Vestnik 1934 11 14

Qr an SlovanskePodpo altci J ednoty &Wu Texs.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 (VOL.) XXIII.

WEST, TEXAS, ve st •edu, (Wednesday)

listopadu (November) 1934.

POHIIEB KRA - LE R. TI 01110 UGOSLAVIE louei se se svYm kralem hrdinou. 13y1 synem velkeho otce, Pedi tra osvoboditele, z rodu Karad'ordeviet), potomkem "Oerneho Jiti", udatneho srbskeho bojovnika proti Turkfim. Kral Alexander byl Srb, a Srb znamend udatnY, v utrpeni nezlomnY. Z rozvratne doby ptedvaleeT natio Srbska mlady kralevie rozvinur novou. heroickou etapu v historii sveho naroda. Byl mladY lety, ale zku genY z valeenYch strast: halkanskeho odboje proti Turkinn, kdy v predveder svetove valky pte yzal panovnickoa pravomoc ye jmenu sveho nemocneho otce.

Stal se velitelem nejpronasledovanej giho lidu. nejvice zkou genYch bojovnikil na cele valeene fronte.

Historie srbskeho utrpeni je nejsmutnejAi a nejslavnej gi kapitolou v eernych dejinach evropsicYch. JakY to narod! A jakY jejico vinice! Velkou ptesilou jsou vyhnani z vlastni zeme, vojsko i lido jsou nuceni ustupovati pied vpadem neptitele. Protivnik nabizi smir vzda-ii se srbskY narod. PamatnYm ziistane depege kraleviee Spojencfn: "Srbsko ptestalo existovati ale jeho armada je tu.To mohi poslati velitel hrcieho naroda a nej lepgich vojakft v utrpeni. NezbYvalo pak nee opustiti zem se zbytky armady, prevesti je do Albanie, pies hory k molt Pod prapor spechaji synove jinYch slovanskYch kmenft.

Je to ptedzvest narodniho sjednoceni. Stra.gnY je rok 19l7 ale srbska armada je piece nezlomena. Zahajuje Utak v horskYch Usecich s nedostatkem vY givy i vody mezi eernou Rekou a Vardarem; zde bojuji proti voja,kinn vynikajicich vlastnosti, Bulharam. Kdy g hlavni velitel spojenecke vYchodni armady general Franchet d'Esperey obava se oeekava ne ptesily bUlharskYch a nemeckYch novYch plukti a tage se srbskYch velitelft, piljdou-li vpted aneb ma-li se zastaviti postup proti neptiteli. rozhodne princ srbskY, "Vpted k sla. ve nebo k multi!'

A Srbove gli k slave a givotu. Po viteznem ukoneeni valky vykopana byla pontbena srbski koruna v bohosloveckem seminati v Prizrenu, uschovana tam v dobe kdy mladY princ opougtel vlast se svou armadou do hor Albanie. Vybojoval si korunu srbskou zpet a byla mu tegkou. Znamenala tolik prate a nepoehopeni pro uchovani miru v sjednocenych zernich slovanskYch. Te gica je to koruna, zhotovend z dela prvniho Karad'ordeviee. Z de-la, kterYin vypalil prvni ranu proti Turkfim.

Ale kral bohatYr byl i nejvet gim bojovnikern v mini pro vnittne sjednocenou Jugoslavii. "Chtel Jugoslavii jednotnou duchem, vnittne silnou a schopnou obrany i proti nejsilnej gimu nep,riteli." Kdy g nenalezl podiapeni a nena gel pomocniku, prevzal vgechnu zodpovecinost do vlastnich rukou. Zdalo se, g e doh se mu ohromne dilo. Zavedl pottebne reformy, scelil stat a pomalu vracel state parlamentarism. Neminil trvale dr geti vgechnu mac u sebe, zkou gel a doufal, ge vfidcoye lidu pochopili ji g sve povinnosti. Utu'goval pta.telstvi s eeskoslovenskem, Malou Dohodou, nejvetgim einem v posledni dobe jeho pariovani bylo sbli geni se s Bulhary, Byl nej -

pevnej gim ochrancem slovanstvi. Bead e dnes Jugoslavie, beduje i eeskoslovensko na,f, ztratou velkeho elovelca bohatYra, velike nadeje Slovanstva.

Prato v Praze v den jeho pohrbu, rozZata jsou Y§echna svetla a vlaji eerne prapory.

Dojati- posiouchame co hlasi nam Belehrad v den kdy opou gti panovnik naposledy sidelni mesto. Radost citime jen v one velk•3 chvili, kdy naiad bourlive vita sveho maliekeho krale Petra II. Jeho prijezd v doproyodu kralovny matky a eleny rodiny do pravoe slavne kateciraly je znamenim zahajeni slavneho requiem. Naslouchame smuteonim sbornm . , dojemnYin a,korclum varhan, pak su patriarcha Varnavy. To evangeliu oslov: patriarcha narod a odkazuje jim dedictvi krale, Jugoslavii. "Ouvajte Jugoslavii." strezte Jugoslavii, tot' byla posledni slava umirajiciho krale muaednika Alexandra I. Sjednotitele.

0 9. hodine je kralovska rakev s parnatnou korunou z dela vyna gena na delovou lafetu. V eele pruvodu nesen je velikY kri2 a koljivo, vatena zrna obili na stribrne mise.

Je to symbol vzkrigeni v pravoslavne Koljivo bude podavano pritomnym v Oplenci, po ulogeni lulle do krypty.

Dnstojnici, vojaci a sokolove nesou pak kve.. tinove dary ze v gech konein Evropy. Poeita se, '.g e bylo 15..,000 vencfi, 150 sttibrnych, od presidenta Masaryka zlatY vaned.

Mnoho z venal jugosla yskYch je propleteno trnim. Okna dome zahalena eernY-rn suk nem a v nick roz gata veena, svetla. Duchovenstvo zastupuje rfizna nabo genstvi, svorne S11 v prfivodu, bez rozdilft nabo genskeho sveho ptesvedeeni: starokatolieti hodnosta.ti, rabini, musulmagti kne gi v bilYch turbanech, knell rimsko4catolieti, svetske i radOve, kn'e g -stvopralnediuhYcrtza i bohatYch rouchach bohoslu gebnYch, biskupave patriarchalniho zjevu se s yYm patriarchem Varnavou. Generalove - a admiralove nesou kralovske odznaky„ korunu, geglo, ske jablko, kralovskou vlajku a gayli. Rakev. prostou dubovou, na, delove lafete tahnou •vojaci kralovy gardy. Statisice lidi, kteri dlouhe hodiny vystali na ulicich, v noci i za -deSte, aby vzdali posledni poctu krali, sypou kviti pod kola lafety. Klekaji, mocili se, kdyg. objevi se rakev. Hudba„ sinuteeni zpev ie ptehlu gen a my slygirne plat i na •ek mugn a gen, starch vojakil i chistojnikii. Rozhlagovae, kterY a g dosed oznamoval do radia prU.belt obradu a pravodu, zavzlykal a jeho hlas se zlomil. Po chvili sna gi se pokraeovati, ale hlas tone v placi. Chvilemi sly gime jen vziykot a beclovani davu.

Za rakvi doprovazi sveho aide inalielcY Petr.

Je v sokolskern kroji, vedle neho jdou kralovna Marie, kralovna Rumunska, rumunskY kral Carol II., kni ge Arsen. a,nglicky princ za bulharskeho cara princ Cyril, president frailcouzsice republiky Lebrun. Pak vlacini. delegace, zylitkni mise cizich state.

Pomalu ubira se pravod na nadragi, yojenskYm defile louei se mesto se 8141.11 kralem. - A zatim co cestou kviti a trni, za place a

narku, ubira so . priwod, dekuje jugoslayskV hlasatel oeskoslovenskVm posluehaeum za \SOchny projevy soustrasti z (.)eskoslovenska, za onen sriontani projev sesterske zeme, kterA nikdy jim nebyla tak blizka jako dnes. "Nein mezi narni rozdilft". ProhlaAuje o sve Ze dues bylo odstraneno Nr echno nedorozumeni mezi kmeny. "CelY svet se mute dnes presvedolti o vnittni, neznieitelne si le Jug oslavie. Svornost a jednota! Celemu syetu stoji Jugoslavie tvari v tvar. Volame: Ruce pry6 od naS1 Jugoslavie! Posledni naSeho krale "euvajte strezte Jugoslavii vypinime i kdyby do posledni kapky krve. Ano, my uhajime Jugoslavii a to je jedina Utecha v zarmutku — Ze, kralovskY rozkaz vypinime. NaSi drahe 6eskoslovenske republice dekujerne. Vernost za vernost, lasku za vsude uplatriujeme, jenom tak "dospejeme k miru."

Na nadraZi kdy2 ustaly bubny a trubky vypaleria . 'delova, salva krali, znovu sly get je pak presne, rychle kroky vojenske v defile podel rakve, a rachot aeroplanft, ktere krou gi a shazuji kvetiny na rakev. Pak ticho! Rakev je pomalu sna gena do vlaku kral navgdy opougti Belehrad.

Bude ulolen v rodinne hrobce na Oplenci v mausoleu, ktere zapodar jeho otec kral Petr a ktere Alexandr dostavel a obohatil pro svftj rod. Je to v rodnem kraji Karad'ordevien,, v Sumadiji, osmdesat kilometril ne od Belehradu. Neni to kraj firodnY, je tvrdy jako byl osud srbskY. Nema girych 16, ani stinnYch lesfi, je sluncem vypragen a prachem pokryt. A piece kral jej milovat Na Topole, na kralovskem statku hospodatil, -pestoval vinnou revu, "milovanY hospodat srbskeho naroda." Mausoleum vyzdobil ftgasnYm bohatstvim.

Podel cele testy obyvatelstvo„ . zlomene, kleka, aneb kloni se jakmile vlak se blizi. 0braz aim dale chmurnejk. Napisy v gude svedei o velke oddanosti. Kralovo "ouvajte" zmeniii na "euvaeomo" uchranime Jugoslavii".

— "Tva posledni slova jsou nam drahYm .odka,zern." — "Stvorill jsme ji, ha,jime ji a uhajime ji Surnadij e." Sum adij e posypala kvitim celou cestu kudy vezen je kral v autu nahoru na Oplenac. eeka tu lid, kter7;7 ptigel zdaleka. Bydlil tu ve . stanech, ye voziekach, pod girYm nebem, aby tu byl na svem miste, a g povezou jejich hrdinu. Ale od brany kralovskeho zamku a g ke katedrale rieni give duge. Tam mrtve ticho. To aby kral moh1 vejiti v mini a klidu — sam.

Pak rozhlaholily se zvony, fanfarami vitan je mrtvjr hrdina na Oplenci. Vysoci cirkevni hocinostl.ti vna geji krale do chramu, ale prosty lid sam nese si sveho panovnika a uklacla jej v krypte kralovske. Venkovskemu lidu je dano spiniti posledni slugbu.

Posledni saivy z del a zvony ohlaguji celemu narodu, g e telo rytirskeho krale, tviirce, sjednotitele a stra gce Jugoslavie bylo ulogee no k veenemu odpoeinku. Na nahrobni kamen vyryji epitaf: "Zde odpoeiva ten, kterY hrdinsky spinil svou povinnost."

(Upraveno die elanku Vlasty A. Vrazove v "Amerikanu".)

Ve sttedu. dne 14. list. 1934 DYZ PRESTAL Wang Lunga trYzniti hlad K a kdy vide, to se jeho deti denne dosyta najecli, kdy seznal,, to za vYtetek sve celodenni prate a tebrani 0-1an dostane ka2cle rano ry-ti, nezdalo se mu vgechno tu tak nezvyklYm a zaeal pomalu rozumeti tivotu ve meste, na jeho okraji se usidlil. Jett° behal cele dny ulicemi, poznaval po svem zpilsobu i vnittek mesta a jeho rozmanite tajne skrYg e. Vedel jit, ze teny, ktere talil zra,na ye svem vozidle, jely nakupovat a mutt spechali do kol a obchodnich domft. Ale neme! tugeni, o jak druh kol se jedna., anal jen jejich napisy, jako na pkiklad: Velika gkola zapadni vedy nebo Velika kola C"iny. Dostaval se valycky jen at' k vratfun a dobte vedel„ ze kdyby jednou vstoupil, jiste by se ho nekdo ihned zeptal, co tam pohledava. A neveal ani, o jake obchodni domy se jedna, nebot' mu muselo postaditi, kdy pied whodem dostaval svflj plat.

Veal, to zveeera veze mute do velikych eajoven a do domft rozkoge; rotko ge, ktera proudila yen do ulic v podobe zvukti hudby a chrasteni kostenYch i bambusovYch kostek ✓ dtevene stoly, a tajne, tithe rozko ge, skryte za yysokYmi zdmi. Ale z techto rozko gi nepoznal Wang Lung sam ani jedine, protote se jeho nohy dotYkalY jen prahu vlastni chaty a jeho cesta koneila pied jakYmisi vraty.

2i1 v tomto bohatem meste jako krysa v dome bohateho mute, ktera se tivi odpadky a skrYva se tu i onde, ale nerna neasti na viastnim tivote domu. Mk°liv neni sto mil tolik Aka tisic a cesta po sou gi neni nikdy tak daleka jako cesta pa vocle, piece byli Wang Lung, jeho tena a deti v tomto Ines* jihu cizinci. Bylo pravda, to lide, prochazejici meli eerne vlasy a oei jako Wan Lung, a bylo -pravda, te porozumeli i jazyku obyvatel jihu, t •ebaie to bylo spojeno s nesnazemi, ale Anhwei nebylo Kiangsu. V Anhwei, kde se Wang Lung narodil, plynula tee pomalu, ✓ fizkYch tonech z hloubi hrdla v Kiangsu, ✓ onorn meste, kde nyni til, mluvili lide ye slabikach, ktere se tti gtily o rty a o'gpidku jazyka. A zatim co pole Wang Lunga neslo dvakrat do roka iirodu, tito, rYti, trochu pgenice, bobti a eesneku, donucovali sedlacl ✓ okoli mesta svou pfidu pomoci umelYch, zapachajicich hnojiv, aby yydavala krome rYte jegte ye spechu rfizne druhy zelenin.

Ve viasti Wang Lunga povatovali lide kus bileho chleba s platkem eesneku za vybranY pokrm a nepottebovali vice. Zde byli lide zvykli na pa gtiky, kvety bambusu, kagtany, kutatka, ten a onen druh zeleniny; a kdy jim vstoupil do testy poctivY elovek, zapachajici po veerej gim eesneku, ohrnovali nosy a volali: "Fuj, to je zapachajici copaty sevetan!" Zapach desneku zptisoboval, te majitele obchod y se suknem zvygovali ceny sveho bavineneho zboti, jako by je prodavali cizinci.

Male mesteeko z chat, vystavenYch podel vysoke zdi, se vskutku nikdy nestalo e,asti mesta, leticiho za zdi. Kdy2 jednou sly gel Wang Lung jakehosi mlacieho mute mluviti ke skupine lidi v koute svatyne Konfuciovy, kde smel promluviti ka2dY, kdo k tomu mel odvahu, a onen mladik tekl, to oine je tteba, revoluce, to se musi vzboutiti proti nenavidenYm cizinctim, odplitil se Wang Lung polekane stranou; myslil, to je take jednim tech cizincu, proti kterYm mladik tak \ra g gel miuvi--niveka,zl.Ady2jineho usly ti jineho mlacieho mute — cele mesto bylo pino kazajicich mladikti — a tento mladik na rohu ulice teenil o tom, to obyvateistvo 6iny se musi spojiti a te je mu tkeba vzdela.ni, nezdalo se Wang Lungovi, to by se tato tee tYkala i jeho.

Ale jednoho dne, kdy se ohlitel v ulicich trhu s hedvabim po zakaznicich, poznal, ✓ tomto meste tiji lide, kteti tu jsou jegte cizej gi net on. Obchazel vchody obchod y proto, to z nich obeas vychazely teny, ktere tam nakupovaly hedvabi a kdy ho najaly, platily mu lope net kdokoliv jinY. Toho dne ptistoupil k nemu nahle tvor, jakeho dosud nikdy neyidel. Nemel tu geni, zda je to mut Cl tena. Bytost byla velika, obledene, v ptilehavY, eernSr odev z. podivne hrube, tvrcle latky a

Wang Lung nemnie jilt kradene, mas.G. Vykiatek z romanu Dobra zeme, jen vygel v piekladu G. Schiffove v kvetnu v tivych knlhach A kolem krku mela ovinutou srst jakehosi my tveho zvitete. Kdyt gel kolem teto osoby, at' muiskeho ci tenskeho rodu, ptikazala mu ostie, aby snitil voj sve rikgi, a kdy tak nil a pak se opet narovnal je gte vgecek pomaten touto ptihodou, porueila mu cizim ptizyukem, aby ji dovezi do Ulice mostil : Wang Lung se dal rychle do behu, sotva vedel, dini, a jen jednou zavolal na jineho mute, tahnouciho rikgu: "Pohled' a tekni mi, co to tahnu!"

A onen mut hlasite odpovedel: "Cizince, term z Ameriky — jsi bohat — -" Wang Lung betel jak nejrychleji mohl.

Byl pin strachu pied cizi bytosti., kterou tahl za sebou, a kdy dosahl Ulice • mostil, byl vyeerpan a vgecek zpocen.

Kdyt Lena vystoupila, tekla se stejne cizim p •izyukem: "Nemusil jsi se u gtvat k smrti." Poloilla mu do dlane d ye sttibrne mince, cot bylo dvojnasob vice, net' mu pattilo.

Pak teprve Wang Lung vedel, to to byl vskutku cizinec, kterY byl v tomto meste jegte cizejAi net' on sam, a 2e v gichni lide s dernYmi viasy a dernYma oeima path k to mut druhu a lide se svetlYmi vlasy a skvelYma oeima k jinemu druhu. Od onoho okamtiku se necitil jit ye meste tak osamocen jako &five.

Kdyt se veeer vratil do chaty se stkibrem. jeho se dosud neddtkl, vypravel 0-1an svou ptilicxlu. A aena mu odpovedela: "Znam je, prosim je vadycky o almutnu, nebot' Zen oni hazeji do me misky spi ge sttibro net med'." Ale Wang Lung i jeho Lena citili, to jim cizinci nedavaji sttibro z dobroty, nYbr2 z nevedomosti. Nikdo jich nepoueil, ze je vhodnej gi dati tebrakovi med' net sttibro.

Tato zkugenost naueila Wang Lunga, eemu ho nenaudil onen mladik, that, to i on patti k lidem tohoto mesta, lidem s oernymi viasy a eernyma odima.

Tam na pokraji velikeho, tiveho a bohateho mesta se zdalo, to nedostatek jidla je obyva,teltim neznamou veci. Wang Lung a jeho rodina ptichazeli z kraje, kde fide umirali hlady, protote nebylo potravy, protote zeme nemohla nest plodit pod neStprosne jasnYrn nebem. Sttibro melo jen nepatrnou cenu, nebot' tam, kde nebylo nic na, prodej, nebylo ani mottle si za ne neco koupit.

Zde v meste byla v gude hojnost potravy.

Dlaidene ulice rybneho trhu byly vroubeny velikYmi kogi, pinYmi tetkYch sttibrnYch ryb, chycenYch v noci v bohate tece, a kademi, pinYmi malYch, ttpyti yYch ryb, ktere byly vytatenY sitemi z fienich zalivti; 2luti krabi se tteli a lezli kol dokola v bazlivem ftdivu. Byly zde koge, pine svijejicich se ahoHI pro tabula labutnikti. Na obilnim trhu staly tak velike nadrte obili, to se do nich mohl dloyek ponotit a zmizet v nich, anit by to kdo zpozoroval. Byla tam bila a hnecla rYte, tma yotluta a zlatoilute. p genice, tluto sojove boby, fiervene boby, zelene obyeejne boby, kandrove flute proso a gedivY sezam.

Na masnem trhu viseli cell vepti, jejich vellka byla po delce rozparana a bylo videti dervene maso, vysoke vrstvy dobreho sadla a mekkou, tudnou, bilou kilti. V obchodech s drubezi visely na strope a na dvetich lady do hnecla upeeenYch kachem, ktere se pomalu otaeely na rani, dale spousta bilych solenYch kachem a drUblat z kachen. A 0statni obchody, kde se prodavali batanti, husy a drilbet vgeho druhu, byly stejne naplneny zbotim.

Zeleniny bylo v gude tolik, kolik jen zeme mohla dati, leskle, bile a eervene fedkvieky, dute lotosove koteny, zelene, kapusta a celer, pupeny baba, hnede ka gtany a yyzdobend chutna teticha. Na mestskYch trzich nechybelo nic, eeho by si taludek

nika. A vgude pobihali prodavaci culzrov. ovoce, otechfi, horkYch, chutnych, sladkycn bramboril, opedenYch v sladkem oleji, malYch, jemne kotenenych pruhft yeptovehb masa, patenYch v test& a sladkYch koldeti Z nejlepgi rYte. Mestske deti beha/y od jednoho prodavade ke druhemu, mely ruse pine grogii, kupovaly tyto lahticiky a cpaly se, at se jim Mite leskla cukrem a olejem.

Ano, eloyek by myslil, to v tomto mest nemitte nikdo umtit hlady, a piece katd,Y den zrana, kratce po svitani, kdy Wang Lung a jeho rodina vy gli z chaty, nesouce v rukou misky s tydinkami, tvotili jen malou skupinu v dlouhem prftvodu lidi, vychazejicich z chat, tkesoucich se ye svYch tenkYch gatech, ye vlhke maze teky a v ostrem rannim vetru, a ubirajicich se k vetejne kuchyni, kde mohli za grog' koupiti misu •idke rYtove ka ge. VW. prate Wang Lunga, a tebrani 0-Ian nepostadily k tomu, aby si mohli denne sami vatiti rY2i. Kdy2 meli o grog vice, kupovali tan zeli. Ale zeli bylo dosti drahe a topivo museli tedy oba chlapci krasti s vozit„ pinYch slamy a travy, kterou vezli sedlaci do mesta. 0-1an vatila sell na plotne, kterou umistila mezi dvema cihlami. Sedlaci ptistihli obeas deti pri kradeti a jednoho dne zbili staraiho chlapce, kterY byl bazlivej gi a styciel se vice, net mlad gi, jent se staval tak obratnYm, te mel pii kradeti mnohem vetgi fispechy net pii tebranf.

0-1an si tim vgim nelamala hlavy. Kdyt nedovedli chlapci iebrat, atilt' se pti tom small, musili krast, aby si napinili taludky.

Wang Lung ji site neodporoval, ale kradete synti ho naplriovaly starostmi a nikdy nehuboval staraiho, kdy2 ph torn byl neobratnY Wang Lung nemiloval aivot ye stinu vysoke zdi. Na neho eekala pole.

Kdy2 se vratil jednou pozde veder doinfa nalezl v horkem zeli velikY, kulatY kus yeptoveho masa. Jedli opet maso, po prve od dne, kdy zabili vlastniho vola. Wang-. Lung vyttegtil oar i fidivern.

"Bezpochyby jsi prosila o almutnu nejakeho cizince," kaki 0-Ian. Ale ona mu po strati zgasobu neodpovidala. Jen mlad gi chlapec, piilig mladY, aby pochopil moudrost mleeni, a piny hrdosti nad vlastni obratnosti, zvolal pygne: "Vzal jsem je — maso je me. Kdyt keznik urizl z velikeho kusu a pohledl na chvili opadnYm smerem, piiplitil jsem se za statenu, ktera je chtela koupit. Uchopil jsem maso, vbeh do postranni ulice a uschoval je v prazdnem ahem na vodu u zadnich vrat. dokud nepti gel rmAj stargi bratr."

"Ne nechci jisti toto maso!" zvolal rozhoteene Wang Lung. "Budeme jisti maso, ktere koupime nebo si vytebrame, ale ne to, ktere ukradneme. Budeme tebraky, ale ne zlocleji." A vytahl maso dvema prsty z hrrice a hodil je na zem, anit se dal pohnouti piamladgiho chlapce.

0-1an vgak gla a zvedla svYm klidnYm zpiisobem maso se zeme, umyla je trogkou vody a vhodila je zpet do hrnce.

"Maso je maso," tekla tiae.

Wang Lung netikal nic, ale ziobil se a byl pin starosti nad tim, to se jeho synove udi tomto Ines* krast. Kdyt 0-1an rozdelila tyeinkami do mekka uvatene maso a dala po velikem kusu stare' i obema chlapctim, a kdy2 nakrmila masem deveatko a sama je rovnea .jedla, netikal Wang Lung ani slova.

Sam se vg ak masa nedotkl. Spokojil se se zelim, ktere koupil. Kdyt v gak bylo po vedeti, odvedl mlad giho syna na ulici za atm a tam, z doslechu teny, vzal chlapcovu hlavu mezi obe ruce a neustale jim ttepal, at' kkieel sebe vice.

"Tu maa, tu maa," thee', "to patti,glodeji!"

A kdy2 odvedl Wang Lung natikajiciho chlapce donna, tekl sam sobe: "Musime se vratit k pride."

Myglenka Tyrgova, idea sokolska, je myglenka obrodna. Kdo ye svem sokolstvi nedospel k vnittni obrode, ten je gte ani nezadal se sokolstvim.

:lac 11. list. 19 al,

Oddil dopisovatelski Dopisy, jet by obsahovaly nev'ecne, neb zivadne polemiky, pol'adatel p •edklada ve smysin stanov Tiskovernu VS,boru k vlastnimu rozhodnutf.

Rasta:in, Texas.

Ctena redakce a etenati!

Ptedne chceme podekovati p. Chas. W. Paylielcovi a v gen'T elemam iladu SPJST., els.

'18 na Dobrowolski, Tex., 23 nas pozvali k ptedneseni nageho koncertu .v jejich sini se starali, aby byla hojna nav gteva. Te2 kujeme vgem, ktefi nag poctili tak velkou navAtevou a take chceme podelcova.ti manse lum p. VranovYm, to nam dali pekrac r nocleh a nas dobte pohostili.

Prosili bychom v g echny osady, aby se Pf i -hlasiyukzltim,oskuentslovanska tije je gte v nas, a to si toho vatime.

Bude to sloutiti k na gemu dobru a cti, kdy2 obeas se v osade neco u glechtileho pi'ednese.

Nebud'me zaujati proti tomu, neni to nip pekneho. Bud'me v gichni jako jeden pro dobrou a narodni vec nad geni. Tenkrate neco dokateme a budeme zde neco znamenati pro nag narod.

Koncerty„ to jest umela hudba a zpev, a take divadla a jine narodni ptedna gky, ty vzdelavaji lidstvo, hlavne naladet, ale ty nynej gi Caste taneani zabavy nikdy ne. Spige naopak. Jest to velka, chyba, to nekteti vgechnu hudbu za stejnou, at' jest ta neb ona., cot neni spra.vne. Umela hudba i zpev, se hodne ligi svou peknotou a zajimavosti, od neumele hudby a zpevu.

Pak jest nutno venovati male hudbe zpevu vetg i pozornost, jestli chceme miti nejaky ten utitek z toho. A bude nas to jiste i vice zajimati. My jsme tti, dva bratti a sestra. Jeden z nas hraje na ttiatadovou harmoniku od Antona Hlavaeka z Ceskoslovenska, ktera ma heliginove basy a velice se hodi do koncertu svYm peknym hlasem. DruhV hraje na housle a sestra hraje doprcvod na guitaru.

Nektere eislo se hraje hudba, ktera je vyhratena jen pro poslech, a pak jsou eisla, ktera se zpivaji s doprovodem hudby, rozliene. Jak vgichni t •i hrajeme, tak i zpivame najednou. Ku konci programu iname nekterV kuplet pro zasmani. Program celkem trva hodinu a pial.

TakovY program jako jest tento, by mal miti ptistup do v gech deskYch osad, aby moll! bYti tim prospe gnST a dale se v tom mohlo pokraeovati. Tu se pracuje a ma se pracovati • pro celkove dobro v g ech, ne jen jednotlivce.

Proto by nemela stati tadna ptekatka v ceste, ale naopak, hlecleti o ta, • aspori vetgina z nas, aby ta vec se dostala vAude do osad, kde to bude trochu jen mane.

Nekteti, kteii nas je gte nesly geli, tak si nemohou udelat Usudek jako to asi je. Ale at uslygi tu hudbu se zpevem, usly gi a uvidi hrat na housle a jine napodobeniny na ten nastroj, a co je gte vice, at usly gi ty chvejive tau na housle, teprve mohou tici, jestli onen program stoji za to nebo ne. Chvejivost term j est ta nejkrasnej gi hudba na housle, co miite a ktera vezme velkou iadu roku pia neho cvieeni, net motno talc zahrati.

At budeme kde v osade ptedna geti koncert, tak pozvete tet i jinonarodovce, aby videli a slygeli, to my jsme skutedne nargdem hudby zbehlYm a milovnym. Tak podobne se jit vyslovila jedna uditelka, kdyt nas slygela hrati, a ktera jest rodem Amerieanka. Pravila, ze eetla nekolikrate i sly gela, to na g narod eesIcY a tet nemeckY„ jsou nejyyspelejgi v hudbe i zpevu. Tak mluvi nekteti jinonarodovci o nas, a budou mluviti je gte vice, at jim ukateme i jinYm, co v gecko dokateme v hudbe my Oechove.

Bud'me tedy v gichni nad geni pro tu vec, podporujme ji jak mriteme nejvice svoji pH-

Vi'.61.‘1\114. tornnc.sti i jinYm zptisobem. Bude to sloutit: k nagi vet gi cti, kdy2 budeme miti tu vec stale ye svem sttedu.

Z jara pti gli sem do Texasu bratia Petrov:, z Nemecka a jsou te2 i roze.ni Nernci, kte•i tet pfedna gi koncerty zde v nemeckYch 07saddch. TH hraji na harmoniky jen, a ten etvrtY zase jen zpiva. A v nekterYch osadach hraji .jit letos po tieti, a vtdy maji velkou navgtevu, nekde at pet set listkii prodaji. toho je videti„ jak Nemci to podporuji a. eelkern drti pti sobe. Prod' my bychom nemohli ciniti taktet? Musi bYti v tom ta dobra vttle, to chcerrie. Jak se Mica., ze dobra yule vie amide. Jinae nebude nic. aegte jednou tadame v gechny, kterYm aspori trochu zaleti nit dobre a narodni veci, aby se ptihlasili na na gi adresu, a my jsme ochotni vgude v osadach koncert ptednesti, dle ptani a tunluvy. Mame zato, ze se bude vet`sine posluchaetun libiti, at jej uslygi.

S uptimnYm pozdravem na celou redakci a na vgechny etenate,• Havelkovi Bratr!, LaGrange, Tex., Rt. 1.

Holland, Texas.

Ctene vydavatelstvo Vestniku!

Nejcitive Vain &Wm na vedomost, to jsern se tegil s Vami se seznamiti v nedeli due 4 listopadu, zaroven s ostatnimi od Hlavni LT-I dovny eleny a organisatory, u tadu 24. Osobne znam br. p •edsedu ChernoskYho, ale ostatni ne. Organisatory znam jen dva osobne, br. Navratila a br. Urubka, ostatni neznam. Mel jsem s jednhm jeti se podivat na ten fad 'Oslo 24, ale se glo z toho. Rad bych byl ten program sly gel, no, vlastne cele jednani, a zaroveri Baeovu kapelu vyhravat k obveseleni v gech elenn ptitomnYch. No, ale na schtizi jsem piece byl odpoledne u nageho tadu Tyr 'Cis. 80 v Holland. Bylo nas vgech jen 9 Mena ptitomnS7ch, a tech 27 ostatnich se asi glo koupat do teky neb do kryku, neb, to maji oboji blhzko do vody, neb a patku na sobotu v celem okoli Holland dostali datnY de gt' od 2 palca at misty UI palce a my zde v okoli jeden palec.

Bratr tajemnik obdrtel od tadu Praha.

Taylor tadost od tfi-elenneho vYboru vyrozu meni; "Poglete $10.00 neb $15.00 nejmene".

To jako na krajana eernocha. Nas bylo jen par a katdy chtel ptispet 50c, cot by Cinilo $4.50, ostatni si mute etenat domyslet. ye vYrooni schtzi motile.; to by se vybralo vice, neb bYva vice Mena ptitomno, jelikot se odbYvaji dye schtize SPJST. a RVOS. Br. KolenovskY je jeden a toho vYboru; ty dva jeho spoleeniky jsem si nepathatoval, tolik vim, to ten jeden ze dvou asi ma jmeno zkomolene. Neni vtdy lepgi brat neco netli nic?

Mate se stati, to s takovou tadosti gpatnl. pochodite jinde.

Cteni panove, pialoiene naleznete M. a na obnos $2.15 od br. Joe Zajleek 65c na Vestnik. Jest teprve 4 neb 5 mesicu novym naelm elenem ye tfide C. Odporuell jsem mu organ, aby se lepe zdokonalil v deskem eteni, tedy si jej pfedplaci. Za sebe, na Cechoslovak $1.00 a pro krajana eernocha 50c. V nynejgi dobe neni mi man° vice podpory poslat. Kdo ma, at' eta, kolik mute, podle kapsy nebo pakiadny u vgech tachi SPJST. A ne si dovolit nejmene $10.00 neb $15.00.

Vestnik posilejte na pa pa: Joe Zajeek, R. F. D. 1, Holland, Texas.

S pozdravem Jos Stage. iad Vlastenec, cis. 45.

Shiner, Texas.

Ctena, redakce Vestniku a v gichni jej etouci.

Mill bratti a sestry!

Value hromady schtizi jsou takokka to. dvetmi. Nektere fatly odbYvaji valne hromady Ci schnze v listopadu a nektere v prosinci.

Katcly Glen a elenkyne, by melt se na tuto schrizi teg it a ji byti ptitomen, a Utadu ja-kemukoliv se nevymlouvat, neb nekteti stanou doma jen proto, aby jej do ii •adu nevolili, cot neni bratrske. Jeden katclY a katM., by dle motnosti mel bYti schazi ptitomen,

Strata 3. a. kdyt nechce atad, sdelit advoille a bratrsky prod', a mel by zajiste pravo za sebe navrhnouti jineho bratra neb sestru. A kdyt bychorn tam byli ptitonmi v gichni, mel by si ✓ tern vybrat.

Dale jsem toho nahledu: volme i mlade do iffadie Mnozi pri navrteni se na oko upajpaji, ale koneene kdyt vidi, to to stati s nimi dobte smYgli, daji si fici a delaji dabiotu. Vtclyt,' obyeejne po nas dedi, tedy je podporovat a zaueovat dokud jegte abycljom se mohli z nich te git a doznat s larclosti, te jsme ripine spokojeni. A nage &Ai by si nas i spolku„ totit Jednoty bratrsky , vice vatily a ptivedly by i jine sve kamarady. O, ano, jak by na ge tadove schttze byly krasne a vabne, kdybychom se segli, katclY mesic, jak bratti tak i sestry i s rodinami, pak teprve by ty na g'e schtize byly hive a vyhledavane, a na ktere by se vgichni tegili. Pak by ptestal natek ve Vestniku na tenke schaze.

Volme do titadia i sestry. Dam ptiklad, ses. Rozi Mikeskovou v Guy, jejit mantel je stonavY nekolik rokti, ale ono, je cila ye spolcich i dobrou zpravodajkyni v Casopisech. Ve Vestniku jsem cetl,. ze v jistem tadu, nevim a pameti honem eislo a jmeno, zvolili sestru za pted gedkyni. Z toho soudim, to misty jsou piece dobti lide a to se maji radi. Kdetto my se tet mame radi, ale jen katdY sam sebe. restnik rad etu, zvla gte redak. tivahy dopisy vgechny. restnik by mel eisti katdY, bez rozdilu, at' patti k na gi jednote neb ne, a jsem ptesvedeen, ze by se mnoliy jeho etesam za iait neelen, Ut toho spolokoveho rozumovani musim nechat. lidera zde hodne zapr gelo, ale to je zem rozprahla a voda tekla do spodu, na povrchu je to Indio anat.

Novella nevim, co by stab za omobeni pera.

Asi bugel, — co to pletu — svateb tento den, at d ye v jednom dome; nejspige citi 2i111.0 a ani deprese se neboji. Ja jim vgem ptejl, co si sami pteji: Puntik a dries dost.

Dnes v nedeli, 7ho yeeer, nas navgtivil bartr Alois s mantelkou z Westhoff, Texas, a Tomag Mikeska od Vlastenec i ,s rodinou.

Od nej jsem se dovedel, dries v sini tadu Vlastenec meli besedu a chvalil si, ze se pomeli znamenite. Ja,. jakot vzcialenej gi, jsem a nieem nevedel. Ale to nic, v gak pti gti nedeli, totit t!truhou nedeli 14ho, budeme snad pHjimat nektereho Clena a ze sestry jsou pozvane, a to budeme miti svadinu. Ja vetim, te na ge sestry o nas dbaji, an vtdy, kdyt je vyzveme, si daji hob a daji ei nechaji se videt a piavleeou pine ko ge jidla. Nevim zdall toto neptijde pozde. V pondeli obyeejne rano poglu dopis, ale ponevadt se nekde zdrti, neni ye Vestniku at na druhY tYden. Ale aspori at' .ut to Ctou i po schtizi, aspori snad uznaji mou dobrou vuli, to jsem napsal v ge, co jsem se dues dobreho dovedel.

Dekujeme MikeskovYm za navgtevu. nas, to nas naysthvili. Bratr Alois s mantelkou zustali na pondeli a zitra (v pondeli) nav gtivime dalgi pfatele v okoli Shiner, jestli se toho vgichni ve zdravi doekame.

John Lukag, dopisovatel. kid Morayska Orlice Oslo 145.

Penelope, Texas.

Cteni bratia a sestry!

Ptigti schrize je schnze vyroeni, do ktere se maji vgichni bratti a sestry dostaviti. Tedy vas vgechny uptimne taciam, abyste se jiste dostavili, a dali si sve poplatky do potadku, a tiCetni vYbor aby je tet mohl pfehlednouti pro p •igti rok. Je to smutne, kdyt tajemnhci mush vtdy psat a upominat. Tedy ptijd'te jiste a vyrovnejte se.'

Tet ptipada volba ntednikti na pti gti rok.

V listopadove schnzi jsme ptijali dva nove deny., br. Anton Konvieku a br. Wilson B. Janka.

Tak nezapomerite na pfi gti schuzi, prvni nedeli v prosinci, o jedne hodine odpoledne, u bratra Frank Barto ge na Penelope!

S bratrskYm pozdravem, Frank Hegar, tajemnik

Stroll a 4.

itad Praha eislo 29.

Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Pied casein jsme rozeslali letaoky v zajmu nag eho krajana, L. 6ernocha, na vgeeky sbrattene rady na gi Jednoty. Jak vite. asi vg ichni, tento krajan je odsouzen pro vraA-du na elekricke Zidli a nam se nejedna 0 J e stsvobozeni a nebo, Ze by jsme tuto vraidu-ho schvalovali„ i jak /lam nektere tady psaly). ale jedna, se nam o to, aby tento krajan byl od teto potupne smrti uchranen a trest smrti mu byl zmenen v doZivotni Zalati Take se nam nejedna o to, jestli tento krajan je dlenem nag'. Jednoty a neb ne, ale my vgichni vime, ze je to NA8 elovek a my ne • chceme Aopustit, aby na ge diste jmeno, kte.re jsme si poSud uchovali, zhanobeno bylo gibenici. Na g eeskY filovek je gte v Texasu nopray.en nebyl a proto, bratti a sestry a vgich, ni krajane, Zadame vas, jak ye jmenu bratrstvi, tak i ,ve jmenu lidskosti, podejte nam zachrannou pravici, a thy vetime„ ze spolene s vami tohoto ne gt'astneho krajana od teto potupne smrti, jak pro neho, tak i pro nas vgechny Oechoslovaky, zachranime!

PeneZni ptispevky zasilejte na niie uvedenou adresu. Vgechny ptispevky budeme vefejne kvitovat ve Vestniku, a proto Zadamra vgechny tady i jednotlivce, kteti penize zaglou, by toto stvrzeni pozorne sledovali. posud piispely tyto rady a jednotlivci: ftdd eis. 17, $10.00; eis. 38, $10.00; Cis. 154, $10.00; Tel. Jed. Sokol,. Ft. Worth, $5.00; John Vrilbel, Ft. Worth, $1.00; eis. 63, $5.00; eis.

39, $10.00; eis. 73, $10.00; 15, $10.00; eis.

81, $10.00; Cis. 48, $10.00; Cis. 110, $5.00; Cis. 47, $10.00; eis. 145, Ernest A. Barton, 50c a Frank Svoboda, 50c; eis. 9, $10.00; Cis. 55, $10.00; Cis. 86, $2.50; Cis. 71, $10.00; eis. 129, $5.00; Cis. 94, $5.00; Cis. 54, $3.05; Cis. 24, $10.00.

S bratrskYm pozdravem., Frank KolenovskY, taj.

Rt 2 box 42, Taylor, Texas.

R. W. Koneschik, Jos. F. Eineigl, vYbor.

Rad t eskSr Prapor, eis. 24.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Tak jii mame po tech Martinskych hodech u nag eho tadu. Nu, a musim tici, ee jsme se opravdu ptateilsky pobavili. NAVAteva byla dosti velika hned dopoledne pti schtizi, a pak pti obede a odpolednim pobaveni byla navgteva opravdu pane.. V gichni se citili velice spokojeni a veseli, a bylo vgech prani, s nas poctili svou nav gtevou. Pritomni bychom men easteji potidit. To same ja. povidam, neb takove pobaveni nas velice jednoho s druhYm Velice nas to pote gilo, ze utednici na g i HI. nas poctili svou nav gtevou. Pritomni- byli br. C. H. ChernoskY, br. J. R. Kubena, br.

Ed. L. Marek, br. Eng. Jelinek. Pak dale byli ptitomni br. a ses. Frank B. Steinerovi z Dallas, br. a ses. W. J. Hejnovi z Ennis, br. Chas.

LagnovskY z Red Oak a mnoho navAtevnikti od okolnich radu. Srdeene vam dekujeme vgem za nav gtevu a pii pkile is itosti oplatime.

Po obede, asi tak po 2. hodine, zapodalo •eeneni. Na g br. ptedseda D. M. Jakubik byl ceremoniatem. Nejdfive ptedstavil nageho Taj. Hl. Tit. br. J. R. Kubenu, kterY k nam opravdu nekolik bratrskVch slov promluvil.

Pak mluvil br. pteds. HI. Ut, C. H. ChernoskY, a tee jeho byla velice dobra. Pak mluvil br.

F. B. Steiner ;t62 jeho tee byla velice dobra.

Po nem mluvil na g Ed. L. Marek, fieetni HI. U. Pravil, ee ono se to mezi domacimi telko teeni. Nu; ale drZel se znamenite. Pak jests mluvil br. C. H. ChernoskY v feel anglicky.

Musim rici, ze eeskou tee' udelal dobrou, avgak kdyZ mluvil anglicky, bylo to jests mnohem lepgi. Ptal jsem si, kdyby tak tam bylo vice inteligentnich jinonarodovail ptitomno, neb takove ptedna g ky mezi nimi by nam velice prospely. 1 eei v g ech reenikti byly velice pozorne vyslechnuty.

Mezi teenenim hrala Baeova kapela od Buckholts, a pak zazpivaly d ye dceru gky br.

VESINIK

Ve sttedu, dne 14. list. 1924.

a ses. ilaluzovYch; krasne "Kde domov.:milj?"

Pak jsme se spoleane vesele bavili aZ do vet:era.

Doufam, ze vg ichni ptitomni byli radi, meli priletitost se seznamiti s fireciniky nag;.

Hl. trt. a pak s br. F. B. Steinerem, neb jeho dopisy radi etou a tak bylo jejich ptani poznati jej tet osobne, cos se jim spinilo.

Dekuji jmenem radii -na gim etenYm se-. stram za jejich ptispevky do kuchyne a pak za vYpomoe pri obede.

Ku, konci ptipominani, byste pamatovali na prigti sehtizi prvni nedeli v prosinci, ktera bude zahajena ye 2 hod. v poledne. V teto schuzi mame mnoho prate, neb nam predlevolba tadovyeh utedniku pro rok 1935.

Bratti a sestry, vezmete toto na vedorni dostavte se v hojnem podtu, neb jest to yelice (Waite, byste si zvolili. dobre a schopne Utedniky. Proto nepravte, ee se to bez vas tee spraVi, ale dostavte se a vykonejte svou elenskou. povinnost. Jestli jste se starYmi te.dniky spokojeni, dostavte se a dejte jim to citit. Jest-li nejste, tak jim to dejte take citit. Bylo by opravdu pekne, kdyby nas bylo aspoli tolik ptitomno jako v minule schil• zi. Tak se zatim mejte v gichni dobte.

Jegte podotYkam„ ee jie nam to trochu zaprgelo. Nu, vgak , jie" byl eas, neb mnoho lidi muselo vozit vodu. Nyni mame zase nadeji, ze v brzku zapr gi vice.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, tajemnik..

Rad Moravan, eis. 42.

Sunny Side, Texas.

Cteni bratti a sestry, shora zmineneho tadu, temito tadky yam na vedomost davam, ze jsme meli schuzi jako obyeejne," dne 11. listopadu. Bratr ptedseda mne natidil, abych oznamil ze pti gti mesic dne 9. prosince nam ptipada vYrodni schilze, a tedy se mate do-. stavit vgeci. Bude volba tadovYch utednikel. tak se vgichni dostavte neb bez ptitomnosti elenstva se to gpatne voli, a idedniky musime mit. Nag bratr fieetnik Josef Svach, jak je yam znamo se ptesidlil hned loriskeho roku. do druheho okresu do Sealy a ma to daloko k nam, tak musime miti druheho. Tedy et. bratti a sestry pamatujte na 9. prosince.

Take tajemnik obdreel dopis od br. Kadan ky z Korpus Christi, organizatora na gi S.P. J.S.T., ze nag mini navgtivit. Tak bratte Kadanko, bude-li yam moino ptijet, nos to bude Wit, kdye nam nektereho elena ziskate. jegte nee° bratti. Kteti jste nebyli v listopadove schfizi, tak yam sdeluji prost •ednictvim Vestniku, ee se v patek mime sjeli sine, ale i s dobytkem, tak abychom meli aspon etyti spfeeeni, jeden pluh a 3 SkrYpy, a abychom ogkrYpovali kolem sine a navezli tee hlinu, neb jest toho tteba. Kdye ptijde mokre podasi a nas se par sjede, tak to bude spraveno za jeden den. Krome toho jsou jeSte jine opravy jako urovnani nadvoti a nyni j e sucho tak se to 6. dobte spravit. Tedy v pa k si ntiek jiste se dostavte, bud'to ku gkole

DIKUVZDANI.

S bratrskYm pozdravem, za tad Moravan Cis. 42, zUstavam vas

Jsouce hlubokYm ealem sklieeni nad ztra tou nageho mileho maneela a otce JAROSLAVA J. VALCIKA, kterY byl nam vyrvan tam, odkud neni vice navratu, dne 2. list. 1934, ye svem dome ptl Tavener. Narozen byl dne 9. srpna 1896 v HoStalkove na Morave, a v roce 1909 ptijel do Ameriky s jeho strYekem Stepan a Rozi Valeikovymi do Guy„ Tex. V roce 1916 byl jeden z tech 38 dobrovolnikii, kteti nedekali az je budou volat do valky z East Bernard, kde stravil ptes tti leta, zde i za vodou, a v roce 1919 byl "Honorably" propu gten z vojny, ve ktere, se sfieastnil tti bitev. V torn samem roce se oeenil se svou milenkou Antonii Sebestovou, ktera jej oplakave, a dva syndekove Edwin 121etY a Gustav 8lety.

K yeenemu odpoeinku ulolen byl 4. list. na Lesko-ameriekem hititove v East Bernard.

Takto dekujeme za v ge, co pro neho a pro nas kdo byl udinil. Protoie neni mono kaldemu zvlagt' osobne podekovati, beteme tento zpftsob podeltovani.

Srdeene dekujeme farati F. H. Horakovi, z Caldwell, za hluboce zasahujici tee v dome a i na htbitove a za slova fitechy, a zpevakum z Lesko Mora yskYch Bratti cirkve z Rosenberg, za jejich dojemne pisne, a vgem claret= kvetin, a zvla gt' tadu eis. 28., SPJST., a Americke Legii Post eis. 226, za jejich krasne vence, za jejich, timto zpilsobem projevenou soustrast.

A dale necht' ptijmou na ge diky nosiai rakve, za posledni sluebu a hrobati za ptipraveni jeho posledniho mista odpoeinku. Pak pohrobniku P. V. Urbi govi za vypraveni a tizeni pohtbu a bratrum od SPJST., za posledni se rozloued eni nad hrobem se s yYm spolubratrem. A jeho spolu-"buddies" American Legion z East Bernard, Wallis, Rosenberg, Wharton a odjinud za vojenske uspotadani pohtbu dle jejich vojenskeho zpilsobu vypaleni salvy a odtroubeni "taps" a odpovedeni na to co ozvena, a doprovod k veenernu odpoainku.

Zylagte dekujeme v gem nagim ptatelilm ptibuznYm, kteti nam v dobe smutku jakYmkoliv zpUsobem vypomohli a neb cokoliv pro nas ueinill.

Necht' jim vgem dobrY Bith odplati, a tobe, na g miladku, maneeli a ()tee, necht' je ti zeme lehka. Vzpominaji to denne: Antonie Valcik, maneelka; Edwin a Gustav, synove; a ostatni ptibuzenstvo a ptatele, truchlici pozilstall.

East Bernard, Texas.

John Machad, taj. ita'A Jan Hus, Cis. 57.

SNAZNA PROSBA. Cteni bratti a sestry!

Ptichazim k varn s prosbou( ac tak nerad dinim, ale finaneni pomery mne k tomu nuti. Hned v eervenci 1933 se mi maneelka roznemohla tak„ ze musela do nemocnice, tam pobyla 6 dni, pak nemoc trochu povolila, tak Ze jsem ji mohl vzit do domaciho ogettovani.

V dervnu 1934 vypukla nemoc znovu, tak neni eadne prate schopna po celY ten eas, a je dosud v lekatskem og ettovani. A proto vas eadam za sebe men gi podporu, abych inohl dostati s yYm povinnostem, neb je to tie nad me sily. Maly vYdelek a velke \Irani, a nevidim z toho eadne vYchodisko, neb jsem chudY delnik. Toto je ue druha yYzva, neb prvni zilstala nepovgimnuta. Za kaZdY sebe mengi darek yam ptedem srdeene dekuji a zest: yam Vag spolubratr Peter Berta.

Milodary bud'te zasilany na adresu: Peter Berta, Rt. 5, Box 57, Gonzales, Texas.

Anton Legak, pfedseda, J. Cizek tajemnik.

Rad Karel Jona g, Cis. 28.

East Bernard, Texas.

Ctenati nageho Vestniku! iditele nag i sine oznamuji, ze dne 18. list. budou v sini svatebni popravky na geho br.

Al. Sindela a jeho maneelky pri zbrusu novo kapele k nime v gichni jsou srdeene zvani.

Dale, nag fad Karel Jona g SPJST. a spolek sv. Vaclava Cis. 40. KJT., se usnesly, ee se budou odbYvat spoleene Kondiny aneb °banky, u sine KJT. dne 21. listopadu. Mezi patou a g estou hodinou odpoledne bude veeete, pak od 7 hod. do pill devate bude krat gi program studentil destiny z na gi Vyggi gkoly pod fizenim jejich ueitelky a snad ptedna gka, o ni se prave vyjednava. Sestry jsou eadany, by ptinesly makovYch a - tvarohovYch eeskYch kole.60, ostatni °path vYbor. Nezapomefite na. sttedu 21. listopadu.

S bratrskYm pozdravem, F. V. Urbig, fidetni.

Pozn. red. — Pro nedostatek mista uvadime z vageho dopisu jen vYge uvedenou east. 0stetek zata,dime ptigte.

Ve stkedu, chic 14. list. 1934.

NkKOLIKA novinach bylo _ohlageno, V bude potadana oslava 28. tijna a mimo osad.< jinYch, take v Houstonu. Mohla se odekavati ueast velika, z ylatte kdy vYznamnY .den ten byl take venovan pamatce tech, kteti nevahali dati sve tivoty v obet' svobo de .sveho . naroda, kteki bili se za samostatnost nagi, kdy nebylo jeete valne nadeje na dosateni .jeji, a kteti byli v pravem slova smyslu idealisty. Podasi bylo krasne, doba pfizniva, a obavali jsme se, 'to sift tadu atefanik bude ptepinena, to se tam lid ani nevejde a litovali jsme, neni velkolepa budova tadu Pokrok Houstonu jiz dohotovena.

Aby umoineno bylo katclemu za dne gnich tisnivYch pomera se zileastnit, by aspoki svoji ptitomnosti vzdal east tern na gim hrdinfim a muaedniktim, byl vstup ftpine volnY a pkec naveteva byla prima zaratejici. Velika, Cast spoleonosti na. gi zachvezena jest narodni netknosti a vlatnosti vUei veem narodnim idealum. Jedna east byla jit pied valkou a za valky neteenou kc v gem idealnim bojilm za narod a samostatnost, tim vice, kdy tyto vytaclovaly velke theft Zvykli jit tak tomu jednostrannemu shaneni penez a potitkii bmotnYch„ to nevenuji tadne allergic take tome, co duel povzna gi, eim srdce jaksi pooktiva: snaham idealnim. Lanka k vlasti a k narodu., laska, k blitnimu a k lidstvu, humanita stava se kidlcYm zjevem a nekdy jest pouhYin heslem take u tech, kteti ji maji plea usta. AC zaeatek byl ohla gen na 2 hod, 'odpoledne, program zaeal az o pul etvrte to jegte za slabe fleasti, neblaheho to zjevu v dobe a kdy radi se na, vetejnost chlubime, to jsme nejsilnejti eeskou 'osadou v Texasu.

Zvlagtni shodou okolnosti, naee hlavni fitadovna mela take na rychlo svolanou achuzi na ten samY Cas odpoledne, ktera zaletitost musela bYti jiste velice zavatna, ze nemohla se vykidit dopoledne a nebo at po programu.

Bratr Valeik mel totit miti proslov a oslavu zahajit, ale v sobotu 27. o pfilnoci mne vola telefonem, to mu nebude monotijit, abych to Vytidil za nth°, on to musi do schaze. 0citl jsem se take v choulostive situaci, nebot' br. Valeik jest vYbornY teenik, kdetto ja, 'tadtednik nejsem. NezbYvalo vgak nic jineho„ nein malt proslov na rychlo si naertnout. Za hlavni fitadovnu Jednoty byl v gak ptec ptitomen prvY ptedseda I. J. Gallia a z Richmondu hoste br. Janea s choti, z Baytown Dr. Cibulka s choti, ze Stafford br. Brodecky a nekolik jinYeb, jichjmena jsem zapomnel, ze vzdalenejtich osad. Ve stare vlasti dui a vudCimi Ciniteli podobnYch dastojnYch manifestaci byli ueltele a redaktoki s jednotami sokolskYmi. Zde v gak novinat ptigel az v lest hodin po programu a sokolskou jednotu mame pouze na papiru, kterYtto neblahY zjev jest i v osadach jinYch. fikaz ten ptipomina mi verge velikeho basnika na geho Svatopluka echa, jemut neize vytYkati, ze by se nekdY byl dival s nejakYm zaujatYm ekarohlidstvim na sviij narod, na na. gi spoldnost: "Hled'me kolem na sve kady, co tu klamu, 1st a zrady, co tu imskosti se plazi, co tu zdeti srdce mrazi.

Radej v zisku radost vrahfi, bratr maki bratru snahu, sami navzajem si bijem, v fitrobach svYch vlastnich ryjem.

V osobnich tech vagni kde zaet', zavist chleb nam denni„ cot valet arygel chody duhu nerozklene v na gem kruhu?

Victim snahy rortkietene, slygim hesel pustou sines, duchfi proud se rhino gene, smeta dnes co veera vanes, katclY hlasa nave zvesti, katdY jine draty klesti, katdYm jitrem novY vfidce vstava s novou drutinou -ket by radej v gecky ruce v hougt' se shlukly drutne spjatou. za velikou, za vgem svatou, za myelenkou jedinou!"

wtsiNix

Smutne a radostne u ileum.

To bylo vSak za rakouskYch dob, kdy basnik nas takto pel, a div si nezoufal nad tim "'2e bratr ma g i bratru snahu a tie za gt' a zavist jsou /lam chlebem dennin". Slova ta jsou i zde dnes pfilehava a ostre vSreitky dle skuteenS7ch pomertl jak tehdy Svatopluk tech na psal a narodu vytS7kal.

Pisatel zahajil oslavu nasledovne: VagenL, shroma2deni! Jsou okam2iky v 2ivote eloveka i naroda, kdy vSichni zapominaji sySrch vagni a dennich zajmii a jejich vzpominky zaletaji do minula. Tak take dnes narod CeskosiovenskY a my zde s nim vzpominame udalosti minulYch., a vzpominame s pocity radosti i bolesti. S bolesti vzpominame jak velkY poeet hochti poloZilo sve "tivoty a prolilo svou krev. Hroby obeti krute valky jsou rozsety pc) -voc.11 zernedilech, neni na nich ani pamatky, ktera by oznaeoyala jejich pasledni misto, neni ruky divot ani'mateiny, aby na ne polo2ila kv'etinu, nad mnohYmi temito broby roste obili a na podzim a z jara &to orae.

Dnem radosti jest nam den etn6ni tim, ze vzpominame toho. Ze pied Sestnacti lety narod eeskoslovenskY po ttista,letem utrpeni nabyl opet ztracene svobody — stal se opet samostatnyn. Slavnostni akt zahaji nyni peveckY kroutek "Bedkich Smetana" hymnou eeskoslovenskou. Po zapeni obou hymen piedstaven slavnostni kednik pan Dr. K. Hollub, konsul Republiky Ceskoslovensice, kterY vyslovil potegeni v tak vYznamnY den, nejvetei to svatek eeskoslovenskY ku shromatcleni promluvit a, politovani nad slabou ucasti a nepochopeni. Pravil to minil mluvit hlavne detem naeim a dorostu, aby tito poznali historii, na ge dejiny naroda eeskeho od pkichodu Cechu postupne az k dobe, kdy rod byl na vrcholu slavy a 23. tijna bylo tomu 408 let, kdy narod deskY povolal na trail rod HabsburkskY a sotva ho povolal, byl jit obe,ti jeho Utisku, at do glo k Bile Hoke.

Vzpomel pak veech naeich slavnYch kteti se osvobozeni naroda nedoekali, a vzdal east jejich pamatce a pamatce padlYch hrciive valce. Ptipomenul zasluhy v odboji yedoucich einitelft, prof Masaryka, dr. Benda a 8tefanika a veech eechoslovana v zahraniei, kteti byli napomocni tak, to prof. Masaryk, diky teto spoleene praci mohl jit 18. kijna vydati Washingtonskou deklaraci, v nit prohlasil vYslovne: "Prohla gujeme timto habsburkskou dynastii za nehodnou, aby vedla nag narod, a upirame ji ve gkera prava vladnouti v deskoslovenske zemi, ktera bude od nynejeka svobodnYin a nezavislym lidem a narodem". A 10 dni jiz na to, due 28. tijna, deeti vildcove v Praze nedba.jice rakouskycla bodaku na ne namitenYch, sestoupili se pod vedenim SvehlovYm, aby prohlasili fipinou neodvislost od Rakouska a nikoliv jen stat eeskY v ramci Rakouska, jak to chtel. Karel ujednati. Pravni dozvuk mel tento 28, i'ijen jeate 14. listopadu 1918 v Narodnim shromatdeni, kdy prvni ministersky ptedseda dr. Kramak zvedl se v nem, aby jasne a slavne prohlasil: "Vtecka pouta, ktera nas vazala k dynastii habsbursko-lotrinske jsou pkervana, konec je smlouvani se roku 1526, pragmaticke sankci. Dynastic habsburksko-lotrinska ztratila vaechna prava na triln deskY, a svobodne voine prohlaeujeme„ ze nas stat eeskoslovenskY jc svobodnou eeshoslovenskou republikou. Abychom dopinili vgechno to, pak prosim vas, abyste prvnim presidentem Oeskoslovenske Rcpubliky zvolili Tomato Masaryka. Prohlaeuji tedy profesora Dra. T. G. Masaryka jednomysIne zvolenYm presidentem eeskoslovenske republiky".

Red pana konsula se zajmom byla vyslechnuta a nekolikrate ozval se hluenY potlesk.

Pan Dr. Hollub ad je lit ze ttetiho pokoleni v teto zemi, velice dobie Cesky mluvi.

Po feel p. konsula zazpival peveckY kxoutek pod fizenim p. Fr. HlavatYho anglicky The star- Spangled Banner a eeskou Ho gi od Zbo-

Strana 5. rova, na kterou pisatel navatal nasledujici proslov: Bitvou u Zborova, kde po 300 letech vystoupila samostatne vetti deska vojenska jednOtka, za pra y° svobody proti rakouskYm orlum a zvitezila, byl poloten prvni kanten ku stavbe svobody eeskosloveriske. Nebot' neni' bez yYznamu, ae za dva dny po teto byla ci MasarykoVi slibena pomoc v odboji od za rok slibena, "least Francie a za, dva roky nato, kdy ziskana podpora SpojenYch Statil a Wilson vyjacifil se pro sebeureeni narodu, narod aeskoslovenskY mel opet avail svobodu. 6eskS7 narod je narodem mirumilovnYm ale jsou chvile, kdy i nejvetti antimilitarista chopi se zbrane. Co pohnulo eeskeho vojaka ku vstupu do legli! Byl to duch deskYch dejin. oeskST 'Clo y& vzpomnel, to to byla kdysi pravda Husova, ktera vedla sedlaky ozbrojene copy proti piesile neptatel, vzponuiel to byl to duch Komenskeho kterY at do konce tivota, veiil, ze -vlacla veci TvYch vrati se k Tobe, narocle maj. "deskY elovek vzpomel„ to tento duch proniknul mnohe. Ze radeji °debated od majetku net aby zradili sve svedomi. Tato sila tento duch ved i Ceske lidi do legii. Idea byla volika ale nebyla by dospela skveleho ukoneeni, kdyby se eeskYna legiim postavil v Cola elovek tak yzacnY jako prof. Dr. T. G. IvIasaryle kterY nazYvan a zcela pravem desk)", Washington. Co pro svobodu oeskou vykonali legionati a vadcove akce zahranieni Masaryk, Benet 8 teranik a jini, jest dobte znamo a nas krajany v Amer-ce blati to vedomi, ta p. president Masaryk pravil: "krajane amerieti vykonali vice natal jsem oeekaval.

Ze slz a krve vyrostla easkoslovenska republika. Na raznYch bolietich kdesi tli kosti -tech, kdot za svobodu bojovali ale svobody naroda se nedoeicali a mravni povinnosti naroda jest aby jich nebylo zapomina.no.

Po dlouhe roky byli jsme otroky, net livezda svobody nadetla nam. Narod zmiral a trpel ale trpel a vedomi, to pkijde chvile jeho osvobozeni a ze stane •se opet panem svych dud& Ta chvile nade g la Narod je svoboden.

28 kijna roku 1918 vyprostil se z pout rakouskeho jha a prohlasil svoji samostatnost. By-la to krasna chvile kdy zdalo so ze neni vetgib° gtesti netli to. Proto dues take vzpominame ze,sluthe einosti pres. Masaryka a jeho vzpominame hrdinnych einfl nagich legionata a s bolesti v srdci vzpominame tech kdot sve aivoty ye valce ztratili. Jako s velkou bolesti vzpominame tech naeich stejne vzpominame s hlubokou vcieenosti, ze svymi aivoty vykoupili svobodu na gemu narodu.

Dekujic yearn kdot pochopili vYznam dnegniho due a ptigli vadat hold sve stare oteine ptigli oslavit nejvetti-svatek lidu eeskoslovenskeho, pamatnY den narodniho osvobozeni, tatiekovi Masarykovi a Republica provolavam Zdar!

UCitel Dr. Lukta promluvil pak ye prospech vyueovani oettiny na vyeei ekole v Houstonu. tel tie ti kteti to meli slyeet pkitomni nebyli. PeveckY kroutek pak zapenirn firyvkii z prodane nevesty "Rozmysli si Makenko" a pisni "Nikdy se nevrati pohadka mlacii", program ukoneen.

Ross, Texas.

Ctena redakce!

Nedelni kratei program la - sini tadu Dubovy byl velice peknY. Basnieky a zpev ti pasobily radostne. Vtclyt' ptedna gely va spravrie destine a jak se ta na ge krasna z pus maliekYch poslouchala. Proslovy fadevYch einiteha pp. Mrko ge a Lotaka vyslechnuty byly pozorne, krasna o sve ISO mesieni ucasti ye svetove valce, co tadovY vojin. americke armady, vypravel p. J. F. Holasek a West a redaktor Vestniku p. Moudka ptilehavYmi slovy nastinil vYznam oslavy Ptimeti. Vag tad poskytuje posledni doby nagerna okoli zabavy a men gi podniky sice neolcazale, avgak ducha a formy srdeene lidove. Cinte se!

Jsme s vami a pro vase snahy.

UCastnik a nedele.

61-faun 6.

PO FROHLIDCE Fordovy vSrstavy sii jsme do budovy General Motors spolee. Tato tea, tarn ma vzhlednou budovu a kra.sny rozkiad rozdilnYch strojit a vSech automobile, vyroben3)ch touto spolednosti. VYstavkii spoleenosti, Walter P. Chrysler tea jsme si proSli; maji take zajimavou vYstavu kar. Tea tarn maji asi pill mile dokola cestu., a kdo se chtei feSacky provezt, tak jej tam zadarmo provezli. VYznamny Barney Oldfield jest tam bosem asi nad deseti trajbiti.

Odtamtud pak jsme sli do vYstavy aeleznie-: ni, kde take maji vystavu pokrOku a vyvoic od vlaku ktere tu byly pied sto lety as no dneSni moderne zatizenY vlak, kterY nza m0.nost jeti at sto mil za hodinu, ania by cestujici poznali Onavy. Jest to vilbec vzacne vAimnouti si toho pokroku za poslednich sto let, obtvlaSte dopravy a vozidel.

Pak jsme nth, k budove Standard Oil Co., k nejzamoanejAi to olejove spoleenosti ye .Sp. Statech. Tato spoleenost nam piedstavovala aivou mod (Live Power). VYznamnY cvieitcl divokYch zvitat, Allen King veSel do kiece dravcia V one kleci bylo asi tiicet tigril a jinYch tvoucich Selena a ukazoval jak je umi krotit. Mnotstvi lidu tam sedeli a trnulo. bez hlesu„ az byl hotqv a vySel yen, pak mu dali boutliv3) potlesk rukou.

Odtamtud jsme all si prohlednouti Sinclair Oil Co. vYstavu ptedhistorickYch oblud. 0vtem jest to zajiste zajimave, jak elovek dneS_ ni doby VSe umi utvotit, a tyto obludy, ktere tam maji vysta,vene„ jsou sloaeny z kosti, ktere byly nalezeny ye statu Wyoming. Jedna tato obiuda, ktera se po . anglicku jmenuje • 1-Iuge Brontosaurus or Thunder Reptile", meti 70 stop delky a je 21 stop vysoka., me. krk 20 stop dlouhY a ,ocas 30 stop dlouhY. A tea tam maji asi tii nebo Ctyii o neco men obiudy. 'Wacky tyto druhy pry ally zde. na zemi asi pied sto miliony let. VSecky jsou pastaveny nedaleko sebe. D ye stojice proti solz0 jsou hnany elektrickYmi stroji, krouti hlavamt sem a tam a jedna dokonce ptednima nohama klepotaji a obeas zaivou jako by se chtely rvat. Napohled tyto obludy aij i. Kdyby nekdo nekterou z techto oblud odstehoval nekam do lest" a nekterY lovec, hledajici veverky, by ji spattil a shledl by jak se ji to velka tlama s temi aesti palcoyymi ruby otvira uslySel jeji zatvani, tak nevim, jestli by jej jeho rodina vice aiveho spattila. Opravdu vypadaji jako aive. Tolik asi' o tech obludach, aby se etenation potom o nich "v noci nee° natal°.

Odtamtud pak jsme si zaali do Swift_ ov-y budovy, kde ukazuji rozliene stroje ku zpracoVani masa a slaniny. Pak jsme zaali do White Owl Cigar budovy, kde jsme videli moderni stroje v pinem chodu, delajice White Owl doutniky. Stroje tyto jsou take zajimave. Na to jsme zaali do budovy Firestone Rubber Co., kde jsme videli jak se delaji na automobily. Ukazuji tarn, jak se micha guma eili kauduk, jak se napouSti platne, ktere se pottebuje k vYrobe raft", vubee celY pochod vYroby, aa po hotovY raf.

Odtamtud jsme se sebrali a hajdy tam do Statnich budov, kde jsme videli vYstavy z nekolika state. Krasne to vYsta yky, obzylaSt' statu Illinois. Tea jsme tam videli stroje Kraft Cheese Co., ktere jsou krasne za,fizeny. Stroje tyto jsou tak upraveny, ae ruka eloveka st sYra asi nedotkne, as jej davaji do bednieek, jia Opine zabalene v papiru.

Na to Sli jsme dale a taau se (bylo to na drub* den) partneri', chteji-li sklenici piva.

Ale jeden jako drubY, i ja, sam, od prvinho vedera jsm na nej chut' nemeli. Jeden druhemu jsme pravili, ae jsma vyledeni, a dosti jsme se, jeden druhemu nasmali. jsme aa po budovu Sears Robuck & Co. Tato cbchodni spoleenost ma tam tea zajimave veci k prohlednuti. Ukazuji tam pohyblive cbrazky, jak dovateji produkce z celeho sveta. Po prohlidce teto budovy, zaali jsme do budovy eskoslovenska, kde maji vaelike zboai na prodej na pamatku. Promluvil jsem po Cesku s nekterYmi zd i sleeen tarn klerkujicimi. Jak jsem jim 646111, te jsme z Texasu a ae jsme prijeli pa kate . 1247 mil, rado-

`r~S`T`NC

Svetovou ycistavu do Chicago.

Pie Ed. G. Vavra. valy se, a pravily, ae by se mnou tea byly by l'ady tu. cestu vykonaly. Inu, baj &oda, kdyby nebyly mely tak na pilno, byl bych si nekterou z tech krasnYch . sleoen namluvil, neb mne nektera vpadla tak trochu do oka. Ale tak: to jest na svetove vYstave.

Tak rase kradime dale, at piijdeme pa Hall of Science (sin vynaleztl. Tam jsm: vlezii a nevedeli kam se mama nejprve obraatjt, nob v teto budove bylo mnoho veci k spatteni: elektricke stroje a vaelike vymotencsti v oboru elektfiny. Tea objevy lekatske, gcologicke a mnoho jinYch veci. Kdyby si olovek chtel vac dob •e prohlednouti v teto budove, tak by jen v ni same musel alespon tYden stravit. Odtud zase kra,aime dal aa po budovu Hall of Religion (sin cirkvi). V tato sini naleza se mnoho starch knih naboaeskYch a. vSelijakYch °brazil. Tea tam maji no ukazku sochy Pana Krista i s jeho ueedniky pi.i posledni vedeti Pane. Tyto sochy jsou jen jedine na svete a byly sem importovany z Irska, kama budou pOslany zpet po skoneeni vystavy.

Odtamtud jsme zase all dale a ua jsme toho tolik presli, ae ani nevime kolik. Skorem vae co jsme si myslili, ae stoji za prohlednuti. Bylo to v nedeli, tedy var dame se na prochazku. Jdeme podel btehu jezera a divame se jak lido se provaaeji na motorovYch d- unce"' a tea na vodnich planech (Seaplans), a. pak jdeme pies Enchanted island, (iineno Ceske nevim). Tu jsme shledli jak se lide vSelijak bavi. Mali tam blaznive kary, malou aeleznica male automobily, Rolliekoster (sky ride) oblehov3) povoz, horovy povoz (montain ride) a vaelike jine veal k zabave. Bylo to jia jak jsem jia tekl, v nedeli, eili tteti den naaeho pobytu v Chicagu, a tehdy odpoledne jsme se chvili pobavili poslouchanim tednikti pti Ukrajinske celebraci (Ukranian), neb byl to jejich den na svetove vYstave. Meli krasne zatizenou slavnost. Asi etykicet mladiku a divek odenYch : v krasne barevne kroje tam pfedstavovalo narod ukrajinskY. Odtamtud pak zase jdeme dale, at ptijdeme zas na misto, kde jsme byli den pied tim. Tu vidime budovu s napisem "Planetarium". Tuto budovu jsme site videli pied tim, ale tehdy nas nezajimala. V nedeli, kdya jsme se chystali zase jiti na, vYstavu, tali se pani Rudove, co v teto budove maji, a ona mne odpovida, ae neco o hvezdach. A pak se mne tazala, zda-li mne zajimaji studie o hvezdach. Odpovidam ae ne. Ale piece nebylo tomu tak.. Tento den, kdyt jsme mall vae proSle, tak povidam kamaradilm, abychom se do toho Planetarium podivali. 811 jsme. Kdya jsme veSli do vnitt, tak jdeme kolem a vidime tu a tam obraz Slunce s nejakou skvrnou, cbraz Mesice, Jupitera, Marsu a nekolika jinYch planet, a tea hromadu dalekohledia skit ktere hvezdati • zkoumaji Artesia a jine hvezdy. PteSli jsme okolo a ua se aeneme veil a myslim si "immer donnervether nochimal" to ale stoji za to, to jsme ty dvoubyt'aky zahodili. A tu mne zastavi nejakY kapitan u dveti a taae se rune, jestli jsme videli demonstraci? Hledim na nej a taae se kde? On rune odpovida, to uprostted budovy a abychom chvili poekali. Tak jsme jej uposlechli.

Za chvili z prostfed bticlovy se z jednech dveii sypalo mnotstvi lidi a na druhe strane pas zas komandYrovali jako vojaky. Do 1-ad lids staveli. Myslel jszm si, co asi ted'?

Inu., otevfel dvere a poslal nas do vniti. chleclam se jako polekany mulak na texaske renei a Fritz a Oscar take. Pohlednu dobte a vidim. Uprostred tato budova byla Iota a kolem do kola bylo nastavena sedadel asi pro atyti tisice lidi. Uprostked stal nejakY stroj podobnY potapecimu obleku. Mistnost nabarvena asi na pet stop vysoko od spodu cernati barvou kolem dokola a po vrchu diste bilou barvou. Zavteli nas tam a shasli svetla a nastala tma jako v • bail. Myslim si„

\re striedu, due 14. list. 1934 co asi ted'? Inu, tu zadrie kclesi na levo ode mne pan teenit a vyklado,, ze nam ukai.e vaecky hvezdy na obloze. Spustil stroj a tu se trochu osvetlilo a nad hlavou vidim Slunce svitit. kednik ptednaSi o slunci, a pak na. obloze se ukazaly planety: Jupiter, Neptun, Mars a nekolik jinYch, jak vypadaji rites den, kdyt slunce sviti. Pak vypustil kadu Mesicti pies oblohu a vypravoval„ prod ten a ten den byly vybrany za, dny co se sezony menu, podzim, zima, jaro a leto. Pak pokraeoval dale a pustil vSecky hvezdy na oblohu. Dival jsem" se, kroutil jsem hlavou a chtel jsm najiti alespon jednu hvezdu co by chybovala, ale vte marno. Moji kamaradi tea hledell s otevtenymi zesty na tuto demonstraci, neb ten stroj nam ty hvezdy na nebeske obloze se na,chazejici, vtechny tam v te budove ptecistavil, do piintika. Zrovna, kdyt jest jasnY veeer bez mraku. Krasne to ptedstaveni, ktere nas opravdu udivovalo.

Tu kondim mtij popis o svetove vYstave, a toliko podotYkam, to Spravne byla tato vYstava pojmenovana "VYsta,va stoleteho pokroku" (A Century of Progress). Krasny je pohled na vYstavu veeer kdy vYstaviate je' ptekrasne osvetleno barevnYmi svetly. Tu davame .vYstave goodbye, a jdeme na posledni seder jeSte si v Chicagu pospat.

Rano v pondeli jsine se vydali na zpatedni cestu (dne 8. tijna). 1Yi,ekli jsme pani Rudove, s podekovanim za krasne postleni, ktere jsme tarn meli, s bohern a tak zas se ubirame k domovu. Jedeme zas na zpet pies St. Louis, tu se dame jinou cestou net co jsme ptijiadeli do Chicago a ubihame po silnici Cis. 66. Tato silnice vede pies zapadni Cast statu Mo, jeli jsme vSak ale i touto silnici Vies Ozarske Hory. 'remit° misty bylo videli o freco lepSi hrody net ye vYchodni dasti statu.

Misty videli jsme jablkove sady a Wt vinnice a sem a tam jsme naafi stati pti ceste obCana, prodavaaliciho hrozny. Koupili jsme si kolik za tficet centil a pokradovali jsme dale. Tu zas piejedeme na mista.. kde kaidYch par . set stop, nalezenme nekoho, co prodava u silnice jablkovy moat (cider). V pondeli yeder jsme pkenocovali v Pecks farms tourist cabin's v Allenton, Mo. Po vyspani ubirali jsme se dale po te same silnici do Tulsa, Okla.

Kdesi jeSte i v tech kopcich jsme asi po dvacet mil videli u katcleho domku delniky deal: koSiky. Ale ujitdeli jsme, at jsme p •ijeli do Oklahomy. Oklahoma se mi na mnohYch mistech zamlouvala s yYmi pozemky. Tea i tam Cast OzarskYch Hor pies Oklahomu se tahne.

V jednom miste jsme si poteenili s jednim panem, kterY nam sclelil, to lonskeho roku udelal Sedesat tisic baiiku krmiva, a ae letos, nasledkem sucha., udelal jen asi patnact tisic Kdesi na teae caste, jeate net jsme dojeli do Oklahomy, bylo to asi o deseti hodinach v noci, narazime na male mesteeko, a tu vidime firmu na obehode "Fromm's Place".

Inu zastavime, motna, te t •ebas tu ptebYva. pan Fromm, kterY se pied nedavnem odstehoval z Industry, a ktereho jsme vSichni Zasta,vili jsme a pravili jsme si, vSak to vySettime. Vstoupime do vnitta vidime sleenu za, kauntrem a volame pro tti sklenice Cho. Tu u jednoho konce stolic kdosi no nas vola. 0 povidam svYm soudruhilm, ae to jsou ti sari hoSi, ktere jsme videli v St. Louis.

Poznali jsme je, nob jeli s nami na trucks. po nekolik set mil. A tu se nas jeden We, to co tu chceme? Sleona se usmivala. Inu, my jsme odpovedeli, to vidi. A dale pravim, to jsme videli jmeno Fromm, a tea ae chceme zvede•, jestli tu nahodou neptebYva FrOmm z Industry. Sleena se usmeje a povida: "No sir" to tedy neni ten. A taae se nas odkud jsme. Ihned odpovidame,, to jsme cowboys z Texasu, (neb jsme si jeSte pamatovali, jak jsme dopadli se slednou v Corolla's tourist camp, pki Lichfield, Ill., kdyt jsme ji pravili, te nejsme cowboys). Myslice, te se tim zavdedime, nebot' zas nam tato sleena padla katdemu do oka, a byla dosti hezka. Ale milt' brachu, to jsme si dali! Zas to bylo docela naopak. Byli jsme zas zklamani, Inu, tak je ten tivot. to hledani lepti polovice. Snarl abych

Ve stredu, due 14. list. 1934. vSechny naSe namluvy nechal a dal se popisovat naSe dalSi cestovani.

Meli jsme vSude dobrou silnici, at teprvc poblite Tulsa narazili jsme asi na deset mil testy, v torn suchem pasmu Oklabomy. Tu kdy nas kary a trucky ptedji gdely, nebylo ani cestu pro prach videt, a byli jsme radi, kdy jsme dorazili do Tulsa.

Tulsa jest krasne mesto, majice pies 141,000 obyvatel. My pies nej jen prudce ptejeli a uhaneli jsme k Oklahoma City. Pies noc jsme ale ziistali v nejakem malem mesteeku, kteret Priem) jsem si ani nezapamatoval. NajaIi jsme si tam turistickY domek za dolar a pal s dvema postelami, s kamny jak na vaIeni tak i zahtivacimi, ba i s fonografem. Inu, byli jsme jako doma, jen nam chybela kuchatka.

Rano jsme vyjeli na dalSi. cestu a po urateni asi sto mil, vypovedel nam na Fordce generator. Behem tech sto mil projeli jsme mesto Oklahoma City, sidelni to mesto statu Oklahoma, jedno z nejkra,snejSich mest, co jsme posud videli, ttebas maji zrovna na pokraji mesta velike olejove pole. Nachazi se ✓ onom meste asi pies 185,000 obyvatel. Pak jsme dorazili do Elmonds, Okla. jednoho z mentich mestedek, kde jsme si nechali spravit ten generator. Misty v tomoto statu videli jsme kukutici uschlou; vyrostla asi na polovic a zahynula.

Ptibligujeme se ale stale k Texasu a zastavime v nejakem malem meste abychom zasobili Fordku gasolinem. Ptam se pani, ktera. nam jej napouStela, jestli tam maji nejake naeini Cili "monkey wrench", co bych mohl jim utahnout generator na Fordce. Ona mi ukazuje do Sony a pravi: "Vyber si, ktery se ti bude tteba". Ja zalezu do vnitt a pfebiram, kterY by se mi Siknul. Ale tu najednou se pitigene chlapisko a hledi na naSi Fordku, tate se pani, co ten chlap tamhle dela (zminuje se o mne) Ona mu ihned vSe vysvetlila a pak on zase ji sdelil co se stalo v San Jo, ✓Texasu, to tam vyloupili lupidi banku, Oneli pan `byl Utednik a obbledl si nas, a povidal, te pry snad ti lupiai meli oklahomske eislo na kale. Tak bylo vSe ‘allright".

Ujiideli jsme jako Lucipeti a v kratkosti jsme byli v Texasu. Katdou chvili jsme • ge, potkame ty lupice. Jedno male mesteel°, pies ktere jsme jeli, bylo ze vSech stran stketieno. To mestedko bylo v Oklahome). Dotla, zprava, to lupici jedou touto cestou. Vjedouce do Texasu, ubihali jsme do Dallas, pak do Waco, a Temple. Z Temple je jsme do Taylor, kde jsme ptenocovali u Oscarove sestry, a pak rano jsme se vydali na posledni Cast nas! testy. Jell jsme do Brenham, kde byla prave vYstava okresu Washington v pinem proudu. Zastavili jsme se tarn a prohledli jsme si, co tam maji a byli jsme, tekneme, doma.

Yes, ano, doma z to svetove vYstavy, kde jsme tu stoletou pokrokroeilost si prohledli, kde jsme videli ten pokrok. JakY pokrok?

Jest ten samohYbajici stroj, kterY jest za dneSni doby tak veleslavne uvitan narody, k dobru pro lid? Jednohlasne ne! Tyto moderni stroje zavadeji nas del a dal do brindy tee ta deprese po celern svete jest zavine'na temito modernimi stroji. Takto ukoneim tuto romanci toho meho "wanderlustu".

Odjeli jsme z domu beolaci., a vSe cog jsme kde udelali, kdy g, nam nektera ta sleena padla do oka, bylo smutne, nebot' jsme i pi'ijeli domil ti sami tti beelaci.

S bratrskYin pozdravem ziistavam Vas, Ed. G. Vavra.

Co vime o lidskych kostcch. Ve SvYcarSku byla provedena zkouSka sily a nosnosti lidsire kosti. Soueasne byla metena pevnost geleza, dteva, a kamene. ZkouSelo se na etvereenY milimetr ptieneho iezu. Ukazalo se, ze na tah je lidska kost lined po gelezne Mine. Na tlak ptedei lidska kost 'Zulu dvakrat a cihbu ttikrat. VSechny kosti nejsou ovSem stejne pevne. NejsilnejSi je kost na noze. Holen, kteri je ze vSech lidskYch kosti nejpevnejSi snese zatiteni 3200 liber.

17N/B,

Cestou necestou.

Nejvytti horou jest Mount Everest, tyai se do vytky 29.141 stop; nejvetti knihovna sveta "Francouzska narodni", ma cely milion svazkti; za nejvytti budovui poeitana jest Empire State — 1,250 stop vysoka; nejrozsahlejtim palacem jest Vatikan, majici 1,100 pokcjii; nejvetti parolodi je kolos Normandie o 79,900 tunach; nejvySSi pomnik socha Svobody v New Yorku (151 stop); nejdelti teleznieni trat' Riga — Vladivostok, men 6,000 mil; nejvetti zvon ma Moskva — pti 21 stop vY.Sky a 21 stop -prilmeru, YAM 432,000 liber a nejvettim parkem jest Yellowstone Narodni, metici 3„350 atvereenich mil.

DobrY tonic na vlasy da, se ptipraviti zc stejnYch Cast! olivoveho oleje a vaseliny. K 'uleve leheihe ptipadu zaduchy osvedeenou Ulevu dosahnete: do 1 1,4 kofliku vody riakra.jime celly citron, nechame stat 30 minut, ptidame malou l giCku medu a pijeme horke.

Od roku 1496 pied Kristem at do 1862 by-lo zaznamenano 3130 valek. Behem posiednich tti stoleti bylo jen v Evrope 286 valek. Od r.

1500 pied Kr. do r. 1860 bylo podepsano vice neg 8.000 mirovych smluv, z nich g prfimernd dcba jejich trvani byla d ye leta.

Mimo pravidelne pence a dalSich vYhoci odebrani se na odpoeinek Velke, Britanie povolila zylaStni penegite dary: Admiral Beatty 700.000 liber Sterlingil, Lord Haig 100.000 I. Sterlingil, admiral Jellicose 50.000, general French 50.000, general Allenby 50.000 a cela tada dalSich dostala od 25 do lOti tisic liber.

BostonskY obchodnik E. A. Filene prohlasil v keel po rozhlasu, to Amerika do.spela k depresi protote: moderni stroje vyrobily pkezasobu -boyar& z nicht' obyvatelstvo mohlo spottebovat jen east. Nasledovne vYroba byla veinal omezena a tim miliony delnikU o zamestnani. Nezamestnani nemohli nakupovat a znovu vice strojii vYroby bylo zastaveno, v zemi nastala bida a hlad. Bida nikoli nasledkem nedostatku, nYbr g dusledek pkevyroby.

Ptedseda narodni inlekatske spoleCnosti bral r. 1929 slu gneho $100.000 roene, ne g no dvoulete depresi jeho sluene bylo z yYSeno na $168.000 a mimo toho dostal bonus per $10.. 000. V letech 1928 a 1929 ptedseda Bethlehem ocelo.tske spoleenosti mel roene $150.000 a jakmile nezamestnanost poeala se v zemi zvettovat, jeho slutne postoupilo na $250.000 Narodni prilmyslove. rada vypoeitala ztratu americkeho lidu v rocich 1930-33 ptibli g -nea$108, 0(stom skoro ttikrat tolik, co obnaSelo vyclani s easti Unie ye valce svetove.

American Guardian ptinaSi v poslednim disle tyto kontrastni (ostte li4Ici se) zpravy denniho tisku: Odmena $1,500 vyplacena bude nalezci naramku se 270 diamanty; -nalezeno nemluvne v ptedsini budovy v Brooklyn, na jehot Satiekach byla, ptipnuta ced.ulidka s temito slovy: "Bude nekdo tai" dobry., by si vzal moje dite a dal mu domov?

Je hodne. R ye mi to srdce, net musim, nejsem vstavu se on postarati. Od dutevne zlomene matky." — BohatY sportovec dal sveho pucllika zahrabat v bronzove rakviece ceny $400 a jisty delnik, nepracujici osm sicti, musel pochovit svoje nemluvne na hrneirovem poli. — Zarnotna, panieka okradena byla o klenoty ceny $200.000 a v sousedstvi naafi mrtvolu nezamestna,neho mute. v jehot kapse nalezena zprava tada, by jehc zimnik byl darovati nekomu, kdo by ho pa tkeboval. — Porttstalost Payne Witney•ova vystoupila v hodnote behem dvou let o $50,000.000 a obuvnik v Kansasu nalepil na okno sve dilny nabidku, dle nit da nekomu sve deti, ktere nemiite Veeirek pro debutantku (prvni vystoupeni dcerutky do yekejnosti) stab Psteho zbohatlika, obnos $50,000 — dva, muti amdleli z hladu v fikadovne kdy Cekali na vy. opatkujici pravi ve pineni sve tadosti. Penetni magnat dal si postavit vyletni jachtu za $3,000.000 — tvadleny v konfekci kotil pracovaly za 25c Jednoroeni nemluvne zdedilo madenne. km $2,000,000 a v Brooklynu jista matka po-

urrarut koutela se o sebevratclu k vitli dosateni jich deti jejiho tivotniho pojitteni. Je treba napravy? Nemyslite?

Vlekouci so spravedlnost ma stat New York.

Je freba. doby 27 mesicil net se pkipad dostane k nejvyttimu soudu. V jinYch okresech to vezme 30 at 36 mesicii. 8 est at devet me situ tkeba k uvedene dobe pkipoeitat, ma-4i bYti odvolani projednano. Nektere pripadY eekaly pet at test let netli byly nejyyttim soudem projednany. V mnoha pkipadech, net byly di mely bYti soudem projednany, zemkel talobce neb obtalovanY. trok z narodniho dluhu dostoupil dnetkem na $3,000.000 za katdY den. /*meek& drtavy, ktere byly dany pod spravu Anglie a Francie, ceneny jsou na 198 bilionti dolarti. Francie pies vetkere ztraty valky, ma dnes vice inemi, vice obyvatel a jmeni net pied valkou. Ze aesti bilionti dol., pujeenYch ad Sp. Statfi, Francie pujcila svym spojencUm dva biliony.

StarY , zpitsob kizeni zeme bylo vytydeni nejake idey a tuto usilovat rortikiti. NovY zpitsob kizeni sta,tu jest dnetkem: °bled katdemu nejakott kotili a nestarati se, vedi-li obleeeni cokoliv Ci viibec nic. V Anglii a Itajde na, eerne kotile. v Nemecku hnede, ye Francii eervene, v Irsku zelene a ye 8panelsku modre. V nekterYch zemich nemohou si dovoliti tadne kotile a musi se vratit ku stare= zpUsobu, .upotkebit jejich hlavy namisto Sicich strojt.

New York Post v 'fade alankil dokazuje, tie Hitler dostal se k moci a je ph ni udrtovan Thyssenem, skuteenYm vlastnikem poloviny Nemecka. Behem prvniho roku retimu Hit-, lerova mzdy Thyssenern kontrolovanYch ace-. laren, tovaren pro elektricke potkeby byly sniteny a profit techto podnikt stoupl o 65 procent.

BOJ PROTI PODVODNIKUIVI. Hle, jak ye Francii za Ludvika XI. (nakizeni z roku 1841) za.chazeli s nepactivYrni mlekaki: Katdemu, kdo by prodaval mieko zkedene vodou, bude dana do hrdla nalevka a ton bude do neho vlevano mleko jim zkedene tak dlouho, pokud lekak nebo lazebnik nettzna, to odsouzenY ut nemilte bez nebezpeCi tivota poiknouti.

A s nepodestnYmi obchodniky, kteki prodtkvali zkatena vejce, se za,chazelo takto: KaidY, kdo by prodal vejce shnila nebo zkatena; bade postaven no, vekejny pranyk, jeho vejce budou rozdana detem, ktere s radosti a s potetenim je budou metati na, tvak odcouzencovu, k vteobecneinu obveseleni publik a.

Koneene padelatele masla byli takto trestani: KatdY, kdo by prodal maslo„ obsahujici vod-, nici, mrkev, kamenky a jine nepattienosti, bude vehni zajimave pkipoutan k natemu pranY •i. Nato jeho maslo mu btide vloteno na hlavu a bude tak ponechano tak dlouho, at je boZi sluneeko rozkedi. Pak ho buckru moC psi oblizovati a drobnemu lidu bude doveleno mu ve tvat hanliva na.zviska dle libosti metati 4bez urelky Boha nebo krale). Jesthie slunce nebude dosti vydatne, adsoutenee se vystavi ye velkem sale veznice u peke neho, silneho ohnitte, karat bude katclemu a komukoli umotnena podivand. Em..Bronec.

Delka givota podle oei. Profesor Meine z kielske university prohlatuje, to nejleptim svedkem biologickeho staki 'je lidske oko. Je o nem znamo, to jeho doeka ztraci Casem svou prutnost, cot nsa za nasledek dalekozrakost.

Dtive se vekilo, to je to vlivem utrafialovych paprskii, profesor Heine vtak uei, e je to vlivern celkove firovne tivotaschopnosti. Dokazuje v easopise "Das Ophtalmologischer Blatt", to bide, kteki byli dalekozraci brzy, pochazeji z rodin, vyznaeujicich se kiltkYm vekem syYch &en& Toto tvrzeni pokladaji za spravne i jini ueenci. Matematik dr.

Bernstein snesl pro ne statistickY material.

Profesor Heine take dokazal, to jedna polovice tela mute byti biologicky statii net drub&

-1

k-3 .1-ail:1

TiK

8,

%ur '' CTIEtn5lovan

a4

a ov Statu Tex.

trtedni Organ Siovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of SlaVonie Benevolent Assc,elation of State of Texas.

REDARTOR—FRANTA MOUCKA.—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Pieciplatne 65e roene. Do stars vlasti $1.05 rodne.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zm'eny adres zasilaji se do Hlavnl traclovny, Fayetteville, Texas.

• • Ve:§kere dopisy, pkedplatne, oznarnky, bud'tei adresovany na V6stnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Noll me tangcre dej ml pokoj! Prod dvanacti „ lety mel jsem dobreho pritele. Byl bodre ,povahy, zkukny hospodar. Byl mezi osadnik.y v X obliben, mCI rodinu, ktere mohl poskytnoai priimerneho pohodli z vYnosn poli, jet obdelaval, maje drobne deti, silou nameZdnou. Nabizel jsem mu 2ivotni pojistku a proto2e byl dobrYm poetarem, debatovali jsme easteji, ed je vYhodnejSim pro ka2dela° otce rodiny, ukladani jiste easti penez do banky Ci placeni pkispevkft na aivotni pojistku. Nemohl jsem ho presvedaiti. 2e lidskV 2ivot vystaven je neodekavanYm naraztim bezohledne nahodo. neStesti. Osudu Ci jak to chcete pojmenovat. MarnYm bylo poukazovato bratrska, podpUrna jednota, jako jo poskytuje jeho rodine-pinou ochranu v ptipade jeho smrti kdykoli pc, uvedeni do Cadu. 0 smrti nechtel vilbec mluvit, uva2ovat a konec natidebaty koneil obyeejne: "Paslouchej, dej ml s tim pokoj a nemluv ml o smrti. Nas dedeeek byl 'Ziv do 92 rokft, babieka zeinrela u veku 90 let, rodiee moji jsou zdravi a ja mohu zit jeate padesat rokti mel bych platiti celou tu dobu do vateho spolku? "V ten eas na'Se. SPJST. nernela rfizne druhY pojistek jako ma dues, nebylo tody moan° nabidnouti jinou pojistku 'lean do2iVotni a tak se stab°, to jsem sveho pidtele nemohi za Clena ziskat. A u2, ani neziskam, protote jej neni vice mezi aivYmi. Z firazu pH aivelni kataStrofe po kratice nemoci zemtel a jeho vkchny plant' pro budoucnost zemtely s nim,, poi-lel/aft nezanechal addriou pojistku sve rodine a domnivam. se, rozpi‘jeene penize nasledkem nekolikalete depress jeho pozilstalYin vraceny nebudou. Podobn.e. ptipady se staly v kalde krajanske osade.

Byli a 26 jsou jete dues jedinci, nemajici pro pojiSteni u Ceske bratrske organisace spravneho pochopeni. Zivotni pojistka . jest dne:Skem vkobecne co nezbytnost uznavana.

A nikoli jen pro aivitele rodiny, nfor2 pro kaadeho elona rodiny, at' 2enu Ci deti. pomery nikomu nezarueuji, aby byl finanene zajiken pro ptipad nemoci a finirti nekoho ze svYch milYch a pojistka v mnoha pripadech je jedinou zachranou pro rodinu nekompromisni Moranou el neStestim posti2enou. Nejste doposud Clenem SPJST? No.d vyakavate? Nemtiaete si opatrit vYhodneit;i, lacinejS1 a bezpeenej:Si pojistku net nabizi na to SPJST, nejvetSi eeSka bratrsica podpurjednota v Texasu..Nak Bratrstvo ma sv.'ho firedne autorisovaneho za.Stupce-organif3atora temer v kaalem • okrsku, lade natich vice usazeno. PoMdejte ho o blizsi informace, budou yam podrobne s ochotou podany.

Trpka, slova napsal ji2 davno nemeckY,basnik Heine: Svet jest velkYm chlevem, kterV se neda vyCistit tak lehce jako chlev nebot' mezitim, co se vymeta, zitstava•i voli uvnitt a hromadi stale navy hnuj. -Pamatujme si, 2e my, aijici pokoleni, .jsrno to, nod si steaujeme, sami si Mame.

Lid stoji pti Rooseveltovi. ObrocinY program nag eho presidenta Roosevelta dobyl v Uternich voibach ohromneho viterstvi. Lid schvalii politiku ROOseveltovy administrace, poeet adevalanych pro ni hlasu blitil se onomu, kterYm Roosevelt byl v 1933 zvolen do Uradti_ Demokrati zvYkli svou yetSinu v senate zpiisobem, jakYm se tu nestalo od dob rekonstrukce. NejvetSi a zaptisahli odpfirci noveho poradku, republikanfti senatori Reed z PennsylVanie, Fess z Ohia, Hotfield a West Virginie, Robinson z Indiany byli hanebne pora2eni. Lid v Uternich volbach diirazne odpovedel na otazku, zasloutl-li president Roosevelt pine dfivery a podpory. Je to velkY oscbni trium-f pro Roosevelta, jal:Ych je 10 zaznamenano v .politickYch dejinach. Lid nit dal no\J Y mandat, aby naddle nrovadel svou hospodarskou politiku s kongresem, kterY se zavazal piniti jeho ptani. To znamena, zc novy potaclek je na viteznem postupu —• penOni magnati nebudou vice diktovati pchtku nosi vlade!

• Nat nov;", roman. Poeiname timto eislem uvekejfiavati rozmerne dilo osvedeeneho romanopiscc Jana Vrby — "Vichtice". Je to piikladnY a napinavy' roman, jak jej jedno-nyn dnotkem z nejetenejMch deskYch spisova_ poskytl Zivot sam. Dej odehrava se na statku v oeskarn Polabi. Roclina statical.° mlynate Tupeho 2ije tu patriarchalne (cledidne) a mno2i majetek. Jednoho dne naleznou sta.reho statkate, vracejiclho se mesta, zabiteho poblize statku. Zahadna„ vrazda je jakoby signal da1Sich natesti, ktera hrnou na statek. Dedic a nastupce, 'syn Karel, ujima se statku, aby jim vladl vedle size rnatky. Zakratko pi• de do statku nova. pani — ukaie se brzo, 2e to neni k'astne man2elstvi. Dasledky projevi se katastrofalne. Rozviehi'eni smysIti, rozpoutani vakii -to se stare napin: romanu Vrbova. Jako vichtice pteaene se to nekolikrate nad statkem TupYch, zrnita tely i myslemi, ptina2Si to noyou vraadu a rozruS'i to aivot vesnice i celekraje. Vidime reka romanu, jak je temito besy Stvan, jak se octne na lavici nYch pied porotou. Sledujeme jeho dugevni Mukas tim paleivejai, to neni tu vedome viny. Vichtice se dvakrat snati zlomit a roametat tuto rodinu. Proaivame s rekem laterod, jeho cestu oe;istnYm ohnem, abychom ho posieze uvideli opro'Steneho„ zmuaneleho, vyzraleho pro novY aivot. Jsme jisti,22e se na-tii etenatske 'obci Vrbfiv roman bude libit.

Upozornete vase zname, sousedy — na tuto nadhernou pisemnou skladbu yYznaeneho es. sbisovatele doby povaleene. Zavdeeite se jim!

Co delaji jini. Narodni SlovenskY Spolek,. bratrska podparna organisace, Citajici 45 tisic elent1, zaslala kongresu Spoj. Statti jmenem sdruaeneho Cienstva resoluci, do2adujici se zavedeni pojiateni starobniho a v nezamestnanosti. V kongresu poddna byla kongresnikom z Minnesoty, Mr. Lundeenem, peed• Icha podle jmenem "Zakon delnickeho pojiSteni v nezamestnanosti a socialniho", nebyla vSak pro jine akutni zakony projednavas no. a. ptijde na potad jednani v zasedani lednovem. Jest to predloha nesmirne nalehdni na jell uzakoneni nabYva, narodniho raze. Nate tady mely se touto Casovou zaleaitosti v nejbliaSi schtizi zabYvat a jak joule nedavno nabadali, usnest se na resoluci., addajici sveho kongresnika, by tuto resp. jine predlohy k zavedeni starobniho poji§teni — podporoval. Kapitalisty vydr2ova.nY tisk proti poclobne Uleve mas lidu u2 nyni broil, ptedsinkati Wall Streetu vynalai ve'Skere Usill a :.poustu penez k ovlivnen: proradn3"rch 2JastupeU -- lid musi dati ditrazne na jevo, to na, svern po2,aclayku pomoc v nezamestnanosti a stafi.

Pat' sjozd okrskovYch vStorti ZOBJ ve stain Wisconsin, konanY ye dnech 11.-12. srprka t. r., prijal nasledujici resoluci: "Ctene HI. 1Jija.d5vne ZOBJ.! 6.2ristve Z. e. B. J. ye statu Wisconsinu zastoupene na svem 5. sjezdu v Haugen, Wis., po nalaite fivaze a oceneni dul€.2itcsti zaeliovan: nati mladei!, 'e sverau vodu, rodu i mluve materske a tim i nati-Jednote, a Jecinoty nazi zase pro tyto Cesko-ame-

Ve stredu, due 14. list. 1034. rickd potomky, vznagi apel k HL Ut., aby- se snatila poskytnouti co nejva gi moinou pomoo tomuto Udell; zjednanim schopnS7 ch VYehovatelfz, aby vice deskYch vedernich a prizclninovych Skol pill radech zakladano bYti mob.lo."

Pro spravnou informaci ohledne nagi vsrzvy, die nit na ge lady mely by apelovat na sveho kongresnika, aby podporoval a pracoval k uzakoneni prediohy pro starobni pojigteni a v nezamestnanosti, prina ginie preklad pted-: lohy, ktera byla poslancem Lundeenem podana 2. Unora 1934 a die parlamentarnich pravidei predana vYboru prace a natizeno jeji otigteni: Predloha pro zavedeni poji gteni socialniho a v nezamestnanosti, a jine ucele. — Necht' je uzakoneno senatem a domem zastupca Spoj. Statii Americkych„ shromatdenych v kongresu, to tento zakon ma bYt znam pod jmenem "Zakon delnickeho poji gteni v nezamestnanosti a socialniho."

Odst. 2 Tajemnik peace je timto spinomocnen a je mu natizeno, aby okamtite zavedl system pojigteni v nezamestnanosti socialniho za tieelem zavedeni poji gteni pro vgecky delniky a farrnare, nezamestnand bez jejich vlastni viny, v obnose rovnajicim se prnmerne made. Takove poji gteni ma bYt spravovano delniky a farmati a kontrolova-no jimi pod pravidly zakona, .skrz komise nezamestnanosti, portistavajici z tadovYch elend delnickYch a farmarskYch organizaci.

Fondy na takove pojigteni maji bYt od nynejSka, zajiSteny na fleet vlady a zarnestnavatelii a je iimyslem kongresu, to fondy vytvorene vla.dou maji bYt zajikeny zdanenim adieu a darn a zdanenim jednotlivcil a spoleenosti s prijmem $5,000 aneb vice roene.

2adna dan aneb prispevek jakehokoliv druhu nemaji bYt uvaleny na delniky pro noel tohoto zakona. V tadnem pripade pojigteni v nezamestnanosti nema bYti menti net $10 tydne, plus $3 na katdeho odvisleho elena rodiny.

Odst. 3. Tajemnik prace se dale spino mocriuje a jemu se narizuje, aby se ilostasal o zavedeni jinkch forem socialniho popv podobnych obnosech a tizenYch za okolnosti, uvedenYch v odstavci 1. tohoto zakona za neelem vyplaceni delnikUm a far-mattim pojf8teni za ztratu mzdy pro eastednou praci, nemoc, nehodu, stall aneb materstvi.

Odst. 4. VYhody tohoto zakona maji byti poskytnuty cielnikiim a farmaturn bez • yyjimky, at' se to tYae veku, pohlavi, rasy aneb barvy, naboaenskeho aneb politickeho smS7gleni, aneb prishignosti„ Ci jsou-li prilmyslovi, zemedel gti aneb profesionelni delnici, za ve'alceren ztracenY eas. 2e.dnS7 delnik nema bYt zbaven vYhod tohoto zakona pro odepteni prace v mistech stavky, za rnen gi net normalni uniovou mzdu, za nejistYch zdravot-nich pomerti aneb kde jsou pracovni . hodiny delgi net prevladajici uniova firoven patrienem povolani a miste, aneb v priligne vzdalencsti od domova."

KtetI budou vitezi? Bratti organisatoiti se Cirri. Berou sviij ukol svedomite. Mimo peavidelne odmeny za ztratu Casu, vYclajti cestovnich atd. kyne jim dal gi uznani jejich ptleineni v podobe cennYch darn, premii HI. tie. yypsane soute2e. Ziskane premie budou vitett= i jejich potomktim vzacnou pamatkou na zavod nesporne uglechtilY. Nekikejte: mam nezdar! Mate jen nedostatek silly nebo yule vytrvati na ceste za ureitYm cilem. Zdolavejte s chuti pfekalky tim, ze usilovne budete mysliti na dilo, ptemYgleti, jak nejlepe je provesti a v pravy eas ptimo uvesti v din.

Velka ehyba je v tom, 2e vtichni eekame, at zadne s napravou sebe ten druhST . ftekneme si katdY: Nezaene to drive, pokud-riezaenu opravdove a vytrvale — ja!

Nevitanou navitevu a noeni k tomu — mela mistnost nati Hi. tradovny, nalezajici se v budove bYvale banky. Cizl lotrasove yypaeill min. patku zadnl dvere nati utadovny byvge vyplageni nenadalYrn hlukem elekt. stroje blizke pekarny utekli, Penize Hi. tr.. tadne neptechovava.

tcdtt, (inc. 14. list, 1934,

rAna 9.

‘,ESTNriK

MARTINSKE HODY U CESKEHO PRAPORU. Na laskave pozvani ct'. tadu eeskST Prapor cis. 24. v Cyclone zajeli jsme si s bratrem a sestrou a rodinou HejnYch, (tajemnik et. du Ennis Cis. 25) a s bratrem Karlem LatinovskYm a jeho synem Jaroslavem do schilze a faray eri na hody, ktere tento tad pov nedeli dne 4. list. 2e schtize tohoto fadu jsou &trio navt giveny, to dokazoval velkY podet kar setazenych na nadvoti sine. Bylo to skuteene •pote gitelne spatiiti tak velkY p o . 6et Clem pii schtizi tadu, at' jit toho nejsilnejaiho v nagi Jednote. Netili schitze skondila, oznamil bratr piedseda tadu, bratr Jakubik, ze v kratkosti bude v ge hotovo k obedu (to se nine libilo, mel jsem hiad, snidal jsem jen koflik kavy). ale udelal pii tom prohlageni, kteremu jsem nemohl hued tak porozumet, totiti, te aby si katidY obstaral u dveti talitek i za ten ale tie musi rat desak. Tot, myslim si, to neni tak zle dat desak za talitek, v gak bez nej bych se asi sotva najedl, teda ten gestak rad dam. V zapeti na to priglo ale neco neodekavaneho!

Totiti ten talii ze bude stat desak, ale °bed te bude zadarmo. A to uti jsem byl nadmiru spokojen.

Ty nage Ceske kuchaiky jsou pfec jen na svete nejlepgi. Tarn na tech stolech bylo toIlk raznYch lahtidek, tie jsem se toho at bal.

Chutnalo nam vYteene! Nejlep gi se pii tom mel nag Frantik. Povida, mne: "Tato, tohle se mile vice libi nezli jak jsme byli v Tioga."

Musel jsem se zasmat. Kdyti jsme toti2 byli v Tioga, jako vdy a v gude prostiely tam sestry prave hody. Pochutnavali jsme si znamenite; v torn ptijde ke mne na g Franta ml. a povida: "Daddy, main to ale dnes Je tady tolik jidla, tie si muzu vybrat jen to co rad jim,—a ja nemt u jist, nine boll bkicho." To byl trest za to, tie nam po ceste snedl tiff libry hroznii.

Odpoledni program byl pro nas v gechny velmi zajimavY. Nejprve piedseda bratr Jakubik pkedstavil na geho tajemnika H. U., bratra J. R. Kubenu, kter3-7 v kratgi ale jadrne fedi vzporrinel zalotieni iadu pesky Prapor Cis. 24, jak podet clena pii zalotieni tento tad mel a jak postupem Casu dopracovali se cleni tohoto tadu na piedni misto v nagi Jednote, ponechavaje rozbor nakch pojistek te. nikt)m nasledujicim. Pak byl piedstave" bratr piedseda H. U., C. H. ChernoskY. Jako vtidy, bratr ChernoskY pronesl dojemnou tee.

Bylo na nem znati pohnuti, kdy vzpominal jak za svYch studentskYch let seznamil se s mnohYmi pfitomnYmi na svYch cestach po Texasu, jako prodavad obrazka, aby tim seh• nal pottebne penize na pokradovani ve studijich, a dekoval tern mnohYm, dnes jiti belovlaSYm krajantim, za to, 'te mu dopomohli jejich podporou, kterou prodejem obrazku ziskal, ku dnegnimu jeho postaveni. Dale se obgirneji zrninil o pokroku na gi Jednoty a jeji budoucnosti.

Po proslovu bratra ChernoskYho nasledoval zpey pisne "Kde domov milj" kterY kragne ptednesly dye mala deveatka, Cleni Detskeho Odboru tadu pesky Prapor. Zelim toho, tie si nemohu jejich' jrn6na vzpomenouti; jsem ale jist tie ten jejich vYstup tak hned nezapomenu.

Po zapeni na g Narodni hymny mel jsem to potegeni promluviti nekolik sloe, a jen donfam tie se na mne pro to, co jsem o torn Za.lotnim •Fondu iekl, nebude nikdo horgiti.

Abych si thn byl jist, radeji jsem neiekl v geeko. _ Pak byl "ptedstaven" bratr Udetni H. U., bratr E. L. Marek, elen tamni.ho tadu, kterY podrobne probral na ge pojistky, vyhocly techto dobte vysvetlil a nabadal kra,jany, aby se dali k na gi Jednote, ktera jim poskytne vYhodnej'ai a jistejk poji gteni netili obchodni spo/ednosti.

Ku konci piedseda H. U. bratr Chernosk,: promluvil o nagi SPJST. anglicky. Proslov byl velmi ptilehavY, a tie mel irdinek, to potvrdil tajemnik kadu a zaroven jednatel bratr Karel Navratil, kterY oznarnoval nekolik pkihlagek.

Kiska Besidka 4111INNIIII114.11.1•0•1101,

ESKOSLOVENSKE DETI PIS/ KRALI PETROVI. V nedavnYch dnech, kdy celY svet a tivlaSte vetejnost Male Dohody, Francie, Spoj.

Statil atd. truchlila nad obetmi hrozneho a-tentatu, deskoslovenske deti soucitily s mladistyYm kralem jugaslayskYm Petrem,. kterY tak tragicky ztratil sveho otce a pies nod stal se ye yeku svych jedenacti let panovnikem. Uvadime prosta slova deskoslovenskych deb., jak o nich zpravu ptines1 Cs; tisk, ktera prozrazuji vice o skuteenem bratrstvi bou naroclil — Jugoslavie a deskoslovenska — neti nejskvelejk oslavne fedi a novinatske Cranky.

Ve tieti ttide obecne gkoly na Vinohradech hovotili o torn stra glivem Cinu i jeho naslednjicich s pani naitelkou a nazitii ptinesli si zaci koncepty projevir soustrasti a bratrske oddanosti mlademu krali. — Ne•• ktere z nich hovoti o Cistern, vroucim srdci.

Jeden z hochti pi ge: Milt', malt' krali, -Jste pouze o tti leta stark mite a piece jste se stal pies noc kralem. Vim, co to je ztratit tatinka. Nepoznate detstvi, jako • my, pratske deti. Budete se . muset nyni mnoho udit, abyste se naudil vladnout tak, jak to doved: Vag otec.. Vim, tie trpite mnoho se svoji maminkou, kralovnou Marii. My, deskoslovenske deti, rmoutime se s Vami, nebot' jsme si VaSeho hrdinneho otce uptimne tiny pige: krali Petie II. — Vim, tie je Ti smutno, kdy Ti zastielili tatinka. Je to velike ne gtesti pro Tebe, pro narod jugoslayskY i deskoslovenskY. eeka Te velika prate. Jak rad bych Ti pomohl.

Opet jinY: Va ge Velidenstvo. Jiste je to pro Vas hrozna rana, tie Vain zabili Va geho otce.

Ai dospejete, budete mit velke starosti. — Pieji Vam, abyste byl tak stateenY, jako Vag slavnY otec a aby Vas lido men tak radi, jako jeho. Byl jsem v Jugoslavii, vide' rodnY dam Vageho otce v Cetyni, slavne prapory udatnYch Jihoslovar) a Va g obraz na lodi "Prestolo - naslednik Petar". kterk . nas yezla do Dubrovnika. Obdivuji Vas a pieji Vam mnoho zdaru a zdravi.

Dalgi: SlygeI jsem, ze jste se probudil a nevedel jste, ze jste kralem. Jake to je asi kra,sne byt najednou kralem. Myslel jsem, 'te kralove jsou stall a mail bile vousy jako v pohadkach, ale tatinek mi tekl, ze jste jeSte hochem. Take maminka mi tikala, tie budete jednou, ati budete velkY, take takovym kralem, jako byl Va g slavny tatinek. Bud'te St'astnY. Zivio. Nazdar.

Piryodne jsme men s rodinou HejnYch a s obema LatinovskYmi na programu zastavkit na divadlo "Slavie" ve• West. Jelikoti ale v sini tadu Hyezda Texasu cis. 47. meli divadlo teti, pro ktere se ukazal bratr Jan Klinkoysky velmi dobrYm ptimluvelm, zavitali jsrne se na toto podivati. Se gli jsme se tam s m-nohYmi znamYmi, a libilo se nam tam.

Popis divadla necham nekomu povolanejkmu. Sokol v Seaton me, dabrY ochotnick9 kroutiek, kterY je gte mnoho pro Ceskou ted okoli Seaton vykona.

Dekuji dlentim a Utedniktim et. tadu Oesk, Prapor cis. 24 za jejich laskave pozvani a v pravde bratrske pohosteni a ptatelske pobesedovani. Te gilo nine tie mne tim byla (lama ptiletiitogt se seznamiti s Cleny vildelho du nag i Jednoty. Bratru J. KlinkovskYmu a jeho mantielce a bratru K. Navratilovi a jeho mantielce dik za poskytnuti pohostinstvi. stavam vdeenYm dlutinikem a doufam, tie mne bude poskytnuta ptiletiitost' k oplaceni.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner.

S hlouposti je to jako se gtestim: Jak hloupY nebo St'astnY nekdo je, vi sam zfidka.

Kdyti to tvnj soused obtetuje, pfij6 mn penize. Bude se ti riaN*Iy vyiTStati,

eiTANKA pro gkoly

eesko-americke Nove upravil ADOLF FRUMAR, ueitel a piedseda Jednoty ueitelske v Praze.

Koeka.

Naie kOeka je bila s hned5rmi skvrnarni. Rada se vylainiva na slunci a u 'kamen a je pii torn impala.

Kdyi jde po svetnici, ani slyieti ji mat' drapy uschovany. Chce-li vyjiti ven, inriouka u zavienSroh Dovede i na strom vylzti a skate i s vysoka. a velmi lehce. Naucila se take ruce nebo hul pieskakovati. Na mleku si rada pochutniva. Chce-li dostati nee() k jidlu, Hsi se k lidern.

Chyta rnyii. Nekdy dlouho na mys cihava a kdyi ji chytila ukrutne si s ni hraje. Zahradnik nechce ji v zahrade trpeti, ie mu chyti ptieky. Jednou vreel a doraiei na ni pes, ale ona se nedala, prskala po nem a tlapkou nekolikrate ho sekla, az utekl. Kot'atka schovala si na Ode, aby je zadnfr nevidel. Kdyi je koneene piivedla do svitnice, byla na ne pekna podivana. Skikala po sobe a hrila si rozpustile. Kdyi matte upadlo pii pleteni klubko, beielo kote za jako by chytalo myi. Stehovali jsme se jednou do jineho domu a vzali jsme cernou koeku s sebou. Ona !aim viak utekla do stareho by tax a vice se nevratila. lidi. radeji byt

YESTNIK

Strana 10.

1.

Ternna, ale viaha jarni nbc letela nad krajem — a ve vysoku nebe pine jisktivych hvezd. Do temnot hueel proud vody a pravidelnY chod strojil mlYna na Labi. I nesmelY aura nedavno olistenYch stromil a tichY revel povyrostleho oseni bylo mono vytuaiti z poryvri mirn(Sho vane Ale vaechno to bylo ponoienc v terimo, vaecko bylo spin jako tukni a alai* ponevadt- bylo pohlceno stinem zeme. kterY se dloutil ke hvezda.m, vrlen Thlneem, ale will se na sve pouti; aby, nedobeimuv elle, skoneil tiny ye straand pu.stine veena. Jak se Utill„ mohutne roatistal kolem dokola neho polostin nine, kte.rY pterostl still a letel dal a dal bez cue a bez konce sve pouti merle jsa net stin, slabai jeho pouhe ni.c a piece skuteenost ye veenosti, Stir zeme — pouhe nic, a piece ptesne u-zavkenY, zmetiteinY a vypoeitatelnY prostor; pou.116 nits, a piece chiletity pomocnik Cloveka, ktery by bez neho nikdy nevnikl ani na kraj zahadnYch tajemstvi nebe. . .

Karel TupY odkionil,hlavu od dalekohledu a. podeptel dela pravici. Sum vody i hlas strain vnikal k nemu .§iroicYm oteffenYm oknem, ktere non:Jell piede dvema roky prolomiti ve titu nbytneho staveni, aby mohl svoji zamilovanou podkrovni svetnieku promeniti ye hvezdarnu, jak s nadechem posmechu kali lido ve vsi. V to chvili vaak neslyael unikajicich zvuktt, ponevadt byl zcela ponoien do svYch myalenek. .

Vstal, protahl se a ptistoupil k oknu.

Zahledel se na jiski'ici roje hvezd. . .

Kalda to jiskra je obrovske slunce — tarn; kde sviti souhvezdi Labute, tarn pry je stted cele ohromne spiralovite skupiny hvezdue,. do ktere patti sluneeni soustava. K to mu sttc-du se vaecko ailenou rychlosti naae Slunce. Tarn pry nekde je straalivY temnY viz, kterY pohicuje scustavu za sonrtavou, aby ji, promenenou v pouhe nic, vydechoval opet do straalivYch dalek vesmiru. . . I tato zem se Sluncem, Saturnem, Jupiterem — cela sluneeni soustava se ,vaim dy se tam ztiti. . , Jednou. .. Za desitky snad za sta, snad za tisice — ne naaich, nYbrt svetelnYch let. To jest pro eloveka nikdy_ A elovek sam. Kdyby byl jako Slunce star, nikdy nevypatra, jak' byl jeho poeatek. jaka ptiaina vzniku one buriky, ktera snad nekde v bahnach horkeho prvopoeatku mot nest! livota, na tgto zemi zadala svfij vYvoj, aby onejpodivnejaimi promenami v milionech pozemskych let dospela ke chlupatemu zvi podobnemu opici, od nehot byl jenom krilecs k k prvotnimu eloveku. Ten se potom s jiskrou myalenky, doutnajici v podivne kaaj mozku, zvecil a naptimil. Kolik desitek tisic let trvalo, neti dovedl vyrobiti kamenny nilat.

A dues po generacich tu stoji jeho potomek, zveda hlavu do yeenYch prostorti -a nepochopitelnYmi pro neho rozmery svetelnYch rokti meti samu vednost. JakY vaak je sinysl toho sileni Zivota -- at' ohniveho ve students sVetelkujicich parach prav: narozenYch rudYch obiich hvezd. at' tohoto pczemttello, kterY se rozleze. pa povrchu sudene nine, jako plisen pa bochniku sYra. .inky je smysl lic•sifeho Zivota, ma-li se jednou v S. .E.Tko ziititi ve stra'Slive rozdYchnuti naprosteho znideni. Nebo snad pottebujebmota, di snad ani hmota ne, nYbr'z' yeenost utrpeni vSeho stvoieri, Ailench tzko:ti dloveka. aby se stala dokonalefgi, aby uchovala, mrtva a rozptYlena. pti'Sernou touhu sraziti se znovu a znovu budovati svilj zlotedenY bind k vysai a dokonaleji forme, ktea,kas to Od° ma.rna,, poneVadZ pte-

dein odsouzena k novemu zdniku. Ci snad proto, aby tento 'silent' let jiskteni vedneho byl tim popohnan, aby se stal jeate ailenejai? — A kdo vi, nevi-li vaecko to jenom 0-pakovani davno znieene ailenosti. Snad 'eked triliony let stal upine tentY2 Karel TupY u okna podkrovni svetnieky obytne budovy inlYna na btehu Labe a myslil, jak mysli nyni, aby se po novYch trilionech let mohlo do pismene stejne opakovati. Ale, je-li Pravda, jak' je i v tom smyst? — Vaecko je to ohromive nadherne, vaecko drti eloveka a sraai do prachu. ale vaecko to take students ., prazdne a , bez ducha. Nic net cifra na cifle — cifry s nekoneenYm honem nul. Obti mekitka, jejicht jednotka se vymyka nejen ptedstave, ale vilbec pochopeni eloveka. Vypada to. jako by byl mel pravdu onen starodavnY filosof, kter' ,jenom cifra je zakiadem a podstatou vaeho. . .

Obratil CC od okna a pteael svetnici. Pohiedl na sy tij dalekohied a zastavil se opet.

ZakYval hlavou. -A piece noire poptiti, ze vaechno to studene a prazdne je nepopiratelna, pra.vda, ve ktcre je pinosti a laru nekoneene vic, net ska mysl • mule obsahnouti, natot pak pojmouth Prave v to chvili zalehl z noenich temnost do svetnice vzdalenY zvuk prudce se svatlcich hlasta Jenom hlahol hlasin v nemt sloe nebYlo rozeznati. A piece se Karel Tupy prudce napiimii a s N.T raAtil eelo. Znel mezi temi hlasy jeden pinY a z yudnY„ v nemt poznal hlas otcit y. . .

Stiskl • rty, odsunul dalekohled od okna prudce zavkel obe)eho otevtena ktidla.

A jako by brat byl postavil, rozlotilo se svetnici zase ticho. Jine, net dtive, jinak mueive. ale muaive piece. . .

V nem zajatemu bylo, jako by se byl z hlubin veenosti, zfitil do ohyzdneho blata teto zeme.

Dost bylo piicin, ktere pied celYm airokYrn krajem emlouvaly hrdost, pYchu — a snack zputonost Josefa Tupeho, statkate a velkomlynate, jak se saili s ohlibou tituioval. Jeho skvele zatizenemu mlYnu, pohanenemu turbinou. se nevyrovnal hned tak druhY daleko po vocle i proti vocle. PouhY jel),; vYnos by byl zcela staeil k blahobytnemu tivotu. Ale vedle mlYna byl tu jeate krasne zcelenY statek., kterY tvoiil samostatnou honitbu. UoinenY magnat v kraji, kterY neni poaitan mezi chude. Vaak take mlYn s hospodatskYmi budovami vypadal jako peknY pansky dvti.r, ° a obYtne staveni jako rytitske sidlo. U teky za mlYnem aumely tmave olae a. vysoke rozlotite topoly — pied obytn'm stavenirn pak rozlehla zahrada jako park vydavala svedectvi nejen o tom, to tu je krasnY majetek, ale take to je a byl jit po du generaci moudte spravovan. Kvetinove zahony pied stavenim kvetinove zahony padel airoke. tionim piskem vysypane pealny. ved.ouci k domu — a rozlehle travniky byly atepy. Vlevo od obytneho staveni vysazeny. dokonce skienik, pied nim pateniate a zelinatska zahrada, vroubeno, kolem dokola srstkovYmi a rybizovYmi keti. &lend hraciba. zavirala celek zahrady i atepnice pied vnejsim ale ani ona neztistala nevyullta. Na obou sluneanejaich stranach byla zakryta kroskvemi, merunkami a revou. T ye•ll tak obytnY dtim se zahradou jaksi celek pro sebe --- a hospodatstvi s mlYnem take. od nepametna se tu chodilo do dvora a domu. To byly dva pojmy ostte od sebe odliSne. Nebylo vaechno zaSluhou Josefa Tupeho.

Takoveho zboli nenaschrani jedin' elovek, kdyby se doll' veku Methusalemova. Skoro vaechno tu bylo, kdyt se narodil, ale uptitZ nelze, ze 'Ahem sveho tivota nejmene zdvojnasobil hodnotu zdedeneho. Kdyl se ujimal vlady, byl TupYch, mlYn treineny krcalek -jen tak to klepal. Jeho otec byl ze stareho yydani a hlavne sedlak, kterY se dival na mlYn jako cosi vedlejaiho. Ale I kdyby byl bftal mlynAtem, byl by jist6 i tu zAstal

Ve sti'edu. due 14. list. 1934

vekem ze stareho vytlani, kteti se do dne8niho sveta nehodi. Musil ptijit elovek ne sedlak, ne mlynat — ale takovY, kterY rozu" mi obchodu, a proto dovede vaecko chytiti za pravY konec. Byl jim nesporne syn Josef. On byl, kdo mlYn ze zakladti ptestavel a objevil v nem zlatY dui. Tatovi; kterY jeate tin na, vYmenku, se jeho poainani nelibilo — lekal se dravosti„ kterou tuail zakuklenou pod 1ibivYm povrchem. Ptikyvoval sloe •Josefovi, kdyt mu vypoeitaval, kolikrat vice semele moderne zatizenem podniku — ale namitak to tim bude eutiudena cele, tada jin'ch na vocie, a jaksi vyeitave p •ipominal, tie s mnoha jejich drtiiteli jsou zptizneni a vtielycky s nimi till ve shade. Syn vaak se otcovYm namitkam jen smal. — Kdo pry jim branil, aby neueinili stejne driv, nel on — a kdo jim brani jeate tecV. . . Na to kdyby se mel nikam by nedoael. Neohlitel se tedy — a sotva mlYn zaeal pracovat, naplriovalo se proroctvi stareho Tupeho. Do peti let etyti mlYny praskly„ a mlyna •i se z rich stehovali se tebrackou moanou. Nikdy se s tim poctivY statik nesmikil.

To tit druhemu dilu Josefovu rozumel lip, nebo bylo selske. S poeatku i tu ho trochu 'natio a pkieilo - cc mu, Ze syn se lehko vzdavit pozemkti, ktere od nepametna pattily ke statku, ale brzo pochopil znamenite vyhody uzavteneho celku. Panske choutce po vlastni honitbe ovaem nerozumel. Vic pak, net vaechno to, ho zaujaly provadene meliorate, ne•bo vYsledky byly opravdu makave. Nikdy by nebyl vekil. A piece i zde se mu zdalo, 2e by se nem'ela ptida tak do krvava nutit. V tichu a sa.mote sve svetnieky uvatoval, :tie kdyby katidY sedlak civil podobne, jako Josef, zadalo by mnotstvi Urody bYti nepottebne — Cellly by kiesaly, odbyt. by vaz1 — a zase by nej u odnesli ti drobni a chudi, kteti by nemohli Bost rychle sklidit, aby byli na trhu prvni. S tim vaak uz k synu neptiael; se. to by opet sklidil smith, a le by ho znovu •polekala bezcitnost, ktera, ho ut jednou zastudela.

Na atesti odeael na vednost dtiv, net se Jo, sef do sveho dila dokonale zaptahl.

Byl nebottik stateeek Tup' jeate i jinak starosvetskY. Byl z vernYch bolich, z tech, kteti uchovavali vine prave do posledka. NCkolik staleti hospodatil rod TupYch na svem zboti. Houtevnata tradice jistila, to vaichni hospodeli se s yYmi rodinami verne stali pravde poznane. Neutekli site za hranice starodavneho kralovstvi, kdyl na narod padla mstici ruka Hospodinova. Pokotil se u yedomi, to vaechny minule htichy musi bYti ad, pykany — a v to pokote pteekali i persekuci.

S Annou Hra,zkou, kterou pojal za mantel-` ku, zdalo se, to se vraci na mlYn i statek duch, kterY tu od nepameti vladl. Ptiala rok po smrti tchanove, ale katclY, kdo znal stareho, tvrdil po setkani s ni.,' to by ji byl jiste pkijal s otevtenou narudi. Byla prav' opak Josefa — vnejaek ji nebyl nieim; takova mirna, ticha, trpelive pokorna a dovnitt obracena, tteba n;kterak neptiala na mutovo zboti s prazdnYma rukama. Pochazela - vzdalene ptizne z kraje pod horami, a to snad zptisobilo, to s poeatku byla. jeate nesmelejai, net odpovidalo jeji povaze. fLika. se , 2e kdyi. se potkaji dva sobe navzajem tak nepodobni lido, bYva jejich mantelstvi z nejat'astne • aich. Hluboka moudrost ptislovi so skuteene u TupYch dokonale osvedeila. Nehospodatila joke rok a tit si ziskala srdci vacch. kteti s ni ptiali do styku. Sam farm v, hevoru se stafaimi cirkve projevil mineni, Pra v e na rodu TupYch je pied oeima patina moudrOst fizen1 boNho. Bylo jit tteba, aby se vyskytl sttizlivY, obchodni a neskrupulosni jedinec, kterY by obnovil lock, silti moo rodu a zachrapil jej tak pied p.7r7volnYir: Upadkem. Krasni„ spokojeni a tiai Tupi, jaci closud na svem zboli till, nebyli 1: : y je upak chovali vzriistajici dravosti sveta, zvelebili. Musil pit iti ta.kovY bezolliednej ai. Josefu bylo to vlastnosti demo vic net ba — ale jak moudte bylo vyrovnano ton, kterou sobe ptivedl, aby mu porodila detl,

(Pokraeavani.)

Ve :.ti•cdu, due 14. list. 1934.

Chram Usvi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky

V nedeli rano ku podivu tally vstaly a ut pted osmou hodinou byly nastrojeny. Pain Olga mela svtlj obvykly domaci fibor, Na stal do jidelny dala misku se sngenkami, porudila ptinesti lahev vina a potom seAla do dvora, aby zatidila vAe. V nedeli bYvala pravidelne v kuchyni dohlednouti na svateeni °bed a konala to tedy jako obvykle. NeuAlc ji, te mut i dcery jsou neklidne a oknem vyhliteji smerem k Moudrovu. Z yla,Atni nodezfeni ji napadlo, ptemanala se vAak, znovu si opakujic, to ji je a musi bYti vAechno, co se deje lhostejno. Napadalo ji,ze snad rada je mladY a te deveata nan mysli, ale stale se ji vracely rny glenky k te pani doktorova. Znala dobte mute a vedela. te je ladnY ten a te -ho katcla hezka tvat vzrau.e. Je--li ta pani doktorova sliena, kdot vi, nemysli-li na ni.

Halm ji bylo, ale leta naueila ji" nebrati mutovu nevem vatne. Je ji vlastne ut docela cizi a mutem jejim je pouze k vnli detem.

Neni-li ta pani hodne prohnand a nebude11 mysliti na vyssavani zaletneho jejiho mute, jen at' se spolu bavi a hraji svou hru.

PM prvnim vstoupeni hosti stalo se jeji podezteni jistotou, Oast°, te pani doktorova veAla, velmi ptatelska a usmevava. Jeji kterymi patrave na pani Olze utkvela, ji prozradily, a kdy2 podavala pani Olze ruku, tato se ji studene dotkla.

"Promirite, ae vas ye vagi samote vyruAujerne," omlouvala se. "Mel' jsme s bratrem gtesti setkati se s panem. Janulou a sleenami, a pan velkostatkat velmi laskave nam dovolil ptistup do lesa a bratrovi nabidl povoz. Takove laskavo4ti neobyeejne zptijemriuji nag' pobyt venku, zvlaAte kdyt jsme nasli spoleenost. jako jsme se nenadali.

Bylo by nam velmi ptijemne, kdybyste i vy, milostpani, nekdy si yen na vychazku vyAla a pobavila se s nami."

"Dekuji za pozvani, musite v gak prominouti, to je nemohu ptijmouti,„" odpovidala pani Olga s chladnou zdvotilosti. "Jsem ut hodne stara a mam mnoho pace jet mne pouta k domovu. Mtij mut i dcery maji dost volneho easu a nahradi me. Neni libo napiti se trochu vina?"

Pokynula rukou ke stolu, ale pani Albina byla uz zneklidnela.

"Nepiji vina", odmitala, ohlitejic se po bratrovi, kterY stal vedle ni.

"Ja, sice take nepiji, ale na zdravi milostiye pani aspori malieko upiji," povidal zdvo-. tile a upiv vina, offal si kapesnikem rista, "Vino je velmi lahodne, jako vAe, co kolem sebe vidime. Mate zavidenihodnY byt a cele sidlo je skuteene jako pohadka."

"Ano, hezka bydlebi mama," souhlasila pani Olga, nedavajic se strhnouti k nejake vtelosti. "Proto rune dostaei k memu OSVeteni."

"Ale nam ne," ozvala se Gabriela trochu zlornysIne. "Nenutim vas, abyste se mnou doma trapily. Neni tteba, abyste ; pani doktorova, se na mne ohlitela, a zachce-li se deveattm jiti yen, mohou kdykoliv."

"Dekuji vain za svoleni, mladYm lidem na jate je venku nejvolneji a ja, sama po zimnim Mestskem talatovani nemohu sc take yenkova nasytiti. My vas asi zdrtujeme. dolmaci pani miva, dopoledne nejvetai chvat. Budu se te giti, te nekdy jindy se setkame a popovidame si, ne-li zde, tedy aspon v Praze, at tam v time Pkijedete. Ambroti, nesmimo ptekateti,„ porue se a pujdeme."

"Mohli jste se aspon na chvilenku posadti," ozval se Janula, vycit'uje trapnost vyjevu. "fromu, co deka- va gi pani, vy nerozumite," tertovala pant doktorova, "Prate ten ne.

v f:sTNIW ni videti, az kdy2 jich nevi. Pojd'me radeji. Velmi nine, miloStpaM, tesilo, 2e jsem vas poznala, a znovu prosim, abyste mi jednou poskytla ptiletitost k blitAimu seznameni."

Zase si chladrie ruce podaly a rada. klone se polibil Olginu ruku.

"I ja nejuctiveji dekuji za vlidne ptijeti a za dovoleni, abych se srnel taiti z ptatelstvi sleeen deer. Budu vtdy rad vzpominaC na, va.s krasnY dim a pobyt v nem."

"Neme.te zae deko yati, me dcery jsou samestatne a v nidem jinem neptedpisuji. Poroucim se yam."

Poodstoupila„ ukbonila se lehce a klidne pattila na ne, jak vychazeji. Mut . ani decry si ji nevAimaly a Gabriela nemohla se ptemo-. ci , aby potlaeila nejakY rozpustilY popevek.

VI. Cestou do lesa Ali v..§ichni spoleene a hovofilo se o vgecinich vecech. Deveata se zmocnila ale pain doktorova. Ala tesne nimi, tvatic se, jako by nevidela Janulovu snahu k ni se peibliliti.

"Marne stesti, trefili jsme na rozkokie povidala smerem k bratrovi "A nagli jsme spoleenost, kterou by mi v gichin znarni zavideli," odpovidal bod ge. "DneAni den - je jako zlato."

"Prod- tu nezristanete dela?" dotazovala se Gabriela. "Kdo vi, jako bude pozdeji poeasi a mate Olt krasy, dokud je."

"Od srdce rad bych vas poslechl, ale povinnost je pcvinnost. Rano musim bYti v kancelati, teaim se vaak, ze dobrY osud se nado mnou smiluje a da mi take tak krasne poeasi, at sem na celou dovolenou ptijedu. Jc zde snad nejakY rybnIk ke koupani".

"Tamhle za lesem je, je v nem vista voda," vysvetloval Janula. "OvAem, koupati se je motno at ke druhe polovine derma, voda bYva, ptedtim studena."

"Hodi se to prave dobte, pkijedu na dovolenou koncem dervna a zustanu zde pies celY dervenec. Zatim se musim spokojiti pouze nedelemi."

"Dovolite-li, ptijedeme yam nekdy v soozvala se Milena. botu "Budu at'asten kdy2 vas spattim," ujiat'oval galantne.

"Pojedu take," hlasila se Gabriela zeejme se rozeilujic.

"Zajiste, ma radost by byla zkalena va§i neptitomnosti. Zaleti pouze na torn, aby pan otec nideho nenamital."

"Tatinek svoli, o to neni starost."

"A. maminka?"

"SlyAel jste ji, te mama pinou volnost. 0statne bychom si ji nenechali ani vziti, nejsme ut malYmi detmi a maminka vilbec nema pro spoleenost pochopeni. Divila jsem se, ze viibec neodeAla, je ji ve spoleenosti cizich lidi itzko, jako by si byla vedoma, ze ji chybi uhlazenost."

"Nepomlouvej maminku, neni to slugne," napominal ji otec, ale takovYm tonem, to to neznelo jako pokarani."

"Nepomlouvam, povidarn pouze pravdu. 0na za to nemtite, je ut to takova, uminend povaha. NaAe Milena ma hodne takovou povahu."

"Dovol, Gabriel°, co si .to dovolujeA?" Milena velmi ostre.

"Ticho, deti, ani slova vice," oktikoval Ja,nula, boje se, aby peed hostmi nepovstala ogkliva hadka. ,"KatdY at' napred sam sebe solidi a potom teprve jineho kritisuje.

Prod bychom si men kaziti s ynj radostnY den?"

"Zcela spravne, pane velkostatkati," souhlasil rada. "VaAe pani chot' je oeividne ma, ktera ma stale starost o domOv a jiste je v torn gt'astna. KaZdY ma jine zaliby a musi se proto ctiti tyto naklonnosti. KdyZ jsme sem SI, videl jsem na vYsluni lesa jedbunu zralou jahodu a to je znamenim, dou brzy take na pasekach zrale. Potom si labuZnicky na nich pochutname."

"Ja take jahody rada, ale se smetanou," hlasila se Gabriela..

"My v- meste ovAem tolik smetany nemame a jidavanae je s cukrem a vinern, Ale se smetanou mohou bYti opravdu vYborne,"

Strana "Hajna, nain potom smetanu da a snime je u hajovny na zahradce."

Hovor pienesl se na lesnl plody a ut je vital les. Teplo venku bylo az neptijemne a zde si vAichni oddechli. Gabriela navrhovala, aby se posadili do stinu na kraj lesa, ale pani doktorova navrhovala jiti dale do lesa a polotiti se do Machu. Sama sriala svirj kloboueek a drtic jej v ruce, popochazela zvolna kuptedu. Deveata zase s radon klusala jako v klubku a Janula ke svemu pote.A.ein vide, te pani PeAulova nesnati se drteti s nimi krek.

"Choditi tak rychie lesem nein tadnY poZitek," prohodil mrzute.

"Prosim vas, mladi chee miti neco prucWho a yznetlivejAiho," tekla vesele. "Nechte je, vgak ony easem samy zvatni."

"Aby to`ut radeji bylo a provdaly se. Ted' se mi obe Akorpi, pan rada na ne udelal velmi mocnY dojem a obe by rady dobyly jell() ptizne."

"Opravdu? To je zajimave. Bratr je tak jimi okouslen."

"Skuteene? Ale ovSem, on je velmi galantni."

"Tak to nemyslim., jemu se libi svym zevneAkem i syYm chovanim a marne kterou ze znamYch sleeen by k nim pkirovnal.

Lituje pouze, te jsou piin g bohate."

"Kterak to? Nerozumim yam dobte."

"Zcela, jednoduche to je. On ma vas na neni a tenil by se rad, ale je vyberadek. NCktera z tech. ktere dosud poznal, byla bohata a vzala by si ho, ale neni hezka a pijemrid,. Nebo by .naAel zajimave device, ale to zase nic nema a on jako titednik nemohi by sve 2ene poskytnouti takoveho blahobytu. aby odpovidal jeho postaveni. Proto stale eeke, a hleda, a ja, main u2 pino sta.rosti o jeho budoucnost. Kdbych mela po svem muZi sama bych mu ze sveho majetku ptidala. ale takhle to nejde. Musim velmi opatrne poeitati, abych se svYm majetkem vyAla." "To je ptirozene, '2e pan rada tadd od sve ptiAti pani, aby ptinesla nejake yen°. Ma krasne postaveni a pti svem mladi mute ocekavati slibnou karieru."

"On to take tika a prave proto klade dinat, aby jeho 2ena mela majetek. Tvrdi, te se itfed.nik posuzuje podia toho, jak vystupuje a jakou ma domacnost. Aby potom byl nejak chude aiv, 'Skodilo by jeho postupu."

"Zcela peirozene, protole at' si povidaji co chteji bohatstvi dodava lesku a vatnosti. Nu, ma deveata chuda nebudou."

"Ale chudemit je nedate," fekla patrav6 se nan divajic.

"Nejakemu chalUpnikovi je arci nedann ale. ntednik neni piece chudY elovek. Kdyt se posoudi jeho mesidni slutne, je to ittok z velmi sivaneho kapitalu."

"Podita-li se takhle, je to pravda. Bra.tr je ✓ sedme hodnostni ttide a tvrdi, te v den-, ti letech postoupi nejmene do pate. To ut je hodnost byvaleho dvorniho rady, a to neco znamena."

"OvAem ae, .je to jako byvaly general. Proto take mute vAim pravem aadati, aby jeho pani ptinesla veno, ktere by odpovidalo jeho postaveni. Abychom nechodili kolem horke kaS'e, teknu yam otevtene, ae bych nic proti sriatku sve dcery s panem radou nenamital, jente je otazka,, kterou by si vybral.

Mam k yam pinou cinverou a teknu vam,zi s tim bude kriz. StarAi Milena tvrdi, te se musi provdati pied niladAi a mlaciAi chce se vdavati co nejdfive. SlyAela jste ut, te je trochu uminena, aekoliv ma lepAi srdce net Gabriela. Z teto bude velmi tiva, panteIa. a at se trochu vybonfi doufa.m, te bude dobrou hospodyni. Posud'te sama, te jsem ✓ choulostive situaci."

"Nesmite se na to tak tragickY divati, nejlepe je ponechati vyber mladym samotnym.

Kdybyste dal bratrovi dovoleni, aby se smel o to di onu ucho.zeti„ na gel by tit vYchodisIto sam. NebYva, dobte, michati se do takove diskretni zalezitosti, protote na konec je srdce nejlep gim rozhodcem."

(Pokraeovani.)

Strana 12.

HLIDk w" A ZEN Houston, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Ptedern chci prosit bia redaktora, o strpeni s /lanai z Houstonu„ to tak east° obtetujeme, ale vtdyt' vite, to neco takoveho, jako staveni nova sine se jen tak odloSti nem-Cite. No, a kam by jsme tedy s tim tli, kdyi ne do nateho Vestniku? A proto, ze nas zde jette vi. cekrate uvidite, tak prosim, odpust'te. A abych se Vam trochu zalichotila, teknu jen, : e Vestnik jc ted' nejieptim, jakYin mute byt, S jak detbou, tak fipravou.

Schilze sester Pokrok Houstonu, odbYvana 8ho listopadu, byla hojne na yttivena, cot doka.zuje, :Z:7! sestry chteji skuteene pracovat.

Vain ptespolnim sdeluji, ze jsme chteli Va S• ka.tdou listkem. potadat za nejake p 1s :le rayslim, ze _katcla eta Vestnik, tak z vas jest motalo, piedem dekujeinc. z sebernen:si claxek.

Mirky s:: beaky schaseji, velice pekne rueni pr:'tce, obrazy, ramedky a rozdilne, tilt od jin:Vcit adiz. MYm ptatelfun z Dallas, pi, Vaneuscwe. a rodinam F. Stransk2./ch, DUd-tinakYcli a. V. Ku?.:erovi, srdeene diky„ za tak krasne darky, ktore inn& darovali pro 116A bazar, kdyt jsem odjitclela. Vzpominam east() na chvile ztravene ye va.ei sokolske rodine, a ii.• jitt'ilji vas, to se mi mezi Vami libilo, vite, tam kolem to tabarny. Tet z Bryan a z Gal\ ostonu na.in sestry zaslaly •krasne darky.

Na.ti z farem nam -bet slibili pomoc, totit za.se neco do kuchyne, a tak se nam to pekne a ra(lostne pracuje, kdyt se nam dostava odev:ad tolik pochopeni.

Jetta' psosim, za laskave' uvetejneni jmen care-a: Sestra Olexava, st., vytivane povlaky na polAtate, 1 par: Sestra, Hrutkova, st., pletenou rohotku.

Sestra Olexave, ml., 3 deoly (Jo-jo).

Sestra Polivkova z Galvestonu, 4 rameeky.

Sestra Zimermanova, talit a vateeky, 5 kusil.

Mrs. Milkovisch, mane' delane krajky, 5 yrd.

SI. S. Maratek, budieek.

Sestra oernohorska, 2 rueniky.

Sestra Pratska, 2 rueniky.

Sestra Rachaeova, 2 rueniky.

Sestra Hrutkova, kavovY soubor, 32 kusii.

Sestra P. Mendlova, z Bryan, ubrus na sttl. a 2 vytivane behouny..

Sestra Steltrova, povlaky na polttate Sestra Hanusova, ubrus na Sestra Polivkova z Galvestonu, 3 noeni kotile.

Sestra Tesatova, 2 spodnieky.

Sestra Vaneurova z Dallas, 1 par Polttatil vytivanou deeku.

Rodina StranskYch z Dallas, ramedek a skleneny podnos.

R. od.ina 3. Dudtinskeho z Dallas, vytitY ubrus.

Rodina V. Kueery z Dallas, dva obrazy.

Sestra Zimerman, 1 ubrus, 4 ubrousky a 3 podlotky na still.

Sestra. Bury-ova, vy gvanou deeku.

Sesti S ilerova z Galvestonu, pokrYvku na postal.

Sestra Olexova st., misku a abanek.

PenelitYnn darky Sestra Polivkova a Galvestonu $10.00 Br. F. KratkY 5.00 Br. P. Trealek 5.00 Sestra Kampen-ova, 2.00 Dye Only z Bryan 2.00 yearn &ref= tisicere diky, a ctene redakci ea uveteineni nateho dopisu.

F._ Olexava, ptedsedkyne A. Svaeinova, nova tajemnice, F. Tesatova, sberatelka.

Porn. red. Budovani noveho dle planu nadherneho stanku tadu Pokrok Houstonu, jedne z nejsilnejtich jednotek nateho Bratrstva (lava pkirozene op •avneni na potkebne misto v naSein Spol. organu. VaSe zpravy -0 ptikia,dnf:! obetaVosti, vespolnem fisili elanstva k vYstavbe representaeni sine, jet bude cti Vati i nas Cechoslovakil Texasu — budou oelae.1-a uvetejfkiaany, Slavnostni otevtent

VESTNIK Vateho stanku bude historicky pamatnou uclalosti we statu peticipe hvezdy. Vatim tlechtilYin snaham zdar!

Rosebud, Texas.

Na tadost mnoha sester, bych napsala neco do Vestniku,- to tedy.

Dne 24. listopadu vyjeli jsme na yttivit, rad OeskY Prapor Cis. 24. Ma ya byla asi vieobeene zdatila o tom ale stejne napite neco ChaS. Navratil. Ja, se jen zminim o torn, co mne zvlaSt' zajimalo. Dve male dcesutkY bratra a sestry Haluzov'ch zapely "Kde domov infij?", cot bylo velice krasne. Pak miuvil br. Ed. L. Marek. Tenth mladY fitednik; zde vychovanY a vySkolenY,, chvalii „we star-Si kolegy, spolupracovniky to hlavni ittadovny a srdeerVmi slovy zval ty, kdo dosud Jednoty nejsou, by k nam pfistoupili. main zato, Ze bratr Marek je dobrY neetnik.

Bratki, a sestry, blik se kadove volby a proto poohlednete se ve svYch kadech a kde mate n2lade, schapne eleny, volte je do fikadu, o kterem myslite. Ze. by ho zastalt. Oni sarni sea nej hlasit nebudou, musitc je trochu do piedu postrelt.

Vzpornente si sami na sebe, kdyi .jste byli v tech letech, co jsou ted' vase. detk to jste tolia tat moZna macho nevedeli. Tedy pkiuCujme ty mlaciSi, at' ten strach odpadne, jake to kdysi bude, at nas to nebude.

Z kaZde takove vetejne slavnosti pry si ne-co donesem a tak i ja jsem si donesla miloa vzpo • inku na stare a nova pkatele.

A. Skupinova.

Fort Worth, Texas.

Radeechoslovanit els. 92.

Cteni bratti a sestry!

0 posviceni vSechno to voni. tak jako v apatice. Znate asi vtichni tuto staro-krajskou pisnieku, onevovaneho posviceni.

Takove posviceni pti taneeni zabave Vain ptipravi mots. sal). vYbor a to v nedell, dne 18. list. v 8 hod. veder. Bratti a sestry a pH,tele a nati ptiznivci vubec jste timto uctiye zvani a doufam, 'Se se vtichni dobte pobavite Ani jitrnielcy chybet nebudou. 0 tiznive take bude dobte postarano, a hudba br. Blatka yam bude vyhravat a hezky od podlahy si zatancujete. Vstupne jako jindy.

Pomalu, pomalondku odchazime "zase se nam odebral na veenost, nas prvni start osadnik Frantitek Peterka. Zesnul po kratii ale bolestne nemoci. Pazilstala, rodino, ptijmete od nas vtech srdeenou soustrast', a zesnulemu, budit seine lehka.

Se srdeenYm pozdravem na vtechny etenate Vestniku Marie Juranova clop. ikad Pokrok Gainesville, cis. 10-1.

Gainesville, Texas.

Mile dtenatky a etenati!

Jelikot eteme v natem mil. Vestniku °andmeal ze vtech stran samYch zabav piknikit clivadel, tak se take jdu pochlubit, neb jsme meli vzacnou pkiletitost oslavit zlatou svat--bu mantelti JiraskovYch. Tak skoro nahodou jsme se dovedeli, ze 4. listopadu to bude 50 ran, co bratr a sestra Jiraskovi byli spojeni tim riftovS7m poutem mantelstvi.

Mantele Jiraskovi jsou zaklaclajici Mani nateho tadu Cis. 101. Brats Jirasek je zaklaclajici elan natl. mile Jednoty. Tak jsme si minili udelat jim ptekvapenku, jelikot tu kolem 5 deer vdanYch ,a jednoho sync, tak nam byli napomocni a tak jsme je skutame piekvapili. Dne 4. , v nedeli rano jedenacti jsme se vtichni sjeli u jejich decry a vtichni najednou vyjeli. Kdyt jsme k jejich farme, tak vtecky kary zaCali troubit, a tu nail oslavenci oba vytli aby uvideli co se deje. Jak jsme ptitli do vnitt, tak nas br. pteds. Jan Paclik jim sae.al blahoptat k jejich slate svatbe, a ja, honem pichla katclemu matlieku a proutek rozma' siny ,a mall jsme tenicha a nevestu. A jete• vetti ptekvapeni je eekalo, kdyt ptijeli haste z Dallas, br. Nesuda a brats Kos s mantelkou. Brats Nesuda krasnYmi slovy vysvet.111, to je poveten Hlavni fltadovnou, aby tem starYm mladomantelima blahoptal a ptipnul katdernu zlatV tpendlik, co clarek od III. Ur.

due 14. list. 1934.

To bylo velice mile ptekvapeni pro mantele Jiraskovi a my jsme so radovali s nimi. Ka-Z? dY dovez1 neco dobreho, tak to stul byl dobrYch Fidel a ani to penive neschazelo. By!. lo nas 45 hostil, a bratril a sester.

Mantele Jiraskovi meli 13 ditek a jsou.eili a veseli a zadny by netekl, ze je katelenau ptes 70 mkt.

Mile sestry a bratti, v ptitti schfizi budeme volit tadove iitedniky a proto se vtichni dostavte. Schfize bude u S posdravem, Agnes Paclikova.

Oznamujeme vSem picatelum a znamYm, ze nas milovanY otec, dedeeek a pradedeeek JAN JAKUBIK, byl z naSeho stkedu odvolan k vednemu podinku, 10. tijna, a pohtben byl 11. tijna, za hojneho zastiipu na Narodnim htbitove, ye Snook, Texas, vedle mantelky, ktera ho ritecletla pied etytmi roky.

Zesnul' byl zakladajicim clenem kadu S. P. 3. S. T. Nov7:r TAbor Cis. 17, a take (Menem C. S. P. S. Narodil se roku 1853, 9. Cervna v Zadvekicich na. Morava a do Texas pkijel v roku 1873, do okresu Austin. V roku 1875 vstoilpil ve stay mantelskY s Rosalii 8ebestovou,: a pkebYval po celY Civot v Texas a sice v riasledujicich okresech: Austin, Burleson;Wil liamson, Bell a Fort Bend. Posledni leta, -PiebYval v Burleson pti Snook u nejstartiho syna.

Dekujeme srdeene Rev. Bartoriovi za krisna slova fitechy jak v dome smutku : tak na htbitove a dekujeme Ktest'anskS7m Sestrain za krasne kvetiny, a -dem ostatnim za kvetiny a zvlaSte dekujeme rddine Jan „Tanaka za v,Vix)moc v eas nemoci i v 'eas srnutku.

A jette jednou volame diky vtem, jaIcYm apt:Jai-barn nam i jemu byli napomocni, po eas nemoci i v ea,s smutku, a tet:Clekujeme vtem kdot ho navStevovali po eas jeho dloute a trapne nemoci.

• Frank, Josef, Henry a Emil, synove; • Julie UrbanovskY, Rosie Hikel a Frantitka Jetek, decry; Mary Jakubik, Frances Jakubik, pi. 3. T. Jakubik, 'Olga Jakubik, Guardi Jakubik, snachy; 49 vnultil a 17 pravnukU; Anna Valenta a Julie 81carpavagrov; Martin karpa, tvagr; truchlici posilstali.

OZNAMENi UMRTi A DIKUVZDANI. HlubokYm zalem sklideni„ oznamujeine ytem ptateliim a znamYm, to Vtemohotici povolal na vednost nail drahou matku a babieku TEREZIT MAREgOVOU, ktera2 zesnula dne 25. kijna 1934, o 11 hod.

5 min. veder, we svem domove, phi Industry, Texas, we stall 79 let, 9 mesicil a 2 cat.

Zesnula narodila se ph. New Ulm, Texas..

Jeji rodide, Jan a Ann Coufalovi„ byli rozeni • v Cermne, v Oechach. Vtichni jeji sourozenci ptedetli ji na veenost. Ve stati . 24 let provdala se za Jana Marete, s nimt tamer 50 let v lasce Lila at do jeho smrti, dne 28. btezna 1929.

Nate draha zesnula byla uptimnou ku demu a my Vitale dekujeme vtem za to ptatelstvi ji vtdy prokazovane. Dekujeme vtela sip. Motyekavi za dojemne vykoneni pohtebnich obtacift a spevakfun a -Nelsdnville krasnY spew. Take dekujeme • vterii darcimi kvatin a vilbec vtem •aeaStnikilm: pohtba take hrobattm. Srdeene diky tadu 6e.tti•BraW, Cis. 44, S. P. J. S. T. za pal-dabs -A 1 poe•ti: nas: drake zesnule prokazanou a za ozdobeni jejiho hrobu lcsasnm, umelYm vencern. sr&6ne diky vtem!

Nate draha, milovana matko a babieico. odetla jsi od nas, ale nay Te navidy aacho vame v lasce a blahe pamatce. Bud' s .DohEln! Na shledanou!

Josef a Jan, synove, Terezie, P I Ana. E- milie (Coufalova) a Anna Maretava, dcery; Benjamin, Ruben a Jaroslav Coufalovi, vnukove; Josef . Coufal • a Albert MareS, zet'ove, truchlici pozOstali,

Ve stfedu, dne 14. list. 1934.

YESTNIX

TELOCV1tNA JEDNOTA SOKOL UNION, Victoria, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Po delgi dobe se na g. Sokol °pet necha videt na jevigti a totit 18. listopadu veeer v sini Sokol Union Hall v Placedo, bude hrati veselohru "Ferda. Seim".

Pan 2emlieka, majitel velkoobchodu a vysloutilec ze svetove valky si privedl vojina doma, kterY u neho sloutil. Tento vojin se jmenuje Ferda a zkratka feeeno„ jest pytlem pragtenY pfes hlavu. At' ho po glou pro co chteji a kam chteji, v ge jim udela a vytidi obracene.

Jednoduge maji s nim pravy kris vgichni, ale nejhare se vede jeho zamestnavateli, panu temliekovi, ktery s nim ma vojnu katclY den. Ferda zkratka o nieem nepfemy gli, at kdyt udela nejakou velkou hloupost, tak opet Medi se dostat jet vetSi hlouposti z bryndy ven. Tohoto perdu videt bude stat katdemu za to, neb smich a veselost jest v celem kuse.

Jeho gef mute se s nim vyvadit a vynadat mu jak chce a Ferda se na neho diva pHhlouple, s iismevem, jakoby se to ani jeho netYkalo. A mnohokrat cela jeho odpoved' je: "Gotesvil! Poslu gne hlasim, a to ja jsem nevedel!"

Libuge„. Zemliekova dcera, ktera se zamiluje do knilivedotieiho a jeji nehodou v kuchyni vas rozveseli, a to same, kdyt ji tatik pfljde na tajnou lasku.

Hanugka, knihveda u pana 2emlieky, milenec Libu gin, _co ten zatije strachu, kclyz jeho laska vyjde na jevo.

Francka, slutka u 2emlieky, poctiva holka a dilverna pfitelkyne Ferdova, ktera rad?, utiva cizich slov, ktera IMy skomoli.

Tato Francka a Ferda povedou obchod jeden den spolu. Tyto-dve sloutici due vas budou drtet ye smichu po celY Cas, neb ten den Ferda bude cleat gefa.

Maps, stars' mladenec, velice kratkozrakY, kterY chce tea Libu gi a rad by se otenil pro same dluhy.

Strana 13.

Rataj, pohyblivy obchodni cestujici, kterY .;patne mluvi Cesky.

Na konec pfijde pan Ne gt'astnY, kterY hleda misto u 2emlieky, co knihvedouci.

Ve vgem jest Ferda a Francka, takte obecenstvo jest ye stalem veseli a eekaji jak to zas dopadne s Ferdovou extra pitomosti.

Kdo se rad zasmeje g, pkijdi mezi nas 18. listopadu veder a nebude g toho nikdy litovat. Oznamka hry bude v pfi gtim eisle„ nezapometite si ji pfeeist a uvedomte laskav vase zname o teto vesele hie.

S bratrsk'm: Na zdar!

Ant. B. 8mejkal.

Houston. Texas.

Rad Stefanik, Cis. 142.

Zabavni vYbor tehot radu vzdava diky vgem pH divadlech tehot roku sireastnenYm. Diky vgem hostihn, ktefi i z daleka prijeli, diky I vgem domacim. Jest videti, ze zajem o Ceske divadlo jest je gte mezi narni. Dekujerne pain Svadinove za jeji namahu a dobre vedeni hercfr z jeji budky (napovedy). Tet diky sl.

Botence Traubove za jeji energIcke prodavani listkft na vYhru stolni pokrYvky. Jegte jsme chteli podekovati br. Vilem Petrtelkovi, ale co je to platne, kdyt ut jsme to snedli.

Byly ty fizky dobre a ten gula g taky, neb on nam daroval na posledni divadlo v gecko maso a jegte to s maminkou a s tenu gkon -deeko upekli a pripravili ku podavani hostilm, kterYch byl tentokrate zas piny sal, pfi opakovani "Kraemerky". '2e to bylo dobre, o torn svedei prazdne hrnce. Diky vam bratre a sestry Petrtilkovy za dar a praci, kterou dela_ te pro dobro radu. Tet diky na gi sestfe P. Studniene, ktera east° pfijde o divadlo, jen aby uvafila jidla a nasytila na ge hladove hosty. A br. S' ulda, ten nema z divadla nic net jen tu dfinu. Tomu patfi zasluha za cely rok to nejvet gi. Tet dik br. Ant. 8vestkovi, kterY jest na g im snativYm pracovnikem. Na prvnim miste dekujeme Vara, bratfe, neb my vime to jste dobr' radce a ochotne

vy-

pomUtete, kdyt je toho treba zde neb jinde.

NemilZeme vgecky jmenovat, kteti vein pomohli, neb to byli hlavne bratil neb sestry radu a to je vlastne pri dobre vitli kaZdeho povinnost, ale diky vgem a s pranim, ze zase rids na pfigti divadlo nav gtivite„ a ten nag mil' venkovskY lid teZ", Ze se vam to bude libiti, to je jste.

V nedeli, dne 18. listopadu bude potadana u nas taneeni zabava a pin to bude tah na tu stolni pokrSrvku, dar to od .sestry Studniene.

Ktere eislo vyjde, bude to oznameno v prigtim eisle Vestniku, tak davejte pozor.

Pfigti divadlo bude oznameno co nejdfive.

S pozdravem, Zabavni vYbor.

Rad Pokrok Dallas cis. 84 Sestry a Bratfi! Pri gti nedeli mame neobyeejnou fd.dovou sehfizi, a proto vas tadame, abyste se dostavili v co motno nejvetgim poetu. Mame na tuto schtizi slibenou nav gtevu od &eat' a arednikti l'adu 6eskS, Prapor Cis. 24 z Temple, a bude to pro na g tad pot6geni tyto bratry (a zajiste tel sestry,) do na si sine uvitati. Bratti od radu 6eskS7 Prapor Cis. 24. vyslovili to uprimne pfani, aby se teto schfize zireastnili tea eleni radu Jaro Cis. 30, a nas tegi, Ze jest nam poptano toto pfani thimoeiti, plipojujice k nemu zaroven nag Mdost o hromadnou fieast na teto schiAzi od elenti tohoto radu.

Takoveto bratrske nav gtevy nesporne povzbuzuji zajem o na g Jednotu a jsou vkly a vgude Zadoucne vitany. Bude vas to tegiti seznamiti se s eleny vzdaleneho radu a vyslechnouti jejich nahledy o na g Slovanske Podporujici Jednoto Statu Texas. Proto la"; skave vezmete toto oZnameni na vedomi dostavte se do pti gti scheme nageho a ptivedle s sebou vase pfatele a zname.

S bratrsk'm pozdravem, Frank B. Steiner, p'redseda.

Frank Vodieka, tajemnik.

.411011.4111111.(MboO•11.01.01111.0.111■11.4111111.1111101041.1011.41•1 ■ 0411111•11.111

POHitEBNi SLU2BA Distinktniho charakteru, za cent' velmi mime.

Jest zvykem Edward Pace, di& ye Wharton a Fort Bend Co. Mam jednatelstvi pro upinou pohrobnickou sluibu nejlep iho druhu, za ceny velmi mime g Jsme nejlepe vypraveni nejmoder ngjgimi pohfebnimi auty a v gemi ji Bude nine te git stare zname obsloutit a nove poznat. ngmi potfebami, vykonavati prac!

V. J. KUBICA, agent spolehlivg , moderne a patfi&e.

Wharton, Texas 0.

Box 311, EDWARD PACE Temple, Texa$ Pohrobnik, den S.P.J.S.T. Jednoty KURT OKO. BOLAVA NOFIA A ZLUCOVE NESNAZE. RA. Detroit, Mich., 14. srp. t.r.

PoSlete Non a t, ktera krome men gieh bolesti, na ktere se vtdy osvedeila, w"°°"°°°' mne vyleeila ktifi oko. a ESICF PRAVNiK, bolavou nohu, cot mne trapilo nezafidil si kancelaf ve 1206 kolik mkt. Mrs. J. Perkowich 2432 Texas Avenue.

So. Edsel.

Pi. Schenfelt, San Francisco Vyiizuje vegkere soudni a pra y pile 27. srpna:— -nizaletos,braktyposled- Cal., "Byla jsem moc nemocna. Dokni vole, atd., kdekoliv v Texasu. tor rekl, to jsou to tlueove nesnaze. Piilotila jsem naplast' z Nonat Telefon — Fx. 2345. a je mi diky Bohu dobre. Nechala Doma telefon H. 5309 jsem utivani i doktora.

Vyteka-li z rally mnoho neeistoHOUSTON, TEXAS. ty, dava se naplast vicekrat net dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava nova naplast, dokud prvni na tele dr& Prava mast je s timto Trade Mark:

° Cteny'm Icra anum Russell Oil Co.

A. A. LEgIKAR,

Roman J. tiro sh eeskf Privnik

Corpus Christi National Bank Building.

Corpus Christi, Texas

NONAT Cena Nonai jestriiic a $ 1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte ale piSte Primo na naSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

NONAT muZete objednat od M. Divin, Waller, Tex., Rt. 1.

VALASSK

PAPULE

g Vlastni vYroba papal z prase Vala gsko-Klobucke houne s kotenYini podegvemi a nizkYmi gumovYmi podpatky.

CENA NIZKE PAR VYSOKE gNEROVACi PAR 250 Zasilam pogtou vyplacene.

SEALY, TEXAS MULJULILILILILIULILLIULIJUIJULC

ocN"

OSOBNE DOPROVAZENE

AN

..e7

DO tESKOSLONMNSKA Odjezd z New Yorku oblibenYmi Expressnimi Parniky

Dfiie iNq NEW YORK Snliene 13. PROSINCE VYteene teleznieni spojeni z Hamburku ceny okREM! EN rulnich 16. PROSINCE Rychlik, Cekajici u parniku Bremen v pfistavu Bremerhawen, zarueuje polistka hodlne cestovani at do Prahy.

Informace u va geho lokalniho agenta nebo u

HAMBURG AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exchange Bldg., Master. Texas.

=-ME.2GaW'

Straw). 14.

BLOHA je jako nespokojena, nedodkava, O nervosni. Hned je pine, belavYch mradka, hned se to v cukrovYch nebeskYch kotiginkach trha a vykukuje svetle modro, aby na chvili rozesmalo celou oblohu.

Rada stoji sam v kancelafi u telefonu. Nei-mate pochopit a nedovede si vysvetlit, ze ne pfigla dnes sledna Sajdlova do kancelate. Ale nepfigel take ani -komisaf Kradl, ani A rada zurive zvoni a kategorickY tadd, aby ho spojili s Prahou. Z telefonniho itfadu mrzute odpovidaji, ze prailska linka je obsazena.

Rada chce spojeni s Vidni„ — odpovidaji, ae od pidnoci -vilbec neni spojeni s Vidni. A nekdo nevrle radovi radi„ aby se nenamahal a zbyteene nezvonil.

To se opovaZuje p6.nu celeho okresu telefoL novat /*aka sleeinka? Znova zvoni a ostfe vole], do telefonu, ze podava stiZnost na zdej§i poaovni litad a bude Zadat krute potrestani.

A v odpoved' je ye sluchatku impertinentni smith!

Rada se ttese hnevem. Pfistupuje k oknu a hned zase odstupuje a skrYva se za zaclonou.• Na namesti je nezvyklY shon. Vg ude hloueky lidu, — nektefi lido ukazuji sem na &ed. ni budovu a drze se smejou.

Nikde neni videt eetnika! Kde jsou eetnici? A smrtelne se lekl, kdyt uvidel mestskeho stranika Sabatu, jak si mezi hlouely vykraCuje a ma na eepici eervenobilou kokardu!

Probilh, co se to deje? (Arad se svet vzhfiru nohama? Aspon petkrat volal dues eatnickou stanici, ale neozvala se, — ani k raportu nikdo nepfi gel. Ani jeden z radovYch gpichl se dues neobjevil.

P •ikreen za zaclonou diva se na namesti.

Bote, man/ s yYm °elm vefit? Se stfech vlaji prapory! No ty vitezne aernotlute a z milo sti i eervenobile prapory, ktere se na jeho rozkaz nebo pokyn obj evovaly na zpravu o rakouskYch vitazstvich!

Bote — na Dufkove yinarne rozevlal se prapor eervenomodrobilY„ — prapor velezradnY a rebelantskY! A radovi hrazou trne srdce. MYli ho zrak? Topi se v nejakem tetkem. nemocnem snu?

Pro.ve rozvinuli velkY narodni prapor na dekanske Yeti a pod ni, ye vykYti dekanskeho Attu vlaje prapor trojbarenya ta protistatni trikolora!

A ye ztrnulych oeich objevuji se ve gti.. tech nove a nove prapory, — co se to stalo?

Pfigla snad zprava o miru? Pfece prvni by ji dostal jeho Ufad. — Praha by mu oznam i -la,techrbkousmadynhiv luvave porazily proradnou Italii, nebo te Dohoda, vysileria, a hotova se s yYrni silami, pokorne prosi o mir —!

Nic takoveho nfedne nepfi glo, a radovi se oda, ae ani v teto kriticke chvili nemohlo. A co se to tedy deje tam dole? ;nada s nta.sem se diva, jak tahnou doprostfed namesti Frintilv valnik, jak jako v pohadce i ten valnik rozkvetl dervenobilYmi kvety, — a v torn dolehla sem do pfisne, chladne, kancelafe velebna slova narodni hymnny.

Ne te, kterou rada poroueel pilne zpivat ye gkole.ch, v kostele ne te, ale te Ceske naeionalni hymny "Kde domov mtij o ktere pi'esne znely radovy vYnosy, te je pro tuto dobu nevhodnou a provokativni pisni.

A za ni bouflive, hromove hfmi rusofilska "Hej Slovane", — rada opet ze skrytu vyhledl na namesti a zda se mu, ae jiste ho klamou oei, nebo pronasleduje jeden z tech tetkYch, chorobnYch snu.

Namesti je pino lidstva! Kdekdo ma pfipiatou bud' trikoloru, nebo eervenobilou kokardu, a v gechno se kupi .ke stfedu namesti. kde najednou na te improvisovane tribune se objevuje jeho — otec!

At sem dolehaji nadgene vYktiky, kterYmi je vitan sta g y dubnovskY sedlak, pies jehot prsa je ovinuta giroka trikolora.

Opatrne, aby okno nezadrneelo, ptiotvira jeho polovici — ted' sem jit dolehaji zcela

VEST iii

Povinnos Josef Jahoda.

Z romanu Povinnost, ktery prave vygel. jasne a uroite otcova slova: "Jsme svobodni, — rakouska mrcha, ktera, nim pila krev a ssala morek z na gich kosti, ta jit zcepenela, a nikdy habsburg ti katani nebudou ji g rdousit nag narod —."

Krev vali se radovi k hiave a peed +Dolma honi se mu mraky jako smuteeni flory.

A start' sedlak tam k jasajicimu davu vola: "Bud' Potehrian na g velkY Masaryk, nag budouci president! Bud'te potehnani vy sla y -nihrdove,ktfjslgichyrvae za nagi svobodu a pomahali ubijet eernotluteho, dvouhlaveho dravce! Bud' potehnana nage svoboda —".

Rada zatina nehty do skrani, snad piece jen probudi z tohoto Aileneho, nesmyslneho snu. Nebot' to, co vidi a sly gi, neni skuteenost, to je drasavY sen po telke, vysilujici Ufedni praci, ktere venoval sve zdravi, sti sve rodiny, svuj klid!

Ale radovy vytteStene bei trnou v da161c11 hruzich. Ano, zcela ureite vidi tovarnika Vanege, take opasaneho a pfepasaneho slovanskou trikolorou, jak nadS'ene mava aervenobilYm praporkem. A la sem doleha jeho pronikavY hias: budi2 prokleto nav2dy krvaVe, prohnile Rakousko —!"

Radovy oei ted' tekaji po namesti a hledaji znthne osoby. Bole, bode., je to motile? Jeho dcera, jeho vlastni dcera vysoko mava slovanskYm praporkem a zaveS'ena do rame tovarnika Hoiiny liba, se s delnicemi?

Krev mizi z radovYch tvati. Odkudsi shora tlaei mu hlavu desne tetky a ledove student' balVan, a pied nim jako by se rozevirala . derna. propast.

PrldrZuje se zdi, aby neklesl. Nebot' prave zpozoroval sveho komisafe Kredla! Protird si ad, hryie si rty, — snad je to piece jen divokY sen, ze ktereho se nahle probudi!

A piece je to tam dole Kredl! RakouskY, statni Utednik Kredl, kterY pfisahal konati svou svatou povinnost pro cisafe a rakouskouherske soustati!

Ale ten Kredl tam dole na namesti ma za kloboukem slovanskou kokardu, pies prsa eervenobilou pasku a neustale ma ya klobotikern a ktiei: "Hanba Rakousku! Hanba Hab• sburkilm —!"

A jeho Lena! Kriste Jeaiai, i jeho tena je tam dole mezi temi gilenci! Jeho term ma platy na ramene slovanske faborky, vede se se svYm otcem a radostne kYvo. 8tefe a Ho linovi na pozdrav!

A od dekanskeho kostela koull se sem ot3la postaviaka pana dekana Pabouska s obema kaplany, v gichni tfi maji na prsou earvenobile stuhy, a pan dekan v ruce trojbarevnY praporek!

A v tom div se mu srdce nezastavilo gilenou fakosti. Na namesti vykraeuje si houfek mladYch lidi, maji klobouky se girokou zelenou stuhou, v ruce vojenske pu gky s blYgticimi se bodaky, — a v jejich dale jde — Rudi! Jeho syn Rudi! A bleskne mu hlavou myglenka, te se to objevuje ta prokleta, nenalezitelna, velezradna zelena garda, — tam u 16 se tedy skrYval jeho syn! Jeho vlastni syn!

A dusi mu prsa stra gliva skutednost, te cola jeho rodina, vgichni jeho nejblitgi, otec, tena.

— to vgechno stoji neptatelsky proti jeho zasadam, ze ti vgichni snad proklinaji he za to, te konal svou povinnost!

Naproti, na radnidnim balkonku, objevuje se starosta doktor Bartak. Ma v ruce obrazy, rada dobte poznava, te jsou to obrazy Velieenstev, — a po knitke fedi starosta trha tam ty posvatne obrazy, a jejich ntrtky za jasotu celeho namesti rozletaji se jako eerne miiry rozjasanYm namestim.

Rada ponenahlu zaeind cosi tu git. Cot by slabY cisat nedovedl udrtet v rukou mote Cot- se to tam no frontach zkitilo a nadobro povolilo?

Prod mu nedavaji Ufednich instrukci? Prece pees floc se nemohlo rortfi gtit staroslavne, velke.Rakousko?

Ve stredu, dne 14. list. 1931 Snad je dosud mono zachranit zapoli pfed revoludni gelmou a udriet v lidu lasku k cisofa a statu!

Ale pichlo ho u srdce, kdyt vial tam dole u sveho otce obe deti, term — v gechno se to liba a mava praporky, — ach, je to mottle, aby Rakousko umfelo?

A mimodek se pta, kde je Franci. Snad jen ten jeho Franci zachoval vernost a je si yedom syYch vlasteneckYch povinnosti.

Rada nevi, te vedle v kancelafi pied chvili Franci na kolenou prosil sleenu Sajdlovon, e ji vyvede z mesta v bezpednem pfestrojeni, ze ji tady hrozi pomsta obeanstva, aby, probah, poslechla, te to v gechno udela z velke. nevYslovne lasky k ni.

Rada ov gem nemilte vedet, te sledna jeho syna pfikfe odmitla, ozdobila se velkou trikolorou a hrde vy gla s vedomim, te se ji docola nic nestane. A rada take nevi, te Franci vedle v kancelati dusi se stra glivYm pladem.

Radovy oci zouf ale tkveji na rozpasanem a aervenobile rozkvetlem namesti, kde na valnik ted' vystupuje komisak Kredl, aby dasituaci ye Vidni a na frontach. vum Rada Uryykovite slygi: "— Karel Posledni rozhodl se k odstoupeni, — Amerika odmitla ytibec s Rakouskem jednat, — Italove s nepaekonatelnYm elanem hrnou se vpted, — a rakouske armady zbesile utikaji z bojigt,' slava Masarykovi a osvobozenemu deskemu statu —!"

Rada stoji u okna jak bez Nvota. To tak miuvi jeho Kredl, ktereho povatoval za nejzdatnej giho rakouskeho Ufednika? KterY vtdy zdtirazrioval, te nutno bezpodmineene konat sve svate povinnosti?

Radovo srdce sevtelo se mstivou a hotkou bolesti. Tam dole s eervenobilYmi kokardami prohaneji se mezi jasajicim lidem jeho hale, jeho Knobloch, Plocek a Hajda, mavaji praporeeky a provolavaji slavu Masarykovi.

Ted' zpozoroval i eetniky. Take maji dervenobile kokardy, smejou se a jasaji s obecenstvem, — proto rano z eetnicke stanice se nikdo neozval.

Je to konec? NaprostY konec v gech rakouskYch idealta pro ktere tvrde a neuprosne konal v nejtet gich valeenYch dobach svou po vinnost?

Ma i on sejit dole na namesti, ozdobit se trikolorou, mavat praporkem a volat slave zemezradci Masarykovi?

Vgechno se v nem Yzepfelo. Tohle vgechno je utopie, chvilkovy pfelud, a neni motno, aby Rakousko zahynulo! Smrti Rakouska joke by se koneil i jeho ivot!

A rada nahle vidi, ae eel • namesti obraci so sem„ k Utedni budove, — sly gi pod oknem nejake rany, slygi nove a nove jasa.ni davu, ktere volaji -slavu", aby se hromadne rozaznely valeenou pisni "Hej Slovane".

Rada zapomind na sviaj divot, pfistupuje a otyfra okno, vyklani se, — Bote! Bote!

Pod nim na tebfiku stoji Rudi, rozhani se kiadivem a vikla velkYm plechovYm rakouskYm orlem. A orel nahle pada, zajedi poslednim vzkfekem na dladeni, a dole cele namesti tleska, kfiei Asa., a bouti nad§enYm souhlasem.

Smrtelne bledY odstupuje rada od okna.

Potacive jde k psacimu stolku, otvira tajnou ptihradku a bere do ruky ostfe nabity re volver.

A vedle v kancelafi Franci sly‘Si hlubokou. dunivou ranu, pak tlumenY pad, ale to vgech_ no se ztraci ve velebnYch slavnYch tonech drahe hymny "Kde domov mar, ktera hutne hlaholi a hfmi as sem do ehladnYch a nevlidnYch kancelafi, kde prave umfelo Rakousko.— ZMENY ADRES posilejte nikoli na Vestnik, West, Texas — nYbri piimo br. tieetniku Hi. jehoi adresa zni: Ed. L. Marek, Fayetteville, Texas. Opravy v adresiii odbera. tole Vestniku einime vOradne die instrukci br. Marka. Posilate-li zmeny do West, musime je odesilat do Fayetteville a mime s tim zbyteenou prici a vylohy poitovneho. Neopomatte udati fad, k nemui pattite: S br. pozdravem, Vydavatele Vestniku.

Ve sti-eciu. clue 14. list. 1934.

CESKi DEN 1936.

Jestli CeskY Den. na jubilejni stave r. 1936 ma, bYti tak yelkolepYm jak si jej piedstavujeme, musame drazi ptatele, zapoditi s ptipravami. Meli jsme ye zvyku na rychlo sehnati nejakY ten program a vYsledek rozhodne nebyl uspokojujici. Tentokrate ale, chceme se ptipraviti ditkladne aby oslava tato skutedne slou2ila nam ke cti, aby byla opravdu umeleckYm vYkonem a povznesla nas v odich jinothrodovcit Neco podobneho, (a di se to uskutedniti) vyi'aduje mnoho dasu a obetave nestrannicke prate.

Tato slavnost, aspon jak ja si ji ptedstavuji, nebude potadana pod taAtitou Sokola, SPJST., Slavie, neb kterekoli y j ine organisace, ale na ni bude se podileti ka2dY deskY citici dlovek, tak jako to bylo za doby Narodniho Sdrukni, kdy opravdu zapomenuli jsme na v§ecky rozdily, zapomenuli na "ohtivand ktivdy" a ritznice, -podali si po bratrsku ruku„ a ejhle! vYsledek byl nad oeekavani! Bratti i sestry rozepi gte se o tomto daiditem ptedmetu, podavejte navrhy; dim vie hlav, tim vice smyslit Jen abychom se hned ze zaeatku nezadali hadat, a "ptislovedne" se roatepili, nez zadatek bude udinen.

Stave', zde mnoho mo2nosti. Vem_ to si ku piikladu, zpev. Co kdybyste v kakie osade zalozili peveckY sbor. V Dallas, Ennis, Taylor, Temple, Fayetteville, Fort Worth, vidim 2e jsem ucielal chybu, kdy jsem zadal jmenovati jednotliye osady, nebot' v6ude kde jsou na§i lidi, moll' by existovati peveckY spolek. Nemyslete, 2e jest to tak Cake. Kdy2 byste si ptali poslala by Vam Slavie pisne, pro ka2cleho zpevaka a i jinak by s radosti vypomohla, kde by se dalo. Dle ptani, pisne mohli byste si vybrati sami, a yetgina by rozhodovala. ftekneme, 2e vybrand pisne zadaiy by se OW v naSich deskYch osaditch. Jak by to bylo velkolepe, a2 by na Ceskem Dnu zavznel sladky CeskY zpev ze sta hrdel! Neodsuzujete mne hned jako idealistu, vgecko je moMd, jen kdy je dobra yule, a opravdove naciSeni!

A jak byste tim ziskali Nemyslete si, ze jsem zaujat proti tanednim zabavam, lea zda se, ze tento drub zabav zapuzuje vSecko ostatZda-lg nag mladY dorost zachoya, si nag mateHtinu — tandem? S radosti doznavam, k v nekolika deskYch osadach v Texasu, potadaji se divadla, ale ptatele, pkidejte k tomu zpev cvidte tYden a uvidite ze nastane °bro.zeni. V nakm sboru jsou mladici, devdata a i stai'i a v gichni se teg i na pondelni cvideni.

Mohl by se vybrati kus a ochotnici jej nacviditi. Vybrali by se pak nejlepAi herci, jedna hlavni zkoaka by postadila a meli bychom divadlo, v kterem kaZdY helee neb heredka pochazeli by z jine osady a takove divadlo jeSte v Texasu nebylo. Hudebni sbory utvotily by na Cesky Den jeden velkY orkestr, padesat kolon taneilo

by Narodni Besedu, s nadknim pozorovali bychom cvideni bodrYch Sokola a svitnych Sokolic nejen TexasskYch ale ze vSech Statit krasna yYstavka rudnich o je, co by se vSecko dalo provest! Zvolme si Usttedni VYbor narodnich pracovnikit debatujme nejen doma ale i ye schinich, po-

&Tana 14

VESTNIE

davejme navrhy a plany a pak — do prace. Nechceme Z'adnYch generalit kteti dovedou jen porotteeti, jest pottebi skuteenYch pracovnika. I to nejmenSi osada svou htivnou ptispeti. Jeden at' si sebere na starost zpev, druhy divadlo, tteti hudbu, dtvrtY at' piev novinach, ka2dY at' najde si - mist° pitsobnosti, dle svYch schopnosti. A ten kdo jest bez talentu, at' chodi na divadla a na koncerty a tak finandne prispiva. Znal jsem na severu, stareho chudiekeho krajana, ktery po kakie tadove slavnosti vymeti zdarma sin. "Vite," pravil mi, "kdyZ tak vidim jak ti na'Si dleni a elenkyne bezplatne pracuji pro blaho •adu, a ja nidim ptispeti nemohu, uminil jsem si '2e vymetu po ka.Zde sin abych te2 mel podilu na jejich praci. "Ano, to jest ten pravy duch ptatele kterY nam mnohYm, bohukl, schazi. Probud'me se z neteenosti a ptilo2'me ruku k dilu. Na zdar! Dr. Geo. A. Pazdral.

Mravnost je rozeznavani clobra a zla a yule jiti cele cestou dobra.

Jak je vase zdravi vase zuby.

Jest vas system otravovan. nasledkem "pyorrhea," "Trench Jsme zvlate dobte ptipramouth", neb od nakaknYch veni yam ptinesti ulevy. Jste bez zubii a potkebujete chrup?

Toto jest nage specialita — prvotfidni jakosti c h r up y, ktere jsou pillehave a vkustie vypadaji. Vgimnete si nagich zvlagte levnYch cen. chrup, nage zvlagtni specialita, jedna east $12.50. Jine druhy od $10.00 vY ge. Zlato korunka a mustkova prate, za kaMY zub $5.00. Tahani zubil (bezbolestne) $1.00, 50 centil. Plneni zubil (zarudene) $1.00, $1.50, $2.00. Zlate pineni $3.00 a vYg e. Ledeni pyorrhea a trench mouth za polovieni cenu proti jinYm. Nav gtivte nas tento tSr yam poctivou radu. Nad Powers-den,prohlikajezdrm ae Drug Store, Temple Texas.

DRS. POINDEXTER A MASSEY, zubni lekaii, Temple, Texas.

Ne

Nebez eci obklopujici

Drahu Zivota mohou bSrti znaen6 zmirnena veastiSrm pouiltim

ra etra ` 'ob k Jest to po y 'SechnY u2; teeny rodinnY lek

Kdyi Wkony Zaludku Ochabuji Kdyi Zaiivini jest Poruieno Kdyi Chut' k .Jidlu jest ‘ patna Kdyi Sti-eva Pracuji Pomalu Kdyi Tok Moee jest Nedostateenfr Jest pry ni pomoci v mnohYch nemocech a je•li pouiit okam'Zite, zadasto zabrani Ya.2ne chorb@.

Vzhledem k jeho eistYm a prospeSnYm soueastkam, jest ptijatelno pro kaZdy yek a stay.

Privedlo Tisice na Cestu k Uzdraveni Kratka Zkou gka dokaie jeho Zasluhy

VVI OD .19 .9.7

Dra. Petra Hoboko neni obydejnY ptedmet obchoNabidka: du; pouze mistni jednatele mohou jej dodavati. Zvlakni Zkugebni Lahev, obsahujici 14 unci .16ku, bude Vam zaslana, poStovne vyplaceno, za jeden dolar a vedlejk kupon.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co. Kupon Cis. 2830 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Za priloknY obnos jednoho dolaru za glete mne jednu zku gebni lahev Dra Petra Hoboko, po g -tovne yplaceno.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co.

Adresa

2501 Washington Blvd., Chicago, Ill, V Kanade jest dodavano beze ela.

Pogtovni tJ•tadovna

Z

Jmeno

VESTNIK

S;ti-aa-ca 1(:;

Podfveite k oz movani

Mali Oznaniovatel Hledain schopneho delnika na farmu. Ohledne platu se dohodnern. Hlaste se u F. J. Pavlas, Penelope, Texas.

1-dz.)

Jahodove sazenice "Missionary" a "Klondyke" $2.50 za 1000. A. A. Hahn, Yoakum. Texas, Rt. 3, telefon 812 R 4.

(1-pd.)

Orr` 255 FAREM v Texas do prodeje pouze za dluh proti farmarn ueinenYm; 32 farem v okresu Hill, 22 v okresu McLennan a 15 v okresu Kaufman. 10% v hotovosti, zbytek na 20 let pH 6% firoku. J H. Kohut, 19 N. 12th St., Temple, Texas.

(1-pd.)

Na prodej, z druhe ruky uupotkebene natadi, kultivatory, sa zeeky, talitove brany, pluhy chodici a rajtujici, tuplaky chodici a rajtujici, svibovalty, senove presy, Zaci senove stroje a fine, teZ muly a kone, co2 je vee vymeneno za traktory, proda, se za, lacino, cbzvldet' kdyZ si vyberete vice veci najednou, uktfite penize. Mnohe riafadi bylo potfebovano od 1 do 5 let. Hlaste se u Urbiee a on vas pkatelsky obslouZi, u Farmers Lumber & Implement Co., East Bernard, Texas (1) DIV" Sazenice — 400 zeli a 400 cibule za $1.00, aneb michane poAle Vee poetou vyplacene a za uspokojeni se mei. Halletsville Plant Farm, Hallettsville, Texas.

(5154) Mr't Na prodej kutatka druhft Reds, Barred Rocks, Silver Laced, Wyandates, Australorps, sto za $7.25, Bile, eerne, hnede a Buff Leghornky sto za $6.50 vyplacene.

Von Mindens Hatchery, Fayette(dz.) ville, Texas.

■•••■•■■■

DR. FRANK KENT specialista oci, nosu, ugi a krku z La Grange, Texas zavita, do MOULTON, 20 listopadu HALLETSV/LLE, 21. listopadu SCHULENBURG, 22 listopadu.

TR2Ni CENY ve Waco due 13. listopadu.

Baylna, str. middling 12.91-13.30 Kukufice v klasech, buel 70c-75c 54c-56c Oves v pytlich, buel 90c-98c Peenice, buel 85-90c Jeemen, bull 8c Take slepice, libra 12c Kufata k smaieni 12e Kruty, Cis. 1., libra 9c Krocani, Cis. 1., libra 6c Krocani, Cis. 2., libra 25c Vejce, tucet

RED FRONT Zeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a 'untie.

NejlepAi soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvia§tni stoly pro rodiny.

UKA231E NAg IM sTUDENTOM 2E JSME S NIMI. Z Austin, Texas, se poznovu sdeluje, 2e na letoeni rok pripada, dvacate pate vSi roei zaln2eni Idubu echie pri Texasske statni universite v Austin. — Nynej§i elenoy e klubu rozhodli se uspofadati veeer pied Dnem Dildwzdani relikou hostinu, spojenou s tancem, aby uctili bYvale studenty, jejich rodiny a pfatele i krajany a krai anky, kteki jevi opravdovY zajem o klub Gechii. Pfeji si, aby oteova a matky eeskYch student y a studentek na Texasske statni universite piisli oslaviti toto stfibrne jubileum naeeho klubu, kterY neustale roste a path mezi nejstarH, nejvetei 1 nejlepei kluby na universite. Studenti jsou pkesvedeeni, to veeer pied Dnem Diktivzdani jejich opravdovi pfatele zileastni se jejich oslavy a tak projevi za jem o eeskY klub i fee ()tat a matek, ktere se s laskou uci na universite.

Studenti se tai na navetevu jejich pratel a rodieli a prosi, aby co nejcifive zaslali pfihlaeky a poplatky $1.50 za osobu na adresu: Miss Frances Kraft, 1904 San Antonio St, Austin, Texas.

Zdfirazimjeme, 2e nutno skutkern dokazati, Ze se o praci naei naladek na statni universite zajimame, aby studenti yeah, 'Z'e nekdo za nimi stoji. To je te. Oslava stfibrneho jubilea bu 6echie stane se jiste dostaveniekern upfinme desky citicich naeich krajan y a krajanek. Nezapominejme, ze v naei mladai je nak budoucnost. Dvacet pet let je dosti dlouha doba a neni jisto, li se za daleich dvacet pet let na °slave padesateho vYroei eili Abrahamovinach klubu echie °pet ,ejdeme. Proto si udelejme eas a ;ed'me na oslavu stkibrneho Jiste toho nebudeme litovati.

Studenti ta oznamuji, Ze se nepfedpisuji ureite eaty na hostinu a tanec, protoie se netai no, vederni eaty krajan y a krajanek, nybrt na krajany a krajanky same, bez ohledu na barvu jejich 'Saba.

Ve stredu, dne 14.

jadi-ovati sve mySlenky. Nejprve byla dana opicim aloha. aby se seznamily s einnosti automata. Netrvalo dlouho a opice se naudily vhazovati pfisluene mince do rua nabarvenSTh azne utomata na ba.nany, eokoladu ,c( jine pochoutky. Kdyt jig mely tento zaklad, naueily se . vyja.dfovati take jina p •ani potnoci automata.'

Po nejeke dobe se vycvieily do to miry, Ze vhozenim ritznSich min ci do pristroja, ktere ove'em jen zevne vypadaly jako automaty, davaly opice najevo Ze se chteji pet vratiti do sve klece, nebo Ze ' si preji hrati si dale.

C.H.Chernos4 IsAlaffs

Vviizuie vencerg soudni z41ditosti Uradovna: 821 Bankers Mortgage Building. Dies nlici naurati Kreei bndove TEXAS. HOUSTON.

GEO.E.KACIO PRAVNfK

Vviizuie veg kere soudni a °rani zf. leiitosti. abstraktv. nosledni vile, atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS

DiKCJVZDANi. Hluboce dojati pfeeetnSTmi projevy soustrasti, jichi se nam dostalo pri iimrti naieho maniela, otce a bratra

Josefa toupala, vzdavame srdeene diky Vg em, kdoi bol nas jakimkoliv sobem zmirniti se snaiili a kdoi zesnuleho na jeho posledni ceste doprovodili.

Dale dekujeme feu-in darciim kvetin a vencii, jichi bylo velike mnoistvi.

Zvla'Stni diky neeht' prijmou bri Jos. Hein*, Jos. V:110 • pit, p. Kurz a p. D. K. Rogers, za dojemne reel, jak v dome smutku tak i nad hrobem. VielSr dik peveckimu sboru p.

Kurze za zapeni dojemnSrch pisni.

Srdeene dekujeme 'denim spolku W. 0. W., za jejich doprovod a tklive obiady nad hrobem, dale v g em bratram a sestram S. P. J. S. T., kteri zesnuleho k mistu posledniho odpoeinku doprovodili.

Srdeene diky Vain faem: Aloisie Toupal, manielka a ditky, Fr. F. toupal, bratr; Marie Haikovec, Barbora Strunc, Antonie Sebetka a Anna Kouba, sestry, truehlici poza-stall.

Zesnuly byl elenem S. P. J. S. T. 25 rokii, pristoupiv due 7. listopadu 1909, a zvlaknim rizenim osudu, zemiel dne 7. listcpadu 1934, prave ye v*roeni den sveho piistoupeni k Jednoty.

0

Opiei fee.

Profesor yalske university prof. dr. John B. Wolfe uvedl ye svem referate na sjezdu psychologickych spoleenosti americkYch zajimave podrobnosti o feei opic, kterou se oadatelum podafilo rozluetiti. Pa dlouhYch pokusech se zdafilo yetipiti opicim zptisob, aby mohly vyNOVA BANKA. vyhodna pro naeince v Bryan Zakladni kapital $50,000.00 Pfeplacen 5,000.00 Platime tri procenta Urokti no, yak vklady. trednici: R. W. Howell, predseda, E. P. Humbert a Dr. Lamar M. Jones, mistopfeds., J. H. Todd, pokladnik.

Pro yak pohodli je zde zamestA. B. Syptak, co vypomocnan nY pokladnik, s k terYm se domluvite eesky.

Banka je na rohu Main a 26., ul.

Bude to kvaeemu prospechu s nimi obchodovat, a my yam budeme vdeeni.

UNION STATE BANK & TRUST! I, CO. BRYAN, TEXAS.

DIVADLO "FERDA ggFElvl

Veselohra o trech jednanich Sehrana bude ochotniky Telocvidne Jednoty Sokol Placedo

Sokol Union Hall v Placed() v nedeli 18. listopadu 1934 OSOBY: velkoobchodnik, br. A. B. 8meikal Libuee, jeho dcera pi. J.. Barogova Hanugla„ neetni br. Josef Kruppa Ferda, sluha br. S. J. Kruppa Francka, sluZla ses. BoZ'ena Mikeskova Klaps. obchodnik br. Frank Kruppa Rataj, obchodni cestujici br. Peter FaltSrsek Neet'astnY, Ueetni bez zamestnani br. Robert Brandl Napoveda: p. Tomas" Ikt'a Pri divadle bude ileinkovat Placedo kapela Vstupne: Ditky od 12 let zdarma. — Od 12-16: 10c Dospeli — 20c Kdo se chce srdeene zasmat, nesmi si nechat ujit tuto pfileZitost, aby nevidel Ferdu 8efem Jste nam veichni srdeene Zaeatek: piesne v 7:00 hodin veeer

Tel. Jednota Sokol Placedo.