek. Rozi Mikeska, Guy, Tex. Sehaze druhou nedeli o 1. hod. odpo.

113. Svepomoc. J. F. Lukaik, George West, Tex 114. Vyzoviee, Marie liadera R.1, Box 42, Richmond, Tex. Schfize 2., nedeli v Ines.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood, Texas. Selifize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point. W. J. Drgae, R. 3, Caldwell, Tex. Schnze 2. ned. v Ines. odp.

117. Ithbstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown, Tex. Schtize 2. nedeli v 118. Kingsville. F. J. Elgik, Kingsville, Tex. 119. Slovanska Piilezitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire, Tex. Schaze 1. nedeli v mes.

120. Pokrok Deanville, Jos. Balcar, R. 1, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, rt.3, Shiner, Tex. &laze 1. nedeli v mesici.

122. Nova Doha. Jos. F. Feleman, R. 1, Box 84, Wallis, Tex. 123. Vgeslovan. E. V. Janeeka, Cistern, Tex. Rt. 3 B. 56. Saline 2. nedeli v mes.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Ilanzalik, Dilworth. Texas.

125. Touha. Louis Lukag. Box 36. Westhoff, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

126. Duboq H&j. Josef Foit, R. 1, West, Tex. 127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Tx. 128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel, Frank Zikeg, Wheelock, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

130. Jaro. J. F. Bougka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Sehnze 1. nedeli v mes.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall, Tex. Schfize 2. nedeli v 132. Svatopluk. Joe Ko gValc, R. 3, Waller, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici 133. San Antonio Louis Dresler, 122 Dulling Court, San Antonio, Texas. Schnze 1. ned.

134. Brati•ejov. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie, Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schtize 1. nedeli v 136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

1.37. Lilie. Anna V. Kubala, Louise, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici 138. Vytrvalost. C. M. Srubai• . Ganado, Tex. 139. V Boji za Svobodu. Miro. Svoboda, Danbury, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Halletsville 141. Cechoslovak. Jos. Tagka. Sealv. Rt. 1. Tex. Schfize 1.. nedeli kaide tki mesice.

142. 6tetimik. J. J. Kelarek, 5348 Nolda Str. Houston, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

143. Pi irnoi i. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Sehaze 2. nedeli v 144. Slavic, Robert Skuca, Diada, Texas.

Schaze 2. nedeli v 145. Moray ska Orlice. Frank Hegar, Penelope, Tex. Sehtize 1. nedeli v mes., ye 2 hod.

146. Wood. Wilson Amalie Macik, 1102 38th., St. Galveston, Tex. Schnze 1 ned v mes.

147 Vesela Osada. Tom Ventre'ek, Jourdanton, Tex., Rt2. B. 66. Schfize 1. nedeli.

148. Elmaton. Frank Hldek, Blessing, Tex. Sake 1. nedeli v mesici.

149. Tom. Jefferson. Fr. Truksa, Alvin. 2. ned 150. Aug. HaiduSek. Mrs. Antonie Strouhal, Woodsboro, Tex. Schuze 1. ned. v mes.

151. Miss Leona Holesovsky, Wharton, Tex. P.O. Box 513. Schtize 1. ned. v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt2, box 116, Alice, Texas. Schnze 1. nedeli 153. Pokrok Benview. Alb. V. Franek. BenvieW, Texas.

154. Fort Worth. Joe PolaAek, Rt. 6, Box 426, t, Worth, Texas.

ye

.

sti edu ,

C

1-27

dne 24. kijna,

Ch

IN. lima -a

PRA.VNiX VvHznie veAkeré soudni zalegitosti tfadovna: 821 Bankers Mortgage Building. Tates ulici naoroti Kraal budove HOUSTON. TEXAS,

GEO.E.KACiR PRAVNIX Vviizuie vegker6 soudni a Dr:1yd abstraktv. nosledni yule. atd.

WEST. Telefon 146.

TEXAS

RED FRONT eeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Hogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pra.videlna jidla a lunee.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime esky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodrny.

Roman J.

Strana-

VESTNIK

Bar-

684 Pr;vrIt Corpus Christi National Bank Building.

elms Christi, Texas

A. A. 7.,_,FIKAR CES1Ci 21q _WNW, zdriclil si krilãi ye 12[;,: Tex aa Avenue.

Vytizuje vegkere soudni a pra y ni zalegitosti, abstrakty, posledni yule, atd., kdekoliv v Texasu.

TeieYen 7345.

Doma 1.1 H 5309 TEXAS. HOUSTON,

SOKO L SKA HLI'DKA I!.!

Dallas, Tex. "TO ZA .RAKOUSKA NEBYLO", sehrano bude v Dallasite Sokolovile due 28. iijna 1934. — Jest to obraz ze g ivota, 0 3 jednanich, DCj odehrava se ye meste znemeeleho iizemi,, v dobe svetove valky v roce 1916-1918, — v dobe, kdy narod desk hledel vstkic nova dobe, kdy vypini se sen, a pra- 1 por na g bude °pet vlati v na gi osvobozene vlasti.

Tak i zde v teto hie jsou nagi eeti loi hlidani, kagdym kern c. k. okresnim hejtmanem Krebsem, kterY mnohou hotkou chvili pilsobi, a jeho pikinenim hostinskY Vojta Kiemen a Jar°. slav, jeho bratr odvedeni jsou na vojnu. Vojtova t"ena Boienka, ktera, hrdinne nese ztratu sveho mue, a jest jegte oporou Marygce, snoubence Jaroslavove, a na dálc vede jejich hospudku, kde schuzky odbYvá v nejvetSi tajnosti pied slidivjm zrakem c. k. okresniho hejtmana — "ZelenY Kadr."

Na scenu vystupuje c. k. detnicicy stra gnik Pokorny, jako rakouskY Utednik, ale dobra a poctiva eeska, due, ktera pracuje pro deskou vec a yypornaha kde mtge. a v ruku v ruce s doktorem ou, kterY opetne Wei na ge hochy, aby nemuseli jiti zpet na vojnu.

Ani neschazi tu mistr Rehokik, takto povolanim gym kterY jest na dovolene, co odmena za udatcost pied neptitelem,, ale jakou, I sami uslygite a jeho pisnieka vam zavzni v u gich, kterou rad zpiva: "Sup sem, gup tam, s nami ug to nevyhrajou, sup sem, gup tam, nam je to v gechno fuk".

Nastava slavnY den — den prohlageni eeskoslovenske samostatnosti, a tu zkite pied vami na jevigti scenu pohnutlivou a opet radostnou, a uvidite jakeho konce so dopracoval c. k. okresni hejtman, a jake ptekvapeni mu uchystal Vojta s Jaroslavem a dokoneeni teto hry utkvi yam dlouho v pamai. A volam na shledanou v nedeli, dne 28. kijna v dallaske Sokolevnë v hodin veeer.

Anton Kos, jednatel, 11'0 TEMPLE A OKOLI oto zveme v gechny krajany, by se dostavili na, den 28. kijna do sine J. J. 8efeika, kde se bude oslavovat za spolu neasti Sokola,16te vYroei Neodvislosti oeskoslovenske Republiky. Proto ka gdY, kdo mtteg pkijd', bude to narodni slavnost, tak kdo ma desk' neb morayskY kroj, tedy jej na tento den vem s sebou. Nezapomerite jig ptigti neNa zdar! — VYbor. deai.

[

POFIREBNi Distinktniho charakteru, za ceny velmi flume.

Jest zvykem Edward Pace, dati lipinou pohrobnickou sluibu nejlepgiho druhu, za ceny velmi Jsme nejlepe vypraveni nejmoder. nejgimi pohfebnimi auty a v gemi jinni potfebami, vykonAvati praci spolehlive, moderne a paticiene.

EDWARD PACE Temple, Texas' Pohrobnik, Glen S.P.J.S.T. Jednoty

Byval

ya1

re Doutn k CCZNAMENi DO TEMPLE A OKOLi

v nedeli 28. iijna Poiada se za spolu AILAsA --)ok la velki

S avnos

alro

na oslavu 16teho *act t' eskoslovenske Samostatnost

v sir p. J. J. Sefelka Zaeatek ye 2:30 odpoledne.

UVfTAN:f.

Vstup 10c, deti

PROGRAM.

PROSLOV.

Program se sklada z narodnich pisni, deklamace, basni, zpevii a prostneho cvideni gen, a skupin.

er Tanecni Zabava vecer VSTUPNE • Pan 35c, dama 10c.-

eESKA HUDBA.

OznImenl krajanske

vefejnosti S radosti oznamuji krajanam, ze jsem jednatelem techto vyakougenYch a osvedeenYch pracich stroju pro celY Texas.

JI

Tato magina je delana a galvanisovaneho materialu, ktera se nerozsYcha. Tato pradica pere prad'10 ve vocle zpilsobem vakuum (prolinani vzduchem), je zhotovena jednoduge a nekteti majitele behem 12 rokil nepottebovali opravy ani za 5 centii. Mugete ni prat malo a vice pradla a take pokrYvky na lo ge (kvilty).

Maid, gestileta, holeieka tuto praci maginu mile operovat.

Praci vrtule dá se die potteby sni git (je-li pradla male) i zvYgit je-li ho vice.

Praci ma gina se gdimaeem, kterY nelame knofliky, stoji $30.00. Zdimae jest dost velkY na gdimani kviltil.

Zde je nekolik krajant, koupiv gich tuto pradku: Vine Pekak, Damon, Texas. Emil E. Biala, Weimar, Tex. Paul Supak, Ganado, Texas 0. Valka, Needville, Texas Gallia, Hallettsville, Tex. Fr. Machalek, Temple, Texas %1.

JoeJ. Machala, Scaly, Texas Rev. J. C. Kunc, East Ber- Vine. Mach, Pierce, Texas J. J. Dugek, Elgin, Texas . . nard, Texas Dopigte nam, maginu vim dovezeme neb zagleme: .1101116010111147•141111111.4111.411N

G. V. SCHTLLER

Box 736.

CAMERON, TEXAS.

y e sttedu, dne 24. tijna 1934

VESTNIK

Strana 16

Pontivejte k oznamovani

MalyOznamovatel DIF" Sazenice Zelove — Charleston, Wakefield a Early Flat Duch 500— $-.75; 1000 — $1.25, pogton Yyplacene a za uspokojeni rueim.

Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, Texas.

(49-50) 38''Pronajme se 13 akril majici vgecko pottebne zatizeni k provadeni mlekateni s 40 kravami, pesteni drribeZe a pesteni zeleniny.

Pronajme se zodpovedne Ceske neb nemecke rodine. 0 dal gi podrobnosti pigte neb navgtivte osobne Mrs. Ewald Snow. Box 912, Rt. 6, Maple Lawn Road, Dallas, Texas. (dz.)

Mr' Na prodej kutatka druhri Reds, Barred Rocks, Silver Laced, Wyandates, Australorps, sto za $725, Bile, eerne, hnede a Buff Leghornky sto za $6.50 vyplacene.

Von Mindens Hatchery, Fayetteville, Texas (dz.)

Zvlaitni Lace Cisco 2451. — 100 akrri michaneho piseiteho pozemku, nalezajiciho se v okresu Hill, asi 10 mil od mesta West, asi 50 akril vzdelaneho, zbytek pastevnik majici nem lesa„ obyeejne stavby a zvelebeni. Maia splatka na hotovosti jest zapatebi, zbytek na mime splatky. Cena pouze $17.50 za akr. * Cislo 2454. —110 akril eerneho pozemku, nalezajiciho se 4 mile od mesta West„ skoro ygechno jest rovina, eiste od Johnson travy neb Bermuda travy, 100 akrri jest vzdelano, zbytek pastevnik, dobre stavby a zvelebeni, stale trvajici voda jest na teto farme. Proda se leyne za ptieinou urovnani portstalosti.

Zwitraziratatilt.-7 nikdo z domacich zabraniti nemohl. Opustil svou rodinu, ptatele a znarne dobrovolnou smrti, neni ho vice. Ffidina`, kterd ho k to.40111•11111 ineamsammatna. mu vedla zaledela v dlouhe nernoPouze resolute soustrasti zasilane ci, kterd nepovolovala, ale stale se horgila. tidy uvefejfiuji se zdarma. OznaBratr Jos. Lys byl na gim Clenem meni rimrti a dikilyzdami soukroma od roku 1916. Byl nam milYm spojako i vYroeni vzpominky leenikem po vgechna to leta jeho musi bYti placeny.

Zivota mezi nami. Telce 2elirne jeho odchodu. Za progla leta, zastaPROJEV SOUSTRASTI.

Na g e

rovy

Cteni bratti a sestry!

Timto proj evuj eme na gi soustrast nad smrti na gi milovane spolusestry, verne man2elky a dobre matky a babieky Johany Kocianove, ktera zemtela dne - 24. zati 1934 po bolestne nemoci ve veku 59 rokri.

Zemtela spolusestra byla u na1.eho tadu Cis. 3., mnoho roku a svoje povinnosti yalycky tadne 3astavala, byla v2dy ku kaidemu uptimna, a °Ma ya, kdo ji o deco poladal, kaalemu vypomohla.

Timto projevuje tad Novohrad 3 nagemu spoulbratru Josefu fKocianovi a jeho ditkam neju3timnej gi soustrast a zemtele budiZ zeme lehka,: a at' zristane jeji aamatka v nagi mysli dlouha leta.

Tento projev soustrasti budiZ ?,.anegen do protokolu knihy a uvetejnen ye Vestniku.

Jan Motal, Oldtich Motal, Marie Motal, resolueni vYbor.

0

To za Rakooka net*

V NEDELI DNE 28. IliJNA 1934.

OSOBY: br. Fr. Rendl Krebs C. K., okresni hejtman Dr. Skala br. J. E. Vrla Vojta Ktemen, hostinsky br. J. Jureak Baena, jeho 'germ ses. Mary Ptevratil Jaroslav, bratr Vojty br. Anton Kopeeek Maryeka, jeho snoubenka ses. M. Toberna Pokorn; C. K., straZmistr K. Jureak ftehofik, gvec br. Fr. Bebestik.

Divadlo ridi br. L Tobernj, Zaeatek o 8:00 hod. yeeer Vstupne 35c osoba.

Po divadie taneeni zabava, hudba sokolska IIIMIl

lsi.M1111311■1731114M1

Uctive zve

Ct6nfnn krajaniun

y

Russell Oil Co.

WEST, TEXAS

Jindtich Bla'Zek, Frank Zikeg, Pavel Matejka, resoludni vYbor.

Obraz ze givota, v dobe svetove valky v rote 1918 del o 3 jed.

Napsala B. Rajska — Smolikova.

V DALLASKE SOKOLOVNE —3700 CARL STR.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, niZepodepsanY resolueni vY'aor tadu Ladimir Klacel, eislo 129, ph Wheelock, Tex.„ timto vyslovujeme srdeenou soustrast pozristaYm po zemtelem bratru Josefu Lysovi, kterY se odebral na vednost v nedeli, One 30 zati odpoledne mezi tislo 2455.— 150 akrri nalezajia 4. hodinou, jsa toho Casu sami ci se ye vYchodni easti okresu Hill, doma, take jeho zoufalemu Cinu 100 akrri roviny a eerneho pozemku, 48 akrri michaneho "Musquite" NA PRODEJ pozemku, hideho nezaplavuje, nove MEZCI — KONE — KOBYLY. stavby. Mala splatka hotove jest Prave jsme obdrZeli zasilku v poladovana a zbytek na poCtu 150ti z ylagte dobrYch mezkri, splatky. Cena pouze $50.00 za akr. koni a kobyl. Pottebujete-li jakYkoliv tan dobytek, jiste se varn Cisco 2457. — 170 akrri nalezaji- vyplati prohlednouti si tyto chive, ci se bliZe mesta Mt. Calm,. skorem neZli koupite jinde. V ptipade, vge jest rovina, prvottidni kus po- byste u nas cokoliv koupili, my vge zemku majici nove stavby a zvele- dodame do va geho mista zdarma. beni. Mengiho obnosu jest zapotteSCHWARTZ BROS., bi co splatky hotove a zbytek na Schulemburg, Tex. (49 -51 ) levne splatky. Cena pouze $50.00 za akr.

Der Na prodej. — Me misto 0 Oslo 2458. — 80 alma dobreho 12 1/2 akrech, dobte zvelebene, kopozemku nalezajiciho se d ye mile vd.rna se vtim pottebnYm zatizeod mesta West, skorem v ge jest nim, take liheri a "brooder", v dobvzdelano, eiste, dobre zvelebeni a rem potadku. Proda se nasledkem pravY domov. Proda se za velmi ley_ zdravi. Cena levna. Hlaste se u Joe F. Novosad, Rt. 3., Shiner, Tenou cenu se ztratou.

• xas.

(46-49) 280 Aril teZkeho •"musquite" pozemku, skorem v ge rovina, nalezajiciho se bliZe mesta Kaufman, d.clna. Johnson neb Bermuda trava, zvlag te dobre zvelebeni a stavby.

Cena pouze $45.00 za akr. e Wharton a Fort Bend Ce. Mam jednatelstvi pro 140 ultra pozemku nalezajiciho 3e 4 mile od mesta Kaufman, asi 100 akrri jest vzdelano„ 40 akril pa_ stevnik. Obyeejne zvelebeni a sta y- Bude mne te git stare zname obslouZit a nove poznat. by. Cena pouze $40.00 za akr.

V. J. KUBICA, agent P. 0. Box 311, Wharton, Texas

Cervenka a Vaniura

val po dva roky u nasehq radu ntad pokladnika, k ripine spokoje; nosti vgech, pozdeji jako ptedsecla kidil nage schrize, tet po dye rozumne a svedomite, tak-2e nam bylo milo ye schrizich jednati. Cest Tye pamatce a budi2 Ti Izeme lehkou!

INZIEGMENIMMEr

Zabavn 4,,...47'7:11

1

I

Na vieobecnou zadost po drupe

atka Kracmerka" (DO PANSKEHO STAVU) Veselohra o dobrYch lidech o peti obrazich dle romanu Popelky Billianove SEHRAJI OCHOTNiCI

IZadu Stefanik na Cottage Grove V NEDELI 4. LISTOPADU OSOBY: Otec Kraemera Matka Kraernerka, Barugka, dcera Bartakka„ sousedka Pepina z cihelny Chlapec Sleena, Svadlena SluZka, Eufrosina (Anna Pan tatinek Dratenidek Medik ZdeborskY Jeho strYc Vaclav Madla, Kuchatka Naj emnik

br. Fr. Beean ses Karla Ctvrtnikova ses Valerie .8.uldova ses. Mar. Filipkova ses. Silvie Kelarkova S. Kelarek ses. Helen Tepera ses K. Volkova br. B. 6tvrtnik br. K. Beean br. J. Kahitnek br. Ant. Svestka ses. B. Suldova br. Beean, ml.

Dej v Praze na ptelomu XIX a XX stoleti ZAtATEK VE 4:00 ODP• VSTUPNE DOSPELt 30c DETI 10c Po divadie taneeni zabava, Ahutna veeefe, Nenechte si ujiti toto krasne divadlo. Proto pkijd'te vgichni.

Uctive vas zve

Zabavni Vkbor.