Vestnik 1934 10 31

Page 1

an 51oVansic6 Pociport)ipci 3 edrio.y Mu Texas, ez,sa 1p

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 KOCNIK (VOL.) XX7I.

WEST, TEXAS, ye sti•edu,

(Wednesday) 30. kijna (October) 1934.

"MO2OU VAM ZNICr IT POPLATKY.

ji

JE S' TE, .TEDNOU "ANEB," — jak tomu tika.ji v pojiet'ujicich kruzich odborne: Open versus Closed contract, Cesky: OtevtenY proti uzavtenemu kontraktu, eili. smlouve. V 2ivotnim pojieteni totil rozeznavame dva druhy pojiet'ova.cich smluv. Prvni druh jest takovY jako vythava naee Slovanske, Podporurujici Jednota Statu Texas, ktere2 se iika "Open Contract dill certifi gat", a druhy jest smlouva aneb "Policy", jake vydavaji poj. spoleenosti a jim jejich agenti tikaji "Closed Contract". Ptevalna veteina naeich elenii a naeich krajania nema ani to nejmenei zdani o tom velkem a ditleitem rozdilu mezi tim certifikatem flak. Jednoty a policy poj. spoleenosti, a proto nemohou yedeti jak velkou vYhodu u na g Jednoty mame v to tak east° nam agenty poj. spol. o hlavu otloukane skutednosti, k naSe a v'Sechny druhe Jednoty syYm elemlm" MtiOU 7,Vt gIT POPLATKY"• Za onoho dasu, pied rokem 1929 a obchodni tisni, kdy jeden kaalY se klanil tomu "Zlaternu Teleti" dobrYch eas-Ci a domnival se, k tyto potrvaji vedne, — za onoho Casu ohromn'ch NYdelkil ktere poj. spol. mely na spekulativnich akcijich do nichZ' ukladali nashromatdene zalohy svYch pojietencii a z kterYch se itZ'asne obohacovali jejich podilnici, — za onoho dasu chodili po tomto s yete agenti poj. spol. a strakli naee lidi kteti meli pojieteni u naei Jednoty, k jim bude Jednota • neustale zvykvat poplatky. Tenkrate, pied deseti a patnacti lety vyutitkovali agenti poj. spol. pinou merou statnimi zakony na bratrstvech vynucene reorganisace a tim nucene zvYeenYch poplatkn u na g Jednoty a veech ciruhYch Jednot, ktere ye sve snaze zajistiti a zhodnotiti pojiateni svYch elenii byly nuceny zvYeiti poplatky, a k tomu u nekterych Jednot nekolikrate. Ne'tli tyto zmeny poplatkovYch tabulek ptiely, straeili agenti poj. spol, eleny bratrskych Jednot tirn, k jim dokazovali Ze assesmenty jsou velmi nevYhodne pro mlade eleny a tak tyto od vstoupeni do Jednoty odradili. Tim ale poslouZili Jednotam, nebot' tyto, aby mohli temto straeakum poj. agentu aeliti, zavad'eli ureite jenom k nedostateene mesieni poplatky. Po ease ale jednotlive staty zavedly zakony jirnit nutili bratrske Jednoty ku zvyeovani poplatkil a budovani pattienYch zalob. To ale byla operate kterou mnohe Jednoty provadely velmi pozvolna, zvyeujice potvolna., zvyeujice poplatky nekolikrate, a tim daly agentum poj. spol. novou metlu proti Jednotam do rukou. Pojiet'ujici spoleenosti brzy pochopily, Z"e jakmile bratr. Jednoty dostatednYm zvYeenim poplatkil postavi se na padu zakonem po2adovanYch zaloh a tim bude jim umcdneno poskytovati svYm elenum ty same vyhody jako to eini poj. spol., budou jim bratrske Jednoty velmi vad'nou soutai v pojieVovacim obchodu, a proto nasadily - yeechny mcdne straeaky do hlav s yYch agentil, aby co nejvice mono eleny od vstoupeni do Jednot odstraMi. A dloubo se jim to dafilo

ANEB "CERTIFIKAT " VERSUS "POLICY". vYborne. Poi-ekadlo "they will raise your dues" stalo Jednoty tisice PriSel rok 1929 a s nim obchodni tisen. NAsledujici roky f cele houfy pojitt'ujicich spoleenosti zkrachovaly a tim piipravili statisice s yych pojiStencil o tu jedinou zachranu kteiou tito je‘Ste meli. Mnozi ztratili vSe, jinYm byly uvaleny proti jejich "policirn" velike stavy na ktcre tito museli platiti firoky, jinYm zase spoleenosti, ktere jejich pojistky pievzaly (reinsurance) iaalo'Zili tak yysoke poplatky, le tito musili pojieteni zanechat. Z tohoto 01asnehO pojiet'ovaciho rozruchu vely bratrske Jednoty tak jako naee Jedno-, ta., ani by muscly se uchYliti k tomu agenty poj. spol. tak easto vyhro2ovaneTnu "zvyeovani poplatkil". A i kdyby se bylo stale, nektera Jednota by se octia v tisni a jeji zalohy by byly klesly pod 100 procent, nebyla by musila udelati npadek, kterY stoji pojietene vkly mnoho penez. Jednoduee by pouLla to zakonite vYhody 2e by pcdadala sve aleny o dostateenY ptispevek tak aby se zalohy &Tinily a tim by s yYm elenitm zachranila jejich pojieteni. V tom jest rozdil mezi certitikatem nak Jednoty a "policy" poj. spol. Nam da ya, zakon tu vYhodu, 2e pti , porueene valuaci chni eleni za 100 :procentni vyplatu ruei, protok jsou veichni podil. v Jed. a mohou tudit b'ti v padu potkeby o pattienou zaruku po'26,dani. To je ten "Open Contract". U pojiet'ujicich spolea. jest to pravY opak. Tam mei za zalohy jen nekolik jednotlivet s jich nekdy dosti malYin ka.pitalem, a jelikoZ' jim stet v padu poklesle reservy poplatky zvY S . it zapoVida, jsou nuceny ohlasiti iipadek. A takove mnohe "bankroty" staly pojiaence techto spolednosti milliony dollajen na platech spra yctujejich zbylYch zaloh. (Receiver.) Obyeejne pak takovou zkrachovanou spoleenost pkevezme jina, pojiet'ovna, a ted' ptijde to nejpodivnejei; to jest dovoleno uvaliti na pojikene teto zkrachovane spoleenosti zastavy na jejich policy (liens), aneb zyYeiti temto jejich "rates", aneb je laskave znovupojisti, ale musi platit die ten Cas dosadeneho staff. K tomu jim udeli tu milost', ae nemusi lc doktoru na prohlidku. Z toho co na pojieteni zaplatili pied bankrotern nemaji Nad dim se musi ale naeinec pozastaviti jest, Ze jeete dnes, po takovein fiasku jakeho se tale mnohe poj, spol. dodelaly, po tak o bromnYch ztratach jake s yYm' pojietencUm zwasobily, ma jeete nekterY ten agent odvahu prijiti eloveku do domu a na prohlakni, Z"e je poji§ten u SPJST. mu tic': "you better drop it„ they will raise your rates." Dnes, po tak draze nabytych zkueenostech, nektere staty zavadi "Open Contract", tedy vYhodu zvYeeni poplatku v Case nutne potteby, take pro poj. spol., dimZ" pojietenYni katdem ptipadu ueetti velike obnosy penez za spravu konkursni podstaty. (Receivera). Jest ale jeete jeden zpAsob kterYm v dobe epatnYch obchodu poj. spol. kotisti ze svych Polietencti, a o kterem se yarn 2a,dnY agent

nezmini, aakoliv o nem dolate vi. Velmi MI1Che poj. spol. prodavaji tak zvane "partici:pating policy", na ktere poeitaji mnohem vyMi poplatky neZli na obyeejnou pojistku toho sameho druhu. Na tyto "participating" pojistky pak takova spolei::nost plati dividendy, ktere ovSiem ty zvYene poplatky vyKdyZ byla epidemic, "flu", a pak obchodni tisen, a Umrtni ztraty byly vysoke vYdelky pro akcionafe se zteneily, mnohe spoleenosti zastavily tyto dividendy, na ktere si pojistenY platil a byl k nim tedy °pra y -ne.JstvornejakYozdilJenta Clenu poplatky aneb nevyplati-li poji2SVovna tyto dividendy na takovon pojistku, za kterou pkedem poeita o mnoho vyasi poplatek? Prato vgechna table fee poj. agentA, vSechny ty straaky jsou jenom plans) pfelud, kterYm jiz dnes nikdo vzrast flak SPJST. nezastavi. Od doby sjezdu v Schulenburg, kde stare dia. A byly zvYgeny poplatky na vice jak Uroveri tabulky Narodniho Bratrskeho Congresu (sjezdu), pak po sjezdu v Houstonu, kde proziravosti tehdej'Siho aktuara a ku prospechu v'Sech starych alenti spojena byla stara, ti-ida "A" s nove zavedenYmi ttidami: Dyaceti-splatkovou doZivotni a s novou do-, Zivotni, vzdor citelnYm ztratam a nasledovn,i znaene poklesle valuaci. POPLATKY ZVt gOVAT NEBYLO TREBA! a sotva kdy v budoucnosti zvy g ovany budou!

Jest tedy ten nae "Open Contract" eili jinak ten stratak "MtZ'ou yam zySreit poplatky" vlastne velmi rozumne zaopatteni, natizene statem, ktere eleny nael Jednoty chrani proti takovYm ztratam jake za posledni tti roky arpeli pojietenci obchodnich spoleenosti. A budoucnost' nam ukak, ze, bude-li poj. spol. zakonite dovoleno zavesti "Open Contract", s radosti to ueini, jiz k rah tomu, aby svYm podilnikam zachranily ten jejich chlebieek s .pornazankou. Aby ale agenti poj. spol. meli neco proti Jednoty , vymyslili si novy "racket"„ Nabizeji totiZ' s yYm prospektum dividendy na skoro kaddou pojistku. Oveem za pattiene zvyeenY poplatek, a as po vyplaceni pojistky. UvaNme-li co se v minulosti tern dividendam stalo, mame se asi na co teeiti v budoucnosti. U naei Jednoty to ale delame mnohem lepei.My davatne dividendy pfedem, a to ve zionsobu mnohem mirnejeich poplatkn. To jest velmi hmotny a makavY zpasob dividend. My neslibujem, my dava.me ptedem! Budoucnost je daleka, a jak nam zkueenost minulosti dokazala, velmi nejista. A zkueenost minulosti jest pro vnima yeho eloveka ten nejlepei uditel, pravda? Prot() mnZeme 1.7 2dy smele NENI LEP g1H0 POJISTENI? NENI JISTEJMII0 POJIktNi? NENI VYHODNEJMI10 POJIgTENI nail my mame a vy milZete dostati u naS'i Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas! S bratrskym pozdravem„ Frank B. Steiner (JanovskY)


Strana 2. AMUEL Hendrix mel syna — skutednost, S ktere skoro litoval, nebot' se zdalo, jest naprosto zkaZenYm a otec vynaloZil znadnou Cast jmeni sveho na to, aby chranil hocha pied vezenim. Ptirozene tudi2, Samuel si ptal, aby po jeho smrti jeho Jena a dcera obdr2'ely vgechen zbYva,jici majetek a syn nideho. Psal tedy, jak nasleduje: ".A2 zemru, jest to moji vuli, aby ygechen majetek mrij byl rovnou merou rozdelen mezi moji 2enu, Esther, a moji dceru, Saru. Podpis S. Hendrix Samuel sly gel, de svedkil jest potieba k posledni vuli a proto zavolal svoji 2enu Esther a svoji dceru Saru a tekl jim, aby jej pozorovaly, jak pige svrij podpis a pak ptipojily sve, jmena, pod jeho. VYsledek toho jeho 2ena ani dcera nemohly piibyl, jiti k nejakemu majetku dle teto zaveti, poneva& je to zakladnim pravidlem zakona, ze nikdo jeni jest svedkem posledni vrile, nemil2e miti z ni Zadne vYhody ani2 obdr2eti neco na jeji podkladne. Kdyby Samuel Hendrix byl mei trochu vice informaci o zakone, byl by povolal jine osoby za svedky a jeho pfani bylo by bYvalo uskutedneno. Toto ukazuje jednu z tech mnohYch chyb, jich2 se maze dopustit ten, kdo pike posledni vuli. Sestaveni teto jest praci pro pravnika, a to dobreho,, ale nastanou ptipady, nelze sluZeb pravnickYch ziskati. Kdy2 jest pozristalost male, a neni rozptYlena, a zprisob, jak s ni ma byti naloleno, jest jednoduchY, ptimy a jasne yyrozumenY, neni tteba Za.dne velke znalosti k sestaveni platne posledni yule. V kaldem pilpade neco informace o zakonech vztahujicich se na rozdeleni majetku po-smrti, bude zajimavo a rozhodne uZitedno. Sestaveni posledni vrile podmiriuje jistou dugevni schopnost. Oast° sly gime o ptipadech, jak byly posledni vrile zru geny soudy ponevad2 podirny byly drikazy. to odkazovatel postradal Zadouciho intelektu. Dugevni schopnost, kterou zakon yyZaduje, aby posledni vffle obstala, mute byti vyjmenovana naslednovne: 1. Schopnost rozumeti povaze posledni vrile, a 2e odkazatel jest si vedom tohot, to dela. posledni vuli. 2. Schopnost znati a pamatovati si rrizne dasti majetku. 3. Schopnost znati a miti na mysli vaechny dleny rodiny a jine, kdo opravneni jsou, aby z majetku odkazatelova bylo na ne t, pamatovano. Celkem tedeno, kaZda, osoba dospeleho veku majici dugevni schopnost vYge vylidenou„ kdy2 vyhovi ostatnim po2adaykrim zo,kona maze udiniti platnou a zavaznou posledni vuli. Ve vetgine state). vek 21 rokri od obou pohlavi se yyZaduje, netli moc udelati EDNOU (bylo to v hostinci) styskal si J Padrnos, ze letos jsou jejich brambory zvlagte nizke a zakiiknute a Ze, piljde-li to tak dale, nebudou plody vet gi burskYch otigkfr. NeskrYval, ze i on ma zajem na dodrem vzrristu teto plodiny, nebot' zvet gi dasti ji vlastne sni sam, zatim co si jeho Zena libuje v knedlicich. To mu ovaem derta pomohlo, radili-li mu jeho ptatele, aby hledel posilit pole dobrYm hnojivem, nebo, at sklidi brambory, dal poli odpodinout. On poti-eboval zakrodit ted', okam2ite, a tu byla asi ka2da, rada draha. At teprve jakYsi Vit, jen2 mival prsty v ka2de dertovine, chtel dobehnout i tohoto mudrlanta a ujigt'oval, ze v Italii, kde se vlastne rodi nejlep gi brambory, sedou sedlaci nat' nejmene dvakrat do roka a 2e zejmena timto zpilsobem dociluji onech proslulYch vYsledkii. I astatni pfejice gprYmati, men za to, 2'e tento postup je vskutku logickY a ponevad2 Vit byl jedinYm sedlakem mezi nimi, mluvili o nem jako o velice zku genem radci. — Nu cod, tekl Padrnos, za zkou gku to stoji! Na druhY den, kdy2 se ji2 smrakalo a kdy.t se Vit zase ubiral do hostince, potkal Padrnose, jen2 se teprve belhal s pole a jent opiraje se o kosu, odpodival za katdYm krokem. — Bate„ spraskl ruce gprYmat, co2pak to byla takova, dtina?

V1-STNIN

Posledni vide zruiiteina. nez posledni vide jest ptiznana. VdanYm Zenam bYvalo kdysi upirano pray °, odkazati majetek posledni veil, avgak moderni zakony skoro v gude jim udelaji tuto vYsadu. Ovaem gilena osoba, postradajici nutne du gevni kvalifikace, nemii2e ti posledni vuli, aniz nedospele deti. Prvni velkou podminkou posledni vide jest, aby byla psalm. To neznamena, 2e musi byti v rukopisu,, a,dkoli jest to nefiadducnelgi zpilisob ze vgech. Posledni vide, psane na stroji nebo dokonce ti gtene, kde se pouze yyplni prazdna mista, jsou ji.2 v uCivani. ProzketelnY pravnik, jen2 sestavuje pro nekoho posledni van, v2dycky hledi k tomu, aby celY spis byl svazan dohromady. Kdy2 tedy posledni -vide pozristo.va, z vice a.rchil ve strojopisu nebo tigtenYch, jina, stranka ve strojopisu mohla by byti vlodena za nepodepsanou a celY raz dokumentu zmenen. KdyZ tedy cela, posledni vrile nemriZe byti napsana na jedinem archu, jednotlive stranky mely by byti tak spojeny,, aby nemohly byti odloudeny bez objeveni. Stranky jsou obyeejne segity a slepeny dohromady nahote a gririra jest jimi protaZena, svazana a spedetena. Orlporueuje se ted odkazateli v takovem ptipade, aby aspori zadateeni pismena sveho jmena napsal na kaZdou jednotlivou stranku. Dale posledni vide musi byti podepsana tim, kdo ji sestavuje a opattena podpisy svedkii takovYm zprisobem, jak to ptedpisuje zakon statu, kde posledni vrile jest delana. Nevada jest jedinym statem, kterY poZaduje pedet'. Obyeejnou methodou jest, aby odkazatel napsal sve twine jmeno pti spodu posledni yule. Kdy2 odkazatel neumi nebo nemri2e psati, jeho znameni jest postaoitelno. Posledni yule byly uznany za platne ,kdy2 byly podepsany zadateenimi pismenami nebo dastmi jmena nebo razitkem, avaak takoye methody jsou nebe2peene. Kdy2 nekdo pro tu neb onu ptieinu neni schopen psati, mute spinomocniti jinou osobu, aby jeho jme_ no zari podepsala. Nejenom musi posledni yule byti podepsana, ale musi se to stati pied svedky, a side v to nejptisnej gi forme. Nektere staty vy2aduji jenom dva svedky, ale v2dycky jest nejlepe miti tri svedky. Jak bylo jiz poukazano v pkipade Samuela Hendrixe, svedkove musi byti osoby, jet nemaji Zadneho zajmu v posledni vuli, a musi byti pkihlednuto k tomu, aby jak oni ,tak nikdo z jejich blizkYch ptibuz-

piibehy blizna Padrnose.

Naramne

Josef Kopta Piihoda s pole S natim polidkem, hekal Padrnos, jsem byl hotov za hodinu. Ale ponevadt ani vase brambory za mnoho nesta.ly, chtel jsem se y am odvdeeit a kosil jsem je 8,2 do vedera. Padrnos a husy Na sklonku leta, kdy2 ehlapec musil do g koly, nebylo v dome nikoho, kdo by chodil past husy a tak se stale, '2e byl posleze tento rikol sveten Padrnosovi. Hejno, ktere talo tficet lest hus, zvyklo si brzy na velice hodneho pastevce a jedva hvizdl nebo zahalekal, poslouchalo jako hodiny. I on se s nim zdil vskutku bratrsky a ad by byl nikdy nevetil, de i husy Ize rozeznavat podle odligne fysiognomie, vyznal se posleze i v jejich tvatich. Ve shode s timto vYrazern kttil je rriznYmi jmeny a ony na ne slygely jako lide. Jmenovaly se Riltena, Amalie, Retina, EliSka, a Elitka mu byla nejmilejgi. Net s podzimem, ktery jit zaainal dohorivat na sklizenSrch bramborittich, prichazela na husy jakasi melancholie a jejich pastevec, smutn3i s nimi, vzpominal na krva-

Ve stiedu, dne 31. fijna 1934. nych neobdriel nic dle zneni posledni vide. Zprisob, jakYm pravnik dokonei nutne formality, kdyi byl napsal posledni vuli samotnou a ziskai svedky, jest asi nasledujici: Vgecky osoby odkazatel i svedkove — musi byti v tae svetnici a tak, aby na sebe vzi. e je tO jemne videli. Odkazatel prohlasi 2 jeho posledni yule a napige svilj podpis pied zraky vgech svedkri. Pak kaRlY ze svedkii podepige sve jmeno, pti dem2 vaichni zustavaji stale . pohromade. Adkoli posledni yule jest obydejne datovana,, neni to zrovna nutne. 2adneho riteclniho zapisu nebo vteleni neni tteba. Posledni vide jest ulo2ena v bezpednem miste, obytejne odkazovatelem mezi jeho listiny, a opis uloden na jinem mist& Opis neni posledni vuli, avgak jest uNteenYm v prokazani obsahu posledni vrile, kdyby dokument byl znieen nebo zmenen. Kdy2 udelal posledni vuli a pfeje si zmeniti ji, odkazatel ma dvoji cestu otevtenu. MriZe napsati posledni vuli, ye ktere vyslovne odvold prvnej gi, nebo napige odvolani, cod vge musi byti podepsano a oveteno svedky,., jako posledni vole samotna. Nebo mode posledni vuli rortrhati, spaliti nebo pte gkrtati s rimyslem zru giti ji, eim2 pozbude yegkere platnosti jako posledni yule. V Iowe neco podobneho musi se stati u ptitomnosti svedkri a vilbec vklycky jest to zahodno. Po smrti odkazatele ti, kdo2 maji zajem v posledni via obyeejne ziskaji sluteb pra y -nika,jetdvlpozirsatnm soudu, a s majetkem naloteno, jak si zesnulY prat. Ovtem katdY, kdo jmenovan jest v posledni vuli jako vykonavatel, mute ji predlotiti pozastalostni nebo podobn' soud, ale obyeejne to shleda vSrhodnejtim zjednati k takovYm slutibam pravnika. Kdyt tadny vykonavatel nebyl jmenovan v posledni vial, administrator ustanoven jest soudcem. Jest to povinnosti vykonavatele neb administratora pedovati o majtek zesnuleho a hledeti k tomu, aby byl rozdelen dle zneni posledni vale pod dohledem soudu. Ov gem posledni vfile a drikaz o smrti odkazatele musi byti napted podany soudu a platnost zaveti zalolena. Ukolem osoby, jet se chysta k sestaveni posledni vole, jest vystihnouti jeji drile2itost, uva2iti vg ecky motnosti pedlive a vyjadtiti je jasne. Ukolem pravnika je upozorniti odkazatele na v gecky nahodilosti, let by mohiy vyvstati v jeho z ylagtnim ptipade pti rozdelovani majetku a pkihlednouti k tomu, aby vgem nutnYm formalitam bylo vyhoveno. Posledni yule neni veci, jet mela by byti delama nakvap nebo bez informace. ye choutky ukrutne hospodyne. Prisahal, ueini vte. aby zhatil jeji plany ate za vernost a lasku bude platit laskou a vernosti. Byla to, ach, prave Eliaka, ktera se prvni octla v bedne, kam byla vsazena na vYkrm a kde mela pobYti aspori tti nedele. Dvakrat, 'lady i ttikrat denne krmila ji Padrnosova grotoyYmi gigkami a nevahala cpati je do jejiho ritleho chilanu i nasilim. Kdy2 po tYdnu zkougela jeji tloug tku, shledala, husa vribec neptibyla a 2e je hubena jako pied tSrdnem. Krmila ji tedy o mnoho vydatneji, ale kdyti °pet uplynul tSrden, husa nebyla o nic tlustti a se podobalo, to ubyla Poditajic zejmena s utitkem, kterY prinati husi sa.dlo, vyzbrojila se svatou trpelivosti a trvajic na torn, to jeji siaky jsou vktedne, vydrtela krmiti husu test nedel, anit se doekala leptich vS/sledkii. Tu jednou v noci, kdyt nemohla spat, zaslechla na dobre pronikaq krik husiho hejna a bojic se, de je ptepadi zlodej, spechala vzbudit Padrnose. Ten chlap v gak nebyl k nalezeni a tu nezbYvalo, ne21i vydat se na dvtir bez neho. Po g pidkach, aby zristala nezpozorovana, kradla se k husinci, ale kdy2 pojednou zaslechla Padrnosriv smich, zastavila se a naslouchala. — Timto zprisobem, mile husy, liboval si Padrnos, jste se v gecky dobte pomely a 2ena se veru nenadala, to krmi kadS7 den jinou.


Ve stiedtt. dne 37,

rijna 1934.

Oddil dopisovateisk P1111001111111■00111•04•11■0■11114.M. ONIK.1.0.0•=1■0

Dopisy, ja* by obsidiovaly nevecne, neb vadne polemiky, pohidatel pi .edkladd ve smyslu stanov TiskovA".kniti •horn k vlastnimu cozhodnuti. PROCHAZKOU MODERNIM PIVOVAREM. . ... Fide se piyo vari, tarn sc date dati .. . . Kdyt prohibidni era y e Snojenych Statech byla skoneena, mnoho ze drivej gich plrovarti zahajilo zase vYrobu. Net-1i vdak mohlo bYti, s yYrobou zapoeato, byly nutnY ninohe opravy na strojovi v tomto prtimyslu potrebnern, ktere bylo dlouhYm nepottebovanim zanedbano neb pogkozeno. Zde v Houstonu byl d •ivejdi pivovar zonenen v mlekarnu„ stroje a zatizeni easteene rozprodeno a tu spoleenost ustavivdi se pro yateni piva byla nucena nejen vystaviti vhodnou budovu; ale i zakouptti stroje , a zatizeni ku vateni nezbytne. Jelikot v houstortskem pivovate, Gulf Brewing Co. jsou zamestnani nadi krajane, mezi nimi Johnie Florian a jeho otec, zajel jsem si na prohlidku jeho vnittniho za•izeni, na kteret jsem byl zveda y jit fake strOjnik. Jiz budova sama je imposantni, z betonu, s veikjrmi okny a smetanove bile baryy oh •atiena vysokYm o4elovYm plotoyim, pH komplexu tovarnich budov firmy Hughes' Tool Co: ve vYchodni easti- Mesta. Projev branou po svoleni stratneho, zametil jsem do Utadovny a infonnadni Utednice zavolala int zavodnim telefonern br. Floriana, jemut jsem sdelil mou tadost prohlednouti si , zatizeni zavodu. Br. Florian mi zjednal opravneneho prilvodeiho, pana J. Hardy Horn-a, majicim mne provesti spleti mistnosti a podati rrizna vysvetleni ohledne zatizeni a vYroby. Aekoliv je pivovar v chodu, je budova jak zevne tak vnittne jako v novern stavu, udrtovana v itzkostlive eistote, jak bylQ patrno na bile nattenYch stenach a betonovjrch podiahach. Vedli jsme ptedne do mistnosti, yypravene na zpitsob nemeckYch pivnic; zvane Raths Keller, kde podava, navdtevnikrim hezounka ei gnice male obderstveni. Nejdtive vchazime do mistnosti„ kde poeina, postup yYroby. Material pro \ra •ly°, sestavajici z deseti procent hlazene rj rte a devadesati procent jedmene, absolutne eistY po ptesnern Svateni ptichazi do nejmodernej giho smilaciho stroje a odsud do. vativYch kovovych kadi, pro katdou varku eistenYch a sterilisovanYch. Voda pottebna ku yateni je stale chemickY zkoumana, aby byla udrtena jeji uniformita. Vyroba piva neni myslitelna bez chmele a tu ptichazi v ilvahu na ge stard vlast, dodo.vajici svtlj svetoznamY chmel z okoli 2ate2. Po vateni zbyla obilna masa a chmel, jet progla vyrobenYm v Evrope a pro ktery je lisovaci latka po katdem procesu eistena sterilisovana net je znovu upottebena, je dopravnim zatizenim vysilana do ureite mistnosti. Je na ni dobrY odbyt, neb pro svou yjrbornou hodnotu jako krmivo pro dobytek je kupovana producenty inleka a rolniky. Uvatene pivo se nechava vykvasiti v tak zanjrch "aging tanks a net je pineno do sudtit prochazi eistieem se 'zilklopkou opattenon se spodu i s vrehn inspekenim sklem a sit'ovim„ zabranujici projiti ji, netadouci hitkou, jet by byla eistote yYrobku na, zavadu. Tento CistiC byl vyroben v Tourain, Belgii. Ony "aging tanks" pojmou tolik piva, co se y ejde do 2.000 sudil a jejich v zavode 90. V mistnosti v nit se pini sudy piva je postup prate velice z mechanisovan. Zevne I vnittne strojem vymyte sudy prochazi ptisnou sterilisaci a inspekci. Delnik inspekci pro_ yadejici vsune do sudu trubici opattenou elektrickYm svetlem ku osvetleni vnittku sudu. Po sterilisaci piejde sud pod automatickY naplriujici sud at ku zatkovemu otvoru, tak aby tekutina byla upine bez perry. Sud je na -to opatten zatkou, zaratenou gumovYm kladivem. Tento zavod poutiva

VESTNIK

pouze ocelo-qeh sudit, jeden druh s dvoji stenou, na zpilsob lahvi zvanych "thermos",. majicich za nee' udrteti tekutinu po delgi dobu ye stejne teplote. Vdechny sudy jsou vnittne opatieny smolnou .vrstvou etvrt palce silnou, tak, te pivo do styku s kovem neptijde. Vlada i stat obdrry i katdeho sudu piva daft, vlada pet dolarit, stat dolar a ptil a proto inspekce darioveho fisku na hotovy vYrobek je velice ptisna a net tovar opusti zavod, musi bYti daft zaplacena. V lahvovacim oddeleni je rovnet pracovrii postup velice zmechanisovan, otadive lahvovaci pristroje pini a za,tkuji lahve z hnedaveho skla s neuveritelnou rychlostl a precisnosti. Odsud jsou lahve sunuty pasovym dopravovaeem do sterilisadniho stroje, jsouce podrobeny trojnasobne sterilisaci a na konec opatteny zavodni nalepkou s oznadenim jmena vYrobku, Grand Prize. Net-li jsou Wave pineny, jsou rovnet podrobeny ptisne prohlidce, tak aby byly absolutne eisty. Chladici zatizeni je to nejmodernejdi, Uhledne umistene a udrtovano v potadku. Strojovna sama, v ktere jsou umisteny stroje kandesaeni na p •etlak Cpavku je zmotorisovana, prostorna a kde je povrch kovu nedoteen bat-you, je vylegtena plocha udrtovana v lesklosti. Vgechny mistnosti zavodu jsou velmi prostorne s vysokYrni stropy, kamt denni svetlo nemelo pristupu a nemohlo bjrti yetrano. Byl jsem zvedav, prof velka east stroje z Nemecka a Belgie a bylo mi podano vysvetleni v torn smyslu, ze behem prohibieni ery americke strojirny, jet vyrabely specielni stroje pro pivovary teto zanechaly neb stroje hezlepdovaly, zatim co v Evrope pa valce bylo toto odvet yi pilne zvelebovano. Nasledovne sprava pivovaru Gulf Brewing Company, jejit hlavou je Belgidan Franz Brognies, mnoha nagim krajantim v Houstonu znamjrm, kde byl vedouci silou zanikleho pivovaru Magnolia a kde bylo eetne nagich krajantii zamestnano, ptejic si miti pivovarni zatizeni to nejmodernejdi, objednala toto v Evrope, v Nemecku, Belgii a Francii. Pivovar je skuteene zatizen a vypraven tak, jakYm bYti ma zavod, jeho vjrrobek je konsumovan. Vypada spi ge jak chemicka laboratoi, kde vdech modernich vymotenosti v hygienickem zpilsobu vYroby je vyutito do krajnosti. Navdteva zavodu je vitana a je mezena na odpoledni dobu od dvou do peti. S. R Studnienjr. Sweet Home, Texas. flad Pokrok Sweet Home 'Cis. 63. Timto davam na vedomost v gem &ern:1m nageho Motu, aby se v gichni dostavili do listopadove schtize jak obydejne druhu nedeli v mesici a to jest 11. listopadu. Katdy Clen by semel teto schrize.tridastnit a zvolit si ntedniky co by jim vzorne na celY rok zas sloutili. Vtdy volime ntedniky v listopadu neb v tu dobu jest jedte pohoda uspokojiva a elenn se mute zUCastnit schitze ve yetdim poetu. V minule schtizi jsme ptijali zas jednoho noveho Clena a to jest M. E. Pegek, vial si pojistku B. na tisic dolaru. Ptestoupila k nademu radu sestra Frances Bordovsky od tadu Nove Kvety els. 35. Tak bratti rostem pomalieku ale stale; Ptestupni listinu si vyzvedli od nageho du bratti: Karel Chalupa a Frank Filip, neradi takove bratry ztracime neb tito bratti vady pamatovali na svoje povinnosti a nagim tadovjrm Atedniktim nedelali obtite. Takovjrch brat •il jest zle pustit od tadu, ale kdyt se odstehuji blite k druhemu tadu, tak jest to pro ne vhodnejdi. Ty tady, ktere je dostali, mohou bYti hrdi, ze mohou je ptijmout Ye svuj kruh. Take chci ptipomenout kteti maji ptiljeky na certifikaty, aby a udelali potadek neb doba se Will. Tak bratti, je gte jednou volam vdichni se dostavte 11. listopadu a motna pH teple a sluneeni pohode mtirtem zas nejaku beau hrebikir naeepovat. Volam ttikrat na zdar na gi SPJST. Joe N. Morris, taj. t. Cis. 63

Strana 3. had 'BHA flora. Cis. 16. Sublime, Texas. Ctena redakce Vestniku. Od tadu Bila Hora cis. 16. oznamuji pozoruhodny rispech, jent jsme docilili za minule dva mesice, totit jsme ziskali 19 novjrch Clem obeli() pohlavi. Za mesic zati jedenact a za mesic tijen osm. Za mesic Hjen jsou nasledovne: Leonard Wojtek, Herbert Tesch, Henry Valchat, Eda Tesch, Julie Wojtek„ Stazi Dudek, Julie Fojt a Emilie Peterek, cot je znamenitY pokrok. Price tuto zapodal br. Jos. Franta od tadu Karel Havlieek, 'Cis. 4. Jakotto organisator spoleerte z mistnimi Utedniky na geho tadu, docilil blateneho vYsledku. Po uvedeni nowYch elenti na ge spolusestry zase mely pro nas ptichystanou bohatou svadinu, zacot jim pHnaleti vdecka Best a na uha geni tittle take bylo postarano, tak se vdichni bavili pohodlne az skorem do slunce zapadu. Na ptigti mesic mime zase nadeji na nekolik novych eekateln, jent chceme uvesti v kruh nadeho tadu a Jednoty. Skvele to vyhlidky, jest+i budeme tak dale pokradovat, tak za nedlouho dosahneme poeet na jedno sto dlenn. Nyni mime na seznamu 76 elentl obeho pohlavi. Dale jak pozorujeme z dopisti nagich organisatorn s jakou obe-21 se potkavaji v jejich povolani, totit pH ziskavani elenti. Nejvice snad se vymlouvaji, te se jim nedostava hmotnYch prosttedkin aby se mohii stati Cleny, je site pravdou, te finaneni nedostatky hraji velkou rilohu v tom oboru, ale ne vtdycky a v gude. Jsou to jine Za.prvni je to zavist a nepochopeni, a nebo do konce nechteji rozumeti, jake vjrhody nage Jednota nam poskytuje v padu smrti. Kdyt ten nezvanY host "Smrt", ykroei do domu a rodine odebere tu lep gi polovici tivota, anebo ukotisti nam tu vetvidku na gi mile rodiny, tu teprve nam to probere zrak a pozname, co jsme zanedbali. Ale chyba lavky, uz je pozde, to vec se nedo, vice dohnati. Protot volame na ritedniky mistnich tadri, aby podali pomocnou ruku nag im br. organisatorum pti jejich povolani pak zajiste se dodelaji zdarneho yYsledku. Tedy na zdar cele Jednote. S pozdravem, Vine. Melnar fleet. Weelock, Texas. Od fadu Ladimir Klatel Cis. 129Mile sestry a bratti! Nate ptig ti schilze bude zahajena prvnl nedeli v listopadu na misto jedno, at o Ctytech hodinach odpoledne. Vytaduje se pHtomnost vgech bratrit i sester, neb budem uvadet toho dne do Jednoty nekolik novjrch dekancil. Sestry jsou tadany opattiti ()bed a bratti se postaraji o chladne napoje. Jdem zvolna ale jiste pobetne do ptedu a tak bohda nag tad nezanikne, jak se nespravne usuzovalo. Vytrvame! Navrteno a ptijato bylo u radu pet dekanctl, ale jeden z nich svitj zmenil z obavy, ze jeho penetni porn& dy nestadi„ aby mohl Umrtni pojisku trvale platit. Avg ak neni pro nas ztracen, jen spozden a jakmile se jeho pomery zlepg i, ptihlasi se. Po uvedeni dekancri do na gi mile Jed nay, bude nasledovat oiled a potom ihned taneCni zabava. Kdo nam bude pH taneeni zabave vyhravat, ani nevim, to ma na starosti zabavni vjrbor, nu a ten vtcly dobte volil, tedy zadne obavy. Vy nati ptatele i neptatele„ kteti na. gi tadovou sin povatujete za nejake yYdelkove skladi gte„ ptijd'te se ptesvedeit s blizka, ze tomu tak neni a ptestatite nas vadimi jazYekv brousit. Ano? Bude nas Vega! My, si sin opravime a zvelebime tak brzo jak toho na ge spolkova pokladna bude dovolovat. Na g br. piedseda do schnzi nechodi. Nu, ale pst, nepovidat to, ale Franto ptijdi neb ty rad tandid, vime o torn vdichni, tedy dobra ptiletitost pro tebe vyhnat z nohou revma. Za shora uvedenY tad s vedkerou fictou Jindtich Blatek, Mistopted.


Strana 4,

05Th-it&

SPRAVEDLNOST FRED SOUDEINI. Fragka v tisici jednanich. V Americe mame nyni zcela zvlastni vyhodu, sledovati zclarma fra.kr!, z "'prosperity" prihodu. I ilaviiim clejein divak mule posoudit zdali miliony moZtio u nas odsoudit. AC se zdal'il rychlY ntek Sibalovi staremu, pl'ec byl chycen StrYeem Samem, aZ tarn v zemi haremil. Jednani je v soudni sini• (nijak se s tim nekvapi,) divaky snad. rozesmeje, nebo take pfekvapi. NovinaMti kameraci„ jak je nyni obyeej, maji hody, zachycuji innohYch hercil obliCej. Dej je piny "tajemnosti", "dobrY" pravnik — najatec zamotava StrYce Sama — aby vyvaz zajatec. Dryaci se mo‘Zna daji vsim tim k smichu zlakai Spravedinost ale bude pki to frake plakati. Velmi dlouhe zamestnani odekava, porotu, — odsoudeji StrYce Sarrw„ nebo onu holotu? (Americke soudy maji prapodivne kaeto velke lumpy nezachyti, — a ten narod snese to! E. Balant. BLAHOPRANi

k snatku spolubratra JOSEF TRAMPOTA ml.

a jeho manZelce ELLA TRAMPOTA

vgeci bratti a sestry tadu Prapor Magnolia els. 65, varn pteji stesti a zdravi a v geho jen dobreho. Za tad Cis. 65 v Crosby. Mrs. E. Balcar, taj. itid Nova Morava, eislo 23.

Schulemburg, Texas. V 'Alai schuzi, 11. listopadu odpoledne, nag tad 'Oslo 23, na podest uvadeni vetglho poetu novS7ch Mena ., potada spoleene pobaveni a ved.eti, pozustavajici ze skopove pedene na rotni. Sestry jsou laskave tadany, aby ptinesly rfizne zakusky, ku dopineni veeete. Zveme bratry a sestry od jinS7ch iadu, aby ptiali mezi nas se pobavit a tim zaroveri pomohli naai naborove praci. 1.Itednici Hlavnlho ftadu jsou zvani k neasti a dopineni programu. Potadanim. spoleenVch zabava progranya vzbudime nova tivot v Jednote a takto upozornime girk vetejnost na einnost naai Jednoty cot nemalo ptispeje na gi naborove pro.ci. S bratrskm pozdravem, Frank J. Ol govskSr, ptedseda. 1:Ad San Antonio, eislo 133. San Antonio, Texas. Wive net nekdo zapomene, ()pet upozornujeme na den,. el lepe veeer sobotu, ttetiho listopadu. Co ze to bude? Piece minule jsme zvali k velkolepe taneeni zabave, poi-Mane nagim tadem v Albert Hann na Wyoming a Indianola ulici, pii hudbe p. J. Mieulky z Floresville a ti, kteti trpi revmatismem, nemusi se mastit Nonatem. On to Mieulka dovede rozehnat bez Nonatu a jinSrch Vgichni krajane z blizka i z dali, od Floresville, Jourdanton, Dobrowolski a at od motskeho zalivu jsou uctive zvani. Za dobrou zabavu a pobaveni 'Mon

AAA ces10.

cis. 24. Temple, Texas. Cteni bratti, sestry a v gichni ostatni nagi hide, p amatujte Ira nedeli, due 4. listopadu 1934, a dostavte se do sine .f.adu 6esk:ci Prapor els. 24, ` kdet cc vespolek pobavime a zaparneneme na ty na. ge denni trarnpoty. Schfize bude dopoledne, pak abed, a odpoledne pobaveni pti Badove kapele, a tet budeme tam miti ptiletitost vyslechnout dobre na ge teeniky. S bratrskYni pozdravem, Chas. Navra,,1„.taj Prapor,

livi':',zdnatV ?raper, eislo 55. Tours, Texas. Cteni bratti a Sestry! Jest tadoucno, byste se v gichni do listopadove schnze dostavili, ktel a. se odbkva prvni nedeli v mesici. ye 2 hodiny odpoledne, neb mame k uvadeni dve dlenkyne do Jednoty. alenove, kteti jsou svoje poplatky hled'te se do schftze dostaviti a sve poplatky zaplatiti, neb to neni tadovrn UtedniktIm mile, kdyt jich musi katdIV mesic nekolik suspendovati pro neplaceni a dokonce i vyloudit, neb jdeme podle stanov, a kdo je ciluten dele jak 3 mesice, tak je suspendovan, neb take ztraty za vyloudenSimi dleny si jit tad nemilte dovoliti, jako mel za posledni roky. Sucho jest zde velike, na de gt' nadeje tadna.„ do Penelope vozi vlaky vodu a prodava. se 8c beeka. Do inesteeka Birome ku Cantrolove dtine jezdi farmati at 10 mil. vzdaleni, pro vodu. Zeleznidni nadrt mezi Birome a Penelope, z ktere bravaly vlaky vodu„ jest jit pies mesic sucha. Po druhe vam napi gi jak jsem dopadl, kdyt jsem chtel ziskat dekance do Jednoty. S bratrskVm pozdravem, Louis Svadina, tajemnik. ft'd Ennis, Cislo 25. Ennis, Texas. Cteni bratti a sestry! Ptedem oznamuji, ze zabavni vS7bor potada, DamskSr taneeni venedek, v nedeli, dne 4. listopadu. Aby damy se nerozhnevaly a netekly, ze jenom pani maji zabavy, tak jsme udelali zvlag tni zabavu, katda dama dostane tyketu na vSthru, bude dam pet peknch veci do vSThry, pouze pro damy. A pak damskS7 vVber do pul desate, vstupne dama 10c, pan 15c. Dostavte se v gichni, neb to bude pekna zabava a doufam, ze toho ta.driV nebude litovat, neb kdo jednou k nam zavital na zabavu, vtdy odchazel spokojen3'r a vesel3i. Pak dale oznamuji„ ze cvieime divadlo, ktere sehrajeme 18. listopadu, a ktere jeSte pozdeji bude oznameno. ✓ minule schnzi nas nav gtivili bti od tadu 6eskS7 Prapor Cis. 24, a byli nam srdedne vitam a meli dobrou ptilektost znstati na za.bave, dolate se pobavit a zatandit. To jim mute dokazat br. Marek, kterS7 ov gem netandil, ale doufam, ze se pekne pobavil.. Oet1 jsem pozvanku na Martinske hody, jak pige br. Navnatil, adkoliv jsem nerad, ze nemohu se dostaviti, neb mS7m ptanim bylo navgtiviti tad els. 24., neb potadame Wz. zabavu na _ten den, proto musi odpustit. S bratrskSrin pozdravem, Frank Faraizl. Rad Vesmernost, cis. 68. Bellville, Texas. Cteni bratti a sestry! Timto yam davam na vedomost,, Le v listopadu budeme schnzi potadat prvni nedeli dopoledne; to ptipadne na 4ho listopadu v 9 hodin. S bratrskSrm pozdravem, B. W. Schiller, taj. Naval dopisel po vettine oznamujici tado_ ye schfize a zpravy o einnosti vynutily odklad zatadeni nekterSich dal gich ptispevkii do t. disla ad jsou dasove. 6innost v nagich tadech ute gene se vzmaha, vypsana soutet pro na ge organisktory nese oeekavane vSrsledky, DetskST Odbor chapan je elenstvem tadoucne. Je to dfisledek reeni: "Chci-li — musim!"

Ve

stfedu, due 31. tijna 1931.

Aid Laskavost, eislo '70.

Needville, Texas. Cteni bratti a sestry! Upozorriuji vas, to ptig ti schtze se bude odbSrvati prvni nedeli, totit 4. listopadu. piesne o 9 hod. rano (v padu Spatneho podasi druhou nedeli v ten samS/ eas). Schnza bude u br. Joe Michalce. V one schimi budeme miti volbu ntedniku pro pti gti rok 1935, a oaroveri budeme uvadet nekolik nagich krajanfi do na gi Jednoty. Skuteene na g organisator br. Ig. 8enkylik se ptielriuje ye zdejgim okoli, aby katda deska rodina pattila k naai Jednote. V minule schnzi jsme uvedli nasledujicr! Viktor Verner, Frank Jr. MilovsK Arnold Zgabaj, Ernest Zubik, John Zubik a John H. Zubik. Vgichni tito mladici jsou synove nasich tadovSrch bratti. Jelikot u nageho tadu podet Menu dostoupil pies 100, tak to trochu oslavime. Za tim fteelem br. pokladnik ze se postara o neco peniveho a br. organisator mi slibil, to nas pocti svou nav gtevou a pods vysvetleni. /13, gich pojistek. Tak bratti a sestry, hled'te se dostavit do ptigti schnze. S bratrskSrm pozdravem, J. J. Zemanek, taj. Rad Pokrok Agua Dulce, cis. 152. Alice, Texas. Cteni bratti a sestry! Jest na ease, abychom o sobe dali neco yedet. Nag tad neni ani rok start, a proto budete zvedavi, jestli uz umime aspori chodit. Jsme tady hodne rozhazeni, ale piece rosteme. V tali jsme ptijali br. Frank Macha, a v kijnu br. Charles Estetaka, a na listopad mame zase jednoho dekance, kterSi de tento tS7den k lekati a jest-li projde, cot doufam ze ano„ tak bude prvni nedeli v listopadu v 1 hodinu odpoledne ptijat mezi nat. Jiste se vgeci dostavte, neb mame take jeSts jine dulezite jednani vyrovnati a tak to dame do potadku v jedne schtzi. S bratrs14m pozdravem, Frank R. Barton, taj. OZNAMENI taIRTi A DiKUVZDANi. HlubokSrm talem sklideni oznamujeme, ze spravedlivemu Bohu se zalibilo povolati na vednost na geho milovaneho mantela, otce a dedeeka JOSEFA LUKASE, kter' dokonal svoji pozemskou pout' dne 6. tijna 1934, ve stall 65 let, a jeho telesne pozftstatky byly uloteny k veenemu odpodinku v nedeli, dne 7. tijna na Narodnim htbitove ve Westhoff, Texas, za hojne neasti ptibuznS7ch, ptatel a znamSrch. Srdeene diky vgem a zvlattni diky panu farati F. J. Kostohryzovi za poslouteni a dojemne kazanl jak v dome smutku tak i na htbitove. Dale diky Sboru Shiner, za zapeni krasnSrch pisni, a tat diky v gern darctrn kra.snSTch kvetin, nosidum rakve, a zvlattni dik za krasne vence od tadu Touha dislo 125, ku kteremu zesnulSr dlouha, leta pattil. Diky vgem tem, kteti natal° draheho mantela a otce po dobu dva mesice trvajici nernoci jej navgtevovali a jej Will, a nas zarmutek slovy fitechy zmirniti se snatili. Dale diky tat 'V gern, kteti na geho milovaneho mantela, atce a dededka na misto jeho vedneho odpodinku doprovodili. Vgem yam jests jednou srdeene dekujeme, a odplat' tram to Pan Efth. Te't vtele diky Hlavni Otadovne za tak rychle vyplacein pojistky. Odpodivej v pokoji, rnfij milovanS7 mantel, nag otce a dedeeku. My zde na tebe vtdy v lasce vzpominat budeme. Na vkly s Bohem si nam dal, ale tvoje dobre skutky jsi nam to zanechal! Rosie Luka g, mantelka; Ed a Joe Lukagovi, synove; Anie Baro g a Louisie Bari* dcery; Fr. Baro g a Wilem Barog , zet'ove; Loisie a Anie Luka g, snachy; vnuci a vnuely; dva bratti: Jan Luka'S Shiner a Louis Luka g ye' Westhoff, Tex., truchliei pozOstalf.


Ve stredu, dna 31. ulna, 1934. Houston, Texas. Vestnik Publishing Company, West, Texas. Dear Mr. Editor of Vestnik: After working with the local Junior Section of the SPJST. order, I wish to request that you allot me a small space in your good paper and allow me to make a brief report of our accomplishments thus far, our hopes, aims and plans for the future. Also since the Junior Club, here in Houston, is conducted in the English language, I beg that this letter, if it is published, be published in the English language in order that even those of the yoitnger folks who can not probably master altogether the Czech writting may be able to understand the purpose of this Organization. My idea and reason for this resume is to acquaint the young people, members of the SPJST. Order, in other sections of the State with our purpose, our aims and our ideals, and perhaps thereby inspire some of the more energetic and aspiring young folks of the other SPJST. local lodges to organize their own local Junior Club just as we have done here. The idea of .organizing a junior club, while being in the minds of a good many of the local young people who were members of the older members of our local Lodge. Many attempts were made to bring this idea into a proposition all of which were for many months futile, but finally, immediately after the first of this year, some of the younger members here seriously grasped the idea of organizing the Junior Club. Many were the evenings that a few of us put our heads together in order to work out some plan of organization for our Junior Section; and it is right at this point that we must pause and pay tribute to that leader in the work of the SPJST. our noble and kind, Judge C. H. Chernosky, who although burdened with many trials and tribulations, just at that time, among which was the serious illness of his daughter would always find time to meet with us and guide us, and who drafted for us our Resolution as we find it at this time. Many meetings proved disappointing and discouraging, due to the fact that they were very poorly attended; however, from our first meeting of perhaps about one dozen, we now have a regular attendance of over thirty and our special meetings or special gatherings are indeed well attended and furnish us with a rich field for new members. Occasionally, at our meetings we have some distinguished citizen of our City speak to us on various topics that are of interest to our membership in general. During the past year we had with us during one evening our own Judge C. H. Chernosky, who very ably and interestingly explained to us the work and purpose of the SPJST. Order. On another evening we had with us our beloved Mr. I. J. Gallia who gave a very interesting talk on the pioneer life of the early Czechs in Texas and on the early organization of the, SPJST. Order. On another occasion we had with us our young member who only came. to this City during this year, and who is an Attorney C. R. Hrdlicka, who talked to us on the beginning of fraternities and fraternal orders,, which talk was given interestingly and learnedly. Then the last but far from the least we had with us our distinguished and honored, Dr. Chas. J. Hollub, who is the Vice-consul of the Czech Republic Dr. Hollub told us all about the ways and customs and history of the Czech people. Since our organization the early part of this year, we gave one play and held a dance in connection with the same, this proved to be a success for us, and the only reason we did not have more plays is due to the fact that the old meeting place was made away with to make room for the new, larger and much better home that is now going up. We, however, will have a dance at the Polish Hall at the corner of 6th Street and Studewood on October 24:, which we

Strana 5, hope and know will be successful. During the past summer one of our meetings was held on the Bay Front, in the form . of a picnic and a swimming party. This proved to be a huge success and we had a very large attendance. We believe that during this, about, one year of our existence as a Junior Club, we have done a vast amount of good work in creating interest in the work of the SPJST. as a whole, especially among the younger folks, and this is accounted for by the fact that of those attendng the Junior Club meetings regularly, only some three or four had ever attended the meetings of the Senior Lodge. Our Organization, we are positive, was the direct cause of several younger people becoming members of the SPJST. Order. Our purpose and aim is not to work in contradiction of the Senior Lodge, but rather to make their aims our aims, their purpose our purpose, and by interesting the young people in the ideals of the Order and thus getting the young people's regular attendance at all meetings we get their aid and with this added working membership all working together we should be able to accomplish marvels. Our physical organization is the same as the Senior Lodge and as for the financial matters having to do with the insurance feature, we are directly responsible to the Senior Lodge and are bound to turn in all this money to them immediatly after each of our meetings. Our work though is more along lines tending to create interest among the young people who are members of the SPJST. and among those who are eligible for membership. During the coming year, to commence with, we hope to have a banquet at which time we will install our new officers for the ensueing year. At this banquet, hope to have some of the distinguished men of our City and poSsibly some of the older men of the SPJST. who have grown up in and with the SPJST. Order. Secondly, we shall at the very beginning to the year put in a strenous membership campaign, and this we will pursue throughout the year with great zeal. We will keep our Organization before the public, and will keep up a publicity program, this to acquaint the people of our City and State with the people of Czech descent thus that we might be uplifted in the opinion of the outside world and be looked up to instead of looked, down on as we have been for many generation past. This work has been progreS ing somewhat, but very slowly, for the past several years, our work then is to push this to a farther and more rapid progress and to make it perpetual. We wish to also see that our people of the Czech descent are given equal advantages and that they grasp the opportunities that are offered them. We will of course have our light moments, when we may relax and forget our cares, meaning our dances, card parties, picnics and other forms of entertainment that we hope to put on. We also hope to develop any amateur theatrical talent that we may have among us by putting on plays during the course of the year. Further, we hope to develop some form of educational program thereby we may all gain broader minds, grow and become more developed as a result of our membership in the Junior Club of the SPJST. On behalf of the Junior Lodge of Lodge Yokrok Houston, No 88, I invite any and all of you to attend any of our meetings, which are always held on the last Friday of every month. I personally, and also in behalf of our local Club would be glad- to hear from any of the younger members of the SPJST. in various sections of Texas as to their ideas with reference to our work and undertakings. If any of you have any questions or desire any information with regards to forming a local organization such as ours, I will consider it a pleasure and an honor to aid you. Yours fraternally, A. A. Lesikar, President • of the Junior Section Lodge Po15r6T,, IiOustOn No. 88

AFTER OUR OWN HEART

A nation which holds the particular interest and affection of the United States celebrates today the sixteenth anniversary of its rebirth. On. October 28, 1918, Czecho-slovakian political leaders declared the independence of their country and set up a government in Prague, thereby bringing to successful conclusion a struggle for national revivification which had extended over almost a century, and which had brought their people from the point of cultural extinction, resulting from two centuries of stern oppression. Czecho-Slovakia sits like an inverted Cuba across the very heart of Europe, reaching the sea nowhere but bordering on six other nations. The capital, Prague, is due south of Berlin and due east of Paris. This is the crossroads for the continent. Every major political, cultural a n d religious upheaval of the centuries has affected it. It stood as a wall against the Turks and the Mongols. It saw the first of the great intra-Christendom struggles. It had the first great European university; its sovereignty • was overthrown, and it became vassal to the Germans and the Magyars. Its nobility was exterminated, including, of course, its cultural leaders. Its literature died. It literally forgot its own history. But the peasants and he small shopkeepers retained language, folk lore and traditions. In the nineteenth century came the awakening. A few writers began to use the language. Research workers pieced together the history. National unity and national pride were revived, scientists and scholars arose, devoted to the common good, to enlightenment of the masses, and governmental service to them. With the world war under way, the famous T. G. Masaryk, a professor, went abroad to convince the allies and the United States that any peace established should include a recognition of the independence of this reborn country. The story of his success is one great romance. As a result , of it all, we have in Central Europe today a country that is truly democratic and liberal, one where the people select their own representatives, where men and women vote without regard to race or creed, where persons of any man may profess any religion, or none, and be neither favored or Penalized therefore, where education s free and universal, where anyone may publish a paper or periodical, devoted to whatever cause interest him. The people are not wealthy but they fare better than others in Europe. They have peace and good fellowship and a common loyalty. They have indeed builded and maintained a nation after Amedica's own heart—truly remarkable in this day of the general crash of democracy in Europe—and America most properly can join heartily in the current observance of the sixteenth anniversary of the 'resurrection of this truly great and idealistic country. Taylor, Texas. VSEM EAD11.1111 S. P. J. S. T. Davame na vedomost, ze jsme rozeslali dopisy na kaZdY .rad v zajmu naSeho krajana P. lernocha. Vite dobre, Ze jest odsouzen k smrti na elektricke stolici. Nechceme drZeti velikou polemiku o torn, ale zkratka tedeno, nemame dolt penez k jeho osvobozeni od smrti. Proto se obracime na vas, bratii a sestry, abyste nam vypomohli ho zachranit. Nechceme aby byl osvobozen, ale choeme, aby trest smrti byl mu zmenen na dotivoti. Pfatele! Vzpoinerite si na LaGrange, kde byl ten nejvetS1 zloein spachan na naSich krajanech! Vite dobie, co se stalo jemu. Proto ditme jeden pro vSechny a vSichni pro jednoho. Na zdar! Frank KolenovskY, R. W. Komeshik, Joe F. Eineigl, P. S. — Prosim, zasilejte, v ge na bratra Frank Itoleriovsk, Taylor, TexaS,


VLSTNIIK

611,111a 0.

61, keciu, due 31. iijna 1931.

PO PRVE DO SKOLY.

Eska Besidka

Matenka a Jenda jdou po prve do Akoly. Ponevadt jejich staveni sousedi, jsou dobrYmi sousedy i oni dva. Hraji si pted domem, nebo na dvorku i v zahracice. Pied prazdninami Matenku dal zapsat tatinek a Jenika maminka do prvni tidy obecne 0 prazdninach si hraly obe deti jako dtive, ale slYchaly dasto: "Jsou to posledni prazdniny na svobode, at nastane gkola, bodes taken a takyni." A dni utikaly jako by mely ne 24, ale 6 hodin, a dim blitil se mesic zari, tim utikaly vice. Az tu jednoho dne maminka budila Matenku: "Vstavej, Matenko, dnes jde2 po prve do gkoly." A Jenika budila maminka prave tak. Jenik nevyskoeil, zvolna, zvolnialca lezl ven z postYlky a myslil si: "K demu ja pottebuji choditi do SI°ly? Tolik zabavy na mne deka! Kdo bude pouSlet draka? Kdo peel brambfirky na ohnieku? Kdo utikat za obrudi? Ne, nechci do Alcoly!" A znovu se wadi do postYlky.. A Matenka oinila podobne. Maminka byla nefiprosna. Matenka musila z Intka, musela se peelive umYti a obleci; na mamineinu vYzvu: "Tak jit je eas," vyrazila ze dveti. A ponevadt Jenik take vy§el, kradeli spoleene. Nepoznali byste jich! Kam se schovala jejich veselost? Kde je berstarostnost? Jenik i Matenka jdou jako stati, vatmi sousede, kteti jsou Pfetitenf starosti. Chin vice se blitili skole, tim zvolriovali krok. Oh, to mnoho odi a v§ecky hledi na Matenku! Ma site jedna Usta, ale pohlti mnoho deli a mezi nimi Jendu. A co tak ty oei ptitahuji Matenku i Jendu, fista je Jsou na chodbe. A s nimi mnoho Nyni se chytila Matenka Jendy za ruku. Je to jist'Si. Vidala site katclY den SIGlu, ale to byla jinn vec. To bylo staveni jako jine. Nynh to Aola, kam mush chodit at' chce nebo ne. Bude tu s mnoha detmi. Tamhle Polda ji vtelycky cla klofanec, kdykoliv beti mimo. A nyni bude s nim v jedne svetnici. Nejlepe udini, kdy2 se nepusti Jenika. Kdy veSli do ttidy, Jenik i Matenka sedli si do lavice vedle sebe. Pan uditel posadil site Jenika do protefAi lady, ale za nun se mleky stehovala i Matenka. "Tak si tedy sed'te vedle sebe," ponechal je uditel a del: "At, Matenko, bude§ si chtit usednout mezi ostatnh holeieky, tekni mi to." To se stab ji g za tyclen„ kdyt Matenka poznala, te skola neni zla, ze ma site mnoho odi, ale veselYch, te jejh Usta pohlti mnoho deth — hlupadkil a po letech pusti yen taky ptipravene pro tivot. A tak se naudila tikat: "To bylo jate tenkrat, kdyt jsem se bala gkoly". Jenik zapomnel, ze take on nemel mnoho odvahy, a smal se Matence, te se ho drtela za kabat a nechtela usednout mezi takyne. Leckdy, vS. ak i nyni ma strach ze May ne, kdyt neco provede a neumh 001, jinak poznal, ze mu Skola nebrani ani v pou2teni drakti, ani ve hie, ale te z neho vyhani nevedomost a to nady milemu Jendovi neni ptijemne.

,

MLSNA MYSKA. Celt' svet kdyby z cukru byl, nebe bylo z pediva, a, co by mySka delala, byla by prate pedliva! Schrupla by stezku z cukrovi, jet lesem misku vedla by, a celou zemi perniku krok za krokem tet snedla by. Smlsla by mraeno z babovky i v'Sechny hvezdy z cukrlatek, bieh eokolady hryzia by, kde sladkY proud by mlieka tek.' 'USA sousto ze v'Sech nejlelAi by bylo teprv, jsem si jist, kdy v cele mySi slave sve by mohla koeku z cukru snist! John Farrar VZPOMINKA NA PRAZDNINY. Jaroslav Maxim. Den co den tedy zas do ‘Skoly, Pepieku, FrantiSku, Beto! V srdeeku vzpominka zaboli na krasne protite leto. . . Na venku meli Este ovoce, rybiz a jahody taky, denne jste chytali v potoce pod btehy schovane raky. Do ]uk jste chodili prochazkou, hned s ktikem, hned zase mleky, dame jste nosili ukazkou ✓ krabiece chycene cvreicy; hub ranee z lesa jste tahali at se yam divili od jahod puny jste mivali Jindy jste zabehli pro hochy a potom u she znadne vraz jste se zmenili v rudochy, ✓ Siouxy krvelaene -nikterak na to jste nedbali, ze na vas pasaci hrozi, od pradlasnurou jste chytali divoke mustangy — kozy! ✓ zahrady lezli jste pies ploty pakli tam angreSt byl zralY, o latky trhali kalhoty take z nich ttasne at vlaly, trochu jste pleti se na poll pii sklizni tech-onech plodin. Darmo si vzpominat! Do 6koly! Beztak je uz osm hodin! "trig? 1.Kdy byly ptivezeny do Evropy brambory? 2. Kdo objevil sklo? 3. Z dello se dela opium? 4. Jak se jmenuje jed, kterY obsahuje bolehlav? 5. Prod led pluje na voile? 6. Co jest to nove sttibro?

.

VIM! 1. Roku 1560 z Ameriky do Evropy a site do 8panelska. 2. Objev jeho se ptipisuje Fenidantim, ae ji g v nejstarS'ich dobach bylo znamo Eg;yp3. Je to vysukna, 'Stava nezralYch makovic. 4. Koniin a pravdepodobne byl timto je dem otraven staroeeskY mudrc Sokrates. 5. Ponevadt.hutnost vody je vet'Si net hutnost ledu. 6. Slitina medi, niklu a zinku. ttecha. "Reknete mi, pane doktore, jak je to s niSrm srdcem?" "Uptimne tedeno, pane Makoviako, neni to prave nejlepgi, ale budete-11 velmi opatrtV, 'edy yarn vydrE pokud budete Div,"

,

Sanatorium, jei pfisobi v noci. StutgartskY lekat dr. M. Breuninger zalotil sanatorium, ktere leci nespavost. Je ptirozeno, to pacienti sem ptichazeji jen na not a ye due jdou za svYm povolanim. Patient nejprve otevte lekati sve srdce a Sveti se mu se svYmi starost mi. Lekat jej hovorem uklidni a zavede do lotnice, jejit steny jsou pokryty pestrYmi akva^ rely, ktere pfisobi konejSive. Lekat opusti pacienta, ktery se ma zde nyni obirati uklid- • nujici • eetbou. K tomu pry se dobte hodi bible. Kdy pak ulehl, ptijde lekat jeS'te jednou, zhasne svetlo a setrva s nemocnYm, kaje, at usne. Vet'Sinou se naudi patient spati v nekolika nocich. Potom zUstane nekolik zkaebnich noel doma. Nenajde-li tam klidu, vrati se na kliniku a v ledeni se pokraeuje, a1 nemoenS7 take dorrat dobke spi.

.

eiTANKA pro gkoly

Cesko-americke Kogilieek. Kosilacek umounenii, nemytii rozjeienST, neCesa se, neustroji, vody se jak ohne, bop. Jenom krici, jen se pere, jako skdy ho na nisi here. umouranir, he iednou chytnou vrany. Budou ho mit ,a havrane, poleti s nim do sve strine. Upusti ho do rybnika, tam at' lobe node zvyka. Vezme-li ho velka voda nehude ho take ikoda. Sluneeni paprsky. Sluneerko vyslo. Svitilo jas4rni paprsky, aby probudile, co jet spi. P_ rvni paprsek zaletel ke skiivankovi. Ten vyletel z hnizda a pocal vesele zpivati. DruhS; paprsek prodral' se do kirevi k zajielovi a probudil ho. Zajiiek vyskoell ze kiovi na louku a poeal se pasti. Tieti paprsek doletel do kurniku, Kohout se probudil a zakokrhal. Slepiely to uslyiely, sletely na dviir a hledaly potravw etvrtk' paprsek probudil holuby v holubniku. Ti zavrkali a rozleteli se na pole hledat zrni. Pity paprsek vnikl do Ulu. Veelky ho ucitily a vyletaly yen ,aby sbiraly med. Posledni parsek kde spat zaletel na lenoch, kdy ucitil paprsek, obratil se na druhou stranu a spal dale. I pomyslil

si paprsek: "Na tebe musi peat mtla^ aby's vstal."


Ve ;sti7cdu, dne 31. tijna 1934. VYK, SVETIT pkedveder svatku Vtech z SvatYch, kttrY ptipadr na 1. listopadu, tak zvanY "Hallow Eve" (od hallow, starosaskeho holig, nerneckeho heilig, angl. holy), pti'Sel do Ameriky z Anglie a udr2e1 se v starch anglickych rodinach at do dne'8'nich dob. Zakuklene postavy tropi ten veder neplechu a provadi rejdy, neb jest to noc stratidel. Tu provede se vtelijaka rozpustilost; pokouti se zahnati duchy budocnosti, neb jest to noe ptedvidani, zrovna jako noc Sylvestrovska. V dtivejtich dobach v stare Anglii i v Novo Anglicku sudastnilo se veseleho toho tivota vetkere obyvatelstvo. Nyni kond se v kruhu dobrYch zna..mYch, ve spoleenostech Halloween, kde2 se rozveti tykove svitilny, z vidliene kosti (Wish bone) husi neb slepiei se hada a s jablky a otechy se provozui,i stare hry. Za starYch dob ovtem, jak Robert Burns ye sve basni "Halloween" tak rozmarne pile„ provadeny vtechny ty hry ponekud hrubeji. Jako divoka, honba tahli zakuklenci S hroznYini skrabotkami s velikYm ktikem a povykem od domu k domu, 2adali fist a pit a beda tomu, kdo se stal v obci ncoblibenYin, ten musel tento veer za to pykati. Pak byly hnany deti na honbu jablek. K tom ally byl velkY skopek napinena an ku kraji vodou, v ni plavala eervend jablidka, ktera muscly deti Usty vyloviti. Kiuci byli ovkm mokii jako pudlici a podlaha byla jezerem. Deveata sedela pied kamny, na nicht pratila kaftany a velkY davala pozOr na proroctvi °tech& na horke plotne; jsou tti, pro kaMello milovnika jeden a jeden pro dotyenou rekyni drama. Tu poskoei jeden z ofechfi na horke plotne a kutali se dolii — prye se slabochem! Tu vyskoei druhY a hopkuje tarn naproti k otechtim druhYch deveat — ten

Kdyby bSival George Washington neuposlechl rozmaru Zeny. OCH Z Virginie, pterostlY, telke postaH vy, popudil zavist syYch druhii obdr2i:nim mista jako namotnicky kadet v britskem lod'stvu. Takova mista bylo lze dostati pouze mocnYm rodinnYm vlivem nebo za velkou penaitou cenu. Proto mel venkovskY hoch Virginie vaechen dtivod pokladati se za tt'astneho. Byl to George Washington, syn bohateho plantalnika. Jeho otec zemtel, kdybylo Georgeovi 11 let, zanechav vettinu sveho majetku syntim z prvniho manielstvi. Farma na tece Rappahannock byla jedinYm dedictvim budouciho presidenta a skYtala malou nadeji na bohatstvi a pohodlnY 2ivot.. George od easneho detstvi touiil po vojenske kariete a vzhledem k temto choutkam jeho pkibuzni hledali a zajistili mu misto v namotnictvu. Jinoch byl pin radosti, nebot' se pied nim rozklaciala obdivuhoclna, budoucnost. Washingtonove byli veichni verni poddani krale anglickeho, protote v one dobe ani nejmenti tuteni o bli2ici se historii nevstoupilo jim na mysl a zdalo se, ne vegkera pkiletitost eeka stateeneho a obratneho mladika v na..motnictvu jako jest ono Velke Britanie. Vtechny ptipravy byly ueineny pro cestu pies ocean: Zavazadla Georgeova byla snesena dolt k lodi a umistnena pa palube Odell ye skvely novy stejraCkroj namotniho kadeta jinoch daval s bohem s yYm americkym ptatelilm. Tu vtak Osud vlo2i1 ruku do hry. Washingtonova ovdovela matka byla podivnou 2enou. Nekolik clejepiscu dnetni doby se snag pfehlednouti jeji uminenost a nerozhodnou, naprosto noptijemnou povahu. Ale vetgna svedectvi cirri ji vimenom ne

VESTNIA.

Halloween, Ptedveder Ve'ech -SvatYch.) nevernik, bude za to pykat! Tu kutali se tteti k onomu diveimu otechu naproti a oba hopkuji na shave plotne at jsou upine upedeny a mohou bYt snedeny — a za rok byla, veselka. Pak se zbavuji jabika slupek a kdo celou slupku pane dokola s jabika serene, hodi koleeka opatrne pies leve rameno a kdyse nerortrhaji, ukate slupka na podlaze zaeatedni pismenu jmena tohO "budouciho". Kdyt se jablko rozpuli, poeitaji se jadra: One I love, Two I love, Three I love they say; Four I love with all my heart, Five I cast away. Six he loves, Seven, she loves, Nine he comes, Ten, he tarries, Eleven, he courts, And twelve — he marries. A 'kdyt ptijcie piiinoc,, udela, se svetlo, divka si scdne pied zrcadlo a ji jablko. Uhozenim dvana.cte hodiny bude se ji milaeck jeji divot pies rameno — zdali pouze jeho duch, anebo on sam, to ovkm bude zaviset od ptiznivYeli pomerii. V Nemeeku se zvyky tyto konaji v dobe vanoeni a k Novemu roku (v Oechach take, a mnoho jette zvyku jinYch.) Ze nemaji co einit se svatkem Vtech SvatYch a Dutieek, kteret byly mezi sedmYm a dese.tYm stoletim v' ktest'anske cirkvi zavedeny, jest pochopitelno. Svatek Vaech SvatYch, All Hallowmass, jest venovan pamatce ktest'anskYch sva“,ch a Mueednikii.; v den Dutidek vzpomince zemtelYch, zapalujeme svecene svidly na hrobech a okraOujeme tyto vend a kvihrdinkou. George zdedil nepochybne po otci svuj podivuhodnY charakter. Matka svolila, aby jeji syn vstoupil do namotnictva a pomahala dokonce pti ptipravach. V poslecinim okamtikti v'Aak obdr2ela dopis od bratra, Josefa Balla z LondYna, sclelujici, ne namotnickY tivot jest tvrdY a nebezpednY a nema-li diistojnik hojnost "ptimluvy" u vlady, tu jest jen nadeje na postup. Tato zprava vedle vlastniho talu nad odloueenim od syna vrhla ubohou tenu do stavu talostne Utkosti. Kdyt George vykroeil k lodi, matka propukla v ptival plade a snotne jej prosila, aby zlistal v Americe. Neni nijak lehkou veci, obzvlate v vzdati se tivotni tuaby, tim melte pak, kdy ji ptekaleno pouhYm rozmarem teny. Jest jen malo silnejS'ich dilkazU o Washingtonoye velikosti ducha netli jeho klidna poslutnost pti tomto obratu v aivote. Misto aby odeptel nebo ptemlouval, podvolil se 2adosti hystericke teny., ocivratil se od kariery, jet vypinila cele jeho srdce a vratil se trpelive k jednotvarnemu dennimu berm farmatskeho tivota. Dle Weira Mithcheila .jedinYm jeho protestem bylo "propuknuti v slzy, chvat ku stajim, vsednuti na kone a jizda rychlYm cvalem do tirYch poll." Ku korici jizdy byl skyostnY jinochtiv duch zase pod teleznou kontrolou. To byl obrat nejen v tivote hrdiny,, ale i v osudech naroda. NebYti nable zmeny matainy mysli, britske namotnictvo by bylo bYvalo posileno mutem, jent snad by byl dosahl jednoho dne hodnosti admirala, jent by snad byl podobne jako =olio jinYch v Americe narozenych. britskYch dfistojnikii jeho doby, sloutil proti sve vlastni zemi ve valce revolueni. Nebot' vetaina Amerieanti, jicht vojenskY a soukromy tivot byl ztraven v Anglii, nemohla pochopiti prove pohnutky odboje kolonistu. Tak Lena, jejit zaznamenanY pivot chova malo obdivuhodneho, byla neptimYm prosttedkem osvobozeni Ameriky. A hoch, jehot tivot byl zdanlive =Wen jednim

Gtrana

tim. Tak to eini i v Cechach a na Morave, kdetto zde v Americe maji pro to den zvlattni, den Zdoboni hrobil 30 kvetna. Zvyky "HalloWeen", jsou mnohem starti. Pochazi z to doby, kdy se jette stark Germani modlili ku starYm bohtim ptirodnim, kdy nevedeli jette, ze blesk, hrom, dett' a svit sluneeni jsou nkazy ptirodni, nybrt pova2ovali je za vS7kony bohu bud' rozlobenych anebo dobte naladenYch. Tak jako neseislne jinYch einit a ptislovi obetkano jest bajemi a , pohadkami, jichi ptivod ji2 nezname, provazely nas zinenou dob a nazorti a2 do dnetni doby a pctrvail jette do stoleti atich. Jest to dob y "dvanacti", ktera zaeina. v NCmecku testYm prosincem, sv. Mikulatem, a trva ptes Vanoce a tu se nam °pet vraci v oslavovani Halloween. Doba dvanacti noci zimniho slunovratu, kdy2 divoka bouke stare doby v lesich ohYbala a domy se ot •asaly tu zdalo se starYm, ze divoka honba kit se hlueicim vzducheni v hluku v'etru nebeske rohy se ozYvaji. e vyji psi a tu ne v dele hrozneho prtivode jede Voldan na belouti a man2elka jeho Fricka za nim, ne rozhazuje vloeky snehove. Story bull Germanit Vodan hra.je v pozdejtich je;te stoletich tilohu co divokY jezdec„ ale tu stall se jit ze starYch bohti zli duchove... A tak jsme s minulosti spojeni tisicemi nitkami. Blyskave, ttpytici se poklady eedeho clavnoveku verne mely stratce, kteti je uchovavali z pokoleni na pokoleni, to at na nes mnoho zlate zrnko je'Ste zbylo. Oasto ztratili jsme souvislost, kdot pak na to pomysli pti yYprave Shakespearovy podivuhodne komedie: "Co chcete — dvanaet noci" s tou 2ivotni pravdou a rozkotnou poesii 2e to byla vesela matkarada, vymytlena pro blaznivou dobu dvanacti noci!

Projev Masarykiw k arms dE. DVACETILETEMU jubileu poeatku K skoslovenske branne moci' vydal president Masaryk projev k celernai es. vojsku. V tcmto pozoruhodnem armadnim rozkazu, kterY svym duchem se tak diametralne od starorakouskYch c. k. armadnich "bepravi se toto: "Dne 28. nail 1914 vytvoilli dobrov'olnici Ceske drutiny v Kijeve na Rusi a rota "Nazdar" v Bayonne ve Francii prvni jednotky nakho zahranieniho' vojska. Okamtik, kdy prvY vojenskY prapor znovu Po staletich zavlacll nad hlavami natich legii v zahraniei, jest historickYm datem vzniku eeskosloven.ske armady. Zahranieni armada vedome navazovala na na,R minulou vojenskou tradici, ktera pramenila z. hlubokeho narodniho a mravniho ptesveddeni., jet ueinilo nak ptedky neptemctitelnYrbi v ochrane jejich svobody. Bojovali jsme ve svetove valce za narodni, kulturni, hospodatske a socialni osvobozeni, ptedeveim sebe samYch, ale i jinYch narodu. Objevuji-li se dues tendence ohrozit tuto svobodt4 po ptipade i vyvolanim nove valky, verim ye zdravY rozum vettiny tech, kteii jsou povolani rozhodovat o osudech statu, to by rozhodli proti valce, pro mir. Ale nade vte vetim Vain, vojaci deskosloveneke armady, vetim ye Vasi lasku k republics a ke svobode, vetim, ne byste se stejnou stateenosti a obetavosti, s jakou jsme svobody dobyli, ji take oehranili. Vtclyt' tim jsme povinni i svYin padlYm druhtim na net v dnetni jubilejni den v souhlase sacelYm rodem vdeene vzpominame. Uhajime jejich ocikaz drahou krvi vykoupenY ptedevMm praci v miru a pro mir, ale — bude-li tieba — bojem." nim ironickYm "kdyby", shledal, 2e stezka vtedni povinnosti dovedla jej na konec na, nejvyai vrchol velikosti,


vEsi:NiK -

,:arukc%Cp1Tin

Urecinf Organ Slovanske Podporujici Jednoty StAtu Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO., Vest, Texas Pi.odplatne 65c rohe. Do stare vlasti $1.65 roen6. Subscription 65c a year in advance. Europe $1.65 a year. Znieny adres zasilaji se do Hlavni tfadovny, Fayetteville, Texas. VeSkere dopisy, predplatne, oznimky, budlet adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation off. any Czechoslovak Weekly in South. 31!1■101kADNA SCHUZE HL. V nedeli 28. kijna konana v tradovne na:seho predsedy v Houstonu telegraficky svolana mimofadna schuze na g Hl. tnadovny. Stale se tak nisledkem neodkladneho vyrizeni prodeje vetSi easti bandil zavodriovaneho distriktu Hidalg o cis. 6., kde nak Jednota ma zayatnY obnos investovan, a kde dozvukY hOspodarske deprese a k tor nu loriske bouke ytvatily situaci, ze na Jednotou Ylastnene bondy yzege Uroky placeny nebyly, za situate placeny bYti nernohly a jedin-Ym yYchodiskem zachrany uvedeneho distriktu — byla tadost o napomoc federalni ylady. Ponevadt k dosateni spolkove finaneni pornoci ptedlehaji presne regulace, v naeem pripadu, Jednota mela rozhodujici hlas, ma-li k nove Aprave zadlutenosti Hidalgo distriktu Cis. 6 dati svoleni (a tim doSici zhodnoceni distriktem YydanYch bondfil Ci trvat na svYch narocich (splaceni vlastnenYch bondfi — cot za dosa yacinich pomerti jest vyloudeno) a ponechat investment nenesouci troky Ore nahode, zlep gi-li se .pomery Ci nikkoli iitednici III. tr. volili bezpeenej g cestu odhlasovanim, by refinancovani dotyeneho distriktu bylo podilnickYm pravem Jednoty piiJine testy nebylo jelikot uvedenY a kaj idy obec, niesto atd. v padu nedohody vlastnikii boncift, ma zakonite prasio cestou Upadku domoci se Upravy sve zadluienosti. federalni RFC drtitele bondU dostanou za ne ureitou Cast hotove, zbyvajici bandy nabydou jistoty i zarueenou vyplatu. StrtenY obnos za tyto bondy bude investovan Hl. tr. do jistot pevnych. U't dnes loni levne zakoupene bondy stoupnutim trtni cent' pkinesly Jednote kolem 65 tisic dolatit eisteho vYtetku. Po vytizeni teto delikatni zalegtosti schvaleny byly drasticke kroky oproti dlutnikiim farem i mestskYch ma.jetkfi, nedbajicich o byt' men g splaceni hypoteky a u nekterYch urokii vhbec. Hlavni tiradovna nenalehala na dlutniky, zilstavg nasledkem deprese s placenim firokti pozadu, net co spravce spolkoveho jmeni podlehajic dozoru statniho komisate poji geni, bratrske ohledy, shovivavost prestava, kde presne zneni zakona uklada tistredi jasne instrukce. Cele nedelni odpoledne zabralo k vyrizeni neodkladnYch zaletitosti a teprve pti zapadu siunce br. predseda C. H. ChernoskY doslovein motel schfizi zakoneit. O nis pro nig. UptimnY pracovnik bratrskeho pojig eni br. Frank Steiner-JanovskY rozvinuje v srozumitelne a presvedeive psanem elanku, u yedenem na titulni strane t. driletitY rozdil mezi pojistkami pojiSt'oven a pojistkami na g SPJST. Upozorriovali jsme na tento zavatnY rozdil v redakeni vase "Kdo ma pravdu" v 'aisle 13. ze dne 7. Unora t. r. Na g bratti organisatoti men by elanek br. Steinera Cisti bedlive a uvedend fakta si dobfe zapamatovati, Budou je tu a tam potkebovat,

Pkina:sime co novinku v tomto aisle na'Seho organu prvni, dopis , v anglieine. Je to od klubu dorostenctt kidu Pokrok Houstonu. Protote aZ doposud nee° podobneho se nestalo, posledni sjezd neueinil Zadneho ustanoveni, poradatel organu osobne novince prejici, vyZadal si pkedem souhlas ptislu gne instance, 3fLje naS tiskOvy vYbor. TakteZ pkedseda noHl. 'or. C. H. ChernoskY byl zaveas zpraven a ponechal vyie geni dobrozdani poke.ciatele. Westka Slavic po ineastl na Oeskem Dnu v Dallas, vystoupila a pronikavym itspechem • sobotu veer pti mistni vystave ve West. Na Collie ulici bylo k dvoudenim programtim 1)0staveno podiuin. V patek vystoupil dorostenecky peveckY krouZek, v sobotu Slavic. Kolcm osmi set hlav tisnilo se pro dopravu , uzavrene ulici, naSi i jinonarodovci, naslouchajic razovite 'Ceske sborove zpevy a co't kochajic: se pestrosti barev i pohybti tance Hesedy. tspech byl pronikavy. V nedeli zahaji etramatickY odbor Slavic divadelni sezonu pitSobivou veselohru: "Nechod' tam, pojd' raa K nami" Na Kalenclari jest vystoupeni Slavie v Universite v Austin, koncert v Penelope, "MarySa." bri MrStikovych v listopadu. Zaba y -nivYboracepzmnislk bavy radovy tanec Ctveryiku a tanec kovY. Pro studenty eestiny na Westske vyggi zakoupeny byly z penez Slavic udebnice, slovniky a d ye divadelni hry aistkou $75.00. fzad "Svaz Oechoslovant" Cis. 92 ve Fort Worth jecinal ve sve schiizi o starobnim pojnSteni, je2 bude v prnStim zasedini kongresu projednavano a pkipisem sveh.o tajemnika da redakci Vestniku, aby uverejnila zneni resoluce, tadajici prisluSneho kongresnika, by podobnou osnovu zakona o starobnim poji g eni podporoval. NemiSteme (west vzorec podobne tadosti a to z cirivodu, te dostavajili Cleni kongresu Zadosti znejici stereopytne (lidove reeerio, na. jedno kopyto) povaZuji je za tridni propagandu neve'nuji jim zvlaAni pozornosti. V kaZd.em kadu mate nekoho, kdo o •ostYmi slovy dovede anglicky napsat, re elenstvo radu Zada sveho zastupce v kongresu, aby hlasovai pro starobni pojiSleni. PoSkodi zikon zavadejici starobni pojiAteni bratrske podpiline organisace? Nikoli. V pristim venujeme teto otazce podrobneji pojeditani. DuAieek. Je rok co rok stejnY ten den, at' hYki svetlem, Ci stinern huna.tYch inrakti Castuje schudlou semi, at' dYchi na nis suchYm, mrazivYm vanern, Cl drobnym deStikem vpada do ulic mast, laxly poli. Je rok co rok stejnY 7---; a kdyby uprostied leta stal, nebo jara, nebo zimy, nebyl by jiny. Do to miry neni nisi Ale takto vpravde je branou vchizi se do rise "Tleni marnosti." Listopad je jenom jejim obrazem .. • Hle„ jak sama k sobe nelitostni je krasa! Zatim co u silnic vYS'e ne2 kdy jindy vzpjaly stromyeve kostnate ruce. obzory v d'alce elk chladnymi barvami hrde a stroze. Ano, to je jiste, Ze alovek od piirody se musil naueit byt bohatYrem. A tak tento den budiZ mu vzorem — je bohatYrsky. Vzlyk a sten jedva se prodere z prsou a ui utopi se v jedno velike size, na ktere je dosti. U nohou je hrob milovaneho. Milovati je ztraceti, abychom mei'. Mime dokonale, kdyi ui nername. U nohou je brob milovaneho. Podivne zmenila se jeho tvat. Tu roste mech„, tu kousek svadle travy. Vidal jsem starou m'stku. Hladila travu, jako vlasky sve cizieki, vide' jsern dite, lehio si do kvetin naznak a divalo se na oblaCky, jako kdysi na matene kline. Kdyby byli ostatni jako rad KomensItY v Granger, rase Detske Oddeleni by roz'Sireno bylo pies mistni nepkiznive pornery a u2 do Vanoc eislem neoeekivanYm. Mnohde se rozmY6leji, zda by men. D. Od zaloZiti, velmi dalelitou zalelitost stile odklidaji, zkratka, zapominaji, ze odkladena nepomahaji sve organisaci jak by meli a dlo loyality jsou povinni. Neodkladejte dale, broth v Granger DO patrienem vysvetleni pochopili ihned velkou allOitost 1 pottebu zalc.)Zeni. Od. Ditek a led-

Vc ttedu, dne 31. iijna 1934. nali razne. JeSte ye schfizi napsali deset ptihIaSek a D. Odbor byl zaloten Poplatky jsou nepatrne. Od 20 do 30 centri mesicne — die stag ditka. Obnos iimrtni -podpory stupriuie. se starim zesnuleho ditka. Pri prestoupeni- do odboru dospelYch, elenu D 0.. ptipiS'e se k dobru na novY certefikat jistY obnos. Nikdo z nas nevi„ co ho oeeka ya katcle hodiny, rodiee by nedalf milovane dite za tadnY net v padu hrozne ztraty, Umrtim ditka nastale, finaneni napomoc je potrebna, v mnohych pripadech jedinou zachranou a motnosti, hraditi. Utraty spojene s nemoc• a bez dotebravini se, morkyeovani majetku a pod. Nikde jinde nemohou vim dati lepg anebo zajigenejSi pojistku na tivot Nikde nemohou vim dati lep gch vYhod netli syym elenfim poskytuje. Za gy doby, kdy agenti cizich (lam pojiet'oven beztrestnSe mohli hanobiti naSe bratrske spolKy. Stane-li se tak. tadejte na takovem agentu aby vim to napsal a uvidite. ae se neodvati tak ueiniti. Kniha za milion. Mezi nejlepe placene autory dneSka patti R. Kipling. AC jeho hvezda pohasla v zati Shawove a Wellsove; jege dnes dostava dolar za katcle slovo, ktere napi§e. Nejlepe placenYm redaktorem sveta je pisatel prveho ilzkeho sloupeeku na prize strane New York American, Arthur Brisbane. V kratkYch. odstavcich rozumuje jadrne o nejdfiletite j gch udilostech sveta Za tento sloupeeek dostava merle $200.000. Nejroz grenej g knihou v Unii vedle bible a Bunyanovy Cesty poutnika (Pilgrim Progress) je nabotenski riovela , o probuzeni ospaleho protestantskeho sboru v Arnerice: V jeho 'Slepejich (In His Steps) od Sheldona, ktera se doekala deviti milionn vytisku. Zajimavo jest„ ze spisovatel (chudY verikovskY kazatel) si nezajistil autorske praYo (cbpyright) a tak z roz gReni nic nema, zisk ma nakladatel. Nejnovejel rekord jest kniha presidenta Roosevelta "On our way". Doslosloy ny pteklad jest "Na na g ceste." Protote vS'ak jdc, o americky idiom (pod_ nareei), spravnejk preklad by byl "Jdeme ku predu (od'krise k prosperite). Za rukopis teto nevelke knihy dostal Roosevelt milion dolarri. Obsahem je sbirka presidentovYch yerejnych projevu, fedi, radiovych proslovh, dokumenth. Neiza.jimavejSi jsou vSak poznamky, ktere vysvetluji pfivod kateleho projevu. Roosevelt YYpravuje, jak doSlo k takove reei, jak si ji priivavoval, kdo mu radii, nebo kdo mei -jakoulcoliv dCast na vzniku takoveho projevu. Kniha jest nejspolehlivej g dokument prveho roku Rooseveltova presidentovani. Organisitor nesmi eekateliim slibit odmenu. Zakon prisne zapovida slibovati Cekatell pojiS'teni admenu se strany jednatele, v na'Sem pkipadu, organisatora. Usvedeeni z poruS'eni tohoto zakona ma v zapeti ztratu statni license i penetni pokutu. Tim ovS'em neni reeeno, ae ten, kdo eekatele ziski, by mu nesmel nejakou ocimenu, dar, za jeho napomoc darovati, ale nesmi to bYti jako prostredek agitaCni. K ziskani novYch elenti smi organisator pouiiti jen toho, co nak pojistka zaruCuje, anebo co je fidelem SPJST a nic jineho. JakYkoli osobni dar co prosttedek agitaCni je nezakonity a opakujeme,. usvedeeni z jasneho zneni zakona, se dozoreimi orgassy pkisne tresta. Je Cali rada zaznamenanYch pripadu, kdy jednatele pojitt'oven tohoto zakona nedbali a mime ztraty povoleni prodeji tivotniho poji geni, musili klopit mastnou pokutu. ZMENY ADRES posiiejte nikoli na Vestnik, West, Texas — nYbri piimo hr. fieetniku Hi. Ur., jehoi adresa zni: Ed. L. Marek, Fayetteville, Texas. Opravy v adresaii odbera-. tau restniku einime Ic-hracine instrukei br. Marka. Posilite-li zmeny do West, musi. me je odesilat do Fayetteville a mime s tim zbyteenon prier a vYlohy po4ovneho. Neopomerite udati rid, k nemut patrite! S br. pozdravem, Vydavatele Vestniku. Bez telesne price neni radosti z oddechu, bez mravniho usili neni radosti ze tivota. Pfenaahfinirri prekOek tutime dug i telo,


(Inc 31. flina 1934.

ESTN Z TELOcVitEN — DO KASAREN!

SOKOLSKA FiLlbKA Karel Hav

Borovskir.

(Nar. 31. kijna 1821 v Borove u Nem. Brodu.) OPRAVDOVOU actou a veleenosti vzpomi_ S name neohteZeneho- hojovnika za' prava eeskeho lidu, Karla Ha ylieka Borovskeho. site kratce, jeho vetejne ptisobeni trvalo jen nekolik let, ale vysledky jeho zajistily Havliekovi trvalou pamet' celeho naroda. 2ivot Ha,vliekfiv obsahuje tkia.dvacet let pkipra,vy k vefejnemu pasobeni, sedm let tube, svedomite a cilevedome prate ve slutbach naroda a konei petiletYrri utrpenim, ktere pfedeasne zkoklo tficetipetileteho mate. V dobe ptiprav HavliekovYch k vetejnemu tivotu pozorujeme, jak colada pkemitava, duhledi si vytYeit pevnY a jasnY tivotni cli. Studie svYmi jevy sesilily jeho pevnY 'amysl posilovat eastvi, seslabily jeho riabotenske zaniceni a po Vyloueeni ze seminate posilily jeho odhodlani cestami seznat svet, aby dovedl pak posoudit deskY zivot,, jeho ptednosti i vady a • poznatkii syYch uplatnit k prohlotibeni deskeho tivota. Cesty po eeskem kraji, p0 Poisku a Slovensku a zejm6na testa na Rus objasnila jeho stanovisko k otazce kovanske; sesilila jeho eegstvi a It sku k narodu i viru v lepk budoucnost jeho a urychlila zralost politickou. PAsobeni Havlidkovo v tivote vetejnem bylo velice kratke, ale zanechalo trvale stopy v eeskem ahoru. Kritikou vlastendeni zil si cestu do eeskeho tivota. Stal se novinatem, vytvotiv typ novin a ziskav dUverY lidu poudovanim, -17 otazkach obeanskYoh vytvotil z novin "svedomi naroda". V dobe pine kvasu a vzruchu. dovedi poueovati za vgech pornert — absolutismu i tiskove svobody — eeskY lid, jemOt vgtepoval spravne politicks myglenky. Citil piingdobe tetke utrpeni iidu, jeho boj o tivot a proto gel vlastnim kladem, aby probudil Ceske vedomi sveho prava a posilil k clastojnemu sebevedo-mi. Jeho mravni beznhonnost zatila jasnYm svetlem do eeskeho tivota, jeho vytrvalost odhodlanost pUsobily svYm pkikladetri mocne na zaktiknutou eeskou auk., jet se znenahla probouzela k novemu tivotu. Spravne vymezil fikol obeana ve statu: pracovat svedomite a ptidifiovat se, odstrariovat pkekatky ye svem nejblitgirn okoli a nedekat, az druzi vec provedou. Horlil v znamenitYch "Epi gtolach kutnohorskYch' proti zneutivani nabotenstvi k neelam politickym a latitkYmi epigramy bidoval vady eeskeho tivota. Zel mutne ptisobeni Havliekovo pkervano. "Zinar nadeji ntisk a utrpeni mute vyrvaneho z Hula vlasti a rodiny vyvolaly z nitra pevcova nikoli chabe vzdechy a natky, ale podivuhodnou smes jemnYch tone elegickYCh s humorem ironii, btitkou satirou, ba, az i sarkasmem, jak se nam jevi v "TyrolskYch elegiich", v teto basin mutneho vzdoru du ge nezlomne, byt' rortrpeene a zarmoucene. . ." Vyhnanstvi v Brixenu v gak piece vyderpalo Ha,vlidirovy sily jet zaketna nemoc zcela podt'ala. . Havlieek sy Ym pasobenim jako basnik turnalista i s yym tivotem jako elovek je nam vzacnYm ptikladem energie, inutnosti„ opravdovosti a obetavosti a proto na vedne 'easy znstane nam idealnim vzorem a svetcem! Snatme se .procitit a protit jeho my glenky a v jeho stopach tijme a pracujme °pray_ dove, poctive a svedomite ye slutbach • naro: da! (74 Faineti gar, liaYlOka Borovske,,ho.)

HoSi zlati, nastupujete z naSich telocvieen sokolskYch do kasaren republikanskych. Vtpomerite sob& co napsal yam Tyr g do sveho udeni a do zakona sokolskYch:Zbroj v kaide pesti! Zrizeni valeene! Avgak — kdo v dobach valky ubriniti hodla narod svnj, ten po eas mina jit proti vsi vloudive zkrize niusi na strati . stat! Z nag ich telocviden sokolskYch, at' z krasnYch, vzdu gnYch telocvieen mestskych nebo chudYch sini venkovskych, vybudovanYch vla_ stni svepomoci elenstva ze stodol a ze skla• v chude stanky sokolske, nastupujete hned na cvidigte vojeriske, jako branci republiky Ceskoslovenske. V srdci hoti yarn idealy sokolske, v pameti mate zakony sokolske a v prsou plane varn nad geni. . . Jdete sloufit sve republice, vlastnimu statu, za net2 bojovali starSi naSi bratti-legionati, kteti presli tuhou kazni a gkolou narodni, sokolske vYchovy. A spravno je, co tolikrate kaki: jsme, ze hlavnim sloupem republiky jest a bude vtialy nag zdravY, eesky venkov, , ktery re-publice a statu da vojiny verne, spolehlive. Ilyde ptijali jaine nazev narodnich obranca ✓ nelgirgim a celem slova smyslu a jeho jmenem hlasime se k vYsade staveti se do prvych tad v geho zapoleni za svobod y , vzrast za jeho pravo na kus slunne oblohy — vojini z mravni povinnosti, z dobrovoine kazne, z vedomi zdrave sily a eistYch nmyslii. Nein nejrnengi pochyby, ze bratti vojaci, z yla,gte v posadkach ye mestech a mestech smi genYch a men ginovYch a nemene ut na Slovensku, nedaji Si ujiti pkiletitosti, aby jako vitana posila nerozmnotili a nezpestfili vady cvieenca a prudgiho kadru narodniho vojska." Nastoupili jste s nad genim a laskou xnezi lidi a bratry, budete sloutiti svemu radrodu, svemu statu a sve republice. Sokol bez dobrovolne kazne a discipliny nikdy by nestal na stupni, na ja,kem dues stoji a proto si , piejeme, aby i v armade eixistovala to sama disciplina jako u na gich -jednot sokolskYch, aby s hrdosti pohliteti jsme mohli k vain, nagim ochrandam, jako statcam nejdrat glho nageho jmeni, na gi svobody a na gi vlasti. Dnegni nag ministr Fr. Udrtal pro gel sam tuhou kazni sokolske vYchovy a vtdy hrde hlasi se k taboru sokolskeho bratrstva.. Sokolskou organisaci vychovava se naxod tak, aby katdY jedinec, at' mut Ci tena byl narodnich cite pine si veclomYm Clenem celeho organismu, aby podetni ptesila nepkatet byla, vyvalena Ceskou zdatnosti." Vzpomente krasnYch chvil ve svych jednotach, pike bratrstvu svemu o s yYch poznatcich a vzpomente tech, z jicht sttedu jste 0.degli. . . 2ijeme s vami, nezapomerite na svni venkov a Opu gtene hnizdo sokoli, bud'te, v duchu s nami. Na zdar, obranci republiky! Corpus Christi, Texas. Po letnich prazdninach na ge Sokolska, Jednota otivuje svoji Cinnost pro pti gti obdobi. Mateme bYti spokojeni s vysledky sve prate ✓ koneicim se rode, kdy v mnoha jinYch misteal lhostejne prihlizeli k Upadku svYch jcdnot a zcela zanedbavali povinnosti sokolske — narodni. Nenechme se zdolati touto te2kou, dlouhou dobou finanenich zmatka a. deprese, kdy te2'ko malemu eloveku pouhou existenci uhajiti. Pamatujme, ze jen ruch a pohyb znamena zivot. Zpohodlneni, malatnost, stanuti — tot' pozvolne odumirani a zanik. MinulY patek veder potadana schaze einovnikU. za sluSne tioasti, jen bratra starostu jsme postradali. VS'ichni ptitomni projevili dobrou vitbi k daisi praci. Bra.tr naeelnik a cvieitel svolavaji zahajujici cvieeni na patek veeer, 2. listopadu. Volna schilze Clenstva bude potadana v nedeli 4. list. po S. P. J. S. T. schazi. V ni musi 133;ti vyte geny a urovnany finandni zaletitosti a jine &Mane otazky. Zabavni vybor oznamil, ze na 18. listopadu pkipravuje zabavny program pro odpoledne a veCer sokolskou yeselici, 'Tedy na ithledanou. Chas, Ho)a.se:Ve Na zdar,!

Strana 9. Plukovnik Svec. V noci z 24. na 25. tijna roku 1918, - na stanfci Aksakovo zastkelil se velitel 1. stkelecke husitske divise plukovnik ' Svec. Zasttelil se proto, aby zachranil Best sveho vojska, jet unavene lysicky i dugevne stalYm tistupem nakazilo se podvratnou einnosti nekolika demagogn-zbabelcil a v kriticke chvili mu odeotelo posluSnost. Tolik ril v Cestnost a hrdinstvi sveho vojska, hlavne sveho pluku, jehoZ byl spolutrarcem a s nimZ od r. 1914 protival v gechna utrpeni i • Kdyt v gak vide, ze i vojakam jeho pluku je to opojeni stra gnel gi smrti i stragnejk tivota, prodaneho za 'Cost sveho naroda — kdyt poznal, to by se mohlo shroutiti v ge to, tak draze vydobyte, ze mama jsou slova, 2e jen velikou obeti, svou vlastni krvi mute posiliti umdlevajici lvi srdce — obetoval se. A najednou jeho krvavy vYktik ottas1 svedomim ✓tech zaslepenYch a jejich srdce se sevtela jeho bolestnou vYeitkou z onoho sveta -a oni sli °pet do boje, bill se dlouho,_ tak lake dtive — mnozi bili se zoufale, jako by je ptilig titila v-Yeitka a oni chteli odejiti za. aim. Ale jeho jit nebylo — jen jeho distY kit osInive tat' v gem jeho vernYm vojakarn, i ▪sem vernYm synitm na geho na.roda jako veli_ ka hvezcia, planouci daleko na obzoru — .“stratna! Necht' v gichni, ktel'i miluji rodnou zemi, se prodchnou k velikemu einu slovy ba,snika: ."Smrt neni stra, gna, krasnY a svatY je boj!" O druhe rusks Petiletce vydala vlada soveta ttisvazkovou knihu (Projekt druheho parietal°, planu rozvoje narodniho hospodatstvi S S S R 1933-1937), ktera, vy gla, v nakladu 200.000 vytiskti a na jejit zaklade referuje eelnY narodohospodak nasledovne: Vynos zemedelstvi bude zvY gen pri dosavadni osevrie photo dvakrat; poeet traktoroyYch stanic bude ztrojnasoben (z 2.100 na 6.000), poeet kombinovanYch secich a tacich strojii bude zvet gen 9krat. VYroba elektricke energie stoupne 3 kilt; pramyslova vYroba se proti roku 1932 vice net zdvojnasobi (z 43 billona na 102 biliony rublii), proti ptedvaleene (11 biliony rublfi) bude vice net 9 krat vetsi. Bude postaveno 40 velikYch tovaren na, zpra,covani dobytka, 30 cukrovara, tovarna na auta v Gorkim vyrobi ran& 300 tisic aut. Doprava teleznidni a vodni bude zdvojna,sobena, doprava auty bude 10 krat, vzdugna. nakladni 33 krat,. vzdu gna osobni 55 krat, 1.)zdugna pokovni 80 krat vet gi. Narodni diich.od a take spotteba stoupne vice net 2 krat (z 45 bib: na 108 bil. rublit). VYstave obytnYch dome bude venovano civano..ct bilionfi ruble. Skalni vzcielani sttedo gkolske ma se v clruhe Petiletce dostat kaZdemu. SovetskY iAaz je jedinY scat no. svete, kterY ratite dues kid a dolotit ciframi, jak bu gle vypadat roku 1937, bude-li miti pokoj: Bude to hospod.atsky a politicky zeme zcela, neodvisla, s velkovSTobou ve ve gkerem prilmyslu i zemedelstvi, vgechny vyrobni prosttedky budou zespoleeen g teny (jejich vlastniky budou stat, oboe, drutstva), jeho vYroba bude proti pfedvaleene v prakezu 9 krat vet gi, ve vetgine ()bora vYroby bude prvnim na svete: poeet jelie obyatel bude 180 milionu. VYsleclky prvni Petiletky svedoi o tom, ze tomu tak opravdu bude, ze i druha Petiletka bude uskuteenena.. o ostatnirn svete, konei referat, kde vYroba poklesla nejen oproti roku 1029 ale leckdc proti stavu pted valkou, nikdo nedovede ant ptiblitne rici, jak bude roku 1937 vypadat. Bratti. tajemnici! Ziska-1i tad vas noveho Clena, oznamte spra yer adresate na'eho organu, br. Ed. L. Markovi, Fayetteville, Tex., — ptejete-li si dodavku restniku. Jsou pady„ kde dospeli syni ci dcery stall se die-ny nagi Jednoty v tfide B, opravnujici je k bezplatne dodavce organu a do takovYch rodin doruCuje poka eisel nekolik, cot jest zbyteeno. LISTARNA. — Br. S. K. — Townsenditv Pensi j ni plan je neproveditelna utopie. V kongresu bude jednano o starobnim pojieteni, proti_nezamestnanosti. Ptigte ptineseme


Stra.ng

vlsiNth

6■0,.....get.maAcanwsenrosameasommworBosareramowm,,

11 Souekova Zenitba Antonin Jenne " A ke komu sem jedete?" zeptala se babka, "Ale — ani nevim," a Soueek rozhodil rukam.a. Byl babce povdeeen, to se ho ujala. Co by si tu, chudak., v torn babylone sam poeal? "A to je pe:knY!" zasmala se. "Tak vy se pustite do Prahy a nevite ke komu. . .!" "No — vona mi ta jista psala — a meli sme se tady sejit. .!" vysvetluje Soueek. "A kdo je to?" "To holt ja nevim. Vono holt de — tak tikajic vo svarbu. . ." "Tak vy to mate z novin, ze jo?!" "Jo! Van tam u nas jeden je a von mi to do tech -novin dal. Ale mne to potom 'ut mr-' zelo. Veno pkecet', dyt se tencka nezna. Ale zas„ na druhY strane sem si pomyslil: Dyt' nejsi vazanej! Dyt to bode tfeba naka potvora tak to zas dost," vyklada Soueek rozumne., "A vono jich ted' je!" souhlasi babka. yokolo R:agny brany -- to je tuhle, pied llama — tadyje v gelijakejch notvor, at eerno." kde je ta brana, ale neyidi net svetla. zaplavu svetel, ktera osvetlujc prostranstvi, na nemt, se ocitil.. Jak'si palac stoji oaprcti — a obrovska okna jsou prejasne ozakena. Je svetla — oslriujici svetla biji do oei -- a vYse na hoke 'femna, obloha. . . "Talc, tubla si sedneme do trojky!" upozorr.uje babka,. "Kupte dva, listky." Babka rychle nastupuje do vozu elektricke drahy, jet prove pitela a zastavila, a Soueek se lame neobratne za ni. Poslu gne si vedie babky usedl, poslu gne zaplatil dva listky, jet babka vzala k sobe. "Kam ho eerti nesli na stare kolena!" mycli si. "Je gte kdyby byl den! Ale takhle v noel Cloyed.: nevi,, kde je, kam jede — vgude jen jasna svetla, hluk, kinkot, shon. . . Ze radej" nezfistal doma! Soueek by se pohlavkoyal. Ale, co ut ted'. Je gte to se ho ta pani ujala a vezrne ho na noc. Tamta Pratka asi psani nedostala. . Ale neni tadna. gkoda. Z tohohle pekla by nevestu nechtel ani za nevim co! Souekovi se z.cialo, to jit jedou fitasne dlouho; bad se, aby nekam nezajeli. Ale kdyt se podival na babku, jet sedela vedle neho, upokojil se. Tyakila se klidne„ jako by o neeem ptemY glela. . . Vaz elektricke dra,hy obeas zastavil, zase se rozjel nekdy prudkYm trhnutim, at se Soueek zakyrnacel. A koneene, kdyt opet mirnil rychlost, babka vstala. "Tak sme tady!" povidala a hrne se ke dvekim vozu. Soueek kratei kymacive za ni. 13y11 na jakemsi namesti, z ktereho zaboMil do dost" temne ulice. A po nekolika krocich zahnula babka do osvetleneho prajezdu demu. ted' pkijdou schody," upozorriovala. <clik tech schoda Soudek vy glapal, ani nevedel. Vedel jen tolik to jich bylo dost a (lost. Potcm babka vytahla kilo, odemkla jedny dveke a vstoupila do kuchyne. Soudek se hrnul za ni. "Tak rat ho vede g ?" ozvalo se v kuchyni a Soueek se rozhlecil. Na proste pohovce za stolem letel start dada se gedivYm knirem a aervenYm nosem a podinal se zdvihat. "Tak pekne vitam, pane Soueek!" povidal. Soueek se nail podival s nesmi•njYm Udivem. Co2 ten 'Cloy& ho zna? Ale babka se hned do yeci vmisila. "Dyt' mu cst,e ale neke.kla!" upozorauje ma,. yam to teda, pane Soudek, povim. To -da my, co sme yarn psali skrz Lojzieku. . - tak teda," kokta SoaZiek tohle je raontata, ptelwapen — "tak teda

a, vy teda ste maminka. . .?!" "Jo, jo! To sme!" pkikyvuje start' a podava. Souekovi ruku. "A to ste hodnej, '2e ste pkijel." "A sednete si u nas!" pobizi matka. "Ukatte, ja Yarn tu hal a kiobouk nekam dam." "A to ste mi nic nekekla na torn nadrati?!" vytyka Soueek a useda. "To by pfecet' bylo vgecko jinY"! "Ja jsem vas poznala hned po tom gateejak ste psal," vysvetluje matka, hjzi i klobouk do kouta k oknu a na okno. "Ale vono de vo to! Vona Lojzieka doma anejni a tak sem si myslila, dyt by vas zastavila stara baba, jako sem ja, tak to byste se treba cukal a nechtel jit dal. Tak sem vas rae" chvilku nechala, co budete delat. A vy holt ste stal bez rady. "Dyt to elovek nezna. . .!" povida Soueek zamyglene. Nezda se mu to nejak. ta Lojzieka?" pta se za chvili. "A kde "Vona je furt v torn Liberci," trpce oznamuje matka, mrknuv gi Okem po starem, kterY se zamraell. "Ja sem si vas pkedstavoval mlatigtho," povidal a popotahl si bile kniry. "Von mi de gestapadesatej!" oznamujc "Ale taklenc zas sem zdra, ycj! To zas.! Von is nekerej mlaclik je to chadrat,a:," "Tak ja yam "utile uvarun drobet Cale a abych betela.;" oznamuje babka a otaet plotny. "A 'chalet() si tuhlc na to kanape. To Yam starej ustelc,..dybych se nevratila. A zejtra to holt dojedname. Ja musim be get k tY armacle." "A v3, teda ste oukednik?" doptava se Soueek stareho. "No —," misi se do \T eel hned matka, "von to akorat nejni oukednik. My holt si tijem jako ourednicka rodina, ale starej je v Praze v jednom shadea ja zas k ty armade. . ." "K jak armade?" Soueek tasne. Co ma takova baba delat s armadou?! Snad to neni markytanka? "To je armada spasy!" vysvetluje matka. "JO, jim — tern mladejm — peru — a takhle weer nekdy taky ut chodim po hospoda,ch a prodavam ty' noviny. "Veeir po hospodach?" "Jo!" pfisvedeuje matka. "To je proto, aby se nechlastalo. Von toho elovek /lady vidi. . .! A ja bych se tam taky rada dostala na flakY misto." "Vono u mne — to vono je to jako oukednik! poeind vysvetlovat start a nacpava Si zahnutou lulku. "Vono dyt' je tkeba, tak my chodivame s tou reklamou, A to ja„ du napied a arantuju to. To sem — by se reklo: reklamni podakednik. Ty vostatni — to sou' zkizenci." "Ale mne se to nelibi!" hue" matka a nese na still sklenici s eajem. "Von dycky pride domft zlitej. . !" "No-no!" ohratuje se stark. "Dycky ne! To jen tenkrat, dyt sme nosili ty papirovY M.:Sky!" "Jo!" ugtepaene pichla matka. "Von' noseji riakej lihuprostej napoj — a tuhle starej pkgel zlitej pod vobraz. To se ti to tenkrat vyplatilo! ! — A pite, pane Soueek!" pobizi. A tuhle si vemte buchtu. Dyt' ja sem je pro v gecko upekla!" "A ja bych teda betela!" povida, po chvili, stale v jakemsi shonu. zatim co Soueek trochu neochotne se obraci ke stolu a chape se eaje. "A rum si nalejte!" pobizi ho stars. "Ty ci tuhle taky udelej," rozkazuje mu matka. "Ale ne, abys ten rum case vychla,stal! A vabec! Tuhle si voba, lehnete a budete doma! Ne, abyste nekam all! Tak zatim spanembohem, pane Soudekr louei se rychle a podava Souelovi ruku "Ja, musim tet! Lit main kvalt!" omlouva se. Babka zmizela a mut" v kuchyni "To mete jen tuhle jednu cimru? pto, so Soueek. "Ne — von je tuhle vedle eate pokoj. Ale tarn je podnajernnik. Von je to riakej doktor. Ale my ho skoro nevidrine, Von chocii

Ve 1.1-Cciu, doe 31, tijna 1934 doma vobyeejne k ranu a potOm spi. Von je to spravnej elovek!" "A co ta Lojzieka v Liberci dela?" dop,- • taxa se Soueek. Zda, se mu to v gecko nejake divne. Nabizeji mu dceru, ale nevidi ji — ani mu nepsala. "Vona tarn nekde snad mrzut'e a neochotne vysvetluje start." Ale - 7- co budem dneska vo torn hovokit. — Ja yam, pane Soueek, feknu jednu vac: My holt se pudem nekam na chvili podivat. Dyt' to snad vydrtime ne?!" A otec se zasmal. • "No — vona parimama nee° ,fikala. "Ale nechte ji kikat!" "No -- ja bych gel," svoluje Soueek; "ale daleko ne!" "Ale tuhle do vejeepu. TO je mistnost lakterni!" pochvaluje si start. "Tam bejva pekna spoleenost; a par" se tam dobte." A stars' otec jit se shYba, pod postel a vytahuje boty. Mtikem shodil lehke trepky a za chvili byl obut. "Tak to dopijte a pudem!" hartusi na Soueka "net stara pkide, tak at' jich par uMame!" "A jak vy se vlastne menujete?" zeptal se Soueek, kdyt dopil ea; a povstal. "Abych ."' teda Ode'. "Ja jsem Plegivee," ptcdstavuje so start'. '.:(ajzka Yana nioje nejni. Tu mela stare. ditetem. Vosi.'obodna. ,TA na se menuic f7:1Vasko ya," vysvetluje a obleka, kabat. Soueek si rzal kiobouk a hal a hledi nevrlc. Nelibi se mu to. "Tak zhasnem a pudem!" rozhoduje pan Plegivec a strka Souaka do d yer', jet otevfel. Zhasl a vy gli. Sestoupili po schodech ctli se v polotemne ulici.. "Ale to yam chci Het," meal pan Plegivec driVerne a zavesil se do Soueka. "Vona mi. stara doma penize nenechala. Ale to- snad zaplatite — flaky pivo. . ." "No— to ja tedy zaplatim!" svoluje mrcute Soueek, ale radeji by se vial odtud. "Nebo — kdybyste se snad voslejchal, tak byste mi moh dat riakY penize napted a ji bych to platil sam„' navrhuje. "Vono je to takov' divnY, dyt ma tuhle host platit za domaciho.” "No teda! A kolik teda? — Dyt' tam snad tak dlouho nebudeme, dyt teda panimama . "Tak . teda vyvaite etyticet korun," navrhuje pan PleMvec a natahl ruku. "Vono taky ." flaky to kutivo. Soueek se zastavil pod svitilnou, vyrial ta:sku a ttesouci se rukou na gel a podal PleMvcovi dy e dvacetikoruny. A podavale je, povzdechl si. "Ba ne! Z tohodle nevestu nechci!" myslii "Ale kam ted' j it?" Pan Pleg vec schoval penize a vykrodil ra g -neji."Takhteonsru!" Stoupali ulici kamsi vzharu a kdyt pkigli no, roh, zahnul pan Ple givec napravo a po dvou stupnich ve gel do rozlehleho vYdepu, kde to jit hludelo, nebot' zde bylo pino. U pipy sta." ramenatY genkS,k s vysoukanYmi rukkyy. "Pocem! Ple givee!" zaznelo z leveho kouta za dvek.mi rozpitYm hlasem. Ple givec se tam obra,til a usmal. "Tak se sesadime tuhlenc!' Povida Souekovi. Soueek si povesil klobouk i hal a ohlitel sct kolem sebe jako polekana mygka. "Jen si drepnete., drepnete, pane Soueek!" zve ho pan Ple givec a jit je v hovoru se d yema sousedy, ktett nan hledi vesele. Odka jim mtkaji. "Ale to main `Ilan." svetuje se Plegiy.ac, k.dy't Soueek ptisedl. "Tak tohle je pan Soueek," predstavuje sveho hosta sp°Tustolovnikarn, kteki nodal' Souekovi ruku. "Lzeti je da y vod boha!" prohla guje, led °n napil se. "A dneska mi bore, jen co , 5,7) pr.),vda!" HostinskY postavil na still d ye eerstve napinerie sklenice a jedne z nich se pan Pechopil. sivec zieln ,`5

V701 s

(Pokra6avani.)


Vc sti-cdu, (111c 31. iijna 1934.

Chram Usvi u Roman. Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky "Jd? A elm?" SvYmi pohyby, pohledy, Usmevy. Vy o torn ani nevite, ae vas oblidej je bez• aenYm zrcadlem toho, co se ye vaSi dui deje, a kdo umi eisti ye vYrazu, lehce si vg? domysli." Chvili ala mleky vedle neho,k potom vSak, jako by se rozmyslila, zvedla prudce hlavu zase se tine zasmala. MIadi lido all hezky daleko pied nimi, ponokeni v 'ivy rozhovor pani doktorova, ptivkevSi na okarntik odi, jegte vice zvolnila krok. "Snad mate pravdu," tekla jaksi kamaradsky. "Prod bych zapirala nee°, co neni nidim zlYm a novYm. Ano, je2te jsem se tivotem nedoitetovala a chce se mi aiti. Snad se take yam, ale dtive, net to udinim, chci byti svobodna, a utiti jako labutnik, co se utiti da. Moudte, stkidrne a Wa yne podle sve chuti." "Nak zasady se shoduji a velmi byte se mi zavdedila, kdybyste mi fekla, jake jsou vase touhy." "Prot to chcete vedeti? Ze zvedavosti?" "Blab chrari. To by bylo nektrne a vildi yam nektrnYm nebudu. Hlavne proto jsem dychtiv hloubeji do vagi dune nahlednouti, abych posoudil, jdu-li spra,vnOu cestou, protote i ja jsem labutnikem." "To jsem vdela pki prvnim setkani s vaml, upozorriuji vas, te se nedovedete dobke ovladati." "Neni divu, jste-li mi nablizku. Zapalujete a ja nejsem z kamene." "fteknete upkimneji, to se rad davate zapalovati," ale ne s katdou. V torn smeru jsem vyberadek." "Prosim vas, dtive net' se budeme dale teknete mi, v jakem pomeru se svou pani iijete. Meli jste se piece radi, aspori prva Iota mantelstvi, a dim se stab:), to jste se odcizili? Byla yam snad nevdeena? Neni hezka? Nebyla k vam dosti netna?" "Na to je treba dlouhe odpovedi, , a bych na nic nezapomnel, vezmu vane otazky po poiadu. Jednou bychom o torn beztoho hovokili, odbudeme si to tedy dnes. 2enil jsem se lehkomysIne, byl jsem rrrladY a jeji mladi a mladY jeji piivab mne oklamal. Snad, kdyby byla bYvala jinou, mohlo vac daft skoneiti. Ale ona byla se svou laskou brzy u konce. Jak ptisly deti, jako by ji srdce ode mne odpadlo." "Znam takove pkipady," pkikyvla, "kdy matka zabije milenku a tem., chce-li si mute udrteti„ musi hrati roli milenky, i kdyt snad po torn sama netouti." "Zcela spravne. , Odcizovali jsme se sobe, protote mne nedostaeovalo, to mam dve deti. Byl jsem mladY, ohnivY, deal jsem si naroky na teninu pozornost a netnost, ale ona toho nedovedla pochopit. Povatovala me za politikake a zadala, me viniti„ ae jsem ji nevernY." "Snad nee° zpozorovala," pronesla jakoby mimochodem. "Prosim vas, i nejanostnefai mu2 nekdy si zahraje zakazanou hru, je-li vSak Lena rozumna mut ji ma tim vice rad." "Bohutel, nekdy tak bYva." "Nu tak, vidite to yam vkchno poctive povidam. Ma terns nebyla mi nevernou proste proto, k nemela pkiletitost ji se stati. Jsem ptesvedden, ae ty touhy v sobe mela, protote si jinak nedovedu vysvetliti, prod tak nahle pocitila potkebu pohybovati se mezi chasou, mezi kterou bylo tolik mladYch mutu.Stavaly se pkipady, kdy sama do koniren chodila, nebo s delediny °bill skladala, .aakoliv bylo jinYch delniku dosti, Sud'tc sama, neni-li me podezteni dnvodne." "V2echno je Moine," piipotdtela premYMejic, "vy jste ji vAak prj icinem skutku nedopadl,"

VESTNtK "Nu ano, nedopadl, proto2e jsem po dem takovem nepatral. Ne glo mi proste do hlavy, 2e by mohla aena velkostatkarova, ktera, byla dcerou teditele cukrovaru, miti zalibeni ve sprostYch chlapech." "Nekdy i to se stava. Znam damu, ktera mela slidneho mide a o jejia prizen se marne uchazeli mutove z nejlep gich vrstev, vy birala -si sve milovniky mezi tovarnimi niky, zdaleka olejem a emoudem zapachajici. Je to asi choroba." "Kozla choroba, promirite, 2e jsem se tak prikte ozval. Je to va gen, proto2e nekdo rad ji pikantni veci od labutnika, jinY saline po obydejnem slaneeku nebo kysele okurce v kadi na ulici prodavane. TakovYm lidem schazi krasochut' a vedomi, ae i po2itek ma miti sve prostredi a ureite- predpoklady, jet jsou v souhiasu s jeho vzdelanim a postavenim. Vy byste si jiste delnika nevybrala, 2. kdybyste horela touhou po blizkosti mu2e." "Ovgem 2e ne," usmivala se "Ja, nejsem tak dychtiva takovYch ostrYch za2itktt". "Dovedete se lope ovladati, to je to, a vite, de konec kencu, 0,2 se vain zachce, najdete v2dy, dello si prejete. Ptala jste se, nebyla-li ma, tena dost hezka. Nebyla oskliva,, mela slugnou postavu, trebate (let jeji postavu trochu znetvorily, ale kdyby byla dbala trochu peee, mohla vypadati dosti vabne, a ani by mne nebylo napadlo, obirati se nejakYmi myglenkami na jine. Upadla v jakesi kla gternictvi, zadala se oblekati nevkusne a hyzditi se nemodernimi obleky. I jeji pradlo bylo staromodni, ae v nem vypadala jako stars pani, ktera udelala kfit nad celou svou b.udoucnosti. Zkratka, byl jsem ji na obtit. Mela deti, svou tivotni energii obratila k hospodateni, jako bychom nemeli z ceho bYti ivi. Pro deti tento zpUsob tivota j.e It2iteenk, nahospodatila jim hodne, ale pro mne to bylo hrobem meho domaciho atesti. mi deti dortistaly, vycitily instinktivne, ae by matka celY jejich aivot zktivila a ae by vedle nl nic neu211y. Zadaly se priklonovati ke mile a to dovrsilo podivinstvi. Ona s nimi vilbec nehovori, i kdy' se ji na radu ptaji, a prirozene deti maji rady mne a matkou pohrdaji." "Vgimla jsem si, 2e vase dceru gky na vas visi. a bylo mi zahadou, jak to pri glo, 2e jejich vlastni matka nema u nich ceny. Ne2e1.1 toho?" "Ona nieeho neaeli, ji je v gechno v rodine lhostejno, proto2e jeji srdce nale2i hospodarstvi." "Velmi rada bych ji osobne poznala, velmi me yea pripad Zajima." "Snad najdeme cestu, aby se vase prani spinilo. Ona vas sama nepozve,, proto2e nikoho nezve a s nikYm stykft neudrtuje. Snad byste mohla s panem bratrem zitra k nam 'zajiti, oplatiti navatevu ciceru gkam.. Je by to jiste velmi tail° a vy byste mela ptiletitost shlednouti na g dfim a podivati se zkugenYm okem, jak doma 2ijeme. Slibila jste, ae budete pro deveata hledati vhodneho 2enicha, a musite tedy videti, koho doporueuj ete." "Bud'me k sobe uprimni„ vam zale2i mnoho na torn, abych osobne viclela va gi pani, to?" Podivala se mu prim° do °di a nemel odvahy vgechno poptiti. "Take je to piavda," prisveclail vzdorovite. "Aspori mi poradite, mam-li s rozvodem pcsedkati, nebo hned s nim zaditi." "Chvatate?" "MoZna, ze budu chvatati, v gak tugite, prod. “Nevim, hadam-li dobile, vette, neni treba chvatati. 2ivot se v2dy da upraviti talc, aby nebolel, P. na forme malo zaleti. Zda se mi, Ze vase pani, je-li tak oddana hospodarstvi, td2ko by se dala vypuditi ze sveho zamilovaneho Utulku a musil byste ustoupiti odchodem z Ratyne. Snad byste se leheeji odtud loueil net ona." "Nepochybujte. Arci, musil bych miti zajiatenu existenci." "To se rozumi saint) seloott. Va g niajetek je xrasnSr , bratr, kdy, jsem mu cestou sem

Strana 11. jake to to je, povidal, 2e vase hospoda,rstvi s lesem rna cenu aspori dva miliony. Snad je to jeate vice." "Pan rada dobte odhadl, take si to tak cenim. Polovinu hodlam rozdeliti dceram a druhou polovinu rozdeliti mezi sebe a tenu. Ted' ovg em neni otazka roz.deleni akutni, tou se stane, at se bude jednati bud' o rozvod, nebo o sriatek nektere dcery. Nejradeji bych je vdaval najednou, aby bylo po starostech." "Mam tedy hledati tenichy dva," zasmala se. "Co za to dostanu?" "Diktujte si a jiste spinim vase prani." "Zatim neni treba slibii, vIdyt' vlastne se pouze bavime. Tu navg tevu u vas provedu hlavne ze zdvorilosti. Pftsobilo by divne na lidi, kdyby videli, te spolu v lese chodime a k vain Ze nejdu. A nechoditi sem do lesa, bylo by mi velmi nemile. Va g les je rovinatY a nejpeknej gi ze vgech, co jich zde v okoli je. Slyg ite, jak se mladet smeje? Jiste ani vas ani mne nenapadlO, jak se setkame a jak se staneme prateli. Pojd'me trochu rychleji, abychom je dohonili." "Je mi takhle lope s vami samotnou," namital rozmrzele. "Nechte je,. at' se bavi." "Neni to mo2no," rekla ureite. "WO bratr neni na hlavu padlY a nechci ,. aby se nedeho doinYg lel. Nema site 2adne pridiny, ale nechci'ani podezteni vyvolati. Halo, Ambro2i, neutikejte tolik." Volala •na bratra, ktery se zastavil a ohlednuy se, popochazel vstric Janulovi a sestre. "Neco si preje g ?" ptal se vesele. "Ano, radi bychom take trochu veselosti s vami utili," povidala durdive. "Sly gime, jak se smejete a radi bychom "Milostpani, nechte nas," prosila tentokrat Milena, jet se take rozehrala. "Pan rada nam hra.ji v pra2skYch kabaretech a je to tak povedene, Ze nas ut v gechno od smichu boll." "V2clyt' vam nezakazuji, abyste se dale small, radi bychom byli take veseli.. Jen povidej, AmbroZi, dal." "tined, hned„ musi vzpominat, kde jsem ptestal. Mame u2 se sleenami ujednano, Ze rano zajdu pro ne do Ratyne. Snad pan velkostatkar laskave dovoli, abych mohl udelati navg tevu milostpani a potadati ji o dovoleni, abych se smel se slednami stYkati." "Chcete prijit hned dopoledne?" ptal se janula mallet° rozpadit. "Snad by bylo le'pe odpoledne." "Odpoledne se na nav gtevti nechodi. Nebudu dlouho obte2ovati, jen na nekolik 0kamiikti a hned pfijdu. Ne gla bys se mnou?" Otodil se k sestre, jet* pozorne poslouchala. "Prod ne take piljdu, j e to spoleeenska, slugnost. Snad ji neurazime, po2adame-li, ji, aby sledny s nami pustila?" "Jak byste ji mohla uraziti,' namital Janula, na neho2 se se svou otazkou obratila. ."Upozornim svou pani, 2e rano prijdete, a jakmile bude seznameni odbyto, budete moci si jiti do lesa. Mel jsem na mysli, te zitra odpoledne ztravime spoleene v lese, byl bych dal hajne narizeni, aby pripravila kavu a maslo, a kdyby bylo treba, take nejake pivo a zakusky.." . "Udelej to, tati," prosila Gabriela, jet byla vgecka rozechven.a a nespou gtela s Kaviny oei. "To bude krasny. valet. Milteme je gto (Ines veder poslati do Syralcova pro nejakY fez." "To ponech mne, obstaram to sam.. Nu, koneene to bude snad lope, kdy2 prijdeto dopoledne tekneme po devate hodine, abyst;": neprigli o pobyt v lese. Bude-li moje tena trochu odmerenti, nic si z toho , nedellejte, je to jeji zpftsob jednani." "1.72 jsem panu radovi fikala, 2e je maminka podivin," 2alovala Gabriela. "Motna, 20, by 's nami odpoledne take ra..= do, gla,"' prohodila Milena. "Je ji jiste smutzyla gte v nedeli." "Dej pokoj, vtclyt' by nam celou zabavu pokazlla4" odsekla.. Gabriela. "Ji je doma blaze, piijde poditat kukata a navAivi kravy 441)„" (PokrOovani.)


Strana 12.

vEsTNIE

Z Fort Worth, Tex. Cteni bratti a sestry! V nedeli, dne 4. list. potada, tenskY zabay. vS7bor tanedni zabavu. Timto vas vgechny uctive zve, byste je zase hojnou navgtevou poctili, jako v minulosti. Hudba br. Blatka a vstupne jako jindy. Tato na ge hudebni kapela jest den ode dne oblibenejti, tomu nasvedeuje vtdy velkS7 poet vesele se bavicich ne.v.g tevinktl. Zato oni se snati, by vyhoveli jak mladeti, tak i stargim. Take s potetenim sdeluji, vgem milovnikum divadel, to ttlohy jit se nachazeji v_rukou natich divadelnich ochotnikti a pilne se cviei, .tak ze kus tento bude sehran v Case co nejkrattim, cot oznamim pozdeji.. Po delti ptestavce, zase nate jevitte otivne, a to zasluhou nacho tad, ptedsedy„ br. J. R. Bartka, ticheho spolkoveho a divadelniho pre_ -covnika, kterS7 lakes vtechny ptekatky jde pled. A na• nas bratti a sestry je, by jsme mu byli napcmocni, neb jeden mnoho nedokate, ale vgichni ano. Obzvlatte inladSrch sil je zapottebi..Nehle.d'te na ta tak ptisne, kdyt sem tarn to slovleko nejak ptekrouti, neb eastej&Ina vystupo'vanim a hranim divadel. se v Ceske raluve vyttibi, a pak piljde v ge snadneji. Ceske divadlo jest dobra kola pro nati omladinu. Preto, kdo jen trochu mutes a jsi ochoten vypomoci, pkilalas se, katc1S7 je vitan. Sreieend zdravim vtechny etenate Vestn iku! Marie Juranova, dop. Dallas, Texas. Ciena reds mill etenati! Jak to dneska melt, kdyt toho mam tohk srdci co chef s vami sant, tteba za to zase dostanu t ale volam s natim nesmrtellVm Haviiekem, kteremu ja, pouhe nic, nesmim ani na jeho tlepeji stoupnout: "Nadavejte si rime, kamenujte si mne, ja ut nebudu"! Nastave, nam sezona, divadel, ruznS rch program', na ktere se my start" tetime cele leto, neb ty tancovaeky ut jaksi ptechazi, let ni sport malo nas vabi, tedy jaksi at lane' toutime po peknem divadle. Vtak k divadlu, k jeho soulate, neni zapottebi jen dobrSich herct, zpevakti, hudby, ale i slutnS7ch posluchaail. Pisi slutnS7ch, uvedomelYch posluchaen„ ktelI jdou, ne jen uspokojiti krk, ale take dui napojit neelm krasnS7m, poue113.7m, o eem by melt at domil se vrati ptemS7tlet, znovu prebirat celou souhru. Divadlo je mnohdy jedinS7 dutevni potitek mnolaS7ch lidi. Navttevnici takovi obyeejne celY dej sleduji s napja.tou pozornosti, ca zatim druzi, uteri jen to hrdlo prolit, se bavi nahlas docela nenucene, jako by nikdo jinS7 mimo ne same v sini nebyl. To je necnost„ ktera u clospeljrch lid' nema ut existovat. Druha jest na gich maminek. Katda si myslime, te to nate ziato jest andilek, kteremu je vto na svete dovoleno. A ono zatim to nave jest malt' Certi, kterY lita mezi ?avi.cemi, poktikuje na kamarady a to vtechno dolaromady je takovS7 krasiV potitek, nam dovede otravit celS7 yeeer a my litujeme na hones toho vstupneho, marne straveneho yeeera a po druhe zustaneme doma. Pti Ceskem Dni, phi zpevu westske Slavie Isem si prala, bS7t jednou chvili earodejnid hodne of7kilvou, jen motnost si ptlearovat 'lot h set del. A pak bych ss zase jednou udtlala u obeu snatch ye schftzi tkaredou. Mluvila bych,. ntesvedeovala, hadala, vadila, tak cliouho, at by me dovolili ty "bary" odstehovat hezky do zadu, za jevitte„ a tam pak v toagti tizniv.S'ch by si mohli jazyky cele Nescra prollibf.daekou, main rada pitanec i veseli, nemam rada lid' zakabonenSrch, kteki kritisuji kaZdy na g pohyb, sleduji ka1de naSe slovo v Z'ertu pronesene, ale mangy rada kiid, ticho pti divadle. jinem pro-eb ttener11,

Ni' stava Cesky Den. lined p ooznameni ladu els. 84, tekli jsme si s tatinkem, ze asi bude volat povinnost do tadove sine neb do obou. V jedne Clenstvi, v druhe povinnost k teskSrm studenttim a tak jsme vytkrtli 'Oast ✓ parku. Ten obchod malo-obchodnika jest dosud neutetenY, aby se ten dolar rozdelil na ✓ekolik dila a na konec se je gte nedostava. Byla jsem vgak zklamana. Do posledni, chvile jsem odekavala provolani k Ceske yefejnosti stran oslavy stoleteho osvobozeni Texasui v roku 1936 od vS7boru oeskeho dne, ktel'ST ma byti, ale z ktereho jest nam znam jen ptedseda p. Bubak. Kdo jest tajemnik, pokladnik finaneni, vS7bor agitaCni, oznamko✓S7 a pod. Na koho se obratit? 6eskS7`Den je krasna mytlenka, ale cosi ji schazi. Oslavy roku 1936, rnotna, te ani u. nas v Dallas nebudou. Netoutime po nich, neb mame ut dosti dani a pravem ty oslavy k nam ani nepath, ale te penize svetem vladnou, jest stara vec. Tedy, budou-ii zde neb nekde v jitnim Texasu, neutkodi nam na ptipravnS7ch praetch ku oslave ut nyni zaeit. MDite se„ kdo kikate, ze za rok jest dosti Casu. Snad na obyeejnS7 CeskS7 Den ano, ale ne k stolete oslave, kdy si pfejeme miti nee° dustojneho, neb tim budeme oslavovat cele stoleti byti nageho lidu zde, kdy osvobozovani Texas' tekla 1 nate deska krev. Hlavni vS7bor by mei byti zvolen co nejdliv, a odkud to ma ptijit net z Ustkedi vYboru Ceskeho Dne, neb ten jest at dosud jedinS7, kterS7 potada Ceske dny v Texasu. PkiStim rokem Americka, Obec Sokolska, ma zavody,. a uZ nyni cela jejich Cinnost jest na ne sousttedena. R. 1936 nate Jednota bude miti sjezd. Jak dlouho to bude trvat, co se vyroji- cele spousty oprav, noqch navrht, agitate. CeskSi den pti stolete °slave nebude dnem jen techto dvou organisaci, nYbr't bude celeho Texasu, tedy i vkch na gich spol• bez rozdilu. Co kdyt i jine spolky budou miti sve velke podniky v te dobe, kdo se bude stara.t o slavnost staletSTch osla y. Ano, ut nyni by mel stavat vS7bor z lidieprominenttnich, nestranickYch, eeskS7ch novinatti, kteti stale budou pro ty nate oslavy agitovat i phi tech jinYch velkych podnicich. Budou zde vYroeni schuze, promluvte si o tom, dejte do • celoroenich rozpoett polo2ku na mimotadne vydani $$$$. Netoete hlavou, ze neni, musi byti. Vtdyt' je to jednou za sto let — sto let! TCt phi te ()slave ' eskeho Dne padla poznamka: co jsme zde v Dallas udinili pro deskou rskolu?! Odpovidam, velice malo, skoro nic, ale katdS7 ma pravo se obhajovat. Nat Dallas neni vice venkovnim mesteekem, ale je to velkomesto na vte strany velice rozlezIC. Mame zde vteho druhu tkoly, ramie koleje, university, takte nate ditky nemusi jIt za sl4m vzdelanim nikde. Mame zde rtane obchody i vS7delkove tovarny, ale nemame zde, Ceskou Ctvrt'. A to jest ten kamen trazu, na-::: Seho deskeho skolstvi. Nemame zde deskeho pkedmesti, Ceske ulice, tedy ani do jedne dallaske tkoly nechodi vett" podet eeskS7ch KaZdY z nas bydli v jinou stranu mesta a nyni si ptedstavte ty obeti tech deti i n as rodiet, dostat ty nate ditky do jedne gkoly. I kdyt tkolni rada povoli, nebude to mitt trvani. Nektere ditky budou muset menit pouliCni karu 3krat at 4krat a jette jit kuS petky a ta vojna s detima doma katcleho rana pro easne vstavani. Co bychom zde mohli miti, jest dobra prazd.. ninova, tkola. 0 to se at dosud staral Sokol. Vtechna mu Cest! At' jest to vyueovani jakekoli, oni jedini pochopili sve poslani. Sokoltti pracovnici jsou praci pfeti geni, finaneni kasa stale prazdna, ale pro Ceske dite se v2dy najde Cas i jine,. pro jeho Ceskou vYchovu a vzdelani. Co ueinily v te veci oba nate 'lady? NacviCili se syYrrii ditkaml'eeskou besedu, Ceske divadlo? Ani jednou finanene nepodpotili Ceskou Lkolu prazdninovou, tak abychom mohli naSat dobreho odberneho uCitele pro nate Oba lady si dobte finanene stoji, jsou nich cl btl, uv6dord:-.'11, stars spolkovi pracovnici, ale pro Ceske vzdelani• nasich deti jsme 4.7 Dallas „.. velice malo vykonali,

Ve 6tredu, due 31. kijila 1934. Neni nas zcl6 v Dallas aeskYch obyvatel 7 set jak se mnozi domnivate. Ja poditam jen 3-4 sta. To jsou ti, co patti do spolkil a ti sami, co nav§tevuji Ceske podniky. Byla jsem tadana, co soudim o torn, zalotiti zde deskY katolickS7 spolek. Odpoved.ela jsem: zkuste. Dle vekejneho seitani lidu by zde melo byti 6-7 set obyvatel, moZna, to to jsou lido katolici a v dndni dobe gkoda, ka.tdeho eesky citiciho eloveka. Nezaleti na tom jakeho vyznani je. Ponecha-li se sam sobe, ztrati se. Na zdar! Ant. Ondrirtkova. Guy, Texas. ilacl F. B. Zdnibek Cis. 112 Mili br, a ses.! V minulem clOpise jsem zvala na divadlo na 4ho listop. ale dnes yam scleluji, to divadlo je odlotene na 18 ho listopadu a v podu de gte teda tak bude o tS7den pozdeji 25ho list. Divadlo muselo byti odloZene nasledkem funrti strYeka Mikeskovych Dne 22. kijna rano, ukoneil svtlj tivotdobrovoine br. Leopold Sitta v Rosenberg, Tex. Sttelil se z pistule do hlavy, byl okamite mrtev. Tato hrozna udalost je ten na.sledek ze svetove valky neb br. L. od te doby, co picigel z vojny z Francie, byl chora.vY. VCera 23. byl pohtben za velke UCasti br. a ses. od tadu Vizovice SPJST., kteremu patkil, a ten i od sousednich kadti byla hojna na y -Steva,cipklsouedaznmi, sUdastnili pohkbu mileho a dobreho pkitele. Te2 Legionati jemu pkiSli v hojnem poetu vzdati posledni poctu v dome smutku i na htbitove. Byli mezi nimi i hudebnici, co s nimi Leo Sitta hraval ve Francii neb Leo. byl dobijm hudebnikem. Jette•zde, net se dal dobrovolne na vojnu v r. 1917 a v r. 1919 byl eestne z vojny propiStenY, a ten sam rok se o2enil se si. Miladou 8ebestovou. Nar. by1 v Lavacco okresu r 1896 v srpnu. Pak se jeho rodiee ptistehovali do Fort Bend, bydleli asi 4 mile od Guy na fume. Jejich tki synove bypattili ke Guyske kapele. Pak ii kdyt se dva syni Anton a Leo dali dobrovolne na vojnu, stall farmu prodali a koupili majetek v Rosenberg, Texas. ZesnulY zanechal bolero zdrcenou mantelku, stare rodiCe, dva bratry, Jana a Antona v Rosenberg, a tti sestry, Annu Koval"' v Houstone Paulinu Mikeska a Filomenu Waleik obe v Guy a vice rodiny a ptatel. Pohkebni fee pronts1 karat J. R Vilt z Needville, Cesky i anglicky, ktera se vteckS7m libila, bez rozdilu ptesvedeeni! Tot jeho zpevaeky zazpivaly hezky Ceske i anglicke pisne. Kviti mel zesnuly hrozne mot a jake same nadherne! Cest budit pamatce jeho! Rozi Mikeskova. ViKAZ FINANtriiHO STAVU S. P. J. S. T. jak byl nalezen 1. kijna 1934. Po bedlivem prozkoumani vtech listin, polotek a hodnot, shledavame vte tak •jak Lnasleduj e .$ 53,044.10 Uloteno v bankach 1,340,251.78 Uloteno v bondech 1,058,012.39 Uloleno v pfijekach pozemkii 164,022.11 Uloteno v pozemku 209,888.49 Uloteno v pilfaltach certifikatii •-10.00 Za meter u, T. P. & L.'Co. V Detskem odboru: $1,398.35 Uloteno v bance 5,470.01 Uloteno v bondech 1,627.7i. Uloteno u pokladnika Timto dosvedeuji, te tato zprava jest pra y diva jak shledano. H. WRABANEK, 'den dozoreiho vYboru- Ma y. T.:31.adovtly SPJST. Podepsano a odpkisahnuto pkecie an ou, dne 27. kijna 1934. F. B. VELA,. vetejnY ner0i. okresu Ellis, Texas. (Razitko vet. notate) "2enam se pravdu tell() zavdeei!. veCer ven, tak se trazi." "A kd y t zUstane'S doma?' "Tak hraje na klavir!"


e

stkedu, dne 31, fijna 1034.

Caldwell, Texas. Ctena redakce: °pet nam ubehlo leto a nyni se taime krasnemu podzimu. Leto bylo suche a te2 i tak podzim, u nas jest dosud sucho a nadeje na podzimni Urodu jest slaba. Neni zahradek a ty zeleniny v nich jsou ubohe, neni vlany aby mohly • brambory mnozi nasadili ale tyto nasledkem sucha uschly. Letos byla to svetovi.i. Na,"'stava v Chicagu tak vychvalovand, tak 2e jsme byli zvedavi ji navAtivit a podivat se jest-li tomu je tak skuteene, byla o mnoho pekneji urovnana. Nei kaklY se uei ze svYch chyb a tak tomu bylo te2 v Chicagu. Nejvice easu jsme ztravili v teskem Pavilonu, neb tam nas to nejvice tahlo, i tam to bylo v'Se lope upraveno, opraveno a citili jsme se tam i v blizkem restaurants jako doma. 6es,10 zpev a hudba a ty devdatka v narodnich krojich se kaIden-iu velice libily, obsluha byla vzorna a ne moc draha. Opet jsme navStivili hrob Mayora 6ermaka na Narodnim Big:1R°y e v Chicagu, velice nas pfekvapil kvetinovY obraz udelanY na poeast sjezdu Lesko AmerickYch Spol• kterY meli kratce pied zi v Chicagu. Pan Trojanek, u ktereho.--jsme bydleli, nas provezl po celem dolnim meste ukazal nam ty velke obchodni domy, pak nas zavezi do zoologicke zahrady. Maji to pekne zatizene, a hojnost rozlienYch zviiat ze vS'ech easti sveta. Tel nam ukazal, kde ti nisi bohati de bydli, Cicero, Berwyn, Oak Park, Riverside, vyhli2elo to jako ✓ pohadce; maji skuteene ty nejmodernej§i domy, jake jsem kdy pled tim videl. Oirou nahodou jsme se tam setkali s moji 2eny synovcem, jeho 2en0u a synaekem a pak s jednou starou piitelkou z New Yorku. Ptijell tarn po kite, a nahoda nas svedla mezi tolika tisici lidmi na vYstave dohromady. Bylo nam to velmi mile neb jsem nemeli poneti, ie oni te2 pojedou na vYstavu. MinulY rok jsme meli ujednano 2e se tam sejdeme, ale prave pied odjezdem byli jsme uvedomneni,, 2e iena na geho synovce musela byti neodkladne operovana a tak z naseglo, letos jsme se si nenadali, 2e se S nimi sejdeme, bylo to radostne pfekvapeni. Tentokrate jsme meli nehodu z na§i niv§tevou Oeskeho dne v Dal_ las. Vlaky nejezdi tak jako drive. Byli by jsme museli vyjeti v sobau v poledne z Caldwell a byli by jsme pfijeli do Dallas veder. Rozhodli jsme se jeti karou, meli isme "puncture" na ceste a nasledkern toho jsme prisli pozde na program. Pani Valeikovou jsme litujeme toho. Ostatni program byl peknY, Slavie pod tizenim Dr. Pazdrala dela divy, gkoda, ze toho bylo malo, taime se opet na pi igti OeskS, den. SeAli jsme se opet s mnohymi pfateli a potash. si met ruce,. elovek se zde sejde tak s rnnohYmi lidmi, o kterYch nema poneti, oni by se Oeskeho dne sneastnili. Segli jsme se tam opet se starYm panem Schillerem, kter' ka2doroene se toho dne sueastni, te2 jsme se tam seSli s panem Petrem Rabstejnkem z Oklahoma City; veimi nas to potegilo neb jest to krajan z Kollan, me geny. PeVrie jsme doufali, 2e se tam v

Straw. 13,

VESTNiii Dallas bude jednat o to, co se bude chtiti udelati voce 1936 pfi Dallaske, ci svetove vYstave. Jak to vyhli.21 ka'ZdY se spoleha na pana Bubaka; a on to sam nemfde bez pomoci svesti. Na8e Dallaske spolky by se toho meli ujmouti. SEM jist, 2e naSe dasopisy by jim byly napomocny, aby se ukazalo, co eechoslovane jsou a co dovedou, ve spojeni je sila. Pan Buzasluhuje diky za to, co provadi a d'eskS7 den na vYstave udr2uje. Kdyby nebylo jeho, tak by ten "desicr den tak zaniknul, jako zanik ve Waco. Na skok jsme zajeli do Sokolovny. ale jen na nekolik minut. Nemohli jsme se zdr2eti neb povinnost nits volala domft, litujem toho, ze nam nebylo mono navStiviti fadovou sin a uslygeti naSi Westskou Slavii. Jak jsem videi z vYkazu Dr. Jos. Kopeckeho, 2e ji2 mnoho radii pfispelo na Matici VyMiho Vzdelani. ftati Rovnost pfispel $5.00, ktere jsem okamtite Dr. Kopeckemu zaslal, dekuji, bratru Jos. Du'Skovi ml. a ctenemu faclu za pfispevek a dOufam, ie ani Jeden fad v Texasu neztstane pozadu, ale ptispeje dobre veci. S pdzdravem vSem bratrum ctenaffim Vestniku Jos. Wondrag

Pouze resonace soustrasti zasilano tidy uvefejLuji se zdarma. Oznimeni umrti a dikiivzdani soukroma jako vYrodni vzpominky therti mug bkti placeny. RESOLUCE SOUSTRASTI.

jejich draze milovanYch rodicu v tak kratke dobe. Ty milk bratfe, odpoeivej v pokoji a svetlo veend nech Ti sviti. Jos. Sumsal Jos. Jakubik Dr. Jos. Kozar, resolueni vYbor tadu Slovan Snook, Tex, 29. itna 1934. Zajima.vY vynalez eeskeho Vynalezem bUbnovYch strojil bylo na celem nagem venkove mlaceni obili upine zmene'no. Dalin° ji2 uplynuly doby, kdy po celou zimu se ze vSecla staveni ozYval veselY kiapot dept. Zavedenim mlatiaek nastal vAeobecnY nedostatek cepove slamy, pottebne k vYrobe povfisel, nebo k fteelilm prUmyslovYm. V ka2dein hospodakstvi proto jest je gte dnes pottebna slama na povrisla mlacena cepy. Potfeba cepove slimy, kterou lze jen s velikYmi poti2emi dostati, pfivedla deskeho hornika Bedficha Havlasu z 6ernikova u Hradce Kralove na my glenku sestrojeni mlaticiho stroje na print cipu cepovem. Po mnoha nezdatenYch pokusech podatilo se mu koneene sestaviti mlatieku, ktera svemu fieelu pine vyhovuje. Stroj jest damyslne zafizen, a zpracovasa, obili tak dokonale, 2e vypadavajici slama jest rovna, mekka a nepoSlozend. Zrno jest soudasne dobfe vyaisteno. Stroj obsluhuji 4 osoby a za 1 KW vyda, 20 otepi omlacene slimy.

J1 opet neftprosnY osud zasahl kruh nas spolkovY a vyrval z naSeho sticedu zaklaciajiciho elena, bratra Jana Jakubika, kterY zemtel 10. kijna t. r. a po• htben byl na druhY den ve Snook, Texas. ZesnulY na g bratr byl delSi dobu nemocen a mnoho vytrpel v jeho nemoci. Doti se veku 81 rck't a nekolik mesicu. Byl v2dy dobrYrn elenem na geho 'racial a verne pinil sve fadove povinnosti, proto timto resoluani vYbor za celY fad vzdava jemu test a vam, vSem pozAstalYm ditkam, na gi nejhlub- • si soustrast. Ddpodivej v pokoji po trapnem 2ivote a zeme budi2 Ti lehkou. Jos. N. Va-vra, Jos.. 8rubaf, John Masai', resolueni vybor. Austin. Texas. 0 SitiBRNE JUBILEUM eECHIE. RESOLUCE SOUSTRASTI. Va2enY krajane, timto Vam sdelujeme, 2e na leJeliko2 se zalibilo VAemohoutoSni rok pfipada dvacate pate vsr cimu povolati k sobe naeho bra-roenizal2kubechipk tra Texaske statni universite v AuSTEPANA MARTINKA, stin. Nynej gi elenove kiubu rozhodli se uspofadati veder pied kterY se odebral do neznamych. Dnem Diktivzdani velikou hostinu, Konein 21. tijna 1934, nasledovav &ski. jidelna, restaurace a spojenciu s tancem, aby uctili by- v kratkem Case svoji dru2ku z pivnice vale studenty, jejich rodiny a mladi, ktera zemkela- 24. eervence 714 PRESTON AVE. ptately i krajany a krajanky, kte- 1934, zesnulY bratr byl zakladajiHouston, Texas fi jevi opravdovY zajem o klub cim elenem Jednoty a faciu Slovan, 6echtl. Pfejeme si, aby otcove a kde po nekolik rokft zastaval ftJos. Haut, majitel. matky aeskYch studentft a studen- fad tajemnika, svoje povinnosti Telefon: Beacon 31734. .ek na na§i statni universite pH- vuei fadu, spoludlenum a osade Pravidelna jidla a lunile. 2§1i oslaviti toto stfibrne jubileum pfisne pinil a pro svoji tichou posoudkove a lahvove piNejlepgi nageho kiubu, kterY neustale ro- vahu ode vS'ech cten a vaZen byl, I vo, retzne druhy vina a doutniky. ste a path mezi nejstar§i, nejvet- jeho odchod 2elen jest v gemi. Pro-1 Miuvime 6esky. i nejlep8i kluby na universite. ea my; resolueni vybor tadu SloHoboko stale na sklade. van cis. 9. vyslovujeme jmenem Jsme ptesveddeni, 2e veder pied ZvlaStni stoly pro rodiny. Dnem Dikiivzdani nisi opravdovi fadu rodine Martinkove upfimnou a srdeenou soustrast nad ztratou ntatele zfieastni se naSi oslavy tak projevi zajem o nas deskY klub i tea naSich act a matek, ktere se s laskou ueime na universite. OSOBNE DOPROVAZENE Oslava kona, se v sedm hodin v fir meste v budove Norwood, mistnostech kiubu Austin, na patem schodi. TeMme se na Vagi nav'atevu a doufame, 2e se yam mezi nami bude libiti a 2e se dObte pobavite. Poplatek na hostinu i tanec je Odjezd a New Yorku oblibenYmi $1.50 na osobu. Expressnimi Parniky S pozdravem, Vilem Wiesner, pied. Frant. Kraftova, taj. Prosime o laskave zaslani — co 13. PROSINCE nejdi'ive — teto pfihlaky: r:e-teene zeleznicni spejeni z Hamburku Timto se pfihla guji na hostinu a tanec kiubu 6echie dne 28. listopadu 1934 a zasilam poplatek na adresu Miss 16. .PROSINCE Frances Kraft, 1904 San Antonio Rychlik, eekajici u parniku Bremen V wj S t., Austin„ Texas. pfistavu Bremerhawen, zarueuje pohodlne cestovani a2 do Prahy. pro ornezeny Podpis a adresa Informace u vaS'eho lokalniho agenta pobyt v Evrope nebo u O mrtrYch jen dobre. "Ale pane Jozifku, vy je gte 2ijete?" "A prod bych nemel laYt 2iv?" "Ponevad2 jsem vdera potkal jed1034 Main Street, Houston, Texas. noho pana, kterY o vas dobte v

RFD FRONT

DO tESKOSLOVENSKA

NEW YORK

„„ E M E N

ceny okruinich listku

HAMBURG - AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD


titrana 14.

Vc sttedu dne 31. rijna 1934.

VESTNIK Falf101•1111ilear

OLCOMBE

CESKOSLOVENSTI 011eANE PEI NA.

OSCAR Fa

STAVAJiCiCH MESTSKYCH VOLBACH

Jako mayor mesta Houstonu 'o b ohatit svilj rekord behem 18 mesicu sledujicimi vymoieno s tmi: Snizil dluh na pfijekach, vodnich h y. poteka.ch a petzemko'qch dluhopisech o $2,980,638.00. dane a inestska vydani na nejniiv poslednich 5 letech. si Vymohl pro mesto $415,000.00 od. CWA, aby mohl poskytnouti praci nezamestnanSrm.

UVA2I DOSAVADNI Mi.JJ REKORD A ZASADI SE 0 ME ZNOVUZVOLENI.

D. BARKER kandidat o znovuzvoleni do iitadu

mast. Komis. posice (bSrvalSr pozemkovk a datiovSr komisat 1=11.(\v_vi

Win cilem je miti na zfeteli vzdy blaho mesta a jeho obyvatelti a ueiniti mo2ne pro jeho rozkvet a dobre jmeno.

Znovuzv

1te

Mayora

kterS7 dobk vi. co podnika. Posledni ntedvolebni shrornWeni v pondeli, 5. list. v 7:45 veder v mestskem' Auditoriu.

NA ZAKLADE ME tINNOSTI JAKO A MOSTNi KOMISAE UCHA-

CESTNI

ZiM SE 0 ZNOVUZVOLENI A

2.111DAM

CESKOSLOVENSKE VOLItE 0 JEJICH PODPORU A IILAS V PitiSTiCH VOL. BACH.

.A.STARKEY Kandidat o znovuzvoleni do fitadu

mast. komis. posice C. 3 (bi;NalS, cestni a mostni komisat)

Rozkvet a blaho mesta a jeho obeann jest jedinou moji smernici. Tak jako do. posud budu se sna2iti o zvelebeni naSeho mesta.

"MO DOSAVADNI REKORD V CRADU

VSICHNI OBtANE, ZAJIMAJICI SE 0

PO2ARNIHO KOMISAEE A MA PO-

SPRAVNE HOSPODAESTVi A SETR-

DROBNA ZNALOST TOHOTO DEPART.

NOST V MESTSKE SPRAVE, ZASADI

MENTU JSOU MOJI NEJLEPSI PLAT-

SE V PitiSTiCH VOLBACH o

FORMOU."

ZNOVU-

ZVOLENI

Mile Anderson zada eeskoslovenske voliee a znovuzvoleni do utadu

mast. komis. posice é 2 (bSrval . po2arni komisai

Misto planSich slibu 2ada.m voliee, aby prozkoumali dilkladne dosavadni moji einnost, a jsem jist, k jejich prized mne bude i naddle zachovana.

tESKOSLOVENSKE VOLICE 0 PODPORU A HLAS P1Ti,I NASTAVAJICICH MESTSKYCH VOLBACH •

Frank o ton kandidat do titadu

mast. kornis. posice C. 2 (bS,vaIST poiarni komisa•)

Poskytne hasietim 1 volnS7 den v tSrdnu, doporuei zavedeni pensijniho fon du a zasadi se o zmodprnisovani pcdarniho departmentu a odstraneni vSech politickSrch pletich.

Fiouston g ti voliCi budou dne 6. listopadu rozhodevati -o sprive mesta. lelasi krajane, kterr se o politicks otazky 'Tidy zive zajimali, dostavi se k volbe zajiste do jednoho, aby jednak sveho obCansk6ho priva, a za druhe, aby svfimi hiasy rozhodli, kdo ma stati v Cele nail nove adrninistrace. Uveiejirujeme o z namky nekolika , kandidatii, kteii pc) vysvetleni o iieelnosti aznamovani ye "Vestniku" mileradi tak ueinili. Doufame, ze nazi krajane odevzdaji sve hlasy tam, kteii si jejich podpory

JAS. H. B. HOUSE do idadu

mast. komis, posice C. 4 (bSrvaK vodni komisat)

Dlouholeta zkuknost v Utadu a dokonala znalost mestske samospravy opravriuje jej pine k vkobecne ktere po2iva.

CISTOTA VE SPRAVE MESTA ZRUSENI POLITICKE KLIKY. SESTRAN. NA SCHOPNOST A USLUiNOST

WALTER PEARSON kandidat do titadu MESTSKEHO KOMISARE, POSICE C. 4 (bSrvalSr vodni komisat)


C.H.Chernosk

stranf, 1

vtsrstic

Ve sttedu, dne 31. rijna 1934.

NEBYL ZROVNA NEMOCEN

Na pasece.

U POTOKA.

"Tati (povida, mi Zdenek, pozo- Jarek, v gimnuv si mysliveckeho "Neby/ jsem zrovna nemocen", ruje u potoka dvojita ktidla vodnii posedu ( girokY 2ebrik z vetvi, orEANNIK pile pan John Sulik z Kenaston, va,2ky), je take nejaka va,2ka jed- pfenY o strom): "Toto je to eekarna na srnce?" Sask., "ale citil jsem se nevolnYm noplo'Snik?" Vviizuie vdkere soudni zfileiitosti a moje st •eva nepracovala pravitriadovna: 821 Bankers Mortgage delne. Dra Petra Hoboka jest skuores nlici nanroti Brew! I te;.:. ne velkou pomoci pti postupu budove vymeg ovani; upine, vyeistilo moje — TEXAS vnittnosti. Nyni se citim volnYm HOUSTON. g a spokojenYm a moje telesna soustava je v lep'Mm stavu." Pilsobic blahodarne na pochod za2ivani vymegovani, tento proslavenY bYPRAVNIIK linny lek pomaha obnoviti sveZest Vvfizuie vegkere soudni a uravni (DO PANSKEHO STAVU) zaleiitosti. abstrakt y. noslednf zdravi. Neeekejte 2,2 se opravdu Veselohra o dobrYch lidech o peti obrazich dle romanu atd. roznemti2ete, ale Mete male nepraPopelky Billianove WEST. Telefon 146. TEXAS i videinosti ihned. Neni-li Dra PeSEHRAJI OCHOTNICI tra Hoboko k dostani ye vagern P011itEBNi SLIABA sousedstvi, pi gte Dr. Peter FahrDistinktniho charakteru, za ceny ! nej &sons Co., 2501 Washington velmi mime. Blvd., Chicago Ill. . Jest zvykem Edward Pace, dati 0 OSOBY: dpinou pohrobnickou sluzbu riejlep NAPLASTE NA KURI OKA br. Fr. Beean giho druhu, za ceny velmi mime. Otec Kraemera Ptejete si se zbavit kutises Karla 6tvrtnikova Jsme nejlepe vypraveni nejmoder Matka Kraernerka, ho- oka? Za pouhYch 25c ses Valerie Suldova nejAimi pohtebnimi auty a v gemi ji Baru gka, dcera dostanete 35 nonat na.ses. Mar. Filipkova mitni potiebami, vykonfivati praei sousedka Bartarka,, ihelny plasti, ktere vas presvedses. Silvie Kelarkova spolehlive, moderne a patriene. Pepina z c , di o Udinku. Nema-li je vas lekarS. Kelarek Chlapec EDWARD PACE nik neb jednatel„ jine neberte, ale Helen Tepera, ses. He Sleena, Svadlena Temple, Texas pog lete obnos na na gi adresu. BuPohrobnik, ses K. Volkova, Slu2ka, Eufrosina (Anna S.P.J.S.T. Jednoty g , dou y am obratem po gty zasla.ny. br. B. otvrtnik Pan tatinek br. K. Beean Dratenieek br. J. Kahanek Medik ZdeborskY br. Ant. Svestka Jeho strYc Vaclav ses. B. 8uldova Madia, Kucharka br. Beean, ml. Naj emnik MARIE LEIBLINGER & CO. Dej v Praze na prelomu XIX a XX stoleti Altadena, California. ZAeATEK VE 4:00 ODP•—VSTUPNE DOSPELI 30c DETI 10c NONAT mit2ete objednat od M. Divin, Waller, Texas. Rt. 4. Po divadle taneeni zabava, chutna veCete, Nenechte si ujiti toto krasne divadlo. Proto prijd'te vgichni. Uctive vas zve Corpus Christi National Bank Building. 7

Na ieobecnou Most po drube

GEO E.KACi

31

99

a Kra

itadu Stefanik na Cottage Grove V NE71, 7I 4. LISTOPADU

D Do out ROD?

len

Roman J. Barth deski Privnik

ibavrti V9bor.

Corpus Christi, Texas

A. A. LEIKAR, CESKY PRAVNiK, zatidil si kancelat ye 1206 Texas Avenue. Vykizuje veg kere soudni a pra yni zale2itosti, abstrakty, posledni vale, atd., kdekoliv v Texasu. Telefon — Fx. 2345. Doma telefon — H. 5309 HOUSTON, TEXAS.

SEAT N TEXAS Terda detektivern" Fragka o trech jednanich Napsal, Miro Vrana — TrocnovskY. Sehraji ochotnici Sokola v sini radu Hvezda Texasu.

Jak je yak zdravi vase zuby. Jest vas system otravovan nasledkem "pyorrhea," "Trench mouth", neb od naka'z'enYch zubti? Jsme zvlaigte dobre pripraveni yam prinesti ulevy. Jste bez zubil a pottebujete chrup? Toto jest na ge specialita — prvotridni jakosti chrup y, ktere jsou prilehave a vkustie vypadaji. Vgimnete si nagich zvla gte levnYch cen. Upiny chrup, na ge zvlagtni specialita, jedna Cast $12.50. iine druhy od $10.00 vY ge. Zlata korunka a milstkova prate, za ka2dY zub $5.00. Tahani zubil (bezbolestne) $1.00, 50 centit. Plneni zubit (zarueene) $1.00, $1.50, $2.00. Zlate pineni $3.00 a vYg e. Leeeni pyorrhea a trench mouth za polovieni cenu proti jinYm. Nav gtivte nas tento tSr yam poctivou radu. Nad Powers-den,prohlikajezdrm ae Drug Store, Temple Texas. DRS. POINDEXTER A MASSEY, zubni Micah, Temple, Texas. sunswasscrowasgsliastaantIONZ.,

V NEDELI DNE 4. LISTOPADU OSOBY: br. Jan KlinkovskY Lad'a Hanu gka, nastupce fy. Zemlieka ses. Laura Fojtagek Libuge, jeho 2ena br Karel Kalenda St. Ferda, sluha u Hanugkit ses. Marta Kalenda Lora, slu2ka br. Karel Kalenda, ml. Ueetni br. Bohumil Zvolanek Fredy, lupie nedobytnYch pokladen Caiourek, detektiv kancelare `Chfiapni ho", br. Jos. Aneinec br. Jan Hurta Policejni Komisai. br. Frant. Kalenda Policista Napoveda Jan KlinkovskY Re2izer K. Fojta gkova Zaeatek o 7:30 hod. veeerni. .11:10.041■0■0411110.041P0.100411111.0.0.

Po divadle TANEt."141 ZABAVA pi i dobre hu,dise. 1MIEK7-f..


Strana 13 V •

'Ve stic edu, dne 31. kijna 1934.

VESTNIE I!

Pouziv elte k ozrtaf2civ‘An!

evarnova Dar Sazenice — 400 zeli a 400 cibule za $1.00, aneb michane podia prani. VSe pokou vyplacene a za uspokojeni se raid,. Halletsville Plant Faim, Hallettsville, Texas. (5154) Dovolujeme si oznamiti, Ze se stale zabYvame s kupovanim a prodavanim koni a mull. Jestli si ale pkejete koupiti, prodat neb vymenit mezka, kone, navkivte nas, miaeme vain posloukti s Apinou zarukoul Aug. Dulak a M. J. (dz.) Cinek Barn, West, Tex. DIP Na prodej kuratka druhil Reds, Barred Rocks, Silver Laced, Wyandates, Australorps, sto za $7.25, Bile, dame, hnede a Buff Leghornky sto za $6.50 vyplacene. Von Mindens Hatchery, Fayetteville, Texas. (dz.)

: la v:81.,evu ptijd'te vSichni a vez- g ist k, z nichai se uZ nedostane naf ta ani pumpou ani silnYm tlakem mete s sebou sve deti. S vzduchu. Podstatou noveho zpilsoS pozdravern VAS", Augst Kacik, bu te2by je zplyneni nafty v Pokusy, provedene na polich predseda Spolku OeskoslovenskYch u Baku, daly dobre vYsledky. NoEx-studenta statu Texas. Snook, Texas. y ou raetodou bude mo2no obnovit ✓ naSern okoli mama sucho, kaZ Zplyneni natty pod zemi. Skupi- tabu v opukenYch a menkch neOS, kridi, ze je moc sucho na ora- ne inknYril moskevskeho Ustavu ni, ale hale: okou vSude, natal.i jig pro yYzkum nafty se pada:kilo ob- pravidelnych nalezfatich. Podia odjsou hotovi a nekteri zadinaji. jevit novY zpilsob, jak zu2itkovat , hada cia se jen v Rusku ziskati Pkiki sobotu budeme miti Ma- vyeerpana lokska nafty. Jde o do- l'poli dnes bezcennYch jeSte nekosovY spolek yen, na Snook, a ne- bYvani plynu a surove nafty z lo- Ilk set miliona tun oleje. kteri mluvi, Ze bychom meld zaCiti znovu. Tak prijd'te vSichni pkiki sobotu k potadku, a bude-li pas opet nekolik, makme miti spolek na novo. Ted' je nas v naSem spolku 40, nekteti zabiji dvakrat, a Pro kaZdeho, kdo se rad srdedne zasmeje bude-1i nas 12 neb 15, makme miDramatickk Ddbor "Slavie" ti znovu a zabijet male dobytky, vSak vlada nechce kupovat sehraje d malYch farmalul dobytek v nasem tak to vypada, Ze ho budeme musit snisti sami. 8:00 hodine veeerni Ter, se dostavte do priki totii prvni nedeli v listopadu, do. radu Slovan Cis. 9, SPJST„ neb "name prijimat 9 novYch Clem. vYteenou fraSku o 3 jednanich , Dne 27. t. m. byl operovan bratr Adolf Tonni v Brenham v nemocnici na slepe strevO. Jeli jsme ho neb vdera, navkiviti, ale nechteli nas NECHOD TAM, POJD RAD g K NAM pustit. Prejeme mu brzke se Napsal Frantikk Balej. uzdraveni. S pozdravem, Jednani I. ProhnanY starosvat. — Jednani IL him dal„ tim — Jednani III. Le2 ma kratke nohy. J. T. 8krabanek.

,:,111;■■ 1;: ■ ,:i11i71111171/111/VM//$1,1P/Ii1: ■ 111,11//111111/tr,iMMI;IIMMINIIMMII!!Tilliltitaiingir

po5 a.

:1111/111111:4111111111/11111/110111011111111Nall=11111111116111111 ■ 1ZIPUMW111111111=11:11 ■17

NA PIWDEJ MEZCI — KONE — KOBYLY. Prive jsme obdrkli zasilku v podtu 150ti zvlake dobrYch mezki", koni a kobyl. Pottebujete-li jakYkoliv tan dobytek, jiste .se yam vyplati prohlednouti si ty.to drive, neki koupite jinde. V pripade, Ze byste u nas cokoliv koupili, my vSe cloclarne do vakho mista zdarma. Crosby, Texas. SCIIWARTZ BROS., Ctend redakce Vestniku! Schulemburg, Tex. (49-51) Prilokne Varn zasilam $1.00, ktery laskave pkilelitostne odevzdejte TRZNi CENY na Texaskou Matici VyAkho Vzcle?Ana Jest to dobrovolna maid sbirye Waco, dne 31. kijna. radu: Prapor Magnolia Cis. 65, Bavina„ str. middling 12.63-13.15 kterou jsem se pokusil sebra,ti ve Kukurice v klasecb, buk 70c-75c schazi na geho radu, i mimo schaOves v pytlich, buk. 54c-56c ae. Nevim adresy na Dr. KopeckePknice, buk 90c-98c ho v San Antonio, Tex. a jeliko2 Jedmen, buk 85-90c jsem minule 'den ve Vestniku, 2e Take slepice, libra 9c jste podobnou sbirku od radu eeKukata k sma geni 12c choslovan cis. 40 tam odeslali; tak Kruty, Cis. 1., libra 10c Vas o to Zadam. Ad nas rad Krocani, Cis. 1., libra 8c jest malt', ale nemyslel jsem, ze tak Krocani, els. 2., libra 6c macesky se zachova. Veice, tucet 200 Dale laskave vysvetlete v hovorne ye Vestniku, jak je rozdil v NOVA BANKA vYhodna, pro naknce v Bryan tech planech, jeZ byly uverejneny pied Casem v novinach, toti2 jeZakladni kapital . $50,000.00 den byl na to starobni pensi od Preplacen 5,000.00 Platime tri procenta Urokt1 na Dr. Townsenda z Calif., a druhY podava nejakY Louden? vase vklady. S bratr. pozdravem zustavam S. Kelarek R. W.. Howell, predseda, E. P. Humbert a Dr. Lamar M. Temple, Texas. Jones, mistopreds., J. H. Todd, Drazi pratele! pokladnik. Spolek CeskoslovenskYch Ex-stuPro vase pohodli je zde zamest- dentn statu Texas srdeene timto nan p. A. B. Syptak, co vYpomoc- zve celou Ceskoslovenskou verejnY pokladnik, s k terym se do- float, rodide deskoslovenskYch stu, mluvite Cesky. d'enttia ted' na ykevujici statni uBanka je na rohu Main a 26., ul. niversitu„studenty na ykevujici ted' Buda to kvakmu prospechu s Sine uceliste, kaaleho Clena Texasnarni obchodovat, a my yam bu- Ice 'Viatica VySkho Vzcielani statu deme vdeeni. Texas (v padu, ze dar je od spolku, UNION STATE BANK & TRUST aby spolek za sebe poslal aspon I CO. jednoho zastupce), redaktory vS'echl BRYAN, TEXAS. deskYch easopisti v Texasu, a vUoec kaZdeho, kdo ma zajem o budoucnost naSeho lidu v Texas, do Im t,„1"r"8-1-9AL . sve pravidelne vYrodni schaze, ktera bude konana na statni universite 28. listopadu (den pied Diktye Wharton a Fort Bend Co. vzdani) o dvou hodinach odpoleMani jednatelstvi pro dna, a take na banket, kterY bude konan asi v 7:30 stejneho dne. Prihlaaky o vstupenky na banket 1 de mne tekt stare zname ob- a nasledujici tanec v sume $1.50 na jednu osobu, mail bYti zaslasloukt a novo poznat. ny na sl. Frances Kraft, 1904 San V. J. KUBICA, agent 1'. 0. Box 311, Wharton, Texas Antonio Street, Austin, Texas. Program bude ohlakn v pkikim J174*,,UFMr — dike. Letos se twine na vellkou ,

Afis-

CtenSrm krajaniun Russell Oil Co.

NOVINKA.

NOVINKA!

✓ nedeli, dne Oho listopadu 0 ✓ mestske radnici ve West "Lei ma kratke nohy"

OSOBY: p. Rudolf Troubil IVIatej Kouba, sedlak sl. Regina Rydlova Pavlina, jeho Z. ena pi. Frank Seithova Lojziaka, jejich dcera Kapt. M. Pazdral Ondrej Habr, sedlak pi. Frank J. oodkova Tonda, jeho dcera p. Albert Vangura Vojta Kral, mladY mlynak p. Raymund UrbanovskY Pepik Vymetal, selskY synek sl. Hattie eoekova, Fanynka, Svadlena p. Frank J. eoiek DOMINIK KOS, STAROSVAT Dej odehrava se na 'Ceske vesnici, v ptitomne dobe. Divadlo kidi Dr. Pazdral VYteZek venovan na'gim deskYm Akolnim detem. Hudbu fidi p. Fr. Moneka Lidove vstupne` 25 a 10 centii. Prijd'te se pobavit a podporit dobrou vec.

DiKOVZDAN

Jsouce hlubokYm ialem sklieeui nad ztratou nageho inileho maniela, syna a bratra

LEOPOLDA SITTY, ktery byl k yeenemu odpoeinku uloien 23. kijna na W. 0. W. hkbitove v Rosenberg, takto dekujeme za v ge, co pro neho a pro nas kdo byl ucinii. Protoie neni moino kaidemu osobne podekovati, befeme tento zpfisob podekovini. Srdeene dekujeme Rev. 3. R. Viltovi za hluboce zasahujici fee a zpevakilm za jejich dojemne pisne. Darefun kvetin, za jejich, timto zpilsobem projevenou soustrast. kujeme nosiefim rakve a American Legion za vojensice spokadani pohibu a doprovod k feenemu odpoeinku. Zylaite dekujeme vgem na g hn. pratelum a pkibuziVin, kteti nam v dobe smutku jakSrmkoliv zpiisobem vypomohli a neb cokoliv pro nas uiinili. Necht' jim vg em dobrSr Bah odplati! Milada Sitta, manielka; Jan a Anna Sitta, ro• dice; Jan a Anton Sitta, bratii; pi. Anna Kovakova, Pavlina Mikeskova, Filomena Waleikova, sestry, a ostatni pkibuzenstvo a piatele, truchlici •


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.