Vestnik 1934 11 07

Entered as second class m ft0eN1K (VOL.) XXII.

matter, January 31a, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 WEST, TEXAS, ye stiedu

(Nifecincsda y) 7. listopadu (November) 1934.

ANIMININAIMMINelims.raalbanese.

OSLO 52.

BUDE STAROBN1 POJITENi POD PORN I' JEDNOTANI PROSPE8NO? ROBLEM starobniho pojigteni anebo pojigteni proti nezamestnanosti stup studovan byl narodohospodati,. yndei delnictva u g pied mnoha lety, ndobi tigive hospodatske tisne ho posunulo do poptecli.

Problem stal se ogehavYm a bude v ptigtim zasedani kongresu tak onak te g en, protoge na jeho ptiznivem vykizeni zavisi z nemale miry ulehdeni postupu obrodneho programu presidenta Roosevelta. ITYroba trpi nedostatkern odbytu na hotove ,y,Yroblcy. a lide nemohou kupovat pro nedostatek prosttedka. To je ten zadarovank kruh, kolem neho g se my vgichni motame u g nekolik let. Jedni navrhuji omezeni strojove prace, za ni g dostalo by se zahalejicim lidem zamestnani, druzi odporuduji vytazeni star gich zamestnancu z prate, jim g by se dostalo starobniho pojigteni..

Mezi tyto plany tadi se navrh kalifornskeho lekate F. E. Townsenda, kterk vyvolal po cele zemi mimotadnY zajem i hnuti fedrovam": easopisem "The Modern Crusaders" (Moderni ktigaci).

Townsend& navrh odporuZ,: uje 60 let starYm pensi $200 mesiene s podininkou, ge tyto penize 'do posledniho centu v mesici utrati. Dle statistiky yypodteno, 'Se tato zem m( ptes 10 miliona lidi pies 60 let starch a z tech nejmene 8 miliona osob by bylo opravneno k teto starobni pensi. Dr. Townsend ma yypodteno, ge osm milionn pensistil rortrougenYch po cele Unii utratilo by mesidne $1,600,000.000, dill $19,200.000.000 (devatenact bilionn.) merle, tato utracend sumo, by ptivo dila ostatnim obyvatelnin takovY blahobyt, e ti lehee by mohii plata 10 procentni dan 'z Aratu, ktera by do vladni pokladny ptivedla dostateenk ptijem na vyplaceni starobni pense. Dr. Townsend vypracoval si rozpotet vydani pro stare man gele s ptijmem $400 roene. Rozpodet je zajimavY a uvadi: Najem a bytu $40.00 grocerii 30.00, zabavy 10.00, kostelni ptispevky 20.00, odev 17.50, splatka auta 50.00, gasolin, olej, spravky 20.00, slugne gOfera 75.00, cestovani 25.00, knihy 5.00, zboa koupene ptatelam 50.00, lekat 10.00, plyn. elekttina. '5.00, klubovni ptisp. 10.00, pradlo 20.00, pohosteni a zabavy 12.50 — celkem $400.00. Navrh tento poldadame za velkolepY, ale neproveditelny sen. Narodni jmeni Spoj.

Sttitti bylo loni odhadnuto na 247 biliontl, starobrii pense die navrhu dr. Townsenda by pohltila celou desetinu tohoto jmeni (ne dachodu — vYnosu). President Roosevelt u g loni povetil povolane odborniky, by studovali ruzne systemy starobniho poji gteni, jak bylo ug zavedeno v nekterkch statech evropskYch, a jeho poselstvi bude zahrnovat take odporudeni ohledne zaopatteni v gech v praci sestarlYch lidi. Mimo toho kongres ma na svem kalenclati Lundenovu osnovu zakona o starobnim pojigteni takge problem bude tak di onak tegen a zale gi na masach lidu, by nalehanim na sve kongresniky zdaraznil svaj poiadavek spravedlivY i opravnenST. • Bude to ku prospechu na geho lidu, kdy2 starobni pojigteni a pojigteni v nezamestna.

1914

1919.

Rudolf Medek.

Toho nikdy nezapomene rodne mesto, nesmi nikdy zapomenout!

Toho nikdy nezapomenou moje °di!

Hotke a smutne jsou dni pozdniho leta neblahk sklon stin te gkY po semi tesknota, secla v dome tvem — ale hotel a srnutnej gi stin tehda byl veder, kdy v cynickem himotu vojenske hudby gel mestem tad mojich bratti a ptatel a drukra z detstvi; jich °di zam gene ke v gemu miuvily kletbu, ztajenY natek na inladYch chvel se jim rtech, tu zoufalstvi ptisvit jsi vide' i ma •neho vzdoru blesk, rozluky tegkk gal i nesmirne potupy mrak: rakousk' margbatalion!

Toho jsi nevidelo nikdy jegte„ stare husitske mesto!

Neslygeli jste nikdy jegte vy stare patricijske domy, ty stare namesti s dervenou kathedralou ironittejSi hudby. ja ale — ptitomne dite tve dla gby, garlivk ctitel tvYch odbornYch tradlc s hoticim srdcern a ranenou pYchou — jak nikdy dtive dnech nejhorgi bidy jsem nenalez' jedine ME6ive slay: ted' v Cernou a pustou jsem ulieku za gel a plakal. . .

6, moci pokorne na sebe vziti vgecku zlou sudbu, hne y vgechen i trest, bezmernou potupu meho lidu!

Ja vidim vga.k: mrak stoji na.d eecha.mi, v hrozivY souinrak se potapeji zeme, kvapem se ptipozdivo.. .

Nebylo due tak trpkeho smutku, zoufalej gi Bile Rory, truchlivej giho vgech hibitovu na gich dejin, jak tento den pozdniho ?Ali! A na stanici kdy potom jste sedali, vy, moji bratti, v ponure vagony, kdy chvejnYmi hlasy Isle *Nati hymnu, kdy g v kagdern "s bohem" ja sly gel jsem temnou, prokletou, osudnou otaaku "prod?"

Kdyg vlak se ji g hnul a v odich v gech blizkyeh tithe se jevily slay, tu nahle v trne noel jak kdosi by vedle nine stanul, star' a znamY, v gak davno jig nemY, a tie mi iekl: Neboj se, synu muj maloverny, ten umird pouze, u koho nebylo viry, ten umird pouze, kdo nedosti vetil v givot, v givot, jen g ben hranie,.veenY a vitezny vYvoj, vednY a krasnY a spravedlivY. Pozn. red. — Toutou krasnou basni Rudolf Medek hued pii poeatku valky vypacItil svoji pevnou viru ye viterstvi pravdy a prays.

nosti bude v to one forme zavedeno? Zajiste.

Bride ku prospechu ka gcleho jednotlivce, kdy bude aspen eastedne zaopatien pro s ynj podzim givota, pro sve stain anebo po ptipad ne dobrovolne nezamestnanosti. K poznani toho ptispely sinutne zku genosti poslednich nekolika roku, kdy mladi i stain lide byli krute tegkou depresi posti geni. Stain lide strati-. li sve nspory, mlad gi ztratili ptilegitost k praci a v.Ydelku. Vgichni byli nuceni si pologit vag nou otazku: jak bude dal, co nas teka?

Z tohoto stavu mysle u lidu vzniklo lavinoye hnuti v zajmu zaji gteni starch lidi v podobe starobni pense pro 'ty, kteti na stars kolena nemohou vice pracovati. Zaroven mei vrstvami pracujiciho lidu Milo se mocne hnuti o zajmu pojigterii v padu nedobrovolne nezamestnanosti. Ji g pied roky bylo pou kazovano na nutnou potiebu zavedeni techto dvou vymogenosti„ ktere se v jillSrch statech vice mene osvedtily a bylo tieba hrozne, nekolikalete krise aby lid poznal ge must byti zavedeno nove zatizeni pro budoucnost. K tomuto poznatku do gla i Rooseveltova administrace.

Starobni pense bude miti nemal' vliv na celY spoledensky givot a ovgem i na na ge bratrske podparne organisace. Mnieme v gak s ureitosti tici ge starobni poji gteni i pojigteni proti nezamestnanosti bude mitt dobrk vliv a vliv 'vgestranne u gitednY. Bylo by pogetilYm to domneni, ne kdy g lide budou zajigteni pro ptipad nezamestnanosti anebo pro sve stain, ge by snad nepottebovall pojigteni pro piipad smrti. Naopak! Na g lid v torn ptipade bude miti lisle prostiedky k udrieni si oehrany sveho pojigteni pro rodinu, bude mod odvadet mesieni poplatky na svaj certifikat, v gdyt' rodina bude pottebovat ochrany i po zavedeni poji gteni v nezamestnanosti i starobniho.

Neni snad pravdou, ge veliky podet dlenn mohl laYti pro na. ge bratrske podpurne organisace zaChranen v poslednich letech, kdyby tito byli meli penize k odvadeni mesidnich poplatka? Hla,vni ptieina odstoupeni di vylouteni elenn byl pokles cen farmatskYch pro. d.uktii, nezamestnanost mestskeho lidu, ze ktereho hlavne se vgechny na ge jednoty skladaji. Je to proto v nejlep gim zajmu jak na.7 gich podpfirnYch organisaci tak jejich Nenstva, a,bycliorn hnuti o zavedeni .starobniho pojigteni i pojigteni v nezamestnanosti v gemogne podporovali. • Bratrske podparne jednoty prohlasily Sc zasadne pro zakon o starobnim pojigteni, Jednota OSA. ye svem sjezdu tohoto roku takteg hnuti schvalila a sjezd natidil, aby elenove CSA. vgemogne podporovali snahy o zavedeni poji gteni starobniho i v nezamestnanosti. Na ge tady jiSte neznstanou pozadu.

Nedayno ucinili jsme na v gechny tady yYzvu, aby se dlenove ye schtizich touto otazkou obirali a usnesli se na resoluci, v ni g by sveho kongresnika gadali, by pracoval a hlasoval pro zakon, jimi by se uvedlo v einnost spolkove pojigteni starobni i v nezamestnanosti.

Strana 2.

Vf:STN

TNED ph podatku bylo usne geno zjednat F hlavniho lekate, kterY by pfehlitel y§ecky lekatske listiny eekance o elenstvi.

Mezi jinYmi naskytnul se nam Dr. Tabotik.. neda.vno z tech phjety. Mel dobre odporueeni od lekatske fakulty z Prahy a take byt vgeobecne lepe vzdelany net obydejni ptistehovalci z Cech a Moravy to doby sem pticha.zejici. Byl dobrYin spolednikem, a jak mi tikal, musel z Rakouska odejiti nasledkem jeho odporu proti rakouske vlade, (to se mi libilo). Praha v okresu Fayette byla jednou nejvetgich deskYch osad v Texas, tedy se tam usadil. Tam se zdokohaloval v anglieine u profesora Antona Nesrsty, kterY byl hlav7nim uditelem v Praze, a pak snad take se tegil dobre lekaiske praksi.

V Praze meli dva obchody a take ph katdem obchodu salon, kde se prodavaly vgeobec_ ne opojne napoje. , Nag Dr. Tabotik, kdyt nemel moc prate, tak sobe rad vypil par sklenieek to silne, a pak to zaleval pivem, On byl Best stop a as1 ctyri palce vysokY a vatil nee° pies tit sta sedmadvacet liber, tedy net cele telo rotehtal, potteboval nekolik galonit toho jemnej giho piti. A kdyt byl vice rozehtan, tak se stal vice vYbojnYm vge se v gak delo prochodiene. A on, aby udrtel rovnovahu mezi obema salonisty, tak nav gtivil oba, jako dobrY proziravy doktor (vlastne obchodnik.

U Vivjaly men pogtu, ktera inela bYti pte-7 negena k Simovi, majiteli druhe hospody.

Nag doktor sbiral podpisy ye prospech 8imy.

Kdyt ptigel do hospddy' Vivjaly, dostal se s nimi do hadky a koneene do rvaely s oberna Vivjaly, Josefem a Frantou, kteti jej topitrky notne po hlave stloukli, tak ze rano na druhY den byl nalezen na posteli ye sve svetnici s ttemi otevtenYmi ranami na hlave od toptirek a sttelnou ranou v Nastal veliky poplach v celem okoli a z ylitgtni posel phjel pro mite, abych- ptijel na pohteb, to na g hlavni lekai byl zabit, a la jsem byl vyzvan, abych v ge lepe vy gettil aneb vygettiti nechal, jakotto ptedseda Hla.vniho )=tadu. Na pohibu v Praze byl zastup lidu yelikY a katdY se hrozil, to mezi na gim lidem je nem podobneho motne, aby krajan krajana tak nemilosrdne se sveta sprovodil.

Bylo mi teeeno, to doktor byl utlueen k smrti a pak to jej na trakati dovezli do jeho svetnice a na posteli ae byl sttelen do hlavy z jeho vlastni pistole, aby to vyhlitelo jako sebevratcla. Zavolal jsem okresniho navladniho, aby celY ten ptipad vy gettil. V ten ca; MERIKA ma sva metitka hodnoceni eA vropskYch narodii Zna rids lepe,net, si myslime. Vt'dyt ptislu gnici vgech evropskYch narode ptichazeji do americke tavici pece. Nejvice si ceni naroda, z nth& ptigli prvni usediici. Britove — Anglidane, Skotoye ; Valegane a Holand'ane. Kdo se mete pochlubit rodokmenem, kterY dokate, to jeho ptedkove path mezi prvni usedliky, ten jest "ztoprocentni" American. Prvni ulna ptistehovalct je ohranieena daty 1609 at 1820 a zahrnuje ptistehovalce z Velke Britanie Holandska. To jsou "tadouci ptistehovalci."

'Vet vina se zaeina rokem 1885 a zahrnuje sttedni a jinni Evropu. Do teto skupiny naleteji Slovane, Mad'ati a Italove. Tahle vina je jit no, rozhrani tadoucnosti a netadoucnosti. Jsou sociologove, kteh tuto skupinu radi nazYvaji netadouci. Tentokrat nam ptislugnost k slovanske rase neprospela, nebot' velke procento analfabett u ostatnich slovanskYch narode nas snadno zahrnuje do skupiny narodit s nedostatednou ectou k vzdelani.

Nemci meli yYznaene postaveni. Nemecke jmeno nevadilo pri postupu at na nejvyggi mista. V amerckYch sttednich a vysokYch gkolach mela nemeina yYznaane misto.

Svetova valka zbavila Nemce razem yeSkere ptizne. Nemeina byla ze akol vymYcena. Neni pfehnano, teknu-li, to pies svou podetni malost jsme my nastoupili misto Nenual Stali jsme se doslova milacky

Ame-

Zaloieni S. P. J. S. T. a jeji pusobeni.

Pi g e I. J. Gallia, Houston, Texas.

Hlavni lekai. byl tam v LaGrange Cesky pravnik Henry Zdatil, ktereho okresni navladni najal, aby do Prahy dojel a v ge co vynajde udal pied velkou porotu.

Po vyg etteni v g eho, co v Praze Zdatilovi sdeleno bylo, byla zadana aaloba proti oboum Vyy jalem pro zabiti Dr. Tabotika. xciy . ' ale ptig lo k soudu, Vyvjalova strana tvrdila, Dr. se zastelil sam a tadala o vykopani mrtyo_ ly, aby se zjistilo, zdali byl stielen za tiva aneb at po smrti. Soud nandil a povoll.1 mrtvolu vykopat. Hrobat Jos. Brazda mrtvolu vykopal a Dr. Tucker provedl pitvu hlavy doktora Tabohka. Ph soudu doctor Tucker dokazoval, to stkelna rana byla uainena za tiva, jelikot krev v hlave nebyla ssedla, ale vyteeena, take podle v gech okolnosti doktor ptig el dome a podival se do zrcadla a videl v jakem zraneni se nachazi, tedy z omrzelosti tivota a potupy, ae takovy silak dostal vYprask, to se zastielil sam — drive, neth epine vystkizlivel. Dale sveddili, to doktor hodne pil a to v opilem stave chtel vtdy mit vgecko podle 'sve vele a oni dva, to byli slabgiho tea, a to se tedy museli branit ye sve hospode toperky, aby doktora skrotili.

2alujici strana nemohla svedky nic ureiteho dokazat. Svedci, kteti po pohibu moc mluvili a mnoho vedeli, pti soudu v ktitovem vYslechu videli male, a vedeli je gte melte, tak to celY ptipad byl zamitnut.

Od to doby bratr J. R. Kubena vial na sebe celou zodpovednost s ptehlitenim lekatskych listin a eini tak dosed.

V mojim dopisu ye Vestniku ze dne 24. tijna je wim), ze ku konci listopadu v roce 1900 byla scheze CSPS. delegate svolana do LaGrange, atd. — To neni spravne. — Pro lepgi porozumeni na gich prvnich poCatke — opakuji zde, to v roce 1890 byl sjezd CSPS. odbYvan v Ellinger, kde jsme zvolili delegaty do narodniho sjezdu, kterY byl odbyvan v Cedar Rapids, Iowa, 1. eervence v roce 1891, v kteremtto sjezdu my Texane a jini, tadali jsme jiste opravy stanov, jako rovne pravo tenant s muti, rozdelem emrtnich poplatke podle stati ptistupujicich elenti a jine. Ze ale vgecky nag e tadane opravy byly zamitnuty take v nasledujicim sjezdu ptijaty nebyly,

Hitler v Americe. riky. Ten ptesun zajmu netrval dlouho. Ameridane nemaji dost trpelivosti, aby si osvojili tolik vedomosti, aby mohli porozumeti narodopisnemu Babylonu v Evrope. ZaCinalo se pochybovat o iteelnosti vojenskeho sahu SpojenYch state za svetove \Talky. Povaleene nepotadky v Evrope prilmernemu Ameridanu byly dilkazem, to se Vlastne nic nezmenilo. Teto situate vyutili Nemci pro svoji agitaci. HUH s vYkladem, ktery sliboval rorte geni celeho problemu. Nemci tvrdili, cele negtesti v Evrope je jen nasledek nespravedlive versaillske mirove smlouvy. A vetgina Amerieanti jim uvetila. Nemce nejprve litovala a pak se vetejne tvrdilo, to by vlastile bylo pro mnohe narody v Evrope lepe, kdyby je spravovali kulturni Nemci. V teto kampani utrpely i na ge akcie. Na g stat s tak vysokYm procentem minorit nemel iehkou posici v zdej gi propagaci nagich Toliko krajane v Americe, kteti se aktivne deastnili propagandy deskoslovenske v Americe, vedi o techto tetkostech.

Kdyt byla nouze nejvyggi, ptigel Hitler vá g -nivemlujdokrac.Htezmbvil Nemce v gech sympatii, ktere si pracne po valce ziskali. Situate se rychle meni. AmeriCane se vraceji k valeanemu stanovisku proti. Nerncilm. Tu je posudek vyznadneho americkeho listu. Tento list, pied HitlerovYm vstupem do nerneckYch dejin uji gt'oval, to nemeckYmi pomery je hlavne vinna Wed-

Ve stiedu,

due 7

1934.

tak my jsme svolali schtizi v gech Texasskych rade do LaGrange ku konci 'Tim 1896 -- a zalotili samostatnou jednotu pro stat Texas, ktera v belt uvedena byla 1. dervence 1897, a ktera dodnes blahodarne pesobi a mete byt chloubou vgech Slovanit ire statu Texas.

My Texane a nagi potomci, se vtdy mohou dohodnouti pro spoleenou praci, pro dobro nejen nagi Jednoty ale pro dobro celeho roda na geho nejen zde v Texas, ale po celem slovanskem svete; dehot mame nejlepgi kdyt svetova valka radila. Skoro vgecky jine spolky snizily vyplatu emrtni v padu, to by nekterY e'en ye valce tivot ztratil — ale nage Jednota vyplacela pinou suinu, bez 0hledu na to, jak ktery Glen tivot pozbyl.— Take nage texaska slovanska vetev brala ye vgech yaleenYch ptipravich piny podil, aby poniohla nagi starou vlast vysvobodit z pod jha stareho Rakouska-Uherska pod nimit na gi ptedkove po ti i sta let byli utla.dovani.

Prvni dobrovolnik deskY, pro nehot jsem vytizoval pas do armady kanadske, byl mlanadejnY mut, Dominik Naplava z Houstonu, kterY mi pravil: nemohu dekati dole. Amerika posud nevyhlasila valku Rakousku a ja vim, ie tam pottebuji kaideho vojina, ktereho mohou ziskat, tak specham ku Kanadske drutine, ktera se hned yyda na cestu, abych mohl bYti tam, kde nine vice pottebuji net zde v Houstonu."

Dominik Naplava byl zabit nemeckYmi grapnely ph kopani zakopt ve Francii, dne 12. listopadu 1917. Budit test jeho parnatce!

Nejen on, ale mnoho jinYch krajaml phdavalo se dobrovolne do armady, aby pomahall osvobodit na gi starou vlast.

Take nagi ostatni krajane po celem statu Texas a v celYch SpojenYch Statech zakladali vYpomocne kiuby a odesilali sebrane penize na vYpomoc k zachrane na gi stare vlasti. Nage svobodna republika Czechoslovakia stoji dnes co vzor ostatnim evropskYm statilm, drti se pevne americke demokracie pod vitdcovstvim Masaryka a Bene ge. Ale mnoho pre.ce ma jegte k piekonani — jako mame zde Americe, cot ale ph dobre vnli a vytrvalosti behem easu cla se snad uskuteenit. eehoti z celeho srdce, dobre vnle vgern pfeje Vag, I J. Gallia.

P. S. — Moje mantelka jit tak dalece se pozdravila, to jit obdas dohliti na kvetiny v zahrade, a moje "hay fever" nasledovana. zachlazenim — take jit pomalu mizi — tak to oba se te gime pro dalgi boj tivota. na dohoda. V nedivnem cisle ptines1 tento "hlavni redakdni elanek:" Oznameni Adolfa Hitlera, to popravy, stielecke dety a proliti_krve ukonei tivoty tech, kteh se odvati se postavit proti jeho vratedne vlade v Nemecku, jest dtkazem, to diktator jest blazen, ktery vede narod do zahuby.

Tisk sveta, ohromen jeho nepkidetnym, vratednYm programem, je opine zajedno ye svem odporu proti tomuto tyranu, kterY yejakmile ho nekdo z dehokoli obvini. jest velezradce.

Nepodal ani gpetku dukazu, to sedmdesat sedm obeli bylo zradci vlasti. Bylo jeho osobnimi obetmi.

Jiste jest jasno vgem, eetli jeho krveladnou lee pied ti gskYm snemem, to padli byli vinni touhou osvobodit Nemecko od vlady vraha, aby zase mohlo byt piijato do svazku civilisovanYch narodu.

Dnes jeho zasluhou je celY svet proti Nemecku.

NemeckY zahranidni obchod je zniden, nemeckY obchod a industrie jsou v iipadku.

Zneptatelil si katoliky,, miliony protestanth absurdnim pokusem, aby se podrobili Hitlerem vyrobenemu bohu.

Jeho hrozba, to bude pronasledovat tidy; nebudou-li sklanet kolena pied nim jako pied Bohem, udini katdY vYrobek oznaeenY "made in Germany" neprodejnYm, Jeho divogstvi pomohlo Francii.

Hitlerova barbarska vlada se bliti ke konci, a at nastane konec, bude Nemeiim velmi Jon NovotnSr, New York pomogeno."

Ve eteedu, dila 7. last. 193-1.

Oddil dopisovatelski , q

OW 0 11111111

Dopisy, jeZ by obsahovaly nevecoe, Deb zivadne polemiky, pofadatel pi•edkladri ve smyslu stanov Tiskovernu VYboru k vlastnfmn rozhodnutf.

Taylor, Texas.

Ctene. redakce Vestniku Vgem bratram a sestram tadu Praha el 29, davaen na v gclomost, ze na gi ochotnici sahraji v na gi tadoVe sini krasne divadlo pod nazvem "6eska chaloupka", dne 11. listopadu, v nedeli veder.

Ptatele, v gichni bez rozdilu, nenechte si jiti tuto zajimavou hru, ponevad2 to bude asi nejzajimavel gi hra zde v Taylor, jakou jste moina jegte nevideli. Vgechna mista ve hie zastoupena jsou vynikajicimi domacimi herca jak seznate z oznamky na jinem miste tohoto listu.

Divadlo neb hra "Oeska, chaloupka" byla sepsana perem vynikajiciho na geho krajana pana Karla Piskate. V tete, zajimave hie poz. na.te jak na gi stall poctivi otcove a matky• siarali se o sve deti, aby je vychovali na gkola.ch a jak na gi stati tide je ptipravovali 0 majetky gpinavym podvodem. Janie v tato late se ale ten Zid zinYlil a po prve byl dobte potrestan zasluhou syna, kterY zachranil svYm rodiefim tu na gi milotf-deskou chaloupku. Take jsem rad, ze tato hra spado. na 11. listopadu. Ptipomina, nam to v gem, ze ten den v roku 1919 bylo uzavteno p •imeti na velikem bojig ti evropskem, a take tam byl za.datek obnoveni Ceske samostatnosti. A my vam, ptatele, na ten den ukaZeme, jak jsme osvobodili tu na gi milou "Oeskou chaloupku"• Tedy nezapomerite a 11. se v gichni vypravte, a pNjd'te nam pornoci oslavit to na ge 0svobozeni.

Take podotYleam, ze po divadle bude volna taneani zabava. Na zdar!

Joe F. Eineigl.

Temple, Texas.

Mill ptatele!

Musim zase mezi vas, neb je to hezky da yno, co jsem naposledy psal.

Meli jsme zde velke sucho. Sedm mesicat zde slugne nezapr gelo, jen lehke ptehariky, dosti velke horko jsme zazili az koneene jsme dnes, 2. listopadu dostali vydatnY dent' a kterY zavlaZil zem do hloubky asi 2 1/2 palce. Nu, u2 to bylo opravdu stra gne. Na naterYch mistech na severu a zapacle, jak jsem Ceti v novinach„ panuje nouze o vodu, krmivo nemaji Zadne, dobytek liladem seslablY padal a museli ho postfilet, neb nevedeli si jine rady, prodat ho nemohli nemaje Zadnou cenu, ba ani nikdo zadarmo ho nechtel, neb krmivo je nouze. Jsem star 46 roku, ale takoyou bidu a aby tolik dobytka padlo, nepamatuji. Delnici bez prace a vlada jich tolik Zivi. Doufam v gak, ie na pti gti rok bude jiz lepe. Jen kdyby Pan dal dost de gte. Po 4 roky malo degte spadlo ye sttednim Texasu a nemeli jsme Zadne povodne, pekne se pole obdekaZdY si to pochvaloval, neb po cive 'eta, pekne bez dente se aroda opikovala. Ba vina zde vydala ze ttl akra bal, a cena je dosti dobra, ale je chyba, ze z ni musime platit clan, kdo ji ma vice neZ zakon dovoluje. Jet rnusim platit ze tti bale a 12 balika jsem uKukutice je velmi malo; vydala tak 5 aZ 10 bugla pc akru. V Ike bylo velike horko, ktere ji spaillo. Natal ani prasata nekrmi. Zrni je drahe a ani neni k dostani.

Stragne negtesti postihlo na geho gerifa v patek due 26. tijna, kolem desate hodiny yeaer, kciy2 jeda z Waco do Temple a se svoji karou srazil se s velikYm truckem a smrtelne byl poranen. Jak ne gtesti se udalo, nikdo nevi. Nekolik kandidatil se jig vyskytlo uprazdnenY triad gerifa a kaZdY se snaZi aby ye volbach dne 6. listopadu byl zvolen.

Pan Fred Bartek vzdal se farmakeni a odstehoval se da Dallas, kdeZ si hoc116. noire

VESTNIK

lepg i praci. Pan F. E. Leaikar se odstehoval do Holland na, svou farmu bliZe teky, tak aby nemel daleko na rybolov. Snad pry jiZ nekolik ryb chytil. Ptejeme mu, aby se mu dobte vedlo.

Nekteti roinici maji jiZ zasetY ove. s i pge r.ici, tak aby meli co nejdtive pastvu pro do.. bytek a aby co nej vice krmiva uaettili zimu.

S ptatelskYin pozdravem, Jan M. 'ghenkii Rad Pokrok Bennview, Cis. 153.

Bennview, Texas.

Mill bratti a sestry!

Due 14. tijna ptijali jsme pet Clem do Detskeho Odboru, kteti jsou jak nasleduje: Elta Lee Bosak, Raymond Bosak, Violet Bosak, Alvin Roy Franek a Clarence W. Franek.

Tak piece nas tro gku piibylo a te gime se, ara nas jegte ptibude„ neb mame nekolik dobrycli Take bratti a sestry, kteti zde bydlite a jegte jste neptestoupli, tak to udelejte co nej•lye, neb v prosinci je volba atednika. Takse ptidejte k nam, aby se nemuseli atednici sami volit Peden druheho.

Timto se tei oznamuje, ze tad Pokrok Bennview, bude potadat dne 11. t. m. piknik. Mame pozvane bratry ritedniky Hla y. Radu, aby nas nav'ativiii a take se te gime, ze nam tu udelaji nejakou zajimavou tee, jak bratr ChernoskY, tak i bratti z Fayetteville, Kubena a Marek. Tedy ptijd'te v gichni na dobre klobasy a barbicue.

Doufam. ze tentokrate nam to nepokazi degt' jak se to stalo na 30 zati.

Take yeeer bude taneeni zabava na platforme pH hudbe Dybalove orchestry z Ganado, ktera bude iteinkovat ye. dne i veder Obed jen 25 centa talii. Taneeni listky 400.

Pkijd'te v gichni a pobavte se.

S bratrskYrn pozdravem, A. V. Franek, taj.

Welcome, Texas.

Ondino jsem se segel se starYm ptitelern a hued jsme se dali do hovoru. Povidal, Fe je tomu rad, ze jsme se tak se gli a Fe by si kdyby mi bylo moZno s nim jeti do mesta pomoci mu vybrati rajtovadku. Ja hned na. to: "No nevim, na kYho dacha ty pottebujes rajtovaelcu". P •itel hned: "ToZ, tentoc, ja ti to povim co a jak je to se mnou. Ed. Vavra z Wesley psal, jak se bude pri gti rok bavina pestovat, kolik bald jedna osoba mute utentovat atd Vgak jsi to myslim Ceti". aa "No. to se rozumi, ze jsem Ceti, ale tys tomu nerozumel". — "Calc bych nerozumel, gak sem. to mama slabikoval a mama to za mnou eetla a sme to ttikrat tak pteaetli a u'a to vime oba dva gonckenous, jak se to mute tentovat.

A ton vig, ja chci tej baviny na pti gi rok flaknout aby to stalo za tee, dy2 ma take dob_ rou cenu, rozumi g. A noZiska mne bolija, tak chci rajtovat, rozumi g ? Mam ma ginku, ale ta je ten modl cufus." — "Bajgingo kdybys mne Zadal karu obrat, to bych byl fertyk ajnc cvaj, ale rajtovadku, to je uZ z mody ven. A to se nevi, jestli by nas nestreili do diry, jak by vyna gli, ze minis to baylny flaknout a uz o torn dost a konec. Ale no jak to Bartog bude cist, aby to melo 7 koncia jak ta jeho jitrnica. Puntik a kapitola druha.

Ve Vestniku ze dne 26. zati 1034 je dopis od Dr. J. B. Bilek "Townsendav pensijni plan". Pteloleno od Kellera.

Tak jak jsem to pfeeetl, tak se mi zda, ze by to byla dobra vec pro stare lidi a take by to pomohlo penize hnat do obehu. To by nejedna pundocha se vyprazdnila. Jen Fe se mi. zda, Fe $200 na mesic je hodna eastka utratit pro nekterou osobu. Na gli by se nekteti, ze by toho nemeli ani dost, ale ja, myslim, Fe by to pracovalo. Pro mne by to byl lep gi zakon jak s tou bavinou se ogterovat.

Motna, ze je hodne alena, co si toho nevgimnuli ye Vestniku, ale kdy'a je to eerne na bilem, tak si myslim, Fe se bude o to pracovat. eekal jsem, Fe Barton bude o tom gpekulirovat, jak a kterak by to pracovalo, ale

Strata S.

ani perem neertl a ani se slovem nezminil.

On ma par rYnskYch, tak se myslim boji, Fe by musel ubrat z pundochy. A uZ o tom dost a puntik. A tftebas i dva. Co pak je o puntile: pfitladi se na blajvajs a je fertyk.

0 yes imerdonnevetr! ToZ Barton uz zase koleba! TO jestli jemu tak pajde a deeka se 90 rokii„ tak se ma riakolebat. Ale on je dobrakopa. On si umi radit, neb poloZi prst no. nos a u2 vi jak co stentovat. MoZna,a2e to kolebani . 2erre nohou jak hudebnik buben a pH tom si sedi u stolku a gpekulYruje na pletky. Ale sam jsem nad , tim gpektiliroval a pia el jsem k nahledu, ze moZna, Barton se sam koleba. Beda, kdyby se mel houpak zase zbotit! 0 yes, a jsem to vyna gel, ajnc, cvaj clraj, jak to br. Barton tentuje. Stati lide pi-Ye maji detinsky rozum, — a deti se radi kolebaj i !

Thos. Kadleeek., Taylor, Texas.

Ctena, redakce!

Veeirek, kterY byl uspotadan na den 28. tijna Telocvienou Jednotou Sokol Taylor, se znamenite yydatil, (aelcoliv v ten den se v gude nee° odbyvalo), obecenstvo bylo ptekvapeno. Br. starosta T. J. S. T., Louis BoudnY, uvital vgechno obecenstvo a svou • teei vysvetIll fatal toho dne. Pak byla zazpivana celou jednotou T. J. S. T. piseri: "Kde domov mdi", kterou slozil pied sto lety Kajetan Tyl. Na to vystoupil profesor Dr. Midek z Austinu, velice achvatnYmi slovy vylidil celY prabeh toho dne a ten i stolete pisne. Povzbuzoval vgechny ptitomne, aby si svoji ma.tekskou tea udrZeli a za ni se nestycleli, a ten o republice deskoslovenske se vyjadtil, jak byl ten narod deskY utiskovan, u glapavan a tYran od Habsburial a kolik vytrpel ne2 si svou samostatnost vydobyl z drape Habsburka, pod kterYini byl tYran po tti sta let. On mluvil skuteene od srdce a myslim, ze v mnohem se ozvalo, ze ma pravdu. Za ta slava byl celYm 0bacenstvem odmenen boutlivYm potleskem.

Pak byla zapena piseri sborem Sokola: "Lvi silou". Na to zapeli bratti a sestry cubovi piseri "Pisne dcery ducha meho" po ktere byli boutlivYm potleskem odmeneni. Pak "U fotografa", kterY2 to komickY vYstup sehrali br. Joe Hrria a br. Jerry Chalupa, a to se te.'? obecenstvo s chuti zasmalo.

Nastala pak vedete, o kterou se postaraly ty Ceske nage matinky a kaZdeho znamenite obslouZily. Po vedeti byl tanec "slovanske besedy", kterou tanoili dtyl-i. pary sokola a sokolek. Po dokondeni besedy br. starosta podekoval v gem ptitomnYm za jejich dCast a na to byla zapena piseri "Hej, Slovane" tak slavnost toho dne ukoneena.

Pied programem a mezi nim adinkovala kapela T. J. S. T. a tak obecenstvo bylo v clobrem a veselem pohybu. Co se vybralo, bylo vge darovano na dobrY -Creel "Matici Vy ggiho Vzdelani".

Drazi ptatele a krajane, dekuji vam srdedne, Fe jste pfispeli na ten dobry adel a doufam, Fe ptiate nas svoji nav gtevou zas poctite. Se sokolskYm: Na zdar!

K. F. Chalupa, zpravodaj.

NOVA ZPRAVA 0 STRIBRNEM JUBILEU KLUBU tECHIE. Drazi piatele!

NeclaVno oznamili jsme v tomto Casopise, Fe nag klub dne 28. listopadu 1934 oslavi stta brne jubileum hostinou a tancem v meste Austin, v budove Norwood,.. v mistnostech klubu Austin, na patem poschodi a Fe zaeatek bude v sedm hodin weer. lanes oznamujeme, Fe se nam podatilo ziskati proslulou hudbu Frant. Bade z Fayetteville, ktera, bude hre.ti nove i stare tance pro nilade2 i dospele, aby vg ichni byli spokojeni.

TeSime se na navgtevu nag ich ptatel a rodiCU a prosime, aby co nejdtive zaslali pfahlaSky a poplatky — $1.50 za osobu — na adresu Miss Frances Kraft, 1904, San Antonio St., Austin, Texas.

S krajanskYm pozdravem, Vilem Wiesner, ptedsecla.

Strana Placedo, Texas.

Ctenti redakce a mill atenati!

Taktet si i ja, jednou dovoiuji do Vestniku ptijiti, ale jestli jen br. redaktor necha tomu ptijiti na svetlo. Ale doufam, to mych nekolik tadkil uvetejni.

Jak videti, ye vgech dopisech jest nejake oznameni a neb pozvani na neja.kou slavpost nekterYch vYznamnYch dni. Tak tedy i my dienove Sokol Union, jsme se usnesll pomenouU si den "Pi.lineti". Ale jelikot ten den p •ipada na necieli, tak jest ustanoven na pondeli 12. listopadu (no po americku) zde ✓ Sokol Union Hall. Bude to celodenni po baveni. K obedu bude p •ichystano to zemni ovoce — klobasy, — a jine zakusky maji pi g praviti na ge inaminky, obzvla gte nejake ty bramborove salaty. Cena obedu blade mirml a sice: dospeli 30c a deli 15c. 0 vzornou ob. sluhu bude naletite postarano. Ve gkere obderstveni na miste.

Po obedu, asi v 1:30, promluvi k obecenstvu ✓ anglicke fedi, vysoce vzdelanY e'en Americ1• Legie, kte •Y zna velice dobte dale na ge desk': dejiny az po 284 tijen 1918. Touto piedna g -koubdepiomnutdvje,asicong deskoslovenske Republice, a ten den ukondeni svetove valky.

Pak po teto pi•ednagce budou sehrany dye hry "Base ball game". S kjim budou zavoditi nagi — "Placedo", to jsem se nezeptal, ale budou. Koho zajima tato h •a, ma ptiletitost se ptijeti podivati na hrade, a doufam, to nasi se zase zadrti, vtdyt' v gude kde hrali, vitezi, a doma — prohratiP Ptijd'te ptatele z blizka i ze zdali a poznejme se zase lepe, a podejme sobe ruce co spolubratti a ptatele.

No, a vedei taneeni zabava, pti ktere bude neinkovati Lone Star Orchestra of Shiner, a taktet i ye dne nas obveseli starodeskYmi skladbami.

Bavina jest jig sklizena, no, vtdyt' toho bylo malo, neb to posledni zde, tropicka, nam toho vice jako polovici znieila. Kukutice mama katclY pro svoji spottebu dosti, a jineho krmiva pro dobytek, se sklidilo hojnost, ba jeg te mnoho se odtud vyvati do suchem postitenYch °Iciest.. Ale i tat i zde podind bYti sucho, obzvlate na °rani a zahradky, ale ptesto mnozi maji jit cele pole zorane.

A nee() zvla g tniho? To nevim, a tak radeji tkoneim, abych tim redaktora neunavil, neb tak se obavam, to tim pra gti do koge, ale prosim jen to ne.

Tedy na shledanou!

Tom Laia.

Pozn. red. — Wale psane dopisy jsou vtdy vitany. Pig te zase. Pozdrav!

Yoakum, Texas.

Prank Nickel, st., (Nikl), devadesatiletY deskY prukopnik, kterY st •avil 75 let sveho vota v Texasu, jit neni mezi tivYmi. Ukoneil svoji tivotni pout' ti ge. V pondeli veder gel klidne spat a vesele a rano v titerY jej nagli mrtveho v pastel!. Mel tichou a bezbolestnou smrt. Posiednich 40 rokft bydlel pti Fordtran "na ViktorskYch preriich", a byl velice dinnYm v tivote, at posledni dva roky, kdy si jaksi ublitil a Pt nemohi sveho zdravi nabYti zpet.

Byl tat znadne velikYm dobytkatem, farmatem pestujici bavinu a prave nyni se vrta olejova studne asi jednu mili od jeho obydli, kde se nalezl ptirozenY plyn v hloubce 2500 stop, ale on se oleje, neftelcal. Prave den pied smrti byl ptitomen postaveni druheho derreku na vedlej gim pozemku a citil se v dobre nalade.

Jsa odvatnym a podnikavYm, ptistehoval se na Fordtran z Flatonie v okresu Fayette, kdy zde bylo je gte malo obyvatel a tatka byl sam na rozsahlYch planinach, a katdY cestujici byl vtcly srdeene ucten v jeho domove.

Mel ptatele daleko giroko nejenom mezi svojimi krajany, ale i mezi reneaky„ kteti v gichni men pro nej velkou dctu a on tat fictu k nim choval.

Ptibyl do Texast; v rote 1860 do ptistavu Galvestonu po plachetriiku a cesta trvala asi 12 tYdniil prey mote DrAhy zde tehdy negly

VCS

dale na zapad net do Columbus, karat dorazil a pak s jeho radial vydal se na vozu do Dubiny na vozu s volskyrni potahy, kdet se cerodina usadila, a kde tee bydieli jeho bratri Jim, Joe a Pete. Tehdy Texas byl divoky. Zde panovali hodne zlodeji, kteti kradli hovezi dobytek a kone, a s Mexidany meli oboan: tehdy tee nemale opletaaky. Indians tet tadill, ale to nic.; ocivatnY Frank Nickl se pustil do prate, pomahal rodienin a pak jezdil s volt' do.

Mexika s nakladem ba ylny, kdy se prodavala za. emu obdanske valky po $1 libra. Cestu vykonal nekolikrate a kdybych mel misto. abych mohl popsati utrpeni po cestach, a jak mistrne a odvatne s katdYm ptipadem a okolnostmi Nikl zapasil,, tak by at viasy na hlave vstavaly. Ale on ptekonal v ge s nejvetgi ochotou.

Pak nastal dobytkatsky hon dobytka z Texasu po pianich at do Kansasu a to tet zail chvile se zlodeji po cestach as zdrcujel a jeho tivot byl easto ye velkem nebezpedi, ale on byl u kormidla, nebal a nedal se, a vicly vyvazl z tizkYch postaveni, ttebas si pTi tom odnesl znamky na tele a nekolikrat jej i koule projely, ale jeho odvaha byla nezvratna, zas mfiteme tic!: nebal se a nedal se a vtdy vygel ja.ko vitez. A tento "cattle trail" do Kansasu tet p. Nikl nekolikrate vykonal vtdy vyva21 syYm tivotem. Kdo nikdy neslygel aneb nebyl na jedne ceste do Kansas z Texasu za davnYch dob, tak si nemfite ptedstaviti co to je, a jak' to byl tivot, kdyt uda• me, to cesta tam se stadem dobytka od 3,000 do 5,000 at 10,000 hlav, ktera trvala at 6 a 8 jisti, spat a delati v ge v matce rode a na svem vernem koni ye dne, v noci, necht' pr gi aneb gidla padaji a pak jeg te zapasiti se zlodeji, kteti chteli dobytek jim uloupiti, kradeti po nov'ch a neznamYch cestach, a pak vyhnouti se tem, kteti meli namiteno sebrati jim i tivoty — to jsou trudne body testy skoro rok trvajici, net ten texassk' pasak dorazil se svojim stadem z Texasu do zapadniho Kansasu. A to se stalo nejednou, ale mnohokrate a mnohokrate, net pti gel parostroj a ieleznice, aby tento romantickY clei ze tivota texaskeho pasaka vymizel.

Znal jsem p. Nikla osobne 34 r., byl mojim vernYm ptitelem a moji cele Vratelove rodiny. Byli co kluci s p. Janem Vratelem, mojim zesnulYm tchanem, a vernYmi ptateli od sveho mladi at do skonu tivota. Pojal za mantelku Annie Hollubovou a 15 deti se jim narodilo, t •i zemfeli. Hogi jsou: Philip, Frank, Ed, Tom, Henry, Lee a Emmett. Holky jsou: Francka Midgett, Julie Garrett, Tony Svoboda a Mary Nikl.

Byl pochovan za velkeho ifeastenstvi ptatel 24. tijna. Zanechal tisice ptatel, kteti jej milovali at do smrti, a ad nikdy netadal tadnY fitad aneb pozornost obecnou, a slavu, ponesou v srdcich na vtcly jeho tisice ptatel.

Nadal mne nekolikrate abych k nemu ptijel na hon, na besedu a na hovor, neb posledni rok nebylo mu mono jit ptijeti do mesta, vtdy po synech vzkazoval mne pozdravy. Buda, mu zeme lehkou! Jeho vernY ptitel, Emil T. Motis. lad DubovY Haj iris. 126.

Ross, Texas.

Mile sestry a bratti!

Ptigti tadova pravidelna mesioni schfize konati se bude v nedeli II. listopadu ye dye hodiny odpoledne. Po schfizi nasledovati bude ptipadnY program k vYrodi dne Ptimeti svetove valky. Ptitomnost elenstva povinne..

Haste jsou timto s •deene zvani.

S br. pozdravem, Jos. Fojt, tajemnik.

ye sttedu, dne 7. list. 1934.

NECHOD TAM, POJ1 RADA K NAM. Podzimni clivadelni sezonu zahajila westska, Slavie pusobivou veselohrou pod nazvem ohlaveni tohoto ref eratu. tspech divadla byl napro,s4 bYt' toho vedera potaciany byly v nejblitg im okoli dve tanedni zabavy k tomu v sameni sttedu mesta vet gi rodinna oslava. Dobra Uroven programti a divadel Slavic zaruduje nav gtevou jeji podnikti i za okolnosti jinak dosti neptiznivYch. Tolik reputace" beheni neceleho dvouleti sve dinnosti uz dosahla a jiste si nadale udrti. Budit vyzvednuto, to Slavie sdrutuje ye svYch odborech (peveckY, dramatickY, hudebni a programni) osadniky vgech taboru nabotenskYch di politickYch, kteti sdruteni co dcery a syni jedne matky Slavic slotili slib vernosti a obeli snaham rodove kulturnim. Kde jsou ti, prorokujici Slavii brzkY zanik, kde jsou Savlove, nevetici v moinost krajanske spoliiprace na poll glechetnem, osvetovem a souhrne narodne uvedomujicim?

Nedelni veselohra sehrana byla pied vyprodan'm hledigtem mestskeho auditoria za obeasneho boutliveho potlesku znamenite se baviciho obecenstva. Raiser dram. odboru dr.

G. Pazdral zna, sve "Pappenheimske" din vi, komu ktera aloha zrovna — sekne". Proto dosavadni divadla mela mimotadnY aspech a proto jednotlivi herci daji si na s yYch rolich zaletet. Tyto jsou easti jejich lehaji osobitemu temperamentu. Jiste, to za takovYch disposic podani hry, souhra, spad deje, tivotnost jednotlivYch roll a pattiene zpodobneni celkove atmosfery hry je spretvne, vYrazne, plasobive.

Pan Frank ooeek, co dohazovae mel hlavni Start herec (vekove mut jarYch let) ovlacia mimiku, zkaznena, gesta, spravne frasovani mluvy i naprostou jistotu na Mel svuj U'astnST veder a oveem, sklidii palmu celkoveho iispechu divadla. DAmy pi. Fr. Seithova a pi. Fr. C" oekova v illohach vdavek chtivYch devdat podaly v'kon poutavY. Slidne zjevem, interesantni vYbojnYm flirtovanim ptispely k iidinnosti dejove zapletky vydatne. Sledna Regina Rydlova co rozgafna hospodyne a napadnika sve dce •i hledajici matka podala vYkon ptesvedeivY. Sledna Hattie 6oekova v Mote chude gvadlenky ptekvapila nedelnim vystoupenim v geobecne. Subtilni postavou, skromna pri spoleeenskem vystupovani, ukazala hloubku du gevniho rozpeti, vervu vzplanuti srdce raneneho i nehu lyrickeho odevzdani se junaku milovanemu. KaplUna Pazdrala netteba vychvalovat. Herec dusi Velem. Jemu dikce slova je hraekou, paMena mimika hravosti. Dovede svYm rolirn pfidati zbarveni nalelite i opravdove. Br. Ruda Troubil je taktet firma spolehliva a pti• tatliva. Resolutnost postavy radniho podal znamenite. I masku volil spravnou. Pan Raymund UrbanovskY, mestsky tajemnik, sport zrna distal° a herec nadanY, pfieinlivS r ziskava jevig tni jistoty, nenucenosti a obliby obecenstva. Hral pfirozene, dikce jeho se nipadne polepAila. DruhSr hrdlna hry a to ju• nak Albert Vaniura v 'Maze reformatora °bee, mel naprosto zdatily veeer. 8vihak ebe. nove Cerneho vlasu, statne urostlY, galantnich, zprison, povahove sklonnY filoham drastickomiky, sehral nastraham lasky se uhybajiciho mladence vYborne. Ovem, na konee vane pisni-letsce "take podlehl a zavereena milostna scena se sl. to6kovou zatila" nehou lyriky. Byla publikem kvitovana vdeene. Retie byla iimerna. Pfestavky mezi akty zkraceny chvalitebne. Net:Tine obsazenY orchetr vyhraval pled a v meziakti formou pro-ti lorisku pokleslou, cot zapridily okolnoSti vnej§i. fispech, opakujeme, byl dokonalS 7 . Hra opakovana bude v nedeli 18. t. m.

kid West, Oslo 36.

West, Texas. tlenstvo na geho tadu se timto yyzYva k hojne fieasti nag i pravidelne mesidni schAze, konane druhou sttedu v listopadu a to 14. t. m., v sins tadu Jaromir v 7:30 veder. Ptedleha rozprava o tadovem podniku, planovanem pro svaticy Vanoeni. teast budit stoprocentni.

S bratrskYm pozdravem, Jos. F. }Iola sek,

Rad Karel Havlieek, Cis. 4.

Cteni bratii a sestry!

Timto se vSem oznamuje, to pri gti schuze bude odbYvana druhou nedeli v listopadu, tak vas 2adam, abyste se dostavili co moino v nejvettim poetu, neb aspori ti kteti jste pozadu s placenim. Budeme miti tat nektere nova Cleny k uvadeni. Teti nezapomerite na druhou nedeli v listopadu!

Anton Holy. tajemnik.

Ye stfedu, dne 7. list. 1934.

MATKA KRACIVIERKA. Slyte tolik pochvaly o hercich fadu Stefan*, sehravtich tuto veselohru navazanou na prostY tivot venkovskeho lidu, se1 jsem se na jejich vYkony podivati a mohu bez pfeht.neni iici, to celY dej byl tak vYborne sehran, ge by byl hoden filmovani.

Hned v prvnim jednani upoutala pozornost mou b navAtevnika sestra Karla etvrtnikova, vystupujici v taloze matky Kradmerky, tak dramaticky vYstitnYm podanim teto role, ktere se neslo po cele jeji vystupovani deje hry.

Sestra ttvrtnikova podala v Aloze matky Kraemerky velmi zdafilou personifikaci proste, venkovske geny, jet i pa nahlem zbohatnuti dedenim podr gela si hlavni vlastnosti venkovanky, ktera jako tableau hry je uvedena v nemile rozpaky nad okkavanou "rae dostnou uddlosti".

Bratr I3edan, jako jeji mut, otec Kraemera, octi se v Uloze ja.ko pron. stvofene. StoickY duch venkovana s rysem dobrotivosti a rozva gnosti byl ;lin" velmi dobke ztelesnen v pahybech a vahavem tonu mluvy. Lena svou nemohl podati. Sestra Valerie Suldova svym vystoupenim v uloze Barutky, jejich deery, potvrdila pravdivost pofekadla, te jabiko daleko od stromu nepadne. Jako herec. jeji otec br. Suida zanechal za sebou chvalnou povest a jeji matinka, sestra B. Suldova ditto, jek rovneg v teto hrte vystoupila v ftloze Madly, kuchaity. Sestra Val. 8uldov 6, souhrou phreene ji role dokazala velkou vytkolenost na rnladistvou hereeku.

Rodina Kelarkova vyslala na seenu dva herce, matinka mesa ulohu Pepiny z eihelny a jeji syndeek aohu chlapce a oba pfedvedli sve role velmi dobfe. Br. A. 8vestka je stare osvecleena hereeka kapacita a sehral tedy stryce medika Zcieborskeho, jak se dalo ad neho beekavati. Svou vYfeenosti a postavou typisuje vtechny ulohy jet na se bete, s peekvapujici schopnosti. Br. Kahanek, jako medik ZdeborskY zaeina se velmi pane uplatflovati v ftloze naivniho milovnika, osvojiv jit umeni mimiky i vYfeenosti. Sestra Marie Filipkova take sehrala velmi pekne svou hu Bartafky, sousedky a sestra Helen Tepera, projevila mimofadnou talentovanost, hrajic slednu tvadlenu.

Sestra K. Volkova ma jit take hezky dlouhou divadelni drahu za sebou a proto jeji podani Ulohy slutky Eufrosiny neslo rys divadelni vySkolenosti. Br. Ctvrtnik neehtel aby herecke Nal,vfiny sklizela jen jeho term a tak si vy:slapl na jevitte jako pantatinek.

810 mu to, jen cot. Br. Beean, ml., take zabrousil za tatinkem na seenu, hraje najemnika. Na neht.) plati potekadlo: "Jal:7 .tats, takY -syn" proto ion hral dobie, zrovna: jako jina ratolest rodu Bedanova., K. BeCan v -Maze syna SIovade, dratenika.

Dekorace, kostymni vYprava a lideni hercit bylo dle duchu hry provedeno velmi znaleeky, vtichni herci drieli se vtech pravidel.vYkeenosti na jevitti nutria a souhra byla nad oaekavani, jak bylo patrno z napjate -pozornosti navttevnikil. Neni ani tieba podotYkati, ze herci sklizeli pochvalu' za pochvalou.

Restaurovanim sine byla akustika velmi zdokonalena. Necht' si soud y kdo chce jak, musi se ptiznat, ze desk& osada v Houstonu disponuje s velmi vytkolenYmi ochotniky obojiho pohlavi. z nicht mnozi vykazuji takovy talent, to by se mohli mefiti s herd s povolani prve tfidy. Kdo fidil hru nevim. ale iizeni hry bylo rovnet vYborne. Dekoraeni malby jevitte jsou zajiste dilem br. J. Suldy, jen - podobne prace provadi z le..sky k umeni, za cot mu cba nate Lady •v Houstonu jsou diky zavazany. Hrajicim veselohry Matky Kraernerky path za jejich nedelni sehru mimotadne pochvalne uznani.

S. P. StudnierrY. kid Pokrok Moultonu, Moulton, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Musim °pet napsat par iadku z nateho Moultonu, jak zde pokradujeme. Pokraeujeme pomalu ale piece. V mesici fijnu jsme uvedli do fadu, pfieinenim nateho jednatele hr.

Jos, Franty, etyri nave eleny, totit: Emil J

VtSTNIX

Etraria 5.

Baran, Emil C. Tousek, Vladik J. Beak a Hug L. Barak, kteti byli uvedeni dne14.

Nate pravidelna schfize bude potadana druhou nedeli v mesici listopadu, a bylo by tadoucno, aby se eleni v hojnem poetu dostavili, obtvlatt' ti, kteti maji svoje synky a je ohlasili do spolku, neb lepti a lacinejti pojistku nedostanou u tadne jive spoleenosti.

Jest zde mnoho mladikft„ kteki by mohli ph• stoupiti mezi nas, ale jsou neJak pOmali, ale kdyt phjde nekterY agent od spoleenosti, tak se mu piece nechaji piemluvt a seberou poj istku.

Dne druheho listopadu jsme zde dostali vydatnY dett', kterY byl jit pottebnY, neb jsme zde nemeli dette koiik mesieU., tak si nyni katclY chvali, to se bude vesele orat a to matieku zemi pfipravovat na pfitti Urodu.

S bratrskYm na zdar!

Joe ZaveskY, taj. ikad RadeckY, Cis.

109. ..

Granger,. Tex.

Cteni bratki a sestry!

Timto yam oznamuji, aby se katdy elan 1 elenkyne dostavili do nfitti schfte, ktera se odbYva pkitti nedeli, dne Ilho, .neb mama k uvadeni zas nekolik elerikyft i Clem, tak je tadoucno. abyste se dostavili. Co. v nejvettim pottu. Neza.pomente sestry, ka,t,da nejakyra zetkuskem ptispet a braCh. se postaraji o neco. aim to zapit. Tedy na shledanou! .

S bratrskym pozdravem, Em. Fojtik, tajemnik.

Rad Tioga, Cis. 5.

Cteni bratil a setry!

Listopad jig je zde, tak ze budeme odbyvat tee schtizi dne 11. listopadu, tedy se hled'te dostavit, neb budeme zas pfijimati dva nova Many a tee rnusim upozornit tieetni vYbor, by se closta.vil a neco drive, by kadove knihy dal do potadkva neb jest to nutne. Vt budeme miti volbu ftfednikii ,tak aby jste si zvolili toho. kdo trade dle vati chuti.

Jineho nemam co psat, jen 'te zde mama poiad sucho. Co jsem vide)°, tak ptenice misty prosYeba, tak ze je mala nadeje na lepti Urodu. Jest to letos bidne a jeStli to bude jette torsi, tak nevim, co si potnem.

S bratrskYm pozdravem, Chas. HejnY, taj.

Welcome, Texas.

Na vedomi davana elentim spolku Hvezda Miru, Cis 33, S. P. J. S. T., to pfitti sclulze se buck) odbyvat dne 11. listopadu 1934, totit piisti nedeli, a jsou vtichni eleni a elenkyne tadani, aby se do sehtze dostavili v hojnem poetu, neb bude pfijimano nekolik eekanol a aekanek a ta g bude spoleenY abed asi ye 12 hodin. Schfize zapoene o 1 hodine odpoledne a jeden katd.Y by se mei do schtze- dostavit a sve povinnosti vypotadat, aby se ,knihy ku konci roku mohly tivesti do potadku.

Tet ma byti teto schitze pfitomen br. Ignic Senkyfik a nekolik jinYch fifednikft z HI. . .

Uiadovny.

Thos. Kadledek dopisovatel.

NASI NAVSTEVNICI. ✓ pondeli dopoledne zastavili se v nati redakci vitani hoste a spolubratfi: W. J. HejnY s mantelkou a dvema deerutkami z Ennis Fr. B. Steiner s mantelkou a studentikern z Dallas a Karel LatnovskY sr. se Synern z Red Oak. Vraceii se z navttevy krajartskYeh osad Cyclone a Seaton, kde podileli se na otivujiei schfizi fadu 6eskSr Prapor y Cyclone a yeder shledli oehotnicke divadlo v fadove sini pti Seaton. lieast otivujici schtze v Cyclone byla hojna, dostavili se k ni fitedniei flak 111. Ur. a to brath pfedseda C. H. Chernosky, tajemnik J. R. Kubena a Adetnik Ed. L. Marek. Proslovy na.Sich einovnikit i br.

Steinera byly pry vyslechnuty pozorne a vdeene. Takove senze mely by obeas bYti uspofadany vSude. Pianesou povzbuzeni, otivnuti Cinnosti, zajem elenstva i Sirti vefejnosti.

Divadlo v Seaton sehreno prY , zdakile a ph obsazenem hiedisti. teastnici obou Todnikil daji nati bratrske vefejnosti zpravu podrobnejti. Zastavka milYch hostft nas nemalo paf la a pokud eas dovoloval. poroznrav'eli

KRAJAN MINE VOLEK VI:HEAL PRI U SPOLKOVEHO NE.WYSSi110 SOUDU. Casopis "'The Rosenberg Herald" pkinesl v pOslednini disle nasledujici jiste zajimavou zpravu: Jeden z nejuporneji kontestoVanych procesii v historii Soudnietvi . Texasu poslednich - let byl prave skoneen.

Dne 20. prosince 1928, Frank W. Volek, syn ma,ntelii Mike a Ritteny VolkovYch, residentft Dambn, Texas, pfitel k zabiti v praci ph olejove vrtne yeti firmy J. S. Abercrombie v olejovem poli Hackberry, Louisiana. Frank Volek byl pied tim zamestnan Abercrombie tetafskou spoleenosti u Rycade Dome v Brazoria okresu a v kijnu 1928 byl pfeloten Abercrombie spoleenosti do . olejoveho pole Hackbery v Louisiana, kdet pracovat jen kratti dobu a byl za pit. Uvedene, spoleCnost mela sve delniky pojittentl u Texas Employers Insurance Association pro stat Texas, a Empl. Casualty Ins. Co. pro, Louisianu.

Dle texasskeho zakona o pojitteni zamestnaneil proti Urazfun v Texasu — Texas Workmen's Compensation LaW — jedna klausule ptiznava pra y° domahani se nahrady ze strany Uratem postiteneho neb jeho pozustalYch, byt' by se &az pri praci pfihodil jinemu statu, kan" zamestnava.telem byl vyslam, stalo-li se tak v dobe 12 mes. po zjednani na praci. Dale tento dodatek pfiznava pravo na nahradu za firaz i rodietlm pastigeneho, byt' na nem zavisli nebyli a k ftrazu pfitedti syn byl 21 let star eili pinoletYm. Die zneni zakona o delniekem pojitteni pro stat Louisianu — Louisiana Workmen's Compensation Law, rodioe zabiteho Fr. W. Volka. pray° na nahradu nerneli, protote na nem nebyli zavisli.

Rodiee Volkovi podali svfij narok proti Texas Employers Ins. Association. jet vtak vyplaceni nahrady odepkela, odvolavajic se' na to, lie east zakona, stanovici nahradu za uraz stavti se mimo hranice Texasu, neni stavni byt' byl postitenY na praci zjednan Texasu a to z dfivadu, to by mink) bYti texaskou zakonodarnott stanoveno, fake stanovisko maji zaujmouti texaske soudy slyteni vYvodit aaloby o nahradu, kdyt se Uraz stab mimo stat Texas, v tomto pfipade v Louisiana. Z pravniho stanoviska, ze v padobnem ptipade uvedenY nespada pod pravomoc statu Texas se pojitt'ovna odvolavala nekolika instancemi kde byly pro talujici stranu pkiznIve.• vykizeny at ptipad dotel ku projednani pied Nej yytti Soud SpojenYch Statft, a to na zaklade tak zvaneho "Writ of Error''. Ponevadt koneene rorteteni tohoto ptipadu melo dalekosahlou citletitost v ureeni nahrady pro zamestnance Texasu a u.znani jeho platnosti. nejvyki soudni tribunal zaby-val se jim velmi . bedlive, net vydal kOneanY nalez celeho pfipadu. Po bedlivern Uvitteni spornYch bodfi jak namitek -protitaloby, Nej yyti soud Unie pii svem zasedani dne 15. t. r., zamitl vkchny dtivody odvolavaci strany a potvrdil rozsudek vtech pfedetlYch stolic, cot opraviluje mantele Volkovy co pozustalYeh pa Fr. W. Volkovi ku phsouzene nahrade za udavti se smrtelnY -drat jejich syna.

Nalez nej yyttiho spolkoveho soudu v tomto pkipade, jet byl jednim z nejUporneji kontestovanYch, je nesmirne dtiletitY. Tim, te ona Cast zakona o delnickem pojiSteni — vznikle crazy pri praci j.eg byla vlastne spornYm bodem cele odvolavaci procedury, byla, soudnim naleZem vyjasnena a jeji pravoplatnost v ramci konstituce podepkena. Zalujici stranu (mantele Volkovi) hajili pravnici C. H. ChernoskY a Garland, kteh po vlek1S-ch a anavujicich zakroeich dosahli •s yYm klienttim potvrzeni prveho rozsudku v pinem zneni, jn-rt se jim nahrada pfiznala. Nati brath, kteti jsou v namezdnem pomeru, meld by si tento ptipad pro nahodilou pottebu dobfe

zapamatovati. jsme si srdeene. Pofadatel nemohl dostavitli se k temto fadovYm podnikfun a sloe pro spolufteinkovani pti nedelnim divadle Slavic, Te.§.1 se vtak na pfile git0St bUcloUci!

r4tratta ().

AK JSEM pkislibil v pkedeSlem dopisu, ae neco do na geho Vestniku - napig as se liratim z one svetove vYstavy, tak ted' se beru der psani.

Oznamil jsem, ze pojedu a shledaval jsem nekoho, kdo by chtel se mnou se dati na tento vYlet; dostal jsem dva partnery, oba nemeekeho piivodu, Fred Meyer a Oscar Lindsteader. Pak jsme se vydali na cestu dne 2. kijna, v fitery rano. Jeli jsme pies Brenham do Huntsville, pak po tamnejSi silnici do Lufkin, pak do Nacogdoches, z Nacogdoches do Shreveport, La, z odkud jsme jell do Texarkana po silnici Oslo 71 U. S. Tak dalece, behem naSi cesty nevideli jsme mac dare Arody; ye vYchodnim Texasu pozemky jsou dosti bidne. Borove lesy pfi Louisiana' a v Louisiana. Vzpomnel jsem si tea na ty starobyle easy, nebot' sem a tam jsme videli riglove ploty„. logsakove domovy. Vzpomnel jsem si na ty stare pionYry, jak ty domovy budovali, a tu je gte za dneSni doby se naleznou krajiny, v kterYch se aije v takovYch domovech.

Mesto Shreveport je dosti krasne mesta a ma asi pres sedmdesat test tisic (76,000) obyvatel(. Texarkana je tea dosti krasne mesto a ma neco pres sedmadvacet tisic o, byvatel a naehazi se na linii Texasu a Arkansas(. Pak jsme jell celeu noc Pres stat Arkansas a nedostalo se mi prileaitosti pozorovat, jako jsou tam Urody a pozemky. Tollko vim, ae mesto Little Rock jest tea dosti krasne mesto, alespori tak yypacia v noel, a paella, asi near pies jeaenaosmdesat tisic (81,000 obyvatel, a jest to kapitol statu Arkansas. Pak jsme jeli stale po silnici eislo 67.

U. S., as do St. Louis a Mo. Vrazill jsme do Miissouri easne rano ye stkedu, 3, fijua a vjeli jsme do Ozark Mountains, eili po eesku do OzarkovYch kopcu, neboli hor, a jezdili jsme hare a doh), okolo tech kamenitYch koppo mezi nimia sem a tam bylo videti kousek obdelaneho pole. Sedesat mil podivuhodne, krasne zarostle na onech kopcich krajiny.

Skuteene jsme se divili, jak vYznamna jest to mot ptirody. Obdivovali jsme se, jak v podobnYch mistech usidleni lide vydobYvaji si ten chleb k nasyceni tela. Zastavili jsme se tam v jednom malem mestedku, v kterem b y ly asi tfi male obchody a gasolinove, staatice, abychom nakrmili model A. Fordku, ktera, nam tak vYborne, bez aadnYch narkti lakes ty kopce jela. Promiuvil jsem tam s jednim osadnikem( po arnericku pdjmeno lvanYm hillbilly), kterY se jmenoval Ward. V tomoto mi ste bylo tu a tam videti trochu vie abdelaneho pole. Tazal jsem se ho, jako tam meli le tos firody. ftekl mi, ae sucho je mei° skorem udusit. Tu a tam misty bylo videti trochu alfalfy a fazole, na nekolika mistech jsme videli oStykanY eyrok, hotovY k vareni eykoveho syrobu. Pak dale na severnim konci Mo., pod& tett) silnice bylo videti krmivo na polich, v tech fidolich mezi temi kopci. Pak sme se pkibliaovali k St. Louis. Tam zadaly trochu lepSi. a rovnejSi pozemky, ale tea nebylo videti tak mnoho dobrYch (rod. Nejvice co pamatuji Soyabeans a eirok na krmivo.

PotOm jsme pkijeli do St. Louis„ ktere je mesto velike. Jell jsme asi, jestli se nemylim, sedmriact mil jen mestem. Tam v St. Louis sc mne mac nelibilo, trebas je to dornov Anheuser-Busch pivovaru. 141esto by bylo krasne, ale jest to mesto hodne prtimyslove, mesto fabrik a proto zaemudene, pine dYmu a sinradte • Ma lakes osmsetdvacetjeden tis. obyvatel (821,000). Pkejeli jsme pkes ono mast°, prave kdyt slunce zapadalo. a po urazeni asi padesati mil, uvelebili jsme se na noc v Cerolla's tourist camp ph (jestli se nemYlim) LiChfield, malem to mesteeku ve statu Okoli jeho dosti krasne, tak povidam mojim spolucestovatellim: piljdeme si vypiti sklenici piva. Vstoupime do Cafe a tam nas obsluhovala krasna sleena. Dali jsme se do hovoru, a tazal jsem se ji po nemecku: "Verstehen Sie deutsch?" (nebot' jsme chteli miti trochu Spasu.) A ona mne odpovida,,, ae co pravim, A ja, zase se ji tazal po eesku. jestli rozumi eesky, ale ona nerozumela. Fritzovi (to rnaj SpOlueestOvate') povidam: "Say Fritz, this girl is twin ,,.4 .ter of a Ira used to be r:

vEsTN

ti

Svetovou viistavu do Chicago.

Pie Ed. G. Vavra. teacher in Nelsonville a Miss Togan" A on jako trouba poVida "I'm glad to meet you ono "liner donnervetter" a ja onu sleenu jak aiv pied tim nevidel, a ona na mne hledela jak hrom do bane. Tak ja potom muse vysVetlit jak a co. Sure, byla podobna na . tu Miss T. Oh sure, vSecko bylo allright; nine dosti vpadla do oka a Fritzovi tea a Oscarovi se tea dosti zamIouvala a tak jsme se chteli s ni lepe seznamiti a trochu poliehotit. Sdelili jsme ji, ae jsme z Texasu, a ona se nas taae: "Vy jste snad cowboys?" Inu, jako osli texasSti, nepochopili jsme hned, ae ona hleda nejakeho cowboye, a odpovidame: "Oh no, my nejsme cowboy's", a bylo po namluvach. Tak jsme sli Pane spat. Pan Cerolla, majitel onoho campu jest Slovan a chvili jsem s nim mluvil po desku, nab rozumi dosti eesky a naprojiti eesky mluvr. Sleena pro nej pracujici nam napked pravila, ae je polovieni Ireanka a Indianka, ale potom nam ae je Uherka (Hungarian).

Rano jsme se zas vydali na cestu do Springfield, Ill. Pole podel cesty byly dosti krasne i Urody zde se ukazovaly dosti dobre, jak kukukice, obili, ovsy, alfalfa a tea na mnoha mistech soyabeans. Mester Springfield jest tea .mesto hodne prilmyslove a hodne zaamoudene Mil zakourene a ma, pfes 71,000 obyvatel.

Ze Springfield jsme jeli do Bloomington, mesto majici pres 30,000 obyvatel, a jestli se nemYlim, jest tam uhlodol. Inu, tu na caste, kdya tak jedeme a rozhliaime se po tato dasti, pa tech pozenakach, ktere se nam v tomto pasmu dosti zamlouvaly, vzpomneli jsme si na ten harria .luck, co jsme meli, kdy2 jsme clad sleene v Cafe kekli a planujeme, ae kdekoliv zastavime, budeme cowboyj. A take jsme se podia toho ridili a vaude jsme pravili, as jsme z Texasu a jsme cowboy's, zvla,Ste id, medial Sest stfevic a west paleu na zyySku, kde mne tam jednou uhledli jit pri druhern mne spatreni volali na mne: "Zde je ten veliky z Texasu!"

Z Bloomington jsme upalovali pkimo do Chicaga. Pri Chicagu se nalezaji vYhodne pozemky. StraSili nas lide, kdyt jsme odjiadeli, ae, jedeme tam do Chicaga zmrznout. ale naopak, kdya jsme pfilladeli bliae k Chicagu, videti jsme tam na polich kukukici zelenou, alfalfu, tea hodne obili a ovsu a tak nil to pkipadalo asi jako zde u nas v. Texas v kvetnu. Dorazili jsme do menaiho mesteeka pobliae Chicaga jrnenem JOilet, ktere ma pkes 41,000 obyvatel a to na jednom rohu vystrkuje mladik ruku a nodal/ thin jakysi papir. Chopime se papiru a povidame si "What in the hell does this mean?" (coa u pek'.a table znamend?). A pak 0. L. eta a povida, ae mama, jestli chceme dobre noclehy, zastavit u Orange & Blue office ph meste, ae za dollar a pill na veder, a karu ae darmo daji do gardae. Inu, to nam znelo dosti dobte a ae budeme videt, a take jsme tak udinili. Tam nam pan jmenem F. J. Ruda vysvetlil, ae je najatY mestskou komorou, aby cestovateliim, jedoucim na svetovou vYstavu podal informace jejich pobytu v Chicagu ,aby patorn se jim nic nestalo, a ukazoval na mape kde jest nejhorSi east, a kde je lepSi Cast.

Stiehl :tam pak, abychom jeli po 6ermakeye caste a zastavili u domu &Isla 4320. "Odtamtud", povidal nam, "jestli tam nemame ;nista, la,skave vas ubytujeme v miste, kde budete dobte zaapatieni. Je to to asi pet mil od trYstavy a poulieni kora vas tam za sedm cent() doveze." Radostne a s diky pkijali jsme jeho odporudeni a bylo vae tak, jak nara pan Ruda sdelil. Pani Rudove, nas uvitala radostne. Rodina Rudova je ptivodu slovanskeho. Pani neumi desky a pana Rudy jsem neural prileaitost se optati, nebot' mak) dlel pres den doma, vady byl v jeho fikadovne.

Pies ulici jsme se seznamili s echo-moravanem,„ kterY tam ma grocerni obchod, a nekolikrate jsme si u nej kupovali Web a neco It jidltt.

Ve atredu, dne 7. list. 1934.

Dorazili jsme tehdy do Chicaga za tai dnY, celkern jsme ujeli 1247 mil. Bylo to ye etvrtek, 4. rijna a jelikoa bylo jia pied samYm veeerern, tedy jsme na vystavu ne gli, ale ' i jsme si na prochazku po C' ermakove uvyaq lie!. (Cesta ciii ulice tato jest pojmenovana po zesnulem Antonu Cermakovi, jednoho z naaeho esl. naroda, kterY si vydobyl east a slavu, a kterY si ziskal obliby nejen mezi eechoslovany ale i mezi jinonarodovci, tak te byl awl= mayorem mesta, ktere stoji mezi temi nejvetSimi ye SpojenYch Statech. Tam jeho jmeno bude stati v historii, trebas pki6e1 o straj divot skrz bandu nehanebnou, ktera najala Zangaru aby jej sprovodil se streta Prot? Protoae se Oermak zasadil o to„ aby Chicago bylo vyeisteno od hanebnYch gangster(a kteki tam skorem za prede gleho mayora kontrolovali mesto. Bylo redeno, ae Zangara chtel zastkelit presidenta F. D. Roosevelta, to ale neni pravda, nebot' detektivove vypatrali, ae Zangara mel zaplaceno, aby zastfelil Cam -aka. Dlouho bude aivo jmeno terrnakovo v pameti mesta Chicaga). SIi jsme myslim asi mili neb tak nejak a tu si povidame, ae neSkodilo by si neco vypit. VeSli jsme do salonu a porueime si pivo. V kratkosti jsme se dali do fedi s panem, kterY aenkoval a s nejakYm druhYm co tam sedel, a tak jsme hovokili. On byl nemeckeho puvodu, moji kamaradi pomluvili si s nim mecky a on rids eastoval as toho bylo trochu moc. Inu, i v ten eas tam pkiSla nejaki dama, a za chvili pan policista a pill a eastovali nas, a kuraae pfibyvalo. 0. L., kterY Ili to trochu hodne citil, nam utekl, jenom ja a Fritz jsme tam s nimi jeate aextovali.

Ja jsem si udelal jako doma, vlez jsem si ?a panem obshihou a napouStim si pivo sane.

Pant na mne hledi a ja, obsluhovi prevez ruku po hlave. Pani mne povida: "do it again, Mister" (udelej to zas). To mu jeate tady 2adnY se neopovettil ridelat, on si -mysli, ae je hodnYm. Pane. ty jsi prvni col mu za counter vlezl." Po delSim 'Spasu tea ja, F• itzem jsme se vypakovali, a fekli jsme good night a Sli spat. Rano jsme vaichni tki meli velke hlavy, a spali jsme skorem as do palatine.

Pak jsme vyrukovari na poulieni karu a jeli na vYstavu. - Kara byla pine, lidu, kterYch asi polovina jela s nami as na vYstavu. Tato poulidni kara nas dovezla as k brane vYstavy. Projdouce skrz branu e rozhliaeli jsme se sem a tam, nevedouce kam se mame.pustita nejprve, ale konedne jsme se rozhodli, ae piljdeme na pravo, kdea nas - testa vedla mezi mestedka: belgicke, francouzske, irske, egyptske, nemecke a kteresi jeate jine. Krasna, tam vYstava z techto zemi. all jsme do budovy sklo (jmena tett) spoleenosti jsem si nezapamatoval). Byla tam v teto budovy krasna vystava portistavajici z rOzdilnych skel. Z tohoto mista all jsme pak do budovy Fardovy. Fordova, spoleenost tam ma zajimavou vYstavu starch vozidel, vSecky tidelky automobilti od roku 1893, i starY, krYty via (old covered wagon), mnoho starch koearfa ktere byly pied vice jak sto roky velice modern! a jen panove a boha.di si jich doprali.

Tea tam ukazuji, jak se za dneSni doby ji eli vyrabi kusy na kary ze soyovYch .fazoll (Soyabeans) a mnoho jinYch farmakskych produktil, kter'Ych je upotrabeno ku vYrobe na pfiklad ba ylna a vina. Tea jsme tarn pozorovali prudkost elektrickeho svarovani. Asi za pet minut riteli hotove kolo, ktere se pottebuji na dneSnich V-8 Fordkach.

Tea jak dya denial za deset minut sloai V-8 motor dohromady. A mnoho jeate jinYch. stray' jsme tam videti v praci, pii vYrobe rozdilnYch souea.stek pro Fordky. Fordtiv prilmysl zabira tam asi jedenact akrii pozemku. Tea tam maji Fordovu zahradu hudby. kde znamenitY aenskY orchestr z Chicago, hral. Take na dvou mistech mela fordova spoleenost vpitavene radiove zahrady pro (Baseball fans), posluchaee mieove hry, mezi eetami St. Louis a Detroit. Tisice lidi tam sedela a bavilo se, poaorovanim techto tabut a poslOUchanim "radios".

(Pokradovani priSt ).

Ve stredu, dne 7. list. 1034.

RINA281ME na g etenatske obci novinku.

P Byli jsme loni a obeas i letos Zadani od jednotlivych horlivejgich dtenatti o informace, stra p kniZnich novinek deskeho piaemnictvi. Jsou dtenari,. kteti dychti po dugevni strave pfivodni, aasove, jsou jini, la krasne prosy, iddajlei pokyn di netvod, ktere dilo povaleanYch dsl. spisovatelit melo fispech, dosahlo novYch vydani i uzna ni seriosni kritiky, a koneene, ktere pozoru= hodne prate cizich snisovateln byly posledni doby v ptekladu vydany. Nei- jsme monil mnaicim se Zadostem spolehlive vyhoveti, navazali jsme styky s nekolika eelnYmi nakladateli 6esskoslovenska a dnes mama potegeni, sant, ze jsme zasobeni informadnimi pOinfickami, z nich obeasne budeme v tomto sloupci ptinaget strudne zpravy o kniZnich novinkach.

Konrad Wrzos: Kdy znovu valka. . .?

Vydal v pfekladu Jarmily Fastrove Frantigek Topic. Autor,, zahranieni redaktor nejrozgitenej giho krakovskeho listu Illustrovany kurjer codzienny, nav gtivil loni na podzim, nedlouho po uzavteni dohody polskonemecke, v gechny staty sousedici s Teti Vgude vygetroval reakci na vnitropolitie-, kY obrat v Nemeekti, vyzvidal, co se soudi o hakenkrajclerstvi a jim ptipravo yane valve.

Neomezil .se jen na rozmluvy s hlavami sta.tn, ministry, generaly a jinYmi statnimi hodnostati, jichZ mineni jsou deobeene znarna, bez jakYehkoli sensaci. Miuvil ponejvice s muii z lidu, delniky, tillirajicimi se z tovaren, s sofery, .hotelovYmi vratnYmi, sedlaky, drobnYmi Zivnostniky, trafikanty, lidmi statotvornYmi i politicky podeztelelYmi. Wrzos reprodukuje sve interviewy verne, bez vlastnich ptipominek. NezakrYva, ze mluvai z tad prae. cujicich vrstev nemaji daveru v oficialni optimism diplomatic a statnikta ze nejevi Z'ad. neho nad geni, ze budou musit jit do valky.

Neshledal v nich v gak ani nejmen giho aktivniho odporu yzeptit se proti • valce. V zavereanych kapitolach informuje o gilenem tempu mezinarodniho zbrojeni a odkrY,,7a. funkci zbrojatske internacionaly. PovaZuje Neineeko za ohnisko mezinarodniho neklidu.

Nezakryvd, ze vira v zavaznost mirovych smluv je ilusionismem. Z Ceskoslovenska si odnesl nejleng dojmy. V Masarykovi, s nimZ rozmlcuval, vidi jednoho z nejvet gieh . soueasnYch statnikti evropskYch, spolehliveho vudce neiroda a statu.

Emanuel Skatula: Svetove druistevin hnuti 0 ptiboji va gni a zmatku. Praha, Nakla dem tstkedniho svazu es.druZstev. Autor ukazuje, jak ani vitezna, redakee (v Italti, Nemecku a Rakousku) nemohla potlaett drastevni hnuti. Znieila site jeho autonomii, nadelala mu nedozirnych gkod, ale na konec kapitulovala a uznala druZstevnietvi. I v politickYeh katastrofaeh se ukazalo druZstevnietvi jako ZivotnY a realnY fitvar lidovY. 3. vydani rominu Marie IVIajero ye: Nejkrasnejii svet. Literarni kritik A. M. Pi'S'a o nem napsal: Roman Nejkrasnej gi svet, je nejvyzralejgim a spolu i nejosobitej gim dilem sve autorky. Marie Majerova v nem nejtipineji proje vila sve citove melodicke zalokni a slouaila je nejorganiateji se s yYm spoleeenskY opravnYm, socialistickym nazorem. Oberna temito znaky, citovYm zaloknim i spoledenskYm ztetelem blili se Marie Majerova svetlemu zjevu Boleny Nemcove a motno ji uvest 7 protiklad k muZnej g, intelektualnej gi a konetruktivnej gi Boten.6 Bene gove, v jejim2 naturelu ()Eva znaana east z dedictvi Karoliny Svetlet Mluvili se v souvislosti s Marii Majeroyou o Botene Nerncove (pro toto souvislost je ostatne ptiz,naend i zaliba obou autorel: v poesii pohadek) nutno arcit' pamatovat na vYvojovY rozdil, delici obe autorky. U Marie Majerove nalezneme daleko merle romanticke idealisace, je realistietej gi, a psychologie jejich postav je odstinenej g ; rozsliguje ostteji polladku sveho srdce od Zivotni skute'dnosti, nehledime-li ani k tomu. k dne gni spoledenska realita klade na romancierku poladavicy telgi a slogtejg.

V romane Nejkrasnej g svet vytkla si auitkol nil terak lehkr. haltreslit o$udovl

'i' ST

Struene o knihich. i psychologicky vYvoj i jent selske devee promenuje v uvedomelou socialistku, pro nit vSak jeji pkesvedeeni neni suchou, fanatickou ideou ant koketni ckrasou, nYbrt citovym vyznanim, kvetem srdce, potkebou drutnosti. a lasky. Tento duSevni proces sve hrdinky vedla Marie Majerova vtacrie ztivotnit, Postavila Lenku do sobeckeho a tvrdeho pro-stkedi selskeho. v nemt jeji citove jemna bytost se citi cizl. Jake liei Marie Majerova toto prostredi netoliko s nej yySSim darem objektivni nazornosti, bez jakekoliv zaujate tendeanosti, tak i pozdejk socialisticky agitadni einnost sve Lenky dovedla autorka udrtet v sympaticke vzdalenosti od ploSne a kriklave tendenenosti; jeji Lenka neni schematem fanaticke agitatorky, nybrt tivou, teplou bytosti, ktera do sveho politickeho tivota vnaSi vSechen vrouci tivel tenstvi. V Lence zastava stale sveti, citova ptirozenost, ktera vyrilstala v prostked venkovske pkirody a neda se zlomit mechanismem velkomesta, ani udusit abstraktnosti ideje.

Tuto zakladni psychologickou linii dusteda sugestivne vyvrcholila Marie Majerovd i tim, ze v bytosti sve hrdinky presne roz11-Sila tivotni nazor a ideove presvedeeni od osobni citove svobody: Lenka odmitne stickeho redaktora Borka, jakmile pozna, to jeho soudrutskY vztah k ni nabYva milostnal° prizvuku, a odda se zpina skeptickernu individualistovi Robanovi, po jehot boku dosahuje jeji bytost svobodneho a pineho milostneho rozviti. Pres tragickY konec a osudne konflikty yznaSi se nad timto romanern Marie Majerove svetla tivotni pohoda, kter. prYSti pkedevSim z lidske tivotnosti, pinosti a zralosti postav, z ukaznene prostoty v skladdbe I siohu, z optimismu Lendina a Romanova gvota, disteho statedneho a sVobodneho.

Romanu Nejkrasnej g svet naleli vynikajici misto v soudobe romanove produkci u nos.

Cena 3u KG. vazanY 48 Ka. J. V. Resnick: Spravne (levee.

Praha, A. SvecenY. Rosalktv roman spra y -nedv,kt.rYp aniZbysemul ptemYglet, je cele, jak dejove, tak komposidne autorovym usilim o slovo., pocitizen zajmu, ' chuti a obzoru leniveho atenate, kterY chce jen Gist a bavit se nezavaine a lacino.

Vypraveni, a RosOlek dovede to a tam yypra• vet dobte, pohybuje se v urovni, kde neni nouze o situaci, tragiku a humor, tak jej miluji giroke vrstvy etenatske!

Jan Grmela: DravY proud.

Praha. A. SvecenY. Tota, taktka doslova a do pismene, mtiZerne opakovati i o romarJe Jana Grmely„ ktery je yeak dejove efektnejgi a tudit i banalnejei, Zivotni osudy Hely Novakove, studentky, a pak ztroskotav gi filmove hvezdy, nemaji ani clavku skuteene Ziyotnosti a pOstavy samy pfisobi papirove nucene.

Knihen o vecm a pro vieehny je Statistictisticka roaenka republiky Oeskoslovenske.

(Vydal Stat. fir. statisticky v Praze 1934. Ccna 35 Ka.) Jsou v ni site "jen sucha data' o obyvatelstvu, jeho zamestnani (ze zamestnanosti vyate g i nezam.estnanost!), spottebe trozvrhy pkijmu a vydani rodin z rtiznych vrstev), o vzdelanosti, soudnictvi, obrane atd.

— ale z techto dat vyate g cele romany! . Take ptehledy na strankach 34-37 evystehovalectvi mohli bychorn miti za podklad pro novou romanovou prilohu.

Kaplicky: Bomba y parlarnente.

Vydal Karel BoreekY.; Praha. Toto vydani podd.arniku Rucleho 'Drava ma na-met,. jeji- historicka nahoda ucinila aktualnim: fingovancu bombu v pariamente, jet se ina stati znarnenim statniho ptevratu. VyFlo shodcu okolnosti prave v ptedveder Hitlerova nemene fingovaneho polaru tigskeho snemu. AvSak propracovani nametu je primitivni, jazyk netvarnY a obhrouble "proletarskY" kYdoyY. Je to proti Kaplickeho prvotine, Princezne z predmesti, literarni krok, ba skok zpet.

Willa gather: Farman RosiekY. "f7einfurtreY0.. poviclky,

Strata ri• Praha, Topieovy Bile knihy,, 24 Ka. Americka spisovatelka je u rids mama z prekladfi svYch velkych rorridnii; na nich mohli etenaki kritiky zjistit jeji vYteene vlastnosti yypravovatelske. D ye z povidek, obsatenYch v ze Farmed RosickY, jsou jakesi citlive monografie drobnYch hrdinit vSedniho prostkedi: venkovskeho a mestskeho: treti je toliko jetonova vzpominka. V Rosickem pekne kresli autorka eeskoamericke prostiedi a jeho zyla gni, spoleeenske zvyky a pi-edsudky. Na venek jednolita hmota Ameridann rozpada se pod jeji drobnohlednYm ztelaim v jednotky rasove i narodostne velmi rfrznorode.

A tak je eteni jejich knih nejen pouta.ve krasou slova- a obrazu, ale soudasne informativni.

Drobne sPisy ShaVvovy.

V Sebranych spisech G. B. Shawa Dna-. stevni prac: za reclakee B. M. Kliky, vygly posledni (lobe dalS1 tri svazky: ZajimavY sbor Wagnerova. Prstu Nibelugova, Dokonaly magnerian, scenicka anekdota z Napoleonova Mu2 budoucnosti a dve a&tovky Vystkitky z novin a Prohlednuti Blanco Posneta, shrnute v druhY svazek Drobnosti. V prvni esejistieke praci pile Shaw prfivodce po Wagnerove hlavnim hudebnim dile, v nem2 naleza ohlas Wagnerovych revolutnich zasad, pro net ho stihlo dvanactilete vyhnanstvi. Vidi v nem dokonce podobenstvi tkidniho zapasta mezi kapitalistickYm systemem a delnickou vrstvou. Mut" budoucnosti., prvni historicka komedie Shawova, pojima jit Napoleona jako oddramatietelou postavu, ktera je ptelstena knou. VYstti .lky z novin derpaji latku ze Zenskeho volebniho zapasu ptedvaleeineho, ale nabYvaji .dnes aktuality syymi protimilitaristiekYmi v y r oky. Frohlednuti Blanco Posneta je uvedeno dlouhou. a mnohomluvnou ptedmluvou o anglicke censure, zajimavou zase srovnanim s dne gnimi pomerY. Aktova hra o Blancu Posnetovi ptedjima svou odvahou, s nit te gi naboiensky problem, zaklaclni ladeni pozdej gi Svate Jany.

Veechny tri Shaowy prate poutaji pozornost tim, jak se v nich objevuji motivy, zvladnute dokonale jeho zralYmi dily.

PO CESKEM DNU NA STATNi VtSTAVE V DALLAS, TEXAS. Cteni pkatele:— S radosti scieluji vsenl naSim etchaftlm, naS vYbor Americko-deskoslovenskeho Sdruten: jest nadmiru spokojen s provedenim 6eskeho Dne. Zajiste jsme my potadatele ftpine spokojeni, ne ale pouze my, zajiste Fe vgichni ti, kteri naS testy aeskY Den, kterY se odbYval due 14. rijna t. r., na ystivili. Doufame, Fe nelitovali to testy a namahy, s kte•rou byla navSteva jednoho kaZdeho spojena, a takto nom potadatelfim pcmohli. aby nage ma.nifestace, na ge narodni destaveniako, potkale se s Uspechem vgestrannym.

Minim a teZ se chci zminit a podekovat vkin, kteti vypomahali a fieinkovali na progra.mu Ceskeho Dne. •Prvni, DallaskY CeskY Orchestr za. tizeni Jerry Houpy-eho; pak za:peni deskoslovenske hymny "Hej Slovane" Mem; pak solo na piano Nicholas Kovandovitche; pak ptednes basne "Chodska" pi. BoZenau Valeikovou, s doprovodem na piano pi.

Olgou Kutilkovou; pal: pisne "Prod pak jste tak daleko maminko", peveckYm sborem tadu Jaro 'Oslo 130 - SPJST., s doprovodem na piano ni. Krutilkovou; pak pteclna gka senatora L. J. 8ulaka; pak peveckY sbor "Slavic" z West, Texas, sbormistr Dr. J. A. Pazdral. Temto 'dem jmenovanYin vrele dekuji za jejich Ueinkovani v programu . eskeho Dne. VSe bylo jak paleti hezky provedeno.

'Pet timto vSern tent, kteil svou ruku dilu a pracovali pro zdar na geho "deskeho Dne, at' ut jakYmkoliv zpfisobern, at' ut to byla agitate od jednech di psani do nagich ea.sopisti o eeskem Dni a podobnYm rfiznym zpfisobem vypomahali, v gem temto dekujerne, a pfeji si., by i nadale se zajimali a pomahali, by na ge Ceske Dny pokradovaly k lepgimu dal a dal do budoucnosti.

Za par dni budu zase psat.

Ustavarn s krajanskSm pozdrivem na •Oec•ky.

Jan 0. Bubak.

trani

vESTNiii 3- —

t —nee _ a Viedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR---FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVAK PUBL. CO.,

West, Texas a a Piedplatne 65e rade. Do stare vlasti $1.85 rodne.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zrneny adres zasilaji se do Hlavni tiadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, piedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestniln West, Texas Vesta has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South. sehfize. V listopadu a prosinci konaji se vYrodni schtize tadove. v nicht padavany jsou zpravy z price vykonane. Spolkevy tivot jest velmi dilletitym dinitelem v na eern celkovern tivote a nebYti tohoto tivota nebylo by projevu nazi jsoucnosti a tally bythorn se setkali se yeeobeenYin Upadkem nasi vetve a vtech slotek tivota. Posledni dobou slyeime stesky, jak to apatne v tadech chodi. ttednici si stYskaji, te • elenove do schfizi se nedost•avuji, 'te nechavaji liee na bedraeh iitednika resp. vyboria•te jsou Ihcstejni, te pros*" nejevi zajem, co se v tadu deje. To je zjev vatnY, vatnejei, net si snad mnohY uvedomuje. Dava se tim nejen pkiliena, moc, ale take zodpovednost do rukou tadu, kteti jsou nuceni o jednotlivych zaletitostech rozhodevati sami a east° jsou pak vystaveni kritice, to sami jednaji.

Z toho stave dostavuje se potom rozinrzelost a mnohY ilkednik odstupuje do pozadi. Rad Arad poctiveho pracovnika. Ne kaidY je 0choten se nechat kritisovat eleny, kteki pill doti do schilze jen tehdy, kdyt chteji kritisovat, vyhYbajice se dtisledne jakekoli" praci, za nit by musili ptijimat zodpovednost. Kritika jest jiste zdravYm zjevem. NebYti kritiky, bylo by napachano jiete vice chyb, net se jich pate. Jente tieba si uvedomit: jen to kritika jest zdrava, jet pkichazi od kterY se take siidastriuje einnosti, prate, jemut skutethe o pokrok tacit' jde a nejen o kritiku, jet druhYm ubird na chuti. VYroeni schtize mel by se stidastniti katklY ildny 'den, V teto jsou voleni utednici i rtizne vYbory.

Podejte na gi elenske vetejnosti zpravu o vati srhuzi vYrodni!

Hodno nasledovani. ftaci Ennis dis.25 chap° svoji nepianou rodovou povinnost k podpota Usill zachovani nazi mitivy matekske opravdove. Nedavno ye sve pravidelne schazi ocihlasoval poplatek pet centu na Clena — Tea xaske Matici Vyeeiho Vzdelani." Nemajetni nadani studenti naeeho ptivodu dostavaji od teto nati svepomocne instituce nezarueenou pujaku, aby mohli studie dokoneiti resp. vyteiho vzdelami dosahnouti. Znate heslo "Netrod sobs"? Mohlo by se pozmenit easove: "techoslovaci Texasu sobs." S yYm nadanYm nethajetnYm dceram a synilm, dychticim po vyteim vzdelani.

• Pied velkYni dkolem. Zatadili ,jsme do t. oisla easovau ilvahu redaktora eechoslovaka br. A. I. Morrise, pojednavajici o na gi tleasti pti oslave steho vYrodi neodvislosti Texasu.

Pti poslednich navetevach v silnYch osadach ptesvedeil jsem se o naprostern souhlasu, podileti na historicky pamatne i vYznamne Centennial co C' echoslovaci, chcete-li Oechoameridane, nerozdilne. Vespolek, co jeden ukaznenY celek. Co ptisluenici jedne rodove sptiznene haluze. Jedine- SvornYm, vespolnYm ptieinenim milteme z nazi tieasti vytVotit manifestaci velkolepeho rozmera i obsahu. My texaske Centennial dflmysliitro

organisovanim nag osiavy ukazati finonaro• din vekejnosti naei pcZetnost, silo,: vYznam.

Tato manifestace musi ntco rici, ji bude motno metiti, jak hlubokoa jak eiroko je deskt'.! uvedomeni vklineno do tivota mladYch. nava, a lhostejnost, ktera po svetove valce rozhostila se v rnriohYch osaclach, vyvodila cladasnY natek. te 6,esky tivot umira, te existence Ceske Ameriky je ohrotena. Neni to pravda. Kdyby bylo, pak by dnes v Soustati nebylo ani jedineho oechoslovaka. A je to piece cele, tteti„ etvata generace, na kteroa piece jen bude mane, se spolehnouti. Svet starch spattoval v anglietine hlavniho neptitele, mlada generace, ktere padalo se oficielne vetepovat laska, k ptecikilm, podala se zajimat o einnost svYch rodida. Kdyby mladi nerneli zajem o veci, ktere se tYkaji stare via sti, nevenovali by jim tolik pozornosti. Kdyby deska Amerika miela jit z posledniho, zajiste by i sebernen gi podnik ztroskotal. A latece lc sky Sokolsky slet v Chicagu dokazal, ze nic se nezmenilo, nic neubylo na nadeeni, na vedomi Ceske Ameriky. Slet vyznel v obrov_ ske slavnosti representujici nazi eesko-americkou haluz jako zelenajici se a slibne rozkvetajici. Prato naee ileast ph Centennial nebude pouhou okazalou paradou ale projevem tivota narodniho, pokraeovanim dila, ktere Amerika ut uznala a ktere dila mladYmi bude ptechovano generacim daleim. easovY kolegy A. J. Morrise budit zaeatkem ptiprav, ktere musi bYti ptedsevzaty bez prin. tahil. V ka.tde krajanske osade je nekolik spot_ ka, kde nas velikY tikol budit uvaten, ditkladne promysleri a yydan projev vefejnosti.

Nag spolkovY organ popteje dostatek mists ilvaham, navrhttm naei tadasti pti Centennial se tYkajici.

Vytavej a z yitetit! Vytrvalost! Tot' heslo hesel, tot' znameni,_ v nemi zvitezie. Oveem ae 'vytrvalost ne v zahalce, net pki Cinu, nebo lope., pti konani ustavidnem, pti praci katclodenni a neustale. Jsi synem naroda, jemut nejvice ze .veech, co na svete ziji, pottebi jest, aby v gechny sily sve napnul, aby bytost svou uhajil, a co totet jest, aby s Ye vtem na rovers postoupil. Cim mensi nas, tim vice na katcleho z nas se poeita. Smie tedy ochabovat a odstupovat?

Ba, nesmi nikdo. Mir, Tyre.

Jen vs-C! NadhernY je zvyk voliti ye vtem vyeti stranku; v ka.maradech, pkatelich, v zahavach, v knihae,b, v hovoru, v obvyklem rnyeleni, ve veech tivotnich pomerech. Navykneme-li si hledeti vtdy vzhilru, snatiti se. abychom dosahli o nee° vyee a nem dale ve koname, ma to viiv na naei povahu, povznaei to cenu a vede to k vykonani velkYch veci. Zakon vYvojovY pohani stale eloveka kupteclu„ odhalovati vedne zakony pra NTdy. Jame za timto vnittnim pudem, usilujme o myeienkovu Cistotu, o pravdu a nepromarnerne zbyteene clrahe chvilky tivota.

Meditate belohorski. Ceti lido r, 1618 jen z east jsou odpovedni za poratku na Bile Hoke a ztra,tu samostatnosti, nebot' situaci svou proste dedili. R. 1608-09 stavove Caeti obratnou,.. lojalni politikou vymohli sla y -nYmajest(krlovymde) svobodu viry, a ad byli vitezi, zarueili piemotene meneine Upinou rovnopravnost. R. 1611 °pat mistrnou dipiomacii ziskali od krale uznani, te kralovstvi Ceske ptestava bYti dedidnYm a se ineni ye stat volebni, i slib, te se za tivota krale Matya ge nebude jednati o ptietim panovniku. A piece do eesti let veecky politicks vYsady byly tvraceny, tYm2 cisatem, jent na ne ptisahal a te zachovall stavove i lakes tyto nejhrubei provokace zan konnY klid, as nepovstali se zbrani v rukou, jak bylo svate jich pra y° a povinnost, za to Viden jim ukazovala jen zpupnou pohrdlivost, ptechazejic hrdopy gne protesty a stesky. u •eatejic stavoVske zastupce a cynicky ptekrucujic a ru gic i zavazky majestatu. Stavilva roku 1618 jit nezbYvalo, netli se podrobiti ye vtem a vtudy, anebo se pustiti do zoufaleho boje na tivot a na smrt. Dries nezatracuje solid dejin stave, te se dali v odboj e vnuceera 1-",m oa!rirj. b:"efal-1

Ve stkedu, dne 7. list. 1931. slaboti, kdyby byli dale jho snieeli. Ale vina Aavu jest, a kruta, te v odboji neobsteli, te byli piemoteni. Titet stavove, kteii se deli r. 1620 poraziti, pied tim r. 1608 a 1611 se osvedeili vYbornYmi politiky, tat elechta, ktera se pia jedine bitve maloduene vzdala, cloyed-la potom po desetileti v cizich slutbach hrdinsky a se zapalem ztpasit a umirat, pro pouhou nacieji, te se zas vrati do milovane vlasti — nebyla tedy tak neschopne. a schatrait. Stavove deeti prohkeeili se na narode, ponevadt porutili ptirodni zakon, jent vladne y eene. Onen zakon, jent udrtujeendrodni soudrutnost veech eleml a spina vedomi Clena naroda s vedomim Clena druheho ve spolethe vedomi narodni. Roku 1620 nebyla valka narodni a svata, protote lid s ni ne•itil, lid byl od ni spite odputovan. Stavoye povYgili pang sobecky swaj zajem nad narodni a proto oddalili od sebe vrstvy lidove; ba i meg ranske. Ten smysl maji vYtky soudasnikta Z toho plyne vYstraha tak jasno, pro naee dni, to mravokarne vYklady jsou zby teeny. Lhostejno, zdali nitei nebo vyeei cly a jejich zajmy ohrotuji soudrutnost naroda. Kdo nepochopi toho prosteho zakona ptirodniho, zniei narod i stat.

Ne osslavovini, vychvalovani, ale nasledovani dobreho ptikladu. Pravdivy Clo y& nenecha sebe oslavova.t, leda idejem, jit nezietne Z oslavovani je "Uplatek". Nejlepei uznani neni slava osob, ale nasledovanim dobreho ptikladu a podpora snah, jim2 oslavovanY Lista,rna redakee. Za.sloutilY spolkovy pracovnik br. J. Mikula zaslal redakci pozoruhodne vypravene Oslo "San Antonio Evening News" ze due 24. tijna, vybavene zdatilymi reprodukcemi vYznaenYch historicky i dobove pamatnYch mist mesta San Antonio.

Pozornost nas uptinine pateeila, za nit srdeenY d-ik! — Do Houstonu . anonymnimu pisateli ptipominame zasadni pravidlo redakce seriosnich listii, magazinti a jinYch publikaci. te nepodepsane dopisy se neuvetejriuji a jdou do — koee! TichY pozorovateli! Piedneste Vati stitnost ptecine doma, v kadove Nedostane-li se Va.eemu jinak davodnernu ohrateni vilei zaujatosti kadu proti Sokolu tadouci pozornosti a napravy — Wee opravnena kritika bude v organu uveiejnena.

CervenY Ktit je na ptedni fronts v katide valve proti chorobe. Byl organisovan, aby pkispival vtem ranenYm ve valve a aby chranil lekate a oeettovatelky pracujici ve vojenskYch nemocnicich na fronts. OervenY kilt je dobte znam tot tem, kteii utrpeli zemettesenim, hu •ikany, povodnemi, notary nebo cpidemiemi. Cerveny kilt poinaha miliontim raeich obeanti roene. Tato pornoc je poskytove.na v temte duchu jako za. valky — o zranene je pedovano bez ohledu na to, jake jsou rasy, viry, nebo narodnosti. C. K. pomaa proto katdY musi pomahati ha Cervenemu Ktiti, aby mu umotnil pokradovati v dalekosahlem programu milosrdenstvi.

OlenskY ptispevek je dolar roene, z toho pa• desat tenor zilstava v mistni odboece a nich peduje se o dlenovu vlastni obec; zbYvajicich padesat centti zasila: se iistiednimu iiditelstvi, kde jsou tyto penize vtdy ptichystany pro ptipad nejakeho velkeho narodniho neetesti. Kampan katdoroani yYzvy k yetejnosti zaeina di-1m ptimeti, v nedell 11. listopadu. KatdY, kdo elite brati podil na akcich ve prospech trpiciho lidu, ma mezi zminenYm dnem a Dnern Dikilvzdani nositi na prsou odznak 'derv. Ktite ZMENY ADRES posileite nikoli na Vestnik, West, Texas — nYbri pkimo br. fieetniku HI. jehot adresa zni: Ed. L. Marek, Fayetteville, Texas. Opravy v adresiii odbera.tclii irestniku einime vYlaradne dle instrukci t1.4 . Marka. Posilite-li zmeny do West, musi. me je odesilat do Fayetteville a mime s tim zbyteenou prici a vYlohy pogtovneho. Neopomente udati rad, k nernui patiite!

S hr. pozdravem, Vestniku,

Ve stkedu, dne 7. list. 1934.

Oddil dopisovatelski. llopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zavadne poleraiky, pokadatel pkedklida ve smyslu stanov Tiskoremu VYboru k vlastnInan rozhodnuti. itad Vlastenec, cis. 45.

Yoakum, Texas.

Musim oznamiti, to jsme minulY mesic pkijaii 3 nova eleny do nageho faclu, a site Rudolf Mikeska, Theodor Mikeska a Jos. Mikeska, a jak doslYcham, na pki gti schfizi budeme miti jednoho dekance.

V posledni schtzi bylo ujednano, pozvat nage tenske deny zase jednou do schime, totit na druhou nedeli t. m. proto jsou vtecky aby pkitly a pkinesly nejake zakusky a my se postarame, abychome tizni netrpeli, a tak oslavime 11. listopadu, Den Pkimeti.

S pozdravem, John H. Elsik, taj itad F. B. Zdrabek, cis. 112.

Guy, Texas.

Mill bratki a sestry!

Zase zvestuji yam smutnou novinu. Dues, 4. listopadu jsme byli na pohibu v East Barnard„ bratru Jaroslav Valdikovi, kterY ukoneil svuj tivot, stkeliv se do hlavy z vojenske pistole t dne 2. list. rano, z omrzelosti nad jeho chatrnYm zdravim. Tat nasledek \Talky.

Jaroslav byl ve Francii ve valce s Leo Sittou, kterY byl pohkben pied tYdnem a spolu vratili se domft z valky jako dobil kamaradi a znami, ale oba s podrytYm zdravim. Jaroslav Valeik se narodil 9. srpna 1896 v Hott'alkove na Morave, z rodidit Jan a Anna Valeik. V roku 1909 pkijel do Ameriky s jeho strYekeni 8tepaii a Rozi ValeikovYmi do Guy, kteki si ho vzali s sebou jako viastniho, neb Jaroslavtv otec byl zemiel a matka mela vice (lei.

Jaroslav byl pokften 'Jan, ale jelikot stryeek men tat syna Jana, tak aby se to nepletlo, pojmenovali ho Jaroslavem, kterei jmeno si stale ponechal. Otenil se v r. 1919 se sled.

Toniekou Sebestovou, kterou zde zanechal ve velkem zarmutku na pekne zakizene farme jejich ptioinenirn zbudovane. Pak zde zanechal 2 syny, 12 a 9 rokii staki. Pak strYeka a tetieku 8Wana a Rozi Valeikovi a sestkenku Johannu Brodeckou a bratranka 8tepana Valdika v Houstone. Pak zde zanechal strYelta a tetieku Josef a Rort Valeikovi zde v Guy, tat bratrance a setienky a vice jine rodiny, pkatel a znamYch. V Hott'alkove jsou jeho tii bratki a sestra vlastni a tat nevlastni, a nevlastniho otce. stetaZesnuly mel krasnY pohkeb, lidi bylo mot a tech automobilit mohlo by ti blizko dvou set, neb prfivod byl dlouhY. Tet mnoho krasneho kviti, cot dokazovalo v jake oblibe Jaroslav byl, i u br. a ses. kadu Karel Jonas SPJST., ku kteremut patkil. Tat mnoho legionakti se sjelo aby svemu druhu vzdali posledni poctu. A ver y, to to bylo dojemne jejich rozloudeni, kdyt jemu kterYsi legionat kdesi v (tali vytroubil posledni pozdrave co druzi legionaki stall v pozoru,. a legionaki z East Bernard a Wallis zase vystkelili tkikrate salvu na rozloueenou. Toto v ge se del° u hrobu. Pohkebni tee vykonal rev. Horak z Caldwell a rosenberkskY peveckY sbor pekne za eesky. Pohkebni 'tee v dome smutku byIa, pronegena &sky ,a na hititove anglicky.

Br. J. Gajevsky se s Jaroslavem Valeikem rot loueil za kid Karel Jonat.

At' odpodiva v pokoji!

Rozi Mikeskova.

Uhiodoly a hute a koksove pace ptivabily do Pensylvanie veal poe'et slovanskych del• nikti, net kterYkoliv jinY stat Unie. R. 1920 jich tam bylo zamestnano okolo jednoho Polakt1 se tam napoeitalo pies etyki sta tisk, Slovakil bezmala tki sta tisic, OeehO til ne dvaeet tisic, DruhS,stet, vykazujiel.

F.,STNiX

Kollar a Boizano.

J. B, 6apek EsTNAcTE vYroei republiky vede nas k vahatn; k nim slusi pkieist i otazku ide.ovYch zaklacift nateho oaskoslovenstvi. Tato otazka bYva. u nas canto podcefiovana, cot svedei nejen o nevike v ideu, ale i o nedostatku realne zkutenosti, to idea je take silou spoleeenskou. • usmeniujici a jednotici.

Natim politickYm osvobozenim bylo nam dano jmeno a fikol eeskoslovenstvi v dvojim smyslu: v narodnim, kterY znamenal koneene spojeni &site a slovenske \rave, a ye smyslu statnim, kterY znamena soutiti ruznYch narodnosti ve state eeskoslovenskem, pkedeveim soutiti narodnosti eeskoslovenske a nemecke. Toto dvoji pojeti povaleeneho eeskoslovenstvi bYva, velmi dasto matenb a michano dOhromady; je nepochybno, to obe musi bYt nejak sdrutena a vyrovnana, ale k tomu je ptedevtim potkebi je specifikovat, zhodnotit a pak vyhledat spoleenY koken a cil obou.

Ideje se nejlepe Jevi v osobnostech, ktere byly jejich dUslednYmi a tvotivYmi nositell. Pro ideu obojiho ,easkoslovenstvi jest nejvhodnejti zvolit d ye osobnosti z doby naeeho obrozeni. Jsou to Jan Kollar a Bernard.

Boizano. Jsem pkesvedeen, to oba nam mahou mnoho tici k nagemu eeskoslovenstvi narodnimu i statnimua Jest v nic sila programu duchoveho i kulturniho, sebevedomeho i sebezapiraveho, tradieniho i moderniho, narodniho i vtelidskeho. Vtimneme si, jak sviij narocIni a statni program prohlubuji a podezdivaji Nemci, Francouzi, Italove, Anglosasove. Jsou to nekdy spite iluse net ideje, ale jejich vliv je silnY, zapalnY, odutevnujici; u nas panuje stale podivna prazdnota. Nelze vskutku pokladat za prakticke, regi-li se ota.zka eeskoslovenstvi statniho i narodniho u nas jen s hlediska "pratickeho", to jest chvilkove prospechoveho, studene poetakskeho a podobne. iteknou-li nejednou zastupci Slovaka i Windt, to soutiti a Slovakfi nebo eechii a Nemcfi jest manteltvini z rozumu (pii. nejleptim), pak to nesveclei o pkilitne stmelujici a otivujici silo .metody oiste politicky prospechove. A praye my bychom mohli rozvijet a uplatnovat ideove tivotnY program, za kterY by se nemusil stydet nej yyspelejei narod.

Stavime tedy Kollara jako vzor historicke spoluprace a jednoty eeskoslovenske, ktera byla ye mnohem oputtena ke gkode obou vetvi. Kollar, spojujici v sobe hlubokou reformaeni tradici a nOvodobe vedomi narodni, osvicenskY kriticism s probouzejicim se nadtenim romantickYm (v ohledu literarnim klasicistickou umekenost s laskou k lidove citove pisni), evropskou kulturu s veficim slovanstvim, pkines1 mnoho, co nebylo dosud naletite poznano a obecne uplatnano. Pkilit se zdfiraznovaly archelogicke a lantasticke prvky v Slavy deal a Staroitaliji slavjanske; katcle dilo ma svou strusku.

Nenravem vtak bylo v Cechach i na Slovenskit zaporninano na. N ye a tyfirei podnety Kollarovy, na jeho pojeti narodnich na jeho humanitni a kulturni vYklad slovanstvi a na celY hrdinsky pkiklad jeho sobnosti, tak vyhranene a konstruktivni, tak tine sloutici a pki torn se vzpinajici za nejvy.8cili. Kollar dovedl spojit utlechtile lidstvi s titanskym napetim; je potkebi promyslit a procitito jakYm- rozmachem byla Slavy dcera a jine pokusy basnikovy y ovzdugi obrozenske idyly. Zde jest vYzva a pkiklad pro pohodinost; pro snitena nebo vilbec znieend mei:aka dne gni doby. Kollar v sobs vysoky poaet Slovanfa byl New York, tketi Illinois, atvrtY Ohio, paty Michigan, testy Wisconsin.. Z mast primat Dalai Chicagu. Je tam usazeno pies pul millionu slo-eanskych mute a ten. Chicago je metropoli Slovaleft a Srboehorvatft: Cleveland je hlavnini mestem SlovIneu: New Vorl. : den R1,101 R.11.111 15: i Bulhazt,

St rana 9. sloueil energii Vetve Ceske i slovenske, rorti, movost i mystiku, zapasivost . i hninanitta Byl elovek duchoVni, a pkeee pracoval i o golitickena planu eeskosIOVenskeho statu. zilstava vzorem deskosloyenstvi svym dilem i svou osobnosti.

Bernard Boizano byl Kollarfiv soueasnik.

Byl mu vtak blizkY nejen vekove. Pfisobi/ jako utlechtilY osvicenec a jeho humanitni myglenky zasahovaly eirokY okruh Nemcfi i Kollar vyrostl z protestantismu, Boizano z katolictvi. jejich snahy se vtak nepro. tinaly, ale umocnovaly. Dilkazem tohoto tvrzeni je osobnost Palackeho„ kterY ye svem mladi prokl obema vlivy, KollarovYm i Bole zanovYm. Dilkazem jest i osobnost Masarykova, jent rostl z Kollara i Bolzana a sny obou uskustedfluje myelenkove i politicky.

Rok 183'7., kdy vytel Kollart y spis o slovanske yzajetnnosti i Bolzanova Wissenschafslebre„. motno povatovat za kulminaci obrozenskeho pftsobeni obou vficict. Jak jsme dues vzdaleni od doby Bolzanovy! Tehdy za nim stoji bez rozdilu narodnosti elechta, kulturni pracovnici ; meet'anstvo. Jeho vlivu se poddavaji Zahradnik, NahlovskY,. Havlieek, Rieger a jini. Bolzanem vrcholi a poll-id-1u konei vztah nemeckYch kuiturnich y enein k oeskoslovenskemu obrozena co pro ne znamenali stark Wand Adelung, Royko.

Herder, Fries a mnozi jini, kteki nejen s porozumenim, ale S laskou podporovali nape snahy! Po roce 1848 se ovtem vitr cele 0brad. V nova dobe je pak veteinou ureovan vztah deskYch Nemcu k nam videtiskYm klerikalismem, jak vykvetl zvlaite v Luegrovi, pruskYin pangermanstvim a rasovou filosouniversitnich demagog y . Proto fii zasiuhuji tim upkimnejti vzpominky — a nejen vzpominky — ti Wind, kteki se k nam stavell zceia jinak v dobe, kdy jsme byli daleko slabti a chudgi net dues. Bernard Bolzano, jehot filosoficke spOjovani ideje humaitnitni s protispekulativnim (protiheglovskym) racionalismem a logicismu s aspekty psychologickYrni, se ozYva, nejen v Husserlovi, eeskem Wind, ale i v Masarykovi, mute bYt mocnYm ptikladem pro hledani spravedliveho vztahu eeskonemeckeho pro hlubti zdfivodneni eeskoslovenstvi ye smyslu statnim. Vrati se nak Nemci k tradici Bolzanove?

Bylo by jiste motno hledat i jina pojeti deskoslovenstad narodniho a statniho. Pcvatujeme vtak za po ,..febno vyzdvihnout eeskoslovenstvi Kollarovo a Bolzanovti, prototo spolu vytvakeji dokonalY souzvuk na geho vedomi a Ukolu narodniho a statniho. A vytvakeji ho tim. to °be mail dosah vklidskY. Narodni aeskoslovenstvi, rostouci z Kollara„ i statni, rostouci z Bolzana, mute bYt vzorem pro plan lidstvi evropskeho, ktere by bylo dokonalou jednotou v mnohosti.

A takove eeskoslovenstvi je tkeba hajit nejen slovem a virou, ale bude-li v tetkych dobach nutno, i prostkedky jinYmi. Sluti vtak mit program jasnY a sledovat jej i v dobach mrakot a vystuphovane pudovosti a bestiality; nedejme se strhnout pkikladem tech, kdo — jak dejinnY vYvoj pouenje — byl!, jsou a budou trestani za zradu nejvyttich hodnot. V na gem vYvoji se tyto hodnoty velmi ja,sne projevily a ztelesnily ve vildeich osobnostech; to zavazuje. teho se nail chytili. V zadatcich bylo se pkistehovalcfn chytiti davoveho zamestnani, jen aby uhajili hole tivobyti. V Novem Yorku 95 procent dacha delalo doutniky. Tento druh prate tarn zavedli doutnikati ze sedlecke tovarny u Kutne Flory. V Baltimora loupali Asti-ice a v Idte na zelinarskYch farmach trhali jahody a maliny. V zime chodili na praci, do tovaren„ V Chicagu lopotili v dobyteich poratkach a v dkevakskYch ohra-rodiny po domacku provozovadach. Oetne ly krejeovinu. V Clevelandu natli obtivu zavodech "petrolejovYch Rockefellerti.

Take jich mnoho bylo zamestnano v dratovnach atd. V St. Louisu zadinali v dkevarnach, pri vYrobe svieek, .hrubeho pytloveho platna, v v Ornatenadenieill v trtlelcovnach omaze v jatkAch,

StiRra 1t.

VISTAK

....w.r. ■•■•=xmwaoareae:...wea ■wrsw

Souelova Zenitta Antonin Jenne ...M41111111101■0■1111110•11M•

"Tak na zdravi!" povidal Soudkovi a oCka se mu smala. itukl si se Souekem a. vnofll svitj rumenY nos do 'Deny. UCinil douSek velkolep,Y. "No — pozejtii! Pozejtei!" s jakousi „radostnou nadeji se zasmal jeden ze spolustolovnikft.

"Co bude?" pta se Ple givec, nacpavaje si lulku.

"Vona mu vyprgi Unita," vysvetluje vesele druhy.

"To tit?" divi se Pleg ivec. "To je to tit rok?"

"U2 — pozejt •il" libuje si tazany.

"Von, tenhle pacholek, se vioni nemoh Sylvestra dodkat," vysvetluje Ple givec Saudkovi, "tak se zpanakoval hned den pied tim.

A dostal pro vopilstvi vosum dni podminedne na rok."'

"Ale 2e to voslavim!" slibuje si potrefenY. "Vono to neni tadn'a maliekost, panove, lej rok se vod toho napoje zdrtovat! To si &welt jen tuhle cucne toho piva a ut aby toho nechal. A cot to vostatni?! Voh ta kovet konak -- a vo rumu ani nemluvne."

Scue,ek ion Held, diva so pa tvekich hostit rcjiste a ustraene a pornalu upiji piva, zaOm co panu PleSivci jit nesou druhou.

"A prilcde to LojzieE?" pta se Soueek, nebat' se mu zde, aby tedy vyjednal svou vec., kdyt jig sem tedy pkijel a kdyt to stoji penize.

"Vono to je tak, pane Soueek„" a pan Ple:;:ivec so dIverne nahnul k Sou:akovi, "vono mi vlastne do toho nic nejni, dyt to nejni my Bite. Ale voila matka nedela dobie! Dyt toda ma toho eloveka rada a mela s nim dite. . ."

"Vona to — —?" oteviel Usta dokokan.

"Jo, klidne hovoti pan Ple givec. "Vono ji to ovg em umfelo. Von je to kelner a vona za nim utekia ut po druhy. A matka si blazen mysli, te ji vda, sama. Vona shani ty noviny a dohazuje ji to, ale holka ma rozum!"

Pan Plegivec se rozumne napil.

"Von ten jistej je ted' v Liberci a holka je tam u nej,"dolotil po napiti.

"Ale — to teda — to panimama tak psala, ' zaratene podotYka Soueek.

"Ale — to vona piSe na vkcky strany. A dycky to hnel napiSe Lojzce a vona ji zas napiSe, to se na katdeho vykagle."

"Ale takhlenc se sem elovek zbfthdarma rozjede. . ."

"Ale tohie by pro vas, pane Soueek, nebylo!" vyklada. mu pan Plegivec uptimne. "To y am teknu! Vona je to holka do vetru — "Ale hezka je!" poznamenava Soueek a v duchu Sc loudi s vidinou.

"No — prave proto!" vyklacla Plegivec.

"Vona se na takovYho starYho dedka. jako jste vy, vykaSle. . . Kam byste se hrabal?!"

Seueek sklopil oei a pan PleSivec vstal kraei k vYeepu dozadu a ka,msi ven. Soueek se 7,a nim podival -- a rychle vstal, cho-pil hill a klobouk.

"Kampak?" ptaji se ho pkisedici.

"Ale — ja pki.du hned! Neco sem si zapomnal."

Kdyt vySel ven, hluene si odplivl, vy'Sel za rob a rychle cupital pkikrou ulici dolit, tam kde zvonily elektriky. Dobehl prave, kdyt jeden vttz zastavoval. Soueek do neho skoell bez rozmySleni.

Na otazku, karn jede, oznamil„ 2e by rad bedre...ti a to by red nekam k Nymburku.

"To bude s Denisova," oznamil prilvodei. proStipi listek a kaki, to SoudkoVi povi, kde bude tfeba pfesednout.

A tak se Soudek St'astrie dostal na Denisovb nAdraL a stihl veCerni vlak k Nymburfu. At' je kde chc, jen kdyt neni v Vgecko ho tam palllo.

Do Nymburka dojel v noel a tam ut to rochu znal. Za gel do hospody a trochu se vyseoal, Rannim Vlakem vyjel dale a dopo=',epocbrar,steeh. . .1

"Ja sem vas dekala, hospodaki, at naveeir!" omlouva se Vodstreilka, te llama pro neho pattidny obed. Sama pry se odbude vgelijak.

"Ale —to je jedno! Ale teknu vam, Vodstrdilko te sem mac rad, te sem doma!"

"A Nandu ste tam nekde nevidel?"

"Ne — a ani sem ji neshanel!" mrzute odpovida Soueek. "A vilbec, at' mi da katdej s Prahou pokoj!"

Kdyt Vodstroilka vySla, honem sahl do kapsy zimniku pro fotografii Lojzieky 8Vastkove. Byla tam a byl tam i ne gt'astnY Stofe,-eek.

Fotografii se ocitla v plotne a Soueek s uspokojenim hledel, ja.k ji plamen dychtive stravuje.

"A je konec s potvorou!" zahudel a zaveel dvitka u plotny.

Vodstrailka rozbila vajioka a udelala Saudkovi tiout'oudke svitky. Chutnaly mu nesmir ne. A kdyt se po obecle natahl na lavici a zahledel se ke stropu, byl by radosti vyskoeil, te je doma, te neni v Prate.

"Zatraceny potvory!" zanadaval v duchu.

A pojednou se mu zdalo, te ma takhle. doma nejlepSi pohodli. Vodstrdilka vaii dobee., je poetiva, moo toho nenahovoti. . . bnit si sem jinou Kdo vi, jak by to bylo.

Toble je ut vyzkotieno. . .

A Saudek myslel. .

"A to ani nepudete, hospodati, na Sylvestra do hospody?" otazala se Vodstreilka, kdyt se soumrak podal Hada do oken.

Soudek vstal s lavice.

"Podivam se tam," povida. "A vy budete doma?"

"A — kam bych Sla?" a Vodstrailka Se za • smala. — Soueek oblekl zimnik a kraeel k Samcovi.

Nekolikrat po ceste sehl do vnittni kapsy, kde mel zabalenY Stordeek.

A dlouho se nezdrtel, ad u Samce bylo vesolo. Jak zadala chasa hludet a zpivat, jak se ozvaly opile hlasY, vynotil se Souelovi peed zraky pratsky vyeep •— a pan PleSivec.

A Ctyticet korun dal tomu dedkovi! !

Fackoval by se Soueek.

To piece — doma je doma! A svatY pokoj.

Soudek si dal po sobe dve gtamprle hotke. * Bylo pin jedenacte, kdyt Soueek otevtel doma sin. Zamkl za sebou a chvili stal tie naslouchal. Potom vytahl z kapsy balidek se Stofadkem a ti ge kraeel ke dvetim komory.

I tam chvili postal a potom odhodlane tevtel.

Vodstreilka se ye tme vzchopila: "Kdo je to?" zvolala zdegene..

"Ale — to sem. ja! Jen se nebojte a lette!"

Humane hovoti Soudek.

"A co chcete, hospodati?"

"Ale tuhle sem yam ptines Stofadek. Ut to nosim v kapse kolik dni. . zadina vysvetlovat Soueek a potme se blitl k Vodstreildine posteli. "A von tuhle falat . ."

A Soudek podal Vodstreilce vypraveti, jak mu farat vytYkal pohorgeni.

• * * Hued den po Novem race brzo z raita kradel Soueek s Vodstreilkou ria faru.

Vodstreilka mela novY Stofdeek a zatila Stestim.

A Soudek vylalitel take spokojene.

"Aspon nebude pohor geni, diistojny pane," povidal panu farati, kdyt oznamil, te si tedy Vodstrailku vezme. "VohlaSky miltou bejt jednou za ttikrat,. ale voddavky jen tak; pH tanni."

"Von je dlovek peace jen uz star gi!" omlouva se. "Tak jak pak parady!"

A talc se tedy &meek otenil.

KONEC. "Kclyby obchodnici byli tak vlasteneeti, jak to ulcazuji na vekejnS Tch banketech, pak by ani nepohledli na, japonske zbati, skropene pctem."

Sir Ben Turner.

Takove, ut je povaha eeskeho naroda, te se chytame rozumu, teprve kdyt toneme, nebo Icciv2 ram stfecha nad hlavou.

Poslanee

Ve stredu, dne 7. list. 1931.

"Fidlovaeka" /-1-1YLOVA "Fidlovadka" provozovana, poprve 21. prosincc 1834, tedy peed sto lety v pratkem stavovskem divadle. Tyl napsal ji patrne pro peittebu beineho repertoiru lidoveho, dobto znaje tehdej g pratske divadelni , publikum 'Ceske. Tendence hry je pit/lief:1nd: Tyl chtel tu tepati nemrav tech Pratanri, kterYm dekina byla tehdy sprosta, kteti jen nemdinu povatovali za "nobl".

Takovou je pratska maselnice pani Mastilkova, jiz ye hre teto stavi Tyl za odstrakijici pfiklad. Za synj jazyk stydi se i "S"valije" Dudec, podle jmena pectivy deskY Dudek. jent si pfijmeni pofrancouz gi a v Cestine i nemdine francouzsky zadrhuje. Am sledne Cibulkove nebylo rOdne jmeno dost nobl, povlattila si je na Cibuldini. Vlastenectendenci Tylove hovi i jeho figura bodreho Sevce Kroutila, uptimneho vlastence slepeho zpevaka Marek. Ten (ptedstavoval jej o premiete znamenity basista Karel Stra• katy) zpiVa na narodni slavnosti "Fidlovadce" vlasteneckou piseri, pro kterou tato s napevem Fr. Skroupa, jent jako kapelnik Stavovskeho divadla slotil k Tylove fra gce hudbu. FraSka, jit Tyl sam povatoval za "pouhe ivota pratskeho obrazy" neudrtela se dlouho na jevigti. Za to pisen. Mare gova„ ktera se velmi libila a kterou StrakatY a barytoniSta Pigek davali na programy svYch venkov-skYch koncertit, veSla brzy v znamost po ce-le vlasti. Byla to (Kde domov mrij. . ." R. 1838 vydana tiskem ve sbirce pisni "Veiled" (dil 1.) Ve§la v oblibu.jiste proto, to vyjadfovala proste site a naivne, ale tklive my genku lasky k vlasti, cot v dobe tuheho absolutismu melo dojista velkY VYznam. Uznavanou hymnou narodni stala se piseri tato at v letech S'edesatYch minuleho stoleti, po Nratu pak udinena hymnou statin.

V dobe svetove valky r. 1917 dr. Hilar, Set Cinohry Mestskeho divadla vinohradskeho odhodlal se uvesti hrli tu jako ukazku stareho divadelnictvi snad prave proto, te se v ni.

•zpiva "Kde domov mitj. . ." Nutnou jevigtni npravu jejiho textu svetil Adolfu Wenigovi..

Na jeho radu take sahnuto k scenicke hudz nit zamYSleno vziti jen pibe sefi Maretovu. Bylo tfeba v prvni fade zpeyni texty upraviti tak, aby odpovidaly nynejsim potadavkiim hudebni deklamace. Byla tu dale role Ondteje Jammerweila, psana nemecky. To nebylo v dobe vzniku jinak napadno a jiste na scene, na niz deskY humor vedle nemeckeho vystupoval, obsazena byla nemeckYm hareem. Weing nerozpakoval se ptevesti tuto roll do destiny a upraviti tak, aby byla patrna narodnost jednajici asoby.

Tteti podstatnou menu dovolil si provesti tahnutim obou &Asti etvrteho obrazu v jedno. V originale totit prvni Cast jeho jedna, no Fidlovadce, druha v Kravine. Protote pisen Marekva, v nit nyni Vrcholi yYznam hry, je ut v dasti prvni, nebylo by dojista s prospechem, aby potom nasledovala nejaka promena. Sloudeni obou dasti bylo motno bez jakYchkoliv nasilnYch zmen. Vtdyt' v originale v druhe dasti (at jedna v Kravine) kika Kroutil "Tu je Fidlovaeka" a Kozelka v zaveru zpiva, "Fidlovadka dodelala".

V teto Uprave davana tedy "Fidlovadka" na Vinohradskem divadle po prve 16. Cervna 1917 a jeji bouflivY fispech pfekvapil VAcchny, kteil si mysleli, to po treeh neb dtyroch reprisach zapadne. V,5;echno obecenstvo rpivale "Kde domov muj. , ." s sebou, ye nadgeni nebralo konce. Tylova fraSka doekala se na Vinohradech v doba one Sedmdesati repris.

Altij novY vynalez vyutiti kosmick( enerrtie zptisobi Upinott hospadatskou oleje a petrolej stanou se zbytednymi. Usttednim pramenem kosmicke energie Lit de pro zemi slunce, jehot motoricke sily ba•-.12 motVyna.leze..; no dobYvati i v noel. * * * "Vedce a badatele nesmime posuzovati pa bezprostfednim rieinku jam ,orate."

Marconi,

Ve st •edu, dne 7. list. 1934.

Chram Usvitu Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky

Sama sp tomu zasinala a Janula se smal s ni. Kavina byl na rozpacich, Milena byla jaksi zahanbena a pani doktorova se zahadne usmala.

"Neptete se, naznadi-li maminka, to by s nanai rada sla, pujde. Nutit ji nebudeme. A ted' tedy pokradujte. Milostpani laskave dovoli, abych na okamtik odekl. Jsme nablizku hajovny a zajdu tam dial nejake rozkazy. Neodchazejte daleko, abych vas potorn nasal."

"Sedneme si zde, je zde suche misto a takovY botskY klid,." povidala pani doktorova a neeekajic na souhlas, posadila se. Sestry a rada nasledovali jejiho ptikladu a za okamtik rozproudil se hovor a zaznel smich. Kavina byl opravdu dobrY spoleenik, blyskal se svYmi znalostmi Prahy a vypravoval sve zkuknosti ze zabav, ktere navAtevoval. Net se Janula vratil, bylo tit zase hodne veselo a posadiv se nablizko pani Albiny, a naslouchal.

Postkehla koutkem sv'ch oei, 'te jeho pohled sklouza, po jejim hrdle i.poloobnatenYch rukou. Malieko sebou zavrtela, zase odi ptivtela a zilstala klidna. Jeji male nohy byly yen vysunuty a sukne sahala nad polovinu lYtek. Pozoroval jejich formu a chvilemi zhluboka vzdychl, jako by zahanel nejakou starost. Jedne chvile chvatne hlavu k nemu otoeila a slab nadech rumence ptedbehl jeji lice. Jemu se zdalo, ze jeji pohlcd byl mekltY a nebkti ostatnich, jiste by byl ruku po ni vztahl.

Koneene bylo dam) znameni k rozchodu.

Janula stiski ruku pani Albiny, div bolesti nevzkkikla, a devdata velmi srdedne se louClia s radou a jeho sestrou, kladouce jim na srdce, aby urdite rano o devate do statku pti§li, ze na ne budou dekati a s nimi pUjdou zase yen do lesa uiiti krasne pohody.

Pan rada zitra odjede a nevrati se at pt.:Sti sobotu. Bude zde bez neho smutno a proto si musi vynahraditi poteSeni z jeho ptitomnosti„ dokud zde je.

Kdyt se oddelil, Sal Janula zamySlen a deveata take midela, jako by obnovovaly dojmy. ktere dnes zatily.

"Jak se ti, tatieku, pan rada libi? pteru g -laGbriemldn.

Janula pkekvapene zvedl hiavu. Byl opravdu velmi hiuboce ponoten ye sve mySlenky a ani nepozoroval,ae jde po boku syych deer.

"Rada? Nu, zda se bYti sluSnY mut a dobrY odbornik."

"Co je mi po jeho odbornictvi, rada bych vedela, se ti."

"Ale ano, je hezky„ uhlazenY mut a jiste jste se spolu dobie bavili."

"VYborne!" zahorovala. "On je rortomilY, a jako ma zpUsoby! Nikdy jsem se jeSte nesetkala s tak rortomilym mutem. Ten rozu.

• svetu, na nem je videti, ze se pohybuje ve spolednostech ate je rad na svete. TakovY mut je rnYm idealem, a kdyby si nine chtel vziti, hned bych se zail provdala."

"Prosim te, vtdyt' jsi je6te taba," ozvala se Milena prudce. "Ty máS na vdavani jeSte dasu dost. Napied se ja provdam a potom se bude vdavati ty."

Vgecka se •ozellovala a metila sestru nepiatelskYm pohledem.

"Co se ty do toho michaA?" odsekla Gabriela prudce. "Budu se vda.vati, at budu chtiti, a abys vedela, vezmu si radu. jefte dnes mu to teknu."

"Opovat se b'ti tak drza. On ti k tomu prava nedal, bavil se s narni obema stejne, kdo vi, YrItt Tie tral;• byl +rt1,6 vc1rni pozor0"

Strana 11.

Tts

"Ty jsi smeSna", posmivala se jedovat.

"Prototc, je nekdo zdvotily,.hned si mysli, 2e udelala dojem. Se mnou stale mluvil a ty jsi jen vedle nas chodila."

"Protote je nekdo zdvotilY, lined si mysli, te's pustila. Dobte jsem si vtimala, jak sis nine dobirala, hanba mne chvilemi bylo; co si o tobe pomysli. Bud' si vezme mne„ nebo si nevezme ani mne, ani tebe, pamatuj si to."

"A Ja ti povidam, k si vezme mne. nebo to si nevezme tadnou z nas," ktikla Milena rozzutene. "Ja jsem starSI, ja mam vetU pray° nab. net ty. Mne se take libi, a kdybys ho svedla, stane se neco hrozneho."

"Dost ut, dost," okiikl je otec. "Posloucham vas a divim se. Po prve jste se s nim setkaly„ byl k obema stejne zdvotily a Lit se o neho dente. Napied musi on naznaditi, se o vas zajime, a potom tatice ja; musim iici, svolim-li. Maly byste se trochu opanovati, aby se svet nedomnival, to nemate nadeje se provdati."

"Povida.m, to se mu libim a to si ho vezmu," tvrdila Gabriela zaryte.

"A ja zase povidam, to se take nine libi ate si ho vezmu ja," vyjela Milena ptikte.

"Ted' toho mam- prave dost," okiikl je Janula pchnevane. "Ani jedna ani druha nemate tadneho prava a stane se, co ieknu ja.

To by jette schazelo, abyste se mezi sebou ktieely, aekoliv nemate k tomu prava, a i kdyby se rada o nekterou z vas zajimal, musi uplynouti nejaky eas, net k takovemu rozhodnuti dojde. Neznam ho take a musim se o nem informovati, protote se ma dcera mflte provdati jen za eloveka bezvadneho."

"On takovy je," iekla Gabriela ostte, nedivajic se na otce a jeji hlas sveddil, ze nepovoli.

"Reid jsem, to sf nepteji dalSi feel .ktikl Janula a nyni doopravdy pohnevan. "At' se neopovatite bez meho vedomi podniknouti nejakY husarsky kousek. Rano nas navStivi, ztravime s nim nedeli a pii to ptiletitosti 'si ho dobie vAimnu a take pani doktorova nenapadne na jeho pomery zeptam. Po tom latidu moci iici, je-li vhodnou partii pro mou dcery. Hadate se, jako byste nic nemely zapominate, to jste bohate nevesty, ktere mohou. vybirati."

"Snad v Syrakove," prohodila Milena jizlive.

• "V tadnem Syrakove. Uvidim-li pottebu, odstehtijeme se na podzim na- nekolik mesicii do Prahy a tam si budete moci vybirati. Videly jste samy, ze kdyt jste se ve spolednosti objevily, shrnul se kolem vas cel' mrak mladYch "Ano, sedlaci a ittednidkove," posmivala se Gabrilela. "V Praze je hezkYch a bohatYch deveat take cele mraky."

"Videla jsi to?"

"Neni tieba, abych to videla,„ nejsem tak hloupa, abych si nepiedstavila, jak to ye svete je."

"Ty jsi jette mnoho nevidela a je mi k smichu tve rozumovani. Ted' ut definitivne dej pokoj. A varuji vas, abyste pied hosty nic z toho, co jste povidaly, neprojevovaly.

Byla by nine smrtelne hanba, kdybych videl, ze sc samy dobizite ate snad budete odmitnuty, protote dojista rada neprojevil, to si nekterou z vas chtel vziti. fzeknete to vy mamince„ to k nam haste piijdou, nebo ji to mam iici ja?"

"Pvekni ji to sam, s nami ona nemluvi a kdo by se vydaval v nebezpeeenstvi, ze odmitiic ptijmouti."

"Mne ona take mute odmitnouti," povzdychl si. "Mam na vtechny strany souteni, dcery se mezi sebou neptateli o tenicha a Zena se se mnou neptateli k vuli deerarn.

MCI jsem vas nechati vychovati matkou, byly byste videly, jak byste nyni 2i1y."

"Ja bych ut doma davno nebyla a at budu moci z domova odejiti, budu St'astna. At' potom Milena vladne," Budu z domova dtive net ty," odsekla rozeilene,

"Jer

nro tebe nebt10

"Zas uz zadinate? ,Ten pokradujte, rada se y am vysmekne a bude se varovati„ aby s vami ptg el do stykd. Mejte piece trochu hrclosti a uvidite, to to dobie skondi. Rada nevi jedinY mut na svete a nebudete-li me souilti, najdu yam napadniky, to budete jista spokojeny. A doma pied maminkou budete opatrny, vite, ze ma vaude oei a ,Nr eho Si vtimne. Byla by to voda na jeji mlYn, kdyby mohla poukazati, ze jeji dcery si nejak neslOne podinaji. Chcete hosty u nas nedim pohostiti? V torn ptipade byste se musily samy o to postarati. Vite dobie, matka hostinn, ktere my ptivedeme,, nic neda.", "fteknu kuchaice, aby neco piipravila," nabizela se Milena.

"Snad by bylo lepe nic jim nedavati, aspori bude navfteva kratka a odpoledne je v hajovne pohostime. Zatidil jsem to jit, hajna, uz betela do Syradova a setene nejake lahuclky. Z domova se poUou do hajovny ptibory a vac bude odbyta, ani bychom se mu sili obavati, ae term nejakYm zpusobem hosty urazi. Jell aby bylo zitra tak hezky jako dnes, yydati se nam to, a ja doufam., is is pani doktorova ziskam cenne informace.

"Ne abys ji ptemlouval, kterou si ma rada vziti," varovala Milena hrozive.

"To bych si smrtelne 'Skodil. Rada se mui rozhodnouti sam."

"Ale naznadit se mu mute, ktera z nas starSI," piipominala zatvrzele.

"To on zdaleka vidi," po'Sklebovala se Gabriela, "mladi se node. zaptiti."'

"Zrovna jako se neda zaptiti, kdo je jeate polovienim ditetem," odbyla ji Milena.

Snad by byla zase propukla hadka, ale nejakY povoz jel polni cestou proti nim a obe zmlkly. Ratyne do zameeku byla zakryta skupinou stromu a ketii, a hlavni fronta budovy vedla do zahrady. Kdyt veSli do domu, ze dvora ptichazela take pani Olga, aby dohledla k podavani vedete.

Vedela ut, to mut postal povoz na stanici pro nejakeho pana, ktery bydli se svou sestrou v Moudrove, a to to sestra je vdoyou po doktorovi. Povidavy koei vSechno tekl, ani bylo tieba se na to tazati. Nedbala, prod mut tuto Usluhu dela. a tuSila, to mut i dcery se s novYmi neznamYmi asi cdpoledne nekde v lese se'Sli. At' je to kdokoliv, ji je to lhostejno, ona sama neciti potfebu znamosti.

"Chci ti oznamiti, ze zitra dopoledne ptij dou k nam na okamtik hoste," meal Janula; snare se dodati svemu hlasu hodne lhostejnosti. "Je to finaneni rada Kavina, ktere mu Madas naSel v Moudrove letni byt. Je tam se svou sestrou, vdovou po Micah, Petulova se jmenuje a setkali jsme se s nimi nahodou.

Rada je velmi mil', mladY mut, a* vybornY finaneni odbornik, kterY mi poradi v dfiletitYch dariovYch otazkach. Chteji zde jako dobie vychovani Tide vykonati zcela kratkou ne.vttevu a piijdou kolem, devate rano. Devdata byla od nich pozvana k vychazce a myslim, te jim nebude na akodu, budou-li miti zde na samote spoleenost, od ktere mohou ziskati."

"Mam jim ptipraviti neco k jidlu?" tazala se lhostejne. ,"Rozhodni, jak sama cheek. Pozval jsem je na odpoledne do hajovny, kde jim hajna uvati trochu kavy. Rada, net dostane dovolenou, jezdi sem pro sve zotaveni vtdycky v sobotu,. a v pondeli rano se vraci do iitadu a proto chce utiti hodne mnoho less."

"Nebudu je tedy u nas zdrtovati, a chceil-h. j im podati trochu vina, piipravim na misu sugenek."

"To dostaei. Sama se ptesvddeiS, to jsou to velmi uhlazeni lide. Deveata jsou jimi 0-kouzlena."

Pani Olga se pousrnala a nekikala na to nie.

Jindy Se u jidla vlabec nehovokno, a hovot!lo-li se piece, byly to pouze dcery s otcem. ktere mluvily. Dnes ku„ podivu i ty byly ti clad a pa vedeki 41y zahrady, zahy vS'ak. se vracely do svYch pokojikii, prohlitejiee tiorlive sv6 toalety.

(Pokratovani„

vksmix

Strana 12.

•aa.-1

7,11 7)KA

ZE

'I TULAeKA.

Raga Kubatova-Kaldova.

HrubY • bodlak mezi zuby, bolest v hrdle dusi, Kam jdeg, holka?

Kam? Proe?

Jen tak, jdu si.

Lesy, pole, volaji ji,, slunce liba vlasy, Meg tak sama Ne! A kelyg, at'si!

Blatem ga a pies kameni, r stopach krev se rosi.

A cog bolest?

Ash ta kdysi .7asavY gulch vytrysk' z hr hati pohled kos-Y. Co jsi, balks?

Nevjm Pohodila. vlasy.

Dallas, Texas.

Mill itten:S1 Vestniku!

V pos3edni schuzi tadu Jaro, dlenove se usnesil potadat svou vYroeni zabavu dne 11. listopadu. druhou nedeli. 11. listopad je vYzroadnYrn cinem 16. vYroai eeske samostatnosti a ket kteremu g fedelu br. Rendl byl vyzvan, aby vhodnYmi slovy, krat gim ptedneseni vzpomenul vYznamneho toho dne a nag krougek zazpiva vhodnou piseri "Hrad,eeany". Jsme my, elenove tohoto krou gku vedomi si chyby jig jsme ueinili na 6eskem dnu,. ale ptesto neodkiadame flintu do gita, ale cheme, se zdokonalit a chybu napravit. Vime, ze nam schasi vedouci hlasy, ale yule je dob Upozvolil se jeden Glen, ge na nas dohledne. Diky mu za tu ochotu, a sna gme se to ochoty va giti. Mnohy snese radeji nespravedlivou chvalu ne gli spravedlivou chitku.

Nechme se poueit.

Jegte jedna vzpominka mne nese zpet 16 let. Bylo to roku 1918, kdy zde v Dallas byl porueik Nidrle a porueik letecke slu gby, Maryneik. Nebylo to vzacnosti, neb tou dobou casto mezi nas zavitaly osobnosti, je g v dejinach na geho zapasu o samostatnost, byl ptidelen ukol ptedna gkovY, agitadni a jine.

PYvali hostmi rodin dallaskYch. Pozvala , jsem take ty palsy k nam na °bed. Porueik MarynCik se v posledni chvili omluvil, ge zkrze pavinnost se nemtige dostavit, ale porudik Nidrle, pan Kupec a pan Chval slibili, ge ptijdou.

Snahou kagde hospodyne jest ptedlo2i hostinu, vge nejlepg, obzvlagte kdyg na vice mistec.h zde byli hostmi, chce jedna druhou pkeddit. chuti jsem se pustila do vateni a hoste v urditY Cas neptichazeli. Vy vite, Se to kuchaiky nemaji rady. Piisli v Gas jini posvani 1 inftj mug z mesta z prate, mysleli jsme, ge spoleene poobedvame, ale ti tti panovd v eas nedo gi, takge ti, jen g schvalne z prate dojeli, museli zase odejit. Zlobila jsem se, pro jejich nedochvilnost. Ale byli ptede geho veeera hostmi v jedne rodine, kde o jidlo a piti nebyla nouze, mei se 3,2 do rannich hodin mot dobie, pak diouho spali a take nepospichali, proto piisli pozde. A ani pry hlad nemaji a na stole talk toho nachystanehes Ale aby kuchatku neurazili, tak se do toho piece pustili. Tu zaCne nejakY nezvyklY- hlukot, houkani, piskani. Byla tam piitomna moje sousedka pi. Parmova( ktere bohu gel neni vice mezi nami). ZUstali jsme udiveni. Co to? Tu porueik Nidrle se rozpomina a povida: "Radujme se! Je podep g!no ptimeti, hrozne valce je konec! Zda,1 se nam prorokem, jeho pane, postava jako by se zvY gila. Mysl nage se odpoutala od plfieho stolu a mne se zda1.19.dat ekovy, jimi g na g parod Ic'

byl po 300 let spoutan. Krev eeskYch dobrych hocht smyla potupu dvouhlaveho orla, za cenu nejvygg.

Bylo nam bolestne i radostne.

Hostdm chutnala polevka, ktera dle jejich Usudku byla znamenita. Ale ta druha jidla, kterYch bylo dostatek, ji g tak negla. Poruelk N. zest-nut-lel, sedel chvilku zamy glen nad svYm talitem a na dotaz, prof si nebere, odpovedel: "Nemohu. V ge jest vYtedne, ale pa-myslim-li na rnoje hochy, je mne te gko zde za stolem ptepinenYm dobrYmi vecmi a moji hod hladovi." Jak rada bych je byla posvala, ale cog to bylo mogne! I v me du g se smutek rozhostil. Ale pak piece jsme se ptieinenim pi, L. Parmove, ktera i ye smutnych chvilich mela v zasobe dost humoru, rozveselili. test budig jeji pamatce!

Pti psani tohoto dopisu vidim pied sebou tuto peknou skupinku, dvou panu porueikft, obe postavy krasne. Pan Maryneik, Slovak, s liresnYm mekkjim sloveriskjon natedim, dernYch oei i viasu pekneho, slovenskeho profilu, kciegto p. Nidrle modrYch oei a svetlych viasU, a uniformy vojenske jim slu gely. Ne, abyste si mysleli, ge jsem se do nich zamilovala! Ja mam toho sveho do smrti dost. Ale co genska pekneho nepochvali? Vzpominku tuto piss, Se to ptipacla na 11. listopadu, prave na na g. zabavu: A ted' honem, aby zaeala s tim zvanim. Prosim ptedem vgechny sestry, by udr gely pavest nag kuchyne a ptinesly ty dobroty s sebou do kuchyne. Co? To at' ka gda rozhodne sama. Nebudu nikomu zvonit, Ns/ si kagda toto pteetete zde ye Vestniku a ochotne jako rgdy ptispejete. A co g sestry, nemohly byte zase jednou vy, co obyeejne nedavate, udelat vYjimku a tici si: Mam stejna prava, prof ne take stejne povinnosti? Vgdy jsou to jedny a ty same, co stale davaji, jak do Sokola tak i na tadove zabavy. Pkevezmete jednou za rok ty Jpovinnosti tech ochotnYch. Vge bude s diky pkijato a ye prospech tadu ,upottebeno.

A prosime, by elenove sousedniho tadu nas poctili svou nav gtevou a take z okolnich osad kagdY je srdedne vitan.

Jest' zde dekuji jmenem zpevniho krou g -kuzalsveptin$5.0odauPkr Cis. 84 na noty. Za elenku s 10 mes. ptispevkem se ptihlasila sestra M. Kubinova ktera mne synj ptispevek odevzdala. Dale pani 8krabankova z Ennis odevzdala mi $1, co ptispevek na zpevni krou gek. Kdo bude next?

Nezapomerite na 11. listopad dostaviti se na na gi zabavu!

Srdedne vas zdravi Vage, Bogena Valeikova.

Houston, Texas.

Ctena, redakce a mili etoucil Doufarn, ge se p. sazeei utieili nervy od minuleho dopisu. Tentokrate si darn pozor, jako milostiva pani Kradmerka, co bych si lejstkiky nepopletla. Uz je pozde pa smrti pokani Cinit. Tolik lituji, ge ty norky neptitly na tu nav gtevu, vgak by zajiste byla kterasi chybeia.

MinulY tYden nom to dobie zaprgelo nyni mame prate v zahracice, ryjeme a sejeme. Je krasna pohoda na seti a salat je jig pekne zelenY a roste.

Pane redaktore, my se nemti geme doekati Vestniku, a ptali bychom si, kdyby ptichazel kagdY den. Je velice pouenY a ty krasne romany velice sada Ctu, zvla gte jsem zvedave, na, toho Souelca a tu jeho nevestu. :lake. bude.

Chudak ten se nachodi, a ta velka utrata.

MinttlY tYden jsem byla u syna v Rosenberku a i jsem neco pikovala, ale bylo pti torn horko a citila jsem se unavend, ale neclala jsem to na sobe mat. Jedni lido tam maji ji g opikovano, a jedni za svoji praci mail malou odmenu, a korny celkem gadne.

Videla jsem gtoky vysoke ale klaseeky malinke a misty gadne. Syn, ten jest za svojt praci odmenen, neb ma jedenact balft a na dva mei je gte sbirat, a korny ma pro svou rlatrebu dost.

Mesto Rosenberg je pekne mesteeko a behem rivolt roku se hodne sm 6: 1111o, neb tam maji

Ve stiedu, dne '7. list. 1934. pekne ulice, a elektricke osvetleni jim venei ulice.

Se srdeenYm pozdravem na vg echny etouci jsem, Anna Janugova, Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Dovoluji si Vas zase obteg ovat s par tadk., do nag eho mileho Vestniku, kterY ze vgech novin nejradeji etu.

Kdyg jsme vyjigdeli minulou sobotu z domova na nav gtevu na gich ptatel v Bryan, Texas, nenadall jsme se jake ptekvapeni nas oeelcava. Bylo mi divne, ge se pi. Horriakova tajemne usmiva, a g v nedeli se vge rozlugtilo.

Totig chystala pfekvapeni man gelum MendlovYm k jejich dvaceti-peti letemu jubileum jejich sriatku. Jeji d ye dceru gky ptekvapily, jake krasne ptani meiy nacvieeno pro svoji. tetieku. Vge oesky, ge slzy z oci vytryskly, jak dojemne to piednesly.

Tak i my ptipojili jsme se s nag m ptanim k jejich sttibrne svatbe, by aspori je gte 50 let gill spokojene a do gili se svatby slate.

Teg jsem video, clarek, kterY chysta Aninka pro nag bazar na otevteni nag sine. Ptekvapilo mne„ jak krasne v jejich 2ti letech umi vygivat. Neboj se, g e to nikdo nekoupi, ja si ten tvtij darek ptedem zamlouvam a kouprin si tu tvoji prvni praci na pamatkul A y am ostatnim, ktere jste mi pomoc slibily, srdeene diky piedem.

Sestry, blig i se zase chvile, kdy drie 8. listopadu buderne miti na gi schusi sester, v nagi prozatimni budove. Jig se zase te gim, jak se vg ichni sejdeme. Nezapomente a pit d'te y gichni, neb nebude jig doba daleka, kdy bude 0tevi-eni na gi sine a musime bYt dobie ptipraveny aby byl kagdY spokojen.

Srdedne diky br. Trealkovi za $2.00 ♦ ktere nam daroval.

S pozdravem, Rtigena Hanusova.

Hovorna. Ant. K. "Pagent" znamena akasalou, no, - adiv stavenou hru ye forme pitvodu. "Habeas Corpus" je soudni zafizeni zalog ene na zasade uznavane v teto zemi, ge obvinenY elovek je povagovan ma nevinneho, kud nebyl, z pteeinu neb zlodinu pted souddem usvedden. Zateeni neusvedduje riikoho z viny. Habeas corpus je natizeni yydane soudeem, aby Mednik dr gici zateeneho piedvedl tohoto soudu a dokazal na zaklade jakeho prava jej v zajeti drti.

Sestra Marie S. Prato& jste se provdala, r.

1915 za americkeho °beans, stala jste se antomaticky amer. obCankou. Okolnost, ze vas man gel zemtel a g e jste se nyni opet provdala, nema na vase amer. obeanstvi gadneho vlivu — zustavate /male amer. obeankau..

K. L. Prvni parnik v Atlantickem oceane. byl "Savanah" r. 1819. Roku 1838 pteplul parnik Sirius ocean za 16 14 due. Roku 1864 peeplul parnik jig za 7 dni a r. 1892 jig za 5 dni.

Ant. K. Ste vYrodi hymnny "Kde domov mar? ptipada, na den 21. prosince t. 1. roku.

Dalg i podrobnosti doetete se v elanku t. Cisla, pojednavajiciho a vzniku na g i nadherne hymny. Druha Cast hymny: "Ned Tatrou sa blYska, ma letos devadesatilete jubileum, nebot' vznikla v rode 1894 jako narodni pisen "11 studanky stala. J. Mate gek podlog il pak nfipevu nova slova Ned Tatrou sa blYska.

Sestra Lucie X. Obrat'te se na spolehlivie ho pravnika. Redakce na podobne delika,tni dotazy neodpovida. Jste nepochybne v pia vu, brarite se a nevernika gerite k zodnovedl nosti.

Jindfich K. Organisator br. Fr. Icadanks z Corpus Christi byl iadu let ueitelsen a pd-sobil nekolik let co principal g koly v C,reechville pit Ennis. Ovlada-li nemeinu a e;tste..n-: gpanelginu nem-CI-Sense povedet.

"ZvedavY". ben, kterY si vzal Paid-up',' certifikat ztraci v tadu fecirtar: . i i vollel bravo,

Strana 13.

Ve stredu, due 7. list. 1934.

"AMERIKAN" NA ROK 1935..

Novy kalendar prinagi bohatstvi zabavne a pouene Cetby i krasnych illustraci.

Kattioroone dychtive odekavanY pkislib dloulakh, ale prijemnYch zimnich yeaera nad poutavou eatbon, kalendat Amerikan objevil se opetne na nagern redakenim stolku.

Je to jig roenik padesatY osmy tato lidove publikace a jako katclY z jeho predchildca ukazuje, ae vydavatelstvo a reda.kce jsou rozhodnuty udrteti kalendar Arnerikan na prvnim miste mezi CeskYmi kalendati jak zde v Americe tak ve stare vlasti, a zachovati mu nepopiratelne pra y° na nazev "krale aeskYch kalendata".

Kalendat Amerikan jako \Italy jest tisknut na jemnem bilem papiru na nemt se pismo pane etc a ptedetne illustrate se krasne vyjimaji. A je tech illustraci — vYjevii z druheho rodniku vYstavy Stoleti Pokroku, ukazek kras nagich starYch vlasti, podob vynikajicich osobnosti na gich zde i na druhe strane oceanu, skupin vYznamnYch a historickYch slavnosti a uddlosti atd. — mnotstvi skuteene ptekvapujici.

Uznanihodna pede podporovana dlouholetou zkug'enosti jevi se ve \Item zabavne i pouene Cetby, romankti, humoresek, elankfa stati z pameti starch CeskoamerickYch osadniku, ze zku genosti krajana usedlYch v dalnYch cizinach, bohate a veselYmi obrazky gtedre proloterie sbirce humoru a vtipu, Crt, vestries illustrovanych, zaznamenavay jicich pro pti gti doby

nej Yznae-

GEO.E.KACif? PRAvNtm

Vviiztrie vegkere soudnf a nravni zalditosti, abstraktv. noslednf yule. atd.

TEXAS WEST. Telefon 146.

Roman J. Dartosh desk(' Privnik Corpus Christi National Bank Building.

Corpus Christi, Texas

neji udalosti roku ze tivota nagi zarnorske vetve.

NovY kalendat Amerikan prinagi opetne na prvnim miste v oddilu Cetby zabavne novou velkou praci z pera nejplodnejaiho a oblibeneho deskoamerickeho spisovatele a redaktora kalendate, R. Jaromira Pg enky pod nazvem "Poklad pod Ozarkami". Jest to i tantekrate skvela literarni prate, k nit latka aerpana jest ze tivota nagich lidi hlavne mlade generace — zde v Americe v dne gni tkke hnutO dobe dobe boje s depresi, pessimismem na jedne, s gangstery, unosci a podobnou eeladkou na druhe strati& Romanek "Pokla.d pod Ozarkami", zabirajici 53 strany kalendate, provazen je deviti krasnYmi illustracemi, vytvory Stetce predniho eeskoamerickeho illustratora Em. V. Nadherneho.

Delgim ptinosem kalendate "Amerikana" jest vzletnYm vergem psana dojemna povidka "Syn z Ameriky" z pera Josefa Kusala.

Za ni nasleduje prate z literarni pozastalosti uplynuleho roku zesnuleho deskoamerickeho novinate Josefa Buriaty pod nazvem "Za bludiekou". Autor vypsal v ni eatky sve existence po pitjezdu do teto tame a popisuje velice vYstitne krajanskY divot v New Yorku v letech sedmdesatYch minuleho stoleti. Kalenda • obsahuje mimo to prvni polovici zajimave a historicky daletite autobiografie zesnuleho patriarchy mezi socialnimi a narodnimi pracovniky Ceskoslovenske Ameriky Josefa Bunaty.

"Cestami lasek mladeho ueitele" jest nazev dal giho skveleho literarniho ptispeyku kalendate, leterY vyael z pera Rateny Vaselske, etanatilm kalendate Amerikana od dtivej gka zname. V nem autorka sleduje krok za krokem tivot mladello uditele-krasavce, pasobiciho na male venkovske gkole. Peknou humoristickou drtou jsou "Jidage" od dra Josef at StYbra, bYvaleho CechoameriCana, nyni v 6eskoslovensku usedleho, a dal gim, humorem dYgicim ptispevkem jest prate Ant. vejnara, rovnet bYvaleho 6echoameriCana, "Koat'aly".

Nasleduje velice oblibena Cast kalendate, bohate illustrovand pouhYch 15 stranek zabirajici sbirka "Humoru a vtipu", a po ni nasleduje s velkYm zajmem katdoroone vyhledavand stat' "Z pameti statYch CeskYch osadnika" se zajimavYmi ptispevky, a dale je stat' "Naga zesnuli", v nit vzpomenuto jest Petra V. Rovniaka, Jos. Bunaty, Ant. Preglera, Jos. Hachy, Hanuge Farskeho, Jana Froelicha a jinYch. Dalgi vyhledavana stat' " Ze tivota krajana v dalnYch cizinach" ma cennY prispevek od krajana inlenYra Aloise Hory, usedleho v Kolumbii v Jitni Americe pod nazvem "Zpet k pficle — v Kolumbii". Dalai cennou stati noveho kalendate "Amerikana" jest "Z galerie vynikajicich Amerieanfi eeskoslovenske krve."

Mimo vYgeuvedene jsou v "Amerikanu zaznamena,ny nejdfiletitejgi udalosti uplynuleho roku s mnotstvim vernYch illustraci. Jsou to: VYstava Stoleti Pokroku, v druhem, krasneigim rodniku. 0 O hodnost a korunu Ceskoslovenske kralovny vYstavy, Kladen gti v Americe, Sjezdy O.S.A. a J.C.D. v Chicagu, Katastrofa lodi MorroCastle a jine.

Nagim kucharinkam a hospodyfikam pkina gi kalendar velmi zaji-

mavou stat! iivotopis autorky "Prvni Ceske kucharky" Magda.16; ny Dobromily Rettigove, v gem etcnaram poutave a pouene elanky z oboru zdravotnictvi od dra Karla H. Breuera a o hvezdach od dra NAPLASTE NA KUM OKA. Karla Hujera.

Pkejete ai zbaviti se kuliho oka? Za pouhYch 25c doKe katdemu vytisku noveho roestanete 35 Nonat naplasti, niku kalendate "Amerikan na rok ; ktere Vas ptesvedet o 1935" ptipojen jest mimo to vge cmku. Nema-li je vat letitulni obraz s fotografickou ver- ;karnik neb jednatel, jine neberte, nosti provedenY„ o velikosti 9x22 ; ale po glete obnos na na gi adresu. palcich, na nemt jsou zachycent ; Budou vam obratem po gty zaslany.

MARIE LEIBLINGER & CO., fleastnici sjezdu C.S.A. a J.C.D. Altadena, California. kladen gti hoste na 6eskem Narodnim htbitove v Chicagu v obrovske a ladne skupine.

PH. torn v gem bohatstvi zastava cena kalenciate "Amerikana na rok 1935" stejna, nezvY gena, 50c ve Wharton a Fort Bend Co. ✓ Chicagu, pogtou 60 centa (i do Mani jednateistvi pro Oeskoslovenska), do Kanady 75 centa. Kalendar "Amerikan" jest ✓ prodeji v katdem tadnem deskoslovenskern knihkupectvi, nebo lze Bude nine Wait state zname obsloutit a nova poznat. jej primo objednati u nakladatele V. 3. KUBICA, agent na adresu: August Geringer a SyWharton, Texas P. 0.

Box 311, nova, 2520 South Crawford Ave., r Chicago, Ill., anebo Oechoslovak, W 144W:=4 West, Texas.

0.11111.0.0■0•0411111.1:011111.0•11111.1.111 .

4/6 0.

0 AM 0410•040.011111111,0 •111MH•011. , )O( POHEEBNi SLU213A Jejich jedinY lek.

Distinktniho charakteru, za ceny "Po mnoho mkt," pike pan Carl velmi mime.

Kohnert z Melrose, Wis., "bylo dra Petra Hoboko na gi prvni pomoci I Jest zvykem Edward Pace, dati vtdy pohotovYm nenakladnYm le- apInou pohrobnickou sluibu nejlepkatem pri vg ech tech malYch ne- Mho druhu, za ceny velmi mime mocech, ktere se vyskytuji v tivo- Jsme nejlepe vypraveni nejmoderte rodinnem, zvla gte pti chorobach I n'ej gimi pohfebnimi auty a vSemi ji• zaaivani a vyme govani. Tak jsme nS7rni poti-ebami, vykonavati praci si zvykli na Dra Petra Hoboko, to moderne a patii&e. bychOm bez neho se citili nevolni.

EDWARD PACE Jest to nag jedinY lek; zbavili jsme Temple, Texas se vgech pilulek a jinYch priprav- Pohrobnik, Cien S.P.J.S.T. Jednoty kit." Neni divu, tento pozoruhodnY bylinny ledivY prostkedek se stal rodinnYm lekem y tisicich domova.

Pro dalgi informace pi gte Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd.., Chicago, Ill. C'ESKt PRAVNiK, zakidil si kancelar ye 1206 Texas Avenue.

Vytizuje ve gkere soudni a pra y -nizaletos,braktyposledruAvNtic ni rule, atd., kdekoliv v Texasu.

Vvfiznie vegker6 soudnf zale'Atosti Telefon — Fx. 2345.

Viadovna: 821 Bankers Mortraee Doma telefon — H. 5309 Buildin g . uses ulici mural Kresa TEXAS. HOUSTON, budovi HOUSTON. TEXAS,

Cleninn krajaniun Russel! Oil Co.

A. LESIKAR,.

C.H.ChernoskS,

DOPROVAZENE

o s omit

ir I

DO tESKOSLOVENSKA Odjezd z New Yorku oblibenYmi Expressnimi Parniky

N EW YORK 13. PROSINCE VYteene ieleznieni spojeni z Hamburku

B REM E-N 16. PROS1NCE Rychlik, eekajici u parniku Bremen v ptistavu Bremerhawen, zarueuje pohotline cestovani as do Prahy.

Informace u va geho lokalniho agenta nebo u

4-2-121, A LIU

ceny okruinich pro omezenY pobyt v Evrope

HAMBURG - AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD rkTnIn Street, T!ct7sth, Te:=. an... a Ap. ..a-a of. ;

•

VESTNIK

Strain. 14.

Finaneni zpriva ucetnika Hiavniho kidu ad 1. do 3L riina 1394.

Den tidu 1. tad Cis. 8, tad Cis. 15: tad cis.

22. fad Cis. 18. tad Cis. 16. tad Cis. 3. tad els.

4. Hid Cis. 10. fad Cis. 10. fad els.

5. tad els.

18. tad 61s.

24. tad cis.

22. tad Cis. '6. tad cis.

24. tad Cis. 24. tad cis.

16. tad Cis. 19. tad Cis. I& tad 61s.

24. fad 'Cis. 26. fad cis.

3. tad Cis. 11. tad Cis. 16. tad Cis. 3. tad els.

8. tad 'Cis. 1. tad cis.

23. tad Cis. 23. tad els.

23. tad cis.

1. tad Cis. 8. fad Cis. 20. tad Cis. 17. tad Ohs. 12. tad cis.

16. tad Ohs. 26. tad cis.

2. fad cis.

26. tad cis.

10. tad cis.

20. tad els.

31. tad cis.

9. tad cis.

25. fad cis.

17. tad cis.

23. tad Ohs. 18. tad 'Cis. 22. tad cis.

18. tad Ohs. 16. fad cis.

24. tad 'Cis. 29. fad els.

16. tad cis.

16. tad Ohs. 19. fad cis.

15. tad Cis. 1. tad cis.

20. fad Ohs. 22. tad Ohs. 2. fad Ohs. 19. tad Ohs 16. tad 4is.

17. tad 'Cis. 16. tad' cis.

20. tad Ohs. 27, tad Cis. 46; tad Ohs. 12." tad els.

23. tad Ohs. 16. tad Ohs. 9. tad cis.

26. tad cis.

11. tad Ohs. 18. tad cis.

16. tad Ohs. 20. tad els.

23. tad Os, 17. tad 'Cis. 10. tad cis.

15. tad Ohs. 22. tad Ohs. 24. tad cis.

12. tad Ohs..

12. tad Ohs. 22. tad "cis.

22. tad Ohs. 29. tad Ohs. 24. tad cis.

19. fad Cis. 29. tad Ohs. 22. fad els.

23. tad Cis. 5. tad Cis.

Na HI. kid

Ns umrti za hie

1, tunrti. za 1 elena 1, za 1 certifikat 1, irmrti za zati 2, umrti za zati a then 3, umrti za zati 3, imirti za 1 elena 4, umrti za 1 elena 4, iimrti za 1 elena 4, iimrti za zati 4, umrti za rijen 6, iimrti za zati 7, umrti za zati 7, imirti za 1 delna 8, funrti za zati 9, umrti za 2 61eny 9, timrti za then 10, umrti za zati 11, urnrti za then 11, urnrti za 1 elena 11, urnrti za zati 24, umrti za zati 15, Multi za then 16, imirti za 2 eleny 16, iimrti za 1 elena 16, urnrti za 2 Cleny 17, umrti za 1 elena 17, umrti za 1 elena 18, umrti za srpen 18, urnrti za zati 18, urnrti za then 19, urnrti za zati 20, iimrti za srpen 21, urnrti za then 22, umrti za then 23, umrti za tijen 24, umrti za 1 cert.

24, umrti za 2 cert.

24, umrti za zati 25, iimrti za srpen 25, arrirti za zati 26, umrti za zati 27, iimrti za then 28, umrti za "rijen 29, umrti za zati 29, umrti za 1 cert 30, urnrti za zati 31, umrti za zati 32, urnrti za zati 22, umrti za zati 34, umrti za then 35, umrti za zati a rijen 37, umrti za. then 38, innrti za zati 39, umrti za zati 40, umrti za then 41, umrti za then 42, imirti za then 43, umrti za eerven a srpen 44, umrti za zati 45, umrti za then 46, tunrti za zati 47, umrti za zati 48, umrti za then 49, umrti za zati 50, umrti za 51, umrti za 53, umrti za zati a then 54, umrti za srpen,zati a then 55, umrti za 1 elena 55, umrti za zati 56, tunrti za zati a srpen 57, urnrti za srpen a .z.j.ti 57, funrti za 1 elena 58, umrti za then 60, umrti za then 61, funrti za then 62, timrti za zati 63, funrti za then 64, umrti za srpen 65, umrti za zati 66, umrti za srpen a zati 68, itmrti za zati 69, umrti za zati 70, umrti za then 71, umrti za zati a then 72, umrti za tijen 73, umrti za then 76, umrti za zati 77, urnrti za zati 78, irmrti za then 80, iimrti za zati 81, innrti za zati 83, funrti za srpen 84, umrti za zati

44.97 192.64 28.50 31.40 19.64 14.25 23.95 189.32 183.40 67.15 157.54 16.87 83.50 34.45 189.62 117.70 45.00 24.00 31.05 62.40 146.87 28.02 10.30 31.65 20.59 17.95 13.65 11.55 13.65 96.25 300.84 37.65 50.40 121.03 621.50 432.65 520.47 25.45 104.28 195.69 186.17 73.25 76.25 32.94 93.40 28.70 192.20 30.98 65.15 112.41 238.46 86.89 49.25 83.26 33.05 124.35 90.25 278.28 106.92 129.35 54.60 92.20 26.30 491.43 21.09 65.25 83.23 120.20 10.08 38.20 25.10 36.65 33.24 91.39 66.70 81.73 86.00 109.99 67.20 163.83 120.56 105.90 57.70 53.88 25.50 33.49 40.15 104.96 41.32 139.97

.25 63.85

(MM. 1.00

10.95

6.30

.15 .15 6.90 31.80 6.75 .45 .30 1.35 .25 .50 135.65 22.35 87.05 11.50 2.70 7.05 61.55 .25 22.75 21.35 1.50 3.00 .45 37.30 1.80 3.70 13.30 1.20 1.05 1.20 .75 4.10 7.35 14.40 6.15 44.35 1.05 24.80 3.70 56.60 1.20 12.55 20.20 .15 10.10 .60 8.05 3.00 16.35 22.85 13.65 3.50 13.00 5.25 17.05 3.20 2.70 12.20 8.85 2.85 13.00 3.45 3.90 36.00

2.40 14.82 1.30

13.32 6.00 12.08 2.40 .40 3.10

.60 8.00 .20 3.70 2.44

1.14 2.10 3.80 .70 .90 1.90 16.38 3.30 4.40

Ve sttedu. dne 7. list. 1931.

20.35 25. tad Ohs. 85, umrti za then 72.35 25. tad Ohs. 86, funrti za saki.

60.92 1. tad Ohs. 87, amrti za srpen 66.22 27. fad els. 87, umrti za sail.

361.13 1. tad Ohs. 88, umrti za srpen 4. tad 'Cis. 88, umrti za 1 cert.

86.82 17. tad cis. 89, iumrti za rijen 26.20 29. tad Ohs. 90, umrti za rijen 207.55 1. tad Cis. 91, irmrti za sari 243.30 20. tad Ohs. 92, umrti za sari 39.75 8. tad Cis. 93, funrti za 2 eleny 36.85 .16. tad Ohs. 93, umrti za then 78.65 18. tad Ohs. 94, umrti za then 42.50 18. tad 'Cis. 95, urnrti za then 46.08 16. tad Ohs. 96, umrti za then 68.15 22. tad cis. 97, iumrti za rijen 44.64 23. tad els. 98, funrti za sari 26.50 24. tad Ohs. 99, Umrti za rijen 79.46 20. tad cis. 100, urnrti za srpen a zati 49.60 9. tad Ohs. 101, umrti za then 52.85 22. tad Ohs. 102, umrti za sari 51.15 13. tad Ohs. 103, umrti za sari 26.70 24. tad Ohs. 104, umrti za rijen 19.60 19. tad cis. 105, innrti za zati 23. tad Cis. 106, umrti za der'ce srpen a zati 156.65 113.65 17. tad Ohs. 107, urnrti za then 17.21 19. tad Cis. 107, urnrti za 1 elena 87.87 22. tad cis. 108, umrti za zati 102.75 18. tad cis. 109, imarti za then 105.09 10. tad Cis. 110, umrti za zati 61.63 26. tad Ohs. 110, umrti za then 26.70 9. tad 'Cis. 111, funrti za zati 195.28 20. tad Ohs. 112, Umrti za then 24.12 16. tad MS. 113, Umrti za then 15.48 18. tad Ohs. 113, innrti za 1 elena 8.00 18 tad 'Cis. 114, funrti za 2 eleny 26.00 - is. 117, umrti za then 25. tad C 12.30 23. tad els. 119. tunrti za then 29.80 23. tad 'Ohs. 120, umrti za then 19.85 22. tad els. 121, umrti za tijen 38.43 24. tad Cis. 122, iimrti za tijen 111.00 1. tad 'ohs. 123, funrti za eer'e, srpen, zati 37.00 17. tad cis. 123, umrti za then 37.30 19. tad Ohs. 125, • Umrti za zati 118.70 29. tad Cis. 126, timrti za zati 4. tad Ohs. 127, iimrti za Ce,rvenec, srp a zati.74 10 30.60 16. tad cis, 128, funrti za kijen 33.59 16. tad Ohs. 129, umrti za then 354.45 23. tad Cis. 130, umrti za srpen a &ill 62.35 24. tad Ohs. 131, umrti za zati a then 21.60 19. tad 'Cis. 132, tunrti za tijen 82.20 17. tad Ohs. 133, umrti za zati 60.45 23. tad cis. 135, umrti zatijen 27.35 1. tad Ohs. 136, umrti za srpen 27.35 16. tad 'Cis. 136, funrti za zati 60.35 16. tad Ohs. 137, umrti za rijen 32.14 31. tad 'Cis. 139, umrti za then 19.45 16. tad els. 140, tunrti za then 38.71 16. tad 'Cis. 141, umrti za then 85.83 26. tad eds. 142. umrti za srpen 49.15 22. tad Cis.143, umrti za then 18.40 24. tad Ohs. 144, umrti za "then 52.75 9. tad 'Ohs. 145, umrti za zati 62.09 22. tad els. 146, umrti za then 5.35 13. tad 'Cis. 147, umrti za tijen 99.44 20. tad cis. 148, umrti zati 32.79 22. tad cis. 151, funrti za then 12.49 27. tad Cis. 152, umrti za then 6.67 18. tad 'Cis. 153, umrti za then 40.46 19. tad Ohs. 154, iimrti za then 459.91 17. tad els. 17, umrti za then 200.00 23. tad cis. 17, umrti za 1 elena 63.97 23. tad Ohs. 16, umrti za then 24. tad els. 4, clO Detskeho odboru 31. tad Ohs. 4, do Detskeho odboru 16.87 24. tad 'Ohs. 9, umrti za 1 Clena 14.06 31. tad Cis. 9, umrti za 1 elem.

392.95 27. tad Ohs. 88, umrti za zati

1.20 22.10 3.00 17.65 24.85 .25 2.82 .45 45.55 46.65

89.60

26.62

14,657.76

1,672.85

270.22

VYDAN1 H. 1%. ZA IVIESIC ItiJEN 1934.

1.00 2.00 Datum Zae Na .80 1. C. H. ChernoskY, sluZne 1. C. H. ChernoskY, cestovne .60 1. C. H. ChernoskY, poStovne 1. Jos. Mikeska, cestovne .70 1. Engelbert Jelinek, cestovne .70 1. Jos. N. Vavra, cestovne .70 1. Aug. Kacit. sluine 2.60 1. Frank Moudka, cestovne .20 1. Aug. Kacit, cestovne 1. J. H. Hurta, cestovne .80 1. Frank Andinec, cestovne 1. Stepan Valeik, cestovne .20 1. Will A. Nesuda, cestovne 1. Robert Cervenka, cestovne 2. T. P. & L. C., za zati 2.80 10. T. H. 8krabanek, cestovne 8.40 10. J. Kubena, cestovne

1.20 1.95 1.60 .45 2.80 1.35 .90 13.35 1.95 16.00 20.95 .30 10.30 17.95 6.80 21.55 1.50 15.25 2.70 9.45 7.20 1.50

.30 1.20 11,75 .60 11.40 22.20 7.75 .15 .2.40 41.50 5.90 .15 18.35 3.30 1.05 12.15 .75 1.50 .30 1.35 3.60 .45 3.45 6.15 1.65 21.00 3.75 1.80 1.05 3.90 12.45 3.30

.30 .50 .50 8.44 1.30 8.70 4.80 3.50 1.40 2.00

.80

3.50 -

.40 7.88

2.50

1.60 1.20 1...40 5.08 6.50 1.60

4.40 .30 8.20 3.79 1.30 3.64 3.34 8.40 6.85

Obno 125.00 13.35 1.50 7.80 13.76 16.50 62.50 16.25 14.40 14.40 10.00 20.00 43.45 31.25 5.05 45.27 18.20

Ve streciu, dne 7. list. 1934.

10. Southwest Phone Co.. za zati 12. Borroughs Add. Mach. Co., prohlidka strojii 15. C. H. Cmajdalka, za °balky 16. Houston Trunk Co., zippers 20. Aug. Kacit, poStovne, telef on, telegraf, express 22. Pi. Olga ElSik, za praci na zippers 23. E. J. Knesek, za sklo 27. Borrough Add. Mach. Co., za carbons 30. T. P. & L. Co., za fijen 30. J. R. Kubena, cestovne 30. Edw. L. Marek cestovne 31. J. R. Kubena, pogtovne 31. J. R. Kubena, express 31. J. R. Kubena, telegraf 31. J. R. Kubena, notat 31. Farmer's National Bank, najem za i4jen 31. Frank Moudka, slane za tijen 31. techosiovak Pub. Co., za 5,924 odberatelii 31. CechoslOvak Pub. Co.. za 500 eisel na jednatele 31. t echoslovak Publ. Co., za 2 vracene oznamky 31. J. R. Kubena, sluZne za kijen 31. Edw. L. Marek, slidne za Nen 31. Joe R. Kubena, za vYpomoc 31. Dan na deky Celkem

Strana

Irt STNIIC 3.25 18.50 17.12 33.00 38.64 3.48 2.50 2.00 5.50 6.00 6.00 24.51 1.30 1.21 1.00 30.00 100.00 320.88 6.25 .51 200.00 200.00 50.00

K TEXAS CENTENNIAL.

MinulY patek zastavil se u nas sokol Vaclav Kueera, nalezaje na caste ku v gem texaskYm sborilm A. 0. S. za ucelem ptedbetle price sokolske k Texas Centennial.

V rozhovoru br. Kudera sdelil ndm, jak asi si ptedstavuje Ji2ni 2upa A. 0. S. vystoupeni naSeho deskoslovenskeho lidu na deskoslovenske manifestaci pki vYstave stoleteho vYrai nebdvislosti sta ku Texas, a tyto pidny se nam tak zamlouvaly, k je chceme podrobneji probrati a na gi vekejnosti oznamiti. Mo t. ha, ze nejsou dokonale, ale jest dosti easu k °pro.ye neb k jich zlep geni, jestli se zapoene pracovati heed, a nas test, ze na gi hogi VYkonneho VYbo.68 ru Zupy Ji2ni A. 0. S. ujali se ph$1,531.01 prayne prate, ponevade bylo potkeba, aby nekdo zaeal.

PEEHLED P1%IJMU A VYDANI ZA MESIC RiJEN 1934.

PRiJEM: Ovgem, k texas gti sokoli sami o Na fimrti $ 14,657.76 sobe nic nesvedou, jestli se jim neNa splatky not 9,267.40 dostane spoluprace cele Ceske yeNa splatky bondu 300.00 iejnosti v Texasu. Zde bude tkeba Na splatky pfijdek certifikat0 903.16 Na firoky z piljeek na majetek 6,468.05 ohromne prate organisaCni, bude Na firoky z Meek na certifikaty 652.21 tteba finaneni podpory a bude Na firoky z pfijdek na bondy 2,261.85 nutno, aby kaIda eeska osada Najemne 394.81 Texasti pkiloLla ruce k dilu,. tak Ptipugtene za ` praci v pfijekach 81.97 abychom provedli neco, na co by Majetek, prodej 1,200.00 nejen celY Texas poukazoval, nYWdelek z prodeje majetku 150.00 brZ i cele Spojene Staty, ba • i ceVYdelek, comm. z bona' 25.00 lY svet.

Splatka pfijoky rentYtovi 330.00 Co dokazalo 'Ceske Chicago na Celkem $ 36,692.21 svetove vYstave, mirkme i my doHotovost z minuleho mesic:=, 53,044.10 kazati zde v Texasu, a snad jegte CELKEM $89,736.31 vice. Jsme site rortrou geni po oVYDANI: hromnYch texasskYch planich, ale Na funrti $ 9,238.04 mime zde lid ochotnY a obetavY, Na interes nedospelYm dedicilm 249.37 a dobra yule lame aelezo. Za hnuNa pfijdky pozemku 3,251.16 ti Narodniho Sdrtikni jsme ukaNa piijeky certifikatti 6,390.25 Na zalohy jednatelfim 400.00 zali Americe, Ze nejsme 2adni zaleNa lekatske prohlidky 206.00 sad., jak si nas snad dosud pked926.36 stavuji mnozi na severu a vYchoO, Na comm. za, nova 'deny Na piljdky bondfi 44,558.37 nYbrZ' ukazali jsme, ae v Texasu Na interes z pujdek bondil 497.54 2ije lid skromnY„ ale k v srdcich Na dati na majetek 758.19 vladne laska a °hen k sve oteine: Na Na pravni vydani na majetek 44.15 jsme nezapomneli na gich maNa. cestovne na majetek 28.00 tek a sveho pitvodu.

Na cestovne na bondy 46.36 Toto ,nadgeni musime vzbuditi Na bankovni vYmenu na deky 8.13 Na pravni vydani na bondy 51.50 pro OeskY Den, neb jak ji g to naNa pravni vydani na p-ajdky pozemkit 9.50 zveme, ph Texas Centennial v DalNa dan na deky 6.14 las, a vekime, k se °pet rozhoupaZbYva, hotovost v bankach $23,067.25 me a ukakme, ae 6echoslovaci v Texasu jsou je gte daleko• v popkePitiJEM NA HLAVNI Od $1,672.85 di za nejpokroeilej gimi eeskYmi oHotovost z minuleho mesice 1,627.71 sadami v Americe.

A nyni k planu JiZni 2upy A. 0. $3,300.56 Celkem 1,531.01 S. Na prvnim miste texasSti sokoVydo.ni $1,769.55 love udini pokus o to, aby v tento ZBtVA U POKLADNIKA eskY. Den na Texas Centenial byl DETSKi ODBOR: $ 270.22 uspotadan slet vSeho americkeho Phjem od ta.da 1,398.35 Sokolstva. Dle nahledu hr. KudeHotovost z minuleho MeSice Celkem $1,668.57 ry a vYkonneho vyboru JiZni 2upy, jestli na§i v Texasu daji na jevo VYDANI: Za fispory 8.56 ochotu k podpote 6eskeho dne, AZa dari na deky .04 mericka Obec Sokolski asi svoli k ZbYva hotovost v bance $1,659.97 narodnimu sletu, co2 ji g samo se6 bondu 5,470.08 bou by bylo ohromnYny fispechem MAJETEK DETSKEHO ODBORU $7,130.05 pro tento den.

Dale, dle nahledu br. Kueery, bylo by mono utvotiti v kaZde osaPtIEHLED MAJETKU JEDNOTY. Uloieno v bondech $1,390,060.15 de cvidici Cety mladeZe bez 1,047,821.82 du na nabolenske ptesveddeni. TaUloieno v pfijekach pozemku 214,969.58 to mlade2 byla by nacviCena lehUloieno v pujelach certifikatfi 164,371.11 Uloieno v pozemku prostnYm cvieenim a pochoUloleno v bankach 23,067.25 dilm, a pak by spoledne vystoupila Uloleno za meter 10.00 2,752.83 y e vetejnem cvideni. Tato mlada Ulaeno u jednatelfz 655.00 by mela stejnokroj, docela jedUloleno u rentYi•U 1,769.55 noduchY a lacing, ttebas bile koUloteno u pokladnika 7,130.05 rile a derne neb modr.e kaihoty.

Uloteno v Detskem Odboru $2,852,607.34 Sokolove by se postarali o naCelkem Dluh nedospelYm dedicilm 31,053.28 cvieeni stejn'ch prostnYch tato 648.46 mladeZe v kakie osade take by Dluh za wad v piljekach $2,820,905.60 to byl krasnY obraz desk6 omlaMAJETEK diny ph spoleenem vystoupeni.

Jsem s bratrskYm pozdravem, Ptedstavte si, kolik tisic deskych Edw. L. Marek.

4 hoehtl a divek by se mohlo sejiti Due 31. kijna 1934

'k tomuto vystoupeni! Vekime, pet tisic by jich bylo velice snadno sehnati, ba i mnohem vice, a jak bajeenY dojem by to einilo na jinonarodovce, kdy2 by tu uvideli. tak ohromne kady Ceske omladiny, a kdyi bychom k tomu pkipojili jegte vgechno americke Sokolstvo, nebyl by to ohromnY tispech?!

Dale jest planovano, '2'e ye vgech eeskYch osadach, kde maji zpevackY sloOr, byly by nacvieeny narodni pisne bud' pod vedenim westske Slavic, anebo kohokoliv jineho, a tyto sbory by vystoupily ph Oeskem Dnu take spoleene. Toto by bylo take znamenite 'Oslo A coa aby take v katicie osadC nacvieila jedna. nebo d ye neb i vice kolon 6eskou Besedu, a to aby byla zataneena take spoleene v eeskYch krojich! Nebyla by to nadherna podivand? Pkedstavte si malebnY obraz asi sta kolon taneicich najednou! .Amerieane by pkimo na timto vYstupem.

Vgichni . pak za doprovodu hudby kapeli z itznYch eeskych osad, s alegorickYmi vozy, uspokadali by prtivod mestem.

Toto jsou jen tak naertky naterych else' pro OeskY Den na Texas Centenial. Ostatni Cisla by se vypracovala behem Casu.

Nyni ale nastava nejdUlehtejAi otazka, a site finance. TakovY podnik bude vyZadovati velikYch vydani, a o ty se na gi krajane musi postarati sami. Ov gem, kdyby dY pkispel, bylo by to velice snadne, a nestalo by to kaldeho nen nepatrnY obnos, asi 50c, neb 603 roane, coa kaldY by ozelil s radosti takovy obnos. Jak ale tuto kolekci provesti?

I tu br. Kueera ma dobrY plan, a sice, aby tuto kolekci vzaly na sebe vgechny 'Ceske spolky. a bud' mistni rally neb odboeky aby si ureily jiste ,male zvla gtni poplatky, anebo aby hlavni kady, uCinily rozpoety na ygechny sve Cleny, dejme tomu 5 centti mesiene. Timto zpilsobem by se sehnalo nejvice pen& a nejsna2 gim zpilsobem.

Dohled na vYdeje a pkijmy by mel vYkonny vybor, kterY by se k tomu neelu zvolil„ a musel by se skladati z muau eestnYch a spole.hlivYch. Po osadach museli by bYti vyslani cvieitele, kteti by mladea cviCili cvikilm a po pkipacle i Besede, a to nikdo by nemohl einiti svoji pest, nybra by mu musela bYti placena mzda. • Pro tuto manifestaci museli bychom zapomenouti vgech pkesveclaeni, a pracovati spoleene a svorne naelem Uspechu. Vgechny deskoslovenske spolky a organisace musely by se sUCastniti a brati podil na cele akci. Sokoli, jak na.rodni tak i katolleti mall by zvlagte brati hlavni podil, ponevad2 jejich vetejneho vystoupeni by bylo tteba. Zkratka bude ti'eba pomoci jak moralni tak i fina.nani od ka 2. de Ceske du ge, a jestli tak r eme Americe skuteeeinime, uka 2 ne, ze jsme nem 2e jsme velikYm narodem, k dem.uz budeme miti tu nejvetei pkil&itost ph Texas Centennial.

-Aug. J. Morris.

Pideina.

"Prod chodi manaelky pravidel ne mnohem lope Obledeny nez jejich maoye?"

"Protok mu gun po obleknuti ma.n2elek nezbYvaji na vlastni oblekritti jiz penize."

Strati A.

16

. , Pouliveite k oznamovaiu Mali Onamovatel

71.tu:;;;;i;, ■;.:111

IIIIIHIlli1111111111111111111111111111111011111:i11711.11111W%11:111111111111111111WWW111111P1111111111WAtillli:

Mr Sazeniee — 400 zeli a 400 kad Columbus, 61st° 58. cibule za $1.00, aneb michane poHungarford, Texas. rile prani. VSe poStou vyplacene a Oki Columbus eis. 58, zde kvi-; za uspokojeni se ruei. Halletsville tuje podpory zaslane pro naSeho!

Plant F •rm, Hallettsville, Texas. spolubratra J. P. Kleeku, jak (5154) sleduj e ftdd eis. 39, $250; eis. 28 a 24 po glitr` Dovolujeme si oznamiti, ae $2.00; cis. 17, $1.50; eis. 49, 89, 72 se stale zabYvame s kupovanim a prodavanim koni a mull. Jestli a 30 po $1.00; eis. 107 a 138 po 80c: si ale ptejete koupiti, prodat neb eis. 133, 92, 68, 146, 148, 96, 122, vymenit mezka, kone, nafativte 90, 23, 94, 97, 101 a 83 po 50c; nas, miaerne yam poslotaiti s fi 129 a 136 po 40c; eds. 73, 37c; cis. pinou zarukou. Aug. Dulak a M. J. 121, 35c; cis. 123, 30c; eis. 3 a 12 (dz.) po 25c; br. Jan Holub st., 50 cenCinek Barn. West, Tex. t'i a br. Jos. HrubY 50 centii. CelDIP Na prodej kutatka druhfi kern od 30 Mai $23.24, za ktere2 Reds, Barred Rocks, Silver Laced, sideene dekujeme vs- em radum, jet Wyandates, Australorps, sto za riam poskytly podporu, jmenen-i $7.25, Bile, aerne, hnede a Buff spolubratra Jos P Kleeky i celeho Leghornky sto za $6.50 vyplacene. tadu Columbus eis 58, a pfejemc Von Mindens Hatchery, Fayette- vSern mnoho Stesti a zdravi. ville, Texas. (dz.)

S bratrskYm pozdravem, A. L. MatuSek, taj. ! '' Zdarmal Neco noveho! Hodinky, jake jste nevideli. KaalOt OZNAMENi iTIVIRTi OD OS. 2166 tiknutim vlk zamrka, na tki mala DO OS. 2175 VOETMO. prasatka. BarevnST cifernik. Tel 2166. Jos. Lys, od tadu Dennice pridame zavegek zo rozprodani 28 Cis. 94, zemiel dne 30. srpna 1934, baliekfi semene po 10c balieek. IT- star jsa 66 ran, obesil se. K Jed--; dejte, jake -semeno se u vas sazi. note ptistoupil 5. list. 1916. Rolnik.

My varn pookame, —OI rozprodate. Oislo certifikatu 11000, a die sta.• Bluette Mfg. Co. Pisek, No. Dak., nov opravnen jest k podpote v Dept. 2.

(52-pd.) stce $500.00.

2176. Johanna Koolau od TRZNI CENY liavohrad cis. 3, zemtela dne 26. ve Waco, dne 6. listopadu. zati 1934, v stall. 59 letech, na raBavina., str. middling 12.85-13.20 kovinu. K Jednote ptistoupila 1.

Kukutice v klasech, bug]. 70c-75c list. 1905. Oislo certifikatu 1155, Oves v pytlich, bull .... 54c-56c a die stanov opravnena jest k Pgenice, bu gl 90c-98c podpote v eastce $1000.00. jeemen, bull 85-90c 2168. Ondelina Vyviai Bareak od Teike siepice, libra 8c tadu Velehrad cis. 19, zemtela dne Kutata k smaZeni 12c 27, zati 1934, ve stall 43 let, na Kruty, cis. 1., libra 10c pal slepeho streva. K Jednote Krocani, cis. 1., libra 8c stoupila 9. dervence 1911. Oislo Krocani, eis. 2., libra .

6c certifikatu 1798, a die stanov aVeice, tucet ... 200 pravnena jest k podpote v east-ce $1000.00.

NOVA BANKA 2169. Josefa Hrdlieka od tadu B. vYhodna pro nag ince v Bryan Zakladni kapital $50,000.00 Smetana 'Cis. 39, zemtela dne 20.

Pteplacen 5,000.00 srpna 1934, ve stall 75 let, na cukPlatime tli procenta nrokii na rovku. K Jednote pi-istoupila 17. dubna 1904. Oislo certifikatu 15558, vase vklady. a die stanov opravnena jest k pod- ! trednici: plate v eastce $1500.00.

R. W. Howell, pledseda, 2170. Jos. Lukas od radu E. P. Humbert a Dr. Lamar M. cis.

125, zemtel dne 6. kijna 1934, Jones, mistopleds., J. H. Todd, star jsa 65 roktt, na srdeeni vadu. pokladnik.

Pro yak pohodli je zde zamest- K Jednote pristoupil 11. eervna Ilan p. A. B. Syptak, co vYpomoc- 1905. Rolnik. Oislo certifikatu nY pokladnik, s k terYm se do- 11137, a die stanov opravnen jest k pacipote v eastce $500.00. mluvite desky.

2171. Jan Jakubik od tadu Nov, Banka je na rohu Main a 26., ul.

Bude to kvagemu prospechu a Tabor, zemtel due 11. Nils, 1934, nami obchodovat, a my yam bu- star jsa 81 rokti, nasledkem seSlosti velem. K Jednote ptistouPil 1. deme vdeeni.

UNION STATE BANK & TRUST eervence 1891. Rolnik. Oislo certifikatu 1006, a die stanov opravnen CO. jest k podpote v eastce $1000.00.

BRYAN, TEXAS. 2172. Jan Koval. ad raclu Rovnost eis. 7, zerntel dne 21. rijna 1934, star jsa 60 roku, na rakovinu.

Jednote pristoupil 14. Unora 1904.

Rolnik.

Cis. cedrt. 429, a die staiieska jidelna, restauraee a nov opravnen jest k podpote v pivnice eastce $1000.00.

714 PRESTON AVE. 2173. S ' tepan Martinka od tadu Houston, Texas Slovan eis. 9, zemtel dne 21 kijna Jos. Haut, majitel.

1934, star jsa 75 ran, Chronic ...?

K Jednote plistoupil 1. eervence Telefon: Beacon 31734.

1897. Rolnik. Oislo certifikatu 503, Pravidelna jidla a lune& Nejlepgi sondkove a lahvove pi- a die stanove opravnen jest k podvo, rOzne druhy viva a doutniky. pore v eastce $1000.00.

2174. Leo. Sitta od tadu Vyzovice Mluvime eesky.

-. is. 114, zemtel dne 22. kijna 1934.

Hoboko stale na sklade. tar jsa 38 ran, zastlelil se. K Jed.-'' Zvlagtni stoly pro rodiny. late ptistoupil 12. eervence 1914.

Oislo certifikatu 4843, a die

RED FRONT

Ve sttedu, due 7. list. 1931.

VESTINiK

stanov opravnen jest k podpore v eervence 1903. Oislo certifikatu 19511, a die stanov opravnena jest eastce $1000.00.

2175. Terezie Mams od tadu oe- k podpote v eastce $250.00.

S bratrskYm pozdravem, g ti Bratti eis. 44, zemtela dne 25.

J. R. Kubena, rijna 1934, ye stall 79 let, na srdeetaj. HI. ttadu. ni vadu. K Jednote ptistoupila 9.

STATEMENT OF THE OWNERSHIP, IV/ANAGEMENT, CIRCULATION ETC., REQUIRED BY THE ACT OF CONGRESS OF AUG. 24, 1912; Of Vestnik, published weekly at West, Texas for Oct. 24. 1934. )ss.

State of Texas County of McLennan) Before me, a Notary Public in and for the State and comity aforesaid, pesonally appeared Frank Monaca, who, having been duly sworn according to law, deposes and says that he is the Editor of the ti,'eeho3:oviik, and that the following is, to the best of his knowledge and belief, a true statement of the ownership, management, etc., of the aforesaid publication for the date shown in the above caption, required by the Act nf August 24, 1912, embodied in section 443, Postal Laws and Regulalions, printed on the reverse of this form, to wit: 1. That the names and addressess of the publisher, editor, managhr editor,, and business managers are: Publisher: Supreme Lodge of S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas.

Editor: Frank Moucka, West, Texas.

Managing Editor: Frank Moucka, West, Texas.

Business Managers: Frank Moucka, West, Texas.

2. That owner is: Supreme Lodge of Slavonic Benevolent Ass"? of Texas, Fayetteville, Texas.

That the known bondholders, mortgagees, and other security holders owning or holding 1 per cent or more of total amount of bonds, mortgages, or other securities are: None.

4. That the two paragraphs next above, giving the names of the owners, stockholders, and security holders, if any, contain not only the List of stockholders and security holders as they appear upon the books of the company but also, in cases where the stockholder or security holder appears upon the books of the company as trustee or in any other fiduciary relation, the name of the person or corporation for whom such trustee is acting, is given; also that the said two paragraphs contain statements embracing affiants full knowledge and belief as to the circumstanies and conditions under which stockholders and security holders who do not appear upon the books of the company as trustees, hold stock and securities in a capacity other than that of a bona fide owner; and this affiant has no reason to believe that any other person,- association, or :orporation has any interest direct or indirect in the said stock, bonds, or others securities than as so stated by him.

Frank Moucka, Editor.

Sworn to an subscribed before me this 24th. day of Oct. 1934.

Aug. J. Morris, Notary Public. noiriMiSSiOn expires June 1935.)

Pouene.

Zajirnave.

DIVADLO

4

Cesko. Chaloupka 1f

Lidova hra o trech jednanich sehrano bude ochotniky vadu Praha, eis. 29, SPJST.

v nove fidove sini v Taylor, Texas v nedeli9 11. listopadu. 1934 OSOBY: Jos. Hrila Matougek, chalupnik pi. Sofie Koval Matougkova, jeho Zena Vojtech, jejich syn Lad. Pavlik Lidka, jejich dcera sl. Marta Kotrla Stehlik, domkal Henry Dugek Joe Kurec Kalenda, sedlak Dochodil, mlynat Jan Kubieek Anieka, jeho dcera sl .Vii Amos Pavlik akad. main"Goldpajtl, lichvat A. L. Boudny itidi Anton Stibotik Mezi 1. a II. jednanim Vesely vYstup ZamilovanY pekal Joe Kurec Pti divadle bude fieinkovati dobra eeska hudba.

Po divadle volna Taneeni zabava.

Vstupne:— Dosp'eli 30c

Ditky:— 10c

Nenechejte si ujiti pkileiitost videti tote krasne a pouene divadlo!

VSechny uctive zve,

Zabavni Vkbor.